Odbor analýz a statistiky. a odvětví v působnosti MPO

Odbor analýz a statistiky

Analýza výv oje ek onomiky ČR vývo ekonomiky a odvětví v působnosti MPO za 1 .- 3. čtvr tle tí 2006 1.čtvrtle tletí

Leden 2007

OBSAH

SEZNAM ZKRATEK

3

ÚVOD

5

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. - 3. ČTVRTLETÍ 2006

7

I.

HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky I.2. Trh práce I.3. Cenová a fiskální politika I.3.1. Cenová politika I.3.2. Fiskální politika I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice I.4.1. Měnová politika I.4.2. Přímé zahraniční investice I.5. Kapitálový trh I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry

17 17 19 26 26 30 34 34 41 43 47

II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2. Investice v průmyslu II.3. Finanční situace průmyslových podniků

51 51 60 62

III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita III.2. Bytová výstavba III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví

65 65 69 71

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1. Souhrnné výsledky IV.2. Teritoriální struktura IV.3. Komoditní struktura

73 73 75 77

V.

83 83 85

VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1. Odvětví obchodu V.2. Konečná spotřeba domácností

Přílohová část

93

1

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 29. 12. 2006

SEZNAM ZKRATEK

A + PL b. c. BCPP BFI BLS BUX CAC 40 CESI ČKA DAX DPFO DPPO ECB EIB EMU Fed FTSE Gfk HICP HI-TECH ILO IPP M1 M2 Nasdaq Composite OECD OKEČ OPEC p.b. PPS PX PX-GLOB RM RM-S SAX S&P 500 s.c. SCP SITC SPAD SPP TPCA VPS VŠPS WIG

akcie + podílové listy běžné ceny Burza cenných papírů Praha Index budoucích obchodů (Business Future Index) Bureau of Labor Statistics USA index akciového trhu Maďarska index akciového trhu Francie Central European Share Index Česká konsolidační agentura index akciového trhu SRN daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Evropská centrální banka Evropská investiční banka Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Úřad federálních rezerv Spojených států amerických index akciového trhu Velké Británie Institut pro výzkum trhu Praha harmonizované indexy spotřebitelských cen technicky vysoce náročné výrobky Mezinárodní organizace práce index průmyslové produkce oběživo + netermínované korunové vklady celková peněžní zásoba index mimoburzovního akciového trhu USA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odvětvová klasifikace ekonomických činností Organizace zemí vyvážejících ropu procentní bod standard kupní síly (Purchasing Power Standard) hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) celkový index Burzy cenných papírů Praha index RM-Systému (dříve PK 30) RM-Systém (mimoburzovní trh) index akciového trhu Slovenska index akciového trhu USA stálé ceny Středisko cenných papírů Standard International Trade Classification Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů státní pokladniční poukázky Toyota Peugeot Citroën Automobile všeobecná pokladní správa výběrové šetření pracovních sil index akciového trhu Polska 3

ÚVOD

Česká ekonomika dosáhla růstového vrcholu zřejmě ve 4. čtvrtletí 2005, kdy hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 6,7 %. Od té doby se tempo hospodářského růstu postupně zpomalovalo a ve 3. čtvrtletí 2006 dosáhlo 5,8 %. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že česká ekonomika roste stále výrazně rychleji než země eurozóny (růst 2,7 % ve 3. čtvrtletí), v rámci středoevropského regionu však zaostává za Slovenskem (9,8 % ve 3. čtvrtletí). V této souvislosti je třeba zmínit, že uvedená srovnání jsou významně zatížena značnými rozdíly ve stávající ekonomické úrovni, které umožňují zemím s nízkou základnou dosahovat vyšší dynamiky snadněji. Pro účely mezinárodní srovnání je úroveň ekonomiky nejčastěji vyjadřována objemem hrubého domácího produktu na 1 obyvatele (v paritě kupní síly), který podle údajů Eurostatu dosáhl v roce 2005 v České republice 74 % průměru zemí Evropské unie, zatímco na Slovensku pouze 57 %. Česká republika tak v rámci Evropské unie zaujala v tomto ukazateli 17. místo, přičemž z původní EU-15 předstihla Portugalsko (71 %). Naopak ze zemí, které se připojily k Evropské unii také v roce 2004, dosáhl lepších výsledků Kypr (89 %) a Slovinsko (82 %). Za 1.-3. čtvrtletí vzrostla česká ekonomika o 6,1 %, tj. mírně rychleji než ve stejném období předchozího roku (5,9 %). K výrazným změnám však došlo ve struktuře výdajových položek, když příspěvek zahraničního obchodu, který byl v předchozím roce hlavním faktorem hospodářského růstu, se v roce 2006 snížil a byl nahrazen rostoucím vlivem výdajů na konečnou spotřebu domácností a tvorbu kapitálu. Spotřeba domácností zrychlila na 4,0 % (z 2,8 % v roce 2005) a k hospodářskému růstu přispěla téměř dvěma procentními body. Protože reálné disponibilní příjmy obyvatelstva se zvýšily pouze o 2,6 %, byly jeho rostoucí výdaje kryty také na úkor úspor (míra úspor poklesla na 4,73 %, tj. meziročně téměř o pětinu). Na druhé straně pokles vládních výdajů o 0,8 % měl negativní dopad na hrubý domácí produkt (-0,2 p.b.), takže celkový příspěvek konečné spotřeby k růstu dosáhl 1,7 p.b. Největší vliv na růst hrubého domácího produktu měla tvorba hrubého kapitálu, přičemž příspěvek tvorby zásob dosáhl 2,0 p.b. a hrubého fixního kapitálu 1,8 p..b. Fyzický objem tvorby hrubého kapitálu vzrostl o 12,7 %, z toho fixního kapitálu o 6,7 %, když z hlediska jeho věcné struktury se zvýšil podíl výdajů na ostatní budovy a stavby na téměř 40 % a ostatních strojů a zařízení na více než 30 %. Růst výdajů do fixního kapitálu se v průběhu roku postupně zrychloval, což je pozitivní trend signalizující růst produkční schopnosti ekonomiky. Ve srovnání s rokem 2005 se výrazně snížil růstový příspěvek zahraničního obchodu. Čistý vývoz přispěl k hospodářskému růstu 0,6 p.b., zatímco v předchozím roce 4,1 p.b. Pokračovala však tendence rychlejšího růstu vývozu zboží a služeb (13,4 %) před dovozem (12,5 %) ve stálých cenách, i když se tento předstih ve srovnání s rokem 2005 zúžil (o 4,7 p.b.). Uvedený vývoj souvisel především s poklesem vývozu služeb v důsledku nižších příjmů ze zahraničního cestovního ruchu a dopravních služeb. V obchodní bilanci (v běžných cenách) bylo dosaženo kladného salda 39,7 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 2,3 mld. Kč (k přebytku došlo ve všech čtvrtletích, i když měl sestupnou tendenci). Na zahraniční obchod působil především další růst průmyslové výroby a příznivý vývoj ekonomiky ve světě, včetně EU (přebytek obchodní bilance se zeměmi EU se zvýšil o pětinu a činil téměř 243 mld. Kč). Na druhé straně se zvýšil deficit obchodu s Čínou na 78,8 mld. Kč (o 21,5 mld. Kč) a Ruskem na 67,6 mld. Kč (o 16,9 mld. Kč). Ve zbožové struktuře se dále zlepšil obchod se stroji a dopravními prostředky (jehož podíl na vývozu už dosáhl 52,5 %) navýšením přebytku zhruba o čtvrtinu na 211,6 mld. Kč. Na druhé straně svůj 5

obchodní deficit prohloubily především minerální paliva (na 108,3 mld. Kč) a chemikálie (na 66,1 mld. Kč). Deficit běžného účtu platební bilance se meziročně více než zdvojnásobil (na 97,5 mld. Kč, tj. 4,1 % HDP), přičemž na tomto vývoji participovalo především zhoršení bilancí výnosů a služeb. Souhrnný výsledek platební bilance (saldo 2,1 mld. Kč) byl kladný, představoval však nejnižší přebytek vytvořený od výchozího roku 1993. Na nabídkové straně ekonomiky zrychlila průmyslová produkce růstovou dynamiku na 10,5 % (meziročně o 4,5 p.b.), když po výrazném zvýšení v 1. čtvrtletí došlo v následujícím období k jejímu zpomalování. Hlavními nositeli růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou, jejichž podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl téměř 60 % a na vývozu 78 %. Výrazně se projevil náběh nových výrobních kapacit zejména automobilového, elektronického a počítačového průmyslu, včetně růstu produkce oborů s nimi spojených formou subdodávek (autoelektronika a elektrická výzbroj automobilů, gumárenský a plastikářský průmysl). Vzhledem k rostoucí poptávce došlo také k rozvoji tradičního strojírenství a oživení hutní výroby. Na druhé straně však pokračoval útlum textilního průmyslu, který v důsledku konkurenčního dovozu levného spotřebního zboží z Asie patří k nejslabším článkům českého průmyslu. Rostoucí objem průmyslové produkce a tržeb se při zvýšení celkové zaměstnanosti (o 1,5 %) projevil růstem produktivity práce o 9,2 %, který předbíhal mzdový vývoj (6,0 %), a promítl se v meziročním snížení jednotkových mzdových nákladů (nominálních o 2,9 % a reálných o 4,3 %). Stavební výroba vzrostla o 5,4 % (když meziročně zrychlila o 4,0 procentní body), přičemž její růst akceleroval na 7,4 % ve 3. čtvrtletí. Zdrojem růstu byly i nadále především státní zakázky v dopravní infrastruktuře a realizace privátních developerských projektů (sklady, nákupní centra a administrativní budovy, hotely, multifunkční objekty). V bytové výstavbě se zvýšila rozestavěnost vlivem poklesu počtu dokončených bytů a zvýšením počtu rozestavěných a zahájených bytů. Rostoucí ekonomika pozitivně ovlivnila vývoj na trhu práce. Celková zaměstnanost vzrostla o 1,4 % a v její struktuře posílil sekundární a terciární sektor na úkor primárního sektoru. Tvorba nových pracovních míst působila zároveň na pokles míry registrované nezaměstnanosti, která se k 30. září snížila na 7,8 % (tj. meziročně o 1,0 p.b.). Problémem zůstává dlouhodobá nezaměstnanost a poměrně vysoký podíl uchazečů s nižším vzděláním a starších 50 let. Vysoká nezaměstnanost přetrvává v severozápadních Čechách a na severní Moravě. Růst průměrné nominálních mzdy (meziročně o 6,6 %) byl přiměřený a nepředstavoval pro ekonomiku problém z hlediska ohrožení konkurenceschopnosti exportních podniků, ani nevyvolával poptávkové inflační tlaky. Skokové zvýšení spotřebitelské inflace na počátku roku (nejvyšší za posledních 14 měsíců) bylo ovlivněno zejména úpravami regulovaných cen, které byly vyvolány především rostoucími cenami paliv a energií odvíjejících se od vývoje cen dovážených energetických surovin. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) si zachovala tendenci růstu až do konce 3. čtvrtletí (přes protiinflační působení posilujícího kurzu koruny) a v září dosáhla 2,8 %. Na vnitřním trhu pokračoval rychlý růst tržeb maloobchodu (včetně motoristického segmentu). Fyzický objem prodeje vzrostl meziročně o 6,4 %, což souviselo nejen s vyšší kupní silou obyvatelstva (v důsledku růstu jeho reálných příjmů a snižování nezaměstnanosti), ale také rychle se zvyšujícím objemem spotřebitelských úvěrů a nízkou atraktivitou bankovních vkladových produktů.

6

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. - 3. ČTVRTLETÍ 2006

I. Makroekonomický vývoj

y Hrubý domácí produkt vzrostl ve 3. čtvrtletí v reálném vyjádření meziročně o 5,8 % a mírně tak zpomalil svou růstovou dynamiku jak ve srovnání se stejným obdobím roku 2005, tak i předchozím čtvrtletím 2006 (když v obou uvedených čtvrtletích vzrostla ekonomika shodně o 6,0 %). Za 1.-3. čtvrtletí bylo dosaženo růstu produktu 6,1%. y Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly za 1.-3. čtvrtletí meziročně o 4,0 % (ve stejném období předchozího roku o 2,8 %), když rostoucí sklon obyvatelstva ke spotřebě se při zvýšení reálných disponibilních důchodů o 2,6 % realizoval také na úkor úspor. Pokles výdajů na konečnou spotřebu vlády o 0,8 % byl ovlivněn vysokou srovnatelnou základnou předchozího roku v souvislosti s nákupem letounů Gripen. y Výdaje na tvorbu fixního kapitálu se zvýšily o 6,7 % (v roce 2005 o 0,6 %) s tím, že v jejich věcné struktuře se zvýšil podíl nebytových budov a staveb (na 39,9 % celkového úhrnu) a také ostatních strojů a zařízení (30,6 %). y V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu (13,4 %) před dovozem (12,5 %), přičemž tento předstih byl generován vývojem v obchodě se zbožím. Saldo zahraničního obchodu (v běžných cenách) dosáhlo 50,0 mld. Kč a bylo o 3,2 mld. Kč nižší než v předchozím roce (když přebytek v obchodě se zbožím vzrostl meziročně o 2,3 mld. Kč a v obchodě se službami poklesl o 5,5 mld. Kč). y V odvětvové struktuře hrubého domácího produktu (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu celkem na 33,0 % (z 32,0 % v 1.-3. čtvrtletí 2005), z toho zpracovatelského na 26,7 % (z 26,3 %) a výroby elektřiny na 4,8 % (ze 4,1 %). Podíl stavebnictví stagnoval na 6,5 %. Na druhé straně poklesl podíl služeb celkem na 57,6 % (z 58,3 %), z toho zejména dopravy a služeb pro podniky, a dále zemědělství na 2,9 % (z 3,2 %). y Počet obyvatel České republiky k 30. září, podle výsledku předběžné statistické bilance, meziročně vzrostl o 35,5 tisíc na 10 281 tisíc. Na tomto přírůstku se podílelo především kladné saldo zahraniční migrace, avšak k nárůstu počtu obyvatel přispěl i vyšší počet živě narozených než zemřelých. y Počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) se meziročně zvýšil o 36,1 tisíc na 5 198,8 tisíc osob. Vzrostla i míra zaměstnanosti, tj. podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15ti let, o 0,3 p.b. na 54,9 %. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, zůstala na stejné úrovni jako před rokem (59,3 %). y Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, v 1.-3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 66 tisíc, tj. o 1,4 % na 4 816,8 tisíc osob. Zaměstnanost se nejvíce zvýšila v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 52,1 tisíc na 1 925,3 tisíc, dále vzrostla i v terciárním sektoru (služby) o 22,2 tisíc na 2 707 tisíc osob a naopak klesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 7,8 tisíc na 183,5 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců o 59,5 tisíc na 4 023,4 tisíc a vzrostl také počet pracovníků podnikatelské sféry o 11,5 tisíc na 776,1 tisíc osob. 7

y Podle podnikového výkaznictví počet zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostl o 38,2 tisíc, tj. o 1 % na 4 023,9 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 40,4 tisíc, tj. o 1,3 % na 3 262,4 tisíc osob. Zaměstnanost nejvíce vzrostla v zahraničních firmách. y Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k 30.9. meziročně vzrostl o 34,5 tisíc na 178 tisíc osob. Ve struktuře se zvýšil počet zaregistrovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) o 26,1 tisíc na 118,1 tisíc a vzrostl také počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí o 8,4 tisíc na 59,9 tisíc. y Míra registrované nezaměstnanosti v roce 2006, s výjimkou sezónních výkyvů, klesala až na 7,8 % k 30.9., když byla o 1 p.b. nižší než před rokem. Počet uchazečů o zaměstnání dosáhl 454,2 tisíc, když byl meziročně o 49,2 tisíc nižší. Počet nezaměstnaných žen klesl meziročně o 23,2 tisíc na 249 tisíc a jejich podíl na celkovém počtu vzrostl o 0,7 p.b. na 54,8 %. Počet volných pracovních míst vzrostl k 30.9. meziročně o 41,7 tisíc na 97,5 tisíc. Na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 4,7 uchazečů (před rokem 9), z toho nejvíce v okrese Karviná (29,6). y Ve struktuře uchazečů o zaměstnání se, i přes absolutní snížení, meziročně zvýšilo relativní zastoupení uchazečů starších 50 let a osob se zdravotním postižením. Mírně klesl podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů, tj. nezaměstnaných déle než 1 rok (o 0,1 p.b. na 42,6 % všech uchazečů o zaměstnání). y Podle krajů zůstává koncem září nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém (13,9 %) a Moravskoslezském kraji (13 %) a nejnižší v Praze (2,9 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti vykázána v okrese Most (20,3 %) a nejnižší na Praze-východ (2,3 %). y Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až září vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 3,46 mld. Kč, tj. meziročně o 26 % více. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo za stejné období vydáno 5,63 mld. Kč, tj. o 4,7 % méně než před rokem. y Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, v 1.-3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,6 % na 18 452 Kč a reálná mzda o 3,6 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl reálně o 4,6 %. Relace objemu mzdových prostředků k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) zůstala na stejné úrovni jako před rokem (28,3 %). Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry meziročně vzrostla rovněž o 6,6 % na 19 635 Kč a reálná mzda se zvýšila o 3,6 %. y V odvětvovém členění (podle sekcí OKEČ) byla dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda ve finančním zprostředkování (39 759 Kč) a nejnižší v odvětví ubytování a stravování (13 818 Kč). V podrobnějším odvětvovém členění (podle oddílů OKEČ) byly vypláceny nejvyšší mzdy zaměstnancům v letecké dopravě (50 114 Kč), s nejvyšším meziročním nárůstem o 12,5 % a nejnižší mzdy ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 797 Kč tj. 21,5 % úrovně nejvyšší vyplacené mzdy). Podle typu hospodaření byla nejvyšší mzda dosažena u mezinárodních společností (24 208 Kč) a nejnižší u družstev (12 893 Kč). Podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze (24 658 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (16 426 Kč). y Na počátku roku 2006 vystřídal předchozí nízkou inflaci její skokový růst, jehož hladina se s určitými výkyvy udržovala až do září (meziročně v průměru na 2,9 %). V říjnu se meziroční růst spotřebitelských cen konečně výrazně snížil (na 1,3 % a v listopadu nepatrně vzrostl na 1,5 %). y Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) rostla hned od počátku roku a tendenci růstu si zachovala až do konce 3. čtvrtletí (z 1,9 % v prosinci 2005 na 2,8 % v září, 2,7 % v říjnu a 2,6 % v listopadu). y Zatímco ceny průmyslových výrobců v 1. čtvrtletí 2006 stagnovaly na průměrném meziročním růstu o 0,3 %, od dubna nabraly vzestupný trend dynamického růstu, který od září opět zmírnily (meziročně o 2,4 %, v říjnu o 1,9 % a v listopadu o 2 %). 8

y Ceny stavebních prací v průběhu 1.-3. čtvrtletí 2006 rostly nadále stabilním, relativně vysokým, tempem (meziročně o 3,1% v září, o 3,2 % v říjnu, o 3,1 % v listopadu). y Ceny zemědělských výrobců koncem 1. čtvrtletí 2006 obrátily trend a v dalších měsících nepřetržitě rostly (meziročně v září o 4,2 %, v říjnu o 1,9 %, v listopadu o 1,3 %). y Hospodaření státní pokladny v kumulaci od počátku roku skončilo v září 2006 s velmi malým přebytkem 1,49 mld. Kč, což byl ve srovnání s rokem 2005 slabší výsledek. V dalších měsících se pak začala projevovat tendence rychlého zhoršování deficitu státního rozpočtu (v listopadu na 30,92 mld. Kč). y Hospodaření územních samosprávných celků - kraje, obce a dobrovolné svazky - skončilo převahou příjmů ve výši 7,0 mld. Kč, když kraje vykázaly přebytek 1,8 mld. Kč a obce 5,1 mld. Kč. y V průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2006 pokračoval trend zvyšování státního dluhu, nastoupený v roce 1997, který se od počátku roku zvýšil o 55,2 mld. Kč, na 746,3 mld. Kč. Výrazněji se prohloubil vnitřní dluh (o 44,9 mld Kč). y Po přechodném zpomalení ve 2. čtvrtletí, ovlivněném poklesem růstu čistých zahraničních aktiv, si peněžní zásoba ve 3. čtvrtletí podržela trend vyšší dynamiky růstu, ke kterému se vrátila koncem roku 2005 (z 8 % v prosinci 2005, na 9,2 % v září, tj. na 2 094,9 mld. Kč a v říjnu na 9,9 %), mj. pod vlivem růstu jednodenních vkladů podniků i domácností. y Snazší přístup podniků i jednotlivců k úvěrům, a to jak díky nízkým úrokovým sazbám, tak vlivem vstřícnější úvěrové politiky bank a příznivého ekonomického prostředí, se promítly do vysoké a stabilní dynamiky meziročního růstu klientských úvěrů (v prosinci 2005 o 20 %, v září o 20,4 % na 1236 mld. Kč a v říjnu o 20,1 %). y Úvěry domácnostem zvolnily od 2. čtvrtletí 2006 tempo meziročního růstu (z prosincových 32,5 % na 32,2 % v září a na 31,1 % v říjnu), když jejich objem dále rostl (z 417,8 mld. Kč v prosinci 2005 na 502,7 mld. Kč v září). y Úvěry podnikům, podporované také růstem jejich hospodářského výsledku, dále zvýšily objem a udržely si i dynamiku meziročního růstu (z 13,2 % v prosinci 2005, na 13,4 %, tj. na 733,3 mld. Kč v září a na 13,5 % v říjnu). V jejich struktuře dominovaly korunové úvěry, z časového hlediska pak nejrychleji rostly úvěry dlouhodobé. y Ačkoli ve 3. čtvrtletí nebyl vývoj kurzu koruny k euru ani k dolaru jednoznačný, přesto dosáhl nových historických maxim (vůči euru kurzem 28,000 CZK/EUR dne 11. srpna, vůči dolaru kurzem 21,759 CZK/USD dne 17. srpna). Meziročně koruna v průměru zhodnotila proti euru v září o 5 % (když před rokem v září 2005 byla silnější o 6,9 %), proti dolaru v září o 3,5 % (když v září 2005 byla silnější o 9,6 %). y Souhrnný výsledek platební bilance za 1. - 3. čtvrtletí 2006 (saldo 2,1 mld. Kč, tj. 93 mil. USD) byl kladný, představoval však nejnižší přebytek vytvořený od roku 1993. Vytvořen byl převážně ve 3. čtvrtletí (2,5 mld. Kč a 0,1 mld.USD). Příliv zdrojů na finanční účet (77,1 mld. Kč, tj. 3,4 mld. USD a 3,3 % HDP) nestačil k pokrytí rostoucího deficitu běžného účtu (97,5 mld. Kč, tj. 4,3 mld. USD a 4,1 % HDP), takže konečné kladné saldo ekonomických transakcí se zahraničím bylo generováno v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (19,4 mld. Kč a 0,8 mld. USD) a přebytkem kapitálového účtu (3,1 mld. Kč a 0,1 mld. USD). y Devizové rezervy v průběhu 1. - 3. čtvrtletí převážně klesaly, koncem září na 688,4 mld. Kč (tj. snížení proti konci roku 2005 o 38,3 mld. Kč). V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, se však naopak zvýšily na 30,8 mld. USD (tj. o 1,2 mld. USD). Pokrývaly ekvivalent 3,6 měsíčních dovozů zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. V následujícím období devizové rezervy ještě dále klesly, koncem listopadu na 668,6 mld. Kč. y Hrubá zahraniční zadluženost potvrdila dlouhodobý trend růstu, k 30. září 2006 na 1 161,4 mld. Kč a 51,9 mld. USD, tj. na nejvyšší úroveň od roku 1993. Proti konci roku 2005 se zvýšila o 35,5 mld. Kč, tj. o 3,2 %. Úroveň zahraničního dluhu představovala 37 % HDP (oproti 37,9 % koncem roku 2005) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %. y Příliv přímých zahraničních investic dosáhl 110,4 mld. Kč, tj. cca 4,8 mld. USD (meziroční pokles 9

o 111,7 mld. Kč byl způsoben vysokou srovnávací základnou, vyvolanou loňskými příjmy z prodeje státních podílů v Unipetrolu a v Českém Telecomu). Reinvestovaný zisk činil 81,7 mld. Kč (3,6 mld. USD), investice do základního kapitálu tvořily 13,4 mld. Kč (0,6 mld. USD) a ostatní kapitál 15,4 mld. Kč (0,7 mld. USD). y Většina přímých zahraničních investic (86,2 %) pocházela ze zemí EU-25, nejvíce z Německa (21,3 %), a dále z Nizozemí (15,0 %), Velké Británie (11,4 %) a Rakouska (10,4 %). Směřovaly zejména do zpracovatelského průmyslu, a dále do finančního zprostředkování, obchodu a oprav a do nemovitostí a služeb pro podniky. y Do 30. 9. 2006 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 83 společností v celkové výši cca 57 mld. Kč a s předpokládaným počtem nově vytvořených pracovních míst 14 200. y MPO rovněž rozhodlo o podpoře investičních záměrů 21 společností, které plánují v ČR vybudovat 7 technologických center a 14 center strategických služeb. Realizované investice podpořených firem by měly dosáhnout celkové výše 921 mil. Kč a 2 598 pracovních míst. y MPO přijalo prostřednictvím agentury CzechInvest investiční záměry firem na vybudování či rozšíření 8 technologických center a 19 center strategických služeb, s uvažovanou investicí v celkové výši 3 mld. Kč s uplatněním pro více než 3 850 osob. Realizací těchto investičních záměrů se přitom předpokládá rozšíření počtu technologických center na 60 a center strategických služeb na 58. y Odliv přímých zahraničních investic z ČR se meziročně zdvojnásobil na 26,0 mld. Kč, tj. 1,1 mld.USD, z toho největší část tvořily investice do základního kapitálu 15,2 mld. Kč (tj. 0,7 mld. USD), reinvestovaný zisk byl 9,0 mld. Kč (tj. 0,4 mld. USD). České společnosti investovaly nejvíce (87,4 % celkového objemu) do zemí EU-25, konkrétně do Nizozemí (49,6 %), na Slovensko (12,7 %) a do Německa (8,1 %). Z odvětvového hlediska směřovala převážná část (57,9 %) investic do průmyslu, a to zejména do energetiky (44,0 %) 11,4 mld. Kč (v souvislosti se zahraničními aktivitami společnosti ČEZ) a do zpracovatelského průmyslu (12,5 %) 3,2 mld. Kč. y Český akciový trh, měřený od 20. 3. 2006 novým burzovním indexem PX, dosáhl ke konci září hodnoty 1 447,5 bodů. Po výrazných růstech v předchozích 3 letech inkasoval za 1. pololetí 2006 pokles (o 6,4 %), který do konce září zmírnil na 2,6 %. V listopadu skončila burza již pošesté v řadě v plusu s hodnotou indexu 1 570,6. y Finanční ukazatele v organizacích nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) měly následující meziroční vývoj: ¾ Účetní přidaná hodnota nefinanční sféry vzrostla 11,5 %, (ve srovnatelném období o 4 %), a to: v průmyslu o 11,4 %, ve stavebnictví o 2,6 %, v obchodě o 17,1 %, v dopravě a spojích o 4,1 %, v pronájmu nemovitostí, podnikatelských činnostech o 32,1 %, v zemědělství, rybářství a lesnictví o 2,9 %. V ubytování a stravování klesla o 2,3 %. Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) v nefinanční sféře vzrostla o 8,9 % na 517,1 tis. Kč/zam. ¾ Výsledek hospodaření před zdaněním v nefinanční sféře vzrostl o 24,3 % na 249,2 mld. Kč, při růstu: v průmyslu o 27,4 %, ve stavebnictví o 1,2 %, v obchodě o 51,6 % a v dopravě a spojích o 1,6 %, v pronájmu nemovitostí, podnikatelských činnostech o 50,9 %, v zemědělství, rybářství, lesnictví o 22,1 %. Zhoršil se v ubytování a stravování o 5,9 %. ¾ Celkové výnosy vzrostly rychleji (13,4 %) než celkové náklady (12,7 %). V nákladech se zvýšil podíl výkonové spotřeby o 2,5 p.b. na 56,6 %, osobní náklady měly podíl 10,7 %, odpisy 4,3 % a ostatní náklady 7,3 %. ¾ Celková pasiva vzrostla o 13,5 %, v nich pak vlastní kapitál o 13,1 %. Podíl vlastního kapitálu na pasivech činil 52,1 %. Rentabilita vlastního kapitálu se zvýšila o 1 p.b. na 11,2 %. ¾ Celkové zásoby vzrostly o 9 % na 444,8 mld. Kč při růstu zásob materiálu a zásob vlastní výroby. Obrátka zásob se zrychlila o 1,3 dne na 32,6 dní. ¾ Návrhy na konkurz a vyrovnání vzrostly meziročně o 9,3 % na 3 150 a počet prohlášených konkurzů meziročně o 3 % na 948. Zvýšil se podíl prohlášených konkurzů starších více než sedm let. Počet vyřízených konkurzů se zvýšil o 8,4 % na 3 743.

10

II. Průmysl

y Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: ¾ Průmyslová produkce v 1. - 3. čtvrtletí 2006 meziročně vzrostla o 10,5 % (zrychlení o 4,5 p.b.). Tržby průmyslových podniků (ve s.c.) se zvýšily o 10,9 % (meziroční zrychlení o 3,5 p.b.), tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,3 % (meziročně o 0,6 p.b.), na celkových tržbách se podílely 54,4 %. ¾ Hlavními nositeli růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou, které již dosáhly podílu 58,7 % na celkových tržbách průmyslu. Za dynamickým růstem byl vstup zahraničních investorů a náběh nových výrobních kapacit do provozu zejména automobilového, elektronického a počítačového průmyslu. Souběžně s automobilovým a elektrotechnickým průmyslem (greenfield projekty) se rozvíjely i obory s nimi spojené formou subdodávek např. gumárenský a plastikářský průmysl. Rostoucí poptávka se promítla do rozvoje tradičního strojírenství a oživení hutní výroby. ¾ V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se rychle rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu s meziročním růstem o 28,3 %, v důsledku příznivého vývoje příjmů a spotřebitelského zájmu o předměty dlouhodobé spotřeby. Vysoký nárůst zaznamenala i výroba zboží investičního charakterů o 19,5 %. ¾ Zpracovatelský průmysl zaznamenal růst produkce o 11,4 % (zrychlení o 5,3 p.b.), tržeb (ve s.c.) o 11,5 % (zrychlení o 4,1 p.b.) a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 11 % (zrychlení o 0,7 p.b.) s podílem na tržbách 58,3 %. V jeho rámci vysoký nárůst zaznamenala výroba dopravních prostředků o 22,8 %, výroba elektrických a optických prostředků o 17,4 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 15,7 % a výroba pryžových a plastových výrobků o 14 %. Pokles produkce byl pouze ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 1,9 %. ¾ V surovinové sekci byla produkce vyšší o 1,1 %, tržby (ve s.c.) o 9,4 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 85,6 %, v energetické sekci vzrostla produkce 2,9 %, tržby (ve s.c.) o 1,6 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,4 %. ¾ Vysoký růst průmyslové produkce se odrazil ve zrychlující dynamice nově uzavřených zakázek (sledovaných ve vybraných oddílech) o 19,3 %, z toho ze zahraničí o 15,4 %. Tržby u těchto vybraných oddílů (v s.c.) byly vyšší o 14,7 %. ¾ Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu se projevil strukturálními změnami růstem jeho podílu na 92,1 % (meziroční nárůst o 0,6 p.b.), v rámci kterého nejvíce v subsekcích vyrábějící výrobky s vyšší úrovní přidané hodnoty a technologicky náročnější. Energetická sekce zaznamenala snížení podílu na 5,8 % (o 0,6 p.b.), podíl surovinové sekce stagnoval na 2,1 %. ¾ Zvýšená poptávka spojená se zrychleným růstem nových zakázek se projevila na růstu zaměstnanosti o 1,5 % (o 16 994 zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,1 %, při poklesu v energetické sekci o 5,8 % a surovinové sekci o 2,4 %. ¾ Rychle rostoucí objem průmyslové produkce a tržeb při zvýšené celkové zaměstnanosti se projevil zvýšením produktivity práce o 9,2 % (meziročně o 1,5 p.b.), z toho v surovinové sekci o 12,1 %, ve zpracovatelském průmyslu o 9,3 % a v energetické sekci o 7,8 %. ¾ Zvýšená produktivita práce umožnila podnikům zvýšit průměrné nominální mzdy o 6 %, z toho v energetické sekci o 7,7 %, v surovinové sekci o 7,4 % a ve zpracovatelském průmyslu o 6 %. Reálná mzda byla vyšší o 3 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 4,5 %. ¾ Růst produktivity práce (9,2 %) předstihl růst reálné mzdy přepočtené indexem cen průmyslových výrobců (4,5 %) v průmyslu celkem o 4,7 p.b., z toho v energetické sekci o 8 p.b., v surovinové sekci o 4,7 p.b. a ve zpracovatelském průmyslu o 3,7 p.b. ¾ Rostoucí produktivita práce předstihující růst nominálních mezd se projevila ve snížení jednotkových mzdových nákladů nominálních o 2,9 % a reálných o 4,3 %. 11

¾ Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů si dlouhodobě udržují vysokou výkonnost soukromé podniky pod zahraniční kontrolou (průměrný čtvrtletní růst za posledních pět let byl 12,6 %), jejichž tržby (ve s.c.) se zvýšily o 19 % (meziročně o 4,7 p.b. a při růstu podílu na celkových tržbách o 3,8 p.b. na 58,7 %) a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 14,7 % (meziročně o 0,4 p.b., podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sektoru byl 67,8 %). y Hrubé hmotné investice v průmyslu meziročně mírně vzrostly o 1,1 % (v s.c.) zejména v souvislosti s loňskou vysokou srovnávací základnou. Investice do budov a staveb (s podílem 28,3 %) poklesly o 3,2 %, investice do strojů a zařízení (s podílem 69,8 %) vzrostly o 1,6 %, jakož i ostatní investice (s nízkým podílem 1,9 %) o 24,2 %. y Investice ve zpracovatelském průmyslu mírně klesly (o 0,3 %), což souviselo s výrazným zainvestováním v rozhodujících odvětvích zpracovatelského průmyslu v předchozím období, které se nyní projevuje v solidním růstu produkce a exportu. Nejvýznamnější byl v odvětví výroby dopravních prostředků (o 33,5 %), dále v odvětví výroby a opravy strojů a zařízení a ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků. Naopak vysoký růst (o 101,2 %) přitom zaznamenaly investice do výroby koksu a rafinérského zpracování ropy, avšak s minimálním podílem (1,0 %) na celkovém objemu průmyslových investic. y Investiční aktivita v energetice mírně klesla (o 0,9 %), zatímco v odvětví těžby nerostných surovin byl zaznamenán její růst (o 39,7 %). y Nehmotné investice v průmyslu rostly vysokým tempem o 418,1 %, který byl ovlivněn nárůstem obchodování s emisními povolenkami. y V průmyslu (včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců) se zrychlil růst účetní přidané hodnoty ze 3,1 % na 12,1 % při růstu výkonů o 16,8 % a výkonové spotřeby o 18,4 %. y V průmyslových organizacích se 100 a více zaměstnanci, které se na celkových výnosech průmyslu podílely skoro 80 %, byly finanční výsledky následující: ¾ Účetní přidaná hodnota vzrostla meziročně o 11,4 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 9,7 %, v energetice o 23,8 %, v těžbě surovin jen o 0,4 %. Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 10,9 % na 587,1 tis. Kč/zam., v tom ve zpracovatelském průmyslu o 8,5 % na 500,6 tis. Kč/zam. ¾ Výsledek hospodaření před zdaněním meziročně vzrostl o 27,4 % na 186,3 mld. Kč, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 27,5 %, v energetice o 50 %, zatímco v těžbě surovin klesl o čtvrtinu. Počet ztrátových organizací klesl o 7 % na 576 podniků, jejich ztráta o 1,9 % na 15,8 mld. Kč. Počet ziskových organizací vzrostl o 3,2 %, jejich zisk o 19,8 % na 202,1 mld. Kč. ¾ Celkové náklady vzrostly o 16,4 %. Jejich růst nejvíc ovlivnila výkonová spotřeba (19,6 %), dále osobní náklady (7,1 %), odpisy (8,9 %) a ostatní nespecifikované náklady (17,6 %). ¾ Podíl vlastního kapitálu v pasivech v průmyslu byl nadpoloviční, absolutně rostl vlastní kapitál rychleji než cizí zdroje (19,6 % ku 14,2 %). Rentabilita vlastního kapitálu dosáhla 12,9 % při růstu o 0,8 p.b. ¾ Celkové zásoby vzrostly v průmyslu o 14,3 % při jejich růstu v energetice o 259,5 %, ve zpracovatelském průmyslu o 7,6 % a v těžbě surovin o 12,9 %. Obrátka zásob se zrychlila o 0,7 dne na 36,4 dnů. ¾ Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou dále posílily svůj podíl na výkonech průmyslu o 1,4 p.b. na 61,4 %.

12

III. Stavebnictví

y Stavební výroba celkem se v 1.-3. čtvrtletí 2006 meziročně zvýšila o 5,4 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly i nadále státní zakázky týkající se dopravní infrastruktury země, dále se na růstu významně podílela realizace privátních developerských projektů (sklady, nákupní centra a administrativní budovy, hotely, multifunkční objekty). y Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: ¾ Stavební práce (ve s.c.), které v této kategorii tvoří 66,7 % celkových stavebních prací, zaznamenaly meziroční růst o 5,4 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 5,0 % a opravy a údržba o 7,8 %. ¾ Stavební práce v zahraničí rostly vysokým tempem o 50,4 % (při nízkém podílu 2,1 % na celkovém objemu stavebních prací). ¾ Produktivita práce se zvýšila o 4,8 % při růstu zaměstnanosti o 0,6 %. ¾ Růst produktivity práce předstihl růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem stavebních prací) o 0,8 procentního bodu. ¾ Počet vydaných stavebních povolení za 1. -3. čtvrtletí sice meziročně poklesl o 7,1 % na 98 436, avšak orientační hodnota staveb se zvýšila o 7,1 % na 266,5 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stav. povolení vzrostla o 15,2 % na 2,7 mil. Kč. ¾ V říjnu 2006 byla stavební produkce meziročně vyšší o 7,1 %. V kumulaci za deset měsíců pak růst představoval 5,7 %. y Bytová výstavba se vyznačovala nárůstem počtu zahájených bytů o 6,5 % (o 1 938 bytů) a nárůstem rozestavěnosti o 8,3 % (o 12 940 bytů) při poklesu počtu dokončených bytů o 13,5 % (o 2 829 bytů). y Ve finančních výsledcích za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) se zvýšila účetní přidaná hodnota meziročně o 4,8 %, ve stejném období předchozího roku o 1,6 %. Růst výkonové spotřeby (9,8 %) předstihl růst výkonů (8,8 %). y Stavební organizace se 100 a více zaměstnanci si udržují svůj podíl na celkových výkonech na necelé polovině. Jejich finanční výsledky se vyvíjely takto: ¾ Účetní přidaná hodnota vzrostla meziročně o 2,6 %. Výkonová spotřeba pokračovala v rychlejším růstu než výkony. Produktivita práce z účetní přidané hodnotye se zvýšila o 1,6 % (v b.c.) na 414,8 tis. Kč při růstu počtu zaměstnanců (o 1 %). ¾ Výsledek hospodaření před zdaněním se zvýšil meziročně o 1,2 % na 8,8 mld. Kč, když náklady rostly rychleji než výnosy. Podíl ztrátových organizací poklesl o 3,1 p.b. na 17 %, jejich ztráta vzrostla z 0,6 mld. Kč na 2,2 mld. Kč. ¾ Celkové náklady vzrostly meziročně o 10,4 %. Tento růst byl ovlivněn zejména růstem výkonové spotřeby o 11,2 % a osobních nákladů o 8,7 %. Nejvyšší podíl na nákladech měla výkonová spotřeba, který zvýšila o 0,6 p.b. na 81,2 %. ¾ Stav celkových zásob se zvýšil meziročně o 4 % na 17,9 mld Kč. Zásoby nedokončené výroby, které tvoří většinu zásob ve stavebnictví, vzrostly o 2,3 %. Doba obratu zásob se zrychlila o 1,6 dne na 25,9 dní. ¾ Podniky pod zahraniční kontrolou, ve srovnání se soukromými podniky národními, meziročně zvýšily náskok úrovně produktivity práce (z 30 % na téměř 42 %) a dosahovaly vyšší rentability vlastního kapitálu (22,7 % proti 14,0 %).

13

IV. Zahraniční obchod

y Zahraniční obchod potvrdil rostoucí konkurenceschopnost tuzemské výroby, objem obchodní výměny rostl rychleji než HDP a ekonomika zvýšila míru otevřenosti. Hodnota vývozu představovala za tři čtvrtletí 65,9 % HDP a hodnota dovozu 64,2 % (oba podíly posílily shodně o 3,7 procentního bodu). y Obrat za tři čtvrtletí dosáhl rekordních 3 073,2 mld. Kč, z toho vývoz činil 1 556,5 a dovoz 1 516,7 mld. Kč. Vývoz vzrostl o 14 %, dovoz o 14,2 % a vzniklé kladné saldo obchodní bilance 39,7 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 2,3 mld. Kč. y Vlivem meziročního posílení koruny k USD, v průměru za 9 měsíců o 3,5 %, byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření vyšší než v korunovém (vzrostl o 18,3 %, resp. o 18,6 %). Vývoz dosáhl 68,1 mld. USD, dovoz 66,4 mld. USD a přebytek obchodní bilance 1,7 mld. USD byl meziročně vyšší o 0,1 mld. USD. V EUR vývoz vzrostl o 19,9 % (na 54,7 mld. Kč), dovoz o 20,2 % (na 53,3 mld. Kč) a kladné saldo 1,4 mld. EUR bylo o 0,2 mld. EUR meziročně vyšší při posílení koruny k EUR o 5 %. y Směnná relace se meziročně zhoršila z 99,1 na 97,2 v důsledku růstu dovozních cen (o 1,6 %) při současném poklesu cen vývozních (o 1,2 %). Negativní vliv na výsledek obchodu měl růst dovozních cen minerálních paliv (o 20,3 %) a pokles vývozních cen tří největších komoditních skupin (strojů a dopravních prostředků, tržních výrobků a průmyslového spotřebního zboží). Na rozdíl od běžných cen byla dynamika vývozu ve stálých cenách vyšší než dynamika dovozu (15,6 % ku 14,1 %). y Největší absolutní přírůstek vývozu směřoval do vyspělých tržních ekonomik. Ze 190,6 mld. Kč celkového přírůstku vývozu tam směřovalo 167,3 mld. Kč, z toho do EU 153,7 mld. Kč. Na meziročním přírůstku dovozu o 188,3 mld. Kč se z poloviny podílely společně mimoevropské země, SNS a rozvojové ekonomiky. y Výši kladného salda obchodní bilance (39,7 mld. Kč) ovlivnil hlavně růst aktiva s vyspělými tržními ekonomikami o 44,4 mld. Kč na 203,9 mld. Kč (v tom s EU o 42,1 mld. Kč na 242,9 mld.). Negativně působil zejména růst pasiva s mimoevropskými zeměmi o 21,7 mld. Kč (na 80,2 mld. Kč) a SNS o 18,6 mld. Kč (na 78,9 mld. Kč). y Stroje a dopravní prostředky upevnily svoji pozici objemem 817,6 mld. Kč ve vývozu v důsledku meziročního růstu o 19,7 %. Dovoz vzrostl o 15,1 % na 606 mld. Kč. Podíl posílil ve vývozu z 50 % na 52,5 % a v dovozu (o 0,4 p.b.) na 40 %. Kladné saldo se zvýšilo o 55,1 mld. Kč na 211,6 mld. Kč. Naopak k výraznému zhoršení salda došlo u tržních výrobků snížením přebytku o 10,7 mld. Kč (na 16,7 mld. Kč) především v důsledku předstihu dovozu. y Deficit minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů se zvýšil o polovinu a dosáhl 108,3 mld. Kč, což způsobil především růst dovozních cen meziročně o 20,3 %. Druhé nejvyšší pasivum, chemikálií a příbuzných výrobků, se zvýšilo o 3,8 mld. Kč na 66,1 mld. Kč. y Dle struktury předpokládaného způsobu užití nejvíce vzrostl dovoz pro investiční užití (o 16,8 %) a jeho podíl se tak zvýšil na 27,8 %. Podíl dovozů pro výrobní užití posílil na 51,3 % v důsledku meziročního růstu o 15,5 %. Nejnižší růst měly dovozy pro osobní spotřebu (o 8,2 %). y Podíl HI-TECH výrobků se zvýšil ve vývozu (o 1,2 bodu) na 12,5 % a v dovozu (o 0,1 p.b.) na 13,9 %. Pasivum obchodní bilance skupiny HI-TECH se meziročně snížilo z 28,7 mld. Kč na 16,4 mld. Kč, když dynamika vývozu dosáhla 26 % při růstu dovozu o 15,2 %. Největší položkou byla výpočetní technika, která dosáhla hodnoty vývozu 105,2 mld. Kč a dovozu 80,8 mld. Kč v důsledku meziročního růstu o 39,2 %, resp. 55,7 %. Její přebytek, nejvyšší ve skupině, dosáhl 24,3 mld. Kč. y V říjnu i přes vysokou srovnávací základnu byly dynamiky vysoké, vývoz vzrostl o 19,8 % a dovoz o 19,2 %. Dosažené hodnoty vývozu (204,3 mld. Kč) i dovozu (199,9 mld. Kč) byly historicky nejvyšší. Přebytek obchodní bilance se meziročně zvýšil o 1,6 mld. Kč na 4,4 mld. Kč. Poprvé od listopadu 2004 došlo k meziročnímu snížení deficitu obchodu s minerálními palivy o 1,8 mld. Kč 14

na 10,2 mld. Kč. V kumulaci za leden - říjen byl v nepatrném předstihu dovoz (14,7 % ku 14,6 %) a kladné saldo obchodní bilance činilo 44,1 mld. Kč (tj. meziročně více o 3,9 mld. Kč).

V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností

y Tržby z prodeje zboží a služeb v běžných cenách bez DPH se za tři čtvrtletí meziročně zvýšily o 5,6 %, nejvíce v motoristickém segmentu o 8,2 %, v maloobchodě o 6,0 % a ve velkoobchodě o 4,8 %. y V maloobchodě se hodnota obchodní marže zvýšila o 0,6 procentního bodu na 21,8 %, v motoristickém segmentu obchodní marže poklesla o 0,2 procentního bodu na 9,9 % a ve velkoobchodě se hodnota obchodní marže se zvýšila o 0,5 procentního bodu na 14,2 %. y Průměrný počet pracovníků se meziročně zvýšil o 1,6 % na 716,4 tisíc osob. Průměrná měsíční mzda v odvětví obchodu meziročně vzrostla o 5,9 % na 17 118 Kč. Produktivita práce (tržby v b.c. na pracovníka) se meziročně zvýšila o 4,1 %. y Tržby velkých maloobchodních podniků s více než 100 zaměstnanci (OKEČ 52) meziročně vzrostly o 10,0 % a jejich podíl na celkových tržbách činí již 45,5 %. y V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se v předchozích letech dynamicky rozvíjely podniky pod zahraniční kontrolou (sektor 11003). Jejich podíl na tržbách velkých firem v celém odvětví obchodu (OKEČ G) dosáhl 63,5 %, nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde již podíl překročil 80 %. y Objem tržeb ve stálých cenách v maloobchodě včetně potřeb pro motoristy (OKEČ 50 a 52). se za 1.- 3. čtvrtletí roku 2006 meziročně zvýšil o 6,4 %, když tržby maloobchodu vzrostly o 6,6 % a tržby motoristického segmentu o 5,8 %. Jde o největší nárůst od počátku srovnatelné časové řady v roce 1997. Hmotný objem prodeje se zvyšuje nepřetržitě počínaje rokem 1999. y V prodejnách s nepotravinářským sortimentem se objem prodeje meziročně zvýšil o 8,2 %, což představuje akceleraci růstu o 4,4 p.b. Nejvyšší meziroční růst zaznamenal prodej textilu, oděvů, obuvi a koženého zboží (o 18,5 %) a prodej nábytku, elektrospotřebičů a elektroniky (o 10,2 %). V maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu meziročně vzrostl objem prodeje o 4,9 %, tempo růstu se tak zrychlilo oproti stejnému období minulého roku o 1,5 p.b. y Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 72,6 mld. Kč, tj. o 6,8 % v běžných cenách, resp. 4,0 % ve stálých cenách a předběhla růst disponibilních příjmů (5,3 %, resp. 2,6 %) o 1,5 procentního bodu. Hrubé úspory v běžných cenách tak za 1.-3. čtvrtletí 2006 meziročně poklesly o 10,0 mld. Kč, tj. o 15,2 % na 56,0 mld. Kč. Míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) meziročně poklesla z 5,88 % na 4,73 %, ve 3. čtvrtletí dokonce na historické minimum 2,02 %. y V říjnu vzrostl objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) ve stálých cenách meziročně o rekordních 8,6 %, z toho samotný maloobchod (OKEČ 52) o 7,9 %, tržby za motoristický sortiment (OKEČ 50) o 10,1 %. Rozdíl mezi tempy růstu tržeb nepotravinářského sortimentu (10,5 %) a prodeje potravin (4,3 %) dále vzrostl.

15

I.HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE

I.1. Výkonnost ekonomiky

Mírné zpomalení tempa hospodářského růstu...

Hrubý domácí produkt vzrostl ve 3. čtvrtletí v reálném vyjádření meziročně o 5,8 % a mírně tak zpomalil svou růstovou dynamiku jak ve srovnání se stejným obdobím roku 2005, tak i předchozím čtvrtletím 2006 (když v obou uvedených čtvrtletích vzrostla ekonomika shodně o 6,0 %). Za 1.-3. čtvrtletí bylo dosaženo růstu produktu 6,1%. ČSÚ v návaznosti na soustavu ročních národních účtů za rok 2005 současně upravil odhady za všechna předchozí čtvrtletí počínaje rokem 2005, které se opírají o zpřesněné podklady, mezičtvrtletní přesuny a korekce zdrojových dat. Při zachování celoroční dynamiky v roce 2005 (6,1 %) se tato revize promítla ve zpomalení růstu v roce 2006, a to v 1. čtvrtletí ze 7,1 % na 6,4 % a ve 2. čtvrtletí ze 6,2 % na 6,0 %. Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 6,7

7,0 6,2

6,0

5,4

6,0

5,8

4,7

5,0 4,0

6,0 6,4

3,8

3,9

3,7

3,6 3,2

3,0 3,2

3,9 3,8

3,0

4,2 4,3

3,6

2,5 2,2

2,1 2,1

2,0 1,9

1,6

1,0

1,8

2000

2001

2002

2003

2004

2005

3.Q

1.Q

3.Q

1.Q

3.Q

1.Q

3.Q

1.Q

3.Q

1.Q

3.Q

1.Q

3.Q

1.Q

0,0

2006

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Hrubý domácí produkt v běžných cenách se ve 3. čtvrtletí zvýšil meziročně o 8,4 % (ve stejném období předchozího roku o 6,3 %) a dosáhl objemu 813,1 mld. Kč. Toto zrychlení bylo odrazem růstu cenové hladiny o 2,4 % (měřené implicitním deflátorem HDP), který byl výrazně vyšší než před rokem (0,3 %). Projevil se zejména vliv vývoje směnných relací v obchodu se zbožím a službami, jež poprvé od 2. čtvrtletí 2004 dosáhly kladných hodnot. Za 1.-3. čtvrtletí dosáhl

...bylo doprovázeno růstem úhrnné cenové hladiny

17

hrubý domácí produkt v běžných cenách 2 363,2 mld. Kč a byl meziročně vyšší o 7,6 %. Ve struktuře základních výdajových složek se zvýšil vliv konečné spotřeby domácností...

