Odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za čtvrtletí 2007

Odbor ekonomických analýz

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. – 3. čtvrtletí 2007

Leden 2008

MPO – odbor ekonomických analýz

OBSAH

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1.-3. čtvrtletí 2007

Strana

SEZNAM ZKRATEK ..................................................................................................................4 Ú V O D .........................................................................................................................................6 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1.-3. ČTVRTLETÍ 2007..........8 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE....................................18 I.1. Výkonnost ekonomiky ...................................................................................................................................18 I.2. Trh práce ........................................................................................................................................................21 I.3. Cenová a fiskální politika...............................................................................................................................28 I.3.1. Cenová politika ....................................................................................................................................28 I.3.2. Fiskální politika....................................................................................................................................32 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice................................................................................................36 I.4.1. Měnová politika....................................................................................................................................36 I.4.2. Přímé zahraniční investice ...................................................................................................................44 I.5. Kapitálový trh.................................................................................................................................................48 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry.......................................................................................52

II. PRŮMYSL ............................................................................................................................55 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita..........................................................................................................55 II.2. Investice v průmyslu......................................................................................................................................64 II.3. Finanční situace průmyslových podniků .......................................................................................................66

III. STAVEBNICTVÍ .................................................................................................................70 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita ........................................................................................................70 III.2. Bytová výstavba ...........................................................................................................................................74 III.3. Finanční situace ve stavebnictví ...................................................................................................................76

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD...................................................................................................78 IV.1. Souhrnné výsledky .......................................................................................................................................78 IV.2. Teritoriální struktura.....................................................................................................................................81 IV.3. Komoditní struktura .....................................................................................................................................83

V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ ................................88 V.1. Odvětví obchodu............................................................................................................................................88 V.2. Konečná spotřeba domácností .......................................................................................................................92

Tabulková příloha

2



V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 3.1.2008

3



SEZNAM ZKRATEK A + PL b. c. BCPP BFI BLS BUX CAC 40 ČKA DAX DPFO DPPO ECB EIB EMU Fed FTSE Gfk HICP HI–TECH ILO IPP M1 M2 Nasdaq Composite OECD OKEČ OPEC p.b. PPS PX PXE PX–GLOB RM RM–S SAX S&P 500 s.c. SCP SITC SPAD SPP TPCA VPS VŠPS WIG

akcie + podílové listy běžné ceny Burza cenných papírů Praha Index budoucích obchodů (Business Future Index) Bureau of Labor Statistics USA index akciového trhu Maďarska index akciového trhu Francie Česká konsolidační agentura index akciového trhu SRN daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Evropská centrální banka Evropská investiční banka Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Úřad federálních rezerv Spojených států amerických index akciového trhu Velké Británie Institut pro výzkum trhu Praha harmonizované indexy spotřebitelských cen technicky vysoce náročné výrobky Mezinárodní organizace práce index průmyslové produkce oběživo + jednodenní vklady celková peněžní zásoba index mimoburzovního akciového trhu USA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odvětvová klasifikace ekonomických činností Organizace zemí vyvážejících ropu procentní bod standard kupní síly (Purchasing Power Standard) hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) Energetická burza Praha celkový index Burzy cenných papírů Praha index RM–Systému (dříve PK-30) RM–Systém (mimoburzovní trh) index akciového trhu Slovenska index akciového trhu USA stálé ceny Středisko cenných papírů Standard International Trade Classification Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů státní pokladniční poukázky Toyota Peugeot Citroën Automobile všeobecná pokladní správa výběrové šetření pracovních sil index akciového trhu Polska

4


5




ÚVOD Česká ekonomika roste nepřetržitě od roku 1999, přičemž od 2. čtvrtletí 2005 nekleslo její meziroční růstové tempo pod 6 %. Za 1.-3. čtvrtletí 2007 se výkon ekonomiky zvýšil o 6,3 % s tím, že na straně tvorby zdrojů byl nejsilněji podporován zpracovatelským průmyslem a na straně užití zejména výdaji domácností na konečnou spotřebu. V průběhu roku došlo sice k mírnému zpomalení, ale šestiprocentním růstem dosaženým ve 3. čtvrtletí se tuzemská ekonomika stále řadí mezi nejrychleji rostoucí země Evropy. Vyšší míra hospodářského růstu v České republice než byl průměr v Evropské unii (za 3. čtvrtletí zvýšení o 2,9 %) vedla k dalšímu posílení její mezinárodní ekonomické pozice. V objemu hrubého domácího produktu na 1 obyvatele (v paritě kupní síly), který podává syntetický pohled na ekonomickou úroveň jednotlivých zemí, dosáhla česká ekonomika již 81,5 % průměru EU-27 (podle předběžných propočtů ČSÚ za tři čtvrtletí 2007). Růstová dynamika v zemích Evropské unie byla značně diferencovaná, když tradičně nejrychleji rostly nové země EU. Platí to zejména o Litvě (růst 11,6 %), Lotyšsku (11,1 %) a v rámci středoevropského regionu Slovensku (9,4 %). Eurozóna jako celek vzrostla o 2,7 % a v jejím rámci největší obchodní partner české ekonomiky, Německo, o 2,5 %. Z hlediska vyspělých evropských ekonomik šlo o solidní dynamiku s pozitivním dopadem na odbytové možnosti tuzemského vývozu. Pokud se týká vnitřních podmínek, relativně nízká a stabilní inflace se udržela pouze na počátku roku. Od konce 1. čtvrtletí ceny s menšími výkyvy postupně rostly, meziročně až na 2,8 % v září (v říjnu a listopadu dokonce na 4,0 %, resp. 5,0 %). K jejich akceleraci došlo poté, co se k dopadům administrativních opatření přidal zejména růst cen potravin a energií. Na druhé straně protiinflačně působila silná koruna. K hospodářskému růstu přispěla především domácí poptávka a v jejím rámci nejvíce výdaje domácností na konečnou spotřebu, které se za 1.-3. čtvrtletí meziročně reálně zvýšily o 6,1 %. Spotřeba domácností plní roli hlavního růstového faktoru již druhým rokem, přičemž tento vývoj je zejména podporován zrychlením jejich disponibilních příjmů (reálná mzda se ve sledovaném období 2007 zvýšila o 5,1 %). U výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu se meziroční tempo v posledních dvou letech v zásadě stabilizovalo, což potvrdil i vývoj za 1.-3. čtvrtletí 2007, kdy bylo dosaženo růstu 5,5 %. Realizovaly se především developerské projekty, veřejné investice do dopravní infrastruktury a investice do strojního vybavení a dopravních prostředků. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu (14,6 %) než dovozu (14,3 %), i když tento předstih se meziročně snížil o 0,5 p.b. Kladný vliv čistého vývozu na hrubý domácí produkt byl proto ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku také nižší (vnější sektor přispěl k hospodářskému růstu 0,7 p.b., což bylo o 0,3 p.b. méně než v roce 2006). V obchodě se zbožím pokračoval příznivý vývoj, když kladné saldo obchodní bilance (v běžných cenách) se zvýšilo v meziročním srovnání téměř na dvojnásobek, tj. na 67,2 mld. Kč s tím, že jeho přírůstek měl však v jednotlivých čtvrtletích sestupnou tendenci. Vývoj obchodní bilance pozitivně ovlivnilo o čtvrtinu vyšší aktivum se státy s vyspělou tržní ekonomikou, které dosáhlo 270,4 mld. Kč (v tom přebytek s EU se zvýšil z 256,7 mld. Kč na 311,1 mld. Kč). Z jednotlivých zemí došlo ke zlepšení zejména se Slovenskem (o 19,4 mld. Kč na 64,6 mld. Kč) a Německem (o 9,5 mld. Kč na 74,7 mld. Kč), na druhé straně dlouhodobě zatěžují obchodní bilanci pasiva s Čínou (119,5 mld. Kč), Ruskem (46,8 mld. Kč, se kterým se však podařilo snížit deficit meziročně o 20,8 mld. Kč) a Japonskem (46,2 mld. Kč) .

6



V komoditní struktuře se již tradičně na zlepšení bilance podílel obchod se stroji a dopravními prostředky, který zvýšil svůj přebytek o dalších 26,6 mld. Kč (na 232,9 mld. Kč). Naopak značný pokles aktiva (o 13,4 mld. Kč) zaznamenaly tržní výrobky tříděné. Z deficitních položek se zmírnil nepříznivý dopad obchodu s minerálními palivy (poklesem záporného salda o 15,9 mld. Kč), zatímco u chemikálií a potravin pasivum dále vzrostlo (o 10,4 mld. Kč, resp. 3,2 mld. Kč). Vedle obchodní bilance se zlepšila také bilance služeb, ale protože zároveň došlo ke zhoršení účtu běžných převodů, a zejména bilance výnosů, skončil běžný účet platební bilance deficitem ve výši 2,8 % hrubého domácího produktu (v roce 2006 činil deficit 2,3 %). Při pokračujícím poklesu přílivu zdrojů na finanční účet (2,2 % HDP) byl souhrnný výsledek platební bilance záporný a vyžádal si zapojení devizových rezerv (2,5 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD). Na nabídkové straně ekonomiky plnil úlohu hlavního zdroje růstu nadále průmysl, i když v průběhu roku docházelo k mírnému zpomalování tempa jeho vývoje. Za 1.-3. čtvrtletí se jeho výkonnost zvýšila o 8,9 %, což do značné míry souviselo s produkcí nových výrobních kapacit v automobilovém, elektronickém a počítačovém průmyslu. Vedle těchto odvětví se rychle rozvíjel i gumárenský a plastikářský průmysl (jako významný subdodavatel automobilového průmyslu), energetické strojírenství (v důsledku zvýšené poptávky) a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (v souvislosti s růstem stavebnictví). Rozhodující úlohu v celkových tržbách průmyslu měl zpracovatelský průmysl, jehož podíl dosáhl 92,9 % při meziročním zvýšení o 0,6 p.b. Podíl energetické sekce poklesl na 5,2 % (o 0,4 p.b.) a surovinové sekce na 1,9 % (o 0,2 p.b.). Z hlediska struktury zpracovatelského průmyslu byl jeho rozvoj doprovázen požadovanými změnami ve prospěch technologicky náročnějších odvětví s nižší energetickou spotřebou. Celková zaměstnanost v průmyslu se zvýšila o 2,2 % (o 24,9 tis. zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,5 % (o 26,3 tis. zaměstnanců). Při růstu produktivity práce v průmyslu o 7,1 % vzrostly jednotkové mzdové náklady v nominálním vyjádření o 0,6 %, zatímco reálně byly nižší o 3,1 %. Ve stavebnictví vzrostla produkce meziročně o 7,4 %, přičemž rychlejšího vývoje bylo dosaženo na počátku roku vlivem mírné zimy. Hlavními faktory rozvoje byly rozsáhlé stavební projekty zaměřené především na výstavbu průmyslových a administrativních center a pokračující intenzivní bytová výstavba spojená s vysokými přírůstky dokončených bytů a klesající dynamikou růstu rozestavěnosti. Na druhé straně došlo k útlumu ve výstavbě infrastruktury. Na trhu práce se v souvislosti s ekonomickým růstem zvýšila zaměstnanost (o 1,9 %) a dále klesla míra nezaměstnanosti (na 6,2 % k 30.9). Současně pokračoval růst volných pracovních míst jako důsledek strukturálního nesouladu mezi potřebami zaměstnavatelů a nabízenou pracovní silou, který byl jen částečně zmírněn zvýšeným zaměstnáváním zahraničních pracovníků. Rostoucí napjatost na trhu práce tlačila také na růst mezd, jejichž vývoj v reálném vyjádření (5,1 %) byl rychlejší než růst národohospodářské produktivity práce (4,5 %). Tendence zaostávání produktivity za mzdami se začala projevovat již ve 4. čtvrtletí 2006 a její delší pokračování představuje riziko z hlediska udržení konkurenceschopnosti tuzemských výrobců.

7



SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1.-3. ČTVRTLETÍ 2007

I. Makroekonomický vývoj 

Růst české ekonomiky dosáhl ve 3. čtvrtletí 6,0 %, což je úroveň, pod kterou neklesla růstová dynamika již desáté čtvrtletí v řadě. Za 1.-3. čtvrtletí se výkon ekonomiky meziročně zvýšil o 6,3 %.



Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly ve srovnání se stejným obdobím minulého roku reálně o 6,1 % (v roce 2006 o 5,1 %) zejména v důsledku rychlého růstu mezd (reálná mzda meziročně vzrostla o 5,1 %). Výdaje vlády se zvýšily o 0,4 %, když úsporná opatření se výrazněji projevila teprve ve 3. čtvrtletí (kdy vedla k meziročnímu poklesu výdajů o 0,4 %).



Meziroční růst investičních výdajů o 5,5 % si prakticky udržel úroveň předchozího roku (5,6 %). Byl zabezpečován především developerskými projekty, veřejnými investicemi do dopravní infrastruktury a podnikovými investicemi do strojního vybavení a dopravních prostředků. Zásoby vzrostly nominálně o 101,2 mld. Kč.



V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu (14,6 %) než dovozu (14,3 %), i když tento předstih se meziročně snížil o 0,5 p.b. Příznivější relace vývozu před dovozem bylo dosaženo v běžných cenách s tím, že aktivní saldo zahraničního obchodu se meziročně zvýšilo o 48,7 mld. Kč (na 130,1 mld. Kč).



Hrubá přidaná hodnota (v běžných cenách) dosáhla 2362,1 mld. Kč, přičemž v její odvětvové struktuře oslabil zejména průmysl. Snížení stále vysokého podílu průmyslu na hrubé přidané hodnotě (na 31,9 % z 32,3 % ve stejném období předchozího roku) ovlivnila zejména výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, jejíž pokles nebyl kompenzován ani dále se zvyšujícím podílem zpracovatelského průmyslu (na 27,8 % z 27,1 %). Mírně vzrostl podíl stavebnictví (na 6,2 % z 6,1 %), podíl sektoru služeb na hrubé přidané hodnotě stagnoval (58,7 %).



Počet obyvatel České republiky k 30. září, podle výsledku předběžné statistické bilance, meziročně vzrostl o 70,9 tisíc na 10 349,4 tisíc. Na tomto přírůstku se podílelo zejména kladné saldo zahraniční migrace, ale i další nárůst počtu živě narozených dětí (současně se snížením počtu zemřelých).



S nárůstem celkového počtu obyvatel vzrostl i počet osob starších 15 let. V jejich struktuře meziročně poklesl počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) o 7,7 tisíc na 5 191,1 tisíc osob a naopak vzrostl počet ekonomicky neaktivních osob o 75,9 tisíc na 3 643 tisíc. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, poklesla o 0,5 p.b. na 59,3 %.



Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, v 1.-3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 90,1 tisíc, tj. o 1,9 % na 4 906,9 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 42,1 tisíc na 1 967,4 tisíc a v terciárním sektoru (služby) o 53,9 tisíc na 2 761,9 tisíc osob a naopak poklesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 5,9 tisíc na 177,6 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců o 73,1 tisíc na 4 096,5 tisíc a vzrostl také počet podnikatelů o 19 tisíc na 795,1 tisíc osob.



Podle podnikového výkaznictví počet zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostl o 64,8 tisíc, tj. o 1,6 % na 4 125 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně

8



zvýšil o 49 tisíc, tj. o 1,5 % na 3 314,7 tisíc osob. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v zahraničních firmách. 

Zvyšuje se zaměstnanost cizích státních příslušníků a jejich celkový počet k 30.9. meziročně vzrostl o 44,8 tisíc na 222,8 tisíc osob. Ve struktuře se zvýšil počet zaregistrovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) o 25,6 tisíc na 138,2 tisíc a vzrostl i počet cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání o 3,4 tisíc na 9 tisíc.Také počet pracovních povolení udělených cizincům se meziročně zvýšil o 15,7 tisíc na 75,6 tisíc.



Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, meziročně vzrostl k 30.9. o cca 2 tisíce na 67,5 tisíc osob. Celkový počet podnikatelů, registrovaných jako fyzické a právnické osoby, dosáhl koncem září 2 046,7 tisíc, když vzrostl o 22,3 tisíc.



Míra registrované nezaměstnanosti, jejíž pokles je důsledkem zejména rychlého růstu ekonomiky, k 30.9. dosáhla 6,2 %, když meziročně klesla o 1,6 p.b. Počet uchazečů o zaměstnání k 30.9. dosáhl cca 365 tisíc, když se meziročně snížil o 89,2 tisíc, tj. o 19,6 %. Z celkového počtu bylo 340,4 tisíc dosažitelných uchazečů, tj. těch kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání (meziroční pokles o 87 tisíc). Počet nezaměstnaných žen klesl meziročně o 45,4 tisíc na 203,6 tisíc a jejich podíl na celkovém počtu vzrostl o1 p.b. na 54,8 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 103,1 tisíc uchazečů, tj. 28,2 % všech evidovaných osob.



Míra nezaměstnanosti meziročně poklesla ve všech krajích, avšak regionálně zůstává i nadále nevyrovnaná. Koncem září byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji Ústeckém (11,3 %) a Moravskoslezském (10,2 %) a nejnižší v Praze (2,4 %) Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v okrese Most (16,6 %) a nejnižší na Praze-západ (1,8 %).



Počet volných pracovních míst se rychle zvyšuje a k 30.9. dosáhl 137,4 tisíc při meziročním nárůstu o 39,9 tisíc. Na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 2,7 uchazečů (před rokem 4,7), z toho nejvíce v okrese Děčín (16 uchazečů). Prohlubuje se nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a nabízenou pracovní silou.



Mezi ohrožené skupiny patří osoby se zdravotním postižením, starší 50 let, těhotné ženy a ženy pečující o dítě do 15 let.



Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až září vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 3,84 mld. Kč, tj. meziročně o 10,8 % více. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo za stejné období vyplaceno 5,44 mld. Kč, tj. o 3,5 % méně než před rokem.



Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v 1.-3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,6 % na 21 119 Kč a reálná mzda se zvýšila o 5,3 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla o 7,4 % na 19 789 Kč a reálná mzda o 5,1 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl reálně o 6,8 %. Mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu HDP v běžných cenách) meziročně poklesla o 0,2 p.b. na 28 %.



V odvětvovém členění (podle sekcí OKEČ) byla dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda ve finančním zprostředkování (42 251 Kč) a nejnižší v odvětví ubytování a stravování (15 120 Kč). V podrobnějším odvětvovém členění (podle oddílů OKEČ) byly vypláceny nejvyšší mzdy zaměstnancům v letecké dopravě (56 455 Kč) a nejnižší ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (11 433 Kč tj. 20,2 % úrovně nejvyšší vyplacené mzdy). Podle typu hospodaření byla nejvyšší mzda dosažena u mezinárodních společností (25 689 Kč) a nejnižší u družstev (13 866 Kč).

9



Podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze (26 261 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (17 574 Kč). 

Lednové zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen (na 1,3 % z 1,7 % v prosinci 2006) bylo jen přechodné a ceny s menšími výkyvy postupně rostly, v září o 2,8 %, v říjnu a listopadu pak o 4,0 %, resp. o 5,0 %.



Ceny průmyslových výrobců v průběhu tří čtvrtletí 2007 poměrně výrazně meziročně rostly (z 2,6 % v prosinci 2006 na 4,0 % v září a 4,4 % v říjnu), s přechodným mírným zvolněním dynamiky v srpnu, především díky poklesu cen ropy.



Dovozní ceny se v průběhu 1.-3. čtvrtletí držely (s výjimkou června a července, kdy zaznamenaly 0,5%, resp. 0,1% růst) pod úrovní předchozího roku (v září o 1,1 %) a vytvářely podmínky pro oslabování vnějších nákladových tlaků na růst domácích cen.



Ceny stavebních prací si držely stabilní tempo růstu (v průměru za tři čtvrtletí 3,7 %), což souviselo se stále vysokou poptávkou, zejména po výstavbě bytů a rodinných domů. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví však tentokrát rostly vyšším tempem (v červnu meziročně o 7,4 % a v září o 5,3 %, když ještě v roce 2006 vzrostly v průměru o 1,3 %).



Ceny zemědělských výrobců rostou od 2. čtvrtletí 2006. Jejich dvouciferné meziroční přírůstky z počátku roku 2007 ve 2. čtvrtletí přechodně zvolnily, v souvislosti se snížením tempa růstu cen produktů rostlinné výroby (zvláště brambor a obilovin). V září byly meziročně vyšší o 18,1% (v říjnu o 24,4 %).



Oproti vývoji v předchozích cenových okruzích, ceny tržních služeb v produkční sféře snížily významně tempo růstu (z 3,2 % na konci roku 2006 na 1,6 % v září, v říjnu na 2,0 %). Kromě cen silniční nákladní dopravy a stočného kleslo ve všech okruzích (v nich zejména reklamních služeb a pronájmu).



Rozkolísané hospodaření státní pokladny, pohybující se v prvních měsících roku převážně v záporných hodnotách, se v červnu zastavilo a šest měsíců po sobě státní rozpočet vykazoval v kumulaci od počátku roku kladné saldo (v září 36,31 mld. Kč, v listopadu 12,77 mld. Kč). Ke konci roku 2007 se opět vrátil do schodku (66,39 mld. Kč).



Celkové příjmy územních samosprávných celků (krajů, obcí, dobrovolných svazků a regionálních rad) dosáhly 268,02 mld. Kč (plnění na 71,7 %), výdaje byly čerpány ve výši 248,15 mld. Kč (plnění na 65,2 % rozpočtu). Jejich hospodaření tak skončilo převahou příjmů o 19,87 mld. Kč, když kraje vykázaly přebytek 4,6 mld. Kč a obce 15,4 mld. Kč.



Státní dluh se za l. - 3. čtvrtletí 2007 dále prohloubil, z 802,49 mld. Kč na začátku roku 2007, na 842,72 mld. Kč (tj. o 5,0 %), když saldo vnitřního státního dluhu se zvýšilo o 38,54 mld. Kč, vnějšího dluhu o 1,69 mld. Kč.



Dvouciferný meziroční růst peněžní zásoby kulminoval v květnu (o 12,1 %) a poté jeho dynamika zvolnila (na 11 % v září, tj. 2 324,6 mld. Kč a na 10,6 % v říjnu). Hlavním zdrojem růstu M2 je již více než rok domácí kapitál, zejména růst domácích úvěrů podnikům a domácnostem.



Reálný pokles tržních úrokových sazeb (i přes zvyšování úroků) podpořil poptávku podnikové sféry po úvěrech, které, podporované dobrými finančními výsledky a vysokým ekonomickým růstem, dynamicky rostly (meziročně o 19 % v září, na 872,6 mld. Kč, o 19,8 % v říjnu). Úvěry domácnostem, které na přelomu let 2006 a 2007 krátkodobě klesly pod hladinu 30 %, pokračovaly v růstu s vysokou dynamikou (meziročně o 31,7 % v září, na 662,1 mld. Kč, v říjnu o 32,4 %).

10





Vývoj kurzu koruny nebyl v průběhu 1. – 3. čtvrtletí 2007 jednoznačný a podléhal volatilitě. V rámci tohoto vývoje koruna vůči euru v průměru meziročně zhodnotila v září o 1,3 % (v listopadu o 1,8 %), ve vztahu k dolaru v září o 8,6 % (v listopadu o 9,9 %).



Záporný výsledek platební bilance za 1. – 3. čtvrtletí 2007 si vyžádal zapojení devizových rezerv (2,5 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD). Deficit byl generován rostoucím schodkem běžného účtu (73,9 mld. Kč, tj. 3,6 mld. USD a 2,8 % HDP), při pokračujícím poklesu přílivu zdrojů na finanční účet (58,9 mld. Kč, tj. 2,9 mld. USD a 2,2 % HDP). Jejich záporné saldo bylo částečně korigováno přebytkem na kapitálovém účtu (6,4 mld. Kč, tj. 0,3 mld. USD) a kladnou hodnotou položky kurzových rozdílů, chyb a opomenutí (6,2 mld. Kč, tj. 0,3 mld. USD).



Devizové rezervy ČNB v průběhu 1. – 3. čtvrtletí 2007 převážně klesaly, koncem září na 640 mld. Kč (takže proti konci roku 2006 se snížily o 16,7 mld. Kč). V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, se však naopak zvýšily na 32,9 mld. USD (tj. o 1,4 mld. USD). Pokrývaly 3 měsíční dovozy zboží a služeb, které jsou zároveň považovány za bezpečnou hranici krytí. V následujícím období devizové rezervy ještě dále klesly a koncem listopadu činily 613,5 mld. Kč.



Hrubá zahraniční zadluženost k 30. září 2007 vzrostla na 1 308,1 mld Kč, tj. 67,2 mld. USD a představovala 37,7 % HDP (stejně, jako koncem roku 2006), takže zůstala nadále pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %.



Příliv přímých zahraničních investic v 1.-3. čtvrtletí 2007 vzrostl meziročně o 22,0 % a dosáhl hodnoty 118,6 mld. Kč, tj. cca 5,7 mld. USD. Reinvestovaný zisk činil 101,3 mld. Kč (tj. cca 4,8 mld. USD), investice do základního kapitálu tvořily 43,3 mld. Kč (tj. cca 2,1 mld. USD). Pokles ostatního kapitálu o 26,0 mld. Kč (tj. cca 1,2 mld. USD) byl ovlivněn splácením závazků vůči zahraničním mateřským společnostem.



Většina přímých zahraničních investic pocházela ze zemí EU, nejvíce z Nizozemí (52,1 mld. Kč), dále z Lucemburska (22,2 mld. Kč) a Rakouska (13,8 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak z USA (6,9 mld. Kč) a z Korejské republiky (6,7 mld. Kč). Směřovaly zejména do nemovitostí a služeb pro podniky.



Odliv přímých zahraničních investic z ČR v 1.-3. čtvrtletí 2007 činil 16,5 mld. Kč, tj. cca 0,8 mld. USD, z toho tvořily investice do reinvestovaného zisku 6,1 mld. Kč, ostatního kapitálu 4,3 mld. Kč a základního kapitálu 6,1 mld. Kč.



V 1.-3. čtvrtletí 2007 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 44 společností v celkové výši cca 25,58 mld. Kč s předpokládaným počtem 5 233 nově vytvořených pracovních míst.



MPO do 30. září 2007 rozhodlo o podpoře 53 projektů technologických center s celkovou předpokládanou investicí 6,2 mld. Kč a 3 971 novými pracovními místy a 53 projektů center strategických služeb s investicí 13,51 mld. Kč a 15 657 novými pracovními místy.



Pražská burza v prvních třech čtvrtletích 2007 kopírovala vývoj na světových trzích a její index PX od počátku roku nadále rostl a vykázal mimořádné výsledky. Září uzavřel na hodnotě 1 816,3 bodu, což je zvýšení od počátku roku o 14,3 % (meziročně o 25,5 %). V říjnu (29. 10.) dosáhl zatím nejvyšší hodnoty 1 936,1 bodu, tj. 21,9% nárůst od počátku roku.



Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto : Účetní přidaná hodnota (b.c.) vzrostla o 11,9 %, nejvíce ve stavebnictví (o 19,2 %), dále v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 16,9 %), ve službách (o 15,1 %), v průmyslu (o 11,5 %), v obchodě (o 10,7 %), v dopravě, skladování a spojích (o 8,9 %) a v ubytování a stravování (o 4,9 %),

11



Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 9 %, na 542,7 tis. Kč/zam. při růstu zaměstnanosti o 2,8 %. Nejvyšší úroveň je stále v průmyslu (614,9 tis. Kč/zam.), kde vzrostla o 9,5 %, nejnižší v zemědělství, lesnictví, rybolovu (381,1 tis. Kč/zam.) s meziročním růstem o 25,3 %. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 10,2 %, výkonová spotřeba o 9,5 %. Rychlejší růst výkonů než výkonové spotřeby byl charakteristický pro většinu odvětví, s výjimkou podnikatelských služeb, ubytování a stravování, dopravu, skladování a spoje. 

Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 7,4 %, diferencovaně ve všech odvětvích. Největší položka aktiv, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, meziročně vzrostl o 1 %, jeho podíl v aktivech klesl o 3 p.b. na 47,6 %. Nejvyšší meziroční růst zaznamenaly poskytnuté úvěry a půjčky (o 32,5 %) a pohledávky z obchodního styku a poskytnuté zálohy (o 15 %). V pasivech vzrostl vlastní kapitál o 6 % (jeho podíl v pasivech o 0,1 p.b. na 54,8 %). Největší růst měly vydané dluhopisy a směnky (o 22 %), dále přijaté úvěry a půjčky (o 16 %) a závazky z obchodního styku (o 10 %). Zásoby se meziročně zvýšily o 14,2 %, nejvíce vzrostly zásoby nedokončené výroby o 22,5 %, dále zásoby materiálu o 12,4 %, zásoby zboží o 13,3 % a zásoby výrobků o 8,2 %.

II. Průmysl  Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmyslová produkce vykazovala vysokou dynamiku, v 1. – 3. čtvrtletí 2007 byl její růst 8,9 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 10,2 % a předstihly růst produkce o 1,3 p.b., tržby z přímého vývozu (ve s.c.) vzrostly o 14,1 %. V průběhu jednotlivých čtvrtletích docházelo k mírnému zpomalování. Hlavními nositeli růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou s vysokým podílem na celkových tržbách průmyslu 60,6 %, V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení vykázala vysoký růst výroba pro investice o 14,4 % a v důsledku příznivého vývoje mezd a zaměstnanosti i výroba pro dlouhodobou spotřebu o 12,8 %. Produkce zpracovatelského průmyslu byla vyšší o 9,8 %, tržby (ve s.c.) o 10,9 %, orientace na vývoz se projevila nárůstem tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 14 %, na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se podílely 59,9 % a na celkových tržbách průmyslu 55,7 %. Vysoký nárůst zaznamenala výroba pryžových a plastových výrobků o 21,2 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 19,6 % a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků o 18 %. V surovinové sekci produkce mírně vzrostla o 0,4 %, tržby (ve s.c.) byly nižší o 0,6 %, zatímco tržby z přímého vývozu (ve s.c.) vykázaly růst o 34 %. Energetická sekce zaznamenala nízký pokles produkce o 0,2 %, tržby (ve s.c.) byly vyšší o 1,9 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 5,7 %. Vývoj růstu celkových zakázek ukázal na zpomalení růstové dynamiky průmyslu. Nově uzavřené zakázky celkem (u vybraných oddílů) se zvýšily o 9,7 % (1. – 3. čtvrtletí 2006 o 19,3 %), z toho zakázky ze zahraničí o 13,2 % (z 15,4 %). Podobný vývoj zaznamenaly i tržby u těchto vybraných oddílů (ve s.c.), které se zvýšily o 11,3 % (z 14,7 % ve stejném období předcházejícího roku). Zpracovatelský průmysl má v celkových tržbách průmyslu rozhodující úlohu, jeho podíl se dále zvýšil a dosáhl 92,9 % (meziroční zvýšení o 0,6 p.b.) při snížení podílu energetické sekce (o 0,4 p.b.) na 5,2 % a surovinové sekce (o 0,2 p.b.) na 1,9 %.

12



 V období probíhajících strukturálních změn a rostoucí poptávky (zejména zahraniční), zaměstnanost v průmyslu se zvýšila o 2,2 % (o 24,9 tis. zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,5 % (o 26,3 tis. zaměstnanců). V průmyslu tak nyní pracuje téměř třetina celkového počtu zaměstnaných v české ekonomice. Rostoucí objem průmyslové produkce a tržeb, i při zvýšené celkové zaměstnanosti, se odrazil růstem produktivity práce (ze s.c.) o 7,1 % (meziročně o 1,5 p.b.), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 7,4 %, v surovinové sekci o 5,1 % a v energetické sekci o 0,1 %. Příznivý vývoj tržeb a produktivity práce (při zvýšené zaměstnanosti), umožnil podnikům rychlejší nárůst průměrné nominální mzdy o 7,7 %, z toho v surovinové sekci o 7,9 %, ve zpracovatelském průmyslu o 7,8 % a v energetické sekci o 6,5 %. Reálná mzda byla vyšší o 5,4 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 3,8 %. Růst nominálních mezd předstihl o 0,6 p.b. produktivitu práce, což mělo za následek zvýšení jednotkových mzdových nákladů nominálních o 0,6 %, reálné jednotkové mzdové náklady byly nižší o 3,1 %, Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů si dlouhodobě udržují vysokou výkonnost soukromé podniky pod zahraniční kontrolou růstem tržeb (ve s.c.) o 13,7 %, při zvýšení meziročního podílu o 1,9 p.b. na 60,6 %, na úkor poklesu podílu podniků soukromých národních o stejnou hodnotu na 34,4 %. 

Hrubé hmotné investice v průmyslu za 1.-3. čtvrtletí 2007 meziročně vzrostly o 6,5 %. Investice do budov a staveb (s podílem 27,7 %) o 5,7 % a investice do strojů a zařízení (s podílem 63,9 %) o 4,1 %.



Ve zpracovatelském průmyslu došlo k meziročnímu nárůstu investic o 9,8 %. Nejvyšší byl v odvětví výroby chemických látek, přípravků a vláken (o 46,6 %), dále ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků (o 43,4 %) a ve výrobě a opravách strojů a zařízení j. n. (37,2 %) a elektrických a optických přístrojích a zařízení (o 22,2 %). Naopak nejvyšší pokles (o 52,2 %) zaznamenaly investice do zpracování dřeva, výroby dřevařských výrobků kromě nábytku, avšak s nízkým podílem (1,3 %) na celkovém objemu průmyslových investic.



V energetice došlo k meziročnímu mírnému růstu investic o 0,7 %, v odvětví těžby nerostných surovin byl ve sledovaném období vykázán meziroční pokles o 26,7 %.



Účetní přidaná hodnota v průmyslu celkem (včetně odhadu) vzrostla o 11,2 %, při předstihu růstu výkonů vč. obchodní marže (8,6 %) před výkonovou spotřebou (7,8 %).



Tokové ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 11,5 %, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (o 16,8 %), v těžbě surovin o 3,2 %, zatímco v energetické sekci klesla o 11,1 %, Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 9,6 % při vyšší zaměstnanosti o 1,8 %. Nejvíce vzrostla ve zpracovatelském průmyslu (o 14 %), kde zaměstnanost vzrostla o 2,4 %. V energetice klesla produktivita o 8,6 %, zaměstnanost o 2,8 %, Výkony vč. obchodní marže (9,1 %) přestihly růst výkonové spotřeby (8,3 %), přitom v energetice klesly výkony o 1,9 % při růstu výkonové spotřeby (o 1 %), ve zpracovatelském průmyslu vzrostly výkony o 11,5 % a výkonová spotřeba o 9,8 %. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou posílily svou pozici na výsledcích průmyslu a dosáhly těchto podílů: 49 % na zaměstnanosti, 62 % na výkonech a 57 % na účetní přidané hodnotě. Jejich produktivita práce z účetní přidané hodnoty vzrostla o 8,4 % při vyšší zaměstnanosti o 3,6 %. V sektoru soukromých podniků národních byl meziroční růst výkonů nízký, výkonová spotřeba mírně klesla.

13





Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 6 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 11,4 %, v těžbě surovin o 1,1 %, v energetice klesla o 3,3 %. Ve struktuře aktiv nejvíce vzrostly poskytnuté půjčky a úvěry (o 44,3 %), dále přijaté dluhopisy (o 25,2 %), zásoby (o 14,2 %) a pohledávky z obchodního styku a poskytnuté zálohy (o 13 %). V pasivech se nejvíce zvýšil objem přijatých úvěrů a půjček (o 20,1 %) a vydaných dluhopisů (o 11 %), objem vlastního kapitálu vzrostl o 4,2 %. Celkové zásoby se meziročně zvýšily o 14,2 %, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 16,5 %, v energetice a v těžbě surovin klesly (o 3,4 %, resp. o 0,1 %).V jejich struktuře nejvíce vzrostly zásoby nedokončené výroby o 22,5 %, dále zásoby materiálu o 12,7 %, zásoby zboží o 10,4 % a zásoby výrobků o 8,8 %.

III. Stavebnictví 

Stavební výroba v 1.-3. čtvrtletí 2007 pokračovala v dynamickém rozvoji, když zrychlila meziroční tempo růstu z 5,4 % na 7,4 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly rozsáhlé developerské stavební projekty zaměřené především na výstavbu průmyslových a administrativních center a pokračující intenzivní bytová výstavba spojená s vysokými přírůstky dokončených bytů. K útlumu došlo ve výstavbě infrastruktury. K vysoké dynamice přispělo rovněž příznivé počasí počátkem roku.



Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (ve s.c.) meziročně vzrostly o 6,5 %, takže jejich podíl na produkci odvětví jako celku dosáhl 66,1 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 6,9 % a opravy a údržba poklesly o 6,7 %. Stavební práce v zahraničí rostly o 57,6 %, když tato dynamika je velmi volatilní a souvisí s nízkým podílem (3,2 % na celkovém objemu stavebních prací). Produktivita práce se zvýšila o 7,9 % při poklesu zaměstnanosti o 1,3 %. Růst produktivity práce předstihl růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem stavebních prací) o 3,0 procentní body. Počet vydaných stavebních povolení meziročně poklesl o 11,4 % na 87 188, přičemž orientační hodnota staveb poklesla o 3,0 % na 258,4 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stavební povolení se zvýšila o 9,5 % na 2 964 tis. Kč.

V říjnu 2007 vzrostla stavební produkce meziročně o 3,5 %. 

Bytovou výstavbu v 1.-3.čtvrtletí 2007 charakterizoval vysoký přírůstek dokončených bytů (o 31,2 %) doprovázený stagnací v zahajování bytů (-0,3 %), což se pozitivně projevilo v klesající dynamice růstu rozestavěnosti (4,7 %), kdy absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených.



Účetní přidaná hodnota ve stavebnictví celkem (včetně odhadu) vzrostla o 16,1 %, výkony vč. obchodní marže o 11,4 % a výkonová spotřeba o 10,2 %.



Tokové finanční ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci (podílely se 52 % na celkových výkonech stavebnictví) se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 19,2 %, při rychlejším růstu výkonů (vč. obchodní marže) o 13,4 % než výkonové spotřeby, růst o 12,1 %, Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 21,2 % na 466,5 tis. Kč/zam., při poklesu zaměstnanosti o 1,6 %,

14



Podle institucionálních sektorů se o zlepšení finančních výsledků zasloužily organizace v sektoru soukromých podniků národních, které se podílely skoro 80 % na finančních výsledcích stavebnictví. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou meziročně zhoršily účetní přidanou hodnotu a produktivitu práce, její úroveň je však stále nad úrovní soukromých podniků národních. 

Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 11 % na 149,8 mld. Kč. Růst aktiv nejvíce ovlivnily pohledávky celkem, když v jejich struktuře vzrostly nejvíce ostatní pohledávky o 61,7 % a pohledávky z obchodního styku o 9,9 %. V pasivech nejvíce vzrostly přijaté úvěry a půjčky (o 60,8 %) a dále ostatní závazky (o 30,9 %). Objem vlastního kapitálu meziročně vzrostl o 13,8 %. Zásoby meziročně vzrostly o 22,7 % na 15,1 mld. Kč, což bylo ovlivněno především zásobami nedokončené výroby, které vzrostly o 20,4 % na 11,9 mld. Kč (téměř 80 % z celkových zásob).

Zahraniční obchod 

Výsledek zahraničního obchodu byl příznivý, meziroční růst exportu zesílil i při zpevňování kurzu koruny a přebytek obchodní bilance se zvýšil i při vysoké náročnosti hospodářského růstu na dovozy. Objem obchodní výměny rostl rychleji než HDP a ekonomika zvýšila míru otevřenosti. Hodnota vývozu představovala za tři čtvrtletí letošního roku 69,3 % HDP a hodnota dovozu 65,8 %. Podíl vývozu na HDP meziročně posílil o 4,1 procentního bodu a dovozu o 2,8 p.b.



Obrat za tři čtvrtletí dosáhl rekordní hodnoty 3 563,8 mld. Kč, z toho vývoz činil 1 815,5 a dovoz 1 748,3 mld. Kč. Vývoz vzrostl meziročně o 16,8 %, dovoz o 15 % a vzniklé kladné saldo obchodní bilance 67,2 mld. Kč bylo meziročně téměř dvojnásobné.



Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za 9 měsíců o 8,6 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření vyšší než v korunovém (vzrostl o 27,8 %, resp. o 25,8 %). Vývoz dosáhl hodnoty 87 mld. USD, dovoz 83,8 mld. USD a přebytek obchodní bilance se meziročně zvýšil na více než dvojnásobek 3,2 mld. USD. V EUR vývoz vzrostl o 18,3 % (na 64,7 mld. EUR), dovoz o 16,5 % (na 62,3 mld. EUR) a kladné saldo 2,4 mld. EUR bylo rovněž dvojnásobné při posílení koruny k EUR o 1,3 %.



Směnná relace podpořila hodnotové výsledky zahraničního obchodu. Meziročně se zlepšila o 5,9 procentních bodů z nevýhodných 97,2 na pozitivní hodnotu 103,1 v důsledku růstu vývozních cen o 2,2 % při současném poklesu cen dovozních o 0,9 %. Největší pokles v dovozu zaznamenaly ceny minerálních paliv (o 5,3 %) a ve vývozu největší růst ceny surovin (o 16,4 %).



Proti běžným cenám vývoz ve stálých cenách rostl pomaleji než dovoz (14,8 % ku 16,1 %). Vlivem příznivého cenového vývoje byl hodnotový pohyb vývozu rychlejší o 2 p.b. než hmotný vývoz, naopak u dovozu byl o 1,1 p.b. pomalejší.



Největší absolutní přírůstek vývozu směřoval do vyspělých tržních ekonomik. Z 260,9 mld. Kč celkového přírůstku vývozu tam směřovalo 228,6 mld. Kč, z toho do EU 217,8 mld. Kč. Na meziročním přírůstku dovozu o 228,4 mld. Kč se více než třemi čtvrtinami podílely vyspělé ekonomiky. Dovoz vzrostl meziročně ze všech teritoriálních skupin s výjimkou Společenství nezávislých států, kde poklesl o 7 % vlivem cenového vývoje minerálních paliv.



Výši kladného salda obchodní bilance (67,2 mld. Kč) ovlivnil hlavně růst aktiva s vyspělými tržními ekonomikami o 54,3 mld. Kč na 270,4 mld. Kč (v tom s EU o 54,4 mld. Kč na 311,1 mld.).

15



Negativně působil zejména růst pasiva s mimoevropskými zeměmi o 41,6 mld. Kč (na 121,7 mld. Kč). Naopak se SNS deficit poklesl o 23,7 mld. Kč (na 56,4 mld. Kč). 

V komoditní struktuře pozitivně na zvýšení celkového salda obchodní bilance působily zejména stroje a dopravní prostředky růstem přebytku o 26,6 mld. Kč (na 232,9 mld. Kč), když jejich podíl posílil v dovozu (o 1,8 p.b.) na 42,1 % a vývozu (o 0,7 p.b.) na 53,4 %. Příznivě působil i obchod s minerálními palivy poklesem deficitu o 15,9 mld. Kč (na 92,6 mld. Kč). Naopak výši salda srazily chemikálie a potraviny růstem pasiva (o 10,4 mld. Kč, resp. 3,2 mld. Kč) a tržní výrobky tříděné poklesem aktiva (o 13,4 mld. Kč).

 Dle struktury předpokládaného způsobu užití nejvíce vzrostl dovoz pro investiční užití (o 13,9 %) a jeho podíl se tak zvýšil na 30,3 %. Podíl dovozů pro výrobní užití mírně oslabil na 49,8 % % v důsledku meziročního růstu o 2,4 %. Nejnižší růst měly dovozy pro osobní spotřebu (o 1,3 %).

 Podíl HI-TECH výrobků, při vysokých tempech celkového vývozu i dovozu, nepatrně poklesl ve vývozu (o 0,3 p.b.) na 12,1 % a v dovozu (o 0,4 p.b.) na 13,6 %. Pasivum obchodní bilance skupiny HI-TECH se meziročně snížilo o 1,1 mld. Kč na 19,5 mld. Kč, když dynamika vývozu dosáhla 14,1 % při růstu dovozu o 12,2 %. Největší položka, výpočetní technika, dosáhla hodnoty vývozu 111 mld. Kč a v dovozu překročila 90 mld. Kč. 

V říjnu skončila obchodní bilance zahraničního obchodu mimořádně dobrým výsledkem, když přebytek dosáhl 8,6 mld. Kč, což je meziročně více o 4,8 mld. Kč a zároveň to byl nejlepší říjnový výsledek v historii ČR. Vývoz v b. c. vzrostl meziročně o 13,6 % a dovoz o 11,5 %. V kumulaci za leden – říjen 2007 vývoz vzrostl o 16,4 % a dovoz o 14,6 %, přebytek obchodní bilance dosáhl 75,8 mld. Kč a byl tak meziročně vyšší o 37,3 mld. Kč.

V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností 

Obchod je z hlediska zaměstnanosti druhým největším odvětvím v národním hospodářství s podílem 12,4 % a třetím největším odvětvím v národním hospodářství z hlediska tvorby hrubé přidané hodnoty s podílem větším než 13 %.



Výrazným rysem současného vývoje je akcelerace růstu tržeb. Za 1. až 3. čtvrtletí vzrostly tržby odvětví obchodu meziročně o 9,0 %. Expanzi tržeb kromě růstu příjmů v hmot ovlivňuje řada dalších faktorů např. rostoucí sklon ke spotřebě, avizované zvyšování životních nákladů v roce 2008, vliv “nákupní turistiky“, boj o zákazníka mezi silnými obchodními společnostmi.



Tempo růstu tržeb maloobchodu (OKEČ 52) se meziročně zvýšilo o 2,8 p.b. na 8,7 %. Tržby motoristického segmentu (OKEČ 50) meziročně vzrostly o 7,0 %.



Tržby velkých podniků s více než 100 zaměstnanci v maloobchodě, které zahrnují zejména supermarkety a hypermarkety meziročně vzrostly o 10,8 %, tržby menších podniků o 6,9 %.



Proces koncentrace obchodní činnosti stále pokračuje, velké obchodní podniky (se 100 a více zaměstnanci) trvale zvyšují svůj podíl na celkových tržbách, nejvíce v maloobchodě (45,6 %).



V rámci velkých podniků se nejvíce daří podnikům pod zahraniční kontrolou. Jejich podíl na tržbách velkých firem ve 3. čtvrtletí 2007 činil více než 62 %. Nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde se podílely na tržbách z více než 80 %.



Tržby maloobchodu (OKEČ 52) a motoristického segmentu (OKEČ 50) ve stálých cenách se v souhrnu v 1. – 3. čtvrtletí 2007 meziročně zvýšily o 8,1 %, což je největší meziroční růst od

16



počátku srovnatelné časové řady od roku 2000, tržby motoristického segmentu vzrostly o 9,3 % a maloobchodu o 7,4 %. 

Růst prodeje potravin je tlumen cenami. Hmotný růst prodeje v prodejnách s převahou potravinářského sortimentu meziročně vzrostl jen o 3,7 %, když cenový deflátor stoupl meziročně na 104,1 %. V prodejnách s nepotravinářským sortimentem se objem prodeje zvýšil o 10,1 %, když cenový deflátor činil 99,0 %.



Objem úspor domácností v posledních 10 letech zůstává přibližně stejný, příjmy i spotřeba se zvyšují téměř shodnými tempy. Růst příjmů se tak nepromítá do zvýšení objemu úspor domácností a stagnace objemu úspor vede při růstu příjmů k poklesu míry úspor.



Ve struktuře čistých peněžních vydání domácností pokračuje i nadále růst podílu výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb. Podíl výdajů za nákupy zboží na vnitřním trhu se proto postupně oslabuje.



Snížení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 2,6 p. b. ukazuje, že dlouhodobý růst podílu dováženého zahraničního zboží na spotřebitelský trh zpomalil, tento stav trvá již po tři čtvrtletí.



V říjnu vzrostl fyzický objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) meziročně o 9,4 %, z toho samotný maloobchod (OKEČ 52) o 7,9 % a motoristický sortiment (OKEČ 50) o 12,5 %. Říjen potvrdil stále výrazný rozdíl mezi tempy růstu tržeb nepotravinářského sortimentu (10,4 %) a prodeje potravin (4,1 %).

17



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Pokračoval rychlý ekonomický růst, i když s mírným zpomalením

Růst české ekonomiky dosáhl ve 3. čtvrtletí 6,0 %, což je úroveň, pod kterou neklesla růstová dynamika již desáté čtvrtletí v řadě. Vrcholu růstu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí 2005, poté následovalo postupné zpomalování vývoje, které bylo přerušeno pouze na počátku roku 2007 (růst 6,4 %). Za 1.-3. čtvrtletí se výkon ekonomiky meziročně zvýšil o 6,3 %. Zároveň s odhadem za 3. čtvrtletí ČSÚ v návaznosti na časovou řadu ročních národních účtů za léta 2004-2006 zpřesnil vybrané čtvrtletní ukazatele. Odhad růstu hrubého domácího produktu za 1. čtvrtletí 2007 přitom zůstal nezměněn (6,4 %), za 2. čtvrtletí byl zvýšen z 6,0 % na 6,3 %.

Graf č. I.l.l Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 7,0

7,0 6,0

5,8 5,3

5,0 4,3

4,0

3,8

3,9

3,7

3,6 3,2

3,0

6,6

6,4

3,2

6,3

6,4 6,4 6,3

6,2

6,3 6,0

4,4

3,9 3,8 3,9

3,0 2,5

2,2 1,9

2,0

2,1 2,1 1,8 1,6

1,0 0,0

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Pramen: ČSÚ, graf MPO Zrychlení vývoje nominálního produktu odráželo vyšší cenový růst

Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl za 1.-3. čtvrtletí na 2 621,3 mld. Kč, tj. meziročně o 9,9 % (v roce 2006 ve stejném období o 7,9 %). Při růstu úhrnné cenové hladiny měřené implicitním deflátorem HDP o 3,4 % se tak cenový růst podílel na meziročním zvýšení hrubého domácího produktu téměř z jedné třetiny. Rychlejší cenový vývoj ve srovnání s předchozím rokem (růst 1,4 %) byl ovlivněn zejména příznivým vývojem směnných relací v zahraničním obchodě, když ceny vývozu zboží a služeb se zvýšily o 1,2 %, zatímco ceny dovozu poklesly o 0,4 %. Vývoj směnných relací současně odráží zlepšení ve zhodnocení národní práce na zahraničních trzích, vyjádřené rychlejším růstem reálného hrubého domácího důchodu (7,5 %) než hrubého domácího produktu (6,3 %).

Rostla zejména domácí poptávka, a to…

Z hlediska struktury reálných výdajů na hrubý domácí produkt pokračovaly v 1.-3. čtvrtletí v zásadě tendence předchozího roku. Hlavním faktorem růstu byla domácí poptávka s významným přínosem jak konečné spotřeby, tak i tvorby

18



hrubého kapitálu. V menší míře přispěl k hospodářskému růstu zahraniční obchod se zbožím a službami, protože vyšší dovozní náročnost se projevila zúžením předstihu růstu vývozu před dovozem. …jak konečná spotřeba,…

Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly ve srovnání se stejným obdobím minulého roku reálně o 6,1 % (v roce 2006 o 5,1 %) zejména v důsledku rychlého růstu mezd (reálná mzda meziročně vzrostla o 5,1 %). Zrychlení mzdového vývoje souvisí s napjatostí na trhu práce, na kterém se dále zvýšila nabídka pracovních míst. Výdaje vlády vzrostly o 0,4 %, když úsporná opatření se výrazněji projevila teprve ve 3. čtvrtletí (kdy vedla k meziročnímu poklesu výdajů o 0,4 %).

…tak i investice

Meziroční růst investičních výdajů o 5,5 % si prakticky udržel úroveň předchozího roku (5,6 %). Byl zabezpečován především developerskými projekty, veřejnými investicemi do dopravní infrastruktury a podnikovými investicemi do strojního vybavení a dopravních prostředků. V běžných cenách bylo za 1.-3. čtvrtletí proinvestováno 626,4 mld. Kč. Zásoby v uvedeném období vzrostly nominálně o 101,2 mld. Kč.

Ve vnějším sektoru pokračovaly příznivé tendence

V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu (14,6 %) než dovozu (14,3 %), i když tento předstih se meziročně snížil o 0,5 p.b. Příznivější relace vývozu před dovozem bylo dosaženo v běžných cenách s tím, že aktivní saldo zahraničního obchodu se meziročně zvýšilo o 48,7 mld. Kč (na 130,1 mld. Kč).

Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny 2000)

Konečná spotřeba - domácností - vlády - neziskových institucí Tvorba hrubého kapitálu - fixní kapitál Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Čistý vývoz Hrubý domácí produkt

Běžné ceny mld. Kč 1.-3. čtvrtletí. 2007 1761,3 1237,7 505,6 18,0 729,9 626,4 2062,8 1932,7 130,1 2621,3

2006 1.-3. čtvrtletí 3,4 5,1 -0,5 11,9 11,3 5,6 13,8 13,0 1,0*/ 6,4

Meziroční změna v % 2007 3. čtvrtletí 1.-3. čtvrtletí 3,7 4,3 5,6 6,1 -0,4 0,4 2,0 3,1 9,4 9,4 5,7 5,5 14,8 14,6 14,2 14,3 0,8*/ 0,7*/ 6,0 6,3

Pramen: ČSÚ */ příspěvek ke změně HDP Poznámka: vlivem zaokrouhlování může docházet na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Vliv domácí poptávky na hospodářský růst byl určující ve všech čtvrtletích

19

Domácí poptávka plnila úlohu hlavního zdroje růstu ve všech čtvrtletích roku 2007. Z propočtů přírůstkové analýzy výdajů na hrubý domácí produkt vyplývá, že 

v 1. čtvrtletí se na růstu hrubého domácího produktu o 6,4 % podílela domácí poptávka 5,6 p.b. a v jejím rámci zejména spotřeba domácností (příspěvek 3,1 p. b.) a tvorba hrubého kapitálu (2,2 p.b.). Celková konečná spotřeba (3,5 p.b.) přispěla k hospodářskému růstu výrazněji než tvorba hrubého kapitálu, nízký byl příspěvek zahraničního obchodu (0,8 p.b.),





ve 2. čtvrtletí při růstu hrubého domácího produktu o 6,3 % se relace mezi příspěvky domácí poptávky (5,8 p.b.) a čistého vývozu (0,5 p.b.) dokonce prohloubila. Ve struktuře domácí poptávky došlo také ke změnám, když se zvýšil vliv tvorby kapitálu (o 0,6 p. b. na 2,8 p.b.) a ve stejném rozsahu snížil příspěvek konečné spotřeby (na 2,9 p.b.),



ve 3. čtvrtletí mírné zpomalení hospodářského růstu na 6,0 % bylo ovlivněno snížením příspěvku domácí poptávky (na 5,2 p.b.), který však nadále výrazně převyšoval úroveň příspěvku zahraničního obchodu (0,8 p.b.). Tento vývoj byl souvisel s tendencí postupně slábnoucího vlivu konečné spotřeby na hospodářský růst a v její struktuře se projevil snížením příspěvku spotřeby domácností (na 2,7 p.b.) a negativním příspěvkem spotřeby vlády (-0,1 p.b.). Příspěvek tvorby hrubého kapitálu se již vyrovnal příspěvku celkové konečné spotřeby (2,6 p.b.).

Tabulka č.I.l.2 Příspěvky k růstu HDP (bez vyloučení dovozu pro konečnou spotřebu, v p.b.) Hrubý domácí produkt Domácí poptávka 1. Konečná spotřeba v tom: domácností vlády 2. Tvorba hrubého kapitálu Vnější poptávka (netto vývoz)

1. čtvrtletí 6,4 5,6 3,5 3,1 0,3 2,2 0,8

2. čtvrtletí 6,3 5,8 2,9 2,8 0,0 2,8 0,5

3. čtvrtletí 6,0 5,2 2,6 2,7 -0,1 2,6 0,8

Pramen: ČSÚ K růstu hrubé přidané hodnoty přispěl zejména zpracovatelský průmysl

Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota reálně o 6,1 %, tj. o 0,2 p.b. méně než hrubý domácí produkt (vlivem předstihu růstu daní z produktů před dotacemi na produkty). K tomuto růstu nejvýrazněji přispěly zpracovatelský průmysl a obchod vč. oprav motorových vozidel a spotřebního zboží.

V odvětvové struktuře HPH se podíl průmyslu celkem snížil

Hrubá přidaná hodnota (v běžných cenách) dosáhla 2 362,1 mld. Kč, přičemž v její odvětvové struktuře oslabil zejména průmysl. Snížení stále vysokého podílu průmyslu na hrubé přidané hodnotě (na 31,9 % z 32,3 % ve stejném období předchozího roku) ovlivnila zejména výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, jejíž pokles nebyl kompenzován ani dále se zvyšujícím podílem zpracovatelského průmyslu (na 27,8 % z 27,1 %). Mírně vzrostl podíl stavebnictví (na 6,2 % z 6,1 %). Podíl sektoru služeb na hrubé přidané hodnotě stagnoval (58,7 %), když v jeho rámci se zvýšil především podíl služeb pro podniky (na 13,4 % z 12,9 %) a v menší míře také finančního zprostředkování (na 3,6 % z 3,4 %) a obchodu (na 13,0 % z 12,9 %).

Růst produktivity zaostával za růstem mezd

Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 4,5 % (ve srovnání se 4,6 % ve stejném období předchozího roku). Produktivita tak rostla pomaleji než mzdy (reálná mzda se zvýšila o 5,1 %), což je tendence, která se prosazuje již od 4. čtvrtletí roku 2006.

20



I.2. Trh práce Růst nabídky na trhu práce

Na trhu práce se střetávají nabídka pracovní síly a poptávka firem a organizací. Nabídku ovlivňují demografické faktory a struktura disponibilních pracovních sil. Vlivem vzájemného působení poptávky a nabídky na trhu práce je regulována cena práce – mzda. Mzda je ovlivňována nejrůznějšími hospodářskými činiteli. Růst ekonomiky mění situaci na trhu práce. Klesá nezaměstnanost a novým jevem se stává nedostatek pracovních sil, který začíná tlačit na růst mezd.

Počet obyvatel dlouhodobě roste

Česká republika měla k 30. září 2007, podle předběžné statistické bilance, 10 349,4 tisíc obyvatel, což bylo o 70,9 tisíc více než před rokem. Podílelo se na tom zejména kladné saldo zahraniční migrace, ale i další nárůst počtu živě narozených dětí (současně se snížením počtu zemřelých). Počet obyvatel se zvyšuje nepřetržitě od roku 2002.

Snížil se počet ekonomicky aktivních osob

S nárůstem celkového počtu obyvatel vzrostl i počet osob starších 15 let. V jejich struktuře poklesl meziročně počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) o 7,7 tisíc na 5 191,1 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.1) a naopak vzrostl počet ekonomicky neaktivních osob o 75,9 tisíc na 3 643,0 tisíc. Míra zaměstnanosti, tj. podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15ti let, meziročně vzrostla o 0,6 p.b. na 55,5 %. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15ti let, meziročně poklesla o 0,5 p.b. na 58,8 %. Ve struktuře ekonomicky neaktivních osob vzrostl nejvíce počet důchodců v řádném starobním důchodu. Meziročně se zvýšil také počet osob pečujících o rodinu (vliv zvýšené porodnosti) a počet vysokoškoláků.

Tabulka č.I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis.osob) 1.-3. čtvrtletí Obyvatelstvo 15 a více let - ekonomicky aktivní (pracovní síla) - zaměstnaní - nezaměstnaní - ekonomicky neaktivní - z toho: řádní starobní důchodci invalidní důchodci studenti na střední škole a učni studenti na VŠ péče o rodinu, v domácnosti ostatní

Podíl v %

2005

2006

2007

2006

2007

8 707,2 5 162,7 4 750,8 411,9 3 544,5 1 820,6 308,9 513,6 252,6 318,9 329,9

8 765,9 5 198,8 4 816,8 382,0 3 567,1 1 823,7 271,7 520,8 262,7 315,0 373,2

8 834,1 5 191,1 4 906,9 284,2 3 643,0 1 909,1 241,9 524,3 283,3 345,2 339,2

100,0 59,3 54,9 4,4 40,7 20,8 3,1 5,9 3,0 3,6 4,3

100,0 58,8 55,5 3,2 41,2 21,6 2,7 5,9 3,2 3,9 3,8

Změna (2007-2006) absol. 68,2 -7,7 90,1 -97,8 75,9 85,4 -29,8 3,5 20,7 30,2 -34,0

v% 0,8 -0,1 1,9 -25,6 2,1 4,7 -11,0 0,7 7,9 9,6 -9,1

Pramen: ČSÚ - Výběrové šetření pracovních sil S rostoucí ekonomikou se zvyšovala zaměstnanost…

Celkový počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, se v 1.-3. čtvrtletí meziročně zvýšil o 90,1 tisíc, tj. o 1,9 % na 4 906,9 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.2). Žen v ekonomice pracovalo, podle údajů VŠPS, 2 112,4 tisíc, tj. 43 % z celkové zaměstnanosti.

… v sekundárním a terciárním sektoru

Počet pracovníků v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) meziročně poklesl o 5,9 tisíc na 177,6 tisíc, při snížení jejich podílu na celkovém počtu pracovníků o 0,2 p.b. na 3,6 %. V sekundárním sektoru (průmysl,

21



stavebnictví) se naopak zaměstnanost zvýšila o 42,1 tisíc na 1 967,4 tisíc osob a její podíl na celkové zaměstnanosti vzrostl o 0,1 p.b. na 40,1 %. Tento nárůst byl ovlivněn především zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. Souvislosti vývoje zaměstnanosti v průmyslu a stavebnictví jsou rozvedeny v samostatných kapitolách této analýzy. Také v terciárním sektoru (služby) zaměstnanost meziročně vzrostla o 53,9 tisíc na 2 761,9 tisíc osob (vč. nezjištěných) a její podíl vzrostl o 0,1 p.b. na 56,3 %. Zaměstnanost ve službách se zvýšila nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností. Tabulka č. I.2.2 Zaměstnanost v národním hospodářství v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis.osob) 2005 Zaměstnanost celkem 4 750,8 I. sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov) 191,3 II. sektor (průmysl a stavebnictví) 1 873,2 III. sektor (služby celkem)* 2 686,3

1.-3. čtvrtletí 2006

2007

Podíl v % 2006 2007

4 816,8 183,5 1 925,3 2 708,0

4 906,9 177,6 1 967,4 2 761,9

100,0 3,8 40,0 56,2

100,0 3,6 40,1 56,3

Změna (2007-2006) absol. v% 90,1 -5,9 42,1 53,9

1,9 -3,2 2,2 2,0

*včetně nezjištěné sektorové příslušnosti Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil Vzrostl počet zaměstnanců i podnikatelů

Podle postavení v hlavním zaměstnání (viz tabulka č. I.2.3), vzrostla v 1.-3. čtvrtletí největší skupina zaměstnanců, o 73,1 tisíc na 4 096,5 tisíc, když její podíl na celkovém počtu pracovníků meziročně stagnoval na 83,5 %. Zvýšil se také počet podnikatelů, vč. rodinných příslušníků, o 19 tisíc na 795,1 tisíc osob, s nárůstem jejich podílu na celkové zaměstnanosti o 0,1 p.b. na 16,2 %.

Tabulka č. I.2.3 Osoby podle postavení v hlavním zaměstnání (v tis.osob) 1.-3. čtvrtletí Celkem - zaměstnanci - podnikatelé celkem - z toho: se zaměstnanci bez zaměstnanců pomáhající rod. příslušníci - členové družstev - ostatní

Podíl v %

Změna (2007-2006)

2005

2006

2007

2006

2007

absol.

v%

4 750,8 3 963,9 764,6 177,3 552,1 35,2 22,3 0,0

4 816,8 4 023,4 776,1 193,4 550,3 32,4 16,7 0,6

4 906,9 4 096,5 795,1 187,6 577,3 30,2 14,4 0,9

100,0 83,5 16,1 4,0 11,4 0,7 0,4 0,0

100,0 83,5 16,2 3,8 11,8 0,6 0,3 0,0

90,1 73,1 19,0 -5,8 27,0 -2,2 -2,3 0,3

1,9 1,8 2,5 -2,9 4,9 -6,7 -13,6 x

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil Více než pětina zaměstnanců pracovala v zahraničních firmách

Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, který vychází z podnikového výkaznictví, se v 1.-3. čtvrtletí meziročně zvýšil o 64,8 tisíc, tj. o 1,6 % na 4 125 tisíc osob. K nárůstu pracovníků došlo převážně v podnikatelské sféře (o 63,1 tisíc). V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 49 tisíc, tj. o 1,5 % na 3 314,7 tisíc osob. Nejvyšší nárůst počtu zaměstnanců byl v zahraničních firmách (meziročně o 107,5 tisíc, tj. o 18,2 % na 699,8 tisíc osob), ve kterých pracovalo 21,1 % všech zaměstnanců.

22


Na trhu práce roste zájem o cizince …


S nárůstem ekonomiky a uvolněním trhu práce vzrostl celkový počet cizích státních příslušníků, zaměstnaných v České republice k 30.9., meziročně o 44,8 tisíc, tj. o 25,2 % na 222,8 tisíc. V jejich struktuře se zvýšil počet zaevidovaných občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) o 25,6 tisíc na 138,2 tisíc a vzrostl také počet cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání o 3,4 tisíc na 9 tisíc. Počet pracovních povolení se meziročně zvýšil o 15,7 tisíc na 75,6 tisíc (viz tabulka č. I.2.4). Nejvíce zaměstnaných cizinců pocházelo ze Slovenska (99,7 tisíc), dále z Ukrajiny (57,1 tisíc) a z Polska (22,4 tisíc). Nejčastěji požadovanými profesemi jsou kvalifikovaní dělníci, obsluha strojů a zařízení, řidiči, techničtí a zdravotní pracovníci se středoškolským vzděláním a vysoce kvalifikovaní odborníci s vysokoškolským vzděláním.

Tabulka č. I.2.4 Zaměstnávání cizích státních příslušníků

Počet evidencí celkem - občané EU/EHP a Švýcarska - cizinci bez povinnosti pracovního povolení Počet pracovních povolení Počet cizích státních příslušníků celkem

2005 92 049 89 985 2 064 51 460

Stav k 30.9. 2006 118 122 112 545 5 577 59 876

2007 147 203 138189 9 014 75 601

143 509

177 998

222 804

Podíl v % 2007 66,1 62,0 4,1 33,9 100,0

Změna (2007-2006) absol. v % 29 081 24,6 25 644 22,8 3 437 61,6 15 725 26,3 44 806

25,2

Pramen: MPSV …přibývá i podnikatelů cizinců

Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, meziročně vzrostl o cca 2 tisíce na 67,5 tisíc osob k 30.9. (viz tabulka č. I.2.5). Celkový počet podnikatelů, registrovaných jako fyzické a právnické osoby, dosáhl koncem září 2 046,7 tisíc, když meziročně vzrostl o 22,3 tisíc. Podíl cizinců-podnikatelů na celkovém počtu podnikatelů se meziročně mírně zvýšil o 0,06 p.b. na 3,30 %. Nejvíce cizinců podnikatelů pocházelo z Vietnamu (23,7 tisíc), dále z Ukrajiny (21,6 tisíc) a ze Slovenska (8,6 tisíc).

Tabulka č. I.2.5 Podnikatelé na základě živnostenského oprávnění 2005 Podnikatelé celkem - fyzické osoby - právnické osoby Podnikatelé - cizinci - podíl v %

1 993 247 1 744 632 248 615 64 128 3,22

Stav k 30.9. 2006 2 024 381 1 770 127 254 254 65 570 3,24

2007 2 046 655 1 782 728 263 927 67 536 3,30

Změna (2007-2006) absol. v % 22 274 12 601 9 673 1 966 0,06

1,1 0,7 3,8 3,0 1,0

Pramen: MPO, Živnostenský rejstřík Míra nezaměstnanosti trvale klesá…

23

Míra registrované nezaměstnanosti, jejíž pokles je důsledkem rychlého růstu ekonomiky, k 30.9. dosáhla 6,2 %, když se meziročně snížila o 1,6 p.b. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v 1.-3. čtvrtletí činila 6,9 % (před rokem 8,4 %). Dlouhodobý průběh poklesu i cyklické výkyvy zachycuje graf č. I.2.1.



Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 10,0

2005

9,5 9,0

2006

8,5 8,0 %

2007

7,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce

Pramen: MPSV, graf MPO … počet uchazečů o zaměstnání se meziročně snížil téměř o pětinu…

Počet uchazečů o zaměstnání k 30.9. dosáhl cca 365 tisíc, když se meziročně snížil o 89,2 tisíc, tj. o 19,6 %. Z celkového počtu uchazečů bylo 340,4 tisíc dosažitelných uchazečů, tj. těch kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání (meziroční pokles o 87 tisíc). Ke konci září bylo zaregistrováno 203,6 tisíc nezaměstnaných žen (meziročně o 45,4 tisíc méně), tj. 55,8 % z celkového počtu uchazečů (o 1 p.b. více než před rokem). Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 103,1 tisíc uchazečů (o 15,5 tisíc méně než před rokem), tj. 28,2 % všech evidovaných osob. Meziročně se zvýšila průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti o 346 Kč na 4 958 Kč. Od počátku roku k 30.9. se na úřadech práce nově hlásilo o zaměstnání celkem 424,2 tisíc uchazečů, tj. meziročně o 38,4 tisíc méně. Evidenci ukončilo 507,8 tisíc osob, tj. o 11 tisíc méně než před rokem a z nich se umístilo 323,1 tisíc uchazečů, tj. 63,6 % ( o 11,3 tisíc méně než před rokem).

…míra nezaměstnanosti poklesla ve všech krajích

Míra nezaměstnanosti meziročně poklesla ve všech krajích České republiky, avšak regionálně zůstává i nadále nevyrovnaná. K 30.9. byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji Ústeckém (11,3 %) a Moravskoslezském (10,2 %) a nejnižší zůstala v Praze (2,4 %) - viz příloha, tabulka č. I. V nejvíce postižených regionech obecně chybí vyšší pružnost reagovat na změny trhu práce a na jeho nové potřeby. Podle okresů byla dosažena nejvyšší míra nezaměstnanosti v okrese Most (16,6 %), dále v Karviné (14,3 %) a v Teplicích (12 %) a naopak nejnižší byla v okolí Prahy (Praha-západ 1,8 % a Praha-východ 2 %). Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, vyjádřený podílem směrodatné odchylky na průměrné míře nezaměstnanosti za Českou republiku, podle propočtu MPO, meziročně vzrostl o 0,5 p.b. na 44,5 %.

Zvýšil se podíl uchazečů se zdravotním postižením…

Absolventi škol, kteří po prázdninách nastoupili do práce, ovlivnili v září další snížení nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých k 30.9. dosáhl 31,2 tisíc, když byl meziročně o 10,5 tisíc nižší. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo evidováno 30,3 tisíc, tj. o 12,1 tisíc více než před rokem. Počet uchazečů se zdravotním postižením k 30.9. dosáhl 65,8 tisíc a byl o 5,3 tisíc nižší než před rokem, avšak jejich podíl 24



na celkovém počtu uchazečů meziročně vzrostl o 2,3 p.b. na 18 %. Pro tuto skupinu uchazečů bylo k dispozici 4,9 tisíc volných míst, tj. meziročně o 1,7 tisíc více. … podíl uchazečů starších 50 let dosáhl téměř jedné třetiny všech nezaměstnaných …

Ve skupině uchazečů podle věku zůstává nejpočetnější skupinou kategorie nad 50 let. Přestože počet uchazečů této skupiny meziročně poklesl o 11,1 tisíc, jejich podíl na počtu všech uchazečů vzrostl o 3,3 p.b. na 29,2 % (viz příloha, tabulka I). Průměrný věk uchazeče o zaměstnání k 30.9. dosáhl 39,5 let (před rokem 38,4). Podle kvalifikační struktury jsou nejpočetnější skupinou uchazeči s vyučením a s nižším středním vzděláním. Jejich počet meziročně klesl o téměř 42 tisíc na 149,4 tisíc (40,9 % z celkového počtu uchazečů).

… stále zůstává vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných

Podle délky nezaměstnanosti zůstávají největší skupinou uchazeči dlouhodobě nezaměstnaní, tj. nezaměstnaní déle než 12 měsíců. I přes meziroční pokles (o 45,1 tisíc na 148,3 tisíc, tj. na 40,6 %) zůstává problematický její výskyt zejména u mladších (do 24 let) a starších věkových skupin (nad 55 let). Jestliže u mladších uchazečů lze počítat s určitou územní mobilitou, u starších uchazečů se mobilita v podstatě zužuje na dojíždění za prací. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se meziročně snížila (podle výpočtu MPO) z 3,5 % na 2,7 %.

Rychle se zvyšoval počet volných pracovních míst

Počet volných pracovních míst k 30.9. meziročně vzrostl o 39,9 tisíc (o 40,9 %) na 137,4 tisíc a dosáhl tak dosud nejvyššího stavu od vzniku ČR. Na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 2,7 uchazečů (před rokem 4,7). Podle okresů připadalo nejvíce uchazečů na 1 volné pracovní místo v Děčíně (16 uchazečů), dále v Karviné (12,9 ) a v Jeseníku (11,6) a naopak nejméně v okrese Praha-západ (0,6). S nárůstem počtu volných pracovních míst se prohlubuje nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a nabízenou pracovní silou.

Narůstá poptávka po určitých profesích

Podle klasifikace zaměstnání (KZAM) byla k 30.9. největší poptávka o pracovníky ve třídě 7-řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení), pro které bylo na úřadech práce k dispozici 45,1 tisíc volných míst (viz příloha, tabulka č. I). Dále byl vyšší zájem o pracovníky třídy 8-obsluha strojů a zařízení (28,5 tisíc) a třídy 9-pomocný a nekvalifikovaný personál (23,4 tisíc). Podle vzdělání připadal největší počet volných pracovních míst na pracovníky s vyučením a s nižším středním vzděláním (62,3 tisíc volných míst) s podílem 45,3 % na počtu všech volných míst.

Klesly výdaje na podporu v nezaměstnanosti

Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až září vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 3,84 mld. Kč, tj. o 10,8 % více než před rokem. Od počátku roku do konce září bylo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vytvořeno 10,5 tisíc míst na veřejně prospěšné práce a 10,4 tisíc společensky účelných pracovních míst, včetně míst zřízených u zaměstnavatelů. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo vyplaceno 5,44 mld. Kč, tj. meziročně o 3,5 % méně.

Nezaměstnanost se snížila i v Evropské unii

Podle údajů Statistického úřadu Evropské unie (Eurostatu) v září 2007 průměrná míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie meziročně poklesla o 1 p.b. na 7 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla na Slovensku (11,1%) a naopak nejnižší v Nizozemsku (3,1 %). Podle metodiky a údajů Eurostatu dosáhla v ČR míra nezaměstnanosti 5,2 % a byla o 1,8 p.b. nižší než byl dosažený průměr v EU. Podle odhadu Eurostatu bylo v září v Evropské unii 16,7 milionů nezaměstnaných osob. Míra nezaměstnanosti v USA dosáhla 4,7 % a v Japonsku 4 %.

25



V říjnu i listopadu nezaměstnanost klesala

K poklesu nezaměstnanosti v říjnu a listopadu přispěl doznívající sezónní vliv venkovních prací a zaměstnávání čerstvých absolventů škol. V říjnu míra nezaměstnanosti poklesla na 5,8 % (meziměsíčně o 0,4 p.b.) a počet uchazečů o zaměstnání proti září klesl o 16,1 tisíc na 348,8 tisíc (meziročně o 90,9 tisíc). V listopadu míra nezaměstnanosti klesla o dalších 0,2 p.b. na 5,6 % a klesl i počet uchazečů o zaměstnání na 341,4 tisíc (při meziročním poklesu o 91,1 tisíc). S nárůstem ekonomiky vzrostl počet disponibilních pracovních míst. K 30.11. evidovaly úřady práce 141,3 tisíc volných míst, tj. o 42,3 tisíc více než před rokem. Na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 2,4 uchazečů (před rokem 4,4 ).

Zrychlilo se tempo mzdového růstu

Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se v 1.-3. čtvrtletí meziročně zvýšila o 7,6 % na 21 119 Kč a reálná mzda vzrostla o 5,3 %. Tempo růstu reálné mzdy bylo o 1,8 p.b. vyšší než před rokem. V podnikatelské sféře činila nominální mzda 21 322 Kč, při meziročním zvýšení o 7,9 % a reálně o 5,6 % a v nepodnikatelské sféře 20 397 Kč, při nárůstu nominální mzdy o 6,6 % a reálně o 4,3 % (viz tabulka č. I.2.7). Mzdy v podnikatelské sféře rostly rychleji a úroveň průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře ve vztahu ke mzdě v podnikatelské sféře meziročně poklesla o l,1 procentního bodu na 95,7 %. Průměrná nominální mzda v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla v 1.- 3. čtvrtletí o 7,4 % na 19 789 Kč a reálná mzda se zvýšila o 5,1 %. Reálný nárůst objemu mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaných k výplatě, který ovlivňuje kupní sílu domácností, činil 6,8 %.

Tabulka č.I.2.7 Průměrná měsíční mzda v 1.-3. čtvrtletí 1 (meziroční přírůstek v %) 2005 nominální reálná Celkem: v tom: -podnikatelská sféra -nepodnikatelská sféra

2006 nominální reálná

2007 nominální reálná

5,8

4,0

6,5

3,5

7,6

5,3

prům. měsíční mzda v 1.-3. čtvrtletí 2007 v Kč 21 119

5,3 7,6

3,5 5,8

6,7 5,7

3,7 2,7

7,9 6,6

5,6 4,3

21 322 20 397

Pramen: ČSÚ Zvyšují se mzdové rozdíly

Nejvyšší mzdy v odvětvovém členění (podle sekcí OKEČ) byly dosaženy ve finančním zprostředkování a nejnižší v odvětví ubytování a stravování (viz tabulka č. I.2.8). Meziodvětvová mzdová diferenciace, vyjádřená podílem směrodatné odchylky na průměrné mzdě, podle propočtu MPO, meziročně vzrostla o 0,4 p.b. na 30,8 %. V podrobnějším odvětvovém členění (podle oddílů OKEČ) byly vypláceny nejvyšší mzdy zaměstnancům v letecké dopravě (56 455 Kč a nejnižší mzdy ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (11 433 Kč tj. 20,2 % úrovně nejvyšší vyplacené mzdy). Meziročně se rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou zvýšil o 5 628 Kč na 45 022 Kč. Některé firmy v České republice pociťují strukturální nedostatek pracovních sil. Tato skutečnost se, podle zjištění nejnovějšího vydání pravidelné studie PayWell 2007 společnosti PricewaterhouseCoopers, začíná projevovat především v rostoucích rozdílech v navyšování mezd mezi jednotlivými firmami. Proti

1

v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry

26



minulým rokům se, podle studie, rozšířilo celkové rozpětí mzdového růstu. Jestliže dříve se navyšování mezd v jednotlivých firmách od průměrného nárůstu příliš nelišilo, v současnosti některé firmy zvyšují mzdy až o 10 %.

Podle typu hospodaření byly nejvyšší průměrné mzdy vypláceny u mezinárodních společností (25 689 Kč) a nejnižší u družstev (13 866 Kč). Meziročně se zvýšil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou o 538 Kč na 11 823 Kč. Mzdy rostly nejrychleji u sdružení a politických stran (meziročně o 9 %) a nejpomaleji v komunálním sektoru (o 5,6 %). V členění podle krajů byla dosažena nejvyšší průměrná mzda v Praze (26 261 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (17 574 Kč). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou meziročně vzrostl o 460 Kč na 8 687 Kč. Nejrychleji rostly mzdy ve Středočeském kraji (o 9,3 %) a nejpomaleji v Praze (o 6,5 %). Jak vyplývá z šetření ČSÚ, i ze studie PayWell 2007, rozdíly ve mzdových nárůstech mezi jednotlivými regiony ČR zůstávají zhruba stejné jako v minulých letech. Avšak ani v místech, kde si firmy dlouhodobě stěžují na nedostatek kvalitních pracovníků, nerostou mzdy nebo jiné pobídkové programy rychleji.

