Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz květen Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2015

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz květen 2016

Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2015

MPO – odbor ekonomických analýz


OBSAH S H R N U T Í ............................................................................................................................................................. 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE ........................................................................................... 7 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY ............................................................................................................................... 7 I.1.1 Ekonomický růst ............................................................................................................................................... 7 I.1.2 Reálná konvergence ....................................................................................................................................... 11 I.2 TRH PRÁCE..................................................................................................................................................... 14 I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ ............................................................................................................................ 21 I.3.1 Cenový vývoj .................................................................................................................................................. 21 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání ...................................................................................................................... 27 I.3.3 Fiskální vývoj .................................................................................................................................................. 29 I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání..................................................................................................... 35 I.4 MĚNOVÁ POLITIKA ........................................................................................................................................ 37 I.4.1 Měnová politika ............................................................................................................................................. 37 I.4.2 Směnné kurzy ................................................................................................................................................. 43 I.4.3 Vnější rovnováha ............................................................................................................................................ 49 I.5 KAPITÁLOVÝ TRH ........................................................................................................................................... 58 I.5.1 Globální trhy ................................................................................................................................................... 58 I.5.2 Kapitálový trh v ČR ......................................................................................................................................... 61 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY ............................................................................................................................... 66 II.1 PRŮMYSL ...................................................................................................................................................... 66 II.2 STAVEBNICTVÍ .............................................................................................................................................. 78 II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení ......................................................................... 78 II.2.2 Bytová výstavba ............................................................................................................................................ 84 II.2.3 Stavebnictví v Evropské unii .......................................................................................................................... 86 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD .................................................................................................................................. 89 II.3.1 Souhrnné výsledky ........................................................................................................................................ 89 II.3.2 Teritoriální struktura ..................................................................................................................................... 93 II.3.3 Komoditní struktura ...................................................................................................................................... 97 II.3.4 Zahraniční obchod EU ................................................................................................................................... 99 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD ....................................................................................................................................... 103 II.4.1 Souhrnné výsledky ...................................................................................................................................... 103 II.4.2 Vnitřní obchod v EU .................................................................................................................................... 106 TABULKOVÁ PŘÍLOHA ....................................................................................................................................... 109

Není-li uvedeno jinak, jsou v materiálu obsaženy údaje podle stavu k 25. 4. 2016.

2



SHRNUTÍ Rok 2015 se v novodobé historii české ekonomiky zařadí mezi ty úspěšnější. Hospodářský růst navázal na zdravé základy předchozího roku a jeho 2% tempo více než zdvojnásobil na nejlepší výsledek za posledních osm let. Rozhodující roli sehrál převládající optimismus, který byl patrný napříč celým hospodářstvím. Firmy těžily z rostoucí poptávky, vesměs nepolevovaly v dynamice své produkce a celkově povzbudivý obraz jejich vývoje byl doplňován vyšší investiční aktivitou. V chování domácností se projevil silnější sklon ke spotřebě, když zotavení celkové ekonomické aktivity se promítlo do větší nabídky pracovních příležitostí i do zvýšení příjmů. Příznivé podmínky byly umocněny i některými jednorázovými stimuly, především nízkými cenami ropy a expanzívní fiskální politikou, spojenou s úsilím dočerpat zbývající disponibilní zdroje z fondů Evropské unie. Zahraniční obchod, přes slušné výsledky, zůstal své tradiční prorůstové roli dlužen, a to jak z důvodu vysoké dovozní náročnosti tuzemské ekonomiky, tak i nejistot z vývoje vnějšího prostředí. Hlavní globální rizika spočívala v přetrvávajícím geopolitickém napětí a v razantním zpomalení světového obchodu, zejména vlivem nižšího tempa růstu v rozvíjejících se ekonomikách. Tyto vlivy poznamenaly také výkonnost hospodářství Evropské unie, které sice ve srovnání s předchozím rokem přidalo na růstu, ale jeho meziroční tempo 1,9 % bylo nadále křehké. Výrazně nadprůměrně rostlo především Irsko (o 7,8 %), dále pak Malta (o 6,3 %) a Lucembursko (o 4,8 %). Pro české exportéry však bylo povzbuzením zejména mírné oživení v Německu (růstem o 1,7 %). Hlavním zdrojem vyššího výkonu Unie byla konečná spotřeba, která zrychlila tempo na 1,9 %. Ještě dynamičtěji rostla tvorba hrubého kapitálu, o 3,0 %, ale vzhledem k nižšímu váhovému zastoupení ve srovnání se spotřebou byl její vliv na celkový růst slabší. Naopak negativní dopad na výkonnost EU měl zahraniční obchod, ve kterém se dále rozevřely nůžky v předstihu růstu dovozu před vývozem. Domácí ekonomika se meziročním růstem o 4,3 % zařadila hned za trojici nejrychleji rostoucích zemí evropské osmadvacítky. Na její poptávkové straně vzrostly investiční výdaje o mimořádných 7,4 %, protože vedle snahy o maximální čerpání evropských fondů byla investiční aktivita podporována také vyššími zdroji firem. Z věcného hlediska tak silně rostly jak investice do budov a staveb, vč. infrastruktury, tak dopravních prostředků, strojů a zařízení. Růst spotřeby domácností zrychlil na 2,9 % a dosáhl ve srovnání s rokem 2014 prakticky dvojnásobného tempa. Obyvatelstvo zvýšilo hlavně výdaje za zboží dlouhodobé a krátkodobé spotřeby, méně již za služby. Do zvýšení spotřeby vlády o 2,8 % se výrazně promítly platby za opravy a údržbu dopravní infrastruktury, financované neinvestičními prostředky EU z dobíhající perspektivy 2007-2013. Naproti tomu vnější sektor růstové tempo ekonomiky mírně zpomaloval. Jeho výsledky byly poznamenány vyšším tempem dovozu (růst o 8,1 %) než vývozu (o 7,2 %), protože domácí zdroje nestačily na krytí rostoucí poptávky.

3



Reálné ekonomice napomáhalo příznivé domácí prostředí. Na trhu práce zrychlil růst počtu zaměstnaných osob na meziročních 1,4 % (na roční průměr 5042,2 tis. osob), za pokračujícího trendu vyššího přírůstku počtu zaměstnanců (jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil téměř 83 %) a poklesu počtu podnikatelů. V rámci EU však ČR stále patří k zemím s nejvyšším podílem podnikatelů. Obecná míra nezaměstnanosti se za rok 2015 snížila na 5,1 % (tj. meziročně o 1 p. b.), stejně jako celková míra nezaměstnanosti sledovaná Eurostatem, podle které si ČR vylepšila svou pozici na zemi s druhou nejnižší nezaměstnaností v EU (za Německem s mírou nezaměstnanosti 4,6 %). Problémem trhu práce zůstává strukturální nesoulad mezi poptávkou po pracovní síle a její nabídkou, který se projevuje nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. S přispěním tohoto faktoru se v roce 2015 zrychlil růst průměrné mzdy v nominálním vyjádření meziročně na 3,4 % a reálně na 3,1 %, což byla nejrychlejší tempa od roku 2008, resp. 2007. Inflace se držela na velmi nízké úrovni, a to navzdory slabé koruně, sílící domácí poptávce a rostoucím mzdám. Její průměrná míra klesla na 0,3 % (z 0,4 % v roce 2014), což byla nejnižší hodnota od roku 2003 a druhá nejnižší v historii České republiky. Na cenovém poklesu se nejvíce podílely nízké ceny ropy, energií, i dalších komodit, vč. potravin, které snižovaly náklady a limitovaly tak inflační potenciál. K dobré kondici tuzemské ekonomiky zásadním způsobem přispěla odvětví v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. Svou stěžejní roli si dlouhodobě udržuje průmysl, který vytváří zhruba třetinu jejího výkonu. V roce 2015 průmyslová produkce vzrostla meziročně o 4,4 % a přes vysokou srovnávací základnu prakticky navázala na výsledek předchozího roku (růst o 5 %). V rozhodujícím zpracovatelském průmyslu vzrostla produkce o 5,6 %, když hlavním nositelem jeho výkonu byla již tradičně výroba motorových vozidel, která se zvýšila o 11,5 %, následovaná výrobou oděvů (růst o 10,7 %), ostatním zpracovatelským průmyslem (10,5 %), výrobou pryžových a plastových výrobků (9,8 %) a výrobou základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (8,9 %). V ostatních sektorech však výroba klesla, v těžbě a dobývání o 1,7 % a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 2,2 %. V členění produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby si nejvíce polepšil sektor MEDIUM HIGH-TECH, ve kterém se tržby zvýšily o 6,7 % a jeho podíl vzrostl o 1,6 p. b. na 52 % celkových tržeb zpracovatelského průmyslu. V sektoru má výsadní postavení výroba motorových vozidel, z dalších významnějších odvětví sem patří strojírenství a elektrotechnický průmysl. Naopak slabý růst tržeb v sektorech HIGH-TECH (především vlivem výrazného zpomalení meziročního růstu v hlavní výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů) a v LOW-TECH jejich podíl na celkových tržbách odvětví snížil. Poklesem tohoto podílu byl postižen i sektor MEDIUM LOW-TECH, ve kterém tržby dokonce klesly. Příznivý vývoj průmyslu se projevil v růstu zaměstnanosti a mezd. Zaměstnanost se zvýšila především v odvětvích s nejvyšší dynamikou růstu výroby. Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla meziročně o 2,7 %, z toho nejvíce ve výrobě motorových vozidel (o 6,1 %), ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 5,6 %)

4



a ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (o 4,8 %). Růst průměrné měsíční mzdy v průmyslu celkem zrychlil na 3 % a její výše dosáhla 26 655 Kč. Nejlépe byli placeni zaměstnanci v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu (40 689 Kč) a nejméně ve výrobě oděvů (14 138 Kč). Stavebnictví již druhým rokem pozvolna smazávalo rozdíl k výsledkům dosahovaným v předkrizovém období, nicméně jeho loňská produkce byla ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 stále ještě o cca 16 % nižší. V roce 2015 se stavební výroba zvýšila meziročně o 7,1 %. Výrazně lépe se dařilo inženýrskému stavitelství, které vzrostlo o 17,1 %, především díky obnovené investiční aktivitě státu a snaze maximálně vyčerpat prostředky z fondů Unie. Výroba v pozemním stavitelství však byla vyšší pouze o 1,2 %, a to navzdory silné poptávce po bydlení, rekordně nízkým úrokovým sazbám a dostupným hypotékám. V bytové výstavbě sice pokračoval trend nastolený v roce 2014, kdy po šesti letech pozvolného poklesu došlo k oživení, nicméně meziroční tempo růstu v počtu zahájených bytů zvolnilo na 8,3 %. Oproti roku 2007, vrcholu konjunktury bytové výstavby, byla výstavba bytů zahájená v roce 2015 nižší o téměř 40 %. Na rozdíl od průmyslu se zaměstnanost ve stavebních podnicích dále snížila, v posledních dvou letech však meziroční míra poklesu zeslábla, v roce 2015 na 2 %. Zahraniční obchod dosaženými objemy přepisoval dosavadní rekordy, jeho růstová dynamika však proti roku 2014 také zvolnila (především vlivem vysoké srovnávací základny). Podle údajů přeshraniční statistiky vzrostl vývoz o 7,2 %, dovoz o 8 % a obchodní bilance skončila přebytkem 433 mld. Kč, meziročně o 4 mld. Kč vyšším. Obdobné tendence vykázaly i výsledky v metodice národního pojetí, nicméně kladné saldo obchodní bilance, které v tomto případě odráží toky peněz, a tím lépe vyjadřuje efektivitu obchodní výměny, bylo výrazně nižší. O růst vývozu se zasloužila především dlouhodobě příznivá situace na evropských automobilových trzích a slabší koruna, zatímco rychlejší dynamiku dovozu lze přičíst silnému oživení domácí poptávky a rostoucí exportně orientované produkci, která nárokovala značné dodávky ze zahraničí, navíc zatížené slabým kurzem koruny. Naopak brzdící účinek na dovoz měl globální propad cen energetických komodit, který stlačil jejich dovozní ceny. Největší podíl na obratu zahraničního obchodu měl stejně jako v předchozích letech obchod s vyspělými tržními ekonomikami, zejména se státy Evropské unie, který se zvýšil na téměř 75 %. Na jedné straně tento výsledek svědčí o konkurenceschopnosti tuzemských vývozců na vyspělých trzích, zároveň však potvrzuje silnou závislost domácí ekonomiky na vývoji v EU, a tedy i riziko přenosu případného hospodářského útlumu z tohoto uskupení. Deklarovaná větší diverzifikace českých vývozů mimo Evropu tak zůstává stále aktuálním doporučením. Tradičně nejvíce obchodovanou komoditou byly stroje a dopravní prostředky, které navýšily svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě na 50,7 % (meziročně o 1,2 p. b.), z toho silniční vozidla na 15 %.

5



Na vnitřním trhu zrychlilo tempo růstu tržeb, protože lepší finanční situace domácností, podporovaná rostoucí zaměstnaností a nízkou inflací, zvyšovala ochotu spotřebitelů utrácet. Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (ve stálých cenách) se meziročně zvýšily o 7,6 %, což bylo nejvíce od roku 2007. Domácnosti tak postupně dohánějí, co v období nedávných hospodářských recesí ve spotřebě zameškaly. Rychleji rostly prodeje nepotravinářského zboží (růst o 6,8 %), dařilo se však i prodejům potravin (růst o 3,9 %), které teprve loni po tříletém poklesu obnovily růst a díky jeho akceleraci v roce 2015 se vrátily na tempo naposledy dosažené před osmi lety. Na vývoji prodejů pohonných hmot se významně podepsal pokles jejich cen. Jednak vedl k propadu tržeb v nominálním vyjádření o téměř 7 %, zároveň však spolu s vyššími přepravními nároky rostoucí ekonomiky stimuloval poptávku, která se promítla do jejich reálného růstu o více než 8 %. Rychlé tempo hospodářského růstu z roku 2015 se letos pravděpodobně nepodaří udržet. Podpůrný vliv čerpání evropských fondů, který byl loni výrazným prorůstovým stimulem, v zásadě odezněl, protože lze očekávat pouze pomalejší rozjezd nové finanční perspektivy 2014-2020. Přínos levné ropy by se však do určité míry měl projevit i letos. Úlohu hlavního faktoru růstu by si měla udržet domácí poptávka, zejména konečná spotřeba.

6



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Hospodářskému vývoji v roce 2015 dominoval robustní růst, …

Česká ekonomika v roce 2015 předčila původní očekávání a více než zdvojnásobila 2% růstové tempo z roku 2014. Výraznému oživení napomohl sílící optimismus ohledně budoucího vývoje, který podporoval ochotu ekonomických subjektů více investovat a utrácet. Příznivé podmínky byly umocněny i některými mimořádnými stimuly, především nízkými cenami ropy a expanzívní fiskální politikou, spojenou s úsilím o maximální realizaci projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie. Na druhé straně nevýrazná zahraniční poptávka a zejména vysoká dovozní náročnost tuzemské ekonomiky vedly k tomu, že vnější sektor nenaplnil svou tradiční prorůstovou roli.

… který mírně zpomalil ve 4. čtvrtletí

Hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 4,3 %, což bylo nejvíce za posledních osm let (v roce 2007 činil růst 5,5 %). V průběhu roku 2015 meziroční růstová dynamika postupně zrychlovala, ale ve 4. čtvrtletí zbrzdila na 4 %, také v souvislosti s mimořádnými událostmi v energetice (odstávka bloků v JE Dukovany) a v chemickém průmyslu (požár v Unipetrolu Litvínov). Odlišný pohled poskytují údaje srovnávající mezičtvrtletní vývoj, podle kterých hospodářský růst zpomaloval po celý rok. Tyto výsledky jsou však do určité míry poznamenány skokovým výkyvem v příspěvku čistých daní z produktů k růstu hrubého domácího produktu v 1. čtvrtletí, vyvolaným legislativním omezením platnosti tabákových nálepek s předchozí sazbou daně. V 1. čtvrtletí 2015 se výkonnost ekonomiky zvýšila mezičtvrtletně o mimořádných 2,4 %, ale následné oslabení daňového efektu se projevilo mezičtvrtletním zvolňováním tempa ve zbytku roku, až na stagnaci ve 4. čtvrtletí.

Graf č. I.1.1.1 Hrubý domácí produkt (meziroční změna v %, stálé ceny, sezónně očištěno) 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0 -4,0 -6,0

stejné čtvrtletí předchozího roku

předchozí čtvrtletí…

Pramen: ČSÚ, graf MPO 7



Rostly především výdaje do fixního kapitálu, …

Na poptávkové straně ekonomiky se výdaje na tvorbu hrubého kapitálu podílely na růstu ekonomiky 2,5 p. b., z toho fixní kapitál zhruba ze tří čtvrtin. Investiční výdaje byly v roce 2015 nejrychleji rostoucí položkou a jejich meziroční zvýšení o 7,4 % je výjimečné také ve srovnání s výsledkem roku 2014 (růst o 2 %). Významnými rysy tohoto posunu v investiční aktivitě byla snaha o maximální využití evropských fondů a růst zdrojů firem, které směrovaly investice jak do budov a staveb, vč. infrastruktury, tak i do dopravních prostředků, strojů a zařízení. Vliv tvorby hrubého kapitálu na celkový vývoj ekonomiky oslabil ve 4. čtvrtletí, ve kterém se stejně jako v roce 2014 snížil stav zásob.

… solidního zrychlení však dosáhla také spotřeba

Výdaje na konečnou spotřebu přispěly 1,9 p. b., z toho 1,4 p. b. zajistily útraty domácností. Jejich růst byl stabilizovaný a za celý rok dosáhl 2,9 %, tj. prakticky dvojnásobného tempa ve srovnání s rokem 2014. Ve spotřebním chování domácností se projevila optimističtější očekávání, vyvolaná příznivou situací na trhu práce a rostoucími disponibilními příjmy. Obyvatelstvo zvýšilo hlavně výdaje za zboží dlouhodobé a krátkodobé spotřeby, méně již za služby. Také spotřeba vlády rostla rychleji než v roce 2014. Do jejího zvýšení o 2,8 % se výrazně promítly platby za opravy a údržbu dopravní infrastruktury, financované neinvestičními prostředky EU z dobíhající perspektivy 2007-2013.

Vnější sektor hospodářský růst zpomaloval

V zahraničním obchodě se zbožím a službami pokračovala (po šest čtvrtletí) tendence předstihu růstu dovozu před vývozem, která však byla přerušena ve 4. čtvrtletí 2015 vlivem propadu dovozu služeb. Nicméně za celý rok se celkový dovoz zvýšil meziročně o 8,1 %, zatímco vývoz pouze o 7,2 %, a vnější sektor tak zbrzdil růstovou dynamiku hrubého domácího produktu o 0,2 p. b. Dovoz byl tažen stroji a elektrickými zařízeními, vč. subdodávek pro automobilový průmysl, což souviselo s vysokou dovozní náročností tuzemského vývozu. Na vývozu se tradičně nejvíce podílela silniční vozidla, dále pak elektrická zařízení a rovněž kancelářské stroje.

Domácí poptávka se zasloužila o obnovu růstu už v roce 2014

Česká ekonomika, po turbulentním vývoji započatém v roce 2009 hospodářskou krizí, se od roku 2014 vrátila na růstovou trajektorii. Pohled na vývoj jednotlivých druhů výdajů ukazuje, že rozhodující roli v posledních dvou letech sehrála domácí poptávka. Kladný vliv se přitom projevoval ve všech hlavních položkách po celé sledované období (s výjimkou neutrální role tvorby hrubého kapitálu ve 4. čtvrtletí 2014). Stabilizačním prvkem byla především spotřeba domácností, která postupně sílila a nakonec svůj příspěvek k hospodářskému růstu v roce 2015 proti roku 2014 zdvojnásobila. Menším dílem přispívala k růstu výkonnosti ekonomiky spotřeba vlády. Nevyrovnanému vývoji se v roce 2014 nevyhnula tvorba hrubého kapitálu, ale následující rok se stala hlavním hnacím motorem, i když ve 4. čtvrtletí 2015 částečně oslabila vlivem poklesu zásob. Na druhé straně značně rozkolísaně působil vnější sektor. Tento tradiční nositel růstu plnil svou úlohu pouze v 1. čtvrtletí 2014 a dále ještě ve 4. čtvrtletí 2015. Míru vlivu výdajových položek na vývoj hrubého domácího produktu názorně dokumentuje graf č. I.1.1.2.

8



Graf č. I.1.1.2 Struktura výdajů na HDP (v p. b.) 5 4 3 2 1 0 -1 -2 1.Q 2014

2.Q 2014

3.Q 2014

4.Q 2014

1.Q 2015

Spotřeba domácností

Spotřeba vlády

Čistý vývoz

HDP

2.Q 2015

3.Q 2015

4.Q 2015

Tvorba hrubého kapitálu

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Podrobnějšího údaje o vývoji hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury jsou uvedeny v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. Zvýšení cen bylo nevýrazné

Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl v roce 2015 meziročně o 5 % a dosáhl objemu 4 476 mld. Kč. Úhrnná cenová hladina se zvýšila o 0,7 %, především vlivem růstu cen vládních výdajů (o 1,2 %) a investic (o 0,9 %), zatímco ceny výdajů na konečnou spotřebu domácností prakticky stagnovaly (růst o 0,1 %). Směnné relace se převážně držely v kladných hodnotách (s výjimkou 2. čtvrtletí), za celý rok 2015 se deflátor vývozu zboží a služeb snížil o 1,1 %, tedy méně než deflátor jejich dovozu, který byl nižší o 1,5 %.

Růst hrubé přidané hodnoty …

Hrubá přidaná hodnota (HPH) meziročně reálně vzrostla o 3,7 %. Její tempa v průběhu roku 2015 lépe vystihují hospodářský vývoj, protože HPH nezahrnuje daň z produktů, a není tak (na rozdíl od HDP) poznamenána turbulencemi v jejím inkasu. Zatímco hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí ve srovnání se 3. čtvrtletím stagnoval, HPH se zvýšila o 0,3 % a potvrdila tak pokračující růst výkonnosti domácí ekonomiky.

… byl tažen především zpracovatelským průmyslem

Zhruba polovinu meziročního přírůstku hrubé přidané hodnoty v roce 2015 pokryl průmysl, především díky zpracovatelskému průmyslu, který má nejen největší váhové zastoupení, ale rostl také ze všech odvětví nejrychleji (o 7,3 %). Ve srovnání s rokem 2014 však byla vyšší hospodářská aktivita rozprostřena mezi odvětvími rovnoměrněji, z odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu vzrostla HPH ve stavebnictví o 3,0 % a v obchodě vč. dopravy o 2,4 %.

9



Tabulka č. I.1.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty v roce 2015 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna

Příspěvek ke změně

%

p. b.

2014

2015

NH celkem

3,7

3,7

100,0

100,0

v tom: Průmysl

5,6

1,8

32,4

32,5

z toho: zpracovatelský

7,3

1,9

26,6

27,1

Stavebnictví

3,0

0,2

5,6

5,6

Obchod a doprava

2,4

0,4

18,0

18,3

Peněžnictví a pojišťovnictví

4,1

0,2

4,5

4,4

Informační činnosti

7,0

0,3

4,9

5,0

Činnosti v nemovitostech

1,6

0,1

8,3

8,1

Podíl odvětví v %

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Průmysl produkuje téměř třetinu hrubé přidané hodnoty

Změnila se také struktura hrubé přidané hodnoty, vyjádřená podílem odvětví na její úrovni v nominálním vyjádření, což vedle dosaženého výkonu souviselo také s rozdílným cenovým vývojem v jednotlivých odvětvích. Při průměrném růstu cenové hladiny o 0,7 % se nejvíce zvýšily ceny v odvětví obchodu a dopravy (o 3,8 %), které tak o 0,3 p. b. posílilo svůj podíl na tvorbě HPH. Své výsadní postavení si však díky dynamickému růstu upevnil zpracovatelský průmysl, i když ceny jeho produkce mírně klesly (o 0,8 %). Zpracovatelský průmysl loni zvýšil podíl na HPH o 0,5 p. b. na 27,1 % a jeho zásluhou odvětví průmyslu celkem pokrývá již téměř třetinu výkonu domácí ekonomiky.

10



Graf č. I.1.1.3 Odvětvová struktura HDP (podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě, v % z běžných cen)

18,3

5,6

5,0 4,4 59,5

32,5

8,1 6,8

Služby celkem 2,4

14,8 2,1

Zemědělství

Průmysl

Stavebnictví

Obchod

Informace

Peněžnictví

Nemovitosti

Techn.činnosti

Veřejná správa

Ost. činnosti


Produktivita práce pokračovala v růstu

Zvyšující se ekonomická aktivita se projevila na trhu práce. Zaměstnanost (v metodice národních účtů) si udržovala stabilní růst, který za celý rok 2015 zrychlil na meziročních 1,2 %, což znamená, že v ekonomice pracovalo v průměru 5 170,3 tis. osob. Větší mírou, více než dvěma třetinami, však k růstu hrubé přidané hodnoty přispěla produktivita práce, která se zvýšila o 2,5 %. To prodloužilo růstovou tendenci produktivity práce na devět čtvrtletí s tím, že svého vrcholu dosáhla ve 3. čtvrtletí 2015 růstem o 3 %, zatímco v následujícím čtvrtletí zpomalila na 2,5 %.

I.1.2 Reálná konvergence Domácí ekonomika se znovu přibližuje k vyspělé Evropě

V roce 2015 se pravděpodobně zmírnila míra zaostávání ekonomické úrovně České republiky ve srovnání s průměrem Evropské unie. Oficiální údaje o hrubém domácím produktu na 1 obyvatele za minulý rok sice zatím nejsou k dispozici, ale na zlepšení pozice tuzemské ekonomiky lze usuzovat z jejího výrazně vyššího růstu ve srovnání s průměrem evropské osmadvacítky. Česká ekonomika se ekonomické úrovni Evropské unie přibližovala až do roku 2007, kdy hrubý domácí produkt na obyvatele (ve standardu kupní síly) dosáhl 84 % průměru tohoto seskupení. Hospodářský propad, ke kterému došlo během následující recese, však vedl k tomu, že i upadající Unie se České republice znovu vzdálila. V letech 2008 - 2013 se výkonnost domácí ekonomiky pohybovala mírně nad 80 % průměru EU-28. 11



Pozice České republiky mezi zeměmi Evropské unie se zlepšila v roce 2014, kdy hrubý domácí produkt její ekonomiky na obyvatele dosáhl 85 % průměru Unie. Tento posun současně znamenal, že se mezi zeměmi evropské osmadvacítky umístila na 14. místě. Od vstupu do Unie v roce 2004 přeskočila již čtyři země, nejprve Řecko a Slovinsko, a v roce 2014 Kypr a Maltu. Na druhé straně se však České republice přibližují další nové země Unie, které měly nižší startovací úroveň a nyní zaznamenávají rychlejší míru konvergence (viz graf č. I.1.2.1).

Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU-28=100) 300 250 200 150 100 50

Lucembursko Irsko Holandsko Rakousko Dánsko Německo Švédsko Belgie Finsko Spojené království Francie Itálie Španělsko ČR Malta Slovinsko Kypr Portugalsko Slovensko Estonsko Litva Řecko Maďarsko Polsko Lotyšsko Chorvatsko Rumunsko Bulharsko

0

2004

2014

Pramen: Eurostat, graf MPO

Hospodářský růst EU v roce 2015 byl poměrně slabý, …

Evropská ekonomika v roce 2015 ve srovnání s předchozím rokem sice přidala na růstu, ale její oživení bylo nevýrazné, především z důvodu zvýšené globální nejistoty. Hlavní rizika spočívala jak v dalším zvolnění vývoje v rozvíjejících se ekonomikách, doprovázeném razantním zpomalením světového obchodu, tak v přetrvávajícím geopolitickém napětí. Na druhé straně se prorůstovým impulsem staly některé dočasné faktory, jako nízká cena ropy, nebo, v případě eurozóny, slábnoucí kurz eura. Země platící eurem profitovaly také z hospodářského mixu kombinujícího podpůrně nastavené parametry v monetární politice a vesměs neutrálně v jeho fiskální oblasti.

… a z teritoriálního pohledu značně rozdílný

Lépe si v roce 2015 vedla Unie jako celek, když její hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 1,9 %. Růstové tempo bylo v průběhu roku stabilizované, ve druhém pololetí mírně přidalo na 2 %. Výkonnost eurozóny se zvýšila o 1,6 %, po pomalejším startu v 1. čtvrtletí se její tempo ve zbytku roku také postupně zrychlovalo. Z výkonu jednotlivých zemí je pozoruhodný zejména výsledek Irska, které díky zrychlení ve 4. čtvrtletí na více než 9 % dosáhlo roční dynamiky 7,8 %. 12



Oživení přišlo jen dva roky poté, co Irsko opustilo záchrannou pomoc mezinárodních věřitelů, tzv. Troika bailout. Jeho motorem byl růst aktivity v mohutném sektoru přímých zahraničních investic, zejména v informačních technologiích a léčivech. Z výrazně nadprůměrného růstu se těšily také Malta (růst o 6,3 %) a Lucembursko (4,8 %). Česká republika (růst o 4,3 %) se zařadila na čtvrtou příčku evropské osmadvacítky. Jedinou zemí, jejíž výkon zaostal za úrovní předchozího roku, bylo Řecko (pokles o 0,2 %). Vývoj hrubého domácího produktu v jednotlivých zemích EU je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

Graf č. I.1.2.2 Vývoj hrubého domácího produktu (meziroční růst, v %) 7 5 3 1 -1

Irsko Malta Lucembursko ČR Švédsko Rumunsko Slovensko Polsko Španělsko Bulharsko Slovinsko Maďarsko Lotyšsko Spojené království Holandsko EU28 Německo Kypr Litva Chorvatsko eurozóna Portugalsko Belgie Dánsko Francie Estonsko Rakousko Itálie Finsko Řecko

-3

2014

2015


Celkově se prosazovala dominance domácí poptávky, …

Struktura hospodářského růstu v Unii jako celku a v eurozóně si byla v roce 2015 do značné míry podobná, zejména rozhodující úlohou domácí poptávky. K hospodářskému růstu přispěla hlavně konečná spotřeba, která zrychlila meziroční tempo v EU28 na 1,9 % a v eurozóně na 1,6 %. Ještě dynamičtěji rostla v obou seskupeních tvorba hrubého kapitálu, o 3,0 %, resp. 2,7 %, ale vzhledem k nižšímu váhovému zastoupení ve srovnání se spotřebou byl její vliv na celkový růst slabší. Naopak negativní dopad na výkonnost hospodářství jak EU, tak eurozóny, měl zahraniční obchod, ve kterém se dále rozevřely nůžky v předstihu růstu dovozu před vývozem.

… což platí i o vývoji v Německu …

Německá ekonomika, největší v Unii a hlavní obchodní partner České republiky, pokračovala druhým rokem v rovnoměrném růstu. V roce 2015 se její výkon meziročně zvýšil o 1,7 %, za vydatné pomoci silného trhu práce, příznivých 13



finančních podmínek, nízké ceny ropy a dodatečných veřejných výdajů k integraci neobvykle vysokého počtu imigrantů. Růst tak byl generován hlavně domácí poptávkou, mírně však přispěl i čistý vývoz. Konečná spotřeba domácností vzrostla meziročně o 1,9 % a měla na zvýšení výkonnosti největší vliv. Významný byl také příspěvek spotřeby vlády, která přidala na 2,4 %, především vlivem rostoucích výdajů za zboží a služby pro uprchlíky. Investice se zvýšily o 2,2 %, více za stroje a zařízení, než stavby, ale protože se zároveň snížil stav zásob, byl dopad tvorby hrubého kapitálu na hospodářský růst neutrální. … a na Slovensku

Druhý nejvýznamnější obchodní partner, Slovensko, zrychlilo loni růst ekonomiky na 3,6 %. Jeho tempo v průběhu roku postupně sílilo s rostoucími investičními výdaji, jejichž čerpání, stejně jako v tuzemské ekonomice, odráželo potřebu intenzivního využití evropských fondů z programového období 20072013. Investice se v roce 2015 zvýšily o 13,1 %, z toho ve 4. čtvrtletí o téměř 20 %. Spotřeba domácností těžila z příznivé situace na trhu práce, zdravého mzdového růstu, nízké inflace a výhodných úvěrových podmínek. Její růst byl rychlejší ve druhé polovině roku, za celý rok 2015 dosáhl 2,6 %. Na druhé straně ekonomiku brzdil vnější sektor, protože dovoz byl výrazně podporován investiční aktivitou, a jeho růst předbíhal dynamiku vývozu.

I.2 TRH PRÁCE Zaměstnanost meziročně vzrostla, nejvíce ve zpracovatelského průmyslu

Ke konci roku 2015 vzrostl počet zaměstnaných osob v ČR meziročně o 58,8 tis. osob (přírůstek o 1,2 %) na 5 075,9 tis. osob. Výrazně se na tomto zvýšení podílely osoby v pozicích zaměstnanců (meziroční nárůst o 86,9 tis. osob), jejichž podíl na celkové zaměstnanosti činil 82,8 %. Naopak počet podnikatelů v meziročním srovnání poklesl o 28,0 tis. osob a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 17,2 %. V rámci EU-28 však patří ČR stále k zemím s nejvyšším počtem podnikatelů. Ve 4. čtvrtletí 2015 oproti předchozímu čtvrtletí se počet zaměstnaných osob (očištěný od sezónních vlivů) zvýšil o 17,4 tis. osob, průměrný roční nárůst zaměstnaných osob činil 1,4 %. Dle členění základních sektorů národního hospodářství se na meziročním růstu zaměstnanosti podílely všechny tři sektory. Podstatný meziroční růst zaměstnanosti byl zaznamenán v sekundárním sektoru, kde se počet pracujících zvýšil o 32,6 tis. osob. Vývoj uvnitř sekundárního sektoru byl však protichůdný, neboť počet pracujících počet pracujících ve stavebnictví se snížil o 21,9 tis. osob, avšak počet pracujících ve zpracovatelském průmyslu výrazně vzrostl o 61,4 tis. osob, což bylo hlavním důvodem celkového růstu zaměstnanosti v ČR. Meziročně vzrostla zaměstnanost také v terciálním sektoru (o 22,7 tis. osob), zejména v sekci vědecké, profesní a technické činnosti (nárůst o 14,3 tis. osob). Mírně se zvýšil i počet pracujících v primárním sektoru (nárůst o 3,5 tis. osob). Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64 letých) činila 70,8 % a dosáhla tak nejvyšší úrovně od roku 1993, tj. od počátku tohoto výběrového šetření. Ve srovnání s 4. čtvrtletím roku 2014 vzrostla míra zaměstnanosti o 1,1 p. b., průměrný roční přírůstek činil 1,2 p. b. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 1,0 p. b. na 78,6 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 1,1 p. b. na 62,9 %. 14



Trh práce v České republice se vyznačuje vysokým počtem pracujících zejména ze silné generace narozené v sedmdesátých letech. Tato početná skupina pracujících osob se však za čtvrt století posune za hranici šedesáti let. Vzhledem k této skutečnosti a vzhledem k demografickému vývoji bude skupina pracujících rychle stárnout. Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO1 - populace ve věku 15-64 let) dosáhla ve 4. čtvrtletí 4,5 % a meziročně se tak snížila o 1,3 p. b. Míra nezaměstnanosti v ČR tak byla nejnižší za posledních osm let a po Německu také druhá nejnižší v EU-28. V průměru za celý rok dosáhla obecná míra nezaměstnanosti 5,1 % a meziročně se tak snížila o 1,1, p. b.

Nezaměstnanost opět meziročně poklesla

Průměrný počet nezaměstnaných osob (definice ILO) se oproti 3. čtvrtletí 2015 snížil o 18,1 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob se meziročně snížil o 68,3 tis. osob na celkových 236,9 tis. osob, roční průměr pak ukazuje snížení o 55,3 tis. osob. Pokles nezaměstnanosti se projevil jak v ženské populaci (pokles o 32,0 tis. osob), tak populaci v mužské (pokles o 36,3 tis. osob). Růst naší ekonomiky se již delší dobu kladně projevuje ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti, kde ke konci roku 2015 došlo opět k meziročnímu snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob (poklesl o 26,3 tis. na 114,9 tis. osob).

Tabulka č. I.2.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) leden

únor

březen duben květen červen červenec srpen

září

říjen

2010

7,6

7,7

7,5

7,1

6,7

6,6

6,7

2011

7,6

7,5

7,2

6,7

6,4

6,3

2012

7,1

7,2

7,0

6,6

6,4

2013

8,0

8,1

8,0

7,7

2014

8,6

8,6

8,3

2015 meziroční změna v p.b. 2010/2011 meziroční změna v p.b. 2011/2012 meziroční změna v p.b. 2012/2013 meziroční změna v p.b. 2013/2014 meziroční změna v p.b. 2014/2015

7,7

7,5

0,0

listopad prosinec

6,6

6,6

6,5

6,6

7,4

6,4

6,4

6,3

6,2

6,3

6,8

6,4

6,5

6,5

6,6

6,7

6,8

7,4

7,5

7,3

7,5

7,5

7,6

7,6

7,7

8,2

7,9

7,5

7,4

7,4

7,4

7,3

7,1

7,1

7,5

7,2

6,7

6,4

6,2

6,3

6,2

6,0

5,9

5,9

6,2

-0,2

-0,3

-0,4

-0,3

-0,3

-0,3

-0,2

-0,3

-0,3

-0,3

-0,6

-0,5

-0,3

-0,2

-0,1

0,0

0,1

0,1

0,1

0,3

0,5

0,5

0,6

0,9

0,9

1,0

1,1

1,1

0,9

1,0

1,0

1,0

0,9

0,9

0,8

0,6

0,5

0,3

0,2

0,0

0,1

-0,1

-0,1

-0,3

-0,5

-0,6

-0,7

-0,9

-1,1

-1,1

-1,2

-1,1

-1,2

-1,1

-1,2

-1,3

-1,2

-1,2

-1,3

Pramen: MPSV

V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají stabilně nízkou míru nezaměstnanosti vysokoškoláci (2,3 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (3,2 %). Vysokou míru nezaměstnanosti vykazuje již dlouhodobě skupina osob se základním vzděláním (22,8 %). Již delší období poměrně

1 International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce) 15



významně klesá nezaměstnanost u skupiny osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (4,6 %), která se dlouhodobě vyznačovala nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti.

Graf č. I.2.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %)

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v %

10 9 8 7 6 5 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce 2012

2013

2014

2015

Pramen: MPSV, graf MPO

Podíl nezaměstnaných osob (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) ke konci roku 2015 činil 6,2 % což je o 1,3 p. b méně než na konci roku 2014, kdy podíl činil 7,5 %. Podíl nezaměstnaných žen činil 6,4 %, podíl nezaměstnaných mužů 6,1 %. Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 35 okresů. Nejvyšší byl zaznamenán v okresech: Bruntál (11,6 %), Most (11,1 %), Karviná (11,0 %), Ústí nad Labem (10,4 %), Ostrava-město (10,1 %), Jeseník (9,5 %), a Znojmo a Chomutov (shodně 9,4 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných vykazovaly okresy: Praha-východ (2,6 %), Rychnov nad Kněžnou (2,9 %), Mladá Boleslav (3,5 %), Praha-západ (3,7 %), Benešov (3,8 %) a Rokycany (3,9 %). K 31. prosinci 2015 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 453 118 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 21 754 osob více než ke konci měsíce listopadu (nárůst o 5,0 %). V porovnání se stejným obdobím roku 2014 byl zaznamenán pokles o 88 796 uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl registrován pouze ve dvou okresech – v Mostě (o 1,0 %) a v Ústí nad Labem (o 2,0 %). V ostatních 75 okresech došlo k meziměsíčnímu nárůstu nezaměstnanosti. Počet volných pracovních míst pro absolventy se zvýšil

K 31. prosinci 2015 evidoval Úřad práce ČR celkem 102 545 volných pracovních míst, což bylo o 2 504 více než v předchozím měsíci a o 43 806 více než ve shodném období roku 2014. 16



19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

počet uchazečů

Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo

2013

2014

2015

Pramen: MPSV, graf MPO

Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 4,4 uchazečů (ve stejném období minulého roku to bylo 9,2 uchazeče a v roce 2013 dokonce 17,0 uchazeče). Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech: Bruntál (18,4), Karviná (17,1) a Ústí nad Labem (16,0). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 29 684 a na jedno volné místo připadalo 0,7 uchazečů této kategorie. Ve srovnatelném období roku 2014 bylo registrováno 14 021 volných pracovních míst pro tuto věkovou kategorii a na jedno volné místo připadlo 2,0 uchazečů. ČR si v rámci EU-28 stále drží druhou nejnižší nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti sledovaná EUROSTATem (data neočištěná od sezónních vlivů) byla podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání ke konci roku 2015 v ČR 4,5 %. Česká republika si tak stále udržuje druhou pozici nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. Míra nezaměstnanosti nižší než v ČR byla pouze v Německu (4,4 %). V EU-28 činila harmonizovaná míra nezaměstnanosti v témže období 9,0 %. Celý rok 2015 je nezaměstnanost v EU pod hranicí deseti procent. Mezi jednotlivými členskými zeměmi však dlouhodobě přetrvávají velké rozdíly. Zatímco německá nezaměstnanost činí 4,5 %, v Řecku nebo ve Španělsku stále nezaměstnanost přesahuje 20 %. Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána v Irsku (9,0 %), ve Finsku (9,4 %), v Lotyšsku a ve Francii (shodně 10,1 %), na Slovensku (10,6 %), v Itálii (11,6 %), v Portugalsku (12,2 %), na Kypru (15,7 %) a v Chorvatsku (16,5 %). Vysoká míra nezaměstnanosti je dlouhodobě ve Španělsku (20,7 %) a v Řecku (24,0 %), i když i zde došlo ke konci roku 2015 k mírnému poklesu. V Řecku je například v současné době nezaměstnanost na nejnižší úrovni od května roku 2012.

