Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Listopad Finanční analýza podnikové sféry za 1. čtvrtletí 2015

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Listopad 2015

Finanční analýza podnikové sféry za 1. čtvrtletí 2015

OBSAH

O B S A H...................................................................................................... STRANA EXECUTIVE SUMMARY ............................................................................................ 4 1. ÚVOD .................................................................................................................. 5 2. NEFINANČNÍ PODNIKY......................................................................................... 7 2.1 Nefinanční podniky podle CZ-NACE................................................................................................7 2.2 Nefinanční podniky podle institucionálních sektorů ......................................................................9 2.3 Nefinanční podniky podle kategorií tvorby hodnoty....................................................................11

3. PRŮMYSL .......................................................................................................... 13 3.1 Průmysl podle CZ-NACE ................................................................................................................13 3.2 Průmysl podle institucionálních sektorů.......................................................................................15 3.3 Průmysl podle kategorií tvorby hodnoty ......................................................................................17

4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ........................................................................................... 19 4.1 Těžba a dobývání podle CZ-NACE .................................................................................................19 4.2 Těžba a dobývání podle institucionálních sektorů........................................................................21 4.3 Těžba a dobývání podle kategorií tvorby hodnoty .......................................................................23

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL ............................................................................. 25 5.1 Zpracovatelský průmysl podle CZ-NACE .......................................................................................25 5.2 Zpracovatelský průmysl podle institucionálních sektorů .............................................................27 5.3 Zpracovatelský průmysl podle kategorií tvorby hodnoty .............................................................29

6. ENERGETIKA...................................................................................................... 31 6.1 Postavení podniků z finanční analýzy ...........................................................................................31 6.2 Energetika podle institucionálních sektorů ..................................................................................33 6.3 Energetika podle kategorií tvorby hodnoty ..................................................................................34

7. VODA A ODPADY............................................................................................... 37 7.1 Postavení podniků z finanční analýzy ...........................................................................................37 7.2 Voda a odpady podle institucionálních sektorů ...........................................................................39 7.3 Voda a odpady podle kategorií tvorby hodnoty ...........................................................................40

8. STAVEBNICTVÍ ................................................................................................... 42 8.1 Postavení podniků z finanční analýzy ...........................................................................................42 8.2 Nefinanční podniky podle institucionálních sektorů ....................................................................44 8.3 Stavebnictví podle kategorií tvorby hodnoty ...............................................................................45

9. VÝSTAVBA BUDOV ............................................................................................ 47 9.1 Postavení podniků z finanční analýzy ...........................................................................................47 9.2 Výstavba budov podle institucionálních sektorů..........................................................................49 9.3 Výstavba budov podle kategorií tvorby hodnoty .........................................................................50

10. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ .............................................................................. 52 10.1 Postavení podniků z finanční analýzy .........................................................................................52 10.2 Inženýrské stavitelství podle institucionálních sektorů..............................................................54 10.3 Inženýrské stavitelství podle kategorií tvorby hodnoty..............................................................55

OBSAH

11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI ............................................................. 57 11.1 Postavení podniků z finanční analýzy .........................................................................................57 11.2 Specializované stavební činnosti podle institucionálních sektorů..............................................59

12. VYBRANÉ SLUŽBY ............................................................................................ 62 12.1 Postavení podniků z finanční analýzy .........................................................................................62 12.2 Vybrané služby podle institucionálních sektorů .........................................................................64 12.3 Vybrané služby podle kategorií tvorby hodnoty.........................................................................65

13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY ................................................... 67 13.1 Postavení podniků z finanční analýzy .........................................................................................67 13.2 Velkoobchod, maloobchod a opravy podle institucionálních sektorů .......................................69 13.3 Velkoobchod a maloobchod a opravy podle kategorií tvorby hodnoty .....................................70

14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ ............................................................................... 72 14.1 Postavení podniků z finanční analýzy .........................................................................................72 14.2 Doprava a skladování podle institucionálních sektorů ...............................................................74 14.3 Doprava a skladování podle kategorií tvorby hodnoty...............................................................75

15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST ........................................................ 77 15.1 Postavení podniků z finanční analýzy .........................................................................................77 15.2 Informační a komunikační činnost podle institucionálních sektorů...........................................79 15.3 Informační a komunikační činnosti podle kategorií tvorby hodnoty..........................................80

16. METODICKÁ ČÁST............................................................................................ 82 16.1 Zdroje dat a jejich reprezentativnost..........................................................................................82 16.2 Použitá metoda finanční analýzy ................................................................................................85 16.3 Propočet ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku) .................................................95

17. JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH ................................................................. 97 18. SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................... 98 19. SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................. 99

3

EXECUTIVE SUMMARY

EXECUTIVE SUMMARY Podniky v nefinanční sféře v 1. čtvrtletí 2015 podstatně zlepšily svou ekonomickou situaci, kdy záporné hodnoty ekonomické přidané hodnoty se meziročně dostaly do poměrně vysokých kladných čísel. Nejvíce se o to zasloužil průmysl, jehož kladné hodnoty ekonomické přidané hodnoty se zvýšily dvaapůlkrát, u zemědělství téměř dvakrát. U ostatních odvětví zůstal tento ukazatel v záporných hodnotách, které se však zmírnily, kromě stavebnictví. Pozitivní skutečností je fakt, že ke zlepšení došlo zejména vlivem zvýšení efektivnosti podniků, kdy se zlepšil ukazatel spread díky zvýšení rentability vlastního kapitálu ROE. Dalším významným vlivem bylo snížení rizikovosti, měřené výnosností 10-ti letých státních dluhopisů. Mírně negativně se ve finančních výsledcích projevilo zhoršení zadluženosti. Lepší efektivnosti docilovaly podniky velkou měrou nižšími cenami vstupů, zejména energií a surovin, při pozitivních směnných relacích. To se projevilo hlavně ve zpracovatelském průmyslu. Na druhé straně se to nepříznivě projevilo u podniků, kde se tyto nižší ceny realizovaly v jejich výstupech, což se např. ukázalo u meziročního snížení kladné ekonomické přidané hodnoty u energetiky. Ke zlepšení v těžebních odvětvích, navzdory sníženým cenám svých výstupů, došlo díky restrukturalizačním opatřením. V závislosti na struktuře vstupů a výstupů byl dopad na jednotlivá odvětví a i podniky diferencovaný. Tvorbu ekonomické hodnoty v samotném zpracovatelském průmyslu táhl hlavně automobilový průmysl, za přispění gumárenského a plastikářského průmyslu a hutnictví. Strojírenství a elektrotechnický průmysl zůstaly v záporných číslech ekonomické přidané hodnoty, které se u strojírenství meziročně zlepšily, avšak u elektrotechnického průmyslu zhoršily. Ze služeb stojí za zmínku informační a komunikační činnosti, které ve svých celoročních výsledcích jako jediné v oblasti služeb vykazují kladnou ekonomickou přidanou hodnotu, ale v 1. čtvrtletí si svou zápornou hodnotu tohoto ukazatele ještě dále meziročně prohloubily. To může souviset s redistribucí finančních toků u globálně propojených firem. Z hlediska úspěšnosti tvorby ekonomické přidané hodnoty vzrostl v průmyslu podíl na zaměstnanosti skupiny nejlepších podniků (které tvoří ekonomickou přidanou hodnotu) z 57,9 % na 61,1 %, při poklesu podílu 3. skupiny podniků (ziskové podniky s ROE nižším, než je bezriziková sazba) z 5,3 % na 1,6 %. Podíl podniků 2. skupiny (ROE je větší než bezriziková sazba, ale nižší než alternativní náklad na vlastní kapitál) se prakticky nezměnil (činí přes 21 %) a rovněž tak 4. skupina podniků (ztrátové, nebo se záporným vlastním jměním), její podíl přesahuje 15 %. V tvorbě ekonomické přidané hodnoty si v průmyslu nejlépe vedly firmy pod zahraniční kontrolou, jejich kladná ekonomická přidaná hodnota vzrostla dvaapůlkrát.

4

1. ÚVOD

1. ÚVOD Finanční analýza podnikové sféry za 1. čtvrtletí 2015 se soustřeďuje na měření ekonomických výsledků odvětví. V pojetí Finanční analýzy je za úspěšné považováno takové odvětví, ve kterém převažují podniky tvořící hodnotu pro své majitele a to jak z hlediska jejich počtu, tak objemu vytvořené hodnoty. Rentabilita vlastního kapitálu je u těchto firem vyšší než alternativní náklad na vlastní kapitál, tj. po započtení všech očekávaných rizik (finanční stabilita, velikost podniku, podnikatelské riziko). Takové podniky jsou konkurenceschopné, přinášející užitek nejen majitelům, kteří jsou ochotni dále investovat, ale i zaměstnancům a obchodním partnerům, a mají multiplikační efekt pro rozvoj ekonomiky a pro státní rozpočet. Cílem Finanční analýzy podnikové sféry je analyzovat vývoj odvětví, jejichž výkonnost se odráží v souhrnném ukazateli tvorby HDP. Tato mezo úroveň je rozhraním mezi makro a mikro ekonomikou, když podrobnější pohled na odvětví na úrovni 2 míst CZ-NACE byl pro Finanční analýzu získán agregováním podnikových dat, zatímco v rámci makroekonomických dat jsou zveřejňována data za tvorbu HDP dle odvětví jen do úrovně 1 místa CZ-NACE, označována jako tvorba HPH. ČSÚ zařazuje podniky do CZ-NACE podle převažující činnosti. MPO toto zařazení přebírá. Zdrojem dat pro Finanční analýzu je statistické šetření ČSÚ. Tokové ukazatele jsou sledovány výkazem P 3-04, kdy je pokryto celé velikostní spektrum podniků a živností (dopočty za firmy s 0-19 zaměstnanci, výběrem za podniky s 20-49 zaměstnanci a celoplošným šetřením u podniků s 50 a více zaměstnanci). Stavové ukazatele a vybrané tokové ukazatele sleduje výkaz P 6-04 plošně u podniků s významnými aktivy bez ohledu na počet zaměstnanců. Jedinečnost zpracování dat pro Finanční analýzu spočívá v kombinaci individuálních dat z výše řečených dvou výkazů ČSÚ a individuálního ošetření podnikových dat. Z těchto dat jsou sestaveny stručné finanční výkazy pro jednotlivé podniky a následně agregovány. Základna pro zpracování Finanční analýzy byla sestavena s cílem meziroční srovnatelnosti a věcné správnosti v aktuálním roce. Na Obr. 1.1 je členění Finanční analýzy podle navazujících CZ-NACE (odvětvové členění). Podbarvená odvětví jsou předmětem Finanční analýzy. V tabulkové části Finanční analýzy jsou data i za neanalyzovaná odvětví a to v členění na 2 místa klasifikace CZ-NACE. Odvětvové členění je základem Finanční analýzy. Vedle něj je v každé kapitole také pohled podle Institucionálních sektorů (vlastnictví) a podle vztahu k tvorbě hodnoty pro majitele). Tyto kapitoly obsahují pohled na vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA), počtu zaměstnanců a obratu. Každá kapitola je zakončena pohledem na příčinný pyramidový rozklad změny hodnoty EVA.

5

1. ÚVOD

Obr. 1.1 Vazby vybraných CZ-NACE ve Finanční analýze Kap.2 Nefinanční podniky (bez K)

Zemědělství (A)

Kap. 3 Průmysl (B+C+D+E)

Kap. 4 Dobývání a těžba Kap. 5 Zpracovatelský průmysl Kap. 6 Výroba, rozvod el.,plynu a chladu Kap. 7 Voda a odpady

Kap. 8 Stavebnictví (F)

Kap. 9 Výstavba budov Kap. 10 Inženýrské stavitelství Kap. 11 Specializované stavební činnosti

Kap. 12 Vybrané služby (G až N bez K)

Kap. 13 Velko a malo obchod a opravy Kap. 14 Doprava a skladování Kap. 15 Informační a komunikační činnosti

Ostatní služby (P až S)

Pramen: MPO

6

2. NEFINANČNÍ PODNIKY

2. NEFINANČNÍ PODNIKY 2.1 Nefinanční podniky podle CZ-NACE V 1. čtvrtletí 2015 se v nefinanční sféře znatelně zlepšila tvorba ekonomické přidané hodnoty, která se meziročně ze záporných hodnot dostala do kladných (graf 2.1). Stěžejní zásluhu má na tom průmysl, který zdvojnásobil kladnou hodnotu EVA. Mírné zlepšení kladné hodnoty EVA bylo u zemědělství. U odvětví vybraných a ostatních služeb se jednalo o zlepšení záporných hodnot, pouze ve stavebnictví se záporná hodnota EVA meziročně prohloubila. Ve výsledcích podnikové sféry se odrazily snižující se ceny energií a surovin, což se projevilo v pozitivní změně směnné relace, kdy pokles vývozních cen byl menší, než dovozních. Současně došlo ke snížení rizikovosti, když výnos 10-tiletých státních dluhopisů se snížil meziročně 2,30 % na 0,38 %. Dopady těchto vlivů byly na jednotlivé podniky i odvětví diferencované, v závislosti na struktuře a alokaci jejich vstupů a výstupů. Graf č. 2.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 160 120 80 40 0 -40 -80 -120 Nefinanční podniky (bez K) A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S)

1.Q.14 -42,71 2,68 54,96 -7,01 -88,12 -5,21

1.Q.15 84,65 4,16 138,36 -7,05 -47,36 -3,46

Rozdíl 127,35 1,48 83,40 -0,04 40,76 1,75

Pramen: propočet MPO z dat ČSÚ

Příčinný pohled na meziroční (1. čtvrtletí 2015 oproti 1. čtvrtletí 2014) vývoj hodnoty EVA, pomocí pyramidového rozkladu, u nefinančních podniků celkem je na Obr. 2.1, ukazuje, že meziroční vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA) byl velmi příznivý, kdy vzrostl o 127,3 mld. Kč. Pozitivní je také změna EVA ze záporné do kladné hodnoty, tj. podniky začaly pro své majitele tvořit hodnotu. V druhém patře rozkladu je zřejmé, že tento vývoj hodnoty EVA byl tažen převážně zlepšením efektivnosti, tj. zlepšením spreadu (vliv na změnu hodnoty EVA 126,9 mld. Kč) a jen v malé míře objemem investice (0,5 mld. Kč). V rámci rozkladu spreadu byl hlavní příčinou nárůst hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE), který způsobil vzrůst hodnoty EVA o 77,9 mld. Kč. Vedle toho pokles podstoupeného rizika (re) způsobil nárůst EVA o 49 mld. Kč. V podrobnějším členění ve spodním patře pyramidového rozkladu se kombinují vlivy jak od změny rentability vlastního kapitálu, tak od změny podstoupeného rizika. Hlavním pozitivním vlivem byly faktory tvorby EBIT (nárůst hodnoty EVA o 75,5 mld. Kč). Velmi pozitivně také působily ostatní vlivy a v rámci nich pokles bezrizikové sazby (způsobily nárůst hodnoty EVA o 61 mld. Kč). Negativně působily změna finanční stability (aktiva a zdroje jejich financování, schopnost hradit závazky různými formami aktiv s různou likvidností) a dělení EBIT. 7


V grafu 2.2 jsou vlivy jednotlivých faktorů na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 2.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (v mil. Kč) EVA -42 707 84 646 127 353

Ukazatel 1.Q. 2014 1.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) -1,39% 2,69% 126 863

Investice (VK) 3 069 647 3 145 033 490

ROE 9,17% 11,68% 77 860

re 10,56% 49 003

Tvorba EBIT 75 486

Dělení EBIT -4 861

8,98%

Stabilita -4 826

Ostatní 61 064


Graf č. 2.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA EVA

127 353

Spread

126 863

Investice

490

ROE

77 860

re

49 003

Tvorba EBIT

75 486

Dělení EBIT

-4 861

Stabilita

-4 826

Ostatní -20 000

61 064 0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000


Zlepšení efektivity je doprovázeno také meziročním nárůstem zaměstnanosti, který byl největší v průmyslu (graf č. 2.3).

