Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz říjen Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2016

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz říjen 2016

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2016

MPO – odbor ekonomických analýz


OBSAH S H R N U T Í ............................................................................................................................................................. 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE ........................................................................................... 7 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY ............................................................................................................................... 7 I.1.1 Ekonomický růst ............................................................................................................................................... 7 I.1.2 Reálná konvergence ......................................................................................................................................... 9 I.2 TRH PRÁCE..................................................................................................................................................... 11 I.3 CENOVÝ VÝVOJ .............................................................................................................................................. 18 I.3.1 Cenový vývoj .................................................................................................................................................. 18 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání ...................................................................................................................... 23 I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ ............................................................................................................................................. 24 I.4.1 Fiskální vývoj .................................................................................................................................................. 24 I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání..................................................................................................... 29 I.5 MĚNOVÁ POLITIKA ........................................................................................................................................ 30 I.5.1 Měnová politika ............................................................................................................................................. 30 I.5.2 Směnné kurzy ................................................................................................................................................. 36 I.5.3 Vnější rovnováha ............................................................................................................................................ 41 I.6 KAPITÁLOVÝ TRH ........................................................................................................................................... 47 I.6.1 Globální trhy ................................................................................................................................................... 47 I.6.2 Kapitálový trh v ČR ......................................................................................................................................... 49 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY ............................................................................................................................... 54 II.1 PRŮMYSL ...................................................................................................................................................... 54 II.1.1 Průmysl v ČR .................................................................................................................................................. 54 II.1.2 Průmysl v EU ................................................................................................................................................. 63 II.2 STAVEBNICTVÍ .............................................................................................................................................. 65 II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita........................................................................................................ 65 II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky ........................................................................................................... 67 II.2.3 Bytová výstavba ............................................................................................................................................ 69 II.2.4 Stavebnictví v EU ........................................................................................................................................... 71 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD .................................................................................................................................. 73 II.3.1 Souhrnné výsledky ........................................................................................................................................ 73 II.3.2 Teritoriální struktura ..................................................................................................................................... 76 II.3.3 Komoditní struktura ...................................................................................................................................... 80 II.3.4 Zahraniční obchod EU ................................................................................................................................... 82 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD ......................................................................................................................................... 84 II.4.1 Souhrnné výsledky ........................................................................................................................................ 84 II.4.2 Vnitřní obchod v EU ...................................................................................................................................... 87 TABULKOVÁ PŘÍLOHA ......................................................................................................................................... 90 Není-li uvedeno jinak, jsou v materiálu obsaženy údaje podle stavu k 24. 10. 2016. 2



SHRNUTÍ Příznivé tendence hospodářského vývoje pokračovaly také ve 2. čtvrtletí 2016. Ve společnosti převládala optimistická nálada, díky sílící domácí a zahraniční poptávce firmy vesměs zvyšovaly svou produkci, podpůrně působily také nižší náklady na suroviny a energie. Rovněž domácnosti nezůstaly pozadu a jejich důvěra v budoucí vývoj se promítala do rostoucí spotřeby. Z pohledu vnějších podmínek bylo hlavní politicko-hospodářskou událostí referendum ve Spojeném království, ve kterém voliči rozhodovali o tom, zda má jejich země setrvat v Evropské unii, či toto společenství opustit. V plebiscitu převážil názor na osamostatnění Spojeného království, což byl výsledek, který přinesl řadu nejistot a rizik nejen v dalším směřování této druhé největší ekonomiky EU, ale také samotné Unie. Bezprostřední reakcí na tzv. brexit byl propad většiny akciových trhů a razantní pokles kurzu libry, nicméně finanční trhy se vzápětí zotavily, libra však na nižší hladině dosud setrvává. Výsledek referenda zatím nemá dopad na výkon reálné ekonomiky ve Spojeném království, ani na evropské hospodářství. Evropská unie i eurozóna ve 2. čtvrtletí 2016 nadále mírně rostly, meziročně o 1,8 %, resp. o 1,6 %. V obou seskupeních, stejně jako v 1. čtvrtletí, za podpory vyšší spotřeby posílila zejména domácí poptávka a celkovému výkonu opět ubíral vnější sektor. Svou výkonnost zvýšily všechny ekonomiky Unie, s výjimkou řecké (pokles o 0,9 %). Nejlépe si vedlo Rumunsko (růst o 5,9 %), zatímco růst eurozóny táhlo hlavní odbytiště tuzemské produkce, Německo (růst o 1,7 %), a Spojené království (2,1 %). Další velké ekonomiky Francie (1,3 %) a Itálie (0,7 %) však za průměrným růstem eurozóny zaostaly. Česká ekonomika meziročně zpomalila na 2,6 %, a tímto výsledkem se zařadila až za první desítku nejrychleji rostoucích zemí evropské osmadvacítky. Nadále se však nachází v dobré kondici, protože zvolnění růstového tempa bylo podstatně ovlivněno vysokou srovnávací základnou hospodářsky mimořádně příznivého minulého roku, který těžil z urychleného čerpání evropských fondů. Rozhodující vliv na růst ekonomiky měl nově vnější sektor, když v obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) se dále zvýraznila tendence rychlejšího růstu vývozu než dovozu. Stabilizovaný je vývoj konečné spotřeby, domácnosti spotřebovaly meziročně více o 2,2 %, čemuž napomáhalo jak zvýšení zaměstnanosti, tak i jejich příjmové úrovně. Vládní výdaje mírně zrychlily růst na 2,6 %. Na druhé straně byla výkonnost ekonomiky poznamenána snížením investiční aktivity. Tvorba fixního kapitálu byla meziročně nižší o 4,4 %, což souviselo se skutečností, že významná část loňských investičních akcí byla spojena s dočerpáním strukturálních fondů. Zdravý vývoj ekonomiky prodloužil na trhu práce tendenci růstu zaměstnanosti a poklesu nezaměstnanosti. Ve 2. čtvrtletí 2016 vzrostl počet zaměstnaných osob meziročně o 1,7 % na 5 128,5 tis. osob a míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64 letých) dosáhla 71,7 %, tj. nejvyšší 3



úrovně v historii České republiky. Obecná míra nezaměstnanosti klesla na 4 % a v meziročním srovnání ubrala 1 p. b. Český trh práce se už nachází na hranici přirozené nezaměstnanosti. Uchazeči o zaměstnání, kteří za nabízených mzdových podmínek chtějí pracovat, místo seženou. Skupinu nezaměstnaných tak tvoří lidé, jejichž hlavní překážky pro aktivní pracovní zapojení spočívají zejména v nevhodné kvalifikaci, nízkém ocenění, neochotě za prací dojíždět, či vůbec pracovat. Nedostatek pracovníků tlačí na růst mezd, který ve 2. čtvrtletí dosáhl v nominálním vyjádření 3,9 % a reálně 3,7 %. Inflace si v průběhu 2. čtvrtletí sáhla téměř na dno a snížila průměrný meziroční růst na 0,2 %. Příčinou zatím stále nevýrazného zvyšování spotřebitelských cen zůstávají nízké ceny ropy, pokračující deflační trend produkčních cen v průmyslu a pokles cen zemědělských výrobců, který se následně promítá do cen potravin. K pomalému cenovému vývoji dochází navzdory pokračování kurzového závazku ČNB, který zdražuje dovozy, i solidnímu růstu ekonomiky. Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla produkce průmyslu meziročně o 5,7 %, zejména díky dvoucifernému růstu nových zahraničních zakázek, zatímco domácí rostly pouze nevýrazně. Zpracovatelský průmysl zvýšil produkci o 6,5 % a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 3,5 %. Naproti tomu produkce těžby a dobývání zůstala pod úrovní předchozího roku o 8,8 %, protože kromě nepříznivé situace na trhu s uhlím se zde projevil i vliv výrazného oslabení podpůrných činností při těžbě. Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla výroba ve dvaceti odvětvích. Rozhodujícím odvětvím je dlouhodobě výroba motorových vozidel s meziročním růstem o 18,2 %, při zhruba třetinovém podílu na celkových tržbách průmyslu. Z růstu o více než deset procent se těšilo také odvětví rozmnožování nahraných nosičů (růst o 15,9 %) a výroba nábytku (o 14,7 %). Naproti tomu produkce klesla ve dvou odvětvích, zejména ve výrobě chemických látek a přípravků (o 14,3 %), která byla postižena dvěma mimořádnými událostmi v Unipetrolu. Mírně se snížila výroba potravinářských výrobků (o 1,0 %). Růst produkce a nových zakázek vyvolal potřebu rozšiřování výroby a přijímání nových pracovníků. Zaměstnanost v průmyslu se ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšila o 3 % (ve zpracovatelském o 3,4 %), což při v zásadě stagnující produktivitě práce a zvýšení průměrné mzdy o 3,8 % vedlo k růstu jednotkových mzdových nákladů. Stavební produkce přešla hned na počátku roku 2016 do červených čísel a ve 2. čtvrtletí pokles z 1. čtvrtletí ještě prohloubila na 10,4 % (ve s. c.), což je třetí nejhlubší propad od krizového roku 2008. Výsledek byl ovlivněn zejména vyšší srovnávací základnou přechozího roku, kdy vysoká investiční aktivita státu, vedená snahou o vyčerpání dotací z fondů EU do konce roku 2015, zvedla výkony jak pozemního, tak především inženýrského stavitelství. Inženýrské stavitelství, jehož produkce je převážně financována z veřejných zdrojů a navázána na příjmy z EU z nového programového období, ve 2. čtvrtletí kleslo meziročně o 15,4 %. 4



Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tento negativní trend v příštích měsících měl změnit, protože v první polovině roku 2016 bylo zahájeno minimum nových velkých infrastrukturních staveb. Produkce pozemního stavitelství se meziročně snížila o 7,9 %, a to i přes nižší srovnávací základnu než u inženýrského segmentu. Pozemnímu stavitelství zatím nepomohla ani silná poptávka po bydlení podporovaná rekordně nízkými úrokovými sazbami a dostupností půjček na bydlení. Ve 2. čtvrtletí 2016 stavební podniky zahájily výstavbu celkem 7,3 tis. bytů, tj. o 7,0 % méně než v přechozím roce, který se však vyznačoval mimořádnou dynamikou růstu (o 17,8 %). Dokončeno bylo 6,1 tis. bytů, tj. meziročně více o 9,5 %. Ve stavebních podnicích stále přetrvává dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců, ve 2. čtvrtletí se však meziroční pokles zmírnil na 1,8 % (z -2,3 % v 1. čtvrtletí). Nepříznivý vývoj produkce a zaměstnanosti se projevil poklesem produktivity práce o 8,8 %, který při dynamickém růstu mezd měl za následek dvouciferné zvýšení jednotkových mzdových nákladů (nominálních o 13,5 % a reálných o 15,4 %). Zahraniční obchod se zbožím pokračoval v růstu a ještě vylepšil výkon z 1. čtvrtletí 2016. V metodice národního pojetí (vychází ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty) vzrostl vývoz ve 2. čtvrtletí meziročně o 3,5 %, dovoz o 0,5 % a celkový přebytek obchodní bilance dosáhl 65 mld. Kč, což bylo o 25,8 mld. Kč více než ve stejném období předchozího roku. Tendenci předstihu růstu vývozu před dovozem vykázaly i údaje podle přeshraniční statistiky (eviduje všechny toky zboží), ale proti národnímu pojetí ještě s příznivějším výsledkem. Aktivní saldo obchodní bilance se meziročně zvýšilo o 30,9 mld. Kč na 146 mld. Kč, díky růstu vývozu o 4,9 % a dovozu o 1,9 %. Na tomto výsledku se největší měrou podílelo vysoké aktivum obchodu se stroji a dopravními prostředky, a to především díky vývozu silničních vozidel, který těží z dlouhodobě příznivé situace na evropských automobilových trzích. Vývozu pomáhá stabilní kurz koruny, udržovaný intervencemi České národní banky poblíž 27 Kč za euro, který zajišťuje exportérům vyšší konkurenceschopnost. Importy jsou sice zatíženy silnou domácí poptávkou po dovozech, ale jejich růst za dražší korunu je v hodnotovém vyjádření zatím tlumen nízkými cenami dovážených surovin, zejména energetických komodit. Rozhodující část českého zahraničního obchodu byla tradičně realizována s vyspělými tržními ekonomikami, zejména členskými státy Evropské unie, jejichž podíl na celkovém obratu posílil na 76,7 %, tj. meziročně o 1,4 p. b. Diverzifikace zahraničního obchodu se podstatně nezměnila a pro obchodní výměnu České republiky zůstává dlouhodobě významná spolupráce především se sousedními státy. Z hlediska komoditní struktury se jako tradičně dařilo strojům a dopravním prostředkům, které opět zvýšily svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě, meziročně o 1,8 p. b. na 51,8 %, z toho silniční vozidla si připsala 1,7 p. b. a jejich podíl na celkovém obratu dosáhl již 17,1 %. Na obratu skupiny strojů a dopravních prostředků navýšila silniční vozidla svůj podíl o 2,2 p. b. na 33 %.

5



Nákupní apetit českých spotřebitelů pokračoval i ve 2. čtvrtletí 2016 jako odraz důvěry v rostoucí ekonomiku, menších obav ze ztráty zaměstnání a zlepšené finanční situace domácností. Maloobchodní tržby si udržely velmi slušné tempo růstu a vzrostly meziročně o 8,8 % (ve stálých cenách). Maloobchod opět táhly především tržby motoristického segmentu, jejichž růstová dynamika však lehce zvolnila na 13,3 %. Prodeje nových automobilů tak pokračovaly v příznivém trendu nastoupeném již v roce 2014, kdy vlivem vyšší poptávky obyvatelstva i firemního sektoru po obnově vozového parku, došlo k prudkému oživení poptávky po tomto sortimentu. Zájem o nákupy však lze pozorovat u většiny zboží, tržby za prodej nepotravinářského zboží vzrostly o 7,7 % a potravinářského o 3,7 %. Výsledky 2. čtvrtletí potvrdily pokračování solidního růstu české ekonomiky, jehož tempo by nemělo doznat větších změn ani ve druhé polovině roku 2016. Stabilní dynamiku očekáváme u konečné spotřeby, zatímco investice pravděpodobně nedosáhnou na vysokou srovnávací základnu minulého roku. Předpokládáme, že vývoz zboží a služeb poroste nadále rychleji než dovoz a vnější sektor by tak mohl pokrýt meziroční přírůstek ekonomiky prakticky z poloviny.

6



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Hospodářský růst zvolnil meziroční tempo, …

Česká ekonomika pokračuje v solidním růstu, ve 2. čtvrtletí 2016 vzrostl její hrubý domácí produkt meziročně o 2,6 %. Ve srovnání s 5% růstem ve stejném období předchozího roku to bylo sice méně, ale toto zpomalení bylo podstatně ovlivněno vysokou srovnávací základnou hospodářsky mimořádně příznivého minulého roku, který těžil z urychleného čerpání evropských fondů.

… ve srovnání s předchozím čtvrtletím však přidal

O dobré kondici tuzemského hospodářství svědčí zejména srovnání s přechozím čtvrtletím, podle kterého se výkonnost ve 2. čtvrtletí 2016 zvýšila o 0,9 %. Po slabších výsledcích ve 4. čtvrtletí 2015 (růst o 0,3 %) a v 1. čtvrtletí 2016 (0,4 %) je aktuální tempo růstu důkazem jeho slušné akcelerace.

Graf č. I.1.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %)

6,0

4,0

2,0

0,0

-2,0

-4,0

I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II

-6,0

stejné čtvrtletí předchozího roku

předchozí čtvrtletí

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Ve struktuře růstu …

Růstu ekonomického výkonu nadále pomáhalo příznivé prostředí, charakterizované optimistickou náladou, podloženou růstem příjmů domácností a nízkou nezaměstnaností, zatímco firmy profitovaly z rostoucí poptávky a nižších nákladů na suroviny a energie. Na straně výdajů byla rozhodujícím faktorem růstu HDP sílící zahraniční poptávka podporovaná stabilní spotřebou.

7



… dominoval zahraniční obchod, …

Ve 2. čtvrtletí 2016 měl na růst ekonomiky již rozhodující vliv vnější sektor, protože v obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) se dále zvýraznila tendence rychlejšího růstu vývozu než dovozu, obnovená ve 4. čtvrtletí 2015. Vývoz vzrostl meziročně o 5,7 %, dovoz o 3,1 % a zahraniční obchod tak přispěl k růstu HDP 2,4 p. b. Vývoz zboží byl tažen zejména obchodem s dopravními prostředky a ve službách pozemní dopravou a také informačními a komunikačními činnostmi. Na dovozu se významně podílely subdodávky pro automobilový průmysl a výrobu elektrických přístrojů a zařízení.

… doplňovaný rostoucí spotřebou, …

Stabilizovaný je vývoj konečné spotřeby, jejíž výdaje se podílely na hospodářském růstu 1,5 p. b., z toho spotřeba domácností 1 p. b. Domácnosti spotřebovaly ve 2. čtvrtletí t. r. meziročně více o 2,2 %, zejména vlivem pokračujícího růstu zaměstnanosti a reálných mezd. Obdobně jako na počátku roku se zájem spotřebitelů soustředil jak na zboží dlouhodobé a krátkodobé spotřeby, tak i na služby. Vládní výdaje mírně zrychlily růst na 2,6 %.

… zatímco investice jeho tempu ubíraly

Na druhé straně na výkonnost ekonomiky negativně působilo snížení investiční aktivity, které zbrzdilo její růst o 1,3 p. b. Tvorba fixního kapitálu byla meziročně nižší o 4,4 %, což souviselo s vysokou srovnávací základnou minulého roku a se skutečností, že významná část loňských investičních akcí byla spojena s dočerpáním strukturálních fondů. Propad se projevil především u stavebních investic, investice do ostatních budov a staveb klesly o 18,4 %. Na druhé straně u dopravních prostředků a zařízení došlo ke zvýšení o 6,6 % (v souvislosti s obnovou a rozšiřováním firemního vozového parku) a u investic do obydlí o 2,5 % (jako odraz nízkých nákladů úvěrového financování). Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

Vývoj cen jednotlivých výdajových položek byl diferencovaný

Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl meziročně o 3,5 %, na 175,3 mld. Kč, vedle růstu výkonu také díky zvýšení úhrnné cenové hladiny o 0,9 %. Na její vývoj měly větší vliv ceny v zahraničním obchodě, jejichž hlubší pokles u dovozu (o -6,1 %) než u vývozu (o -4,9 %) vedl ke zvýšení kladné směnné relace na +1,3 %. Z domácích výdajů rostly pouze ceny ve vládním sektoru (o 1,9 %), zatímco ceny konečné spotřeby stagnovaly a ceny hrubého kapitálu se snížily (o -1,3 %).

Tvorbu produktu zajistil zejména zpracovatelský průmysl, …

Na straně zdrojů hrubá přidaná hodnota (ve stálých cenách), na rozdíl od hrubého domácího produktu, si udržela meziroční růstové tempo předchozího čtvrtletí, protože dotace na produkt rostly rychleji (4,3 %) než daně z produktů (2,3 %). Na jejím celkovém zvýšení ve 2. čtvrtletí o 2,7 % se téměř z poloviny podílel zpracovatelský průmysl růstem o 4,9 %. Rychleji však rostlo zemědělství (5,7 %). Výkonnost se zvýšila také ve sledovaných odvětvích služeb, a snížila se pouze ve stavebnictví (o -5,5 %), především vlivem nižších investic do ostatních budov a staveb.

... který si udržuje své výsadní postavení

V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v nominálním vyjádření) mírně oslabil téměř třetinový podíl průmyslu, přestože jeho hrubá přidaná hodnota vzrostla ve 2. čtvrtletí o 4,2 %, tedy výrazně více než v celém hospodářství. Příčinou snížení podílu (na 32,1 %) byl pokles cen v průmyslu o 0,9 %, zatímco průměrná cenová hladina se na nabídkové straně ekonomiky zvýšila o 0,9 %. 8



Ve zpracovatelském průmyslu se ceny snížily o 1,8 %, takže ani dynamický růst jeho výkonnosti nezabránil mírnému zhoršení tohoto relativního ukazatele (pokles na 26,9 %). Naopak nadprůměrný růst cen v odvětví obchodu a dopravy (o 3 %) vylepšil pozici tohoto odvětví (na podíl 18,6 %), přestože jeho hrubá přidaná hodnota rostla pomaleji (2,5 %), než v celém hospodářství.

Tabulka č. I.1.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 2. čtvrtletí 2016 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna

Příspěvek ke změně

%

p. b.

2. Q 2015

2. Q 2016

NH celkem

2,7

2,7

100,0

100,0

v tom: Průmysl

4,2

1,3

32,2

32,1

4,9

1,3

27,1

26,9

-5,5

-0,3

5,7

5,4

Obchod a doprava

2,5

0,5

18,2

18,6

Peněžnictví a pojišťovnictví

3,8

0,2

4,2

4,2

Informační činnosti

2,6

0,1

5,0

5,1

Činnosti v nemovitostech

2,1

0,2

8,4

8,4

z toho: zpracovatelský Stavebnictví

Podíl odvětví v %

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

I.1.2 Reálná konvergence V konvergenci k vyspělé Evropě si ČR loni polepšila

Vyšší růst domácí ekonomiky se pravděpodobně projeví dalším přiblížením její výkonnosti vyspělé Evropě. Mohla by tak vylepšit své postavení z roku 2015, které je charakterizováno hrubým domácím produktem na 1 obyvatele (ve standardu kupní síly) na úrovni cca 85 % průměru Evropské unie. Od roku 2004, kdy tuzemský hrubý domácí produkt na obyvatele dosahoval 79 % průměru EU, Česká republika postoupila na 15. místo evropské osmadvacítky, nejvýše ze všech postkomunistických zemí. Nicméně z mezinárodního srovnání je také patrné, že rychlejší míry konvergence dosahují další nové země Unie, které měly nižší startovací úroveň (viz graf č. I.1.2.1).

9



Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU28=100) 300 250 200 150 100 50

2004

Bulharsko

Rumunsko

Chorvatsko

Lotyšsko

Polsko

Řecko

Maďarsko

Litva

Estonsko

Slovensko

Portugalsko

Kypr

Slovinsko

ČR

Malta

Španělsko

Itálie

Finsko

Francie

Spojené království

Belgie

Švédsko

Dánsko

Německo

Rakousko

Holandsko

Irsko

Lucembursko

0

2015

Pramen: Eurostat, graf MPO

Evropa pokračovala ve stabilizovaném růstu, …

Evropské ekonomiky v letošním roce profitují z některých prorůstových stimulů, zejména levné ropy a energií, slabšího eura a nízkých úrokových sazeb. Zároveň však musí čelit rizikům, která se koncentrují do zpomalování globálního růstu, oslabování světového obchodu a růstu geopolitických tlaků. Evropská unie tak pokračovala v mírném růstu, ve 2. čtvrtletí meziročně o 1,8 % a mezičtvrtletně o 0,4 %, což v obou případech bylo o 0,1 p. b. méně než v 1. čtvrtletí 2016. Výkonnost eurozóny, která je pro vývoj Unie určující, se zvýšila meziročně o 1,6 % a mezičtvrtletně o 0,3 %, takže meziročně zpomalila o 0,1 p. b. a v mezičtvrtletním srovnání proti 1. čtvrtletí o 0,2 p. b. Ve struktuře meziročního růstu obou seskupení, stejně jako v 1. čtvrtletí, posílila zejména díky vyšší spotřebě domácností domácí poptávka a celkovému výkonu opět ubíral vnější sektor. V mezičtvrtletním srovnání však po stagnaci v 1. čtvrtletí export již oživil, a jak v eurozóně, tak i v Unii jako celku, se zvýšil o 0,5 %.

… vývoj v jednotlivých zemích se však lišil

Meziročně rostly ve 2. čtvrtletí 2016 všechny ekonomiky Unie, s výjimkou řecké (pokles o 0,9 %). Nejlépe si vedlo Rumunsko (růst o 5,9 %), následované Lucemburskem (4,4 %) a Irskem (4,3 %), tříprocentní hranici pak překonalo Slovensko (3,7 %), Švédsko (3,4 %), Španělsko (3,2 %) a Polsko (3,1 %). Růst eurozóny však táhlo hlavní odbytiště tuzemské produkce, Německo (růst o 1,7 %), a Spojené království (2,1 %), zatímco další velké ekonomiky Francie (1,3 %) a Itálie (0,7 %) za průměrným růstem eurozóny zaostaly. Ve srovnání s přechozím čtvrtletím nejrychleji rostlo Lucembursko (1,6 %) a Rumunsko (1,5 %) a dále Maďarsko (1 %). Další země již nepřekonaly jednoprocentní hranici, resp. stagnovaly, jako Itálie a Finsko, v případě Francie došlo dokonce k poklesu (-0,1 %). 10



Graf č. I.1.2.2 Vývoj hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí 2016 (v %) 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1

Rumunsko Lucembursko Irsko Slovensko Švédsko Španělsko Polsko Malta Bulharsko Kypr ČR Litva Spojené království Chorvatsko Slovinsko EU28 Holandsko Maďarsko Německo eurozóna Belgie Rakousko Francie Portugalsko Lotyšsko Itálie Estonsko Finsko Dánsko Řecko

-2

meziročně

mezičtvrtletně


V Německu posílil vnější sektor

Německá ekonomika vlivem nižší domácí poptávky zpomalila mezičtvrtletní růst na 0,4 %. Zatímco v 1. čtvrtletí 2016 přispívaly k růstu všechny hlavní výdajové položky (s výjimkou zásob), ve 2. čtvrtletí došlo k propadu investic, který zbrzdil růst HDP o 0,4 p. b. Tento pokles byl kompenzován spotřebou pouze částečně, takže hlavním nositelem růstu se stala zahraniční poptávka. Její přínos činil 0,6 p. b., když vývoz zboží a služeb se proti 1. čtvrtletí zvýšil o 1,2 %, zatímco dovoz klesl o 0,1 %.

I.2 TRH PRÁCE Zaměstnanost meziročně stále roste

Ve druhém čtvrtletí 2016 vzrostla celková zaměstnanost v ČR meziročně o 84,2 tis. osob (přírůstek o 1,7 %) na 5 128,5 tis. osob. Oproti předchozímu čtvrtletí se průměrný počet zaměstnaných osob (očištěný od sezónních vlivů) v 2. čtvrtletí 2016 zvýšil o 6,9 tis. osob. Poslední výsledky ukazují na stálý růst ekonomické aktivity obyvatel, neboť tři lidí ze čtyř ve věkové kategorii od 15 do 64 let se účastní trhu práce v ČR. Ve 2. čtvrtletí 2016 přibylo v meziročním srovnání 70,5 tis. zaměstnanců přepočtených na plně zaměstnané, což je relativní nárůst 1,8 %. Podle analýzy zveřejněné ČSÚ se ve statistických údajích vedle generačního posunu projevuje také posun a prodlužování délky pracovního života, mladších pracujících ubývá a narůstá počet zaměstnaných starších 60 let – trh práce tak postupně "stárne". Při poklesu počtu pracujících do čtyřiceti let o 22,6 tis. roste 11



počet pracujících nad 40 let. Ve skupině 40 až 44 let vzrostl jejich počet ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně o 46,6 tis. Výrazně se také zvýšil počet pracujících ve věku 60 let a více, a to o 41,6 tis., což je téměř polovina celkového počtu přírůstku zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64 letých) činila 71,7 % a v meziročním srovnání vzrostla o 1,6 procentního bodu. Dosáhla tak nejvyšší úrovně v historii České republiky. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 1,2 p. b. na 79,0 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 1,9 p. b. na 64,2 %. Zvyšující se míra zaměstnanosti žen ukazuje na zlepšené podmínky na trhu práce, avšak i nadále zůstává v ČR zaměstnanost žen výrazně nižší než zaměstnanost mužů. Počet podnikatelů ve srovnání s 2. čtvrtletím roku 2015 spíše stagnoval. Jejich přírůstek činil 1,4 tis. osob a dosáhl celkového počtu 884,4 tis. osob. Poklesl počet podnikatelů se zaměstnanci o 21,3 tis. osob na celkových 161,1 tis. osob a naopak značně vzrostl počet podnikatelů bez zaměstnanců, a to o 29,5 tis. osob na celkovou úroveň 697,6 tis. osob. Dle členění základních sektorů národního hospodářství se na meziročním růstu zaměstnanosti podílely především dva sektory, a to sekundární a terciální. V primárním sektoru počet pracujících spíše stagnoval. Podstatný meziroční růst zaměstnanosti byl zaznamenán v terciálním sektoru, kde se počet pracujících zvýšil o 72,3 tis. osob. Zvyšování zaměstnanosti se týkalo zejména sekce vzdělávání (nárůst o 24,3 tis. osob), zdravotnictví a sociální péče (nárůst o 15,1 tis. osob), dopravy a skladování (nárůst o 14,9 tis. osob), veřejné správy a obrany (nárůst o 14,4 tis. osob) a také kulturních, zábavních a rekreačních činností (nárůst o 14,0 tis. osob). V sekundárním sektoru došlo k navýšení zaměstnanosti o 13,6 tis. osob. Vývoj uvnitř sekundárního sektoru byl však protichůdný, když počet pracujících ve stavebnictví se snížil o 23,3 tis. osob, zatímco počet pracujících ve zpracovatelském průmyslu vzrostl výrazně o 39,6 tis. osob. V primárním sektoru došlo k nepatrnému úbytku počtu pracujících, a to o 1,7 tis. osob. Nezaměstnanost zaznamenala opět pokles

Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO1 - populace ve věku 15-64 let) dosáhla ve 2. čtvrtletí 2016 úrovně 4,0 % a meziročně se snížila o 1,0 p. b. Průměrný počet nezaměstnaných osob (definice ILO) se oproti 1. čtvrtletí 2016 snížil o 7,9 tis. osob., meziročně pak došlo ke snížení o 52,1 tis. osob na celkových 209,7 tis. osob. Pokles nezaměstnanosti se projevil jak v ženské populaci (pokles o 31,1 tis. osob), tak v populaci mužské (pokles o 21,0 tis. osob). Růst naší ekonomiky se již delší dobu kladně projevuje ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti, která ke konci 2. čtvrtletí 2016 poklesla o 31,0 tis. na 91,2 tis. osob. Z hlediska úrovně vzdělávání se míra nezaměstnanosti meziročně snížila na všech skupinách. Stabilně nízkou míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci (1,7 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (2,8 %). I nadále pokračuje trend výrazného poklesu nezaměstnanosti u skupiny osob se středním

1 International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce)

12



vzděláním bez maturity vč. vyučených, která se dlouhodobě vyznačovala nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. U této početné skupiny pracovníků byl zaznamenán meziroční pokles o 1,5 p. b. na 4,2 %. Nepatrný pokles míry nezaměstnanosti se projevil také u skupiny osob se základním vzděláním, kde však i nadále vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává a v hodnoceném období dosáhla úrovně 20,9 %.

Tabulka č. I.2.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) leden

únor

březen duben květen červen červenec srpen

září

říjen

2013

8,0

8,1

8,0

7,7

7,5

7,3

7,5

2014

8,6

8,6

8,3

7,9

7,5

7,4

2015

7,7

7,5

7,2

6,7

6,4

6,2

2016 meziroční změna v p.b. 2013/2014 meziroční změna v p.b. 2014/2015 meziroční změna v p.b. 2015/2016

6,4

6,3

6,1

5,7

5,4

5,2

0,6

0,5

0,3

0,2

0,0

-0,9

-1,1

-1,1

-1,2

-1,3

-1,2

-1,1

-1,0

listopad prosinec

7,5

7,6

7,6

7,7

8,2

7,4

7,4

7,3

7,1

7,1

7,5

6,3

6,2

6,0

5,9

5,9

6,2

0,1

-0,1

-0,1

-0,3

-0,5

-0,6

-0,7

-1,1

-1,2

-1,1

-1,2

-1,3

-1,2

-1,2

-1,3

-1,0

-1,0

Pramen: MPSV

Podíl nezaměstnaných osob (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) činil ke konci 2. čtvrtletí tohoto roku 5,2 %, což je o 1,0 p. b méně než v témže období roku 2015. Podíl nezaměstnaných žen dosáhl 5,6 % a podíl nezaměstnaných mužů vykazoval hodnotu, 4,9 %. Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 32 okresů. Nejvyšší byl zaznamenán v okrese Most (11,0 %) a dále v okresech: Karviná (10,6 %), Ústí nad Labem (9,7 %), Ostrava-město (9,5 %), Chomutov (9,1 %), Bruntál (8,8 %), Děčín (7,9 %), Sokolov (7,8 %), Louny (7,4 %) a Hodonín (7,3 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných vykázal okres Rychnov nad Kněžnou (1,9 %) a dále okresy: Praha-východ (2,0 %), Jindřichův Hradec (2,6 %), Benešov (2,7 %), Jičín (2,8 %), Mladá Boleslav (2,9 %), Pelhřimov (3,0 %), a Prachatice a Rokycany (shodně 3,2 %).

13



Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v %

Graf č. I.2.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %)

9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce

2013

2014

2015

2016

Pramen: MPSV, graf MPO

K 30. červnu 2016 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 384 328 uchazečů o zaměstnání a jejich počet byl tak o 10 461 osob nižší (tj. o 2,6 %) než ke konci měsíce května 2016. V porovnání se stejným obdobím roku 2015 byl zaznamenán pokles o 67 067 uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl registrován v 75 okresech, kdy k největším poklesům došlo v okresech Jindřichův Hradec (o 9,1 %), Český Krumlov (o 7,6 %) a Cheb (o 7,4 %). Počet volných pracovních míst vzrostl…

K 30. červnu 2016 evidoval Úřad práce ČR celkem 133 939 volných pracovních míst, což bylo o 4 885 více než v předchozím měsíci a o 36 956 více než ve shodném období roku 2015. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 2,9 uchazeče (ve stejném období minulého roku to bylo 4,7 uchazeče). Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech Karviná (13,8), Ústí nad Labem (11,7) a Chomutov (10,8). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 39 898 a na jedno volné místo připadalo 0,4 uchazečů této kategorie. Ve srovnatelném období roku 2015 bylo registrováno 25 473 volných pracovních míst pro tuto věkovou kategorii a na jedno volné místo připadlo 0,7 uchazeče. Český trh práce už je opět na hranici přirozené nezaměstnanosti. Uchazeči o zaměstnání, kteří za současných nabízených mzdových podmínek chtějí pracovat, práci mít určitě mohou. U lidí, kteří jsou aktuálně stále nezaměstnaní, je problémem buď nevhodná kvalifikace, nízké odměny či pracovní podmínky i neochota práci vzít a neochota za prací dojíždět. 14



Velká poptávka je po pracovnících technických profesí. Aktuálně se nejčastěji hledají řidiči, skladníci, pomocní dělníci, operátoři strojů a zařízení, montážníci, zámečníci, apod. Neustále také stoupá zájem o vysokoškoláky technických oborů.

