Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO 2

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz

Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO 2. čtvrtletí 2009

Říjen 2009

MPO – odbor ekonomických analýz

2

Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO – 2. čtvrtletí 2009



OBSAH ÚVOD....................................................................................................................................................... 5 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE....................................................... 7 I.1 Výkonnost ekonomiky ......................................................................................................................7 I.2 Trh práce...........................................................................................................................................8 I.3 Cenová a fiskální politika ................................................................................................................ 11 I.3.1 Cenová politika......................................................................................................................... 11 I.3.2 Fiskální politika ........................................................................................................................ 14 I.4 Přímé zahraniční investice............................................................................................................... 16 I.5 Kapitálový trh ................................................................................................................................. 19 II. PRŮMYSL ........................................................................................................................................ 22 II.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita ........................................................................................... 22 III. STAVEBNICTVÍ............................................................................................................................. 33 III.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení............................................................. 33 III.2 Bytová výstavba ........................................................................................................................... 37 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD............................................................................................................... 39 IV.1 Souhrnné výsledky ....................................................................................................................... 39 IV.2 Teritoriální struktura..................................................................................................................... 41 IV.3 Komoditní struktura...................................................................................................................... 42 V. VNITŘNÍ OBCHOD......................................................................................................................... 46

Tabulková příloha

3



V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30.9.2009

4



ÚVOD Aktuální informace, které přicházejí zejména z vyspělých ekonomik, naznačují, že současná globální recese by mohla skončit dříve, než se původně očekávalo. Přitom je významné, že to signalizují nejen indikátory sentimentu, ale stále častěji i údaje z některých segmentů těchto ekonomik. Konkrétním projevem posunu v hodnocení současného vývoje jsou nové predikce významných světových institucí, které přinášejí vesměs zlepšené výhledy. V české ekonomice ve 2. čtvrtletí však ještě pokračovala tendence meziročně nižšího výkonu. Hrubý domácí produkt poklesl proti stejnému období minulého roku o 5,5 %, a to zejména vlivem přetrvávajícího útlumu globální poptávky. Byl to největší propad HDP v novodobé historii samostatné ČR, na druhé straně šlo o výrazně menší pokles než u řady jiných zemí EU. Z evropské sedmadvacítky postihl meziroční pokles zejména pobaltské státy (v řádu dvouciferných hodnot), protože na jejich ekonomiky vedle vlivu nepříznivého vnějšího prostředí dopadají také důsledky vysokého zadlužení z doby před hospodářskou recesí. Na druhé straně rostlo pouze Polsko, které se opírá o relativně silnou domácí poptávku a není natolik závislé na exportně orientovaných odvětvích průmyslu. EU-27 jako celek meziročně propadla o 4,8 %, současně však zpomalením poklesu proti předchozímu čtvrtletí na 0,2 % (z 2,4 % v 1. čtvrtletí) naznačila přechod k jisté stabilizaci. Z pohledu české ekonomiky je významné, že se na tomto výsledku významně podílelo Německo, které rostlo o 0,3 %. Domácí ekonomika ve srovnání s 1. čtvrtletím vzrostla o 0,1 %, což znamená, že (podle technického pojetí) již vystoupila z recese. Skutečný obrat k lepšímu však zatím nepotvrzují aktuální data z průmyslu, který, po červnovém zmírnění, v červenci znovu prohloubil meziroční propad produkce. Mírnou dávku optimismu proto spíše vzbuzuje poslední vývoj v Německu, na kterém je tuzemská ekonomika značně závislá. Ve vývoji struktury produktu pokračovaly tendence odrážející slabou poptávku, tj. zejména meziroční pokles obratu zahraničního obchodu a nižší investiční aktivita. Negativní vliv těchto výdajových položek na HDP byl nadále částečně kompenzován růstem konečné spotřeby, který však ve srovnání s předchozím obdobím zpomalil svou dynamiku (částečně jako odraz vývoje na trhu práce). Rovněž na nabídkové straně ekonomiky pokračoval pokles především v odvětvích nejvýrazněji zasažených hospodářskou recesí. Situace na trhu práce se zhoršila vlivem dalšího poklesu zaměstnanosti a růstu míry nezaměstnanosti. Dopady hospodářské recese ovlivnily rovněž příjmovou úroveň domácností. Průměrná

5



nominální mzda sice mírně vzrostla, ale její dynamika byla stlačena hluboko pod úroveň obvyklou v minulých letech. Reálný růst mezd tak byl umožněn jen mimořádně nízkou a dále klesající inflací. Výrazné zpomalení dynamiky meziročního růstu spotřebitelských cen (o 0,8 p.b. proti předchozímu čtvrtletí) bylo jednak důsledkem poklesu tržních cen, ale i odeznívání dopadů změn nepřímých daní a regulovaných cen. Kumulace těchto faktorů přispěla k nejnižšímu cenovému růstu naměřenému od počátku roku 2007. V odvětvích v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu se projevovaly zejména tyto tendence: Průmyslová produkce pokračovala v poklesu (meziročně skoro o pětinu), přičemž se produkce snížila téměř ve všech odvětvích. Podstatně však zvolnil pokles výroby motorových vozidel, což bylo v rozhodující míře ovlivněno zavedením šrotovného v Německu a některých dalších zemích Evropy. Z následného oživení zahraniční poptávky po automobilech těžily i navazující dodavatelská odvětví zpracovatelského průmyslu (např. gumárenský a plastikářský průmysl). Méně příznivý vývoj v červenci přerušil tendenci zpomalování propadu výroby i zakázek průmyslu. Objem stavební výroby se udržel na úrovni předchozího roku. Ve struktuře stavebních prací přetrvával trend meziročního poklesu pozemního stavitelství a růstu inženýrského stavitelství. Avšak v červenci již nižší dynamika inženýrského stavitelství nestačila kompenzovat propad pozemního stavitelství a stavební výroba poklesla. V zahraničním obchodě se zbožím meziroční pokles obratu zvolnil s tím, že míra poklesu vývozu byla nižší než u dovozu. Výsledkem byl vyšší přebytek obchodní bilance než před rokem, kterého bylo dosaženo, do značné míry, vlivem levnější ropy. Červencové snížení vývozu a dovozu potvrdilo, že pokles trvá již desátý měsíc v řadě. Poklesy tržeb maloobchodu zatím nesignalizují obrat ve vývoji poptávky na vnitřním spotřebitelském trhu, který by mohl být žádoucím stimulem pro oživení dalších podnikatelských aktivit. Spotřebitelé především odkládají nákupy motorových vozidel a jiných druhů zbytnějšího a finančně náročnějšího průmyslového zboží, což souvisí se situací na trhu práce, i spotřebitelskou opatrností vyplývající z nejistých vyhlídek dalšího ekonomického vývoje.

6



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 Výkonnost ekonomiky Po propadu ekonomiky v 1. čtvrtletí, přinesl vývoj hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí jistou dávku optimismu. V meziročním srovnání výkonnost ekonomiky sice prohloubila svůj pokles na 5,5 %, ale proti 1. čtvrtletí již mírně vzrostla (o 0,1 %). Tento údaj signalizuje, že ekonomika zřejmě dosáhla svého dna a za předpokladu oživení (stále slabé) globální poptávky, bychom se mohli dočkat obratu v dosud nepříznivém vývoji.

Ekonomika vystoupila z recese

Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) 8,0

6,0

4,0

2,0

0,0

-2,0

-4,0

II.

IV.

I./09

II.

III.

I./08

III.

IV.

II.

IV.

I./07

II.

III.

IV.

I./06

II.

III.

IV.

stejné čtvrtletí předchzího roku

I./05

II.

III.

I./04

IV.

II.

III.

IV.

I./03

II.

III.

IV.

I./02

II.

III.

I./01

-6,0

předchozí čtvrtletí

Pramen: ČSÚ, graf MPO Ve struktuře produktu…

Struktura hrubého domácího produktu nedoznala výraznějších změn. Určující bylo pokračování tendence meziročního poklesu tvorby hrubého kapitálu a obratu zahraničního obchodu s tím, že pozitivní vliv konečné spotřeby na vývoj HDP se snížil, v důsledku zpomaleného růstu jak spotřeby domácností, tak i vlády.

…konečná spotřeba částečně kompenzovala…

Konečná spotřeba si připsala kladný přírůstek 1,3 proc. bodu, z toho domácností 0,8 p.b. a vlády 0,5 p.b. Mírné snížení příspěvku spotřeby domácností ve srovnání s 1. čtvrtletím zatím jen nevýrazně odráželo zpomalení mzdového vývoje a rostoucí nezaměstnanost. Ve vládních výdajích vzrostl zejména podíl nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči.

…nepříznivý vliv tvorby hrubého kapitálu…

Záporný příspěvek tvorby hrubého kapitálu činil 6,1 p.b. Nižší investiční aktivita souvisela především s úspornými opatřeními firem a přehodnocováním, resp. odkládáním, uvažovaných investičních záměrů. Hlouběji poklesly investice do strojů a dopravních prostředků než do staveb. K poklesu produktu přispělo také výrazné snížení stavu zásob.

…a vnějšího sektoru

Zahraniční obchod (se zbožím a službami), který byl před hospodářskou recesí hlavním zdrojem růstu, měl na HDP negativní dopad 0,7 p.b. Významný byl vliv vývoje cen zahraničního obchodu (meziroční růst vývozních a pokles dovozních cen), který sblížil dynamiku poklesu hmotného vývozu a dovozu, a tím přispěl

7



k meziročnímu zhoršení salda zahraničního obchodu ve stálých cenách. V běžných cenách naopak nižší pokles vývozu než dovozu vedl k dalšímu zlepšení aktivního salda. Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. Pokračoval pokles v odvětvích zasažených recesí

Na nabídkové straně ekonomiky poklesla hrubá přidaná hodnota meziročně o 5,9 %, z toho především v energetice, zpracovatelském průmyslu a obchodu. Stejně jako v 1. čtvrtletí byl propad hrubé přidané hodnoty nejvíce ovlivněn zpracovatelským průmyslem (také s ohledem na jeho vysoké váhové zastoupení), který svůj negativní příspěvek dále prohloubil na 3,3 p.b.

Tabulka č. I.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 2. čtvrtletí 2009 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna % NH celkem v tom: Průmysl z toho: zpracovatelský Stavebnictví Obchod a doprava Peněžnictví a podnikat. služby

-5,9 -13,5 -12,8 0,7 -7,4 -3,8

Příspěvek ke změně procentní body -5,9 -4,5 -3,3 0,0 -1,7 -0,7

Podíl odvětví v % 2.Q 2008 100,0 31,8 25,6 6,5 24,8 17,7

2.Q 2009 100,0 30,4 23,6 7,2 23,8 18,3

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Pokles výkonnosti souvisel s nižší produktivitou práce i zaměstnaností

Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) se meziročně snížila o 4,4 % a na nižším výkonu ekonomiky se podílela větším dílem (cca ze tří čtvrtin) než pokles zaměstnanosti (jedna čtvrtina). Počet zaměstnanců byl proti 2. čtvrtletí minulého roku nižší o 1,6 %, tj. o 83 tis. osob (v metodice národních účtů).

I.2 Trh práce Redukce zaměstnanosti odráží ekonomickou situaci…

Problémy domácí podnikové sféry, vyvolané světovou hospodářskou krizí, se odrazily v další redukci zaměstnanosti, ve 2. čtvrtletí meziročně o 62,0 tisíc osob (tj. o 1,2 %) na 4 941,3 tis. osob1. Ze strukturálního pohledu poklesla v primárním sektoru (o 2,7 tis. osob), v sekundárním o 110,7 tis osob (z toho ve zpracovatelském průmyslu o 127,9 tis. osob), avšak v terciárním sektoru (všechny služby, vč. dopravy) se zvýšila o 51,3 tis. Vynucené omezování výroby a propouštění v odvětvích převážně vývozně orientovaných bylo částečně kompenzováno přesunem zaměstnanosti do služeb. Při meziročním poklesu počtu zaměstnanců (o 76,4 tisíc) rostl počet podnikatelů, vč. pomáhajících rodinných příslušníků (o 14,8 tisíc). Může to být ovlivněno větším tlakem zaměstnavatelů na využívání „švarcsystému“, i snahou postavit se na „vlastní nohy“ po ztrátě zaměstnání.

1

8

Údaje z Výběrového šetření pracovních sil



O intenzitě aktuálních pohybů na trhu práce více vypovídají údaje o mezičtvrtletních změnách. Pokles zaměstnanosti ve 2. čtvrtletí o 21,3 tis. osob byl již mírnější než v 1. čtvrtletí, kdy činil 56,3 tisíce. Naposledy však klesla zaměstnanost ve 2. čtvrtletí v roce 2003 (jarní měsíce bývají příznivější pro její růst). Jiný pohled na dopady krize poskytuje průběh míry registrované nezaměstnanosti (tabulka č. I.2.1).

…a nezaměstnanost dále roste

Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti v % Leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

6,1 6,8 0,7

5,9 7,4 1,5

5,6 7,7 2,1

5,2 7,9 2,7

5,0 7,9 2,9

5,0 8,0 3,0

5,3 8,4 3,1

5,3 8,5 3,2

2008 2009 rozdíl Pramen: MPSV

Strmý růst nezaměstnanosti, vyvolaný dopady hospodářské krize byl až do konce 2. čtvrtletí nesrovnatelný s předchozími léty (graf č. I.2.1). Avšak růst v červenci a srpnu byl ovlivňován nástupy absolventů škol na trh práce jako v předchozích letech. Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti v % 10

2006 2007

míra nezaměstnanosti v %

9 8,4 7,9

8

8,5

2008

8,0

2009

7,7 7,9 7,4

7 6,8

6

5

4 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce

Pramen: MPSV, graf MPO

Napětí na trhu práce zatím nepolevuje

O napětí na trhu práce vypovídá stále rostoucí počet uchazečů o zaměstnání připadající v průměru na jedno volné pracovní místo (graf č. I.2.2) v 1. i 2. čtvrtletí letošního roku. Promítá se zde jak růst počtu uchazečů, tak i souběžně probíhající pokles počtu volných pracovních míst, v důsledku problémů podnikatelského sektoru.

9



Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno pracovní místo 14

počet uchazečů

12 10 8 6 4 2 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12

1

2

3

4

2008

5

6

7

8

2009

Pramen: MPSV, graf MPO

Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání, počtu volných pracovních míst a registrované míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu je uveden v přílohové tabulce.

V kontextu zemí EU 27 (graf č. I.2.3) zaujala koncem 2. čtvrtletí ČR v úrovni míry nezaměstnanosti sedmou pozici, když ještě koncem 1. čtvrtletí byla na pátém místě.

ČR si v rámci EU pohoršila

Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti v zemích EU 27 (červen 2009) 20 18 16 14 12

% 10 8 6 4 2

Španělsko

Lotyšsko

Estonsko

Litva

Irsko

Slovensko

Francie

Maďarsko

Portugalsko

Řecko

Švédsko

Finsko

Belgie

Polsko

Německo

Itálie

Spojené království

Malta

Bulharsko

Lucembursko

Česká republika

Dánsko

Rumunsko

Slovinsko

Kypr

Rakousko

Nizozemsko

0

Pramen: Eurostat, graf MPO

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti2 v EU 27 v průměru vzrostla z 8,5 % koncem 1. čtvrtletí na 8,9 % v červnu. V tomtéž časovém rozmezí se v ČR zvýšila rychleji, a to o 0,8 p.b. na 6,3 %. Pro ČR je příznivou skutečností, že v Německu, které je naším největším obchodním partnerem, vzrostla již jen nepatrně, o 0,1 p.b, na 7,7 % a v sousedním Rakousku dokonce klesla o 0,1 p.b., na 4,4 %. 2

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná.

10



Dopady hospodářské krize stlačují také růst mezd hluboko pod úroveň obvyklou v minulých letech. Průměrná hrubá nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců dosáhla ve 2. čtvrtletí 22 992 Kč, meziročně byla vyšší o 2,4 % (ve 2. čtvrtletí 2008 dosahoval růst 7,9 %, v roce 2007 to bylo 7,5 %). Jen díky nízké a dále klesající inflaci vzrostla ve 2. čtvrtletí meziročně i reálná mzda o 1,4 %. Celkovou příjmovou situaci zaměstnanců však ovlivňuje i rušení pracovních míst a pokles zaměstnanosti.

Reálná mzda neklesla, ale roste počet lidí bez příjmu ze zaměstnání

Z rozložení mezd podle jejich výše vyplývá, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců pobírají mzdu nižší než je celorepublikový průměr. Nejvyšší průměrná mzda (49 245 Kč) byla v odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“, nejnižší (12 702 Kč) v odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“.

I.3 Cenová a fiskální politika I.3.1 Cenová politika Vývoj domácí cenové hladiny je nadále tlumen globální hospodářskou recesí, která stlačuje ceny téměř všech komodit a tím zlevňuje cenu konečných produktů i dovozu. Proto i ve 2. čtvrtletí pokračovalo výrazné zpomalování dynamiky meziročního růstu spotřebitelských cen (v průměru na 1,4 %, tj. o 0,8 p.b. méně než v předchozím čtvrtletí), které bylo jednak důsledkem poklesu tržních cen, ale i odeznívání dopadů změn nepřímých daní a regulovaných cen. Kumulace těchto faktorů přispěla k nejnižšímu růstu naměřenému od počátku roku 2007.

Přestože inflace výrazně klesla,…

Graf č. I.3.1.1 Index spotřebitelských cen (meziroční změny) 130 125

Index

120 115 110 105 100

celkový index

zboží s tržními cenami

7

5

3

9 1 1/2 1 00 9

7

5

3

1/2 00 8

9 11

7

5

3

9 11 1/2 00 7

7

5

3

9 11 1/2 00 6

7

5

3

9 11 1/2 00 5

7

5

3

1/2 00 4

95

zboží s administrativními cenami

Pramen: ČSÚ, graf MPO

... regulované ceny zůstávají tahounem jejího růstu ...

Hlavním zdrojem inflace (také vzhledem k váze ve spotřebním koši) zůstal ve 2. čtvrtletí sektor bydlení, kde např. ceny elektřiny byly vyšší o 11,6 %, regulovaného nájemného o 27,1 %, tržního o 5,2 %. Zároveň se ale tentokrát podílel i na zpomalení cenového růstu, a to zejména snížením růstu cen zemního plynu (na 17,1 % ze 24,3 % v 1. čtvrtletí).Vysokou hladinu meziročního růstu (nad 9 %) si stále drží ceny alkoholických nápojů a tabáku, kde se projevují úpravy daní u tabákových výrobků.

11


... proti působily nízké ceny potravin a dopravy


Výrazný pokles cen zemědělských výrobců vedl k prohloubení meziročního poklesu cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, zejména cen pekárenských výrobků a obilovin (v průměru o 8,7 %). Ve 2. čtvrtletí se zároveň zmírnil vliv cen v dopravě na pokles cenové hladiny. Důvodem bylo zdražování pohonných hmot, jejichž ceny však byly ve 2. čtvrtletí ještě meziročně nižší v průměru o 15,7 % (v 1. čtvrtletí o 20,5 %).

Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku spotřebitelských cen v p. b. Stálé váhy Průměr roku 2005 za rok 2008 v% 100,0 6,3

Úhrn

2009 březen duben květen červen červenec

leden

únor

2,2

2,0

2,3

1,8

1,3

1,2

0,3

v tom: Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv

16,3

1,4

-0,2

-0,2

-0,2

-0,4

-0,7

-0,8

-1,1

8,2

0,9

0,8

0,7

0,9

0,8

0,8

0,8

0,7

5,2

-0,1

0,0

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,2

Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví

24,8

2,7

2,7

2,5

2,5

2,3

2,2

2,2

1,8

5,8

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,8

0,6

0,0

0,0

0,0

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

Doprava

11,4

0,3

-1,2

-1,0

-0,9

-0,8

-0,9

-0,8

-0,7

Pošty a telekomunikace

3,9

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,2

-0,1

-0,2

Rekreace a kultura

9,9

0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

0,0

-0,1

-0,1

Vzdělávání

0,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Stravování a ubytování

5,8

0,4

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,1

0,1

Ostatní zboží a služby

6,3

0,3

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

Pramen: ČSÚ

Míra inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců) plynule klesá již od listopadu 2008, v červnu na hodnotu 3,7 %, v červenci na 3,1 %. Tuzemský HICP se stále držel nad průměrem eurozóny

Návazně i domácí HICP pod vlivem poklesu ekonomické aktivity, který držel inflaci na nízkých hodnotách, ve 2. čtvrtletí již snižoval svůj růst výrazněji (v červnu meziročně na 100,8 %). Stále se však pohyboval o 0,9 p.b. nad průměrem zemí eurozóny a konečně v červenci, poprvé od roku 2003, propadl na 99,9 %. Spotřebitelské ceny v eurozóně, které klesaly rychleji než u nás, zaznamenaly historicky první zápornou inflaci (od zavedení sledování HICP v roce 1996), již v červnu na 99,9 %, v červenci dokonce na 99,3 %. Na nejvyšší hodnoty HICP dosáhl v červnu Island 116,7 %, dále Rumunsko 105,9 % a Polsko 104,2 %.