Tabulka č. I.2.8 Pořadí odvětví podle výše průměrné nominální mzdy v 1.-3. čtvrtletí1 (podle sekcí OKEČ - v Kč) Pořadí v 1.-3. čtvrt. 2007

Kat. OKEČ

2006

2007

1 2 3 4

J E C L

39 700 25 121 22 581 22 368

42 251 26 739 24 401 23 968

2 551 1 618 1 820 1 600

6,4 6,4 8,1 7,2

K

21 656

23 356

1 700

7,9

I F G N D M O B A H

21 348 19 399 19 438 18 513 18 692 17 507 16 092 14 254 15 238 13 782 19 621

1 453 1 894 1 802 1 391 838 1 121 1 300 1 332 325 1 338 1 498

6,8 9,8 9,3 7,5 4,5 6,4 8,1 9,3 2,1 9,7 7,6

Finanční zprostředkování Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Těžba nerostných surovin Veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, 5 podnikatelské činnosti 6 Doprava, skladování a spoje 7 Obchod, opravy mot.vozidel 8 Stavebnictví 9 Zpracovatelský průmysl 10 Zdravotní a soc.péče, veterinární činnosti 11 Vzdělávání 12 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 13 Zemědělství a myslivost, lesnictví 14 Rybolov, chov ryb 15 Ubytování a stravování Celkem ČR

22 801 21 293 21 240 19 904 19 530 18 628 17 392 15 586 15 563 15 120 21 119

Změna (2007 – 2006) v Kč v %

Pramen: ČSÚ

Podíl mzdových náhrad na HDP ve většině zemí EU klesá

27

Mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu HDP v běžných cenách) meziročně poklesla, vlivem vyššího růstu HDP, o 0,2 p.b. na 28 %. V mezinárodním srovnání lze z údajů Eurostatu propočítat podíl náhrad zaměstnancům v poměru k HDP v běžných cenách.



Tabulka č. I.2.9 Náhrady zaměstnancům v procentech HDP (v běžných cenách) ve vybraných zemích Evropské unie* seřazeno sestupně podle roku 2006

Francie Belgie Německo Nizozemsko Rakousko Finsko Španělsko Lucembursko Kypr Estonsko Malta Litva Česká republika Lotyšsko Irsko Itálie Slovensko EU Eurozóna (13 zemí)

2005

2006

2007/1. pololetí

52,2 50,7 50,5 49,8 48,9 49,0 47,0 46,8 45,0 43,7 44,9 42,0 42,9 41,2 41,2 40,8 37,1 49,1 48,1

51,9 50,3 49,5 49,2 48,5 48,2 46,5 45,1 44,7 44,5 43,9 43,1 42,8 42,7 41,7 41,2 36,6 48,7 47,6

52,1 50,4 48,9 X 48,0 48,0 46,3 45,3 44,4 46,9 43,4 46,6 42,0 42,7 41,6 40,6 36,1 48,3 47,4

*z EU-27 jsou k dispozici jen údaje těchto zemí Poznámka: Náhrady zaměstnancům se skládají z mezd, platů a z příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení Pramen: Eurostat, ČSÚ, výpočet MPO

Tento ukazatel je, podle posledních zveřejněných údajů (viz tabulka č. I.2.9), nejvyšší v hospodářsky nejvyspělejších zemích Evropské unie. Údaje dosažené v České republice jsou proti průměru za EU nižší v rozmezí 5,9 až 6,3 p.b. Česká republika patří do spodní poloviny zemí Evropské unie. Meziroční pokles podílu náhrad zaměstnancům k HDP ve většině zemí EU svědčí o mzdově úsporném vývoji nutném pro udržení konkurenceschopnosti jejich ekonomik.

I.3. Cenová a fiskální politika I.3.1. Cenová politika Koncem třetího čtvrtletí a zvláště v dalších měsících rostly ceny již výrazným tempem

Relativně nízká a stabilní inflace, která se v domácí ekonomice udržovala na počátku roku 2007, od konce 1. čtvrtletí nabírala dynamiku a ve 4. čtvrtletí akcelerovala. Lednové zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen (na 1,3 % z 1,7 % v prosinci minulého roku) bylo jen přechodné a ceny s menšími výkyvy postupně rostly, aby v září (růst o 2,8 %) a především pak v říjnu a listopadu byl tento vývoj vystřídán skokovým růstem o 4,0 %, resp. o 5,0 % (nejvyšší meziroční růst inflace od srpna 2001). Nejprve především pod vlivem sílících dopadů administrativních opatření, poté se k tomuto již standardnímu faktoru přidaly i rychle rostoucí tržní ceny, zvláště pak potravin. Ty se, vedle energií, posléze staly (vzhledem k jejich výraznému podílu na spotřebitelském koši) hlavním zdrojem inflace nejen v naší ekonomice, ale i v celé EU. Protiinflačně působila silná koruna, zlevňující dovážené zboží (brzdila zejména růst cen pohonných hmot).

28



Z předpovědí dalšího ekonomického vývoje vyplývá, že inflace, i když tlumená silným měnovým kurzem koruny a výhledem pomalejšího hospodářského růstu v zahraničí, poroste výrazně i v příštím roce. Kromě toho, že se do cenového vývoje promítnou administrativní opatření (reforma veřejných financí), zachová si pravděpodobně i svůj nákladový charakter. Míra inflace v říjnu změnila trend

Návazně na tento vývoj průměrná míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) od ledna klesala, v srpnu a v září stagnovala na 2,0 %, ale v říjnu již vzrostla o 2,2 %, v listopadu o další 0,3 p.b., na 2,5 %.

Meziroční růst spotřebitelských cen se v průběhu 3. čtvrtletí zvyšoval, …

Přestože v rámci jednotlivých položek spotřebního koše docházelo i ve třetím čtvrtletí 2007 k cenovým pohybům, ceny tabáku, bydlení a potravin, měly nadále rozhodující vliv na meziroční cenový vývoj (viz tabulka č. I.3.1.1). Největší zrychlení nastalo v oddílech alkoholické nápoje a tabák (ceny tabáku se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšily na 24,5 % z 14,4 % v předchozím) a bydlení, zejména vlivem zvýšení čistého nájemného o 8,9 %, z toho v bytech s regulovaným nájemným o 15,6 % (v bytech s tržním nájemným zůstalo nájemné meziročně stejné), meziročně se snížil pokles cen zemního plynu na 6,6 % z 8,2 %, ceny elektřiny zůstaly vyšší o 7,9 % a tuhých paliv o 16,4 %. Ve zpomalení růstu cen potravin a nealkoholických nápojů se odrazilo sezónní snížení cen zeleniny vč. brambor o 5,3 %. Zvolnil i růst cen pekárenských výrobků a obilovin (z průměrných 11,3 % ve 2. čtvrtletí), jejichž ceny byly vyšší v průměru o 2,9 %, v důsledku jejich zvýšení již před rokem, ve 3. čtvrtletí 2006. Přesto však ceny mouky vzrostly o 20,2 %.

… v jednotlivých skupinách byl diferencovaný…

V oddíle zdraví došlo ke zpomalení cenového růstu na 3,9 % (z 9,4 % ve 2. čtvrtletí) vlivem snížení doplatků a cen léčiv. V oddíle doprava byl meziroční vývoj ve 3. čtvrtletí shodný s předchozím čtvrtletím, když ceny pohonných hmot zůstaly meziročně nižší o 2,6 % (tedy podobně jako v předchozím). Naopak pokles cen nastal v oddíle pošta a telekomunikace, kde ceny z růstu 2,1 % ve 2. čtvrtletí přešly v pokles o 1,9 %. Tento vývoj ovlivnilo ukončení komerčních slev ve veřejných telekomunikačních službách v předchozím roce a pokles cen roamingu a volání v tuzemsku u některých operátorů v srpnu a září roku 2007. Příčinou poklesu cen v oddíle rekreace a kultura o 1,4 % ve třetím čtvrtletí byly především sezónní ceny dovolených.

Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen (v p. b.)

Úhrn v tom: Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

Pramen: ČSÚ

29

Průměr za rok 2006 2,5 0,1 0,1 -0,3 1,7 -0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 0,0 0,2 0,1

2007 leden březen červen červenec srpen

září

říjen

listopad

1,3

1,9

2,5

2,3

2,4

2,8

4,0

5,0

0,4 0,1 -0,2 0,6 0,0 0,1 -0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1

0,5 0,4 -0,1 0,6 0,0 0,1 -0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,2

0,5 0,8 0,0 0,7 0,0 0,1 0,0 0,0 0,1 0,0 0,2 0,1

0,4 0,9 0,0 0,8 0,0 0,1 -0,1 0,0 -0,1 0,0 0,2 0,1

0,5 1,2 0,0 0,9 0,0 0,0 -0,1 -0,1 -0,3 0,0 0,2 0,1

0,5 1,2 0,0 0,9 0,0 0,0 0,0 -0,1 0,0 0,0 0,2 0,1

1,0 1,3 0,0 1,3 0,0 0,0 0,2 -0,1 0,0 0,0 0,2 0,1

1,7 1,3 0,0 1,4 0,0 0,0 0,4 -0,1 0,0 0,0 0,2 0,1


… přidaly se ceny potravin a spotřebitelské ceny v říjnu a listopadu akcelerovaly


V říjnu, a zejména v listopadu, růst inflace zatím kulminoval, jednoznačně pod vlivem dvouciferného meziročního růstu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (naposledy dosaženého v červenci 1996), které se zvýšily o 10,4 % z 3,2 % v září. Např. ceny mléka vzrostly o 38,3 % z 15,9 % v září, másla o 46,6 % z 18,0 % v září, mouky o 56,7 % z 28,6 % v září, zrychlil i růst cen ovoce a zeleniny. Složil se vliv několika faktorů, jako např. rostoucí poptávky po zemědělských komoditách v celém světě (zvláště v asijských zemích), kterou využili domácí zemědělci ke spekulacím na tuzemském agrárním trhu, a nakonec i povinné rozšíření využívání biopaliv. Vzestup cen ovlivnil i vývoj cen pohonných hmot, které byly v listopadu meziročně vyšší o 9,7 % (zatímco v září nižší o 1,8 %). Vliv cen v jednotlivých skupinách (dle klasifikace COICOP) na vývoj úhrnného indexu spotřebitelských cen je patrný z tabulky č. I.3.1.2. V průběhu 3. čtvrtletí zrychlil růst regulovaných cen na 10,2 % (z 7,2 % ve 2. čtvrtletí), naopak růst tržních cen zpomalil na 1,0 % (z 1,6 % ve 2. čtvrtletí). Z administrativních opatření působily na cenový vývoj v l. - 3. čtvrtletí a v následujících měsících roku 2007: 



    

 

  Domácí HICP se pod průměrem EU držel jen do března

v lednu zvýšení regulovaných cen v úhrnu o 3,8 %, především v oddíle bydlení, voda, energie, kde vzrostly ceny elektřiny o 7,9 %, čistého nájemného o 4,5 %, vodného o 6,6 %, stočného o 5,5 %. V důsledku opožděného dopadu zvýšení spotřební daně (od dubna 2006) vzrostly ceny tabákových výrobků o 2,5 %. Vlivem změny zákona o poskytování sociálních služeb se zvýšily ceny sociální péče o 2,8 %, razantně, o 20,0 %, se zvýšil televizní koncesionářský poplatek. Opačně působil pokles cen zemního plynu o 4,2 %, v únoru vzrostly, opět vlivem zpožděného dopadu zvýšení spotřební daně, ceny tabákových výrobků o 3,3 %, mírněji ceny tepla a teplé vody a tuhých paliv (shodně o 1,0 %), dále ještě stouply ceny sociální péče o 12,0 % v důsledku změny zákona o poskytování sociálních služeb, v březnu ovlivnil cenovou hladinu další růst cen tabákových výrobků o 3,3 %, v dubnu, již čtvrtý měsíc v řadě, rostly ceny tabákových výrobků, vzrostly také ceny zemního plynu o 1,4 %, tepla o 0,6 %, čistého nájemného o 0,9 %, v květnu dále rostly ceny tabáku o 2,6 %, v oddíle bydlení vzrostlo čisté nájemné o 2,0 %, v oddíle zdraví byly vyšší ceny lázeňských pobytů o 10,7 %, v červnu pokračoval růst cen tabákových výrobků o 2,1 %, v oddíle bydlení vzrostlo čisté nájemné o 0,5 %, v červenci vzrostlo v oddíle bydlení čisté nájemné v bytech s regulovaným nájemným o 1,9 % a ceny zemního plynu o 1,6 %, zvýšení cen tabáku dosáhlo 2,0 %. V oddíle zdraví se snížily doplatky léků předepsaných lékařem o 2,0 % a ceny lázeňských pobytů o 1,1 %. v srpnu vzrostly ceny tabákových výrobků o dalších 6,2 %, u bydlení čisté nájemné v bytech s regulovaným nájemným o 1,2 %, v září došlo v oddíle pošty a telekomunikace k poklesu telefonických a telefaxových služeb o 0,6 % vlivem zlevnění roamingu., v oddíle zdraví se snížily zejména doplatky léků předepsaných lékařem o 1,7 %. Dále vzrostlo čisté nájemné v bytech s regulovaných nájemným o 1,3 %, ceny tuhých paliv o 3,7 % a zemního plynu o 0,2 %. Růst cen tabákových výrobků zvolnil na 0,6 %, v říjnu růst cen bydlení ovlivnilo zvýšení cen zemního plynu o 4,7 %, tuhých paliv o 5,2 % a tepla o 0,6 %, v listopadu dále vzrostly ceny tabákových výrobků o 0,6 %.

Rostoucí inflace posunula již v dubnu 2007 domácí ceny nad úroveň průměru EU. Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) se v září dostaly o 0,6 p.b. (růstem o 2,8 %) nad úroveň zemí Evropské unie. Nejvíce rostly ceny v Lotyšsku (o 11,5 %) a Estonsku (o 7,5 %), nejnižší růstovou hodnotu zaznamenala Malta (0,9 %) a Norsko dokonce pokles (o 0,3 %).

30


Ceny průmyslových výrobců pokračovaly v intenzívním růstu …


Ceny průmyslových výrobců v průběhu tří čtvrtletí 2007 poměrně výrazně meziročně rostly (z 2,6 % v prosinci 2006 na 4,0 % v září a 4,4 % v říjnu), s přechodným mírným zvolněním dynamiky v srpnu, především díky poklesu cen ropy (v souvislosti s hypoteční krizí na americkém trhu). Meziroční růst cen průmyslových výrobců za devět měsíců roku byl tažen především cenami v odvětví:  energie, plyn a voda (v průměru o 7,4 %),  základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (v průměru o 7,7 %),  dřeva a dřevěných výrobků (v průměru o 5,9 %),  uhlí, lignit, rašelina, ropa (v průměru o 8,1%). Na říjnovém růstu se dále výrazně podílel i obrat trendu v odvětví koksu, rafinérských ropných výrobků, kde ceny z 7,5% meziročního poklesu na počátku roku přešly na 14,8% růst v říjnu a potravinářské odvětví (růst z 1,1 % na počátku roku na 6,0 % v říjnu).

… rychlejším než v EU

Srovnání cen průmyslových výrobců v ČR a v EU ukazuje na vývojový obrat. Zatímco ceny v EU od počátku roku výrazně zbrzdily a vykázaly nižší meziroční růst (z 3,5 % na konci roku 2006 na 2,9 % v září), ceny na tuzemském trhu průmyslových výrobců od počátku roku rostly výrazněji a dosáhly vyšších meziročních přírůstků (z 2,6 % na konci roku 2006 na 4,0 % v září).

Světové ceny průmyslových surovin a potravin prodělávaly volatilní vývoj …

Ceny surovin a potravin na světových trzích se nadále vyvíjely především v závislosti na cenách energetických surovin a prodělaly růsty, ale i poklesy (v lednu, květnu a srpnu). Jejich meziroční růst (o 15,3% na konci roku 2006) se snížil na 2,3 % v červnu v září opět výrazně povýšil na 10,3 %, v říjnu dokonce na 20,5 %. Zatímco ceny zemního plynu již pátý měsíc v řadě meziročně klesaly (v září o 2,7 %) a teprve v říjnu vzrostly (na 2,1 %), ceny ropy rostly od června (v září o 19,6 %, v říjnu dokonce o 38,3 %, oproti 14,5% poklesu na počátku roku). Snížil se také růst cen kovů (z 42,9 % na konci roku 2006 na 16,1 % v září a 19,01 % v říjnu). V jejich rámci ale nadále rostly ceny olova, cínu, zlata a platiny, pokles naopak zaznamenaly ceny zinku a hliníku. Zrychlení růstové tendence naznačily na počátku 4. čtvrtletí také ceny potravin a olejů (z 23,3 % v prosinci 2006 na 18,8 % v září a 24,5 % v říjnu).

… se odrazilo ve vývoji dovozních cen

Zpomalený růst cen energetických zdrojů na světových trzích, podpořený pohybem kurzu koruny vůči dolaru způsobil, že dovozní ceny se v průběhu 1.-3. čtvrtletí držely, (s výjimkou června a července, kdy zaznamenaly 0,5%, resp. 0,1% růst) pod úrovní předchozího roku a vytvářely podmínky pro oslabování vnějších nákladových tlaků na růst domácích cen. Největší vliv na pokles celkového meziročního indexu (v září o 1,1 %) mělo snížení cen strojů a dopravních prostředků o 3,5 % (hlavně kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat), výraznější pokles zaznamenaly i ceny průmyslového spotřebního zboží o 2,6 % a ceny chemikálií o 0,6 %; současně se ale zrychloval cenový růst některých neenergetických surovin, zejména některých kovů a potravin.

Ceny stavebních prací dosahují stále vysoké tempo růstu

Ceny stavebních prací si držely stabilní tempo růstu (v průměru za tři čtvrtletí 3,7 %), což souviselo zejména se stále vysokou poptávkou po výstavbě bytů a rodinných domů. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví však tentokrát rostly vyšším tempem (v červnu meziročně o 7,4 % a v září o 5,3 %, když ještě v roce 2006 vzrostly v průměru o 1,3 %). Ceny materiálů odrážejí nejen vliv vysoké domácí poptávky, ale také progresivní růst některých nákladových vstupů, zejména kovů. Tempo růstu cen vstupů předstihuje tempo růstu cen stavebních prací od listopadu 2006.

31



Tabulka č. I.3.1.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) březen Ceny - spotřebitelské - průmyslových výrobců - stavebních prací - zemědělských výrobců - tržních služeb - dovozní - komodit ve světě

2,8 0,3 2,3 0,3 3,8 3,2 27,2

2006 červen září 2,8 1,8 2,9 8,8 3,4 1,0 31,4

2,7 2,4 3,1 4,2 3,4 0,4 16,4

prosinec březen 1,7 2,6 3,2 4,9 3,9 -2,0 15,3

1,9 3,6 3,7 15,0 1,8 -1,8 4,5

2007 červen červenec srpen 2,5 4,6 3,7 9,1 1,5 0,5 2,3

2,3 4,1 3,8 11,3 0,8 0,1 1,6

2,4 3,7 4,0 15,6 1,0 -0,6 -0,7

září

říjen

2,8 4,0 4,1 18,1 1,6 -1,1 10,3

4,0 4,4 4,3 24,4 2,0 -1,5 20,5

Pramen: ČSÚ Ceny zemědělských výrobců rostly převážně dvouciferným tempem

Ceny zemědělských výrobců rostou od 2. čtvrtletí 2006. Přestože od počátku roku 2007 byly jejich meziroční přírůstky dvouciferné, ve 2.čtvrtletí jejich meziroční růst, v souvislosti se snížením tempa růstu cen produktů rostlinné výroby (zvláště brambor a obilovin, přechodně zvolnil. V září pak byly meziročně vyšší o 18,1 % (v říjnu o 24,4 %) oproti 8,1 % na konci roku 2006. Výrazně se zvýšily ceny rostlinných výrobků v září o 32,2 % (v říjnu o 42,9 %), zejména v důsledku vyšších cen obilovin o 62,0 % (v říjnu o 71,7%), zvýšily se ceny olejnin o 28,0 %, ovoce o 38,3 %. Ceny živočišných výrobků vzrostly v září o 4,5 % (ceny mléka o 6,9 %, drůbeže o 18,5 % a vajec o 24,0 %).

Meziroční růst tržních služeb zpomalil

Oproti vývoji v předchozích cenových okruzích ceny tržních služeb v produkční sféře snížily významně tempo růstu (z 3,2 % na konci roku 2006 na 1,6 % v září, v říjnu na 2,0 %). Na tomto trendu se nejvíce podílelo snížení tempa růstu cen váhově nejvýznamnější skupiny podnikatelské služby a služby v oblasti nemovitostí a pronájmu (v nich zejména reklamních služeb a pronájmu nemovitostí), jejichž ceny zmírnily růst (z 4,7 % na konci roku na 2,5 % v září a 2,7 % v říjnu). Naopak největší nárůst zaznamenaly ceny nákladní dopravy a skladování (z 1,3 % na konci roku na 3,3 % v září, v říjnu na 3,9 %), naopak pokles cen zaznamenalo pojišťovnictví (v září o 2,7 %, říjnu o 0,8 %) a služby pošt a telekomunikací (v září i říjnu o 0,3% ).

I.3.2. Fiskální politika Deficit státního rozpočtu byl schválen ve výši 91,3 mld. Kč

Státní rozpočet na rok 2007 byl schválen se schodkem 91,30 mld. Kč, s příjmy 949,48 mld. Kč a výdaji 1 040,78 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2006 znamenalo nárůst deficitu o 16,9 mld. Kč. Ve srovnání se skutečností roku 2006 počítá rozpočet s nárůstem příjmů o 26,42 mld. Kč, tj. o 2,9 %, výdajů o 20,14 mld. Kč, tj. o 2,0 % a se snížením schodku o 6,28 mld. Kč. Úpravami rozpočtu byly : 

k 30. 6. podle zákona č. 622/2006 Sb., zvýšeny celkové příjmy i výdaje o téměř 41 mil. Kč (týká se financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU), dále došlo k navýšení celkových výdajů o 181 mil. Kč na odstraňování povodňových škod, vzniklých v roce 2006, a na nová protipovodňová opatření;



ve 3. čtvrtletí, resp. k 30. 9.2007, usnesením vlády č. 629/2007 navýšeny příjmy na 964,4 mld. Kč a výdaje na 1 056,3 mld. Kč (13,9 mld. Kč prostředky převedené z rezervních fondů organizačních složek státu do kapitoly veřejná pokladní správa a jejich další užití ve výdajích, 1,0 mld. Kč -

32



financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU, výdaje vzrostly dále o 0,5 mld. Kč na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření). Schodek státního rozpočtu tím povýšil o 0,51 mld. Kč Saldo státního rozpočtu za 1-3. čtvrtletí 2007 představovalo 1,1 % HDP

Rozkolísané hospodaření státní pokladny, pohybující se v prvních měsících roku převážně v záporných hodnotách (nejvyšší v dubnu -28,27 mld. Kč, v souvislosti s úhradou příspěvku státu na stavební spoření), se v červnu zastavilo a již šestý měsíc vykazuje v kumulaci kladné saldo. V září dosáhlo v kumulaci od počátku roku 36,31 mld. Kč, což představuje nejlepší výsledek od roku 1993. Dosažený přebytek je výsledkem předstihu plnění příjmů před čerpáním výdajů o 10,2 p.b. (v předchozím roce o 6,0 p.b.). V posledním čtvrtletí je již patrné rychlejší čerpání výdajů, s tím, že schodek hospodaření státního rozpočtu ke konci roku 2007 činil 66,39 mld. Kč a byl nižší než jeho rozpočtovaná hodnota o 25,5 mld. Kč.

Tabulka č. I.3.2.1 Pokladní plnění státního rozpočtu v 1.- 3. čtvrtletí 2007 (v mld. Kč, kumulace od počátku roku) Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad

Příjmy 83,14 147,57 241,98 318,22 378,15 483,32 581,18 656,66 748,52 835,37 908,23

Výdaje 78,11 154,30 230,72 335,23 404,13 482,04 561,50 634,44 712,21 808,17 895,46

Saldo kumulované Saldo za měsíc 5,03 -6,73 11,26 -17,01 -25,98 1,28 19,68 22,22 36,31 27,20 12,77

5,03 -11,76 17,99 -28,27 -8,97 27,26 18,40 2,54 14,09 -9,11 -14,43

Pramen: MF Nejvyšší příjmovou dynamiku vykázaly DPPO

33

Na růstu příjmové strany státního rozpočtu (meziročně o 11,1 %) se podílely především daňové příjmy celkem, které objemem 652,35 mld. Kč meziročně vzrostly o 63,24 mld. Kč, tj. o 10,7 %. Jejich dynamiku příznivě ovlivnily zejména: 

výnos daně z příjmů právnických osob, který činil 88,66 mld. Kč (plnění rozpočtu na 82,5 %), meziročně vzrostl o 15,39 mld. Kč, tj. o 21,0 %. Ve stejném období loňského roku byl rozpočet plněn na 83,3 % při meziročním poklesu o 4,7 mld. Kč, tj. o 6,0 %. Příčinou tohoto vývoje byl souběh několika faktorů, zejména rychlý růst hospodářského výsledku, resp. základu daně firem, který kompenzuje dopady snižování sazeb a zúžení základu daně (zrychlení odpisů, zavedení nové odčitatelné položky na výzkum a vývoj) v předchozích letech;



zlepšení inkasa daně z příjmů fyzických osob, které dosáhlo 73,04 mld. Kč (plnění na 74,5 % rozpočtu), při meziročním růstu o 7,08 mld. Kč, tj. o 10,7 %. V předchozím roce představovalo plnění 71,5 % při meziročním poklesu o 3,3 mld. Kč, tj. o 4,7 %. Objemově nejvýznamnější - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti - dosáhla 62,42 mld. Kč, při plnění rozpočtu na 74,7 % a meziročním růstu o 7,2 mld. Kč, tj. o 13,0 %. Plnění rozpočtu v roce 2007 je meziročně nižší o 1,0 p.b.;





výběr daně z přidané hodnoty v objemu 119,55 mld. Kč (73,1 % rozpočtu), tj. meziročně více o 11,26 mld. Kč. V předchozím roce plnění činilo 65,5 % při meziročním růstu o 8,7 mld. Kč, tj. o 8,8 %. Inkaso bylo pozitivně ovlivněno vysokou konečnou spotřebou domácností v prosinci předchozího roku;



zvýšení příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, které dosáhly 268,47 mld. Kč, když meziročně vzrostly o 24,48 mld. Kč, tj. o 10,0 % (plnění na 75,6 %). Rozpočet počítá s růstem o 6,4 % oproti skutečnosti 2006. Z toho na důchody připadlo 221,09 mld. Kč, což je meziroční nárůst o 20,2 mld. Kč, tj. o 10,0 %;



nižší inkaso spotřebních daní činilo 89,56 mld. Kč (plnění na 68,2 % rozpočtu), při meziročním růstu o 4,5 %. Schválený rozpočet však počítá s růstem o 16,4 % proti skutečnosti 2006. Rozhodující váhu v jeho plnění má daň z minerálních olejů, která objemem 58,9 mld. Kč zaznamenala meziroční nárůst o 2,9 mld. Kč, tj. o 5,2 %. Inkaso daně z tabákových výrobků ve výši 27,9 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 0,8 mld. Kč, tj. o 3,0 %. Meziroční srovnání nemá však vypovídací hodnotu, neboť k 1. 3. 2007 došlo ke změně sazby spotřební daně a navíc byla zákonem omezena výše předzásobení.

Inkaso nedaňových a kapitálových příjmů s objemem 96,17 mld. Kč, při splnění rozpočtu na 123,8 %, představovalo meziroční nárůst o 14,0 %. Vysoké plnění bylo ovlivněno nerozpočtovanými příjmy v rámci přijatých transferů ve výši 39,1 mld. Kč. Tempo růstu příjmů překonalo tempo růstu výdajů

Z celkových výdajů (712,21 mld. Kč, s meziročním růstem o 40,20 mld. Kč, tj. o 6,0 %) byly v 1.- 3. čtvrtletí 2007 čerpány zejména běžné výdaje (na 657,36 mld. Kč, tj. meziroční růst o 5,5 %), objemově méně významné kapitálové výdaje však dosáhly vyšší dynamiku růstu (o 12,4 %, tj. o 6,07 mld. Kč). Čerpání kapitálových výdajů v 1.-3. čtvrtletí ve výši 54,85 mld. Kč představovalo 61,2 % rozpočtu. Většina těchto výdajů souvisí s financováním programů reprodukce a provozování majetku. Z běžných výdajů nejvyšší dynamiku růstu zaznamenala státní sociální podpora (o 41,3 %, tj. o 10,5 mld. Kč, na 36,4 mld. Kč) v rámci sociálních dávek a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (o 11 %, na 3,8 mld. Kč). Nejvíce bylo vynaloženo na: 

sociální dávky 288,18 mld. Kč, což představuje 43,8 % všech výdajů (plnění na 74,4 % rozpočtu, meziroční růst o 8,4 %), z nich na důchody bylo vydáno 215,63 mld. Kč (plnění na 75,1 %, meziroční nárůst o 5,6 %). Na výši čerpání výdajů v sociální oblasti měly vliv legislativní změny, jako např.: valorizace důchodů, nová konstrukce životního minima a zavedení existenčního minima, zvýšení minimální mzdy;



neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 87,94 mld. Kč (tj. 70,7 % rozpočtu, s meziročním nárůstem o 7,5 %);



platy a ostatní platby za provedenou práci a pojistné 61,35 mld. Kč (tj. 63,4 % rozpočtu, s meziročním nárůstem o 6,5 %).

34


Mandatorní výdaje představují stále vysokou zátěž


Z celkových rozpočtovaných výdajů na rok 2007 představují mandatorní výdaje2 569,8 mld. Kč, tj. 54,7 %, (meziročně by měly stoupnout o 58,5 mld. Kč, tj. o 11,4 %). Z nich je 469,3 mld. Kč (s meziročním zvýšením o 13,5 %) určeno na sociální transfery a odčerpávají 49,4 % celkových příjmů státního rozpočtu.

Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1.- 3. čtvrtletí 2007 dokumentuje tabulka č. I.3.2.2. Tabulka č. I.3.2.2 Plnění státního rozpočtu v 1.- 3. čtvrtletí 2007 (v mld. Kč) 2006 2007 Skutečnost Rozpočet Skutečnost leden-září po změnách x) leden - září Příjmy celkem Daňové příjmy z toho: Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob DPH Spotřební daně Clo Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti Ostatní Nedaňové a ostatní příjmy Výdaje celkem v tom: Běžné výdaje z toho : sociální dávky z toho důchody Kapitálové výdaje Saldo celkem

% plnění

Index 2007/2006

673,50 589,11

949,52 871,85

748,52 652,35

78,8 74,8

111,1 110,7

65,96 73,27 108,29 85,71 0,86

98,10 107,50 163,60 131,30 1,20

73,04 88,66 119,55 89,56 1,04

74,5 82,5 73,1 68,2 86,7

110,7 121,0 110,4 104,5 120,9

243,99 11,03 84,39 672,01

354,95 15,20 77,67 1 041,00

268,47 12,03 96,17 712,21

75,6 79,1 123,8 68,4

110,0 109,1 114,0 106,0

623,23 265,94 204,26 48,78 1,49

951,44 387,41 287,31 89,56 -91,48

657,36 288,18 215,63 54,85 36,31

69,1 74,4 75,1 61,2 x

105,5 108,4 105,6 112,4 x

Pramen: MF Poznámka: x) Státní rozpočet upravený k 30. 6. 2007 (rozpočet v položkové struktuře za 3. čtvrtletí není k dispozici) Územní celky hospodařily s přebytkem

Celkové příjmy územních samosprávných celků (krajů, obcí, dobrovolných svazků a regionálních rad) dosáhly 268,02 mld. Kč (plnění na 71,7 %), výdaje byly čerpány ve výši 248,15 mld. Kč (plnění na 65,2 % rozpočtu). Jejich hospodaření tak skončilo převahou příjmů o 19,87 mld. Kč, když kraje vykázaly přebytek 4,6 mld. Kč a obce 15,4 mld. Kč. Obce a dobrovolné svazky se na celkových příjmech podílely 67,7 %, na výdajích 66,9 %.

Státní dluh se dále zvýšil

Státní dluh se v l. - 3. čtvrtletí 2007 dále prohloubil, z 802,49 mld. Kč na začátku roku 2007, na 842,72 mld. Kč (tj. o 5,0 %), když saldo vnitřního státního dluhu se zvýšilo o 38,54 mld. Kč, vnějšího dluhu o 1,69 mld. Kč. Jeho růst byl částečně zmírněn přebytkovým hospodařením státu za tři čtvrtletí 2007. Státní výpůjčky spočívaly především v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno 15 emisí krátkodobých státních dluhopisů (státních pokladničních poukázek). Finanční prostředky získané prodejem emisí SPP a emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů sloužily ke splátkám dlouhodobého státního dluhu a k pokrytí schodků státního rozpočtu.

2

Jedná se o výdaje, vyplývající ze zákona, z jiných právních norem a smluvních závazků, které musí uhradit stát.

35



I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice I.4.1. Měnová politika ČNB v několika krocích zpřísnila měnovou politiku …

Zvýšením základních úrokových sazeb v letních měsících 2007 (s účinností od 1. června, 27. července a 31. srpna) reagovala Česká národní banka na zrychlující se spotřebu domácností, obavy z rozšíření mzdově nákladových tlaků a slabší kurz koruny k euru, které představovaly riziko růstu inflace. Každou z těchto úprav rostla klíčová úroková sazba o čtvrt p. b., takže po třetím zvýšení byla dvoutýdenní repo sazba 3,25 %, diskontní sazba 2,25 % a lombardní sazba 4,25 %. Přesto jsou ale základní tuzemské úrokové sazby z mezinárodního pohledu stále velmi nízké (viz tabulka č. I.4.1.1). Poslední zvýšení domácích úrokových sazeb (s platností od 30.11. 2007) na 2,5 %, resp. 3,5 % a 4,5 %, však přiblížilo jejich úroveň sazbám platným v eurozóně.

Tabulka č. I.4.1.1 Srovnání úrokových sazeb ČR, ECB, vybraných národních bank zemí EU a USA základní sazba v % Česká republika Eurozóna Švédsko Velká Británie Maďarsko Polsko Slovensko USA

12/2004

06/2005

12/2005

06/2006

12/2006

6/2007

9/2007

2,50 2,00 2,00 4,75 10,00 6,50 4,00 2,00

1,75 2,00 2,00 4,75 7,25 5,50 3,00 3,00

2,00 2,25 1,50 4,50 6,00 4,50 3,00 4,00

2,00 2,75 2,00 4,50 6,00 4,00 4,00 5,00

2,50 3,50 3,00 5,00 8,00 4,00 4,75 5,25

2,75 4,00 3,25 5,50 8,00 4,25 4,25 5,25

3,25 4,00 3,75 5,75 7,50 4,75 4,25 4,75

Pramen: ČNB … podobně i ECB, …

V průběhu roku 2007 zvýšila sazby i ECB, a to ve dvou krocích, vždy o ¼ p.b., takže s účinností od 13. června je základní úroková sazba eurozóny na 4 %. K jejich dalšímu zvýšení, které ještě v srpnu deklarovala, však již nepřistoupila, přesto, že zářijová inflace byla nad 2% limitem, stanoveným bankou jako strop cenové stability. Důvodem byl výhled určitého zpomalení růstu ekonomiky EU, posilující euro a zejména turbulence na finančních trzích, jejichž dopad do reálné ekonomiky zatím nelze plně vyhodnotit. I za této situace došlo ke zpřísnění měnových podmínek, když se kurz eura k dolaru dostal na historicky rekordní úroveň. I když ECB se zvýšením sazeb zatím vyčkává, považuje jejich další růst za možný.

… zatímco v USA sazby klesly…

Situace na úvěrových trzích přiměla americký Fed snížit 18. září základní úrokovou sazbu o ½ p. b., na 4,75 % (naposledy snížil základní úrok v červnu 2003). Prioritou jeho měnové politiky se stalo potlačení turbulencí na finančních trzích, které by spolu s krizí v sektoru rezidenčních nemovitostí mohly vést k propadu ekonomického růstu největší ekonomiky světa, případně i k recesi. Na zhoršení růstových vyhlídek americké ekonomiky reagoval Fed ještě dalším snížením základní sazby na 4,5 % od 31. října.

36



… takže úrokový diferenciál setrval v záporných hodnotách

Rozdílný pohyb základních a tržních úrokových sazeb v obou nejvýznamnějších světových ekonomikách, při růstu tuzemských úrokových sazeb, vyústil v diferencovaný vývoj úrokového diferenciálu k eurovým a dolarovým sazbám. K eurovým sazbám se v září nezměnil a stejně jako v červnu činil –1 až – 1,4 p. b. (zatímco před rokem v září 2006 byly v intervalu – 0,7 až – 0,9 p. b.). K dolarovým sazbám se záporný úrokový diferenciál snížil na –1,2 až – 1,9 p. b. (když v červnu činil –2 až – 2,6 p. b. a před rokem v září 2006 pak – 2,3 až – 2,9 p. b.).

Klientské úrokové sazby ve 3. čtvrtletí většinou rostly

Zvýšení referenčních úrokových sazeb i sazeb na peněžním trhu mělo na klientské úrokové sazby diferencovaný vliv. Sazby z úvěrů celkem pro domácnosti mírně klesly a od května se stabilizovaly na 6,6 %, nefinančním podnikům naopak od června rostly (na 5,1 % v září), ale z nových obchodů rostly jak pro obyvatelstvo, tak pro nefinanční podniky (na 11,5 %, resp.5 % v září). Úroky z vkladů celkem i u nových obchodů rostly jen pro nefinanční podniky (na 1,5 %, resp. 1,7 % v září), zatímco pro domácnosti stagnovaly (na 1,3 %, resp. 1,1 % v září). Reálné úrokové sazby, díky zrychlení růstu inflace, klesly a zvýhodnily tak úvěrové peníze, ale současně se zvýšilo znehodnocení vkladů.

Podíl peněžního agregátu M1 …

Reakcí na znehodnocování vkladů byla preference likvidních prostředků, které v 1. – 3. čtvrtletí 2007 pokračovaly v trendu dvouciferného meziročního růstu, založeném před dvěma roky. Dynamika jejich meziročního růstu ve 3. čtvrtletí mírně zvolnila (ze 14 % v prosinci 2006 na 13,2 % v září, tj. 1 336,4 mld. Kč a na 13,6 % v říjnu). To odpovídalo zmírnění tempa růstu jednodenních vkladů domácností i podniků (ze 14,7 % v prosinci 2006 na 13,8 % v září, tj. 1 017 mld. Kč a na 14,6 % v říjnu). Vlivem vysoké spotřebitelské poptávky domácností zůstala vysoká a stabilní i poptávka po oběživu (meziročně o 11,9 % v prosinci 2006, o 11,1 % v září, tj. na 319,4 mld. Kč, o 10,3 % v říjnu). Podíl likvidních prostředků na peněžní zásobě (od roku 2003 tvoří více než její polovinu) byl v září 57,5 % a v říjnu dosáhl zatím nejvyšší úrovně 59 %.