19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6

Počet uchazečů

Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo

2014

2015

2016

Pramen: MPSV, graf MPO

Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí 2016 vzrostla

Medián mezd ve 2. čtvrtletí 2016 činil 23 047 Kč a byl tak o 4,5 % (tj. o 983 Kč) vyšší než ve stejném období roku 2015. Z hlediska pohlaví se zvýšení mezd projevilo více u mužů (4,5 %) než u žen (4,2 %). Muži mají značně vyšší mzdovou úroveň: ve 2. čtvrtletí 2016 byl medián mezd žen 20 567 Kč, zatímco u mužů činil 25 176 Kč. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla dle údajů z ČSÚ v druhém čtvrtletí 2016 výše 27 297 Kč a v meziročním srovnání vzrostla nominálně o 3,9 % (tj. o 1 019 Kč). Spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 0,2 %, reálně se tedy mzda zvedla o 3,7 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy (po očištění od sezónních vlivů) 0,8 %. Objem mezd vzrostl meziročně o 5,8 % a evidenční počet zaměstnanců se zvýšil o 1,8 %.

15



Graf č. I.2.3 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků 5 4

Meziroční změny v %

3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 1.Q

2.Q

3.Q

2013

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2014 nominální mzda

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2015

4.Q

1.Q

2.Q

2016

reálná mzda

Pramen: ČSÚ

Na růstu mezd se více podílela podnikatelská sféra, kde průměrná mzda vzrostla meziročně nominálně o 3,9 % a reálně o 3,7 %. Ve sféře nepodnikatelské bylo tempo růstu pomalejší a průměrný plat se zde zvýšil nominálně o 3,6 % a reálně o 3,4 %. Z odvětvového pohledu byl mzdový růst ve 2. čtvrtletí 2016 v jednotlivých oddílech dle CZ-NACE značně diferencovaný a nominální meziroční nárůsty se pohybovaly v intervalu od 0,1 % až do 6,9 %. Tradičně nejnižší byly průměrné mzdy ve dvou sektorech, a to v ubytování, stravování a pohostinství (15 437 Kč) a v administrativních a podpůrných činnostech (17 897 Kč). V těchto odvětvových sekcích však rostly mzdy nadprůměrně (o 6,0 %, resp. o 5,2 %). Z průmyslových oborů se dařilo nejvíce zpracovatelskému průmyslu, který aktuálně zaměstnává 1 122,2 tis. zaměstnanců a kde vzrostla průměrná mzda o 3,7 % na 25 390 Kč. Z regionálního pohledu se růst průměrné mzdy nejvíce projevil v Ústeckém kraji a na Vysočině (shodně 4,6 %), naopak nejméně rostla průměrná mzda v Praze, a to o 3,2 %. Velmi pozitivní je však skutečnost, že v žádném regionu nedošlo k úbytku počtu zaměstnanců. Nejméně zaměstnanců pak přibylo v dlouhodobě problematickém Karlovarském kraji (0,1 %), kde byl i nízký mzdový růst (3,6 %). ČR má v rámci EU-28 jednu z nejnižších nezaměstnaností…

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti sledovaná EUROSTATem (data očištěná od sezónních vlivů) byla podle dostupných údajů pro mezinárodní 16



srovnání ke konci druhého čtvrtletí 2016 v ČR 4,1 %. Česká republika má na základě těchto údajů aktuálně nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. Nepatrně vyšší míra nezaměstnanosti byla v Německu (4,3 %) a jako třetí země s nejnižší mírou nezaměstnanosti je Spojené království (4,9 %). V EU-28 činila harmonizovaná míra nezaměstnanosti v témže období 8,6 %, což je nejnižší hodnota od března 2009. Ve EU-28 bylo podle Eurostatu v květnu bez práce cca 21 miliónů osob, z toho přibližně 16 miliónů osob v eurozóně. Proti dubnu se počet nezaměstnaných v EU snížil o 96 tisíc osob a v eurozóně o 112 tisíc osob. V eurozóně byla nezaměstnanost ke konci druhého čtvrtletí na hodnotě 10,1 %, což je nejnižší nezaměstnanost od července 2011. Ač se situace na trhu práce postupně zlepšuje a nezaměstnanost téměř ve všech státech EU klesá, stále přetrvávají mezi jednotlivými členskými zeměmi velké rozdíly. Zatímco česká nezaměstnanost činí 4,1 %, v Řecku stále přesahuje 20 %. Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána ve Finsku (8,9 %), v Lotyšsku (9,6 %), na Slovensku (9,7 %), ve Francii (10,1 %), v Portugalsku (11,1 %) v Itálii (11,5 %), na Kypru (12,2 %) a v Chorvatsku (13,1 %). Vysoká míra nezaměstnanosti je dlouhodobě ve Španělsku (19,9 %) a v Řecku (23,4 %).

Graf č. I.2.4 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti2 v zemích EU-28 k 30. 6. 2016

Česká republika Německo Spojené království Malta Maďarsko Rumunsko Dánsko Rakousko Nizozemsko Lucembursko Polsko Švédsko Estonsko Bulharsko Slovinsko Belgie Irsko Litva EU 28 Finsko Lotyšsko Slovensko Francie Portugalsko Itálie Kypr Chorvatsko Španělsko Řecko

28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 % 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

Pramen: EUROSTAT (data očištěna od sezónních vlivů), graf MPO

2

"Harmonizovaná míra nezaměstnanosti", kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od ukazatele "Podíl nezaměstnaných osob", který vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 17



Míra nezaměstnanosti klesá také mezi mladými lidmi do 25 let. V EU činila ve 2. čtvrtletí 18,7 % a v eurozóně 20,7 %. První pořadí s nejnižší nezaměstnaností mladých si však dlouhodobě udržuje Německo s celkovou nezaměstnaností 7,3 %. V České republice se míra nezaměstnanosti této věkové kategorie ve 2. čtvrtletí snížila a dosáhla hodnoty 10,0 %, to je téměř o 9 p. b. méně než průměr EU-28. Nejhorší je stále situace v Řecku, kde je mladých do 25 let bez práce přes 49 % a také ve Španělsku, kde míra nezaměstnanosti této věkové kategorie činí 46,5 %.

Graf č. I.2.5 Míra nezaměstnanosti3 ve skupině do 25 let ve vybraných zemích EU-28 roční průměr v % kvartální průměr v %

70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

2010

2011

2012

2013

2014

2015

1Q 2016 2Q 2016

Německo

9,8

8,5

8,0

7,8

7,7

7,2

7,3

7,3

Rakousko

8,8

8,3

8,7

9,2

8,2

10,6

11,7

10,8

Česká republika

18,3

18,1

19,5

18,9

15,9

12,6

9,7

10,0

Evropská unie (28)

21,2

21,6

23,1

23,6

22,1

20,3

19,6

18,7

Polsko

23,7

25,8

26,5

27,3

24,2

20,8

19,6

16,9

Slovensko

33,9

33,7

34,0

33,7

30,4

26,4

24,3

20,6

Španělsko

41,5

46,2

52,9

55,5

53,2

48,3

46,5

46,5

Řecko

33,0

44,7

55,3

58,3

52,0

49,8

50,9

49,1

Pramen: EUROSTAT (data neočištěna od sezónních vlivů, v % z aktivní populace), graf MPO

I.3 CENOVÝ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Spotřebitelské ceny ve 2. čtvrtletí 2016 ještě více spadly …

Inflace v 1. pololetí 2016 prodělala značně nerovnoměrný vývoj, zejména pak ve 2. čtvrtletí, kdy její tempo spadlo z dubnového zatím nejvyššího letošního růstu 0,6 % během měsíce na pouhou 0,1 %, kterou si udržela i v červnu. První čtvrtletí 2016 sice zahájila návratem k vyššímu růstu, v průměru přidala meziročně 0,5 % (z 0,1 % ve 4. čtvrtletí 2015), v průběhu druhého čtvrtletí si však sáhla téměř na dno a snížila průměrný meziroční růst na 0,2 %. Příčinou zatím stále nevýrazného zvyšování spotřebitelských cen zůstávají nízké ceny ropy, pokračující deflační trend produkčních cen v průmyslu jak v tuzemsku, tak i v eurozóně, resp. v celé

3

Míra nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných jako procento ekonomicky aktivní populace. Metodika tohoto ukazatele "Míra nezaměstnanosti" není shodná s metodikou ukazatele "Harmonizovaná míra nezaměstnanosti". 18



EU, i setrvalý pokles cen zemědělských výrobců promítající se následně do cen potravin, to vše navzdory pokračujícím intervencím ČNB a růstu ekonomiky. Ve vývoji spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2016 se projevilo mírné zpomalení meziročního růstu jak tržních cen na 0,3 % z 0,4 % v 1. čtvrtletí 2016, tak zejména regulovaných cen na 0,2 % z 0,7 %. Průměrná míra inflace se v červnu snížila na 0,3 % z 0,4 %, na kterých se držela od počátku roku až do května.

Graf č. I.3.1.1 Inflace v 1. pololetí 2016 (meziroční růst v %)

1 0,6

0,6 0,5

0,5

0,3 0,1

0,1

0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

2016

2016

2016

2016

2016

2016


… jak vlivem dalšího poklesu cen potravin a nealko nápojů, …

Z jednotlivých oddílů spotřebního koše se na oslabení růstu cenové hladiny i nadále podílely ceny potravin a nealko nápojů, které prodloužily loňský celoroční pokles a ve 2. čtvrtletí 2016 zůstaly pod úrovní předchozího roku v průměru o 2,4 % (z -1,7 % v 1. čtvrtletí). Promítl se do nich propad cen mléka meziročně o 14 %, sýrů o 10,3 % a jogurtů o 12,1 %, snížily se i ceny chleba o 1,7 %, mouky o 16,6 %, masa o 2 %, másla o 9,8 %. Klesly také ceny ovoce o 3,6 %. Zdražila zelenina, ale růst jejích cen zpomalil na 4,9 % (z 16,9 % v 1. čtvrtletí). Důvodem bylo zejména snížení meziročního růstu cen brambor na 30 % z 50,1 % v předchozím kvartále.

… tak i dopravy, pošt a telekomunikací, bytového vybavení a zařízení domácnosti

Pokles cen v sektoru doprava, nastoupený v 1. čtvrtletí 2015, pokračoval také ve 2. čtvrtletí letošního roku a ještě zrychlil meziroční tempo na -2,9 % (z -2,7 % v 1. čtvrtletí). Soustavně meziročně klesaly ceny pohonných hmot, jejich propad však dosáhl maxima v listopadu 2015 (-17,6 %), v prvním čtvrtletí 2016 se snížil na -12,5 %, ve druhém pak na -12,3 %. Naproti tomu v dalších dvou segmentech dopravy – nákup dopravních prostředků a dopravní služby – v průběhu 2. čtvrtletí ceny snižovaly meziroční růst. Dlouhodobý meziroční pokles cen v oddíle pošty a telekomunikace začal zpomalovat již v průběhu roku 2015 a ve 2. čtvrtletí skončil v průměru na -0,5 %. Důvodem byla redukce poklesu cen telefonických a telefaxových služeb, která začala již v polovině roku 2013 a ve 2. čtvrtletí 2016 se dostala v průměru na -0,4 %. Na ceny celého oddílu mělo vliv zdražení 19



poštovních služeb o 10,1 % (z 1,5% růstu v 1. čtvrtletí). V oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti klesly ceny v průměru meziročně o 0,5 %, když v 1. čtvrtletí ještě rostly o 0,1 %. … a zpomalení růstu cen v sektoru bydlení, odívání a obuv, rekreace a kultura

Na udržení nízké cenové hladiny měl ve 2. čtvrtletí 2016 vliv také vývoj cen v oddíle bydlení, které mají největší vliv na index a jejichž tempo růstu zvolnilo v průměru meziročně na 0,5 % (z 0,9 % v předchozím čtvrtletí). V jejich rámci to byl zejména pokles cen zemního plynu v průměru meziročně o 4,7 % (z 0,5% poklesu v 1. čtvrtletí), kdežto např. ceny elektřiny v obou kvartálech vzrostly v průměru meziročně shodně o 1,2 %. Vyšší meziroční růst o 1,6 %, resp. o 5,3 %, zaznamenaly opět ceny vodného a stočného. Stouply i ceny čistého nájemného o 1,3 % a ceny tepla o 1 %. Ke zmírnění cenového růstu došlo rovněž v sektoru odívání a obuv, kde se zvýšily ceny obuvi a oděvů o 5,4 %, resp. o 0,7 % (z 7 %, resp. o 0,9 % v předchozím čtvrtletí). K nižšímu cenovému růstu přispěly i ceny rekreací a kultury, a to zejména snížením růstu cen dovolených s komplexními službami na 3,2 % (ze 7,4 % v 1. čtvrtletí).

Graf č. I.3.1.2 Vývoj vybraných položek spotřebitelských cen (v %, meziroční index) 112 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92

2012/1 3 5 7 9 11 2013/1 3 5 7 9 11 2014/1 3 5 7 9 11 2015/1 3 5 7 9 11 2016/1 3 5

90

Potraviny

Bydlení

Doprava

Zdraví


Ze tří váhově nejvýznamnějších oddílů spotřebního koše (bydlení, potraviny, doprava) zůstaly v meziročním srovnání nadále vyšší jen ceny bydlení. Ke zrychlení cenového růstu došlo naopak v oddílech

Největší vliv na růst cenové hladiny spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí měly ceny alkoholických nápojů a tabáku se čtvrtou nejvyšší váhou v indexu, které zrychlily růst v průměru meziročně na 4,4 % (z 3,5 % v předchozím kvartále). Ceny alkoholických nápojů přidaly 4,3 % (z 3,2 % v předchozím čtvrtletí) a ceny 20



alkoholické nápoje a tabák, zdraví a ostatní zboží a služby

tabákových výrobků 4,4 % (z 3,8 % v předchozím). Na růstu cen cigaret se částečně projevilo zvýšení spotřební daně od ledna 2016. V oddíle zdraví od ledna 2016 vymizel efekt základny předchozího roku způsobený zrušením regulačních poplatků za návštěvu u lékaře a výdej léků na recept v lékárně od ledna 2015, což se promítlo do meziročního zvýšení cen ve 2. čtvrtletí o 2,7 % (o 2,4 % ve čtvrtletí přechozím). Zrychlení meziročního cenového růstu v oddíle ostatní zboží a služby v průměru o 0,9 % (z 0,4 % v předchozím) souviselo zejména se zvýšením cen finančních služeb o 1,9 % (z 0,9 % v 1. čtvrtletí).

Nízké ceny dovážených vstupů …

Dovozní ceny se pohybují převážně v mínusových hodnotách již od prosince 2014, a ve 2. čtvrtletí 2016 svůj meziroční pokles ještě prohloubily v průměru meziročně na 6,3 % (z -5,6 % v 1. čtvrtletí). Pokles dovozních cen byl plošný, i když se na něm nejvíce podílel propad cen energetických surovin. Stále očekávaný růst cen komodit dává předpoklad, že by se tento trend mohl v brzké době obrátit. Nejvýraznější záporný příspěvek, který ale ve 2. čtvrtletí zeslabil, vykázaly opětovně ceny dovážených minerálních paliv - v průměru za čtvrtletí meziročně klesly o 31,7 % (z -32,6 % v předchozím kvartále). Jejich vývoj ovlivnil na jedné straně zmírňující se pokles cen ropy a zemního plynu, zároveň však protisměrně působil vliv slabší koruny vůči dolaru. Prohloubil se také pokles cen chemikálií na 6,4 % (z -4,9 % v předchozím čtvrtletí), potravin na 3,6 % (z -1,7 %), průmyslového spotřebního zboží na 3,1 % (z -2,3 %) a cen strojů a dopravních prostředků o 2 % (z -0,7 %). Meziroční pokles ve 2. čtvrtletí snížily ceny surovin na 6 % (z -8,4 % v 1. čtvrtletí) i polotovarů na 6 % (-6,4 %).

Tabulka č. I.3.1.1 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2015 březen

červen

2016 září

prosinec průměr

leden

únor

březen

duben

květen

červen -4,4

Ceny - průmyslových výrobců

-2,9

-2,3

-4,2

-2,9

-3,2

-3,4

-4,0

-4,5

-4,7

-4,8

1,0

1,4

1,4

1,4

1,2

1,3

1,3

1,3

1,2

1,0

1,1

- zemědělských výrobců

-9,9

-10,6

-3,2

1,1

-6,2

-1,2

-2,9

-4,6

-7,2

-7,1

-6,4

- dovozní

-0,9

-0,5

-3,5

-3,9

-1,9

-5,1

-5,8

-5,9

-7,1

-6,4

-5,4

- stavebních prací

Pramen: ČSÚ

… se odrazily do cen v průmyslu

Nízké ceny dovážených surovin, spolu s dalšími cenovými propady v těžbě a dobývání i v energetice, se ve 2. čtvrtletí 2016 ještě stále postupně přenášely do cen průmyslových výrobců, které se pod úrovní předchozího roku drží již od ledna 2014. V průměru za 2. čtvrtletí se intenzita jejich poklesu ještě prohloubila meziročně na 4,6 % (ze 4 % v předchozím čtvrtletí), zejména pod vlivem pokračujícího propadu cen koksu a rafinovaných ropných produktů. Ve zpracovatelském průmyslu, jehož ceny v průměru spadly o 4,8 % (v minulém čtvrtletí o 4,0 %) zvýraznily meziroční pokles ceny chemických látek a výrobků v průměru meziročně o 11,2 % (z pouhých 1,5 % v 1. čtvrtletí), dále i ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 3,1 % (proti 1,9 % v předchozím čtvrtletí) a ceny elektrických zařízení o 3,2 % (z 2,8 %). Pokles naopak zmírnily ceny obecných kovů a kovodělných výrobků na 5,3 % (z 5,5 % v 1. čtvrtletí), dopravních prostředků na 2,2 % (z 2,5 %) i ceny elektronických a optických přístrojů na 0,5 % (z 1,1 %). Do mínusu nově spadly ceny strojů a zařízení o 0,2 % (v 1. čtvrtletí ještě rostly o 0,1 %). Nad úroveň předchozího roku se ze zpracovatelského průmyslu naopak dostaly ceny textilu, oděvů a usní, růstem o 0,4 % (z -0,1% v předchozím 21



kvartálu) a ceny nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu, které vzrostly o 0,5 %. Na poklesu cen průmyslových výrobců jako celku se také významně podílely ceny odvětví těžby a dobývání, které ztratily v průměru meziročně 7,1 % (z 6,4 % v 1. čtvrtletí) a ceny elektřiny, plynu a páry 4,1 %. Dynamiku růstu ještě zesílily ceny vody, její úpravy a rozvodu, tentokrát meziročním zvýšením o 1,6 % (z 0,5 % v předchozím čtvrtletí). Ceny stavebních prací zmírnily tempo růstu

Ceny stavebních prací, které si v prvních měsících roku 2016 ještě držely stabilní růstové tempo v průměru meziročně na 1,3 %, ve 2. čtvrtletí je zvolnily na 1,1 %. Jejich vývoj souvisel se slabší kondicí stavebního sektoru v letošním roce, kde produkce inženýrského i pozemního stavitelství, po loňské překotné výstavbě infrastruktury tažené dočerpáváním evropských fondů z minulého programového období, výrazně klesla. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví, v návaznosti na nízké ceny komodit, se snížily meziročně v průměru o 2 %, zatímco v 1. čtvrtletí byly nižší o 1,4 %.

Graf č. I.3.1.3 Vývoj cen dovozních a výrobců (SOPR=100) 140

index

120

100

80

60

Zemědělských výrobců

Průmyslových výrobců

Stavebních prací

Dovozní


Ceny zemědělských výrobců pokračovaly v meziročním poklesu

Meziroční pokles cen zemědělských výrobců se ve druhém čtvrtletí 2016 ještě dále prohloubil v průměru na 6,9 % (z -2,9 % v 1. čtvrtletí). Příčinou byl pokles cen v živočišné výrobě o 11,3 % (z -9,5 % v předchozím kvartálu), který dále zesílily zejména levnější výkupní ceny mléka o 19,4 % (v souvislosti s liberalizací trhu s mlékem v EU v loňském roce a sankcemi na vývoz do Ruska), pokles cen vajec o 6,4 %, skotu o 2,3 %. Tentokrát pod úroveň předchozího roku v průměru o 3,2 % spadly i ceny v rostlinné výrobě (z 3,9% růstu v předchozím čtvrtletí), a to kvůli 22



cenám obilovin a olejnin, které klesly o 10,3 %, resp. o 0,8 %, v důsledku loňské nadprůměrné úrody. Jejich vliv na úhrnný index byl částečně kompenzován zejména růstem cen brambor o 43,2 % a zeleniny o 14,1 %.

I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Spotřebitelské ceny v EU skončily v průměru za čtvrtletí v deflaci …

Stále levná ropa na světových trzích, podpořená ještě nízkými cenami energie, slabší ekonomický růst spolu s nízkou konkurenceschopností některých zemí EU, ale i některé další faktory, poslaly spotřebitelské ceny v průměru za 2. čtvrtletí do deflace. V červnu ale začaly ceny obracet a po čtyřech měsících se vrátily zpět do plusu, i když zatím s pouze nepatrným růstem. Rozhýbat ceny zřetelněji směrem vzhůru a vygenerovat tak inflaci se však zatím i přes výraznou podporu Evropské centrální banky (ECB) a rostoucí domácí poptávku Unii a eurozóně nepodařilo.

… kdežto v ČR zůstaly i ve 2. čtvrtletí vyšší než v EU i v eurozóně

Zatímco v tuzemsku spotřebitelské ceny podle HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) v průměru za 2. čtvrtletí 2016 ještě mírně vzrostly meziročně o 0,1 % (z 0,4 % v předchozím čtvrtletí), v Evropské unii i v eurozóně spadly pod úroveň předchozího roku o 0,1 % (z 0,1% růstu v 1. čtvrtletí). Ze srovnání vývoje HICP v jednotlivých měsících byl však jejich směr opačný, tuzemské ceny se snižovaly výrazněji, když z 0,5% růstu v březnu spadly v červnu do deflace -0,1 %, kdežto v Unii mírně posilovaly, z -0,2 % v březnu na +0,1 % v červnu. Důvodem zvýšení cen v EU byl pokračující útlum propadu cen energií i nárůst cen některých ostatních položek spotřebitelského koše. Nejvíce přidaly v červnu ceny v Belgii a ve Švédsku. S deflací se potýkalo třináct zemí EU, přitom déle než rok s ní bojují např. Bulharsko a Slovensko (viz graf č. I.3.2.1). Srovnání vývoje spotřebitelských cen ve vybraných zemích EU v časové řadě poskytuje tabulka v příloze.

Graf. č. I.3.2.1 Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA v červnu 2016 (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) 1,8

3

1

0,7

0,6

0,5

0,4

0,4

0,3

0,3

0,3

0,2

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

1

0,2

1,2

2

-2

-0,1

-0,1

-0,2

-0,2

-0,4

-0,4

-0,6

-0,7

-0,7

-1,9

-2

-1,2

-1

-0,9

0

Kypr Bulharsko Chorvatsko Španělsko Rumunsko Slovensko Lotyšsko Lucembursko Polsko Itálie Nizozemí Maďarsko ČR Slovinsko Irsko Dánsko EU Eurozóna Řecko Německo Francie Finsko USA Estonsko Litva Spojené království Rakousko Portugalsko Malta Švédsko Belgie

-3

Pramen: Eurostat, graf MPO 23


S úrovní inflace se potýkaly USA i Čína


Mírně vyšší inflaci než evropské státy produkovaly, zejména díky rostoucí zaměstnanosti a tím i spotřebě domácností, Spojené státy. S přihlédnutím ke slušnému výkonu americké ekonomiky a stále uvolněné měnové politice Fedu však nešlo o významnější posun cen nahoru. Stejně jako v Evropě i zde zůstávají brzdou nízké ceny ropy a energií, jejich negativní vliv na index však už není tak výrazný jako v loňském roce. Podle Eurostatu spotřebitelské ceny v USA, které v prosinci 2015 po téměř roce opustily deflační pásmo, vzrostly v průměru za 1. i 2. čtvrtletí 2016 shodně o 0,4 %. Jejich tempo má však od počátku roku spíše sestoupnou tendenci, když v červnu dosáhly meziročně výše 0,3 % (z 0,5 % v březnu). Pokles inflace monitorovala i Čína. Stagnace výkonu ekonomiky, který zůstává na nejnižší úrovni od počátku roku 2009, se promítala do postupného zpomalování růstu spotřebitelských cen, které stouply v červnu 2016 meziročně jen o 1,9 % (z 2,3 % v březnu), a to i přes finanční stimuly centrální banky. Inflace se tak stále nachází pod 3% cílem tamní vlády.

Ceny v průmyslu klesaly v ČR rychleji než v EU

Meziroční pokles cen průmyslových výrobců v ČR, který nastoupil v lednu 2014, v průběhu 2. čtvrtletí 2016 začal zpomalovat, v červnu meziročně na 4,4 % (z -4,5 % v březnu). Rovněž v EU i v eurozóně ceny průmyslových výrobců zmírnily pokles, ale ještě výrazněji - v červnu meziročně na 3,1 % (z 4,1 % v březnu), resp. na 2,9 % (z 4,0 % v březnu). I když se jednotlivé evropské státy s rozdílnou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem ve svých výsledcích výrazně lišily, zůstaly v červnu ceny v průmyslu v téměř všech zemích Unie pod úrovní předchozího roku (kromě Malty s 0,9% růstem). Nejvyšší meziroční propad zaznamenaly ceny výrobců v Řecku o 7,3 %, v Nizozemsku o 6,4 % a na Kypru o 4,8 %. Na Slovensku byly ceny v průmyslu nižší o 4,6 %, v Rakousku o 3 % a v Německu o 2,1 %. Naopak nejméně klesly ceny ve Švédsku o 0,5 % a v Polsku o 0,9 %. Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU uvádí tabulka v příloze.

I.4 FISKÁLNÍ VÝVOJ I.4.1 Fiskální vývoj Rekordní přebytek státního rozpočtu …

Hospodaření státní pokladny v 1. pololetí 2016 pokračovalo v trendu snižování deficitu státního rozpočtu, za podpory růstu ekonomiky a výběru daní, současně ale s nerovnoměrným čerpáním prostředků z rozpočtu EU a na jeho konci kumulovaný přebytek stoupl na 40,645 mld. Kč. Jednalo se o nejvyšší kladné pololetní saldo nejen v posledních třech letech, kdy se vrátilo do plusu, ale zároveň i nejlepší výsledek hospodaření od vzniku samostatné ČR. Výrazného přebytku rozpočtu (proti rozpočtované částce vč. změn dokonce o 75,6 mld. Kč), s meziročním růstem o 18 mld. Kč, bylo na jedné straně dosaženo efektivnějším výběrem daňových příjmů a dobíhajícími finančními příspěvky na ukončené minulé programové období, na druhé straně ale i omezeným čerpáním výdajů, zejména kapitálových, na společné projekty EU z důvodu nižší připravenosti větších projektů na startu nového programového období. Přebytek státního rozpočtu představoval 1,7 % HDP (v roce 2015 to bylo 1 %).

24



Tabulka č. I.4.1.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) 2016

2015

Příjmy

Měsíc Saldo kumulované

Saldo za měsíc

Výdaje

Saldo

Saldo za měsíc

kumulované

Leden

28,59

28,59

125,86

79,99

45,87

45,87

Únor

22,62

-5,97

216,87

189,17

27,69

-18,17

Březen

19,91

-2,71

341,95

298,35

43,60

15,90

Duben

-0,37

-20,28

427,65

397,13

30,52

-13,08

Květen

-22,13

-21,76

532,84

510,46

22,38

-8,14

Červen

22,65

44,78

655,43

614,78

40,65

18,27

Pramen: MF

Státní rozpočet na rok 2016 byl schválen se schodkem 70 mld. Kč, s příjmy 1180,9 mld. Kč a výdaji 1250,9 mld. Kč. To oproti rozpočtu schválenému na rok 2015 znamenalo růst celkových příjmů o 5,6 %, celkových výdajů o 2,7 % a schodek nižší o 30 mld. Kč, tj. o 30 %. Ve srovnání se skutečností roku 2015 počítá rozpočet s poklesem příjmů o 53,7 mld. Kč (o 4,3 %), výdajů o 46,5 mld. Kč (o 3,6 %) a se zvýšením schodku o 7,2 mld. Kč (o 11,5 %). Rozpočtovými opatřeními k 30. 6. 2016 (celkem 365 opatření) došlo k navýšení příjmů i výdajů, shodně o 534 mil. Kč, bez vlivu na výši schodku schváleného rozpočtem. … byl tažen zejména růstem daňových příjmů, …

Příjmová strana státního rozpočtu meziročním růstem o 14,63 mld. Kč překročila alikvótní část rozpočtu po změnách o 64,7 mld. Kč. Na tomto příznivém vývoji se podílely zejména daňové příjmy (meziroční růst o 36,54 mld. Kč), kam se promítal solidní výkon ekonomiky doprovázený rostoucí zaměstnaností a mzdami v podnikatelské i státní sféře. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostly všechny hlavní daně, nejvíce DPFO, ale i spotřební daně a DPPO, jejichž inkaso překročilo alikvotní část rozpočtu. Příjmy státního rozpočtu byly negativně ovlivněny změnou rozpočtového určení daní, jež snižuje podíl státního rozpočtu na celostátním inkasu o cca 1 p. b., a to jak u DPH, tak i daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jednotlivé položky daňových příjmů se vyvíjely následovně:  daně z příjmů fyzických osob rostly v 1. pololetí 2016 nejvyšším tempem od roku 2007. Jejich vývoj odrážel příznivou situaci na pracovním trhu v podobě růstu mezd i počtu zaměstnanců. Stát vybral na DPFO o 7,7 mld. Kč, tj. o 17,4 % více než loni. Rozpočet očekává růst o 5,4 % (o 5,6 mld. Kč) proti skutečnosti 2015. Na objemově nejvýznamnější dani - DPFO ze závislé činnosti - bylo vybráno 45,7 mld. Kč, při plnění rozpočtu na 47,6 %, což představuje meziroční růst o 3,8 mld. Kč, tj. o 9,1 %. Rozpočet uvažuje s růstem o 5,2 % proti skutečnosti 2015;  inkaso daně z příjmů právnických osob, do kterého se promítala příznivá finanční situace podniků v posledních dvou letech, vzrostlo meziročně o 5,8 mld. Kč, tj. o 10,6 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem inkasa proti skutečnosti roku 2015 o 1,8 %;

25



 výběr daně z přidané hodnoty, jako váhově nejvýznamnější daně, byl meziročně vyšší o 4,6 mld. Kč. Vývoj jejího inkasa byl pozitivně ovlivněn růstem výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí, i zvýšením kontrolních opatření při výběru daně, která jsou zaměřena na neoprávněné nároky a nadměrné odpočty DPH. Rozpočet očekává nárůst o 11,1 mld. Kč, tj. o 4,7 % oproti skutečnosti 2015;  na inkasu spotřebních daní stát získal o 5,3 mld. Kč, tj. o 7,9 % více než loni. K vyššímu výběru spotřebních daní přispělo rozhodující měrou zvýšení sazeb daně z tabákových výrobků od 1. 1. 2016. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků činilo 26,7 mld. Kč (51,7 % rozpočtu), což je o 3,4 mld. Kč (o 14,6 %) více proti srovnatelnému období 2015. Pozitivně se vyvíjel i výběr klíčové položky spotřebních daní, a to daně z minerálních olejů, který dosáhl 36,9 mld. Kč (49,9 % rozpočtu), což je o 1,7 mld. Kč více než v roce 2015. Důvodem růstu inkasa této daně je především vyšší spotřeba pohonných hmot, která se odvíjí od nízkých cen pohonných hmot a dále od zlepšující se ekonomické situace domácností i firem;  vyšší výběr pojistného na sociální zabezpečení, který stoupl meziročně o 11,7 mld. Kč, tj. o 5,9 %, souvisel především s dobrým výkonem ekonomiky, s růstem zaměstnanosti i mezd. Rozpočet očekává zvýšení této daně o 17,2 mld. Kč, tj. o 4,3 % proti skutečnosti 2015. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 188,6 mld. Kč, s plněním rozpočtu na 50,2 %, při meziročním nárůstu o 10,5 mld. Kč, tj. o 5,9 %. … zatímco ostatní příjmy klesly

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery klesly meziročně o 21,9 mld. Kč, na 137,8 mld. Kč. Podílely se na nich hlavně příjmy z EU (většinou ještě vázané na minulé programové období), které dosáhly 116,1 mld. Kč (plnění rozpočtu na 123,5 %) a byly tak proti stejnému období roku 2015 nižší o 18 mld. Kč, tj. o 13,4 %. Největší objem těchto prostředků získal Operační program Doprava (30,8 mld. Kč), následovaný OP Životní prostředí (11,2 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (9,9 mld. Kč), Regionální operační programy (7,8 mld. Kč) a OP Výzkum a vývoj pro inovace (7,8 mld. Kč).

26



Tabulka č. I.4.1.2 Plnění státního rozpočtu v roce 2016 (v mld. Kč) 2015

2016

Skutečnost

Rozpočet leden-červen po změnách

Skutečnost leden-červen

% Plnění

Index 2016/2015

Příjmy celkem

640,80

1181,39

655,43

55,5

102,3

Daňové příjmy celkem

481,06

1041,71

517,60

49,7

107,6

43,92

108,60

51,57

47,5

117,4

z toho: Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob

55,00

101,40

60,81

60,0

110,6

106,20

247,70

110,84

44,7

104,4

Spotřební daně, včetně energetických a odvodu z elektřiny ze slunečního záření

66,65

142,00

71,94

50,7

107,9

Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti

199,40

421,99

211,13

50,0

105,9

9,89

20,02

11,31

56,5

114,4

Nedaňové a ostatní příjmy

159,73

139,67

137,82

98,7

86,3

Výdaje celkem

618,15

1251,39

614,78

49,1

99,5

Běžné výdaje

564,13

1170,17

575,57

49,2

102,0

z toho: sociální dávky

246,04

510,42

254,86

49,9

103,6

189,54

396,13

197,37

49,8

104,1

54,03

81,22

39,21

48,3

72,6

DPH

Ostatní

v tom:

z toho: důchody Kapitálové výdaje Pramen: MF

Pokles celkových výdajů …

Celkové výdaje v 1. pololetí 2016 klesly meziročně o 3,4 mld. Kč, na 614,78 mld. Kč, a zůstaly tak pod alikvótou rozpočtu o 10,9 mld. Kč. Proti skutečnosti 2015 předpokládá rozpočet po změnách pokles o 3,6 %.

