2009 Ústav zemědělské ekonomiky a informací

BULLETIN ÚZEI

č. 3/2009

Ústav zemědělské ekonomiky a informací

AKTUÁLNÍ VÝVOJ VNITŘNÍHO OBCHODU

OBSAH Shrnutí výsledků studie „Shopping monitor 2009“ .............................................................. 1 Charakteristika studie a metodické zásady ............................................................................ 1 1 Nákupní podmínky .......................................................................................................... 1 2 Preferované typy prodejen ............................................................................................... 2 3 Výběr konkrétního řetězce jako hlavního nákupního místa ............................................ 3 4 Vývoj znalosti jednotlivých řetězců ................................................................................ 4 5 Vztah zákazníků k jednotlivým řetězcům ........................................................................ 4 6 Spotřebitelské hodnocení řetězců .................................................................................... 4 7 Vybrané aspekty nákupního chování ............................................................................... 5 Shrnutí výsledků „Ročenky Českého a slovenského obchodu a marketingu 2008“ .......... 7 1 TOP 50 českého obchodu ................................................................................................ 7 2 Obchodní aliance ............................................................................................................. 9 3 Budoucnost českého obchodu ........................................................................................ 10

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ STUDIE „SHOPPING MONITOR 2009“1 Charakteristika studie a metodické zásady Výzkumný projekt je prováděn v souladu s podmínkami mezinárodního kodexu k praxi marketingového a sociálního výzkumu ESOMAR. Studie „Shopping monitor 2009“ přináší aktuální informace o názorech českých spotřebitelů na maloobchod a shrnuje výsledky kvantitativního výzkumu realizovaného v listopadu roku 2008. Cílem výzkumu bylo sledování nákupních zvyklostí, spokojenosti s nákupními podmínkami, spotřebitelských preferencí českých domácností a míry důležitosti faktorů ovlivňujících rozhodnutí o výběru nákupního místa. Speciální příloha RETAIL IMAGE navíc zprostředkovává i subjektivní vnímání jednotlivých řetězců. Výzkum byl proveden osobním dotazováním prostřednictvím sítě systematicky školených tazatelů na reprezentativním souboru 1 012 náhodně vybraných domácností v celé ČR. 1

Nákupní podmínky

Výběr prodejny, ve které zákazník realizuje největší část svých výdajů za potraviny, je podmíněn řadou faktorů jak subjektivních (sociální a ekonomické postavení apod.), tak objektivních (struktura obchodní sítě). V posledních čtyřech letech jsou preference zákazníků stabilizované a dochází pouze k dílčím změnám v pořadí faktorů. Deklarovaná důležitost sledovaných faktorů se změnila minimálně. To znamená, že váhy jednotlivých faktorů se ještě více přiblížily. Tento fakt je potvrzením vzrůstající komplexnosti rozhodování zákazníka. Jako nejdůležitější faktory byly vnímány čerstvost a kvalita zboží (známka 1,262), cenová úroveň (1,45), zřetelné označení cen (1,51), orientace v prodejně (1,57) a šíře sortimentu (1,58). Nejnáročnější jsou zákazníci hypermarketů, naopak nejméně nároční byli zákazníci malých samoobsluh. Zákazníci hypermarketů3 jsou nadprůměrně spokojeni s většinou šetřených faktorů, zejména s šíří sortimentu. Rovněž zákazníci supermarketů4 deklarují nadprůměrnou spokojenost, především oceňují možnost bezhotovostní platby. Zákazníci

1

2

Společný projekt firem INCOMA RESEARCH, s. r. o., Praha a GfK, Praha: informace věcně navazuje na obdobné shrnutí provedené za rok 2008. Ocenění v bodové stupnici od 1 do 5, kdy 1 je nejvyšší ocenění a 5 nejnižší (systém školních známek).

3

Samoobslužná prodejní jednotka s více než 2 500 m2 prodejní plochy, výrazné zastoupení mají nepotravinářské sortimenty, s více než 18 pokladnami.

4

Samoobslužná prodejní jednotka se 401-2 500 m2 prodejní plochy, zcela převažuje rychloobrátkové zboží, se 4-18 pokladnami.