8


Graf č. 2.3 Počet zaměstnanců 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S)

1.Q.14 10 798 543 726 34 044 295 979 36 152

1.Q.15 10 379 554 293 33 317 297 303 36 417

Rozdíl -419 10 567 -727 1 324 266


Podobně tomu bylo u vývoje obratu (graf č. 2.4), kde došlo k meziročnímu snížení pouze u zemědělství. Graf č. 2.4 Obrat (mil. Kč) 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S)

1.Q.14 8 964 1 038 959 30 288 482 945 15 340

1.Q.15 8 234 1 069 396 31 176 494 654 16 079

Rozdíl -730 30 436 887 11 709 738


2.2 Nefinanční podniky podle institucionálních sektorů Vývoj hodnoty ekonomické přidané hodnoty podle jejich většinového vlastnictví (institucionálních sektorů) se markantně zlepšil u podniků pod zahraniční kontrolou, které jediné přešly z mírných záporných do vysokých kladných hodnot (graf č. 2.5). Ke zlepšení došlo i u firem pod státní kontrolou a soukromých domácích podniků, ale jejich zlepšení nebylo tak výrazné, aby překročilo laťku záporných hodnot. Podniky pod zahraniční kontrolou hrají dominantní roli v podílu na zaměstnanosti i obratu (graf č. 2.6 a graf č. 2.7). Zaměstnanost se meziročně snížila pouze u podniků pod státní kontrolou, obrat jen u soukromých domácích podniků.

9


Graf č. 2.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 120

80

40

0

-40 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 -11,63 -30,63 -0,44

1.Q.15 6,00 -4,08 82,73

Rozdíl 17,63 26,55 83,17


Graf č. 2.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 -100 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 148 087 220 768 551 844

1.Q.15 146 718 221 524 563 467

Rozdíl -1 368 756 11 623

1.Q.15 200 746 315 129 1 103 663

Rozdíl 10 405 -641 33 278


Graf č. 2.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 -200 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 190 341 315 771 1 070 385


10


2.3 Nefinanční podniky podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska kategorií podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty1 tvoří největší objem EVA skupina nejlepších podniků, který se meziročně navýšil. Jen mírně se zvýšil objem záporné hodnoty EVA u skupiny nejhorších podniků (graf č. 2.8). Graf č. 2.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) 350

250

150

50

-50

-150

-250

1.Q.14 194,79 -43,40 -47,86 -146,23

TH RF ZI ZT

1.Q.15 312,19 -46,91 -16,72 -163,91

Rozdíl 117,40 -3,51 31,14 -17,68


Z hlediska zaměstnanosti dominuje skupina nejlepších podniků, jejíž podíl na zaměstnanosti meziročně vzrostl. Podíly druhé a čtvrté (nejhorší) skupiny podniků se přiblížily, při poklesu podílu druhé skupiny a nárůstu podílu čtvrté skupiny (graf č. 2.9). Graf č. 2.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 500 000

400 000

300 000

200 000

100 000

0

-100 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 409 432 245 882 65 113 200 271

1.Q.15 442 793 231 094 43 464 214 358

Rozdíl 33 361 -14 788 -21 649 14 087


U podílu na obratu dominují první dvě skupiny podniků, přičemž meziročně došlo k výraznějšímu posílení podílu skupiny podniků druhé kategorie (graf č. 2.10). Mírně se zvýšil podíl nejhorších podniků.

1

Kritéria pro rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA viz Metodická část 11


Graf č. 2.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 1 000 000

800 000

600 000

400 000

200 000

0

-200 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 891 771 356 467 88 364 239 895

1.Q.15 880 829 438 826 52 148 247 736


12

Rozdíl -10 942 82 359 -36 216 7 841

3. PRŮMYSL

3. PRŮMYSL 3.1 Průmysl podle CZ-NACE V průmyslu si v tvorbě ekonomické přidané hodnoty velmi dobře vede zpracovatelský průmysl, s téměř trojnásobným meziročním zvýšením objemu EVA. V těžebních odvětvích se tvorba EVA přehoupla ze „záporné do kladné nuly“, v energetice zůstala EVA kladná, v odvětví voda a odpady se záporná hodnota EVA dále prohloubila. Na tomto rozčlenění je patrný vliv nízkých cen energetických komodit a surovin. Graf č. 3.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 160 140 120 100 80 60 40 20 0 -20 Průmysl (B+C+D+E) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady

1.Q.14 54,96 -0,24 35,93 20,30 -1,03

1.Q.15 138,36 1,59 119,14 19,83 -2,20

Rozdíl 83,40 1,83 83,21 -0,47 -1,17


Příčinný pohled na meziroční (1. čtvrtletí 2015 oproti 1. čtvrtletí 2014) vývoj hodnoty EVA u průmyslových podniků na Obr. 3.1. Meziroční vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA) byl velmi příznivý, kdy vzrostl o 83,4 mld. Kč. Průmysl byl nejlepší agregací ohledně změny hodnoty EVA. V obou čtvrtletích průmysl tvořil hodnotu pro své majitele. Většina nárůstu hodnoty EVA byla dána zlepšením spreadu (efektivnosti) a to 79 mld. Kč. Navýšení investice do vlastního kapitálu způsobilo zvýšení hodnoty EVA o 4,4 mld. Kč. V rámci spreadu byl hlavní příčinou příznivé situace nárůst hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE), který způsobil vzrůst EVA o 42,7 mld. Kč. Pokles podstoupeného rizika (re) způsobil nárůst EVA o 36,3 mld. Kč. Ve spodním patře pyramidového rozkladu, kde se kombinují vlivy jak od změny rentability vlastního kapitálu, tak od změny podstoupeného rizika měla největší pozitivní vliv Tvorba EBIT (způsobila nárůst EVA o 41,7 mld. Kč), druhým pozitivním faktorem byly Ostatní vlivy (způsobily nárůst EVA o 37,4 mld. Kč) a třetím zlepšení finanční stability (způsobil nárůst EVA o 0,4 mld. Kč). Negativně působilo Dělení EBIT. V grafu 3.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky.

13

3. PRŮMYSL

Obr. 3.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (v mil. Kč) EVA 54 960 138 359 83 399


Spread (ROE-re) 2,79% 6,69% 79 006

Investice (VK) 1 969 320 2 067 445 4 392

ROE 12,14% 14,25% 42 725

re 9,34% 36 281

Tvorba EBIT 41 746

Dělení EBIT -569

7,55%

Stabilita 398

Ostatní 37 431


Graf č. 3.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA

83 399

Spread

79 006

Investice

4 392

ROE

42 725

re

36 281

Tvorba EBIT Dělení EBIT

41 746 -569

Stabilita

398

Ostatní -10 000

37 431 0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000


Zpracovatelský průmysl se podílí 87 % na zaměstnanosti v průmyslu, která se meziročně zvýšila o 11,5 tisíce pracovníků. V těžebním průmyslu se meziročně zaměstnanost snížila (graf č.3.3). U podílu na obratu je vedle dominantního zpracovatelského průmyslu patný výrazný podíl energetiky (graf č. 3.4).

14

3. PRŮMYSL

Graf č. 3.3 Počet zaměstnanců 550 000

450 000

350 000

250 000

150 000

50 000

-50 000 B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady

1.Q.14 26 305 470 995 23 809 22 616

1.Q.15 25 078 482 473 23 981 22 762

Rozdíl -1 227 11 477 172 145

1.Q.14 19 602 722 278 281 869 15 210

1.Q.15 20 812 745 420 288 527 14 636

Rozdíl 1 210 23 142 6 658 -574


Graf č. 3.4 Obrat (mil. Kč) 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady


3.2 Průmysl podle institucionálních sektorů V tvorbě EVA převažují firmy pod zahraniční kontrolou, při meziročním ztrojnásobnění hodnoty tohoto ukazatele (graf č. 3.5). Podniky pod státní kontrolou zaznamenaly jeho meziroční pokles, u domácích soukromých podniků se EVA přehoupla z lehce záporné do mírně kladné hodnoty. Zaměstnanost (graf č. 3.6) se v průmyslu v 1. čtvrtletí zvýšila meziročně jen u firem pod zahraniční kontrolou (téměř o 12 tis. pracovníků), zatímco u státního a domácího soukromého sektoru mírně poklesla. Podniky pod zahraniční kontrolou se podílejí na obratu za průmysl celkem téměř 84 %. Meziročně se jejich obrat zvýšil, podobně jako u podniků pod státní kontrolou, zatímco u domácích soukromých firem klesl (graf č. 3.7).

15

3. PRŮMYSL

Graf č. 3.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 160

120

80

40

0

-40 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 7,14 -0,59 48,41

1.Q.15 7,03 8,14 123,19

Rozdíl -0,11 8,73 74,78


Graf č. 3.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 -50 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 36 161 138 972 368 592

1.Q.15 35 464 138 307 380 522

Rozdíl -698 -666 11 930

1.Q.15 150 432 149 052 769 912

Rozdíl 14 659 -3 895 19 672


Graf č. 3.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 -100 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 135 772 152 947 750 240


16

3. PRŮMYSL

3.3 Průmysl podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska úspěšnosti tvorby ekonomické přidané hodnoty se rozevřely nůžky mezi skupinou nejlepších podniků a skupinou nejhorších podniků, kdy objem ukazatele EVA u nejlepších meziročně vzrostl, a zároveň se zvýšila záporná hodnota EVA u skupiny nejhorších podniků (graf č. 3.8). Graf č. 3.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) 300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 TH RF ZI ZT

1.Q.14 144,67 -18,93 -18,74 -52,04

1.Q.15 226,55 -19,37 -3,49 -65,33

Rozdíl 81,88 -0,43 15,25 -13,29


Příznivou skutečností je, že zaměstnanost je koncentrována zejména do první a druhé skupiny podniků z hlediska tvorby EVA, přičemž v první skupině zaměstnanost meziročně výrazně narostla (graf č. 3.9). Graf č. 3.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 -50 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 314 841 116 515 28 659 83 711

1.Q.15 338 852 120 580 9 117 85 744

Rozdíl 24 011 4 065 -19 542 2 033


Rovněž objem obratu je soustředěn do prvních dvou skupin podniků z hlediska úspěšnosti tvorby EVA, meziročně se však obrat zvýšil u druhé skupiny, při jeho snížení u první skupiny podniků (graf č. 3.10).

17

3. PRŮMYSL

Graf č. 3.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 -100 000 -200 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 712 544 171 575 52 497 102 343

1.Q.15 651 097 267 087 34 673 116 539


18

Rozdíl -61 448 95 512 -17 824 14 197

4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ

4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 4.1 Těžba a dobývání podle CZ-NACE V těžebním průmyslu se záporný objem EVA přehoupl do kladných hodnot, navzdory pokračujícího snižování cen výrobců. Graf č. 4.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 2,00

1,83 1,59

1,50

1,00

0,50

0,00 -0,24 -0,50 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


Příčinný pohled na meziroční (1. čtvrtletí 2015 oproti 1. čtvrtletí 2014) vývoj hodnoty EVA u podniků těžby je na Obr. 4.1. Meziroční vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA) byl příznivý, kdy vzrostl o 1 826 mil. Kč ze záporné hodnoty v roce 2014. Většina nárůstu hodnoty EVA byla dána zlepšením spreadu (efektivnosti) a to 1 875 mil. Kč. Snížení investice do vlastního kapitálu způsobilo mírný nárůst hodnoty EVA. V rámci spreadu byl hlavní příčinou příznivé situace nárůst hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE), který způsobil zvýšení EVA o 1 922 mil. Kč. Nárůst podstoupeného rizika (re) způsobil na hodnotu EVA nepříznivě a způsobil její pokles o 47 mil. Kč. Ve spodním patře pyramidového rozkladu je pozitivní vliv změny Tvorby i Dělení EBIT. Jde o faktory ovlivněné především samotnými podniky. Problematický je negativní vliv finanční stability, což je také faktor ovlivněný podniky a to nepříznivou strukturou aktiv vzhledem ke zdrojům jejich krytí v dobývání uhlí. V ostatních vlivech, kde se většinou jedná o faktory nezávislé na podnicích, byl příznivý vliv na hodnotu EVA především díky poklesu bezrizikové sazby. V grafu 4.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky.

19


Obr. 4.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -236 1 826

1 590


Spread (ROE-re) -0,31% 2,24% 1 875

Investice (VK) 76 101 71 006 -49

ROE 7,40% 10,02% 1 922

re 7,72% -47

Tvorba EBIT 1 172

Dělení EBIT 113

7,78%

Stabilita -486

Ostatní 1 077


V grafu č. 2.17 jsou souhrnné vlivy výše uvedených faktorů na meziroční změnu hodnoty Graf č. 4.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA

1 826

Spread

1 875

Investice

-49

ROE

1 922

re

-47

Tvorba EBIT

1 172

Dělení EBIT Stabilita

113 -486

Ostatní -1 000

1 077 -500

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500


Zaměstnanost se v těžebním průmyslu meziročně snížila (graf č. 4.3), při růstu obratu (graf č. 4.4), což je známkou zvýšení produktivity práce.

20


Graf č. 4.3 Počet zaměstnanců 30 000 26 305 25 000

25 078

20 000

15 000

10 000

5 000

0 -1 227 -5 000 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


Graf č. 4.4 Obrat (mil. Kč) 25 000

20 812 20 000

19 602

15 000

10 000

5 000 1 210 0 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


4.2 Těžba a dobývání podle institucionálních sektorů Těžební průmysl je jedinou sekcí průmyslu, kde domácí soukromé podniky úspěšně porážejí v tvorbě EVA jak sektor podniků pod státní kontrolou (meziročně lehce upadl do nižších hodnot), tak sektor podniků pod zahraniční kontrolou (jeho tvorba EVA se sice zlepšila, ale hodnoty zůstaly v červených číslech) viz graf č. 4.5. Podle počtu zaměstnanců i obratu dominují v těžebním průmyslu firmy pod zahraniční kontrolou (graf č. 4.6 a graf č. 4.7).