… se ve struktuře peněžní zásoby snížil …

Dvouciferný meziroční růst peněžního agregátu M2 , obnovený po téměř pěti letech v lednu 2007, kulminoval v květnu (o 12,1 %) a poté jeho dynamika zvolnila (na 11 % v září, tj. 2 324,6 mld. Kč a na 10,6 % v říjnu). Hlavním zdrojem růstu peněžní zásoby je již více než rok domácí kapitál, zejména růst domácích úvěrů podnikům a domácnostem, když příspěvek čistého úvěru vládě dále klesl. Objem čistých domácích aktiv se zvyšoval (z prosincových 1 216 mld. Kč na 1 369,9 mld. Kč v září a 1 392,1 mld. Kč v říjnu) a meziroční růst, obnovený v březnu 2006, dosahoval dvouciferných hodnot (od května 2006). Jeho tempo, po kulminaci v prosinci 2006 (32,8 %), mírně zvolnilo (v září na 27,3 %, v říjnu na 25,3 %). Současně více než dva roky klesá podíl zahraničních aktiv na přílivu peněz do ekonomiky (z 57,7 % v červenci 2005 na 41,1 % v září, tj. 954,7 mld. Kč a na 40,7 % v říjnu). Vývoj hlavních zdrojů peněžní zásoby ukazuje graf č. I.4.1.1.

37



Graf č. I.4.1.1 Hlavní zdroje růstu peněžní zásoby (od roku 2002, v mld. Kč, koncem období) 3000

2500 Peněžní zásoba

mld. Kč

2000

1500

Čistá zahraniční aktiva

1000 Úvěry podnikům 500

Čistý úvěr vládě Úvěry domácnostem 2007/9

2007/7

2007/5

2007/3

2007/1

2006/11

2006/9

2006/7

2006/5

2006/3

2006/1

2005/9

2005/11

2005/7

2005/5

2005/3

2005/1

2004/11

2004/9

2004/7

2004/5

2004/3

2004/1

2003/9

2003/11

2003/7

2003/5

2003/3

2003/1

2002/11

2002/9

2002/7

2002/5

2002/3

2002/1

0

Pramen: ČNB, graf MPO Meziroční růstu klientských úvěrů zrychlil …

Růstu domácí úvěrové emise (meziročně o 22,1 % v září, na 1 606,5 mld. Kč, o 20,4 % v říjnu) dominovaly klientské úvěry (o 24,2 % v září, na 1 534,8 mld. Kč, o 24,9 % v říjnu), zatímco objem čistého úvěru vládě klesal (ze 136,3 mld. Kč v prosinci 2006 na 104,1 mld. Kč v červnu a na 71,7 mld. Kč v září). Jeho vysoké meziroční tempo růstu se postupně snižovalo (z prosincových 37,6 % v roce 2006 na 27,2 % v červnu) a od července čistý úvěr vládě meziročně klesá (o 10,1 % v září, o 40,7 % v říjnu), mj. i pod vlivem vývoje depozit (krátkodobé repo operace a vklady územních celků).

… podporován zvyšováním úvěrů podnikové sféře …

Reálný pokles tržních úrokových sazeb (i přes zvyšování úroků) podpořil poptávku podnikové sféry po úvěrech, které, podporované dobrými finančními výsledky a vysokým ekonomickým růstem, dynamicky rostly (meziročně o 19 % v září, na 872,6 mld. Kč, o 19,8 % v říjnu). Od počátku roku se zvyšovaly především úvěry krátkodobé a díky zápornému úrokovému diferenciálu rychleji rostly úvěry z tuzemska než ze zahraničí.

… i obyvatelstvu

Úvěry domácnostem, které na přelomu let 2006 a 2007 krátkodobě klesly pod hladinu 30 %, pokračovaly v růstu s vysokou dynamikou (meziročně o 31,7 % v září, na 662,1 mld. Kč, v říjnu o 32,4 %). Jejich přírůstky ovlivňoval růst disponibilních důchodů domácností, vysoká spotřebitelská poptávka, rozvoj trhu nemovitostí, nabídka bank a velice příznivá úroveň úrokových sazeb. Na klientských úvěrech se úvěry obyvatelstvu v září podílely 43,1 % (ve výchozím roce 1993 to bylo pouze 13 %).

Dynamika zhoršování úvěrového portfolia zvolnila

Objem pohledávek se selháním3 se zvýšil (z červnových 51,6 mld. Kč na 53,7 mld. Kč v září), ale tempo jejich meziročního růstu kleslo (z 5,8 % v červnu na 4,3 % v září). Nezměnil se ani jejich podíl k pohledávkám celkem v investičním portfoliu, když v červnu i v září shodně činil 2,6 % (v prosinci 2006 činil 2,9 %). Více než polovinu pohledávek se selháním tvoří od poloviny roku

3

Od 1. 1. 2007 změnila ČNB metodiku sledování kvality aktiv. Podle nové metodiky jsou do položky „Pohledávky se selháním“ zahrnuty pohledávky „Nestandardní“, „Pochybné“ a „Ztrátové“. Do klasifikovaných úvěrů vykazovaných do 31.12. 2006 byly zahrnuty ještě pohledávky „Sledované“, které byly nově přeřazeny do „Pohledávek bez selhání“. Objem sledovaných úvěrů se tak výrazně snížil.

38



2007 úvěry ztrátové (52,1 % v červnu, 50,1 % v září), jejichž objem ve 3. čtvrtletí stagnoval (v prosinci 2006 dosáhly 24,1 mld. Kč, v červnu i v září 26,9 mld. Kč) a dynamika jejich meziročního růstu se ve 3. čtvrtletí snížila (z 15,3 % v červnu na 11,2 % v září). Koruna byla pod tlakem spekulativního kapitálu

Přes trojnásobné zvýšení tuzemských základních úrokových sazeb a příznivý vývoj makroekonomických indikátorů nebyl vývoj kurzu koruny jednoznačný a v průběhu 1. – 3. čtvrtletí 2007 podléhal volatilitě. V pozadí jeho obousměrných pohybů byl globální tok spekulativního kapitálu, nálady na eurodolarovém trhu, ale i na okolních trzích. Dlouhodobě však koruna meziročně posilovala (viz tabulka č. I.4.1.2) a tento trend zatím kulminoval v listopadu, dosažením nového historického maxima k oběma měnám.

Tabulka č. I.4.1.2 Kurzy CZK, EUR a USD (průměry za rok) CZK/EUR

meziroční změna

CZK/USD

meziroční změna

USD/EUR

meziroční změna

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

35,610 34,083 30,812 31,844 31,904 29,784 28,343

-3,4 -4,3 -9,6 3,3 0,2 -6,6 -4,8

38,590 38,038 32,736 28,227 25,701 23,947 22,609

11,5 -1,4 -13,9 -13,8 -8,9 -6,8 -5,6

0,924 0,897 0,946 1,131 1,244 1,246 1,255

-13,3 -3,0 5,6 19,5 9,9 0,2 0,8

10.2007

27,994

-1,5

20,721

-9,3

1,353

8,5

Pramen: ČNB Poznámka: - = zhodnocení + = znehodnocení Ve 3. čtvrtletí koruna významně posilovala k euru, …

Pohyb koruny ke slabším hodnotám v prvním pololetí 2007, který ovládaly zejména obchody investorů, kteří si půjčovali nízko úročenou korunu (koruny obratem konvertovali do jiných, lépe úročených měn, ve kterých následně investovali), ukončily ve 3. čtvrtletí turbulence na světových finančních trzích. Obava investorů z vývoje krize amerických podřadných hypoték změnila jejich přístup k riziku. Uzavírali své spekulativní pozice, které v předchozích měsících financovali nízko úročenou korunou. Tím vytvářeli poptávku po české koruně, která posilovala až do blízkosti hladiny svého maxima z 3. ledna. V rámci tohoto vývoje koruna vůči euru v průběhu 1. – 3. čtvrtletí 2007:    

maxima dosáhla kurzem 27,46 CZK/EUR dne 3. ledna; na minimu byla kurzem 28,775 CZK/EUR dne 3. července; v průměru meziročně zhodnotila v září o 1,3 % (před rokem v září 2006 o 5 %); od počátku roku zhodnotila v září o 0,7 % (v září 2006 o 2,1 %).

Příznivé zprávy z domácí ekonomiky, jednání o reformě veřejných financí, stejně jako zvýšení hodnocení závazků ČR ratingovou agenturou Standard and Poor´s trh převážně ignoroval. Z domácích faktorů krátkodobě ovlivnilo korunu rozhodnutí o zvýšení základní sazby ČNB, po jejímž zveřejnění koruna posílila o více než 10 haléřů. Z dlouhodobého pohledu je však vedle fundamentálních faktorů důvodem posilování koruny zejména kladné saldo přímých zahraničních investic a zahraničního obchodu, zájem o české akcie, slábnoucí dolar, když pozitivní vliv měla i pražská burza.

39


… k dolaru posílila na nové historické maximum …

Zatímco kurz koruny k dolaru v 1. pololetí převážně oslaboval (v závislosti na jejím slabém kurzu vůči euru a vývoji kurzu dolaru k euru na světových trzích), ve 3. čtvrtletí prodělal významný obrat směrem k apreciaci, který byl výsledkem složení vlivu posilování kurzu koruny vůči euru a oslabování americké měny k euru na světových trzích. Koruně se tak v průběhu roku podařilo několikrát překonat historické maximum k dolaru (v lednu, dubnu, červenci a srpnu), když tento vývoj prozatím vyvrcholil v září, kdy česká koruna dokázala překonávat rekordy několik dnů v řadě a její kurz poprvé v historii klesl pod hranici 20 CZK/USD. V 1. – 3. čtvrtletí 2007 tak koruna:    

… a v říjnu zdolala nový rekord k oběma světovým měnám


na zatím historickém maximu byla kurzem 19,472 CZK/USD dne 27. září; na minimu byla kurzem 21,836 CZK/USD dne 29. ledna; v průměru meziročně zhodnotila v září o 8,6 % (před rokem v září 2006 o 3,5 %); od počátku roku v září zhodnotila o 5,5 % (v září 2006 o 8,8 %).

Přes polovinu října koruna k euru stagnovala, příp. mírně posilovala, aby poté, bez zveřejnění jakýchkoliv podstatných zpráv z domácí ekonomiky, posílila na nový historický rekord, v jehož pozadí stál příznivý sentiment v regionu. V závěru měsíce se poprvé v historii dostala pod hladinu 27 CZK/EUR. K dolaru posilovala koruna prakticky od počátku měsíce, aby za podpory vývoje v regionu a výprodejního tlaku na dolar, prolomila hladinu 19 CZK/USD. Koruna poté lámala několik dnů po sobě rekordy k oběma světovým měnám, aby 30. října zhodnotila na nové historické maximum k euru hodnotou 26,865 CZK/EUR a k dolaru hodnotou 18,652 CZK/USD. Vývoj kurzu koruny, včetně znázornění jeho dlouhodobého trendu vyrovnáním, zachycuje graf č. I.4.1.2.

Graf č. I.4.1.2 Vývoj nominálního kurzu CZK vůči EUR a USD (2. 1. 2002 – 31. 10. 2007) 38,0 36,0 34,0

EUR

32,0

28,0

USD

26,0 24,0 22,0 20,0 18,0

2.1.02 1.2.02 3.3.02 2.4.02 2.5.02 1.6.02 1.7.02 31.7.02 30.8.02 29.9.02 29.10.02 28.11.02 28.12.02 27.1.03 26.2.03 28.3.03 27.4.03 27.5.03 26.6.03 26.7.03 25.8.03 24.9.03 24.10.03 23.11.03 23.12.03 22.1.04 21.2.04 22.3.04 21.4.04 21.5.04 20.6.04 20.7.04 19.8.04 18.9.04 18.10.04 17.11.04 17.12.04 16.1.05 15.2.05 17.3.05 16.4.05 16.5.05 15.6.05 15.7.05 14.8.05 13.9.05 13.10.05 12.11.05 12.12.05 11.1.06 10.2.06 12.3.06 11.4.06 11.5.06 10.6.06 10.7.06 9.8.06 8.9.06 8.10.06 7.11.06 7.12.06 6.1.07 5.2.07 7.3.07 6.4.07 6.5.07 5.6.07 5.7.07 4.8.07 3.9.07 3.10.07

CZK

30,0

Pramen: ČNB, graf MPO Dolar klesl na nejnižší hodnotu k euru od roku 1999…

Dobrou výchozí pozici dolaru vůči euru z počátku roku (1,290 USD/EUR z 11. ledna) a trend jeho oslabování nezvrátilo ani mírné posilování koncem 1. pololetí. V pozadí slábnoucí pozice dolaru stály i ve 3. čtvrtletí obavy ze snížení úrokových sazeb v USA, zatímco sazby v eurozóně naopak mohou růst.

40



Oslabován byl i neklidem na americkém trhu s nemovitostmi, resp. problémy kolem splácení rizikových hypoték. Ten však paradoxně v první dekádě srpna pomohl dolaru prudce posilovat poté, co banka BNP Paribas pozastavila činnost fondů zasažených situací na americkém hypotečním trhu. Vyhrotil se tím problém dostupnosti likvidity na peněžních trzích a výsledkem byl prudký růst krátkodobých úrokových sazeb, ze kterých dolar těžil. Toto posilování ukončil snížením primární diskontní sazby Fed. Ke slabším hodnotám dolar dále srážel pesimismus ohledně dalšího vývoje v USA, nepříznivá statistika z trhu práce, i nižší než očekávané tržby. V září dolar poprvé od zavedení eura oslabil pod hladinu 1,400 USD/EUR a klesl tak na nové historické minimum (1,427 USD/EUR dne 27. září). … a jeho pokles pokračoval i v říjnu

Říjen zahájil dolar skokovým posílením po zveřejnění revize a růstu počtu pracovních míst. Své zisky však dolar vzápětí vymazal ovlivněn obavou, že Fed sníží své úrokové sazby a spekulacemi o výši tohoto kroku. K ještě slabším hodnotám klesl zprávami z trhu nemovitostí a o problémech amerického bankovního sektoru. Nového minima k euru dosáhl dolar 31. října kurzem 1,446 USD/EUR.

Reálné zhodnocení koruny se zvýšilo k oběma měnám

Pohyby nominálního kurzu koruny a růst inflačního diferenciálu mezi domácí cenovou hladinou a cenovými hladinami obou měnových teritorií ovlivnily ve 3. čtvrtletí vývoj reálného kurzu koruny. I když jsou domácí spotřebitelské ceny vyšší proti eurozóně i USA, výrazné posilování nominálního kurzu koruny se odrazilo i v jejím reálném posílení. Vyšší reálné zhodnocení koruny ve 3. čtvrtletí (po jeho zvolnění v 1. pololetí) sice nepříznivě působí na pozici exportérů na zahraničních trzích, ale opačný efekt má na finanční situaci dovozců a úroveň tuzemské cenové hladiny. V rámci těchto podmínek koruna reálně v září 2007:

Kumulovaný výsledek platební bilance byl záporný…

4



meziročně zhodnotila k euru o 3,6 % (před rokem v září 2006 o 3,7 %,), k dolaru o 12,3 % (v září 2006 o 7,3 %);



od počátku roku zhodnotila k euru o 2,4 % (v září 2006 o 2,7 %), k dolaru o 5,8 % (v září 2006 o 8,4 %).

Platební bilance4 za 1. – 3. čtvrtletí 2007 potvrdila tendenci, naznačenou již v minulém čtvrtletí, a její souhrnný výsledek byl opět záporný, takže si vyžádal zapojení devizových rezerv (2,5 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD). Byl celý vytvořen ve 2. čtvrtletí (8,5 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD), když po nevýrazném přebytku za 1. čtvrtletí (0,8 mld. Kč) ho kladný výsledek ekonomických transakcí se zahraničím za samotné 3. čtvrtletí (5,2 mld. Kč, tj. 0,3 mld. USD) nestačil eliminovat. Deficit byl generován rostoucím schodkem běžného účtu (73,9 mld. Kč, tj. 3,6 mld. USD a 2,8 % HDP) při pokračujícím poklesu přílivu zdrojů na finanční účet (58,9 mld. Kč, tj. 2,9 mld. USD a 2,2 % HDP). Jejich záporné saldo bylo částečně korigováno přebytkem na kapitálovém účtu (6,4 mld. Kč, tj. 0,3 mld. USD) a kladnou hodnotou položky kurzových rozdílů, chyb

Od 1. čtvrtletí 2007 jsou publikována revidovaná data platební bilance, zpětně od přistoupení ČR do EU v roce 2004. Důvodem revize je přechod na nové zdroje dat o vývozu a dovozu dopravních a ostatních služeb. Ty byly dosud získávány z podkladů bank na základě kódování transakcí klienty bank s využitím platebních titulů (s limitem 12 500 EUR) a řada transakcí nebyla jako podlimitní zařazena. Nově budou nahrazeny výsledky přímého šetření ČSÚ u respondentů o vývozu a dovozu služeb. Současně budou údaje o dovozu zboží, kromě podrobného zveřejňování v metodice CIF (hodnota zboží včetně zahraničních obchodních nákladů na hranici dovážející země), která je platná pro statistiku zahraničního obchodu, nově pro statistiku platební bilance souhrnně publikovány i v metodice FOB (hodnota zboží na hranicí vyvážející země). Data ve struktuře a návazně výsledku obchodní bilance tedy budou v obou statistikách rozdílná.

41



a opomenutí (6,2 mld. Kč, tj. 0,3 mld. USD). Vývoj hlavních účtů platební bilance ukazuje tabulka č. I.4.1.3. Tabulka č. I.4.1.3 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) 1.-3. čtvrtletí 2000 Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Běžné převody % HDP Finanční účet Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice % HDP

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Meziroční zm. v %

-61,2 -73,3 38,5 -38,1 11,6

-94,9 -79,6 42,7 -69,3 11,3

-92,1 -40,8 20,7 -83,3 11,2

-94,5 -36,1 10,4 -79,7 10,9

-113,0 -7,6 15,1 -124,6 4,1

-30,6 52,2 31,4 -123,2 9,0

-54,5 55,3 29,4 -128,0 -11,2

-73,9 90,7 37,7 -186,5 -15,8

35,6 64,1 28,3 45,8 41,1

-3,8

-5,5

-5,0

-4,9

-5,4

-1,4

-2,3

-2,8

-0,5 p. b.

82,3 143,5 -44,2 -15,5

98,8 147,0 19,0 -66,2

316,1 247,5 6,7 65,5

89,9 80,3 -55,4 62,6

98,1 84,4 56,4 -45,5

130,5 225,6 -60,9 -32,0

67,0 74,8 -56,6 50,2

58,9 102,0 -65,9 19,5

-12,0 36,5 16,3 -61,2

5,1

5,7

17,3

4,7

4,7

5,9

2,8

2,2

-0,6 p.b.

Pramen: ČNB, ČSÚ … při rostoucím deficitu běžného účtu …

Přesto, že bilance obchodu se zbožím a službami se výrazně zlepšila, běžný účet platební bilance skončil deficitem, meziročně vyšším o více než třetinu. Důvodem bylo další prohloubení změn v jeho struktuře, kdy rostoucí výkonová bilance nedokáže kompenzovat zhoršující se účet běžných převodů, a zejména bilance výnosů. Na vývoji běžného účtu participovalo: 

vysoký růst přebytku obchodní bilance (meziročně o 35,4 mld. Kč v cenách FOB4), který tak dosáhl zatím nejvyšší hodnoty od roku 1993, když vývoz rostl rychleji (o 16,7 %, na 1 815,5 mld. Kč), než dovoz (15 %, na 1 724,8 mld. Kč). Kladné saldo obchodní bilance bylo převážně vytvořeno v 1. čtvrtletí, ale i v dalších čtvrtletích bylo vyšší než před rokem. Analýze obchodní bilance v metodice CIF4 se podrobněji věnuje kapitola IV;



narůstající kladné saldo bilance služeb (meziročně o 8,3 mld. Kč) s rychleji rostoucími příjmy (o 8,9 %) než výdaji (o 6 %). Nejvíce rostlo kladné saldo dopravních služeb (meziročně o 24,6 %, tj. o 4,4 mld. Kč), v důsledku vyšších příjmů z letecké, železniční a silniční dopravy. Výsledek byl příznivě ovlivněn i poklesem pasivního salda ostatních služeb (meziročně o 17 %, tj. o 4,9 mld. Kč), naproti tomu meziročně kleslo (o 2,3 %, tj. o 0,9 mld. Kč) kladné saldo bilance cestovního ruchu, kde rychleji rostly výdaje (o 16,3 %) než příjmy (o 7,5 %);



další výrazné prohloubení deficitu bilance výnosů, o téměř polovinu (o 58,6 mld. Kč), který představuje největší zátěž běžného účtu již od roku 2002. Schodek vytvořily zejména investiční výnosy (80,7 %, tj. 150,5 mld. Kč), zbytek náhrady zaměstnancům (36,1 mld. Kč). V odlivu investičníc h výnosů (241,7 mld. Kč) dominovaly výnosy z přímých investic (187,5 mld. Kč), zatímco u výnosů z úrokových investic i portfoliových investic byly vyšší příjmy než výdaje. Schodek investičních výnosů byl spojen jak s výplatami dividend, tak zejména s objemem reinvestovaných zisků, kterých se zpět do tuzemské ekonomiky vrátilo 101,3 mld. Kč a které tvořily téměř 42 % investičních výnosů nerezidentů. Saldo reinvestovaných zisků, které je součástí obou hlavních účtů platební bilance a jejichž toky jsou tedy pro výsledek platební bilance neutrální, dosáhlo 95,2 mld.

42



Kč. V případě vyloučení reinvestic z bilance výnosů, by běžný účet skončil přebytkem ve výši 21,2 mld. Kč, tj. 0,8 % HDP);



… a slábnoucím přílivu zdrojů na finanční účet, …

… když se výrazně zvýšil přebytek kapitálového účtu

43

zvýšení schodku bilance běžných převodů (o 41,1 %, tj. o 4,6 mld. Kč) v důsledku schodku finančních převodů domácností a výdajů na remitence, když záporné bylo i saldo finančních převodů mezi ČR a rozpočtem Evropské unie.

Výsledek finančního účtu závisel na vývoji přímých a ostatních investic, když investice portfoliové zůstaly ve schodku. Kladné saldo finančního účtu se však proti předchozímu roku snížilo (o 12 %, tj. o 8 mld. Kč), na nejnižší hodnotu za srovnatelné období v posledních osmi letech (viz tabulka č. I.4.1.3). Jeho jednotlivé položky se v kumulaci za 1. – 3. čtvrtletí vyvíjely následovně: 

příliv přímých investic vzrostl (meziročně o 27,3 mld. Kč), a to i bez příspěvku významnější privatizační akce. Přímé zahraniční investice v tuzemsku se meziročně zvýšily (o 22 %, tj. o 21,4 mld. Kč, na 118,6 mld. Kč). Tvořily je především reinvestované zisky (101,3 mld. Kč) a navýšení základního kapitálu (43,3 mld. Kč), zatímco ostatní kapitál, splátkami úvěrů tuzemských dceřiných společností mateřským podnikům, zaznamenal čistý odliv (26 mld. Kč). Proti tomuto přílivu působil odliv tuzemských přímýc h investic do zahraničí, jejichž objem však meziročně klesl (o 26,3 %, tj. o 5,9 mld. Kč, na 16,5 mld. Kč). Největší objem směřoval do základního kapitálu a reinvestovaného zisku (shodně 6,1 mld. Kč), zbývající část (4,3 mld. Kč) pak do ostatního kapitálu (tj. úvěrů dceřiným společnostem).



odliv portfoliových investic meziročně zrychlil (o 16,3 %), když po poklesu ve 2. čtvrtletí byl realizován převážně ve 3. čtvrtletí (40,3 mld. Kč). Byl ovlivněn nákupem zahraničních dlouhodobých obligací a akcií tuzemskými nebankovními subjekty na zahraničních trzích, nákupy zahraničníc h dlouhodobých obligací bankami, i zájmem zahraničních investorů zejména o tuzemské obligace. Do výsledku pasivních operací se promítl odprodej tuzemských akcií nerezidenty a emise dluhopisů v zahraničí (z nichž dvě byly České exportní banky);



saldo ostatních investic se obrátilo do kladných hodnot, díky vysokému přílivu (54,7 mld. Kč), realizovanému ve 3. čtvrtletí (po odlivu v 1. a 2. čtvrtletí). V meziročním srování se však jeho objem snížil na méně než polovinu (tj. o 30,7 mld. Kč). Vývoj určovaly především transakce bankovního sektoru (čistý příliv 14,9 mld. Kč, meziroční pokles o 43,2 %, tj. o 11,3 mld. Kč), spočívající v navýšení zejména krátkodobých přijatýc h depozit, při současném poklesu aktiv obchodních bank v zahraničí. Výrazně klesl čistý příliv podnikovému sektoru (meziročně o 70,7 %, tj. o 9 mld. Kč, na 3,7 mld. Kč), ovlivněný na straně aktiv růstem pohledávek z vývozu, na straně pasiv čerpáním finančních a obchodních úvěrů ze zahraničí a splácením dovozních úvěrů. Na méně než desetinu se meziročně snížil příliv vládního sektoru (o 10,4 mld. Kč na 0,8 mld. Kč). Byl ovlivněn navýšením vkladů České republiky v mezinárodních organizacích, čerpáním úvěrů od EIB na budování dopravní a vodohospodářské infrastruktury a úvěry přijatými na regionální úrovni.

Přebytek zatím méně významného kapitálového účtu se meziročně zvýšil na více než dvojnásobek (o 3,3 mld. Kč, na 6,4 mld. Kč), když jeho kladná salda v 1. a 3. čtvrtletí dokázala vyrovnat jeho propad ve 2. čtvrtletí. Výsledek souvisel s aktivním saldem transakcí vládního sektoru ve vztahu k rozpočtu Evropské unie, kladným saldem ostatních transferů (zejména uskutečněných převodů majetku migrantů), i s příjmy z obchodování s licenčními a patentovými právy.



… a vyžádal si zapojení devizových rezerv

Devizové rezervy centrální banky v průběhu 1. – 3. čtvrtletí 2007 převážně klesaly, koncem září na 640 mld. Kč (takže proti konci roku 2006 se snížily o 16,7 mld. Kč). V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, se však naopak zvýšily na 32,9 mld. USD (tj. o 1,4 mld. USD). Pokrývaly 3 měsíční dovozy zboží a služeb, které jsou zároveň považovány za bezpečnou hranici krytí. Vedle záporného výsledku platební bilance za 1. – 3. čtvrtletí 2007 (2,5 mld. Kč) a kurzových rozdílů, byly ovlivněny výnosy z jejich investování, jejichž část byla realizována odprodejem, a saldem transakcí prováděných pro klienty ČNB. V následujícím období devizové rezervy ještě klesly a koncem listopadu činily 613,5 mld. Kč, tj. 34,5 mld. USD.

Pokračoval růst zahraničního zadlužení

Hrubá zahraniční zadluženost potvrdila dlouhodobý trend růstu, když vzrostla ke konci 3. čtvrtletí proti konci roku 2006 o 91,1 mld. Kč, tj. o 7,5 % (meziročně o 119,7 mld. Kč, tj. o 10,1 %), tj. na 1 308,1 mld. Kč a 67,2 mld. USD. Představovala 37,7 % HDP (stejně jako koncem roku 2006, když v 1. pololetí 2007 to bylo 38,9 %), takže zůstala nadále pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %. Za samotné 3. čtvrtletí se stav zahraničního dluhu vlivem kurzových a cenových pohybů snížil (o 9,3 mld Kč, v dolarovém vyjádření naopak stoupl o 5,2 mld. USD). Přírůstek zahraničního dluhu se soustředil do krátkodobých závazků (o 14,6 %, tj. o 54,5 mld. Kč, na 426,7 mld. Kč a 21,9 mld. USD), jejichž podíl na celkové zadluženosti se zvýšil na 32,6 % (proti 30,6 % koncem roku 2006). Ačkoliv se časová struktura vyvíjela ve prospěch krátkodobých závazků, rozhodující objem zahraniční zadluženosti představovaly nadále závazky dlouhodobé (881,4 mld,. Kč, tj. 45,3 mld. USD), které vzrostly o 36,6 mld. Kč, tj. o 4,3 %, ale snížily podíl na celkové zadluženosti (na 67,4 % z 69,4 % koncem roku 2006).

Největším dlužníkem zůstaly nefinanční podniky, nejvíce stoupla zadluženost bankovního sektoru

Rozhodující podíl na celkovém zadlužení ke konci září 2007 si zachovaly závazky podnikové sféry (51,7 %, shodně s koncem roku 2006), ale její zadluženost klesla na 676,8 mld. Kč (tj. o 2,6 % a 18,4 mld. Kč), z toho dlouhodobá na 516,2 mld. Kč (o 1,1 %, tj. o 5,6 mld. Kč) a krátkodobá na 160,6 mld. Kč (o 7,4 %, tj. o 12,5 mld. Kč). Byla ovlivněna především kurzovými a cenovými vlivy. Tyto vlivy se promítly i do vývoje zadluženosti vládního sektoru, která se zvýšila na 262 mld. Kč (o 6,1 %, tj. o 15,1 mld. Kč). Na celkové zadluženosti se podílela 20 % (když koncem roku 2006 to bylo 20,3 %) a téměř celý její objem se soustředil do dlouhodobých závazků (261,1 mld. Kč). Ke zvýšení zahraničního dluhu v rozhodující míře přispěl růst zadlužení bankovního sektoru (o 34,3 %, tj. o 94,4 mld. Kč, na 369,3 mld. Kč), v důsledku růstu přijatých depozit a dlouhodobých finančních úvěrů od nerezidentů. Podíl zahraničních závazků tohoto sektoru na celkové zahraniční zadluženosti se ke konci září 2007 zvýšil na 28,3 % (z prosincových 22,6 %) a jejich převážnou část tvořily krátkodobé závazky (265,1 mld. Kč).

I.4.2. Přímé zahraniční investice PZI znamenají větší zapojení do světové ekonomiky

Přímé zahraniční investice, jako významný faktor zapojení tuzemské ekonomiky do celosvětových ekonomických vztahů, dlouhodobě ovlivňují a formují její výkonnost a podnikatelské prostředí. Z hlediska stability české ekonomiky se stále zřetelněji prosazují kvalitativní posuny ve struktuře PZI, kdy nadnárodní firmy postupně rozšiřují a zaměřují své investice od převážně montážního charakteru výroby k sofistikovaným službám s vysokou přidanou hodnotou, které jsou spojeny s inovacemi, high-tech 44



produkcí a vysoce specializovanými službami pro podniky (IT služby, vývoj software, sdílená centra pro účetní a finanční operace apod.) s náročnějšími požadavky na odbornost a vzdělání pracovníků. Vlivem kooperačních vazeb mezi zahraničními a domácími podniky dochází na jedné straně ke sbližování výkonnosti a zlepšování konkurenceschopnosti domácích firem (přejímáním progresivních postupů a technologií, zvyšováním produktivity práce apod.), na straně druhé však v některých lokalitách zahraniční firmy konkurenční podmínky domácím podnikům ztěžují (např. „přetahováním“ odborných pracovních sil, vyšší úrovní mezd apod.). Na PZI se nejvíce podílel reinvestovaný zisk

Mezi zdroji financování přímých zahraničních investic si udržuje vedoucí úlohu reinvestovaný zisk (viz graf I.4.2.1). Tento pozitivní fakt naznačuje, že zahraniční investoři nestahují své zisky do domovských zemí, ale ponechávají je v tuzemských firmách k dalšímu rozvoji.

Největší objem PZI pocházel ze zemí EU

Příliv přímých zahraničních investic do ČR v 1.–3. čtvrtletí 2007 dosáhl objemu 118,6 mld. Kč (tj. cca 5,7 mld. USD) a meziročně byl o 22,0 % vyšší. V jejich struktuře směřovalo 43,3 mld. Kč (tj. cca 2,1 mld. USD) na navýšení základního kapitálu společností, odhad objemu reinvestovaného zisku činil 101,3 mld. Kč (tj. cca 4,8 mld. USD) a v úvěrových vztazích převažovaly splátky úvěrů tuzemskými dceřinými společnostmi zahraničním mateřským podnikům, proto ostatní kapitál poklesl o 26,0 mld. Kč (tj. cca 1,2 mld. USD) viz graf č. I.4.2.1.

Graf č. I.4.2.1 Struktura přílivu přímých zahraničních investic do ČR v letech 1993-2007 (v mld. Kč) 300

250

mld.Kč

200

150

100

50

Základní kapitál v mld. Kč

Reinvestovaný zisk v mld. Kč

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

-50

1.-3.Q.2007

0

Ostatní kapitál v mld. Kč

Pramen: ČNB, graf: MPO Poznámka: Do roku 1997 zahrnují údaje pouze přímé zahraniční investice do základního jmění

Investice ze zemí EU výrazně převažovaly a pocházely hlavně z Nizozemí (52,1 mld. Kč), Lucemburska (22,2 mld. Kč) a Rakouska (13,8 mld. Kč). Nejvyšší příliv kapitálu z mimoevropských zemí byl z USA (6,9 mld. Kč) – ve formě reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu – a Korejské republiky (6,7 mld. Kč) – v souvislosti s výstavbou automobilky Hyundai v severomoravských Nošovicích.

45


PZI směřovaly hlavně do nemovitostí a služeb pro podniky


Z odvětvového hlediska se navýšení základního kapitálu zahraničními vlastníky uskutečnilo především do nemovitostí (velkých developerských projektů) a služeb pro podniky. Dále bylo směrováno do finančního zprostředkování a výroby chemických výrobků a dvoustopých motorových vozidel (viz graf č. I.4.2.2).

Graf č. I.4.2.2 Příliv PZI podle odvětvové struktury základního kapitálu v 1.-3. čtvrtletí 2007 (v mld. Kč) 16

14,8

14

mld. Kč

12 10 8

7,1 6,1

6

4,8

4,7

4,7

4 2

1,1

ostatní

nemovitosti a služby pro podniky

finanční zprostředkování

výroba chemických výrobků

obchod a opravy

výroba dvoustopých motorových vozidel

dobývání nerostů

0

Pramen: ČNB, graf MPO Domácí firmy investovaly také převážně do zemí EU

Odliv přímých zahraničních investic z ČR v 1.–3. čtvrtletí 2007 činil 16,5 mld. Kč, tj. cca 0,8 mld. USD, ve stejném období roku 2006 byl zaznamenán odliv PZI ve výši cca 22,5 mld. Kč. V jeho struktuře tvořily investice do základního kapitálu 6,1 mld. Kč, reinvestovaný zisk 6,1 mld. Kč a zbytek představoval ostatní kapitál. České společnosti navyšovaly zejména základní kapitál v dceřiných společnostech v Gruzii, na Slovensku a v Nizozemí. Reinvestovaný zisk byl proinvestován hlavně v dceřiných společnostech v Německu, Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku. Kapitálové investice do základního kapitálu se uskutečnily u společností v odvětví výroby elektřiny, plynu a vody (3,6 mld. Kč) a dopravy a telekomunikací (2,0 mld. Kč).

MPO rozhodlo o investičních pobídkách

Do 30. září roku 2007 bylo rozhodnuto na MPO o investičních pobídkách pro 44 společností v rozsahu více než 25,58 mld. Kč a předpokládaným počtem 5 233 nově vytvořených pracovních míst. Z hlediska výše investice je nutno zdůraznit investiční projekt společnosti IPS Alpha Technology Europe, s.r.o (výroby a prodeje LCD displejů pro televizory ) – investice více než 2,95 mld. Kč. Dalším významným projektem z hlediska výše investice je výroba syntetického trávníku, technických textilií, netkaného textilu z přírodních vláken společnosti JUTA a.s. – investice více než 2,60 mld. Kč.

46



Nejvíce pracovních míst předpokládá vytvořit společnost IPS Alpha Technology Europe, s.r.o, kdy realizací investičního záměru výroby a prodeje LCD displejů pro televizory vznikne 2 100 pracovních míst. Z hlediska počtu nově vytvořených pracovních míst následuje projekt společnosti Hitachi Home Electronics (Czech), s.r.o. – 2 000 pracovních míst. Do 30. června rozhodlo MPO o podpoře 53 projektů technologických center s celkovou výší cca 6,2 mld. Kč a 3 971 novými pracovními místy a 52 projektů center strategických služeb s investicemi ve výši cca 13,5 mld. Kč a 15 607 novými pracovními místy. Z projektů zaměřených na technologická centra je z hlediska investice i vzniku nových pracovních míst důležitý projekt společnosti ŠKODA AUTO a.s., zaměřený na výzkum, vývoj a zkoušky osobních automobilů. Podle výše předpokládané investice je významný projekt z oblasti technologií společnosti LONZA BIOTEC s.r.o. (412,7 mil. Kč). Význačným investorem z hlediska počtu pracovních míst je společnost Honeywell spol. s r.o. Realizací projektu inovací zabezpečovacích zařízení a zařízení pro řízení provozů by mělo vzniknout 432 nových pracovních míst. Z projektů zaměřených na centra strategických služeb je velmi důležitý projekt společnosti Exxon Mobile & Chemical, a to zejména z hlediska vzniku nových pracovních míst (1 300). Z přijatých projektů plánuje jednu z nejvyšších investic společnost CCG a.s. (více než 1 mld. Kč). Společnost plánuje vybudovat v Moravskoslezském kraji high – tech opravárenské centrum. Všechny tyto projekty byly posuzovány dle Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb, který byl v platnosti do konce roku 2006. Aktualizovaný Rámcový program (platný od dubna 2007) obsahuje podmínek pro poskytnutí dotace na podnikatelskou činnost. Podle programu MPO v roce 2007 přijalo 6 projektů technologických a 4 projekty na vybudování center strategických služeb, s celkovým 734 nových pracovních míst a předpokládanou investicí 179,2 mil. Kč.

změnu tohoto center počtem

Do 30. září 2007 rozhodlo MPO podle aktualizovaného programu o podpoře 1 projektu centra strategických služeb. Jedná se o projekt společnosti AUTOBATERIE spol. s r.o. s předpokládanou investicí 10 mil. Kč a 50 novými pracovními místy. Podle aktualizovaného programu nevydalo MPO do 30. září 2007 žádné rozhodnutí o podpoře technologických center. Celkem od 1. ledna 2007 do 30. září 2007 rozhodlo MPO o podpoře 53 projektů technologických center a 53 projektů center strategických služeb. Celková investice by měla dosáhnout v oblasti technologických center 6,2 mld. Kč, předpokládá se vytvoření 3 971 nových pracovních míst. Centra strategických služeb předpokládají investici 13,51 mld. Kč a vytvoření 15 657 pracovních míst.

47



I.5. Kapitálový trh Nejistota na světových trzích …

Vývoj na globálních akciových trzích byl v průběhu 1. – 3. čtvrtletí 2007 provázen zvýšenou volatilitou, vyvolanou zpětnými reakcemi na jakékoliv negativní zprávy. Výrazné korekce, které začaly na asijských trzích, především v Číně, a následná krize na americkém trhu rizikových hypoték (postihla hlavně finanční sektor), zvýšily averzi k riziku ve světě a přenesly se i do středoevropského regionu. Přestože americká i evropská ekonomika ukazovaly na možné zpomalení, světové burzy, podporované zatím silnými fundamenty světové ekonomiky, byly silné a opakovaný růst cen akcií po jednotlivých propadech tak prozatím nevyvolával pesimistické nálady a obavy z možného negativního obratu.

… se podílela na výkyvech cen akcií, …

Ačkoli byly kurzy akcií na globálních trzích v 1.- 3. čtvrtletí výrazně rozkolísané, dobré výkony americké i evropské ekonomiky táhly akcie od počátku roku i meziročně vzhůru. Technologický index Nasdaq Composite vzrostl od počátku roku o 19 % (meziročně o 26,4 %), burzovní index S&P 500 posílil o 7,6 % (meziročně o 14,3 %). Z hlavních evropských akciových trhů překvapil německý DAX růstem o 19,2 % od počátku roku (meziročně o 30,9 %), londýnský FTSE vzrostl o 4,0 % (meziročně o 8,5 %), pařížský CAC 40 o 3,1 % (meziročně o 8,9 %).