K hospodářskému růstu výrazněji přispěla domácí poptávka. Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly za 1.-3. čtvrtletí meziročně o 4,0 % (ve stejném období předchozího roku o 2,8 %), když rostoucí sklon obyvatelstva ke spotřebě se při zvýšení reálných disponibilních důchodů o 2,6 % realizoval také na úkor úspor. Ve 3. čtvrtletí bylo nejvyšších přírůstků v objemově významných spotřebních skupinách dosaženo u výdajů na odívání a obuv (13,4 %), bytové vybavení (11,2 %) a rekreaci a kulturu (7,2 %). Na druhé straně pokles výdajů na konečnou spotřebu vlády za 1.-3. čtvrtletí o 0,8 % byl ovlivněn vysokou srovnatelnou základnou předchozího roku v souvislosti s nákupem letounů Gripen.

...a investic, ...

Výdaje na tvorbu fixního kapitálu se meziročně zvýšily o 6,7 % (v roce 2005 o 0,6 %) s tím, že v jejich věcné struktuře se zvýšil podíl nebytových budov a staveb (na 39,9 % celkového úhrnu) a také ostatních strojů a zařízení (30,6 %). Na druhé straně poklesl podíl výdajů do dopravních prostředků a obydlí (investice do bytů poklesly o 2,5 %).

...na úkor vnějšího sektoru

V zahraničním obchodě (ve stálých cenách) pokračovala tendence rychlejšího růstu vývozu (13,4 %) před dovozem (12,5 %), přičemž tento předstih byl generován vývojem v obchodě se zbožím. V bilanci služeb naopak došlo k poklesu vývozu, který souvisel s nižšími příjmy ze zahraničního cestovního ruchu a dopravních služeb. Saldo zahraničního obchodu (v běžných cenách) dosáhlo 50,0 mld. Kč a bylo o 3,2 mld. Kč nižší než v předchozím roce (když přebytek v obchodě se zbožím vzrostl meziročně o 2,3 mld. Kč a v obchodě se službami poklesl o 5,5 mld. Kč).

Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny 2000)

Běžné ceny

Meziroční změna v %

mld. Kč

2005

2006

1-3. Q. 2006

1-3. Q.

3. Q.

1-3. Q.

Konečná spotřeba - domácností - vlády - neziskových institucí Tvorba hrubého kapitálu - fixní kapitál Vývoz zboží a služeb - zboží - služeb Dovoz zboží a služeb - zboží - služeb

1651,5 1143,9 491,9 15,8 661,7 587,7 1751,0 1556,5 194,6 1701,0 1516,7 184,3

2,3 2,8 1,4 2,0 0,6 0,6 10,5 11,4 4,8 4,7 5,4 0,0

2,0 4,0 -2,6 8,4 13,6 7,2 11,4 12,8 2,3 10,6 11,8 2,4

2,5 4,0 -0,8 6,2 12,7 6,7 13,4 15,6 -2,1 12,5 14,1 0,8

Hrubý domácí produkt

2363,2

5,9

5,8

6,1

Pramen: ČSÚ Poznámka: vlivem zaokrouhlování může docházet na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem

Domácí poptávka plní úlohu hlavního faktoru růstu již od počátku roku

Také ve 3. čtvrtletí byly hlavním zdrojem růstu vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorbu fixního kapitálu. Z propočtů přírůstkové analýzy vyplývá, že y v 1. čtvrtletí, kdy vzrostl hrubý domácí produkt o 6,4 %, byl příspěvek nejvýznamnějších výdajových položek v zásadě vyrovnaný. Čistý vývoz se na hospo-

18

dářském růstu podílel 2,0 p.b. a konečná spotřeba, stejně jako tvorba hrubého kapitálu, 1,9 p.b., y ve 2. čtvrtletí byl hospodářský růst o 6,0 % zajišťován zejména tvorbou hrubého kapitálu (příspěvek 4,4 p.b.) a dále spotřebou domácností (1,9 p.b). Příspěvek zahraničního obchodu byl neutrální, y ve 3. čtvrtletí přispěla k růstu hrubého domácího produktu o 5,8 % opět nejvýrazněji tvorba hrubého kapitálu (i když její příspěvek se ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížil na 3,6 p.b.) a v zásadě stabilizovanou úrovní konečná spotřeba (2,0 p.b.). K růstu přispěl také zahraniční obchod 0,7 p.b. Tabulka č. I.l.2 Příspěvky k růstu HDP (bez vyloučení dovozu pro konečnou spotřebu, v p.b.)

1. čtvrtletí Hrubý domácí produkt Domácí poptávka 1. Konečná spotřeba v tom: domácností vlády 2. Tvorba hrubého kapitálu Vnější poptávka (netto vývoz)

6,4 4,4 2,5 1,9 0,5 1,9 2,0

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

6,0 6,0 1,6 1,9 -0,4 4,4 0,0

5,8 5,1 1,5 2,0 -0,6 3,6 0,7

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

V odvětvové struktuře hrubého domácího produktu (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu celkem na 33,0 % (z 32,0 % v 1.-3. čtvrtletí 2005), z toho zpracovatelského na 26,7 % (z 26,3 %) a výroby elektřiny na 4,8 % (ze 4,1 %). Podíl stavebnictví stagnoval na 6,5 %. Na druhé straně poklesl podíl služeb celkem na 57,6 % (z 58,3 %), z toho zejména dopravy a služeb pro podniky, a dále zemědělství na 2,9 % (z 3,2 %).

Na nabídkové straně ekonomiky se dařilo zejména průmyslu

Národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) vzrostla meziročně o 4,7 % (za 1.-3. čtvrtletí 2005 o 4,3 %) a při růstu zaměstnanosti o 1,5 % zajistila růst produktu více než ze tří čtvrtin. Ve 3. čtvrtletí se produktivita práce zvýšila o 4,3 %.

Ekonomika rostla především zásluhou vyšší produktivity práce

I.2. Trh práce

Česká republika měla k 30. září, podle předběžné statistické bilance, 10 281 tisíc obyvatel, což bylo o 35,5 tisíc více než před rokem. Podílelo se na tom jak kladné saldo zahraniční migrace, tak i vyšší počet živě narozených než zemřelých (kladná hodnota přirozeného přírůstku). Počet obyvatel roste od roku 2002. Počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) meziročně vzrostl, zejména vlivem nárůstu počtu zaměstnaných, o 36,1 tisíc na 5 198,8 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.1). Vzrostla míra zaměstnanosti, tj. podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15ti let, o 0,3 p.b. na 54,9 %. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15ti let, zůstala na stejné úrovni jako před rokem (59,3 %).

Počet obyvatel dlouhodobě roste...

...vzrostla i zaměstnanost ...

19

Počet ekonomicky neaktivních osob se meziročně zvýšil o 22,6 tisíc na 3 567,1 tisíc. Největší podíl v rámci této skupiny mají řádní starobní důchodci. Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis. osob)

1. - 3. čtvrtletí

Podíl v %

Změna (2006-2005)

2004

2005

2006

2005

2006

absol.

v%

Obyvatelstvo 15 a více let - ekonomicky aktivní (pracovní síla)

8 668,6 5 125,7

8 707,2 5 162,7

8 765,9 5 198,8

100,0 59,3

100,0 59,3

58,7 36,1

0,7 0,7

- zaměstnaní - nezaměstnaní - ekonomicky neaktivní

4 697,9 427,8 3 542,9

4 750,8 411,9 3 544,5

4 816,8 382,0 3 567,1

54,6 4,7 40,7

54,9 4,4 40,7

66,0 -29,9 22,6

1,4 -7,3 0,6

- z toho: řádní starobní důchodci invalidní důchodci studenti na střední škole a učni studenti na VŠ péče o rodinu, v domácnosti ostatní

1 818,2 305,0 507,9 232,6 326,6 352,6

1 820,6 308,9 513,6 252,6 318,9 329,9

1 823,7 271,7 520,8 262,7 315,0 373,2

20,9 3,5 5,9 2,9 3,7 3,8

20,8 3,1 5,9 3,0 3,6 4,3

3,1 -37,2 7,2 10,1 -3,9 43,3

0,2 -12,0 1,4 4,0 -1,2 13,1

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

S nárůstem ekonomiky se, podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, v 1.-3. čtvrtletí meziročně zvýšil celkový počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, o 66 tisíc, tj. o 1,4 % na 4 816,8 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.2 ). Meziroční nárůst byl nejvyšší od roku 1999. Žen pracovalo v ekonomice 2 082,9 tisíc, tj. 43,2 % z celkového počtu. Tabulka č. I.2.2 Zaměstnanost v národním hospodářství v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis. osob) 1. - 3. čtvrtletí

Zaměstnanost celkem I. sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov) II.sektor (průmysl a stavebnictví) III. sektor (služby celkem) - obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží - ubytování a stravování - doprava, skladování a spoje - finanční zprostředkování - nemovitosti a pronájem, podnik. čin. - veřejná správa, obrana, soc. zabezpeč. - vzdělávání - zdravotní a soc. péče, veterinární činn. - ostatní veřejné, soc. a osob. služby - ostatní - nezjištěno

Podíl v %

Změna (2006 – 2005)

2004

2005

2006

2005

2006

absol.

v%

4 697,9 203,5 1 838,6 2 654,8

4 750,8 191,3 1 873,2 2 684,8

4 816,8 183,5 1 925,3 2 707,0

100,0 4,0 39,4 56,6

100,0 3,8 40,0 56,2

66,0 -7,8 52,1 22,2

1,4 -4,1 2,8 0,8

629,8

615,7

613,5

13,0

12,7

-2,2

-0,4

175,4 366,1 93,2 283,0 323,1 277,6 319,4 182,9 4,3 1,0

181,9 360,6 95,9 283,1 331,1 293,3 329,9 189,9 3,4 1,5

187,3 360,3 91,4 318,6 324,3 288,1 326,8 191,4 5,3 1,0

3,8 7,6 2,0 6,0 7,0 6,2 6,9 4,0 0,1 0,0

3,9 7,5 1,9 6,6 6,7 6,0 6,8 4,0 0,1 0,0

5,6 -0,4 -4,5 35,5 -6,8 -5,2 -3,1 1,5 1,8 -0,5

3,0 -0,1 -4,7 12,5 -2,1 -1,8 -0,9 0,8 55,9 -33,3

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

... nejvíce v sekundárním sektoru...

20

Počet pracovníků se v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) zvýšil o 52,1 tisíc na 1 925,3 tisíc osob (s podílem 40 % na celkové zaměstnanosti). Zaměstnanost vzrostla také v terciárním sektoru (služby) o 22,2 tisíc na 2 707 tisíc osob (podíl 56,2 %) a naopak klesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov), kde se počet pracovníků meziročně snížil o 7,8 tisíc na 183,5 tisíc (podíl

3,8 %). Souvislosti vývoje zaměstnanosti v průmyslu a stavebnictví jsou rozvedeny v samostatných kapitolách této analýzy. V jednotlivých odvětvích služeb byl vývoj zaměstnanosti rozdílný, s nejvyšším absolutním nárůstem v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 35,5 tisíc) a s nejvyšším poklesem ve veřejné správě, obraně a v povinném sociálním zabezpečení (o 6,8 tisíc). Podle materiálu Německého federálního statistického úřadu „Evropská unie 2006“, pracovalo v roce 2004 v zemích Evropské unie (EU-25) ve službách v průměru 70 % všech pracovníků, z toho ve „starých“ členských zemích (EU-15) to bylo 72,1 %. Podle této analýzy pracovalo v České republice ve službách 58,3 % pracovníků a u dalších zemí „Visegrádské skupiny“ v Polsku 53,9 %, v Maďarsku 62 % a na Slovensku 53,8 % všech pracovníků.

Nárůst zaměstnanosti podle postavení v hlavním zaměstnání (viz tabulka č. I.2.3), se projevil zejména ve skupině zaměstnanců, kteří představovali největší část pracovníků národního hospodářství (83,5 %), ale také ve skupině podnikatelů se zaměstnanci, s nejvyšším meziročním nárůstem o 9,1 %. Počet pracovníků celé podnikatelské sféry, vč. rodinných příslušníků, vzrostl o 11,5 tisíc na 776,1 tisíc osob, když jejich podíl na celkové zaměstnanosti zůstal na stejné úrovni jako před rokem (16,1 %).

Vzrostl počet zaměstnanců i podnikatelů se zaměstnanci

Tabulka č. I.2.3 Osoby podle postavení v hlavním zaměstnání (v tis. osob) 1. - 3. čtvrtletí

Celkem - zaměstnanci - podnikatelé celkem - z toho: se zaměstnanci bez zaměstnanců pomáhající rod. přísl. - členové družstev - ostatní

Podíl v %

Změna (2006–2005)

2004

2005

2006

2005

2006

absol.

v%

4 697,9 3 877,1 796,1 187,6 577,7 30,8 24,4 0,3

4 750,8 3 963,9 764,6 177,3 552,1 35,2 22,3 0,0

4 816,8 4 023,4 776,1 193,4 550,3 32,4 16,7 0,6

100,0 83,4 16,1 3,7 11,6 0,8 0,5 0,0

100,0 83,5 16,1 4,0 11,4 0,7 0,4 0,0

66,0 59,5 11,5 16,1 -1,8 -2,8 -5,6 0,6

1,4 1,5 1,5 9,1 -0,3 -8,0 -25,1 x

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil

Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, který vychází z podnikového výkaznictví, se v 1.-3. čtvrtletí meziročně zvýšil o 38,2 tisíc, tj. o 1 % na 4 023,9 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 40,4 tisíc, tj. o 1,3 % na 3 262,4 tisíc osob. Nejvyšší nárůst počtu zaměstnanců byl v zahraničních firmách (meziročně o 57,3 tisíc, tj. o 10,7 % na 592,3 tisíc osob), ve kterých v 1.- 3. čtvrtletí pracovalo 18,2 % všech zaměstnanců.

Zaměstnanost rostla nejvíce v zahraničních firmách

Celkový počet cizích státních příslušníků se k 30.9. meziročně zvýšil o 34,5 tisíc na téměř 178 tisíc osob. V jejich struktuře vzrostl počet zaevidovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) a zvýšil se také počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí (viz tabulka č. I.2.4).

Trvá zájem cizinců o práci v ČR

Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, k 30.9. meziročně vzrostl o 1,4 tisíc na 65,6 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.5). Celkový počet podnikatelů, registrovaných jako fyzické a právnické osoby, dosáhl koncem června 2 024,4 tisíc, když meziročně vzrostl o 31,1 tisíc. Podíl cizinců-

...zvýšil se i počet podnikatelů - cizinců

21

podnikatelů na celkovém počtu podnikatelů se meziročně zvýšil o 0,02 p.b. na 3,24 %. Tabulka č. I.2.4 Zaměstnávání cizích státních příslušníků Stav k 30. 9. 2004

2005

Počet evidencí celkem - občané EU/EHP a Švýcarska - cizinci bez povinnosti pracovního povolení Počet pracovních povolení

70 152 38 968

92 89 2 51

Počet cizích státních příslušníků celkem

109 120

Podíl v % 2006

049 985 064 460

143 509

118 112 5 59

2006

122 545 577 876

66,4 63,2 3,2 33,6

177 998

100,0

Změna (2006–2005) absolutně 26 22 3 8

v%

073 560 513 416

28,3 25,1 170,2 16,4

34 489

24,0

Pramen: MPSV

Tabulka č. I.2.5 Podnikatelé na základě živnostenského oprávnění

Stav k 30. 9.

Podnikatelé celkem - fyzické osoby - právnické osoby

Změna (2006-2005)

2004

2005

2006

1 977 176 1 734 159 243 017

1 993 247 1 744 632 248 615

2 024 381 1 770 127 254 254

31 134 25 495 5 639

1,6 1,5 2,3

63 833 3,22

64 128 3,22

65 570 3,24

1 442 x

2,2 0,02

Podnikatelé - cizinci - podíl v %

absol.

v %

Pramen: MPO, živnostenský rejstřík

Míra registrované nezaměstnanosti, s výjimkou sezónních výkyvů, dlouhodobě klesá a k 30.9. dosáhla 7,8 %, s meziročním poklesem o 1 p.b. Pokles je především důsledkem hospodářského růstu. Vliv mají i postupné změny demografických poměrů, kdy na trh práce vstupují slabé ročníky a do důchodu odcházejí silné poválečné ročníky. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v 1.-3. čtvrtletí činila 8,4 % (před rokem 9,1 %).

Míra nezaměstnanosti dlouhodobě klesá...

Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 10,0

9,5 2004

9,0 % 2005

8,5 2006

8,0

7,5 1

2

3

4

5

6

7 měsíce

Pramen: MPSV, graf MPO

22

8

9

10

11

12

... snížil se počet uchazečů o zaměstnání ...

Počet uchazečů o zaměstnání k 30.9. dosáhl 454,2 tisíc, když se meziročně snížil o 49,2 tisíc, tj. o 9,8 % a byl tak nejnižší od května 2002 (447,9 tisíc). Z celkového počtu uchazečů bylo 427,3 tisíc dosažitelných uchazečů, tj. těch kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání (meziročně o 47,6 tisíc méně). Ke konci září bylo zaregistrováno cca 249 tisíc nezaměstnaných žen (meziročně o 23,2 tisíc méně), tj. 54,8 % z celkového počtu uchazečů (o 0,7 p.b. více než před rokem). Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 118,6 tisíc uchazečů (před rokem 126,6 tisíc), tj. 26,1 % všech evidovaných osob. Meziročně se zvýšila průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti o 257 Kč na 4 602 Kč.

...regionální rozdíly zůstávají vysoké

Od počátku roku k 30.9. se na úřadech práce nově hlásilo o zaměstnání celkem 462,6 tisíc uchazečů, tj. meziročně o 17,8 tisíc méně. Evidenci ukončilo 518,8 tisíc osob, tj. o 0,2 tisíc více než před rokem a z nich se umístilo 334,4 tisíc uchazečů (64,5 %), tj. o 19,9 tisíc méně než před rokem. Podle krajů zůstává k 30.9. nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji Ústeckém (13,9 %) a Moravskoslezském (13 %) a nejnižší v Praze (2,9 %). Nejvíce klesla míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji (o 1,5 p.b.) a počet uchazečů v Moravskoslezském kraji (o 8,1 tisíc). Nejvyšší počet volných pracovních míst vzrostl v Jihomoravském kraji (7,8 tisíc) - viz příloha, tabulka č. I, str. 4. Podle okresů byla dosažena nejvyšší míra nezaměstnanosti v okrese Most (20,3 %), dále v Karviné (17,8 %) a v Teplicích (15,6 %) a naopak nejnižší byla v okresech v okolí Prahy: na Praze-východ (2,3 %) a na Praze-západ (2,4 %). Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, vyjádřený podílem směrodatné odchylky na průměrné míře nezaměstnanosti za Českou republiku se, podle propočtu MPO, meziročně zvýšil o 0,45 p.b. na 43,95 %.

Výrazně vzrostl počet volných pracovních míst

Počet volných pracovních míst k 30.9. meziročně vzrostl o 41,7 tisíc (o 74,8 %) na 97,5 tisíc a dosáhl tak nejvyšší úrovně za posledních 10 let (v září 1996 102,9 tisíc). Na 1 volné pracovní místo připadalo v České republice v průměru 4,7 uchazečů (před rokem 9,0). Podle okresů připadalo nejvíce uchazečů na 1 volné pracovní místo v Karviné (29,6 uchazečů), dále v Mostě (19,5) a v Bruntále (19,2) a naopak nejméně jich bylo v okrese Praha-východ (1,0) a v hl.m.Praze (1,1). Podle klasifikace zaměstnání (KZAM) byl koncem září největší zájem o pracovníky ve třídě 7 - řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, pro které bylo na úřadech práce k dispozici 31,5 tisíc volných míst a podle vzdělání byla největší poptávka o pracovníky s vyučením a s nižším středním vzděláním (47,1 tisíc volných míst) s podílem 48,3 % na počtu všech volných míst (viz tabulka č. I.2.6).

Tabulka č. I.2.6 Volná pracovní místa podle vzdělání Stav k 30. 9. Celkem: - bez vzdělání a neúplné základní vzdělání - základní vzdělání - vyučeni a nižší střední - střední a vyučeni s maturitou - vyšší odborné - bakalářské, VŠ a doktor. vzdělání - neuvedeno

Počet volných pracovních míst 97 1 30 47 13

543 367 322 149 694 333 4 667 11

Podíl v % 100,0 1,4 31,1 48,3 14,0 0,4 4,8 0

Pramen: MPSV

Klesl počet nezaměstnaných

Počet absolventů škol a mladistvých, kterých na trhu práce po skončení prázdnin přibývá, dosáhl koncem září 41,7 tisíc, když byl meziročně o 5,4 tisíc nižší. Vol23

absolventů škol a uchazečů se zdravotním postižením...

ných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo evidováno 18,2 tisíc (před rokem 8,3) a na 1 volné pracovní místo tak připadalo 2,3 uchazečů (před rokem 5,7). Počet uchazečů se zdravotním postižením dosáhl koncem září 71,1 tisíc, když byl o 3,1 tisíc nižší než před rokem, avšak jejich podíl na celkovém počtu uchazečů meziročně vzrostl o 0,9 p.b. na 15,7 %. Meziročně vzrostl počet volných pracovních míst pro tuto skupinu uchazečů o 1,7 tisíc na 3,2 tisíc.

...rostl podíl uchazečů starších 50 let a se základním vzděláním...

I přes absolutní pokles (o 5,2 tisíc na 117,7 tisíc) zůstává koncem září nejpočetnější skupinou uchazečů podle věku kategorie nad 50 let. Podíl této skupiny na počtu všech uchazečů meziročně vzrostl o 1,5 p.b. na 25,9 % (viz příloha, tabulka I, str. 4). Nejvyšší pokles byl u nejmladších uchazečů do 24 let (o 14,5 tisíc na 93,1 tisíc). Průměrný věk uchazeče o zaměstnání k 30.9. byl 38,4 let (před rokem 38). Podle kvalifikační struktury vzrostl podíl uchazečů se základním vzděláním (meziročně o 0,5 p.b. na 30,1 %, tj. na 136,7 tisíc osob). I přes meziroční pokles (o 24,4 tisíc na 191,4 tisíc) zůstávají nejpočetnější skupinou uchazeči s vyučením a s nižším středním vzděláním (42,1 % z celkového počtu uchazečů).

... stále přetrvává vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných

I přes absolutní pokles (o 21,6 tisíc na 193,4 tisíc) vykázal podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů, tj. nezaměstnaných déle než 12 měsíců, na počtu všech uchazečů, jen mírný pokles (z 42,7 % na 42,6 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se meziročně snížila (podle výpočtu MPO) z 4 % na 3,5 %.

Zvýšení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti

Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až září vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 3,46 mld. Kč, tj. o 26 % více než před rokem. Od počátku roku do konce září bylo vytvořeno 15,6 tisíc míst na veřejně prospěšné práce a 15,7 tisíc společensky účelných pracovních míst, včetně míst u zaměstnavatelů. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo vyplaceno 5,63 mld. Kč, tj. meziročně o 4,7 % méně.

I v zemích EU nezaměstnanost klesá

Podle údajů Statistického úřadu Evropské unie (Eurostatu) v září 2006 průměrná míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie (EU-25), v metodice ILO - Mezinárodní organizace práce, meziročně poklesla o 0,7 p.b. na 8 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Polsku (14,1 %) a naopak nejnižší byla v Dánsku (3,5 %). Podle odhadu Eurostatu bylo v září v Evropské unii 17,4 milionů nezaměstnaných osob. Z ostatních ekonomicky vyspělých zemí dosáhla za stejné období míra nezaměstnanosti v USA 4,6 % a v Japonsku 4,2 %

V říjnu i listopadu dále vzrostl počet volných pracovních míst

V listopadu míra nezaměstnanosti proti říjnu klesla o 0,1 p.b. na 7,3 % a klesl i počet uchazečů o zaměstnání o 7,2 tisíc na 432,6 tisíc (při meziročním poklesu o 58,2 tisíc). K 30.11. 2006 evidovaly úřady práce 99 tis. volných pracovních míst, tj. o 46 tisíc více než před rokem. Na 1 volné pracovní místo připadalo v průměru 4,4 uchazeče (před rokem 9,3).

Zpomalilo se tempo růstu reálné mzdy

Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se v 1.-3. čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,6 % na 19 635 Kč a reálná mzda vzrostla o 3,6 %. Tempo růstu reálné mzdy bylo nižší o 0,4 p.b. než před rokem. Mzdový medián (prostřední velikost mzdy), v členění podle sekcí OKEČ, meziročně vzrostl o 1 167 Kč na 19 420 Kč. V podnikatelské sféře činila nominální mzda 19 780 Kč, při meziročním zvýšení o 6,8 % a reálně o 3,8 % a v nepodnikatelské sféře 19 130 Kč, při nárůstu nominální mzdy o 5,7 % a reálně o 2,7 % (viz tabulka č. I.2.7). V samotném třetím čtvrtletí vzrostla meziročně nominální mzda o 6,1 % a reálná o 3,1 %. Úroveň průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, ve vztahu ke mzdě v podnikatelské sféře, klesla o l procentní bod na 96,7 %.

Meziodvětvové rozdíly se prohloubily

24

Nejvyšší mzdy v odvětvovém členění (podle sekcí OKEČ) byly dosaženy ve finančním zprostředkování a nejnižší v odvětví ubytování a stravování (viz tabulka č. I.2.8). Meziodvětvová mzdová diferenciace, vyjádřená podílem směrodatné odchylky na průměrné mzdě, podle propočtu MPO, meziročně téměř stagnovala

(mírný nárůst o 0,02 p.b. na 30,89 %). V podrobnějším odvětvovém členění (podle oddílů OKEČ) byly vypláceny nejvyšší mzdy zaměstnancům v letecké dopravě (50 114 Kč), s nejvyšším meziročním nárůstem o 12,5 % a nejnižší mzdy byly ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 797 Kč tj. 21,5 % úrovně nejvyšší vyplacené mzdy). Meziročně se rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou v uvedených odvětvích zvýšil o 5 081 Kč na 39 317 Kč. Tabulka č. I.2.7 Průměrná měsíční mzda v 1. - 3. čtvrtletí 1 (meziroční přírůstek v %) 2004

Celkem: v tom: - podnikatelská sféra - nepodnikatelská sféra

2005

2006

prům. měsíční mzda v roce 2006 v Kč

nominální

reálná

nominální

reálná

nominální

reálná

3. Q

1.-3. Q.

6,7

3,9

5,8

4,0

6,6

3,6

19 968

19 635

7,1 5,4

4,3 2,6

5,3 7,6

3,5 5,8

6,8 5,7

3,8 2,7

20 104 19 484

19 780 19 130

Pramen: ČSÚ

Tabulka č. I.2.8 Pořadí odvětví podle výše průměrné nominální mzdy v 1.-3. čtvrtletí 1 (podle sekcí OKEČ - v Kč) Pořadí

Kat.

v 1.-3. Q.

2005

2006

OKEČ

Změna (2006 - 2005) v Kč

v %

2006 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Finanční zprostředkování Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Těžba nerostných surovin Veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatel. čin. Doprava, skladování a spoje Stavebnictví Obchod, opravy mot. vozidel Zdravotní a soc. péče, veterinární činnosti Zpracovatelský průmysl Vzdělávání Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Rybolov, chov ryb Zemědělství a myslivost, lesnictví Ubytování a stravování Celkem ČR

J E C L K I F G N D M O B A H

37 452 22 928 21 088 21 231 20 232 20 077 18 253 18 403 17 081 17 396 16 408 15 235 14 249 13 355 13 113

39 759 25 131 22 549 22 370 21 804 21 356 19 431 19 420 18 710 18 523 17 494 16 099 15 238 14 237 13 818

2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

308 203 460 139 572 279 179 017 629 127 086 864 989 882 704

6,2 9,6 6,9 5,4 7,8 6,4 6,5 5,5 9,5 6,5 6,6 5,7 6,9 6,6 5,4

18 420

19 635

1 215

6,6

Pramen: ČSÚ

Podle typu hospodaření byly nejvyšší průměrné mzdy vypláceny u mezinárodních společností (24 208 Kč) a nejnižší u družstev (12 893 Kč). Meziročně se zvýšil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou o 270 Kč na 11 315 Kč. Mzdy v této skupině rostly nejrychleji v soukromém sektoru (meziročně o 8,9 %) a nejpomaleji u mezinárodních firem (o 4 %). V členění podle krajů byla dosažena nejvyšší průměrná mzda v Praze (24 658 Kč), která je sídlem bank, zahraničních a mezinárodních společností a nejnižší v Karlovarském kraji (16 426 Kč), s koncentrací lázeňských míst a odvětví lehkého průmyslu. Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou mezi1

V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví f inanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry.

25

ročně vzrostl o 626 Kč na 8 232 Kč. Nejrychleji rostly mzdy v Jihomoravském kraji (o 8,1 %) a nejpomaleji v Ústeckém (o 5,3 %). Také průměrná nominální mzda v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla v 1.- 3. čtvrtletí o 6,6 % na 18 452 Kč a reálná mzda se zvýšila o 3,6 %. Reálný nárůst objemu mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaných k výplatě, který ovlivňuje kupní sílu domácností, činil 4,6 %. Relace objemu mzdových prostředků k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) zůstala na stejné úrovni jako před rokem (28,3 %). O nových trendech v odměňování vypovídá studie „Pay Well 2006“ společnosti Pricewaterhouse Coopers, které se zúčastnilo 142 firem působících ve dvanácti sektorech. Firmy ustupují od zaručených složek mzdy a ve stále větší míře využívají různé formy výkonnostních složek. Pomocí odměňování se firmy snaží oslabovat některé negativní projevy chování zaměstnanců jako je zvýšená absence nebo fluktuace a naopak se snaží zaměstnance motivovat k tvůrčímu přístupu a k zodpovědnosti za svou práci. Pokračuje trend v poskytování daňově nezatížených zaměstnaneckých výhod a podpora tzv. work-life balance, tj. rozumného slaďování pracovního a osobního života (příspěvek na penzijní připojištění, pružný pracovní týden, kompenzace mzdy v případě krátkodobé nemoci).

I.3. Cenová a fiskální politika

I.3.1. Cenová politika Po výrazném růstu na počátku roku ...

Nízkou a relativně stabilní inflaci z roku 2005 vystřídal hned na počátku roku 2006 její skokový růst (nejvyšší za posledních 14 měsíců), jehož hladina se s určitými výkyvy udržovala až do září. V říjnu nastal obrat a inflace - zejména díky poklesu cen ropy a plynu - naznačila opačný směr (v listopadu však opět začala mírně vzlínat). Hlavním zdrojem inflace se staly regulované ceny, ovlivněné jak vnitřními, tak i vnějšími nákladovými tlaky (především rostoucími cenami paliv a energií odvíjejících se od vývoje cen dovážených energetických surovin). Protiinflačně zároveň působil posilující kurz koruny. Po říjnové změně se očekává další akcelerace inflace, její dynamika bude ovlivněna zvýšením poptávkových inflačních tlaků v důsledku růstu disponibilních příjmů a nižší nezaměstnanosti. Nákladové tlaky bude vyvolávat očekávaný růst cen potravin v souvislosti s horší sklizní a zejména administrativní cenová opatření (zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky, deregulace nájemného, růst cen vodného, stočného, tepla a elektrická energie).

... míra inflace až do září nepřetržitě rostla

Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) rostla hned od počátku roku a tendenci růstu si zachovala až do konce 3. čtvrtletí (z 1,9 % v prosinci 2005 na 2,2 % v březnu, 2,8 % v září, 2,7 % v říjnu a 2,6 % v listopadu). Z administrativních opatření působily na cenový vývoj následující úpravy regulovaných cen: y od ledna vzrostly především ceny v oddíle bydlení, voda, energie a paliva (s podílem 1,1 p.b.), kde ceny elektřiny vzrostly o 9,0 %, zemního plynu o 4,8 %, tepla a teplé vody o 6,3 %, vodného o 3,4 % a stočného o 5,0 %, dále se zvýšily i ceny v oddíle zdraví léčiv o 0,8 %, lázeňských pobytů o 4,8 % a v meziměstské autobusové i městské hromadné dopravě o 1,9 %; y v únoru došlo ještě k mírnému růstu cen tepla a teplé vody o 0,8 %,. Opačný trend měl

26

vývoj cen v oddíle pošty a telekomunikace, v důsledku snížení poplatku za zřízení stálé bytové stanice na 1 Kč, s přidáním volných minut pro místní a dálkové volání; y v březnu vzrostly ceny léčiv o 1,0 % a lázeňských pobytů o 3,6 %; y v dubnu se opět zvýšily ceny zemního plynu o 1,4 % a ceny tepla o 0,6 %, v oddíle zdraví ceny lázeňských pobytů opět o 4,8 %, v oddíle pošty a telekomunikace naopak poklesly ceny za dálkové volání a volání do mobilních sítí z pevné linky; y v květnu vzrostly ceny veřejných telekomunikačních služeb v důsledku zvýšení paušálních poplatků za provoz stálé bytové stanice o 5,9 %, v oddíle zdraví byly vyšší sezónní ceny lázeňských pobytů o10,1 %; y v červnu ještě dále vzrostly ceny lázeňských pobytů o 1,5 %; y v červenci došlo k mírnému cenovému růstu v oddíle pošty a telekomunikace z důvodu končících slev při zřízení stálé bytové telefonní stanice v období únor až duben 2006; y v říjnu klesly ceny zemního plynu o 5,5 %. Regulované ceny meziročně vzrostly v září o 7,6 % z 10,0 % na počátku roku (v říjnu se jejich přírůstek snížil na 3,6 %), zatímco tržní vzrostly o 1,0 % z 0,8 % na počátku roku (v říjnu stouply o 0,5 %).

V průběhu prvních tří čtvrtletí se meziroční růst spotřebitelských cen stabilizoval v průměru na 2,9 %. Na růstu se podílely zejména regulované ceny bydlení (v průměru meziročně o 7,1 %), z nich pak zejména ceny energií a paliv (v průměru meziročně o 14,3 %).

Růst spotřebitelských cen se ustálil, ...

V rámci jednotlivých položek spotřebního koše docházelo k obousměrným cenovým pohybům (viz tabulka č. I.3.1.1). Za výrazným růstem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje od 2. pololetí stálo zvýšení cen pekárenských výrobků a obilovin (růst v září o 13,8 %). Zpomalení cenového růstu nastalo v oddíle pošty a telekomunikace, kde vysoký meziroční růst do konce května (17,2 % v květnu oproti 1,4 % v červnu) byl důsledkem výrazného cenového zvýšení veřejných telekomunikačních služeb v červnu 2005. Zářijové meziroční snížení inflace na 2,7 % ovlivnil zejména pokles cen v dopravě, které přešly z růstu o 2,6 % v srpnu na pokles o 2,0 % v září. Doprava se tak přiřadila ke skupinám, které již dlouhodobě dosahují meziroční pokles cen (odívání a obuv, bytové vyTabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku spotřebitelských cen (v p. b.)

Úhrn v tom: Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

2006

Průměr za rok 2005

leden

březen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

1,9

2,9

2,8

2,8

2,9

3,1

2,7

1,3

1,5

-0,1 0,1 -0,2 1,1

-0,1 0,1 -0,3 1,9

-0,1 0,1 -0,3 1,9

0,2 0,1 -0,3 2,0

0,5 0,1 -0,3 2,0

0,5 0,1 -0,2 1,9

0,5 0,1 -0,2 1,9

0,2 0,1 -0,2 1,1

0,2 0,1 -0,2 1,1

-0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 0,0 0,4 0,1

-0,1 0,1 0,4 0,4 0,2 0,0 0,2 0,1

-0,1 0,1 0,4 0,3 0,2 0,0 0,2 0,1

-0,1 0,1 0,3 0,1 0,1 0,0 0,2 0,1

-0,1 0,1 0,2 0,0 0,1 0,0 0,2 0,1

-0,1 0,1 0,2 0,1 0,2 0,0 0,2 0,1

-0,1 0,1 -0,2 0,1 0,2 0,0 0,2 0,1

-0,1 0,1 -0,3 0,1 0,0 0,0 0,2 0,1

0,0 0,1 -0,2 0,1 0,0 0,0 0,2 0,1

Pramen: ČSÚ

27

bavení a zařízení domácnosti). Změnu způsobily ceny pohonných hmot, které v důsledku rozdílného meziměsíčního vývoje v září 2006 (pokles o 2,6 %) a v září 2005 (růst o 11,6 %) spadly z meziročního růstu o 6,0 % v srpnu na pokles o 7,5 % v září. Jednalo se o první meziroční pokles cen pohonných hmot od března 2005. ... když v říjnu prudce klesl, ale poté začal mírně vzlínat

Výrazné snížení meziročního růstu spotřebitelských cen v říjnu na 1,3 % (takto nízká úroveň byla dosažena naposledy v květnu 2005 a jednalo se o největší zpomalení inflace od ledna 1999), což je o 1,4 p.b. méně než v září, bylo ovlivněno především: y v oddíle bydlení snížením růstu cen plynu na 0,4 % ze 24,6 % v září, což bylo důsledkem protisměrného vývoje v říjnu 2006 (meziměsíční pokles o 5,5 %) proti říjnu 2005 (meziměsíční růst o 17,4 %). Ceny zemního plynu tak dosáhly nejnižší meziroční růst od října 2004; y v oddíle potravin a nealkoholických nápojů, kde se zmírnil meziroční růst pekárenských výrobků a obilovin; y v oddíle rekreace a kultura, kde přestalo v meziročním srovnání působit zvýšení rozhlasových a televizních koncesionářských poplatků; y v oddíle doprava, kde se prohloubil pokles cen pohonných hmot, které byly meziročně nižší o 10,8 %.

ČR dosáhla v průměru vyšší cenový růst než EU

Růst domácí cenové hladiny se promítl i do českého HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen), který se tak během prvních devíti měsíců 2006 dostal nad úroveň v zemích EU, nebo byl s ní srovnatelný (zatímco v roce 2005 se hodnoty HICP za ČR pohybovaly převážně pod průměrem zemí EU). V září český HICP dosáhl 2,2 % (v EU-25 byl 1,9 %), ale v návaznosti na výrazný pokles tuzemské inflace v říjnu se pak oproti EU výrazně snížil na 0,8 % (v EU-25 na 1,8 %). Nejvíce rostly v září ceny v Lotyšsku (o 6,8 %), nejméně ve Finsku (o 1,3 %).

Ceny průmyslových výrobců koncem 3. čtvrtletí zmírnily trend růstu

Ceny v průmyslu byly ovlivňovány hlavně globálními trendy na komoditních trzích. Zpomalování jejich dynamiky růstu v roce 2005, které vyvrcholilo v prosinci meziročním poklesem, v lednu 2006 otočilo trend. Ceny v 1. čtvrtletí 2006 stagnovaly na průměrném meziročním růstu o 0,3 %, od dubna však nabraly vzestupný trend, který v září zmírnily (růstem o 2,4 %, tj. od počátku roku o 2,9 %, v říjnu snížily na 1,9 % a v listopadu na 2 %). Zrychlení růstu cen výrobců ve 2. pololetí již nebylo taženo jen cenami v odvětví zpracování produktů z ropy, ale především oživením růstu cen v odvětví zpracování kovů ve 3. čtvrtletí (v září o 3,9 %) - vyšší byly především ceny neželezných kovů, a to v září meziročně až o 36,0 %, v důsledku růstu cen mědi, hliníku, olova a dalších barevných kovů na světových trzích. Nejrychleji rostly ceny výrobců v odvětvích zabývajících se výrobou elektrické energie a plynu (v září a v průměru od počátku roku o 7,9 %) a v chemickém průmyslu (v září o 6,8 %, tj. růst od počátku roku o 3,9 % s těžištěm ve 3. čtvrtletí v průměru o 7,3 %). V odvětví koksárenství a rafinérského zpracování ropy byl rychlý meziroční růst vykazován do srpna (v průměru od počátku roku o 14,7 %, v září ceny poklesly o 3,1 % a jednalo se o první pokles od dubna 2004). Tato změna byla důsledkem vysoké srovnávací základny předchozího roku, vliv změn světových cen ropy nebyl tak výrazný. Ceny v odvětví potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků v září zaznamenaly poprvé po 16 měsících meziroční přírůstek, který činil 0,1 %.

Stále vysoké ceny surovin a potravin na světových trzích ...

I když světové ceny průmyslových surovin a potravin v 1.-3. čtvrtletí drží stále vysoký meziroční růst (od počátku roku ke konci září v průměru o 30,6 %), dochází již pátý měsíc k jeho zpomalování. Nižší přírůstek zaznamenaly hlavně ceny ropy a plynu (zatímco od počátku roku vzrostly v průměru o 31,4 p.b., v září o 14,7 %, v říjnu o 11,1 %). Nejvýrazněji rostly v roce 2006 ceny kovů

28

Tab. č. I.3.1.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %)

2005 březen

červen

2006 říjen

prosinec

březen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

Ceny - spotřebitelské - průmyslových výrobců

1,5 6,4

1,8 2,7

2,6 0,3

2,2 -0,3

2,8 0,3

2,8 1,8

2,9 2,4

3,1 2,7

2,7 2,4

1,3 1,9

1,5 2,0

- stavebních prací - zemědělských výrobců - tržních služeb

4,1 -15,3 1,2

2,3 -9,2 2,5

2,6 -6,3 2,8

2,5 -5,2 1,6

2,3 0,3 3,8

2,9 8,8 3,4

3,2 1,4 3,8

3,3 2,4 4,0

3,1 4,2 3,4

3,2 1,9 3,2

3,1 1,3 3,4

-1,9

1,4

0,8

2,9

3,2

1,0

0,4

0,6

0,4

-1,3

x

42,7

42,5

29,6

40,6

27,2

31,4

30,7

24,0

16,4

12,9

15,2

- dovozní - světové ceny prům. surovin a potravin Pramen: ČSÚ

29

(meziročně od počátku roku v průměru o 50,2 %, v září o 57,5 %, v říjnu o 51,7 %). V rámci kovů více než 100% meziroční růst zaznamenaly zinek o 143,9 % a nikl o 107,0 %, pokračoval i výrazný růst mědi. Táhla je poptávka z nově se industrializovaných států, hlavně Číny. Vývoj světových cen průmyslových surovin a potravin je nadále ovlivňován geopolitickými faktory - nestabilní situací na Blízkém Východě, Nigérii a Venezuele, kolem Íránského jaderného programu, hrozbami z teroristických útoků a obavami z hurikánů v Karibiku a jejich následků. Ceny komodit na světových trzích ovlivňovaly prostřednictvím dovozních cen surovin úroveň cen domácích. Do tuzemských cen výrobců se však promítly jen mírně, protože ceny ostatních dovážených produktů převážně klesaly a pomohl také silný kurz koruny vůči oběma hlavním světovým měnám. Nejvýrazněji vzrostly meziročně dovozní ceny polotovarů, hlavně neželezných kovů (v září o 7,0 %) a naopak nejvíc klesly ceny ostatních surovin, především rud kovů a šrotu (o 5,5 %). Ceny strojů a dopravních prostředků (z nich zejména zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku) zůstaly pod úrovní předchozího roku (v září i v průměru od počátku roku o 1,7 %). V souladu s vývojem na světových trzích, poprvé od března 2004, meziročně klesly ceny nerostných paliv (uhlí, ale i ropy a ropných výrobků), a to o 0,1 %, zatímco ještě v průměru od počátku roku jejich růst činil 20,3 %.

...ovlivňují vývoj dovozních cen

Ceny stavebních prací v průběhu 1.-3. čtvrtletí 2006 rostly nadále stabilním, relativně vysokým, tempem (viz tabulka č. I.3.1.2), meziročně na 3,1 % v září, od počátku roku o 2,7 %. Jejich dynamický vývoj souvisí s pokračující poptávkou po pracích ve výstavbě bytů a rodinných domů a jejich rekonstrukci, kde kromě nízkých úrokových sazeb v oblasti hypotečního úvěrování a dobré situace na realitním trhu přispívá i očekávané zvýšení DPH od roku 2008 a deregulace nájemného od roku 2007. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly v září meziročně vyšší o 2,9 %.

Ceny stavebních prací stále rostou

Ceny zemědělských výrobců koncem 1. čtvrtletí obrátily trend a v dalších měsících nepřetržitě rostly, meziročně v září o 4,2 %. Příčinou se staly ceny rostlinných výrobků, které nastoupily dráhu meziročního růstu v únoru (v září vzrostly o 18,5 %), v důsledku výrazně vyšších cen brambor o 91,2 %, zeleniny o 25,8 % a obilovin o 14,7 %. V příštích měsících by se mohly projevit důsledky nepříznivé prognózy letošní domácí sklizně obilovin v dalším růstu jejich cen. Ceny živočišných výrobků pokračovaly v meziročním poklesu (v září o 2,2 %, v říjnu o 1,7 %).

Ceny zemědělských výrobců nastoupily meziroční růst

Srovnání vývoje cen v hlavních cenových okruzích podává tabulka č. I.3.1.2.

I.3.2. Fiskální politika Státní rozpočet na rok 2006 byl schválen se schodkem 74,40 mld. Kč, s příjmy 884,39 mld. Kč a výdaji 958,79 mld. Kč, což ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2005 znamenalo snížení deficitu o 9,19 mld. Kč. Na zajištění finančních prostředků ke krytí povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření se dle zákona č. 170 , přijatého dne 18.4. 2006, se zvýšily příjmy i výdaje státního rozpočtu o 5,0 mld. Kč. Proti skutečnosti za rok 2005 tak počítá rozpočet s nárůstem příjmů o 22,93 mld. Kč, tj. o 2,6 %, výdajů o 40,99 mld. Kč, tj. o 4,4 % a se schodkem vyšším o 18,06 mld. Kč. V rámci Koncepce reformy veřejných financí byly do rozpočtu promítnuty dopady změn některých daňových zákonů, a to: y novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která trvale zařazuje ubytovací služby mezi položky zatížené sníženou sazbou 5 % a současně osvobozuje od této daně část jazykové výuky;

30

Deficit státního rozpočtu byl schválen ve výši 74,40 mld. Kč

y novela zákona o daních z příjmů, která se dotýká především zdaňování fyzických osob. Největší dopad na státní rozpočet bude mít snížení sazby, rozšíření pásma a nahrazení odečitatelných položek slevami na dani.

V prvních třech čtvrtletích roku 2006 vykazovala salda státního rozpočtu v kumulaci od počátku roku nižší rozkolísanost než v roce 2005. Hospodaření státní pokladny skončilo jen velmi malým přebytkem 1,49 mld. Kč, což byl slabší výsledek ve srovnání s rokem 2005 o 24,3 mld. Kč. V dalších měsících se pak začala projevovat výraznější tendence ke zhoršování hospodaření státního rozpočtu.

Ve 2. pololetí se začal prohlubovat deficit salda státního rozpočtu

Tabulka č. I.3.2.1 Pokladní plnění státního rozpočtu v roce 2006 (v mld. Kč, kumulace od počátku roku) Příjmy

Výdaje

Období Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad

79,63 148,83 235,93 299,66 373,42 468,82 539,48 597,52 673,50 748,76 821,23

76,20 149,39 220,18 319,61 385,62 461,18 539,93 603,96 672,01 761,43 852,15

Saldo kumulované

za měsíc

3,43 -0,56 15,75 -19,95 -12,20 7,64 -0,45 -6,44 1,49 -12,67 -30,92

3,43 -3,99 16,31 -35,70 7,75 19,84 -8,09 -5,99 7,93 -14,16 -18,25

Pramen:MF

Na meziročním růstu příjmové strany státního rozpočtu (o 39,43 mld. Kč) se v 1. - 3. čtvrtletí 2006 podílely především nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace (růst o 19,94 mld. Kč, tj. plnění na 107,0 % rozpočtu). Vysoký nárůst i plnění inkasa těchto příjmů ovlivnily nerozpočtované příjmy, zejména převody prostředků z fondů organizačních složek státu (OSS) do příjmů kapitol v objemu 35,2 mld. Kč a také převody prostředků z fondu státních záruk do příjmů VPS ve výši 5,4 mld. Kč.

