Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz červenec Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2016

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz červenec 2016

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2016

MPO – odbor ekonomických analýz


OBSAH

S H R N U T Í ............................................................................................................................................................. 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE ........................................................................................... 7 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY ............................................................................................................................... 7 I.1.1 Ekonomický růst ............................................................................................................................................... 7 I.1.2 Reálná konvergence ......................................................................................................................................... 9 I.2 TRH PRÁCE..................................................................................................................................................... 11 I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ ............................................................................................................................ 18 I.3.1 Cenový vývoj .................................................................................................................................................. 18 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání ...................................................................................................................... 21 I.3.3 Fiskální vývoj .................................................................................................................................................. 23 I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání..................................................................................................... 26 I.4 MĚNOVÁ POLITIKA ........................................................................................................................................ 27 I.4.1 Měnová politika ............................................................................................................................................. 27 I.4.2 Směnné kurzy ................................................................................................................................................. 32 I.4.3 Vnější rovnováha ............................................................................................................................................ 37 I.5 KAPITÁLOVÝ TRH ........................................................................................................................................... 44 I.5.1 Globální trhy ................................................................................................................................................... 44 I.5.2 Kapitálový trh v ČR ......................................................................................................................................... 46 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY ............................................................................................................................... 50 II.1 PRŮMYSL ...................................................................................................................................................... 50 II.2 STAVEBNICTVÍ .............................................................................................................................................. 59 II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení ......................................................................... 59 II.2.2 Bytová výstavba ............................................................................................................................................ 64 II.2.3 Stavebnictví v EU ........................................................................................................................................... 66 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD .................................................................................................................................. 69 II.3.1 Souhrnné výsledky ........................................................................................................................................ 69 II.3.2 Teritoriální struktura ..................................................................................................................................... 72 II.3.3 Komoditní struktura ...................................................................................................................................... 77 II.3.4 Zahraniční obchod EU ................................................................................................................................... 79 II.4 Vnitřní obchod .............................................................................................................................................. 83 II.4.1 Souhrnné výsledky ........................................................................................................................................ 83 II.4.2 Vnitřní obchod v EU ...................................................................................................................................... 86 TABULKOVÁ PŘÍLOHA ......................................................................................................................................... 89

Není-li uvedeno jinak, jsou v materiálu obsaženy údaje podle stavu k 22. 7. 2016.

2



SHRNUTÍ Česká ekonomika si udržela dobrou kondici také na počátku letošního roku. Hospodářský růst sice ve srovnání s rokem 2015 zvolnil, ale jeho nižší tempo bylo po odeznění loňského mimořádného vlivu čerpání evropských fondů v zásadě očekáváno. Růstu výkonnosti napomáhalo nadále příznivé ekonomické prostředí, které odráželo jak optimistickou náladu spotřebitelů, tak i firem, zároveň podpůrně působily nižší náklady na suroviny a energie. Dařilo se exportu, který realizoval rozhodující část domácí produkce na náročných zahraničních trzích, a to ve ztížených podmínkách zpomalování globálního růstu. Oslabování světové ekonomiky a obchodní výměny dopadá rovněž na Evropu, tedy i na hlavní české obchodní partnery. Na druhé straně by evropské ekonomiky měly ještě těžit z některých prorůstových stimulů, zejména levné ropy a energií, slabšího eura a nízkých úrokových sazeb. Růst Evropské unie je zatím stabilizovaný, její hospodářství v 1. čtvrtletí 2016 vzrostlo mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 1,8 %, když výkonnost eurozóny, která je pro vývoj Unie určující, se zvýšila mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 1,7 %. Ve struktuře růstu obou seskupení díky vyšší spotřebě domácností posílila domácí poptávka a celkovému výkonu opět ubíral vnější sektor. Vývoj v jednotlivých zemích byl značně diferencovaný, nicméně ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku rostly všechny ekonomiky Unie, s výjimkou řecké (pokles o 1,4 %). Nejlépe si vedla Malta (5,2 %), následovaná Lucemburskem (4,4 %), čtyřprocentní hranici překonalo ještě Švédsko a Rumunsko (4,2 %). Mírně přidalo hlavní odbytiště tuzemské produkce, Německo (růst o 1,6 %), výrazně nad průměr se dostal výkon druhého největšího obchodního partnera domácí ekonomiky, Slovenska (růst o 3,7 %). Česká ekonomika vzrostla meziročně o 3 % a tento výsledek jí ještě stačil na umístění v první čtvrtině nejrychleji rostoucích zemí evropské osmadvacítky. Z hlediska užití dominovala nadále domácí poptávka, tentokrát však především zásluhou domácností, které zvýšily své spotřební výdaje o 2,9 %. Zároveň však zpomalilo tempo růstu výdajů na fixní kapitál na 3,1 % (z loňských 9,1 %), protože investiční aktivita po jednorázovém impulzu, spojeném s čerpáním strukturálních fondů v roce 2015, ochabla. Celkově nižší přínos domácí poptávky ve srovnání s minulým rokem byl částečně kompenzován čistým vývozem, jehož kladné působení na hospodářský růst naopak posílilo. Vyšší ekonomická aktivita se projevuje také na trhu práce, kde přibývá nových pracovních míst a snižuje se nezaměstnanost. V 1. čtvrtletí 2016 vzrostl počet zaměstnaných osob meziročně o 2 % na 5 086,7 tis. osob, což bylo nejvíce od konce roku 2007. Na tomto zvýšení se podílely pouze osoby v pozicích zaměstnanců, jejichž podíl na celkové zaměstnanosti dosáhl 83,2 %. Obecná míra nezaměstnanosti klesla na 4,4 % a podle údajů Eurostatu její očištěná míra na 4,1 %, tj. na nejnižší úroveň mezi zeměmi Unie. Pozitivní čísla přinášejí ale i opačný efekt, spočívající v akutním nedostatku pracovní síly v některých 3



profesích. Lze předpokládat, že tento faktor přispěl k akceleraci tempa růstu mezd v letošním 1. čtvrtletí v nominálním vyjádření na 4,4 %. Reálně se mzdy, vlivem utlumeného cenového vývoje, zvýšily o 3,9 %. Inflace v průměru za 1. čtvrtletí přidala meziročně 0,5 %. Příčinou přetrvávajícího, a zatím stále nevýznamného růstu spotřebitelských cen, zůstávají nízké dovozní ceny, především ropy. K pomalému cenovému růstu přispěl i deflační trend produkčních cen jak domácích, tak i v průmyslu Evropské unie, a setrvalý pokles cen zemědělských výrobků, který se následně promítal do cen potravin. Průměrná míra inflace po celé 1. čtvrtletí stagnovala na úrovni 0,4 %. O rostoucí výkonnost ekonomiky se nejvíce zasloužil průmysl, který se na ní podílel zhruba třiceti procenty. Jeho růstové tempo však zpomalilo na 2,9 %, tj. na nejnižší úroveň od poloviny roku 2013, kdy se po více než ročním období recese vrátilo do kladných čísel. V rozhodujícím zpracovatelském průmyslu stoupla produkce v průměru o 4,2 % a v těžbě a dobývání o 0,6 %, klesla však ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu produkce o 4,6 %, kde se negativně promítly odstávky v jaderných elektrárnách. Kromě vyšší základny předchozího roku byly dalším faktorem zpomalení růstu průmyslové produkce nízké nové zakázky. Jejich celková hodnota v 1. čtvrtletí 2016 vzrostla meziročně v průměru pouze o 0,9 %, z toho zahraničních o 1,8 %, zatímco domácí zakázky meziročně klesly o 0,8 %. V rámci zpracovatelského průmyslu průmyslová produkce vzrostla v patnácti odvětvích (na celkových tržbách průmyslu se podílela zhruba osmdesáti procenty), když dominantní postavení si udržela výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů s meziročním růstem produkce o 13,7 % a se zhruba třetinovým podílem na celkových tržbách průmyslu. Nejvyšší dynamiku však docílilo odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů (18,8 %), solidně rostla také výroba nábytku (10,8 %) a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (7,7 %). Průmyslová produkce se naproti tomu snížila v sedmi odvětvích, nejvíce ve výrobě chemických látek a chemických přípravků (meziročně o 14,6 %), ve které se projevilo omezení výroby v Unipetrolu po požáru na etylénové jednotce a odstávce petrochemické výroby. V průmyslu pokračoval růst zaměstnanosti, průměrný počet zaměstnanců (v organizacích s 50 a více zaměstnanci) stoupl v 1. čtvrtletí meziročně o 3,6 %. Protože zároveň zpomalil růst tržeb na 0,7 %, promítla se vzájemná relace těchto ukazatelů do snížení produktivity práce o 2,8 %, což při růstu průměrné měsíční mzdy o 4 % vedlo ke zvýšení jednotkových mzdových nákladů, nominálních o 7 % a reálných o 11,5 %. Ve stavebnictví se trend zpomalování růstu, projevující se od 3. čtvrtletí minulého roku, změnil v letošním 1. čtvrtletí v meziroční pokles produkce o 8,9 %. Výsledek byl ovlivněn zejména vysokou srovnávací základnou spojenou s investiční vlnou ve snaze vyčerpat dotace z fondů EU do konce roku 2015, ale také nižší hodnotou zadaných veřejných zakázek. Negativní výsledky zaznamenaly oba segmenty stavebnictví. Produkce inženýrského stavitelství, která je převážně financována z veřejných zdrojů, se snížila o 6,0 % a pozemního dokonce o 9,7 %. Na rozdíl od poklesu výroby vzrostl počet vydaných stavebních povolení 4



na 17 438, což představuje zvýšení o 1,7 %, z toho na bytové budovy o 8,3 %, a současně stavební podniky zahájily výstavbu 5 164 bytů, což znamená meziroční přírůstek 2,1 %. Ve stavebních podnicích pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců (v podnicích s 50 a více zaměstnanci), který trvá nepřetržitě již od konce roku 2010. V jednotlivých měsících 1. čtvrtletí 2016 se meziroční úbytek pracovníků dokonce prohluboval a v průměru za celé čtvrtletí dosáhl 2,6 %. Nepříznivý vývoj produkce a zaměstnanosti se projevil poklesem produktivity práce o 6,8 %, který při růstu reálných mezd o 4,9 % měl za následek dvouciferné zvýšení jednotkových mzdových nákladů (nominálních o 14,0 % a reálných o 12,5 %). Zahraniční obchod se zbožím si udržel velmi dobrou formu a navzdory vysoké srovnávací základně zvýšil obrat obchodní výměny (v metodice národního pojetí) meziročně o 10,8 mld. Kč na 1625,7 mld. Kč. Vývoz vzrostl o 1,5 %, dovoz naopak klesl o 0,2 % a přebytek obchodní bilance ve výši 68,6 mld. Kč byl o téměř 15 mld. Kč vyšší. Vedle příznivé situace na evropských automobilových trzích, jsou výsledky zahraničně obchodních vztahů nadále ovlivňovány oslabením české koruny, které pomáhá exportérům, zatímco růst importů za dražší korunu je tlumen nízkými cenami dovážených surovin. Stranu importů však současně zatěžuje vysoká poptávka po dovozech vyvolaná vyšší průmyslovou aktivitou a rostoucí spotřebou domácností. Stejně jako v předchozích letech se na celkovém obratu zahraničního obchodu (podle přeshraniční statistiky) nejvíce podílel obchod s vyspělými tržními ekonomikami (83,8 %), především z Evropské unie. Podíl zemí evropské osmadvacítky v 1. čtvrtletí 2016 posílil meziročně o 1,7 p. b. na 76,7 % a potvrdil rostoucí závislost České republiky na spolupráci s tímto uskupením. Tradičně nejvíce obchodovanou komoditou byly stroje a dopravní prostředky, které navýšily svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě o 0,7 p. b. na 51,3 %, z toho silniční vozidla přidala meziročně 1,1 p. b. a jejich podíl na celkovém obratu dosáhl 16,2 %. Vyšší důvěra domácností, rostoucí zaměstnanost doprovázená vzestupem reálných mezd a nízká inflace se odrazily ve výsledcích vnitřního trhu. Maloobchodní tržby, včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot, vzrostly v 1. čtvrtletí 2016 meziročně o 7,5 % (ve stálých cenách), což ve srovnání s přechozím čtvrtletím znamenalo mírné zpomalení, ale i tento výsledek svědčí o silném sklonu obyvatelstva ke spotřebě. Maloobchod byl nadále významně tažen především motoristickým segmentem, jehož tržby vzrostly o 8,9 %. Prodeje nových automobilů tak pokračovaly v pozitivním trendu započatém již v roce 2014, kdy vlivem vyšší poptávky jak obyvatelstva, tak i podnikatelského sektoru, došlo k prudkému oživení poptávky po tomto sortimentu. Výsledky 1. čtvrtletí potvrdily zdravý růst české ekonomiky a podle současného stupně poznání ani zvýšení nejistoty v Evropě v souvislosti s výsledkem referenda o vystoupení Spojeného království z EU by nemělo 5



významněji narušit pokračování příznivého vývoje v dalších čtvrtletích letošního roku. Očekáváme proto prodloužení růstové tendence v tuzemské ekonomice s tím, že rozhodující roli by nadále měla hrát domácí poptávka v čele s konečnou spotřebou, za mírného přispění čistého vývozu.

6



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Solidní tempo hospodářského růstu …

Česká ekonomika po loňském dynamickém růstu v 1. čtvrtletí 2016 zpomalila, nešlo však o žádné dramatické zhoršení situace, protože hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 3 %. Určité zvolnění hospodářského růstu v letošním roce (ve srovnání s rokem 2015) je všeobecně očekáváno v souvislosti s odezněním loňského výrazného vlivu čerpání evropských fondů a pomalejším rozjezdem nové finanční perspektivy 2014 - 2020. Ve srovnání s přechozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí 2016 zvýšil o 0,4 %.

Graf č. I.1.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0 -4,0

I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16

-6,0

stejné čtvrtletí předchozího roku

předchozí čtvrtletí…

Pramen: ČSÚ, graf MPO

… se opíralo o vyšší domácí, ale i zahraniční poptávku

Příznivý vývoj tuzemské ekonomiky pokračuje na pozadí optimistické nálady jak spotřebitelů, tak i firem, podpůrnou roli hrají také nižší náklady na suroviny a energie. Meziroční růst hrubého domácího produktu zajistily všechny hlavní položky, tedy i čistý vývoz, jehož kladné působení bylo obnoveno ve 2. pololetí minulého roku.

Dominovala konečná spotřeba, zejména domácností

Rozhodující vliv měla konečná spotřeba, jejíž výdaje se podílely na růstu 1,8 p. b., z toho spotřeba domácností 1,3 p. b. Obyvatelstvo zvyšuje své výdaje nepřetržitě od počátku roku 2013, v 1. čtvrtletí t. r. pak o 2,9 %. Do jejich vývoje se promítá úbytek lidí bez práce, růst reálných výdělků a tím i větší ochota utrácet. Stejně jako v přechozím roce rostla spotřeba ve všech základních kategoriích 7



výdajů domácností, zejména u předmětů dlouhodobé spotřeby. Vládní výdaje se zvýšily meziročně o 2,5 %, ale vzhledem k nižšímu váhovému zastoupení přispěly k růstu výkonnosti ekonomiky pouze 0,5 p. b. Zpomalení růstu investic …

Příspěvek tvorby hrubého kapitálu oslabil na 0,8 p. b., protože investiční aktivita po mimořádném růstu v roce 2015 (spojeném s čerpáním strukturálních fondů) značně ochabla. Také vlivem vysoké srovnávací základny se výdaje do fixního kapitálu zvýšily pouze o 3,1 % (loni o 9,1 %), když rostly pouze investice do dopravních prostředků, zatímco do ostatních budov a staveb stagnovaly, a do obydlí dokonce klesly.

… bylo částečně kompenzováno příznivým vývojem vnějšího sektoru

V zahraničním obchodě se zbožím a službami rostl vývoz (o 6,7 %) i dovoz (o 6,1 %) a kladný příspěvek dosáhl 0,8 p. b. Na vývozu se díky dlouhodobě příznivé situaci na evropských automobilových trzích tradičně nejvíce podílely dopravní prostředky, a dále pak elektrická zařízení. Dovoz byl tažen zejména subdodávkami pro automobilový průmysl a výrobu elektrických přístrojů. Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

K růstu cenové hladiny přispělo hlavně zvýšení směnných relací

Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl 1 167 mld. Kč, což bylo meziročně o 4,2 % více. Úhrnná cenová hladina vzrostla o 1,2 %, především vlivem vývoje cen v zahraničním obchodě, který byl charakterizován hlubším poklesem deflátoru dovozu (o -4,6 %) než vývozu (o -3,6 %) a zvýšením kladné hodnoty směnné relace na +1 %. Ceny hlavních domácích výdajů rostly ve srovnání s úhrnnou cenovou hladinou pomaleji, konečné spotřeby o 0,7 % a tvorby hrubého kapitálu o 0,5 %.

Hrubá přidaná hodnota rostla nejrychleji ve zpracovatelském průmyslu, …

Na straně zdrojů zpomalil meziroční růst hrubé přidané hodnoty (HPH) ve stálých cenách na 2,8 %. Již tradičně se nejvíce dařilo zpracovatelskému průmyslu, který meziročně přidal 4,8 % a zajistil téměř polovinu celkového přírůstku HPH. Z odvětví služeb solidního výsledku dosáhl především obchod a doprava (růst HPH o 4,1 %). Ve stavebnictví se HPH meziročně zvýšila o 2,7 %, proti předchozímu čtvrtletí však vlivem vysoké srovnávací základny klesla o 1,4 %.

… jehož zásluhou si průmysl drží pozici hlavního tahouna ekonomiky

V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v nominálním vyjádření) průmysl částečně oslabil svůj téměř třetinový podíl, přestože HPH v něm vytvořená vzrostla v 1. čtvrtletí 2016 o 2,8 %, tj. stejně jako v celém hospodářství. Příčinou snížení podílu (na 32 %) byl pomalejší cenový vývoj v průmyslu (charakterizovaný stagnací jeho deflátoru), než u průměrné cenové hladiny, která se na nabídkové straně ekonomiky zvýšila o 1,2 %. Ve zpracovatelském průmyslu ceny dokonce klesly (o 1,2 %), takže ani dynamický růst jeho výkonnosti nezabránil mírnému zhoršení tohoto relativního ukazatele (pokles na 27 %). Polepšilo si naopak především odvětví obchodu a dopravy (s podílem 18,7 %), ve kterém vzrostla nadprůměrně jak jeho výkonnost, tak i ceny (růst o 2,6 %).

8



Tabulka č. I.1.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty v 1. čtvrtletí 2016 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna

Příspěvek ke změně

%

p. b.

1. Q 2015

1. Q 2016

NH celkem

2,8

2,8

100,0

100,0

v tom: Průmysl

2,8

0,9

32,4

32,0

z toho: zpracovatelský

4,8

1,3

27,1

27,0

Stavebnictví

2,7

0,2

5,6

5,7

Obchod a doprava

4,1

0,7

18,2

18,7

Peněžnictví a pojišťovnictví

3,3

0,1

4,3

4,2

Informační činnosti

1,9

0,1

5,0

5,0

Činnosti v nemovitostech

4,0

0,3

8,4

8,5

Podíl odvětví v %

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Zaměstnanost rostla rychleji než produktivita práce

Dobrá kondice ekonomiky se projevila také na trhu práce. V ekonomice pracovalo v průměru 5 255,4 tis. osob a zaměstnanost (v metodice národních účtů) zrychlila růstové tempo na meziročních 1,8 %. Růst zaměstnanosti byl nejvyšší od předkrizového roku 2008 a jeho dynamika již předstihla růst produktivity práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka), který zpomalil na 1 %.

I.1.2 Reálná konvergence V konvergenci k vyspělé Evropě si ČR loni polepšila

Výkonnost české ekonomiky měřená hrubým domácím produktem na 1 obyvatele (ve standardu kupní síly) dosáhla v roce 2015 cca 85 % průměru Evropské unie, což bylo o 1 p. b. více než v roce 2014. Česká republika se zařadila mezi zeměmi EU na 15. příčku, nejvýše ze všech postkomunistických zemí. Eurostat společně se zveřejněním údajů hrubého domácího produktu na 1 obyvatele za rok 2015 aktualizoval i časové řady tohoto ukazatele. Vedle Irska a Lucemburska si výrazně polepšila také Malta, zpřesněním původního údaje za rok 2014 ve výši 84 % průměru EU na 86 %, kterým předběhla Českou republiku a zaujala 14. místo mezi evropskou osmadvacítkou. Tuto pozici si loni dále upevnila zvýšením výkonnosti na 89 % průměru EU. Mezinárodní srovnání podle tohoto ukazatele od roku 2004, kdy byla Unie rozšířena o nové členské země, ukazuje, že vyspělé ekonomiky vesměs pozici ztrácejí, zatímco „emerging markets“ svoje horší postavení (až na Slovinsko) vylepšují (viz graf č. I.1.2.1).

9



Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU-28=100) 300

250

200

150

100

50

2004

Bulharsko

Rumunsko

Chorvatsko

Lotyšsko

Polsko

Řecko

Maďarsko

Litva

Estonsko

Slovensko

Portugalsko

Kypr

Slovinsko

ČR

Malta

Španělsko

Itálie

Francie

Finsko

Spojené království

Belgie

Švédsko

Dánsko

Německo

Rakousko

Holandsko

Irsko

Lucembursko

0

2015

Pramen: Eurostat, graf MPO

Evropa pokračovala v mírném růstu, …

Evropské ekonomiky by měly v letošním roce nadále těžit z některých podpůrných faktorů, zejména levné ropy a energií, slabšího eura a nízkých úrokových sazeb. Nicméně na druhé straně nabývají na síle také rizika, která se koncentrují do zpomalování globálního růstu, oslabování světového obchodu a růstu geopolitických tlaků. Růst Evropské unie je zatím stabilizovaný, v 1. čtvrtletí vzrostlo její hospodářství mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 1,8 %, když výkonnost eurozóny, která je pro vývoj Unie určující, se zvýšila mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 1,7 %. Ve struktuře růstu obou seskupení posílila díky vyšší spotřebě domácností domácí poptávka a celkovému výkonu opět ubíral vnější sektor.

… vývoj v jednotlivých zemích byl však diferencovaný

Meziročně rostly v 1. čtvrtletí 2016 všechny ekonomiky Unie, s výjimkou řecké (pokles o 1,4 %). Nejlépe si vedla Malta (5,2 %), následovaná Lucemburskem (4,5 %), čtyřprocentní hranici překonalo ještě Švédsko a Rumunsko (4,2 %). Mírně přidalo hlavní odbytiště tuzemské produkce, Německo (růst o 1,6 %), výrazně nad průměr se dostal výkon druhého největšího obchodního partnera domácí ekonomiky, Slovenska (růst o 3,7 %). Ve srovnání s přechozím čtvrtletím nejrychleji rostlo Rumunsko (o 1,5 %), další země již méně než o 1 %. Nicméně pro vývoj EU je důležité zrychlení růstu v Německu (na 0,7 %) a Francii (na 0,6 %) a jeho stabilizované tempo ve Španělsku (růst o 0,8 %). Další velké ekonomiky, Spojeného království (růst o 0,4 %) a Itálie (0,3 %) tak zůstaly pozadu. Na hraně technické recese (definované 10



mezičtvrtletním poklesem ve dvou čtvrtletích v řadě) se od minulého roku pohybuje Řecko (v 1. čtvrtletí 2016 pokles o 0,5 %) a nově Maďarsko (pokles 0,8 %) i Polsko (-0,1 %).

Graf č. I.1.2.2 Vývoj hrubého domácího produktu v 1. čtvrtletí 2016 (v %)

7

5

3

1

-1

Malta Lucembursko Rumunsko Švédsko Slovensko Španělsko ČR Bulharsko Kypr Polsko Litva Chorvatsko Slovinsko Irsko Spojené království EU28 Estonsko eurozóna Německo Finsko Belgie Lotyšsko Francie Holandsko Rakousko Itálie Portugalsko Dánsko Maďarsko Řecko

-3

mezičtvrtletně

meziročně


Překvapením je mezičtvrtletní snížení výkonnosti Irska (-2,1 %). V této souvislosti Irský statistický úřad upozornil, že čtvrtletní odhady vycházejí z méně spolehlivých zdrojů než roční data a jsou tedy zatíženy větší mírou nepřesnosti. Aktuální čtvrtletní údaje byly navíc publikovány bezprostředně po výrazných úpravách srovnatelné základny, které zrychlily loňský růst ekonomiky na rekordních 26,3 %, proti původním 7,8 %. Razantní navýšení úrovně hrubého domácího produktu v roce 2016 vyplývá z účetní revize hodnoty kapitálových aktiv, která zohlednila daňově motivované stěhování zahraničních firem do země.

I.2 TRH PRÁCE Zaměstnanost meziročně stále roste

V prvním čtvrtletí 2016 vzrostl počet zaměstnaných osob v ČR meziročně o 99,5 tis. osob (přírůstek o 2,0 %) na 5 086,7 tis. osob. Výrazně se na tomto zvýšení podílely osoby v pozicích zaměstnanců (meziroční nárůst o 115,3 tis. osob), jejichž podíl na celkové zaměstnanosti činil 83,2 %. Naopak počet podnikatelů v meziročním srovnání poklesl o 15,8 tis. osob a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 16,8 %.

11



Oproti předchozímu čtvrtletí se počet zaměstnaných osob (očištěný od sezónních vlivů) v 1. čtvrtletí 2016 zvýšil o 51,6 tis. osob. Dle členění základních sektorů národního hospodářství se na meziročním růstu zaměstnanosti podílely především dva sektory, a to sekundární a terciální. V primárním sektoru počet pracujících spíše stagnoval. Podstatný meziroční růst zaměstnanosti byl zaznamenán v sekundárním sektoru, kde se počet pracujících zvýšil o 43,7 tis. osob. Vývoj uvnitř sekundárního sektoru byl však protichůdný, neboť počet pracujících ve stavebnictví se snížil (-21,8 tis. osob), avšak počet pracujících ve zpracovatelském průmyslu výrazně vzrostl (+74,2 tis. osob), což bylo také hlavním důvodem celkového růstu zaměstnanosti v ČR. Meziročně vzrostla zaměstnanost také v terciálním sektoru (nárůst o 55,4 tis. osob), zejména v sekci vědecké, profesní a technické činnosti (nárůst o 14,8 tis. osob), v dopravě a skladování (nárůst o 16,6 tis. osob) a také ve veřejné správě a obraně (nárůst o 18,9 tis. osob). Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64 letých) činila 71,0 % a dosáhla tak nejvyšší úrovně od roku 1993, tj. od počátku tohoto výběrového šetření. Ve srovnání s 1. čtvrtletím roku 2015 vzrostla míra zaměstnanosti o 1,6 p. b. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 1,6 p. b. na 78,5 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 1,7 p. b. na 63,3 %. Zvyšující se míra zaměstnanosti žen ukazuje na zlepšené podmínky na trhu práce, kdy zaměstnavatelé jsou ochotni zaměstnávat ženy na kratší pracovní úvazek. Ženy s menšími dětmi pak nezůstávají v domácnosti a jsou ochotny pracovat. V řadě zemí EU je to zcela běžný způsob zaměstnání. V Rakousku a Německu se podíl žen na kratší úvazek přibližuje polovině všech pracujících žen (přes 46 %), ve Spojeném království je to 41 % a v Nizozemsku dokonce podíl žen pracujících na kratší úvazek jednoznačně převyšuje počet žen pracujících na plnou pracovní dobu (77 % celkové ženské zaměstnanosti). Nezaměstnanost stále klesá

Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO1 - populace ve věku 15-64 let) dosáhla v 1. čtvrtletí tohoto roku 4,4 % a meziročně se tak snížila o 1,6 p. b. Podle údajů Eurostatu byla očištěná míra nezaměstnanosti v ČR (4,1 %) nejnižší v rámci celé EU-28, těsně za ČR je pak Německo (4,2%). Průměrný počet nezaměstnaných osob (definice ILO) se oproti 4. čtvrtletí 2015 snížil o 15,9 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob se ve sledovaném období meziročně snížil o 85,0 tis. osob na celkových 231,2 tis. osob. Pokles nezaměstnanosti se projevil jak v ženské populaci (pokles o 42,6 tis. osob), tak populaci v mužské (pokles o 42,4 tis. osob). Růst naší ekonomiky se již delší dobu kladně projevuje ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti, kde ke konci 1. čtvrtletí 2016 došlo opět k meziročnímu snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob (poklesl o 39,0 tis. na 114,9 tis. osob). V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají stabilně nízkou míru nezaměstnanosti vysokoškoláci (2,0 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (3,0 %). Vysokou míru nezaměstnanosti vykazuje již dlouhodobě

1 International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce) 12



skupina osob se základním vzděláním (22,2 %). Již delší časové období výrazně klesá nezaměstnanost u skupiny osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených, která se dlouhodobě vyznačovala nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. U této početné skupiny pracovníků byl zaznamenán meziroční pokles o 2,4 p. b. na 4,6 %. Podíl nezaměstnaných osob (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) činil ke konci 1. čtvrtletí 6,1 % což je o 1,1 p. b méně než v témže období roku 2015, kdy podíl činil 7,2 %. Podíl nezaměstnaných žen a podíl nezaměstnaných mužů vykazoval shodnou hodnotu, a to 6,1 %. Ke konci dubna 2016 poklesl podíl nezaměstnaných osob na 5,7 %, což je v meziročním srovnání o 1 procentní bod méně. Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 35 okresů. Nejvyšší byl zaznamenán v okresech: Most (11,4 %), Bruntál (10,9 %), Karviná (10,8 %), Ústí nad Labem (10,1 %), Ostrava-město (9,9 %), Chomutov (9,5 %), Znojmo (9,4 %) a Jeseník (9,3 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných vykazovaly okresy: Praha-východ a Rychnov nad Kněžnou (shodně 2,5 %), Mladá Boleslav (3,2 %), Rokycany (3,4 %), Benešov (3,5 %), Praha-západ (3,7 %), Jičín (3,8 %) a Pelhřimov a Plzeň-jih (shodně 4,0 %).

Tabulka č. I.2.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) leden

únor

březen duben květen červen červenec srpen

září

říjen

2013

8,0

8,1

8,0

7,7

7,5

7,3

7,5

2014

8,6

8,6

8,3

7,9

7,5

7,4

2015

7,7

7,5

7,2

6,7

6,4

2016 meziroční změna v p.b. 2013/2014 meziroční změna v p.b. 2014/2015 meziroční změna v p.b. 2015/2016

6,4

6,3

6,1

0,6

0,5

0,3

0,2

-0,9

-1,1

-1,1

-1,2

-1,3

-1,2

-1,1

listopad prosinec

7,5

7,6

7,6

7,7

8,2

7,4

7,4

7,3

7,1

7,1

7,5

6,2

6,3

6,2

6,0

5,9

5,9

6,2

0,0

0,1

-0,1

-0,1

-0,3

-0,5

-0,6

-0,7

-1,1

-1,2

-1,1

-1,2

-1,3

-1,2

-1,2

-1,3

Pramen: MPSV

K 31. březnu 2016 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 443 109 uchazečů o zaměstnání a jejich počet byl tak o 18 145 osob nižší než ke konci měsíce února 2016. V porovnání se stejným obdobím roku 2015 byl zaznamenán pokles o 82 206 (tj. o 3,9 %) uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl registrován ve všech 77 okresech, k největšímu poklesu došlo v okresech: Rychnov na Kněžnou (o 10,0 %), Chrudim (o 9,9 %) a Klatovy (o 9,5 %).

13



Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v %

Graf č. I.2.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) 10,0

9,0

8,0

7,0

6,0

5,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce 2013

2014

2015

2016

Pramen: MPSV, graf MPO

Počet volných pracovních míst vzrostl

K 31. březnu 2016 evidoval Úřad práce ČR celkem 117 335 volných pracovních míst, což bylo o 2 509 více než v předchozím měsíci a o 41 285 více než ve shodném období roku 2015.

19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3

Počet uchazečů

Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo

2014

2015

2016

Pramen: MPSV, graf MPO 14



Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 3,8 uchazečů (ve stejném období minulého roku to bylo 6,9 uchazeče a v roce 2014 dokonce 14,9 uchazeče). Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech: Karviná (18,6), Ústí nad Labem (14,8) a Bruntál (13,0). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 34 297 a na jedno volné místo připadalo 0,6 uchazečů této kategorie. Ve srovnatelném období roku 2015 bylo registrováno 7 932 volných pracovních míst pro tuto věkovou kategorii a na jedno volné místo připadlo 4,0 uchazečů. ČR má v rámci EU28 nejnižší nezaměstnanost

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti sledovaná EUROSTATem (data neočištěná od sezónních vlivů) byla podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání ke konci prvního čtvrtletí 2016 v ČR 4,1 %. Česká republika má tak aktuálně nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. Nepatrně vyšší míra nezaměstnanosti byla v Německu (4,2 %) a jako třetí země s nejnižší mírou nezaměstnanosti je Malta (4,6 %). V EU-28 činila harmonizovaná míra nezaměstnanosti v témže období 8,7 %, což je nejnižší hodnota od dubna 2009. Ač se situace na trhu práce postupně zlepšuje a nezaměstnanost téměř ve všech státech EU klesá, stále přetrvávají mezi jednotlivými členskými zeměmi velké rozdíly. Zatímco česká nezaměstnanost činí 4,1 %, v Řecku nebo ve Španělsku stále nezaměstnanost přesahuje 20 %. Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána ve Finsku (9,1 %), v Lotyšsku (9,6 %), ve Francii (10,1 %), na Slovensku (10,3 %), v Itálii (11,5 %), v Portugalsku a na Kypru (shodně 12,0 %) a v Chorvatsku (14,9 %). Vysoká míra nezaměstnanosti je dlouhodobě ve Španělsku (20,3 %) a v Řecku (24,1 %).

