Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2016

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015

MPO – odbor ekonomických analýz


OBSAH S H R N U T Í ............................................................................................................................................................. 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE ........................................................................................... 7 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY ............................................................................................................................... 7 I.1.1 Ekonomický růst ............................................................................................................................................... 7 I.1.2 Reálná konvergence ......................................................................................................................................... 9 I.2 TRH PRÁCE..................................................................................................................................................... 11 I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ ............................................................................................................................ 18 I.3.1 Cenový vývoj .................................................................................................................................................. 18 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání ...................................................................................................................... 22 I.3.3 Fiskální vývoj .................................................................................................................................................. 25 I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání..................................................................................................... 29 I.4 MĚNOVÁ POLITIKA ........................................................................................................................................ 31 I.4.1 Měnová politika ............................................................................................................................................. 31 I.4.2 Směnné kurzy ................................................................................................................................................. 36 I.4.3 Vnější rovnováha ............................................................................................................................................ 41 I.5 KAPITÁLOVÝ TRH ........................................................................................................................................... 48 I.5.1 Globální trhy ................................................................................................................................................... 48 I.5.2 Kapitálový trh v ČR ......................................................................................................................................... 51 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY ............................................................................................................................... 54 II.1 PRŮMYSL ...................................................................................................................................................... 54 II.2 STAVEBNICTVÍ .............................................................................................................................................. 63 II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení ......................................................................... 63 II.2.2 Bytová výstavba ............................................................................................................................................ 68 II.2.3 Stavebnictví v EU ........................................................................................................................................... 70 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD .................................................................................................................................. 71 II.3.1 Souhrnné výsledky ........................................................................................................................................ 71 II.3.2 Teritoriální struktura ..................................................................................................................................... 75 II.3.3 Komoditní struktura ...................................................................................................................................... 80 II.3.4 Zahraniční obchod EU ................................................................................................................................... 82 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD ......................................................................................................................................... 85 II.4.1 Souhrnné výsledky ........................................................................................................................................ 85 II.4.2 Vnitřní obchod v EU ...................................................................................................................................... 88 TABULKOVÁ PŘÍLOHA ......................................................................................................................................... 91

Není-li uvedeno jinak, jsou v materiálu obsaženy údaje podle stavu k 29. 1. 2016.

2



SHRNUTÍ Hlavní atributy příznivého vývoje české ekonomiky se prosazovaly také ve druhé polovině roku 2015. Rozhodující roli nadále sehrával převládající optimismus domácího prostředí, který byl patrný v celém hospodářství. Rostla produkce, firmy i stát více investovaly a rovněž domácnosti se nebály utrácet, protože oživování celkové ekonomické aktivity se promítlo do větší nabídky pracovních příležitostí i do zvýšení jejich příjmů. Kromě toho podpůrnou roli sehrávaly i některé jednorázové stimuly, především nabídkový šok v podobě nízkých cen ropy a expanzívní fiskální politika, podporovaná čerpáním fondů Evropské unie. Domácí ekonomika tak vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o 4,7 % a nejenže prodloužila tendenci dynamického růstu na tři čtvrtletí, ale dokonce mírně zrychlila. Více rostla naposledy ve 4. čtvrtletí 2007, kdy se její výkonnost zvýšila o 5,3 %. Hospodářství Evropské unie, které je z pohledu vnějšího prostředí pro českou ekonomiku klíčové, si udržovalo pouze nevýrazné růstové tempo, jehož akceleraci bránila především slabá zahraniční poptávka poznamenaná zvýšením globální nejistoty. Hlavní rizika spočívala jak v přetrvávajícím geopolitickém napětí, tak v dalším zpomalení vývoje v rozvíjejících se ekonomikách, které razantně dopadlo na světovou obchodní výměnu. Na druhé straně však nelze pominout příznivý vliv některých dočasných faktorů, jako nízká cena ropy a v případě eurozóny slábnoucí kurz eura. Oživení v zemích platících eurem nahrával také hospodářský mix s prorůstově zaměřenou politikou v monetární oblasti a vesměs neutrálně nastavenou v jeho fiskální části. Ve 3. čtvrtletí 2015 se výkon Unie zvýšil meziročně o 1,9 %, stejně jako v předchozím čtvrtletí. Na rozdíl od 2. čtvrtletí však přibylo zemí, jejichž hospodářský vývoj se zpomalil, nebo, jako v případě Finska a Řecka, došlo dokonce k poklesu výkonnosti. Nejlépe si vedlo Irsko (růst o 7 %), následované Maltou (5,6 %), Lucemburskem (5,5 %) a Českou republikou (4,7 %). Tradiční tahoun, Německo, sice zrychlilo růst na 1,7 %, ale zaostalo za průměrem evropské osmadvacítky. Z hlediska struktury se na vyšším výkonu EU podílela pouze domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod nenavázal na výsledek předchozího čtvrtletí. Vývoz zpomalil na 4,4 % a dovoz rostl stejně jako v předchozím čtvrtletí o 4,9 %. Také růst české ekonomiky byl generován pouze domácími výdaji, hlavně tvorbou hrubého kapitálu. Její celkový vliv sice oslabil v důsledku snížení stavu zásob, ale současně si úlohu hlavního růstového faktoru upevnil fixní kapitál, který vzrostl ve 3. čtvrtletí meziročně o 8,3 %. Vyšší investiční aktivita byla vyvolána jak realizací projektů spolufinancovaných z evropských fondů, tak i příznivější situací ve vlastních zdrojích firem. Domácnosti utratily o 3 % více, když se v jejich chování projevila optimističtější očekávání spojená s růstem disponibilních příjmů. Rychleji rostly vládní výdaje, které přidaly na 4,4 %, hlavně díky čerpání neinvestičních prostředků Unie na opravy a údržbu dopravní infrastruktury. Vnější sektor růstové tempo ekonomiky nadále mírně zpomaloval. Jeho výsledky byly poznamenány vyšším tempem dovozu (ve 3.

3



čtvrtletí 2015 růst o 9,1 %) než vývozu (o 8,2 %), především vlivem vysoké dovozní náročnosti domácí ekonomiky. Příznivou hospodářskou situaci dokreslovaly charakteristiky trhu práce. Počet zaměstnaných osob se ve 3. čtvrtletí 2015 zvýšil meziročně o 1,3 % (na 5 060,3 tis. osob), o což se postarala kategorie zaměstnanců (její podíl na celkové zaměstnanosti vzrostl na 82,8 %), na úkor počtu podnikatelů. Obecná míra nezaměstnanosti se ve stejném období snížila na 4,9 % (meziročně o 1 p. b.), resp. harmonizovaná míra (v metodice Eurostatu) na 4,8 % v září, tedy na úroveň, která řadila Českou republiku na pozici země s druhou nejnižší nezaměstnaností v EU (za Německem s mírou nezaměstnanosti 4,5 %). Mzdový vývoj navázal na zrychlení z předchozího čtvrtletí a přidal v nominálním vyjádření na 3,8 % a reálně na 3,4 %, což v obou případech byla nejrychlejší tempa od konce roku 2009. Inflace opět ztratila na síle, ve 3. čtvrtletí 2015 se tempo průměrného meziročního růstu spotřebitelských cen snížilo na 0,4 % (z 0,7 % ve 2. čtvrtletí). Důvodem byly zejména levná ropa, energie, i další komodity, které snižují náklady a limitují tak inflační potenciál. Vyšší ekonomická aktivita a s ní sílící nákladové tlaky (především z trhu práce) se zatím v cenovém růstu neprojevily. K dobré kondici tuzemské ekonomiky zásadním způsobem přispěla odvětví v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. V průmyslu meziroční růst výroby sice ve 3. čtvrtletí mírně zpomalil na 4 %, z toho ve váhově nejvýznamnějším zpracovatelském průmyslu na 5 %, to ale nic nezměnilo na faktu, že zpracovatelský průmysl byl nadále hlavním tahounem ekonomiky. Na celkovém přírůstku hrubé přidané hodnoty ve výši 4,3 % se podílel téměř polovinou. Růstové tempo průmyslu zvolnilo až koncem čtvrtletí, kdy byl průmysl postižen omezením produkce po požáru v Unipetrolu a také odstávkami jaderných elektráren. V členění podle hlavních průmyslových seskupení nejrychleji rostla výroba pro krátkodobou spotřebu (meziročně o 7,5 %), která se tak přiblížila dynamice naposledy dosahované v roce 2007. Solidních výsledků dosáhly také výroba pro investice, jejíž zpomalení růstu (na 5,7 %) odráželo vliv vysoké srovnatelné základny a výroba pro dlouhodobou spotřebu rostoucí na úrovni předchozích dvou čtvrtletí (růst o 4,3 %). Vlivem sezónnosti se zbrzdil růst výroby pro mezispotřebu (na 3,7 %), zatímco výroba energií klesla (o 2,4 %) z důvodu plánovaných i neplánovaných odstávek reaktorů v JE Temelín a JE Dukovany. Převážná část tuzemské průmyslové produkce byla určena pro zahraniční trhy. Při meziročním zvýšení celkových tržeb z průmyslové činnosti o 1 %, vzrostly tržby z přímého vývozu o 5 % (podílely se na celkových tržbách průmyslu více než 60 %), kdežto domácí tržby klesly o 3,8 %. Obdobná struktura se prosazovala v nových zakázkách, jejichž meziroční růst o 3,4 % ve 3. čtvrtletí byl tažen zakázkami ze zahraničí (růst o 8,1 %), ve kterých dominovaly zakázky ve výrobě motorových vozidel (růst o 18,5 %), i když vyšší tempo

4



(růst o 19,4 %) dosáhla váhově nižší výroba oděvů. Domácí zakázky se snížily o 5 %, z toho v rozhodující výrobě motorových vozidel o 0,2 %. V průmyslu pokračoval trend růstu zaměstnanosti, ale jeho tempo v jednotlivých čtvrtletích roku 2015 postupně zpomalovalo, až na 2,6 % ve 3. čtvrtletí. Naopak průměrná nominální mzda ve 3. čtvrtletí zrychlila na 3,4 % a vytvořila tím v podmínkách pomalého cenového vývoje významný předpoklad pro další oživení spotřeby domácností. Stavební produkce vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně reálně o slušných 5,4 %, nezopakovala však dvouciferný růst z předchozího čtvrtletí. Výrazně lépe se dařilo inženýrskému stavitelství, které vzrostlo o 19,2 %, především díky obnovené investiční aktivitě státu a snaze maximálně vyčerpat prostředky z fondů Unie. Výsledky resortu naopak negativně poznamenalo snížení výroby v pozemním stavitelství o 1,2 %, a to navzdory silné poptávce po bydlení, rekordně nízkým úrokovým sazbám a dostupným hypotékám. Ve 3. čtvrtletí stavební podniky zahájily výstavbu celkem 6 745 bytů (meziročně o 5,1 % více) a dokončily 6 069 bytů (pokles o 3,5 %). Na rozdíl od průmyslu se zaměstnanost ve stavebních podnicích dále snížila, v minulém roce však míra poklesu zeslábla, ve 3. čtvrtletí na meziročních 2,6 % (v podnicích s 50 a více zaměstnanci). Růst stavební produkce doprovázený poklesem zaměstnanosti zvýšil produktivitu práce o 8,2 %, což byla dynamika, která (při růstu reálných mezd o 3,7 %) vedla ke snížení reálných jednotkových mzdových nákladů o výrazných 4,2 %. Zahraniční obchod pokračoval ve 3. čtvrtletí 2015 v růstu, ale proti roku 2014 s nižší dynamikou (především vlivem vysoké srovnávací základny předchozího roku). Podle údajů přeshraniční statistiky vzrostl vývoz o 4,1 %, dovoz o 4,3 % a obchodní bilance skončila přebytkem 104,9 mld. Kč, meziročně vyšším o 2,3 mld. Kč. Podobnou tendenci vykázaly i výsledky zahraničního obchodu podle metodiky národního pojetí. K předstihu růstu dovozu před vývozem přispěla vysoká dovozní náročnost průmyslové produkce a spotřeby domácností, zatímco růst vývozu se opíral o dlouhodobě příznivou situaci na evropských automobilových trzích a slabší korunu. Rozhodující část obchodní výměny se realizovala s vyspělými tržními ekonomikami, jejichž podíl dále posílil na 82 % (meziročně o 0,3 p. b.). Z teritoriálního pohledu se jednalo především o země Evropské unie, které se na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu podílely téměř ze tří čtvrtin. Tradičně nejvíce obchodovanou komoditou byly stroje a dopravní prostředky, jejichž dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě se zvýšil na 49,5 %, (o 0,7 p. b.), z toho silničních vozidel na 14,7 % (o 0,8 p. b.). Vyšší důvěra domácností, růst zaměstnanosti a vzestup reálných mezd se odrazily ve výsledcích vnitřního trhu. Tržby maloobchodu, včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot, vzrostly ve 3. čtvrtletí meziročně reálně o 5,9 %, což bylo sice mírné zvolnění ve srovnání s předchozím čtvrtletím, 5



nicméně i tento výsledek svědčí o stále silné náladě spotřebitelů utrácet. Domácnosti tak postupně dohánějí, co v období během nedávných hospodářských recesí ve spotřebě zameškaly. Prodej potravin dále zrychlil na 4,8 % a vyrovnal tak dynamiku dosaženou naposledy ve 2. čtvrtletí 2007. Vlivem poklesu cen pokračoval propad maloobchodních prodejů pohonných hmot v nominálním vyjádření, ve 3. čtvrtletí o 8,6 %, ve hmotě se jich však prodalo více o 5,8 %. Výsledky za 1. – 3. čtvrtletí roku minulého roku vytvořily reálný předpoklad, že dynamika hospodářského růstu za celý rok 2015 se ve srovnání s 2% růstem předchozího roku více než zdvojnásobí. Tímto tempem se Česká republika nepochybně zařadí mezi nejrychleji rostoucí země Unie a dále postoupí v konvergenci k vyspělým ekonomikám.

6



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Ekonomika přidávala na meziročním tempu, …

V podmínkách charakterizovaných příznivým klimatem domácího prostředí a relativně stabilní situací v Evropě prodloužila česká ekonomika tendenci rychlého růstu o další čtvrtletí. Jeho reálná meziroční dynamika se od počátku roku 2015 pohybovala nad 4% úrovní, ve 3. čtvrtletí zrychlila až na 4,7 %. Bylo to nejvíce od roku 2007, kdy růst dosáhl 5,3 %. Za 1.-3. čtvrtletí se výkonnost ekonomiky meziročně zvýšila o 4,5 %.

… z mezičtvrtletního pohledu však vlivem mimořádných faktorů zpomalovala

Růstová tendence pokračovala také podle údajů srovnávajících mezičtvrtletní vývoj, ale její intenzita slábla. Ve 3. čtvrtletí růst hrubého domácího produktu zpomalil na 0,7 %, a to z 2,5 % v 1. čtvrtletí a 1 % ve 2. čtvrtletí. Tento výsledek však nebyl důsledkem polevujícího výkonu ekonomiky, ale souvisel s odezněním jednorázových daňových efektů z 1. pololetí.

Graf č. I.1.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %) 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0 -4,0 -6,0

stejné čtvrtletí předchozího roku

předchozí čtvrtletí

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Hospodářský růst byl generován pouze domácími výdaji, …

Na poptávkové straně ekonomiky se výdaje na konečnou spotřebu podílely na růstu 2,3 p. b., z toho 1,4 p. b. zajistila váhově významnější spotřeba domácností. Domácnosti utratily meziročně o 3 % více, a podobně jako v předchozích čtvrtletích se o toto zvýšení postaraly hlavně výdaje za zboží dlouhodobé a krátkodobé spotřeby a částečně i za služby. Silnější sklon obyvatelstva ke spotřebě byl projevem jeho optimističtějších očekávání, 7



vyvolaných příznivou situací na trhu práce, vč. rostoucích disponibilních příjmů. Vládní výdaje zrychlily růstové tempo na 4,4 %, protože mimořádně vzrostly platby za opravy a údržbu dopravní infrastruktury financované neinvestičními prostředky EU z dobíhající perspektivy 2007-2013. Celková tvorba hrubého kapitálu přispěla 2,6 p. b., z toho investiční kapitál 2,1 p. b. Jeho růst o 8,3 % podpořily zejména investice do staveb, vč. infrastruktury, ale také do strojů, zařízení a dopravních prostředků. Za zvýšenou investiční aktivitou stál růst vlastních zdrojů firem i snaha o maximální realizaci projektů spolufinancovaných z fondů Unie. Příspěvek zásob se proti předchozím čtvrtletím roku 2015 dále snížil s tím, že v jeho struktuře byly patrné změny ve prospěch zásob souvisejících s výrobní a také obchodní činností. … vnější sektor jeho tempo zpomaloval

V zahraničním obchodě se zbožím a službami pokračovala tendence rychlejšího růstu dovozu (o 9,1 %) než vývozu (o 8,2 %), jejímž výsledkem bylo zbrzdění růstové dynamiky HDP o 0,1 p. b. Dovoz byl tažen jak stroji a elektrickými zařízeními, tak i subdodávkami pro automobilový průmysl, což souviselo s vysokou dovozní náročností tuzemského vývozu. Na vývozu se tradičně nejvíce podílely dopravní prostředky, dále pak elektrická zařízení, pryž a plasty. Podrobnějšího údaje o vývoji hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury jsou uvedeny v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

Pomalý růst cenové hladiny ovlivnily domácnosti

Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně o 5,2 %, (tj. o 0,2 p. b. méně než v předchozím čtvrtletí) a dosáhl objemu 1 127,3 mld. Kč. Úhrnná cenová hladina se zvýšila o 0,4 %, především vlivem růstu cen vládních výdajů (o 1,2 %) a investic (o 1 %). Nepatrně se zvýšily ceny výdajů na konečnou spotřebu domácností (o 0,1 %). Směnné relace se po pauze v předchozím čtvrtletí vrátily do kladných hodnot (deflátor vývozu zboží a služeb se ve 3. čtvrtletí 2015 snížil o 1,9 %, tedy méně než deflátor jejich dovozu, který byl nižší o 2,1 %).

Tvorbu produktu zajistil hlavně průmysl, …

Na straně zdrojů hrubá přidaná hodnota (ve stálých cenách) roste meziročně již dva roky. O její zvýšení o 4,3 % ve 3. čtvrtletí 2015 se zasloužil především zpracovatelský průmysl, který pokryl téměř polovinu tohoto přírůstku. Dynamika jeho růstu akcelerovala na 7,9 %, což bylo nejvíce ze všech odvětví. Vysokého tempa růstu dosáhla i většina odvětví služeb, informační a komunikační činnosti o 6,6 %, peněžnictví a pojišťovnictví o 5,5 %, profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti o 5,2 %, ale obchod a doprava jen o 3,4 %. Hrubá přidaná hodnota ve stavebnictví, hlavně díky zvýšeným vládním výdajům, vzrostla o 5,4 %.

… který produkuje téměř třetinu hrubé přidané hodnoty

Hrubá přidaná hodnota v nominálním vyjádření byla meziročně vyšší o 4,9 %, když se ceny na nabídkové straně ekonomiky zvýšily celkem o 0,5 %. V jednotlivých odvětvích se však cenový vývoj výrazně lišil, což se podepsalo na změnách jejich podílu na celkové hrubé přidané hodnotě. Nejvíce si polepšila (o 0,3 p. b.) odvětví stavebnictví a také obchodu a dopravy, ve kterých se ceny zvýšily o 3,9 %, resp. 3,3 %. Naopak postižen byl průmysl, jehož podíl se snížil na 32,2 % (o 0,1 p. b.) v důsledku poklesu cen o 1,7 %. Nicméně zpracovatelský průmysl díky robustnímu růstu své postavení posílil.

8



Tabulka č. I.1.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 3. čtvrtletí 2015 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna

Příspěvek ke změně

%

p. b.

3. Q 2014

3. Q 2015

NH celkem

4,3

4,3

100,0

100,0

v tom: Průmysl

6,2

2,0

32,3

32,2

z toho: zpracovatelský

7,9

2,1

26,6

26,8

Stavebnictví

5,4

0,3

5,6

5,9

Obchod a doprava

3,4

0,6

18,0

18,3

Peněžnictví a pojišťovnictví

5,5

0,2

4,5

4,5

Informační činnosti

6,6

0,3

4,9

5,0

Činnosti v nemovitostech

1,6

0,1

8,3

8,2

Podíl odvětví v %

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

K hospodářskému růstu výrazně přidala produktivita práce

Vyšší ekonomická aktivita se projevila také na trhu práce. Zaměstnanost (v metodice národních účtů) ve 3. čtvrtletí 2015 vzrostla o 1,2 % a zůstala na úrovni předchozího čtvrtletí, tj. 5 170 tis. osob. Více k růstu hrubé přidané hodnoty, téměř ze tří čtvrtin, přispěla produktivita práce, která se zvýšila o 3,1 % a prodloužila tak růstovou tendenci na osm čtvrtletí v řadě.

I.1.2 Reálná konvergence Výkonnostní mezera české ekonomiky za průměrem EU se opět zmenšuje

Pozice České republiky mezi zeměmi Evropské unie se zlepšila. V roce 2014 dosáhl hrubý domácí produkt české ekonomiky (v paritě kupního standardu) 85 % průměru Unie, což současně znamená, že se mezi zeměmi evropské osmadvacítky umístila na 14. místě. Od vstupu do Unie v roce 2004 přeskočila již čtyři země, nejprve Řecko a Slovinsko, a v roce 2014 Kypr a Maltu. Na druhé straně se však České republice přibližují další nové země Unie, které měly nižší startovací úroveň a nyní zaznamenávají rychlejší míru konvergence (viz graf č. I.1.2.1).

9



Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU-28=100) 140 120 100 80 60 40 20 0

2004

2014

Pramen: Eurostat, graf MPO

Slabý růst EU je patrný jak z meziročního, …

Pokračující nevýrazný růst evropské ekonomiky se v průběhu roku 2015 odehrával v prostředí zvýšené globální nejistoty. Jejím projevem bylo jak další zvolnění vývoje v rozvíjejících se ekonomikách, které bylo doprovázeno razantním zpomalením světové obchodní výměny, tak přetrvávající geopolitické napětí. Na druhé straně nelze pominout prorůstový vliv některých dočasných faktorů, jako nízká cena ropy, nebo, v případě eurozóny, slábnoucí kurz eura. V zemích platících eurem nahrával jejich oživení rovněž hospodářský mix podpůrně nastavenými parametry v monetární oblasti a většinou neutrálním charakterem fiskální politiky. Ve 3. čtvrtletí se výkon hospodářství Evropské unie zvýšil meziročně o 1,9 %, stejně jako ve 2. čtvrtletí. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však přibylo zemí, ve kterých došlo ke zpomalení vývoje, nebo, v případě Finska a Řecka, dokonce k hospodářskému poklesu. Nejlépe si vedlo Irsko (růst o 7 %), následované Maltou (5,6 %), Lucemburskem (5,5 %) a Českou republikou (4,7 %). Z velkých ekonomik si solidní tempo udrželo Španělsko (3,4 %), zatímco tradiční tahoun, Německo, sice zrychlilo růst na 1,7 %, ale zaostalo za průměrem evropské osmadvacítky. Obnova ekonomické aktivity ve Francii (růst o 1,2 %) a zejména Itálii (o 0,8 %) zůstala křehká.

… tak zejména z mezičtvrtletního srovnání

Údaje srovnávající mezičtvrtletní vývoj však ukazují, že EU ve 3. čtvrtletí 2015 dokonce zpomalila růst na 0,4 % (proti 0,5 % ve 2. čtvrtletí). Rozhodující měrou k tomu přispěl vývoj ve velkých ekonomikách, podprůměrným tempem rostlo 10



Německo a Francie (obě země o 0,3 %), dále Itálie (o 0,2 %), ale růst zvolnilo také Španělsko (na 0,8 %) a Spojené království (na 0,5 %). Z hospodářského zrychlení se naopak těšily rozvíjející se ekonomiky Unie, to ale stačilo pouze na dílčí zmírnění méně příznivého vývoje vyspělých zemí. Na hraně recese se ve 3. čtvrtletí 2015 pohybovalo Finsko (pokles o 0,5 %) a Řecko (- 0,9 %).

Graf č. I.1.2.2 Vývoj hrubého domácího produktu v zemích EU ve 3. čtvrtletí 2015 (v %) 7,5 6,5 5,5 4,5 3,5 2,5 1,5 0,5 -0,5 -1,5

meziročně

mezičtvrtletně

Pramen: Eurostat, ČSÚ, graf MPO

Růst v EU byl tažen spotřebou a investicemi

Na meziročním růstu hrubého domácího produktu v zemích EU se podílela pouze domácí poptávka. Posílil vliv spotřeby, na rozdíl od předchozího čtvrtletí se však tentokrát zvýšily vládní výdaje o 1,6 %, zatímco spotřeba domácností pokračovala v růstu o 2,1 %. Naopak investiční aktivita mírně ubrala na tempu na 2,7 % a její příspěvek k růstu byl ve srovnání se spotřebou zhruba třetinový. Na druhé straně byl růst brzděn poklesem zásob a zahraničním obchodem, který nenavázal na výsledek 2. čtvrtletí. Vývoz zpomalil na 4,4 %, což bylo nejpomalejší tempo v roce 2015, dovoz však rostl stejně jako v předchozím čtvrtletí o 4,9 %.

I.2 TRH PRÁCE Zaměstnanost meziročně vzrostla

Ve třetím čtvrtletí 2015 vzrostl počet zaměstnaných osob v ČR meziročně o 65,4 tis. osob (přírůstek o 1,3 %) na 5 060,3 tis. osob. Výrazně se na tomto zvýšení podílely osoby v pozicích zaměstnanců (meziroční nárůst o 97,2 tis. osob), jejichž podíl na celkové zaměstnanosti činil 82,8 %. Naopak počet podnikatelů v meziročním srovnání poklesl o 18,4 tis. osob a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 17,2 %. Dlouhodobě se však Česká republika řadí v rámci EU k zemím s nejvyšším počtem podnikatelů. 11



Oproti předchozímu čtvrtletí se počet zaměstnaných osob (očištěný od sezónních vlivů) ve 3. čtvrtletí 2015 zvýšil o 6,7 tis. osob. Dle členění základních sektorů národního hospodářství se na meziročním růstu zaměstnanosti podílely všechny tři sektory. Nejvíce se projevil v terciálním sektoru, kde se počet pracujících zvýšil o 50,1 tis. osob. V sekundárním sektoru se počet pracujících osob meziročně zvýšil jen minimálně, a to o 3,0 tis. Přitom počet pracujících ve zpracovatelském průmyslu sice vzrostl o 34,8 tis. osob, ale počet pracujících ve stavebnictví se snížil o 27,7 tis. osob. Vzrostl také počet pracujících osob v primárním sektoru, a to o 11,9 tis. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64 letých) činila 70,5 % a dosáhla tak nejvyšší úrovně od roku 1993, tj. od počátku tohoto výběrového šetření. Ve srovnání s 3. čtvrtletím roku 2014 vzrostla míra zaměstnanosti o 1,2 p. b. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,6 p. b. na 78,2 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 1,8 p. b. na 62,6 %. Nezaměstnanost opět meziročně poklesla

Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO1 - populace ve věku 15-64 let) dosáhla ve 3. čtvrtletí 4,9 % a meziročně se tak snížila o 1,0 p. b. Průměrný počet nezaměstnaných osob (definice ILO) se oproti 2. čtvrtletí 2015 snížil o 11,4 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob se meziročně snížil o 55,4 tis. osob na celkových 257,2 tis. osob. Již v delším časovém období se pokles nezaměstnanosti projevuje větší měrou v ženské populaci (pokles o 29,9 tis. osob), než populaci v mužské (pokles o 25,6 tis. osob). Růst naší ekonomiky se již delší dobu kladně projevuje ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti, kde ve 3. čtvrtletí došlo opět k meziročnímu snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob (poklesl o 11,6 tis. na 124,9 tis. osob). Rozdíly mezi kraji jsou však stále relativně vysoké. V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají stabilně nízkou míru nezaměstnanosti vysokoškoláci (2,4 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (3,4 %). Vysokou míru nezaměstnanosti vykazuje již dlouhodobě skupina osob se základním vzděláním (21,9 %). Významně však poklesla nezaměstnanost u skupiny osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (5,5 %), která se dlouhodobě vyznačovala nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. V analýze zveřejněné Českým statistickým úřadem v listopadu 2015, která pro hodnocení míry dlouhodobé nezaměstnanosti podle jednotlivých aspektů využívá definitivní údaje za rok 2014, je uvedeno, že ve většině krajů nedosáhla míra dlouhodobé nezaměstnanosti v minulém roce 3 % (v Praze dokonce méně než 1 %). Složitější situace je v Karlovarském, Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji, ve kterých se míra dlouhodobé nezaměstnanosti pohybuje v rozpětí 4,1 % až 5,0 %. S výjimkou Prahy a Jihomoravského kraje je míra dlouhodobé nezaměstnanosti žen ve všech ostatních krajích vyšší než mužů.

1 International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce)

12



Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se značně liší podle dosaženého vzdělání. Zvláště vysoká je mezi osobami se základním vzděláním (13,6 %), nadprůměrná je i v početné skupině vyučených (střední vzdělání bez maturity). Tato míra klesá ve skupině osob s maturitou na 1,7 % a mezi vysokoškoláky dokonce až na 0,8 %. Vyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti je ve skupině se základním vzděláním mezi muži. Podíl nezaměstnaných osob (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) činil ke konci 3. čtvrtletí 6,0 %, což je o 1,3 p. b méně než v témže období roku 2014, kdy podíl činil 7,3 %. Podíl nezaměstnaných žen činil 6,5 %, podíl nezaměstnaných mužů 5,6 %. V měsících říjnu a listopadu 2015 činil podíl nezaměstnaných osob shodně 5,9 %.

Tabulka č. I.2.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) leden

únor

březen duben květen červen červenec srpen

září

říjen

2010

7,6

7,7

7,5

7,1

6,7

6,6

6,7

2011

7,6

7,5

7,2

6,7

6,4

6,3

2012

7,1

7,2

7,0

6,6

6,4

2013

8,0

8,1

8,0

7,7

2014

8,6

8,6

8,3

2015 meziroční změna v p.b. 2010/2011 meziroční změna v p.b. 2011/2012 meziroční změna v p.b. 2012/2013 meziroční změna v p.b. 2013/2014 meziroční změna v p.b. 2014/2015

7,7

7,5

0,0

listopad prosinec

6,6

6,6

6,5

6,6

7,4

6,4

6,4

6,3

6,2

6,3

6,8

6,4

6,5

6,5

6,6

6,7

6,8

7,4

7,5

7,3

7,5

7,5

7,6

7,6

7,7

8,2

7,9

7,5

7,4

7,4

7,4

7,3

7,1

7,1

7,5

7,2

6,7

6,4

6,2

6,3

6,2

6,0

-0,2

-0,3

-0,4

-0,3

-0,3

-0,3

-0,2

-0,3

-0,3

-0,3

-0,6

-0,5

-0,3

-0,2

-0,1

0,0

0,1

0,1

0,1

0,3

0,5

0,5

0,6

0,9

0,9

1,0

1,1

1,1

0,9

1,0

1,0

1,0

0,9

0,9

0,8

0,6

0,5

0,3

0,2

0,0

0,1

-0,1

-0,1

-0,3

-0,5

-0,6

-0,7

-0,9

-1,1

-1,1

-1,2

-1,1

-1,2

-1,1

-1,2

-1,3

Pramen: MPSV

Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 31 okresů. Nejvyšší byl zaznamenán v okresech: Most (11,5 %), Karviná (11,1 %), Ústí nad Labem (10,7 %), Bruntál (10,5 %), Ostrava-město (10,2 %), Chomutov (9,7 %) a Děčín (8,5 %) a Sokolov (shodně 8,3 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných vykazovaly okresy: Praha-východ (2,7 %), Rychnov nad Kněžnou (3,0 %), Prachatice (3,1 %), Jindřichův Hradec (3,5 %) a Písek a Benešov (shodně 3,6 %). K 30. září 2015 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 441 892 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 8 774 osob méně než ke konci měsíce května (pokles o 1,9 %). V porovnání se stejným obdobím roku 2014 byl zaznamenán pokles o 87 206 uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl registrován ve všech 71 okresech – největší byl v okresech: Rychnov nad Kněžnou (o 9,4 %), Plzeň-sever (o 5,3 %), Plzeň-město (4,9 %), České Budějovice (o 4,8 %), Klatovy (o 4,6 %), Svitavy (o 4,4 %), Pelhřimov a Jihlava (shodně o 3,9 %). 13



Graf č. I.2.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %)

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v %

10 9 8 7 6 5 1

2

3

4

5

6 7 měsíce 2012

8

9

10

11

12

2013

Pramen: MPSV, graf MPO

K 30. září 2015 evidoval Úřad práce ČR celkem 108 573 volných pracovních míst, což bylo o 4 805 více než v předchozím měsíci a o 52 017 více než ve shodném období roku 2014.

Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

počet uchazečů

Počet volných pracovních míst pro absolventy se meziročně výrazně zvýšil

2013

2014

2015

Pramen: MPSV, graf MPO

14



Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 4,1 uchazečů (ve stejném období minulého roku to bylo 9,4 uchazeče). Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech: Bruntál (17,3), Ústí nad Labem (15,9 %) a Karviná (14,0). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 31 509 a na jedno volné místo připadalo 0,8 uchazečů této kategorie. Ve srovnatelném období roku 2014 bylo registrováno 13 214 volných pracovních míst pro tuto věkovou kategorii a na jedno volné místo připadlo 2,5 uchazečů. ČR si v rámci EU-28 stále drží druhou nejnižší nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti sledovaná EUROSTATem (data neočištěná od sezónních vlivů) byla podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání ke konci 3. čtvrtletí v ČR 4,8 %. Nižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána naposledy v prosinci 2008, a to 4,7 %. Česká republika tak má již delší dobu druhou nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. Míra nezaměstnanosti nižší než v ČR byla pouze v Německu (4,5 %). V EU-28 činila harmonizovaná míra nezaměstnanosti v témže období 9,3 %. Již čtvrté čtvrtletí za sebou se tak drží pod hranici deseti procent a je nyní nejnižší od září roku 2009. Mezi jednotlivými členskými zeměmi však přetrvávají hluboké rozdíly. Zatímco německá nezaměstnanost zůstává na 4,5 %, v Řecku nebo ve Španělsku stále nezaměstnanost přesahuje 20 %. Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána ve Finsku a v Bulharsku (shodně 9,5 %), v Lotyšsku (9,9 %), ve Francii (10,8 %), na Slovensku (10,9 %), v Portugalsku (12,4 %), v Itálii (11,6 %), v Chorvatsku (15,5 %) a na Kypru (15,0 %). Vysoká míra nezaměstnanosti je dlouhodobě ve Španělsku (21,6 %) a v Řecku (24,6 %).

15



Řecko

Španělsko

Chorvatsko

Kypr

Itálie

Portugalsko

Slovensko

Francie

Lotyšsko

Bulharsko

EU 28

Finsko

Slovinsko

Litva

Irsko

Belgie

Švédsko

Polsko

Rumunsko

Nizozemsko

Estonsko

Maďarsko

Dánsko

Rakousko

Lucembursko

Malta

Česká republika

Německo

28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 % 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

Spojené…

Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti2 v zemích EU-28 (k 30. 9. 2015)

Pramen: EUROSTAT (data neočištěna od sezónních vlivů), graf MPO Pozn.: Spojené království, - poslední dostupné údaje: srpen 2015

Dle posledního odhadu EUROSTATu bylo bez práce ke konci září 2015 v celé EU 22,631 milionu lidí. Proti srpnu 2015 se počet nezaměstnaných v EU-28 snížil o 147 000 a v meziročním srovnání došlo k poklesu o 1,8 milionu lidí. Míra nezaměstnanosti osob ve věku 15–64 let 9,1 % a vrátila se tak k hodnotám vykazovaným před hospodářskou krizí. Nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenali v Německu (4,5 %), nejvyšší byla v Řecku (24,2 %). V rámci členských států OECD, kde je metodika sledování harmonizované míry nezaměstnanosti shodná s metodikou používanou Eurastatem, byla ke konci 3. čtvrtletí nejnižší míra nezaměstnanosti zaznamenána v Japonsku (3,4 %). Pod 4% hranicí byl ještě Island (3,5 %) a Korea (3,6 %). Míra nezaměstnanosti v OECD celkem činila v témže období 6,7 %. Situace na trhu práce se celkově zlepšuje i z pohledu nezaměstnanosti nejmladší generace, neboť k jejímu poklesu došlo rovněž u mladých lidí ve věku od 15 do 25 let, její hodnoty však zůstávají vysoké. Rozdíl v zaměstnanosti mladých lidí je mezi jednotlivými zeměmi EU značný. Nejlépe se tuto věkovou kategorii daří zaměstnávat v Německu, kde míra nezaměstnanosti za 3. čtvrtletí 2015 činila 8,2 %. Naopak v Řecku je v témže období bez práce 48,8 % mladých do 25 let a přes 45 % činí míra nezaměstnanosti mezi mladými také ve Španělsku. Z údajů dostupných za rok 2015 vyplývá, že v ČR se míra nezaměstnanosti osob této věkové kategorie snížila za poslední dva roky o cca 7 %.

2

"Harmonizovaná míra nezaměstnanosti", kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od ukazatele "Podíl nezaměstnaných osob", který vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná.

16



Graf č. I.2.4 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti ve skupině do 25 let ve vybraných zemích EU-28

roční průměr v % kvartální průměr v %

70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Německo

11,1

9,8

8,5

8,0

7,8

7,7

1Q/2015 2Q/2015 3Q/2015 7,3

7,0

8,2

Rakousko

10,0

8,8

8,3

8,7

9,2

8,2

9,6

10,2

11,2

Česká republika

16,6

18,3

18,1

19,5

18,9

15,9

14,0

12,0

12,9

Evropská unie (28)

20,1

21,2

21,6

23,1

23,6

22,1

21,5

20,4

19,6

Polsko

20,6

23,7

25,8

26,5

27,3

24,2

23,3

19,8

18,5

Slovensko

27,6

33,9

33,7

34,0

33,7

30,4

26,4

25,3

25,2

Španělsko

37,7

41,5

46,2

52,9

55,5

53,2

51,4

49,2

46,6

Řecko

25,7

33,0

44,7

55,3

58,3

52,0

51,9

49,5

48,8

Pramen: EUROSTAT (data neočištěná od sezónních vlivů), graf MPO

Průměrná mzda opět vzrostla

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda se ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně zvýšila o 3,8 %, tj. o 944 Kč a činila 26 072 Kč. Spotřebitelské ceny se v tomto období zvýšily o 0,4 %, reálně se tak mzda zvýšila o 3,4 %. V podnikatelské sféře vzrostla meziročně průměrná mzda nominálně o 3,8 % a reálně o 3,4 %, ve sféře nepodnikatelské vzrostl průměrný plat nominálně o 3,5 % a reálně o 3,1 %. Objem mezd vzrostl o 5,4 %, evidenční počet zaměstnanců o 1,6 %.

Graf č. I.2.5 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků 5 4 3

meziroční změny v %

2 1 0 -1 -2 -3 -4 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 2012

2013 nominální mzda

2014

2015

reálná mzda

Pramen: ČSÚ 17



Z průmyslových oborů se dařilo především zpracovatelskému průmyslu, hlavnímu tahounu české ekonomiky, který zaměstnává 1 101,5 tis. zaměstnanců. Zde vzrostla průměrná mzda o 3,7 %. Naopak nejnižší nárůst (1,6 %) byl zaznamenán v odvětví vzdělávání. Z regionálního pohledu se růst průměrné mzdy se ve 3. čtvrtletí 2015 nejvýrazněji projevil v Jihočeském kraji (4,7 %) a v Karlovarském kraji (4,6 %). Naopak v hlavním městě byl růst opětovně nejnižší (2,9 %). V jediném Karlovarském kraji došlo k úbytku počtu zaměstnanců, o -0,9 %, v ostatních krajích počty zaměstnanců rostly, nejvýrazněji pak v Olomouckém kraji (2,7 %), dále Praze a Středočeském kraji (shodně o 2,4 %). Medián mezd činil 22 531 Kč tj. o 3,9 % více než ve stejném období předchozího roku. Z hlediska pohlaví se pak zvýšení mezd projevilo více u mužů, kde činil medián mezd 24 759 Kč, zatímco u žen to bylo 20 014 Kč. V 1. až 3. čtvrtletí 2015 dosáhla průměrná mzda výše 25 903 Kč. V meziročním srovnání vzrostla průměrná mzda o 3,2 % (přírůstek 803 Kč), což poměřeno s inflací (0,4 %) znamená reálný přírůstek o 2,8 %.

I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ I.3.1 Cenový vývoj Spotřebitelské ceny ve 3. čtvrtletí zamířily opět dolů …

Inflace v průběhu roku 2015 měnila směr vývoje. Zatímco nejprve výrazně ztratila na síle, poté našla určité růstové ambice, ve 3. čtvrtletí nabrala opačný směr a opětovně ustoupila. Důvodem byly zejména levná ropa, energie i další komodity, které snižují náklady a limitují tak inflační potenciál. Česká ekonomika zůstává nadále nízkoinflační, a to navzdory slabé koruně, růstu mezd a sílící domácí poptávce.

… a zpomalily tempo téměř na polovinu …

Spotřebitelské ceny ve 3. čtvrtletí 2015 zbrzdily tempo meziročního růstu v průměru na 0,4 % (z 0,7 % v 2. čtvrtletí). To bylo důsledkem jak zpomalení meziročního cenového růstu v sektorech bydlení, odívání a obuv, ostatní zboží a služby, tak i prohloubení cenového poklesu, který nastal zejména u potravin a nealko nápojů a dopravy. Inflaci podpořilo pouze zrychlení meziročního růstu cen v oddíle rekreace a kultura. Změny ve vývoji cen v jednotlivých sektorech se promítly ve snížení růstu tržních cen na 0,5 % (z 0,7 % ve 2. čtvrtletí) a poklesu regulovaných cen o 0,2 % (z 0,3% růstu ve 2. čtvrtletí 2015).

18



Graf č. I.3.1.1 Meziroční inflace v ČR (v %)

1

0,8 0,7 0,5

0,5 0,4

0,5

0,3 0,2

0,1

prosinec

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

0

0,1

0,1

2014

2015

2015

2015

2015

2015

2015

2015

2015

2015


… zejména vlivem redukce cenového růstu v sektoru bydlení, …

V sektoru bydlení došlo ke snížení cenového růstu v průměru meziročně o 0,8 % (z 1,2 % v předchozím čtvrtletí), které souviselo zejména se zmírněním růstu cen zemního plynu na 1,7 % (z 4,5 % ve 2. čtvrtletí). Důvodem byl efekt výchozí základny, protože ceny plynu v červenci předchozího roku stouply. Ceny vodného a stočného vzrostly stejně jako ve 2. čtvrtletí o 3,4 %, resp. o 2,8 %. Ceny tepla byly vyšší o 2,3 % (z 2,1 % v předchozím čtvrtletí). Zmírnil růst cen čistého nájemného na 0,7 % (z 1,5 % ve 2. čtvrtletí). Pouze ceny elektřiny byly nižší o 0,4 %.

… odívání a obuv a ostatní zboží a služby, …

Vzestup cenové hladiny oslabovaly i ceny odívání a obuvi zvolněním tempa růstu v průměru meziročně na 2,6 % (z 3,5 % ve 2. čtvrtletí), když ceny oděvů byly vyšší pouze o 0,3 % a ceny obuvi o 9,5 %. Cenový růst zpomalily také ceny v oddíle ostatní zboží a služby, kde zmírnil růst cen osobní péče na 0,1 % (z 1,4 % ve 2. čtvrtletí) a růst finančních služeb na 4,7 % (z 7,3 % v předchozím).

19



Graf č. I.3.1.2 Vývoj vybraných položek spotřebitelných cen (v %, meziroční index) 112 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92

Potraviny

Bydlení

Doprava

Zdraví


… alkoholické nápoje a tabák, stravování a ubytování, …

Také ceny alkoholických nápojů a tabáku omezily růst v průměru meziročně na 5,2 %, (z 5,4 % v předchozím čtvrtletí). I přesto však měly největší vliv na růst cenové hladiny, podobně jako ve 2. čtvrtletí, když ceny tabákových výrobků vzrostly meziročně o 8,6 % a ceny alkoholických nápojů o 1,4 %.

… ale i poklesem cen potravin a nealko nápojů, dopravy, zdraví a telekomunikací

Hladinu spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí tlačily směrem dolů, stejně jako v 1. i 2. čtvrtletí, ceny potravin a nealko nápojů, které meziroční pokles opět zrychlily v průměru na 0,9 % (z 0,1 % v předchozím). Pokračoval u většiny základních potravin s výjimkou ovoce a zeleniny, když ceny chleba klesly o 2 %, běžného pečiva o 2,6 %, masa o 3 %, mléka o 13,7 %, sýrů o 9 %, jogurtů o 3,2 %, másla o 4,5 %, cukru o 17,8 %. Naproti tomu ceny ovoce ještě více narostly o 7,3 % a zeleniny o 8,5 % - z toho brambor o 20,3 %. Rovněž v dopravě pokračoval cenový pokles, reflektující klesající ceny pohonných hmot (od prosince 2014), které od 1. čtvrtletí 2015 držely ceny dopravy pod úrovní předchozího roku. Jejich propad byl na maximu v únoru 2015, poklesem o 17,1 %, který v dalších měsících slábl až do září, kdy dosáhl druhého maxima - 15,1 %. V průměru za 3. čtvrtletí 2015 skončily meziročně na -3,8 %. Ceny v sektoru zdraví, které se drží pod úrovní předchozího roku od roku 2014, prohloubily ve 3. čtvrtletí 2015 svůj pokles v průměru meziročně na -7,1 % (z - 6,8 % v předchozím) zejména v souvislosti se zrušením regulačních poplatků za návštěvu u lékaře a výdej léků na recept v lékárnách od 1. ledna 2015. Ve 3. čtvrtletí zároveň pokračoval dlouhodobý pokles cen v sektoru pošty a telekomunikace, který však v průběhu roku slábl, v průměru meziročně na -1 % (z -1,9 % v předchozím). Byl tažen nižšími cenami telefonních a telefaxových zařízení a služeb, kdežto ceny poštovních služeb rostly v průměru o 8,4 %. 20



Nahoru šly pouze ceny v sektoru rekreace a kultura

Zesílení růstu cen v oddíle rekreace a kultura v průměru meziročně na 1,7 % (z 1 % v předchozím čtvrtletí) způsobilo zvýšení cen dovolených s komplexními službami o 6,6 % (ve 2. čtvrtletí o 5,6 %). Současně se snížil dlouhodobý pokles cen zařízení pro příjem, záznam a reprodukci obrazu a zvuku na -7,8 % (z -10,2 % ve 2. čtvrtletí).

Nižší ceny dovážených vstupů …

Dovozní ceny, které se v prosinci 2014 přehouply do záporných hodnot a v dubnu v květnu obnovily meziroční růst, od června opět nastoupily trend meziročního poklesu, který v průběhu 3. čtvrtletí prohloubily v průměru na -2,5 % (ve 2. čtvrtletí stagnovaly na úrovni předchozího roku). Tato změna souvisela s dalším poklesem cen energetických surovin a zároveň se zpomalením růstu dovozních cen komodit s vyšším stupněm zpracování. Levná ropa se promítala zejména do cen dovážených minerálních paliv, které spadly v průměru meziročně o 24,2 %, snížily se ale i ceny ostatních dovážených surovin o 6,8 % a chemikálií o 3,1 %. Dovozní ceny komodit s vyšším stupněm zpracování ve 3. čtvrtletí snížily meziroční růst, např. ceny průmyslového zboží na 2,9 % (z 5,7 % v předchozím čtvrtletí), ceny strojů a dopravních prostředků na 1,9 % (z 4,3 % ve 2. čtvrtletí).

Tabulka č. I.3.1.1 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2014

2015

březen

červen

září

prosinec průměr

leden

únor

březen

-0,8

-0,2

-0,3

-3,7

0,0

0,5

0,7

0,9

-4,2

-2,8

-2,7

1,3

2,3

3,5

duben

květen

červen

-0,8

-3,5

-3,6

0,4

0,8

1,0

-2,9

-2,6

-2,1

-2,3

1,0

1,0

1,3

1,4

-7,7

-3,7

-9,2

-8,8

-9,9

-10,0

-12,1

-1,9

1,9

-1,7

-1,9

-0,9

0,5

0,1

červenec

srpen

září

-3,0

-3,7

-4,2

1,3

1,4

1,4

-10,6

-9,0

-7,0

-3,2

-0,5

-1,2

-2,9

-3,5

Ceny - průmyslových výrobců - stavebních prací - zemědělských výrobců - dovozní

Pramen: ČSÚ

… se následně odrazily i v cenách průmyslu, zejména prostřednictvím zpracovatelského

Vývoj cen průmyslových výrobců, které zůstávají pod úrovní předchozího roku od ledna 2014, byl nejvíce ovlivněn změnami cen dovážených vstupů, zejména prohlubováním poklesu světových cen ropy, které výrobci promítali s relativně krátkým zpožděním a s různou intenzitou do svých cen. Kromě nízkých cen energetických komodit je táhla dolů i vysoká konkurence na tuzemském, ale i zahraničním trhu. Ceny průmyslových výrobců ve 3. čtvrtletí tak zrychlily tempo meziročního poklesu v průměru na -3,6 % (z -2,3 % v předchozím). Zasloužily se o to zejména ceny výrobců zpracovatelského průmyslu, které značně zintenzívnily pokles na -4,5 % (z -2,9 % v předchozím čtvrtletí). Propadaly zejména ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků zvýšily svůj meziroční pokles na 11,3 %. V mínusu setrvaly i ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 2,5 %, ceny obecných kovů a kovodělných výrobků o 2 %, dřeva papíru a tisku o 0,8 %, dopravních prostředků o 1 % a ceny pryžových a plastových výrobků o 0,5 %. Do záporných hodnot tentokrát přešly i ceny elektronických a optických přístrojů o 0,5 % a elektrických zařízení o 1,1 %. V rámci odvětví si růst udržely ceny nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu v průměru o 1,5 %, ceny farmaceutických výrobků o 0,6 % a ceny textilu a oděvů o 0,2 %. Pod úrovní předchozího roku v průměru o 0,8 % zůstaly ceny odvětví elektřiny, plynu a páry (ve 2. čtvrtletí -0,7 %) a v odvětví těžby a dobývání, kde ceny v průměru meziročně klesly o 0,5 % (ve 2. čtvrtletí se nezměnily). Ceny vody, její úpravy a rozvodu tradičně nadále stoupaly, meziročně v průměru o 3,4 %, stejně jako v 1. a 2. čtvrtletí 2015.

21



Ceny stavebních prací pokračovaly v mírném růstu

Do cen stavebních prací rychle prosakovala příznivá situace ve stavebnictví, které v roce 2015 navázalo na růstovou tendenci nastoupenou v roce 2014 a současně úspěšně umazávalo propady cen z období šestileté recese odvětví. Zvýšená aktivita oboru souvisí s růstem ekonomiky a uvolněnou měnovou politikou. Daří se inženýrským i pozemním stavbám, a to nejen díky spolufinancování z evropských fondů, ale i v souvislosti s proinvestiční politikou vlády. Lépe začíná fungovat i bytová výstavba, stimulovaná silnou poptávkou po bydlení v období růstu spotřeby domácností a s dostupnými hypotékami s nízkými úrokovými sazbami. Výše uvedený vývoj úspěšně nasávaly ceny výstupů odvětví, které rostou sice méně výrazně, zato již 18 měsíců v řadě. Ve 3. čtvrtletí 2015 byly v průměru meziročně vyšší o 1,4 %. Naproti tomu ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly meziročně nižší v průměru o 0,5 %.

Ceny zemědělských výrobců zmírnily svůj meziroční pokles

Ceny zemědělských výrobců svůj téměř dva roky přetrvávající meziroční pokles ve 3. čtvrtletí 2015 zpomalily na -6,3 % (z -10,9 % ve 2. čtvrtletí). Ceny produktů živočišné výroby pokračovaly v prohlubování meziročního poklesu čtvrté čtvrtletí v řadě, tentokrát v průměru o 13,9 %. Nižší byly ceny mléka o 22,6 %, prasat o 15,2 %, zvýšily se naopak ceny skotu o 2,6 % a vajec o 4,7 %. Na ceny produktů živočišné výroby mělo stále významný vliv zavedení odvetných obchodních sankcí ze strany Ruska vůči EU v srpnu roku 2014 a zrušení mléčných kvót v EU od dubna 2015. Naproti tomu obrat ve vývoji zaznamenaly ceny v rostlinné výrobě, které vzrostly ve 3. čtvrtletí v průměru meziročně o 0,7 %, zatímco v předchozím kvartále se pohybovaly ještě 11,5 % pod úrovní předchozího roku. Oživení meziročního růstu však nemělo plošný charakter, neboť ceny většiny obilovin v důsledku dobré sklizně nadále klesaly (zlevnily o 5,4 %), i když mírněji než v předchozím čtvrtletí. Loňské počasí naopak nepřálo některým ostatním plodinám, takže zdražila zejména čerstvá zelenina o 30,7 %, brambory o 13,9 % a ovoce o 13,5 %. Vyšší o 2,6 % byly také ceny olejnin. Dalším důvodem vzestupu cen produktů rostlinné výroby je i odeznívání vlivu nízké srovnávací základny předchozího roku, kdy ceny klesaly v důsledku nadprůměrné sklizně.

I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Levné komodity sráží inflaci k nule

Padající ceny ropy na světových trzích podpořené nízkými cenami energie, ale i zostřené geopolitické napětí, v Evropě pomalé oživování hospodářského růstu a slabá konkurenceschopnost některých zemích EU, nedokázaly ani přes výraznou podporu ECB a zvýšenou domácí poptávku rozhýbat ceny, jejichž růst výrazně zvolnil již koncem roku 2014. Svým dílem přispěla i vzájemná restriktivní opatření uvalená na zahraniční obchod EU s Ruskem, jež se promítala do přetlaku nabídky některých komodit na trhu a také posílala inflaci dolů.

22



Graf. č. I.3.2.1 Vývoj spotřebitelských cen (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) 5 4 3 2 1 0 -1

ČR

EU 28


Inflace je v ČR vyšší než v EU

Spotřebitelské ceny v tuzemsku si drží již více než rok vyšší dynamiku růstu než v Evropské unii. Zatímco přírůstek HICP (meziroční změna) v ČR ve 3. čtvrtletí 2015 činil v průměru meziročně 0,3 %, v zemích EU i v eurozóně již ceny skončily na nule. Přehled o vývoji cen v září 2015 v zemích EU a USA podává graf č. I.3.2.2. Ze srovnání vývoje spotřebitelských cen je patrné, že vyšší než půlprocentní inflaci si připsalo pouze pět zemí EU, nejvíce vzrostly ceny na Maltě a v Belgii. V deflaci skončilo sedmnáct zemí EU, přitom déle než rok se s ní potýká Řecko a Bulharsko. Podle HICP se meziroční inflace v ČR v září držela na úrovni 0,2 %, stejně jako v Itálii. Srovnání vývoje spotřebitelských cen ve vybraných zemích EU v časové řadě poskytuje tabulka v příloze.

23



Graf. č. I.3.2.2 Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA v září 2015 (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) 3

0,3

0,3

0,2

0,2

0,1

0,0

0,9

0,9

0,9

1

0,6

1,6

2

-0,1

-0,1

-0,1

-0,1

-0,2

-0,2

-0,3

-0,4

-0,5

-0,5

-0,6

-0,7

-0,8

-0,8

-1,0

-1,0

-1,9

-2

-1,5

-1,1

-1

-0,9

0

Kypr Rumunsko Španělsko Slovinsko USA Bulharsko Řecko Litva Finsko Polsko Slovensko Chorvatsko Lotyšsko Estonsko Německo Lucembursko Spojené království EU Eurozóna Maďarsko Irsko Francie Itálie ČR Dánsko Nizozemí Rakousko Švédsko Portugalsko Belgie Malta

-3


Deflaci monitorovala Amerika …

S inflací se potýkaly i hlavní regiony světové ekonomiky. Rozpohybovat ceny směrem nahoru se nepodařilo ani na americkém kontinentu. Zvolnění ekonomického růstu USA proti předchozímu čtvrtletí, pokračující pokles cen pohonných hmot (meziročně klesly v USA v září o 34,9 %), energií a také silný dolar vytvářely i přes silnou domácí poptávku tlak na spotřebitelské ceny, které v září spadly do minusu až 1 %, po tříměsíční stagnaci na -0,7 %.

… a nízký růst inflace Čína

V čínské ekonomice inflace na dva měsíce zpomalila růst, v září na 1,6 %, z 2% růstu v srpnu, kdy zároveň dosáhla svého ročního maxima. K jejímu snižování přispívaly téměř všechny hlavní kategorie spotřebního koše, s výjimkou dopravy. Levnější byly zejména potraviny, které tvoří největší váhu v indexu spotřebitelského koše čínských domácností, i dovolené, výdaje na vzdělání a ceny dopravy. Ještě níž se posunula inflace v říjnu (na 1,3 %), poté však nabrala opačný směr a opět začala růst (v listopadu na 1,5 %). Zdražily zejména potraviny, spotřební zboží i služby. Silnější spotřebitelský apetit domácností podpořila i tamní vláda, a to výrazným navýšením veřejných výdajů v posledních měsících a snižováním úrokových sazeb.

Ceny v průmyslu klesaly v ČR výrazněji než průměr v EU

Meziroční pokles cen průmyslových výrobců v Evropské unii, který nastoupil v srpnu 2013, se v průměru za 3. čtvrtletí 2015 prohloubil na 3,3 %, v eurozóně na 2,6 %. Jednotlivé evropské státy s rozdílnou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem se však ve svých výsledcích lišily. V tuzemsku začaly ceny průmyslových výrobců výrazněji klesat v prosinci roku 2014, ve 3. čtvrtletí 24



2015 se dostaly v průměru meziročně na hodnotu -3,7 % a září zakončily poklesem na úrovni -4,2 %. Ceny průmyslových výrobců zůstaly ve všech zemích Unie v mínusu. Nejvyšší meziroční propad cen zaznamenaly ve 3. čtvrtletí Litva o 9,5 %, Spojené království o 8,1 % a Dánsko o 7,8 %. Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU uvádí tabulka v příloze.

I.3.3 Fiskální vývoj Deficit státního rozpočtu za 1. – 3. čtvrtletí byl nejnižší od roku 2009, …

Trend postupného snižování deficitu státního rozpočtu probíhá sice již čtvrtý rok v řadě, ale v roce 2015 byl ještě podpořen výrazným růstem ekonomiky a rekordním čerpáním finančních prostředků z EU. Ve výsledcích hospodaření státní pokladny ke konci 3. čtvrtletí 2015 se projevil snížením kumulovaného schodku na 2,8 mld. Kč, což znamenalo zlepšení na -0,1 % HDP, z -1,1 % v roce 2014. Byl to zároveň meziročně lepší výsledek o 31,6 mld. Kč a nejnižší záporné saldo za posledních sedm let. Redukce schodku byla v režii příjmů, a to jak daňových (růst pojistného na sociální zabezpečení a inkasa DPPO), tak zejména nedaňových, plynoucích z intenzívního dočerpávání finančních prostředků z EU na konci programovacího období 2007-2013. Tyto faktory pak převýšily vliv meziročního růstu celkových výdajů, které byly taženy především vládními investicemi. Státní rozpočet na rok 2015 byl schválen se schodkem 100 mld. Kč, s příjmy 1 118,5 mld. Kč a výdaji 1218,5 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2014 znamenalo růst celkových příjmů o 1,8 %, celkových výdajů o 0,7 % a snížení schodku o 10,7 %, tj. o 12 mld. Kč. Ve srovnání se skutečností roku 2014 počítá rozpočet s poklesem příjmů o 15,4 mld. Kč (o 1,4 %), s růstem výdajů o 6,9 mld. Kč (o 0,6 %) a se zvýšením schodku o 22,2 mld. Kč (o 28,6 %). Rozpočtovými opatřeními k 30. 9. 2015 došlo k navýšení příjmů i výdajů, shodně o 48,5 mld. Kč, bez vlivu na výši schodku schváleného rozpočtem.

25



Tabulka č. I.3.3.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) 2014

Měsíc

Saldo kumulované Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září

45,05 50,07 43,59 26,58 -9,52 1,46 4,49 -14,76 -34,39

Příjmy Saldo za měsíc

45,05 5,02 -6,48 -17,01 -36,10 10,98 3,03 -19,25 -19,63

2015 Výdaje

Saldo

Saldo za měsíc

kumulované

111,02 205,39 314,46 400,04 482,81 640,80 731,50 816,32 908,54

82,43 182,77 294,55 400,41 504,94 618,15 705,80 797,35 911,31

28,59 22,62 19,91 -0,37 -22,13 22,65 25,70 18,97 -2,77

28,59 -5,97 -2,71 -20,28 -21,76 44,78 3,05 -6,74 -21,73

Pramen: MF ČR

… když vysoké příjmy, …

Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 82,2 mld. Kč, tj. nejvíce od roku 2007 a plněním rozpočtu na 77,9 % po změnách (v roce 2014 to bylo 74,4 %) překročily jeho alikvótu o 33,3 mld. Kč. Výraznějšímu meziročnímu růstu i plnění daňových příjmů bránilo zkreslení dané vysokou srovnávací základnou na počátku roku 2014, projevující se nižším inkasem DPH i spotřebních daní z tabákových výrobků. Na příznivé bilanci příjmové strany rozpočtu se z daňových příjmů podílely zejména růst hodnotově nejvýznamnější položky, tj. pojistného na sociální zabezpečení a vysoké přeplnění výběru daně z příjmů právnických osob: 

růst ekonomiky se pozitivně projevil ve vyšším výběru pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, meziročně o 15,8 mld. Kč, tj. o 5,6 %. Rozpočet na rok 2015 počítá s růstem o 4,6 % proti skutečnosti roku 2014. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 267,8 mld. Kč, tj. plnění rozpočtu na 75,1 % (v roce 2014 to bylo 74,5 %), s meziročním růstem o 14,1 mld. Kč, tj. o 5,6 %. Důvodem je růst objemu mezd, vyšší než rozpočtem předpokládaný; Dynamičtější růst výběru pojistného na důchodové pojištění se projevil snížením deficitu salda důchodového účtu (rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchody), a to i přes rostoucí výdaje na důchody. Deficit mezi příjmy a dávkami důchodového pojištění se snížil na 20,8 mld. Kč, tj. meziročně o 6,7 mld. Kč, což je nejlepší výsledek v posledních šesti letech.



zrychlující se výkon ekonomiky a ním související příznivější finanční situace podniků se promítala také do inkasa daně z příjmů právnických osob, jehož silná růstová dynamika se prodloužila již na šest čtvrtletí v řadě. Tentokrát vzrostlo meziročně o 8,3 mld. Kč, tj. o 11,8 %, nejvíce od roku 2008, s plněním inkasa na 88,2 % (v roce 2014 na 85,2 %). Rozpočet této daně přitom počítá s poklesem o 0,4 % oproti skutečnosti 2014; 26



 výběr váhově nejvýznamnější DPH ke konci 3. čtvrtletí meziročně více méně stagnoval, takže růstem o 0,4 mld. Kč, tj. o 0,2 %, nesplnil alikvótu rozpočtu o 5,3 mld. Kč (v dalších měsících však již rostl dynamičtěji). Efekt růstu výkonu ekonomiky, tažený růstem soukromé spotřeby, významně tlumila administrativně legislativní opatření s negativním dopadem na inkaso. Jednalo se o zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 % (od 1. 1. 2015 aplikována na léky, knihy a částečně na dětskou výživu), postupné vyplácení dočasně zadržených nadměrných odpočtů DPH (na počátku roku 2014 byly zadrženy výplaty části nadměrných odpočtů ve výši 8,7 mld. Kč u neusazených plátců DPH, které uměle navýšily srovnávací základnu roku 2014 a negativně ovlivnily výběr daně v roce 2015). Inkaso bylo korigováno i propadem cen pohonných hmot. Rozpočet počítá s poklesem o 0,4 %, tj. o 0,9 mld. Kč, proti skutečnosti roku 2014;  na inkasu spotřebních daní ke konci 3. čtvrtletí stát vybral o 4,4 mld. Kč, tj. o 4,5 % více než se srovnatelném období roku 2014. Jednalo se o nejvyšší dynamiku růstu inkasa za poslední čtyři roky, o kterou se zasloužily zejména daně z tabákových výrobků, do jejichž objemu ve výši 36,1 mld. Kč a s meziročním růstem o 2,4 mld. Kč, tj. o 7,2 %, se konečně promítl vliv vyšších sazeb daně. Pozitivně se vyvíjel i výběr klíčové položky těchto daní inkasa spotřební daně z minerálních olejů, které dosáhlo 54,8 mld. Kč, s meziročním růstem o 1,9 mld. Kč. Důvodem byly příznivé ceny pohonných hmot, které stimulovaly poptávku (včetně zahraničních přepravců); k rozvoji dopravy a tím i spotřeby přispěla i sílící ekonomika. Mírně negativně naopak na výši inkasa působilo opětovné zavedení daňových úlev, tzv. zelené nafty;  pod úrovní rozpočtových očekávání a zároveň i nejhůře plněnou položkou zůstala daň z příjmů fyzických osob, na které stát vybral o 0,6 mld. Kč více ve srovnání se skutečností srovnatelného období roku 2014. Daň nesplnila alikvótu rozpočtu o 5,9 mld. Kč. Rozpočet počítá s růstem daně o 6,7 % (tj. o 6,6 mld. Kč) proti skutečnosti 2014. Na objemově nejvýznamnější dani DPFO ze závislé činnosti - bylo vybráno 65,4 mld. Kč, její inkaso tak meziročně stouplo o 1,6 mld. Kč, tj. o 2,6 %. Rozpočet očekává růst o 5,4 % proti skutečnosti roku 2014. Rostoucí zaměstnanost i pozvolné zrychlování růstu mezd částečně tlumila legislativní opatření (zvýšení slevy na druhé a další dítě, zavedení slevy na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení, obnovení možnosti uplatnit základní slevu na dani u pracujících důchodců).