Nejvyšší příjmovou dynamiku vykázaly nedaňové a ostatní příjmy

Daňové příjmy (bez pojistného SZ) vzrostly meziročně pouze o 0,9 %, tj. o 3,23 mld. Kč. Dynamika jejich růstu (viz tabulka č. I.3.2.1) souvisela zejména s vývojem DPH a spotřebních daní, když: y inkaso DPH dosáhlo meziročního růstu (o 6,88 mld. Kč, avšak s plněním na 69,1 %). Jeho vývoj byl pozitivně ovlivněn vysokou konečnou spotřebou domácností v prosinci 2005, dále změnou ve způsobu výběru DPH při dovozu ze třetích zemí (vyšší inkaso bylo způsobeno zejména nižší srovnávací záklanou z minulého roku). Naopak negativně působily vyšší odpočty než daňové povinnosti v sektorech zemědělství a stavební výroby a ve druhé polovině roku 2006 se projevil vliv novely zákona č. 235/2004 Sb., kterou byly přeřazeny určité druhy zboží do snížené sazby daně; y spotřební daně zaznamenaly růst o 4,3 % (tj. o 3,54 mld. Kč), když ve stejném období 2005 vzrostly meziročně o 26,7 % (tj. o 17,3 mld. Kč). Struktura spotřebních daní je z cca 90 % tvořena daněmi z minerálních olejů a daní z tabákových výrobků, zbytek představují spotřební daně z lihu, piva a vína a meziproduktů. Celkové inkaso daně z minerálních olejů ve výši 56,0 mld. Kč se oproti roku 2005 zvýšilo o 1,6 %, tj. 0,8 mld. Kč. Trend zvyšování inkasa u minerálních olejů přetrvává od počátku roku 2006 a souvisí s nárůstem tranzitní dopravy přes naše území a nižším prodejem alternativních paliv, především prodeje bionafty. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků ve výši 27,0 mld. Kč 31

bylo ve srovnání s rokem 2005 o 8,5 %, tj. o 2,10 mld. Kč vyšší , což vyplývá ze změny sazby daně; y plnění daňových příjmů bylo také ovlivněno inkasem z příjmů právnických osob, (plnění rozpočtu na 83,3 %), které představuje meziroční pokles o 6,0 %, tj. o 4,66 mld. Kč (když ve stejném období roku 2005 byl rozpočet plněn na 95,5 % při meziročním růstu o 24,6 %, tj. o 15,4 mld. Kč). Rozpočet na rok 2006 počítá s poklesem o 12,2 % oproti skutečnosti roku 2005 vlivem snížení sazby daně z 26 % na 24 %. Důvodem poklesu inkasa je postupný dopad změn v sazbách daní, zrychlení odpisů, zavedení nové odpočitatelné položky na vědu a výzkum, opačný vliv na inkaso má dále silný růst ekonomiky; y daně z příjmů fyzických osob (s plněním na 71,5 % rozpočtu) dosáhly meziročního poklesu o 4,7 %, tj. o 3,28 mld. Kč (když ve stejném období roku 2005 bylo plnění na 72,5 % ,při meziročním růstu o 8,1 %, tj. o 5,2 mld. Kč). V souvislosti se snížením daňových sazeb od 1.1. 2006 rozpočet uvažuje s poklesem o 2,6 % proti skutečnosti 2005. Z těchto příjmů zaznamenala výrazný meziroční pokles o 38,3 %, tj. o 4,29 mld. Kč, s plněním na 46,9 % (v roce 2005 na 82,3 %) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Důvodem jsou legislativní změny týkající se zvýšení sazeb paušálních výdajů, především se ale jedná o vyšší využití daňové výhody společného zdanění manželů. Výdaje stoupaly výrazně rychleji

V rámci celkových výdajů státního rozpočtu (s meziročním růstem o 63,69 mld. Kč) vzrostlo čerpání běžných výdajů meziročně o 50,38 mld. Kč a kapitálových výdajů pouze o 13,31 mld. Kč. Jejich plnění (viz tabulka č. I.3.2.1) se již tradičně soustřeďuje do posledních měsíců roku, mj. vzhledem k uvolňování prostředků po výběrových řízeních a delší době trvání dodávek. Meziroční nárůst kapitálových výdajů byl významně ovlivněn metodickou změnou, kdy byly do výdajů roku 2006 nově zahrnuty i dotace poskytnuté na financování programů z fondu Evropské unie ve výši 18,15 mld. Kč. Z běžných výdajů bylo nejvíce vynaloženo na: y sociální dávky 265,94 mld. Kč (tj. 77,5 % rozpočtu s meziročním růstem o 6,7 %), z nich na důchody 204,26 mld. Kč (tj. meziroční nárůst o 7,7 %). Na výši čerpání výdajů v sociální oblasti měly vliv legislativní změny, jako např.: valorizace důchodů, dále od 1.2.2006 již nejsou kráceny částečné invalidní důchody v závislosti na výši příjmů z výdělečné činnosti, zvýšení částek pro stanovení denního vyměřovacích základu u dávek nemocenského pojištění, zvýšení částek životního minima, zvýšení minimální mzdy, zavedení příspěvku na péči o dítě v zařízeních vyžadujících okamžitou pomoc (zrušen od 1. 6. 2006), od února 2006 byly změněny podmínky pro výplatu rodičovského příspěvku týkající se jeslí, mateřských škol, od dubna 2006 došlo ke zvýšení násobků životního minima pro výpočet porodného, od června došlo ke změně výpočtu dávek pěstounské péče, v rámci dávek sociální péče byl zvýšen příspěvek při péči o blízkou osobu, příspěvek na provoz motorového vozidla a na individuální dopravu, od 1.7. dochází k úpravě u vdovských důchodů přiznaných před rokem 1996; y neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 81,78 mld. Kč (tj. 73,8 % rozpočtu, s meziročním nárůstem o 6,8 %); y platy a platby za provedenou práci a pojistné 57,61 mld. Kč (tj. 63,7 % rozpočtu, s meziročním nárůstem o 4,3 %). Nejvyšší meziroční dynamiku růstu představovaly výdaje na neinvestiční transfery státním fondům (o 45,0 %) a neinvestiční transfery fondům sociálního a zdravotního pojištění (o 29,6 % ).

Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1.-3. čtvrtletí 2006 dokumentuje tabulka č. I.3.2.2.

32

Tabulka č. I.3.2.2 Plnění státního rozpočtu v 1. - 3. čtvrtletí 2006 (v mld. Kč) 2005

2006

Skutečnost leden září

Rozpočet po změnách*

Skutečnost leden září

Příjmy celkem

634,07

889,39

673,50

75,7

106,2

Daňové příjmy z toho: Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob DPH Spotřební daně Clo Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti Ostatní Nedaňové a ostatní příjmy

568,60

809,57

588,09

72,6

103,4

69,24 77,93 101,41 82,17 0,87

92,30 88,00 156,70 118,90 1,20

65,96 73,27 108,29 85,71 0,86

71,5 83,3 69,1 72,1 71,7

95,3 94,0 106,8 104,3 98,9

227,73 9,25 65,47

336,32 16,15 79,82

243,99 10,01 85,41

72,5 62,0 107,0

107,1 108,2 130,5

Výdaje celkem

608,32

963,79

672,01

69,7

110,5

v tom: Běžné výdaje z toho: sociální dávky z toho důchody Kapitálové výdaje

572,85 249,13 189,61 35,47

868,79 342,96 263,47 95,00

623,23 265,94 204,26 48,78

71,7 77,5 77,5 51,3

108,8 106,7 107,7 137,5

25,75

-74,40

1,49

x

x

Saldo celkem

% Plnění

Index 2006/2005

Pramen: MF Pozn. : *SR včetně zákona č. 170/2006 Sb., kterým se mění zákon o státním rozpočtu na rok 2006, upravený o rozpočtová opatření k 30. 6. 2006

Celkové příjmy územních samosprávných celků - kraje, obce a dobrovolné svazky - dosáhly 257,9 mld. Kč (plnění na 70,6 % rozpočtu), výdaje byly čerpány v objemu 250,9 mld. Kč (plnění na 67,0 % rozpočtu). Jejich hospodaření tak skončilo převahou příjmů ve výši 7,0 mld. Kč, kraje vykázaly přebytek 1,8 mld. Kč a obce 5,1 mld. Kč. Obce a dobrovolné svazky se na celkových příjmech podílely 67,3 %, na výdajích 73,5 %.

Samostatné územní celky také hospodařily s přebytkem

V průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2006 pokračoval trend zvyšování státního dluhu, nastoupený v roce 1997, který se od počátku roku zvýšil o 55,2 mld. Kč, na 746,3 mld. Kč. Výrazněji se prohloubil vnitřní dluh (o 44,9 mld Kč).

Státní dluh se dále prohloubil

Státní výpůjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno 22 emisí krátkodobých dluhopisů (SPP - státní pokladniční poukázky), emitovány středně a dlouhodobé státní dluhopisy na domácím i zahraničních trzích. Získané finanční prostředky sloužily ke splátkám jistin dlouhodobého státního dluhu, ke krytí schodků státního rozpočtu a k úhradě ztráty České konsolidační agentury. Kromě výpůjček emisemi státních dluhopisů se čerpaly půjčky od Evropské investiční banky.

33

I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice

I.4.1. Měnová politika Národní banka potřetí v řadě zpřísnila měnové podmínky

Ve druhé polovině roku 2006 Česká národní banka dvakrát zvýšila základní úrokové sazby (k 28. červenci a k 29. září), i přesto, že makroekonomické prostředí a jeho relevantní indikátory se vyvíjely velice příznivě, bez významnějších projevů budoucího rizikového vývoje. Po třetím zvýšení v řadě je dvoutýdenní repo sazba nastavena na 2,5 %, diskontní na 1,5 % a lombardní na 3,5 %. I po této úpravě zůstaly sazby v ČR z mezinárodního pohledu jedny z nejnižších.

Úrokový diferenciál k eurovým i k dolarovým sazbám nadále dosahoval záporných hodnot

V obou nejvýznamnějších světových ekonomikách pokračoval růst základních úrokových sazeb, takže i přes zvýšení tuzemských úrokových sazeb se nezměnil trend vývoje úrokového diferenciálu na peněžním trhu, který jak k eurovým, tak k dolarovým sazbám, setrval ve všech splatnostech v záporných hodnotách. K eurovým sazbám koncem září byl v intervalu - 0,7 až - 0,9 p. b. (koncem června - 0,9 p. b., v září 2005 činil - 0,5 p. b.). K dolarovým sazbám byl dle jednotlivých splatností v intervalu - 2,3 až - 2,9 p. b. (koncem června -3,1 až - 3,3 p. b., v září 2005 činil - 2,2 až -2,6 p.b.).

Ve zpřísňování měnové politiky pokračovaly ECB i Fed

Ve zvyšování základních úrokových sazeb pokračovaly ECB i americký Fed. ECB zvýšila svou základní sazbu v roce 2006 zatím pětkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Její úroková sazba, rozhodující pro náklady na úvěry v celé ekonomice eurozóny, se s účinností od 13. prosince zvýšila na 3,50 % a jednalo se o šesté zvýšení v řadě (zahájené v prosinci 2005). Fed přistoupil k zatím poslední úpravě 29. června, kdy základní úrokovou sazbu zvýšil na 5,25 %. Ukončil tak zatím nepřetržitou řadu sedmnácti zvýšení sazeb, zahájenou v červnu 2004, i když současně deklaroval připravenost je v budoucnu opět zvýšit.

Klientské úrokové sazby ve 3. čtvrtletí většinou rostly

Zvýšení domácích základních úrokových sazeb i budoucí očekávání, spolu s vývojem sazeb na mezibankovním trhu, se promítly i ve výši klientských úrokových sazeb. Vliv těchto změn však byl diferencovaný, takže zatímco sazby z úvěrů pro obyvatelstvo v průběhu roku klesaly, pro nefinanční podniky od srpna rostly. Obdobná situace nastala i u úroků z nových obchodů. Naopak úroky z vkladů pro obyvatelstvo setrvaly na stejné úrovni, zatímco pro podniky rostly (stejný vývoj nastal i u nových obchodů). Reálné úrokové sazby (ve vztahu ke spotřebitelským cenám), i při mírném zvýšení ve 3. čtvrtletí, nadále zvýhodňovaly úvěrové peníze a pokračovalo reálné znehodnocování vkladů, jak je patrné z tabulky č. I.4.1.1. V říjnu, díky nízké inflaci, reálné úrokové sazby stouply (u úvěrů) a výrazně kleslo předchozí znehodnocení vkladů.

Růst peněžního agregátu M1 ...

Reakcí na vysokou zápornou reálnou úrokovou míru u depozit bylo pokračování tendence k preferenci likvidních prostředků ekonomickými subjekty. Tím se dále zvyšovala již značně vysoká dynamika meziročního růstu peněžního agregátu M1 (z 13 % v prosinci 2005 na 16,3 % v září, tj. na 1 180,8 mld. Kč a v říjnu na 16,4 %). Dvouciferný meziroční růst transakčních peněz (pokračující od října 2005, po ročním přerušení) odpovídal zvyšující se dynamice růstu jednodenních vkladů (z 13,5 % v prosinci 2005 na 17,7 % v září, tj. na 893,3 mld. Kč, a na 18,1 % v říjnu) u podnikové sféry i obyvatelstva. Ve 3. čtvrtletí se současně zvýšila i dynamika růstu oběživa (z 11,4 % v prosinci 2005 na 12,2 % v září, tj. 287,5 mld. Kč, v říjnu na 11,1 %). Podíl likvidních prostředků na peněžní zásobě (od roku 2003 tvoří více než její polovinu) postupně rostl a v říjnu dosáhl zatím nejvyšší úrovně 57,4 % (když v prosinci 2005 to bylo 54,6 % a v září 56,4 %).

... významně přispěl k růstu peněžní zásoby ...

Peněžní zásoba si ve 3. čtvrtletí podržela trend vyšší dynamiky růstu, ke kterému se vrátila koncem roku 2005. Po přechodném zpomalení ve 2. čtvrtletí (na 8,4 % v červnu), ovlivněném poklesem růstu čistých zahraničních aktiv, si M2 držela trend zrychlování meziročního růstu (z 8 % v prosinci 2005, na 9,2 %

34

Tabulka č. I.4.1.1 Průměrné a reálné úrokové sazby z úvěrů a vkladů, úroková marže (v % p. a.)

2005 Ukazatel

2006

3

6

9

12

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Průměrná úroková sazba - z úvěrů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celk.

7,8 4,5 11,6 4,1

7,6 4,1 10,8 3,8

7,3 4,1 11,0 3,6

7,2 4,2 11,0 3,9

7,1 4,2 11,4 3,9

7,1 4,2 11,3 3,9

7,0 4,2 10,7 4,0

7,0 4,2 11,1 4,0

7,0 4,2 10,6 4,0

7,0 4,2 10,2 4,0

6,9 4,2 11,0 4,1

6,9 4,3 10,9 4,1

6,8 4,4 10,8 4,3

6,8 4,6 11,0 4,5

- z vkladů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celk.

1,3 1,1 0,9 1,2

1,2 0,9 0,8 1,0

1,2 0,9 0,8 0,9

1,2 0,9 0,9 1,0

1,2 1,0 0,9 1,1

1,2 0,9 0,9 1,0

1,2 1,0 0,9 1,1

1,2 1,0 0,8 1,2

1,2 1,0 0,8 1,2

1,2 1,0 0,9 1,2

1,2 1,0 0,8 1,1

1,2 1,1 0,9 1,3

1,2 1,2 0,9 1,3

1,2 1,2 0,9 1,4

Úroková marže - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem

6,5 3,4

6,4 3,2

6,2 3,2

6,0 3,3

5,9 3,2

5,9 3,2

5,8 3,2

5,8 3,1

5,8 3,1

5,8 3,2

5,7 3,2

5,6 3,2

5,6 3,2

5,6 3,4

6,3 3,0 10,1

5,8 2,3 9,0

5,1 1,9 8,8

5,0 2,0 8,8

4,2 1,3 8,5

4,3 1,4 8,5

4,2 1,4 7,9

4,2 1,4 8,3

3,9 1,1 7,5

4,2 1,4 7,4

4,0 1,3 8,1

3,8 1,2 7,8

4,1 1,7 8,1

5,5 3,3 9,7

2,6

2,0

1,4

1,7

1,0

1,1

1,2

1,2

0,9

1,2

1,2

1,0

1,6

3,2

- z vkladů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem

-0,2 -0,4

-0,6 -0,9

-1,0 -1,3

-1,0 -1,3

-1,7 -1,9

-1,6 -1,9

-1,6 -1,8

-1,6 -1,8

-1,9 -2,1

-1,6 -1,8

-1,7 -1,9

-1,9 -2,0

-1,5 -1,5

-0,1 -0,1

- z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celk.

-0,6 -0,3

-1,1 -0,8

-1,4 -1,3

-1,3 -1,2

-2,0 -1,8

-2,0 -1,8

-1,9 -1,7

-2,0 -1,6

-2,3 -1,9

-1,9 -1,6

-2,1 -1,8

-2,2 -1,8

-1,8 -1,4

-0,4 0,1

Reálná úroková míra (ke spotřebitel. cenám) - z úvěrů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celk.

Pramen: ČNB, ČSÚ

35

v září, tj. na 2 094,9 mld. Kč a v říjnu na 9,9 %), mj. pod vlivem růstu jednodenních vkladů podniků i domácností. Ještě v 1. čtvrtletí zajišťoval více než polovinu přílivu peněz do ekonomiky zahraniční kapitál, ale jeho objem a tím i tempo růstu se začaly výrazně snižovat (meziročně z 24,7 % v prosinci 2005 na 15,3 % v březnu) a v červnu, po více než roční přestávce, došlo k jeho meziročnímu poklesu (o 5,9 %, v září o 5,7 %, na 1019 mld. Kč a v říjnu již o 7,1%). Návazně se snižoval podíl zahraničního kapitálu na přílivu peněz do ekonomiky (z 54 % v prosinci 2005 na 50 % v červnu, 48,6 % v září a 47,7 % v říjnu), takže od července ji financoval převážně kapitál domácí. ... při pokračujícím růstu domácích aktiv ...

Dynamika růstu čistých domácích aktiv, obnovená v březnu 2006, postupně rostla a podporována rychlým růstem domácí úvěrové emise, začala od května dosahovat dvouciferných meziročních přírůstků (z meziročního poklesu o 6,6 % v prosinci 2005 na růst 2,5 % v březnu, 27,7 % v červnu, 28,3 % v září, tj. na 1075,9 mld. Kč, až na 31,7 % v říjnu). Pro výrazné zrychlení meziročního růstu domácí úvěrové emise (z 1,7 % v prosinci 2005 na 15,8 % v červnu, 20,3 % v září, tj. na 1315,8 mld. Kč, až na 21,2 % v říjnu) byl rozhodující růst klientských úvěrů a od 3. čtvrtletí i čistého úvěru vládě. Až do července 2006 se prodloužil trend meziročního poklesu čistého úvěru vládě, nastoupený v červnu 2004 (pokles o 61,5 % v prosinci 2005 a o 25,5 % v červnu), avšak se zpomalováním dynamiky (mj. v důsledku financování deficitního hospodaření státního rozpočtu), když od srpna čistý úvěr vládě meziročně roste (v září o 18,6 % na 79,8 mld. Kč, v říjnu o 39,8 %). Důvodem byla obnova růstu čistého úvěru centrální vládě v červenci (z meziročního poklesu o 47,8 % v prosinci 2005 na 6% v červnu, když v září již vzrostl o 17,6 % na 166,7 mld. Kč, v říjnu o 25 %).

... kterým dominoval růst klientských úvěrů ...

Snazší přístup podniků i jednotlivců k úvěrům, a to jak díky nízkým úrokovým sazbám, tak vlivem vstřícnější úvěrové politiky bank a příznivého ekonomického prostředí, se promítly do vysoké a stabilní dynamiky meziročního růstu klientských úvěrů (v prosinci 2005 o 20 %, v září o 20,4 % na 1 236 mld. Kč a v říjnu o 20,1 %).

... domácnostem ...

Úvěry domácnostem, které již od dubna 2004 udržují meziroční přírůstky nad hladinou 30 %, zvolnily od 2. čtvrtletí 2006 tempo meziročního růstu (z prosincových 32,5 % na 32 % v červnu, na 32,2 % v září a na 31,1 % v říjnu), když jejich objem dále rostl (z 417,8 mld. Kč v prosinci 2005 na 502,7 mld. Kč v září). V jejich struktuře nadále převažují úvěry na bydlení, z nichž více než polovina připadá na úvěry hypoteční. Jejich vysoký růst ovlivňují příznivé úrokové sazby, nabídka těchto produktů, ale i očekávané zvýšení sazby DPH na stavební práce související s bydlením. Podíl úvěrů domácností na klientských úvěrech se tím v září dále zvýšil na 40,7 % (když ve výchozím roce 1993 to bylo jen 13 %). I přes tento růst je poměr celkové zadluženosti domácností k HDP v ČR (16 %) stále podstatně nižší, než v eurozóně (54 %).

... i podnikům

Příznivé podmínky financování se promítly i do úvěrů podnikům, podporovaných růstem jejich hospodářského výsledku, takže se jejich objem dále zvýšil a udržely si i dynamiku meziročního růstu (o 13,2 % v prosinci 2005, 13,4 %, tj. na 733,3 mld. Kč v září a o 13,5 % v říjnu). V jejich struktuře dominovaly korunové úvěry, z časového hlediska pak nejrychleji rostly úvěry dlouhodobé.

... provázený zhoršováním kvality úvěrového portfolia

Rostoucí objem úvěrů se promítl i do zhoršování úvěrového portfolia, takže klasifikované úvěry pokračovaly v růstu, obnoveném ve 4. čtvrtletí 2004 (krátkodobě přerušeném poklesem o 3,4 mld. Kč ve 4. čtvrtletí 2005) a ve zrychlování jeho meziroční dynamiky (o 7,5 % v prosinci 2005, o 16 % v červnu a o 18 % v září, tj. na 154,7 mld. Kč). Návazně se zvýšil jejich podíl na celkovém objemu úvěrů (z 11,7 % v prosinci 2005 na 12,4 % v září). V jejich struktuře však od 2. čtvrtletí klesá podíl ztrátových úvěrů (z 16,8 % v prosinci 2005 na 15,7 % v září), když se jejich objem jen mírně zvýšil (o 0,9 mld. Kč na 24,2 mld. Kč).

36

Zvýšení tuzemských úrokových sazeb spolu s dlouhodobě dobrými ekonomickými výsledky sice podporovaly pohyb koruny k silnějším hodnotám, rozhodující pro vývoj jejího kurzu v uplynulých 9 měsících byl však nadále pohyb měn středoevropského regionu a situace na eurodolarovém trhu. K euru koruna již více než dva roky meziročně nepřetržitě posiluje, od druhé poloviny roku 2005 s tendencí mírného zpomalování. K dolaru postupně korigovala své krátkodobé oslabení a od června potvrdila návrat k trendu zhodnocování. Vývoj kurzu koruny k oběma měnám, včetně znázornění jeho trendu, zachycuje graf č. I.4.1.1.

Pro kurz koruny byl nadále rozhodující sentiment na středoevropských devizových trzích

Graf č. I.4.1.1 Vývoj nominálního kurzu CZK vůči EUR a USD (2. 1. 2002 – 30. 11. 2006) 38,0 USD

36,0

d

34,0

EUR

d

32,0

CZK

30,0 28,0 26,0 24,0 22,0

2.10.2006

21.7.2006

10.5.2006

24.2.2006

15.12.2005

4.10.2005

25.7.2005

12.5.2005

2.3.2005

21.12.2004

8.10.2004

29.7.2004

18.5.2004

8.3.2004

23.12.2003

10.10.2003

1.8.2003

23.5.2003

11.3.2003

30.12.2002

15.10.2002

6.8.2002

27.5.2002

13.3.2002

2.1.2002

20,0

Pramen: ČNB, graf MPO

Korunu i další měny střední Evropy výrazně ovlivňoval krátkodobý spekulativní kapitál, jehož směr byl především určován vývojem úrokových sazeb v Evropě a v USA a spekulacemi o jejich dalším vývoji. Vliv na jeho pohyb měla i politická situace v celém středoevropském regionu. Na příznivém sentimentu se podíleli také investoři, kteří opouštěli měny ekonomik s hlubokými schodky běžného účtu platební bilance a hledali alternativy k investicím do dolarů. V důsledku silných regionálních vlivů a vývoje na světových trzích tak koruna často ignorovala stav národní ekonomiky a pohyb jejího kurzu neměl moc společného s makroekonomickými fundamenty. Z domácích faktorů, kromě zvýšení úrokových sazeb a slovních intervencí ČNB proti silnému kurzu, korunu ovlivňovaly např. výsledky zahraničního obchodu, data o růstu HDP, investice automobilky Hyundai v ČR, vysoké objemy repatriovaných zisků ve formě dividend. Výsledky voleb a politická situace po nich působily prozatím neutrálně.

Ačkoli ve 3. čtvrtletí nebyl vývoj kurzu koruny k euru ani k dolaru jednoznačný, přesto dosáhl nových historických maxim. Zpočátku převažovala tendence ke stagnaci, kterou po srpnové apreciaci vystřídalo mírné oslabování. Na nižší hodnoty k euru ji kromě úrokového diferenciálu tlačil nepříznivý sentiment regionu, možnost zhoršení výhledu země ratingovou agenturou Standard & Poor’s, klesající pravděpodobnost přijetí eura v roce 2010, i dění na domácí politické scéně. Ve prospěch silnějších hodnot, které kulminovaly v srpnu, působil zájem nadnárodních investorů. Vývoj kurzu koruny k euru ovlivnil i její pozici k dolaru, podporovanou jeho slabým postavením na eurodolarovém trhu, takže i k dolaru koruna v srpnu stoupla nové maximum. V rámci tohoto vývoje koruna v průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2006:

Koruna posílila na nové historické maximum k euru i k dolaru

37

y vůči euru ¾ historického maxima dosáhla kurzem 28,000 CZK/EUR dne 11. srpna; ¾ na minimu byla kurzem 29,000 CZK/EUR dne 4. ledna; ¾ meziročně v průměru zhodnotila v září o 5 % (v červnu o 5,2 %, březnu o 4,7 %, když před rokem v září 2005 byla silnější 6,9 %); ¾ od počátku roku v září zhodnotila o 2,1 % (v červnu o 2 %, březnu o 1,1 %, před rokem v září 2005 o 4,4 %). y vůči dolaru ¾ historického maxima dosáhla kurzem 21,759 CZK/USD dne 17. srpna; ¾ na minimu byla kurzem 24,559 CZK/USD dne 2. ledna; ¾ meziročně v průměru zhodnotila v září o 3,5 % (v červnu o 1 %, zatímco v březnu byla slabší o 3,9 %, když v září 2005 byla naopak silnější o 9,6 %); ¾ od počátku roku v září zhodnotila o 8,8 % (v červnu o 8,2 %, v březnu o 2,5 %, ale v září 2005 byla slabší o 4,5 %). Také v říjnu koruna meziročně v průměru zhodnotila k obou měnám

Posilování koruny k euru z počátku října, ovlivněné vývojem na okolních trzích, bylo krátkodobé. Koruna poté začala ztrácet, aniž by reagovala na zveřejnění domácích dat a situaci v regionu. Měsíc skončila kurzem 28,22 CZK/EUR a byla o 7 haléřů silnější, než byla na jeho počátku, když meziročně v průměru zhodnotila o 5 %. K dolaru byla koncem měsíce silnější o 7,5 haléřů, když ho uzavřela kurzem 22,227 CZK/USD a meziročně tak v průměru zhodnotila o 4,1 %.

Dolar zmírnil propad k euru...

Po oslabování ve 2. čtvrtletí, kdy dolar klesl na více jak jednoleté minium, se ve 3. čtvrtletí relativně stabilizoval a kolísal v poměrně úzkém pásmu 1,25 - 1,291 USD/EUR (zatímco zejména v 1. čtvrtletí byl silnější a jeho rozptyl byl širší). Hybnou silou jeho pohybu zůstal nadále vývoj úrokového diferenciálu mezi USA a eurozónou. Posiloval v závislosti na zvýšení úrokových sazeb Fedu a na zveřejnění některých příznivých dat z americké ekonomiky. Naopak hlavními důvody jeho oslabování bylo zpomalení růstu ekonomiky, přetrvávající inflační rizika, vysoké schodky běžného účtu, očekávání blížícího se konce cyklu zvyšování úrokových sazeb na rozdíl od ECB, ale i rekordní ceny ropy. Ve třech čtvrtletích 2006 dolar k euru: y na maximum posílil kurzem 1,182 USD/EUR dne 2. ledna; y na minimum klesl kurzem 1,295 USD/EUR dne 5. června.

... ale v říjnu dále oslabil

Říjen zahájil dolar posilováním, a to i přesto, že ECB zvýšila úrokové sazby eurozóny. Byl podporován údaji z trhu práce a rekordní schodek amerického zahraničního obchodu toto posilování pouze zpomalil. Ve druhé polovině měsíce však začal ztrácet, když trh veškerá dobrá data ignoroval a věnoval pozornost jen těm negativním a přidala se i statistika HDP, která ukázala, že ekonomika USA rostla ve 3. čtvrtletí pomaleji než se počítalo. V průměru za říjen dosáhl 1,245 USD/EUR, což znamená meziroční oslabení o 3,7 %.

Koruna reálně zhodnotila k oběma měnám

Vývoj nominálního kurzu spolu s pohybem inflačního diferenciálu mezi cenovou hladinou domácí, eurozóny a USA, určovaly reálný kurz koruny a tím pozici českých výrobků na eurových a dolarovým trzích. V 1. - 3. čtvrtletí byla reálný kurz ovlivněn nižší domácí inflací než v USA a v 1. pololetí i v EMU, když od 3. čtvrtletí se cenová úroveň v ČR proti eurozóně zvedla. Koruna tak ve 3. čtvrtletí mírně zpomalila reálné zhodnocování k euru a zvolnila i reálné zhodnocování k dolaru, ke kterému se v květnu, po půlročním přerušení, vrátila. V rámci těchto podmínek koruna reálně: y meziročně v září zhodnotila k euru o 3,7 % (v červnu o 5,6 %, v březnu o 4,2 %, koncem roku 2005 o 5,4 %, v září 2005 pak o 7,2 %), k dolaru o 7,3 %

38

(v červnu o 7,9 %, zatímco v březnu byla slabší o 6,1 %, koncem roku 2005 o 7,8 %, ale před rokem v září 2005 reálně zhodnotila o 5,5 %); y od počátku roku v září zhodnotila k euru o 2,7 % (v červnu o 2,5 %, v březnu o 1,7 %, v září 2005 o 4,3 %) a k dolaru o 8,4 % (v červnu o 7,6 %, březnu o 2 %, zatímco v září 2005 byla slabší o 7,5 %). Souhrnný výsledek platební bilance za 1. - 3. čtvrtletí 2006 (saldo 2,1 mld. Kč, tj. 93 mil. USD) byl kladný, představoval však nejnižší přebytek vytvořený od výchozího roku 1993. Vytvořen byl převážně ve 3. čtvrtletí (2,5 mld. Kč a 0,1 mld.USD), když po nevýrazném přebytku za 1. čtvrtletí (0,7 mld. Kč) si výsledek platební bilance ve 2. čtvrtletí vyžádal zapojení devizových rezerv (ve výši 1 mld. Kč). Příliv zdrojů na finanční účet za 1. - 3. čtvrtletí 2006 (77,1 mld. Kč, tj. 3,4 mld. USD a 3,3 % HDP) nestačil k pokrytí rostoucího deficitu běžného účtu (97,5 mld. Kč, tj. 4,3 mld. USD a 4,1 % HDP), takže konečné kladné saldo ekonomických transakcí se zahraničím bylo generováno v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (19,4 mld. Kč a 0,8 mld. USD) a přebytkem kapitálového účtu (3,1 mld. Kč a 0,1 mld. USD). Vývoj hlavních účtů platební bilance ukazuje tabulka č. I.4.1.2.

Platební bilance skončila nejnižším přebytkem od roku 1993, ...

Tabulka č. I.4.1.2 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) 1. - 3. čtvrtletí 2000

2001

2003

2004

2005

2006

zm. v %

Běžný účet

-61,2

-94,9

-92,1

-94,5

-125,3

-41,0

-97,5

137,7

Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Běžné převody

-73,3 38,5 -38,1 11,6

-79,6 42,7 -69,3 11,3

-40,8 20,7 -83,3 11,2

-36,1 10,4 -79,7 10,9

-15,4 11,2 -125,3 4,2

39,9 17,1 -113,7 15,7

39,7 10,5 -142,7 -5,0

-0,4 -38,6 25,5 x

% HDP

-3,8

-5,5

-5,0

-4,9

-6,1

-1,9

-4,1

2,2

Finanční účet

82,3

98,8

316,1

89,9

104,3

123,1

77,1

-37,3

143,5 -44,2 -15,5

147,0 19,0 -66,2

247,5 6,7 65,5

80,3 -55,4 62,6

84,4 62,7 -45,5

209,2 -53,5 -30,5

84,5 -51,9 45,9

-59,6 -2,9 x

5,1

5,7

17,3

4,7

5,1

5,6

3,3

-2,3

Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice % HDP

2002

Meziroční

Pramen: ČNB, ČSÚ

Ve srovnání s příznivým výsledkem dosaženým v roce 2005 se deficit běžného účtu platební bilance, po nevýrazném přebytku v 1. čtvrtletí, v kumulaci za 1. 3. čtvrtletí více než zdvojnásobil (růstem o 56,5 mld. Kč). Jak vyplývá z uvedené tabulky, na tomto vývoji participovalo zhoršení bilancí všech jeho položek:

... když výrazný růst deficitu běžného účtu ...

y stagnace, resp. mírné snížení přebytku obchodní bilance (o 159 mil. Kč), který byl převážně vytvořen v 1. čtvrtletí a v následujícím období výrazně klesl. Odrážel nižší dynamiku vývozu než dovozu. Analýze obchodní bilance se podrobně věnuje kapitola č. IV; y výrazný pokles kladného salda bilance služeb na necelé 2/3 objemu předchozího roku (meziročně o 6,6 mld. Kč), při meziročním růstu výdajů (o 1,8 %) a poklesu příjmů (o 1,7 %), zatímco v předchozích obdobích byl růst příjmů rychlejší než výdajů, nebo obdobný. Výdaje rostly rychleji ve všech třech skupinách služeb, když příjmy z dopravy a ostatních služeb klesly dokonce pod úroveň předchozího roku. Rozhodující byla dynamika růstu pasivního salda ostatních služeb (meziročně o 6,3 %, tj. o 3,2 mld. Kč), a to i přesto, že ve 3. čtvrtletí zvolnila v souvislosti s růstem vývozů především telekomunikačních a technických služeb, služeb výpočetní techniky a služeb v oblasti odpadového 39

hospodářství. Současně se snížilo kladné saldo bilance dopravy (meziročně o 6,8 %, tj. o 1,9 mld. Kč) a cestovního ruchu (meziročně o 3,6 %, tj. o 1,4 mld. Kč); y vysoký nárůst deficitu bilance výnosů (meziročně o 29 mld. Kč), který již pátým rokem představuje největší zátěž běžného účtu. Rychleji však rostly na straně výnosů (o 32,2 %) než nákladů (o 28,1 %). Rozhodující část bilance tvořily investiční výnosy (83 %, tj. 118,4 mld. Kč), zbývající část náhrady zaměstnancům. Schodek investičních výnosů byl spojen jak s výplatami dividend, tak zejména s objemem reinvestovaných zisků, který dosáhl 72,7 mld. Kč a tvořil více než 60 % výnosů z investic (tj. 54 % výnosů z přímých investic). Při vyloučení salda reinvestovaných zisků z bilance výnosů by se schodek běžného účtu snížil na 24,8 mld. Kč, tj 1,1 % HDP; V odlivu investičních výnosů dominovaly výnosy z přímých investic (téměř 75 % a 145,7 mld. Kč), následované výnosy z ostatních, tj. úrokových investic (17,8 %, tj. 34,7 mld. Kč) a zbytek výnosy z portfoliových investic (7,4 % a 14,5 mld. Kč). Zpět do tuzemské ekonomiky byly reinvestovány zisky z přímých investic v objemu 81,7 mld. Kč a tvořily téměř 42 % výnosů z investic.

y pokračující nárůst pasiva bilance běžných převodů (0,2 mld. USD), nastoupený ve 2. čtvrtletí 2006. Výdaje rostly soukromými převody, poplatky, placenými daněmi a odvody ČR ve vztahu k rozpočtu Evropské unie. ... nestačily profinancovat zdroje na finančním účtu

Výsledek finančního účtu, ovlivněný snížením přílivu přímých investic a přesměrování zdrojů v oblasti ostatních investic, se meziročně snížil o více než třetinu (o 46 mld. Kč), když jeho jednotlivé položky se za 1. - 3. čtvrtletí 2006 vyvíjely následovně: y příliv přímých investic se meziročně výrazně snížil (o 124,7 mld. Kč), zejména pod vlivem vysoké srovnávací základny předchozího roku (dokončení privatizace významných státních majetkových účastí v Unipetrolu a Českém Telecomu). Přímé zahraniční investice do tuzemské ekonomiky činily 110,4 mld. Kč a téměř ze tří čtvrtin byly jejich zdrojem reinvestované zisky (81,7 mld. Kč). Naproti tomu se meziročně zdvojnásobil objem tuzemských přímých investic do zahraničí (o 13,1 mld. Kč, na 26 mld. Kč); y odliv portfoliových investic jen mírně klesl (o 1,6 mld. Kč). Jeho výsledek určovaly jak nákupy zahraničních akcií tuzemskými investory, tak poptávka zahraničních investorů pro tuzemských akciích, i splacení emise tuzemského subjektu realizované na zahraničních finančních trzích; y v ostatních investicích již druhé čtvrtletí trval příliv zdrojů ze zahraničí (který ve 3. čtvrtletí zeslábl na polovinu). Úvěry čerpal především vládní sektor na výstavbu dopravní infrastruktury a na financování projektů na regionální úrovni, když na straně aktiv jeho operace zahrnovaly navýšení podílu ČR v zahraničních institucích. Příliv zdrojů ze zahraničí zaznamenal i podnikový sektor, který čerpal dodavatelské i finanční úvěry, splácel dříve poskytnuté dodavatelské úvěry a zvýšil své krátkodobé zahraniční pohledávky. Změnu pozic a odliv zdrojů do zahraničí zaznamenal bankovní sektor. Saldo kapitálového účtu (3,1 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD) meziročně vzrostlo o 10,3 % a bylo ovlivněno čistými příjmy z fondů Evropské unie, vypořádáním části závazku Irácké republiky vůči České republice dle mezivládní dohody, respektující rozhodnutí Pařížského klubu věřitelů z roku 2004 a provedenými deblokačními operacemi.

Devizové rezervy v průběhu roku klesaly

40

Devizové rezervy v průběhu 1. - 3. čtvrtletí převážně klesaly a koncem září činily 688,4 mld. Kč (tj. snížení proti konci roku 2005 o 38,3 mld. Kč). V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, se však naopak zvýšily na 30,8 mld. USD (tj. o 1,2 mld. USD). Pokrývaly ekvivalent 3,6 měsíčních dovozů zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Kromě výsledku platební bilance za 1. - 3. čtvrtletí 2006 (2,1 mld. Kč) a kurzových rozdílů, byly ovlivněny

realizací výnosů z jejich investování a výsledným saldem transakcí pro klienty. V následujícím období devizové rezervy ještě dále klesly, když koncem listopadu činily 668,6 mld. Kč. Hrubá zahraniční zadluženost potvrdila dlouhodobý trend růstu (krátkodobě přerušený v 1. čtvrtletí 2006 poklesem o 3,4 %, tj. o 38 mld. Kč), k 30. září 2006 na 1 161,4 mld. Kč a 51,9 mld. USD, což je nejvyšší úroveň od roku 1993. Proti konci roku 2005 se zvýšila o 35,5 mld. Kč, tj. o 3,2 %. Úroveň zahraničního dluhu představovala 37 % HDP (koncem roku 2005 to bylo 37,9 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %. Časová struktura se nadále vyvíjela ve prospěch dlouhodobých závazků, které vzrostly o 25,8 mld. Kč, tj. o 3,3 %, i když zvýšily svůj podíl jen nevýznamně (na 68,8 % z 68,6 % koncem roku 2005) a tvořily tak nadále rozhodující objem zahraniční zadluženosti (798,7 mld,. Kč, tj. 35,7 mld. USD). Krátkodobá zadluženost se zvýšila jen o 2,7 %, tj. o 9,6 mld. Kč (na 362,6 mld. Kč, tj. 16,2 mld. USD).

Zahraniční zadluženost zůstává již druhým rokem nad hranicí 1 bilionu Kč

Rozhodující podíl (56,5 %) na celkovém zadlužení ke konci září 2006 představovaly závazky podnikové sféry, jejíž zadluženost se zvýšila na 655,9 mld. Kč (tj. o 4,1 % a 26,1 mld. Kč), z toho dlouhodobá na 496,3 mld. Kč a krátkodobá na 159,7 mld. Kč. Byla ovlivněna čerpáním dodavatelských a finančních úvěrů a splácením dříve poskytnutých úvěrů. S vyšší dynamikou vzrostla zadluženost vládního sektoru (o 5,8 %, tj. o 12,9 mld. Kč na 235,1 mld. Kč) především v důsledku emise dlouhodobých dluhopisů v zahraničí a pokračujícího čerpání úvěrů poskytnutých EIB na rozvoj školství a infrastruktury a financování regionálních projektů. Na celkové zadluženosti se podílela 20,2 % a téměř celý její objem se soustředil do dlouhodobých závazků (234,6 mld. Kč). Naproti tomu klesla zadluženost bankovního sektoru (o 1,3 %, tj. o 3,5 mld. Kč na 270,4 mld. Kč) v závislosti na směru vkladů zahraničních subjektů z a do tuzemských bank a splácení finančních úvěrů. Stav zahraničních závazků bankovního sektoru ke konci září 2006 představoval 23,3 % celkové zahraniční zadluženosti a jejich převážnou část tvořily krátkodobé závazky (202,5 mld. Kč).

Největším dlužníkem zůstávají nefinanční podniky, nejvíce stoupla zadluženost vlády

I.4.2. Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice přispívají k urychlení ekonomického vývoje tím, že zvyšují jak rozsah, tak i technickou úroveň produkčních, obchodních a jiných kapacit. Tím působí na tvorbu nových pracovních míst, zvýšení produktivity práce a konkurenceschopnosti i zlepšení obchodní bilance země.

Pozitivní vliv PZI

Po počáteční orientaci zahraničních firem investovat převážně do montážních fází vývozně zaměřených odvětví zpracovatelského průmyslu (např. výroba automobilů, elektrotechniky a strojírenství) se stále zřetelněji projevuje kvalitativní posun ve struktuře přímých zahraničních investic. Zejména po přijetí novely zákona o investičních pobídkách a rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb začaly zahraniční firmy stále více investovat do technologických center a center strategických služeb (vývoj software, IT služby, call-centra, sdílená centra pro účetní a finanční operace), jejichž přidaná hodnota je nesrovnatelně vyšší a současně umožňuje uplatnění vysoce kvalifikované pracovní síly. Objem přímých zahraničních investic dosáhl v 1. - 3. čtvrtletí 2006 hodnoty 110,4, mld. Kč (tj. 4,8 mld. USD). Z toho bylo ve formě reinvestovaného zisku proinvestováno 81,7 mld. Kč (tj. 3,6 mld. USD), investice do základního kapitálu činily 13,4, mld. Kč (tj. 0,6 mld. USD) a ostatní kapitál 15,4 mld. Kč (0,7 mld. USD). V meziročním srovnání došlo k poklesu přímých zahraničních investic

Na přímých zahraničních investicích se nejvíce podílel reinvestovaný zisk

41

o 111,7 mld. Kč, což bylo ovlivněno vysokou srovnávací základnou (příjmy z prodeje státních podílů v Unipetrolu a v Českém Telecomu v roce 2005). Největší objem přímých zahraničních investic pocházel ze zemí EU-25 a směřoval do zpracovatelského průmyslu

Ve struktuře přímých zahraničních investic dominovaly investice ze zemí EU-25 (s podílem 86,2 %), a to hlavně z Německa 23,5 mld. Kč (21,3 %), Nizozemí 16,6 mld. Kč (15,0 %), Velké Británie 12,6 mld. Kč (11,4 %) a Rakouska 11,5 mld. Kč (10,4 %). Další již objemově méně významné byly investice z Kypru (5,8 %), Francie (5,7 %) a Belgie (4,5 %). Přímé zahraniční investice směřovaly především do zpracovatelského průmyslu 36,8 mld. Kč (33,3 %), dále do obchodu a oprav 28,4 mld. Kč (25,4 %), finančního zprostředkování 22,5 mld. Kč (20,4 %) a do nemovitostí a služeb pro podnik 15,7 mld. Kč (14,2 %).

Graf č. 1.4.2.1 Struktura přílivu přímých zahraničních investic do ČR v letech 1993 - 2006

275,0

225,0

mil. Kč

175,0

125,0

75,0

25,0

-25,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2005 2006 1.1.3.Q 3.Q zákl. kapitál + reinv. zisk ostatní kapitál Pramen: ČNB, graf MPO

Domácí firmy investovaly také převážně do zemí EU-25...

Odliv přímých zahraničních investic z ČR se meziročně zdvojnásobil a činil 26,0 mld. Kč, tj. 1,1 mld.USD, z toho tvořily investice do základního kapitálu 15,2 mld. Kč (tj. 0,7 mld. USD), reinvestovaný zisk 9,0 mld. Kč (tj. 0,4 mld. USD) a zbytek představoval ostatní kapitál. České společnosti investovaly nejvíce (87,4 % celkového objemu) do zemí EU-25, konkrétně do Nizozemí (49,6 %), na Slovensko (12,7 %) a do Německa (8,1 %). Z odvětvového hlediska směřovala převážná část (57,9 %) investic do průmyslu, a to zejména do energetiky (44,0 %) 11,4 mld. Kč (v souvislosti se zahraničními aktivitami společnosti ČEZ) a do zpracovatelského průmyslu (12,5 %) 3,2 mld. Kč.2

MPO rozhodlo o dalších investičních pobídkách, ...

Do 30. září roku 2006 bylo rozhodnuto na MPO o investičních pobídkách pro 83 společností v celkové výši zhruba 57 mld. Kč a předpokládaným počtem nově vytvořených pracovních míst minimálně 14 200. Jako velmi významný se jeví podpořený investiční projekt společnosti Daikin Device v Brně, která se zabývá výrobou kompresorů do klimatizačních jednotek. Z hlediska výše investice následuje projekt společnosti Knauf Insulation, spol. s r.o. (zavedení výroby skelné vaty) a Tivall CZ, s.r.o. (zavedení výroby vegetariánských potravin). Nejvíce pracovních míst 2

42

Případný rozdíl mezi součtem dílčích hodnot a hodnotou celkovou je způsoben zaokrouhlováním.

předpokládají vytvořit společnosti Elbel, s.r.o. (zavedení výroby praček a sušiček) a KiekertCS, s.r.o. (rozšíření výroby zámků pro motorová vozidla).

MPO rovněž rozhodlo o podpoře investičních záměrů 21 společností, které plánují v ČR vybudovat 7 technologických center a 14 center strategických služeb. Realizované investice podpořených firem by měly dosáhnout celkové výše 921 mil. Kč a vytvořit 2 598 pracovních míst

... o podpoře nových investičních záměrů ...

Nejvýznamnější dle předpokládané výše investice jsou např. projekty společností Banking Transactions Services s.r.o. (centrum sdílených služeb - podpora aktivit v oblasti mezinárodních plateb a kreditních/debetních karet) a TRW - DAS a.s. (vývoj, inovace a výroba prototypů a testování automobilových komponentů).

MPO přijalo prostřednictvím agentury CzechInvest investiční záměry firem na vybudování či rozšíření 8 technologických center a 19 center strategických služeb, jejichž pořízení představuje investici v celkové výši 3 mld. Kč a uplatnění by zde mělo najít více než 3 850 osob. Realizací těchto investičních záměrů se přitom předpokládá rozšíření počtu technologických center na 60 a center strategických služeb na 58.

... a přijalo nové investiční záměry

Mezi nejvýznamnější záměry podle předpokládané výše investice patří např. společnost A. Pottinger (vývoj a inovace zemědělských strojů a výrobních procesů u zemědělských strojů) nebo společnost CCG, a.s. (high-tech opravárenské centrum pro elektrické stroje a zařízení).

I.5. Kapitálový trh

Světové akciové trhy procházely v průběhu uplynulých tří čtvrtletí smíšeným vývojem a lze je charakterizovat jako velmi nestabilní. Po počáteční konjunktuře, kdy pozitivní hospodářské výsledky, zejména americké ekonomiky, podpořily růst světových kapitálových trhů a tím i růst cen akcií, následoval obrat a negativní sentiment (očekávání růstu úrokových sazeb v USA i eurozóně, obavy z možného oslabení globální ekonomiky, z dalšího vývoje cen energetických komodit, geopolitických rizik), spojený s mohutnými vlnami výprodejů, zasáhl všechny finanční trhy, včetně našeho regionu. Ve druhé polovině roku měly na celosvětový vývoj cen akcií pozitivní vliv zejména příměří na Blízkém východě a pokles cen ropy, protichůdně působily především špatné výsledky v telekomunikačním sektoru a hrozba terorismu, zejména v souvislosti s odhalením pokusu ve Velké Británii. Vliv těchto faktorů se promítl do vývoje trhů diferencovaně. Kurzy hlavních amerických kapitálových trhů vykázaly značnou rozkolísanost - technologický index Nasdaq Composite, i přes pozitivní vývoj v l. čtvrtletí, ovlivněný výsledky americké ekonomiky, klesl od počátku roku ke konci 3. čtvrtletí až o 25,8 % (za 3. čtvrtletí se pokles zmírnil na 22,3 %), ale burzovní index S&P 500 naopak stoupl od počátku roku o 6,1 % (za 3. čtvrtletí pak o 6,4 %). Evropské akciové trhy - německý DAX a pařížský CAC 40 - od počátku roku posílily o 10,0 % (za 3. čtvrtletí o 7,6 %), podobně londýnský FTSE 100 od počátku roku o 5,7 % (za 3. čtvrtletí o 2,9 %). Trhy středoevropského regionu a jejich indexy si vedly díky příznivému a stabilnímu hospodářskému vývoji lépe - polský WIG výrazně posílil o 22,4 % (za 3. čtvrtletí o 10,2 %), maďarský BUX od počátku roku o 4,3 % (za 3. čtvrtletí o 6,7 %), jen slovenský SAX od počátku roku poklesl o 1,6 % (za 3. čtvrtletí však zaznamenal vzestup o 8,4 %).

Světové trhy ovládala silná volatilita

Lépe si vedly akcie v Evropě

43

Český akciový trh, měřený od 20. 3. 2006 novým indexem PX,3 dosáhl ke konci září hodnoty 1447,5 bodů. Po výrazných růstech v předchozích 3 letech inkasoval za 1. pololetí 2006 pokles (o 6,4 %), který do konce září zmírnil na 2,6 %, když meziročně se index téměř nezměnil. Pražská burza byla posledním středoevropským trhem, který vykazoval po jarní korekci záporné zhodnocení ve srovnání s počátkem roku.

Index PX koncem 3. čtvrtletí částečně korigoval pololetní pokles

Graf č. I.5.1 Index PX 50, PX (5. dubna 1994 - 29. prosince 2006) 1 700 1584,4 1626,1 1350,9

1 500

1255,8

Index PX 50

1 300 1 100

1190,0

1021,0 1156,1

854,3

900 750,9

691,0

700 610,2

582,0

581,3

629,0 526,4

561,3

515,1

479,4

500 488,2

456,7

387,2

300

463,7

409,9 320,1

22.11.2006

6.2.2006

29.6.2006

12.9.2005

21.4.2005

29.11.2004

7.7.2004

13.2.2004

16.9.2003

25.4.2003

28.11.2002

9.7.2002

13.2.2002

18.9.2001

25.4.2001

30.11.2000

11.7.2000

15.2.2000

21.9.1999

30.4.1999

4.12.1998

16.7.1998

20.2.1998

6.5.1997

24.9.1997

5.12.1996

17.7.1996

22.2.1996

14.9.1995

20.4.1995

2.11.1994

5.4.1994

100

Pramen: BCPP

Od poloviny roku akcie nabraly růstový trend

Přestože akcie počátkem roku posilovaly a oproti konci předchozího roku zaznamenaly růst objemů obchodů, záhy začaly s menšími výkyvy pozvolna klesat. Vývoj akcií v zimních měsících ovlivnila nejen tuhá zima a rostoucí ceny elektřiny na burze v Německu, ale i zvyšující se úrokový diferenciál mezi USA, eurozónou a ČR a všeobecně negativní nálada na akciových trzích. Přestože vývoj na burze nebyl ani v dalších měsících jednosměrný, největší pokles cen akcií byl zaznamenán v květnu, kdy index PX klesl během měsíce o 11 % (nejvíce od října 2005). Na něm se nejvíce podílel Unipetrol (-26,3 %). Prudké změny na akciovém trhu proběhly v červnu, kdy se ve druhé polovině měsíce vývoj otočil a burza poprvé od února vzrostla o 4,6 %. Nižší růst cen akcií v prázdninových měsících, mj. ovlivněný také hrozbami terorismu ve Velké Británii, byl již tradičně doprovázen nižšími objemy obchodů. Příčinou slabého 0,1 % nárůstu indexu PX v září se stal pokles cen akcií monopolních firem, jako Telefonica 02 ČR, pod vlivem prudkého oslabení západoevropského telekomunikačního sektoru a společnosti ČEZ, pod tíhou mírně negativních zpráv (úvahy o privatizaci, dražší uhlí, občasné poruchy v Temelíně). Pražskou burzu tak zasáhla silná vlna výprodejů, ovlivněná mimo jiné posledním vývojem politické situace v regionu a vývojem cen energií (ropy, elektřiny). 3 Indexy pražské burzy PX 50 a PX D byly od 20. března 2006 nahrazeny jediným indexem PX. Výpočet obou původních indexů byl ukončen 17. března 2006. Nový index PX se stal rovnocenným nástupcem obou stávajících indexů a sloučil v sobě všechny jejich důležité vlastnosti. Těmi jsou v případě indexu PX 50 jeho více než 12letá historie a v případě indexu PX D je to optimální složení indexu. Burza tímto završila proces, jehož cílem bylo vytvořit index, který bude lépe odpovídat požadavkům derivátového trhu.