Řecko

Španělsko

Chorvatsko

Kypr

Portugalsko

Itálie

Francie

Slovensko

Lotyšsko

Finsko

EU 28

Belgie

Litva

Irsko

Slovinsko

Bulharsko

Švédsko

Estonsko

Rumunsko

Nizozemsko

Polsko

Rakousko

Lucembursko

Dánsko

Maďarsko

Malta

Německo

Česká republika

28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 %12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

Spojené…

Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti2 v zemích EU-28 k 31. 3. 2016

Pramen: EUROSTAT (data neočištěna od sezónních vlivů), graf MPO

2

"Harmonizovaná míra nezaměstnanosti", kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od ukazatele "Podíl nezaměstnaných osob", který vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná. 15



Pozn.: aktuální data za Spojené království nejsou k dispozici - poslední dostupné údaje jsou k 29. 2. 2016

Eurostat odhaduje, že v celé Evropské unii bylo v březnu 2016 bez práce téměř 21,4 milionu lidí. Od počátku roku tak jejich počet klesl o cca čtvrt milionu. V eurozóně se počet nezaměstnaných meziročně snížil o zhruba 226 tisíc na 16,4 milionu nezaměstnaných. Poměrně vysoká je však stále nezaměstnanost u mladých osob do 25 let a rovněž v této věkové kategorii jsou mezi členskými státy EU velké rozdíly. Zatímco v Německu či Česku činí čtvrtletní průmět shodně 4,4 %, ve Španělsku je to přes 20 %. Z dlouhodobých údajů sice vyplývá, že i zde dochází k postupnému snižování míry nezaměstnanosti, přesto však nezaměstnanost mladých lidí zůstává v EU více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou nezaměstnaností. V mnoha zemích EU roste totiž procento těch, kteří dlouhodobě nemohou najít své první uplatnění na trhu práce. Stále více se rozevírají nůžky mezi tím, jací absolventi opouští školy a jaké jsou požadavky zaměstnavatelů. Přestože pozvolna roste počet absolventů technických škol, na trhu práce je po technicky vzdělaných lidech velký hlad a jejich množství zdaleka nestačí uspokojovat poptávku zaměstnavatelů. Naopak absolventi humanitních oborů mají s uplatněním na trhu práce stále větší problémy a mnohdy pak hledají práci v oborech, které nesouvisí s jejich oborem studia.

roční průměr v % kvartální průměr v %

Graf č. I.2.4 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti ve skupině do 25 let ve vybraných zemích EU-28 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

2010

2011

2012

2013

2014

2015

1Q 2016

Německo

9,8

8,5

8,0

7,8

7,7

7,2

4,4

Rakousko

8,8

8,3

8,7

9,2

8,2

10,6

11,3

Česká republika

18,3

18,1

19,5

18,9

15,9

12,6

4,4

Evropská unie (28)

21,2

21,6

23,1

23,6

22,1

20,3

9,2

Polsko

23,7

25,8

26,5

27,3

24,2

20,8

7,4

Slovensko

33,9

33,7

34,0

33,7

30,4

26,4

10,5

Španělsko

41,5

46,2

52,9

55,5

53,2

48,3

21,0

Řecko

33,0

44,7

55,3

58,3

52,0

49,8

Pramen: EUROSTAT (data neočištěná od sezónních vlivů), graf MPO Pozn.: aktuální data za Rakousko nejsou k dispozici - poslední dostupné údaje jsou za 4.Q 2015

16


Průměrná mzda v prvním čtvrtletí 2016 reálně vzrostla


Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla dle údajů z ČSÚ v 1. čtvrtletí 2016 výše 26 480 Kč a v meziročním srovnání vzrostla nominálně o 4,4 % (tj. o 1 119 Kč). Spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 0,5 %, reálně se tedy mzda zvedla o 3,9 %. V podnikatelské sféře vzrostla meziročně průměrná mzda nominálně o 4,5 % a reálně o 4,0 %, ve sféře nepodnikatelské vzrostl průměrný plat nominálně o 4,1 % a reálně o 3,6 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy (po očištění od sezónních vlivů) 1,2 %.

Graf č. I.2.5 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků 5 4

Meziroční změny v %

3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 1.Q

2.Q

3.Q

2013

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2014 nominální mzda

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2015

4.Q

1.Q 2016

reálná mzda


Z odvětvového pohledu byl mzdový růst v 1. čtvrtletí 2016 v jednotlivých oddílech dle CZ-NACE velmi diferencovaný a nominální nárůsty se pohybovaly v intervalu od 0,3 % až do 7,2 %. Ve dvou sektorech, v ubytování, stravování a pohostinství a v administrativních a podpůrných činnostech, kde je průměrná mzda již tradičně nejnižší, vzrostla tentokráte nejvíce, a to o 7,2 %, respektive o 6,5 %. Sektor peněžnictví a pojišťovnictví si udržel nejvyšší mzdová úroveň (51 914 Kč), ale průměrná mzda tu vzrostla pouze o 1,2 %. Z průmyslových oborů se dařilo nejvíce zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (6,1 %). Pro ekonomiku je však důležitý především růst u zpracovatelského průmyslu, který aktuálně zaměstnává 1 113,6 tis. zaměstnanců. Zde vzrostla průměrná mzda o 4,5 %.

17



Z regionálního pohledu se růst průměrné mzdy nejvíce projevil v Karlovarském kraji (8,1 %), naopak v Praze se průměrná mzda snížila o 0,7 %. V žádném regionu nedošlo k úbytku počtu zaměstnanců, nejméně zaměstnanců přibylo v Karlovarském kraji (0,1 %), nejvíce v Praze a také v Olomouckém kraji (3,0 %). Medián mezd v 1. čtvrtletí 2016 činil 22 533 Kč a byl tak o 1 379 Kč (tj. o 6,5 %) vyšší než ve stejném období roku 2015. Z hlediska pohlaví se zvýšení mezd projevilo více u mužů (6,8 %) než u žen (6,2 %). Muži mají značně vyšší mzdovou úroveň: v 1. čtvrtletí 2016 byl medián mezd žen 20 165 Kč, zatímco u mužů byl 24 570 Kč.

I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Růst spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016 zůstal mírný

Inflace zahájila rok 2016 návratem k vyššímu růstu a v průměru za 1. čtvrtletí přidala meziročně 0,5 % (z 0,1 % v předchozím čtvrtletí). Příčinou přetrvávajícího a zatím stále nevýznamného růstu spotřebitelských cen, zůstávají především nízké ceny ropy, které však v průběhu kvartálu našly dno a začaly se opětovně zvyšovat. K utlumenému růstu cen přispěl i deflační trend produkčních cen v průmyslu eurozóny, resp. celé EU, a setrvalý pokles cen zemědělských výrobců, který se následně promítal do cen potravin. Ve vývoji spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016 se projevilo mírné zrychlení meziročního růstu tržních cen na 0,4 % z 0,3 % ve 4. čtvrtletí 2015, když současně regulované ceny přešly z 0,4% poklesu ve 4. čtvrtletí 2015 v růst o 0,7 %. Průměrná míra inflace po celé 1. čtvrtletí stagnovala na úrovni 0,4 %.

Graf č. I.3.1.1 Vývoj vybraných položek spotřebitelských cen (v %, meziroční index) 112 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 90

Potraviny

Bydlení

Doprava

Zdraví

Pramen: ČSÚ, graf MPO 18



Největší změny směřující k růstu cen proběhly v sektoru zdraví a dopravy

V rámci jednotlivých oddílů spotřebního koše se na vyšší dynamice růstu cen v 1. čtvrtletí 2016 podílely ceny v sektoru zdraví, kde skončil jejich meziroční propad způsobený zrušením regulačních poplatků za návštěvu lékaře a výdej léků na recept od ledna 2015. Ceny zdraví se v lednu přehouply do kladných hodnot a v průměru za 1. čtvrtletí vzrostly meziročně o 2,4 % (z 7,6% poklesu ve 4. čtvrtletí 2015). Zrychlení cenového růstu bylo ovlivněno i zmírněním poklesu cen v dopravě v průměru meziročně na 2,7 % (ze 4,7 % ve 4. čtvrtletí) v důsledku vývoje cen pohonných hmot. Ty soustavně meziročně klesaly od prosince 2014 a jejich propad dosáhl maxima v listopadu 2015 (-17,6 %). V průměru za 1. čtvrtletí se pokles cen pohonných hmot proti předchozímu kvartálu snížil meziročně o 4,1 p. b., na 12,5 %.

Ke zrychlení cenového růstu došlo v oddíle rekreace a kultura, …

Zesílení růstu cen v oddíle rekreace a kultura v 1. čtvrtletí meziročně na 2,6 % (z 2,2 % v předchozím čtvrtletí) bylo ovlivněno dalším zvýšením cen dovolených s komplexními službami o 7,4 % (z 7,2 % ve 4. čtvrtletí 2015). Současně se zmírnil dlouhodobý pokles cen zařízení a vybavení audiovizuálních, fotografických a pro zpracování dat na -0,7 % (z -2,9 % ve 4. čtvrtletí 2015).

… naopak k jeho útlumu došlo v sektoru alkoholických nápojů a tabáku, odívání a obuv a ostatní zboží a služby

Největší vliv na vývoj cenové hladiny spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí měly ceny alkoholických nápojů a tabáku, přestože jejich růst zpomalil meziročně na 3,5 % (ze 4,7 % v předchozím kvartále), především v důsledku snížení tempa růstu cen tabákových výrobků na 3,8 % (ze 7,3 % v předchozím). U cigaret přestalo působit zvýšení spotřební daně od prosince 2014, avšak zčásti se projevilo její další zvýšení od ledna 2016. Ceny alkoholických nápojů vzrostly o 3,2 % (z 1,6 %). V sektoru odívání a obuv došlo ke snížení cen oděvů meziročně na 0,7 % (z 1,6 % ve 4. čtvrtletí), naopak zrychlil růst cen obuvi na 6,9 % (z 6,0 % v předchozím). Zvolnění meziročního cenového růstu v oddíle ostatní zboží a služby na 0,4 % (z 0,8 % ve 4. čtvrtletí 2015) bylo způsobeno meziročním poklesem cen drogistického zboží o 1,3 % a zmírněním růstu cen finančních služeb na 0,9 %.

Ceny se nezměnily v sektoru bydlení, bytového vybavení a zařízení domácnosti

Tempo růstu cen bydlení se 1. čtvrtletí nezměnilo, takže zůstalo v průměru meziročně vyšší o 0,9 %, a to vlivem oboustranných pohybů v cenovém vývoji jeho jednotlivých položek. Největší změna nastala u cen elektřiny a zemního plynu. Zatímco ceny elektřiny přešly v růst o 1,2 % (z 0,6% poklesu ve 4. čtvrtletí), ceny zemního plynu obrátily směr do mínusu o 0,5 % (z 1,7% růstu v předchozím kvartále). Ceny čistého nájemného vzrostly o 1,2 %, vodného o 0,5 %, stočného o 3,3 % a tepla o 0,6 %. Ceny bytového vybavení a zařízení domácnosti si udržely meziroční růst o 0,1 %.

Pokles cen pokračoval v oddíle potraviny a nealko nápoje, pošty a telekomunikace

Na oslabení růstu cenové hladiny působily i nadále ceny potravin a nealko nápojů, které v 1. čtvrtletí 2016 prodloužily loňský celoroční pokles a zůstaly pod úrovní předchozího roku o 1,7 % (z 1,6 % ve 4. čtvrtletí 2015). Jejich meziroční pokles byl způsoben propadem cen mléka o 15,9 %, sýrů o 11,4 % a jogurtů o 9,8 %, snížily se i ceny chleba o 4,4 %, mouky o 19,4 %, masa o 2,1 %, másla o 9,7 %. Naopak ceny ovoce vzrostly o 2,8 % a zeleniny o 16,9 %, z toho ceny brambor o 50,1 %. Dlouhodobý meziroční pokles cen pokračoval v oddíle pošty a telekomunikace, v průběhu roku 2015 se však začal snižovat a v 1. čtvrtletí stagnoval na -0,9 %. Důvodem byla redukce poklesu cen telefonických a telefaxových služeb započatá v polovině roku 2013, v průměru na -0,7 % v 1. čtvrtletí 2016. Ceny poštovních služeb vzrostly o 1,2 %.

19



Ze tří váhově nejvýznamnějších oddílů spotřebního koše (bydlení, potraviny, doprava) zůstaly nadále v meziročním srovnání vyšší jen ceny bydlení. Nízké ceny dovážených vstupů …

Dovozní ceny se pohybují převážně v záporných hodnotách již od prosince 2014 a v 1. čtvrtletí 2016 svůj meziroční pokles ještě prohloubily v průměru na -5,6 % (z -3,8 % v předchozím čtvrtletí). Příčinou jsou zejména nízké ceny ropy, jejichž pokles v tomto čtvrtletí kulminoval a které se promítly zejména do propadu cen dovážených minerálních paliv v průměru za čtvrtletí meziročně o 32,6 %. Snížily se také ceny ostatních dovážených surovin v průměru o 8,4 %, polotovarů o 6,4 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 0,7 %. Rostly pouze ceny živočišných a rostlinných tuků o 2,9 %.

Tabulka č. I.3.1.1 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2015

2016

březen

červen

září

prosinec

0,2

0,8

0,4

0,1

-2,9

-2,3

-4,2

1,0

1,4

- zemědělských výrobců

-9,9

- dovozní

-0,9

průměr

leden

únor

březen

0,3

0,6

0,5

0,3

-2,9

-3,2

-3,4

-4,0

-4,5

1,4

1,4

1,2

1,3

1,3

1,3

-10,6

-3,2

1,1

-6,2

-1,2

-2,9

-4,6

-0,5

-3,5

-3,9

-1,9

-5,1

-5,8

-5,9

Ceny - spotřebitelské - průmyslových výrobců - stavebních prací

Pramen: ČSÚ

… se promítaly do cen v průmyslu, zejména zpracovatelského

Nízké ceny dovážených vstupů, zejména ropy, spolu s prohlubujícími se cenovými poklesy v těžbě a dobývání a v energetice, se přenášely do cen průmyslových výrobců, které se již od ledna 2014 drží pod úrovní předchozího roku. V 1. čtvrtletí 2016 se intenzita jejich poklesu ještě prohloubila v průměru meziročně na 4 % (z 3,5 % v předchozím čtvrtletí), zejména pod vlivem pokračujícího propadu cen koksu a rafinovaných ropných produktů. Pokles výrazně prohloubily ceny těžby a dobývání v průměru meziročně na 6,4 % (z 0,8 %) a ceny elektřiny, plynu a páry na 4,1 %, tj. na nejhlubší pokles cen od konce roku 2014 (z 0,9 % v předchozím čtvrtletí). V rámci zpracovatelského průmyslu zvýraznily meziroční pokles ceny obecných kovů a kovodělných výrobků na 5,5 % (z 3,1 %) a dopravních prostředků na 2,5 % (z 1,5 %). Pokles naproti tomu výrazně zmírnily ceny chemických látek a výrobků v průměru meziročně na 1,5 % (z 11,7 % ve 4. čtvrtletí 2015). V mínusu zůstaly rovněž ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 1,9 % (proti 1,6 % v předchozím čtvrtletí). Nad úrovní předchozího roku zůstaly ceny strojů a zařízení, které vzrostly o 0,1 % (ve 4. čtvrtletí 2015 přechodně klesly o 0,2 %). Pouze ceny vody, její úpravy a rozvodu nadále soustavně rostly, růstovou dynamiku ale zvolnily na 0,5 % (z 3,4 % v předchozím čtvrtletí).

Ceny stavebních prací pokračovaly v růstu

Ceny stavebních prací potvrdily růstový trend nastoupený ve 2. čtvrtletí 2014 a v 1. čtvrtletí 2016 držely stabilní meziroční tempo růstu na úrovni 1,3 %. Jejich vývoj se odvíjel od předchozího slušného výkonu stavebního sektoru a byl podporovaný růstem ekonomiky a poptávkou zejména domácností. Přestože produkce jak inženýrského, tak i pozemního stavitelství v 1. čtvrtletí výrazně klesla, silná a nenasycená poptávka po bydlení, podporovaná dostupnými 20



hypotékami s nízkými úrokovými sazbami, tlačila nahoru ceny celého odvětví. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví, v návaznosti na nízké ceny komodit se naopak snížily meziročně o 1,4 %.

Graf č. I.3.1.2 Vývoj cen dovozních a tuzemských výrobců (SOPR=100) 140

index

120

100

80

60

Zemědělských výrobců

Průmyslových výrobců

Stavebních prací

Dovozní


Ceny zemědělských výrobců opět klesaly

Po mírném meziročním růstu ve 4. čtvrtletí 2015 (v průměru o 1,8 %), ke kterému došlo poprvé po osmi čtvrtletích v řadě, ceny zemědělských výrobců začaly znovu klesat. V prvním čtvrtletí tak ztratily v průměru meziročně 2,9 %. Zatímco ceny v rostlinné výrobě zůstaly nad úrovní předchozího roku o 3,9 %, přestože dynamika jejich růstu zpomalila, ceny v živočišné výrobě setrvaly na 9,5% poklesu. Zvýšení cen v rostlinné výrobě ovlivnil zejména růst zeleniny o 81,3 % a brambor o 55 %, vyšší byly rovněž ceny ovoce o 5,3 % a olejnin o 4,7 %, naproti tomu ceny obilovin byly o 2,2 % nižší. V živočišné výrobě spadly ceny mléka o 15,9 %, vajec o 8 %, prasat o 7,5 % a drůbeže o 1,9 %, ale zvýšily se ceny skotu o 0,8 %.

I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Nízké ceny komodit poslaly evropskou inflaci na nulu

Levná ropa i některé ostatní komodity byly jednou z hlavních příčin posunu spotřebitelských ceny v EU i v eurozóně v závěru 1. čtvrtletí 2016 až na hranu deflace. Svým dílem přispěl i pomalý ekonomický růst a slabá konkurenceschopnost zemí, které nedokázaly ani přes aktivní podporu ECB a rostoucí domácí poptávku oživit inflaci, jejíž růst se výrazněji neprosadil ani na přelomu roku.

Inflace v ČR byla vyšší než v EU i v eurozóně

Spotřebitelské ceny v průběhu 1. čtvrtletí 2016 rostly rychleji v tuzemsku než v Evropské unii i v eurozóně, jejich směr byl stejný a dynamika růstu se ve většině zemí snižovala, resp. klesala hlouběji pod úroveň předchozího roku. Zatímco v ČR 21



inflace v lednu podle HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) činila 0,5 % a v březnu se snížila na 0,3 %, v zemích EU i eurozóny se z úrovně 0,3 % na počátku roku dostala v březnu až na nulu. V březnu nejvíce stouply ceny v Belgii a ve Švédsku, Česká republika skončila v kladných číslech na 10. místě. S deflací se potýkalo šestnáct zemí EU, přitom déle než rok s ní bojují např. Řecko, Bulharsko, Slovensko i Slovinsko.

Graf. č. I.3.2.1 Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA v březnu 2016 (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) 3

1

0,8

0,7

0,5

0,5

0,5

0,3

0,1

0,1

0

0

0

1

0,5

1,2

1,6

2

-2,2

-2,4

-2

-0,1

-0,2

-0,2

-0,3

-0,4

-0,5

-0,6

-0,6

-0,6

-0,7

-0,9

-1,9

-1

-1

-0,9

0

Rumunsko Kypr Bulharsko Španělsko Slovinsko Chorvatsko Řecko Irsko Lotyšsko Lucembursko Slovensko Polsko Dánsko Itálie Maďarsko Francie Finsko EU Eurozóna Německo USA ČR Estonsko Spojené království Portugalsko Nizozemí Rakousko Litva Malta Švédsko Belgie

-3


Nízkou inflaci monitorovaly USA, …

Výraznější cenový růst se zatím nepodařilo stimulovat ani na americkém kontinentu. I přes solidní výsledky ekonomiky, tažené zejména domácí poptávkou, pro růst inflace zůstávají brzdou stejně jako v Evropě stále nízké ceny ropy a energií, jejich negativní vliv však už není tak výrazný jako v loňském roce. Podle Eurostatu spotřebitelské ceny v USA v prosinci minulého roku poprvé po jedenácti měsících v řadě opustily deflační pásmo, v lednu 2016 pak přidaly meziročně 0,8 %, v březnu se však přiblížily opět nule. I přes dražší pohonné hmoty a mírný nárůst cen energií inflaci snižovaly levnější potraviny, klesaly rovněž ceny oděvů, aut a zpomalil i růst cen zdravotních služeb.

… ale i Čína

Vývoj spotřebitelských cen sledovala rovněž Čína, v jejíž ekonomice si inflace od počátku roku držela slušné růstové tempo, v březnu meziročně 2,3 % (z lednových 1,8 %). Důvodem byly zejména dražší potraviny, které tvoří největší 22



váhu ve spotřebním koši čínských domácností a meziročně stouply o 7,6 %. Inflace se tak stále nachází pod 3% cílem vlády. Pozvolný růst cen některých komodit (železo) a stabilizované ceny ropy začaly zpomalovat propad výrobních cen, které by tak mohly přispět k oživení poptávky v klíčovém průmyslovém sektoru. Ceny v průmyslu klesaly v ČR rychleji než v EU i eurozóně

Meziroční pokles cen průmyslových výrobců v ČR, který nastoupil v lednu 2014, se v 1. čtvrtletí 2016 dále prohloubil, v březnu meziročně až na 4,5 % (z lednových 3,4 %). V EU i eurozóně se ceny výrobců snížily stejným tempem, a to v březnu shodně na 4,1 %, tj. o 1,1 p. b. níže než v lednu. I když se jednotlivé evropské státy s rozdílnou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem ve svých výsledcích výrazně lišily, zůstaly v březnu ceny v průmyslu ve všech zemích Unie pod úrovní předchozího roku. Nejvyšší meziroční propad zaznamenaly ceny výrobců v Nizozemsku o 9,5 %, v Řecku o 9 % a v Belgii o 6,3 %. Na Slovensku byly ceny v průmyslu nižší o 6,2 %, v Rakousku o 4 % a v Německu o 3 %. Naopak nejméně klesly ceny ve Švédsku a Slovinsku, shodně o 1,9 % a v Polsku o 2,3 %.

I.3.3 Fiskální vývoj Státní rozpočet vyrovnal rekord z roku 2014

Pokračující růst ekonomiky spolu s doznívajícím efektem intenzivního čerpání prostředků z rozpočtu EU se promítly do hospodaření státní pokladny, které v 1. čtvrtletí vyrovnalo rekordní přebytek z prvního kvartálu 2014 ve výši 43,6 mld. Kč, a bylo o 23,7 mld. Kč vyšší než ve srovnatelném období roku 2015. Meziročně lepší výsledek zajistily jak příjmy z daní (prakticky všechny hlavní složky rostly), tak zejména v nedaňové oblasti (příjmy z EU). Přebytek státního rozpočtu v 1. čtvrtletí 2016 představoval 3,7 % HDP (v roce 2015 to bylo 1,8 %) a dosáhl tak druhého nejpříznivějšího výsledku v historii České republiky.

Tabulka č. I.3.3.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) 2016

2015

Příjmy

Měsíc Saldo kumulované

Saldo za měsíc

Výdaje

Saldo

Saldo za měsíc

kumulované

Leden

28,59

28,59

125,86

79,99

45,87

45,87

Únor

22,62

-5,97

216,87

189,17

27,69

-18,20

Březen

19,91

-2,71

341,95

298,35

43,60

15,90

Pramen: MF

Deficit státního rozpočtu na rok 2016 byl schválen ve výši 70 mld. Kč

Státní rozpočet na rok 2016 byl schválen se schodkem 70 mld. Kč, s příjmy 1180,9 mld. Kč a výdaji 1250,9 mld. Kč. To oproti rozpočtu schválenému na rok 2015 znamenalo růst celkových příjmů o 5,6 %, růst celkových výdajů o 2,7 % a schodek nižší o 30 mld. Kč, tj. o 30 %. Ve srovnání se skutečností roku 2015 počítá rozpočet s poklesem příjmů o 53,7 mld. Kč (o 4,3 %), výdajů o 46,5 mld. Kč (o 3,6 %) a se zvýšením schodku o 7,2 mld. Kč (o 11,5 %).

Saldo rozpočtu bylo taženo růstem příjmů daňových, …

Příjmová strana státního rozpočtu meziročním růstem o 27,5 mld. Kč zlepšila naplnění alikvótní části rozpočtu o 1,3 p. b. proti loňskému roku a proti čtvrtině letošního rozpočtu bylo skutečné inkaso příjmů o 46,7 mld. Kč vyšší. Na tomto 23



příznivém plnění daňových příjmů se v 1. čtvrtletí 2016 nejvíce podílely (viz tab. č. I.3.3.2):  vyšší výběr pojistného na sociální zabezpečení, které stouplo meziročně o 5,4 mld. Kč, tj. o 5,5 % a představuje 24,3 % rozpočtu. Projevil se na něm růst ekonomiky, zaměstnanosti a mezd. Rozpočet 2016 počítá s růstem o 4,3 % proti skutečnosti roku 2015. Rozpočtovaná částka vychází z odhadu dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2016 ve výši 4,1 % (bylo v něm zohledněno i zvýšení platů státních zaměstnanců). Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 91,8 mld. Kč, s plněním rozpočtu na 24,4 %, při meziročním nárůstu o 4,8 mld. Kč, tj. o 5,5 %;  inkaso daně z příjmů právnických osob, do kterého se promítala příznivá finanční situace podniků a které vzrostlo meziročně o 12,2 %, tj. o 2,6 mld. Kč, s plněním inkasa na 23,7 % (v roce 2015 na 24 %). Nižší plnění inkasa v prvních měsících roku souvisí s možností podání daňového přiznání s využitím daňových poradců až do konce pololetí. Rozpočet této daně počítá s nárůstem inkasa proti skutečnosti roku 2015 o 1,8 %;  vysoký výběr daně z příjmů fyzických osob, ve kterém se projevilo zvyšování zaměstnanosti v kombinaci se sílícím tempem růstu průměrných mezd, jehož dynamika překročila i rozpočtová očekávání. Stát vybral na DPFO o 2,3 mld. Kč, tj. o 8,5 % více než loni, s alikvotním plněním na 26,8 %. Rozpočet očekává růst o 5,4 % (o 5,5 mld. Kč) proti skutečnosti 2015. Na objemově nejvýznamnější dani - DPFO ze závislé činnosti - bylo vybráno 23 mld. Kč, při plnění rozpočtu na 24 %, což představuje meziroční růst o 1,4 mld. Kč, tj. o 6,7 %. Rozpočet uvažuje s růstem o 5,2 % proti skutečnosti 2015;  výběr daně z přidané hodnoty (váhově nejvýznamnější daně), meziročně vyšší o 1,5 mld. Kč, byl pozitivně ovlivněn růstem výdajů na spotřebu domácností a vládních institucí. Rozpočet byl zatím plněn na 21,5 %. Dopad zavedení kontrolního hlášení (povinnost plátců DPH od 1. 1. 2016 podávat seznam všech poskytnutých a přijatých plnění, která jsou realizována mezi jednotlivými plátci DPH) nebyl za první tři měsíce do inkasa promítnut, zejména z důvodu splatnosti daně. Rozpočet očekává nárůst o 4,7 % oproti skutečnosti 2015;  na inkasu spotřebních daní bylo vybráno o 2,6 mld. Kč, tj. o 8,4 % více než loni. Rozpočet přitom počítá s poklesem o téměř 1 mld. Kč (o 0,7 %) proti skutečnosti roku 2015. K vyššímu výběru spotřebních daní přispělo rozhodující měrou zvýšení sazeb daně z tabákových výrobků od 1. 1. 2016. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků činilo 12,2 mld. Kč (23,7 % rozpočtu), což je o 1,8 mld. Kč (o 17,3 %) více proti srovnatelnému období 2015. Pozitivně se vyvíjel i výběr klíčové položky spotřebních daní, a to daně z minerálních olejů, která dosáhla 17,6 mld. Kč (23,9 % rozpočtu), což je o 0,7 mld. Kč více než v roce 2015. Důvodem růstu inkasa této daně je především zvýšení prodeje pohonných hmot, které se odvíjí od nízkých cen pohonných hmot a zlepšující se ekonomické situace domácností i firem.

24



Tabulka č. I.3.3.2 Plnění státního rozpočtu v roce 2016 (v mld. Kč) 2015

2016

Skutečnost

Rozpočet leden-březen po změnách

Skutečnost leden-březen

% Plnění

Index 2016/2015

Příjmy celkem

314,46

1180,86

341,95

29,0

108,7

Daňové příjmy celkem

234,19

1041,71

248,85

23,9

106,3

Daň z příjmů fyzických osob

26,88

108,60

29,15

26,8

108,4

Daň z příjmů právnických osob

21,38

101,40

23,99

23,7

112,2

DPH

51,74

247,70

53,22

21,5

102,9

Spotřební daně, včetně energetických a odvodu z elektřiny ze slunečního záření

31,50

142,00

34,14

24,0

108,4

Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti

97,35

421,99

102,72

24,3

105,5

5,34

20,02

5,63

28,1

105,4

80,27

139,14

93,10

66,9

116,0

294,55

1250,86

298,35

23,9

101,3

Běžné výdaje

274,76

1171,09

278,33

23,8

101,3

z toho: sociální dávky

119,01

510,47

125,84

24,7

105,7

90,59

396,13

97,10

24,5

107,2

19,78

79,77

20,02

25,1

101,2

z toho:

Ostatní Nedaňové a ostatní příjmy Výdaje celkem v tom:

z toho: důchody Kapitálové výdaje Pramen: MF

… i nedaňových

Růst nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů ovlivnily především transfery přijaté od EU, které dosáhly 79,1 mld. Kč a byly tak meziročně vyšší o 13,3 mld. Kč, tj. o 20,2 %. Největší objem příjmů získal Operační program Doprava (18,2 mld. Kč), následovaný OP Životní prostředí (12,5 mld. Kč), OP Výzkum a vývoj pro inovace (6,3 mld. Kč) a OP Vzdělání pro konkurenceschopnost (6 mld. Kč).

Výdaje rostly jen mírně

Celkové výdaje v 1. čtvrtletí zpomalily meziroční růst na 1,3 % (z 5 % v 1. čtvrtletí 2015). Běžné výdaje rostly stejným tempem a v jejich rámci dosáhly nejvyšší dynamiky růstu neinvestiční transfery neziskovým apod. organizacím (o 8 %). Největší objem z běžných výdajů (přes 40 %) byl vynaložen na sociální dávky, jejichž čerpání bylo meziročně vyšší o 5,7 %, tj. o 6,8 mld. Kč. Na objemově nejvýznamnější položce těchto výdajů, dávkách důchodového pojištění, bylo vyplaceno o 6,5 mld. Kč, tj. o 7,2 % více než loni. Bylo to především v důsledku výplaty jednorázového únorového příspěvku (1 200 Kč) nad rámec běžné valorizace důchodů, rostl ale i počet příjemců starobních důchodů. Deficit salda důchodového účtu (rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchody) se tak poprvé po čtyřech letech opět prohloubil (na 5,3 mld. Kč z 3,7 mld. Kč v roce 2015). Z ostatních sociálních dávek rostly dávky nemocenského pojištění o 7,3 % a dávky státní sociální podpory a pěstounské péře o 0,6 %, zbývající dávky zůstaly pod

25



úrovní předchozího roku – podpory v nezaměstnanosti o 4,1 %, dávky sociální péče o 1,1 %. Umírněným a téměř shodným tempem jako celkové i běžné výdaje rostly kapitálové výdaje (o 1,2 %). Nejvíce stouply investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (o téměř 5 mld. Kč), vázlo naopak čerpání investičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím (o -2,5 mld. Kč), podnikatelským subjektům (o -2 mld. Kč) a státním fondům (o -1,2 mld. Kč). Kapitálové výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR dosáhly 15,7 mld. Kč, z toho 13,7 mld. Kč se týkalo programového období 2007-2013 a bylo čerpáno převážně z nároků z nespotřebovaných výdajů. Výdaje na spolufinancování těchto programů byly čerpány zejména v rámci Regionálních operačních programů, OP Doprava a dalších. Státní dluh se zvýšil o 21,7 mld. Kč

V 1. čtvrtletí 2016 se objem státního dluhu zvýšil, když stoupl z 1 673 mld. Kč na počátku roku, na 1 694,7 mld. Kč. Vnitřní dluh vzrostl o 21,8 mld. Kč, kdežto vnější se snížil o 0,1 mld. Kč. Státní půjčky v 1. čtvrtletí spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Byly realizovány emise státních pokladničních poukázek o objemu 17,7 mld. Kč, prostřednictvím emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu bylo vypůjčeno 64,9 mld. Kč, v rámci krátkodobých zápůjček bylo poskytnuto 19,7 mld. Kč. V průběhu 1. čtvrtletí nebyla přijeta žádná tranše úvěrů od EIB.