… kterým se nejlépe dařilo ve středoevropském regionu

Trhy středoevropského regionu a jejich indexy si vlivem příznivého a stabilního ekonomického vývoje, za zájmu zahraničních investorů, vedly pozitivně, přesto však se také nevyvarovaly korekcí a propadů. Index maďarské burzy BUX tak zaznamenal nárůst o 14,4 % (meziročně pak o 30,6 %). Index varšavské burzy WIG 20, která je charakteristická širokou investorskou retailovou základnou (tvoří 40 % obratu burzy) a nabízí výrazně vyšší počet emisí a obchodních titulů, vzrostl o 19,8 % (meziročně o 37 %). Tato perspektivní burza zároveň umožňuje českým investorům lépe diverzifikovat portfolio i do společností, které se na pražské burze neobchodují. Slovenský SAX vzrostl od počátku roku pouze o 3,7 % (meziročně o 6,0 %).

Index domácího trhu dále posiloval

Také pražská burza v prvních třech čtvrtletích 2007 kopírovala vývoj na světových trzích a její index PX od počátku roku nadále rostl a vykázal mimořádné výsledky (viz následující graf). Září uzavřel na hodnotě 1 816,3 bodu, což je zvýšení od počátku roku o 14,3 % (meziročně o 25,5 %). V říjnu (29. 10.) dosáhl zatím nejvyšší hodnoty 1 936,1 bodu, tj. 21,9% nárůst od počátku roku.

48



Graf č. I.5.1 Index PX 50, PX (5. dubna 1994 - 31. října 2007) 2 100 1814,4

1 900

1708,9

1 700

1597,5

Index PX 50

1 500

1471,3

1 300

1255,8

1 100

1156,1

1190,0

1021 900 750,9 700

610,2

561,3

526,4

515,1

500 488,2 300

387,2

854,3

691,0

629

456,7

409,9

479,4

581,3 463,7

320,1

5.4.1994 4.10.1994 13.2.1995 19.6.1995 12.10.1995 22.2.1996 18.6.1996 9.10.1996 7.2.1997 4.6.1997 24.9.1997 23.1.1998 20.5.1998 10.9.1998 7.1.1999 30.4.1999 24.8.1999 15.12.1999 11.4.2000 8.8.2000 30.11.2000 27.3.2001 24.7.2001 14.11.2001 13.3.2002 9.7.2002 31.10.2002 27.2.2003 24.6.2003 14.10.2003 13.2.2004 7.6.2004 30.9.2004 26.1.2005 19.5.2005 12.9.2005 9.1.2006 3.5.2006 28.8.2006 20.12.2006 17.4.2007 13.8.2007

100

Pramen: BCPP, graf MPO

Ve 3. čtvrtletí 2007 se akciový trh pražské burzy vyvíjel následovně : 

konec července přinesl mírnou korekci na burze, takže si meziměsíčně pohoršila o 3,7 %, meziročně je však stále o 24,6 % v plusu. Kromě růstu akcií Komerční banky (o 3,6 %) a Unipetrolu (o 2,4 %) propadla celá burza, zvláště Zentiva (o 16,9 %), ale i Orco (o 13,6 %) a CME (o 7,0 %). Hlavním zdrojem poklesu byl výprodej v USA, který negativně dopadl na světové burzy, přidalo se i očekávání horších pololetních výsledků. V červenci naopak vzrostly objemy obchodování (meziměsíčně o 19,9 %). Pražská Energetická burza (PXE) začala 17.7. obchodovat, ze začátku pouze futures na rok 2007. Následně 25. července začala nabízet dodávky pro rok 2008 – 2009 s tím, že cena pro rok 2008 byla zafixována na 50,42 EUR/MWh a dodávky pro rok 2009 byly obchodovány volně.

49



přesto, že v srpnu trh, v souvislosti s krizí na trhu hypoték, reagoval na negativní zprávy ze světa a nervozita pokračovala, burzy se celkově zklidnily. Index PX nedoznal meziměsíčně žádných posunů. Nejvíce propadly akcie Pegasu (o 8,2 %), ECM o (8,0 %) a ERSTE o (5,7 %), naopak růst zaznamenaly překvapivě akcie Komerční banky (o 7,6 %) a ORCA (o 6,4 %). Aktivita při obchodech za 106,2 mld. Kč vzrostla meziměsíčně o 28,0 %. Stabilně nejobchodovanějším titulem byly akcie ČEZ, které hodnotou 39,6 mld. Kč představovaly 37,3 % objemu obchodů;



v září se na akciové trhy začal vracet optimismus, investoři již příliš nereagovali na zprávy týkající se hypotéční krize a opět spíše sledovali ziskovost jednotlivých firem. Zajímavou událostí měsíce bylo i to, že čínská vláda rozhodla použít část svých devizových rezerv (200 mld. USD) na investice do rizikovějších aktiv, především akcií, které by měly přinést lepší zhodnocení. Přes růst indexu PX o 1,5 %, o který se výrazně zasloužil ČEZ (růstem o 10,1 %, s 25 % váhou v indexu), většina titulů ztrácela.



Nejméně se dařilo akciím ECM (-14,1 %), Telefónica 02 CR (-10,1 %) a Pegasu o (-7,9 %). Aktivita obchodů byla meziměsíčně o 33,7 % nižší. Podstatnou událostí měsíce byl vstup nového titulu AAA Auto mezi SPADové tituly; 

v říjnu burza posílila o 5,1 % a index PX uzavíral na 1 908,3 bodu. Hlavním tahounem růstu byl opět ČEZ, který si připsal 13,3 % a svojí 25 % váhou na indexu PX tak přispěl k celkovému 3,3 % růstu. Důvodem zájmu o akcie firmy byl růst cen elektřiny v západní Evropě, pokračující výkup akcií společnosti a zvyšování cen ropy. I přes růst indexu PX některé tituly ztrácely (Zentiva –15,4 % v souvislosti s očekáváním horších výsledků za 3. čtvrtletí; Komerční banka –5,0 % díky vybírání zisků a dopadu negativního sentimentu na finanční sektor). Zobchodovanými akciemi o objemu za 91,8 mld. Kč se říjen zařadil mezi nadprůměrné měsíce.

Většinu obchodů zprostředkovala BCCP

Téměř všechny obchody, uskutečněné na tuzemském kapitálovém trhu v průběhu 1. – 3. čtvrtletí (za 1 132,5 mld. Kč), tradičně zprostředkovala BCPP. Zobchodovala 99,2 % transakcí ve výši 1 124,0 mld. Kč, na RM-Systém připadlo 0,5 % obchodů, zbytek na Středisko cenných papírů.

Opět výrazněji rostly a nadále převažují obchody s akciemi

Celkový objem transakcí na Burze cenných papírů (1 124,0 mld. Kč) zaznamenal jen 1,1 % meziroční růst, a to především v důsledku nejvyššího propadu obchodů s dluhopisy v období působnosti pražské burzy (meziročně o 18,8 %). Na jejích obchodech se naopak pozitivně odrazily růstové tendence na světových akciových trzích, podporované dobrou kondicí české ekonomiky a ziskovým hospodařením firem. Obchody s akciemi a podílovými listy tak dosáhly na druhý největší objem za posledních 10 let, který meziročně vzrostl o 15,0 %. Přehled o struktuře a vývoji obchodů na BCCP podává tabulka č. I.5.1.

Tabulka č. I.5.1 Struktura obchodů na BCCP a její vývoj Obchody za 1. - 3. čtvrtletí Objem Meziroční obchodů změna (v mil.Kč) 2007/2006 v% Celkový objem obchodů Dluhopisy Akcie a podílové listy

1 124,0 370,8 753,2

1,1 -18,8 15,0

Podíl na celku v % 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

33,0 67,0

41,1 58,9

32,5 67,5

61,6 38,4

83,3 16,7

89,5 10,5

92,8 7,2

Pramen: BCPP Obchodovalo se i s deriváty

V roce 2006 zahájila BCPP obchodování s deriváty. Za prvních devět měsíců tohoto roku objemy obchodů s futures dosáhly 1,7 mld. Kč, s certifikáty 1,0 mld. Kč a s warranty 9,2 mil. Kč. Mezi hlavní tituly na pražské burze patřily akcie společností: 

ČEZ, která pokračovala v uskutečňování své vize stát se jedničkou na trzíc h s energií ve střední a jihovýchodní Evropě. Kromě výroby a prodeje elektřiny patří k jejím aktivitám i oblast telekomunikací, informatiky, jaderného výzkumu, projektování, výstavby a údržby energetických zařízení, i těžby surovin. Největší zahraniční investicí ČEZu se stal nákup polských černouhelných elektráren Skawina a Elcho, čímž vstoupil na strategický polský trh a v únoru 2007 se stal součástí indexu varšavské burzy WIG 20; dále získal majoritní podíly ve třech bulharských distribučních společnostech 50



a v bulharské elektrárně ve Varně, k rozšíření ČEZu přispěly i další společnosti založené v Srbsku, Kosovu, firma se dále angažuje na Slovensku, v Maďarsku, Nizozemsku, Rumunsku, Makedonii, Bosně, Srbsku a dalších zemích. V tuzemsku rozšířila svoje působení i v regionálních distribučníc h energetických společnostech a navýšila účast např. v Severočeských dolech či Škodě Praha. V lednu 2007, kdy byla založena Energetická burza Praha, se ČEZ, a.s., přihlásila k plnění funkce tvůrce trhu (market maker) a předpokládá prostřednictvím burzy prodat většinu své produkce. Akciím ČEZu se počátkem roku v důsledku mírné zimy příliš nedařilo, v dalších měsících rostly zejména díky poptávce a růstu cen elektřiny a odkupu vlastních akcií. Celkově firma za první tři čtvrtletí vykázala 23,5 % růst cen akcií;

Obchody v RM-S a v SCP naopak výrazně vzrostly

51



Telefónica 02 CR – firma, která je nejvíce preferovanou telekomunikační společností ve střední a východní Evropě. Provozuje nejrozsáhlejší pevnou a mobilní síť a za klíčový nástroj k rozvoji obou považuje širokopásmové připojení. Za první tři čtvrtletí roku vykázala 14,6 % růst cen akcií. Spolu s velmi nízkou zadlužeností společnosti lze považovat její akcie za perspektivní;



Unipetrol - skupina, kterou v rámci privatizace státního podílu získal polský ropný koncern PKN Orlen (největší zpracovatel ropy ve střední Evropě). Skupina Unipetrol se zaměřuje především na zpracování ropy, distribuci pohonných hmot a na petrochemickou výrobu s důrazem na posílení efektivnosti a ziskovosti ve všech segmentech (jsou do ní začleněny především akciové společnosti Kaučuk, Chemopetrol, Benzina, Paramo, Česká rafinérská, Spolana, Unipetrol Trade a Unipetrol Rafinérie). Nadále probíhá proces přestavby sítě BENZINA, v srpnu došlo ke sloučení společnosti Chemopetrol a.s., Unipetrol Rafinérie a.s. a Unipetrol RPA s.r.o. do jedné firmy s názvem Unipetrol RPA, s.r.o. V listopadu koupil Unipetrol od nizozemské firmy MIDDLE Europe Investmens (MEI) 14,5 % akcií rafinérie Paramo (zpracovatel ropy zaměřující se na výrobu paliv, maziv a asfaltu) a svou majetkovou účast zde navýšil na cca 88 %, s cílem upevnit si zde postavení a dále ji restrukturalizovat. Firma vykázala za 1. – 3. čtvrtletí 30,4% nárůst cen akcií, zejména díky vysokým rafinérským a petrochemickým maržím;



Zentiva – jejíž vývoj pozitivně ovlivnily výsledky firmy v Polsku, Rusku a na Ukrajině, kde dosahuje dynamického růstu především díky zavádění nových produktů a pokračujícím investicím do kapacit v oblasti prodeje a marketingu. Naopak rumunské prodeje a jen velmi pomalu rostoucí rumunský trh, poznamenaný změnami v cenách léčiv a tvorbě marží obchodníků, způsobil výrazný pokles jejích zisků, k tomu se přidaly i náklady na jednorázové odpisy nesplacených pohledávek v Rumunsku. Akcie farmaceutické firmy tak v prvních třech čtvrtletích roku zaznamenaly pokles o 7 %. Počátkem roku 2007 oznámila akvizici společnosti Eczacibasi Generic Pharmaceuticals, jedné z největších farmaceutických firem v Turecku a výrazně se tak přiblížila naplnění svého cíle – stát se největší farmaceutickou společností ve střední a východní Evropě; vstoupila také na maďarský trh s generickými léčivy. Akcie Zentivy byly přijaty i na Londýnské burze. Největšími akcionáři jsou Sanofi-Avensis (24,9 %) a Česká pojišťovna (12,3 %).

RM-Systém s obchody akcií a podílových listů za 5,4 mld. Kč výrazně zvýšil objem transakcí, když meziročně vzrostl o 107,7 %. Index RM v červnu překonal hranici 3 000 bodů a v září skončil na hodnotě 3 101,2, od počátku roku



tak vzrostl o 20,4 % (meziročně o 31,7 %). Obchody připadající na Středisko cenných papírů dosáhly 3,1 mld. Kč (meziročně vzrostly o 39,0 %).

I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry Finanční výsledky se meziročně zlepšily, jejich růst se ve 3. čtvrtletí zpomalil

Organizace nefinanční sféry5 (s 50 a více zaměstnanci – 9803 subjektů) meziročně zlepšily tokové finanční ukazatele v návaznosti na produkční a exportní výkonnost jednotlivých odvětví. V samotném 3. čtvrtletí 2007 se meziroční růst finančních ukazatelů mírně se zpomalil, s rozdílným vývojem v jednotlivých odvětvích nefinanční sféry. K nejvyššímu meziročnímu zpomalení růstu došlo ve stavebnictví a v obchodě, zatímco průmysl měl rovnoměrný vývoj a naopak zemědělství vč. lesnictví a rybářství meziroční růst finančních ukazatelů zrychlilo. Meziroční vývoj tokových finančních ukazatelů v organizacích s 50 a více zaměstnanci byl následující:

Výkony stále rostly rychleji než výkonová spotřeba

Výkony (včetně obchodní marže) v nefinanční sféře meziročně vzrostly o 10,2 % (absolutně o 343,3 mld. Kč), v nich tržby za vlastní produkci o 9,6 % (tvořily 92 % výkonů) a obchodní marže o 14,9 % (podílela se více jak 5 % na výkonech). Růst výkonů také ovlivnila změna stavu zásob vlastní výroby, kde absolutní přírůstek dosáhl 19,1 mld. Kč. Na růst tržeb za vlastní produkci, které jsou pro výkony rozhodující, působila pozitivně řada faktorů: 

růst průmyslové produkce a exportu ve zpracovatelském průmyslu (např. automobilový průmysl, elektrotechnický a elektronický průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl),



meziroční růst vývozních cen o 2,2 %,



meziroční růst cen výrobců: zemědělských výrobců o 13,1 %, průmyslových výrobců o 3,8%, stavebních prací o 4 % a tržních služeb o 1,5 %,



růst domácí poptávky,



příznivé podmínky pro stavební produkci i přes její stagnaci ve 3. čtvrtletí.

Výkonová spotřeba vzrostla meziročně o 9,5 %, ve všech čtvrtletích byl její růst pomalejší ve srovnání s růstem výkonů. Na výkonovou spotřebu působila pokračující restrukturalizace nákladů podnikové sféry a také dovozní ceny, které meziročně klesly o 0,9 %. Přínosy jednotlivých odvětví na výsledcích za nefinanční sféru vyplývají z jejich váhy, kterou jednotlivá odvětví zaujímají v celkových výsledcích. Rozhodující vliv má stále průmysl viz tabulka č. I.6.1.

5

Od roku 2007 došlo ke změnám ve statistickém sledování finančních ukazatelů (výkaz P 3-04), kdy se sledují pouze některé tokové ukazatele a přestaly se zjišťovat celkové výnosy, náklady, osobní náklady, odpisy a hospodářský výsledek před zdaněním. Statistické sledování stavových ukazatelů bylo uplatněno jen pro velké organizace (s 250 a více zaměstnanci) v samostatném výkaze P 6 –04.

52



Tabulka č. I.6.1 Podíly odvětví na výsledcích nefinanční sféry (organizace s 50 a více zaměstnanci)

Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Pronájem nemovit., podnikatel. služby, výzkum Ostatní služby Zemědělství, lesnictví, rybolov

Prům. ev. počet zaměstnanců přepoč. 1.-3. čtvrtletí 2006 2007 100,0 100,0 52,9 5,6 11,5 1,6 11,0 8,6 4,6 4,3

53,3 5,9 11,0 1,6 11,4 7,9 4,4 4,7

Výkony vč. obchod. marže 1.-3. čtvrtletí 2006 2007 100,0 100,0 69,1 7,1 6,6 0,7 8,1 4,5 1,9 2,1

69,7 6,9 6,6 0,7 8,1 4,0 1,9 2,1

Výkonová spotřeba 1.-3. čtvrtletí 2006 2007 100,0 100,0 72,7 8,0 5,2 0,5 6,7 3,6 1,2 2,0

73,5 7,9 5,3 0,5 6,6 3,0 1,3 1,9

Účetní přidaná hodnota 1.-3. čtvrtletí 2006 2007 100,0 100,0 60,0 4,8 10,0 1,0 11,5 6,8 3,4 2,5

60,2 4,5 10,1 1,1 11,8 6,7 3,2 2,4

Pramen. ČSÚ, propočty MPO

Průmysl, zejména zpracovatelský, se hlavní měrou zasloužil o zachování předstihu růstu výkonů před výkonovou spotřebou. Meziroční růst finančních ukazatelů zaznamenala všechna odvětví nefinanční sféry, nejvyšší byl v podnikatelských službách, stavebnictví a zemědělství vč. lesnictví a rybolovu, viz tabulka č. I.6.2: Tabulka č. I.6.2 Meziroční vývoj vybraných tokových ukazatelů podle odvětví v 1. až 3. čtvrtletí 2007 (organizace s 50 a více zaměstnanci)

Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Pronájem nemovit., podnikatel. služby, výzkum Ostatní služby Zemědělství, lesnictví, rybolov

Meziroční změna v % výkony vč. výkonová účetní obchod. marže spotřeba přidaná hodnota 10,2 9,5 11,9 9,1 13,4 9,0 7,2 10,7 23,3 9,9 12,9

8,3 12,1 7,7 9,1 12,0 32,1 1,7 11,0

11,5 19,2 10,7 4,9 8,9 13,4 18,7 16,9

Účetní přidaná hodnota na zaměstnance tis. Kč mez. změna v % 542,7 9,0 614,9 466,5 474,1 356,4 564,3 431,4 401,8 318,1

9,5 21,1 3,2 4,2 9,3 1,5 10,4 25,3

Pramen. ČSÚ, propočty MPO

Účetní přidaná hodnota meziročně vzrostla o 11,9 % a podle přírůstkové analýzy se na jejím růstu nejvíce podílel průmysl (6,9 p.b.), dále obchod, doprava vč. skladování a spojů (1 p.b.) a přínos stavebnictví a podnikatelských služeb činil 0,9 p.b. Z podrobnějšího pohledu na neprůmyslová odvětví nadprůměrně meziročně vzrostla účetní přidaná hodnota v činnostech v oblasti nemovitostí (o 75,1 %), v letecké dopravě (o 58,4 %), ve vedlejších a pomocných činnostech v dopravě (o 22,9 %) a v maloobchodních organizacích (o 24,2 %). Ve většině odvětví nefinanční sféry rostly rychleji výkony než výkonová spotřeba, výjimku tvořila odvětví podnikatelských služeb, dopravy, skladování a spojů, ubytování a stravování. 53


Rostla produktivita práce i zaměstnanost


Produktivita práce z účetní přidaní hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 9 % na 542,7 mld. Kč při vyšší zaměstnanosti o 2,6 % 6. Meziroční růst produktivity vykázala všechna odvětví, nejvíce se zvýšila v zemědělství, lesnictví a rybářství (o 25,3 %, kde zaměstnanost klesla o 6,7 %) a ve stavebnictví (o 21,2 %, při nižší zaměstnanosti o 1,6 %). V úrovni produktivity stále drží první pozici průmysl (614,9 tis. Kč/zam., s meziročním růstem o 9,5 %), následovaný dopravou, skladováním a spoji (564,3 tis. Kč/zam. – růst o 9,3 %). Sledování stavových ukazatelů se od roku 2007 soustředilo na velké organizace s 250 a více zaměstnanci, s následujícím meziročním vývojem:

Úhrnný majetek rostl ve všech odvětvích

Celkový majetek podniků (aktiva) nefinanční sféry (v 1 518 subjektech) meziročně vzrostl o 7,4 % (absolutně o 250,4 mld. Kč). Vyšší meziroční růsty (ve srovnání s průměrem za nefinanční sféru) zaznamenala neprůmyslová odvětví, nejvíce pak podnikatelské služby (22,8 %), v průmyslu vzrostla aktiva o 6 % a po obdobích poklesu i v zemědělství, lesnictví a rybářství (o 1,1 %). Ve struktuře aktiv se nejvíce zvýšil stav pohledávek z obchodního styku a poskytnutých záloh (o 15 %), jejich podíl v aktivech vzrostl z 16,9 % (ve srovnatelném období) na 18,1 %, dále pak akcie, podíly a účasti o 13 % (jejich podíl o 0,4 p.b. na 9 %). Nejméně vzrostl stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, a to o 1 %, jeho podíl v aktivech klesl z 50,6 % na 47,6 %. Podniky pokračují v odprodeji nepotřebného majetku a také přesouvají majetek na dceřiné společnosti zabývající se zprávou majetku, které však nejsou (z důvodu počtu zaměstnanců) zahrnuty v datech podniků s 250 a více zaměstnanci. Zdroje krytí majetku (pasiva) meziročně absolutně vzrostly o 250,4 mld. Kč, jak zásluhou růstu objemu vlastního kapitálu (růst o 6 %), absolutně o 110,7 mld. Kč, což bylo přes 44 % z přírůstku pasiv, tak i cizích zdrojů. Z cizích zdrojů nejvíce meziročně vzrostly vydané dluhopisy (o 22 %), jejich podíl v pasivech o 0,2 p.b. na 2,1 %, dále přijaté úvěry a půjčky (o 16 %), jejich podíl o 0,8 p.b. na 11,1 %. Meziročně se také zvýšil stav závazků z obchodního styku a přijatých záloh (o 10,3 %) a také ostatních závazků (o 5 %).

Zásoby zrychlily růst

6

Celkové zásoby organizací s 250 a více zaměstnanci vzrostly o 14,2 % na 357,3 mld. Kč (absolutně o 44,3 mld. Kč). Nejvíce rostly zásoby nedokončené výroby a polotovarů (o 22,5 %), následované zásobami zboží (o 13,3 %), dále zásobami materiálu (12,3 %) a zásobami výrobků (8,2 %). Většina odvětví nefinanční sféry vykázala vyšší stavy zásob, s výjimkou dopravy, skladování a spojů, kde zásoby klesly o 23,2 %. Nejvyšší meziroční růst byl v podnikatelských službách (o 59,2 %) na 3,5 mld. Kč (cca 1 % z celkových zásob nefinanční sféry) a ve stavebnictví (o 22,7 %) na 15,1 mld. Kč. Na růst zásob měl rozhodující vliv průmysl, kde se zvýšily o 14,2 % na 240,8 mld. Kč (absolutně o 34 mld. Kč),. Jejich přírůstek činil více jak tři čtvrtiny z celkového přírůstku zásob nefinanční sféry.

Bez osob najímaných dočasně podniky prostřednictvím pracovních agentur, jejich počet dosáhl za sledované období 66 tisíc, nejvíce z nich čerpal průmysl (49,2 tis. osob).

54



II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Mírné zpomalování růstu průmyslové produkce

Průmyslová produkce stále vykazuje vysokou dynamiku, v 1. – 3. čtvrtletí 2007 byl její růst 8,9 %, v průběhu jednotlivých čtvrtletí však docházelo k mírnému zpomalování. Dynamicky se rozvíjely a hlavními nositeli růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou, s vysokým podílem na celkových tržbách průmyslu 60,6 %, jejichž produkce je orientována převážně na vývoz. Za tímto vývojem byla produkce nových výrobních kapacit v automobilovém, elektronickém a počítačovém průmyslu podpořená vysokou poptávkou. Spolu s nimi se velmi rychle rozvíjel i gumárenský a plastikářský průmysl jako jejich významný subdodavatel. Zvýšená poptávka se promítla v oživení energetického strojírenství a v důsledku růstu stavebnictví i do výroby ostatních nekovových minerálních výrobků. V rámci zpracovatelského průmyslu pokračovaly strukturální změny, které se projevovaly růstem odvětví vyrábějících technologicky náročnější výrobky a s vyšší přidanou hodnotou, s nižší náročností na spotřebu energií a šetrnějších k životnímu prostředí. Tržby průmyslových podniků (ve s.c.) se zvýšily o 10,2 % a předstihly růst produkce o 1,3 p.b., což svědčí o schopnosti podniků realizovat svoji produkci (graf II.1.1 ukazuje na dlouhodobé dosahování tohoto předstihu). Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) vzrostly o 14,1 % a na celkových tržbách se podílely 56,4 % (v tabulce II. Průmysl, v přílohové části jsou uvedeny podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách odvětví, sekcí a oddílů).

Graf č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb s trendy vývoje (meziroční index v %, s.c.) 25

20

15

10

5

0

Index průmyslové produkce

Pramen: ČSÚ, graf MPO

55

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (s.c.)

Tržby z přímého vývozu (s.c.)

3Q/07

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

4Q/02

3Q/02

2Q/02

1Q/02

-5


Vyšší růst produkce pro investice a dlouhodobou spotřebu


V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení vykázala vysoký růst výroba pro investice o 14,4 % a v důsledku příznivého vývoje mezd a zaměstnanosti i výroba pro dlouhodobou spotřebu o 12,8 %. Pokračující kooperace v rámci nadnárodních společností (přesuny výrob do ČR s nižšími pracovními náklady) se odrazila ve zvýšení výroby meziproduktů o 8,6 %. Z dalších seskupení byla vyšší výroba zboží krátkodobé spotřeby o 3,3 %, zatímco výroba energií vykázala pokles o 2,8 %.

Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb v roce 2007 (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Index průmyslové produkce Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin*/ D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

1. Q

2. Q

červenec

srpen

Září

3. Q

1. - 3.Q

říjen

11,6 2,3 13,3 -4,7

9,1 2,1 9,7 2,8

11,5 -3,1 12,7 0,1

5,5 1,0 5,7 4,1

1,2 -7,0 1,3 4,1

5,9 -0,3 6,3 2,8

8,9 0,4 9,8 -0,2

8,4 -2,1 8,8 7,2

12,7 1,8 14,5 -5,5

10,1 4,1 10,6 4,6

13,0 -8,1 13,7 10,0

7,0 -2,5 7,1 8,8

3,3 -10,1 3,2 12,4

7,5 -7,0 7,7 10,4

10,2 -0,6 10,9 1,9

9,3 -5,5 9,6 11,8

18,2 113,6 17,8 21,8

14,8 58,3 14,6 7,0

13,9 -2,0 14,2 -0,5

7,9 -0,5 7,9 18,2

6,6 -26,8 7,3 -30,9

9,3 -11,4 9,7 -7,1

14,1 34,0 14,0 5,7

12,8 5,3 12,8 33,1

Pramen: ČSÚ */ změna organizace obchodu u významného výrobce, v jejímž důsledku došlo v červnu 2006 ke změně z nepřímého vývozu na přímý vývoz. V rámci surovinové sekce dynamický vývoj těžby ostatních nerostných surovin

V surovinové sekci zaznamenala produkce mírný meziroční růst o 0,4 %, kdy v jejím rámci těžba energetických surovin byla nižší o 3,4 % (s podílem 78,8 %), zatímco dynamicky rostla (zejména v důsledku příznivého vývoje ve stavebnictví na počátku roku) těžba ostatních nerostných surovin o 9,2 % (podíl 21,2 %). Tržby surovinové sekce (ve s.c.) byly nižší o 0,6 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) stouply o 34 %*/. V naturálních jednotkách celková těžba hnědého uhlí byla vyšší o 2,9 %, z toho hnědého průmyslového uhlí (zvýšená výroba elektřiny v parních elektrárnách) o 5,8 % (podíl 94,5 %), při poklesu u tříděného uhlí o 20,9 %. Těžba černého uhlí celkem zaznamenala pokles o 6,9 %, z toho u energetického uhlí o 15,3 % a u těžby uhlí vhodného pro koksování o 0,7 % (podíl 61,7 %).

Odstávky JE Temelín se odráží v nižší produkci

V energetické sekci byla produkce nižší o 0,2 %, při stoupajících tržbách (ve s.c.) o 1,9 % a tržbách z přímého vývozu (ve s.c.) o 5,7 %. Příznivý vývoj ekonomiky se promítl v růstu čisté výroby elektrické energie v naturálních jednotkách o 4,4 %, z toho v parních elektrárnách o 9,5 % (podíl 62,3 %). Produkce parních elektráren musela nahradit nižší výrobu elektrické energie jaderných elektráren o 6,6 % (podíl 29,3 %) z důvodu odstávky druhém bloku a posléze i prvního bloku JE Temelín a u vodních elektráren o 3,3 % (podíl 2,9 %), jako následek suchého počasí. Produkce ostatních elektráren (větrné, solární, geotermální, ostatní alternativní) se více než zdvojnásobila, jejich podíl je ale velmi malý (0,3 %). Čistá tuzemské spotřeba elektrické energie byla nižší o 1,2 %, z toho maloodběr celkem o 5,4 %, v tom u podnikatelského maloodběru o 5,9 % a u domácností o 5,1 % (podíl na celkovém maloodběru byl 64,7 %). Vývoj zde 56



byl ovlivněn příznivými klimatickými podmínkami na začátku roku. Spotřeba velkoodběratelů byla vyšší o 1,6 %. Celkový vývoz elektrické energie včetně tranzitu se zvýšil o 13 % (32,6 % čisté výroby elektřiny), zatímco dovoz byl nižší o 8,1 %. Graf č. II.1.2 Vývoj podílů jednotlivých typů elektráren na výrobě elektrické energie 100%

80%

60%

40%

20%

0% 2000

2001 Jaderné elektrárny

2002

2003 Parní elektrárny

2004

2005

2006

Vodní elektrárny

1.-3.Q.2007 Ostatní

Pramen: MPO, graf MPO Vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou

V rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenala dynamický vývoj odvětví s vysokým podílem zahraničních investic, produkcí na zakázku pro velké společnosti a určené na vývoz. Produkce zpracovatelského průmyslu byla vyšší o 9,8 %, tržby (ve s.c.) o 10,9 %, orientace na vývoz se projevila nárůstem tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 14 %, na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se podílely 59,9 % a na celkových tržbách průmyslu 55,7 %.

Dynamický růst výroby pryžových a plastových výrobků

Vstup zahraničního kapitálu do výroby pryžových a plastových výrobků, která je významným dodavatelem pro automobilový a elektrotechnický průmysl, strojírenství, stavebnictví, potravinářství a ostatní odvětví, umožnil dynamický růst produkce a tržeb (ve s.c.) shodně o 21,2 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 17,9 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 51,3 %). Zahraniční investoři do odvětví přinesli špičkovou techniku a technologii a lepší organizaci práce. Z jednotlivých výrobkových skupin dynamicky rostla výroba pryžových výrobků o 178,7 %, výroba zboží z plastů o 58,9 % a v souvislosti s vývojem ve stavebnictví výroba výrobků z plastů pro stavebnictví o 29,2 %. Rozhodující výroba pneumatik (podíl 29,9 %) zaznamenala zvýšení produkce o 13,1 %. Při stále širším uplatnění pryže a plastů můžeme předpokládat pokračování dynamického rozvoje.

Za růstem strojírenství je vysoká zahraniční poptávka

Příliv zahraničních investorů, spolu s využíváním nových know-how a efektivních technologií, zvyšoval konkurenceschopnost ve výrobě a opravách strojů a zařízení, která se projevila vysokou poptávkou a růstem produkce o 19,6 %, tržeb (ve s.c.) o 19,5 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 21,2 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 70,3 %). Dynamicky se vyvíjela výroba spalovacích motorů vč. turbin o 40,2 %, výroba čerpadel a kompresorů o 26,2 %, z dalších výrobkových skupin byl vysoký růst výroby ostatních účelových strojů o 25,9 % (např. stroje na lisování pneumatik,

57



na zpracování plastů a na zpracování kovů) a výroby chladícího, větracího a klimatizačního zařízení o 21,7 %. Příznivý vývoj odvětví se projevil nárůstem celkových nově uzavřených zakázek o 17,3 %, z toho ze zahraničí o 25,1 %. Růst stavební výroby ovlivnil výrobu stavebních materiálů

Dobré klimatické podmínky na počátku roku a provádění projektů zahraničních investorů se zaměřením na výstavbu administrativních budov a multifunkčních center a inženýrského stavebnictví (výstavba dálnic a rekonstrukce železničních tratí) se projevily ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků růstem produkce o 18 %, tržeb (ve s.c.) o 17,9 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 10,2 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 44,8 %). Z jednotlivých výrobkových skupin byl dynamický růst ve zpracování přírodního kamene o 72,3 %, výroby cihel a krytiny o 42,5 % a ve výrobě výrobků z betonu, cementu a sádry o 35 %. Výroba a zpracování skla, nežáruvzdorné keramiky a keramických obkládaček byla vyšší o 6,7 %.

Za růstem elektrotechnického průmyslu je rostoucí zahraniční poptávka

Výroba elektrických a optických přístrojů se řadí k významných odvětvím ekonomiky, její produkce vzrostla o 17,8 %, tržby (ve s.c.) o 15,5 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 13,5 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 54,6 %). Hlavním faktorem růstu byla produkce nových výrobních kapacit zahraničních investorů, těžící z rostoucí zahraniční poptávky a poptávky po subdodávkách ze strany strojírenství, automobilového průmyslu a ostatních odvětví. Z jednotlivých oborů se nejvýrazněji rozvíjela výroba kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) o 27,2 %, kde dominantní postavení měla výroba počítačů na zakázku, určených na vývoz. Z dalších byla vyšší výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů (OKEČ 33) o 18,4 %, výroba elektrických strojů a zařízení (OKEČ 31) o 17,6 % a výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (OKEČ 32) o 13 %. Příznivý vývoj odvětví se projevil zvýšením nově uzavřených zakázek celkem i ze zahraničí (viz samostatný oddíl o zakázkách).

Zvýšená poptávka a výroba u dřevařského průmyslu

Rostoucí poptávka a výroba (řešení kalamitní situace na počátku roku - uragán „Kyrill“) se projevily ve zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků zvýšením produkce o 12,5 %, tržeb (ve s.c.) o 12,3 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 10,5 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 54,5 %). Část produkce, především v sortimentu s nižším stupněm zpracování, je zaměřena na vývoz (SRN, Rakouska a Itálie) se kterými se realizuje více než 90 % obchodu s dřevařskými výrobky. Na základě toho by bylo žádoucí orientovat možné investory na budování kapacit pro výrazné zhodnocení dřeva. Z jednotlivých výrobkových skupin byl rychlý růst produkce ve výrobě dřevěných obalů včetně palet o 29,8 %, ve výrobě dýh, překližkových výrobků o 16,6 % a ve výrobě pilařské, impregnaci dřeva o 13,4 %.

Vysoká zahraniční poptávka ovlivnila výrobu dopravních prostředků

V dominujícím odvětví ekonomiky, ve výrobě dopravních prostředků, vzrostla produkce o 12,2 %, tržby (ve s.c.) o 12,3 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,8 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 77 %). Zvýšení výroby bylo příznivě ovlivněno především zahraniční poptávkou. Výroba vzrostla ve všech kategoriích, z toho produkce osobních a malých užitkových automobilů o 7,7 %, autobusů o 12,4 %, po stagnaci v minulých letech i u nákladních automobilů o 88,7 % a motocyklů o 223 %. Zvýšila se i výroba přípojných vozidel o 10,6 %. Většina produkce jednotlivých kategorií je určena na export, u osobních a malých užitkových automobilů 94,8 %, u autobusů 73 %, u motocyklů 91,6 % a u přípojných vozidel 57,9 %.

58



Příznivý vývoj odvětví se projevil zvýšením nově uzavřených zakázek celkem i ze zahraničí u výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů o 7,8 %, resp. 9,9 % a u výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení o 18,2 %, resp. o 21,8 %. Vyšší růst recyklace druhotných surovin, výroby hraček a zlatnických předmětů

Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený zaznamenal růst produkce o 9,4 %, tržeb (ve s.c.) o 7,7 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 6,9 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 63,9 %). V odvětví hraje rozhodují úlohu OKEČ 36 s růstem produkce o 9,4 % (podíl 87,9 %), v jehož rámci dynamicky rostla výroba hraček a her o 24,6 % a výroba zlatnických předmětů o 17,8 %, rozhodující výroba nábytku dosáhla růstu o 4,7 % (podíl 61 %). Stejný vývoj zaznamenal i OKEČ 37 s produkcí vyšší o 9,4 % (podíl 12,1 %), v jeho rámci zpracování kovového odpadu o 10,3 %.

Mírný pokles produkce zaznamenán ve třech odvětvích

Mírný pokles produkce v rámci zpracovatelského průmyslu vykázala tři odvětví, výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 0,5 % (z jednotlivých oddílů SKP se snížila výroba základních kovů a hutních výrobků (OKEČ 27) o 13,6 %, zatímco výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (OKEČ 28) byla vyšší o 22,1 %, výroba usní a výrobků z usní o 0,4 %, odvětví je dlouhodobě negativně ovlivňováno cenově výhodnějšími dovozy obuvi z jihovýchodní Asie. Ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy byla produkce nižší o 0,3 %, ovlivněna v září plánovanou odstávkou rafinerie, kdy produkce poklesla o 50,4 %.

Graf č. II.1.3 Vývoj nových zakázek a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb za vybrané oddíly celkem s trendy vývoje (sleduje se jen u OKEČ 17,18,21,24,27 – 35, meziroční změna v %) 35 30 25 20 15 10 5 0

Nové zakázky celkem (b.c.) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (b.c.)

3Q/07

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

4Q/02

3Q/02

2Q/02

1Q/02

-5

Zakázky ze zahraničí (b.c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Snížení růstu zakázek se projevilo zpomalováním dynamiky průmyslové produkce

59

Průmysl těžil ze silné domácí a zejména zahraniční poptávky, kdy růst nových zakázek celkem (u vybraných oddílů) byl 9,7 % (1. – 3. čtvrtletí 2006 o 19,3 %), z toho zakázky ze zahraničí 13,2 % (z 15,4 %, na celkových zakázkách se podílely šedesáti procenty). Vývoj růstu celkových zakázek ukázal na zpomalování růstové dynamiky průmyslu. Podobný vývoj zaznamenaly i tržby u těchto vybraných oddílů (ve s.c.), které se zvýšily o 11,3 % (z 14,7 % ve stejném období předcházejícího roku). Z jednotlivých oddílů byl vysoký nárůst



nově uzavřených zakázek celkem zaznamenán ve výrobě zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů o 28,7 %, z toho ze zahraničí o 31,8 %, ve výrobě kancelářských strojů a počítačů o 24,7 %, z toho ze zahraničí o 31,2 % a ve výrobě a opravách strojů a zařízení o 17,3 %, z toho ze zahraničí o 25,1 %. Pokles celkových zakázek zaznamenala pouze výroba základních kovů a hutní výroba o 0,1 %, zatímco zakázky ze zahraničí byly vyšší o 19,7 %. Opačný vývoj byl ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů zakázky ze zahraničí byly nižší o 3 % při nárůstu celkových zakázek o 6,3 %. Vývoj dynamiky nově uzavřených zakázek ukazuje u jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu na jejich růstové možnosti. V rámci tržeb se zvýšil podíl pouze odvětví vyrábějící výrobky s vyšší přidanou hodnotou

Zpracovatelský průmysl má v celkových tržbách průmyslu rozhodující úlohu, jeho podíl se dále zvýšil a dosáhl 92,9 % (meziroční zvýšení o 0,6 p.b.) při snížení podílu energetické sekce (o 0,4 p.b.) na 5,2 % a surovinové sekce (o 0,2 p.b.) na 1,9 %. Zahraniční kapitál směřující do zpracovatelského průmyslu se projevil strukturálními změnami, kdy se zvyšoval podíl odvětví vyrábějící výrobky s vyšší přidanou hodnotou, technologicky náročnější a méně náročné na spotřebu energií. Z jednotlivých odvětví se podíl zvýšil (shodně u třech odvětví o 0,7 p.b.) u výroby strojů a zařízení na 8,6 %, u výroby elektrických a optických přístrojů na 15,9 % a u výroby pryžových a plastových výrobků na 7,2 %. Podíl nejvýznamnějších odvětví, výroby dopravních prostředků stoupl (o 0,4 p.b.) na 21,8 %, posledním odvětvím s růstem podílu byla výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (o 0,3 p.b.) na 4,5 %. Podíl ostatních odvětví stagnoval nebo poklesl, výrazněji (o 0,7 p.b.) shodně u výroby potravinářských výrobků a nápojů na 7,5 % a u výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků na 10,6 %.