44

V říjnu skončila burza již popáté v řadě v plusu (meziměsíčně o 6,3 %) a tento měsíc se stal i jedním z nejúspěšnějších v roce 2006. Hlavními tahouny růstu v tomto měsíci byly ČEZ a Erste Bank, tituly s největší vahou v indexu. Z jednotlivých akcií po předchozích propadech největší růst zaznamenal Philips Morris (+18,8 %), následovaný společností ČEZ, která pozitivně reagovala na úvahy o případném nákupu vlastních akcií z privatizace a zdařil se také její vstup na Varšavskou burzu. Zajímavě se vyvíjely akcie Erste Bank (6,8 %), především v důsledku konečného převzetí rumunské banky BCR.

Říjen byl pro akcie zatím nejúspěšnějším měsícem

Na BCPP pokračoval trend, nastoupený v roce 2005, změny struktury realizovaných obchodů ve prospěch transakcí s akciemi a podílovými listy, na úkor obchodů s dluhopisy a podílovými listy. Jejich podíl na celkových obchodech však v roce 2006 začal opětovně významně stoupat. Přehled o struktuře obchodů na BCCP podává tabulka č. I.5.1.

Podíl zobchodovaných akcií a dluhových cenných papírů na BCPP se vyrovnává

Tabulka č. I.5.1 Struktura obchodů na BCPP a její vývoj BCPP

Celkový objem obchodů Dluhopisy Akcie a podílové listy

Obchody za 1. - 3. čtvrtletí Objem

Meziroční

obchodů

zm. (v %)

(mld. Kč)

2006/2005

1111,8 456,7 655,1

-6,0 18,8 -17,9

Podíl na celku (v %)

2006

2005

2004

2003

2002

2001

41,1 58,9

32,5 67,5

61,6 38,4

83,3 16,7

89,5 10,5

92,8 7,2

Pramen: BCPP

Tržní kapitalizace burzovního akciového trhu dosáhla hodnoty 1 408,8 mld. Kč (850,7 mld. Kč na domácí emise a 558,1 mld. Kč zahraniční emise).

Tržní kapitalizace dále stoupla

Pražská burza obdržela 18. července 2006 od ČNB povolení na obchodování s novými typy investičních nástrojů - obchodování s investičními certifikáty, opčními listy a jinými tuzemskými cennými papíry. Toto povolení rozšiřuje užití podkladových aktiv pro obchodování s futures (tj. na akcie přijaté k obchodování na organizovaném trhu v zemi EU nebo OECD, na index akciových trhů zemí EU a OECD, měnu země EU nebo OECD, cenu nebo výnos státního dluhopisu vydaného státem EU nebo OECD denominovaného v měně státu EU nebo OECD, včetně koše takových dluhopisů, cenu komodity stanovenou organizovaným trhem se sídlem v zemi EU nebo OECD). Důležitým momentem projektu bylo rozšíření původní derivátové licence z roku 2001, která umožňovala obchodování pouze s některými uvedenými investičními nástroji.

Burza zahájila obchodování s deriváty

y Dne 4. 10. 2006 zahájila burza obchodování s investičními certifikáty na oficiálním volném trhu. Emitentem těchto instrumentů je Raiffeisen Centrobank AG, jedná se o první investiční nástroje tohoto typu, které jsou uvedeny na pražský trh. y Dne 5. 10. 2006 bylo zahájeno obchodování s futures na burzovní index PX. Tyto finanční instrumenty jsou obchodovány na regulovaném speciálním trhu burzy. Pro obchodování futures je využito prostředí obchodního segmentu SPAD. Výše uvedené nové produkty, které měly zvýšit zájem o investice do cenných papírů, se zatím příliš neprosazují. Nedaří se jak futures, tj. cenné papíry založené na dohodě prodávajícího s kupujícím, že obchod s nimi se uskuteční v určitý den za předem stanovených podmínek, tak i investičním certifikátům, které neemituje burza, ale jednotlivé banky a určené jsou hlavně pro drobné investory. Investiční certifikáty představují alternativu k běžně prodávaným podílovým fondům, mohou být vázány na jednotlivé

45

burzovní indexy, akcie nebo komodity. V Praze zatím na burzu uvedla dva certifikáty jen Raiffeisen Centrobank, zájem je však malý. Pražská burza nemá problémy jen s absencí zahraničních investorů, o nové produkty nemají zatím zájem ani brokeři. Tvůrci trhu jsou zatím jen Česká spořitelna, Patria a FIO, ostatní odrazují vysoké náklady a nejisté výnosy.

K hlavním titulům na burze nadále patřily akcie společností: y ČEZ, která jako druhý největší vývozce elektřiny v Evropě nadále posiluje svůj vliv na trhu s elektrickou energií v regionu střední a jihovýchodní Evropy prostřednictvím nákupu podílů v zahraničních firmách. Ceny akcií jsou ovlivňovány především cenami elektřiny, které dosahují na určujících trzích vysokých hodnot a dalšími akvizicemi. V letošním roce chce firma realizovat tři až čtyři projekty (dva z nich již uskutečnila - koupí polských elektráren Skawina a Elcho, kterou definitivně vstoupila na polský trh, a bulharské elektrárny ve Varně - největší uhelné elektrárny v zemi, kde již vlastní distribuční síť). Jedná i o nákupu podílů v 6 ukrajinských distribučních společnostech, účastní se tendru na prodej rumunské distribuční společnosti Muntenia Sud, jeví zájem o rumunskou uhelnou elektrárnu Complexul Drakova, chce expandovat v Makedonii, v polské Kozienici a Dolne Odre, v Bosně, Srbsku a Černé hoře i dalších. V tuzemsku plánuje modernizaci svých uhelných elektráren. V říjnu se začala úspěšně obchodovat na Varšavské burze cenných papírů; y Český Telecom, která se sloučila se svou dceřinou společností Eurotel formou převodu jmění Eurotelu na jeho 100 % akcionáře, Český Telecom. Důvodem sloučení bylo nabízet společné balíky fixních i mobilních služeb, což posílí tržní pozici společnosti, umožní velké úspory nákladů, sjednotí služby sítí. Od 1.7. společnost používá nový název Telefónica 02 CR. Firma zvýšila odhad zisku a spolu s velmi nízkou zadlužeností a velkými zadrženými zisky lze považovat její akcie za perspektivní; y Unipetrol, kterou v rámci privatizace státního podílu získal polský ropný koncern PKN Orlen. Sloučením obou firem vznikl petrochemický gigant, u něhož se očekávají významné změny. V souladu s novým střednědobým strategickým plánem PKN Orlen avizoval prodej některých dceřiných společností. Do budoucna se hodlá koncentrovat na petrochemii, rafinérství, prodej paliv s cílem zvýšení efektivnosti celého holdingu. Klíčový se však stane vývoj cen ropy, petrochemických marží a restrukturalizace Unipetrolu, řízená PKN. Firma již oznámila prodej Spolany polskému Anwilu, prodána by měla být odvětví agrochemie, speciální chemie a všechny zastaralé technologie. Jednu z největších změn by měla prodělat Benzina; y Zentiva - i v letošním roce očekává rychlý růst tržeb na exportních trzích v Polsku, Rusku, Rumunsku, Pobaltí a Ukrajině. Po akvizici rumunského Sicomedu nabízí dlouhodobý růstový potenciál. Plánuje expanzi do Bulharska, které by se mělo stát jedním z budoucích klíčových trhů. Čtvrtinový podíl v Zentivě získala firma Sanofi-Aventis a stala se jejím největším akcionářem. Na domácím kapitálovém trhu většinu obchodů zprostředkovává BCCP...

Celkový objem obchodů zrealizovaných na tuzemském kapitálovém trhu za 1. - 3. čtvrtletí 2006, se meziročně snížil na 1 116,5 mld. Kč (tj. o 7,0 %). Burza cenných papírů zabezpečila 99,6 % transakcí za 1 111,8 mld. Kč (tj. pokles o 6 %), zbytek připadl na RM-Systém a SCP.

... obchody v RM-S a v SCP výrazně klesají

RM-Systém s obchody akcií a podílových listů za pouhé 2,6 mld. Kč (meziroční pokles o 52,3 %) zajistil 0,2 % transakcí. Index RM dosáhl hodnoty 2 294,9 na konci 3. čtvrtletí a od počátku roku poklesl o 3,0 % (meziročně o 2,8 %). Objemy obchodů, připadající na Středisko cenných papírů ve výši 2,2 mld. Kč, také meziročně poklesly (o 82,3 %).

46

I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry

Finanční výsledky podniků v nefinanční sféře (se 100 a více zaměstnanci) v meziročním srovnání zrychlily dynamiku růstu a to díky odvětví průmyslu, obchodu a podnikatelských služeb. Za zlepšením finančních výsledků byl zejména růst produkce a vývozu průmyslových výrobků a růst tržeb v odvětví podnikatelských služeb a obchodu. Svou vahou hraje hlavní roli průmysl, který realizuje dvě třetiny výkonů nefinanční sféry.

Finanční ukazatele se dále zlepšovaly

Meziroční srovnání finančních výsledků nefinanční sféry je ovlivněno probíhajícími organizačními změnami v energetice a v plynárenství, které jsou spojeny s vytvářením nových dceřinných společností.

Účetní přidaná hodnota (v b.c.) zrychlila meziroční růst ze 4 % v 1. až 3. čtvrtletí 2005 na 11,5 % ve stejném období roku 2006. Projevil se tu růst produkce a zvýšení cen průmyslových výrobců. Výkonová spotřeba pokračovala v rychlejším růstu (18 %) než výkony (16,2 %). Na růst cen vstupů působil nepříznivě růst dovozních cen. Ve struktuře účetní přidané hodnoty podle odvětví nedošlo meziročně k větším změnám, v průmyslu se vytvořilo 63,7 % přidané hodnoty. Její růst v jednotlivých odvětvích byl značně rozkolísaný (viz tabulka č. I.6.1).

Účetní přidaná hodnota vykázala dvouciferný růst

Tabulka č. I.6.1 Účetní přidaná hodnota a výsledek hospodaření před zdaněním v 1. až 3. čtvrtletí 2006 (organizace se 100 a více zaměstnanci) Účetní přidaná hodnota

Výsledek hospodaření před zdaněním

Účetní přid. hodnota na zaměstnance

mld. Kč

podíl v%

mez.zm. v%

mld. Kč

podíl v%

mez.zm. v%

tis. Kč

mez.zm. v%

Celkem nefinanční subjekty v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Nemovitosti, podnikat. čin., výzkum Ostatní služby Zemědělství, lesnictví a rybolov

817,6

100,0

11,5

249,2

100,0

24,3

517,1

8,9

521,1 31,7 67,7 7,7 105,3 46,3 23,5 14,3

63,7 3,9 8,3 0,9 12,9 5,7 2,9 1,7

11,4 2,6 17,1 -2,3 4,1 32,1 22,8 2,9

186,3 8,8 17,4 1,8 21,5 8,4 3,9 1,2

74,7 3,5 7,0 0,7 8,6 3,4 1,6 0,5

27,4 1,2 51,6 -5,9 1,6 50,9 -13,0 22,1

587,1 414,8 412,9 362,6 517,7 414,0 354,2 283,8

10,9 1,6 8,4 -3,6 6,0 14,5 0,8 10,7

podniky veřejné podniky soukr. národní podniky soukr. pod zahran. kontr. zaměstnavatelé a ostatní OSVČ

100,7 315,2 400,4 1,4

12,3 38,5 49,0 0,2

19,4 5,0 15,1 -0,2

30,1 84,1 134,6 0,4

12,1 33,7 54,0 0,2

51,1 1,1 38,6 46,6

505,9 420,2 638,9 255,3

13,4 7,1 7,4 10,9

Pramen: ČSÚ

Nadprůměrný růst účetní přidané hodnoty zaznamenaly služby, zejména činnosti v oblasti výpočetní techniky, a obchod, zvláště velkoobchod. Průmysl byl na úrovni průměru. V tomto odvětví největšího růstu dosáhly odvětví s vysokým zastoupením zahraničního kapitálu (výroba dopravních prostředků a navazující odvětví, strojírenství) a energetika. Nízký růst byl v odvětví dopravy, skladování a spojů a také ve stavebnictví. Skoro polovina celkové přidané hodnoty nefinanční sféry se vytvořila v podnicích pod zahraniční kontrolou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty vykázala nižší dynamiku růstu než účetní přidaná hodnota z důvodu růstu zaměstnanosti (o 2,4 %). Meziročně se zvýšila o 8,9 % na 517,1 tis. Kč. Její nejvyšší růst byl v podnikatelských služ-

Produktivita práce vzrostla při růstu zaměstnanosti

47

bách a nadprůměrně rostla i v průmyslu, který měl její nejvyšší úroveň. Úrovni průmyslu se mírně přiblížily podnikatelské služby, ostatní odvětví rozdíl v produktivitě práce prohloubily. Tvorba hrubého zisku se zlepšila

Celkové výnosy nefinanční sféry rostly rychleji než náklady, takže hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) vzrostl meziročně o 24,3 % na 249,2 mld. Kč, když ve stejném období roku 2005 poklesl. Vysoký růst hrubého zisku zaregistroval opět průmysl, obchod a podnikatelské služby. Ze dvou třetin se na růstu hrubého zisku nefinanční sféry podílel produkční faktor (čistý provozní přebytek),4 pozitivně působilo také zlepšení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů (neprodukční faktor), obdobná situace byla v průmyslu a v obchodě. V podnikatelských službách a dopravě ovlivnil růst zisku pouze produkční faktor, ve stavebnictví naopak jen neprodukční faktor.

Čtvrtina firem byla ztrátová

Příznivý vývoj zisku v nefinanční sféře byl doprovázen snížením podílu ztrátových organizací a to o 1,5 p. b. na 25,2 %, tj. 1 120 podniků. Jejich ztráta poklesla o 19 % na 35,5 mld. Kč, především v průmyslu a také ve spojích. Počet ziskových firem vzrostl o 4,1 % na 3 327 podniků, jejich objem zisku se zvýšil o 16,6 % na 284,7 mld. Kč. Celkové výnosy nefinanční sféry se meziročně zvýšily o 13,4 %, čímž předstihly růst nákladů o 0,7 p.b.. Ve struktuře výnosů se meziročně zvýšily nadprůměrně jak výkony, tak i ostatní nespecifikované výnosy, pomaleji rostly tržby za zboží. Výkony tvořily většinu výnosů ve všech odvětvích, kromě obchodu, kde převažují tržby za zboží.

Růst nákladů ovlivnila výkonová spotřeba

Růst nákladů byl ovlivněn růstem všech druhů nákladů, nejvíce však rostla výkonová spotřeba. Ta rostla diferencovaně ve všech odvětvích nefinanční sféry. V ní se projevil růst cen materiálů, komponentů z dovozu, cen energií, pohonných hmot a rostoucí rozsah a ceny nakupovaných služeb. Její podíl na nákladech se zvýšil o 2,5 p. b. na 56,6 %. Druhý největší růst zaznamenaly ostatní nespecifikované náklady (12 %), které se snížily pouze v ubytování a stravování a v odvětví dopravy. Podíl ostatních nákladů se nezměnil (7,3 %). Osobní náklady vzrostly o 9,4 %, což souvisí s růstem počtu zaměstnanců a mezd. Jejich podíl se ale snížil o 0,3 p.b. na 10,7 %, což je pozitivní faktor zvýšení konkurenceschopnosti. Odpisy se zvýšily o 8,7 % s podílem 4,3 % a náklady na prodané zboží o 3 % s podílem 21,1 %. Celkový stav majetku (aktiv) se zvýšil ve všech odvětvích, kromě ubytování a stravování, v průměru za nefinanční sféru o 13,5 %. V pasivech rostly mírně rychleji cizí zdroje než vlastní a to díky stavebnictví, dopravě, ostatním službám a zemědělství. Podíl vlastního kapitálu zůstal mírně nadpoloviční (52,1 %). Nejnižší podíl vlastního kapitálu (okolo 30 %) mělo ubytování a stravování, stavebnictví a obchod.

Tvorba vlastních zdrojů se zvýšila

Díky vysokému růstu zisku se zrychlil meziroční růst vlastních zdrojů (čistý zisk a odpisy) na 18,2 %, které dosáhly 352,7 mld. Kč. Na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vynaložily podniky 199,7 mld. Kč, tj. o 14,8 % meziročně více. Z prodeje dlouhodobého majetku získaly 24,1 mld. Kč a na pokrytí přírůstku zásob (oproti stavu ke konci roku 2005) potřebovaly 44,5 mld. Kč. Vytvořené vlastní zdroje tak přesáhly potřebu finančních zdrojů na investice a přírůstek zásob o více jak 130 mld. Kč.

Rentabilita vlastního kapitálu vzrostla

Vysoký růst hrubého zisku se projevil zvýšením rentability vlastního kapitálu o 1 p.b. na 11,2 %. Nejvyšší rentability (17,1 %) a jejího největšího růstu dosáhly podnikatelské služby. Druhou největší hodnotu rentability zaznamenalo stavebnictví, kde však meziročně klesla. 4

48

Čistý provozní přebytek = účetní přidaná hodnota - osobní náklady - odpisy.

Celkové zásoby se zvýšily meziročně o 9 % na 444,8 mld. Kč. V jejich struktuře se snížily zásoby zboží, zatímco vzrostly zásoby vlastní výroby a materiálu. Nadprůměrného růstu zásob dosáhl průmysl, obchod a služby. Obrátka zásob (měřená k celkovým tržbám) se zkrátila o 1,3 dne na 32,6 dní. Obrátka se nezkrátila pouze v odvětví ubytování a stravování a v ostatních službách.

Obrátka zásob se zrychlila

I přes pokračující růst ekonomiky se zvýšil meziročně počet konkurzů. Souvisí to pravděpodobně s rostoucí konkurencí na trhu při působení silných zahraničních firem.

Návrhy na konkurz pokračovaly v růstu

Meziroční růst návrhů na konkurz a vyrovnání za 1. až 3. čtvrtletí 2006 se zrychlil ze 6,3 % na 9,3 %, když bylo podáno 3 150 návrhů. Dvě třetiny všech návrhů podali sami dlužníci. Rostoucí počet návrhů se s určitým zpožděním promítá do vývoje prohlášených konkurzů. V poklesu ve 3. čtvrtletí se zřejmě projevovaly sezónní vlivy. Prohlášené konkurzy vzrostly meziročně o 3 % na 948 konkurzů (ve stejném období roku 2005 pokles o 17 %). Vyrovnání bylo prohlášeno v pěti případech. Tradičně nejvíce konkurzů bylo prohlášeno v Praze, kde se jejich počet mírně snižuje. Naopak vyšší počet konkurzů se objevilo u krajských soudů v Hradci Králové, Českých Budějovicích, Brně a Ostravě.

Počet prohlášených konkurzů se zvýšil

Počet vyřízených konkurzů v průběhu roku klesal, ale celkově od začátku roku meziročně vzrostl o 8,4 % na 3743 konkurzů. Výrazně se zvýšily návrhy na konkurz zamítnuté pro nedostatek majetku a to meziročně o 26,7 % na 1 057. To potvrzuje fakt, že podniky stále podávají návrh na konkurz pozdě.

Počet vyřízených konkurzů meziročně vzrostl

Celkový počet případů v řízení se snížil meziročně z 8 492 na 7 700, z toho po prohlášení konkurzu 6 817. Počet konkurzů s délkou řízení od 1 do 3 let se snížil a naopak vzrostl podíl konkurzů s řízením delším než 7 let a to z 15,4 % na 17,4 % (1 186 konkurzů).

Počet konkurzů v řízení se snižoval

Nejvíce se prohlášené konkurzy týkaly společností s ručením omezeným s podílem 65,7 %, dále fyzických osob (živnostníků) 19,2 % a akciových společností 10,7 %. Graf č. 1.6.1 Vývoj konkurzů a vyrovnání podle čtvrtletí od roku 2004 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1.Q

2.Q

3.Q.

4.Q.

1.Q.

2004

návrhy na konkurz a vyrovnání

2.Q.

3.Q.

4.Q.

2005

prohlášené konkurzy

1.Q.

2.Q.

3.Q.

2006

vyřízeno

Pramen: Ministerstvo spravedlnosti, graf MPO

49

Ostatní formy (státní podniky, družstva, komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti) se podílely pouze 4,5 %. Např.: V sousedním Německu počet insolventních podniků za období od ledna do srpna 2006 poklesl meziročně o 17,2 % na 21 011. Na druhé straně stoupal počet konkurzních řízení vůči spotřebitelům, celkově tak za dané období počet konkurzních řízení vzrostl o 14,7 % na 101,9 tis.

50

II. PRŮMYSL

II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita

Průmysl vykazuje stále vysokou dynamiku růstu. Po výrazném nárůstu průmyslové produkce v 1. čtvrtletí 2006 došlo v následujících čtvrtletích k jeho zpomalování, v kumulaci za devět měsíců meziročně vzrostla o 10,5 % (zrychlení o 4,5 p.b.). Hlavními nositeli růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou, jejichž podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 58,7 %. Jejich podíl na vývozu zbožové produkce ČR činil 78,1 % (podíl high-tech produkce 11,9 %).

Průmyslová produkce si udržuje vysokou dynamiku

Za dynamickým růstem byl vstup zahraničních investorů a náběh nových výrobních kapacit do provozu zejména automobilového, elektronického a počítačového průmyslu. Souběžně s automobilovým a elektrotechnickým průmyslem (greenfield projekty) se rozvíjely i obory s nimi spojené formou subdodávek (autoelektronika či elektrická výzbroj automobilů, gumárenský a plastikářský průmysl). Rostoucí poptávka se promítla do rozvoje tradičního strojírenství a oživení hutní výroby. Na druhé straně však pokračoval útlum textilního průmyslu, který v důsledku dovozu levného spotřebního zboží z Asie patří k nejslabším článkům českého průmyslu. V rámci zpracovatelského průmyslu pokračovaly strukturální změny, projevující se růstem pouze u subsekcí vyrábějících technologicky náročnější výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Tržby průmyslových podniků (ve s.c.) se zvýšily o 10,9 % (meziroční zrychlení o 3,5 p.b.) a předstihly růst produkce (dlouhodobý předstih zhruba od roku 2002), což svědčí o tom, že se podnikům dařilo realizovat svoji produkci. Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) stouply o 11,3 % (meziročně o 0,6 p.b.) a na celkových tržbách se podílely 54,4 % (podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách sekcí, subsekcí a oddílů jsou uvedeny v tabulce II. Průmysl, v přílohové části). V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se rychle rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu, která meziročně vzrostla o 28,3 %, díky příznivému vývoji příjmů a spotřebitelského zájmu o předměty dlouhodobé spotřeby, vysoký nárůst zaznamenala i výroba pro investice o 19,5 %. V souvislosti s pokračující kooperací a využíváním levnějších pracovních nákladů v rámci nadnárodních společností (přesuny některých výrob do ČR) vzrostla výroba meziproduktů o 8,5 %. Z dalších seskupení vzrostla výroba energií o 2,8 % a výroba zboží krátkodobé spotřeby o 0,2 %.

Rychlý vývoj produkce pro dlouhodobou spotřebu a investice

V surovinové sekci zaznamenala produkce meziroční růst o 1,1 %, v jejím rámci těžba energetických surovin o 0,4 % (podíl 78,7 %) a těžba ostatních nerostných surovin v důsledku příznivého vývoje ve stavebnictví o 3 % (podíl 21,3 %). Tržby surovinové sekce stouply (ve s.c.) o 9,4 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 85,6 %*). V naturálních jednotkách se produkce hnědého uhlí snížila o 1,8 %, z toho hnědého průmyslového uhlí o 1,7 % (podíl 92,3 %), zatímco produkce tříděného hnědého uhlí byla vyšší o 10 %. Celková produkce černého uhlí stoupla

Růst produkce a tržeb v surovinové i energetické sekci

51

o 2,8 %, z toho těžba uhlí vhodného pro koksování o 7,7 % (podíl 57,9 %), při poklesu černého energetického uhlí o 3,2 %. Z ostatních nerostných surovin se zvýšila produkce štěrkoven a pískoven o 14,5 % (podíl 69,7 %) a těžba a úprava kameniva pro stavebnictví o 25,9 %. Příznivý vývoj ekonomiky se projevil zvýšením výroby i spotřeby elektrické energie. V energetické sekci produkce vzrostla o 2,9 %, tržby (ve s.c.) o 1,6 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,4 %. V naturálních jednotkách byla čistá výroba elektřiny vyšší o 2,1 %, na čemž se podílely především jaderné elektrárny růstem 10,7 % (jejich podíl se zvýšil o 2,5 p.b. na 32,7 %) a vodní elektrárny o 9 % (zvýšení podílu o 0,3 bodu na 4,6 %), více než dvojnásobný byl růst v ostatních elektrárnách (větrné, solární, geotermální a ostatní alternativní, ale při nepatrném podílu). Pokles produkce naopak zaznamenaly parní elektrárny o 2,3 % (podíl se snížil o 2,7 p.b. na 59,5 %). Čistá tuzemské spotřeba elektrické energie se zvýšila o 4,1 %, u velkoodběratelů o 4,1 % (podíl na celkové spotřebě 59,2 %) a u maloodběratelů o 5,1 %, z toho u domácností o 5,1 % (podíl na celkovém maloodběru 64,5 %) a podnikatelského maloodběru o 5 %. Dominantní národní výrobce elektřiny (ČEZ) preferoval, v důsledku rostoucí poptávky v ČR, uspokojení domácího trhu, což se odrazilo v poklesu celkového vývozu elektrické energie včetně tranzitu o 5,4 % (činil 30,1 % celkové čisté výroby elektřiny). Snížil se též dovoz elektrické energie, včetně tranzitu, o 3,1 %. Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb v roce 2006 (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q.

2. Q.

červenec

srpen

září

Index průmyslové produkce Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

14,9 4,0 16,2 4,8

8,7 -7,1 9,8 -0,7

12,0 5,2 12,7 6,0

7,7 5,4 8,0 4,7

5,8 12,2 5,8 2,6

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

15,9 9,1 16,9 4,6

8,9 3,7 9,6 -0,4

12,3 14,9 12,8 3,3

7,1 12,7 7,5 -1,8

Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

15,6 19,2 15,6 29,2

8,5 58,8*) 8,2 12,4

13,5 117,8 13,0 18,8

8,2 154,8 7,6 -15,9

3. Q.

1. - 3. Q.

říjen

8,3 7,6 8,6 4,4

10,5 1,1 11,4 2,9

12,8 9,8 13,7 1,3

6,1 18,3 6,3 -3,3

8,3 15,4 8,6 -0,7

10,9 9,4 11,5 1,6

13,7 13,2 14,5 1,2

9,1 244,1 8,0 37,6

10,2 170,3 9,4 11,6

11,3 85,6 11,0 16,4

16,0 159,6 15,7 -21,2

Pramen: ČSÚ *) Změna organizace obchodu u významného výrobce, v jejímž důsledku došlo v červnu ke změně z nepřímého vývozu na přímý vývoz.

Zpracovatelský průmysl ovlivněn vysokou výkonností podniků pod zahraniční kontrolou

52

Nárůst v rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenaly především subsekce s vysokým podílem zahraničních investic, s výrobou na zakázku pro renovované světové společnosti, s produkcí určenou především na vývoz. Produkce vzrostla o 11,4 % (meziroční zvýšení o 5,3 p.b.), tržby (ve s.c.) o 11,5 % (meziročně o 4,1 p.b.), orientace na vývoz se projevila nárůstem tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 11 % (meziročně o 0,2 p.b.) a na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se podílely 58,3 %. Z hlediska objemu exportu byla nejvýznamnější výroba elektrických a optických přístrojů (export 343 mld. Kč), která byla následována dopravním strojírenstvím (export 302 mld. Kč).

Graf č. II.1.1 Vývoj čisté výroby a tuzemské spotřeby elektrické energie (v GWh) 25000

20000

15000

10000

5000

Čistá výroba elektrické energie

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

0

Čistá tuzemská spotřeba

Pramen: MPO

Výroba dopravních prostředků se svým více než pětinovým podílem na tržbách průmyslu byla převážně ovlivněna náběhem výroby na plnou kapacitu v automobilce TPCA Kolín spolu s růstem zahraniční poptávky, projevující se zvýšenou výrobou v automobilce Škoda Auto. Ve výrobě dopravních prostředků se produkce zvýšila o 22,8 %, tržby (ve s.c.) o 22,7 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 14,9 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb subsekce se podílely 74,6 %, což svědčí o silné vývozní orientaci, kdy téměř celá produkce automobilky TPCA je určena na vývoz). Za devět měsíců se výroba vozidel zvýšila o 48,9 % (na 636 464 vozidel) a vývoz vzrostl o 55 % (na 585 289 vozidel), zatímco domácí prodej zůstal na stejné úrovni. Největším producentem byla Škoda Auto s výrobou 410 630 vozidel, kolínská automobilka TPCA vyrobila 220 356 vozidel modelů Toyota Aygo, Citroen C1 a Peugeot 107. Lze očekávat i nadále pokračování růstu produkce, o čemž svědčí příznivý vývoj zakázek.

Produkce TPCA Kolín a zvýšení výroby ve Škodě Auto za rozvojem automobilového průmyslu

V druhé nejvýznamnější subsekci (podle podílu na celkových tržbách) ve výrobě elektrických a optických přístrojů produkce vzrostla o 17,4 %, tržby (ve s.c.) o 16,7 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 6,7 %. Díky vstupu zahraničního kapitálu, zejména do oborů vyrábějících rozhlasové a televizní přijímače a počítače, zde došlo k jejich oživení. Dominantní oblastí byla výroba počítačů na zakázku pro renovované společnosti, kdy veškerá produkce je exportována do evropských distribučních center nadnárodních společností. Subsekce těží i z vyšší poptávky po subdodávkách ze strany automobilového průmyslu a strojírenství. Z jednotlivých oborů se nejvýrazněji rozvíjela výroba rozhlasových a televizních přijímačů, její produkce stoupla o 60,4 % (meziroční o 26,9 p.b., při podílu 12 % na tržbách subsekce). Z dalších oborů dynamicky vzrostla výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů o 26,8 % (podíl 7,7 %). Hlavním nositelem růstu vývozu byly počítače o 37,1 %, barevné televizní přijímače a autorádia o 17,1 % a elektronika (včetně elektrovýzbroje pro automobily) o 14,1 %.

Dynamický růst produkce rozhlasových a televizních přijímačů

Uvádění výrobních kapacit do provozu v nových průmyslových zónách za účasti zahraničního kapitálu a zvýšená domácí i zahraniční poptávka se projevila v růstu produkce ve výrobě a opravách strojů a zařízení o 15,7 %, tržeb (ve s.c.) o 15,9 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 19,8 %. Dynamický nárůst zazna-

Rostoucí domácí i zahraniční poptávka po produkci strojírenského průmyslu

53

menala výroba chladícího, větracího a klimatizačního zařízení o 36,7 % (podíl 15,6 % na tržbách), z dalších skupin pak výroba stavebních a důlních strojů o 24,5 % (podíl 7,1 %) a výroba elektrických přístrojů pro domácnost o 40,2 % (podíl 4,4 %). Příznivý vývoj subsekce se projevil růstem nově uzavřených zakázek. Výrobu pryžových a plastových výrobků ovlivňuje především automobilový průmysl

Zahraniční kapitál, který vstupoval v předcházejících obdobích zejména do podniků vyrábějících plastové součástky a díly určené pro automobilový průmysl, stavebnictví a ostatní zpracovatelská odvětví, se příznivě projevil ve výrobě pryžových a plastových výrobků nárůstem produkce a tržeb (ve s.c.) shodně o 14 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 13,7 %. Vysokého nárůstu dosáhla výroba desek, folií a hadic o 22,7 %, výroba ostatního zboží z plastů (plastové díly a příslušenství pro dopravní vozidla a izolační díly pro elektrické stroje) o 17,4 % a v souvislosti s příznivým vývojem ve stavebnictví i produkce výrobků z plastů určených pro stavebnictví o 16,9 %. Výroba pneumatik a vzdušnic zaznamenala růst produkce o 16,7 % (podíl na produkci subsekce byl 31,9 %).

Růst poptávky po produkci dřevařského průmyslu

Ve zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků stoupla produkce a tržby (ve s.c.) shodně o 12,7 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,4 %. Produkce subsekce je zaměřena především na vývoz do SRN a Rakouska, se kterými se realizuje více než 90 % obchodu s dřevařskými výrobky, především v sortimentech s nižším stupněm zpracování. Z jednotlivých výrobkových skupin rostla nejrychleji produkce ve výrobě pilařské, impregnaci dřeva o 16 % (podíl na tržbách 34 %) a v souvislosti s příznivým vývojem ve stavebnictví též výroba stavebně-truhlářská o 12,8 % (podíl 30,3 %). Vysokou dynamiku vykázala výroba ostatních výrobků ze dřeva (dřevěné nástroje, držadla, formy, kopyta, stolní a kuchyňské náčiní) o 39,2 % (podíl 9,6 %).

Oživení hutní výroby po ročním poklesu

Po předcházejícím období poklesu, což bylo způsobeno oslabením konjunktury na trhu oceli a železa, znovu vzrostla zahraniční poptávka. Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků zaznamenala nárůst produkce o 11,9 %, tržeb (ve s.c.) o 11,6 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 17 %. Z jednotlivých oddílů se nejvýrazněji zvýšila výroba základních kovů a hutních výrobků o 13,4 %, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 9,5 %. Příznivý vývoj poptávky se odrazil v nárůstu nově uzavřených zakázek u výroby základních kovů a hutní výrobě o 9,2 %, z toho zakázek ze zahraničí o 15,7 % a ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 16,6 %, z toho ze zahraničí o 7,3 %. V dalších sedmi subsekcích ve sledovaném období vzrostla produkce o méně než deset procent, z toho zpracovatelský průmysl jinde neuvedený o 8,7 %, výroba usní a výrobků z usní o 8,2 %, koksování a rafinérské zpracování ropy o 3,6 % a výroba ostatních nekovových, minerálních výrobků o 1,5 %. Ve zbývajících subsekcích růst produkce nepřekročil jedno procento (výroba potravinářských výrobků a nápojů, výroba chemických látek, přípravků a léčiv a výroba vlákniny a výrobků z papírů).

Pokles produkce a tržeb pouze v jedné subsekcí

54

V rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenala meziroční pokles produkce a tržeb (ve s.c.) pouze výroba textilií, textilních a oděvních výrobků o 1,9 %, resp. o 2,7 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) byly nižší o 0,3 %. Z jednotlivých oborů výrazný pokles zaznamenal oděvní průmysl o 18,6 %, v důsledku zvýšené konkurence asijských výrobců (zejména Číny) po ukončení liberalizace obchodu s textilními a oděvními výrobky k 31.12.2004 a přesunem práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady. V textilním průmyslu byl růst produkce vyšší o 2 %, zde pokračuje odklon výroby od standardních sortimentů k výrobkům technického zaměření. To je patrné u ostatních textilních výrob (koberce, pneumatikové kordové textilie, textilie impregnované apod.), kde došlo ke zvýšení tržeb o 47,5 %. Zastoupení tohoto oboru má rostoucí vliv v rámci textilního průmyslu, kde v roce 2000 činil jeho podíl na tržbách 19 % a v roce 2005 dosáhl již 29 %.

Pokles tržeb (ve s.c.) byl zaznamenán ještě ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 5,6 %, mírnější ve výrobě vlákniny a výrobků z papíru o 0,2 %. Graf č. II.1.2 Vývoj nových zakázek a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (sleduje se jen u OKEČ 17, 18, 21, 24, 27 - 35, meziroční změna v %) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Nové zakázky celkem

9/06

7/06

5/06

3/06

1/06

11/05

9/05

7/05

5/05

3/05

1/05

11/04

9/04

7/04

5/04

3/04

1/04

11/03

9/03

7/03

5/03

3/03

1/03

-5

Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb (s.c.)

Pramen: ČSÚ

Vysoký růst průmyslové produkce je těsně spojen se zrychlující se dynamikou nově uzavřených zakázek a naznačuje další růstové možnosti u některých subsekcí zpracovatelského průmyslu. Nově uzavřené celkové zakázky u sledovaných oddílů (OKEČ 17, 18, 21, 24, 27 - 35) byly v 1. - 3. čtvrtletí 2006 vyšší o 19,3 % (v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku o 9,5 p.b.), z toho zakázky ze zahraničí o 15,4 % (o 9,5 p.b.). Podobný zrychlený vývoj zaznamenaly i tržby u vybraných oddílů (ve s.c.), které vzrostly o 14,7 % (o 4,6 p.b.). Z jednotlivých oddílů vysoký nárůst nově uzavřených zakázek celkem zaznamenala výroba a opravy strojů a zařízení o 34 %, z toho ze zahraničí o 29,3 %, výroba motorových vozidel o 30,2 %, z toho ze zahraničí o 21,5 % a výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů o 22,9 %, z toho ze zahraničí o 19,9 %. Nejvyšší růst zakázek ze zahraničí byl v oddílu výroby zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů o 51,2 %, při zvýšení celkových zakázek 5,2 %. Pokles celkových zakázek a zakázek ze zahraničí byl ve dvou oddílech: výraznější u výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin o 9,7 %, resp. o 11,3 %, u výroby vlákniny, papíru a výrobků z papíru o 1,7 %, resp. o 6,4 %. Vývoj dynamiky nových zakázek naznačuje, že růst průmyslové produkce bude dále pokračovat.

Vysoký růst nově uzavřených zakázek průmyslových podniků

Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu, který v rámci celkových tržeb průmyslu má rozhodující roli, se projevil strukturálními změnami, kdy vzrostl podíl zejména v subsekcích vyrábějící výrobky s vyšší úrovní přidané hodnoty a technologicky náročnější. Podíl zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu) dosáhl 92,1 % (meziroční nárůst o 0,6 p.b.) na úkor poklesu energetické sekce na 5,8 % (o 0,6 p.b.) při stagnaci surovinové sekce. Nejvýrazněji se podíl zvýšil ve výrobě dopravních prostředků o 2,1 p.b. na 21,3 %, v dalších subsekcích byl nárůst mírnější, ve výrobě elektrických a optických přístrojů o 0,8 p.b. na 15,1 %, ve výrobě a opravách strojů a zařízení o 0,3 p.b. na 7,7 %, ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 0,2 p.b. na 6,7 % a ve výrobě zá-

Zvýšil se podíl výrob technologicky náročnějších a s vyšší přidanou hodnotou

55

56

Tabulka č. II.1.2 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) 1. - 3. čtvrtletí 2006/1. - 3. čtvrtletí 2005 Ukazatel

Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl

Skutečnost

průmysl.

tržby

tržby

evid.

produkt.

průměrná

mzda

jednotkové mzdové

Průměrná

produkce (IPP)

z prodeje vl. výrobků a služeb ve s. c.

z přímého vývozu ve s. c.

počet zaměst.

práce z tržeb

mzda nominál.

přepočt. indexem cen výrobců

náklady

mzda Kč

1,1

9,4

0,4 3,0 2,9 11,4

8,8 11,9 1,6 11,5

nominální

reálné

85,6

-2,4

12,1

7,4

7,4

-4,2

-4,2

22624

128,7*) 13,0 16,4 11,0

-2,9 1,2 -5,8 2,1

12,1 10,3 7,8 9,3

7,3 8,8 7,7 6,0

7,9 6,6 -0,2 5,6

-4,3 -1,4 -0,1 -3,0

-3,7 -3,4 -7,3 -3,4

22875 20961 24674 18402

z toho: Výroba potravinářských výrobků a nápojů

0,8

1,1

8,5

-3,0

4,3

6,3

8,4

1,9

3,9

16934

Výroba textilií, text. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevařských výrobků

-1,9 8,2 12,7

-2,7 7,9 12,7

-0,3 8,8 11,4

-9,0 -3,8 1,8

6,9 12,2 10,6

5,7 7,9 6,9

5,6 7,4 5,2

-1,1 -3,8 -3,3

-1,2 -4,3 -4,9

12546 12200 15353

0,2 3,6 0,4

-0,2 -5,6 0,2

0,3 2,5 0,1

1,9 -3,1 -1,2

-2,0 -2,7 1,4

3,5 5,8 5,8

3,5 -5,9 1,8

5,6 8,7 4,3

5,6 -3,3 0,4

20450 26472 21922

Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ost. nekovových, minerál. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr.

14,0 1,5 11,9

14,0 1,5 11,6

13,7 9,5 17,0

8,8 -2,1 5,8

4,8 3,6 5,5

5,0 7,3 3,1

4,9 6,1 5,6

0,2 3,6 -2,3

0,1 2,4 0,1

17884 19535 18550

Výroba a opravy strojů a zařízení Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků

15,7 17,4 22,8

15,9 16,7 22,7

19,8 6,7 14,9

2,4 5,6 4,9

13,1 10,5 17,0

6,6 6,6 5,9

4,9 4,6 7,2

-5,7 -3,5 -9,5

-7,2 -5,3 -8,4

19348 18186 21941

8,7

7,1

3,4

-0,3

7,5

6,6

4,9

-0,8

-2,4

14954

10,5

10,9

11,3

1,5

9,2

6,0

4,5

-2,9

-4,3

18845

Výroba vlákniny a výr. z papíru, vyd. a tisk Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a léčiv

Zprac. průmysl jinde neuvedený Průmysl celkem

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb (ve stálých cenách) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

kladních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 0,1 p.b. na 11,5 % (na celkových tržbách se uvedené subsekce podílejí 62,3 %). Pokles podílu zaznamenalo sedm subsekcí, výrazněji například výroba potravinářských výrobků a nápojů o 0,8 p.b. na 8,2 % a výroba chemických látek, přípravků a léčiv o 0,5 p.b. na 5 %. Rostoucí poptávka spojená se zrychleným růstem nových zakázek se projevila u průmyslových podniků rozšiřováním výroby a uváděním nových výrobních kapacit do provozu, což nutně vyvolalo nábor nových pracovníků. Celková zaměstnanost v průmyslových organizacích se zvýšila o 1,5 % (o 16 994 zaměstnanců). Z jednotlivých průmyslových sekcí zaznamenal zpracovatelský průmyslu nárůst o 2,1 % (o 21 239 zaměstnanců) a v jeho rámci nejvíce výroba pryžových a plastových výrobků o 8,8 % (významný subdodavetel automobilového a elektrotechnického průmyslu) a dále výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 5,8 %. Zaměstnanost meziročně vzrostla ještě v další pěti subsekcích. Výraznější pokles byl zaznamenán v subsekcích s nejnižší úrovní průměrných mezd, ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 9 % a ve výrobě usní a výrobků z usní o 3,8 %. V energetické sekci se zaměstnanost snížila 5,8 % (o 3 182 zaměstnanců) a v surovinové sekci o 2,4 % (o 1 063 zaměstnanců).

Rozšiřování výrob a nové výrobní kapacity zvýšily zaměstnanost

Rychle rostoucí objem průmyslové produkce a tržeb při zvýšené celkové zaměstnanosti se projevil zvýšením produktivity práce o 9,2 % (meziročně o 1,5 p.b.). Z jednotlivých průmyslových sekcí nejvyšší nárůst zaznamenala surovinová sekce 12,1 %, ve zpracovatelském průmyslu růst dosáhl 9,3 %, z toho ve výrobě dopravních prostředků o 17 %, v dalších čtyřech subsekcích byla produktivita práce vyšší o více než deset procent. V energetické sekci činil růst 7,8 % (spolu se surovinovou sekcí ho bylo dosaženo při poklesu zaměstnanosti). Mírný pokles produktivity práce naopak ohlásily ve dvou subsekcích: ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 2,7 % a ve výrobě vlákniny a výrobků z papíru o 2 %.

Produktivita práce rostla dvakrát rychleji než reálné mzdy

Graf č. II.1.3 Vývoj produktivity práce a mezd v průmyslu (organizace s 20 a více zaměstnanci) 25000

16 14

20000

12 10

6 10000

%

8

Kč

15000

4 2

5000

0 -2

Průměrná nominální mzda (Kč)

Reálná mzda

3. Q. 06

2. Q. 06

1. Q. 06

4. Q. 05

3. Q. 05

2. Q. 05

1. Q. 05

4. Q. 04

3. Q. 04

2. Q. 04

1. Q. 04

4. Q. 03

3. Q. 03

2. Q. 03

-4 1. Q. 03

0

Produktivita práce (ze s.c.)

Pramen: ČSÚ Poznámka: mzda přepočtena indexem cen průmyslových výrobců

Předstih růstu produktivity práce před dynamiku reálných mezd (přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců) o 4,7 p.b. byl dosažen ve většině subsekcí 57

zpracovatelského průmyslu, s výjimkou pěti subsekcí, kde rychlejším tempem rostly reálné mzdy (nejvíce ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů o 4,1 p.b.). Rychlejší růst nominálních a reálných mezd

Rostoucí produkce podniků a zvýšená produktivita práce umožnila podnikům zvýšit průměrné nominální mzdy o 6,0 %, z toho v energetické sekci o 7,7 %, v surovinové sekci o 7,4 % a ve zpracovatelském průmyslu o 6 %. Z jednotlivých subsekcí zpracovatelského průmyslu bylo dosaženo vyššího nárůstu ve výrobě usní a výrobků z usní o 7,9 % (v subsekci s nejnižší úrovní mezd z celého průmyslu) a ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků o 7,3 %. Relativně nejnižší nárůst naopak zaznamenala výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 3,1 % a výroba vlákniny a výrobků z papíru o 3,5 %. Reálná mzda (přepočtená indexem spotřebitelských cen) se v průmyslu zvýšila o 3 %, z toho v energetické sekci o 4,7 %, v surovinové o 4,4 % a ve zpracovatelském průmyslu o 3 %, přičemž výrazněji ve výrobě usní a výrobků z usní o 4,9 % a ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků o 4,3 %. K meziročnímu poklesu reálné mzdy nedošlo v žádné subsekci.

Tabulka č. II.1.3 Vývoj relace mezd a produktivity práce (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Číslo

Průměrná nominální mzda Průměrná mzda přepočtena indexem cen prům. výrobců Produktivita práce Jednotkové mzdové náklady Nominální Reálné

1. - 3. čtvrtletí

řádku

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1

6,1

6,7

6,2

5,5

7,3

4,7

6,0

2 3

1,3 11,7

3,1 6,1

6,6 5,0

6,0 9,7

2,4 10,7

0,6 7,7

4,5 9,2

1/3 2/3

-5,0 -9,3

0,6 -2,8

1,1 1,5

-3,8 -3,4

-3,1 -7,5

-2,8 -6,6

-2,9 -4,3

Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ Poznámka: produktivita práce do roku 2000 počítána jako podíl indexu průmyslové produkce a indexu počtu zaměstnanců, od roku 2001 jako podíl indexu tržeb z průmyslové činnosti (ve stálých cenách) a indexu počtu zaměstnanců.

Vyšší růst produktivity práce ovlivnil pokles jednotkových mzdových nákladů

Rostoucí produktivita práce předstihující růst nominálních mezd se projevila ve snížení jednotkových mzdových nákladů nominálních o 2,9 %. V rámci zpracovatelského průmyslu vzrostly v šesti subsekcích, nejvýrazněji ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 8,7 % (důsledek poklesu produktivity práce). Reálné jednotkové mzdové náklady celkově poklesly o 4,3 %, k jejich zvýšení došlo v šesti subsekcích, nejvíce ve výrobě vlákniny a výrobků z papíru o 5,6 %.

Dlouhodobý růst podniků pod zahraniční kontrolou pokračoval

Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů si dlouhodobě udržují vysokou výkonnost soukromé podniky pod zahraniční kontrolou (průměrný čtvrtletní růst za posledních pět let byl 12,6 %), jejichž tržby (ve s.c.) se zvýšily o 19 % (meziročně o 4,7 p.b.). Příliv zahraničního kapitál do těchto podniků zvyšoval výkonnost a prostřednictvím mateřských zahraničních společností zlepšoval přístup na zahraniční trhy, což se odrazilo ve zvýšeném růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 14,7 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sektoru se podílejí 67,8 %). Mírný nárůst tržeb zaznamenal též sektor soukromý národní o 3 %, u ostatních skupin tržby poklesly (výrazně u veřejných podniků o 22,7 %, u zaměstnavatelů o 6,3 %). Podíl soukromých podniků pod zahraniční kontrolou na celkových tržbách průmyslu se meziročně zvýšil o 3,8 p.b. a dosáhl 58,7 %, na úkor poklesu podílu podniků soukromých národních o 2,5 p.b. na 36,2 % a veřejných o 1,2 p.b. na 4,4 %. Rozvoj a uvádění nových výrobních kapacit zahraničních společností do provozu se promítly zvýšením jejich zaměstnanosti o 4 % a jejich podíl na celkové zaměst-

58

Tabulka č. II.1.4 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v 1. - 3. čtvrtletí 2006 Prům. Ukazatel

Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem 11001 - veřejné nestátní sféra z toho: 11002 - soukr. národní 11003 - soukr. pod zahr. kontr. 14000 - zaměstnavatelé*)

počet podniků

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mld. Kč

podíl

b.c.

v%

8448

2071,5

100,0

126 8321

90,4 1981,0

4,4 95,6

5739 1954 628

749,9 1216,5 14,7

36,2 58,7 0,7

Pramen: ČSÚ Poznámka: nestátní sféra součet 11002, 11003 a 14000 *) Fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku s 20 a více zaměstnanci

Tržby z přímého vývozu meziroč. mezir. zm. změna s.c. s.c.

10,9 -22,7

11,3 -52,7

12,6 3,0 19,0 -6,3

Počet zaměstnanců v tis. osob

Průměrná měsíční

podíl

meziroč.

v%

změna

v Kč s.c.

meziroč. změna s.c.

