Odbor národohospodářských analýz
Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2001
Duben 2002
OBSAH
Seznam zkratek
3
Úvod
5
Shrnutí tendencí ekonomického vývoje za rok 2001
7
I.
Hlavní tendence makroekonomického vývoje I.1. Výkonnost ekonomiky I.2. Zaměstnanost a mzdy I.3. Cenová a fiskální politika I.3.1. Cenová politika I.3.2. Fiskální politika I.4. Měnová politika I.4.1. Měnová politika I.4.2. Přímé zahraniční investice I.5. Kapitálový trh I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry
II. Průmysl II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2. Pozice průmyslových podniků v zahraničním obchodu ČR II.3. Investice v průmyslu II.4. Finanční situace průmyslových podniků
19 19 24 33 33 38 44 44 54 57 62 69 69 80 84 87
III. Stavebnictví III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita III.2. Bytová výstavba III.3. Finanční situace ve stavebnictví
95 95 100 101
IV. Zahraniční obchod IV.1. Hlavní tendence ve vývoji zahraničního obchodu IV.2. Změny v teritoriální struktuře IV.3. Změny v komoditní struktuře
105 105 108 111
V.
117 117 119
Vnitřní obchod a konečná spotřeba V.1. Odvětví obchodu V.2. Konečná spotřeba
Tabulková a grafická příloha
123
1
Poznámka: V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 10. dubnu 2002, část o veřejném dluhu dle podkaldů Ministerstva financí.
SEZNAM ZKRATEK
1. IF Živnobanka a. s. A + PL b. c. BCPP BUX CAC 40 CPI CZK ČEZ ČKA ČNB ČP ČR ČSOB ČSÚ DAX DEM DPFO DPH ECB EMU EU EUR EUROSTAT Fed FNM FTSE GŘC HDP HICP HI–TECH IPB IPP JE JETE KB KoB M1 M2 MF MMF
1. investiční fond Živnobanka akciová společnost akcie + podílové listy běžné ceny Burza cenných papírů Praha index akciového trhu MaBarska index akciového trhu Francie index spotřebitelských cen česká koruna České energetické závody Česká konsolidační agentura Česká národní banka Česká pojišGovna Česká republika Československá obchodní banka Český statistický úřad index akciového trhu SRN německá marka daň z příjmů fyzických osob daň z přidané hodnoty Evropská centrální banka Evropská měnová unie Evropská unie (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Rakousko, Portugalsko, Finsko, Švédsko, Velká Británie) Euro Statistický úřad Evropské unie Úřad federálních rezerv Spojených států amerických Fond národního majetku index akciového trhu Velké Británie Generální ředitelství cel hrubý domácí produkt harmonizované indexy spotřebitelských cen technicky vysoce náročné výrobky Investiční a poštovní banka index průmyslové produkce Jaderná elektrárna Jaderná elektrárna Temelín Komerční banka Konsolidační banka oběživo + netermínované korunové vklady celková peněžní zásoba Ministerstvo financí Mezinárodní měnový fond 3
MPO MPSV Nasdaq Composite OECD OKEČ OPEC p.a. p.b. P. I. F. PK 30 PPF PX 50 PX–GLOB RM–S s. c. s. p. ú. s. r. o. SCP SEDVO SFA SITC SNS SNÚ SPAD SRN SSŽ UMTS USA USD v. o. s. WIG
4
Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí index mimoburzovního akciového trhu USA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odvětvová klasifikace ekonomických činností Organizace zemí vyvážejících ropu per annum (meziroční úroková sazba) procentní bod 1. Privatizační investiční fond index RM–Systému (s bází maximálně 30 emisí) První privatizační fond, investiční společnost a.s. hlavní index Burzy cenných papírů Praha (s bází maximálně 50 emisí) celkový index Burzy cenných papírů Praha RM–Systém stálé ceny státní peněžní ústav společnost s ručením omezeným Středisko cenných papírů Středoevropská dohoda volného obchodu státní finanční aktiva Standard International Trade Classification (nomenklatura zboží používaná v OSN) Společenství nezávislých států sektor národních účtů Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů Spolková republika Německo Stavby silnic a železnic mobilní sítě třetí generace Spojené státy Americké americký dolar veřejná obchodní společnost index akciového trhu Polska