… při růstu běžných výdajů …

Běžné výdaje vzrostly meziročně o 11,4 mld. Kč, na 575,57 mld. Kč, v jejich rámci dosáhly nejvyšší dynamiky růstu převody vlastním fondům (o 64,4 %) a neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (o 10,4 %). Největší objem z běžných výdajů 254,86 mld. Kč (přes 40 %) byl vynaložen na sociální dávky, jejichž čerpání bylo meziročně vyšší o 3,6 %, tj. o 8,8 mld. Kč. Na objemově nejvýznamnější položce těchto výdajů, dávkách důchodového pojištění, bylo vyplaceno 197,37 mld. Kč, tj. o 7,8 mld. Kč a o 4,1 % více než loni. Bylo to především v důsledku výplaty jednorázového únorového příspěvku (1 200 Kč) nad rámec běžné valorizace důchodů, rostl ale i počet příjemců starobních důchodů. Deficit salda důchodového účtu (rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchody) se opět snížil (na 8,8 mld. Kč z 11,5 mld. Kč v roce 2015), a to již popáté v řadě. Z ostatních sociálních dávek rostly dávky nemocenského pojištění o 9,1 %, dávky osobám se zdravotním postižením o 5 %, příspěvek na péči o 4,5 % a dávky státní sociální podpory a pěstounské péře o 0,6 %. Zbývající dávky zůstaly pod úrovní předchozího roku – podpory v nezaměstnanosti o 2,9 %, vlivem růstu zaměstnanosti, a dávky v hmotné nouzi o 11,1 %. 27


… zapříčinilo nízké čerpání výdajů na investice


Kapitálové výdaje meziročně prudce klesly na 39,21 mld. Kč, jejich čerpání bylo proti roku 2015 nižší o 14,8 mld. Kč, tj. o více než čtvrtinu. Rozpočet byl plněn pouze na 48,3 % (loni na 52,2 %), důvodem je kromě vysoké srovnávací základny roku 2015 v souvislosti s dočerpáváním prostředků z končícího programového období 2007-2013, také nižší připravenost větších (zejména dopravních) projektů na počátku nového programového období 2014-2020. Na celkových výdajích státu se podílely tyto výdaje pouze 6,4 %. Nejvíce investic bylo vynaloženo na financování Regionálních operačních programů (10 mld. Kč), Operačního programu Doprava (4,9 mld. Kč) a OP Životní prostředí (3,2 mld. Kč), Integrovaného OP (2,8 mld. Kč), OP Výzkum a vývoj pro inovace (1,6 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (1,2 mld. Kč). Celkem ze zdrojů ze zahraničí bylo uhrazeno 24,6 mld. Kč a z prostředků ČR potom 14,6 mld. Kč. Významnou část výdajové strany rozpočtu tvoří mandatorní výdaje. Jejich čerpání meziročně kleslo o 134,1 mil. Kč na 344,8 mld. Kč, což znamenalo plnění rozpočtu po změnách na 48,8 %. Jejich podíl na celkových výdajích se proti 1. pololetí 2015 zvýšil o 0,3 % na 56,1 %. Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona stouply meziročně o 1,4 %, tj. o 4,5 mld. Kč, na 325,3 mld. Kč. Podstatnou část (85,8 %) těchto výdajů představovaly mandatorní sociální výdaje, které zároveň činily 48,1 % celkových výdajů státního rozpočtu za 1. pololetí 2016.

Územní rozpočty vykázaly kladný výsledek

Celkové příjmy územních rozpočtů dosáhly 238,8 mld. Kč, což představuje plnění rozpočtu na 53,2 % a meziroční nárůst o 16,7 mld. Kč. Jejich celkové výdaje činily 186,3 mld. Kč s plněním rozpočtu na 42,6 %) a proti 1. pololetí minulého roku byly nižší o 5,6 mld. Kč. Rozpočty územních samosprávných celků hospodařily s přebytkem 52,7 mld. Kč, vyšším než loni (30,1 mld. Kč). Kladného salda bylo dosaženo na všech úrovních územních rozpočtů (v rozpočtech krajů 20 mld. Kč, obcí a dobrovolných svazků obcí 32,1 mld. Kč, regionálních rad 0,6 mld. Kč).

Výše státního dluhu vzrostla

Státní dluh se v 1. pololetí 2016 zvýšil na 1 691,3 mld. Kč, tj. o 18,3 mld. Kč, resp. o 1,1 % (vnitřní dluh vzrostl o 17,2 mld. Kč, korunová hodnota vnějšího dluhu o 1,1 mld. Kč). Státní půjčky v 1. pololetí 2016 spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů, jejichž výnosy sloužily ke splátkám jistin státního dluhu. Výpůjční operace státu činily celkem 147,7 mld. Kč. Emisní politika Ministerstva financí byla zatím opatrná, přestože zahraniční investoři byli připraveni skupovat dluhopisy české vlády, jejichž výnosy se pohybovaly kolem nuly (podle splatnosti). Podíl zahraničních držitelů korunových státních dluhopisů na celkovém státním dluhu rostl. Výpůjčky prostřednictvím emisí státních pokladničních poukázek, kterých bylo realizováno 19 a bylo půjčeno 29,4 mld. Kč, výrazně klesly o 26,5 mld. Kč. Naproti tomu prostřednictvím prodeje střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů bylo půjčeno 91,6 mld. Kč a jejich stav narostl o 53,6 mld. Kč. Z krátkodobých zápůjček byly v 1. pololetí 2016 přijaty peněžní prostředky v hodnotě 26,3 mld. Kč. Došlo k reinvesticím výnosu emisí spořících státních dluhopisů pouze v hodnotě 0,4 mld. Kč, ale jejich stav se snížil o 7 mld. Kč. Dominantní měnou v měnové skladbě státního dluhu zůstala česká koruna s téměř 87% podílem. V průběhu 1. pololetí 2016 nebyla přijata žádná tranše úvěrů od EIB a nebyly čerpány žádné nové zahraniční půjčky.

28



vnitřní dluh

zahraniční dluh

% HDP

1-6/2016

1-6/2015

1-6/2014

1-6/2013

0

1-6/2012

0 1-6/2011

5

1-6/2010

200 1-6/2009

10

1-6/2008

400

1-6/2007

15

1-6/2006

600

1-6/2005

20

1-6/2004

800

1-6/2003

25

1-6/2002

1000

1-6/2001

30

1-6/2000

1200

1-6/1999

35

1-6/1998

1400

1-6/1997

40

1-6/1996

1600

1-6/1995

45

1-6/1994

1800

1-6/1993

mld. Kč

Graf č. I.4.1.1 Vývoj státního dluhu v ČR od roku 1993

v % HDP


I.4.2 Veřejné finance v mezinárodním srovnání K redukci obrovského zadlužení zemí EU jako celku dochází jen velmi opatrně

V Evropské unii se v 2. čtvrtletí 2016 vládní dluh v poměru k HDP mírně snížil na 84,3 %, z 84,5 % v předchozím čtvrtletí. Nepatrné zlepšení zaznamenala i eurozóna, kde se zadlužení států snížilo o 0,1 p. b., na 91,2 %. Ze srovnání (viz graf č. I.4.2.1) je patrné, že stále více než polovina zemí EU významně přesahuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP. Dlouhodobě nejslabším článkem EU zůstává i nadále rozpočtově neukázněné Řecko, kde se efekt podpůrných opatření na snížení jeho vysokého dluhu zatím míjí účinkem. Podobně průmyslová Itálie, kde veřejný dluh překračuje 130 % již desáté čtvrtletí. Ohromné závazky přesahující 100 % HDP nadále rovněž vykazují Portugalsko, Belgie, Kypr, či Španělsko. Pasiva čtyř nejzadluženějších zemí se proti předchozímu kvartálu navíc ještě zvýšila. Na opačném pólu stojí disciplinované Estonsko, které svoje závazky okolo 10 % HDP drží dlouhodobě, pod 10% hranicí pak druhé čtvrtletí v řadě. Následuje Lucembursko, jehož zadlužení v posledních pěti letech osciluje okolo 22 % HDP. Třetí v pořadí Bulharsko, i přes poměrně nízkou úroveň dluhu, svá pasiva ale v čase prohlubuje, od 2. čtvrtletí roku 2014 narostl jeho veřejný dluh v poměru k HDP o 10,2 p. b. (meziročně o 1,4 p. b.). V meziročním srovnání stoupl veřejný dluh v polovině zemí EU, naopak nejvíce klesl v Irsku o 13 p. b. Ze srovnání vývoje veřejných financí v EU je patrné, že Česká republika si vede v rámci Evropy dobře, když skončila na šesté pozici s poměrem veřejného dluhu k HDP na úrovni 39,8 %, což je o 0,6 p. b. lepší výsledek než v 1. čtvrtletí 2016, resp. o 1,4 p. b. v meziročním srovnání. Její dluhy jsou oproti průměru celé Unie 29



a hlavně zemí eurozóny méně než poloviční a hluboko pod úrovní maastrichtského kritéria pro veřejný dluh.

Graf č. I.4.2.1 Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v zemích EU ve 2. čtvrtletí 2016 (v % HDP) Řecko

179,2

Itálie

135,5

Portugalsko

131,7

Belgie

109,7 109,0

Kypr Španělsko

100,5

Francie

98,2

Eurozóna

91,2


89,1

Rakousko

86,7

Chorvatsko

84,6

Evropská unie

84,3

Slovinsko

82,3

Irsko

77,8

Maďarsko

75,6

Německo

70,1

Malta

64,8

Nizozemí

63,7

Finsko

61,6

Polsko

53,8

Slovensko

53,3

Švédsko

43,2

Dánsko

40,2

Litva

40,1

Česká republika

39,8

Lotyšsko

38,9

Rumunsko

36,7

Bulharsko

29,4

Lucembursko

22,0

Estonsko

9,7


I.5 MĚNOVÁ POLITIKA I.5.1 Měnová politika FED i ECB v očekávání hlasování o brexitu

Druhé čtvrtletí roku 2016 bylo z pohledu změn měnových politik poklidné, protože jak ČNB, tak i FED a ECB, nastavení svých měnových politik nijak 30



zachovaly v nastavení svých měnových politik status quo

neupravovaly. USA i eurozóna pokračovaly v hospodářském růstu, ale hlavní rozdíl mezi těmito dvěma ekonomikami byl nadále v cenovém růstu. V obou teritoriích se inflace nacházela pod inflačními cíli centrálních bank, ale spotřebitelské ceny v USA na rozdíl od eurozóny rostly. Ceny v eurozóně se v dubnu i v květnu nacházely v deflačním pásmu a v červnu meziročně stagnovaly. Ze záznamů z jednání obou centrálních bank vyplývá, že jedním z hlavních důvodů, proč se obě centrální banky rozhodly dočasně neměnit nastavení svých měnových politik, bylo červnové hlasování Velké Británie o odchodu z Evropské unie. To bylo spojeno s potenciálními fluktuacemi na světových finančních trzích, ke kterým v určité míře po rozhodnutí o brexitu skutečně došlo.

Hospodářský vývoj v ČR byl příznivější než v eurozóně i USA, i přes nízkou inflaci měnová politika ČNB zůstala beze změn

Makroekonomická situace v ČR byla i nadále příznivější než v EMU nebo i v USA, kromě cenového růstu, který zůstával hluboko pod inflačním cílem ČNB. Česká národní banka udržuje své základní úrokové sazby na velmi nízké, „technicky nulové“, úrovni, nicméně o využití záporných sazeb zatím nediskutovala, přestože je to jeden z možných nástrojů k oslabení přílivu spekulativního kapitálu, který by do ČR přitékal za úrokovým diferenciálem. Limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace i diskontní sazba jsou stále na 0,05 %, lombardní sazba 0,25 %. Specifickým nástrojem měnové politiky ČNB je směnný kurz koruny k euru. Jednostranný devizový závazek ČNB z listopadu 2013 udržovat kurz koruny vůči euru poblíž 27 korun za euro nadále přetrvává, přičemž exit z tohoto režimu je prozatím ohlášen na polovinu roku 2017. Proti posílení koruny byla ČNB opět nucena několikrát intervenovat.

Graf č. I.5.1.1 Hlavní úrokové sazby ČNB (v %) 5 4 3 2 1 0 2008

2009

2010

2T repo sazba

2011

2012

2013

Diskontní sazba

2014

2015

2016

Lombardní sazba

Pramen: ČNB, graf MPO

ECB svou měnovou politiku přímo neměnila, pouze rozšířila nakupované portfolium a zahájila TLTRO-II

Evropská centrální banka ponechala ve 2. čtvrtletí 2016 úrokové sazby beze změny a potvrdila je i na svém červnovém zasedání. Poslední snížení na současnou úroveň proběhlo v březnu, kdy byla základní úroková sazba posunuta z 0,05 % na 0,00 % a mezní zápůjční sazba z 0,30 % na 0,25 %. Depozitní sazba pak byla ještě snížena do záporných hodnot z -0,30 % na -0,40 %. V březnu ECB také rozšířila program kvantitativního uvolňování z 60 mld. eur 31



na současných 80 mld. eur, v červnu začala s dříve oznámeným rozšířením nakupovaného portfolia o vybrané korporátní dluhopisy a zahájila druhou sérii programu TLTRO (cílené dodání likvidity evropským komerčním bankám). Také FED svoji monetární politiku v očekávání hlasování o brexitu neměnil

Členové FOMC (Federal Open Market Commitee) se také rozhodli měnovou politiku FEDu neupravovat, především v očekávání vývoje situace po hlasování o brexitu. Nadále trvá pravděpodobnost jednoho zvýšení sazeb v roce 2016. Sazba federálních fondů tak zůstává v oficiálním pásmu 0,25 – 0,5 %.

Klientské úrokové míry stavu obchodů klesaly ve všech kategoriích, sazby z nových úvěrů však klesly jen pro domácnosti

Situace na českém finančním trhu se v 2. čtvrtletí vyvíjela poměrně pozitivně. Kromě solidního domácího růstu ji ovlivňovalo vnější prostředí, které podléhalo určitému napětí z britského referenda. ČNB uvolněnou měnovou politiku zatím měnit nehodlá, což přispívá k udržování nízkých klientských úrokových sazeb. Úrokové míry u stavů obchodů pro domácnosti i pro nefinanční podniky klesaly na nová historická minima, i když u nefinančních podniků pravděpodobně již v květnu dosáhly dna. U nových obchodů sazby pro domácnosti poklesly, v případě nefinančních podniků pak kolísaly. Kvalita úvěrového portfolia i složení úvěrů v selhání se zlepšily, což svědčí o bezproblémové kondici českého finančního sektoru.

Průměrná úroková sazba z nových úvěrů domácnostem klesla pod 4% hranici

Průměrná úroková sazba nových úvěrů nefinančním podnikům (bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet) v dubnu vzrostla na 2,10 %. Následně se opět propadla pod 2% hranici, ale druhé čtvrtletí zakončila na 2,12 %, což představuje meziroční zvýšení o dvacet bazických bodů. Průměrná úroková sazba nových úvěrů domácnostem na spotřebu, bydlení a ostatní v dubnu mírně vzrostla. V následujících měsících však pokračovala v klesajícím trendu, kdy v červnu dokonce poprvé v historii (od roku 2004, od kdy ČNB tyto údaje zveřejňuje) překonala 4% hranici.

Průměrná úroková sazba ze stavu obchodů se u obou sektorů dostala na rekordní minima

Dynamiku vývoje těchto úrokových sazeb reflektují průměrné úrokové sazby u stavů úvěrů. Ty pokračovaly v dlouhodobém klesajícím trendu a zdolávání rekordních minim od roku 2001, kdy ČNB začala tyto údaje publikovat. Sazba pro nefinanční podniky pravděpodobně dosáhla svého dna v květnu hodnotou 2,59 % a v červnu poprvé po třech letech meziměsíčně vzrostla, i když o pouhý jeden bazický bod. Průměrná úroková sazba stavu obchodů pro domácnosti rovnoměrně klesala po celé druhé čtvrtletí v průměru o pět bazických bodů měsíčně, takže červnovými 4,65 % také dosáhla na nejnižší úroveň v historii.

32



Graf č. I.5.1.2 Klientské úrokové sazby (v %)

1/2016

5/2015

9/2014

1/2014

5/2013

9/2012

1/2012

5/2011

9/2010

1/2010

5/2009

9/2008

1/2008

5/2007

9/2006

1/2006

5/2005

9/2004

1/2004

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Nefinanční podniky:

nové obchody

stavy obchodů

Domácnosti:

nové obchody

stavy obchodů


Úvěrová emise domácnostem i nefinančním podnikům zpomalila růst

Celková korunová úvěrová emise rezidentům i nerezidentům v 2. čtvrtletí poměrně výrazně zpomalila a meziročním růstem o 4,6 % k 30. 6. 2016 se přiblížila k tempu, dosahovanému v 1. čtvrtletí 2015. Hodnota poskytnutých korunových úvěrů ke konci června činila 2 328,4 mld. Kč. V červnu také výrazně zbrzdila růstový trend emise úvěrů domácnostem, který sledovala přibližně od počátku roku 2013. Po nejrychlejším růstu za posledních šest let o 8,6 % v květnu došlo hned v červnu k jeho zpomalení o 1,6 p. b. na 7 %. Absolutní hodnota úvěrů poskytnutých domácnostem k 30. 6. 2016 činila 1 271 mld. Kč. Domácnosti (obyvatelstvo) dále navyšovaly svůj podíl na celkových úvěrech a ke konci 2. čtvrtletí z nich čerpaly 54,6 % (oproti 53,4 % v červnu 2015). Emise úvěrů nefinančním podnikům zpomaluje od září 2015 (kromě ledna). Ke konci června již rostla pouze o 2,4 % meziročně, což je o 7,4 p. b. méně než na vrcholu v srpnu 2015, takže meziročně zpomalila o 2,1 p. b. Absolutně nefinanční podniky čerpaly 726,1 mld. Kč. Objem korunových úvěrů ostatním sektorům (bez domácností a nefinančních podniků) ke konci druhého čtvrtletí poprvé po jedenácti měsících mírně vzrostl meziročně o 0,8 % a činil 331,3 mld. Kč. Největší objem poskytnutých úvěrů v korunách i v cizí měně přitekl opět do odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (690,1 mld. Kč), dále do výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (423,2 mld. Kč) a velkoobchodu kromě motorových vozidel (359,3 mld. Kč).

33



Graf č. I.5.1.3 Vývoj korunových úvěrů (meziročně v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 2008

2009

2010

2011

2012

Nefinanční podniky

2013

2014

2015

2016

Domácnosti


Kvalita úvěrového portfolia se zlepšila, …

Kvalita úvěrového portfolia, charakterizovaná podílem úvěrů v selhání na celkových úvěrech (v korunách a v cizích měnách), prodloužila ve 2. čtvrtletí 2016 pozitivní trend poklesu až na nejnižší hodnotu od ledna 2010, tj. 5,34 %. Vůči stejnému období předchozího roku došlo ke zlepšení o 0,64 p. b., mezičtvrtletně pak o 0,18 p. b. V poklesu pokračoval také podíl klasifikovaných úvěrů (tj. úvěrů sledovaných a v selhání) na 7,8 % ke konci června, konkrétně o 0,3 p. b. proti březnu a meziročně o 1,4 p. b. Nižší podíl byl naposledy dosažen v lednu 2009, takže se klasifikované úvěry navracejí k předkrizovým hodnotám.

… úvěrové riziko klesalo u domácností, v případě nefinančních podniků však mírně vzrostlo

Dle sektorového hlediska úvěrové riziko nadále klesalo u domácností, u nefinančních podniků naopak mírně vzrostlo. Úvěrové riziko u nefinančních podniků je dlouhodobě vyšší než u domácností, přičemž u obou subjektů je patrný pokles podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech zhruba od konce roku 2010. Podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech (korunových a v cizích měnách) u domácností klesal celé 2. čtvrtletí až k 3,58 % v červnu, což je sedmileté minimum. V případě nefinančních podniků úvěrové riziko mírně klesalo do konce května až na 4,96 %, když poprvé od března 2009 prolomilo 5% hranici. K 30. 6. 2016 pak zaznamenalo nárůst o 0,21 p. b. na 5,17 %.

34



Graf č. I.5.1.4 Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 2008

2009

2010

2011

Nefinanční podniky

2012

2013

Domácnosti

2014

2015

2016

Všichni klienti


Zlepšila se i struktura úvěrů se selháním

V příznivém vývoji pokračoval také vývoj vnitřní struktury úvěrů se selháním, když obě krajní kategorie ve 2. čtvrtletí 2016 zaznamenaly několikaleté extrémy. Nejméně riziková skupina úvěrů nestandartních oproti březnu narostla o 0,9 p. b. na 41 % všech úvěrů v selhání, což je téměř šestileté maximum. Podíl středně rizikové skupiny úvěrů v selhání, úvěrů pochybných, v květnu poprvé od počátku roku 2002, kdy ČNB začala tyto údaje zveřejňovat, klesl pod 6 % (konkrétně na 5,7 %). I přes mírný návrat v červnu na 6 %, se proti předchozímu čtvrtletí snížil o 0,3 p. b. Podíl ztrátových úvěrů se snižoval od poloviny loňského roku, v dubnu a červnu však mírně narostl, což bylo převáženo poklesem v červnu. K 30. 6. 2016 ztrátové úvěry představovaly 53 % všech úvěrů v selhání, což je oproti březnu pokles o 0,6 p. b. Zároveň se jedná o nejnižší hodnotu od počátku roku 2012.

35



Graf č. I.5.1.5 Struktura úvěrů v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2008

2009

2010 Ztrátové

2011

2012

Pochybné

2013

2014

2015

2016

Nestandardní


I.5.2 Směnné kurzy Nákup devizových rezerv za účelem udržení závazku ČNB pokračoval, …

Směnný kurz české koruny zůstal pod vlivem uvolněné měnové politiky České národní banky, zvláště pak jejího kurzového závazku udržovat korunu poblíž 27 korun za euro. Pokračovaly také intervence ČNB proti posilování koruny a udržení kurzové hranice, jejich intenzita však byla v porovnání s prvním čtvrtletím 2016 nižší. Celkem bylo ve druhém čtvrtletí nakoupeno 1,3 mld. eur za 34,6 mld. Kč. Exit z kurzového závazku ČNB zatím očekává v polovině roku 2017, inflace však zatím i přes rostoucí ceny energetických surovin zůstává na velmi nízkých úrovních. Další determinantou výkyvů měnového kurzu byl vývoj ekonomik USA a eurozóny, chování jejich centrálních bank, a zejména britské referendum o vystoupení z EU, kdy občané na konci června hlasovali pro odchod. To zvýšilo nejistoty na trzích a, kromě prudkého oslabení libry vůči světovým měnám, vedlo toto rozhodnutí i k depreciaci eura vůči dolaru.

… koruna až do rozhodnutí o brexitu stagnovala těsně nad 27 korunovou hranici za euro

Směnný kurz koruny k euru se ve 2. čtvrtletí 2016 opět pohyboval těsně nad hranicí 27 CZK/EUR. Až do počátku třetího červnového týdne se nacházel v extrémně úzkém intervalu <27,020 - 27,050> CZK/EUR. Několik slabých krátkodobými depreciačních výkyvů v průběhu čtvrtletí bylo způsobeno zasedáními bankovních rad ECB a ČNB, případně zveřejněním klíčových dat o vývoji obou ekonomik. V polovině druhého červnového týdne nastoupil depreciační trend způsobený jednak blížícím se britským referendem, jednak i zveřejněním květnové inflace v ČR, jejíž růst o 0,1 % byl nejnižší od počátku roku, takže silně zaostala za očekáváními. Od 15. do 23. června koruna k euru v podstatě stagnovala. 24. června byl zveřejněn výsledek referenda o Brexitu, což vedlo k výraznému oslabení koruny, která poprvé od 30. října 2015 překonala hranici 27,100 CZK/EUR, když se 27. června dostala na čtvrtletní maximum 27,150 CZK/EUR. V posledních dnech druhého kvartálu se po částečném vyprchání překvapivého výsledku referenda koruna opět slabě zpevnila. Průměrný kurz koruny k euru mezičtvrtletně stagnoval, meziročně posílil o 1,2 % na 27,039 CZK/EUR. Čtvrtletní minimum 27,020 CZK/EUR bylo v průběhu 36



druhého kvartálu zaznamenáno celkem 17 krát. Vzhledem k vývoji ekonomik eurozóny a ČR je možné v budoucnu očekávat návrat kurzu k 27 korunové hranici za euro v důsledku pokračujícího přílivu zahraničního kapitálu do tuzemska.

Graf č. I.5.2.1 Nominální kurz CZK/EUR 29,0 28,410

28,5 27,600

28,0

27,380

27,5

27,150

27,430 27,0

27,255

27,020

26,5 26,0 25,5 25,0 24,5


Kurz české koruny k dolaru kopíroval vývoj páru dolareuro, …

Vývoj kurzu české koruny k americkému dolaru je dlouhodobě výrazně dynamičtější. V podstatě fixní vazba koruny na euro znamenala, že kopíroval inverzní vývoj světového měnového páru dolar-euro. Argumentace k pohybu a hladině kurzu je tedy explikována změnami na tomto měnovém páru.

… což vedlo k apreciaci koruny k dolaru

Po nejistém vstupu do druhého čtvrtletí zaznamenala česká koruna k americkému dolaru čtvrtletní minimum 23,383 CZK/USD 3. května v důsledku zveřejnění několika amerických ekonomických údajů, které zaostaly za očekáváními trhů. Čtvrtletní maximum 24,692 CZK/USD směnný kurz dosáhl až na vrcholu výkyvu (27. června) po zveřejnění výsledků britského referenda. Průměrný kurz v 1. čtvrtletí 2016 činil 23,945 CZK/USD, což představuje za čtvrtletí posílení o 2,4 % a meziročně o 3,4 %.

37



Graf č. I.5.2.2 Nominální kurz CZK/USD 27,0 25,963

26,0

25,226

25,0 24,0

25,527 24,879

24,692

24,038

23,0

22,136

23,383

22,0 21,0 20,0 19,0

20,039

18,0


Kurz dolaru k euru byl také ovlivněn brexitem, …

Směnný kurz dolaru vůči euru nadále sledoval reakce centrálních bank obou teritorií a závěrem druhého čtvrtletí ho ovlivnil také brexit. Ani jedna centrální banka svou měnovou politiku ve druhém kvartále nezměnila, ECB však pokračovala v uvolněném režimu, kdežto FED dával stále najevo pokračování trendu utahování politiky.

… výsledek hlasování vedl na konci července k prudkému posílení dolaru

Americký dolar vůči euru pokračoval v poměrně volatilním vývoji s mírně apreciačním trendem. První dva dubnové týdny se kurz vyvíjel poměrně vyrovnaně až do 13. dubna, kdy nastal slabý apreciační výkyv dolaru v důsledku horších dat z eurozóny a informací o problémech italského bankovního sektoru. V průběhu následujícího týdne byl výkyv odmazán, avšak 20. dubna došlo k dalšímu apreciačnímu vychýlení v souvislosti se zasedáním rady guvernérů ECB. Již 25. dubna započala šestidenní depreciace dolaru, v rámci níž oslabil o 2,7 % až na čtvrtletní maximum 1,157 USD/EUR (3. května), což je zároveň nejvyšší kurz od února 2015. Prvotní příčinou bylo zasedání FOMC, dále zveřejnění dat o růstu americké ekonomiky v prvním čtvrtletí, který zaostal za očekáváním a pozitivní překvapení u HDP z evropské oblasti. Až do konce května světový měnový pár s mírnými výkyvy posiloval v důsledku setrvání eurozóny v deflačním pásmu a naopak pozitivnímu vývoji inflace v USA. Dále se zvyšovala pravděpodobnost pokračujícího utahování měnové politiky FEDu v červnu, spíše však v červenci s ohledem na výsledky britského hlasování o Brexitu. V červnu dolar k euru ještě zvýšil svou volatilitu, poté, co vlivem zahájení nákupu vybraných firemních dluhopisů ECB euro posilovalo. S blížícím se zasedáním FOMC naopak posiloval dolar, ovšem po zachování status quo a v očekávání britského hlasování o odchodu z EU kurz dolaru k euru opět oslabil. Po vyhlášení výsledků tohoto referenta se euro během dvou dnů propadlo o 3,6 % až na čtvrtletní minimum 1,100 USD/EUR (27. června). V posledních červnových dnech tento apreciační pokles zmírnil. Čtvrtletní průměr činil 1,129 USD/EUR, takže proti předchozímu kvartálu dolar vůči euru oslabil o 2,5 % a meziročně o 2,2 %.

38



Graf č. I.5.2.3 Nominální kurz USD/EUR 1,40 1,35 1,30

1,338 1,289 1,254

1,25 1,20

1,177

1,15

1,157

1,150 1,099

1,10

1,100 1,055

1,05

Pramen: ECB, graf MPO

Reálný kurz koruny k euru se vzdaloval vyrovnané hodnotě, …

Reálný kurz české koruny k euru zůstal ve 2. čtvrtletí v depreciačním pásmu (ve vztahu k bázi prosinec 2008), kde se nachází od listopadu 2013, kdy ČNB vyhlásila kurzový závazek k euru. V dubnu se reálná depreciace mírně snížila, ovšem ve zbytku druhého čtvrtletí se opět prohloubila až na 2,4 % (z 2,3% depreciace v předchozím kvartále). Cenová konkurenceschopnost českých exportérů na zahraničních trzích platících eurem byla na konci druhého čtvrtletí 2016 stále vyšší než v prosinci 2008, a mírně i proti předchozímu kvartálu.

… především vlivem rychlejšího růstu cen v ČR než v eurozóně

Proti předešlému čtvrtletí koruna k euru zvýšila míru reálného znehodnocení v důsledku přetrvávající nominální depreciace vůči základnímu období, která v druhém čtvrtletí 2016 nepatrně vzrostla na 3,7 %. Inflační diferenciál oproti předchozímu kvartálu velmi mírně klesl, nadále však zůstává v kladných hodnotách, což je způsobeno rychlejším cenovým růstem v ČR oproti eurozóně.

39



Graf č. I.5.2.4 Vývoj kurzu CZK/EUR (index v %, 12/2008 = 100) 111 108 105 102 99 96 93 90

Nominální kurz (převráceně)

Reálný kurz

Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO

Kurz koruny k dolaru snížil míru reálné depreciace …

Reálný kurz české koruny po měnových intervencích ČNB v listopadu 2013 nastoupil silný depreciační trend k dolaru. Ten s mírnými výkyvy zaznamenal historické minimum v dubnu 2015 při reálné depreciaci na úrovni 24,7 %, což znamená, že koruna oslabila o téměř čtvrtinu své reálné hodnoty. V druhém čtvrtletí 2016 byl vývoj podobný jako u reálného kurzu k euru, když v červnu dosáhla úroveň oslabení 21,6 % proti bazickému prosinci 2008. Cenová konkurenceschopnost českých exportérů dolarových trzích byla na konci druhého kvartálu 2016 výrazně vyšší než v prosinci 2008, proti konci roku 2015 a letošnímu březnu však slabě poklesla.

… díky nominální depreciaci koruny

Příčinou mírného snížení reálné depreciace o 0,3 p. b. proti předchozímu čtvrtletí bylo snížení nominální depreciace vůči základnímu období na 23,7 %, proti kterému působil pouze slabý růst záporného inflačního diferenciálu.

40



Graf č. I.5.2.5 Vývoj kurzu CZK/USD (index v %, 12/2008 = 100) 115 110 105 100 95 90 85 80 75 70 65

Nominální kurz (převráceně)

Reálný kurz

Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO

I.5.3 Vnější rovnováha V průběhu 3. čtvrtletí 2014 přešla ČR na novou verzi mezinárodně závazného statistického standardu vykazování dat o platební bilanci. Údaje v této kapitole jsou prezentovány podle tohoto standardu, šestého vydání manuálu platební bilance Mezinárodního měnového fondu (BMP6). Díky příznivějším podmínkám se platební vztahy zahraničím dále zlepšily

Platební vztahy České republiky se zahraničím v 1. pololetí 2016 reflektovaly především pokračující solidní růst domácí ekonomiky, svou roli sehrály rovněž relativně stabilizované ekonomické podmínky hlavních obchodních partnerů. Druhým faktorem působícím na výsledek platební bilance bylo výrazné snížení příjmů z fondů EU. Negativně se pak na celkových platebních vztazích nadále podepisuje odliv výnosů z dříve uskutečněných investic zahraničních subjektů v ČR.

Platební bilance vykázala v 1. pololetí přebytek

Platební bilance jako celek vykázala v 1. pololetí 2016 vysoký přebytek, o nějž byly navýšeny devizové rezervy. Za vysokým růstem rezervních aktiv, tentokrát na 220,9 mld. Kč, stojí mimo jiné pokračující intervence ČNB proti posilování koruny. Aktivním saldem skončily všechny tři hlavní účty platební bilance. Běžný účet platební bilance v kumulaci za první pololetí zaznamenal druhý nejvyšší přebytek v historii České republiky, který byl objemem 109,8 mld. Kč jen nepatrně nižší než rekord z 1. čtvrtletí 2016. Nejnižšího přebytku ze všech tří účtů naopak dosáhl kapitálový účet, pouze 40,1 mld. Kč. Ten souvisel se snížením čistých příjmů z rozpočtu EU. Na finančním účtu odtekly za 1. pololetí 2016 finanční prostředky ve výši 105,6 mld. Kč a jeho čistý odliv klesl meziročně o třetinu.

41



Graf č. I.5.3.1 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) 400 300 200 100 0 -100 -200 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet

Kapitálový účet

Finanční účet

Změna rezervních aktiv

1.-2.Q 2016

Pramen: ČNB, graf MPO Makroekonomická rovnováha zůstává silnou stránkou české ekonomiky

Vzhledem k tomu, že běžný účet platební bilance generoval v 1. pololetí 2016 výrazný přebytek, ani deficity z 3. čtvrtletí 2015 a 2. čtvrtletí 2016 pro kumulaci na roční bázi nezpůsobily výraznější zhoršení makroekonomické rovnováhy České republiky. Poměr běžného účtu k HDP dosáhl ve 2. čtvrtletí 2016 +1,9 %, čímž si ale v porovnání s předchozím kvartálem (přebytek ve výši 1,3 % HDP) pohoršil. ČR se v posledních dvou letech vzdaluje teoretickému bodu rovnováhy. Meziroční srovnání s deficitem ve výši 1,8 % HDP ve 2. čtvrtletí 2013 ukazuje na zlepšení spočívající nejprve v obratu a poté ve vychylování v rámci kladného pásma. Česká republika však i nadále zůstává v pásmu nevytvářejícím tlaky na vnější rovnováhu, které je ohraničeno intervalem <-5 %; 5 %>. V tomto pásmu se nachází již delší dobu a zřejmě v něm i v budoucnu setrvá.