21


Graf č. 4.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 0,69 2,54 -3,46

1.Q.15 0,27 2,86 -1,54

Rozdíl -0,42 0,32 1,93



1.Q.14 5 643 6 198 14 464

1.Q.15 5 352 6 188 13 537

Rozdíl -290 -9 -927

1.Q.15 2 488 5 662 12 661

Rozdíl -264 199 1 275



1.Q.14 2 752 5 463 11 387


22


4.3 Těžba a dobývání podle kategorií tvorby hodnoty V těžebním průmyslu se meziročně výrazně rozevřely nůžky mezi skupinou nejlepších podniků, generujících ekonomickou přidanou hodnotu, a nejhorší skupinou firem, ničících hodnotu (graf č. 4.8). Graf č. 4.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 TH RF ZI ZT

1.Q.14 4,16 -0,43 0,00 -3,96

1.Q.15 7,48 -0,22 -0,03 -5,64

Rozdíl 3,32 0,21 -0,03 -1,68


Bohužel, právě ve skupině nejhorších podniků se nachází největší počet zaměstnanců, s rizikem ztráty zaměstnání, i když se jejich počet meziročně zmírnil (graf č. 4.9). Graf č. 4.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 9 823 1 315 0 15 167

1.Q.15 9 950 493 1 14 634

Rozdíl 127 -822 1 -533


Z hlediska obratu je situace příznivější, když nejlepší skupina podniků v tvorbě EVA vykazuje největší podíl na obratu, s jeho meziročním výrazným navýšením. Nižší podíl čtvrté (nejhorší) skupiny podniků na obratu ve srovnání s jejím vysokým podílem na zaměstnanosti svědčí o odbytových problémech této skupiny, spojené také s poklesem produkčních cen v tomto odvětví.

23

Graf č. 4.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 20 000

15 000

10 000

5 000

0

-5 000

-10 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 8 511 4 988 0 6 103

1.Q.15 15 224 593 0 4 995


24

Rozdíl 6 713 -4 395 0 -1 108

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 5.1 Zpracovatelský průmysl podle CZ-NACE Zpracovatelský průmysl zažívá období příznivého rozvoje, kdy tvorba jeho ekonomické přidané hodnoty se v 1. čtvrtletí 2015 meziročně téměř ztrojnásobila. Největší zásluhu na tom má automobilový průmysl, dlouhodobě má stabilní vývoj gumárenský a plastikářský průmysl, dobře si z vybraných odvětví vedlo také hornictví. V elektrotechnickém průmyslu a strojírenství byla hodnota EVA mírně záporná, která se meziročně lehce prohloubila. U ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu došlo k výraznému zlepšení tvorby ukazatele EVA (graf č. 5.1). Graf č. 5.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 120 100 80 60 40 20 0 -20 C Zpracovatelský průmysl 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta Ostatní odvětví

1.Q.14 35,93 14,65 1,63 -0,30 -3,52 21,98 1,49

1.Q.15 119,14 20,38 6,75 -1,18 -2,93 71,87 24,26

Rozdíl 83,21 5,73 5,11 -0,88 0,60 49,89 22,77


Příčinný pohled na meziroční (1. čtvrtletí 2015 oproti 1. čtvrtletí 2014) vývoj hodnoty EVA ukazuje velmi příznivý stav u podniků zpracovatelského průmyslu (Obr. 5.1). Hodnota EVA vzrostla z 35,9 mld. Kč na 119,1 mld. Kč, tj. o 83,2 mld. Kč. Vynikající výsledek. Většina nárůstu hodnoty EVA byla dána zlepšením spreadu (efektivnosti) a to o 80,9 mld. Kč a také nárůstem hodnoty investice, v našem výpočtu EVA hodnota vlastního kapitálu (nárůst EVA o 6 mld. Kč). V rámci spreadu byl hlavní příčinou příznivé situace nárůst hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE), který způsobil zvýšení EVA o 57,5 mld. Kč. Pokles podstoupeného rizika (re) způsobil na hodnotu EVA pozitivně a to o 23,4 mld. Kč. Ve spodním patře pyramidového rozkladu je velmi pozitivní vliv změny Tvorby i Dělení EBIT a to o 53,4 a 6,6 mld. Kč a především Ostatních vlivů (EVA + 21,5 mld. Kč). Negativně působící byla finanční stabilita (-0,6 mld. Kč). Jednotlivé vlivy na změnu EVA ukazuje graf 5.2.

25


Obr. 5.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA 35 932 119 142 83 210


Spread (ROE-re) 3,31% 10,61% 80 923

Investice (VK) 1 086 014 1 122 395 2 287

ROE 13,81% 19,00% 57 493

re 10,50% 23 430

Tvorba EBIT 53 361

Dělení EBIT 6 643

8,39%

Stabilita -630

Ostatní 21 547



83 210

Spread

80 923

Investice

2 287

ROE

57 493

re

23 430

Tvorba EBIT

53 361


6 643 -630

Ostatní -10 000

21 547 0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000


Příznivý rozvoj zpracovatelského průmyslu potvrzuje meziroční růst jeho zaměstnanosti ve většině nejdůležitějších odvětví (graf č. 5.3). Z ostatních 19 odvětví zpracovatelského průmyslu, kde se zvýšila zaměstnanost o téměř 3 tis. osob, došlo k jejímu zvýšení jen u 11 odvětví. Obrat meziročně vzrostl u všech významných odvětví zpracovatelského průmyslu (graf č. 5.4). U ostatních 19 odvětví se však celkově snížil téměř o 7,5 mld. Kč a to v 10 odvětvích.

26


Graf č. 5.3 Počet zaměstnanců 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 -50 000 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta Ostatní

1.Q.14 28 141 31 876 22 513 53 542 111 307 223 616

1.Q.15 29 590 31 574 23 407 54 744 116 611 226 548

Rozdíl 1 449 -302 893 1 201 5 304 2 932

1.Q.15 48 390 43 977 70 924 49 022 254 406 278 702

Rozdíl 1 711 275 6 665 1 937 19 958 -7 404


Graf č. 5.4 Obrat (mil. Kč) 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 -50 000 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta Ostatní

1.Q.14 46 679 43 702 64 258 47 086 234 447 286 105


5.2 Zpracovatelský průmysl podle institucionálních sektorů Ve zpracovatelském průmyslu převažují firmy pod zahraniční kontrolou a to se také projevuje na tvorbě jejich ekonomické přidané hodnoty, která meziročně rapidně stoupla (graf č. 5.5). Tato hodnota by mohla být ještě vyšší při eliminaci vlivu transferových cen uvnitř globálních, či regionálních hodnotových řetězců. Smutný je pohled na záporné hodnoty domácích soukromých podniků, které se meziročně mírně zlepšily. Intenzívní zapojenost podniků ve zpracovatelském průmyslu do globálních hodnotových řetězců je zřejmá z vysokého a rostoucího podílu podniků pod zahraniční kontrolou na zaměstnanosti (graf č. 5.6). Jejich ještě větší podíl na obratu (graf č. 5.7) svědčí o vyšší úrovni produktivity práce těchto firem.

27


Graf č. 5.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 140 120 100 80 60 40 20 0 -20 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 -0,17 -4,25 40,35

1.Q.15 -0,07 -0,13 119,34

Rozdíl 0,10 4,12 78,99



1.Q.14 7 931 126 348 336 717

1.Q.15 7 793 125 750 348 930

Rozdíl -139 -597 12 213

1.Q.15 4 059 109 283 632 078

Rozdíl -499 -519 24 161



1.Q.14 4 558 109 802 607 918


28


5.3 Zpracovatelský průmysl podle kategorií tvorby hodnoty Skupina podniků s nejlepšími výsledky v tvorbě ekonomické přidané hodnoty má ve zpracovatelském průmyslu nejvyšší podíl, jež se meziročně výrazně zvýšil (graf č. 5.8). Graf č. 5.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) 200

150

100

50

0

-50

-100 TH RF ZI ZT

1.Q.14 102,52 -13,62 -9,03 -43,94

1.Q.15 179,12 -12,56 -1,48 -45,94

Rozdíl 76,60 1,06 7,55 -2,00


Skupina nejlepších podniků podle tvorby ekonomické přidané hodnoty vede i v podílu na zaměstnanosti (graf č. 5.9) a obratu (graf č. 5.10), které oba meziročně posílily. U podílu na zaměstnanosti se znatelně snížila třetí skupina podniků, ale zároveň mírně vzrostla skupina nejhorších podniků. U podílu na obratu poklesl podíl třtí i čtvrté skupiny podniků. Graf č. 5.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 -50 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 276 321 103 980 24 498 66 196

1.Q.15 303 045 104 176 7 770 67 482


29

Rozdíl 26 723 196 -16 728 1 286


Graf č. 5.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 -100 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 448 088 139 533 48 406 86 252

1.Q.15 485 089 161 723 33 597 65 011


30

Rozdíl 37 001 22 190 -14 809 -21 240

6. ENERGETIKA

6. ENERGETIKA 6.1 Postavení podniků z finanční analýzy Přes klesající ceny energií ekonomická přidaná hodnota se snížila velmi nepatrně (graf č. 6.1). Graf č. 6.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 25,00

20,00

20,30

19,83

15,00

10,00

5,00

0,00 -0,47 -5,00 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


Příčinný pohled na meziroční (1. čtvrtletí 2015 oproti 1. čtvrtletí 2014) vývoj hodnoty EVA je na Obr. 6.1. Hodnota EVA byla v obou obdobích kladná, což je pozitivní, protože podniky energetiky tvořily pro své majitele hodnotu. Mírně negativní je ovšem pokles hodnoty EVA o 0,5 mld. Kč. Meziroční pokles EVA byl dán zhoršení efektivnosti, pokles spreadu, a v něm poklesem ROE. Pozitivní byl vývoj rizikovosti (re). V nejnižším patře pyramidového rozkladu je patrný vliv poklesu cen energií v ukazateli Tvorba EBIT (způsobil pokles EVA o 12,8 mld. Kč). Tento nepříznivý vliv dokázaly podniky vykompenzovat v ukazateli Ostatní vlivy (12,8 mld. Kč), kde především pozitivně na vývoj hodnoty EVA působil poklesu bezrizikové sazby. Jednotlivé vlivy na změnu EVA jsou vyjádřeny v grafu 6.2.

31

6. ENERGETIKA

Obr. 6.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA 20 298 -469

19 829


Spread (ROE-re) 2,90% 2,59% -2 278

Investice (VK) 700 764 766 877 1 809

ROE 10,74% -13 342

re 7,85% 11 065

8,92%

Tvorba EBIT -12 822


6,34%

Stabilita 826

Ostatní 12 775



-469

Spread

-2 278

Investice

1 809

ROE-13 342 re

11 065

Tvorba EBIT -12 822 Dělení EBIT

-3 056

Stabilita

826

Ostatní -15 000

12 775 -10 000

-5 000

0

5 000

10 000

15 000


Ve vývoji zaměstnanosti (graf č. 6.3) a obratu (graf č. 6.4) nedošlo v energetickém sektoru meziročně k žádným dramatickým změnám. V energetice hrají dominantní roli podniky pod státní kontrolou, následované podniky pod zahraniční kontrolou. Tvorba ekonomické přidané hodnoty u obou těchto sektorů meziročně propadla. Na druhé straně u sektoru domácích podniků nízký objem kladné ekonomické přidané hodnoty meziročně podstatně narostl (graf č. 6.5). Jedná se převážně o distribuční společnosti, které zřejmě snížení cen energií nepromítly plně svým zákazníkům v nasmlouvaných tarifních cenách.

32

6. ENERGETIKA

Graf č. 6.3 Počet zaměstnanců 30 000

25 000

23 809

23 981

1.Q.14

1.Q.15

20 000

15 000

10 000

5 000 172

0

Rozdíl


Graf č. 6.4 Obrat (mil. Kč) 350

300

289

282

250

200

150

100

50 7 0 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


6.2 Energetika podle institucionálních sektorů Graf č. 6.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 14 12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 11,30 1,26 7,74

1.Q.15 10,80 5,25 3,78

Pramen: propočet MPO z dat ČSÚ 33

Rozdíl -0,50 3,99 -3,96

6. ENERGETIKA

V podílu zaměstnanosti dominují podniky pod státní kontrolou, jejichž podíl se meziročně snížil ve prospěch nárůstu podílu firem pod zahraniční kontrolou (graf č. 6.6). Graf č. 6.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 11 429 5 626 6 754

1.Q.15 11 086 5 552 7 343

Rozdíl -343 -75 589


Z hlediska obratu jsou podíly podniků pod státní kontrolou a pod zahraniční kontrolou vyrovnané, meziročně však získaly převahu firmy pod státní kontrolou (graf č. 6.7). Graf č. 6.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 -20 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 123 877 35 724 122 269

1.Q.15 139 253 32 092 117 182

Rozdíl 15 376 -3 632 -5 086


6.3 Energetika podle kategorií tvorby hodnoty V tvorbě ekonomické přidané hodnoty podle kategorií podniků je patrné, že dobré podniky se zlepšily a špatné zhoršily (graf č. 6.8).

34

6. ENERGETIKA

Graf č. 6.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) 40

30

20

10

0

-10

-20 TH RF ZI ZT

1.Q.14 33,15 -3,29 -6,88 -2,69

1.Q.15 36,88 -4,91 -0,13 -12,01

Rozdíl 3,72 -1,63 6,75 -9,31


Zaměstnanost je koncentrována do prvních dvou úspěšných skupin podniků, se znatelným meziročním přesunem z první skupiny do druhé (graf č. 6.9). Podobně je tomu i u obratu, kde jsou přesuny ještě zřetelnější (graf č. 6.10). Graf č. 6.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 20 000

15 000

10 000

5 000

0

-5 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 18 164 4 591 491 564

1.Q.15 15 564 7 893 30 494


35

Rozdíl -2 599 3 303 -461 -70

Graf č. 6.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 -50 000 -100 000 -150 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 247 508 22 957 2 044 9 360

1.Q.15 142 944 100 959 207 44 418


36

Rozdíl -104 564 78 001 -1 837 35 058

7. VODA A ODPADY

7. VODA A ODPADY 7.1 Postavení podniků z finanční analýzy Odvětví vodárenství, kanalizací a odpadů je částečně regulované, které jako celek dociluje kladný hospodářský výsledek, avšak jeho tvorba ekonomické přidané hodnoty je zde záporná, s meziročním zhoršením (graf č. 7.1). Graf č. 7.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 0,00

-0,50

-1,00 -1,03 -1,17 -1,50

-2,00 -2,20 -2,50 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


Na Obr. 7.1 je příčinný pohled na meziroční (1. čtvrtletí 2015 oproti 1. čtvrtletí 2014) vývoj hodnoty EVA. Ze schématu je patrné, že pokles byl tažen prostřednictvím spreadu. Ten byl důsledkem poklesu hodnoty ROE a ta byla ovlivněna nepříznivou Tvorbou EBIT. Naproti tomu pokles hodnoty rizika působil příznivě na vývoj hodnoty EVA. Jednotlivé vlivy na změnu EVA jsou vyjádřeny v grafu 7.2. Obr. 7.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -1 033 -1 168

-2 201


Spread (ROE-re) -0,97% -2,05% -1 158

Investice (VK) 106 442 107 167 -10

ROE 7,57% -2 424

re 8,54% 1 266

5,30%

Tvorba EBIT -2 397


Stabilita 592


37

7,35%

Ostatní 2 064

7. VODA A ODPADY


-1 168

Spread

-1 158

Investice ROE

-10 -2 424

re Tvorba EBIT

1 266 -2 397

Dělení EBIT

-1 417

Stabilita

592

Ostatní -3 000

2 064 -2 500

-2 000

-1 500

-1 000

-500

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500


Ve vývoji zaměstnanosti (graf č. 7.3) a obratu (graf 7.4) nedošlo meziročně k žádným výrazným změnám. Graf č. 7.3 Počet zaměstnanců 25 000 22 616