Dovozní ceny opět klesaly ...

Dovozní ceny přešly na počátku 2. čtvrtletí znovu do poklesu (meziročně v průměru o 2,9 %, po krátkodobém růstu v 1. čtvrtletí o 1,6 %), který dosáhl v červnu 3,3 %. Důvodem byly klesající světové a návazně i dovozní ceny energetických surovin, odrážející slabou poptávku v důsledku krize, podpořené posilujícím kurzem koruny k dolaru. Největší vliv na propad měly ceny minerálních paliv (ve 2. čtvrtletí klesly meziročně v průměru o 30,7 %), ovlivněné propadem světových cen zemního plynu (meziročně z 41,9 % v lednu až na 69,5 % v červnu), které navázalo se zpožděním na pokles cen ropy. Stejným směrem působily i nižší ceny dovážených polotovarů (pokles v průměru o 3,5 %) a ceny chemikálií (o 2,6 %). Naopak výrazně rostly ceny s vyšším stupněm zpracování (průmyslového spotřebního zboží v průměru o 6,1 %, strojů a dopravních prostředků

12



o 4,2 %), což bylo výsledkem souběhu vysokého meziročního oslabení kurzu koruny a jen mírně klesajících, resp. rostoucích cen těchto komodit v zahraničí. … a začaly se postupně promítat do cen průmyslových výrobců

Pokles cen průmyslových výrobců se v podmínkách rychle slábnoucí poptávky, klesajících cen energetických surovin, i nízkých cen zemědělských komodit, ve 2. čtvrtletí ještě více prohloubil. Ve srovnání s březnem byl v červnu více než dvojnásobný, když dosáhl 4,4 % (v červenci 4,9 %). Překonávaly tak postupně nejnižší hodnoty od počátku sledování v roce 1991. Příčiny zůstávaly stejné propad ceny v odvětví koksu a rafinérských ropných produktů (ve 2. čtvrtletí meziročně v průměru o 37,2 %, v červenci o 38,1 %) a pokles v odvětví obecných kovů kovodělných výrobků (o 9,3 %, v červenci o 16,1 %). Naopak ceny elektřiny, plynu a páry si držely od počátku roku stabilní dvojciferný růst (v červnu 11 %, v červenci 10,9 %). Přehled o vývoji cen v hlavních cenových okruzích podává tabulce č. I.3.1.2. Ceny průmyslových výrobců v EU klesly pod úroveň předchozího roku až v únoru (v ČR již v prosinci), ale o to razantněji padaly v dalších měsících, v březnu meziročně o 2,0 % (v květnu již o 5,5 % a červnu o 6,7 %, tj. o 2,3 p.b. více než domácí ceny).

Ceny stavebních prací ještě více zmírnily růst …

Ceny stavebních prací ve 2. čtvrtletí prodloužily trend zpomalování růstu (z 2,3 % v březnu až na 1 % v červnu a 0,7 % v červenci), na nejnižší meziroční přírůstky cen od roku 1995. Hlavním důvodem je pokles poptávky v oblasti bytové výstavby v souvislosti s dopady světové krize na realitní trh, který se projevil prudkým propadem domácího trhu s hypotékami. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví však byly ve 2. čtvrtletí nižší meziročně v průměru o 4,5 % (v červenci o 5,9 %).

… a ceny zemědělských výrobců pokračovaly v poklesu

Ceny zemědělských výrobců pokračovaly i ve 2. čtvrtletí ve výrazném meziročním poklesu, který však v červnu naznačil změnu trendu (viz tabulka č. I.3.1.2). Na tomto vývoji se podílely jak ceny rostlinných, tak i živočišných produktů. Pokles cen byl ovlivněn již v závěru roku 2008 především prudkým oslabením poptávky po potravinách, v kombinaci s celosvětově nadprůměrnou úrodou v roce 2008 a oproti očekávání i výraznější tvorbou zásob potravinářských komodit. V důsledku toho se meziroční pokles cen komodit rostlinné výroby postupně prohluboval (v červnu na 35,7 %). Rovněž ceny živočišných výrobků si udržely ve 2. čtvrtletí 2009 výrazný meziroční pokles cen, který se v červnu (oproti březnu) zmírnil o 2,9 p.b. na –16 %.

Tabulka č. I.3.1.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2008 Ceny - průmyslových výrobců - stavebních prací * - zemědělských výrobců - tržních služeb - dovozní

2009

leden březen červen

září prosinec leden

únor

březen duben květen červen červenec

6,0 4,6 26,9 2,9 -1,6

5,5 4,3 -4,4 4,0 -1,7

-0,6 2,5 -28,1 1,7 4,5

-2,0 2,3 -28,6 2,0 0,4

5,3 4,9 26,1 3,7 -3,9

5,3 5,1 25,4 3,9 -5,7

-0,1 3,6 -22,8 3,6 -2,2

-0,8 3,2 -26,8 2,6 0,0

-2,5 1,9 -29,2 1,7 -1,3

-3,8 1,3 -31,4 1,8 -4,0

-4,4 1,0 -27,9 1,5 -3,3

-4,9 0,7 -26,7 1,4 -4,4

Pramen: ČSÚ * předběžný údaj

13



I.3.2 Fiskální politika Saldo státního rozpočtu propadlo ve 2. čtvrtletí do hlubokého schodku …

Globální recese, krize domácí ekonomiky a dopady protikrizových opatření, se ve veřejných financích naplno projevily v průběhu 2. čtvrtletí, a to jak v nenaplněných příjmech státního rozpočtu (propady daní), tak i zvýšením zátěže na straně výdajů (sociální dávky). Ke konci června stát již hospodařil s deficitem 68,3 mld. Kč (1,9 % HDP). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je to výsledek slabší o 62,6 mld Kč a proti rozpočtovanému schodku o 30,2 mld. Kč. Vykázal tak nejhorší kumulovaný výsledek hospodaření od roku 1993, který dále překonal ke konci srpna (viz tabulka č.I.3.2.1).

Tabulka č. I.3.2.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) 2008 Saldo kumulované

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Prosinec*/

9,73 -4,97 -13,35 -28,09 -38,32 -5,70 9,28 5,32 -70,80

Saldo za za měsíc 9,73 -14,70 -8,38 -14,74 -10,23 32,67 14,93 -3,96 x

Příjmy

2009 Výdaje kumulované

85,03 183,74 271,57 341,25 400,03 506,69 586,80 643,91 1 114,00

84,54 178,35 273,91 396,91 471,44 574,95 662,96 733,49 1 152,10

Saldo za Saldo

měsíc

0,49 5,39 -2,34 -55,66 -71,41 -68,26 -76,16 -89,58 -38,10

0,49 4,90 -7,73 -53,32 -15,75 3,15 -7,90 -13,42 x

Pramen: MF Poznámka: */ rok 2008 - skutečnost, rok 2009 - schválený rozpočet

… kvůli nenaplněných příjmům

14

Ekonomická krize poznamenala příjmovou stranu státního rozpočtu zejména prostřednictvím propadu daní (viz tabulka č. I.3.2.2), kde: 

inkaso daní z příjmů právnických osob bylo meziročně nižší o 15,7 mld. Kč, když se ještě přidal vliv legislativních změn, vyplývajících ze zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a částečně též realizace opatření v oblasti daní z příjmů v rámci Národního protikrizového plánu vlády,



klesla nejobjemnější složka daně z příjmů fyzických osob - daň z příjmů ze závislé činnosti (meziročně o 2,3 mld. Kč, tj o 6,1 %, na 35,1 mld. Kč). Hlavní příčinou je růst počtu nezaměstnaných z důvodu omezování výroby pro nedostatek zakázek či odbytu a zvyšující se počet subjektů v insolvenčním řízení,



příčinou propadu u spotřebních daní bylo mj. nižší inkaso spotřební daně z minerálních olejů, které souviselo s poklesem dopravních služeb,



pokles příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti byl důsledkem zejména snížení sazeb pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,



meziroční pokles výběru daně z přidané hodnoty byl ovlivněn nízkým růstem reálné konečné spotřeby domácností i vlády. Negativně se projevil i nově zavedený institut skupinové registrace k DPH, aj.



Tabulka č. I.3.2.2 Plnění státního rozpočtu v 1. pololetí 2009 (v mld. Kč) 2008 Skutečnost leden-červen 536,57 456,64

Příjmy celkem Daňové příjmy z toho: Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob DPH Spotřební daně *) Clo Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti Ostatní Nedaňové a ostatní příjmy Výdaje celkem v tom: Běžné výdaje z toho : sociální dávky z toho důchody Kapitálové výdaje

Rozpočet po změnách 1128,51 992,20

2009 Skutečnost leden - červen 506,69 418,63

Index % Plnění 2009/2008 44,9 42,2

94,4 91,7

45,09 69,03 83,40 57,79 1,33

107,20 130,30 194,10 143,90 1,60

39,52 53,32 82,22 55,19 0,73

36,9 40,9 42,4 38,4 45,6

87,6 77,2 98,6 95,5 54,9

191,40 8,60 79,93 542,22

396,68 18,42 136,31 1166,83

179,97 7,68 88,06 574,95

45,4 41,7 64,6 49,3

94,0 89,3 110,2 106,0

488,72 193,51 147,84 53,51

1033,07 426,12 336,51 133,76

523,80 210,67 165,15 51,15

50,7 49,4 49,1 38,2

107,2 108,9 111,7 95,6

Pramen: MF *) včetně tzv. ekologických daní (daň z elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů a pevných paliv) vybíraných od roku 2008 na základě zákona č. 261/2007 Sb. …a rostoucím výdajům

Výdajová strana státního rozpočtu pocítila hlavně protikrizová opatření, když běžné výdaje meziročně vzrostly o 35,1 mld. Kč. Jejich největší objem odčerpaly sociální dávky (růstem o 17,2 mld. Kč), na které připadá více než třetina celého rozpočtu. Z nich největší objem spotřebují dávky důchodového pojištění, avšak nejvyšší dynamiku růstu (meziročně o více než 100 %) dosáhly dávky podpor v nezaměstnanosti. Meziroční pokles kapitálových výdajů o 2,4 mld. Kč byl ovlivněn jinou strukturou výdajů na programy spolufinancované z rozpočtu EU a státního rozpočtu. Mandatorní výdaje dosáhly koncem června celkem 323,4 mld. Kč (meziročně se zvýšily o 10,4 %, tj. o 30,5 mld. Kč). Jejich podíl na celkových výdajích činil 56,3 % (o 2,2 p.b. více než loni).

Graf č. I.3.2.1 Vývoj státního dluhu v ČR od roku 1993 1200

35

1000

30

mld. Kč

20 600 15 400

% HDP

25

800

10

200

5

vnitřní dluh

vnější dluh

1-6/2009

1-6/2008

1-6/2007

1-6/2006

1-6/2005

1-6/2004

1-6/2003

1-6/2002

1-6/2001

1-6/2000

1-6/1999

1-6/1998

1-6/1997

1-6/1996

1-6/1995

1-6/1994

0 1-6/1993

0

% HDP

Pramen: MF, graf MPO

15



Státní dluh proti stavu na začátku roku vzrostl až na 31,0 % HDP

Rostoucí schodek státního rozpočtu akceleroval ve 2. čtvrtletí růst státního dluhu, který z 999,8 mld. Kč koncem roku 2008 vzrostl na 1 137,3 mld. Kč, tj. o 13,7 %. Jak je patrné z grafu č.1, tendence jeho růstu nastoupila v roce 1997, po poklesech v letech 1993-1996. Vnitřní dluh se zvýšil o 95,5 mld. Kč a vnější dluh státu o 41,9 mld. Kč. Kromě půjček emisemi státních dluhopisů (květnová 4. emise eurobondů za 1,5 mld. eur) byly čerpány půjčky od Evropské investiční banky v celkové výši 4,7 mld. Kč.

Územní rozpočty vykázaly jako obvykle přebytek

Hospodaření územních rozpočtů skončilo, stejně jako v předchozích letech, přebytkem ve výši 28,6 mld. Kč, ke kterému přispěly územní rozpočty na všech úrovních (v rozpočtech krajů činil 16,3 mld. Kč, obcí 10,5 mld. Kč, regionálních rad 1,8 mld. Kč).

ČR získala z EU o 29 mld. Kč více, než odvedla

V průběhu 1. pololetí 2009 obdržela ČR z evropského rozpočtu celkem 51,3 mld. Kč a odvedla do něj 22,2 mld. Kč. Získala tak 29,1 mld. Kč a dosáhla nejlepší hodnoty od roku 2006 (kdy se začala sledovat čistá pozice ČR vůči evropskému rozpočtu i za 1. pololetí). Klíčovou úlohu sehrály příjmy ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, prostředky na Společnou zemědělskou politiku a další (kladné saldo čisté pozice ČR po vstupu do EU až do poloviny roku 2009 celkově dosáhlo 83,3 mld. Kč).

I.4 Přímé zahraniční investice Příliv přímých zahraničních investic ve druhém čtvrtletí výrazně zpomalil

Příliv přímých zahraničních investic (PZI) do ČR během prvního pololetí roku 2009 dosáhl pouhých 46,6 mld. Kč. Přitom jen v prvním čtvrtletí činil jejich příliv 36,0 mld. Kč. Do základního kapitálu bylo investováno 13,9 mld. Kč, reinvestovaný zisk představoval 55,0 mld. Kč a ostatní kapitál skončil s tokem -22,3 mld. Kč (znaménko ovlivňuje saldo čistých úvěrů). Struktura PZI je znázorněna v grafu č. I.4.1.

Graf č. I.4.1 Vývoj a struktura PZI do ČR 300 250

mld. Kč

200 150 100 50 0 -50 1993

1994

1995

1996

1997

1998

Základní kapitál

1999

2000

2001

2002

Reinvestovaný zisk

2003

2004

2006

Ostatní kapitál

Pozn. Do roku 1997 zahrnují údaje pouze přímé zahraniční investice do základního kapitálu. Pramen: ČNB, graf MPO

16

2005

2007

2008

2009 1.-2.Q



Německý podíl na PZI do ČR narůstá

Nejvýznamnějším investorem v ČR bylo v 1. pololetí 2009 tradičně Německo. Příliv investic z této země činil za dané období 24,3 mld. Kč, což je více než 52 % z celkových PZI do ČR. Převážná většina této částky (asi 20 mld. Kč) však přitekla již během prvního čtvrtletí. Dalšími významnými investory v ČR byly Rakousko (s 25,4% podílem na PZI) a Slovensko (s podílem 12,3 %).

Roste také podíl Spojených států amerických

Příliv PZI ze Spojených států amerických dosáhl během prvního pololetí více než 4,7 mld. Kč, což je z hlediska tohoto objemu řadí na páté místo mezi největšími investory do ČR. Relativní podíly dalších investorských zemí názorně ukazuje graf č. I.4.2.

Graf č. I.4.2 Podíly zemí na PZI do ČR (mld. Kč) 100%

Německo Rakousko

80%

Francie Švédsko

60%

Slovensko Kypr

40%

Lucembursko Nizozemí

20%

Švýcarsko 0% -20% 2007

2008

2009 - 1. pololetí

Pramen: ČNB, graf MPO

PZI do základního kapitálu byly směřovány do odvětví nemovitostí a služeb pro podniky a do finančního zprostředkování

Nejzajímavějším odvětvím pro zahraniční investory byla ještě v prvním čtvrtletí oblast finančního zprostředkování, která si však za celé 1. pololetí nakonec vysloužila (s přírůstkem investic ve výši 7,1 mld. Kč) druhou pozici. Největší tok PZI (ve výši 7,2 mld. Kč) směřoval v první polovině roku do odvětví nemovitostí a služeb pro podniky. Do celého zpracovatelského průmyslu přiteklo za toto období 3,3 mld. Kč.

V některých odvětvích pokračuje odliv základního kapitálu

Odvětví dopravy a telekomunikací prošlo během prvního čtvrtletí odlivem základního kapitálu, který nakonec za celé první pololetí dosáhl výše 5,3 mld. Kč. Odliv základního kapitálu postihl také oblast elektřiny, vody, plynu, kde po celém prvním pololetí ubyly na základním kapitálu 2,0 mld. Kč. Další toky PZI do ČR ukazuje graf č. I.4.3.

17



Graf č. I.4.3 PZI do základního kapitálu podle odvětví za 1. pololetí 2009 (v mld. Kč) 8,0

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL ELEKTŘINA, PLYN, VODA

6,0

STAVEBNICTVÍ

mil. Kč

4,0

OBCHOD A OPRAVY

2,0

POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE

0,0

FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

-2,0

NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY

-4,0 -6,0

Pramen: ČNB, graf MPO

Nejvíce byly reinvestovány nizozemské zisky

Reinvestovaný zisk za první pololetí dosáhl v ČR více než 55,0 mld. Kč (za celý rok 2008 125,0 mld. Kč). Mezi zeměmi, jejichž zisk byl reinvestován, vede Nizozemí (13,9 mld. Kč) následované Německem (12,7 mld. Kč). Na celkovém reinvestovaném zisku se nejvyšší měrou podílel obor finančního zprostředkování (téměř 19,2 mld. Kč). Následují obory doprava a telekomunikace (10,0 mld. Kč) a nemovitosti a služby pro podniky (9,2 mld. Kč).

Do zpracovatelského průmyslu přiteklo nejvíce ostatního kapitálu

Výjimečným sektorem, co se týče přílivu ostatního kapitálu, byla v prvním pololetí výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů, kam přiteklo téměř 9,8 mld. Kč.

Z ČR plynuly vysoké investice do základního kapitálu

Celková změna PZI plynoucích z ČR dosáhla v prvním letošním pololetí 35,0 mld. Kč (v prvním čtvrtletí 18,4 mld. Kč). Z celkové částky plynulo 18,9 mld. Kč do základního kapitálu, téměř 16,0 mld. Kč činil reinvestovaný zisk a pouze 0,1 mld. Kč tvořil ostatní kapitál. V oblasti základního kapitálu došlo k vysokému navýšení, neboť v prvním čtvrtletí činily PZI z ČR do základního kapitálu pouze 3,6 mld. Kč

Turecko na špici mezi cílovými zeměmi českých PZI

V první polovině roku výrazně vzrostl objem českých PZI do Turecka, kam bylo investováno v daném období více než 9,0 mld. Kč. Na druhé příčce skončilo Nizozemí, kam směřovaly investice v objemu 7,9 mld. Kč, následované Německem, kam odteklo 6,3 mld. Kč, a to především do základního kapitálu.

PZI do základního kapitálu plynuly z ČR do odvětví elektřina, voda, plyn a dobývání nerostů

Hlavní podíl na vysokých českých investicích měly PZI do základního kapitálu společností v oborech elektřina, voda, plyn (více než 16,6 mld. Kč) a dobývání nerostů (téměř 6,0 mld. Kč). Investice do dalších odvětví se pohybovaly ve výši do 0,7 mld. Kč. Nejvíce PZI do základního kapitálu přitom odteklo do Turecka (více než 9,0 mld. Kč).

18



I.5 Kapitálový trh Na globálních akciových trzích, které byly ještě na počátku roku poznamenány pesimismem a zvýšenou nervozitou, došlo v březnu k obratu trendu a akcie začaly rychle růst. Tento příznivý vývoj pokračoval s menšími výkyvy po celé 2. čtvrtletí 2009 a ještě výrazněji se prosadil v dalších měsících. Rychlý růst akciových trhů ovlivnila řada faktorů, mezi nimi např. snaha řady investorů využít příležitosti k nákupu podhodnocených akciových titulů, některá příznivá makroekonomická data z USA, poukazující na určité známky oživení ekonomiky a možnost vymanění se z recese, ale i nad očekávání dobré firemní výsledky a pokles rizikové averze na trzích. V porovnání se stejným obdobím minulého roku však akcie nadále zaostávaly v průměru o cca 30 %.