1141,0

100,0

12,7

33,4 1107,6

2,9 97,1

6,8 14,7 -23,2

613,3 473,7 20,6

53,8 41,5 1,8

1,5 -13,5

mzda

tržba/zaměst. úroveň prům = 100

v Kč

meziroč. změna

9,2 -10,6

100,0

18845

118,8

2,1

197920 235035 196801

10,4

99,4

24810 17213

0,9 4,0 -6,9

125130 294853 75898

2,1 14,4 0,6

63,2 149,0 38,3

16995 21047 13597

6,0 9,1 6,0 5,6 6,0 6,3

59

nanosti stoupl o 1 p.b. na 41,5 %. Vysoký růst tržeb, při nárůstu zaměstnanosti, se projevil zvýšením produktivity práce o 14,4 %, přičemž jejich růst převyšuje růst v podnicích soukromých národních o 12,3 p.b.. V příštích třech měsících očekává růst výroby necelá třetina podniků

Na základě konjunkturálního průzkumu ČSÚ ve vybraných průmyslových organizacích, který se zaměřil na hodnocení situace v říjnu 2006 a krátkodobý výhled na příští tři měsíce se očekává růst výrobní činnosti 32,6 % organizací (u zpracovatelského průmyslu 31,4 %), naopak snížení pouze 3,5 % organizací (u zpracovatelského průmyslu 3,8 %), ostatní organizace změnu objemu výrobní činnosti nepředpokládají. Své výrobní kapacity vzhledem k zakázkám považuje za dostatečné 89,2 %, za více než dostatečné 5,1 % a za nedostatečné 5,7 % organizací. Také názor na další vývoj celkového vývozu je příznivý, se zvýšením počítá 28,2 % organizací, naopak s poklesem 7,4 % organizací. Tento vývoj se uvažuje při stabilním vývoji zaměstnanosti. V příštích šesti měsících očekávají zlepšení své ekonomické situace 32,6 % (u zpracovatelského průmyslu 34,4 %) organizací, zatímco zhoršení pouze 1,9 % (u zpracovatelského průmyslu 2 % organizací).

Růst průmyslové produkce v říjnu zrychlil

V říjnu 2006 byla průmyslová produkce vyšší o 12,8 % (po očištění od počtu pracovních dní by byl růst 8,7 %), tržby (ve s. c.) o 13,7 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 16 %. V kumulaci za deset měsíců produkce stoupla o 10,7 %, tržby (ve s.c.) o 11 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,7 %. Z jednotlivých subsekcí zpracovatelského průmyslu výrazného růstu bylo dosaženo výrobě a opravách strojů a zařízení o 26 %, ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 23,9 %, ve výrobě elektrických a optických přístrojů o 21,4 % a ve výrobě dopravních prostředků o 17,1 %. Z hlavních průmyslových seskupení se dynamicky rozvíjela výroba pro investice o 20,2 % a výroba zboží dlouhodobé spotřeby o 19,5 %. Nově uzavřené zakázky celkem zaznamenaly zvýšení o 19,6 %, z toho ze zahraničí o 21,3 %, nejvyšší nárůst byl ve výrobě a opravách strojů a zařízení o 42,6 %, z toho ze zahraničí o 46 %.

II.2. Investice v průmyslu

Investice v průmyslu ovlivněny zahraničními investory...

Průmyslové investice, které závisí na hospodářské a politické situaci země, úrovni její infrastruktury, vývoji poptávky a ekonomických podmínkách jejich realizace, byly v ČR výrazně ovlivněny zahraničními investory. Jejich vývoj má nerovnoměrný charakter a v jejich struktuře je patrný posun od stavebních investic k investicím do strojů a technologií, což signalizuje potenciál dalšího rozvoje průmyslu a jeho konkurenceschopnosti.

... mírně vzrostly ...

Po vysokém růstu investiční aktivity v 1. polovině roku 2005 (o 9,8 %), díky investicím zahraničních firem a velké privatizační akci v PKN Orlen (což vytvářelo vysokou meziroční srovnávací základnu) došlo v 1. - 3. čtvrtletí 2006 pouze k mírnému nárůstu hrubých hmotných investic v průmyslu o 1,1 %. Stavební investice, jejichž podíl na celkovém objemu hmotných investic je 28,3 % (tj. 32,7 mld. Kč), meziročně poklesly o 3,2 %, investice do strojů a zařízení, s celkovým podílem 69,8 % (tj. 80,7 mld. Kč) vzrostly o 1,6 % a ostatní investice s podílem 1,9 % (tj. 2,2 mld. Kč) zaznamenaly růst o 24,2 %.

... při značném růstu v odvětví těžby nerostných surovin

Pouze v odvětví těžby nerostných surovin byl ve sledovaném období vykázán meziroční růst hmotných investic o 39,7 %. V jejich rámci se zvýšily investice do strojů a zařízení (graf č. II.2.1). Hrubé investice v průmyslu (org. s 20 a více zaměstnanci, meziroční změny v %) o 50,9 %, stavební investice naopak poklesly o 7,2 %. Odvětví se však podílelo na investicích v průmyslu pouze 5,1 %.

60

Graf č. II.2.1 Hrubé investice v průmyslu (org. s 20 a více zaměstnanci, meziroční změny v %) 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 %

0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -20,0 -25,0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Pramen:

Průmysl celkem

Zpracovatelský pr mysl

1.3.Q. 05

1.3.Q. 06

Pramen: ČSÚ, graf MPO

V energeticky náročném odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, které se na celkovém objemu průmyslových investic podílelo 15,3 %, došlo k mírnému poklesu investiční aktivity o 0,9 % (z toho stavební investice poklesly o 4,0 % a strojní stagnovaly).

... zatímco v energetice a ve zpracovatelském průmyslu měly mírný pokles

Ve zpracovatelském průmyslu, s největším podílem na celkovém objemu investic v průmyslu (79,6 %), došlo - po předchozí vysoké investiční aktivitě - ke stagnaci (-0,3 %). Ve struktuře zpracovatelského průmyslu tvořily z hlediska objemu jeho nejvýznamnější část (13,0 %) investice do výroby dopravních prostředků. Toto odvětví zaznamenalo nejvyšší pokles (o 33,5 %) vzhledem k dokončení velkých investic do výstavby automobilek TPCA a Škoda Auto, a.s. v roce 2005. V dalším významném odvětví výroby a opravy strojů a zařízení (s podílem 8,7 %) poklesly investice o 8,5 % a v odvětví výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (s podílem 4,3 %) dokonce o 30,5 %. Nejvyšším tempem (o 101,2 %) naopak rostly investice do výroby koksu a rafinérského zpracování ropy, které se však na celkovém objemu investic ve zpracovatelském průmyslu podílely pouze minimálně (1,0 %). Ani růst investic v odvětvích zpracování dřeva, výroby dřevěných výrobků o 58 % (s podílem 3,0 %), dále v odvětvích výroby textilií, textilních a oděvních výrobků o 39,3 % (s podílem 2,5 %) výroby vlákniny, papíru a výrobků z papíru o 33,3 % (s podílem 4,5 %), v odvětví elektrických a optických přístrojů a zařízení o 19,0 % (s podílem 10,3 %) a v odvětví výroby zákl. kovů a kovodělných výrobků o 11,6 % (s podílem 9,9 %), však nestačil vykompenzovat celkový mírný pokles investic ve zpracovatelském průmyslu. V 1. - 3. čtvrtletí 2006 došlo ke zvýšení průmyslových nehmotných investic celkem o 418,1 %. Nehmotné investice (výdaje na výzkum a vývoj, software, know-how, patenty, licence, ochranné známky) představují progresivní složku investic vzhledem k tomu, že podporují růst produktivity práce, technické úrovně a logistických aktivit. Jejich vysoký růst ale zřejmě ovlivnilo pořizování emisních povolenek (ze statistických dat nelze zatím jejich objem přesněji specifikovat).

Nehmotné investice zaznamenaly vysoký růst

61

Nejvyšší růst nehmotných investic (o 3 703,5 %) byl v odvětví těžby nerostných surovin, zatímco největší část jejich objemu (64,0 %) tj. 13,3 mld. Kč směřovala do zpracovatelského průmyslu, v jehož rámci zaznamenalo nejvyšší růst odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků (Třinecké železárny, a.s., Mittal Steel, a.s.), a dále odvětví výroby koksu a rafinérského zpracování ropy (OKD, OKK Ostrava). Jedná se tedy zejména o podniky v odvětvích, které disponují emisními povolenkami.

II.3. Finanční situace průmyslových podniků

Pokračovalo zlepšování finančních ukazatelů

Průmysl udržel ve třetím čtvrtletí 2006 vysokou dynamikou produkce, což se odrazilo příznivě ve finančních ukazatelích. V průmyslu celkem (včetně subjektů do 19 zaměstnanců) v samotném třetím čtvrtletí vzrostla přidaná hodnota o 13,8 %. V kumulaci od začátku roku se meziročně zrychlila dynamika růstu účetní přidané hodnoty z 3,1 % na 12,1 %. Růst výkonové spotřeby (18,4 %) pokračoval v předstihu před výkony (16,8 %). Velmi dobré výsledky zaznamenal zpracovatelský průmysl, který tvořil 80 % všech výkonů průmyslu. Vysokého růstu ukazatelů dosáhla energetika, která se podílela na výkonech 17 % (z větší části vliv organizačních změn v energetice a plynárenství). Ke zhoršení finanční situace došlo v těžbě nerostných surovin. V průmyslu mají největší váhu na finančních ukazatelích větší organizace se 100 a více zaměstnanci. Tato skupina podniků se podílela na celkových výkonech průmyslu 79,2 % a na účetní přidané hodnotě 76,2 %.

Účetní přidaná hodnota zrychlila růst

Účetní přidaná hodnota zrychlila meziroční růst na 11,4 %. Zrychlila se ve zpracovatelském průmyslu, ve kterém pokračoval nejvyšší růst produkce ze všech sekcí průmyslu. Vysokého růstu dosáhla energetika, ve které došlo jednak k transformaci a organizačním změnám a také vlivem vyššího prodeje a zvýšených cen energií na tuzemském a zahraničním trhu. Naopak přidaná hodnota zpomalila v těžbě nerostných surovin (viz tabulka č. II.3.1). Růst přidané hodnoty ovlivňoval pokračující rychlejší růst výkonové spotřeby než výkonů. V růstu výkonové spotřeby se projevily vyšší ceny dovážených materiálů a komponentů, pohonných hmot a služeb.

Tabulka č. II.3.1 Účetní přidaná hodnota a výsledek hospodaření před zdaněním v 1. až 3. čtvrtletí 2006 (organizace se 100 a více zaměstnanci) Účetní přidaná hodnota mld. Kč Průmysl v tom: Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektř., plynu, vody

mez.zm. v%

Přid. hodnota na zaměst. tis. Kč

mez.zm. v%

Výsledek hosp. př. zdan. mld. Kč

mez.zm. v%

521,1

11,4

587,1

10,9

186,3

27,4

28,1 400,5 92,5

0,4 9,7 23,8

692,5 500,6 1 968,9

2,6 8,5 34,4

10,8 125,8 49,7

-25,5 27,5 50,0

Pramen: ČSÚ

Ve zpracovatelském průmyslu se růst přidané hodnoty soustředil zejména do výroby motorových vozidel, dále do výroby pryžových a plastových výrobků, 62

do výroby a opravy strojů a zařízení a výroby základních kovů a hutních výrobků. Celkem se přidaná hodnota zvýšila v 17 odvětvích z 22. K poklesu účetní přidané hodnoty došlo v pěti odvětvích lehkého průmyslu, které tvořily dohromady cca 23 % přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. Růst produktivity práce z účetní přidané hodnoty zaznamenaly všechny sekce průmyslu. V průměru vzrostla o 10,9 % (v b.c.) na 587,1 tis. Kč. Zatímco ve zpracovatelském průmyslu rostla produktivita práce při růstu počtu zaměstnanců, v dalších dvou sekcích zaměstnanost klesla.

Produktivita práce rostla ve všech sekcích

V rámci zpracovatelského průmyslu nejvyššího růstu produktivity práce (v b.c.) dosáhla výroba kancelářských strojů a počítačů (30,1 %), výroba radiových, televizních a spojových zařízení (19,5 %), dále výroba ostatních dopravních zařízení (16,4 %) a výroba usní a výrobků z usní (16 %). Z hlediska úrovně produktivity si nejlépe vedla výroba koksu, rafinérské zpracování ropy, výroba chemických látek, přípravků a léčiv a dále výroba motorových vozidel. Předstih růstu celkových výnosů před růstem nákladů se promítl do meziročního růstu hrubého zisku o 27,4 % na 186,3 mld. Kč. Zisk se zvýšil ve zpracovatelském průmyslu (o 27,5 %) a v energetice (o 50 %), v těžbě surovin poklesl o čtvrtinu kvůli poklesu výnosů.

Hrubý zisk vzrostl

Na meziroční přírůstek hrubého zisku působil kladně produkční vliv (75 %), když se čistý provozní přebytek zvýšil o 29,9 mld. Kč. Pozitivní byl také vliv neprodukčního faktoru (saldo ostatních výnosů a ostatních nákladů) v rozsahu 10,2 mld. Kč. Zatímco ve zpracovatelském průmyslu a v energetice působily oba faktory pozitivně, v těžbě surovin působily oba záporně. K růstu hrubého zisku přispěl také pokles počtu ztrátových organizací o 7 % na 576 podniků. Jejich ztráta se snížila o 1,9 % na 15,8 mld. Kč, nejvíce ve výrobě motorových vozidel, díky náběhu do výroby automobilky TPCA, dále ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení a ve výrobě a opravách strojů a zařízení. Počet ziskových organizací se zvýšil o 3,2 % a jejich podíl činil 76,6 %. Jejich hrubý zisk se zvýšil o 19,8 % na 202,1 mld. Kč.

Pokles počtu ztrátových organizací

Celkové výnosy vzrostly meziročně o 17,1 %, když se výrazně zvýšily v energetice a méně ve zpracovatelském průmyslu. V energetice to bylo převážně díky transformaci elektroenergetických společností a přeřazením podniků mezi odvětvími v plynárenství a také díky vyššímu prodeji energií a růstu jejich cen. Růst nákladů byl nejvíce ovlivněn růstem výkonové spotřeby, která vzrostla meziročně o 19,6 % a její podíl na celkových nákladech se zvýšil o 1,9 p.b. na 71,8 %. Výrazně se zvýšila v energetice. Dále vzrostly ostatní náklady o 17,6 %, odpisy o 8,9 %, osobní náklady o 7,1 % a náklady na prodané zboží o 1,5 %. Celkový stav majetku se zvýšil o 17 % a to ve všech sekcích, nejvíce v energetice. Na přírůstku aktiv se podílely především akcie, účasti a podíly (růst o 82,2 %), dále dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek o 8 %, pohledávky z obchodního styku a ostatní pohledávky o 16,4 %. Dále se zvýšily poskytnuté úvěry o 94,4 % a zásoby o 14,3 %. Na straně pasiv vzrostl rychleji vlastní kapitál (o 19,6 %) než cizí zdroje (14,2 %). Podíl vlastního kapitálu tak dosáhl 53,4 %.

Aktiva nejvíce rostla v energetice

Rentabilita vlastního kapitálu se zvýšila o 0,8 p.b. na 12,9 %. Nejvyšší její hodnoty a také meziročního růstu dosáhl zpracovatelský průmysl (15 %), vzrostla v energetice (na 9,4 %), zatímco v těžbě surovin se snížila díky poklesu zisku. Meziroční růst zásob se zrychlil z 2,4 % (ve 2. čtvrtletí 2006) na 14,3 % a jejich stav dosáhl 303,6 mld. Kč. Nejrychleji rostly zásoby výrobků s 31,2 %, dále zásoby materiálu o 11,3 %, nedokončená výroba o 10,6 %, přičemž zásoby zboží poklesly o 1,3 %. Zásoby se zvýšily výrazně v energetice o 259,5 % na 25,1 mld. Kč a to díky zásobám výrobků (vlivem organizačních změn), ve zpracovatelském

Výrazný růst zásob v energetice

63

průmyslu o 7,6 % na 274,5 mld. Kč a v těžbě surovin o 12,9 % na 4,1 mld. Kč. Doba obratu zásob (k celkovým tržbám) se zrychlila o 0,7 dne na 36,4 dní. Výsledky podle institucionálních sektorů ukázaly, že podniky pod zahraniční kontrolou ještě posílily svoji pozici v průmyslu na úkor soukromých podniků národních. Svůj podíl na výkonech větších organizací, se 100 a více zaměstnanci, zvýšily o 1,4 p.b. na 61,4 % a na účetní přidané hodnotě o 1,6 p.b. na 55,4 %. V podnicích pod zahraniční kontrolou rostla zaměstnanost

V podnicích pod zahraniční kontrolou, jako v jediném sektoru, rostl počet zaměstnanců, přesto jejich produktivita práce z přidané hodnoty vzrostla o 9,5 % a její úroveň převýšila produktivitu práce v soukromých podnicích národních o 64 %. Růst většiny finančních ukazatelů převýšil průměrný růst za průmysl, kromě produktivity práce. Ke zlepšení ukazatelů došlo díky novým kapacitám, které v roce 2005 vykazovaly ztrátu a nízký růst nebo zápornou přidanou hodnotu. Podniky pod zahraniční kontrolou zlepšily rentabilitu vlastního kapitálu o 1,4 p.b. na 15,9 %, což je nejvyšší hodnota ze sektorů.

Nejnižší růst hrubého zisku v soukromých podnicích národních

Soukromé podniky národní vykázaly rychlejší růst nákladů než výnosů, což mělo vliv na nízký růst hrubého zisku (0,6 %). Zisk klesl v těžbě surovin a v energetice, kde také klesla rentabilita vlastního kapitálu, v průměru za soukromé podniky národní klesla o 2 p.b. na 9,6 %. Většina tokových ukazatelů rostla v tomto sektoru nejpomaleji. Projevily se tu výsledky energetiky,5 která kvůli transformaci měla rychlý růst výkonové spotřeby. Na druhé straně měla energetika vliv na vysoký růst pasiv (21,5 %). Veřejné podniky vykázaly vysoký růst většiny tokových ukazatelů, kde se promítly výsledky energetiky (a.s. ČEZ). Veřejné podniky zaznamenaly nejvyšší meziroční růst rentability vlastního kapitálu o 3,4 p.b. na 11,5 %. Tento sektor dosáhl nejvyššího růstu účetní přidané hodnoty a produktivity práce z přidané hodnoty.

Tabulka č. II.3.2 Meziroční změny ukazatelů podle institucionálních sektorů (organizace se 100 a více zaměstnanci) meziroční změny v %

Průmysl v tom: 11001 - veřejné 11002 - soukormé národní 11003 - pod zahr. kontrolou

produkt. práce z PH

počet zaměst.

úč. přid. hodnota

výkony

výk. spotřeba

hrubý zisk

tis. Kč

mez. zm. v%

0,4

11,4

17,5

19,6

27,4

587,1

10,9

-6,4 -2,9 4,6

21,4 3,8 14,6

21,6 12,2 20,3

21,8 15,1 22,0

47,8 0,6 38,0

1 910,2 409,3 673,1

29,7 6,9 9,5

Pramen: ČSÚ

5

Zatímco mateřská firma je ve veřejném sektoru, dceřinné firmy jsou v sektoru soukromých podniků národních.

64

III. STAVEBNICTVÍ

III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita

Stavební produkce již sedmým rokem nepřetržitě roste a významně tak ovlivňuje potenciál dalšího rozvoje celé ekonomiky. Zdrojem růstu byly i nadále státní zakázky týkající se dopravní infrastruktury země, dále se na růstu významně podílí realizace privátních developerských projektů (sklady, nákupní centra a administrativní budovy, hotely, multifunkční objekty). Příznivě se projevila z hlediska zahajování i bytová výstavba.

Stavebnictví dále rostlo zejména díky infrastruktuře a bytové výstavbě

V 1. - 3. čtvrtletí 2006 vzrostla stavební výroba reálně o 5,4 % (ve stejném období předchozího roku o 2,2 %). Sezónní vlivy se odrazily na meziročním poklesu stavební výroby v prvních dvou měsících roku 2006, který ovlivnil výsledek v 1. Q, kdy byl zaznamenán nepatrný růst 0,5 %. Graf č. III.1.1 Stavební výroba v letech 2002 - 2006 (meziroční změna v %) 20

15

10 %

5

0

-5 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 2002

2003

2004

Stavební výroba

2005

2006

Trend

Pramen: ČSÚ, graf MPO

V malých firmách (do 19 zaměstnanců) vzrostla stavební výroba o 5,5 % (ve srovnatelném období předchozího roku o 0,9 %). Podíl stavebních prací malých firem na celkové stavební výrobě činil ve sledovaném období 33,3 % (ve stejném období předchozího roku 33,7 %), což prokazuje nezastupitelnou roli malých firem ve stavebnictví. Kromě tradičních zakázek v oblasti bytové výstavby a oprav a údržby působí malé firmy i v roli subdodavatelů velkých stavebních společností.

Stavební výroba v malých firmách rostla o něco rychleji...

65

66

Tabulka č. III.1.1 Struktura stavebních prací (stavební podniky s 20 a více zaměstnanci) Stavební práce (v mld. Kč, b.c.) 2005

Stavební práce celkem podle dodavatelských smluv v tom: - v tuzemsku celkem nová výstavba, rekonstr. a modernizace z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství opravy a údržba z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství ostatní práce - v zahraničí Pramen: ČSÚ

Meziroční změna (v %, s.c.)

2006

2005 rok

Podíl (v %, b.c.)

2006

rok

1.-3. Q.

1.-3. Q.

1.-3. Q.

1.-3. Q.

290,7

199,2

216,9

5,1

3,1

5,4

286,1 248,3 145,1 103,2 34,0

196,1 171,5 100,9 70,6 21,9

212,3 186,1 111,8 74,3 24,8

4,8 6,5 2,2 13,3 -5,8

3,0 5,3 1,0 12,3 -12,0

18,9 15,1 3,8

12,1 9,8 2,7

11,9 12,9 1,4

-2,0 -10,2 6,0

4,6

3,1

4,6

17,9

2005 rok

2006

1.-3. Q.

1.-3. Q.

100,0

100,0

100,0

4,6 5,0 7,1 2,0 7,8

98,4 85,4 49,9 35,5 11,7

98,5 86,1 50,7 35,5 11,0

97,9 85,8 51,5 34,3 11,4

-8,0 -16,5 7,1

-6,6 26,2 -51,0

6,5 5,2 1,3

6,1 4,9 1,3

5,5 5,9 0,7

8,5

50,4

1,6

1,5

2,1

Ve firmách s 20 a více zaměstnanci, které vytvořily rozhodující podíl produkce v odvětví (66,7 %), vzrostl objem stavebních prací o 5,4 % (ve stejném období předchozího roku byl růst 3,1 %). Za rozvojem činnosti těchto firem stály především státní zakázky v oblasti dopravní infrastruktury, realizace privátních developerských projektů a bytová výstavba.

... než u firem s 20 a více zaměstnanci

Ve struktuře stavebních prací podle dodavatelských smluv (viz tab. č.III.1.1) se v tuzemsku zvýšila nová výstavba, rekonstrukce a modernizace o 5,0 % (ve srovnatelném období předchozího roku vzrostla o 5,3 %). Nová výstavba přitom představovala 85,8 % objemu stavební produkce. V jejím rámci rostlo pozemní stavitelství rychleji (7,1 %), než inženýrské stavitelství (2,0 %). Práce v oblasti oprav a údržby ze zvýšily o 7,8 % (v průběhu předchozích dvou let zaznamenaly pokles) s jejich prudkým růstem v inženýrském stavitelství (o 26,2 %) v souvislosti s likvidací škod po povodních, zatímco u pozemního stavitelství se snížily (o 6,6 %). Podíl oprav a údržby na stavebních pracích představoval 11,4 %. U ostatních prací, které tvořily 0,7 % jejich celkového objemu, došlo k poklesu stavební výroby o 51,0 %. Vysoký nárůst ve vývozu stavebních prací o 50,4 % (ve stejném období předchozího roku o 8,5 %), především do sousedních zemí (Slovensko), je ovlivňován nízkou srovnávací základnou. Jeho podíl 2,1 % svědčí o zásadním zaměření stavebnictví na tuzemský trh.

Dynamicky vzrostl vývoz stavebních prací

Tabulka č. III.1.2 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Řádek Průměrná nominální mzda Průměrná reálná mzda* Produktivita práce ze S ve s.c. - Nominální jedn. mzdové náklady - Reálné jedn. mzdové náklady

1 2 3 1/3 2/3

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2005 1.-3.Q.

2006 1.-3.Q.

4,9 0,9 10,8 -5,3 -8,9

7,0 2,8 8,5 -1,4 -5,3

6,4 3,7 0,7 5,7 3,0

6,1 3,9 7,8 -1,6 -3,6

6,2 2,8 5,3 0,9 -2,4

3,8 0,8 0,2 3,6 0,6

4,1 1,0 -1,2 5,4 2,2

6,8 4,0 4,8 1,9 -0,8

* přepočtená indexem cen stavebních prací Pramen: ČSÚ

Průměrná nominální mzda ve stavebnictví meziročně vzrostla o 6,8 %, což bylo o 2,7 procentního bodu více než ve stejném období předchozího roku. Meziroční zvýšení průměrné reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací) o 4,0 % zaostalo za růstem produktivity práce ze stavebních prací (S) o 0,8 procentního bodu při růstu zaměstnanosti o 0,6 % na 161,3 tis. osob. Zlepšila se tak relace jednotkových mzdových nákladů, kdy nominální zaznamenaly nižší růst (1,9 %) a reálné dokonce klesly (-0,8 %) - (viz tabulka č. III.1.2).

Zlepšila se relace jednotkových mzdových nákladů

Při pohledu na výsledky, členěné podle institucionálních sektorů však vidíme, že tento příznivý vývoj výrazně zkreslují veřejné podniky, které vykazují enormní nárůst produktivity práce (o 132,1 %), avšak při výrazném poklesu produkce (-58,4 %) a ještě výraznějším snížení zaměstnanosti (-82,1 %) a to při podílu pouhých 0,5 % na produkci a zaměstnanosti ve stavebnictví. Předstihu růstu produktivity práce před růstem mezd tak, kromě zmíněného veřejného sektoru, nebylo dosaženo v žádném sektoru.

Veřejné firmy zkreslily výsledky za celé stavebnictví

Produktivita práce stagnovala u podniků pod zahraniční kontrolou, avšak její úroveň převyšuje domácí f irmy téměř o polovinu. Nárůst zaměstnanosti zaznamenaly soukromé národní firmy (o 3,4 %) a firmy pod zahraniční kontrolou (o 2,6 %).

67

68

Tabulka č. III.1.3 Základní ukazatele stavebních podniků podle institucionálních sektorů a podle velikostí v 1. - 3. čtvrtletí 2006 (stavební podniky s 20 a více zamìstnanci celkem v èlenìní podle sektorù)

Ukazatel

Počet podniků

Stavební práce podle dodavatelských smluv (S) celkem meziroční v mil. Kč změny (b. c.) (%, v s.c.)

Stavební podniky celkem z toho: 11001 - veřejné

2 462

11002 - soukromé národní 11003 - soukr. pod. zahr. kontrol.

173

14000 - zaměstnavatelé*)

Průměrný počet zaměstnanců

Průměrná nominální mzda

Produktivita práce

podíl v%

osob

meziroční změny (%, v s.c.)

podíl v%

Kč

meziroční změny (%, v s.c.)

tis. Kč (b. c.)

meziroční změny (%, v s.c.)

100,0

161,3

0,6

100,0

19 505

6,8

1 344,8

4,8

216,9

5,4

5

1,1

-58,4

0,5

0,8

-82,1

0,5

22 292

23,1

1 707,6

132,1

2 148 135

173,7 38,9

7,5 2,6

80,1 17,9

137,1 17,9

3,4 2,6

85,0 11,1

18 945 25 510

6,9 4,4

1 266,5 2 167,4

4,0 0,0

3,2

-11,5

1,5

5,5

-14,2

3,4

13 521

4,8

577,9

3,2

* ) fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 20 a více Pramen: ČSÚ

Graf č. III.1.2 Stavební povolení, orientační hodnota staveb a průměrná hodnota na 1 stavební povolení (meziroční změna v %) 2 707

2006 1.-3.Q.

266 508 98 436 2 349

2005 1.-3.Q.

248 877 105 950 2 279

2005

325 821 142 941 2 051

Období

2004

315 072 153 622 1 917

2003

286 228 149 339 1 720

2002

242 212 140 822 1 584

2001

236 375 149 244 1 356

2000

229 955 169 574

0

50000

100000

Vydaná SP (počet)

150000

200000

250000

Orient. hodnota staveb (mil. Kč)

300000

350000

400000

Prům. hodnota na 1 SP (tis. Kč)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Stavební úřady vydaly za 1. - 3. čtvrtletí meziročně o 7,1 % méně stavebních povolení (98 436) (viz graf č. III.1.2). Z hlediska jejich struktury bylo nejvíce stavebních povolení (37 315) vydáno na výstavbu bytových budov (s meziročním růstem o 1,8 %), dále (24 828) na výstavbu ostatních staveb (při poklesu o 2,8 %), staveb k ochraně životního prostředí (pokles o 25,0 %) a nebytových budov (pokles o 7,2 %). Orientační hodnota nově povolených staveb se zvýšila o 7,1 % na 266,5 mld. Kč, z toho u nebytových budov o 18,6 %, u bytových budov o 9,1 %, u staveb k ochraně životního prostředí a u ostatních staveb naopak poklesla (o 5,6 %, resp.o 3,1 %). Průměrná hodnota na 1 stav. povolení ve sledovaném období vzrostla o 15,2 % na 2,7 mil. Kč. Z uvedených výsledků je zřejmé, že bylo vydáno méně stavebních povolení, avšak na nákladnější stavby.

Průměrná hodnota na 1 stavební povolení vzrostla

Na základě konjunkturálního průzkumu provedeného ČSÚ u vybraných stavebních organizací zaměřeného na hodnocení situace v říjnu 2006 a krátkodobý výhled na příští tři měsíce očekává růst stavební činnosti 22,8 % podniků, naopak snížení pouze 4,6 %.

Stavební firmy očekávají růst stavební činnosti

V říjnu 2006 byla stavební produkce meziročně vyšší o 7,1 %. V kumulaci za deset měsíců pak růst představoval 5,7 %, což zakládá roční růst stavebnictví přesahující mírně 5 %.

III.2. Bytová výstavba

Bytová výstavba byla charakteristická růstem počtu zahájených bytů a zvýšením počtu rozestavěných bytů, při poklesu počtu dokončených bytů (viz graf č. III.2.1).

Bytová výstavba se dále dynamicky rozvíjela

69

Tato situace byla ovlivněna příznivými ekonomickými podmínkami, rozvíjejícím se trhem hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření. Rozhodování o realizaci stavebních záměrů ovlivnila také očekávaná změna sazby DPH na stavební práce v bytové výstavbě a rovněž připravovaná deregulace nájemného. Graf č. III.2.1 Bytová výstavba v letech 2000 - 2006 (meziroční změny v %, s.c.) 25,0 20,0 15,0 10,0

%

5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -20,0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2005 1.-3.Q. 2006 1.-3.Q.

dokončené byty

zahájené byty

rozestavěné byty

trend_dokončené byty

trend_zahájené byty

trend_rozestavěné byty

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Počet zahájených bytů rostl

V 1. - 3. čtvrtletí 2006 byla zahájena výstavba 31 905 bytů a ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 došlo k růstu o 6,5 % (+1 938 bytů). Největší nárůst byl zaznamenán u bytů v domech s pečovatelskou službou a v domovech-penziónech o 83,9 % (s podílem 2,5 %), dále u bytů v nebytových stavbách (budovách) o 21,5 % (s podílem 4,9 %), u bytů v rodinných domech o 13,9 % (s podílem 47,4 %) a u bytových domů o 5,9 % (s podílem 32,3 %). Pokles počtu zahájených bytů nastal u kategorie nástaveb, přístaveb a vestaveb o 19,8 % a u bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách o 28,2 %. Za zahájený byt se od 1.1.2006 považuje takový byt, na který bylo vydáno stavební povolení (do konce roku 2005 to mohl být pouze byt, jehož výstavba byla zahájena dle zápisu do stavebního deníku).

Dokončování bytů se nadále zpomaluje

V 1. - 3. čtvrtletí 2006 bylo dokončeno 18 166 bytů a jejich počet meziročně poklesl o 13,5 % (-2 829 bytů). K tomuto vývoji výrazně přispěla skutečnost, že developeři v současné době orientují svoji snahu převážně na zahajování nových bytů. Pokles počtu dokončených bytů nastal u všech kategorií výstavby mimo bytů v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům, kde byl meziroční nárůst o 18,1 %. Největší pokles pak byl u bytů v domech s pečovatelskou službou a domovech-penziónech o 41,4 %, u nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům o 25,7 %, v bytových domech o 25,4 % a u bytů v nebytových stavbách (budovách) o 15,3 %.

Počet rozestavěných bytů se opět zvýšil

Skutečnost, že se stavební firmy orientovaly převážně na zahajování nových bytů (v souvislosti s předpokládanou změnou sazby DPH na stavební práce v bytové výstavbě), než na dokončování stávajících staveb, posílila dlouhodobý trend vysokého počtu nedokončených bytů. Rozestavěnost v 1. - 3. čtvrtletí roku 2006

70

vzrostla o 8,3 % (+12 940 bytů), z toho nejvíce u bytů v nebytových stavbách (nárůst o 32,9 %), dále v bytových domech (o 17,2 %), v domovech-penziónech (o 8,3 %), v rodinných domech (o 8,1 %), v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům (o 2,0 %) a k bytovým domům (o 0,9 %). Rozestavěnost se naopak snížila u bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách (o 15,3 %). Největší podíl na rozestavěnosti byl u rodinných domů 48,3 %, nejnižší u bytů s pečovatelskou službou a domovech-penziónech 1,5 %. Od 1.1.2006 je výpočet rozestavěných bytů prováděn jako součet rozestavěných bytů ke konci předchozího období a zahájených bytů ve sledovaném období, od kterého je odečten počet bytů, které byly dokončeny ve sledovaném období.

Počet dokončených bytů modernizací (na základě vydaného stavebního povolení) v 1. - 3. čtvrtletí 2006 poklesl o 6,6 % vzhledem k tomu, že v současné době převládá tendence pořizování nového bydlení, než rozšiřování bytového fondu modernizacemi.

Modernizace bytového fondu se zpomalila

III.3. Finanční situace ve stavebnictví

Finanční situace stavebních podniků se v průběhu roku postupně zlepšovala. Souvisí to s charakterem tohoto odvětví, kdy s růstem stavebních prací v průběhu léta se zrychlila dynamika růstu finančních ukazatelů za 1. až 3. čtvrtletí 2006.

Finanční výsledky se zlepšily

Ve stavebnictví celkem (včetně odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) se zrychlil meziroční růst účetní přidané hodnoty z 1,6 % na 4,8 %, která dosáhla 73,3 mld. Kč. Výkonová spotřeba si udržela rychlejší růst (9,8 %) než výkony (8,8 %), ale její předstih se snížil z 1,4 p.b. na 1 p.b. Ve třetím čtvrtletí se zvýšila účetní přidaná hodnota o 9,6 %.

Růst účetní přidané hodnoty se zrychlil

Podíl organizací se 100 a více zaměstnanci na celkových výsledcích stavebnictví činil 48,7 %. Tato skupina stavebních podniků snížila meziročně dynamiku růstu finančních ukazatelů. To souvisí zřejmě s podprůměrným růstem stavebních prací u velkých podniků, kromě nadprůměrného růstu u středně velkých podniků (se 100 až 250 zaměstnanci).

Ve větších firmách finanční výsledky zpomalily

Hrubý zisk (v podnicích se 100 a více zaměstnanci) se zvýšil meziročně o 1,2 % na 8,8 mld. Kč, když ve stejném období roku 2005 vzrostl o 7 %. Náklady rostly rychleji než výnosy. Růst zisku ovlivnil pouze neprodukční faktor, když se saldo ostatních výnosů a ostatních nákladů zlepšilo o 1,4 mld. Kč. Čistý provozní přebytek (produkční faktor) se naopak zhoršil o 1,3 mld. Kč. Ve třetím čtvrtletí se zisk zvýšil meziročně o 22,6 %, zatímco v prvním pololetí 2006 poklesl. Finanční výsledky jsou citlivé na načasování fakturací, což může částečně vysvětlit nerovnoměrný vývoj.

Hrubý zisk se zvýšil

Podíl ztrátových organizací se meziročně snížil o 3,1 p.b. na 17 %, ale jejich ztráta vzrostla z 0,6 mld. Kč na 2,2 mld. Kč. Ve ztrátových podnicích bylo zaměstnáno 13,9 % zaměstnanců větších stavebních podniků. Na druhou stranu se zvýšil podíl ziskových organizací na 82,9 %, když se jejich hrubý zisk zvedl o 18 % na 11 mld. Kč.

Podíl ztrátových organizací se snížil

Účetní přidaná hodnota vzrostla meziročně o 2,6 %, její dynamika růstu se však snížila z 4,3 % ve stejném období roku 2005. Výkonová spotřeba pokračovala v rychlejším růstu než výkony. Ve výkonové spotřebě je zahrnut materiál, energie a nakupované služby, jejichž podíl dlouhodobě roste. Účetní přidaná hodnota

Růst účetní přidané hodnoty se zpomalil

71

na zaměstnance se zvýšila o 1,6 % na 414,8 tis. Kč při růstu počtu zaměstnanců (o 1 %). Výkonová spotřeba zvýšila podíl na nákladech

Růst celkových nákladů ovlivnila výkonová spotřeba, která vzrostla meziročně o 11,2 % a ještě zvýšila svůj podíl na nákladech o 0,6 p.b. na 81,2 %. Přibližně dvě třetiny výkonové spotřeby tvoří nakupované služby, ostatní je materiál a energie. Na vývoj výkonové spotřeby tak působí jejich struktura a ceny. Osobní náklady se, při růstu počtu zaměstnanců, také zvýšily a to o 8,7 %, jejich podíl stagnoval na 11,5 %. Ostatní položky nákladů mají malý podíl. Rentabilita nákladů se snížila o 0,4 p.b. na 4,6 %. V rozvaze, na straně majetku, tvořily polovinu všech aktiv pohledávky z obchodního styku. Stavební podniky tak často vystupují v roli věřitele vůči svým obchodním partnerům. Na druhé straně se to projevuje vysokým podílem závazků na straně pasiv.

Stav zásob vzrostl

V aktivech se zvýšil stav zásob meziročně o 4 % na 17,9 mld. Kč, čímž se zvýšil objem prostředků vázaných v zásobách. Zásoby nedokončené výroby, které tvoří většinu zásob ve stavebnictví, vzrostly o 2,3 %. To potvrzuje velkou rozestavěnost, může to ukazovat i na delší lhůty dokončení prací. Vzrostly také zásoby materiálu o 11 %. Obrátka zásob (měřená k tržbám) pokračovala v poklesu o 1,6 dne na 25,9 dne.

Podíl cizích zdrojů se nezměnil

Na straně pasiv se zvýšilo financování cizími zdroji o 10,9 %, když jejich podíl (zadluženost) se nezměnil (68,8 %). Největší část cizích zdrojů byla v závazcích z obchodního styku (65 % cizích zdrojů), dále v ostatních závazcích a ostatních pasivech (18,8 %). Úvěry a půjčky činily 8,6 %. Podíl vlastního kapitálu byl přibližně třetinový (s meziročním růstem o 7,6 %) a rentabilita vlastního kapitálu meziročně poklesla o 1 p.b. na 15,8 %.

Pokračoval růst vlastních zdrojů

U větších stavebních podniků pokračovala vyšší tvorba vlastních zdrojů než jejich potřeba na investice a nárůst zásob. Vlastních zdrojů si podniky vytvořily 9,5 mld. Kč (meziročně o 6,6 % více). Na tržbách za prodaný dlouhodobý majetek podniky získaly 1,9 mld. Kč. Naproti tomu pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je přišlo na 5 mld. Kč (o 7,5 % více) a stav zásob se navýšil (oproti stavu ke konci roku 2005) o 3,9 mld. Kč. Zdroje tak přesáhly potřebu o zhruba 2,5 mld. Kč. Z hlediska institucionálních sektorů mají nejvýznamnější váhu soukromé podniky národní, jejich podíl na výkonech se meziročně zvýšil o 1 p.b. na 76,8 %. Většinu ostatních výkonů realizovaly podniky pod zahraniční kontrolou. V sektoru veřejných podniků zbyly pouze 2 podniky. Rychlejší růst výnosů, výkonů a nákladů, resp. výkonové spotřeby, vykázaly soukromé podniky národní. V této skupině podniků však rostly rychleji nákladové položky než výnosy, zatímco u podniků pod zahraniční kontrolou to bylo obráceně. Zatímco hrubý zisk v soukromých podnicích národních poklesl, podniky pod zahraniční kontrolou vykázaly jeho přibližně třetinový nárůst.

Podniky pod zahraniční kontrolou mají lepší produktivitu práce

Rychlejší růst účetní přidané hodnoty a taktéž přidané hodnoty na zaměstnance zaznamenaly podniky pod zahraniční kontrolou. Tato skupina podniků dlouhodobě vykazuje vyšší produktivitu práce z přidané hodnoty. Mezera v úrovni produktivity práce mezi zahraničními a domácími firmami se tak meziročně ještě zvýšila z 30 % na 41,5 %. Podniky pod zahraniční kontrolou měly rychlejší obrat zásob, který zrychlily meziročně o 1 den na 20,7 dní. Soukromé podniky národní ho zrychlily o 2,3 dne na 25,9 dní. Podniky pod zahraniční kontrolou využívají více cizí kapitál, když podíl jejich vlastního kapitálu byl 28,9 %, zatímco soukromé podniky národní měly 31,9 %. Rentabilita vlastního kapitálu byla vyšší u podniků pod zahraniční kontrolou, což souvisí s velkým růstem zisku.

72

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

IV.1. Souhrnné výsledky

Zahraniční obchod potvrdil rostoucí konkurenceschopnost tuzemské produkce, objem obchodní výměny rostl rychleji než HDP a ekonomika zvýšila míru otevřenosti. Hodnota vývozu představovala 65,9 % HDP a hodnota dovozu 64,2 %. Podíly vývozu a dovozu na HDP meziročně posílily shodně o 3,7 procentního bodu. Pozitivní výsledky za tři čtvrtletí potvrzují dosažené přírůstky vývozu i dovozu, výše přebytku obchodní bilance a změny v teritoriální i zbožové struktuře. Obrat za tři čtvrtletí dosáhl rekordní hodnoty 3 073,2 mld. Kč, z toho vývoz činil 1 556,5 mld. Kč a dovoz 1 516,7 mld. Kč. Vývoz vzrostl meziročně o 14 %, dovoz o 14,2 % a saldo obchodní bilance bylo kladné 39,7 mld. Kč (meziročně vyšší o 2,3 mld. Kč). V průběhu jednotlivých čtvrtletí měla však jeho výše sestupnou tendenci. Přírůstky vývozu i dovozu byly ovlivněny především vývojem v 1. čtvrtletí, kdy tempa dosahovala téměř 20 % (viz tabulka č. IV.1.1). Růst vývozu o 190,6 mld. Kč se podílel na růstu obratu 50,3 % a růst dovozu o 188,3 mld. Kč podpořil zvýšení obratu o 49,7 %. Krytí dovozu vývozem se meziročně nepatrně snížilo, vývoz pokryl dovoz na 102,6 %.

Výsledky odrážejí růst výkonu ekonomiky a její otevřenost

Vývoz i dovoz rostly dvouciferně

Tabulka č. IV.1.1 Vývoj základních ukazatelů v 1. až 3. čtvrtletí 2006 Ukazatel Vývoz v b.c. (meziroční změna v %) Dovoz v b.c. (meziroční změna v %) Saldo obchodní bilance v r. 2005 (v mld. Kč) Saldo obchodní bilance v r. 2006 (v mld. Kč) Meziroční změna salda (v mld. Kč)

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

1.-3. čtvrtletí

19,1 19,4 23,7 26,9 3,2

10,9 12,5 13,6 7,7 -5,9

12,3 11,2 0,1 5,1 5,0

14,0 14,2 37,4 39,7 2,3

Pramen: ČSÚ

Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za 9 měsíců o 3,5 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření vyšší než v korunovém (vzrostl o 18,3 %, resp. o 18,6 %). Vývoz dosáhl hodnoty 68,1 mld. USD, dovoz 66,4 mld. USD a přebytek obchodní bilance 1,7 mld. USD byl meziročně vyšší o 0,1 mld. USD. V EUR vývoz vzrostl o 19,9 % (na 54,7 mld. Kč), dovoz o 20,2 % (na 53,3 mld. Kč) a kladné saldo 1,4 mld. EUR bylo o 0,2 mld. EUR meziročně vyšší při posílení koruny k EUR o 5 %.

Tempa vývozu i dovozu v USD i EUR rychlejší než v korunovém vyjádření

V rámci zemí EU 25, kde podle údajů Eurostatu, souhrnně vzrostl vývoz o 10 % a dovoz o 17 %, dosahuje Česká republika nadprůměrného růstu ve vývozu i dovozu.

Střednědobý vývoj základních ukazatelů je znázorněn v grafu č. IV.1.1. Výrazný je zejména obrat ve vývoji obchodní bilance na přelomu let 2004 a 2005, od té doby vykazovala obchodní bilance pouze přebytky. Zřetelný je i velmi podobný průběh

Růst vývozu i dovozu meziročně zesílil

73

vývoje temp vývozu a dovozu, který lze přičítat vysokému stupni produkční kooperace a propojení se zahraničními partnery, jakož i vysoké otevřenosti ekonomiky. Růst vývozu i dovozu byl ve všech čtvrtletích vyšší než v roce 2005. Graf č. IV.1.1 Zahraniční obchod dle čtvrtletí 2003 - 2006 (běžné ceny, meziroční změna ve vývozu a dovozu v %, saldo v mld. Kč) 50

50 40

35,2

30

27,9

12,0 %

6,6 4,8

-10

11,4 13,0 11,4

7,0

13,6

9,1

7,8

11,0

19,4

3,5

1,7

5,7

8,7

0,1

6,3

20 12,5 5,1 10,9 7,7

1,2

11,2 5,1

-1,3

-4,5 -8,8

-20

19,1

18,3

7,3 11,3

0

14,5

23,6

30

26,9

23,7

32,7

20 10

26,2

-8,2

-13,3

10 0

mld. Kč

40

-10

-11,1

-20

-18,3

-30

-30

-40 I.Q.

II.Q.

III.Q.

-33,7 IV.Q.

-40 I.Q.

II.Q.

2003

III.Q.

IV.Q.

I.Q.

2004

Saldo

II.Q.

III.Q.

IV.Q.

I.Q.

III.Q.

2006

2005 Dovoz

Vývoz

II.Q.

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Pozitivně na zahraniční obchod působil především další růst průmyslové výroby a příznivý vývoj ekonomiky ve světě, zejména v EU (více než tři čtvrtiny obchodu se uskutečňují s členskými zeměmi EU). Negativní dopad měly především směnné relace a další růst již vysokého deficitu s Čínou a Ruskem. Dále se zhoršující negativní směnná relace

Směnná relace, vyjadřující poměr vývozních a dovozních cen, byla do roku 2004 pozitivní a podporovala příznivé hodnotové výsledky zahraničního obchodu. V roce 2005 se již začala postupně zhoršovat a dále se zhoršuje i v roce 2006. Za tři čtvrtletí 2006 se směnná relace dostala na nevýhodných 97,2 v důsledku růstu dovozních cen při současném poklesu cen vývozních. Změny se diferencovaně promítly do jednotlivých komoditních tříd (tabulka č. IV.1.2).

Tabulka č. IV.1.2 Směnné relace z cenových indexů Skupiny SITC

Celkem 0 potraviny 1 nápoje a tabák 2 suroviny 3 minerální paliva 4 tuky 5 chemikálie 6 tržní výrobky tříděné 7 stroje a dopr. prostředky 8 průmysl. spotř. zboží Pramen: ČSÚ, výpočet MPO

74

Indexy cen vývozu

Indexy cen dovozu

Směnné relace z cen. indexů

1-9/2005

1-9/2006

1-9/2005

1-9/2006

1-9/2005

1-9/2006

99,0 96,2 104,8 97,2 119,5 92,3 102,8 101,1 95,5 97,3

98,8 98,0 96,7 107,4 101,0 104,4 102,0 97,0 98,4 98,9

99,9 98,9 102,1 101,3 126,7 90,0 98,1 99,4 95,4 92,9

101,6 100,3 93,9 93,9 120,3 97,5 98,9 102,9 98,3 93,9

99,1 97,3 102,6 96,0 94,3 102,6 104,8 101,7 100,1 104,7

97,2 97,7 103,0 114,4 84,0 107,1 103,1 94,3 100,1 105,3

Na českou ekonomiku má největší dopad zejména růst dovozních cen minerálních paliv (kde jsme prakticky plně závislí na dovozu) a pokles vývozních cen strojírenských a tržních výrobků, které tvoří naprosto dominantní podíl našeho exportu. Pro přepočet do stálých cen jsou určující cenové deflátory beroucí v úvahu změny cen a aktuální strukturu obchodování. Vývoz ve stálých cenách vzrostl o 15,6 % a dovoz o 14,1 %. Vlivem nepříznivého cenového vývoje byl hodnotový pohyb vývozu pomalejší o 1,6 p.b. než hmotný vývoj naopak u dovozu byl nepatrně rychlejší. Přebytek obchodní bilance vyčíslený při vyloučení cenových vlivů by dosáhl 63,3 mld. Kč a byl by tak o 23,6 mld. Kč vyšší než jeho skutečně dosažená hodnota v běžných cenách.

Ve stálých cenách vývoz předstihl dovoz

Na vývoj obchodní bilance v průběhu roku mají poměrně stálý vliv některé interní faktory cyklického charakteru. Vyplývá to zřetelně z porovnání vývoje salda obchodní bilance v jednotlivých měsících za poslední čtyři roky (viz graf č. IV.1.2).

Roční mikrocykly vývoje obchodní bilance

Grtaf č. IV.1.2 Vývoj salda obchodní bilance v jednotlivých měsících 2003 - 2006 (v mld. Kč) 15 10 5

mld. Kč

0 -5 -10 -15 -20

2003

2004

2005

prosinec

listopad

říjen

září

srpen

červenec

červen

květen

duben

březen

únor

leden

-25

2006

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Pravidelně se opakující prohloubení záporného salda v červenci souvisí s útlumem ekonomického výkonu v době hlavních letních dovolených. Tato ztráta je pak pravidelně vyrovnána v září, kdy má kladné saldo každým rokem stále se zvyšující hodnoty. Pravidelný růst deficitu v závěru roku lze dávat do souvislosti se zvýšenými dovozy před vánočními svátky.