1

malých samoobsluh jsou spokojeni zejména s rychlostí obsluhy a u diskontů5 jsou nakupující nadprůměrně spokojeni především s cenovou úrovní. Vývoj spokojenosti českých domácností s nákupními podmínkami Mezi zákazníky i nadále výrazně převažuje spokojenost s hlavním nákupním místem nad nespokojeností. Od konce devadesátých let se růst spokojenosti u většiny faktorů zpomalil, u některých faktorů již bylo dosaženo maxima. Nejvyšší nárůst velmi spokojených zákazníků byl v meziročním srovnání zaznamenán u faktoru „čerstvost a kvalita zboží“. Mezi faktory, se kterými jsou zákazníci nejvíce spokojeni, patří: prodejní doba, časová dostupnost prodejny, orientace v prodejně, šíře sortimentu, čistota prodejny a čerstvost a kvalita. Relativně nejméně jsou spokojeni s věrnostními programy, rozsahem poskytovaných zákaznických služeb, zastoupením značkových výrobků, cenovou úrovní a rychlostí odbavení. Míra spokojenosti s hlavním nákupním místem je různá u jednotlivých maloobchodních formátů. Nejčastěji jmenovaným faktorem z hlediska volby nákupního místa byla uváděna blízkost prodejny (66 % dotázaných), dále široký výběr zboží (45 %), „dobré ceny za dobrou kvalitu“ (36 %), celkově příznivé ceny (30 %), akční ceny a slevy (26 %) a na šestém místě kvalita a čerstvost zboží (18 %). Zákazníci hypermarketů oceňují zejména široký výběr, u diskontů je to kombinace „dobré ceny za dobrou kvalitu“. Pro supermarket se zákazníci rozhodují kvůli snadné dostupnosti a u malých prodejen se jedná o snadnou dostupnost, rychlé odbavení a také příjemný a ochotný personál. 2

Preferované typy prodejen

Hlavní nákupní místo potravin Výsledky výzkumu potvrzují stabilizaci podílu jednotlivých formátů na trhu (typ prodejny, ve kterém utratí domácnosti největší část výdajů za potraviny). Hypermarket je hlavním nákupním místem již pro 39 % zákazníků, diskontní prodejny preferuje 25 % dotázaných, supermarkety (po poklesu v předchozích letech) zůstávají stabilním nákupním místem a uvádí je 16 % dotázaných. Obliba malých samoobsluh a pultových prodejen poklesla na 12 %. Hypermarkety preferují především mladší respondenti, s vyšším vzděláním, rodiny se třemi a více členy, domácnosti s vyšším příjmem, z měst nad 20 tis. obyvatel; nejsilnější pozici mají hypermarkety v Olomouckém kraji. Supermarket je oblíben především domácnostmi z měst, zejména je oblíben v Jihomoravském kraji. Preference diskontních prodejen je vysoká především u domácností v městech s 5-20 tis. obyvatel, u starších 5

Samoobslužná prodejní jednotka, zcela převažuje rychloobrátkové zboží, prodejní plocha odpovídá supermarketům, je zde výrazně omezen sortiment a snížená cenová úroveň.

2

respondentů a v Karlovarském kraji. Malé prodejny jsou oblíbeny u domácností z obcí do 5 tis. obyvatel a u starších respondentů. Nejvyšší oblíbenost tohoto typu prodejen je ve Zlínském kraji. Kritéria pro výběr hlavního nákupního místa Nákupní místo u jednotlivých kategorií sortimentu lze, s určitým zjednodušením, rozdělit do tří základních okruhů: • Trvanlivé zboží (konzervované a suché potraviny, mražené potraviny, nápoje, prostředky osobní hygieny, prací a úklidové prostředky; charakterem preferencí sem patří i mléčné výrobky apod.) se nakupují především v hypermarketech (preference •

•

32-45 %). Čerstvé potraviny (zejména masa a masných výrobků a pečiva) jsou charakteristické vysoké preference menších prodejen (menší samoobsluhy, pultové prodejny a řeznictví), pohybující se okolo 35-44 %. Specifické zboží, nakupované menšinovými zákazníky (např. cigarety, krmivo pro zvířata), jsou charakterizovány tím, že je nakupuje jen přibližně 40 % dotázaných.

