Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO 1

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz

Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO 1. čtvrtletí 2009

Červenec 2009

MPO – odbor ekonomických analýz

Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO – 1. čtvrtletí 2009

2



OBSAH SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 5 ÚVOD .......................................................................................................................... 6 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE ........................... 8 I.1 Výkonnost ekonomiky .........................................................................................................................................8 I.2 Trh práce ..............................................................................................................................................................9 I.3 Cenová a fiskální politika ..................................................................................................................................11 I.3.1 Cenová politika .........................................................................................................................................11 I.3.2 Fiskální politika.........................................................................................................................................14 I.4 Přímé zahraniční investice .................................................................................................................................16 I.5 Kapitálový trh ....................................................................................................................................................18

II. PRŮMYSL ........................................................................................................... 21 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita ...........................................................................................................21

III. STAVEBNICTVÍ ................................................................................................. 30 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení............................................................................30 III.2. Bytová výstavba .............................................................................................................................................34

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD................................................................................... 36 IV.1 Souhrnné výsledky .........................................................................................................................................36 IV.2 Teritoriální struktura ......................................................................................................................................39 IV.3 Komoditní struktura .......................................................................................................................................41

V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ .................... 45

3



V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30.6.2009

4



SEZNAM ZKRATEK b. c. BCPP HICP HI–TECH OKEČ p.b. PX PXE RM RM–S s.c. SITC TPCA VPS ZSV

běžné ceny Burza cenných papírů Praha harmonizovaný index spotřebitelských cen (Harmonized Index of Consumer Prices) technicky vysoce náročné výrobky odvětvová klasifikace ekonomických činností procentní bod hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) Energetická burza Praha index RM–Systému (dříve PK-30) RM–Systém (burza cenných papírů) stálé ceny Standard International Trade Classification Toyota Peugeot Citroën Automobile všeobecná pokladní správa základní stavební výroba

5



ÚVOD Nepříznivý vývoj globální ekonomiky, spojený s výrazným útlumem poptávky, pokračoval také v prvních měsících letošního roku. Jeho projevem bylo další zúžení exportních trhů, které se nezbytně promítlo také do výsledků české ekonomiky. Hrubý domácí produkt České republiky poklesl v 1. čtvrtletí 2009 meziročně o 3,4 %, zatímco ještě ve stejném období předchozího roku vzrostl o 3,8 %. Také ve srovnání se 4. čtvrtletím 2008 se výkon ekonomiky snížil o 3,4 %. Tento vývoj znamená, že se česká ekonomika nacházela na počátku roku v recesi, protože k poklesu došlo již druhé čtvrtletí v řadě (mezi 4. a 3. čtvrtletím minulého roku se její výkonnost snížila o 1,8 %). Přetrvávající negativní dopady vnějšího prostředí se promítly do struktury produktu. Došlo nejen ke značnému poklesu vývozu zboží a služeb, ale také oslabení investiční aktivity, protože vlivem nižších tržeb byli výrobci nuceni přistoupit k úsporným opatřením. Situaci ještě ztížilo zpřísnění úvěrových podmínek pro poskytování úvěrů a jejich zdražení. Pokles výdajů na tvorbu hrubého kapitálu (včetně zásob) se tak stal, vedle zahraničního obchodu, dalším faktorem hospodářského poklesu. Na nabídkové straně ekonomiky byl obdobně nejvýrazněji postižen hlavní realizátor vývozu, zpracovatelský průmysl, který v meziročním srovnání vytvořil zhruba o 10 % nižší hrubou přidanou hodnotu. Podstatně poklesla také výkonnost odvětví obchodu, peněžnictví a pojišťovnictví a dále stavebnictví. Co se týče perspektivy dalšího vývoje, je vážnou komplikací především skutečnost, že ekonomiky hlavních obchodních partnerů nevykazují známky brzkého zlepšení. Objevují se sice signály možného oživení (pocházející především z mírného zlepšení indikátorů ekonomického sentimentu), které však statistická data zatím nepotvrzují. Platí to i pro ekonomiku Evropské unie jako celku, jejíž pokles v 1. čtvrtletí tohoto roku, meziročně o 4,5 %, svědčí naopak o prohloubení její recese. V nominálním vyjádření vzrostl hrubý domácí produkt české ekonomiky za 1. čtvrtletí meziročně o 0,4 %, protože úhrnná cenová hladina se zvýšila o 4,0 %. Na jejím růstu se podílel příznivý vývoj směnných relací v zahraničním obchodě a z výdajových položek domácí poptávky výrazněji růst cen pořizovaného fixního kapitálu než výdajů domácností na konečnou spotřebu. Spotřebitelská inflace, po odeznění souběhu jednorázových vlivů z minulého roku (extrémního nárůstu světových cen surovin a energií a dále vysokého příspěvku administrativních opatření), se vrátila na nižší úroveň. Nepříznivý ekonomický vývoj se odrazil rovněž na trhu práce. Míra registrované nezaměstnanosti se vymkla dříve obvyklému cyklickému vývoji a prudce meziročně vzrostla, zatímco počet volných pracovních míst se snížil. Teprve další vývoj ukáže nakolik nadějné může být meziměsíční zpomalování růstu počtu nezaměstnaných v lednu až květnu i meziměsíční zastavení růstu míry nezaměstnanosti v květnu. Při celkovém snížení zaměstnanosti byl její výraznější propad v sekundárním sektoru částečně zmírněn růstem ve službách.

6



Reakcí na recesi bylo také prudké zpomalení růstu mezd. Vlivem slábnoucí inflace však nedošlo ke snížení jejich reálné úrovně, což mělo příznivý vliv na spotřebu domácností (jejíž růst, spolu s konečnou spotřebou vlády, přispěl ke ztlumení hospodářského poklesu). Ekonomické prostředí zásadně ovlivnilo vývojové tendence odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu (jejich podrobné hodnocení obsahují samostatné kapitoly analýzy). Průmysl zaznamenal výrazný pokles produkce již druhé čtvrtletí v řadě. Zvlášť citelně byl krizí zasažen automobilový průmysl, který v uplynulých letech výrazně přispíval k vysokému růstu průmyslové produkce. Ke zmírnění propadu tohoto odvětví, vč. produkce subdodavatelů z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu, došlo v březnu, kdy se příznivě projevilo zavedení šrotovného v Německu a dalších zemích. Ve zpracovatelském průmyslu jako celku se výrazně snížila zaměstnanost, ale ještě podstatnější vliv na pokles výkonnosti odvětví měla nižší produktivita práce. Při současném růstu mezd, i když podstatně zpomaleném, vzrostly jednotkové mzdové náklady, což byl vývoj indikující pokles konkurenceschopnosti odvětví. Také ve stavebnictví došlo k poklesu, přičemž důsledky ekonomické krize se dotkly především pozemního stavitelství, zatímco inženýrské stavitelství, tažené státními zakázkami, posílilo. Nižší počet stavebních zakázek i stavebních povolení pro další období však naznačuje pokračování útlumu odvětví. Platí to i o bytové výstavbě (ve které je nárůst počtu dokončených bytů jen dočasnou záležitostí, v důsledku dobíhání vlny dokončování dříve započatých projektů), protože nově zahajovaných staveb bytů ubývá. V zahraničním obchodě se zbožím se výrazné meziroční snižování temp vývozu i dovozu ze závěru předchozího roku dále prohloubilo. Protože však pokles dovozu byl hlubší než vývozu, přebytek obchodní bilance se dokonce zlepšil. Pozitivní vliv na další vývoj by měla mít podpůrná vládní opatření (zavedená v některých zemích Evropské unie), jejichž účinek se na českém obchodu začal projevovat ke konci 1. čtvrtletí. Nízká výkonnost světové ekonomiky postihla i výsledek platební bilance, jejíž běžný účet skončil sice v přebytku, ale nižším než před rokem. Hlavními faktory byly pokles přebytku bilance služeb, kde klesaly příjmy z dopravy a turistiky, a další prohloubení deficitu bilance výnosů. Tento vývoj však zatím nepředstavuje pro českou ekonomiku vážnější riziko, protože nedošlo k jejímu vnějšímu zadlužení (kladný podíl běžného účtu na HDP představoval 2,7 % HDP). Na vnitřním trhu se pokles tržeb maloobchodu výrazně prohloubil teprve v prvním čtvrtletí tohoto roku. Hlavní příčinou bylo pro spotřebu nepříznivé klima (především obavy z dalšího vývoje příjmů a zaměstnanosti, které vedly k zadržování spotřeby a odkládání větších nákupů) a pomalejší růst reálných mezd. Rozpor mezi poklesem tržeb maloobchodu a výše zmíněným růstem spotřeby domácností lze vysvětlit změnou struktury konečných výdajů obyvatelstva ve prospěch služeb.

7



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 Výkonnost ekonomiky Výkonnost české ekonomiky výrazně poklesla

Podle očekávání se Česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2009 propadla do recese. Hrubý domácí produkt ve stálých cenách klesl o 3,4 % (a to jak ve srovnání s předchozím čtvrtletím, tak meziročně), protože na tuzemskou ekonomiku znatelně dopadl útlum globální poptávky. Tomuto propadu předcházela tendence meziročního zpomalování hospodářského růstu s tím, že její prudké prohloubení ve 4. čtvrtletí minulého roku vedlo až ke stagnaci ekonomiky. Za celý rok 2008 však ještě hospodářský růst dosáhl 2,8 %.

Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0

4.Q

2009/1.Q

3.Q

2.Q

4.Q

2008/1.Q

3.Q

2.Q

4.Q

2007/1.Q

3.Q

2.Q

4.Q

2006/1.Q

3.Q

2.Q

4.Q

stejné čtvrtletí předchzího roku

2005/1.Q

3.Q

2.Q

4.Q

2004/1.Q

3.Q

2.Q

4.Q

2003/1.Q

3.Q

2.Q

4.Q

2002/1.Q

3.Q

2.Q

2001/1.Q

-4,0

předchozí čtvrtletí

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Ve struktuře produktu rostla konečná spotřeba,…

Na meziročním poklesu hrubého domácího produktu v 1. čtvrtletí 2009 se jednotlivé výdajové položky podílely rozdílně.

…za jeho poklesem pak stála nižší investiční aktivita a…

Na druhé straně nepříznivý dopad na hrubý domácí produkt měla tvorba hrubého kapitálu (zejména zásob), která zpomalila hospodářský růst o 4,1 p.b. U fixního kapitálu poklesly hlavně výdaje na dopravní investice a do budov a staveb.

…reálný vývoz zboží a služeb

Výkonnost ekonomiky snížil o 1,7 p. b. také vnější sektor, na jehož výsledku se výrazně projevilo oslabení exportních trhů. Protože ve stejném období minulého roku dosáhl zahraniční obchod (se zbožím a službami) kladného příspěvku 2,8 p.b., byl na poptávkové straně vývoj vnějšího sektoru hlavním faktorem meziročního propadu hrubého domácího produktu.

Příznivý vliv na vývoj produktu měly výdaje na konečnou spotřebu, jejichž příspěvek dosáhl 2,5 procentního bodu, z toho domácností 1,5 p.b a vlády 1,0 p.b. U výdajů domácností se projevil pomalejší vývoj inflace, který umožnil jejich reálný růst. Naopak růst nezaměstnanosti nebyl na konečné spotřebě obyvatelstva významněji patrný. Vyšší vládní výdaje pak zahrnovaly zejména zvýšené náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči.

Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele. 8


Meziroční pokles postihl především zpracovatelský průmysl


Na nabídkové straně ekonomiky se slabá poptávka projevila zejména na výkonu zpracovatelského průmyslu, jehož hrubá přidaná hodnota poklesla meziročně o 10,6 %. Vzhledem k tomu, že zpracovatelský průmysl se na celkové hrubé přidané hodnotě podílí cca jednou čtvrtinou, byla nižší tvorba hrubého domácího produktu důsledkem vývoje zejména tohoto odvětví.

Tabulka č. I.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty v 1. čtvrtletí 2009 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna % -3,2 -9,4 -10,6 -3,9 -5,2 -1,0

NH celkem v tom: Průmysl z toho: Zpracovatelský Stavebnictví Obchod a doprava Peněžnictví a podnikat. služby

Příspěvek ke změně proc. body -3,2 -2,5 -2,6 -0,3 -1,2 -0,2

Podíl odvětví v % 1.Q 2008 100,0 31,0 25,4 6,4 25,7 17,9

1.Q 2009 100,0 30,6 23,9 6,6 24,7 18,7

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Výkonnost ekonomiky výrazněji ovlivnil pokles produktivity práce než zaměstnanosti

Nižší meziroční pokles celkové hrubé přidané hodnoty (-3,2 %) ve srovnání s hrubým domácím produktem (-3,4 %) byl důsledkem propadu daně z produktů (zatímco dotace na produkty se snížily pouze mírně). Na poklesu výkonnosti ekonomiky se výrazněji podílel propad produktivity práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka se snížila o 2,5 %) než zaměstnanosti (-0,7 %).

I.2 Trh práce Přelom roku situaci na trhu práce vyostřil

Dopady hospodářské krize na trh práce, které se začaly projevovat v závěru předchozího roku v prvním čtvrtletí 2009 výrazně zesílily. Klesla celková zaměstnanost, meziročně o 0,7 % na 5,265 mil osob (poklesy byly naposledy zaznamenány koncem devadesátých let). Postihly zejména zpracovatelský průmysl posilovaly některé oblastí služeb. V zaměstnaneckém poměru bylo 4,291 mil. osob, jejich počet se meziročně snížil o 1,4 %. Míra registrované nezaměstnanosti se vymkla dříve obvyklému cyklickému vývoji a začala v prvním čtvrtletí prudce narůstat.

Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti míra registrované nezaměstnanosti v %

10

9

2006

8

2009 7

2007

6

2008 5

4 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce

Pramen: MPSV, graf MPO

9


Rychlost propadů se však meziměsíčně zpomaluje…


Z vývoje nezaměstnanosti v měsících leden až květen vyplývají některé dílčí poznatky, které mohou být signifikantní pro odhad dalšího vývoje.



Růst míry registrované nezaměstnanosti se postupně zpomaloval, v dubnu a květnu se zastavil na 7,9 %.



Dubnový počet volných pracovních míst byl nejnižší od roku 2005. V prvních čtyřech měsících letošního roku však úbytek volných pracovních míst byl již výrazně pozvolnější než v závěru roku 2008.

Graf č. I.2.2 Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa 600

Uchazeči o zaměstnání

počet osob (míst) v tisících

500 457,6 400

300

200

100

Volná pracovní místa 48,3

5

3

2009/1

9

11

7

5

3

2008/1

9

11

7

5

3

2007/1

9

11

7

5

3

11

2006/1

9

7

5

3

2005/1

0

Pramen: MPSV, graf MPO



Postupně se mírnil i nárůst počtu uchazečů o zaměstnání (v tisících osob) leden 45,8

únor 30,7

březen 20,1

duben 7,8

květen 0,9

…ale transfery na trhu práce jsou stále výrazné

O mohutných pohybech na trhu práce, při klesajícím saldu, svědčí to, že Úřady práce v květnu zaevidovaly 56,7 tisíce nových uchazečů. Vyřazeno bylo 55,9 tisíce osob, když do nového zaměstnání nastoupilo 37,7 tisíce osob a 18,2 tis. osob bylo vyřazeno z evidence bez umístění.

Přes zhoršení situace je pozice ČR v rámci EU dobrá

Růst nezaměstnanosti ve většině evropských zemích, již ve 4. čtvrtletí loňského roku, se v 1. čtvrtletí 2009 výrazně prohloubil. České republika si tak, i přes mohutný nárůst míry nezaměstnanosti, udržela postavení mezi zeměmi s její nejmenší mírou.

10



Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti v zemích EU v březnu 2009 (v %) 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 Lotyšsko

Španělsko

Litva

Irsko

Estonsko

Řecko

Slovensko

Itálie

Francie

Maďarsko

Rumunsko

Portugalsko

Polsko

Švédsko

Německo

Belgie

Finsko

Malta

Spojené království

Lucembursko

Dánsko

Bulharsko

Slovinsko

Česká republika

Kypr

Rakousko

Nizozemsko

0,0

Pramen: Eurostat, graf MPO

Poznámka: Mezinárodní komparace provádí Eurostat v metodice, která odpovídá našemu Výběrovému šetření pracovních sil. Výsledky se co do úrovně hodnot liší od míry registrované nezaměstnanosti, co do trendu však vypovídají oba prameny zhruba stejně. Růst mezd byl nejnižší v časové řadě

Napětí na trhu práce se odrazilo i v nízkém růstu mezd, který byl nejnižší ve srovnatelné časové řadě od roku 2000. Krize mzdový růst zpomalila především v podnikatelské sféře, kde je mzda silně závislá na hospodářských výsledcích. V souhrnu dosáhla průměrná mzda v 1. čtvrtletí 2009 v celém hospodářství, vztažená na přepočtený počet zaměstnanců, 22 328 Kč, nominálně vzrostla o 3,1 %. V podnikatelské sféře (která se podílí na celkové zaměstnanosti z 80 %) o 2,9 % a v nepodnikatelské sféře o 4,3 %. Reálně vzrostla pouze o 1 % a to jen díky tomu, že růst spotřebitelských cen výrazně zpomalil.

I.3 Cenová a fiskální politika I.3.1 Cenová politika Přestože inflace výrazně klesla,…

Ceny jsou oblastí, na kterou hospodářská krize působila příznivě. Recese, kterou prochází také domácí ekonomika, tlumila prostřednictvím tržních cen celkový růst cenové hladiny (viz graf č. I.3.1.1). V 1. čtvrtletí a následujících měsících tak pokračoval pokles inflace (v průměru na 2,2 %, v květnu až na 1,3 %, tj. nejnižší meziroční růst od ledna 2007) a její dynamika byla oproti předchozímu čtvrtletí poloviční.

11



Graf č. I.3.1.1 Index spotřebitelských cen (meziroční změny) 130 125

Index

120 115 110 105 100

celkový index

zboží s tržními cenami

5

3

1/2009

9

11

7

5

3

1/2008

9

11

7

5

3

1/2007

9

11

7

5

3

1/2006

9

11

7

5

3

1/2005

9

11

7

5

3

1/2004

95

zboží s administrativními cenami


... regulované ceny nadále rostly...