27



Tabulka č. I.3.3.2 Plnění státního rozpočtu v roce 2015 (v mld. Kč) 2014 Skutečnost leden-září

2015 Rozpočet po změnách

Skutečnost leden-září

% Plnění

Index 2015/2014

Příjmy celkem

826,38

1166,97

908,54

77,9

109,9

Daňové příjmy celkem

704,83

975,76

735,83

75,4

104,4

104,80

72,71

69,4

100,8

z toho:

72,10

Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob

70,19

89,00

78,48

88,2

111,8

166,31

229,30

166,71

72,7

100,2

Spotřební daně, včetně energetických a odvodu z elektřiny ze slunečního záření

99,01

135,40

103,43

76,4

104,5

Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti

284,09

400,67

299,90

74,8

105,6

13,13

16,59

14,60

88,0

111,2

Nedaňové a ostatní příjmy

121,55

191,22

172,70

90,3

142,1

Výdaje celkem

860,77

1266,97

911,31

71,9

105,9

Běžné výdaje

801,10

1146,67

822,78

71,8

102,7

z toho: sociální dávky

364,20

508,66

372,41

73,2

102,3

281,19

390,94

288,65

73,8

102,7

59,67

120,31

88,53

73,6

148,4

DPH

Ostatní

v tom:

z toho: důchody Kapitálové výdaje Pramen: MF

… zejména nedaňové …

Růst nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů, vyšší o celkem 51,2 mld. Kč proti roku 2014, ovlivnily především transfery přijaté od EU, které kulminovaly díky dočerpávání finančních prostředků z EU na konci programového období. Příjmy z rozpočtu EU na společné programy dosáhly celkem 139,7 mld. Kč, tj. meziročně o 62,5 % více. Největší objem příjmů získaly Operační program Podnikání a inovace (35,7 mld. Kč), Operační program Životní prostředí (24,9 mld. Kč), Regionální operační programy (13,6 mld. Kč), Operační program Doprava (6,9 mld. Kč).

… částečně korigovaly nárůst výdajů, …

Celkové výdaje státního rozpočtu v 1. – 3. čtvrtletí 2015 stouply v meziročním srovnání o 50,5 mld. Kč, tj. o 5,9 %, nejvíce od roku 2008. Jejich čerpání bylo proti rozpočtové alikvótě nižší o 38,9 mld. Kč (v roce 2014 o 60,1 mld. Kč, při plnění rozpočtu na 70,1 %). Dynamicky rostly zejména kapitálové výdaje, tažené vysokým čerpáním investic. Na vyšších běžných výdajích s meziročním růstem o 21,7 mld. Kč se více než 45 % podílely sociální dávky. Jejich čerpání bylo meziročně vyšší o 2,3 %. Více než tři čtvrtiny objemu sociálních dávek směřovaly na důchody, které stouply o 7,5 mld. Kč, tj. o 2,7 %. Z ostatních sociálních dávek vzrostly dávky nemocenského pojištění o 9,5 %, kdežto dávky státní sociální podpory a pěstounské péče růstem o 0,2 %, podobně jako dávky sociální péče o 0,3 %, více méně stagnovaly a pod úroveň 28



předchozího roku klesly podpory v nezaměstnanosti (-11,8 %). Nejvyšší dynamiky meziročního růstu z běžných výdajů dosáhly neinvestiční transfery státním fondům (o 43,1 %), dále platy a podobné související výdaje (růst o 9,3 %) a neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (růst o 7,2 %). … kterým dominovaly kapitálové výdaje

Svižný růst kapitálových výdajů, které stouply meziročně o 28,9 mld. Kč (tj. téměř o polovinu), souvisel především s intenzívním dočerpáváním finančních prostředků z EU ke konci programovacího období. Výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR dosáhly 76 mld. Kč, což bylo o 26,2 mld. Kč více než ve stejném období roku 2014. Tyto prostředky byly čerpány zejména v rámci Operačního programu Podnikání a inovace (16,3 mld. Kč), OP Doprava (15,5 mld. Kč), OP Životní prostředí (15,3 mld. Kč) a Regionálních operačních programů (14 mld. Kč). Nejvíce investičních prostředků bylo vynaloženo na transfery rozpočtům územní úrovně (26,1 mld. Kč), podnikatelským subjektům (25,3 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (12,4 mld. Kč). V 1. - 3. čtvrtletí 2015 tvořily celkové investice cca 10 % všech výdajů státního rozpočtu a přiblížily se tak úrovni roku 2011.

Státní dluh si podržel trend poklesu

Státní dluh za 1. - 3. čtvrtletí 2015 klesl o 624 mil. Kč, a k 30. 9. 2015 činil 1 663,04 mld. Kč. Zatímco vnitřní dluh se zvýšil o 6,6 mld. Kč na 1 370,23 mld. Kč, vnější se naopak o 7,2 mld. Kč snížil na 292,81 mld. Kč. Státní půjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů, jejichž výnosy zároveň sloužily ke splátkám jistin státního dluhu. Bylo realizováno 15 emisí státních pokladničních poukázek o objemu 82,9 mld. Kč, prostřednictvím emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním trhu bylo vypůjčeno 122,4 mld. Kč, z krátkodobých zápůjček stát získal peněžní prostředky v hodnotě 129,5 mld. Kč. V průběhu 1. - 3. čtvrtletí 2015 nebyla přijata žádná tranše úvěrů od EIB (uskutečnily se pouze splátky) a nebyly čerpány žádné nové zahraniční půjčky.

I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání Diferencovaný a nevýrazný ekonomický růst zemí EU …

Vládní rozpočty jednotlivých evropských zemí pod tíhou vysokých dluhů se s různým úsilím snažily o fiskální konsolidaci, některé však méně úspěšně. Výraznější stimulace opatření na podporu ekonomik (čerpání investic, nová pracovní místa, růst mezd) vedla sice k vyššímu výkonu některých zemí EU, resp. eurozóny, ale situaci ztěžuje strukturální nesourodost zemí, jejich nevyhovující institucionální uspořádání, ale i jednotná měnová politika. K významnějšímu oddlužováním tak zatím nevedla.

… ve 3. čtvrtletí ke snížení jejich vysokého zadlužení výrazněji nepřispěl, …

V Evropské unii jako celku vládní dluh ke konci 3. čtvrtletí 2015 činil 12,4 bilionů eur a v poměru k HDP se snížil na 86 % z 87,7 % v předchozím čtvrtletí. Pokles vykázala i eurozóna, kde zadlužení států zmírnilo na 91,6 % HDP, tj. o 0,7 p. b. lepší výsledek proti konci předchozího čtvrtletí. Dluh se ve 3. čtvrtletí ve většině zemí EU snížil, s výjimkou Slovinska (+3,3 p. b.), Řecka (+2,1 p. b.), Portugalska (+1,9 p. b.) a dále i Lotyšska, Polska, Litvy a Chorvatska. Více než polovina zemí (viz. graf č. I.3.4.1) však nadále výrazně přesahuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP. Pořadí nejvíce zadlužených států se více méně nezměnilo. Tradičně nejzadluženější je Řecko, dlouhodobě zatím neúspěšně zachraňovaná země. Následuje průmyslová Itálie, která drží veřejný dluh již minimálně dvě desetiletí nad 100% hranicí, má však díky své ekonomice lepší výchozí pozici k řešení konsolidace svých financí. S obrovskými dluhy se

29



potýká i Portugalsko, Kypr, Belgie, i další země. Na opačném pólu stojí rozpočtově ukázněné Estonsko a Lucembursko. … naproti tomu ČR je pomalu snižuje

Ze srovnání vývoje veřejných financí zemí EU (viz graf č. I.3.4.1) je patrné, že Česká republika si vede rámci tohoto uskupení celkem dobře, když skončila v mezinárodním srovnání na sedmé pozici a již sedmé čtvrtletí v řadě zadlužení snižuje. Přestože jsou její dluhy oproti průměru zemí eurozóny poloviční, od roku 2001 se téměř zdvojnásobily. V meziročním srovnání, a zvláště pak v absolutním vyjádření, nelze o oddlužování zatím uvažovat. V poměru k HDP téměř v polovině zemí dluh dále roste, nejvíce ve Slovinsku (+6,2 p. b.) a v Rakousku (+4,6 p. b.). Proti stojí Irsko, kde se dluhy podařilo snížit meziročně o více než 13 p. b., i díky výraznému růstu výkonu této země v rámci EU a dodržování naordinovaných úsporných opatření. Informace o vývoji zadlužení Unie v jednotlivých čtvrtletích roku naznačují určité zlepšení či zhoršení situace v průběhu roku, nicméně reprezentativnější jsou data celoroční, která disponují přesnějšími údaji a lépe tak vypovídají o dluhové závislosti jednotlivých zemí EU.

Graf č. I.3.4.1 Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v zemích EU ve 3. čtvrtletí 2015 (v % HDP)

Pramen: Eurostat, graf MPO 30



I.4 MĚNOVÁ POLITIKA I.4.1 Měnová politika Trhy ke konci 3. čtvrtletí očekávaly obrat měnové politiky FEDu, který byl nakonec odložen

Ve třetím čtvrtletí 2015 se přibližoval moment odlišného směrování měnové politiky v Evropě a v USA, kdy tímto očekávaným okamžikem měla být pro obě centrální banky jejich zářijová zasedání. FED se připravoval na utažení měnové politiky a ECB naopak na její další uvolnění, ale ani v jednom případě k tomu nakonec nedošlo. Hospodářský růst v USA i v ČR byl poměrně vysoký, a taktéž eurozóna začala pozvolna zrychlovat. Přetrvávajícím problémem všech tří oblastí byla nadále nízká inflace, která v USA i v eurozóně v průběhu třetího čtvrtletí spadla až do deflačního pásma. Hlavní příčinou byla nadále klesající cena ropy, nejevící náznaky možného růstu v nejbližší budoucnosti. Eurozóně se podařilo dočasně zažehnat možný odchod Řecka z eurozóny, avšak vyskytla se diskuze o možném rozštěpení Španělska a Katalánska, odchodu Velké Británie z EU nebo Finska z eurozóny, což se stále jeví spíše jako nepravděpodobné.

ČNB měnovou politiku neměnila, pouze upozornila na pravděpodobné posunutí exitu z kurzového závazku a byla trhy donucena intervenovat na devizovém trhu

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí potvrdila rychlý růst z předchozích dvou čtvrtletí, který patřil mezi nejvyšší v Evropské Unii. Jednostranný devizový závazek ČNB udržovat kurz koruny vůči euru nad úrovní 27 CZK/EUR zůstává nadále hlavním nástrojem domácí uvolněné politiky. V průběhu třetího čtvrtletí, poprvé od listopadu 2013, trhy donutily ČNB intervenovat, aby udržela 27 korunovou hranici kurzu k euru. Celkový objem nakoupených deviz za toto období činil 7 miliard eur, nicméně i v následujícím období se dá očekávat, že ekonomický vývoj obou oblastí přinutí ČNB zásah na devizovém trhu zopakovat. Vývoj domácí inflace a deflační tlaky v eurozóně naznačují, že ČNB zatím nebude schopna plnit svůj inflační cíl, takže se změnou měnové politiky v krátkém horizontu nepočítá, pouze slovně naznačila pravděpodobnost odložení opuštění kurzového závazku. Hlavní úrokové sazby ČNB zůstaly na velmi nízké, „technicky nulové“ úrovni. Limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace i diskontní sazba jsou stále 0,05 %, lombardní sazba 0,25 %.

Graf č. I.4.1.1 Hlavní úrokové sazby ČNB (v %) 5 4 3 2 1 0 2008

2009

2010

2T repo sazba

2011

2012

Diskontní sazba

2013

2014

2015

Lombardní sazba

Pramen: ČNB, graf MPO

31



ECB se navzdory očekáváním rozhodla prozatím nerozšířit sílu QE, ani neposunula úrokové sazby do vyšších záporných hodnot …

Evropská centrální banka neměnila úroveň své akomodativní politiky, přestože byla silně diskutována možnost rozšíření kvantitativního uvolňování na zářijovém zasedání. ECB se však rozhodla nechat transmisním kanálům dodatečný čas na reakci, která působí se zpožděním. Od březnového zahájení QE jsou každý měsíc nakupovány státní dluhopisy za 60 miliard eur (i ty se záporným výnosem až do výše depozitní sazby -0,20 %). Ukončeno má být podle původních plánů nejdříve v září 2016, ale s ohledem na vývoj inflace je takřka jisté prodloužení tohoto horizontu. Také ECB ponechala ve třetím čtvrtletí své úrokové sazby beze změny. Poslední snížení o 10 bazických bodů proběhlo v září 2014 a stanovilo hodnotu základní úrokové sazby na 0,05 %, mezní zápůjční sazby na 0,30 % a depozitní sazby na -0,20 %. Podobně jako členové ČNB i představitelé ECB se uchylovali ke slovním intervencím, kdy naznačovali ochotu dostat inflaci k inflačním cíli za použití jakýchkoliv prostředků. Nejčastěji skloňovaným zásahem bylo kromě možného dalšího snížení úrokových sazeb právě rozšíření a prodloužení QE. Harmonizovaný index spotřebitelských cen za eurozónu v srpnu opět klesl a v září se po pěti měsících vrátil do deflačního pásma.

… také FED změnu své měnové politiky odložil, především v důsledku hospodářského vývoje v Číně a nízké inflace

Americká ekonomika zachovává ve své monetární politice status quo již od října 2014, kdy ukončila poslední vlnu QE. Během celého třetího čtvrtletí bylo jak představiteli FEDu, tak makroekonomickými daty (především z trhu práce), naznačováno zahájení utahování monetární politiky od zářijového zasedání. Především v reakci na změnu měnové politiky Čínské lidové banky a oslabení renminbi, které vyústilo v propady na světových finančních trzích a obnovení diskuze o krizi čínské ekonomiky, došlo k odložení růstu úrokových sazeb. Určitý vliv měla i nízká inflace, která znovu spadla do deflačního pásma. Jádrová inflace, na kterou se FED soustředí, se však nacházela těsně pod 2% inflačním cílem, což demonstruje silný vliv nízké ceny ropy. Sazba federálních fondů tak zůstala nadále nezměněna, smí se pohybovat v oficiálním pásmu 0–0,25 %.

Situace v domácím finančním sektoru se nadále zlepšovala, ale kvalita úvěrového portfolia se mírně zhoršila

Ve třetím čtvrtletí roku 2015 se podmínky v českém finančním sektoru dále zlepšovaly, především díky vysokému růstu domácí ekonomiky, který byl podpořen i vývojem v zahraničí a zklidněním situace kolem Řecka. Značný vliv měla pokračující uvolněná politika ČNB, která udržovala nízké úrokové sazby. Kvalita úvěrového portfolia se mírně zhoršila, avšak složení úvěrů v selhání se razantně zlepšilo, především díky zářijovému vývoji.

V průběhu 3. čtvrtletí byla znovu posunuty historická minima úrokových sazeb jak u nových úvěrů, tak i u jejich stavu …

Akomodativní politika ČNB držela klientské úrokové sazby i ve 3. čtvrtletí 2015 na velmi nízkých hodnotách, a znovu dosáhly rekordních minim. Úrokové míry nových korunových úvěrů domácnostem na konci třetího čtvrtletí obrátily směr a poprvé v roce 2015 vzrostly. Sazba nových úvěrů nefinančním podnikům pak zaznamenala stejný vývoj, kdy do srpna klesala a posouvala historické minimum k ještě nižším hodnotám. V září však razantně vzrostla.

… průměrné úrokové sazby z nových korunových úvěrů v září poměrně silně vzrostly v obou kategoriích …

Průměrná úroková sazba nových úvěrů domácnostem na spotřebu, bydlení a ostatní ke konci srpna poklesla na rekordní minimum 4,35 %. Trend se obrátil v září, kdy sazba poprvé v roce 2015 vzrostla na konečných 4,42 %. Průměrná úroková sazba nových úvěrů nefinančním podnikům (bez kontokorentů, revolvingových úvěrů a pohledávek z kreditních karet) do srpna klesala a zaznamenala v tomto měsíci nejnižší hodnotu od roku 2004, tj. 1,83 %. V září

32



však došlo k jejímu silnému růstu na 2,28 %, tj. druhou nejvyšší hodnotu roku 2015. … sazby u stavů úvěrů klesaly celé čtvrtletí

Zářijový nárůst úrokových sazeb nových obchodů v obou kategoriích však nedokázal narušit dlouhodobý pokles úrokových sazeb stavu obchodů, který pokračoval po celé třetí čtvrtletí. Průměrná úroková sazba stavu obchodů pro domácnosti poklesla ke konci září k rekordnímu minimu 5,07 % a současným tempem by 5% hranice mohla být prolomena do konce roku 2015. Sazba pro nefinanční podniky dosáhla historického minima 2,7 % taktéž ke konci září, což je nejnižší úroveň od počátku roku 2001, odkdy ČNB tyto údaje publikuje.

Graf č. I.4.1.2 Klientské úrokové sazby (v %) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Nefinanční podniky:

nové obchody

stavy obchodů

Domácnosti:

nové obchody

stavy obchodů


Oživování ekonomiky a rostoucí důvěra přispěly i ve třetím čtvrtletí k růstu úvěrové emise

Rostoucí důvěra v ekonomiku a velmi dobré hospodářské výsledky vedly ke zrychlování dynamiky poskytování úvěrů. Firmy i domácnosti zvyšovaly poptávku po úvěrech, což naznačuje jejich optimističtější očekávání ohledně budoucího vývoje. K 30. 9. 2015 činil stav korunových úvěrů rezidentům i nerezidentům 2 259,3 mld. Kč, což představuje 6,4% meziroční nárůst. V srpnu činil dokonce 6,6 %, což byla největší meziroční úvěrová expanze od července 2009. Dlouhodobě větší část celkové úvěrové emise čerpají domácnosti (obyvatelstvo), kterým ke konci 3. kvartálu 2015 bylo poskytnuto 1 209,8 mld. Kč, tedy 53,5 % celkových korunových úvěrů. Meziroční nárůst objemu poskytnutých úvěrů domácnostem byl nejvyšší od října 2010 a činil 7,6 %. Vzhledem k příznivému vývoji vnitřních i vnějších ekonomických podmínek lze očekávat pokračování růstu úvěrové expanze. Úvěry nefinančním podnikům se na celkových úvěrech podílejí 32,6 %. V průběhu července a srpna došlo k razantnímu meziročnímu zrychlení růstu stavu poskytnutých úvěrů do nefinančního sektoru. Ke konci srpna tento meziroční růst představoval 9,8 % a jednalo se o nejvyšší hodnotu od února 2009. V září došlo k mírnému poklesu na 9,4 %, což je druhý nejvyšší růst od uvedeného data. Celkový objem korunových úvěrů nefinančním podnikům k 30. 9. 2015 vzrostl na 737,2 mld. Kč. 33



Korunové úvěry ostatním sektorům se od konce března 2014 pohybují nad úrovní 300 mld. Kč a ve 3. kvartále mírně klesly oproti předchozímu čtvrtletí o 16,3 mld. Kč, na 312,3 mld. Kč.

Graf č. I.4.1.3 Vývoj korunových úvěrů (meziročně v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 2008

2009

2010

2011

2012

Nefinanční podniky

2013

2014

2015

Domácnosti


Kvalita úvěrového portfolia se po dlouhodobějším zlepšování mírně zhoršila

Kvalita úvěrového portfolia se na konci třetího čtvrtletí mírně zhoršila a naznačila trend návratu k hodnotám před výkyvem v první polovině roku 2014 (ten byl způsoben přesunem části úvěrů vedených v kategorii sledovaných o stupeň níž, mezi nestandardní úvěry v selhání). Podíl úvěrů se selháním (nestandardních, pochybných nebo ztrátových) na celkových úvěrech korunových i v cizí měně dlouhodobě osciluje okolo 6 %. V červenci a v srpnu došlo nejdříve ke zlepšení podílu na 5,9 %, ale ke konci čtvrtletí se kvalita úvěrového portfolia mírně zhoršila na 6,1 % (oproti 6 % k 30. 6. 2015). Podíl klasifikovaných úvěrů (tj. úvěrů sledovaných a v selhání) od června stagnoval na 9,2 % a v září klesl na 8,9 %, což je nejnižší hodnota od června 2009.

Úvěrové riziko pokleslo u nefinančních podniků i u domácností

Úvěrové riziko je dlouhodobě vyšší u nefinančních podniků než u domácností, přičemž zhruba od konce roku 2010 je patrný trend jeho poklesu, který trval i po celé třetí čtvrtletí 2015. Největší meziměsíční pokles byl zaznamenán v srpnu, kdy se úvěrové riziko snížilo o 0,16 p. b., v září pokles pokračoval mírnějším tempem a dosáhl nejnižší hodnoty od dubna 2009, konkrétně 5,61 %. V pomalejším poklesu pokračovalo i úvěrové riziko z hlediska domácností, které zakončilo 3. kvartál na úrovni 4,44 %.

34



Graf č. I.4.1.4 Úvěry v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 2008

2009

2010

2011

Nefinanční podniky

2012

2013

Domácnosti

2014

2015

Všichni klienti


Struktura úvěrů v selhání dosáhla nejlepšího výsledku za několik let

Struktura úvěrů v selhání dosáhla ve třetím čtvrtletí razantního zlepšení, kdy obě krajní kategorie zaznamenaly několikaleté extrémy, především díky vývoji v průběhu září. Podíl nestandartních úvěrů během třetího kvartálu vzrostl o úctyhodných 4,5 p. b. na 37,1 %, což je nejvyšší podíl od dubna 2011. Naproti tomu podíl pochybných úvěrů dosáhl v srpnu historicky nejnižší hodnoty 8 % (od počátku roku 2002). V září mírně vzrostl na 8,4 % a čtvrtletí tak zakončil na třetí nejnižší hodnotě v historii. Podíl ztrátových úvěrů na celkových úvěrech v selhání během třetího čtvrtletí také klesal, přičemž nejvyšší pokles o 3,2 p. b. nastal v září, které zakončil podílem 54,6%, tedy nejlepší hodnotě od března 2012.

Graf č. I.4.1.5 Struktura úvěrů v selhání (podíl v %, Kč + cizí měna) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2008

2009

2010 Ztrátové

2011

2012

Pochybné

2013

2014

2015

Nestandardní


35



I.4.2 Směnné kurzy Rozhodující pro vývoj směnného české kurzu koruny zůstával závazek ČNB, který byl trhy otestován,…

Bankovní rada České národní banky ani na jednom ze svých dvou zasedání během 3. čtvrtletí nezměnila svůj jednostranný závazek intervenovat na devizových trzích v případě posílení koruny pod 27 CZK/EUR. Během letních měsíců nadále potvrzovala, že tento závazek bude platný minimálně do června 2016, což se změnilo ke konci září, kdy přiznala možné prodloužení až do konce roku 2016. To se zdá poměrně pravděpodobné a v budoucích měsících je možné očekávat potvrzení tohoto prohlášení. Rychle rostoucí ekonomika a nízká nezaměstnanost přiměly trhy poprvé otestovat závazek ČNB bránit hranici 27 CZK/EUR. Během 3. čtvrtletí byla ČNB nucena nakoupit zhruba 7 miliard eur, aby zabránila posílení koruny pod 27 CZK/EUR, což je jen o 0,5 mld. Kč menší částka, než jaká byla Českou národní bankou vynaložena v listopadu 2013 při zahájení intervencí. Poměr devizových rezerv k HDP tedy vzrostl na 34 %, přičemž nárůst není pouze výsledkem intervencí, ale například i přítoku peněz z EU. Devizové rezervy v hodnotě 34 % HDP nejsou pro ekonomiku země do budoucna nikterak nebezpečné.

… spolu s rozdílnými politikami FEDu a ECB ...

Dalšími determinanty měnového kurzu byla pokračující uvolněná měnová politika ECB, momentální vyřešení situace v Řecku a možnost zvýšení amerických úrokových sazeb na zářijovém zasedání FEDu.

… ČNB během třetího čtvrtletí několikrát intervenovala proti posílení koruny

Po klidném prvním čtvrtletí roku 2015 pokračovala apreciace koruny, započatá ve čtvrtletí druhém, i ve 3. kvartále, během kterého koruna obepsala písmeno U se dvěma mírnými výkyvy. Koruna dosáhla svého čtvrtletního maxima 27,265 CZK/EUR hned druhým červencovým dnem, po němž následovala 0,5% posílení do následujícího dne. Hranice 27,100 CZK/EUR byla poprvé od zahájení intervencí v listopadu 2013 prolomena v polovině července. Po jednodenním oslabení byla zveřejněna makroekonomická data značící silný hospodářský růst, což vedlo k apreciaci koruny, která vyústila 17. července v první zásah ČNB na devizovém trhu od listopadu 2013. Česká koruna následně s drobnými výkyvy oscilovala okolo kurzu 27,040 CZK/EUR až do 21. srpna. Hlavním důvodem výkyvu směrem nahoru po tomto datu byla vyjádření členů bankovní rady potvrzující závazek ČNB zasáhnout při pokračujících snahách o prolomení 27 korunové hranice. Kvartálního minima 27,020 CZK/EUR bylo poprvé dosaženo 12. srpna. Po zveřejnění vysokého růstu českého HDP ve druhém čtvrtletí 14. srpna se tato hranice za přispění ČNB udržela další 3 dny. Po prohlášení guvernéra ČNB ze dne 19. srpna o možném prodloužení závazku koruna oslabila až na hodnotu 27,110 CZK/EUR. S blížícím se zasedáním bankovní rady ECB převážil opět apreciační trend, který vyústil až dalším dosažením dna na úrovni čtvrtletního minima v prvních dvou zářiových dnech. Po zasedání bankovní rady ECB 3. září, kde bylo odloženo uvažované rozšíření akomodativní monetární politiky, začala koruna vůči euru oslabovat. Důvodem bylo potvrzení ČNB o úmyslu udržet kurz 27 CZK/EUR, i za cenu dalších intervencí. Následně česká koruna vůči euru oslabovala s jedním výkyvem až do poloviny září, poté vytvořila zub ve tvaru W, způsobený mimo jiné vývojem světového páru euro-dolar, když FED odložil zvýšení úrokových sazeb. S blížící se bankovní radou ČNB, na které byl avizovaný možný scénář prodloužení kurzového závazku, koruna oslabovala až na hranici 27,210 CZK/EUR.

36


Koruna k euru mezičtvrtletně opět posílila


Průměrný kurz ve třetím čtvrtletí 2015 činil 27,072 CZK/EUR, což představuje mezičtvrtletní posílení o 1,1 %. Meziročně koruna ve třetím čtvrtletí také posílila, konkrétně o 2 %. ČNB ubránila první snahy trhu o prolomení hranice 27 CZK/EUR, nicméně vzhledem k rozdílnému hospodářskému vývoji v ČR a v eurozóně se dá očekávat, že podobným pokusům bude nucena čelit i v budoucnu.

Graf č. I.4.2.1 Nominální kurz CZK/EUR 29,0 28,410

28,5 27,935

28,0

27,525

27,5 27,440

27,0

27,820

27,570 27,265 27,02

26,5 26,0 25,5

25,685

25,0 24,5


Koruna k dolaru po čtyřech depreciačních kvartálech posílila, …

Kurz české koruny k dolaru byl oproti euru mnohem více volatilní, bez výraznějšího trendu v první části a s následným posilováním koruny v části druhé. Oslabování koruny k dolaru započaté ve 3. kvartále roku 2014 bylo ve 3. čtvrtletí 2015 ukončeno a koruna mezikvartálně posílila. Příčinou je silnější hospodářský růst ČR a postupný růst pravděpodobnosti odložení zvyšování úrokových sazeb FEDem, způsobený slabšími makrodaty z americké ekonomiky a hospodářskými problémy Číny a dalších rozvíjejících se trzích. V celém 3. čtvrtletí kurz koruny k dolaru taktéž s menšími rozdíly kopíroval vývoj směnného kurzu eura k dolaru.

… mimo jiné vlivem rozhodnutí FEDu o odložení zvýšení úrokových sazeb, …

Po nejistém vstupu do 3. čtvrtletí koruna v polovině druhého červencového týdne posílila s tím, jak se začala objevovat první vyjádření členů FEDu k růstu úrokových sazeb na zářijovém zasedání. Následovala rychlá depreciace až na čtvrtletní dno 24,946 CZK/USD (16. července) v důsledku zveřejnění dat o americkém HDP a inflaci za červen, která se poprvé v roce 2015 dostala do kladných hodnot. Poté koruna nabrala apreciační trend s dvěma většími výkyvy. První byl zhruba 10 denní na přelomu července a srpna a nebyl primárně způsobený vlivy na straně české ekonomiky. Kurz reagoval především na vývoj měnového páru euro-dolar. Druhý depreciační zub z pohledu koruny byl vykousnut 19. srpna, kdy kromě totožného vývoje páru eura s dolarem, měl svůj podíl i komentář guvernéra ČNB o možném prodloužení kurzového závazku na euru, který způsobil celkové oslabení koruny. Následovala prudká pětidenní 37



depreciace dolaru vůči většině světových měn, za níž primárně stálo rozhodnutí Čínské lidové banky o změně výpočtu směnného kurzu CNY/USD. Změna metodiky způsobila oslabení čínské měny a vyvolala propady na světových finančních trzích z důvodu obav o možném „hard-landingu“ Číny a snížené kredibilitě čínské centrální banky. Týden se stal také rozhodující determinantou (kromě nízké hodnoty amerického CPI) pro odložení zvyšování úrokových sazeb americkou centrální bankou na zářijovém zasedání. Během pěti dní americká měna oslabila vůči koruně o téměř 4 % a kurz koruny k dolaru se dostal na nejsilnější čtvrtletní úroveň 23,538 CZK/USD (24. srpna). Po mírné korekci tohoto vývoje a zveřejnění dat o zrychlení hospodářského růstu USA koruna postupně oslabovala až do 9. září. Spolu s blížícím se zasedáním členů FOMC a očekáváným odložením utažení americké monetární politiky ale dolar opět ztrácel. Toto očekávání bylo 17. září potvrzeno. Do konce čtvrtletí koruna vůči dolaru ještě jednou oslabila, především v souvislosti s prohlášením guvernéra ČNB ohledně reálné diskuze o odložení ukončení kurzového závazku na euru a po zveřejnění amerického růstu v druhém kvartále, který překonal očekávání. … meziročně však oslabovala již osmé čtvrtletí v řadě

Průměrný kurz koruny k dolaru ve 3. čtvrtletí oproti předchozímu posílil o 1,8 % na hodnotu 24,353 CZK/USD. Meziročně kurz oslaboval již osmé čtvrtletí v řadě a v průměru za 3. čtvrtletí jeho depreciace činila 16,8 %, oproti stejnému období předchozího roku. V meziročním srovnání míra depreciace koruny vůči euru zvolnila.

Graf č. I.4.2.2 Nominální kurz CZK/USD 27,0 25,963

26,0

24,946

24,859

25,0 24,0

24,033

23,0

23,001

22,0

23,538

22,017

21,0

20,293

20,0

20,100

19,0 18,0

18,797


Okamžik nárůstu míry divergence měnových politik ECB a FEDu se přiblížil

Směnný kurz hlavního světového páru euro-dolar v průběhu 3. čtvrtletí ovlivňoval především faktor divergence budoucích měnových politik evropské a americké centrální banky. Celý třetí kvartál byl prostupován diskuzemi o okamžiku, kdy ECB rozšíří svou akomodativní politiku, a naopak o momentu zahájení restriktivní monetární politiky z pohledu FEDu, konkrétně zvýšení základních úrokových sazeb. Zvláště pak rozhodnutí FEDu o termínu zvýšení úrokových sazeb, které bylo ekonomy očekáváno v září, bylo klíčové pro vývoj kurzu dolaru. 38



Kurz dolaru k euru byl ovlivňován především dočasným zažehnáním řecké krize a spekulacemi o budoucí politice centrálních bank

Směnný kurz světového páru byl v třetím čtvrtletí poměrně volatilní, když osciloval okolo hodnoty 1,112 USD/EUR. Ve zhruba první polovině čtvrtletí se převážně pohyboval pod touto hranicí a ve druhé nad ní. Klíčovým zlomovým okamžikem byla již uvedená devalvace čínské měny a z ní plynoucí důsledky. Během této šestidenní depreciace dolaru k euru o více než 4 %, která vyústila v dosažení čtvrtletního maxima dne 25. srpna hodnotou 1,151 USD/EUR. Od počátku druhého červencového týdne euro nejprve posilovalo, když bylo zřejmé, že členové eurozóny nehodlají ustupovat řeckému odchodu z eurozóny. Po náznacích řecké snahy o dohodu a následném podepsání závazku k přijetí reforem následoval opětovný pád eura až ke čtvrtletnímu minimu na úrovni 1,085 USD/EUR (20. července). Tento směnný kurz následně kolísal bez zjevného trendu až do konce prvního srpnového týdne, kdy začal dolar vůči euru oslabovat v reakci na podpis rozpočtových pravidel a potřebných reforem až do roku 2018 s Řeckem, a tím pádem pravděpodobným zažehnáním možného Grexitu. Po mírné dvoudenní apreciaci dolaru následovalo již ono zmiňované razantní oslabení dolaru. Po vyprchání prvotního šoku, zveřejnění příznivějšího růstu amerického HDP v druhém kvartále a v souvislosti se spekulacemi o možném rozšíření QE na blížícím se zasedáním ECB, dolar aprecioval zpět až pod hranici 1,120 USD/EUR. Do konce čtvrtletí dolar vykousl ještě jeden velký depreciační zub, spojený naopak se zasedáním členů FOMC. Na něm k vyhlášení růstu amerických úrokových sazeb nedošlo a dolar následně opět posílil k hranici 1,120 USD/EUR.