3

Výběr konkrétního řetězce jako hlavního nákupního místa

Deset nejnavštěvovanějších obchodních řetězců představuje hlavní nákupní místo pro 79 % dotázaných. Tradičně silný je Kaufland (16 % preferencí), druhé místo si udrželo Tesco (hypermarket+supermarket+obchodní dům), které získalo 11 % preferencí. Penny Market zůstává třetí s 10 % preferencí. Z vývoje preferencí hlavního nákupního místa je zřejmý nejvýraznější nárůst preferenci u řetězců COOP, Billa, Hruška a Albert, největší pokles naopak zaznamenaly Jednota, Plus Diskont a Konzum. Z regionálního rozložení vyplývá, že nejsilnější z hypermarketů Kaufland má rozhodující pozici v Olomouckém a Karlovarském kraji. Nejlepší z diskontů Penny Market je silněji zastoupen spíše v českých krajích než na Moravě a nejpříznivější supermarket Albert má silné postavení na Vysočině. Nejmladší zákazníky mají: hypermarket Interspar a cah&carry Makro, s odstupem následovaný Hypernovou. Nejvíce spotřebitelů s vyšším vzděláním nakupuje v Hypernově a v Tescu. Hypermarkety si zákazníci volí převážně kvůli širokému sortimentu a příznivým cenám. Kaufland si zákazníci jasně volí pro akční ceny. Zákazníci Intersparu oceňují snadnou dostupnost. Zákazníci Globusu a Hypernovy nadprůměrně preferují kvalitní a čerstvé zboží. Zákazníci Makra preferují celkově příznivé ceny. Tesco přitahuje dlouhou prodejní dobou. Mezi diskonty, které zákazníci vyhledávají především pro „dobré ceny za dobrou kvalitu“ a pro celkově nízké ceny, jsou patrné rovněž dílčí rozdíly. U Lidlu si zákazníci cení prodejní dobu a možnost platby kartou, u Plus Diskontu oceňují celkově příznivé ceny, u Penny Marketu příznivě hodnotí zejména „dobré ceny za dobrou kvalitu“ i akční slevy.

3

Pro návštěvníky supermarketů je prvořadým faktorem blízkost prodejny či její příhodná poloha. Zákazníci Billy více než zákazníci ostatních supermarketů upřednostňují velký výběr a kvalitní a čerstvé zboží. U Alberta si cení snadnou orientaci. 4

Vývoj znalosti jednotlivých řetězců Při hodnocení míry znalosti potravinářských prodejen je hodnocena znalost spontánní

(respondent si sám vybavuje názvy prodejen), podpořená (respondent odpovídá, zda dané jméno prodejny zná) a aktivní (respondent má osobní zkušenost s nákupem v prodejně). Ve spontánní znalosti potravinářských řetězců se na prvním místě udržel Kaufland (58 %), na druhé a třetí příčce je Tesco a Lidl (shodně 54 %). V první pětici se dále umístily řetězce Penny Market (42 %) a Hypernova (39 %). Nejvýraznější pokles spontánní znalosti zaznamenal Plus Diskont (-9 %), Globus (-4 %) a Jednota (-3 %). Počet řetězců s podpořenou znalostí (více než 80 %) klesl z dvanácti na jedenáct. Celková úroveň podpořené znalosti se u většiny řetězců mírně snížila. Na prvním místě je dostal Lidl (96 %), na druhém Kaufland (95 %), třetí je Hypernova (94 %), čtvrtým nejznámějším řetězcem byla Billa (92 %) a první pětici uzavírá Penny Market (91 %). 5

Vztah zákazníků k jednotlivým řetězcům

Pořadí návštěvnosti se mírně změnilo. Nejnavštěvovanějším řetězcem je stále Kaufland, kde nakupuje více než polovina (56 %) dotázaných spotřebitelů. Druhé místo si udržel Lidl (44 %), na třetí pozici se dostal hypermarket Tesco (38 %). Následuje Hypernova (37 %) a supermarket Albert (33 %). Největší nárůst návštěvnosti zaznamenal Coop Diskont (+7 %) a hypermarket Tesco (+6 %). Pokles návštěvnosti se nejvýrazněji dotkl řetězce Plus Diskont (-7 %), Penny Market (-5 %) a Tesco Supermarket (-4 %). Vliv marketingových aktivit na návštěvnost řetězce lze odvodit ze srovnání návštěvnosti prodejny a znalosti letáků. Z tohoto srovnání vychází nejlépe Globus (vyrovnaný podíl zákazníků i spontánní znalosti letáků). Z tohoto srovnání vychází také dobře Kaufland, Lidl, hypermarket Tesco, Penny Market a Hypernova. 6