Přes ceny potravin a pohonných hmot se do inflace promítal celosvětový pokles cen komodit, na razantním zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen se především podílelo odeznění dopadů změn nepřímých daní a vysokého růstu regulovaných cen (efekt vysoké srovnávací báze indexu z počátku minulého roku). Regulované ceny bydlení tak zůstaly nadále silnou základnou inflačního růstu (ceny plynu vzrostly v 1. čtvrtletí v průměru o 24,3 %, elektřiny o 11,6 %, regulovaného nájemného o 26,6 %, tržního o 5,2 %). Míra inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců) plynule klesá již od listopadu 2008, v březnu na hodnotu 5,0 %, v květnu až na 4,1 %.

…a tuzemský HICP se držel stále nad průměrem Eurozóny

Domácí HICP se v březnu meziroční hodnotou 101,7 % pohyboval o 1,1 p.b. nad průměrem zemí eurozóny, v květnu skončil na 100,9 % a snížil rozdíl mezi růstem obou cenových hladin na 0,9 p.b. Slovenský harmonizovaný index si nadále udržuje jednu z vyšších hodnot v rámci eurozóny, v květnu o 1,1 p.b. nad jejím průměrem. Nejvyšší hodnoty HICP, které však vesměs postupně klesají, dosáhly Island 115,7 %, Rumunsko 105,9 %, Litva 104,9 %.

Oslabení kurzu koruny přispělo k růstu dovozních cen …

Ve vývoji dovozních cen se projevil vliv oslabování kurzu koruny a po 18 měsících poklesu zaznamenaly oživení meziročního růstu, nejvýraznější u dovozních cen zboží s vyšším stupněm zpracování. Ceny dovážených strojů a dopravních prostředků, které ještě v prosinci meziročně klesaly, vykázaly již v únoru 8,5% růst, tempo růstu cen průmyslového zboží dosáhlo 11,4 % a potravin 8,8 % (nejvyšší nárůst od listopadu 2007). Naopak jedinou skupinou dovozu, kde ceny meziročně hluboce klesaly (v průměru za čtvrtletí o více než 17 %) byla minerální paliva, a to v souvislosti s prudkým propadem cen ropy na světových trzích a následně i cen zemního plynu.

…, který se prozatím nepromítl do cen průmyslových výrobců

Kumulace vlivů, jakými byly rychle slábnoucí poptávka, klesající ceny ropy a poté plynu, nízké ceny zemědělských komodit, posouvaly ceny průmyslových výrobců na nové rekordní propady v historii novodobého statistického sledování (od roku 1991) – viz tabulka č. I.3.1.1. Projevily se nejvýrazněji poklesem cen koksu a rafinovaných ropných produktů (v březnu o 36,6 %, v květnu o 39,1 %) a cen potravinářských výrobků (v březnu o 4,3 %, v květnu o 3,5 %) a prostřednictvím změny trendu cenového vývoje u obecných kovů a kovodělných výrobků (v březnu meziročně klesly o 0,6 %, v květnu o 9,4 %, zatímco v únoru ještě naopak rostly

12



o 3,4 %). Naopak ceny elektřiny, plynu a páry vzrostly v březnu o 11,4 %, v květnu o 11,0 %. V EU klesly ceny průmyslových výrobců pod úroveň předchozího roku až v únoru, ale o to razantněji padají, v březnu meziročně o 1,9 % (v dubnu již o 3,9 %, více než domácí ceny).

Zemědělských výrobců

Průmyslových výrobců

4

7 10 2008/1 4 7 10 2009/1

7 10 2006/1 4 7 10 2007/1 4

4 7 10 2004/1 4 7 10 2005/1 4

2001/1 4 7 10 2002/1 4 7 10 2003/1

130 125 120 115 110 105 100 95 90 85 80 75 70 65

2000/1 4 7 10

Index

Graf č. I.3.1.2 Vývoj cen výrobců

Stavebních prací


Ceny stavebních prací zpomalovaly růst ...

Jednou z prvních oblastí, kterou nejen v ČR finanční krize zasáhla, byl development a reality a spolu s poklesem úvěrové aktivity bank a domácností postihly odvětví stavebnictví, resp. domácí bytovou výstavbu. Dříve stabilně progresivní tempo růstu cen stavebních prací zvolnilo, na nejnižší přírůstky v jejich historii (viz tabulka č. I.3.1.1). Ceny materiálů a výrobků vstupujících do stavebnictví se ale již několik měsíců pohybují pod úrovní předchozího roku (v březnu o 2,3 %, v květnu o 4,6 %).

... a ceny zemědělských výrobců pokračovaly v meziročním poklesu

Ceny zemědělských výrobců odrážely situaci na trhu s potravinářskými komoditami po loňské úspěšné sklizni, se silnou zahraniční konkurencí, a prodloužily trend prohlubování meziročního poklesu, patrný od 3. čtvrtletí 2008. Na tomto vývoji se podílely jak ceny rostlinných výrobků (zejména obilovin), které propadly v březnu o 35,4 %, v květnu až o 41,4 %, tak i živočišných výrobků (v březnu o 18,9 %, v květnu o 16,6 %).

Tabulka č. I.3.1.1 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) leden Ceny - spotřebitelské - průmyslových výrobců - stavebních prací * - zemědělských výrobců - tržních služeb - dovozní

7,5 6,0 4,6 26,9 2,9 -1,6

2008 březen červen 7,1 5,3 4,9 26,1 3,7 -3,9

6,7 5,3 5,1 25,4 3,9 -5,7

září 6,6 5,5 4,3 -4,4 4,0 -1,7

prosinec leden 3,6 -0,1 3,6 -22,8 3,6 -2,2

2,2 -0,8 3,2 -26,8 2,6 0,0

únor

2009 březen duben květen

2,0 -0,6 2,5 -28,1 1,5 4,5

2,3 -2,0 2,3 -28,6 1,0 0,4

1,8 -2,5 1,9 -29,2 0,8 -1,3

1,3 -3,8 1,5 -31,4 0,7

Pramen: ČSÚ * předběžný údaj

13



I.3.2 Fiskální politika Saldo státního rozpočtu bylo v 1. čtvrtletí jen mírně schodkové …

Příznivý výsledek státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2009 (deficit představoval 0,1 % HDP) byl ovlivněn převodem prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol VPS o objemu více než 32 mld. Kč a nezaplacením zálohy pro 2. čtvrtletí na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji již v březnu, ale až v dubnu (na rozdíl od roku 2008).

... v dalším období se dynamika růstu schodku zrychlovala

V dalších měsících se již plně projevily jak recese ekonomiky, tak i dopady protikrizových opatření a schodek státního rozpočtu se rychle prohluboval (viz tabulka č. I.3.2.1). Na zhoršování salda se podepsaly nenaplněné příjmy (propady daní) a zvýšená zátěž na straně výdajů (sociální dávky). Již na konci dubna deficit výrazně přesáhl předpokládaný celoroční rozpočtovaný schodek 38,1 mld. Kč.

Tabulka č. I.3.2.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) 2008 Saldo Saldo kumulované za měsíc

Měsíc

Příjmy

2009 Výdaje kumulované

Saldo

Saldo za měsíc

Leden

9,73

9,73

85,03

84,54

0,49

0,49

Únor

-4,97

-14,70

183,74

178,35

5,39

4,90

Březen

-13,35

-8,38

271,57

273,91

-2,34

-7,73

Duben

-28,09

-14,74

341,25

396,91

-55,66

-53,32

Květen

-38,32

-10,23

400,03

471,44

-71,41

-15,75

Prosinec*/

-70,80

x

1114,00

1152,10

-38,10

x

Pramen: MF Pozn.: */ rok 2008 - skutečnost, rok 2009 - schválený rozpočet

Příjmy téměř stagnovaly...

Téměř nulový meziroční růst celkových příjmů byl ovlivněn poklesem inkasa všech velkých daní (viz tabulka č. I.3.2.2), kde: 

mimořádně vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob v březnu bylo ovlivněno odvodem první čtvrtletní zálohy na daň u větších plátců. Dá se však očekávat, že řada poplatníků využije možností úprav povinností v rámci protikrizových opatření, takže rozpočtové očekávání nebude naplněno;



propad u spotřebních daní souvisel s vysokým inkasem na počátku roku 2008, ovlivněným předzásobením tabákovými výrobky před jejich zdražením; Příčinou nižšího inkasa spotřební daně z minerálních olejů byl pokles dopravních služeb vyvolaný recesí ekonomiky;



nejobjemnější složka daně z příjmů fyzických osob - daň z příjmů ze závislé činnosti - meziročně klesla o 0,9 mld. Kč, tj. o 4,6 %, zejména proto, že letos nebylo možné uplatnit společné zdanění manželů (bylo zrušeno);



pokles příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti byl důsledkem zejména snížení sazeb pojistného na nemo-censké pojištění a příspěvku na státní politiku o 2,5 p.b.



meziroční pokles výběru daně z přidané hodnoty lze vysvětlit nižším tempem růstu konečné spotřeby domácností, odloženými nákupy automo-bilů v důsledku možnosti odpočtu DPH, aj.

14



K vysokému inkasu a plnění nedaňových a kapitálových příjmů přispěly nerozpočtované příjmy v rámci přijatých transferů a převody z rezervních organizačních složek státu do příjmů kapitol. Tabulka č. I.3.2.2 Plnění státního rozpočtu v 1. čtvrtletí 2009 (v mld. Kč) 2008 Skutečnost leden-březen Příjmy celkem Daňové příjmy z toho: Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob DPH Spotřební daně *) Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti Nedaňové a ostatní příjmy Výdaje celkem v tom: Běžné výdaje z toho : sociální dávky z toho důchody Kapitálové výdaje

2009 Skutečnost Schválený leden rozpočet březen

% Plnění

Index 2009/2008

270,14 223,89

1114,00 992,20

271,57 204,85

24,4 20,6

100,5 91,5

27,33 25,81 40,49 29,55

107,20 130,30 194,10 143,90

24,27 22,12 37,82 25,45

22,6 17,0 19,5 17,7

88,8 85,7 93,4 86,1

94,90 46,25

396,68 121,80

90,67 66,72

22,9 54,8

95,5 144,3

283,49

1152,10

273,91

23,8

96,6

251,64 99,27 75,12 31,85

1038,01 422,01 336,57 114,09

242,03 104,96 82,56 31,88

23,3 24,9 24,5 27,9

96,2 105,7 109,9 100,1

Pramen: MF *) včetně tzv. ekologických daní (daň z elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů a pevných paliv) vybíraných od roku 2008 na základě zákona č. 261/2007 Sb.

… a výdaje klesly

Důvodem meziročního poklesu čerpání běžných výdajů v 1. čtvrtletí 2009 byla především redukce neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně (o 19,1 mld. Kč, tj. o 37,5 %); naopak proti loňsku se zvýšily výdaje na sociální dávky (na důchody o 9,9 %, dávky nezaměstnaným o 64,2 % - vyplaceno 3,1 mld. Kč) a odvody a příspěvky do rozpočtu EU (o 18,2 %).

Růst státního dluhu byl tentokrát mírnější

Státní dluh se v 1. čtvrtletí 2009 zvýšil jen mírně (o 0,1 %), z 999,8 mld. Kč na 1000,5 mld. Kč (viz graf č. I.3.2.1), přičemž vnitřní dluh se snížil o 0,3 mld. Kč a vnější dluh státu se zvýšil o 1,0 mld. Kč. Státní půjčky spočívaly v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno 6 emisí státních pokladničních poukázek. Objem státních dluhopisů v oběhu se v průběhu 1. čtvrtletí nezměnil. Kromě výpůjček emisemi státních dluhopisů byly čerpány půjčky od Evropské investiční banky v celkové výši 717 mil. Kč.

15



30

1000

25

800

20

600

15

400

10

200

5

mld. kč

1200

0

% HDP

Graf č. I.3.2.1 Vývoj státního dluhu České republiky od roku 1993 (v mld. Kč, % HDP)

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 1.Q vnitřní

zahraniční

Podíl státního dluhu na HDP

Pramen: MF, graf MPO

I.4 Přímé zahraniční investice Příliv přímých zahraničních investic klesl.

Celkový příliv přímých zahraničních investic (dále PZI) do ČR během prvního čtvrtletí roku 2009 dosáhl 36,0 mld. Kč. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesl počet projektů o 8 %. Z celkového objemu PZI představovaly téměř 7,3 mld. Kč investice do základního kapitálu, více než 28,9 mld. Kč představoval reinvestovaný zisk a investice do ostatního kapitálu činily -183 mil. Kč. (znaménko ovlivňuje saldo čistých úvěrů). Struktura PZI je znázorněna v grafu č. I.4.1.

Graf č. I.4.1 Vývoj a struktura PZI do ČR 300,0 250,0

mld. Kč

200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 -50,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 1. Q

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Pozn. Do roku 1997 zahrnují údaje pouze přímé zahraniční investice do základního kapitálu Pramen: ČNB, graf MPO

16



85 % PZI do ČR pochází ze tří zemí.

Největší objem PZI (přesahující 20 mld. Kč) přišel z Německa, které se na celkovém přílivu PZI do ČR v 1. čtvrtletí podílelo více než polovinou. Druhý největší objem PZI přitekl z Rakouska (téměř 7,0 mld. Kč) a třetí největší z Francie (téměř 5,5 mld. Kč). Podíl těchto tří zemí na celkovém čtvrtletním přílivu investic představuje 85 %.

Oproti předchozím obdobím se změnil podíl jednotlivých zemí na PZI do ČR.

Německo navýšilo svůj podíl na přílivu PZI do ČR ve srovnání s rokem 2008 o více než 23 %. Rakousko si stále drží podíl kolem 19 %. Naopak loňský téměř 14% podíl Nizozemí se v 1. čtvrtletí letošního roku zcela vytratil. Nadále klesá i dříve významný podíl Lucemburska. Relativní podíly nejvýznamnějších investorských zemí na PZI do ČR ukazuje graf č. I.4.2.

Graf č. I.4.2 Podíly zemí na PZI do ČR (mld. Kč) 100% Německo Rakousko

80%

Francie Švédsko Slovensko

60%

Kypr Lucembursko Nizozemí Švýcarsko

40% 20% 0%

2007

2008

2009 1. Q

-20%

Pramen: ČNB, graf MPO

PZI do základního kapitálu byly směřovány do odvětví finančního zprostředkování.

Nejzajímavějším odvětvím pro zahraniční investory byla opět (jako v loňském roce) oblast finančního zprostředkování, kam přitekl nový základní kapitál dosahující téměř 6,1 mld. Kč. Druhá nejatraktivnější byla pro investory oblast nemovitostí a služeb pro podniky, následovaná zpracovatelským průmyslem a sférou obchodu a oprav.

V odvětví dopravy a telekomunikací nastal významný odliv základního kapitálu.

V odvětví dopravy a telekomunikací došlo během prvního čtvrtletí k odlivu základního kapitálu ve výši 5,4 mld. Kč. Pokles postihl také oblast elektřiny, plynu, vody (o 0,4 mld. Kč). Změny v základním kapitálu společností v odvětvích zemědělství, lesnictví, rybolov; dobývání nerostů; a ostatní služby byly zanedbatelné. Přehled PZI dle odvětví poskytuje graf č. I.4.3.

Graf č. I.4.3 PZI do základního kapitálu podle odvětví (v mld. Kč) 8,0

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

6,0

ELEKTŘINA, PLYN, VODA

4,0

STAVEBNICTVÍ OBCHOD A OPRAVY

mil. Kč

2,0 0,0

POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ

-2,0

DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

-4,0

NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY

-6,0 -8,0

Pramen: ČNB, graf MPO

17


Reinvestovaný zisk výrazně ovlivňuje celkové PZI.


V prvním čtvrtletí dosáhl reinvestovaný zisk (dominantní část přílivu PZI do ČR) více než 28,9 mld. Kč (za rok 2008 125,0 mld. Kč). V členění podle zemí dosáhly nejvyšší hodnoty reinvestování Německo (8,3 mld. Kč), Rakousko (6,3 mld. Kč) a Francie (3,6 mld. Kč). Odvětvím s nejvyšším reinvestovaným ziskem bylo opět (jako loni) finanční zprostředkování (7,3 mld. Kč). V sektoru nemovitostí a služeb pro podniky bylo reinvestováno 5,2 mld. Kč a v sektoru obchodu a oprav více než 4,9 mld. Kč. Naopak ztrátu ve výši přesahující 0,2 mld. Kč zaznamenaly podniky v oblasti dobývání nerostů.

PZI v dopravě a telekomunikacích spadly do výrazně záporných čísel.

V dopravě a telekomunikacích došlo k poklesu dříve investovaného základního kapitálu o 5,4 mld. Kč. Rovněž v oblasti ostatního kapitálu byly zaznamenány prostředky plynoucí do zahraničí, a to ve výši 9,6 mld. Kč. Kladný přírůstek zaznamenal pouze reinvestovaný zisk (téměř 3,0 mld. Kč). V konečném důsledku se PZI v tomto odvětví snížily během prvního čtvrtletí o více než 9,6 mld. Kč.

PZI z ČR výrazně navýšily díky investicím do ostatního kapitálu.

Celková změna PZI plynoucích z ČR dosáhla 18,4 mld. Kč (během minulého roku 32,4 mld. Kč). Z celkové částky plynulo 3,6 mld. Kč do základního kapitálu, 8,7 mld. Kč činil reinvestovaný zisk a téměř 6,2 mld. Kč tvořil ostatní kapitál. Během celého roku 2008 odteklo formou ostatního kapitálu pouze 1,9 mld. Kč.

Slovensko, jako cíl českých PZI, bylo předstiženo již i Tureckem.

Nejvíce PZI mířilo z ČR (stejně jako v loňském roce) do Nizozemí (5,1 mld. Kč). Významné investice do základního kapitálu (ve výši 3,1 mld. Kč) mířící do Turecka posunuly tuto zemi na druhé místo žebříčku nejatraktivnějších zemí pro české investory. Slovensko s 2,9 mld. Kč se tak propadlo z druhého na třetí místo. V prvním čtvrtletí bylo ze Slovenska také staženo asi 0,5 mld. Kč ze základního kapitálu.

Nejvíce investic odteklo do sektoru elektřiny, vody, plynu.