I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání

V 1. čtvrtletí došlo k mírné redukci obrovského zadlužení zemí EU jako celku

V Evropské unii se v 1. čtvrtletí 2016 vládní dluh v poměru k HDP snížil na 84,8 % z 85,3 % v předchozím čtvrtletí. Určité zhoršení ale zaznamenala eurozóna, kde se zadlužení států prohloubilo na 91,7 % HDP, což je výsledek horší o 1 p. b. proti předchozímu kvartálu. Nejnižší dluh měřený k HDP dosáhlo opět rozpočtově ukázněné Estonsko, které tento ukazatel drží pod 10% hranicí již 4. čtvrtletí v řadě. Následuje Lucembursko, jehož zadlužení v posledních pěti letech osciluje okolo 22 % HDP. Třetí v pořadí Bulharsko, i přes poměrně nízkou úroveň dluhu, své zadlužení v čase prohlubuje, od roku 2014 narostl veřejný dluh v poměru k HDP o 12,1 p. b. Ze srovnání (viz. graf č.) je patrné, že více než polovina zemí EU nadále významně přesahuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP. Dlouhodobě nejslabším článkem Unie zůstává Řecko. I přes částečnou stabilizaci jeho pasiv se prozatím markantní účinek podpůrných opatření na jeho záchranu neprojevil. Pozadu nezůstala ani průmyslová Itálie, kde veřejný dluh překračuje 130 %, ohromné závazky přesahující 100 % HDP vykazují rovněž Portugalsko, Kypr, Belgie, či Španělsko. Ze srovnání vývoje veřejných financí (viz graf č. I.3.4.1) je patrné, že Česká republika si vede v rámci Evropy dobře, když skončila v mezinárodním srovnání na osmé pozici s poměrem veřejného dluhu k HDP na úrovni 40,4 %, čímž také dlouhodobě plní Maastrichtské kritérium hrubého veřejného zadlužení. Její dluhy jsou oproti průměru zemí eurozóny i celé Evropské unie poloviční a jejich nebezpečně rostoucí tendenci se od roku 2014 díky zrychlujícímu se hospodářskému růstu daří tlumit.

26



Graf č. I.3.4.1 Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v zemích EU v 1. čtvrtletí 2016 (v % HDP)


I.4 MĚNOVÁ POLITIKA I.4.1 Měnová politika Hlavní vliv na měnovou politiku v Evropě, na rozdíl od USA, měla

Po specifickém posledním čtvrtletí roku 2015, kdy se rozešlo směřování měnových politik Fedu a ECB, bylo 1. čtvrtletí 2016 značně klidnější. USA i eurozóna pokračovaly v hospodářském růstu, ale hlavní rozdíl mezi těmito dvěma ekonomikami byl nadále v cenovém růstu. Inflace v USA se dostala do dostatečné vzdálenosti od deflačního pásma, kdežto eurozóna po slabé inflaci v lednu zažila 27



nadále nízká inflační očekávání

v únoru opět pokles cen a v březnu jejich stagnaci. Tento vývoj se také projevil na aktech jednotlivých centrálních bank. ECB v březnu svou měnovou politiku dále uvolňovala, kdežto Fed se rozhodl zachovat status quo, a přes původně oznámené další zvyšování sazeb, je ponechal na prosincové úrovni.

Hospodářský vývoj v ČR byl příznivější než v případě eurozóny i USA, česká měnová politika tak zůstala beze změn

Makroekonomická situace v ČR byla poměrně příznivá a mnohem pozitivnější než v EMU nebo i v USA. Cenový růst sice od počátku roku zrychlil, avšak nadále se nacházel hluboko pod inflačním cílem ČNB. Česká národní banka zachovala své základní úrokové sazby na velmi nízké, „technicky nulové“, úrovni. Limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace i diskontní sazba jsou stále na 0,05 %, lombardní sazba 0,25 %. Spolu s téměř nulovými úrokovými sazbami využívala ČNB jakožto další nástroj měnové politiky také směnný kurz koruny. Jednostranný devizový závazek ČNB udržovat kurz koruny vůči euru poblíž 27 korun za euro nadále přetrvává, přičemž exit z tohoto režimu byl posunut na polovinu roku 2017. V průběhu prvního čtvrtletí pak ČNB byla nucena několikrát slabě intervenovat proti posílení koruny, aby tento závazek uhájila.

Graf č. I.4.1.1 Hlavní úrokové sazby ČNB (v %) 5 4 3 2 1 0 2008

2009

2010

2T repo sazba

2011

2012

2013

Diskontní sazba

2014

2015

2016

Lombardní sazba

Pramen: ČNB, graf MPO

ECB rozšířila režim kvantitativního uvolňování, který nastoupila minulý rok, a srazila depozitní sazbu do hlubšího záporu

ECB v březnu přistoupila k dalšímu snížení úrokových sazeb a také zvýšila objem kvantitativního uvolňování, který rozšířila o nákup dalších instrumentů. Základní úroková sazba byla posunuta z 0,05 % na 0,00 %, mezní zápůjční sazba na 0,25 % z 0,30 %. Depozitní sazba pak byla snížena dále do záporných hodnot na -0,40 % z -0,30 %. Kvantitativní uvolňování ECB již trvá rok a dle prohlášení prezidenta ECB potrvá minimálně do března 2017, či do té doby, než se inflace přiblíží inflačnímu cíli ECB. Původně byly nakupovány každý měsíc státní dluhopisy v hodnotě 60 mld. eur (i ty se záporným výnosem do výše depozitní sazby -0,40 %), která byla v březnu 2016 zvýšena na 80 mld. eur a do nakupovaného portfolia přidány také vybrané korporátní dluhopisy.

Fed svoji monetární politiku i přes

Členové FOMC (Federal Open Market Commitee) po slabém utažení americké měnové politiky v prosinci 2015 prohlásili, že v průběhu roku 2016 bude základní úroková sazba zvednuta čtyřikrát, což se již v průběhu prvního čtvrtletí 2016 jevilo 28



aktivní prosincová prohlášení neměnil

jako silně nepravděpodobné. Na březnovém zasedání FOMC byly úrokové sazby zachovány na prosincové úrovni, s tím, že zpřísnění monetární politiky Fedu se uskuteční v průběhu roku 2016 jednou či dvakrát. Sazba federálních fondů zůstává nadále v oficiálním pásmu 0,25 – 0,5 %.

Klientské úrokové míry u stavu obchodů klesaly ve všech kategoriích, sazby z nových úvěrů však klesly jen pro domácnosti

Při přetrvávající uvolněné měnové politice, která udržovala úrokové sazby na nízkých úrovních, se díky solidnímu hospodářskému růstu podmínky v českém finančním sektoru v 1. kvartále roku 2016 dále zlepšovaly. Úrokové míry u stavů obchodů pro domácnosti i pro nefinanční podniky klesaly na nová historická minima. U nových obchodů sazby pro domácnosti kolísaly, ale v případě nefinančních podniků postupně rostly. Kvalita úvěrového portfolia se poměrně razantně zvýšila u domácností i u nefinančních podniků. Značně se zlepšila také struktura úvěrů v selhání, kdy klesal podíl úvěrů ztrátových a pochybných a naopak rostl podíl úvěrů nestandartních. To svědčí o bezproblémové kondici českého finančního sektoru.

Průměrná úroková sazba z nových úvěrů nefinančním podnikům rostla celé první čtvrtletí

Průměrná úroková sazba nových úvěrů domácnostem na spotřebu, bydlení a ostatní v lednu poměrně silně vzrostla o 0,3 p. b. na 4,74 %, i v únoru se ještě velmi slabě zvýšila. V březnu však prudce klesla na nové historické minimum 4,36 %, což je nejnižší hodnota od roku 2004, od kdy ČNB tyto údaje zveřejňuje. Průměrná měsíční úroková sazba nových úvěrů nefinančním podnikům (bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet) v průběhu celého prvního kvartálu rostla, když jejího dna bylo zřejmě dosaženo v listopadu roku 2015. Růstem na 2,05 % byla poprvé od září předchozího roku v březnu opět překonána 2% hranice.

Průměrná úroková sazba ze stavu obchodů se u obou sektorů dostala na rekordní minima

Úrokové míry ze stavů obchodů pak pokračovaly v dlouhodobém klesajícím trendu a zdolávání rekordních minim od roku 2001, kdy ČNB začala tyto údaje publikovat. Sazba pro nefinanční podniky se pravděpodobně blíží svému dnu, jelikož pokles je již velmi pozvolný v řádu setin procenta, přesto březnovým průměrem 2,61 % dosáhla nového historického minima. Průměrná úroková sazba stavu obchodů pro domácnosti klesala po celé první čtvrtletí, také na nejnižší úroveň v historii, kterou bylo 4,81 %.

Graf č. I.4.1.2 Klientské úrokové sazby (v %)

9/2015

2/2015

7/2014

12/2013

5/2013

10/2012

3/2012

8/2011

1/2011

6/2010

4/2009

11/2009

9/2008

2/2008

7/2007

5/2006

12/2006

10/2005

3/2005

8/2004

1/2004

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Nefinanční podniky:

nové obchody

stavy obchodů

Domácnosti:

nové obchody

stavy obchodů

Pramen: ČNB, graf MPO 29


Úvěrová emise domácnostem nadále zrychlovala, kdežto v případě nefinančních podniků pokračovalo její zpomalování


Korunová úvěrová emise rezidentům i nerezidentům si ke konci 1. čtvrtletí zachovala stejnou dynamiku jako v prosinci 2015, kdy meziročně rostla o 5,5 %. Hodnota poskytnutých korunových úvěrů k 31. 3. 2016 činila 2 287,6 mld. Kč. Také úvěry poskytnuté domácnostem rezidentů i nerezidentů rostly stejným meziročním tempem jako na konci roku 2015, konkrétně o 8,2 %. Nejrychlejší tempo růstu úvěrové emise domácnostem v 1. čtvrtletí 2016 bylo v únoru, kdy meziroční růst o 8,4 % byl zároveň nejvyšší od června 2010, přičemž trend zrychlující se úvěrové emise je patrný přibližně od počátku roku 2013. Absolutní hodnota úvěrů poskytnutých domácnostem činila ke konci 1. kvartálu 1 242,5 mld. Kč. Z dlouhodobého pohledu více úvěrů čerpají domácnosti (obyvatelstvo), na konci března 2016 s podílem 54,3 % na celkových úvěrech (oproti 53 % v březnu 2015). Úvěry nefinančním podnikům rostou dlouhodobě pomaleji než úvěry poskytnuté domácnostem, s výjimkou období od srpna do konce října 2015, kdy úvěrová emise nefinančním podnikům byla rychlejší. Od listopadu 2015 začala opět zpomalovat, kromě ledna až do konce 1. čtvrtletí 2016, kdy tato dynamika byla oproti vrcholu ze srpna 2015 méně než poloviční, konkrétně meziročně o 4,6 % (oproti 9,8 v srpnu). Absolutně bylo poskytnuto nefinančním podnikům 722,7 mld. Kč. Objem korunových úvěrů ostatním sektorům (bez domácností a nefinančních podniků) k 31. 3. 2016 činil 322,3 mld. Kč, což oproti stejnému období předchozího roku představuje pokles o 2 %. Snižování úvěrů v tomto segmentu trvá již osm měsíců. Největší objem poskytnutých úvěrů v korunách i cizí měně přitekl do odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (650,2 mld. Kč), dále do výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (434,8 mld. Kč) a velkoobchodu kromě motorových vozidel (360,2 mld. Kč).

Graf č. I.4.1.3 Vývoj korunových úvěrů (meziročně v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 2008

2009

2010

2011

2012

Nefinanční podniky

2013

2014

2015

2016

Domácnosti


Kvalita úvěrového portfolia se zlepšila, …

Kvalita úvěrového portfolia, charakterizovaná podílem úvěrů v selhání na celkových úvěrech (v korunách a v cizích měnách), se v 1. čtvrtletí 2016 dále zlepšovala až na 5,52 %, což je nejnižší hodnota od února 2010. Oproti konci roku 2015 tak došlo ke zlepšení o čtvrt procentního bodu, meziročně o 0,57 p. b. Poklesl 30



také podíl klasifikovaných úvěrů (tj. úvěrů sledovaných a v selhání) na 8,1 % v březnu, konkrétně o 0,5 p. b. proti prosinci 2015 a meziročně o 1,3 p. b. Nižší podíl byl naposledy dosažen v únoru 2009. … úvěrové riziko klesalo u nefinančních podniků i u domácností

Z pohledu kategorizace podle sektorů, úvěrové riziko pokleslo jak u nefinančních podniků, tak i u domácností. Úvěrové riziko u nefinančních podniků je dlouhodobě vyšší než u domácností, přičemž u obou subjektů je patrný pokles podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech zhruba od konce roku 2010. Podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech (korunových a v cizích měnách) u domácností v březnu prolomil 4% hranici, když dosáhl 3,78 %. Zároveň se jedná o nejnižší hodnotu od července 2009, takže se pomalu navrací k předkrizovým hodnotám, které se nacházely okolo 3 %. Také úvěrové riziko u finančních podniků poměrně rychle klesalo, když se v březnu 2016 jejich podíl na úvěrech s 5,15 % přiblížil 5% hranici, což je sedmileté minimum.

Graf č. I.4.1.4 Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 2008

2009

2010

2011

Nefinanční podniky

2012

2013

Domácnosti

2014

2015

2016

Všichni klienti


Zlepšila se i struktura úvěrů se selháním

Zlepšila se také vnitřní struktura úvěrů se selháním, když obě krajní kategorie v 1. čtvrtletí 2016 zaznamenaly několikaleté extrémy. Ztrátové úvěry klesaly od poloviny loňského roku a k 31. 3. 2016 představovaly 53,6 % všech úvěrů v selhání, což je oproti prosinci pokles o 1,4 p. b. Zároveň se jedná o nejnižší hodnotu od počátku roku 2012. Středně riziková skupina úvěrů v selhání, úvěry pochybné, svůj podíl v průběhu 1. čtvrtletí snížily o 1 p. b. a ke konci března činily jen 6,3 %, což je historicky nejnižší podíl (od počátku roku 2002, kdy ČNB začala tyto údaje zveřejňovat). Poměrně značně naopak narostly nejméně rizikové úvěry v selhání – nestandartní úvěry. Oproti prosinci jejich podíl vzrostl o 2,4 p. b. na 40,1 % a poprvé od prosince 2010 překonal 40% hranici.

31



Graf č. I.4.1.5 Struktura úvěrů v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2008

2009

2010 Ztrátové

2011

2012

Pochybné

2013

2014

2015

2016

Nestandardní


I.4.2 Směnné kurzy Kurzový závazek ČNB byl trhy nadále testován, …

Měnový kurz koruny zůstal v prvním čtvrtletí roku 2016 pod vlivem uvolněné měnové politiky ČNB, zvláště pak jejího závazku udržovat českou korunu poblíž 27 korun za euro. Stejně jako v druhém pololetí předchozího roku i v prvním kvartále 2016 tento závazek trhy testovaly a ČNB v lednu i v únoru proti posilující koruně opět intervenovala na devizovém trhu v objemu 75 mld. Kč. V důsledku přetrvávající nízké inflace byl znovu odložen exit z kurzového závazku na polovinu roku 2017. Dalším determinantem kurzu byl vývoj ekonomik USA a eurozóny, a také chování jejich centrálních bank.

… koruna stagnovala těsně nad 27 korunovou hranici za euro

Kurz koruny byl v prvním čtvrtletí roku 2016 poměrně vyhlazený, když stagnoval těsně nad hranicí 27 CZK/EUR. V celém kvartále se směnný kurz koruny k euru pohyboval v extrémně úzkém intervalu <27,020; 27,075> CZK/EUR. Několika velmi slabými krátkodobými depreciačními výkyvy v průběhu čtvrtletí reagoval na zasedání bankovních rad ECB a ČNB, případně na zveřejnění klíčových dat o vývoji obou ekonomik. Nejsilnější depreciace byla zaznamenána 24. března a pokračovala až do 29. března, kdy bylo dosaženo čtvrtletní maximum 27,075 CZK/EUR. Důvodem bylo zasedání ČNB a ujištění o používání kurzového závazku do první poloviny roku 2017. Průměrný kurz koruny k euru v podstatě stagnoval, když proti předchozímu čtvrtletí posílil o 0,1 % na 27,039 CZK/EUR, což je nejsilnější úroveň koruny od roku 2014. Meziroční apreciace již činila 2,1 %. Vzhledem k vývoji ekonomik eurozóny a ČR je možné v budoucnu očekávat další atak na kurzový závazek ČNB v důsledku přílivu zahraničního kapitálu do tuzemska.

32



Graf č. I.4.2.1 Nominální kurz CZK/EUR 29,0 28,410

28,5 27,885

28,0 27,5

27,210

27,450 27,0

27,185

27,030

26,5 26,0


Kurz české koruny k americkému dolaru kopíroval vývoj páru dolar-euro, …

Vývoj kurzu české koruny k dolaru byl výrazně dynamičtější, se slabým apreciačním trendem. V důsledku v podstatě fixní vazby koruny na euro kopíroval měnový kurz české koruny k americkému dolaru inverzní vývoj světového měnového páru dolar-euro. Argumentace k pohybu a hladině kurzu je tedy objasněna změnami na tomto měnovém páru.

… což vedlo ke stagnaci koruny k dolaru

Čtvrtletní maximum 25,196 CZK/USD směnný kurz zaznamenal hned třetí obchodovací den (6. ledna) prvního čtvrtletí. Závěr prvního kvartálu byl ve znamení apreciace české koruny až do čtvrtletního minima 23,757 CZK/USD v posledním březnovém dni. Průměrný kurz v prvním čtvrtletí 2016 činil 24,541 CZK/USD, což za čtvrtletí představuje posílení o 0,7 %. Meziročně pak česká koruna k dolaru stagnovala.

33



Graf č. I.4.2.2 Nominální kurz CZK/USD 27,0 25,963

26,0

25,492 25,196

25,0 24,0 24,543

23,0 22,0

23,538

23,757

20,827

21,0 20,0 19,0

19,900


3

Kurz dolaru k euru byl nadále ovlivňován centrálními bankami …

Směnný kurz USD/EUR v 1. čtvrtletí 2016 podléhal dvěma hlavním vlivům. Jednak to bylo uvolňování měnové politiky ECB a naproti tomu očekávané další zpřísnění monetární politiky Fedu (ke zvýšení úrokových sazeb však zatím nedošlo). Z dlouhodobějšího hlediska je patrné přiblížení se paritě koncem posledního čtvrtletí roku 2015, které bylo zapříčiněno právě rozchodem měnových politik Fedu a ECB, kdy americká centrální banka svou monetární politiku v prosinci utáhla, kdežto evropská centrální banka ji ještě více zvolnila. V 1. čtvrtletí je pak patrný postupný návrat k hodnotám předcházejícím atypickému poslednímu kvartálu roku 2015.

… a dolar se navracel k hodnotám před rozchodem politik ECB a Fedu v prosinci

Směnný kurz dolaru k euru byl po celé první čtvrtletí poměrně volatilní, s mírně depreciačním trendem. V lednu kurz světového páru osciloval okolo 1,086 USD/EUR. Počátkem depreciačního výkyvu byl první únorový den, kdy začaly diskuze, že Fed pravděpodobně nezvýší úrokové sazeb podle dříve zveřejněného plánu (čtyřnásobné zvýšení v roce 2016). Poté 4. února dolar silně oslabil v důsledku zvyšujících se nejistot z růstu amerických úrokových sazeb podle původního plánu. Tato jednodenní depreciace činila 2,5 %. K 8. únoru kurz toto oslabení zmírnil, aby následující týden opět deprecioval na druhou nejslabší hodnotu prvního čtvrtletí, což bylo způsobeno prohlášením Janet Yellenové3, že záporné sazby zůstávají v případě potřeby možným nástrojem i v USA. To se sice jeví jako silně nepravděpodobné, ovšem poukazuje to na fakt, že americká monetární politika nebude utahována původně predikovaným tempem. Následně dolar tři týdny s minimálními výkyvy posiloval v důsledku očekávání dalšího uvolnění měnové politiky ECB a návratu inflace v eurozóně zpět do deflačního pásma. Opětovný návrat k depreciačnímu trendu nastal počátkem března, ale hned poté prodělal ještě jeden silnější apreciační výkyv v druhém

předsedkyně Rady guvernérů Federálního rezervního systému USA 34



březnovém týdnu, kdy ECB svou měnovou politiku skutečně znovu uvolnila, což způsobilo krátkodobé posílení dolaru k euru. Hned následující den byl výkyv smazán a kurz pokračoval v nastoleném depreciačním trendu. V polovině března Fed zachoval úrokové sazby beze změny, což vedlo k prudkému oslabení dolaru vůči euru, které bylo v následujících dnech smazáno především v důsledku neustálých debat o příštím termínu růstu amerických sazeb, tentokrát v dubnu. Vliv na vývoj kurzu měl i vývoj spotřebitelských cen, kdy americké se přibližovaly k inflačnímu cíli Fedu, kdežto v eurozóně byl v únoru potvrzen pokles cen. V posledních dvou dnech prvního kvartálu 2016 dolar dále oslaboval až k čtvrtletnímu maximu na úrovni 1,139 USD/EUR. Kvartálního minima 1,074 bylo dosaženo hned třetí obchodovací den (6. ledna). Čtvrtletní průměr činil 1,102 USD/EUR, takže proti předchozímu kvartálu dolar k euru oslabil o 0,6 % a meziročně byl nadále silnější o 2,1 %.

Graf č. I.4.2.3 Nominální kurz USD/EUR 1,40

1,387

1,35 1,362 1,30 1,25

1,295

1,257

1,20 1,134

1,15

1,139

1,144

1,139

1,10 1,055

1,05

1,074

Pramen: ECB, graf MPO Reálný kurz koruny k euru se přiblížil vyrovnané hodnotě, …

Od listopadu 2013, kdy ČNB vyhlásila kurzový závazek k euru, je česká koruna k evropské měně reálně podhodnocená (oproti referenčnímu období, tj. prosinci 2008). V lednu 2016 došlo k nejbližšímu přiblížení se k vyrovnané hodnotě od počátku intervencí - rozdílem 0,9 p. b. Ke konci prvního čtvrtletí se reálný kurz koruny k euru opět mírně vzdálil a zakončil kvartál v 2,3% depreciaci. Cenová konkurenceschopnost českých exportérů na zahraničních trzích platících eurem byla na konci prvního kvartálu 2016 stále vyšší než v prosinci 2008, proti předchozímu čtvrtletí však slabě poklesla.

… především vlivem rychlejšího růstu cen v ČR oproti eurozóně

Oproti předešlému čtvrtletí koruna vůči euru snížila míru reálného znehodnocení v průměru o 0,6 p. b. v důsledku přetrvávající nominální depreciace vůči základnímu období, která v prvním čtvrtletí 2016 nepatrně vzrostla na 3,6 %. Hlavním důvodem byl nárůst inflačního diferenciálu, způsobený rychlejším cenovým růstem v ČR oproti eurozóně. Reálný měnový kurz české koruny k euru k nominálnímu kurzu v březnu opět přiblížil.

35



Graf č. I.4.2.4 Vývoj kurzu CZK/EUR (index v %, 12/2008 = 100) 111 108 105 102 99 96 93 90

Nominální kurz (převráceně)

Reálný kurz

Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO

Kurz koruny k dolaru snížil míru reálné depreciace …

Česká koruna po měnových intervencích ČNB v listopadu 2013 nastoupila také reálný depreciační trend k dolaru. Ten s mírnými výkyvy v dubnu 2015 zaznamenal historické minimum při reálné depreciaci na úrovni 24,7 %, což znamená, že koruna oslabila o téměř čtvrtinu své reálné hodnoty. Přes 24% reálnou depreciaci se kurz dostal i v listopadu 2015, poté následovalo mírné posilování a 1. čtvrtletí 2016 zakončil na úrovni -22 % proti bazickému prosinci 2008.

… díky nominální depreciaci koruny

Příčinou mírného snížení reálné depreciace o 1,4 p. b. proti předchozímu čtvrtletí byla kombinace poklesu nominální depreciace vůči základnímu období na 25,1 %, při stagnaci záporného inflačního diferenciálu.

36



Graf č. I.4.2.4 Vývoj kurzu CZK/USD (index v %, 12/2008 = 100) 115 110 105 100 95 90 85 80 75 70 65

Nominální kurz (převráceně)

Reálný kurz

Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO

I.4.3 Vnější rovnováha V průběhu 3. čtvrtletí 2014 přešla ČR na novou verzi mezinárodně závazného statistického standardu vykazování dat o platební bilanci. Údaje v této kapitole jsou prezentovány podle tohoto standardu, šestého vydání manuálu platební bilance Mezinárodního měnového fondu (BMP6). Platební vztahy se zahraničím těžily z příznivého stavu ekonomiky doma i v zahraničí

Platební vztahy České republiky se zahraničím byly nadále ovlivňovány solidním růstem domácí ekonomiky, který byl nad průměrem EU. Také většina obchodních partnerů ČR pokračovala v hospodářském růstu, kromě Ruska, jehož HDP klesalo již páté čtvrtletí v řadě. Pozitivně se opět vyvíjel běžný účet, negativním faktorem vývoje platební bilance byl již tradičně odliv výnosů z investic zahraničních subjektů v ČR, především v podobě vyplacených dividend, který je v letošním prvním čtvrtletí oproti předchozímu roku nižší. Rozhodující však z tohoto pohledu bude až druhé a třetí čtvrtletí, ve kterých je výplata dividend obvykle nejvýraznější.

Tři hlavní účty platební bilance dosáhly v prvním čtvrtletí již dvanáctým rokem v řadě kladných hodnot

V 1. čtvrtletí 2016 skončily všechny tři hlavní účty platební bilance v přebytku, a to již dvanáctý rok v řadě. Výsledkem byl zatím nejvyšší růst rezervních aktiv, tentokrát na 150,9 mld. Kč, za kterým stojí mimo jiné pokračující intervence ČNB proti posilování koruny. Běžný účet platební bilance zaznamenal v prvním kvartále nejvyšší přebytek v historii České republiky v rekordní výši 113,8 mld. Kč. Jednalo se také o nejvyšší přebytek hlavních účtů platební bilance. Nejnižšího přebytku ze všech tří účtů naopak dosáhl kapitálový účet, pouze 18,4 mld. Kč. Z finančního účtu odtekly v 1. čtvrtletí 2016 finanční prostředky ve výši 109,1 mld. Kč, což je druhý nejvyšší odliv v historii ČR (po 1. čtvrtletí 2015). 37



Graf č. I.4.3.1 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) 400 300 200 100 0 -100 -200 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet

Kapitálový účet

Finanční účet

Změna rezervních aktiv

1Q 2016


Česká ekonomika se nadále nacházela v pásmu nevytvářejícím tlak na makroekonomickou rovnováhu země

Rekordní přebytek běžného účtu ve výši 113,8 mld. Kč, meziročně vyšší o 23,9 % (absolutně o 21,9 mld. Kč), znamenal další odklon ukazatele vnější makroekonomické rovnováhy České republiky od své rovnovážné (= nulové) hodnoty. Přebytek běžného účtu (na roční bázi) představoval 1,4 % HDP, což oproti 0,4 % dosaženým v 1. čtvrtletí předchozího roku znamená meziroční vychýlení o další celý procentní bod. Česká republika nadále zůstává v pásmu nevytvářejícím tlaky na vnější rovnováhu, které je ohraničeno intervalem <-5 %; 5 %>. V tomto pásmu se nachází již delší dobu a zřejmě v něm i v budoucnu setrvá.

Výkonová bilance dosáhla nového historického maxima, …

Výkonová bilance proto překonala rekordní výsledek z předchozího roku, když meziročním růstem o 16,3 % (o 15,5 mld. Kč) dosáhla nového maxima 110,4 mld. Kč. Důvodem dalšího zlepšení byl výborný stav české ekonomiky a poptávka po českém zboží v zemích hlavních obchodních partnerů.

… především díky vysokému růstu obchodu se zbožím, …

Hlavní faktorem růstu výkonové bilance bylo zvýšení přebytku zahraničního obchodu se zbožím o 17,4 % (13,4 mld. Kč) na 90,3 mld. Kč. Zbožová obchodní bilance dlouhodobě tvoří hlavní část výkonové bilance a v prvním čtvrtletí 2016 došlo k mírnému navýšení tohoto jejího podílu na 81,8 % (oproti 81 % v 1. čtvrtletí 2015). Dovoz zboží do ČR meziročně stagnoval na 731,1 mld. Kč, kdežto export vzrostl o 1,7 % na 821,3 mld. Kč, což bylo fundamentem zlepšení zbožové bilance.

… méně také obchodu se službami

Bilance služeb se drží v plusu nepřetržitě od roku 1993 a vylepšila výkonovou bilanci meziročním růstem na 20,1 mld. Kč, tj. o 11,6 % (o 2,1 mld. Kč) na, díky rychlejšímu růstu příjmů před výdaji. Hlavní položkou této bilance je účet výrobní služby u cizích fyzických vstupů (zboží k zušlechtění), který se oproti prvnímu kvartálu předchozího roku zvýšil o 12,8 % na 8,6 mld. Kč. Druhý nejvyšší přebytek byl vytvořen telekomunikačními službami, které však vzrostly jen 38



mírně o 6,4 % na 7,5 mld. Kč. Nejdynamičtější nárůst byl zaznamenán na účtu dopravy, který meziročně vzrostl o téměř 3/4 na 4,9 mld. Kč. Výdaje převážily příjmy nejvýrazněji v kategorii poplatků za duševní vlastnictví, takže deficit meziročně vzrostl o téměř třetinu, na 4,5 mld. Kč. K výbornému výsledku běžného účtu přispěla i bilance prvotních důchodů, která snížila svůj deficit

Jedinou bilancí běžného účtu, která je dlouhodobě deficitní, byla bilance prvotních důchodů, přesto však měla na zlepšení celého běžného účtu pozitivní vliv, jelikož v 1. čtvrtletí 2016 svůj deficit snížila meziročně o 13,9 mld. Kč (o 80,6 %) na 3,3 mld. Kč. Nejvýznamnějším účtem jsou dlouhodobě důchody z přímých investic, jejichž odliv klesl meziročně o 33,9 % (o 16,9 mld. Kč) na 33 mld. Kč. Hlavní determinantou byl odliv výnosů z dividend do zahraničí, který meziročně klesl o 60,8 % (o 15,2 mld. Kč) na 9,8 mld. Kč, zatímco deficit reinvestovaného zisku poklesl oproti předchozímu prvnímu čtvrtletí pouze o 1,5 mld. Kč na 20,4 mld. Kč. Významný propad byl zaznamenán také na účtu ostatních prvotních důchodů, který svůj přebytek snížil o 34,1 % (o 6,6 mld. Kč) na 12,8 mld. Kč a působil tak proti zlepšení prvotních důchodů z investic.

Bilance druhotných důchodů poklesla

Bilance druhotných důchodů oproti předchozímu prvnímu čtvrtletí, kdy byly dočerpávány dotace z evropského rozpočtu, poklesla o více než polovinu na 6,8 mld. Kč.

Graf č. I.4.3.2 Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč) 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 2008

2009

2010 Zboží

2011 Služby

2012

2013

2014

2015

1Q 2016

Prvotní důchody


Nižší čerpání evropských dotací vedlo ke snížení přebytku kapitálového účtu

Podobný vývoj byl patrný i na kapitálovém účtu, který díky dočerpávání dotací z předchozího operačního období vytvořil v 1. čtvrtletí 2015 rekordní přebytek a v letošním roce bez této podpory spadl o 40,1 % na 18,4 mld. Kč. I přesto však čistý příliv příjmů převážně z EU byl třetí nejvyšší dosažený v prvním kvartále v historii ČR.

39



V rámci finančního účtu znovu odtekl velký objem finančních prostředků do zahraničí

Finanční účet platební bilance se v 1. čtvrtletí 2016 vyvíjel podobně, jako ve stejném období předchozího roku. Razantní odliv finančních prostředků z ČR do zahraničí činil 109,1 mld. Kč, což je jen o 2,2 % méně. Zároveň se jedná o druhý nejvyšší odliv prostředků za první čtvrtletí od roku 1993 (nejvyšší byl právě v roce 2015).