17



28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 % 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

Německo Česká republika Spojené… Malta Rakousko Lucembursko Dánsko Maďarsko Estonsko Nizozemsko Rumunsko Polsko Švédsko Belgie Bulharsko Litva Slovinsko Irsko EU 28 Finsko Lotyšsko Francie Slovensko Itálie Portugalsko Kypr Chorvatsko Španělsko Řecko

Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti2 v zemích EU-28 (k 31. 12. 2015)

Pramen: EUROSTAT (data neočištěna od sezónních vlivů), graf MPO

Eurostat odhaduje, že v celé Evropské unii bylo v prosinci bez práce téměř 22 milionu lidí. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku tak jejich počet klesl o více než 2 miliony. V eurozóně se počet nezaměstnaných meziročně snížil o zhruba 1,5 milionu na necelých 17 milionu nezaměstnaných. Pozitivní zprávou je postupné mírné zlepšování zaměstnanosti nejmladší generace, tj. lidí do 25 let, neboť zvýšení ekonomické aktivity mladých lidí je zcela jednoznačně jedním z významných faktorů, které příznivě ovlivňují vývoj na trhu práce. I zde však mezi jednotlivými státy EU přetrvávají značné rozdíly. Nejlépe se tuto věkovou kategorii daří zaměstnávat v Německu, kde míra nezaměstnanosti konci roku 2015 činila 6,5 %. Naopak v Řecku bylo v témže období bez práce 48,5 % mladých do 25 let a přes 46,2 % činila míra nezaměstnanosti této věkové kategorie ve Španělsku. V analýze ČSÚ z počátku února 2016 uvádí, že situace na trhu práce je v členských zemích EU značně odlišná. To se potom kromě jiných faktorů projevuje výrazně na zaměstnanosti zejména mladých. Na jedné straně jsou země, kde počet pracujících ve skupině 15-19letých je minimální. K těm patří Česká republika, ve které v roce 2014 pracovalo pouze 4,6 % chlapců a dívek do dvaceti let. Na druhé straně je v některých zemích práce těchto mladých velmi rozšířená, zdánlivě paradoxně ve státech, které se vyznačují podstatně vyšším podílem mladé populace s terciárním vzděláním než v ČR. Jedná se o všechny severské státy včetně Dánska, Nizozemsko, Spojené království, Rakousko a v určité míře Německo. V nich se pohybuje podíl pracujících chlapců a děvčat v nejmladším věku v intervalu 22-44 %. 2

"Harmonizovaná míra nezaměstnanosti", kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od ukazatele "Podíl nezaměstnaných osob", který vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 18



V desetileté věkové skupině mladých ve věku 15-24 let, jsou rozdíly relativně nižší, přesto si země s nejvyšší zaměstnaností v nejmladším věku stále udržují významný náskok před ostatními zeměmi. Ve výše jmenovaných zemích se míra zaměstnanosti pohybuje v intervalu od 41 % ve Švédsku až po téměř 60 % v Nizozemsku. Tyto hodnoty jsou v kontrastu s údajem za ČR (27,1 %), který je stále nižší než průměr EU28 (32,4 %). Situace se výrazně mění po dosažení 25 let, kdy respondenti již z valné části dokončili své studium a nastoupili do práce. V celé široké skupině 25-54letých dosahovala míra zaměstnanosti v EU28 v roce 2014 77,4 %, v České republice to bylo dokonce 83,8 %, tj. druhá nejvyšší hodnota po Švédsku.

Graf č. I.2.4 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti ve skupině do 25 let ve vybraných zemích EU-28

Pramen: EUROSTAT (data neočištěná od sezónních vlivů), graf MPO

V tabulce č. I.2.4 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti ve skupině do 25 let ve vybraných zemích EU jsou uvedeny roční průměry od roku 2010 a za rok 2015 také průměry čtvrtletní. Vývoj nezaměstnanosti v roce 2015 ukazuje, že u všech uvedených států (s výjimkou Polska) došlo ve 4. čtvrtletí k mírnému poklesu. Roční průměrné hodnoty tohoto ukazatele jsou v meziročním srovnání rovněž u všech států (tentokrát s výjimkou Rakouska) nižší, což naznačuje, že na evropském trhu práce dochází mírným tempem k postupnému ozdravování i pro tuto věkovou kategorii. Průměrná mzda v roce 2015 vzrostla

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla dle údajů z ČSÚ v roce 2015 výše 26 467 Kč a v meziročním srovnání vzrostla nominálně o 3,4 % (tj. o 860 Kč). Spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 0,3 %, reálně se tedy mzda zvedla o 3,1 %. 19



Ve 4. čtvrtletí 2015 činila průměrná mzda 28 152 Kč a meziročně došlo k nárůstu o 3,9 %, tj. o 1 046 Kč. Spotřebitelské ceny se v tomto období zvýšily o 0,1 %, reálně se tak mzda zvýšila o 3,8 %. Objem mezd vzrostl o 5,7 %, evidenční počet zaměstnanců o 1,8 %. V podnikatelské sféře vzrostla meziročně průměrná mzda nominálně o 3,9 % a reálně o 3,8 %, ve sféře nepodnikatelské vzrostl průměrný plat nominálně o 3,7 % a reálně o 3,6 %.

Graf č. I.2.5 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků 5 4

meziroční změny v %

3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 2012

2013 nominální mzda

2014

2015 reálná mzda


Z průmyslových sektorů byl ve vynikající formě hlavně zpracovatelský průmysl. Nejlepší byla situace v automobilovém průmyslu, kde byl také ke konci roku 2015 nejvýznamnější přírůstek zaměstnanců (+11,5 tis.), což je relativní nárůst o 7,8 %. Průměrná mzda se zde zvýšila o 4,4 %. Více jak 5% přírůstek počtu zaměstnanců byl zaznamenán také u výroby počítačů a u výroby pryžových a plastových výrobků. Jediné odvětví, kde počet zaměstnanců mírně poklesl, byla výroba potravinářských výrobků. Průměrné mzdy se však zvyšovaly především u odvětví, které je měly na nízké úrovni, například ve výrobě usní vzrostla průměrná mzda z 16 814 Kč na 18 252 Kč nebo ve výrobě nábytku z 19 783 Kč na 21 256 Kč, což mohlo mimo jiné způsobit i zvyšování minimální mzdy. Z regionálního pohledu se růst průměrné mzdy se ke konci roku 2015 nejvýrazněji projevil ve Středočeském kraji (4,7 %), v Plzeňském kraji (4,3 %), a krajích Ústeckém a Karlovarském (shodně 4,2 %). Naopak nízký růst mezd najdeme tentokrát v Olomouckém kraji (3,1 %) a v kraji Moravskoslezském (3,3 %). Jinak je to však z pohledu evidenčního počtu zaměstnanců, který vzrostl nejvíce právě v kraji Olomouckém (+2,8%) a dále pak v hlavním městě Praze (+2,7 %). Pouze v jediném kraji byl zaznamenán pokles evidenčního počtu zaměstnanců - v kraji Karlovarském (-0,5 %). 20



Medián mezd činil 23 745 Kč tj. o 5,4 % více než ve stejném období předchozího roku. Z hlediska pohlaví se pak zvýšení mezd projevilo více u mužů, kde medián mezd dosáhl 26 156 Kč, zatímco u žen to bylo 21 066 Kč.

I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Spotřebitelské ceny v roce 2015 ještě zvolnily růst …

Inflace se v roce 2015 i nadále držela na velmi nízké úrovni a nenaplnila tak očekávané ambice. Ačkoli v průběhu roku spotřebitelské ceny měnily směr vývoje, ani v jednom měsíci jejich růst nepřekročil hranici 1 %. Na počátku roku nejprve tempo jejich růstu významně ztratilo na síle, když se přiblížilo téměř k nule, ve 2. čtvrtletí našlo určitý růstový potenciál a na jeho konci se vyšplhalo na nejvyšší meziroční hodnotu. Ve 3. čtvrtletí opět nabralo opačný směr a v prosinci se vrátilo až na lednovou úroveň. Důvodem byly zejména nízké ceny ropy, energií, i dalších komodit, které se spolu s potravinami nejvíce podílely na poklesu a výkyvech spotřebitelských cen, když snižovaly náklady a limitovaly tak inflační potenciál. Česká ekonomika zůstala i nadále nízkoinflační, a to navzdory slabé koruně, sílící domácí poptávce a rostoucím mzdám. Průměrná míra inflace za rok 2015 tak ještě klesla na 0,3 % (z 0,4 % v roce 2014), což je nejméně od roku 2003 a druhá nejnižší hodnota v historii ČR.

Graf č. I.3.1.1 Vývoj spotřebitelských cen (v %)

8 6,3

6 4,7

4

3,3 2,8 1,9

2

2,5

2,8

1,8 1,0

1,5

1,9

1,4 0,4

0,1

0,3

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 míra inflace

meziroční změna


21



… zejména vlivem výrazného poklesu cen v sektoru dopravy, potravin a nealko nápojů …

V rámci jednotlivých oddílů spotřebního koše se na nízké hladině spotřebitelských cen v roce 2015 podílely zejména ceny v dopravě, které klesly v průměru meziročně o 4,2 % (z 0,2% růstu v roce 2014). O jejich výrazné snížení se postaraly levnější pohonné hmoty (o 13,5 %), které s určitým zpožděním opisovaly ceny ropy na světových trzích. Průměrná cena benzínu Natural 95 v závěru roku (29 Kč/l) a průměrná cena motorové nafty (28,71 Kč/l) byly nejnižší od prosince 2009. K nízké inflaci přispěly tentokrát i ceny potravin a nealkoholických nápojů, které ztratily v průměru meziročně 1,1 % (z 2% růstu v roce 2014), což byl jejich první pokles v řadě od roku 2009. K poklesu cen došlo ve všech hlavních skupinách potravinářských výrobků, nejvíce v kategorii zahrnující mléko, sýry, vejce, kde ceny ztratily 5,5 %, ceny pekárenských výrobků a obilovin klesly o 0,3 % a masa o 2 %. Vyšší než v předchozím roce byly zejména ceny ovoce o 2,2 % a zeleniny o 4,5 %.

… ale i zdraví a pošt

Ceny v sektoru zdraví, které se drží pod úrovní předchozího roku od roku 2014, prohloubily v roce 2015 svůj pokles v průměru meziročně na 7,1 % (z 1,8 % v roce předchozím), zejména v souvislosti se zrušením regulačních poplatků za návštěvu u lékaře a výdej léků na recept v lékárnách od 1. ledna 2015. V roce 2015 pokračoval dlouhodobý pokles cen v sektoru pošty a telekomunikace, který však v průběhu roku postupně slábl, v průměru meziročně na 1,4 % (z 5,3 % v roce 2014). Byl ovlivněn nižšími cenami telefonických a telefaxových služeb o 0,8 %, když naopak ceny poštovních služeb vzrostly o 7,6 %.

a telekomunikací

Nahoru šly naopak ceny v sektoru alkoholické nápoje a tabák, bydlení, …

Největší vliv na vývoj cenové hladiny v roce 2015 co se týče růstové dynamiky, měly ceny alkoholických nápojů a tabáku, s průměrným meziročním růstem o 4,7 % (z 2,8 % v roce předchozím), především v důsledku zvýšení cen tabákových výrobků o 7,6 % (vč. vlivu změny sazby spotřební daně od prosince 2014). Ceny lihovin stouply o 3,4 % a piva o 0,6 %, kdežto ceny vína klesly o 1,5 %. Ceny ve váhově nejsilnějším sektoru bydlení hned v lednu obrátily trend, který si udržely po celý rok 2015 (viz graf č. I.3.1.2) a v průměru meziročně vzrostly o 1 % (v roce 2014 se snížily o 1,4 %). U jednotlivých položek tohoto oddílu nedošlo sice k výraznějšímu cenovému výkyvu, kromě u zemního plynu, ale jejich vliv byl s ohledem na jejich váhu ve spotřebním koši významný. Ceny zemního plynu stouply o 3,1 % (v roce 2014 zůstaly pod úrovní předchozího roku o 2,6 %), čistého nájemného o 1,1 %, vodného o 3,4 %, stočného o 2,8 %, tepla a teplé vody o 1,9 %. Pouze ceny elektřiny byly nižší o 0,4 %.

… ale i v sektorech odívání a obuv, rekreace a kultura, stravování a ubytování a ostatní zboží a služby

Na vzestupu spotřebitelských cen se podílely i ceny odívání a obuvi, zrychlením tempa růstu v průměru meziročně na 3,4 % (z 3 % v roce 2014), kde ceny oděvů stouply o 1,6 % a ceny obuvi o 8,4 %. Zesílení růstu cen v oddíle rekreace a kultura v průměru meziročně na 1,4 % (z 0,4 % v roce 2014) bylo ovlivněno zvýšením cen dovolených s komplexními službami o 6,2 %. V průměru o 1,5 % přidaly i ceny v oddíle stravování a ubytování, kde se zvýšily ceny stravovacích služeb o 1,6 % a ubytovacích služeb o 0,4 %. Na meziročním růstu ostatních služeb v průměru o 1,7 % se podílely ceny pojištění růstem o 2,3 % a finančních služeb o 5,1 %.

22



Graf č. I.3.1.2 Vývoj vybraných oddílů spotřebitelských cen (v %, meziroční index)

112 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 90

Potraviny

Bydlení

Doprava

Zdraví


Cenový růst v jednotlivých oddílech spotřebitelských cen oproti roku 2005, uvedený v grafu č. I.3.1.3, posunul inflaci během deseti let směrem nahoru o 23 %. Růst cen se projevil zejména v sektorech alkoholické nápoje a tabák (o 60,2 %), zdraví (o 53 %), bydlení (o 45 %), potraviny (o 28,6 %), tedy převážně v položkách s významnou váhou ve spotřebním koši.

23



Graf č. I.3.1.3 Změny spotřebitelských cen v prosinci 2015 proti průměru roku 2005 (v %) 80 60 40 20 0 -20 -40


Nízké ceny dovážených vstupů …

Dovozní ceny, které se v prosinci 2014 přehouply do záporných hodnot, v dubnu a v květnu 2015 přechodně obnovily meziroční růst, ale v červnu opět obrátily trend a do konce roku meziroční pokles ještě prohlubovaly. V průměru za rok 2015 tak meziročně klesly o 1,9 % (v roce 2014 ještě rostly o 1,9 %). Tato změna souvisela s dalším poklesem cen energetických, ale i neenergetických surovin, při současném zpomalení růstu cen komodit s vyšším stupněm zpracování. Nízké ceny ropy se promítaly zejména do cen dovážených minerálních paliv, které spadly v průměru meziročně o 23,8 %, snížily se ale i ceny ostatních dovážených surovin o 9,2 % a chemikálií o 3,1 %. Dopad rychle klesajících světových cen energetických surovin do úrovně tuzemských cen byl přitom nadále významně tlumen meziročním oslabením kurzu koruny k dolaru (v průměru o 18,6 %). Dovozní ceny komodit s vyšším stupněm zpracování v průběhu roku postupně snižovaly meziroční růst a v průměru za rok 2015 stouply např. ceny průmyslového spotřebního zboží meziročně o 3,6 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 2,8 %.

Tabulka č. I.3.1.1 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %)

Ceny - spotřebitelské - průmyslových výrobců - stavebních prací - zemědělských výrobců - dovozní

2014 průměr

leden

únor

březen

0,4 -0,8 0,5 -3,7 1,9

0,1 -3,5 0,8 -9,2 -1,7

0,1 -3,6 1,0 -8,8 -1,9

0,2 -2,9 1,0 -9,9 -0,9

duben

2015 květen červen červenec srpen

září

říjen

0,5 -2,6 1,0 -10,0 0,5

0,7 -2,1 1,3 -12,1 0,1

0,4 -4,2 1,4 -3,2 -3,5

0,2 -3,9 1,3 3,2 -3,7

0,8 -2,3 1,4 -10,6 -0,5

0,5 -3,0 1,3 -9,0 -1,2

0,3 -3,7 1,4 -7,0 -2,9

listopad prosinec 0,1 -3,7 1,3 1,1 -3,7

0,1 -2,9 1,4 1,1 -3,9

Pramen: ČSÚ 24


… se odrazily i v cenách průmyslu, zejména zpracovatelského


Změny cen dovážených vstupů (zejména ropy) se promítaly diferencovaně do vývoje cen průmyslových výrobců, tak, jak je výrobci postupně přenášeli v různé intenzitě a čase do svých cen. Ceny v průmyslu zůstávají již od ledna 2014 pod úrovní předchozího roku a na přelomu roku 2015 tento trend ještě prohloubily. Kromě nízkých cen energetických komodit je táhla dolů i vysoká konkurence na tuzemském, ale i zahraničním trhu. Ceny průmyslových výrobců v roce 2015 zrychlily tempo meziročního poklesu v průměru na 3,2 % (z 0,8 % v roce předchozím), v jejich rámci pak ceny zpracovatelského průmyslu o 3,9 % (z 1% růstu v roce 2014), zejména pod vlivem pokračujícího propadu cen koksu a rafinovaných ropných produktů. Do meziročního poklesu se převrátily ceny chemických látek a výrobků v průměru o 11,6 % (z 0,5% růstu v roce 2014), obecných kovů a kovodělných výrobků o 1,5 % (z 2,4% růstu v roce 2014), pryžových a platových výrobků o 0,7 % (z 1,5% růstu), dopravních prostředků o 0,5 % (z 3,5% růstu), dřeva, tisku a papíru o 0,3 % (z 3,6% růstu). V mínusu setrvaly a pokles ještě prohloubily ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku v průměru o 2,5 %. Předchozí pokles naopak zmírnily ceny těžby a dobývání na 0,6 % (z -3,3 % v roce 2014), stejně jako ceny elektřiny, plynu a páry na 0,8 % (z -8,7 % v roce 2014). Nad úrovní předchozího roku zůstaly ceny nábytku a ostatních výrobků o 1,6 %, ceny textilu, oděvů a usní o 0,1 % a rovněž i ceny PC, elektronických a optických přístrojů o 0,1 %. Ceny vody, její úpravy a rozvodu nezměnily tempo růstu, takže stejně jako v roce 2014 stouply v průměru meziročně o 3,4 %. Podrobnější přehled o cenovém vývoji v jednotlivých odvětvích v časové řadě podává tabulka uvedená v příloze.

Ceny stavebních prací pokračovaly v růstu

Ceny stavebních prací si již druhým rokem v řadě držely růstový trend. V průběhu roku 2015 se zvyšovaly ustáleným tempem, meziročně v průměru o 1,2 % (z 0,5 % v roce 2014). Jejich vývoj souvisel s dobrým výkonem stavebního sektoru, který podpořily kromě výrazného růstu ekonomiky i proinvestiční politika a zejména pak dočerpávání financí z evropských fondů před koncem roku 2015. Tahounem oboru byl zejména růst inženýrských, v menší míře i pozemních staveb, lépe začala fungovat i bytová výstavba, stimulovaná silnou poptávkou po bydlení v období růstu spotřeby domácností a dostupných hypoték s nízkými úrokovými sazbami. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví reagovaly na pokles cen komodit, takže naopak klesaly, v průměru za rok o 0,4 % (v roce 2014 rostly o 1,1 %).

25



Graf č. I.3.1.4 Vývoj cen dovozních a tuzemských výrobců (SOPR=100)

160

140

index

120

100

80

60

Zemědělských výrobců

Průmyslových výrobců

Stavebních prací

Dovozní


Ceny zemědělských výrobců ještě prohloubily svůj meziroční pokles

Ceny zemědělských výrobců v roce 2015 obrátily trend a po dvaceti šesti měsících v říjnu poprvé vzrostly. Přesto však zůstaly v průměru meziročně o 6 % pod úrovní předchozího roku (v roce 2014 o 3,7 %). Hlavní vliv na vývoj celkového indexu měly ceny v živočišné výrobě, které v listopadu 2014 změnily směr do mínusu, který až do září 2015 stále prohlubovaly. V průměru za celý rok 2015 klesly meziročně o 10,5 %. Nižší byly zejména ceny prasat o 12 % a mléka o 17,2 %, vyšší naopak ceny skotu o 2,7 % a vajec o 0,5 %. Naproti tomu ceny rostlinných výrobků, které se dostaly pod hladinu předchozího roku již v srpnu 2013 a setrvaly pod ní přesně dva roky, v srpnu 2015 začaly opět meziročně narůstat. Za celý rok 2015 však nestačily vyčerpat předchozí meziroční pokles, jen ho snížily na 2,2 % (z -10,3 % v roce 2014). Vyšší byly ceny ovoce o 12,9 % a zeleniny o 30,6 %, nižší naopak zůstaly ceny olejnin o 2,8 %, obilovin o 5,6 % a brambor o 9,2 %. Obnovení meziročního růstu cen zemědělských výrobců bylo zapříčiněno postupným působením několika faktorů. Pokles cen v rostlinné výrobě, který byl významně ovlivněn nadprůměrnými sklizněmi v předchozích letech, se po suchém létě 2015 pomalu vytrácel a u některých komodit došlo v závěru roku již k oživení růstu (zelenina, brambory a olejniny). Zároveň se již neprohluboval vliv zavedení odvetných obchodních sankcí ze strany Ruska vůči EU z druhé poloviny roku 2014, který byl umocněný zrušením mléčných kvót v EU v dubnu 2015.

26



I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Levné komodity srazily v Evropě inflaci k nule

Pozitivní nabídkový šok ve formě nižších cen ropy a ostatních surovin snižoval inflaci i v ostatních vyspělých ekonomikách. V Evropě se přidalo i pomalé oživování hospodářského růstu a slabá konkurenceschopnost zemí, které nedokázaly ani přes aktivní podporu ECB a zvýšenou domácí poptávku vygenerovat inflaci, jejíž růst výrazně zvolnil již koncem roku 2014. Svým dílem přispěla i vzájemná restriktivní opatření uvalená na zahraniční obchod EU s Ruskem, jež se promítala do přetlaku nabídky některých produktů na trhu a tlačila inflaci rovněž dolů.

Graf. č. I.3.2.1 Vývoj spotřebitelských cen (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) 5 4 3 2 1 0 -1

ČR

EU 28


Průměrná inflace za rok 2015 byla v ČR vyšší než v EU

Spotřebitelské ceny v tuzemsku v průběhu roku dosahovaly vyšší meziroční dynamiku růstu než v Evropské unii i eurozóně. Zatímco průměrná míra inflace v prosinci 2015 podle HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) v ČR činila 0,3 % (nejnižší od roku 2003, kdy spadla pod nulu), v průměru za země EU i eurozóny se držela na nule. V závěru roku se situace obrátila a meziroční přírůstek domácích spotřebitelských cen podle HICP dokonce v prosinci přechodně skončil v pásmu deflace, zatímco v EU i v eurozóně jako celku spotřebitelské ceny mírně rostly. Přehled o vývoji cen v prosinci 2015 v zemích EU a USA podává graf č. I.3.2.2. Ze srovnání vývoje spotřebitelských cen v jednotlivých zemích je patrné, že vyšší než jednoprocentní inflaci si připsaly pouze čtyři země EU, v prosinci nejvíce vzrostly ceny v Belgii a na Maltě. V deflaci skončilo dvanáct zemí EU, přitom déle než rok se s ní potýká Řecko a Bulharsko. V průměru za celý rok 2015 potom nejvíce klesly spotřebitelské ceny na Kypru 27



(-1,5 %), v Řecku a v Bulharsku (shodně o -1,1 %). Srovnání vývoje spotřebitelských cen ve vybraných zemích EU v časové řadě poskytuje tabulka v příloze.

Graf. č. I.3.2.2 Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA v prosinci 2015 (meziroční změna v %)

1,3

1,1

1

0,9

0,7

0,5

0,4

0,3

0,3

0,3

0,3

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,1

1

0,4

2

1,5

3

-0,1

-0,1

-0,2

-0,2

-0,2

-0,3

-0,4

-0,5

-0,6

-0,6

-0,7

-1

-0,9

0

-2

Bulharsko Rumunsko Kypr Slovinsko Slovensko Polsko Chorvatsko Litva Finsko Estonsko Španělsko ČR Itálie Německo Spojené království EU Eurozóna Irsko USA Francie Dánsko Portugalsko Řecko Lotyšsko Nizozemí Švédsko Lucembursko Maďarsko Rakousko Malta Belgie

-3


S deflací se potýkaly USA, …

Vývoj spotřebitelských cen v roce 2015 monitorovaly i hlavní světové ekonomiky. Rozpohybovat inflaci se nepodařilo ani na americkém kontinentu. Pokles cen komodit na světových trzích a také silný dolar přinesly solidní výsledky americké ekonomiky, tažené zejména domácí poptávkou, které se i přes silný tlak na spotřebitelské ceny nevedlo nasměrovat je vzhůru. V průměru za rok 2015 se podle Eurostatu pohybovaly v deflačním pásmu hodnotou -0,7 %, které v prosinci však po jedenácti měsících v řadě konečně opustily, když přidaly meziročně 0,3 %.

… s nízkým růstem inflace Čína

Inflaci marně stimulovala i druhá největší ekonomika. Zpomalení výkonu Číny nedokázalo v roce 2015 vyprodukovat průměrnou inflaci vyšší než 1,4 % (v roce 2014 to byla 2 %, v roce 2013 ještě 2,6 %), která tak zůstala hluboko pod 3% vládním cílem. K růstu spotřebitelských cen přispěly všechny složky indexu, kromě dopravy. Vyšší než před rokem byly ceny potravin, které tvoří největší váhu ve spotřebním koši čínských domácností, ale i služeb spojených s bydlením, nejvíce naopak jako jinde klesly ceny pohonných hmot a energií pro domácnost. V závěru roku pak spotřebitelské ceny mírně zrychlily tempo růstu, v prosinci meziročně na 1,6 % (z 1,5 % v listopadu), když zdražily zejména potraviny, spotřební zboží a služby. Silnější spotřebitelský apetit domácností v Číně

28



podporovala i vláda výrazným navýšením veřejných výdajů a snižováním úrokových sazeb. Ceny v průmyslu klesaly v ČR stejně jako v EU

Meziroční pokles cen průmyslových výrobců v Evropské unii, který nastoupil v srpnu 2013, se v průměru za rok 2015 prohloubil na 3,2 %, stejně jako v ČR, v eurozóně pak na 2,7 %. Jednotlivé evropské státy s rozdílnou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem se však ve svých výsledcích výrazně lišily. Ve všech zemích Unie však zůstaly ceny v průmyslu pod úrovní předchozího roku. Nejvyšší meziroční propad cen zaznamenaly Litva o 9 %, Spojené království o 7,3 % a Dánsko o 6,5 %. Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU uvádí tabulka v příloze.

I.3.3 Fiskální vývoj Nejnižší deficit od roku 2008 ...

Výrazný růst ekonomiky doprovázený intenzivním dočerpáváním prostředků z rozpočtu EU na konci programovacího období 2007-2013, ale i odklon od restriktivních výdajových opatření z předchozích let, se projevily ve výsledcích hospodaření státu, které skončilo v roce 2015 kumulovaným schodkem ve výši 62,8 mld. Kč. Jednalo se o nejnižší záporné saldo za posledních sedm let, meziročně lepší výsledek o 15 mld. Kč a proti schválenému rozpočtu o úsporu 37,2 mld. Kč. Saldo státního rozpočtu v poměru k HDP v roce 2015 činilo -1,4 % (v roce 2014 -1,8 %) a patřilo tak společně s rokem 2008 k nejnižším za posledních patnáct let. Redukce schodku státního rozpočtu byla v režii příjmů, a to jak daňových, tak zejména nedaňových (rekordní čerpání prostředků z EU fondů). Tyto faktory pak převýšily vliv meziročního růstu celkových výdajů, které byly taženy především investicemi.

Graf č. I.3.3.1 Vývoj příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu od roku 1993 (v mld. Kč)

1300 1100 900 700 500 300 100 -100

1,1 10,5 7,2 -1,6 -15,7 -29,3 -29,6 -46,1

-56,3 -67,7 -45,7 -97,6 -66,4 -109,1-93,7

-20,0

-300

Příjmy

Výdaje

-101,0 -81,3 -77,8 -62,8 -192,4-156,4 -142,8

Saldo

Pramen: MF, graf MPO

29



Státní rozpočet na rok 2015 byl schválen se schodkem 100 mld. Kč, s příjmy 1 118,5 mld. Kč a výdaji 1 218,5 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2014 znamenalo růst celkových příjmů o 1,8 %, celkových výdajů o 0,7 % a snížení schodku o 10,7 %, tj. o 12 mld. Kč. Ve srovnání se skutečností roku 2014 počítal rozpočet s poklesem příjmů o 15,4 mld. Kč (o 1,4 %), s růstem výdajů o 6,9 mld. Kč (o 0,6 %) a se zvýšením schodku o 22,2 mld. Kč (o 28,6 %). Rozpočtovými opatřeními k 31. 12. 2015 (celkem 973) došlo k navýšení příjmů i výdajů shodně o 94,4 mld. Kč, bez vlivu na výši schodku schváleného rozpočtu.

Tabulka č. I.3.3.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) 2014

Měsíc

Saldo kumulované Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Příjmy Saldo za měsíc

2015 Výdaje

Saldo

Saldo za měsíc

kumulované

45,05 50,07 43,59 26,58 -9,52 1,46

45,05 5,02 -6,48 -17,01 -36,10 10,98

111,02 205,39 314,46 400,04 482,81 640,80

82,43 182,77 294,55 400,41 504,94 618,15

28,59 22,62 19,91 -0,37 -22,13 22,65

28,59 -5,97 -2,71 -20,28 -21,76 44,78

4,49 -14,76 -34,39 -45,45 -68,85 -77,78

3,03 -19,25 -19,63 -11,06 -23,40 -8,93

731,50 816,32 908,54 997,17 1099,64 1234,52

705,80 797,35 911,31 1026,29 1129,14 1297,32

25,70 18,97 -2,77 -29,12 -29,50 -62,80

3,05 -6,74 -21,73 -26,35 -0,38 -33,30

Pramen: MF

… podpořily vyšší daňové příjmy, ...

Celkové příjmy státního rozpočtu v roce 2015 vzrostly meziročně o 100,7 mld. Kč (v roce 2014 nárůst činil 42 mld. Kč, tj. 3,8 %), nejvíce od roku 2007, a rozpočet po změnách překročily o 21,6 mld. Kč. Na příznivé bilanci příjmové strany rozpočtu se podílely všechny hlavní položky daňových příjmů, včetně pojistného na sociální zabezpečení. Tohoto výsledku bylo dosaženo i přes snížení sazby DPH na léky, knihy a dětskou výživu, znovuzavedení daňové slevy pro pracující důchodce, obnovení plné valorizace důchodů včetně kompenzace za období úsporných opatření, navýšení daňového zvýhodnění pro rodiny s více dětmi, či vrácení daně z emisních povolenek. Jednotlivé položky daňových příjmů se vyvíjely následovně: 

růst ekonomiky se pozitivně projevil ve vyšším výběru pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, které vzrostlo meziročně o 21,8 mld. Kč, tj. o 5,7 %. Z celkové částky připadlo na pojistné na důchodové pojištění 361,4 mld. Kč (plnění rozpočtu na 101,4 %) s meziročním nárůstem o 19,5 mld. Kč, tj. o 5,7 %. Relativně vysoký růst byl dán jak růstem počtu zaměstnavatelů a pojištěnců odvádějících pojistné, tak i růstem průměrných vyměřovacích základů; 30



Dynamičtější růst výběru pojistného na důchodové pojištění se projevil ve snížení deficitu salda důchodového účtu (rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchody), a to i přes rostoucí výdaje na důchody. Deficit mezi příjmy a dávkami důchodového pojištění se snížil na 33,8 mld. Kč, tj. meziročně o 10,2 mld. Kč a dosáhl tak nejlepšího výsledku za posledních pět let. 

příznivější finanční situace podniků se promítala do výběru daně z příjmů právnických osob, který dosáhl 99,6 mld. Kč, tj. nejvyšší částky za posledních sedm let. DPPO meziročně vzrostla o 10,2 mld. Kč, tj. o 11,4 %, a rozpočtovanou částku překročila o 10,6 mld. Kč;

 výběr DPH překonal rozpočtová očekávání, inkaso této váhově nejvýznamnější daně meziročně stouplo o 6,4 mld. Kč, tj. o 2,8 %, přesto, že meziroční dynamika jeho růstu byla nejnižší za poslední tři roky. Efekt růstu výkonu ekonomiky, a tím i soukromé spotřeby, významně od počátku roku brzdila administrativně legislativní opatření s negativním dopadem na inkaso. Jednalo se o zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 % (od 1. 1. 2015 aplikována na léky, knihy a částečně na dětskou výživu), postupné vyplácení dočasně zadržených nadměrných odpočtů DPH (na počátku roku 2014 byly zadrženy výplaty části nadměrných odpočtů ve výši 8,7 mld. Kč u neusazených plátců DPH, které uměle navýšily srovnávací základnu roku 2014 a negativně ovlivnily výběr daně v roce 2015). Inkaso bylo také redukováno propadem cen pohonných hmot;  více než v roce 2014 stát vybral také na spotřebních daních, téměř o 9 mld. Kč, tj. o 6,7 %. Jednalo se o nejvyšší dynamiku růstu jejich inkasa od roku 2007. Zásluhu na tomto měly zejména daně z tabákových výrobků ve výši 50,9 mld. Kč, s meziročním růstem o 6,2 mld. Kč, tj. o 13,8 %, do kterých se promítl vliv vyšších sazeb daně. Pozitivně se vyvíjel i výběr hlavní položky těchto daní - inkasa spotřební daně z minerálních olejů, které dosáhlo 75,2 mld. Kč, s meziročním růstem o 3,3 %. Důvodem byly příznivé ceny pohonných hmot, které stimulovaly poptávku (včetně zahraničních přepravců), k růstu dopravy a tím i vyšší spotřeby přispěla i sílící ekonomika. Mírně negativně na výběr naopak působilo opětovné zavedení daňových úlev, tzv. zelené nafty;  pod úrovní rozpočtových očekávání zůstala z hlavních daňových příjmů jako jediná daň z příjmů fyzických osob, přesto na ní stát inkasoval o 4,8 mld. Kč, tj. o 4,9 % více než v roce 2014. Na objemově nejvýznamnější dani - DPFO ze závislé činnosti - bylo vybráno 91,2 mld. Kč, její příjem tak meziročně stoupl o 3,5 mld. Kč, tj. o 4 %. Promítal se do něho příznivý vývoj zaměstnanosti i zrychlování růstu mezd, ale částečně ho tlumila legislativní opatření (zvýšení slevy na druhé a další dítě, zavedení slevy na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení, obnovení možnosti uplatnit základní slevu na dani u pracujících důchodců).

31



Tabulka č. I.3.3.2 Plnění státního rozpočtu v roce 2015 (v mld. Kč) 2014 Skutečnost ledenprosinec Příjmy celkem

2015 Rozpočet po změnách

Skutečnost ledenprosinec

% Plnění

Index 2015/2014

1133,83

1212,90

1234,52

101,8

108,9

952,52

975,76

1002,13

102,7

105,2

Daň z příjmů fyzických osob

98,22

104,80

103,05

98,3

104,9

Daň z příjmů právnických osob

89,37

89,00

99,57

111,9

111,4

DPH

230,25

229,30

236,63

103,2

102,8

Spotřební daně, včetně energetických a odvodu z elektřiny ze slunečního záření

134,02

135,40

142,97

105,6

106,7

Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti

382,93

400,67

404,77

101,0

105,7

17,73

16,59

15,14

91,3

85,4

181,32

237,15

232,38

98,0

128,2

1211,61

1312,90

1297,32

98,8

107,1

1100,10

1149,80

1121,66

97,6

102,0

496,00

511,67

506,40

99,0

102,1

385,85

395,38

395,22

100,0

102,4

111,51

163,10

175,66

107,7

157,5

Daňové příjmy celkem z toho:

Ostatní Nedaňové a ostatní příjmy Výdaje celkem v tom: Běžné výdaje z toho: sociální dávky z toho: důchody Kapitálové výdaje Pramen: MF

… ale i příjmy nedaňové

Růst nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů, vyšších proti roku 2014 celkem o 51,1 mld. Kč, tj. o 28,2 %, ovlivnily především transfery přijaté od EU, které kulminovaly díky dočerpávání finančních prostředků z EU na konci programového období. Příjmy z rozpočtu EU na společné programy dosáhly v roce 2015 celkem 171,8 mld. Kč, což je meziročně více o 49,6 mld. Kč, tj. o 40,6 %, rozpočet však naplnily jen na 94,3 %. Největší objem prostředků získaly Operační program Podnikání a inovace (35,7 mld. Kč), Operační program Životní prostředí (34,4 mld. Kč), Regionální operační programy (20,3 mld. Kč), Operační program Doprava (11,1 mld. Kč).

Zrychlila i dynamika růstu výdajů, …

Celkové výdaje státního rozpočtu v roce 2015 rostly proti roku 2014 více než dvojnásobným tempem, když zrychlily o 7,1 % (tj. o 85,7 mld. Kč), nejvíce od roku 2009. Jejich čerpání však bylo o 15,6 mld. Kč nižší, než předpokládal rozpočet (ten byl ale v průběhu roku proti schválenému rozpočtu zvýšen o 94,4 mld. Kč). Významně rostly zejména kapitálové výdaje, tažené vysokým čerpáním investic. Na výši běžných výdajů, s meziročním růstem o 21,6 mld. Kč, se více než 45 % podílely sociální dávky. Více než tři čtvrtiny výdajů na sociální dávky směřovaly na důchody, které stouply o 9,4 mld. Kč, tj. o 2,4 %. Z ostatních sociálních dávek vzrostly dávky nemocenského pojištění o 9,2 %, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče o 0,3 %. Dávky pomoci v hmotné nouzi, osobám se zdravotním 32



postižením a příspěvek na péči stagnovaly, pod úroveň předchozího roku klesly podpory v nezaměstnanosti (-10,6 %), které reflektovaly pokles nezaměstnanosti a pouze mírný nárůst průměrné podpory v nezaměstnanosti. Nejvyšší dynamiky růstu z běžných výdajů dosáhly převody vlastním fondům (meziročně o 13,9 %), platy a podobné související výdaje (růst o 7,9 %) a dále neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (růst o 4,8 %). Výdaje na dávky důchodového pojištění za všechny kapitoly státního rozpočtu činily celkem 395,2 mld. Kč, včetně výdajů na správu potom 400,5 mld. Kč, kdežto příjmy z pojistného na důchodové pojištění (včetně dobrovolného pojistného) pouze 361,6 mld. Kč. Schodek hospodaření systému důchodového pojištění v roce 2015 dosáhl 28,2 mld. Kč. … zejména zásluhou čerpání kapitálových výdajů

Svižný růst kapitálových výdajů, meziročně o 64,2 mld. Kč na 175,7 mld. Kč (tj. o téměř 60 %), souvisel především s intenzívním dočerpáváním finančních prostředků z EU ke konci programovacího období. Výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR, které dosáhly 145,8 mld. Kč, byly čerpány zejména v rámci Operačního programu Doprava (41,3 mld. Kč), OP Životní prostředí (32,2 mld. Kč) a OP Podnikání a inovace (24,0 mld. Kč). Nejvíce investičních prostředků bylo vynaloženo na investiční transfery (155,7 mld. Kč, meziroční růst o 57 %), z toho na transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (45,8 mld. Kč, meziročně o 31,5 % více) a státním fondům (44,7 mld. Kč, meziroční růst o 102 %; z toho SFDI 37,8 mld. Kč), dále pak podnikatelským subjektům (44,3 mld. Kč, meziroční růst o 63,6 %). Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu vzrostl z 9,2 % v roce 2014 na 13,5 % v roce 2015. Mandatorní výdaje činily 687,7 mld. Kč (97,8 % rozpočtu po změnách) a meziročně vzrostly o 2,7 mld. Kč, tj. o 0,4 %. I když se jejich podíl na celkových výdajích snížil z 56,5 % v roce 2014 na 53 % v roce 2015, zůstává stále velmi vysoký. Výraznějšího meziročního růstu dosáhly zejména sociální transfery (o 10,6 mld. Kč, na 512,7 mld. Kč) a platby státu do systému zdravotního pojištění (o 1,1 mld. Kč, na 60,9 mld. Kč). Nejvíce klesly odvody a příspěvky do rozpočtu EU (o 3,3 mld. Kč, na 35,7 mld. Kč), výdaje na obsluhu státního dluhu (o 2,7 mld. Kč, na 53,2 mld. Kč) a výdaje na podpory v nezaměstnanosti (o 1 mld. Kč, na 8,3 mld. Kč). Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona vzrostly na 646,8 mld. Kč, tj. meziročně o 6,5 mld. Kč.

Státní dluh mírně vzrostl

Státní dluh k 31. 12. 2015 vzrostl na 1 673 mld. Kč, tj. o 9,3 mld. Kč. Zatímco vnitřní dluh stoupl o 25,8 mld. Kč, na 1 389,4 mld. Kč, korunová hodnota vnějšího dluhu se snížila o 16,4 mld. Kč, na 283,6 mld. Kč. Státní půjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů, jejich výnosy sloužily ke splátkám jistin státního dluhu. Výpůjční operace státu v roce 2015 činily 430,1 mld. Kč. Bylo realizováno 19 emisí státních pokladničních poukázek o objemu 99,3 mld. Kč, prostřednictvím emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů bylo vypůjčeno 180,4 mld. Kč, z krátkodobých zápůjček na domácím trhu a státem vystavených směnek byly přijaty peněžní prostředky v hodnotě 149,4 mld. Kč a prostřednictvím reinvestic výnosu emisí spořících státních dluhopisů 1 mld. Kč. V průběhu roku 2015 nebyla přijata žádná tranše úvěrů od EIB a nebyly čerpány žádné nové zahraniční půjčky.

33



1800

45

1600

40

1400

35

1200

30

1000

25

800

20

600

15

400

10

200

5

0

0

vnitřní

zahraniční

% HDP

mld. kč

Graf č. I.3.3.2 Vývoj státního dluhu České republiky od roku 1993 (v mld. Kč, v % HDP)

v % HDP

Pramen: MF

Územní celky hospodařily s dosud nejvyšším přebytkem

Hospodaření územních rozpočtů skončilo přebytkem ve výši 20,7 mld. Kč, který představuje dosud nejvyšší vykázané kladné saldo hospodaření. Kladný výsledek hospodaření byl dosažen výhradně díky hospodaření obcí a činil 21,8 mld. Kč. Ostatní rozpočty ukončily hospodaření schodky, a to dobrovolné svazy obcí (DSO) ve výši 0,3 mld. Kč, regionální rady 0,4 mld. Kč a kraje 0,4 mld. Kč. Celkové příjmy územních samosprávných celků (krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti) činily 446 mld. Kč, s meziročním růstem o5,6 % a plněním rozpočtu na 96 %. Celkové výdaje ve výši 425,3 mld. Kč byly meziročně vyšší o 3,5 % s plněním rozpočtu na 92 %.

Schodek veřejných rozpočtů klesl o více než polovinu…

V roce 2015 se záporné saldo veřejných rozpočtů v podmínkách růstu ekonomiky meziročně zlepšilo o 43,1 mld. Kč. Deficit veřejných rozpočtů se tak snížil o více než polovinu, na 31,9 mld. Kč, tj. - 0,7 % HDP (podle mezinárodního statistického standardu GSF 2001). Zlepšilo se hospodaření státního rozpočtu a územních samosprávných celků, naopak zhoršení hospodářských výsledků zaznamenaly mimorozpočtové fondy (resp. státní fondy), jejichž hospodaření se převrátilo do mínusu, a zdravotní pojišťovny, kterým klesl přebytek.