Návrat optimismu na světové trhy příznivě ovlivnil i vývoj v našem regionu

Z amerických technologický index Nasdaq Composite 30.6.2009 klesl meziročně o 20 %, burzovní index S&P 500 propadl o 28,2 %. Z evropských akciových trhů poklesl meziročně německý DAX o 25,9 %, Londýnský FTSE o 24 % a pařížský CAC 40 o 29,7 %; v regionu SVE např. klesl maďarský BUX o 24,6 %, polský WIG o 27,2 % a ruský RTS o 57,3 %.

Graf č. I.5.1 Vývoj indexu PX 2100

1936,1

1700 1595,7

1300

1405,1 982,7

900

500

628,5

.0 2.3 7 .07 2.4 .07 2.5 .07 2.6 .07 2.7 .07 2.8 .07 2.9 .0 2.1 7 0.0 2.1 7 1.0 2.1 7 2.0 7 2.1 .08 2.2 .08 2.3 .08 2.4 .08 2.5 .08 2.6 .08 2.7 .08 2.8 .08 2.9 .0 2.1 8 0.0 2.1 8 1.0 2.1 8 2.0 8 2.1 .09 2.2 .0 2.3 9 .09 2.4 .09 2.5 .09

2.2

2.1

.07

100

Pramen: BCCP, graf MPO

BCPP posilovala a ze svého únorového minima v červnu již vzrostla o více než 40 %

V souladu s pozitivní náladou v celém regionu rostl i český akciový trh. Březnový růst na BCPP (o 16,9 %), který následoval po několikaměsíčních propadech, pokračoval během celého dubna a vrcholil 7. května, kdy index PX dosáhl na 982,7 bodu a vrátil se tak na úroveň roku 2004. Do konce 2. čtvrtletí však trh prošel mírnou korekcí a více méně stagnoval. Index PX za čtvrtletí posílil o 19,8 %, od počátku roku o 4,7 %, meziročně však stále zaostával o téměř 40 %. Poté pražská burza zažila nejziskovější červenec ve své obchodní historii, když vzrostla o téměř pětinu a k 31.7. se její index dostal na 1 065,8 bodu.

I když téměř všechny tituly na pražské burze vykázaly ve 2. čtvrtletí kladné hodnoty, …

Vysokých zisků dosáhly zejména cyklické akcie mediální CME, jejichž ceny vzrostly za 2. čtvrtletí o 52,6 % a realitní developeři ECM a Orco (růst cen akcií o 39,4 %, resp. o 38,1 % ) a díky pozitivní náladě a výsledkům v domácím sektoru i bankovní tituly. Horší výkon podaly defenzivní tituly Telefonica O2 ČR a Philip Morris ČR (růst o 3,6 %, resp. o 9,9 %), přesto jsou i nadále považovány za nejatraktivnější tituly pražské burzy. Výrazně vybočily akcie společnosti Pegas

19



(růstem o 48,1 %), které jsou letos zatím jednoznačně nejúspěšnější emisí (od počátku roku vzrostly jejich ceny již o 53,0 %). … obchodní aktivita na akciovém trhu zůstala nízká

Obchodní aktivita na pražské burze byla ve 2. čtvrtletí meziročně o téměř 42 % nižší. Celkové měsíční objemy se stabilizovaly na úrovni okolo 40 mld. Kč, z toho téměř polovinu zajišťovaly obchody s akciemi ČEZ. BCPP tradičně zrealizovala většinu obchodů na domácím trhu, když zprostředkovala obchody za 240,2 mld. Kč, tj. 99,0 % všech transakcí (z celkového objemu 242,7 mld. Kč), zbytek připadl na RM-Systém.

... klesly obchody s akciemi, s obligacemi téměř stagnovaly

Krize výrazně ovlivnila likviditu obou trhů, především akciového. Objem akciových obchodů klesl ve 2. čtvrtletí meziročně o téměř 40 % a vrátil se tak zhruba na úroveň roku 2004 (viz tabulka č. I.5.1), oproti předchozímu čtvrtletí však již posílil o 2,8 %. Naopak objem obchodovaných dluhopisů meziročně jen mírně posílil, ale oproti předchozímu čtvrtletí propadl o téměř 30 %. Meziročně se změnil i podíl těchto cenných papírů na celkových obchodech.

Tabulka č. I.5.1 Objemy obchodů na BCPP (v mld. Kč) Objemy obchodů (mld.Kč) A + PL 1.čtvrtletí 2003 2. " 3. " 4. " 1.čtvrtletí 2004 2. " 3. " 4. " 1.čtvrtletí 2005 2. " 3. " 4. " 1.čtvrtletí 2006 2. " 3. " 4. " 1. čtvrtletí 2007 2. " 3. " 4. " 1. čtvrtletí 2008 2. " 3. " 4. " 1. čtvrtletí 2009 2. "

44,0 57,9 77,0 78,5 121,5 110,6 105,1 142,6 262,8 264,5 271,1 242,8 224,0 261,7 169,4 193,8 261,6 230,0 261,7 259,7 244,2 192,5 229,3 186,0 113,4 116,6

Podíl na celkovém objemu (v %)

Obligace A + PL 341,0 279,5 272,4 217,2 214,2 190,7 135,7 151,9 164,4 121,8 98,2 148,9 201,5 153,1 102,0 142,3 141,3 125,4 104,0 138,1 181,0 121,0 128,2 212,9 176,3 123,6

11,4 17,2 22,0 26,5 36,2 36,7 43,6 48,4 61,5 68,5 73,4 62,0 52,6 63,1 62,4 57,7 64,9 64,7 71,6 65,3 57,4 61,4 64,1 46,6 39,1 48,5

Obligace 88,6 82,8 78,0 73,5 63,8 63,3 56,4 51,6 38,5 31,5 26,6 38,0 47,4 36,9 37,6 42,3 35,1 35,3 28,4 34,7 42,6 38,6 35,9 53,4 60,9 51,5

Tržní kapitalizace (mld.Kč, stav ke konci období) A + PL

Obligace

508,2 546,7 595,1 644,5 785,5 778,9 845,7 975,8 1 086,0 1 143,1 1 304,2 1 330,8 1 485,8 1 350,8 1 408,8 1 592,0 1 660,7 1 815,3 1 799,3 1 841,7 1 724,8 1 876,6 1 518,7 1 091,7 930,9 1 065,5

411,8 443,6 483,0 505,5 543,7 561,3 561,2 577,0 572,0 605,3 631,5 655,5 708,3 -

Počet emisí (stav ke konci období) A + PL 76 73 69 65 64 62 59 55 54 52 42 39 39 36 33 32 31 31 32 32 33 33 29 28 26 25

Obligace 79 79 83 81 84 79 80 79 79 81 85 93 96 100 102 110 112 115 116 132 127 125 121 121 117 117

Pramen : BCCP

Obchody RMSystému naopak prudce vzrostly

20

RM-Systém, česká burza cenných papírů, a.s., uskutečnil ve 2. čtvrtletí obchody o objemu 2,4 mld. Kč (tj. 1 % celého trhu). Meziročně byly vyšší o 103,8 %, oproti 1. čtvrtletí o 48,6 %.


Pražská burza s elektřinou expanduje, ale potýká se s nezájmem


Energetická burza Praha (PXE) změnila název na „Power Exchange Central Europe“ a statut na akciovou společnost, v souvislosti s geografickým rozvojem firmy a zejména expanzí do zemí v regionu střední Evropy. Pro svých 32 účastníků zprostředkovává obchodování s elektrickou energií na spotovém a derivátovém trhu v ČR a na derivátovém trhu na Slovensku a Maďarsku. PXE nabízí svým účastníkům rovněž možnost registrace, zúčtování a konečného vypořádání obchodů, které jsou uzavřeny prostřednictvím brokera nebo přímo mezi účastníky burzy (OTC Clearing). Také pražská energetická burza prodělala za poslední rok bouřlivý vývoj, když její ceny 30. 6. 2009 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku spadly o téměř 45 %. Např. ceny elektřiny u kontraktů na 1 rok klesly z rekordních 80-90 EUR/MWh v červnu a červenci 2008 na 46,50 EUR/MWh obchodovaných 31.7.2009. Cenový vývoj na pražské energetické burze a energetické burze v Lipsku ukazuje graf č. I.5.2.

Graf č. I.5.2 Vývoj cen elektrické energie na PXE a EEX (Base Load, 1 Year) 90

EUR/MWh

80

70

60

50

1 .6

. 19 2007 .6. 2 5.7 0 0 7 . 2 3 2007 .7. 2 8.8 0 0 7 . 24 2007 .8. 11 2007 .9. 27 2007 .9. 15 200 .10 7 31 .200 .10 7 . 16 200 .11 7 .20 4.1 0 2.2 7 20 .12 007 . 1 4 2007 .1. 30 2008 .1. 15 2008 .2. 2 4.3 008 . 2 0 2007 .3. 2 8 .4 008 . 24 2008 .4. 13 2008 .5. 29 2008 .5. 16 2008 .6. 2 2.7 008 .20 18 .7. 08 2 5.8 008 . 21 2008 .8. 2 8.9 008 . 2 4 2008 .9 13 . 2 0 0 .10 8 29 .200 .10 8 14 .200 .11 8 . 2 . 1 2008 2.2 18 .12 0 0 8 . 12 2008 .1. 28 2009 .1. 13 2009 .2. 2 3 .3 009 . 19 2009 .3. 2 6.4 0 0 9 . 23 2009 .4. 12 2009 .5. 28 2009 .5. 15 2009 .6. 2 1 .7 009 . 17 2009 .7. 20 09

40

Germany Power

French Power

PXE

Pramen: PXE, EEX, graf MPO

21



II. PRŮMYSL II.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita Pokles průmyslové produkce pokračoval i v 2. čtvrtletí 2009

Na vývoji průmyslu, který se v posledních osmi letech těšil vysokému růstu se v závěru roku 2008 projevila celosvětová finanční krize, v jejímž důsledku došlo ke zpomalení ekonomik zemí EU a k oslabení zahraniční i domácí poptávky. Následný výrazný pokles průmyslové produkce, jenž zasáhl domácí ekonomiku poprvé ve 4. čtvrtletí 2008, pokračoval i v roce 2009. Ve 2. čtvrtletí 2009 se průmyslová produkce meziročně snížila o 18,6 % (v 1. čtvrtletí o 19 %). Rozhodující byl vývoj zahraniční poptávky ze zemí EU, kam směřuje většina našeho exportu. Zvlášť citelně byl postižen automobilový průmysl, který se ve 2. čtvrtletí 2009 meziročně propadl o 16,3 %. Dopady globální hospodářské recese na domácí automobilový průmysl a navazující dodavatelská odvětví zpracovatelského průmyslu (např. gumárenský a plastikářský průmysl) dočasně zmírnilo šrotovné, jež zavedly některé evropské státy. S nižší poptávkou se potýkala i ostatní významná odvětví ekonomiky - hutnictví, strojírenství a elektrotechnický průmysl. K dalším omezujícím faktorům působícím nepříznivě na výkonnost průmyslu patřily vysoké náklady na energie a dopravu a vysoká základna předcházejícího roku. Průmyslová výroba se v průběhu 2. čtvrtletí 2009 pohybovala zhruba na úrovni roku 2005. Český průmysl je dlouhodobě spjat s výkonností průmyslu v Německu, které je největší ekonomikou v Evropě a klíčovým trhem pro české podniky. Předurčuje, jak si povede celé české hospodářství. Podnikatelská důvěra v Německu rostla celé 2. čtvrtletí 2009; hodnota indexu podnikatelského klimatu, měřeného ekonomickým institutem Ifo, se v jednotlivých měsících nepřetržitě zvedala a v červnu dosáhla nejvyšší úrovně od listopadu 2008. S tímto vývojem korespondoval i vývoj důvěry domácích průmyslových podniků, která se v průběhu 2. čtvrtletí 2009 taktéž kontinuálně zvyšovala. Zástupci průmyslu v červnu očekávali pro příští tři měsíce oživení tempa výrobní činnosti i zaměstnanosti. Tržby průmyslových podniků (v b.c.) se ve 2. čtvrtletí 2009 meziročně snížily o 20,1 %, tržby z přímého vývozu (v b.c.) klesly o 19,8 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 48,1 %). Podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách sekcí, odvětví a oddílů jsou uvedeny v tabulce II. Průmysl (v přílohové části). Výkonnost a konkurenceschopnost průmyslu se projevila na výsledcích vývozu. Propočty mezi indexem průmyslové produkce a celkovým vývozem za období leden 2002 až červen 2009 ukázaly na vyšší stupeň vzájemné závislosti, vyjádřený hodnotou korelačního koeficientu 0,84. Vyšší stupeň závislosti byl propočten i mezi indexem průmyslové produkce a celkovým dovozem s hodnotou korelačního koeficientu 0,82.

22



Graf č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce, zaměstnanosti a tržeb z přímého vývozu a jejich trendů (meziroční změna v %) 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20

Index průmyslové produkce

Zaměstnanost

2Q/09

1Q/09

4Q/08

3Q/08

2Q/08

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

1Q/07

-25

Tržby z přímého vývozu (b.c.)

Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO

Propad spotřebitelské poptávky se projevil výrazným poklesem výroby pro dlouhodobou spotřebu

Hluboký propad spotřebitelské poptávky (při sníženém růstu průměrných mezd a poklesu zaměstnanosti) se projevil, v členění průmyslové produkce podle hlavních průmyslových seskupení, poklesem u všech seskupení. Nejvýraznější meziroční pokles (o 28,4 %) byl ve 2. čtvrtletí 2009 registrován v důsledku úpadku poptávky obyvatelstva u výroby pro dlouhodobou spotřebu,. Omezení kooperace v rámci nadnárodních společností se projevilo u výroby pro mezispotřebu poklesem o 22,3 %. Snížila se i investiční aktivita podniků, výroba pro investice byla nižší o 18,5 %. Dále poklesla výroba energií o 10,4 % a výroba pro krátkodobou spotřebu o 7,5 %.

Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb a jejich sekcí v roce 2009 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q

duben

květen

červen

2. Q

1. pol.

červenec

-19,0 -10,5 -21,7

-22,1 -9,6 -23,8

-21,3 -26,8 -22,1

-11,8 22,9 -13,7

-18,1 -5,2 -10,5

-18,2 -8,2 -21,0

-18,2 -14,5 -19,6

-1,2

-10,5

-8,7

-4,0

-8,0

-4,1

-3,4

-17,1 -16,5 -20,4

-19,9 -21,2 -20,9

-20,2 -21,4 -21,5

-10,7 -4,3 -14,7

-20,1 -15,3 -20,7

-16,5 -16,7 -18,6

-19,7 -18,0 -20,4

4,7

-7,8

-0,7

2,9

-15,0

-3,8

-12,5

-19,4 -31,8 -20,5

-24,1 -37,2 -24,3

-24,2 -25,3 -24,2

-11,9 -7,7 -12,3

-20,1 -24,1 -20,3

-20,7 -29,1 -21,2

-19,6 -13,5 -20,0

137,3

28,1

-16,7

64,4

22,4

69,5

27,4

Index průmyslové produkce Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Tržby z průmyslové činnosti (v b.c.) Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Tržby z přímého vývozu (v b.c.) Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ

23


Propad zahraniční poptávky ovlivnil výkonnost vývozně orientovaných odvětví


Ve zpracovatelském průmyslu byla hlavním atributem krize, výrazným snížením poptávky, postižena nejvýrazněji odvětví, jejichž produkce je určena převážně na vývoz. Produkce zpracovatelského průmyslu se ve 2. čtvrtletí 2009 propadla meziročně o 10,5 %, tržby (v b.c.) o 20,7 % a tržby z přímého vývozu (v b.c.) o 20,3 %. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se přímý vývoz podílel 52,4 %, na celkových tržbách průmyslu 47 %. Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla produkce (dle fyzického objemu) jen ve dvou odvětvích: výrobě potravinářských výrobků (o 3,4 %) a výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 1,8 %). Z hlediska sledování zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby byl ve 2. čtvrtletí 2009 zaznamenán pokles produkce ve všech sektorech. U HIGH-TECH sektoru, který využívá vyspělé technologie a vytváří vyšší přidanou hodnotu, se produkce snížila o 7,2 % (podíl na celkové produkci zpracovatelského průmyslu se naopak meziročně zvýšil o 1,5 p.b. na 11,6 %). Výrazného snížení produkce (o 19,2 %, resp. o 28,9 %) dosáhly sektory MEDIUM HIGH-TECH (zde je zahrnut automobilový průmysl a strojírenství), jehož podíl klesl o 0,2 p.b. na 44,2 %, a MEDIUM LOW-TECH (zahrnuje hutnictví), jehož podíl se snížil o 3,8 p.b. na 25,9 %. Relativně nejmenší pokles produkce (o 6 %) zaznamenal sektor s nízkou technologickou náročností LOW-TECH, jehož podíl se zvýšil o 2,5 p.b. na 18,2 %.

Dynamický růst u výroby mlýnských výrobků a olejů a tuků

Potravinářský průmysl je odvětvím navazujícím na zemědělství a jeho hlavním posláním je zabezpečit výživu obyvatelstva v dostatečném sortimentu a množství ve smyslu zásad správné výživy. Zabezpečuje ale i nepotravinářské využití. Ve 2. čtvrtletí 2009 rostla z jeho jednotlivých oborů nejdynamičtěji výroba olejů a tuků o 132,1 % (podíl 2,2 %) a výroba mlýnských výrobků o 29,6 % (podíl 2,7 %). Zvedlo se rovněž zpracování a konzervování masa o 15,2 % (podíl 9,7 %) a výroba ostatních potravinářských výrobků (sušenky, oplatky, čokoláda, káva, těstoviny, polévky apod.) o 5,3 % (podíl 4,2 %). Rozhodující oblast zpracování mléka, výroba mléčných výrobků naopak zaznamenala pokles o 6,8 % (podíl 20,6 %). Odvětví dlouhodobě dosahuje poměrně nízkého tempa růstu, je proto žádoucí věnovat pozornost faktorům, které povedou ke zvýšení kvality potravin, obohacení sortimentu a rozšiřování značkových výrobků. Z tohoto důvodu je důležité dosažení užšího propojení vědy a výzkumu s podnikatelskou praxí. Za účelem zvýšení exportní výkonnosti odvětví je dále nutné širší zapojení do jednotného trhu EU.

Dynamický růst u rozhodujícího oboru – výroby lokomotiv a vozového parku

Odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení nabízí širokou nabídku dopravních prostředků. Svým sortimentem patří mezi převážně proexportní odvětví, významně ovlivňující růst celkového vývozu, přičemž značnou měrou zajišťuje zároveň i tuzemskou dopravní infrastrukturu. V odvětví je rozhodující výroba železničních lokomotiv a vozového parku, která ve 2. čtvrtletí 2009 vzrostla meziročně dle tržeb o 26,3 % (podíl 70,3 %). Tento obor s dlouholetou tradicí má do budoucna perspektivu příznivého vývoje (nejen domácí vozový park, ale i vozové parky v dalších zemích střední Evropy, kam jsou vozidla vyvážena, postupně zastarává a bude nutná jeho obnova). Vyšší růst zaznamenala výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy o 11,9 % (podíl 7,2 %). Velmi dynamicky vzrostla výroba lodí a plavidel, jež zaznamenala více než šestinásobný růst (při malém podílu 0,9 %), na kterém se odrazila dodávka kontejnerového plavidla pro holandského zákazníka, jež bylo spuštěno na vodu v Děčíně v dubnu 2009. O dalších perspektivách odvětví svědčí již podepsaný kontrakt mezi podnikem ŠKODA VAGONKA, a. s., a slovenským zákazníkem na výrobu 10 příměstských souprav pro zlepšení hromadné kolejové dopravy v celkové hodnotě 2,5 mld. Kč, s průběžným termínem

dodávek do roku 2012. Všechna ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu zaznamenala ve 2. čtvrtletí 2009 pokles produkce. V následující části se zaměříme jen na ta odvětví, která mají na průmyslové produkci významný podíl. 24


Zahraniční šrotovné příznivě ovlivnilo automobilový průmysl


V rozhodujícím odvětví českého průmyslu, výrobě motorových vozidel, byl vývoj ovlivněn zavedením šrotovného ve dvanácti evropských zemích, zejména u našeho největšího obchodního partnera, Německa, kde zmíněné opatření na podporu automobilového průmyslu vstoupilo v platnost 27. ledna 2009. Z následného oživení tamní poptávky po automobilech těžila nejen mladoboleslavská automobilka Škoda Auto, jejíž prodeje na německém trhu zaznamenaly výrazný růst (např. nová Fabia v první polovině roku na německém trhu patřila k nejprodávanějším modelům od zahraničního výrobce), ale i ostatní domácí automobilky (TPCA CZECH a HYUNDAI). Pokles tuzemské produkce automobilů v průběhu 2. čtvrtletí 2009 podstatně zvolnil, zatímco v lednu se výroba motorových vozidel meziročně propadla o 42,9 %, v červnu byla meziročně nižší o 8,1 % (ve 2. čtvrtletí klesla 16,3 %). Produkce největší tuzemské automobilky ŠKODA AUTO, jejíž podíl na celkové výrobě osobních automobilů v ČR dosahuje 52,2 %, se ve 2. čtvrtletí 2009 meziročně propadla o 15,3 %. Ostatním tuzemským automobilkám se pokles produkce navzdory světové finanční krizi vyhnul. Kolínský producent malých vozů TPCA CZECH, podílející se na celkové výrobě osobních aut v ČR 37,2 %, zvýšil svoji výrobu o 0,7 % . Nošovická automobilka HYUNDAI, která je v provozu od listopadu 2008, vyrobila ve druhém čtvrtletí letošního roku 30 tis. vozů (v 1. čtvrtletí 20 tis.vozů). Kromě automobilek se těšili pozitivním dopadům šrotovného i subdodavatelé z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu, kteří zaznamenali v průběhu prvního pololetí zmírnění poklesu produkce. Po vypršení šrotovného se může automobilový průmysl opět vrátit do doby před jeho zavedením (výrazný pokles produkce, snižování zaměstnanosti). Stejné obavy sdílí i subdodavatelé. Situace z přelomu roku by se ale neměla opakovat, na rozdíl od loňska mají automobilky vyprázdněné sklady. Podle odhadu tvořila šrotovným živená poptávka po automobilech zhruba 0,3 % výkonnosti české ekonomiky ve 2. čtvrtletí 2009.