Spotřebitelské hodnocení řetězců

Zákazníci, kteří deklarovali aktivní znalost prodejny, hodnotili tuto prodejnu z hlediska pěti následujících kritérií: cenové úrovně, šíře sortimentu, celkové atmosféry (prostředí) prodejny, kvality a čerstvosti zboží a z hlediska dostupnosti prodejny a kvality personálu. Hodnocení podle cenové úrovně Hodnocení cenové úrovně se pohybovalo ve značném rozpětí (známky od 1,71 do 3,17). Nejlépe byly vnímány hypermarkety, diskonty a cash&carry. Z jednotlivých obchodních řetězců byly nejlépe hodnoceny Kaufland (1,71), Tesco hypermarket (1,76), Penny Market

4

(1,84), těsně následován Tesco supermarketem (1,85) a Lidlem (1,86). Naopak horší známkou byly hodnoceny Billa (2,54), Jednota (2,53), Albert (2,51) a Coop Diskont (2,50). Hodnocení podle šíře sortimentu Při hodnocení šíře sortimentu bylo dosaženo jednak nejlepší známky (1,34), ale také největšího rozpětí známek ze všech hodnocených kritérií (nejlepší známka 1,34, nejhorší 3,17). Nejlépe jsou z hlediska šíře sortimentu hodnoceny hypermarkety a cash&carry, následované supermarkety. Nejlépe hodnoceným řetězcem je Globus (1,34), Tesco hypermarket (1,35) a Tesco OD (1,55). Na čtvrtém místě je Hypernova (1,57) a na pátém Makro (1,63). Nejhůře byly hodnoceny Jednota (2,53), Coop Diskont (2,53) a Flosman/Flop (2,42). Hodnocení podle kvality prostředí a atmosféry prodejny Obdobně jako u šíře sortimentu jsou hypermarkety hodnoceny jako nejlepší i z hlediska kvality prostředí a atmosféry prodejny. První místo patří Tescu hypermarket (1,60), druhá příčka patřila Globusu (1,62). Následují malé samoobsluhy Tuty (1,66) a Tip (1,67) a na pátém místě je Tesco OD a supermarket (shodně 1,74). Naopak nejhorší hodnocení mají: Makro (2,27), Coop Diskont (2,13) a Penny Market (2,12). Hodnocení podle čerstvosti a kvality zboží Rozpětí známek čerstvosti a kvality je ve srovnání s rokem 2007 výraznější a pohybuje se od 1,45 do 2,80. Zákazníci hodnotí řetězce z tohoto hlediska poměrně kladně. Obecně jsou nejlépe hodnoceny hypermarkety následované supermarkety. Nejlepší známku získal opět Globus (1,45), s odstupem následuje Tesco hypermarket (1,56), třetí místo patří Tuty (1,63), čtvrté a páté místo zaujímají Kaufland a Tesco OD (oba shodně 1,67). Hodnocení podle dostupnosti a kvality personálu Dostupnost a kvalita personálu jsou přednostmi menších prodejen, které jsou z těchto hledisek nejlépe hodnoceny. První místo patří prodejnám Tuty (1,49), Hruška (1,73) a Tip (1,76). Z větších řetězců jsou nejlépe hodnoceny Billa (8.-9. místo), Globus a Albert. V roce 2008 zaujal ve dvou z pěti hodnocených kritérií (šíře sortimentu, čerstvost a kvalita zboží) první příčku Globus, nicméně na celkově vedoucí pozici jej vystřídal Tesco hypermarket. 7

Vybrané aspekty nákupního chování

Použití automobilu k nákupům Používání automobilu k nákupům se pro české zákazníky stalo běžným dopravním prostředkem již před několika lety. V současné době podíl spotřebitelů používajících automobil „velmi často“ a „občas“ vzrostl na úroveň 65 % z celkového počtu nakupujících.