… při rostoucích příjmech, …

Vývoj celkových příjmů veřejných rozpočtů objemem 1 740,8 mld. Kč, tj. 38,7 % HDP, pokračoval v růstové trajektorii (meziročně o 150,6 mld. Kč), na které výrazně zrychlil tempo. Zatímco v roce 2014 vzrostly příjmy veřejných rozpočtů proti předchozímu roku o 2,2 %, v roce 2015 to bylo o 9,5 %. Ve srovnání s původními předpoklady však byly příjmy vyšší o 75,9 mld. Kč.

… ale i výdajích

Celkové výdaje veřejných rozpočtů stouply meziročně o 107,5 mld. Kč, tj. o 6,5 % (v roce 2014 o 3,7 %), když dosáhly výše 1 772,7 mld. Kč, tj. 39,4 % HDP a oproti předpokladu rozpočtu byly vyšší o 3,4 mld. Kč. Rozhodující část výdajů byla

34



realizována formou běžných transferů a sociálních dávek (62,3 % celkových výdajů). Největší část mezi těmito transfery představují mandatorní výdaje. Zadlužení veřejných rozpočtů se zvýšilo

Deficitní hospodaření veřejných rozpočtů vedlo k další kumulaci dluhu veřejných rozpočtů, který v roce 2015 vzrostl o 22,3 mld. Kč, na 1 783,2 mld. Kč, tj. 39,7 % HDP (hrubý konsolidovaný dluh). I když se jeho růstová dynamika v posledních letech snížila (v roce 2014 přerušena mírným poklesem dluhu o 1%), jeho objem se od roku 2007 téměř zdvojnásobil. Celkový dluh byl generován zejména státním dluhem, který má v jeho struktuře největší podíl a v roce 2015 činil 93,6 %.

I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání Ekonomický růst zemí EU …

Rozpočty vlád jednotlivých evropských zemí pokračovaly ve fiskální konsolidaci, avšak s rozdílným efektem. Výraznější stimulace opatření na podporu ekonomik (čerpání investic, nová pracovní místa, růst mezd) vedla sice k vyššímu výkonu zemí EU i eurozóny, ale k lepšímu hospodaření, či významnějšímu oddlužování zatím nepomohla.

… přispěl v roce 2015 k mírnému zlepšení jejich hospodaření …

Hospodaření vlád většiny zemí osmadvacítky v poměru k HDP skončilo v minusu. Přesto se vládní deficit zemí Unie, který se od krizového roku 2009 snížil o téměř třetinu, v roce 2015 dále zlepšoval, když dosáhl za EU 2,4 % HDP (z 3 % v roce 2014) a za eurozónu 2,1 % HDP (z 2,6 % v roce 2014). Kladný výsledek vykázaly pouze tři země, a to Lucembursko, které dosahuje přebytku již několik let, tentokrát ve výši 1,2 % HDP, dále Německo 0,7 % HDP a Estonsko 0,4 % HDP. Hospodaření Švédska pak skončilo na nule. Vládní deficit všech ostatních zemí setrval v mínusu, z toho sedm zemí mělo deficit vyšší než 3 % HDP (Řecko 7,2 %, Španělsko 5,1 %, Portugalsko a Spojené království, shodně 4,4 %, Francie 3,5 %, Chorvatsko 3,2 % a Slovensko 3 %). Česká republika své deficitní hospodaření snížila na 0,4 % HDP z 1,9 % v roce 2014.

35



Graf č. I.3.4.1 Vývoj hrubého dluhu sektoru vládních institucí (v % HDP) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

Evropská unie

Eurozóna

ČR

Pramen: Eurostat, graf MPO Pozn.: European System of Accounts ESA 2010

… a napomohl i k lehké redukci jejich obrovského zadlužení, …

Lepší hospodaření veřejných rozpočtů se odrazilo ve vývoji vládního dluhu. V Evropské unii jako celku dluh sektoru vládních institucí ke konci roku 2015 činil 12,5 bilionů eur, v poměru k HDP se snížil na 85,2 % z 86,8 % v roce 2014. Určité zlepšení zaznamenala i eurozóna, kde zadlužení států se snížilo v průměru na 90,7 % HDP, což je o 1,3 p. b. lepší výsledek proti předchozímu roku. Nejnižší dluh poměřený k HDP dosáhly rozpočtově ukázněné Estonsko, dále i Lucembursko a Bulharsko, které své nízké závazky proti roku 2014 ještě snížily. Více než polovina zemí EU (viz. graf č. I.3.4.2) však nadále výrazně přesahuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP. Pořadí nejvíce zadlužených států zůstalo stejné. Dlouhodobě nejslabším článkem Unie zůstává i nadále Řecko. Přestože se jeho pasiva pravděpodobně již stabilizovala, proti roku 2014 dokonce i mírně snížila, markantnější účinek podpůrných opatření na jeho záchranu se zatím zdaleka neprojevil. Následuje průmyslová Itálie, která drží veřejný dluh nad 100% hranicí téměř od prvopočátku, má však lepší podmínky k řešení konsolidace svých financí. Ohromné závazky vykazují rovněž Portugalsko, Kypr, Belgie, ale i některé další země.

… také v ČR

Ze srovnání vývoje veřejných financí měřených dluhem sektoru vládních institucí (viz graf č. I.3.4.2) je patrné, že Česká republika si vede rámci Evropy celkem dobře, když skončila v mezinárodním srovnání na sedmé pozici a své závazky již druhý rok v řadě snižuje. Přestože je její dluh oproti průměru zemí eurozóny poloviční, od roku 2001 se téměř zdvojnásobil.

36



Graf č. I.3.4.2 Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v zemích EU v roce 2015 (v % HDP) Řecko

176,9

Itálie

132,7

Portugalsko

129,0

Kypr

108,9

Belgie

106,0

Španělsko

99,2

Francie

95,8

Irsko

93,8

Eurozóna

90,7

Spojené království

89,2

Chorvatsko

86,7

Rakousko

86,2

Evropská unie

85,2

Slovinsko

83,2

Maďarsko

75,3

Německo

71,2

Nizozemí

65,1

Malta

63,9

Finsko

63,1

Slovensko

52,9

Polsko

51,3

Švédsko

43,4

Litva

42,7

Česká republika

41,1

Dánsko

40,2

Rumunsko

38,4

Lotyšsko

36,4

Bulharsko

26,7

Lucembursko Estonsko

21,4 9,7


I.4 MĚNOVÁ POLITIKA I.4.1 Měnová politika Očekávaný odklon měnových politik ECB a FEDu nastal až v prosinci

Rok 2015 byl ve znamení aktů centrálních bank eurozóny a Spojených států amerických a změn jejich měnových politik v návaznosti na pokračující rozdílný vývoj obou ekonomik. USA vykazovaly poměrně vysoký hospodářský růst oproti 37



eurozóně, která rostla pomaleji. Především se ale obě oblasti potýkaly s inflací okolo nulových hodnot, která několikrát dokonce spadla do deflačního pásma a kterou udržovaly nízké ceny ropy, ale i dalších komodit. Klíčovým měsícem utažení americké měnové politiky a naopak uvolnění té evropské mělo být září, ale pod vlivem globálního vývoje obě bankovní rady rozhodly o odložení tohoto rozhodnutí až na prosinec 2015. ECB byla také nucena potýkat se v první polovině roku s hrozícím řeckým defaultem, který mohl být významným okamžikem pro budoucnost eurozóny. Monetární politika ČNB zůstala beze změny, …

Makroekonomický vývoj České republiky byl v porovnání s eurozónou i s USA značně příznivější, což je patrné zejména z růstu HDP, kterým se ČR zařadila mezi nejrychleji rostoucí země EU. Česká národní banka v roce 2015 neměnila své základní úrokové sazby, které tak nadále zůstaly na velmi nízké, „technicky nulové“, úrovni. Limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace i diskontní sazba zůstaly na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %.

Graf č. I.4.1.1 Hlavní úrokové sazby ČNB (v %) 5 4 3 2 1 0 2008

2009

2010

2T repo sazba

2011

2012

Diskontní sazba

2013

2014

2015

Lombardní sazba

Pramen: ČNB, graf MPO

… pouze byl prodloužen kurzový závazek

Především v důsledku přetrvávajících problémů eurozóny a rozdílu ve výkonu ekonomik, byla ČNB během roku 2015 nucena několikrát bránit svůj jednostranný kurzový závazek udržovat korunu nad hranicí 27 CZK/EUR intervencemi, v jejichž rámci nakoupila přibližně 9 mld. EUR. Sílící apreciační tlaky na korunu, způsobené kromě solidního vývoje domácí ekonomiky i politikou ECB, vedly bankovní radu ČNB k rozhodnutí prodloužit tento kurzový závazek až za horizont konce roku 2016.

ECB svou měnovou politiku uvolnila během roku 2015 dvakrát, v březnu spuštěním QE a v prosinci snížením úrokových sazeb

Evropská centrální banka byla v roce 2015 z hlediska nastavení měnové politiky značně aktivní, důvodem byl kromě pomalého hospodářského oživování i boj proti nízkým inflačním očekáváním v eurozóně a odolávání deflačním tlakům. První úpravou monetární politiky bylo spuštění kvantitativního uvolňování (QE) v polovině března, na které se ECB chystala již od roku předchozího. ECB začala každý měsíc nakupovat státní dluhopisy za 60 miliard eur (i ty se záporným výnosem do výše depozitní sazby) s původním konečným horizontem v závěru 38



třetího čtvrtletí 2016. V září se ECB navzdory očekáváním ke změně měnové politiky ještě neodhodlala, což však neplatí o prosincovém zasedání, kdy byly učiněny dvě změny. První bylo prodloužení QE minimálně do března 2017 v závislosti na vývoji inflace a jejímu přibližování k 2% inflačnímu cíli ECB. Druhou úpravou bylo snížení depozitní sazby na -0,30 % (z -0,20 %), hlavní refinanční sazba zůstala 0,05 % a ke změně nedošlo ani v případě mezní zápůjční sazby, která činí 0,30 %. Harmonizovaný index spotřebitelských cen za eurozónu v průběhu roku 2015 několikrát spadl do deflačního pásma (leden, únor, březen, září), což zvyšovalo pravděpodobnost dalšího rozšíření expanzivní měnové politiky hned v prvním kvartále roku 2016. FED po téměř deseti letech zvedl své úrokové sazby v prosinci

Americká centrální banka svou politiku změnila v roce 2015 pouze jednou, přesto byla vyjádření jejích členů po celý rok sledována se stejnou pečlivostí jako v případě ECB. Obecně předpokládaným termínem začátku utahování americké měnové politiky bylo původně zářijové zasedání členů FOMC (Federal Open Market Commitee). Situace se však v létě začala komplikovat, především v důsledku nízké ceny ropy, ovlivňující míru inflace, a dále v reakci na změny měnové politiky Čínské lidové banky a oslabení renminbi. Výprodeje a propad cen čínských akcií vedly k obnovení diskuze o krizi čínské ekonomiky s následnými dopady na světové finanční trhy a vyústily v devalvaci čínské měny, která odstartovala sérii propadů měn okolních asijských ekonomik. Primárně z těchto důvodu došlo v září k odložení růstu základních úrokových sazeb. Ty byly poprvé po téměř deseti letech (naposledy k tomu došlo 29. června 2006) zvýšeny po prosincovém zasedání členů FOCM o 0,25 p. b. na 0,25 – 0,5 %. V následném prohlášení Fed deklaroval, že v roce 2016 by měly být úrokové sazby dále zvyšovány.

Situace na českém finančním trhu se razantně zlepšila

Situace na českém finančním trhu se v roce 2015 vyvíjela příznivě, především díky vysokému hospodářskému růstu a uvolněné měnové politice ČNB, která udržovala nízké úrokové sazby. Kvalita úvěrového portfolia se poměrně razantně zlepšovala u domácností i u nefinančních podniků. Značně se zlepšila i struktura úvěrů v selhání, kdy klesal podíl úvěrů ztrátových a naopak rostl podíl úvěrů nestandartních. To svědčí o dobré kondici českého finančního sektoru.

V roce 2015 byla posunuta historická minima úrokových sazeb jak u nových úvěrů, tak i u jejich stavu …

Uvolněná měnová politika ČNB udržovala po celý rok 2015 klientské úrokové sazby na velmi nízkých hodnotách, které sahaly na nová rekordních minima. Pro úrokové sazby domácnostem je patrný silný klesající trend, který byl zastaven až ve 4. čtvrtletí. Sazba nových úvěrů nefinančním podnikům také klesala, ovšem mnohem pomaleji a s jedním razantním výkyvem v září, kdy jednorázově stoupla o 0,45 p. b. Úrokové sazby celkového stavu úvěrů v podstatě pokračovaly v poklesu po celý rok 2015 u domácností i u nefinančních podniků a vytvářely nové nižší hodnoty.

… průměrné úrokové sazby z nových korunových úvěrů v září poměrně silně vzrostly u obou kategorií …

Průměrná úroková sazba nových úvěrů domácnostem na spotřebu, bydlení a ostatní klesla hned v březnu poprvé od roku 2004, kdy ČNB začala tyto údaje zveřejňovat, pod 5% hranici, konkrétně na 4,78 %. Následně dále klesala až do ročního minima 4,35 % dosaženého v srpnu. Od září do konce roku mírně rostla, kdy oscilovala okolo průměru 4,44 % a rok 2015 na této hodnotě také zakončila. Průměrná úroková sazba nových úvěrů nefinančním podnikům (bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet) v lednu mírně vzrostla, hned v únoru však opět prolomila 2% hranici (1,97 %). Do dubna se tato úroková sazba mírně zvyšovala a následně opět klesala až do srpna. V září 39



prodělala silný výkyv na druhou nejvyšší hodnotu roku 2015 (2,28 %). V průběhu října a listopadu se vrátila ke klesajícímu trendu, který vyústil v dosažení nejnižší sazby od ledna 2004, tj. 1,72 %. V prosinci pak zaznamenala druhou nejnižší historickou hodnotu, konkrétně 1,74 %. … sazby u stavů úvěrů nefinančním podnikům i domácnostem klesaly až na historická minima

Úrokové míry ze stavů obchodů pokračovaly v dlouhodobém trendu poklesu a rekordních minim od roku 2001, kdy ČNB začala tyto údaje publikovat. Průměrná úroková sazba stavu obchodů pro domácnosti klesala s jedním červnovým výkyvem po celý rok, kdy 5% hranici poprvé v historii překonala v listopadu a v prosinci klesla ještě níže na konečnou hodnotu 4,92 %. Sazba pro nefinanční podniky také padala po celý rok 2015 až na historické minimum 2,65 % rovněž v prosinci.

Graf č. I.4.1.2 Klientské úrokové sazby (v %) 9 8 7 6 5 4 3 2 1

9/2015

2/2015

7/2014

5/2013

12/2013

10/2012

3/2012

8/2011

1/2011

6/2010

11/2009

4/2009

9/2008

2/2008

7/2007

12/2006

5/2006

3/2005

10/2005

8/2004

1/2004

0

Nefinanční podniky:

nové obchody

stavy obchodů

Domácnosti:

nové obchody

stavy obchodů


Oživování ekonomiky a rostoucí důvěra podpořily růst úvěrové emise

Stabilní a nízké úrokové sazby spolu se zlepšující se ekonomickou situací přispívaly v roce 2015 k dynamickému růstu poskytovaných úvěrů. Firmy i domácnosti měly optimističtější očekávání ohledně budoucího vývoje a nebály se investovat, případně spotřebovávat na dluh. Celková úvěrová emise rezidentům i nerezidentům se zrychlovala až do konce srpna meziročně na 6,6 % (byly poskytnuty úvěry za 2 256 mld. Kč). Dynamika růstu úvěrů následně zpomalila, především z důvodů razantního snížení úvěrování nefinančních podniků, meziročně až na 5,6 % a k 31. 12. 2015 jejich hodnota činila 2 263,1 mld. Kč. I přes pokles ke konci roku se jednalo o nejrychlejší nárůst objemu úvěrů od srpna 2009. Úvěrová emise domácnostem se zvyšovala po celý rok 2015, přičemž skokový nárůst byl zaznamenán v červnu, kdy dynamika vyplacených úvěrů vzrostla meziročně o 7,2 % (oproti 5,3 % v květnu). Tato výrazná změna byla způsobena především růstem pohledávek z platebních karet a spotřebitelských úvěrů. Koncem roku činil tedy stav korunových úvěrů rezidentským i nerezidentským domácnostem 1 233,5 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 8,3 %. Vyšší dynamika úvěrové emise domácnostem byla naposledy 40



zaznamenána v květnu 2010. Dlouhodobě více úvěrů čerpají domácnosti (obyvatelstvo), na konci roku 2015 jejich podíl na celkových úvěrech činil 54,5 %. Úvěry poskytnuté nefinančním podnikům však v roce 2015 vykazovaly razantnější růst než úvěry domácnostem, k 31. 8. 2015 dokonce meziročně vzrostly o 9,8 %, což byl nejvyšší přírůstek od února 2009. Do října jejich dynamika postupně klesala na 9,3 % a následně byl zaznamenán strmý pád až na 5,2% meziroční růst k 31. 12. 2015. Hlavním důvodem byl pokles krátkodobých úvěrů firem. Celkový objem korunových úvěrů nefinančním podnikům ke konci roku 2015 činil 710,6 mld. Kč. Objem korunových úvěrů ostatním sektorům (bez domácností a nefinančních podniků) v roce 2015 osciloval okolo 326 mld. Kč a k 31. 12. 2015 činil 319 mld. Kč, což oproti stejnému období předchozího roku představuje pokles o 3,1 %.

Graf č. I.4.1.3 Vývoj korunových úvěrů (meziročně v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 2008

2009

2010

2011

2012

Nefinanční podniky

2013

2014

2015

Domácnosti


Kvalita úvěrového portfolia se zlepšila, klesl podíl úvěrů se selháním i klasifikovaných úvěrů na celku

Kvalita úvěrového portfolia se v roce 2015 zlepšila (meziročně o 0,3 p. b.), když podíl úvěrů se selháním (nestandardních, pochybných nebo ztrátových) na celkových úvěrech korunových i v cizí měně osciloval až do konce října okolo 6 %. V posledních dvou měsících roku však tento podíl poklesl na 5,85 % a následně na 5,77 %, na nejnižší podíl od března 2010. Podíl klasifikovaných úvěrů (tj. úvěrů sledovaných a v selhání) meziročně klesl o 1 p. b. na 8,6 %. Nižší podíl byl naposledy dosažen v dubnu 2009.

Úvěrové riziko pokleslo u nefinančních podniků i u domácností

Z podrobnějšího pohledu na strukturu úvěrovaných subjektů vyplývá, že úvěrové riziko v roce 2015 kleslo jak u kategorie nefinančních podniků, tak u domácností. Úvěrové riziko nefinančních podniků je dlouhodobě vyšší oproti domácnostem, přičemž u obou subjektů je patrný pokles podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech zhruba od konce roku 2010. Úvěrové riziko u nefinančních podniků klesalo až do konce října, následně mírně vzrostlo a ke konci roku 2015 činilo na 5,72 %. Podíl úvěrů se selháním na celku v kategorii domácností se snižoval do konce května, v červnu se mírně zvýšil a poté již klesal až do konce 41



roku na 4,07 %. S nastavenou dynamikou by mohla být 4% hranice překonána pravděpodobně v roce 2016.

Graf č. I.4.1.4 Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 2008

2009

2010

2011

Nefinanční podniky

2012

2013

Domácnosti

2014

2015

Všichni klienti


Struktura úvěrů v selhání byla nejpříznivější za několik let

Také vnitřní struktura úvěrů v selhání se v roce 2015 razantně zlepšila, když obě krajní kategorie zaznamenaly několikaleté extrémy. Podíl nestandartních úvěrů (na úvěrech v selhání) vzrostl ke konci roku 2015 meziročně o 7,5 p. b. na 37,7 %. Nejvyšší podíl 38 % (od března 2011) dosáhly v listopadu. Pochybné úvěry zaznamenaly k 31. 12. 2015 historicky nejnižší podíl 7,3 % (od počátku roku 2002, kdy ČNB začala tyto údaje zveřejňovat). Podíl ztrátových úvěrů na celkových úvěrech v selhání prodělal v průběhu roku poměrně volatilní vývoj, nejdříve klesal až do května, v červnu stoupl o 2,3 p. b. (na 59,2 %) a poté se opět snížil na listopadovou hodnotu 53,8 %, která byla nejnižší od prosince 2011. Koncem prosince 2015 podíl ztrátových úvěrů mírně stoupl na konečných 55 %, přesto došlo oproti předchozímu roku ke zlepšení o 4,2 p. b.

42



Graf č. I.4.1.5 Struktura úvěrů v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2008

2009

2010 Ztrátové

2011

2012

Pochybné

2013

2014

2015

Nestandardní


I.4.2 Směnné kurzy Kurzový závazek ČNB byl ve 2. polovině roku 2015 trhy několikrát otestován, …

Klíčovou determinantou směnného kurzu české koruny v roce 2015 byl přetrvávající závazek České národní banky udržovat korunu nominálně podhodnocenou. V průběhu 2. pololetí byl tento závazek trhy několikrát otestován a ČNB ho potvrdila ve třetím čtvrtletí nákupem deviz v hodnotě 7 miliard eur. Také ve čtvrtém kvartále se angažovala na měnových trzích, kdy intervenovala ve výši zhruba 2 miliard eur. Termín splnění inflačního cíle se však oddaloval, takže exit ze závazku byl postupně prodlužován až k horizontu konce roku 2016 či první poloviny roku 2017. Směnné kurzy měn byly rovněž ovlivňovány řeckou krizí a postupně se rozcházející měnovou politikou evropské a americké centrální banky.

… když se koruna postupně přibližovala k 27 korunové hranici za euro

Apreciační trend koruny k euru se projevoval v průběhu celého roku 2015, koruna měla tendenci postupně se přibližovat k fixní 27 korunové hranici stanovené ČNB. Hned v druhém lednovém týdnu koruna zaznamenala razantní depreciační výkyv, když 13. ledna úrovní 28,410 CZK/EUR dosáhla nejslabšího kurzu od března 2009, který se stal také ročním maximem. Nadcházející týden kurz velmi rychle posiloval zpět na hodnotu z počátku roku a v apreciačním trendu vytrval. Poslední dva týdny v očekávání zasedání bankovní rady ČNB pak směnný kurz mírně oslabil a za celé 1. čtvrtletí byl meziročně ještě slabší o 0,7 %. V průběhu 2. čtvrtletí kurz osciloval okolo 27,380 CZK/EUR. V druhém červnovém týdnu koruna prodělala další apreciační pohyb kurzu, který se odvíjel od snížení ratingu dlouhodobých závazků Řecka, problémů se zažehnáním řecké krize před vypršením záchranného programu a případným „grexitem“. Meziročně koruna ve 2. čtvrtletí lehce zhodnotila, konkrétně o 0,2 %. Průměrný kurz ve třetím čtvrtletí 2015 činil 27,072 CZK/EUR, a to již představovalo meziroční posílení o 2 %, ale ČNB první snahy trhu o prolomení hranice 27 CZK/EUR ubránila. Důležitý vliv mělo také vysoké tempo růstu tuzemské ekonomiky při nízké inflaci. To přimělo Českou národní banku na zářijovém zasedání k reakci odložením exitu z kurzového závazku vůči euru na konec roku 2016, což opět vyvolalo mírné oslabení české koruny. 43



Stabilní hospodářský růst domácí ekonomiky a další uvolnění měnové politiky Evropskou centrální bankou způsobily, že průměrný kurz ve 4. čtvrtletí posílil na 27,057 CZK/EUR (meziročně o 2,1 %), na nejsilnější kvartální hodnotu od 1. čtvrtletí 2014. To donutilo ČNB vrátit se na měnový trh i v průběhu posledního čtvrtletí. V celkovém součtu za rok 2015 byly nakoupeny devizy v hodnotě zhruba 9 mld. eur. Roční minimum 27,020 CZK/EUR bylo zaznamenáno celkem třináctkrát ve druhé polovině roku 2015. Celoroční průměr koruny k euru dosáhl 27,283 CZK/EUR, což představuje meziroční posílení o 0,9 %. ČNB ubránila snahy o prolomení hranice 27 CZK/EUR, nicméně vzhledem k rozdílnému hospodářskému vývoji v ČR a v eurozóně a k dalším záměrům v uvolňování měnové politiky Evropskou centrální bankou se dá očekávat, že podobným pokusům bude nucena čelit i v budoucnu.

Graf č. I.4.2.1 Nominální kurz CZK/EUR 29,0 28,5

28,410

28,0 27,480 27,430

27,5 27,0

27,480

27,820

27,185 27,020

26,5 26,0


Kurz koruny k dolaru byl v roce 2015 velmi volatilní, meziročně však oslabila o téměř čtyři koruny za dolar

Směnný kurz CZK/USD, který dlouhodobě kopíruje vývoj eurodolarového kurzu, měl v průběhu roku 2015 velmi volatilní vývoj. V prvním čtvrtletí pokračoval depreciační trend z předchozího roku, který s jedním výkyvem nastoupil v posledním lednovém týdnu a byl způsoben mírným zpomalením amerického hospodářského vývoje a nejistotami ohledně nastavení amerických úrokových sazeb resp. termínu zpřísnění měnové politiky. Kurz následně v období od poloviny března do poloviny dubna opsal písmeno W, a na jeho konci bylo zaznamenáno roční maximum 25,963 CZK/USD (13. dubna), což je jedenáctiletý vrchol (slabší kurz byl naposledy naměřen 10. září 2004). Po této extrémní hodnotě následovala silná apreciace koruny pod vlivem pozitivních signálů o domácím vývoji a slabých makro dat zveřejněných v USA, které naznačovaly pomalejší obnovu amerického hospodářského růstu, než byla očekávání. Bodem zvratu byl třetí květnový týden, v němž nastal krátkodobý depreciační výkyv ovlivněný především vývojem světového eurodolarového páru. V průměru za 2. čtvrtletí tak kurz koruny na páru s americkým dolarem oslabil meziročně o 22,5 %, za 3. čtvrtletí o 23,8 %. Ve třetím čtvrtletí se kurz koruny k dolaru vyvíjel bez výraznějšího trendu v první části období, s následným slabým posilováním koruny v části druhé. Příčinou byl 44



výrazný hospodářský růst ČR a naproti tomu slabší makrodata z americké ekonomiky, včetně obav ze zpomalování Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik, na které reagovaly i americké finanční trhy. To zesilovalo pravděpodobnost odkladu zvyšování úrokových sazeb Fedem. V průměru za 3. čtvrtletí však koruna meziročně stáhla oslabování vůči dolaru na 16,8 %. Na dně tohoto posilování se nacházelo i minimum 4. čtvrtletí s kurzem 23,677 CZK/USD (15. října). Od počátku třetího říjnového týdne nastoupila etapa oslabování koruny a posilování dolaru, což probíhalo až do konce listopadu, kdy bylo dosaženo čtvrtletní maximum na hodnotě 25,545 CZK/USD (30. listopadu). Depreciační trend kurzu koruny pokračoval poté, co ČNB potvrdila prodloužení měnového závazku na euru a tím vyvolala mírnou depreciaci i vůči ostatním měnám. Podle amerických dat rostly reálné mzdy, což jen potvrdilo pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb na prosincovém zasedání členů FOMC. V prvních prosincových dnech, kdy byl rozšířen akomodativní charakter měnové politiky ECB a na světovém trhu vyvolal depreciaci kurzu USD/EUR, dolar také vůči koruně razantně oslabil. S jedním mírným výkyvem koruna posilovala až do počátku třetího prosincového týdne, kdy začalo být jasné, že v následujícím týdnu Fed zvýší poprvé po téměř deseti letech své úrokové sazby, což také uskutečnil. Průměrný kurz za čtvrtý kvartál činil 24,710 CZK/USD, což představuje oproti předchozímu čtvrtletí oslabení o 1,5 % a meziroční pak o 11,8 %. Ročního minima 23,001 CZK/USD bylo dosaženo hned první obchodovací den roku 2015 (1. ledna). Průměrný kurz v roce 2015 činil 24,600 CZK/USD, což znamenalo depreciaci o 18,6 % a v absolutním vyjádření představuje meziroční oslabení o 3,854 koruny za dolar.

Graf č. I.4.2.2 Nominální kurz CZK/USD 27,0 25,963

26,0

25,226

25,545

25,0 24,0

23,001

23,0

23,920

23,677

22,0 21,0

20,056

21,846

20,0 19,0

20,262

18,0


Kurz dolaru k euru byl pod vlivem měnové politiky obou centrálních bank, která nabrala opačný směr …

Směnný kurz USD/EUR začal být ve 3. čtvrtletí ovlivňován dvěma okolnostmi, ke kterým se schylovalo již ve čtvrtletí předchozím. Jednalo se o uvolnění měnové politiky ECB a naopak o utažení monetární politiky FEDu zvýšením úrokových sazeb. V případě USA byla diskutována pouze výše, na kterou budou úrokové sazby

45



zvednuty a následný komentář o předpokládaném vývoji v roce 2016, kdežto bankovní rada ECB rozhodovala, jakou metodu a v jaké síle využije. … a dolar se přibližoval k paritě s eurem

Po celý rok 2015 dosahoval kurz dolaru k euru vysoké volatility, která se v první polovině roku odvíjela od řešení řecké krize spojené s budoucností eurozóny a od nastavení parametrů a začátku kvantitativního uvolňování ECB. Determinantou v druhé části pak byly diskuze ohledně utahování měnové politiky USA a naopak zintenzivnění expanzivní monetární politiky ECB. Tento světový měnový pár dosáhl hned v první obchodovací den svého ročního maxima na hodnotě 1,204 USD/EUR a v prvních měsících roku 2015 pokračoval v nastoleném apreciačním trendu z předchozího roku. Hlavním důvodem propadu eura v prvních třech měsících bylo především březnové zahájení kvantitativního uvolňování v eurozóně. Po následném netrendovém vývoji do poloviny dubna začal dolar oslabovat. Příčin tohoto vývoje bylo několik, v první řadě zatím relativně pozitivně se vyvíjející jednání s Řeckem, dále například zveřejnění amerického HDP za 1. čtvrtletí, které fakticky přešlapovalo na místě, a zhoršení predikcí o jeho budoucím růstu. Od zhruba prvního květnového týdne až do konce třetího říjnového týdne dolar k euru osciloval okolo hodnoty 1,116 USD/EUR v návaznosti na momentální vývoj situace v Řecku a vyjádření bankovních představitelů k vývoji měnových politik obou centrálních bank. Během léta se přidaly také obavy o vývoj v Číně, které výrazně ovlivnily především rozhodnutí FEDu o odložení termínu utahování měnové politiky plánovaného na zářijovém zasedání. Také představitelé ECB se v září rozhodli měnovou politiku neupravovat a nechat transmisním kanálům více času na ovlivnění inflace v eurozóně. Počátek 4. čtvrtletí se nesl ve znamení mírné depreciace dolaru v důsledku slabších amerických dat až do 15. října, kdy bylo dosaženo čtvrtletní maximum 1,144 USD/EUR. Poté, co USA vykázaly zlepšení domácí hospodářské situace, nastal obrat k apreciačnímu trendu dolaru, který byl následně potvrzen na říjnových zasedáních obou centrálních bank, kde daly najevo rozchod svých měnových politik, což vedlo k dalšímu oslabování eura a posilování dolaru. Zlom po více než měsíční apreciaci dolaru nastal počátkem prosince po dosažení čtvrtletního minima 1,058 USD/EUR (27. a 30. listopadu), poté, co ECB na svém měnověpolitickém zasedání zvýšila míru uvolnění své monetární politiky (avšak výrazně méně, než bylo trhy očekáváno), což paradoxně vedlo k posílení eura. V polovině prosince měnovou politiku upravil také FED a dolar začal mírně posilovat. Do konce roku však svoji sílu z části smazal, takže průměrem 1,095 USD/EUR za 4. čtvrtletí byl proti předchozímu čtvrtletí dolar proti euru silnější o 1,5 % a meziročně o 12,4 %. Za celý rok 2015 dolar proti euru posílil o 16,5 %, což je historicky nejprudší apreciace od vzniku eura, na průměrný roční kurz 1,110 USD/EUR, který je nejsilnějším od roku 2003. Tento vývoj zároveň naznačil, že bychom se dokonce mohli dočkat parity těchto dvou měn, což ale bude primárně záležet na reakcích obou centrálních bank na ekonomickou situaci.

46



Graf č. I.4.2.3 Nominální kurz USD/EUR 1,40

1,376

1,35 1,350

1,360

1,30

1,267

1,25 1,20

1,204 1,151

1,15 1,10 1,055 1,05

1,058

Pramen: ECB, graf MPO Reálná depreciace koruny k euru se ve 2. pololetí začala prohlubovat, …

Česká koruna se od devizových intervencí ČNB v listopadu 2013 nachází ve vztahu k euru v reálné depreciaci (oproti referenčnímu období, tj. prosinci 2008). V průběhu roku 2015 naznačovala až do července trend snižování tohoto reálného oslabení, když byla jen o 2 p. b. proti rovnovážné úrovni slabší. Ve zbytku roku byla opět vystavena oslabujícím tlakům, které ji v prosinci dostaly až do reálné depreciace o 2,9 %.

… vyrovnané hodnotě se přibližovala vlivem nižší nominální depreciace a poklesu inflačního diferenciálu

Za rok 2015 koruna vůči euru snížila míru reálného znehodnocení v průměru o 1,8 p. b., v důsledku kombinace poklesu nominální depreciace na 3,5 % (z 5,9 % v prosinci 2014 na konci roku 2015) a zmenšení inflačního diferenciálu vůči eurozóně na 0,5 %. Oproti cenám referenčního roku 2008 však inflační diferenciál nadále působil jako protifaktor k reálné apreciaci, jelikož ceny vzrostly v ČR o 9,9 %, kdežto v eurozóně o 9,3 %. Cenová konkurenceschopnost českých exportérů na zahraničních trzích platících eurem byla na konci roku 2015 stále vyšší než v prosinci 2008, oproti předchozímu roku však mírně poklesla. Reálný měnový kurz české koruny k euru se k nominálnímu kurzu v průběhu roku 2015 přibližoval v závislosti na postupném snižování inflačního diferenciálu.

47



Graf č. I.4.2.4 Vývoj kurzu CZK/EUR (index v %, 12/2008 = 100) 111 108 105 102 99 96 93 90

Nominální kurz (převráceně)

Reálný kurz

Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO

Kurz koruny k dolaru prohloubil míru reálné depreciace …

Reálný depreciační trend nastoupila po měnových intervencích ČNB v listopadu 2013 česká koruna také k dolaru. Tento trend všeobecného znehodnocení koruny s mírnými výkyvy přetrval až do dubna 2015, dosažením historického minima při reálné depreciaci na úrovni 24,7 %, což znamená, že koruna byla znehodnocena o téměř čtvrtinu své reálné hodnoty. V následujících měsících reálný kurz koruny k dolaru mírně rostl a větší propad zaznamenal až v listopadu. Ten byl během prosince zmírněn a rok 2015 tak koruna zakončila v 23,4% reálné depreciaci. Reálný měnový kurz se v roce 2015 od nominálního mírně odchyloval z důvodu zvyšujícího se rozdílu v cenovém vývoji v USA a v ČR.

… především díky silné nominální depreciaci koruny

Důvodem vysokého meziročního růstu míry reálné depreciace o 9,1 p. b. bylo jednosměrné působení obou složek reálného kurzu. Nominální depreciace vůči základnímu období se oproti předchozímu roku silně prohloubila na 27,6 % (oproti depreciaci v předchozím roce dále oslabila o 12,6 p. b.). Ve prospěch prohloubení reálné depreciace kurzu působil také inflační diferenciál, který zvýšil svou zápornou hodnotu na 2,3 %. Příčinou tohoto vývoje byl rozdílný růst cen v obou ekonomikách vůči základnímu období, kdy ke konci roku 2015 ceny v USA vzrostly o 12,5 % a v ČR pouze o 9,9 %. Důsledkem pohybu reálného kurzu koruny k dolaru je razantní zvýšení cenové konkurenceschopnosti českých exportérů na dolarových trzích.

48



Graf č. I.4.2.5 Vývoj kurzu CZK/USD (index v %, 12/2008 = 100) 115 110 105 100 95 90 85 80 75 70 65

Nominální kurz (převráceně)

Reálný kurz

Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO

I.4.3 Vnější rovnováha V průběhu 3. čtvrtletí 2014 přešla ČR na novou verzi mezinárodně závazného statistického standardu vykazování dat o platební bilanci. Všechny údaje v této kapitole už jsou prezentovány podle tohoto standardu, šestého vydání manuálu platební bilance Mezinárodního měnového fondu (BMP6). Platební vztahy se zahraničím těžily z příznivého stavu ekonomiky doma i v zahraničí

Platební vztahy České republiky se zahraničím byly v roce 2015 pozitivně ovlivňovány vysokým růstem domácí ekonomiky, který patřil k nejvyšším v EU. Také většina obchodních partnerů ČR zažívala hospodářský růst, kromě Ruska, jehož HDP se po celý rok 2015 propadal. Zvláště pozitivního vývoje bylo dosaženo na běžném účtu, negativním faktorem vývoje platební bilance byl již tradičně odliv výnosů z investic zahraničních subjektů v ČR.

Tři hlavní účty platební bilance dosáhly rekordních přebytků

V roce 2015 skončily všechny tři hlavní účty platební bilance, stejně jako v předchozím roce, v přebytku, který ještě značně navýšily na nové rekordní hodnoty. To vedlo k historicky nejvyššímu růstu rezervních aktiv o 351,3 mld. Kč, za kterým stojí mimo jiné intervence ČNB proti posilování koruny v druhé polovině roku 2015. Běžný účet platební bilance zaznamenal teprve potřetí v historii ČR přebytek (dříve v letech 1993 a 2014) v rekordní výši 41,4 mld. Kč. Kapitálový účet rok zakončil také rekordní hodnotou 106,1 mld. Kč a z finančního účtu odtekly finanční prostředky ve výši 193,8 mld. Kč, což je rovněž nejvíce v historii ČR.

49



Graf č. I.4.3.1 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) 400 300 200 100 0 -100 -200 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Běžný účet

Kapitálový účet

Finanční účet

Změna rezervních aktiv

2015


Česká ekonomika se nacházela v pásmu nevytvářejícím tlak na makroekonomickou rovnováhu země

O rekordní přebytek běžného účtu se zasloužilo výborné první čtvrtletí, kdy běžný účet dosáhl 91,9 mld. Kč. V druhém a třetím čtvrtletí se převrátil do mínusu, konkrétně o 29,6 mld. Kč a 35,5 mld. Kč, a snižoval výsledek 1. čtvrtletí. V posledním kvartále však saldo běžného účtu bylo kladné ve výši 14,6 mld. Kč, takže za celý rok přebytek běžného účtu opět narostl na konečnou hodnotu 41,4 mld. Kč, což je více než 5,5násobná hodnota oproti předchozímu roku, absolutně o 33,9 mld. Kč. Poměr běžného účtu k HDP představoval 0,9 % HDP. V roce 2015 tedy došlo k většímu vychýlení ekonomiky od rovnovážného (nulového) stavu, jelikož v roce 2014 byl tento poměr pouze 0,2 % HDP. Česká republika nadále zůstává v pásmu nevytvářejícím tlaky na vnější rovnováhu, které je ohraničeno intervalem <-5 %; 5 %>. V tomto pásmu se nachází již delší dobu a zřejmě v něm i v budoucnu setrvá

Výkonová bilance dosáhla rekordního výsledku, …

Rekordního výsledku dosáhla také výkonová bilance, která narůstala po celý rok 2015, přičemž ale dynamika růstu postupně slábla. Díky výbornému stavu české ekonomiky, zvyšující se zahraniční poptávce po českém exportu a kurzové politice ČNB, jejíž měnový závazek udržuje cenovou konkurenceschopnost českých podniků na zahraničních trzích, skončila výkonová bilance v přebytku 285,8 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 3,8 % (10,6 mld. Kč).

… i přes pokles obchodu se zbožím, …

Hlavní položkou výkonové bilance je zahraniční obchod se zbožím, který v roce 2015 vytvořil 73,7 % jejího přebytku. Patrný je pokles podílu zbožové obchodní bilance (meziročně o 6 p. b.), který byl kromě vysokého růstu bilance služeb způsoben také jejím poklesem meziročně o 4 % (o 8,8 mld. Kč) na 210,7 mld. Kč. Příčinou poklesu byl rychlejší růst dovozů než vývozů, související se silnější domácí poptávkou a posilující korunou vůči euru, kdy dovoz vzrostl meziročně o 6,8 % na 3 013,2 mld. Kč a vývoz o 6,1 % na 3 223,9 mld. Kč. Obě tyto absolutní hodnoty jsou historickým maximem České republiky a svědčí také o hospodářském oživování domácí i většiny partnerských ekonomik. 50



… který byl převýšen nárůstem bilance služeb

Důvodem zlepšení výkonové bilance tedy bylo zlepšení bilance služeb, meziročně o více než třetinu (o 19,4 mld. Kč), na 75 mld. Kč, díky vyššímu exportu před importem. Přebytky v jednotlivých čtvrtletích roku 2015 se pohybovaly mezi 17,4 – 20 mld. Kč, jedná se tedy o poměrně stabilní vývoj. V bilanci služeb se obrátil tok ostatních podnikatelských služeb z mínusu v roce 2014 do mírného přebytku 0,25 mld. Kč. Toto zlepšení bylo takřka eliminováno poklesem přebytku bilance cestovního ruchu o 17,1 % na 29,1 mld. Kč, který se propadl z pozice nejvýznamnější položky bilance služeb. Tím se tak stal účet výrobních služeb u cizích fyzických vstupů, který meziročně v podstatě stagnoval, když narostl pouze o 2,4 % na 29,8 mld. Kč. Výrazně ke zlepšení bilance služeb přispěl také účet zachycující telekomunikační služby, který meziročně vzrostl o 23,8 % na 23,6 mld. Kč, a nižší deficit účtu pojišťovacích služeb meziročně o 23 % na 10,1 mld. Kč. Největší schodek pak tradičně zaznamenaly poplatky za využívání duševního vlastnictví, konkrétně 18,2 mld. Kč (meziroční zhoršení o 3,3 %). Bilance služeb se v kladných hodnotách pohybuje od roku 1993 a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl v budoucnu zvrátit.

Schodek bilance prvotních důchodů byl enormní, na smazání přebytku výkonové bilance však nestačil

O zlepšení běžného účtu se zasloužila také bilance prvotních důchodů, která meziročně snížila svůj deficit o 6,6 % (o 17,3 mld. Kč) na 243,5 mld. Kč. Odliv prostředků v rámci toho účtu probíhal po celý rok 2015, přičemž nejsilnější byl v druhém a třetím kvartále, kdy jsou obvykle vypláceny dividendy. Nejvýznamnějším účtem jsou dlouhodobě důchody z přímých investic, jejichž odliv klesl meziročně o 3,2 % na 298,1 mld. Kč. Odliv výnosů do zahraničí se meziročně snížil o 11,1 % (o 26,6 mld. Kč) na 212,2 mld. Kč, toto zlepšení však bylo v podstatě eliminováno poklesem reinvestovaného zisku o 50,8 % (o 25,6 mld. Kč) na 76 mld. Kč. Hlavní determinantou zlepšení bilance prvotních důchodů tak bylo zvýšení přebytku na účtu důchodů z rezervních aktiv (o 68,6 % na 16,3 mld. Kč) a nárůst příjmů ze zahraničí v rámci náhrad zaměstnancům (o 33,8 % na 29,7 mld. Kč).