Čistý export dosahuje rekordních hodnot a živí hospodářský růst

Výkonová bilance běžného účtu skončila v 1. pololetí 2016 aktivem ve výši 217,7 mld. Kč (což představuje meziroční nárůst o 27,3 %), když po skvělém výsledku z 1. čtvrtletí (přebytek 108,6 mld. Kč) udržela vysoké kladné saldo (109,1 mld. Kč) i během 2. kvartálu. Návrat české ekonomiky k výraznějšímu hospodářskému růstu je mj. úzce spjat se znatelným oživením exportu podporovaným poptávkou po českém zboží v zemích hlavních obchodních partnerů. Nezanedbatelný vliv má v tomto ohledu nynější vyšší cenová konkurenceschopnost českých podniků v zahraničí v důsledku oslabení koruny intervencemi ČNB.

Obchodní bilance dosáhla rekordního přebytku

Bilance obchodu se zbožím dosáhla v 1. pololetí enormního přebytku ve výši 172,1 mld. Kč (meziroční nárůst o 29,5 %), když na rekordní výši čistého exportu za 1. čtvrtletí (86,4 mld. Kč) navázala v tom následujícím hodnotou 85,6 mld. Kč. Bilance za jednotlivé kvartály se pohybuje v kladných číslech už od 1. čtvrtletí 2011. Přebytek obchodní bilance v 1. pololetí 2016 výrazně meziročně vzrostl díky tomu, že nízký růst vývozu o 0,9 %, byl podpořen poklesem dovozu o 1,7 %, 42



takže jejich objemy činily celkem 1 636,1 mld. Kč, resp. 1 464,0 mld. Kč. Růst byl zaznamenán hlavně mezičtvrtletně, kdy se export ve 2. čtvrtletí zvýšil o 4,0 % (na 834,2 mld. Kč) a import o 4,6 % (na 748,6 mld. Kč). Podrobnější analýze zahraničního obchodu (podle pohybu zboží, tzv. přeshraniční statistiky) se věnuje kapitola II.3. Zahraniční obchod. Graf č. I.5.3.2 Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč) 300 200 100 0 -100 -200 -300 2008

2009

2010 Zboží

2011 Služby

2012

2013

2014

2015

1.-2.Q 2016

Prvotní důchody


Bilanci služeb táhly příjmy z dopravy a výpočetní techniky

Bilance služeb, nepřetržitě kladná od roku 1993, skončila v 1. pololetí 2016 s přebytkem ve výši 45,6 mld. Kč (meziroční nárůst o 19,9 %), který byl téměř rovnoměrně rozložen do obou čtvrtletí. Hlavní položkou této bilance je účet výrobní služby u cizích fyzických vstupů (zboží k zušlechtění), který se oproti prvnímu pololetí předchozího roku zvýšil o 13,5 % na 17,9 mld. Kč. Nejvíce vzrostly příjmy z dopravy (o 109,7 %), která skončila v 1. pololetí aktivem ve výši 12,6 mld. Kč. K vysokému meziročnímu růstu došlo zejména díky vysokému růstu příjmů ze silniční přepravy nákladů (o 7,8 %) za současného poklesu výdajů (o 3,4 %). Vzrostly také služby telekomunikační a výpočetní techniky (o 11,9 %) na 15,7 mld. Kč, finanční a ostatní. Aktivní saldo cestovního ruchu za 1. pololetí činilo 11,7 mld. Kč, ale meziročně kleslo (o 5,3 %) vlivem vyššího růstu výdajů (o 7,6 %) než příjmů (o 5,3 %).

Pokles schodku zaznamenala bilance prvotních důchodů …

Tradičně záporná bilance prvotních důchodů zaznamenala v 1. pololetí 2016 vysoký deficit 101,6 mld. Kč (meziroční pokles o 15,3 %), kterým ale v rámci běžného účtu nestačila eliminovat výborný výsledek odchodu se zbožím a službami. Naprostá většina schodku bilance výnosů byla přitom vytvořena až ve 2. čtvrtletí (96,8 mld. Kč), ale jednalo se již o záporné saldo nižší než ve stejném čtvrtletí v předchozích dvou letech, když kulminovalo v roce 2014 (131,2 mld. Kč).

43



Výnosová část bilance důchodů z investic v 1. pololetí klesla meziročně o 5,9 %, na čemž se podílel pokles výnosů z vyplacených důchodů ze všech tří hlavních titulů, jak ve formě přímých (o 4,8 %), tak i portfoliových (o 17,8 %) a ostatních investic (o 4,7 %). Vysoké náklady na tyto výplaty nicméně ve výsledku vedly k velmi vysokému celkovému deficitu celé bilance. Téměř 88 % výdajů připadlo na výplaty reinvestovaného zisku a dividend z přímých investic, typické právě pro druhé a třetí čtvrtletí roku. … do schodku se dostala druhotných důchodů

Bilance druhotných důchodů se ve 2 čtvrtletí 2016 překlopila do záporu, a její schodek za 1. pololetí 2016 činil 6,3 mld. Kč, když při mírném růstu výdajů (o 3,5 %) meziročně poklesly čisté příjmy z rozpočtu EU (o 28,1 %), spadající do této kategorie.

Na kapitálovém účtu klesl přebytek

Kapitálový účet, který díky dočerpávání dotací z předchozího operačního období vytvořil před rokem v 1. pololetí 2015 rekordní přebytek, v letošním roce bez této podpory spadl o 51,9 % na 40,1 mld. Kč. I přesto však čistý příliv příjmů převážně z EU byl nejvyšší za poslední čtyři čtvrtletí.

V rámci finančního účtu znovu odtekly prostředky

Finanční účet platební bilance v kumulaci za 1. pololetí 2016 klesl meziročně přesně o třetinu na 105,6 mld. Kč. Jeho stav ke konci 2. čtvrtletí je zároveň nejnižší kladnou hodnotou za posledních šest kvartálů, kdy překračoval 100 miliard. Jeho poměr k HDP na anualizované bázi činil 3 % HDP. Razantní čistý odliv finančních prostředků z ČR do zahraničí z 1. čtvrtletí ve výši 114,9 mld. Kč (ve formě čistých půjček do zahraničí) byl ve 2. čtvrtletí přesměrován v čistý příliv (výpůjčky) ze zahraničí v objemu 9,3 mld. Kč. Významný čistý příliv za celé 1. pololetí se uskutečnil především na dalších dvou účtech, v přímých investicích (58,6 mld. Kč) a v portfoliových investicích (114,3 mld. Kč), kde jeho saldo bylo ovlivněno zejména nákupy vládních korunových dluhopisů nerezidenty a růstem pasiv bank ve formě krátkodobých dluhopisů.

Zahraniční subjekty splácely v ČR úvěry a reinvestovaly svůj zisk

Přímé investice se sice nestaly v 1. pololetí 2016 hlavní příjmovou položkou finančního účtu, ale kromě splátek aktiv, je další příliv finančních zdrojů jak z úvěrů v přímých investicích, tak i z reinvestovaných zisků, v průběhu 2. čtvrtletí 2016 stačil překlopit do pasiva ČR vůči zahraničí ve výši 68,3 mld. Kč.

44



Graf č. I.5.3.3 Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč) 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 2008

2009

2010

Přímé investice

2011

2012

2013

Portfoliové investice

2014

2015

1.-2.Q 2016

Ostatní investice

Pramen: ČNB, graf MPO Investiční pozice ČR se zlepšila, její schodek klesl …

Pozitivní vývoj platební bilance v 1. pololetí vedl ke zlepšení investiční pozice České republiky vůči zahraničí. Nicméně ČR se nachází v pozici čistého dlužníka již od roku 1996. Schodek investiční pozice se k 30. 6. 2016 dále snížil na 1 262,7 mld. Kč, což je o 133,8 mld. Kč méně než na konci roku 2015. Meziročně kleslo záporné saldo investiční pozice o 8,7 % (o 120,8 mld. Kč).

… díky vyšším investicím podniků …

Zahraniční finanční aktiva vzrostla během 1. pololetí o 251,4 mld. Kč a dosáhla celkového objemu 3 230,4 mld. Kč (a meziročního zvýšení o 8,3 %). Více vzrostly investice českých subjektů (meziročně o 13,6 %), za 1. pololetí se jejich hodnota 2016 zvýšila o 385,2 mld. Kč a k poslednímu červnu činily 4 967,7 mld. Kč. Přímé investice ve formě akcií (meziroční růst o 8,5 %, tj. o 36,5 mld. Kč), byly směrovány přímo do podnikového sektoru (a jejich stav na konci pololetí činil 464,9 mld. Kč. Čistým dlužníkem zůstává ČR u portfoliových investic (614,5 mld. Kč), kde pasiva k 30. 6. 2016 činila 1 349 mld. Kč (meziročně vzrostla o 31,8 %) i finančních derivátů, které se do záporných čísel překlopily koncem loňského roku a v průběhu 1. pololetí 2016 snížily čistou dlužnickou pozici na 6,9 mld. Kč).

… a zejména růstu devizových rezerv ČNB

Největší část (již 36,8 %) celkových aktiv dlouhodobě tvoří devizové rezervy ČNB, které výrazně vzrostly po zahájení intervencí na devizovém trhu k oslabení kurzu koruny v listopadu 2013, až na 1 829,5 mld. Kč (tj. 74,9 mld. USD, resp. 67,4 mld. EUR) koncem 1. pololetí 2016, což je nejvyšší hodnota v historii ČR. Od počátku roku 2016 ČNB pokračovala v intervencích proti posilování koruny a udržení kurzové hranice, což se promítlo do růstu devizových rezerv o 14,3 % (o 228,5 mld. Kč), meziročně o 31,7 %. Nárůst rezerv vede ke zlepšování indikátoru krytí dovozu zboží a služeb devizovými rezervami. Rezervy ČNB by v případě potřeby byly schopny krýt import podle výkonové bilance po 6,3 měsíce, což je hodnota všeobecně považovaná za bezpečnou.

45



Graf č. I.5.3.4 Vývoj salda investiční pozice ČR (v mld. Kč) -1200

1800 1600

-1300

1400

-1400

1200

-1500

1000 800

-1600

600

-1700

400 -1800

200 0

-1900 2008

2009

2010

Rezervy ČNB

2011

2012

2013

2014

2015

1.-2.Q 2016 Saldo investiční pozice (pravá osa)

Pramen: ČNB, graf MPO Zahraniční zadluženost v 1. pololetí vzrostla, …

Zahraniční dluh ČR v průběhu 1. pololetí 2016 vzrostl o 221,6 mld. Kč (o 7,1 %), když mírný růst dluhu z 1. čtvrtletí (o 88,8 mld. Kč) byl překonán ve 2. čtvrtletí jeho dalším výrazným zvýšením (o 132,8 mld. Kč). Meziroční růst činil 12,8 %, především v důsledku růstu krátkodobé zadluženosti o 21 %, kdežto dlouhodobá zadluženost vzrostla o 6,8 %. K datu 30. 6. 2016 tak činila celková výše dluhu 3 353,2 mld. Kč, což představuje 72,2 % HDP (na roční bázi). Oproti 1. pololetí předchozího roku, na jehož konci dosahovalo zadlužení 66,9 % HDP, se tak dluhová situace České republiky i při růstu ekonomického výkonu zhoršila. Zadlužení však stále vysoce překračuje hranici 40 % HDP, která je obecně považována za „bezpečnou“.

… když se prudce zvýšilo zadlužení vlády a jen mírně rostly dluhy podniků

Za zvýšením celkového dluhu stojí především vládní sektor, jehož dluhy rostly meziročně o téměř třetinu (o 195,7 mld. Kč), především v souvislosti s nákupy dluhopisů zahraničními investory v průběhu 1. pololetí, kdy jeho čisté zadlužení vzrostlo o 59 % na 813,3 mld. Kč. Po devizových intervencích ČNB v listopadu 2013 však chování bank a čtvrtletní dynamika vývoje jejich zahraniční zadluženosti vykazuje výkyvy. Zatímco dluhy ČNB klesly na 49,5 mld. Kč, korporátnímu bankovnímu sektoru vzrostly na 976,1 mld. Kč. Kromě bankovního sektoru jako celku s meziročním růstem o 20,4 % (pololetním o 11,6 %) vzrostla mírně zadluženost podnikového sektoru (meziročně o 0,8 %, resp. o 4,7 %) na 1 514,2 mld. Kč.

46



Graf č. I.5.3.5 Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč) 2500 2000 1500 1000 500 0

Vládní sektor

Bankovní sektor

Podnik. sektor

Celkem


I.6 KAPITÁLOVÝ TRH I.6.1 Globální trhy Světové akciové trhy zůstaly ve 2. čtvrtletí rozpolcené

Po nepříznivém začátku roku 2016 a obnoveném růstu globálních akciových trhů na konci března nepřinesl 2. kvartál jednoznačný trend. Vyšší volatilita související mj. s vývojem čínské ekonomiky, s odkládaným načasováním utahování měnové politiky Fedem, ale i tlak na měny rozvíjejících se států, bezpečnostní rizika, rozhodnutí o vystoupení Velké Británie z EU (brexit), i některé další faktory, přinášely na trhy negativní sentiment a vyššímu růstu akcií spíše bránily. Vývoj na trzích v závěru 2. čtvrtletí nejvíce ovlivnil brexit. V pátek 24. června zažily světové akciové trhy jeden z největších denních propadů v historii. Nejzávažnější hysterie zachvátila burzu v Londýně, ale postihla i ostatní burzy v Evropě, kde v průměru klesly ceny akcií o cca 10 %. V USA byl propad přibližně poloviční. Koncem června se však situace uklidnila, ceny akcií rostly a umazaly část svých ztrát.

47



Graf. č. I.6.1.1 Vývoj vybraných akciových trhů k 30. 6. 2016 (v %) 40 mezikvartálně

30

od počátku roku

20

meziročně

10 0 -10 -20 -30

VB FTSE 100

USA S&P 500

USA DJIA

Rusko MICEX

Čína HSI

Maďarsko BUX

USA NASDAQ

Německo DAX

Francie CAC 40

Japonsko NIKKEI

ČR PX

Polsko WIG

-40

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO

Zatímco v USA se akciím celkem dařilo, …

Vcelku dobrá kondice americké ekonomiky, stimulovaná zejména silným trhem práce a tím i domácí poptávkou, avšak tlumená očekáváními termínu zvýšení úrokových sazeb Fedem, včetně vysokého ocenění akcií, jejich výraznějšímu růstu sice příliš nepomohly, přesto však americké akciové indexy za druhé čtvrtletí dosáhly zisků. Růstový potenciál si udržel průmyslový DJIA, který přidal ve 2. čtvrtletí 1,4 %, od počátku roku pak stoupl o 2,9 % a meziročně o 1,8 %. V plusu setrval i burzovní S&P 500 růstem o 1,9 %, od počátku roku o 2,7 % (meziročně o 1,7 %), naopak technologický Nasdaq 100 zůstal i ve 2. čtvrtletí v minusu o 1,5 %, od počátku roku pak o 3,8 % (meziročně vykázal 0,5% růst).

… v Asii nabraly opačný trend

Zklamáním 2. čtvrtletí byly asijské akciové trhy. Japonský index Nikkei z důvodu slabšího výkonu ekonomiky spadl proti předchozímu čtvrtletí o 7,1 %, od počátku roku o 18,2 % (meziročně dokonce až o 23 %). Nedařilo se však ani čínským indexům. Akciový index Hang Seng (HSI) se proti předchozímu čtvrtletí takřka nezměnil, od počátku roku však zůstal v minusu o 5,1 % (meziročně o -20,8 %), a to přesto, že obavy o zpomalování čínského průmyslu tlumí tamní centrální banka významnými intervenčními stimuly.

Západní Evropa rovněž nebodovala …

Trhy západoevropského regionu byly ve 2. čtvrtletí 2016 značně rozkolísané. Směr udával index blue-chip pro eurozónu Euro Stoxx 50, který oslabil proti předchozímu čtvrtletí o 4,7 % (od počátku roku o -12,3 %). Z významných akciových trhů si nejlépe vedl Londýnský FTSE 100, který si proti předchozímu čtvrtletí připsal 5,3 % (od počátku roku pak 4,2 %). Pozadu zůstal naopak pařížský CAC 40 s mezikvartální ztrátou o 3,4 % (od počátku roku je v minusu o 8,6 %), následován německým indexem DAX s -2,9 % (od počátku roku o -9,9 %).

48



Ve srovnání s rokem předchozím zůstaly uvedené západoevropské indexy v minusu. … a strhla s sebou i burzy střední a východní Evropy

Volatilní zůstaly i trhy střední a východní Evropy, prezentované zejména indexem BUX, WIG a MICEX. I když maďarský BUX ztratil proti předchozímu kvartálu půl procenta, od počátku roku i meziročně si svým růstem o 10,1 %, resp. o 20,2 %, stojí z vybraných indexů nejlépe. Jeho dobrá výkonnost byla podpořena hospodářským růstem, zejména pak stoupající domácí spotřebou taženou svižným růstem mezd. Pozadu nezůstal ani ruský index MICEX, který růstem o 1,1 % posílil svůj zisk od počátku roku o 7,4 % (meziročně o 15,1 %). Nejméně příznivé obchodování s akciemi předvedla varšavská burza, jejíž index WIG se pohyboval ve 2. čtvrtletí v minusu o 12,4 % (meziročně dokonce o téměř -30 %). Burza cenných papírů Praha se pak zařadila mezi nejhorší ve světovém i evropském měřítku.

Ceny komodit významně rostly

Sektor komodit zaznamenal nejostřejší pololetní start roku (poprvé od roku 2008), když hodnota indexu DJ Commodity od počátku roku zpevnila o 21,9 %. Komoditní index vystřelil vzhůru zejména díky ziskům ropy, zlata, zinku a překonal tak růst cen akcií (globální index FTSE All World přidal 2,1 %). Cena ropy Brent od počátku roku stoupla v průměru o 28 % (meziročně klesla zhruba o pětinu hodnoty), a to hlavně díky rostoucí spotřebě benzínu a klesající produkci. Po velkém převisu nabídky nad poptávkou v 1. čtvrtletí 2016 dostal trh s ropou ve 2. čtvrtletí nový impulz. Příčinou byly zejména velké výpadky těžby jak v zemích OPEC (Libye, Nigérie, Venezuela), tak i mimo tento kartel (Kanada). Nabídku snižoval i zrychlující se pokles břidlicové těžby v USA. Cena ropy Brent tak v průběhu dubna a první poloviny května vzrostla ze 40 USD/barel k hranici 50 USD/barel. Poté se však její trendový růst výrazně zpomalil a v červnu zastavil. Spolu s ropou stoupaly i ceny dalších komodit. Ceny drahých kovů reagovaly na nestabilitu akciových trhů a jejich atraktivita jako bezpečného instrumentu významně rostla. Cena zlata od počátku roku přidala 23,4 %, na pozitivní vlně se vezlo i stříbro, které zhodnotilo dokonce o 36,3 %, nahoru šlo i palladium o 6,3 %. Průmyslové kovy, závislé na poptávce čínského průmyslu, vykazovaly smíšenou výkonnost. Zatímco zinek přinesl díky omezení produkce téměř 30% výnosy, např. měď s necelým 6% cenovým růstem a nikl už takové štěstí neměly.

I.6.2 Kapitálový trh v ČR Burza cenných papírů Praha ve 2. čtvrtletí prohloubila svoji ztrátu

Český index PX zaostal za většinou hlavních i regionálních indexů, když ve 2. čtvrtletí rozšířil svoji ztrátu na minus 9,2 %, a závěrečnou hodnotou 816,9 bodu tak od počátku roku odepsal 14,6 % a meziročně 16,8 %. Index PX stlačily dolů hlavně výsledky finančních titulů, které měly rozhodující podíl na objemu realizovaných transakcí.

49



Graf. č. I.6.2.1 Vývoj indexu PX v bodech 1100 1050 1000 950 900 850

2016

2015

2014

2013

2012

800

Pramen: BCPP, graf MPO

Nízká obchodní aktivita zhoršila tržní kapitalizaci

Obchody s akciemi se v 2. čtvrtletí 2016 zvedly o 10,8 %, zůstaly však o 8,2 % pod úrovní srovnatelného období roku 2015. Objemem 41,3 mld. Kč již čtrnáctý kvartál v řadě nepřekročily 50 mld. Kč (proti roku 2010 jsou o více než o 60 % nižší, proti roku 2007 dokonce o více než 80 %). Dlouhodobou příčinou slabé výkonnosti BCPP je malý počet titulů obchodovaných ve větších objemech, nevhodná skladba akciového trhu, ale i skepse investorů, kteří proto dávají přednost zahraničním trhům. Navíc hlavní váhu v indexu PX mají emise bankovního sektoru a energetika, které v letošním roce zatím hodně ztrácely. Největší objemy obchodů byly realizovány s akciemi ČEZ (33,4 %), následovány KB (30,5 %), nová emise Moneta Money Bank (14 %) přeskočila Erste Group Bank (12,3 %) a dále ještě O2 C.R. (4,5 %). Obchody s nimi dohromady tvořily přes 90 % všech transakcí. Obchodování s emisí akcií společnosti Moneta Money Bank, a.s. (MONETA), na Prime Market Burzy cenných papírů Praha, a.s., bylo zahájeno 6. 5. 2016. Zahajovací cena emise MONETA byla stanovena v rámci úpisu na 68 Kč za akcii. Tržní kapitalizace emise v den zahájení obchodování činila 34,748 mld. Kč, část obchodovaná na kapitálovém trhu dosahuje 51 %. Díky obchodům s emisí společnosti Moneta Money Bank (za 1,912 mld. Kč) byl její premiérový den na pražské burze zároveň dnem největšího denního objemu akciových obchodů v letošním roce. Celkový objem dosáhl hodnoty 2,869 mld. Kč. Z pohledu BCPP se jednalo o druhý nejvyšší denní objem obchodů od zavedení obchodního systému Xetra dne 30. 11. 2012. Tržní kapitalizace akciového trhu (25 emisí, z toho 15 domácích a 10 zahraničních) se ke konci června snížila na 912,4 mld. Kč z 977,9 mld. Kč v březnu.

50



Graf č. I.6.2.2 Vývoj obchodů na BCPP (index PX - změny oproti předch. čtvrtletí) 300

40 30

250

20 10

150

0 -10

100

v%

mld. Kč

200

-20 50

-30

0

-40

akcie a podíl. listy

obligace

Index PX (změna)


Lídrem kvartálu se staly akcie Pegas, …

Portfolio nejobchodovatelnějších titulů na BCPP (viz graf č. I.6.2.3), které skončily ve ztrátě, se v 2. čtvrtletí ještě rozšířilo. Ze třinácti nejobchodovanějších skončily v plusu pouze tři tituly. Nejúspěšnější emisí se staly s téměř 6% ziskem akcie předního světového výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens, díky plně využité domácí výrobní kapacitě pro letošní rok a záměru ji dále rozšířit, expanzi firmy do Egypta a nově i do Jižní Afriky, a konečně i progresivní dividendové politice. Společnost informovala o výstavbě nové linky v ČR, navíc je ve fázi nákupu pozemků v Jihoafrické republice. Kladného výsledku za 2. kvartál (+4,9 %) dosáhly i akcie likérky Stock Spirits, která se zaměřila především na stabilizaci tržního podílu v Polsku s cílem posílit výkonnost společnosti. Její akcie, ve srovnání s konkurencí nadále nízko oceněné, vzrostly, když byly podpořeny oznámením o výplatě mimořádné dividendy. V mírném plusu zůstaly akcie sázkařské společnosti Fortuna, která je v současnosti jedničkou na polském trhu a které se dařilo i díky vysokým sázkám na EURO 2016.

… hlavními poraženými zůstaly opět akcie NWR, ale i finanční tituly …

Již tradičně nejhůře si vedla těžební společnost NWR, jejíž akcie jsou na sestupu od roku 2011 a tentokrát se přiblížily téměř 60% ztrátě (společnost byla vyřazena z indexu PX a od počátku obchodního dne 5. května 2016 až do odvolání Burza cenných papírů Praha na žádost emitenta dočasně pozastavila obchodování s jeho akciemi). Kvartálním fiaskem skončily bankovní domy Erste Group Bank (-18,8 %) i Komerční banka (-14,8 %), které se svezly na negativním globálním sentimentu k celému sektoru, zvláště v EMU, podpořeném i „brexitovými“ výprodeji. Jejich akcie vykázaly dvojciferné ztráty a přispěly tak negativně, zejména svou váhou v indexu PX, k jeho celkové výkonnosti. Podobným směrem se vydal i evropský bankovní index Stoxx Europe 600 Banks, který ve 2. čtvrtletí propadl o téměř 14 % (od počátku roku dokonce o 29 %). Banky všeobecně 51



doplácejí na prostředí velmi nízkých či záporných sazeb, které je nutí investovat i do rizikových transakcí v protikladu ke snaze zvýšit svou kapitálovou přiměřenost. Nedařilo se ani akciím pojišťovací společnosti VIG (-7,1%), které negativně reagovaly na dosahovaný horší zisk firmy, ale i na výsledky britského referenda. Podobně si vedl i celý sektor evropských pojišťoven, který, měřeno evropským indexem Euro Stoxx Insurance, za 2. čtvrtletí 2016 klesl o 11,7 %. Trojici finančních titulů obchodovaných na pražské burze v květnu pak rozšířily akcie Moneta Money Bank. … následované ztrátovými akciemi O2 C.R., CETV, Unipetrol, ČEZ a dalšími

Dvojmístné ztráty utrpěly i akcie O2 C.R. (-13,2 %). Pokles cen akcií této telekomunikační společnosti mohl souviset i s nižší váhou v indexu PX poté, co byly do něho zařazeny akcie Monety. Titul zareagoval negativně na zprávu o vysokých cenách zaplacených za frekvence LTE, které předčily očekávání. V mínusu skončily i akcie mediální společnosti CETV (-10,6 %), na kterých se negativně projevilo posilování dolaru stimulovaného výsledky britského referenda, ale i jejich prodej ze strany managementu. Mediálnímu trhu neprospívá ani snížení výhledu růstu HDP a investic v regionu. Se ztrátou skončily rovněž akcie Unipetrolu (-4,3 %), který začal s výstavbou nové etylénové jednotky a zároveň po osmi letech obnovil výplatu dividendy. Pokles akcií ČEZ (-3,9 %) více méně opisoval vývoj cen elektřiny.

Graf č. I.6.2.3 Výkonnost titulů v rámci PX indexu k 30. 6. 2016 (v %) 70 50 mezikvartálně

5,8

Pegas

-7,1

-6,3

-4,3

-3,9

VIG

Philip Morris

Unipetrol

ČEZ

-13,2

4,9

-0,2

-10,6

CETV

-14,8

O2 C.R.

-18,8

-30

Komerční banka

-10

1

Stock Spirits

10

Fortuna

meziročně

30

-50

Kofola

Erste Bank

-58,8

NWR

-70


Obchody v RMSystému rovněž klesly

Česká burza cenných papírů RM-Systém, která se orientuje zejména na drobné a střední investory, realizovala ve 2. čtvrtletí 2016 transakce za 708,7 mil. Kč. Jejich objem klesl proti předchozímu čtvrtletí o 11,4 % a meziročně o 21,3 %. 52



Hlavní transakce byly uskutečněny s akciemi ČEZ (za 353,7 mil. Kč), Komerční banky (za 128,3 mil. Kč), Erste Group Bank (za 126,2 mil. Kč) a Philip Morris ČR (za 44,2 mil. Kč) a dohromady činily více než 90 % obchodů. Po celé 2. čtvrtletí se v průměru denně obchodovalo devět emisí, tržní kapitalizace dosáhla 2548,6 mil. Kč a proti předchozímu kvartálu se tak snížila o 9,7 %. Index burzy RM ztratil 49,6 % proti předchozímu čtvrtletí, když uzavřel na 988,11 bodech (meziročně byl nižší také o téměř 50 %).

53



II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmysl v ČR Ve 2. čtvrtletí 2016 průmyslová produkce zdvojnásobila růst a vytvořila zhruba třetinu hrubé přidané hodnoty

Trend volatilního, ale stále solidního růstu průmyslové produkce, jehož nositelem je zpracovatelský průmysl, pokračoval i ve 2. čtvrtletí 2016. Produkce vzrostla meziročně o 5,7 %, zejména díky dvoucifernému růstu nových zahraničních zakázek, zatímco domácí rostly pouze nevýrazně (viz tabulka II. 1. 1.). Ve zpracovatelském průmyslu produkce stoupla o 6,5 % a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 3,5 %. Naproti tomu produkce těžby a dobývání zůstala pod úrovní předchozího roku o 8,8 %. Proti průměrnému čtvrtletí roku 2010 byla produkce průmyslu ve 2. čtvrtletí 2016 vyšší o 23,4 %. Průmysl se ve 2. čtvrtletí 2016 na tvorbě hrubé přidané hodnoty (v b. c.) podílel 32,1 % a zpracovatelský průmysl 26,9 %. Za celé 1. pololetí průmysl vzrostl v průměru o 4,3 %, z toho zpracovatelský o 5,4 %, ostatní dva sektory zůstaly pod úrovní předchozího roku, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu produkce o 0,5 %, těžba a dobývání o 4,1 %.

Tab. č. II.1.1.1 Vývoj průmyslové produkce a nových zakázek ve 2. čtvrtletí roku 2015 a 2016 (meziroční změna v %) 2015

2016

duben květen červen

duben-


červen

dubenčerven

Index průmyslové produkce Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl

5,0

3,0

8,6

5,6

4,3

9,1

4,0

5,7

-12,0

-8,0

0,2

-6,8

-10,4

-4,7

-10,9

-8,8

6,5

4,5

9,9

7,0

5,4

9,4

4,9

6,5

0,0

-4,5

0,1

-1,5

0,2

10,3

0,5

3,5

7,0

2,9

11,1

7,1

13,1

14,2

3,7

10,1

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Nové průmyslové zakázky celkem Z toho: zakázky ze zahraničí

5,5

-1,9

11,0

5,0

17,2

17,0

6,9

13,4

zakázky z tuzemska

10,0

12,5

11,1

11,2

5,2

9,4

-2,5

3,8

Pramen: ČSÚ

Ve zpracovatelském průmyslu se produkce zvýšila

4

Ve 2. čtvrtletí 2016 vzrostla průmyslová produkce zpracovatelského průmyslu ve dvaceti odvětvích4. Ve stejném období loňského roku se produkce zvýšila v osmnácti odvětvích. Rozhodujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu je dlouhodobě výroba motorových vozidel s meziročním růstem o 18,2 %, při zhruba

Za dvě odvětví nejsou údaje, neboť se jedná o důvěrná data 54



ve dvaceti odvětvích, …

třetinovém podílu na celkových tržbách průmyslu. Z dalších odvětví se zvýšila produkce o více než deset procent v odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů (o 15,9 %) a ve výrobě nábytku (o 14,7 %).

… klesla ve dvou odvětvích

Naproti tomu produkce klesla ve dvou odvětvích, nejvíce ve výrobě chemických látek a přípravků (meziročně o 14,3 %). Toto odvětví bylo postiženo požárem etylénové jednotky Unipetrolu s následným odstavením petrochemické výroby ve výrobním závodě Litvínov – Záluží a v květnu bylo zasaženo další mimořádnou událostí v rafinérii společnosti Unipetrol RPA v Kralupech nad Vltavou, která zastavila zpracovávání ropy na benzin. Produkce klesla i ve výrobě potravinářských výrobků (meziročně o 1,0 %).

Vysokým tempem rostly výroba pro dlouhodobou spotřebu a výroba pro investice

Výkonnost průmyslu v členění podle způsobu užití se ve 2. čtvrtletí 2016 projevila růstem ve všech hlavních průmyslových seskupeních. Výroba pro dlouhodobou spotřebu vzrostla o 11,7 % a výroba pro investice o 11,1 %, když reflektovaly růst ekonomiky, zaměstnanosti a mezd a z toho pramenící vyšší koupěschopnost obyvatelstva obyvatelstvu a ochotu podniků investovat. Z dalších seskupení vzrostla výroba pro krátkodobou spotřebu o 4,0 %, výroba pro mezispotřebu o 2,6 % a výroba energií o 0,1 %. V porovnání s průměrným čtvrtletím roku 2010 byla v 2. čtvrtletí 2016 výroba pro investice vyšší o 51,6 %, výroba pro mezispotřebu o 25,0 %, výroba pro dlouhodobou spotřebu o 23,1 %, a výroba pro krátkodobou spotřebu o 11,4 %. Snížila se pouze výroba energií o 18,0 %.

Tab. č. II.1.1.2 Vývoj tržeb z průmyslové činnosti ve 2. čtvrtletí 2015 a 2016 (meziroční změna v %) 2015

2016


dubenčerven


dubenčerven

Tržby z průmyslové činnosti (b. c.) Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl

4,3

1,8

7,3

4,5

0,3

5,3

1,2

2,2

-9,7

-11,0

-6,9

-9,2

-12,9

-4,8

-7,0

-8,4

4,8

2,1

7,8

4,9

0,6

5,2

1,2

2,3

0,1

0,9

3,3

1,3

-0,7

9,7

3,3

3,8

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ

Růst tržeb průmyslu se snížil zhruba o polovinu

Tržby v průmyslu ve 2. čtvrtletí 2016 snížily dynamiku růstu v meziročním srovnání zhruba o polovinu (viz tabulka č. II.1.1.2). Růst tržeb ve zpracovatelském průmyslu byl zpomalen zejména problémy chemického průmyslu, kde se v důsledku omezení produkce ve výrobních závodech Unipetrolu tržby snížily o 23,3 %. V sektoru těžby a dobývání byla situace kromě nepříznivé situace na trhu s uhlím, se kterou se v již nějakou dobu potýkají těžaři po celém světě, ovlivněna až dvoucifernými snížením tržeb odvětví podpůrných činností při těžbě (o 25,7 %). Meziroční zvýšení tržeb ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a aklimatizovaného vzduchu bylo nejvyšší od 3. čtvrtletí 2013.