Dolar k euru mezičtvrtletně oslabil, přesto dosáhl druhého nejsilnějšího kurzu od vzniku eura

Průměr kurzu za 3. čtvrtletí činil 1,112 USD/EUR, což je druhá nejsilnější průměrná hodnota dolaru od druhého kvartálu roku 2003 (vyšší byla v předchozím čtvrtletí). Dolar k euru tak po čtyřech čtvrtletích posilování mírně oslabil, proti průměru za předchozí čtvrtletí o 0,6 %. V porovnání se stejným obdobím minulého roku pak dolar vůči euru posílil o 16,1 %. Do budoucna lze očekávat další přibližování tohoto měnového páru ke své partitě, kterou by mohl zdolat již v příštím roce.

Graf č. I.4.2.3 Nominální kurz USD/EUR 1,40

1,385 1,375

1,352

1,366

1,35 1,30

1,355

1,25

1,257 1,204

1,20

1,142

1,15 1,10 1,05

1,151

1,120 1,055

1,085

Pramen: ECB, graf MPO

39



Koruna vůči euru od prosince předchozího roku nabrala trend poklesu reálné depreciace …

Reálný kurz české koruny vůči euru zůstává od intervencí ČNB v listopadu 2013 v reálné depreciaci (ve vztahu k referenční hodnotě z prosince 2008). Od prosince 2014 se však postupně navrací ke své rovnovážné úrovni. V červenci se reálný kurz k euru meziměsíčně přiblížil k vyrovnané hodnotě o více než 1 p. b., v srpnu pak v podstatě stagnoval. Obrat nastal v září, kdy se reálná depreciace prohloubila přibližně o 0,5 p. b., a třetí kvartál tak zakončila v 2,6% depreciaci. Cenová konkurenceschopnost českých exportérů na zahraničních trzích platících eurem byla ve 3. čtvrtletí vyšší než v prosinci 2008, oproti předchozímu čtvrtletí se však mírně snížila.

… vlivem nominálního posílení kurzu a vyšší inflace v ČR

Příčinou mírného reálného posílení koruny k euru byl pokles míry nominální depreciace o téměř 0,9 p. b. (ze 4,6 % na konci 2. čtvrtletí na 3,7 % ve čtvrtletí sledovaném). Proti vlivu nominální depreciace působil 1,1% inflační diferenciál, který představuje vyšší růst cen v ČR oproti eurozóně (oproti roku 2008). Inflační diferenciál však poklesl, což spolu s nominální apreciací bylo příčinou mírného reálného posílení koruny vůči předchozímu čtvrtletí. Reálný kurz koruny na páru s eurem si k nominálnímu kurzu během třetího kvartálu udržoval poměrně konstantní odstup způsobený vcelku vyrovnaným vývojem inflačního diferenciálu. Znatelné přiblížení nastalo až v září, kdy také inflační diferenciál zaznamenal razantnější pokles.

Graf č. I.4.2.4 Vývoj kurzu CZK/EUR (index v %, 12/2008 = 100) 111 108 105 102 99 96 93 90

Nominální kurz (převráceně)

Reálný kurz

Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO

Kurz koruny k dolaru zmírnil míru reálné depreciace …

Stejně tak zůstává česká koruna reálně podhodnocená vůči americkému dolaru (ve srovnání s prosincem 2008). Úroveň depreciace se od května 2014 navíc postupně zvyšovala až do dubna 2015, po němž následoval obrat trendu. Tento trend, přibližující reálný kurz k vyrovnané hodnotě, byl potvrzen i ve 3. čtvrtletí 2015, přestože v červenci se depreciace mírně prohloubila. V srpnu však byla vyrovnána červnová hodnota a v září již reálný kurz pokračoval v růstu k paritě. Třetí kvartál 2015 byl zakončen na úrovni 21,2% reálné depreciace. Na páru 40



s dolarem ve třetím kvartále docházelo k mírnému sbližování reálného a nominálního kurzu koruny, za kterým stojí vyrovnávající se inflační vývoj v obou zemích. … především díky nominální apreciaci koruny

Na konečnou hodnotu reálného kurzu koruny k dolaru ve 3. čtvrtletí 2015 působilo nominální posilování koruny, přestože oproti roku 2008 přetrvávala v 23,9% depreciaci, a prohloubující se rozdíl v inflačním diferenciálu. Inflační diferenciál, v důsledku většího meziměsíčního poklesu cen v domácí ekonomice oproti americké (vůči roku 2008), do srpna nadále mírně klesal a v září stagnoval na záporné hodnotě 3,3 %. Ceny vzrostly v USA (oproti referenčnímu období) více, o 13,2 %, než v ČR, o 10,5 %. Důsledkem pohybu reálného kurzu koruny k dolaru je snížení cenové konkurenceschopnosti českých exportérů na dolarových trzích, přestože situace oproti roku 2008 je pro ně nadále značně výhodnější.

Graf č. I.4.2.5 Vývoj kurzu CZK/USD (index v %, 12/2008 = 100) 115 110 105 100 95 90 85 80 75 70 65

Nominální kurz (převráceně)

Reálný kurz

Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO

I.4.3 Vnější rovnováha V průběhu 3. čtvrtletí 2014 přešla ČR na novou verzi mezinárodně závazného statistického standardu sestavování dat o platební bilanci. Všechny údaje v této kapitole jsou prezentovány podle tohoto standardu, šestého vydání manuálu platební bilance Mezinárodního měnového fondu (BMP6). Platební vztahy se zahraničím těží především z příznivého stavu domácí ekonomiky

Platební vztahy České republiky se zahraničím byly v průběhu roku 2015 pozitivně ovlivňovány vysokým růstem domácí ekonomiky, který patřil k nejvyšším v EU. Příznivý vliv měl i hospodářský růst obchodních partnerů, krom Ruska, jehož HDP se propadalo. Hlavním negativním faktorem vývoje platební bilance ČR byl již tradičně odliv výnosů investic zahraničních subjektů v ČR.

Tři hlavní položky platební bilance zůstaly nadále

V kumulaci za tři čtvrtletí roku 2015 zůstaly všechny tři hlavní účty platební bilance v přebytku, což vedlo k razantnímu navýšení rezervních aktiv o 292,7 mld. Kč, za kterým stojí mimo jiné intervence ČNB proti posilování koruny. Souhrnná hodnota tří hlavních účtů na konci třetího kvartálu je jednoznačně nejvyšší 41


v kladných hodnotách


v historii ČR, když všechny tři účty atakovaly rekordní hodnoty. Běžný účet platební bilance zaznamenal v kumulaci za 1. – 3. čtvrtletí teprve potřetí od roku 1993 aktivní saldo ve výši 48,8 mld. Kč, které je z těchto tří přebytků nejvyšší. Kapitálový účet dosáhl v součtu za první tři kvartály roku 2015 také rekordního přebytku 91,3 mld. Kč. V rámci finančního účtu pak byl vykázán odliv finančních prostředků v hodnotě 161,9 mld. Kč, což je druhá nejvyšší hodnota v historii ČR i při uvažování kumulovaných údajů v jednotlivých čtvrtletích (vyšší bylo dosaženo jen v předchozím kvartále).

Graf č. I.4.3.1 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč) 350 300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Běžný účet

Kapitálový účet

Finanční účet

Změna rezervních aktiv

1.-3.Q 2015


Vnější makroekonomická pozice ČR se opět mírně zhoršila

Poměr běžného účtu k HDP jako jeden ze základních ukazatelů vnější makroekonomické rovnováhy představoval 1,2 % HDP (na anualizovaném základě). Ve třetím čtvrtletí 2015 tedy pokračovalo mírné vychylování ekonomiky od rovnovážného vztahu (přebytek BÚ na HDP v předchozím čtvrtletí činil 1,1 % HDP), ke kterému došlo především v důsledku snížení deficitu běžného účtu proti 3. kvartálu předchozího roku. Česká republika však nadále zůstává v pásmu nevytvářejícím tlaky na vnější rovnováhu, které je ohraničeno intervalem <-5 %; 5 %>. V tomto pásmu se nachází již delší dobu a zřejmě v něm i v budoucnu setrvá.

Běžný účet za 1.3. Q dosáhl nejvyššího přebytku v historii ČR, …

Běžný účet v kumulaci za 1. – 3. čtvrtletí 2015 dosáhl nejvyššího přebytku od vzniku ČR (při srovnání dat za první tři čtvrtletí roku), především díky rekordnímu výsledku v prvním kvartále. Konečná kumulovaná hodnota byla 48,8 mld. Kč. Za samotné třetí čtvrtletí zaznamenal běžný účet meziroční pokles deficitu o 4 mld. Kč. (o 12 %), na hodnotu 29,3 mld. Kč. Dá se předpokládat, že kladný přebytek se udrží i v souhrnu za celý rok a běžný účet skončí nejlepším výsledkem v historii ČR.

… především díky vysokému aktivnímu saldu výkonové bilance,

Kumulovaný přebytek výkonové bilance za tři čtvrtletí roku 2015 meziročně klesl o 4,5 % na 234,1 mld. Kč. Podíl bilance zboží na celkové výkonové bilanci meziročně poklesl o 5,5 p. b. a za 1. – 3. čtvrtletí se na ní podílel 75 % (175,6 mld. 42



a to i přes pokles podílu bilance zboží na celku.

Kč.). I přes tento pokles výkonové bilance je hospodářské oživování domácí i většiny partnerských ekonomik znát z nárůstu objemu zahraničního obchodu, kdy export zboží vzrostl meziročně o 6,1 % a import o 7,8 % na absolutní hodnoty 2 407,4 mld. Kč, resp. 2 231,7 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se však export i import mírně snížily. V důsledku rychlejšího růstu importu, za kterým primárně stojí vysoký růst domácí ekonomiky, došlo k meziročnímu poklesu zbožové obchodní bilance o 11 %.

Bilance služeb meziročně vzrostla o téměř čtvrtinu

Meziroční zhoršení bilance zboží za 1. – 3. čtvrtletí bylo částečně nahrazeno růstem přebytku bilance služeb, která vzrostla meziročně o 22,3 % na 58,5 mld. Kč, což je vyšší objem než za celý rok 2014, a kde na rozdíl od zboží vývoz rostl rychleji než dovoz. Přebytky v jednotlivých čtvrtletích roku 2015 se pohybovaly mezi 18,7 – 20 mld. Kč, jedná se tedy o poměrně stabilní vývoj. Meziroční zlepšení o 10,7 mld. Kč bylo do určité míry způsobeno zlepšením deficitních účtů ostatních podnikatelských služeb (o 3,1 mld. Kč) a pojišťovacích služeb (o 1,8 mld. Kč). Razantní snížení přebytku cestovního ruchu o 21,8 % (o 5,5 mld. Kč) na 19,8 mld. Kč bylo částečně vyrovnáno nárůstem na účtu telekomunikačních služeb o 4,8 mld. Kč (33,5 %) na 19,1 mld. Kč. Nejvyššího přebytku platebních vztahů se zahraničím bylo dosaženo na účtu výrobních služeb u cizích fyzických vstupů, který meziročně vzrostl o 8,9 % na 23,4 mld. Kč. Největší schodek pak tradičně zaznamenaly poplatky za využívání duševního vlastnictví, konkrétně 11,7 mld. Kč (meziroční zhoršení o 3,9 %). Bilance služeb se v kladných hodnotách pohybuje od roku 1993 a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl v budoucnu zvrátit.

Bilance výnosů nadále dosahovala vysokého deficitu, který však meziročně mírně poklesl

Na solidním výsledku běžného účtu se již druhé čtvrtletí v řadě podílela také bilance prvotních důchodů, konkrétně snížením svého tradičního deficitu. Z přebytku výkonové bilance stačila k 30. 9. 2015 eliminovat 193,8 mld. Kč, což je ale o 8,2 % méně, než ve stejném období předchozího roku. Odliv prostředků ve srovnání s předchozím čtvrtletím již mírně klesl, konkrétně o 1,6 mld. Kč na 86,6 mld. Kč (přibližně stejné množství odteklo i ve třetím kvartále minulého roku). Dlouhodobě hlavním a rozhodujícím účtem jsou důchody z přímých investic, kde kleslo pasivum o 3,1 % na -239,4 mld. Kč. Pro českou ekonomiku je nejdůležitější položkou odliv výnosů v podobě dividend. Ty v kumulaci za tři čtvrtletí 2015 odtekly v nižším objemu než v minulém roce, konkrétně za 171,6 mld. Kč (tj. o 2,2 % méně). Zlepšení (meziročně o 4 %) bylo dosaženo i na účtu reinvestovaného zisku, který ve třech čtvrtinách roku 2015 činil 58,3 mld. Kč. Za zmínku stojí rovněž razantní nárůst příjmů ze zahraničí v rámci náhrad zaměstnancům o 35,2 % na 21,9 mld. Kč.

Bilance druhotných důchodů se po deseti letech nachází v přebytku

Bilance druhotných důchodů v průběhu roku 2015 vykazovala výborné výsledky a poprvé po deseti letech se nacházela v přebytku. Hlavní podíl na tom má první čtvrtletí, ze kterého bylo každý následující kvartál mírně ukrajováno. Díky přesměrování prostředků, narostla tato bilance na 8,6 mld. Kč. Důvodem je především vyšší čistý příjem z rozpočtu EU v první polovině roku.

43



Graf č. I.4.3.2 Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč) 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 2008

2009

2010 Zboží

2011 Služby

2012

2013

2014

1.-3.Q 2015

Prvotní důchody


Kapitálový účet dosáhl především díky příjmům z EU v první polovině roku rekordního přebytku

Vynikající výsledky v průběhu roku 2015 vykazoval také kapitálový účet, který těžil z čerpání peněz z rozpočtu EU v první polovině roku. Čistým přílivem 91,3 mld. Kč opět překonal svůj rekordní přebytek dosažený v předchozím kvartále, když na něm přitekly do ČR prostředky v hodnotě 91,4 mld. Kč, tedy o 272,5 % více oproti 3. kvartálu roku 2014. Příliv prostředků z EU probíhal především v první polovině roku, kdy k nám přiteklo 83,4 mld. Kč a ve 3. čtvrtletí už jen pouhých 8 mld. Kč.

Tři hlavní účty finančního účtu meziročně obrátily svůj tok

Finanční účet měl stejně jako v předchozím čtvrtletí největší vliv na konečné saldo platební bilance, kdy zaznamenal historicky druhý největší čistý odliv v historii ČR ve výši 161,9 mld. Kč (vyšší jen ve 2. čtvrtletí 2015). Tato hodnota byla nashromážděna v prvním a druhém čtvrtletí, v samotném třetím kvartále došlo k mírnému přílivu finančních prostředků do ČR v hodnotě 2 mld. Kč. Tři hlavní účty zachycující toky investic nabraly oproti předchozímu roku opačný směr.

Důvodem k obratu toku přímých investic byl především silný odliv finančních prostředků v rámci dluhových nástrojů

Na účtu přímých investic došlo po roce a půl k obratu bankovní pozice vůči nerezidentům, jelikož za samostatné třetí čtvrtletí přiteklo 14 mld. Kč čistých přímých investic, což převýšilo slabé odlivy v prvních dvou kvartálech roku 2015. Kumulované čisté přímé investice za 1. – 3. kvartál činily 4,4 mld. Kč (oproti odlivu 127,4 mld. Kč před rokem). Hlavním důvodem k takto razantnímu meziročnímu obratu byla změna toku mezi rezidenty a nerezidenty v rámci tuzemských investic v zahraničí vracejících se zpět do ČR ve 3. čtvrtletí, které tak v kumulaci za tři čtvrtletí vzrostly na 17,2 mld. Kč. Příliv prostředků v rámci reinvestovaného zisku meziročně slabě poklesl o 4 % na 58,3 mld. Kč. Účet akcií a ostatních účastí kromě reinvestovaného zisku ve 3. čtvrtletí v podstatě stagnoval, kumulovaně pak odliv v rámci tohoto účtu vzrostl o 19,3 % na 45,5 mld. Kč.

44



Příliv finančních prostředků na účtu portfoliových investic byl nejvyšší v historii ČR

V bilanci portfoliových investic došlo v souhrnu za 1. – 3. čtvrtletí k výraznému přílivu finančních prostředků do ČR, a to v celkové hodnotě 32,1 mld. Kč. V roce 2014 byl přitom ve stejném období zaznamenán odliv ve výši 70,9 mld. Kč. V prvních dvou čtvrtletích roku 2015 odtékaly prostředky v rámci tohoto účtu do zahraničí, razantní obrat nastal až ve 3. čtvrtletí, kdy do ČR přiteklo 80,7 mld. Kč, což je historicky nejvyšší příliv na účtu portfoliových investic. Účasti a podíly v investičních fondech zaznamenaly v prvních třech kvartálech nárůst odlivu prostředků o 52,3 % na 36,3 mld. Kč, proti čemuž působil téměř dvojnásobný příliv v položce dluhopisů, konkrétně 68,5 mld. Kč (oproti odlivu 47 mld. Kč ve SOPR). Tato hodnota byla dána mírným 8,7 mld. přílivem v prvním kvartále, odtokem 25,1 mld. Kč v druhém a zvláště pak v třetím čtvrtletí roku 2015, kdy přiteklo 84,9 mld. Kč. Primárně šlo o příliv finančních prostředků na účtu vládních institucí z nákupu vládních dluhopisů, který své saldo každé čtvrtletí navyšoval a čistě ve třetím kvartále dosáhl hodnoty 65,2 mld. Kč, což je více než 7,5x větší příliv oproti druhému čtvrtletí. Za tímto vývojem stojí emise státních dluhopisů, které byly částečně nakupovány i zahraničními subjekty. Z kumulovaného hlediska za první tři čtvrtletí došlo ke změně toku i u institucí přijímajících vklady (k 30.9.2015 příliv 5,9 mld. Kč), kdy po odlivu 10,4 mld. Kč v prvním čtvrtletí došlo v následujících dvou kvartálech k přílivu prostředků (7,7 mld. Kč a 8,6 mld. Kč). U ostatních sektorů byl odliv naopak navýšen na 42,1 mld. Kč, kdy do poloviny roku 2015 finanční prostředky odtékaly z ČR do zahraničí, což bylo zvráceno ve třetím čtvrtletím, kdy přiteklo 11,1 mld. Kč.

Transakce s finančními deriváty změnily směr

V položce finančních derivátů za 1. – 3. čtvrtletí 2015 přiteklo 0,8 mld. Kč, díky přílivu v samotném třetím kvartále, který činil 4,6 mld. Kč a který převrátil zápornou bilanci za 1. pololetí ve prospěch ČR.

Graf č. I.4.3.3 Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč) 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 2008

2009

Přímé investice

2010

2011

2012

Portfoliové investice

2013

2014

1.-3.Q 2015

Ostatní investice


45



Transakce v ostatních investicích změnily směr toku

Také ostatní investice zaznamenaly v průběhu roku 2015 razantní změnu toku a v kumulaci za 1. - 3. čtvrtletí přitekly do ČR finanční prostředky v čisté hodnotě 102,2 mld. Kč (oproti odlivu 67 mld. Kč za stejné období předchozího roku). Zajímavý je především vývoj v jednotlivých čtvrtletích, kdy v prvním kvartále odteklo 63,5 mld. Kč, ve druhém se jejich směr obrátil a přiteklo 61,6 mld. Kč a tento příliv byl ještě zesílen ve 3. čtvrtletí, a to na 104,1 mld. Kč, což je druhá nejvyšší hodnota v historii ČR (za posledním čtvrtletím roku 2013). Nejvíce prostředků v objemu 33,2 mld. Kč bylo za tři kvartály poskytnuto zahraničním subjektům v rámci půjček (meziročně o 52,9 % méně). Hlavní příliv v objemu 152,1 mld. Kč (tj. meziročně více o 280,7 %) byl zaznamenán v položce oběživa a vkladů, přičemž 103,5 mld. Kč přiteklo v samotném třetím čtvrtletí.

Zahraniční zadluženost ČR ve třetím čtvrtletí silně narostla, …

Zahraniční zadluženost v průběhu třetího čtvrtletí poměrně silně narostla, konkrétně o 230,3 mld. Kč, což je třetí nejvyšší čtvrtletní nárůst v historii ČR a přispěl ke zhoršení zadluženosti od počátku roku 2015 o 283,5 mld. Kč, tj. o 9,9 %. K 30. 9. 2015 činila 3 140,2 mld. Kč a představovala 70,9 % HDP. Česká republika se tím ještě více vzdálila od hranice 40 % HDP, kdy by neměly být vytvářeny tlaky na vnější rovnováhu.

… ukazatel dlouhodobého zadlužení se také výrazně zhoršil

Zhoršil se také ukazatel identifikující způsob financování zahraničního dluhu. Ten byl ke konci třetího čtvrtletí z 55,4 % financován dlouhodobým kapitálem, tedy dluhovými cennými papíry a půjčkami se splatností vyšší než jeden rok (v předchozím čtvrtletí to bylo 58,19 %). Tento poměr dlouhodobého dluhu na celkovém dluhu by se měl optimálně nacházet nad hranicí 60 %. I v této oblasti tedy mohou být v budoucnu vytvářeny tlaky na vnější rovnováhu země. V samotném 3. čtvrtletí narostla dlouhodobá zadluženost pouze o 2,8 % (o 47 mld. Kč), kdežto krátkodobá vzrostla o 15,1 % (o 183,3 mld. Kč). Na tomto nárůstu se podílely především instituce přijímající vklady (kromě ČNB), které své krátkodobé zadlužení zvýšily o 19,5 % (o 119,8 mld. Kč).

Rostla zadluženost všech tří sektorů, nejvíce pak finančních institucí bez ČNB

Z hlediska jednotlivých sektorů své zadlužení v průběhu 3. čtvrtletí nejvíce navýšil bankovní sektor, jehož dluh vzrostl o 14,9 % na 978,8 mld. Kč, příčinou byl komerční sektor bez ČNB, jehož zadlužení vzrostlo o 15,2 %, tedy na 921,5 mld. Kč. Silně se zadlužoval také vládní sektor, který svůj dluh zvýšil o 11,8 % na 690,3 mld. Kč, v důsledku dalších emisí vládních dluhopisů. Jen o 2,2 % na 1471,1 mld. Kč vzrostlo zadlužení podniků, což v absolutních číslech přidalo k celkové zadluženosti 30,9 mld. Kč, z čehož 25,6 mld. Kč bylo krátkodobě.

Podíl podnikatelského sektoru na celkovém zadlužení je nejvyšší, ale dlouhodobě klesá ve prospěch bankovního sektoru

K celkovému zadlužení dlouhodobě nejvíce přispívá podnikatelský sektor, ten však svůj příspěvek v čase snižuje a k 30. 9. 2015 se na celkové zadluženosti podílel 46,9 %, což je nejnižší hodnota od roku 1998. Naopak poměrně razantní růst svého podílu o 1,9 p. b. na 31,2 % zaznamenal bankovní sektor, který 30% hranici překročil poprvé od začátku roku 2004. Po stagnaci v předchozím čtvrtletí se příspěvek vládních institucí zvýšil o 0,8 p. b. na 22 % (v průběhu posledních deseti let osciluje okolo 20 %).

46



Graf č. I.4.3.4 Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč) 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Vládní sektor

Bankovní sektor

Podnik. sektor

Celkem


Investiční pozice ČR se ve třetím kvartále mírně zhoršila, v posledních třech letech se však zlepšuje

Investiční pozice České republiky vůči zahraničí se s mírnými výkyvy zlepšuje již třetím rokem v řadě, a to i přes mírné zhoršení ke konci 3. čtvrtletí 2015, kdy její schodek činil 1 397,1 mld. Kč. Oproti předchozímu čtvrtletí tedy došlo ke zhoršení o 6,9 %, od počátku roku se pozice ČR zlepšila o 8,1 %, meziročně o 10,7 %. Domácí ekonomika je v pozici čistého dlužníka od roku 1996.

Devizové rezervy vzrostly nejvíce od intervencí ČNB v listopadu 2013 a byly schopny pokrýt téměř pětiměsíční dovoz zboží

Zahraniční aktiva po stagnaci v předchozím kvartále vzrostla o 159,5 mld. Kč (o 3,6 %) a k 30. 9. 2015 činila 4 552 mld. Kč. Jejich růst (od počátku roku o 10,3 %, tj. o 424,1 mld. Kč) je hlavním důvodem zlepšení investiční pozice ČR. Oproti předchozímu čtvrtletí narostly přímé investice tuzemců v zahraničí o 33,6 mld. Kč (3,6 %), což bylo v podstatě anulováno 32,1 mld. poklesem (o 4,5 %) portfoliových investic. Ostatní investice českých subjektů v zahraničí vzrostly mezikvartálně o 21,5 mld. Kč (o 1,7 %) a jsou druhou největší položkou aktiv investiční pozice, když s hodnotou 1 283,5 mld. Kč tvořily 28,2 % celkových aktiv. Aktiva portfoliových investic rostla po celé první pololetí a pokles zaznamenala až ve čtvrtletí třetím. Aktiva přímých a ostatních investic měla volatilnější průběh, zvýšila se pouze v prvním a třetím čtvrtletí. Přímé investice s podílem 21,5 % třetí čtvrtletí zakončily na 979 mld. Kč, portfoliové investice za 679,4 mld. Kč se pak na celkových aktivech podílely 14,9 %. Hlavní determinantou vývoje aktiv tedy byl vývoj devizových rezerv ČNB, který zvýšil svůj příspěvek k celkovým aktivům na 33,6 %. Cizoměnové rezervy rostou již devět čtvrtletí v řadě, ve třetím kvartále o 10 % (o 139,6 mld. Kč), což je druhý nejvyšší kvartální růst od roku 2000, vyšší nastal jen po intervencích ČNB v roce 2013. K 30. 9. 2015 činily 1529 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota v historii ČR. Podle indikátoru monitorujícího schopnost devizových rezerv pokrýt dovoz zboží a služeb po dobu alespoň tří měsíců, dokázaly by rezervy ČNB v případě potřeby pokrýt import výkonové bilance po 4,9 měsíců.

47


Zahraniční pasiva rostla od počátku roku daleko pomaleji než aktiva


Zahraniční pasiva, která také podléhala vysoké volatilitě, se ve 3. čtvrtletí zvýšila o 249,4 mld. Kč (o 4,4 %), od počátku roku pak o 301 mld. Kč (o 5,3 %), což je téměř poloviční míra růstu aktiv. K 30. 9. 2015 činila pasiva 5 949,1 mld. Kč. Důvodem poměrně vysokého růstu ve 3. čtvrtletí byl růst všech pasivních položek hlavních účtů investiční pozice. Jedinou hlavní položkou, která rostla po celý rok 2015, jsou pasiva ostatních investic. Ty se oproti předchozímu čtvrtletí zvýšily o 138,2 mld. Kč (10,5 %) na hodnotu 1 454,9 mld. Kč, která se na celkových pasivech podílela 24,5 %. Portfoliové investice s 18,2% podílem na celku se zvýšily v prvním a třetím čtvrtletí, konkrétně ve třetím o 61,5 mld. Kč (6 %) na 1 084,7 mld. Kč. Dlouhodobě hlavní složkou pasiv investiční pozice jsou pasiva přímých investic (tvoří 56,1 %), která se také zvyšovala v prvním a třetím čtvrtletí, v třetím pouze o 49,6 mld. Kč (o 1,5 %). Jejich hodnota k 30. 9. 2015 byla 3 335,4 mld. Kč.

Graf č. I.4.3.5 Vývoj salda investiční pozice ČR (v mld. Kč) 1600

-1200

1400

-1300

1200

-1400

1000

-1500

800 -1600

600

-1700

400 200

-1800

0

-1900

Rezervy ČNB

Saldo investiční pozice (pravá osa)


I.5 KAPITÁLOVÝ TRH I.5.1 Globální trhy Globální trhy prošly výraznými výprodeji …

Růst akciových trhů v prvních měsících roku 2015, podporovaný příznivými makrodaty, korporátními výsledky firem a globálně uvolněnou měnovou politikou, ve 2. čtvrtletí obrátil směr a většina akciových indexů skončila v minusu. Ve 3. čtvrtletí se tento negativní sentiment dále prohluboval, když zejména výrazná vlna až panických výprodejů na akciových trzích, reagující na předpokládané zpomalení výkonu čínské ekonomiky, tlak na pokles cen komodit a geopolitická rizika, dominovým efektem zasáhla s různou intenzitou všechny regiony a akcie padaly dolů. I když se situace v závěru čtvrtletí stabilizovala a trhy část hlubokých ztrát korigovaly, výprodeje významně zmenšily či zcela vymazaly předchozí zisky roku 2015.

48


… a negativně ovlivnily vývoj cen akcií, které uzavřely 3. čtvrtletí v minusu, …


Vysoké ocenění amerických akcií, ale i averze k riziku, silný dolar, snižování korporátních marží kvůli tlakům na vyšší růst mezd v kombinaci s nejistotou ohledně načasování růstu úrokových sazeb Fedem, posílaly americké akciové indexy po téměř šestiletém růstu do záporných hodnot. Technologický Nasdaq 100 ztratil mezikvartálně 4,9 % (jako jediný meziročně vzrostl o 3,3 %), burzovní S&P 500 klesl o 6,9 % (meziročně o 2,6 %), průmyslový DJIA si koncem čtvrtletí pohoršil o 7,6 % (meziročně o 4,4 %). Velmi špatně skončily asijské akciové trhy, které utrpěly dvojciferné ztráty. Tentokrát výrazně ztratil i index Nikkei (jako jeden z mála indexů v předchozím čtvrtletí rostl), když spadl o 14,1 % (meziročně zůstal v plusu o 7,5 %). Silnou nervozitu na trzích způsobila obava ze zpomalující ekonomiky Číny, a její index Hang Seng (HSI) propadl mezičtvrtletně až o 20,6 % (meziročně o 10,1 %). Po srpnových ztrátách se čínské akciové trhy zklidnily, vysoká volatilita se však přenesla i do začátku následujícího čtvrtletí.

Graf. č. I.5.1.1 Výkonnost vybraných akciových trhů k 30. 9. 2015 (v %) 50 40 30 20 10

%

0

-10 -20 -30 -40

mezikvartálně

meziročně

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO

Hlavní evropské akciové trhy se ve 3. čtvrtletí pohybovaly rovněž pod silným výprodejním tlakem a ztrácely. Index hlavních evropských korporací Stoxx Europe 600 propadl proti předchozímu čtvrtletí o 9,5 % a (meziročně o 3,9 %). Z významných akciových trhů nejvíce ztratil německý index DAX, který mezikvartálně oslabil o 11,7 % (meziročně ještě rostl o 2 %). V mínusu setrval i pařížský CAC 40, proti předchozímu čtvrtletí o 7 % (meziročně přidal 0,7 %). Ze záporných hodnot se nedostal ani londýnský FTSE 100, který proti předchozímu čtvrtletí ztratil 7 % (meziročně 8,5 %). 49



Negativní sentiment zasáhl tentokrát i trhy střední a východní Evropy, reprezentované indexem WIG a BUX, které minulé čtvrtletí ještě rostly. Polský WIG propadl mezikvartálně o výrazných 13,3 % (meziročně o 15,5 %). Do minusu se tentokrát dostal v předchozím čtvrtletí velice úspěšný maďarský BUX, který ztratil 4,6 % (meziročně tak snížil svůj zisk na 16,8 %). Z hlediska sektorů mezi nejpreferovanější odvětví patří v Evropě finanční, chemické a stavební společnosti. Bankovní sektor těží z nízkého ocenění a uvolněné měnové politiky ECB, chemické podniky podporuje nízká cena ropy a slabé euro. Stavební sektor těží z ekonomického oživení i z posílení finančních pozic jednotlivých firem. Nadprodukce a silnější dolar se promítaly i nadále do poklesu cen komodit

Na trhu komodit klíčovou roli sehrála ropa, jejíž cena ve 3. čtvrtletí zamířila opět prudce dolů a v srpnu se dostala na svou nejnižší úroveň od března 2009, kdy se obchodovala za 42 USD za barel. Od té doby se držela poblíž hladiny 50 USD za barel, což je přibližně o polovinu nižší cena než průměrná cena v předchozím roce. I když se americká těžba ropy začala postupně snižovat, robustní přísun produkce z Íránu (země se čtvrtými největšími světovými zásobami ropy) na trh, bude více než dostatečnou kompenzací. Tlak na pokles ceny ropy proto bude zatím přetrvávat a po zbytek roku by měla její cena zůstat v současném rozmezí 40-60 USD za barel. Spolu s ropou nejvíce klesaly ceny kovů. Hlavním důvodem byla jejich rostoucí produkce a slabá data z Číny, jejíž průmysl patří dlouhodobě k jednomu z největších spotřebitelů základních kovů. Příkladem je cena mědi, která v srpnu klesla na nejnižší úroveň od finanční krize, od počátku roku pak klesla o 16,9 %. Propad ceny palladia o 18,1 % souvisel s rostoucí těžbou tohoto kovu v Jižní Africe, která je jeho druhým největším producentem. Cena zlata, jako alternativní investice, od počátku roku ztratila 6 % (meziročně 8 %). Vzhledem k blížícímu se prvnímu zvýšení sazeb americkým Fedem budou tlaky na snížení ceny zlata přetrvávat. Klesaly i ceny zemědělských komodit, když např. pšenice ztratila téměř 12 %.