5

Nákupy autem uskutečňují vzdělanější zákazníci, zákazníci mladší a středního věku, větší domácnosti s dětmi a spotřebitelé s vyššími příjmy. Vztah spotřebitelů k letákovým kampaním maloobchodních řetězců Zhruba pět let probíhá velmi úspěšná distribuce letáků spotřebitelům, která pokrývá přibližně 90 % dotazovaných. Nejvyšší úroveň znalosti letáků vykazují zákazníci Kauflandu (52 %), Lidlu (49 %) a Tesco hypermarketu (44 %). Vztah spotřebitelů k privátním značkám Privátní značky „občas“ nakupuje 65 % domácností jednotlivých řetězců. Jen 12 % domácností se s privátními značkami ještě nesetkalo. Tyto značky nakupují zejména domácnosti s dětmi. Nejvíce nakupují privátní značky zákazníci prodejen cash&carry (téměř 80 %). Vztah spotřebitelů k biopotravinám Biopotraviny nakupuje jen necelá třetina domácností. Pravidelně je nakupuje pouhých 5 % respondentů. Přitom biopotraviny zná téměř 90 % domácností. Biopotraviny nakupují zejména respondenti s VŠ vzděláním, s vyššími příjmy a v Praze. Častěji je také nakupují domácnosti s dětmi. Téměř jedna čtvrtina respondentů starší věkové kategorie (60-69 let) a domácností s velmi nízkými příjmy se s biopotravinami ještě nesetkala.

6

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ „ROČENKY ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO OBCHODU A MARKETINGU 2008“6 1

TOP 50 českého obchodu

V roce 2007 pokračovala konsolidace českého obchodního trhu, což je patrné již z přehledu TOP 50 obchodních společností. Největších 10 firem se svou velikostí výrazně odděluje od zbytku trhu a uvnitř této skupiny se jasně diferencuje skupina pěti největších společností. Zejména po očekávaném začlenění sítě Plus do skupiny Rewe se špička žebříčku jasně oddělí od ostatních. Rewe má potenciál přesáhnout tržbami 50 mld. Kč a dotáhnout se téměř na úroveň skupiny Schwarz, který je největším uskupením na trhu. Top 10 obchodních skupin nejvíce přispěla k růstu úhrnných tržeb TOP 50. Úhrnné tržby TOP 10 vzrostly meziročně o 30 mld. Kč, což představuje 14% růst. Celkově tržby TOP 50 vzrostly o 47,3 mld. Kč, což je 12 %. Růst tržeb TOP 10 se v posledních letech zrychlil, dynamika růstu zbytku žebříčku stagnuje, nebo zvolna klesá. „Rozevírání nůžek“ mezi oběma skupinami má tedy zrychlující se tendenci. Tab. 1 - TOP 10 obchodních společností podle maloobchodního obratu v mil. Kč Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Firma AHOLD CZECH REPUBLIC, a.s. TESCO STORES ČR, a.s. Makro Cash&Carry ČR, s.r.o. Kaufland ČR, v.o.s. GLOBUS ČR, k.s. Penny Market, s.r.o. GECO TABAK, a.s. Lidl ČR, v.o.s. Plus Discount, spol. s r.o. Billa, spol. s r.o.

Obrat 2007 42 000 42 000 39 300 35 000 23 000 18 600 17 653 16 500 13 500 13 000

Pramen: Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu 2008, projekt INCOMA Research, Praha

Ani v rámci TOP 10 však není růstová rychlost všech společností stejná. Největšího růstu tržeb dosáhla společnost Tesco Stores ČR, následovaná firmami Billa, Kaufland, Ahold ČR a Geco Tabak. Hranici růstu o 2,5 mld. Kč překročila i společnost Globus ČR, což je vzhledem k jejímu konzervativnějšímu působení zcela mimořádný výkon. Konsolidaci českého maloobchodu (zejména v rychloobrátkovém zboží) potvrzuje dynamika vstupu mezinárodních řetězců na trh. Po strmém nárůstu řetězců v 90. letech se situace stabilizovala. Od roku 2006 opustilo náš trh již pět významných řetězců a tento proces ještě není u konce.

6

Partnerský projekt společnosti Incoma Research, časopisu Moderní obchod a slovenské agentury Terno Bratislava.

7

Druhou stranou konsolidace trhu je jeho diferenciace do specializovaných segmentů. V 90. letech přinesl růst širokosortimentních prodejen (především hypermarketů) jejich dominanci ve většině kategorií zboží (od potravin až po spotřební elektroniku). Tato situace je již minulostí, zhruba od roku 2003 lze sledovat opačný proces. Přes pokračující expanzi hypermarketů nastal jejich ústup ve „specializovaných“ sortimentech. Týká se to především nepotravin, ale i některých kategorií čerstvých potravin. Koncentrace na nejvyšších příčkách TOP 50 otevírá prostor ke vstupu menších českých společností (specializovaných obchodních firem). Výsledkem je mírně rostoucí podíl českých firem na celkovém obratu TOP 50. Žebříček jednotlivých maloobchodních řetězců podle výše obratu dokládá význam, který mají moderní formy maloobchodu. Současně však ukazuje, že do TOP 50 vstupuje stále více specialistů a tento trend bude nadále sílit. Tab. 2 - TOP 10 obchodních společností podle obratu v sortimentu potravin v mil. Kč Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Firma