Do odvětví elektřiny, vody a plynu odteklo z ČR celkem 7,5 mld. Kč. Odchozí PZI v dalších odvětvích nedosáhly ani poloviny této částky. Do zpracovatelského průmyslu bylo investováno 3,7 mld. Kč a do sektoru nemovitostí a služeb pro podniky 3,6 mld. Kč. Jak v odvětví elektřiny, vody a plynu, tak v případě zpracovatelského průmyslu zaujímá významnou část odchozích PZI ostatní kapitál, což poukazuje na velké úvěrové transakce do zahraničí.

PZI v době krize.

V roce 2008 klesla ČR v žebříčku atraktivnosti pro zahraniční investory z 9. na 14. pozici. Počet nově vytvořených pracovních míst (díky PZI) klesl o 63 %. Celkově ale PZI do ČR i do celé Evropy spíše stagnovaly. I když i v krizi investoři preferují relativně spolehlivé trhy západní Evropy, zájem o zahraniční investice klesá. 53 % z oslovených významných investorů již pro letošní rok další investice neplánuje.

I.5 Kapitálový trh Nestabilní situace na světových trzích …

Krize, procházející světovou ekonomikou, měla v 1. čtvrtletí 2009 nadále tlumící vliv na celý finanční trh, zvláště pak na trhy regionální, které podléhaly rostoucí rizikové averzi vůči regionu střední a východní Evropy.

… nepříznivě ovlivnila vývoj v našem regionu

Pražská burza kopírovala vývoj na hlavních trzích a zažívala v 1. čtvrtletí jak jedny ze svých nejhorších týdnů, tak i krátká období strmého růstu. Její index PX klesal již sedmé čtvrtletí v řadě, když od počátku roku propadl o 12,7 % (meziročně

18



o 51,7 %), nicméně v 1. čtvrtletí 2009 se předchozí propad cen akcií zpomalil. Kromě akcií společností Pegas Nonwovens a Zentiva (+ 8,1 %, resp. +7,0 %) postihl všechny tituly burzy. O více než 30 % klesly akcie developera Orco, Komerční banky a mediální skupiny CEVT, přes 20 % akcie Erste Bank, další realitní společnosti ECM, Unipetrolu, nejnižší propad (2,2 %) postihl NWR. Graf č. I.5.1 Vývoj indexu PX 2200 1936,1

1900 1600 1595,7 1405,1

1300

982,7

1000 700 699,8

400

2.5.09

2.4.09

2.3.09

2.2.09

2.1.09

2.12.08

2.11.08

2.10.08

2.9.08

2.8.08

2.7.08

2.6.08

2.5.08

2.4.08

2.3.08

2.2.08

2.1.08

2.12.07

2.11.07

2.9.07

2.10.07

2.8.07

2.7.07

2.6.07

2.5.07

2.4.07

2.3.07

2.2.07

2.1.07

100

Pramen: BCCP, graf MPO

V březnu akcie konečně zažily rychlý růst

Relativně dobré výsledky za 1. čtvrtletí 2009 byly ovlivněny pozitivními impulzy přicházejícími ze zahraničí koncem čtvrtletí. Takže zatímco v lednu pražská burza propadla o 9,8 % a v únoru o 17 %, v březnu kopírovala přechodný obrat trendu a připsala si 17 %, v dubnu dalších 17,5 %. Téměř všechny společnosti se v březnu pohybovaly v plusových hodnotách, z bankovních titulů si polepšily Erste Bank (+53,5 %) a Komerční banka (+23,2 %), přidaly se i ČEZ (+9,6 %) a TelefonicaO2 (+8,3 %).

Graf č. I.5.2 Vývoj obchodů na BCPP (v mld.Kč, index PX - změny oproti předchozímu čtvrtletí) 300

30,00

250

20,00

mld. Kč

0,00 150

v%

10,00

200

-10,00 100

-20,00

akcie a podíl. listy

obligace

1.Q/09

4.Q/08

3.Q/08

2.Q/08

1.Q/08

4.Q/07

3.Q/07

2.Q/07

1.Q/07

4.Q/06

3.Q/06

2.Q/06

1.Q/06

4.Q/05

-40,00 3.Q/05

0 2.Q/05

-30,00

1.Q/05

50

Index PX

Pramen: BCCP, graf MPO

19


Prudce klesly obchody s akciemi na BCPP ...


Krize snížila likviditu, zejména akciového trhu. Objem akciových obchodů klesl v 1. čtvrtletí meziročně o více než 50 % a vrátil se na úroveň roku 2004. Snížil se i jejich podíl na celkových obchodech na necelých 40 %. Objem obchodovaných dluhopisů však klesl jen mírně, o 2,6 %. BCCP zprostředkovala v 1. čtvrtletí obchody za 289,7 mld. Kč, tj. 99,5 % všech transakcí na trhu (291,3 mld. Kč), zbytek připadl na RM-Systém.

... i obchody a index RM-Systému

RM-Systém, který se v prosinci loňského roku transformoval na standardní burzu a změnil název na RM-Systém, česká burza cenných papírů, a.s., inkasoval také propad obchodů i svého indexu. Obchody o objemu 1,6 mld. Kč (tj. 0,5 % celého trhu) byly meziročně nižší o 17,1 %, index RM o 37,7 %. Nálada investorů je nadále velmi proměnlivá a trhy volatilní, takže ani ve 2. čtvrtletí se neočekává výrazná změna sentimentu a jen pomalé zotavování akcií.

Energetická burza se dostala na historické cenové minimum

Také Energetická burza Praha (PXE) prodělává za poslední rok dramatický vývoj. U ročních kontraktů se z maxima 90 EUR/MWh elektřiny v červenci 2008 dostala 24.2.2009 na své historické minimum 40,60 EUR/MWh (29.5.2009 se obchodovala za 52,65 EUR/MWh). Od 2. března 2009 PXE rozšířila nabídku svých produktů o futures na elektrickou energii s místem dodání v Maďarsku (jedná se o produkty měsíční, čtvrtletní a roční). Maďarsko se tak stalo třetí zemí v regionu střední a východní Evropy, kde budou moci obchodníci s elektrickou energií využívat PXE pro obchodování.

20



II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Světová finanční krize se projevila hlubokým poklesem průmyslové produkce

V průběhu roku 2008 došlo v důsledku světové finanční krize ke zpomalení ekonomik zemí EU a k oslabení zahraniční i domácí poptávky, které se odrazilo ve výrazném propadu průmyslové produkce ve 4. čtvrtletí. Rozhodující byl vývoj zahraniční poptávky ze zemí EU, kam směřuje 85 % našeho exportu. Zvlášť citelně byl postižen automobilový průmysl, který v uplynulých letech významně přispíval k vysokému růstu průmyslové produkce, ale v závěru roku 2008 a na počátku roku 2009 stál za jejím hlubokým poklesem. K dalším omezujícím faktorům působícím nepříznivě na výkonnost průmyslu patřily vysoké náklady na energie a dopravu a vysoká základna předcházejícího roku. V 1. čtvrtletí 2009 pokles průmyslové produkce 1 pokračoval a projevil se téměř ve všech odvětvích. Průmyslová výroba se v prvním kvartále meziročně propadla o 19 %. Na březnových výsledcích se podepsal efekt zavedení šrotovného v SRN a dalších státech. Automobilový průmysl, jenž zaujímá v rámci zpracovatelského průmyslu dominantní pozici, zaznamenal v březnu zmírnění meziročního poklesu na 10,2 % (v únoru byl pokles o 31,4 %). Ze šrotovného přitom těžili i subdodavatelé v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu. V absolutním vyjádření dosáhla průměrná měsíční průmyslová produkce v 1. čtvrtletí 2009 zhruba úrovně průměrného měsíce roku 2005.

Graf č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce (měsíční průměr za 1. čtvrtletí) (změna oproti průměrnému měsíci roku 2005 v %) 25 20 15

%

19,0

21,4

10 5 4,6 0 -5

-1,6 -6,2

-10 1.Q 2005

1.Q 2006

1.Q 2007

1.Q 2008

1.Q 2009

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: propočty vyplývají z revidovaných údajů zveřejněných ČSÚ dne 11.6. 2009

1

Od 1.1.2009 ČSÚ zavedl novou klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE, která byla vypracována podle mezinárodní statistické klasifikace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20.12. 2006 a která nahrazuje stávající klasifikaci OKEČ.

21



Tržby průmyslových podniků (v b.c.) se v 1. kvartálu 2009 meziročně snížily o 17,1 %, tržby z přímého vývozu (v b.c.) o 19,4 %, přičemž na celkových tržbách se podílely 46,7 % (podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách sekcí a oddílů jsou uvedeny v tabulce č. II.1.3.). Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a jejich sekcí v roce 2009 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

Index průmyslové produkce Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Tržby z průmyslové činnosti (v b.c.) Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Tržby z přímého vývozu (v b.c.) Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

leden

únor

březen

ledenbřezen

duben

ledenduben

-22,0 -9,1 -25,7

-23,0 -13,3 -26,0

-12,2 -9,1 -13,6

-19,0 -10,5 -21,8

-22,1 -9,6 -23,8

-19,8 -10,3 -22,3

0,0

-1,7

-2,0

-1,2

-10,5

-3,3

-20,8 -16,6 -25,0

-19,3 -14,8 -23,6

-11,4 -18,0 -12,6

-17,1 -16,5 -21,2

-23,1 -20,7 -23,6

-18,7 -17,6 -21,2

4,8

11,2

-1,4

4,7

-19,7

-0,6

-29,9 -29,4 -30,7

-21,8 -24,2 -23,1

-9,2 -41,4 -10,0

-19,4 -31,8 -20,5

-23,6 -35,4 -24,0

-20,5 -32,8 -21,4

69,9

158,0

152,1

137,3

58,1

118,5

Pramen: ČSÚ

Výrazný pokles výroby pro dlouhodobou spotřebu

Z hlediska členění průmyslové produkce podle hlavních průmyslových seskupení utrpěla pokles výroby v důsledku světové krize všechna seskupení. Nižší růst průměrných mezd a zvyšování nezaměstnanosti se odrazilo v poklesu spotřebitelské poptávky. Největší meziroční propad zaznamenala v 1. čtvrtletí 2009 výroba pro dlouhodobou spotřebu, a to o 30,9 % (v roce 2008 vzrostla o 13,3 %, při malé váze 3,1 %). Z dalších seskupení se snížila výroba pro mezispotřebu o 24,3 % (váha 40,7 %) a výroba výrobků investičního charakteru o 23,4 % (váha 23,6 %). Relativně nízký pokles vykázaly výroba pro krátkodobou spotřebu (o 6,7 %) a výroba energií (o 3,2 %).

Pokles zahraniční poptávky nepříznivě ovlivnil vývozně orientovaná odvětví

Ve zpracovatelském průmyslu byla krizí a poklesem zahraniční poptávky nejvíce zasažena odvětví s vysokým podílem zahraničních investic a produkcí určenou na vývoz. Ze zbožové struktury zahraničního obchodu podle SITC patřila k nejvýznamnějším (z hlediska objemu vývozu) silniční vozidla s podílem na celkovém vývozu 15,7 %, jejichž export se v 1. čtvrtletí 2009 meziročně propadl o 25,3 % (vývoz do zemí EU27 o 23,7 %). V březnu, kdy začalo působit zavedení šrotovného v SRN, se vývoz automobilů do této země snížil jen o 0,8 % (v prvních dvou měsících byl pokles vyšší než dvacet procent). Druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem byla elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče s podílem 8,6 %, jejichž vývoz se v 1. čtvrtletí 2009 meziročně snížil o 22,6 % (do zemí EU27 o 22,7 %). V 1. čtvrtletí 2009 vzrostla produkce ve zpracovatelském průmyslu jen ve výrobě ostatních dopravních zařízení.

22


Vysoký růst výroby kolejové techniky a jízdních kol


Výroba ostatních dopravních prostředků zahrnuje výrobu železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku, letecké techniky, lodí, motocyklů a jízdních kol. Rozhodující je výroba železničních lokomotiv a vozového parku (s podílem 62,5 %), která v 1. čtvrtletí 2009 meziročně vzrostla o 60,4 %. Tento obor má dlouhou tradici a do budoucna i dobrý potenciál (rozvoj železniční dopravy je jednou z priorit EU). V příštích letech bude nutná obnova zastarávajícího vozového parku jak v ČR, tak v dalších zemích střední Evropy (v samém závěru roku 2008 byl podepsán kontrakt mezi podnikem ŠKODA VAGONKA, a.s. a slovenským zákazníkem na výrobu 10 příměstských souprav pro zlepšení hromadné kolejové dopravy v celkové hodnotě 2,5 mld. Kč s průběžným termínem dodávek do roku 2012). Výroba letadel a jejich motorů se meziročně zvýšila o 1,7 % (podíl 25,8 %) a výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy o 16,5 % (podíl 8,6 %). Velmi dynamický vývoj zaznamenala výroba lodí a plavidel, jejíž růst byl více než čtyřnásobný (při nepatrném podílu 0,9 %). Příznivý vývoj odvětví se projevil rovněž nárůstem nově uzavřených celkových zakázek o 51,5 %, přičemž zakázky ze zahraničí se zvýšily o 9,1 %. V drtivé většině odvětví zpracovatelského průmyslu produkce poklesla. Nejvýraznějším snížením byla postižena výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství.

Velký pokles poptávky po oceli v tuzemsku i ve světě

Hlavním odběratelem hutních a slévárenských výrobků jsou automobilový průmysl a strojírenství, které se potýkají s významným poklesem exportu a produkce (téměř polovina produkce je určena na vývoz). V důsledku hospodářské krize (jež zasáhla i Německo, kam směřuje více než čtvrtina českého exportu) se vývoz hutních a slévárenských produktů v 1. čtvrtletí 2009 meziročně propadl o 38,5 %. Z jednotlivých oborů zaznamenala pokles výroba surového železa, oceli a plochých výrobků o 38,2 % (podíl 53,5 %), výroba ocelových trub o 19,5 % (podíl 7,1 %) a výroba odlitků z oceli o 19,5 % (podíl 7,1 %). Vzrostla pouze výroba a hutní zpracování drahých kovů o 39,2 % (podíl 2 %). O pokračování nepříznivého vývoje svědčí i pokles celkových nových zakázek o 34,5 %, přičemž zakázky ze zahraničí klesly o 25,9 %. Můžeme předpokládat, že rok 2009 bude útlumovým obdobím.

Hluboký pokles produkce automobilky Škoda Auto

Dominujícím odvětvím ekonomiky s nejvyšším podílem (18,5 %) na celkových tržbách průmyslu byla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů. Toto odvětví je silně exportně orientováno, podíl tržeb z přímého vývozu na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví činil 63,9 %, na celkových tržbách průmyslu 11,9 %. Podle údajů Sdružení automobilového průmyslu klesla výroba motorových vozidel v ČR v 1. čtvrtletí 2009 meziročně o 23 %, vývoz o 2,8 % a domácí prodej o 22,4 %. Výroba společnosti ŠKODA AUTO (jejíž podíl na produkci osobních automobilů v ČR činí 47,8 %) meziročně klesla o 45,5 %, vývoz o 16,9 % a domácí prodej o 24,8 %. Šrotovací prémie přijatá v SRN v polovině ledna přinesla zvýšení objednávek nových vozů až v samém závěru února. Od začátku března se automobilka Škoda Auto vrátila k pětidennímu pracovnímu týdnu (zatím časově neomezenému) a náboru nových zaměstnanců. Automobilka TPCA CZECH (podíl 42,5 %) vyrobila v 1. čtvrtletí meziročně o 5,1 % aut více, při zvýšení vývozu o 0,4 % (téměř veškerá produkce je určena na vývoz). Také tato automobilka obnovila náborovou kampaň na získání nových zaměstnanců, kterou pozastavila na začátku roku. Pro rok 2009 předpokládá navýšení výroby o 40 tis. automobilů (po nutných investicích do úpravy výrobní linky).

23



Nová automobilka HYUNDAI (podíl 9,7 %), která zahájila plnou výrobu 3. listopadu 2008 vyrobila do konce roku 12 050 automobilů. V 1. čtvrtletí 2009 vyrobila 20 000 automobilů. Kvůli rostoucímu prodeji byla v některé dny prodloužena pracovní doba. Představitelé firmy předpokládají, že prodejní úspěchy značky budou pokračovat i v průběhu celého roku, neboť díky novému závodu v Nošovicich dokáže automobilka zaručit rychlé dodávky. Celkové zakázky v oboru výroby dopravních prostředků se v 1. čtvrtletí 2009 meziročně snížily o 26,3 %, přičemž zakázky ze zahraničí o 28,8 %. Nový impuls pro domácí prodej automobilů představuje možnost odpočtu 19% DPH (od 1.4 .2009) při nákupu nového vozu (řada firem a podnikatelů odkládala nákup po tomto termínu), kterou vítají nejen domácí automobilky, ale i jejich subdodavatelé v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu (např. gumárenský a plastikářský průmysl). Automobilový průmysl může dočasně podpořit také domácí šrotovné, které již bylo schváleno Parlamentem ČR (příspěvek 30 000 Kč na nákup nového vozu s cenou do 500 tis. Kč výměnou za likvidaci automobilu staršího 10 let). Nízká poptávka ovlivnila výrobu ostatních nekovových minerálních výrobků

Výroba nekovových minerálních výrobků zahrnuje především stavební hmoty jako sklo, zdící materiály, obklady, dlažby a spojovací materiály. Kromě stavebnictví nachází významnější část produkce skla uplatnění v automobilovém průmyslu. Dalším významným odběratelem skla a keramických výrobků je sektor domácností (užitkové sklo, porcelán, kuchyňská keramika atd.). Ve sklářském odvětví se naplno projevila slabá konkurenceschopnost českých výrobců v oblasti užitkového skla (vysoké dovozy z Číny a Turecka), kteří začali bankrotovat již na podzim 2008. V důsledku nepříznivého vývoje ve stavebnictví se v 1. čtvrtletí 2009 propadla výroba cementu (s 6,4% podílem v odvětví) meziročně o 34 % a výroba betonových výrobků pro stavební účely o 30,6 % (podíl 11,4 %). Z dalších, převážně sklářských oborů, poklesla výroba plochého skla o 22,8 % (podíl 8,3 %), tvarování a zpracování plochého skla o 22,1 % (podíl 7,7 %) a výroba a zpracování ostatního skla o 21,3 % (podíl 10,5 %). V tomto odvětví nedošlo ke zvýšení produkce u žádného oboru (podle čtyřmístné klasifikace CZ-NACE).