Graf. č. I.5.1.2 Vývoj ceny ropy Brent (v USD/barel) 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Pramen: INSÉE Francie, graf MPO

50



I.5.2 Kapitálový trh v ČR Český index PX ve 3. čtvrtletí předčil svojí výkonností většinu globálních i regionálních indexů

Ačkoliv třetí čtvrtletí přineslo na hlavní akciové trhy řadu turbulencí i hlubších korekcí, Burza cenných papírů Praha se navzdory globálním výprodejům držela celkem dobře, i když zůstala rovněž ve ztrátě. Její hlavní index PX ve 3. čtvrtletí závěrečnou hodnotou 971,10 bodu ztratil 1,1 % (meziročně 2 %), takže od počátku roku své zisky také pomalu ukrajuje.

Nižší obchodní aktivita ve 3. čtvrtletí snížila tržní kapitalizaci

Obchody s akciemi, jejichž čtvrtletní objemy se v posledních třech letech nedostaly nad hranici 50 mld. Kč (v roce 2010 se obchodovalo ještě na úrovni 116 mld. Kč, v roce 2007 to bylo až 230 mld. Kč), ve třetím čtvrtletí 2015 skončily na 38,6 mld. Kč, takže proti předchozímu čtvrtletí klesly o 14,1 % (meziročně naopak vzrostly o 10,9 %). Pokles celkového objemu transakcí souvisí s realizací obchodů pouze s vybranými tituly pražské burzy, kvalitnější analýzou zahraničních titulů a jejich širším portfoliem akcií, lepším informačním zázemím, vyšší likviditou, atd. Největší objemy obchodů byly realizovány již tradičně s akciemi ČEZ (34,4 %), dále KB (32 %), Erste Group Bank (13,4 %), následovány O2 C.R. (5,2 %), Pegas (4,9 %) a Unipetrol (3,7 %). Tržní kapitalizace akciového trhu (24 emisí, z toho 14 domácích a 10 zahraničních) v září klesla na 1093,7 mld. Kč, z 1111,9 mld. Kč v červnu 2015.

Graf. č. I.5.2.1 Vývoj obchodů na BCPP (index PX, změny oproti předchozímu čtvrtletí)

300

40 30

250

20 10

150

0

v%

mld. Kč

200

-10

100

-20 50

-30

0

-40

akcie a podíl. listy

obligace

Index PX (změna)

Pramen: BCPP, graf MPO

Skokanem 3. kvartálu se staly akcie O2 C.R. ...

Ze třinácti nejobchodovanějších titulů jich zakončila 3. kvartál ztrátou více než polovina (viz graf č. 4). O největší rozruch se postarala společnost O2 C.R., jejíž akcie zažily enormní, více než 100%, nárůst poté, co na konci května vyčlenila 51



telekomunikační infrastrukturu (pevné sítě, mobilní vysílače a datová centra) do nové společnosti Cetin. Společnost po rozdělení tak výrazně umazala svoje předchozí ztráty. Růstu cen akcií společnosti Philip Morris o 9,2 % pomohly dobré výsledky firmy za 1. pololetí 2015 a vysoký očekávaný dividendový výnos. Solidního zisku s růstem o 8,2 % dosáhly i akcie PLG (Pivovary Lobkowicz). Ty čeká po převzetí čínskou finanční skupinou CEFC povinná nabídka odkupu akcií minoritním akcionářům. Proti předchozímu čtvrtletí vzrostly o 4,4 % i ceny akcií mediální společnosti CETV, nicméně od počátku roku zůstává stále v poměrně slušné ztrátě. Dobře si vedly i akcie výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens se ziskem 4,1 %, kterým pomohlo zařazení do indexu MSCI Czech, ale hlavní oporou jim byly kladné výsledky hospodaření. Pozitivním faktorem pro společnost jsou i uzavřené kontrakty, které ukazují na vyprodání celé výrobní kapacity na rok 2015. Akcie v plusu udržela i Erste Group Bank, která si připsala 0,5% zisk. … od počátku roku se daří nejlépe Pegasu, Erste Bank a Unipetrolu, …

Nejúspěšnější emisí za tři čtvrtletí roku 2015 se staly akcie textilky Pegas, které zhodnotily o 33 %. Hlavními tahouny jejich růstu byly oznámený zpětný odkup vlastních akcií, zařazení společnosti do indexu MSCI, ale i solidní výsledky a výhled do konce roku. Firma oznámila investici do nové egyptské linky. Přes 30 % vydělaly i investice do rakouské Erste Bank, dobře si vedl i druhý bankovní titul na domácím trhu - Komerční banka, jejíž akcie získaly 11,2 %, mimo jiné také proto, že finančnímu sektoru pomohlo kvantitativní uvolňování ECB a nabízejí atraktivní dividendový výnos. Dvojciferného růstu dosáhly ještě akcie Unipetrolu a PLG.

…největším poraženými zůstaly opakovaně akcie NWR, …

Již tradičně špatně skončily akcie těžební společnosti NWR, které odepsaly proti předchozímu čtvrtletí dalších 15 % a od počátku roku ztratily více než polovinu své hodnoty. I když výsledky společnosti nebyly tak špatné, investoři si dobře uvědomují, že v současném prostředí nízkých světových cen koksovatelného uhlí firma stále jen bojuje o přežití. Cena akcií se po červencovém růstu opět přiblížila svému historickému minimu.

… následované propadlíky VIG, Fortuna, ČEZ, Stock Spirits …

Do výrazného mínusu o 14,6 % spadly ve 3. čtvrtletí i akcie pojišťovny VIG, které zůstaly pod tlakem spolu s celým pojišťovacím odvětvím, které v něm setrvávalo již od počátku roku. Akcie oslabily poté, co v 1. pololetí dosáhly svého sedmiletého maxima. Postihlo je také vyřazení z indexu MSCI World. Sázková společnost Fortuna se stala dalším neúspěšným titulem 3. čtvrtletí (-13,8 %) a za tři čtvrtletí roku 2015 již ztratila přes 40 %. Její akcie patřily v posledních letech mezi ty s největším dividendovým výnosem, ale v roce 2015 žádnou dividendu nevyplatí v důsledku prudkého poklesu zisků a investic do nových produktů. Na cenu akcií ČEZ pak negativně působí přetrvávající nízké ceny elektřiny, navázané mj. na výrazný pokles cen uhlí. Zklamáním byly na provozní úrovni i výsledky za druhý kvartál. Akcie Stock Spirits stále trpí nedůvěrou investorů po velmi slabých výsledcích za 1. pololetí. Firmě uškodila i nepříznivá situace na polském trhu.

52



Graf č. I.5.2.2 Výkonnost titulů v rámci PX Indexu k 30. 9. 2015 (v %) 140

118,5

120

mezikvartálně

100

od počátku roku

80 60

-14,6 -13,8

-10,9 -5,2

-2,8

-2,2

4,4

CETV

-15,0

Unipetrol

-20

Komerční banka

0

0,5

4,1

Pegas

20

Erste Bank

40 8,2

9,2

-40 -60

O2 C.R.

Philip Morris

PLG

Stock Spirits

ČEZ

Fortuna

VIG

NWR

-80

Pramen: BCPP, graf MPO

Obchody v RMSystému rovněž spadly, index stoupl

Česká burza cenných papírů RM-Systém, zaměřená zejména na drobné a střední investory, uskutečnila ve 3. čtvrtletí transakce za 695,4 mil. Kč. Jejich objem klesl proti předchozímu čtvrtletí o 22,7 %, meziročně o 16,2 %. Zásadní obchody byly uskutečněny s akciemi ČEZ (za 314,2 mil. Kč), Erste Group Bank (za 136,6 mil. Kč), Komerční banky (za 83,3 mil. Kč), O2 C.R. (za 66,4 mil. Kč) a Philip Morris (za 36,2 mil. Kč), které dohromady činily více než 90 % obchodů. Tržní kapitalizace dosáhla 2926,9 mil. Kč a průměrný počet denně obchodovaných emisí činil 10. Index burzy RM stoupl proti předchozímu čtvrtletí o 3,2 %, meziročně pak o 7,6 %.

53



II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL Ve 3. čtvrtletí 2015 průmyslová produkce vzrostla o 4 % a vytvořila téměř třetinu hrubé přidané hodnoty

Ve 3. čtvrtletí 2015 růst průmyslové výroby zpomalil na 4,0 %, zatím na nejnižší čtvrtletní tempo v roce 2015 (viz tabulka č. II.1.1). Po očištění od počtu pracovních dní vzrostla produkce o 6 % (ve 3. čtvrtletí 2015 bylo ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku o 2 pracovní dny méně), a ve srovnání s průměrným měsícem bazického roku 2010 byla vyšší o 11,6 %. Kromě toho, že domácí průmysl ve 3. čtvrtletí inkasoval některé dočasné vlivy, jako např. v letních měsících zpomalení produkce z důvodu celozávodních dovolených, byl jako celek koncem kvartálu postižen omezením produkce Unipetrolu kvůli srpnové nehodě na ethylénové jednotce a následné neplánované odstávce petrochemické výroby ve výrobním závodě Litvínov – Záluží, ale také odstávkami jaderných elektráren. Průmysl má v české ekonomice významnou roli, protože dlouhodobě tvoří zhruba třetinu jejího výkonu. Na tvorbě hrubé přidané hodnoty (v b. c.) se ve 3. čtvrtletí 2015 podílel 32,2 %, z toho zpracovatelský průmysl 26,8 %.

Tabulka č. II.1.1. Vývoj průmyslové produkce v roce 2015 (meziroční změna v %) 1. Q.

2. Q.

2015

2015

červenec srpen

září

3. Q. 2015

Index průmyslové produkce 4,8

5,3

4,7

7,0

1,0

4,0

-8,9

-5,5

9,2

6,2

7,2

7,5

C Zpracovatelský průmysl

5,8

6,7

4,6

7,5

3,3

5,0

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu

2,7

-1,3

4,3

3,8

-18,6

-4,7

Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání

Pramen: ČSÚ

Nejvíce rostla výroba pro krátkodobou spotřebu

Průmyslová produkce v členění podle hlavních průmyslových seskupení se ve 3. čtvrtletí 2015 zvýšila ve většině z nich. Nejvyšší meziroční dynamiku 7,5 % vykázala výroba pro krátkodobou spotřebu a přiblížila se tak růstu, dosahovanému naposledy v roce 2007. Výroba pro investice, v závislosti na výchozí základně předchozího roku, začala ztrácet na tempu již v posledním kvartále roku 2014, a ve 3. čtvrtletí 2015 se dostala na 5,7 %. Výroba pro dlouhodobou spotřebu stagnovala na úrovni předchozích dvou čtvrtletí, tj. na 4,3 %. Sezónnost (období dovolených) se odrazila ve výrobě pro mezispotřebu, která snížila růst na 3,7 %. Klesla pouze výroba energií (o 2,4 %), kde důvodem byly plánované i neplánované odstávky jaderných reaktorů v JE Temelín a JE Dukovany.

Vysoké tempo si držel průmysl i ve srovnání s Evropou

Sezónně očištěná průmyslová produkce se tedy v ČR ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně zvýšila o 6,0 %, a zařadila ji mezi země s nejvyšším růstem, jako např. Irsko (růst o 20,3 %), Slovensko (o 6,5 %) a Maďarsko (o 5,9 %). Nižší růst průmyslové výroby v zemích eurozóny v průměru o 1,8 % byl ovlivněn jen mírným 54



zvýšením produkce ve velkých zemích, v Itálii (o 1,9 %), v Německu (o 1,5 %) a ve Francii (o 0,5 %). V některých dalších zemích průmyslová produkce dokonce meziročně klesla, např. v Nizozemsku (o 7,4 %), v Estonsku (o 4,2 %) a v Lucembursku (o 0,9 %). V následujícím grafu je zachycena vzájemná závislost mezi vývojem průmyslu v ČR, v Německu a v eurozóně.

Graf. č. II.1.1 Vývoj sezónně očištěné produkce ČR, Německa a eurozóny (meziroční změna v %) 8 6 4 2 0 -2 -4 1Q/13

2Q/13

3Q/13

4Q/13

Německo

1Q/14

2Q/14

3Q/14

eurozóna

4Q/14

1Q/15

2Q/15

3Q/15

ČR

Pramen: Eurostat, graf a propočty MPO

O růst průmyslu ve 3. čtvrtletí se zasloužily zahraniční zakázky

Jedním z faktorů zpomalení růstu průmyslové produkce byl nižší růst nových zakázek, který se odehrál především v oblasti domácích zakázek. V roce 2015 se neopakoval trend z 1. - 3. čtvrtletí roku 2014, kdy celkové nové zakázky rostly dvouciferným tempem. Jejich růstové tempo postupně klesalo i v průběhu roku 2015, v 1. čtvrtletí v průměru na 8,0 %, ve 2. čtvrtletí na 6,6 % a ve 3. čtvrtletí až na 3,4 %. Nositelem růstu byly nové zakázky ze zahraničí, které si udržely relativně vysoké tempo růstu z 9,8 % v 1. čtvrtletí, 4,8 % ve 2. čtvrtletí a 8,1 % ve 3. čtvrtletí, a kde dominovaly zakázky ve výrobě motorových vozidel s růstem o 18,5 %, i když vyšší růst o 19,4 % dosáhla váhově nižší výroba oděvů. Zakázky z tuzemska ve 3. čtvrtletí meziročně klesly o 5,0 %, ale byly ovlivněny vysokou základnou stejného přechozího roku (s růstem o 17,5 %). Ve 3. čtvrtletí 2015 propadly domácí zakázky ve výrobě ostatních dopravních prostředků o 52,5 % (v oboru výroba železničních lokomotiv a vozového parku). Naopak vysokým tempem narostly zakázky ve výrobě farmaceutických výrobků a přípravků o 31,2 %. V rozhodující výrobě motorových vozidel se zakázky snížily meziročně o 0,2 %.

Produkce domácího průmyslu je převážně určena do zahraničí

O tom, že domácí průmyslové produkce je určena převážně pro zahraničí, svědčí nejen vývoj nových zakázek, ale i tržeb. Tržby z průmyslové činnosti (v b. c.) se zvýšily meziročně o 1,0 %, ale tržby z přímého vývozu byly vyšší o 5,0 %, kdežto domácí tržby klesly o 3,8 %. Tržby z přímého vývozu ve 3. čtvrtletí 2015 se na celkových tržbách průmyslu podílely více než 60 %. Podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách sekcí, odvětví a oborů jsou uvedeny v příloze č. II Průmysl). 55



Graf č. II.1.2. Vývoj průmyslové produkce a tržeb (meziroční změna v %) 25 20 15 10 5 0 -5 -10

1.Q.13 2.Q.13 3.Q.13 4.Q.13 1.Q.14 2.Q.14 3.Q.14 4.Q.14 1.Q.15 2.Q.15 3.Q.15

Index průmyslové produkce

-5,9

-2,8

3,7

Tržby z průmyslové činnosti (b.c.)

-4,9

-0,7

Tržby z přímého vývozu (b.c.)

-4,1

2,1

5,0

6,9

6,0

5,9

6,3

10,9

9,9

8,4

10,4

21,7

17,2

4,0

3,2

4,8

5,3

4,0

8,8

6,3

3,8

4,4

1,0

15,6

13,8

6,0

7,2

5,0


Rostl počet zaměstnanců i jejich mzdy

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v jednotlivých čtvrtletích roku 2015 postupně zvyšoval, avšak dynamika jeho meziročního růstu postupně mírně zpomalovala o 0,1 p. b., na 2,6 % ve 3. čtvrtletí. Průměrná hrubá mzda těchto zaměstnanců zrychlila tempo růstu na 3,4 % (z 2,2 % v 1. čtvrtletí a z 3,2 % ve 2. čtvrtletí) a činila 26 034 Kč. Při nízké inflaci a poklesu nezaměstnanosti to implikuje relativně vysoký růst reálných mezd. Ten koresponduje s růstem spotřeby domácností a dalších složek domácí poptávky.

Tabulka č. II.1.2. Vývoj tržeb z průmyslové činnosti v roce 20153 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q.

2. Q.

červenec srpen

září

3. Q.

2015

2015

4,7

4,7

2,5

0,6

0,0

1,0

-2,1

-3,8

-0,3

-1,6

-0,4

-0,8

2015

Tržby z průmyslové činnosti (v b. c.) Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl

5,2

5,5

2,7

0,8

0,5

1,3

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu

0,6

-6,3

-0,7

-1,7

-9,6

-4,2

Pramen: ČSÚ Jediným nositelem růstu tržeb průmyslu byl zpracovatelský průmysl, kde se tržby zvýšily ve čtrnácti odvětvích

3

Tržby z průmyslové činnosti (v organizacích s 50 a více zaměstnanci) snížily ve 3. čtvrtletí výrazně růst, když nadále rostly pouze ve zpracovatelském průmyslu, ale nižším tempem. V jeho rámci se meziročně zvýšily tržby ve 14 odvětvích (nejvíce v ostatním zpracovatelském průmyslu o 18,7 %), která se na celkových tržbách průmyslu podílela 72 %, v sedmi odvětvích meziročně klesly (nejvíce ve výrobě chemických látek a přípravků o 15,5 %), viz tabulka č. II.1.2.

V následujícím textu jsou využity statistické údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci

56



V ostatním zpracovatelském průmyslu nejvyšší růst tržeb měla výroba hraček a her

Ostatní zpracovatelský průmysl (CZ-NACE 32) je z hlediska tržeb malé odvětví (ve 3. čtvrtletí 2015 s podílem 1,3 %). Zahrnuje výrobu výrobků, které nejsou zařazeny v jednotlivých odvětvích. Výroba v jednotlivých oborech je technologicky různorodá a vstupní materiály a jejich použití se rozcházejí. V odvětví je zahrnuto šest výrobkových skupin, z nichž některé mají dlouholetou tradici (výroba bižuterie, výroba hudebních nástrojů, výroba sportovních potřeb, výroba hraček a her, výroba lékařských a dentálních nástrojů a zpracovatelský průmysl j. n.). Z oborů odvětví se ve 3. čtvrtletí zvýšily tržby ve výrobě her a hraček o 28,1 % (podíl na tržbách odvětví byl 48,1 %), ražení mincí o 22,3 % (podíl 0,6 %), výrobě lékařských a dentálních nástrojů o 17,6 % (podíl 26,7 %) a v ostatním zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném o 16,6 % (podíl 10,9 %). Ostatní zpracovatelský průmyslu j. n. obsahuje např. výrobu ochranných a bezpečnostních pomůcek, výrobu psacího náčiní, razítek, deštníků, knoflíků, zapalovačů, atd. V odvětví se zvýšila produktivita práce z tržeb o 15,4 %.

Hlavním nositelem růstu tržeb zpracovatelského průmyslu byla výroba motorových vozidel

Nejvyššího podílu na celkových tržbách průmyslu (27,8 %) dosáhla a hlavním nositelem růstu a rozhodujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu ČR byla výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29). Odvětví má výrazně proexportní charakter, o čemž svědčí vysoký podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví (74,5 %). Významnou pozici měla výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla, která se na celkových tržbách automobilového průmyslu podílela 53,9 %, výroba motorových vozidel měla podíl 46,1 %. V odvětví se zvýšila produktivita práce z tržeb o 2,0 %. Rozhodující pozici ve výrobě motorových vozidel měla výroba osobních vozů (99,6 %). Podle Sdružení automobilového průmyslu (SAP) se produkce osobních automobilů (včetně malých užitkových vozů) ve 3. čtvrtletí 2015 mírně snížila o 0,4 %. Z domácích automobilek se zvýšila výroba v Hyundai o 12 % (na celkové výrobě osobních aut se podílela 27,3 %). Ke snížení produkce došlo v automobilkách TPCA o 6,1 % (podíl 17,4 %) a Škoda o 3,9 % (podíl 55,3 %), vlivem srpnových odstávek i z důvodu celozávodních dovolených. Podle SAP se zvýšila výroba autobusů o 13,7 %, kde z jednotlivých značek vzrostla výroba autobusů Irisbus o 16,2 % (podíl na celkové výrobě autobusů byl 85,7 %), zatímco výroba autobusů SOR klesla o 1,4 %. Pokles vykázala výroba nákladních automobilů o 7,8 %, kde jediným výrobcem je společnost Tatra.

Tržby ve výrobě nápojů byly ovlivněny teplejším počasím

Výroba nápojů (CZ-NACE 11) je odvětvím s dlouholetou tradicí a patří k menším v rámci zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílela 1,8 %). Její produkce je určena převážně pro domácí trh a zahrnuje i výrobu sladu, určeného pro výrobu piva v pivovarech ČR i v pivovarech v zahraničí. Její produkce je ovlivňována sezónností a vývojem počasí. Ve 3. čtvrtletí 2015 byla průměrná teplota meziročně vyšší o 2° C, což pomohlo některým oborům odvětví. Zvýšily se tržby ve výrobě nealkoholických nápojů, stáčení minerálních vod do lahví o 15,1 % (podíl 31,2 %), výroba piva o 5,3 % (podíl 51,8 %), výroba vína o 0,5 % (podíl 4,7 %). Naproti tomu se snížila destilace, rektifikace a míchání lihovin o 4,2 % (podíl 5,8 %), jako důsledek dozvuků metanolové aféry. V odvětví se zvýšila produktivita práce z tržeb o 8,7 %. 57



Růst tržeb v klíčových odvětvích se projevil ve výrobě pryžových a plastových výrobků

Výroba pryžových a plastových výrobků (CZ-NACE 22) je jedním z významnějších odvětví zpracovatelského průmyslu. Na celkových tržbách průmyslu se podílela 6,7 %, což ji řadí na čtvrté místo v rámci zpracovatelského průmyslu. Výrobky nacházejí široké uplatnění v automobilovém průmyslu, strojírenství, elektrotechnickém průmyslu i v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu, ve stavebnictví a v domácnostech. Z oborů odvětví se zvýšily tržby ve výrobě plastových obalů o 16,2 % (podíl 8,8 %), ve výrobě ostatních plastových výrobků (zahrnuje např. výrobu plastového nádobí, kuchyňského vybavení a toaletních potřeb) o 10,7 % (podíl 26,6 %), ve výrobě plastových výrobků pro stavebnictví o 5,8 % (podíl 6,6 %) a výrobě plastových desek, folií a trub o 5,0 % (podíl 16,0 %). V rozhodující výrobě pryžových plášťů se zvýšily tržby o 3,4 % (podíl 30,3 %). V odvětví klesla produktivita práce z tržeb o 0,1 % (její vývoj byl ovlivněn růstem zaměstnanosti o 6,9 %).

Oživující se výroba oděvů byla oslabována vysokými dovozy

Výroba oděvů (CZ-NACE 14) patří k malým odvětvím zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílela 0,2 %). Výroba oděvů je náročná na pracovní sílu a převažuje v ní vysoký podíl ruční práce. Pro odvětví je typická tvorba módních kolekcí podle požadavku zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a zvyšuje se i zakázková konfekční výroba. Je proexportně zaměřená, tržby z přímého vývozu se na celkových tržbách průmyslu podílely 74,3 %. Výsledky ve 3. čtvrtletí 2015 naznačují oživení zejména na zahraničních trzích (zahraniční zakázky vzrostly o 19,7 %, domácí o 1,6 %). Pozice odvětví je i nadále oslabována vysokými dovozy oděvního zboží z Asie. Z oborů odvětví se zvýšily tržby ve výrobě ostatních svrchních oděvů o 21,2 % (podíl 20,0 %), ve výrobě ostatních oděvů a oděvních doplňků (kojenecké oblečení, tepláky, lyžařské oblečení, klobouky, čepice atd.) o 14,2 % (podíl 24,6 %) a ve výrobě pletených a háčkovaných výroků o 4,0 % (podíl 8,3 %). V odvětví klesla produktivita práce z tržeb o 0,3 % (vývoj byl ovlivněn růstem zaměstnanosti o 6,9 %).

Za příznivým vývojem byl růst zahraničních zakázek

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE 25) se také řadí k významnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílela 5,8 %). Je hlavním dodavatelem automobilového průmyslu, strojírenství, ale produkce nachází uplatnění i v dalších odvětvích. Její šíře je velká, od malých kovových výrobků (jehly a špendlíky) až po zakázky velkého rozsahu (komponenty jaderných reaktorů). Přímo navazuje na hutní výrobu a zvyšuje přidanou hodnotu materiálových vstupů. S růstem životní úrovně obyvatel, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků, se zvyšuje i odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním náročném konkurenčním prostředí má dobré vyhlídky, o čemž svědčí růst zahraničních zakázek o 6,3 %. Z oborů odvětví se zvýšily tržby ve výrobě parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení, o 23,8 % (podíl 1,6 %), ve výrobě zbraní a střeliva o 20,6 % (podíl 3,3 %), ve výrobě kovových konstrukcí a jejich dílů o 10,0 % (podíl 18,1 %) a v kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů o 9,2 % (podíl 8,7 %). V odvětví se zvýšila produktivita práce z tržeb o 1,9 %.

Vysoká domácí poptávka ovlivnila růst tržeb ve výrobě farmaceutických přípravků

Podle náročnosti výroby patří výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků (CZ-NACE 21) do sektorů high-tech technologií (na celkových tržbách průmyslu se podílela 0,8 %) a řadí se k odvětvím náročných na výsledky vědy a výzkumu. Zahrnuje výrobu léčiv a jejich prostřednictvím ovlivňuje úroveň zdraví obyvatelstva. Vzhledem k demografickému vývoji ČR (nárůst počtu starších lidí) 58



může dále posílit trend zvyšování spotřeby léků a tím i poptávky a výroby. Předpokládá se, že tento trend zesílí (ve 3. čtvrtletí 2015 se domácí zakázky ve výrobě farmaceutických přípravků zvýšily o 31,2 %). ČR se soustřeďuje na výrobu generik (ekvivalenty náhradních léků po vypršení patentové ochrany). V odvětví jsou zahrnuty dva obory, z nichž vyšší růst tržeb zaznamenala významnější výroba farmaceutických přípravků o 6,2 % (podíl 90,4 %). Výroba farmaceutických výrobků zvýšila tržby o 4,3 % (podíl 9,6 %). V odvětví se zvýšila produktivita práce z tržeb o 3,3 %. Výsledky výroby chemických látek a přípravků byly ovlivněny omezením výroby

Výroba chemických látek a chemických přípravků (CZ-NACE 20) má ve zpracovatelském průmyslu důležitou úlohu jako významný subdodavatel pro ostatní odvětví (na celkových tržbách průmyslu se podílela 3,8 %). Své uplatnění nachází ve všech oblastech národního hospodářství. Výsledky tohoto odvětví byly ve 3. čtvrtletí 2015 ovlivněny srpnovou nehodou na ethylénové jednotce a následným omezením výroby v Chemparku Záluží u Litvínova. To mělo za následek snížení domácích zakázek ve 3. čtvrtletí 2015 o 33,3 %. Z oborů odvětví propad tržeb zaznamenala výroba plastů v primárních formách o 25,8 % (podíl 33,1 %), výroba jiných základních organických chemických látek (výroba chemických látek vyráběných tepelným krakováním a destilací) o 24,0 % (podíl 22,6 %) a výroba jiných základních anorganických chemických látek (např. výroba chemických prvků, zásad, louhů a anorganických směsí) o 13,8 % (podíl 7,3 %). V odvětví došlo k poklesu produktivity práce z tržeb o 17,2 %.

Tržby výroby ostatních dopravních prostředků byly ovlivněny propadem domácích zakázek

Výroba ostatních dopravních prostředků (CZ-NACE 30) patří k menším odvětvím, které zajišťuje převážně dopravní prostředky pro tuzemské dopravce (na celkových tržbách průmyslu se podílela 1,4 %). Vývoj odvětví byl ovlivněn hlubokým poklesem domácích zakázek ve 3. čtvrtletí 2015 o 58,9 % v rozhodujícím oboru výroby lokomotiv a vozového parku. V rámci odvětví se ve 3. čtvrtletí snížily tržby ve výrobě letadel a lodí o 7,5 % (podíl 33,0 %) a ve výrobě železničních lokomotiv a vozového parku o 7,0 % (podíl 58,2 %). Naopak tržby rostly ve výrobě jízdních kol a vozíků pro invalidy o 5,1 % (podíl 5,8 %). V odvětví klesla produktivita práce z tržeb o 7,5 %.

Výrobu základních kovů ovlivnilo snížení zakázek rozhodující výroby surového železa a oceli

Výroba základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství (CZ-NACE 24) je jedním z nejdůležitějších průmyslových odvětví. Je materiálově i energeticky náročná a její produkce je využívána ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu (strojírenství, výroba kovových konstrukcí, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký průmysl, atd.). Výroba je koncentrována převážně v Moravskoslezském kraji. Na celkových tržbách průmyslu se odvětví ve 3. čtvrtletí 2015 podílelo 4,7 %. Tržby byly ovlivněny poklesem celkových zakázek o 9,4 %, z toho zahraničních zakázek o 12,3 % a domácích o 7,2 %. Z oborů odvětví se snížily tržby ve výrobě odlitků z oceli o 22,1 % (podíl 2,0 %), ve výrobě odlitků z ostatních neželezných kovů o 12,4 % (podíl 0,1 %), ve výrobě surového železa, oceli, feroslitin, tváření výrobků za tepla o 8,7 % (podíl 54,2 %). V této rozhodující výrobě se snížily celkové zakázky o 15,0 %, z toho zahraniční zakázky o 12,6 % a domácí zakázky o 16,5 %. Tržby za tažení ocelového drátu za studena se snížily o 3,6 % (podíl 6,3 %). V odvětví se snížila produktivita práce z tržeb o 7,1 %.

Vývoj kožedělného průmyslu byl nepříznivě

Výroba usní a souvisejících výrobků (CZ-NACE 15) patří k nejmenším odvětvím zpracovatelského průmyslu (na celkových tržbách průmyslu se podílela 0,1 %). Zachovává si proexportní orientaci - podíl tržeb z přímého vývozu na celkových 59


ovlivňován dovozy levné asijské obuvi


tržbách odvětví dosáhl 88,5 %, což je nejvíce ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu. Zaměřuje se na specializované výrobky ve spolupráci se zahraničními výrobci. Vývoj tržeb je nadále nepříznivě ovlivňován přetrvávajícími dovozy levné obuvi z asijských zemí a menším zájmem o domácí výrobky. Z oborů odvětví se snížily tržby ve výrobě obuvi o 14,4 % (podíl 25,9 %) a v činění a úpravě usní, zpracování a barvení kožešin o 10,9 % (podíl 21,7 %). Tržby se naopak zvýšily ve výrobě brašnářských, sedlářských a podobných výrobků o 7,2 % (podíl 52,4 %). V odvětví klesla produktivita práce z tržeb o 3,2 %.

Graf č. II.1.3 Vývoj nových zakázek ve vybraných oddílech v jednotlivých měsících 3. čtvrtletí 2015 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 15

10

5

0

-5

-10 červenec Zakázky celkem Domácí zakázky

srpen

září Zakázky ze zahraničí Tržby za prodej vlastních výr. a služeb

Pramen: ČSÚ, graf MPO Pozn.: ČSÚ sleduje zakázky pouze u vybraných oddílů CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30

Rozhodující vliv měly zahraniční zakázky, kdežto domácí klesly

Ukazatelem indikujícím další směřování průmyslu je objem celkových nových zakázek, které se v organizacích s 50 a více zaměstnanci ve vybraných odvětvích ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně zvýšily o 4,2 %. Rozhodující vliv měly zahraniční zakázky, které se na celkových zakázkách podílely 72,6 % a vzrostly o 8,2 %. U zahraničních zakázek významně vzrostly zakázky ve výrobě oděvů o 19,7 % (podíl na celkových zahraničních zakázkách byl 2,4 %) a ve výrobě papíru a výrobků z papíru o 9,1 % (podíl 2,2 %). Z významných odvětví vzrostly zahraniční zakázky ve výrobě motorových vozidel o 18,1 % (podíl 42,4 %) a ve výrobě strojů a zařízení o 8,9 % (podíl 11,8 %). Domácí zakázky meziročně klesly o 4,9 %, nejvýrazněji ve výrobě ostatních dopravních prostředků o 53 % (podíl na celkových domácích zakázkách 1,4 %).

