Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Duben Finanční analýza podnikové sféry za čtvrtletí 2015

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Duben 2016

Finanční analýza podnikové sféry za 1. ‐ 3. čtvrtletí 2015

OBSAH

OBSAH .................................................................................................................... 2 EXECUTIVE SUMMARY ............................................................................................ 4 1. ÚVOD .................................................................................................................. 5 2. NEFINANČNÍ PODNIKY ......................................................................................... 7 2.1 Nefinanční podniky podle CZ‐NACE ................................................................................................7 2.2 Nefinanční podniky podle institucionálních sektorů ......................................................................9 2.3 Nefinanční podniky podle kategorií tvorby hodnoty ....................................................................11

3. PRŮMYSL .......................................................................................................... 13 3.1 Průmysl podle CZ‐NACE ................................................................................................................13 3.2 Průmysl podle institucionálních sektorů ......................................................................................15 3.3 Průmysl podle kategorií tvorby hodnoty ......................................................................................17

4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ ........................................................................................... 19 4.1 Těžba a dobývání podle CZ‐NACE .................................................................................................19 4.2 Těžba a dobývání podle institucionálních sektorů .......................................................................21 4.3 Těžba a dobývání podle kategorií tvorby hodnoty .......................................................................23

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL ............................................................................. 25 5.1 Zpracovatelský průmysl podle CZ‐NACE .......................................................................................25 5.2 Zpracovatelský průmysl podle institucionálních sektorů .............................................................27 5.3 Zpracovatelský průmysl podle kategorií tvorby hodnoty .............................................................29

6. ENERGETIKA ...................................................................................................... 31 6.1 Postavení podniků z finanční analýzy ...........................................................................................31 6.2 Energetika podle institucionálních sektorů ..................................................................................34 6.3 Energetika podle kategorií tvorby hodnoty ..................................................................................35

7. VODA A ODPADY ............................................................................................... 37 7.1 Postavení podniků z finanční analýzy ...........................................................................................37 7.2 Voda a odpady podle institucionálních sektorů ...........................................................................39 7.3 Voda a odpady podle kategorií tvorby hodnoty ...........................................................................40

8. STAVEBNICTVÍ ................................................................................................... 43 8.1 Postavení podniků z finanční analýzy ...........................................................................................43 8.2 Stavebnictví podle institucionálních sektorů ................................................................................45 8.3 Stavebnictví podle kategorií tvorby hodnoty ...............................................................................46

9. VÝSTAVBA BUDOV ............................................................................................ 48 9.1 Postavení podniků z finanční analýzy ...........................................................................................48 9.2 Výstavba budov podle institucionálních sektorů ..........................................................................50 9.3 Výstavba budov podle kategorií tvorby hodnoty .........................................................................51

10. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ .............................................................................. 54 10.1 Postavení podniků z finanční analýzy .........................................................................................54 10.2 Inženýrské stavitelství podle institucionálních sektorů ..............................................................56 10.3 Inženýrské stavitelství podle kategorií tvorby hodnoty..............................................................57

OBSAH

11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI ............................................................. 59 11.1 Postavení podniků z finanční analýzy .........................................................................................59 11.2 Specializované stavební činnosti podle institucionálních sektorů..............................................61

12. VYBRANÉ SLUŽBY ............................................................................................ 65 12.1 Postavení podniků z finanční analýzy .........................................................................................65 12.2 Vybrané služby podle institucionálních sektorů .........................................................................67 12.3 Vybrané služby podle kategorií tvorby hodnoty .........................................................................68

13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY ................................................... 70 13.1 Postavení podniků z finanční analýzy .........................................................................................70 13.2 Velkoobchod, maloobchod a opravy podle institucionálních sektorů .......................................72 13.3 Velkoobchod a maloobchod a opravy podle kategorií tvorby hodnoty .....................................73

14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ ............................................................................... 75 14.1 Postavení podniků z finanční analýzy .........................................................................................75 14.2 Doprava a skladování podle institucionálních sektorů ...............................................................77 14.3 Doprava a skladování podle kategorií tvorby hodnoty ...............................................................78

15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST ........................................................ 81 15.1 Postavení podniků z finanční analýzy .........................................................................................81 15.2 Informační a komunikační činnost podle institucionálních sektorů ...........................................83 15.3 Informační a komunikační činnosti podle kategorií tvorby hodnoty..........................................85

16. METODICKÁ ČÁST ............................................................................................ 87 16.1 Zdroje dat a jejich reprezentativnost..........................................................................................87 16.2 Použitá metoda finanční analýzy ................................................................................................90 16.3 Propočet ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku) ...............................................100

17. JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH ................................................................ 102 18. SEZNAM ZKRATEK .......................................................................................... 103 19. SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................. 104

3

EXECUTIVE SUMMARY

EXECUTIVE SUMMARY Ekonomická situace podniků v nefinanční sféře se v 1. až 3. čtvrtletí 2015 meziročně podstatně zlepšila, když záporné výsledky ekonomické přidané hodnoty se meziročně dostaly do poměrně vysokých kladných čísel. Nejvíce se o to zasloužil průmysl, jehož kladné hodnoty ekonomické přidané hodnoty se zvýšily téměř trojnásobně, u zemědělství více než dvakrát. U ostatních odvětví zůstal tento ukazatel v záporných hodnotách, které se však výrazně zmírnily. Ke zlepšení došlo zejména vlivem zvýšení efektivnosti podniků, kdy se zlepšil ukazatel spread díky zvýšení rentability vlastního kapitálu ROE. Dalším významným vlivem bylo snížení rizikovosti, měřené výnosností 10‐ti letých státních dluhopisů. Nižší výnosy těchto dluhopisů však umožňují přijímat méně efektivní investiční záměry, které se při zostření ekonomických podmínek mohou stát rizikovými. Lepší efektivnosti docilovaly podniky příznivým ekonomickým prostředím, zejména nižšími cenami vstupů, hlavně energií a surovin, což bylo pozitivní pro neenergetická odvětví. Od druhého čtvrtletí 2015 se začaly nepříznivě vyvíjet směnné relace, kdy ceny vývozů začaly klesat rychleji, než ceny dovozů. V minulosti vysoce prosperující energetická odvětví se díky cenovému vývoji svých výstupů nedostaly v tvorbě ekonomické přidané hodnoty přes práh záporných hodnot, meziročně je pouze snížily. V závislosti na struktuře vstupů a výstupů byl dopad na jednotlivá odvětví i podniky diferencovaný. V samotném zpracovatelském průmyslu táhl tvorbu ekonomické přidané hodnoty hlavně automobilový průmysl, za přispění gumárenského a plastikářského průmyslu. V hutnictví se ekonomická přidaná hodnota meziročně snížila, ale zůstala v kladných číslech, zatímco strojírenství a elektronický průmysl si prohloubily záporné hodnoty tohoto ukazatele. U ostatních devatenácti odvětví zpracovatelského průmyslu vzrostl objem ekonomické přidané hodnoty více jak dvakrát, přičemž růst byl v patnácti odvětvích a v záporných hodnotách zůstala pouze čtyři odvětví. Ve stavebnictví se výrazně snížila záporná ekonomická přidaná hodnota díky inženýrskému stavitelství, které realizací veřejných zakázek dosáhlo jejího vysokého nárůstu. Z vybraných služeb dosahují kladné ekonomické přidané hodnoty jen informační a komunikační činnosti. U ostatních služeb došlo k meziročnímu zlepšení s tím, že se jejich záporné hodnoty pouze zmenšily. Z hlediska úspěšnosti tvorby ekonomické přidané hodnoty vzrostl v nefinanční sféře podíl na zaměstnanosti skupiny nejlepších podniků (které tvoří ekonomickou přidanou hodnotu) a to z 46,4 % na 52,6 %, což představuje 493 tis. zaměstnanců. Zároveň se mírně zvýšil i podíl nejhorších podniků (ztrátové, nebo se záporným vlastním jměním) z 16,7 % na 17,4 %, tj. 163,3 tis. zaměstnanců. V tvorbě ekonomické přidané hodnoty si nejlépe vedly firmy pod zahraniční kontrolou, jejichž kladná ekonomická přidaná hodnota za nefinanční sféru vzrostla meziročně více jak čtyřikrát. Jejich podíl na zaměstnanosti činil 60,5 % a na obratu 68,2 %, z čehož vyplývá jejich vyšší úroveň produktivity práce. K mírnému zlepšení došlo i u podniků pod státní kontrolou, ale jejich ekonomická přidaná hodnota zůstala záporná, domácí soukromé firmy si svou zápornou ekonomickou přidanou hodnotu dále prohloubily.

4

1. ÚVOD

1. ÚVOD Finanční analýza podnikové sféry se soustřeďuje na měření ekonomických výsledků odvětví. V pojetí Finanční analýzy je za úspěšné považováno takové odvětví, ve kterém převažují podniky tvořící hodnotu pro své majitele a to jak z hlediska jejich počtu, tak objemu vytvořené hodnoty. Rentabilita vlastního kapitálu je u těchto firem vyšší než alternativní náklad na vlastní kapitál, tj. po započtení všech očekávaných rizik (finanční stabilita, velikost podniku, podnikatelské riziko). Takové podniky jsou konkurenceschopné, přinášející užitek nejen majitelům, kteří jsou ochotni dále investovat, ale i zaměstnancům a obchodním partnerům, a mají multiplikační efekt pro rozvoj ekonomiky a pro státní rozpočet. Cílem Finanční analýzy podnikové sféry je analyzovat vývoj odvětví, jejichž výkonnost se odráží v souhrnném ukazateli tvorby HDP. Tato mezo úroveň je rozhraním mezi makro a mikro ekonomikou, když podrobnější pohled na odvětví na úrovni 2 míst CZ‐NACE byl pro Finanční analýzu získán agregováním podnikových dat, zatímco v rámci makroekonomických dat jsou zveřejňována data za tvorbu HDP dle odvětví jen do úrovně 1 místa CZ‐NACE, označována jako tvorba HPH. ČSÚ zařazuje podniky do CZ‐NACE podle převažující činnosti. MPO toto zařazení přebírá. Zdrojem dat pro Finanční analýzu je statistické šetření ČSÚ. Tokové ukazatele jsou sledovány výkazem P 3‐04, kdy je pokryto celé velikostní spektrum podniků a živností (dopočty za firmy s 0‐19 zaměstnanci, výběrem za podniky s 20‐49 zaměstnanci a celoplošným šetřením u podniků s 50 a více zaměstnanci). Stavové ukazatele a vybrané tokové ukazatele sleduje výkaz P 6‐04 plošně u podniků s významnými aktivy bez ohledu na počet zaměstnanců. Pokrytí dat podniků zařazených do finanční analýzy je v Tabulce 1.1. Propočet pokrytí je spočten za rok 2014 z důvodu existence dat za celé odvětví ve výkaze ČSÚ P5‐01. Data ve výkaze P5‐01 jsou za všechny jednotky od 0 zaměstnanců, tj. včetně živnostníků. Jedinečnost zpracování dat pro Finanční analýzu spočívá v kombinaci individuálních dat z výše řečených dvou výkazů ČSÚ a individuálního ošetření podnikových dat. Z těchto dat jsou sestaveny stručné finanční výkazy pro jednotlivé podniky a následně agregovány. Základna pro zpracování Finanční analýzy byla sestavena s cílem meziroční srovnatelnosti a věcné správnosti v aktuálním roce. Na Obr. 1.1 je členění Finanční analýzy podle navazujících CZ‐NACE (odvětvové členění). Podbarvená odvětví jsou předmětem Finanční analýzy. V tabulkové části Finanční analýzy jsou data i za neanalyzovaná odvětví, a to v členění na 2 místa klasifikace CZ‐NACE. Odvětvové členění je základem Finanční analýzy. Vedle něj je v každé kapitole také pohled podle Institucionálních sektorů (vlastnictví) a podle vztahu k tvorbě hodnoty pro majitele. Tyto kapitoly obsahují pohled na vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA), počtu zaměstnanců a obratu. Každá kapitola je zakončena pohledem na příčinný pyramidový rozklad změny hodnoty EVA. 5

1. ÚVOD

Obr. 1.1 Vazby vybraných CZ‐NACE ve Finanční analýze Kap.2 Nefinanční podniky (bez K)

Zemědělství (A)

Kap. 3 Průmysl (B+C+D+E)

Kap. 4 Dobývání a těžba Kap. 5 Zpracovatelský průmysl Kap. 6 Výroba, rozvod el.,plynu a chladu Kap. 7 Voda a odpady

Kap. 8 Stavebnictví (F)

Kap. 9 Výstavba budov Kap. 10 Inženýrské stavitelství Kap. 11 Specializované stavební činnosti

Kap. 12 Vybrané služby (G až N bez K)

Kap. 13 Velko a malo obchod a opravy Kap. 14 Doprava a skladování Kap. 15 Informační a komunikační činnosti

Ostatní služby (P až S)

Pramen: MPO

Tabulka 1.1 Pokrytí dat FA (Odvětví = 100%) CZ-NACE Aktiva Obrat PH Zaměstnanci A ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 35% 17% 27% 13% B TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 94% 89% 91% 86% C ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 70% 68% 60% 43% D ENERGETIKA 99% 93% 89% 81% E VODA A ODPADY 68% 48% 56% 48% Průmysl (B+C+D+E) 80% 72% 64% 46% F STAVEBNICTVÍ 34% 27% 21% 16% G OBCHOD 39% 35% 32% 28% H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 78% 44% 47% 45% I UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 23% 11% 15% 9% J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 57% 47% 50% 33% L ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 42% 21% 38% 6% M PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 26% 10% 7% 5% N ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 34% 26% 18% 7% Vybrané služby (G až N bez K) 42% 33% 32% 23% Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO

6

2. NEFINANČNÍ PODNIKY

2. NEFINANČNÍ PODNIKY 2.1 Nefinanční podniky podle CZ‐NACE Podniky v nefinanční sféře za 1. až 3. čtvrtletí 2015 znatelně zlepšily tvorbu ekonomické přidané hodnoty, která se meziročně ze záporných hodnot dostala do kladných (graf 2.1). Stěžejní zásluhu má na tom průmysl, který téměř zčtyřnásobil kladnou hodnotu EVA. Více než dvojnásobné zlepšení kladné hodnoty EVA bylo u zemědělství. U ostatních odvětví se záporné hodnoty EVA zmírnily. Ve výsledcích podnikové sféry se odrazily snižující se ceny energií a surovin, při zrychlení poklesu cen výrobců, zejména ve zpracovatelském průmyslu. Od druhého čtvrtletí 2015 se směnné relace dostaly do záporných hodnot, když ceny vývozu klesaly rychleji, než ceny dovozů. Meziročně došlo ke snížení rizikovosti, když výnos 10‐tiletých státních dluhopisů se snížil za 1. až 3. čtvrtletí meziročně z 1,81 % na 0,59 %. Dopady těchto vlivů byly na jednotlivé podniky i odvětví diferencované, v závislosti na struktuře a alokaci jejich vstupů a výstupů. Graf č. 2.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000 ‐40 000 ‐60 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

‐28 028

59 848

87 876

A Zemědělství, lesnictví a rybářství

1 040

2 240

1 199

Průmysl (B+C+D+E)

19 998

77 297

57 299

F Stavebnictví

‐4 325

‐1 382

2 943

Vybrané služby (G až N bez K)

‐40 987

‐16 234

24 754


‐3 755

‐2 074

1 681

Nefinanční podniky (bez K)

Pramen: propočet MPO z dat ČSÚ

Příčinný pohled na meziroční vývoj hodnoty EVA pomocí pyramidového rozkladu u nefinančních podniků celkem (obr. 2.1) ukazuje, že meziroční vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA) byl velmi příznivý, kdy vzrostl o 87,9 mld. Kč. Pozitivní je také změna EVA ze záporné do kladné hodnoty, tj. podniky začaly pro své majitele tvořit hodnotu. V druhém patře rozkladu je zřejmé, že tento vývoj hodnoty EVA byl tažen převážně zlepšením efektivnosti, tj. zlepšením spreadu (vliv na změnu hodnoty EVA 87,6 mld. Kč). Změna investice působila také pozitivně a zvýšila hodnotu EVA o 0,3 mld. Kč. V rámci rozkladu spreadu byl hlavní příčinou pokles rizika (re), který způsobil růst hodnoty EVA o 45,9 mld. Kč a také zvýšení hodnoty ROE, které způsobilo zvýšení hodnoty EVA o 41,7 mld. Kč. V podrobnějším členění ve spodním patře pyramidového rozkladu se kombinují vlivy jak od změny rentability vlastního kapitálu, tak od změny podstoupeného rizika. Hlavní vliv měly ukazatelé ze skupiny Ostatní (vlivy), způsobily nárůst hodnoty EVA o 40,4 mld. Kč a v nich zejména pokles bezrizikové sazby. Další pozitivně působící skupinou ukazatelů bylo Dělení EBIT

7


(především vliv nárůstu podílu VK/Aktiva) a Tvorba EBIT (zlepšení hodnoty ukazatele EBIT/Aktiva). V grafu 2.2 jsou vlivy jednotlivých faktorů na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 2.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA -28 028 87 876

59 848

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) -0,91% 1,91% 87 601

Investice (VK) 3 081 307 3 136 415 275

ROE 10,91% 12,26% 41 672

re 11,82% 10,35% 45 929

Tvorba EBIT 19 158

Dělení EBIT 24 833

Stabilita 3 189

Ostatní 40 422


Graf č. 2.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA

87 876

Spread

87 601

Investice

275

ROE

41 672

re

45 929

Tvorba EBIT

19 158

Dělení EBIT

24 833

Stabilita

3 189

Ostatní

40 422 0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

90 000

100 000


Zlepšení efektivity je doprovázeno také meziročním nárůstem zaměstnanosti, který byl výrazný v průmyslu a mírný ostatních službách (graf č. 2.3). V dalších sledovaných odvětvích došlo k mírnému poklesu.