Prudký pokles zakázek ve strojírenství

Výroba strojů a zařízení je tradičním odvětvím českého průmyslu plnícím úlohu dodavatele, od kompletních investičních celků a výrobních strojů, až po strojírenské zboží pro domácí potřebu. Svým rozsahem zasahuje do celého sektoru hospodářství a patří k nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu. Dominantním zákazníkem tohoto odvětví je Německo, přičemž export do této země se v 1. čtvrtletí 2009 meziročně snížil o 30,2 %. Z jednotlivých výrobních oborů zaznamenala hluboký pokles produkce výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví o 39,4 % (podíl 7 %), výroba průmyslových chladících a klimatizačních zařízení o 37,7 % (podíl 11,1 %), výroba ozubených kol, převodů a hnacích prvků o 31,6 % (podíl 7,5 %) a výroba čerpadel a komponentů o 29 % (podíl 7,4 %). Na nepříznivý budoucí vývoj ukazuje pokles celkových nových zakázek o 32,8 %, zakázky ze zahraničí přitom klesly o 35 %. Zvýšení konkurenceschopnosti odvětví musí být zajišťováno průběžným růstem technické úrovně finálních výrobků, technologií, ale i předvýrobních etap, důsledným sledováním jakosti, pružnou reakcí na požadavky zákazníka, komplexností dodávek, dostupným a rychlým servisem a celkovou solidností firmy. Vedle důležitých trhů zemí Evropské unie je nutné se zaměřit i na oblast východní Evropy a Ruska.

24



Graf č. II.1.2 Vývoj nových zakázek a tržeb za vybrané oddíly CZ-NACE zpracovatelského průmyslu (sleduje se u CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 0

-5

-10

-15

-18,4

-20

-17,9

-25

-30

-26,6

-27,4

-27,5

-29,0

-35 leden Zákázky celkem (b.c.)

únor Zakázky ze zahraničí (b.c.)

březen Tržby za vybrané oddíly (b.c.)


Uzavřené zakázky ze zahraničí klesají již osm měsíců

Negativním faktorem pro vývoj průmyslu v dalších měsících je pokračující pokles hodnoty nových zakázek (za první tři měsíce v kumulaci meziročně klesla o 24,2 %, přičemž hodnota nových zakázek ze zahraničních klesla o 25 %). Na březnovém zmírnění poklesu hodnoty nových zakázek v průmyslu se projevilo zavedení šrotovného v SRN v podobě zvýšené poptávky po automobilech. Dynamika meziročního poklesu celkové poptávky v březnu zvolnila na -18,4 % (v únoru činila 26,6 %, v lednu -27,4 %), přičemž pokles zahraniční poptávky zmírnil na -17,9 % (v únoru dosáhl -27,5 %, v lednu -29,0 %), souběžně s tím se snížil i pokles tržeb za vybrané oddíly o 13,3 %. Z jednotlivých vybraných oddílů se v 1. čtvrtletí 2009 zvýšila celková poptávka u výroby ostatních dopravních prostředků o 51,5 % (přitom ze zahraničí o 9,7 %) a u výroby oděvů o 3,4 % (ze zahraničí o 45,2 %). U rozhodujících odvětví se zahraniční zakázky v 1. čtvrtletí snížily následovně: u výroby dopravních prostředků o více než čtvrtinu, u výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů o více než desetinu a u strojírenství zhruba o třetinu.

25



Tabulka č. II.1.2 Struktura tržeb z průmyslové činnosti (organizace s 50 a více zaměstnanci, podíly v %, z b.c.) Průmysl celkem B Těžba nerostných surovin D Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody C Zpracovatelský průmysl z toho: 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výr. dřev., kork. výr., kromě. výr. nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnož. nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba zákl. farmaceutických výrobků a farmac. přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství 25 Výr. kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení 29 Výroba motor. voz. (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení

1. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2008 2009 100,0 100,0 2,7 2,7 8,9 12,4 88,4 85,0 5,6 1,7 0,1 1,3 0,2 0,1 1,2 1,7 0,6 3,6 4,2 0,8 5,7 3,7 7,2 5,4 7,9 4,9 7,3 21,7 1,0 0,7 0,8 1,0

6,4 1,9 0,3 1,2 0,2 0,1 1,3 1,8 0,9 2,5 3,7 1,0 5,8 3,2 5,7 5,4 8,8 4,8 6,8 18,5 1,5 0,7 1,0 1,4

Rozdíl 2009-2008 0,0 -0,1 3,5 -3,4 0,8 0,3 0,2 -0,1 0,0 0,0 0,1 0,1 0,3 -1,1 -0,5 0,2 0,1 -0,5 -1,5 0,0 0,9 -0,1 -0,4 -3,2 0,5 0,0 0,2 0,4

Pramen: ČSÚ Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zaokrouhlování

Zvýšení podílu energetických odvětví na úkor zpracovatelského průmyslu

V rámci celkových tržeb průmyslu hrál rozhodující roli zpracovatelský průmysl s dosaženým podílem na celkových tržbách 85 % (meziroční snížení podílu o 3,4 p.b.). Nepříznivě se na struktuře zpracovatelského průmyslu projevilo značné ochladnutí zahraniční poptávky, jež se promítlo do výrazného propadu produkce exportně orientovaných odvětví. Největší meziroční snížení podílu na tržbách průmyslu zaznamenal automobilový průmysl (o 3,2 p.b.), hutnictví (o 1,5 p.b.) a strojírenství (o 0,4 p.b.). Naopak růst podílu zaznamenaly potravinářské obory. Oslabení podílu zpracovatelského průmyslu bylo v 1. čtvrtletí 2009 kompenzováno zvýšením podílu energetické sekce.

Úbytek zakázek a výroby se projevil poklesem zaměstnanosti

Nejsilnější dopad měla globální ekonomická krize na zaměstnanost. Počet zaměstnanců v průmyslu klesl v 1. čtvrtletí 2009 meziročně o 7,5 %, přičemž ve zpracovatelském průmyslu se snížil o 75,2 tis. zaměstnanců (tj. o 7,9 %). Zaměstnavatelé reagovali na pokles zakázek (především zahraničních) propouštěním zaměstnanců pronajímaných agenturami práce (v první etapě byli propouštěni většinou cizinci). Dopady krize se projevily v 1.čtvrtletí také na vývoji průměrných mezd (meziroční růst o 1,1 %). Mnoha podnikům se snížily tržby a zisky, a proto byly nuceny hledat úspory v mzdových nákladech, což se promítlo do zpomalení růstu mezd a propouštění zaměstnanců. Řada firem (řádově stovky) přistoupila k úpravě pracovní doby, nejčastěji v podobě zkrácení pracovního týdne z 5 na 4 dny (za volný den, obvykle pátek, pobírali zaměstnanci náhradu mzdy odpovídající většinou 60 % průměrné mzdy), což vedlo k poklesu průměrné mzdy. Na druhé straně masové propouštění zaměstnanců vytvářelo tlak na růst celkové průměrné mzdy (tedy opačný efekt). Propouštěni byli často méně kvalifikovaní zaměstnanci s podprůměrnou mzdou, zatímco vysoce kvalifikované zaměstnance se podniky snažily udržet a propouštěly je zpravidla až v beznadějné situaci.

26



Tabulka č. II.1.3 Vybrané ukazatele průmyslu s 50 a více zaměstnanci v 1. čtvrtletí 2009

Počet CZ-NACE

B D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Těžba a dobývání Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnož. nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Průmysl celkem

jedn.

52 107 4 368 430 66 1 142 81 37 138 95 85 3 121 33 355 232 139 659 149 271 582 279 53 141 126 152 4 527

Index

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mil. Kč

prům.

b. c.

meziroč.

produkce

1.Q. 2009

změna

Tržby z přímého vývozu v mil. Kč

Podíl b.c.

b. c.

prům=100 1.Q. 2009

meziroč.

Podíl*/

změna

prům=100

Podíl**/

Evid. počet

Produkt. práce

zaměst.

z tržeb

Průměrná Mzda přep. mzda indexem nominál.

cen výr.

Jednotkové mzdové náklady

meziroč. meziroč. meziroč. meziroč. změna změna změna změna nominální -4,8 -13,6 -7,1 -7,1 7,6 1,2 15,7 7,1 -3,8 -7,4 -7,9 -12,4 1,0 4,5 15,2 -2,4 -1,4 2,4 9,1 3,9 6,2 -8,5 -3,1 -5,4 6,0

-10,5 -1,2 -21,7 1,5 -16,2

16982 79162 542939 40754 12404

-17,8 17,0 -19,3 -3,8 -2,8

2,7 12,4 85,0 6,4 1,9

3734 5759 289200 7771 2296

-34,2 104,3 -22,1 -1,2 -10,1

0,6 0,9 45,3 1,2 0,4

22,0 7,3 53,3 19,1 18,5

-16,7 -8,7 -22,5 -14,1 -15,4 -7,9

7812 1450 785 8028 11454 5560

-18,0 -17,0 -10,8 -14,5 -13,4 17,2

1,2 0,2 0,1 1,3 1,8 0,9

5088 996 538 3921 6561 1712

-22,1 -18,2 7,5 -13,0 -6,3 46,0

0,8 0,2 0,1 0,6 1,0 0,3

65,1 68,7 68,5 48,8 57,3 30,8

-20,1 -26,1 -19,2 -5,7 -7,4 7,3

2,7 12,3 10,4 -9,3 -6,5 9,1

5,2 2,0 -0,8 2,4 1,2 1,5

4,8 1,7 -1,9 7,5 5,2 2,1

-17,6 -9,5 -18,6 -30,7 -36,3 -28,1 -18,8 -19,2 -26,7 -31,3 7,9 -19,6 -17,0 12,5 -19,0

23609 6305 36768 20547 36197 34488 56406 30392 43657 118548 9667 4446 6462 9063 639082

-25,9 2,0 -15,5 -27,1 -33,4 -15,7 -6,3 -17,9 -21,1 -28,2 30,0 -13,3 4,6 15,0 -16,0

3,7 1,0 5,8 3,2 5,7 5,4 8,8 4,8 6,8 18,5 1,5 0,7 1,0 1,4 100,0

12486 4566 18244 9265 15476 22272 30763 20715 30630 75784 6606 2545 4922 2230 298694

-20,1 2,3 -18,8 -18,1 -26,6 -12,4 -13,4 -21,7 -21,1 -37,3 30,4 -14,2 2,8 63,9 -21,4

2,0 0,7 2,9 1,4 2,4 3,5 4,8 3,2 4,8 11,9 1,0 0,4 0,8 0,3 46,7

52,9 72,4 49,6 45,1 42,8 64,6 54,5 68,2 70,2 63,9 68,3 57,2 76,2 24,6 46,7

1,7 -2,5 -10,8 -15,0 -8,6 -2,8 -4,5 -8,4 -7,8 -14,2 2,5 -8,2 0,1 4,0 -7,5

-27,1 4,6 -5,3 -14,2 -27,1 -13,3 -1,8 -10,4 -14,3 -16,3 26,8 -5,5 4,4 10,5 -9,2

-1,0 -3,1 0,7 1,6 -6,3 -0,2 -0,8 3,9 -1,5 0,2 12,7 5,4 -0,4 8,5 1,1

11,3 -6,9 3,2 2,3 -9,1 -2,1 -2,0 9,9 -4,5 -1,4 10,0 2,8 -1,9 2,0 2,3

Průměrná měsíční mzda v Kč

Úroveň

1.Q. 2009 prům=100 reálné 7,5 -16,9 19,3 10,7 3,4

25689 40648 21850 19033 28924

114,0 180,4 97,0 84,5 128,4

2,4 -9,2 -10,1 12,9 8,3 -7,0

2,0 -9,5 -11,2 18,5 12,5 -6,5

16694 12682 13679 18440 22442 22247

74,1 56,3 60,7 81,8 99,6 98,7

35,8 -7,4 6,3 18,5 28,6 15,1 1,0 15,9 15,0 19,7 -11,2 11,6 -4,6 -1,8 11,3

52,6 -11,0 8,9 19,3 24,8 12,8 -0,2 22,6 11,5 117,8 -13,3 8,8 -6,0 -7,7 12,6

24136 27216 20684 23276 22258 21051 22465 20995 22360 23512 27953 17375 17637 26482 22530

107,1 120,8 91,8 103,3 98,8 93,4 99,7 93,2 99,2 104,4 124,1 77,1 78,3 117,5 100,0

*/ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, oddílu Pramen: ČSÚ, propočty MPO

27

MPO-odbor ekonomických analýz

Velký pokles produktivity práce, reálné mzdy vzrostly

Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO – 1.čtvrtletí 2009

Výrazný meziroční pokles tržeb (o 16 %) a snížení zaměstnanosti (o 7,5 %) se v 1. čtvrtletí 2009 projevily v poklesu produktivity práce o 9,2 %, při zvýšení reálných mezd (o 2,3 %). Jednotkové mzdové náklady se v nominálním vyjádření meziročně zvýšily o 11,3 % a v reálném vyjádření o 12,6 %, což je z hlediska konkurenceschopnosti nepříznivý vývoj.

Veřejný sektor zaznamenal růst produkce i zaměstnanosti

Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů nabídl relativní jistotu veřejný sektor (podíl 8,5 %), svým výrazným růstem tržeb (o 32 %) a čtvrtinovým zvýšením zaměstnanosti. Růst produktivity práce tohoto sektoru (ostatní sektory zaznamenaly pokles) umožnil zvýšení průměrné mzdy (o 5,4 %). Rozhodující pro rozvoj tuzemského průmyslu byl sektor soukromých podniků pod zahraniční kontrolou, jehož tržby (s podílem 72,3 % na celkových tržbách průmyslu) se v 1. čtvrtletí meziročně snížily o 7,3 %. Na tomto sektoru se projevila světová finanční krize zvlášť citelně, neboť dané podniky jsou svými mateřskými společnostmi napojeny na zahraniční trhy těsněji (jejich tržby z přímého vývozu se na celkových tržbách průmyslu podílely 39,6 %). Výrazné snížení produkce (zhruba o polovinu) vykázaly podniky soukromé národní, jejichž počet zaměstnanců se meziročně snížil o 28,6 %.

Tabulka č. II.1.4 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v 1. čtvrtletí 2009 Prům.

Tržby za prodej vlastních

Tržby z

počet

výrobků a služeb

přímého

podniků mld. Kč podíl meziroč. vývozu b.c.

v%

Počet zaměstnanců

tržba / zaměst.

v tis. podíl meziroč.

změna meziroč. osob b.c.

Průměrná měsíční

v%

změna

změna

v Kč meziroč. b.c.

b.c.

mzda

úroveň

v Kč

změna prům=100

meziroč. změna

b.c.

Podniky s 100 a více zaměstnanci celkem

2 527

-17,4

-22,8

45

50,0

8,5

32,0

-17,7

2482

540,9

91,5

-20,1

11002 - soukr. národní

1 257

113,5

19,2

11003 - soukr. pod zahr. kontr.

1 215

427,3

72,3

9

0,2

0,0

11001 - veřejné nestátní sféra

591,0 100,0

818,8 100,0

-8,4 240575

-9,8

100,0

22967

3,5

25,5 577188

5,2

240,0

36764

5,4

-22,9

789,9 96,5

-9,3 228266

-11,9

94,9

21651

-3,5

-47,5

-33,3

283,3 34,6

-28,6 133570

-26,4

55,5

18995

-5,4

-7,3

-20,4

505,5 61,7

7,0 281742

-13,3

117,2

24426

-0,7

-62,6

-70,6

-46,7

20,1

13616

-11,4

28,9

0,6

z toho:

14000 - zaměstnavatelé*/

1,2

0,1

-29,7

48356

Pramen: ČSÚ * / fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku s 100 a více zaměstnanci

V dubnu se pokles produkce opět prohloubil

28

V dubnu zaznamenala průmyslová produkce prohloubení meziročního poklesu na -22,1 %, což bylo ovlivněno i vysokou srovnávací základnou v předcházejícím roce (v dubnu 2008 se průmyslová výroba meziročně zvýšila o 10,1 %). Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů byla produkce nižší o 19,2 % (měsíc duben měl oproti stejnému měsíci předchozího roku o 1 pracovní den méně). Dosažené výsledky se pohybují na úrovni bazického roku 2005 (průmyslová výroba byla v dubnu oproti průměrnému měsíci roku 2005 nižší jen o 0,3 %). Výrazný pokles vykázala výroba základních kovů (o 47,2 %), výroba kovových konstrukcí (o 36,1 %), strojírenství (o 30,5 %) a výroba oděvů (o 29,2 %). Rostla naopak výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (o 2,7 %) a výroba potravinářských výrobků (o 1,2 %). Negativním faktorem pro další vývoj průmyslu je stále pokračující pokles hodnoty nových zakázek (o 26,7 %), přičemž zakázky ze zahraničních se snížily o 26,9 %. Nejvýraznější pokles zakázek utrpělo odvětví zpracování kovů (o 53 %)



a strojírenství (o 35,5 %). Naopak růst zakázek zaznamenala výroba ostatních dopravních zařízení (o 9,7 %). Nepříznivý vývoj zakázek se projevil na poklesu zaměstnanosti (o 11,1 %). Průměrná měsíční mzda meziročně vzrostla o 2,3 % a činila 23 604 Kč. V příštích třech měsících se očekává oživení výrobní činnosti i zaměstnanosti

Pravidelný konjunkturální průzkum prováděný ČSÚ ve vybraných průmyslových organizacích se zaměřením na hodnocení ekonomické situace v červnu 2009 a krátkodobý výhled pro následující tři měsíce naznačil, že se očekává oživení tempa výrobní činnosti i zaměstnanosti. Očekávání celkové ekonomické situace pro období příštích tří i šesti měsíců jsou však oproti květnu nižší. Celkově se saldo indikátoru důvěry v průmyslu v červnu meziměsíčně zvýšilo o 2,7 bodu, ale v porovnání se stejným obdobím předchozího roku je o 29,3 bodu nižší.