Obrat 2007

AHOLD CZECH REPUBLIC, a.s. MAKRO Cash&Carry ČR, s.r.o. Kaufland ČR, v.o.s. TESCO STORES ČR, a.s. Penny Market, s.r.o. Lidl ČR, v.o.s. GECO TABAK, a.s. GLOBUS ČR, k.s. Plus Discount, spol. s r.o. Billa, spol. s r.o.

35 300 30 600 29 800 25 200 17 700 15 700 15 000 13 300 12 800 12 700


Mezi maloobchodními prodejci a v rychloobrátkovém zboží stále vedou standardní řetězce velkoplošných prodejen (hypermarkety, supermarkety a diskonty). Mezi velkoobchody tradičně vede řetězec Makro C&C. Tab. 3 - TOP 5 hypermarketových řetězců podle objemu obratu v mil. Kč Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.

Řetězec TESCO HYPERMARKET KAUFLAND HYPERNOVA GLOBUS INTERSPAR

Firma Tesco Stores ČR, a.s. Kaufland, v.o.s. Ahold Czech Republic, a.s. Globus ČR, k.s. Spar Česká obchodní, s.r.o.

Obrat 2007 Počet jednotek 36 000 52 35 100 84 25 000 56 23 000 12 13 000 27


8

Tab. 4 - TOP 5 supermarketových řetězců podle objemu obratu v mil. Kč Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.

Řetězec ALBERT BILLA TESCO SUPERMARKET TIP SPAR

Firma Ahold Czech Republic, a.s. Billa, spol. s r.o. Tesco Stores ČR, a.s. Coop Centrum Spar Česká obchodní, s.r.o.

Obrat 2007 Počet jednotek 17 000 224 13 000 172 3 500 45 2 700 77 1 800 2


Tab. 5 - TOP 5 diskontních řetězců podle obratu v mil. Kč Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.

Řetězec PENNY MARKET LIDL PLUS NORMA COOP DISKONT

Firma Penny Market, s.r.o. Lidl ČR, v.o.s. Plus Discount, s.r.o. Norma, k.s. Konzum, OD Ústí nad Orlicí

Obrat 2007 Počet jednotek 18 600 168 16 500 175 13 500 145 1 600 41 940 32


Obrat prodejců širokosortimentního zboží se na celkovém objemu tržeb 409 mld. Kč podílí 79 %. Z celkového rychloobrátkového obchodu připadá zhruba tři čtvrtiny na maloobchod (74 %) a zbytek na velkoobchodní činnost. Mezi maloobchodními formáty si drží dominantní pozici hypermarkety (54 %), následované diskonty (21 %) a supermarkety (15 %). V rámci současných tržních trendů mají menší prodejny rychloobrátkového zboží poměrně značný potenciál. Mezi významné tržní trendy patří diferenciace nákupního chování zákazníků, včetně rostoucího důrazu na úsporu času, preference čerstvých potravin, rostoucí zájem o příjemné nákupní prostředí. To jsou možnosti, ve kterých se mohou prosadit právě malé prodejny. Tyto příležitosti si velmi dobře uvědomují i velké obchodní společnosti, jak potvrzuje řada nově navržených konceptů (např. Tesco expres apod.). Je to však velmi obtížný terén, který vyžaduje vynikající znalost místních podmínek, osobní přístup k zákazníkům apod. 2

Obchodní aliance

Rostoucí konkurence, koncentrace obchodních i dodavatelských firem a územní expanze maloobchodních řetězců zhoršuje pozici menších společností vůči zákazníkům i dodavatelům. Relativně rychlejší růst silných obchodních společností přitom vytlačuje nejen menší maloobchodní firmy, ale koncentrací distribuce od nákupu přes velkoobchod až po maloobchodní prodej konkuruje i menším velkoobchodním firmám. Proto se řada menších obchodních firem spojuje do kooperačních obchodních struktur. To je jeden z mála způsobů, který může být alespoň teoreticky úspěšný. Kooperace se soustřeďuje na tyto hlavní konkurenční faktory, které jsou příčinou převahy velkých obchodních společností:

9

•

Objem zboží nakupovaného od dodavatelů podle převažujícího sortimentu. Kooperace pracuje pro své členy jako fakturační centrála (přefakturovává objednané zboží mezi členy a dodavateli).