Bilance druhotných důchodů se zlepšila díky příjmům z rozpočtu EU

Bilance druhotných důchodů v 1. čtvrtletí vytvořila vysoký přebytek, ze kterého po zbytek roku čerpala a v kladných číslech tak nakonec nezůstala. V prvním čtvrtletí do ČR přitekly finanční prostředky ve výši 14,3 mld. Kč a ve 4. čtvrtletí se dostala až na -0,9 mld. Kč (meziroční zlepšení o 6 mld. Kč). Důvodem je především vyšší čistý příjem z rozpočtu EU v první polovině roku.

51



Graf č. I.4.3.2 Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč) 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 2008

2009

2010 Zboží

2011 Služby

2012

2013

2014

2015

Prvotní důchody


Kapitálový účet byl druhým nejvyšším hlavním účtem platební bilance

Rekordního přebytku kapitálového účtu bylo dosaženo především díky čerpání peněz z rozpočtu EU v první polovině roku, kdy bylo dočerpáváno předchozí operační období. Čistý příliv prostředků do ČR za celý rok 2015 činil 106,1 mld. Kč (z toho 83,4 mld. Kč přiteklo v prvním pololetí), což představuje meziroční nárůst o 228,4 %.

Finanční účet k celkově kladné platební bilanci přispěl největším dílem

Finanční účet měl jednoznačně největší vliv na konečné saldo platební bilance, protože na něm došlo k razantnímu odlivu finančních prostředků z ČR do zahraničí. Celoroční saldo dosáhlo 193,8 mld. Kč, přičemž druhý největší odliv v historii ČR byl dosažen v roce 2013 (saldo finančního účtu ale činilo 68,3 mld. Kč). Proti předchozímu roku přebytek finančního účtu narostl téměř na trojnásobek. Největší kladné saldo bylo zaznamenáno v prvním čtvrtletí (111,5 mld. Kč), v druhém kleslo přibližně na polovinu (46,9 mld. Kč). Ve třetím čtvrtletí finanční prostředky do ČR přitékaly (6,8 mld. Kč), avšak v posledním kvartále opět odtékaly (42,2 mld. Kč). Přímé i portfoliové investice stejně jako v předchozím roce opět obrátily svůj směr.

Finanční prostředky v rámci přímých investic tekly z ČR do zahraničí, …

Přímé investice do ČR v první polovině roku přitékaly podobně jako v předchozím roce (jen v nižší čisté hodnotě), od třetího čtvrtletí však došlo k obratu čisté bankovní pozice vůči nerezidentům, kdy přímé investice proudily do zahraničí. V kumulaci za rok 2015 odteklo v rámci této bilance 26,6 mld. Kč, oproti přílivu 80,4 mld. Kč v předchozím roce. Hlavním důvodem k takto razantnímu meziročnímu obratu byl pokles přímých zahraničních investic v ČR o 63,9 % na 60,7 mld. Kč (v roce 2014 byly 168,1 mld. Kč.), když přímé investice ČR do zahraničí meziročně v podstatě stagnovaly na 87,3 mld. Kč (oproti 87,7 mld. Kč v předchozím roce). Příliv prostředků v rámci reinvestovaného zisku meziročně vzrostl o 50,8 % na 76 mld. Kč. Odliv prostředků na účtu akcií a ostatních účastí kromě reinvestovaného zisku pak také narostl, avšak pouze o 24,8 % na 44,1 mld. Kč. Klíčový vývoj pro přímé investice měla bilance 52



dluhových nástrojů, která meziroční změnou ve výši 123,9 mld. Kč obrátila směr finančních prostředků a příliv z minulého roku zvrátila na odliv 58,6 mld. Kč. … naopak čistým přílivem financí skončila kategorie portfoliových investic, především díky účtům vládních institucí a komerčních bank, …

Portfoliové investice v meziročním srovnání také obrátily svůj tok, ovšem v opačném směru než investice přímé, když v prvním pololetí byl zaznamenán mírný odliv finančních prostředků (48,6 mld. Kč). Razantní obrat nastal od třetího čtvrtletí, ve kterém přiteklo 80,7 mld. Kč. Příliv byl ve 4. čtvrtletí ještě navýšen o dalších 132 mld. Kč, což je jednoznačně nejvyšší změna portfoliových investic v historii ČR. Kumulovaný deficit této bilance se vyšplhal na rekordních 164,1 mld. Kč, což je oproti předchozímu roku pokles o 254,4 mld. Kč (v roce 2014 bilance tvořila přebytek 90 mld. Kč). Účasti a podíly v investičních fondech v roce 2015 zaznamenaly odliv finančních prostředků ve výši 38,2 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 40,7 % (o 11 mld. Kč). Hlavním faktorem vývoje portfoliových investic byl deficit účtu dluhových cenných papírů ve výši 202,3 mld. Kč (meziroční pokles o 265,4 mld. Kč). Příčinou byla vysoká emise státních dluhopisů, které proudily z části i do zahraničí, a také prodej dluhopisů do zahraničí komerčními bankami. Příliv finančních prostředků na účtu vládních institucí z nákupu vládních dluhopisů saldo každé čtvrtletí navyšoval (nejsilněji ve třetím kvartále) až na konečných rekordních 117,7 mld. Kč, což je oproti odlivu prostředků ve výši 44,2 mld. Kč ve stejném období předchozího roku změna o 366 %. Vývoj účtu zachycující obchodování s dluhopisy z hlediska komerčních bank byl i přes podobný výsledek rozdílný. V prvním čtvrtletí byl zaznamenán přebytek 10,4 mld. Kč, následující dva kvartály mírné deficity (7,7 mld. Kč, resp. 8,6 mld. Kč). V posledním čtvrtletí přitekly finanční prostředky v jednoznačně nejvyšší hodnotě v historii ČR, konkrétně 129,1 mld. Kč, což mělo za důsledek téměř třináctinásobný nárůst deficitu této bilance oproti předchozímu roku. U ostatních sektorů byl odliv meziročně navýšen o 71 % na 50,4 mld. Kč, kdy kromě třetího čtvrtletí finanční prostředky odtékaly z ČR do zahraničí.

… a také obchod s finančními deriváty

Obchod s finančními deriváty se na rozdíl od portfoliových a přímých investic vyvíjel podobně jako v roce předchozím, kdy kromě druhého čtvrtletí docházelo po zbytek roku 2015 k jejich přílivu. Kumulativně přiteklo na tomto účtu 4,8 mld. Kč, což je o 21,1 % (o 1,3 mld. Kč) méně než v roce 2014.

V rámci ostatních investic finanční prostředky proudily do ČR, především díky kategorii obchodních úvěrů a záloh

Za rok 2015 poskytli domácí rezidenti v rámci ostatních investic do zahraničí finanční prostředky v hodnotě 2,9 mld. Kč (meziroční pokles o 57,9 mld. Kč). V opačném směru, ze zahraničí do ČR, pak ve stejném období přiteklo 18,1 mld. Kč (pokles o 59,3 mld. Kč). Čistý vývoj ostatních investic byl v jednotlivých čtvrtletích značně proměnlivý, kdy v prvním kvartále odtekly finanční prostředky ve výši 62,8 mld. Kč, následně ve druhém 66,4 mld. Kč přiteklo. Třetí čtvrtletí pokračovalo v přílivu dalších 109,4 mld. Kč (druhá nejvyšší hodnota v historii ČR za posledním čtvrtletím roku 2013), aby v posledním kvartále opět 97,8 mld. Kč odteklo. Souhrnná bilance tedy vykázala příliv finančních prostředků v hodnotě 15,2 mld. Kč, což je o 9,6 % více než v předchozím roce. Nejvíce prostředků v objemu 38,3 mld. Kč bylo poskytnuto zahraničním subjektům v rámci půjček (meziročně o 60,3 % méně). Hlavní příliv ve výši 33 mld. Kč (tj. meziroční obrácení toku a nárůst o 54,8 mld. Kč) byl zaznamenán v položce obchodních úvěrů a záloh, přičemž 46,5 mld. Kč přiteklo v samotném posledním čtvrtletí. Zajímavý je také vývoj na účtu oběživa a vkladů, kdy v prvním čtvrtletí odteklo 11,4 mld. Kč, následně byl tok obrácen a přitekly prostředky ve výši 65,5 mld. Kč. Příliv byl v dalším kvartále zesílen až na 103,6 mld. Kč, to však bylo následně překonáno

53



odlivem v hodnotě 136,4 mld. Kč, což vyústilo v konečný příliv 21,2 mld. Kč v podobě oběživa a vkladů. To je o 83,9 % méně než v roce 2014.

Graf č. I.4.3.3 Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč) 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 2008

2009

Přímé investice

2010

2011

2012

Portfoliové investice

2013

2014

2015

Ostatní investice


Český běžný účet v poměru k HDP se nachází již druhý rok v kladných hodnotách

Jedním z hlavních makroekonomických ukazatelů vnější rovnováhy je podíl salda běžného účtu platební bilance na HDP, který se v ČR od roku 2011 každoročně zlepšuje, což v roce 2014 vyústilo v obrat do kladných hodnot. Ani v přecházejících letech však nedosahoval výrazných odchylek od rozmezí vnější rovnováhy, kdy hraniční hodnotu 5 % naposledy přesahoval v roce 2003. Od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 nebyl již generován deficitem výkonové bilance, která se převrátila do plusu, nýbrž schodkem bilance výnosů. Začaly narůstat výnosy z dřívějších přímých zahraničních investic do České republiky, odváděné zpět do zahraničí.

V Řecku a v Portugalsku se ukazatel v posledních letech zlepšoval, v Nizozemí a Německu však dlouhodobě dosahuje vysokých hodnot

V zemích jižní periferie, jako jsou Řecko a Portugalsko, dochází od nástupu hospodářské krize ke zlepšování vnější makroekonomické rovnováhy a Portugalsko se v posledních třech letech nachází v mírně kladných číslech. Řecko se pak v roce 2015 přiblížilo vnější rovnováze při poměru běžného účtu k HDP ve výši -0,1 %. Vyspělé exportně orientované ekonomiky, jako např. Německo a Nizozemí, dosahují vysokých přebytků běžného účtu přesahujících 5 % HDP, což by mohlo vytvářet tlak na vnější rovnováhu a působit značně cyklicky s vysokou citlivostí na vývoj v zahraničí. Nizozemí dosáhlo nejvyšší hodnoty 10,9 % v roce 2012 (od roku 1993), od té doby je patrný pokles až na 9,1 % v roce 2015. Německo nejvyšší podíl zaznamenalo v roce 2015, kdy činil 8,5 %.

Eurozóna jako celek se od rovnováhy začíná odchylovat, USA stagnuje v záporu

Spolu se zlepšující se situací v jižních ekonomikách je po vypuknutí hospodářské krize patrný také rostoucí trend tohoto ukazatele vnější rovnováhy pro celou eurozónu, která se od roku 2010 nachází v kladných hodnotách. V posledních letech dochází díky rostoucímu trendu k mírnému odchylování od rovnováhy do vyšších kladných hodnot (v roce 2015 3,2 %). Schodek běžného účtu na HDP v USA 54



od roku 2009 v podstatě stagnuje na 2,6 % a na této hodnotě se nacházel také v roce 2015.

Graf č. I.4.3.4 Vývoj běžného účtu platební bilance (v % HDP) 15 10 ČR

5

Nizozemsko 0

Německo Řecko

-5

Portugalsko -10

EA18 USA

-15 -20 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pramen: Eurostat, MMF, graf MPO Pozn.: V případě USA se jedná v roce 2015 o odhad MMF. Srovnání není plně kompatibilní, protože ČR používá při sestavování výkonové bilance národní princip (tj. podle změny vlastnictví), kdežto ostatní státy data z přeshraniční statistiky zahraničního obchodu.

Zahraniční zadluženost ČR v poměru k HDP se vzdálila od hranice nevytvářející tlaky na vnější rovnováhu, …

Zahraniční zadluženost ČR první dvě čtvrtletí narůstala jen mírně, ve třetím však razantně vzrostla o 222,9 mld. Kč (tj. o 7,5 %), což je třetí nejvyšší čtvrtletní nárůst v historii ČR. V posledním kvartále zahraniční zadluženost poklesla o 62,7 mld. Kč, přesto k 31. 12. 2015 konečný stav 3 131,6 mld. Kč byl oproti předchozímu roku vyšší o 185,8 mld. Kč (o 6,3 %). Zadlužení v roce 2015 představovalo 70 % HDP, což vůči minulému roku (zadlužení 69,1 % HDP) znamená mírné zhoršení, a to i přes razantní hospodářský růst. Česká republika se tím ještě více vzdálila od hranice 40 % HDP, kdy by neměly být vytvářeny tlaky na vnější rovnováhu.

… také ukazatel charakterizující bezpečné financování zahraničního dluhu se zhoršil

Zhoršil se také ukazatel identifikující způsob financování zahraničního dluhu. Zahraniční dluh byl v závěru roku 2015 financován z 56,4 % dlouhodobým kapitálem (dluhovými cennými papíry a půjčkami se splatností vyšší než jeden rok), což oproti konci předchozího roku představuje zhoršení o 2,6 p. b. Tento poměr dlouhodobého dluhu na celkovém dluhu by se měl optimálně nacházet nad hranicí 60 %. I v této oblasti by tedy mohly být v budoucnu vytvářeny tlaky na vnější rovnováhu země. Hlavní příčinou zhoršení tohoto ukazatele je meziroční nárůst krátkodobé zadluženosti o 13,1 % (157,7 mld. Kč.), na kterém se podílely všechny sektory, nejvíce pak bankovní sektor (bez ČNB), který své krátkodobé zadlužení zvýšil o více než pětinu (o 112,8 mld. Kč) na 654,8 mld. Kč.

V roce 2015 narůstal zahraniční dluh vládní a bankovního

Nejvíce své zadlužení v průběhu celého roku 2015 zvýšil vládní sektor, jehož dluh narostl o 22,5 % (o 129,4 mld. Kč) na 705,3 mld. Kč a stojí za ním enormní emise vládních dluhopisů. Absolutně nejvyšší částku získal bankovní sektor, a to i přes pokles v posledním čtvrtletí. Jeho dluh k 31. 12. 2015 činil 919,1 mld. Kč 55



sektoru, podniky se oddlužovaly

a meziročně narostl o 19,3 % (o 148,4 mld. Kč), hlavní příčinou bylo silné zadlužování komerčního sektoru bez ČNB. Zadlužení podniků klesalo kromě třetího čtvrtletí po celý rok, což vyústilo v meziroční snížení zahraničního zadlužení podniků o 5,8 % (o 92 mld. Kč) na konečnou hodnotu 1 507,1 mld. Kč.

Příspěvek bankovního sektoru k celkové zadluženosti v průběhu roku 2015 poprvé po 11 letech překonal 30% hranici

Největší podíl na celkovém zadlužení má nadále podnikatelský sektor, jehož příspěvek dlouhodobě klesá s mírnými čtvrtletními výkyvy. V roce 2015 se jeho podíl snižoval až do posledního čtvrtletí, kdy mírně narostl a tvořil 48,1 % celkového zahraničního dluhu (meziroční pokles o 6,2 p. b.), což je druhý nejnižší objem od roku 1999 (první byl dosažen ve třetím čtvrtletí). Bankovní sektor se v roce 2015 na souhrnném zadlužení podílel 29,4 %, kdy meziročně vzrostl o 3,2 p. b. Dlouhodobý trend značí růst tohoto podílu a ve třetím čtvrtletí byla poprvé od roku 2004 překonána 30% hranice. Příspěvek vládních institucí k celkové zadluženosti narůstal celý rok 2015 až na 22,5 %, což představuje meziroční nárůst o 3 p. b. (v průběhu posledních deseti let osciluje okolo 20,5 %).

Graf č. I.4.3.5 Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč) 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Vládní sektor

Bankovní sektor

Podnik. sektor

Celkem


Investiční pozice ČR se od roku 2012 nadále zlepšuje

Záporné saldo investiční pozice České republiky vůči zahraničí v roce 2015 klesalo již třetím rokem v řadě, s mírnými výkyvy v průběhu roku. K 31. 12. se snížilo na 1 396,5 mld. Kč, tj. meziročně o 11,5 %, absolutně o 181,7 mld. Kč. Domácí ekonomika je v pozici čistého dlužníka od roku 1996.

56



Aktiva stoupala především díky dalšímu růstu rezervních aktiv na nejvyšší hodnotu v historii ČR

Aktiva v zahraničí meziročně vzrostla o 429,6 mld. Kč, tj. o 10,3 % a jsou hlavním důvodem zlepšení investiční pozice. Přímé investice tuzemských subjektů v zahraničí se meziročně zvýšily o 48,3 mld. Kč (o 4,9 %), to však bylo anulováno poklesem ostatních investic českých subjektů v zahraničí o 26,4 mld. Kč (o 2,2 %), které podílem 25,4 % (1 163,6 mld. Kč) tvoří druhou největší položkou aktiv, a dále i finančních derivátů o 23,7 mld. Kč (o 23,7 %). Aktiva přímých investic kromě druhého čtvrtletí narůstala po celý rok 2015, podobný vývoj byl i u portfoliových investic českých subjektů v zahraničí (pokles jen ve třetím kvartále). Aktiva ostatních investic zaznamenala nejvíce volatilní průběh. Přímé investice s podílem 22,5 % zakončily rok 2015 na 1 029,6 mld. Kč, portfoliové investice na 711,9 mld. Kč a tvořily 15,5 % celkových aktiv. Největší část celkových aktiv dlouhodobě tvoří devizové rezervy ČNB, konkrétně 34,9 %, které rostly již desáté čtvrtletí v řadě až na 1 600,9 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota v historii ČR. Rezervy ČNB by v případě potřeby byly schopny krýt import podle výkonové bilance po 5,5 měsíce.

Zahraniční pasiva rostla v roce 2015 daleko pomaleji než aktiva

Zahraniční pasiva v průběhu roku 2015 podléhala značné volatilitě, za celý rok 2015 pak stoupla o 247,9 mld. Kč (o 4,3 %), což v porovnání s růstem aktiv představuje 2,4x pomalejší dynamiku. K 31. 12. 2015 pasiva činila 5 979 mld. Kč. Důvodem poměrně vysokého zvýšení ve 3. čtvrtletí byl růst všech pasivních položek hlavních účtů investiční pozice, především pak ostatních investic. Hlavní položkou pasiv jsou s 56,5% podílem přímé zahraniční investice, které rok 2015 zakončily na hodnotě 3 377,4 mld. Kč (meziročně vyšší o 43,6 mld. Kč, tj. o 1,3 %). Druhou nejvýznamnější položku s podílem 21,5 % tvoří pasiva ostatních investic. Ta oproti minulému roku klesla o 15,2 mld. Kč (o 1,2 %) na 1 286 mld. Kč. Zahraniční portfoliové investice v ČR se na celkových pasivech podílejí 20,6 % a dlouhodobě rostou, v roce 2015 meziročně o 234,2 mld. Kč (o 23,4 %) na 1 234,4 mld. Kč.

Graf č. I.4.3.6 Vývoj salda investiční pozice ČR (v mld. Kč) -1200 1600 -1300

1400 1200

-1400

1000

-1500

800

-1600

600 -1700

400

-1800

200 0

-1900 2008

2009

2010

Rezervy ČNB

2011

2012

2013

2014

2015

Saldo investiční pozice (pravá osa)


57



I.5 KAPITÁLOVÝ TRH I.5.1 Globální trhy Globální trhy prošly v roce 2015 výraznými korekcemi …

Rok 2015 nebyl pro světové akciové trhy příliš vydařený (zvláště ve srovnání s předchozími dvěma lety), neskončil však ani výrazně špatně. V souladu s očekáváním se dařilo zejména akciových indexům v Evropě a v Japonsku, kterým pomáhala politika centrálních bank. Zvýšená aktivita na akciových trzích v prvních měsících roku, podporovaná uvolněnou měnovou politikou, příznivými makrodaty a korporátními výsledky firem, ve 2. čtvrtletí obrátila směr a většina akciových indexů skončila v minusu. Tento negativní sentiment se dále prohluboval ve 3. čtvrtletí, kdy výrazné turbulence a vlna až panických výprodejů na akciových trzích (v srpnu registrovaly největší propady od roku 2009), reagující na zpomalování ekonomiky Číny, pokles cen komodit i geopolitická rizika, dominovým efektem zasáhla s různou intenzitou všechny regiony a akcie padaly dolů. Čtvrtý kvartál však byl pro akciové trhy opět vcelku úspěšný, takže se jim podařilo alespoň částečně korigovat ztráty, které utrpěly v průběhu 3. čtvrtletí.

Graf. č. I.5.1.1 Vývoj vybraných akciových indexů (stav ke konci roku, v bodech) 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 BUX

DAX Xetra

FTSE 100

CAC 40

USA DJIA

PX

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO

… v USA …

Vývoj na světových akciových trzích ovlivňovaly jak hospodářské výsledky firem, tak i podněty jednotlivých vlád a centrálních bank. Americkým akciovým indexům se v roce 2015 nepodařilo navázat na výsledky předchozího boomu a po téměř šestiletém růstu se některé přesunuly až do lehce záporných hodnot. Důvodem bylo již příliš vysoké ocenění jejich akcií, averze k riziku, silný dolar a snižování obchodních marží kvůli tlakům na vyšší růst mezd, to vše podržené spekulacemi ohledně načasování růstu úrokových sazeb (Fed v závěru roku po téměř deseti letech přistoupil ke zpřísnění měnové politiky). Úspěšné výsledky 58



4. čtvrtletí na americkém akciovém trhu částečně zmírnily ztráty z předchozího kvartálu, kde výprodeje významně zmenšily či zcela vymazaly celkové roční zisky. Růstový potenciál si udržel technologický Nasdaq 100, který přidal meziročně 9,8 % (mezikvartálně 11,3 %), ostatní indexy však mírně ztratily - burzovní S&P 500 klesl meziročně o 0,7 % (proti předchozímu čtvrtletí však vzrostl o 6,5 %), průmyslový DJIA si pohoršil proti předchozímu roku o 1,2 % (mezikvartálně získal 8,1 %). Z hlediska odvětvové struktury se i nadále dařilo titulům z oboru informačních technologií (vydělaly akcie Microsoft, NetFlix, Amazon, Google, Facebook). Zisky investorům přinesly i akcie farmaceutických a biotechnologických společností. Naopak nejhorší investicí byly akcie těžařů ropy a plynu, železné rudy a v podstatě všech ostatních surovin. … i v Asi, mimo japonskou burzu

Výrazně volatilní byly asijské akciové trhy. Japonský index Nikkei navzdory faktu, že se japonská ekonomika ve 4. čtvrtletí nacházela v recesi, posílil meziročně o 9,1 % (mezikvartálně o 9,5 %). Naproti tomu silná nervozita a obava ze zpomalování čínského průmyslu v kontextu obav investorů o výkonnost celé ekonomiky, i přes vysokou intervenční aktivitu čínské centrální banky, posílala její index Hang Seng (HSI) dolů a ten ztratil meziročně 7,2 % (mezikvartálně však opět vzrostl o 5,1 %).

Graf. č. I.5.1.2 Výkonnost vybraných akciových trhů k 31. 12. 2015 (v %) 50 40 30

meziročně mezikvartálně

20 10 0 -10 -20 -30


Dařilo se akciím v západní, …

Trhy západoevropského regionu neměly také jednoznačný trend, přestože většinou směřovaly do plusu. Směr udával index blue-chip pro eurozónu Euro Stoxx 50, který posílil meziročně o 3,8 % a proti předchozímu čtvrtletí o 1,3 %. Z významných akciových trhů si nejvíce připsal německý index DAX, meziročně o 9,6 % (proti předchozímu čtvrtletí o 11,2 %). Do plusu se přesunul pařížský CAC 59



40, když meziročně přidal 8,5 % (proti předchozímu čtvrtletí 4,1 %). Londýnský FTSE 100 naopak stále mířil dolů a skončil s roční ztrátou 4,9 % (proti předchozímu čtvrtletí však vzrostl o 3 %). … ale i ve střední a východní Evropě

Z trhů středoevropského a východoevropského regionu si nejlépe vedl maďarský BUX s vysokým meziročním růstem o 43,8 % (proti předchozímu čtvrtletí posílil o 14,5 %). Jeho úspěch byl podpořen dobrým výkonem ekonomiky, zejména pak rostoucí domácí spotřebou taženou svižným růstem mezd, což činilo maďarskou burzu atraktivní. Mírně si polepšila i pražská burza. Propadákem roku se stala jednoznačně varšavská burza, jejíž index WIG odepsal meziročně výrazných 19,7 % (proti předchozímu čtvrtletí -4 %). Ruský index MICEX se vrátil na růstovou trajektorii a proti roku 2014 vzrostl o 26,1 %. Z hlediska sektorů mezi nejpreferovanější odvětví patřily v Evropě finanční a chemické firmy. Bankovní sektor těží z nízkého ocenění a uvolněné měnové politiky centrálních bank, chemické firmy podporovaly nízké ceny ropy a slabé euro.

Nadprodukce a silnější dolar se promítaly do cen surovin, které dále padaly

V roce 2015 pokračoval pokles cen na komoditních trzích, když hodnota indexu DJ Commodity klesla o 25 % (od roku 2011 téměř o polovinu) a dostala se tak na nejnižší úroveň za posledních patnáct let. Příčinou komoditního kolapsu byl zejména výrazný převis nabídky, svoji roli ale sehrál i posilující dolar, zpomalování výkonnosti Číny a obchodní i geopolitické napětí na Blízkém východě a v severní Africe. Bouřlivé období zažívala zejména ropa, jejíž cena meziročně klesla o více než 30 %, na cca 37 USD za barel v závěru roku 2015 (když ještě v září 2014 činila přes 100 USD za barel). Nadbytek ropných zásob (rozdíl mezi těžbou a spotřebou ropy činil kolem 1,5 milionů barelů denně) podpořily kromě nižšího růstu čínské ekonomiky a nové metody těžby ropy z břidlic v USA (objem vytěžené ropy se od roku 2010 téměř zdvojnásobil), i finanční problémy zemí těžících ropu, které se je snažily řešit rostoucí těžbou. Na trh se vrací po zrušení sankcí rovněž Írán (země se čtvrtými největšími světovými zásobami ropy), který zvyšuje nabídku. Spolu s ropou klesly i ceny dalších energetických komodit - uhlí o 11 % a zemního plynu o 22 %. Kolapsem prošly i ceny průmyslových kovů, které nadále klesaly zejména pod tlakem zhoršujícího se výhledu zpracovatelského průmyslu v Číně a USA. Cena železné rudy, v reakci na pokles globální poptávky po oceli, spadla o více než 40 %, stejně jako niklu. O více než 20 % klesly ceny zinku, mědi i cínu. Nedařilo se ani drahým kovům. Cena palladia, které má bohaté využití v průmyslu, se dostala na téměř pětileté minimum, klesla i cena zlata a stříbra o cca 10 %. Ztrácely rovněž zemědělské komodity, např. cena pšenice se snížila o 20 %, kávy o 24 % a masa o cca 20 %, naopak mírně vzrostly ceny řepky a bavlny a rýže (viz graf. č. I.5.1.3).

60



Graf. č. I.5.1.3 Vývoj vybraných cen komodit v roce 2015 (v %, meziročně) 30 20 10

kukuřice

zlato

rýže

2013

2014

2015

bavlna

hliník 2012

pšenice

dřevo

zemní plyn

káva

hovězí maso

měď

palladium

-20

ropa Brent

-10

železná ruda

0

-30 -40 -50 Pramen: Finez Investment Management, graf MPO

Graf. č. I.5.1.4 Vývoj ceny ropy Brent (v USD/barel) 160 140 120 100 80 60 40 20

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0

Pramen: INSÉE Francie, graf MPO

I.5.2 Kapitálový trh v ČR Český index PX v roce 2015 zaostal svojí výkonností za většinou regionálních indexů

Pro Burzu cenných papírů Praha nepatřil ani rok 2015 mezi výrazně úspěšné. Její hlavní index PX, který v 1. čtvrtletí zhodnotil o 9,2 %, ze svého růstu v dalších kvartálech již jen ukrajoval. Závěrečnou hodnotou 956,33 bodu si připsal od počátku roku pouhé 1 % a zařadil se tak do horšího spektra akciových trhů. 61



Graf. č. I.5.2.1 Vývoj indexu PX v bodech 1100 1050 1000 950 900 850 800

Pramen: BCPP, graf MPO

Vyšší obchodní aktivita posílila tržní kapitalizaci

Obchody s akciemi, jejichž hodnota v roce 2015 poprvé po sedmi letech poklesů vzrostla, stouply meziročně o 9,4 % na 167,9 mld. Kč. Přesto je objem realizovaných odchodů proti roku 2010 o téměř 60 % nižší, proti roku 2007 dokonce o více než 80 %. Za celý rok se zobchodovalo 1,188 mld. ks akcií (v roce 2014 to bylo 493 mil. ks). Burza cenných papírů Praha nadále prochází obdobím sníženého zájmu investorů již několik let. Příčinou jsou nejen obchody realizované pouze s několika vybranými tituly burzy, ale i lepší podmínky pro investování na zahraničních trzích (kvalitnější analýza titulů, širší portfolio akcií, lepší informační zázemí, vyšší likvidita atd.). Největší objemy obchodů byly uskutečněny již tradičně s akciemi ČEZ (35,5 %), dále KB (31,8 %), Erste Group Bank (14 %) a O2 C.R. (8,3 %), které tvořily téměř 90 % všech transakcí. Tržní kapitalizace akciového trhu (25 emisí, z toho 15 domácích a 10 zahraničních) se ke konci prosince zvýšila na 1 100,5 mld. Kč z 1 093,7 mld. Kč v září 2015, meziročně vzrostla o 60,2 mld. Kč, tj. o téměř 6 %.

62



Graf č. I.5.2.2 Vývoj hlavních indikátorů BCPP (obchody v mld. Kč, index PX meziroční změny v %)

2500

80 60

2000 40 1500

20 0

1000

-20 500 -40 0

-60

akcie a podílové listy

obligace

index PX


Lídrem roku se staly akcie Erste Bank …

Rok 2015 na pražské burze byl ve znamení značných rozdílů mezi výkonností jednotlivých titulů. Z třinácti nejobchodovanějších jich zakončila ztrátou téměř polovina (viz graf č. I.5.2.3). Nejúspěšnější emisí se v uplynulém roce staly akcie rakouské Erste Group Bank, které předvedly excelentní celoroční výkon, když skokově vzrostly o více než 40 %. Banky všeobecně těžily z pokračujícího růstu ekonomiky, racionalizace jejich služeb přispěla nejen k posílení kapitálové přiměřenosti, ale také k růstu profitability. Finančnímu sektoru pomohlo i kvantitativní uvolňování ECB a nabídka atraktivního dividendového výnosu. Slušně si vedl i druhý bankovní titul na domácím trhu, zařazený do indexů MSCI Komerční banka. Dvojciferného růstu dosáhly akcie Unipetrolu, a to i přes srpnový požár v chemičce v Záluží, který způsobil odstávku etylénové jednotky, dále pivovary Lobkowicz PLG, společnost Philip Morris ČR a přední světový výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens. Přesto, že na výsledky firmy působily výkyvy kurzů, pozitivním faktorem pro akcie Pegas byl zpětný odkup vlastních akcií, ale zejména kladné výsledky hospodaření ve 4. čtvrtletí. Zařazení společnosti do indexu MSCI Czech v září a jeho následné vyřazení na začátku prosince působilo výrazné pohyby ceny této akcie. O největší rozruch se v roce 2015 postarala firma O2 C.R., jejíž akcie zažily enormní, více než 100% nárůst poté, co na konci května vyčlenila infrastrukturu (pevné sítě, mobilní vysílače a datová centra) do nové společnosti Cetin. Firma ohlásila uspokojivé výsledky, její akcie zhodnotily o více než 7 % a byly opětovně od prosince zařazeny do indexu MSCI. Svoji roli sehrálo i očekávání solidní dividendy.

… největším fiaskem skončily opakovaně akcie NWR …

Těžební společnost NWR v roce 2015 reportovala buď tragické ztráty, nebo jen slabé výsledky a její akcie byly největším loňským propadákem na pražské burze, když odepsaly od počátku roku 2015 téměř 80 %. Akcie se tak dostaly na své 63



historické minimum a zdá se, že v současném prostředí nízkých světových cen koksovatelného uhlí firma směřuje ke svému konci. … následované ztrátovými akciemi Stock Spirits, VIG, Fortuna, ČEZ a CETV

Do výrazného mínusu spadly v roce 2015 i akcie Stock Spirits. Významnou roli zde hrála nepříznivá situace na polském trhu, která se podepsala na výkonnosti celé společnosti, ale i „zanedbání“ marketingu a inovací. Nedařilo se ani akciím pojišťovací společnosti VIG. Více než třetinovou ztrátou skončily akcie sázkařské společnosti Fortuna, které reagovaly na zrušení dividendy kvůli vyšším kapitálovým nákladům, zrušení manipulačního poplatku u online sázení v SR a na větší než očekávaný pokles hrubých marží. Velkým zklamáním byly i akcie třetího titulu z indexu MSCI Czech, ČEZ, které za uplynulý rok 2015 ztratily čtvrtinu své hodnoty v důsledku klesajících cen energií i dopadů odstávek reaktorů v JE Dukovany. V poměrně nízké ztrátě skončily akcie mediální společnosti CETV, když klesly o něco více než 2 %.

Graf č. I.5.2.3 Výkonnost titulů v rámci PX indexu k 31. 12. 2015 (v %)

100 80 od počátku roku

60

46,4 7,7

20

4,4

10,9

13,2

Pegas

40

Philip Morris

mezikvartálně 18,9 22,6

0 -2,4

-20 -40

-36,2 -33,3

-33,2

-24,8

-60 -80

-76,2

Erste Bank

Unipetrol

PLG

O2 C.R.

Komerční banka

CETV

ČEZ

Fortuna

VIG

Stock Spirits

NWR

-100


Nováčkem burzovních obchodů na BCPP se staly akcie výrobce nealkoholických nápojů Kofola ČS. Svoji premiéru si odbyly 2. prosince 2015 s nabídkovou cenou 510 Kč za akcii, s tržní kapitalizací emise 11,37 mld. Kč. V závěru roku však ztratily téměř 4 %. Obchody v RMSystému klesly

Česká burza cenných papírů RM-Systém, která se orientuje zejména na drobné a střední investory, realizovala v roce 2015 transakce za 3 265,2 mil. Kč. Jejich objem klesl meziročně o 4 %, proti předchozímu čtvrtletí se však zvýšil o 21,2 %. Zásadní obchody byly uskutečněny s akciemi ČEZ (za 1 379,8 mil. Kč), Erste Group Bank (za 764,2 mil. Kč), Komerční banky (za 424,8 mil. Kč), O2 C.R. (za 254,4 mil. 64



Kč) a Philip Morris ČR (za 190,1 mil. Kč), které dohromady činily více než 90 % obchodů. V průměru bylo denně obchodováno deset emisí a jejich tržní kapitalizace dosáhla 2 956,8 mil. Kč, meziročně se tak zvýšila o 10,7 %. Index burzy RM stoupl meziročně o 14,4 %, proti předchozímu čtvrtletí o 3,2 % a konec roku uzavřel na 2 081,18 bodech.

65



II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL Průmyslová produkce v roce 2015 dále rostla a vytvořila necelou třetinu hrubé přidané hodnoty

Průmysl má v české ekonomice stále stěžejní roli, dlouhodobě vytváří zhruba třetinu její výkonnosti. V roce 2015 se na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílel 32,5 %, a zpracovatelský průmysl 27,1 %. Svým výkonem v roce 2015 průmysl navázal na růst obnovený v roce předchozím (meziročně o 5,0 %) a jeho produkce dále vzrostla, meziročně o 4,4 %. Zopakoval také trend z předchozího roku, kdy v první polovině roku výroba rostla rychleji (v roce 2014 v průměru o 6,4 %, v roce 2015 o 5,0 %) než v druhé polovině roku (o 3,6 %, resp. o 3,8 %). Jedním z důvodů nižší dynamiky růstu průmyslu v roce 2015 byl pokles domácích zakázek, ovlivněný efektem vysoké základny předchozího roku. V porovnání s průměrem bazického roku 2010 byla v roce 2015 produkce průmyslu vyšší o 15,0 %.

Graf č. II.1.1 Vývoj indexu průmyslové produkce (meziroční změna v %) 15 10,6 10

8,6

8,3

5,9

5,0

5

0 -1,8

-0,8

-0,1

2012

2013

4,4

-5

-10 -13,6

-15 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2014

2015

Pramen: ČSÚ

Rostla však pouze ve zpracovatelském průmyslu, …

V rozhodujícím zpracovatelském průmyslu produkce stoupla o 5,6 %, v ostatních sektorech však klesla. V těžbě a dobývání o 1,7 % (těžba hnědého uhlí byla nižší o 5,7 % a černého uhlí o 4,2 %), kde byl celkový výsledek ovlivněn hlubším poklesem produkce v první polovině roku, a dále ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 2,2 %, kde se od září do výsledků negativně promítaly neplánované odstávky jaderných bloků JE Dukovany.

66



Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce v roce 2015 (meziroční změna v %) ROK

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

4,8

5,3

4,0

3,5

4,4

-8,9

-5,5

7,5

0,6

-1,7

C Zpracovatelský průmysl

5,8

6,7

5,0

5,1

5,6

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

2,7

-1,3

-4,7

-6,1

-2,2

2015

Index průmyslové produkce Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání

Pramen: ČSÚ

… v převážné většině jeho odvětví, nejvíce výroba motorových vozidel

Z odvětví zpracovatelského průmyslu vzrostla v roce 2015 produkce v šestnácti odvětvích, která se na celkových tržbách průmyslu podílela téměř osmdesáti procenty. Hlavním nositelem výkonu zpracovatelského průmyslu byla již tradičně výroba motorových vozidel s růstem o 11,5 %, následovaná výrobou oděvů (růst o 10,7 %), ostatním zpracovatelským průmyslem (+10,5 %), výrobou pryžových a plastových výrobků (+9,8 %) a výrobou základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (+8,9 %). Produkce se naproti tomu snížila v šesti odvětvích, nejvíce u oprav a instalaci strojů a zařízení (meziročně o 7,5 %), ve výrobě chemických látek a přípravků (-5,7 %), na které se podepsalo omezení výroby Unipetrolu po srpnovém požáru na ethylenové jednotce a následné odstávce petrochemické výroby, dále ve výrobě tisku a rozmnožování nahraných nosičů (-4,7 %), ve výrobě usní a souvisejících výrobků (-1,9 %), zpracování dřeva a výrobě dřevěných výrobků, a ve výrobě základních kovů, hutního zpracování a slévárenství (shodně o 1 %).

Z pohledu průmyslových uskupení nejvíce rostla výroba pro investice

V členění podle hlavních průmyslových seskupení produkce v roce 2015 vzrostla ve většině z nich (viz tab. č. II. 2.), ve výrobě pro investice meziročně o 6,5 %, ve výrobě pro krátkodobou spotřebu o 6,3 %, ve výrobě pro dlouhodobou spotřebu o 5,7 %, ve výrobě pro mezispotřebu o 4,6 %. K poklesu došlo pouze ve výrobě energií o 2,3 %. V porovnání s předchozím rokem došlo k mírnému zpomalení růstu o 0,8 p. b. ve výrobě pro mezispotřebu, která je v průběhu roku nejvíce volatilní a podléhá sezónním vlivům. Výroba pro krátkodobou spotřebu zvýšila ve druhé polovině roku tempo růstu, takže v průměru za rok bylo o 3 p. b. vyšší než v roce 2014, stejný meziroční rozdíl dosáhla výroba pro dlouhodobou spotřebu, která zrychlila tempo v posledním čtvrtletí roku. Výroba pro investice těžila mj. z potřeby čerpání finančních prostředků z EU před koncem programového období a nabrala vysoká tempa růstu v roce 2014, která v roce 2015 již neudržela (efekt vysoké základny) a růst snížila o 2,6 p. b., nicméně výsledek za rok byl stále nejvyšší v rámci hlavních průmyslových seskupení. Klesla pouze výroba energií (snížila meziroční pokles o 0,6 p. b.), která se ale drží pod úrovní přechozího roku nepřetržitě od roku 2011.

67



Tabulka č. II.1.2 Vývoj průmyslové produkce podle hlavních průmyslových seskupení (meziroční změna v %)

Průmysl celkem v tom: pro mezispotřebu pro investice pro dlouhodobou spotřebu pro krátkodobou spotřebu pro výrobu energií

Prů mysl celk em

2012

2013

Rok 2014

2015

1. Q

2015 2. Q 3. Q

-0,8

-0,1

5,0

4,4

4,8

5,3

4,0

3,5

-0,8 -0,2 0,3 -2,3 -1,2

0,7 0,9 3,0 -0,1 -3,9

5,4 9,1 2,7 3,3 -2,9

4,6 6,5 5,7 6,3 -2,3

5,8 6,1 4,3 5,0 0,2

6,1 7,9 4,3 4,9 -2,6

3,7 5,7 4,3 7,5 -2,4

2,8 6,2 9,7 7,5 -4,7

4. Q

Pramen: ČSÚ

Domácí průmysl ve srovnání s Evropou se zařadil mezi země s nejvyšším růstem

Kalendářně očištěná průmyslová produkce v průměru za rok 2015 se v České republice zvýšila meziročně o 4,6 % a v rámci Evropské unie (růst v průměru o 1,8 %) se zařadila mezi země s nejvyšším růstem, za Irsko s růstem o 17,6 %, Maďarsko o 7,3 %, Slovensko o 6,9 %, Maltu o 6,3 % a Slovinsko o 5,3 %. Velmi dobré výsledky v uplynulých dvou letech začlenily český průmysl do skupiny zemí, které již překonaly předkrizovou úroveň průmyslové produkce roku 2008. Nevýrazný růst průmyslu v zemích eurozóny (o 1,6 %) byl ovlivněn nepřesvědčivým růstem průmyslu ve velkých zemích, např. ve Francii o 1,8 %, v Itálii o 1,1 % a v Německu o 0,9 %. Průmyslová produkce se v roce 2015 snížila v Estonsku o 2,4 %, ve Finsku o 1,0 % a v Belgii o 0,1 % (údaj za Nizozemsko nebyl publikován). V porovnání se zeměmi eurozóny je výkon domácího průmyslu téměř trojnásobný a vysoce převyšuje výsledky nejdůležitějšího kooperačního a obchodního partnera – Německa (viz graf č. II. 2.).