22 762

1.Q.14

1.Q.15

20 000

15 000

10 000

5 000

145

0

Rozdíl



15,2

14,6

14 12 10 8 6 4 2 0 -0,6 -2 1.Q.14

1.Q.15


Rozdíl

7. VODA A ODPADY

7.2 Voda a odpady podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů tvoří nejvíce ekonomickou přidanou hodnotu podniky pod zahraniční kontrolou, které si meziročně pohoršily, přičemž domácí soukromé podniky přešly ze záporných do kladných hodnot. Podniky pod státní kontrolou jsou dlouhodobě v červených číslech (graf č. 7.5). Graf č. 7.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 -4,68 -0,14 3,79

1.Q.15 -3,97 0,17 1,60

Rozdíl 0,70 0,31 -2,18


Podíl na počtu zaměstnanců je u státního (včetně municipalit) a zahraničního sektoru poměrně vyrovnaný (graf č. 7.6). U podílu na obratu převažuje sektor pod zahraniční kontrolou, což svědčí o jeho vyšší úrovni produktivity práce, meziročně se jeho podíl snížil (graf č. 7.7). Graf č. 7.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 12 000

10 000

8 000

6 000

4 000

2 000

0 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 11 159 801 10 657

1.Q.15 11 233 816 10 713


39

Rozdíl 74 15 56

7. VODA A ODPADY

Graf č. 7.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 10 000

8 000

6 000

4 000

2 000

0

-2 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 4 585 1 958 8 667

1.Q.15 4 631 2 015 7 990

Rozdíl 46 57 -677


7.3 Voda a odpady podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty došlo k největší meziroční změně u první skupiny – nejlepších podniků, u kterých se její tvorba snížila. V ostatních skupinách podniků nebyly meziroční změny výrazné (graf č. 7.8). Graf č. 7.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 TH RF ZI ZT

1.Q.14 4,84 -1,60 -2,83 -1,44

1.Q.15 3,07 -1,68 -1,85 -1,75

Rozdíl -1,77 -0,08 0,98 -0,30


Rozložení podílů na zaměstnanosti a na obratu v jednotlivých skupinách podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty je vcelku příznivé, kdy podíly se koncentrují zejména do první nejlepší a také druhé skupiny podniků (graf č. 7.9 a graf č. 7.10).

40

7. VODA A ODPADY

Graf č. 7.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000 -4 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 10 533 6 630 3 670 1 784

1.Q.15 10 293 8 018 1 316 3 135

Rozdíl -240 1 389 -2 354 1 350



8 000

6 000

4 000

2 000

0

-2 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 8 438 4 097 2 047 628

1.Q.15 7 840 3 812 868 2 115


41

Rozdíl -598 -285 -1 179 1 487

8. STAVEBNICTVÍ

8. STAVEBNICTVÍ 8.1 Postavení podniků z finanční analýzy Stavební výroba pokračovala v 1. čtvrtletí 2015 v růstovém tempu, nastoupeném v roce 2014 po pětiletém útlumu, avšak v tvorbě ekonomické přidané hodnoty se její záporné hodnoty meziročně dále prohloubily (graf č. 8.1). Bylo to díky pozemnímu stavitelství (budov), když inženýrské stavitelství a specializované stavební činnosti lehce zlepšily své záporné hodnoty EVA. Graf č. 8.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8 F Stavebnictví 41 Výstavba budov 42 Inženýrské stavitelství 43 Specializované stavební činnosti

1.Q.14 -7,01 -2,80 -3,44 -0,78

1.Q.15 -7,05 -3,69 -2,69 -0,66

Rozdíl -0,04 -0,89 0,74 0,11


Ve stavebnictví (Obr. 8.1) je hodnota EVA v obou obdobích záporná, tj. podniky jako celek netvoří hodnotu. K tomu ještě meziročně nastal mírný pokles hodnoty EVA. Jediné pozitivní je zlepšení rentability vlastního kapitálu, které je zapříčiněno zlepšením Tvorby EBIT. Ovšem propad EVA daný Dělením EBIT a zhoršenou Stabilitou byl kompenzován vlivem poklesu bezrizikové sazby v Ostatních vlivech. V grafu 8.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 8.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -7 012 -37

-7 049


Spread (ROE-re) -8,18% -8,14% 32

Investice (VK) 85 750 86 592 -69

ROE 4,06% 231

re 12,24% -199

4,33%

Tvorba EBIT 228


Stabilita -884


42

12,47%

Ostatní 1 742

8. STAVEBNICTVÍ


-37

Spread

32

Investice

-69

ROE

231

re

-199

Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita

228 -1 054 -884

Ostatní -1 500

1 742 -1 000

-500

0

500

1 000

1 500

2 000


Podílem na zaměstnanosti převažuje více jak dvakrát inženýrské stavitelství nad pozemním stavitelstvím. Zaměstnanost se meziročně mírně snížila u všech oborů stavebnictví (graf č. 8.3). Graf č. 8.3 Počet zaměstnanců 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000 F Stavebnictví 41 Výstavba budov 42 Inženýrské stavitelství 43 Specializované stavební činnosti

1.Q.14 34 044 10 055 22 058 1 931

1.Q.15 33 317 9 836 21 817 1 664

Rozdíl -727 -218 -242 -267


V obratu je převaha inženýrského stavitelství menší, při jejím meziročním růstu, zatímco pozemní stavitelství oslabilo, při stagnaci specializovaných stavebních činností (graf č. 8.4).

43

8. STAVEBNICTVÍ

Graf č. 8.4 Obrat (mil. Kč) 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000 F Stavebnictví 41 Výstavba budov 42 Inženýrské stavitelství 43 Specializované stavební činnosti

1.Q.14 30 288 13 630 15 806 852

1.Q.15 31 176 12 907 17 425 844

Rozdíl 887 -723 1 619 -8


8.2 Nefinanční podniky podle institucionálních sektorů K největšímu meziročnímu zhoršení záporných hodnot tvorby ekonomické přidané hodnoty došlo u podniků pod zahraniční kontrolou (graf č. 8.5), při zmenšení záporných hodnot u domácího soukromého sektoru. Počet zaměstnanců u soukromých domácích firem a firem pod zahraniční kontrolou je poměrně vyrovnaný (graf č. 8.6), zatímco u podílu na obratu dosti výrazně převažuje domácí soukromý sektor (graf č. 8.7). Na rozdíl od většiny ostatních odvětví tak soukromé domácí firmy vykazují lepší úroveň produktivity práce. Graf č. 8.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 -0,21 -4,07 -2,74

1.Q.15 -0,38 -3,00 -3,66


44

Rozdíl -0,18 1,06 -0,92

8. STAVEBNICTVÍ

Graf č. 8.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 624 16 829 16 591

1.Q.15 630 16 316 16 371

Rozdíl 7 -514 -220

1.Q.15 271 18 321 12 584

Rozdíl -98 -238 1 223



15 000

10 000

5 000

0

-5 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 368 18 559 11 361


8.3 Stavebnictví podle kategorií tvorby hodnoty Při mírném růstu tvorby ekonomické přidané hodnoty v první skupině – nejlepších podniků, došlo k propadu záporné tvorby ekonomické přidané u čtvrté – nejhorší skupiny podniků (graf č. 8.8). Z hlediska počtu zaměstnanců dominuje čtvrtá skupina - nejhorších podniků, při meziročním mírném snížení jejího podílu. Zvýšil se však podíl na zaměstnanosti první skupiny podniků (graf č. 8.9). Meziroční zvýšení obratu u první skupiny podniků lehce převýšilo obrat u nejhorší skupiny podniků (graf č. 8.10).

45

8. STAVEBNICTVÍ


5

0

-5

-10

-15 TH RF ZI ZT

1.Q.14 6,86 -0,76 -1,79 -11,32

1.Q.15 7,26 -0,92 -0,18 -13,21

Rozdíl 0,40 -0,16 1,61 -1,89


Graf č. 8.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 20 000

15 000

10 000

5 000

0

-5 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 5 985 6 874 3 452 17 734

1.Q.15 9 295 7 023 1 092 15 907

Rozdíl 3 310 149 -2 360 -1 826


Graf č. 8.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000 -4 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 8 682 7 151 4 136 10 319

1.Q.15 11 389 7 796 928 11 063


46

Rozdíl 2 708 644 -3 208 744

9. VÝSTAVBA BUDOV

9. VÝSTAVBA BUDOV 9.1 Postavení podniků z finanční analýzy Dynamika produkce v pozemním stavitelství byla v 1. čtvrtletí 2015 pomalejší oproti inženýrskému stavitelství a v tvorbě ekonomické přidané hodnoty se to odrazilo znatelným meziročním propadem (graf č. 9.1). Graf č. 9.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 0,00 -0,50 -1,00

-0,89

-1,50 -2,00 -2,50 -2,80

-3,00 -3,50

-3,69

-4,00 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


Příčinný pohled (Obr. 9.1) na meziroční (1. čtvrtletí 2015 oproti 1. čtvrtletí 2014) vývoj hodnoty EVA ukazuje nepříznivý stav i vývoj hodnoty EVA. Na spodním patře je jedině pozitivní vývoj faktorů ovlivňujících tvorbu EBIT a ostatní vlivy. V grafu 9.2 jsou zobrazeny jednotlivé vlivy na změnu EVA. Obr. 9.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -2 801 -892

-3 693


Spread (ROE-re) -7,21% -9,45% -873

Investice (VK) 38 829 39 068 -20

ROE 5,43% 322

re 12,65% 15,71% -1 195

6,26%

Tvorba EBIT 450


Stabilita -882


47

Ostatní 757

9. VÝSTAVBA BUDOV


-892

Spread

-873

Investice

-20

ROE re

322 -1 195


450 -1 197

Stabilita

-882

Ostatní

757

-1 500

-1 000

-500

0

500

1 000


Nepříznivý vývoj v pozemním stavitelství se projevil jak meziročním snížením zaměstnanosti (graf č. 9.3), tak snížením obratu (graf č. 9.4). Graf č. 9.3 Počet zaměstnanců 12 000

10 000

10 055

9 836

8 000

6 000

4 000

2 000

0 -218 -2 000 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


Graf č. 9.4 Obrat (mil. Kč) 16 000 14 000

13 630

12 907

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -723

-2 000 1.Q.14

1.Q.15


Rozdíl

9. VÝSTAVBA BUDOV

9.2 Výstavba budov podle institucionálních sektorů V 1. čtvrtletí 2015 došlo k vyrovnání záporné tvorby ekonomické přidané hodnoty mezi domácími soukromými podniky s tím, že u domácích soukromých firem se záporná tvorba EVA zlepšila, zatímco u firem pod zahraniční kontrolou se výrazně zhoršila (graf č. 9.5). Graf č. 9.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 2 1 1 0 -1 -1 -2 -2 -3 -3 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 -0,01 -2,50 -0,29

1.Q.15 -0,25 -1,53 -1,91

Rozdíl -0,24 0,97 -1,62


V podílu na zaměstnanosti (graf č. 9.6) i obratu (graf č. 9.7) výrazně převyšují domácí soukromé firmy, přičemž u obratu je převaha mírně vyšší, což vypovídá o jejich vyšší úrovni produktivity práce. Graf č. 9.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 -1 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 200 7 480 2 374

1.Q.15 192 7 283 2 361


49

Rozdíl -9 -198 -12

9. VÝSTAVBA BUDOV

Graf č. 9.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 205 11 003 2 423

1.Q.15 106 10 621 2 180

Rozdíl -99 -382 -242


9.3 Výstavba budov podle kategorií tvorby hodnoty Nepříznivé výsledky v tvorbě ekonomické přidané hodnoty se projevují i v rozdělení podniků do skupin podle úrovně její tvorby, kde převažuje podíl čtvrté – nejhorší skupiny podniků, který se meziročně téměř zdvojnásobil (graf č. 9.8). Graf č. 9.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 TH RF ZI ZT

1.Q.14 1,98 -0,52 -1,28 -2,99

1.Q.15 2,23 -0,41 -0,18 -5,33

Rozdíl 0,25 0,10 1,09 -2,34


Ve struktuře skupin podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty převažuje v podílu na zaměstnanosti i obratu druhá skupina podniků (graf č. 9.9 a graf č. 9.10). Přitom meziročně se významně zvýšily oba podíly u první skupiny podniků a zároveň propadly podíly třetí skupiny podniků.

50

9. VÝSTAVBA BUDOV

Graf č. 9.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 -1 000 -2 000 -3 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 510 4 356 2 115 3 073

1.Q.15 1 881 4 674 199 3 082

Rozdíl 1 371 318 -1 917 9



6 000

4 000

2 000

0

-2 000

-4 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 2 106 5 708 3 091 2 726

1.Q.15 3 912 6 286 83 2 626


51

Rozdíl 1 806 578 -3 008 -100

10. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ

10. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ 10.1 Postavení podniků z finanční analýzy Inženýrské stavitelství zvýšilo svou produkci v 1. čtvrtletí meziročně o více jak 15 % a v tvorbě ekonomické přidané hodnoty to znamenalo zmenšení její záporné hodnoty (graf č. 10.1). Graf č. 10.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 1,00

0,74

0,50 0,00 -0,50 -1,00 -1,50 -2,00 -2,50 -2,69

-3,00 -3,50

-3,44

-4,00 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


Příčinný pohled (Obr. 10.1) ukazuje příznivý meziroční vývoj (nárůst hodnoty EVA o 744 mil. Kč) i když dosažená úroveň EVA není ještě dobrá. Pozitivní vývoj byl tažen pomocí efektivnosti (spreadu) a ten byl tažen poklesem rizika a na nejnižším patře pyramidového rozkladu byly hlavními pozitivně působícími faktory Ostatní vlivy, Dělení EBIT a zlepšená finanční stabilita. V grafu 10.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 10.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -3 436 744

-2 692


Spread (ROE-re) -8,38% -6,44% 803

Investice (VK) 40 991 41 792 -59

ROE 3,48% -167

re 11,86% 969

3,08%

Tvorba EBIT -166

Dělení EBIT 146

Stabilita 54


52

9,52%

Ostatní 769



744

Spread

803

Investice

-59

ROE

-167

re

969

Tvorba EBIT

-166

Dělení EBIT

146

Stabilita

54

Ostatní

769 -400

-200

0

200

400

600

800

1 000

1 200


Při meziročním zvýšení produkce se snížila zaměstnanost (graf č. 10.3) a vzrostl obrat (graf č. 10.4), s pozitivním dopadem na růst produktivity práce. Graf č. 10.3 Počet zaměstnanců 25 000 22 058

21 817

20 000

15 000

10 000

5 000

0

-242

-5 000 1.Q.14

1.Q.15


53

Rozdíl



18 000 16 000

15 806

14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 1 619

2 000 0 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


10.2 Inženýrské stavitelství podle institucionálních sektorů Záporná ekonomická přidaná hodnota byla největší u sektoru pod zahraniční kontrolou, který ji meziročně zmenšil, zatímco domácí soukromý sektor ji velmi mírně zlepšil (graf č. 10.5). Graf č. 10.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 1 1 0 -1 -1 -2 -2 -3 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 -0,02 -1,10 -2,32

1.Q.15 -0,02 -1,06 -1,61

Rozdíl 0,00 0,04 0,71


V podílu na zaměstnanosti i obratu je vidět (graf č. 10.6 a graf č. 10.7) převažující role podniků pod zahraniční kontrolou, u kterých se zaměstnanost snížila při nárůstu obratu. U zbývajících sektorů hodnoty těchto ukazatelů prakticky meziročně stagnovaly.