29



III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Stavitelství pod vlivem krize

Stavební produkce v 1. čtvrtletí 2009, nesoucím se již plně ve znamení hospodářské recese, navázala na pokles ze závěru roku 2008 (stavební výroba za celý rok 2008 meziročně stagnovala) a zaznamenala meziroční propad (ve s.c.) o 11,4 %. Dlouhodobý vývoj indexu stavební produkce znázorňuje graf č. III.1.1. V lednu se stavební produkce meziročně snížila o 11,3 % (ve s.c.), v únoru se její pokles prohloubil na -14,3 % a v březnu zmírnil na -9,0 %. V dubnu zaznamenala stavební výroba růst o 2,1 %, který ale zřejmě nebude trvalý (za dubnovým růstem stojí fakturace velkých infrastrukturních projektů).

Graf č. III. 1.1 Stavební výroba podle čtvrtletí v letech 2002 – 2009 (meziroční změna v %, s.c.) 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10

20 02 /1 .Q 2. Q 3. Q 20 4 . Q 03 /1 .Q 2. Q 3. Q 20 4.Q 04 /1 .Q 2. Q 3. Q 20 4.Q 05 /1 .Q 2. Q 3. Q 20 4.Q 06 /1 .Q 2. Q 3. Q 20 4 . Q 07 /1 .Q 2. Q 3. Q 20 4.Q 08 /1 .Q 2. Q 3. Q 20 4.Q 09 /1 .Q

-15

Index (stejné obd. min roku = 100)

Pramen: ČSÚ, graf MPO,

Inženýrské stavitelství již nestačilo krýt výrazný propad pozemního stavitelství

Zatímco pozemní stavitelství v každém měsíci prvního čtvrtletí zaznamenalo pokles, inženýrské stavitelství v celém jeho průběhu rostlo v řádech jednotek procent (viz graf č. III.1.2). Pozemní stavitelství v prvním čtvrtletí průměrně klesalo o 16,5 % (ve s.c.) a inženýrské stavitelství rostlo o 8,7 % (ve s.c.).

Škrty ve státním rozpočtu srazí inženýrské stavitelství

V současné době probíhají jednání o struktuře státního rozpočtu pro rok 2010. V důsledku úsporných opatření pravděpodobně nebude vyčleněno dostatek financí na započetí plánovaných, a možná ani na dokončení probíhajících, projektů dopravní infrastruktury, které jsou významným zdrojem zakázek českých stavebních firem. Ohrožena je především výstavba některých dálnic a obchvatů. Aby všechny plánované stavby mohly být realizovány podle plánu, musely by se zvýšit investice do této oblasti až o 50 mld. Kč.

Příležitost je v PPP projektech

V zahraničí (především ve Velké Británii) jsou bohaté zkušenosti s tzv. PPP projekty. Jedná se o způsob realizace a financování veřejných projektů (nejen v dopravní infrastruktuře), při kterém stavbu realizuje soukromý subjekt, jenž dostává platby od veřejného zadavatele nebo vybírá poplatky přímo od uživatelů stavby. Celý projekt pak na svém konci přechází z vlastnictví firmy do vlastnictví veřejného sektoru.

30



Graf č. III.1.2 Pozemní a inženýrské stavitelství v jednotlivých čtvrtletích let 2006 – 2009 (meziroční změna v %, s.c.) 40 30 20 10 0 -10

Pozemní stavitelství

2009/1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

2008/1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

2007/1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

2006/1.Q

-20

Inženýrské stavitelství


Nevyužitý potenciál zahraničních trhů.

V roce 2008 bylo 96,9 % stavební produkce českých firem provedeno v tuzemsku, což znamená pokles prací provedených v zahraničí asi o 0,4 % oproti roku 2007 (ve s.c.). Zahraniční zakázky přitom představují pro tuzemské podniky - zvlášť v době krize, kdy se konkurence na českém stavebním trhu silně zostřuje – příležitost, při které mohou využít znalost podmínek a zkušenosti ze zemí ležících východně od ČR, kde v minulosti prováděly stavební práce velice hojně.

Tabulka č. III.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009 (1.Q)

Průměrná nominální mzda 1 4,9 7,0 6,4 6,1 6,2 3,8 7,3 7,9 11,6 -2,6 Průměrná reálná mzda* 2 0,9 2,8 3,7 3,9 2,8 0,8 4,3 3,8 4,9 -5,1 Produktivita práce ze ZSV** (ve s.c.) 3 7,6 1,1 -1,0 6,6 2,4 6,3 6,3 7,4 3,1 -11,5 Nominální jedn. mzdové náklady 1/3 -2,5 5,8 7,5 -0,5 3,7 -2,4 0,9 0,5 8,2 10,0 Reálné jedn. mzdové náklady 2/3 -6,2 1,7 4,7 -2,5 0,4 -5,2 -1,9 -3,4 1,7 7,3 * průměrná nominální mzda přepočtená indexem cen stavebních prací ** ZSV = základní stavební výroba Do roku 2008 jsou údaje platné pro podniky s 20 a více zaměstnanci, od roku 2009 jsou údaje pro podniky od 50 zaměstnanců. Pramen: ČSÚ, úpravy a dopočty MPO

Růst průměrných nominálních mezd je schován za poklesem mimořádných prémií.

2

Zaměstnanost ve stavebnictví se v prvním čtvrtletí 2009 meziročně zvýšila o 0,1 % (měřeno v podnicích s 50 a více zaměstnanci). Průměrná nominální mzda klesla o 2,6 %2 na 24 372 Kč. Pokračoval růst jednotkových mzdových nákladů – nominální náklady vzrostly meziročně o 10 % a reálné o 7,3 %. Tyto negativní výsledky byly způsobeny především výrazným poklesem produktivity práce (o 11,5 %) v důsledku snížení stavební produkce. Více informací přináší tabulka č. III.1.1.

Pokles průměrné měsíční nominální mzdy je ovlivněn vysokou srovnávací základnou z roku 2008, kdy v období prvního čtvrtletí (hlavně v březnu) byly vypláceny vysoké mimořádné odměny. Po odečtení jejich vlivu by čtvrtletní meziroční změna nominálních mezd byla popsána růstem o 3,7 %.

31



Graf č. III.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb (vývoj v letech po čtvrtletích) 50000

120000

45000 100000

40000

80000

30000 25000

60000

20000

mil. Kč

počet

35000

40000

15000 10000

20000

5000 0

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q

0

2002

2003

2004 Počet vydaných SP

2005

2006

2007

2008

2009

Orientační hodnota (mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, úpravy a graf MPO

Tabulka č. III.1.2 Vývoj počtu a hodnot povolených staveb Rok Počet vydaných SP Orient. hodnota povolených staveb (mil. Kč) Prům. hodnota na 1 SP (tis. Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009 1.Q

169574 229955 1356

149244 236375 1584

140822 242212 1720

149339 286228 1917

153622 315072 2051

142941 325824 2279

135391 360945 2666

117384 357708 3047

122242 390800 3197

24927 87700 3518

Pramen: ČSÚ, úpravy a dopočty MPO

V prvním čtvrtletí ubylo stavebních povolení.

Během prvního čtvrtletí 2009 úřady vydaly o 5,2 % méně stavebních povolení než ve stejném období minulého roku. Bylo povoleno 14 318 nových staveb (pokles o 4,1 %) a 10 654 změn dokončených staveb (pokles o 6,5 %). Podle kategorie budov ubylo především povolení staveb na ochranu životního prostředí a bytových budov (více viz tabulka č. III.1.3).

Tabulka č. III.1.3 Vydaná stavební povolení a orientační hodnota staveb (meziroční indexy) (1.čtvrtletí 2009) Vydaná stavební povolení

Orientační hodnota staveb (b.c.)

Celkem nová výstavba změna dokončených staveb

94,8 95,9 93,5

96,5 96,7 96,2

Celkem bytové budovy nebytové budovy

94,8 91,2 99,8

96,5 96,1 81,1

Pramen: ČSÚ, tabulka a úpravy MPO

Klesla hodnota povolených staveb.

32

Orientační hodnota staveb povolených v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 3,5 % na 87,7 mld. Kč (vliv jednotlivých složek na pokles hodnoty staveb viz tabulka č. III.1.4). Hodnota nových budov přitom klesla o 3,3 % na 57,8 mld. a hodnota budov vzniklých změnou dokončených staveb se snížila o 3,8 % na 29,9 mld. Kč. Více informací v tabulce č. III.1.3.



Tabulka č. III.1.4 Změny meziročního indexu orientační hodnoty staveb (v p.b.) (1. čtvrtletí 2009)

Celkem budovy bytové budovy nebytové stavby pro životní prostředí stavby ostatní

Nová výstavba

Změna dokončených staveb

-2,2 -1,4 -8,0 5,6 1,6

-1,3 0,4 1,2 0,4 -3,3

Pramen: ČSÚ, tabulka a úpravy MPO

Nejvíce klesala hodnota povolených staveb nebytových budov.

Podle kategorií výstavby klesla nejvíce hodnota povolených staveb nebytových budov (o 18,9 %). Mezi povolenými stavbami bylo také sedm staveb s hodnotou přesahující 1 mld. Kč. Jednalo se o projekty dopravní infrastruktury a výrobní a skladové haly.

Tabulka č. III.1.5 Vývoj stavebních zakázek (u podniků nad 50 zaměstnanců) Nové zakázky v tuzemsku

2. čtvrtletí 2008

Celkem v tom: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství p) předběžné údaje Pramen: ČSÚ, úpravy MPO

Podniky mají o třetinu méně nových zakázek.

Meziroční index 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 2008 2008

116,5 94,0 153,5

125,4 108,2 151,7

114,8 101,4 125,1

1. čtvrtletí 2009 p) 66,1 59,5 72,9

Tabulka č. III.1.5 ukazuje finančně vyjádřený objem stavebních zakázek uzavřených českými stavebními podniky v několika posledních kvartálech. Během prvního čtvrtletí 2009 bylo uzavřeno 6 108 nových zakázek (meziročně o 6,6 % méně), jejichž hodnota klesla o 36,9 % na 35,2 mld. Kč 3. Z celkové částky představují zakázky v pozemním stavitelství 16,2 mld. Kč a zakázky v inženýrském stavitelství 19,0 mld. Kč.

Tabulka č. III.1.6 Stav stavebních zakázek (u podniků nad 50 zaměstnanců) Meziroční index Stav ke konci období Celkem v tom: tuzemsko v tom: veřejné soukromé zahraničí p) předběžné údaje Pramen: ČSÚ, úpravy MPO

Zásoba veřejných zakázek vyvažuje úbytek veřejných zakázek. 3

2. čtvrtletí 2008 101,9 101,3 104,8 94,6 115,9

3. čtvrtletí 2008 106,8 105,8 111,5 95,5 122,6

4. čtvrtletí 2008 115,0 114,3 122,9 96,6 128,9

1. čtvrtletí 2009 p) 104,1 103,5 111,4 86,5 116,7

V tabulce č. III.1.6 jsou uvedeny celkové stavy zakázek platné ke konci března 2009, v nichž se odráží přírůstky minulých období (tzn. že zahrnují i zakázky uzavřené před 1. čtvrtletím 2009).

Takto výrazný propad je z části ovlivněn vysokou srovnávací základnou, v prvním čtvrtletí 2008 činila hodnota indexu přírůstku zakázek 137,9.

33



Celková hodnota veřejných zakázek vzrostla na úroveň 111,4 % prvního čtvrtletí 2008, což při současném poklesu celkové hodnoty soukromých zakázek o 13,5 % znamenalo nárůst celkové hodnoty tuzemských zakázek o 3,5 %. Zahraničních zakázek je stále více než před rokem.

Celkové množství stavebních zakázek ze zahraničí je na úrovni 116,7 % března loňského roku. Ve srovnání s předchozími čtvrtletími ale dochází ke zpomalení jejich přírůstku.

Budou se stavět menší stavby.

Počet stavebních povolení klesl meziročně o 5,2 % při současně menší celkové podlahové ploše těchto staveb (o 21,9 %). Celková plocha povolených nebytových budov se zmenšila dokonce o 34,9 %. Jelikož podlahová plocha staveb se zmenšuje rychleji než počet povolených staveb, je možné se domnívat, že povolené stavby jsou průměrně menší.

Úbytek nových zakázek i stavebních povolení nasvědčuje dalšímu poklesu stavebnictví.

Výše zmíněné faktory (počet stavebních povolení i objem nově uzavřených stavebních zakázek) mají poměrně silnou předpovídací schopnost ohledně budoucího vývoje stavebnictví. V tomto směru oba faktory poměrně jednoznačně ukazují na další pokles stavební produkce.

Objem nových hypoték se propadá.

Negativní budoucí vývoj potvrzují také informace o propadech objemu poskytnutých hypoték v prvních měsících roku 2009. V lednu a únoru objem hypoték klesal, v březnu dosáhl objem poskytnutých úvěrů téměř totožné výše jako v březnu 2008. Šok přišel v dubnu a květnu, kdy se objem hypoték i přes nižší úrokové míry propadl meziročně o 31,2 % v dubnu a o 36,0 % v květnu. Odborníci předpovídají pro letošní rok celkový objem nových hypoték ve výši 80 až 90 mld. Kč. V loňském roce objem poskytnutých hypoték dosáhl 114 mld. Kč. Klesající objem poskytnutých hypoték upozorňuje na slábnoucí poptávku po produktech stavebních firem.

III.2. Bytová výstavba Pokračuje pokles počtu nově zahájených bytů

V prvním čtvrtletí roku 2009 bylo celkově dokončeno 8 721 bytů, což je o 8,9 % méně v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Největší meziroční propad počtu dokončených bytů se odehrál v kategorii bytů v domovech s pečovatelskou službou a penzionech (o 35,5 %). Další výrazný pokles (o 30,7 %) se odehrál u bytů v bytových domech (kde ale dochází ke srovnání s vysokou základnou prvního čtvrtletí 2008). Z údajů za první kvartál je patrné, že významně sílí snahy o získání levného bydlení alternativními cestami. Počet zahájených staveb bytů v nebytových budovách se vyšplhal na 238,3 % stejného období minulého roku a počet bytů zahájených ve stavebně upravených nebytových prostorách vzrostl na úroveň 174,4 % prvního čtvrtletí 2008. Zvýšil se také počet zahájených staveb bytů v nástavbách, přístavbách a vestavbách (o 7,5 %). I nadále zůstává aktuálním problémem nedostatek finančních prostředků, a to jak na straně nabídky (vlastní zdroje, bankovní úvěry), tak na straně poptávky (klesající objem hypotečních úvěrů viz výše).

34



Graf č. III.2.1 Bytová výstavba v jednotlivých čtvrtletích (meziroční změny v %) 40,0 30,0 20,0 10,0 %

0,0 -10,0 -20,0 -30,0 -40,0 2. čtvrtletí 2008 Zahájené byty

3. čtvrtletí 2008 Dokončené byty

4. čtvrtletí 2008

1. čtvrtletí 2009 p)

Modernizované byty

p) předběžná data Pramen: ČSÚ, úpravy a graf MPO

Přírůstek dokončených bytů se zatím veze na vlně staveb zahájených v minulých obdobích.

V 1. čtvrtletí 2009 bylo dokončeno celkem 9 314 bytů, což znamená meziroční růst o 2,7 %. Hlavní skupina bytů v rodinných domech se snížila o 3,5 % na 4 334 dokončených bytů. Nejvíce bytů přibylo v penzionech a domech s pečovatelskou službou, jejich počet meziročně vzrostl o 136,4 % (představují však pouze 5 % z celkového počtu dokončených bytů). Podobného růstu dosáhly také byty v nebytových budovách, jejichž počet se meziročně zvýšil o 131,5 %. Naopak počet dokončených bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách se snížil o 14,2 %.

Počet modernizovaných bytů je nižší.

Počet dokončených modernizací bytů meziročně klesl o 5,1 % na 4 878.

35



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1 Souhrnné výsledky Dopad světové hospodářské krize…

Světová hospodářská krize v 1. čtvrtletí poznamenala nejvíce zahraniční obchod. Výrazné snižování meziročních temp vývozu i dovozu ze závěru předchozího roku se dále prohloubilo, neboť podpůrná vládní opatření, zavedená v západní Evropě, se začala na českém obchodu projevovat až ke konci čtvrtletí. Při větším poklesu dovozu než vývozu byla však obchodní bilance ve větším přebytku než v minulých letech. Na vývoj zahraničního obchodu se zbožím působily zejména tyto faktory:  oslabení poptávky v zemích našich největších obchodních partnerů v důsledku světové ekonomické krize, které se projevilo poklesem zakázek a způsobilo propad průmyslové výroby, který nejvíce postihl automobilový průmysl a s ním spojená odvětví,  rozkolísaný vývoj kurzu koruny vůči EUR a USD,  výhodná směnná relace, která protisměrně a pozitivně působila na výslednou obchodní bilanci.

…nesnížil celkový přebytek obchodní bilance

Obrat zahraničního obchodu poklesl v 1. čtvrtletí meziročně o 19,4 % na 1 012,5 mld. Kč (z toho vývoz činil 523,9 mld. Kč a dovoz 488,6 mld. Kč). Na úbytku obratu o 243,3 mld. Kč měl mírně převažující podíl dovoz (50,3 %). Ochlazení ekonomiky působilo hlavně v lednu a únoru. Díky tzv. šrotovnému byl březnový pokles vývozu i dovozu již mírnější a ovlivnil tak souhrnné výsledky (viz tabulka č. IV.1.1). Navzdory vysokému poklesu vývozu a dovozu byl kumulativní přebytek obchodní bilance ve výši 35,3 mld. Kč meziročně vyšší o 1,3 mld. Kč.