Sílící absorpce pracovních sil do vybraných průmyslových odvětví

V období probíhajících strukturálních změn a zvyšující se poptávky (zejména zahraniční), zaměstnanost v průmyslu roste. Podniky reagují rozšiřováním výroby a uváděním nových výrobních kapacit do provozu. Od poloviny roku 2005 dochází k sílící absorpci pracovních sil ve vybraných průmyslových odvětvích. V průmyslu tak nyní pracuje téměř třetina celkového počtu zaměstnaných v české ekonomice. Celková zaměstnanost za 1. – 3. čtvrtletí 2007 se zvýšila o 2,2 % (o 24,9 tis. zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,5 % (o 26,3 tis. zaměstnanců). V rámci zpracovatelského průmyslu byl vysoký růst ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 9,8 % a ve výrobě elektrických a optických přístrojů o 5,7 %. Ze čtrnácti odvětví zpracovatelského průmyslu zaměstnanost poklesla v pěti odvětvích, nejvíce ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 7,4 % (o 4,5 tis. zaměstnanců), která má spolu s výrobou usní a výrobků z usní nejnižší úroveň nominálních mezd (zhruba o třetinu nižší než je průměr za průmysl). V energetické sekci se zaměstnanost zvýšila o 1,8 % (o 0,9 tis. zaměstnanců), zatímco v surovinové sekci byl pokles 5,4 % (o 2,3 tis. zaměstnanců). V průmyslu pracují i další pracovníci, kteří byli přijati prostřednictvím pracovních agentur (celkem 41,3 tis. zaměstnanců), z nichž většina byla soustředěna v automobilovém průmyslu (10,7 tis. zaměstnanců), elektrotechnickém průmyslu (10 tis. zaměstnanců), hutnictví (6,2 tis. zaměstnanců) a strojírenství (5,9 tis. zaměstnanců). Od počátku roku 2007 jsou tito agenturní zaměstnanci již započítáváni do celkového počtu zaměstnanců průmyslu.

60



Tabulka č. II.1.2 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) průmysl. tržby z produkce prodeje (IPP) vl. výr. a služeb ve s.c.

Ukazatel

Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba textilií, text. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevařských výrobků Výroba vlákniny a výr. z papíru, vyd. a tisk Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a léčiv Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ost. nekovových, minerál. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Zprac. průmysl jinde neuvedený

Průmysl celkem

1. - 3. čtvrtletí 2007 / 1. - 3. čtvrtletí 2006 Skutečnost tržby z evid. produkt. průměrná mzda průměrná přímého počet práce mzda přepočt. jednotkové mzdové mzda vývozu zaměst. z tržeb nominál. indexem náklady Kč ve s.c. cen výrobců nominální reálné

0,4

-0,6

34,0

-5,4

5,1

7,9

1,5

2,7

-3,4

24490

-3,4 9,2 -0,2 9,8

-0,5 -0,9 1,9 10,9

44,2 -1,2 5,7 14,0

-5,7 -3,2 1,8 2,5

5,5 2,6 0,1 7,4

8,0 7,7 6,5 7,8

-0,1 5,8 -0,8 4,6

2,4 5,0 6,4 0,4

-5,3 3,1 -0,9 -2,6

24765 22709 26658 20051

0,9 4,7 -0,4 12,5 5,6 -0,3 4,1 21,2 18,0 -0,5 19,6 17,8 12,2 9,4

0,7 3,7 -0,5 12,3 5,2 2,4 4,0 21,2 17,9 3,5 19,5 15,5 12,3 7,7

16,4 2,0 5,5 10,5 12,7 4,9 8,4 17,9 10,2 8,6 21,2 13,5 16,8 6,9

-2,7 -7,4 -6,4 0,3 1,4 -0,7 0,7 9,8 0,4 3,6 5,4 5,7 4,4 -2,6

2,8 12,1 6,1 11,7 3,6 2,9 2,1 10,0 17,1 -0,4 12,4 8,0 6,3 10,4

5,7 7,8 4,3 6,9 8,0 8,3 6,2 6,9 8,6 9,7 7,3 6,2 7,9 7,3

2,8 7,2 4,0 0,9 5,0 9,1 2,3 6,1 3,0 1,9 4,4 4,3 8,8 4,2

2,8 -3,8 -1,7 -4,3 4,2 5,2 4,0 -2,8 -7,3 10,1 -4,5 -1,7 1,5 -2,8

0,0 -4,4 -2,0 -9,6 1,3 6,0 0,2 -3,6 -12,0 2,3 -7,1 -3,4 2,3 -5,6

18288 13757 13048 16509 22238 28434 23508 19319 21253 20523 20935 19522 23647 16273

8,9

10,2

14,1

2,2

7,1

7,7

3,8

0,6

-3,1

20501

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb (ve stálých cenách) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců vč. agenturních zaměstnanců. Rychlejší růst produktivity práce než reálných mezd

Rostoucí objem průmyslové produkce a tržeb i při zvýšené celkové zaměstnanosti se odrazil růstem produktivity práce (ze s.c.) o 7,1 % (meziročně o 1,5 p.b.). Z jednotlivých sekcí byl dosažen nárůst ve zpracovatelském průmyslu o 7,4 %, nejvýrazněji ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků o 17,1 %, dalších pět odvětví vykázalo produktivitu práce vyšší o více než deset procent. Její mírný pokles byl zaznamenán pouze ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 0,4 % (při vyšším růstu zaměstnanosti). V surovinové sekci byl růst produktivity práce 5,1 %, v energetické sekci jen 0,1 %. Reálná mzda (přepočtená indexem spotřebitelských cen) vzrostla o 5,4 %, přitom v surovinové sekci o 5,6 %, ve zpracovatelském průmyslu o 5,5 % a v energetické sekci o 4,2 %. V rámci zpracovatelského průmyslu dosáhla nejvyššího nárůstu reálných mezd výroba ostatních nekovových, minerálních výrobků o 8 %, k jejímu poklesu nedošlo v žádném odvětví.

61



Graf č. II.1.4 Vývoj relace produktivity práce a jednotkových mzdových nákladů s trendy (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 15

10

5

0

-5

-10

Jednotkové mzdové náklady nominální

Jednotkové mzdové náklady reálné

3Q/07

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

4Q/02

3Q/02

2Q/02

1Q/02

-15

Produktivita práce


Růst nominálních mezd předstihl o 0,6 p.b. produktivitu práce, což mělo za následek zvýšení jednotkových mzdových nákladů nominálních o 0,6 %. V rámci zpracovatelského průmyslu vzrostly v šesti odvětvích, výrazněji ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 10,1 %. Reálné jednotkové mzdové náklady byly nižší o 3,1 %, přičemž k jejich zvýšení došlo v pěti odvětvích, nejvíce ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 6 %. Tabulka č. II.1.3 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v 1. – 3. čtvrtletí 2007 Prům. Tržby za prodej vlastních Tržby z počet

výrobků a služeb

podniků mld. Kč podíl meziroč. vývozu b.c.

v%

Počet zaměstnanců v tis.

změna meziroč. osob s.c.

Průměrná měsíční

přímého podíl meziroč. v%

změna

změna

tržba / zaměst. v Kč meziroč. s.c.

s.c.

mzda

úroveň

v Kč meziroč.

změna prům=100

změna

s.c.

Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem 11001 - veřejné

8635

2338,9 100,0

10,2

2,2

207347

7,1

100,0 20501

7,7

32,3

2,8

-2,3

253455

7,7

122,2 26571

5,9

14,2 1134,3

97,2

2,3

208122

7,2

100,4 18762

7,6

4,2

11,4

588,6

50,5

-4,1

135126

8,4

65,2 18434

7,1

60,6

13,7

15,0

525,3

45,0

10,8

300252

2,4

144,8 22648

6,8

0,8

9,2

30,5

20,4

1,7

-1,4

85289

10,6

41,1 15204

8,9

124

101,0

4,3

5,3

8511

2237,9

95,7

12,4

11002 - soukr. národní

5809

804,3

34,4

11003 - soukr. pod zahr. kontr.

2092

1416,8

611

16,9

nestátní sféra

14,1 1166,6 100,0 5,9

z toho:

14000 - zaměstnavatelé*/

Pramen: ČSÚ Poznámka: nestátní sféra součet 11002, 11003 a 14000 *) Fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku s 20 a více zaměstnanci

62


Pokračuje dlouhodobý růst podniků pod zahraniční kontrolou


Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů si dlouhodobě udržují vysokou výkonnost soukromé podniky pod zahraniční kontrolou růstem tržeb (ve s.c.) o 13,7 %, při zvýšení meziročního podílu o 1,9 p.b. na 60,6 %, na úkor poklesu podílu podniků soukromých národních o stejnou hodnotu na 34,4 %. Podniky pod zahraniční kontrolou jsou výrazně vývozně orientovány (díky svým napojením na mateřské společnosti) a přispívají k vyššímu růstu hrubého domácího produktu. Zahraniční podniky přinášejí do české ekonomiky svoje know-how a rostoucími požadavky na pracovní sílu pomáhají budovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech zaměstnanců. Orientace na vývoz se promítla u podniků pod zahraniční kontrolou růstem tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 15 % a ukazovala na jejich vysoký podíl na tržbách sektoru (68,5 %) a na celkových tržbách průmyslu (43,7 %). Rozvoj a uvádění nových výrobních kapacit zahraničních společností do provozu se odrazila zvýšením jejich zaměstnanosti o 10,8 %. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti vzrostl o 3,5 p.b. na 45 %, při snížení podílu převážně podniků soukromých národních o 3,3 p.b. na 50,5 %.

Více než třetina podniků očekává v příštích třech měsících růst výroby

Na základě konjunkturálního průzkumu ČSÚ ve vybraných průmyslových organizacích, se zaměřením na hodnocení situace v říjnu 2007 a výhled na příští tři měsíce, očekává růst výrobní činnosti 34,4 % organizací, naopak snížení pouze 3,4 % organizací, ostatní organizace předpokládají neměnnost. Z hlediska velikostní struktury se zvýšením výroby uvažují největší organizace s 5000 a více zaměstnanci 76,9 % (neměnnost 23,1 %) respondentů a malé organizace do 99 zaměstnanců 50,8 % (snížení 1,8 %) respondentů. Své výrobní kapacity považuje za dostatečné 75,5 %, za více než dostatečné 5,4 % a za nedostatečné 19,1 % organizací. Názor na další vývoj celkového vývozu je příznivý, se zvýšením počítá 28,8 % organizací, naopak s poklesem 8,1 % organizací. Z hlediska časové perspektivy by měl být zajištěn výrobní program ve zpracovatelském průmyslu (na základě zakázek) v normální pracovní době v průměru na devět měsíců dopředu. Své výrobní kapacity průmyslové podniky využívaly na 89,1 %, což je nejvíce v jeho historii. Za barieru vyššího růstu výroby pokládá téměř čtvrtina respondentů zejména nedostatek zaměstnanců, pětina bariéry růstu produkce nemá. V příštích šesti měsících očekávají zlepšení své ekonomické situace 17,7 % organizací, zatímco zhoršení pouze 2,2 %.

Růst průmyslové produkce v říjnu opět zrychlil

Průmyslová produkce zaznamenala (po zpomalení v srpnu a v září) v říjnu 2007 opět zrychlení na 8,4 %, tržby (ve s. c.) byly vyšší o 9,3 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 12,8 %. Z jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu dynamicky rostla výroba dopravních prostředků o 20,3 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 20,1 % a výroba pryžových a plastových výrobků o 17 %. Podle hlavních průmyslových seskupení mimořádně rostla výroba zboží dlouhodobé spotřeby o 32,8 %, výroba pro investice byla vyšší o 16,8 %. Pokles produkce byl zaznamenán ve čtyřech odvětvích, nejvíce v důsledku plánované odstávky rafinerie o 42,5 %. U nově uzavřených zakázek celkem bylo vykázáno zvýšení o 20,5 %, z toho ze zahraničí o 13,9 %, když nárůst celkových zakázek byl ve výrobě ostatních dopravních a opravách strojů a zařízení téměř trojnásobný, zakázky ze zahraničí o 9,8 %. Vývoj produkce se odrazil v růstu celkové zaměstnanosti o 1,1 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 1,5 %.

63



II.2. Investice v průmyslu Investice v průmyslu rostly díky zpracovatelskému průmyslu…

Investice v průmyslu byly taženy především projekty ve zpracovatelském průmyslu. Jejich vývoj má cyklický charakter a ve struktuře převažuje podíl investic do strojů a zařízení nad investicemi stavebními, což odráží potenciál dalšího rozvoje průmyslu. V 1. - 3. čtvrtletí 2007 došlo k nárůstu hrubých hmotných investic v průmyslu o 6,5 %. Investice do strojů a zařízení, s podílem na celkových hmotných investicích 63,9 % (tj. 72,8 mld. Kč) meziročně vzrostly o 4,1 %, stavební investice, s podílem 27,7 % (tj. 31,6 mld. Kč), zaznamenaly růst o 5,7 %. Ve zpracovatelském průmyslu, který se podílí na celkových hmotných investicích v průmyslu 82,0 %, došlo k výraznému nárůstu o 9,8 %, ovlivněnému svižným tempem stavebních investic (14,7 %), ale také - mírněji rostoucími investicemi do strojů a zařízení (o 4,9 %). Ve struktuře zpracovatelského průmyslu tvořily z hlediska objemu jeho nejvýznamnější část (15,5 %) investice do výroby dopravních prostředků s meziročním růstem o 15,1 %. Jedná se o odvětví s vysokým podílem firem ovládaných zahraničním vlastníkem s vysokým investičním potenciálem. Dynamicky se však rozvíjela i další důležitá odvětví, jako je výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 22,2 %, s podílem 12,5 %), výroba a opravy strojů a zařízení (o 37,2 %, s podílem 10,2 %), výroba základních kovů a kovodělných výrobků (o 16,2 %, s podílem 10,5 %), výroba chemických látek, přípravků a vláken (o 46,6 %, s podílem 5,8 %) a ostatních nekovových minerálních výrobků (o 43,4 %, s podílem 5,5 %), ale také výroba koksu, a rafinérského zpracování ropy (o 29,0 %, s podílem 1,3 %). I v těchto odvětvích se projevuje výrazný vliv zahraničního kapitálu na jejich investiční rozvoj s rozdílnou periodou investičního cyklu. Značný útlum v investiční aktivitě se projevil v odvětví výroby potravinářských výrobků a nápojů (o 15,1 %, s podílem 7,6 %), ale i v dalších odvětvích „lehkého průmyslu“ s nízkým podílem na celkových investicích v průmyslu (viz tabulka č. II.2.1). Odvětví lehkého průmyslu jsou sice méně investičně náročná, avšak s nižší atraktivností pro zahraniční investory vzhledem k nízkonákladové asijské konkurenci.

… při mírném nárůstu v energetice…

V energeticky náročném odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, které se na objemu průmyslových investic podílelo 14,3 %, došlo k mírnému vzrůstu celkové investiční aktivity o 0,7 %, doprovázené vysokou růstovou dynamikou strojních investic (o 14,7 %) - související s obnovou strojních zařízení - a pozitivním dopadem na další rozvoj odvětví. Stavební investice poklesly o 9,6 %.

… a výrazném poklesu v těžbě nerostných surovin

V odvětví těžby nerostných surovin byl ve sledovaném období vykázán meziroční pokles hmotných investic o 26,7 %. V jejich rámci poklesly jak investice do strojů a zařízení (o 30,1 %), tak i investice stavební (o 21,8 %). Odvětví se podílelo na celkových investicích v průmyslu 3,7 %.

64



Tabulka č. II.2.1 Hrubé investice v průmyslu za období 1. -. 3. čtvrtletí 2007 Hmotné investice

Sekce a subsekce (organizace s 20 a více zaměstnanců) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin E Výr. a rozvod el.plynu a vody D Zpracovatelský průmysl z toho: DA Výroba potrav. výr., nápojů a tabák. výrobků DB Výroba textilií, textil. a oděvních výrobků DC Výroba usní a výrobků z usní DD Zprac. dřeva, výr. dřevař. výr. kromě nábytku DE Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru DF Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy DG Výroba chem. látek, přípravků a vláken DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků DJ Výroba zákl. kovů a kovodělných výrobků DK Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. DL Výroba elektr. a optických přistrojů a zařízení DM Výroba dopravních prostředků DN Zprac.prům. jinde neuvedený

celkem 113 970 4 229 16 297 93 445 8 646 1 778 82 1 489 3 094 1 453 6 601 6 278 6 275 11 974 11 580 14 244 17 657 2 293

Pramen: ČSÚ - čtvrtletní výkazy P3-04 a výpočty MPO

65

v mil. Kč b. c. stavební stroje a doprav. zařízení prostř. 31 622 72 818 5 132 1 318 2 491 201 7 769 7 678 521 22 535 62 649 4 411 1 609 382 41 353 633 93 2 230 1 624 1 815 2 549 3 461 3 594 3 432 721

6 177 1 283 29 982 2 234 1 314 3 998 4 050 3 831 8 549 7 190 10 064 11 751 1 198

607 73 10 123 103 8 142 397 351 507 509 233 1 111 237

ostatní

celkem

4 398 219 329 3 849

6,5 -26,7 0,7 9,8

254 40 3 31 124 38 231 207 279 370 420 353 1 363 138

-15,1 -33,2 -38,9 -52,2 -37,2 29,0 46,6 -1,8 43,4 16,2 37,2 22,2 15,1 20,5

Podíl na investicích průmyslu (v % b. c.) meziroční změny (%, b.c.) stavební stroje a doprav. zařízení prostř. 5,7 4,1 -0,6 -21,8 -30,1 18,7 -9,6 14,7 -12,0 14,7 4,9 0,2 -35,3 -49,2 -48,6 -61,9 -18,2 -3,0 60,1 -3,2 116,9 21,8 107,6 15,1 12,7 3,7

-8,9 -28,4 -38,0 -52,6 -43,7 30,6 37,8 -7,6 28,4 14,9 15,7 24,9 5,5 28,1

-17,2 -29,2 56,6 45,4 -38,1 -41,9 -23,3 55,1 -12,6 -3,5 26,9 -16,9 8,1 7,9

ostatní

celkem

stavební

123,9 -36,7 8,5 192,9

100,0 3,7 14,3 82,0

33,4 158,5 27,7 2,8 584,8 248,7 955,4 161,5 79,4 49,2 159,5 78,5 943,3 161,6

7,6 1,6 0,1 1,3 2,7 1,3 5,8 5,5 5,5 10,5 10,2 12,5 15,5 2,0

Nehmotné investice ostatní

100,0 4,2 24,6 71,3

stroje a zařízení 100,0 3,4 10,5 86,0

5,1 1,2 0,1 1,1 2,0 0,3 7,1 5,1 5,7 8,1 10,9 11,4 10,9 2,3

8,5 1,8 0,0 1,3 3,1 1,8 5,5 5,6 5,3 11,7 9,9 13,8 16,1 1,6

11,8 1,4 0,2 2,4 2,0 0,2 2,8 7,7 6,8 9,9 9,9 4,5 21,6 4,6

100,0 3,9 10,1 85,9

mil. Kč mez.zm. b.c. (%, b.c.) 1 527 -92,6 24 -99,3 236 -93,9 1 267 -90,4 153 22 1 2 48 8 156 46 87 56 91 212 379 7

-75,1 -80,6 -90,5 -94,7 -68,9 -97,9 -94,7 -52,6 -88,6 -99,1 -67,9 -61,0 -53,9 -78,7



II.3. Finanční situace průmyslových podniků Růst produkční a exportní výkonnosti ovlivnil finanční výsledky

Pokračující růst průmyslové produkce a návazně růst exportu se odrazily ve finančních výsledcích průmyslu. V roce 2007 výrazně pozitivně působil na finanční výsledky zpracovatelský průmysl, zejména obory s vysokým zastoupením zahraničních investorů, např. automobilový, elektrotechnický a elektronický průmysl a gumárenský a plastikářský průmysl. Opačný vývoj byl v energetické sekci, kde se většina tokových finančních ukazatelů zhoršila. Meziroční zlepšení finančních ukazatelů dokládají i jejich výsledky za průmysl celkem (vč. odhadu za malé subjekty do 9 zaměstnanců), a to následovně: účetní přidaná hodnota vzrostla o 11,2 % (ve srovnatelném období o 13,4 %) při rychleji rostoucích výkonech (8,6 %) než výkonové spotřeby (7,8 %). Ve srovnatelném období předchozího roku byla dynamika růstu sice vyšší, avšak při nepříznivé relaci, kdy výkony rostly pomaleji (17,7 %) než výkonová spotřeba (19,2 %). Tento rychlejší růst ovlivnila energetická sekce zejména restrukturalizací a.s. ČEZ a rozvodných společností. Výsledky tokových finančních ukazatelů jsou známy za organizace s 50 a více zaměstnanci, které mají dominantní podíl na celkových výsledcích průmyslu (vč. odhadu), a to: 84 % na účetní přidané hodnotě, 86 % na výkonech a na výkonové spotřebě a 79 % na zaměstnanosti. Finanční výsledky tokových ukazatelů v organizacích s 50 a více zaměstnanci měly následující meziroční vývoj:

Vysoký růst účetní přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu

Účetní přidaná hodnota vzrostla v průmyslu (ve 4 528 podnicích) o 11,5 %, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 16,8 % a v těžbě surovin o 3,2 %, zatímco v energetice klesla o 11,1 %. Výsledek v energetice ovlivnilo zejména plynárenství v souvislosti s organizačními změnami. V průmyslu vzrostly meziročně výkony o 9,1 %, z toho nejvíce ve zpracovatelském průmyslu o 11,5 %, v těžbě surovin o 5,4 %, zatímco v energetice klesly o 1,9 %. Na růst výkonů ve zpracovatelském průmyslu působil růst tržeb za vlastní produkci (tvoří 96 % výkonů) v důsledku růstu zvýšené zahraniční , ale i domácí poptávky. Tržby za vlastní produkci ovlivnil i cenový vývoj, když meziročně vzrostly ceny průmyslových výrobců i vývozní ceny (o 3,8 %, resp. o 2,2 %). Meziroční srovnání růstu tokových finančních ukazatelů podle průmyslových sekcí dokumentuje tabulka č. II.3.1:

Tabulka č. II.3.1 Tokové finanční ukazatele a produktivita práce v průmyslu (organizace s 50 více zaměstnanci) Výkony vč. obch. maržeVýkonová spotřeba Účetní přidaná hodnota Produktivita práce z přidané hodnoty mld. Kč meziroční mld. Kč meziroční mld. Kč meziroční na zaměstnance meziroční změna v % změna v % změna v % tis. Kč změna v % 2564,9 9,1 1927,4 8,3 637,6 11,5 614,9 9,6

Průmysl v tom: Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektř., plynu, vody

57,0 2128,7 379,2

5,4 11,5 -1,9

27,0 1605,6 294,8

7,9 9,8 1,0

30,0 623,1 84,5

3,2 16,8 -11,1

758,3 551,7 1719,5

9,6 14,0 -8,6

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

66



V odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu byl růst výkonů rozdílný, nejvíce se zvýšily v chemickém průmyslu7 (o 24 %), téměř o 20 % v gumárenském a plastikářském průmyslu a ve výrobě strojů a zařízení, o cca 17 % v dřevozpracujícím průmyslu a o 16 % v elektrotechnickém a elektronickém průmyslu. V objemové nejvýznamnějším odvětví, ve výrobě dopravních prostředků, vzrostly výkony o více jak 11 %. Výkonová spotřeba rostla pomaleji

Zásluhou zpracovatelského průmyslu si výkony ve všech čtvrtletích 2007 udržely rychlejší růst než výkonová spotřeba, která v průmyslu vzrostla o 8,3 %. Na výkonovou spotřebu měly vliv dovozní ceny, které meziročně klesly o 0,9 %. Dalším vlivem bylo posílení pozice odvětví s nižší materiálovou náročností.

Rozkolísaný vývoj účetní přidané hodnoty v odvětvích zpracovatelského průmyslu

Účetní přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu absolutně meziročně vzrostla o 75,2 mld. Kč, z toho nejvíce; ve výrobě motorových vozidel (o 11,2 mld. Kč), ve výrobě strojů a zařízení (o 9,4 mld. Kč), ve výrobě základních kovů a hutních výrobků (o 8,8 mld. Kč) a ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobů (o 8,6 mld. Kč). Z pohledu na meziroční změny růstu účetní přidané hodnoty podle odvětví (oddílů) zpracovatelského průmyslu podle 2-místně klasifikace OKEČ8 byl vývoj následující: 

účetní přidaná hodnota meziročně vzrostla v 17 oddílech, mimořádně ve výrobě počítačů (o 186,1 % - vliv nové kapacity), dále ve výrobě ostatních dopravních zařízení (o 36,4 %) a v dřevozpracujícím průmyslu (o 34,3 %),



její růst ve zpracovatelském průmyslu ovlivnila objemově významná odvětví, zejména: výroba motorových vozidel (růst o 15,1 %), výroba strojů a zařízení (růst o 19,9 %), výroba základních kovů a hutních výrobků (růst o 24,5 % nízký růst výkonů, pokles výkonové spotřeby), kovodělný průmysl (růst o 25 %) a výroba nekovových minerálních výrobků (růst o 25,7 %). Výroba potravinářských výrobků zaznamenala jen 6 % meziroční růst,

 účetní přidaná hodnota meziročně klesla v 5 odvětvích, nejvíce ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení (o 38,6 %), u ostatních byl pokles nižší. Produktivita práce rostla při růstu zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu

7

Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c,.) v průmyslu meziročně vzrostla o 9,5 % při vyšší zaměstnanosti o 1,8 %. Růst produktivity zajistil zpracovatelský průmysl (14 %), ve kterém zaměstnanost vzrostla o 2,4 %. V sekci těžby surovin se produktivita zvýšila o 9,6 %, při snížení zaměstnanosti o 5,8 %, v energetice se produktivita zhoršila o 8,6 % při nižší zaměstnanosti o 2,8 %. V odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu vzrostla mimořádně produktivita ve výrobě počítačů (o 169,8 %) na 679 tis. Kč/zam. Podle dosažené úrovně produktivity práce z účetní přidané hodnoty nedošlo ke změnám, když nejvyšší úroveň byla ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy (1378 tis. Kč/zam.), následovaná chemickým průmyslem (910 tis. Kč/zam.) a výrobou základních kovů a hutních výrobků (836 tis. Kč/zam.) a na čtvrtém pořadí byla výroba motorových vozidel (768 tis. Kč/zam.). Nejnižší úroveň produktivity práce byla v oděvním a kožedělném průmyslu (179 tis. Kč/zam., resp 199 tis. Kč/zam.).

Vliv organizační změny – od 1.8.2007 došlo ke sloučení společností Chemopetrol, a.s., Unipetrol rafinérie, a.s., a Unipetrol RPA, s.r. o. do jedné společnosti – Unipetrol RPA, s.r.o. 8 Výroba tabákových výrobků (OKEČ 16) sloučena s oddílem 15 do suksekce DA (výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků).

67


K růstu finančních ukazatelů nejvíce přispěly podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou


Podle institucionálních sektorů nejvíce ovlivnily finanční výsledky průmyslu podniky pod zahraniční kontrolou, které trvale posilují svůj podíl na výsledcích průmyslu. Ve sledovaném období se zahraniční podniky podílely skoro 62 % na výkonech průmyslu, 57 % na účetní přidané hodnotě a 49 % na zaměstnanosti. Na finanční výsledky jak v sektoru pod zahraniční kontrolou, tak i v sektoru soukromých podniků národních negativně působila sekce energetiky v důsledku meziročního zhoršení finančních ukazatelů. Srovnání meziročního vývoje tokových finančních ukazatelů vyplývá z tabulky č. II.3.2:

Tabulka č. II. 3. 2 Meziroční změny ukazatelů podle institucionálních sektorů (organizace s 50 a více zaměstnanci) Podíly sektorů na výkonech průmyslu (v %) 1.-3.Q.06 1.-3.Q.07 Průmysl v tom: 11001 - veřejné 11002 - soukromé národní 11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

počet jed.

Meziroční změny v % počet úč. přidaná výkony zaměst. hodnota vč. marže

výkon. spotřeba

Prod. práce z přid. hod. tis. mez.změna Kč v%

100,0

100,0

1,7

1,8

11,5

9,1

8,3

614,9

9,5

4,5 34,7

5,4 32,6

0,0 1,3

-1,5 0,3

1,8 13,0

31,7 2,7

67,2 -0,5

1910,0 435,2

3,2 12,8

60,6

61,7

2,9

3,8

12,3

11,1

10,7

717,9

8,4

Pramen: propočty MPO z údajů ČSÚ

Z hlediska tří průmyslových sekcí dosáhl zpracovatelský průmysl v sektoru pod zahraniční kontrolou vyšší meziroční růst finančních ukazatelů ve srovnání se sektorem soukromých podniků národních. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu v sektoru pod zahraniční kontrolou přesáhla úroveň v sektoru soukromých podniků národních o 77 % (707 tis. Kč/zam. proti 399 tis. Kč/zam.). V sektoru soukromých podniků národních v průmyslu mírně vzrostla zaměstnanost, výkony měly jen velmi nízký meziroční růst a výkonová spotřeba stagnovala. Sektor veřejných podniků sice zaznamenal nejvyšší růst výkonů, ale zcela mimořádně rostla výkonová spotřeba a tím klesla účetní přidaná hodnota. Výsledky zásadně ovlivnila energetika (85 % podíl na výkonech veřejného sektoru), resp. a.s. ČEZ. Meziroční vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Aktiva rostla díky zpracovatelskému průmyslu

Ve velkých průmyslových podnicích (965) vzrostla v průmyslu aktiva o 6 %, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (o 11,4 %) a v těžbě surovin (o 1,1 %), v energetické sekci klesla o 3,3 %. Jejich pokles v energetice ovlivnilo zejména plynárenství, a to v souvislosti s organizačními změnami, převody majetku na jiné společnosti (nejsou zařazeny v průmyslu a z hlediska počtu zaměstnanců se nedostaly do šetřeného souboru ani za nefinanční sféru). Ve struktuře aktiv v průmyslu nejvíce meziročně vzrostly poskytnuté úvěry a půjčky (o 44,3 %), přijaté dluhopisy a směnky (o 25,2 %), dále zásoby (o 14,2 %) a pohledávky z obchodního styku (o 13 %). Největší položka aktiv, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek meziročně klesl o 2,4 % (tvořil 42,9 % aktiv), v důsledku jeho poklesu v energetice a v těžbě surovin (o 12,1 %, resp.

68



o 0,3 %). Ve zpracovatelském průmyslu vzrostl o 4,2 %. Struktura aktiv je zobrazena v následujícím grafu č. II.3.1: Graf č. II.3.1 Struktura aktiv v průmyslu (organizace s 250 více zaměstnanci) dlouh.hmotný a nehmot. maj. zásoby

6%

peníze a účty v bankách přijaté dluhopisy

17%

poskytnuté úvěry a půjčky 43%

akcie, podíly a účasti pohl. z obchod. styku ost. pohledávky

12%

6% 1% 4%

11%

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Ve zdrojích krytí majetku (pasivech) nejvíce meziročně vzrostly přijaté úvěry a půjčky (o 20,1 %) a dále vydané dluhopisy a směnky (o 11 %). Objem vlastního kapitálu v průmyslu vzrostl o 4,2 %, díky jeho růstu ve zpracovatelském průmyslu (o 15 %), zatímco v energetice a těžbě surovin klesl (o 8,7 %, resp. o 8,6 %). Podíl vlastního kapitálu v pasivech meziročně klesl o 0,9 p.b. na 55 %. Struktura pasiv vyplývá z grafu č. II.3.2: Graf č. II.3.2 Struktura pasiv v průmyslu (organizace s 250 více zaměstnanci) vlastní kapitál rezervy vydané dluhopisy přijaté úvěry a půjčky závazky z obchod. styku ostatní závazky

13%

14%

55% 12% 2% 4%

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Zásoby zrychlily meziroční růst

69

Zásoby v průmyslu meziročně vzrostly o 14,2 % na 267,6 mld. Kč, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 16,5 % na 240,8 mld. Kč. V těžbě surovin stagnovaly na 3,2 mld. Kč, v energetice klesly o 3,4 % na 23,6 mld. Kč. Ve struktuře zásob nejvíce vzrostly zásoby nedokončené výroby a polotovarů (o 22,5 %) na 77,6 mld. Kč, dále zásoby materiálu (o 12,7 %) na 108,2 mld. Kč, zásoby zboží (o 10,4 %) na 14,3 mld. Kč a zásoby výrobků (o 8,8 %) na 67,5 mld. Kč. Většina odvětví zpracovatelského průmyslu vykázala vyšší stavy zásob, nejvíce vzrostly v chemickém průmyslu (o 42,1 %).



III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Stavební produkce roste …

Stavebnictví se již osmým rokem dynamicky rozvíjí. V 1.–3. čtvrtletí 2007 vzrostla stavební produkce meziročně o 7,4 % na 360,2 mld. Kč (ve stejném období předchozího roku o 5,4 %).

… díky pozemnímu stavitelství

Pokračující realizace developerských stavebních projektů zahraničních investorů zaměřených především na výstavbu výrobních hal, administrativních a multifunkčních center a i nadále intenzivní bytová výstavba se projevily vysokým růstem pozemního stavitelství.

… při poklesu inženýrského stavitelství

Na druhé straně zpoždění v přípravě a financování nových inženýrských staveb a také loňská vysoká srovnávací základna se odrazily v poklesu inženýrského stavitelství. K vysokému tempu stavební produkce v prvních čtyřech měsících roku 2007, kdy dynamika dosahovala dvouciferných hodnot, přispělo mimořádně příznivé počasí a také nízká základna 1. čtvrtletí 2006. Po meziročním květnovém zpomalení celková stavební produkce v dalších měsících – s výjimkou mírného srpnového růstu – meziročně klesala (ovlivněna zmíněným poklesem v inženýrském stavitelství a vlivem vysokých loňských hodnot). Ve stavebních firmách se již dlouhodoběji projevoval nedostatek některých pracovních profesí. Výstavbu celkově přibrzdil také nedostatek některých druhů stavebních materiálů. Vývoj dynamiky stavební produkce – s vysokým tempem v 1. čtvrtletí 2007 (28,8 %) vystřídaný postupným zpomalováním ve 2. čtvrtletí 2007 (3,5 %) až k stagnaci ve 3. čtvrtletí (-0,1 %) – znázorňuje graf č. III.1.1.

Graf č. III. 1.1 Stavební výroba v letech 2002 – 2007 (meziroční změna v %) 35 30 25 20

%

15 10 5 0 -5 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 2002

2003

2004

2005

2006

2007

stavební výroba


70



Stavební výroba v malých firmách rostla rychleji …

V malých firmách (do 19 zaměstnanců) vzrostla stavební produkce o 9,1 % (ve srovnatelném období předchozího roku o 5,4 %). Tyto firmy se na celkovém objemu stavebních prací podílely 33,9 % (ve stejném období předchozího roku 33,3 %), což ukazuje na jejich stabilní pozici ve stavebnictví. Kromě tradičních zakázek v oblasti bytové výstavby a oprav a údržby působí malé firmy i v roli subdodavatelů velkých stavebních společností.

… než ve větších firmách

Ve firmách s 20 a více zaměstnanci, které zajišťovaly 66,1 % celkového objemu stavebních prací, vzrostly stavební práce meziročně o 6,5 % (ve stejném období předchozího roku o 5,5 %). Z tabulky č. III.1.1 vyplývá, že růst tuzemské stavební produkce (o 5,1 %) byl dosažen díky pozemnímu stavitelství na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizaci. Ve všech ostatních kategoriích stavebních prací v tuzemsku došlo k poklesu.

Tabulka č. III.1.1 Struktura stavebních prací (organizace s 20 a více zaměstnanci) Stavební práce (v mld. Kč, b.c.) 2006 Stavební práce celkem podle dodavatelských smluv v tom: - v tuzemsku celkem nová výstavba, rekonstr. a modernizace z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství opravy a údržba z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství ostatní práce - v zahraničí

Meziroční změna (v %, s.c.)

2007

2006

2007

Podíl (v %) 2006

2007

celkem

1.-3. Q.

1.-3. Q.

celkem 1.-3. Q. 1.-3. Q. celkem 1.-3. Q. 1.-3. Q.

320,8

216,9

238,0

6,6

5,5

6,5

100,0

100,0

100,0

312,7 272,9 164,5 108,4 37,8 17,7 20,1 2,0 8,1

212,1 186,0 111,7 74,3 24,8 11,9 12,9 1,3 4,9

230,3 205,4 133,4 72,0 23,9 12,0 11,9 1,0 7,7

5,3 6,0 9,0 1,6 6,3 -11,0 28,6 -48,2 73,7

4,5 4,9 6,9 2,1 7,8 -6,9 26,5 -51,7 60,2

5,1 6,9 15,3 -6,1 -6,7 -3,1 -10,0 -29,4 57,6

97,5 85,0 51,2 33,8 11,8 5,5 6,3 0,7 2,5

97,8 85,8 51,5 34,3 11,4 5,5 5,9 0,6 2,2

96,8 86,4 56,1 30,3 10,0 5,0 5,0 0,4 3,2

Pramen: ČSÚ V nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích rostlo pouze pozemní stavitelství

Rozhodující objem stavebních prací těchto firem (86,4 %) byl realizován v tuzemsku na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích (s meziročním růstem o 6,9 %), v jejímž rámci dominovalo pozemní stavitelství meziročním nárůstem o 15,3 %, zatímco inženýrské pokleslo o 6,1 % mj. zpožděním v přípravě nových projektů inženýrských staveb, loňskou vysokou srovnávací základnou, ale i nedostatkem některých pracovních profesí a vybraných druhů stavebních materiálů.

Opravy a údržba zaznamenaly pokles

Opravy a údržba poklesly o 6,7 %, a to opět zejména díky vysokému poklesu (o 10,0 %) v části inženýrského stavitelství, které je nutné pro fungování infrastruktury, ale také (i když mírnějšímu) poklesu pozemního stavitelství (o 3,1 %). Opravy a údržba se podílely 10,0 % na celkovém objemu stavebních prací firem s 20 a více zaměstnanci.

Export stavebních prací mírně vzrostl

U stavebních prací v zahraničí bylo dosaženo meziročního nárůstu o 57,6 %, a mírně se zvýšil jejich podíl (3,2 %) na celkovém objemu stavební výroby. Ten však i tak svědčí o zásadním zaměření stavebnictví na tuzemský trh.

71



Tabulka č. III.1.2 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Řádek

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2006

2007

Průměrná nominální mzda Průměrná reálná mzda* Produktivita práce ze S (v s.c.)

1 2 3

4,9 0,9 10,8

7,0 2,8 8,5

6,4 3,7 0,7

6,1 3,9 7,8

6,2 2,8 5,3

3,8 0,8 0,2

7,3 4,3 6,3

6,7 4,0 4,9

8,9 4,9 7,9

Produktivita práce ze ZSV (v s.c.) Nominální jedn. mzdové náklady

4 1/3

7,6 -5,3

1,1 -1,4

-1,0 5,7

6,6 -1,6

2,4 0,9

6,3 3,6

6,3 0,9

5,9 1,7

8,3 0,9

Reálné jedn. mzdové náklady

2/3

-8,9

-5,3

3,0

-3,6

-2,4

0,6

-1,9

-0,9

-2,8

1.-3. Q. 1.-3. Q.