Odvětví ovlivněno velkým poklesem výroby spotřební elektroniky

Druhým nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu je výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. V odvětví dominuje firma FOXCONN CZ, s.r.o., která vyrábí především počítače, servery, obrazovky a všechny součásti osobních počítačů s výjimkou čipů. Své výrobní provozy má v Pardubicích a v Kutné Hoře (provoz zahájen v červnu 2008). Patří mezi největší společnosti v ČR, podle výše exportu je hned za mladoboleslavskou Škodovkou. Z jednotlivých oborů se zvýšila výroba počítačů a periferních zařízení o 2,4 % (podíl 51,6 %) a výroba elektronických součástek o 6,4 % (podíl 9,2 %), a to i přes snížení zahraniční poptávky. Významný podíl v odvětví má výroba spotřební elektroniky, která zaznamenala pokles produkce o 27,2 % (podíl 29,4 %). Výrazné snížení poptávky a odbytu donutilo výrobce plazmových televizorů japonskou společnost Hitachi Home Electronics (Czech), s.r.o., k uzavření továrny a ukončení činnosti v ČR (březen 2009). Výrobu výrazně omezila i IPS Alpha, s.r.o., která je zaměřena na výrobu LCD obrazovek.

Na úpadku strojírenství se podepsala snížená investiční aktivita podniků

Výroba strojů a zařízení patří mezi odvětví s dlouholetou tradicí, zahrnující širokou oblast výroby a pestrou škálu produktů. Svou vyspělostí ukazuje na hospodářskou úroveň státu. Dlouhodobě je hlavním trendem strojírenské výroby snaha o snížení spotřeby surovin a zvýšení podílu přidané hodnoty. Světová finanční krize a snížená investiční aktivita podniků se projevila hlubokým poklesem výroby průmyslových chladících a klimatizačních zařízení o 41,5 % (podíl 11,6 %), výroby strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví o 34,9 % (podíl 7,2 %) a výroby ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků o 32,3 % (podíl 6,9 %).

25



Dobrou zprávou pro další vývoj strojírenství je nová zakázka na dodávky dvou dieselgenerátorových stanic do slovenské JE Mochovce (kontrakt za 880 mil. Kč). Strojírny ČKD Praha DIZ zahájí výrobu těchto stanic na počátku příštího roku a obě zařízení předá uživateli v roce 2012. Výroba pryžových a plastových výrobků ovlivněna vývojem automobilového průmyslu

Nepříznivý vývoj v automobilovém, elektrotechnického průmyslu, stavebnictví a v obalovém průmyslu se projevil poklesem ve výrobě pryžových a plastových výrobků. Toto odvětví je ze značné části dodavatelské, jeho výstupy slouží většinou jako komponenty ve výše uvedených odvětvích. Z jednotlivých oborů byl podstatný pokles tržeb zaznamenán ve výrobě ostatních plastových výrobků (plastové díly a příslušenství vozidel, izolační díly pro elektrické stroje z plastů, výrobky z plastů využívané ve stavebnictví) o 21,7 % (podíl 21,5 %) a ve výrobě ostatních pryžových výrobků (lepené a lisované pryžové výrobky pro vozidla, podlahové krytiny, pryžové dopravníky) o 33,6 % (podíl 11,5 %). Výroba pneumatik a vzdušnic se díky zavedení šrotovného v některých zemích postupně zotavovala a ve 2. čtvrtletí 2009 zaznamenala pokles o 1,3 % (při rozhodujícím podílu 34,4 %).

Krize významně postihla hutnictví a výrobu kovových konstrukcí

Snížení dynamiky růstu a poptávky rozhodujících odběratelských odvětví, znatelné již ve 4. čtvrtletí 2008, pokračovalo v oblasti výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství v zesílené míře i v roce 2009. Z významných oborů se krize ve 2. čtvrtletí 2009 projevila nejvíce ve výrobě surového železa, oceli a plochých výrobků poklesem o 55,3 % (podíl 51,8 %), ve výrobě ocelových trubek a dutých profilů o 36,6 % (podíl 12,5 %) a ve výrobě odlitků z oceli o 36,1 % (podíl 6,8 %). Vedle hutnictví zaznamenala výrazné snížení i výroba kovových konstrukcí, která navazuje na rozvinutou hutnickou výrobní základnu a zabezpečuje finalitu sofistikovanějších strojů a zařízení jak v investičním, všeobecném a dopravním strojírenství, tak i v elektrotechnickém průmyslu. Pokles zaznamenala výroba kovových konstrukcí a jejich dílů o 22,3 % (podíl 18,6 %), výroba ostatních kovodělných výrobků (vany, výlevky, umyvadla, žlaby a háky pro stavebnictví) o 25,4 % (podíl 10,7 %) a obrábění (soustružení kovových dílů pro pozemní vozidla, soustružení dílů pro stroje a mechanické přístroje) o 19 % (podíl 10,5 %). Důležitý pro odbyt hutních materiálů je vývoj hospodářství v Číně. Prognózy pro příští měsíce signalizují pozitivní signály z USA a zejména z Číny, kde masivní investice státu podpořily výrobu a odbyt evropských výrobků. Svou roli sehrají i opatření realizovaná jednotlivými vládami evropských zemí k podpoře ekonomiky.

Na poklesu chemického průmyslu měla výrazný podíl petrochemie

Výroba chemických látek a chemických přípravků patří v rámci struktury zpracovatelského průmyslu ke klíčovému odvětví. Výrobky nacházejí uplatnění nejen ve všech sektorech ekonomiky, ale i v domácnostech a jsou určeny i pro volný čas. Na velkém poklesu odvětví má hlavní podíl petrochemický holding UNIPETROL, a.s., jehož všechny obory byly postiženy celosvětovou ekonomickou krizí, zejména poklesem ceny ropy a s ním souvisejícím poklesem cen produktů, a tedy i marží. Největší snížení produkce zaznamenala výroba plastů v primární formě o 44 % (podíl 43,4 %) a výroba jiných základních organických látek (např. etylen, benzen, butan, různé druhy kyselin) o 33,4 % (podíl 12,3 %). Na druhé straně výrazně vzrostla výroba ostatních chemických výrobků (např. výroba fotografických desek a přípravků pro fotografické použití, výroba želatiny, chemicky transformovaných olejů a tuků) o 88,2 % (podíl 5,3 %). V oblasti výroby chemikálií ve 2. čtvrtletí 2009 stále přetrvával nízký počet zakázek ze strany našich největších obchodních partnerů (SRN, Slovensko, Polsko). Můžeme proto předpokládat nepříznivý vývoj odvětví po celý zbytek roku. K mírnému oživení zahraniční poptávky (plus 1,3 %) došlo u výroby základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků, jež se na celkové produkci průmyslu podílí 1 %).

26



Graf č. II.1.2 Vývoj nových zakázek celkem a zakázek ze zahraničí s jejich trendy (sleduje se jen u CZ-NACE 13,14,20,21,24 – 30, meziroční změna v %, b.c.) 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25

Nové zakázky celkem (b.c.)

2Q/09

1Q/09

4Q/08

3Q/08

2Q/08

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

1Q/07

-30

Zakázky ze zahraničí (b.c.)


Výrazný pokles zahraniční poptávky nepříznivě ovlivnil průmyslovou produkci

Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím pokles průmyslové produkce bylo výrazné snížení zahraničních poptávky, zejména ze strany Německa, našeho nejdůležitějšího obchodního partnera, který se na našem celkovém vývozu podílí necelou třetinou. Nově uzavřené nové zakázky celkem zaznamenaly ve 2. čtvrtletí 2009 snížení o 22,2 %, při poklesu tržeb u vybraných oddílů o 20,6 % (zakázky ze zahraničí, jež se na celkových zakázkách průmyslu podílely zhruba 63 %, poklesly o 21 %). Z jednotlivých oddílů byla krizí a s ní spojeným poklesem poptávky nejvíce postižena oblast výroby základních kovů, hutního zpracování a slévárenství, u níž se celkové zakázky snížily o 51,7 %, z toho ze zahraničí o 52,7 %. Nové zakázky významně klesly také ve výrobě strojů a zařízení o 32,7 %, přičemž zakázky ze zahraničí byly nižší o 35,4 %. Rozhodující výroba motorových vozidel zaznamenala pokles zakázek o 12,2 %, z toho ze zahraničí o 15,7 %. V tomto oddílu, kde byl vývoj poptávky ovlivněn šrotovným zavedeným v Německu a dalších evropských státech, se pokles zakázek v průběhu celého prvního pololetí 2009 postupně snižoval (v červnu byly celkové nové zakázky meziročně nižší o 1,2 %, objednávky ze zahraničí přitom klesly o 4,3 %). K růstu celkových nových zakázek došlo pouze u výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení o 36,6 %, přičemž objednávky ze zahraničí se zvýšily o 35,7 %. Růst zahraničních zakázek vykázala také výroba oděvů o 2,5 % a výroba farmaceutických výrobků o 1,3 % V porovnání s předchozím kvartálem meziroční propad celkových průmyslových zakázek ve 2. čtvrtletí 2009 mírně zvolnil (o 2 p.b.), přičemž zpomalil i pokles zahraničních zakázek (o 4 p.b.). Hodnocení celkové a zahraniční poptávky se na základě konjunkturálního průzkumu u průmyslových podniků v dubnu mírně zlepšilo, v květnu zůstalo neměnné, stejně jako červnové hodnocení celkové poptávky, zatímco hodnocení zahraniční poptávky se v červnu mírně snížilo .

27



Graf č. II.1.3 Vývoj nových zakázek v roce 2009 s jejich trendy (sleduje se jen u CZ-NACE 13,14,20,21,24 – 30, meziroční změna v %, b.c.) leden

únor

březen

duben

květen

červen

0 -5 -10 -15 -20 -25 -30 -35 Nové zakázky celkem (b.c.)

Zakázky ze zahraničí (b.c.)


Podíl zpracovatelského průmyslu se snížil

V rámci celkových tržeb průmyslu měl ve 2. čtvrtletí 2009 rozhodující význam zpracovatelský průmysl s dosaženým podílem 89,7 % (meziroční snížení o 1,2 p.b.). Na struktuře zpracovatelského průmyslu se nepříznivě odrazilo výrazné snížení zahraniční poptávky, které se projevilo snížením podílu především exportně orientovaných odvětví. Z grafu je patrný příznivý vliv šrotovného ve 2. čtvrtletí na vývoj podílu motorových vozidel (meziroční zvýšení o 1,2 p.b.) a výrobu pryžových a plastových výrobků (plus 0,2 p.b.) a naopak pokračování hlubokého poklesu v hutnictví (vývoj v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu znázorňuje graf č. II.1.4).

Graf. č. II.1.4 Struktura tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb ve 2. čtvrtletí (organizace s 50 a více zaměstnanci, podíly v %, z b.c.) 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnož. nahraných nosičů 19 Výroba koksu a raf. ropných výr. 20 Výroba chem. látek a přípravků 21 Výroba zákl. farmaceuti. výr. 22 Výroba pryž. a plast. výrobků 23 Výroba ost. nekov. minerál. výr. 24 Výroba zákl. kovů, hutní zprac. 25 Výr. kov. konstrukcí a kovoděl. výr. 26 Výroba počítačů, elektr. a opt. přístr. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení 29 Výroba motor. voz., přív. a návěsů 30 Výroba ostat. dopr. prostř. a zař. 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení 0

5

2009


28

10

15

2008

20

25


Počet návrhů na konkurz dramaticky vzrostl


V důsledku hospodářské recese v ČR se výrazně rozšířily řady podniků neschopných hradit své závazky a prudce se zvýšila dlouhodobá druhotná platební neschopnost (k dispozici jsou pouze výsledky za 1. pololetí 2009). Z hlediska meziměsíčního srovnání počtu návrhů na konkurz byl červen 2009 historicky nejhorší měsíc (počet návrhů se oproti květnu zvýšil zhruba o čtvrtinu). V 1. pololetí 2009 vzrostl počet návrhů na konkurz meziročně o více než polovinu. Z odvětvového hlediska na tom byl nejhůře, co do míry insolvence (počet návrhů na konkurz k počtu registrovaných subjektů), textilní průmysl, pro který se míra insolvence přehoupla výrazně přes půl procenta (0,6 %), následovaný nábytkářským průmyslem (0,51 %) a chemickým průmyslem (0,46 %). Počet návrhů na konkurz v odvětví těžby a zpracování kovů se v 1. pololetí 2009 zvýšil téměř čtyřnásobně. Zhruba třínásobný nárůst byl zaznamenán v oblasti těžby a zpracování dřeva a v oblasti výroby strojů a zařízení. Počet návrhů se více než zdvojnásobil v oboru výroby strojů a zařízení, výroby motorových vozidel, výroby potravinářských výrobků a výroby elektrických spotřebičů. I přes povzbudivé signály některých exportních trhů se předpokládá do konce roku 2009 pokračující nárůst počtu insolvencí českých podniků a zhoršení platební morálky.

Snížená poptávka a propad výroby se projevily poklesem zaměstnanosti

Nejsilnější dopad měla světová finanční krize na zaměstnanost. V důsledku úpadku zahraniční poptávky a následného propadu výroby byla celková zaměstnanost v průmyslu (v podnicích s 50 a více zaměstnanci) ve 2. čtvrtletí 2009 meziročně nižší o 11,9 % (zhruba o 121,6 tis. zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 12,5 %. Vzhledem ke zkušenostem z přelomu let 2007 a 2008, kdy byl kritický nedostatek pracovních sil, se podniky snažily udržet kvalifikované zaměstnance co nejdéle. Vývoj nezaměstnanosti tak byl v daném období zmírňován tím, že byli uvolňováni nejprve zahraniční a agenturní zaměstnanci a dále zaměstnanci s nárokem na starobní důchod. V současné době pracuje v průmyslu téměř třetina celkového počtu zaměstnaných v české ekonomice.

29



Tabulka č. II.1.2 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci 2. čtvrtletí 2009 / 2. čtvrtletí 2008 Skutečnost průmysl. tržby z tržby z evid. produkt. průměrná mzda průměrná produkce prodeje přímého počet práce mzda přepočt. jednotkové mzdové mzda (IPP) vl. výr. vývozu zaměst. z tržeb nominál. indexem náklady Kč a služeb ve s.c. cen

Ukazatel

-5,2

ve s.c. -15,7

-24,1

-6,7

-9,6

-8,8

Výr. a rozv. el., plynu, tepla a klim. vzd. Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. náb. Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnož. nahraných nosičů Výroba koksu a rafinov. ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípr. Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípr. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výr. Výroba zákl. kovů, hut. zprac. kovů, slév. Výr. kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků Výroba počítačů, elektron. a opt. přístr. Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba mot. voz. (kr. motoc.), přív. a náv. Výroba ostatních dopr. prostředků a zaříz. Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

-8,0 -19,5 3,4 -8,2 . -16,9 -21,8 -16,9 -11,8 -17,9 -16,3 -28,0 -16,2 -11,2 -15,8 -22,0 -38,6 -28,1 -23,3 -25,6 -26,7 -16,3 1,8 -19,3 -24,4 -7,4

-2,4 -18,0 -3,1 2,2 . -19,1 -19,3 -4,3 -8,7 -19,6 0,0 -54,7 -26,9 0,5 -12,8 -17,3 -48,3 -16,0 -11,8 -23,1 -20,9 -12,2 18,9 -10,5 -4,9 2,3

22,4 -20,3 -4,3 -6,0 . -24,3 -22,4 -1,2 2,1 -11,0 4,9 -27,2 -22,3 6,2 -14,6 -21,9 -43,3 -19,4 -12,6 -27,6 -19,7 -23,9 17,3 -5,2 -2,0 -7,2

1,5 -12,5 -2,8 2,8 . -25,4 -25,5 -23,7 -9,7 -9,1 -0,3 -3,4 0,5 -3,5 -15,4 -22,2 -16,9 -5,2 -16,5 -17,5 -14,3 -16,5 -1,5 -11,9 -5,6 1,4

-3,8 -6,3 -0,3 -0,6 .. 8,5 8,3 25,4 1,1 -11,5 0,2 -53,1 -27,3 4,2 3,2 6,4 -37,8 -11,4 5,6 -6,7 -7,8 5,2 20,7 1,6 0,7 1,0

4,6 2,0 2,8 -0,7

Průmysl celkem

-18,1

-17,0

-20,1 -11,9

-5,7

B

Těžba a dobývání

D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

výrobců nominální reálné -3,6 1,0 6,7

27 047

8,0 4,2 4,2 0,5 3,3 15,2 2,2 -3,0 -0,7 3,3 4,8 -3,9 0,3 6,3 4,8 0,1 -1,7 18,2 7,5 -0,9 6,0

-5,7 8,5 6,9 -0,9 . 7,9 4,1 3,5 4,9 9,2 14,4 62,8 4,4 -6,9 6,7 8,0 12,9 2,5 5,1 10,8 -1,9 -2,9 17,1 4,9 -2,9 0,6

8,8 8,9 3,1 -0,1 . -0,5 -3,8 -16,9 -0,6 16,8 14,9 118,0 33,4 -4,7 0,2 -1,4 54,4 13,2 0,7 12,3 8,5 -6,5 -2,1 5,8 -1,6 5,0

-2,0 15,8 7,2 -0,3 . -0,6 -3,9 -17,4 3,7 23,5 14,1 247,2 43,6 -10,6 3,4 1,5 81,4 15,6 -0,5 18,7 6,3 -7,7 -2,9 3,2 -3,6 -0,3

36 957 23 117 19 649 31 167 . 17 157 13 127 14 500 19 059 23 173 26 324 38 781 25 072 28 401 22 376 24 625 23 334 21 816 23 582 21 722 23 135 26 504 29 072 18 119 17 831 26 654

1,8

5,7

8,0

12,1

23 684

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: Produktivita práce je vypočtena jako podíl indexu tržeb z průmyslové činnosti a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

Produktivita práce poklesla, reálné mzdy vzrostly

30

Výrazný pokles tržeb (o 17 %) a snížení zaměstnanosti (o 11,9 %) se projevily ve 2. čtvrtletí 2009 poklesem produktivity práce o 5,7 %. Tento vývoj neodpovídá tempu růstu reálných mezd, které se zvýšily o 5,7 %. Jednotkové mzdové náklady v nominálním vyjádření vzrostly o 8 % a v reálném vyjádření o 12,1 %, což dává nepříznivý signál z hlediska konkurenceschopnosti.