55


Počty zaměstnanců a jejich mzdy ve 2. čtvrtletí dále rostly


Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve 2. čtvrtletí 2016 v průmyslu meziročně vzrostl o 2,5 %, což představuje zvýšení o 29 034 osob. Proti 1. čtvrtletí 2016 se však růst počtu zaměstnanců snížil o 0,4 p. b. Průměrná hrubá měsíční mzda pracovníků průmyslu jako celku se zvýšila meziročně o 3,7 % (ve zpracovatelském průmyslu o 3,9 %) na 27 724 Kč. V odvětví těžby a dobývání činila 31 074 Kč, ve zpracovatelském průmyslu 27 328 Kč a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 40 076 Kč.

Ve zpracovatelském průmyslu se tržby zvýšily v 18 odvětvích

V organizacích s 50 a více zaměstnanci5 se tržby v průmyslových podnicích ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšily o 2,9 %. Z odvětví zpracovatelského průmyslu tržby vzrostly v 18 odvětvích, která se na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu podílela 78,9 %. Naproti tomu tržby klesly ve 4 odvětvích, k největšímu poklesu došlo v chemickém (o 24,4 %) a hutnickém průmyslu (o 6,6 %). Tržby z přímého vývozu se zvýšily o 5,6 % a na celkových tržbách průmyslu se podílely 62,5 % (údaje jsou uvedeny v tabulce č. II. Průmysl, v přílohové části). V následující části jsou hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s vyšším růstem tržeb.

Graf. č. II.1.1.1 Vývoj tržeb z průmyslové činnosti ve 2. čtvrtletí 2016 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %, b. c.) 10 7,6

5

6,7

5,6

5,5 3,9

2,1

1,4

1,3

2,1

0

-5

-10

-8,7

-9,0

-11,9

-15 duben Průmysl celkem

květen

Těžba a dobývání

Zpracovatelský průmysl

červen

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

Pramen: ČSÚ

Zásadním odvětvím pro vývoj zpracovatelského průmyslu je výroba motorových vozidel

5

Rozhodujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu je dlouhodobě a tradičně výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29). Tržby odvětví se ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšily o 15,8 %, s podílem na celkových tržbách průmyslu 32 % (meziroční posílení o 3,6 p. b.). Na tržbách odvětví se podílely tržby

V následujícím textu až do konce kapitoly jsou využity pouze údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci 56



výroby náhradních dílů a komponentů domácích i zahraničních vozidel 52,2 % a výroba motorových vozidel 47,8 %. Příznivý vývoj automobilového průmyslu byl nadále ovlivňován růstem zahraniční i domácí poptávky (zahraniční zakázky vzrostly o 38,0 %, domácí o 18,0 %). Nárůst výroby zaznamenala i výroba nákladních automobilů i autobusů. Výkon odvětví potvrdil vysokou konkurenceschopnost domácích výrobců, kdy významná část produkce je určena pro zahraniční zákazníky (např. většina produkce automobilky TPCA je určena pro zahraničního zákazníka). Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu se ve 2. čtvrtletí 2016 výroba osobních a malých užitkových vozidel meziročně zvýšila o 15,0 % (na celkové produkci motorových vozidel se podílela 99,6 %). Nejvyšší nárůst produkce o 26,3 % dosáhla rozhodující domácí automobilka ŠKODA-AUTO (na celkové produkci osobních a malých užitkových vozů se podílela 56,7 %). Produkce automobilky TPCA vzrostla o 14,7 % (podíl 17,1 %). Druhá největší domácí automobilka HYUNDAI zvýšila produkci o 12,5 % (podíl 26,2 %). Výroba nákladních automobilů, kde jediným výrobcem v ČR je automobilka TATRA, se meziročně zvýšila o 46,3 %. Výroba autobusů vzrostla o 2,2 %, ale pouze ve firmě IVECO o 6,3 %, zatímco u výrobce autobusů SOR klesla o 24,3 %. Dynamicky rostly tržby v nábytkářském průmyslu díky výrobě matrací a ostatního nábytku

Tržby výroby nábytku (CZ-NACE 31) se ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšily o 13,9 %. Ve zpracovatelském průmyslu patří odvětví k menším, na celkových tržbách průmyslu se podílí pouze 0,6 %. V ČR má výroba nábytku dlouhou tradici, která je závislá na dodávkách dřevozpracujícího průmyslu. Základními surovinami nábytkářského průmyslu jsou desky, překližky a dýhy a předem upravené dřevo. Vyšší růst tržeb v odvětví vykázala výroba matrací o 39,6 % (s podílem na celkových tržbách odvětví 4,9 %), výroba ostatního nábytku (zahrnuje výrobu pohovek, sedacích souprav, nábytek pro ložnice atd.) o 13,7 % (podíl 60,3 %) a výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů o 12,9 % (podíl 31,1 %).

Vysoký růst tržeb mělo i odvětví tisku a rozmnožování nosičů

V odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů (CZ-NACE 18) se ve 2. čtvrtletí 2016 zvýšily tržby meziročně o 13,5 %. V rámci zpracovatelského průmyslu patří k méně významným odvětvím, s nízkým podílem na celkových tržbách průmyslu 0,5 %. Odvětví zpracovává informace, které se ve formě hmotného produktu uplatňují nejen ve všech oddílech zpracovatelského průmyslu, ale i v oblasti kultury a vzdělávání. Hmotnými produkty jsou např. noviny, časopisy, knihy a nahrané nosiče zvuku a obrazu. Vývoj odvětví je ovlivňován využíváním moderních technologií, kdy řada tištěných produktů je nahrazováno e-knihami. Vyšší růst tržeb v rámci odvětví dosáhl tisk ostatní kromě novin o 13,9 % (podíl na celkových tržbách odvětví dosáhl 80,2 %) a rozmnožování nahraných nosičů o 13,3 % (podíl 13,3 %). Mírnější růst tržeb vykázalo vázání a související činnosti o 6,0 % (podíl 2,0 %).

Příznivá ekonomická situace podniků se projevuje na opravách a instalaci strojů a zařízení

Opravy a instalace strojů a zařízení (CZ-NACE 33) zaznamenaly růst tržeb o 11,6 %. Patří k menším odvětvím zpracovatelského průmyslu, na celkových tržbách průmyslu se podílí 1,5 %. Zahrnuje nutné opravy za účelem obnovy, funkčnosti strojů a zařízení a jejich instalaci. Má přímé vazby na výrobní odvětví a zaměřuje se na opravy, přestavbu a modernizaci používaných strojů a zařízení. Produkce tohoto odvětví reflektuje finanční situaci průmyslových podniků. V rámci odvětví vzrostly tržby v opravách elektrických a optických přístrojů a zařízení o 52,8 % 57



(s podílem na celkových tržbách 3,5 %), v opravách a údržbě letadel a kosmických lodí o 33,9 % (podíl 5,1 %), v opravách strojů o 18,8 % (podíl 40,1 %) a v opravách elektrických zařízení o 15,6 % (podíl 11,5 %). Růst automobilového průmyslu ovlivnil výrobu technických textilií …

Ve výrobě textilií (CZ-NACE 13) vzrostly tržby o 8,7 %, v rámci zpracovatelského průmyslu patří k menším odvětvím s podílem 1,3 % na tržbách průmyslu. I přes velký konkurenční tlak ze strany asijských výrobců a vysokých dovozů, dosáhlo odvětví příznivého výsledku. Za ním stála rostoucí výroba automobilového průmyslu, která se projevila poptávkou po technických textiliích (např. textilní výrobky pro vybavení motorových vozidel). Oproti zahraničním výrobcům ze třetích zemí mají domácí výrobci výhodu zaručeného a přístupného servisu. Z oborů odvětví vzrostly tržby ve výrobě konfekčních textilních výrobků kromě oděvů o 32,4 % (podíl na celkových tržbách odvětví byl 9,6 %), ve výrobě lan, provazů a síťovaných výrobků o 25,3 % (podíl 2,5 %), ve výrobě pletených a háčkovaných materiálů o 15,1 % (podíl 1,8 %), v konečné úpravě textilií o 11,2 % (podíl 2,5 %), ve výrobě technických a průmyslových textilií o 10,9 % (podíl 32,0 %).

… a výrobu kovových a kovodělných výrobků

K odvětvím, nacházejícím své uplatnění ve většině zpracovatelského průmyslu, patří výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE 25). Tržby odvětví se ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšily o 6,3 % a na celkových tržbách průmyslu se podílely 5,8 %. Přímo navazuje na hutní výrobu a zvyšuje přidanou hodnotu materiálových vstupů. Je jedním z nejdůležitějších dodavatelů úspěšných odvětví (např. automobilového průmyslu), kterému dodává komponenty pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Z dalších odvětví je to např. strojírenství. Z oborů odvětví se zvýšily tržby výroby nožířských výrobků o 15,4 % (podíl na celkových tržbách odvětví byl 0,6 %), ve výrobě drátěných výrobků, řetězů a pružin o 13,9 % (podíl 5,6 %), ve výrobě ostatních kovodělných výrobků (domácí potřeby z kovů, koupací vany, kovové kancelářské potřeby atd.) o 11,5 % (podíl 13,8 %), výroba kovových dveří a oken o 11,4 % (podíl 1,6 %).

Vzrostla spotřeba tržby u piva a vína, naopak se snížila výroba nealkoholických limonád

Výroba nápojů (CZ-NACE 11) patří mezi tradiční odvětví domácího zpracovatelského průmyslu, s produkcí určenou převážně pro domácí trh a s růstem tržeb o 4,0 %. Podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 1,6 %. Na jejím vývoji se podepsal vliv počasí, což se projevilo zvýšenou konzumací piva, podpořenou produkcí malých pivovarů. Cenová úroveň piva vedla k odlivu spotřebitelů z restauračních zařízení k levnějším pivům v plechovkách, PET lahvích ze supermarketů a k lahvovým pivům, spotřebovávaným v domácnostech. Pokles tržeb nealkoholických nápojů naznačil odklon od balených vod k levnější kohoutkové vodě, z nichž lze vyrobit domácí limonády. Z oborů odvětví se zvýšily tržby výroby piva o 8,2 % (podíl na celkových tržbách odvětví byl 52,3 %), vzrostla i výroba vína z vinných hroznů o 7,3 % (podíl 5,0 %). Snížení tržeb o 1,7 % naopak doznala výroba nealkoholických nápojů a stáčení minerálních a ostatních vod do lahví (podíl 30,3 %), mírný pokles zaznamenala i destilace, rektifikace a míchání lihovin (dozvuky metanolové aféry) o 0,2 % (podíl 5,4 %).

Tržby se snížily ve čtyřech odvětvích

Tržby se ve 2. čtvrtletí 2016 v meziročním srovnání snížily ve čtyřech odvětvích zpracovatelského průmyslu, která se na celkových tržbách podílela 13,8 %. V následující části jsou hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s poklesem tržeb.

Pokles produkce a tržeb chemického

K výraznému poklesu tržeb ve 2. čtvrtletí 2016 došlo ve výrobě chemických látek a přípravků (CZ-NACE 20) o 24,4 %. Odvětví patří mezi významnější ve 58



průmyslu byl zapříčiněn přerušením výroby etylénu

zpracovatelském průmyslu, na celkových tržbách průmyslu se podílelo 3,1 %, Chemický průmysl je silně provázán ekonomickými vazbami, s ostatními odvětvími a obory zpracovatelského průmyslu, kterým dodává své výrobky. Významným odběratelem je např. pro elektrotechnický průmysl, automobilový průmysl, textilní průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl. Výsledky odvětví byly nepříznivě ovlivněny požárem v Unipetrolu s následným omezením výrobních kapacit. V důsledku této havárie byly přerušeny dodávky etylénu pro ostatní podniky chemického průmyslu a ve 2. čtvrtletí 2016 klesly celkové zakázky o 23,1 %, z toho zahraniční o 17,1 % a domácí o 33,5 %. Z oborů chemického průmyslu se snížily tržby ve výrobě plastů v primárních formách o 49,1 % (na celkových tržbách odvětví se podílely 25,2 %), ve výrobě jiných základních organických chemických látek o 22,7 % (podíl 23,9 %), ve výrobě jiných základních anorganických chemických látek o 12,4 % (podíl 7,5 %), ve výrobě hnojiv a dusíkatých sloučenin o 12,1 % (podíl 4,1 %).

Hutní výroba byla ovlivněna snížením domácí poptávky

Ve výrobě základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (CZ-NACE 24) se tržby ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně snížily o 6,6 %. Odvětví patří v rámci zpracovatelského průmyslu k významnějším, které se na celkových tržbách průmyslu podílelo 4,4 %. Hutní výroba je materiálově a energeticky náročná, v ČR je dlouhodobě koncentrována do dvou dominantních společností Moravskoslezského kraje. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu, které jsou dále zhodnocovány (zhruba dvě třetiny produkce jsou směřována do mezispotřeby). Produkce nachází uplatnění hlavně ve strojírenství, automobilovém průmyslu, při stavbě lodí a i v dalších odvětvích a oborech. Plánované snížením čínské produkce s levnou ocelí se projevilo (u podniků s 50 a více zaměstnanci) ve 2. čtvrtletí 2016 meziročním snížením celkové poptávky (o 0,7 %), z toho zvýšením zahraniční poptávky (o 8,1 %), při poklesu domácí poptávky (o 8,2 %). Z oborů odvětví se snížily tržby ve výrobě ocelových trub a trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek o 12,0 % (s podílem na celkových tržbách odvětví 10,9 %), ve výrobě surového železa, oceli a feroslitin, plochách výrobků a tváření výrobků za tepla o 7,6 % (podíl 52,3 %), v tažení ocelového drátu za studena o 7,5 % (podíl 6,3 %) a výroba odlitků z oceli o 3,2 % (podíl 2,2 %).

Za poklesem výroby potravinářských výrobků byla nižší produkce mléka

Ve výrobě potravinářských výrobků (CZ-NACE 10), která patří také mezi významná odvětví zpracovatelského průmyslu s podílem na tržbách průmyslu 4,6 %, klesly tržby o 2,1 %. Význam odvětví je dán zabezpečováním výživy obyvatelstva a prodejem zdravotně nezávadných, bezpečných a kvalitních potravin v širokém sortimentu. V odvětví má významnou roli výroba mléka a mléčných výrobků a výroba masných výrobků a jejich konzervování. Z jednotlivých oborů odvětví se snížily tržby ve výrobě ve výrobě průmyslových krmiv pro zvířata v zájmovém chovu o 14,4 % (s podílem na celkových tržbách odvětví 3,2 %), ve výrobě olejů a tuků o 10,6 % (podíl 4,5 %), ve zpracování mléka, výrobě mléčných výrobků a sýrů o 5,6 % (podíl 19,2 %), ve zpracování a konzervování drůbežího masa o 5,5 % (podíl 5,2 %), ve zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího o 5,2 % (podíl 6,0 %).

V papírenském průmyslu se snížila významná výroba papíru a lepenky

V odvětví výroby papíru a výrobků z papíru (CZ-NACE 17) se snížily tržby o 0,8 %. Odvětví se v rámci zpracovatelského průmyslu řadí k menším, s podílem na celkových tržbách průmyslu 1,7 %. Výroba je přímo navázána na dřevozpracující průmysl a je energeticky náročná. Produkce nachází své uplatnění především v polygrafii a ve výrobě obalů. Z oborů odvětví se snížily tržby výroby papíru 59



a lepenky o 2,3 % (podíl na celkových tržbách odvětví byl 32,9 %), ve výrobě domácích potřeb, hygienických a toaletních výrobků z papíru o 1,0 % (podíl 11,8 %), ve výrobě kancelářských potřeb z papíru o 1,0 % (podíl 4,1 %). Tržby se naopak zvýšily ve významné výrobě vlnitého papíru a lepenky, papírových a lepenkových obalů o 5,6 % (podíl 34,5 %). Sektor MEDIUM HIGH-TECH roste díky automobilovému průmyslu

V členění zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby měl rozhodující pozici sektor MEDIUM HIGH-TECH. Jak vyplývá z tabulky č. II.1.1.3 , jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu je více než poloviční (53,3 %) s nejvyšším růstem tržeb (o 7,7 %) a tím i podílu na výkonu zpracovatelského průmyslu. Sektoru dominuje úspěšný automobilový průmysl, který generuje zhruba třetinu tržeb zpracovatelského průmyslu. Z dalších růstových odvětví sektor zahrnuje elektrotechnických průmysl, strojírenství a výrobu ostatních dopravních prostředků (bez výroby letadel a kosmických lodí). Do tohoto sektoru patří i chemický průmysl, který se však v posledním roce potýká s omezením výroby po požáru etylénové jednotky Unipetrolu. Ostatní sektory již dosahují nižší podíly a zároveň i růst tržeb. Podíl sektoru HIGHTECH, stagnoval a nedosáhl ani deseti procent. Sektor využívá vyspělé technologie a vytváří vyšší přidanou hodnotu. Vedle významné výroby počítačů zahrnuje i výrobu farmaceutických výrobků a přípravků a výrobu letadel a jejich motorů. Nejvýznamnějším oborem v sektoru je elektronický průmysl, kam patří výroba počítačů, komunikačních zařízení, měřících a medicínských elektronických přístrojů, dále i farmaceutický a letecký průmysl, tj. obory, které jsou závislé na zahraniční poptávce. Tržby rostly ještě v sektoru LOW-TECH, jeho podíl se však mírně snížil na 13,5 %. V tomto sektoru jsou zahrnuta méně významná odvětví průmyslu např. potravinářský, textilní, oděvní a obuvnický, dřevozpracující a papírenský, nábytkářský průmysl, tisk a rozmnožování nahraných nosičů a ostatní zpracovatelský průmysl. V sektoru MEDIUM LOW-TECH došlo k poklesu tržeb, takže jeho podíl se snížil na 23,9 %. V tomto sektoru jsou např. zařazena odvětví výroby pryžových a plastových výrobků, hutnictví, výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, koksování a rafinérského zpracování ropy a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků, opravy a instalace strojů a zařízení.

60



Tab. č. II.1.1.3 Vývoj produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna a podíl v %, rozdíl v p. b.) Tržby z průmyslové činnosti

CZ-NACE

meziroční změna Zpracovatelský průmysl celkem HIGH-TECH

Podíl na tržbách

Podíl na tržbách

zpracov. prům.

zpracov. prům.

2. čtvrtletí 2015

2. čtvrtletí 2016

Rozdíl 2. Q. 2016 - 2. Q. 2015

3,0

100,0

100,0

0,0

3,0

9,2

9,2

0,0

MEDIUM HIGH-TECH

7,7

51,0

53,3

2,4

MEDIUM LOW-TECH

-5,7

26,1

23,9

-2,2

1,7

13,7

13,5

-0,2

LOW-TECH

Pramen: ČSÚ Poznámka: tabulka je zpracována podle metodiky Eurostatu

Výsledky průmyslu ovlivnily hlavně zahraniční zakázky

Vývoj celkových nových zakázek (u sledovaných odvětví), naznačující budoucí směřování a výsledky průmyslu, byl ve 2. čtvrtletí 2016 velice příznivý. Objem celkových nových zakázek se meziročně zvýšil o 11,3 %. V porovnání se zakázkami ve stejném období předchozího roku (růst o 5,8 %) to znamenalo významné zrychlení růstu. Zahraniční zakázky rostly vyšším tempem o 14,5 % (proti 3,4 % loni), kdežto domácí zakázky pouze o 3,7 % (meziroční zpomalení z 12,8 %). Zahraniční zakázky měly také na celkových zakázkách podstatnější podíl 73,1 %. Rostly zejména zakázky výroby motorových vozidel meziročně o 38 % (ve 2. čtvrtletí 2015 klesly o 0,9 %). Zpomalující efekt měl ve 2. čtvrtletí 2016 naopak propad zahraničních zakázek ve výrobě chemických látek a přípravků o 17,1 %, která byla postižena omezením výroby po požáru klíčové etylénové jednotky Unipetrolu v roce 2015.

Graf č. II.1.1.2 Vývoj nových zahraničních a domácích zakázek ve 2. čtvrtletí 2016 (sleduje se u CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 20 15 10 5 0 -5 duben Zakázky ze zahraničí (b.c.)

květen

červen Tuzemské zakázky (b.c.)

Pramen: ČSÚ

61



Nízký růst domácích zakázek byl ve 2. čtvrtletí 2016 zapříčiněn prohlubujícím se poklesem zakázek chemického průmyslu až na 33,5 % (ve stejném období předchozího roku klesly o 5,4 %), jako důsledku mimořádných událostí ve dvou společnostech Unipetrolu. Ve výrobě ostatních dopravních prostředků se domácí zakázky snížily o 30,8 %, kde propadly ve výrobě železničních lokomotiv a vozového parku o 42,2 %. Pro toto odvětví je však nerovnoměrný vývoj zakázek charakteristický. Např. ve stejném období předchozího roku domácí zakázky stouply ve výrobě ostatních dopravních prostředků o 82,4 %.

Graf č. II.1.1.3 Vývoj zakázek a tržeb za vybrané oddíly CZ-NACE zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 20 15 10 5 0 -5 -10 1.Q.2015 Zakázky celkem

2.Q.2015

3.Q.2015

Zakázky ze zahraničí

4.Q.2015 Domácí zakázky

1.Q.2016

2.Q.2016

Tržby za vybrané oddíly

Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO

Růst produkce a zakázek vyvolaly potřebu zvýšení zaměstnanosti

Solidní výkon ekonomiky, podporovaný růstem produkce a nových zakázek, vyvolal potřebu rozšiřování výroby a přijímání nových pracovníků. Zaměstnanost v průmyslu se ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšila o 3 %, v jeho rámci však pouze ve zpracovatelském průmyslu o 3,4 % (v jeho devatenácti odvětvích - viz tabulka č. II.1.1.4). Ve výrobě elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu stagnovala a v těžbě a dobývání klesla o 5,5 %. Spolu s růstem zaměstnanosti v průmyslu se zvýšila i celková průměrná nominální mzda o 3,8 %, v průměru na 29 543 Kč. To vedlo k růstu jednotkových mzdových nákladů nominálních i reálných.

62



Tab. č. II.1.1.4 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) Skutečnost

Ukazatel

průmysl.

tržby z

tržby z

evid.

produkt.

průměrná

mzda

jednotkové

průměrná

produkce

prodeje

přímého

počet

práce

mzda

přepočt.

mzdové

mzda

vl. výr.

vývozu

zaměst.

z tržeb

nominál.

indexem

náklady

Kč

a služeb

v b.c.

(IPP)

cen

ve b.c.

výrobců

B

Těžba a dobývání

D

Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu

C

Zpracovatelský průmysl

10

Výroba potravinářských výrobků

11

Výroba nápojů

12

Výroba tabákových výrobků

.

.

.

.

13

Výroba textilií

7,3

8,7

8,4

4,5

14

Výroba oděvů

3,1

2,1

3,3

15

Výroba usní a souvisejících výrobků

9,2

0,3

0,3

16

Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb.

2,8

2,6

3,2

17

Výroba papíru a výrobků z papíru

1,5

-0,8

-5,5

18

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů

15,9

13,5

11,5

19

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

20

Výroba chemických látek a chem. přípravků

21 22

nominální

reálné

-8,8

-9,9

4,5

-5,5

-4,6

0,6

8,3

5,5

13,6

31 370

3,5

6,0

12,3

0,0

6,0

4,8

9,2

-1,1

3,1

43 635

6,5

3,0

5,6

3,4

-0,4

3,9

9,1

4,3

9,5

29 123

-1,0

-2,1

-1,5

0,3

-2,5

6,1

14,6

8,7

17,5

22 956

5,7

4,0

1,0

3,1

0,9

4,3

5,7

3,4

4,8

40 192

.

.

.

.

.

4,1

3,7

3,9

-0,4

-0,2

22 260

-1,1

3,2

5,3

4,1

2,0

0,8

16 232

5,5

-5,0

5,8

4,7

11,3

10,2

19 197

-0,5

3,0

3,8

4,8

0,7

1,7

24 153

2,9

-3,7

1,1

1,2

4,9

5,0

27 037

9,2

4,0

0,9

2,9

-2,9

-1,1

25 268

.

.

.

.

.

.

.

.

.

-14,3

-24,4

-19,2

1,7

-25,6

6,1

19,4

42,6

60,5

31 532

Výroba zákl. farmac. výrobků a farmac. přípr.

7,9

3,6

4,2

6,1

-2,3

-1,2

-1,2

1,2

1,2

30 897

Výroba pryžových a plastových výrobků

5,3

3,0

5,3

5,9

-2,7

4,3

6,7

7,2

9,7

26 935

23

Výroba ostatních nekovových minerál. výrobků

0,7

1,0

-3,6

1,2

-0,2

4,7

3,6

5,0

3,8

30 195

24

Výr. zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství

4,6

-6,6

-1,7

-2,3

-4,5

3,3

14,6

8,2

19,9

28 845

25

Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků

8,1

6,3

7,1

4,3

1,9

3,3

4,7

1,4

2,7

27 022

26

Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů

6,6

2,7

-1,2

7,8

-4,7

0,7

1,2

5,7

6,2

28 010

27

Výroba elektrických zařízení

3,4

1,8

1,6

3,3

-1,4

2,3

5,7

3,8

7,2

27 948

28

Výroba strojů a zařízení

2,1

1,0

1,8

0,9

0,1

4,4

4,6

4,3

4,5

29 395

29

Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs.

18,2

15,8

15,7

6,7

8,5

4,0

6,5

-4,2

-1,9

35 605

30

Výroba ostatních doprav. prostředků a zařízení

31

Výroba nábytku

32 33

3,1

1,1

-5,6

1,8

-0,7

-0,9

-0,6

-0,2

0,1

28 744

14,7

13,9

9,3

5,4

8,1

6,9

7,3

-1,1

-0,7

22 699

Ostatní zpracovatelský průmysl

4,1

3,5

15,8

4,6

-1,1

6,3

4,9

7,5

6,1

24 791

Opravy a instalace strojů a zařízení

7,1

11,6

32,8

0,2

11,4

5,7

5,0

-5,1

-5,7

35 159

Průmysl celkem

5,7

2,9

5,6

3,0

-0,1

3,8

8,8

3,9

8,9

29 543

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

II.1.2 Průmysl v EU Ve srovnání s průměrem Evropy roste průmysl v ČR rychleji

6

Průmyslová produkce v průměru za EU286 se zvýšila o 1,4 % a v eurozóně o 1,0 %. Průmyslová výroba v ČR ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně vzrostla o 2,2 % a ve srovnání s některými dalšími zeměmi eurozóny to znamenalo průměrný výkon. Např. na Kypru produkce vzrostla o 8,4 %, na Slovensku o 6,2 %, ve Slovinsku

Kalendářně očištěná data 63



o 5,7 %, ale i v Řecku o 5,0 % (tam ale vychází z nízkých základů), v Lotyšsku o 4,5 %, a v Polsku o 4,3 %. Výsledky v zemích eurozóny byly ovlivněny nízkým růstem průmyslu v průmyslově významných a velkých zemích, jako např. v Německu o 0,6 %, ve Francii o 0,4 % a v Itálii výroba zůstala na nule. Ve čtyřech zemích tohoto uskupení průmyslová produkce meziročně klesla, na Maltě o 4,4 %, v Estonsku o 1,8 %, v Litvě o 0,9 %, av Lucembursku o 0,6 %. Průmysl ČR dosahuje od druhé poloviny roku 2013 lepší výsledky v porovnání jak se zeměmi eurozóny jako celku, tak zejména s naším nejdůležitějším hospodářským partnerem Německem. Zároveň je však z grafu č. II.1.2.1 patrné, že díky silné kooperační a obchodní provázanosti s ním kopíruje trend vývoje jeho průmyslu.

Graf č. II.1.2.1 Vývoj průmyslové produkce v eurozóně, v Německu a v ČR (kalendářně očištěné údaje, meziroční změna v %)

Pramen: Eurostat

64



II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita Stavebnictví ve 2. čtvrtletí pokračovalo v poklesu, …

Stavební produkce přešla hned na počátku roku 2016 do červených čísel a ve 2. čtvrtletí propad z 1. čtvrtletí ještě prohloubila, v průměru reálně na -10,4 % (ve s. c.), což je třetí nejhorší výsledek od krizového roku 2008. Stavební výroba se pod úrovní předchozího roku držela po všechny tři měsíce. Výsledek byl ovlivněn zejména vyšší srovnávací základnou minulého roku, kdy vysoká investiční aktivita státu, vedená snahou o vyčerpání dotací z fondů EU do konce roku 2015, zvedla výkony jak pozemního, tak především inženýrského stavebnictví. Záporné výsledky vykázaly oba segmenty stavebnictví, pozemní i inženýrské, které je především závislé na financování státem.

Graf č. II.2.1.1 Vývoj stavební produkce (meziroční změna v %, s. c.) 20,0 13,3

15,0 10,0

% změna

5,0

6,4

5,7

3,9

5,6 2,9

0,7

12,3 9,5 7,3 1,5

0,7

0,0 -0,3

-2,3

-5,0

-4,2

-10,0

-6,5

-0,9

-2,3 -2,9

-2,3 -8,4

-15,0

-3,1 -6,0 -6,2

-5,3

-9,1 -10,0

-3,9 -8,9 -10,4

-9,0 -11,2 -11,7

-20,0 -22,7

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q

-25,0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016


… ke kterému přispělo zejména inženýrské stavitelství, …

Inženýrské stavitelství, jehož produkce je převážně financována z veřejných zdrojů a navázána na příjmy z EU z nového programového období, ve 2. čtvrtletí kleslo meziročně v průměru o 15,4 %. Jeho tempo se od března a po celé 2. čtvrtletí vytrvale drželo hluboko v záporných hodnotách (-16,5 % v dubnu, -10,9 % v květnu a -18,4 % červnu). Podmínky zatím nenasvědčují, že by se tento negativní trend v příštích měsících změnil. Vzhledem k tomu, že do poloviny roku 2016 bylo zahájeno minimum nových velkých infrastrukturních zakázek, stavební výrobu v segmentu inženýrského stavitelství oproti roku 2015 čeká výraznější pokles.

… když pozemní stavitelství snížilo pokles

Produkce pozemního stavitelství ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně klesla o 7,9 %. Výsledky v jednotlivých měsících zůstaly záporné (v dubnu -12,3 %, v květnu 2,3 %, v červnu -9,1 %), a to i přes nižší srovnávací základnu než u inženýrského segmentu. Pozemnímu stavitelství zatím nepomohla ani silná poptávka po bydlení

65



podporovaná rekordně nízkými úrokovými sazbami a dostupností půjček na bydlení.

Graf č. II.2.1.2 Vývoj pozemního a inženýrského stavitelství (meziroční změna v %, s. c.) 30,0 20,0 10,0

% změnaa

0,0 -10,0 -20,0

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q

-30,0 2009

2010

2011

2012

Pozemní stavitelství

2013

2014

2015

2016

Inženýrské stavitelství


Pokračoval trend snižování zaměstnanosti při růstu průměrné nominální mzdy

Ve stavebních podnicích stále přetrvává dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců. Zaměstnanost ve stavebnictví klesá nepřetržitě již od konce roku 2010, v průměru za 2. čtvrtletí snížila meziroční pokles na 1,8 % (z -2,3 % v 1. čtvrtletí). Průměrný počet zaměstnanců však v průběhu 2. čtvrtletí vlivem sezónnosti vzrostl o 3,4 % (o 11 840 osob). Průměrná hrubá nominální mzda zaměstnanců ve stavebnictví se v průměru za 2. čtvrtletí 2016 proti 1. čtvrtletí zvýšila o 7,0 %, meziročně o 3,6 % a činila 24 209 Kč.

Snížením produkce silně klesla produktivita práce

Vysoký pokles stavební produkce i při poklesu počtu zaměstnanců se projevil snížením produktivity práce meziročně o 8,8 %, ale reálné mzdy rostly o 6,3 %. Pokles produktivity při vysokém růstu mezd se projevil zvýšením jednotkových mzdových nákladů, nominálních o 13,5 % a reálných o 15,4 %.

Tabulka č. II.2.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %) 2015

2016

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

Průměrná nominální mzda

4,7

5,0

5,8

4,7

3,6

Průměrná reálná mzda

3,6

3,7

4,4

6,1

6,3

Produktivita práce ze ZSV (ve s. c.)

14,1

9,8

4,7

-6,8

-8,8

Nominální jedn. mzdové náklady

-8,3

-4,4

1,0

12,3

13,5

Reálné jedn. mzdové náklady

-9,3

-5,6

-0,3

13,8

15,4

Pramen: ČSÚ, propočty MPO 66



II.2.2 Stavební povolení a stavební zakázky Počet stavebních povolení meziročně vzrostl …

Ve 2. čtvrtletí 2016 počet stavebních povolení rostl a přiblížil se tak počtu povolení vydávaných naposledy v roce 2012. Stavební úřady vydaly celkem 23193 stavebních povolení, což představuje meziroční zvýšení o 7,6 %. Počet vydaných stavebních povolení od 1. čtvrtletí roku 2012 nedosahoval úrovně stejného období předchozího roku a tento trend byl přerušen až ve 2. čtvrtletí 2015 a znovu ve 2. čtvrtletí 2016. V jednotlivých měsících počty vydaných stavebních povolení rostly (v dubnu meziročně o 2,9 %, resp. o 9,7 % a 10,1 %). Struktura vydaných povolení ve 2. čtvrtletí v oblasti nové výstavby podle charakteru výstavby a typu budov je patrná z tabulky č. II.2.2.1.

Tabulka č. II.2.2.1 Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změna v %) 2016

2015 2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

Počet vydaných stavebních povolení

4,5

-3,8

5,6

1,7

7,6

v tom:

nová výstavba

7,4

-1,8

4,1

-0,5

5,9

změna dokončených staveb

1,0

-6,4

7,6

4,7

10,0

bytové budovy

3,7

-2,1

12,2

8,3

16,7

-0,9

-10,4

-0,4

5,1

11,9

z celku:

nebytové budovy Pramen: ČSÚ, propočty MPO … ještě více však hodnota povolených staveb …

Výrazně ve 2. čtvrtletí 2016 vzrostla orientační hodnota povolených staveb, která objemem 85,3 mld. Kč atakovala hodnoty naposledy dosahované v 1. pololetí 2011. Nárůst orientační hodnoty byl silný zejména v dubnu a v květnu, kdy meziročně přidala 40,5 %, resp. 41,2 %, a v průměru za 2. čtvrtletí znamenal růst o 25,6 %. Tempo růstu zrychlilo i oproti předchozímu čtvrtletí a je reálný předpoklad, že počet stavebních povolení i orientační hodnota i v druhé polovině roku zůstane v kladných číslech, což by se kladně projevilo ve výsledcích stavební výroby v příštím roce.