Tabulka č. IV.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2009 Ukazatel

leden

únor

březen

1. čtvrtletí

Vývoz v b.c. (meziroční změna v %)

-24,7

-22,9

-8,6

-18,8

Dovoz v b.c. (meziroční změna v %)

-22,4

-22,7

-15,2

-20,0

Saldo 2008 v mld.Kč

12,0

12,0

10,0

34,0

Saldo 2009 v mld.Kč

4,1

8,7

22,5

35,3

Meziroční změna salda v mld. Kč Vývoz v s.c. (meziroční změna v %)

-7,9 -26,2

-3,3 -28,4

12,5 -11,8

1,3 -22,2

Dovoz v s.c. (meziroční změna v %)

-22,7

-26,7

-16,2

-21,9

Pramen: ČSÚ

Nad očekávání velice příznivý březnový vývoj pozitivně ovlivnil výsledek zahraničního obchodu za 1. čtvrtletí. Kladné saldo obchodní bilance bylo meziročně vyšší o 12,5 mld. Kč, nejvyšší od vstupu do EU a dokonce i v historii ČR (viz graf č. IV.1.1).

36



Graf. č. IV.1.1 Saldo obchodní bilance dle měsíců od roku 2000 (kdy se přešlo na novou metodiku) 25 20

mld. Kč

15 10 5 0 -5 -10 -15 2000

2001

2002

2003

2004

leden

2005 únor

2006

2007

2008

2009

březen


Vysokou náročnost exportu na dovozy lze vysledovat mj. z dlouhodobého vývoje těchto veličin (viz graf č. IV.1.2). Z úzkého sepětí trendů obou křivek vyplývá, že jsme především zpracovatelskou zemí se širokými kooperačními vztahy. Graf č. IV.1.2 Zahraniční obchod dle čtvrtletí (běžné ceny, meziroční změna ve vývozu a dovozu v %, saldo obchodní bilance v mld. Kč) 40

40

37,9

35,3

34,0 30,1 30

30 23,9

% 10

19,6

17,9

20

12,7

7,8 2,9

10

5,1

0

mld. Kč

19,4

20

0

-10

-10 Obchodní bilance

Vývoz

Dovoz

-16,2

-20 2006/I.Q.

II.Q.

III.Q.

IV.Q.

2007/I.Q.

II.Q.

III.Q.

IV.Q.

2008/I.Q.

II.Q.

III.Q.

IV.Q.

-20 2009/I.Q.


Obchodní bilanci ovlivnily nejen ceny,…

Na hodnotové výsledky zahraničního obchodu působí i cenové podmínky, za kterých se realizuje obchodní výměna. Vývozní ceny, které ovlivňují příjmy exportérů, rostly rychleji než ceny dovozní (5,2 % ku 1,6 %), a tak se směnná relace stala od počátku roku (v 1. čtvrtletí dosáhla 103,5) pro obchod výhodnou.

37



Graf č. IV.1.3 Čtvrtletní změny cen a vývoj směnné relace v letech 2006 – 2009 5,2

6 5 3,7

1,6

0,5

0,5

1,3 0,2

0,3

0,3

-1,3 -4,4

-5 -4,8

-6,2

-6 -7

-4,0

-2,7

-6,6

-3,3

-1,6

-1,2

-1,5

-0,5

-1,7

-1,6

-1,9

-3,0

-4

-1,3

-4,3

-3

-0,3

-2,0

-2

-0,4

0 -1

-1,9

Procentní změna

1

1,9

2,1

2

2,4

1,9

3

3,5

3,2

2,8

3,0

4

-8 2006/1Q

2Q

3Q

4Q

2007/1Q Vývozní ceny

2Q

3Q Dovozní ceny

4Q

2008/1Q

2Q

3Q

4Q

2009/1Q

Směnné relace


Cenové vlivy, patrné z grafu č. IV.1.3, zvýšily přebytek obchodní bilance o 11,1 mld. Kč na 35,3 mld. Kč (meziročně byl vyšší o 1,3 mld. Kč). Při eliminaci cenových vlivů by přebytek dosahoval 24,2 mld. Kč (v s.c.) a byl by naopak meziročně o 9,8 mld. Kč nižší. …ale i kurz koruny

Oslabení kurzu koruny k USD meziročně v průměru za 1. čtvrtletí o 24,2 % a k EUR o 8 %, které sice zvýšilo korunovou hodnotu vývozu, ale hlavně výrazně zdražilo dovozy (z paliv zejména plyn, ale i spotřební zboží dovážené z Asie, za které platíme dolary).

Pokles obchodu výrazně oslabil podíly vývozu a dovozu na HDP

Výše uvedené faktory a trendy způsobily, že podíly vývozu i dovozu zboží na HDP v 1. čtvrtletí se meziročně výrazně snížily. Podíl vývozu o 13,8 p.b. na 58,2 % a dovozu o 13,9 bodu na 54,7 %, takže míra otevřenosti české ekonomiky klesla o 13,9 p.b. na 56,4 %, což indikuje dopad světové ekonomické krize nejen na průmysl, ale i na zahraniční obchod. Krytí dovozu vývozem se zlepšilo meziročně o 1,6 p. b. na 107,2 %.

Vývoj obchodu v dubnu

V dubnu byly výsledky obchodu ovlivněny nejen vysokou srovnávací základnou, ale i nižším počtem pracovních dnů než v dubnu 2008. Pokles obchodu se přiblížil vysokým poklesům na začátku roku, ve vývozu meziročně o 22,8 %, u dovozu o 26 %. Přebytek obchodní bilance dosáhl 12 mld. Kč a byl však, díky vyššímu poklesu dovozu a pozitivní směnné relaci, meziročně vyšší o 5,6 mld. Kč. V kumulaci za leden až duben 2009 vývoz poklesl o 19,8 %, dovoz o 21,6 % a přebytek obchodní bilance se zvýšil meziročně o 6,9 mld. Kč na 47,3 mld. Kč.

38



IV.2 Teritoriální struktura Vývoz klesl do všech teritoriálních skupin

Vývoz meziročně poklesl do všech teritoriálních uskupení, nejvíce do evropských tranzitivních ekonomik o 35,6 % (teritoriální přehled v přílohové tabulce IV.1). V důsledku poklesu dovozu o 22 % klesl podíl vyspělých tržních ekonomik na celkovém dovozu o 1,8 p.b. na 74,4 %, kdežto u vývozu se nezměnil (91,6 %), když jeho hodnota klesla o 18,8 %.

Země EU se nejvíce podílely na meziročním snížení celkového vývozu

Na snížení celkového vývozu (o 121 mld. Kč) se téměř 90 % podílely země EU. Na vývozu jejich podíl oslabil na 85,3 % a na dovozu 64,3 %. Snížení aktiva se zeměmi EU o 5,6 mld. Kč (na 133 mld. Kč) vykryl pokles deficitu se SNS a rozvojovými zeměmi.

Nejvíce se zlepšil obchod s Německem

K největšímu meziročnímu zlepšení obchodní bilance v 1. čtvrtletí došlo s Německem a Ruskem. Přebytek s Německem se výrazně zvýšil o 23,8 mld. Kč na 52,9 mld. Kč a dlouhodobý deficit s Ruskem poklesl o 6,8 mld. Kč na 16,6 mld. Kč (v důsledku poklesu cen ropy, i při oslabení kurzu koruny, se snížila hodnota dovozu minerálních paliv téměř o pětinu).

23,8

6,8 2,7 2,5 2,3 2,1 1,7 1,4 1,2 0,7 0,6 0,6

-5,5

Rumunsko

Norsko

Polsko

Španělsko

Itálie

Belgie

Spojené království

Čína

Nizozemsko

Švédsko

Spojené státy

Slovensko

Írán

Alžírsko

Maďarsko

Tchaj-wan

Kazachstán

Francie

Turecko

Japonsko

Korea

Ázerbájdžán

-2,1 -2,2 -2,4 -2,5 -2,5 -2,5 -2,6 -3,4 -3,5 -3,6 -3,9

Rusko

26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8

Německo

mld. Kč

Graf č. IV.2.1 Změny salda obchodní bilance s vybranými zeměmi v 1. čtvrtletí 2009 (meziroční srovnání)


Z přehledu zemí, se kterými dosahujeme nejvyšší přebytky obchodní výměny, vyplývá, že v obchodě s Německem dosahujeme i absolutně největší přebytek (který se podařilo dále významně navýšit). S dalšími zeměmi, se kterými máme také větší přebytky, se bilance nezlepšila.

39



Tabulka IV.2.1 Země s největším přebytkem obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2009 Země

Dosažené Meziroční aktivum změna v mld. Kč v mld. Kč

Celkem ČR

35,3

Německo Slovensko V.Británie Francie Rakousko Belgie Nizozemsko Švédsko Rumunsko Španělsko

52,9 20,1 14,3 11,1 6,7 4,6 4,0 3,5 2,9 2,6

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém výsledku dané země v mld. Kč

1,3 stroje a dopr. prostř. 23,8 -2,1 0,0 1,7 -0,9 -2,6 -2,4 -2,4 -5,4 -3,5

stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř.

81,5 tržní výrobky 45,7 7,4 12,8 12,9 5,4 7,5 5,7 3,6 1,3 1,1

10,4 suroviny

1,6 průmysl.spotř.zboží 0,8

průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží suroviny

8,9 3,8 1,8 1,6 1,6

minerální paliva potraviny tržní výrobky suroviny průmysl.spotř.zboží

4,9 3,4 1,0 0,1 1,0

tržní výrobky tržní výrobky potraviny

2,8 2,4 0,3

minerální paliva

0,9

průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží tržní výrobky tržní výrobky

1,3 0,9 0,7 0,8

tržní výrobky nápoje a tabák chemikálie průmysl.spotř.zboží

1,1 0,2 0,6 potraviny 0,3

0,3

Pramen: ČSÚ

V přílohové části v tabulce č. IV.2.1 je podrobněji uveden komoditní přehled obchodu s Německem a v tabulce č. IV.2.2 obchod se Slovenskem. Na meziročním poklesu celkového dovozu o 122,3 mld. Kč se z 84 % podílely vyspělé tržní ekonomiky. S některými zeměmi, se kterými máme nejvyšší pasiva bilance, se je podařilo snížit především v důsledku poklesu hodnoty dovozu. Jedná se hlavně o asijské země (viz graf č. IV.2.1). Nejvyšší deficit obchodní bilance s Čínou se naopak dále prohloubil o 2,6 mld. Kč na 47,5 mld. Kč, protože hodnota dovozu vlivem oslabení koruny vůči dolaru vzrostla o 10,3 %. Přehled zemí s nejvyšším pasivem a komoditami podílejícími se na celkovém deficitu dané země uvádí tabulka č. IV.2.2. Tabulka č. IV.2.2 Země s největším deficitem obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2009 Země

Celkový Meziroční deficit změna v mld. Kč v mld. Kč

Čína Rusko Japonsko Thajsko Jižní Korea Tchajwan Malajsie USA Ázerbajdžán Singapur

Pramen: ČSÚ

40

-47,5 -16,6 -15,4 -4,9 -4,4 -4,2 -4,0 -3,3 -3,0 -2,9

-2,6 6,8 2,3 0,2 2,7 1,2 -0,6 -2,3 2,5 0,2

Nejvyšší deficity v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém deficitu dané země v mld. Kč stroje a dopr.prostř. minerální paliva stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. minerální paliva stroje a dopr.prostř.

-29,9 -25,9 -12,8 -3,7 -3,3 -3,2 -3,3 -2,8 -3,2 -2,9

průmysl.spotř.zboží -13,1 tržní výrobky suroviny -0,3 průmysl.spotř.zboží -1,6 tržní výrobky průmysl.spotř.zboží -0,5 tržní výrobky tržní výrobky -0,4 průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží -0,7 tržní výrobky průmysl.spotř.zboží -0,3 suroviny chemikálie -0,8 průmysl.spotř.zboží

-3,4 chemikálie

-0,5

-1,0 -0,4 -0,3 -0,3 -0,2 -0,4

chemikálie potraviny

-0,2 -0,2

tržní výrobky minerální paliva

-0,1 -0,3



IV.3 Komoditní struktura Strojírenská skupina si udržela ve vývozu nadpoloviční podíl

Největší komoditní skupina, stroje a dopravní prostředky, si udržela své dominantní postavení. Její podíl na vývozu se snížil o 2,4 p.b. na 53,2 % a na dovozu o 2,2 p.b. na 40,3 %. Strojírenské výrobky dosáhly z celé komoditní struktury nejvyššího přebytku obchodní bilance, 81,5 mld. Kč, což bylo o 17,7 mld. Kč meziročně méně. Zhoršení salda obchodní bilance (o 24 %, resp. 22,3 %) však zpomalil větší pokles dovozu než vývozu.

Paliva a chemikálie snížily deficit

Pozitivně na celkový přebytek obchodní bilance působil jednak obchod s tržními výrobky (několikanásobné zvýšení přebytku na 10,4 mld. Kč) a surovinami (přechod pasiva 0,6 mld. Kč do aktiva 1,6 mld. Kč) a zejména poklesem deficitu obchod s minerálními palivy (o 9,8 mld. Kč) a chemikáliemi (o 3,9 mld. Kč). Hodnoty vývozu, dovozu a salda obchodní bilance v mld. Kč znázorňuje graf č. IV.3.1.

Graf č. IV.3.1 Zbožová struktura vývozu, dovozu a saldo obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2009 (dle klasifikace SITC) 300 250

mld. Kč

200 150

0 1 2 3 4 5 6 7 8

Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Tržní výrobky tříděné dle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží

100 50 0 -50 0

1

2 Vývoz

3

4 Dovoz

5

6

7

8

Saldo


Krize postihla zejména automobilový průmysl

Vlivem propadu poptávky v západní Evropě poklesl zájem o naše osobní automobily. U největší vývozní položky, silničních vozidel, poklesl vývoz meziročně o čtvrtinu a dovoz o třetinu, a tím i přebytek obchodní bilance o 10 mld. Kč na 48,3 mld. Kč. Vývoz měl hodnotu 83,3 mld. Kč, jeho podíl se snížil na 15,9 %, ale přesto činil téměř 30 % vývozu strojírenské skupiny. Hodnota dovozu spadla na 35 mld. Kč, jeho podíl oslabil na 7,2 %.

41



Graf č. IV.3.2 Změny zbožové struktury vývozu v 1. čtvrtletí 2009 (meziroční srovnání)

Meziroční změna vývozu v mld. Kč

10 0 -10 -20 -30 -40 -50 -60 -70 -80 Prům.spotř.zboží

Stroje a dopr.prostředky

Tržní výrobky

Chemikálie

Tuky

Minerální paliva

Suroviny

Nápoje a tabák

Potraviny

-90

Pramen: MPO, graf MPO

Vývoz osobních automobilů propadl o více než pětinu

Vývoz osobních automobilů objemem 44,8 mld. Kč byl meziročně nižší o 21,6 %. Hodnota vývozu aut poklesla především do Rumunska (o 3,1 mld. Kč), Španělska (o 2,1 mld. Kč), V. Británie (o 2 mld. Kč) a Itálie (o 1,9 mld. Kč). Díky zavedení šrotovného se naopak zvýšil vývoz do Německa (o 4,4 mld. Kč) a Francie (o 0,9 mld. Kč). Hodnota dovozu osobních automobilů poklesla o 34,8 % na 9,5 mld. Kč a vzniklý přebytek obchodní bilance 35,3 mld. Kč byl meziročně nižší o 7,2 mld. Kč. Díly a příslušenství motorových vozidel snížily kladné saldo obchodní bilance na 12,5 mld. Kč (o 5,7 mld. Kč) poklesem vývozu o 28,2 %, když dovoz byl nižší o 26,3 %. Společný podíl osobních automobilů a dílů motorových vozidel na celkovém vývozu oslabil o 1,4 p.b. na 14,5 % a na dovozu o 1 p.b. na 6,9 %.

Výsledky obchodu strojírenské skupiny uvádí tabulka č. IV.3.1. Tabulka č. IV.3.1 Skupina SITC 7 – stroje a dopravní prostředky v 1. čtvrtletí 2009 Vývoz 1-3/2009 meziroč. mld. Kč změna SITC 7 - celkem 71 - stroje a zařízení k výrobě energie 72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - kovozpracující stroje 74 - stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 75 - kancelářské stroje a zařízení k automat.zprac.dat 76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 - silniční vozidla 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky Pramen: ČSÚ

42

Dovoz 1-3/2009 meziroč. mld. Kč změna

Obchodní bilance 1-3/2009 mezir.změna mld. Kč mld. Kč

278,6

-22,3

197,1

-24,0

81,5

-17,7

15,8 13,1 5,7 33,5 38,8 30,8 45,5 83,3 12,1

-23,1 -36,3 -0,5 -25,2 -12,9 -27,3 -23,9 -25,8 50,3

12,5 10,5 3,7 23,1 33,7 27,1 44,1 35,0 7,3

-29,3 -33,7 -38,8 -28,6 -7,9 -21,0 -22,0 -35,2 24,3

3,3 2,6 2,0 10,4 5,0 3,7 1,4 48,3 4,8

0,5 -2,1 2,3 -2,0 -2,9 -4,4 -1,8 -10,0 2,6



Aktivní bilance tržních výrobků vzrostla patnáctkrát…

Druhá největší zbožová skupina, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (jedná se zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy a kovové výrobky) zvýšila nízký přebytek bilance meziročně z 0,7 mld. Kč na 10,4 mld. Kč. Ve vývozu i dovozu nejvíce poklesly položky neželezné kovy a železo a ocel, jejichž pasiva se výrazně snížila.

…naopak u průmyslového spotřebního zboží poklesla na necelou pětinu

Kladné saldo průmyslového spotřebního zboží se snížilo, meziročně ze 4,6 mld. Kč na 0,8 mld. Kč, vlivem růstu dovozu o 1,3 %, při současném poklesu vývozu o 4,7 %. Pokles vývozu skupiny způsobil zejména o čtvrtinu nižší vývoz nábytku, prefabrikovaných budov, zdravotnické a osvětlovací techniky.

Pozitivní vliv cen paliv

Nejvyšší deficit 28,9 mld. Kč vytvořila minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, i když meziročně nižší o 9,8 mld. Kč. Tento pokles způsobily především nižší dovozní ceny ropy. V důsledku tohoto poklesu byla hodnota dovozu paliv nižší o 16,4 %, když dovoz ropy a ropných výrobků poklesl téměř na polovinu. Množství dovezeného zemního plynu (1 801 mil. m3) bylo o čtvrtinu nižší, ale jeho hodnota naopak o čtvrtinu vzrostla. Dle energetické statistiky MPO bylo dovezeno 2,5 mil. tun ropy a ropných produktů za 19,8 mld. Kč, což bylo množství stejné jako v 1. čtvrtletí 2008, ale hodnota nižší o 39 %. Množství dovezené samotné ropy vzrostlo o 3 %, ale jeho hodnota byla nižší o 37,3 %. Vývoz elektrické energie vzrostl meziročně o 1 048 tis. MWH, což bylo více o 26,5 %, ale její hodnota byla vyšší téměř o třetinu. Na Slovensko poklesl vývoz o více než třetinu a do Německa naopak vzrostl zhruba o polovinu. Dovoz elektrické energie se zvýšil o 151 tis. MWH, což je růst o 6 % a hodnota vyšší o 22,5 % (více se dovezlo energie hlavně z Německa).