8


Graf č. 2.3 Počet zaměstnanců 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

A Zemědělství, lesnictví a rybářství

11 062

10 829

‐233

Průmysl (B+C+D+E)

546 979

557 636

10 657

F Stavebnictví

34 878

34 329

‐549


297 315

297 172

‐143


36 307

36 627

320


Obrat vzrostl meziročně ve všech odvětvích, až na zemědělství (graf č. 2.4). Graf č. 2.4 Obrat (mil. Kč) 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 ‐500 000 A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S)

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

26 536

25 848

‐688

3 018 025

3 114 143

96 118

134 498

151 097

16 599

1 549 265

1 571 064

21 799

47 275

49 269

1 994


2.2 Nefinanční podniky podle institucionálních sektorů Ekonomická přidaná hodnota podle většinového vlastnictví (institucionálních sektorů) se markantně zlepšila u podniků pod zahraniční kontrolou, které jediné dosáhly vysokých kladných hodnot (graf č. 2.5). Ke zlepšení došlo i u firem pod státní kontrolou a soukromých domácích podniků, ale jejich zlepšení nebylo tak výrazné, aby překročilo laťku záporných hodnot. Podniky pod zahraniční kontrolou hrají dominantní roli v podílu na zaměstnanosti i obratu (graf č. 2.6 a graf č. 2.7). Zaměstnanost se meziročně snížila pouze u podniků pod státní kontrolou, obrat rostl ve všech sektorech. 9


Graf č. 2.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000 ‐40 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

Podniky pod státní kontrolou

‐29 711

‐10 212

19 499

Soukromé pod domácí kontrolou

‐15 916

‐3 294

12 622

Soukromé pod zahraniční kontrolou

17 599

73 355

55 756


Graf č. 2.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 ‐100 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


148 435

146 715

‐1 720


222 246

222 975

729


555 860

566 903

11 043


10


Graf č. 2.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


561 955

573 152

11 197


978 758

990 265

11 507

3 234 885

3 348 003

113 118



2.3 Nefinanční podniky podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska kategorií podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty1 tvoří největší objem EVA skupina nejlepších podniků, který se meziročně navýšil. U ostatních skupin podniků se jejich objem záporné hodnoty EVA zmenšil (graf č. 2.8). Graf č. 2.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 ‐50 000 ‐100 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

185 534

236 839

51 305

RF

‐76 352

‐59 949

16 403

ZI

‐42 558

‐28 838

13 720

ZT

‐94 652

‐88 204

6 448


Z hlediska zaměstnanosti dominuje skupina nejlepších podniků, jejíž podíl na zaměstnanosti meziročně vzrostl (graf č. 2.9). 1

Kritéria pro rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA viz Metodická část 11


Graf č. 2.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 ‐100 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

429 465

493 044

63 579

RF

304 795

263 211

‐41 584

ZI

37 270

17 024

‐20 246

ZT

155 011

163 315

8 303


Rovněž u podílu na obratu dominuje první skupina podniků, přičemž meziročně došlo k oslabení podílu skupiny podniků druhé kategorie (graf č. 2.10). Mírně se zvýšil podíl nejhorších podniků. Graf č. 2.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 ‐500 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

2 510 116

2 924 903

414 787

RF

1 482 502

1 161 345

‐321 157

ZI

177 571

108 923

‐68 648

ZT

605 409

716 250

110 841


12

3. PRŮMYSL

3. PRŮMYSL 3.1 Průmysl podle CZ‐NACE V průmyslu si v tvorbě ekonomické přidané hodnoty velmi dobře vede zpracovatelský průmysl, s výrazným meziročním zvýšením objemu EVA. V těžebních odvětvích se tvorba EVA přiblížila k „záporné nule“, v energetice a v odvětví voda a odpady se záporná hodnota EVA snížila. Na tomto odvětvovém rozčlenění je patrný vliv nízkých cen energetických komodit a surovin. Graf č. 3.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000 ‐40 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

Průmysl (B+C+D+E)

19 998

77 297

57 299

B Těžba a dobývání

‐2 916

‐294

2 621

C Zpracovatelský průmysl

55 544

91 850

36 306

D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd.

‐29 554

‐11 586

17 968

E Voda a odpady

‐3 076

‐2 672

404


Příčinný pohled na meziroční vývoj hodnoty EVA (za 3 čtvrtletí) u průmyslových podniků je na Obr. 3.1. Meziroční vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA) byl velmi příznivý, kdy vzrostl o 57,3 mld. Kč. Průmysl byl nejlepší agregací ohledně změny hodnoty EVA. V obou čtvrtletích průmysl tvořil hodnotu pro své majitele. Pozitivně na změnu EVA působila změna všech faktorů v pyramidovém rozkladu. Největší vliv mělo zvýšení efektivnosti (Spreadu), které způsobilo nárůst hodnoty EVA o 56,7 mld. Kč. Také zvýšení investice do agregace tvořící hodnotu působilo pozitivně – zvýšení hodnoty EVA o 0,6 mld. Kč. Vliv změny hodnoty ROE způsobil změnu hodnoty EVA o 25,6 mld. Kč a pokles rizika způsobil nárůst hodnoty EVA o 31,1 mld. Kč. V nejnižším patře pyramidového rozkladu jsou nejvíce pozitivní faktory patřící do skupiny Dělení EBIT (zlepšení kapitálové struktury) a Ostatní vlivy (pokles bezrizikové sazby). V grafu 3.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Ze souboru podniků zahrnutých do Finanční analýzy vyplývá, že zpracovatelský průmysl se podílí 87 % na zaměstnanosti v průmyslu, která se meziročně zvýšila o 11,6 tisíce pracovníků. V těžebním průmyslu se meziročně zaměstnanost snížila (graf č.3.3). U podílu na obratu je vedle dominantního zpracovatelského průmyslu patný výrazný podíl energetiky (graf č. 3.4).

13

3. PRŮMYSL

Obr. 3.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA 19 998 57 299

77 297

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) 0,99% 3,76% 56 723

Investice (VK) 2 028 223 2 055 979 576

ROE 12,15% 13,40% 25 627

Tvorba EBIT 1 908

re 11,16% 31 096


9,64%

Stabilita 3 926

Ostatní 25 400



57 299

Spread

56 723

Investice

576

ROE

25 627

re

31 096

Tvorba EBIT

1 908

Dělení EBIT

25 489

Stabilita

3 926

Ostatní

25 400 0

10 000

20 000

30 000


14

40 000

50 000

60 000

70 000

3. PRŮMYSL

Graf č. 3.3 Počet zaměstnanců 550 000 450 000 350 000 250 000 150 000 50 000 ‐50 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

B Těžba a dobývání

26 230

25 021

‐1 209


474 108

485 742

11 634


24 056

24 060

4

E Voda a odpady

22 584

22 812

228

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

53 207

57 721

4 513

2 191 328

2 245 960

54 632


727 489

765 182

37 693

E Voda a odpady

46 000

45 280

‐719


Graf č. 3.4 Obrat (mil. Kč) 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 ‐500 000 B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl


3.2 Průmysl podle institucionálních sektorů V tvorbě EVA převažují firmy pod zahraniční kontrolou, při meziročním více než zdvojnásobněním hodnoty tohoto ukazatele (graf č. 3.5). Pozitivním jevem je přehoupnutí se ukazatele EVA ze záporných do kladných hodnot u podniků pod státní kontrolou a domácích soukromých podniků. Zaměstnanost (soubor podniků zahrnutých do Finanční analýzy) se v průmyslu v 1. až 3. čtvrtletí 2015 zvýšila meziročně jen u firem pod zahraniční kontrolou (téměř o 12 tis. pracovníků), zatímco u státního a domácího soukromého sektoru mírně poklesla (graf č. 3.6). Podniky pod zahraniční kontrolou se podílejí na obratu za průmysl celkem téměř 84 %. Meziročně se jejich obrat zvýšil, podobně jako u podniků pod státní kontrolou, zatímco u domácích soukromých firem klesl (graf č. 3.7). 15

3. PRŮMYSL

Graf č. 3.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 ‐10 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


‐7 824

1 751

9 576


‐2 357

3 862

6 219


30 180

71 684

41 504


Graf č. 3.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 ‐50 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


36 008

35 381

‐627


138 989

138 491

‐498


371 981

383 763

11 783

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

383 979

410 400

26 421

445 958

435 263

‐10 694

2 188 088

2 268 479

80 391


Graf č. 3.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 ‐500 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

Pramen: propočet MPO z dat ČSÚ 16

3. PRŮMYSL

3.3 Průmysl podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska úspěšnosti tvorby ekonomické přidané hodnoty se rozevřely nůžky mezi skupinou nejlepších podniků a skupinou nejhorších podniků, kdy objem ukazatele EVA u nejlepších meziročně vzrostl, a zároveň se prohloubila záporná hodnota EVA u skupiny nejhorších podniků (graf č. 3.8). Graf č. 3.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 200 000 150 000 100 000 50 000 0 ‐50 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

128 298

165 272

36 974

RF

‐40 474

‐29 742

10 732

ZI

‐30 294

‐15 880

14 414

ZT

‐37 532

‐42 353

‐4 821


Příznivou skutečností je, že zaměstnanost je koncentrována zejména do první a druhé skupiny podniků z hlediska tvorby EVA, přičemž v první skupině zaměstnanost meziročně výrazně narostla, velký nárůst byl však také u skupiny nejhorších podniků (graf č. 3.9). Graf č. 3.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 ‐50 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

312 786

332 277

19 491

RF

149 460

139 471

‐9 989

ZI

16 230

2 446

‐13 784

ZT

68 503

83 442

14 939


Rovněž objem obratu je soustředěn do prvních dvou skupin podniků z hlediska úspěšnosti tvorby EVA. Velký nárůst zaznamenala skupina nejhorších podniků (graf č. 3.10).

17

3. PRŮMYSL

Graf č. 3.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 ‐500 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

1 837 121

1 928 271

91 150

RF

818 153

674 215

‐143 939

ZI

140 677

87 323

‐53 354

ZT

222 073

424 334

202 262


18

4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ

4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 4.1 Těžba a dobývání podle CZ‐NACE Výsledky těžebního průmyslu jsou pod tlakem nízkých cen produkce zejména v uhelném průmyslu. Záporný objem EVA se zmírnil, ale zůstal v mírně záporných číslech (graf č. 4.1). Graf č. 4.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 3 500 2 621 2 500 1 500 500 ‐500

‐294

‐1 500 ‐2 500 ‐3 500

‐2 916 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


Příčinný pohled na meziroční vývoj za 3. čtvrtletí 2015 oproti 3. čtvrtletí 2014 pro hodnoty EVA u podniků těžby je na Obr. 4.1. Meziroční vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA) byl příznivý, kdy vzrostl o 2,6 mil. Kč. Ovšem hodnoty EVA jsou v obou obdobích záporné. Většina nárůstu hodnoty EVA byla dána zlepšením spreadu (efektivnosti) a to 2,5 mld. Kč. Snížení investice do vlastního kapitálu způsobilo mírný nárůst hodnoty EVA o 0,1 mld. Kč. V rámci spreadu byl hlavní příčinou příznivé situace nárůst hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE), který způsobil zvýšení EVA o 3,1 mld. Kč. Nárůst podstoupeného rizika (re) způsobil na hodnotu EVA nepříznivě a způsobil její pokles o 0,6 mld. Kč. Ve spodním patře pyramidového rozkladu je pozitivní především skupina ukazatelů Tvorba EBIT (podniky se dokázaly vyrovnat zejména s poklesem cen uhlí) a Ostatní vlivy (vliv poklesu bezrizikové sazby). Restrukturalizace dluhů se promítla do pozitivního působení skupiny Dělení EBIT. Negativně působila skupina ukazatelů finanční Stability (vlivem problémů s likviditou). V grafu 4.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky.