54



1.Q.14 322 7 912 13 824

1.Q.15 332 7 867 13 618

Rozdíl 10 -45 -206

1.Q.15 104 7 125 10 196

Rozdíl -2 149 1 472


Graf č. 10.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 105 6 976 8 724


10.3 Inženýrské stavitelství podle kategorií tvorby hodnoty Objem záporné ekonomické přidané hodnoty u čtvrté skupiny podniků téměř dvojnásobně převažuje objem kladné ekonomické přidané hodnoty u první skupiny podniků (graf č. 10.8). Meziročně se jejich hodnoty téměř nezměnily. Čtvrtá skupina podniků výrazně převažuje svým podílem na zaměstnanosti (graf č. 10.9), avšak u podílu na obratu jí dohání první skupina podniků (graf č. 10.10). Meziročně se podíl čtvrté skupiny podniků na zaměstnanosti snížil, při růstu podílu první skupiny podniků. Objem obratu se u první i čtvrté skupiny meziročně zvýšil.

55


Graf č. 10.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 TH RF ZI ZT

1.Q.14 4,82 -0,24 -0,25 -7,76

1.Q.15 5,03 -0,25 0,00 -7,47

Rozdíl 0,21 0,00 0,25 0,29


Graf č. 10.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 5 325 2 518 1 143 13 072

1.Q.15 7 413 1 751 787 11 865

Rozdíl 2 088 -767 -356 -1 206


Graf č. 10.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 -1 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 6 463 1 444 929 6 970

1.Q.15 7 477 1 102 785 8 061


56

Rozdíl 1 014 -342 -144 1 092

11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI

11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI 11.1 Postavení podniků z finanční analýzy V tomto oboru převládají spíše menší firmy. Jejich záporná tvorba ekonomické přidané hodnoty se meziročně zlepšila, avšak zůstala v červených číslech (graf č. 11.1). Graf č. 11.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 0,20 0,11

0,10 0,00 -0,10 -0,20 -0,30 -0,40 -0,50 -0,60 -0,70

-0,66

-0,80

-0,78

-0,90 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


Příčinný pohled (Obr. 11.1) na meziroční vývoj hodnoty EVA ukazuje, že hodnota EVA se zvýšila o 112 mil. Kč. Tento růst byl tažen jednak zlepšením efektivnosti (+88 mil. Kč) a především poklesem investice (+24 mil. Kč). Pokles investice do podniku, který ničí hodnotu, tj. pokud je záporný spread má pokles investice do podniků netvořící hodnotu pozitivní vliv na vývoj hodnoty EVA. V nižším patře rozkladu je pozitivní změna ROE do kladných hodnot a především zlepšená tvorba EBIT. V grafu 11.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 11.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -776 112

-664


Spread (ROE-re) -13,08% -11,58% 88

Investice (VK) 5 930 5 732 24

ROE -0,89% 70

re 12,19% 18

0,31%

Tvorba EBIT 131

Dělení EBIT -102

Stabilita -37


57

11,89%

Ostatní 96



112

Spread

88

Investice

24

ROE

70

re

18


131 -102

Stabilita

-37

Ostatní

96 -150

-100

-50

0

50

100

150


Rychlejší meziroční pokles zaměstnanosti (graf č. 11.3), než obratu (graf č. 11.4) se projevil ve zlepšení produktivity práce. Graf č. 11.3 Počet zaměstnanců 2 500

2 000

1 931 1 664

1 500

1 000

500

0 -267

-500 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl



852

844

800 700 600 500 400 300 200 100 0

-8

-100 1.Q.14

1.Q.15


Rozdíl


11.2 Specializované stavební činnosti podle institucionálních sektorů V záporné tvorbě ekonomické přidané hodnoty převládají podniky domácího soukromého sektoru, když sektor pod státní kontrolou soupeří svým podílem s podniky pod zahraniční kontrolou (graf č. 11.5). U domácího soukromého i státního sektoru došlo k meziročnímu zlepšení, zatímco sektor pod zahraniční kontrolou si pohoršil. Graf č. 11.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 0,10

0,00

-0,10

-0,20

-0,30

-0,40

-0,50 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 -0,18 -0,47 -0,13

1.Q.15 -0,11 -0,41 -0,14

Rozdíl 0,07 0,06 -0,01


Domácí soukromý sektor dominuje v podílu na zaměstnanosti (graf č. 11.6), i obratu (graf č. 11.7). Meziročně se hodnoty zaměstnanosti a obratu u jednotlivých sektorů téměř nezměnily, kromě domácích soukromých podniků, kde se snížila zaměstnanost. Graf č. 11.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 -200 -400 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 102 1 437 393

1.Q.15 107 1 166 391


59

Rozdíl 5 -271 -1


Graf č. 11.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 58 579 214

1.Q.15 61 575 208

Rozdíl 3 -5 -6


11.3 Specializované stavební podniky podle kategorií tvorby hodnoty V tomto oboru meziročně úplně zmizela první (nejlepší) skupina podniků, které se přesunuly do předtím nenaplněné druhé skupiny podniků, ke kterým se ještě přidaly firmy ze třetí a možná i čtvrté skupiny podniků (graf č. 11.8). Nicméně převažující zůstala čtvrtá skupina (nejhorších) podniků. Graf č. 11.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 -0,1 -0,2 -0,3 -0,4 -0,5 -0,6 -0,7 TH RF ZI ZT

1.Q.14 0,06 0,00 -0,27 -0,57

1.Q.15 0,00 -0,26 0,00 -0,40

Rozdíl -0,06 -0,26 0,27 0,17


Přeskupení podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty do druhé skupiny podniků a to nejen z první, ale i ze třetí a čtvrté skupiny, je zřejmé i z podílu na zaměstnanosti a podílu na obratu (graf č. 11.9 a graf č. 11.10). Přitom u podílu na zaměstnanosti zůstala převažující čtvrtá skupina, zatímco u podílu na obratu ji předběhla druhá skupina podniků.

60


Graf č. 11.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 2 000

1 500

1 000

500

0

-500

-1 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 149 0 194 1 589

1.Q.15 0 598 107 959

Rozdíl -149 598 -87 -629


Graf č. 11.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 TH RF ZI ZT

1.Q.14 112 0 116 623

1.Q.15 0 408 61 375


61

Rozdíl -112 408 -55 -249

12. VYBRANÉ SLUŽBY

12. VYBRANÉ SLUŽBY 12.1 Postavení podniků z finanční analýzy Tvorba ekonomické přidané hodnoty ve vybraných službách se meziročně zlepšila, avšak zůstala v záporných hodnotách. Ke zlepšení došlo u všech oborů, kromě informačních a komunikačních činností. U služeb převážně pro podnikání bylo zlepšení tak markantní, že se ekonomická přidaná hodnota dostala do černých čísel (graf č. 12.1). Graf č. 12.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 60 40 20 0 -20 -40 -60 -80 -100 Vybrané služby (G až N bez K) G Velko a maloobchod a opravy H Doprava a skladování J Informační a komunikační činnosti Ostatní služby

1.Q.14 -88,12 -43,67 -23,41 -2,26 -18,77

1.Q.15 -47,36 -34,16 -16,79 -3,28 6,87

Rozdíl 40,76 9,51 6,63 -1,02 25,65


Příčinný pohled na meziroční (1. čtvrtletí 2015 oproti 1. čtvrtletí 2014) vývoj hodnoty EVA ukazuje je příznivý, kdy narostla EVA o 40,8 mld. Kč. Problémem ovšem je, že v obou letech je hodnota EVA stále záporná (Obr. 12.1). Velmi pozitivní je tažení růstu hodnoty EVA prostřednictvím nárůstu Spreadu, v něm hodnoty ROE a na nejnižší úrovni faktory Tvorby EBIT a Ostatní vlivy. V grafu 12.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 12.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -88 122 -47 362 40 760


Spread (ROE-re) -10,07% -5,58% 38 754

Investice (VK) 875 509 849 160 2 006

ROE 3,04% 30 422

re 13,11% 12,14% 8 332

6,57%

Tvorba EBIT 26 088


Stabilita -5 055


62

Ostatní 21 992



40 760

Spread

38 754

Investice

2 006

ROE

30 422

re

8 332

Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita

26 088 -4 271 -5 055

Ostatní -10 000

21 992 0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000


Zaměstnanost vzrostla meziročně v obchodě a mírně v dopravě, u informačních a komunikačních činností a služeb převážně pro podniky se snížila (graf č. 12.3). Obrat narostl meziročně u všech oborů, kromě dopravy (graf č. 12.4). Graf č. 12.3 Počet zaměstnanců 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 -50 000 Vybrané služby (G až N bez K) G Velkoobchod a maloobchod a opravy H Doprava a skladování J Informační a komunikační činnosti Ostatní

1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl

295 979

297 303

1 324

134 222

136 671

2 449

96 662 32 729 32 364

96 799 31 940 31 892

137 -789 -472


63


Graf č. 12.4 Obrat (mil. Kč)

600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

-100 000 Vybrané služby (G až N bez K) G Velkoobchod a maloobchod a opravy H Doprava a skladování J Informační a komunikační činnosti Ostatní

1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl

482 945

494 654

11 709

344 446

360 816

16 370

56 155 41 297 41 047

51 047 41 442 41 349

-5 108 145 302


12.2 Vybrané služby podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů si nejhůře vedly podniky pod zahraniční kontrolou, které jen mírně vylepšily zápornou ekonomickou přidanou hodnotu. U domácího soukromého i státního sektoru bylo meziroční zlepšení znatelnější, avšak stále v záporných hodnotách (graf č. 12.5). Zahraniční vlastnický sektor převažuje i v zaměstnanosti a objemu obratu. (graf č. 12.6 a graf č. 12.7). U obratu je znatelný nižší podíl podniků pod státní kontrolou, který se jako jediný meziročně zmenšil. Graf č. 12.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 20,00 10,00 0,00 -10,00 -20,00 -30,00 -40,00 -50,00 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 -20,00 -23,01 -45,11

1.Q.15 -4,03 -6,86 -36,48


64

Rozdíl 15,97 16,15 8,64



1.Q.14 82 200 52 180 161 599

1.Q.15 81 353 54 333 161 617

Rozdíl -847 2 153 19



1.Q.14 44 319 134 189 304 436

1.Q.15 40 167 137 825 316 662

Rozdíl -4 152 3 636 12 225


12.3 Vybrané služby podle kategorií tvorby hodnoty Výrazně se meziročně zlepšila tvorba ekonomické přidané hodnoty u první skupiny (nejlepších) podniků, ale převahu si udržely nejhorší podniky ve čtvrté skupině, jejichž záporná hodnota se dále prohloubila (graf č. 12.8). U podílu na zaměstnanosti došlo meziročně k pozitivnímu částečnému přelití z druhé do první skupiny podniků, ale zároveň k posílení nejhorší skupiny podniků (graf č. 12.9). U podílu na obratu bylo přelití z druhé do první skupiny podniků intenzívnější, tak, že první skupina se stala dominantní (graf č. 12.10).

65


Graf č. 12.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) 80 60 40 20 0 -20 -40 -60 -80 -100 TH RF ZI ZT

1.Q.14 36,57 -21,81 -26,23 -76,65

1.Q.15 70,25 -24,24 -12,70 -80,68

Rozdíl 33,69 -2,43 13,53 -4,03


Graf č. 12.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 -20 000 -40 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 75 365 113 826 22 916 83 872

1.Q.15 79 986 92 637 21 249 103 430

Rozdíl 4 621 -21 189 -1 666 19 558



200 000

150 000

100 000

50 000

0

-50 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 161 199 172 340 28 602 120 804

1.Q.15 207 879 156 599 13 506 116 670


66

Rozdíl 46 680 -15 740 -15 096 -4 134

13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY

13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY 13.1 Postavení podniků z finanční analýzy Ekonomické oživení v 1. čtvrtletí se projevilo i růstem tržeb u obchodních organizací. Jejich tvorba ekonomické přidané hodnoty se meziročně zlepšila, leč zůstala v červených číslech (graf č. 13.1). Graf č. 13.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 20,00 9,51

10,00

0,00

-10,00

-20,00

-30,00 -34,16 -40,00 -43,67 -50,00 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


Velko a malo obchod dosahuje dlouhodobě záporných hodnot EVA a vykazuje malé změny těchto hodnot (Obr. 13.1). Zajímavý je záporný vliv Ostatních faktorů, kdy u většiny odvětví je naopak kladný. Tento negativní vliv byl bohatě kompenzován vysokými pozitivními vlivy a to především Tvorby a Dělení EBIT. V grafu 13.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 13.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -43 671 -34 164 9 508


Spread (ROE-re) -17,20% -13,12% 10 488

Investice (VK) 253 970 260 485 -981

ROE -2,64% 6 766

re 14,55% 13,11% 3 722

-0,01%

Tvorba EBIT 7 724

Dělení EBIT 7 292

Stabilita 769


67

Ostatní -5 296



9 508

Spread

10 488

Investice

-981

ROE

6 766

re

3 722

Tvorba EBIT

7 724

Dělení EBIT

7 292

Stabilita Ostatní -8 000

769 -5 296 -6 000

-4 000

-2 000

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000


Oživení se projevilo meziročním růstem zaměstnanosti (graf č. 13.3) a ještě rychlejším růstem obratu (graf č. 13.4). Graf č. 13.3 Počet zaměstnanců 160 000 140 000

134 222

136 671

1.Q.14

1.Q.15

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 2 449 0 Rozdíl



344 446

360 816

300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 16 370 0 1.Q.14

1.Q.15


Rozdíl


13.2 Velkoobchod, maloobchod a opravy podle institucionálních sektorů V odvětví obchodu převažují podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou, což je patrné z jejich podílu na tvorbě záporné ekonomické přidané hodnoty (graf č. 13.5), podílu na zaměstnanosti (graf č. 13.6) i podílu na obratu (graf č. 7). Podniky pod zahraniční kontrolou vykazují větší míru meziročního zlepšení, oproti domácím soukromým podnikům, které však mají vyšší míru zvýšení zaměstnanosti. Graf č. 13.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25 -30 -35 -40 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 0,00 -9,13 -34,54

1.Q.15 0,00 -6,22 -27,95

Rozdíl 0,00 2,92 6,59


Graf č. 13.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 120 000

100 000

80 000

60 000

40 000

20 000


1.Q.14 0 35 003 99 219

1.Q.15 0 36 783 99 888


69

Rozdíl 0 1 781 669



250 000

200 000

150 000

100 000

50 000


1.Q.14 0 113 170 231 276

1.Q.15 0 118 366 242 450

Rozdíl 0 5 196 11 174


13.3 Velkoobchod a maloobchod a opravy podle kategorií tvorby hodnoty Mezi skupinami podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty došlo k pozitivnímu přesunu do vyšších kategorií z třetí skupiny do druhé a z druhé do první, při stagnaci čtvrté, a bohužel největší skupiny podniků (graf č. 13.8). K výše uvedeným přesunům v rámci skupin došlo i u zaměstnanosti, kde však zároveň posílila čtvrtá skupina podniků (graf č. 13.9). Lépe to dopadlo u obratu, kde zvítězila první skupina podniků, při snížení úlohy čtvrté skupiny podniků (graf č. 13.10). Graf č. 13.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 TH RF ZI ZT