Graf č. II.1.2 Vývoj průmyslové produkce v eurozóně, v Německu a v ČR (data očištěná od počtu pracovních dní, meziroční změna v %) 8 6 4 2 0 -2 -4

1Q/13 2Q/13 3Q/13 4Q/13 1Q/14 2Q/14 3Q/14 4Q/14 1Q/15 2Q/15 3Q/15 4Q/15

eurozóna

-2,2

-0,9

-1,0

1,5

1,4

1,0

0,7

0,4

1,7

1,5

1,9

1,3

Německo

-1,8

-0,3

-0,2

3,0

2,9

1,0

0,7

0,7

0,6

1,7

1,6

-0,2

ČR

-3,2

-3,2

1,1

6,0

6,4

6,4

3,0

4,1

4,6

5,2

5,9

2,7

Pramen: Eurostat, graf MPO 68



Na růstu průmyslové výroby se podílely zejména zahraniční zakázky …

Vývoj zakázek i tržeb svědčí o tom, že domácí průmyslová produkce byla v roce 2015 převážně určena pro zahraniční trh. Hodnota celkových zakázek sice nedosahovala dvouciferných hodnot růstu jako v první polovině předchozího roku a jejich růstová tempa postupně klesala (v 1. pololetí v průměru na 7,2 % a ve 2. pololetí na 4,7 %), ale i přes vysokou srovnávací základnu se držela v plusu. V klíčových oborech zpracovatelského průmyslu, jako např. výroba dopravních prostředků, jejich dynamika nepolevovala ani v závěru roku. Zakázky ze zahraničí si držely solidní tempa růstu již od předchozího roku (v průměru za 1. pololetí 2015 stejně jako za 2. pololetí 2014 o 7,3 %, za druhé pololetí 2015 ještě stouply na 8,8 %). Zakázky z tuzemska si neudržely dvouciferná tempa růstu dosahovaná v roce 2014 a v průměru za 1. pololetí 2015 ještě meziročně stouply o 7,3 %, kdežto ve druhé polovině roku v průměru za pololetí již byly meziročně nižší o 2,7 %. Jejich hodnota klesala v důsledku ztráty zakázek odvětví hutnictví, strojírenství a především jejich hlubokým propadem v chemickém průmyslu. Za celý rok 2015 se celkové zakázky zvýšily o 5,9 %, z toho zahraniční o 8,0 % a domácí zakázky o 2,1 %.

… také podle tržeb je produkce průmyslu převážně určena pro zahraniční trh

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) se v roce 2015 zvýšily meziročně o 2,5 %. Zatímco tržby z přímého vývozu vzrostly o 5,7 %, domácí tržby se naopak snížily o 1,3 %. Na celkových tržbách průmyslu se tržby z přímého vývozu podílely zhruba šedesáti procenty a rostly nejvíce v odvětví výroby oděvů (meziročně o 14,2 %), výrobě motorových vozidel (o 10,6 %) a shodně ve výrobě papíru a výrobků z něho, i ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 9,0 %). Domácí tržby nejrychleji rostly ve výrobě usní a souvisejících výrobků (meziročně o 42,6 %) a v odvětví výroby základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 23,4 %).

Graf č. II.1.3 Vývoj průmyslové produkce a tržeb (meziroční změna v %) 25 20 15 10 5 0 -5 -10

1.Q.13 2.Q.13 3.Q.13 4.Q.13 1.Q.14 2.Q.14 3.Q.14 4.Q.14 1.Q.15 2.Q.15 3.Q.15 4.Q.15

Index průmyslové produkce

-5,9

-2,8

3,7

5,0

6,9

6,0

4,0

3,2

4,8

5,3

4,0

3,5

Tržby z průmyslové činnosti (b.c.)

-4,9

-0,7

5,9

6,3

10,9

9,9

8,8

6,3

3,8

4,4

1,0

0,9

Tržby z přímého vývozu (b.c.)

-4,1

2,1

8,4

10,4

21,7

17,2

15,6

13,8

6,0

7,2

5,0

4,4


69



Počet zaměstnanců se zvýšil, vrostly i jejich mzdy

Příznivý vývoj zahraniční poptávky a tržeb v průmyslu se projevil v růstových tempech zaměstnanosti a mezd. Meziroční růst celkové zaměstnanosti v průmyslu v průměru za rok zatím nepřekonal hranici 3 %, přestože v odvětvích s nejvyšší dynamikou růstu výroby také nejvíce rostla zaměstnanost. Ve zpracovatelském průmyslu v průměru meziročně o 2,7 %, v jeho rámci potom nejvíce ve výrobě motorových vozidel (o 6,1 %), ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 5,6 %) a ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (o 4,8 %). Průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby v průmyslu celkem vzrostla v průměru za rok o 3,0 % a dosáhla 26 655 Kč. Nejvyšší mzdy měli zaměstnanci v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu (v průměru za rok 40 689 Kč), nejnižší ve výrobě oděvů (14 138 Kč), tj. odvětví, které ale dosáhlo nejvyšší tržby z vývozu a dále ve výrobě usní a souvisejících výrobků (16 770 Kč), kde nejvíce rostly tržby domácí.

Nejvyšší růst tržeb dosáhl sektor MEDIUM HIGH-TECH

V členění produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby se zvýšily tržby3 ve většině sektorů (viz tab. č. II.1.3), nejvíce v rozhodujícím sektoru MEDIUM HIGH-TECH, kde vzrostly o 6,7 %. Jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu se zvýšil o 1,6 p. b., na 52,0 %, zabezpečuje tedy více než polovinu tržeb. V sektoru měla výsadní postavení výroba motorových vozidel, která byla v roce 2015 hlavním tahounem růstu průmyslu. Z dalších významnějších odvětví sem patří strojírenství a elektrotechnický průmysl. Tržby se dále zvýšily v HIGH-TECH sektoru o 2,9 % (jeho podíl se však mírně snížil o 0,1 p. b., na 10,2 %). Tento sektor zatím dosahuje nejnižšího podílu na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu. Jeho vývoj byl ovlivněn snížením meziročního růstu rozhodující výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů. Výsledky těchto dvou sektorů naznačují (s podílem na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 62,2 %), že v domácím průmyslu se postupně zvyšuje podíl odvětví produkujících vyšší přidanou hodnotu. Mírné zvýšení tržeb o 1,1 % zaznamenal sektor LOW-TECH (při snížení podílu o 0,3 p. b., na 14,0 %). Tržby klesly pouze v sektoru MEDIUM LOW-TECH o 1,4 % (jejich podíl se snížil o 1,2 p. b., na 23,7 %).

Tabulka č. II.1.3 Vývoj produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna a podíl v %, rozdíl v p. b.)

CZ-NACE

Tržby z průmyslové činnosti meziroční změna

Podíl na tržbách

Podíl na tržbách

zprac. průmyslu

zprac. průmyslu

Rozdíl

Rok 2014

Rok 2015

2015 - 2014

Zpracovatelský průmysl celkem

3,5

100,0

100,0

0,0

HIGH-TECH

2,9

10,3

10,2

-0,1

MEDIUM HIGH-TECH

6,7

50,4

52,0

1,6

MEDIUM LOW-TECH

-1,4

24,9

23,7

-1,2

1,1

14,3

14,0

-0,3

LOW-TECH

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zaokrouhlování

3

V následujícím textu jsou využity statistické údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci 70


Nositelem růstu tržeb průmyslu byl zpracovatelský průmysl


Růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslu jako celku v organizacích s 50 a více zaměstnanci, v průměru za rok 2015 o 3 %, zajistil pouze zpracovatelský průmysl (viz tabulka č. II.1.4) a zvýšil tak svůj podíl na celkových tržbách o 0,4 p. b. K jejich růstu přispělo sedmnáct odvětví, která se na celkových tržbách průmyslu podílela 74,1 %, (nejvíce v ostatním zpracovatelském průmyslu o 14,6 %). Ve čtyřech odvětvích tržby meziročně klesly (nejvíce ve výrobě chemických látek a přípravků o 12,5 %). Tržby z přímého vývozu se zvýšily o 5,5 %. Podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách průmyslových sekcí a odvětví jsou uvedeny v tabulkové příloze v tabulce č. II.

Tabulka č. II.1.4 Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2015 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q

2. Q

3. Q

říjen

listopad

prosinec

4. Q

ROK 2015

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

4,7

4,7

1,1

2,9

2,1

-1,0

1,4

3,0

-2,1

-3,8

-0,8

-4,1

-0,7

-10,2

-5,0

-3,0

5,2

5,5

1,5

3,4

2,8

-1,0

1,8

3,5

0,6

-6,3

-6,2

-1,7

-7,0

2,1

-2,0

-3,1

Pramen: ČSÚ

Nejvyšší podíl na celkových tržbách průmyslu měla výroba motorových vozidel

Dominantní pozici v rámci tržeb průmyslu si držel zpracovatelský průmysl, jehož podíl v roce 2015 meziročně posílil na 92,8 % (o 0,4 p. b). Růst podílu zpracovatelského průmyslu na tržbách byl kompenzován snížením podílu sekce těžby a dobývání a sekce výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Ve zpracovatelském průmyslu se dlouhodobě zvyšuje podíl výroby motorových vozidel, který se v roce 2015 zvýšil meziročně na 28,4 % (o 2,1 p. b.), odvětví je hlavním nositelem růstu celého průmyslu. Zvýšení podílu zaznamenala také výroba pryžových a plastových výrobků na 6,5 % (o 0,3 bodu), i některá další odvětví, která jsou převážně pod zahraniční kontrolou a jejichž produkce je vyvážena. Vývoj podílů odvětví na celkových tržbách průmyslu v jednotlivých čtvrtletích roku 2015 je zachycen v tab. č. II. 5. na konci kapitoly.

V ostatním zpracovatelském průmyslu dynamicky rostla výroba hraček a her

Z odvětví zpracovatelského průmyslu nejvíce vzrostly tržby v ostatním zpracovatelském průmyslu (CZ-NACE 32), meziročně v průměru o 14,6 %. Patří k malým odvětvím zpracovatelského průmyslu s podílem 1,2 % (vývoj podílu na celkových tržbách průmyslu v roce 2015 je v tabulce II. 1. 5.). Odvětví zahrnuje skupiny s odlišnou technologicky různorodou výrobou určenou ke konečné spotřebě. V odvětví v roce 2015 dynamicky vzrostly tržby výroby her a hraček o 20,5 % (s podílem na celkových tržbách odvětví 46,2 %). Významný meziroční růst o 13,3 % zaznamenaly tržby výroby ostatního zpracovatelského průmyslu j. n., který zahrnuje výrobu ochranných a bezpečnostních pomůcek, výrobu psacího náčiní, výrobu předmětů pro osobní spotřebu, výrobu deštníků,

71



zapalovačů, knoflíků, apod. (podíl 11,5 %), výroby lékařských a dentálních nástrojů o 12,4 % (podíl 28,2 %) a výroby sportovních potřeb o 7,1 % (podíl 5,5 %). Automobilový průmysl patřil k hlavním nositelům růstu průmyslu

Dominantní roli v rozvoji průmyslu sehrála výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29), jejíž tržby se zvýšily o 11,4 %. Na celkových tržbách průmyslu se podílela 28,4 %. V odvětví má důležitou pozici výroba dílů a příslušenství motorových vozidel, která se na celkových tržbách odvětví podílela 53,2 %, výroba a montáže motorových vozidel dosáhly podílu 46,8 %. V roce 2015 byl překonán dosavadní rekord v počtu vyrobených osobních automobilů (1 298 236 vozů), dařilo se také výrobcům autobusů i nákladních vozů. Výkon odvětví potvrdil vysokou konkurenceschopnost tuzemských výrobců (významná část produkce je určena pro zahraniční zákazníky).

Graf č. II.1.4 Výroba osobních a malých užitkových automobilů v ČR v letech 2012 až 2015 (počet vozidel) 1400000 1200000

1 174 267

1 128 473

1 298 231

1 246 506

219 054

203 105 214 915 1000000 800000

185 124

303 035

303 460

656 306

639 889

2012

2013

307 450

342 200

735 951

736 977

2014

2015

600000 400000 200000 0

TPCA

Hyundai

Škoda Auto

Pramen: Sdružení automobilového průmyslu Poznámka: nesoulad mezi celkovým počtem vyrobených osobních vozů a součtem výroby v uvedených automobilkách je zapříčiněn započtením produkce automobilky Kaipan (např. v roce 2012 vyrobila celkem 11 vozů, v roce 2013 – 2015 nevyrobila žádné vozidlo) a produkce nové automobilky Zebra, která byla založena v roce 2014, a v roce 2015 vyrobila 5 užitkových vozidel.

Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu (SAP) se v roce 2015 zvýšila výroba silničních vozidel meziročně o 4,0 %. Výroba osobních a malých užitkových vozidel vzrostla o 4,2 % a její podíl na celkové výrobě silničních vozidel dosáhl 99,6 %. Z domácích automobilek vzrostla výroba v Hyundai o 11,3 % (s podílem na celkové výrobě osobních vozů 26,3 %), v TPCA o 7,9 % (podíl 16,9 %) a rozhodující automobilce Škoda Auto o 0,1 % (podíl 56,8 %).

72



Podle SAP se výroba autobusů zvýšila o 16,0 %, z jednotlivých značek výroba autobusů SOR vzrostla o 33,9 % (podíl na celkové výrobě autobusů činil 16,4 %) a autobusů IVECO BUS o 13,4 % (podíl 82,6 %). Vzrostla i výroba nákladních automobilů o 3,5 %, kde jediným výrobcem byla společnost TATRA. Oživení oděvního průmyslu se projevilo vysokým zvýšením tržeb a zaměstnanosti

Tržby výroby oděvů (CZ-NACE 14) se zvýšily o 9,3 %. Odvětví však patří v rámci zpracovatelského průmyslu k méně významným, na celkové průmyslové produkci se podílelo 0,2 %. Má vysoký podíl ruční práce a je náročné na pracovní síly. Ve struktuře výroby převažuje produkce módních kolekcí v závislosti na ročních obdobích a přání zákazníka. Je proexportně orientované, tržby z přímého vývozu se na celkových tržbách podílely 72,3 %. V průběhu roku 2015 však došlo k výpadkům afrických a asijských trhů, které se podařilo nahradit dodávkami do evropských zemí (Německa, Itálie, Polska, Slovenska, Rakouska a Francie). Ekonomický růst odvětví se odrazil ve zvýšené poptávce po pracovní síle (v roce 2015 se zvýšila zaměstnanost meziročně o 6 %). Spolu s růstem zaměstnanosti se zvýšila i mzda (o 3,6 %), ale stále je na nejnižší úrovni ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu. Z oborů odvětví meziročně vzrostly tržby ve výrobě ostatních svrchních oděvů o 32,4 % (podíl 19,2 %), ve výrobě pracovních oděvů o 10,7 % (podíl 16,9 %) a ve výrobě ostatních oděvů a doplňků (např. výroba kojeneckého oblečení, teplákových souprav, lyžařského oblečení, plavek, klobouků a čepic, rukavic) o 10,2 % (podíl 23,4 %). K dosažení lepších výsledků v roce 2015 bránily dovozy levnějšího oděvního zboží z jihovýchodní Asie, z Turecka a Indie (ze zemí s vlastní surovinovou základnou a nízkými mzdovými náklady).

Růst ekonomiky se mj. projevil ve zvýšené spotřebě kancelářských potřeb a obalů

Ve výrobě papíru a výrobků z papíru (CZ-NACE 17) se tržby zvýšily o 9,1 %. Odvětví patří k menším ve zpracovatelském průmyslu, na celkových tržbách průmyslu se podílelo 1,7 %. Jeho výrobky nacházejí své uplatnění v celém zpracovatelském průmyslu. Výroba je založena na obnovitelných zdrojích (dřevo) a na druhotných surovinách (sběrový papír) tuzemského původu. Odvětví je provázáno s evropským trhem a vyváží především obalový materiál. Tržby z přímého vývozu se na celkových tržbách odvětví v roce 2015 podílely 63,0 %. Český papírenský průmysl se vyznačuje velkou nesourodností vyráběného sortimentu a specializací výroby na balicí a obalové druhy papíru (např. spotřeba tiskového a grafického papíru musí být kryta dovozem). I přes dynamický růst spotřeby papíru a lepenek stále ještě ČR nedosáhla úrovně vyspělých zemí EU. Další pokračování úspěšného vývoje naznačuje růst celkových zakázek v roce 2015 o 11,9 %, z toho zahraničních o 12,9 % a domácích zakázek o 10,3 % (v organizacích s 50 a více zaměstnanci). Z jednotlivých oborů odvětví se meziročně zvýšily tržby ve výrobě kancelářských potřeb o 22,2 % (podíl 4,7 %), ve výrobě papíru a lepenky o 11,6 % (podíl 32,2 %), ve výrobě domácích potřeb, hygienických a toaletních výrobků z papíru o 6,9 % (podíl 12,4 %) a ve výrobě vlnitého papíru a lepenky a obalů z nich o 5,5 % (podíl 32,6 %).

Gumárenský a plastikářský průmysl reagoval na vývoj v odběratelských odvětvích a ve stavebnictví

Výroba pryže a plastických hmot (CZ-NACE 22) se řadí k důležitým odvětvím a dlouhodobě dosahuje vyšší dynamiku růstu tržeb. V roce 2015 se její tržby zvýšily o 8,4 %, na celkových tržbách průmyslu se podílely 6,5 %. Patří mezi významné dodavatele pro další odvětví zpracovatelského průmyslu, k nimž patří automobilový průmysl a výroba elektrických zařízení. Je i významným 73



dodavatelem pro stavebnictví, obalový průmysl a obyvatelstvo. Zahrnuje dva obory - výrobu pryžových výrobků (s podílem na tržbách odvětví 41,8 %) a výrobu plastových výrobků (podíl 58,2 %). V odvětví meziročně vzrostly tržby ve výrobě plastových obalů o 16,6 % (podíl 4,7 %), ve výrobě ostatních plastových výrobků (např. kuchyňského vybavení, izolačního příslušenství) o 15,0 % (podíl 27,5 %) a ve výrobě plastických výrobků pro stavebnictví o 6,4 % (podíl 6,2 %). V dalším významném oboru odvětví, ve výrobě pryžových plášťů, se zvýšila výroba o 1,8 % (podíl 29,6 %). Široký sortiment výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků těžil z růstu zahraničních zakázek

Ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE 25) se tržby zvýšily o 7,4 %. Řadí se také k významným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Na celkových tržbách průmyslu se podílela 5,6 %. Je úzce spojena s výrobou základních kovů a zpracovává jejich polotovary. Vyrábí výrobky širokého rozsahu od drobných spotřebních předmětů až po komponenty jaderných reaktorů. Vyrábí též výrobky určené ke konečné spotřebě, nebo vstupující do dalšího zpracování v automobilovém průmyslu, strojírenství, v elektrotechnickém průmyslu, stavebnictví. V globálním konkurenčním prostředí má velmi dobré vyhlídky, které podtrhuje růst zahraničních zakázek v roce 2015 o 7,6 % (domácí zakázky vzrostly o 3,8 %). V roce 2015 se zvýšily tržby ve výrobě nožířských výrobků o 26,3 % (podíl 0,6 %), ve výrobě ocelových sudů ocelových sudů a podobných nádob o 14,3 % (podíl 0,9 %), v kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů o 13,8 % (podíl 9,2 %) a ve výrobě kovových konstrukcí a jejich dílů o 9,1 % (podíl 17,2 %).

Tržby ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků byly ovlivněny zejména růstem stavebnictví

Tržby výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (CZ-NACE 23) se zvýšily o 6,7 %. Patří k významnějším odvětvím, které se na celkových tržbách průmyslu podílelo 3,0 %. Zahrnuje širokou škálu výrobků z materiálu nerostného původu od surovin až k výrobkům určeným ke konečné spotřebě. Na vývoji tržeb odvětví se projevila vysoká závislost na odběratelských společnostech, zejména ve stavebnictví a v automobilovém průmyslu. Z oborů odvětví meziročně vzrostly tržby ve výrobě pálených zdících materiálů, tašek a dlaždic o 37,2 % (podíl 2,8 %), ve výrobě betonových výrobků pro stavební účely o 20,7 % (podíl 11,6 %), ve výrobě ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků o 18,6 % (podíl 1,9 %), ve výrobě skleněných vláken o 8,7 % (podíl 6,4 %) a ve zpracování plochého skla o 6,4 % (podíl 10,6 %).

Výsledky chemického průmyslu byly nepříznivě ovlivněny srpnovým požárem etylenové jednotky

Odvětví výroby chemických látek a chemických přípravků (CZ-NACE 20) zaznamenalo v roce 2015 nejhlubší pokles tržeb, meziročně o 12,5 %. V ČR náleží mezi nejdůležitější odvětví a na celkových tržbách průmyslu se podílelo 3,7 %. Chemický sektor je silně provázaný s ostatními činnostmi zpracovatelského průmyslu, s výrobou plastů a pryže, textilním průmyslem, elektrotechnickým průmyslem, automobilovým průmyslem a dalšími, a představuje pro ně důležité subdodavatelské odvětví. Své uplatnění nachází ve všech sférách národního hospodářství. Výsledky odvětví byly v roce 2015 nepříznivě ovlivněny srpnovým požárem etylenové jednotky Unipetrolu a následnou neplánovanou odstávkou petrochemické výroby ve výrobním závodě Litvínov – Záluží. Z oborů odvětví se v roce 2015 meziročně snížily tržby ve výrobě plastů v primární formě o 20,3 % (podíl 33,9 %), ve výrobě základních organických chemických látek o 19,9 % (podíl 22,7 %) a ve výrobě základních anorganických chemických látek o 11,6 % (podíl 7,3 %). Omezení produkce Unipetrolu se v roce 2015 projevilo také meziročním poklesem celkových nových zakázek o 12,5 %, z toho zahraničních o 3,1 % a domácích o 26,9 %. K výraznému propadu došlo ve 4. čtvrtletí, kdy hodnota 74



celkových nových zakázek klesla o více než čtvrtinu a domácí zakázky byly nižší o více než polovinu. Provázanost chemického průmyslu s dalšími odvětvími ekonomiky však dává předpoklad pro rychlý rozvoj po odstranění následků této mimořádné události. Zakázky průmyslu rostly polovičním tempem než před rokem …

Ukazatelem, který indikuje další vývoj průmyslové produkce, je objem celkových nových zakázek. V roce 2015 (ve vybraných odvětvích organizací s 50 a více zaměstnanci) se jejich hodnota zvýšila meziročně o 6,6 %, což ale značí pokles proti roku 2014 o téměř polovinu. Ten se odehrál v segmentu domácích zakázek, které vzrostly pouze o 2,9 % (v roce 2014 rostly o 11,7 %). Nízký růst zakázek z tuzemska byl zapříčiněn výrazným propadem domácích zakázek chemického průmyslu ve druhé polovině roku (následek srpnového požáru etylenové jednotky Unipetrolu). Nejvýraznější nárůst zakázek zaznamenala výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků o 34,6 % (podíl na celkových domácích zakázkách byl 0,7 %) a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení o 19,2 % (podíl 2,1 %). Výrobě dopravních prostředků vzrostly domácí zakázky o 11,3 % (podíl 37,6 %).

Graf č. II.1.5 Vývoj nových zahraničních a domácích zakázek v roce 2015 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 15

10

5

0

-5

-10 leden

únor

březen

duben

květen červen červenec srpen

Zahraniční zakázky

září

říjen

listopad prosinec

Domácí zakázky

Pramenů: ČSÚ

… zahraniční zakázky rostly vyšším tempem než domácí

Rozhodující podíl (72,3 %) na celkových zakázkách tedy měly zahraniční zakázky, jejichž hodnota meziročně vzrostla o 8,2 %. Nejvíce narostly zakázky ze zahraničí ve výrobě motorových vozidel, meziročně o 13,5 % (podíl na celkových zahraničních zakázkách byl 42,2 %), ve výrobě papíru a výrobků z papíru o 12,9 % (podíl 2,2 %) a ve výrobě oděvů o 10,9 % (podíl 0,2 %).

75



Graf č. II.1.6 Vývoj nových zakázek a tržeb za vybrané obory (organizace s 50 a více zaměstnanci, sleduje se jen u CZ-NACE 13,14,17,20,21,24-30, meziroční změna v %, z b. c.) 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20

Zakázky celkem

Zakázky ze zahraničí

Domácí zakázky

Tržby za vybrané oddíly

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Tab. č. II.1.5 Vývoj podílů odvětví na celkových tržbách průmyslu v roce 2015 (organizace s 50 a více zaměstnanci, podíly v % z b. c.) ROK

B D C 10 11 12 .13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

1.Q.

2.Q.

3.Q.

4.Q.

ROK

Rozdíl 2015-2014

2014

2015

2015

2015

2015

2015

Průmysl celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

0,0

Těžba a dobývání Výroba a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výr. dřev., kork. výr., kromě výr. náb. Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba zákl. farmac. výrobků a farmac. přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství Výr. kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba motor. vozidel (kromě motoc.), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

1,8 5,9 92,4 5,2 1,5 . 1,2 0,1 0,1 1,3 1,6 0,5 . 4,4 0,8 6,2 2,9 5,0 5,4 7,9 6,0 7,2 26,2 1,5 0,5 1,1 .

1,6 6,7 91,7 5,0 1,3 . 1,2 0,1 0,1 1,2 1,8 0,5 . 3,9 0,8 6,5 2,6 5,2 5,4 8,1 6,1 6,8 28,4 1,4 0,5 1,1 .

1,6 4,7 93,7 4,9 1,6 . 1,2 0,2 0,1 1,3 1,7 0,5 . 4,1 0,8 6,8 3,1 4,9 5,6 7,4 6,1 7,5 28,2 1,5 0,5 1,2 .

1,6 4,6 93,8 5,2 1,8 . 1,2 0,2 0,1 1,4 1,7 0,5 . 3,8 0,8 6,7 3,3 4,7 5,9 7,8 6,4 7,2 27,9 1,4 0,5 1,3 .

1,8 6,3 91,9 5,1 1,5 . 1,1 0,2 0,1 1,3 1,6 0,6 . 3,0 0,9 6,0 2,9 4,1 5,5 8,3 6,0 7,6 29,0 1,9 0,6 1,3 .

1,7 5,5 92,8 5,0 1,5 . 1,2 0,2 0,1 1,3 1,7 0,5 . 3,7 0,8 6,5 3,0 4,7 5,6 7,9 6,1 7,3 28,4 1,5 0,5 1,2 .

-0,1 -0,3 0,4 -0,2 0,0 . 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 . -0,7 0,0 0,3 0,1 -0,3 0,2 0,0 0,2 0,1 2,1 0,0 0,0 0,1 .

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: případné rozdíly vycházejí z počítačového zaokrouhlování 76



Rostoucí produkce a zakázky se projevily zvýšením zaměstnanosti

Příznivá ekonomická situace průmyslu v roce 2015 se odrazila také na trhu práce. Vyšší produkce, tržby, i zakázky průmyslových podniků vyvolaly potřebu rozšiřování výroby a přijímání nových zaměstnanců. Zaměstnanost (v organizacích s 50 a více zaměstnanci) dosáhla vysoké úrovně, v průměru za rok 2015 se meziročně zvýšila o 3,4 % (ve zpracovatelském průmyslu o 3,8 %), tržby však vzrostly pomaleji, o 3 %. Z odvětví zpracovatelského průmyslu zaměstnanost vzrostla v devatenácti odvětvích (viz tabulka č. II.1.6).

Nižší produktivita práce při růstu mezd vedla ke zvýšení jednotkových mzdových nákladů

Růst zaměstnanosti vyšší než růst tržeb vedl k poklesu produktivity práce o 0,4 % (ve zpracovatelském průmyslu o 0,3 %). Pokles produktivity práce se odrazil ve zvýšení jednotkových mzdových nákladů, nominálních meziročně o 3,1 % a reálných o 6,5 %. Ve zpracovatelském průmyslu klesly jednotkové mzdové náklady nominální ve čtyřech odvětvích a jednotkové náklady reálné v šesti odvětvích.

Tabulka č. II.1.6 Vybrané ukazatele průmyslových organizací (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změny v %) průmysl. Ukazatel

tržby z

produkce prodeje (IPP)

tržby z přímého

vl. výr.

vývozu

a služeb

v b.c.

Rok 2015 / Rok 2014 evid. produkt. Průměr.

mzda

jednotkové

Skutečnost průměrná

přepočt.

mzdové

mzda

zaměst. z tržeb nominál. indexem

náklady

Kč

počet

práce

mzda

cen

v b.c.

výrobců nominál. reálné

4,4

3,0

5,5

3,4

-0,4

2,7

6,1

3,1

6,5

28 344

B

Těžba a dobývání

-1,7

-3,0

-15,2

-3,9

0,9

-0,3

0,3

-1,2

-0,6

31 915

D

Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klim. vzduchu

-2,2

-3,1

-13,0

-1,7

-1,4

-0,6

0,2

0,8

1,6

43 623

C

Zpracovatelský průmysl

5,6

3,5

5,8

3,8

-0,3

3,0

7,2

3,4

7,5

27 821

4,6 1,9 . 2,9 10,7 -1,9 -1,0 6,0 -4,7 . -5,7 8,9 9,8 5,7 -1,0 6,7 4,3 6,4 3,1 11,5 1,4 5,7 10,5 .

-0,6 3,0 . -0,5 9,3 2,2 2,6 9,1 1,6 . -12,5 6,6 8,4 6,7 -2,6 7,4 2,5 5,6 3,9 11,4 4,1 6,6 14,6 .

3,3 0,1 . -1,3 9,3 5,3 3,6 10,8 2,3 . -8,3 2,8 7,8 2,9 -1,4 7,6 3,4 5,5 4,7 10,7 5,0 6,1 9,6 .

1,0 -1,0 . 1,8 6,0 1,5 5,9 4,6 -1,3 . 2,5 1,0 7,4 4,3 2,3 4,5 5,9 2,9 3,0 6,3 2,3 4,1 3,8 .

-1,5 4,1 . -1,2 3,1 0,7 -3,1 4,3 2,9 . -14,6 5,5 0,9 2,3 -4,7 2,7 -3,2 2,6 0,9 4,9 1,7 2,4 10,5 .

2,8 4,6 . 1,6 3,6 5,5 4,3 4,4 2,7 . 1,9 2,9 3,2 2,5 1,1 3,5 2,8 3,4 2,8 3,8 2,1 3,6 3,0 .

6,8 3,9 . 1,9 2,8 5,0 4,2 4,1 4,0 . 15,2 2,2 4,6 2,3 4,2 3,7 2,7 4,1 2,9 4,3 2,4 3,6 2,4 .

4,4 0,5 . 3,9 0,5 4,7 7,6 0,1 -0,2 . 19,4 -2,5 2,3 0,2 6,1 0,8 6,1 0,7 1,9 -1,0 0,4 1,1 -6,8 .

8,4 -0,2 . 4,2 -0,3 4,2 7,6 -0,2 1,0 . 35,0 -3,1 3,7 0,0 9,4 0,9 6,0 1,4 2,0 -0,5 0,7 1,1 -7,3 .

22 132 35 906 . 21 687 15 394 18 034 23 873 27 271 26 378 . 29 563 31 975 25 857 28 742 28 539 26 457 27 583 27 920 28 558 31 413 29 554 21 757 23 733 .

Průmysl celkem

10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnož. nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků 20 Výroba chemických látek a chem. přípravků 21 Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků 24 Výr.. zákl. kovů, hutní zprac. kovů, sléváren. 25 Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků 26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístr. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení 29 Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přív. a návěs. 30 Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

77



II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Stavebnictví rostlo již druhým rokem …

Rok 2015 byl pro tuzemské stavebnictví velmi silným rokem, avšak zdaleka ještě nedosáhlo úrovní z let 2007-2008. I tak je možné považovat výsledek minulého roku za úspěšný. Stavební produkce v roce 2015 vzrostla v průměru reálně o 7,1 % (ve s. c.). Navázala tak na solidní růst z předchozího roku, který po pěti letech vrátil stavebnictví do černých čísel. Za velmi dobrými výsledky dosahovanými v průběhu roku 2015 stojí zejména obnovená investiční aktivita státu a snaha o vyčerpání dotací z fondů EU do konce roku 2015. Na výsledek odvětví naopak negativně působila vyšší srovnávací základna roku 2014. Vývoj obou složek odvětví, pozemního a inženýrského stavitelství, byl v jednotlivých čtvrtletích roku 2015 nerovnoměrný a značně odlišný. Zatímco výroba v pozemním stavitelství v roce 2015 vzrostla o 2,6 %, inženýrské stavitelství zaznamenalo mnohem rychlejší, dvouciferný meziroční růst o 17,1 %. Přestože celé odvětví již druhým rokem pozvolna smazává rozdíl k výsledkům dosahovaným v předkrizovém období, byla stavební produkce za rok 2015 ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 stále ještě o 16,3 % nižší (o rok dříve o 22,4 %).

Graf č. II.2.1.1 Stavební produkce (meziroční změna v %, s. c.) 20,0 13,3

15,0 10,0 5,0

6,4

5,6 2,9

5,7

3,9

12,3 9,5 7,3 0,7

0,7

1,5

% změna

0,0 -5,0

-0,3

-2,3 -4,2

-10,0

-6,5

-2,3

-2,9 -5,3

-15,0 -8,4

-20,0 -25,0

-0,9

-2,3

-3,1 -3,9 -6,0 -9,1 -10,0 -6,2 -9,0 -11,2 -11,7

-22,7 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

-30,0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015


… s kladnými přírůstky v každém čtvrtletí

Tempo růstu stavební produkce (ve s. c.) v roce 2015 bylo již druhým rokem kladné ve všech čtvrtletích (viz graf č…), s vrcholem ve druhém čtvrtletí (meziroční růst o 12,3 %), nejmenší přírůstek produkce zaznamenala tradičně v posledním čtvrtletí, kdy se také udržela nad úrovní předchozího roku, avšak meziročně přidala pouze 1,5 %.

78



Tahounem odvětví bylo inženýrské stavitelství, …

Inženýrské stavitelství, které je svým charakterem závislé převážně na financování z veřejných zdrojů, bylo po celý rok jednoznačným tahounem celého odvětví. V průběhu prvních třech čtvrtletí dosahovalo dvouciferné dynamiky meziročního růstu, v 1. čtvrtletí se zvýšilo meziročně o 15,2 %, ve 2. čtvrtletí zrychlilo růst na 23,1 %. Nadprůměrně rostlo i ve třetím čtvrtletí, kdy bylo pouze o 1 p. b. slabší (na 22,1 %). Výroba ve čtvrtém čtvrtletí na dvoucifernou růstovou hodnotu již nedosáhla, nicméně zaznamenala slušné meziroční tempo 8,8 %.

… pozemní spíše stagnovalo

Pozemní stavitelství v průběhu roku 2015 zaznamenalo vlivem sezónnosti trend pozvolného poklesu, stejně jako v roce 2014. Zatímco se mu dařilo v prvních dvou čtvrtletích, kdy výroba meziročně rostla o 8,0 %, resp. o 7,4 %, ve třetím čtvrtletí již spíše stagnovala (o 0,3 %) a ve čtvrtém klesla o 2,2 %. Produkce pozemního stavitelství klesá navzdory silné poptávce po bydlení, podporované snadno dostupnými hypotékami s rekordně nízkými úrokovými sazbami. Zvýšila se sice nově zahájená výstavba bytů v bytových i v rodinných domech, avšak nejedná se o silný posun směrem vzhůru. Počet dokončených bytů ve 3. čtvrtletí dokonce klesl, a přestože poptávka po bydlení roste, nových bytů se příliš nestaví. Důsledkem je růst jejich cen. Vývoj pozemního a inženýrského stavitelství v jednotlivých čtvrtletích ukazuje graf č. II.2.1.2.

Graf č. II.2.1.2 Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %, s. c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokračoval trend poklesu zaměstnanosti, při růstu průměrné nominální mzdy

Ačkoli se celé odvětví stavebnictví definitivně odlepilo od svého pomyslného dna, ve stavebních podnicích pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců. Zaměstnanost ve stavebnictví v podnicích s 50 a více zaměstnanci klesá nepřetržitě již od konce roku 2010, v posledních dvou letech však začala meziroční pokles zpomalovat. Průměrný evidenční počet zaměstnanců se v roce 2015 snížil o 2,0 %. Mzda těchto zaměstnanců vzrostla v průměru meziročně o 6,4 % na 31 675 Kč. V odvětví stavebnictví jako celku se podle předběžných údajů průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby v roce 2015 také zvýšila, meziročně o 4,6 % a činila 23 490 Kč.

79


Produktivita práce se silně zvýšila


Pokračující pokles zaměstnanosti při umírněném růstu mezd vedl k vysokému růstu produktivity práce ve stavebnictví v roce 2015 meziročně o 8,2 %. Nominální jednotkové mzdové náklady potřetí v řadě klesly, meziročně o 1,6 %, reálné o 2,8 %. Nejrychleji nominální i reálné jednotkové mzdové náklady klesaly ve 2. čtvrtletí, naopak ve 4. čtvrtletí se poprvé za období od 2. čtvrtletí 2013 dostaly do kladných hodnot.

Tabulka č. II.2.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %) 2011

2012

2013

2014

2015

Průměrná nominální mzda

1,5

2,9

-3,2

2,7

6,4

Průměrná reálná mzda

2,0

3,6

-2,1

2,2

5,1

Produktivita práce (ve s.c.)

2,4

-3,3

1,5

9,6

8,2

Nominální jedn. mzdové náklady

-0,9

6,5

-4,6

-6,3

-1,6

Reálné jedn. mzdové náklady

-0,4

7,2

-3,6

-6,7

-2,8

Pramen: ČSÚ, dopočty MPO Poznámka: produktivita práce měřena podílem indexu stavebních prací a indexem počtu zaměstnanců

Ceny stavebních prací zrychlily růst

Ceny stavebních prací rostly již druhým rokem, v roce 2015 v průměru o 1,2 % (v roce 2014 o 0,5 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly v průměru za celý rok 2015 o 0,4 % (v roce 2014 se zvýšily o 1,1 %).

Změna trendu: počet stavebních povolení se po třech letech zvýšil …

V oblasti stavebních povolení došlo v lednu po třech letech k obratu. Zvýšil se jak počet vydaných stavebních povolení, tak jejich orientační hodnota. V roce 2015 počet stavebních povolení činil 80 478, byl sice meziročně o 1 121 povolení vyšší (tj. o 1,4 %), ale nedosáhl počtu roku 2013 a let předcházejících v časové řadě od roku 2009. Pro bytové stavby bylo vydáno 28 886 povolení, meziročně o 2,7 % více, pro nebytové 16 789, meziročně o 4,2 % méně. Sezónnost typická pro odvětví stavebnictví se projevuje i u stavebních povolení, kdy nejvíce jich bylo vydáno v září (7 482), nejméně v lednu (5 270). Další graf č. II.2.1.3 ukazuje vývoj počtu stavebních povolení a jejich orientační hodnotu od roku 2009.

80



35 000

140 000

30 000

120 000

25 000

100 000

20 000

80 000

15 000

60 000

10 000

40 000

5 000

20 000 0

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

0

mil. Kč

počet

Graf č. II.2.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb

2009

2010

2011

2012

Orientační hodnota (mil. Kč)

2013

2014

2015

Počet vydaných SP


… rostlo tempo …

Počet vydaných stavebních povolení se ve druhém a čtvrtém čtvrtletí roku 2015 pohyboval nad úrovní předchozího roku a ani první a podprůměrné třetí čtvrtletí jej nestáhlo do záporných hodnot. Nejvyšší snížení (o 3,8 %) bylo zaznamenáno ve třetím čtvrtletí, nejnižší v prvním (o 0,3 %). Zlepšování situace v oboru naznačuje nárůst povolení pro novou výstavbu ve druhém, ale především ve čtvrtém čtvrtletí, kdy bylo vydáno 20 572 povolení, což znamenalo meziroční nárůst o 5,6 %. Důvodem je rozběh nových projektů. Hlavní roli hrály bytové domy, nicméně rozjezd je znatelný v závěru roku i na rodinných domech. Stimulem jsou nízké úrokové sazby hypoték a celkově pozitivní vývoj ekonomiky, který podporuje spotřebitele, kteří řeší bydlení, či vhodnou investici. Nízké úrokové sazby, nebo dokonce záporné výnosy státních dluhopisů, nutí investory hledat příležitosti zhodnocení úspor a nástrojem zhodnocení se pro některé stávají reality. Vývoj cen českých realit o zvýšené poptávce jasně vypovídá. Čtvrtletní vývoj meziročních změn stavebních povolení a jejich orientační hodnoty od roku 2009 ukazuje tabulka č. II.2.1.2.

… i orientační hodnota staveb, …

Orientační hodnota staveb v roce 2015 vzrostla na 254,9 mld. Kč, což je meziročně o 5,1 mld. Kč více, po pěti letech poklesů. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení zaznamenala meziroční nárůst v druhé polovině roku. Zejména dvouciferný meziroční nárůst o 14,9 % (objem 66,6 mld. Kč) ve čtvrtém čtvrtletí vyrovnal meziroční pokles prvního i druhého čtvrtletí (pokles o 10,2 %, resp. o 1,9 %).

81



Tabulka č. II.2.1.2 Vydaná stavební povolení a orientační hodnota staveb v roce 2015 (meziroční změna v %)

Celkem v tom:

nová výstavba změna dokončených staveb

z celku: bytové budovy nebytové budovy

Počet vydaných stavebních povolení 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

1.Q

-0,3

4,5

-3,8

5,6

-10,2

-1,9

5,8

14,9

4,5

7,5

-1,8

4,1

-16,6

-7,9

-6,5

-6,0

-6,1

0,8

-6,4

7,6

-1,4

-7,5

23,6

52,4

-2,2

3,6

-2,1

12,2

-5,1

18,9

3,3

5,1

-4,1

-1,2

-10,4

-0,4

2,9

-4,1

13,4

25,2

Orientační hodnota staveb 2.Q

3.Q

4.Q

Pramen: ČSÚ

… která již rostla u bytových a dokončených staveb

V roce 2015 byla orientační hodnota nové výstavby meziročně nižší v průměru o 9,0 % a ve všech čtvrtletích zaznamenala meziroční pokles. Nejsilnější útlum nová výstavba dosáhla v prvním čtvrtletí (pokles o 16,6 %). Zatímco orientační hodnota změny dokončených staveb v jednotlivých čtvrtletí roku 2014 postupně intenzívně meziročně klesala, v roce 2015 naopak překotně narostla. Vrcholu hodnota dosáhla ve 4. čtvrtletí, když se meziročně zvýšila o více než polovinu (viz tabulka č. II.2.1.2.). Rekordní nárůst opět souvisí s vyčerpáním dotací EU do konce roku.