19


Obr. 4.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA -2 916 2 621

-294

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) -4,11% -0,47% 2 468

Investice (VK) 71 005 62 090 153

ROE 6,73% 11,32% 3 121

re 10,84% -653

Tvorba EBIT 1 389

Dělení EBIT 578

11,80%

Stabilita -548

Ostatní 1 050


V grafu č. 4.2 jsou souhrnné vlivy výše uvedených faktorů na meziroční změnu hodnoty Graf č. 4.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA

2 621

Spread

2 468

Investice

153

ROE

re

3 121

‐653

Tvorba EBIT

1 389

Dělení EBIT

Stabilita

578

‐548

Ostatní ‐1 000

1 050 ‐500

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500


Zaměstnanost se v těžebním průmyslu meziročně snížila (graf č. 4.3), při růstu obratu (graf č. 4.4), což se projevilo ve zvýšení produktivity práce. 20


Graf č. 4.3 Počet zaměstnanců 30 000

26 230

25 021

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐1 209

‐5 000 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


Graf č. 4.4 Obrat (mil. Kč) 70 000 60 000

57 721 53 207

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000

4 513

0 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15


Rozdíl

4.2 Těžba a dobývání podle institucionálních sektorů Těžební průmysl je jedinou sekcí průmyslu, kde domácí soukromé podniky úspěšně pokořily v tvorbě EVA jak sektor podniků pod státní kontrolou, tak sektor podniků pod zahraniční kontrolou (jeho tvorba EVA se sice zlepšila, ale hodnoty zůstaly v červených číslech) viz graf č. 4.5. Jedná se o podniky zabývající se těžbou černého uhlí, plynu a kamene. Podle počtu zaměstnanců i obratu dominují v těžebním průmyslu firmy pod zahraniční kontrolou (graf č. 4.6 a graf č. 4.7). 21


Graf č. 4.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 2 000 1 000 0 ‐1 000 ‐2 000 ‐3 000 ‐4 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


618

804

186


222

1 926

1 704

‐3 755

‐3 024

731



Graf č. 4.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 ‐2 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


5 634

5 341

‐293


6 284

6 190

‐94


14 312

13 489

‐822

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

7 802

7 263

‐539


Graf č. 4.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou

14 588

15 681

1 093


30 818

34 777

3 959



4.3 Těžba a dobývání podle kategorií tvorby hodnoty V těžebním průmyslu jsou výrazně rozevřeny nůžky mezi skupinou nejlepších podniků, generujících ekonomickou přidanou hodnotu, a skupinou nejhorších firem, ničících hodnotu (graf č. 4.8). Graf č. 4.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 6 000 4 000 2 000 0 ‐2 000 ‐4 000 ‐6 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

3 089

4 631

1 542

RF

‐264

‐631

‐367

ZI

‐1 259

0

1 259

ZT

‐4 481

‐4 295

187


Bohužel, právě ve skupině nejhorších podniků se nachází největší počet zaměstnanců, s rizikem ztráty zaměstnání. Jejich počet se meziročně lehce zmírnil (graf č. 4.9), což bylo způsobeno redukcí zaměstnanosti u neefektivních firem v této skupině, která převážila vliv souběžného příchodu zaměstnanců z lépe prosperujících skupin podniků díky zhoršení jejich tvorby EVA. Graf č. 4.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 ‐2 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

10 789

9 950

‐838

RF

606

1 350

744

ZI

782

0

‐782

ZT

14 053

13 720

‐333


Z hlediska obratu je situace příznivější, když nejlepší skupina podniků v tvorbě EVA vykazuje největší podíl na obratu, meziročně se výrazně navýšil podíl druhé skupiny podniků. Nižší podíl čtvrté (nejhorší) skupiny podniků na obratu ve srovnání s jejím vysokým podílem na zaměstnanosti svědčí o odbytových problémech této skupiny, spojené také s poklesem produkčních cen v tomto odvětví. 23

Graf č. 4.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

25 264

24 921

‐343

RF

10 364

18 984

8 621

ZI

2 605

0

‐2 605

ZT

14 974

13 815

‐1 159


24

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 5.1 Zpracovatelský průmysl podle CZ‐NACE Zpracovatelský průmysl zažívá období příznivého rozvoje, kdy tvorba jeho ekonomické přidané hodnoty se v 1. až 3. čtvrtletí 2015 meziročně téměř zdvojnásobila. Největší zásluhu na tom má automobilový průmysl, dlouhodobě má stabilní vývoj gumárenský a plastikářský průmysl. Další vybraná odvětví si meziročně v tvorbě EVA pohoršila, nejvíce elektronický průmysl, který přešel do záporných hodnot, strojírenství svá červená čísla prohloubilo. U ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu došlo k výraznému zlepšení tvorby ukazatele EVA (graf č. 5.1). Graf č. 5.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


55 544

91 850

36 306

22 Guma a plasty

16 215

17 945

1 731

24 Hutě

2 730

2 330

‐400

26 Elektronika

1 653

‐2 589

‐4 242

28 Stroje

‐297

‐1 331

‐1 034

29 Auta

22 095

45 011

22 916

Ostatní odvětví

13 148

30 483

17 335


Příčinný pohled na meziroční vývoj 1. až 3. čtvrtletí 2015/1. až 3. čtvrtletí 2014 hodnoty EVA ukazuje velmi příznivý stav u podniků zpracovatelského průmyslu (Obr. 5.1). Hodnota EVA vzrostla z 55,5 mld. Kč na 91,8 mld. Kč, tj. o 36,3 mld. Kč. Vynikající výsledek. Většina nárůstu hodnoty EVA byla dána zlepšením Spreadu (efektivnosti) a to o 34,6 mld. Kč a také nárůstem hodnoty investice, v našem výpočtu EVA hodnota vlastního kapitálu (nárůst EVA o 1,7 mld. Kč). V rámci Spreadu byl hlavní příčinou příznivé situace nárůst hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE), který způsobil zvýšení EVA o 17,7 mld. Kč. Pokles podstoupeného rizika (re) způsobil na hodnotu EVA pozitivně a to o 16,8 mld. Kč. Ve spodním patře pyramidového rozkladu je velmi pozitivní vliv změny Dělení EBIT (způsobil nárůst hodnoty EVA o 17,6 mld. Kč a Ostatní vlivy (EVA + 14,3 mld. Kč). Negativně nepůsobila žádná skupina ukazatelů. Jednotlivé vlivy na změnu EVA ukazuje graf 5.2. 25



91 850

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) 5,02% 8,10% 34 561

Investice (VK) 1 107 218 1 134 311 1 745

ROE 15,74% 17,32% 17 733

re 10,72% 16 828

Tvorba EBIT 759


9,22%

Stabilita 1 854

Ostatní 14 308



36 306

Spread

34 561

Investice

1 745

ROE

17 733

re

16 828

Tvorba EBIT

759

Dělení EBIT

17 640

Stabilita

1 854

Ostatní

14 308 0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000


Příznivý rozvoj zpracovatelského průmyslu potvrzuje meziroční růst jeho zaměstnanosti ve všech nejdůležitějších odvětví (graf č. 5.3). Z ostatních 19 odvětví zpracovatelského průmyslu, kde se zvýšila zaměstnanost v podnicích zařazených do Finanční analýzy o necelých 3 tis. osob, došlo k jejímu zvýšení jen u deseti odvětví. Obrat meziročně vzrostl u všech významných odvětví zpracovatelského průmyslu, kromě hutnictví (graf č. 5.4). U ostatních 19 odvětví se však celkově snížil téměř o 21 mld. Kč, a to v devíti odvětvích. 26


Graf č. 5.3 Počet zaměstnanců 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

22 Guma a plasty

28 607

30 096

1 489

24 Hutě

31 502

31 660

158

26 Elektronika

22 518

23 767

1 249

28 Stroje

54 033

54 486

453

29 Auta

112 446

118 016

5 570

Ostatní

225 001

227 716

2 715


Graf č. 5.4 Obrat (mil. Kč) 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 ‐200 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

22 Guma a plasty

140 613

146 979

6 366

24 Hutě

129 308

125 274

‐4 034

26 Elektronika

192 848

202 287

9 439

28 Stroje

145 001

147 298

2 297

29 Auta

687 740

749 234

61 494

Ostatní

895 818

874 888

‐20 930


5.2 Zpracovatelský průmysl podle institucionálních sektorů Ve zpracovatelském průmyslu převažují firmy pod zahraniční kontrolou a to se také projevuje na tvorbě jejich ekonomické přidané hodnoty, která meziročně rapidně stoupla (graf č. 5.5). Tato hodnota by mohla být ještě vyšší při eliminaci vlivu transferových cen uvnitř globálních, či regionálních hodnotových řetězců. Nízké hodnoty domácích soukromých podniků se meziročně zlepšily. Intenzívní zapojenost podniků ve zpracovatelském průmyslu do globálních hodnotových řetězců je zřejmá z vysokého a rostoucího podílu podniků pod zahraniční kontrolou na zaměstnanosti (graf č. 5.6). Jejich ještě větší podíl na obratu (graf č. 5.7) svědčí o vyšší úrovni produktivity práce těchto firem. 27


Graf č. 5.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 ‐10 000 Podniky pod státní kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

‐337

22

359


1 241

3 547

2 306


54 640

88 281

33 641


Graf č. 5.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 ‐50 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

7 911

7 708

‐204


126 259

125 973

‐286


339 938

352 061

12 124



Graf č. 5.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 ‐500 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


14 527

13 206

‐1 321


340 239

334 633

‐5 606

1 836 562

1 898 120

61 558




5.3 Zpracovatelský průmysl podle kategorií tvorby hodnoty Skupina podniků s nejlepšími výsledky v tvorbě ekonomické přidané hodnoty má ve zpracovatelském průmyslu nejvyšší podíl, jež se meziročně výrazně zvýšil (graf č. 5.8). Graf č. 5.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000 ‐40 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

108 838

143 042

34 204

RF

‐15 964

‐17 639

‐1 675

ZI

‐11 180

‐1 875

9 305

ZT

‐26 150

‐31 678

‐5 528


Skupina nejlepších podniků podle tvorby ekonomické přidané hodnoty vede i v podílu na zaměstnanosti (graf č. 5.9) a obratu (graf č. 5.10). Nepříznivý je vysoký meziroční nárůst počtu zaměstnanců u ztrátových podniků (o 16 tis.) Graf č. 5.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 ‐50 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

285 139

294 666

9 527

RF

128 012

122 482

‐5 529

ZI

10 235

1 862

‐8 373

ZT

50 722

66 732

16 010


29


Graf č. 5.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 ‐200 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

1 391 056

1 386 508

‐4 548

RF

506 585

558 938

52 353

ZI

128 922

70 206

‐58 716

ZT

164 766

230 308

65 543


30

6. ENERGETIKA

6. ENERGETIKA 6.1 Postavení podniků z finanční analýzy Klesající ceny energií se nepříznivě odrazily v tvorbě ekonomické přidané hodnoty energetického sektoru, jejíž záporné hodnoty se meziročně zmírnily (graf č. 6.1). Graf č. 6.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 25 000 17 968 15 000 5 000 ‐5 000 ‐15 000

‐11 586

‐25 000 ‐35 000

‐29 554 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


Příčinný pohled na meziroční vývoj hodnoty EVA za tři čtvrtletí je na Obr. 6.1. Hodnota EVA byla v obou obdobích záporná, což je negativní, protože podniky energetiky netvořily pro své majitele hodnotu. Pozitivní je ovšem nárůst hodnoty EVA o 18,0 mld. Kč. Meziroční nárůst hodnoty EVA byl dán zlepšením efektivnosti, nárůstem hodnoty Spreadu, a v něm nárůstem hodnoty ROE a především poklesem rizikovosti (re). V nejnižším patře pyramidového rozkladu je patrný vliv poklesu cen energií v ukazateli Tvorba EBIT (způsobil nárůst hodnoty EVA pouze o 0,04 mld. Kč). Tento nepříznivý vliv dokázaly podniky vykompenzovat v dalších ukazatelích: v Ostatních vlivech (růst hodnoty EVA o 9,1 mld. Kč), Dělení EBIT (6,4 mld. Kč) a finanční Stabilitě (2,7 mld. Kč). Jednotlivé vlivy na změnu EVA jsou vyjádřeny v grafu 6.2.

31

6. ENERGETIKA

Obr. 6.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA -29 554 -11 586 17 968

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) -3,97% -1,54% 18 233

Investice (VK) 744 115 754 463 -265

ROE 8,24% 4 518

re 12,21% 10,38% 13 715

8,84%

Tvorba EBIT 42

Dělení EBIT 6 375

Stabilita 2 701

Ostatní 9 114



17 968

Spread

Investice

18 233

‐265

ROE

4 518

re

13 715

Tvorba EBIT

42

Dělení EBIT

6 375

Stabilita

2 701

Ostatní ‐5 000

9 114 0

5 000

10 000

15 000

20 000


Ve vývoji zaměstnanosti (graf č. 6.3) a obratu (graf č. 6.4) nedošlo v energetickém sektoru meziročně k žádným dramatickým změnám. V energetice hrají dominantní roli podniky pod státní kontrolou, následované podniky pod zahraniční kontrolou. Tvorba ekonomické přidané hodnoty u se všech sektorů meziročně zlepšila, pouze u sektoru pod státní kontrolou se dostala ze záporných do kladných hodnot (graf č. 6.5).

32

6. ENERGETIKA

Graf č. 6.3 Počet zaměstnanců 30 000 25 000

24 056

24 060

20 000 15 000 10 000 5 000 4 0 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


Graf č. 6.4 Obrat (mil. Kč) 900 800

727

765

700 600 500 400 300 200 100

38

0 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15


33

Rozdíl

6. ENERGETIKA

6.2 Energetika podle institucionálních sektorů Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů je v grafu č. 6.5. Nejlépe si vedou podniky pod převažující státní kontrolou. Graf č. 6.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 10 000 5 000 0 ‐5 000 ‐10 000 ‐15 000 ‐20 000 ‐25 000 Podniky pod státní kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

‐3 846

4 689

8 536


‐3 590

‐1 477

2 112


‐22 118

‐14 798

7 320


V podílu zaměstnanosti dominují podniky pod státní kontrolou, jejichž podíl se meziročně snížil ve prospěch nárůstu podílu firem pod zahraniční kontrolou (graf č. 6.6). Graf č. 6.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 ‐2 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


11 341

11 120

‐221


5 633

5 500

‐134


7 082

7 441

359


Z hlediska obratu jsou podíly podniků pod státní kontrolou a pod zahraniční kontrolou vyrovnané, meziročně však získaly převahu firmy pod státní kontrolou (graf č. 6.7). 34

6. ENERGETIKA

Graf č. 6.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 ‐50 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


347 419

375 478

28 060


84 709

78 662

‐6 047


295 362

311 041

15 680


6.3 Energetika podle kategorií tvorby hodnoty V tvorbě ekonomické přidané hodnoty podle kategorií podniků je patrné, že všechny skupiny podniků zlepšily meziročně tento ukazatel, přičemž nejvíce narostl ve druhé skupině podniků. (graf č. 6.8). Graf č. 6.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000 ‐10 000 ‐15 000 ‐20 000 ‐25 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

14 062

15 703

1 641

RF

‐22 157

‐9 254

12 903

ZI

‐15 082

‐12 858

2 225

ZT

‐6 377

‐5 178

1 198


Zaměstnanost je koncentrována do prvních dvou úspěšných skupin podniků, se znatelným meziročním přesunem z druhé skupiny do první (graf č. 6.9). Podobně je tomu i u obratu, kde jsou přesuny ještě zřetelnější (graf č. 6.10). 35

6. ENERGETIKA

Graf č. 6.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000 ‐10 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

7 661

15 157

7 495

RF

12 838

6 600

‐6 238

ZI

373

511

137

ZT

3 183

1 793

‐1 391


Graf č. 6.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 ‐100 000 ‐200 000 ‐300 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

TH

400 412

486 955

86 543

RF

284 075

84 861

‐199 214

ZI

1 182

15 860

14 678

ZT

41 820

177 506

135 686


36

Rozdíl

7. VODA A ODPADY

7. VODA A ODPADY 7.1 Postavení podniků z finanční analýzy Odvětví vodárenství, kanalizací a odpadů je částečně regulované, které jako celek dociluje kladný hospodářský výsledek, avšak jeho tvorba ekonomické přidané hodnoty je záporná, s meziročním zlepšením (graf č. 7.1). Graf č. 7.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 404

500 0 ‐500 ‐1 000 ‐1 500 ‐2 000 ‐2 500 ‐2 672

‐3 000 ‐3 500

‐3 076 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


Na Obr. 7.1 je příčinný pohled na meziroční vývoj hodnoty EVA. Ze schématu je patrné, že hodnoty EVA jsou stále záporné, ale meziročně se snížily. Tento růst byl tažen především nárůstem hodnoty Spreadu a ten poklesem hodnoty rizika (re). Negativní je pokles hodnoty ROE, který na vývoj hodnoty EVA působil negativně. Hlavní negativní vliv na nejspodnějším patře pyramidového rozkladu měly skupiny ukazatelů Tvorba EBIT a Dělení EBIT. Tento negativní vliv se promítl do poklesu hodnoty ROE. Důvodem poklesu je jednak regulace cen vody a jednak nárůst provozních nákladů. Jednotlivé vlivy na změnu EVA jsou vyjádřeny v grafu 7.2. Obr. 7.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA -3 076 404

-2 672

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) -2,90% -2,54% 383

Investice (VK) 105 885 105 115 21

ROE 5,76% -675

re 8,67% 1 058

5,12%

Tvorba EBIT -407

Dělení EBIT -567

Stabilita 80


7,66%

Ostatní 1 277

7. VODA A ODPADY


404

Spread

383

Investice

ROE

21

‐675

re

1 058

Tvorba EBIT

Dělení EBIT

‐407

‐567

Stabilita

80

Ostatní

1 277

‐1 000

‐500

0

500

1 000

1 500


Ve vývoji zaměstnanosti (graf č. 7.3) a obratu (graf 7.4) nedošlo meziročně k žádným výrazným změnám. Graf č. 7.3 Počet zaměstnanců 25 000

22 812

22 584

20 000

15 000

10 000

5 000 228 0 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15


38

Rozdíl

7. VODA A ODPADY

Graf č. 7.4 Obrat (mil. Kč) 50

46,0

45,3

40 30 20 10 0 ‐0,7 ‐10 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


7.2 Voda a odpady podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů tvoří ekonomickou přidanou hodnotu pouze podniky pod zahraniční kontrolou, které si však meziročně pohoršily. Podniky pod státní kontrolou jsou dlouhodobě v červených číslech (graf č. 7.5). Graf č. 7.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 2 000 1 000 0 ‐1 000 ‐2 000 ‐3 000 ‐4 000 ‐5 000 Podniky pod státní kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

‐4 259

‐3 764

495


‐229

‐13

216


1 413

1 225

‐187


Podíl na počtu zaměstnanců je u státního (včetně municipalit) a zahraničního sektoru poměrně vyrovnaný (graf č. 7.6). U podílu na obratu převažuje sektor pod zahraniční kontrolou, což svědčí o jeho vyšší úrovni produktivity práce (graf č. 7.7).