IV.2. Teritoriální struktura

Největší absolutní přírůstek vývozu směřoval do vyspělých tržních ekonomik. Ze 190,6 mld. Kč přírůstku vývozu sem směřovalo 167,3 mld. Kč, z toho do EU 153,7

Největší přírůstek vývozu do vyspělých tržních ekonomik

75

mld. Procentní růst vývozu do EU byl však mírně podprůměrný (o 0,7 p.b.), nejvýrazněji vzrostl do Francie, Belgie a Itálie. V důsledku vysokého (nad 20 %) relativního růstu vývozu do SNS, evropských států s tranzitivní ekonomikou a ostatních tzv. mimoevropských zemí se zvýšily i jejich podíly na vývozu. Podrobná teritoriální struktura vývozu a dovozu je uvedena v přílohových tabulkách č. IV.1.1 a IV.1.2. Nejvyšší růst hodnoty dovozu z mimoevropských zemí

Dovoz vzrostl meziročně ze všech teritoriálních skupin. Na meziročním přírůstku celkového dovozu o 188,3 mld. Kč se zhruba polovinou podílely společně mimoevropské země, Společenství nezávislých států a rozvojové země. Z hlediska jednotlivých zemí dosáhly meziročního přírůstku vyššího než 20 mld. Kč dovozy z Německa, Ruska a Číny.

Kladné saldo s EU o pětinu vyšší

Na zvýšení celkového přebytku obchodní bilance o 2,3 mld. Kč na 39,7 mld. Kč působil pozitivně růst aktivní obchodní bilance o více než čtvrtinu se státy s vyspělou tržní ekonomikou na 203,9 mld. Kč, přitom s EU na 242,9 mld. Kč. Z jednotlivých zemí k největšímu meziročnímu zlepšení bilance došlo s Francií (zvýšení aktiva téměř o 9 mld. Kč na 14,6 mld. Kč), Itálií (přechod pasiva 7,8 mld. Kč do aktiva 0,3 mld. Kč), Belgií (růst aktiva o 6,3 mld. Kč na 15,6 mld. Kč) a Spojeným královstvím (zvýšení přebytku o 3,7 mld. Kč na 36,6 mld. Kč). Nejvyšší dosažená kladná salda s Německem a Slovenskem se meziročně zvýšila na 65,2 mld. Kč resp. 46 mld. Kč.

Graf č. IV.2.1 Teritoriální struktura vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance 1. - 3. čtvrtletí 2006

250 VTE RZ ETE SNS OST

200

mld. Kč (%)

150

- vyspělé tržní ekonomiky - rozvojové země - evropské tranzitivní ekonomiky - Společenství nezávislých států - ostatní vč. nespecifikovaných

100 50 0 -50

-100 VTE

RZ Vývoz v %

ETE Dovoz v %

SNS

OST

Saldo v mld. Kč

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Rostoucí deficit se SNS a ostatními zeměmi

Negativní vliv na obchodní bilanci mělo zvýšení již značně vysokého pasiva s mimoevropskými zeměmi (o 21,7 mld. Kč na 80,2 mld. Kč), SNS (o 18,6 mld. Kč na 78,9 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (o 5,8 mld. Kč na 30,6 mld. Kč). Dlouhodobě nejvyšší záporná salda vykazují teritoriální skupiny s nejmenším podílem na obchodu (viz graf č. IV.2.1).

Přebytky obchodní bilance se zvyšují, schodky se prohlubují

Vliv obchodování s rozhodujícími partnery na celkové saldo obchodní bilance je kvantifikováno v tabulkách č. IV.2.1 (země s největším aktivem) a IV.2.2 (země s největším pasivem). Nejvyšší kladná salda vznikají s tradičně největšími obchodními partnery, kterými jsou zejména Německo a Slovensko. Naproti tomu nejvíce zatížil obchodní bilanci

76

obchod s Čínou a Ruskem, s kterými se deficit dále prohloubil na 78,8 mld. Kč resp. 67,6 mld. Kč. Podrobný přehled výsledků obchodu s vybranými státy je uveden v přílohové tabulce č. IV.3. Tabulka č. IV.2.1 Přehled zemí a komodit s největším přebytkem obchodní bilance v 1-9/2006

Země Celkem ČR Německo Slovensko Vel. Británie Rakousko Belgie Francie Španělsko Rumunsko Maďarsko

Dosažené aktivum v mld. Kč

Meziroč. změna v mld. Kč

39,7 65,2 46,0 36,6 25,9 15,6 14,6 12,6 10,6 10,2

2,3 2,6 3,1 3,7 0,3 6,3 9,1 3,3 2,7 2,6

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém výsledku dané země v mld. Kč stroje a dopr. prostř. 211,6 stroje a dopr. prostř. 63,0 stroje a dopr. prostř. 30,6 stroje a dopr. prostř. 30,4 stroje a dopr. prostř. 17,4 stroje a dopr. prostř. 21,8 stroje a dopr. prostř. 24,7 stroje a dopr. prostř. 15,4 stroje a dopr. prostř. 5,7 tržní výrobky 3,8

tržní výrobky průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží minerální paliva průmysl. spotř. zboží průmysl. spotř. zboží tržní výrobky tržní výrobky minerální paliva

16,7 21,6 7,8 6,6 5,4 3,0 1,3 1,7 2,1 3,2

průmysl. spotř. zboží suroviny chemikálie tržní výrobky suroviny suroviny suroviny průmysl. spotř. zboží chemikálie stroje a dopr. prostř.

10,8 6,7 6,0 3,5 5,3 0,1 0,3 1,3 1,8 2,1

Pramen: ČSÚ

Tabulka č. IV.2.2 Přehled zemí a komodit s největším deficitem obchodní bilance v 1-9/2006

Země Čína Rusko Japonsko Tchajwan Ázerbajdžán Jižní Korea Malajsie Thajsko Norsko

Celkový deficit v mld. Kč -78,9 -67,7 -39,1 -16,2 -15,1 -9,5 -9,3 -7,8 -5,1

Meziroč. změna v mld. Kč -21,6 -17,0 -2,6 -5,3 -7,0 -1,6 -2,7 -1,5 -2,2

Největší deficity v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém deficitu dané země v mld. Kč stroje a dopr. prostř. minerální paliva stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. minerální paliva stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. minerální paliva

-49,3 -80,1 -33,3 -12,9 -15,9 -7,9 -7,5 -4,6 -8,7

průmysl. spotř. zboží suroviny tržní výrobky průmysl. spotř. zboží

-20,6 -5,3 -2,7 -2,2

průmysl. spotř. zboží suroviny průmysl. spotř. zboží

-1,0 -0,9 -1,9

tržní výrobky

-6,3

průmysl. spotř. zboží tržní výrobky

-2,6 -0,8

chemikálie průmysl. spotř. zboží tržní výrobky

-0,4 -0,4 -0,7

Pramen: ČSÚ

Třetí největší změnou proti předchozímu vývoji je prudké zhoršení obchodní bilance s Polskem (přechod aktiva 9,3 mld. Kč do pasiva 0,3 mld. Kč). V důsledku několikanásobně vyššího dovozu mědi a vratných pístových motorů s obsahem válců do 1 000 cm3 se deficit v obou položkách zvýšil shodně o 3,5 mld. Kč.

S Polskem zhoršení obchodu téměř o 10 mld. Kč

IV.3. Komoditní struktura

Ze změn v komoditní struktuře výrazně pozitivně působily na kladné saldo obchodní bilance stroje a dopravní prostředky. Naopak jeho výši srazily minerální paliva především v důsledku růstu cen ropy a plynu. Negativně též působily tržní výrobky meziročním poklesem aktiva, a to v důsledku výrazného růstu dovozu neželezných kovů. Komoditní struktura uvedena v tabulce č. IV.3.1.

Pozitivní vliv strojů a negativní paliv

77

Tabulka č. IV.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC v lednu - září 2006

Vývoz (v %) Dovoz (v %) Saldo 1-9/2005 (v mld. Kč) Saldo 1-9/2006 (v mld. Kč) Meziroční změna salda 0 1 2 3 4 5

-

potraviny nápoje a tabák suroviny minerální paliva živočišné a rostlinné. tuky chemikálie

Celk.

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

100,0 100,0 37,4 39,7 2,3

2,9 4,2 -14,7 -18,6 -3,9

0,5 0,6 -1,6 -1,8 -0,2

2,5 2,8 -3,2 -2,7 0,5

3,0 10,2 -74,8 -108,3 -33,5

0,1 0,2 -1,4 -1,5 -0,1

6,2 10,7 -62,3 -66,1 -3,8

21,1 20,6 27,4 16,7 -10,7

52,5 40,0 156,5 211,6 55,1

11,1 10,7 12,2 10,8 -1,4

0,0 0,1 -0,7 -0,4 0,3

6 - tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky) 7 - stroje a dopravní prostředky 8 - průmyslové spotřební zboží (jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační apod. techniku,nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně, munici, sportovní po třeby, hračky) 9 - komodity jinde nezatříděné

Pramen: ČSÚ, výpočet MPO

Vývoz strojů a dopravních prostředků vzrostl téměř o pětinu

Stroje a dopravní prostředky posílily svoji pozici objemem 817,6 mld. Kč ve vývozu růstem o 19,7 %. Hodnota dovozu činila 606 mld. Kč, když vzrostl o 15,1 %. Podíl posílil ve vývozu z 50 % na 52,5 % a v dovozu (o 0,4 p.b.) na 40 %. Kladné saldo se zvýšilo o 55,1 mld. Kč na 211,6 mld. Kč.

Tabulka č. IV.3.2 Skupina SITC 7 - stroje a dopravní prostředky v 1. - 3. čtvrtletí 2006 Vývoz

SITC 7 - celkem 71 - stroje a zařízení k výrobě energie 72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - kovozpracující stroje 74 - stroje a zřízení všeobecně užívané v průmyslu 75 - kancelářské stroje zařízení k automat. zprac. dat 76 - zaříz. k telekomunikaci a zázn. a reprodukci zvuku 77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 - silniční vozidla 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

Dovoz

1-9/2006 mil. Kč

Meziroč. změna

817,6 46,6 47,8 14,0 108,4 107,5 56,2 150,2 270,7 16,1

19,7 9,2 9,7 9,3 16,4 39,7 19,7 12,7 21,7 43,8

1-9/2006 mil. Kč 606,0 46,5 39,3 13,8 78,5 83,6 53,1 149,5 130,2 11,5

Obchodní bilance

Meziroč. změna 15,1 23,0 1,8 5,0 6,6 53,1 29,3 11,4 14,5 -42,3

1-9/2006 mil Kč 211,6 0,1 8,5 0,2 29,9 23,9 3,1 0,7 140,5 4,6

Mez. zm. mil. Kč 55,1 -4,7 3,5 0,5 10,4 1,6 -2,8 1,6 31,7 13,2

Pramen: ČSÚ

Pozitivně na bilanci strojírenské skupiny působil především růst aktiva silničních vozidel a strojů všeobecně užívaných v průmyslu. Podrobnější členění SITC 7 udává tabulka č. IV.3.2. Vývoz osobních automobilů vzrostl meziročně téměř o třetinu na 144 mld. Kč a dovoz o 7,3 % na 35,1 mld. Kč. Přebytek obchodní bilance 108,9 mld. Kč byl meziročně vyšší o 32,8 mld. Kč. Vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel se zvýšil zhruba o desetinu a dosáhl hodnoty 109,1 mld. Kč. Dovoz vzrostl o 18,8 % na 66,2 mld. Kč a kladné saldo 42,9 mld. Kč bylo meziročně nižší o 0,7 mld. Kč. Společný podíl osobních automobilů a dílů motorových vozidel posílil na celkovém vývozu (o 1,1 p. b.) na 16,3 %, zatímco na dovozu zůstal stejný 6,7 %. Z tabulky IV.3.3 vyplývá, že do uvedených zemí směřovala téměř polovina všech vyvezených osobních aut.

Vedle ostatních dopravních prostředků, jejichž výsledek v roce 2005 zkreslil jednorázový dovoz stíhaček, došlo k výraznému zlepšení u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu, kde se jednalo o více než čtvrtinu vyšší vývozy 78

u položek zařízení k ohřevu a chlazení vč.dílů, čerpadla a dopravníky na kapaliny vč. dílů. Tabulka IV.3.3 Největší odběratelé osobních automobilů v 1. - 3. čtvrtletí 2006 Země

Vývoz v mld. Kč

Mezir. zm. v %

Podíl v %

31,9 12,5 12,8 11,3

23,9 7,8 101,7 75,0

22,5 8,8 9,0 8,0

Německo Velká Británie Itálie Francie Pramen: ČSÚ

Aktivní bilance tržních výrobků tříděných hlavně podle materiálu se meziročně snížila o 10,7 mld. Kč na 16,7 mld. Kč. Jejich podíl na vývozu i dovozu mírně oslabil (na 21,1 %, resp. 20,6 %) v důsledku podprůměrného růstu vývozu (8,2 %), když dovoz vzrostl o 12,8 %. Tržní výrobky si udržely druhé místo v komoditní skupině, neboť hodnota vývozu dosáhla 329,2 mld. Kč a dovozu 312,5 mld. Kč. Detailně je uvedena komoditní struktura v přílohové tabulce č. IV.2.

Oslabení aktiva tržních výrobků...

Negativně na saldo skupiny působil o polovinu vyšší dovoz neželezných kovů, více se dovezlo zejména mědi a hliníku. Graf č. IV.3.1 Vývoz, dovoz a saldo dle klasifikace SITC v 1. - 3. čtvrtletí 2006 900 800 700

mld. Kč

600 500

0 1 2 3 4 5 6 7 8

Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží

400 300 200 100 0 -100 0

1

2 Vývoz

3

4 Dovoz

5

6

7

8

Saldo

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Třetí největší skupina, průmyslové spotřební zboží, snížila přebytek o 1,4 mld. Kč na 10,8 mld. Kč, při růstu vývozu o 8,3 % a dovozu o 9,9 %. Podíly mírně oslabily, ve vývozu na 11,1 % a v dovozu na 10,7 %. Dosažené hodnoty vývozu, dovozu a salda jednotlivých zbožových skupin je patrný z grafu č. IV.3.1.

...i průmyslového spotřebního zboží

Nejvyšší deficit vykázala opět minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, a to 108,3 mld. Kč, který byl meziročně vyšší o 33,5 mld. Kč. Hodnota dovozu vzrostla o 32,1 % především v důsledku růstu dovozních cen o 20,3 %, zatímco vývoz se zvýšil jen o 9,9 %. Pasivum ropy a ropných produktů narostlo o 18,6 mld. Kč (na 82,2 mld. Kč) v důsledku růstu hodnoty dovozu o více než čtvrtinu.

Zhruba o polovinu vyšší deficit minerálních paliv...

79

Deficit plynu se prohloubil o 13,3 mld. Kč (na 46,3 mld. Kč), když hodnota jeho dovozu se meziročně zvýšila o 40,4 %. V důsledku dvojnásobného růstu dovozu elektrického proudu se jeho přebytek zvýšil jen mírně na 10,4 mld. Kč. Dle energetické statistiky MPO se dovezlo 5,8 mil. tun ropy v hodnotě 62,3 mld. Kč a ropných produktů 2,2 mil. tun za 32,7 mld. Kč. Celkem se za tři čtvrtletí ropy a ropných výrobků dovezlo 8 mil. tun za 95 mld. Kč (množství meziročně vyšší o necelé procento, zatímco hodnota téměř o 20 %). ... i další zvýšení pasiva chemikálií

Chemikálie a příbuzné výrobky si výší pasiva udržely druhé místo komoditní struktury. Dosáhly 66,1 mld. Kč (tj. meziročně více o 3,8 mld. Kč), když vývoz vrostl o 8,8 % a dovoz o 7,7 %. Mírně se meziročně zlepšilo krytí dovozu vývozem, tzn. že dovoz byl kryt vývozem z 59,2 %. Prohloubení deficitu skupiny ovlivnil především obchod s plastickými hmotami v neprvotních formách, kde se v důsledku nadprůměrného růstu dovozu zvýšilo záporné saldo o 2,4 mld. Kč na 11,6 mld. Kč. Nejvyšší deficit ve skupině měla opět léčiva a farmaceutické výrobky 24,2 mld. Kč, což bylo meziročně méně o 1,6 mld. Kč.

Zlepšení výsledku surovin...

V důsledku předstihu vývozu před dovozem (12,2 % ku 9,9 %) se ve skupině surové materiály nepoživatelné, s výjimkou paliv snížily meziročně pasivum o půl miliardy na 2,7 mld. Kč. Podíl mírně oslabil ve vývozu na 2,5 % v dovozu na 2,8 %. Na růst vývozu skupiny působil zhruba o polovinu vyšší vývoz rud kovů a kovového odpadu. Pomalejší růst dovozu ovlivnil zejména pokles dovozu korku a dřeva.

...a naopak zhoršení u potravin

Potraviny a živá zvířata zůstaly komoditní skupinou s třetím největším pasivem 18,6 mld. Kč (meziročně vyšším o 3,9 mld. Kč), a to především v důsledku růstu dovozu o 7,8 %, když vývoz se zvýšil jen o 1,7 %. Na nízký růst vývozu ve skupině působil pokles v položkách obiloviny a obilné výrobky, cukr a výrobky z cukru, maso a masné výrobky. Nejvyšší deficit ve skupině trvale vykazuje ovoce a zelenina, byl o miliardu navýšen na 13,3 mld. Kč.

Nápoje a tabák pasivum zvýšily z 1,6 mld. Kč na 1,8 mld. Kč, když dynamika dovozu předstihla tempo růstu vývozu (9,1 % ku 7,2 %). O desetinu se zvýšila hodnota dovozu tabáku a tabákových výrobků, přičemž jejich vývoz klesl o 12 %. Nejmenší zbožová skupina, živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky, udržely schodek na stejné výši 1,4 mld. Kč. Nadpoloviční podíl posílily dovozy do výroby

Z hlediska struktury dle předpokládaného užití nejvíce meziročně vzrostl dovoz pro investiční užití. Nadpoloviční podíl dovozu pro výrobní užití dále posílil (na 51,3 %) a naopak oslabil podíl dovozů pro osobní spotřebu, jak vyplývá z tabulky č. IV.3.3. Růst jejich objemu odpovídá zhruba nárůstu tržeb vnitřního trhu.

Tabulka č. IV.3.3 Rozdělení dovozu dle způsobu užití v 1.-3. čtvrtletí 2004-2006 1. - 3. čtvrtletí 2004 mld. Kč Dovozy pro: - osobní spotřebu - investiční užití - výrobní užití

273,0 370,2 633,8

% 21,4 29,0 49,6

1. - 3. čtvrtletí 2005 mld. Kč 293,8 360,6 673,2

% 22,1 27,2 50,7

1. - 3. čtvrtletí 2006 mld. Kč 317,7 421,3 777,3

% 20,9 27,8 51,3

Meziroční změna 8,2 16,8 15,5

Pramen: ČSÚ

Snížení pasiva HI-TECH výrobků zhruba na polovinu

80

Podíl HI-TECH výrobků se zvýšil ve vývozu (o 1,2 bodu) na 12,5 % a v dovozu (o 0,1 p.b.) na 13,9 %. Pasivum obchodní bilance skupiny HI-TECH se meziročně snížilo z 28,7 mld. Kč na 16,4 mld. Kč, když dynamika vývozu dosáhla 26 % při růstu dovozu o 15,2 %. Největší položkou byla výpočetní technika, která dosáhla hodnoty vývozu 105,2 mld. Kč a dovozu 80,8 mld. Kč v důsledku meziročního

růstu o 39,2 % resp. 55,7 %. Její přebytek, nejvyšší ve skupině, dosáhl 24,3 mld. Kč. Ve struktuře obchodu dle stupně zpracování se ve vývozu zvýšil o 0,9 p.b. podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování (jednalo se zejména o výrobky strojírenské a elektrotechnické). V dovozu se meziročně zvýšil podíl o 0,5 p.b. výrobků s nižším stupněm zpracování (především se zvýšil dovoz surovin, jak dokazuje tabulka č. IV.3.4).

Podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování posílil ve vývozu

Tabulka č. IV.3.4 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování v 1. - 3. čtvrtletí 2005 a 2006

Podíl v % Vývoz

A. Výrobky s nižším stupněm zpracování - potraviny a suroviny pro výrobu potravin - suroviny vč. energetických a druhotné odpady - polotovary B. Výrobky s vyšším stupněm zpracování - strojírenské a elektrotechnické výrobky - ostatní finální výrobky

Dovoz

1-9/2005

1-9/2006

1-9/2005

1-9/2006

12,9 4,1 2,3 6,5 87,1 57,4 29,7

12,0 3,6 2,4 6,0 88,0 59,5 28,5

22,0 5,5 8,1 8,4 78,0 45,5 32,5

22,5 5,2 9,4 7,9 77,5 45,6 31,9

Pramen: MPO

Výsledky zahraničního obchodu v říjnu překvapily, neboť i přes vysokou srovnávací základnu si zahraniční obchod dokázal udržet výraznou dynamiku. Hodnoty vývozu i dovozu v říjnu byly historicky nejvyšší (vývoz dosáhl 204,3 mld. Kč a dovoz 199,9 mld. Kč). Vývoz vzrostl meziročně v b. c. o 19,8 % a dovoz o 19,2 %. Saldo obchodní bilance bylo kladné 4,4 mld. Kč, což je meziročně více o 1,6 mld. Kč. Poprvé od listopadu 2004 došlo k meziročnímu snížení deficitu obchodu s minerálními palivy o 1,8 mld. Kč na 10,2 mld. Kč, a to v důsledku poklesu hodnoty dovozu o 10,7 % na 15,4 mld. Kč. Nižší dovoz minerálních paliv ovlivnil pokles dovozu zemního plynu (hodnotově o 8,6 %, naturálně o 20,1 %) i pokles ropy (hodnotově o 7,1 %, naturálně o 5,8 %). Za leden - říjen byl v nepatrném předstihu dovoz (14,7 % ku 14,6 %) a kladné saldo obchodní bilance činilo 44,1 mld. Kč (tj. meziročně více o 3,9 mld. Kč).

Říjnové výsledky potvrdily dosavadní vývoj

81

V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ

V.1. Odvětví obchodu V celkových výsledcích odvětví obchodu6 se odráží vzestupná fáze výkonnosti ekonomiky. V tržbách, zvláště velkoobchodu, se promítá obchodování spojené s vysokou dynamikou průmyslu, zahraničního obchodu a dalších segmentů ekonomiky. Růst příjmů, zaměstnanosti, snadná dostupnost úvěrů, nízké úrokové sazby z vkladů, ale i silný cestovní ruch se odrážejí ve vzestupu tržeb maloobchodu i motoristického segmentu. Rostoucí poptávka a změny v její struktuře jsou významnými signály pro orientaci hospodářství a současně i indikátory životní úrovně.

Obchod generuje poptávkové signály a indikuje stav hospodářství

Tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly v běžných cenách bez DPH za tři čtvrtletí 2006 objemu 2 082,9 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 5,6 %. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, nejvíce v motoristickém segmentu o 8,2 %, v maloobchodě o 6,0 % a ve velkoobchodě o 4,8 %. (podrobněji viz tabulka č. V.1.1).

Tržby rostly ve všech oblastech obchodu...

Tabulka č. V.1.1 Tržby odvětví obchodu ( běžné ceny bez DPH)

mld. Kč 2005 1.-3. Q. Odvětví obchodu(G=OKEČ 50,51,52) Mot. vozidla a poh. hmoty (OKEČ 50) Velkoobchod (OKEČ 51) Maloobchod (OKEČ 52) v tom: velké podniky*) ostatní podniky

růst v % 2006

rok

1 972,4 2 727,3 287,2 393,5 1 184,7 1 630,8 500,5 703,0 219,2 308,0 281,3 395,0

podíl v %

06/05

2005

1.-3. Q. 1.-3. Q.

1. Q.

2. Q.

3. Q.

1.-3. Q.

1.-3. Q.

626,3 88,5 375,1 162,7 73,2 89,5

732,6 113,7 434,9 184,0 84,3 99,7

724,0 108,4 431,8 183,8 83,8 100,0

2 082,9 310,7 1 241,8 530,4 241,2 289,2

5,6 8,2 4,8 6,0 10,0 2,8

100,0 14,6 60,0 25,4 11,1 14,3

2006

100,0 14,9 59,6 25,5 11,6 13,9

Pramen: ČSÚ (čtvrtletní šetření) *) Podniky se 100 a více zaměstnanci zahrnující hypermarkety a supermarkety

Zvýšení tržeb motoristického segmentu v běžných cenách (OKEČ 50) souvisí nejen s růstem tržeb za prodej nových automobilů, především lehkých užitkových vozů a prodejem náhradních dílů, ale i s nárůstem cen pohonných hmot.

...nejvíce v motoristickém segmentu...

Za 1.-3. čtvrtletí se podle údajů Sdružení dovozců automobilů zvýšil meziročně prodej lehkých užitkových vozidel (do 3,5 tuny), u kterých je možnost odpočtu DPH (při přestavbě osobního vozu na lehký užitkový) o 31,3 %. Nově jich bylo zaregistrováno 34 519, což představuje meziroční nárůst o 8 220 vozidel.Naproti tomu mírně poklesl (o 3,8 %) prodej nových osobních automobilů, kterých bylo nově zaregistrováno 92 667 ks, což je oproti stejnému období roku 2005 pokles o 3 694 vozidel. Značka Škoda se na celkovém počtu 6

Odvětví obchodu (OKEČ G) zahrnuje oblast prodeje a oprav motorových vozidel a prodeje pohonných hmot (OKEČ 50), oblast velkoobchodu (OKEČ 51) a oblast maloobchodu (OKEČ 52).

83

zaregistrovaných nových osobních automobilů podílela z 41,24 %, tj. 38 216 automobilů (v roce 2005 to bylo 44,38 %, tj. 42 767 automobilů). ...významně i v maloobchodě

Meziroční růst tržeb maloobchodu o 6,0 % je více než dvojnásobný oproti stejnému období v roce 2005. Souvisí to zejména s rostoucí kupní silou obyvatel, bohatostí nabídky i změnou struktury spotřeby domácností, které se více orientují na náročnější produkty dlouhodobé spotřeby (rychlejší meziroční růst tržeb za nepotravinářské zboží než za potraviny).

Pokles tržeb malých podniků se zastavil

Pokračoval růst tržeb velkých maloobchodních podniků s více než 100 zaměstnanci (meziročně o 10,0 %), které zahrnují zejména supermarkety a hypermarkety. Tržby podniků s menším počtem zaměstnanců meziročně vzrostly o 2,8 %, což oproti 1.- 3. čtvrtletí 2005 představuje zastavení jejich dlouhodobého poklesu (v roce 2005 pokles o 1,6 %).

Koncentrace obchodní činnosti pokračuje

Obchodní podniky (se 100 a více zaměstnanci) zvyšují podíl na celkových tržbách ve všech segmentech obchodu již řadu let (tabulka č. V.1.2). Největšího podílu na tržbách dosahují velké podniky v maloobchodě (45,5 %). Pokles tržního podílu malých obchodních organizací se zpomaluje, přestože silné konkurenční tlaky a „cenová válka“ se tíživěji odrážejí ve finanční pozici menších obchodníků. Ve struktuře obchodních formátů si malé obchodní podniky udržují stále významné postavení.

Tabulka č. V.1.2 Vývoj tržního podílu obchodních podniků se 100 a více zaměstnanci na celkových tržbách v % (běžné ceny bez DPH)

- motor. vozidla, poh. hmoty (OKEČ 50) - velkoobchod (OKEČ 51) - maloobchod (OKEČ 52) Obchod celkem (50, 51, 52)

1998

2000

2002

2003

2004

17,0 24,3 27,8 24,2

23,8 23,6 31,5 25,5

24,2 23,4 36,0 26,9

27,6 28,0 37,3 30,6

30,0 30,4 41,1 33,2

2005

2006

1.-3. Q.

rok

1.-3. Q.

27,8 31,3 43,8 34,0

28,2 31,0 43,8 33,9

31,8 33,9 45,5 36,5

Pramen: ČSÚ

Obchodní marže rostla v maloobchodě i velkoobchodě

V maloobchodě se výkony meziročně zvýšily o 8,5 %, při růstu výkonové spotřeby o 9,9 % to vedlo k růstu účetní přidané hodnoty o 7,2 %. Hodnota obchodní marže se zvýšila o 0,6 procentního bodu na 21,8 %. V motoristickém segmentu se výkony zvýšily o 8,1 %, výkonová spotřeba o 9,3 % a účetní přidaná hodnota o 6,3 %. Hodnota obchodní marže poklesla o 0,2 procentního bodu na 9,9 %. Ve velkoobchodě se výkony zvýšily o 7,8 %, výkonová spotřeba o 4,6 % a účetní přidaná hodnota o 11,5 %. Hodnota obchodní marže se zvýšila o 0,5 procentního bodu na 14,2 %. Diferencovaná úroveň marže vyplývá do značné míry z odlišného charakteru prodeje a z odlišné úrovně průměrných cen zboží nabízeného v jednotlivých segmentech obchodu.

Ekonomické výsledky umožňují růst zaměstnanosti

Průměrný počet pracovníků (vč. podnikatelů a spolupracujících členů domácnosti) se meziročně zvýšil o 1,6 % na 716,4 tisíc osob. Průměrná měsíční mzda v odvětví obchodu meziročně vzrostla o 5,9 % (nejvíce v maloobchodě o 6,6 %). Její výše 17 118 Kč dosahuje 92,8 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Produktivita práce (tržby v b.c. na pracovníka) se meziročně zvýšila o 4,1 %.

Podniky pod zahraniční kontrolou zvyšují své podíly

V rámci velkých podniků se 100 a více zaměstnanci se mezi lety 1998 a 2006 více než zdvojnásobil podíl podniků pod zahraniční kontrolou (z 27,0 % na 63,5 %). Tyto podniky se prosazují ve všech oblastech obchodu. Převaha nadnárodních podniků v porovnání s domácími obchodními podniky vyplývá především z jejich finanční síly a obchodních zkušeností, což se promítá i do vyjednaných nákupních podmínek s dodavateli. Porovnání některých charakteristik maloobchodních

84

podniků pod zahraniční kontrolou s domácími se 100 a více zaměstnanci dokládají údaje v tabulce č. V.1.3. Tabulka č. V.1.3 Domácí obchodní podniky a podniky pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci (OKEČ 52, údaje za 1. - 3. čtvrtletí) Změna v % 2005

2006

06/05

Podíl na celku v % 2005

2006

Počet aktivních jednotek

celkem domácí nadnárodní

191 126 64

194 120 74

1,7 -4,8 14,5

100,0 66,3 33,7

100,0 62,0 38,0

Počet zaměstnanců (tis. osob)

celkem domácí nadnárodní

105,2 35,7 69,5

109,7 35,5 74,2

4,3 -0,7 6,8

100,0 34,0 66,0

100,0 32,4 67,6

Objem tržeb za zboží v b.c. bez DPH (mld. Kč)

celkem domácí nadnárodní

211,2 46,0 165,2

232,6 44,8 187,8

10,1 -2,7 13,7

100,0 21,8 78,2

100,0 19,2 80,8

Průměrný počet zaměstnanců na 1 podnik

domácí nadnárodní

283 1080

295 1007

4,3 -6,7

x x

x x

Tržba za prodej zboží na 1 zaměstnance (mil. Kč)

domácí nadnárodní

1,29 2,38

1,26 2,53

-2,0 6,4

x x

x x

Obchodní marže v %

domácí nadnárodní

20,7 20,8

22,2 22,5

x x

x x

x x

Pramen: ČSÚ

Expanzi podniků pod zahraniční kontrolou v maloobchodě charakterizuje zejména vysoká dynamika růstu tržeb, která vedla k zvýšení jejich tržního podílu v rámci velkých podniků na více než 80 %. Výrazně roste i počet jejich zaměstnanců a produktivita práce. Konkurenční boj nadále pokračuje i mezi obchodními řetězci pod zahraniční kontrolou. Po odchodu společností Julius Meinl, Carrefour a Edeka v roce 2005 z českého maloobchodního trhu zaměřeného na prodej zboží s převahou potravin odchází v letošním roce další společnost - belgická společnost Delhaize provozující síť prodejen Delvita. Konsolidace tohoto segmentu trhu bude i nadále pokračovat. Aktivitu obchodních řetězců lze nyní očekávat v menších městech okolo 5 000 obyvatel, kde je ještě možný prostor pro jejich expanzi.

Konkurenční boj zahraničních obchodních řetězců sílí

Pro zachování své konkurenceschopnosti menší a střední maloobchodní podniky ve stále rostoucí míře spolupracují ve sdružených sítích (aliance, družstva, franchising). Tyto postupy vytvářejí předpoklady pro udržení jejich pozice na trhu jako protiváhy obchodních řetězců.

V.2. Konečná spotřeba domácností

Stav spotřebitelské poptávky na vnitřním trhu je nejčastěji charakterizován vývojem fyzického objemu prodeje, vyjádřeného změnou objemu tržeb ve stálých cenách v maloobchodě včetně potřeb pro motoristy (OKEČ 50 a 52). V souhrnu se

Maloobchodní prodej byl rekordní

85

tento objem za 1.- 3. čtvrtletí roku 2006 meziročně zvýšil o 6,4 %,7 když tržby maloobchodu vzrostly o 6,6 % a tržby motoristického segmentu o 5,8 %. Jde o největší nárůst od počátku srovnatelné časové řady v roce 1997. Podrobnější číselné údaje jsou uvedeny v tabulce č. V.2.1. Tabulka č. V.2.1 Vývoj tržeb maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50 a 52, meziroční změny v %, stálé ceny včetně DPH) 2002

Maloobchod, motorová vozidla a pohonné hmoty (OKEČ 50 a 52) - maloobchod (OKEČ 52) - motoristický segment (OKEČ 50) z toho: mot. vozidla (OKEČ 50.1-50.4) pohonné hmoty (OKEČ 50.5)

3,0 3,2 2,4 -1,0 8,9

2003

4,9 4,0 6,9 5,6 9,1

2004

2,5 3,0 1,5 0,9 2,6

2005

2006

1.-3. Q.

rok

1. Q.

2. Q.

3. Q.

1.- 3. Q.

4,4 3,6 6,0 6,1 5,9

4,0 3,8 4,3 4,9 3,4

6,9 6,9 7,1 10,7 1,1

6,1 7,2 4,1 2,4 7,4

6,1 5,9 6,7 8,9 3,5

6,4 6,6 5,8 6,9 4,1

Pramen: ČSÚ (měsíční šetření)

Tempo růstu prodeje nepotravinářského sortimentu se zdvojnásobilo

V prodejnách s nepotravinářským sortimentem se objem prodeje meziročně zvýšil o 8,2 %, což představuje akceleraci růstu o 4,4 p.b. Nejvyšší meziroční růst zaznamenal prodej textilu, oděvů, obuvi a koženého zboží (o 18,5 %) a prodej nábytku, elektrospotřebičů a elektroniky (o 10,2 %). Spotřebitelé tak reagovali na příznivý cenový vývoj, když cenový deflátor za tři čtvrtletí klesl meziročně u textilu, oděvů, obuvi a koženého zboží na 94,0 % a u nábytku, elektrospotřebičů a elektroniky na 98,0 %. Růst cen pohonných hmot se ve 3. čtvrtletí výrazně zpomalil (hodnota cenového deflátoru 100,4 % oproti 109,8 % v 1. pololetí), přesto se cenový vývoj odrazil ve snížení tempa růstu hmotného prodeje pohonných hmot za 1.- 3. čtvrtletí meziročně o 1,8 p.b.. V maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu meziročně vzrostl objem prodeje o 4,9 %, tempo růstu se tak zrychlilo oproti stejnému období minulého roku jen o 1,5 p.b.

Tržby maloobchodu rostou osmým rokem...

Hmotný objem prodeje se zvyšuje nepřetržitě počínaje rokem 1999 (graf č. V.2.1). V jednotlivých letech se měnila intenzita růstu, vnitřní struktura i faktory, které jej ovlivňovaly.

...dlouhodobě se nejvíce daří prodejcům nábytku a elektra a prodejcům textilu a obuvi

Úsporná opatření roku 1997, která vedla v roce 1998 k poklesu kupní síly se odrazila do vývoje prodeje jednotlivých druhů sortimentu s rozdílnou silou (viz graf č. V.2.2). Nejméně se pokles kupní síly promítl do prodeje potravin, který po jednoroční stagnaci začal opět pravidelně stoupat. Rychle se po menších propadech obnovil růst tržeb v sortimentu „nábytek, elektro a železářské zboží“ i v oblasti „farmacie, zdravotnických potřeb, kosmetiky a drogistického zboží“. Tržby za „textil, oděvy a obuv“ po nejhlubším poklesu začaly výrazně růst až v posledních třech letech. Dlouhodobou stagnaci prodeje „knih a papírového zboží“ se podařilo překonat v až roce 2006. Vývoj tržeb maloobchodu je značně závislý na vývoji příjmů domácností. Bývá spojován především s růstem mezd. Tyto souvislosti jsou však ovlivňovány působením řady dalších faktorů.

Disponibilní důchod roste...

Běžné příjmy sektoru domácností v běžných cenách za 1.-3. čtvrtletí 2006 meziročně vzrostly o 5,7 % a dosáhly 1 743,0 mld. Kč. Tempo růstu bylo o 1,6 p.b. vyšší než ve stejném období roku 2005. Největší část příjmů domácností tvoří mzdy a platy (42,3 %), příjmy z podnikání (19,0 %) a sociální dávky (16,2 %). Běžné 7

Zdrojem těchto informací je měsíční šetření indexů tržeb (včetně DPH), které provádí ČSÚ a zveřejňuje je formou Rychlých informací. Číselné hodnoty z těchto šetření se mohou v kumulaci za čtvrtletí lišit od výstupů čtvrtletních šetření tržeb.

86

Graf č. V.2.1 Dlouhodobý vývoj tržeb maloobchodu a motoristického segmentu (OKEČ 50, 52, stálé ceny včetně DPH, rok 1996 =100)

130

120

%

110

100

90

80 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

1.-3. Q 2006

Pramen: ČSÚ, graf MPO

výdaje (především daně a pojistné) se meziročně zvýšily o 6,5 % a dosáhly 559,4 mld. Kč. Tempo jejich růstu meziročně zrychlilo o 2,2 p.b.. Graf č. V.2.2 Vývoj tržeb maloobchodu dle sortimentu od roku 1997 (OKEČ 52.1 - 52.4, stálé ceny včetně DPH, rok 1997 = 100) 160,0 150,0

potraviny nábytek, elektro, žel. zboží textil, oděvy, obuv

140,0 130,0

farm., zdrav., kosmetika, drog. zboží

%

120,0 110,0

knihy, papír, ost. zboží

100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

1.-3.Q 2006

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Po úhradě běžných výdajů zůstává domácnostem tak zvaný disponibilní důchod, určený buď k hrazení konečné spotřeby či tvorbě úspor. Za 1.- 3. čtvrtletí 2006 dosáhl disponibilní důchod objemu 1 183,5 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 5,3 %, v reálném vyjádření o 2,6 %. Uplynulá léta byla charakteristická vyšším tempem růstu spotřeby domácností než jejich disponibilních příjmů, což bylo provázeno klesající tvorbou úspor. Tento

... růst spotřeby domácností byl však rychlejší

87

trend je patrný i v 1.- 3 čtvrtletí 2006, kdy spotřeba domácností vzrostla meziročně o 72,6 mld. Kč, tj. o 6,8 % v běžných cenách, resp. 4,0 % ve stálých cenách a předběhla růst disponibilních příjmů (5,3 %, resp. 2,6 %) o 1,5 procentního bodu. Míra úspor proto výrazně poklesla

Hrubé úspory v běžných cenách tak za 1.-3. čtvrtletí 2006 meziročně poklesly o 10,0 mld. Kč, tj. o 15,2 % na 56,0 mld. Kč. Míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) meziročně poklesla z 5,88 % na 4,73 %, ve 3. čtvrtletí dokonce na historické minimum 2,02 %.

Podíl vydání domácností za nákupy v maloobchodě dlouhodobě klesá

Ve struktuře čistých peněžních vydání domácností trvale roste zejména podíl výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb (vyvolaný především cenovým růstem). Roste počet domácností, které splácejí hypotéky a další úvěry v souvislosti s investicemi do zajištění vlastního bydlení. Současně roste i podíl výdajů za telekomunikační služby odrážející rychlé rozšiřování nových spojových technologií. V souhrnu se za posledních 10 let zvýšil objem výdajů domácností na bydlení zhruba 3 x, za spoje 6 x, výdaje domácností za nákupy v maloobchodě však méně než 2 x. Tyto změny ve struktuře vydání domácností způsobuje, že podíl výdajů za nákupy zboží na vnitřním trhu se proto postupně oslabuje (viz graf č. V.2.3).

100% 12,6

14,7

90% 80%

18,5

19,9

21,8

22,3

22,0

23,3

18,6

18,2

19,4

20,1

20,2

58,3

57,9

56,5

19,6

70% 60% 50% 40%

68,9

65,7

30%

61,5

60,0

20% 10%

bydlení nákup na vnitřním trhu ost. služby a vydání

Graf č. V.2.3 Vývoj struktury čistých peněžních vydání domácností v letech 1992 - 2005 v %

0% 1992

1996

1998

2000

2002

2004

2005

Pramen: ČSÚ - statistika rodinných účtů

Atraktivnost nabídky zvyšuje vysoký podíl dováženého zboží

Přestože o původu zboží na spotřebitelském trhu nejsou přímé statistické údaje, lze z propočtů prováděných MPO odvodit, že hodnota dováženého zboží, které je svým charakterem určeno převážně pro osobní spotřebu, rostla ve sledovaném období meziročně vyšším tempem (8,2 %) než celkové tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (6,8 %). To podle propočtu představuje meziroční zvýšení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 0,7 p.b. na 40,6 %. Proti předchozím rokům se tento nárůst zmírňuje, což může signalizovat posilování konkurenceschopnosti tuzemské produkce na domácím trhu.

Důvěra spotřebitelů i podnikatelů v pozitivní ekonomický vývoj stále vysoká

Výsledkem pravidelného terénního průzkumu společnosti GfK Praha ve spolupráci s ČSÚ, MPO a Svazem obchodu je konstrukce souhrnného indexu spotřebitelské důvěry.8 Jde o indikátor, který vyjadřuje budoucí očekávání ekonomického vý8

Syntetický index spotřebitelské důvěry je sestaven z pěti základních prvků: subjektivní názory občanů na ekonomickou situaci jejich domácnosti ve srovnání s obdobím před rokem, odhady vývoje eko-

88

voje ze strany obyvatelstva. Hospodářské očekávání podnikatelů a manažerů spjatých s obchodem v příštích 3 až 6 měsících zachycuje indikátor důvěry v obchodě,9 jehož zpracování na základě konjunkturálních průzkumů měsíčně zajišťuje ČSÚ. Čtvrtletní průměrné hodnoty indexu spotřebitelské důvěry a indikátoru důvěry podnikatelů v obchodě jsou společně zobrazeny v grafu č. V.2.4. Graf č. V.2. 4 Porovnání vývoje spotřebitelské a podnikatelské důvěry v letech 2000 - 06 (čtvrtletní hodnoty - konjunkturální průzkum ČSÚ, spotřebitelský barometr GfK) 60

30,0

55 20,0

50

15,0

10,0 45

Index spotřebitelské důvěry

Podnikatelská důvěra (salda v %)

25,0

5,0

2000

2001

2002

podnikatelská důvěra (průzkum ČSÚ)

2003

2004

4Q 1Q 2Q 3Q 4Q

3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q

2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q

40 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q

0,0

2005

2006

spotřebitelská důvěra (šetření GfK Praha)

Pramen: GfK Praha, ČSÚ, graf MPO

Proložené polynomické křivky 3. stupně čtvrtletními hodnotami šetření podnikatelské a spotřebitelské důvěry dokládají trend rostoucí důvěry a optimismu v další pozitivní ekonomický vývoj jak na straně spotřebitelů, tak na straně podnikatelů a manažerů. V říjnu vzrostl objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) ve stálých cenách meziročně o rekordních 8,6 %, z toho samotný maloobchod (OKEČ 52) o 7,9 %, tržby za motoristický sortiment (OKEČ 50) o 10,1 %. Dlouhodobý vývoj tempa růstu tržeb, na rozdíl od rozkolísaných měsíčních hodnot, lépe vystihuje sledování průměrného 12 měsíčního tempa růstu tržeb. Následující grafy V.2.5 a V.2.6 ukazují, že průměrné 12 měsíční tempo růstu tržeb samotného maloobchodu od počátku roku pravidelně zvyšuje svou akceleraci, zatímco tempo růstu tržeb motoristického segmentu (OKEČ 50) se začíná výrazněji zvyšovat teprve od poloviny roku 2006.

V říjnu tržby akcelerovaly

Říjen potvrdil skutečnost, že rozdíl mezi tempy růstu tržeb nepotravinářského sortimentu (10,5 %) a prodeje potravin (4,3 %) stále narůstá. Z dlouhodobějšího nomické situace jejich domácnosti v následujícím roce, subjektivní názory na ekonomickou situaci ve srovnání s obdobím před rokem, odhad na následující rok a očekávání spotřebitelského chování jejich domácnosti z hlediska budoucích úspor a nákupních úmyslů. 9 Indikátor důvěry v obchodě je průměr tří ukazatelů (hodnocení ekonomické situace, hodnocení současného stavu zásob s opačným znaménkem a očekávaný vývoj ekonomické situace). Vyhodnocení výsledků je prováděno shrnutím odpovědí v jednotlivých variantách. Jednoznačným vyjádřením tendencí je konjunkturální saldo, což je rozdíl mezi odpověďmi zlepšení a zhoršení, vyjádřený v procentech. Čím vyšší je kladné saldo odpovědí, tím optimističtěji je možné hodnotit získanou odpověď

89

Graf č. V.2.5 Tržby maloobchodu vč. oprav výrobků pro osobní potřebu a domácnost - OKEČ 52 (meziroční změna v %, 12 měs. průměr meziročních změn, stálé ceny vč. DPH) 9 8 7 6

%

5 4 3 2 1

meziroční měsíční změna

10/06

9/06

8/06

7/06

6/06

5/06

4/06

3/06

2/06

1/06

12/05

11/05

9/05

10/05

8/05

7/05

6/05

5/05

4/05

3/05

2/05

1/05

12/04

11/04

10/04

0

12 měsíční průměr

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Graf č. V.2.6 Tržby za prodej, opravy a údržbu motor. vozidel a prodej poh. hmot - OKEČ 50 (meziroční změny v %, 12 měs. průměr meziročních změn, stálé ceny vč. DPH) 16 14 12 10

%

8 6 4 2 0 -2

meziroční měsíční změna

10/06

9/06

8/06

7/06

6/06

5/06

4/06

3/06

2/06

1/06

12/05

11/05

10/05

9/05

8/05

7/05

6/05

5/05

4/05

3/05

2/05

1/05

12/04

11/04

10/04

-4

12 měsíční průměr

Pramen: ČSÚ, graf MPO

sledování vývoje průměrného 12 měsíčního tempa růstu tržeb potravin i nepotrvinářského zboží (viz graf V.2.7) vyplývá, že tento trend trvá již od září minulého roku. Výrazně vyšší zájem o nepotravinářské zboží při celkovém růstu příjmů i výdajů domácností odráží vysokou, již dosaženou, nasycenost v oblasti potravin a sílící spotřebitelskou náročnost i pohodu. 90

Graf V.2.7 Vývoj tržeb maloobchodu s potravinami a s nepotravinářským zbožím (meziroční změny v %, 12 měs. průměr meziročních změn, stálé ceny vč. DPH) 12,0

10,0 8,0

%

6,0

4,0 2,0 0,0

Maloobchod s potravinami

Maloobchod s nepotrav.zbožím

12 měsíční prům. potraviny

12 měsíční prům. nepotrav.zboží

10/06

9/06

8/06

7/06

6/06

5/06

4/06

3/06

2/06

1/06

12/05

11/05

10/05

9/05

8/05

7/05

6/05

5/05

4/05

3/05

2/05

1/05

12/04

11/04

10/04

-2,0

Pramen: ČSÚ, graf MPO

91

PŘÍLOHOVÁ ČÁST

Tabulky I. Makroekonomické ukazatele II. Průmysl III. Stavebnictví IV. Zahraniční obchod V. Vnitřní obchod VI. Finanční ukazatele

94 98 101 103 108 109

Grafy Podíl sektorů na zpracovatelském průmyslu

128

93

94

I. Makroekonomické ukazatele Měrná Ukaza tel HDP (objem v běžných cenáchx), změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu Míra inflace (roční klouzavý průměr) Spotřebitelské ceny (stejné období předch. roku = 100) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

2006

jednotka

2005

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč

2 970,3 6,1 1 454,4 2,8 663,1 1,0 19,3 3,6 740,9 1,3 35,7 2 130,6 10,4 2 073,7 4,8 56,9

%

1.

2.

3.

1. - 3.

4.

5.

737,7 6,4 357,4 3,9 157,1 2,4 5,1 4,5 179,0 6,1 11,5 570,8 18,5 543,3 16,3 27,5

1. - 6.

7.

8.

9.

1. - 9.

1 550,1 6,2 741,8 4,0 326,3 0,2 10,4 5,0 383,9 6,4 49,1 1 164,4 14,4 1 125,7 13,5 38,7

10.

11.

12.

2006

2 363,2 6,1 1 143,9 4,0 491,9 -0,8 15,8 6,2 587,7 6,7 74,0 1 751,0 13,4 1 701,0 12,5 50,0

2,0

2,1

2,2

-

2,3

2,4

2,5

-

2,6

2,7

2,8

-

2,7

2,6

%

1,9

2,9

2,8

2,8

2,8

2,8

3,1

2,8

2,9

2,9

3,1

2,7

2,9

1,3

1,5

% % % % % % % % % % % %

-0,3 1,4 -5,3 4,1 -2,0 7,6 1,4 7,6 1,8 2,3 4,6 1,0

-0,5 0,8 -5,9 7,0 -1,7 4,3 4,4 14,7 2,0 4,5 2,7 1,3

-0,7 0,8 -5,9 7,0 -1,5 4,1 4,8 13,2 1,7 4,0 2,5 1,3

-0,7 0,9 -5,9 7,0 -1,6 4,4 4,2 13,2 1,8 3,7 2,4 1,5

-0,6 0,8 -5,9 7,0 -1,6 4,3 4,5 13,5 1,8 4,1 2,5 1,4

-0,4 1,1 -6,1 7,3 -1,4 4,3 3,1 10,9 2,3 3,7 2,4 1,7

-0,3 1,5 -6,2 7,4 -1,4 3,9 4,2 17,2 2,1 3,7 2,6 1,8

0,9 1,1 -6,5 7,4 -1,5 3,7 3,2 1,4 1,4 3,9 2,7 1,8

-0,3 1,0 -6,1 7,2 -1,5 4,1 4,0 11,5 1,9 3,9 2,5 1,6

2,4 1,3 -7,1 7,0 -1,4 3,7 2,5 1,8 1,4 3,9 3,1 2,2

2,6 1,3 -6,2 6,9 -1,3 5,8 2,6 2,3 1,9 3,9 3,3 2,2

2,6 1,4 -5,9 6,9 -1,1 5,6 -2,0 2,8 2,1 3,1 2,5 2,2

0,6 1,1 -6,2 7,1 -1,4 4,4 3,0 8,2 1,8 3,8 2,7 1,8

1,2 1,4 -5,8 3,9 -1,1 5,9 -3,3 2,9 0,3 2,5 2,3 2,2

1,1 1,7 -5,4 3,9 -0,9 5,6 -2,5 2,9 0,1 2,5 2,4 2,1

Pramen: ČSÚ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem

x)

6.