Nejvíce stavebních povolení je tradičně ve Středočeském a v Jihomoravském kraji

Statistiku stavebních povolení v členění podle krajů ovlivňují velká města, zejména ve spojitosti s dostupností zaměstnání. Největší podíl na počtu vydaných stavebních povolení tak měl v roce 2015 tradičně Středočeský kraj s 19,7 %, druhý Jihomoravský kraj s 13,5 % a třetí Moravskoslezský s 9,3 %. Nejmenší počet stavebních povolení byl naopak vydán v Karlovarském kraji (podíl 2,8 %), kde zároveň počet povolení meziročně klesl nejvíce, o 255 na 2 243 (tj. o 10,2 %).

Celková podlahová plocha vzrostla

Celková podlahová plocha nových budov včetně změny dokončených staveb po šesti letech poklesů v roce 2015 konečně vzrostla na 7 470 tis. m2, což je meziročně o 13,2 % více. Činila však stále ještě pouze 64 % plochy bytových a nebytových budov, na které bylo vydáno stavební povolení v předkrizovém roce 2008. Podlahová plocha nastoupila dynamický růst ve 2. čtvrtletí 2015 a vrcholu zatím dosáhl ve 4. čtvrtletí (o 23,8 % na 1 998 065 m2), a to i přes vliv vysoké srovnávací základny 4. čtvrtletí roku 2014. Obecně růst podlahové plochy táhly budovy nebytové, kde se podlahová plocha meziročně zvýšila o 29,9 %, kdežto v bytových budovách pouze o 4,9 %.

Rostl počet i hodnota stavebních zakázek v tuzemsku

Počet nových zakázek v tuzemsku u stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci zaznamenal v roce 2015 meziroční růst o 4,7 % a jejich hodnota stoupla o 0,8 % na 187,3 mld. Kč. Jejich hodnota ve finančním vyjádření v porovnání s předkrizovým rokem 2008 však stále byla o 25 % nižší. Zakázky v pozemním stavitelství dosáhly objemu 70,7 mld. Kč, který představuje meziroční nárůst o 2,4 %. Naopak v inženýrském stavitelství zakázky klesly o 0,2 % na 116,6 mld. Kč. Na výsledných hodnotách se projevila zejména vyšší srovnávací základna předchozího roku.

82



260 000 240 000 220 000 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

mil. Kč

Graf č. II.2.1.4 Vývoj hodnoty stavebních zakázek (podniky s 50 a více zaměstnanci, v mil. Kč)

2009

2010

2011

2012

Stav ke konci období

2013

2014

2015

Nové zakázky


Stav zakázek ke konci období za očekáváním

Stav zakázek ke konci období představuje zásobu dosud neprovedených prací, tj. přijatých, ale dosud nezahájených zakázek nebo rozpracovaných zakázek v hodnotě prací zbývajících k provedení. Počet stavebních zakázek v tuzemsku i v zahraničí ke konci roku sice vzrostl o 2,8 % na 13 640, ale jejich hodnota propadla meziročně o 23,4 % na 125,1 mld. Kč (pokles o 38,3 mld. Kč). Hůře na tom byly zahraniční zakázky. Zatímco v letech 2012 až 2014 v prostředí domácí recese výrazně rostly (meziročně o 31,0 %, o 58,4 % a o 36,5 %), v roce 2015 meziročně klesly o 37 %. Jejich váha na celku meziročně klesla z 19,8 % na 16,3 %, neboť z důvodu vyšší aktivity státu v odvětví stavební společnosti již nevyhledávaly více příležitostí v zahraničí. Největší podíl na domácích zakázkách mají nadále veřejné zakázky, jejichž podíl v roce 2015 dosáhl 58,8 %. Veřejné zakázky se po roce silného růstu (v roce 2014 o 23 %) vrátily k poklesu meziročně o 24,9 %. Dosažený objem 61,6 mld. Kč představuje 41,8 % úrovně konjunkturního roku 2008. Propad pokračoval i u soukromých zakázek, které meziročně klesly o 12,0 % a stejně jako v roce předchozím nedosáhly ani 50 mld. Kč (43,2 mld. Kč). Podíl soukromých a veřejných zakázek je však ovlivněn tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, které mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek.

83



Tabulka č. II.2.1.3 Vývoj hodnoty stavebních zakázek v roce 2015 (meziroční změna v %, podniky s 50 a více zaměstnanci) 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

96,8

109,8

98,9

97,6

126,2

100,2

83,0

110,4

79,7

116,0

108,5

90,9

Stav ke konci období

101,9

92,6

85,4

76,6

v tom:

tuzemsko

103,7

97,5

90,3

79,9

v tom: veřejné

107,8

98,7

94,2

75,1

97,8

95,7

84,1

88,0

94,4

73,4

67,3

63,0

Nové zakázky v tuzemsku v tom:

pozemní stavitelství inženýrské stavitelství

soukromé zahraničí Pramen: ČSÚ, dopočty MPO

Vysoká poptávka po půjčkách na bydlení přetrvává

V roce 2015 se opět výborně dařilo hypotečnímu trhu, který těžil z nízkých úrokových sazeb, zlepšující se finanční situace domácností, i z rostoucího trendu pořizování bytu nejen k vlastnímu bydlení, ale i jako investice. Podle statistiky Fincentra Hypoindexu banky v roce 2015 uzavřely rekordních 104 639 nových smluv (o 17,8 % meziročně více) v hodnotě 190,42 mld. Kč (o 27,2 % více). V roce 2014 to bylo 88 810 smluv o objemu 149, 656 mld. Kč. Důvodem stále vysokého zájmu o půjčky na bydlení je přetrvávající nízká úroková sazba, která se pohybovala lehce nad hranicí 2 %. Zatímco v roce 2014 byla průměrná úroková sazba 2,7 %, v roce 2015 ještě klesla na 2,14 %. Nejvyšší počty (10 794), objemy (19,747) a zároveň nejnižší sazba roku (2,047 %) byly dosaženy v červnu. Hypotéky tak v roce 2015 překonaly svůj dosud rekordní rok 2013. Podle ČNB činil objem úvěrů na bydlení k 31. 12. 2015 již 1 038,551 mld. Kč

II.2.2 Bytová výstavba Počty zahájených bytů rostly druhým rokem, v roce 2015 je následovaly dokončené byty

V bytové výstavbě v roce 2015 pokračoval trend nastolený v roce 2014, kdy nastal zlom, a po šesti letech pozvolného poklesu došlo k oživení výstavby. Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 8,3 % na 26 378 bytových jednotek. Dynamika růstu mírně klesla, ale vzhledem k ještě vyšší základně předchozího roku se jedná o velmi dobrý výsledek (v roce 2014 se počet zahájených bytů zvýšil o 10,1 % a zahájeno bylo celkem 24 351 jednotek). Oproti roku 2007, vrcholu konjunktury bytové výstavby, však byla výstavba bytů zahájená v roce 2015 o 39,8 % nižší.

Zvýšil se počet zahájených bytů v bytových domech …

Nejvyšší procentní nárůst zaznamenala celková výstavba bytů zahájená ve 2. a 4. čtvrtletí 2015 (meziročně o 17,7 %, resp. o 15,5 %). Počty bytů v roce 2015 v bytových domech vzrostly o 2,9 % na 6 848 bytů, zahájená výstavba zaznamenala dvouciferný nárůst pouze ve druhém čtvrtletí, kdy meziročně počty stouply o 22,5 %, což odpovídá zahájení výstavby 2 513 bytů. Velice dynamicky se vyvíjela výstavba zahájená v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům v druhém, třetím i čtvrtém čtvrtletí, kdy meziroční nárůsty dosahovaly nadprůměrných hodnot (o 85,2 %, o 32,8 % a o 66,2 %). Nejvyšší nárůst v segmentu zahájené výstavby bytů však byl realizován ve výstavbě bytů 84



stavebně upravených v nebytových prostorách v 1. a 4. čtvrtletí, která meziročně poskočila o 165,6 %, resp. o 136,0 %, ve zbývajících kvartálech byla dynamika jejich výstavby dvouciferná. Vysoký meziroční růst byl ovlivněn především značně nízkou srovnávací základnou roku 2014. Poptávku po nových bytech silně zvedají rekordně nízké úrokové sazby, které na hypotečním trhu v roce 2015 přetrvávaly. Příznivě se projevil i přístup developerských společností, které využily vyšší poptávky a zahájily výstavbu a přístavbu bytů v různých projektech, zejména v hlavním městě.

Graf č. II.2.2.1 Bytová výstavba (počty bytů) 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

0 2009

2010

2011

byty zahájené

2012

2013

2014

2015

byty dokončené


… i v rodinných domech

V roce 2015 se vrátila k výraznějšímu tempu růstu výstavba bytů v rodinných domech, když byla zahájena výstavba celkem 13 727 bytů, což je ve srovnání s předchozím rokem o 10,3 % více (o 1 287 bytů). Proti předkrizovému roku 2008, kdy jejich výstavba kulminovala, zůstala zatím na 60 % jeho úrovně. Ostatní formy bydlení se podílejí na zahájené výstavbě spíše okrajově (např. počet bytů, jejichž výstavba byla zahájená v bytových domech, tvoří zhruba polovinu počtu bytů v rodinných domech). Dále se také meziročně zvýšil počet nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům (o 1,1 %). K bytovým domům se počet nástaveb, přístaveb a vestaveb zvýšil výrazněji, meziročně o 32,7 %, ale jednalo se pouze o 1 795 bytů. Klesl naopak počet bytů v domovech-penzionech nebo domovech pro seniory, meziročně o 34,4 %. Tato oblast výstavby je však silně závislá na připravenosti projektů obcemi a na dotační politice z veřejných rozpočtů, popř. příspěvků z EU.

Nejvíce bytů bylo zahájeno v Praze a ve Středočeském kraji

Na počtu zahájených bytů v členění podle krajů je zřejmý vliv velkých měst, zejména Prahy. V roce 2015 v ní byla zahájena výstavba celkem 5 227 bytů, meziročně o 16,6 % více, následovaná krajem Středočeským se 4 706 byty a s růstem o 11,0 %. Zahájená výstavba bytů vzrostla meziročně nejvíce v kraji Olomouckém (o 37,8 % na 1 468 bytů) a dále také v kraji Plzeňském (o 19,6 % na 1 548 bytů). 85



Počet dokončených bytů se zvýšil

Na žádoucí trend vývoje zahájených bytů navázal i vývoj bytů dokončených. Počet dokončených bytů se meziročně zvýšil o 4,8 % na 25 094, což je meziročně o 1 140 bytových jednotek více. Počty dokončených bytů se meziročně zvýšily v bytových domech (o 14,7 % na 7 368), i v nebytových budovách a stavebně upravených nebytových prostorách. Naopak byty v rodinných domech zaznamenaly mírný pokles o 0,7 % na 13 890, méně bylo dokončeno i bytů v nástavbách k bytovým domům a především v domovech a penzionech pro seniory.

Programy na podporu stavebnictví v roce 2015

Na podporu bydlení jsou zaměřeny programy Ministerstva pro místní rozvoj (Podpora regenerace panelových sídlišť, Podpora výstavby technické infrastruktury, Podpora výstavby podporovaných bytů), programy Státního fondu rozvoje bydlení (Panel 2013+, Program Úvěr 150, Program výstavby, Program Jessica, Programy Pro obce) a programy Státní fondu životního prostředí (Nová zelená úsporám, která kromě RD bude zahrnovat i BD), kde vedle renovace budov je cílem především snižování jejich energetické náročnosti. Vedle toho byly do stavebnictví směrovány poměrně značné prostředky z fondů EU, které plynuly zejména do dopravní a technické infrastruktury. Příležitostí pro stavebnictví jsou i rekultivace krajiny a protipovodňová opatření. Výhledově by k rozvoji stavebních investic měla přispět též nová koncepce a legislativní úprava sociálního bydlení.

II.2.3 Stavebnictví v Evropské unii Stavebnictví v EU28 si udrželo růst …

4

Stavební výroba v EU28 snížila v roce 2015 růst, nastoupený po šesti letech poklesů v roce 2014, když meziročně přidala pouze 0,8 %. V eurozóně se opět vrátila do záporných hodnot poklesem o 1,0 %4. Růst v EU28 lze připsat výkonu inženýrského stavitelství, které si meziročně polepšilo o 4,8 %, protože pozemní rostlo pouze o 0,1 %. Pokles v eurozóně má na svědomí slabší výkon obou složek odvětví. Inženýrské stavitelství kleslo meziročně o 0,5 %, pozemní dokonce o 1,1 %. Stavební produkce ČR již podruhé vykázala příznivější meziroční tempo růstu než celá EU (viz graf č. II.2.3.2). Zatímco v roce 2014 EU28 vzhůru táhly zejména země, které prodělaly nejintenzívnější pokles v době recese, v roce 2015 jejich výsledky ovlivňovala také vysoká srovnávací základna předchozího roku.

kalendářně očištěná data, sezónně neočištěná data

86



Graf č. II.2.3.1 Stavební produkce v mezinárodním srovnání (meziroční změna v %, kalendářně očištěno, sezónně neočištěno) 120 115 110 105 % 100 95 90 85 80 1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q 2009

2010

2011 eurozóna (19 zemí)

2012

2013

2014

2015

EU (28 zemí)


Tahounem stavebnictví EU v roce 2015 se stalo Slovensko (růstem o 18 %), jehož výkon byl taktéž ovlivněn čerpáním dotací z fondů EU, následováno Švédskem (o 13,7 %) a Rumunskem (o 10,6 %). … a pomalu snižuje propad z krizových let

Stavebnictví EU28 v roce 2015 bylo na 94,86 % produkce bazického roku 2010, stavebnictví eurozóny na 89,87 %. Zatímco stavebnictví v EU28 se pomalými krůčky od recese vzdaluje, eurozóna přešlapuje na místě a proti předkrizovému roku 2008 opět ztrácí. Graf č. II.2.3.2 zobrazuje vývoj stavební výroby k bazickému roku 2010 za posledních sedm let. Země s nejvyšším růstem proti bazickému roku 2010 zastupovaly hlavně Baltské a severské státy – Litva, Lotyšsko, Estonsko, Dánsko, Švédsko, Finsko. Čtrnáct zemí Evropské unie se už vyrovnalo s poklesem odvětví v krizových letech.

87



Graf č. II.2.3.2 Stavební produkce v Evropské unii (průměr roku 2010 = 100, sezónně a kalendářně očištěno) 40

20 0,8

% 0

18,0 13,7 10,6 10,5 8,4 8,0 7,2 5,7 4,8 4,5 3,5 3,0 2,1 1,5 -1,0

-0,3-0,7-1,1

-1,2 -1,8-2,3-2,3 -2,4-2,5

-3,5 -4,2 -2,5 -5,3

-8,1

-20

EU28 eurozóna Slovensko Švédsko Rumunsko Malta Irsko Nizozemí Česká republika Finsko Dánsko Kypr Spojené království Maďarsko Bulharsko Španělsko Polsko Chorvatsko Lucembursko Litva Itálie Německo Belgie Řecko Rakousko Portugalsko Lotyšsko Francie Estonsko Slovinsko

-40

2014

2015


88



II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky Rostoucí obrat zahraničního obchodu ČR překonal minulé rekordy

Zahraniční obchod České republiky v roce 2015 pokračoval v růstu, což potvrdily obě statistiky zahraničního obchodu. Výsledky podle metodiky národního pojetí5, vycházející ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty, však objektivněji vypovídají o reálné exportní výkonnosti a efektivnosti zahraničního obchodu, oproti údajům z přeshraniční statistiky, které evidují jen toky zboží, mnohdy bez vazby na toky peněz. Příkladem je kladné saldo zahraničního obchodu v národním pojetí, které za rok 2015 činilo 149,1 mld. Kč, což je ale o 284,1 mld. Kč méně než uvádí přeshraniční statistika. Výsledky podle obou statistik nicméně vykázaly podobné tendence. Celkový přebytek obchodní bilance v roce 2015 byl o 3,1 mld. Kč vyšší než v roce 2014, vývoz vzrostl meziročně o 6,5 % na 3 354,5 mld. Kč, kdežto dovoz o 6,7 %, na 3 205,4 mld. Kč. Obrat zahraničního obchodu stoupl na 6 559,9 mld. Kč, což je o 407,5 mld. Kč více než v předchozím roce.

Míra otevřenosti ČR vzrostla

Proexportně orientovaná česká ekonomika je silně závislá na kooperaci a obchodních vztazích se zahraničím. Proto se vývoj zahraniční obchodní výměny mimo jiné projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu země. V roce 2015 se poměr vývozu zboží k HDP (v b. c.) zvýšil na 72,1 % ze 71,6 % v roce 2014 (v případě exportu služeb z 12,3 % na 12,5 %) a poměr celkového vývozu vůči HDP z 83,8 % na 84,6 %, i přesto, že v důsledku silného růstu domácí poptávky tempo růstu dovozu předstihovalo růst vývozu přesně po šest měsíců v roce. Vzhledem k dostupnosti podrobnějších údajů za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu a mezinárodní srovnatelnosti, a také k návaznosti na předchozí analýzy, jsou dále uvedeny výsledky podle přeshraniční statistiky.

Ještě příznivější výsledky dosáhl zahraniční obchod podle přeshraniční statistiky

5

Zahraniční obchod České republiky podle údajů přeshraniční statistiky6 v roce 2015 pokračoval v růstu a přepisoval dosavadní rekordy. I přes vysokou srovnávací základnu předchozího roku jeho obrat stoupl o 7,6 % na 7 344,3 mld. Kč a obchodní bilance vylepšila svůj předchozí historický přebytek růstem na 433,2 mld. Kč (meziročně o 4,0 mld. Kč více). Vývoz v roce 2015 měl však nižší dynamiku růstu (7,2 %) než dovoz (8,0 %), přesto za celý rok vzrostl na 3 888,8 mld. Kč, kdežto dovoz na 3 455,6 mld. Kč. Největší objem vývozu v historii státu, dosažený v roce 2015, potvrzuje výraznou konkurenceschopnost českých firem a schopnost udržet si pozice na zahraničních trzích, zejména na náročných evropských trzích. O stále dynamická tempa růstu vývozu se zasloužila především dlouhodobě příznivá situace na evropských automobilových trzích, která s pomocí oslabené koruny udržovala konkurenceschopnost domácích výrobců. Vývoji zahraničního obchodu také významně napomohl globální propad cen energetických komodit, který stlačil jejich dovozní ceny a tím zbrzdil dynamiku růstu dovozů a dopad oslabené koruny. Kromě kurzu koruny stranu importů stále více zatěžovala rostoucí spotřeba domácností a průmyslová aktivita, které generovaly poptávku po dovozech.

V analýze podle národního pojetí jsou obsaženy údaje podle stavu k 8. 2. 2016.

6

V analýze v přeshraničním pojetí jsou obsaženy údaje podle stavu k 23. 2. 2016 včetně dopočtů, které budou v průběhu roku 2015 dále zpřesňovány. 89



Graf č. II.3.1.1 Zahraniční obchod ČR v letech 2012 – 2015 (měsíční hodnoty, přeshraniční statistika)


Vývoz začal častěji vykazovat nižší tempo růstu než dovoz …

Meziroční tempo růstu vývozu i dovozu v roce 2015 zpomalilo a zároveň změnilo trend, když vývoz hned od ledna začal střídavě vykazovat nižší tempo růstu než dovoz. To bylo způsobeno expandující domácí spotřebitelskou i firemní poptávkou, která stimulovala zvyšování dovozů do ČR. Ještě vyšší akceleraci dovozu potom zabránily nízké ceny minerálních paliv. Na rozdíl od předchozího roku vývoz dosáhl v jednotlivých měsících roku 2015 dvouciferných hodnot jen dvakrát (v roce 2014 bylo jeho tempo až na dvě výjimky dvouciferné), v březnu a v červnu (12,0 % resp. 13,2 %), naopak nejslabšími měsíci byly leden a květen, kdy se růst vývozu dostal pod tři procenta. Výsledky exportu v ostatních měsících roku 2015 byly pak vcelku vyrovnané a vzhledem ke stagnaci globálního obchodu velmi slušné. A to navzdory působení efektu vyšší srovnávací základny předchozího roku a v prostředí slabého růstu některých evropských ekonomik potýkajících se s následky řecké, ukrajinské a uprchlické krize, přetrvávajících oboustranných obchodních sankcí mezi EU a Ruskou federací a nižšího než očekávaného výkonu rozvíjejících se ekonomik, zejména čínské. Následující tabulka a graf (tab. II.3.1.1 a graf II.3.1.2) dokumentují, že dosavadní rekordní přebytek 123,8 mld. Kč z 1. čtvrtletí roku 2014 nebyl v jednotlivých čtvrtletích roku 2015 překonán.

Tabulka č. II.3.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v jednotlivých čtvrtletích (přeshraniční statistika) 2014 Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) Saldo (v mld. Kč) Meziroční změna salda (v mld. Kč)

2015

I.-IV. Q

I. Q

II. Q

14,3 13,3 429,2 78,0

7,5 9,4 119,2 -4,6

7,8 7,4 119,1 11,2

III. Q 5,4 7,2 94,0 -8,7

IV. Q 7,9 8,0 100,9 6,1

I.-IV. Q 7,2 8,0 433,2 4,0

Pramen: ČSÚ

90



mld. Kč

Graf č. II.3.1.2 Zahraniční obchod ČR v letech 2011 – 2015 (čtvrtletní hodnoty, přeshraniční statistika) 140

25,0

120

20,0

100

15,0

80

10,0

60

5,0 %

40

0,0

20

-5,0

0

-10,0 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 2011

2012

Obchodní bilance (v mld. Kč)

2013

2014

Vývoz (meziroč. změna v %)

2015 Dovoz (meziroč. změna v %)


Na obratu zahraničního obchodu ČR se v největší míře podílely vyspělé tržní ekonomiky

Stejně jako v předchozích letech největší podíl na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu se zbožím dosáhl obchod s vyspělými tržními ekonomikami (81,9 %). Z nich značnou část tvořily členské státy Evropské unie, jejichž podíl na celkovém obratu opět mírně stoupl, meziročně o 0,1 p. b. na 74,8 %, a stvrdil závislost České republiky na tomto uskupení. Tradičně nejvíce obchodovanou komoditou byly stroje a dopravní prostředky, které navýšily svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě o 1,2 p. b. na 50,7 %, z toho silniční vozidla přidala meziročně 0,8 p. b. a jejich podíl na celkovém obratu dosáhl 15,0 %. Na obratu v rámci skupiny strojů a dopravních prostředků se silniční vozidla podílela 29,6 %.

Koruna mírně posílila vůči euru, spolu s eurem však k dolaru výrazně oslabila

Výsledky zahraničního obchodu bezprostředně souvisely s vývojem směnných kurzů v roce 2015. Na kurz koruny k euru měl nadále vliv kurzový závazek ČNB udržovat korunu nominálně podhodnocenou „poblíž 27 CZK/EUR“. Česká koruna k euru v průměru za celý rok 2015 mírně posílila meziročně o 0,9 %, na 27,283 CZK/EUR. Vůči americkému dolaru koruna dlouhodobě kopíruje vývoj eurodolarového kurzu, takže spolu s eurem velmi silně oslabila, v průměru na 24,600 CZK/USD, oproti předchozímu roku o 18,6 %.

Ceny vývozu i dovozu se snížily

Kurz držel po celý rok 2015 hladinu cen dovozu i vývozu a bránil tak jejich razantnějšímu výkyvu, bez kurzového vlivu by byly ceny zahraničního obchodu mnohem nižší. Oslabená koruna na straně vývozů podporovala konkurenceschopnost českých exportérů na zahraničních trzích, u dovozů omezovala deflační tlaky pramenící z poklesu cen některých komodit na světových trzích, především minerálních paliv a energií. Ceny ropy na světových trzích pokračovaly během roku 2015 v propadu a testovaly stále nová a nová minima. To pomáhalo udržovat obchodní bilanci v kladném pásmu, přestože se během roku 91



v některých měsících začal projevovat trend vyššího meziročního růstu dovozu než vývozu. Ceny vývozu se po celý rok držely pod úrovní předchozího roku a postupně tento meziroční pokles prohlubovaly. Klesaly však pomalejším tempem než dovozní ceny. Největší vliv na vývoj celkového indexu mělo snížení cen strojů a dopravních prostředků, nejvyšší propad zaznamenaly ceny minerálních paliv. Rostly pouze ceny nápojů a tabáku. Také dovozní ceny, s výjimkou dubna a května, se držely v záporných hodnotách. Největší dopad na vývoj meziročního indexu měl hluboký pokles cen minerálních paliv. Cena ropy Brent na světových trzích v průběhu roku klesala a snížily se také světové ceny zemního plynu, které vývoj cen ropy obvykle se zpožděním kopírují. Dopad rychle klesajících světových cen energetických surovin do domácích cen přitom výrazně tlumil slabý kurz koruny k dolaru. Obdobné příčiny vedly k poklesu cen ostatních surovin a chemikálií. Z významnějších skupin rostly zejména ceny průmyslového spotřebního zboží a ceny strojů a dopravních prostředků, které reflektovaly rostoucí spotřebitelskou poptávku. Směnné relace v úhrnu za celý rok 2015 zůstaly kladné na 100,2 % (v roce 2014 činily 101,6 %) a ceny tak přispěly k dobrým výsledkům zahraničního obchodu a následně celého výkonu české ekonomiky. Přehled směnných relací u dílčích komodit, členěných dle SITC, uvádí tab. II.3.1.2. a graf II.3.1.3.

Tabulka č. II.3.1.2 Směnné relace podle SITC tříd, cenové indexy (stejné období předchozího roku = 100) Skupiny SITC Celkem 0 potraviny 1 nápoje a tabák 2 suroviny 3 minerální paliva 4 tuky 5 chemikálie 6 tržní výrobky 7 stroje a dopr. prostředky 8 průmyslové spotř. zboží

Indexy cen vývozu

Indexy cen dovozu

Směnné relace

2014

2015

2014

2015

2014

2015

103,5 99,8 107,5 103,7 95,0 96,8 102,9 105,2 103,7 104,4

98,3 94,4 103,1 92,2 87,4 97,1 95,3 98,4 99,6 99,7

101,9 104,4 104,1 96,7 94,4 92,2 101,6 103,2 103,5 102,5

98,1 100,1 99,3 90,8 76,2 104,4 96,9 99,6 102,8 103,6

101,6 95,6 103,3 107,2 100,6 105,0 101,3 101,9 100,2 101,9

100,2 94,3 103,8 101,5 114,7 93,0 98,3 98,8 96,9 96,2

Pramen: ČSÚ

92



Graf č. II.3.1.3 Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %) 8,0 6,0 4,0 2,0 % 0,0 -2,0 -4,0 -6,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 2011

2012 Vývozní ceny

2013 Dovozní ceny

2014

2015

Směnné relace


II.3.2 Teritoriální struktura Do EU tradičně směřovala většina českého exportu a importu …

Největší objem vývozu zboží v historii země dosažený v roce 2015 potvrzuje solidní konkurenceschopnost českých firem a schopnost udržet si pozice na zahraničních trzích, zejména na náročných evropských trzích. Stejně jako v předchozích letech, majoritní část českého vývozu zboží byla tradičně realizována s vyspělými tržními ekonomikami (90,8 %), z nichž do členských států Evropské unie směřovalo 83,3 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 65,2 % dovozu. Vývoz do evropské osmadvacítky zpomalil meziroční dynamiku růstu na 8,6 %, dovoz na 6,3 %. Celkový obrat v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl o 390,9 mld. Kč na 5 492,6 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR ve výši 987,1 mld. Kč, což je o 124,8 mld. Kč více než v roce 2014. Tyto výsledky potvrdily, že závislost České republiky na spolupráci se zeměmi Evropské unie stále roste, přičemž jejich ekonomická situace zpětně silně ovlivňuje výkon našeho národního hospodářství. Pro Českou republiku je dlouhodobě významná zahraniční obchodní výměna především se sousedními státy, které jsou vesměs členskými zeměmi tohoto uskupení (Německo, Polsko, Slovensko, atd.), a kam export dlouhodobě roste.

… zvýšil se i export do některých dalších seskupení, i do USA …

Snahou většiny českých exportérů a zainteresovaných institucí je snížit vysokou závislost na zemích Evropské unie rozšířením portfolia obchodních partnerů o nová odbytiště. Rozvíjet obchodní vztahy s perspektivními trhy mimo EU se v roce 2015 dařilo, a to především s rozvojovými zeměmi, kam objem vyvezeného zboží meziročně stoupl o 10,4 %, tj. o 16,4 mld. Kč, a mírně posílil podíl na celkovém českém vývozu na 4,5 %. Dařilo se též vývozu do tzv. ostatních zemí, kam se vyvezlo 93



meziročně o 8,6 %, tj. o 3,9 mld. Kč více (z toho do Číny o 6,5 %, tj. o 2,8 mld. Kč více), ale i do zemí s tranzitivní ekonomikou7 (růst o 6,7 %, tj. o 1,3 mld. Kč). Dlouhodobě dobrých výsledků dosahují čeští exportéři ve Spojených státech amerických, kam vývoz meziročně akceleroval o 13,1 %. Z mimoevropských zemí si v loňském roce také vedl dobře např. vývoz do Kanady a Indie (růst o 19,8 %, resp. o 8,0 %). … nadále však pokračoval v poklesu vývoz do Ruské federace

V roce 2015 pokračoval nepříznivý vývoj vzájemného obchodu se Společenstvím nezávislých států, na kterém se podepsalo přetrvávající geopolitické napětí na východě Evropy. Objem českého exportu zboží do tohoto uskupení zemí se snížil meziročně o 29,2 % na 111,7 mld. Kč, a to především z důvodu hlubokého propadu vývozu do Ruské federace (o 30,9 % na 78,1 mld. Kč). Obchodní vztahy s Ruskem nepříznivě poznamenaly oboustranné sankce a následné hospodářské problémy země. Podíl Ruska na celkovém českém vývozu zboží ovlivnil také pokles ruské ekonomiky, spojený též s propadem cen na komoditních trzích, zejména s ropou a plynem, a s oslabováním rublu, jehož důsledkem je mj. výrazné snížení kupní síly ruského obyvatelstva a firem. Proto se podíl na vývozu už v závěru roku 2014 dostal pod dlouhodobě dosahovaná 3 % a v roce 2015 dále klesl na 2,0 % (viz tab. II.3.2.1).

Tabulka č. II.3.2.1 Srovnání teritoriální struktury zahraničního obchodu se zbožím v roce 2015 s rokem 2014 OBRAT 1-12/2014 mil.Kč

VÝVOZ

1-12/2015 %

mil.Kč

%

index 15/14

1-12/2014 mil.Kč

DOVOZ

1-12/2015 %

mil.Kč

%

index 15/14

1-12/2014 mil.Kč

BIL AN CE

1-12/2015 %

mil.Kč

%

index 15/14

1-12/14

1-12/15

mil. Kč

mil. Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

6 828 456 100,0

7 344 343 100,0

107,6

3 628 826 100,0

3 888 770 100,0

107,2

3 199 630 100,0

3 455 573 100,0

108,0

429 196

433 197

* Státy s vyspělou tržní ekonomikou

5 591 871

81,9

6 017 786 81,9

107,6

3 247 114

89,5

3 530 467 90,8

108,7

2 344 757 73,3

2 487 319 72,0

106,1

902 357

1 043 148

** Státy EU 28

5 101 652

74,7

5 492 563 74,8

107,7

2 981 971

82,2

3 239 811 83,3

108,6

2 119 681 66,2

2 252 752 65,2

106,3

862 290

987 059

z toho: Německo

1 995 972

29,2

2 159 890 29,4

108,2

1 161 238

32,0

1 261 876 32,4

108,7

834 734 26,1

898 014 26,0

107,6

326 504

363 862

Slovensko

473 508

6,9

525 527

7,2

111,0

304 113

8,4

347 510

8,9

114,3

169 395

5,3

178 017

5,2

105,1

134 718

169 493

** Státy ESVO

120 987

1,8

125 191

1,7

103,5

73 796

2,0

79 707

2,0

108,0

47 191

1,5

45 484

1,3

96,4

26 605

34 223

** Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou

369 232

5,4

400 032

5,4

108,3

191 347

5,3

210 949

5,4

110,2

177 885

5,6

189 083

5,6

106,3

13 462

21 866

9 025

0,1

10 439

0,1

115,7

5 350

0,1

6 408

0,2

119,8

3 675

0,1

4 031

0,1

109,7

1 675

2 377

z toho: Kanada

158 635

2,3

173 321

2,4

109,3

81 186

2,2

91 858

2,4

113,1

77 449

2,4

81 463

2,4

105,2

3 737

10 395

* Rozvojové země

USA

390 269

5,7

452 063

6,2

115,8

157 606

4,3

174 002

4,5

110,4

232 663

7,3

278 061

8,0

119,5

-75 057

-104 059

z toho: Brazílie

14 428

0,2

13 143

0,2

91,1

8 020

0,2

6 425

0,2

80,1

6 408

0,2

6 718

0,2

104,8

1 612

-293

Indie

27 373

0,4

29 698

0,4

108,5

12 313

0,3

13 304

0,3

108,0

15 060

0,5

16 394

0,5

108,9

-2 747

-3 090

Turecko

72 507

1,1

77 646

1,1

107,1

44 739

1,2

46 713

1,2

104,4

27 768

0,9

30 933

0,9

111,4

16 971

15 780

* Státy s tranzitivní ekonomikou

36 423

0,5

36 622

0,5

100,5

19 463

0,5

20 772

0,5

106,7

16 960

0,5

15 850

0,5

93,5

2 503

4 922

* Společenství nezávislých států

370 656

5,4

280 613

3,8

75,7

157 736

4,3

111 700

2,9

70,8

212 920

6,7

168 913

4,9

79,3

-55 184

-57 213

242 512

3,6

183 708

2,5

75,8

113 018

3,1

78 139

2,0

69,1

129 494

4,0

105 569

3,1

81,5

-16 476

-27 430

23 933

0,7

20 544

z toho: Rusko Ukrajina * Ostatní */

44 530

0,7

35 493

0,5

79,7

20 597

0,6

14 949

0,4

72,6

0,6

85,8

-3 336

-5 595

421 204

6,2

530 621

7,2

126,0

44 951

1,2

48 824

1,3

108,6

376 253 11,8

481 797 13,9

128,1

-331 302

-432 973

363 099 11,3

465 244 13,5

z toho: Čína

405 559

5,9

510 459

7,0

125,9

42 460

1,2

45 215

1,2

106,5

* Nespecifikováno

18 033

0,3

26 638

0,4

147,7

1 956

0,1

3 005

0,1

153,6

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

5 523 491

80,9

5 962 945 81,2

108,0

3 165 622

87,2

3 448 523 88,7

108,9

16 077

0,5

2 357 869 73,7

128,1

-320 639

-420 029

0,7

147,0

-14 121

-20 628

2 514 422 72,8

106,6

807 753

934 101

23 633

*/ ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ (údaje vč. dopočtů), tabulka MPO

7

Tranzitivní ekonomiky: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Kosovo, Makedonie, Srbsko 94


Do prioritních zemí klesl objem vývozu, naopak do zájmových zemí vzrostl


Ochlazení vzájemného obchodu se zeměmi Společenství nezávislých států se negativně promítlo do obchodu s prioritními zeměmi. Jejich podíl na českém exportu se opět snížil meziročně na 8,6 % a vývoz do těchto států klesl o 6,6 %, což představuje snížení objemu vyvezeného zboží o 23,5 mld. Kč. Lépe si však vedl export do zemí zájmu, jejichž podíl na celkovém vývozu se sice během roku nezměnil (5,6 %), avšak celkový objem vyvezeného zboží vzrostl o 8,7 %. To je v hodnotovém vyjádření oproti stejnému období předchozího roku o 17,4 mld. Kč více (viz. graf II.3.2.1).

Graf č. II.3.2.1 Uskupení zemí – export


Německo je tradičně tahounem českého exportu …

Na pozici našeho nejsilnějšího obchodního partnera se stabilně drží Německo, z teritoriálního hlediska pro ČR nejvýznamnější obchodní destinace. Jeho hospodářství ve druhé polovině roku bylo poznamenáno nejistotami ze zpomalování hospodářského růstu v Číně a v dalších rozvíjejících se ekonomikách, což se stihlo nepříznivě projevit i na našich vzájemných obchodních vztazích. Vývoz zboží do Německa sice meziročně posílil o 8,7 % na 1 261,9 mld. Kč, ale v porovnání s rokem 2014 bylo tempo jeho růstu poloviční (ale i dovozu s růstem o 7,6 %). Podíl na celkovém českém vývozu zboží Německo navýšilo na 32,4 % (o 0,4 p. b.), podíl na celkovém dovozu zůstal téměř nezměněn (26,0 %). Protože ČR více vyvezla, než dovezla, skončila bilance přebytkem ve výši 363,9 mld. Kč ve prospěch ČR, meziročně o 37,6 mld. Kč vyšším.

… obchodní bilance s ním dosáhla nejvyššího přebytku

Nejvyšší aktivum obchodní bilance se zbožím tedy dosahuje dlouhodobě Česká republika s Německem, druhé nejvyšší kladné saldo vykazuje obchod se Slovenskem. V roce 2015 jeho hodnota vzrostla oproti roku 2014 téměř dvojnásobně, o 34,8 mld. Kč na 169,5 mld. Kč. (viz tab. II.3.2.2). Pořadí zemí s nejvyššími přebytky se od roku 2008, kdy na pátém místě vystřídalo Belgii Rakousko, nemění.

95



Žebříček první pětice zemí, kam směřoval zahraniční obchod ČR, zůstává dlouhodobě beze změny. Na straně vývozů obhájilo druhou pozici Slovensko s 8,9% podílem, následované Polskem (5,8 %), Spojeným královstvím (5,3 %) a Francií (5,1 %). To platí i pro dovozy, kde se na druhé pozici opět umístila Čína (13,5 %), dále pak Polsko (7,9 %), Slovensko (5,2 %) a s 4,0% podílem Itálie (viz tabulka v příloze).

Tabulka č. II.3.2.2 Země s nejvyššími přebytky bilance obchodu se zbožím v roce 2015 Země

Bilance ZO (mld. Kč)

Meziroč. změna (mld. Kč)

Bilance ZO dle komoditních skupin SITC (mld. Kč) 0

1

2

3

4

5

-11,2 23,0

0,0 4,5

16,1 -2,3

-8,2 10,3

-0,2 0,4

-54,5 10,0

1,3 -1,8 2,2 -7,3

0,0 1,5 -0,1 -0,4

0,5 0,3 10,9 0,5

0,0 -0,4 4,6 0,0

0,0 0,0 1,5 -0,3

0,3 -3,1

0,1 0,1

0,0 -0,5

4,6 -0,9

6

7

8

9

17,3 285,4 13,0 51,0

81,3 22,3

0,4 2,5

-9,9 -18,1 -4,2 -5,9

12,3 2,8 2,1 1,8

96,9 83,6 30,7 39,3

14,6 13,6 10,0 3,9

0,2 0,0 -0,4

0,2 0,1

2,8 -13,3

2,0 2,9

20,2 39,8

-3,3 7,0

-0,2 0,1

Německo

363,9

37,4

Slovensko Spojené království Francie Rakousko Španělsko Maďarsko Belgie

169,5 132,7 92,6 56,3 41,2 31,2 30,6

34,8 16,8 11,1 -1,0 9,5 4,4 -1,8

Švédsko

29,3

4,1

0,2

0,4

0,0

-0,1

-0,2

-1,8

-1,7

22,4

5,9

0,0

Švýcarsko

26,3

1,0

0,0

0,1

-0,1

0,3

0,0

-6,2

4,6

25,2

2,8

-1,3

0,0

Pramen: ČSÚ Nejvyšší schodek obchodní bilance vykázal obchod s Čínou

Záporná bilance obchodu se zbožím je typická převážně pro obchod České republiky s asijskými zeměmi, ze kterých více dováží, než vyváží. Nejvyšším schodkem skončila bilance zahraničního obchodu s Čínou, a to 420,0 mld. Kč, který se meziročně prohloubil o 99,4 mld. Kč. Čína se na první pozici umisťuje od roku 2002, kdy na ní vystřídala Ruskou federaci. Do první trojice zemí s nejvyššími deficity se podařilo v roce 2015 vměstnat Polsku (jeho bilance se v roce 2012 překlopila do záporu, který od té doby stoupá). Zásluhu na tom mělo především prohloubení pasiva v obchodě s tržními výrobky, potravinami a živými zvířaty a ve skupině minerálních paliv. Do první pětky zemí se zápornou bilancí se prosadila Ruská federace (v roce 2014 byla osmá), především s přispěním rostoucího deficitu bilance minerálních paliv (viz tab. II.3.2.3).

96



Tabulka č. II.3.2.3 Země s nejvyššími schodky bilance obchodu se zbožím v roce 2015 Bilance ZO dle komoditních skupin SITC (mld. Kč)

Meziroč. změna (mld. Kč)

0

1

2

3

4

5

-420,0 -70,9

-99,4 -18,9

-1,8 0,0

0,1 0,0

1,9 0,2

0,0 0,1

0,0 0,0

-5,2 -22,9 -333,2 -58,8 -3,6 -9,9 -54,6 -3,1

-45,1 -35,0 -27,4 -25,5

-13,8 -3,4 -11,0 -5,5

-17,0 1,1 1,3 -0,5

-2,4 0,0 0,3 0,0

1,6 -12,3 1,7 0,0 -3,6 -77,6 -0,4 0,0

0,4 0,0 0,0 0,0

-0,5 -16,6 -1,6 -4,0 3,7 -1,4 0,4 -2,0

Malajsie

-24,0 -19,8

12,7 -5,3

0,0 0,1

0,0 0,0

0,0 -26,7 -0,8 0,0

0,0 0,0

0,2 0,5

Tchaj-wan

-17,5

1,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Irsko

-14,8

-4,6

-0,6

-0,5

0,0

0,0

0,0

Země Čína Korejská republika

Bilance ZO (mld. Kč)

Polsko Japonsko Ruská federace Thajsko Ázerbájdžán

6

7

8

9 0,0 0,0

7,6 -28,0 42,6 -20,4

-5,5 -5,2 7,2 -2,6

-0,4 0,9 0,0 0,0

0,5 -0,1

1,8 -18,2

0,2 -1,4

0,0 0,0

-0,4

-2,7

-13,3

-1,1

0,0

-5,5

0,5

-5,4

-3,4

0,0

Pramen: ČSÚ

II.3.3 Komoditní struktura Nejdůležitějším obchodním artiklem zůstávají stroje a dopravní prostředky

Z hlediska komoditní struktury nejvíce obchodovanou skupinou zboží zůstaly stroje a dopravní prostředky, které také v nejvyšší míře přispěly k dobrému výsledku českého zahraničního obchodu. V průběhu roku 2015 profitovaly ze silné zahraniční poptávky, jejich vývoz meziročně narostl o 7,9 % a svůj dominantní podíl na celkových vývozech navýšily meziročně o 0,4 p. b. na 55,4 %. Dalším nejvíce obchodovaným artiklem byly tržní výrobky (tzv. polotovary), kam patří celá řada výrobků z různých materiálů, a to od výrobků z kůže, pryže, papíru, korku, dřeva, přízí a tkanin až po výrobky ze železa, oceli, neželezných kovů, apod. Tato skupina svůj podíl na vývozech sice meziročně snížila o 0,6 p. b. na 15,9 %, její export však vzrostl o 3,0 %. Průmyslové spotřební zboží, třetí významná skupina zboží, zvýšilo svůj podíl na vývozech na 12,3 %, s meziročním růstem exportu o 11,3 %. Vývoz se zvýšil ve všech sledovaných komoditních skupinách s výjimkou surovin, které v návaznosti na globální pokles cen komodit na konci roku 2014 obrátily trend a v roce 2015 meziročně klesly o 3,3 %. Vývoj zahraničního obchodu, tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC, za rok 2015, znázorňuje tab. II.3.3.1.