39

7. VODA A ODPADY

Graf č. 7.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

11 122

11 213

91

813

828

15

10 649

10 771

122

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

14 232

14 452

221


Graf č. 7.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou

6 422

6 287

‐134


25 346

24 541

‐806


7.3 Voda a odpady podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty došlo k největší meziroční změně u třetí a čtvrté skupiny podniků, kdy u třetí skupiny se záporná tvorba EVA snížila, a u čtvrté narostla. V ostatních skupinách podniků nebyly meziroční změny výrazné (graf č. 7.8).

40

7. VODA A ODPADY

Graf č. 7.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 3 000 2 000 1 000 0 ‐1 000 ‐2 000 ‐3 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

2 309

1 896

‐414

RF

‐2 089

‐2 218

‐130

ZI

‐2 772

‐1 147

1 625

ZT

‐524

‐1 202

‐678


Rozložení podílů na zaměstnanosti a na obratu v jednotlivých skupinách podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty je vcelku příznivé, kdy podíly se koncentrují zejména do první nejlepší a také druhé skupiny podniků (graf č. 7.9 a graf č. 7.10). Graf č. 7.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 ‐2 000 ‐4 000 ‐6 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

9 196

12 504

3 307

RF

8 004

9 038

1 034

ZI

4 839

73

‐4 766

ZT

545

1 197

652


41

7. VODA A ODPADY

Graf č. 7.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000 ‐10 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

20 389

29 887

9 497

RF

17 129

11 431

‐5 698

ZI

7 968

1 257

‐6 711

ZT

513

2 705

2 192


42

8. STAVEBNICTVÍ

8. STAVEBNICTVÍ 8.1 Postavení podniků z finanční analýzy Stavební výroba pokračovala v 1. až 3. čtvrtletí 2015 v růstovém tempu, nastoupeném v roce 2014 po pětiletém útlumu. Ekonomická přidaná hodnota se meziročně podstatně zlepšila díky inženýrskému stavitelství, které jediné přešlo ze záporných do vysokých kladných hodnot (graf č. 8.1). Graf č. 8.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 4 000 3 000 2 000 1 000 0 ‐1 000 ‐2 000 ‐3 000 ‐4 000 ‐5 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

F Stavebnictví

‐4 325

‐1 382

2 943

41 Výstavba budov

‐3 857

‐4 027

‐170

42 Inženýrské stavitelství

‐298

2 859

3 158

43 Specializované stavební činnosti

‐170

‐214

‐44


Ve stavebnictví (Obr. 8.1) je hodnota EVA v obou obdobích záporná, tj. podniky jako celek netvoří hodnotu, ovšem nastal meziročně nárůst hodnoty EVA. Zvýšení stavebních investic, v důsledku čerpání strukturálních fondů, se promítlo pozitivně, ale na dosažení kladné hodnoty EVA to nestačilo. Negativně působilo na změnu EVA zvýšení hodnoty Investice (VK), protože se stavebnictví pohybuje v záporných hodnotách EVA a skupina finanční Stabilita. V grafu 8.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 8.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA -4 325 2 943

-1 382

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) -4,99% -1,47% 3 151

Investice (VK) 86 653 93 934 -208

ROE 7,48% 1 605

re 12,47% 10,74% 1 546

9,27%

Tvorba EBIT 1 804

Dělení EBIT 617

Stabilita -605


43

Ostatní 1 336

8. STAVEBNICTVÍ


2 943

Spread

3 151

Investice

‐208

ROE

1 605

re

1 546

Tvorba EBIT

1 804

Dělení EBIT

Stabilita

617

‐605

Ostatní ‐1 000

1 336 ‐500

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500


Podílem na zaměstnanosti převažuje více jak dvakrát inženýrské stavitelství nad pozemním stavitelstvím. Zaměstnanost se meziročně mírně snížila u všech oborů stavebnictví (graf č. 8.3). Graf č. 8.3 Počet zaměstnanců 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

F Stavebnictví

34 878

34 329

‐549

41 Výstavba budov

9 987

9 714

‐273


22 987

22 964

‐23


1 905

1 652

‐253


U obratu došlo k meziročnímu růstu jen u inženýrského stavitelství (graf č. 8.4). 44

8. STAVEBNICTVÍ

Graf č. 8.4 Obrat (mil. Kč) 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

F Stavebnictví

134 498

151 097

16 599

41 Výstavba budov

50 065

49 574

‐491


80 946

98 425

17 478


3 487

3 099

‐388


8.2 Stavebnictví podle institucionálních sektorů Ve všech sektorech byla ekonomická přidaná hodnota v červených číslech, u domácích soukromých i zahraničních firem se jejich hodnoty zlepšily, ale zůstaly záporné (graf č. 8.5). Počet zaměstnanců u soukromých domácích firem a firem pod zahraniční kontrolou je poměrně vyrovnaný, s mírnou převahou zahraničního sektoru (graf č. 8.6), zatímco u podílu na obratu převažuje domácí soukromý sektor (graf č. 8.7). Na rozdíl od většiny ostatních odvětví tak soukromé domácí firmy vykazují lepší úroveň produktivity práce v porovnání s podniky pod zahraniční kontrolou. Graf č. 8.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 2 000 1 500 1 000 500 0 ‐500 ‐1 000 ‐1 500 ‐2 000 ‐2 500 Podniky pod státní kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

‐313

‐314

0


‐2 152

‐527

1 625


‐1 860

‐541

1 318


45

8. STAVEBNICTVÍ

Graf č. 8.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 ‐2 000 Podniky pod státní kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

632

596

‐36


16 834

16 382

‐453


17 412

17 352

‐60

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

1 965

1 224

‐741


Graf č. 8.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 ‐10 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou

71 380

77 308

5 928


61 153

72 565

11 412


8.3 Stavebnictví podle kategorií tvorby hodnoty Ekonomická přidaná hodnota rostla nejvýrazněji v první skupině – nejlepších podniků, zároveň došlo k propadu záporné tvorby ekonomické přidané u čtvrté – nejhorší skupiny podniků (graf č. 8.8). Z hlediska počtu zaměstnanců dominuje první skupina ‐ nejlepších podniků, při meziročním růstu jejího podílu. Role ostatních skupin podniků se zmenšila (graf č. 8.9). Podobně tomu bylo i u obratu (graf č. 8.10).

46

8. STAVEBNICTVÍ

Graf č. 8.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 8 000 6 000 4 000 2 000 0 ‐2 000 ‐4 000 ‐6 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

3 884

6 337

2 453

RF

‐2 184

‐1 737

447

ZI

‐718

‐77

641

ZT

‐5 307

‐5 905

‐598


Graf č. 8.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000 ‐10 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

12 195

21 189

8 994

RF

9 393

6 644

‐2 749

ZI

4 256

0

‐4 256

ZT

9 035

6 496

‐2 538


Graf č. 8.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

56 708

101 602

44 894

RF

34 302

23 938

‐10 364

ZI

12 752

0

‐12 751

ZT

30 737

25 558

‐5 180


9. VÝSTAVBA BUDOV

9. VÝSTAVBA BUDOV 9.1 Postavení podniků z finanční analýzy Růst produkce v pozemním stavitelství v průběhu 1. pololetí 2015 slábnul a ve 3. čtvrtletí 2015 se změnil v meziroční pokles. V tvorbě ekonomické přidané hodnoty se to odrazilo meziročním prohloubením záporných hodnot (graf č. 9.1). Graf č. 9.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 0 ‐170

‐500 ‐1 000 ‐1 500 ‐2 000 ‐2 500 ‐3 000 ‐3 500 ‐4 000

‐3 857

‐4 027

‐4 500 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


Příčinný pohled (Obr. 9.1) na meziroční vývoj hodnoty EVA ukazuje jednak nepříznivý stav hodnoty EVA v obou letech a jednak i vývoj hodnoty EVA. Hlavním nepříznivým faktorem v nižším patře pyramidového rozkladu bylo navýšení Investice (VK) do odvětví netvořícího hodnotu. Naopak pozitivní byl nárůst hodnoty Spreadu. Hodnota Spreadu byla způsobena nárůstem hodnoty ukazatele ROE a poklesem rizika (re). Na spodním patře pyramidového rozkladu působily pozitivně tři skupiny ukazatelů a negativně skupina finanční Stability, což je dáno nepříznivým vývojem hodnoty likvidity. Obr. 9.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA -3 857 -170

-4 027

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) -10,02% -9,06% 398

Investice (VK) 38 489 44 456 -568

ROE 4,71% 221

re 14,73% 177

5,24%

Tvorba EBIT 149

Dělení EBIT 409

Stabilita -798


14,30%

Ostatní 638

9. VÝSTAVBA BUDOV

V grafu 9.2 jsou zobrazeny jednotlivé vlivy na změnu EVA. Graf č. 9.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA

‐170

Spread

398

Investice

‐568

ROE

221

re

177

Tvorba EBIT

149

Dělení EBIT

Stabilita

409

‐798

Ostatní ‐1 000

638 ‐800

‐600

‐400

‐200

0

200

400

600

800


Sestupný vývoj v pozemním stavitelství se projevil jak mírným meziročním snížením zaměstnanosti (graf č. 9.3), tak mírným snížením obratu (graf č. 9.4). Graf č. 9.3 Počet zaměstnanců 12 000 9 987 10 000

9 714

8 000 6 000 4 000 2 000 0 ‐273 ‐2 000 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15


49

Rozdíl

9. VÝSTAVBA BUDOV


49 574

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

‐491 ‐10 000 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


9.2 Výstavba budov podle institucionálních sektorů V 1. až 3. čtvrtletí 2015 došlo k částečnému vyrovnání záporné tvorby ekonomické přidané hodnoty mezi domácími soukromými podniky s tím, že u domácích soukromých firem se záporná tvorba EVA zlepšila, zatímco u firem pod zahraniční kontrolou se výrazně zhoršila (graf č. 9.5). Graf č. 9.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 1 000 500 0 ‐500 ‐1 000 ‐1 500 ‐2 000 ‐2 500 Podniky pod státní kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

‐179

‐162

17


‐2 490

‐1 678

812


‐1 188

‐2 187

‐999


V podílu na zaměstnanosti (graf č. 9.6) i obratu (graf č. 9.7) výrazně převyšují domácí soukromé firmy, přičemž u obratu je převaha vyšší, což vypovídá o jejich vyšší úrovni produktivity práce.

50

9. VÝSTAVBA BUDOV

Graf č. 9.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 ‐1 000 Podniky pod státní kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

206

160

‐46


7 422

7 203

‐219


2 358

2 350

‐9

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


1 432

695

‐737


40 200

39 385

‐815


8 434

9 494

1 060


Graf č. 9.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000


9.3 Výstavba budov podle kategorií tvorby hodnoty Nepříznivé výsledky v tvorbě ekonomické přidané hodnoty se projevují i v rozdělení podniků do skupin podle úrovně její tvorby, kde převažuje podíl čtvrté – nejhorší skupiny podniků, který se meziročně prohloubil (graf č. 9.8). 51

9. VÝSTAVBA BUDOV

Graf č. 9.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 1 000 500 0 ‐500 ‐1 000 ‐1 500 ‐2 000 ‐2 500 ‐3 000 ‐3 500 ‐4 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

852

1 096

244

RF

‐1 754

‐1 257

497

ZI

‐282

‐77

205

ZT

‐2 674

‐3 790

‐1 117


Ve struktuře skupin podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty převažují v podílu na zaměstnanosti i obratu první a druhá skupina podniků (graf č. 9.9 a graf č. 9.10). Přitom meziročně se významně zvýšily oba podíly u první skupiny podniků a zároveň propadly podíly čtvrté skupiny podniků. Graf č. 9.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 ‐1 000 ‐2 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

3 443

4 949

1 506

RF

3 619

3 593

‐26

ZI

392

0

‐392

ZT

2 532

1 172

‐1 360


52

9. VÝSTAVBA BUDOV


1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

21 529

31 137

9 609

RF

17 966

14 118

‐3 847

ZI

1 846

0

‐1 845

ZT

8 725

4 318

‐4 407


53

10. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ

10. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ 10.1 Postavení podniků z finanční analýzy Inženýrské stavitelství dosahovalo v 1. až 3. čtvrtletí 2015 dvouciferného tempa meziročního růstu a v tvorbě ekonomické přidané hodnoty to znamenalo její enormní nárůst při změně ze záporných do kladných hodnot (graf č. 10.1). Graf č. 10.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 3 500

3 158 2 859

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 ‐500

‐298 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


Zvýšené čerpání evropských fondů ve stavebnictví se promítlo především do inženýrského stavitelství, což je patrné v pyramidovém rozkladu změny hodnoty EVA (Obr. 10.1). Meziročně se hodnota EVA zvýšila o 3,2 mld. Kč, čímž se inženýrské stavebnictví dostalo do kladné hodnoty EVA v roce 2015. To bylo zapříčiněno nárůstem hodnoty Spreadu ze záporné do kladné hodnoty, což bylo dáno jednak zlepšením hodnoty ROE a jednak poklesem rizika (re). Na nejspodnějším patře rozkladu se čerpání fondů promítlo zejména do skupiny ukazatelů Tvorba EBIT. Obr. 10.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA -298 3 158

2 859

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) -0,71% 6,48% 3 101

Investice (VK) 42 152 44 136 57

ROE 10,18% 13,71% 1 522

Tvorba EBIT 1 789

re 10,89% 1 579

Dělení EBIT 622

Stabilita 148


54

7,23%

Ostatní 542


V grafu 10.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Graf č. 10.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA

3 158

Spread

3 101

Investice

57

ROE

1 522

re

1 579

Tvorba EBIT

1 789

Dělení EBIT

622

Stabilita

148

Ostatní

542 0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500


Při meziročním zvýšení produkce zaměstnanost stagnovala (graf č. 10.3) a vzrostl obrat (graf č. 10.4), s pozitivním dopadem na růst produktivity práce. Graf č. 10.3 Počet zaměstnanců 25 000

22 987

22 964

20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐23 ‐5 000 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15


55

Rozdíl



100 000 80 946 80 000 60 000 40 000

17 478

20 000 0 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


10.2 Inženýrské stavitelství podle institucionálních sektorů Podniky pod zahraniční kontrolou přešly ze záporné ekonomické přidané hodnoty na vysokou kladnou hodnotu, významně se zlepšily kladné hodnoty EVA u domácího soukromého sektoru (graf č. 10.5). Graf č. 10.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 ‐500 ‐1 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


‐39

‐33

6


392

1 200

809


‐651

1 692

2 343


V podílu na zaměstnanosti i obratu je vidět (graf č. 10.6 a graf č. 10.7) převažující role podniků pod zahraniční kontrolou, u kterých zaměstnanost stagnovala při nárůstu obratu. U zbývajících sektorů hodnoty těchto ukazatelů prakticky meziročně stagnovaly. 56


Graf č. 10.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 ‐2 000 Podniky pod státní kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

323

330

7


8 007

8 031

24


14 657

14 602

‐54


Graf č. 10.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 ‐10 000 Podniky pod státní kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

353

349

‐4


28 649

35 789

7 140


51 945

62 287

10 342


10.3 Inženýrské stavitelství podle kategorií tvorby hodnoty Převažuje první skupina nejlepších podniků, jejíž objem EVA se meziročně zvýšil. Výrazný je objem záporné ekonomické přidané hodnoty u čtvrté skupiny podniků (graf č. 10.8). Podílem na zaměstnanosti (graf č. 10.9) i obratu (graf č. 10.10) převažuje první skupina nejlepších podniků, na druhém místě je to čtvrtá skupina ‐ nejhorších podniků.