MPO - odbor analýz a statistiky

I. Makroekonomické ukazatele Měrná Ukazatel

jednotka

2006 2005

1.

2.

3.

1.-3.

4.

5.

6.

Ceny ve výrobní sféře (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

5,7 3,7 -2,1

2,4 2,8 -9,1

1,9 2,7 -8,5

1,4 2,5 -7,6

-

1,0 2,4 -6,5

0,8 2,5 -5,3

0,7 2,5 -4,3

Ceny ve výrobní sféře (stejné období předch. roku = 100) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

3,0 3,0 -9,2

0,3 2,5 -3,0

0,3 2,4 -1,7

0,3 2,3 0,3

0,3 2,4 -1,5

0,5 2,4 2,6

1,5 2,8 2,6

1,8 2,9 8,8

Míra nezaměstnanosti (stav ke konci období)

%

9,2

9,1

8,8

8,3

7,9

7,7

Reálné disponibilní příjmy domácností (stejné období předchozího roku = 100) Průměrná měsíční mzda*) (stejné období předchozího roku = 100) nominální reálná

%

2,9

3,6

% %

5,4 3,4

7,1 4,2

Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

mld. Kč

-56,3

3,4

-4,0

16,3

15,8

1. - 6.

7.

8.

9.

-

0,8 2,6 -3,1

0,9 2,6 -1,7

1,0 2,7 -0,7

-

1,2 2,7 0,2

1,3 2,8 1,3

0,8 2,6 1,5

2,4 3,1 1,4

2,7 3,1 2,4

2,7 3,1 4,2

1,4 2,7 2,0

1,9 3,2 1,9

2,0 3,1 1,3

7,9

7,9

7,8

7,4

7,3

-14,2

-18,3

3,1

7,8

Pozn.: Od července 2004 zveřejňuje MPSV míru nezaměstnanosti podle nové metodiky (ILO-Mezinárodní organizace práce) *) organizace s 20 a více zaměstnanci Pramen: ČSÚ, MF, MPSV, ČNB

19,8

7,6

10.

11.

12.

2006

2,6

6,9 3,9 -35,7

1. - 9.

-8,1

6,6 3,6 -6,0

7,9

1,5

MPO - odbor analýz a statistiky

95

96

I. Makroekonomické ukazatele Měrná Ukaza tel Peněžní zásoba M2 (k 31.12. předchozího roku) Vklady korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo podniková sféra Úvěry korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo podniková sféra

jednotka mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč % mld. Kč %

2006 2005

2.

3.

1. - 3.

1 992,1 1 989,6 2 002,2 2 008,8 8,0 -0,1 0,5 0,8 1 653,5 1 750,3 1 768,1 1 812,4 4,4 5,9 6,9 9,6 944,4 953,6 959,2 962,2 6,2 1,0 1,5 1,9 708,9 796,7 808,9 850,2 2,1 12,4 14,1 19,9 1 026,0 1 034,8 1 050,6 1 058,8 11,6 0,9 2,4 3,2 378,9 384,0 389,3 398,3 33,9 1,3 2,7 5,1 647,1 650,8 661,3 660,5 1,6 0,6 2,2 2,1

Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

29,6

Zahraniční zadluženost

mld. USD

45,8

Pramen: ČNB

1.

-2 575,3 1 685,1 810,6 -5 943,0 5 759,6 10 135,1 10 991,2 -3 006,7 1 414,7 -2 666,5

4.

5.

6.

2 049,3 2 061,5 2 073,2 2,9 3,5 4,1 1 823,4 1 830,0 1 872,9 10,3 10,7 13,3 984,6 984,8 989,9 4,2 4,3 4,8 838,8 845,3 883,0 18,3 19,2 24,6 1 074,0 1 089,8 1 110,9 4,7 6,2 8,3 405,2 415,8 426,8 6,9 9,7 12,6 668,8 674,0 684,1 3,3 4,2 5,7 100,1 1 132,0 34,5 -1 076,8 -89,4 775,6 932,0 -230,2 139,5 -706,6

29,8

29,6

29,7 46,1

1. - 6.

7.

8.

9.

2 073,2 4,1 1 876,3 13,5 995,6 5,4 880,7 24,2 1 126,2 9,8 436,4 15,2 689,8 6,6

2099,7 5,4 1877,7 13,6 998,5 5,7 879,3 24,0 1144,6 11,6 446,8 17,9 697,8 7,8

2094,9 5,2 1899,9 14,9 997,0 5,6 903,0 27,4 1163,0 13,3 457,4 20,7 705,5 9,0

-2 114,4 1 492,2 185,3 -3 711,8 1 347,2 1 953,5 2 847,8 -1 757,8 515,5 609,7 30,3

30,8

30,4 50,8

1. - 9.

10.

11.

12.

2006

2124,4 6,6 1877,6 13,6 1000,5 5,9 877,1 23,7 1177,7 14,8 468,7 23,7 709,0 9,6 4260,8 1736,0 458,2 -6234,3 3370,0 3690,4 4825,9 -2268,5 929,7 1076,6

30,7

30,9

30,8

30,8

51,9 MPO - odbor analýz a statistiky

I. Makroekonomické ukazatele Struktura uchazečů o zaměstnání (podle stavu k 30. 9.) 2005 abs.

2006

podíl v %

abs.

změna 2006-2005

podíl v %

abs.

podílu

Věková struktura: do 24 let z toho: do 19 let 25-29 let 30-39 let 40-49 let nad 50 let

107 34 60 109 102 122

554 701 951 393 578 920

21,4 6,9 12,1 21,7 20,4 24,4

93 30 52 99 91 117

065 640 133 947 381 656

20,5 6,7 11,5 22,0 20,1 25,9

-14 -4 -8 -9 -11 -5

489 061 818 446 197 264

-0,9 -0,2 -0,6 0,3 -0,3 1,5

Kvalifikační struktura: bez vzdělání a neúplné zákl. vz. základní vzdělání vyučeni a nižší střední střední a vyučeni s mat. vyšší odborné bakal., VŠ a doktor.vzdělání

3 149 215 113 3 18

222 034 724 190 622 604

0,6 29,6 42,9 22,5 0,7 3,7

2 136 191 102 3 17

993 697 365 234 276 617

0,7 30,1 42,1 22,5 0,7 3,9

-229 -12 337 -24 359 -10 956 -346 -987

0,1 0,5 -0,8 0,0 0,0 0,2

Délka nezaměstnanosti: do 3 měsíců od 3-6 měsíců od 6-12 měsíců. nad 12 měsíců

136 70 81 215

300 156 901 039

27,1 13,9 16,3 42,7

124 62 73 193

903 062 819 398

27,5 13,7 16,3 42,6

-11 -8 -8 -21

397 094 082 641

0,4 -0,2 0,0 -0,1

Celkem uchazečů

503 396

100,0

454 182

100,0

-49 214

0,0

Pramen: MPSV

Nezaměstnanost podle krajů k 30. 9. 2005 Kraj

-

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Celkem ČR Pramen: MPSV

k 30. 9. 2006

počet uchazečů o zaměstnání

počet volných pracovních míst

míra nezaměstnanosti v %

26 316 40 877 22 030 19 990 17 428 69 596 19 055 21 594 22 006 21 889 62 019 35 146 29 140 96 310

12 638 7 576 2 964 4 342 1 485 2 820 2 531 2 547 2 229 1 944 5 101 3 161 2 439 4 021

3,6 6,3 6,3 6,3 9,9 15,2 7,8 7,3 8,1 8,0 9,9 10,4 9,1 14,3

503 396

55 798

8,8

počet uchazečů o zaměstnání 22 36 20 18 15 64 17 19 19 19 55 30 26 88

649 428 042 105 989 324 684 549 400 677 242 802 047 244

454 182

počet volných pracovních míst 20 11 5 7 2 4 3 4 7 3 8 4 4 8

míra nezaměstnanosti v%

391 533 351 558 119 971 828 057 079 963 738 626 827 502

2,9 5,5 5,6 5,6 9,0 13,9 7,2 6,4 6,9 7,0 8,8 8,9 8,0 13,0

97 543

7,8

MPO - odbor analýz a statistiky

97

98

II. Průmysl (s. c. = stálé ceny - průměr roku 2000 = 100; meziroční změna v %, stejné období min. roku = 100; organizace s 20 a více zaměstnanci) Měrná Ukazatel

jednotka

Index průmyslové produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

1.

2.

3.

6,7

15,9

12,2

17,9

15,4

mld. Kč % mld. Kč %

2 573,1 8,0 2 515,0 8,1

220,8 15,0 217,0 17,1

213,7 10,3 209,6 11,9

250,2 16,4 247,8 18,9

tis. osob %

1 129 -0,1

1 139 2,5

1 145 2,4

185,6 8,2

190,5 14,3

18 279 4,6

17 992 6,2

% b.c. s.c.

Průměrný evidenční počet pracovníků Produktivita práce z tržeb

s.c.

tis. Kč %

Průměrná měsíční mzda

b.c.

Kč %

Pramen: ČSÚ

2006 2005

1. - 3.

4.

5.

6.

1. - 6.

3,6

12,2

10,5

11,9

11,8

7.

8. 7,7

9. 5,8

1. - 9. 10,5

10. 12,8

11.

685,2 14,0 675,0 16,2

218,5 2,1 214,8 3,4

243,0 11,9 239,2 12,8

248,7 10,3 245,5 10,8

1 395,8 11,0 137,5 12,5

213,6 12,2 208,6 12,2

218,0 8,2 211,1 6,9

245,9 7,0 240,9 6,1

2 071,5 10,2 2 032,5 10,9

263,1 14,2 257,3 13,7

1 151 2,4

1 145 2,4

1 143 1,7

1 144 1,8

1 142 1,5

1 141 1,8

1 144 1,2

1 147 1,4

1 143 1,2

1 141 1,5

1 149 0,7

183,1 9,3

215,3 16,6

196,5 13,4

187,9 1,6

219,8 10,9

214,9 9,1

200,8 10,4

182,4 10,8

184,1 5,4

210,8 4,8

197,9 9,2

223,9 12,9

17 299 6,0

18 766 6,2

18 016 6,1

18 523 5,1

20 089 8,0

19 661 5,9

18 742 6,3

19 281 5,7

19 054 5,5

18 758 4,5

18 845 6,0

19 615 7,7

12.

2006

MPO - odbor analýz a sta tistiky

II. Průmysl - organizace s 20 a více zaměstnanci (leden až září 2006) Počet jedn.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mil. Kč běžné ceny

stálé ceny

OKEČ Název 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostních surovin C

Těžba nerostných surovin

21 25 71

38778 42365 9609

Tržby z přímého vývozu v mil. Kč

Meziroční změna

Podíl b.c. prům=100

b. c.

s. c.

30499 33425 9055

6,7 6,9 12,7

8,6 8,8 11,6

1,9 2,0 0,5

stálé ceny

Meziroční změna

Podíl* ) s.c.

Podíl**) s.c.

b.c.

s.c.

prům=100

5783 6265 1841

121,0 118,0 9,2

132,8 128,7 13,0

0,3 0,3 0,1

19,0 18,7 20,3

96

51974

42480

7,9

9,4

2,5

8106

85,3

85,6

0,4

19,1

15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 16 Výroba tabákových výrobků DA Výr. potrav. výrobků a nápojů, tabák. výr. 17 Výroba textilií a textilních výrobků 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin DB Výroba textilií, textilních a oděvních výr. DC Výroba usní a výrobků z usní DD Zprac. dřeva, výroba dřevařských výrobků 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 Vydavatelství, tisk a rozmnož. nahran. nosičů DE Výroba vlákniny, papíru a výrobů z papíru DF Výroba koksu, jader. paliv, raf. zprac. ropy DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ost. nekovových minerál. výrobků 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků 28 Výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků DJ Výr. zákl. kovů, hutních a kovoděl. výrobků DK Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 32 Výroba radiov. televiz. a spoj. zařízení a přístr. 33 Výr. zdrav., přesných, opt. a časoměr. přístrojů DL Výroba elektr. a opt. přístrojů a zařízení 34 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 35 Výroba osta t. dopravních prostředků a zaříz. DM Výroba dopravních prostředků a zařízení 36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. 37 Recyklace druhotných surovin DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

1013 3 1016 303 282 585 99 403 132 295 427 5 219 616 393 165 1345 1510 1064 31 507 124 181 842 249 91 340 503 63 566

170251 5608 175859 33347 7413 40760 3451 35869 36316 31828 68143 53181 106652 124496 86702 156786 126886 283672 162069 70996 113794 64248 25611 274650 365081 22025 387106 50330 13070 63400

160939 5963 166902 35124 7676 42800 3185 36259 42755 29508 72263 40906 102270 135311 86021 121540 111525 233065 157318 86200 117048 76292 27090 306630 412241 19990 432231 50842 6787 57629

1,3 -35,6 -0,5 0,2 -19,3 -4,0 8,3 13,7 0,6 -1,4 -1,0 4,8 3,6 12,0 1,1 10,4 8,7 9,6 16,2 13,0 15,0 20,8 18,1 16,1 18,6 24,9 18,9 2,2 55,1 10,0

2,8 -29,3 1,1 1,9 -19,5 -2,7 7,9 12,7 1,4 -2,5 -0,2 -5,6 0,2 14,0 1,5 13,4 9,6 11,6 15,9 17,3 11,7 23,9 18,3 16,7 22,6 24,3 22,7 3,3 47,3 7,1

8,2 0,3 8,5 1,6 0,4 2,0 0,2 1,7 1,8 1,5 3,3 2,6 5,1 6,0 4,2 7,6 6,1 13,7 7,8 3,4 5,5 3,1 1,2 13,3 17,6 1,1 18,7 2,4 0,6 3,1

29281 994 30275 24250 5974 30225 1562 20471 24769 4760 29528 6967 58482 71035 42392 43709 67191 110900 108707 35982 86811 78208 20444 221445 309583 12792 322375 35112 2512 37625

7,6 -42,3 4,2 6,6 -28,0 -2,2 9,0 11,0 -4,5 16,3 -0,9 4,3 2,9 9,2 5,0 18,3 12,3 14,8 18,2 -28,4 13,8 17,6 19,8 4,4 9,7 27,2 10,5 -1,5 45,2 3,0

11,8 -42,2 8,5 9,7 -27,2 -0,3 8,8 11,4 -1,3 9,6 0,3 2,5 0,1 13,7 9,5 16,4 17,4 17,0 19,8 -26,5 11,5 23,2 18,2 6,7 14,4 27,7 14,9 1,6 37,5 3,4

1,4 0,0 1,5 1,2 0,3 1,5 0,1 1,0 1,2 0,2 1,5 0,3 2,9 3,5 2,1 2,2 3,3 5,5 5,3 1,8 4,3 3,8 1,0 10,9 15,9 1,9 15,9 1,7 0,1 1,9

18,2 16,7 18,1 69,0 77,8 70,6 49,1 56,5 57,9 16,1 40,9 17,0 57,2 52,5 49,3 36,0 60,2 47,6 69,1 41,7 74,2 102,5 75,5 53,7 75,1 64,0 74,6 69,1 37,0 65,3

D

8085

1866009

1872791

10,3

11,5

90,1

1091990

8,6

11,0

53,7

58,3

195 72

138613 14862

106409 10778

10,1 6,2

1,5 2,6

6,7 0,7

6040 17

34,6 7,3

16,4 3,7

0,3 0,0

5,7 0,2

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektř., plynu a tepelné ener. 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Průmysl celkem

267

153475

117187

9,7

1,6

7,4

6057

34,5

16,4

0,3

5,2

8448

2071459

2032457

10,2

10,9

100,0

1106153

9,2

11,3

54,4

54,4

99

*) Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **) Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, subsekce a oddílu Pramen: ČSÚ

MPO - odbor analýz a statistiky

100

II. Průmysl - organizace s 20 a více zaměstnanci (leden až září 2006) (dokončení) Průměrný evidenční počet zaměstnanců osob OKEČ Název CA CB C

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostních surovin Těžba nerostných surovin

15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 16 Výroba tabákových výrobků DA Výr. potrav. výrobků a nápojů, tabák. výr. 17 Výroba textilií a textilních výrobků 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin DB Výroba textilií, textilních a oděvních výr. DC Výroba usní a výrobků z usní DD Zprac. dřeva, výroba dřevařských výrobků 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 Vydavatelství, tisk a rozmnož. nahran. nosičů DE Výroba vlákniny, papíru a výrobů z papíru DF Výroba koksu, jader. paliv, raf. zprac. ropy DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ost. nekovových minerál. výrobků 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků 28 Výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků DJ Výr. zákl. kovů, hutních a kovoděl. výrobků DK Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 32 Výroba radiov. televiz. a spoj. zařízení a přístr. 33 Výr. zdrav., přesných, opt. a časoměr. přístrojů DL Výroba elektr. a opt. přístrojů a zařízení 34 Výroba mo torových vozidel, přívěsů a návěsů 35 Výroba osta t. dopravních prostředků a zaříz. DM Výroba dopravních prostředků a zařízení 36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. 37 Recyklace druhotných surovin DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektř., plynu a tepelné ener. 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Průmysl celkem

Pramen: ČSÚ

Meziroč. změna

Prům.měs.tržby na 1 zam. ve s.c.

Podíl prům=100

v Kč

Meziroč. změna

Prům. měsíční mzda

Úroveň prům=100

v Kč

Meziroč. změna

Úroveň prům=100

33613 37274 5635

-3,1 -2,9 1,2

2,9 3,3 0,5

100817 99637 178531

12,1 12,1 10,3

50,9 50,3 90,2

22970 22875 20961

7,3 7,3 8,8

121,9 121,4 111,2

42909

-2,4

3,8

109998

12,1

55,6

22624

7,4

120,1

105175 1169 106344 40628 20756 61384 8210 26794 17782 23335 41118 2877 37039 72111 63739 55097 111670 166767 133945 7801 90011 27604 24388 149803 104271 19321 123592 49002 3621 52623

-2,8 -21,2 -3,0 -6,9 -12,7 -9,0 -3,8 1,8 1,5 2,2 1,9 -3,1 -1,2 8,8 -2,1 0,0 8,9 5,8 2,4 7,1 4,4 4,3 11,1 5,6 5,3 2,6 4,9 -1,0 9,5 -0,3

9,2 0,1 9,3 3,6 1,8 5,4 0,7 2,3 1,6 2,0 3,6 0,3 3,2 6,3 5,6 4,8 9,8 14,6 11,7 0,7 7,9 2,4 2,1 13,1 9,1 1,7 10,8 4,3 0,3 4,6

170022 566760 174384 96061 41088 77472 43106 150362 267149 140502 195274 1579558 306795 208492 149955 245102 110967 155283 130500 1227793 144487 307093 123421 227432 439283 114959 388582 115284 208221 121680

5,7 -10,3 4,3 9,5 -7,7 6,9 12,2 10,6 -0,1 -4,5 -2,0 -2,7 1,4 4,8 3,6 13,5 0,7 5,5 13,1 9,5 6,9 18,7 6,5 10,5 16,4 21,2 17,0 4,4 34,5 7,5

85,9 286,4 88,1 48,5 20,8 39,1 21,8 76,0 135,0 71,0 98,7 798,1 155,0 105,3 75,8 123,8 56,1 78,5 65,9 620,3 73,0 155,2 62,4 114,9 221,9 58,1 196,3 58,2 105,2 61,5

16655 42009 16934 13429 10817 12546 12200 15353 19027 21534 20450 26472 21922 17884 19535 20558 17560 18550 19348 17912 17634 19556 18760 18186 22198 20555 21941 14747 17738 14953

6,7 5,5 6,3 5,3 5,3 5,7 7,9 6,9 6,6 1,5 3,5 5,8 5,8 5,0 7,3 6,2 1,8 3,1 6,6 3,5 6,9 5,7 7,0 6,6 5,7 6,6 5,9 6,6 4,4 6,6

88,4 222,9 89,9 71,3 57,4 66,6 64,7 81,5 101,0 114,3 108,5 140,5 116,3 94,9 103,7 109,1 93,2 98,4 102,7 95,0 93,6 103,8 99,6 96,5 117,8 109,1 116,4 78,3 94,1 79,3

1046346

2,1

91,7

198871

9,3

100,5

18402

6,0

97,6

32315 19439

-7,7 -2,4

2,8 1,7

365875 61608

10,0 5,1

184,9 31,1

27764 19538

8,5 7,3

147,3 103,7

51754

-5,8

4,5

251592

7,8

127,1

24674

7,7

130,9

1141009

1,5

100,0

197920

9,2

100,0

18845

6,0

100,0

MPO - odbor analýz a sta tistiky

III. Stavebnictví 1. Produkce, zaměstnanost a produktivita (absolutní údaje v b. c., meziroční změny v % ve sr. c.) Měrná Ukazatel

jednotka

Stavební výroba ČR celkem Stavební práce podniků s 20 a více zaměstnanci podle dodavatelských smluv z toho: v tuzemsku v tom: - opravy a údržba - nová výstavba, rekonstrukce, modernizace - ostatní práce v zahraničí Průměrný evidenční počet zaměstnanců staveb. podniků od 20 zaměstnanců

2006 2005

1.

2.

3.

1. - 3.

4.

5.

6.

1. - 6.

7.

8.

mil.Kč %

422 737 4,2

17 453 -1,2

20 589 -8,2

29 792 8,7

67 834 0,5

33 534 -3,0

42 311 10,5

46 168 189 847 10,0 4,1

43 367 12,2

45 057 6,4

47 003 325 274 4,1 5,4

9.

1. - 9.

49 299 7,1

10.

11.

mil.Kč %

290 672 5,1

11 868 -1,8

12 628 -10,1

17 466 7,7

41 962 -0,9

21 070 -2,5

28 344 11,1

31 022 122 398 10,3 4,1

29 448 12,0

31 946 6,3

33 068 216 860 4,0 5,4

36 309 7,2

mil.Kč %

286 026 4,8

11 752 -1,7

12 452 -9,9

16 859 4,6

41 063 -2,0

20 747 -2,9

27 681 9,8

30 417 119 908 9,6 3,1

28 618 10,8

31 401 5,9

32 328 212 255 3,7 4,6

35 257 5,0

mil.Kč % mil.Kč % mil. Kč % mil.Kč %

33 999 -5,8 248 268 6,5 3 759 6,0 4 646 17,9

1 070 -10,9 10 589 0,4 93 -55,1 116 -2,7

1 307 8,9 11 051 -11,2 94 -43,9 176 -23,3

1 741 3,4 14 979 5,2 139 -31,1 607 251,7

4 118 0,8 36 619 -1,7 326 -43,4 899 72,9

2 152 -13,4 18 456 -1,0 139 -50,4 323 26,7

3 277 19,4 24 258 9,8 146 -60,1 663 94,0

3 580 13 127 11,4 5,2 26 627 105 959 10,1 3,7 210 822 -41,4 -48,4 605 2 490 53,9 64,8

3 580 17,4 24 901 10,9 137 -57,8 830 61,9

4 013 10,2 27 210 6,3 178 -57,7 545 33,3

4 054 24 774 6,4 7,8 28 070 186 140 4,1 5,0 204 1 341 -48,9 -51,0 740 4 605 17,5 50,4

4 595 7,3 30 425 5,4 236 -44,3 1 053 143,3

tis. os. %

161,6 4,9

152,9 1,4

153,0 1,2

155,3 1,1

153,8 1,2

160,3 0,6

163,4 0,9

164,9 0,7

158,3 1,0

167,6 0,1

167,9 0,0

166,0 -0,5

161,3 0,6

166,2 -0,6

Produktivita práce ze S v organizacíchod 20 zaměs

b.c. sr.c.

tis. Kč %

1798,4 0,2

77,6 -3,1

82,5 -11,2

112,4 6,5

272,9 -2,1

131,5 -3,0

173,5 10,1

188,1 9,6

773,2 3,1

175,7 11,9

190,3 6,3

199,2 4,5

1344,8 4,8

218,5 7,8

Průměrná měsíční mzda ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci

b.c.

Kč %

18 923 3,8

16 853 5,0

15 826 -4,5

20 768 17,3

17 831 6,3

18 583 1,7

20 652 12,0

20 431 4,9

18 894 6,2

20 608 8,5

20 593 7,9

20 765 6,9

19 503 6,8

21 144 9,4

Stavební výroba v organizacích do 19 zaměstnanců

b.c.

mil. Kč %

132 065 2,3

5 585 1,0

7 961 -4,9

12 326 10,3

25 872 3,0

12 464 -3,9

13 967 9,3

15 146 9,3

67 449 4,2

13 919 12,5

13 111 6,6

13 935 108 414 4,5 5,5

12 990 7,0

ks mld. Kč

142941 325,8

8 652 18,3

7 577 26,0

9 120 20,5

25 349 64,9

9 705 23,2

12469 51,7

12186 26,4

59 709 166,2

11806 32,0

13594 36,4

Vydaná stavební povolení v ČR celk. počet předpokládaná hodnota staveb Pramen: ČSÚ

13327 31,9

98436 266,5

12.

2006

13784 29,8 MPO - odbor analýz a sta tistiky

101

III. Stavebnictví 2. Bytová výstavba (stejné období min. roku = 100) Měrn Počet bytů: *) zahájených dokončených rozestavěných na konci období

2006

jedn.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

1. Q.

1. pol.

1. - 3. Q.

počet % počet % počet %

32 377 -1,6 25 207 6,2 118 785 5,6

28 983 -10,5 24 759 -1,8 121 705 2,5

33 606 16,0 27 292 10,2 129 609 6,5

36 496 8,6 27 127 -0,6 139 132 7,3

39 037 7,0 32 268 19,0 146 801 5,5

40 381 3,4 32 863 1,8 155 202 5,7

9 117 5,5 6 929 7,4 157 390 5,7

20 206 14,2 12 117 -3,2 163 291 7,3

31 905 6,5 18 166 -13,5 168 941 8,3

*) Bez bytů adaptovaných v nebytových prostorách Pramen: ČSÚ

102

MPO - odbor analýz a sta tistiky

IV. Zahraniční obchod 1. Teritoriální struktura

Ukazatel

Obrat

Meziroční

Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

Bilance

1. - 3. Q. 2006

změna

1. - 3. Q. 2006

změna

1. - 3. Q. 2006

změna

1. - 3. Q. 05 1. - 3. Q. 06

mil. Kč

podíl v %

v%

mil. Kč

podíl v %

v%

mil. Kč

podíl v %

v%

mil. Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

3 073 197

100,0

14,1

1 556 462

100,0

14,0

1 516 735

100,0

14,2

37 420

39 727

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní* ) Nespecifikováno

2 601 513 2 369 685 61 747 170 081 136 289 54 134 183 754 94 876 2 633

84,7 77,1 2,0 5,5 4,4 1,8 6,0 3,1 0,1

12,6 12,6 20,0 9,4 10,9 25,7 27,7 34,9 -4,3

1 402 691 1 306 304 28 819 67 568 52 850 40 301 52 438 7 337 846

90,1 83,9 1,9 4,3 3,4 2,6 3,4 0,5 0,1

13,5 13,3 30,6 11,2 7,7 23,9 25,4 23,7 -25,1

1 198 822 1 063 381 32 928 102 513 83 439 13 833 131 316 87 539 1 787

79,0 70,1 2,2 6,8 5,5 0,9 8,7 5,8 0,1

11,4 11,7 12,1 8,2 13,0 31,2 28,7 35,9 10,2

159 481 200 781 -7 318 -33 982 -24 812 21 975 -60 245 -58 488 -491

203 869 242 923 -4 109 -34 945 -30 589 26 468 -78 878 -80 202 -941

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

2 576 299

83,8

12,5

1 379 903

88,7

13,4

1 196 396

78,9

11,4

142 866

183 507

*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Pramen: ČSÚ

mil. Kč

MPO - odbor analýz a sta tistiky

103

104

IV. Zahraniční obchod 1. 1. Teritoriální struktura vývozu I. čtvrtletí Ukazatel

*)

II. čtvrtletí

III. čtvrtletí

mil.Kč

podíl v%

meziroční změna v %

mil.Kč

podíl v%

meziroční změna v %

Celkový zahraniční obchod ČR

513 232

100,0

19,1

528 282

100,0

10,9

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní*)

461 707 429 499 8 842 23 366 19 127 12 885 17 339 1 963

90,0 83,7 1,7 4,6 3,7 2,5 3,4 0,4

17,2 16,6 25,8 26,9 32,8 31,3 55,8 22,2

477 887 444 642 10 324 22 921 16 878 14 053 16 491 2 668

90,5 84,2 2,0 4,3 3,2 2,7 3,1 0,5

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

454 263

88,5

16,9

470 276

89,0

meziroční změna v %

mil.Kč

podíl v%

meziroční změna v %

mil.Kč

IV. čtvrtletí mil.Kč

podíl v%

Kumulace meziroční I. - III. Q. 2006 změna v %

podíl v%

meziroční změna v %

514 948

100,0

12,3

1 556 462

11,2 11,0 31,5 9,0 -3,9 28,1 7,3 20,1

463 096 432 164 9 653 21 279 16 846 13 363 18 607 2 706

89,9 83,9 1,9 4,1 3,3 2,6 3,6 0,5

12,4 12,7 34,3 -0,2 -1,4 13,8 21,6 28,8

1 402 690 1 306 305 28 819 67 566 52 851 40 301 52 437 7 337

11,3

455 364

88,4

12,4

1 379 903

Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

IV. Zahraniční obchod 1.2. Teritoriální struktura dovozu I. čtvrtletí Ukazatel

II. čtvrtletí

III. čtvrtletí

mil.Kč

podíl v%

mil.Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

486 302

100,0

19,4

520 590

100,0

12,5

509 843

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní*)

385 341 10 33 27 4 41 27

064 012 837 215 518 213 739 257

79,2 70,1 2,2 6,8 5,7 0,9 8,6 5,6

16,5 16,5 15,3 17,3 14,2 27,9 34,3 51,1

415 367 11 36 27 4 44 27

344 281 191 872 526 747 652 711

79,8 70,6 2,1 7,1 5,3 0,9 8,6 5,3

10,1 10,6 9,5 6,1 11,0 32,7 28,7 26,1

398 355 10 32 28 4 44 32

414 098 899 417 396 873 926 569

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

383 917

78,9

16,4

414 584

79,6

10,3

397 895

IV. čtvrtletí mil.Kč

podíl v%

meziroční změna v %

Kumulace I. - III. Q. 2006

podíl v%

meziroční změna v %

100,0

11,2

1 516 735

78,1 69,6 2,1 6,4 5,6 1,0 8,8 6,4

8,1 8,6 11,7 2,3 13,8 32,6 23,8 33,4

1 198 822 1 063 391 32 927 102 504 83 440 13 833 131 317 87 537

78,0

8,2

1 196 396

*)

Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Pramen: ČSÚ

MPO - odbor analýz a sta tistiky

IV. Zahraniční obchod 2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

Bilance

1. - 3. Q. 2006

změna

1. - 3. Q. 2006

změna

1. - 3. Q. 05 1. - 3. Q. 06

mil. Kč

podíl v %

v%

mil. Kč

podíl v %

v%

mil. Kč

mil. Kč

1 556 462

100,0

14,0

1 516 735

100,0

14,2

37 420

39 727

2,9 0,5 2,5 3,0 0,1 6,2 21,1 52,5 11,1 0,0

1,7 7,2 12,2 9,9 30,4 8,8 8,2 19,7 8,3 31,1

63 769 9 637 42 363 155 085 2 918 161 971 312 506 606 044 161 632 810

4,2 0,6 2,8 10,2 0,2 10,7 20,6 40,0 10,7 0,1

7,8 9,1 9,9 32,1 17,0 7,7 12,8 15,1 9,9 -20,5

-14 694 -1 559 -3 217 -74 814 -1 361 -62 276 27 352 156 485 12 185 -681

-18 559 -1 841 -2 730 -108 279 -1 442 -66 117 16 676 211 572 10 814 -367

45 7 39 46 1 95 329 817 172

210 796 633 806 476 854 182 616 446 443

Poznámka: “6” - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky ”8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky Pramen: ČSÚ MPO - odbor analýz a statistiky

105

106

IV. Zahraniční obchod 2.1 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

Bilance

1. - 3. Q. 2006

změna

1. - 3. Q. 2006

změna

1. - 3. Q. 05 1. - 3. Q. 06

mil. Kč

podíl v %

500 252

100,0

6,3

2,1 0,2 2,8 3,1 0,2 4,4 21,8 52,1 13,4 0,0

-1,5 7,2 20,0 27,9 93,7 2,0 10,6 6,6 -5,0 -18,0

10 1 13 15

281 162 782 666 769 860 040 440 102 150

21 109 260 67

v%

mil. Kč

podíl v %

mil. Kč

mil. Kč

435 089

100,0

6,6

62 556

65 163

3,1 0,4 1,6 2,5 0,2 11,9 24,4 45,4 10,5 0,0

0,5 -23,9 15,8 57,1 -3,2 7,1 9,1 5,4 0,9 -54,1

-3 069 -1 100 5 386 5 361 -465 -26 793 1 073 56 899 25 463 -198

-3 293 -499 6 725 4 844 -65 -29 766 2 719 62 968 21 555 -25

13 1 7 10

574 661 057 822 834 51 626 106 321 197 472 45 547 175

v%

2.2 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

Bilance

1. - 3. Q. 2006

změna

1. - 3. Q. 2006

změna

1. - 3. Q. 05 1. - 3. Q. 06

mil. Kč

podíl v %

v%

mil. Kč

podíl v %

v%

mil. Kč

mil. Kč

128 341

100,0

11,3

82 383

100,0

13,8

42 881

45 958

9,2 1,9 2,3 9,1 0,3 10,7 22,8 33,0 10,7 0,1

9,5 -14,1 20,1 6,4 12,1 11,4 11,3 12,8 17,0 176,6

5 943 688 3 705 17 847 280 7 683 28 382 11 778 5 946 129

7,2 0,8 4,5 21,7 0,3 9,3 34,5 14,3 7,2 0,2

9,5 -1,0 25,5 33,5 18,6 4,2 10,3 11,7 0,2 0,8

5 324 2 205 -464 -2 421 71 4 943 515 27 007 5 781 -81

5 822 1 802 -716 -6 196 64 6 039 819 30 567 7 759 1

11 2 2 11 13 29 42 13

765 490 989 651 344 722 201 345 705 130

Poznámka: “6” - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky ”8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky Pramen: ČSÚ MPO - odbor analýz a statistiky

IV. Zahraniční obchod 3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy OBRAT Ukaza tel Německo Slovensko Polsko Francie Itálie Rakousko Rusko Nizozemsko Spojené král. Čína Maďarsko USA Belgie Španělsko Japonsko Pramen: ČSÚ

1. - 3. Q. 2006 mil. Kč 935 210 175 159 141 136 126 113 112 91 79 72 75 69 52

341 724 338 251 896 155 616 717 463 401 422 708 497 969 501

VÝVOZ

podíl %

meziroční změna v %

30,4 6,9 5,7 5,2 4,6 4,4 4,1 3,7 3,7 3,0 2,6 2,4 2,5 2,3 1,7

6,4 12,3 26,7 26,8 16,9 2,9 28,7 14,3 15,6 34,9 23,6 5,0 20,5 16,3 11,1

1. - 3. Q. 2006 mil. Kč 500 128 87 86 71 81 29 56 74 6 44 37 45 41 6

252 341 503 903 086 008 453 604 545 264 809 113 564 287 700

DOVOZ

podíl %

meziroční změna v %

32,1 8,2 5,6 5,6 4,6 5,2 1,9 3,6 4,8 0,4 2,9 2,4 2,9 2,7 0,4

6,3 11,3 18,5 32,6 25,1 2,6 23,7 19,0 14,5 19,6 24,6 5,4 26,6 18,8 24,2

1. - 3. Q. 2006 mil. Kč 435 089 82 383 87 835 72 348 70 810 55 147 97 163 57 113 37 918 85 137 34 613 35 595 29 933 28 682 45 801

BILANCE

podíl %

meziroční změna v %

28,7 5,4 5,8 4,8 4,7 3,6 6,4 3,8 2,5 5,6 2,3 2,3 2,0 1,9 3,0

6,6 13,8 36,1 20,5 9,6 3,2 30,3 10,1 17,8 36,2 22,3 4,6 12,2 12,8 9,4

1. - 3. Q. 2005 mil. Kč 62 42 9 5 -7 25 -50 -4 32 -57 7 1 9 9 -36

556 881 335 521 768 556 726 291 929 265 643 193 327 336 463

1. - 3. Q. 2006 mil. Kč 65 163 45 958 -332 14 555 276 25 861 -67 710 -509 36 627 -78 873 10 196 1 518 15 631 12 605 -39 101

MPO - odbor analýz a statistiky

107

108

V. Vnitřní obchod 2006 2005

8.

9.

a b

4,1 3,4

6,7 5,9

7,8 7,0

6,5 6,1

6,8 6,1

5,3 4,9

7,4 6,5

6,8 6,2

6,5 5,9

6,8 6,0

7,5 6,8

3,9 4,7

6,4 5,9

6,5 8,0

a b

4,5 4,0

7,7 6,9

8,6 7,8

7,2 6,9

7,6 6,9

5,8 5,5

7,9 7,0

7,1 6,6

7,1 6,5

7,0 6,3

7,8 7,3

3,7 4,8

6,8 6,4

6,9 8,6

a b

7,6 4,3

12,0 6,7

14,5 8,9

10,6 7,0

11,8 7,1

7,4 4,4

11,1 6,7

6,6 4,0

9,3 5,4

6,5 5,0

9,7 8,7

2,6 6,4

8,2 5,8

5,3 10,1

Prodej a opravy motorových vozidel (OKEČ 50.1 - 50.4)

a b

4,0 4,9

10,5 10,1

13,2 12,7

11,9 11,7

11,1 10,7

2,1 2,3

6,2 6,0

2,7 2,9

6,0 5,9

4,6 5,2

13,3 13,7

7,3 8,1

6,8 6,9

10,5 11,5

Pohonné hmoty (OKEČ 50.5)

a b

13,2 3,4

14,3 2,0

16,5 2,5

8,3 -1,8

13,1 1,1

16,5 8,8

18,8 7,8

13,1 6,0

14,7 4,5

8,6 4,8

5,9 1,8

-2,6 3,7

10,2 4,1

-1,3 7,9

a b a b a b

3,0 3,8 3,1 3,3 3,0 4,2

5,8 7,0 5,0 5,6 6,7 8,3

5,9 7,3 6,0 6,7 5,8 7,6

5,5 6,9 3,3 4,0 7,3 9,1

5,6 6,9 4,7 5,3 6,4 8,1

4,9 6,0 5,1 5,5 5,1 6,7

6,3 7,2 4,3 4,5 8,2 9,6

7,4 7,9 6,9 6,5 8,0 9,2

6,0 7,1 5,1 5,5 6,9 8,4

7,2 7,0 7,4 6,0 7,3 8,0

6,8 6,6 5,6 4,0 8,5 9,3

4,3 4,1 3,1 1,5 5,6 6,2

6,0 6,6 5,2 4,9 6,9 8,2

7,8 7,9 5,2 4,3 9,8 10,5

a b

-0,2 -4,1

-4,1 -6,3

-1,3 -3,5

-1,5 -3,8

-1,9 -4,1

-0,8 -3,1

1,6 -0,8

3,5 1,0

0,3 -2,1

5,0 2,3

4,1 1,2

6,1 3,6

1,9 -0,6

2,6 0,1

706,5 16 685 6,1 4,2

-

-

-

714,2 16 539 5,1 2,3

-

-

-

715,0 16 895 5,6 2,7

-

-

-

716,4 17 118 5,9 2,9

-

10,3 13,8 21,6 15,4

-

-

-

9,6 14,1 21,7 15,6

-

-

-

9,6 14,1 21,9 15,5

-

-

-

9,9 14,2 21,8 15,6

-

Tržby maloobchodu vč. mot. vozidel a pohostinství v souhrnu ( OKEČ 50,52,55) Maloobchod vč. motorových vozidel (OKEČ 50, 52) Prodej a opravy motorových vozidel a pohonné hmoty (OKEČ 50)

Maloobchod (OKEČ 52) z toho: - smíšené zboží s převahou potravin - nepo travinářské zboží Pohostinství a ubytování (OKEČ 55) Průměrný počet pracovníků v tisících*) Průměrná měsíční mzda v Kč*) - nominální (meziroční změna v %) - reálná (meziroční změna v %) Obchodní marže v % OKEČ 50 - automobilizmus OKEČ 51 - velkoobchod OKEČ 52 - maloobchod OKEČ G = (50, 51, 52)

1.

2.

3.

Poznámky: a = meziroční změna tržeb včetně DPH v běžných cenách b = meziroční změna tržeb včetně DPH ve stálých cenách *) odvětví “Obchod” (OKEČ G = 50 + 51 + 52) Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny)

1. - 3.

4.

5.

6.

1. - 6.

7.

1.- 9.

10.

11.

12.

2006

MPO - odbor analýz a sta tistiky

VI. Finanční ukazatele Výsledek hospodaření před zdaněním (mil. Kč, organizace se 100 a více zaměstnanci) Výsl. hosp. před zdaněn. OKEČ

abs. mezir.

Nefinanční sféra = 100

1.-3. Q. 05

1.-3. Q. 06

změna

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

11 374 13 654 786

8 411 9 838 922

-2963 -3816 136

5,67 6,81 0,39

3,38 3,95 0,37

C

Těžba nerostných surovin

14 440

10 760

-3680

7,20

4,32

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radiových, telev. a spoj. zařízení Výroba zdrav., opt. a časoměr. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

15 415 1 077 25 1 102 -46 1 306 3 093 1 959 5 053 506 8 927 7 225 10 040 14 325 4 927 19 253 5 050 86 5 139 -158 1 672 6 739 14 008 240 14 248 3 750 95 3 845

15 337 77 153 230 -4 1 199 2 733 1 690 4 422 1 122 10 064 10 021 11 400 16 203 6 865 23 069 8 386 81 5 220 2 937 2 206 10 444 24 840 234 25 074 4 776 243 5 019

-79 -999 128 -872 42 -106 -361 -270 -630 616 1138 2796 1360 1878 1938 3816 3336 -5 81 3095 534 3705 10832 -6 10826 1026 148 1174

7,69 0,54 0,01 0,55 -0,02 0,65 1,54 0,98 2,52 0,25 4,45 3,60 5,01 7,15 2,46 9,60 2,52 0,04 2,56 -0,08 0,83 3,36 6,99 0,12 7,11 1,87 0,05 1,92

6,15 0,03 0,06 0,09 0,00 0,48 1,10 0,68 1,77 0,45 4,04 4,02 4,57 6,50 2,75 9,26 3,36 0,03 2,09 1,18 0,89 4,19 9,97 0,09 10,06 1,92 0,10 2,01

Zpracovatelský průmysl

98 661

125 783

27122

49,21

50,47

31 064 2 088

47 151 2 584

16087 496

15,49 1,04

18,92 1,04

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

1.-3. Q. 05

1.-3. Q. 06

33 152

49 735

16583

16,54

19,96

146 254

186 278

40025

72,95

74,74

750 369 780 509 415 215 910

102 5909 -112 347 2838 220 -586

4,31 5,72 0,94 10,56 2,78 0,50 2,24

3,51 6,97 0,71 8,63 3,38 0,49 1,57

249 225

48742

100,00

100,00

8 11 1 21 5

648 460 892 162 576 995 4 497

200 483

8 17 1 21 8 1 3

MPO - odbor analýz a statistiky

109

VI. Finanční ukazatele Ziskové organizace (organizace se 100 a více zaměstnanci) Ziskové organizace/ OKEČ

objem zisku v mil. Kč

mezir.

počet zaměstnanců

mezir.

počet jednotek

1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06

zm. abs.

1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06

zm. abs.

1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

11 412 13 956 794

8 458 9 971 929

-2 954 -3 986 134

33 623 34 154 3 178

32 487 33 073 3 048

C

Těžba nerostných surovin

14 751

10 899

-3 851

37 333

36 121

27

29

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

16 322 2 044 186 2 230 57 1 466 3 158 2 096 5 254 640 9 952 7 667 11 233 14 654 5 702 8 272 8 272 702 6 157 2 951 1 821 11 632 19 226 1 358 20 583 4 090 113 4 203

16 771 1 534 242 1 776 83 1 426 2 978 1 898 4 876 1 258 10 713 10 680 11 976 16 589 7 991 9 786 9 786 790 5 793 3 715 2 318 12 616 26 905 1 829 28 734 5 090 245 5 336

449 -510 56 -455 25 -40 -180 -197 -378 619 761 3 012 743 1 935 2 290 1 514 1 514 88 -364 764 497 984 7 679 471 8 150 1 000 133 1 133

65 653 20 160 9 068 29 228 2 057 10 486 11 215 11 457 22 672 2 048 28 558 40 465 41 100 46 276 51 417 81 680 81 680 4 892 56 847 11 004 14 229 86 971 82 375 9 430 91 806 23 158 1 292 24 449

58 362 16 990 7 345 24 335 2 495 11 012 10 429 8 354 18 783 1 596 24 640 44 114 41 798 44 989 54 731 83 636 83 636 6 254 58 669 14 881 14 893 94 697 91 397 9 089 100 486 24 447 1 288 25 734

291 170 723 893 439 526 -786 -3 103 -3 889 -452 -3 918 3 649 698 -1 286 3 313 1 956 1 956 1 363 1 822 3 877 664 7 726 9 021 -341 8 680 1 289 -4 1 285

220 60 21 81 11 48 34 43 77 3 57 126 116 75 210 272 272 9 133 29 36 207 96 25 121 78 8 86

207 47 19 66 12 55 31 36 67 3 54 142 117 75 235 281 281 12 133 39 33 217 111 24 135 81 8 89

D

Zpracovatelský průmysl

119 868

140 611

20 744

624 864

631 408

6 544

1711

1756

32 017 2 117

47 985 2 598

15 968 481

27 468 17 053

27 657 17 295

189 242

44 42

55 43

40 Výroba a rozvod elekt., plynu,tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F

Stavebnictví

x) důvěrné údaje (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO

110

-1 136 -1 081 -130 -1 212 -7 -3 -1 -4

10 12 16

11 13 16

34 133

50 582

16 449

44 521

44 952

432

86

98

168 752

202 093

33 341

706 718

712 482

5 764

1824

1883

9 309

10 987

1 678

65 933

65 878

-54

223

237

MPO - odbor analýz a sta tistiky

VI. Finanční ukazatele Ztrátové organizace (organizace se 100 a více zaměstnanci) Ztrátové organizace* OKEČ 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin C

Těžba nerostných surovin

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F

Stavebnictví

objem ztráty v mil. Kč

mezir.

počet zaměstnanců

mezir.

počet jednotek

1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06

zm. abs.

1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06

zm. abs.

1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06

x -302 x

-47 -132 x

x 170 x

x 3 880 x

-310

-139

172

-907 -968 -161 -1 129 -103 -160 -65 -137 -201 x -1 025 -443 -1 193 -329 -775 -3 222 -3 222 -615 -1 019 -3 109 -150 -4 893 -5 218 -1 118 -6 336 -340 x -358

-1 435 -1 457 -89 -1 546 -87 -227 -245 -209 -454 x -649 -659 -576 -386 -1 126 -1 400 -1 400 -709 -573 -778 -112 -2 172 -2 065 -1 595 -3 660 -314 x -317

-528 -489 72 -417 16 -66 -180 -72 -253 x 376 -216 617 -57 -352 1 822 1 822 -93 445 2 331 38 2 721 3 153 -477 2 676 25 x 41

4 141

-21 206

-14 828

6 378

166 350

-953 -29

-833 -14

119 15

4 800 1 685

13 14 4 18 3 3 2 2 4 2 7 13 5 12 18 18 2 16 12 2 33 10 7 18 9 9

775 298 441 739 071 646 741 107 848 x 474 324 596 651 841 026 026 472 921 018 287 699 919 420 339 250 x 438

1 086 4 097 x 4 437

x 217 x

2 3 2

5 6 2

296

5

8

3 455 -570 -198 -768 -657 -1 539 3 408 3 947 x 2 631 979 -2 127 843 -1 481 969 969 -469 -768 -2 235 1 151 -2 320 -2 576 486 -2 090 -1 521 x -1 541

57 49 18 67 17 18 10 11 21 1 13 30 37 17 64 70 70 8 55 19 9 91 30 20 50 39 1 40

64 46 17 63 13 18 11 17 28 1 18 31 32 21 52 60 60 5 50 11 14 81 26 19 45 31 1 32

168 562

2 212

593

558

1 387 648

-3 413 -1 037

17 6

7 3

17 13 4 17 2 3 3 5 8 5 8 11 6 11 18 18 2 16 9 3 31 8 7 16 7 7

230 727 243 971 414 645 280 515 796 x 105 303 469 494 361 994 994 003 153 784 439 379 343 906 249 729 x 898

-981

-847

134

6 485

2 035

-4 450

23

10

-22 498

-15 815

6 684

176 976

175 034

-1 942

620

576

-661

-2 237

-1 576

9 787

10 604

817

56

49

* Organizace se záporným nebo nulovým výsledkem hospodaření x) důvěrné údaje (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO

MPO - odbor analýz a statistiky

111

VI. Finanční ukazatele Účetní přidaná hodnota (mil. Kč, organizace se 100 a více zaměstnanci)

OKEČ

Účetní přid. hodnota

mezir.

Nefinanční sf. = 100 Přid. hodn./zaměst. Kč

mezir.