Tabulka č. II.3.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd v roce 2015 Celkem

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Vývoz (podíl v %)

100,0

3,6

0,9

2,2

3,0

0,3

6,2

15,9

55,4

12,3

0,2

Dovoz (podíl v %)

100,0

5,0

0,7

2,2

6,7

0,3

11,4

17,2

45,3

11,1

0,3

Saldo 2015 (v mld. Kč)

433,2

-31,0

9,9

9,8 -114,9

3,2 -151,3

23,4 589,4

94,3

0,5

Saldo 2014 (v mld. Kč)

429,2

-28,3

7,5

8,7 -170,6

2,4 -130,6

36,9 613,3

90,7

-1,0

Meziroční změna salda

4,0

-2,7

2,4

1,0

0,7

-20,7 -13,5 -23,9

3,6

1,5

55,7

Pramen: ČSÚ Pozn.: 0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 - suroviny

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5- chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

97


Aktivum obchodu se stroji a dopravními prostředky dále vzrostlo


Nejvyšší kladné saldo obchodní bilance již tradičně vykázal obchod se stroji a dopravními prostředky. V roce 2015 však kleslo o 23,9 mld. Kč (viz tab. II.3.3.2), protože vyšší dovozní náročnost této skupiny zboží způsobila, že vývoz rostl výrazně pomaleji (meziročně o 7,9 %) než dovoz (o 13,1 %). Stroje a dopravní prostředky zároveň dosáhly nejvyšší absolutní meziroční přírůstek exportu (o 68,1 mld. Kč). Největší podíl na vývozech s meziročním růstem o 0,9 p. b. ve skupině strojů a dopravních prostředků měla silniční vozidla, jejichž podíl na celkovém vývozu návazně meziročně posílil o 83,3 mld. Kč. Nejvýznamnější podskupinou silničních vozidel byly opět osobní automobily. Dynamický nárůst jejich vývozu z roku 2014 (o 22,9 %) se sice už loni neopakoval, ale s meziročním růstem o 13,2 %, tj. na 415,7 mld. Kč, i tak zůstal silný a téměř dvojnásobně vysoký oproti celkovému vývozu zboží. Těžil stále z rostoucích prodejů na evropských automobilových trzích. Druhý absolutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu dosáhla ve skupině SITC 7 elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (o 33,0 mld. Kč) a zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku, která navýšila meziročně svůj export hodnotově o 23,5 mld. Kč.

Tabulka č. II.3.3.2 Vývoz, dovoz a saldo obchodní bilance strojů a dopravních prostředků (SITC 7) v roce 2015 Vývoz 2015 (mld. Kč) SITC 7 - celkem 71 - stroje a zařízení k výrobě energie 72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - kovozpracující stroje 74 - stroje a zřízení všeobecně užívané v průmyslu 75 - kancelářské stroje zařízení k automat.zprac.dat 76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 - silniční vozidla 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

2 154,8 103,5 95,4 30,5 259,6 263,5 215,6 388,1 767,3 31,2

Dovoz

Obchodní bilance

Podíl na Podíl na Podíl na Podíl na Meziroční Meziroční Meziroční vývozu celk. 2015 dovozu celk. 2015 změna změna změna skupiny vývozu (mld. Kč) skupiny dovozu (mld. Kč) (%) (%) (mld. Kč) (%) (%) (%) (%) 7,9 100,0 55,4 1 565,4 13,1 100,0 45,3 589,4 -23,9 -1,5 4,8 2,7 122,9 13,3 7,9 3,6 -19,4 -16,1 7,7 4,4 2,5 83,7 12,8 5,4 2,4 11,7 -2,7 5,9 1,4 0,8 29,9 16,9 1,9 0,9 0,6 -2,6 7,1 12,0 6,7 183,5 8,0 11,7 5,3 76,1 3,7 -2,4 12,2 6,8 238,7 13,5 15,2 6,9 24,8 -35,0 12,2 10,0 5,5 220,3 30,3 14,1 6,4 -4,6 -27,8 9,3 18,0 10,0 341,7 7,1 21,8 9,9 46,4 10,5 12,2 35,6 19,7 333,6 16,2 21,3 9,7 433,6 36,8 0,2 1,4 0,8 11,1 -45,2 0,7 0,3 20,1 9,2

Pramen: ČSÚ

Největší pasivum, i když meziročně nižší, zaznamenala minerální paliva

Pokles cen ropy a plynu na světových trzích se zasloužil o snížení pasiva bilance obchodu s minerálními palivy, meziročně o 55,7 mld. Kč na 114,9 mld. Kč. Objem deficitu u této komodity z dlouhodobého pohledu patří k nejvyšším. Jeho pokles, nastoupený v roce 2014, pokračoval i v roce 2015 a příznivě ovlivnil celkovou bilanci obchodu se zbožím. Dovoz minerálních paliv rostl sice pomaleji než vývoz, (meziročně o 6,7 %), ale jeho hodnota byla daleko vyšší (231,6 mld. Kč). Vývoz stoupl o 18,1 % na 116,6 mld. Kč. Vývoj ceny ropy znázorňuje graf II.3.3.1. Negativně ovlivnilo celkovou bilanci narůstající pasivum obchodu s chemikáliemi, meziročně o 20,7 mld. Kč na 151,3 mld. Kč, když dovoz vzrostl hodnotově o 21,0 mld. Kč, tj. o 5,7 %, kdežto vývoz pouze o 0,3 mld. Kč, tj. o 0,1 %.

98



Graf č. II.3.3.1 Ceny ropy na světových trzích v letech 2012 – 2015 (USD/barel) 140 120

USD/barel

100 80 60 40

Ropa Brent

9/2015

11/2015

7/2015

5/2015

3/2015

1/2015

9/2014

11/2014

7/2014

5/2014

3/2014

1/2014

11/2013

9/2013

7/2013

5/2013

3/2013

1/2013

9/2012

11/2012

7/2012

5/2012

3/2012

0

1/2012

20

Ropa WTI


II.3.4 Zahraniční obchod EU Zahraniční obchod EU těžil z oživení a rostl

8

Výsledky zahraničního obchodu Evropské unie jako celku se v roce 2015 zlepšily8, za vydatné podpory slabého eura a celosvětově nízkých cen energetických komodit, a to navzdory diferencovaným výkonům ekonomik členských států, strukturálním problémům eurozóny, pokračujícím sankcím uplatňovaným Evropskou unií v souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí a nejistotám, kterým čelily země během roku v důsledku řeckých problémů a uprchlické krize. Zahraniční obchod se zbožím těžil ze zvýšení hospodářské aktivity Evropské unie, vývoz oproti stejnému období předchozího roku vzrostl o 5,1 %, tj. o 87,6 mld. eur, dovoz o 2,0 %, tj. o 34,6 mld. eur, takže celkový obrat zahraničního obchodu za rok 2015 meziročně stoupl o 122,2 mld. eur na 3 517,1 mld. eur. Rychlejší růst vývozů než dovozů měl přímý vliv na bilanci zahraničního obchodu celého uskupení, která se meziročně zlepšila o 53,0 mld. eur a za rok 2015 vykázala kladné saldo ve výši 64,2 mld. eur. Vývoj zahraničního obchodu Evropské unie znázorňuje graf II.3.4.1.

V analýze zahraničního obchodu EU jsou obsaženy údaje podle stavu k 24. 3. 2016, které budou ještě zpřesňovány. 99



Graf č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU28 v letech 2012 – 2015 20

20

15

15

10 10

mld. EUR

5 0

5

-5

% 0

-10 -15

-5

-20 -10

saldo (v mld. EUR)

vývoz (meziroční změna v %)

XI/15

IX/15

V/15

VII/15

III/15

I/15

XI/14

IX/14

VII/14

V/14

III/14

I/14

XI/13

IX/13

VII/13

V/13

I/13

III/13

XI/12

IX/12

VII/12

V/12

III/12

-30

I/12

-25

-15

dovoz (meziroční změna v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO Dominantní postavení ve vývozu EU měly stroje a dopravní prostředky

Ve vývozu Evropské unie dominovaly výrobky zpracovatelského průmyslu, z nichž největším tahounem byly tradičně stroje a dopravní prostředky. Emisní skandál automobilky Volkswagen, který ji postihl ve druhé polovině roku 2015, tak neměl na výrobu v zemích EU prakticky žádný výraznější dopad. V roce 2015 se celkový objem vývozu a dovozu strojů a dopravních prostředků meziročně zvýšil o 118,3 mld. eur na 1 287,2 mld. eur a jejich podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu se zbožím zemí Evropské unie se navýšil na 36,6 %. Na celkovém vývozu se podílely 42,0 % a na dovozu 31,0 % a zároveň vykázaly nejvyšší kladné saldo obchodní bilance ve výši 218,0 mld. eur, které se však ve srovnání s předchozím rokem snížilo vlivem vyššího růstu dovozu než vývozu. Naopak nejvyšší deficit, ve výši 243,2 mld. eur, měla minerální paliva, díky propadu cen energetických komodit se však meziročně snížil. Mezi další nejvíce obchodované komodity, zastoupené v celkovém obchodu Evropské unie (viz tab. II.3.4.1), patřily v roce 2015 chemikálie (s podílem 14,2 %), průmyslové spotřební zboží (13,4 %) a minerální paliva (11,8 %).

100



Tabulka č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU28 podle skupin zboží (meziroční srovnání v mld. EUR) Klasifikace SITC 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Celkem

2014 78,8 28,8 39,0 109,5 4,3 278,8 198,8 709,5 187,8 67,7

Vývoz Mezir. 2015 změna (%)

Podíl (%)

2014 90,7 7,7 64,4 444,3 8,4 165,4 172,7 459,4 235,5 43,2

81,9 31,3 38,5 85,2 4,7 315,0 199,1 752,6 204,3 77,9

104,0 108,8 98,7 77,8 110,2 113,0 100,1 106,1 108,8 115,1

4,6 1,7 2,2 4,8 0,3 17,6 11,1 42,0 11,4 4,4

1 703,0 1 790,7

105,1

100,0

Dovoz Mezir. 2015 změna (%)

Saldo Podíl (%)

2014

2015

99,6 8,5 63,1 328,4 8,9 185,1 183,6 534,6 267,5 47,3

109,7 111,3 98,0 73,9 106,0 111,9 106,3 116,4 113,6 109,3

5,8 0,5 3,7 19,0 0,5 10,7 10,6 31,0 15,5 2,7

-11,9 21,1 -25,4 -334,8 -4,1 113,4 26,1 250,0 -47,7 24,5

-17,6 22,8 -24,6 -243,2 -4,2 129,9 15,5 218,0 -63,2 30,7

1 691,9 1 726,5

102,0

100,0

11,1

64,2

Pramen: Eurostat Pozn.: 0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 - suroviny

Nejvíce se na zahraničním obchodu EU podílelo Německo

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5- chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

Vzhledem k největší ekonomické síle Německa na evropském kontinentu není překvapením, že tato země jako hlavní ekonomický tahoun Evropy přispěla opět v největší míře k objemu celkového zahraničního obchodu zemí Evropské unie. Na vývozech Evropské unie se německá ekonomika podílela 28,2 % a na dovozech 18,8 %. První desítka zemí s největším exportem a importem zůstává v posledních letech neměnná. Na straně vývozů se dlouhodobě drží na druhém místě Spojené království, které se vypracovalo na druhou největší ekonomiku v Evropě (viz graf II.3.4.2). České republice se v roce 2015 podařilo postoupit o jednu příčku výš a umístit se s 1,3% podílem na třináctém místě. Z hlediska dovozů figuruje v žebříčku zemí na druhé pozici v delším časovém horizontu opět Spojené království, po něm následuje Nizozemsko ( viz graf II.3.4.3). Česká republika se od roku 2011 drží na jedenáctém místě, v roce 2015 její podíl na celkových dovozech činil 1,7 %.

101



Graf č. II.3.4.2 Podíl vybraných zemí na vývozu EU28 v roce 2015


Graf č. II.3.4.3 Podíl vybraných zemí na dovozu EU28 v roce 2015


102



II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky Vnitřní obchod pokračoval v růstu …

Výsledky maloobchodu za rok 2015 potvrdily, že spotřebitele neopustila důvěra v ekonomiku a chuť utrácet. Maloobchodní tržby si proto udržely velmi slušné tempo růstu, nastoupené v roce 2014 a v roce 2015 ještě zrychlily, meziročně na 6,3 % v b. c., resp. na 7,6 % v s. c. Spotřebitelské poptávce se nadále dařilo, k růstu maloobchodu přispěl jak rostoucí výkon ekonomiky, tažený právě vysokou poptávkou domácností, tak i pokračující příznivý vývoj na trhu práce. Pokles nezaměstnanosti, růst reálných mezd spolu s nízkou inflací a příznivými cenami řady spotřebního zboží, vedly k dalšímu zlepšení finanční situace domácností, což se odrazilo v ochotě spotřebitelů více spotřebovávat. Domácnosti vydávaly za nákupy větší množství peněz než před rokem a jejich spotřeba se stala nejen hlavním faktorem růstu maloobchodních tržeb, ale i jedním z hlavních pilířů domácího ekonomického růstu. Potvrzuje se, že čeští spotřebitelé dohánějí ve spotřebě to, co v období posledních recesí zameškali. Vyšší důvěra spotřebitelů se odrazila také v růstu konečné spotřeby domácností, meziročně o 3,0 % v b. c., což je v hodnotovém vyjádření zvýšení o 60,7 mld. Kč na 2 102,2 mld. Kč v roce 2015.

… indikátor důvěry spotřebitelů se pohyboval v kladných hodnotách

O pozitivní náladě vypovídaly již výsledky konjunkturálních průzkumů. Indikátor důvěry spotřebitelů, který se v říjnu 2014 překlopil do kladného pásma, se po celý rok 2015 pohyboval v plusových hodnotách (v relaci k průměru bazického roku 2005). Ve srovnání s předchozím rokem dosáhl výrazného zlepšení a v prosinci roku 2015 se důvěra spotřebitelů hodnotou 7,4 % dostala na nejvyšší úroveň od března 2007 a zároveň nejvyšší za celou dobu sledování.

Nižší růst disponibilních příjmů domácností než jejich spotřeby vedl ke snížení úspor

Vývoj tržeb maloobchodu je závislý nejen na důvěře spotřebitelů v ekonomiku, ale především na vývoji příjmů domácností (hrubé peněžní příjmy domácností vzrostly v roce 2015 meziročně o 2,3 %). Na ně však kromě růstu mezd působí řada dalších faktorů. Po úhradě běžných výdajů zůstává domácnostem disponibilní důchod, určený buď k úhradě konečné spotřeby, či k tvorbě úspor. Disponibilní důchod domácností v roce 2015 zvýšil meziroční tempo růstu na 2,4 %, což v absolutních hodnotách znamená navýšení o 54,6 mld. Kč na 2 314,4 mld. Kč. Na jeho růst, který byl nižší než růst konečné spotřeby, reagovaly domácnosti zpomalením tvorby úspor, které se snížily meziročně o 2,4 %, tj. o 6,2 mld. Kč, na 247,5 mld. Kč.

Maloobchodní tržby vzrostly na nejvyšší úroveň od roku 2007

Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47) ve stálých cenách se v roce 2015 dostaly se na nejvyšší hodnotu od roku 2007, když se meziročně zvýšily v průměru o 7,6 % (v roce 2007 vzrostly o 10,0 %), a to po 5,5% růstu v roce 2014. Růst tržeb se po celý rok pohyboval nad pětiprocentní hranicí s výjimkou měsíce srpna, kdy tržby stouply o 4,5 %. Nejprudší tempo růstu, a to 11,1%, dosáhly v červnu 2015 (viz graf č. I.4.1.1).

103



Graf č. II.4.1.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, stálé ceny, meziroční změny v %) 10 8 6 4 % 2 0 -2 -4 -6 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 2011

2012

2013

2014

Běžné ceny

2015

Stálé ceny


Růst maloobchodu táhl opět motoristický segment …

Maloobchod táhly vzhůru především tržby motoristického segmentu (CZ-NACE 45), tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel. Jejich meziroční tempo růstu (ve stálých cenách) však mírně zpomalilo, z 11,8 % v roce 2014 na 11,5 % v roce 2015. Dvouciferné hodnoty růstu si tento segment připsal ve třech čtvrtletích roku, výjimkou bylo třetí čtvrtletí, kdy se tržby zvýšily meziročně o 8,0 %. Prodeje nových osobních automobilů navázaly na příznivý trend započatý ve druhé polovině roku 2013 a především pak v průběhu roku 2014, kdy vlivem vyšší poptávky obyvatelstva i firemního sektoru došlo k jejich prudkému oživení. Mimo to byl motoristický segment také kladně ovlivněn nákupy nerezidentů a reexporty.

… tržby samotného maloobchodu zrychlily růst, …

Samotný maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) zrychlil meziroční tempo růstu tržeb na 5,9 % z 2,9 % dosažených v roce 2014. Tržby obchodu bez motoristického segmentu stoupaly v průběhu celého roku 2015 vyšším tempem než před rokem. S tím korespondoval vývoj tržeb maloobchodu kromě prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3), které zvýšily růst meziročně v průměru na 5,6 %, z 3,1 % v roce 2014, což odpovídalo současné dobré finanční situaci domácností i trendům spotřebitelského chování.

Tabulka č. II.4.1.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) 2012 2.Q 3.Q

4.Q 1.-4.Q 1.Q

2013 2.Q 3.Q

0,9 2,6 0,2 0,1

-2,2 -3,0 -1,9 -4,3

-1,1 -2,2 -0,6 0,4

-1,7 -3,9 -0,8 -1,5

-1,1 -1,7 -0,8 -1,4

-2,7 -7,5 -0,7 -2,0

0,4 4,0 -1,2 -0,5

0,2

-1,5

-0,8

-0,8

-0,7

-0,5

-1,3

1.Q Maloobchod včetně motoristického segmentu (CZ-NACE 45 + 47) Obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45) Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) Prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) Maloobchod kromě pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

4.Q 1.-4.Q 1.Q

2,9 3,8 9,2 11,3 0,5 1,1 -4,1 -1,3 1,2

1,4

1,2 7,0 4,2 18,6 0,0 2,3 -2,0 2,1 0,3

2,4

2014 2.Q 3.Q

4.Q 1.-4.Q 1.Q

4,7 5,7 8,2 13,8 3,2 2,4 1,6 1,8

4,7 7,9 3,5 1,3

3,5

3,7

2,5

2015 2.Q 3.Q

5,5 7,9 8,3 11,8 11,2 13,8 2,9 6,4 5,7 1,7 9,9 6,0 3,1 5,9 5,7

4.Q 1.-4.Q

5,9 8,3 8,0 12,7 4,9 6,4 5,8 10,6 4,7 5,9

Pramen: ČSÚ

104

7,6 11,5 5,9 8,0 5,6


… nejvíce však tržby za prodej pohonných hmot, …


Tržby za prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) po celý rok rostly výrazně vyšším tempem, než tomu bylo před rokem. V průměru za rok 2015 vzrostly meziročně o 8,0 % (v roce 2014 jen o 1,7 %). Tento trend byl výsledkem pokračujícího propadu světových cen minerálních paliv a zejména ropy, který se se zpožděním promítal do cen pohonných hmot. Ty se snížily již ve 4. čtvrtletí 2014 a v průběhu roku 2015 tento pokles ještě prohloubily. Nižší ceny současně pozitivně stimulovaly spotřebitelskou poptávku, protože mnoho řidičů díky levnějším pohonným hmotám více využívalo svá vozidla, což se zároveň odrazilo ve vyšším objemu prodeje pohonných hmot (viz graf č. II.4.1.2).

Graf č. II.4.1.2 Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %) 20 15 10 5

%

0 -5 -10 -15 -20 -25 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 2011

2012

2013

Objem prodeje

2014

2015

Ceny


… růst tržeb za potravinářské zboží vzrostl na úroveň roku 2007

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11 + 47.2) zvýšil meziroční růst tržeb na úroveň roku 2007, tj. na 3,9 %. Z toho je patrné, že chuť nakupovat české spotřebitele rozhodně neopustila, naopak začali více utrácet i za potraviny. Tomu napomohl i další pokles cen potravin, za které sice oproti průměru roku 2005 běžný spotřebitel zaplatil v roce 2015 o 31,8 % více, avšak v roce 2014 to bylo o 33,2 % více. Ještě více však rostl prodej nepotravinářského zboží (CZ-NACE 47.19 + 47.4 až 47.9), meziročně o 6,8 %, proti 4,5% růstu v roce 2014.

Nejvyšším tempem rostl prodej počítačových a komunikačních zařízení a výrobků pro kulturu a rekreaci

K celkovému pozitivnímu vývoji maloobchodu přispěl především maloobchod s počítačovým a komunikačním zařízením ve specializovaných prodejnách (CZNACE 47.4), který po vysokých meziročních tempech dosahovaných po celý rok 2014 (v průměru o 16,4 %), v roce 2015 už postupně vyčerpával potenciál růstu a zbrzdil jeho meziroční tempo růstu v průměru na 10,0 %. Ve specializovaných prodejnách naopak akceleroval maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci (CZ-NACE 47.6), který téměř zdvojnásobil tempo růstu na 8,1 % (ze 4,4 % v roce 2014). Tržby se zvýšily též v maloobchodě s výrobky převážně pro domácnost 105



(CZ-NACE 47.5), a to o 5,9 % (ze 4,3 % v roce 2014). Naopak meziroční tempo růstu zpomalil maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím (CZ-NACE 47.71 + 47.72), na 1,8 % z 3,5 % dosažených v roce 2014. Zvolnění lze připsat na vrub růstu cen v tomto segmentu, protože většina zboží pochází z dovozu a slabá koruna tyto dovozy prodražuje. Výrazně si polepšil maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím (CZ-NACE 47.73 až 47.75) ve specializovaných prodejnách. Tržby se zde po dvou letech poklesu vrátily k růstu a v průměru za celý rok 2015 stouply meziročně o 5,6 %, z toho u farmaceutického a zdravotnického zboží (CZ-NACE 47.73 + 47.74) o 4,1 %. Prodej mimo prodejny, stánky a trhy si udržel vysoký růst, naopak prodeje ve stáncích a na trzích opět klesaly

Velmi dobře si vedly prodeje mimo prodejny, stánky a trhy (CZ-NACE 47.9), kde si poslední tři roky růst tržeb drží přibližně stejné tempo a v roce 2015 si prodejci na tržbách polepšili meziročně o 16,2 %. Dvouciferné růsty tržeb evidují pravidelně od 1. čtvrtletí 2013 a 20,3% růst tržeb z 1. čtvrtletí 2015 byl dokonce nejvyšší dosažený od 2. čtvrtletí 2008. Naproti tomu se nevedlo prodejcům ve stáncích a na trzích (CZ-NACE 47.8), kterým se nepodařilo udržet slibně nastartovaný růst v 1. a 2. čtvrtletí 2015 a jejichž tržby vykázaly další meziroční snížení, tentokrát však mírnější jen o 0,3 %. Tomuto segmentu maloobchodu se nedaří vymanit z propadu, který trvá od roku 2008, kdy začal ztrácet na popularitě, a jeho vyhlídky do budoucna jsou tak méně příznivé.

Tržby internetových prodejců si zachovaly dvouciferná tempa růstu

Nejrychleji rostoucím segmentem byl tradičně prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb (CZ-NACE 47.91), který se zvýšil meziročně o 19,7 %, což je sice méně než v roce 2014, kdy tržby vzrostly o 21,6 %, ale i tak se opět těšil z dynamických dvouciferných růstů. To potvrzuje, že důvěra v elektronické obchody je silná a nakupování po internetu mají Češi stále v oblibě. Tomu napomáhá široký sortiment a dobrá dostupnost prodávaného zboží, rychlost prodeje, časová úspora a pohodlí při nákupu z domova, relativní bezpečnost při e-platbách, apod. Prodejní ceny v přijatelných hladinách udržovala silná konkurence mezi poskytovateli služeb, kteří navíc poskytovali kupujícím různé akční pobídky či doplňkové služby zdarma. Okruh spotřebitelů různých věkových kategorií, využívajících moderní komunikační technologie ke svým nákupům, se postupně rozšiřuje. Počítač se stal běžnou výbavou téměř tří čtvrtin (73 %9) českých domácností, z nichž všechny mají přístup k internetu. Nakupuje se napříč všemi sortimenty, jen v poslední době často propagované objednávání potravin s doručením do domu se v tuzemsku zatím příliš velké oblibě netěší (nabízených služeb supermarketů využily v roce 2015 pouze tři osoby ze sta).

II.4.2 Vnitřní obchod v EU Maloobchod v EU i v eurozóně pokračoval v růstu

9

Obrat maloobchodu v roce 2015 pokračoval v růstu jak v zemích Evropské unie, tak i v zemích eurozóny. Oživení maloobchodu bylo spojené mj. s celkově příznivou spotřebitelskou náladou a navíc evropské domácnosti dostaly nový impuls v podobě levnějších pohonných hmot, které vzhledem k významnému podílu ve spotřebním koši znamenaly značnou úsporu v jejich peněženkách. V zemích Evropské unie zlepšil maloobchod svůj výsledek meziročním růstem o 1,7 % z 1,3 % dosažených v roce 2014. Ještě výrazněji přidal obrat v eurozóně, který zrychlil dynamiku více než dvojnásobně, takže růstem o 1,6 % téměř dostihl

Údaj ČSÚ k listopadu 2015 106



EU. Nejvyšší meziroční hodnoty růstu ze všech zemí v rámci skupiny vykázala Malta (+6,5 %), čímž sesadila z vedoucí pozice Lucembursko (+5,8 %), oblíbenou nákupní destinaci mezi obyvateli sousedních zemí. Dalšími zeměmi, které se v tomto období velkou měrou zasloužily o celkový rozmach maloobchodu v EU, byly Rumunsko (+5,0 %), Švédsko (+4,7 %) a Polsko (+4,0 %). Česká republika si meziročně polepšila o jedno místo v žebříčku zemí a umístila se na sedmém místě s +3,4 %, což je ale údaj nižší, než uvádí ve svém šetření Český statistický úřad a je způsoben mimo jiné vlastními dílčími výpočty a dopočty Eurostatu. Zvýšení maloobchodního obratu vyšší než dvě procenta ročně vykázaly také Maďarsko, Estonsko, Německo (+2,9 %), Chorvatsko, Litva, Irsko a Lotyšsko. Naopak meziroční pokles maloobchodu zaznamenalo Řecko (-2,9 %), následované Slovinskem (-2,3 %), Bulharskem (-2,0 %), Finskem (-0,9 %), Kyprem (-0,2 %) a Portugalskem (-0,1 %). Meziroční srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropské unii je znázorněno v grafu č. II.4.2.1.

Graf č. II.4.2.1 Indexy obratu prodeje v maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změna v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní) 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0

% 0,0 -2,0 Greece

Slovenia

Finland

Bulgaria

Cyprus

Portugal

Belgium

Italy

United Kingdom

France

Denmark

Slovakia

2015

Netherlands

2014

Spain

Austria

Latvia

Ireland

Lithuania

Croatia

Estonia

Germany

Czech Republic

Hungary

Poland

Sweden

Romania

Luxembourg

Malta

-4,0


Indexy důvěry spotřebitelů v EU a v eurozóně si opět polepšily

Důvěra spotřebitelů jak v Evropské unii, tak i v eurozóně se v průměru za tato uskupení v průběhu roku 2015 zlepšovala. Indikátor se sice stále pohyboval pod dlouhodobým průměrem, ale pro země evropské osmadvacítky se podle údajů Eurostatu v roce 2015 meziročně zvýšil z průměrné hodnoty minus 6,8 bodu v roce 2014 na minus 4,3 bodu, pro země eurozóny z minus 10,0 bodů na minus 6,2 bodu. Kladný trend však nebyl patrný ve všech zemích, naopak v Německu se spotřebitelská důvěra v druhé polovině roku začala pozvolna vytrácet. Mohly za to obavy nejen o vývoj globální ekonomiky, ale především uprchlická vlna mířící do Německa a s tím spojené obavy z růstu nezaměstnanosti a nejistota, jak se podaří zemi vyrovnat s rostoucím počtem uprchlíků. Německý index se tak překlopil do záporného pásma a jeho průměrná hodnota za celý rok 2015 byla minus 0,2 % (v roce 2014 +1,1 bodu). Mírné meziroční zlepšení zaznamenalo Slovensko, z minus 12,5 na minus 12,0 bodu (viz graf č. II.4.1.2).

107



Graf č. II.4.2.2 Index důvěry spotřebitelů v EU28 10,0 5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -20,0 -25,0 -30,0 -35,0 -40,0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 2013 Eurozóna Důvěra spotřebitelů ČR Důvěra spotřebitelů Slovensko

2014

2015 Důvěra spotřebitelů EU28 Důvěra spotřebitelů Německo


108



TABULKOVÁ PŘÍLOHA

109


OBSAH


Strana

I.

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

111

II.

PRŮMYSL

118

III.

STAVEBNICTVÍ

120

IV.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

121

V.

VNITŘNÍ OBCHOD

126

110



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál

, Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Průměrná měsíční mzdaxxx/ (meziroční změna v %) nominální reálná

2013 4 077,3 -0,5 2 001,5 0,7 801,5 2,3 28,4 4,0 1 024,7 -2,8 -15,1 3 150,6 0,0 2 914,2 0,1 236,3

0,1 -1,5

1.Q 1 052,1 2,1 505,1 1,1 203,7 1,4 7,2 1,6 261,5 0,7 -6,5 884,7 11,7 803,8 11,3 81,0

3,2 3,0

2.Q 1 061,2 2,1 509,0 1,3 206,1 2,5 7,2 1,5 264,6 2,9 7,0 882,6 8,7 815,4 11,7 67,2

2,1 1,9

1.-2. Q

2014 3.Q

1.-3.Q

2 113,3 2,1 1 014,1 1,2 409,8 1,9 14,5 1,5 526,3 1,8 0,5 1 767,3 10,1 1 619,2 11,5 148,1

1 069,8 2,3 511,3 1,4 206,0 0,6 7,2 0,5 267,8 2,7 7,1 894,9 7,8 824,6 8,3 70,4

3 183,2 2,2 1 525,4 1,3 615,9 1,5 21,7 1,2 794,1 2,1 7,6 2 662,3 9,3 2 443,8 10,4 218,5

2,7 2,5

1,6 1,0

2,3 2,0

4.Q 1 078,0 1,4 516,3 2,0 212,3 2,7 7,3 -0,4 271,5 2,0 2,6 909,9 7,5 841,8 8,3 68,0

2,2 1,7

1.-4.Q

1.Q

4 261,1 2,0 2 041,7 1,5 828,2 1,8 29,0 0,8 1 065,6 2,0 10,2 3 572,1 8,9 3 285,6 9,9 286,5

1 107,6 3,9 519,0 2,7 211,3 2,1 7,3 0,2 274,3 3,7 17,4 949,5 7,3 871,2 9,1 78,3

2,3 1,9

2,3 2,2

2.Q 1 115,9 4,5 525,9 2,9 214,2 2,7 7,3 0,0 291,6 8,6 15,1 946,3 7,3 884,5 8,3 61,8

3,4 2,7

1.-2. Q

2015 3.Q

1.-3.Q

2 223,6 4,2 1 044,9 2,8 425,4 2,4 14,6 0,1 565,9 6,1 32,5 1 895,8 7,3 1 755,7 8,7 140,1

1 124,8 4,6 527,3 3,0 217,9 4,5 7,3 -1,0 296,0 9,6 7,0 939,7 7,1 870,3 7,9 69,4

3 348,3 4,3 1 572,2 2,9 643,3 3,1 21,9 -0,2 861,9 7,3 39,5 2 835,5 7,2 2 626,0 8,4 209,5

2,9 2,5

3,7 3,3

3,2 2,8

4.Q

1.-4.Q

1 127,5 4,0 530,9 2,9 218,0 1,8 7,3 -0,7 293,2 7,8 -1,1 951,1 7,2 872,0 7,0 79,2

4 475,8 4,3 2 103,2 2,9 861,3 2,8 29,2 -0,4 1 155,2 7,4 38,4 3 786,6 7,2 3 498,0 8,1 288,6

3,9 3,8

3,4 3,1

Pramen: ČSÚ x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

111



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách, sezónně upravená data, změna v %)

Q1

mezičtvrletně

meziročně

2015

2015

Q2

Q3

Q4

Q1

Q2

Q3

Q4

Irs ko

.

.

.

.

7,7

7,1

7,2

9,2

Ma l ta

1,2

2,0

1,4

1,1

6,2

6,9

6,5

5,7

Švéds ko

0,9

1,2

1,0

1,3

3,0

4,1

4,1

5,0

Sl ovens ko

.

.

.

.

2,9

3,4

3,7

4,3

Pol s ko

1,0

0,6

1,0

1,5

3,8

3,1

3,3

4,3

Čes ká republ i ka

2,4

1,0

0,7

0,0

3,9

4,5

4,6

4,0

Rumuns ko

1,3

-0,2

1,5

1,1

4,3

3,4

3,6

3,7

Špa něl s ko

0,9

1,0

0,8

0,8

2,7

3,3

3,5

3,3

Sl ovi ns ko

0,7

0,8

0,4

0,6

2,8

2,7

2,6

3,3

Ma ďa rs ko

0,8

0,5

0,6

1,0

3,5

2,7

2,4

3,2

Bul ha rs ko

0,9

0,6

0,7

0,7

3,3

2,8

3,0

2,9

Lucemburs ko

-1,2

1,8

1,2

1,1

4,9

5,9

5,8

2,9

Lotyš s ko

0,5

1,2

0,9

-0,3

1,8

2,8

3,5

2,7

Kypr

1,1

0,8

0,4

0,4

0,2

1,4

2,3

2,5

Německo

0,4

0,4

0,3

0,3

1,3

1,6

1,7

2,1

EU-28

0,6

0,5

0,4

0,4

1,7

1,9

2,0

2,0

Chorva ts ko

0,3

0,9

1,4

-0,5

0,5

1,2

2,8

1,9

Li tva

0,3

0,6

0,5

0,5

1,3

1,4

1,7

1,9

Spojené krá l ovs tví

0,5

0,6

0,4

0,6

2,3

2,2

3,0

1,8

eurozóna

0,6

0,4

0,3

0,3

1,4

1,7

1,7

1,8

Bel gi e

0,3

0,5

0,2

0,5

1,2

1,5

1,3

1,6

Hol a nds ko

0,6

0,2

0,2

0,3

2,5

1,9

2,0

1,6

Fra nci e

0,7

0,0

0,4

0,3

1,1

1,2

1,2

1,4

Portuga l s ko

0,5

0,4

0,1

0,2

1,6

1,5

1,5

1,3

Ra kous ko

0,7

0,3

0,0

0,2

0,5

0,9

1,0

1,1

Itá l i e

0,4

0,3

0,2

0,1

0,2

0,9

0,8

1,1

Fi ns ko

0,4

0,5

-0,2

0,2

0,1

0,8

0,3

1,0

Es tons ko

-0,7

0,5

0,1

0,9

1,1

1,5

1,0

0,7

Dá ns ko

0,6

0,4

-0,6

0,1

1,3

2,3

0,7

0,4

Řecko

0,0

0,3

-1,2

0,1

0,3

1,3

-1,7

-0,7

Pramen: Eurostat, ČSÚ

112



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Nezaměstnanost podle krajů k 31.12.2014

Kraj

k 31.12.2015

k 29.2.2016 počet počet podíl počet počet podíl podíl uchazečů volných nezaměstnaných uchazečů volných nezaměstnaných nezaměstnaných o zaměst- pracovních na obyvatelstvu o zaměst- pracovních na obyvatelstvu na obyvatelstvu nání míst v% nání míst v% v%

Praha

43 499

9 426

5,0

37 218

15 016

4,2

4,2

Středočeský

56 674

8 215

6,4

48 102

13 551

5,4

5,4

Jihočeský

27 645

3 631

6,2

22 576

6 867

5,1

5,5

Plzeňský

22 641

4 927

5,7

18 587

8 458

4,6

4,7

Karlovarský

17 290

1 648

8,2

14 896

3 277

7,1

7,1

Ústecký

60 824

3 488

10,7

50 778

5 598

8,9

9,2

Liberecký

23 496

3 596

7,7

19 507

5 947

6,4

6,4

Královéhradecký

23 866

2 769

6,4

18 574

3 932

5,0

5,0

Pardubický

21 938

3 465

6,2

18 075

6 168

5,1

5,4

Vysočina

25 532

2 089

7,4

21 268

3 588

6,2

6,4

Jihomoravský

66 203

4 523

8,2

56 032

8 097

7,0

7,1

Olomoucký

38 990

2 814

8,8

31 058

5 912

7,0

7,2

Zlínský

29 439

2 749

7,4

23 874

5 810

6,0

6,1

Moravskoslezský

83 877

5 399

9,8

72 573

10 324

8,6

8,5

541 914 58 739 7,5 MPO - odbor ekonomických analýz

453 118

102 545

6,2

6,3

Celkem ČR Pramen: MPSV

113



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Srovnání vývoje spotřebitelských cen v ČR, vybraných zemích EU a USA (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

1

2

3

4

5

2015 6

7

8

9

10

11

12

ČR

1,6

2,1

3,0

6,3

0,6

1,2

2,1

3,5

1,4

0,4

-0,1

-0,1

0,1

0,5

0,7

0,9

0,4

0,2

0,3

0,1

0,0

-0,1

Eurozóna

2,2

2,2

2,1

3,3

0,3

1,6

2,7

2,5

1,3

0,4

-0,6

-0,3

-0,1

0,0

0,3

0,2

0,2

0,1

-0,1

0,1

0,1

0,2

EU

2,2

2,2

2,3

3,7

1,0

2,1

3,1

2,6

1,5

0,5

-0,5

-0,3

-0,1

0,0

0,3

0,1

0,2

0,0

-0,1

0,0

0,1

0,2

Belgie

2,5

2,3

1,8

4,5

0,0

2,3

3,4

2,6

1,2

0,6

-0,6

-0,4

-0,1

0,4

0,8

0,9

0,9

0,8

0,9

1,2

1,4

1,5

Irsko

2,2

2,7

2,9

3,1

-1,7

-1,6

1,2

1,9

0,5

0,3

-0,4

-0,4

-0,2

-0,3

0,2

0,4

0,2

0,2

-0,1

-0,1

-0,1

0,2

Maďarsko

3,5

4,0

7,9

6,0

4,0

4,7

3,9

5,7

1,7

0,0

-1,4

-1,0

-0,5

0,0

0,6

0,7

0,5

0,1

-0,1

0,2

0,6

1,0

Německo

1,9

1,8

2,3

2,8

0,2

1,2

2,5

2,1

1,6

0,8

-0,3

0,0

0,2

0,3

0,6

0,2

0,1

0,1

-0,1

0,2

0,2

0,2

Polsko

2,2

1,3

2,6

4,2

4,0

2,7

3,9

3,7

0,8

0,1

-1,0

-1,3

-1,2

-0,9

-0,6

-0,5

-0,5

-0,4

-0,7

-0,6

-0,5

-0,4

Portugalsko

2,1

3,0

2,4

2,6

-0,9

1,4

3,6

2,8

0,4

-0,2

-0,4

-0,1

0,4

0,5

1,0

0,8

0,7

0,7

0,9

0,7

0,6

0,3

Rakousko

2,1

1,7

2,2

3,2

0,4

1,7

3,6

2,6

2,1

1,5

0,5

0,5

0,9

0,9

1,0

1,0

1,1

1,0

0,6

0,7

0,5

1,1

Finsko

0,8

1,3

1,6

3,9

1,6

1,7

3,3

3,2

2,2

1,2

-0,1

-0,1

0,0

-0,1

0,1

0,1

-0,1

-0,2

-0,7

-0,3

-0,2

-0,2

Švédsko

0,8

1,5

1,7

3,3

1,9

1,9

1,4

0,9

0,4

0,2

0,4

0,7

0,7

0,5

0,9

0,4

0,8

0,6

0,9

0,9

0,8

0,7

Lotyšsko

6,9

6,6

10,1

15,3

3,3

-1,2

4,2

2,3

0,0

0,7

-0,3

0,0

0,5

0,6

1,2

0,7

-0,2

0,2

-0,4

-0,1

0,0

0,4

Řecko

3,5

3,3

3,0

4,2

1,3

4,7

3,1

1,0

-0,9

-1,4

-2,8

-1,9

-1,9

-1,8

-1,4

-1,1

-1,3

-0,4

-0,8

-0,1

-0,1

0,4

Slovensko

2,8

4,3

1,9

3,9

0,9

0,7

4,1

3,7

1,5

-0,1

-0,5

-0,6

-0,4

-0,1

-0,1

-0,1

-0,2

-0,2

-0,5

-0,5

-0,4

-0,5

Slovinsko

2,5

2,5

3,8

5,5

0,9

2,1

2,1

2,8

1,9

0,4

-0,7

-0,5

-0,4

-0,7

-0,8

-0,9

-0,7

-0,6

-1,0

-1,2

-0,9

-0,6

Španělsko

3,4

3,6

2,8

4,1

-0,2

2,0

3,1

2,4

1,5

0,0

-1,5

-1,2

-0,8

-0,7

-0,3

0,0

0,0

-0,5

-1,1

-0,9

-0,4

-0,1

USA

3,0

3,2

2,8

3,8

-0,4

1,6

3,5

2,1

1,3

1,3

-0,9

-0,9

-0,9

-1,1

-0,9

-0,7

-0,7

-0,7

-1,0

-0,7

-0,3

0,3

Pramen: ČSÚ Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy. Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné.