57


Graf č. 10.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 ‐1 000 ‐2 000 ‐3 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

2 914

5 168

2 254

RF

‐321

‐213

108

ZI

‐341

0

341

ZT

‐2 550

‐2 095

455


Graf č. 10.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

7 962

15 943

7 981

RF

5 088

1 939

‐3 149

ZI

3 761

0

‐3 761

ZT

6 176

5 081

‐1 095


Graf č. 10.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 ‐10 000 ‐20 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

33 785

70 092

36 307

RF

14 986

7 488

‐7 498

ZI

10 725

0

‐10 725

ZT

21 450

20 845

‐605


11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI

11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI 11.1 Postavení podniků z finanční analýzy V tomto oboru převládají spíše menší firmy. Jejich záporná tvorba ekonomické přidané hodnoty se meziročně zhoršila (graf č. 11.1). Graf č. 11.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 0

‐50

‐44

‐100

‐150 ‐170 ‐200 ‐214 ‐250 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


Příčinný pohled (Obr. 11.1) na meziroční vývoj hodnoty EVA ukazuje, že hodnota EVA se snížila o 44 mil. Kč, ale hodnota EVA je stále záporná. Pozitivní byl vliv snížení Investice (VK) a vliv skupiny Tvorba EBIT. V grafu 11.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 11.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA -170 -44

-214

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) -2,82% -4,00% -67

Investice (VK) 6 012 5 342 23

ROE 6,28% -6

re 9,10% -60

6,16%

Tvorba EBIT 5

Dělení EBIT -81

Stabilita -68


59

10,17%

Ostatní 77



‐44

Spread

‐67

Investice

23

ROE

‐6

re

‐60

Tvorba EBIT

5

Dělení EBIT

‐81

Stabilita

‐68

Ostatní

77 ‐100

‐80

‐60

‐40

‐20

0

20

40

60

80

100


Zaměstnanost (graf č. 11.3) i obrat (graf č. 11.4) se meziročně snížily. Graf č. 11.3 Počet zaměstnanců 2 500 2 000

1 905 1 652

1 500 1 000 500 0 ‐253

‐500 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15


60

Rozdíl



3 487

3 500

3 099

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 ‐500

‐388

‐1 000 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


11.2 Specializované stavební činnosti podle institucionálních sektorů Všechny sektory vykázaly zápornou tvorbu ekonomické přidané hodnoty, výraznější byla u podniků pod státní kontrolou. K mírnému meziročnímu zlepšení záporných hodnot došlo jen u sektoru domácích soukromých podniků (graf č. 11.5). Graf č. 11.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 20 0 ‐20 ‐40 ‐60 ‐80 ‐100 ‐120

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


‐95

‐119

‐24


‐54

‐49

5


‐21

‐46

‐25


Domácí soukromý sektor dominuje v podílu na zaměstnanosti (graf č. 11.6), i obratu (graf č. 11.7), když jeho podíly u obou ukazatelů se meziročně zmenšily. 61


Graf č. 11.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 ‐200 ‐400 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

103

105

2

1 405

1 147

‐258

397

400

3

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

181

180

‐1

2 531

2 134

‐397

775

784

10


Graf č. 11.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 ‐500 ‐1 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou


11.3 Specializované stavební podniky podle kategorií tvorby hodnoty V meziročním srovnání je patrné posílení třetí a čtvrté skupiny podniků, zatímco první a zejména druhá skupina v tvorbě EVA oslabily (graf č. 11.8).

62


Graf č. 11.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 150 100 50 0 ‐50 ‐100 ‐150 ‐200 ‐250 ‐300

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

117

73

‐44

RF

‐109

‐267

‐158

ZI

‐95

0

95

ZT

‐83

‐20

63


Přeskupení podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty do druhé skupiny podniků a to nejen z první, ale i ze třetí a čtvrté skupiny, je zřejmé i z podílu na zaměstnanosti a podílu na obratu (graf č. 11.9 a graf č. 11.10). Graf č. 11.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 1 200 1 000 800 600 400 200 0 ‐200 ‐400 ‐600

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

789

297

‐493

RF

686

1 112

426

ZI

103

0

‐103

ZT

326

243

‐83


63

Graf č. 11.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 ‐500 ‐1 000 ‐1 500

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

1 394

373

‐1 022

RF

1 350

2 332

982

ZI

181

0

‐181

ZT

562

395

‐167


64

12. VYBRANÉ SLUŽBY

12. VYBRANÉ SLUŽBY 12.1 Postavení podniků z finanční analýzy Tvorba ekonomické přidané hodnoty ve vybraných službách se meziročně zlepšila, avšak zůstala v záporných hodnotách. Ke zlepšení došlo u všech oborů, avšak pouze informační a komunikační činnosti se nacházejí v kladných hodnotách (graf č. 12.1). Graf č. 12.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 30 000 20 000 10 000 0 ‐10 000 ‐20 000 ‐30 000 ‐40 000 ‐50 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


‐40 987

‐16 234

24 754

G Velko a maloobchod a opravy

‐10 180

‐7 249

2 931

H Doprava a skladování

‐16 576

‐10 456

6 120

3 284

6 384

3 100

‐17 515

‐4 912

12 603

J Informační a komunikační činnosti Ostatní služby


Vybrané služby sice ani v roce 2014 ani v roce 2015 netvoří hodnotu, ale zaznamenaly velké snížení její záporné hodnoty EVA (Obr. 12.1). Pozitivní je, že toto snížení bylo taženo zlepšením hodnoty Spreadu a ten jednak nárůstem hodnoty ROE a poklesem rizika (re). Na spodním patře pyramidového rozkladu pozitivně působily faktory Tvorba EBIT (především dané nárůstem hodnoty ukazatele EBIT/Aktiva) a Ostatní (vlivy), což bylo zapříčiněno poklesem hodnoty bezrizikové sazby. V grafu 12.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 12.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA -40 987 -16 234 24 754

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) -4,97% -1,93% 25 347

Investice (VK) 823 989 842 495 -594

ROE 8,76% 10,44% 13 942

Tvorba EBIT 13 027

re 13,74% 12,37% 11 405

Dělení EBIT 298

Stabilita -145


Ostatní 12 168



24 754

Spread

Investice

25 347

‐594

ROE

13 942

re

11 405

Tvorba EBIT

13 027

Dělení EBIT

Stabilita

298

‐145

Ostatní ‐5 000

12 168 0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000


Zaměstnanost vzrostla meziročně pouze v obchodě, k jejímu největšímu snížení došlo v informačních a komunikačních činnostech (graf č. 12.3). Obrat narostl meziročně u všech oborů, kromě dopravy (graf č. 12.4). Graf č. 12.3 Počet zaměstnanců 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 ‐50 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


297 315

297 172

‐143

G Velkoobchod a maloobchod a opravy

134 952

136 949

1 997


97 334

96 851

‐484

J Informační a komunikační činnosti

32 471

31 427

‐1 044

Ostatní

32 558

31 946

‐612


66


Graf č. 12.4 Obrat (mil. Kč) 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 ‐200 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


1 549 265

1 571 064

21 799

G Velkoobchod a maloobchod a opravy

1 102 555

1 133 821

31 267


188 801

172 187

‐16 614

J Informační a komunikační činnosti

125 502

130 239

4 737

Ostatní

132 407

134 816

2 409


12.2 Vybrané služby podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů si nejlépe vedly podniky pod zahraniční kontrolou, které jediné překročily práh do kladných čísel ekonomické přidané hodnoty. (graf č. 12.5). Zahraniční vlastnický sektor převažuje v zaměstnanosti i objemu obratu. (graf č. 12.6 a graf č. 12.7). U obratu je znatelný nižší podíl podniků pod státní kontrolou, který se jako jediný meziročně zmenšil. Graf č. 12.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 15 000,00 10 000,00 5 000,00 0,00 ‐5 000,00 ‐10 000,00 ‐15 000,00 ‐20 000,00 ‐25 000,00

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

‐21 328

‐12 763

8 565


‐8 661

‐4 587

4 074


‐10 998

1 116

12 114



67


Graf č. 12.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


82 483

81 109

‐1 374


53 485

55 324

1 839


161 347

160 739

‐608


Graf č. 12.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 ‐200 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


147 189

131 941

‐15 248


429 614

445 606

15 992


972 462

993 517

21 055


12.3 Vybrané služby podle kategorií tvorby hodnoty Výrazně se meziročně zlepšila tvorba ekonomické přidané hodnoty u první skupiny (nejlepších) podniků, a výrazně se snížila role nejhorších podniků ve čtvrté skupině, jejichž záporná hodnota se zmenšila (graf č. 12.8). U podílu na zaměstnanosti došlo meziročně k pozitivnímu částečnému přelití z druhé do první skupiny podniků (graf č. 12.9). U podílu na obratu bylo přelití z druhé do první skupiny podniků intenzívnější (graf č. 12.10). 68


Graf č. 12.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000 ‐40 000 ‐60 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

49 129

59 253

10 124

RF

‐31 974

‐25 263

6 711

ZI

‐9 971

‐12 711

‐2 740

ZT

‐48 172

‐37 513

10 659


Graf č. 12.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000 ‐40 000 ‐60 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

88 614

121 898

33 284

RF

132 909

91 114

‐41 795

ZI

6 287

14 417

8 129

ZT

69 505

69 744

239


Graf č. 12.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 ‐200 000 ‐400 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

586 553

859 045

272 492

RF

608 289

430 601

‐177 688

ZI

16 393

21 433

5 040

ZT

338 030

259 986

‐78 044


13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY

13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY 13.1 Postavení podniků z finanční analýzy Důvěra spotřebitelů v ekonomiku, růst mezd a nízká inflace se odrazily i v růstu tržeb u obchodních organizací. Jejich tvorba ekonomické přidané hodnoty se meziročně zlepšila, leč zůstala v červených číslech (graf č. 13.1). Graf č. 13.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 4 000

2 931

2 000 0 ‐2 000 ‐4 000 ‐6 000 ‐8 000

‐7 249

‐10 000 ‐12 000

‐10 180 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


Velko a malo obchod dosahuje dlouhodobě záporných hodnot EVA a vykazuje spíše malé změny těchto hodnot (Obr. 13.1). Nárůst hodnoty EVA (o 2,9 mld. Kč) byl dán nárůstem hodnoty Spreadu (vliv na změnu hodnoty EVA + 3,2 mld. Kč) a ten nárůstem hodnoty ukazatele ROE (+ 1,8 mld. Kč) a poklesem rizika (+ 1,4 mld. Kč). Na spodním patře pyramidového rozkladu pozitivně působily Tvorba EBIT (velký nárůst pozitivního vlivu změny hodnoty ukazatele EBIT/Aktiva) a Ostatní (pozitivní vliv poklesu hodnoty bezrizikové sazby). Naopak výrazně negativně působily Dělení EBIT a Stabilita. V grafu 13.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 13.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA -10 180 2 931

-7 249

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) -3,93% -2,72% 3 158

Investice (VK) 259 297 266 203 -227

ROE 9,90% 10,59% 1 796

Tvorba EBIT 5 918

re 13,83% 13,31% 1 362

Dělení EBIT -5 418

Stabilita -1 188


Ostatní 3 846



2 931

Spread

3 158

Investice

‐227

ROE

1 796

re

1 362

Tvorba EBIT

5 918

Dělení EBIT ‐5 418

Stabilita

‐1 188

Ostatní ‐6 000

3 846 ‐4 000

‐2 000

0

2 000

4 000

6 000

8 000


Oživení vnitřního trhu se projevilo u obchodních organizací meziročním růstem zaměstnanosti (graf č. 13.3) a ještě rychlejším růstem obratu (graf č. 13.4). Graf č. 13.3 Počet zaměstnanců 160 000 140 000

134 952

136 949

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

1 997

0 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15


71

Rozdíl


Graf č. 13.4 Obrat (mil. Kč) 1 200 000

1 133 821

1 102 555

1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 31 267 0 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


13.2 Velkoobchod, maloobchod a opravy podle institucionálních sektorů Zatímco soukromé domácí firmy se meziročně zhoršily, když jejich kladná tvorba EVA přešla do záporné, obchodní firmy pod zahraniční kontrolou si v tvorbě EVA výrazně polepšily, avšak zůstaly v červených číslech (graf č. 13.5). V odvětví obchodu převažují podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou, což je patrné z jejich podílu na zaměstnanosti (graf č. 13.6) i podílu na obratu (graf č. 13.7). Graf č. 13.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 10 000 5 000 0 ‐5 000 ‐10 000 ‐15 000 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

0

0

0

2 580

‐1 129

‐3 709

‐12 760

‐6 120

6 640


72


Graf č. 13.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Podniky pod státní kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

0

0

0


35 971

37 435

1 464


98 981

99 515

534


Graf č. 13.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

0

0

0


356 173

374 397

18 224


746 382

759 425

13 043



13.3 Velkoobchod a maloobchod a opravy podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty došlo ke snížení podílu první skupiny podniků a zároveň k oslabení čtvrté skupiny podniků (graf č. 13.8). Z hlediska zaměstnanosti došlo k výraznému posílení první skupiny podniků na úkor druhé skupiny a mírnějším růstu podílu čtvrté skupiny podniků (graf č. 13.9). Podobně to dopadlo u obratu, kde rovněž první skupina podniků převzala dominantní roli od druhé skupiny, při snížení úlohy čtvrté skupiny podniků (graf č. 13.10). 73


Graf č. 13.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000 ‐10 000 ‐15 000 ‐20 000 ‐25 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

20 955

18 133

‐2 822

RF

‐9 967

‐7 752

2 215

ZI

‐952

‐984

‐32

ZT

‐20 216

‐16 647

3 569


Graf č. 13.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000 ‐40 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

TH

Rozdíl

45 659

70 439

24 780

RF

52 586

27 114

‐25 472

ZI

971

465

‐505

ZT

35 736

38 931

3 195



1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

436 067

621 884

185 816

RF

419 828

304 054

‐115 774

ZI

5 351

7 568

2 217

ZT

241 309

200 316

‐40 993


14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ

14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 14.1 Postavení podniků z finanční analýzy Podnikům z odvětví dopravy a skladování se podařilo meziročně zmenšit zápornou ekonomickou přidanou hodnotu (graf č. 14.1), což bylo zejména vlivem zvýšení kladné tvorby EVA u potrubní dopravy, snížení záporné tvorby EVA u kolejové dopravy a přechodu ze záporné do kladně hodnoty EVA u letecké dopravy. Graf č. 14.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 10 000 6 120 5 000 0 ‐5 000 ‐10 000 ‐10 456 ‐15 000 ‐20 000