60



Graf č. II.1.4 Vývoj nových zakázek ve vybraných oddílech (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 25 20 15 10 5 0 -5 -10 1Q/13

2Q/13

3Q/13

4Q/13

Zakázky celkem

1Q/14

2Q/14

3Q/14

Zakázky ze zahraničí

4Q/14

1Q/15

2Q/15

3Q/15

Domácí zakázky

Pramen: ČSÚ, graf MPO Poznámka: ČSÚ sleduje zakázky pouze u vybraných oddílů CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30

61



Tab. č. II.1.3 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci (meziroční změny v %) 3. čtvrtletí 2015 / 3. čtvrtletí 2014 průmysl. Ukazatel

tržby z

produkce prodeje (IPP)

tržby z

evid.

přímého

počet

vl. výr.

vývozu

a služeb

v b.c.

produkt. průměr.

jednotkové

průměrná

přepočt.

mzdové

mzda

zaměst. z tržeb nominál. indexem

náklady

Kč

práce

mzda

cen

v b.c. B

Těžba a dobývání

D

Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klim. vzduchu

C

Zpracovatelský průmysl

Skutečnost mzda

výrobců nominál. reálné

7,5

-0,8

-6,7

-4,2

3,5

1,9

2,4

-1,6

-1,1

30 497

-4,7

-4,2

27,7

-0,4

-3,8

-0,8

0,0

3,1

3,9

40 251

5,0

1,3

3,9

3,6

-2,2

3,4

8,3

5,7

10,7

27 132

10 Výroba potravinářských výrobků

4,9

-1,0

6,6

0,7

-1,7

3,1

7,1

4,9

8,9

21 883

11 Výroba nápojů

5,6

7,3

1,2

-1,3

8,7

3,9

2,4

-4,4

-5,8

34 814

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

3,9

-0,1

0,2

1,5

-1,6

0,4

0,4

2,0

2,0

21 451

12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií

7,3

6,6

7,2

6,9

-0,3

5,1

4,6

5,4

4,9

15 572

-4,1

-3,4

4,8

-0,2

-3,2

6,3

5,9

9,9

9,4

17 915

16 Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb.

0,1

-3,2

-2,7

1,7

-4,8

4,8

5,5

10,1

10,8

23 759

17 Výroba papíru a výrobků z papíru

0,8

2,3

2,5

4,0

-1,6

4,7

4,8

6,4

6,5

26 904

18 Tisk a rozmnož. nahraných nosičů

-4,4

0,8

-1,0

-1,3

2,1

1,1

3,2

-1,0

1,1

25 840

14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

20 Výroba chemických látek a chem. přípravků

-9,9

-15,5

-12,6

2,0

-17,2

1,8

14,7

22,9

38,5

28 412

21 Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků

19 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

10,8

6,0

3,5

2,6

3,3

3,2

2,6

-0,1

-0,7

31 710

22 Výroba pryžových a plastových výrobků

8,8

6,8

4,9

6,9

-0,1

3,9

5,2

4,0

5,3

25 109

23 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků

5,4

5,9

-1,0

4,1

1,7

2,2

1,8

0,5

0,1

28 064

24 Výr.. zákl. kovů, hutní zprac. kovů, sléváren.

-2,2

-5,0

-2,6

2,3

-7,1

2,0

5,6

9,7

13,6

27 972

25 Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků

6,8

6,2

6,8

4,2

1,9

4,4

5,1

2,5

3,1

26 254

26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístr.

3,7

2,1

2,5

6,2

-3,9

2,2

2,7

6,2

6,8

26 596

27 Výroba elektrických zařízení

6,5

4,3

4,5

2,8

1,4

4,7

5,8

3,2

4,3

27 470

28 Výroba strojů a zařízení

4,2

4,2

3,3

2,8

1,3

3,3

3,3

1,9

1,9

28 094

29 Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přív. a návěs.

10,5

8,5

8,5

6,4

2,0

3,6

4,7

1,5

2,6

29 801

30 Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení

-7,7

-5,8

4,2

1,8

-7,5

3,8

4,3

12,2

12,7

29 366

7,0

7,4

21 627

-9,6 -10,3

23 391

31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení Průmysl celkem

2,9

0,7

0,0

4,2

-3,3

3,4

3,8

12,2

18,7

14,3

2,9

15,4

4,3

3,5

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

4,0

1,0

4,0

3,2

-2,1

3,1

6,9

5,3

9,2

27 565

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Růst zaměstnanosti zaznamenal pouze zpracovatelský průmysl

Celková zaměstnanost v organizacích s 50 a více zaměstnanci se ve 3. čtvrtletí 2015 zvýšila o 3,2 %, takže v porovnání s předchozím čtvrtletím mírně snížila růst o 0,1 p. b. Z odvětví zpracovatelského průmyslu zaměstnanost rostla v osmnácti odvětvích a snížila se ve třech odvětvích (viz tabulka č. II.1.3).

Pokles produktivity práce při růstu mezd se projevil růstem jednotkových mzdových nákladů

Vyšší růst zaměstnanosti při mírnějším zvýšení tržeb ve 3. čtvrtletí 2015 (v organizacích s 50 a více zaměstnanci) vedl k poklesu produktivity práce o 2,1 %, který se odrazil v růstu jednotkových mzdových nákladů - nominálních meziročně o 5,3 % a reálných o 9,2 %. Ve zpracovatelském průmyslu klesly jednotkové mzdové náklady nominální ve čtyřech odvětvích a jednotkové mzdové náklady reálné ve třech odvětvích (viz tabulka č. II.1.3).

62



II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Stavebnictví ve třetím čtvrtletí pokračovalo v růstu, …

Stavební produkce ve 3. čtvrtletí 2015 vzrostla v průměru reálně o 5,4 % (ve s. c.) a navázala tak na solidní růst v předchozích dvou čtvrtletích roku, ale s nižší dynamikou. Již druhým rokem tak pozvolna smazává rozdíl k výsledkům dosahovaným v předkrizovém období. Za solidními čísly dosahovanými v průběhu roku stojí zejména obnovená investiční aktivita státu a snaha o vyčerpání dotací z fondů EU do konce roku 2015, které se projevují vyšším výkonem inženýrského stavitelství. Odvětví ve 3. čtvrtletí, podobně jako ve stejném období 2014, ubralo na tempu, které v jednotlivých měsících výrazně klesalo (meziročně z 11,6 % v červenci na 4,2 % v srpnu, a dále na 1,3 % v září). Hlavní příčinou byl nedostatek nových zakázek, který se projevuje zejména v pozemním stavitelství. V kumulaci za 1. - 3. čtvrtletí 2015 růst stavebnictví jako celku činil 7,7 % a byl o 0,4 p. b. meziročně vyšší. Inženýrské stavitelství, které je převážně financováno z veřejných zdrojů, si ve 3. čtvrtletí připsalo dvouciferný meziroční růst o 19,2 %, který byl také v kumulaci za 1. – 3. čtvrtletí 2015 meziročně vyšší (o 12,9 p. b.). Inženýrské stavitelství rostlo dvouciferným tempem po celé 3. čtvrtletí (25,2 % v červenci, 16,9 % v srpnu a 16,5 % v září).

… který táhlo inženýrské stavitelství, …

Graf č. II.2.1.1 Stavební produkce (meziroční změna v %, s. c.) 20,0 13,3

15,0

5,0

10,0 7,7 5,4 2,9 0,7

5,6

10,0

6,4

5,7

3,9

0,7

% změna

0,0 -5,0 -10,0

-2,3

-4,2 -6,5

-2,3 -2,9 -5,3

-0,3 -2,3

-8,4

-15,0 -20,0 -25,0

-0,9 -3,1 -3,9 -6,0 -9,1 -6,2 -9,0 -10,0 -11,2 -11,7

-22,7

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q

-30,0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Pramen: ČSÚ, graf MPO … zatímco pozemní stavitelství ho brzdilo

Pozemní stavitelství v průměru za 3. čtvrtletí meziročně kleslo o 1,2 % a negativně tak ovlivnilo výsledky celého sektoru. Zatímco ještě v červenci zaznamenalo meziroční růst o 5,3 %, v srpnu a v září se již jeho produkce dostala do záporných čísel (pokles o 2,0 %, resp. o 6,0 %). Také v kumulaci za 1. – 3. čtvrtletí 2015 se jeho produkce v meziročním srovnání snížila (o 4,4 p. b.). Pozemní stavitelství klesá navzdory silné poptávce po bydlení, podporované dostupnými hypotékami s rekordně nízkými úrokovými sazbami. Zvýšila se sice nově zahájená výstavba bytů 63



v bytových i v rodinných domech, avšak nejedná se o silný posun směrem vzhůru. Počet dokončených bytů ve 3. čtvrtletí dokonce klesl, a přestože poptávka po bydlení roste, nových bytů se příliš nestaví a důsledkem je růst jejich cen.

Graf č. II.2.1.2 Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %, s. c.) 30,0 20,0

% změnaa

10,0 0,0 -10,0 -20,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q

-30,0 2009

2010

2011

2012

Pozemní stavitelství

2013

2014

2015

Inženýrské stavitelství

Pramen: ČSÚ, graf MPO Pokračoval trend poklesu zaměstnanosti, při růstu průměrné nominální mzdy

Ve stavebních podnicích pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců. Zaměstnanost ve stavebnictví (v podnicích s 50 a více zaměstnanci), která klesá nepřetržitě již od konce roku 2010, v roce 2015 však zmírnila meziroční pokles. V průměru za 3. čtvrtletí byla meziročně nižší o 2,6 % (průměrný evidenční počet zaměstnanců) a mzda zaměstnanců v těchto podnicích vzrostla v průměru o 7,2 % na 32 111 Kč. Zaměstnanost v celém odvětví pravděpodobně stále čeká na své dno. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců ve stavebnictví jako celku se meziročně zvýšila o 5,0 % a činila 23 789 Kč.

Vlivem růstu produkce a poklesu zaměstnanosti nadále rostla produktivita práce

Růst stavební produkce při poklesu počtu zaměstnanců se projevil zvýšením produktivity práce, meziročně o 8,2 %. Růst produktivity práce tak opět výrazně předstihl vývoj reálných mezd (přepočtených cenami stavebních prací), které vzrostly meziročně o 3,7 %. Vysoký růst produktivity práce při daleko nižším růstu mezd se projevil snížením jednotkových mzdových nákladů, nominálních o 3,0 % a reálných o 4,2 %.

Tabulka č. II.2.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %) 2014 Průměrná nominální mzda Průměrná reálná mzda Produktivita práce ze ZSV (ve s.c.) Nominální jedn. mzdové náklady Reálné jedn. mzdové náklady

2015

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

3,3 2,8 5,0 -1,6 -2,1

4,3 3,5 2,5 -1,8 -1,0

4,0 3,0 7,8 -3,5 -4,4

4,7 4,0 11,7 -5,9 -6,9

5,0 3,7 8,2 -3,0 -4,2

Pramen: ČSÚ, propočty MPO 64


Počet stavebních povolení se opět snížil


Ve třetím čtvrtletí klesl počet stavebních povolení, když stavební úřady vydaly celkem 21 220 stavebních povolení, což představuje meziroční snížení o 3,8 % a postihlo jak bytovou, tak i nebytovou výstavbu (viz tabulka č. II.2.1.2.). Ani počty stavebních povolení vydaných v jednotlivých měsících nebyly v meziročním srovnání příznivé. Meziroční růst byl zaznamenán pouze v září (o 2,4 %), červenec a srpen skončil v záporných hodnotách (-12,0 %, resp. -1,6 %). Vzhledem k nízké výchozí základně by se jejich počet mohl zvýšit v dalším čtvrtletí.

Tabulka č. II.2.1.2 Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změna v %) 2014

2015

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

Počet vydaných stavebních povolení

-3,0

-2,1

-0,3

4,5

-3,8

v tom: nová výstavba

-2,3

3,5

4,5

7,5

-1,8

-3,9

-9,0

-6,1

0,8

-6,4

-3,0

-2,1

-2,2

3,6

-2,1

-0,1

-2,4

-4,1

-1,2

-10,4

změna dokončených staveb z celku: bytové budovy nebytové budovy Pramen: ČSÚ Hodnota povolených staveb meziročně vzrostla …

Orientační hodnota povolených staveb ve 3. čtvrtletí roku 2015 činila 67,8 mld. Kč a meziročně vzrostla o 5,8 %, a to zejména díky nízké srovnávací základně předchozího roku. Naděje na dobré dlouhodobé výsledky jsou však s ohledem na vývoj zakázek v sektoru velmi nízké.

Tabulka č. II.2.1.3 Orientační hodnota povolených staveb (meziroční změna v %) 2014 Orientační hodnota povolených staveb v tom: nová výstavba změna dokončených staveb z celku: bytové budovy nebytové budovy

2015

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

-7,6

-12,2

-10,2

-1,9

5,8

-16,5

-4,0

-16,6

-7,9

-6,5

9,4

-23,8

-1,4

7,5

23,6

-0,4

14,2

-5,1

18,9

3,3

-14,8

3,3

2,9

-4,1

13,4

Pramen: ČSÚ

65



35 000

140 000

30 000

120 000

25 000

100 000

20 000

80 000

15 000

60 000

10 000

40 000

5 000

20 000 0

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q

0

mil. Kč

počet

Graf č. II.2.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb

2009

2010

2011

2012

Orientační hodnota (mil. Kč)

2013

2014

2015

Počet vydaných SP


… také podlahová plocha se zvýšila

Celková podlahová plocha bytových a nebytových budov, na které bylo vydáno stavební povolení, se v meziročním porovnání zvýšila o 18,0 % na 1 984 tisíc m2, také částečně z důvodu nízké srovnávací základny. Podlahová plocha nové výstavby bytových budov vzrostla o 5,6 %, u nebytových budov byla vyšší o 46,4 %.

Nejvíce stavebních povolení s nejvyšší hodnotou bylo od počátku roku vydáno ve Středočeském kraji

Z jednotlivých krajů se na celkovém počtu vydaných stavebních povolení v kumulaci za tři čtvrtletí 2015 (celkem 59 906) nejvíce podílel Středočeský kraj s 19,6 %, Jihomoravský kraj se 13,5 % a Moravskoslezský s 9,4 %. Nejvyšší podíl na orientační hodnotě povolených staveb (celkem 188,3 mld. Kč) vykázal také Středočeský kraj (12,7 %), následovaný Prahou (11,0 %), a Jihomoravským krajem (10,5 %). V kategorii bytových staveb nejvyšší podíl na orientační hodnotě dosáhla Praha (21,3 %), následovaly kraje Středočeský (18,7 %) a Jihomoravský (13,7 %), v kategorii nebytových staveb docílily nejvyšší podíly kraje Jihomoravský (13,5 %), Středočeský (13,1 %) a Moravskoslezský (11,2 %). Podíl Prahy na počtu povolených staveb činil 6,1 % a na orientační hodnotě povolených nebytových staveb 9,5 %.

66



260 000 240 000 220 000 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0


mil. Kč

Graf č. II.2.1.4 Hodnota stavebních zakázek (v mil. Kč)

2009

2010

2011

2012

Stav ke konci období

2013

2014

2015

Nové zakázky

Pramen: ČSÚ, graf MPO Stav přijatých zakázek se zvýšil, hodnota se snížila, …

Stav zakázek ke konci 3. čtvrtletí 2015, tj. přijaté a dosud nezahájené zakázky nebo rozpracované zakázky v hodnotě prací zbývajících k provedení (v podnicích nad 50 zaměstnanců), se meziročně zvýšil o 6,6 %. Podniky měly uzavřeno celkem 17,3 tisíce zakázek. Jejich hodnota činila 152,6 mld. Kč a meziročně klesla o 16,5 %. Tento pokles jde částečně na vrub vysokého růstu zakázek právě ve 3. čtvrtletí předchozího roku (meziročně o 30 %). Srovnáme-li hodnotu zakázek se stejným obdobím předkrizového roku 2008, je dosažená hodnota zakázek stále o desítky procent nižší (o 28 %).

… a to jak veřejných, tak i soukromých, i zahraničních

Více než poloviční podíl na hodnotě celkových zakázkách měly zakázky veřejné (52,2 %). Podle stavu ke konci 3. čtvrtletí 2015 se jejich hodnota meziročně snížila o 9,7 % na 79,6 mld. Kč. Ve srovnání s 3. čtvrtletím předkrizového roku 2008 však tento objem činil pouhých 41 %. Téměř třetinový podíl (30,8 %) na celkovém stavu zakázek představovaly zakázky soukromé, s hodnotou 46,9 mld. Kč a meziročním poklesem o 16,1 %. Hodnota zahraničních zakázek potřetí v řadě meziročně klesala a dosáhla výše 26,1 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje pokles o 32,8 %. I zde sehrála negativní roli vysoká srovnávací základna. Zahraniční zakázky se na celkovém objemu podílely 17,1 %. Vývoj stavebních zakázek ukazuje tab. č. II.2.1.4.

Tabulka č. II.2.1.4 Vývoj stavebních zakázek, podniky s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) 2014 Hodnota nových zakázek v tuzemsku v tom: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství Stav ke konci období Hodnota: tuzemsko v tom: veřejné soukromé zahraničí

3.Q 7,4 14,7 49,2 30,0 27,5 21,9 13,1 78,4

4.Q 17,5 -16,1 9,2 30,0 15,9 23 -3,1 36,5

1.Q 8,3 26,3 -20,8 14,8 1,9 7,8 -2,4 -5,6

2015 2.Q -3,1 -0,7 13,5 10,3 -7,7 -1,4 -5,3 -26,6

3.Q -7,8 -18,0 -1,7 6,6 -16,5 -9,7 -16,1 -32,8

Pramen: ČSÚ, propočty MPO 67



II.2.2 Bytová výstavba Počet zahájených bytů vzrostl …

Ve 3. čtvrtletí 2015 stavební podniky zahájily výstavbu celkem 6 745 bytů, což je meziročně o 5,1 % více. Ve stejném období roku 2014 byla zahájena výstavba 6 417 bytů, v roce 2013 to bylo jen 5 975 bytů, ale v roce 2008 to bylo 11 914 bytů (právě v tomto čtvrtletí byl zahájen jejich dlouhodobý pokles). Meziroční nárůst souvisí s přetrváváním nízké úrovně úrokových sazeb a zvýšením dostupnosti úvěrů. K růstu silně pomohla také nízká srovnávací základna z předchozích let.

… téměř v celé struktuře

Ve 3. čtvrtletí 2015 byla zahájena výstavba 1577 bytů v bytových domech, což je meziroční nárůst o 2,7 %. Zahájená výstavba bytů v rodinných domech však byla podstatně vyšší a s 3 742 bytů a meziročním růstem o 3,1 % představuje 55,5 % všech zahájených bytů. Z ostatních kategorií růst počtu zahájených bytů na 466 zaznamenaly ještě nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům, meziročně o 32,8 %. Zahájená výstavba bytů v nebytových budovách vzrostla o 11,9 % na 441 bytů a bytů v nebytových prostorách se zvýšila o 39,1 % na 153 bytů. Silné tempo růstu bylo vyvoláno zejména nízkou srovnávací základnou. Pokles zaznamenala pouze výstavba v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům, která meziročně klesla o 8,8 % na 333 bytů.

Počty zahájených bytů stouply v devíti krajích

Výstavba zahájená v krajích odráží různou dynamiku rozvoje jednotlivých územních celků, různou strukturu bytového fondu, ale také znatelné zlepšení celého sektoru. V období od ledna do září 2015 se v meziročním srovnání zvýšil počet zahájených bytů v průměru o 6,1 %, z toho v devíti krajích vzrostl a v pěti se snížil. Převážně šlo sice o jednociferné změny, velké rozdíly mezi jednotlivými oblastmi však přetrvávají. Nejvíce meziročně narostl počet zahájených bytů v Olomouckém kraji (o 42,5 %), v Praze (meziročně o 23,2 %) a v Plzeňském kraji (o 10,4 %). V kumulaci za 1. - 3. čtvrtletí 2015 se na zahajovaných bytech nejvíce podílela Praha (20,2 %), dále kraje Středočeský (17,7 %) a Jihomoravský (14,5 %).

Graf č. II.2.2.1 Bytová výstavba (počet bytů) 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000


0 2009

2010

2011 byty zahájené

2012

2013

2014

2015

byty dokončené

Pramen: ČSÚ, graf MPO 68



Počet dokončených bytů v samotném 3. čtvrtletí se snížil

Ve 3. čtvrtletí 2015 bylo dokončeno celkem 6069 bytů, což je meziročně o 219 bytů méně a představuje pokles o 3,5 %. V kumulaci za 1. – 3. čtvrtletí 2015 bylo dokončeno o 17 837 bytů, což je ale meziročně o 944 bytů více (o 5,6 %). Počet dokončených bytů v rodinných domech se ve 3. čtvrtletí meziročně snížil o 6,6 % na 3 306, stejně tak počet bytů v bytových domech, který klesl o 11,0 %, když bylo dokončeno 1 613 bytů. Ostatní kategorie se na celkovém počtu dokončených bytů podílejí minimální měrou. Růst zaznamenala výstavba bytů v kategorii nebytových budov meziročně o 76 % (na 220 bytů) a ve stavebně upravených nebytových prostorách o 118,4 % (na 463 bytů). Meziročně klesly byty dokončené v nástavbách a přístavbách k rodinným domům o 6,7 % (celkem 168) a v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům o 32,5 % (na 235).

Programy na podporu stavebnictví

Na podporu bydlení jsou zaměřeny programy Ministerstva pro místní rozvoj (Podpora regenerace panelových sídlišť, Podpora výstavby technické infrastruktury, Podpora výstavby podporovaných bytů), programy SFRB (Panel 2013+, Program Úvěr 150, Program výstavby, Program Jessica, Programy Pro obce) a program SFŽP (Nová zelená úsporám, která kromě RD bude zahrnovat i BD), kde vedle renovace budov je cílem především snižování jejich energetické náročnosti. Vedle toho jsou do stavebnictví směrovány poměrně značné prostředky z fondů EU, které by měly plynout zejména do dopravní a technické infrastruktury. Příležitostí pro stavebnictví jsou i rekultivace krajiny a protipovodňová opatření. Výhledově by k rozvoji stavebních investic měla přispět též nová koncepce a legislativní úprava sociálního bydlení.

Úrokové sazby hypotečních úvěrů ve 3. čtvrtletí vzrostly

Pro bytovou výstavbu má význam i vývoj na finančních trzích, zejména pohyb úrokových sazeb u hypoték a úvěrů, a to pro malé i velké investory. Rozvoj výstavby bytů a rodinných domů i nadále pozitivně ovlivňovaly nízké úrokové sazby hypotečních úvěrů, a to přesto, že ve vývoji trendu úrokových sazeb došlo ve 3. čtvrtletí ke zvratu. Průměrná úroková sazba Hypoindexu v červnu dosáhla svého dna (2,05 %) a nastoupila zatím nesmělý růst. V červenci vzrostla na 2,08 %, v srpnu a září stagnovala na 2,11 %. Průměrná úroková sazba tak z průměru 2,34 % v lednu 2015 postupně klesala na květnová 2,05 %, která si udržela ještě v červnu, ale poté začala opět narůstat. Výraznější růst úrokových sazeb i přesto, že zájem o hypotéky zůstává vysoký, je v příštích měsících málo pravděpodobný. V září již sedmý měsíc v řadě neklesly objemy hypotečních úvěrů pod 15 mld. Kč měsíčně, což jsou objemy, které se v minulých letech podařily uzavřít jen v nejsilnějších měsících.

Hypotéky stoupaly na maxima

Podle statistiky Fincentra Hypoindexu počet sjednaných úvěrů za celé 3. čtvrtletí dosáhl výše 26 667 úvěrů, což je meziročně o 14,8 % více. Zvýšil se také objem poskytnutých úvěrů, meziročně o 25,4 % na 49,081 mld. Kč. S tím o 1,85 % vzrostla i průměrná výše hypotéky, na 1,841 mil. Kč. Za 1. – 3. čtvrtletí 2015 bylo podle Fincentrum Hypoindex sjednáno 77 629 hypotečních úvěrů v celkovém objemu 139,766 mld. Kč.

69



II.2.3 Stavebnictví v EU Stavebnictví v EU vzrostlo, v eurozóně zůstalo v poklesu

Ve třetím čtvrtletí 2015 stavebnictví v EU28 zmírnilo růst z přechozích čtvrtletí, když meziročně vzrostlo o 0,5 %4, což je o 1,0 p. b. nižší tempo než ve 2. čtvrtletí a o 0,5 p. b. méně než před rokem. Táhlo jej zejména inženýrské stavebnictví, které se meziročně zvýšilo o 4,5 %, zatímco pozemní stavitelství meziročně kleslo o 0,2 %. V eurozóně odvětví meziročně kleslo o 0,5 % a nepomohlo mu tentokrát ani inženýrské stavitelství, kde produkce meziročně klesla o 0,6 %, o 0,1 p. b. více než v pozemním stavitelství. Stavebnictví eurozóny ve 3. čtvrtletí 2015 bylo na 87,29 % produkce bazického roku 2010, EU28 na 93,46 % (po sezónním a kalendářním očištění).

Výkonnost stavebnictví v jednotlivých zemích byla rozdílná

Ačkoli produkce v České republice dle údajů Eurostatu dosáhla slušného výsledku, stavební výroba byla v některých státech ještě vyšší. Domácí stavebnictví růstem o 6,3 % předstihlo např. Dánsko (3,6 %) či Spojené království (0,7 %), ale např. Slovensko (20,6 %), Švédsko (14,5 %), či Nizozemí (10,6 %) si vedly znatelně lépe (viz graf II.2.3.1). Ve čtrnácti zemích stavební výroba meziročně skončila v mínusu, nejvíce v Řecku (-29,5 %). Jednotlivé země tedy ve 3. čtvrtletí 2015 opět vykázaly značné rozdíly. Důvodem rozdílného tempa růstu byla mj. schopnost využít finančních prostředků z projektů a fondů Evropské unie a svoji úlohu sehrála i srovnávací základna. Obecně data jednotlivých zemí ukazují na stále velice diferencovanou situaci v odvětví, nicméně v tuto chvíli nelze jednoznačně říci, zdali výsledek za rok 2015 skončí v kladných číslech.

Graf č. II.2.3.1 Stavební produkce v mezinárodním srovnání ve 3. čtvrtletí 2015 (meziroční změna v %, kalendářně očištěno) 30 20,6 20

14,5 10,6 8,7 8,6

10 0,5

1,8 0,7 0,3 0,2 0,00,0 -0,2 -1,2 -0,7 -1,4-1,5 -2,4-2,4-4,0 -4,5 -4,7

-0,5

-10

-12,8

-20

Řecko

Litva

Francie

Rakousko

Portugalsko

Itálie

Belgie

Bulharsko

Španělsko

Lucembursko

Polsko

Německo

Maďarsko

Chorvatsko

Spojené království

Dánsko

Rumunsko

Lotyšsko

Malta

Česká republika

Kypr

Rumunsko

Irsko

Nizozemí

Švédsko

Slovensko

eurozóna (19)

EU 28

Slovinsko

-29,5

-30

Estonsko

% 0

6,8 6,3 5,1 4,9 3,6


4

kalendářně očištěná data, sezónně neočištěná data

70



II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod pokračoval v růstu, …

Česká ekonomika v roce 2015 nabrala na síle a nemalou měrou k tomu přispěl zahraniční obchod, který tak navázal na výborné výsledky z roku 2014. Zasloužila se o ně dlouhodobě příznivá situace na evropských automobilových trzích, spolu se slabší korunou, která udržovala na straně exportů vyšší konkurenceschopnost domácích výrobců. Straně importů pomáhaly nízké ceny energetických komodit, avšak stabilní kurz koruny vůči oběma referenčním měnám, ještě zvýrazněný rostoucí průmyslovou aktivitou a spotřebou domácností, které generovaly poptávku po dovozech, ji ale zatěžovaly natolik, že tempo růstu dovozu začalo předstihovat dynamiku vývozu.

…vyšší srovnávací základna však ztlumila jeho tempo …

Ve 3. čtvrtletí 2015 zahraniční obchod i přes vysokou srovnávací základnu předchozího roku pokračoval v růstu, nadále však s nižší dynamikou růstu vývozu i dovozu. Podle údajů přeshraniční statistiky5 obrat zahraničního obchodu ve 3. čtvrtletí 2015 stoupl na 1 769,8 mld. Kč (meziroční růst o 71,3 mld. Kč) a obchodní bilance skončila přebytkem 104,9 mld. Kč, meziročně vyšším o 2,3 mld. Kč. Na rozdíl od roku 2014 začal vývoz v některých měsících roku 2015 vykazovat nižší tempo růstu než dovoz, takže v průměru za 3. čtvrtletí zopakoval výsledek, který naznačil již v 1. čtvrtletí, že vývoz vzrostl v průměru o 4,1 % na 937,4 mld. Kč, kdežto dovoz v průměru o 4,3 % na 832,4 mld. Kč. Meziroční tempo růstu vývozu i dovozu v jednotlivých měsících 3. čtvrtletí bylo pomalejší než ve stejném období před rokem, nejvyšší růst dosáhl vývoz v měsíci srpnu (5,2 %), dovoz v červenci (7,2 %). Zářijový přebytek obchodní bilance objemem 52,8 mld. Kč byl nejvyšší v historii sledování.

Tabulka č. II.3.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance ve 3. čtvrtletí 2015 (přeshraniční statistika) 2014

Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %) Saldo (v mld. Kč) Meziroční změna salda (v mld. Kč)

2015

3.Q

1.-3.Q

15,0

15,9

červenec 4,7

srpen

září

3.Q

5,2

2,7

4,1

1.-3.Q 6,5

13,9

15,1

7,2

4,3

1,6

4,3

7,0

102,6

334,4

29,4

22,8

52,8

104,9

343,2

20,2

60,4

-5,3

3,1

4,5

2,3

8,8

Pramen: ČSÚ

5

V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k 6. 11. 2015 včetně dopočtů, které budou v průběhu roku 2016 zpřesňovány.

71



Graf č. II.3.1.1 Zahraniční obchod ČR v letech 2012 – 2015

mld. Kč

(měsíční hodnoty, přeshraniční statistika) 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15

40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 2012

2013

2014

2015

Saldo - přeshraniční stat. (mld. Kč)

Saldo - národní pojetí (mld. Kč)

Vývoz (meziroční změna v %)

Dovoz (meziroční změna v %)

-10 -15 -20

Pramen: ČSÚ, graf MPO … podobné tendence vykázal i v národním pojetí

Podobnou tendenci vykázaly i výsledky zahraničního obchodu podle metodiky národního pojetí6. Ve 3. čtvrtletí 2015 vzrostl vývoz na 808,2 mld. Kč, tj. meziročně o 3,6 % a dovoz na 781,9 mld. Kč, tj. o 4,3 %. Přebytek obchodní bilance činil 26,3 mld. Kč, kvůli pomalejšímu tempu vývozu než dovozu byl ale meziročně o 4,6 mld. Kč nižší. Obrat zahraničního obchodu stoupl na 1 590,1 mld. Kč, což je o 60,0 mld. Kč více než ve 3. čtvrtletí 2014. Kladné saldo zahraničního obchodu za 3. čtvrtletí 2015 činilo 26,3 mld. Kč, což je o 78,6 mld. Kč méně, než vykazuje přeshraniční statistika. Přebytek obchodní bilance za 1. – 3. čtvrtletí 2015 činil 127,1 mld. Kč a proti stejnému období roku 2014 klesl o 2 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že podrobnější údaje jsou k dispozici pouze za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu, a také z důvodu kontinuity s předchozími analýzami, jsou dále uvedeny pouze výsledky podle přeshraniční statistiky.

Na obratu zahraničního obchodu ČR se největší měrou podílely vyspělé tržní ekonomiky

Výsledky za 3. čtvrtletí 2015 potvrdily silnou závislost České republiky na spolupráci se zeměmi Evropské unie. Největšího podílu na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu dosáhl obchod s vyspělými tržními ekonomikami (82,0 %), z nichž právě značnou část tvořily členské státy Evropské unie. Jejich podíl na obratu zahraničního obchodu za 3. čtvrtletí 2015 činil 74,7 %. Podíl vyspělých tržních ekonomik na celkovém obratu meziročně vzrostl o 0,3 p. b., u zemí Evropské unie o 0,1 p. b. Tradičně nejvíce obchodovanou komoditou byly stroje a dopravní prostředky, které opět zvětšily svůj dominantní podíl na celkovém zahraničním obchodě, a to meziročně o 0,7 p. b. na 49,5 %, z toho silniční vozidla přidala meziročně 0,8 p. b. a jejich podíl na celkovém obratu dosáhl 14,7 %. Na obratu skupiny strojů a dopravních prostředků navýšila silniční vozidla svůj podíl o 1,3 p. b. na 29,8 %.

6

Výsledky podle národního pojetí, vycházející ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty, proto lépe vypovídají o reálné exportní výkonnosti a efektivnosti zahraničního obchodu, oproti údajům z přeshraniční statistiky, které evidují jen toky zboží, mnohdy bez vazby na toky peněz.

72

%



Graf č. II.3.1.2 Zahraniční obchod ČR v letech 2011 – 2015 (čtvrtletní hodnoty, přeshraniční statistika) 25,0

120

20,0

100

15,0

80

10,0

60

5,0 %

40

0,0

20

-5,0

0

-10,0

mld. Kč

140

1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 4.Q. 1.Q. 2.Q 3.Q 2011

2012

Obchodní bilance (mld. Kč)

2013 Vývoz (meziroční změna v %)

2014

2015

Dovoz (meziroční. změna v %)


Koruna meziročně silně oslabila vůči dolaru, vůči euru však posílila

Výsledky zahraničního obchodu také bezprostředně souvisely s vývojem směnných kurzů. Na hodnotu české koruny vůči euru měl stále vliv kurzový závazek ČNB udržovat kurz poblíž hladiny 27 CZK/EUR, který byl v průběhu čtvrtletí trhy několikrát otestován. Koruna si však nadále držela relativně stabilní kurz vůči euru, takže v průběhu 3. čtvrtletí 2015 se euro obchodovalo v průměru za 27,072 CZK/EUR, což proti 2. čtvrtletí znamená posílení o 1,1 %, meziročně pak o 2 %. Průměrný kurz české koruny vůči americkému dolaru v závislosti na vývoji měnového páru EUR/USD ve 3. čtvrtletí 2015 posílil na 24,353 CZK/USD, tj. mezičtvrtletně o 1,8 %, v meziročním srovnání však byla slabší o 16,8 %.