1.Q.14 10,28 -8,61 -6,64 -38,70

1.Q.15 14,61 -9,15 -1,42 -38,20


70

Rozdíl 4,33 -0,53 5,22 0,49



1.Q.14 36 644 47 910 5 964 43 704

1.Q.15 41 062 37 282 3 449 54 878

Rozdíl 4 419 -10 628 -2 515 11 174


Graf č. 13.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 -20 000 -40 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 114 476 117 581 20 406 91 982

1.Q.15 158 480 110 376 6 257 85 702


71

Rozdíl 44 004 -7 205 -14 149 -6 280

14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ

14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 14.1 Postavení podniků z finanční analýzy Podnikům z odvětví dopravy a skladování se podařilo meziročně zmenšit zápornou ekonomickou přidanou hodnotu (graf č. 14.1). Graf č. 14.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 10,00 6,63 5,00

0,00

-5,00

-10,00

-15,00 -16,79 -20,00

-25,00

-23,41 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


Na Obr. 14.1 je schéma s pyramidovým vývojem EVA. Meziročně se hodnota zvýšila o 6,6 mld. Kč. Ovšem stav hodnoty EVA je v obou obdobích záporná a tudíž podniky dopravy a skladování netvoří hodnotu pro své majitele. Hlavním tahounem zlepšení je pokles investice do odvětví netvořící hodnotu a pak i efektivnost a Ostatní vlivy (pokles bezrizikové sazby). V grafu 14.2 jsou jednotlivé vlivy na změny hodnoty EVA. Obr. 14.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -23 414 -16 788 6 626


Spread (ROE-re) -8,46% -6,98% 3 828

Investice (VK) 276 683 240 417 2 798

ROE 3,20% 1 968

re 11,67% 10,95% 1 859

3,97%

Tvorba EBIT 1 313

Dělení EBIT -146

Stabilita -2 462


72

Ostatní 5 122



6 626

Spread

3 828

Investice

2 798

ROE

1 968

re

1 859

Tvorba EBIT

1 313

Dělení EBIT

-146

Stabilita-2 462 Ostatní -3 000

5 122 -2 000

-1 000

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000


Meziroční zlepšení ekonomické přidané hodnoty dosáhly podniky v dopravě a skladování při mírném navýšení zaměstnanosti (graf č. 14.3) a poměrně velkém snížení obratu (graf č. 14.4). Graf č. 14.3 Počet zaměstnanců 120 000

100 000

96 662

96 799

1.Q.14

1.Q.15

80 000

60 000

40 000

20 000

137

0


73

Rozdíl


Graf č. 14.4 Obrat (mil. Kč) 60 000

56 155 51 047

50 000

40 000

30 000

20 000

10 000

0 -5 108

-10 000 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


14.2 Doprava a skladování podle institucionálních sektorů V odvětví dominují podniky pod státní kontrolou, avšak se zápornou hodnotou ekonomické přidané hodnoty, která se meziročně zlepšila (graf č. 14.5). Zlepšení tvorby ekonomické přidané hodnoty zaznamenaly také domácí soukromé firmy i podniky pod zahraniční kontrolou, které jediné dosahují kladnou tvorbu tohoto ukazatele. Graf č. 14.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 10 5 0 -5 -10 -15 -20 -25 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 -23,17 -3,58 3,33

1.Q.15 -20,88 -0,97 5,07

Rozdíl 2,29 2,60 1,74


V podílu na zaměstnanosti dominují podniky pod státní kontrolou (graf č. 14.6), jejich podíl na obratu však slábne ve prospěch firem pod zahraniční kontrolou a domácích soukromých firem (graf č. 14.7).

74



1.Q.14 77 965 6 586 12 111

1.Q.15 77 376 6 670 12 754

Rozdíl -589 83 643

1.Q.15 29 836 5 088 16 123

Rozdíl -5 000 -984 876


Graf č. 14.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000 -10 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 34 836 6 072 15 247


14.3 Doprava a skladování podle kategorií tvorby hodnoty V skupinách podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty se sice zlepšil podíl první skupiny podniků, ale celkově převažují horší podniky ve třetí a čtvrté skupině (graf č. 14.8). Z hlediska podílu na zaměstnanosti převládá druhá skupina podniků, která meziročně oslabila ve prospěch čtvrté skupiny firem (graf č. 14.9). Podobně k tomu došlo i u podílu na obratu (graf č. 14.10).

75



5

0

-5

-10

-15 TH RF ZI ZT

1.Q.14 4,58 -2,82 -12,46 -12,72

1.Q.15 7,33 -5,62 -8,55 -9,95

Rozdíl 2,75 -2,80 3,91 2,77



1.Q.14 11 190 49 328 15 134 21 010

1.Q.15 12 941 38 451 15 735 29 673

Rozdíl 1 751 -10 877 601 8 662


Graf č. 14.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000 -10 000 -15 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 12 857 29 693 6 440 7 165

1.Q.15 14 598 19 961 5 154 11 334


76

Rozdíl 1 741 -9 732 -1 286 4 169

15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST

15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST 15.1 Postavení podniků z finanční analýzy Jedná se o obor, který jediný z vybraných služeb vykazuje ve svých celoročních výsledcích dlouhodobě kladná čísla ekonomické přidané hodnoty. Její slabší tvorba vždy v prvním čtvrtletí od roku 2013 (v 1. čtvrtletích 2014 a 1. čtvrtletí 2015 záporná), je zřejmě spojena s globálním propojením firem pod zahraniční kontrolou a redistribucí jejich finančních toků uvnitř koncernů. Záporná ekonomická hodnota se meziročně prohloubila (graf č. 15.1), když přitom zaměstnanost se snížila jen mírně (graf č. 15.3), podobně jako obrat (graf č. 15.4). Graf č. 15.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 0,00

-0,50

-1,00

-1,02

-1,50

-2,00 -2,26

-2,50

-3,00 -3,28

-3,50 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl


Na Obr. 15.1 je schéma s pyramidovým vývojem EVA. Prakticky vše není dobře a to jak stav, tak vývoj. Jedině vývoj Tvorby EBIT je příznivý, Ostatní vlivy a vliv vývoje investice. V grafu 15.2 jsou jednotlivé vlivy na změny hodnoty EVA. Obr. 15.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA -2 264 -1 019

-3 283


Spread (ROE-re) -1,88% -2,75% -1 048

Investice (VK) 120 554 119 276 29

ROE 6,51% -1 046

re 8,39% -2

5,64%

Tvorba EBIT 614


Stabilita -1 985


77

8,39%

Ostatní 1 496



-1 019

Spread

-1 048

Investice

29

ROE

-1 046

re

-2

Tvorba EBIT

614


-1 174 -1 985

Ostatní -2 500

1 496 -2 000

-1 500

-1 000

-500

0

500

1 000

1 500


Vývoj obratu i počtu zaměstnanců je prakticky nepatrný (grafy 15.3 a 15.4). Graf č. 15.3 Počet zaměstnanců 35 000

32 729

31 940

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -789 -5 000 1.Q.14

1.Q.15

Rozdíl



41 442

1.Q.14

1.Q.15

40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 145

0


78

Rozdíl

2 000


15.2 Informační a komunikační činnost podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů došlo k rozevření nůžek mezi domácími soukromými firmami, které jediné v tomto oboru tvořily kladnou ekonomickou přidanou hodnotu a meziročně její tvorbu téměř zdvojnásobily, a podniky pod zahraniční kontrolou, které svou zápornou přidanou hodnotu dále prohloubily. (graf č. 15.5). Graf č. 15.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 0,01 1,80 -4,08

1.Q.15 -0,58 3,14 -5,84

Rozdíl -0,60 1,33 -1,75


Podniky pod zahraniční kontrolou výrazně dominují v podílu na zaměstnanosti (graf č. 15.6) i na obratu (graf č. 15.7), při minimálních meziročních změnách těchto ukazatelů. Graf č. 15.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 1 052 4 354 27 324

1.Q.15 1 024 4 295 26 621


79

Rozdíl -28 -59 -703


Graf č. 15.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.Q.14 1 482 4 815 35 000

1.Q.15 1 250 4 461 35 731

Rozdíl -232 -354 731


15.3 Informační a komunikační činnosti podle kategorií tvorby hodnoty Ve struktuře firem členěných podle kategorií úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty došlo meziročně ke zhoršení, kdy mírně posílila tvorba v první skupině podniků, a zároveň se výrazněji prohloubil propad ekonomické přidané hodnoty ve čtvrté skupině podniků (graf č. 15.8). Graf č. 15.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) 10

5

0

-5

-10

-15 TH RF ZI ZT

1.Q.14 8,47 -3,32 -0,22 -7,19

1.Q.15 8,65 -0,54 -0,10 -11,29

Rozdíl 0,18 2,78 0,12 -4,10


Z hlediska podílu na zaměstnanosti převažuje první skupina podniků (graf č. 15.9). Rovněž v podílu na obratu převažuje první skupina firem, následovaná druhou nejlepší skupinou, která meziročně významně posílila, zatímco čtvrtá skupina firem oslabila (graf č. 15.10).

80


Graf č. 15.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 15 065 7 757 166 9 741

1.Q.15 14 666 7 588 130 9 556

Rozdíl -400 -170 -36 -185



15 000

10 000

5 000

0

-5 000 TH RF ZI ZT

1.Q.14 18 873 12 140 98 10 187

1.Q.15 18 151 14 671 189 8 430


81

Rozdíl -721 2 532 91 -1 757

16. Metodická část

16. METODICKÁ ČÁST 16.1 Zdroje dat a jejich reprezentativnost V tabulce 16.1 je uveden přehled použitých položek z finančních výkazů. Rozsáhlá příloha obsahuje, kromě podílových ukazatelů, i absolutní hodnoty ukazatelů, aby si případní zájemci mohli provést své individuální propočty. Podniky ve Finanční analýze jsou řazeny sestupně podle velikosti podniků. Velké podniky jsou zde všechny a je zde reprezentativní výběr středně velkých podniků. Malé podniky se zde prakticky nevyskytují. Nejdůležitější je podíl na přidané hodnotě. Podíly nad 50 % lze považovat za dostatečně reprezentativní pro velké a střední podniky odvětví. U odvětví majících podíl pod 50 % je nutno se dívat na závěry Finanční analýzy jako platné pouze pro velké podniky. Data ve finanční analýze uveřejňujeme na úroveň 2 míst CZ-NACE. Výkazy, které jsou zdrojem dat pro finanční analýzu, jsou prioritně určeny k jiným účelům. Výkaz P3-04 je určen ke stanovení vývoje HDP a výkaz P6-04 je určen pro Evropskou centrální banku a ČNB. Z těchto důvodů je nutno finanční analýzu přizpůsobit skladbě v nich uvedených ukazatelů. Především zde chybí ukazatel nákladové úroky. Nákladové úroky jsou v ročním statistickém výkazu P5-01. Bohužel tento výkaz je k dispozici přibližně s ročním zpožděním. Proto je nutno provést odhad velikosti EBIT, kdy EBIT ztotožňujeme s Provozním hospodářským výsledkem. Ztotožnění Provozního hospodářského výsledku s EBIT není neobvyklé2. Provedli jsme kontrolní propočet odchylky EBIT a provozního hospodářského výsledku. Většinou dosahuje náš odhad EBIT na základě Provozního hospodářského výsledku nižších hodnot než by měl, pokud bychom měli nákladové úroky3. I když v konkrétních podnicích se může jednat o extrémní hodnoty poměru Provozní hospodářský výsledek/EBIT, jsou hodnoty za agregace vcelku přijatelné až na ubytování a nemovitosti, kde výběr podniků zařazených do finanční analýzy není zcela reprezentativní.

Vztah EBIT a Provozního hospodářského výsledku je tento: EBIT = Provozní hospodářský výsledek + Finanční výnosy – Finanční náklady bez nákladových úroků + Mimořádné výnosy – Mimořádné náklady. 2 Např. ve zjednodušených finančních výkazech to používaly i některé podniky na Pražské burze cenných papírů. Také v některé literatuře pojednávající o podnikových financích se můžeme setkat s tímto ztotožněním. 1

82


Tabulka č. 16.1 Zdroje dat Rozvaha Aktiva celkem

Pasiva celkem

Dlouhodobý majetek

Vlastní kapitál

Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

Základní kapitál

Dlouhodobý finanční majetek

Výsledek hospodaření (čistý zisk)

Akcie a účasti v a.s.

Nerozdělený zisk + fondy

Akcie a účasti v IF

Cizí zdroje

Akcie a účasti ostatní

Rezervy

Ostatní

Dlouhodobé závazky

Oběžná aktiva

Dluhopisy + směnky dlouhodobé

Zásoby

Ostatní dlouhodobé závazky

Materiál

Krátkodobé závazky

NV, polotovary a zvířata

Bankovní úvěry

Výrobky

Dlouhodobé bankovní úvěry

Zboží

Běžné bankovní úvěry + výpomoci

Pohledávky dlouhodobé a krátkodobé

Ostatní pasiva

Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Výkaz zisků a ztrát Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků Tržby za prodej služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdy Soc. a zdr. pojištění 83


Tabulka č. 16.1 Zdroje dat (pokračování) Výkaz zisků a ztrát OON Provozní HV Finanční výsledek hospodaření HV před zdaněním Daň Výsledek hospodaření Doplňující data Státní a komunální dluhopisy Úplatné zdroje = vlastní kapitál + bankovní úvěry + dluhopisy Obrat = Tržby za prodej zboží + výkony EBIT = Provozní hospodářský výsledek Dlouhodobý majetek pořízení Dlouhodobý majetek tržby z prodeje Budovy a stavby pořízení Budovy a stavby tržby z prodeje Dopravní prostředky pořízení Dopravní prostředky tržby z prodeje Stroje pořízení Stroje tržby z prodeje Pozemky pořízení Pozemky tržby z prodeje Pěst. celky pořízení Pěst. celky tržby z prodeje Dlouhodobý nehmotný majetek pořízení Dlouhodobý nehmotný majetek tržby z prodeje Prům. evid. počet zaměstnanců přepočtený Počet odpracovaných hodin