Tabulka č. II.2.2.2 Orientační hodnota povolených staveb (meziroční změna v %) 2015 2.Q

3.Q

2016 4.Q

1.Q

2.Q

Orientační hodnota povolených staveb

-1,7

5,8

14,9

6,9

25,6

v tom:

-7,8

-6,5

-6,0

6,3

37,8

7,7

23,6

52,4

7,7

9,4

bytové budovy

19,1

3,3

5,1

9,7

-8,7

nebytové budovy

-3,8

13,4

25,2

20,3

70,8

nová výstavba změna dokončených staveb

z celku:

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

67



… podlahová plocha se zvýšila

Celková podlahová plocha bytových a nebytových budov, na které bylo vydáno stavební povolení, se v meziročním porovnání zvýšila o 18,0 % na 2 338,4 tisíc m2. Tento růst se odehrál pouze u nebytových budov, kde byla vyšší o 58,2 %, kdežto v nové výstavbě bytových budov podlahová plocha klesla o 4,2 %, při vzniku nových bytů se dokonce snížila o 5,1 %.

Nejvíce stavebních povolení s nejvyšší hodnotou bylo v prvním pololetí vydáno ve Středočeském kraji

Z jednotlivých krajů se na celkovém počtu vydaných stavebních povolení v kumulaci za 1. pololetí 2016 nejvíce podílely Středočeský kraj s 18,7 %, Jihomoravský kraj se 11,1 % a Moravskoslezský s 9,0 %. Také nejvyšší podíl na orientační hodnotě povolených staveb vykázal Středočeský kraj (13,3 %) a těsně za ním překvapivě Ústecký kraj (13,2 %). Třetí v pořadí skončil Jihomoravský kraj s 9,3 %. Podíl Prahy na počtu povolených staveb činil 8,7 %. V kategorii bytových staveb nejvyšší orientační hodnotu 8,373 mld. Kč vykázal Středočeský kraj, dále Jihomoravský kraj 5,267 mld. Kč a Praha 4,155 mld. Kč. V kategorii nebytových staveb nejvyšší orientační hodnoty docílily kraje Ústecký 6,864 mld. Kč, dále Středočeský 6,578 mld. Kč, následovaný Prahou (6,191 mld. Kč).

Graf č. II.2.2.1 Vývoj stavebních zakázek (v mil. Kč) 260 000 240 000 220 000 200 000 180 000

mil. Kč

160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

2009

2010

2011

2012

Stav ke konci období

2013

2014

2015

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

0 2016

Nové zakázky


Počet zakázek se zvýšil, avšak jejich hodnota meziročně popáté v řadě klesla, …

Stav zakázek ke konci 2. čtvrtletí 2016, tj. přijaté a dosud nezahájené zakázky, nebo rozpracované zakázky v hodnotě prací zbývajících k provedení, se meziročně také významně zvýšil o 19,8 %. Podniky měly uzavřeno celkem 20,4 tisíc zakázek, v hodnotě 146,9 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 9,5 % a jedná se o pátý čtvrtletní pokles v řadě. Nejvyšší pokles jak počtu, tak hodnoty byl zaznamenán ve 4. čtvrtletí minulého roku, kdy stav zakázek dosáhl svého dna. Zatímco počet stavebních zakázek v letošním roce dynamicky roste, jejich hodnota je zatím pod úrovní předchozího roku. Ve srovnání se stejným obdobím předkrizového roku 2008, je hodnota zakázek stále o desítky procent nižší 68



(o 31,8 %). Jejich konjunktura však skončila ještě o rok později než výsledky celého odvětví, když počet zakázek po celý rok 2009 ještě rostl, ale od 2. čtvrtletí 2009 začala klesat jejich hodnota. … a to jak veřejných, tak i zahraničních

Podle stavu ke konci 2. čtvrtletí 2016 se hodnota tuzemských veřejných zakázek meziročně snížila o 10,8 % na 121,5 mld. Kč. Ve srovnání s 2. čtvrtletím předkrizového roku 2008 tento objem představoval jen 59,4 %. Více než třetinový podíl (36,1 %) na celkových zakázkách činily tuzemské soukromé zakázky s objemem 53,0 mld. Kč a meziročním růstem o 1,5 %, po šesti kvartálech poklesu. Veřejné zakázky s téměř polovičním podílem (46,7 %) a hodnotou 68,5 mld. Kč meziročně klesly o 18,4 %. Hodnota zahraničních zakázek 25,4 mld. Kč (podíl 17,3 %) se meziročně snížila o 2,7 %. Vývoj stavebních zakázek ukazuje tabulka č. II.2.1.3.

Tabulka č. II.2.2.3 Vývoj stavebních zakázek, podniky s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) 2015 2.Q

3.Q

2016 4.Q

1.Q

2.Q

Hodnota nových zakázek v tuzemsku

9,8

-1,1

-2,4

-6,2

-2,4

v tom: pozemní stavitelství

0,2

-17

10,4

-0,7

28,5

16

8,5

-9,1

-11,2

-20,0

Stav ke konci období (počet celkem)

11,1

7,1

2,8

11,3

19,8

v tom: hodnota tuzemských

-2,5

-9,7

-20,1

-13,4

-10,8

v tom: veřejné

-1,3

-5,8

-24,9

-21

-18,4

-4,3

-15,9

-12,0

-1,4

1,5

-26,6

-22,7

-37,0

-34,7

-2,7

inženýrské stavitelství

soukromé hodnota zahraničních Pramen: ČSÚ, propočty MPO

II.2.3 Bytová výstavba Počet zahájených bytů se snížil …

Ve 2. čtvrtletí 2016 stavební podniky zahájily výstavbu celkem 7 324 bytů, což je pokles o 7,0 %, proti stejnému období minulého roku, které se vyznačovalo mimořádnou dynamikou růstu (o 17,8 %). Ve stejném období roku 2015 byla zahájena výstavba 7 868 bytů, v roce 2014 pouze 6 683 bytů. Naproti tomu ve stejném období roku 2008 byla zahájena výstavba 12 361 bytu.

… v důsledku propadu výstavby bytů v bytových domech o téměř polovinu

Negativní výsledky má na svědomí propad ve výstavbě bytů v bytových domech o 47,1 %, když v letošním 2. čtvrtletí byla zahájena výstavba pouze 1 329 bytů, což je meziročně o 1 184 bytů méně (proti předchozím pěti rokům však 2. čtvrtletí 2015 bylo mimořádné). Naopak nejvyšší přírůstek, o 17,9 %, zaznamenala výstavba bytů v rodinných domech, kterých bylo zahájeno 4 584, tj. o meziročně o 696 více. Z ostatních kategorií růst počtu zahájených bytů zaznamenaly ještě nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům, meziročně o 10,2 % na 355, k bytovým domům o 2,7 % na 487 bytů. Výstavba bytů, zahájená v nebytových budovách vzrostla o 1,7 % na 414 bytů.

69


Počty zahájených bytů meziročně nižší, přesto dvouciferné rozdíly v krajích


Zahájená výstavba v krajích za první pololetí odráží rozdílnou dynamiku rozvoje jednotlivých celků a odlišnou strukturu bytového fondu. V období od ledna do června 2016 se ve dvanácti krajích zvýšil počet zahájených bytů a ve dvou se snížil. Silné nárůsty i poklesy deklarují rozdílnost v jednotlivých oblastech, a to i přesto, že meziročně byl počet zahájených bytů pouze o 3,4 % nižší (12 488 bytů). Nejvíce meziročně klesl počet zahájených bytů v Praze (o 67,9 %), v Olomouckém kraji (o 28,0 %), naopak nejvyšší nárůst zaznamenal Královéhradecký (o 73,5 %), Plzeňský (o 69,7 %), Jihočeský (o 42,1) a Středočeský kraj (o 25,1 %). V kumulaci za 1. pololetí 2016 největší podíl na zahajovaných bytech měly Středočeský (21,6 %), Jihomoravský (12,9 %) a Plzeňský kraj (10,6 %).

Graf č. II.2.3.1 Bytová výstavba (počet bytů) 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q

0 2009

2010

2011

2012

byty zahájené

2013

2014

2015

2016

byty dokončené


Počet dokončených bytů vzrostl

Ve 2. čtvrtletí 2016 bylo dokončeno celkem 6 077 bytů, což znamená proti předchozímu kvartálu snížení o 100 bytů, ale představuje meziroční nárůst o 9,5 %, tj. o 529 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech se meziročně zvýšil o 9,0 % na 3 441, ale ještě více narostl počet bytů v bytových domech o 21,2 %, když bylo dokončeno 1 947 bytů. Ostatní kategorie se na celkovém počtu dokončených bytů podílejí nevýznamně. Dokončená výstavba v kategorii nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům zaznamenala meziroční pokles o 4,8 %, jednalo se o 178 nástaveb, klesly také nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům (o 22,1 % na celkem 219 nástaveb).

Programy na podporu bydlení

Na podporu bydlení jsou i v letošním roce směrovány programy Ministerstva pro místní rozvoj (program Podpora bydlení, podprogramy Regenerace sídlišť, Podporované byty, Olověné rozvody a Bytové domy bez bariér), program 70



Státního fondu životního prostředí Nová zelená úsporám, který kromě RD bude zahrnovat i BD a kde vedle renovace budov je cílem především snižování jejich energetické náročnosti. Tento program je financován z výnosů z emisních povolenek. Pro rozvoj bytové výstavby má také význam situace na finančních trzích, zejména pohyb úrokových sazeb u hypoték a úvěrů, a to pro malé i velké investory. Vedle toho jsou do stavebnictví směrovány poměrně značné prostředky z fondů EU, které by měly plynout zejména do dopravní a technické infrastruktury. Příležitostí pro stavebnictví jsou i rekultivace krajiny a protipovodňová opatření. Výhledově by k rozvoji stavebních investic měla přispět též nová koncepce a legislativní úprava sociálního bydlení. Úrokové sazby hypotečních úvěrů stále hledají své dno

Rekordně nízké úrokové sazby ve druhém čtvrtletí dále klesaly a dostaly se pod hranici dvou procent. Podle statistiky Fincentra Hypoindexu se průměrná úroková sazba ve 2. čtvrtletí 2015 snížila na 1,9 % a oproti 2. čtvrtletí 2015 byla nižší o 0,12 p. b. S tím rostl i zájem o půjčky na bydlení. Počet sjednaných úvěrů za celé 2. čtvrtletí činil 32 197. Oproti stejnému období minulého roku je to o 3 376 poskytnutých úvěrů více (o 11,7 % více). Zvýšil se také objem poskytnutých úvěrů, meziročně o 17,9 % na 61,5 mld. Kč. Nižší tempem ale narostla průměrná výše hypotéky, o 10,8 % na 1,9 mil. Kč.

V červnu objemy, počty úvěrů, i úroková sazba zdolaly nové rekordy

Úroková sazba z dubnové hodnoty 1,94 % p. a. klesla v květnu na 1,89 % a v červnu ještě dvě desetinky ubrala na 1,87 %, což je prozatím nejnižší zaznamenaná úroková sazba. Objem sjednaných úvěrů v červnu překročil hranici 20 mld. Kč a dosáhl 23,776 mld. Kč. Svého vrcholu dosáhly i počty. Za první pololetí tohoto roku banky poskytly 55 266 hypotečních úvěrů v celkovém objemu 106,7 mld. Kč. Ačkoli loni za 1. i 2. čtvrtletí byly sjednány nižší objemy i počty než v letošním roce, průměrná výše hypotéky postupně rostla. V 1. čtvrtletí letošního roku ještě opět rostla, ale v průměru za 3. čtvrtletí 2016 byla nižší než ve 2. čtvrtletí, kdy kulminovala.

II.2.4 Stavebnictví v EU Stavebnictví v EU meziročně stagnovalo, v eurozóně kleslo

Zatímco produkce ve stavebnictví v prvním čtvrtletí 2016 v EU28 a obzvláště v eurozóně nabrala jasnější trend růstu, výsledky druhého čtvrtletí vrátily EU28 do stagnace a eurozónu převrátily do záporných hodnot. Proti předchozímu čtvrtletí stavební výroba v EU28 klesla o 0,8 %, v eurozóně o 0,9 %. EU28 k meziroční stagnaci dopomohlo inženýrské stavitelství, které se snížilo o 2,6 %. K celkovému neutrálnímu výsledku přispělo pozemní stavitelství růstem o 0,4 %. V eurozóně tomu bylo naopak. Inženýrské stavitelství se meziročně zvýšilo o 1,4 %, kdežto pozemní skončilo v záporných číslech poklesem o 0,6 %. Stavebnictví obou uskupení od 3. čtvrtletí 2014 stagnuje a chybí mu silnější impuls, který by nastartoval dlouhodobější a alespoň pozvolný růst. Stavebnictví eurozóny ve 2. čtvrtletí dosáhlo 90,6 % produkce roku 2010, EU28 o něco více s 94,8 %.

Výkonnost stavebnictví v jednotlivých zemích byla značně rozdílná

Zatímco stavební výroba v České republice ještě ve 2. čtvrtletí 2015 s 12,2% růstem skončila v první desítce zemí s nejvyšším růstem, ve 2. čtvrtletí 2016 s meziročním snížením o 12,2 % výčet zemí spíše uzavírala. Nejlépe si vedlo Irsko (17,8 %), Švédsko (13,6 %), či Kypr (10,9 %), nejvyšší meziroční pokles vykázalo Maďarsko (23,7 %), Slovinsko (21,4 %) a (Lotyšsko (-19,0 %). Velké rozdíly jsou 71



připisovány čerpání dotací z EU, které zvláště postkomunistické země v loňském roce vynesly na přední příčky hodnocení. Obecně data sice ukazují na velice mírné zlepšování situace odvětví v obou uskupeních, nicméně s ohledem na dosavadní výsledky a predikce, celoroční výsledky obou uskupení skončí spíše v záporných číslech (graf II.2.4.1.).

Graf č. II.2.4.1 Stavební produkce v mezinárodním porovnání (meziroční změna v %, kalendářně očištěno) 20

17,8 13,6 10,9

10

9,7

6,9

6,5

4,7 4,6 4,2 3,6 1,6

0,0

0,9 0,8 0,3

0 - 0,1

- 0,1 - 0,1- 0,2- 0,4 - 2,8- 3,8

%

- 7,4

-10

- 10,7 - 12,2 - 14,0 - 14,8

-20

- 19,0 - 21,4 - 23,7

Maďarsko

Lotyšsko

Slovinsko

Litva

Polsko

Česká republika

Bulharsko

Slovensko

Francie

Portugalsko

Malta

Německo

Itálie

Belgie

Španělsko

Rakousko

2015Q2


Nizozemí

Lucembursko

Estonsko

Dánsko

Chorvatsko

Finsko

Rumunsko

Kypr

Řecko

Švédsko

Irsko

eurozóna

EU28

-30

2016Q2


72



II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod pokračoval v růstu …

Na pozadí příznivého vývoje tuzemské ekonomiky zahraniční obchod se zbožím v roce 2016 navázal na pozitivní vývoj v předchozím roce a udržel si nejen dobrou formu, ale pokračoval v růstu. V průměru za 2. čtvrtletí ještě mírně vylepšil výkon z 1. čtvrtletí 2016. Celkový přebytek obchodní bilance7 v metodice národního pojetí proti stejnému období roku 2015 stoupl o 25,8 mld. Kč a činil 65 mld. Kč, takže byl o 81 mld. Kč nižší, než uvádí přeshraniční statistika. Vývoz narůstal po celé 2. čtvrtletí a vzrostl meziročně o 3,5 % na 873,7 mld. Kč, dovoz si v jednotlivých měsících čtvrtletí podržel stejný trend, takže po poklesu v 1. čtvrtletí se objemem 808,7 mld. Kč vrátil k meziročnímu růstu o 0,5 %. Obrat zahraničního obchodu se zvýšil na 1 682,4 mld. Kč, což je o 33,1 mld. Kč více než ve stejném období předchozího roku. Údaje podle metodiky národního pojetí, které vycházejí ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty, vykazují podobné tendence jako statistika přeshraniční, ale výrazně rozdílné a méně příznivé výsledky oproti přeshraniční statistice.

… avšak míra otevřenosti ČR klesla

Vazba české ekonomiky na obchodní vztahy se zahraničím, resp. na vývoz, se mimo jiné projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu. I přes příznivé výsledky zahraničního obchodu se ve 2. čtvrtletí 2016 snížil poměr vývozu zboží k HDP (v b. c.) na 67,9 % (ze 70,5 % ve 2. čtvrtletí 2015) a poměr celkového vývozu vůči HDP na 80,7 % (z 83 %), přestože tempo růstu vývozu zboží značně předstihovalo růst dovozu. V případě exportu služeb však poměr k HDP mírně stoupl na 12,7 % z 12,5 %. Ve 2. čtvrtletí 2016 se však příspěvek ZO k tvorbě HDP (v b.c.), díky růstu směnných relací a rostoucímu saldu ZO, výrazně zvýšil, a to jak proti předchozímu čtvrtletí, tak i meziročně. Vzhledem k tomu, že podrobnější údaje jsou k dispozici pouze za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu, a také z důvodu kontinuity s předchozími analýzami, jsou dále uvedeny pouze výsledky podle přeshraniční statistiky.

7

V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k 8.8.2016 včetně dopočtů, které budou v průběhu roku 2016 zpřesňovány. 73



Graf č. II.3.1.1 Zahraniční obchod ČR v letech 2013 – 2016 (měsíční hodnoty, v přeshraničním pojetí) 60

40 35

50

30

40

25 20

(mld. Kč)

30

15

20

10 % 5

10

0

0

-5 1

3

-10

5

7

9

11

2013

1

3

5

7

9

11

1

3

2014

5

7

9

11

2015

1

3 2016

-20

5

-10 -15 -20

Saldo - přeshraniční pojetí (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %)

Saldo - národní pojetí (mld. Kč) Dovoz (meziroční změna v %)


Zahraniční obchod v přeshraničním pojetí dosahoval vyšší tempa růstu

Podle údajů přeshraniční statistiky, které evidují všechny toky zboží, stoupl obrat zahraničního obchodu ve 2. čtvrtletí 2016 na 1 887,3 mld. Kč (meziroční růst o 64 mld. Kč). Obchodní bilance skončila přebytkem 146 mld. Kč, jehož objem byl sice nižší než v 1. čtvrtletí 2016, ale v meziročním srovnání byl vyšší o 30,9 mld. Kč, díky rychlejšímu tempu růstu vývozu než dovozu. Vývoz i dovoz rostly nižší tempem než v předchozím roce, vývoz v průměru o 4,9 % na 1 016,7 mld. Kč a dovoz jen o 1,9 % na 870,7 mld. Kč. Meziroční tempo růstu vývozu v jednotlivých měsících 2. čtvrtletí bylo vyšší než tempo růstu dovozu a dubnový přebytek obchodní bilance objemem 53,6 mld. Kč byl dokonce nejvyšší v historii sledování.

Tabulka č. II.3.1.1 Meziroční změny vývozu, dovozu a salda obchodní bilance 2015 2.Q

2016

1.-2.Q

duben

květen

červen

2.Q

1.-2.Q

Vývoz (meziroční změna v %)

8,0

7,9

4,9

8,9

1,4

4,9

4,8

Dovoz (meziroční změna v %)

8,2

9,3

2,7

5,2

-1,7

1,9

1,5

115,1

228,1

53,6

41,8

50,6

146,0

295,3

7,2

-3,6

8,5

12,5

10,0

30,9

67,2

Saldo (v mld. Kč) Meziroční změna salda (v mld. Kč) Pramen: ČSÚ

74



Graf č. II.3.1.2 Zahraniční obchod ČR v letech 2012 – 2016 (čtvrtletní hodnoty) 160

20,0

140

15,0

120 10,0

80

5,0

%

mld. Kč

100

60

0,0

40 -5,0

20 0

-10,0 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q 2012

2013

Obchodní bilance (mld. Kč)

3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q

2014 Vývoz (meziroční změna v %)

3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q

2015

2016

Dovoz (meziroční změna v %)


Na obratu zahraničního obchodu ČR se nejvíce podílely vyspělé tržní ekonomiky

Výsledky za 2. čtvrtletí 2016 opět potvrdily silnou závislost České republiky na spolupráci se zeměmi Evropské unie. Na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu se zbožím se nejvíce podílel obchod s vyspělými tržními ekonomikami (84,1 %), z nichž značnou část tvořily členské státy Evropské unie. Jejich podíl na celkovém obratu dlouhodobě posiluje, ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně o 1,4 p. b. na 76,7 %. Tradičně nejvíce obchodovanou komoditou byly stroje a dopravní prostředky, které opět zvětšily svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě, a to meziročně o 1,8 p. b. na 51,8 %, z toho silniční vozidla si připsala 1,7 p. b. a jejich podíl na celkovém obratu dosáhl již 17,1 %. Na obratu skupiny strojů a dopravních prostředků navýšila silniční vozidla svůj podíl o 2,2 p. b. na 33 %.

Zahraničnímu obchodu pomáhal kurz koruny …

Výsledky zahraničního obchodu bezprostředně souvisejí s vývojem směnných kurzů, které již od konce roku 2013 podléhají kurzovému závazku ČNB udržovat korunu nominálně podhodnocenou „poblíž 27 CZK/EUR“ a její kurz v podstatě stabilizovaný. Česká koruna k euru v průměru za 2. čtvrtletí 2016 posílila meziročně o 1,2 %, na 27,039 CZK/EUR. Vůči americkému dolaru koruna dlouhodobě kopíruje vývoj kurzu eura vůči dolaru a v druhém čtvrtletí posílila o 3,4 % na 23,945 CZK/USD. Na straně exportů oslabená koruna spolu s příznivou situací na evropských automobilových trzích táhla vzhůru zejména tradiční vývoz strojů a dopravních prostředků, který v červnu dosáhl zatím letošního maxima. Na straně importů nízké dovozní ceny, zejména energetických komodit, stlačovaly dynamiku růstu dovozů a tím brzdily dopad oslabené koruny.

75


… a příznivé směnné relace


Na zahraniční obchod, a tím na celou tuzemskou ekonomiku, působí nejen kurzové vlivy, ale i změny cen dovozu a vývozu. Ve 2. čtvrtletí 2016 se ještě mírně prohloubil pokles cen vývozu, více však klesly ceny dovozu, takže směnné relace ještě vzrostly, v průměru o 2,1 % a vylepšily celkovou bilanci. Ceny vývozu se drží v mínusu od prosince 2014, a v průměru za 2. čtvrtletí 2016 zvýšily meziroční pokles na 4,3 %, který byl nižší než u dovozních cen (-6,3 %). Největší vliv na vývoj celkového indexu vývozních cen mělo snížení cen ostatních surovin o 12,2 %, polotovarů o 5,5 % a strojů a dopravních prostředků o 2,5 %. Nejvyšší propad zaznamenaly ceny minerálních paliv (o 17,3 %). Rostly pouze ceny nápojů a tabáku, a živočišných a rostlinných olejů. Pokles dovozních cen, nastoupený (po dvouměsíčním přerušení) na konci 1. pololetí roku 2015, pokračoval za vydatného přispění propadu cen minerálních paliv v průměru za 2. čtvrtletí 2016 o 31,7 %. Ceny nerostly v žádné ze sledovaných skupin.

Graf č. II.3.1.3 Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %) 8 6 4 2 0 % -2 -4 -6 -8 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

2012

3.Q

2013 Vývozní ceny

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2014 Dovozní ceny

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2015

4.Q

1.Q

2.Q

2016

Směnné relace


II.3.2 Teritoriální struktura Do EU směřovala největší část českého exportu a zpětně importu, …

Růst objemu exportu ve 2. čtvrtletí 2016 výrazně přispěl k naplnění jednoho z cílů proexportní politiky ČR, nicméně jeho diverzifikace se podstatně nezměnila. Pro zahraniční obchod České republiky je dlouhodobě významná spolupráce především se sousedními státy (Německo, Polsko, Slovensko), které jsou vesměs členskými zeměmi Evropské unie. Značně ovlivňují dynamiku celkového vývozu a dovozu a tím i celkovou bilanci zahraničního obchodu. V rámci zemí evropské osmadvacítky byl proto tradičně realizován největší objem českého vývozu a dovozu. Ve 2. čtvrtletí 2016 tam směřovalo 83,9 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 68,3 % dovozu. Vývoz do Evropské unie však ve 2. čtvrtletí 2016 76



zvolnil meziroční dynamiku růstu (viz tab. II.3.2.1). Zpomalení zapříčinila vysoká srovnávací základna předchozího roku, protože hodnotově naopak bylo vyvezeno a dovezeno více zboží, takže v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl i celkový obrat a obchodní bilance se státy Evropské unie opět skončila aktivem ve prospěch ČR, meziročně o 27,3 mld. Kč vyšším. Tyto výsledky potvrzují solidní konkurenceschopnost českých firem, schopnost nejen si ji udržet, ale i rozšířit pozice na náročných evropských trzích. Zároveň však stvrdily rostoucí závislost České republiky na spolupráci se zeměmi Evropské unie. Silná obchodní provázanost však vede k závislosti českého národního hospodářství na jejich ekonomické situaci a zpětně výrazně působí na výkon domácí ekonomiky. Samotná eurozóna meziročně posílila svůj podíl na českých vývozech o 1,1 p. b., na 65,2 % s meziročním růstem o 6,8 % na 662,9 mld. Kč. Podíl na dovozech se zvýšil o 0,5 p. b. na 51,7 %, protože dovoz ze zemí platících eurem meziročně vzrostl o 3,4 %, na 452,9 mld. Kč. … zvýšil se vývoz do zemí s tranzitivní ekonomikou a do ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou …

Jedním z hlavních a dlouhodobých cílů převážné části českých exportérů a zainteresovaných institucí vč. exportní strategie ČR je rozšířit portfolio svých obchodních partnerů o nová odbytiště a snížit tím silnou závislost na zemích Evropské unie. Ve 2. čtvrtletí 2016 se dařilo rozvíjet obchodní vztahy s perspektivními trhy mimo EU, a to především se zeměmi s tranzitivní ekonomikou, kam si vývoz udržel meziročně dvouciferné tempo růstu (viz tab. II.3.2.1) a tím mírně posílil nízký podíl těchto zemí na celkovém českém vývozu. Dobrých výsledků dosáhl také vývoz do ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou, z těchto zemí si velmi dobře vedl export do Izraele, kam opět prudce akceleroval, a to o 96,7 %. Stejně jako v prvním čtvrtletí 2016 si dvouciferné tempo růstu zachoval vývoz do Turecka, podobně i na Nový Zéland (o 26,4 %). Výrazně však zpomalil vývoz do Spojených států amerických, hospodářsky nejsilnějšího státu na světě, kde v období od 1. čtvrtletí 2014 až do 3. čtvrtletí 2015 dosahovali čeští exportéři dlouhodobě dvouciferných temp růstu. Tentokrát sem vývoz propadl, takže se snížil podíl Spojených států amerických na celkovém českém vývozu. Dobře si nevedl vývoz do rozvojových zemí, kam objem vyvezeného zboží meziročně klesl, avšak např. do Indie export akceleroval o více než třetinu. Vývoz se snížil také do ostatních zemí, jako např. do Číny. Dlouhodobé zpomalování čínské ekonomiky, která byla v uplynulých letech hlavním motorem světového růstu, se tak nepříznivě odráží i ve vzájemné obchodní výměně s ČR.

… a vývoz do Společenství nezávislých států a Ruské federace zmírnil pokles

Objem českého exportu do Společenství nezávislých států ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně zmírnil pokles (viz tab. II.3.2.1), nicméně negativní trend ve vzájemném obchodu se Společenstvím nezávislých států nadále přetrvával. Vzájemné obchodní vztahy nepříznivě ovlivňuje geopolitické napětí na východě Evropy a oboustranné sankce s Ruskem. Klesající vývoz do Ruska a jeho podíl na celkovém českém vývozu, který se již v závěru roku 2014 dostal pod dlouhodobě dosahovaná 3 %, ve 2. čtvrtletí 2016 dále klesl na pouhých 1,9 %. Zároveň se propadly ruské dovozy, které však stlačily klesající světové ceny minerálních paliv a nižší objem dovozu plynu. Rychlejší pokles dovozu než vývozu však příznivě působil na obchodní bilanci s Ruskem, jejíž deficit se zmenšil a ve 2. čtvrtletí 2016 ji překlopil do mírného plusu. Vlivem nízké srovnávací základny minulého roku však dynamicky narostl export na Ukrajinu.

77



Tabulka č. II.3.2.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu se zbožím ve 2. čtvrtletí 2016 a srovnání s 2. čtvrtletím 2015 OBRAT 4-6/2015 mil.Kč

VÝVOZ

4-6/2016 %

mil.Kč

%

index 16/15

4-6/2015 mil.Kč

DOVOZ

4-6/2016 %

mil.Kč

%

index 16/15

4-6/2015 mil.Kč

BILANCE

4-6/2016 %

mil.Kč

%

index 16/15

4-6/15

4-6/16

mil. Kč

mil. Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

1 823 383 100,0

1 887 338 100,0

103,5

969 238 100,0

1 016 689 100,0

104,9

854 144 100,0

870 650 100,0

101,9

115 094

146 039

* Státy s vyspělou tržní ekonomikou

1 505 786 82,6

1 586 421 84,1

105,4

874 790 90,3

928 274 91,3

106,1

630 996 73,9

658 147

75,6

104,3

243 794

270 127

** Státy EU 28

1 372 831 75,3

1 447 642 76,7

105,4

802 056 82,8

853 103 83,9

106,4

570 776 66,8

594 540

68,3

104,2

231 280

258 563

533 867 29,3

560 145 29,7

104,9

307 209 31,7

323 861 31,9

105,4

226 658 26,5

236 284

27,1

104,2

80 551

87 577

127 684

7,0

129 629

6,9

101,5

82 967

8,6

84 701

8,3

102,1

44 717

5,2

44 927

5,2

100,5

38 250

39 774

z toho: Německo Slovensko

31 973

1,8

32 161

1,7

100,6

20 107

2,1

19 378

1,9

96,4

11 865

1,4

12 783

1,5

107,7

8 242

6 595

100 982

5,5

106 618

5,6

105,6

52 627

5,4

55 793

5,5

106,0

48 355

5,7

50 824

5,8

105,1

4 272

4 969

2 669

0,1

2 458

0,1

92,1

1 584

0,2

1 492

0,1

94,2

1 085

0,1

966

0,1

89,0

499

527

USA

45 804

2,5

43 095

2,3

94,1

24 675

2,5

21 945

2,2

88,9

21 128

2,5

21 150

2,4

100,1

3 547

795

Turecko

18 790

1,0

23 108

1,2

123,0

11 304

1,2

14 321

1,4

126,7

7 486

0,9

8 787

1,0

117,4

3 818

5 534

114 224

6,3

111 734

5,9

97,8

45 662

4,7

41 994

4,1

92,0

68 563

8,0

69 740

8,0

101,7

-22 901

-27 745

3 599

0,2

2 672

0,1

74,2

1 752

0,2

1 462

0,1

83,4

1 847

0,2

1 210

0,1

65,5

-95

252

7 790

0,4

9 171

0,5

117,7

3 416

0,4

4 693

0,5

137,4

4 374

0,5

4 478

0,5

102,4

-958

215

* Státy s tranzitivní ekonomikou

8 884

0,5

10 236

0,5

115,2

5 153

0,5

5 807

0,6

112,7

3 731

0,4

4 429

0,5

118,7

1 422

1 378

* Společenství nezávislých států

75 385

4,1

56 597

3,0

75,1

30 229

3,1

27 834

2,7

92,1

45 156

5,3

28 763

3,3

63,7

-14 926

-929

50 150

2,8

36 117

1,9

72,0

21 102

2,2

18 831

1,9

89,2

29 048

3,4

17 286

2,0

59,5

-7 945

1 545

8 631

0,5

9 522

0,5

110,3

3 666

0,4

4 645

0,5

126,7

4 966

0,6

4 877

0,6

98,2

-1 300

-231

113 362

6,2

116 166

6,2

102,5

12 559

1,3

12 253

1,2

97,6

100 803 11,8

103 914

11,9

103,1

-88 243

-91 661

109 090

6,0

111 412

5,9

102,1

11 829

1,2

11 368

1,1

96,1

97 261 11,4

100 044

11,5

102,9

-85 433

-88 675

5 741

0,3

6 185

0,3

107,7

845

0,1

527

0,1

62,4

1 570 563 83,2

105,3

905 342 89,0

106,0

** Státy ESVO ** Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou z toho: Kanada

* Rozvojové země z toho: Brazílie Indie

z toho: Rusko Ukrajina * Ostatní */ z toho: Čína * Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD

1 491 473 81,8

853 995 88,1

0,6

5 658

0,6

115,6

-4 051

-5 131

637 478 74,6

4 896

665 221

76,4

104,4

216 517

240 122

Pramen: ČSÚ (údaje vč. dopočtů), tabulka MPO */ ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR

Podíl zájmových a prioritních zemí na vývozu se snižuje

Ochlazení vzájemného obchodu se zeměmi Společenství nezávislých států, z nichž některé jsou zároveň v exportní strategii ČR8 zařazeny mezi prioritní země, se negativně promítlo do podílu této skupiny zemí9 na českém exportu. Ten se ve 2. čtvrtletí 2016 snížil meziročně o 0,4 p. b., na 8,5 %, ačkoliv vývoz ve skupině těchto států nepatrně stoupl o 0,1 % (o 0,1 mld. Kč). Ještě hůře si vedl export do zájmových zemí, jejichž podíl na celkovém vývozu oproti 2. čtvrtletí 2015 klesl

8 Exportní strategie ČR pro období 2012 – 2020, kterou vláda ČR schválila v březnu 2012, charakterizuje prioritní a zájmové země jako ekonomiky, které skýtají velký potenciál pro zvýšení českého exportu, a trhy, na kterých je již české zboží či služby známé nebo trhy, kde za konkurencí z jiných zemí zaostáváme a potřebujeme budovat či posílit své pozice. 9

Exportní strategie ČR definuje: Prioritní země: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko. 78



o 0,5 p. b. na 5,3 % a celkový objem vyvezeného zboží se snížil o 5 %, což představuje snížení o 2,8 mld. Kč (viz graf II.3.2.1).