Ceny vývozu a dovozu meziročně klesly, směnné relace setrvaly v záporných hodnotách

Kurzový vliv držel ve 3. čtvrtletí 2015 nadále hladinu cen dovozu i vývozu a bránil tak jejich razantnějšímu výkyvu. Slabá koruna na straně vývozů napomáhala k udržení vyšší konkurenceschopnosti českých exportérů na zahraničních trzích, u dovozů omezovala deflační tlaky pramenící z poklesu cen některých komodit na světových trzích, především minerálních paliv a energií. Dovozní ceny v průměru za 3. čtvrtletí 2015 meziročně klesly pouze o 2,6 %, protože v tomto období ještě silně proinflačně působil vývoj kurzu koruny vůči dolaru, reflektující pohyb kurzu eura vůči dolaru. Ceny vývozu se snížily o něco více, meziročně v průměru o 2,7 %.

73



Graf č. II.3.1.3 Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %) 7 6 5 4 3 2 1

% 0 -1 -2 -3 -4 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2012

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2013 Vývozní ceny

Dovozní ceny

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2014

2.Q

3.Q

2015

Směnné relace


Vývozní ceny ve 3. čtvrtletí meziročně klesly téměř ve všech skupinách, s výjimkou cen nápojů a tabáku. Z významnějších skupin se nejvíce snížily ceny komodit s nižším stupněm zpracování, kde předchozí vysoký pokles prohloubily ceny minerálních paliv na 12,3 % a pod vlivem nízkých cen ropy výrazně propadly ceny ostatních surovin o 10,1 %, dynamiku poklesu zvýšily i ceny chemikálií na 4,6 %. Z pohledu domácích exportérů se nepříznivě vyvíjely vývozní ceny strojů a dopravních prostředků, které začaly klesat hned na počátku 2. pololetí a v průměru za 3. čtvrtletí byly nižší o 1,4 %. Za vyšší ceny než před rokem se do zahraničí vyvážely pouze nápoje a tabák, jejichž ceny meziročně vzrostly o 1,1 %. Dovozní ceny ve 3. čtvrtletí zrychlily meziroční pokles, kde zejména ceny minerálních paliv zvýšily meziroční propad na 24,2 %, stejně tak ceny chemikálií na 3,1 %, ale ceny ostatních surovin snížily předchozí pokles na 6,8 %. Z významnějších skupin tento trend podpořily ceny průmyslového spotřebního zboží, které snížily meziroční růst na 2,9 % a ceny strojů a dopravních prostředků na 1,9 %. Vývozní ceny však klesly meziročně o málo hlouběji než ceny dovozní, proto směnné relace zůstaly v záporných hodnotách. V úhrnu za 3. čtvrtletí 2015 směnné relace v porovnání se stejným obdobím předchozího roku klesly na 99,9 % a už druhé čtvrtletí setrvaly v záporných hodnotách. Ceny tedy opět přispěly k dobrým výsledkům zahraničního obchodu. Přehled směnných relací u dílčích komodit, členěných dle SITC, uvádí tab. II.3.1.2 a graf II.3.1.3.

74



Tabulka č. II.3.1.2 Směnné relace podle SITC tříd, cenové indexy (stejné období předchozího roku = 100) Indexy cen vývozu

Skupiny SITC

3. Q 2014

3. Q 2015

Indexy cen dovozu 3. Q 2014

3. Q 2015

Směnné relace 3. Q 2014

3. Q 2015

Celkem

104,7

97,3

102,8

97,4

101,8

99,9

0 potraviny 1 nápoje a tabák

101,4 106,8

93,3 101,1

103,7 102,6

99,7 99,2

97,8 104,1

93,6 101,9

2 suroviny 3 minerální paliva

108,7 94,2

89,9 87,7

95,0 95,9

93,2 75,8

114,4 98,2

96,5 115,7

4 tuky 5 chemikálie

96,4 105,2

98,8 95,4

91,5 102,9

108,2 96,9

105,4 102,2

91,3 98,5

6 tržní výrobky

106,4

97,3

104,5

98,6

101,8

98,7

7 stroje a dopr. prostředky

104,8

98,6

104,7

101,9

100,1

96,8

8 průmyslové spotř. zboží

105,2

98,9

103,0

102,9

102,1

96,1

Pramen: ČSÚ

Míra otevřenosti ČR se snížila

Česká ekonomika je výrazně exportně orientovaná, silně závislá jak na kooperaci, tak i obchodních vztazích se zahraničím, proto se vývoj zahraniční obchodní výměny mimo jiné projevuje i v podílu zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu země. Ve 3. čtvrtletí 2015 se poměr exportu vůči HDP meziročně snížil o 0,7 p. b., a to z 84,0 % ve 3. čtvrtletí 2014 na 83,3 %, v důsledku pokračujícího silného růstu domácí poptávky, generujícího předstih tempa růstu dovozu před vývozem. Je však třeba zdůraznit, že tento standardně používaný ukazatel pro srovnání otevřenosti jednotlivých ekonomik podává pouze orientační informaci o významu zahraničního obchodu pro výkon ekonomiky. Pro interpretaci skutečné úlohy vnějšího sektoru je důležitější pozice země v globálních hodnotových řetězcích. Z tohoto pohledu se Česká republika řadí mezi země s relativně nízkou vytvořenou přidanou hodnotou, a tedy s nižším vlivem zahraničního obchodu na ekonomiku, než by naznačoval vysoký přeshraniční obrat obchodu.

II.3.2 Teritoriální struktura Do EU směřovala majoritní část českého exportu a importu …

Pro zahraniční obchod České republiky jsou dlouhodobě významné především sousední státy, které jsou vesměs členskými zeměmi Evropské unie. V rámci zemí evropské osmadvacítky byl proto tradičně realizován největší objem českého vývozu a dovozu. Ve 3. čtvrtletí 2015 tam směřovalo 83,0 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 65,3 % dovozu. Vývoz do Evropské unie vzrostl meziročně o 5,5 % a dovoz o 2,8 %. Celkový obrat v porovnání se stejným obdobím předchozího roku stoupl o 55,6 mld. Kč na 1 322,0 mld. Kč a obchodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem v náš prospěch ve výši 234,3 mld. Kč, což je o 25,8 mld. Kč více než ve 3. čtvrtletí 2014. Tato silná obchodní provázanost České republiky se státy Evropské unie vede k závislosti českého národního hospodářství na jejich ekonomické situaci a zpětně významně ovlivňuje výkon domácí ekonomiky. Samotná eurozóna meziročně posílila svůj podíl na českých vývozech o 1,3 p. b., na 64,7 %, když vývoz meziročně vzrostl o 6,1 %. Naopak podíl na dovozech se snížil o 0,5 p. b. a dostal se na 44,5 %, i přesto, že dovoz ze zemí platících eurem meziročně vzrostl o 2,9 %.

75



… zvýšil se také vývoz do zemí s tranzitivní ekonomikou a do rozvojových zemí

Jedním z hlavních a dlouhodobých cílů převážné části českých exportérů je rozšířit portfolio svých obchodních partnerů o nová odbytiště a snížit tím přílišnou závislost na zemích Evropské unie. Ve 3. čtvrtletí 2015 se to dařilo především v obchodě se zeměmi s tranzitivní ekonomikou, kam sice vývoz meziročně vzrostl o 6,5 % (o 0,3 mld. Kč), avšak 0,5% podíl těchto zemí na celkových vývozech zůstal nezměněn. Dobrých výsledků dosáhl také vývoz do rozvojových zemí, kam se objem vyvezeného zboží meziročně zvýšil o 6,3 % (o 2,5 mld. Kč) a podíl na vývozech tak meziročně mírně vzrostl o 0,1 p. b. na 4,5 %. Z rozvojových zemí si dobře vedl export do Indie, kam akceleroval o 16,2 %, což je 0,4 mld. Kč více. Dvouciferných temp růstu dosáhl také vývoz do Turecka, o 13,3 %, (o 1,3 mld. Kč více). Dlouhodobě dobrých výsledků dosahují čeští exportéři ve Spojených státech amerických, které jsou pro ČR stále významnějším mimoevropským trhem díky jeho nevyčerpatelnému potenciálu. Vývoz sem meziročně vzrostl o 12,0 % (o 2,5 mld. Kč), takže navýšil podíl USA na celkovém českém vývozu o 0,2 p. b. na 2,5 %.

… v propadu pokračoval export do Ruské federace a na Ukrajinu

Nepříznivý vývoj ve vzájemném obchodu se Společenstvím nezávislých států, způsobený přetrvávajícím geopolitickým napětím na východě Evropy, pokračoval. Objem českého exportu do tohoto uskupení zemí dále propadal, ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně o 33,0 % na 27,5 mld. Kč, z toho vývoz do Ruské federace o 35,1 % na 19,0 mld. Kč a na Ukrajinu o 17,5 % na 3,9 mld. Kč. Ukrajina se vlivem konfliktu dostala do ekonomických a sociálních problémů, což negativně ovlivnilo její podíl na celkových českých vývozech, který oslabil ve 3. čtvrtletí 2015 meziročně o 0,1 p. b. na 0,4 %. Obchodní vztahy s Ruskem nepříznivě poznamenaly protiruské a ruské sankce a následné hospodářské problémy země. Pokles ruské ekonomiky spojený též s propadem cen na komoditních trzích, zejména ropy a plynu, a s oslabením rublu, jehož důsledkem je výrazné snížení kupní síly ruského obyvatelstva a firem, ovlivnil také podíl Ruska na celkovém českém vývozu. Ten se v závěru roku 2014 dostal pod dlouhodobě dosahovaná 3 % a ve 3. čtvrtletí 2015 se meziročně snížil o 1,3 p. b. na 2,0 %. Současně klesly též ruské dovozy (meziročně o 22,3 %), které však také stlačily klesající světové ceny minerálních paliv a nižší objem dovozu plynu. Vlivem rychlejšího poklesu vývozu než dovozu došlo k prohloubení deficitu obchodní bilance s Ruskem o 2,8 mld. Kč na 7,2 mld. Kč (viz tab. II.3.2.1).

76



Tabulka č. II.3.2.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu (meziroční srovnání) O B R AT 7-9/2014 mil.Kč

VÝ VO Z

7-9/2015 %

mil.Kč

%

index 15/14

7-9/2014 mil.Kč

D O VO Z

7-9/2015 %

mil.Kč

%

index 15/14

7-9/2014 mil.Kč

B I L AN C E

7-9/2015 %

mil.Kč

%

index 15/14

7-9/14

7-9/15

mil. Kč

mil. Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

1 698 527 100,0 1 769 815 100,0 104,2

900 576 100,0

937 372 100,0 104,1

797 952 100,0

832 443 100,0 104,3 102 624 104 929

* Státy s vyspělou tržní ekonomikou

1 387 674 81,7 1 451 943 82,0 104,6

803 566 89,2

850 704 90,8 105,9

584 108 73,2

601 239 72,2 102,9 219 458 249 466

1 266 450

74,6

1 322 022

74,7

104,4

737 464

81,9

778 168

83,0

105,5

528 986

66,3

543 853

65,3

102,8

208 478

234 315

500 901

29,5

531 430

30,0

106,1

292 634

32,5

310 262

33,1

106,0

208 266

26,1

221 168

26,6

106,2

84 368

89 094

117 676

6,9

130 232

7,4

110,7

74 779

8,3

86 628

9,2

115,8

42 898

5,4

43 604

5,2

101,6

31 881

43 024

** Státy ESVO

31 315

1,8

31 679

1,8

101,2

18 820

2,1

19 635

2,1

104,3

12 495

1,6

12 044

1,4

96,4

6 325

7 590

** Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou

7 560

** Státy EU 28 z toho: Německo Slovensko

89 908

5,3

98 243

5,6

109,3

47 281

5,3

52 901

5,6

111,9

42 627

5,2

45 341

5,4

106,4

4 654

z toho: Kanada

2 447

0,1

2 330

0,1

95,2

1 473

0,2

1 414

0,2

96,0

974

0,1

916

0,1

94,0

499

497

USA

38 777

2,3

42 662

2,4

110,0

20 635

2,3

23 120

2,5

112,0

18 141

2,3

19 542

2,3

107,7

2 494

3 579

97 577

5,7

112 814

6,4 115,6

39 371

4,4

41 848

4,5 106,3

58 206

7,3

70 966

3 702

0,2

3 173

0,2

85,7

2 060

0,2

1 401

0,1

68,0

1 642

0,2

1 772

0,2

107,9

419

-371

6 678

0,4

7 296

0,4

109,2

2 696

0,3

3 131

0,3

116,2

3 983

0,5

4 164

0,5

104,6

-1 287

-1 033

16 796

1,0

18 597

1,1

110,7

9 989

1,1

11 318

1,2

113,3

6 806

0,9

7 279

0,9

106,9

3 183

4 039

* Státy s tranzitivní ekonomikou

8 509

0,5

9 093

0,5 106,9

4 703

0,5

5 010

0,5 106,5

3 806

0,5

4 083

0,5 107,3

897

927

* Společenství nezávislých států

95 061

5,6

70 258

4,0

73,9

41 089

4,6

27 548

2,9

67,0

53 972

6,8

42 710

5,1

79,1 -12 883 -15 163

63 053

3,7

45 249

2,6

71,8

29 325

3,3

19 027

2,0

64,9

33 728

4,2

26 222

3,2

77,7

-4 403

-7 195

9 298

0,5

8 946

0,5

96,2

4 692

0,5

3 872

0,4

82,5

4 606

0,6

5 073

0,6

110,1

86

-1 201

105 428

6,2

120 065

6,8 113,9

101 226

6,0

114 649

4 278

0,3

5 643

* Rozvojové země z toho: Brazílie Indie Turecko

z toho: Rusko Ukrajina

* Ostatní */ z toho: Čína

* Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD

11 429

1,3

11 391

1,2

99,7

113,3

10 822

1,2

10 339

1,1

95,5

90 404

11,3

104 310

0,3 131,9

418

0,0

872

0,1 208,8

3 860

0,5

4 771

6,5

1 370 930 80,7 1 439 732 81,3 105,0

783 666 87,0

830 353 88,6 106,0

93 999 11,8

587 263 73,6

8,5 121,9 -18 836 -29 118

108 674 13,1 115,6 -82 570 -97 284 12,5

115,4

-79 582

-93 971

0,6 123,6

-3 442

-3 899

609 379 73,2 103,8 196 403 220 974

Pramen: ČSÚ (údaje vč. dopočtů), tabulka MPO */ ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR

V kategorii zájmových zemí vzrostl objem vývozu, u prioritních zemí však klesl

Ochlazení vzájemného obchodu se zeměmi Společenství nezávislých států, z nichž některé jsou v exportní strategii ČR zařazeny mezi prioritní země, se negativně promítlo do podílu této skupiny zemí7 na českém exportu. Ten se snížil meziročně o 1,2 p. b., na 8,8 % a vývoz ve skupině těchto států klesl o 8,9 %, což představuje snížení objemu vyvezeného zboží o 8,0 mld. Kč. Lépe se však vedlo exportu do zájmových zemí, jejichž podíl na celkovém vývozu se sice oproti 3. čtvrtletí 2014 nezměnil (5,7 %), ale celkový objem vyvezeného zboží vzrostl o 3,9 %. To je v hodnotovém vyjádření oproti stejnému období předchozího roku o 2,0 mld. Kč více (viz graf II.3.2.1).

7

Exportní strategie ČR pro období 2012 – 2020, kterou vláda ČR schválila v březnu 2012, definuje: Prioritní země: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko.

77



Graf č. II.3.2.1 Vybraná uskupení zemí – export 900

100

800

90

83,0

81,8

Export v mld. Kč

63,4

600 500 400

64,7

70 60

737

778 571

50 606

40

300

30

200

20

10,0

100

90

0

51

5,7

3.Q 2014

8,8 82 5,7

53

Podíl na exportu ČR v %

80

700

10 0

3.Q 2015

EU-28 (mld. Kč) Eurozóna (mld. Kč) Prioritní země (mld. Kč) Pramen: ČSÚ, graf MPO

Tahounem českého exportu zůstává Německo, …

Na pozici našeho nejsilnějšího obchodního partnera se stabilně drží Německo, z teritoriálního hlediska pro ČR nejvýznamnější obchodní destinace. Německé hospodářství ve 3. čtvrtletí poznamenalo zpomalování hospodářského růstu v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách, což se však nestihlo negativně projevit v našich vzájemných obchodních vztazích. Vývoz do této sousední země vzrostl meziročně o 6,0 %, dovoz o 6,2 %. Na celkovém vývozu se podílelo 33,1 %, na celkovém dovozu 26,6 %, což je v případě dovozů meziročně o 0,5 p. b. více, ze strany vývozů o 0,6 p. b. více než ve stejném období roku 2014. Obchodní bilance skončila přebytkem 89,1 mld. Kč ve prospěch ČR, meziročně o 4,7 mld. Kč vyšším. Druhou pozici v žebříčku zemí, kam směřoval český vývoz, obhájilo s 9,2% podílem Slovensko. Následovalo Polsko (5,8 %), Spojené království (5,2 %) a Francie (4,8 %). Žebříček první pětice zemí, kam směřuje český vývoz, zůstává dlouhodobě neměnný. To platí i pro pořadí zemí na straně dovozů, kde druhou pozici opět obhájila Čína (12,5 %), dále Polsko (7,8 %), Slovensko (5,2 %) a Itálie s 4,0% podílem (viz tab. V.3 v přílohové části).

… s nímž dosáhla obchodní bilance ČR také nejvyššího přebytku

Nejvyšší kladné saldo obchodní bilance vykazuje dlouhodobě Česká republika s Německem. S téměř polovičním objemem přebytku obchodní bilance se na druhém místě stabilně umisťuje Slovensko. Ve 3. čtvrtletí 2015 vzrostlo saldo meziročně o 11,1 mld. Kč na 43,0 mld. Kč. V pořadí zemí, se kterými má ČR vysoké přebytky obchodu za Slovenskem následovalo Spojené království, kde se přebytek meziročně zvýšil o 2,3 mld. Kč na 31,7 mld. Kč, Francie s aktivem 20,1 mld. Kč, které však bylo meziročně o 0,9 mld. Kč nižší a Rakousko, jehož přebytek klesl o 0,2 mld. Kč na 13,0 mld. Kč (viz tab. II.3.2.2).

78



Tabulka č. II.3.2.2 Země s nejvyššími přebytky obchodní bilance ve 3. čtvrtletí 2015 Země

Bilance ZO (mld. Kč)

Meziroč. změna (mld. Kč)

Bilance ZO dle komoditních skupin SITC (mld. Kč) 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

-2,1 6,8

-0,2 1,2

3,2 -0,5

-5,6 7,5

-0,1 0,2

-14,1 2,1

3,4 4,5

85,3 14,6

19,1 6,2

0,1 0,4

0,5 -0,7 0,4 -1,3

0,1 0,9 0,1 0,0

0,1 -0,1 2,7 0,0

0,3 0,1 0,2 0,0

0,1 0,0 0,4 -0,1

-2,0 -5,2 -1,6 -1,3

3,0 0,5 0,4 0,2

24,9 20,9 7,6 10,4

4,7 3,7 3,0 0,9

-0,1 0,0 -0,2 0,0

Německo

89,1

4,7

Slovensko Spojené království

43,0

11,1

31,7

2,3

Francie Rakousko Španělsko

20,1 13,0 8,9

-0,9 -0,2 2,7

Maďarsko Švýcarsko Švédsko

7,3

1,5

6,8

-0,1

0,1 0,0

0,1 0,1

-0,1 0,0

1,5 0,1

0,0 0,0

0,7 -2,0

1,0 1,1

5,0 7,1

-1,0 1,0

0,0 -0,6

6,4

0,4

0,0

0,1

0,1

0,0

0,0

-0,2

-0,4

4,9

2,0

0,0

Belgie

5,3

-1,6

-0,7

0,3

-0,1

-0,2

0,0

-3,5

0,8

7,0

1,6

0,0

Pramen: ČSÚ

Nejvyšší schodek obchodní bilance vykázal opět obchod s Čínou

Záporná obchodní bilance pro Českou republiku je typická převážně pro obchod s asijskými zeměmi. Nejvyšším schodkem, který se ve 3. čtvrtletí ještě prohloubil meziročně o 14,4 mld. Kč, skončila již tradičně bilance obchodu s Čínou, která od roku 2001 zaujímá vedoucí pozici v žebříčku zemí, s nimiž ČR vykazuje nejvyšší záporné saldo obchodní bilance. Druhého nejvyššího deficitu dosáhla obchodní výměna s Jižní Koreou, kde se pasivum meziročně zvýšilo o 5,6 mld. Kč. Na třetím místě se umístilo Polsko, u kterého se schodek vzájemného obchodu zvětšil o 1,1 mld. Kč, následovalo Japonsko s růstem pasiva o 0,3 mld. Kč a Ázerbájdžán, jehož pasivum se naopak meziročně snížilo o 4,7 mld. Kč (viz tab. II.3.2.3).

Tabulka č. II.3.2.3 Země s nejvyššími schodky obchodní bilance ve 3. čtvrtletí 2015 Bilance ZO dle komoditních skupin SITC (mld. Kč)

Bilance ZO (mld. Kč)

Meziroč. změna (mld. Kč)

0

1

2

3

4

5

Korejská republika

-94,0 -18,9

-14,4 -5,6

-0,5 0,0

0,0 0,0

0,3 0,1

0,0 0,1

0,0 0,0

Polsko

-10,6

-1,1

-4,5

-0,6

0,1

-3,3

-8,0 -7,7 -7,2

-0,3 4,7 -2,8

0,2 0,0 0,3

0,0 0,0 0,1

Malajsie

-7,0 -4,8

-2,3 -0,6

-0,1 0,1

Vietnam

-3,7

-0,6

Tchaj-wan

-3,6

0,7

Země Čína

Japonsko Ázerbájdžán Ruská federace Thajsko

6

7

8

9

-1,2 -1,0

-6,0 -2,5

-71,6 -14,5

-15,0 -1,1

0,0 0,0

0,3

-0,2

-3,4

2,6

-1,5

-0,1

0,4 0,0 0,0 -8,3 -0,9 -20,9

0,0 0,0 0,0

-0,4 0,1 1,4

-1,0 0,2 0,0

-6,3 0,3 10,7

-1,3 0,0 2,0

0,2 0,0 0,0

0,0 0,0

-0,1 -0,2

0,0 0,0

0,0 0,0

0,1 0,2

-0,4 0,0

-5,7 -4,4

-0,7 -0,3

0,0 0,0

-0,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2,3

-1,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

-0,1

-0,6

-2,6

-0,2

0,0

Pramen: ČSÚ

79



II.3.3 Komoditní struktura Nejdůležitějším obchodním artiklem zůstávají stroje a dopravní prostředky …

Tradičně nejvíce obchodovanou skupinou zboží jsou stroje a dopravní prostředky, které také přispívají největší měrou k výsledku českého zahraničního obchodu. I nadále profitovaly z oživení zahraniční poptávky a svůj dominantní podíl na celkových vývozech ještě zvýšily meziročně o 0,2 p. b., na 54,8 %, nicméně vzrostl také jejich podíl na celkových dovozech, meziročně o 1,2 p. b., na 43,6 %. Dalším nejvíce obchodovaným artiklem byly tržní výrobky (tzv. polotovary), pod které patří celá řada výrobků z různých materiálů, a to od výrobků z kůže, pryže, papíru, korku, dřeva, přízí a tkanin až po výrobky ze železa, oceli, neželezných kovů, apod. Tato komodita však svůj podíl na vývozech i dovozech meziročně snížila, a to o 0,8 p. b. na 15,9 %, resp. o 0,7 p. b. na 17,2 %. Průmyslové spotřební zboží, třetí významná skupina zboží, svůj podíl meziročně posílilo a bylo zastoupeno ve vývozech 12,3 % a v dovozech 11,3 %. Vývoj zahraničního obchodu, tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC, za 3. čtvrtletí 2015, znázorňuje tab. II.3.3.1.

Tabulka č. II.3.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd ve 3. čtvrtletí 2015 Celkem

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Vývoz (podíl v %)

100,0

3,6

1,0

2,2

3,3

0,3

6,5

15,9

54,8

12,3

0,2

Dovoz (podíl v %)

100,0

4,9

0,7

2,3

7,6

0,3

11,9

17,2

43,6

11,3

0,2

Saldo 3.Q 2015 (v mld. Kč)

104,9

-6,9

3,1

0,9 -32,2

0,8 -38,4

6,0 150,9

20,9

-0,2

Saldo 3.Q 2014 (v mld. Kč)

102,6

-7,1

1,9

3,5 -43,7

0,2 -32,2

7,6 153,3

19,4

-0,3

2,3

0,2

1,2

1,5

0,1

Meziroční změna salda

-2,6

11,5

0,5

-6,2

-1,6

-2,4

Pramen: ČSÚ Pozn.: 0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 – suroviny

… jeho kladné saldo obchodu se však snížilo

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5- chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

Obchod se stroji a dopravními prostředky vykázal také nejvyšší kladné saldo obchodní bilance, které však objemem 150,9 mld. Kč bylo meziročně o 2,4 mld. Kč nižší, protože větší dovozní náročnost této skupiny zboží způsobila, že vývoz meziročně rostl pomaleji (o 4,5 %), než dovoz (o 7,3 %). Největší podíl na vývozech s meziročním růstem o 1,1 p. b. ve skupině strojů a dopravních prostředků měla silniční vozidla, jejichž podíl na celkovém vývozu návazně meziročně posílil o 0,7 p. b. Nejvýznamnější podskupinou silničních vozidel byly opět osobní automobily, jejichž export nadále těžil z rostoucích prodejů na evropských automobilových trzích a meziročně vzrostl o 7,0 % na 96,5 mld. Kč. Absolutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu dosáhla ve skupině SITC 7 zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku, která zvýšila svůj podíl o 0,4 p. b. (viz tab. II.3.3.2).

80



Tabulka č. II.3.3.2 Vývoz, dovoz a saldo obchodní bilance strojů a dopravních prostředků (SITC 7) ve 3. čtvrtletí 2015 Vývoz

Dovoz

Obchodní bilance

513,7

4,5

Podíl na vývozu skupiny (%) 100,0

54,8

362,9

7,3

71 - stroje a zařízení k výrobě energie

24,9

-3,1

4,8

2,7

28,1

3,3

7,7

3,4

-3,2

72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu

22,7

7,2

4,4

2,4

19,8

7,4

5,5

2,4

2,9

0,2

7,3

2,1

1,4

0,8

6,8

9,0

1,9

0,8

0,4

-0,4

3. Q 2015 Meziroční (mld. Kč) změna (%) SITC 7 - celkem

73 - kovozpracující stroje

Podíl na 3. Q 2015 Meziroční celk. (mld. Kč) změna (%) vývozu (%)

Podíl na Podíl na Meziroční 3. Q 2015 dovozu celk. změna (mld. Kč) skupiny dovozu (%) (mld. Kč) (%) 100,0 43,6 150,9 -2,4 -1,7

74 - stroje a zřízení všeobecně užívané v průmyslu

63,9

6,6

12,4

6,8

44,3

3,2

12,2

5,3

19,6

2,6

75 - kancelářské stroje zařízení k automat.zprac.dat

56,8

-11,6

11,1

6,1

52,7

2,8

14,5

6,3

4,0

-8,9

76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku

53,9

10,9

10,5

5,8

46,1

17,5

12,7

5,5

7,8

-1,6

77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče

95,9

7,0

18,7

10,2

82,3

2,4

22,7

9,9

13,6

4,3

78 - silniční vozidla 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

180,9

8,0

35,2

19,3

80,1

16,5

22,1

9,6

100,8

2,1

7,4

-0,8

1,4

0,8

2,6

-30,0

0,7

0,3

4,8

1,0

Pramen: ČSÚ

Nejvyšší pasivum obchodu vykázaly chemikálie, bilanci příznivě ovlivnil pokles pasiva minerálních paliv

Vývoj obchodní bilance byl ve 3. čtvrtletí 2015 nepříznivě ovlivněn především narůstajícím pasivem obchodu s chemikáliemi (SITC 5). To se meziročně prohloubilo o 6,2 mld. Kč na 38,4 mld. Kč, když dovoz vzrostl hodnotově o 6,6 mld. Kč, tj. o 7,1 %, kdežto vývoz jen o 0,3 mld. Kč, tj. o 0,6 %. Naopak příznivě na celkovou bilanci působil výrazný pokles záporné bilance obchodu s minerálními palivy (SITC 3), meziročně o 11,5 mld. Kč na 32,2 mld. Kč. Ke snížení objemu celkového deficitu významně napomohl propad cen ropy a plynu na světových trzích (vývoj ceny ropy znázorňuje graf II.3.3.1). Vývoz minerálních paliv meziročně stoupl o 19,6 % na 30,7 mld. Kč, dovoz však klesl o 9,3 % na 62,9 mld. Kč.

Graf č. II.3.3.1 Ceny ropy na světových trzích v letech 2012 – 2015 (USD/barel) 140,0 120,0

USD/barel

100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO 81



II.3.4 Zahraniční obchod EU Unijní ZO profitoval ze slabého eura, vzrostl vývoz, dovoz však klesl a obchodní bilance zůstala kladná

Zahraniční obchod Evropské unie8 jako celku ve 3. čtvrtletí 2015 pokračoval v růstovém trendu. Navzdory rozdílům v ekonomikách jednotlivých členských zemí, přetrvávajícím strukturálním problémům eurozóny a pokračujícím oboustranným sankcím uplatňovaným Evropskou unií a Ruskem v reakci na ruskoukrajinskou krizi, se jeho výsledky meziročně zlepšily, a to za vydatné podpory slabého eura. Vývoz oproti stejnému období předchozího roku vzrostl o 4,3 % (o 18,4 mld. eur), dovoz se ale snížil o 1,0 % (o 4,2 mld. eur). To se příznivě odrazilo v bilanci zahraničního obchodu celého uskupení, která se udržela v kladném pásmu. Ve 3. čtvrtletí 2015 vykázala kladné saldo 14,7 mld. eur, meziročně vyšší o 22,6 mld. eur. Celkový obrat zahraničního obchodu za 3. čtvrtletí roku 2015 meziročně vzrostl o 14,2 mld. eur na 856,8 mld. eur. Vývoj zahraničního obchodu Evropské unie znázorňuje graf II.3.4.1.

Graf č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU28 v letech 2012 - 2015 20

20

15

15

10 10

5

mld. EUR

0

5

-5 -10

0 %

-15

-5

-20 -10

-25 -30

-15

saldo (v mld. EUR)

vývoz (meziroční změna v %)

dovoz (meziroční změna v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO Ve vývozu EU dominovaly stroje a dopravní prostředky, saldo jejich obchodu ale kleslo

8

Dominantní postavení ve vývozu zemí Evropské unie na světové trhy stabilně zaujímají stroje a dopravní prostředky (SITC 7). Ve 3. čtvrtletí roku 2015 se objem jejich celkového vývozu a dovozu meziročně zvýšil o 25,9 mld. eur na 312,7 mld. eur a podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu dosáhl 35,9 %. V důsledku rychlejšího tempa růstu dovozu než vývozu však kladné saldo obchodu kleslo meziročně o 8,3 %, tj. o 5,3 mld. eur. Mezi další obchodované komodity, zastoupené v celkovém obratu obchodu EU větší mírou, patřilo průmyslové spotřební zboží s podílem 14,2 %, chemikálie s 14,1 %, minerální paliva s 11,8 % a tržní výrobky s 10,7 %. Nejvyšší záporné saldo obchodní bilance vykazuje tradičně

V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k 4. 12. 2015, které budou ještě zpřesňovány.

82



obchod s minerálními palivy, ve 3. čtvrtletí 2015 však díky nízkým cenám těchto komodit meziročně výrazně kleslo o téměř 30 %, tj. o 25,8 mld. eur (viz tab. II.3.4.1).