1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06

zm. %

1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06 1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06

zm. %

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

23 564 25 670 2 310

23 196 25 549 2 536

C

Těžba nerostných surovin

27 980

28 085

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

43 8 2 10

42 8 1 10

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody

-1,6 -0,5 9,8

3,21 3,50 0,31

2,84 3,12 0,31

685 418 674 912 671 761

690 906 687 358 748 556

0,8 1,8 11,4

674 650

692 470

2,6

551 790 567 077 255 835 265 155 158 109 171 214 228 312 239 421 146 786 170 241 396 206 390 101 604 862 595 533 519 616 511 721 562 847 553 384 1 266 110 1 330 663 785 182 838 259 470 855 536 795 574 373 578 435 600 991 670 029 370 404 389 590 473 461 512 387 340 337 383 981 213 841 278 269 334 369 356 941 375 121 448 159 393 243 408 021 342 847 377 061 627 707 718 871 327 974 381 600 581 853 669 769 353 154 370 436 423 193 480 387 356 213 375 196

2,8 3,6 8,3 4,9 16,0 -1,5 -1,5 -1,5 -1,7 5,1 6,8 14,0 0,7 11,5 5,2 8,2 12,8 30,1 6,8 19,5 3,8 10,0 14,5 16,4 15,1 4,9 13,5 5,3

0,4

3,81

3,44

-2,2 -7,6 -7,1 -7,5 11,0 2,1 -3,3 0,7 -1,5 2,2 2,3 25,0 -1,9 10,5 8,2 9,5 16,1 45,9 8,3 28,0 15,2 14,9 22,4 17,3 22,0 4,1 11,7 4,5

5,97 1,20 0,29 1,49 0,10 0,76 1,15 0,96 2,11 0,51 3,32 3,07 4,28 4,25 3,24 7,50 4,63 0,21 3,36 1,18 0,89 5,64 7,98 0,75 8,74 1,56 0,09 1,65

5,24 1,00 0,24 1,24 0,10 0,70 1,00 0,87 1,87 0,46 3,05 3,44 3,77 4,22 3,15 7,37 4,82 0,28 3,27 1,35 0,91 5,81 8,77 0,79 9,56 1,46 0,09 1,54

400 481

9,7

49,77

48,98

500 620

8,5

83 163 9 350

26,9 1,5

8,93 1,26

10,17 1,14

2 030 656 2 863 287 491 379 521 074

41,0 6,0

1 465 184 1 968 871

827 815 136 951 753 5 599 8 442 7 048 15 490 3 711 24 365 22 502 31 416 31 208 23 802 55 009 33 934 1 575 24 666 8 636 6 495 41 372 58 561 5 526 64 088 11 445 626 12 071

866 145 984 129 836 5 718 8 164 7 097 15 262 3 794 24 934 28 137 30 812 34 495 25 748 60 244 39 408 2 298 26 707 11 054 7 480 47 538 71 700 6 485 78 185 11 919 699 12 619

365 087 65 526 9 207

461 426

74 733

92 512

23,8

10,19

11,32

467 801

521 078

11,4

63,77

63,73

529 369

587 120

10,9

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. po tř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronájmu; podn. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov L až Q Ostatní

30 921 57 789 7 888 101 102 35 051 13 858 19 169

31 725 67 698 7 703 105 286 46 312 14 255 23 538

2,6 17,1 -2,3 4,1 32,1 2,9 22,8

4,22 7,88 1,08 13,78 4,78 1,89 2,61

3,88 8,28 0,94 12,88 5,66 1,74 2,88

408 380 376 488 361 256 351

414 412 362 517 413 283 354

806 862 642 699 963 762 181

1,6 8,4 -3,6 6,0 14,5 10,7 0,8

Nefinanční sféra

733 579

817 596

11,5

100,00

100,00

517 088

8,9

Průmysl

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

112

360 991 254 171 582 412 466

474 904

34,4

MPO - odbor analýz a sta tistiky

VI. Finanční ukazatele Osobní náklady, podíl osobních nákladů na přidané hodnotě (mil. Kč, %, organizace se 100 a více zaměstnanci) Osobní náklady OKEČ

1.-3. Q. 05

1.-3. Q. 06

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

9 912 10 902 865

10 409 11 436 932

C

Těžba nerostných surovin

11 767

12 368

DA

18 5 1 7

17 5 1 7

DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

D

Zpracovatelský průmysl

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37

40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronáj.; podn. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

meziroč.

Podíl os. nákl./přid. hodn.

meziroč.

zm. v %

1.-3. Q. 05

1.-3. Q. 06

zm. bodů

5,0 4,9 7,7

42,1 42,5 37,5

44,9 44,8 36,7

2,8 2,3 -0,7

5,1

42,1

44,0

2,0

-1,4 -3,8 -8,5 -5,0 1,3 10,0 5,1 10,1 7,8 2,3 2,4 14,7 3,0 10,5 8,8 9,6 9,8 14,3 9,0 14,5 17,2 11,6 13,4 8,3 12,7 4,9 1,9 4,7

41,3 63,8 85,0 67,9 100,2 49,1 38,2 53,5 45,2 27,3 34,7 48,3 41,5 41,6 60,3 49,7 67,6 99,4 62,9 62,1 57,1 63,2 42,7 74,4 45,4 51,7 53,2 51,8

41,6 66,4 83,7 69,8 91,4 52,9 41,5 58,5 49,4 27,3 34,8 44,3 43,6 41,6 60,6 49,7 63,9 77,9 63,3 55,6 58,1 61,4 39,6 68,7 42,0 52,1 48,5 51,9

0,3 2,6 -1,3 1,9 -8,7 3,8 3,3 5,0 4,3 0,0 0,0 -4,0 2,1 0,0 0,3 0,0 -3,7 -21,6 0,4 -6,5 1,0 -1,8 -3,1 -5,7 -3,5 0,4 -4,7 0,1

195 550

7,9

49,6

48,8

-0,8

11 370 4 595

-1,9 2,7

17,7 48,6

13,7 49,1

-4,0 0,5

16 061

15 965

-0,6

21,5

17,3

-4,2

209 048

223 883

7,1

44,7

43,0

-1,7

785 216 379 697 774 403 832

8,7 15,0 4,4 3,9 27,0 -1,3 31,7

64,8 59,0 53,2 55,9 73,6 68,7 62,7

68,7 57,9 56,8 55,7 70,8 66,0 67,3

3,8 -1,1 3,7 -0,1 -2,8 -2,8 4,5

405 969

9,4

50,6

49,7

-1,0

086 621 815 437 754 748 226 772 998 013 465 861 042 995 343 338 939 566 521 364 711 162 011 111 121 921 333 254

839 405 661 066 764 3 023 3 392 4 152 7 544 1 037 8 665 12 455 13 431 14 357 15 605 29 963 25 195 1 790 16 917 6 144 4 348 29 198 28 366 4 453 32 820 6 211 339 6 550

181 219 11 585 4 476

2 3 3 6 1 8 10 13 12 14 27 22 1 15 5 3 26 25 4 29 5 6

20 34 4 56 25 9 12

047 108 193 484 800 526 024

371 230

21 39 4 58 32 9 15

MPO - odbor analýz a sta tistiky

113

VI. Finanční ukazatele Výkonová spotřeba, výkony vč. marže, podíl spotřeby na výkonech (v %, organizace se 100 a více zaměstnanci) Výkonová spotřeba OKEČ

CA CB

1.-3. Q. 06 v mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin

C

Těžba nerostných surovin

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F G H I K A+B L až Q

Stavebnictví Obchod, opravy mot.vozidel a výr. pro os. potř. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Činnosti v oblasti nemov. a pronáj.; podn. čin. Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov Ostatní Nefinanční sféra

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

114

18 038 19 754 4 082

meziroč. zm. v % 6,8 7,5 -5,8

Výkony vč. obch. marže

Výkonová spotř./výkony

1.-3. Q. 06 v mil. Kč

1.-3. Q. 06 v%

41 234 45 303 6 618

meziroč. zm. v % 1,9 2,9 -0,4

43,75 43,60 61,68

mezir. zm. bodů 2,01 1,89 -3,55

23 836

5,0

51 921

2,4

45,91

1,12

119 354 20 521 3 346 23 867 1 289 20 070 23 297 16 368 39 665 65 079 72 089 83 356 51 202 120 840 68 561 189 401 106 313 72 178 82 815 56 954 15 160 227 107 295 080 16 809 311 888 30 003 4 935 34 939

-2,9 0,3 -7,6 -0,9 5,0 12,5 -3,6 10,8 1,9 16,7 7,0 16,3 7,1 3,3 10,3 5,7 16,4 11,5 18,4 22,1 18,7 17,0 20,1 16,5 19,9 1,7 36,4 5,5

162 220 28 665 5 330 33 996 2 125 25 788 31 461 23 465 54 926 68 873 97 023 111 494 82 013 155 335 94 310 249 645 145 721 74 476 109 522 68 007 22 640 274 645 366 780 23 294 390 074 41 922 5 635 47 557

-2,7 -2,1 -7,4 -3,0 7,3 10,0 -3,5 7,6 0,9 15,8 5,8 18,4 3,5 4,8 9,7 6,6 16,3 12,3 15,8 23,0 17,5 16,6 20,5 16,8 20,3 2,4 32,8 5,2

73,58 71,59 62,78 70,21 60,67 77,83 74,05 69,75 72,21 94,49 74,30 74,76 62,43 77,79 72,70 75,87 72,96 96,91 75,61 83,75 66,96 82,69 80,45 72,16 79,96 71,57 87,59 73,47

-0,13 1,70 -0,13 1,47 -1,34 1,71 -0,06 2,06 0,67 0,73 0,86 -1,35 2,08 -1,14 0,38 -0,64 0,05 -0,71 1,69 -0,63 0,67 0,26 -0,30 -0,14 -0,28 -0,48 2,34 0,18

1 345 619

11,6

1 746 100

11,2

77,06

0,31

271 442 10 432

90,0 5,4

354 604 19 782

70,2 3,5

76,55 52,74

8,00 0,93 8,14

281 874

84,6

374 386

64,6

75,29

1 651 329

19,6

2 172 407

17,5

76,01

1,32

153 997 90 361 8 646 138 260 47 965 27 796 23 436

11,2 14,2 0,2 9,4 24,7 7,1 32,7

723 059 349 547 277 051 974

9,6 15,5 -1,0 7,1 28,2 5,6 27,6

82,92 57,17 52,89 56,77 50,88 66,10 49,89

1,17 -0,62 0,64 1,22 -1,45 0,90 1,95

2 141 791

18,0

2 959 387

16,1

72,37

1,15

185 158 16 243 94 42 46

MPO - odbor analýz a statistiky

VI. Finanční ukazatele Struktura nákladů v % (náklady celkem = 100) (organizace se 100 a více zaměstnanci) Výkonová spotřeba Podíl

Odpisy

1.-3. Q. 06

Meziroční rozdíl v bodech

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

42,3 41,5 64,3

6,4 6,0 -4,9

C

Těžba nerostných surovin

44,2

5,0

5,0

10,1

1,5

9,8

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba osta tních nekovových miner. výr. Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radiových, telev. a spoj. zařízení Výroba zdrav., opt. a časoměr. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba mo torových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

60,1 58,1 52,0 57,2 54,7 64,9 71,5 69,4 70,6 73,2 72,2 68,9 61,5 73,2 69,1 71,7 68,4 90,4 71,3 74,5 60,0 76,3 80,3 63,5 79,2 70,7 78,4 71,7

-2,7 -1,2 -1,0 -1,1 0,6 1,8 1,8 0,4 1,2 3,5 -0,1 -0,1 1,2 -4,1 1,4 -2,0 3,5 -2,2 2,2 4,7 0,6 1,5 1,8 5,3 2,1 0,3 1,3 0,6

-2,9 0,3 -7,6 -0,9 5,0 12,5 -3,6 10,8 1,9 16,7 7,0 16,3 7,1 3,3 10,3 5,7 16,4 11,5 18,4 22,1 18,7 17,0 20,1 16,5 19,9 1,7 36,4 5,5

3,8 5,2 2,3 4,8 2,2 3,4 6,4 4,8 5,7 1,3 5,6 3,6 6,5 2,5 3,3 2,8 3,5 0,6 3,5 3,0 4,5 2,7 4,8 3,3 4,7 2,5 1,2 2,3

0,2 -0,5 -0,3 -0,4 -0,4 0,0 0,8 -0,2 0,4 -0,3 -0,5 -0,1 -0,6 0,0 -0,1 0,0 -0,1 -0,6 -0,5 -0,9 -0,1 -0,6 -0,5 -0,1 -0,5 -0,2 -0,4 -0,3

8,4 -6,5 -17,3 -7,4 -12,6 11,0 7,8 6,1 7,2 -10,7 -1,9 12,3 -3,4 7,6 5,9 6,8 8,0 -44,1 -0,4 -10,7 14,3 -6,0 6,3 4,9 6,3 -7,6 -2,0 -7,2

OKEČ

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E F G H I K A+B L až Q

Meziroční změna v% 6,8 7,5 -5,8

Podíl 1.-3. Q. 06

Meziroční rozdíl v bodech

Meziroční změna v%

10,4 10,4 8,4

1,9 1,7 0,2

10,9 10,4 4,0

71,5

0,9

11,6

3,8

-0,3

3,1

78,6 55,7

4,6 1,5

90,0 5,4

7,6 10,7

-2,7 -2,5

31,9 -16,9 26,6

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody

77,4

5,2

84,6

7,7

-2,8

Průmysl

71,8

1,9

19,6

4,6

-0,3

8,9

Stavebnictví Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Činnosti v oblasti nemov. a pronáj.; podn. čin. Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov Ostatní

81,2 11,5 52,0 48,5 48,8 52,1 44,7

0,6 0,2 5,5 9,2 0,0 -1,4 -1,4

11,2 14,2 0,2 9,4 24,7 7,1 32,7

1,5 1,3 5,6 11,7 5,1 6,4 5,8

0,0 0,0 0,6 1,6 0,2 -0,6 0,2

13,7 13,2 -0,5 2,8 30,0 -0,3 41,7

Nefinanční sféra

56,6

2,5

18,0

4,3

-0,2

8,7

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

MPO - odbor analýz a statistiky

115

VI. Finanční ukazatele Struktura nákladů v % (náklady celkem = 100) (organizace se 100 a více zaměstnanci) Osobní náklady Podíl OKEČ 1.-3. Q. 06

Meziroční rozdíl v bodech

Podíl

Meziroční rozdíl v bodech

Meziroční změna v%

1.-3. Q. 06

5,0 4,9 7,7

11,3 10,1 2,8

-5,9 -5,5 0,2

-40,4 -40,4 10,2

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

24,4 24,0 14,7

C

Těžba nerostných surovin

22,9

2,6

5,1

9,3

-5,0

-39,4

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radiových, telev. a spoj. zařízení Výroba zdrav., opt. a časoměr. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

9,0 15,3 25,8 16,9 32,4 9,8 10,4 17,6 13,4 1,2 8,7 10,3 16,1 8,7 15,7 11,3 16,2 2,2 14,6 8,0 17,2 9,8 7,7 16,8 8,3 14,6 5,4 13,4

-0,3 -1,0 -0,7 -1,1 -0,8 0,0 1,1 0,0 1,0 -0,1 -0,4 -0,2 -0,3 0,1 0,1 0,1 -0,1 0,0 -0,8 0,0 0,0 -0,3 -0,3 0,2 -0,3 0,5 -1,7 0,0

-1,4 -3,8 -8,5 -5,0 1,3 10,0 5,1 10,1 7,8 2,3 2,4 14,7 3,0 10,5 8,8 9,6 9,8 14,3 9,0 14,5 17,2 11,6 13,4 8,3 12,7 4,9 1,9 4,7

17,3 7,1 9,9 7,6 2,6 13,2 3,7 1,9 3,0 19,9 5,5 9,1 7,1 5,1 3,8 4,6 4,1 0,1 4,2 7,9 3,1 4,0 2,4 2,9 2,5 6,4 11,7 7,1

2,0 0,0 1,8 0,2 -0,5 0,4 -5,5 -0,2 -3,6 -4,9 0,3 0,4 0,4 0,6 -0,1 0,3 -1,9 -0,2 0,5 -1,9 0,3 -0,3 -0,1 -7,7 -0,6 2,2 3,2 2,5

14,7 1,6 15,7 4,2 -13,4 12,6 -61,9 -1,1 -54,3 -10,7 14,0 21,4 10,8 24,1 5,1 17,5 -23,9 -66,6 30,9 -8,0 31,9 6,3 14,8 -70,4 -6,6 55,2 85,6 60,8

Zpracovatelský průmysl

10,4

-0,2

7,9

6,7

-0,4

4,3

3,3 24,5

-2,7 0,0

-1,9 2,7

0,2 0,6

-0,2 0,2

-4,5 43,1

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody

4,4

-3,2

-0,6

0,2

-0,2

0,1

Průmysl

9,7

-0,8

7,1

5,8

-0,8

1,5

11,5 5,0 26,3 20,6 33,3 17,6 30,2

-0,2 0,1 3,7 3,0 0,6 -2,0 -1,2

8,7 15,0 4,4 3,9 27,0 -1,3 31,7

2,0 77,6 6,8 12,0 6,2 7,9 3,8

-0,3 -0,4 0,7 -11,9 -1,2 0,7 -1,6

-4,7 11,4 -0,6 -55,4 5,0 20,5 -2,7

10,7

-0,3

9,4

21,1

-2,0

3,0

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronáj.; podn. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

116

3,4 2,9 0,9

Náklady na prodané zboží Meziroční změna v%

MPO - odbor analýz a sta tistiky

VI. Finanční ukazatele Struktura nákladů v % (náklady celkem = 100) (organizace se 100 a více zaměstnanci) (dokončení) Ostatní náklady Podíl 1.-3. Q. 2006

OKEČ

Meziroční rozdíl v bodech

Nákl. celk. Meziroční změna v%

Meziroční změna v%

CA CB

10Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin

11,7 14,0 9,8

-5,8 -5,1 3,6

-39,7 -32,4 59,8

-9,4 -7,9 1,4

C

Těžba nerostných surovin

13,5

-4,2

-29,0

-6,9

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba osta tních nekovových miner. výr. Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radiových, telev. a spoj. zařízení Výroba zdrav., opt. a časoměr. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba mo torových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

9,8 14,2 10,1 13,6 8,0 8,7 8,0 6,2 7,2 4,4 8,0 8,1 8,8 10,5 8,1 9,6 7,8 6,8 6,4 6,6 15,2 7,3 4,7 13,4 5,3 5,9 3,3 5,5

0,7 2,7 0,2 2,3 1,1 -2,2 1,7 0,0 1,0 1,8 0,7 0,1 -0,7 3,4 -1,4 1,6 -1,4 3,0 -1,4 -1,9 -0,8 -0,3 -1,0 2,3 -0,8 -2,7 -2,4 -2,8

9,8 26,2 -4,0 21,8 19,6 -12,8 19,3 9,5 15,6 85,8 16,7 17,5 -2,9 61,1 -8,0 30,2 -6,6 105,2 -6,1 -11,5 11,5 10,3 -2,4 28,6 1,8 -30,7 -21,9 -30,1

1,5 2,3 -5,9 1,0 3,7 9,4 -6,1 10,1 0,1 11,1 7,1 16,5 5,0 9,1 8,0 8,6 10,5 14,2 14,8 14,4 17,4 14,8 17,4 6,9 16,6 1,4 34,2 4,7

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronáj.; podn. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

7,6

0,0

10,2

10,3

10,3 8,5

1,0 0,8

97,5 12,8

78,9 2,5

10,2

1,0

91,3

72,3

8,2

0,1

17,6

16,4

3,8 4,6 9,3 7,2 6,5 16,1 15,4

-0,1 0,1 -10,5 -1,9 0,4 3,3 3,9

6,5 13,6 -57,8 -29,7 32,2 38,1 82,8

10,4 12,0 -10,4 -11,2 24,7 9,8 36,8

7,3

0,0

12,0

12,7

MPO - odbor analýz a statistiky

117

VI. Finanční ukazatele Pasiva celkem, vlastní kapitál, cizí zdroje (organizace se 100 a více zaměstnanci) Pasiva celkem OKEČ

CA CB

k 30. 9. 06 mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin

meziroční změna v%

Vlastní kapitál k 30. 9. 06 mil. Kč 57 971 68 607 8 743

-0,2 0,8 2,9

49 250 52 027 4 571

28,5 28,6 -1,2

1,1

56 597

25,5

1,1 -11,0 0,4 -9,8 -11,1 12,7 6,5 10,2 8,0 6,5 2,8 23,4 0,9 15,2 9,4 13,2 14,0 107,6 4,8 18,8 4,5 11,3 21,2 -5,2 20,4 11,4 27,5 12,9

85 889 27 177 4 473 31 650 1 171 14 946 17 864 12 353 30 217 24 438 55 657 48 695 68 181 66 779 52 372 119 152 89 213 23 187 54 217 36 408 11 390 125 202 145 896 32 375 178 271 23 011 2 262 25 273

0,6 27,9 9,8 25,0 -0,7 5,5 -7,4 10,7 -0,7 9,2 6,0 14,1 7,7 20,8 4,6 13,1 12,6 18,6 13,8 4,7 15,9 12,0 1,6 5,1 2,2 -6,6 11,5 -5,2

Těžba nerostných surovin

133 947

10,1

77 350

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl.n Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radiových, telev. a spoj. zařízení Výroba zdrav., opt. a časoměr. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

177 190 49 262 7 282 56 545 1 533 27 999 42 104 28 903 71 007 47 749 131 280 112 791 140 726 153 984 93 824 247 808 156 612 27 937 95 651 53 510 22 841 199 939 285 427 35 510 320 938 39 279 4 143 43 422

0,9 7,0 6,0 6,8 -3,4 8,7 0,2 10,4 4,1 7,9 4,1 19,2 4,1 17,6 6,7 13,2 13,2 27,9 9,7 8,8 9,9 11,7 10,3 4,1 9,6 0,1 18,2 1,6

91 22 2 24

21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F G H I K A+B L až Q

Stavebnictví Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Činnosti v oblasti nemov. a pronáj.; podn. čin. Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov Ostatní Nefinanční sféra

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

118

meziroční změna v%

11,2 11,2 1,5

DA

DB DC DD

k 30. 9. 06 mil. Kč

107 221 120 634 13 313

C 17 18

Cizí zdr. a osta t. pasiva

meziroční změna v%

300 085 810 895 362 13 053 24 240 16 550 40 790 23 311 75 623 64 096 72 545 87 205 41 451 128 656 67 398 4 750 41 434 17 102 11 451 74 737 139 531 3 135 142 667 16 267 1 882 18 149

1 735 537

8,7

837 581

10,0

897 955

7,6

763 162 69 586

50,2 -16,7

475 888 52 220

51,7 -5,2

287 274 17 366

47,9 -38,9 36,8

832 748

40,8

528 108

43,2

304 640

2 702 232

17,0

1 443 039

19,6

1 259 193

177 768 434 995 41 344 583 205 106 333 146 029 90 963

9,8 11,7 -1,5 2,9 15,5 0,8 37,2

4 282 870

13,5

55 151 13 367 49 111 40

501 834 503 121 085 473 001

7,6 15,4 9,8 -3,6 18,5 -0,3 11,7

2 231 558

13,1

122 283 27 216 57 34 50

14,2

267 161 842 084 248 556 962

10,9 9,8 -6,1 16,2 13,1 4,5 67,1

2 051 312

13,9

MPO - odbor analýz a sta tistiky

VI. Finanční ukazatele Rentabilita vlastního kapitálu, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek (organizace se 100 a více zaměstnanci) Rentabil. vlast. kapitálu OKEČ

CA CB

k 30. 9. 06 v%

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin

přírůstek úbytek (-) v p. b.

Dl. hm. a nehm. maj. k 30. 9. 06 mil. Kč

meziroční změna v%

14,51 14,34 10,55

-5,07 -5,73 1,30

54 090 60 340 7 661

22,4 19,5 -0,7

C

Těžba nerostných surovin

13,91

-4,96

68 000

16,8

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba osta tních nekovových miner. výr. Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radiových, telev. a spoj. zařízení Výroba zdrav., opt. a časoměr. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba mo torových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

16,80 0,35 5,44 0,92 -1,16 9,19 11,27 10,21 10,84 4,82 13,31 15,63 15,71 18,58 16,56 17,93 12,44 1,71 12,60 17,17 19,27 13,97 17,80 7,46 17,58 29,36 12,92 27,65

-0,26 -3,99 4,55 -3,07 10,11 -2,08 -2,32 -2,84 -2,54 2,50 1,17 1,72 1,75 -0,34 3,56 0,99 3,90 -2,07 -0,40 18,27 4,01 3,94 5,64 0,20 5,55 3,68 6,49 3,74

82 036 25 441 2 402 27 844 462 14 602 24 030 13 498 37 528 19 926 69 344 42 197 65 965 54 478 35 916 90 394 55 541 3 167 37 068 15 483 9 019 64 738 127 291 10 657 137 949 12 540 1 147 13 688

0,1 19,5 -9,8 16,2 -9,2 7,3 3,7 14,6 7,4 6,6 -0,8 12,4 1,7 18,1 5,3 12,7 12,0 15,7 0,8 -23,0 13,4 -4,2 8,2 9,8 8,3 -0,9 -3,5 -1,1

Zpracovatelský průmysl

15,02

2,06

722 213

5,5

9,91 4,95

0,01 1,16

382 715 54 658

18,0 -21,4

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Činnosti v oblasti nemov. a pronáj.; podn. čin. A+B Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov L až Q Ostatní Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

9,42

0,43

437 373

11,0

12,91

0,79

1 227 586

8,0

15,77 11,44 13,18 5,86 17,14 1,09 9,78

-1,00 2,73 -2,20 0,30 3,68 0,20 -2,78

11,17

1,00

34 150 28 428 37 102 43

205 629 028 002 969 335 755

6,7 10,6 -2,4 11,4 1,2 -0,3 47,1

2 052 509

8,7

MPO - odbor analýz a statistiky

119

VI. Finanční ukazatele Zásoby celkem, zásoby vlastní výroby, zásoby materiálu (organizace se 100 a více zaměstnanci) Zásoby celkem OKEČ

CA CB

k 30. 9. 06 mil. Kč

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin

C

Těžba nerostných surovin

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba osta tních nekovových miner. výr. Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radiových, telev. a spoj. zařízení Výroba zdrav., opt. a časoměr. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba mo torových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl

F G H I K A+B L až Q

Stavebnictví Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Činnosti v oblasti nemov. a pronáj.; podn. čin. Zeměděl., myslivost, lesnictví, rybolov Ostatní Nefinanční sféra

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

120

meziroční změna v%

Zás. ned. výr. a polo t.

Zásoby výrobků

meziroční změna v%

k 30. 9. 06 mil. Kč

404 593 42

72,7 61,2 -31,8

759 1 073 372

k 30. 9. 06 mil. Kč

meziroční změna v%

2 608 3 331 757

19,0 18,3 -5,7

4 088

12,9

635

47,8

1 445

14,1

-0,4 -2,7 7,7 -0,5 -6,7 13,1 -4,8 8,7 -1,0 -1,6 8,5 22,3 0,3 -1,6 4,6 1,1 11,8 8,8 23,4 37,3 9,9 23,5 3,4 15,6 6,7 0,7 45,5 3,1

3 156 3 404 497 3 901 90 781 604 363 967 658 3 454 1 886 2 395 9 148 7 820 16 968 16 675 673 7 001 1 886 1 756 11 317 7 688 6 826 14 514 1 677 157 1 834

-2,9 -8,0 10,5 -6,0 0,5 43,3 -1,5 17,3 4,8 22,6 12,3 21,1 -1,1 -5,4 1,8 -2,2 15,7 29,3 31,5 -14,0 15,6 18,4 26,1 22,3 24,3 -3,7 143,9 1,6

6 884 2 464 461 2 925 158 1 237 1 373 422 1 795 715 6 460 3 543 6 466 4 068 2 956 7 024 5 211 930 3 324 1 373 550 6 176 4 472 587 5 059 1 518 9 1 527

-14,3 -3,8 -9,9 -4,9 -19,6 -0,4 -13,9 7,3 -9,7 -52,2 18,4 10,6 0,8 -3,8 7,1 0,5 14,1 56,7 1,4 36,8 -2,1 13,6 -8,2 -3,9 -7,7 3,7 -0,7 3,7

274 455

7,6

78 596

10,2

55 180

0,2

24 644 425

277,6 -5,1

1 378 82

24,6 -9,4

17 304 3

126260,9 -27,3

26 8 2 11

873 920 652 573 484 4 182 4 574 2 033 6 607 4 957 17 694 14 026 14 922 24 522 19 947 44 469 38 127 4 949 20 664 12 267 4 427 42 307 28 536 11 882 40 417 7 224 593 7 817

28,5 20,8 -1,5

25 068

259,5

1 461

22,0

17 307

98772,5

303 611

14,3

80 692

10,6

73 931

31,2

17 857 86 669 434 9 527 9 845 15 687 1 175

4,0 13,3 4,4 -58,2 20,0 -4,5 29,8

13 772 847 0 485 5 962 8 426 200

2,3 96,8 -100,0 141,5 22,9 -0,9 267,6

228 1 290 1 8 553 5 094 5

-8,0 13,2 -37,1 2316,8 65,0 -7,7 -93,8

444 805

9,0

110 385

9,9

81 111

27,4

MPO - odbor analýz a statistiky

VI. Finanční ukazatele Zásoby materiálu, zásoby zboží, obrátka zásob (organizace se 100 a více zaměstnanci) Zásoby materiálu OKEČ

k 30. 9. 06 mil. Kč

meziroční změna v%

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba uhlí, lignitu, rašeliny CB Těžba ostatních nerostných surovin

1242 1487 349

C

Těžba nerostných surovin

1836

DA

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zakladních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů j.n. Výroba kanc. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba rádiových, televizních a spoj. zař. a př. Výroba zdrav. přesných, optic. a časoměr. přís. Výroba elek. a optických přístrojů a zař. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopravních zařízení Výroba dopravních prostředků a zař. Výroba nábytku; zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

9774 2689 751 3441 200 1879 2393 1127 3520 3465 6666 5685 4860 10288 7730 18018 13657 2567 8612 6190 1708 19078 12648 4357 17005 3439 399 3838 111085

1,9

5418 325

2,4 -4,3

17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl celkem

F Stavebnictví G Obchod, opravy mot. vozidel a výr. pro os. potř. H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje K Čin. v oblasti nemov. a pronájmu; podnik. čin. A+B Zeměděl.,myslivost, lesnictví, chov ryb L až Q Ostatní služby Nefinanční sféra Pramen: ČSÚ, propočty MPO

1,5 -0,2 1,2

Zásoby zboží k 30. 9. 06 mil. Kč

Doba obratu zásob

meziroční změna v%

k 30. 9. 06 ve dnech

meziroční změna ve dnech

148 150 17

50,5 51,6 -56,7

17,3 20,6 40,5

4,8 5,1 -0,1

0,1

168

20,3

22,6

4,8

-15,6 3,7 10,1 5,0 2,3 15,5 -4,1 3,2 -1,9 -5,7 -3,1 15,0 -1,0 -15,1 8,2 -6,5 2,9 -12,3 15,7 34,9 -1,0 14,3 9,5 10,3 9,7 1,1 88,5 6,2

8283 253 968 1221 22 201 85 108 194 736 909 2033 1244 328 1064 1392 1377 12 875 466 230 1583 2731 57 2788 519 2 521

96,8 0,4 18,0 13,9 -38,2 -32,3 -40,1 13,2 -18,6 -3,4 25,6 36,4 -8,0 -29,4 -44,5 -41,5 -9,4 -71,0 34,7 -7,6 -3,0 10,5 -34,1 -38,6 -34,2 -4,9 191,8 -4,7

42,0 75,4 124,8 83,2 60,4 37,5 35,3 21,4 29,4 19,5 45,7 29,6 51,7 40,9 54,9 46,2 70,0 15,2 48,3 37,6 49,7 36,9 19,1 149,8 26,0 44,0 27,3 41,9

-2,9 -1,1 12,4 0,9 -9,8 -4,0 -1,0 -3,0 -2,4 -3,2 -1,7 0,2 -1,8 -6,9 -4,3 -5,7 -2,5 -2,5 1,7 -0,5 -8,0 -0,8 -4,1 -14,3 -4,5 -4,2 9,5 -3,1

22504

10,9

39,6

-3,6

0 22

-58,1 126,6

5,6 5,8

-2,3 -0,4

5742

2,0

22

111,0

5,6

-2,1

118663

1,9

22694

11,0

34,0

-3,9

3312 3569 283 6104 1058 736 1660

9,5 23,1 0,6 -1,1 1,8 16,3 -10,2

385 83725 147 2828 2206 311 338

-13,4 15,4 0,0 -75,5 8,2 96,9 -2,8

27,4 32,2 6,8 9,4 25,2 6,8 98,2

-2,8 0,6 0,1 -7,1 -3,5 0,3 -11,2

135386

2,3

112634

4,6

31,5

-2,9

MPO - odbor analýz a sta tistiky

121

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů (organizace se 100 a více zaměstnanci) Počet aktivních jednotek C e l k e m*

11001 - veřejné podniky

OKEČ

11002 - soukromé podniky národní

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06 1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06 1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06 1.-3. Q. 05 1.-3. Q. 06 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin C

Těžba nerostných surovin

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

12 15 17

16 19 18

2 3 0

2 3 0

8 10 12

8 10 13

2 2 5

6 6 5

32

37

3

3

22

23

7

11

277 109 39 148 28 66 44 54 98 4 71 156 153 92 274 367 342 17 188 48 45 298 127 45 171 116 9 125

271 93 36 129 25 73 42 53 95 4 72 174 149 96 287 383 341 17 183 51 47 298 137 43 180 113 9 122

2 0 0 0 0 0 1 1 2 0 1 0 1 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 3 3 0 0 0

2 0 0 0 0 0 1 1 2 0 1 0 0 0 1 1 5 0 0 0 0 0 0 3 3 0 0 0

220 70 24 94 16 41 26 31 57 3 37 77 95 67 165 232 217 3 84 19 25 130 44 27 71 76 8 84

219 58 20 78 14 46 25 30 55 3 38 84 90 68 168 236 215 3 78 21 25 127 45 26 71 76 8 84

53 38 14 52 12 25 17 22 39 1 33 78 56 25 105 130 117 14 104 29 20 167 83 15 98 35 1 36

49 35 15 51 11 27 16 22 38 1 33 89 59 28 113 141 117 14 105 30 22 171 92 14 106 34 1 35

2303

2315

14

14

1374

1360

899

927

61 48

62 46

15 22

14 19

32 16

34 17

14 10

14 10

109

108

37

33

48

51

24

24

2444

2460

54

50

1444

1433

930

962

280

286

3

2

245

254

31

30

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více, průmysl - 14 subjektů, stavebnictví - 1 subjekt) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a statistiky

122

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v mil. Kč, v % (organizace se 100 a více zaměstnanci) Výkony vč. obchodní marže C e l k e m* OKEČ 1.-3. Q. 2006 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin C

Těžba nerostných surovin

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

41 234 45 303 6 618

meziroč. zm. v %

11001 - veřejné podniky 1.-3. Q. 2006

meziroč. zm. v %

11002 - soukromé podniky národní

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

1.-3. Q. 2006

1.-3. Q. 2006

1,9 2,9 -0,4

x 7 247 0

9,9

33 863 37 189 4 567

9,9

41 755

51 921

2,4

7 247

162 220 28 665 5 330 33 996 2 125 25 788 31 461 23 465 54 926 68 873 97 023 111 494 82 013 155 335 94 310 249 645 145 721 74 476 109 522 68 007 22 640 274 645 366 780 23 294 390 074 41 922 5 635 47 557

-2,7 -2,1 -7,4 -3,0 7,3 10,0 -3,5 7,6 0,9 15,8 5,8 18,4 3,5 4,8 9,7 6,6 16,3 12,3 15,8 23,0 17,5 16,6 20,5 16,8 20,3 2,4 32,8 5,2

x 0 0 0 0 0 x x x 0 x 0 0 0 x x 2 038 0 0 0 0 0 0 2 837 2 837 0 0 0

1 746 100

11,2

8 033

354 604 19 782

70,2 3,5

83 660 5 530

0,5 1,3 8,0 2,0

meziroč. zm. v %

866 866 2 052

17,7 17,7 -15,1

2 918

-7,4

943 514 669 183 154 403 119 749 869 906 187 607 100 297 239 537 373 408 884 146 787 225 904 749 653 747 816 564

-5,4 -8,4 -8,1 -8,4 2,8 8,0 -1,1 7,0 2,5 16,4 -1,3 21,6 1,2 1,2 11,9 4,4 16,9 137,4 10,6 49,9 33,3 19,0 12,3 24,4 16,0 3,3 16,8 5,7

-5,8

556 703

6,4

1 179 333

13,7

28,6 -4,2

128 076 4 696

54,0 11,3

142 868 9 555

137,6 4,9

-14,8

12,2 12,2

88 17 3 21 1 10 9 7 16 62 28 30 30 80 38 118 65

meziroč. zm. v %

20 4 4 30 21 10 32 15 3 19

71 11 1 12 15 22 14 37 68 80 51 75 54 129 77 74 88 63 17 244 344 9 354 25 27

479 152 627 779 971 385 156 892 049 x 405 886 913 038 902 940 768 068 638 861 853 420 876 708 584 968 x 787

1,0 9,9 -4,9 7,7 13,2 11,4 -4,5 7,8 0,1 9,4 17,2 5,9 9,0 7,5 8,4 16,7 12,0 17,1 21,6 13,9 16,4 21,1 10,6 20,8 2,3 5,4

374 386

64,6

89 190

25,9

132 772

51,9

152 423

120,1

2 172 407

17,5

104 471

21,6

731 230

12,2

1 334 675

20,3

185 723

9,6

x

142 720

11,3

41 716

5,4

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více) x) důvěrné údaje (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a statistiky

123

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v mil. Kč (organizace se 100 a více zaměstnanci) Výsledek hospodaření před zdaněním C e l k e m* OKEČ 1.-3. Q. 2006 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

11001 - veřejné podniky

11002 - soukromé podniky národní

abs. zm. meziroč.

1.-3. Q. 2006

abs. zm. meziroč.

1.-3. Q. 2006

abs. zm. meziroč.

8 411 9 838 922

-2 963 -3 816 136

x 1 651 0

x 146 0

6 643 8 156 545

-2926 -3958 79

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou 1.-3. Q. 2006 31 31 377

abs. zm. meziroč. -5 -5 57

C

Těžba nerostných surovin

10 760

-3 680

1 651

146

8 701

-3878

408

52

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba osta tních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

15 337 77 153 230 -4 1 199 2 733 1 690 4 422 1 122 10 064 10 021 11 400 16 203 6 865 23 069 8 386 81 5 220 2 937 2 206 10 444 24 840 234 25 074 4 776 243 5 019

-79 -999 128 -872 42 -106 -361 -270 -630 616 1 138 2 796 1 360 1 878 1 938 3 816 3 336 -5 81 3 095 534 3 705 10 832 -6 10 826 1 026 148 1 174

x 0 0 0 0 0 x x x 0 x 0 0 0 x x -30 0 0 0 0 0 0 -423 -423 0 0 0

x 0 0 0 0 0 x x x 0 x 0 x 0 x x -94 0 0 0 0 0 0 275 275 0 0 0

2 274 -157 126 -30 19 410 125 438 563 981 1 378 1 116 3 086 6 142 2 314 8 456 4 605 98 1 638 75 695 2 505 1 712 1 299 3 011 1 171 214 1 386

-1161 -898 137 -761 34 169 -182 -99 -281 341 8 -101 -70 1807 840 2647 1932 87 32 -105 239 253 396 680 1076 178 124 302

12 761 234 24 258 -23 789 2 639 972 3 611 x 8 652 8 904 8 314 10 061 4 440 14 501 3 676 -16 3 582 2 862 1 511 7 939 23 128 -642 22 486 3 577 x 3 606

1097 -102 -13 -115 8 -276 -149 -190 -338 x 1109 2897 1502 71 1106 1177 1391 -92 49 3200 295 3452 10436 -961 9475 859 x 884

D

Zpracovatelský průmysl

125 783

27 122

141

138

29 759

4388

95 616

22537

47 151 2 584

16 087 496

28 470 785

9575 178

8 374 305

-361 108

10 307 1 493

6874 210

40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

49 735

16 583

29 256

9753

8 680

-254

11 800

7084

186 278

40 025

31 048

10037

47 139

256

107 824

29673

8 750

102

x

x

6 038

-633

2 608

616

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více) x) důvěrné údaje (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a sta tistiky

124

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v mil. Kč, v % (organizace se 100 a více zaměstnanci) Účetní přidaná hodnota C e l k e m* OKEČ

11001 - veřejné podniky

11002 - soukromé podniky národní

1.-3. Q. 2006

meziroč. zm. v %

1.-3. Q. 2006

meziroč. zm. v %

1.-3. Q. 2006

meziroč. zm. v %

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

23 196 25 549 2 536

-1,6 -0,5 9,8

x 3 590 0

18,1

19 219 21 620 1 593

-4,6 -3,5 11,0

C

Těžba nerostných surovin

28 085

18,1

23 213

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

42 8 1 10

D

Zpracovatelský průmysl 40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

0,4

3 590

866 145 984 129 836 5 718 8 164 7 097 15 262 3 794 24 934 28 137 30 812 34 495 25 748 60 244 39 408 2 298 26 707 11 054 7 480 47 538 71 700 6 485 78 185 11 919 699 12 619

-2,2 -7,6 -7,1 -7,5 11,0 2,1 -3,3 0,7 -1,5 2,2 2,3 25,0 -1,9 10,5 8,2 9,5 16,1 45,9 8,3 28,0 15,2 14,9 22,4 17,3 22,0 4,1 11,7 4,5

x 0 0 0 0 0 x x x 0 x 0 0 0 x x 709 0 0 0 0 0 0 729 729 0 0 0

400 481

9,7

2 981

83 163 9 350

26,9 1,5

47 151 3 435

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou 1.-3. Q. 2006

meziroč. zm. v %

339 339 944

46,4 46,4 7,9

-2,6

1 282

15,9

645 003 371 374 470 380 886 056 942 427 862 434 780 890 384 274 156 218 346 692 328 584 299 623 922 214 543 757

-8,0 -13,0 -8,8 -12,1 8,6 9,0 -13,4 -5,1 -9,3 0,9 -6,1 18,1 -1,4 12,4 13,2 12,8 14,4 155,9 3,4 59,8 30,5 15,4 16,3 21,6 18,2 4,2 1,9 4,0

25 423 3 141 598 3 740 366 3 338 6 230 4 538 10 768 x 18 885 20 704 19 032 19 605 14 007 33 612 18 301 2 080 19 361 9 362 5 152 35 955 65 401 2 133 67 534 6 624 x 6 780

1,8 2,4 -3,1 1,5 14,3 -2,3 0,4 3,4 1,7

1,0

132 006

5,5

264 805

12,0

25,4 -1,8

17 518 1 992

-0,7 8,8

18 494 3 922

79,8 1,2

16 5 1 6

18,4

0,7 0,7

2 1 2 3 3 5 7 11 14 11 26 20 7 1 2 11 6 3 9 5 5

5,2 27,7 -1,0 9,2 3,9 6,9 17,2 39,6 10,3 23,6 9,4 14,7 23,1 17,0 22,9 5,2 6,1

92 512

23,8

50 586

23,1

19 510

0,2

22 417

58,3

521 078

11,4

57 157

21,4

174 729

3,8

288 504

14,6

31 725

2,6

x

24 094

0,5

7 352

9,3

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více) x) důvěrné údaje (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a statistiky

125

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů v Kč, v % (organizace se 100 a více zaměstnanci) Účetní přidaná hodnota na zaměstnance C e l k e m* OKEČ 1.-3. Q. 2006

meziroč. zm. v %

11001 - veřejné podniky 1.-3. Q. 2006

meziroč. zm. v %

11002 - soukromé podniky národní 1.-3. Q. 2006

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

meziroč. zm. v %

1.-3. Q. 2006

meziroč. zm. v %

0,3 1,2 11,2

230 813 230 813 1 159 092

-26,5 -26,5 13,9

562 080

-18,9

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

690 906 687 358 748 556

0,8 1,8 11,4

x 520 878 0

21,3

680 925 750 432 618 728

C

Těžba nerostných surovin

692 470

2,6

520 878

21,3

739 630

1,8

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba osta tních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

567 077 265 155 171 214 239 421 170 241 390 101 595 533 511 721 553 384 1 330 663 838 259 536 795 578 435 670 029 389 590 512 387 383 981 278 269 356 941 448 159 408 021 377 061 718 871 381 600 669 769 370 436 480 387 375 196

2,8 3,6 8,3 4,9 16,0 -1,5 -1,5 -1,5 -1,7 5,1 6,8 14,0 0,7 11,5 5,2 8,2 12,8 30,1 6,8 19,5 3,8 10,0 14,5 16,4 15,1 4,9 13,5 5,3

x 0 0 0 0 0 x x x 0 x 0 0 x x x 278 589 0 0 0 0 0 0 269 147 269 147 0 0 0

317 259 238 073 164 594 217 219 168 084 287 256 278 758 379 695 323 634 1 713 004 470 824 325 884 360 540 519 246 326 699 413 624 348 440 273 807 328 241 309 934 336 842 325 884 372 169 400 585 382 065 264 805 443 277 275 259

-3,0 1,2 10,5 3,4 19,1 6,8 -8,0 -2,9 -5,2 3,3 8,7 7,6 -1,0 17,0 12,2 14,3 14,0 53,8 8,1 32,4 17,8 12,5 14,2 25,1 18,0 6,1 5,2 6,0

D

Zpracovatelský průmysl

500 620

8,5

392 123

11,0

348 483

8,0

643 499

6,9

40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody

2 863 287 521 074

41,0 6,0

5 358 053 518 290

32,1 7,8

1 512 250 388 094

22,0 8,5

2 135 416 634 461

82,2 3,8

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody

E

16,7

-1,1 -1,1

1 145 323 188 290 173 523 932 575 739 1 131 699 924 859 463 634 438 278 369 487 451 397 789 406 766 550 552

346 819 944 626 092 796 490 225 039 x 547 293 124 626 757 068 069 745 190 455 080 155 730 979 950 152 x 544

5,1 5,8 1,5 5,2 11,5 -7,7 -2,5 -2,0 -2,6 0,8 16,5 0,2 5,7 0,2 3,3 10,1 28,9 5,9 19,0 -1,6 9,0 13,9 9,1 13,8 1,7 2,5

1 968 871

34,4

3 278 850

32,0

1 167 086

15,9

1 510 246

61,2

Průmysl

587 120

10,9

1 910 196

29,7

409 294

6,9

673 080

9,5

Stavebnictví

414 806

1,6

x

385 480

-0,9

545 500

7,9

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více) x) důvěrné údaje (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a sta tistiky

126

VI. Finanční ukazatele Finanční výsledky podle institucionálních sektorů (organizace se 100 a více zaměstnanci) Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přep. v osobách) C e l k e m* OKEČ

11001 - veřejné podniky

11002 - soukromé podniky národní

1.-3. Q. 2006

abs. zm. meziroč.

1.-3. Q. 2006

abs. zm. meziroč.

1.-3. Q. 2006

abs. zm. meziroč.

10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin

33 573 37 170 3 388

-806 -865 -51

x 6 892 0

x -187 0

28 225 28 811 2 574

-1463 -1408 -5

C

Těžba nerostných surovin

40 558

-915

6 892

-187

DA 17 18 DB DC DD 21 22 DE DF DG DH DI 27 28 DJ DK 30 31 32 33 DL 34 35 DM 36 37 DN

Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výrobků Výroba textilií, textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování kožešin Výroba textilií, textil. a oděv. výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výr. dřev. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Vydavatelství, tisk a rozmn. nahr. nosičů Výroba vlákniny, papíru a výr. z papíru Výroba koksu, jaderných paliv, raf. zprac. ropy Výroba chem. látek, příprav., léčiv a chem. vl. Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových miner. výr. Výroba zákl. kovů a hutních výrobků Výroba kov. konstrukcí a kov. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba radio., tel. a spoj. zařízení Výroba zdravot., opt. a čas. přístrojů Výroba elekt. a optických přístrojů a zařízení Výroba motor. vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ost. dopr. prostředků a zařízení Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku, zprac. průmysl j.n. Recyklace druhotných surovin Zpracovatelský průmysl jinde neuved.

75 30 11 42 4 14 13 13 27 2 29 52 53 51 66 117 102 8 74 24 18 126 99 16 116 32 1 33

592 717 589 306 910 657 709 869 579 851 744 417 267 483 091 574 630 257 822 665 332 076 740 995 735 176 456 632

-3 836 -3 740 -1 920 -5 660 -218 525 -247 305 58 -80 -1 287 4 628 -1 429 -444 1 833 1 389 2 925 893 1 055 1 642 1 816 5 406 6 446 145 6 590 -231 -24 -255

x 0 0 0 0 0 x x x 0 x 0 0 0 x x 2 544 0 0 0 0 0 0 2 710 2 710 0 0 0

x 0 0 0 0 0 x x x 0 x 0 x 0 x x 35 0 0 0 0 0 0 49 49 0 0 0

D

Zpracovatelský průmysl

799 971

8 756

7 602

29 044 17 943

-3 224 -795

8 800 6 628

40 Výroba a rozvod elekt., plynu, tep. energie 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody E

Výroba a rozvod elekt., plynu a vody Průmysl Stavebnictví

11003 - soukromé pod zahr. kontrolou 1.-3. Q. 2006 1 467 1 467 814

730 730 -45

31 385

-1413

52 21 8 29 2 8 6 5 12 2 12 22 32 28 34 63 57

465 015 328 344 795 284 765 416 181 000 451 811 673 677 845 522 846 795 381 460 910 546 926 044 970 689 225 914

-2863 -3422 -1755 -5176 -270 172 -429 -123 -552 -47 -1949 2024 -127 -1170 317 -853 226 317 -1030 936 672 895 300 -254 46 -367 -40 -407

197 701 167 868 115 373 681 889 570 x 16 690 29 607 20 594 22 806 30 204 53 010 41 777 7 463 52 441 19 205 11 422 90 531 82 814 5 241 88 055 12 040 x 12 271

-758

378 802

-8880

411 509

18592

-470 -647

11 584 5 133

-2642 14

8 661 6 182

-112 -162

22 5 6 35 16 9 25 19 1 20

2 281

abs. zm. meziroč.

22 9 3 12 2 6 6 7 14

685 -718 -319 -149 -468 52 353 195 412 607 689 2604 -252 727 1071 1798 2540 576 2085 706 1143 4510 6146 350 6496 398 413

46 987

-4 019

15 428

-1117

16 716

-2627

14 843

-274

887 516

3 822

29 922

-2063

426 903

-12921

428 633

19002

76 483

763

x

x

62 505

875

13 478

175

* Údaje za průmysl a stavebnictví vč. sektoru 14100 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 100 a více) x) důvěrné údaje (1 až 2 organizace) Pramen: ČSÚ, propočty MPO MPO - odbor analýz a statistiky

127

Podíl institucionálních sektorů na zpracovatelském průmyslu (organizace se 100 a více zaměstnanci) Počet aktivních jednotek

Výkony včetně obchodní marže

2 400

2 000

2 200

1 800

2 000

1 600

1 800

1 400

1 600 v mld. Kč

1 400 1 200 1 000 800

1 200 1 000 800 600

600

400

400

200

200

0

0 1. - 3. Q. 2005

1. - 3. Q. 2005

1. - 3. Q. 2006

Účetní přidaná hodnota

900 000

450

800 000

400

700 000

350

600 000

300

500 000

250

v mld. Kč

osob

Průměrný počet zaměstnanců

400 000

200

300 000

150

200 000

100

100 000

50 0

0 1. - 3. Q. 2005

1. - 3. Q. 2005

1. - 3. Q. 2006

140 120

v tis. Kč

v mld. Kč

100 80 60 40

650,0 600,0 550,0 500,0 450,0 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0

20

podniky pod zahr. kontr.

0

soukr. podniky

1. - 3. Q. 2005

1. - 3. Q. 2005

1. - 3. Q. 2006

Přidaná hodnota na zaměstnance

Výsledek hospodaření před zdaněním

soukromé podniky

veřejné podniky

1. - 3. Q. 2006

1. - 3. Q. 2006

podniky pod zahraniční kontrolou

128

1. - 3. Q. 2006

veřejné podniky