Graf č. II.3.2.1 Vybraná uskupení zemí – export 900

100

800

90

64,1

65,2

600

70 60

500 400 300 200

50

853,1

802,1

40

662,9

620,9

30

8,9

20

8,5

100 0

5,8

86,7

86,8

56,2

2.Q 2015

5,3

Podíl na exportu ČR v %

80

700

Export v mld. Kč

83,9

82,8

10 53,4

0

2.Q 2016

EU-28 (mld. Kč) Eurozóna (mld. Kč) Prioritní země (mld. Kč) Pramen: ČSÚ, graf MPO

Tahounem českého exportu zůstává tradičně Německo, …

Pozici nejsilnějšího obchodního partnera si zachovalo tradičně Německo, které bylo z teritoriálního hlediska ve 2. čtvrtletí roku 2016 pro zahraniční obchod České republiky opět nejvýznamnější vývozní a dovozní destinací. Vývoz zboží do Německa meziročně posílil (tab. II.3.2.1), ale tempo jeho růstu bylo pomalejší než ve 2. čtvrtletí 2015. Podíl na celkovém českém vývozu zboží tvoří zhruba třetinu a nadále roste, podobně i podíl na celkovém dovozu. O polovinu však zpomalilo tempo růstu dovozů (na 4,2 % z 8,8 % dosažených ve stejném období loňského roku). Vyšší tempo růstu vývozu než dovozu se projevilo růstem přebytku obchodní bilance ve prospěch ČR, meziročně o 7 mld. Kč na 87,6 mld. Kč.

… druhého nejvyššího přebytku dosáhla obchodní bilance se Slovenskem

Druhé nejvyšší kladné saldo dosahuje ČR v obchodu se Slovenskem. Ve 2. čtvrtletí 2016 jeho hodnota vzrostla meziročně o 1,5 mld. Kč na 39,8 mld. Kč. Pořadí prvních šesti zemí s nejvyššími přebytky se oproti stejnému období loňského roku nezměnilo – Spojené království, Francie, Rakousko, Španělsko – sedmé a osmé místo si navzájem prohodily Belgie se Švédskem. Devátou pozici obhájilo Maďarsko. Z desátého místa se o jednu příčku níže posunulo Švýcarsko a uvolnilo tak místo Itálii, která byla ve stejném období před rokem osmnáctá. Žebříček první pětice zemí, kam směřoval zahraniční obchod ČR, zůstal oproti stejnému období roku 2015 beze změny (viz tabulka v tabulkové příloze). Na straně vývozů obhájilo druhou pozici Slovensko s 8,3% podílem, třetí místo Polsko (5,9 %). O čtvrté a páté místo se dělí Francie s Velkou Británií, jejichž shodný podíl na celkových vývozech činí 5,3 %. To platí i pro dovozy, kde se na druhém místě opět umístila Čína (11,5 %) následovaná Polskem (8,2%), Slovenskem (5,2 %) a Itálií (4,5 %). 79


Nejvyšší schodek obchodní bilance vykázal opět obchod s Čínou


Záporná bilance obchodu se zbožím je typická převážně pro obchod České republiky s asijskými zeměmi, ze kterých více dováží, než vyváží. Nejvyšším schodkem, který se ve 2. čtvrtletí 2016 prohloubil meziročně o 3,2 mld. Kč na 88,7 mld. Kč, skončila tradičně bilance zahraničního obchodu s Čínou. Čína se na první pozici umisťuje od roku 2002, kdy na ní vystřídala Ruskou federaci. Ta byla ve stejném období loňského roku na pátém místě a nyní z tohoto žebříčku vypadla, protože vykázala aktivní saldo obchodní bilance. Druhé místo si udržela Korejská republika (-20,2 mld. Kč), třetí je Polsko (-11,4 mld. Kč), které figuruje v první desítce jako jediná země mimo asijský kontinent. Čtvrté je Japonsko se schodkem -10,1 mld. Kč a páté Thajsko (-6,2 mld. Kč).

II.3.3 Komoditní struktura Tabulka č. II.3.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd ve 2. čtvrtletí 2016 Celkem

0

1

2

3

4

5

Vývoz (podíl v %)

100,0

3,4

1,0

2,1

1,8

0,3

Dovoz (podíl v %)

100,0

4,9

0,8

2,2

4,7

0,3

Saldo 2. Q 2016 (v mld. Kč)

146,0

-8,0

3,9

2,3 -22,4

Saldo 2. Q 2015 (v mld. Kč)

115,1

-8,9

2,7

4,6 -33,7

Meziroční změna salda

30,9

1,0

1,2

-2,2

11,2

6

7

8

9

6,2

15,8

56,8

12,4

0,2

11,9

17,6

45,9

11,6

0,2

0,7 -41,1

6,8 178,3

25,2

0,3

0,8 -35,6

6,6 157,5

20,9

0,2

4,3

0,1

-0,1

-5,5

0,2

20,9

Pramen: ČSÚ Pozn.: 0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 – suroviny

Dominantní postavení zaujímají stroje a dopravní prostředky …

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5- chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

Z hlediska komoditní struktury obchodu České republiky hlavní vývozní i dovozní položkou byly stroje a dopravní prostředky, které také tradičně v nejvyšší míře přispěly k dobrému výsledku českého zahraničního obchodu. Profitovaly nadále ze silné zahraniční poptávky, takže jejich vývoz ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně vzrostl o 8,1 % a svůj dominantní podíl na celkových vývozech navýšily meziročně o 1,7 p. b. na 56,8 %. Obchod se stroji a dopravními prostředky vytvořil nejvyšší přebytek obchodní bilance s největším meziroční růstem (viz tab. II.3.3.2) a zároveň dosáhl nejvyšší absolutní meziroční přírůstek exportu 43,2 mld. Kč. Ve skupině strojů a dopravních prostředků byla ve vývozech nejvíce zastoupena silniční vozidla, jejichž vývoz posílil hodnotově o 30,6 mld. Kč. Nejvýznamnější podskupina silničních vozidel, osobní automobily, nadále profitovala ze silné zahraniční poptávky. Jejich export meziročně vzrostl o 19,6 % na 126,4 mld. Kč. Druhý absolutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu dosáhly ve skupině SITC7 stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (8,3 mld. Kč), následované elektrickými zařízeními, přístroji a spotřebiči (5 mld. Kč).

80



Tabulka č. II.3.3.2 Vývoz, dovoz a saldo obchodní bilance strojů a dopravních prostředků (SITC 7) ve 2. čtvrtletí 2016 Vývoz

Dovoz

Podíl na 2. Q 2016 Meziroční vývozu (mld. Kč) změna (%) skupiny (%)

Obchodní bilance

Podíl na Podíl na celk. 2. Q 2016 Meziroční dovozu vývozu (mld. Kč) změna (%) skupiny (%) (%)

Podíl na Meziroční celk. 2. Q 2016 změna dovozu (mld. Kč) (mld. Kč) (%)

577,6

8,1

100,0

56,8

399,2

5,9

100,0

45,9

178,3

20,9

71 - stroje a zařízení k výrobě energie

26,6

-0,8

4,6

2,6

35,6

17,8

8,9

4,1

-9,0

-5,6

72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu

27,6

7,7

4,8

2,7

19,6

-18,0

4,9

2,3

8,0

6,3

7,7

5,8

1,3

0,8

6,0

-21,7

1,5

0,7

1,7

2,1

74 - stroje a zřízení všeobecně užívané v průmyslu

74,8

12,5

13,0

7,4

51,2

8,2

12,8

5,9

23,6

4,5

75 - kancelářské stroje zařízení k automat.zprac.dat

57,5

-4,2

10,0

5,7

49,8

-3,0

12,5

5,7

7,7

-1,0

SITC 7 - celkem

73 - kovozpracující stroje

48,3

3,2

8,4

4,8

45,2

-0,6

11,3

5,2

3,1

1,8

77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče

101,5

5,2

17,6

10,0

92,6

10,5

23,2

10,6

8,8

-3,8

78 - silniční vozidla

226,6

15,6

39,2

22,3

95,8

13,4

24,0

11,0

130,8

19,3

6,8

-22,2

1,2

0,7

3,3

28,3

0,8

0,4

3,5

-2,7

76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku

79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

Pramen: ČSÚ

Bilanci příznivě ovlivnil pokles pasiva minerálních paliv, nejvyšší deficit obchodu vykázaly chemikálie

O další snížení pasiva bilance obchodu s minerálními palivy, meziročně o 11,2 mld. Kč na 22,4 mld. Kč, se zasloužil pokles cen ropy a plynu na světových trzích, a spolupodílel se tak na růstu přebytku celkové bilance obchodu se zbožím ve 2. čtvrtletí 2016. Dovoz minerálních paliv klesal pomaleji než vývoz, meziročně o 35,4 % na 40,6 mld. Kč, kdežto vývoz propadl o 37,8 % na 18,2 mld. Kč. Souvisel především s vývojem ceny ropy, který znázorňuje graf II.3.3.1. Obchodní bilance byla současně negativně ovlivněna vzrůstajícím pasivem obchodu s chemikáliemi, meziročně o 5,5 mld. Kč na 41,1 mld. Kč, jejichž dovoz vzrostl hodnotově o 4,4 mld. Kč, tj. o 4,5 %, kdežto vývoz klesl o 1,6 mld. Kč, tj. o 1 %. Chemikálie tak opět vytvořily objemově nejvyšší deficit obchodní bilance. Vývoj komoditní struktury zahraničního obchodu ve 2. čtvrtletí 2016, tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC, znázorňuje tab. II.3.3.1.

Graf č. II.3.3.1 Ceny ropy na světových trzích v letech 2012 – 2. čtvrtletí 2016 (USD/barel) 140,0 120,0 100,0

USD/bar

80,0 60,0 40,0 20,0

Ropa Brent

5/2016

3/2016

1/2016

11/2015

9/2015

7/2015

5/2015

3/2015

1/2015

11/2014

9/2014

7/2014

5/2014

3/2014

1/2014

9/2013

11/2013

7/2013

5/2013

3/2013

1/2013

11/2012

9/2012

7/2012

5/2012

3/2012

1/2012

0,0

Ropa WTI

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO 81



II.3.4 Zahraniční obchod EU Výsledky zahraničního obchodu Evropské unie10 jako celku ve 2. čtvrtletí 2016 nebyly tak příznivé, jako tomu bylo v případě České republiky. Ve všech měsících čtvrtletí proti stejnému období loňského roku klesal jak vývoz, tak i dovoz. Vývoz se však snižoval rychlejším tempem než dovoz, takže přebytek bilance obchodu celého uskupení klesl. Na výkonu se negativně podepsaly pokračující oboustranné sankce uplatňované Evropskou unií a Ruskem, zpomalení ekonomické aktivity v Číně a v dalších rozvíjejících se zemích, ale i dlouhotrvající strukturální problémy eurozóny. Vývoz za 2. čtvrtletí 2016 oproti stejnému období předchozího roku byl nižší o 4,4 %, tj. o 20,4 mld. eur, dovoz o 3,7 %, tj. o 16,1 mld. eur, takže celkový obrat zahraničního obchodu se snížil meziročně o 36,5 mld. eur na 863,1 mld. eur. Bilance zahraničního obchodu celého uskupení skončila přebytkem ve výši 19,1 mld. eur, meziročně o 4,3 mld. eur nižším. Vývoj zahraničního obchodu Evropské unie znázorňuje graf II.3.4.1.

Unijní zahraniční obchod zhoršil výkon zahraničního obchodu

Graf č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU28 v letech 2012 - 2016 30

20

20

15 10

mld. EUR

10

5 0

% 0

-10

-5

-20 -30

-10

1

3

5

7

9

11

1

2012

3

5

7 2013

saldo (v mld. EUR)

9

11

1

3

5

7

9

2014

vývoz (meziroční změna v %)

11

1

3

5

7 2015

9

11

1

3

5

-15

2016

dovoz (meziroční změna v %)


Ve vývozu EU vedly stroje a dopravní prostředky …

10

Dominantní postavení ve vývozu zemí evropské osmadvacítky na světové trhy zaujímaly výrobky zpracovatelského průmyslu. Tahounem celé skupiny byly již tradičně stroje a dopravní prostředky, jejichž objem vývozu a dovozu ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně vzrostl o 2,7 mld. eur na 328,7 mld. eur a tím posílil jejich podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu se zbožím zemí Evropské unie na 38,1 %. Na celkovém vývozu se podílely 43,5 % a na dovozu 32,4 %. Zároveň vykázaly nejvyšší kladné saldo obchodní bilance ve výši 55,3 mld. eur, které však ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku kleslo o 4,4 mld. eur v důsledku

V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k 16.8.2016, které však budou v průběhu roku 2016 ještě zpřesňovány. 82



růstu dovozu při mírném poklesu vývozu. Naproti tomu výrazně nejvyšší deficit 44mld. eur dosáhla minerální paliva, jejichž schodek se však díky propadu cen energetických komodit meziročně snížil o třetinu, o 21,9 mld. eur. Mezi další nejvíce obchodované komodity, zastoupené v celkovém obchodu EU větší mírou, patřily chemikálie (s podílem 14,7 %), průmyslové spotřební zboží (13,1 %) a tržní výrobky (11,1 %) … a z teritoriálního pohledu Německo

Nejsilnější ekonomika Evropské unie, Německo, má nejvýznamnější postavení v rámci této skupiny zemí také co se týče zahraničně obchodních vztahů. Drží si největší podíl jak na vývozech EU, ve 2. čtvrtletí 28,9 %, tak i na dovozech s 18,3 % (viz graf II.3.4.2). Na straně vývozů se dlouhodobě drží na druhém místě Spojené království, druhá největší ekonomika v Evropě. O příčku výš, na třetí místo, se posunula Itálie a sesadila Francii na čtvrté místo. Páté místo obhájilo Nizozemsko. Další země z první desítky si zachovaly převážně stejné umístění, jaké měly před rokem, kromě Švédska a Irska, které si vzájemně prohodily osmé a deváté místo. Česká republika se udržela na třináctém místě s 1,4% podílem. Žebříček zemí s největším objemem dovozu nezaznamenal v první desítce žádnou změnu. Na druhé pozici figuruje v delším časovém horizontu opět Spojené království, po něm následuje Nizozemsko. Česká republika s 1,5% podílem obhájila jedenácté místo.

Graf č. II.3.4.2 Podíl vybraných zemí na vývozu a dovozu EU28 ve 2. čtvrtletí 2016 Ostatní vývoz 12,6% Rakousko 2,3% Švédsko 3,0% Irsko 3,2%

Německo 28,9%

Rakousko 1,7% Švédsko 2,1% Polsko 2,8%

Španělsko 5,2%

Španělsko 6,2%

Belgie 5,8%

Belgie 7,4% Spojené království 10,8%

Nizozemsko 7,2% Francie 10,4%

Itálie 10,7%

Ostatní dovoz 12,0%

Německo 18,3%

Spojené království 17,8%

Itálie 8,7% Francie 9,1%

Nizozemsko 11,1%

Pramen: Eurostat, neočištěná data

83



II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky Vnitřní obchod pokračoval v růstu

Spotřebitelská poptávka je odrazem důvěry v kondici domácí ekonomiky, proto nákupní apetit českých spotřebitelů pokračoval i ve 2. čtvrtletí 2016. Nezaměstnanost je nejnižší od krizového roku 2008, zrychlila tvorba nových pracovních míst. Menší obavy o ztrátu zaměstnání a zlepšující se finanční situace domácností spojená s růstem mezd se následně projevují i ve vyšší ochotě spotřebitelů nakupovat. Maloobchodní tržby si proto ve 2. čtvrtletí 2016 udržely velmi slušné tempo růstu a stouply meziročně o 7,4 % v b. c., resp. o 8,8 % v s. c. Zlepšování reálné finanční situace domácností spolu s vysokou důvěrou spotřebitelů v ekonomiku se odrazily také v růstu konečné spotřeby domácností, meziročně o 2,8 % v b. c., což v hodnotovém vyjádření činí nárůst o 14,7 mld. Kč (z 526,9 mld. Kč ve 2. čtvrtletí 2015 na 541,6 mld. Kč ve 2. čtvrtletí 2016). Tyto výsledky potvrzují, že spotřebitelská poptávka, respektive spotřeba domácností, je stabilním zdrojem domácí poptávky a růstu ekonomiky.

Indikátor důvěry spotřebitelů se drží v kladném pásmu

O pozitivní náladě mezi spotřebiteli vypovídaly již výsledky konjunkturálních průzkumů. Bazický indikátor důvěry spotřebitelů se drží v kladném pásmu od října 2014 (proti průměru roku 2005). V dubnu a květnu 2016 stoupl shodně na hodnotu 104,3 % (v dubnu 2015 byla jeho hodnota 104,3 %, v květnu 103,6 %). V červnu 2016 sestoupil na hodnotu 103,8 % (v červnu 2015 byl 104,3 %). V meziročním srovnání v průměru za celé 2. čtvrtletí 2016 se důvěra spotřebitelů nezměnila.

Vyšší růst disponibilních příjmů domácností než jejich spotřeby vedl ke zvýšení úspor

Vývoj tržeb maloobchodu je však závislý nejen na důvěře spotřebitelů v ekonomiku, ale především na vývoji příjmů domácností. Na ty však kromě růstu mezd působí řada dalších faktorů. Po úhradě běžných výdajů zůstává domácnostem disponibilní důchod, určený buď k úhradě konečné spotřeby, či k tvorbě úspor. Disponibilní důchod domácností ve 2. čtvrtletí 2016 rostl sice rychleji než v 1. čtvrtletí, nicméně meziročním růstem o 2,9 % zpomalil tempo proti růstu dosahovanému ve stejném období minulého roku (+3,5%). V absolutních hodnotách to znamenalo meziroční nárůst o 17 mld. Kč, na 601,5 mld. Kč. Mírně vyšší růst disponibilních příjmů domácností než činila jejich konečná spotřeba, vedl ke zrychlení tvorby úspor, meziročně o 1,8 %, tj. o 1,2 mld. Kč, na 67,6 mld. Kč.

Maloobchodní tržby

Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47) ve stálých cenách ve 2. čtvrtletí 2016 nepatrně zrychlily tempo meziročního růstu v průměru z 8,7 % na 8,8 % (viz graf č. II.4.1.1), v porovnání s 1. čtvrtletím 2016 však rostly rychleji o 7,5 %. Meziroční tempo růstu tržeb bylo nejvyšší v květnu (11,3 %), nejnižší v červnu (6,5 %), v dubnu činilo 8,8 %. Vývoj maloobchodních tržeb je v jednotlivých měsících roku relativně rozkolísaný, protože do něj vstupuje řada faktorů sezónního charakteru. Dubnové výsledky negativně ovlivnily velikonoční svátky, které letos byly v březnu, což se nepříznivě odrazilo především v tržbách za potraviny. V květnu byl pak vývoj ovlivněn vyšším počtem pracovních dní, kterých bylo o tři více než ve stejném měsíci roku 2015.

rostly …

84



Graf č. II.4.1.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, stálé ceny, meziroční změny v %) 10 8 6 4

%

2 0 -2 -4 -6 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

2012

3.Q

4.Q

1.Q

2013

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

2014

3.Q

4.Q

1.Q

2015

Běžné ceny

2.Q

2016

Stálé ceny


… táhl je opět především motoristický segment

Maloobchod opět táhly vzhůru především tržby motoristického segmentu (CZNACE 45), tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel. Jejich meziroční tempo růstu však lehce zvolnilo ze 14,4 % ve 2. čtvrtletí 2015 na 13,3 % ve 2. čtvrtletí 2016. Tržby v jednotlivých měsících rostly dvouciferným tempem v dubnu o 15,8 % a v květnu o 18,8 %, v červnu byl však jejich růst téměř třetinový, jen 6,7 %. Prodeje nových automobilů tak pokračovaly v příznivém trendu nastoupeném již v roce 2014, kdy vlivem vyšší poptávky obyvatelstva i firemního sektoru po obnově vozového parku, došlo k prudkému oživení poptávky po tomto sortimentu. Motoristický segment je také kladně ovlivňován nákupy nerezidentů a reexporty.

Tržby samotného maloobchodu zrychlily tempo růstu, …

Dobře se vedlo i samotnému maloobchodu kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47), jehož kvartální tržby se stabilně drží nad 6 % meziročního růstu. Tržby obchodu bez motoristického segmentu v průměru za 2. čtvrtletí stouply meziročně o 6,5 %. S tím korespondoval vývoj tržeb maloobchodu kromě prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3), které zvýšily růst meziročně v průměru na 6 %.

Tabulka č. II.4.1.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) 1.Q

2013 2.Q 3.Q

4.Q

1.Q

Maloobchod včetně motoristického segmentu (CZ-NACE 45 + 47)

-2,7

0,4

2,9

3,8

7,0

Obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45)

-7,5

4,0

9,2 11,3

18,6

Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47)

-0,7

-1,2

0,5

1,1

Prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3)

-2,0

-0,5

-4,1

-1,3

Maloobchod kromě pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

-0,5

-1,3

1,2

1,4

2014 2.Q 3.Q 4,7

5,7

4.Q 4,7

1.Q

2015 2.Q 3.Q

8,3

8,7

8,2 13,8

7,9 12,1

14,4

2,3

3,2

2,4

3,5

6,5

2,1

1,6

1,8

1,3

8,0

2,4

3,5

2,5

3,7

6,3

6,2

4.Q 9,1

2016 1.Q 2.Q 7,5

8,8

8,3 13,4

8,9 13,3

6,2

5,3

6,9

6,1

7,2 11,8

8,2 10,0

6,2

5,0

6,7

7,2 6,6

6,5 6,0

Pramen: ČSÚ

85


… ještě rychleji rostly tržby za prodej pohonných hmot …


Tržby za prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) od počátku roku zrychlovaly tempo meziročního růstu, v průměru za 2. čtvrtletí 2016 na 10 %. Spotřebitelskou poptávku pozitivně stimulovaly nižší ceny pohonných hmot (benzínu a nafty), do kterých se promítaly nízké světové ceny minerálních paliv, především ropy, jejíž rychlý pokles začal již ve druhé polovině roku 2014. Vzájemný vztah mezi vývojem objemu prodeje pohonných hmot a jejich cenami je znázorněn v grafu č. II.4.1.2.

Graf č. II.4.1.2 Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %)

20 15 10 5 %

0 -5 -10 -15 -20 -25 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 2012

2013

2014 Objem prodeje

2015

2016

Ceny


… utrácelo se jak za potraviny, tak i za nepotravinářské zboží

Zájem o nákupy lze pozorovat u většiny zboží, jak potravinářského, tak i nepotravinářského charakteru. V maloobchodě s potravinami (CZ-NACE 47.11 + 47.2) došlo k nárůstu tržeb v průměru za 2. čtvrtletí 2016 meziročně o 3,7 %, což znamená zhruba stejný růst jako před dvěma lety a zlepšení proti růstu v 2. čtvrtletí předchozího roku (+3,0 %). Tržby za prodej nepotravinářského zboží (CZ-NACE 47.19 + 47.4 až 47.9) ovlivňované optimismem domácností a jejich apetitem nakupovat v období růstu ekonomiky, sice zpomalily tempo růstu na 7,7 %, ale z 8,6 % před rokem, když ve 2. čtvrtletí 2014 rostly pouze o 3,2 % a v roce 2013 dokonce o 0,7 %.

Prodej počítačů a komunikačních zařízení vyčerpal potenciál růstu

Odrazem pozitivní nálady mezi spotřebiteli a růstu životní úrovně je především trend zvyšování výdajů na volnočasové aktivity a nákup zbytného zboží, které se tak dostává stále více do popředí spotřebitelského zájmu. K celkově slušnému výsledku maloobchodu přispěl především maloobchod s výrobky převážně pro domácnost (CZ-NACE 47.5), kde tržby vzrostly meziročně rychlejším tempem o 9,3 % (o 6,9 % stouply ve stejném období před rokem a o 2,7 % před dvěma lety). Na polovinu loňského tempa růstu zvolnil maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci (CZ-NACE 47.6), ve kterém v průměru za 2. čtvrtletí 2016 tržby vzrostly 86



o 6,2 %. Ve 2. čtvrtletí 2015 byly vyšší o 12,9 %, což byl zároveň nejvyšší růst dosažený od roku 2007. Jen mírně zrychlil růst maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím (CZ-NACE 47.71 + 47.72) na 5,9 %, proti 2. čtvrtletí 2015, kdy stoupl o 5,7 %. Maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím (CZ-NACE 47.73 až 47.75) ve specializovaných prodejnách zvolnil dynamiku růstu z loňských 5,3 % na 4,7 %, z toho u farmaceutického a zdravotnického zboží (CZ-NACE 47.73 + 47.74) z 3,6 % na 2,5 %. Značný potenciál růstu však vyčerpal maloobchod ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (CZ-NACE 47.4), kde růst tržeb zpomalil meziročně na 4,6 % (z 9,5 % před rokem). Dvouciferná tempa růstu v tomto segmentu dosahovaná ještě v loňském a hlavně v předloňském roce se již pravděpodobně nebudou opakovat, ale i tak je to slušný výsledek, zejména proti 1. čtvrtletí 2016, kdy došlo k poklesu tržeb meziročně o 1,4 %. Prodej mimo prodejny, stánky a trhy si udržel vysoký růst

Perfektní kondici si udržely prodeje mimo prodejny, stánky a trhy (CZ-NACE 47.9), kde si na tržbách prodejci meziročně polepšili o 18,2 %. Dvouciferná tempa růstu si tento segment drží již od roku 2013, a přestože tržby rostly z vysokých základů, došlo ke zpomalení dynamiky růstu meziročně o pouhých 1,7 p. b. Naopak prodejci ve stáncích a na trzích (CZ-NACE 47.8) si nedokázali udržet mírný růst, který trval po celý rok 2015. Tento segment na popularitě postupně ztrácí již od roku 2008. V 1. čtvrtletí 2016 se tržby vrátily k poklesu o 0,7 %, který ve 2. čtvrtletí ještě prohloubily meziročně na -1 %.

Nakupování po internetu se nepřestává těšit velké oblibě

Prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb (CZ-NACE 47.91) ještě nevyčerpal svůj potenciál. Sice ve 2. čtvrtletí 2016 zpomalil dynamiku růstu tržeb v průměru na 22,1 % (ve 2. čtvrtletí 2015 rostly tržby 25,7% tempem), ale prodeje rostly z velmi vysokých základů. Výsledek stvrdil oblibu a důvěru v nakupování po internetu. Nakupuje se napříč všemi sortimenty, nejmenší podíl na tržbách internetových obchodů mají potraviny.

II.4.2 Vnitřní obchod v EU Maloobchodní obrat v EU a v eurozóně zpomalil růst …

Obrat maloobchodu ve 2. čtvrtletí 2016 v zemích Evropské unie zpomalil meziroční dynamiku růstu na 1,2 % z 1,9 % dosažených ve 2. čtvrtletí 2015. Ještě výrazněji ubral na tempu obrat v eurozóně, až na 0,5 % z 1,8 % ve stejném období předchozího roku a stvrdil fakt, že rychlejší zvyšování útrat v obchodech je dlouhodobě charakteristické především pro země mimo eurozónu. Nejvyšší hodnoty meziročního růstu ze všech zemí v rámci skupiny vykázalo Lucembursko (+16,7 %), kde ale ve stejném období před rokem rostly tržby pouze 2% tempem. K silnému oživení maloobchodního obratu došlo také v Rumunsku, jehož tempo akcelerovalo z 3,9 % na 11,2 %. Dobře si vedlo také Maďarsko (+4,4 %), Polsko a Litva (shodně +4,2 %). Česká republika, která ve stejném období loňského roku čtvrtá, skončila tentokrát osmá v pořadí, ale s údajem nižším (+2,7 %), než uvádí ve svém šetření Český statistický úřad (rozdíl je způsoben mimo jiné vlastními dílčími výpočty a dopočty Eurostatu). Změnu trendu k horšímu a nejvyšší meziroční pokles obratu maloobchodu vykázalo celkem šest zemí, z nichž nejvíce Řecko (-5,8 %). Meziroční srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropské unii je znázorněno v grafu č. II.4.2.1.

87



Graf č. II.4.2.1 Indexy obratu prodeje v maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změna v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní) 20,0 15,0 10,0 5,0

% 0,0 - 5,0

Luxembourg

Romania

Hungary

Poland

Lithuania

Sweden

Estonia

Czech Republic

Ireland

Slovakia

Cyprus

Spain

Bulgaria

Portugal

Germany

2.Q 2016

United Kingdom

2.Q 2015

Austria

France

Denmark

Latvia

Netherlands

Italy

Finland

Malta

Croatia

Slovenia

Greece

Belgium

- 10,0


… když si pohoršily indexy důvěry spotřebitelů za EU a za eurozónu

Důvěra spotřebitelů v Evropské unii i v eurozóně v průměru za tato uskupení se postupně vytrácela a indikátor Eurostatu se pohyboval pod dlouhodobým průměrem. Pro země evropské osmadvacítky se z průměrné hodnoty minus 3,2 bodu ve 2. čtvrtletí 2015 zhoršil ve 2. čtvrtletí 2016 na minus 6,1 bodu a pro země eurozóny z minus 5,2 bodu na minus 7,8 bodu. Důvěra není lepší, než byla ve stejném období roku 2015, ale ve srovnání s 1. čtvrtletím 2016 došlo k mírnému zlepšení nálady v eurozóně, v zemích evropské osmadvacítky však zůstalo vnímání stavu ekonomiky spotřebiteli, jako indikátoru budoucích výdajů, prakticky beze změny. Na jejím vývoji se pozitivně podílela stimulační opatření ECB, naopak negativně se projevily obavy před britským hlasováním o vystoupení z EU a jeho event. důsledků. V Německu, jehož index je mj. důležitým ukazatelem pro české exportéry, se spotřebitelská důvěra drží v záporném pásmu trvale od září 2015 a z průměrné hodnoty plus 3 body ve 2. čtvrtletí 2015 propadla na minus 3,2 bodu. Naopak slovenský index si meziročně polepšil, a to z průměrných minus 13,1 na minus 7,8 bodu (viz graf č. II.4.2.2).

88



Graf č. II.4.2.2 Index důvěry spotřebitelů v EU28

10,0 5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -20,0 -25,0 -30,0 -35,0 -40,0 1

3

5

7

9

11

1

3

2013

eurozóna

5

7

9

2014

EU28

11

1

3

5

7 2015

ČR

Německo

9

11

1

3

5

2016

Slovensko


89



TABULKOVÁ PŘÍLOHA

90


OBSAH


Strana

I.

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

92

II.

PRŮMYSL

97

III.

STAVEBNICTVÍ

99

IV.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

100

V.