84


16.2 Použitá metoda finanční analýzy Pro hodnocení odvětví je použita ukazatelová soustava INFA4 Inky a Ivana Neumaierových, a to její část, pyramidový rozklad ročního ukazatele EVA5. Tento pyramidový rozklad je spojením finančního controllingu a controllingu rizik6. Jejich spojení je uskutečňováno prostřednictvím ukazatelů, které vystupují jednak jako indikátory výkonnosti a jednak jako fundamenty pro odhad výše rizik. 16.2.1 Finanční controlling V oblasti finančního controllingu jde o hodnocení výkonnosti, které se obvykle začíná finanční analýzou. Definice finančních ukazatelů použitých v aplikaci INFA na MPO ve finančním controllingu jsou v tabulce č. 16.2. Podle metody INFA se nehodnotí podniky podle tradičních seskupení, jak je tomu v paralelních soustavách finanční analýzy, kde se sledují finanční ukazatelé, které mapují (zadluženost, výnosnost, likviditu, aktivita atd.), ale zaměřuje se na tři základní skupiny: 1. tvorbu produkční síly (EBIT/Aktiva), umožňující pohled na to, co podnik vyprodukuje bez ohledu na původ kapitálu a úroveň zdanění, 2. dělení EBIT mezi věřitele (úroky), stát (daně) a majitele (čistý zisk), 3. finanční stabilitu, tj. vztah aktiv a jejich krytí pasívy, tj. zdroji jejich financování. Jde o schopnost hradit závazky různými firmami aktiv s různou likvidností. Každá finanční analýza vychází z finančních výkazů (rozvahy, výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow) a musí respektovat algoritmizovatelné vlastnosti, dané konstrukcí těchto výkazů a jejich vzájemných vazeb. Autoři INFA si uvědomují příčinné souvislosti a hierarchii finančních ukazatelů v jednotlivých skupinách a existenci vazeb mezi skupinami. Je to jedna z předností metodiky INFA, která používá pro jednotlivé skupiny pyramidový rozklad a nikoli paralelní ukazatelovou soustavu a definuje vazby mezi skupinami. Systemizaci ukazatelů ukazuje základní schéma INFA (viz schéma č. 16.1), které má tvar tří vzájemně propojených pyramid. Jednotlivé pyramidy jsou barevně odlišeny. První pyramida charakterizuje tvorbu EBIT prostřednictvím ukazatele EBIT/Aktiva (viz schéma č. 16.2). Ukazatel EBIT/Aktiva (Produkční síla) lze rozložit na EBIT/Obrat (Marže) a Obrat/Aktiva (Obrat aktiv). EBIT/Obrat lze dále rozkládat na jednotlivé nákladovosti. Obrat/Aktiva na Strukturu výnosů a Strukturu aktiv. Spojnicí pro druhý pyramidový rozklad, který charakterizuje dělení EBIT mezi věřitele, stát a majitele je ukazatel EBIT/Aktiva (viz schéma č. 16.3). EBIT/Aktiva lze rozdělit na pomocné Na zkratku INFA mají Inka a Ivan Neumaierovi registrovanou ochrannou známku. Na zkratku EVA má poradenská firma Stern Stewart & Co registrovanou ochrannou známku. 6 Smyslem controllingu je řídit hodnotu podniku směrem k jejímu zvyšování. Je zaměřen na plánování a rozpočtování, vyhodnocování plnění finančního plánu, řízení odchylek od plánu, kontrolu aktuálnosti plánu a jeho změny. Řídit odchylky znamená řešit je buď ex post, nebo lépe se snažit je předvídat ex ante. Controlling má zabezpečit, aby podnik postupoval podle plánu v souladu s aktuální strategií, která je odpovídající reakcí na vývoj okolí. Nekontroluje pouze plnění plánu, ale stále konfrontuje předpoklady, na kterých je plán postaven se skutečností, a pokud se situace změnila, stimuluje reakci. V podnicích ČR je rozšířen především finanční controlling, zatímco controlling rizik je v ČR zatím málo využíván, ale lze se s ním setkat u velkých zahraničních společností. 4

5

85


ukazatele Zisk (před zdaněním)/Aktiva a Úroky/Aktiva. Tyto ukazatele se dále člení na ROE, ČZ/Zisk, Úrokovou míru, UZ/Aktiva a VK/Aktiva. Na poslední dva jmenované ukazatele lze připojit strukturu Pasív. Třetí pyramida, propojená s předchozími pyramidovými rozklady, je vztah aktiv a jejich krytí pasívy, monitorující likviditu, která charakterizuje finanční stabilitu (viz schéma č. 16.4). Pro posouzení výkonnosti podniku je prioritní pohled majitele. Pro majitele je v oblasti finančního controllingu rozhodující rentabilita vlastního kapitálu (ROE). Z prvních dvou pyramidových rozkladů bylo proto zdůrazněno právě ROE (viz schéma č. 16.5), jehož hodnota je jejich výslednicí. ROE vyplývá z prvních dvou pyramidových rozkladů (třetí pyramida ukazuje, za jaké finanční stability ROE vzniká). V porovnání s jinými metodami se jedná pravděpodobně o nejkomplexnější pyramidový rozklad hodnoty ROE, jehož matematické vyjádření má následující tvar: ČZ ROE = * Z

EBIT UZ VK  (UM * (  )) A A A [1] VK A

Pro přehlednost vazby na použitý pyramidový rozklad EVA je rozklad vlivů působících na ROE v rámci rozkladu EVA. Rozklad EVA nejde již do takové podrobnosti a končí na úrovni skupin ukazatelů Tvorba EBIT, Dělení EBIT, (finanční) Stabilita a Ostatní (vlivy). Do ostatních vlivů byl vyčleněn, z důvodů na vazbu na finanční controlling, ze skupiny Dělení EBIT ukazatel ČZ/Zisk. Schéma č. 16.1 INFA

Struktura Obratu

EBIT/Obrat 12,12% 12,41%

Struktura Aktiva

Obrat/Aktiva 0,54 0,62

ROA = EBIT/Aktiva 6,55% 7,69%

Likvidita L3 2,50

Zisk/Aktiva 5,21% 7,04%

ROE 7,40%

10,02%

Úroky/Aktiva 1,34% 0,64%

ČZ/Zisk 74,52% 75,13%

VK/Aktiva 52,43% 52,83%

Úroková míra 20,31% 10,35%

UZ/Aktiva 59,00% 59,03%

VK/Aktiva 52,43% 52,83%

Struktura Pasív

86

1,87


Schéma č. 16.2 Tvorba EBIT

Struktura Obratu

EBIT/Obrat 12,12% 12,41%

Struktura Aktiva

Obrat/Aktiva 0,54 0,62


Schéma č. 16.3 Dělení EBIT


Zisk/Aktiva 5,21% 7,04%

ROE 7,40%

10,02%

Úroky/Aktiva 1,34% 0,64%

ČZ/Zisk 74,52% 75,13%

VK/Aktiva 52,43% 52,83%

Úroková míra 20,31% 10,35%

UZ/Aktiva 59,00% 59,03%

VK/Aktiva 52,43% 52,83%

Struktura Pasív

87


Schéma č. 16.4 Finanční stabilita

Struktura Aktiva

Likvidita L3 2,50

Struktura Pasív

Schéma č. 16.5 ROE EVA


Spread (ROE-re)

Investice (VK)

ROE 13,81% 19,00% 5,19%

Tvorba EBIT 4,69% EBIT/Aktiva 10,44% 13,55% 4,69%

re

Dělení EBIT 0,50%

Stabilita

Úroková míra 12,51% 10,96% 0,26% UZ/Aktiva 62,87% 62,03% 17,59% VK/Aktiva 51,78% 51,50% -0,02% ČZ/Zisk 79,03% 78,96% -17,32%

88

Ostatní

1,87


16.2.2 Controlling rizik Při odhadu rizika se dostáváme z oblasti čistě algoritmizovaných vztahů, tj. bezrozporných vztahů, do oblasti kombinace algoritmizovaných vztahů a vztahů s pravděpodobnostními vlastnostmi. Pro controlling rizik je použit upravený ratingový model INFA, který se jeví pro účely MPO nejvhodnější. Principiálně přistupuje k uchopení rizika jako ratingové agentury. Generuje úroveň rizika z fundamentů monitorovaných ukazatelů. Ratingové agentury hodnotí sice především věřitelské riziko, ale mnohé z jejich přístupů lze aplikovat i na hodnocení rizika majitele. Principy přístupu ratingových agentur jsou inspirativní. Jejich základem je hledání fundamentů a indikátorů rizika. Konkrétní postup ratingových agentur je jejich know-how, ale díky existenci matematicko-statistických studií lze, na základě veřejně dostupných dat o uděleném ratingu a finančních dat podniku, sestavit funkci, která by vedla ke stejným výsledkům, jako postup ratingové agentury. Existují další alternativní metody odhadu rizika7. Studiem několika desítek matematicko-statistických modelů ratingu byly vytipovány důležité fundamentální charakteristiky ovlivňující riziko (zrcadlí se v INFA modelu) a sestavena ratingová funkce. Byla tak získána představa o vzájemném poměru rizikových přirážek a o tom, na které finanční (i nefinanční) ukazatele jsou přirážky navázány. Problémem zůstávalo „usazení“ funkce tak, aby odpovídala realitě. Minimální riziko bylo dáno výnosem státních pokladničních poukázek, popřípadě výnosem 10letých státních dluhopisů. Maximální hodnota rizika byla určena na základě expertních odhadů pracovníků z fondů rizikového kapitálu (okolo 35 % nad pokladniční poukázky). Takto nastavená funkce rizika byla podrobena testování. Pro testování byla použita data z agentury Bloomberg. Výsledkem je funkce hodnotící riziko pro středně rizikové podniky ve shodě se skutečností u testovaného vzorku podniků. Rizikové podniky jsou hodnoceny přísněji a málo rizikové podniky příznivěji než u testovaného vzorku podniků. Funkce je prioritně nastavena tak, aby vycházela pouze z dostupných dat a byla vhodná pro odhad rizika odvětví. Výši rizika reprezentuje alternativní náklad vlastního kapitálu (re). Představuje výnosnost (zhodnocení) vlastního kapitálu, kterou by bylo možné docílit v případě investice do alternativní (rozuměno stejně rizikové) investiční příležitosti. Alternativní náklad na vlastní kapitál (re) je součtem bezrizikové sazby (rf) a rizikové přirážky (RP). Riziková přirážka sestává z rizikové přirážky za finanční strukturu (rFINSTRU), finanční stabilitu (rFINSTAB), za podnikatelské riziko (rPOD) a velikost podniku či likvidnost akcií (rLA).

7

Vychází z kapitálového trhu. Nejznámější je model CAPM (Capital Asset Princing Model). Zde je koeficient beta (charakterizující riziko) odvozen z minulého vývoje cen veřejně obchodovaných podniků. Pro odhad beta veřejně neobchodovaných podniků se používají úpravy modelu CAPM pomocí expertních úprav konstant. To z tohoto modelu dělá expertní odhad – nejedná se již o aplikaci modelu CAPM. Je možno použít také odhad rizika pomocí vybraných poměrů tržní ceny a fundamentálního ukazatele (např. tržní cena akcie/tržby na akcii). Poměry tržní ceny k hodnotám různých fundamentálních ukazatelů však často vedou k různým výsledkům hodnocení rizika.

89


S odhadem alternativního nákladu na vlastní kapitál souvisí také rozdělení podniků do čtyř kategorií (viz. Obr. č. 16.1). Porovnání, zda podnik je ztrátový, má záporný vlastní kapitál, nebo ROE je menší nebo rovno bezrizikové sazbě, je algoritmizovatelná vlastnost. Z tohoto důvodu je zařazení do 3. a 4. skupiny podniků bezrozporné. Pravděpodobnostní charakter má odhad rizikové přirážky (RP). Z tohoto důvodu může být diskutabilní zařazení podniků do 1. nebo 2. skupiny. Tabulka č. 16.2 Použité ukazatele ve finančním controllingu Ukazatel

Výpočet

ROE (rentabilita vlastního kapitálu) Výsledek hospodaření po zdanění/Vlastní kapitál CZ/Zisk

Výsledek hospodaření po zdanění/Výsledek hospodaření před zdaněním

ROA (rentabilita aktiv)

EBIT/Aktiva

VK/A

Vlastní kapitál/Aktiva

UZ/A

Úplatné zdroje/Aktiva

UM

Odhad úrokové míry

Likvidita L3

Oběžná aktiva/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)

Likvidita L2

(Pohledávky + Finanční majetek)/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)

Likvidita L1

Finanční majetek/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)

EBIT/Obrat (marže)

EBIT/Obrat

Obrat/Aktiva (obrat aktiv)

Obrat/Aktiva

PH/Obrat

Přidaná hodnota/Obrat

ON/Obrat

Osobní náklady/Obrat

Hrubý operační přebytek/Obrat

Přidaná hodnota/Obrat – Osobní náklady/Obrat

(Ostatní V – N)/Obrat

EBIT/Obrat – PH/Obrat – ON/Obrat

90


Obr. č 16.1 Rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA ROE

I. kategorie podniků (označení TH) Podniky tvořící hodnotu, tj. s ROE větším než r e

re II. kategorie podniků (označení RF) Podniky mající ROE v intervalu rf < ROE <= alternativní náklad na vlastní kapitál (re)

rf

III. kategorie podniků (označení ZI) Ziskové podniky s ROE v intervalu 0 < ROE <= bezrizikové sazbě (rf)

0 IV. kategorie podniků (označení ZT) Ztrátové podniky a podniky se záporným vlastním kapitálem

Bezriziková sazba (rf) je stanovena jako výnos 10letých státních dluhopisů (viz tabulka č. 16.3). Tabulka č. 16.3 Bezriziková sazba 1. čtvrtletí

1. pololetí

Rok 2014

2,30%

2,03%

Rok 2015

0,37%

1.-3. čtvrtletí 1,81%

Celý rok 1,58%

Pramen: ČNB, vlastní propočty MPO

Riziková přirážka za finanční stabilitu (rFINSTAB), charakterizuje vztahy životnosti aktiv a pasiv, je navázána na likviditu L3. Když L3 <= XL1 pak rFINSTAB = 10.00% Když L3 >= XL2 pak rFINSTAB = 0.00% Když XL1 < L3 < XL2 pak rFINSTAB =

( XL 2  L3) 2 *0,1 ( XL 2  XL1) 2

XL1 a XL2 jsou stanoveny individuálně pro každé odvětví. Dále je individuálně zohledňována finanční síla podniku a další skutečnosti (velikost aktiv, významná mateřská společnost atd.), kdy si podnik „může dovolit“ nižší likviditu. Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: Hodnota XL1 = 1,0 a hodnota XL2 = 2,5. Většinou si nižší likviditu mohou dovolit velké podniky, a proto doporučujeme u podniků 91


s aktivy do 10 mld. Kč nedělat žádnou korekci rizikové přirážky za likviditu a u podniků s aktivy nad 50 mld. Kč modifikovat rFINSTAB maximálním koeficientem 1 > K >= 0,2. V rozmezí 10 a ž 50 mld. Kč aktiv použít lineární nebo kvadratický průběh hodnoty koeficientu K. Dalším významným faktorem, který je možné zohlednit, je existence velké mateřské společnosti, která může podnik při horší likviditě „podržet“. Riziková přirážka za velikost podniku – size premium ( rLA ) je navázána na velikost úplatných zdrojů podniku (UZ), tj. součet vlastního kapitálu, bankovních úvěrů a dluhopisů. Když UZ <= 100 mil. Kč, pak rLA = 5.00% Když UZ >= 3 mld. Kč, pak rLA = 0.00% Když 100 mil. Kč < UZ < 3 mld. Kč pak rLA =

(3  UZ ) 2 , přičemž UZ jsou dosazeny v mld. Kč. 168,2

Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: Nejít s dolní hranicí pod 50 mil. Kč a s horní hranicí nad 10 mld. Kč. Riziková přirážka za podnikatelské riziko podniku (rPOD) je navázána na ukazatel produkční síly (EBIT/Aktiva), její dostatečnou velikost (tzn. splnění podmínky pro práci s cizím kapitálem) a předmět činnosti podniku. Podmínka zní:

EBIT UZ >= *UM A A položíme X1 =

UZ *UM A

Když

EBIT > X1 pak rPOD = minimální hodnota rPOD v odvětví A

Když

EBIT < 0 pak rPOD = 10.00% A

Když 0 <

EBIT < X1 pak rPOD = A

EBIT 2 ) A * 0,1 X 12

( X1

Minimální hodnota rPOD v průmyslu se pohybovala v roce 2010 od 2,03% po 9,07%. I u této rizikové přirážky jsou individuální úpravy navázané na institucionální sektor, či jiné známé skutečnosti ovlivňující podnikatelské riziko. Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: za minimální hodnotu rPOD vzít průměrnou hodnotu rPOD co nejpodrobnější agregace odvětví (možno nalézt v Benchmarkingu INFA na WEBu MPO). Doporučené hodnoty pro období 2012 až 2013 jsou Tabulce 16.4. U podniků s dominantním postavením je možno doporučenou hodnotu snížit. Ratingový model INFA je v podobě použité na MPO založen na několika zjednodušujících předpokladech: 1. Za cenu cizího kapitálu je dosazena skutečná nebo odhadovaná úroková míra. 2. Je ztotožněna tržní hodnota cizího kapitálu s účetní hodnotou cizího úročeného kapitálu. 92


3. Je předpokládána nezávislost hodnoty váženého průměru nákladů na kapitál (WACC tzn. Weighted Average Capital Cost) na kapitálové struktuře. Změna kapitálové struktury pouze přerozděluje celkový náklad kapitálu mezi majitele a věřitele. 4. Ve vzorci WACC je za tvar (1- sazba daně z příjmů), charakterizující zdanění, použit podíl CZ čistého zisku na zisku ( ), tzn. je zohledněn skutečný vliv zdanění. Z 5. Hodnota EBIT je provedena odhadem, kdy EBIT je ztotožněn s Provozním hospodářským výsledkem. Tyto předpoklady jsou akceptovatelné, protože neznamenají zvýšení chyby odhadu rizika. Za výše uvedených předpokladů je možno vzorec pro WACC upravit do tvaru: VK CZ UZ VK * re  *UM * (  ) A Z A A WACC = [2] VK A Na hodnotu WACC se můžeme, za předpokladu, že podnik nemá cizí úročený kapitál, také podívat jako na hodnotu re s tím, že v tomto případě je riziková přirážka za kapitálovou strukturu (rFISTRU) nulová. Pak platí: WACC = rf + rPOD + rFINSTAB + rLA [3] Ze vzorce [2] si můžeme vyjádřit re: re =

WACC *

UZ CZ UZ VK  *UM * (  ) A Z A A [4] VK A

Je zde nápadná podobnost vzorce [4] se vzorcem [1]. Když si uvědomíme, že WACC*UZ je riziku odpovídající zdaněný EBIT, je shoda dokonalá. rFINSTRU = re – WACC. Je nutno omezit hodnotu rFINSTR: Když re = WACC, pak rFINSTRU = 0% Když z výpočtu vychází rFINSTRU > 10%, pak je nutno hodnotu rFINSTRU omezit na 10%.

93


Tabulka č. 16.4 Doporučené minimální hodnoty rPOD NACE A 05 06 07 08 09 B 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 C D 36 37 38 39 E 41 42 43 F 45 46 47 G 49 50 51 52 53 H 55 56 I 58 59 60 61 62 63 J L M N

Název 1.Q.14 1.Pol.14 1.-3.Q.14 1.-4.Q.14 1.Q.15 ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 2,04% 2,05% 2,06% 2,06% 2,03% Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% Těžba ropy a zemního plynu 3,00% 2,11% 3,00% 3,00% 2,24% Těžba a úprava rud 2,12% 2,12% 2,12% 2,12% 3,00% Ostatní těžba a dobývání 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Podpůrné činnosti při těžbě 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 2,08% 2,10% 2,19% 2,19% 2,11% Výroba potravinářských výrobků 2,40% 2,43% 2,43% 5,21% 2,62% Výroba nápojů 2,18% 2,63% 2,43% 2,35% 2,42% Výroba tabákových výrobků 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% Výroba textilií 2,65% 2,78% 2,62% 2,65% 3,65% Výroba oděvů 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Výroba usní a souvisejících výrobků 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, 3,00%kromě3,00% nábytku 3,15% 3,00% 2,65% Výroba papíru a výrobků z papíru 2,60% 2,28% 2,30% 2,27% 2,31% Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 3,00% 2,00% 2,00% 3,00% 3,00% Výroba chemických látek a chemických přípravků 2,76% 2,71% 2,63% 2,75% 3,07% Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 2,98% 3,02% 2,22% 2,20% 2,16% Výroba pryžových a plastových výrobků 2,38% 2,44% 2,44% 2,68% 2,48% Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 2,66% 2,69% 2,80% 2,68% 3,01% Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 2,33% 2,41% 2,20% 2,20% 2,15% Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 3,01% 3,03% 3,10% 3,19% 3,09% Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 3,20% 4,54% 2,33% 2,31% 3,43% Výroba elektrických zařízení 2,73% 2,75% 2,98% 2,70% 2,61% Výroba strojů a zařízení j. n. 2,83% 2,76% 2,65% 2,72% 2,80% Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 2,32% 2,40% 2,34% 2,37% 2,30% Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 2,80% 2,75% 2,71% 4,04% 2,74% Výroba nábytku 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Ostatní zpracovatelský průmysl 2,41% 2,36% 2,30% 2,39% 2,48% Opravy a instalace strojů a zařízení 2,38% 2,40% 2,45% 2,55% 2,48% ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 2,57% 2,64% 2,48% 2,64% 2,55% VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO2,08% VZDUCHU 2,09% 2,17% 2,21% 2,06% Shromažďování, úprava a rozvod vody 2,39% 2,55% 2,54% 3,00% 2,28% Činnosti související s odpadními vodami 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 2,34% Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 2,52% Sanace a jiné činnosti související s odpady 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI,2,55% ODPADY A2,68% SANACEMI 2,67% 3,00% 2,34% Průmysl (B+C+D+E) 2,33% 2,41% 2,39% 2,53% 2,33% Výstavba budov 2,21% 2,27% 2,25% 2,46% 2,59% Inženýrské stavitelství 2,27% 2,60% 2,40% 2,46% 2,41% Specializované stavební činnosti 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% STAVEBNICTVÍ 2,26% 2,42% 2,38% 2,49% 2,48% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4,06% 3,75% 3,47% 3,20% 3,35% Velkoobchod, kromě motorových vozidel 2,80% 2,68% 2,54% 2,50% 3,94% Maloobchod, kromě motorových vozidel 2,91% 2,84% 2,47% 2,69% 2,72% VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH 2,92% VOZIDEL 2,83% 2,58% 2,63% 3,47% Pozemní a potrubní doprava 2,11% 2,14% 2,55% 2,49% 2,32% Vodní doprava 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Letecká doprava 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 2,19% 2,23% 2,14% 2,11% 2,16% Poštovní a kurýrní činnosti 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 2,15% 2,19% 2,27% 2,22% 2,25% Ubytování 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Stravování a pohostinství 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Vydavatelské činnosti 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových 3,00% nahrávek 3,00%a hudební 3,00% vydavatelské 3,00%činnosti 3,00% Tvorba programů a vysílání 3,00% 3,00% 4,99% 3,00% 3,00% Telekomunikační činnosti 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,01% Činnosti v oblasti informačních technologií 2,45% 3,00% 2,54% 2,53% 3,00% Informační činnosti 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 2,24% 2,33% 2,35% 2,29% 2,15% ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 2,87% 3,19% 2,90% 2,75% 2,83% PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 2,57% ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 2,47% 2,28% 2,54% 2,52% 2,37% Vybrané služby (G až N bez K) 2,90% 2,83% 2,91% 2,77% 2,68% Ostatní služby (P až S) 3,08% 3,21% 2,91% 2,87% 3,00% Nefinanční podniky (bez K) 2,40% 2,46% 2,47% 2,55% 2,39%

Riziková přirážka za finanční strukturu (rFINSTRU) je rozdílem re a WACC. Platí: Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: problémem může být extrémní hodnota úrokové míry, pak doporučujeme omezit úrokovou míru 0 <= UM <=25%. Obdobně mohou se

94


objevit extrémní hodnoty daňového zatížení. Doporučujeme 0 <=

CZ <=100%. Pokud by Z

vypočtená hodnota re byla nižší než WACC, je nutné vzít re = WACC. Podrobný postup odhadu re na základě výše uvedeného modelu není možno brát (stejně jako u ratingových agentur) jako pevný algoritmus, ale jako princip přístupu, v rámci kterého je třeba zohlednit odlišnosti hodnocených podniků. Alternativní náklad na kapitál za odvětví je propočten podnikově následujícím způsobem. Alternativní náklad na kapitál jednotlivých podniků je vážen jejich vlastním kapitálem a vzniklé „požadované zisky“ jsou sečteny za odvětví a vyděleny agregovaným vlastním kapitálem za odvětví. Jde o přesnější propočet, než pokud bychom vycházeli z agregovaných odvětvových dat. Obdobně pyramidovému rozkladu ROE lze vytvořit pyramidový rozklad rizika re (Schéma 16.6). Schéma č. 16.6 re EVA


Spread (ROE-re)

Investice (VK)

ROE

re 10,50% 2,12%

Tvorba EBIT 0,13% rPod 3,48% 0,13%

Dělení EBIT 0,10%

3,35%

8,39%

Stabilita -0,06%

rFINSTRU 1,45% 1,37% 0,10%

Ostatní 1,95%

rFINSTAB 2,30% 2,36% -0,06% Likvidita L3 1,74 -0,06%

1,81

rf 2,30% 1,91%

0,37%

rLA 0,98% 0,03%

0,95%

16.3 Propočet ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku) Propočet roční hodnoty ekonomického zisku (EVA) je počítán podle vzorce: EVA = (ROE – re) * VK [5] EVA je definovaná jako součin vlastního kapitálu a tzv. spreadu (výnosnost vlastního kapitálu (ROE) mínus alternativní náklad vlastního kapitálu (re)). Pro lepší orientaci ve schématech jsme schémata upravili podle dostupnosti dat a zjednodušili pro lepší srozumitelnost (viz schéma č. 16.7). V příkladu je pyramidový rozklad změny hodnoty EVA ve zpracovatelském průmyslu.

95

Jde o rozklad meziroční změny hodnoty EVA a kvantifikaci změn hodnot jednotlivých ukazatelů na změnu hodnoty EVA. Pyramida končí čtyřmi oblastmi a to Tvorbou EBIT, Dělením EBIT, finanční stabilitou (Stabilita) a ostatními vlivy (Ostatní). Schéma č. 16.7 Pyramidový rozklad EVA EVA 35 932 119 142 83 210


Spread (ROE-re) 3,31% 10,61% 80 923

Investice (VK) 1 086 014 1 122 395 2 287

ROE 13,81% 19,00% 57 493

Tvorba EBIT 53 361

re 10,50% 23 430

Dělení EBIT 6 643

Stabilita -630

96

8,39%

Ostatní 21 547

17. JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH

17. JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH Nedílnou součástí analýzy jsou rozsáhlé tabulky v příloze. Vždy jsou vedle sebe data pro jednotlivé čtvrtletní (kumulativně) ukazatele za rok 2013 a za rok 2014, tj. pro každý ukazatel 6 absolutních hodnot a 6 podílů na aktivech celkem či obratu (struktura rozvahy či výkazu zisků a ztrát). Tabulky jsou věcně členěny na: 1. Rozvahu. Jednotlivé položky zjednodušené rozvahy jsou členěny tak, jak jsou ve formuláři rozvahy. 2. Výkaz zisků a ztrát. Položky jsou členěny opět v pořadí podle výkazu. Výkaz zisků a ztrát je doplněn o součet tržeb za prodej zboží a výkonů, tj. obratu a hodnotu EBIT. 3. Doplňující data. Jde o investice, počet zaměstnanců a odpracované hodiny. 4. Finanční analýzu. Zde jsou hodnoty EVA, alternativního nákladu na vlastní kapitál, ROE a dalších ukazatelů finanční analýzy INFA. Každá tabulka je dále členěna na celek za jednotlivá odvětví či agregace, hodnoty podle institucionálních sektorů a hodnoty podle vztahu k tvorbě EVA. Data jsou ve dvoumístném členění CZ-NACE za nefinanční podniky. Jde o rozsáhlou přílohu, kdy naším cílem bylo zveřejnit maximum dat.

97

18. Seznam ZKRATEK

18. SEZNAM ZKRATEK A BU CAPM CZ CZ-NACE ČNB ČSÚ EBIT EVA FA HDP HPH HOP HV IF INFA Kč L1 L2 L3 mld. MPO NV O Obrat ON OON P 3-04 P 6-04 PH re Rf rFINSTAB

Aktiva celkem Bankovní úvěry Capital Asset Princing Model Čístý zisk Členění odvětví Česká národní banka Český statistický úřad Zisk před úroky a zdaněním Ekonomický zisk Finanční analýza Hrubý domácí produkt Hrubá přidaná hodnota Hrubý operační přebytek Hospodářský výsledek Investiční fondy IN Finanční Analýza koruny české Finanční majetek/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) (Pohledávky + Finanční majetek)/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) Oběžná aktiva/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) miliardy Ministerstvo průmyslu a obchodu Nedokončená výroba Vydané dluhopisy Tržby za prodej zboží + Výkony Osobní náklady Ostatní osobní náklady Čtvrtletní statistický výkaz (tokové veličiny) Čtvrtletní statistický výkaz (stavové veličiny) Přidaná hodnota Alernativní náklad na vlastní kapitál Bezriziková sazba

rFINSTRU

Riziková přirážka za finanční strukturu

rLA ROE RP rPOD spread TH UM VK WACC XL1 XL2 Z ZT

Riziková přirážka za velikost podniku Rentabilita vlastního kapitálu Riziková přirážka

Riziková přirážka za finanční stabilitu

Riziková přirázka za podnikatelské riziko ROE - re Skupina podniků tvořících hodnotu Úroková míra Vlastní kapitál Weighted Average Capital Cost Koeficient pro výpočet rizika za finanční stabilitu Koeficient pro výpočet rizika za finanční stabilitu Zisk před zdaněním Skupina ztrátových podniků

98

19. Seznam příloh

19. SEZNAM PŘÍLOH Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10 Tabulka 11 Tabulka 12 Tabulka 13 Tabulka 14 Tabulka 15

Rozvaha Aktiva Rozvaha Pasiva Výkaz zisků a ztrát Doplňující data Finanční analýza Rozvaha Aktiva Rozvaha Pasiva Výkaz zisků a ztrát Doplňující data Finanční analýza Rozvaha Aktiva Rozvaha Pasiva Výkaz zisků a ztrát Doplňující data Finanční analýza

Odvětví celkem Odvětví celkem Odvětví celkem Odvětví celkem Odvětví celkem Institucionální sektory Institucionální sektory Institucionální sektory Institucionální sektory Institucionální sektory Kategorie podniků Kategorie podniků Kategorie podniků Kategorie podniků Kategorie podniků

99

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Listopad Finanční analýza podnikové sféry za 1. čtvrtletí 2015

Recommend Documents