Bilance finančních prostředků v rámci přímých investic mezi ČR a zahraničím byla v podstatě vyrovnaná, …

Objem aktiv i pasiv přímých investic byl v podstatě totožný, což vyústilo v téměř vyrovnanou bilanci. Oproti předchozímu roku pak došlo k poklesu přílivu čistých přímých investic o 2,5 mld. Kč. Hlavní příčinou bylo snížení zahraničních investic v ČR o 18,3 %, kdežto přímé investice ČR v zahraničí meziročně klesly pouze o 10,1 %. Příliv prostředků v rámci reinvestovaného zisku meziročně poklesl o 7 % (1,5 mld. Kč) na 20,4 mld. Kč. Odliv prostředků na účtu akcií a ostatních účastí kromě reinvestovaného zisku však klesl o 34,9 % na 12,4 mld. Kč. Největší meziroční změny z bilancí přímých investic dosáhly dluhové nástroje, v jejichž rámci se zvýšil odliv finančních prostředků oproti předchozímu roku o 7,6 mld. Kč a první čtvrtletí 2016 zakončily na 8 mld. Kč.

… čistým přílivem financí skončila kategorie portfoliových investic, především díky účtům vládních institucí a ostatních sektorů, …

U portfoliových investic došlo v meziročním srovnání k přesměrování toku prostředků, když v jejich rámci v 1. čtvrtletí 2016 zahraniční rezidenti poskytli v čistém vyjádření do tuzemska 68 mld. Kč, oproti odlivu finančních prostředků do zahraničí v 1. čtvrtletí 2015. Na poklesu se podílely obě položky portfoliových investic. Účasti a podíly v investičních fondech klesly meziročně o 59,9 % na 9 mld. Kč, ale hlavní determinantou byl razantní nárůst přílivu finančních prostředků v rámci dluhopisů o téměř devítinásobek hodnoty z roku 2015. Za 1. čtvrtletí 2016 činil deficit této bilance 77 mld. Kč. Jeho příčinou byla pokračující vysoká emise státních dluhopisů, které proudily z části i do zahraničí, a také prodej dluhopisů nerezidentům ostatními sektory. Z hlediska komerčních bank došlo k meziročnímu poklesu odlivu dluhopisů o třetinu (o 3,1 mld. Kč) na 7,3 mld. Kč. Příliv finančních prostředků na účtu vládních institucí z nákupu vládních dluhopisů se meziročně zvýšil o 163,4 % na 81,3 mld. Kč. Za zmínku stojí také změna toku finančních prostředků u ostatních sektorů, kdy v 1. čtvrtletí loňského roku odteklo 11,8 mld. Kč a v roce letošním 1,6 mld. Kč přiteklo.

… naopak v rámci finančních derivátů prostředky odtékaly …

K přesměrování toku finančních prostředků došlo na účtu s finančními deriváty, kdy na rozdíl od portfoliových investic byl v minulém roce zaznamenán slabý příliv, kdežto za 1. čtvrtletí odteklo 1,6 mld. Kč, tedy o 2,2 mld. Kč více.

… stejně tak v rámci ostatních investic, především v kategorii obchodních úvěrů a záloh

Po extrémním odlivu finančních prostředků v rámci ostatních investic v 1. čtvrtletí roku 2014, byl v následujícím roce zaznamenán pokles zhruba o polovinu a trend pokračoval i v 1. kvartále 2016, kdy se odliv snížil meziročně o 60,7 % na 24,7 mld. Kč. Vývoj hlavních položek byl poměrně dynamický, kdy účet oběživa a vkladů obrátil směr a přiteklo 31,5 mld. Kč (oproti odlivu 11,4 mld. Kč v prvním kvartále předchozího roku). To však bylo anulováno účtem půjček, v jehož rámci bylo v 1. čtvrtletí 2016 poskytnuto zahraničním subjektům 31,7 mld. Kč, tedy o 13,3 % méně než loni. Hlavní položkou této bilance, která zaznamenala nejsilnější odliv prostředků ve výši 32,8 mld. Kč, byl účet obchodních úvěrů a záloh, jenž svůj přebytek meziročně více než zdvojnásobil.

40



Graf č. I.4.3.3 Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč) 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 2008

2009

2010

Přímé investice

2011

2012

2013

Portfoliové investice

2014

2015

1Q 2016

Ostatní investice


Zahraniční zadluženost ČR v poměru k HDP se ještě více vzdálila od hranice nevytvářející tlaky na vnější rovnováhu, …

Zahraniční dluh České republiky v průběhu prvního čtvrtletí mírně vzrostl o 45,9 mld. Kč (1,5 %). K 31. 3. 2016 jeho výše dosáhla 3 177,5 mld. Kč (meziročně více o 7,4 %), což představuje 69 % HDP (na roční bázi). Na konci roku 2015 činilo zadlužení vůči zahraničí 68,7 % v poměru k HDP, došlo tedy k jeho mírnému zhoršení. Všeobecně uznávanou hranicí nevytvářející tlak na vnější rovnováhu je poměr zahraničního dluhu k HDP maximálně 40 %, který ČR dlouhodobě překračuje.

… také ukazatel charakterizující bezpečné financování zahraničního dluhu se zhoršil

Dalším ukazatelem indikujícím možné tlaky na vnější rovnováhu je financování zahraničního dluhu země. Ten by měl být ve větší míře financován dlouhodobým kapitálem (dluhové cenné papíry, půjčky se splatností vyšší než jeden rok), takže tento ukazatel by se měl ideálně pohybovat nad hranicí 60 %. V prvním kvartále bylo dlouhodobým kapitálem financováno 55,1 % zahraničního dluhu. Oproti předchozímu čtvrtletí (56,4 %) tak došlo ke zhoršení situace a ČR se lehce vzdálila od bodu nevytvářejícího možné tlaky na nerovnováhu do méně bezpečného prostoru. Krátkodobá zadluženost za první čtvrtletí vzrostla o 4,5 % (61,2 mld. Kč), kdežto dlouhodobá lehce poklesla (o 0,9 %, absolutně o 15,3 mld. Kč). Značné zhoršení stavu je patrné z meziročního srovnání, kdy během jednoho roku vzrostla krátkodobá zadluženost o 16,7 %, na čemž mají podíl všechny sektory, jednoznačně nejvíce pak vládní sektor.

V prvním čtvrtletí 2016 narůstal zahraniční dluh vládního a bankovního

Za růstem celkového dluhu oproti prvnímu čtvrtletí roku 2015 stojí v absolutním vyjádření především růst závazků bankovního sektoru, které se zvýšily o 24,8 % (189,2 mld. Kč) na 961,2 mld. Kč. Hlavní příčinou bylo zadlužování komerčního sektoru bez ČNB, které tvořilo 98 % přírůstku. Většina tohoto nového zadlužení je klasifikována jako krátkodobá, což finanční stabilitu rovněž nezvyšuje. Relativně 41



sektoru, podniky se oddlužovaly

nejvíce svůj dluh zvýšily vládní instituce, jejichž dluh narostl meziročně o 28,7 % (o 174,8 mld. Kč) na 784,8 mld. Kč, přičemž většina byla dlouhodobého charakteru a příčinou byla zvýšená emise vládních dluhopisů. Podniky, jako jediný sektor, své zadlužení meziročně i mezičtvrtletně snížily, meziročně o 9,1 % (o 144,1 mld. Kč) na konečnou hodnotu 1 431,5 mld. Kč.

Podíl podnikatelského sektoru na celkové zadluženosti byl nejnižší za posledních 20 let

Největší podíl na celkovém zadlužení má stále podnikatelský sektor, jehož příspěvek však s mírnými čtvrtletními výkyvy dlouhodobě klesá. V prvním čtvrtletí 2016 v tomto trendu pokračoval, když se jeho podíl meziročně snížil o 8,2 p. b. na 45 % celkového zahraničního dluhu, což je nejnižší podíl od roku 1997. Bankovní sektor sleduje opačnou tendenci, kdy jeho dluh dlouhodobě narůstá, a s 30,3% podílem na celkovém zahraničním zadlužení (meziroční nárůst o 4,2 p. b.) již podruhé od roku 2004 překonal 30% hranici (poprvé ve 3. čtvrtletí 2015). Příspěvek vládních institucí k celkové zadluženosti narůstal již páté čtvrtletí v řadě až na 24,7 %, což představuje meziroční nárůst o 4,1 p. b.

Graf č. I.4.3.4 Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč) 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Vládní sektor

Bankovní sektor

Podnik. sektor

Celkem


Investiční pozice ČR se dostala na předkrizové hodnoty

Česká republika se od roku 1996 nachází v pozici čistého dlužníka. Pozitivní výsledek platební bilance v 1. čtvrtletí 2016 však přispěl ke zlepšení domácí investiční pozice, takže její schodek k 31. 3. 2016 klesl na 1 266,4 mld. Kč, což je o 121,5 mld. Kč (o 8,8 %) méně než v prvním čtvrtletí předchozího roku. Oproti předchozímu čtvrtletí se schodek snížil dokonce o 130 mld. Kč (o 9,3 %). Z historického hlediska se jedná o nejlepší pozici ČR od druhé poloviny roku 2007, kterou se ČR dostala na předkrizovou hodnotu.

Aktiva stoupala na nejvyšší hodnotu v historii ČR

Aktiva v zahraničí meziročně vzrostla o 387,1 mld. Kč, tj. o 8,8 % a jsou hlavním důvodem zlepšení investiční pozice. Přímé investice tuzemských subjektů v zahraničí se meziročně zvýšily o 64,5 mld. Kč (o 6,5 %), to bylo anulováno 42



především díky dalšímu razantnímu růstu rezervních aktiv

poklesem ostatních investic českých subjektů v zahraničí o 35,5 mld. Kč (o 2,9 %), které podílem 25,1 % (1 200,7 mld. Kč) tvoří druhou největší položkou aktiv, spolu s nižšími aktivy finančních derivátů o 32,5 mld. Kč (o 28,1 %). Aktiva přímých investic k 31. 3. 2016 dosáhla 1 052,9 mld. Kč a podílu 22 %, portfoliových investic 698,1 mld. Kč a tvořila 14,6 % celkových aktiv. Největší část, konkrétně 36,5 % celkových aktiv, dlouhodobě tvoří devizové rezervy ČNB, které rostly již jedenácté čtvrtletí v řadě až na 1 740,7 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota v historii ČR. Rovněž mezičtvrtletní nárůst rezervních aktiv o 139,8 mld. Kč je druhý největší v historii ČR (první nastal v posledním čtvrtletí 2013 po intervencích). Rezervy ČNB by v případě potřeby byly schopny krýt import podle výkonové bilance po 5,2 měsíce, což je dostatečně dlouhá doba.

Zahraniční pasiva rostla v roce 2015 daleko pomaleji než aktiva

Zahraniční pasiva k 31. 3. 2016 meziročně stoupla o 265,6 mld. Kč (o 4,6 %), v porovnání s růstem aktiv však zhruba s poloviční dynamikou. Ke konci března pasiva poprvé v historii překonala hranici šesti bilionů, když dosáhla 6 042 mld. Kč. Důvodem poměrně vysokého meziročního zvýšení byl růst všech pasivních položek hlavních účtů investiční pozice, kromě finančních derivátů, jejichž výše je však zanedbatelná. Hlavní položkou pasiv jsou s 56,2% podílem přímé zahraniční investice, které k 31. 3. 2016 dosáhly hodnoty 3 393 mld. Kč (meziročně vyšší o 52,8 mld. Kč, tj. o 1,6 %). Druhou nejvýznamnější položku s podílem 21,4 % tvoří pasiva ostatních investic. Ta meziročně vzrostla o 12,7 mld. Kč (o 1 %) na 1 295,8 mld. Kč. Zahraniční portfoliové investice v ČR se na celkových pasivech podílejí 20,8 % a dlouhodobě rostou, ke konci 1. čtvrtletí 2016 meziročně o 207,7 mld. Kč (o 19,8 %) na 1 259,1 mld. Kč. V budoucnu lze vzhledem k vývoji v posledních letech očekávat, že právě portfoliové investice by mohly nahradit ostatní investice, zatím druhou nejvýznamnější položku pasiv investiční pozice.

Graf č. I.4.3.5 Vývoj salda investiční pozice ČR (v mld. Kč) 1800

-1200

1600

-1300

1400 -1400

1200 1000

-1500

800

-1600

600

-1700

400 -1800

200 0

-1900 2008

2009

2010 Rezervy ČNB

2011

2012

2013

2014

2015 1Q 2016

Saldo investiční pozice (pravá osa)


43



I.5 KAPITÁLOVÝ TRH I.5.1 Globální trhy Globálním trhům se v 1. čtvrtletí spíše nedařilo …

Počátek roku 2016 přinesl na globální akciové trhy vysoce volatilní vývoj, v prvním týdnu dokonce nejhorší v historii. Hlavními důvody byly obavy z deflace světového rozměru, způsobené propadem cen ropy a dalších komodit, nejen energetických, ale i ze zpomalení čínské ekonomiky, dále tlak na měny rozvíjejících se zemí i zvyšující se geopolitická tenze. Tyto negativní signály posunovaly dolů zejména akcie těžebních a energetických společností včetně bank. Pokles světových akciových trhů pokračoval až do poloviny února, poté negativní sentiment ustoupil a začaly se pomalu zotavovat. Oživení bylo nejúspěšnější v USA, výkonnost hlavních evropských akciových trhů výrazně zaostala a vůči americkým byla nejhorší od roku 2002.

Graf. č. I.5.1.1 Vývoj vybraných akciových trhů k 31. 3. 2016 (v %) 50 40 30

od počátku roku

20

meziročně

10 0 -10 -20

Maďarsko BUX

Polsko WIG

Rusko MICEX

USA DJIA

USA S&P 500

VB FTSE 100

USA NASDAQ

Čína HSI

Francie CAC 40

ČR PX

Německo DAX

Japonsko NIKKEI

-30

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO

… v USA a zejména v Asii, …

Výsledky amerických firem, podpořené politikou vlády i Fedu (avizované zvyšování úrokových sazeb zatím zredukoval), se pozitivně odrazily v růstu americké ekonomiky a návazně promítly do výkonnosti amerických akciových indexů, které nakonec za první čtvrtletí dosáhly i malých zisků. Růstový potenciál si udržel průmyslový DJIA, který přidal od počátku roku 1,5 % (meziročně však ztratil 0,5 %), v plusu setrval od počátku roku i burzovní S&P 500 o 0,8 % (meziročně klesl o 0,4 %), naopak technologický Nasdaq 100 sestoupil o 2,4 %, ale jako jediný meziročně přidal 3,5 %. S ohledem na to, že americké tituly

44



jsou už delší dobu vysoce oceněné (drahé), prostor pro další výrazný růst akcií se nejeví zatím jako příliš reálný. Zklamáním byly zejména asijské akciové trhy. Japonský index Nikkei z důvodu slabšího výkonu tamní ekonomiky spadl od počátku roku o 12 % (meziročně o 12,7 %). Čínské akciové trhy se propadly hned první obchodní den roku, když reagovaly na zprávu o potížích průmyslového sektoru, která společně s klesající čínskou měnou prohlubovala obavy o zdraví celého hospodářství. V závěru 1. čtvrtletí 2016 rostoucí neklid a silná nejistota ze zpomalování čínské ekonomiky, i přes vysokou intervenční aktivitu čínské centrální banky, poslaly její index Hang Seng (HSI) dolů proti počátku roku o 5,2 % (meziročně o 16,6 %). … i v západní Evropě

Trhy západoevropského regionu zakončily čtvrtletí rovněž v mínusu. Směr udával index blue-chip pro eurozónu Euro Stoxx 50, který oslabil od počátku roku o 8 % (meziročně o 18,7 %). Z významných akciových trhů si proti počátku roku nejvíce odepsal německý index DAX, celkem 7,2 % (meziročně 16,7 %). Pomyslné V opsal v průběhu 1. čtvrtletí pařížský CAC 40, který i tak ztratil od počátku roku 5,4 % (meziročně 12,9 %). Londýnský FTSE 100 skončil čtvrtletí se ztrátou 1,1 % (meziročně 8,8 %).

Akciové trhy střední a východní Evropa naopak rostly

Trhy středoevropského a východoevropského regionu se v 1. čtvrtletí vezly na příznivé vlně. Nejlépe si vedl opět maďarský BUX, který přidal od počátku roku 10,6 % (meziročně zhodnotil dokonce o 34,3 %). Za jeho úspěchem stál dobrý výkon ekonomiky, tažený zejména rostoucí domácí spotřebou podpořenou svižným růstem mezd a přispěl tak k atraktivitě tamní burzy. Index varšavské burzy WIG se vrátil na růstovou trajektorii, když od počátku roku vzrostl o 7,5 % (meziročně se však držel ještě v minusu o 16,6 %). Pozadu nezůstal ani ruský index MICEX s růstem za 1. čtvrtletí o 6,2 %. Propadákem čtvrtletí se evidentně staly výsledky pražské burzy.

Zlepšení sentimentu v druhé polovině čtvrtletí se začalo promítat i do cen surovin

Pokles cen na komoditních trzích se v 1. čtvrtletí zastavil, když hodnota indexu DJ Commodity od počátku roku zpevnila o necelá 2 %, meziročně však zůstala na minus 20 % a za poslední dva roky se propadla o 40 %. Cena ropy Brent na počátku roku nejprve obnovila svůj klesající trend, když se dostala v druhé polovině ledna na více než dvanáctileté minimum (27,90 USD/barel). Důvodem jejího propadu byl převis nabídky podpořený očekávaným růstem těžby a vývozu ropy z Íránu po zrušení sankcí, dále turbulence na čínském akciovém trhu a oslabování čínského jüanu. Jednání velkých producentů o případné regulaci těžby s cílem stabilizovat ceny ropy, vyhlídky na další uvolnění měnové politiky ECB, oslabující dolar a zprávy o masivní redukci počtu nových vrtů a poklesu těžby břidlicové ropy v USA, to vše nakonec přispělo ke zlepšení sentimentu na trhu s ropou, jejíž cena se po třech měsících výrazných poklesů konečně obrátila na růstovou trajektorii a v polovině března se dostala až k hranici 40 USD/barel. Proti počátku roku tak její cena vzrostla o 5,3 %, meziročně však pořád ztrácí více než 28 %. Spolu s ropou stoupaly i ceny dalších komodit, u nichž se střídaly vlivy jak politické, tak ekonomické. Cena zlata vzrostla od počátku roku o 16,4 %, mědi o 2,2 %, palladia o 0,5 %. Přidaly i zemědělské komodity, např. cena pšenice stoupla o 0,7 %, kávy o 3 %.

45



Graf. č. I.5.1.2 Vývoj ceny ropy Brent (v USD/barel) 160 140 120 100 80 60 40 20

2016

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0

Pramen: INSÉE Francie, graf MPO

I.5.2 Kapitálový trh v ČR Český index PX v 1. čtvrtletí 2016 zaostal svou výkonností za regionálními indexy

Burze cenných papírů Praha se 1. kvartál 2016 nevydařil. Kladné výsledky z druhé poloviny března sice částečně korigovaly vysoké ztráty, které utrpěla zejména v lednu, přesto její index PX závěrečnou hodnotou 899,9 bodu odepsal proti počátku roku 5,9 % a meziročně dokonce 12,9 %. I když nižší úrovní poklesu překonal některé z hlavních indexů, v rámci regionu zůstal jednoznačně nejhorší.

46



Graf. č. I.5.2.1 Vývoj indexu PX v bodech 1100 1050 1000 950 900 850 800

Pramen: BCPP, graf MPO

Nízká obchodní aktivita zhoršila tržní kapitalizaci

Obchody s akciemi se v prvním čtvrtletí 2016 propadly a zůstaly o téměř 21 % pod úrovní srovnatelného období roku 2015. Objemem 37,2 mld. Kč již třináctý kvartál v řadě nepřekročily 50 mld. Kč (proti roku 2010 je o více než o 60 % nižší, proti roku 2007 dokonce o více než 80 %). Burza cenných papírů Praha tak nadále prochází obdobím sníženého zájmu investorů, jehož příčinou jsou obchody pouze s vybranými tituly, konkurence disponující lepším informačním zázemím, širší nabídkou, vyšší likviditou, atd. Největší objemy obchodů byly uskutečněny již tradičně s akciemi ČEZ (37,2 %), dále KB (34,9 %), Erste Group Bank (15,1 %) a O2 C.R. (4,4 %), které tvořily přes 90 % všech transakcí. Tržní kapitalizace akciového trhu (24 emisí, z toho 14 domácích a 10 zahraničních) se ke konci března snížila na 977,9 mld. Kč z 1 100,5 mld. Kč v prosinci 2015.

47



Graf č. I.5.2.2 Vývoj obchodů na BCPP (index PX - změna oproti předch. čtvrtletí)

300

40 30

250

20 10

150

0

v%

mld. Kč

200

-10

100

-20 50

-30

0

-40

akcie a podíl. listy

obligace

Index PX (změna)


Nejvíce a překvapivě vzrostly akcie NWR, …

BCPP v 1. čtvrtletí 2016 pokračovala ve znamení rozdílné výkonnosti jednotlivých titulů. Ze čtrnácti nejobchodovanějších jich zakončila ztrátou polovina (viz graf č. I.5.2.3). Nejúspěšnější emisí se staly rozkolísané (a dnes už bezcenné) akcie těžební společnosti NWR, které dosáhly 70% výnosu. Tímto výkonem však umazaly jen velmi malou část svých předchozích ztrát (akcie firmy byly na sestupu od roku 2011). Dvojciferného růstu od počátku roku dosáhly ještě akcie Unipetrolu, a to i přes výrazně slabší kvartální výsledky kvůli loňské nehodě na etylénové jednotce v Záluží, a také akcie Philip Morris ČR, na které zatím netlačil protikuřácký zákon. Akcie Komerční banky posílily jako jediný finanční titul, navzdory kolísavé náladě trhů vůči bankovnímu sektoru během prvního čtvrtletí. Růst cen akcií sázkařské společnosti Fortuna podpořil velmi silný nárůst objemu přijatých sázek (meziročně o 26,3 %), včetně významných sportovních událostí. V plusu se držely i akcie předního světového výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens, díky plně využité výrobní kapacitě pro letošní rok, progresivní dividendové politice, i expanzi firmy do Egypta. Do mírného plusu přešly akcie Stock Spirits. Jejím zásadním současným úkolem je soustředit se na stabilizaci tržního podílu v Polsku, který se v minulém období podepsal na slabé výkonnosti celé společnosti, a také řešit marketingovou a cenovou strategii.

… hlavními poraženými zůstaly naopak akcie pojišťovací společnosti VIG a Erste Bank

Index PX tlačily dolů hlavně finanční tituly. Největším fiaskem letošního 1. kvartálu se staly akcie VIG, které klesly o téměř 30 %, a to zejména kvůli varování ohledně horšího zisku a neočekávaného snížení dividendy. Akcie Erste Group Bank oslabily o téměř 14 %, přestože finanční výsledky za rok 2015 předčily očekávání. Převážil však u nich negativní sentiment vůči bankovnímu sektoru, když index Stoxx Europe 600 Banks během 1. čtvrtletí propadl o více než 20 %. 48



Banky všeobecně doplácejí na prostředí nulových nebo záporných sazeb, které je nutí investovat i do rizikových aktiv. … následované ztrátovými akciemi Kofoly, CETV, ČEZ

Dvoumístné ztráty utrpěly i akcie nováčka pražské burzy, výrobce nealko nápojů Kofola ČS, který prezentoval slabší hospodářské výsledky za rok 2015. V mínusu skončily rovněž akcie mediální společnosti CETV, ale i ČEZ. Akcie ČEZu v průběhu března oživily, pomohly jim obchody s komoditami a postupné započítávání očekávané dividendy, a tak částečně umazaly minulé ztráty.

Nový impulz pro pražskou burzu

Důležitým stimulem pro BCPP by měl být vstup nové emise na trh v příštích měsících. Jedná se o společnost GE Money Bank (nově Moneta Money Bank a.s.), která patřila do konglomerátu General Electric. Minimálně se tak rozšíří omezená paleta akcií na výběr. Společnost by se tržní kapitalizací měla pravděpodobně zařadit mezi sedm největších firem obchodovaných na BCPP.

Graf č. I.5.2.3 Výkonnost titulů v rámci PX indexu k 31. 3. 2016 (v %) 100 70

80 60

1,2

1,9

5,7

Fortuna

20

Pegas

40

Stock Spirits

od počátku roku meziročně 6,1

10

13

-5,6

-1

-0,2

LPG

O2 C.R.

-9,3

ČEZ

-40

-13,8 -11,4

CETV

-20

Kofola

0

-27

-60 -80

NWR

Unipetrol

Philip Morris

Komerční banka

Erste Bank

VIG

-100


Obchody v RMSystému rovněž klesly

Česká burza cenných papírů RM-Systém, která se zaměřuje zejména na drobné a střední investory, realizovala v 1. čtvrtletí 2016 transakce za 800,2 mil. Kč. Jejich objem tak klesl meziročně o 3,2 %. Zásadní obchody byly uskutečněny s akciemi ČEZ (za 432,7 mil. Kč), Erste Group Bank (za 152,2 mil. Kč), Komerční banky (za 138,5 mil. Kč) a Philip Morris ČR (za 36,2 mil. Kč), a dohromady činily více než 90 % obchodů. Tržní kapitalizace dosáhla 2823,4 mil. Kč a meziročně se tak snížila o 10 %, při průměrném počtu devíti denně obchodovaných emisí. Index burzy RM ztratil od počátku roku 3,7 % a čtvrtletí uzavřel na 1960,3 bodech (meziročně klesl o 3,4 %).

49



II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL Průmyslová produkce v 1. čtvrtletí zmírnila růst a vytvořila téměř třetinu hrubé přidané hodnoty

Průmyslová produkce v 1. čtvrtletí 2016 dále zpomalila růst, až na nejnižší tempo v řadě od poloviny roku 2013, kdy se po více než ročním období recese vrátila do kladných čísel. Meziročně se reálně zvýšila pouze o 2,9 %, když kromě vyšší základny předchozího roku na ni měl vliv výrazný pokles nových zakázek (viz tabulka II. 1.1.). Oproti průměrnému čtvrtletí roku 2010 byla produkce průmyslu v 1. kvartále letošního roku vyšší o 16,8 %. V rozhodujícím zpracovatelském průmyslu produkce stoupla v průměru o 4,2 %, v těžbě a dobývání o 0,6 %. Ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu produkce klesla o 4,6 %, kde se negativně promítly odstávky v jaderných elektrárnách (např. kvůli odstávkám v JE Dukovany, klesla výroba o zhruba 5 %). Průmysl se na tvorbě hrubé přidané hodnoty (v b. c.) v 1. čtvrtletí 2016 podílel 32 %, z toho zpracovatelský průmysl 27 %.

Tab. č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a nových zakázek v 1. čtvrtletí 2015 a 2016 (meziroční změna v %) 2015 leden

únor

2016

březen

leden-

leden

únor

březen

březen

ledenbřezen

Index průmyslové produkce Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl

3,1

5,3

6,8

5,1

1,6

5,9

1,2

2,9

-4,4

-10,6

-14,0

-9,8

-2,3

6,7

-1,9

0,6

3,8

5,8

8,7

6,3

3,1

8,3

1,6

4,2

1,2

6,3

0,8

2,7

-5,0

-8,2

-0,5

-4,6

3,1

1,0

-1,1

0,9

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Nové průmyslové zakázky celkem

4,3

10,6

11,2

8,7

Z toho: zakázky ze zahraničí

5,0

11,8

13,8

10,1

5,4

1,6

-0,4

1,8

zakázky z tuzemska

3,0

8,3

6,3

5,8

-1,4

-0,4

-0,6

-0,8

Pramen: ČSÚ

O růst průmyslové produkce se zasloužily zahraniční zakázky

Jedním z faktorů zpomalení růstu průmyslové produkce byly nízké nové zakázky, které již v posledním čtvrtletí 2014 snížily dvouciferné tempo růstu. Jejich celková hodnota v 1. čtvrtletí 2016 vzrostla meziročně v průměru o 0,9 %, z toho zahraničních o 1,8 %. Domácí zakázky v 1. čtvrtletí 2016 dokonce meziročně klesly o 0,8 %. Zahraniční zakázky tak byly hlavním nositelem růstu průmyslu. V porovnání s průměrným čtvrtletím 2010 však celkové nové zakázky vzrostly o 40,4 %, z toho zahraniční zakázky o 61,8 % a domácí o 10,0 %.

Ve zpracovatelském průmyslu produkce vzrostla v patnácti odvětvích, …

V rámci zpracovatelského průmyslu v 1. čtvrtletí 2016 průmyslová produkce vzrostla v 15 odvětvích (na celkových tržbách průmyslu se podílela zhruba osmdesáti procenty), když v loňském roce to bylo 19 odvětví. Dominantní postavení v rámci zpracovatelského průmyslu měla tradičně výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů s meziročním růstem produkce o 13,7 % a se zhruba 50



třetinovým podílem na celkových tržbách průmyslu. Co se týče růstu produkce, nejvyšší dynamiku docílilo odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů (18,8 %), dále ještě výroba nábytku (10,8 %) a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (7,7 %). … klesla v sedmi odvětvích

Průmyslová produkce se naproti tomu snížila v 7 odvětvích, nejvíce ve výrobě chemických látek a chemických přípravků (meziročně o 14,6 %). Na výsledcích tohoto odvětví se projevilo omezení výroby v Unipetrolu po požáru na etylénové jednotce a odstávce petrochemické výroby. K vyššímu meziročnímu poklesu došlo ještě ve výrobě základních kovů, hutní zpracování, slévárenství (o 6,1 %), v opravách a instalaci strojů a zařízení (o 5,6 %).

Nejvyšším tempem rostla výroba pro investice a pro dlouhodobou spotřebu

V členění podle hlavních průmyslových seskupení v 1. čtvrtletí 2016 vzrostla produkce ve většině z nich. Na růstu výroby pro investice o 8,3 % a výroby pro dlouhodobou spotřebu o 7,7 % se projevilo příznivé ekonomické prostředí, optimistická nálada firem a zejména ochota obyvatelstva investovat. Zvýšila se také ve výrobě pro krátkodobou spotřebu o 2,1 % a ve výrobě pro mezispotřebu o 0,5 %. Pouze ve výrobě energií produkce zůstala pod úrovní stejného období předchozího roku o 3,6 % (kde se drží nepřetržitě již od 2. čtvrtletí 2015), ale to se odvíjelo od nižší výroby energií v souvislosti s odstávkami JE. V porovnání s průměrným čtvrtletím roku 2010 byla v 1. čtvrtletí 2016 výroba pro investice vyšší o 37,9 %, výroba pro dlouhodobou spotřebu o 16,3 %, výroba pro mezispotřebu o 13,0 % a výroba pro krátkodobou spotřebu o 0,4 %. Snížila se pouze výroba energií o 0,2 %.

Tržby průmyslu se dostaly na nulu

Tržby průmyslu jako celku klesly v 1. čtvrtletí letošního roku až na nulu. Po návratu k růstu ve 3. čtvrtletí roku 2013, který vyvrcholil v 1. čtvrtletí 2014 hodnotou +10,9 %, hned v následujícím čtvrtletí nastoupily tržby celého průmyslu trend poklesu, který zatím skončil v 1. čtvrtletí 2016. Ve finanční situaci jednotlivých sektorů se projevily výsledky průmyslové činnosti jednotlivých sekcí vyplývající z jejich momentálních výrobních problémů, zejména potom v těžbě a dobývání, když ale sekce elektřiny dokázala předchozí ztráty březnovými výsledky umazat a v průměru za celé čtvrtletí skončila v plusu.

Tab. č. II.1.2 Vývoj tržeb z průmyslové činnosti v 1. čtvrtletí 2015 a 2016 (meziroční změna v %) 2015 leden

únor

2016

březen

leden-

leden

únor

březen

březen

ledenbřezen

Tržby z průmyslové činnosti (b. c.) Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl

2,7

3,2

6,1

4,1

-1,6

3,2

-1,4

0,0

-3,8

-2,1

-10,8

-5,8

-14,4

-11,6

-5,9

-10,6

2,8

3,7

6,8

4,5

-1,5

3,9

-1,8

0,1

2,5

-1,1

0,9

0,8

-0,4

-2,1

6,0

1,2

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ

51



Vzrostl počet zaměstnanců i jejich mzdy

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu v 1. čtvrtletí 2016 růstem o 2,9 % zůstal na úrovni dynamiky předchozího čtvrtletí. Průměrná hrubá měsíční mzda zrychlila meziroční růst na 4,1 % (4% růst dosáhla naposledy v 1. čtvrtletí 2014, předtím až v roce 2011) a činila 26 548 Kč. V těžbě a dobývání činila v průměru 29 940 Kč, v nejvýkonnějším zpracovatelském průmyslu byla objemem 26 064 Kč pod průměrem průmyslu jako celku, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu dosáhla 42 223 Kč.

Ve zpracovatelském průmyslu se tržby zvýšily v 13 odvětvích …

Tržby v průmyslových podnicích (s 50 a více zaměstnanci)4 se v 1. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšily o 0,7 %. Z odvětví zpracovatelského průmyslu vykázalo jejich růst třináct odvětví, která se na celkových tržbách průmyslu podílela 55,9 % a pokles 9 odvětví (nejvíce ve výrobě základních kovů, hutním zpracování, slévárenství a ve výrobě chemických látek a chemických přípravků). Tržby z přímého vývozu se zvýšily o 2,9 % a na celkových tržbách průmyslu se podílely 62,1 % (podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách sekcí a odvětví jsou uvedeny v tabulce č. II. Průmysl, v přílohové části). V následující části jsou hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s vyšším růstem tržeb.