Graf. č. II.1.5 Vývoj relace produktivity práce a jednotkových mzdových nákladů vč. trendů (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 20 15 10 5 0 -5 -10

Produktivita práce

Jednotkové mzdové náklady nominální

2Q/09

1Q/09

4Q/08

3Q/08

2Q/08

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

1Q/07

-15

Jednotkové mzdové náklady reálné


Výrazný pokles podniků soukromých národních

Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů (k dispozici jsou údaje pouze za 1. pololetí 2009) se světová finanční krize projevila poklesem v rozhodujících sektorech. Nejvýraznější pokles produkce byl zaznamenán u podniků soukromých národních (o více než polovinu), jejich podíl na celkové průmyslové produkci se snížil o 12,1 p.b. na 18,7 %. Významný pokles produkce se projevil na masivním snížení zaměstnanosti (o 30,3 %). U rozhodujících podniků soukromých pod zahraniční kontrolou se, i přes odbytové problémy svých mateřských společností, produkce snížila mírněji (o 5 %), jejich podíl naopak výrazně vzrostl o 9,3 p.b. na 73,3 %. Veřejný sektor, jehož podíl se zvýšil o 2,8 p.b., zaznamenal růst produkce (o 31,5 %) i zaměstnanosti (o více než třetinu).

Tabulka č. II.1.3 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v 1. pololetí 2009 (organizace se 100 a více zaměstnanci) Prům. Tržby za prodej vlastních Tržby z počet

výrobků a služeb

podniků mld. Kč podíl meziroč. vývozu b.c.

v%

Počet zaměstnanců

Průměrná měsíční

přímého

změna b.c.

v tis.

meziroč. osob

podíl meziroč. v%

změna

změna

tržba / zaměst. v Kč b.c.

b.c.

mzda

meziroč. úroveň

v Kč meziroč.

změna prům=100

změna

b.c.

Podniky s 100 a více zaměstnanci celkem

2658

-8,7

242756

-9,1

100,0 23537

38,8

4,7

37,0

406122

-4,0

167,3 31627

1,5

-19,5

-22,2 793,2

95,3

-10,2

234760

-10,4

96,7 19892

-3,9

228,5 18,9

-49,5

-37,2 280,5

33,7

-30,3

135734

-27,5

55,9 19468

-5,2

888,3 73,3

-5,0

-18,7 511,4

61,5

6,7

289496

-11,0

119,3 25119

-0,5

0,2

-24,6

66894

-30,3

27,6 14160

-6,1

94,6

-17,0 31,5

2569

0,0 92,2

11002 - soukr. národní

1293

11003 - souk. pod zahr. kontr.

1266

nestátní sféra

89

1211,9 100,0 7,8

11001 - veřejné

-22,1 832,0 100,0 -17,4

0,9

z toho:

14000 - zaměstnavatelé*/

10

0,5

0,0

-47,5

-60,7

1,3

Pramen: ČSÚ, propočty MPO */ fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více

31


Produkce vzrostla pouze v hlavním městě Praze


Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle krajů (k dispozici jsou údaje pouze za 1. pololetí 2009) byl zaznamenán nárůst tržeb jen v hlavním městě Praze (o 8,2 %), jehož podíl na celkových tržbách průmyslu se tak zvýšil o 3,6 p.b. na 14,6 %. Z hlediska objemu výroby měla v Praze rozhodující pozici výroba potravinářských výrobků, která se podílela na produkci zpracovatelského průmyslu kraje 24 %. I přes světovou finanční krizi byl zde (jako v jediném kraji) zaznamenán růst zaměstnanosti (podíl se zvýšil o 1,4 p.b. na 9,8 %) a produktivity práce. Ve všech ostatních krajích průmyslová produkce a zaměstnanost poklesly. Svůj podíl na celkových tržbách zvýšil (mimo Prahy) také kraj Středočeský (o 0,7 p.b.), Pardubický (o 0,6 p.b.) a Zlínský (o 0,2 p.b.).

Tabulka č. II.1.4 Přehled základních ukazatelů podle krajů v 1. pololetí 2009 (organizace se 100 a více zaměstnanci) Prům.

Tržby za prodej vlastních

počet

výrobků a služeb

podniků mld. Kč podíl meziroč. b.c.

v%

změna

Počet zaměstnanců

Průměrná měsíční

v tis.

podíl meziroč.

osob

v%

s.c.

tržba / zaměst.

mzda

změna

v Kč

meziroč.

úroveň

s.c.

s.c.

změna

prům=100

v Kč

meziroč. změna

s.c. Podniky s 100 a více zaměstnanci celkem

2 658

1211,9 100,0

-17,0

832,0

100,0

-8,7

121378

-9,1

100,0

23537

0,9

v tom: Hlavní město Praha

250

176,6

14,6

8,2

81,9

9,8

6,7

179645

1,5

148,0

31792

2,0

Středočeský

257

221,1

18,2

-14,7

98,0

11,8

-5,3

187943

-10,0

154,8

26736

-0,3

Jihočeský

178

50,5

4,2

-22,2

48,1

5,8

-7,1

87465

-16,2

72,1

21367

-0,8

Plzeňský

171

73,5

6,1

-22,2

54,1

6,5

-10,4

113163

-13,2

93,2

23353

2,1

Karlovarský

92

17,1

1,4

-19,4

21,4

2,6

-18,0

66483

-1,7

54,8

20683

4,5

Ústecký

199

119,6

9,9

-27,6

62,6

7,5

-7,1

159112

-22,1

131,1

23333

1,8

Liberecký

125

51,1

4,2

-18,5

43,1

5,2

-15,1

98743

-4,0

81,4

23025

1,9

Královéhradecký

159

37,7

3,1

-22,9

42,7

5,1

-12,2

73714

-12,2

60,7

20827

1,6

Pardubický

153

80,7

6,7

-10,1

44,6

5,4

-13,8

150857

4,3

124,3

20627

0,1

Vysočina

149

44,2

3,6

-29,5

46,3

5,6

-16,0

79526

-16,0

65,5

21484

-2,1

Jihomoravský

297

80,7

6,7

-17,4

75,9

9,1

-7,5

88592

-10,7

73,0

21905

2,6

Olomoucký

168

46,2

3,8

-22,2

47,2

5,7

-14,3

81540

-9,3

67,2

20276

0,8

Zlínský

204

63,4

5,2

-14,6

49,1

5,9

-11,4

107621

-3,6

88,7

20426

-3,8

Moravskoslezský

259

149,7

12,3

-24,1

117,0

14,1

-7,9

106589

-17,6

87,8

23203

-4,5

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Vysoký návrh konkurzů v kraji Vysočina a Plzeňském kraji

32

Z hlediska porovnání vývoje počtu návrhů na konkurz v jednotlivých krajích (k dispozici jsou pouze výsledky za 1. pololetí 2009) se jako nejhorší umístil kraj Vysočina, kde se počet návrhů v první polovině roku 2009 oproti stejnému období předcházejícího roku zvýšil tři a půl násobně. Z dalších regionů byl vysoký nárůst návrhů registrován v Plzeňském kraji (o 58 %), v Ústeckém a Jihomoravském. Největší podíl na celkovém počtu návrhů na konkurz v ČR měla Praha (30 %), Jihomoravský kraj (13 %) a kraj Moravskoslezský (10 %).



III. STAVEBNICTVÍ III.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Během prvního čtvrtletí letošního roku se stavební produkce nedokázala vyrovnat výsledkům z předchozího roku a zaostala za nimi o 11,4 %. Změna nastala až s příchodem druhého čtvrtletí, kdy stavební výroba o 1 % překročila loňskou úroveň (pozemní stavitelství kleslo meziročně o 7,8 % a inženýrské stavitelství vzrostlo o 23,5 %). V dubnu rostlo stavebnictví o 2,1 %, v květnu o 0,3 % a v červnu o 0,7 %.

Pokles stavební produkce v prvním čtvrtletí byl kompenzován mírným růstem ve druhém čtvrtletí

Stavební produkce celkově v prvním pololetí 2009 klesla v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 4,8 %. Na tomto výsledku se podílelo pozemní stavitelství poklesem o 11,7 % a inženýrské stavitelství růstem o 16,4 %. Dlouhodobý vývoj indexu stavební produkce znázorňuje graf č. III.1.1. Graf č. III. 1.1 Stavební výroba (meziroční změna v %, s.c.) 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% -5,0% -10,0%

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

-15,0% 2009

Index (stejné obd. min roku = 100)


Pokračuje trend růstu inženýrského stavitelství a poklesu pozemního stavitelství

Pozemní stavitelství se v letošním roce ještě nedokázalo vymanit z trvalého meziročního poklesu. Nejlepším výsledkem tak zůstává dubnový pokles o 7,1 %. Naproti tomu inženýrské stavitelství si zachovává meziroční růst, který po vlažném začátku v prvních měsících roku (meziroční růst v jednotkách procent) dosahoval v jednotlivých měsících druhého čtvrtletí meziročního růstu od 20,8 % do 28,9 %. (viz graf č. III.1.2).

33



Graf č. III.1.2 Pozemní a inženýrské stavitelství v jednotlivých čtvrtletích let 2006 – 2009 (meziroční změna v %, s.c.) 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% -10,0% -20,0% 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2006

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2007

2.Q

3.Q

4.Q

2008

Pozemní stavitelství

1.Q

2.Q

2009

Inženýrské stavitelství


Tabulka č. III.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009 1.Q

2.Q

Průměrná nominální mzda 1 4,9 7,0 6,4 6,1 6,2 3,8 7,3 7,9 11,6 -2,6 8,3 Průměrná reálná mzda* 2 0,9 2,8 3,7 3,9 2,8 0,8 4,3 3,8 4,9 -5,1 7,0 Produktivita práce ze ZSV** (ve s.c.) 3 7,6 1,1 -1,0 6,6 2,4 6,3 6,3 7,4 3,1 -11,5 0,3 Nominální jedn. mzdové náklady 1/3 -2,5 5,8 7,5 -0,5 3,7 -2,4 0,9 0,5 8,2 10,0 8,0 Reálné jedn. mzdové náklady 2/3 -6,2 1,7 4,7 -2,5 0,4 -5,2 -1,9 -3,4 1,7 7,3 6,7 * průměrná nominální mzda přepočtená indexem cen stavebních prací ** ZSV = základní stavební výroba Do roku 2008 jsou údaje platné pro podniky s 20 a více zaměstnanci, od roku 2009 jsou údaje pro podniky od 50 zaměstnanců. Pramen: ČSÚ, dopočty MPO

Růst průměrných nominálních mezd je schován za poklesem odměn za výsledky

Průměrná měsíční nominální mzda ve stavebnictví vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 8,3 % na 27 976 Kč (takto výrazné zvýšení ovlivnilo vyplácení odměn za výsledky v roce 2008).

Jednotkové mzdové náklady zpomalily svůj růst

Nominální jednotkové mzdové náklady se meziročně zvýšily o 8,0 %, což představuje reálný růst o 6,7 %. Mírně lepší hodnoty jsou ovlivněny zvýšením produktivity práce (o 0,3 %). Více informací přináší tabulka č. III.1.1.

34

České stavební firmy v prvním pololetí držely průměrně téměř 271 tis. zaměstnanců (celkový počet zaměstnávaných osob však činil 410 tis.).



Graf č. III.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb (vývoj v letech po čtvrtletích) 50000

120000

45000 100000

40000

80000

30000 25000

mil. Kč

počet

35000

60000

20000 40000

15000 10000

20000

5000

2002

2003

2004

2005

Počet vydaných SP

2006

2007

2008

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

0

1.Q

0

2009

Orientační hodnota (mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, úpravy a graf MPO

Tabulka č. III.1.2 Vývoj počtu a hodnot povolených staveb 2009 Rok

2000

Počet vydaných SP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

1.Q

169 574 149 244 140 822 149 339 153 622 142 941 135 391 117 384 122 242 24 927

2.Q 29 638

Orient. hodnota povolených staveb (mil. Kč) 229 955 236 375 242 212 286 228 315 072 325 824 360 945 357 708 390 800 87 700 100 400 Prům. hodnota na 1 SP (tis. Kč)

1 356

1 584

1 720

1 917

2 051

2 279

2 666

3 047

3 197

3 518

3 388

Pramen: ČSÚ, úpravy a dopočty MPO

Pokles počtu stavebních povolení se ve druhém čtvrtletí zrychlil

Ve druhém čtvrtletí 2009 úřady udělily o 9,7 % méně stavebních povolení než ve stejném období minulého roku. Meziroční růst zaznamenala pouze kategorie ostatních staveb. Naopak největší pokles byl zaznamenán u budov na ochranu životního prostředí a u nové výstavby bytových budov (více viz tabulka č. III.1.3 a III.1.2).

Tabulka č. III.1.3 Vydaná stavební povolení a orientační hodnota staveb (meziroční indexy) Vydaná stavební povolení

Orientační hodnota staveb (b.c.)

1.Q 2009

2.Q 2009

1.Q 2009

2.Q 2009

Celkem nová výstavba změna dokončených staveb

94,8 95,9 93,5

90,3 86,1 95,9

96,5 96,7 96,2

94,0 77,4 141,9

Celkem bytové budovy nebytové budovy

94,8 91,2 99,8

90,3 86,5 95,3

96,5 96,1 81,1

94,0 86,1 81,1

Pramen: ČSÚ

Pokles hodnoty povolených staveb se nadále prohlubuje

Po meziročním poklesu orientační hodnoty povolených staveb v prvním čtvrtletí o 3,5 % následovalo ve druhém čtvrtletí prohloubení poklesu, když se tato hodnota propadla o 6,0 % na 100,4 mld. Kč. Na celkové hodnotě má nová výstavba podíl 61,5 mld. Kč (pokles o 22,6 %) a změna dříve dokončených staveb se na ní podílí 38,9 mld. Kč (růst o 41,9 %). Více informací viz tabulky č. III.1.3 a III.1.4. 35



Tabulka č. III.1.4 Rozklad meziroční změny indexu orientační hodnoty staveb (v p.b.)

Celkem budovy bytové budovy nebytové stavby pro životní prostředí stavby ostatní

nová výstavba -16,8 -3,8 -9,4 2 -5,6

změna dokončených staveb 10,8 -0,6 7,5 0 3,9

Pramen: ČSÚ

Nadále nejvíce klesala hodnota povolených staveb nebytových budov

Podle kategorie výstavby klesla ve druhém čtvrtletí nejvíce hodnota povolených staveb nebytových budov (meziročně o 13,9 %). Růst hodnoty staveb na ochranu životního prostředí (o 26,3 %) v souvislosti s poklesem počtu stavebních povolení na tuto kategorii výstavby poukazuje na zvyšování hodnoty těchto staveb.

Tabulka č. III.1.5 Vývoj stavebních zakázek (u podniků nad 50 zaměstnanců) Nové zakázky v tuzemsku

3. čtvrtletí 2008

celkem v tom:

125,4 108,2 151,7

pozemní stavitelství inženýrské stavitelství p) předběžné údaje r) revidované údaje Pramen: ČSÚ

Počet nových zakázek se meziročně téměř nezměnil, jejich hodnota však o pětinu klesla

Meziroční index 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2008 2009 r) 114,8 101,4 125,1

2. čtvrtletí 2009 p)

67,6 60,9 74,7

80,3 57,4 103,3

V prvním čtvrtletí 2009 bylo uzavřeno 6 108 nových zakázek (meziroční pokles počtu zakázek činil 6,6 %), ve druhém kvartále pak 8 983 (tj. meziroční pokles o 1,1 %). Hodnota zakázek uzavřených ve druhém čtvrtletí klesla o 19,7 % na 49,6 mld. Kč, v prvním čtvrtletí byl zaznamenán pokles o 32,4 % (viz tabulka č. III.1.5). Z celkové částky představují zakázky v pozemním stavitelství 17,8 mld. Kč a zakázky v inženýrském stavitelství 31,8 mld. Kč. Přírůstek nových zakázek ze soukromého sektoru se snížil téměř na polovinu úrovně ve druhém čtvrtletí minulého roku (o 42,6 %).

Tabulka č. III.1.6 Stav stavebních zakázek (u podniků nad 50 zaměstnanců) Stav ke konci období celkem v tom: tuzemsko v tom: veřejné soukromé zahraničí p) předběžné údaje r) revidované údaje Pramen: ČSÚ

Výrazně ubylo zakázek soukromého sektoru

36

3. čtvrtletí 2008 106,8 105,8 111,5 95,5 122,6

Meziroční index 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2008 2009 r) 115,0 114,3 122,9 96,6 128,9

105,2 104,6 112,1 88,4 116,7

2. čtvrtletí 2009 p) 90,8 90,1 101,3 66,2 103,7

Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci měly na konci června nasmlouváno celkem 10 600 stavebních zakázek (včetně těch z minulých období) v celkové hodnotě 195,3 mld. Kč. V tabulce č. III.1.6 jsou uvedeny celkové stavy zakázek (zahrnující tedy i zakázky uzavřené před sledovaným obdobím) platné ke konci června 2009. Z celkové částky připadá 184,1 mld. na tuzemské zakázky, což



znamená meziročně o 9,9 % méně. Výrazně se propadl objem domácích zakázek soukromých subjektů, jenž se meziročně snížil o 33,8 %. Přitom ještě v prvním čtvrtletí činil jejich pokles „pouze“ 11,6 %. Přírůstek zahraničních zakázek zpomaluje

Od prosince 2008, kdy byl zaznamenán meziroční nárůst zásoby zahraničních zakázek o 28,9 %, dochází k výraznému útlumu jejich přírůstku. Na konci června 2009 zásoba těchto zakázek vzrostla o pouhých 3,7 %.

Podlahová plocha povolených staveb se dále snižuje

V prvním čtvrtletí se podlahová plocha povolených staveb snížila o 21,9 %. Ve druhém čtvrtletí pak docházelo k dalšímu zmenšování staveb, a to až o 32,2 % ve srovnání se stavbami povolenými ve stejném období minulého roku. Nejvýrazněji se zmenšila podlahová plocha povolených nebytových objektů, a to o 46,1 %.

Stavebnictví se bude muset vyrovnat s úbytkem zakázek i slabší poptávkou

I přes relativně dobré výsledky ve druhém čtvrtletí 2009 zaznamenalo stavebnictví další prohlubování úbytku nových zakázek (o 19,7 %) a snižování jejich celkové zásoby (o 9,2 %). Pokračoval také pokles počtu vydaných stavebních povolení (o 9,7 %). I nadále proto můžeme očekávat důsledky plynoucí z úbytku zakázek i ochoty stavět ze strany poptávky (zejména soukromé).

Hypoték je přibližně o třetinu méně než v minulém roce

Slábnoucí poptávku soukromého sektoru z velké části potvrzuje také meziroční úbytek hypoték. Jejich objem se v prvním pololetí meziročně snížil o 34,2 %. Celková částka, kterou hypoteční banky během tohoto období půjčily, činí 40,13 mld. Kč (více viz tabulka č. III.1.7).

Tabulka č. III.1.7 Objem a počet poskytnutých hypoték Kategorie

rok

leden

únor

březen

duben

květen

červen

∑ pololetí

Počet

2008 2009 2009/2008

4817 2675 55,5%

4686 3204 68,4%

5448 4417 81,1%

6510 4443 68,3%

6096 4106 67,4%

7078 4764 67,3%

34635 23609 68,2%

Objem (v mil. Kč)

2008 2009 2009/2008

8211 4595 56,0%

8397 5573 66,4%

9818 7506 76,5%

11627 7548 64,9%

10570 6802 64,4%

12408 8109 65,4%

61031 40133 65,8%

Pramen: FINCENTRUM HYPOINDEX (http://www.hypoindex.cz/), září 2009, úpravy MPO

III.2 Bytová výstavba Počet nově zahájených staveb bytů výrazně klesl

Ve druhém čtvrtletí byla zahájena stavba 9 736 bytů, což znamená meziroční pokles o 21,2 % (v prvním čtvrtletí meziroční pokles o 8,9 %). Nejvíce staveb bytů bylo zahájeno v kategorii rodinných domů (5 055). Tuto kategorii však postihl meziroční pokles o 20,0 %. Ubývá zahájených staveb bytů v bytových domech (o 27,1 %), což poukazuje na podstatně nižší aktivitu developerů. O tom, že se lidé i stavbaři uchylují k alternativním řešením svědčí i meziroční růst o 30,1 % v kategorii přístaveb, nástaveb a vestaveb k bytovým domům a 4,2% nárůst počtu zahájených bytů formou stavebně upravených nebytových prostor.