114



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Indexy cen průmyslových výrobců (meziroční indexy průměrných hodnot) 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Průmysl celkem

113,1

105,3

107,6

104,8

104,9

104,9

101,0

104,9

102,9

99,5

99,7

105,7

103,0

101,6

104,1

104,5

96,9

101,2

105,6

102,1

100,8

99,2

96,8

Nerostné suroviny

110,1

100,1

102,1

104,2

108,2

106,1

106,5

96,3

102,0

100,4

100,6

104,1

108,7 120,6 114,1 118,0 114,1 105,0 114,8 101,1 148,4 105,6 109,2 107,6 115,4 116,4 111,3

97,5 118,4 105,4 105,6 104,4 101,4 104,1 103,2 97,7 103,0 105,7 104,5 111,7 106,4 107,8

100,6 111,3 108,4 106,6 106,2 111,8 114,3 123,0 99,2 116,3 112,2 109,8 106,2 106,0 105,9

104,0 106,0 104,9 108,6 104,4 104,1 104,8 98,5 106,2 99,5 106,4 103,1 107,5 103,5 105,4

107,6 111,5 104,8 107,7 104,1 101,9 106,0 95,2 114,5 104,2 103,9 103,5 105,2 105,1 101,8

105,6 109,0 104,5 105,7 105,7 106,3 106,8 105,8 88,9 99,8 104,9 108,5 104,7 103,5 103,3

106,9 104,8 100,1 97,1 101,8 102,4 99,9 99,5 112,6 100,1 100,6 96,9 102,1 102,2 100,1

95,4 101,5 105,7 103,4 100,8 99,9 100,6 111,5 150,0 114,9 103,4 102,2 101,6 103,0 101,0

102,1 101,2 102,6 106,3 102,7 103,7 100,0 103,8 89,3 100,6 101,0 102,5 101,6 101,4 104,9

99,7 102,5 98,7 99,0 98,6 102,0 101,7 98,3 86,6 95,5 98,2 97,4 101,7 99,7 100,7

100,3 101,6 99,7 98,9 99,0 100,1 100,8 99,0 102,6 101,4 97,3 99,9 100,4 99,4 99,7

105,5 100,1 106,0 104,8 100,3 99,7 101,1 100,0 127,0 106,7 99,8 118,5 101,5 99,5 99,7

113,4 117,3 101,3 102,0 98,9 99,2 101,4 101,6 99,9 116,4 103,2 100,7 106,8 102,8 99,1 97,9

100,0 99,3 102,1 100,7 98,6 100,2 100,4 102,3 100,4 107,7 104,3 100,3 99,3 101,7 102,1 98,7

106,9 108,8 101,7 103,5 104,4 100,5 100,4 104,9 102,8 104,4 103,0 100,2 106,7 102,9 101,5 98,9

114,5 117,8 103,0 103,2 106,8 99,7 102,1 96,2 97,7 114,1 103,5 100,0 105,0 102,5 96,6 94,7

96,1 97,6 102,2 94,4 95,5 100,2 100,7 97,0 97,1 70,9 92,3 97,3 89,2 101,7 100,2 100,5

105,7 105,7 99,9 101,5 98,0 100,5 101,2 102,8 99,6 130,7 113,5 98,0 101,3 98,5 103,4 95,5

106,9 107,0 100,4 105,8 107,7 105,3 102,4 107,1 104,6 122,9 108,6 101,8 108,5 100,2 101,5 98,1

98,1 94,8 101,0 102,3 103,5 100,8 101,8 100,3 98,5 110,3 107,0 103,2 99,9 100,8 99,5 100,5

98,7 97,9 100,6 100,2 102,8 100,0 100,2 101,0 98,5 95,6 100,6 99,6 98,5 100,9 99,1 101,5

96,7 94,7 100,7 101,0 99,7 102,4 102,4 105,7 105,9 98,1 100,5 101,5 102,4 100,6 101,2 103,5

99,4 101,3 100,6 96,1 97,5 100,1 100,1 99,5 102,5 i.d. 88,4 99,3 98,5 100,0 100,1 99,5

104,2

108,4

102,9

103,8

104,2

106,7

105,3

104,2

105,4

104,6

99,3

103,9

107,2

107,5

107,4

109,9

110,9

98,7

104,0

101,7

103,6

91,3

99,2

Uhlí, lignit, rašelina Ostatní nerostné suroviny Výrobky zpracovatelského průmyslu Potravinářské výrobky a nápoje, tabák Textilní a oděvní výrobky Usně a výrobky z usní Dřevo upravené, dřevěné výrobky Vláknina, papír; tisk Koks, rafinérské ropné výrobky Chemické výrobky, vlákna Pryžové a plastové výrobky Základní kovy, hutní a kov. výrobky Stroje a zařízení Elektrické a optické přístroje a zařízení Dopravní prostředky Elektřina, plyn

2015

Pramen: ČSÚ

115



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU (meziroční změna v %) 2015

2010

2011

2012

2013

2014

12

12

12

12

12

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Česká republika

3,6

4,6

1,2

1,8

-3,7

-3,5

-3,6

-3,0

-2,6

-2,1

-2,3

-3,0

-3,8

-4,2

-3,9

-3,7

-2,9

Eurozóna

5,3

4,3

2,3

-0,7

-2,7

-3,5

-2,8

-2,3

-2,1

-2,0

-2,1

-2,1

-2,6

-3,2

-3,2

-3,2

-3,0

EU

5,9

4,9

2,1

-0,5

-3,2

-4,2

-3,4

-2,9

-2,7

-2,5

-2,7

-2,7

-3,4

-3,8

-3,6

-3,5

-3,2

Belgie

7,8

4,5

6,4

-3,6

-6,8

-8,4

-6,8

-4,6

-3,4

-2,4

-3,0

-3,1

-3,9

-3,5

-4,2

-3,7

-3,0

Německo

5,1

4,0

1,5

-0,4

-1,6

-2,2

-1,9

-1,6

-1,5

-1,3

-1,4

-1,3

-1,6

-2,0

-2,2

-2,4

-2,2

Řecko

6,9

5,7

2,1

0,0

-5,3

-7,7

-3,1

-3,0

-4,4

-4,1

-4,8

-5,4

-8,4

-8,8

-8,0

-6,6

-5,7

Španělsko

5,3

5,2

3,3

0,6

-3,6

-2,8

-1,6

-1,3

-0,9

-1,4

-1,4

-1,3

-2,2

-3,6

-3,6

-2,6

-2,2

Irsko

2,7

4,4

2,2

1,4

-2,9

-5,5

-6,0

-3,5

-3,5

-4,0

-3,8

-2,6

-3,3

-5,2

-6,2

-4,8

-3,8

Maďarsko

10,9

7,4

0,8

-1,4

-2,5

-4,4

-4,6

-3,4

-3,6

-1,2

-1,1

-1,8

-3,2

-3,7

-3,7

-3,1

-2,7

Rakousko

5,4

3,0

0,1

-1,1

-2,0

-2,6

-1,8

-1,5

-1,6

-1,6

-1,7

-1,8

-1,9

-2,5

-2,7

-2,8

-2,6

Polsko

7,2

7,1

0,7

-1,2

-3,1

-3,6

-3,1

-2,6

-2,5

-2,1

-1,7

-2,1

-3,0

-3,0

-2,4

-1,8

-0,8

Portugalsko

4,9

4,4

3,4

-0,3

-3,5

-4,2

-3,4

-2,4

-2,4

-1,7

-1,8

-2,5

-3,2

-4,1

-4,0

-3,4

-2,7

Slovinsko

3,5

2,6

1,0

-0,3

-0,6

-0,6

-0,4

0,0

0,0

0,1

-0,2

-0,2

-0,4

-0,9

-0,9

-1,3

-1,4

Slovensko

-0,8

2,5

3,7

-1,7

-3,8

-3,9

-4,5

-3,3

-3,5

-3,5

-4,5

-4,3

-4,2

-5,4

-5,1

-5,2

-4,6

Finsko

9,7

2,8

3,0

-0,1

-1,9

-3,3

-2,3

-1,2

-1,0

-1,3

-1,8

-1,7

-2,5

-3,3

-3,0

-2,7

-2,4

Švédsko

5,8

-3,1

0,4

0,1

-0,6

-1,1

-0,3

0,0

0,2

-0,1

-0,9

-1,4

-1,9

-2,0

-1,6

-1,7

-1,9

Pramen: EUROSTAT

116



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Uka za tel

Měrná jednotka

Peněžní zásoba M2 ml d. Kč (k 31.12. předchozího roku) změna v % Vklady korunové ml d. Kč (k 31.12. předchozího roku) změna v % obyva tel s tvo ml d. Kč změna v % os tatní s ektory ml d. Kč změna v % z toho: nefi na nční podni ky ml d. Kč změna v % Úvěry korunové ml d. Kč (k 31.12. předchozího roku) změna v % obyva tel s tvo ml d. Kč změna v % os tatní s ektory ml d. Kč změna v % z toho: nefi na nční podni ky ml d. Kč změna v % Platební bilance Běžný účet Obchodní bi l a nce Bi l a nce s l užeb Bi l a nce výnos ů Finanční účet z toho: Přímé i nves tice Za hra ni ční v ČR Portfol i ové i nves tice Os tatní i nves tice

2014

l eden

únor

březen

3 429,9 4,6 3 014,1 1,5 1 715,0 5,2 1 299,1 -2,9 646,9 4,8 2 143,9 4,2 1 139,4 4,4 1 004,6 4,0 675,3 0,1

3 409,9 -0,6 3 004,9 -0,3 1 727,0 0,7 1 277,9 -1,6 596,8 -7,7 2 157,6 0,6 1 141,0 0,1 1 016,6 1,2 683,0 1,1

3 427,7 -0,1 3 036,2 0,7 1 730,9 0,9 1 305,4 0,5 609,1 -5,8 2 160,3 0,8 1 142,5 0,3 1 017,8 1,3 687,2 1,8

3 422,8 -0,2 3 018,3 0,1 1 726,8 0,7 1 291,5 -0,6 612,7 -5,3 2 168,8 1,2 1 148,5 0,8 1 020,3 1,6 691,7 2,4

1.Q

duben

květen

červen

3 467,9 1,1 2 997,1 -0,6 1 744,7 1,7 1 252,4 -3,6 614,4 -5,0 2 186,3 2,0 1 154,0 1,3 1 032,3 2,8 699,7 3,6

3 481,3 1,5 3 021,4 0,2 1 742,2 1,6 1 279,2 -1,5 624,3 -3,5 2 195,1 2,4 1 160,7 1,9 1 034,5 3,0 704,3 4,3

3 461,2 0,9 3 034,1 0,7 1 737,4 1,3 1 296,7 -0,2 609,0 -5,9 2 225,5 3,8 1 187,8 4,3 1 037,6 3,3 709,0 5,0

2.Q

2015 červenec s rpen 3 505,4 2,2 3 091,1 2,6 1 746,3 1,8 1 344,7 3,5 628,8 -2,8 2 242,7 4,6 1 196,4 5,0 1 046,3 4,2 715,0 5,9

3 511,1 2,4 3 130,5 3,9 1 749,2 2,0 1 381,3 6,3 634,6 -1,9 2 256,0 5,2 1 202,4 5,5 1 053,6 4,9 737,7 9,2

zá ří

3.Q

3 546,8 3,4 3 142,9 4,3 1 756,2 2,4 1 386,7 6,7 646,2 -0,1 2 259,3 5,4 1 209,8 6,2 1 049,6 4,5 737,2 9,2

říjen 3 596,1 4,8 3 177,8 5,4 1 761,7 2,7 1 416,1 9,0 655,8 1,4 2 270,8 5,9 1 216,7 6,8 1 054,1 4,9 737,6 9,2

l i s topa d pros i nec 3 639,7 6,1 3 200,7 6,2 1 768,4 3,1 1 432,3 10,3 678,3 4,9 2 283,4 6,5 1 223,1 7,3 1 060,3 5,5 730,4 8,2

4.Q

2015

3 667,8 6,9 3 094,3 2,7 1 803,6 5,2 1 290,7 -0,7 700,1 8,2 2 263,1 5,6 1 233,5 8,3 1 029,6 2,5 710,6 5,2

ml d. Kč ml d. Kč ml d. Kč ml d. Kč ml d. Kč

7,5 219,5 55,7 -267,7 63,1

91,9 76,9 18,0 -3,0 111,5

-29,6 56,0 20,0 -105,6 46,9

-35,5 38,9 19,6 -94,0 -6,8

14,6 38,9 17,4 -41,8 42,2

41,4 210,7 75,0 -244,4 193,8

ml d. Kč ml d. Kč ml d. Kč ml d. Kč

-80,4 168,1 90,3 -13,9

-2,5 27,1 13,8 62,8

-7,2 0,0 34,8 -66,4

14,5 23,1 -80,1 -109,4

21,8 10,5 -132,0 97,8

26,6 60,7 -164,1 -15,2

Devi zové rezervy ČNB

ml d. Kč

1 244,3 1 295,7 1 314,4 1 341,5

1 338,1 1 361,9 1 389,4

1 390,6 1 477,7 1 529,0

Za hra ni ční za dl uženos t

ml d. Kč

2 945,8

2 957,5

2 971,5

3 194,3

1 544,5

1 590,6

1 600,9 3 131,6

Pramen: ČNB

117



II. PRŮMYSL (b.c. = běžné ceny - průměr roku 2010 = 100; meziroční změna v %)

Průmysl Index průmys lové produkce

Měrná jedn. %

Tržby za prodej vlas tních výrobků a s lužeb mld. Kč v org. s 50 a více zaměs tnanci (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) v org. s 50 a více zaměs tnanci (b.c.) Průměrný evidenční počet zaměs tnanců

% mld. Kč

2014 leden

únor

březen

1. - 3.

duben

květen

červen

2015 1. - 6. červenec s rpen

5,0

2,7

4,9

6,5

4,8

4,5

2,6

8,7

5,0

4,7

7,0

3525,3

285,7

291,4

326,0

903,5

308,4

294,7

327,9

1834,2

326,4

252,9

10,0

3,7

3,5

6,7

4,7

4,6

1,8

7,6

4,7

2,9

0,8

2066,5

172,1

177,3

200,0

549,3

187,9

177,4

201,5

1116,1

198,8

149,5

září 1,0

1. - 9.

říjen

lis topad pros inec 1. - 12.

4,0

3,8

5,7

0,7

4,4

317,3 2 708,1

3629,9

362,4

315,0

280,4

3,5

2,9

2,1

-1,0

3,0

196,6 1 647,1

198,8

192,7

162,1

2200,6

0,1

%

16,8

5,4

6,7

9,1

7,1

6,5

2,5

10,5

6,8

5,9

5,0

2,7

6,0

5,9

5,8

0,8

5,5

tis . os ob

893,6

906,5

911,8

916,6

911,7

919,2

920,3

922,8

916,2

934,4

926,0

929,8

919,8

934,4

937,7

935,0

923,8

v org. s 50 a více zaměs tnanci (b.c.)

%

1,8

3,2

3,4

3,4

3,3

3,3

3,4

3,3

3,3

3,6

3,3

3,3

3,3

3,6

3,7

3,7

3,4

Průměrná měs íční nominální mzda

Kč

27 608

27 219

25 788

28 482

27 165

28 304

29 118

28 132

27 845

28 337

26 730

27 448

27 762

28 337

32 165

29 675

28 344

v org. s 50 a více zaměs tnanci (b.c.)

%

2,5

0,8

1,7

2,9

1,8

3,2

0,9

4,4

3,3

2,6

2,4

3,9

2,6

2,6

3,6

1,9

2,7

Index produktivity práce*/

%

8,0

0,5

0,1

3,8

1,3

1,3

0,0

4,1

1,4

-0,7

-2,4

-3,1

0,2

-0,7

-1,5

-4,5

-0,4

Nové zakázky celkem (z b.c.)**/

%

12,9

4,0

11,2

11,6

8,9

6,8

1,0

11,3

7,7

7,7

9,0

2,3

6,3

7,7

7,8

4,4

6,6

z toho: nové zakázky ze zahraničí (z b.c.)

%

13,4

5,3

12,8

14,3

10,8

5,4

-3,4

11,0

7,7

10,0

13,0

6,1

7,9

10,0

10,3

6,6

8,2

%

11,7

0,6

7,0

4,6

4,1

10,3

12,7

12,3

7,8

2,3

-0,9

-6,5

3,4

2,3

1,7

-0,8

2,9

nové zakázky z tuzems ka (z b.c)

Pramen: ČSÚ Poznámka: nové zakázky celkem, ze zahraničí a z tuzemska jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30), organizace s 50 a více zaměstnanci */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců **/ organizace s 50 a více zaměstnanci

118



II. Průmysl Průmysl - organizace s 50 a více zaměstnanci (leden - prosinec 2015) Tržby za prodej vl a s tních CZ-NACE B

Těžba a dobývání

D

Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu

C

Zpracovatelský průmysl

Tržby z přímého vývozu

Průměrný evi denční

Prům.měs .tržby na 1 za m.

v mi l . Kč

počet za měs tna nců

v b.c.

výrobků a s l užeb v mi l . Kč

Počet

Index

jedn.

prům.

b. c.

mezi roč. Podíl b.c.

b. c.

produkce

2015

změna prům=100

2015

mezi roč. Podíl */ Podíl **/ změna prům=100

os ob

mezi roč.

2015

Podíl

změna prům=100

v Kč

mzda

mezi roč. Úroveň

2015

Průměrná měs íční v Kč mezi roč. Úroveň

změna prům=100 2015

změna prům=100

44

-1,7

59923

-3,0

1,7

11370

-15,2

0,3

19,0

27430

-4,0

3,0

2184566

0,9

55,6

31 853

-0,3

112,4

102

-2,2

201427

-3,1

5,5

10468

-13,0

0,3

5,2

23447

-1,7

2,5

8590729

-1,4

218,6

43 623

-0,6

153,9

3846

5,6

3629923

3,5

100,0

2178716

5,8

60,0

60,0

872902

3,8

94,5

3859052

-0,3

98,2

27 821

3,0

98,2

383

4,6

182727

-0,6

5,0

47816

3,3

1,3

26,2

64987

1,0

7,0

2811745

-1,5

71,6

22 132

2,8

78,1

53

1,9

55863

3,0

1,5

11807

0,1

0,3

21,1

10674

-1,0

1,2

5233563

4,1

133,2

35 906

4,6

126,7

10

Výroba potravinářských výrobků

11

Výroba nápojů

12

Výroba tabákových výrobků

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

13

Výroba textilií

102

2,9

41770

-0,5

1,2

31008

-1,3

0,9

74,2

18960

1,8

2,1

2203036

-2,2

56,1

21 687

1,6

76,5

14

Výroba oděvů

70

10,7

5553

9,3

0,2

4015

9,3

0,1

72,3

7723

6,0

0,8

718991

3,1

18,3

15 394

3,6

54,3

15

Výroba usní a souvisejících výrobků

26

-1,9

3848

2,2

0,1

3286

5,3

0,1

85,4

3428

1,5

0,4

1122612

0,7

28,6

18 034

5,5

63,6

16

Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb.

103

-1,0

46916

2,6

1,3

30009

3,6

0,8

64,0

14271

5,9

1,5

3287509

-3,1

83,7

23 873

4,3

84,2

17

Výroba papíru a výrobků z papíru

92

6,0

62215

9,1

1,7

39199

10,8

1,1

63,0

14781

4,6

1,6

4209111

4,3

107,1

27 271

4,4

96,2

18

Tisk a rozmnož. nahraných nosičů

52

-4,7

18587

1,6

0,5

7135

2,3

0,2

38,4

8222

-1,3

0,9

2260618

-27,6

57,5

26 378

2,7

93,1

19

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

4

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

20

Výroba chemických látek a chem. přípravků

118

-5,7

134335

-12,5

3,7

86864

-8,3

2,4

64,7

24048

2,5

2,6

5586118

-14,6

142,2

29 563

1,9

104,3

21

Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků

31

8,9

29296

6,6

0,8

23310

2,8

0,6

79,6

8892

1,0

1,0

3294700

5,5

83,8

31 975

2,9

112,8

22

Výroba pryžových a plastových výrobků

346

9,8

235867

8,4

6,5

136006

7,8

3,7

57,7

68109

7,4

7,4

3463075

0,9

88,1

25 857

3,2

91,2

23

Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků

183

5,7

107580

6,7

3,0

54987

2,9

1,5

51,1

44152

4,3

4,8

2436574

2,3

62,0

28 742

2,5

101,4

24

Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství

121

-1,0

171738

-2,6

4,7

82939

-1,4

2,3

48,3

42138

2,3

4,6

4075605

-4,7

103,7

28 539

1,1

100,7

25

Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků

619

6,7

203802

7,4

5,6

142366

7,6

3,9

69,9

95226

4,5

10,3

2140194

2,7

54,5

26 457

3,5

93,3

26

Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů

116

4,3

287112

2,5

7,9

217516

3,4

6,0

75,8

35589

5,8

3,9

8067446

-3,2

205,3

27 583

2,8

97,3

27

Výroba elektrických zařízení

244

6,4

222822

5,6

6,1

174762

5,5

4,8

78,4

76315

2,9

8,3

2919763

2,6

74,3

27 920

3,4

98,5

28

Výroba strojů a zařízení

507

3,1

264667

3,9

7,3

200854

4,7

5,5

75,9

101198

3,0

11,0

2615334

0,9

66,6

28 558

2,8

100,8

29

Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs.

270

11,5

1030197

11,4

28,4

769369

10,7

21,2

74,7

150325

6,3

16,3

6853132

4,8

174,4

31 413

3,8

110,8

30

Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení

59

1,4

55810

4,1

1,5

40814

5,0

1,1

73,1

20319

2,3

2,2

2746682

1,7

69,9

29 554

2,1

104,3

31

Výroba nábytku

101

5,7

19544

6,6

0,5

12856

6,1

0,4

65,8

11096

4,1

1,2

1761322

2,4

44,8

21 757

3,6

76,8

32

Ostatní zpracovatelský průmysl

109

10,5

44959

14,6

1,2

25214

9,6

0,7

56,1

22748

3,8

2,5

1976389

10,5

50,3

23 733

3,0

83,7

33

Opravy a instalace strojů a zařízení

139

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

3 991

4,4

3629923

3,0

100,0

2200554

5,5

60,6

60,6

923780

3,4

100,0

3929424

-0,4

100,0

28 344

2,7

100,0

Průmysl celkem

Pramen: ČSÚ */ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu

119



III. STAVEBNICTVÍ 1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST Stavebnictví

Měrná 2014

(u indexů stejné období min. roku = 100)

jedn.

2015

1. - 12. leden

únor

březen duben květen červen červenec srpen

září

říjen

listopad prosinec

1. - 12.

Index stavební produkce (s.c.)

%

104,3

106,4

107,3

113,4

112,5

113,3

111,2

112,8

106,6

103,5

99,2

102,4

103,3

107,1

Průměrný evidenční počet pracovníků (index) */

%

95,2

97,4

98,9

98,8

98,5

97,9

98,1

98,5

97,8

97,9

97,0

97,6

98,1

98,0

Průměrná měsíční nominální mzda */

Kč

Index prům. měs.nom. mzdy

%

31 745 28 208 27 563 29 035 32 846 30 233 30 628 98,4

99,3

104,2

106,6

105,9

105,8

106,2

32 936

30 102 32 991 32875

36 912

35 323

31 675

106,7

106,2

108,6

111,3

106,4

107,8

106,3

Pra men: ČSÚ

*/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci

2. BYTOVÁ VÝSTAVBA Měrná

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

počet %

40 381 103,4

43 747 108,3

43 796 100,1

43 531 99,4

37 319 85,7

28 135 75,4

27 535 97,9

23 853 86,6

22 108 92,7

počet %

32 863 101,8

30 190 91,9

41 649 138,0

38 380 92,2

38 473 100,2

36 442 94,7

28 630 78,6

29 467 102,9

25 238 85,6

jedn. Počet bytů: zahájených

dokončených

2015 1. Q

2.Q

3.Q

4.Q

1. - 12.

24 351 110,1

5 062 92,9

7 868 117,7

6 745 105,1

6703 115,5

26 378 108,3

23 954 94,9

6 227 104,5

5 541 119,2

6 069 96,5

7257 102,8

25 094 104,8

Pramen: ČSÚ

120



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 1. Teritoriální struktura Obrat

Meziroční

2015

změna

mil.Kč

podíl v %

v%

Vývoz

Meziroční

2015

změna

mil.Kč

podíl v %

v%

Dovoz

Meziroční

2015

změna

2014

2015

v%

mil.Kč

mil.Kč

mil.Kč

podíl v %

Saldo obchodní bilance

Celkový zahraniční obchod ČR

7 344 343

100,0

7,6

3 888 770

100,0

7,2

3 455 573

100,0

8,0

429 196

433 197

Vyspělé tržní ekonomiky

6 017 787

81,9

7,6

3 530 467

90,8

8,7

2 487 319

72,0

6,1

902 357

1 043 148

5 492 563

74,8

7,7

3 239 811

83,3

8,6

2 252 752

65,2

6,3

862 290

987 059

ESVO

125 191

1,7

3,5

79 707

2,0

8,0

45 484

1,3

-3,6

26 604

34 223

ostatní vyspělé tržní ekonomiky

400 033

5,4

8,3

210 949

5,4

10,2

189 083

5,5

6,3

13 462

21 866

Rozvojové ekonomiky

452 063

6,2

15,8

174 002

4,5

10,4

278 061

8,0

19,5

-75 057

-104 060

Tranzitivní ekonomiky

36 622

0,5

0,5

20 772

0,5

6,7

15 850

0,5

-6,5

2 503

4 923

Společenství nezávislých států

280 613

3,8

-24,3

111 700

2,9

-29,2

168 913

4,9

-20,7

-55 184

-57 213

Ostatní *)

530 621

7,2

26,0

48 824

1,3

8,6

481 797

13,9

28,1

-331 302

-432 973

26 638

0,4

47,7

3 005

0,1

53,6

23 633

0,7

47,0

-14 121

-20 628

5 962 945

81,2

8,0

3 448 523

88,7

8,9

2 514 422

72,8

6,6

807 753

934 101

EU

Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD Pramen: ČSÚ

*) Čína , Severní Korea , Kuba , La os , Mongol s ko, Vi etna m

121



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 1.1 Teritoriální struktura vývozu Ukazatel

mil.Kč

1. čtvrtletí 2015 podíl meziroční v%

mil.Kč

změna v %


mil.Kč

změna v %


mil.Kč

změna v %


změna v %

Kumulace 1.-4. Q 2015

Celkový vývoz ČR

958 171

100,0

7,5

967 070

100,0

7,8

949 613

100,0

5,4

1 013 916

100,0

7,9

3 888 770


872 545

22,4

9,1

872 631

22,4

8,7

862 939

22,2

7,4

922 352

23,7

9,7

3 530 467

20,3

3 239 811

800 755

20,6

8,9

799 901

20,6

8,2

790 405

7,2

848 749

21,8

10,3

ESVO

20 392

0,5

14,9

20 105

0,5

13,8

19 636

0,5

4,3

19 573

0,5

0,1

79 707

ostatní vyspělé tržní ekonomiky

51 397

1,3

10,0

52 625

1,4

14,6

52 898

1,4

11,9

54 029

1,4

5,1

210 949

Rozvojové ekonomiky

43 056

1,1

15,1

45 663

1,2

15,9

41 836

1,1

6,3

43 447

1,1

4,9

174 002

Tranzitivní ekonomiky

4 591

0,1

0,5

5 153

0,1

2,8

5 010

0,1

6,5

6 019

0,2

16,2

20 772

Společenství nezávislých států

24 644

0,6

-34,5

30 229

0,8

-22,5

27 544

0,7

-33,0

29 283

0,8

-26,8

111 700

Ostatní *)

12 751

0,3

20,0

12 570

0,3

19,4

11 391

0,3

-0,3

12 112

0,3

-2,1

48 824

584

0,0

-11,0

824

0,0

74,1

893

0,0

113,8

704

0,0

72,0

3 005

852 450

21,9

9,2

852 009

21,9

8,9

842 403

21,7

7,5

901 661

23,2

10,1

3 448 523

EU

Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD Pramen: ČSÚ

1.2 Teritoriální struktura dovozu mil.Kč


mil.Kč

změna v %


mil.Kč

změna v %


mil.Kč

změna v %


změna v %

Kumulace 1.-4. Q 2015

Celkový dovoz ČR

838 990

100,0

9,4

847 933

100,0

7,4

855 660

100,0

7,2

912 991

100,0

8,0

3 455 573


603 345 546 737 10 587 46 020 66 227 3 856 42 661 117 472 5 429 609 906

17,5

6,9

626 946

18,1

7,5

607 811

17,6

4,1

649 218

18,8

5,9

2 487 319

15,8

7,7

567 101

16,4

8,0

550 216

15,9

4,0

588 697

17,0

5,5

2 252 752

0,3

-17,1

11 781

0,3

-2,0

12 083

0,3

-3,3

11 034

0,3

11,5

45 484

1,3

4,8

48 064

1,4

3,7

45 512

1,3

6,8

49 487

1,4

10,0

189 083

1,9

18,5

67 913

2,0

18,6

71 540

2,1

22,9

72 381

2,1

18,0

278 061

0,1

-9,7

3 827

0,1

-14,6

4 123

0,1

8,3

4 043

0,1

-8,2

15 850

1,2

-19,0

45 148

1,3

-19,1

42 889

1,2

-20,5

38 216

1,1

-24,3

168 913

3,4

36,6

99 204

2,9

16,6

124 353

3,6

32,3

140 767

4,1

26,6

481 797

0,2

34,4

4 894

0,1

34,8

4 943

0,1

28,1

8 366

0,2

84,0

23 633

17,6

7,4

633 384

18,3

7,8

615 843

19,0

6,5

2 514 422

EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *) Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD Pramen: ČSÚ

*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

17,8

4,9

655 289

122



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 2. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy Obrat 2014

Vývoz

2015

Meziroční podíl v % změna v %

2014

Dovoz

2015

mil. Kč

podíl v %

mil. Kč

SRN

1 995 972

29,2

2 159 891

29,4

8,2

1 161 238

32,0

1 261 876

32,4

Čína

405 559

5,9

510 459

7,0

25,9

42 460

1,2

45 215

Polsko

465 470

6,8

499 413

6,8

7,3

217 114

6,0

Slovensko

473 508

6,9

525 527

7,2

11,0

304 113

Itálie

264 393

3,9

286 005

3,9

8,2

Ruská federace

242 512

3,6

183 708

2,5

Francie

286 169

4,2

303 269

4,1

Rakousko

256 250

3,8

262 870

Nizozemsko

206 726

3,0

198 678

Maďarsko

175 367

2,6

USA

158 635

V. Británie

2014

Bilance

2015

Meziroční podíl v % změna v %

2014

2015

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč podíl v %

mil. Kč

8,7

834 734

26,1

898 015

26,0

7,6

326 504

363 861

1,2

6,5

363 099

11,3

465 244

13,5

28,1

-320 639

-420 029

227 174

5,8

4,6

248 356

7,8

272 239

7,9

9,6

-31 242

-45 065

8,4

347 510

8,9

14,3

169 395

5,3

178 017

5,2

5,1

134 718

169 493

133 089

3,7

146 108

3,8

9,8

131 304

4,1

139 897

4,0

6,5

1 785

6 211

-24,2

113 018

3,1

78 139

2,0

-30,9

129 494

4,0

105 569

3,1

-18,5

-16 476

-27 430

6,0

183 819

5,1

197 920

5,1

7,7

102 350

3,2

105 349

3,0

2,9

81 469

92 571

3,6

2,6

156 760

4,3

159 566

4,1

1,8

99 490

3,1

103 304

3,0

3,8

57 270

56 262

2,7

-3,9

99 108

2,7

108 671

2,8

9,6

107 618

3,4

90 007

2,6

-16,4

-8 510

18 664

194 727

2,7

11,0

101 078

2,8

112 956

2,9

11,8

74 289

2,3

81 771

2,4

10,1

26 789

31 185

2,3

173 321

2,4

9,3

81 186

2,2

91 858

2,4

13,1

77 449

2,4

81 463

2,4

5,2

3 737

10 395

252 165

3,7

279 262

3,8

10,7

184 040

5,1

205 989

5,3

11,9

68 125

2,1

73 273

2,1

7,6

115 915

132 716

Španělsko

141 018

2,1

162 399

2,2

15,2

86 327

2,4

101 790

2,6

17,9

54 691

1,7

60 609

1,8

10,8

31 636

41 181

Belgie

145 006

2,1

147 516

2,0

1,7

88 691

2,4

89 067

2,3

0,4

56 315

1,8

58 449

1,7

3,8

32 376

30 618

87 517

1,3

95 693

1,3

9,3

56 436

1,6

61 005

1,6

8,1

31 081

1,0

34 688

1,0

11,6

25 355

26 317

Švýcarsko

mil. Kč podíl v %

Meziroční mil. Kč podíl v % změna v %

Pramen: ČSÚ

123



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR Vývoz

Meziroční

2015

změna

mil.Kč

podíl v %

3 888 770

100,0

141 501

1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv

Meziroční


2015

změna

2014

2015

v%

mil. Kč

mil. Kč

mil.Kč

podíl v %

7,2

3 455 573

100,0

8,0

429 195

433 197

3,6

8,5

172 504

5,0

8,7

-28 262

-31 003

33 328

0,9

21,8

23 403

0,7

18,1

7 549

9 925

85 971

2,2

-3,3

76 214

2,2

-4,9

8 744

9 757

116 645

3,0

18,1

231 588

6,7

-14,0

-170 608

-114 943

12 195

0,3

17,5

9 032

0,3

13,5

2 421

3 163

5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.

241 185

6,2

0,1

392 496

11,4

5,7

-130 599

-151 312

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

616 593

15,9

3,0

593 161

17,2

5,6

36 905

23 432

2 154 792

55,4

7,9

1 565 386

45,3

13,1

613 327

589 405

476 888

12,3

11,3

382 635

11,1

13,3

90 690

94 253

9 672

0,2

21,4

9 154

0,3

2,4

-973

519

Celkový zahraniční obchod

v%

Dovoz

v tom: 0 Potraviny a živá zvířata

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné Pramen: ČSÚ

Pozná mka : "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva , pa pír a výrobky z něj, textil ní výrobky kromě oděvů, cement, s kl o, porcel á n, kera mi ku, žel ezo a ocel , nežel ezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefa bri kova né budovy, zdra votni ckou, i ns ta l a ční a p. techni ku, ná bytek, ga l a nteri i , oděvy, obuv, přís troje, zbra ně muni ci , s portovní potřeby, hra čky

124



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3.1 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

2015

změna

2015

změna

2014

2015

v%

mil. Kč

mil. Kč

7,6

326 505

363 862 -9 070

mil.Kč Celkový zahraniční obchod

podíl v %

1 261 876

100,0

30 017 2 772

2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

v%

mil.Kč

podíl v %


8,7

898 015

100,0

2,4

5,7

39 088

4,4

-1,2

-11 182

0,2

-1,8

3 348

0,4

16,8

-43

-575

28 676

2,3

3,3

11 644

1,3

-0,1

16 111

17 032

37 083

2,9

28,1

50 564

5,6

36,2

-8 174

-13 480

v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

845

0,1

12,4

1 179

0,1

19,1

-238

-334

58 265

4,6

5,0

115 489

12,9

5,0

-54 481

-57 225

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

194 015

15,4

2,3

179 879

20,0

4,4

17 326

14 136

7 Stroje a dopravní prostředky

732 965

58,1

10,3

403 267

44,9

6,3

285 408

329 698

8 Průmyslové spotřební zboží

175 015

13,9

8,6

92 020

10,2

15,4

81 332

82 995

2 223

0,2

44,5

1 537

0,2

40,6

446

686

5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné Pramen: ČSÚ

3.2 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se Slovenskem Vývoz

Meziroční

2015

změna

mil.Kč Celkový zahraniční obchod

podíl v %

v%

Dovoz

Meziroční

2015

změna

2014

2015

v%

mil. Kč

mil. Kč

5,1

134 718

169 492 27 356

mil.Kč

podíl v %

347 510

100,0

14,3

178 017

100,0


v tom: 0 Potraviny a živá zvířata

38 877

11,2

13,7

11 521

6,5

2,9

22 981

1 Nápoje a tabák

5 942

1,7

-1,7

1 501

0,8

-3,0

4 495

4 441

2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv

5 387

1,6

-4,4

7 337

4,1

-7,4

-2 287

-1 949

46 173

13,3

28,4

20 083

11,3

-21,7

10 305

26 089

1 205

0,3

5,4

476

0,3

-37,1

387

729

28 454

8,2

8,6

19 488

10,9

20,4

10 022

8 966

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

58 471

16,8

5,9

41 116

23,1

-2,7

12 978

17 355

7 Stroje a dopravní prostředky

123 324

35,5

19,2

65 168

36,6

24,3

50 988

58 156

8 Průmyslové spotřební zboží

36 889

10,6

11,6

10 917

6,1

1,8

22 343

25 972

2 787

0,8

-13,5

410

0,2

-42,8

2 506

2 377

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné Pramen: ČSÚ

125



V. VNITŘNÍ OBCHOD 2014 1.-12. leden Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45+47) z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3)

únor březen 1.-3. duben květen červen

2015 1.-6. červencec srpen

září

1.-9.

říjen listopad prosinec 1.-12.

a) 106,1 b) 105,5

105,5 106,0 106,9 107,9

107,4 108,8

106,3 104,7 107,1 107,9 105,8 107,9

110,3 111,1

106,9 108,1

105,1 106,0

103,1 104,5

105,6 106,1 105,9 107,0 107,0 107,3 107,4 108,7

107,1 108,7

106,3 107,6

a) 110,3 b) 109,4

106,1 106,6 108,7 110,0

111,3 113,5

108,2 104,6 110,6 110,9 106,8 112,5

115,2 116,8

109,2 111,5

104,2 106,0

103,7 106,6

107,1 107,8 107,7 110,2 109,8 110,2 110,5 112,6

111,4 113,9

108,3 110,7

z toho: obchod, opravy a údržba motorových a) 113,3 vozidel (CZ-NACE 45) b) 111,8

110,7 110,6 109,1 109,1

116,1 114,7

112,7 108,2 115,7 111,2 107,2 114,1

121,6 119,8

114,0 112,6

107,7 106,0

108,7 107,0

113,1 112,7 113,7 115,5 110,8 111,0 111,2 112,8

116,3 114,3

113,3 111,5

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) 103,3 b) 102,9

103,4 104,0 106,0 107,3

103,4 105,9

103,6 103,1 103,8 106,4 105,1 105,3

105,1 106,7

103,8 106,0

103,9 105,9

101,1 103,5

102,3 103,3 102,4 103,4 105,2 105,6 105,6 106,8

104,0 106,7

103,3 105,9

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3)

a) 102,1 b) 101,7

92,9 94,7 107,3 113,5

95,3 109,0

94,3 93,9 96,9 109,9 105,6 107,1

95,0 105,4

94,8 107,8

94,1 105,9

91,3 105,6

88,7 93,6 88,4 91,8 106,0 107,1 107,6 112,0

94,5 112,5

93,1 108,0

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

a) 103,5 b) 103,1

105,2 105,6 105,8 106,4

104,7 105,5

105,1 104,7 105,0 105,9 105,0 105,1

106,8 106,9

105,3 105,8

105,7 105,9

102,8 103,2

104,6 105,0 104,7 105,0 105,1 105,4 105,4 106,2

105,1 106,1

105,0 105,6

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2)

a) 103,1 b) 101,3

103,9 102,8 104,6 103,5

103,4 104,6

103,4 101,7 102,2 104,2 102,0 102,4

103,7 103,3

102,9 103,4

104,6 105,1

103,3 104,7

103,5 103,2 102,5 101,2 104,5 103,9 103,8 102,9

103,0 105,5

103,0 103,9

v tom: maloobchod s převahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11)

a) 103,2 b) 101,4

104,2 102,8 104,8 103,6

103,2 104,5

103,4 101,6 102,2 104,3 102,0 102,4

103,5 103,2

102,9 103,4

104,7 105,2

103,5 105,0

103,4 103,2 102,5 101,0 104,6 103,9 103,9 102,8

103,0 105,6

103,0 104,0

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2)

a) 101,4 b) 99,6

101,3 102,5 101,6 102,2

105,7 105,5

103,2 101,9 103,0 103,2 101,6 102,4

105,6 104,7

103,4 103,0

102,9 103,6

99,8 100,0

103,8 103,0 102,7 103,5 103,9 102,8 102,9 103,8

103,0 103,6

103,0 103,0

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9)

a) 103,9 b) 104,5

106,3 108,3 106,7 108,7

105,8 106,2

106,7 107,6 107,5 107,1 107,4 107,1

109,7 109,7

107,5 107,6

106,8 106,6

102,4 102,0

105,5 106,6 106,7 108,3 105,5 106,6 106,5 108,6

106,7 106,5

106,8 106,8

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91)

a) 116,3 b) 121,6

118,9 119,4 125,0 125,2

121,9 127,4

120,1 116,9 121,6 125,9 121,6 125,4

125,4 129,9

120,7 125,7

117,2 120,7

106,7 110,1

110,9 117,5 107,0 118,2 113,9 121,9 109,4 119,9

115,9 116,7

116,4 119,7

Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55+56)

a) 102,5 b) 101,3

100,9 105,1 99,4 103,9

105,9 104,4

103,9 105,1 110,2 102,5 103,7 108,7

109,3 107,9

106,3 104,9

110,8 109,8

108,6 107,5

102,7 106,7 104,1 105,3 101,8 105,4 103,1 104,3

107,0 106,4

106,4 105,2

v tom: Ubytování (CZ-NACE 55)

a) 103,9 b) 103,6

101,3 107,9 100,7 107,8

106,1 105,5

105,1 103,4 117,5 104,6 103,0 115,9

111,1 110,4

108,6 107,8

116,1 115,8

110,9 110,5

102,1 108,9 102,8 103,4 102,6 108,4 102,8 103,7

106,3 107,3

107,7 107,5

a) 101,9 b) 100,2

100,8 104,1 99,0 102,3

105,8 103,9

103,5 105,8 106,8 101,7 103,9 104,9

108,5 106,7

105,4 103,5

108,7 107,0

107,4 105,8

103,0 105,7 104,9 106,0 101,4 104,0 103,2 104,6

107,3 105,8

105,8 104,1

106,1 104,7 107,4 107,5 105,6 108,0

110,2 110,8

106,8 107,8

105,6 106,3

103,7 104,8

105,3 106,2 105,8 106,9 106,6 107,2 107,1 108,4

107,1 108,5

106,3 107,4

. . .

515,2 23 414 3,6

. . .

. . .

. . .

. . .

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56)

Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství a) 105,7 105,1 105,9 (CZ-NACE 45+47+55+56) b) 105,1 106,3 107,5 Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (v tis.) */ 512,7 . . Průměrná měsíční mzda na 1 fyz. osobu (v Kč)*/ 23 724 . . - hrubá (meziroční změna v %) 2,0 . . Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) Poznámky: a = meziroční index tržeb bez DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb bez DPH ve stálých cenách */ Obchod (CZ NACE 45,46,47); údaje za jednotlivá čtvrtletí **/ místo k průměru 2005 jsou nově poměřovány k roku 2010

107,2 108,5 . . .

510,9 22 757 3,0

. . .

. . .

. . .

515,7 23 283 3,4

. . .

. . .

126

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz květen Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2015

Recommend Documents