Graf. č. II.1.1 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v 1. čtvrtletí 2016 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %, b. c.) 10

7,7

5

2,3

4,3

3,6

0 -0,6

-0,6

-2,0

-5

-0,8

-1,2

-10 -10,3 -12,4

-15 -20

-16,7

Průmysl celkem Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Pramen: ČSÚ

… nejvyšší tempo růstu tržeb mělo odvětví tisku

4

Odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů (CZ-NACE 18) dosáhlo ze sledovaných organizací v 1. čtvrtletí 2016 nejvyšší meziroční růst tržeb o 13,1 % (za jejich růstem stál efekt základny stejného období předchozího roku, kdy se

V následujícím textu jsou využity pouze údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci 52


a rozmnožování nosičů


zvýšily pouze o 2,7 %). Odvětví však patří v rámci zpracovatelského průmyslu k méně významným, s nízkým podílem na celkových tržbách průmyslu 0,6 %. Svou výrobou se odlišuje od ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu, protože zpracovává informace a formou hmotného produktu (noviny, časopisy, knihy a nahrané nosiče apod.) je předává k dalšímu užití. Produkty nacházejí uplatnění i v oblasti vzdělávání a kultury. Vyšší růst tržeb o 18,5 % dosáhla výroba rozmnožování nahraných nosičů (podíl na celkových tržbách odvětví byl 13,6 %), výroba vázání a související činnosti o 12,4 % (podíl 2 %) a tisk ostatní, kromě novin o 12,3 % (podíl 80 %). Průměrné měsíční tržby na jednoho zaměstnance vzrostly meziročně o 1,7 %.

Nositelem růstu tržeb zpracovatelského průmyslu zůstal automobilový průmysl

Hlavním tahounem růstu zpracovatelského průmyslu je stále výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29), jejíž tržby vzrostly v 1. čtvrtletí 2016 o 11,3 %. Na tržbách průmyslu se odvětví podílelo 31,4 % (meziroční posílení o 3,0 p. b.). Na celkových tržbách odvětví se podílela výroba náhradních dílů a komponentů včetně dílů pro zahraniční automobilky 53,3 % a výroba motorových vozidel na celkových tržbách odvětví 46,7 %. Příznivý vývoj domácího automobilového průmyslu ovlivňoval rostoucí trh, který těžil i ze zvýšeného zájmu o nové modely automobilek. Na příznivých prodejních výsledcích se podíleli i domácí dodavatelé z ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu. Dařilo se i výrobcům nákladních automobilů (mírný pokles zaznamenali výrobci autobusů). Výkon odvětví potvrdil vysokou konkurenceschopnost domácích výrobců, protože významná část produkce je určena pro zahraniční zákazníky. Průměrné měsíční tržby na jednoho zaměstnance vzrostly meziročně o 3,3 %.

Graf č. II.1.2 Vývoj produkce osobních a malých užitkových vozů v ČR v 1. čtvrtletích 2013 2016 (meziroční změna v %) 35 25,1 25

20,0 12,6

15 3,3

5

3,2

6,8 2,8

-5 -8,6

-15 -25

-3,4

-6,4

-20,2 -23,7

-35 1.Q.2013

1.Q.2014

ŠKODA AUTO

1.Q.2015 HYUNDAI

1.Q.2016 TPCA

Pramen: Sdružení automobilového průmyslu

53



Produkce osobních a malých užitkových vozů (podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu – SAP) se v 1. čtvrtletí 2016 zvýšila meziročně o 2,1 %. Na celkové produkci motorových vozidel se výroba osobních a malých užitkových vozidel podílela 99,7 %. Nejvyšší meziroční růst produkce o 12,6 % zaznamenala druhá největší automobilka v ČR Hyundai (s 26% podílem na celkové výrobě osobních vozů v ČR). Produkce vzrostla i v TPCA meziročně o 6,8 % (podíl 18,2 %). Největší a rozhodující automobilce Škoda Auto klesla produkce o 3,4 % (podíl 55,8 %). Výroba nákladních automobilů TATRA (je jediným výrobcem) se podle SAP zvýšila meziročně o 13,9 %. Výroba autobusů se naopak meziročně snížila o 1 % (výroba autobusů SOR klesla na polovinu, výroba autobusů IVECO naopak vzrostla o 8,2 %). Dynamicky rostly v nábytkářském průmyslu tržby ve výrobě matrací a kancelářského nábytku

Výroba nábytku (CZ-NACE 31) patří v rámci zpracovatelského průmyslu k malým odvětvím, které se na celkových tržbách průmyslu podílelo 0,6 %. V 1. čtvrtletí 2016 se jeho tržby zvýšily meziročně o 10,6 %. Základním materiálem pro nábytkářský průmysl jsou obnovitelné suroviny dodávané dřevozpracujícím průmyslem (např. překližky, zpracovaná desky, dýhy). Důležitým aspektem výrobního procesu je také design nábytku, který vychází z estetických a funkčních požadavků zákazníka. Z jednotlivých oborů odvětví se zvýšily tržby výroby matrací o 30,6 % (podíl na celkových tržbách odvětví byl 5,7 %), výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů o 28,4 % (podíl 31,5 %) a výroba kuchyňského nábytku o 10,6 % (podíl 3,4 %). Rozhodující výroba ostatního nábytku - pohovky, gauče, nábytek pro ložnice, atd. - se zvýšila o 1,6 % (podíl 54,9 %). Průměrné měsíční tržby na jednoho zaměstnance vzrostly meziročně o 5,0 %.

Vývoj tržeb ve výrobě kovových konstrukcí byl ovlivněn růstem automobilového průmyslu

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE 25) se na Celkových tržbách průmyslu podílela 5,7 %, tržby se meziročně zvýšily o 5,4 %. Odvětví přímo navazuje na výrobu kovů a zvyšuje jeho přidanou hodnotu. Je významným dodavatelem automobilového průmyslu, strojírenství a stavebnictví. V současné době má odvětví v ČR, díky stoupající životní úrovni obyvatelstva, příznivé odbytové podmínky pro běžné spotřebitele a tím i růst. Z oborů odvětví se zvýšily tržby výroby drátěných výrobků, řetězů a pružin meziročně o 32,3 % (s podílem na celkových tržbách odvětví 5,2 %), výroby zbraní a střeliva o 19,8 % (podíl 3,8 %), výroby kovových dveří a oken o 19,5 % (podíl 1,5 %) a výroby kovových konstrukcí a jejich výrobků o 17,8 % (podíl 17,4 %). Průměrné měsíční tržby na jednoho zaměstnance vzrostly meziročně o 0,7 %.

Produkce dřevozpracujícího průmyslu není vysoká, ale nezávislá na dovozech

Odvětví zpracování dřeva a výroba dřevěných výrobků (CZ-NACE 16) se v rámci zpracovatelského průmyslu s podílem na celkových tržbách průmyslu 1,2 % řadí k menším. Jeho tržby se meziročně zvýšily o 3,2 %. Zpracování dřeva má dlouhodobou tradici a díky kvalitním lesním porostům není závislé na dovozech. Téměř veškerá vytěžená surovina se průmyslově zpracovává, část pro nábytkářský průmysl, vláknina se využívá při výrobě celulózy a papíru. Výrobky ze dřeva se uplatňují ve všech oblastech života, v průmyslových odvětvích a oborech,

54



ve stavebnictví a v domácnostech. Méně kvalitní dřevo se využívá jako ekologické palivo. Z oborů odvětví vzrostly tržby výroby dřevěných obalů o 28,8 % (podíl na celkových tržbách odvětví byl 8,1 %), výroby pilařské a impregnace dřeva o 5,0 % (podíl 38,5 %), výroby ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku o 4,0 % (podíl 5,5 %). Průměrné měsíční tržby na jednoho zaměstnance vzrostly meziročně o 0,4 %. Vysoký nárůst tržeb v ostatním zpracovatelském průmyslu dosáhla výroba klenotů a lékařských nástrojů

Ostatní zpracovatelský průmysl (CZ-NACE 32) je menším odvětvím zpracovatelského průmyslu s podílem 1,1 %, jeho tržby se v 1. čtvrtletí zvýšily meziročně o 3,0 %. Zahrnuje výrobu, která se liší vstupními materiály, výrobou a i finálními výrobky. Skládá se z výrobků nezahrnutých v ostatních odvětvích zpracovatelského průmyslu, jako jsou klenoty a bižuterie, lékařské a dentální nástroje, hry a hračky, hudební nástroje, sportovní potřeby, kartáčnická výroba a podobné drobné výrobky. Z jednotlivých oborů vyšší růst tržeb o 28,1 % dosáhla výroba klenotů a příbuzných výrobků (podíl na celkových tržbách odvětví byl 0,7 %), výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb o 17,9 % (podíl 32,5 %), ostatní zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (např. ochranné a bezpečnostní pomůcky, psací náčiní, deštníky, knoflíky, zapalovače, předměty osobní potřeby) o 3,6 % (podíl 13,4 %). Průměrné měsíční tržby na jednoho zaměstnance klesly meziročně o 4,9 %.

Tržby se snížily v devíti odvětvích

Ve zpracovatelském průmyslu v 1. čtvrtletí 2016 klesly tržby devíti odvětvím, která se na celkových tržbách průmyslu podílela 34,3 %. V následujícím textu jsou hodnocena odvětví zpracovatelského průmyslu s poklesem tržeb.

Hutní výroba byla ovlivněna čínskou produkcí s nízkou cenou

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (CZ-NACE 24) patří k významným odvětvím zpracovatelského průmyslu, které se na celkových tržbách průmyslu podílelo 4,3 %. V 1. čtvrtletí 2016 se jeho tržby snížily o 17,4 %. Odvětví je energeticky i materiálově náročné a je koncentrováno do Moravskoslezského kraje (téměř 90 % produkce je vyrobeno v toto kraji). Jeho produkce je dále zhodnocována v oddílech vyrábějících investiční a spotřební zboží (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký průmysl, stavebnictví). Produkce byla ovlivněna poklesem zahraničních (o 21,3 %), i domácích zakázek (o 9,8 %). Výrazné snížení zahraničních zakázek bylo způsobeno expanzí čínské produkce. Z oborů odvětví se snížily tržby ve výrobě ocelových trub a trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek o 27,8 % (s podílem na celkových tržbách odvětví 10,3 %), ve výrobě surového železa, oceli a feroslitin a tváření výrobků za tepla o 20,1 % (podíl 52,3 %) a ve výrobě odlitků z oceli o 16,2 % (podíl 2,1 %). Průměrné měsíční tržby na jednoho zaměstnance klesly meziročně o 15,6 %.

Požár etylénové jednotky se projevil poklesem výroby a tržeb chemického průmyslu

Výroba chemických látek a přípravků (CZ-NACE 20) patří mezi významné odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu. Na celkových tržbách průmyslu se v 1. čtvrtletí 2016 odvětví podílelo 3,2 %, tržby se snížily o 16,9 %. Pokles tržeb byl zapříčiněn omezením výroby po požáru etylenové jednotky v Unipetrolu v srpnu 2015. Tato mimořádná událost se projevila snížením zahraničních zakázek (o 15,6 %) a domácích zakázek (o 19,7 %). Výroba chemických látek a přípravků je silně 55



provázána s ostatními odvětvími a obory zpracovatelského průmyslu (např. textilním průmyslem, elektrotechnickým průmyslem, automobilovým průmyslem, s výroba plastů a pryže) pro které je významným subdodavatelským odvětvím. Z oborů odvětví se snížily tržby ve výrobě plastů v primárních formách o 38,8 % (podíl na celkových tržbách odvětví byl 26,1 %), ve výrobě jiných základních anorganických chemických látek o 15,9 % (podíl 7,8 %) a ve výrobě základních organických chemických látek o 10,8 % (podíl 23,2 %). Průměrné měsíční tržby na jednoho zaměstnance výrazně klesly meziročně o 19,2 %. Ve výrobě farmaceutických produktů se mírně snížila produkce i tržby

Výroba farmaceutických výrobků a přípravků (CZ-NACE 21) je co se týče tržeb, s podílem 0,7 %, méně významným odvětvím zpracovatelského průmyslu. V 1. čtvrtletí se meziročně snížily o 6,4 %. Je to odvětví náročné na vědu a výzkum a na finanční prostředky. Výrobu tvoří jak originální léky (patentově chráněné), tak i převažující generické léky (patentová ochrana u nich skončila). Domácí farmaceutický průmysl se pro nižší nákladovost soustřeďuje na výrobu generik, kde patří ke světové špičce. Farmaceutický průmysl převážně spolupracuje se zahraničím, o čemž svědčí vysoký podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví (80,5 %). Výroba odvětví se dělí na dvě skupiny, z nichž rozhodující byla výroba farmaceutických přípravků (podíl 91,9 %) s poklesem tržeb o 2,5 %. Tržby farmaceutických výrobků (podíl 8,1 %) spadly o 36,0 %. Průměrné měsíční tržby na jednoho zaměstnance klesly meziročně o 9,1 %.

Zakázky výrazně zpomalily meziroční růst

Objem nových zakázek tohoto vybraného segmentu podniků je ukazatelem, který indikuje jeho další vývoj. V 1. čtvrtletí 2016 se nové zakázky zvýšily meziročně o 1,7 %, což znamenalo významné zpomalení růstu (z 8,9 % ve stejném období předchozího roku), z toho zahraniční vzrostly o 1,9 % (zpomalení z 11,2 %) a domácí o 1,1 % (zpomalení z 3,2 %). Snížení růstu se odehrálo především v segmentu zahraničních zakázek (na celkových zakázkách se ve sledovaném období podílely 73,5 %). Jejich nižší růst byl ovlivněn propadem zakázek výroby základních kovů, hutního zpracování a slévárenství (o 21,3 %) a poklesem zahraničních zakázek chemického průmyslu (o 15,6 %), po požáru etylénové jednotky Unipetrolu.

56



Graf č. II.1.3 Vývoj nových zahraničních a domácích zakázek v 1. čtvrtletí 2016 (sleduje se u CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 7

6,2

6 5 3,9

4 3 2

0,9

1

0,8

0 -1 -1,1

-1,3

-2 leden

únor

březen

Zakázky ze zahraničí (b.c.)

Tuzemské zakázky (b.c.)

Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO

Vývoj domácích zakázek byl meziročně ztlumen poklesem zakázek (o více než polovinu) ve výrobě plastů v primární formě.

Graf č. II.1.4 Vývoj zakázek a tržeb za vybrané oddíly CZ-NACE zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %) 25 20 15 10 5 0 -5 -10 1.Q.2014

2.Q.2014

3.Q.2014

Zakázky celkem

4.Q.2014

Zakázky ze zahraničí

1.Q.2015

2.Q.2015

Domácí zakázky

3.Q.2015

4.Q.2015

1.Q.2016

Tržby za vybrané oddíly

Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO 57


Vyšší produkce a zakázky přinesly růst zaměstnanosti


Růst zakázek, průmyslové produkce, i tržeb, se projevil na trhu práce a vyvolal potřebu rozšiřování výroby a přijímání nových zaměstnanců. Zaměstnanost vzrostla v 1. čtvrtletí 2016 o 3,6 %, ve zpracovatelském průmyslu o 4,0 %. Z odvětví zpracovatelského průmyslu zaměstnanost vzrostla ve dvaceti odvětvích (viz tabulka II. 1. 3.). V ostatních sektorech se zaměstnanost snížila, v těžbě a dobývání o 5,4 % a ve výrobě elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 0,7 %. Růst zaměstnanosti v průmyslu jako celku však byl provázen ještě vyšším růstem mezd o 4 % a jednotkové mzdové náklady vzrostly o 7 %, kdežto tržby zpomalily růst meziročně na 0,7 %.

Tab. č. II.1.3 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) Skutečnost průmysl. Ukazatel

tržby z

tržby z

produkce prodeje přímého (IPP)

vl. výr. a služeb

vývozu

evid.

produkt.

Průměr.

mzda

jednotkové

průměrná

počet

práce

mzda

přepočt.

mzdové

mzda

zaměst.

z tržeb

nominál. indexem

náklady

Kč

v b.c.

cen

ve b.c. B

Těžba a dobývání

D

Výr.a rozvod el., plynu, tepla a klim. vzduchu

C

Zpracovatelský průmysl

10

Výroba potravinářských výrobků

11

Výroba nápojů

12

Výroba tabákových výrobků

13

výrobců

nominální reálné

0,6

-13,1

20,8

-5,4

-8,1

2,9

10,0

12,0

19,7

30 710

-4,6

2,7

-11,2

-0,7

3,4

-0,6

3,7

-3,8

0,3

46 061

4,2

0,8

2,9

4,0

-3,1

4,4

8,8

7,7

12,3

27 660

-3,5

-4,9

-8,9

0,3

-5,2

4,8

7,5

10,6

13,4

22 313

1,1

1,2

-0,6

3,9

-2,6

2,7

2,5

5,4

5,2

34 908

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Výroba textilií

5,3

5,9

5,4

3,2

2,6

4,3

5,0

1,6

2,3

21 782

14

Výroba oděvů

2,8

0,9

1,1

-0,9

1,8

6,4

5,5

4,5

3,6

15 460

15

Výroba usní a souvisejících výrobků

-1,5

-3,6

0,3

0,5

-4,1

8,3

8,3

13,0

12,9

18 028

16

Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb.

5,5

3,2

3,3

2,8

0,4

4,8

5,7

4,4

5,3

23 349

17

Výroba papíru a výrobků z papíru

1,7

0,4

-3,4

4,9

-4,2

0,4

0,0

4,8

4,4

27 232

18

Tisk a rozmnož. nahraných nosičů

18,8

13,1

12,8

11,2

1,7

3,6

5,7

1,9

3,9

25 671

19

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

20

Výroba chemických látek a chem. přípravků

-14,6

-16,9

-13,6

2,8

-19,2

6,0

7,6

31,2

33,2

29 835

21

Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků

-0,7

-6,4

-4,2

3,0

-9,1

0,9

1,6

11,0

11,8

32 326

22

Výroba pryžových a plastových výrobků

4,5

-0,1

3,9

4,7

-4,6

4,7

7,5

9,8

12,7

25 818

23

Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků

0,2

1,4

-2,4

3,6

-2,1

5,1

3,4

7,3

5,6

29 156

24

Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, sléváren.

-6,1

-17,4

-20,1

-2,2

-15,6

2,7

14,9

21,7

36,1

28 065

25

Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků

6,2

5,4

6,7

4,6

0,7

5,0

6,3

4,2

5,6

26 409

26

Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů

-0,2

-4,0

-6,8

5,3

-8,8

4,4

5,5

14,5

15,7

28 707

27

Výroba elektrických zařízení

2,1

-0,3

0,2

5,0

-5,1

3,6

6,6

9,2

12,3

27 801

28

Výroba strojů a zařízení

2,4

1,0

3,3

1,4

-0,4

2,7

2,6

3,2

3,0

28 691

29

Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přív. a návěs.

13,7

11,3

11,6

7,8

3,3

4,7

7,6

1,3

4,2

30 228

30

Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení

7,7

7,9

-3,1

4,4

3,3

2,6

3,3

-0,6

0,0

29 049

31

Výroba nábytku

10,8

10,6

12,1

5,3

5,0

7,4

7,8

2,3

2,7

22 161

32

Ostatní zpracovatelský průmysl

33

Opravy a instalace strojů a zařízení Průmysl celkem

0,6

3,0

12,9

8,2

-4,9

17,4

16,4

23,4

22,4

26 074

-5,6

-0,7

9,1

1,0

-1,7

1,2

1,1

2,9

2,8

32 956

2,9

0,7

2,9

3,6

-2,8

4,0

8,4

7,0

11,5

28 199

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b. c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

58



II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Produkce stavebnictví se po dvou letech konjunktury silně snížila, …

Stavební produkce v 1. čtvrtletí 2016 navázala na trend zpomalování růstu, započatý již ve třetím čtvrtletí minulého roku, který hned na počátku roku změnila v meziroční pokles. Pod úrovní předchozího roku se držela po všechny tři měsíce a za celé čtvrtletí se snížila v průměru o 8,9 % (ve s. c.). Výsledek byl negativně ovlivněn zejména vyšší srovnávací základnou způsobenou obnovenou investiční aktivitou státu, spolu se snahou o vyčerpání dotací z fondů EU do konce roku 2015, ale také nižší hodnotou zadaných veřejných zakázek. Negativní výsledky zaznamenaly oba segmenty stavebnictví. Přestože v minulosti bylo tahounem celého odvětví inženýrské stavitelství, které stačilo eliminovat slabý růst pozemního, v březnu se dostalo do mínusu také. Nižší investice státu a nepřipravenost projektů budou negativně ovlivňovat vývoj odvětví i v příštích měsících.

Graf č. II.2.1.1 Vývoj stavební produkce (meziroční změna v %, s. c.) 20,0 13,3

15,0 10,0 5,0

6,4

5,6 2,9

5,7

3,9

12,3 9,5 7,3 1,5

0,7

0,7

% změna

0,0 -5,0

-0,3

-2,3 -4,2

-10,0

-6,5

-0,9

-2,3

-2,3

-2,9 -5,3 -8,4

-15,0

-3,1 -3,9 -6,0 -6,2 -9,1 -9,0 -10,0 -11,2

-8,9

-11,7

-20,0 -25,0

-22,7

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q

-30,0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016


… když klesly oba segmenty odvětví

Pozemní stavitelství bylo v mínusu od počátku roku

Produkce inženýrského stavitelství, která je převážně financována z veřejných zdrojů, se v 1. čtvrtletí snížila meziročně o 6,0 %. Ačkoli v únoru ještě naznačila opětovný návrat k růstu, když meziroční tempo zvýšila z 0,3 % v lednu na 2,4 % v únoru, tak v březnu nastal obrat a propadla dokonce o 14,7 %. Pozemní stavitelství v 1. čtvrtletí meziročně kleslo v průměru o 9,7 %. Po všechny měsíce prvého čtvrtletí byla produkce pod úrovní předchozího roku, v lednu a v březnu byl pokles dokonce dvouciferný (-13,6 % a -11,6 %). Meziroční snížení lze opět připsat vyšší srovnávací základně a obecně nižší investiční aktivitě. 59



Graf č. II.2.1.2 Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %, s. c.) 30,0 20,0

% změna

10,0 0,0 -10,0 -20,0

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q

-30,0 2009

2010

2011

2012

Pozemní stavitelství

2013

2014

2015

2016

Inženýrské stavitelství

Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokračoval trend poklesu zaměstnanosti, při růstu průměrné nominální mzdy

Ve stavebních podnicích pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců. Zaměstnanost ve stavebnictví (v podnicích s 50 a více zaměstnanci), která klesá nepřetržitě již od konce roku 2010, v jednotlivých měsících 1. čtvrtletí 2016 zrychlovala pokles, v průměru za čtvrtletí meziročně na 2,6 % (průměrný evidenční počet zaměstnanců). Průměrná hrubá nominální mzda zaměstnanců se v průměru za 1. čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,3 % na 30 056 Kč.

Snížením produkce silně klesla produktivita práce

Silný růst stavební produkce vystřídal pokles, což se negativně projevilo na produktivitě práce, která meziročně klesla o 6,8 %. Růst reálných mezd o 4,9 % tak výrazně předstihl produktivitu práce. Pokles produktivity při vysokém růstu mezd se projevil zvýšením jednotkových mzdových nákladů, nominálních o 14,0 % a reálných o 12,5 %.

Tabulka č. II.2.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %) 2016

2015 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

Průměrná nominální mzda

2,8

4,7

5,0

5,8

6,3

Průměrná reálná mzda

1,8

3,6

3,7

4,4

4,9

Produktivita práce ze ZSV (ve s. c.)

10,5

14,1

9,8

4,7

-6,8

Nominální jedn. mzdové náklady

-7,0

-8,3

-4,4

1,0

14,0

Reálné jedn. mzdové náklady

-7,9

-9,3

-5,6

-0,3

12,5


60


Počet stavebních povolení se meziročně zvýšil


Na rozdíl od poklesu aktivity v obou segmentech stavební výroby počet vydaných stavebních povolení v prvním čtvrtletí mírně rostl. Stavební úřady vydaly celkem 17 438 stavebních povolení, což představuje meziroční zvýšení o 1,7 %. Počty vydaných stavebních povolení byly v jednotlivých měsících mírně nadprůměrné (růst o 1,0 %, 1,8 % a 2,3 %) a převážně rostou již druhým rokem.

35 000

140 000

30 000

120 000

25 000

100 000

20 000

80 000

15 000

60 000

10 000

40 000

5 000

20 000

2009

2010

2011

2012

2013

Orientační hodnota (mil. Kč)

2014

1.Q

3.Q

1.Q

3.Q

1.Q

3.Q

1.Q

3.Q

1.Q

3.Q

1.Q

3.Q

1.Q

3.Q

0

1.Q

0

mil. Kč

počet

Graf č. II.2.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb

2015 2016

Počet vydaných SP


Počty vydaných povolení se v 1. čtvrtletí 2016 mírně snížily v oblasti nové výstavby, meziročně o 0,5 %. Ve změně dokončených staveb naopak vzrostly o 4,7 % a stejně tak počty vydaných stavebních povolení u bytových (o 8,3 %) a nebytových budov (o 5,1 %) - viz tabulka č. II.2.1.2.

Tabulka č. II.2.1.2 Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změna v %) 2015 1.Q Počet vydaných stavebních povolení v tom: z celku:

2.Q

2016 3.Q

4.Q

1.Q

-0,3

4,5

-3,8

5,6

1,7

4,7

7,4

-1,8

4,1

-0,5

změna dokončených staveb

-6,3

1,0

-6,4

7,6

4,7

bytové budovy

-2,4

3,7

-2,1

12,2

8,3

nebytové budovy

-4,4

-0,9

-10,4

-0,4

5,1

nová výstavba

Pramen: ČSÚ

61


Hodnota povolených staveb se zvýšila …


Orientační hodnota povolených staveb v 1. čtvrtletí roku 2016 činila 56,4 mld. Kč a v meziročním srovnání vzrostla o 6,9 %. I přes nízkou základnu stejného období předchozího roku se však její tempo růstu snížilo, v důsledku hluboké ztráty tempa růstu hodnoty v kategorii dokončených staveb.

Tabulka č. II.2.1.3 Orientační hodnota povolených staveb (meziroční změna v %) 2015 1.Q Orientační hodnota povolených staveb v tom: z celku:

2.Q

3.Q

4.Q

2016 1.Q

-10,4

-1,7

5,8

14,9

6,9

nová výstavba

-6,7

-7,8

-6,5

-6,0

6,3

změna dokončených staveb

-1,6

7,7

23,6

52,4

7,7

bytové budovy

-5,4

19,1

3,3

5,1

9,7

2,6

-3,8

13,4

25,2

20,3

nebytové budovy Pramen: ČSÚ

… stejně tak jejich podlahová plocha

Zvýšila se i celková podlahová plocha bytových a nebytových budov, na které bylo vydáno stavební povolení, meziročně o 5,3 % na 1 586 tisíc m2, to však znamenalo vysokou ztrátu tempa z předchozích tří kvartálů. Vzrostla podlahová plocha v nové výstavbě bytových budov o 2,6 %, kdežto u nebytových budov klesla o 3,2 %.

Nejvíce stavebních povolení v nejvyšší hodnotě bylo opět vydáno ve Středočeském kraji

Z jednotlivých krajů se na celkovém počtu vydaných stavebních povolení v kumulaci za 1. čtvrtletí 2016 nejvíce podílel Středočeský kraj s 3 218 povoleními (podíl 18,5 %), Jihomoravský kraj s 2 081 (11,9 %) a Moravskoslezský s 1659 (9,5 %). Nejvyšší orientační hodnotu povolených staveb a podíl na celku vykázal také Středočeský kraj (7,9 mld. Kč a 14,1 %), následovaný krajem Ústeckým (6,3 mld. Kč a 11,2 %) a Jihomoravským (6,3 mld. Kč a 11,1 %). V kategorii nebytových staveb nejvyšší orientační hodnoty docílily kraje Ústecký (3 297 mld. Kč) a Jihomoravský (3,013 mld. Kč), následovány krajem Středočeským (2 935 mld. Kč). Podíl Prahy na počtu ohlášených a povolených staveb činil 6,3 % a na orientační hodnotě povolených staveb se podílela 9 %, v tom na nebytových 7,2 %.

Zvýšil se počet nových stavebních zakázek, jejich hodnota ale klesla

Pro budoucí vývoj oboru jsou důležitým ukazatelem zakázky v odvětví, které naznačují, jak se bude vyvíjet jak poptávka po stavebních pracích, tak i navazující produkce v nadcházejících měsících. Počet nových zakázek v tuzemsku přijatých během 1. čtvrtletí 2016 stavebními podniky s 50 a více zaměstnanci se zvýšil meziročně o 21,7 % na 11 698. Stavební podniky uzavřely v tuzemsku nové zakázky v hodnotě 33,6 mld. Kč, která byla naopak meziročně o 6,2 % nižší. Pokles hodnoty stavebních zakázek zaznamenalo jak pozemní stavitelství, meziročně o 0,7 %, tak především inženýrské stavitelství, o 11,2 %, a to i přes nízkou srovnávací základnu. Jejich hodnoty se sblížily (17,1 mld. Kč, resp. 16,5 mld. Kč) a poprvé od 2. čtvrtletí 2012 se hodnota tuzemských nových zakázek inženýrského stavitelství dostala pod hodnotu pozemního stavitelství.

62



Graf č. II.2.1.4 Vývoj hodnoty stavebních zakázek (v mil. Kč)


Stav přijatých zakázek se zvýšil, ale jejich hodnota také klesla …

Stav zakázek ke konci 1. čtvrtletí 2016, tj. přijaté a dosud nezahájené zakázky nebo rozpracované zakázky v hodnotě prací zbývajících k provedení, se zvýšil meziročně o 11,3 %. Podniky měly uzavřeno celkem 17,5 tisíce zakázek, jejichž hodnota činila 139,6 mld. Kč a meziročně propadla o 17,2 %. Tento pokles vrátil stav zakázek zhruba na úroveň roku 2013 a opět zvýšil rozdíl proti hodnotě stejného období předkrizového roku 2008, který tak stále činí desítky procent (32,5 %).

… nejvíce u zahraničních zakázek

Téměř poloviční podíl na celkových zakázkách (48,1 %) představovaly tuzemské zakázky veřejné. Podle stavu ke konci 1. čtvrtletí 2016 se jejich hodnota meziročně snížila o 21,0 % na 67,1 mld. Kč a ve srovnání s 1. čtvrtletím předkrizového roku 2008 činila jen 50,3 %. Více než třetinový podíl na celkovém stavu zakázek (37,8 %) představovaly zakázky soukromé, s hodnotou 52,8 mld. Kč a meziročním poklesem o 1,4 %. Také zahraniční zakázky prodloužily trend poklesu, nastoupený v prvním kvartále minulého roku. Objem zahraničních zakázek meziročně klesl o 34,7 % na 19,7 mld. Kč a představovaly 14,1 % celkové hodnoty. Omezená aktivita státu spolu s problémy spojenými s EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí) s sebou přináší nejistotu a do budoucna i negativní predikce týkající se vývoje zakázek a návazně i celé stavební produkce. Vývoj stavebních zakázek ukazuje tabulka č. II.2.1.4.

63



Tabulka č. II.2.1.4 Vývoj stavebních zakázek podniky s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) 2015 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

2016 1.Q

Nové zakázky v tuzemsku

8,6

-2,1

20,3

-6,9

21,7

v tom:

pozemní stavitelství

26,2

0,2

-17,0

10,4

-0,7

inženýrské stavitelství

-20,3

16,0

8,5

-9,1

-11,2

Stav ke konci období

15,1

11,1

7,1

2,8

11,3

v tom:

tuzemsko

3,7

-2,5

-9,7

-20,1

-13,4

v tom: veřejné

7,8

-1,3

-5,8

-24,9

-21,0

-2,2

-4,3

-15,9

-12,0

-1,4

-5,6

-26,6

-36,7

-37,0

-34,7

soukromé zahraničí


II.2.2 Bytová výstavba Zvýšil se počet zahájených bytů …

V 1. čtvrtletí 2016 stavební podniky zahájily výstavbu 5 164 bytů, což znamená meziroční přírůstek 2,1 %. Ve stejném období roku 2015 byla zahájena výstavba 5 057 bytů, v roce 2014 to bylo 5 449 bytů (ve stejném období roku 2008 však bylo zahájeno o 4,4 tisíce bytů více). Tento mírný růst táhla výstavba bytů jak v rodinných, tak i bytových domech. Nárůst souvisí s pokračující vyšší poptávkou obyvatelstva způsobenou zejména dostupností hypoték, ale i s jejich lepší finanční situací a optimistickými očekáváními.