Oslabil schodek chemikálií…

Chemikálie a příbuzné výrobky trvale vykazují druhý nejvyšší schodek bilance. Vývoz meziročně poklesl o 17,3 %, dovoz o 16 %, deficit se snížil o 3,9 mld. Kč na 23,2 mld. Kč. Krytí dovozu vývozem se o 1 bod zhoršilo, vývoz pokryl dovoz z 56,8 %. S výjimkou organických chemikálií, které měly bilanci vyrovnanou, většina položek vytvořila záporné saldo, nejvyšší léčiva a farmaceutické výrobky, tj. 11,6 mld. Kč.

…naopak u potravin se prohloubil

Třetí nejvyšší deficit, bilance obchodu s potravinami a živými zvířaty, se zvýšil meziročně z 5,1 mld. Kč na 6,5 mld. Kč, a to v důsledku růstu dovozu o 5,8 %, když vývoz byl shodný. Na zvýšení pasiva působil výrazný růst dovozu masa a masných výrobků, který byl částečně korigován o pětinu vyšším vývozem obilovin. Vyšší pokles dovozu surových materiálů, nepoživatelných, s výjimkou paliv způsobil přechod pasiva 0,6 mld. Kč do aktiva na 1,6 mld. Kč. Růstu dovozu nápojů a tabáku (o 12,6 %) napomohla více než dvojnásobná hodnota dovozu tabákových výrobků.

Roste podíl HITECH výrobků

Podíl HI-TECH výrobků v zahraničním obchodě se zvýšil, ve vývozu o 1,5 p.b. na 16 % a v dovozu o 2 p.b. na 17,4 %. Deficit jejich salda se zvýšil z 0,7 mld. Kč na 1,4 mld. Kč, když vývoz poklesl o 9,2 % a dovoz o 8,4 %. Pokles vývozu největší položky (výpočetní techniky) o 12 % ovlivnil snížení přebytku o 2,2 mld. Kč (na 7 mld. Kč). Nejvyšší pasivum (3,3 mld. Kč) vytvořily výrobky elektroniky a telekomunikace, v důsledku poklesu jejich vývozu zhruba o pětinu.

Pokles dovozů pro výrobní a investiční užití

Meziročně se zvýšily pouze dovozy zboží pro osobní spotřebu, což bylo ovlivněno především růstem dovozu spotřebního zboží z Asie. Pokles dovozů pro výrobní a investiční užití souvisí především se snížením průmyslové výroby. Podíly dle tabulky č. IV.3.2 jsou dlouhodobě ustálené.

43



Tabulka č. IV.3.2 Rozdělení dovozu dle způsobu užití v 1. čtvrtletí 2007-2009 1. čtvrtletí 2007 mld. Kč

%

1. čtvrtletí 2008 mld. Kč

1. čtvrtletí 2009

%

mld. Kč

Změna v %

%

2009/2008

Dovozy pro: * osobní spotřebu

112,1

19,9

120,0

19,6

120,3

24,6

100,3

* investiční užití

175,1

31,1

189,4

31,0

146,1

29,9

77,1

* výrobní užití

276,1

49,0

301,5

49,4

222,2

45,5

73,7

Pramen: MPO

Podíl výrobků s nižším stupněm zpracování se mírně zvýšil v dovozu

Podle stupně zpracování si ve vývozu i dovozu udržují dominantní postavení výrobky s vyšším stupněm zpracování, přestože jejich podíl nepatrně klesl (viz tabulka IV.3.3).

Tabulka č IV.3.3 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování v 1. čtvrtletí 2009 Podíl v % Vývoz 1-3/2008

1-3/2009

1-3/2008

1-3/2009

A. Výrobky s nižším stupněm zpracování

12,3

12,4

21,1

21,5

- potraviny a suroviny pro výrobu potravin

4,1

4,9

4,8

6,4

- suroviny vč. energetických a druhotné odpady

2,5

2,6

8,8

8,8

- polotovary

5,7

4,9

7,5

6,3

B. Výrobky s vyšším stupněm zpracování

87,7

87,6

78,9

78,5

- strojírenské a elektrotechnické výrobky

61,6

59,8

48,0

45,7

- ostatní finální výrobky

26,1

27,8

30,9

32,8

Pramen: MPO

44

Dovoz



V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V době krize je analýza spotřeby mimořádně důležitá

Tržby odvětví obchodu odrážejí obchodní klima, podnikatelskou náladu a spotřebitelský apetit. Jejich vzestup může být v době hospodářské krize jedním z prvních znamení, že se obnovuje poptávka a ekonomika se začíná odrážet ode dna. Tržby velkoobchodu vypovídají především o poptávce podnikatelského sektoru a obchodníků. Tržby za motorová vozidla vypovídají o chuti k větším výdajům a často i o důvěře v možnost splácet v budoucnu úvěr. Vývoj maloobchodu odráží především spotřebitelskou náladu a kupní sílu domácností. Vedle domácností se na nich podílí svými nákupy též podnikatelský a veřejný sektor i návštěvníci ze zahraničí.

Maloobchod je zdrojem relevantních informací pro podnikatelské aktivity

Spotřebitelskou poptávku charakterizuje vývoj fyzického objemu tržeb na vnitřním spotřebitelském trhu (tabulka č. V. 1). Jejich vývoj a struktura představuje signály pro zpracovatele i obchodníky.

Tabulka č. V.1 Tržby maloobchodu a motoristického segmentu (stálé ceny, meziroční změny v %) 2008 Maloobchod a motorová vozidla motorová vozidla maloobchod vč. pohonných hmot pohonné hmoty maloobchod bez pohonných hmot

3.Q 4,6 3,6 5,1 11,4 3,9

4.Q -2,6 -11,7 1,5 11,9 0,0

leden -3,5 -14,9 1,0 3,2 0,6

2009 březen -1,1 -3,5 0,0 -0,6 0,1

únor -8,0 -14,0 -5,3 -6,5 -5,1

1.Q -4,2 -10,4 -1,4 -1,3 -1,4

duben -2,0 -5,3 -0,4 -5,1 0,5

Pramen: ČSÚ

V uplynulých deseti letech fyzický objem tržeb nepřetržitě meziročně rostl, v průběhu roku 2008 však již růst slábnul, v jeho 4. čtvrtletí došlo k meziročnímu poklesu, který se v 1. čtvrtletí 2009 dále prohloubil. První signály nástupu hospodářské krize ovlivnily spotřebitelské chování domácností ještě před tím, než došlo k výraznějšímu zpomalení růstu příjmů. Již ve 4. čtvrtletí předchozího roku se domácnosti přestaly chovat bezstarostně a nevyužily růst disponibilního důchodu (to jsou celkové příjmy po úhradě daní a pojistného) k ještě vyššímu navyšování spotřeby. Do té doby rostla, v předchozích šesti čtvrtletích, spotřeba vždy rychleji než příjmy (graf č.V.1).

Spotřebu zbrzdily nejprve obavy a nejistota

Graf č. V.1 Disponibilní důchod, spotřeba domácností (meziroční změny v %) a míra úspor v % 12 10 8 %

6 4 2 0 2007/2.Q

3.Q Míra úspor

4.Q

20081.Q

2.Q

Disponibilní důchod

3.Q

4.Q

20091.Q

Konečná spotřeba


45



Zpomalení růstu spotřeby je spojeno s posílením míry úspor (to je poměr objemu úspor a disponibilního důchodu). Hmotné důvody k zpomalení růstu spotřeby jsou markantní až letos

V letošním roce se problémy podniků již výrazněji promítly i do důchodové situace spotřebitelů. Růst příjmů zpomalil. Jejich minimální reálný nárůst se udržel jen díky výraznému zpomalení inflace. Situace na trhu práce se v prvním čtvrtletí prudce zhoršila. To se odrazilo i v tržní spotřebě.

Pokles prodeje zasáhl všechny hlavní komodity

Obvyklé sezónní zmírnění prodeje potravin v 1. čtvrtletí bylo v předešlých letech mnohem méně výrazné. Souvisí to s již dosaženou vysokou nasyceností potřeb, která umožňuje aby spotřebitel bez velkého omezování šetřil právě v této oblasti. Z grafu č. V.2 je zřejmé, že trh reagoval na stagnaci prodeje ve druhé polovině předchozího roku stlačením cen. Dubnový nárůst prodeje mohl souviset s Velikonocemi. Z toho důvodu musí být úvaha o překonání nejhoršího verifikována vývojem v dalších měsících.

Graf č. V.2 Tržby za potraviny a ceny potravin (meziroční změny v %) 10,0

tržby ve stálých cenách

Meziroční změny v %

8,0

ceny

6,0

Polynomický (tržby ve stálých cenách)

4,0 2,0 0,0 -2,0 -4,0

4

3

2

20091

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

2008/1

-6,0


Pro budoucnost je opodstatněné počítat s tím, že růst tržeb za potraviny nebude výrazněji spojován s nárůstem množství, ale spíše s inovací sortimentu a kvalitativními změnami. Krizové klima, vývoj příjmů i oslabení úvěrového boomu vedou k odkládání větších nákupů. Meziročnímu poklesu fyzického objemu prodeje nábytku, elektrospotřebičů a domácích potřeb nezabránil ani dlouhodobý a opakovaný meziroční pokles cen (graf č.V. 3).

46



Graf č. V.3 Tržby za nábytek, elektrospotřebiče a domácí potřeby (meziroční změny v %) 20,0

tržby ve s.c. ceny


15,0

Polynomický (tržby ve s.c.)

10,0

5,0

0,0

-5,0

4

3

2

2009/1

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

2008/1

-10,0


Pokles spotřeby pohonných hmot (graf č. V.4) je ovlivněn především útlumem hospodářství a s tím spojené menší přepravní intenzity. Hluboký pokles cen na přelomu roku jej mohl jen mírnit. V minulých letech byl prodej pohonných hmot málo citlivý na výkyvy cen. V době hospodářského růstu rostla jak potřeba mobility osob, tak i intenzita přeprav zboží a materiálů a prodej pohonných hmot rostl v podstatě bez ohledu na cenové výkyvy. Graf č. V.4 Fyzický objem tržeb za pohonné hmoty a jejich ceny (meziroční změny v %) 25,0

tržby ve stálých cenách

20,0 ceny


15,0 10,0

Polynomický (tržby ve stálých cenách)

5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -20,0

4

3

2

2009/1

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

2008/1

-25,0


Prodej aut dvě čtvrtletí klesá

Prodej osobních a lehkých užitkových vozidel meziročně výrazně rostl ještě ve 3. čtvrtletí 2008, od té doby klesá (graf č. V.5).

47



Graf č. V.5 První registrace vozidel (meziroční změna v %) 30 osobní lehké užitkové celkem

20 10 0 %

-10 -20 -30 -40 -50 2008/1

2

3

4

20091

Pramen: Svaz dovozců automobilů, graf MPO

Nákup nového vozidla představuje pro většinu spotřebitelů mimořádné vydání a zprávy o blížící se krizi vedly k větší opatrnosti. Pokles prodeje v závěru předešlého roku se v prvním čtvrtletí 2009 ještě prohloubil. Tabulka č. V.3 Počty prvních registrací osobních a lehkých užitkových vozidel v roce 2009 počet leden až březen

osobní automobily lehká užitková vozidla celkem

meziroční změna v kusech

31075 9209 40284

meziroční změna v% -5,9 -39,4 -16,5

-1951 -5999 -7950

Pramen: Svaz dovozců automobilů

Duben přinesl především strukturální změnu

Ve fyzickém prodeji automobilů v dalších měsících došlo ke zmírnění poklesu a ke strukturální změně. Od 1. dubna mohou podnikatelé nakupovat osobní vozy pro podnikatelskou činnost s odpočtem DPH. Do této doby to bylo možné jen při nákupu lehkých užitkových vozidel (LUV), což byly povětšině běžné osobní vozy technicky mírně upravené. Slabý prodej v 1. čtvrtletí byl do značné míry ovlivněn čekáním na tuto změnu.

Graf č. V.6 První registrace osobních a lehkých užitkových vozidel (meziroční změny v %) 40,0

osobní lehké užitkové celkem

20,0 %

0,0 -20,0 -40,0 -60,0 -80,0

Pramen: Svaz dovozců automobilů, graf MPO

48

5

4

3

2

20091

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

2008/1

-100,0



Prodej v dubnu a květnu přinesl dramatický pokles prodeje LUV, zájem se přelil do kategorie běžných osobních vozů, které pro podnikání vyhovují (graf č. V.6). Zvýšený zájem podnikatelů o běžné osobní vozy však jen zmírnil dosavadní propad celkových prodejů. Ostatní spotřebitelé zůstávají nadále značně zdrženliví k nákupům nových vozů, ať je to z obav před zadlužováním, ztráty zaměstnání, či proto, že čekají na „šrotovné“, či jiné cenové akce. Obchodníci v březnu a dubnu naznačovali možnost obratu

Otázka, zda již bylo dosaženo v průběhu hospodářského cyklu dna, je klíčová pro všechny úvahy o dalším vývoji. V obchodě naznačovala blízkost tohoto momentu trajektorie indikátoru důvěry v březnu a dubnu. Tento indikátor odráží jak vývoj nákupní aktivity, tak i očekávání dalšího vývoje.

Graf č. V.7 Porovnání vývoje indikátoru důvěry v obchodě a skutečného vývoje fyzického objemu tržeb maloobchodu, včetně motoristických potřeb 35,0 30,0

Hodnoty indikátoru důvěry v obchodě

25,0 20,0 15,0 10,0 5,0

Tržby maloobchodu ve stálých cenách, meziroční změny v %

0,0 -5,0

4

3

2

2009/1

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

12

2008/1

11

9

10

8

7

6

5

4

3

2

2007/1

-10,0


Z porovnání vývoje indikátoru důvěry v obchodě, který odráží mínění obchodníků o současném i budoucím vývoji obchodování a skutečného vývoje tržeb maloobchodu lze soudit, že:

V dalších měsících optimizmus ustoupil



pokles optimismu obchodníků již od 2. čtvrtletí 2008 vyvolaly spíše zprávy o nepříznivém hospodářském vývoji ve světě, který nás nemine, než skutečné zpomalení prodeje,



skutečný propad tržeb, ke kterému došlo ve 4. čtvrtletí, pokles optimismu jen prohloubil,



podnikatelská nálada výrazně klesla v lednu 2009, očekávání nenaplnily vánoční nákupy, ani povánoční výprodeje, od té doby až do dubna hodnoty indikátoru rostly,



Růst hodnoty indikátoru v únoru až dubnu může odrážet mínění obchodníků, že největší poklesy prodejů již máme za sebou a spotřebitelé zareagují na zpomalení inflace a obnoví dříve běžný nákupní apetit.

Následující pokles hodnot indikátoru v květnu na 10,0 a červnu na 4,7 může odrážet zklamání, že návrat k růstu spotřeby je zdlouhavý. Samotný vývoj tržeb maloobchodu v březnu a dubnu vypovídá o tom, že meziroční poklesy prodeje se mírní a návrat k růstu by mohl nastat v nejbližších měsících.

49


50


Přílohová část

OBSAH

Strana

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

1

II. PRŮMYSL

5

III. STAVEBNICTVÍ

6

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD V. VNITŘNÍ OBCHOD

8 12

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Průměrná měsíční mzdaxxx/ (stejné období předchozího roku=100) nominální reálná

Měrná jednotka

2008

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč

3 695,0 2,8 1 798,5 2,7 751,0 1,7 28,5 -1,5 890,4 -0,1 45,8 2 846,2 6,2 2 665,4 4,2 180,8

917,7 -3,4 459,3 3,0 197,7 5,2 7,2 -0,6 223,3 -3,4 -18,1 626,6 -20,5 578,3 -19,6 15,5

Kč

22 691

22 328

% %

8,3 1,9

3,1 1,0

1.Q

Strana 1

2.Q

1. pol.

2009 3.Q

Pramen: ČSÚ, MPSV

x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

MPO - odbor ekonomických analýz

1.-3.Q

4.Q

1.-4.Q

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Míra inflace (roční klouzavý průměr) Spotřebitelské ceny (stejné období předch. roku = 100) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

Měrná 2008 jednotka

Strana 2

leden

únor

březen 1. - 3.

duben květen červen

%

-

5,9

5,4

5,0

-

4,6

4,1

%

6,3

2,2

2,0

2,3

2,1

1,8

1,3

% % % % % % % % % % % %

8,1 9,9 -1,1 10,3 0,5 31,4 2,3 -2,7 0,8 2,7 7,0 4,7

-1,5 8,9 -0,2 10,6 0,1 0,7 -11,1 -4,6 -0,7 3,5 3,8 1,7

-1,3 8,4 -1,3 9,6 0,1 -1,4 -9,3 -4,0 -1,1 3,3 3,0 2,0

-1,1 9,9 -1,5 9,4 -0,1 -0,4 -8,8 -4,2 -0,9 3,3 3,0 2,0

-1,3 9,1 -1,2 9,9 0,0 -0,4 -8,7 -4,2 -0,9 3,4 3,3 1,9

-2,2 9,4 -2,1 8,6 -0,4 -3,9 -7,7 -4,4 -0,8 3,3 2,7 2,0

-3,9 9,4 -2,4 8,4 -0,5 -3,7 -8,3 -4,4 -0,3 3,3 2,5 1,9

3,9 4,3 4,5

3,4 4,2 -0,2

2,7 3,9 -4,8

-

2,1 3,7 -9,5

1,4 3,4 -14,1

Ceny ve výrobní sféře (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

-

Ceny ve výrobní sféře (stejné období předch. roku = 100) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

4,5 4,5 8,8

-0,8 3,2 26,8

-0,6 2,5 -28,1

-2,0 2,3 -28,6

-1,2 2,7 -27,8

-2,5 1,9 -29,2

-3,8 1,5 31,4

Míra nezaměstnanosti (stav ke konci období)

%

6,0

6,8

7,4

7,7

7,7

7,9

7,9

-20,0

0,5

4,9

-7,7

-2,3

-53,3

-15,8

Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

mld. Kč

Pozn. Od července 2004 zveřejňuje MPSV míru nezaměstnanosti podle nové metodiky (ILO-Mezinárodní organizace práce)

Pramen: ČSÚ, MPSV, MF


2009 1.pol. červenec srpen

září

1.-9.