‐16 576 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


Na Obr. 14.1 je schéma s pyramidovým vývojem EVA. Meziročně se její hodnota zlepšila o 6,1 mld. Kč, avšak zůstala v záporných číslech. Hlavním tahounem zlepšení je nárůst hodnoty Spreadu (+6,1 mld. Kč) a ten především poklesem hodnoty rizika (+5,1 mld. Kč). Ve spodním patře rozkladu pozitivně působily všechny faktory a zejména Ostatní (především pozitivní vliv poklesu bezrizikové sazby) a Tvorba EBIT (pozitivní vliv nárůstu hodnoty ukazatele EBIT/Aktiva). V grafu 14.2 jsou jednotlivé vlivy na změny hodnoty EVA. Obr. 14.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA -16 576 -10 456 6 120

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) -6,77% -4,26% 6 139

Investice (VK) 244 946 245 286 -18

ROE 5,72% 1 070

Tvorba EBIT 1 537

re 12,49% 10,42% 5 069

6,16%

Dělení EBIT 516

Stabilita 810

75

Ostatní 3 276



EVA

6 120

Spread

6 139

Investice

‐18

ROE

1 070

re

5 069

Tvorba EBIT

1 537

Dělení EBIT

516

Stabilita

810

Ostatní ‐1 000

3 276 0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

Graf č. 14.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) Pramen: propočet MPO z dat ČSÚ

Meziroční zlepšení ekonomické přidané hodnoty dosáhly podniky v dopravě a skladování při snížení zaměstnanosti (graf č. 14.3) a poměrně velkém snížení obratu (graf č. 14.4). Graf č. 14.3 Počet zaměstnanců 120 000 100 000

97 334

96 851

80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐484 ‐20 000 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15


76

Rozdíl



188 801 172 187

150 000

100 000

50 000

0 ‐16 614 ‐50 000 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


14.2 Doprava a skladování podle institucionálních sektorů V odvětví dominují podniky pod státní kontrolou, avšak se zápornou hodnotou ekonomické přidané hodnoty, která se meziročně zlepšila díky podnikům v kolejové a letecké dopravě (graf č. 14.5). Zlepšení tvorby ekonomické přidané hodnoty zaznamenaly také domácí soukromé firmy i podniky pod zahraniční kontrolou, které jediné dosahují kladnou tvorbu tohoto ukazatele. Graf č. 14.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 5 000 0 ‐5 000 ‐10 000 ‐15 000 ‐20 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


‐18 212

‐14 151

4 061


‐1 375

‐527

848


3 010

4 221

1 211


V podílu na zaměstnanosti dominují podniky pod státní kontrolou (graf č. 14.6), jejich podíl na obratu však slábne ve prospěch firem pod zahraniční kontrolou (graf č. 14.7).

77


Graf č. 14.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 ‐10 000 Podniky pod státní kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

78 282

77 156

‐1 126


6 687

6 855

168


12 365

12 840

474


Graf č. 14.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000 ‐40 000 Podniky pod státní kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

117 361

99 660

‐17 701


24 802

23 359

‐1 442


46 638

49 169

2 530


14.3 Doprava a skladování podle kategorií tvorby hodnoty V skupinách podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty se zvýšil podíl první skupiny podniků, při výrazném snížení druhé skupiny a nárůstu třetí skupiny podniků (graf č. 14.8). Z hlediska podílu na zaměstnanosti a obratu převládá druhá skupina podniků, (graf č. 14.9 a graf č. 14.10). 78


Graf č. 14.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 10 000 5 000 0 ‐5 000 ‐10 000 ‐15 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

5 436

8 306

2 869

RF

‐12 499

‐6 464

6 035

ZI

‐1 259

‐8 268

‐7 009

ZT

‐8 254

‐4 030

4 224


Graf č. 14.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 ‐10 000 ‐20 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

TH

12 992

17 453

4 461

RF

60 633

47 614

‐13 019

ZI

3 527

13 576

10 049

ZT

20 183

18 208

‐1 975


79

Rozdíl


Graf č. 14.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000 ‐40 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

49 296

69 131

19 835

RF

108 266

78 505

‐29 761

ZI

1 284

12 675

11 391

ZT

29 955

11 877

‐18 079


80

15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST

15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST 15.1 Postavení podniků z finanční analýzy Jedná se o obor, který jediný z vybraných služeb vykazuje ve svých výsledcích dlouhodobě kladná čísla ekonomické přidané hodnoty, za 1. až 3. čtvrtletí 2015 s dvojnásobným meziročním nárůstem (graf č. 15.1), při snížení zaměstnanosti (graf č. 15.3) a růstu obratu (graf č. 15.4). Jedná se o firmy z oblasti telekomunikací, médií, tvorby softwaru a zpracování dat. Graf č. 15.1 Ekonomický zisk (mil. Kč) 7 000

6 384

6 000 5 000 4 000

3 284

3 100

3 000 2 000 1 000 0 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


Na Obr. 15.1 je schéma s pyramidovým vývojem EVA pro informační služby. Jedná se o nejlepší odvětví Vybraných služeb. Hodnota EVA je kladná v obou letech (v roce 2014 +3,3 mld. Kč a v roce 2015 +6,4 mld. Kč) a ještě výrazně narostla (+3,1 mld. Kč). V nižším patře pyramidového rozkladu změny hodnoty EVA pozitivně působil nárůst hodnoty Spreadu a negativně pokles hodnoty Investice. Zlepšení Spreadu bylo dáno zlepšením hodnoty ROE. Hodnota rizika (re) se zvýšila a působila mírně negativně na změnu hodnoty EVA. Ve spodním patře rozkladu je opatrný pozitivní vliv skupiny ukazatelů Tvorba EBIT (dáno výrazným nárůstem hodnoty ukazatele EBIT/Aktiva) a Ostatní (dáno poklesem hodnoty bezrizikové sazby). Naopak vliv skupiny ukazatelů Dělení EBIT a Stabilita byl negativní. Podniky měly problémy v oblasti financování. V grafu 15.2 jsou jednotlivé vlivy na změny hodnoty EVA.

81



6 384

Ukazatel 1.-3.Q 2014 1.-3.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) 2,84% 7,40% 4 468

Investice (VK) 115 707 86 293 -1 368

ROE 11,70% 16,41% 4 609

Tvorba EBIT 7 240

re 8,86% -141

Dělení EBIT -3 701

9,01%

Stabilita -357

Ostatní 1 285



3 100

Spread

4 468

Investice

‐1 368

ROE

4 609

re

‐141

Tvorba EBIT

Dělení EBIT

7 240

‐3 701

Stabilita

‐357

Ostatní ‐6 000

1 285 ‐4 000

‐2 000

0

2 000

4 000

6 000


Změny ve vývoji obratu i počtu zaměstnanců byly nepatrné (grafy 15.3 a 15.4). 82

8 000


Graf č. 15.3 Počet zaměstnanců 35 000

32 471

31 427

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐1 044

‐5 000 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl



125 502

130 239

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

4 737

0 1.‐3.Q14

1.‐3.Q15


Rozdíl

15.2 Informační a komunikační činnost podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů byla tvorba ekonomické přidané hodnoty u firem pod zahraniční kontrolou vyšší, než u domácích soukromých firem, přičemž podniky pod státní kontrolou se dostaly z lehce kladných čísel do záporných (graf č. 15.5).

83


Graf č. 15.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 ‐500 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

52

‐91

‐143

2 400

3 076

676

832

3 398

2 567


Podniky pod zahraniční kontrolou výrazně dominují v podílu na zaměstnanosti (graf č. 15.6) i na obratu (graf č. 15.7), při poklesu jejich zaměstnanosti a růstu obratu. Graf č. 15.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


1 044

1 038

‐6


4 346

4 339

‐8


27 081

26 050

‐1 031


84


Graf č. 15.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl


4 685,2

3 865,3

‐819,8


13 831,8

13 517,8

‐314,0


106 985,5

112 856,2

5 870,7


15.3 Informační a komunikační činnosti podle kategorií tvorby hodnoty Ve struktuře firem členěných podle kategorií úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty převládá první skupina firem, která meziročně posílila, a zároveň došlo meziročně k oslabení čtvrté skupiny podniků (graf č. 15.8). Graf č. 15.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mil. Kč) 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 ‐2 000 ‐4 000 ‐6 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

9 670

10 533

863

RF

‐1 822

‐1 081

741

ZI

‐88

‐96

‐8

ZT

‐4 476

‐2 972

1 504


Z hlediska podílu na zaměstnanosti převažuje první skupina podniků (graf č. 15.9). Rovněž v podílu na obratu převažuje první skupina firem (graf č. 15.10). 85


Graf č. 15.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 ‐5 000 ‐10 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

Rozdíl

TH

15 808

20 229

4 421

RF

9 940

5 496

‐4 444

ZI

0

0

0

ZT

6 723

5 701

‐1 021


Graf č. 15.10 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 ‐20 000 ‐40 000 ‐60 000

1.‐3.Q14

1.‐3.Q15

TH

54 279

97 804

43 525

RF

50 124

15 993

‐34 130

ZI

0

0

0

ZT

21 100

16 442

‐4 657


86

Rozdíl

16. Metodická část

16. METODICKÁ ČÁST 16.1 Zdroje dat a jejich reprezentativnost V tabulce 16.1 je uveden přehled použitých položek z finančních výkazů. Rozsáhlá příloha obsahuje, kromě podílových ukazatelů, i absolutní hodnoty ukazatelů, aby si případní zájemci mohli provést své individuální propočty. Zdrojem dat pro Finanční analýzu jsou údaje za velké podniky, které jsou ve Finanční analýze zastoupeny prakticky všechny, a reprezentativní výběr středně velkých podniků. Údaje za malé podniky se prakticky nevyskytují. Tuto skutečnost je nutno vzít v úvahu při využívání výsledků Finanční analýzy. Za dostatečně reprezentativní lze považovat údaje, které představují více jak 50% podíl přidané hodnoty příslušného odvětví ve Finanční analýze na celkové přidané hodnotě za toto odvětví (viz tabulka 1.1). Data ve finanční analýze uveřejňujeme na úroveň 2 míst CZ‐NACE. Výkazy, které jsou zdrojem dat pro finanční analýzu, jsou prioritně určeny k jiným účelům. Výkaz P3‐04 je určen ke stanovení vývoje HDP a výkaz P6‐04 je určen pro Evropskou centrální banku a ČNB. Z těchto důvodů je nutno finanční analýzu přizpůsobit skladbě v nich uvedených ukazatelů. Především zde chybí ukazatel nákladové úroky. Nákladové úroky jsou v ročním statistickém výkazu P5‐01. Bohužel tento výkaz je k dispozici přibližně s ročním zpožděním. Finanční analýza pracuje se stavem dat, který je k dispozici v daném čtvrtletí. Data ve výkazu P5‐01 jsou již po různých upřesněních daných audity podniků. Ve finanční analýze je proto nutno provést odhad velikosti EBIT, kdy EBIT ztotožňujeme s Provozním hospodářským výsledkem. Provedli jsme kontrolní propočet odchylky EBIT a provozního hospodářského výsledku za rok 2014, z důvodů dostupnosti dat z výkazu P5‐01. Většinou dosahuje náš odhad EBIT na základě Provozního hospodářského výsledku nižších hodnot než by měl, pokud bychom měli nákladové úroky2. I když v konkrétních podnicích se může jednat o extrémní hodnoty poměru Provozní hospodářský výsledek/EBIT (Tabulka č. 16.2), jsou hodnoty za agregace vcelku přijatelné až na ubytování a nemovitosti a profesní a vědecké činnosti, kde výběr podniků zařazených do finanční analýzy není zcela reprezentativní. Problematický je také odhad v agregaci Těžba a dobývání, kde nastaly jedinečné, neopakovatelné vlivy a data ve finanční analýze jsou reprezentativní.

2

Např. ve zjednodušených finančních výkazech to používaly i některé podniky na Pražské burze cenných papírů. aké v některé literatuře pojednávající o podnikových financích se můžeme setkat s tímto ztotožněním. 87


Tabulka č. 16.1 Zdroje dat Rozvaha Aktiva celkem

Pasiva celkem

Dlouhodobý majetek

Vlastní kapitál

Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

Základní kapitál

Dlouhodobý finanční majetek

Výsledek hospodaření (čistý zisk)

Akcie a účasti v a.s.

Nerozdělený zisk + fondy

Akcie a účasti v IF

Cizí zdroje

Akcie a účasti ostatní

Rezervy

Ostatní

Dlouhodobé závazky

Oběžná aktiva

Dluhopisy + směnky dlouhodobé

Zásoby

Ostatní dlouhodobé závazky

Materiál

Krátkodobé závazky

NV, polotovary a zvířata

Bankovní úvěry

Výrobky

Dlouhodobé bankovní úvěry

Zboží

Běžné bankovní úvěry + výpomoci

Pohledávky dlouhodobé a krátkodobé

Ostatní pasiva

Krátkodobý finanční majetek

Časové rozlišení

Výkaz zisků a ztrát Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků Tržby za prodej služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdy Soc. a zdr. pojištění 88


Tabulka č. 16.1 Zdroje dat (pokračování) Výkaz zisků a ztrát OON Provozní HV Finanční výsledek hospodaření HV před zdaněním Daň Výsledek hospodaření Doplňující data Státní a komunální dluhopisy Úplatné zdroje = vlastní kapitál + bankovní úvěry + dluhopisy Obrat = Tržby za prodej zboží + výkony EBIT = Provozní hospodářský výsledek Dlouhodobý majetek pořízení Dlouhodobý majetek tržby z prodeje Budovy a stavby pořízení Budovy a stavby tržby z prodeje Dopravní prostředky pořízení Dopravní prostředky tržby z prodeje Stroje pořízení Stroje tržby z prodeje Pozemky pořízení Pozemky tržby z prodeje Pěst. celky pořízení Pěst. celky tržby z prodeje Dlouhodobý nehmotný majetek pořízení Dlouhodobý nehmotný majetek tržby z prodeje Prům. evid. počet zaměstnanců přepočtený Počet odpracovaných hodin 89


Tabulka č. 16.2 Porovnání Provozní hospodářský výsledek/EBIT v roce 2014 CZ‐NACE A ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ B TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ C ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL D ENERGETIKA E VODA A ODPADY Průmysl (B+C+D+E) F STAVEBNICTVÍ G OBCHOD H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ I UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI L ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ M PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI N ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI Vybrané služby (G až N bez K)

EBIT Odhad/Skutečnost 131% ‐231% 102% 149% 109% 111% 114% 157% 102% 21% 100% 117% 1401% 108% 136%

16.2 Použitá metoda finanční analýzy Pro hodnocení odvětví je použita ukazatelová soustava INFA3 Inky a Ivana Neumaierových, a to její část, pyramidový rozklad ročního ukazatele EVA4. Tento pyramidový rozklad je spojením finančního controllingu a controllingu rizik5. Jejich spojení je uskutečňováno prostřednictvím ukazatelů, které vystupují jednak jako indikátory výkonnosti a jednak jako fundamenty pro odhad výše rizik. 16.2.1 Finanční controlling V oblasti finančního controllingu jde o hodnocení výkonnosti, které se obvykle začíná finanční analýzou. Definice finančních ukazatelů použitých v aplikaci INFA na MPO ve finančním controllingu jsou v tabulce č. 16.3. Podle metody INFA se nehodnotí podniky podle tradičních seskupení, jak je tomu v paralelních soustavách finanční analýzy, kde se sledují finanční ukazatelé, které mapují (zadluženost, výnosnost, likviditu, aktivita atd.), ale zaměřuje se na tři základní skupiny: 1. tvorbu produkční síly (EBIT/Aktiva), umožňující pohled na to, co podnik vyprodukuje bez ohledu na původ kapitálu a úroveň zdanění, 2. dělení EBIT mezi věřitele (úroky), stát (daně) a majitele (čistý zisk), 3. finanční stabilitu, tj. vztah aktiv a jejich krytí pasívy, tj. zdroji jejich financování. Jde o schopnost hradit závazky různými firmami aktiv s různou likvidností. 3