… vzrostla výstavba bytů v rodinných i bytových domech

V rodinných domech bylo postaveno 2 804 bytů, což je meziročně o 8,8 % více, výstavba bytů v bytových domech vzrostla o 8,4 % a představuje 1 118 bytů. Klesl počet bytů zahájených jako nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům, meziročně o 7,0 % na 361 a také meziročně klesla o 8,9 % výstavba domovů – penzionů nebo domovů pro seniory, což v absolutních číslech znamená pouze 154 bytů. Stagnovala výstavba nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům.

Počty zahájených bytů stouply v osmi krajích

Zahájená výstavba v krajích odráží různou dynamiku rozvoje jednotlivých celků a také různou strukturu bytového fondu, i obyvatelstva. V 1. čtvrtletí 2016 se v osmi krajích zvýšil počet zahájených bytů a v šesti snížil, v Praze a v Olomouckém kraji šlo o dvouciferný pokles. Nejvyšší počet v absolutních číslech tradičně zaznamenal Středočeský kraj (965 bytů), další kraje až s velkým odstupem (např. Praha 666, Jihomoravský 657). Překvapivě nejvyšší dynamiku růstu dosáhl Královéhradecký kraj (meziročně 51,5 %), jako druhý Jihočeský (50,9 %) a třetí kraj Zlínský (30,6 %), ale zřejmě to bude dáno vývojem výstavby v předchozích letech. Největší podíl na zahajované výstavbě bytů měl tradičně Středočeský kraj (18,7 %) a Praha (12,9 %), následovány krajem Jihomoravským (12,7 %). Do výsledků výstavby se silně promítá vliv umístění lokalit, jejich atraktivnosti a velkých měst. V zahájené výstavbě bytů v bytových domech dosáhl 1. čtvrtletí 2016 podíl v Prahy celých 44,2 %, v Jihomoravském a Zlínském kraji 13,6 %, resp. 13,1 %, kdežto ve Středočeském kraji 2,1 % a v Ústeckém nebyla zahájena vůbec. V zahájené výstavbě bytů v rodinných domech podíl Prahy dosáhl jen 4,8 %,

64



nejvyšší podíl vykázal Středočeský kraj s 26,8 % a dále opět Jihomoravský kraj s 12,5 % a Moravskoslezský s 10,4 %.

Graf č. II.2.2.1 Bytová výstavba (počet bytů)


Počet dokončených bytů nepatrně klesl

Dokončeno bylo v 1. čtvrtletí 2016 celkem 6 177 bytů, což představuje mírné

Programy na podporu stavebnictví

Na podporu bydlení jsou i v letošním roce směrovány programy Ministerstva pro místní rozvoj (Podpora regenerace panelových sídlišť, Podporované byty, Bytové domy bez bariér), programy Státního fondu rozvoje bydlení (Program 150, Program 600, Program Panel 2013+, Program výstavby, Programy Pro obce) a program Státního fondu životního prostředí Nová zelená úsporám, který kromě RD bude zahrnovat i BD a kde vedle renovace budov je cílem především snižování jejich energetické náročnosti. Tento program je financován z výnosů z emisních povolenek.

Úrokové sazby hypotečních úvěrů klesaly na nová minima

Pro bytovou výstavbu má význam i vývoj na finančních trzích, zejména pohyb úrokových sazeb u hypoték a úvěrů, a to pro malé i velké investory. Na rekordní výsledky roku 2015 navázalo i první čtvrtletí 2016, kdy si každý měsíc připsal nějaký rekordní údaj. Nejvíce se o to zasloužila úroková sazba hypoték, která postupně prolamovala dosavadní nejnižší hodnoty, v březnu Fincentrum Hypoindex pokořil 2% hranici a zastavil se zatím na 1,97 %. Pokles ale pokračuje dál, pomáhají mu

meziroční snížení o 0,7 %, tj. o 43 bytů méně. Počet dokončených bytů v rodinných domech se zvýšil meziročně o 7,3 % (o 231 bytů) na 3 410, kdežto počet bytů v bytových domech se razantně snížil o 27,6 %, když bylo dokončeno 1 604 bytů, meziročně o 611 bytů méně. Ostatní kategorie se na celkovém počtu dokončených bytů podílejí maximálně 5 %. Pokles zaznamenala výstavba v kategorii nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům meziročně o 20,4 % a nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům klesly o 8,2 %. Velmi výrazné meziroční zvýšení o 861,5 % vykázaly domovy-penziony nebo domovy pro seniory, kterých bylo dokončeno 125. Velkou roli zde sehrála nízká a proměnlivá srovnávací základna předchozích let a čerpání dotací EU.

65



i marketingové akce bank. Z vývoje na mezibankovním trhu lze usuzovat, že vývoj úrokových sazeb se bude vyvíjet podobně jako v loňském roce, tj. že zlevňování hypoték s fixací na 3 a 5 let se bude pravděpodobně utlumovat a pozornost bank se spíše zaměří na úvěry s delší než pětiletou fixací. V lednu si rekord připsala průměrná výše poskytnuté hypotéky, která objemem 2 138 995 Kč poprvé prolomila dvoumiliónovou hodnotu. Únor se spokojil s tehdy rekordně nízkou úrokovou sazbou 2,02 %. Za celé první čtvrtletí bylo uzavřeno 23 369 smluv, což je meziročně o 1228 smluv více. Vyšší byly i objemy, které dosáhly 45,176 mld. Kč, meziročně o 6,687 mld. Kč více. Na základě výsledků prvního čtvrtletí lze predikovat další úspěšný rok, zejména pro poskytovatele půjček na bydlení. Výhled stavební výroby na rok 2016

Po dosažení dna v roce 2013, mírném růstu v roce 2014 a po slušném růstu v roce 2015 očekáváme v letošním roce spíše stagnaci, popřípadě pouze mírný růst (pokud se podaří udržet počet a objem zahajovaných veřejných výběrových řízení v prvním čtvrtletí 2016). Důvodem prozatímního negativního vývoje jsou vysoká srovnávací základna prvního čtvrtletí předchozího roku, nižší investiční výdaje státu a absence značných prostředků z fondů EU, které do sektoru průběžně plynuly v minulých letech, zejména do dopravní a technické infrastruktury. Další vliv na vývoj stavební produkce bude mít novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která ji zřejmě s ohledem na platnost zákona (1. 10. 2016) ovlivní až v příštím roce, i problémy u výstavby infrastruktury v souvislosti EIA. Příležitostí pro stavebnictví se jeví i rekultivace krajiny a protipovodňová opatření. Výhledově by k rozvoji stavebních investic měla přispět též nová koncepce a legislativní úprava sociálního bydlení.

II.2.3 Stavebnictví v EU Stavebnictví v EU i eurozóně vzrostlo

V Evropské unii i v eurozóně stavební výroba v průměru za první tři měsíce roku 2016 rostla. V Evropské unii odvětví meziročně vzrostlo o 1,8 % a v eurozóně o 3,0 %. Také tempo jejího růstu ve srovnání s předchozím čtvrtletím bylo vyšší (o 0,3 %, resp. o 1,2 %). Meziroční dynamika růstu byla sice vyšší v eurozóně, ale do plusu se dostala až ve 4. čtvrtletí minulého roku, kdežto růst produkce v EU28 v poslední dvou letech zůstal kladný a rovnoměrnější.

Výkonnější bylo inženýrské stavitelství

V obou uskupeních, zejména v EU28, se více než inženýrskému stavitelství dařilo pozemnímu, tedy odlišně, než tomu bylo ve srovnatelném období předchozího roku a následujících kvartálech. V Evropské unii pozemní stavitelství vzrostlo meziročně o 2,9 %, zatímco inženýrské o 3,5 % kleslo. V eurozóně byly oba segmenty výkonnější, produkce pozemního stavitelství se zvýšila o 3,7 %, u inženýrského byl pokles mírnější o 0,3 %. Srovnání s bazickým rokem 2010 zobrazuje graf č. II.2.3.1, který potvrzuje, že za poslední čtyři roky odvětví nedosáhlo ještě ani úrovně bazického roku.

66



Graf č. II.2.3.1 Stavební produkce v EU (2010 = 100, sezónně a kalendářně očištěno)

Pramen: Eurostat, graf MPO Výkonnost stavebnictví v jednotlivých zemích je stále silně rozdílná

Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi v meziročním srovnání silně propadla. Důvodem je zejména vyšší srovnávací základna, vedená snahou o dočerpání dotací z EU do konce roku 2015, i nepřipravenost dalších projektů. Podobný trend zaznamenalo např. Bulharsko a Rumunsko. Stále platí, že vývoj odvětví napříč uskupeními je velmi rozdílný. V některých členských zemích růst stavební výroby dosáhl příznivějších hodnot, dlouhodobě se jí daří ve Švédsku či ve Finsku, kde jsou dosažené hodnoty vyvážené. Za zmínku stojí Slovensko, kde dynamika růstu v 1. čtvrtletí klesla na zhruba polovinu, nicméně odvětví kvartálně počtvrté v řadě meziročně rostlo dvouciferným tempem. Tentokrát rostlo nejdynamičtěji Španělsko, zatímco Slovinsko naopak dosáhlo nejprudšího poklesu. Data z jednotlivých zemí sice ukazují na postupné zlepšování situace v odvětví, nicméně prozatím je v obou uskupeních očekáván pouze slabý a pozvolný růst.

67



Graf č. II.2.3.2 Stavební produkce v mezinárodním porovnání v 1. čtvrtletí 2016 (meziroční změna v %, kalendářně očištěno)


68



II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod pokračoval v růstu …

Zahraniční obchod se zbožím se v 1. čtvrtletí 2016 udržel ve velmi dobré formě a navzdory vysoké srovnávací základně loňského roku pokračoval v růstu, ale s nižší dynamikou růstu vývozu i dovozu. Jeho výsledky5 v metodice národního pojetí, které vycházejí ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty, vykazují rozdílné a méně příznivé výsledky oproti údajům z přeshraniční statistiky, ale podobné tendence jako statistika přeshraniční. Kladné saldo zahraničního obchodu podle národního pojetí za 1. čtvrtletí 2016 činilo 68,6 mld. Kč a bylo o 85,4 mld. Kč nižší, než uvádí přeshraniční statistika. Celkový přebytek obchodní bilance proti stejnému období roku 2015 stoupl o 14,7 mld. Kč, vývoz vzrostl meziročně o 1,5 % na 847,2 mld. Kč, dovoz naopak klesl o 0,2 %, na 778,5 mld. Kč. Obrat zahraničního obchodu dosáhl 1 625,7 mld. Kč, což je o 10,8 mld. Kč více než ve stejném období předchozího roku.

… míra otevřenosti ČR však klesla

Vazba české ekonomiky na kooperaci a na obchodní vztahy se zahraničím se mimo jiné projevuje vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu země. I přes příznivé výsledky zahraničního obchodu se v 1. čtvrtletí 2016 snížil poměr vývozu zboží k HDP (v b. c.) na 70,6 % ze 71,6 % v 1. čtvrtletí 2015 (v případě exportu služeb na 12,1 z 12,2 % %) a poměr celkového vývozu vůči HDP na 82,7 z 83,7 % %, přitom tempo růstu vývozu zboží značně předstihovalo růst dovozu a čistý vývoz vzrostl na historicky nejvyšší hodnotu. Vzhledem k tomu, že podrobnější údaje jsou k dispozici pouze za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu, a také z důvodu kontinuity s předchozími analýzami, jsou dále uvedeny pouze výsledky podle přeshraniční statistiky.

5

V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k 9. 5. 2016 včetně dopočtů, které budou v průběhu roku 2016 zpřesňovány. 69



Graf č. II.3.1.1 Zahraniční obchod ČR v letech 2012 – 2016 (měsíční hodnoty) 60 50

(mld. Kč)

40 30 20 10 0 1

-10 -20

3

5

7 2012

9

11

1

3

5

7

9

11

1

2013

3

5

7

9

11

1

3

2014

Saldo - přeshraniční stat. (mld. Kč) Vývoz (meziroční změna v %)

5

7

9

11

2015

1

3

2016

Saldo - národní pojetí (mld. Kč) Dovoz (meziroční změna v %)

40 35 30 25 20 15 10 % 5 0 -5 -10 -15 -20

Pramen: ČSÚ, graf MPO Příznivější výsledky dosáhl zahraniční obchod podle přeshraniční statistiky, …

Podle údajů přeshraniční statistiky, které evidují všechny toky zboží, stoupl obrat zahraničního obchodu v 1. čtvrtletí 2016 na 1 855,1 mld. Kč (meziroční růst o 48,5 mld. Kč). Obchodní bilance skončila rekordním přebytkem 154,0 mld. Kč, meziročně vyšším o 41 mld. Kč, díky nižšímu tempu růstu dovozu než vývozu. Vývoz vzrostl v průměru o 4,7 % na 1 004,6 mld. Kč, kdežto dovoz jen o 0,4 % na 850,5 mld. Kč. Meziroční tempo růstu vývozu bylo v prvních dvou měsících roku vyšší než tempo růstu dovozu, v březnu vývoz mírně klesl, ještě více ale spadl dovoz. Dobrému výsledku napomohla zejména solidní poptávka po českých exportech.

… který vyprodukoval zatím nejvyšší čtvrtletní přebytek obchodní bilance

Český zahraniční obchod nadále reflektoval efekt uměle udržovaného oslabení české koruny, který zajišťoval lepší výsledky exportérům, přestože stranu importů současně zatěžovala vysoká poptávka po dovozech vyvolaná průmyslovou aktivitou a vysokou spotřebou domácností. Růst importů za dražší korunu ale byl zároveň tlumen nízkými cenami dovážených surovin. Zahraniční obchod se zbožím proto generoval vysoký přebytek obchodní bilance, na kterém se v největší míře podílel vysoký přebytek obchodu se stroji a dopravními prostředky (na evropských automobilových trzích panuje dlouhodobě příznivá situace), spolu s nižším schodkem bilance minerálních paliv.

Tabulka č. II.3.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2016 (přeshraniční statistika) 2015 I. Q Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) Saldo (v mld. Kč) Meziroční změna salda (v mld. Kč)

7,7 10,4 113,0 -10,8

2016 leden

únor

březen

6,8 0,0 53,3 20,6

8,0 5,7 46,8 9,2

-0,2 -3,8 53,9 11,2

1. Q 4,7 0,4 154,0 41,0

Pramen: ČSÚ 70



Graf č. II.3.1.2 Zahraniční obchod ČR v letech 2012 – 2016 (čtvrtletní hodnoty, přeshraniční statistika) 180

20,0

160

15,0

140 120

10,0 5,0

80

%

mld. Kč

100

60

0,0

40

-5,0

20 0

-10,0 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q 2012 Obchodní bilance (mld. Kč)

2013

3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q

2014 Vývoz (meziroční změna v %)

3.Q 4.Q. 1.Q.

2015

2016

Dovoz (meziroční. změna v %)


Na obratu zahraničního obchodu ČR se nejvíce podílely vyspělé tržní ekonomiky

Stejně jako v předchozích letech se na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu se zbožím nejvíce podílel obchod s vyspělými tržními ekonomikami (83,8 %). Z nich značnou část tvořily členské státy Evropské unie, jejichž podíl na celkovém obratu dlouhodobě posiluje, v 1. čtvrtletí 2016 meziročně o 1,7 p. b. na 76,7 %, což opět stvrdilo silnou závislost České republiky na spolupráci s tímto uskupením zemí. Tradičně nejvíce obchodovanou komoditou byly stroje a dopravní prostředky, které navýšily svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě o 0,7 p. b. na 51,3 %, z toho silniční vozidla přidala meziročně 1,1 p. b. a jejich podíl na celkovém obratu dosáhl 16,2 %. V rámci skupiny strojů a dopravních prostředků se na obratu silniční vozidla podílela 31,6 %. Výsledky zahraničního obchodu bezprostředně souvisely s vývojem směnných kurzů. Na kurz koruny k euru měl nadále vliv kurzový závazek ČNB udržovat korunu nominálně podhodnocenou „poblíž 27 CZK/EUR“. Česká koruna k euru v průměru za 1. čtvrtletí 2016 posílila meziročně o 2,1 %, na 27,039 CZK/EUR. Vůči americkému dolaru koruna dlouhodobě kopíruje vývoj eurodolarového kurzu a v prvním kvartále meziročně stagnovala na průměru 24,541 CZK/USD.

Ceny vývozu a dovozu klesaly, směnné relace rostly

Oslabená koruna na straně vývozů podporovala konkurenceschopnost českých exportérů na zahraničních trzích, u dovozů efekt slabší koruny vůči americkému dolaru, který sice podléhal momentální pozici na páru s eurem, omezoval deflační tlaky pramenící z nízkých cen některých komodit na světových trzích (především minerálních paliv a energií). V 1. čtvrtletí 2016 se dále prohloubil pokles cen vývozu i dovozu, který přispěl k růstu směnných relací. Ceny vývozu se drží v záporném pásmu od 1. čtvrtletí 2015, a v průměru za 1. čtvrtletí 2016 opět prohloubily meziroční pokles, který však byl nižší, než u dovozních cen. Největší vliv na vývoj celkového indexu vývozních cen mělo snížení cen strojů a dopravních prostředků, nejvyšší propad zaznamenaly ceny minerálních paliv. Rostly pouze ceny nápojů a tabáku a živočišných a rostlinných olejů. Pokles dovozních cen, 71



nastoupený na konci 1. pololetí roku 2015, pokračoval za vydatného přispění propadu cen minerálních paliv, spolu s přechodem dovozních cen polotovarů a komodit s vyšším stupněm zpracování do záporných hodnot. Propad dovozních cen byl patrný ve většině sledovaných skupin zboží, nejvýznamnější byl v cenách minerálních paliv, které klesly meziročně o 30 %. Rostly pouze dovozní ceny ve váhově nevýznamné skupině živočišných a rostlinných olejů a tuků. Směnné relace proto v průběhu 1. čtvrtletí 2016 dále rostly, v průměru o 1,5 %. Vývoj cen dovozu, vývozu a směnné relace zachycuje graf II.3.1.3.

Graf č. II.3.1.3 Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %) 8 6 4 2 0 %

-2 -4 -6 -8 1.Q

2.Q

3.Q

2012

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2013 Vývozní ceny

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

2014 Dovozní ceny

3.Q

2015

4.Q

1.Q 2016

Směnné relace


II.3.2 Teritoriální struktura Do EU směřovala majoritní část českého exportu a importu …

Vysoký objem vývozu zboží dosažený v 1. čtvrtletí 2016 potvrzuje solidní konkurenceschopnost českých firem a schopnost nejen si udržet, ale i rozšířit pozice na zahraničních trzích, zejména na náročných evropských trzích. Stejně jako v předchozích letech, majoritní část českého vývozu zboží byla v 1. čtvrtletí 2016 tradičně realizována s vyspělými tržními ekonomikami (91,9 %), z nichž do členských států Evropské unie směřovalo 84,7 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 67,4 % dovozu. Vývoz a dovoz do zemí evropské osmadvacítky zpomalil meziroční dynamiku růstu, a to z 9,1 % dosažených v 1. čtvrtletí 2015 na 6 % v 1. čtvrtletí 2016 v případě vývozu, u dovozu z 8,7 % na 3,8 %. Toto zpomalení bylo způsobeno vysokou srovnávací základnou, nicméně hodnotově naopak bylo vyvezeno a dovezeno zboží více. Celkový obrat v porovnání se stejným obdobím předchozího roku proto stoupl o 69,2 mld. Kč na 1 423,5 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR ve výši 277,5 mld. Kč, meziročně o 27 mld. Kč vyšším. Tyto výsledky stvrdily rostoucí závislost České republiky na spolupráci se zeměmi Evropské unie. Silná obchodní provázanost České republiky se státy Evropské unie vede k závislosti českého hospodářství na jejich ekonomické situaci a zpětně významně ovlivňuje jeho výkon. Pro Českou republiku je dlouhodobě významná zahraniční obchodní výměna především se 72



sousedními státy, které jsou vesměs členskými zeměmi tohoto uskupení (Německo, Polsko, Slovensko, atd.). … zvýšil se také vývoz do zemí s tranzitivní ekonomikou a do ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou

Jedním z hlavních a dlouhodobých cílů převážné části českých exportérů a zainteresovaných institucí je rozšířit portfolio svých obchodních partnerů o nová odbytiště a snížit tím silnou závislost na zemích Evropské unie. V 1. čtvrtletí 2016 se dařilo rozvíjet obchodní vztahy s perspektivními trhy mimo EU, a to především se zeměmi s tranzitivní ekonomikou, kam vývoz meziročně prudce stoupl o 24 % (o 1,1 mld. Kč) a tím mírně posílil nízký podíl těchto zemí na celkovém českém vývozu na 0,6 %. Dobrých výsledků dosáhl také vývoz do ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou, kam se objem vyvezeného zboží meziročně zvýšil o 4,3 % (o 2,2 mld. Kč), nicméně jejich podíl na vývozech meziročně mírně klesl o 0,1 p. b. na 5,3 %. Z těchto zemí si dobře vedl export do Izraele, kam akceleroval o 85,7 %, na Nový Zéland vzrostl o 35,7 % a do Turecka o 8,3 %. Druhé čtvrtletí v řadě však zpomaloval vývoz do Spojených států amerických, tentokrát o 0,4 % (o 0,1 mld. Kč), a snížil jejich podíl na celkovém českém vývozu o 0,1 p. b. na 2,2 %. Ve vývozech do USA dosahovali čeští exportéři dlouhodobě dvouciferných temp růstu, a proto nelze z posledního vývoje vyvodit změnu v trendu. Naproti tomu klesl vývoz do rozvojových zemí (o 3,7 %), nicméně např. do Indonésie export prudce vzrostl o 61,1 %. Vývoz se snížil také do ostatních zemí, a to o 11,9 %, z toho do Číny o rovných 12 %. Čínská ekonomika, která byla v uplynulých letech hlavním motorem světového růstu, již nějakou dobu zpomaluje, což se nepříznivě odráží i v naší vzájemné obchodní výměně.

… export do Ruské federace ztlumil propad, naopak na Ukrajinu prudce vzrostl

Negativní trend ve vzájemném obchodu se Společenstvím nezávislých států, způsobený přetrvávajícím geopolitickým napětím na východě Evropy a oboustrannými sankcemi s Ruskem, se zmírnil. Objem českého exportu do tohoto uskupení zemí v 1. čtvrtletí 2016 meziročně ztlumil pokles na 7,9 % (na 22,7 mld. Kč), za přispění růstu exportu na Ukrajinu o 40,2 %, na 4,2 mld. Kč. Strmý meziroční nárůst vývozu na Ukrajinu byl hlavně způsoben nízkou srovnávací základnou minulého roku. Nedařilo se však obchodním vztahům s Ruskem, na které stále nepříznivě působí protiruské a ruské sankce. Podíl Ruska na celkovém českém vývozu, který se již v závěru roku 2014 dostal pod dlouhodobě dosahovaná 3 %, v 1. čtvrtletí 2016 meziročně dále klesl o 0,4 p. b. na 1,5 %. Vývoz se snížil meziročně o 14 % a hodnotou 15,3 mld. Kč se přiblížil úrovni 2. čtvrtletí 2010. Zároveň se propadly ruské dovozy (meziročně o 33,7 %), které však též stlačily klesající světové ceny minerálních paliv a nižší objem dovozu plynu. Rychlejší pokles dovozu než vývozu však příznivě působil na obchodní bilanci s Ruskem, jejíž deficit se zmenšil o 6,1 mld. Kč na 1,7 mld. Kč (viz tab. II.3.2.1).

73



Tabulka č. II.3.2.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu se zbožím v 1. čtvrtletí 2016 a srovnání s 1. čtvrtletím 2015 OBRAT 1-3/2015 mil.Kč

VÝVOZ

1-3/2016 %

mil.Kč

%

index 16/15

1-3/2015 mil.Kč

DOVOZ

1-3/2016 %

Celkový zahraniční obchod ČR

1 806 638

100,0 1 855 096

100,0 102,7

959 838

* Státy s vyspělou tržní ekonomikou

1 483 027

82,1 1 555 246

83,8 104,9

874 204

91,1

** Státy EU 28

1 354 311

75,0 1 423 548

76,7 105,1

802 413

83,6

mil.Kč

100,0 1 004 561

%

index 16/15

1-3/2015

BIL AN CE

1-3/2016

mil.Kč

%

mil.Kč

%

index 16/15

1-3/15

1-3/16

mil. Kč

mil. Kč

100,0

104,7

846 800

100,0

850 535

100,0

100,4 113 038

154 026

923 140

91,9

105,6

608 823

71,9

632 106

74,3

103,8 265 381

291 034

850 523

84,7

106,0

551 898

65,2

573 025

67,4

103,8 250 515

277 498

z toho: Německo

529 101

29,3

554 524

29,9 104,8

310 600

32,4

329 829

32,8

106,2

218 501

25,8

224 695

26,4

102,8

92 099

105 134

Slovensko

125 031

6,9

130 821

7,1 104,6

81 375

8,5

89 714

8,9

110,2

43 656

5,2

41 107

4,8

94,2

37 719

48 607

** Státy ESVO

31 026

1,7

28 770

1,6

92,7

20 393

2,1

19 007

1,9

93,2

10 633

1,3

9 763

1,1

91,8

9 760

9 244

** Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou

97 690

5,4

102 928

5,5 105,4

51 398

5,4

53 610

5,3

104,3

46 292

5,4

49 318

5,8

106,5

5 106

4 292

z toho: Kanada USA Turecko

2 960

0,2

2 554

86,3

1 897

0,2

1 448

0,1

76,3

1 063

0,1

1 106

0,1

104,0

834

342

42 258

2,3

43 111

2,3 102,0

22 266

2,3

22 183

2,2

99,6

19 992

2,4

20 928

2,5

104,7

2 274

1 255

0,1

19 823

1,1

21 803

1,2 110,0

12 195

1,3

13 212

1,3

108,3

7 628

0,9

8 591

1,0

112,6

4 567

4 621

* Rozvojové země

108 736

6,0

112 453

6,1 103,4

43 056

4,5

41 456

4,1

96,3

65 680

7,8

70 997

8,3

108,1

-22 624

-29 541

z toho: Brazílie

3 651

0,2

2 888

0,2

79,1

1 876

0,2

1 609

0,2

85,8

1 775

0,2

1 279

0,2

72,1

101

330

7 505

0,4

7 724

0,4 102,9

3 582

0,4

3 240

0,3

90,5

3 923

0,5

4 484

0,5

114,3

-341

-1 244

* Státy s tranzitivní ekonomikou

8 499

0,5

9 678

0,5 113,9

4 590

0,5

5 690

0,6

124,0

3 909

0,5

3 988

0,5

102,0

681

1 702

* Společenství nezávislých států

67 316

3,7

50 896

2,7

75,6

24 645

2,6

22 692

2,3

92,1

42 671

5,0

28 204

3,3

66,1

-18 026

-5 512

43 356

2,4

32 254

1,7

74,4

17 769

1,9

15 283

1,5

86,0

25 587

3,0

16 971

2,0

66,3

-7 818

-1 688

8 750

0,5

8 995

0,5 102,8

3 031

0,3

4 248

0,4

140,2

5 719

0,7

4 747

0,6

83,0

-2 688

-499

133 039

7,4

120 450

6,5

90,5

12 751

1,3

11 234

1,1

88,1

120 288

14,2

109 216

12,8

90,8 -107 537

-97 982

128 087

7,1

114 627

6,2

89,5

11 887

1,2

10 461

1,0

88,0

116 200

13,7

104 166

12,2

89,6 -104 313

-93 705

* Nespecifikováno

6 021

0,4

6 373

0,4 105,8

592

0,1

349

0,0

59,0

5 429

0,9

6 024

1,0

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

1 469 285

99,1 1 538 736

98,9 104,7

854 056

97,7

902 004

97,7

105,6

615 229

101,1

636 732

100,7

Indie

z toho: Rusko Ukrajina * Ostatní */ z toho: Čína

111,0

-4 837

-5 675

103,5 238 827

265 272

*/ ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ (údaje vč. dopočtů), tabulka MPO

V kategorii zájmových a prioritních zemí klesl objem vývozu

Ochlazení vzájemného obchodu se zeměmi Společenství nezávislých států, z nichž některé jsou zároveň v exportní strategii ČR zařazeny mezi prioritní země, se negativně promítlo do podílu této skupiny zemí6 na českém exportu. Ten se v 1. čtvrtletí 2016 snížil meziročně o 0,7 p. b., na 7,9 % a vývoz ve skupině těchto států klesl o 3,7 %, což představuje snížení objemu vyvezeného zboží o 3 mld. Kč. O moc lépe se nevedlo exportu do zájmových zemí, jejichž podíl na celkovém vývozu oproti 1. čtvrtletí 2015 klesl o 0,4 p. b. na 5,2 % a celkový objem vyvezeného zboží se snížil o 2,8 %, což je v hodnotovém vyjádření oproti stejnému období předchozího roku o 1,5 mld. Kč méně (viz graf II.3.2.1).

6

Exportní strategie ČR pro období 2012 – 2020, kterou vláda ČR schválila v březnu 2012, definuje: Prioritní země: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko. 74



Graf č. II.3.2.1 Vybraná uskupení zemí – export


Tahounem českého exportu zůstává Německo, …

Na pozici našeho nejsilnějšího obchodního partnera se stabilně drží Německo, z teritoriálního hlediska pro ČR nejvýznamnější obchodní destinace. Dobrý výkon německé ekonomiky se projevil i ve vzájemných obchodních vztazích. Vývoz zboží do Německa v 1. čtvrtletí 2016 meziročně posílil o 6,2 % na 329,8 mld. Kč, ale tempo růstu bylo pomalejší než v 1. čtvrtletí 2015, kdy dosáhlo 7,3 %. Podíl na celkovém českém vývozu zboží Německo navýšilo na 32,8 % (o 0,4 p. b.), stejně tak i podíl na celkovém dovozu (o 0,6 p. b. na 26,4 %). Prudce však zpomalilo tempo růstu dovozů, na 2,8 % ze 7,6 % dosažených ve stejném období loňského roku. Vyšší tempo růstu vývozu než dovozu se projevilo růstem přebytku obchodní bilanci ve prospěch ČR, meziročně o 13 mld. Kč, na 105,1 mld. Kč.

… s nímž dosáhla obchodní bilance ČR také nejvyššího přebytku

Nejvyšší aktivum obchodní bilance se zbožím má dlouhodobě Česká republika s Německem, na druhém místě je saldo obchodu se Slovenskem. V 1. čtvrtletí 2016 jeho hodnota vzrostla oproti 1. čtvrtletí 2015 o 10,9 mld. Kč na 48,6 mld. Kč (viz tab. II.3.2.2). Pořadí prvních šesti zemí s nejvyššími přebytky se oproti stejnému období loňského roku nezměnilo. Z první desítky vypadlo v 1. čtvrtletí 2016 pouze Švýcarsko, které se posunulo na 12. místo a uvolnilo devátou pozici Nizozemsku, které bylo loni až na 43. místě. Žebříček první pětice zemí, kam směřoval zahraniční obchod ČR, zůstává dlouhodobě bez velkých změn. Na straně vývozů obhájilo druhou pozici Slovensko s 8,9% podílem, třetí místo obsadila Velká Británie (5,6 %), která byla v loňském 1. čtvrtletí čtvrtá, nyní následovaná Polskem (5,5 %) a Francií (5,2 %). To platí i pro dovozy, kde se na druhém místě opět umístila Čína (12,2 %), dále pak Polsko (8,8 %), Slovensko (4,8 %) a s 4,2% podílem vystřídala na 5. místě Francie Itálii, která se nyní posunula o příčku níže (viz tab. V.3 v tabulkové příloze).

75



Tabulka č. II.3.2.2 Země s nejvyššími přebytky v bilanci obchodu ČR v 1. čtvrtletí 2016 Bilance ZO dle komoditních skupin SITC (mld. Kč)

Meziroč. změna (mld. Kč)

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

105,1 48,6

13,0 10,9

-2,4 7,6

-0,2 1,0

2,8 -0,5

0,2 4,7

-0,1 0,3

-17,2 2,6

6,8 10,4

93,6 15,3

21,8 7,1

-0,1 0,3

30,6 24,8 17,0 12,9

-4,0 1,2 2,3 2,9

0,3 -0,7 0,5 -2,6

0,4 -0,2 0,0 0,0

0,1 -0,1 2,4 0,1

0,6 0,2 0,4 0,0

0,3 0,0 0,4 -0,1

-2,1 -5,0 -1,2 -1,6

-0,7 1,0 0,0 0,6

26,4 25,3 10,8 15,7

5,3 4,2 3,8 0,8

0,0 0,0 -0,1 0,0

Švédsko Belgie Nizozemsko

8,5 8,3

2,2 -1,2

0,0 -0,7

0,1 0,4

0,1 -0,2

0,0 -0,3

0,0 0,0

-0,2 -4,3

-0,1 1,1

6,2 10,6

2,4 1,7

0,0 0,0

8,2

7,8

-1,9

0,4

-1,0

-0,1

-0,1

-3,3

1,7

11,6

0,9

0,0

Maďarsko

7,0

-2,3

0,2

0,0

0,1

0,6

0,0

0,4

0,9

6,1

-1,2

0,0

Země Německo Slovensko Spojené království Francie Rakousko Španělsko

Bilance ZO (mld. Kč)

Pramen: ČSÚ

Nejvyšší schodek obchodní bilance vykázal opět obchod s Čínou

Záporná bilance obchodu se zbožím je typická převážně pro obchod České republiky s asijskými zeměmi, ze kterých více dovážíme, než vyvážíme. Nejvyšším schodkem, který se však v 1. čtvrtletí 2016 snížil meziročně o 10,6 mld. Kč na 93,7 mld. Kč, skončila tradičně bilance zahraničního obchodu s Čínou. Čína se na první pozici umisťuje od roku 2002, kdy na ní vystřídala Ruskou federaci. Ta nyní vypadla z první desítky zemí podle výše schodku (loni byla pátá) a sestoupila až na 13. místo. Druhé místo v žebříčku zemí s nejvyššími deficity obsadilo Polsko, jehož bilance se v roce 2012 překlopila do záporu, který se od té doby zvětšuje. Zásluhu na tom mělo především prohloubení pasiva v obchodě s tržními výrobky, průmyslovým a spotřebním zbožím a potravinami a živými zvířaty. V první pětce se umístila také Korejská republika, Japonsko a Thajsko (viz tab. II.3.2.3).