37



Graf č. III.2.1 Bytová výstavba v jednotlivých čtvrtletích (meziroční změny v %) 40,0 30,0 20,0 10,0 %

0,0 -10,0 -20,0 -30,0 -40,0 2. čtvrtletí 2008

3. čtvrtletí 2008

Zahájené byty

4. čtvrtletí 2008

Dokončené byty

1. čtvrtletí 2009

2. čtvrtletí 2009

Modernizované byty


Počet dokončených bytů se zvýšil v prvním i druhém čtvrtletí

Během prvního čtvrtletí bylo dokončeno 9 314 bytů (meziroční nárůst o 2,7 %), ke kterým se ve druhém čtvrtletí přidalo dalších 7 770 bytů (meziročně o 5,6 % více). Na nárůstu počtu dokončených bytů měla největší podíl kategorie bytových domů, kde se počet dokončených bytů meziročně zvýšil o 39,9 % na 2 986 bytů. Naopak bytů v rodinných domech bylo dokončeno 3 603, tj. o 7,0 % měně.

Počet modernizovaných bytů se nadále snižuje

Počet zmodernizovaných bytů meziročně klesl oproti druhému čtvrtletí 2008 o 14,7 % na 4 319 (v prvním čtvrtletí meziroční pokles o 5,1 % na 4 878).

38



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1 Souhrnné výsledky Světová hospodářská krize ovlivňuje zahraniční obchod i nadále

Zlepšování stavu ekonomiky ve světě a optimistická podnikatelská nálada (zejména v Německu) se začaly promítat i do výsledků našeho zahraničního obchodu se zbožím. V průběhu 2. čtvrtletí proto meziroční pokles vývozu zvolnil, i když byl ještě ve všech měsících 2. čtvrtletí dvouciferný. Tento trend je umocněn ještě vyšší dynamikou meziročního poklesu dovozu a v konečném důsledku oba tyto faktory vedou k příznivějším výsledkům bilance zahraničního obchodu než před rokem (graf č. IV.1.1). Letošní přebytek obchodní bilance 43,8 mld. Kč je dokonce o 13,6 mld. Kč vyšší než ve 2. čtvrtletí předchozího roku. Tomu napomohl i vývoj cen zahraničního obchodu a pozitivní směnná relace.

Graf č. IV.1.1 Zahraniční obchod dle čtvrtletí (běžné ceny, meziroční změna vývozu a dovozu v %, saldo obchodní bilance v mld. Kč) 50

50

40 37,9

30

33,4

33,8

30,2

20 %

40

20 18,6

10

19,4

12,7

10

17,9

0

mld.Kč

30

43,8

0

-10

-10 -15,4

-20

-20

-30

-30 I.Q.

II.Q.

III.Q.

IV.Q.

I.Q.

II.Q.

2007

III.Q.

IV.Q.

2008

Obchodní bilance-mld.Kč

I.Q.

II.Q. 2009

Vývoz - %

Dovoz - %


Obrat zahraničního obchodu ve 2. čtvrtletí meziročně poklesl o 20,9 % na 1 010,5 mld. Kč, z toho objem vývozu činil 527,1 mld. Kč a dovozu 483,4 mld. Kč. Na poklesu obratu o 267,6 mld. Kč měl převažující podíl dovoz (52,5 %). Vývoj zahraničního obchodu od začátku roku je uveden v tabulce č. IV.1.1. Tabulka č. IV.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v roce 2009 Měsíc Vývoz v .b.c.(meziroční změna v %) Dovoz v b.c.(meziroční změna v %) Saldo 2008 v mld.Kč Saldo 2009 v mld.Kč Meziroční změna salda (v mld. Kč) Vývoz v s.c. (meziroční změna v %) Dovoz v s.c. (meziroční změna v %)

Leden -25,0 -22,6 11,9 4,1 -7,8 -26,5 -23,0

Únor -23,3 -22,8 12,2 8,5 -3,7 -28,7 -26,9

Březen -8,8 -14,7 9,8 20,8 11,0 -11,9 -15,6

Duben -21,4 -25,5 6,4 14,0 7,6 -22,8 -25,1

Květen Červen 1.pol.2009 -21,4 -15,5 -19,2 -22,6 -19,3 -21,3 10,0 13,7 64,0 10,2 19,5 77,1 0,2 5,8 13,1 -21,4 -16,8 -21,5 -20,4 -17,8 -21,5

Pramen: ČSÚ

39


Výslednou obchodní bilanci ovlivnil vývoj zahraničních cen a kurz koruny


Hodnotové výsledky zahraničního obchodu jsou stále více ovlivňovány cenovými podmínkami, za kterých se realizuje obchodní výměna. Ceny v zahraničním obchodě, které dopadají na tuzemskou ekonomiku, odrážejí jak vývoj cen v zahraničí, tak i změny kurzu koruny k EUR a USD, tj. měn, ve kterých probíhá většina obchodních operací. Meziroční oslabení kurzu koruny v průměru ve 2. čtvrtletí k USD o 29,8 % a k EUR o 7,7 % sice zvýšilo korunovou hodnotu vývozu, ale zároveň zdražovalo dovozy. Oslabení je ve skutečnosti pouze technické, protože je ovlivněno efektem nízké srovnávací základny (ve srovnatelném období předchozího roku česká měna překonávala nová maxima). Koruna se ve 2. čtvrtletí pohybovala v průměru na 26,68 CZK/EUR a 19,60 CZK/USD.

Výsledná obchodní bilance byla také pozitivně ovlivněna příznivou směnnou relací (tj. podíl vývozních a dovozních cen), která ve 2. čtvrtletí dosáhla 104,3 (nejvyšší hodnota, 105, byla naměřena v červnu). Vývozní ceny ve 2. čtvrtletí vzrostly o 1,3 % a dovozní naopak klesly o 2,9 %. Ovlivnily to hlavně dovozní ceny minerálních paliv, které meziročně klesly téměř o třetinu. Graf č. IV.1.2 Čtvrtletní změny cen a směnné relace 6 3,7

4

4,3 3,2 2,4

Procentní změna

2,1

3,5

2 0,3

0,3

0 -0,3

-2

-1,3 -1,9

-4 -6

-2,7

-3,3 -4,8

-8 1Q

2Q

3Q

4Q

1Q

2Q

2006

3Q

4Q

1Q

2007 Vývozní ceny

2Q

3Q

4Q

2008 Dovozní ceny

1Q

2Q 2009

Směnné relace


Z grafu č. IV.1.2 vyplývá, že směnná relace je na vzestupu od konce roku 2008. Pro domácí ekonomiku a obchodní výměnu je zvlášť příznivý souběh vysokého poklesu dovozních cen paliv (o 30,7 %) a růstu vývozních cen strojírenských výrobků (o 6 %) i průmyslového spotřebního zboží (o 5,6 %), které převládají v naší exportní skladbě. Ve stálých cenách je celkový přebytek zhruba poloviční Hluboký pokles podílů vývozu a dovozu na HDP

40

Cenové vlivy zvýšily docílený přebytek obchodní bilance ve 2. čtvrtletí o 14,7 mld. Kč na 33,4 mld. Kč. Při eliminaci cenových vlivů by přebytek byl jen 18,7 mld. Kč (v s.c.). Pokles vývozu ve stálých cenách byl o 1 procentní bod nižší než v b.c. a naopak pokles dovozu byl o 1,3 p.b. vyšší než v b.c.

Podíly vývozu (57,5 %) i dovozu (52 %) zboží na HDP ve 2. čtvrtletí meziročně výrazně oslabily (o 12,1 p.b., resp. 13,4 p.b.). Hluboké poklesy podílů jsou důsledkem výrazného poklesu hodnoty vývozu i dovozu. Návazně díky meziročnímu růstu celkového přebytku se o 4,3 p.b. zlepšilo krytí dovozu vývozem na 109,1 %. Míra otevřenosti české ekonomiky tak poklesla o 12,8 p.b. na 54,7 %, což potvrzuje dopad globální ekonomické krize na domácí ekonomiku.


Vývoj obchodu v červenci


Také v červenci pokračoval dvouciferný meziroční pokles vývozu i dovozu. Vývoz klesl o 17,9 % a dovoz o 21,3 %. V důsledku většího poklesu dovozu bylo kladné saldo obchodní bilance (12,3 mld. Kč) opět vyšší o 5,7 mld. Kč než v červenci m.r. Na straně dovozu mu napomohl pokles schodku s minerálními palivy (o 6,4 mld. Kč), proti na straně vývozu působilo snížení přebytku se strojírenskými výrobky (4,4 mld. Kč).

IV.2 Teritoriální struktura Orientace obchodu na vyspělé ekonomiky je i v krizovém období stabilní

Navzdory hospodářské krizi a poklesu poptávky po našem zboží, zejména v Západní Evropě, se udržel podíl na vývozu do vyspělých tržních ekonomik nad 90 % (do EU meziročně mírně poklesl na 84,8 %). V důsledku vyššího poklesu dovozu než vývozu do VTE oslabil přebytek obchodní bilance na 102,3 mld. Kč (s EU na 116,5 mld. Kč). Výrazně se meziročně zlepšilo saldo se Společenstvím nezávislých států (deficit se snížil o 17,5 mld. Kč), kde se v důsledku poklesu hodnoty dovozu, hlavně z Ruska na téměř polovinu, projevil vliv nižších cen i objemu ropy. Podrobnější přehled o vývozu, dovozu a saldu jednotlivých teritoriálních skupin je uveden v příloze, tabulky č. IV.1., IV.1.1 a IV.1.2.

Kladné saldo vzrostlo pouze s Německem

Obchodní bilance převážně se zeměmi EU (viz tabulka č. IV.2.1) se meziročně zhoršila, přebytek se zvýšil pouze s Německem (o 12,4 mld. Kč), zejména díky zavedení tzv. šrotovného.

Tabulka č. IV.2.1 Země s největším přebytkem obchodní bilance ve 2. čtvrtletí 2009 Země

Dosažené Meziroč. aktivum změna v mld. Kč v mld. Kč

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém výsledku dané země v mld. Kč

Celkem ČR

43,8

13,6 stroje a dopr. prostř.

85,6 tržní výrobky

5,3 suroviny

4,1 průmysl.spotř.zboží

3,8

Německo Slovensko V.Británie Francie Rakousko Rumunsko Nizozemsko Belgie Švédsko Španělsko

39,7 19,5 14,3 10,0 7,2 3,9 3,6 3,3 3,2 2,4

12,4 -5,3 -0,5 -0,8 -0,1 -1,8 -0,1 -1,6 -2,8 -1,7

39,7 8,0 12,6 13,4 5,9 1,5 6,2 6,0 2,9 4,1

8,8 3,6 1,8 1,6 1,6 0,9 0,9 0,6 1,0 0,7

suroviny potraviny tržní výrobky suroviny průmysl.spotř.zboží chemikálie tržní výrobky

2,6 3,0 0,9 0,1 0,9 0,6 0,9

minerální paliva chemikálie potraviny

2,0 2,7 0,5

minerální paliva potraviny

0,6 0,5

nápoje a tabák tržní výrobky

0,2 0,3

stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř.

průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží suroviny tržní výrobky průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží

Pramen: ČSÚ, rešeršní systém MPO

Se zeměmi, se kterými obchod vykazuje pasiva, se výsledky většinou zlepšily

Se zeměmi, se kterými náš obchod vykazuje dlouhodobě pasiva, se deficit snížil především v důsledku poklesu hodnoty dovozu. Z Číny se meziročně dovezlo méně o 5,4 mld. Kč, hlavně strojírenských a průmyslových výrobků, z Ruska o 16,7 mld. Kč, nejen vlivem poklesu hodnoty dovozu ropy, ale i poklesem jejího množství. Přehled zemí, se kterými máme nejvyšší deficity obchodní bilance, je uveden v tabulce č. IV.2.2.

41



Tabulka č. IV.2.2 Země a komodity s nejvyšším deficitem obchodní bilance ve 2. čtvrtletí 2009 Celkový Meziroč. deficit změna v mld. Kč v mld. Kč

Země Čína Japonsko Rusko Jižní Korea Thajsko Tchajwan USA Malajsie Irsko Singapur

-39,2 -14,3 -12,1 -5,1 -4,9 -3,8 -3,5 -3,1 -2,7 -2,2

6,0 3,7 11,7 -0,9 -0,1 1,2 -1,6 0,0 -0,4 0,1

Nejvyšší deficity v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém deficitu dané země v mld. Kč stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. minerální paliva stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. chemikálie stroje a dopr.prostř.

-26,2 -10,4 -20,9 -3,2 -4,1 -2,9 -3,1 -2,7 -1,4 -2,2

průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží suroviny tržní výrobky průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží chemákálie průmysl.spotř.zboží stroje a dopr.prostř.

-9,8 -3,0 -0,4 -1,1 -0,4 -0,7 -0,5 -0,2 -0,8

tržní výrobky tržní výrobky

-2,4 chemikálie -0,7 chemikálie

-0,3 -0,2

průmysl.spotř.zboží tržní výrobky tržní výrobky průmysl.spotř.zboží tržní výrobky průmysl.spotř.zboží

-0,6 -0,3 -0,3 -0,2 -0,1 -0,6

chemikálie potraviny

-0,1 -0,1

potraviny suroviny potraviny

-0,2 -0,1 -0,1

Pramen: ČSÚ, rešeršní systém MPO

IV.3 Komoditní struktura Pokles světového obchodu a vysoký stupeň otevřenosti české ekonomiky srazily do recese domácí exportní průmysl (jeho tržby ve 2. čtvrtletí 2009 klesly meziročně o 20,3 %), i celou průmyslovou výrobu (o 18,8 %). S tím, jak se propadala poptávka ze zahraničí, klesal i vývoz zboží (o 19,4 %). Provázanost a vzájemnou závislost průmyslové výroby, tržeb z přímého vývozu a celkového vývozu na poptávce znázorňuje graf č. IV.3.1.

Dramatický pokles světového obchodu srazil exportní průmysl do recese

Graf č. IV.3.1 Meziroční indexy průmyslové výroby, tržeb z přímého vývozu a celkového vývozu 120 115 110 105 100 %

95 90 85 80 75 70 1

2

3

4

5

6 2008

Průmyslová výroba

7

8

9

10

11

12

Tržby z přímého vývozu

1

2

3

4 2009

5

6

7

Celkový vývoz

Pramen: ČSÚ , graf MPO

Vývozu pomohly především osobní automobily

42

Český průmysl a zahraniční obchod dostaly vzpruhu díky automobilům, ze strany zemí, které zavedly vládní podporu, tzv. šrotovné. Více než polovinu celkového vývozu totiž tvoří největší komoditní skupina, stroje a dopravní prostředky, z toho vývoz osobních aut spolu s díly a příslušenstvím motorových vozidel, se podílí na celkovém vývozu zhruba 15 %.



Graf č. IV.3.2 Hodnota vývozu osobních automobilů (SITC 781) dle čtvrtletí 2008 a 2009 60 57,1

mld. Kč

50 40

51,3

50,2

44,9 40,2

30

35,6

20 10 0 3Q

4Q

1Q

2009

2Q

2008


Z grafu č. IV.3.2 je patrné, jak se náš automobilový průmysl vyrovnával s krizí poté, co v zemích EU bylo zavedeno šrotovné. Zatímco v 1. čtvrtletí 2009 vývoz meziročně poklesl o 21,4 %, ve druhém (díky státní podpoře zejména v Německu a Francii) již vzrostl o 2,2 %. Základní ukazatele obchodu s jednotlivými položkami strojírenské skupiny ve 2. čtvrtletí přehledně uvádí tabulka č. IV.3.1. Tabulka č. IV.3.1 Stroje a dopravní prostředky ve 2. čtvrtletí 2009 Vývoz Dovoz 2.Q meziroč. podíl na podíl na 2.Q meziroč. podíl na 2009 změna vývozu celkovém 2009 změna vývozu mld. Kč změna skup. vývozu mld. Kč změna skup. SITC 7 - celkem 71 - stroje a zařízení k výrobě energie 72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - kovozpracující stroje 74 - stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 75 - kancelářské stroje a zařízení k automat.zprac.dat 76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 - silniční vozidla 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

Obchodní bilance podíl na 2.Q mezir. celkovém 2009 změna vývozu mld. Kč mld. Kč

284,6

-19,0

100,0

54,0

199,0

-22,6

100,0

41,2

85,6

-8,5

16,1 14,5 5,1 34,4 35,4 30,3 44,1 94,5 10,2

-20,5 -30,1 -21,1 -27,8 -11,3 -23,9 -27,5 -13,1 48,2

5,7 5,1 1,8 12,1 12,4 10,7 15,5 33,2 3,6

3,1 2,7 1,0 6,5 6,7 5,8 8,4 17,9 1,9

13,8 10,7 3,3 23,9 29,2 24,2 44,2 43,0 6,7

-18,3 -39,0 -43,3 -27,2 -13,4 -29,4 -17,6 -25,0 29,1

7,0 5,4 1,7 12,0 14,7 12,2 22,2 21,6 3,4

2,9 2,2 0,7 5,0 6,0 5,0 9,1 8,9 1,4

2,3 3,8 1,8 10,4 6,2 6,2 -0,1 51,5 3,5

-1,1 0,6 1,1 -4,3 0,0 0,6 -7,3 0,1 1,8

Pramen: ČSÚ

V SITC 7 si nejlépe vedla silniční vozidla a zařízení pro výpočetní techniku

Ke zmírnění propadu salda celé komoditní skupiny SITC 7 přispěla silniční vozidla (SITC 78), která loňský přebytek ještě mírně navýšila, a dále zařízení pro výpočetní techniku a automatické zpracování dat (SITC 75), jež udržely kladné saldo na stejné výši. Naopak nejvíce si pohoršila elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (SITC 77), která ztratila téměř celý loňský přebytek (ve 2. čtvrtletí 2008 vykázala 7,2 mld. Kč).

Přebytek salda obchodu se strojírenskými výrobky a průmyslovým spotřebním zbožím klesl…

Pokles přebytku strojů a dopravních prostředků (o 10,3 mld. Kč) byl více než vykompenzován snížením dvou nejvyšších pasiv v komoditní struktuře, minerálních paliv (o 17,4 mld. Kč) a chemikálií (o 4,1 mld. Kč). Podrobnější komoditní strukturu uvádí tabulka č. IV.2 v příloze. Převaha strojů a dopravních prostředků, vč. jejich kladného salda vyplývá z grafu č. IV.3.3.

43



Graf č. IV.3.3 Vývoz, dovoz a saldo dle klasifikace SITC ve 2. čtvrtletí 2008 a 2009 (v mld. Kč) 400 350 300

mld. Kč

250 200

0 1 2 3 4 5 6 7 8

potraviny a živá zvířata nápoje a tabák surové materiály, nepoživatelné s výjim.paliv minerální paliva, maziva a příbuz.materiály živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky chemikálie a příbuzné výrobky tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu stroje a dopravní prostředky průmyslové spotřební zboží

150 100 50 0 -50 0

1

Vývoz 08

2

Vývoz 09

3

Dovoz 08

4

Dovoz 09

5

6

Saldo OB 08

7

8

Saldo OB 09


…tržní výrobky zvedly svoji aktivní bilanci na dvojnásobek, naopak u průmyslového spotřebního zboží klesla na polovinu

Druhá největší komoditní skupina SITC 6, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (jedná se zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy a kovové výrobky), meziročně zvýšila svoje aktivum o 2,7 mld. Kč na 5,3 mld. Kč, v důsledku většího poklesu dovozu než vývozu. Naopak průmyslové spotřební zboží (SITC 8) dosáhlo vyššího pokles vývozu, a tak snížilo přebytek svého salda zhruba na polovinu, tj. na 3,8 mld. Kč.

Výsledné saldo minerálních paliv pozitivně ovlivnily dovozní ceny

Nejvyšší schodek obchodní bilance (24,5 mld. Kč) vytvořila tradičně minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, i přesto, že se meziročně snížil téměř na polovinu. Hodnota dovozu poklesla o více než třetinu, což způsobily především nižší dovozní ceny (ve 2. čtvrtletí dovozní ceny minerálních paliv klesly o 30,7 %). Ve 2. čtvrtletí bylo dovezeno 1 595,4 tis. tun ropy, což bylo o 23,1 % méně než ve 2. čtvrtletí m.r. V důsledku poklesu ceny byla však její hodnota (12,9 mld. Kč) o více než polovinu meziročně nižší, což velice pozitivně ovlivnilo výsledné saldo zahraničního obchodu. Za celé 1. pololetí 2009 se dovezlo 3 420 tis. tun ropy, to je o 11 % méně než v 1. pololetí 2008. Zemního plynu bylo ve 2. čtvrtletí dovezeno 2 137,2 mil. m3. Toto množství bylo meziročně nižší o 16,2 %. V 1. pololetí množství dovezeného plynu kleslo o 20,2 % na 3 938,2 mil. m3, což mj. souvisí s nižší spotřebou vyvolanou poklesem průmyslové výroby.