* průměrná nominální mzda přepočtená indexem cen stavebních prací Pramen: ČSÚ Růst průměrných nominálních mezd předstihl růst produktivity práce

Zaměstnanost ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci poklesla meziročně o 1,3 % na 159,1 tis. osob9. Růst produktivity práce ze stavebních prací podle dodavatelských smluv (S) o 7,9 % (v s.c.) při ještě rychlejším růstu průměrných nominálních mezd o 8,9 % (reálná mzda vzrostla o 4,9 %) vedl k mírnému zvýšení nominálních jednotkových mzdových nákladů o 0,9 %, v reálném vyjádření však klesly o 2,8 % (viz tabulka č.III.1.2). Příznivější výsledky zaznamenal ukazatel produktivity práce ze ZSV (základní 10 stavební výroba) s meziročním růstem o 8,3 %, což se projevilo nižším růstem nominálních jednotkových mzdových nákladů (o 0,6 %) a výraznějším poklesem reálných (o 3,1 %) – viz tabulka č. III.1.2.

Tabulka č. III.1.3 Základní ukazatele stavebních podniků podle institucionálních sektorů v 1.–- 3. čtvrtletí 2007 (organizace s 20 a více zaměstnanci) Uklazatel

Stavební podniky celkem z toho: 11001 - veřejné 11002 - soukromé národní 11003 - soukromé pod zahran. kontrolou 14000 - zaměstnavatelé*

Počet podniků

2 434

Stavební práce podle dodavatelských smluv (S) celkem meziroční podíl v mil. Kč změny (v %) (b.c.) (v %, s.c.) 238 022 6,5 100,0

Průměrný počet zaměstnanců osob meziroční podíl (tis.) změny (v %) (v %) 159,1 -1,3 100,0

Průměrná nominální mzda Kč meziroční změny (v %) 21 232 8,9

Produktivita práce tis. Kč (b.c.)

meziroční změny (v %, s.c.) 1 496 7,9

6 2 137

1 830 191 278

55,5 6,9

0,8 80,4

0,6 134,4

-1,3 -1,9

0,4 84,5

22 210 20 608

-0,4 8,8

2 787 1 423

57,5 9,0

130 162

41 678 3 236

3,7 -0,1

17,5 1,3

19,2 4,9

7,1 -11,9

12,1 3,0

27 157 14 968

6,4 11,2

2 171 667

-3,2 13,3

Pramen: ČSÚ *) Fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku s 20 a více zaměstnanci Soukromé národní podniky se nejvíce podílely na celkovém objemu stavebních prací

V členění podniků podle institucionálních sektorů (viz tabulka č. III.1.3) vytvořily soukromé národní společnosti většinu (80,4 %) stavebních prací a podílely se také nejvýznamnějším způsobem (84,5 %) na zaměstnanosti ve stavebnictví, i když se počet jejich zaměstnanců oproti stejnému období předchozího roku snížil (o 1,9 %). Při meziročním nárůstu produkce (o 6,9 %) tak vzrostla produktivita práce (o 9,0 %) při téměř stejné dynamice růstu průměrné nominální mzdy (o 8,8 %).

9

V průměrném evidenčním počtu zaměstnanců nejsou zahrnuti zaměstnanci, kteří pro stavební podniky pracují přes agentury práce a cizinci pracující ve stavebnictví. 10 Ukazatel „Základní stavební výroba (ZSV)“ - meziročně vzrostl o 7,0 % - neobsahuje stavební práce provedené pro firmy formou subdodávek a tedy přesněji vyjadřuje výkonnost.

72



Firmy pod zahraniční kontrolou byly stále nejproduktivnější

V soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou (s podílem 17,5 % na celkovém objemu stavebních prací) vzrostla stavební produkce meziročně (o 3,7 %) a při současném zvýšení počtu zaměstnanců (o 7,1 %) poklesla jejich produktivita práce (S) (o 3,2 %). Firmy pod zahraniční kontrolou však přesto udržují svůj vysoký náskok v úrovni produktivity práce (S) před národními firmami, která je téměř o 53 % vyšší, což se také odráží i v úrovni průměrné mzdy, která u zahraničních firem dosáhla 27 157 Kč s meziročním růstem o 6,4 %, oproti 20 608 Kč u firem domácích s meziročním růstem o 8,8 %.

Podíl veřejných podniků a fyzických osob je zanedbatelný

Firmy v postupně mizejícím veřejném sektoru a firmy fyzických osob mají jen nepatrný podíl na stavebních pracích i na zaměstnanosti. Navíc vysoká dynamika ukazatelů u veřejného sektoru je ovlivněna velmi nízkou srovnávací základnou.

Graf č. III.1.2 Stavební povolení a orientační hodnota staveb 180000

400000

160000

350000

300000

120000 250000 100000

(mil. Kč)

počet

140000

200000 80000 150000 60000 100000

40000

50000

20000 0

0

2000

2001

2002

2003

Vydaná stavební povolení (počet)

2004

2005

2006

1.- 3.Q.2006 1.- 3.Q.2007

Orientační hodnota staveb (mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Počet stavebních povolení i orientační hodnota staveb klesly, průměrná hodnota na 1 stavební povolení vzrostla

Počet vydaných stavebních povolení meziročně poklesl o 11,4 % na 87 188, orientační hodnota staveb poklesla o 3,0 % na 258,4 mld. Kč. Pokles byl ovlivněn loňskou vysokou srovnávací základnou, kdy byla vydána stavební povolení na modernizace a rekonstrukce v energetice a na výstavbu dálnic. Průměrná hodnota na 1 stavební povolení vzrostla o 9,5 % na 2 964 tis. Kč.

Pokles nových stavebních zakázek na inženýrských stavbách pokračoval

Na konci 3. čtvrtletí 2007 měly sledované stavební podniky v tuzemsku smluvně uzavřeno 18,6 tis. zakázek v celkové hodnotě 200,6 mld. Kč, tedy meziročně o 5,7 % méně. Celková hodnota nově uzavřených stavebních zakázek v tuzemsku ve 3. čtvrtletí 2007 byla 64,6 mld. Kč a meziročně klesla o 21,1 %. Nejvíce k poklesu hodnoty nově uzavřených zakázek přispěly inženýrské stavby (o 29,7 %) a nebytové budovy nevýrobní (o 31,8 %) – zejména z důvodu vysoké

73

Z hlediska struktury stavebních povolení jich bylo nejvíce (36 383) uděleno na výstavbu bytových budov (meziročně došlo k poklesu o 2,5 %), a dále na výstavbu ostatních staveb (21 955 s meziročním poklesem o 11,6 %). Orientační hodnota staveb vzrostla pouze u bytových budov (o 5,4 % na 85,4 mld. Kč), ostatní kategorie staveb zaznamenaly pokles.



srovnávací základny, kdy ve 3. čtvrtletí 2006 byly uzavřeny finančně náročné zakázky silniční a dálniční infrastruktury a zakázky na výstavbu administrativních center. Dále i ve 3. čtvrtletí 2007 docházelo ke zpoždění přípravy a financování veřejných zakázek na inženýrských stavbách. Hodnota nově uzavřených stavebních zakázek vzrostla jen u bytových budov (o 1,9 %). Stavební podniky předpokládají pokračování dosažené úrovně

Na základě konjunkturálního průzkumu provedeného ČSÚ u vybraných stavebních organizací zaměřeného na hodnocení situace v říjnu 2007 a krátkodobý výhled na příští tři měsíce, předpokládají zvýšení stavební činnosti firmy, které představují 12,9 % objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv, snížení očekávají respondenti se 14,6 % stavebních prací a stabilizovaný vývoj předpokládají podniky s 72,5 % výroby. Co se týká očekávaného vývoje zaměstnanosti, se stabilizací v této oblasti počítají respondenti s 76,5 % zaměstnanců. Zvýšení počtu zaměstnanců předpokládá 8,8 % a snížení 14,7 % dotázaných. V říjnu 2007 byla stavební produkce meziročně vyšší o 3,5 %. V kumulaci za deset měsíců pak růst představoval 6,8 %.

III.2. Bytová výstavba Stavební firmy se zaměřily na dokončování bytů v rodinných a bytových domech

Bytovou výstavbu v 1.–3. čtvrtletí 2007 charakterizovala stagnace zahajovaných bytů (-0,3 %) doprovázená vysokým přírůstkem dokončených bytů (31,2 %), z čehož vyplynula klesající dynamika růstu rozestavěnosti (4,7 %) – oproti 8,3 % ve stejném období loňského roku (viz graf č. III.2.1). Růstová dynamika bytové výstavby byla ovlivněna dlouhodobými faktory, jako je přetrvávající příznivá situace na trhu hypoték (za 1.–3. čtvrtletí 2007 bylo uzavřeno přes 59,5 tis. hypotečních úvěrů na bydlení v hodnotě 113,1 mld. Kč), rozvinutým trhem stavebního spoření spojeným s růstem počtu a objemu úvěrů poskytovaných na bydlení, ale také se změnou sazby DPH na stavební práce v bytové výstavbě od 1. 1. 2008.

Zahajovaly se byty v kategorii rodinných domů

V 1.–3. čtvrtletí 2007 byla zahájena výstavba 31 818 bytů. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy byl zaznamenán nárůst o 6,5 %, došlo k mírnému meziročnímu poklesu o 0,3 %. Přitom nárůst byl dosažen v kategorii zahajovaných bytů v rodinných domech o 5,3 % s nejvyšším podílem na celkové bytové výstavbě (50,0 %) a v bytových domech o 2,7 % (s podílem 33,2 %). V nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům došlo k minimálnímu růstu o 0,9 %. Všechny zbývající kategorie výstavby zaznamenaly pokles zahájených bytů. Nejvyšší meziroční pokles o 48,7 % nastal v domech s pečovatelskou službou a v domovech–penziónech (s podílem 1,3 %) a v kategorii bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách o 38,9 % (s podílem 1,6 %).

74



Graf č. III.2.1 Bytová výstavba v letech 2000 - 2007 (meziroční změny v %) 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 %

10,0 5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 2000

2001

2002

2003 dokončené byty

2004 zahájené byty

2005

2006

2006 1.-3.Q

2007 1.-3.Q

rozestavěné byty

Pramen: ČSÚ, graf MPO Vysoké přírůstky dokončených bytů

Počet dokončených bytů se meziročně zvýšil o 31,2 % na 23 826. Ve stejném obdobím předchozího roku byl zaznamenán pokles o 13,5 %. Nejvýznamnějšími byly nárůsty dokončených bytů v kategoriích bytových domů s růstem o 62,4 % a rodinných domů o 34,5 %, jejichž podíly na celkové bytové výstavbě převažovaly (38,1 % resp. 45,1 %). Minimální růst o 1,0 % nastal ještě za toto období v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům (podíl 5,0 %). Všechny zbývajících kategorie výstavby zaznamenaly pokles, nejvyšší v domech s pečovatelskou službou a domovech-penziónech o 54,7 % (podíl 0,8 %).

Dlouhodobý růst rozestavěnosti pokračuje

Celkový počet 176 817 rozestavěných bytů 11 k 30. 9. 2007 meziročně zpomalil dynamiku růstu na 4,7 % (+7 876), když ve stejném období předchozího roku rostl o 8,3 %. Nejvyšší podíl na rozestavěnosti byl u rodinných domů (49,2 %) s růstem 6,7 %, nejnižší u bytů v domech s pečovatelskou službou a domovechpenziónech (1,5 %) s růstem 2,7 %. Nejrychleji rostla rozestavěnost v nebytových stavbách (o 19,8 %), které se však na bytové výstavbě podílely pouze nepatrně (4,2 %), k poklesu (o 27,3 %) došlo pouze u stavebně upravených nebytových prostor (podíl 1,6 %). Rozestavěnost se dlouhodobě zvyšuje vlivem předstihu počtu zahájených bytů před počtem dokončených bytů a zahrnuje i byty, jejichž výstavba byla dočasně zastavena. V 1.–3. čtvrtletí 2007 byla dokončena (na základě stavebního povolení) modernizace 13 458 bytů, což představovalo meziroční pokles o 2,0 %.

11

Od 1.1.2006 je výpočet rozestavěných bytů prováděn jako součet rozestavěných bytů ke konci předchozího období a zahájených bytů ve sledovaném období, od kterého je odečten počet bytů, které byly dokončeny ve sledovaném období.

75



III.3. Finanční situace ve stavebnictví Výrazné zpomalení stavební produkce ve 3. čtvrtletí 2007 se promítlo do finančních výsledků

Finanční ukazatele se meziročně zlepšily, ale v průběhu jednotlivých čtvrtletí 2007 se jejich růstová dynamika zpomalovala, zejména pak ve 3. čtvrtletí. Příčiny spočívají v oslabení dynamiky stavebních prací, nedostatku stavebních materiálů a kvalifikovaných pracovníků a také v problémech, spojených s financováním projektů inženýrských staveb. Ve stavebnictví celkem (vč. odhadu za malé subjekty do 9 zaměstnanců) vzrostla meziročně účetní přidaná hodnota o 16,1 %, při rychlejším růstu výkonů (11,4 %) než výkonové spotřeby (10,2 %). Statisticky jsou sledovány výsledky tokových finančních ukazatelů za organizace s 50 a více zaměstnanci (801 stavebních podniků), které se na celkových výsledcích stavebnictví (vč. odhadu) podílely takto; 54 % na výkonové spotřebě, 52 % na výkonech, 47 % na účetní přidané hodnotě a 41 % na zaměstnanosti. Meziroční změny finančních ukazatelů v organizacích s 50 a více zaměstnanci byly následující:

Výkony rostly rychleji než výkonová spotřeba

Výkony (vč. obchodní marže) meziročně vzrostly o 13,4 %, výkonová spotřeba rostla pomaleji (12,1 %). Ve výkonech se tržby za vlastní produkci zvýšily o 12 %, nejvíce pak vzrostla změna stavu zásob vlastní produkce (o 238,8 %), tvořila jen necelá 2 % výkonů. K růstu tržeb za vlastní produkci přispěl i růst cen stavebních prací (meziročně o 4 %). Na výkonovou spotřebu působil růst cen vstupních materiálů a cen služeb, zejména doprava. Obdobně jako v průmyslu rostly i ve stavebnictví ve všech čtvrtletích roku 2007 výkony rychleji než výkonová spotřeba, což se příznivě promítlo do účetní přidané hodnoty s meziročním růstem o 19,2 %.

Produktivita práce vzrostla, zaměstnanost klesla

Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 21,1 % na 465,5 tis. Kč/zam. při poklesu zaměstnanosti o 1,6 %. Nejvyšší úroveň produktivity byla v podnicích zabývajících se přípravou staveniště (563 tis. Kč/zam.), nejnižší ve firmách zabývajících se dokončovacími stavebními pracemi.

Zlepšení finančních výsledků zajistil sektor soukromých podniků národních

Podle institucionálních sektorů se na meziročním zlepšení finančních výsledků podílel zásadně sektor soukromých podniků národních, který má ve stavebnictví dominantní postavení (kolem 80 %) na výsledcích stavebních firem s 50 a více zaměstnanci. Meziroční změny finančních ukazatelů podle sektorů dokládá tabulka č. II.3.1:

76



Tabulka č. II.3.1 Meziroční změny finančních ukazatelů podle institucionálních sektorů (organizace s 50 a více zaměstnanci) Podíly sektorů na výkonech průmyslu (v %) Stavebnictví v tom: 11001 - veřejné 11002 - soukromé národní 11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

Meziroční změny v % úč. přidaná výkony

počet

počet

jed.

zaměst.

hodnota

výkon.

Prod. práce z přid. hod. tis. mez.změna

1.- 3.Q.06

1.- 3.Q.07

vč. marže

spotřeba

100,0

100,0

-3,0

-1,6

19,2

13,4

12,1

466,5

Kč

v% 121,1

0,7 78,0

0,8 79,4

-23,8 -3,0

-9,4 -1,9

1,2 24,3

42,9 15,5

57,4 13,5

688,8 467,7

11,7 26,7

20,9

19,3

5,9

1,9

-0,5

4,7

5,8

521,3

-2,3

Pramen: ČSÚ, propočet MPO

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nepříznivý meziroční vývoj byl v sektoru podniků pod zahraniční kontrolou (60 organizací), když účetní přidaná hodnota meziročně klesla a zhoršila se produktivita práce. Úroveň produktivity práce v tomto sektoru byla sice vyšší než v sektoru soukromých podniků národních, ale tento rozdíl se výrazně meziročně snížil (ze 48 % na 14 %). Veřejný sektor je zcela zanedbatelný a při malých objemech absolutních ukazatelů dosahuje někdy výrazných meziročních změn. Meziroční vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Růst aktiv nejvíce ovlivnily pohledávky

Ve velkých stavebních organizacích (77 podnicích) vzrostla meziročně aktiva o 11 % na 149,8 mld. Kč. Růst aktiv nejvíce ovlivnily pohledávky, které tvořily přes 60 % z celkových aktiv. Nejvíce meziročně vzrostly ostatní pohledávky a časové rozlišení (o 61,7 %) a dále pohledávky z obchodního styku a poskytnuté zálohy (o 9,9 %). Meziročně se zvýšil také stav akcií, podílů a účastí, a to o 45,6 %, které tvořily 6 % celkových aktiv. Naopak klesl objem dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (o 8 %), jeho podíl pak o 3,2 p.b. na 15,5 %. Zásoby meziročně vzrostly o 22,7 % na 15,1 mld. Kč při růstu všech jejich položek; zásoby výrobků o 91,4 % na 0,3 mld. Kč, zásoby zboží o 70,5 % na 0,4 mld. Kč, zásoby materiálu o 23,3 % na 2,5 mld. Kč a nedokončená výroba o 20,4 % na 11,9 mld. Kč, ta se podílela téměř 80 % na celkových zásobách. V pasivech nejvíce meziročně vzrostly ostatní závazky a časové rozlišení (o 30,9 %), jejich podíl v pasivech se zvýšil o 2,6 p.b. na 16,9 %, dále přijaté úvěry a půjčky (o 60,8 %) s více jak 6 % podílem v pasivech. Největší položka pasiv, závazky z obchodního styku a přijaté zálohy se snížily o 1,1 %, jejich podíl klesl o 5 p.b. na 40,7 %. Objem vlastního kapitálu meziročně vzrostl o 13,8 %, jeho podíl o 0,8 p.b. na 30,7 %.

77



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1. Souhrnné výsledky Přebytek obchodní bilance dále sílí

Výsledky zahraničního obchodu jsou mimořádně příznivé, zejména s ohledem na vývoj kurzu koruny a ostrou konkurenci na mezinárodních trzích. Meziroční růst hodnoty exportu zesílil i při zpevňování kurzu koruny, který exportéry znevýhodňuje. Při dlouhodobě vysoké náročnosti hospodářského růstu na dovozy narostl přebytek obchodní bilance, která směřuje k nejvyššímu kladnému saldu v historii. Objem obchodní výměny rostl rychleji než HDP a ekonomika zvýšila míru otevřenosti. Hodnota vývozu představovala za tři čtvrtletí letošního roku 69,3 % HDP a hodnota dovozu 65,8 %. Podíl vývozu na HDP meziročně posílil o 4,1 procentního bodu a dovozu o 2,8 p.b.. Výsledky jsou pozoruhodné i v mezinárodním kontextu. Podíl ČR na světovém vývozu se od roku 1993 zdvojnásobil na 0,8 %. V rámci EU patří ČR k devíti zemím, jejichž obchodní bilance je přebytková, z nových členských zemí jsme jediní. Tempo růstu vývozu překračuje více než dvojnásobně průměr v EU.

Dynamiky se udržely dvoumístné

Pozitivní výsledky za tři čtvrtletí potvrzují nejen dosažené přírůstky vývozu i dovozu a narůstající přebytek obchodní bilance, ale i změny v teritoriální i zbožové struktuře. Obrat za tři čtvrtletí dosáhl rekordní hodnoty 3 563,8 mld. Kč, z toho vývoz činil 1 815,5 mld. Kč a dovoz 1 748,3 mld. Kč. Vývoz vzrostl meziročně o 16,8 % (meziroční zrychlení o 3 p.b.) a dovoz o 15 % (meziroční zpomalení o 0,6 p.b.). I když mělo kladné saldo obchodní bilance v průběhu jednotlivých čtvrtletí sestupnou tendenci, dostalo se meziročně v kumulaci téměř na dvojnásobek tj. 67,2 mld. Kč. Z tabulky č. IV.1.1 vyplývá, že dynamiky vývozu i dovozu byly ve všech čtvrtletích dvouciferné. Růst vývozu o 260,9 mld. Kč se podílel na růstu obratu 53,3 % a růst dovozu o 228,4 mld. Kč podpořil zvýšení obratu o 46,7 %. Krytí dovozu vývozem se meziročně zlepšilo o 1,5 p.b., když vývoz pokryl dovoz na 103,2 %.

Tabulka č. IV.1.1 Vývoj základních ukazatelů v 1. až 3. čtvrtletí 2007 Ukazatel

1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí

1. - 3. čtvrtletí 2007

Vývoz v b.c. (meziroční změna v %)

17,8

16,4

16,2

16,8

Dovoz v b.c. (meziroční změna v %)

15,6

14,8

14,8

15,0

Saldo obchodní bilance v r. 2006 (v mld. Kč)

23,9

7,8

2,9

34,6

Saldo obchodní bilance v r. 2007 (v mld. Kč)

38,9

17,4

10,9

67,2

Meziroční změna salda (v mld. Kč)

15,0

9,6

8,0

32,6

Pramen: ČSÚ

Tempa vývozu i dovozu zejména v USD rychlejší než v korunovém vyjádření

Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za 9 měsíců o 8,6 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření vyšší než v korunovém (vzrostl o 27,8 %, resp. o 25,8 %). Vývoz dosáhl hodnoty 87 mld. USD, dovoz 83,8 mld. USD a přebytek obchodní bilance se meziročně zvýšil na více než dvojnásobek 3,2 mld. USD. V EUR vývoz vzrostl o 18,3 % (na 64,7 mld. EUR), dovoz o 16,5 % (na 62,3 mld. EUR) a kladné saldo 2,4 mld. EUR bylo rovněž dvojnásobné při posílení koruny k EUR o 1,3 %.

78


Již třetím rokem jsou čtvrtletní salda kladná


Vývoj základních ukazatelů obchodu znázorňuje graf č. IV.1.1. Výrazný je zejména obrat ve vývoji obchodní bilance na přelomu let 2004 a 2005, od té doby vykazuje obchodní bilance pouze přebytky. Markantní je rovněž změna mezi roky 2006 a 2007, kde kladné saldo, zejména ve 2. a 3. čtvrtletí, je meziročně několikanásobně vyšší.

Graf č. IV.1.1 Zahraniční obchod dle čtvrtletí 2004 - 2007 (běžné ceny, meziroční změna ve vývozu a dovozu v %, saldo v mld. Kč) 50

50 38,9

27,9

30

32,7

30 23,9

23,7

13,0 10

26,2 19,7

23,6

20 %

40

35,2

14,5 18,3

13,6 7,8

3,5

11,0 8,7

1,7

5,7

0

9,1

18,6

12,2

12,6

10,6 12,0

6,3 1,2

17,4

17,8

16,6

15,6

5,1

2,9

7,8

16,4

16,2

14,8

14,8

17,4

10,9

20

10

mld. Kč

40

0

0,1 -1,3

-10

-8,8

-10

-8,2 -11,1

-20

-20 I.Q.

II.Q.

III.Q.

2004

IV.Q.

I.Q.

II.Q.

III.Q.

IV.Q.

I.Q.

2005 Saldo

II.Q.

III.Q.

IV.Q.

2006 Vývoz

I.Q.

II.Q.

III.Q.

2007 Dovoz


Zahraniční obchod v 1. – 3. čtvrtletí 2007 provázela následující fakta:

Směnná relace pozitivně ovlivnila celkové saldo

79



Rostoucí zahraniční poptávka zejména po strojírenských výrobcích a další růst průmyslové výroby (za devět měsíců o 8,9 %). Jde přitom neje n o automobily, ale stále více i o výpočetní a telekomunikační techniku (v letošním roce společnost Foxconn rozšířila výrobu v Pardubicích a Bosch zvýšil výrobu v Jihlavě a Českých Budějovicích).



Růst ekonomiky v EU. Pro ČR je rozhodující vývoj ekonomiky v Německu a na Slovensku, s nimiž se uskutečňuje 29,7 % resp. 7,1 % obchodu.



Příznivě působil vývoj směnných relací. Při růstu vývozních cen o 2,2 % a současném poklesu dovozních cen o 0,9 % dosáhla směnná relace pozitivní hodnoty 103,1.



Negativně působilo další prohloubení deficitu s Čínou (zvýšení schodku o více než polovinu na 119,5 mld. Kč).

Směnná relace, vyjadřující poměr vývozních a dovozních cen, podpořila hodnotové výsledky zahraničního obchodu. Meziročně se zlepšila o 5,9 procentních bodů z nevýhodných 97,2. Za tři čtvrtletí 2007 se dostala na pozitivní hodnotu 103,1 v důsledku růstu vývozních cen o 2,2 % při současném poklesu cen dovozních o 0,9 %. Změny se do jednotlivých komoditních tříd promítly diferencovaně (tabulka č. IV.1.2).



Tabulka IV.1.2 Směnné relace (z cenových indexů) Indexy cen vývozu Skupiny SITC

Indexy cen dovozu

Směnné relace

1-9/2006

1-9/2007

1-9/2006

1-9/2007

1-9/2006

1-9/2007

98,8 98,0 96,7 107,4 101,0 104,4 102,0 97,0 98,4 98,9

102,2 110,9 100,0 116,4 105,2 110,1 102,3 104,9 100,1 99,8

101,6 100,3 93,9 93,9 120,3 97,5 98,9 102,9 98,3 93,9

99,1 101,8 99,4 107,2 94,7 112,7 101,7 103,8 96,6 97,5

97,2 97,7 103,0 114,4 84,0 107,1 103,1 94,3 100,1 105,3

103,1 108,9 100,6 108,6 111,1 97,7 100,6 101,1 103,6 102,4

Celkem 0 potraviny 1 nápoje a tabák 2 suroviny 3 minerální paliva 4 tuky 5 chemikálie 6 tržní výrobky tříděné 7 stroje a dopravní prostředky 8 průmyslové spotřební zboží Pramen: ČSÚ, výpočet MPO

Výši celkového přebytku napomohl zejména pokles dovozních cen minerálních paliv, strojírenských a průmyslově spotřebních výrobků, které tvoří společně přes 60 % našeho importu. Ve stálých cenách byl rychlejší dovoz

Pro přepočet do stálých cen jsou určující cenové deflátory beroucí v úvahu změny cen a aktuální strukturu obchodování. Proti běžným cenám vývoz ve stálých cenách rostl pomaleji než dovoz (14,8 % ku 16,1 %). Vlivem příznivého cenového vývoje byl hodnotový pohyb vývozu rychlejší o 2 p.b. než hmotný vývoz, naopak u dovozu byl o 1,1 p.b. pomalejší. Přebytek obchodní bilance vyčíslený po vyloučení cenových vlivů by byl jen 21 mld. Kč, což by byla necelá třetina skutečně dosažené hodnoty (67,2 mld. Kč).

Cyklický vývoj obchodní bilance

Na vývoj obchodní bilance v průběhu roku mají ustálený vliv některé interní faktory cyklického charakteru. Vyplývá to z porovnání vývoje salda obchodní bilance v jednotlivých měsících za poslední čtyři roky (viz graf č. IV.1.2).

Graf č. IV.1.2 Vývoj salda obchodní bilance v jednotlivých měsících 2004-2007 (v mld. Kč) 20

15

mld. Kč

10

5

0

-5

-10

-15 leden

únor

březen

duben

květen 2004

červen 2005

červenec

srpen

2006

září

říjen

listopad

prosinec

2007


Pravidelně se opakující záporné saldo v červenci souvisí zřejmě s útlumem ekonomického výkonu v době hlavních letních dovolených. Tato ztráta je pak

80



vyrovnávána v září, kdy má kladné saldo každým rokem stále se zvyšující hodnotu. Každoroční deficit v závěru roku lze dávat do souvislosti se zvýšenými dovozy před vánočními svátky.

IV.2. Teritoriální struktura Největší přírůstek vývozu do vyspělých tržních ekonomik

Největší absolutní přírůstek vývozu směřoval do vyspělých tržních ekonomik, přestože jejich podíl mírně oslabil na 91,3 %. Z 260,9 mld. Kč celkového přírůstku vývozu sem směřovalo 228,6 mld. Kč, z toho do EU 217,8 mld. Kč. Procentní růst vývozu do EU byl však mírně podprůměrný, přesto více než dvacetiprocentní růst vývozu byl do Polska, Maďarska, Itálie, Spojeného království a na Slovensko, jehož vysoká poptávka souvisí s vysokými tempy ekonomického růstu. Podrobná teritoriální struktura vývozu a dovozu je uvedena v přílohových tabulkách č. IV.1.1 a IV.1.2.

Dovoz z mimoevropských zemí vzrostl o více než polovinu

Dovoz vzrostl meziročně ze všech teritoriálních skupin s výjimkou Společenství nezávislých států, kde poklesl o 7 % vlivem cenového vývoje minerálních paliv. Dovoz z mimoevropských zemí se zvýšil o více než polovinu. Na meziročním přírůstku celkového dovozu o 228,4 mld. Kč se více než třemi čtvrtinami podílely vyspělé ekonomiky. Z hlediska jednotlivých zemí dosáhly vysokého meziročního přírůstku dovozy z Německa a Číny (54 mld. Kč resp. 44,3 mld. Kč). Dovoz meziročně vyšší o více než 10 mld. Kč byl z Itálie, Maďarska, Polska a Slovenska. Detailní přehled obchodu s vybranými zeměmi obsahuje přílohová tabulka č. IV.3.

Kladné saldo s EU meziročně vzrostlo o pětinu

Na růst celkového přebytku obchodní bilance o 32,6 mld. Kč na 67,2 mld. Kč pozitivně působilo o čtvrtinu vyšší aktivum obchodní bilance se státy s vyspělou tržní ekonomikou, které dosáhlo 270,4 mld. Kč, přitom s EU se přebytek zvýšil z 256,7 mld. Kč na 311,1 mld. Kč.

Nejvyšší přebytky s Německem, Slovenskem a Velkou Británií

Vliv obchodování s rozhodujícími partnery na celkové saldo obchodní bilance je kvantifikováno v tabulce č. IV.2.1 (země s největším aktivem), kde jsou vyznačeny i komoditní třídy, které se rozhodujícím způsobem podílely na přebytku. V důsledku růstu kladného salda se z jednotlivých zemí nejvíce zlepšila obchodní bilance se Slovenskem (o 19,4 mld. Kč na 64,6 mld. Kč), Německem (o 9,5 mld. Kč na 74,7 mld. Kč), Spojeným královstvím (o 8,9 mld. Kč na 45,2 mld. Kč) a Polskem (o 8,8 mld. Kč na 9 mld. Kč).

Tabulka č. IV.2.1 Země s největším přebytkem obchodní bilance v 1-9/2007 Země

Dosažené Meziroční aktivum změna v mld. Kč v mld. Kč

Celkem ČR Německo Slovensko Vel.Británie Rakousko Belgie Francie Španělsko Rumunsko Maďarsko

Pramen: ČSÚ

81

67,2 74,7 64,6 45,2 19,6 17,6 15,8 14,7 14,4 7,1

32,6 9,5 19,4 8,9 -5,6 2,2 4,2 2,1 3,8 -2,1

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém výsledku dané země v mld. Kč stroje a dopr. prostř. 232,9 průmysl.spotř.zboží stroje a dopr. prostř. 82,6 průmysl.spotř.zboží stroje a dopr. prostř. 33,4 průmysl.spotř.zboží stroje a dopr. prostř. 40,0 tržní výrobky stroje a dopr. prostř. 15,6 suroviny stroje a dopr. prostř. 24,6 průmysl.spotř.zboží stroje a dopr. prostř. 25,2 průmysl.spotř.zboží stroje a dopr. prostř. 17,3 průmysl.spotř.zboží stroje a dopr. prostř. 7,1 tržní výrobky tržní výrobky 5,3 suroviny

17,6 21,4 9,9 5,4 6,0 5,4 3,0 2,5 2,5 1,3

suroviny 6,4 suroviny 11,7 chemikálie 7,2 průmysl.spotř.zboží 5,1 průmysl.spotř.zboží 3,2 suroviny tržní výrobky průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží

0,4 0,8 1,3 1,1



Vůbec k největšímu zlepšení obchodu došlo s Ruskem, se kterým se podařilo meziročně snížit deficit o 20,9 mld. Kč na 46,8 mld. Kč. Proto díky Rusku, které se podílí více než dvěma třetinami na obratu Společenství nezávislých států, poklesl deficit s tímto seskupením z 80,1 mld. Kč na 56,4 mld. Kč. Prohloubila se pasiva s ostatními a rozvojovými zeměmi

Negativní vliv na obchodní bilanci mělo zvýšení již značně vysokého pasiva s mimoevropskými zeměmi (o 41,6 mld. Kč na 119,6 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (o 4,6 mld. Kč na 36,5 mld. Kč). Dlouhodobě nejvyšší záporná salda vykazují teritoriální skupiny s nejmenším podílem na obchodu (viz graf č. IV.2.1).

Graf č. IV.2.1 Teritoriální struktura vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v 1. – 3. čtvrtletí 2007 VTE - vyspělé tržní ekonomiky RZ - rozvojové ekonomiky ETE - evropské tranzitivní ekonomiky SNS - Společenství nezávislých států OST - ostatní vč. nespecifikovaných

270,4

300,0 250,0 200,0

mld. Kč (%)

150,0

91,3

100,0

79,3

50,0

5,7

3,5

0,8

0,3

8,4

3,6

7,0

0,6

7,6

0,0 -36,5

-50,0

-56,4

-100,0 -121,7

-150,0 VTE

RZ

Podíl na celkovém vývozu v %

ETE

SNS

Podíl na celkovém dovozu v %

OST

Saldo v mld. Kč

Pramen: ČSÚ, graf MPO Nejvyšší deficity s Čínou, Ruskem a Japonskem

Dlouhodobě nejvíce zatěžují naši obchodní bilanci pasiva s Čínou, Japonskem a Ruskem. Přehled zemí, se kterými máme nejvyšší deficity a největší příčiny těchto deficitů je uveden v tabulce IV.2.2.

Tabulka č. IV.2.2 Země s největším deficitem obchodní bilance v 1-9/2007 Země

Celkový Meziroční deficit změna v mld. Kč v mld. Kč

Čína Rusko Japonsko Tchajwan Ázerbajdžán Malajsie Jižní Korea Thajsko Nizozemsko

-119,5 -46,8 -46,2 -17,0 -15,3 -11,4 -11,2 -10,7 -6,0

-40,7 20,8 -6,6 -1,0 -0,2 -1,9 -1,9 -3,1 -3,8

Nejvyšší deficity v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém deficitu dané země v mld. Kč stroje a dopr.prostř. minerální paliva stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. minerální paliva stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. chemikálie

-77,4 -69,4 -37,6 -12,8 -16,0 -9,6 -9,7 -7,1 -8,3

průmysl.spotř.zboží -27,8 tržní výrobky -11,0 suroviny -4,2 tržní výrobky -1,5 tržní výrobky -4,9 průmysl.spotř.zboží -3,0 průmysl.spotř.zboží -3,0 tržní výrobky -1,0 suroviny tržní výrobky průmysl.spotř.zboží potraviny

-0,9 -0,9 -1,6 -3,2

průmysl.spotř.zboží chemikálie tržní výrobky suroviny

-0,6 -0,5 -1,3 -1,5

Pramen: ČSÚ

82



Z přehledu vyplývá, že deficity s těmito zeměmi se dále prohlubují (s výjimkou Ruska). Výrazné zhoršení výsledků obchodu s Rakouskem a Nizozemskem

S Rakouskem se meziročně snížil přebytek obchodní bilance na 19,6 mld. Kč, což ovlivnila především skupina minerálních paliv, kde dovoz vzrostl zhruba o dvě třetiny (o více než polovinu se zvýšila hodnota dovozu ropy a ropných výrobků). Na prohloubení schodku s Nizozemskem o 3,8 mld. Kč na 6 mld. Kč působil zejména růst dovozu ve strojírenské skupině (jednalo se především o zvýšený dovoz zařízení k automatickému zpracování dat a zařízení k telekomunikaci a záznamu).

IV.3. Komoditní struktura Pozitivní vliv strojů i paliv

V komoditní struktuře pozitivně na zvýšení kladného salda obchodní bilance působily zejména stroje a dopravní prostředky růstem přebytku o 26,6 mld. Kč, průmyslové spotřební zboží zvýšením aktiva o 5,8 mld. Kč a suroviny přechodem pasiva 1,9 mld. Kč do aktiva 8,4 mld. Kč. Příznivě působil i obchod s minerálními palivy poklesem deficitu o 15,9 mld. Kč. Naopak jeho výši srazily chemikálie a potraviny růstem pasiva (o 10,4 mld. Kč, resp. 3,2 mld. Kč) a tržní výrobky tříděné poklesem aktiva (o 13,4 mld. Kč). Přehledně je to uvedeno v tabulce č. IV.3.1.

Tabulka č. IV.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC v lednu až září 2007 Celkem Vývoz (podíl v %) Dovoz (podíl v %) Saldo 1-9/2006 (v mld. Kč) Saldo 1-9/2007 (v mld. Kč) Meziroční změna salda 0 – potraviny 1 - nápoje a tabák 2 - suroviny 3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné. tuky 5 - chemikálie

100,0 100,0 34,6 67,2 32,6

0 2,9 4,3 -19,1 -22,3 -3,2

1

2

0,6 0,6 -2,0 0,2 2,2

2,7 2,7 2,5 8,1 -1,9 -108,5 6,4 -92,6 8,3 15,9

3

4 0,1 0,1 -1,6 -1,0 0,6

5

6

7

6,1 10,6 -65,2 -75,6 -10,4

20,9 21,6 15,3 1,9 -13,4

53,4 42,1 206,3 232,9 26,6

8

9

10,6 10,0 11,7 17,6 5,8

0,0 0,1 -0,4 -0,3 0,1

6 - tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky) 7 - stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží (jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační apod. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně, munici, sportovní potřeby, hračky) 9 - komodity jinde nezatříděné

Pramen: ČSÚ, výpočet MPO Dynamika dovozu strojů předstihla dynamiku vývozu

83

Stroje a dopravní prostředky posílily svoje dominantní postavení růstem vývozu o 18,4 % na 969,7 mld. Kč. Hodnota dovozu dosáhla 736,7 mld. Kč, když vzrostl o více než pětinu. Podíl posílil především v dovozu (o 1,8 p.b.) na 42,1 %, ve vývozu (o 0,7 p.b.) na 53,4 %. Kladné saldo se zvýšilo meziročně o 26,6 mld. Kč na 232,9 mld. Kč (ve stejném období roku 2006 to bylo o 55 mld. Kč).