říjen

listopad prosinec 2009

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Peněžní zásoba M2 (k 31.12. předchozího roku) Vklady korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory Úvěry korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory

Strana 3

Měrná jednotka

2008

leden

únor

březen

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v %

2 639,1 6,5 2 301,0 9,1 1 283,7 13,1 1 017,3 4,4 1 783,9 14,8 807,8 20,9 976,0 10,2

2 640,8 0,1 2 418,1 5,1 1 319,3 2,8 1 098,8 8,0 1 787,1 0,2 812,3 0,6 974,8 -0,1

2 650,4 0,4 2 408,1 4,7 1 335,5 4,0 1 072,6 5,4 1 790,2 0,4 818,1 1,3 972,2 -0,4

2 643,0 0,1 2 397,1 4,2 1 342,6 4,6 1 054,5 3,7 1 792,1 0,5 827,6 2,4 964,5 -1,2

Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. USD -6 641,9 mil. USD 6 367,2 mil. USD 4 852,4 mil. USD -17 285,2 mil. USD 8 972,6 mil. USD 8 972,1 mil. USD 10 870,6 mil. USD -41,8 mil. USD -1 716,2 mil. USD 2 562,0

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

37,0

Zahraniční zadluženost

mld. USD

80,4

1. - 3.

duben

květen

2 661,5 0,9 2 421,7 5,2 1 367,0 6,5 1 054,7 3,7 1 808,6 1,4 835,9 3,5 972,7 -0,3

2 677,8 1,5 2 472,6 7,5 1 370,6 6,8 1 102,0 8,3 1 808,4 1,4 843,4 4,4 965,0 -1,1

37,0

38,5

červen

2009 1. - 6. červenec

srpen

září

1. - 9.

říjen

listopad prosinec

1 167,7 2 017,9 730,0 -1 859,4 -177,0 828,6 1 698,5 143,5 -89,4 -881,5 35,0

35,7

36,9 73,4

Pramen: ČNB

Pramen: ČNB


13.7.2009

2009

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

Strana 4

Nezaměstnanost podle krajů Kraj

- Praha - Středočeský - Jihočeský - Plzeňský - Karlovarský - Ústecký - Liberecký - Královéhradecký - Pardubický - Vysočina - Jihomoravský - Olomoucký - Zlínský - Moravskoslezský

Celkem ČR Pramen: MPSV

počet uchazečů o zaměstnání 17 113 27 729 15 645 13 743 12 524 47 254 14 243 13 450 14 463 15 428 41 670 22 523 19 242 61 270 336 297

k 31.3.2008 počet míra volných nezaměstpracovních nanosti míst v % 32 441 2,1 20 496 4,0 7 592 4,2 14 299 4,1 3 732 7,0 6 259 10,4 4 614 5,9 6 060 4,3 9 598 5,1 5 481 5,3 15 549 6,4 5 438 6,4 7 138 5,7 12 614 8,9 151 311

5,6


počet uchazečů o zaměstnání 21 284 39 204 23 051 21 714 16 888 53 292 22 360 19 841 22 105 24 065 53 601 32 336 26 799 72 372 448 912

k 31.3.2009 počet míra volných nezaměstpracovních nanosti míst v% 18 904 2,6 6 631 5,6 2 135 6,6 3 723 6,6 1 364 9,6 2 717 12,1 1 401 9,7 1 763 6,6 2 752 7,8 1 422 8,6 5 091 8,7 1 706 9,8 2 253 8,5 3 550 11,0 55 412

7,7

31.5.2009 míra nezaměstnanosti v% 2,8 5,6 6,4 6,8 10,1 12,4 10,2 6,7 7,7 8,5 8,6 10,1 8,9 11,3 7,9

II. PRŮMYSL

Strana 5

(b.c. = běžné ceny - průměr roku 2005 = 100; meziroční změna v %, stejné období min.roku = 100)

Průmysl

Měrná jedn.

Index průmyslové produkce % Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mld. Kč v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.) % Tržby z přímého vývozu (b.c.) mld. Kč index % Průměrný evidenční počet zaměstnanců tis. osob index % Průměrná měsíční nominální mzda Kč index % Index produktivity práce*/ % Nové zakázky celkem (z b.c.) % Nové zakázky ze zahraničí (z b.c.) %

2009

leden

únor

březen

1. - 3.

duben

-22,0 198,3 -20,8 89,6 -29,0 963,1 -5,6 23 020 2,0 -16,1 -27,4 -29,0

-23,0 206,9 -19,3 97,9 -21,8 945,6 -7,3 21 600 0,4 -11,9 -26,6 -27,5

-12,2 231,5 -11,4 125,6 -9,2 920,2 -9,9 23 370 2,5 0,3 -18,4 -18,0

-19,0 639,1 -17,1 298,7 -19,4 945,7 -7,5 22 530 1,1 -9,2 -24,2 -25,0

-22,1 212,2 -23,1 100,8 -23,6 906,2 -11,0 23 604 2,3 -13,6 -26,7 -26,9

Pramen: ČSÚ Poznámka: nové zakázky celkem a ze zahraničí jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30) */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

květen

červen

1. - 6.

čevenec

srpen

září

1. - 9.

říjen

listopad prosinec 1. - 12.

III. STAVEBNICTVÍ

Strana 6

1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKTIVITA Stavebnictví (u indexů stejné období min. roku = 100) Index stavební produkce (s.c.)

Měrná jedn. %

leden 88,7

únor 85,7

2009 březen duben květen červen červenec srpen 91,0

102,1

Průměrný evidenční počet pracovníků (index)

%

100,1

99,8

100,5

100,3

Průměrná měsíční nominální mzda **/ index

Kč %

24152 103,7

22899 102,4

26041 88,7

30909 123,7

Pramen: ČSÚ */ přepočet indexem spotřebitelských cen

**/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci

září

říjen

listopad prosinec

2009

III. STAVEBNICTVÍ 2. BYTOVÁ VÝSTAVBA

Strana 7

stejné období min.roku = 100

Počet bytů: zahájených

dokončených

Pramen: ČSÚ

2009 1. čtvrtletí

Měrná jedn.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

počet %

32 377 -1,6

28 983 -10,5

33 606 16

36 496 8,6

39 037 7

40 381 3,4

43 747 8,3

43 796 0,1

43 531 -0,6

8 721 -8,9

počet %

25 207 6,2

24 759 -1,8

27 292 10,2

27 127 -0,6

32 268 19

32 863 1,8

30 190 -8,1

41 649 38

38 383 -7,8

9 314 -2,7


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Strana 8

1. Teritoriální struktura

Ukazatel

OBRAT Meziroční 1-3/2009 změna mil.Kč podíl v % v%

VÝVOZ Meziroční 1-3/2009 změna mil.Kč podíl v % v%

DOVOZ Meziroční 1-3/2009 změna mil.Kč podíl v % v%

BILANCE 1-3/2008 1-3/2009 mil.Kč mil.Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

1 012 460

100,0

-19,4

523 889

100,0

-18,8

488 571

100,0

-20,0

34 009

35 318

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *) Nespecifikováno

843 002 761 053 24 804 57 392 52 683 5 829 53 956 55 069 1 922

83,3 75,2 2,4 5,7 5,2 0,6 5,3 5,4 0,2

-20,2 -21,7 23,5 -10,3 -11,4 -39,5 -28,1 2,5 29,1

479 739 447 005 12 278 20 433 18 605 4 072 18 060 3 154 260

91,6 85,3 2,3 3,9 3,6 0,8 3,4 0,6 0,0

-18,8 -19,5 0,0 -11,9 -8,9 -35,6 -21,2 -21,4 -15,9

363 263 314 048 12 526 36 959 34 078 1 757 35 896 51 915 1 662

74,4 64,3 2,6 7,6 7,0 0,4 7,3 10,6 0,3

-22,0 -24,7 60,5 -9,4 -12,7 -47,0 -31,2 4,4 40,8

125 447 138 578 4 471 -17 587 -18 615 3 012 -29 255 -45 710 -871

116 476 132 957 -248 -16 526 -15 473 2 315 -17 836 -48 761 -1 402

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

826 796

81,7

-19,9

465 668

88,9

-17,9

361 128

73,9

-22,3

102 268

104 540

Pramen: ČSÚ


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Strana 9

2.1. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 1-3/2009 mil.Kč podíl v %

Meziroční změna v%

Dovoz 1-3/2009 mil.Kč podíl v %


Saldo obchodní bilance 1-3/2008 1-3/2009 změna mil. Kč mil. Kč mil. Kč

175 593

100,0

-11,3

122 708

100,0

-27,4

29 074

52 885

23 811

4 975 416 3 438 9 836 40 6 702 30 967 96 555 22 421 243

2,8 0,2 2,0 5,6 0,0 3,8 17,6 55,0 12,8 0,1

6,1 19,2 -37,5 55,5 -11,1 -18,5 -23,3 -11,4 -4,5 143,0

6 437 375 1 830 4 954 325 16 125 28 213 50 881 13 530 39

5,2 0,3 1,5 4,0 0,3 13,1 23,0 41,5 11,0 0,0

10,7 96,3 -21,1 -3,8 -20,3 -22,4 -31,1 -34,3 -14,4 -45,1

-1 127 158 3 178 1 174 -363 -12 557 -540 31 456 7 666 29

-1 462 41 1 608 4 882 -285 -9 423 2 754 45 674 8 891 204

-335 -117 -1 570 3 708 78 3 134 3 294 14 218 1 225 175



2.2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné




44 448

100,0

-18,3

24 305

100,0

-24,5

22 216

20 143

-2 073

5 358 802 968 3 616 212 4 466 9 249 13 788 5 873 118

12,1 1,8 2,2 8,1 0,5 10,0 20,8 31,0 13,2 0,3

-4,2 25,3 -42,8 -29,3 -59,3 -14,0 -24,2 -22,8 5,5 114,5

1 922 256 1 106 3 265 139 2 184 6 830 6 405 2 090 108

7,9 1,1 4,6 13,4 0,6 9,0 28,1 26,4 8,6 0,4

-11,7 -10,8 -39,5 -42,2 29,9 -26,1 -36,5 2,0 1,4 -8,5

3 413 353 -135 -534 414 2 239 1 453 11 569 3 507 -63

3 436 546 -138 351 73 2 282 2 419 7 383 3 783 10

23 193 -3 885 -341 43 966 -4 186 276 73

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Strana 10

2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné






523 889

100,0

-18,8

488 571

100,0

-20,0

34 008

35 318

1 310

19 828 3 276 11 460 19 869 562 30 581 96 853 278 572 62 383 506

3,8 0,6 2,2 3,8 0,1 5,8 18,5 53,2 11,9 0,1

0,0 -12,1 -27,6 1,1 -33,3 -17,3 -21,7 -22,3 -4,7 107,4

26 353 2 729 9 861 48 733 1 168 53 825 86 489 197 101 61 623 690

5,4 0,6 2,0 10,0 0,2 11,0 17,7 40,3 12,6 0,1

5,8 12,6 -40,1 -16,4 22,9 -16,0 -29,7 -24,0 1,3 65,5

-5 093 1 304 -643 -38 671 -108 -27 133 701 99 220 4 603 -173

-6 525 547 1 599 -28 864 -606 -23 244 10 364 81 471 760 -184

-1 432 -757 2 242 9 807 -498 3 889 9 663 -17 749 -3 843 -11

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy

Země

mil. Kč

Německo Slovensko Polsko Čína Francie Itálie Rakousko Rusko Nizozemí Velká Británie Belgie Maďarsko USA Španělsko Japonsko Norsko Tchaj-wan Malajsie

298 302 68 754 58 479 53 329 48 653 44 624 41 959 40 671 37 479 34 981 25 376 23 434 21 642 20 337 19 116 9 952 4 751 4 414

Pramen: ČSÚ

Obrat 1-3/2009 meziroční změny v mil. Kč v% -68 666 -17 887 -15 162 1 128 -12 399 -16 267 -10 126 -12 334 -11 316 -13 570 -5 146 -12 291 -625 -8 979 -4 036 5 874 -1 213 296

-18,7 -20,6 -20,6 2,2 -20,3 -26,7 -19,4 -23,3 -23,2 -27,9 -16,9 -34,4 -2,8 -30,6 -17,4 144,0 -20,3 7,2

Strana 11

podíl v %

mil. Kč

29,5 6,8 5,8 5,3 4,8 4,4 4,1 4,0 3,7 3,5 2,5 2,3 2,1 2,0 1,9 1,0 0,5 0,4

175 594 44 449 29 650 2 938 29 867 23 276 24 336 12 056 20 717 24 625 15 001 12 773 9 187 11 447 1 853 3 801 287 226

Vývoz 1-3/2009 meziroční změny v mil. Kč v% -22 427 -9 980 -9 384 -694 -5 366 -9 825 -5 501 -2 763 -6 897 -8 046 -3 876 -5 781 -1 428 11 149 -859 967 12 -114

-11,3 -18,3 -24,0 -19,1 -15,2 -29,7 -18,4 -18,6 -25,0 -24,6 -20,5 -31,2 -13,5 -35,4 -31,7 34,1 4,4 -33,5

podíl v %

mil. Kč

33,5 8,5 5,7 0,6 5,7 4,4 4,6 2,3 4,0 4,7 2,9 2,4 1,8 2,2 0,4 0,7 0,1 0,0

122 708 24 305 28 829 50 391 18 786 21 348 17 623 28 615 16 762 10 356 10 375 10 661 12 455 8 890 17 263 6 151 4 464 4 188

Dovoz 1-3/2009 meziroční změny v mil. Kč v%


-46 239 -7 907 -5 778 1 822 -7 033 -6 442 -4 625 -9 571 -4 419 -5 524 -1 270 -6 510 803 -2 719 -3 177 4 907 -1 225 410

-27,4 -24,5 -16,7 3,8 -27,2 -23,2 -20,8 -25,1 -20,9 -34,8 -10,9 -37,9 6,9 -23,4 -15,5 394,5 -21,5 10,9

1-3/2008

Saldo obchodní bilance 1-3/2009 meziroční změna

podíl v % 25,1 5,0 5,9 10,3 3,8 4,4 3,6 5,9 3,4 2,1 2,1 2,2 2,5 1,8 3,5 1,3 0,9 0,9

v mil. Kč 29 074 22 217 4 427 -44 937 9 414 5 311 7 589 -23 367 6 433 16 791 7 232 1 383 -1 037 6 098 -17 728 1 590 -5 414 -3 438

52 886 20 144 821 -47 453 11 081 1 928 6 713 -16 559 3 955 14 269 4 626 2 112 -3 268 2 557 -15 410 -2 350 -4 177 -3 962

23 812 -2 073 -3 606 -2 516 1 667 -3 383 -876 6 808 -2 478 -2 522 -2 606 729 -2 231 -3 541 2 318 -3 940 1 237 -524

V. VNITŘNÍ OBCHOD

Strana 12

1.

2.

3.

1.-3.

4.

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných a opravy motorovýchhmot); vozidelprodej (CZ-NACE 45+47)

a) b)

91,6 96,5

87,2 92,0

93,8 98,9

90,9 95,8

93,2 98,0

z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3)

a) b)

79,1 90,0

78,3 87,9

86,8 97,2

81,6 91,9

85,2 94,7

a) b)

78,9 85,1

79,3 86,0

89,1 96,5

82,8 89,6

87,6 94,7

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) b)

96,5 101,0

90,6 94,7

95,9 100,0

94,4 98,6

95,9 99,6

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3 )

a) b)

79,4 103,2

75,4 93,5

80,6 99,4

78,5 98,7

78,3 94,9

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3 )

a) b)

99,9 100,6

93,6 94,9

99,0 100,1

97,5 98,6

99,5 100,5

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2 )

a) b)

100,9 101,2

94,7 95,8

97,2 98,1

97,5 98,3

103,1 104,6

v tom: maloobchod s přeahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11 )

a) b)

101,3 102,0

95,1 96,6

97,2 98,5

97,8 99,0

103,5 105,5

a) b)

96,8 93,2

90,4 87,2

97,2 93,5

94,8 91,3

99,1 95,7

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9 )

a) b)

99,0 100,2

92,6 94,3

100,5 101,6

97,4 98,7

96,7 97,7

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91 )

a) b)

95,3 98,0

98,9 101,9

98,9 101,6

99,4 102,3

89,8 92,4

Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55+56)

a) b)

91,3 88,8

87,3 85,6

91,7 89,5

90,2 88,0

92,0 90,5

v tom: Ubytování (CZ-NACE 55 )

a) b)

90,6 90,2

85,0 86,0

83,2 83,0

86,1 86,2

87,1 87,9

a) b)

91,6 88,1

88,2 85,4

95,6 92,9

91,9 88,9

94,4 91,9

a) b)

91,6 95,8

87,2 91,5

93,6 98,1

90,8 95,2

93,1 97,3

z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45 )

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2 )

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56 ) Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství (CZ-NACE 45+47+55+56 ) Průměrný počet pracovníků v tisících*/ Průměrný počet zaměstnanců v tisících*/ Průměrná měsíční mzda v Kč*/ - nominální (meziroční změna v %) - reálná (meziroční změna v %)

. . . . .

. . . . .

Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) Poznámky: souhrnný vývoj tržeb (NACE 45+47+55+56) není publikován ČSÚ, je vypočten vážením dílčích údajů a = meziroční index tržeb včetně DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb včetně DPH ve stálých cenách */ odvětví celkem

. . . . .

. . . . .

5.

6.

2009 1.-6.

. . . . . MPO - odbor ekonomických analýz

7.

8.

9.

1.-9

10.

11.

12.

2009

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Čtvrtletní analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO 1

Recommend Documents