Tabulka č. II.3.2.3 Země s nejvyššími schodky v bilanci obchodu s ČR v 1. čtvrtletí 2016 Bilance ZO dle komoditních skupin SITC (mld. Kč)

Bilance ZO (mld. Kč)

Meziroč. změna (mld. Kč)

0

1

2

3

4

-93,7 -20,1

-10,6 10,3

-0,5 -4,9

0,0 -0,7

0,3 0,9

0,0 -2,0

0,0 -0,1

-17,6 -8,8 -7,2 -4,8

0,7 0,5 1,3 0,4

0,0 0,4 -0,1 0,1

0,0 0,0 0,0 0,0

-0,1 0,5 -0,1 -0,2

0,0 0,0 0,0 0,0

Tchaj-wan

-4,4 -3,8

1,1 -1,4

-0,2 0,0

0,0 0,0

-0,1 0,0

Kostarika

-3,1

1,9

-0,2

0,0

Ázerbájdžán

-3,0

-2,8

0,0

0,0

Země Čína Polsko Korejská republika Japonsko Thajsko Malajsie Vietnam

5

6

7

8

9

-1,5 -6,2 -1,2 -10,0

-70,1 -15,7 1,0 -2,9

0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0

-1,0 -0,5 0,1 0,2

-2,3 -1,1 -0,6 -0,1

-13,2 -6,7 -5,8 -4,4

-1,0 -1,4 -0,7 -0,3

0,0 0,1 0,0 0,0

0,0 0,0

0,0 0,0

0,0 -0,1

-0,1 -0,9

-2,4 -2,6

-1,7 -0,1

0,0 0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2,9

0,0

0,0

0,0

-3,8

0,0

0,0

0,5

0,3

0,0

0,0

Pramen: ČSÚ

76



II.3.3 Komoditní struktura Nejdůležitějším obchodním artiklem zůstávají stroje a dopravní prostředky …

Z hlediska komoditní struktury nejvíce obchodovanou skupinou zboží byly stroje a dopravní prostředky, které také tradičně v nejvyšší míře přispěly k dobrému výsledku českého zahraničního obchodu. Těžily ze silné zahraniční poptávky, takže jejich vývoz v 1. čtvrtletí 2016 meziročně vzrostl o 7,6 % a svůj dominantní podíl na celkových vývozech navýšily meziročně o 4,6 p. b. na 56,8 %. Dalším nejvíce obchodovaným artiklem byly tržní výrobky (tzv. polotovary), mezi které patří celá řada výrobků z různých materiálů, a to od výrobků z kůže, pryže, papíru, korku, dřeva, přízí a tkanin až po výrobky ze železa, oceli, neželezných kovů, apod. Přestože jejich export vzrostl o 1,9 %, svůj podíl na vývozech meziročně snížily o 0,4 p. b. na 16 %. Průmyslové spotřební zboží, třetí významná skupina zboží, s meziročním růstem exportu o 9,4 %, svůj podíl posílilo na 12,4 %. Vývoz se zvýšil ve všech sledovaných komoditních skupinách s výjimkou minerálních paliv, surovin a chemikálií, jejichž export meziročně klesl v důsledku poklesu cen na světových trzích. Vývoj zahraničního obchodu, tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC, za 1. čtvrtletí 2016, znázorňuje tab. II.3.3.1.

Tabulka č. II.3.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd v 1. čtvrtletí 2016 Celkem

0

1

2

3

4

Vývoz (podíl v %)

100,0

3,6

0,9

1,9

2,2

0,4

Dovoz (podíl v %)

100,0

5,2

0,7

2,2

4,4

0,3

Saldo 1. Q 2016 (v mld. Kč)

154,0

-8,5

2,7

0,8 -14,8

Saldo 1. Q 2015 (v mld. Kč)

113,0

-6,7

2,3

1,7 -25,8

Meziroční změna salda

41,0

-1,8

0,4

-0,8

11,0

6

7

8

5,6

16,0

56,8

12,4

0,2

11,9

18,0

44,9

12,1

0,3

0,7 -44,2

7,2 188,7

21,6

-0,2

0,8 -36,1

7,9 146,9

22,2

-0,2

-0,6

-0,1

-0,1

5

-8,1

-0,7

41,8

9

Pramen: ČSÚ Pozn.: 0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 – suroviny

… jejichž kladné saldo obchodu roste

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5- chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

Obchod se stroji a dopravními prostředky vykázal tradičně nejvyšší kladné saldo obchodní bilance, které bylo meziročně o 41,8 mld. Kč vyšší, protože vývoz vzrostl 7,6% tempem, kdežto dovoz naopak klesl o 0,3 % (viz tab. II.3.3.2). Stroje a dopravní prostředky zároveň dosáhly nejvyšší absolutní meziroční přírůstek exportu 40,5 mld. Kč. Ve skupině strojů a dopravních prostředků měla největší podíl na vývozech silniční vozidla, a meziročním růstem o 1 p. b. jejich podíl na celkovém vývozu návazně posílil hodnotově o 20,5 mld. Kč. Nejvýznamnější podskupina silničních vozidel, osobní automobily, profitovala ze snadno dostupného a levného financování nákupů aut v zemích EU. Jejich export meziročně vzrostl o 11,8 % na 119,4 mld. Kč. Druhý absolutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu dosáhla ve skupině SITC 7 elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (o 7,8 mld. Kč), následována zařízeními pro telekomunikace, záznam a reprodukci zvuku (o 7,4 mld. Kč).

77



Tabulka č. II.3.3.2 Vývoz, dovoz a saldo obchodní bilance strojů a dopravních prostředků (SITC 7) v 1. čtvrtletí 2016 Vývoz 1. Q 2016 Meziroční (mld. Kč) změna (%)

Dovoz

Podíl na Podíl na vývozu 1. Q 2016 Meziroční celk. skupiny (mld. Kč) změna (%) vývozu (%) (%)

Obchodní bilance

Podíl na Podíl na Meziroční dovozu 1. Q 2016 celk. změna skupiny (mld. Kč) dovozu (%) (mld. Kč) (%)

570,6

7,6

100,0

56,8

381,9

-0,3

100,0

44,9

188,7

41,8

71 - stroje a zařízení k výrobě energie

24,2

-11,8

4,2

2,4

31,5

-0,8

8,2

3,7

-7,2

-3,0

72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu

25,4

12,7

4,5

2,5

18,0

-10,5

4,7

2,1

7,4

5,0

6,4

-6,9

1,1

0,6

5,3

-29,4

1,4

0,6

1,2

1,7

74 - stroje a zřízení všeobecně užívané v průmyslu

68,4

9,2

12,0

6,8

47,0

1,9

12,3

5,5

21,5

4,9

75 - kancelářské stroje zařízení k automat.zprac.dat

66,2

2,4

11,6

6,6

54,0

-10,7

14,1

6,3

12,2

8,0

76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku

56,4

15,0

9,9

5,6

45,4

-8,7

11,9

5,3

11,0

11,7

SITC 7 - celkem

73 - kovozpracující stroje

77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče

102,1

8,3

17,9

10,2

90,2

5,2

23,6

10,6

11,9

3,4

78 - silniční vozidla

214,5

10,6

37,6

21,3

87,0

10,3

22,8

10,2

127,5

12,4

6,9

-18,8

1,2

0,7

3,6

22,9

0,9

0,4

3,3

-2,3

79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

Pramen: ČSÚ

Nejvyšší pasivum obchodu vykázaly chemikálie, bilanci příznivě ovlivnil pokles pasiva minerálních paliv

Pokles cen ropy a plynu na světových trzích se zasloužil o další snížení pasiva bilance obchodu s minerálními palivy, meziročně o 11 mld. Kč na 14,8 mld. Kč. Jeho pokles, který trvá od roku 2014, v 1. čtvrtletí 2016 příznivě ovlivnil celkovou bilanci obchodu se zbožím. Dovoz minerálních paliv klesal rychleji než vývoz, meziročně o 31,9 % na 37 mld. Kč, vývoz propadl o 22,4 % na 22,2 mld. Kč. Vývoj ceny ropy znázorňuje graf II.3.3.1. Vývoj obchodní bilance byl naopak negativně ovlivněn narůstajícím pasivem obchodu s chemikáliemi, meziročně o 8,1 mld. Kč na 44,2 mld. Kč, když dovoz vzrostl hodnotově o 5,1 mld. Kč, tj. o 5,3 %, kdežto vývoz klesl o 3 mld. Kč, tj. o 5 %. Chemikálie tak opět vyprodukovaly objemově nejvyšší deficit obchodní bilance.

78



Graf č. II.3.3.1 Ceny ropy na světových trzích v letech 2012 – 1. čtvrtletí 2016 (USD/barel) 140,0 120,0 100,0

USD/barel

80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

Ropa Brent

Ropa WTI

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO

II.3.4 Zahraniční obchod EU Unijní zahraniční obchod zhoršil svůj exportní výkon, ale snížil schodek

7

Výsledky zahraničního obchodu Evropské unie7 jako celku se v 1. čtvrtletí 2016 zhoršily. Ve všech měsících čtvrtletí proti stejnému období loňského roku klesal jak vývoz, tak ještě více dovoz, takže záporná bilance obchodu celého uskupení se snížila. Negativně se na nich podepsalo z velké části zpomalení v Číně a v dalších rozvíjejících se zemích, pokračující strukturální problémy eurozóny a oboustranné sankce uplatňované Evropskou unií a Ruskem, to vše navzdory slabšímu euru a celosvětově nízkým cenám energetických komodit. Vývoz oproti stejnému období předchozího roku klesl o 4,2 %, tj. o 18,1 mld. eur, dovoz o 4,8 %, tj. o 20,8 mld. eur, takže celkový obrat zahraničního obchodu se snížil za 1. čtvrtletí 2016 meziročně o 38,9 mld. eur na 819 mld. eur. Bilance zahraničního obchodu celého uskupení skončila schodkem ve výši 0,8 mld. eur, který byl meziročně nižší o 2,7 mld. eur. Vývoj zahraničního obchodu Evropské unie znázorňuje graf II.3.4.1.

V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k 14. 6.2016, které budou v průběhu roku 2016 ještě zpřesňovány. 79



Graf č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU28 v letech 2012 – 2016 20

20

15

15

10 10

0

5

-5

%

mld. EUR

5

0

-10 -15

-5

-20 -10

saldo (v mld. EUR)

vývoz (meziroční změna v %)

III/16

I/16

XI/15

IX/15

VII/15

V/15

III/15

I/15

XI/14

IX/14

VII/14

V/14

III/14

I/14

XI/13

IX/13

VII/13

V/13

I/13

III/13

XI/12

IX/12

VII/12

V/12

I/12

-30

III/12

-25

-15

dovoz (meziroční změna v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO Ve vývozu EU dominovaly stroje a dopravní prostředky, saldo jejich obchodu ale kleslo

Dominantní postavení ve vývozu zemí Evropské unie na světové trhy zaujímaly výrobky zpracovatelského průmyslu, z nichž největším tahounem byly tradičně stroje a dopravní prostředky. V 1. čtvrtletí roku 2016 se však celkový objem jejich vývozu a dovozu meziročně snížil o 4,2 mld. eur na 303,3 mld. eur, nicméně jejich podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu se zbožím zemí Evropské unie se navýšil na 37 %. Na celkovém vývozu se podílely 41,8 % a na dovozu 32,2 % a zároveň vykázaly nejvyšší kladné saldo obchodní bilance ve výši 39 mld. eur, které však ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku bylo nižší vlivem vyššího růstu dovozu a poklesu vývozu. Naopak nejvyšší deficit, ve výši 41,4 mld. eur, měla minerální paliva, díky propadu cen energetických komodit se však schodek meziročně snížil. Mezi další nejvíce obchodované komodity, zastoupené v celkovém obchodu EU větší mírou (viz tab. II.3.4.1), patřily chemikálie (s podílem 15 %), průmyslové spotřební zboží (14,3 %) a tržní výrobky (11,3 %).

80



Tabulka č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU28 podle skupin zboží v 1. čtvrtletí 2016 (meziroční srovnání v mld. EUR) Vývoz

Dovoz

Saldo

Klasifikace Meziroční Meziroční SITC 1. Q 2015 1. Q 2016 Podíl (%) 1. Q 2015 1. Q 2016 změna (%) změna (%)

Podíl (%) 1. Q 2015 1. Q 2016

Meziroční změna (mld. EUR)

0

20,3

20,1

-0,8

4,9

24,6

25,0

1,5

6,1

-4,3

-4,9

-0,5

1

6,8

7,1

3,9

1,7

2,0

2,0

0,6

0,5

4,9

5,1

0,3

2

10,0

9,1

-9,2

2,2

16,0

14,5

-9,5

3,5

-6,0

-5,4

0,6

3

20,3

14,9

-26,5

3,6

82,7

56,3

-31,9

13,7

-62,4

-41,4

21,0

4

1,2

1,3

6,4

0,3

2,1

2,2

4,9

0,5

-0,9

-0,9

0,0

5

76,0

75,0

-1,3

18,3

46,8

48,0

2,6

11,7

29,2

27,0

-2,2

6

49,6

46,4

-6,5

11,3

47,9

45,9

-4,1

11,2

1,7

0,5

-1,2

7

177,8

171,2

-3,7

41,8

129,7

132,2

1,9

32,2

48,0

39,0

-9,0

8

48,6

49,2

1,3

12,0

66,9

68,2

2,0

16,6

-18,3

-19,0

-0,7

9

16,7

14,8

-11,3

3,6

12,2

15,8

29,6

3,8

4,6

-0,9

-5,5

427,2

409,1

-4,2

100,0

430,7

409,9

-4,8

100,0

-3,5

-0,8

2,7

Celkem

Pramen: Eurostat Pozn.: 0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 - suroviny

Německo potvrdilo roli hlavního tahouna Evropy

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5 - chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

K objemu celkového zahraničního obchodu zemí Evropské unie přispělo tradičně nejvíce Německo, hlavní ekonomický tahoun Evropy. Na vývozech Evropské unie se německá ekonomika podílela 29 % a na dovozech 19,4 %. Na straně vývozů se dlouhodobě drží na druhé příčce Spojené království, druhá největší ekonomika v Evropě, na třetí místo se posunula Francie a přenechala čtvrté místo Itálii. Páté místo obhájilo Nizozemsko (viz graf II.3.4.2). Další země z první desítky si zachovaly stejné umístění, jaké měly před rokem. Česká republika se udržela na třináctém místě s 1,4% podílem. První desítka zemí s největším importem zůstává neměnná. V žebříčku zemí figuruje na druhé pozici v delším časovém horizontu opět Spojené království, po něm následuje Nizozemsko (viz graf II.3.4.3). Česká republika obhájila jedenácté místo, v 1. čtvrtletí 2016 její podíl na celkových dovozech činil 1,6 %.

81



Graf č. II.3.4.2 Podíl vybraných zemí na vývozu EU28 v 1. čtvrtletí 2016

Pramen: Eurostat, neočištěná data

Graf č. II.3.4.3 Podíl vybraných zemí na dovozu EU28 v 1. čtvrtletí 2016

Pramen: Eurostat, neočištěná data

82



II.4 Vnitřní obchod II.4.1 Souhrnné výsledky Vnitřní obchod si udržel slušné tempo růstu

Domácnosti opět vydávaly za nákupy více peněz než před rokem a jejich spotřeba se tak stala jedním z hlavních faktorů růstu maloobchodních tržeb a celé ekonomiky. Spotřebitelské poptávce se dařilo, podporovala ji zlepšující se finanční situace domácností, rostoucí zaměstnanost, mírný růst reálných mezd, nízká inflace s příznivými cenami řady spotřebního zboží. Maloobchodní tržby si proto v 1. čtvrtletí 2016 udržely slušné tempo růstu, přestože meziročně zpomalilo na 6,5 % v b. c., resp. na 7,5 % v s. c. Vysoká důvěra spotřebitelů a zlepšování reálné finanční situace domácností se odrazily také v růstu konečné spotřeby domácností, meziročně o 2,7 % v b. c., což v hodnotovém vyjádření činí nárůst o 13,7 mld. Kč (z 500,6 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2015 na 514,2 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2016).

Indikátor důvěry spotřebitelů se pohyboval v kladných hodnotách

Boom spotřebitelských nákupů však rozhodně neskončil. O růstu pozitivní nálady vypovídaly již výsledky konjunkturálních průzkumů. Bazický indikátor důvěry spotřebitelů, který se drží v kladném pásmu od října 2014 (proti průměru roku 2005), v lednu 2016 stoupl na 110 % (v lednu 2015 byla jeho hodnota 106,7 %), což je nejvyšší úroveň od března 2007 a zároveň i za celou dobu sledování. Na tomto maximu se však udržel pouze měsíc, v únoru 2016 sestoupil na hodnotu 106,2 % a v březnu polevil na 104,8 %. V průměru za celé 1. čtvrtletí však byl o 1 p. b. vyšší než za stejné období předchozího roku.

Nižší růst disponibilních příjmů domácností než jejich spotřeby vedl ke snížení úspor

Vývoj tržeb maloobchodu je však závislý nejen na důvěře spotřebitelů v ekonomiku, ale především na vývoji příjmů domácností. Na ty však kromě růstu mezd působí řada dalších faktorů. Po úhradě běžných výdajů zůstává domácnostem disponibilní důchod, určený buď k úhradě konečné spotřeby, či k tvorbě úspor. Disponibilní důchod domácností v 1. čtvrtletí 2016 meziročním růstem o 1,5 % na více než polovinu zpomalil tempo, v absolutních hodnotách to znamenalo zvýšení o 8,2 mld. Kč, na 559,2 mld. Kč. Nižší růst disponibilních příjmů domácností než činila jejich konečná spotřeba, vedl ke zpomalení tvorby úspor, které se snížily meziročně o 10 %, tj. o 6 mld. Kč, na 53,6 mld. Kč.

Březnová data potvrdila pokračování silného růstu maloobchodních tržeb …

Vývoj na trhu práce a sentiment domácností zůstává výrazně příznivý, což se odráží v ochotě domácností nakupovat. Vývoj maloobchodních tržeb je nicméně v poslední době relativně rozkolísaný, když do něj vstupuje také řada faktorů sezónního charakteru. V únoru to byl přestupný rok, jehož vliv byl nakonec vyšší, než se předpokládalo. V březnu to byl vliv Velikonoc, který převážil nad nižším počtem pracovních dní (letošní březen měl o jeden pracovní den méně, což by mělo samo o sobě implikovat nižší tržby po kalendářním očištění).

… přestože zpomalily tempo růstu

Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47) ve stálých cenách zpomalily v 1. čtvrtletí 2016 tempo meziročního růstu v průměru na 7,5 % (viz graf č. II.4.1.1). I když spotřebitele neopustila důvěra v ekonomiku a chuť utrácet, oproti 1. čtvrtletí 2015 si pohoršily, což lze částečně přičíst na vrub vyšší základně před rokem, ale také uvedeným kalendářním vlivům. Meziroční tempo růstu tržeb bylo nejvyšší v únoru (11,5 %), nejnižší v lednu (5,6 %), v březnu činilo 5,8 %.

83



Graf č. II.4.1.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, stálé ceny, meziroční změny v %) 10 8 6 4 %

2 0 -2 -4 -6 1.Q

2.Q

3.Q

2012

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

2013

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

2014

Běžné ceny

3.Q

4.Q

2015

1.Q 2016

Stálé ceny


Růst tržeb maloobchodu nadále táhl především motoristický segment

S růstem příjmů a celkových nákupů spotřebitelů se zvyšoval i zájem o nová auta. Maloobchod proto táhly vzhůru především tržby motoristického segmentu (CZNACE 45), tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel. Jejich meziroční tempo růstu však zvolnilo z 12,1 % v 1. čtvrtletí 2015 na 8,9 % v 1. čtvrtletí 2016. Tržby v tomto segmentu vzrostly nejvíce meziročně v únoru (o 15 %), v dalších měsících byl jejich růst již méně než poloviční (v lednu 6,9 %, v březnu o 5,4 %). Prodeje nových automobilů tak pokračovaly v pozitivním trendu započatém již v roce 2014, kdy vlivem vyšší poptávky jak obyvatelstva, tak i firemního sektoru, došlo k prudkému oživení poptávky po tomto sortimentu. Mimo to je motoristický segment také kladně ovlivňován nákupy nerezidentů a reexporty.

Tržby samotného maloobchodu zrychlily tempo růstu, …

Dobře se vedlo i samotnému maloobchodu kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47). Tržby obchodu bez motoristického segmentu v průměru za 1. čtvrtletí vzrostly meziročně o 6,9 %. S tím korespondoval vývoj tržeb maloobchodu kromě prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3), které zvýšily růst podobným tempem, meziročně v průměru na 6,7 %.

Tabulka č. II.4.1.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %)

Maloobchod včetně motoristického segmentu (CZ-NACE 45 + 47) Obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45) Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) Prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) Maloobchod kromě pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

1.Q

2013 2.Q 3.Q

-2,7 -7,5 -0,7 -2,0 -0,5

0,4 4,0 -1,2 -0,5 -1,3

4.Q

2,9 3,8 9,2 11,3 0,5 1,1 -4,1 -1,3 1,2 1,4

1.Q 7,0 18,6 2,3 2,1 2,4

2014 2.Q 3.Q 4,7 5,7 8,2 13,8 3,2 2,4 1,6 1,8 3,5 2,5

4.Q

1.Q

4,7 8,3 7,9 12,1 3,5 6,5 1,3 8,0 3,7 6,3

2015 2.Q 3.Q

4.Q

2016 1.Q

8,7 14,4 6,2

6,2 9,1 8,3 13,4 5,3 7,2

7,5 8,9 6,9

6,1 6,2

7,2 11,8 5,0 6,6

8,2 6,7

Pramen: ČSÚ

84


… stejně tak i tržby za prodej pohonných hmot …


Tržby za prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) hned od počátku roku pokračovaly v solidním růstu, který mírně zrychlovaly a v průměru za 1. čtvrtletí 2016 meziročně vzrostly o 8,2 %. Tento trend byl výsledkem nízkých světových cen minerálních paliv a zejména ropy, jejichž rychlý pokles začal již ve druhé polovině roku 2014, a který srazil ceny pohonných hmot. To pozitivně stimulovalo spotřebitelskou poptávku a prodeje pohonných hmot se meziročně zvyšovaly, stejně tak i tržby za ně. Vzájemný vztah mezi vývojem objemu prodeje pohonných hmot a jejich cenami je znázorněn v grafu č. II.4.1.2.

Graf č. II.4.1.2 Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %)

20 15 10 5 %

0 -5 -10 -15 -20 -25 1.Q

2.Q

3.Q

2012

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2013

2.Q

3.Q

4.Q

2014 Objem prodeje

1.Q

2.Q

3.Q

2015

4.Q

1.Q 2016

Ceny


… a růst tržeb za potravinářské zboží se dostal na nejvyšší úroveň od roku 2003

V maloobchodě s potravinami (CZ-NACE 47.11 + 47.2) došlo k nejvyššímu růstu tržeb od roku 2003, když jejich meziroční růst v průměru za 1. čtvrtletí 2016 stoupl o 7,2 %. Naproti tomu zpomalily tržby za prodej nepotravinářského zboží (CZNACE 47.19 + 47.4 až 47.9), v 1. čtvrtletí na 6,3 %. Chuť nakupovat české spotřebitele ještě neopustila, naopak utrácejí stále více i za potraviny. Tomu napomohl i další pokles cen potravin, za které sice oproti roku 2005 běžný spotřebitel zaplatil v 1. čtvrtletí 2016 o 30,7 % více, avšak před rokem v 1. čtvrtletí to bylo o 32,9 % více.

Prodej počítačů a komunikačních zařízení vyčerpal potenciál růstu

K celkovému solidnímu výsledku maloobchodu přispěl především maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci (CZ-NACE 47.6), který v průměru za 1. čtvrtletí 2016 zrychlil tempo růstu na 9,5 % (z 8,4 % v 1. čtvrtletí 2015), které kulminovalo v lednu růstem o 16 %. Z toho je patrné, že spotřebitelé po opadnutí nejistot ohledně budoucnosti stále více peněz věnují na volnočasové aktivity. Zároveň více zařizují či obnovují své byty a domy, především pak vybavení domácností, což je spojené i s oživením na realitním trhu. Tržby v maloobchodě s výrobky převážně pro domácnost (CZ-NACE 47.5) vzrostly meziročně pomalejším, ale stále slušným 5,9% tempem (o 6,9 % stouply ve stejném období před rokem). Zvolnění lze 85



připsat na vrub růstu cen v tomto segmentu. Naopak meziroční tempo růstu zrychlil maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím (CZ-NACE 47.71 + 47.72), který v 1. čtvrtletí 2015 meziročně klesl o 2,8 %, ale nyní zrychlil růst na 4,5 %, přesto, že ceny toho zboží stále rostou. Maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím (CZ-NACE 47.73 až 47.75) ve specializovaných prodejnách zbrzdil v 1. čtvrtletí dynamiku růstu z loňských 5,7 % na 1,9 %, z toho u farmaceutického a zdravotnického zboží (CZ-NACE 47.73 + 47.74) tržby klesly meziročně o 0,8 % (v 1. čtvrtletí 2015 rostly o 5,9 %). Přestalo se dařit maloobchodu ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (CZ-NACE 47.4), který vyčerpal potenciál růstu a jehož tržby z dvouciferného tempa růstu dosahovaného ještě v minulém roce, v 1. čtvrtletí 2016 meziročně klesly o 1,4 % (před rokem rostly o 21,2 %). Prodej ve stáncích a na trzích si neudržel růst

Výborně si vedly prodeje mimo prodejny, stánky a trhy (CZ-NACE 47.9), kde si tržby drží dvouciferná tempa růstu již od roku 2013. Na tržbách v tomto segmentu si v 1. čtvrtletí prodejci meziročně polepšili meziročně o 15,7 %. Došlo sice ke zpomalení dynamiky růstu meziročně o 6,5 p. b., nicméně tržby rostly z vysokých základů. Prodejcům ve stáncích a na trzích (CZ-NACE 47.8) se však naopak nedařilo. Nestačili udržet mírný růst nastartovaný v 1. čtvrtletí 2015 a prodloužený na celý rok 2015. Tržby se vrátily v 1. čtvrtletí 2016 opět k poklesu a vykázaly meziroční snížení v průměru o 0,7 %. Tento segment si dlouhodobě vede špatně, na popularitě postupně ztrácí od roku 2008.

Tržby internetových prodejců rostly pomalejším tempem

Prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb (CZ-NACE 47.91) v 1. čtvrtletí 2016 zpomalil dynamiku růstu tržeb v průměru na 18,4 % (v 1. čtvrtletí 2015 rostly tržby rekordním 28,1% tempem). Prodeje rostly z velmi vysokých základů, a tak expanze e-shopů nekončí, což opět potvrzuje téměř dvacetiprocentní růst tržeb virtuálních obchodů. Snadné a rychlé nakupování po internetu je stále v oblibě. Důvěra v elektronické obchody je silná a okruh spotřebitelů různých věkových kategorií využívajících moderní komunikační technologie ke svým nákupům se postupně rozšiřuje. Počítač s připojením se stal běžnou výbavou téměř tří čtvrtin (73 %)8 českých domácností, z nichž všechny mají přístup k internetu. Nakupuje se napříč všemi sortimenty, nejmenší podíl na tržbách internetových obchodů mají potraviny. On-line nákup potravin s doručením do domu se v tuzemsku zatím příliš velké oblibě netěší, nabízených služeb supermarketů využily v roce 2015 pouze tři osoby ze sta.

II.4.2 Vnitřní obchod v EU Maloobchodní obrat v EU a v eurozóně vzrostl …

8

Obrat maloobchodu v 1. čtvrtletí 2016 v zemích Evropské unie zrychlil meziroční dynamiku růstu na 1,4 % z 1,2 % v 1. čtvrtletí 2015. Ještě výrazněji přidal obrat v eurozóně a růstem o 1,3 % z 0,7 % ve stejném období předchozího roku téměř dostihl EU. Nejvyšší hodnoty meziročního růstu ze všech zemí v rámci skupiny vykázalo Lucembursko (+14,1 %), které se ještě ve stejném období před rokem potýkalo se slabou spotřebitelskou poptávkou (+0,3 %). K prudkému oživení maloobchodního obratu došlo také v Rumunsku (+12,4 %), které zrychlilo meziroční tempo růstu obratu maloobchodu z 1,8 % dosažených ve stejném období před rokem. Dobré výsledky mělo i Estonsko (+5,5 %), Malta (+5,4 %) a Litva (+5 %). Česká republika obsadila osmou příčku, ale s údajem nižším, než

Údaj ČSÚ k listopadu 2015

86



uvádí ve svém šetření Český statistický úřad, a rozdíl je způsoben mimo jiné vlastními dílčími výpočty a dopočty Eurostatu. Z velkých zemí přidala k růstu nejvíce Francie (+2,1 %) a Španělsko (+1,7 %), ale též i Německo a Spojené království (shodně +1,4 %). V případě Německa však došlo ke zpomalení meziročního tempa růstu obratu maloobchodu, ve Spojeném království maloobchod meziročně vzrostl stejným tempem jako před rokem, stagnoval však v Itálii. Maloobchodu se nedařilo v Řecku (-5,1 %), Slovinsku (-2,4 %), Dánsku (-2,2 %), Belgii (-2 %), Finsku (-0,6 %), na Slovensku (-0,3 %) a v Litvě (-0,1 %). Meziroční srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropské unii je znázorněno v grafu č. II.4.2.1.

Graf č. II.4.2.1 Indexy obratu prodeje v maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změna v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní) 20,0 15,0 10,0 5,0

% 0,0 -5,0

1.Q.2015

Luxembourg

Romania

Estonia

Malta

Ireland

Lithuania

Hungary

Czech Republic

Sweden

Cyprus

Poland

Bulgaria

France

Spain

United Kingdom

Portugal

Germany

Austria

Netherlands

Croatia

Italy

Latvia

Slovakia

Finland

Belgium

Slovenia

Denmark

Greece

-10,0

1.Q.2016


… zatímco důvěra spotřebitelů v EU a v eurozóně se zhoršovala

Důvěra spotřebitelů jak v Evropské unii, tak i v eurozóně v průměru za tato uskupení se zhoršovala. Indikátor Eurostatu se pohyboval pod dlouhodobým průměrem, a zatímco v 1. čtvrtletí 2015 se hodnoty indexu pro země evropské osmadvacítky postupně zlepšovaly od minus 5,8 bodu do minus 1,8 bodu, v 1. tvrtletí 2016 se výsledky postupně zhoršily z minus 4,2 bodu v lednu na minus 7,3 bodu v březnu. V sestupném trendu se také vyvíjel index pro země eurozóny, když z lednových minus 6,3 bodu se v březnu 2016 dostal na minus 9,7 bodu. Ve stejném období roku 2015 se přitom průměrná hodnota indexu zlepšila z minus 8,5 na minus 3,7 bodu. Také v Německu se spotřebitelská důvěra v průběhu 1. čtvrtletí 2016 pozvolna vytrácela, když z průměrné hodnoty plus 1 bod v 1. čtvrtletí 2015 si za rok pohoršil na minus 6,1 bodu (německý index se drží v záporném pásmu trvale od září 2015). Na poklesu důvěry se podílely mj. i slabší výkony čínského hospodářství a signály oslabení růstu celé světové ekonomiky spolu s nejistotou ohledně dopadu a délky poklesu cen ropy. Slovenský index si meziročně mírně polepšil, a to z průměrných minus 7,8 bodu v 1. čtvrtletí 2015 na minus 7,5 bodu (viz graf č. II.4.2.2).

87



Graf č. II.4.2.2 Index důvěry spotřebitelů v EU28 10,0 5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -20,0 -25,0 -30,0 -35,0 -40,0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 2013

2014

2015

Důvěra spotřebitelů eurozóna

Důvěra spotřebitelů EU28

Důvěra spotřebitelů ČR

Důvěra spotřebitelů Německo

2016

Důvěra spotřebitelů Slovensko


88



TABULKOVÁ PŘÍLOHA

89


OBSAH


Strana

I.