VNITŘNÍ OBCHOD

105

91



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál

, Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Průměrná měsíční mzdaxxx/ (meziroční změna v %) nominální reálná

1.Q

1 054,4 1,9 503,3 0,6 208,3 0,8 7,2 3,5 266,9 2,0 -3,0 874,7 11,1 803,1 11,9 71,6

3,9 3,7

2.Q 1 070,2 2,6 508,0 1,3 211,2 1,8 7,3 4,4 267,5 3,7 9,0 879,5 8,5 812,4 11,6 67,1

2,8 2,6

1.-2. Q

2014 3.Q

1.-3.Q

2 124,6 2,2 1 011,3 0,9 419,6 1,3 14,5 3,9 534,4 2,9 6,0 1 754,3 9,8 1 615,5 11,8 138,8

1 086,1 3,4 513,8 2,2 211,2 -0,1 7,3 4,2 271,4 4,6 13,2 893,8 7,7 824,5 8,4 69,2

3 210,7 2,6 1 525,0 1,4 630,7 0,8 21,9 4,0 805,8 3,5 19,3 2 648,0 9,1 2 440,1 10,6 208,0

3,4 3,2

2,2 1,6

3,0 2,7

4.Q 1 101,8 3,0 519,0 3,0 218,4 1,8 7,5 4,2 277,6 5,3 13,0 910,6 7,5 844,2 8,5 66,3

2,8 2,3

1.-4.Q 4 312,5 2,7 2 044,0 1,8 849,2 1,1 29,4 4,1 1 083,4 3,9 32,3 3 558,6 8,7 3 284,3 10,1 274,3

2,9 2,5

1.Q 1 119,9 4,6 521,6 3,5 218,1 1,4 7,5 1,7 288,6 8,0 14,4 937,9 7,4 868,2 8,8 69,7

1,7 1,6

2.Q 1 135,9 5,0 526,9 3,3 221,0 1,5 7,5 1,4 301,0 10,4 19,5 942,9 7,5 883,0 8,6 60,0

2,8 2,1

2016

1.-2. Q

2015 3.Q

1.-3.Q

2 255,8 4,8 1 048,5 3,4 439,1 1,4 15,0 1,5 589,6 9,2 33,9 1 880,8 7,5 1 751,2 8,7 129,7

1 147,3 4,8 528,4 2,9 224,7 3,2 7,6 0,3 306,6 10,0 9,2 943,0 8,2 872,2 8,5 70,8

3 403,1 4,8 1 576,9 3,2 663,8 2,0 22,6 1,1 896,2 9,5 43,1 2 823,9 7,7 2 623,4 8,6 200,5

2,3 1,9

3,1 2,7

2,5 2,1

4.Q 1 153,6 4,0 533,3 2,8 225,9 1,7 7,6 -1,1 303,0 8,2 4,5 959,2 8,4 879,9 7,7 79,3

3,2 3,1

1.-4.Q 4 556,7 4,6 2 110,1 3,1 889,7 2,0 30,2 0,6 1 199,2 9,1 47,7 3 783,1 7,9 3 503,2 8,4 279,9

2,7 2,4

1.Q 1 168,5 3,0 536,2 2,7 228,1 2,3 7,6 2,1 292,1 2,6 19,3 946,7 5,9 861,4 5,5 85,3

4,4 3,9

2.Q 1 175,3 2,6 538,3 2,2 230,7 2,6 7,5 -0,9 284,1 -4,4 20,5 948,2 5,7 854,0 3,1 94,2

3,9 3,7

Pramen: ČSÚ x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

92



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách, sezónně upravená data, změna v %) mezičtvrletně 2015

meziročně 2016

2015

2016

Q3

Q4

Q1

Q2

Q3

Q4

Q1

Q2

Rumuns ko

1,6

1,2

1,5

1,5

3,6

3,9

4,2

5,9

Lucemburs ko

1,1

1,5

0,7

1,6

5,3

3,6

4,4

4,4

Irs ko

3,1

2,3

-2,1

0,6

24,5

27,4

2,8

4,3

Sl ovens ko

1,0

1,0

0,8

0,9

3,8

4,0

3,7

3,7

Švéds ko

0,8

1,6

0,4

0,5

4,1

4,8

4,1

3,4

Špa něl s ko

0,8

0,8

0,8

0,8

3,4

3,5

3,4

3,2

Pol s ko

0,8

1,3

-0,1

0,9

3,4

4,0

2,6

3,1

Ma l ta

1,4

1,4

0,3

0,2

7,0

6,2

4,9

3,0

Bul ha rs ko

0,7

0,7

0,7

0,7

3,1

3,0

2,9

3,0

Kypr

0,4

0,5

1,0

0,7

2,3

2,9

2,7

2,7

Čes ká republ i ka

1,0

0,3

0,4

0,9

4,8

4,0

3,0

2,6

Li tva

0,5

0,5

0,9

0,4

1,7

2,0

2,6

2,1

Spojené krá l ovs tví

0,4

0,7

0,4

0,7

2,0

1,8

2,0

2,1

Chorva ts ko

1,4

-0,5

0,6

0,5

2,7

2,0

2,3

2,0

Sl ovi ns ko

0,3

0,6

0,5

0,5

1,6

2,1

2,1

1,9

EU28

0,4

0,5

0,5

0,4

2,1

2,1

1,9

1,8

Hol a nds ko

0,3

0,2

0,6

0,6

2,0

1,2

1,5

1,8

Ma ďa rs ko

0,4

0,9

-0,5

1,0

2,4

2,8

0,9

1,8

Německo

0,2

0,4

0,7

0,4

1,7

1,3

1,8

1,7

eurozóna

0,4

0,4

0,5

0,3

2,0

2,0

1,7

1,6

Bel gi e

0,2

0,5

0,2

0,5

1,3

1,5

1,4

1,4

Ra kous ko

0,3

0,4

0,6

0,1

1,0

1,3

1,5

1,4

Fra nci e

0,3

0,4

0,7

-0,1

1,1

1,3

1,4

1,3

Portuga l s ko

0,1

0,2

0,2

0,3

1,4

1,3

0,9

0,9

Lotyš s ko

0,6

-0,3

-0,1

0,6

3,3

2,3

1,3

0,8

Itá l i e

0,3

0,2

0,3

0,0

0,8

1,1

1,0

0,7

Es tons ko

-0,3

1,3

0,0

0,5

1,0

1,0

1,8

0,6

Fi ns ko

-0,3

0,4

0,3

0,0

0,1

0,6

1,2

0,4

Dá ns ko

-0,6

-0,1

0,7

0,4

0,5

0,1

0,2

0,3

Řecko

-1,1

0,2

-0,2

0,2

-1,7

-0,8

-1,0

-0,9

Pramen: Eurostat

93



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Nezaměstnanost podle krajů k 30.6.2015 Kraj

počet uchazečů o zaměstnání

k 30.6.2016

počet volných

podíl nezaměstnaných pracovních na obyvatelstvu v% míst

počet uchazečů o zaměstnání

k 30.7.2016 podíl podíl nezaměstnaných nezaměstnaných pracovních na obyvatelstvu na obyvatelstvu v% v% míst počet volných

Praha

39 764

11 595

4,5

33 963

18 215

3,8

3,9

Středočeský

48 614

12 028

5,4

40 638

17 024

4,5

4,6

Jihočeský

20 689

6 599

4,6

17 623

9 291

3,9

4,0

Plzeňský

18 244

6 843

4,5

15 031

11 602

3,7

3,8

Karlovarský

14 884

2 858

7,0

12 476

3 914

5,8

5,8

Ústecký

53 678

5 519

9,4

47 412

7 587

8,3

8,3

Liberecký

19 905

5 417

6,4

16 488

5 890

5,3

5,5

Královéhradecký

18 132

5 187

4,8

14 289

6 656

3,8

3,9

Pardubický

16 438

5 929

4,6

13 490

9 447

3,8

4,1

Vysočina

19 294

3 942

5,6

16 249

5 258

4,8

5,0

Jihomoravský

54 569

9 176

6,8

47 766

11 789

5,9

6,1

Olomoucký

30 506

5 855

6,8

25 401

7 587

5,7

5,8

Zlínský

23 413

5 642

5,8

19 143

8 154

4,7

4,9

Moravskoslezský

73 265

10 393

8,6

64 359

11 525

7,6

7,8

451 395

96 983

6,2

384 328

133 939

5,2

5,4

Celkem ČR Pramen: MPSV

94



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Srovnání vývoje spotřebitelských cen v ČR, vybraných zemích EU a USA (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) 2010

2011

2012

2013

2014

2015

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

1

2016

ČR

1,2

2,1

3,5

1,4

0,4

0,2

Eurozóna

1,6

2,7

2,5

1,3

0,4

0,0

EU

2,1

3,1

2,6

1,5

0,5

Belgie

2,3

3,4

2,6

1,2

Irsko

2

3

0,5

0,5

0,3

0,3

-0,2

0,0

0,0

0,3

-0,1

0,0

0,6

0,6

1,8

1,1

4

5

6

0,5

0,0

-0,1

-0,2

-0,1

0,1

-0,2

-0,1

0,1

1,6

1,5

1,6

1,8

-1,6

1,2

1,9

0,5

0,3

0,0

0,0

-0,2

-0,6

-0,2

-0,2

0,1

Maďarsko

4,7

3,9

5,7

1,7

0,0

0,1

1,0

0,3

-0,2

0,3

-0,1

-0,1

Německo

1,2

2,5

2,1

1,6

0,8

0,1

0,4

-0,2

0,1

-0,3

0,0

0,2

Polsko

2,7

3,9

3,7

0,8

0,1

-0,7

-0,3

-0,2

-0,4

-0,5

-0,4

-0,4

Portugalsko

1,4

3,6

2,8

0,4

-0,2

0,5

0,7

0,2

0,5

0,5

0,4

0,7

Rakousko

1,7

3,6

2,6

2,1

1,5

0,8

1,4

1,0

0,7

0,6

0,6

0,6

Finsko

1,7

3,3

3,2

2,2

1,2

-0,2

0,0

-0,1

0,0

0,3

0,3

0,3

Švédsko

1,9

1,4

0,9

0,4

0,2

0,7

1,3

0,8

1,2

1,0

0,8

1,2

Lotyšsko

-1,2

4,2

2,3

0,0

0,7

0,2

-0,3

-0,6

-0,6

-0,7

-0,8

-0,6

Řecko

4,7

3,1

1,0

-0,9

-1,4

-1,1

-0,1

0,1

-0,7

-0,4

-0,2

0,2

Slovensko

0,7

4,1

3,7

1,5

-0,1

-0,3

-0,6

-0,3

-0,5

-0,4

-0,7

-0,7

Slovinsko

2,1

2,1

2,8

1,9

0,4

-0,8

-0,8

-0,9

-0,9

-0,7

-0,5

0,1

Španělsko

2,0

3,1

2,4

1,5

0,0

-0,6

-0,4

-1,0

-1,0

-1,2

-1,1

-0,9

USA

1,6

3,5

2,1

1,3

1,3

-0,7

0,8

0,3

0,1

0,5

0,3

0,3

Pramen: Eurostat Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy. Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné.

95



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU (meziroční změna v %) 2010

2011

2012

2013

2014

2015

12

12

12

12

12

12

1

2

3

4

5

6

Česká republika

3,6

4,6

1,2

1,8

-3,7

-2,9

-3,4

-4,0

-4,5

-4,7

-4,8

-4,4

Eurozóna

5,3

4,3

2,3

-0,7

-2,7

-3,0

-3,0

-4,1

-4,1

-4,4

-3,8

-3,1

EU

5,9

4,9

2,1

-0,5

-3,2

-3,2

-3,0

-4,1

-4,0

-4,2

-3,7

-2,9

Belgie

7,8

4,5

6,4

-3,6

-6,8

-3,0

-3,8

-6,0

-6,3

-6,9

-5,1

-3,4

Německo

5,1

4,0

1,5

-0,4

-1,6

-2,2

-2,3

-3,0

-3,0

-3,0

-2,7

-2,1

Řecko

6,9

5,7

2,1

0,0

-5,3

-5,7

-6,3

-9,9

-9,0

-8,8

-8,1

-7,3

Španělsko

5,3

5,2

3,3

0,6

-3,6

-2,2

-4,2

-5,5

-5,4

-6,0

-5,6

-4,5

Irsko

2016

2,7

4,4

2,2

1,4

-2,9

-3,8

-2,7

-3,2

-5,8

-4,6

-3,6

-2,8

Maďarsko

10,9

7,4

0,8

-1,4

-2,5

-2,7

-3,0

-4,9

-5,1

-4,8

-4,8

-4,1

Rakousko

5,4

3,0

0,1

-1,1

-2,0

-2,6

-2,9

-4,3

-4,0

-3,8

-3,5

-3,0

Polsko

7,2

7,1

0,7

-1,2

-3,1

-0,8

-1,5

-2,3

-2,3

-1,8

-0,9

-0,9

Portugalsko

4,9

4,4

3,4

-0,3

-3,5

-2,7

-2,4

-2,9

-3,9

-4,3

-4,6

-3,3

Slovinsko

3,5

2,6

1,0

-0,3

-0,6

-1,4

-1,5

-1,4

-1,9

-2,0

-1,9

-1,8

Slovensko

-0,8

2,5

3,7

-1,7

-3,8

-4,6

-5,3

-4,8

-6,2

-5,8

-5,9

-4,6

Finsko

9,7

2,8

3,0

-0,1

-1,9

-2,4

-1,5

-3,5

-3,6

-3,7

-3,0

-2,4

Švédsko

5,8

-3,1

0,4

0,1

-0,6

-1,9

-1,6

-2,4

-1,9

-2,5

-2,4

-0,5

Pramen: Eurostat

96



II. PRŮMYSL (b.c. = běžné ceny - průměr roku 2010 = 100; meziroční změna v %, s tejné období min. roku = 100)

Průmysl Index průmyslové produkce

Měrná jedn.

leden

únor

březen

1. - 3.

duben

květen

červen

2016 1. - 6. červenec srpen

4,6

1,6

5,9

1,2

2,9

4,3

9,1

4,0

4,2

-14,1

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mld. Kč 3629,9

244,1

v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.) Průměrný evidenční počet zaměstnanců

%

2015

283,7

302,9

323,2

909,9

312,8

310,8

334,3

1887,7

3,0

-0,8

4,0

-0,8

0,7

1,3

5,5

2,1

1,9

-19,8

mld. Kč 2200,6

172,9

189,1

201,0

563,1

194,9

191,9

211,7

1161,5

147,0

% % tis. osob

v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.)

%

Průměrná měsíční nominální mzda

Kč

5,5

0,6

6,8

0,6

2,6

3,7

8,3

5,1

4,1

-20,4

923,8

936,6

942,2

946,5

941,8

947,2

947,0

947,8

944,6

947,9

3,4

3,5

3,5

3,4

3,4

3,2

3,0

2,9

3,2

2,6

28 344 27 574 27 000 29 885 28 157 29 252

30 239

29 137

28 852

29 098

v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.)

%

2,7

1,6

5,0

5,1

3,9

3,5

4,0

3,7

3,8

1,9

Index produktivity práce*/

%

-0,4

-4,2

0,5

-4,1

-2,6

-1,8

2,4

-0,8

-1,3

-21,9

Nové zakázky celkem (z b.c.)**/

%

6,5

5,4

0,7

-0,7

1,7

15,1

15,5

4,2

6,4

-16,1

září

1. - 9.

říjen listopad prosinec 1. - 12.

z toho: nové zakázky ze zahraničí (z b.c.) % 8,0 6,1 1,2 -1,3 1,9 18,9 18,2 7,1 7,9 -15,9 nové zakázky z tuzemska (z b.c) % 3,5 3,4 -0,6 0,8 1,2 5,4 9,3 -3,1 2,4 -16,6 Pramen: ČSÚ Poznámka: nové zakázky celkem, ze zahraničí a z tuzemska jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30), organizace s 50 a více zaměstnanci */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců **/ organizace s 50 a více zaměstnanci

97



II. Průmysl Průmysl - organizace s 50 a více zaměstnanci (duben - červen 2016) Tržby za prodej vl a s tních CZ-NACE B D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Těžba a dobývání Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu Zpracovatelský průmysl Výroba potra vi ná řs kých výrobků Výroba ná pojů Výroba tabá kových výrobků Výroba textil i í Výroba oděvů Výroba us ní a s ouvi s ejících výrobků Zpra c. dřeva , výr. dřev., kork. výr., kr. výr. ná b. Výroba pa píru a výrobků z pa píru Ti s k a rozmnož. na hra ných nos i čů Výroba koks u a ra fi nova ných ropných Výroba chemi ckých l á tek a chem. přípra vků Výroba zá kl . fa rma c. výr. a fa rma c. přípra vků Výroba pryžových a pl a s tových výrobků Výroba os tatních nekov. mi nerá l ních Výroba zá kl . kovů, hutní zpra c. kovů, Výr. kovových kons trukcí a kovoděl . výrobků Výroba počítačů, el ektron. a optických Výroba el ektri ckých za řízení Výroba s trojů a za řízení Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs . a Výroba os tatních dopr. pros tředků a Výroba ná bytku Os tatní zpra cova tel s ký průmys l Opra vy a i ns tal a ce s trojů a za řízení Průmysl celkem

Počet

Index

výrobků a s l užeb v mi l . Kč

jedn.

prům.

b. c. mezi roč.Podíl b.c.

43 100 3925 378 57 1 107 65 26 102 94 63 3 117 29 354 185 116 641 119 246 513 289 62 105 113 139 4067

Tržby z přímého vývozu v mi l . Kč b. c. mezi roč. Podíl */ Podíl **/

produkce 2016 změna prům=100 2016 změna prům=100 -8,8 13017 -9,9 1,4 2937 4,5 0,3 3,5 46441 6,0 4,8 2350 12,3 0,2 6,5 898407 3,0 93,8 593195 5,6 61,9 -1,0 44479 -2,1 4,6 11380 -1,5 1,2 5,7 15340 4,0 1,6 3421 1,0 0,4 . . . . . . . 7,3 12079 8,7 1,3 9022 8,4 0,9 3,1 1487 2,1 0,2 1093 3,3 0,1 9,2 1014 0,3 0,1 898 0,3 0,1 2,8 12671 2,6 1,3 8094 3,2 0,8 1,5 15927 -0,8 1,7 9648 -5,5 1,0 15,9 5071 13,5 0,5 1836 11,5 0,2 . . . . . . . -14,3 29293 -24,4 3,1 20061 -19,2 2,1 7,9 7626 3,6 0,8 6228 4,2 0,7 5,3 63898 3,0 6,7 37516 5,3 3,9 0,7 29994 1,0 3,1 14431 -3,6 1,5 4,6 42572 -6,6 4,4 20967 -1,7 2,2 8,1 55700 6,3 5,8 39205 7,1 4,1 6,6 70457 2,7 7,4 52730 -1,2 5,5 3,4 58506 1,8 6,1 44251 1,6 4,6 2,1 69456 1,0 7,3 53668 1,8 5,6 18,2 306133 15,8 32,0 229698 15,7 24,0 3,1 14479 1,1 1,5 9972 -5,6 1,0 14,7 5486 13,9 0,6 3502 9,3 0,4 4,1 11818 3,5 1,2 7355 15,8 0,8 7,1 14227 11,6 1,5 5029 32,8 0,5 5,7 957864 2,9 100,0 598482 5,6 62,5

22,6 5,1 66,0 25,6 22,3 . 74,7 73,5 88,6 63,9 60,6 36,2 . 68,5 81,7 58,7 48,1 49,3 70,4 74,8 75,6 77,3 75,0 68,9 63,8 62,2 35,4 62,5

Průměrný evi denční

Průměrné měs íční tržby

počet za měs tna nců

na jednoho za měs tna nce

os ob mezi roč. Podíl

v Kč

mezi roč. Úroveň

Průměrná měs íční mzda v Kč mezi roč. Úroveň

2016 změna prům=100 2016 změna prům=100 2016 změna prům=100 25922 -5,5 2,7 502158 -4,6 49,7 0,6 106,2 31 370 23362 0,0 2,5 1987865 6,0 196,6 4,8 147,7 43 635 898056 3,4 94,8 1000390 -0,4 98,9 3,9 98,6 29 123 65005 0,3 6,9 684241 -2,5 67,7 6,1 77,7 22 956 11096 3,1 1,2 1382515 0,9 136,7 4,3 136,0 40 192 . . . . . . . . . 19611 4,5 2,1 615926 4,1 60,9 3,7 75,3 22 260 7584 -1,1 0,8 196120 3,2 19,4 5,3 54,9 16 232 3497 5,5 0,4 289844 -5,0 28,7 5,8 65,0 19 197 14136 -0,5 1,5 896353 3,0 88,7 3,8 81,8 24 153 15361 2,9 1,6 1036866 -3,7 102,5 1,1 91,5 27 037 9089 9,2 1,0 557891 4,0 55,2 0,9 85,5 25 268 . . . . . . . . . 24615 1,7 2,6 1190039 -25,6 117,7 6,1 106,7 31 532 8983 6,1 0,9 848890 -2,3 84,0 104,6 30 897 -1,2 70592 5,9 7,5 905176 -2,7 89,5 4,3 91,2 26 935 45301 1,2 4,8 662103 -0,2 65,5 4,7 102,2 30 195 41161 -2,3 4,3 1034282 -4,5 102,3 3,3 97,6 28 845 98461 4,3 10,4 565707 1,9 55,9 3,3 91,5 27 022 37226 7,8 3,9 1892681 -4,7 187,2 0,7 94,8 28 010 79522 3,3 8,4 735721 -1,4 72,8 2,3 94,6 27 948 102651 0,9 10,8 676621 0,1 66,9 4,4 99,5 29 395 159487 6,7 16,8 1919487 8,5 189,8 4,0 120,5 35 605 21270 1,8 2,2 680702 -0,7 67,3 97,3 28 744 -0,9 11760 5,4 1,2 466456 8,1 46,1 6,9 76,8 22 699 24274 4,6 2,6 486870 -1,1 48,2 6,3 83,9 24 791 24762 0,2 2,6 574560 11,4 56,8 5,7 119,0 35 159 947340 3,0 100,0 1011109 -0,1 100,0 29 543 3,8 100,0

Pramen: ČSÚ */ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu

98



III. STAVEBNICTVÍ 1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST Stavebnictví

Měrná

(u indexů stejné období min. roku = 100)

jedn.

2014

2016

2015 leden

únor

březen duben květen červen

Index stavební produkce (s.c.)

%

104,3

107,1

89,4

97,7

87,5

86,3

94,8

87,6

Průměrný evidenční počet pracovníků (index) */

%

95,2

98,0

97,9

97,9

96,6

97,8

97,8

97,4

Průměrná měsíční nominální mzda */

Kč

31 745

31 675

29 848 30 009 31 125 34 236 31 702 32 416

Index prům. měs.nom. mzdy

%

98,4

106,4

105,8

108,9

107,2

104,2

104,9

105,8

Pra men: ČSÚ

*/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci

2. BYTOVÁ VÝSTAVBA Měrná

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

počet %

40 381 103,4

43 747 108,3

43 796 100,1

43 531 99,4

37 319 85,7

28 135 75,4

27 535 97,9

23 853 86,6

22 108 92,7

24 351 110,1

počet %

32 863 101,8

30 190 91,9

41 649 138,0

38 380 92,2

38 473 100,2

36 442 94,7

28 630 78,6

29 467 102,9

25 238 85,6

23 954 94,9

jedn. Počet bytů: zahájených

dokončených

2016 1. Q

2. Q

26 378 108,3

5 164 102,1

7 324 93,0

25 094 104,8

6 177 99,3

6 077 109,5

Pramen: ČSÚ

99



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 1. Teritoriální struktura

Ukazatel

OBRAT

Meziroční

VÝVOZ

Meziroční

DOVOZ

2.Q 2016

změna

2.Q 2016

změna

2.Q 2016

mil.Kč

podíl v %

v%

mil.Kč

podíl v %

v%

mil.Kč

Meziroční SALDO OBCHODNÍ BILANCE

podíl v %

změna

2.Q 2015

2.Q 2016

v%

mil.Kč

mil.Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

1 887 338

100,0

3,5

1 016 689

100,0

4,9

870 650

100,0

1,9

115 094

146 039

Vyspělé tržní ekonomiky

1 586 421

84,1

5,4

928 274

91,3

6,1

658 147

75,6

4,3

243 794

270 127

EU28

1 447 642

76,7

5,4

853 103

83,9

6,4

594 540

68,3

4,2

231 280

258 563

ESVO

32 161

1,7

0,6

19 378

1,9

-3,6

12 783

1,5

7,7

8 242

6 595

106 618

5,6

5,6

55 793

5,5

6,0

50 824

5,8

5,1

4 272

4 969

Rozvojové ekonomiky

111 734

5,9

-2,2

41 994

4,1

-8,0

69 740

8,0

1,7

-22 901

-27 745

Tranzitivní ekonomiky

10 236

0,5

15,2

5 807

0,6

12,7

4 429

0,5

18,7

1 422

1 378

Společenství nezávislých států

56 597

3,0

-24,9

27 834

2,7

-7,9

28 763

3,3

-36,3

-14 926

-929

116 166

6,2

2,5

12 253

1,2

-2,4

103 914

11,9

3,1

-88 243

-91 661

6 185

0,3

7,7

527

0,1

-37,6

5 658

0,6

15,6

-4 051

-5 131

1 570 563

83,2

5,3

905 342

89,0

6,0

665 221

76,4

4,4

216 517

240 122

ostatní vyspělé tržní ekonomiky

Ostatní *) Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD Pramen: ČSÚ

*) Čína , Severní Korea , Kuba , La os , Mongol s ko, Vi etna m

100



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 1.1 Teritoriální struktura vývozu Ukazatel

mil.Kč

1. čtvrtletí 2016 podíl meziroční v%

mil.Kč

změna v %


změna v %

Celkový vývoz ČR

969 238

100,0

8,0

1 016 689

100,0

4,9


874 790

90,3

8,9

928 274

91,3

6,1

802 056

82,8

8,5

853 103

83,9

6,4

ESVO

20 107

2,1

13,8

19 378

1,9

-3,6


52 627

5,4

14,6

55 793

5,5

6,0

45 662

4,7

15,9

41 994

4,1

-8,0

EU

Rozvojové ekonomiky Tranzitivní ekonomiky

5 153

0,5

2,8

5 807

0,6

12,7

Společenství nezávislých států

30 229

3,1

-22,5

27 834

2,7

-7,9

Ostatní *)

12 559

1,3

19,3

12 253

1,2

-2,4

845

0,1

78,5

527

0,1

-37,6

853 995

88,1

9,1

905 342

89,0

Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD

mil.Kč


4. čtvrtletí 2016 mil.Kč

změna v %

podíl v%

Kumulace

meziroční 1.-4. Q 2016 změna v %

6,0

Pramen: ČSÚ

1.2 Teritoriální struktura dovozu Ukazatel

mil.Kč



změna v %

podíl

meziroční

v%

změna v %

Celkový dovoz ČR

854 144

100,0

8,2

870 650

100,0

1,9


630 996

73,9

8,2

658 147

75,6

570 776

66,8

8,7

594 540

68,3

ESVO

11 865

1,4

-1,3

12 783

1,5


48 355

5,7

4,4

50 824

5,8

Rozvojové ekonomiky

68 563

8,0

19,7

69 740

8,0

Tranzitivní ekonomiky

3 731

0,4

-16,8

4 429

0,5

45 156

5,3

-19,1

28 763

3,3

100 803

11,8

18,5

103 914

11,9

4 896

0,6

34,8

5 658

0,6

4,3 4,2 7,7 5,1 1,7 18,7 -36,3 3,1 15,6

637 478

74,6

76,4

4,4

EU

Společenství nezávislých států Ostatní *) Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD

8,5

665 221


podíl

meziroční

v%

změna v %


podíl v%

Kumulace

meziroční 1.-4. Q 2016 změna v %

Pramen: ČSÚ *) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

101



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 2. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy VÝVOZ 2. Q 2015 mil. Kč

DOVOZ

2. Q 2016

podíl v %

mil. Kč

Meziroční podíl v % změna v %

2. Q 2015 mil. Kč

OBRAT

BIL AN CE

2. Q 2016

podíl v %

mil. Kč

Meziroční 2. Q 2015 2. Q 2016 podíl v % změna v % mil. Kč mil. Kč

2. Q 2015 mil. Kč

2. Q 2016

podíl v %

mil. Kč

Meziroční podíl v % změna v %

Německo

307 209

31,7

323 861

31,9

5,4

226 658

26,5

236 284

27,1

4,2

80 551

87 577

533 867

29,3

560 145

29,7

4,9

Slovensko

82 967

8,6

84 701

8,3

2,1

44 717

5,2

44 927

5,2

0,5

38 250

39 774

127 684

7,0

129 629

6,9

1,5

Polsko

58 563

6,0

59 710

5,9

2,0

67 897

7,9

71 133

8,2

4,8

-9 335

-11 423

126 460

6,9

130 843

6,9

3,5

Francie

50 631

5,2

54 169

5,3

7,0

27 037

3,2

28 388

3,3

5,0

23 594

25 781

77 668

4,3

82 556

4,4

6,3


50 035

5,2

53 955

5,3

7,8

18 290

2,1

21 303

2,4

16,5

31 745

32 652

68 325

3,7

75 259

4,0

10,1

Itálie

39 059

4,0

45 378

4,5

16,2

36 507

4,3

39 525

4,5

8,3

2 552

5 853

75 565

4,1

84 903

4,5

12,4

Rakousko

38 349

4,0

42 548

4,2

11,0

26 204

3,1

25 619

2,9

-2,2

12 145

16 929

64 553

3,5

68 167

3,6

5,6

Španělsko

26 136

2,7

30 742

3,0

17,6

15 420

1,8

16 808

1,9

9,0

10 717

13 934

41 556

2,3

47 550

2,5

14,4

Maďarsko

27 713

2,9

29 309

2,9

5,8

20 384

2,4

21 642

2,5

6,2

7 329

7 668

48 097

2,6

50 951

2,7

5,9

Nizozemsko

27 336

2,8

28 726

2,8

5,1

23 448

2,7

26 029

3,0

11,0

3 889

2 697

50 784

2,8

54 755

2,9

7,8

Belgie

22 607

2,3

24 136

2,4

6,8

15 271

1,8

14 873

1,7

-2,6

7 336

9 263

37 878

2,1

39 009

2,1

3,0

Spojené státy

24 675

2,5

21 945

2,2

-11,1

21 128

2,5

21 150

2,4

0,1

3 547

795

45 804

2,5

43 095

2,3

-5,9

Ruská federace

21 102

2,2

18 831

1,9

-10,8

29 048

3,4

17 286

2,0

-40,5

-7 945

1 545

50 150

2,8

36 117

1,9

-28,0

Čína

11 829

1,2

11 368

1,1

-3,9

97 261

11,4

100 044

11,5

2,9

-85 433

-88 675

109 090

6,0

111 412

5,9

2,1

3 047

0,3

2 584

0,3

-15,2

20 474

2,4

22 784

2,6

11,3

-17 428

-20 200

23 521

1,3

25 368

1,3

7,9

Korejská republika Pramen: ČSÚ

102



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Ukazatel

Vývoz

Meziroční

2. Q 2016

změna

mil.Kč

podíl v %

v%

Dovoz

Meziroční Saldo obchodní bilance

2. Q 2016 mil.Kč

změna

podíl v %

v%

2. Q 2015 2. Q 2016 mil. Kč

mil. Kč

1 016 689

100,0

4,9

870 650

100,0

1,9

115 094

146 039

0 Potraviny a živá zvířata

34 975

3,4

4,1

42 957

4,9

0,9

-8 943

-7 982

1 Nápoje a tabák

10 496

1,0

21,1

6 580

0,8

11,0

2 740

3 916

2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv

21 074

2,1

-12,7

18 728

2,2

-4,4

4 551

2 346

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

18 188

1,8

-37,8

40 625

4,7

-35,4

-33 671

-22 437

3 484

0,3

7,4

2 819

0,3

15,3

799

664

Celkový zahraniční obchod v tom:

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

62 669

6,2

-1,6

103 745

11,9

4,5

-35 608

-41 076

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

160 357

15,8

0,2

153 544

17,6

0,1

6 630

6 813

7 Stroje a dopravní prostředky

577 565

56,8

8,1

399 223

45,9

5,9

157 485

178 342

8 Průmyslové spotřební zboží

125 798

12,4

14,2

100 603

11,6

12,7

20 936

25 195

2 083

0,2

5,1

1 825

0,2

1,1

175

257

5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné Pramen: ČSÚ

Pozná mka : "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva , pa pír a výrobky z něj, textil ní výrobky kromě oděvů, cement, s kl o, porcel á n, kera mi ku, žel ezo a ocel , nežel ezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefa bri kova né budovy, zdra votni ckou, i ns ta l a ční a p. techni ku, ná bytek, ga l a nteri i , oděvy, obuv, přís troje, zbra ně muni ci , s portovní potřeby, hra čky

103



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3.1 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN

Ukazatel Celkový zahraniční obchod

Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

2. Q 2016

změna

2. Q 2016

změna

2. Q 2015

2. Q 2016

v%

mil. Kč

mil. Kč

mil.Kč

podíl v %

v%

mil.Kč

podíl v %

Saldo obchodní bilance

323 861

100,0

5,4

236 284

100,0

4,2

80 551

87 577

6 921

2,1

-1,3

9 223

3,9

-5,5

-2 754

-2 303

v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák

817

0,3

26,6

1 180

0,5

33,1

-242

-364

2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv

6 594

2,0

-22,0

3 036

1,3

2,8

5 503

3 558

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

4 463

1,4

-55,7

8 231

3,5

-43,7

-4 542

-3 768

264

0,1

19,1

303

0,1

6,5

-63

-39

14 120

4,4

-8,4

30 512

12,9

4,2

-13 885

-16 392

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

50 073

15,5

2,0

47 426

20,1

3,0

3 048

2 647


190 766

58,9

8,2

110 533

46,8

9,5

75 458

80 233


49 272

15,2

24,8

25 405

10,8

17,5

17 868

23 867

572

0,2

28,5

434

0,2

52,5

161

138


3.2 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se Slovenskem Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

2. Q 2016

změna

2. Q 2016

změna

2. Q 2015

2. Q 2016

v%

mil. Kč

mil. Kč

Ukazatel

mil.Kč

podíl v %

Celkový zahraniční obchod

84 701

100,0

0 Potraviny a živá zvířata

9 170

1 Nápoje a tabák

1 473

2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

v%

mil.Kč

podíl v %

2,1

44 927

100,0

10,8

2,5

2 777

1,7

-1,9

329

1 350

1,6

-8,6

7 694

9,1

-25,1

Saldo obchodní bilance

0,5

38 250

39 774

6,2

2,1

6 229

6 393

0,7

-9,8

1 136

1 144

1 823

4,1

-6,1

-464

-473

5 258

11,7

6,8

5 350

2 435

v tom:

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

435

0,5

46,9

78

0,2

-16,6

203

358

7 825

9,2

6,7

4 503

10,0

-9,2

2 376

3 323

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

14 091

16,6

-1,8

10 019

22,3

-5,3

3 775

4 072


33 187

39,2

10,4

17 252

38,4

5,6

13 733

15 936


9 103

10,7

11,3

2 783

6,2

3,2

5 482

6 319

373

0,4

-29,7

105

0,2

7,1

432

268

5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.


104



V. VNITŘNÍ OBCHOD 2015 1.-12.

leden

únor březen

1.-3.

2016 duben květen

červen

1.-6.

a) b)

106,8 108,1

104,6 105,6

110,5 111,5

104,8 105,8

106,5 107,5 109,6 107,5 108,8 111,3

105,3 106,5

107,0 108,2

a) b)

108,8 111,3

105,4 107,0

112,4 113,6

104,5 106,0

107,3 112,5 114,9 108,7 114,6 117,2

105,8 107,0

109,1 110,8

z toho: obchod, opravy a údržba motorových a) vozidel (CZ-NACE 45) b)

113,9 112,1

108,8 106,9

117,5 115,0

107,9 105,4

111,2 118,3 121,0 108,9 115,8 118,8

108,4 106,7

113,4 111,2

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45+47) z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3)

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) b)

103,8 106,3

102,7 105,1

107,2 109,7

103,3 106,0

104,3 102,6 104,7 106,9 105,4 107,9

103,7 106,3

104,0 106,7

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3)

a) b)

93,3 108,2

93,4 107,2

93,9 108,6

90,4 108,7

92,5 92,4 95,2 108,2 110,1 111,9

95,5 108,1

93,5 109,2

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

a) b)

105,4 106,1

104,0 104,8

109,2 109,9

105,1 105,6

106,0 104,1 106,2 106,7 104,7 107,2

105,0 106,0

105,5 106,3

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2)

a) b)

103,3 104,3

102,4 104,2

106,8 108,6

107,0 108,7

105,5 100,6 103,0 107,2 101,7 104,9

102,4 104,5

103,7 105,4

v tom: maloobchod s převahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11)

a) b)

103,3 104,4

102,5 104,4

106,7 108,5

107,2 108,9

105,5 100,6 102,8 107,3 101,8 104,8

102,5 104,7

103,7 105,5

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2)

a) b)

103,2 103,2

101,2 101,1

109,1 109,1

105,4 105,9

105,2 101,2 104,9 105,3 100,8 105,2

101,9 102,1

103,9 104,0

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9)

a) b)

107,3 107,4

105,5 105,2

111,3 111,0

103,4 103,2

106,5 107,2 109,0 106,3 107,0 109,0

107,1 107,2

107,2 107,0

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91)

a) b)

118,1 121,5

113,8 114,5

120,3 120,6

119,7 120,5

117,8 118,6 124,6 118,4 119,4 125,4

120,9 121,5

119,6 120,3

Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55+56)

a) b)

107,0 105,8

103,7 103,1

109,6 108,8

107,1 106,3

106,7 104,3 102,1 106,0 103,3 101,3

102,6 102,0

104,6 103,8

v tom: Ubytování (CZ-NACE 55)

a) b)

107,8 107,6

105,4 106,0

107,5 108,0

106,9 107,3

106,6 107,1

94,7 95,4

101,7 102,5

101,6 102,2

a) b)

106,7 105,0

103,2 102,1

110,4 109,1

107,2 105,9

106,8 106,4 105,8 105,5 105,2 104,7

102,9 101,7

105,8 104,6

106,6 107,2 108,8 107,4 108,3 110,3

105,1 106,1

106,8 107,8

. . .

. . .

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56)

Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství a) 106,8 104,5 110,4 (CZ-NACE 45+47+55+56) b) 107,9 105,4 111,3 Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (v tis.) */ 515,3 . . Průměrná měsíční mzda na 1 fyz. osobu (v Kč)*/ 25 035 . . - hrubá (meziroční změna v %) 4,8 . . Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) Poznámky: a = meziroční index tržeb bez DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb bez DPH ve stálých cenách */ Obchod (CZ NACE 45,46,47); údaje za jednotlivá čtvrtletí **/ místo k průměru 2005 jsou nově poměřovány k roku 2010

105,0 105,8 . . .

517,0 23 936 5,1

98,7 98,8

. . .

. . .

105

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz říjen Analýza vývoje ekonomiky ČR za 2. čtvrtletí 2016

Recommend Documents