Také schodek chemikálií se snížil

Chemikálie a příbuzné výrobky mají dlouhodobě pasivní obchodní bilanci, neboť vývoz kryje dovoz jen z necelých 60 %. Druhý nejvyšší deficit v komoditní struktuře se meziročně snížil o 3,3 mld. Kč na 22,9 mld. Kč, což ovlivnily především léčiva a farmaceutické výrobky, které se podílejí na pasivu skupiny větší polovinou.

Suroviny zvýšily aktivum na trojnásobek

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv jako druhá skupina (vedle tržních výrobků), vykázala meziroční zlepšení. Kladné saldo obchodní bilance 4,1 mld. Kč vzrostlo proti 2. čtvrtletí 2008 trojnásobně. Vývoz potravin klesl jen mírně při zhruba stejném dovozu, jejich pasivum se udrželo na 7 mld. Kč.

Struktura dovozů dle předpokládaného užití

Podíly dovozů dle užití jsou ustálené, necelá polovina jde do výroby, třetina jsou investice a zhruba čtvrtina je určena pro osobní spotřebu. V důsledku ekonomické krize proti minulému roku mírně oslabil podíl dovozů pro výrobní užití.

44


Podíly HI-TECH výrobků jsou stabilizované


Podíl výrobků s vysoce technicky náročnou technologií osciluje jak ve vývozu, tak i v dovozu okolo 15 %. Zhruba polovinu tvoří výpočetní technika, kde vzniká nejvyšší kladné saldo obchodní bilance.

45



V. VNITŘNÍ OBCHOD Důsledky hospodářské krize, zejména na trhu práce, resp. v oblasti vývoje mezd se odrazily ve 2. čtvrtletí plnou silou ve zpomalení spotřebitelské poptávky na vnitřním trhu. Fyzický objem tržeb maloobchodu (včetně prodeje pohonných hmot a motorových vozidel) již třetí čtvrtletí v řadě meziročně klesal.

Hospodářská krize sráží spotřebitelskou poptávku stále níž

Tabulka č.V.1 Tržby maloobchodu a motoristického segmentu (stálé ceny, meziroční změny v %) 1.Q

2008 2.Q

1.pololetí

Maloobchod celkem

5,4

4,8

5,1

-4,0

-4,6

-4,3

motorová vozidla

3,5

2,9

3,2

-10,5

-10,4

-10,5

14,3

14,9

14,6

-1,1

-4,9

-3,1

4,9

4,2

4,5

-1,2

-1,2

-1,2

pohonné hmoty maloobchod

2009 2.Q

1.Q

1.pololetí

Pramen: ČSÚ

Nepříznivý vývoj tržeb ve 2. čtvrtletí 2009 dokládají i meziměsíční poklesy konstruované ze sezónně očištěných údajů (tabulka č. V.1). Tabulka č. V.2 Meziměsíční a mezičtvrtletní změny tržeb v reálném vyjádření v % 1. čtvrtletí Meziměsíční reálná změna

2.čtvrtletí

leden

únor

březen

duben

květen

červen

0,8

-0,7

0,2

0,6

-2,1

-1,1

Průměr za čtvrtletí

0,1

-0,9

Pramen: ČSÚ

Celkové tržby maloobchodu sráží zejména hluboký meziroční fyzický pokles prodeje motorových vozidel (graf.č. V.1). Tento segment trhu odráží především ekonomickou pohodu a vitalitu podnikatelského sektoru, i kupní sílu a náladu pro větší utrácení drobných spotřebitelů.

Propad poptávky je v jednotlivých segmentech diferencovaný

Graf č. V.1 První registrace nových vozidel (meziroční změny v %, čtvrtletí) 40

osobní lehké užitkové celkem

20 0 % -20 -40 -60 -80 -100 1.Q

2.Q

3.Q 2008

Pramen: Svaz dovozců automobilů, graf MPO

46

4.Q

1.Q

2.Q 2009



Meziročně začal prodej osobních automobilů váznout již ve 4. čtvrtletí předchozího roku a byl tak jednou z prvních fyzických reakcí na přicházející krizi. Slabý prodej v 1. čtvrtletí 2009 a zmírnění poklesu ve 2. čtvrtletí bylo ovlivněno především tím, že od 1. dubna mohou podnikatelé kupovat i osobní vozy pro podnikání bez DPH. Do této doby to bylo možné jen při nákupu lehkých užitkových vozidel, což byly povětšině běžné osobní vozy technicky mírně upravené. Zájem podnikatelů se proto ve 2. čtvrtletí výrazně odklonil od lehkých užitkových vozidel a přelil k běžným osobním vozům.

Ostatní spotřebitelé zůstávají nadále značně zdrženliví k nákupům nových vozů, ať je to z obav před zadlužováním, ztráty zaměstnání, či proto, že čekají na „šrotovné“, či jiné cenové akce. Prodej pohonných hmot závisí na rozsahu celkových přepravních aktivit. Ty jsou ovlivňovány především intenzitou mezipodnikových přeprav, veřejnou dopravou, mobilitou obyvatelstva (danou jeho kupní silou), způsobem trávení volného času, dojížďkou za prací a podobně, i nákupy nerezidentů. Maloobchod realizuje prodej potravin a nepotravinářského spotřebního zboží a odráží především spotřebitelskou náladu a kupní sílu domácností. Graf č.V.2 Tržby za prodej potravinářského a nepotravinářského sortimentu (stálé ceny, meziroční změny v %) 10 nepotravinářský sortiment

8

potraviny

6 %

4 2 0 -2 -4 1.Q

2.Q

3.Q 2008

4.Q

1.Q

2.Q 2009


Pro krizové období, kdy se nejprve odkládají nákupy zbytnějšího zboží, je příznačné, že výrazněji klesly prodeje nepotravinářského zboží než potravin (graf č.V.2). Spotřebitelé na krizi živě reagují

Průběh hospodářské krize se zrcadlí i v souhrnných ukazatelích sektoru domácností (graf č. V.3). Celkový objem jejich čistých příjmů vyjadřuje tzv. disponibilní důchod, který je k dispozici ke spotřebě, nebo tvorbě úspor. V době všeobecné spotřebitelské pohody využívají domácnosti růst příjmů k zvyšování spotřeby i úspor.

47



Graf č.V.3 Disponibilní důchod, konečná spotřeba a úspory sektoru domácností (meziroční změny v %, běžné ceny) 50

Disponibilní důchod

40

Konečná spotřeba

30

Úspory

20 % 10 0 -10 -20 1.Q

2.Q

3.Q 2008

4.Q

1.Q

2.Q 2009


Zprávy o přicházející krizi přerušily poklidný vývoj spotřeby a vedly k jejímu zpomalení již ve 4. čtvrtletí 2008, aniž by to v té době vyplývalo z redukce příjmů. Objem úspor se proto prudce navýšil. Situace se dramaticky změnila v roce 2009. To se již problémy podniků přelily do výraznějšího zpomalení růstu důchodů domácností. Ty, ve snaze pokud možno mírnit zpomalování růstu spotřeby, na jaký byly navyklé, přistoupily k omezení tvorby úspor. Konjunkturální ukazatele nesignalizují brzký obrat

3

4

Obchodování a spotřeba nejsou jen výslednicí ekonomických možností, ale působí na ně i spotřebitelská nálada a optimismus charakterizované indikátory důvěry spotřebitelů a obchodníků3. Jejich porovnání se skutečným vývojem tržeb (graf č. V.4) v minulosti potvrzuje dosti těsnou korelaci. Svědčí o tom vysoká hodnota korelačního koeficientu mezi indikátorem důvěry v obchodě a tržbami (0,82)4 i korelačního koeficientu mezi indikátorem důvěry spotřebitelů a tržbami (0,78). Vzhledem k tomu, že indikátory důvěry vyjadřují i mínění o vývoji obchodování v následujících měsících a ČSÚ je zveřejňuje ještě týž měsíc, kdy byly šetřeny, mohou přinést první signál o blížícím se překonání dna v domácí spotřebě.

Indikátor důvěry v obchodě vyjadřuje názor podnikatelů, je průměrem z hodnocení ekonomické situace, stavu zásob a očekávaného vývoje. Indikátor důvěry spotřebitelů odráží hodnocení očekávané finanční a ekonomické situace.

48



Graf č. V.4 Tržby maloobchodu a indikátory důvěry v obchodě a indikátoru důvěry spotřebitelů 40,0

30,0

20,0

10,0

0,0

-10,0

-20,0

-30,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12

2007

Tržby maloobchodu (meziroční změny v %)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

2008

Indikátor důvěry v obchodě

10 11 12

1

2

3

4

5

6

7

8

2009

Indikátor důvěry spotřebitelů


Růst hodnoty indikátoru v únoru až dubnu 2009 mohl odrážet naděje obchodních podnikatelů na rychlé překonání spotřebitelského ochlazení. Série tolika předchozích měsíčních poklesů tržeb byla skutečně naprosto ojedinělá. Pád hodnoty indikátoru důvěry v obchodě od května do srpna může vyjadřovat frustraci z toho, že k oživení nedochází, i potvrzovat růst obtíží vyvolaných nárůstem neprodaných skladových zásob, či faktickou stagnací cen. Stagnace cen mohla naopak pomoci k tomu, aby se hodnota indikátoru důvěry spotřebitelů v únoru 2009 odrazila ode dna. Jejímu dalšímu směřování k vyšším hodnotám od května začal bránit mix retardačních faktorů, zejména již citelné zpomalení růstu příjmů, nelepšící se situace na trhu práce, nejistá perspektiva dalšího ekonomického a fiskálního vývoje. Z vývoje tržeb ve 2. čtvrtletí, ani z vývoje konjunkturálních ukazatelů, zatím nevyplývají signály o oživení poptávky na vnitřním spotřebitelském trhu.

49

Přílohová část

OBSAH

Strana

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

1

II. PRŮMYSL

5

III. STAVEBNICTVÍ

7

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD V. VNITŘNÍ OBCHOD

9 14

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Průměrná měsíční mzdaxxx/ (meziroční změna v %) nominální reálná

Měrná jednotka

2008

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč

% %

Strana 1

1.Q

2.Q

1. pol.

3 692,2 2,6 1 812,1 3,3 751,1 1,6 30,3 5,1 883,2 -1,1 48,8 2 843,7 6,0 2 677,1 4,6 166,6

906,4 -4,5 460,2 1,8 196,5 4,3 7,8 1,8 213,2 -7,5 -16,8 636,5 -19,2 591,1 -18,3 45,5

903,0 -5,5 461,7 1,6 196,4 2,7 8,0 5,2 211,4 -7,2 -31,3 613,0 -16,6 556,3 -17,0 56,7

1 809,4 -5,0 921,9 1,7 392,9 3,5 15,8 3,5 424,6 -7,4 -48,1 1 249,5 -17,9 1 147,4 -17,7 102,2

22 691

22 226

22 992

22 605

8,3 1,9

2,7 0,6

2,8 1,4

2,7 0,9

2009 3.Q

Pramen: ČSÚ, MPSV

x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

1.-3.Q

4.Q

1.-4.Q

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Míra inflace (roční klouzavý průměr) Spotřebitelské ceny (stejné období předch. roku = 100) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

Měrná jednotka

2008

%

Strana 2 březen 1. - 3.

únor

-

5,9

5,4

5,0

-

4,6

4,1

%

6,3

2,2

2,0

2,3

2,1

1,8

1,3

1,2

1,8

0,3

0,2

% % % % % % % % % % % %

8,1 9,9 -1,1 10,3 0,5 31,4 2,3 -2,7 0,8 2,7 7,0 4,7

-1,5 8,9 -0,2 10,6 0,1 0,7 -11,1 -4,6 -0,7 3,5 3,8 1,7

-1,3 8,4 -1,3 9,6 0,1 -1,4 -9,3 -4,0 -1,1 3,3 3,0 2,0

-1,1 9,9 -1,5 9,4 -0,1 -0,4 -8,8 -4,2 -0,9 3,3 3,0 2,0

-1,3 9,1 -1,2 9,9 0,0 -0,4 -8,7 -4,2 -0,9 3,4 3,3 1,9

-2,2 9,4 -2,1 8,6 -0,4 -3,9 -7,7 -4,4 -0,8 3,3 2,7 2,0

-3,9 9,4 -2,4 8,4 -0,5 -3,7 -8,3 -4,4 -0,3 3,3 2,5 1,9

-4,6 9,1 -2,6 8,2 -0,6 -3,8 -7,3 -4,5 -0,7 3,1 2,2 1,6

-2,4 9,2 -1,8 9,1 -0,2 -2,1 -8,7 -4,3 -0,7 3,3 2,9 1,9

-6,5 7,6 -3,7 6,5 -1,1 -4,6 -6,8 -5,8 -0,8 3,1 1,9 2,3

-6,1 5,7 -3,8 6,3 -1,1 -4,7 -5,7 -5,7 -0,9 3,1 1,9 2,0

3,9 4,3 4,5

3,4 4,2 -0,2

2,7 3,9 -4,8

-

2,1 3,7 -9,5

1,4 3,4 -14,1

0,6 3,1 -18,2

-

-0,3 2,7 -21,7

-1,2 2,4 -23,8

-1,2 2,7 -27,8

-2,5 1,9 -29,2

-3,8 1,3 -31,4

-4,4 1,0 -27,9

-2,4 2,0 -28,6

-4,9 0,7 -26,7

-5,1 0,5 -23,5

7,9

7,9

8,0

8,4

8,5

-53,3

-15,8

3,2

-7,9

-13,4

Ceny ve výrobní sféře (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

-

Ceny ve výrobní sféře (stejné období předch. roku = 100) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

4,5 4,5 8,8

-0,8 3,2 -26,8

-0,6 2,5 -28,1

-2,0 2,3 -28,6

Míra nezaměstnanosti (stav ke konci období)

%

6,0

6,8

7,4

7,7

-20,0

0,5

4,9

-7,7

Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

2009 duben květen červen 1.pol. červenec srpen

leden

mld. Kč

-2,3

Pozn. Od července 2004 zveřejňuje MPSV míru nezaměstnanosti podle nové metodiky (ILO-Mezinárodní organizace práce)

Pramen: ČSÚ, MPSV, MF

MPO - odbor ekonomických analýz

3,7

-

-68,3

3,1

2,6

září

1.-9.

říjen

listopad prosinec

2009

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Peněžní zásoba M2 (k 31.12. předchozího roku) Vklady korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory Úvěry korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory

Měrná jednotka

2008

leden

únor

březen

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v %

2 639,1 6,5 2 301,0 9,1 1 283,7 13,1 1 017,3 4,4 1 783,9 14,8 807,8 20,9 976,0 10,2

2 640,8 0,1 2 418,1 5,1 1 319,3 2,8 1 098,8 8,0 1 787,1 0,2 812,3 0,6 974,8 -0,1

2 650,4 0,4 2 408,1 4,7 1 335,5 4,0 1 072,6 5,4 1 790,2 0,4 818,1 1,3 972,2 -0,4

2 643,0 0,1 2 397,1 4,2 1 342,6 4,6 1 054,5 3,7 1 792,1 0,5 827,6 2,4 964,5 -1,2

Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. USD -6 641,9 mil. USD 6 367,2 mil. USD 4 852,4 mil. USD -17 285,2 mil. USD 8 972,6 mil. USD 8 972,1 mil. USD 10 870,6 mil. USD -41,8 mil. USD -1 716,2 mil. USD 2 562,0

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

37,0

Zahraniční zadluženost

mld. USD

80,4

Pramen: ČNB

Strana 3 1.Q

duben 2 661,5 0,9 2 421,7 5,2 1 367,0 6,5 1 054,7 3,7 1 808,6 1,4 835,9 3,5 972,7 -0,3

květen

červen

2 678,6 2 633,5 1,5 -0,2 2 472,6 7,5 1 370,6 6,8 1 102,0 8,3 1 808,4 1,4 843,4 4,4 965,0 -1,1

1 092,3 1 922,8 821,1 -1 830,3 -291,3 632,6 1 447,6 -49,1 -141,0 -544,5 35,0

35,7

36,9 73,3


2009 2.Q

červenec

srpen

2 635,6 2 634,6 -0,1 -0,2

-1 479,0 2 588,2 678,2 -4 607,4 1 509,3 -92,8 812,8 3788,5 338,2 -2 320,0 37,0

38,6

38,4 80,1

38,9

39,4

září

3.Q

říjen

listopad prosinec

2009

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

Strana 4

Nezaměstnanost podle krajů

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

k 30.6.2008 počet počet míra uchazečů volných nezaměsto zaměst- pracovních nanosti nání míst v % 15 866 29 803 2,0 25 265 19 549 3,6 12 951 7 280 3,5 12 493 14 432 3,7 11 217 3 448 6,3 41 772 6 157 9,3 13 554 4 691 5,6 11 715 6 852 3,8 12 663 10 152 4,5 13 368 4 984 4,6 36 409 16 415 5,7 19 288 5 264 5,6 16 791 7 426 5,0 54 528 15 428 8,0

k 30.6.2009 31.7.2009 31.8.2009 počet počet míra míra míra uchazečů volných nezaměst- nezaměst- nezaměsto zaměst- pracovních nanosti nanosti nanosti nání míst v% v% v% 3,4 23 984 13 932 3,0 3,2 6,2 40 000 4 831 5,7 6,0 6,7 22 589 2 091 6,4 6,6 7,7 22 947 2 856 6,9 7,4 10,3 17 653 1 121 10,2 10,3 12,9 54 239 2 154 12,4 12,7 10,6 23 899 1 422 10,4 10,6 7,4 20 358 1 638 6,8 7,3 8,4 21 963 2 238 7,8 8,3 9,3 23 698 1 025 8,6 9,1 9,4 54 382 4 223 8,7 9,1 11 33 891 1 090 10,2 10,8 10 28 722 1 880 9,2 9,8 11,8 75 230 2 901 11,5 11,8

Celkem ČR

297 880

463 555

Kraj

Pramen: MPSV

151 881

5,0


43 402

8,0

8,4

8,5

II. PRŮMYSL

Strana 5

(b.c. = běžné ceny - průměr roku 2005 = 100; meziroční změna v %, stejné období min.roku = 100)

Průmysl Index průmyslové produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) index Průměrný evidenční počet zaměstnanců index Průměrná měsíční nominální mzda index

Měrná jedn. % mld. Kč % mld. Kč % tis. osob % Kč %

Index produktivity práce*/

%

Nové zakázky celkem (z b.c.)

%

Nové zakázky ze zahraničí (z b.c.)

%

2009 leden

únor

březen

1. - 3.

duben

květen

červen

1. - 6.

čevenec

-22,0 198,1 -21,0 88,5 -29,9 963,8 -5,7 22 738 0,8 -16,2 -27,4 -29,0

-23,0 207,1 -18,3 97,2 -23,9 946,5 -7,4 21 564 0,3 -11,8 -26,6 -27,5

-12,2 233,9 -8,8 113,0 -10,3 926,7 -9,5 23 299 2,2 0,7 -18,4 -17,9

-19,0 639,1 -16,0 298,7 -21,4 945,7 -7,5 22 530 1,1 -9,2 -24,2 -25,0

-21,2 212,9 -19,9 101,1 -24,1 909,1 -10,8 23 555 2,1 -10,3 -26,1 -26,8

-21,3 203,3 -20,2 96,0 -24,2 896,3 -12,2 23 905 1,2 -9,2 -27,4 -27,1

-11,8 230,9 -10,7 113,8 -11,9 889,2 -12,9 23 592 2,3 2,5 -12,8 -8,7

-18,6 1286,1 -16,5 609,6 -20,7 921,9 -9,7 23 092 1,4 -7,5 -23,1 -22,8

-18,2 200,0 -17,0 92,4 -20,4 881,7 -12,9 24 300 2,4 -4,7 -21,2 -22,0

Pramen: ČSÚ Poznámka: nové zakázky celkem a ze zahraničí jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30) */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

srpen

září

1. - 9.

říjen

listopad

prosinec

1. - 12.

II. PRŮMYSL

Strana 6

- organizace s 50 a více zaměstnanci (2. čtvrtletí 2009)

B D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

CZ-NACE

Počet jedn.