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

91

II.

PRŮMYSL

95

III.

STAVEBNICTVÍ

97

IV.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

98

V.

VNITŘNÍ OBCHOD

103

90



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál

, Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Průměrná měsíční mzdaxxx/ (meziroční změna v %) nominální reálná

1.Q

1 054,4 1,9 503,3 0,6 208,3 0,8 7,2 3,5 266,9 2,0 -3,0 874,7 11,1 803,1 11,9 71,6

3,9 3,7

2.Q 1 070,2 2,6 508,0 1,3 211,2 1,8 7,3 4,4 267,5 3,7 9,0 879,5 8,5 812,4 11,6 67,1

2,8 2,6

1.-2. Q

2014 3.Q

1.-3.Q

2 124,6 2,2 1 011,3 0,9 419,6 1,3 14,5 3,9 534,4 2,9 6,0 1 754,3 9,8 1 615,5 11,8 138,8

1 086,1 3,4 513,8 2,2 211,2 -0,1 7,3 4,2 271,4 4,6 13,2 893,8 7,7 824,5 8,4 69,2

3 210,7 2,6 1 525,0 1,4 630,7 0,8 21,9 4,0 805,8 3,5 19,3 2 648,0 9,1 2 440,1 10,6 208,0

3,4 3,2

2,2 1,6

3,0 2,7

4.Q 1 101,8 3,0 519,0 3,0 218,4 1,8 7,5 4,2 277,6 5,3 13,0 910,6 7,5 844,2 8,5 66,3

2,8 2,3

1.-4.Q 4 312,5 2,7 2 044,0 1,8 849,2 1,1 29,4 4,1 1 083,4 3,9 32,3 3 558,6 8,7 3 284,3 10,1 274,3

2,9 2,5

1.Q 1 119,9 4,6 521,6 3,5 218,1 1,4 7,5 1,7 288,6 8,0 14,4 937,9 7,4 868,2 8,8 69,7

1,7 1,6

2.Q

1.-2. Q

2015 3.Q

1.-3.Q

1 135,9 5,0 526,9 3,3 221,0 1,5 7,5 1,4 301,0 10,4 19,5 942,9 7,5 883,0 8,6 60,0

2 255,8 4,8 1 048,5 3,4 439,1 1,4 15,0 1,5 589,6 9,2 33,9 1 880,8 7,5 1 751,2 8,7 129,7

1 147,3 4,8 528,4 2,9 224,7 3,2 7,6 0,3 306,6 10,0 9,2 943,0 8,2 872,2 8,5 70,8

3 403,1 4,8 1 576,9 3,2 663,8 2,0 22,6 1,1 896,2 9,5 43,1 2 823,9 7,7 2 623,4 8,6 200,5

2,8 2,1

2,3 1,9

3,1 2,7

2,5 2,1

4.Q 1 153,6 4,0 533,3 2,8 225,9 1,7 7,6 -1,1 303,0 8,2 4,5 959,2 8,4 879,9 7,7 79,3

3,2 3,1

1.-4.Q

2016 1.Q

4 556,7 4,6 2 110,1 3,1 889,7 2,0 30,2 0,6 1 199,2 9,1 47,7 3 783,1 7,9 3 503,2 8,4 279,9

1 167,0 3,0 537,2 2,9 228,2 2,5 7,6 0,0 293,5 3,1 14,7 965,1 6,7 879,3 6,1 85,8

2,7 2,4

4,4 3,9

Pramen: ČSÚ x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

91



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách, sezónně upravená data, změna v %) mezičtvrletně 2015

meziročně 2016

2015

2016

Q2

Q3

Q4

Q1

Q2

Q3

Q4

Q1

Ma l ta

1,7

1,4

1,4

0,3

6,8

6,5

6,2

5,2

Lucemburs ko

1,1

1,1

1,5

0,7

5,4

5,4

3,5

4,5

Švéds ko

1,1

0,9

1,6

0,5

3,6

4,1

4,8

4,2

Rumuns ko

-0,1

1,5

1,1

1,5

3,8

3,6

3,9

4,2

Sl ovens ko

0,9

1,0

1,0

0,8

3,5

3,8

4,0

3,7

Špa něl s ko

1,0

0,8

0,8

0,8

3,2

3,4

3,5

3,4

Čes ká republ i ka

1,3

1,0

0,3

0,4

5,0

4,8

4,0

3,0

Bul ha rs ko

0,7

0,7

0,7

0,7

2,9

3,1

3,0

2,9

Kypr

0,8

0,5

0,5

0,9

1,2

2,3

2,8

2,7

Pol s ko

0,5

0,8

1,3

-0,1

3,2

3,4

4,0

2,6

Li tva

0,6

0,5

0,5

0,8

1,4

1,7

2,0

2,5

Irs ko

-0,4

3,1

2,3

2,1

24,3

24,3

28,4

2,3

Sl ovi ns ko

0,7

0,4

0,6

0,5

2,6

2,2

2,5

2,3

Chorva ts ko

0,8

1,5

-0,6

0,6

1,5

2,7

2,0

2,3

Spojené krá l ovs tví

0,4

0,4

0,7

0,4

2,4

2,2

2,1

2,0

EU-28

0,4

0,4

0,5

0,5

1,9

1,9

2,0

1,8

Es tons ko

0,8

-0,3

1,3

0,0

1,4

1,1

0,8

1,8

eurozóna

0,4

0,3

0,4

0,6

1,6

1,6

1,7

1,7

Německo

0,4

0,3

0,3

0,7

1,6

1,7

1,3

1,6

Lotyš s ko

1,1

0,8

-0,4

0,1

2,8

3,3

2,2

1,5

Bel gi e

0,5

0,2

0,5

0,2

1,5

1,3

1,5

1,5

Fi ns ko

0,7

-0,3

0,4

0,1

0,8

0,5

1,3

1,5

Hol a nds ko

0,1

0,2

0,2

0,5

2,2

2,0

1,3

1,4

Fra nci e

-0,1

0,4

0,4

0,6

1,1

1,1

1,4

1,4

Ra kous ko

0,4

-0,2

0,3

0,8

1,1

0,7

1,1

1,3

Itá l i e

0,3

0,2

0,2

0,3

0,6

0,8

1,1

1,0

Portuga l s ko

0,4

0,1

0,2

0,2

1,5

1,4

1,3

0,9

Dá ns ko

0,5

-0,6

-0,2

0,7

2,0

0,7

0,5

0,6

Ma ďa rs ko

1,7

1,4

1,4

-0,8

2,9

2,5

2,6

0,4

Řecko

0,3

-1,3

0,1

-0,5

0,9

-1,7

-0,9

-1,4

Pramen: Eurostat, Statistický úřad Irska, Statistický úřad Malty

92



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Nezaměstnanost podle krajů k 31.3.2015 Kraj

počet uchazečů o zaměstnání

k 31.3.2016

počet podíl volných nezaměstnaných pracovních na obyvatelstvu míst v%

počet uchazečů o zaměstnání

k 30.4.2016 počet podíl podíl volných nezaměstnaných nezaměstnaných pracovních na obyvatelstvu na obyvatelstvu míst v% v%

Praha

43 125

10 432

5,0

36 538

17 077

4,1

4,0

Středočeský

55 149

9 858

6,1

46 417

15 321

5,2

4,8

Jihočeský

27 025

5 286

6,0

22 786

7 764

5,1

4,4

Plzeňský

21 210

5 488

5,3

17 730

8 827

4,4

4,0

Karlovarský

16 785

2 225

7,9

14 530

3 520

6,9

6,5

Ústecký

59 574

4 248

10,4

51 237

7 092

9,0

8,8

Liberecký

22 552

4 071

7,4

18 989

5 934

6,2

5,9

Královéhradecký

22 440

4 144

5,9

17 494

5 307

4,6

4,2

Pardubický

21 048

4 495

5,9

17 868

7 378

5,1

4,4

Vysočina

24 453

3 147

7,0

20 436

4 383

6,0

5,3

Jihomoravský

63 858

6 797

7,9

54 977

10 047

6,9

6,4

Olomoucký

37 642

4 557

8,5

30 127

7 156

6,8

6,2

Zlínský

28 336

3 930

7,1

23 179

6 992

5,7

5,3

Moravskoslezský

82 118

7 372

9,6

70 801

10 537

8,3

7,9

525 315

76 050

7,2

443 109

117 335

6,1

5,7

Celkem ČR Pramen: MPSV

93



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel

Měrná jednotka

Peněžní zásoba M2 mld. Kč (k 31.12. předchozího roku) změna v % Vklady korunové mld. Kč (k 31.12. předchozího roku) změna v % obyvatels tvo mld. Kč změna v % os tatní s ektory mld. Kč změna v % z toho: nefinanční podniky mld. Kč změna v % Úvěry korunové mld. Kč (k 31.12. předchozího roku) změna v % obyvatels tvo mld. Kč změna v % os tatní s ektory mld. Kč změna v % z toho: nefinanční podniky mld. Kč změna v % Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance s lužeb Bilance výnos ů Finanční účet z toho: Přímé inves tice Zahraniční v ČR Portfoliové inves tice Os tatní inves tice

2015

leden

únor

březen

3 667,8 6,9 3 094,3 2,7 1 803,7 5,2 1 290,6 -0,7 700,1 8,2 2 262,6 5,5 1 233,0 8,2 1 029,6 2,5 710,6 5,2

3 678,0 0,3 3 267,3 5,6 1 822,7 1,1 1 444,6 11,9 669,1 -4,4 2 274,6 0,5 1 230,9 -0,2 1 043,7 1,4 721,7 1,6

3 688,4 0,6 3 305,1 6,8 1 830,4 1,5 1 474,8 14,3 665,6 -4,9 2 285,9 1,0 1 238,1 0,4 1 047,8 1,8 719,4 1,2

3 683,9 0,4 3 317,6 7,2 1 832,2 1,6 1 485,4 15,1 645,4 -7,8 2 287,6 1,1 1 242,5 0,8 1 045,1 1,5 722,7 1,7

1.Q

mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

41,4 210,7 75,0 -244,4 193,8

113,8 90,3 20,1 3,4 109,1

mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

26,6 60,7 -164,1 -15,2

0,0 22,2 -68,0 24,7

Devizové rezervy ČNB

mld. Kč

1 600,9 1 681,0 1 746,6 1 740,7

Zahraniční zadluženos t

mld. Kč

3 131,6

duben

květen

červen

2.Q

2016 červenec s rpen

září

3.Q

říjen

lis topad pros inec

4.Q

2016

3 177,5

Pramen: ČNB

94



II. PRŮMYSL (b.c. = běžné ceny - průměr roku 2010 = 100; meziroční změna v %, s tejné období min. roku = 100)

Průmysl Index průmys lové produkce

Měrná jedn. %

Tržby za prodej vlas tních výrobků a s lužeb mld. Kč v org. s 50 a více zaměs tnanci (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) v org. s 50 a více zaměs tnanci (b.c.) Průměrný evidenční počet zaměs tnanců

% mld. Kč % tis . os ob

2015 leden

únor

březen

1. - 3.

duben

květen

4,6

1,6

5,9

1,2

2,9

4,2

8,6

363,0

283,9

301,9

323,4

909,1

312,8

310,8

3,0

-0,6

3,6

-0,8

0,7

1,3

5,5

220,1

173,6

184,5

201,7

564,9

194,9

191,9

5,5

0,9

7,0

0,9

2,9

3,7

8,3

923,8

936,9

942,5

945,4

941,8

947,2

947,0

v org. s 50 a více zaměs tnanci (b.c.)

%

3,4

3,6

3,6

3,5

3,6

3,2

3,0

Průměrná měs íční nominální mzda

Kč

28 344

27 616

27 080

29 891

28 199

29 252

30 239

v org. s 50 a více zaměs tnanci (b.c.)

%

2,7

1,6

5,3

5,1

4,0

3,5

4,0

Index produktivity práce*/

%

-0,4

-4,1

0,0

-4,1

-2,8

-1,8

2,4

Nové zakázky celkem (z b.c.)**/

%

6,5

3,1

1,0

-1,1

0,9

13,2

13,5

z toho: nové zakázky ze zahraničí (z b.c.)

%

8,0

5,4

1,6

-1,4

1,8

17,4

16,0

%

3,5

-1,4

-0,4

-0,6

-0,8

5,1

9,1

nové zakázky z tuzems ka (z b.c)

červen

2016 1. - 6. červenec s rpen

září

1. - 9.

říjen

lis topad pros inec 1. - 12.

Pramen: ČSÚ Poznámka: nové zakázky celkem, ze zahraničí a z tuzemska jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30), organizace s 50 a více zaměstnanci */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců **/ organizace s 50 a více zaměstnanci

95



II. Průmysl Průmysl - organizace s 50 a více zaměstnanci (leden - březen 2016)

B D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Tržby za prodej vlastních

Tržby z přímého vývozu

Průměrný evidenční

Prům.měs.tržby na 1 zam.

Počet

Index

výrobků a služeb v mil. Kč

v mil. Kč

počet zaměstnanců

ve s.c.

CZ-NACE

jedn.

prům.

b. c.

meziroč. Podíl b.c.

b. c.

produkce

2016

změna prům=100

2016

Těžba a dobývání Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnož. nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení Průmysl celkem

43 99 3932 378 57 1 107 65 26 104 94 63 3 119 29 355 186 117 643 119 245 512 288 62 105 114 140 4075

0,6 -4,6 4,2 -3,5 1,1 . 5,3 2,8 -1,5 5,5 1,7 18,8 . -14,6 -0,7 4,5 0,2 -6,1 6,2 -0,2 2,1 2,4 13,7 7,7 10,8 0,6 -5,6 2,9

12512 61905 834718 42748 11911 . 11048 1327 982 11253 16050 5009 . 29430 6776 58619 23378 39124 51778 70196 54889 62154 285392 13531 5184 10343 10676 909135

-13,1 2,7 0,8 -4,9 1,2 . 5,9 0,9 -3,6 3,2 0,5 13,1 . -16,9 -6,4 -0,1 1,4 -17,4 5,4 -4,0 -0,3 1,0 11,3 7,9 10,6 3,0 -0,7 0,7

1,4 6,8 91,8 4,7 1,3 . 1,2 0,1 0,1 1,2 1,8 0,6 . 3,2 0,7 6,4 2,6 4,3 5,7 7,7 6,0 6,8 31,4 1,5 0,6 1,1 1,2 100,0

2982 3052 558852 11154 2609 . 8244 1019 872 7304 9894 1951 . 19468 5453 34768 13205 18633 37272 52130 43482 49289 214142 9693 3588 6431 3942 564886

meziroč.

Podíl*/

Podíl**/

změna prům=100 20,8 -11,2 2,9 -8,9 -0,6 . 5,3 1,1 0,3 3,3 -3,4 12,8 . -13,7 -4,2 3,9 -2,4 -20,1 6,7 -6,8 0,2 3,3 11,6 -3,1 12,1 12,9 9,1 2,9

0,3 0,3 61,5 1,2 0,3 . 0,9 0,1 0,1 0,8 1,1 0,2 . 2,1 0,6 3,8 1,5 2,0 4,1 5,7 4,8 5,4 23,6 1,1 0,4 0,7 0,4 62,1

osob 2016

23,8 4,9 67,0 26,1 21,9 . 74,6 76,8 88,8 64,9 61,6 39,0 . 66,1 80,5 59,3 56,5 47,6 72,0 74,3 79,2 79,3 75,0 71,6 69,2 62,2 36,9 62,1

26041 23244 892503 64904 10967 . 19579 7613 3444 14111 15299 9041 . 24557 8955 69920 44798 41141 98115 36615 79063 101917 157770 21199 11688 24132 24991 941787

meziroč.

Podíl

změna prům=100 -5,4 -0,7 4,0 0,3 3,9 . 3,2 -0,9 0,5 2,8 4,9 11,2 . 2,8 3,0 4,7 3,6 -2,2 4,6 5,3 5,0 1,4 7,8 4,4 5,3 8,2 1,0 3,6

2,8 2,5 94,8 6,9 1,2 . 2,1 0,8 0,4 1,5 1,6 1,0 . 2,6 1,0 7,4 4,8 4,4 10,4 3,9 8,4 10,8 16,8 2,3 1,2 2,6 2,7 100,0

v Kč 2016 480470 2663250 935255 658630 1086086 . 564253 174242 285176 797470 1049117 554026 . 1198448 756720 838371 521851 950980 527729 1917145 694248 609850 1808909 638287 443499 428616 427183 965329

Průměrná měsíční mzda

meziroč. Úroveň

v Kč

změna prům=100

2016

-8,1 3,4 -3,1 -5,2 -2,6 . 2,6 1,8 -4,1 0,4 -4,2 1,7 . -19,2 -9,1 -4,6 -2,1 -15,6 0,7 -8,8 -5,1 -0,4 3,3 3,3 5,0 -4,9 -1,7 -2,8

30710 46061 27660 22313 34908 . 21782 15460 18028 23349 27232 25671 . 29835 32326 25818 29156 28065 26409 28707 27801 28691 30228 29049 22161 26074 32956 28199

49,8 275,9 96,9 68,2 112,5 . 58,5 18,0 29,5 82,6 108,7 57,4 . 124,1 78,4 86,8 54,1 98,5 54,7 198,6 71,9 63,2 187,4 66,1 45,9 44,4 44,3 100,0

meziroč. Úroveň změna prům=100 2,9 -0,6 4,4 4,8 2,7 . 4,3 6,4 8,3 4,8 0,4 3,6 . 6,0 0,9 4,7 5,1 2,7 5,0 4,4 3,6 2,7 4,7 2,6 7,4 17,4 1,2 4,0

108,9 163,3 98,1 79,1 123,8 . 77,2 54,8 63,9 82,8 96,6 91,0 . 105,8 114,6 91,6 103,4 99,5 93,7 101,8 98,6 101,7 107,2 103,0 78,6 92,5 116,9 100,0

Pramen: ČSÚ */ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu

96



III. STAVEBNICTVÍ 1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST Stavebnictví (u indexů stejné období min. roku = 100) Index stavební produkce (s.c.)

Měrná 2014

2015

jedn. 1. - 12. leden %

Průměrný evidenční počet pracovníků (index) */

%

Průměrná měsíční nominální mzda */

Kč

Index prům. měs.nom. mzdy

%

březen duben květen červen červenec srpen

104,3

106,4

107,3

113,4

112,5

113,3

111,2

112,8

95,2

97,4

98,9

98,8

98,5

97,9

98,1

98,5

31 745 28 208 27 563 29 035 32 846 30 233 30 628 32 936 98,4

99,3

2016

únor

104,2

106,6

105,9

105,8

106,2

106,7

září

říjen

106,6

103,5

99,2

97,8

97,9

97,0

listopad prosinec 1. - 12. 102,4

103,3

107,1

leden

únor

březen

89,4

97,7

87,5

97,9

97,9

96,6

97,6

98,1

98,0

30 102 32 991 32875

36 912

35 323

31 675

29 848 30 009 31 125

106,2

108,6

111,3

106,4

105,8

107,8

106,3

108,9

107,2

Pramen: ČSÚ

*/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci

2. BYTOVÁ VÝSTAVBA Měrná Počet bytů: zahájených

dokončených

2016

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

počet %

40 381 103,4

43 747 108,3

43 796 100,1

43 531 99,4

37 319 85,7

28 135 75,4

27 535 97,9

23 853 86,6

22 108 92,7

24 351 110,1

26 378 108,3

5 164 102,1

počet %

32 863 101,8

30 190 91,9

41 649 138,0

38 380 92,2

38 473 100,2

36 442 94,7

28 630 78,6

29 467 102,9

25 238 85,6

23 954 94,9

25 094 104,8

6 177 99,3

jedn.

1. Q

Pramen: ČSÚ

97



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 1. Teritoriální struktura

Ukazatel

OBRAT

Meziroční

VÝVOZ

Meziroční

DOVOZ

1.Q 2016

změna

1.Q 2016

změna

1.Q 2016

mil.Kč

podíl v %

v%

mil.Kč

podíl v %

v%

mil.Kč

Meziroční SALDO OBCHODNÍ BILANCE

podíl v %

změna

1.Q 2015

1.Q 2016

v%

mil.Kč

mil.Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

1 855 096

100,0

2,7

1 004 561

100,0

4,7

850 535

100,0

0,4

113038

154026

Vyspělé tržní ekonomiky

1 555 246

83,8

4,9

923 140

91,9

5,6

632 106

74,3

3,8

265381

291034

EU28

1 423 548

76,7

5,1

850 523

84,7

6,0

573 025

67,4

3,8

250515

277498

ESVO

28 770

1,6

-7,3

19 007

1,9

-6,8

9 763

1,1

-8,2

9760

9244

102 928

5,5

5,4

53 610

5,3

4,3

49 318

5,8

6,5

5106

4292

112 453

6,1

3,4

41 456

4,1

-3,7

70 997

8,3

8,1

-22624

-29541

ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *) Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD

9 678

0,5

13,9

5 690

0,6

24,0

3 988

0,5

2,0

681

1702

50 896

2,7

-24,4

22 692

2,3

-7,9

28 204

3,3

-33,9

-18026

-5512

120 450

6,5

-9,5

11 234

1,1

-11,9

109 216

12,8

-9,2

-107537

-97982

6 373

0,3

5,8

349

0,0

-41,0

6 024

0,7

11,0

-4837

-5675

1 538 736

82,9

4,7

902 004

89,8

5,6

636 732

74,9

3,5

238827

265272

Pramen: ČSÚ *) Čína , Severní Korea , Kuba , La os , Mongol s ko, Vi etna m

98



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 1.1 Teritoriální struktura vývozu Ukazatel

mil.Kč

1. čtvrtletí 2016 podíl meziroční v%

Celkový vývoz ČR

změna v %

1 004 561

100,0

4,7

923 140

91,9

5,6

850 523

84,7

6,0

ESVO

19 007

1,9

-6,8

ostatní vyspělé tržní ekonomiky

53 610

5,3

4,3

41 456

4,1

-3,7 24,0

Vyspělé tržní ekonomiky EU

Rozvojové ekonomiky Tranzitivní ekonomiky

5 690

0,6

Společenství nezávislých států

22 692

2,3

-7,9

Ostatní *)

11 234

1,1

-11,9

349

0,0

-41,0

902 004

89,8

5,6

Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD

mil.Kč


mil.Kč

změna v %


4. čtvrtletí 2016 mil.Kč

změna v %

podíl v%

Kumulace

meziroční 1.-4. Q 2016 změna v %

Pramen: ČSÚ

1.2 Teritoriální struktura dovozu 1. čtvrtletí 2016 Ukazatel

mil.Kč

2. čtvrtletí 2016

podíl

meziroční

v%

změna v %

Celkový dovoz ČR

850 535

100,0

0,4

Vyspělé tržní ekonomiky

632 106

74,3

3,8

573 025

67,4

3,8

9 763

1,1

-8,2

EU ESVO

49 318

5,8

6,5

Rozvojové ekonomiky

ostatní vyspělé tržní ekonomiky

70 997

8,3

8,1

Tranzitivní ekonomiky

3 988

0,5

2,0

28 204

3,3

-33,9

109 216

12,8

-9,2

6 024

0,7

11,0

636 732

74,9

Společenství nezávislých států Ostatní *) Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD Pramen: ČSÚ

*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

mil.Kč

podíl

meziroční

v%

změna v %


podíl

meziroční

v%

změna v %


podíl v%

Kumulace

meziroční 1.-4. Q 2016 změna v %

3,5

99



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 2. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy OBRAT 1. Q 2015

VÝVOZ

1. Q 2016

Meziroční podíl v % změna v %

mil. Kč

podíl v %

mil. Kč

SRN

529 101

29,3

554 524

29,9

Slovensko

125 031

6,9

130 821

7,1

Čína

128 087

7,1

114 627

6,2

Polsko

123 992

6,9

130 028

Francie

76 656

4,2

88 057

Itálie

70 094

3,9

V.Británie

71 266

Rakousko Nizozemsko

1. Q 2015

DOVOZ

1. Q 2016

Meziroční podíl v % změna v %

mil. Kč

podíl v %

mil. Kč

4,8

310 600

32,4

329 829

32,8

4,6

81 375

8,5

89 714

8,9

-10,5

11 887

1,2

10 461

1,0

7,0

4,9

57 108

5,9

54 975

4,7

14,9

50 112

5,2

52 515

69 904

3,8

-0,3

37 195

3,9

3,9

82 798

4,5

16,2

52 919

64 194

3,6

64 212

3,5

0,0

53 115

2,9

48 875

2,6

-8,0

Maďarsko

48 589

2,7

48 086

2,6

Ruská federace

43 056

2,4

32 254

1,7

USA

42 258

2,3

43 111

Španělsko

40 150

2,2

45 510

Belgie

39 275

2,2

Švýcarsko

24 535

1,4

1. Q 2015

BIL AN CE

1. Q 2016

Meziroční 1. Q 2015 1. Q 2016 podíl v % změna v % mil. Kč mil. Kč

mil. Kč

podíl v %

mil. Kč

6,2

218 501

25,8

224 695

26,4

2,8

92 099

10,2

43 656

5,2

41 107

4,8

-5,8

37 719

48 607

-12,0

116 200

13,7

104 166

12,2

-10,4

-104 313

-93 705

5,5

-3,7

66 884

7,9

75 053

8,8

12,2

-9 776

-20 078

5,2

4,8

26 544

3,1

35 542

4,2

33,9

23 568

16 973

42 193

4,2

13,4

32 899

3,9

27 711

3,3

-15,8

4 296

14 482

5,5

56 688

5,6

7,1

18 347

2,2

26 110

3,1

42,3

34 572

30 578

39 404

4,1

40 585

4,0

3,0

24 790

2,9

23 627

2,8

-4,7

14 614

16 958

26 739

2,8

28 525

2,8

6,7

26 376

3,1

20 350

2,4

-22,8

363

8 175

-1,0

28 964

3,0

27 568

2,7

-4,8

19 625

2,3

20 518

2,4

4,6

9 339

7 050

-25,1

17 769

1,9

15 283

1,5

-14,0

25 287

3,0

16 971

2,0

-32,9

-7 518

-1 688

2,3

2,0

22 266

2,3

22 183

2,2

-0,4

19 992

2,4

20 928

2,5

4,7

2 274

1 255

2,5

13,3

25 108

2,6

29 224

2,9

16,4

15 042

1,8

16 286

1,9

8,3

10 066

12 938

38 537

2,1

-1,9

24 407

2,5

23 443

2,3

-3,9

14 868

1,8

15 094

1,8

1,5

9 539

8 349

22 338

1,2

-9,0

15 627

1,6

14 364

1,4

-8,1

8 908

1,1

7 974

0,9

-10,5

6 719

6 390

105 134

Pramen: ČSÚ

100



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Ukazatel

Vývoz

Meziroční

Dovoz

1. Q 2016

změna

1. Q 2016

mil.Kč

podíl v %

v%

mil.Kč

Meziroční Saldo obchodní bilance změna

podíl v %

v%

1. Q 2015 1. Q 2016 mil. Kč

mil. Kč

1004561

100,0

4,7

850535

100,0

0,4

113038

154026

35829

3,6

2,8

44348

5,2

6,7

-6703

-8519

8921

0,9

20,5

6182

0,7

21,0

2296

2739

2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv

19344

1,9

-11,1

18505

2,2

-7,8

1678

839

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

22180

2,2

-22,4

37029

4,4

-31,9

-25806

-14849

Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák

3522

0,4

34,7

2775

0,3

56,8

844

747

56686

5,6

-5,0

100898

11,9

5,3

-36081

-44212

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

160583

16,0

1,9

153380

18,0

2,5

7892

7203

7 Stroje a dopravní prostředky

570639

56,8

7,6

381913

44,9

-0,3

146879

188726

8 Průmyslové spotřební zboží

124818

12,4

9,4

103226

12,1

12,3

22212

21592

2039

0,2

-36,2

2279

0,3

-32,4

-173

-240

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné Pramen: ČSÚ

Pozná mka : "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva , pa pír a výrobky z něj, textil ní výrobky kromě oděvů, cement, s kl o, porcel á n, kera mi ku, žel ezo a ocel , nežel ezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefa bri kova né budovy, zdra votni ckou, i ns ta l a ční a p. techni ku, ná bytek, ga l a nteri i , oděvy, obuv, přís troje, zbra ně muni ci , s portovní potřeby, hra čky

101



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3.1 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN

Ukazatel Celkový zahraniční obchod

Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

1. Q 2016

změna

1. Q 2016

změna

1. Q 2015

1. Q 2016

v%

mil. Kč

mil. Kč

mil.Kč

podíl v %

v%

mil.Kč

podíl v %

329 829

100,0

6,2

224 695

100,0

7 012

2,1

-7,4

9 456

703

0,2

9,0

905


5 871

1,8

-20,8


6 506

2,0

248

0,1

Saldo obchodní bilance

2,8

92 100

105 135

4,2

-4,0

-2 277

-2 443

0,4

43,2

12

-202

3 068

1,4

2,4

4 415

2 803

-37,7

6 279

2,8

-39,8

4

227

4,6

350

0,2

50,8

5

-102 -17 167

v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák


13 589

4,1

-12,7

30 757

13,7

7,7

-12 972


51 522

15,6

3,9

44 770

19,9

0,1

4 846

6 752


196 359

59,5

11,5

102 790

45,7

4,1

77 439

93 569


47 515

14,4

11,8

25 731

11,5

17,4

20 590

21 784

505

0,2

1,8

590

0,3

28,6

37

-85


3.2 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se Slovenskem Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

1. Q 2016

změna

1. Q 2016

změna

1. Q 2015

1. Q 2016

v%

mil. Kč

mil. Kč

Ukazatel

mil.Kč

podíl v %

v%

mil.Kč

podíl v %

Celkový zahraniční obchod

89 714

100,0

10,2

41 107

100,0

Saldo obchodní bilance

-5,8

37 720

48 607 7 563

v tom: 0 Potraviny a živá zvířata

10 271

11,4

13,1

2 708

6,6

-6,8

6 174

1 Nápoje a tabák

1 228

1,4

-8,0

269

0,7

-26,2

970

959


1 179

1,3

-12,3

1 724

4,2

-2,0

-414

-545


8 925

9,9

-17,4

4 272

10,4

-15,5

5 744

4 653

346

0,4

49,7

67

0,2

-37,3

123

278

6 884

7,7

2,8

4 300

10,5

-3,0

2 265

2 584


19 691

21,9

51,0

9 283

22,6

-18,0

1 729

10 407


31 127

34,7

7,7

15 810

38,5

5,1

13 845

15 317


9 662

10,8

10,2

2 585

6,3

-0,3

6 176

7 077

401

0,4

-66,1

88

0,2

11,9

1 106

314



102



V. VNITŘNÍ OBCHOD 2015 1.-12.

leden

2016 únor březen

a) b)

106,8 108,1

104,6 105,6

110,5 111,5

104,8 105,8

106,5 107,5

a) b)

108,8 111,3

105,4 107,0

112,4 113,6

104,5 106,0

107,3 108,7

a) b)

113,9 112,1

108,8 106,9

117,5 115,0

107,9 105,4

111,2 108,9

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) b)

103,8 106,3

102,7 105,1

107,2 109,7

103,3 106,0

104,3 106,9

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3)

a) b)

93,3 108,2

93,4 107,2

93,9 108,6

90,4 108,7

92,5 108,2

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

a) b)

105,4 106,1

104,0 104,8

109,2 109,9

105,1 105,6

106,0 106,7

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2)

a) b)

103,3 104,3

102,4 104,2

106,8 108,6

107,0 108,7

105,5 107,2

v tom: maloobchod s převahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11)

a) b)

103,3 104,4

102,5 104,4

106,7 108,5

107,2 108,9

105,5 107,3

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2)

a) b)

103,2 103,2

101,2 101,1

109,1 109,1

105,4 105,9

105,2 105,3

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9)

a) b)

107,3 107,4

105,5 105,2

111,3 111,0

103,4 103,2

106,5 106,3

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91)

a) b)

118,1 121,5

113,8 114,5

120,3 120,6

119,7 120,5

117,8 118,4

Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55+56)

a) b)

107,0 105,8

103,7 103,1

109,6 108,8

107,1 106,3

106,7 106,0

v tom: Ubytování (CZ-NACE 55)

a) b)

107,8 107,6

105,4 106,0

107,5 108,0

106,9 107,3

106,6 107,1

a) b)

106,7 105,0

103,2 102,1

110,4 109,1

107,2 105,9

106,8 105,5

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45+47) z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3) z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45)

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56)

Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství a) 106,8 104,5 110,4 (CZ-NACE 45+47+55+56) b) 107,9 105,4 111,3 Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (v tis.) */ 521,2 . . Průměrná měsíční mzda na 1 fyz. osobu (v Kč)*/ 24 833 . . - hrubá (meziroční změna v %) 4,7 . . Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) Poznámky: a = meziroční index tržeb bez DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb bez DPH ve stálých cenách */ Obchod (CZ NACE 45,46,47); údaje za jednotlivá čtvrtletí **/ místo k průměru 2005 jsou nově poměřovány k roku 2010

105,0 105,8 . . .

1.-3.

106,6 107,4 . . .

103

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz červenec Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2016

Recommend Documents