ÚVOD
V roce 2001 rostla ekonomika nejrychleji za posledních pět let. Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 3,6 % a jeho objem ve stálých cenách poprvé přesáhl úroveň roku 1990 (při výrazných změnách v jeho kvalitě). Protože se české hospodářství, na rozdíl od většiny vyspělých ekonomik, nacházelo v růstové fázi ekonomického cyklu, byl jeho růst rychlejší než ve většině ostatních zemí. Tento vývoj se příznivě odrazil ve vzájemné relaci s vyspělými ekonomikami, ve které došlo k zúžení výkonností mezery. V současné době tak dosahuje hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v České republice (v paritě kupní síly) cca 62 % průměrné úrovně v zemích Evropské unie (lepšího výsledku však bylo dosaženo v roce 1996, kdy tento podíl činil 64 %). Pokračování růstové tendence české ekonomiky (při mírně se zpomalující dynamice v průběhu roku) bylo dosaženo v podmínkách ochlazení světové ekonomiky, které bylo prohloubeno teroristickým útokem na USA z 11. září. Dvanáct zemí eurozóny zaznamenalo v minulém roce meziroční růst HDP pouze o 1,5 % a americká ekonomika rostla ještě nepatrně pomaleji. Současně však výsledky některých vyspělých zemí ze závěru roku přinesly určité signály brzkého zlepšení (ke zvýšení ekonomiky zemí OECD v posledním čtvrtletí roku proti předchozímu čtvrtletí o 0,1 % přispěly zejména Spojené státy růstem o 0,3 %). Z hospodářské recese se však dosud nevzpamatovalo Německo, což komplikuje vyhlídky exportérů na tento, z hlediska tuzemské ekonomiky, nejvýznamnější trh (v Německu poklesl HDP ve 4. čtvrtletí ve srovnání se 3. čtvrtletím o 0,3 %). Vliv ochlazení vnější hospodářské konjunktury se v české ekonomice výrazně neprojevil. Na klesající zahraniční poptávku reagovala vláda fiskální politikou vedoucí k podpoře domácí poptávky (státní rozpočet, také vlivem dalších faktorů, skončil deficitem na úrovni 3,2 % HDP). Při současně nízké úrovni reálných úrokových sazeb vytvářel mix hospodářských politik významný impuls pro podporu hospodářského růstu. Na druhé straně se s přísnějšími měnovými podmínkami musely vyrovnávat exportně orientované firmy, protože koruna postupně posilovala (zejména vlivem přílivu zahraničního kapitálu a realizací významných privatizačních projektů). Ke zpomalení tohoto trendu se vláda a centrální banka dohodly na přesném mechanismu nakládání s devizovými privatizačními příjmy, který spočívá v jejich konzervování na devizovém účtu ČNB. Po oživení domácí poptávky v roce 2000, se její růst vlivem příznivého vnitřního ekonomického prostředí loni dále zrychlil. K akceleraci růstu přispěla zejména pokračující investiční aktivita, spojená s masivním přílivem přímých zahraničních investic a zlepšením situace nefinančního sektoru (tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla meziročně o 7,0 % a z jejího celkového objemu směřovaly téměř tři čtvrtiny do nefinančního sektoru). Také váhově nejvýznamnější položka, spotřeba domácností, zrychlila růst (na 3,7 %). Tento vývoj byl umožněn růstem disponibilních důchodů a vyšším využíváním spotřebitelských úvěrů v prostředí příznivého očekávání budoucího vývoje. V zahraničním obchodě pokračoval růst vývozu i dovozu zboží, ve srovnání s předchozím rokem (i v průběhu roku) však došlo k jeho zpomalení (vlivem nižší dynamiky světového zahraničního obchodu a vysoké srovnatelné základny). V důsledku rychlejšího růstu vývozu než dovozu v běžných cenách, který byl ovlivněn meziročním poklesem dovozních cen (v tom zejména poklesem cen paliv a strojů a dopravních prostředků), došlo ke snížení záporného salda obchodní bilance. Na rozdíl od vývoje v běžných cenách, růst vývozu ve stálých cenách zaostával za růstem dovozu a protože stejná tendence se prosazovala i v obchodě se službami, celkově zahraniční obchod ekonomický růst zpomaloval. Mírné snížení deficitu obchodní bilance (meziročně o 2 mld. Kč), který jinak citelně zatěžuje běžný účet platební bilance, přispělo ke zlepšení platebních vztahů k zahraničí. Podíl běžného účtu na hru5