Tabulka č. IV.3.2 Skupina SITC 7 – stroje a dopravní prostředky v 1. – 3. čtvrtletí 2007 Vývoz 1-9/2007 meziroč. mil. Kč změna SITC 7 – celkem

Dovoz 1-9/2007 meziroč. mil. Kč změna

969,7

18,4

736,7

71 - stroje a zařízení k výrobě energie

54,6

14,5

72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu

57,7

19,7

73 - kovozpracující stroje

Obchodní bilance 1-9/2007 mezir.změna mil. Kč mil. Kč

20,3

233,0

26,7

49,4

5,6

5,2

4,3

47,9

22,2

9,8

0,8 2,3

17,4

24,3

15,3

7,7

2,1

74 - stroje a zřízení všeobecně užívané v průmyslu

125,6

16,7

94,6

16,8

31,0

4,4

75 - kancelářské stroje zařízení k automat.zprac.dat

128,4

19,4

110,2

31,2

18,2

-5,3 0,1

76 - zaříz.k telekomunikaci a zázn.a reprodukci zvuku

88,6

61,4

88,1

61,7

0,5

77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče

168,7

11,5

158,5

5,3

10,2

9,4

78 - silniční vozidla

304,5

12,3

152,2

16,3

152,3

12,0

24,0

46,3

20,4

78,9

3,6

-1,4

79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

Pramen: ČSÚ

Kladně na bilanci strojírenské skupiny působil především růst aktiva silničních vozidel a elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů. Podrobnější členění SITC 7 udává tabulka č. IV.3.2. Vývoz osobních automobilů vzrostl meziročně téměř o 4,2 % na 150,4 mld. Kč a dovoz o 14,1 % na 40,5 mld. Kč. Přebytek obchodní bilance 109,9 mld. Kč byl meziročně vyšší jen o 1,1 mld. Kč. Vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel se zvýšil o 18,7 % a dosáhl hodnoty 129,8 mld. Kč. Dovoz vzrostl o 14,7 % na 75,8 mld. Kč a kladné saldo 54 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 10,7 mld. Kč. Společný podíl osobních automobilů a dílů motorových vozidel oslabil na celkovém vývozu (o 0,9 p. b.) na 15,4 %, zatímco na dovozu se nezměnil (6,7 %).

Tabulka IV.3.3 Přehled největších odběratelů osobních automobilů v 1. - 3. čtvrtletí 2007 Země Německo Itálie Velká Británie Francie Španělsko Polsko Belgie Slovensko

Vývoz v mld. Kč

Meziroční změna v %

Podíl v %

33,5 13,6 13,2 11,6 7,6 7,3 6,7 6,4

5,2 6,4 5,9 0,3 1,4 12,7 7,5 -4,6

22,3 9,0 8,8 7,7 5,1 4,9 4,5 4,3

Pramen: ČSÚ Z tabulky IV.3.3 vyplývá, že do uvedených zemí směřovaly dvě třetiny všech vyvezených osobních aut. Naproti tomu zhruba polovina všech nových osobních automobilů se dovezla z Německa a Francie (v hodnotě 19,5 mld. Kč).

Druhá největší vývozní položka strojírenské skupiny, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, přešla z mírně aktivní bilance do přebytku 10,2 mld. Kč, když dynamika vývozu byla dvakrát rychlejší než dynamika dovozu (téměř o 14 mld. Kč se zvýšil vývoz elektrických přístrojů, např. baterií, žárovek apod.). V důsledku růstu dovozu téměř o třetinu se snížil přebytek obchodní bilance zařízení k automatickému zpracování dat a k telekomunikaci a záznamu o 5,3 mld. Kč na 18,2 mld. Kč. Vysoký růst dovozu souvisí s náběhem nových produkčních kapacit.

84


Aktivum tržních výrobků opět pokleslo,…


Aktivní obchodní bilance tržních výrobků tříděných hlavně podle materiálu se v důsledku nadprůměrného růstu dovozu (o 21,1 %) meziročně snížila o 13,4 mld. Kč na 1,9 mld. Kč (v roce 2005 ve stejném období ještě dosahovala téměř 30 mld. Kč). Podíl na dovozu posílil o 1,1 p.b. (na 21,6 %) a naopak na vývozu mírně poklesl (na 20,9 %). Tržní výrobky si udržely druhé místo v komoditní skupině, neboť hodnota vývozu dosáhla téměř 380 mld. Kč a dovozu 378 mld. Kč. Detailně je rozvedena komoditní struktura v přílohové tabulce č. IV.2. Snížení salda skupiny bylo ovlivněno o více než třetinu vyšším dovozem železa a oceli a téměř o čtvrtinu vyšším dovozem neželezných kovů (více se dovezlo zejména mědi, hliníku a niklu).

Dosažené hodnoty vývozu, dovozu a salda jednotlivých zbožových skupin dle SITC znázorňuje graf č. IV.3.1. Graf č. IV.3.1 Vývoz, dovoz a saldo dle klasifikace SITC v 1. – 3. čtvrtletí 2007 1000 900 800

mld. Kč

700 600

0 1 2 3 4 5 6 7 8

Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Suroviny Minerální paliva Tuky Chemikálie Tržní výrobky Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží

500 400 300 200 100 0 -100 0

1

2 Vývoz

3

4 Dovoz

5

6

7

8

Saldo

Pramen: ČSÚ, graf MPO …naopak přebytek průmyslového spotřebního zboží se po ročním poklesu zvýšil

Třetí největší skupina, průmyslové spotřební zboží, zvýšila přebytek o 5,8 mld. Kč na 17,6 mld. Kč, při růstu vývozu o 12,4 % a dovozu o 9,7 %. Oba podíly oslabily o půl procentního bodu, ve vývozu na 10,6 % a v dovozu na 10 %.

Deficit minerálních paliv oslabil,…

Nejvyšší deficit vytvořila opět minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, 92,6 mld. Kč, a to i přesto, že byl meziročně nižší o 15,9 mld. Kč. Hodnota dovozu klesla o 8,6 %, což částečně ovlivnily i meziročně nižší dovozní ceny minerálních paliv. Výrazněji než u ropy se snížil deficit u plynu (o 12,2 mld. Kč na 34,2 mld. Kč), když hodnota dovozu klesla téměř o čtvrtinu. Pasivum ropy a ropných produktů se snížilo o 2,5 mld. Kč (na 79,3 mld. Kč), když dovoz klesl o 4,8 %. Přebytek elektrického proudu se meziročně zvýšil o 1,4 mld. Kč na 11,4 mld. Kč. Množství vyvezené energie na Slovensko (6,8 mil. MWH) bylo vyšší o 54 %, ale její hodnota o 90 %. Naproti tomu do Německa se vyvezlo 7,9 mil. MWH, tj. meziročně méně o 2,4 %, ale hodnota byla nižší o 9,2 %.

85

Vývoz se zvýšil především v položkách tiskoviny, výrobky z plastických hmot, kočárky, hračky a sportovní potřeby.



Dle energetické statistiky MPO se dovezlo 5,6 mil. tun ropy v hodnotě 55,8 mld. Kč a ropných produktů 2,3 mil. tun za 31,6 mld. Kč. Celkem se za tři čtvrtletí ropy a ropných výrobků dovezlo 7,9 mil. tun za 87,4 mld. Kč (celkové množství meziročně nižší o necelé dvě procenta, přičemž hodnota klesla o 8 %). Množství dovezené ropy meziročně pokleslo (o 3,4 %) a naopak množství dovezených ropných produktů se o 2,1 % zvýšilo. ...naopak chemikálií se prohloubil

Chemikálie a příbuzné výrobky se růstem pasiva (o 10,4 mld. Kč) na 75,6 mld. Kč přiblížily k deficitu paliv. Tempo růstu dovozu předstihlo tempo vývozu (14,8 % ku 14,1 %). Zhoršilo se i krytí dovozu vývozem (o 0,4 p.b.), tzn. že dovoz byl kryt vývozem z 59,3 %. Prohloubení deficitu skupiny nejvíce ovlivnil obchod s léčivy a farmaceutickými výrobky, kde se pasivum zvýšilo o 4,3 mld. Kč (na 27,8 mld. Kč). Schodek se zvýšil i v položkách plasty v prvotní formě, chemické prostředky a plastické hmoty v neprvotních formách.

Výrazně vzrostl vývoz surovin

V důsledku výrazně rychlejšího tempa růstu vývozu (o 23,7 %) než dovozu (o 2,7 %) ve skupině surové materiály nepoživatelné, s výjimkou paliv, přešlo pasivum obchodní bilance 1,9 mld. Kč do aktiva 6,4 mld. Kč, tzn. že došlo ke zlepšení o 8,3 mld. Kč. Na přebytku obchodní bilance skupiny se významným růstem vývozu podílely rudy kovů a olejnatá semena.

Potraviny schodek navýšily

Potraviny a živá zvířata zůstávají komoditní skupinou s třetím největším pasivem 22,3 mld. Kč (meziročně vyšším o 3,2 mld. Kč), když dovoz i vývoz rostly zhruba shodně. Na růst vývozu skupiny (o 16,8 %) působilo především zvýšení vývozu obilovin a obilných výrobků, masa a masných výrobků. Naopak bylo třeba dovézt o více než třetinu cukru. Nejvyšší deficit ve skupině trvale vykazuje ovoce a zelenina, zvýšil se o více než miliardu na 14,7 mld. Kč. Souvisí to se spotřebitelskými preferencemi na zdravou stravu a cenovými relacemi dovozů.

Nápoje a tabák přešly z pasiva 2 mld. Kč do aktiva 0,2 mld. Kč, což způsobil téměř dvojnásobný růst vývozu tabáku a tabákových výrobků. Nejmenší zbožová skupina, živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky, snížila schodek na 1 mld. Kč. Vzrostl dovoz pro investiční užití

Z hlediska struktury dovozu dle předpokládaného užití meziročně nejvíce vzrostl dovoz pro investiční užití (o 13,9 %), a tím se jeho podíl zvýšil o 2,3 procentní body zejména na úkor dovozu pro výrobní užití. Tyto dovozy však spolu úzce souvisí. Mírný pokles dovozů pro osobní spotřebu lze dávat do souvislosti s vysokou mírou nasycenosti trhu i rostoucí konkurenceschopností tuzemské produkce (tabulka č. IV.3.3).

Tabulka č. IV.3.3 Rozdělení dovozu dle způsobu užití v 1.-3. čtvrtletí 2005–2007

Dovozy pro: * osobní spotřebu * investiční užití * výrobní užití




Meziroční

mld. Kč

mld. Kč

mld. Kč

změna v %

293,8 360,6 673,2

% 22,1 27,2 50,7

315,5 426,1 777,9

% 20,8 28,0 51,2

319,5 485,4 796,9

% 19,9 30,3 49,8

1,3 13,9 2,4

Pramen: ČSÚ, metodika a propočty MPO

86



Podíl HI-TECH výrobků mírně oslabil

Podíl HI-TECH výrobků, při vysokých tempech celkového vývozu i dovozu, nepatrně poklesl ve vývozu (o 0,3 p.b.) na 12,1 % a v dovozu (o 0,4 p.b.) na 13,6 %. Pasivum obchodní bilance skupiny HI-TECH se meziročně snížilo o 1,1 mld. Kč na 19,5 mld. Kč, když dynamika vývozu dosáhla 14,1 % při růstu dovozu o 12,2 %. Největší položka, výpočetní technika, dosáhla hodnoty vývozu 111 mld. Kč a v dovozu překročila 90 mld. Kč. V důsledku dvakrát rychlejšího tempa růstu dovozu se její přebytek, nejvyšší ve skupině, snížil z 23,9 mld. Kč na 21 mld. Kč.

Výrobky s vyšším stupněm zpracování zvýšily podíl v dovozu

Ve struktuře obchodu dle stupně zpracování se v dovozu zvýšil o 1,9 p.b. podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování (jednalo se zejména o výrobky strojírenské a elektrotechnické). Ve vývozu zůstává podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování stále vysoký (i při nepatrném poklesu o 0,2 p.b.) vlivem vyššího vývozu potravin a surovin pro jejich výrobu, jak je uvádí tabulka č. IV.3.4.

Tabulka č. IV.3.4 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování v 1. – 3. čtvrtletí 2006 a 2007 Podíl v % Vývoz A. Výrobky s nižším stupněm zpracování

1-9/2006 12,0

Dovoz

1-9/2007

1-9/2006

1-9/2007

12,2

22,4

20,5

- potraviny a suroviny pro výrobu potravin

3,6

3,8

5,2

5,2

- suroviny vč. energetických a druhotné odpady

2,4

2,4

9,3

7,3

- polotovary

6,0

6,0

7,9

8,0

A. Výrobky s vyšším stupněm zpracování

88,0

87,8

77,6

79,5

- strojírenské a elektrotechnické výrobky

59,4

60,1

45,8

47,6

- ostatní finální výrobky

28,6

27,7

31,8

31,9

Pramen: MPO Vysoký přebytek v říjnu

87

V říjnu skončila obchodní bilance zahraničního obchodu mimořádně dobrým výsledkem, když přebytek dosáhl 8,6 mld. Kč, což je meziročně více o 4,8 mld. Kč a zároveň to byl nejlepší říjnový výsledek v historii ČR. Vývoz v b. c. vzrostl meziročně o 13,6 % a dovoz o 11,5 %. Výslednou bilanci ovlivnil mj. o polovinu nižší dovoz ropy jako důsledek plánované odstávky ČEPRO a havárie vodíku v Unipetrolu. V kumulaci za leden – říjen 2007 vývoz vzrostl o 16,4 % a dovoz o 14,6 %, přebytek obchodní bilance dosáhl 75,8 mld. Kč a byl tak meziročně vyšší o 37,3 mld. Kč.



V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1. Odvětví obchodu Silné odvětví generuje poptávkové signály

Obchod je, co do počtu pracovníků, druhým největším odvětvím v národním hospodářství, na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství se podílí 12,4 %, na celkové přidané hodnotě z více než 13 %. Jeho tržby odrážejí stav koupěschopné poptávky, spotřebitelské nálady i nákupní aktivity nerezidentů a podnikatelského a veřejného sektoru. Jejich vývoj v mnoha směrech iniciuje navazující podnikatelské aktivity.

Tržby rychle rostou

Výrazným rysem současného vývoje je dosud nebývalá akcelerace růstu tržeb.

Tabulka č. V.1.1 Tržby odvětví obchodu ( běžné ceny bez DPH) 1.-3. čtvrtletí (mld. Kč)

1.-3. čtvrtletí (meziroční růst v %) 2004 2005 2006 2007 05/04 06/05 07/06 Odvětví obchodu (G=OKEČ 50,51,52) 1 859,4 1 992,1 2 105,7 2 295,6 7,1 5,7 9,0 Mot. vozidla a poh. hmoty (OKEČ 50) 261,9 284,4 308,7 330,4 8,6 8,6 7,0 Velkoobchod (OKEČ 51) Maloobchod (OKEČ 52)

1 110,2 1 197,3 1 256,3 1 377,6 487,3 510,5 540,7 587,5

v tom: velké podniky *) ostatní podniky

1.- 3. čtvrtletí (podíl v %) 2005 2006 2007 100,0 100,0 100,0 14,3 14,7 14,4

7,8 4,8

4,9 5,9

9,7 8,7

60,1 25,6

59,7 25,7

60,0 25,6

205,2

221,0

242,0

268,2

7,7

9,5

10,8

11,1

11,5

11,7

282,1

289,5

298,6

319,4

2,6

3,2

6,9

14,5

14,2

13,9

Pramen: ČSÚ (čtvrtletní šetření) *) Podniky se 100 a více zaměstnanci zahrnující hypermarkety a supermarkety

Za 1. až 3. čtvrtletí vzrostly tržby odvětví obchodu meziročně o 9,0 % (viz tabulka č.V.1.1), což je nejvíce v celé metodicky srovnatelné řadě od roku 2000. I tempa růstu v jednotlivých čtvrtletích patří k nejvyšším. Samotným růstem příjmů lze expanzi tržeb vysvětlit jen částečně. Dynamika spotřebitelských tržeb v maloobchodě, včetně prodeje motorových vozidel a pohonných hmot reaguje na růst příjmů a působení řady dalších faktorů: 

rostoucí sklon ke spotřebě zvyšuje nejen bohatá nabídka atraktivního zboží domácího i zahraničního původu, ale i lákavé nabídky úvěrovýc h forem prodeje a nízké úrokové sazby z úsporných vkladů,



akceleraci tržeb v roce 2007 lze dávat do souvislosti i se spotřebitelským předzásobováním, které mohlo vyvolat avizované zvyšování životních nákladů v roce 2008,



vliv “nákupní turistiky“ zvyšuje růst tržeb nejen v příhraničníc h oblastech, ale výrazně se projevuje i v místech koncentrace zahraniční návštěvnosti (Praha)



důsledky boje o zákazníka, který vedou silná obchodní uskupení, vedou ke stlačování růstu cen (ale i k praktikám, které kritizuje řada dodavatelů, kteří jsou většinou v pozici slabší smluvní strany),



k sílící konzumně spotřební orientaci přispívá vznik velkých obchodních, resp. nákupně-zábavních center v atraktivních lokalitách (v současné době například Palladium v Praze, Plaza v Plzni apod.). 88



Tržby motoristického segmentu (OKEČ 50) meziročně vzrostly o 7,0 %. Na růstu se podílel zejména prodej nových a ojetých automobilů, který stoupl meziročně o více než 10 % u nových vozidel a o více než čtvrtinu u ojetin (viz tabulka č.V.1.2). Tabulka č. V.1.2 Vývoj na trhu s osobními a užitkovými automobily do 3,5 t (první registrace) počet kusů

Osobní a malá užitková vozidla do 3,5 t celkem z toho osobní v tom zn. Škoda malá užitková

nová ojetá nová ojetá nová ojetá

1.- 3. čtvrtletí 2007 140 453 170 578 98 709 35 676 162 979 41 744 7 599

1.- 3. čtvrtletí 2006 127 186 135 773 92 667 38 216 130 185 34 519 5 588

rozdíl (v ks)

růst (+), pokles (-) v%

07 - 06

07/06

13 267 34 805 6 042 -2 540 32 794 7 225 2 011

10,43 25,63 6,52 -6,65 25,19 20,93 35,99

Pramen: statistika Svaz dovozců automobilů, Sdružení automobilového průmyslu

Tempo růstu tržeb maloobchodu (OKEČ 52) se meziročně zvýšilo o 2,8 p.b. na 8,7 %. Mimo výše uvedených důvodů se na růstu podílel i boom výstavby nových bytových objektů a rekonstrukcí bytového fondu a z toho vyplývající růst objemu nákupů spojených s jejich vybavením. Růst tržeb velkoobchodu (OKEČ 51) vyplývá z jeho zprostředkovatelské funkce i vysokých objemů dovozu a odráží silné tempo celkového hospodářského vývoje. V maloobchodě se dařilo i malým podnikům

Tržby velkých podniků s více než 100 zaměstnanci v maloobchodě, které zahrnují zejména supermarkety a hypermarkety meziročně vzrostly o 10,8 %. Příznivá tržní situace pomohla i menším podnikům zvýšit růst tržeb z loňských 3,2 % na 6,9 %.

Na zpomalení růstu výkonů měl vliv pokles obchodní marže

Meziroční růst výkonů o 2,2 % byl nejnižší od roku 2001. Díky stlačení růstu výkonové spotřeby na 1,9 % vzrostla účetní přidaná hodnota o 2,6 % a nezastavilo se posilování jejího podílu na výkonech. Meziročně tento podíl vzrostl o 0,2 p.b., od roku 2000 o více než 5 p.b. Odráží to působení konkurenčních tlaků na snižování výrobní spotřeby. V rámci odvětví jsou výrazně příznivější výsledky maloobchodu, kde růst výkonů (o 8,6 %) zůstal zhruba na úrovni předchozích let a podíl účetní přidané hodnoty na výkonech posílil o 1,1 p.b. (od roku 2000 o více než 7 p.b.). Ve zpomalení růstu výkonů v celém odvětví se odrážení poklesy obchodní marže. Její míra se snížila meziročně o 1,3 p.b. na 14,6 %, v motoristickém segmentu o 0,6 p.b. na 9,2 %, ve velkoobchodě o 2,0 p.b. na 12,3 % a v maloobchodě jen o 0,2 p.b. na 22,4 %. Na výkonech odvětví se obchodní marže podílela z 63,2 %, což je o 1,5 p.b. méně než před rokem. Velké rozdíly v úrovni marží vyplývají do značné míry z odlišného charakteru prodeje a z odlišné úrovně průměrných cen zboží nabízeného v prodejnách motorových vozidel a v maloobchodě.

Počet zaměstnanců i průměrná mzda roste

89

Průměrný počet zaměstnanců se meziročně zvýšil, zejména vlivem rostoucích obchodních aktivit, o 4,8 % na 531,5 tis. osob. Vzrostl ve všech oblastech obchodu, nejvýrazněji ve velkoobchodě (o 7,3 %). Průměrná nominální měsíční mzda v odvětví obchodu meziročně vzrostla o 9,0 % a dosáhla výše 18 819 Kč, což představuje 95,1 % průměrné mzdy v národním hospodářství.


Obchodníkům optimismus nechybí


Hospodářská očekávání podnikatelů a manažerů spjatých s obchodem v příštích 3 až 6 měsících zachycuje indikátor důvěry v obchodě12, jehož zpracování na základě konjunkturálních průzkumů měsíčně zajišťuje ČSÚ. Čtvrtletní průměrné hodnoty indikátoru důvěry včetně jeho trendu zobrazuje graf č. V.1.1.

Graf č. V.1.1 Vývoj hodnot indikátoru důvěry (sezónně očištěná salda) v obchodě od roku 2000 35,0

30,0

salda v %

25,0

20,0

15,0

10,0

5,0

0,0 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

čtvrtletí/rok


Proložená polynomická křivka 3. stupně čtvrtletními hodnotami indikátoru důvěry dokládá, že obchodníkům důvěra a optimismus v budoucí pozitivní vývoj v oblasti obchodu rozhodně nechybí. Koncentrace obchodní činnosti pokračuje

12

Postupný proces koncentrace obchodní činnosti trvá již řadu let a stále pokračuje. Velké obchodní podniky (se 100 a více zaměstnanci) trvale zvyšují svůj podíl na celkových tržbách, a to ve všech segmentech obchodu (tabulka č. V.1.3). Největšího podílu dosahují velké podniky v maloobchodě (45,6 %).

Indikátor důvěry v obchodě je průměr tří ukazatelů (hodnocení ekonomické situace, hodnocení současného stavu zásob s opačným znaménkem a očekávaný vývoj ekonomické situace). Vyhodnocení výsledků je prováděno shrnutím odpovědí v jednotlivých variantách. Jednoznačným vyjádřením tendencí je konjunkturální saldo, což je rozdíl mezi odpověďmi zlepšení a zhoršení, vyjádřený v procentech. Čím vyšší je kladné saldo odpovědí, tím optimističtěji je možné hodnotit získanou odpověď.

90



Tabulka č. V.1.3 Vývoj tržního podílu obchodních podniků se 100 a více zaměstnanci na celkových tržbách v % (běžné ceny bez DPH) 2006 2000

2001

2002

2003

2004

2005

1.-3. Q

23,7 24,0 38,0 27,6

26,0 26,3 39,8 29,8

24,9 27,0 39,5 30,2

25,7 28,3 39,5 31,1

29,3 30,0 42,5 33,2

28,3 30,9 43,5 33,8

30,6 30,4 44,8 34,1

- motor.vozidla, poh.hmoty (OKEČ 50) - velkoobchod (OKEČ 51) - maloobchod (OKEČ 52) Obchod celkem (50, 51, 52)

2007 rok 30,5 30,3 44,9 34,1

1.- 3.Q 33,9 31,2 45,6 35,3

Pramen: ČSÚ V rámci velkých podniků se nejvíce daří podnikům pod zahraniční kontrolou

V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se trvale rozvíjejí podniky pod zahraniční kontrolou (sektor 11003). Jejich podíl na tržbách velkých firem ve 3. čtvrtletí 2007 činil více než 62 %. Tyto podniky se prosazují ve všech oblastech obchodu, přičemž nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde jejich podíl na tržbách dosáhl za 1.-3. čtvrtletí 2007 více než 80 %. V porovnání s domácími obchodními podniky se nadnárodní podniky opírají o silné finanční zázemí nadnárodních společností i větší obchodní zkušenosti. To se promítá i do výhodnějšího postavení při jednaní o nákupních podmínkách s dodavateli. Porovnání dostupných charakteristik podniků pod zahraniční kontrolou s domácími se 100 a více zaměstnanci dokládají údaje v tabulce č. V.1.4.

Tabulka č. V.1.4 Domácí obchodní podniky a podniky pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci v maloobchodě (OKEČ 52, údaje za 1.- 3. čtvrtletí) 2005

Počet zaměstnanců (tis. osob) Objem tržeb za zboží v běžných cenách bez DPH (mld. Kč) Tržby za prodej zboží na 1 zaměst. (v tis.Kč) Obchodní marže v %

2006

2007

Změna v %

Podíl na celku v %

06/05

07/06

2005

2006

2007

Celkem

107,5

109,8

115,0

2,2

4,7

100,0

100,0

100,0

domácí

35,5

36,3

36,8

2,2

1,4

33,0

33,0

32,0

nadnárodní Celkem domácí

72,0 212,2 45,0

73,6 233,2 45,5

78,2 258,1 47,7

2,1 9,9 1,1

6,3 10,7 4,9

67,0 100,0 21,2

67,0 100,0 19,5

68,0 100,0 18,5

nadnárodní

167,2

187,7

210,3

12,3

12,1

78,8

80,5

81,5

1 268,2

1 254,9

1 298,7

-1,1

3,5

x

x

x

nadnárodní 2 321,5

2 551,8

2 689,8

9,9

5,4

x

x

x

22,7 22,5

22,7 23,8

x x

x x

x x

x x

x x

domácí

domácí nadnárodní

21,5 20,2

Pramen: ČSÚ Obchodní síť se dále profiluje

91

Síť obchodu prošla v minulých letech hektickým vývojem spojeným s expanzí nadnárodních obchodních řetězců a koncentrací obchodní činnosti do velkých obchodních uskupení. Novým rysem je vznik velkých obchodně – zábavních center. Překotné rozšiřování sítě již narazilo v některých lokalitách na mantinely a řada provozovatelů je nucena hledat nové způsoby pro využití prodejních ploch. Přesto po odchodu maloobchodních řetězců Julius Meinl, Edeka, Carrefour a naposledy Delvity se díky fúzím i pokračující expanzi koncentrace maloobchodního trhu zvýšila u 10 největších obchodních společností meziročně o 10 % na 63 % podíl z celkového trhu rychloobrátkového zboží. Dominantní



postavení v něm zaujímá společnost Schwarz s obchodními řetězci Kaufland a Lidl, společnost Ahold ČR se svými obchody Albert a Hypernova, společnost Tesco Stores ČR se svými hypermarkety, supermarkety a obchodními domy a společnost Makro Cash&Carry ČR, s.r.o. Podle posledních informací se na český trh s rychloobrátkovým zbožím chystá vstoupit německá společnost Aldi, naopak by ho měla opustit společnost Tengelmann se svými prodejnami Plus.

V.2. Konečná spotřeba domácností Růst prodeje v 1.- 3. čtvrtletí 2007 stále rekordní

Spotřebitelské chování a jeho změny mají významný vliv na ekonomický růst národního hospodářství. Spotřebitelskou poptávku na vnitřním trhu zpravidla charakterizuje vývoj tržeb maloobchodu (OKEČ 52) a motoristického segmentu (OKEČ 50) ve stálých cenách. V souhrnu (OKEČ 50+52) se tento objem v 1. – 3. čtvrtletí 2007 meziročně zvýšil o 8,1 %, což je největší meziroční růst od počátku srovnatelné časové řady. Tržby motoristického segmentu vzrostly o 9,3 % (meziroční tempo růstu zrychlilo o 3,3 p. b.) a maloobchodu o 7,4 % (tempo růstu bylo o 0,8 p. b. vyšší než před rokem). Podrobnější číselné údaje jsou uvedeny v tabulce č. V.2.1.

Tabulka č. V.2.1 Vývoj tržeb maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50 a 52, meziroční změny v %, stálé ceny včetně DPH) 2001

2002

2003

2004

2005

Maloobchod, motorová vozidla a pohonné hmoty (OKEČ 50 a 52)

4,5

3,0

4,9

2,5

- maloobchod (OKEČ 52) - motoristický segment (OKEČ 50)

3,2 7,4

3,2 2,4

4,0 6,9

3,0 1,5

8,9

-1,0

5,6

4,5

8,9

9,1

z toho: mot. vozidla (OKEČ 50.1-50.4) pohonné hmoty (OKEČ 50.5)

2006

2007

1.-3.Q

rok

1.-3.Q

4,0

6,4

6,5

8,1

3,8 4,3

6,6 6,0

6,5 6,5

7,4 9,3

0,9

4,9

6,9

7,3

11,9

2,6

3,4

4,5

5,0

5,0

Pramen: ČSÚ (měsíční šetření) Růst prodeje potravin je tlumen cenami

V maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu meziročně vzrostl objem prodeje o 3,7 %, tempo růstu se oproti 1.- 3. čtvrtletí 2006 snížilo o 1,1 p.b.. Souvisí to patrně mimo jiné i s cenovým vývojem potravinářského sortimentu, když cenový deflátor u potravin stoupl meziročně na 104,1 %.

Prodej nepotravinářského zboží akceleruje

V prodejnách s nepotravinářským sortimentem se objem prodeje zvýšil o 10,1 %, což představuje meziroční akceleraci růstu o 2,1 p.b.. Z jednotlivých druhů sortimentu nejvyššího meziročního růstu 17,5 % dosáhly prodejny s textilem, oděvy, obuví a koženým zbožím a 16,2 % prodejny s nábytkem a elektronikou. Nezanedbatelný podíl na tomto na tomto výsledku má cenový vývoj, když celkově u nepotravinářského zboží poklesl cenový deflátor meziročně na 99,0 %, z toho u textilu, oděvů, obuvi a koženého zboží na 98,8 % a u nábytku a elektroniky na 99,0 %.

Prodej roste devátým rokem

Fyzický objem prodeje se zvyšuje nepřetržitě od roku 1999 (graf č. V.2.1). V jednotlivých letech se měnila intenzita růstu, vnitřní struktura i faktory, které jej ovlivňovaly.

92



Graf č. V.2.1 Dlouhodobý vývoj tržeb maloobchodu a motoristického segmentu (OKEČ 50, 52, stálé ceny včetně DPH, rok 1996 =100) 50,0 45,0 40,0

37,2

35,0 30,0 25,0

26,9 19,2

%

20,0

14,7

15,0 10,0 5,0

6,6

-0,8

-0,9

0,0

11,8

3,6

-5,0 -5,0

-10,0 1996

-7,6

1997

1998

1999

2000

Maloobchod vč.motor.segm.(50+52)

2001

2002 Motor.segment (50)

2003

2004

2005

2006

1.- 3.Q 2007

Maloobchod (52)


Na akceleraci růstu prodeje v prvních 3 čtvrtletích roku 2007 má vliv zejména růst reálných příjmů obyvatel, klesající míra nezaměstnanosti, zvyšující se objem spotřebitelských úvěrů a hypoték a v neposlední řadě boom ve stavebnictví spojený s výstavbou nového bydlení. Na růst prodeje pravděpodobně působí též chování obyvatelstva, které z obavy před růstem cen spojených s avizovanými změnami sazeb DPH od 1.1. 2008, se snaží „předzásobit se“. Akcelerace tržeb za textil, oděvy, obuv, nábytek a elektro

93

Z hlediska vývoje tržeb maloobchodu v jednotlivých sortimentních skupinách byla nákupní aktivita spotřebitelů v uplynulých 10 letech značně diferencovaná (údaje za 1.- 3. čtvrtletí viz graf č.V.2.2). Zatímco prodej potravin i v roce 2007 rovnoměrně roste tak jako v předchozích letech, prodej nepotravinářského zboží ukazuje u jednotlivých druhů sortimentu rozdílný vývoj. Nejvyšší tempa růstu za 1.- 3. čtvrtletí 2007 zaznamenaly tržby v sortimentu „textil, oděvy a obuv“ a „nábytek, elektro a železářské zboží“, tržby v oblasti „farmacie, zdravotnických potřeb, kosmetiky a drogistického zboží“ se po loňském mírném propadu opět vrátily k růstu a rovněž tržby za prodej „knih a papírového zboží“ pokračovaly tempem růstu jako v roce 2006.



Graf č. V.2.2 Vývoj tržeb maloobchodu dle sortimentu v letech 1997 - 2007 (údaje za 1.-3. čtvrtletí, OKEČ 52.1 – 52.4, stálé ceny včetně DPH, rok 1997 = 100) 180 textil, oděvy, obuv nábytek, elektro, žel.zboží potraviny

160

140 farm.,zdrav.,kosmetika, drog.zboží

%

120 knihy, papír, ost.zboží

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Pramen: ČSÚ, graf MPO Změna stravovacích návyků ovlivňuje strukturu spotřeby

Změny stravovacích zvyklostí domácností po roce 1990 a jejich dopad na vývoj spotřeby vybraných druhů potravin na 1 obyvatele byly výrazné (viz graf V.2.3). Je zřejmé, že důraz na zdravý životní styl, spolu s cenovým vývojem výrazně ovlivnil strukturu spotřeby potravin. Nejvíce, a to o více než 60 % poklesla spotřeba hovězího masa, dále významně poklesla spotřeba másla, mléka, vajec i vepřového masa. Naopak nejvyšší nárůst spotřeby, o více než 160 %, je patrný u nealkoholických nápojů a dále u ovoce, drůbeže, sýrů a rostlinných tuků, jako reprezentantů zdravé výživy.

Graf V.2.3 Vývoj spotřeby vybraných druhů potravin po roce 1990

(průměrná spotřeba na 1 obyvatele, spotřeba 1990 = 100 %) 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 -20,0 -40,0

Nealkoholické nápoje

Ovoce

Drůbež

Sýry

Kakaové výrobky

Rostl.tuky a oleje

Zelenina

Víno

Lihoviny (40%)

Pivo

Ryby

Chléb

Brambory

Vepřové maso

Vejce

Mléko

-80,0

Máslo

-60,0

Hovězí maso

%

Pramen: ČSÚ (údaje za rok 2006), graf MPO

94


Rostoucí důchody umožnily zvýšení spotřeby, úspory však nerostou


Vývoj tržeb je značně odvislý od vývoje příjmů domácností a bývá spojován především s růstem mezd. Pro chování českých domácností v posledních deseti letech je typické, že růst jejich příjmů v podstatě pohltila vyšší spotřeba. Z grafu č. V.2.4 je také patrné, že objem úspor v jednotlivých letech zůstává přibližně stejný a příjmy i spotřeba se zvyšují téměř shodnými tempy. Růst příjmů se tak nepromítá do zvýšení objemu úspor domácností. Stagnace objemu úspor vede při růstu příjmů k poklesu míry úspor (vyjadřuje podíl objemu úspor a disponibilního důchodu v %). Z dlouhodobého pohledu patřili Češi v polovině devadesátých let k nejšetřivějším v Evropě (míra úspor v ČR přesahovala 14 % a evropský průměr osciloval kolem 11 %). Od té doby klesá míra úspor v ČR rychleji než v evropských zemích (mezi roky 1995 a 2004 v ČR poklesla o 6,6 p.b., zatímco v evropských zemích jen o 2,2 p.b.). V roce 2006 se pokles zastavil na úrovni 5,8 %.

Graf č.V.2.4 Vývoj příjmů, spotřeby a úspor domácností letech v 1995 - 2007 (v mld. Kč) 2000 1800 1600 1400

mld.Kč

1200 1000 800 600 400 200 0 1998

1999

2000

2001

Hrubé úspory

2002

2003

Výdaje na spotřebu

2004

2005

2006

2007*

Disponibilní důchod

Pramen: ČSÚ, graf MPO * propočteno podle údajů za 1.-3. čtvrtletí Podíl výdajů domácností za nákupy na vnitřním trhu trvale klesá

95

Ve struktuře čistých peněžních vydání domácností trvale roste zejména podíl výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb (vyvolaný především cenovým růstem). Roste počet domácností, které splácejí hypotéky a další úvěry v souvislosti s investicemi do zajištění vlastního bydlení, současně roste i podíl ostatních výdajů, které domácnosti realizují mimo vnitřní trh (např. za telekomunikační služby, kabelovou televizi, internet apod.). Tyto změny ve struktuře vydání domácností způsobují, že podíl výdajů za nákupy zboží na vnitřním trhu se proto postupně oslabuje (viz graf č.V.2.5).



14,7

80%

18,5

19,9

21,8

22,3

22,0

23,3

18,2

19,4

20,1

20,2

25,6

28,6

19,6 18,6

70%

20,5

60%

19,8

50% 40% 68,9

65,7

30%

61,5

60,0

58,3

57,9

56,5

53,9

51,6

20% 10% 0% 1992

1996

1998

2000

2002

2004

2005

2006

ost.služby a vydání

12,6 90%

nákupy na vnitřním trhu

100%

bydlení

Graf č.V.2.5 Vývoj struktury čistých peněžních vydání (spotřebních ) domácností letech v 1999 - 2007 (v %)

1.pol.2007

Pramen: ČSÚ – statistika rodinných účtů, graf MPO Podíl zboží z dovozu na vnitřním trhu klesá

O původu zboží na spotřebitelském trhu nejsou sice přímé statistické údaje, ale z propočtů prováděných MPO lze odvodit, že hodnota dováženého zboží, které je svým charakterem určeno převážně pro osobní spotřebu, rostla nižším tempem (1,3 %) než celkové tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (8,1 %), což se promítlo do meziročního snížení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 2,6 p.b. na 37,5 %. Zdá se, že dlouhodobý růst podílu dováženého zahraničního zboží na spotřebitelský trh zpomalil a že řadu potřeb dokáží již uspokojit domácí producenti. Tento stav trvá již po tři čtvrtletí a teprve další období ukáže, zda je tento vývoj trvalého charakteru.

V říjnu je růst tržeb opět vysoký

V říjnu vzrostl fyzický objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) meziročně o 9,4 %, z toho samotný maloobchod (OKEČ 52) o 7,9 % a motoristický sortiment (OKEČ 50) o 12,5 %. Meziroční růst (50+52) za leden až říjen o 8,2 % byl výrazně vyšší než ve stejném období předchozího roku, kdy dosahoval 6,7 %. Vývoj růstu tržeb z dlouhodobého hlediska lépe vystihuje sledování průměrného 12 měsíčního tempa růstu tržeb (viz graf č.V.2.6)

96



Graf V.2.6 Tržby maloobchodu (OKEČ 52) a motoristického segmentu (OKEČ 50) (meziroční změna v %, 12 měs. průměr meziročních změn, stálé ceny vč. DPH) 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 % 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0

Motoristický segment (OKEČ 50) 12 měsíční prům.motor.segment

9/07

10/07

8/07

7/07

6/07

5/07

4/07

3/07

2/07

1/07

12/06

11/06

9/06

10/06

8/06

7/06

6/06

5/06

4/06

3/06

2/06

1/06

12/05

11/05

9/05

10/05

8/05

7/05

6/05

5/05

4/05

3/05

2/05

1/05

12/04

11/04

10/04

-4,0

Maloobchod (OKEČ 52) 12 měsíční prům. maloobchod


Říjnová skutečnost potvrdila stále výrazný rozdíl mezi tempy růstu tržeb nepotravinářského sortimentu (10,4 %) a prodeje potravin (4,1 %). Srovnání vývoje průměrného 12 měsíčních temp růstu tržeb potravin a nepotravinářského zboží (viz graf V.2.7) ukazuje, že tento trend trvá již od roku 2005. Graf V.2.7 Vývoj tržeb maloobchodu s potravinami a s nepotravinářským zbožím (meziroční změny v %, 12 měs. průměr meziročních změn, stálé ceny vč. DPH) 16,0 14,0 12,0 10,0 % 8,0 6,0 4,0 2,0

Maloobchod s potravinami 12 měsíční prům. potraviny

10/07

9/07

8/07

7/07

6/07

5/07

4/07

3/07

2/07

1/07

12/06

11/06

10/06

9/06

8/06

7/06

6/06

5/06

4/06

3/06

2/06

1/06

12/05

11/05

10/05

0,0

Maloobchod s nepotrav.zbožím 12 měsíční prům. nepotrav.zboží


Výrazný rozdíl mezi růstem tržeb za potraviny a nepotravinářský sortiment při celkovém růstu příjmů i výdajů domácností vypovídá o sílící spotřebitelské náročnosti i pohodě a zároveň o dosažené nasycenosti a uspokojené poptávce v oblasti potravin.

97

Odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za čtvrtletí 2007

Recommend Documents