Na zkratku INFA mají Inka a Ivan Neumaierovi registrovanou ochrannou známku. Na zkratku EVA má poradenská firma Stern Stewart & Co registrovanou ochrannou známku. 5 Smyslem controllingu je řídit hodnotu podniku směrem k jejímu zvyšování. Je zaměřen na plánování a rozpočtování, vyhodnocování plnění finančního plánu, řízení odchylek od plánu, kontrolu aktuálnosti plánu a jeho změny. Řídit odchylky znamená řešit je buď ex post, nebo lépe se snažit je předvídat ex ante. Controlling má zabezpečit, aby podnik postupoval podle plánu v souladu s aktuální strategií, která je odpovídající reakcí na vývoj okolí. Nekontroluje pouze plnění plánu, ale stále konfrontuje předpoklady, na kterých je plán postaven se skutečností, a pokud se situace změnila, stimuluje reakci. V podnicích ČR je rozšířen především finanční controlling, zatímco controlling rizik je v ČR zatím málo využíván, ale lze se s ním setkat u velkých zahraničních společností. 4

90


Tabulka č. 16.3 Použité ukazatele ve finančním controllingu Ukazatel

Výpočet

ROE (rentabilita vlastního kapitálu) Výsledek hospodaření po zdanění/Vlastní kapitál CZ/Zisk

Výsledek hospodaření po zdanění/Výsledek hospodaření před zdaněním

ROA (rentabilita aktiv)

EBIT/Aktiva

VK/A

Vlastní kapitál/Aktiva

UZ/A

Úplatné zdroje/Aktiva

UM

Odhad úrokové míry

Likvidita L3

Oběžná aktiva/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)

Likvidita L2

(Pohledávky + Finanční majetek)/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)

Likvidita L1

Finanční majetek/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)

EBIT/Obrat (marže)

EBIT/Obrat

Obrat/Aktiva (obrat aktiv)

Obrat/Aktiva

PH/Obrat

Přidaná hodnota/Obrat

ON/Obrat

Osobní náklady/Obrat

Hrubý operační přebytek/Obrat

Přidaná hodnota/Obrat – Osobní náklady/Obrat

(Ostatní V – N)/Obrat

EBIT/Obrat – PH/Obrat – ON/Obrat

Každá finanční analýza vychází z finančních výkazů (rozvahy, výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow) a musí respektovat algoritmizovatelné vlastnosti, dané konstrukcí těchto výkazů a jejich vzájemných vazeb. Autoři INFA si uvědomují příčinné souvislosti a hierarchii finančních ukazatelů v jednotlivých skupinách a existenci vazeb mezi skupinami. Je to jedna z předností metodiky INFA, která používá pro jednotlivé skupiny pyramidový rozklad a nikoli paralelní ukazatelovou soustavu a definuje vazby mezi skupinami. Systemizaci ukazatelů ukazuje základní schéma INFA (viz schéma č. 16.1), které má tvar tří vzájemně propojených pyramid. Jednotlivé pyramidy jsou barevně odlišeny. První pyramida charakterizuje tvorbu EBIT prostřednictvím ukazatele EBIT/Aktiva (viz schéma č. 16.2). Ukazatel EBIT/Aktiva (Produkční síla) lze rozložit na EBIT/Obrat (Marže) a Obrat/Aktiva (Obrat aktiv). EBIT/Obrat lze dále rozkládat na jednotlivé nákladovosti. Obrat/Aktiva na Strukturu výnosů a Strukturu aktiv. Spojnicí pro druhý pyramidový rozklad, který charakterizuje dělení EBIT mezi věřitele, stát a majitele je ukazatel EBIT/Aktiva (viz schéma č. 16.3). EBIT/Aktiva lze rozdělit na pomocné ukazatele Zisk (před zdaněním)/Aktiva a Úroky/Aktiva. Tyto ukazatele se dále člení na ROE, 91


ČZ/Zisk, Úrokovou míru, UZ/Aktiva a VK/Aktiva. Na poslední dva jmenované ukazatele lze připojit strukturu Pasív. Třetí pyramida, propojená s předchozími pyramidovými rozklady, je vztah aktiv a jejich krytí pasívy, monitorující likviditu, která charakterizuje finanční stabilitu (viz schéma č. 16.4). Pro posouzení výkonnosti podniku je prioritní pohled majitele. Pro majitele je v oblasti finančního controllingu rozhodující rentabilita vlastního kapitálu (ROE). Z prvních dvou pyramidových rozkladů bylo proto zdůrazněno právě ROE (viz schéma č. 16.5), jehož hodnota je jejich výslednicí. ROE vyplývá z prvních dvou pyramidových rozkladů (třetí pyramida ukazuje, za jaké finanční stability ROE vzniká). V porovnání s jinými metodami se jedná pravděpodobně o nejkomplexnější pyramidový rozklad hodnoty ROE, jehož matematické vyjádření má následující tvar: ČZ ROE = * Z

EBIT UZ VK  (UM * (  )) A A A [1] VK A

Pro přehlednost vazby na použitý pyramidový rozklad EVA je rozklad vlivů působících na ROE v rámci rozkladu EVA. Rozklad EVA nejde již do takové podrobnosti a končí na úrovni skupin ukazatelů Tvorba EBIT, Dělení EBIT, (finanční) Stabilita a Ostatní (vlivy). Do ostatních vlivů byl vyčleněn, z důvodů na vazbu na finanční controlling, ze skupiny Dělení EBIT ukazatel ČZ/Zisk. Schéma č. 16.1 INFA

Struktura Obratu

EBIT/Obrat 12,12% 12,41%

Struktura Aktiva

Obrat/Aktiva 0,54 0,62

ROA = EBIT/Aktiva 6,55% 7,69%

Likvidita L3 2,50

Úroky/Aktiva 1,34% 0,64%

Zisk/Aktiva 5,21% 7,04%

ROE 7,40%

10,02%

ČZ/Zisk 74,52% 75,13%

VK/Aktiva 52,43% 52,83%

Úroková míra 20,31% 10,35%

UZ/Aktiva 59,00% 59,03%

VK/Aktiva 52,43% 52,83%

Struktura Pasív

92

1,87


Schéma č. 16.2 Tvorba EBIT

Struktura Obratu

EBIT/Obrat 12,12% 12,41%

Struktura Aktiva

Obrat/Aktiva 0,54 0,62


Schéma č. 16.3 Dělení EBIT


Zisk/Aktiva 5,21% 7,04%

ROE 7,40%

10,02%

Úroky/Aktiva 1,34% 0,64%

ČZ/Zisk 74,52% 75,13%

VK/Aktiva 52,43% 52,83%

Úroková míra 20,31% 10,35%

UZ/Aktiva 59,00% 59,03%

VK/Aktiva 52,43% 52,83%

Struktura Pasív

93


Schéma č. 16.4 Finanční stabilita

Struktura Aktiva

Likvidita L3 2,50

1,87

Struktura Pasív

Schéma č. 16.5 ROE Ukazatel 1.Q. 2014 1.Q. 2015 Vliv

EVA

Spread (ROE-re)

Investice (VK)

ROE 13,81% 19,00% 5,19%

Tvorba EBIT 4,69% EBIT/Aktiva 10,44% 13,55% 4,69%

re

Dělení EBIT 0,50%

Stabilita

Ostatní

Úroková míra 12,51% 10,96% 0,26% UZ/Aktiva 62,87% 62,03% 17,59% VK/Aktiva 51,78% 51,50% -0,02% ČZ/Zisk 79,03% 78,96% -17,32%

94


16.2.2 Controlling rizik Při odhadu rizika se dostáváme z oblasti čistě algoritmizovaných vztahů, tj. bezrozporných vztahů, do oblasti kombinace algoritmizovaných vztahů a vztahů s pravděpodobnostními vlastnostmi. Pro controlling rizik je použit upravený ratingový model INFA, který se jeví pro účely MPO nejvhodnější. Principiálně přistupuje k uchopení rizika jako ratingové agentury. Generuje úroveň rizika z fundamentů monitorovaných ukazatelů. Ratingové agentury hodnotí sice především věřitelské riziko, ale mnohé z jejich přístupů lze aplikovat i na hodnocení rizika majitele. Principy přístupu ratingových agentur jsou inspirativní. Jejich základem je hledání fundamentů a indikátorů rizika. Konkrétní postup ratingových agentur je jejich know‐how, ale díky existenci matematicko‐statistických studií lze, na základě veřejně dostupných dat o uděleném ratingu a finančních dat podniku, sestavit funkci, která by vedla ke stejným výsledkům, jako postup ratingové agentury. Existují další alternativní metody odhadu rizika6. Studiem několika desítek matematicko‐statistických modelů ratingu byly vytipovány důležité fundamentální charakteristiky ovlivňující riziko (zrcadlí se v INFA modelu) a sestavena ratingová funkce. Byla tak získána představa o vzájemném poměru rizikových přirážek a o tom, na které finanční (i nefinanční) ukazatele jsou přirážky navázány. Problémem zůstávalo „usazení“ funkce tak, aby odpovídala realitě. Minimální riziko bylo dáno výnosem státních pokladničních poukázek, popřípadě výnosem 10letých státních dluhopisů. Maximální hodnota rizika byla určena na základě expertních odhadů pracovníků z fondů rizikového kapitálu (okolo 35 % nad pokladniční poukázky). Takto nastavená funkce rizika byla podrobena testování. Pro testování byla použita data z agentury Bloomberg. Výsledkem je funkce hodnotící riziko pro středně rizikové podniky ve shodě se skutečností u testovaného vzorku podniků. Rizikové podniky jsou hodnoceny přísněji a málo rizikové podniky příznivěji než u testovaného vzorku podniků. Funkce je prioritně nastavena tak, aby vycházela pouze z dostupných dat a byla vhodná pro odhad rizika odvětví. Výši rizika reprezentuje alternativní náklad vlastního kapitálu (re). Představuje výnosnost (zhodnocení) vlastního kapitálu, kterou by bylo možné docílit v případě investice do alternativní (rozuměno stejně rizikové) investiční příležitosti. Alternativní náklad na vlastní kapitál (re) je součtem bezrizikové sazby (rf) a rizikové přirážky (RP). Riziková přirážka sestává z rizikové přirážky za finanční strukturu (rFINSTRU), finanční stabilitu (rFINSTAB), za podnikatelské riziko (rPOD) a velikost podniku či likvidnost akcií (rLA).

6

Vychází z kapitálového trhu. Nejznámější je model CAPM (Capital Asset Princing Model). Zde je koeficient beta (charakterizující riziko) odvozen z minulého vývoje cen veřejně obchodovaných podniků. Pro odhad beta veřejně neobchodovaných podniků se používají úpravy modelu CAPM pomocí expertních úprav konstant. To z tohoto modelu dělá expertní odhad – nejedná se již o aplikaci modelu CAPM. Je možno použít také odhad rizika pomocí vybraných poměrů tržní ceny a fundamentálního ukazatele (např. tržní cena akcie/tržby na akcii). Poměry tržní ceny k hodnotám různých fundamentálních ukazatelů však často vedou k různým výsledkům hodnocení rizika.

95


S odhadem alternativního nákladu na vlastní kapitál souvisí také rozdělení podniků do čtyř kategorií (viz. Obr. č. 16.1). Porovnání, zda podnik je ztrátový, má záporný vlastní kapitál, nebo ROE je menší nebo rovno bezrizikové sazbě, je algoritmizovatelná vlastnost. Z tohoto důvodu je zařazení do 3. a 4. skupiny podniků bezrozporné. Pravděpodobnostní charakter má odhad rizikové přirážky (RP). Z tohoto důvodu může být diskutabilní zařazení podniků do 1. nebo 2. skupiny. Obr. č 16.1 Rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA ROE

I. kategorie podniků (označení TH) Podniky tvořící hodnotu, tj. s ROE větším než re

re II. kategorie podniků (označení RF) Podniky mající ROE v intervalu rf < ROE <= alternativní náklad na vlastní kapitál (re)

rf III. kategorie podniků (označení ZI) Ziskové podniky s ROE v intervalu 0 < ROE <= bezrizikové sazbě (rf)

0 IV. kategorie podniků (označení ZT) Ztrátové podniky a podniky se záporným vlastním kapitálem

Bezriziková sazba (rf) je stanovena jako výnos 10letých státních dluhopisů (viz tabulka č. 16.4). Tabulka č. 16.4 Bezriziková sazba

1. čtvrtletí

1. pololetí

1.‐3. čtvrtletí

Celý rok

Rok 2014

2,30%

2,03%

1,81%

1,58%

Rok 2015

0,37%

0,60%

0,59%

Pramen: ČNB, vlastní propočty MPO

Riziková přirážka za finanční stabilitu (rFINSTAB), charakterizuje vztahy životnosti aktiv a pasiv, je navázána na likviditu L3. Když L3 <= XL1 pak rFINSTAB = 10.00% Když L3 >= XL2 pak rFINSTAB = 0.00% 96


( XL2  L3) 2 Když XL1 < L3 < XL2 pak rFINSTAB = *0,1 ( XL2  XL1) 2 XL1 a XL2 jsou stanoveny individuálně pro každé odvětví. Dále je individuálně zohledňována finanční síla podniku a další skutečnosti (velikost aktiv, významná mateřská společnost atd.), kdy si podnik „může dovolit“ nižší likviditu. Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: Hodnota XL1 = 1,0 a hodnota XL2 = 2,5. Většinou si nižší likviditu mohou dovolit velké podniky, a proto doporučujeme u podniků s aktivy do 10 mld. Kč nedělat žádnou korekci rizikové přirážky za likviditu a u podniků s aktivy nad 50 mld. Kč modifikovat rFINSTAB maximálním koeficientem 1 > K >= 0,2. V rozmezí 10 a ž 50 mld. Kč aktiv použít lineární nebo kvadratický průběh hodnoty koeficientu K. Dalším významným faktorem, který je možné zohlednit, je existence velké mateřské společnosti, která může podnik při horší likviditě „podržet“. Riziková přirážka za velikost podniku – size premium ( rLA ) je navázána na velikost úplatných zdrojů podniku (UZ), tj. součet vlastního kapitálu, bankovních úvěrů a dluhopisů. Když UZ <= 100 mil. Kč, pak rLA = 5.00% Když UZ >= 3 mld. Kč, pak rLA = 0.00% Když 100 mil. Kč < UZ < 3 mld. Kč pak rLA =

(3  UZ ) 2 , přičemž UZ jsou dosazeny v mld. Kč. 168,2

Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: Nejít s dolní hranicí pod 50 mil. Kč a s horní hranicí nad 10 mld. Kč. Riziková přirážka za podnikatelské riziko podniku (rPOD) je navázána na ukazatel produkční síly (EBIT/Aktiva), její dostatečnou velikost (tzn. splnění podmínky pro práci s cizím kapitálem) a předmět činnosti podniku. Podmínka zní: EBIT UZ >= *UM A A

položíme X1 =

UZ *UM A

Když

EBIT > X1 pak rPOD = minimální hodnota rPOD v odvětví A

Když

EBIT < 0 pak rPOD = 10.00% A

EBIT Když 0 < < X1 pak rPOD = A

EBIT 2 ) A * 0,1 X 12

( X1

Minimální hodnota rPOD v průmyslu se pohybovala v roce 2014 od 2,00% po 5,21%. I u této rizikové přirážky jsou individuální úpravy navázané na institucionální sektor, či jiné známé skutečnosti ovlivňující podnikatelské riziko. Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: za minimální hodnotu rPOD vzít průměrnou hodnotu rPOD co nejpodrobnější agregace odvětví (možno nalézt v Benchmarkingu INFA na