•

Společná distribuce zboží. K zajištění společného odběru slouží aliancím jeden či několik velkoobchodů, které fungují pro maloobchodní členy aliance jako distribuční centra. Budování vlastní maloobchodní sítě, tj. typově jednotné sítě, umožňující provozovat

•

centrální marketing, společnou cenovou politiku, sladit sortiment apod. Tab. 6 - Největší české nákupní aliance podle centrálně fakturovaného obratu v mil. Kč Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 9. 12. 7. 8. 10. 11.

Centrální fakturace 2006 2007

Název aliance Rychloobrátkové zboží COOP CENTRUM, družstvo MALOOBCHODNÍ SÍŤ HRUŠKA, s.r.o. COOP MORAVA, s.r.o. FLOP JIH, s.r.o. ČEPOS / MO Bala VONET CR, s.r.o. ENAPO, s.r.o. SPAR ŠUMAVA, s.r.o. Nepotravinářské zboží Expert, s.r.o. Euronics ČR, a.s. EC-GROUP HELE Home Credit Finance, a.s.

9 841 6 000 3 372 2 982 2 180 1 931 1 353 418

10 221 7 200 3 300 2 500 2 500 1 673 1 300 435

1 438 1 100 465 536

1 608 1 300 535 500


3

Budoucnost českého obchodu Obchodní síť v ČR čekají pozvolné změny týkající se jak dynamiky růstu, tak

i struktury (v počtu prodejen, prodejních ploch i tržních podílů). Celkový počet potravinářských prodejen do roku 2010 mírně vzroste, největší expanze se očekává u diskontů. Dobrou perspektivu mají také specializované prodejny potravin, případně některé koncepty konvenience7. Expanze hypermarketů bude stále pokračovat, i když pomalejším tempem. Vývoj obchodu na jedné straně a změny ekonomického a sociálního prostředí na straně druhé s sebou také přinášejí změnu nákupního chování. Nákupní chování se bude měnit také vlivem růstu zájmu o zdravý životní styl ve všech jeho formách (při růstu výdajového

7

„Výhodné, vhodné“ prodejny, ve kterých si může zákazník v dané chvíli pohodlně nakoupit vše, co právě potřebuje, jsou pro zákazníky časově dostupné v kteroukoliv dobu, jsou tedy výhodné jak nabízeným sortimentem, tak i prodejní dobou.

10

potenciálu části populace). Velký vliv bude mít také vývoj venkova. Obecně lze konstatovat, že vstup českých rodin do „kvalitnějšího života“ bude jednou z nejvýznamnějších změn, se kterými se setkáme v následujících letech na celém trhu. Největší vliv na volbu nákupního místa potravin budou mít: kvalitní nabídka čerstvého zboží, dobrá dostupnost, nabídka kvalitního sortimentu (značky) a co nejnižší cena nejvíce nakupovaných položek. Lze sice budoucnosti očekávat pokles významu cen, to ale v žádném případě neznamená, že by se cena stala „nedůležitou“. Naopak s jistou nadsázkou se dá říci, že k ekonomickému přežití na trhu budou muset mít obchodníci „dobré ceny za dobrou kvalitu“. Cena však postupně přestane hrát roli hlavního diferenciačního faktoru. Obchodní společnosti budou na měnící se situace reagovat úpravami strategie ve všech oblastech. Rozhodující strategickou prioritou se stane diferenciace (marketingových strategií, cílových skupin zákazníků). Hlavní nástroje strategické diferenciace souvisejí s rostoucí tendencí zákazníků “investovat do sebe“ (do kvality života, času, zdraví apod.). Z hlediska sortimentu to bude kvalita a nezávadnost čerstvých potravin, orientace na biopotraviny a nabídka regionálních specialit. V oblasti značkové strategie poroste orientace na vlastní značky podle pravidla „kvalita za rozumnou cenu“. Rovněž bude snaha o to, aby čas strávený nakupováním byl vnímán jako rozumně vynaložený. V komunikaci se zákazníky nebude rozhodovat intenzita či objem informací, ale jejich srozumitelnost, jednoduchost a důvěryhodnost.

Zpracovala: Ing. Olga Štiková

11

2009 Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Recommend Documents