bém domácím produktu se vrátil pod bezpečnou mez 5 % a vzhledem k aktivu finančního účtu nebyly problémy s jeho financováním. Příliv přímých zahraničích investic dosáhl cca 4,9 mld. USD, tj. objemu, který sám o sobě postačoval k pokrytí deficitu běžného účtu. Na nabídkové straně ekonomiky se dynamicky rozvíjel průmysl, když jeho růst měřený indexem průmyslové produkce dosáhl 6,8 %. V průběhu roku byl vývoj nevyrovnaný, tendence klesající dynamiky, která se s určitými výkyvy postupně prosazovala, byla ve 4. čtvrtletí zastavena. V užití průmyslové produkce se oslabení vnější poptávky a sílící koruna projevily zpomalením exportu, ale tento vliv byl do určité míry kompenzován silnou investiční aktivitou a vysokou domácí spotřebitelskou poptávkou. Produktivita práce z tržeb rostla rychleji než reálná mzda, a to při mírném růstu zaměstnanosti. Pokračoval růst podílu podniků pod zahraniční kontrolou, který na celkových tržbách dosáhl téměř 42 % a na celkové zaměstnanosti 27,5 %. Stavební výroba vzrostla meziročně o 9,6 %. K růstu přispěla zejména realizace projektů zahraničních investorů v průmyslových zónách, státních investičních zakázek v dopravní infrastruktuře a výstavba nových obchodních i administrativních objektů. Vysokou růstovou dynamiku zaznamenala produktivita práce ze stavebních prací, která výrazně předstihla růst mezd. Vývoj spotřebitelských cen se od počátku roku postupně zrychloval, až na 5,9 % v červenci (měřeno meziročním přírůstkem), zejména vlivem faktorů nákladového charakteru, především zvýšením cen potravin a bydlení. V dalším období došlo ke změně trendu, spočívající ve zpomalení cenového růstu a v posledních měsících roku prakticky ke stabilizaci cenové hladiny, protože poptávkově inflační tlaky nenastaly a působení nákladových faktorů bylo značně omezeno (určité narůstání mzdově nákladových tlaků eliminoval příznivý vývoj dovozních cen). Průměrná roční míra inflace dosáhla 4,7 % (deregulace přispěly k tomuto růstu 2,0 procentními body). Rovněž vývoj na trhu práce prošel dvěma odlišnými fázemi. Na počátku roku míra nezaměstnanosti klesala (až na 8,1 % v květnu a červnu.) Od července naopak postupně narůstala (zejména vlivem náročnějších podmínek ekonomického prostředí a sezónnosti), v prosinci dosáhla 8,9 % a mírně překročila úroveň předchozího roku. V průměru za 12 měsíců dosáhla míra nezaměstnanosti 8,5 % a byla o 0,5 bodu nižší než v roce 2000. Zaměstnanost vzrostla celoročně o 0,4 % a stejně jako nezaměstnanost vykázala příznivější vývoj v 1. pololetí roku (růst o 0,6 %). Růst ekonomiky se odrazil také v dynamickém mzdovém vývoji. Průměrná měsíční nominální mzda se zvýšila meziročně o 8,0 %, přičemž rychleji rostla v nepodnikatelské sféřem vlivem zvýšení mzdových tarifů o 6 %, a jejich dalším zvýšením u vybraných povolání ve školství a zdravotnictví. Předstih v absolutní úrovni mezd podnikatelské sféry se tedy částečně snížil. Reálná mzda vzrostla o 3,2 %, ale protože růst národohospodářské produktivity práce (3,0 %) byl pomalejší, mohlo by pokračování tohoto vývoje snížit konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky. V této souvislosti je významná skutečnost, že nosná produkční odvětví ekonomiky, průmysl a stavebnictví, rostla zdravě, na základě rychlejšího růstu produktivity práce než reálných mezd.
6