97


WEBu MPO). Doporučené hodnoty pro období 2014 a 2015 jsou Tabulce 16.5. U podniků s dominantním postavením je možno doporučenou hodnotu snížit. Ratingový model INFA je v podobě použité na MPO založen na několika zjednodušujících předpokladech: 1. Za cenu cizího kapitálu je dosazena skutečná nebo odhadovaná úroková míra. 2. Je ztotožněna tržní hodnota cizího kapitálu s účetní hodnotou cizího úročeného kapitálu. 3. Je předpokládána nezávislost hodnoty váženého průměru nákladů na kapitál (WACC tzn. Weighted Average Capital Cost) na kapitálové struktuře. Změna kapitálové struktury pouze přerozděluje celkový náklad kapitálu mezi majitele a věřitele. 4. Ve vzorci WACC je za tvar (1‐ sazba daně z příjmů), charakterizující zdanění, použit podíl čistého zisku na zisku (

CZ ), tzn. je zohledněn skutečný vliv zdanění. Z

5. Hodnota EBIT je provedena odhadem, kdy EBIT je ztotožněn s Provozním hospodářským výsledkem. Tyto předpoklady jsou akceptovatelné, protože neznamenají zvýšení chyby odhadu rizika. Za výše uvedených předpokladů je možno vzorec pro WACC upravit do tvaru: VK CZ UZ VK * re  * UM * (  ) Z A A [2] WACC = A UZ A

Na hodnotu WACC se můžeme, za předpokladu, že podnik nemá cizí úročený kapitál, také podívat jako na hodnotu re s tím, že v tomto případě je riziková přirážka za kapitálovou strukturu (rFISTRU) nulová. Pak platí: WACC = rf + rPOD + rFINSTAB + rLA [3] Ze vzorce [2] si můžeme vyjádřit re: WACC *

re =

UZ CZ UZ VK  *UM * (  ) A Z A A [4] VK A

Je zde nápadná podobnost vzorce [4] se vzorcem [1]. Když si uvědomíme, že WACC*UZ je riziku odpovídající zdaněný EBIT, je shoda dokonalá. rFINSTRU = re – WACC. Je nutno omezit hodnotu rFINSTR: Když re = WACC, pak rFINSTRU = 0% Když z výpočtu vychází rFINSTRU > 10%, pak je nutno hodnotu rFINSTRU omezit na 10%. 98


Tabulka č. 16.5 Doporučené minimální hodnoty rPOD NACE A 05 06 07 08 09 B 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 C D 36 37 38 39 E 41 42 43 F 45 46 47 G 49 50 51 52 53 H 55 56 I 58 59 60 61 62 63 J L M N

Název 1.Q.14 1.Pol.14 1.-3.Q.14 1.-4.Q.14 1.Q.15 1.Pol.15 1.-3.Q.15 ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 2,04% 2,05% 2,06% 2,06% 2,03% 2,05% 2,04% Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% Těžba ropy a zemního plynu 3,00% 2,11% 3,00% 3,00% 2,24% 2,13% 2,13% Těžba a úprava rud 2,12% 2,12% 2,12% 2,12% 3,00% 3,00% 3,00% Ostatní těžba a dobývání 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Podpůrné činnosti při těžbě 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 2,08% 2,10% 2,19% 2,19% 2,11% 2,16% 2,20% Výroba potravinářských výrobků 2,40% 2,43% 2,43% 5,21% 2,62% 2,51% 2,46% Výroba nápojů 2,18% 2,63% 2,43% 2,35% 2,42% 3,08% 4,26% Výroba tabákových výrobků 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% Výroba textilií 2,65% 2,78% 2,62% 2,65% 3,65% 2,96% 5,69% Výroba oděvů 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Výroba usní a souvisejících výrobků 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných 3,00% 3,00% 3,15% 3,00% 2,65% 2,61% 3,00% Výroba papíru a výrobků z papíru 2,60% 2,28% 2,30% 2,27% 2,31% 2,24% 2,23% Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 3,00% 2,00% 2,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Výroba chemických látek a chemických přípravků 2,76% 2,71% 2,63% 2,75% 3,07% 2,42% 2,53% Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 2,98% 3,02% 2,22% 2,20% 2,16% 2,32% 2,44% Výroba pryžových a plastových výrobků 2,38% 2,44% 2,44% 2,68% 2,48% 2,46% 2,45% Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 2,66% 2,69% 2,80% 2,68% 3,01% 2,55% 2,77% Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 2,33% 2,41% 2,20% 2,20% 2,15% 2,27% 2,42% Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zaříz 3,01% 3,03% 3,10% 3,19% 3,09% 3,04% 3,04% Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 3,20% 4,54% 2,33% 2,31% 3,43% 2,36% 2,63% Výroba elektrických zařízení 2,73% 2,75% 2,98% 2,70% 2,61% 2,64% 2,89% Výroba strojů a zařízení j. n. 2,83% 2,76% 2,65% 2,72% 2,80% 2,90% 2,88% Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 2,32% 2,40% 2,34% 2,37% 2,30% 2,29% 2,28% Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 2,80% 2,75% 2,71% 4,04% 2,74% 2,54% 2,46% Výroba nábytku 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Ostatní zpracovatelský průmysl 2,41% 2,36% 2,30% 2,39% 2,48% 2,50% 2,54% Opravy a instalace strojů a zařízení 2,38% 2,40% 2,45% 2,55% 2,48% 2,55% 2,54% ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 2,57% 2,64% 2,48% 2,64% 2,55% 2,49% 2,63% VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVAN 2,08% 2,09% 2,17% 2,21% 2,06% 2,08% 2,07% Shromažďování, úprava a rozvod vody 2,39% 2,55% 2,54% 3,00% 2,28% 3,00% 2,60% Činnosti související s odpadními vodami 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 2,34% 2,34% 2,34% Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu v 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 2,52% 3,00% 3,00% Sanace a jiné činnosti související s odpady 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VOD 2,55% 2,68% 2,67% 3,00% 2,34% 3,00% 2,72% Průmysl (B+C+D+E) 2,33% 2,41% 2,39% 2,53% 2,33% 2,34% 2,41% Výstavba budov 2,21% 2,27% 2,25% 2,46% 2,59% 2,69% 2,62% Inženýrské stavitelství 2,27% 2,60% 2,40% 2,46% 2,41% 2,43% 2,47% Specializované stavební činnosti 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% STAVEBNICTVÍ 2,26% 2,42% 2,38% 2,49% 2,48% 2,54% 2,52% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4,06% 3,75% 3,47% 3,20% 3,35% 3,00% 3,00% Velkoobchod, kromě motorových vozidel 2,80% 2,68% 2,54% 2,50% 3,94% 2,73% 2,54% Maloobchod, kromě motorových vozidel 2,91% 2,84% 2,47% 2,69% 2,72% 2,65% 2,45% VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝ 2,92% 2,83% 2,58% 2,63% 3,47% 2,73% 2,54% Pozemní a potrubní doprava 2,11% 2,14% 2,55% 2,49% 2,32% 2,26% 2,34% Vodní doprava 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Letecká doprava 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 2,19% 2,23% 2,14% 2,11% 2,16% 2,15% 2,15% Poštovní a kurýrní činnosti 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 2,15% 2,19% 2,27% 2,22% 2,25% 2,21% 2,27% Ubytování 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Stravování a pohostinství 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Vydavatelské činnosti 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizován Tvorba programů a vysílání 3,00% 3,00% 4,99% 3,00% 3,00% 2,45% 2,48% Telekomunikační činnosti 2,00% 2,00% 2,00% 2,00% 2,01% 2,02% 2,02% Činnosti v oblasti informačních technologií 2,45% 3,00% 2,54% 2,53% 3,00% 3,65% 3,00% Informační činnosti 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 2,24% 2,33% 2,35% 2,29% 2,15% 2,29% 2,21% ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 2,87% 3,19% 2,90% 2,75% 2,83% 4,14% 3,80% PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 3,00% 3,00% 3,00% 3,00% 2,57% 6,57% 7,19% ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 2,47% 2,28% 2,54% 2,52% 2,37% 2,32% 2,50% Vybrané služby (G až N bez K) 2,90% 2,83% 2,91% 2,77% 2,68% 2,92% 2,91% Ostatní služby (P až S) 3,08% 3,21% 2,91% 2,87% 3,00% 3,10% 3,07% Nefinanční podniky (bez K) 2,40% 2,46% 2,47% 2,55% 2,39% 2,43% 2,51%

Riziková přirážka za finanční strukturu (rFINSTRU) je rozdílem re a WACC. Platí: Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: problémem může být extrémní hodnota úrokové míry, pak doporučujeme omezit úrokovou míru 0 <= UM <=25%. Obdobně mohou se 99


objevit extrémní hodnoty daňového zatížení. Doporučujeme 0 <=

CZ <=100%. Pokud by Z

vypočtená hodnota re byla nižší než WACC, je nutné vzít re = WACC. Podrobný postup odhadu re na základě výše uvedeného modelu není možno brát (stejně jako u ratingových agentur) jako pevný algoritmus, ale jako princip přístupu, v rámci kterého je třeba zohlednit odlišnosti hodnocených podniků. Alternativní náklad na kapitál za odvětví je propočten podnikově následujícím způsobem. Alternativní náklad na kapitál jednotlivých podniků je vážen jejich vlastním kapitálem a vzniklé „požadované zisky“ jsou sečteny za odvětví a vyděleny agregovaným vlastním kapitálem za odvětví. Jde o přesnější propočet, než pokud bychom vycházeli z agregovaných odvětvových dat. Obdobně pyramidovému rozkladu ROE lze vytvořit pyramidový rozklad rizika re (Schéma 16.6). Schéma č. 16.6 re EVA

Ukazatel 1.Q. 2014 1.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re)

Investice (VK)

ROE

re 10,50% 2,12%

Tvorba EBIT 0,13% rPod 3,48% 0,13%

Dělení EBIT 0,10%

3,35%

8,39%

Stabilita -0,06%

rFINSTRU 1,45% 1,37% 0,10%

Ostatní 1,95%

rFINSTAB 2,30% 2,36% -0,06% Likvidita L3 1,74 -0,06%

1,81

rf 2,30% 1,91%

0,37%

rLA 0,98% 0,03%

0,95%

16.3 Propočet ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku) Propočet roční hodnoty ekonomického zisku (EVA) je počítán podle vzorce: EVA = (ROE – re) * VK [5] EVA je definovaná jako součin vlastního kapitálu a tzv. spreadu (výnosnost vlastního kapitálu (ROE) mínus alternativní náklad vlastního kapitálu (re)). Pro lepší orientaci ve schématech jsme schémata upravili podle dostupnosti dat a zjednodušili pro lepší srozumitelnost (viz schéma č. 16.7). V příkladu je pyramidový rozklad změny hodnoty EVA ve zpracovatelském průmyslu.

100

Jde o rozklad meziroční změny hodnoty EVA a kvantifikaci změn hodnot jednotlivých ukazatelů na změnu hodnoty EVA. Pyramida končí čtyřmi oblastmi a to Tvorbou EBIT, Dělením EBIT, finanční stabilitou (Stabilita) a ostatními vlivy (Ostatní). Schéma č. 16.7 Pyramidový rozklad EVA EVA 35 932 119 142 83 210

Ukazatel 1.Q. 2014 1.Q. 2015 Vliv

Spread (ROE-re) 3,31% 10,61% 80 923

Investice (VK) 1 086 014 1 122 395 2 287

ROE 13,81% 19,00% 57 493

re 10,50% 23 430

Tvorba EBIT 53 361

Dělení EBIT 6 643

Stabilita -630

101

8,39%

Ostatní 21 547

17. JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH

17. JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH Nedílnou součástí analýzy jsou rozsáhlé tabulky v příloze. Vždy jsou vedle sebe data pro jednotlivé čtvrtletní (kumulativně) ukazatele za rok 2013 a za rok 2014, tj. pro každý ukazatel 6 absolutních hodnot a 6 podílů na aktivech celkem či obratu (struktura rozvahy či výkazu zisků a ztrát). Tabulky jsou věcně členěny na: 1. Rozvahu. Jednotlivé položky zjednodušené rozvahy jsou členěny tak, jak jsou ve formuláři rozvahy. 2. Výkaz zisků a ztrát. Položky jsou členěny opět v pořadí podle výkazu. Výkaz zisků a ztrát je doplněn o součet tržeb za prodej zboží a výkonů, tj. obratu a hodnotu EBIT. 3. Doplňující data. Jde o investice, počet zaměstnanců a odpracované hodiny. 4. Finanční analýzu. Zde jsou hodnoty EVA, alternativního nákladu na vlastní kapitál, ROE a dalších ukazatelů finanční analýzy INFA. Každá tabulka je dále členěna na celek za jednotlivá odvětví či agregace, hodnoty podle institucionálních sektorů a hodnoty podle vztahu k tvorbě EVA. Data jsou ve dvoumístném členění CZ‐NACE za nefinanční podniky. Jde o rozsáhlou přílohu, kdy naším cílem bylo zveřejnit maximum dat.

102

18. Seznam ZKRATEK

18. SEZNAM ZKRATEK A BU CAPM CZ CZ‐NACE ČNB ČSÚ EBIT EVA FA HDP HPH HOP HV IF INFA Kč L1 L2 L3 mld. MPO NV O Obrat ON OON P 3‐04 P 6‐04 PH re Rf rFINSTAB

Aktiva celkem Bankovní úvěry Capital Asset Princing Model Čístý zisk Členění odvětví Česká národní banka Český statistický úřad Zisk před úroky a zdaněním Ekonomický zisk Finanční analýza Hrubý domácí produkt Hrubá přidaná hodnota Hrubý operační přebytek Hospodářský výsledek Investiční fondy IN Finanční Analýza koruny české Finanční majetek/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) (Pohledávky + Finanční majetek)/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry Oběžná aktiva/(Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) miliardy Ministerstvo průmyslu a obchodu Nedokončená výroba Vydané dluhopisy Tržby za prodej zboží + Výkony Osobní náklady Ostatní osobní náklady Čtvrtletní statistický výkaz (tokové veličiny) Čtvrtletní statistický výkaz (stavové veličiny) Přidaná hodnota Alernativní náklad na vlastní kapitál Bezriziková sazba

rFINSTRU

Riziková přirážka za finanční strukturu

rLA ROE RP rPOD spread TH UM VK WACC XL1 XL2 Z ZT

Riziková přirážka za velikost podniku Rentabilita vlastního kapitálu Riziková přirážka

Riziková přirážka za finanční stabilitu

Riziková přirázka za podnikatelské riziko ROE ‐ re Skupina podniků tvořících hodnotu Úroková míra Vlastní kapitál Weighted Average Capital Cost Koeficient pro výpočet rizika za finanční stabilitu Koeficient pro výpočet rizika za finanční stabilitu Zisk před zdaněním Skupina ztrátových podniků

103

19. Seznam příloh

19. SEZNAM PŘÍLOH Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10 Tabulka 11 Tabulka 12 Tabulka 13 Tabulka 14 Tabulka 15

Rozvaha Aktiva Rozvaha Pasiva Výkaz zisků a ztrát Doplňující data Finanční analýza Rozvaha Aktiva Rozvaha Pasiva Výkaz zisků a ztrát Doplňující data Finanční analýza Rozvaha Aktiva Rozvaha Pasiva Výkaz zisků a ztrát Doplňující data Finanční analýza

Odvětví celkem Odvětví celkem Odvětví celkem Odvětví celkem Odvětví celkem Institucionální sektory Institucionální sektory Institucionální sektory Institucionální sektory Institucionální sektory Kategorie podniků Kategorie podniků Kategorie podniků Kategorie podniků Kategorie podniků

104

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Duben Finanční analýza podnikové sféry za čtvrtletí 2015

Recommend Documents