Těžba a dobývání Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnož. nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

52 105 4 369 431 66 1 140 84 37 138 92 86 3 121 34 357 227 137 676 146 265 580 279 52 140 123 154

Průmysl celkem

4 526

Index prům. produkce -5,2 -8,0 -19,5 3,4 -8,2 . -16,9 -21,8 -16,9 -11,8 -17,9 -16,3 . -16,2 -11,2 -15,8 -22,0 -38,6 -28,1 -23,3 -25,6 -26,7 -16,3 1,8 -19,3 -24,4 -7,4 -18,1

*/ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu Pramen: ČSÚ

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mil. Kč b. c. meziroč. Podíl b.c. 2009 změna prům=100 -15,7 2,8 17 867 -2,4 7,5 48 661 -18,0 89,7 580 514 -3,1 6,5 42 162 2,2 2,6 16 545 . . . -19,1 1,2 7 915 -19,3 0,2 1 415 -4,3 0,1 811 -8,7 1,4 9 001 -19,6 1,6 10 492 0,0 0,9 5 665 . . . -26,9 3,8 24 495 0,5 1,0 6 653 -12,8 6,2 40 116 -17,3 4,2 27 234 -48,3 4,7 30 572 -16,0 5,7 37 165 -11,8 8,1 52 453 -23,1 4,4 28 500 -20,9 7,5 48 256 -12,2 22,0 142 214 18,9 1,5 9 489 -10,5 0,7 4 426 -4,9 1,0 6 545 2,3 1,6 10 593

Tržby z přímého vývozu v mil. Kč b. c. meziroč. Podíl*/ Podíl**/ 2009 změna prům=100 -24,1 0,7 24,1 4 304 22,4 0,4 5,2 2 550 -20,3 47,0 52,4 304 092 -4,3 1,2 18,2 7 664 -6,0 0,5 18,4 3 044 . . . -24,3 0,8 65,6 5 192 -22,4 0,1 62,5 885 -1,2 0,1 57,4 466 2,1 0,7 53,9 4 848 -11,0 0,9 58,1 6 096 4,9 0,2 25,8 1 459 . . . -22,3 2,0 53,6 13 129 6,2 0,8 74,7 4 966 -14,6 3,0 48,4 19 408 -21,9 1,5 35,8 9 748 -43,3 2,2 46,1 14 086 -19,4 3,4 58,7 21 819 -12,6 4,6 56,3 29 516 -27,6 2,9 66,5 18 960 -19,7 5,2 69,1 33 356 -23,9 14,0 63,9 90 833 17,3 0,9 61,1 5 795 -5,2 0,4 57,4 2 541 -2,0 0,8 77,8 5 092 -7,2 0,3 15,3 1 624

Průměrný evidenční Prům.měs.tržby na 1 zam. počet zaměstnanců ve s.c. osob meziroč. Podíl v Kč meziroč. Úroveň 2009 změna prům=100 2009 změna prům=100 35 775 -6,7 4,0 499 435 -9,6 69,3 26 654 1,5 3,0 1 825 641 -3,8 253,4 835 778 -12,5 93,0 694 579 -6,3 96,4 70 437 -2,8 7,8 598 583 -0,3 83,1 13 750 2,8 1,5 1 203 306 -0,6 167,0 . . . . . . 21 045 -25,4 2,3 376 121 8,5 52,2 11 080 -25,5 1,2 127 730 8,3 17,7 4 068 -23,7 0,5 199 445 25,4 27,7 16 623 -9,7 1,9 541 455 1,1 75,2 15 594 -9,1 1,7 672 824 -11,5 93,4 10 674 -0,3 1,2 530 717 0,2 73,7 . . . . . . 24 550 0,5 2,7 997 753 -27,3 138,5 9 080 -3,5 1,0 732 658 4,2 101,7 58 837 -15,4 6,6 681 812 3,2 94,6 44 072 -22,2 4,9 617 934 6,4 85,8 44 928 -16,9 5,0 680 468 -37,8 94,5 89 498 -5,2 10,0 415 264 -11,4 57,6 38 532 -16,5 4,3 1 361 276 5,6 189,0 60 862 -17,5 6,8 468 268 -6,7 65,0 96 776 -14,3 10,8 498 635 -7,8 69,2 125 684 -16,5 14,0 1 131 519 5,2 157,1 14 822 -1,5 1,7 640 193 20,7 88,9 14 488 -11,9 1,6 305 489 1,6 42,4 20 921 -5,6 2,3 312 850 0,7 43,4 25 823 1,4 2,9 410 210 1,0 56,9

Průměrná měsíční mzda v Kč meziroč. Úroveň 2009 změna prům=100 -8,8 114,2 27 047 36 957 4,6 156,0 23 117 2,0 97,6 2,8 83,0 19 649 31 167 -0,7 131,6 . . . 17 157 8,0 72,4 13 127 4,2 55,4 14 500 4,2 61,2 19 059 0,5 80,5 23 173 3,3 97,8 26 324 15,2 111,1 . . . 25 072 -3,0 105,9 28 401 -0,7 119,9 22 376 3,3 94,5 24 625 4,8 104,0 23 334 -3,9 98,5 21 816 0,3 92,1 23 582 6,3 99,6 21 722 4,8 91,7 23 135 0,1 97,7 26 504 -1,7 111,9 29 072 18,2 122,7 18 119 7,5 76,5 17 831 -0,9 75,3 26 654 6,0 112,5

647 042

310 947

898 208

23 684

-17,0

100,0

-20,1

48,1

48,1

-11,9

100,0

720 370

-5,7

100,0

1,8

100,0

III. STAVEBNICTVÍ

Strana 7

1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKTIVITA Stavebnictví (u indexů stejné období min. roku = 100) Index stavební produkce (s.c.)

Měrná jedn. %

leden 88,7

únor 85,7

2009 březen duben květen červen červenec srpen 91,0

102,1

97,9

100,1

100,8

95,6

Průměrný evidenční počet pracovníků (index)

%

100,1

99,8

100,5

100,3

101,1

100,4

Průměrná měsíční nominální mzda **/ index

Kč %

24152 103,7

22899 102,4

26041 88,7

30909 26 276 26 757 123,7 98,6 103,5

29 189 103,4

Pramen: ČSÚ */ přepočet indexem spotřebitelských cen

**/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci

září

říjen listopad prosinec

2009

III. STAVEBNICTVÍ 2. BYTOVÁ VÝSTAVBA

Strana 8

stejné období min.roku = 100

Počet bytů: zahájených

dokončených

Pramen: ČSÚ

2009 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí

Měrná jedn.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

počet %

32 377 98,4

28 983 89,5

33 606 116

36 496 108,6

39 037 107

40 381 103,4

43 747 108,3

43 796 100,1

43 531 99,4

8 721 91,1

9 736 78,8

počet %

25 207 106,2

24 759 98,2

27 292 110,2

27 127 99,4

32 268 119

32 863 101,8

30 190 91,9

41 649 138

38 383 92,2

9 314 102,7

7 770 105,6


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Strana 9

1. Teritoriální struktura

Ukazatel

OBRAT 2. čtvrtletí 2009 mil.Kč podíl v %

Meziroční změna v%

VÝVOZ 2. čtvrtletí 2009 mil.Kč podíl v %


DOVOZ Meziroční 2. čtvrtletí 2009 změna mil.Kč podíl v % v%

SALDO OBCHODNÍ BILANCE 2. čtvrtletí 2008 2. čtvrtletí 2009 mil.Kč mil.Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

1 010 531

100,0

-20,9

527 145

100,0

-19,4

483 386

100,0

-22,5

30 209

43 759

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *)

853 822 777 490 22 115 54 679 54 049 5 740 46 505 48 367

84,5 76,9 2,2 5,4 5,3 0,6 4,6 4,8

-20,6 -21,3 -1,8 -15,3 -2,6 -28,9 -43,1 -9,2

478 060 446 989 12 093 19 273 22 773 4 412 17 537 4 130

90,7 84,8 2,3 3,7 4,3 0,8 3,3 0,8

-19,4 -20,0 -2,1 -14,0 5,2 -27,6 -33,7 11,4

375 762 330 501 10 022 35 406 31 276 1 328 28 968 44 237

77,7 68,4 2,1 7,3 6,5 0,3 6,0 9,2

-22,0 -23,1 -1,3 -16,0 -7,6 -33,1 -47,7 -10,7

111 000 128 696 2 200 -19 742 -12 215 4 107 -28 909 -45 852

102 298 116 488 2 071 -16 133 -8 503 3 084 -11 431 -40 107

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

838 210

82,9

-20,2

463 472

87,9

-19,0

374 738

77,5

-21,5

94 892

88 734

Pramen: ČSÚ


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Strana 10

1.1 Teritoriální struktura vývozu 1. čtvrtletí podíl v%

meziroční změna v %

522 508

100,0

-19,0


479 220 446 495 12 280 20 666 18 683 4 079 17 167 3 157

91,7 85,5 2,4 4,0 3,6 0,8 3,3 0,6


465 133

Ukazatel

mil.Kč


2. čtvrtletí podíl v%


527 145

100,0

-19,4

1 049 653

-19,0 -19,7 0,0 -11,9 -8,5 -35,5 -25,1 -21,1

478 060 446 989 12 093 19 273 22 773 4 412 17 537 4 130

90,7 84,8 2,3 3,7 4,3 0,8 3,3 0,8

-19,4 -20,0 -2,1 -14,0 5,2 -27,6 -33,7 11,4

957 280 893 484 24 373 39 939 41 456 8 491 34 704 7 287

89,0

-18,2

463 472

87,9

-19,0

928 605





mil.Kč

mil.Kč



mil.Kč



Kumulace 1. pololetí 2009

1.2 Teritoriální struktura dovozu

mil.Kč


mil.Kč



Kumulace 1. pololetí 2009

mil.Kč


489 137

100,0

-20,0

483 386

100,0

-22,5

972 523


362 919 313 423 12 424 37 253 34 831 1 755 35 989 51 987

74,2 64,1 2,5 7,6 7,1 0,4 7,4 10,6

-22,2 -25,0 59,1 -9,1 -10,3 -47,3 -31,0 4,5

375 762 330 501 10 022 35 406 31 276 1 328 28 968 44 237

77,7 68,4 2,1 7,3 6,5 0,3 6,0 9,2

-22,0 -23,1 -1,3 -16,0 -7,6 -33,1 -47,7 -10,7

738 681 643 924 22 446 72 659 66 107 3 083 64 957 96 224


361 029

73,8

-22,5

374 738

77,5

-21,5

735 767

*) ČLR, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Pramen: ČSÚ

mil.Kč


Ukazatel


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Strana 11

2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 2. čtvrtletí 2009 mil.Kč podíl v %


Dovoz 2. čtvrtletí 2009 mil.Kč podíl v %


Saldo obchodní bilance 2. čtvrtletí 2008 2. čtvrtletí 2009 mil. Kč mil. Kč

527 145

100,0

-19,4

483 386

100,0

-22,5

30 209

43 759

18 651 4 525 14 371 15 896 608 33 792 93 439 284 625 60 698 540

3,5 0,9 2,7 3,0 0,1 6,4 17,7 54,0 11,5 0,1

-2,4 0,0 -23,5 -24,2 27,5 -15,3 -29,0 -19,0 -9,6 52,5

26 376 3 499 10 304 40 430 1 477 56 682 88 116 198 980 56 903 618

5,5 0,7 2,1 8,4 0,3 11,7 18,2 41,2 11,8 0,1

-0,2 9,2 -41,0 -35,7 35,4 -14,2 -31,7 -22,6 -5,5 12,2

-7 307 1 324 1 330 -41 893 -614 -26 180 2 646 94 110 6 992 -197

-7 725 1 026 4 067 -24 534 -869 -22 890 5 323 85 645 3 795 -78

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Strana 12

2.1. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné






171 084

100,0

-14,4

131 360

100,0

-23,9

27 299

39 724

4 234 475 4 602 6 537 47 6 795 29 374 97 097 21 699 224

2,5 0,3 2,7 3,8 0,0 4,0 17,2 56,8 12,7 0,1

25,4 9,4 -37,2 3,2 -48,9 -22,3 -30,0 -10,6 -5,3 133,3

6 262 480 2 026 4 576 368 17 726 29 566 57 430 12 901 25

4,8 0,4 1,5 3,5 0,3 13,5 22,5 43,7 9,8 0,0

0,1 23,4 -11,3 -20,2 -18,0 -15,1 -28,0 -28,0 -17,8 -52,8

-2 881 45 5 042 603 -357 -12 144 860 28 863 7 226 43

-2 028 -5 2 576 1 961 -321 -10 931 -192 39 667 8 798 199



2.2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné




46 340

100,0

-23,1

26 868

100,0

-24,2

24 851

19 472

5 057 883 1 250 3 280 333 5 048 9 312 15 223 5 827 127

10,9 1,9 2,7 7,1 0,7 10,9 20,1 32,9 12,6 0,3

-10,1 2,6 -29,2 -42,8 68,2 -14,3 -31,7 -25,3 -3,8 -3,1

2 033 353 1 328 3 624 337 2 338 7 343 7 255 2 192 65

7,6 1,3 4,9 13,5 1,3 8,7 27,3 27,0 8,2 0,2

-7,5 -6,9 -27,4 -43,5 361,6 -27,8 -39,1 5,3 -1,0 -56,4

3 427 482 -64 -680 125 2 655 1 582 13 502 3 841 -18

3 024 530 -78 -344 -4 2 710 1 969 7 968 3 635 62

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy

Země

mil. Kč

Německo Slovensko Polsko Francie Čína Itálie Rakousko Nizozemsko Rusko Velká Británie Belgie Maďarsko Španělsko USA Japonsko

302 444 73 208 60 286 50 957 47 108 45 693 42 255 36 284 35 103 34 377 24 138 24 385 22 533 19 867 17 616

Pramen: ČSÚ

Obrat 2. čtvrtletí 2009 meziroční změny v mil. Kč v% -70 001 -22 535 -20 414 -13 527 -4 824 -15 477 -13 279 -4 725 -21 727 -11 815 -6 086 -11 033 -4 754 -3 310 -5 739

-18,8 -23,5 -25,3 -21,0 -9,3 -25,3 -23,9 -11,5 -38,2 -25,6 -20,1 -31,2 -17,4 -14,3 -24,6

Strana 13

podíl v %

mil. Kč

29,9 7,2 6,0 5,0 4,7 4,5 4,2 3,6 3,5 3,4 2,4 2,4 2,2 2,0 1,7

171 084 46 340 29 997 30 492 3 929 23 948 24 748 19 953 11 487 24 338 13 710 13 459 12 465 8 202 1 677

Vývoz 2. čtvrtletí 2009 meziroční změny v mil. Kč v% -28 788 -13 957 -13 842 -7 158 551 -8 248 -6 652 -2 379 -5 044 -6 173 -3 829 -4 984 -3 220 -2 448 -981

-14,4 -23,1 -31,6 -19,0 16,3 -25,6 -21,2 -10,7 -30,5 -20,2 -21,8 -27,0 -20,5 -23,0 -36,9

podíl v %

mil. Kč

32,5 8,8 5,7 5,8 0,7 4,5 4,7 3,8 2,2 4,6 2,6 2,6 2,4 1,6 0,3

131 360 26 868 30 289 20 465 43 179 21 745 17 507 16 331 23 616 10 039 10 428 10 926 10 068 11 665 15 939

Dovoz 2. čtvrtletí 2009 meziroční změny v mil. Kč v%


-41 213 -8 578 -6 572 -6 369 -5 375 -7 229 -6 627 -2 346 -16 683 -5 642 -2 257 -6 049 -1 534 -862 -4 758

-23,9 -24,2 -17,8 -23,7 -11,1 -24,9 -27,5 -12,6 -41,4 -36,0 -17,8 -35,6 -13,2 -6,9 -23,0

Saldo obchodní bilance 2. čtvrt. 2008 2. čtvrt. 2009 meziroční změna podíl v % 27,2 5,6 6,3 4,2 8,9 4,5 3,6 3,4 4,9 2,1 2,2 2,3 2,1 2,4 3,3

v mil. Kč 27 299 24 851 6 978 10 816 -45 176 3 222 7 266 3 655 -23 768 14 830 4 854 1 468 4 083 -1 877 -18 039

39 724 19 472 -292 10 027 -39 250 2 203 7 241 3 622 -12 129 14 299 3 282 2 533 2 397 -3 463 -14 262

12 425 -5 379 -7 270 -789 5 926 -1 019 -25 -33 11 639 -531 -1 572 1 065 -1 686 -1 586 3 777

V. VNITŘNÍ OBCHOD

Strana 14 2008 1.-12.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot); a opravy motorových vozidelprodej (CZ-NACE 45+47)

a) b)

103,4 102,8

91,6 96,5

87,2 92,0

94,1 99,3

91,0 96,0

93,8 98,6

87,7 92,5

90,1 95,1

90,8 95,7

90,1 95,1

z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3)

a) b)

102,4 102,4

79,1 90,0

78,3 87,9

86,7 97,2

81,6 91,9

85,6 95,2

77,8 87,3

81,2 90,2

81,5 91,4

81,5 89,9

a) b)

96,3 99,1

78,9 85,1

79,3 86,0

88,8 96,3

82,7 89,5

87,6 94,6

79,1 85,2

83,2 88,4

83,1 89,5

80,0 84,6

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) b)

106,6 104,5

96,5 101,0

90,6 94,7

96,4 100,6

94,6 98,8

96,7 100,6

91,4 95,8

93,3 98,3

94,2 98,5

94,3 99,9

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3)

a) b)

121,7 113,1

79,4 103,2

75,4 93,5

80,9 99,9

78,6 98,9

79,9 96,9

74,4 93,1

76,3 95,5

77,6 96,9

84,8 105,0

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

a) b)

104,0 103,1

99,9 100,6

93,6 94,9

99,5 100,8

97,7 98,8

100,2 101,3

95,1 96,3

97,1 98,8

97,6 98,8

96,5 98,9

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2)

a) b)

105,5 101,3

100,9 101,2

94,7 95,8

97,2 98,2

97,6 98,4

103,1 104,7

97,0 98,9

98,7 101,2

98,6 100,0

98,9 102,9

v tom: maloobchod s přeahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11)

a) b)

106,0 101,9

101,3 102,0

95,1 96,6

97,3 98,6

97,8 99,0

103,6 105,7

97,5 99,9

99,2 102,1

99,0 100,8

99,5 103,9

a) b)

100,3 96,1

96,8 93,2

90,4 87,2

97,1 93,4

94,8 91,3

97,8 94,4

92,1 89,3

93,4 91,6

94,6 91,5

92,4 91,7

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9)

a) b)

102,9 104,3

99,0 100,2

92,6 94,3

101,4 102,7

97,7 99,1

97,9 99,0

93,6 94,4

95,9 97,2

96,7 97,9

94,4 96,0

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91)

a) b)

119,6 122,8

95,3 98,0

98,9 101,9

101,5 104,2

98,7 101,5

87,5 90,2

91,4 93,9

96,2 98,8

95,1 97,8

92,9 95,6

Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55+56)

a) b)

97,5 92,6

91,3 88,8

87,3 85,6

90,0 87,8

89,6 87,4

93,3 91,7

91,8 90,0

87,3 85,7

90,3 88,4

91,7 90,4

v tom: Ubytování (CZ-NACE 55)

a) b)

95,7 95,3

90,6 90,2

85,0 86,0

80,8 80,6

85,2 85,3

85,6 86,5

84,2 84,2

79,3 79,6

83,9 84,2

88,1 88,9

a) b)

98,4 91,3

91,6 88,1

88,2 85,4

94,2 91,5

91,4 88,4

97,0 94,5

95,9 93,3

91,3 89,1

93,2 90,5

93,4 91,2

a) b)

102,8 101,8

91,6 95,8

87,2 91,5

93,7 98,3

90,9 95,2

93,7 98,0

88,1 92,3

89,8 94,2

90,7 95,0

90,2 94,7

z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45)

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2)

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56) Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství (CZ-NACE 45+47+55+56) Průměrný počet pracovníků v tisících*/ Průměrný počet zaměstnanců v tisících*/ Průměrná měsíční mzda v Kč*/ - nominální (meziroční změna v %) - reálná (meziroční změna v %)

700,6 534,1 21049 10,0 3,4

. . . . .

Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) Poznámky: souhrnný vývoj tržeb (NACE 45+47+55+56) není publikován ČSÚ, je vypočten vážením dílčích údajů a = meziroční index tržeb včetně DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb včetně DPH ve stálých cenách */ odvětví celkem

. . . . .

. . . . .

1.-3.

2009 1.-6.

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

7.

. . . . .

8.

9.

1.-9

10.

11.

12.

2009

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO 2

Recommend Documents