Tabulka č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU28 podle skupin zboží (meziroční srovnání v mld. EUR) Klasifikace SITC

3. Q 2014

Vývoz Mezir. 3. Q změna 2015 (%)

Podíl (%)

3. Q 2014

Dovoz Mezir. 3. Q změna 2015 (%)

Saldo Podíl (%)

3. Q 2014

3. Q 2015

Mezir. změna (mld. EUR)

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

19,2 7,7 9,8 28,3 1,1 70,3 49,3 175,3 48,1 15,3

19,9 8,3 8,9 20,8 1,2 78,4 48,0 185,7 51,2 20,6

3,6 8,2 -8,7 -26,5 7,2 11,4 -2,6 5,9 6,3 34,3

4,5 1,9 2,0 4,7 0,3 17,7 10,8 41,9 11,6 4,7

21,7 2,0 15,6 115,2 2,3 41,0 44,6 111,5 64,9 13,6

24,0 2,1 15,6 81,8 2,4 44,3 45,4 127,0 72,6 12,8

10,7 4,2 -0,2 -28,9 3,0 8,2 1,8 14,0 11,8 -5,4

5,6 0,5 3,6 19,1 0,6 10,4 10,6 29,7 17,0 3,0

-2,5 5,7 -5,9 -86,9 -1,2 29,3 4,7 63,9 -16,8 1,8

-4,1 6,2 -6,7 -61,1 -1,2 34,0 2,6 58,6 -21,4 7,8

-1,6 0,5 -0,8 25,8 0,0 4,7 -2,1 -5,3 -4,6 6,0

Celkem

424,4

442,8

4,3

100,0

432,4

428,2

-1,0

100,0

-8,0

14,7

22,6

Pramen: Eurostat Pozn.: 0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 - suroviny

Nejvíce se na vývozu i dovozu EU podílelo Německo

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5 - chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

Na výkonu zahraničního obchodu zemí evropské osmadvacítky se nejvíce podílelo Německo, nejsilnější ekonomika v rámci tohoto uskupení. Na vývozech Evropské unie mělo 29,3% podíl, na dovozech 19,2%. V žebříčku zemí s největším objemem exportu se umístilo na druhém místě Spojené království s podílem 12,9 %, následovaly Francie a Itálie - shodně s 10,2% podílem (viz graf II.3.4.2). Česká republika ve 3. čtvrtletí 2015 s podílem 1,3 % zaujmula třináctém místo. Z hlediska dovozů figurovalo v žebříčku zemí na druhé pozici Spojené království s 15,1 %, dále pak Nizozemí s 11,1 %, Francie s 9,4 % a s 8,7 % Itálie (viz graf II.3.4.3). Česká republika s podílem 1,6 % obsadila 11. místo.

83



Graf č. II.3.4.2 Podíl vybraných zemí na vývozu EU28 ve 3. čtvrtletí 2015

Pramen: Eurostat, neočištěná data

Graf č. II.3.4.3 Podíl vybraných zemí na dovozu EU28 ve 3. čtvrtletí 2015

Pramen: Eurostat, neočištěná data

84



II.4 VNITŘNÍ OBCHOD II.4.1 Souhrnné výsledky Vnitřní obchod pokračoval v růstu …

Výsledky maloobchodu ve 3. čtvrtletí 2015 potvrdily, že spotřebitele neopustila důvěra v ekonomiku a chuť utrácet. Maloobchodní tržby si udržely velmi slušné tempo růstu, když stouply meziročně o 4,6 % v b. c., resp. o 5,9 % v s. c. Spotřebitelské poptávce se nadále dařilo, k růstu maloobchodu přispěl jak rostoucí výkon ekonomiky, tažený právě vysokou poptávkou domácností, tak i pokračující příznivý vývoj na trhu práce. Pokles nezaměstnanosti, růst reálných mezd spolu s nízkou inflací a klesajícími cenami řady spotřebního zboží vedly k dalšímu zlepšování finanční situace domácností, což se odrazilo v ochotě spotřebitelů více utrácet. Domácnosti vydávaly za nákupy větší množství peněz než před rokem a jejich spotřeba se stala nejen hlavním faktorem růstu maloobchodních tržeb, ale i jedním z hlavních pilířů domácího ekonomického růstu. Potvrzuje se, že čeští spotřebitelé utrácejí stále více a dohánějí tak ve spotřebě to, co v období během posledních recesí zameškali. Vyšší důvěra spotřebitelů se odrazila také v růstu konečné spotřeby domácností meziročně o 2,7 % v b. c., což je v hodnotovém vyjádření zvýšení o 14,3 mld. Kč na 538,0 mld. Kč ve 3. čtvrtletí 2015.

… indikátor důvěry spotřebitelů se stále držel v kladných hodnotách

O pozitivní náladě vypovídaly již výsledky konjunkturálních průzkumů. Indikátor důvěry spotřebitelů, který se od října 2014 drží v kladném pásmu, ve 2. čtvrtletí 2015 začal ztrácet na síle a v průměru za 3. čtvrtletí roku 2015 skončil na 3,5 % (v relaci k průměru roku 2005). V září polevil až na 3,3 % a dostal se tak na nejnižší hodnotu roku 2015. Od počátku 4. čtvrtletí opět pokračoval v růstu.

Nižší růst disponibilních příjmů domácností než jejich spotřeby vedl ke snížení úspor

Vývoj tržeb maloobchodu je však závislý nejen na důvěře spotřebitelů v ekonomiku, ale především na vývoji příjmů domácností. Na ty však kromě růstu mezd působí řada dalších faktorů. Po úhradě běžných výdajů zůstává domácnostem disponibilní důchod, určený buď k úhradě konečné spotřeby, či k tvorbě úspor. Disponibilní důchod domácností ve 3. čtvrtletí 2015 výrazně zpomalil meziroční tempo růstu na 1,5 % (mj. se na něm podepsal efekt výchozí základny, protože právě před rokem důchod zrychlil růst), což v absolutních hodnotách znamená zvýšení o 8,9 mld. Kč, na 583,5 mld. Kč. Na nižší růst disponibilních příjmů domácností než činila jejich konečná spotřeba, reagovaly domácnosti zpomalením tvorby úspor, které se snížily meziročně o 9,8 %, tj. o 5,7 mld. Kč, na 52,9 mld. Kč.

Maloobchodní tržby zpomalily tempo růstu …

Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47) ve stálých cenách zpomalily ve 3. čtvrtletí 2015 tempo meziročního růstu v průměru na 5,9 % (viz graf č. II.4.1.1), a lze to částečně přičíst na vrub vyšší základny před rokem. Meziroční tempo růstu tržeb bylo nejvyšší v září (7,0 %), nejnižší v srpnu (4,5 %), v červenci činilo 6,0 %.

85



Graf č. II.4.1.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, stálé ceny, meziroční změny v %) 10 8 6 4 2 %0 -2 -4 -6 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 2011

2012

2013

2014

Běžné ceny

2015

Stálé ceny


… nadále je táhl především motoristický segment …

Maloobchod opět táhly vzhůru především tržby motoristického segmentu (CZNACE 45), tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel. Jejich meziroční tempo růstu však výrazně zvolnilo z 13,8 % ve 2. čtvrtletí 2015 na 8,0 % ve 3. čtvrtletí 2015. Tržby vzrostly nejvíce meziročně v září (o 10,8 %), v srpnu byly vyšší o 7,0 % a v červenci o 6,0 %. Prodeje nových automobilů pokračovaly v příznivém trendu započatém již v roce 2014, kdy vlivem vyšší poptávky podpořené zájmem obyvatelstva i firemního sektoru, došlo k prudkému oživení poptávky po tomto sortimentu. Mimo to je motoristický segment také kladně ovlivňován nákupy nerezidentů a reexporty.

… tržby samotného maloobchodu zpomalily tempo růstu, …

Samotný maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) si však neudržel vysoké tempo růstu nastoupené na počátku roku 2015 a postupně je zpomaloval až na průměrných 4,9 % ve 3. čtvrtletí. S tím korespondoval vývoj tržeb maloobchodu kromě prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3), které také snižovaly růst, a to meziročně v průměru na 4,7 %. Celkově však v obou segmentech byly tržby meziročně vyšší.

Tabulka č. II.4.1.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) 2013 1.Q

2.Q

3.Q

2014 4.Q

1.Q

Maloobchod vč. motoristického segmentu (CZ-NACE 45 + 47) -2,7 0,4 2,9 3,8 7,0 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45) -7,5 4,0 9,2 11,3 18,6 Maloobchod kromě motorových vozidel (CZ-NACE 47) -0,7 -1,2 0,5 1,1 2,3 Prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) -2,0 -0,5 -4,1 -1,3 2,1 Maloobchod kromě pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3) -0,5 -1,3 1,2 1,4 2,4

2.Q

2015

3.Q 4.Q

4,7 5,7 4,7 8,2 13,8 7,9

1.Q

2.Q 3.Q

7,9 8,3 5,9 11,2 13,8 8,0

3,2 1,6

2,4 3,5 1,8 1,3

6,4 9,9

5,7 4,9 6,0 5,8

3,5

2,5 3,7

5,9

5,7 4,7

Pramen: ČSÚ

86


… stejně tak i tržby za prodej pohonných hmot …


Tržby za prodej pohonných hmot (CZ-NACE 47.3) také od počátku roku zvolňovaly svoje tempo meziročního růstu, ve 3. čtvrtletí 2015 na 5,8 %. Tento trend byl výsledkem pokračujícího propadu světových cen minerálních paliv a zejména ropy, započatého ve druhé polovině roku 2014, který se se zpožděním promítal do cen pohonných hmot a které se ve 3. čtvrtletí vrátily k poklesu. Zatímco ceny pohonných hmot se výrazně snížily (meziročně o 13,7 %), objemy prodejů pohonných hmot i tržby za ně vzrostly meziročně stejným tempem, ale daleko nižším (o 5,8 %). Vzájemný vztah mezi vývojem objemu prodeje pohonných hmot a jejich cenami je znázorněn v grafu č. II.4.1.2.

Graf č.II.4.1.2 Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %) 20 15 10 5 %

0 -5 -10 -15 -20 -25 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 2011

2012

2013 Objem prodeje

2014

2015

Ceny


… naopak prudce vzrostl růst tržeb za potravinářské zboží

V maloobchodě s potravinářským zbožím (CZ-NACE 47.11 + 47.2) došlo k nejvyššímu nárůstu tržeb od roku 2007. Meziroční růst tržeb (ve s. c.) stoupl v průměru za 3. čtvrtletí na 4,8 % (z 2,6 % ve 2. čtvrtletí). Naproti tomu zpomalily tržby za prodej nepotravinářského zboží (CZ-NACE 47.19 + 47.4 až 47.9), ve 3. čtvrtletí o 4,7 % (z 8,1 % v předchozím čtvrtletí). Z tohoto vývoje je patrné, že chuť nakupovat české spotřebitele rozhodně neopustila, naopak začali více utrácet i za potraviny. Tomu napomohl i další pokles cen potravin, za které sice oproti roku 2005 běžný spotřebitel zaplatil ve 3. čtvrtletí 2015 o 30,9 % více (ve 3. čtvrtletí 2014 to bylo o 32,1 % více).

Nejvyšším tempem rostl prodej výrobků pro kulturu a rekreaci a počítačových a komunikačních zařízení

K celkovému příznivému výsledku maloobchodu přispěl také maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci (CZ-NACE 47.6), který však zpomalil předchozí vysoké tempo růstu a v průměru za 3. čtvrtletí 2015 meziročně na 7,2 % (z 13,1 % ve 2. čtvrtletí) a maloobchod ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (CZ-NACE 47.4), kde růst tržeb také zmírnil meziročně o 7,2 % (z 8,2 %). V tomto posledním segmentu však tržby, po vysokých tempech dosahovaných po celý rok 2014, v roce 2015 už postupně vyčerpávaly potenciál 87



růstu a prudce zbrzdily jeho tempo. Nicméně poptávka po těchto výrobcích je nadále vysoká a ceny zboží v důsledku silné konkurence a rychlého technologického pokroku klesají. Tempo růstu zpomalil i maloobchod s výrobky pro domácnost (CZ-NACE 47.5), kde se ve 3. čtvrtletí zvýšily tržby meziročně o 3,7 % (ve 2. čtvrtletí 2015 však o 6,6 %). Co se týče specializovaných prodejen, dařilo se i maloobchodu s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetickým a drogistickým zbožím (CZ-NACE 47.73 až 47.75), nicméně jeho tržby ve 3. čtvrtletí snížily meziroční růst na 4,5 % (z 5,5 % ve 2. čtvrtletí, když v předchozím roce neklesly pod 5 %), podobně i u farmaceutického a zdravotnického zboží (CZ-NACE 47.73 + 47.74), kde tempo růstu tržeb kleslo meziročně na 2,4 % (z 3,8 % ve 2. čtvrtletí). Růst si neudržely tržby maloobchodu s oděvy, obuví a koženým zbožím (CZ-NACE 47.71 + 47.72), které meziročně klesly o 1,3 %, ale jejich výsledky v průběhu roku značně kolísají. Ačkoliv většina zboží pochází z dovozu a slabá koruna tyto dovozy prodražuje, ceny v tomto segmentu klesaly. Prodej mimo prodejny, stánky a trhy si udržel vysoký růst, růst si neudržely prodeje ve stáncích a na trzích

Nadále dobře si vedly prodeje mimo prodejny, stánky a trhy (CZ-NACE 47.9), kde si na tržbách prodejci meziročně polepšili o 12,1 %, navzdory tomu, že tento segment rostl z vysokého základu. Dvouciferná tempa růstu tržeb dosahují tito prodejci pravidelně od počátku roku 2013 a v 1. čtvrtletí 2015 dokonce vykázali rekordní růst o 20,3 %. Vzestup tržeb, který začali vykazovat v průběhu 1. pololetí roku 2015, si neudrželi prodejci ve stáncích a na trzích (CZ-NACE 47.8), kteří ztráceli postupně na popularitě již od roku 2009. Nastartovaný růst se jim ve 3. čtvrtletí nepodařilo udržet a jejich tržby opět meziročně klesly o 0,8 %.

Tržby internetových prodejců tentokrát rostly pomalejším tempem

Prodej prostřednictvím internetu a zásilkových služeb (CZ-NACE 47.91) se sice udržel v dvouciferných hodnotách, ale v průběhu 3. čtvrtletí 2015 značně zpomalil dynamiku tržeb v průměru na 14,8 % (v 1. a 2. čtvrtletí 2015 rostly téměř 26% tempem). To však neznamená, že by boom nakupování po internetu skončil, protože prodeje rostly z velmi vysokých základů. Důvěra v elektronické obchody je silná a nakupování po internetu mají Češi stále v oblibě. Tomu napomáhá široký sortiment a dobrá dostupnost prodávaného zboží, rychlost prodeje, časová úspora a pohodlí při nákupu z domova, relativní bezpečnost při e-platbách, apod. Prodejní ceny v přijatelných hladinách udržovala silná konkurence mezi poskytovateli služeb, kteří navíc poskytovali kupujícím různé akční pobídky či doplňkové služby zdarma. Okruh spotřebitelů různých věkových kategorií využívajících moderní komunikační technologie ke svým nákupům se postupně rozšiřuje. Počítač se stal běžnou výbavou téměř tří čtvrtin (73 %9) českých domácností, z nichž všechny mají přístup k internetu. Nakupuje se napříč všemi sortimenty, jen často propagované objednávání potravin s doručením do domu se v tuzemsku zatím příliš velké oblibě netěší (nabízených služeb supermarketů využily v roce 2015 pouze tři osoby ze sta).

II.4.2 Vnitřní obchod v EU Maloobchodní obratu v EU a v eurozóně pokračoval v růstu

9

Obrat maloobchodu si ve 3. čtvrtletí 2015 v zemích Evropské unie udržel dynamiku růstu ze 2. čtvrtletí, tj. meziročně o 1,7 %, a vrátil se tak zhruba k úrovni naposledy naměřené ve 2. čtvrtletí 2014. Ještě výrazněji přidal obrat v eurozóně a růstem o 1,6 % téměř dostihl EU. Nejvíce si polepšilo Lucembursko,

Údaj ČSÚ k listopadu 2015

88



které vykázalo nejvyšší meziroční hodnoty růstu ze všech zemí v rámci skupiny (+13,1 %) a tím se po roce vrátilo na vedoucí pozici. Dalšími zeměmi, které se v tomto období velkou měrou zasloužily o celkový růst maloobchodu v Evropské unii, byly Švédsko (+5,4 %), Rumunsko (+4,8 %), Estonsko (+4,2 %) a Malta (+3,7 %). Česká republika10 se umístila na šestém místě spolu s Německem a Maďarskem (+3,2 %). Naopak obrat trendu k horšímu a nejvyšší meziroční pokles obratu maloobchodu vykázalo Řecko (-5,8 %) a Bulharsko (-4,4 %). Maloobchodu se nedařilo také ve Slovinsku (-3,0 %), na Kypru (-1,3 %), ve Finsku (-1,0 %) a v Portugalsku (-0,4 %). Meziroční srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropské unii je znázorněno v grafu č. II.4.2.1.

Graf č. II.4.2.1 Indexy obratu prodeje v maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změna v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní) 15,0 10,0 5,0

3.Q.2014

Greece

Bulgaria

Slovenia

Cyprus

Finland

Portugal

Belgium

United Kingdom

France

Slovakia

Latvia

Italy

Poland

Austria

Netherlands

Croatia

Spain

Denmark

Lithuania

Ireland

Hungary

Czech Republic

Malta

Estonia

Romania

Germany (until…

-10,0

Sweden

-5,0

Luxembourg

% 0,0

3.Q.2015


Indexy důvěry spotřebitelů za EU a za eurozónu si polepšily

10 Tento údaj za ČR je nižší než

Důvěra spotřebitelů jak v Evropské unii, tak i v eurozóně se v průměru za tato uskupení zlepšovala. Indikátor Eurostatu se sice stále pohyboval pod dlouhodobým průměrem, ale pro země evropské osmadvacítky se z hodnoty -7,4 bodu v prosinci 2014 zlepšil v průměru za 3. čtvrtletí 2015 na -4,9 bodu a pro země eurozóny z 10,9 bodu na -6,9 bodu. Kladný trend však nebyl patrný ve všech zemích, naopak v Německu se spotřebitelská důvěra v průběhu roku pozvolna vytrácela. Mohly za to obavy nejen o vývoj globální ekonomiky, ale především uprchlická vlna mířící do Německa a s tím spojené obavy z růstu nezaměstnanosti a nejistota, jak se podaří zemi vyrovnat s rostoucím počtem uprchlíků. Kladná hodnota německého indexu, na kterou se dostal v březnu 2015, v průběhu dalšího období pozvolna ubývala a v průměru za 3. čtvrtletí 2015 již opět klesla do podprůměrného pásma na 0,3 bodu (v prosinci 2014 ale byla ještě níž hodnotou -1,4 bodu). Slovenský index si výrazně pohoršil, a to z prosincových -7,1 bodu na -15,7 bodu v průměru za 3. čtvrtletí (viz graf č. II.4.2.2).

uvádí ve svém šetření Český statistický úřad, je to mj. způsobeno rozdílnou metodikou a vlastními

dílčími výpočty Eurostatu.

89



Graf č. II.4.2.2 Index důvěry spotřebitelů v EU28 10,0 5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -20,0 -25,0 -30,0 -35,0 -40,0 1

3

5

7

9

11

1

2013 Důvěra spotřebitelů eurozóna Důvěra spotřebitelů ČR Důvěra spotřebitelů Slovensko

3

5

7

9

11

1

3

5

7

9

2014 2015 Důvěra spotřebitelů EU28 Důvěra spotřebitelů Německo


90



TABULKOVÁ PŘÍLOHA

91


OBSAH


Strana

I.

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

93

II.

PRŮMYSL

99

III.

STAVEBNICTVÍ

101

IV.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

102

V.

VNITŘNÍ OBCHOD

107

92



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál

, Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Průměrná měsíční mzdaxxx/ (meziroční změna v %) nominální reálná

Měrná jednotka

2013

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč

4 077,3 -0,5 2 001,5 0,7 801,5 2,3 28,4 4,0 1 024,7 -2,8 -15,1 3 150,6 0,0 2 914,2 0,1 236,3

% %

0,1 -1,5

1.Q

2.Q

1.-2. Q

2014 3.Q

1.-3.Q

4.Q

1.-4.Q

1.Q

2.Q

2015 1.-2. Q

3.Q

1.-3.Q

1 050,5 1 061,3 2 111,8 1 071,9 3 183,7 1 077,4 4 261,1 1 107,9 1 118,2 2 226,1 1 127,3 3 353,4 2,2 2,1 2,1 2,3 2,2 1,3 2,0 4,1 4,6 4,3 4,7 4,5 504,8 509,0 1 013,8 511,7 1 525,5 516,2 2 041,7 519,2 526,7 1 045,9 527,6 1 573,6 1,1 1,3 1,2 1,5 1,3 2,0 1,5 2,8 3,0 2,9 3,0 3,0 203,6 206,1 409,7 206,2 615,9 212,3 828,2 212,3 213,5 425,8 218,0 643,8 1,4 2,5 1,9 0,6 1,5 2,7 1,8 2,6 2,3 2,5 4,4 3,1 7,2 7,2 14,5 7,2 21,7 7,3 29,0 7,3 7,3 14,6 7,3 21,9 1,5 1,5 1,5 0,5 1,2 -0,4 0,8 1,0 0,2 0,6 -0,9 0,1 261,5 264,6 526,2 268,0 794,2 271,4 1 065,6 272,6 288,7 561,4 293,3 854,7 0,7 2,9 1,8 2,7 2,1 1,9 2,0 3,0 7,4 5,2 8,3 6,2 -6,7 6,9 0,3 7,1 7,4 2,8 10,2 16,5 19,3 35,8 11,0 46,8 884,2 882,7 1 766,9 895,6 2 662,5 909,7 3 572,1 947,9 945,4 1 893,4 950,7 2 844,0 11,7 8,7 10,1 7,8 9,4 7,5 8,9 7,1 7,1 7,1 8,2 7,5 804,1 815,3 1 619,5 824,0 2 443,4 842,2 3 285,6 867,9 882,9 1 750,8 880,7 2 631,4 11,3 11,7 11,5 8,3 10,4 8,3 9,9 8,6 8,1 8,4 9,1 8,6 80,1 67,3 147,4 71,6 219,0 67,5 286,5 80,1 62,5 142,6 70,0 212,6

3,2 3,0

2,1 1,9

2,7 2,5

1,6 1,0

2,3 2,0

2,2 1,7

2,3 1,9

2,3 2,2

3,5 2,8

2,9 2,5

3,8 3,4

3,2 2,8

Pramen: ČSÚ x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

93



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách, sezónně upravená data, změna v %) mezičtvrletně 2014

meziročně

2015

2014

2015

Q4

Q1

Q2

Q3

Q4

Q1

Q2

Q3

Irs ko

1,0

2,1

1,9

1,4

6,1

6,6

7,3

7,0

Ma l ta

2,3

0,7

1,4

1,1

5,6

5,0

5,5

5,6

Lucemburs ko

2,8

-0,3

-0,9

0,9

6,8

5,3

3,1

5,5

Čes ká republ i ka

0,4

2,5

1,0

0,7

1,3

4,1

4,6

4,7

Švéds ko

1,1

0,8

1,0

0,8

2,6

3,1

3,4

3,9

Pol s ko

1,0

0,9

0,8

0,9

3,7

3,6

3,5

3,7

Rumuns ko

0,8

1,4

0,0

1,4

2,6

3,8

3,8

3,6

Sl ovens ko

0,9

0,9

0,9

0,9

2,8

3,0

3,3

3,6

Špa něl s ko

0,7

0,9

1,0

0,8

2,1

2,7

3,2

3,4

Lotyš s ko

0,4

0,6

1,3

1,0

2,2

1,9

2,7

3,3

Bul ha rs ko

0,6

0,9

0,6

0,7

1,8

2,6

2,6

2,9

Chorva ts ko

0,1

0,3

1,0

1,3

0,2

0,2

1,5

2,7

Ma ďa rs ko

0,7

0,5

0,5

0,6

3,2

3,1

2,4

2,3

Spojené krá l ovs tví

0,8

0,4

0,7

0,5

3,0

2,7

2,4

2,3

Kypr

-0,1

1,3

0,5

0,5

-1,6

0,1

0,6

2,2

Sl ovi ns ko

0,3

0,7

0,7

0,4

2,5

3,0

2,6

2,1

EU-28

0,5

0,6

0,5

0,4

1,4

1,7

1,9

1,9

eurozóna

0,4

0,5

0,4

0,3

0,9

1,3

1,6

1,6

Hol a nds ko

0,9

0,6

0,1

0,1

1,6

2,5

2,2

1,9

Li tva

0,2

0,7

0,4

0,4

1,6

1,4

1,4

1,7

Německo

0,6

0,3

0,4

0,3

1,5

1,1

1,6

1,7

Portuga l s ko

0,4

0,5

0,5

0,0

0,6

1,6

1,6

1,4

Bel gi e

0,3

0,3

0,5

0,2

1,4

1,3

1,5

1,3

Fra nci e

0,1

0,7

0,0

0,3

0,1

0,9

1,1

1,2

Dá ns ko

0,2

0,7

0,2

-0,1

1,2

1,6

1,7

0,9

Ra kous ko

-0,2

0,7

0,3

0,1

-0,2

0,3

0,9

0,9

Itá l i e

-0,1

0,4

0,3

0,2

-0,4

0,1

0,6

0,8

Es tons ko

1,5

-0,6

0,7

-0,5

3,2

1,6

1,9

0,5

Fi ns ko

-0,2

0,2

0,4

-0,5

-0,7

0,0

0,5

-0,2

Řecko

-0,5

0,0

0,3

-0,9

1,0

0,4

0,9

-1,1

Pramen: Eurostat, ČSÚ, Statistický úřad Irska, Statistický úřad Lucemburska

94



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Nezaměstnanost podle krajů k 30.9.2014 Kraj

počet uchazečů o zaměstnání

k 30.9.2015

počet podíl volných nezaměstnaných pracovních na obyvatelstvu v% míst

počet uchazečů o zaměstnání

počet volných pracovních míst

podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v%

Praha

44 962

7 118

5,2

39 165

13 208

4,4

Středočeský

56 629

7 225

6,3

47 854

13 550

5,4

Jihočeský

25 224

3 915

5,6

19 747

7 242

4,3

Plzeňský

21 750

4 936

5,4

17 720

8 150

4,4

Karlovarský

17 147

1 714

8,1

14 280

3 427

6,7

Ústecký

60 709

3 351

10,6

51 782

6 257

9,1

Liberecký

23 576

3 606

7,7

19 652

5 907

6,4

Královéhradecký

23 225

2 527

6,2

17 852

5 050

4,7

Pardubický

20 972

3 978

5,9

16 582

6 689

4,7

Vysočina

22 881

2 632

6,5

19 220

4 250

5,6

Jihomoravský

63 575

4 984

7,9

53 691

10 074

6,7

Olomoucký

37 133

2 811

8,3

29 612

6 519

6,6

Zlínský

28 014

2 459

6,9

22 822

6 053

5,7

Moravskoslezský

83 301

5 300

9,7

71 913

12 197

8,4

529 098

56 556

7,3

441 892

108 573

6,0

Celkem ČR Pramen: MPSV

95



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Srovnání vývoje spotřebitelských cen v ČR, vybraných zemích EU a USA (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

průměr

2015 1

2

3

4

5

6

7

8

9

-0,1

0,1

0,5

0,7

0,9

0,4

0,2

0,2

ČR

1,6

2,1

3,0

6,3

0,6

1,2

2,1

3,5

1,4

0,4

-0,1

Eurozóna

2,2

2,2

2,1

3,3

0,3

1,6

2,7

2,5

1,3

0,4

-0,6

-0,3

-0,1

0,0

0,3

0,2

0,2

0,1

-0,1

EU

2,2

2,2

2,3

3,7

1,0

2,1

3,1

2,6

1,5

0,5

-0,5

-0,3

-0,1

0,0

0,3

0,1

0,2

0,0

-0,1

Belgie

2,5

2,3

1,8

4,5

0,0

2,3

3,4

2,6

1,2

0,6

-0,6

-0,4

-0,1

0,4

0,8

0,9

0,9

0,8

0,9

Irsko

2,2

2,7

2,9

3,1

-1,7

-1,6

1,2

1,9

0,5

0,3

-0,4

-0,4

-0,3

-0,4

0,2

0,4

0,2

0,2

0,0

Maďarsko

3,5

4,0

7,9

6,0

4,0

4,7

3,9

5,7

1,7

0,0

-1,4

-1,0

-0,5

0,0

0,6

0,7

0,5

0,1

-0,1

Německo

1,9

1,8

2,3

2,8

0,2

1,2

2,5

2,1

1,6

0,8

-0,3

0,0

0,3

0,4

0,4

0,4

0,5

0,3

0,3

Polsko

2,2

1,3

2,6

4,2

4,0

2,7

3,9

3,7

0,8

0,1

-1,0

-1,3

-1,2

-0,9

-0,6

-0,6

-0,5

-0,4

-0,6

Portugalsko

2,1

3,0

2,4

2,6

-0,9

1,4

3,6

2,8

0,4

-0,2

-0,4

-0,1

0,4

0,5

1,0

0,8

0,7

0,7

0,9

Rakousko

2,1

1,7

2,2

3,2

0,4

1,7

3,6

2,6

2,1

1,5

0,5

0,5

0,9

0,9

1,0

1,0

1,1

0,9

0,6

Finsko

0,8

1,3

1,6

3,9

1,6

1,7

3,3

3,2

2,2

1,2

-0,1

-0,1

0,0

-0,1

0,1

0,1

-0,1

-0,2

-0,7

Švédsko

0,8

1,5

1,7

3,3

1,9

1,9

1,4

0,9

0,4

0,2

0,4

0,7

0,7

0,5

0,9

0,4

0,8

0,6

0,9

Lotyšsko

6,9

6,6

10,1

15,3

3,3

-1,2

4,2

2,3

0,0

0,7

-0,3

0,0

0,5

0,6

1,2

0,7

-0,2

0,2

-0,4

Řecko

3,5

3,3

3,0

4,2

1,3

4,7

3,1

1,0

-0,9

-1,4

-2,8

-1,9

-1,9

-1,8

-1,4

-1,1

-1,3

-0,4

-0,8

Slovensko

2,8

4,3

1,9

3,9

0,9

0,7

4,1

3,7

1,5

-0,1

-0,5

-0,6

-0,4

-0,1

-0,1

-0,1

-0,2

-0,2

-0,5

Slovinsko

2,5

2,5

3,8

5,5

0,9

2,1

2,1

2,8

1,9

0,4

-0,7

-0,5

-0,4

-0,7

-0,8

-0,9

-0,7

-0,6

-1,0

Španělsko

3,4

3,6

2,8

4,1

-0,2

2,0

3,1

2,4

1,5

0,0

-1,5

-1,2

-0,8

-0,7

-0,3

0,0

0,0

-0,5

-1,1

USA

3,0

3,2

2,8

3,8

-0,4

1,6

3,5

2,1

1,3

1,3

-0,9

-0,9

-0,9

-1,1

-0,9

-0,7

-0,7

-0,7

-1,0

Pramen: Eurostat Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy. Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné.

96



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU (meziroční změna v %) 2010

2011

2012

2013

2014

12

12

12

12

12

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Česká republika

3,6

4,6

1,2

1,8

-3,7

-3,5

-3,6

-3,0

-2,6

-2,1

-2,3

-3,0

-3,8

-4,2

Eurozóna

5,3

4,3

2,3

-0,7

-2,7

-3,5

-2,8

-2,3

-2,1

-2,0

-2,1

-2,1

-2,6

-3,2

EU

5,9

4,9

2,1

-0,5

-3,2

-4,2

-3,4

-2,9

-2,7

-2,5

-2,7

-2,7

-3,4

-3,8

Belgie

7,8

4,5

6,4

-3,6

-6,8

-8,4

-6,8

-4,6

-3,4

-2,4

-3,0

-3,1

-3,9

-3,5

Německo

5,1

4,0

1,5

-0,4

-1,6

-2,2

-1,9

-1,6

-1,5

-1,3

-1,4

-1,3

-1,6

-2,0

Řecko

6,9

5,7

2,1

0,0

-5,3

-7,7

-3,1

-3,0

-4,4

-4,1

-4,8

-5,4

-8,4

-8,8

Španělsko

5,3

5,2

3,3

0,6

-3,6

-2,8

-1,6

-1,3

-0,9

-1,4

-1,4

-1,3

-2,2

-3,6

Irsko

2015

2,7

4,4

2,2

1,4

-2,9

-5,5

-6,0

-3,5

-3,5

-4,0

-3,8

-2,6

-3,3

-5,2

Maďarsko

10,9

7,4

0,8

-1,4

-2,5

-4,4

-4,6

-3,4

-3,6

-1,2

-1,1

-1,8

-3,2

-3,7

Rakousko

5,4

3,0

0,1

-1,1

-2,0

-2,6

-1,8

-1,5

-1,6

-1,6

-1,7

-1,8

-1,9

-2,5

Polsko

7,2

7,1

0,7

-1,2

-3,1

-3,6

-3,1

-2,6

-2,5

-2,1

-1,7

-2,1

-3,0

-3,0

Portugalsko

4,9

4,4

3,4

-0,3

-3,5

-4,2

-3,4

-2,4

-2,4

-1,7

-1,8

-2,5

-3,2

-4,2

Slovinsko

3,5

2,6

1,0

-0,3

-0,6

-0,6

-0,4

0,0

0,0

0,1

-0,2

-0,2

-0,4

-0,9

Slovensko

-0,8

2,5

3,7

-1,7

-3,8

-3,9

-4,5

-3,3

-3,5

-3,5

-4,5

-4,3

-4,2

-5,4

Finsko

9,7

2,8

3,0

-0,1

-1,9

-3,3

-2,3

-1,2

-1,0

-1,3

-1,8

-1,7

-2,5

-3,3

Švédsko

5,8

-3,1

0,4

0,1

-0,6

-1,1

-0,3

0,0

0,2

-0,1

-0,9

-1,4

-1,9

-2,0

Pramen: EUROSTAT

97



I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Uka za tel

Měrná jednotka

Peněžní zásoba M2 ml d. Kč (k 31.12. předchozího roku) změna v % Vklady korunové ml d. Kč (k 31.12. předchozího roku) změna v % obyva tel s tvo ml d. Kč změna v % os tatní s ektory ml d. Kč změna v % z toho: nefi na nční podni ky ml d. Kč změna v % Úvěry korunové ml d. Kč (k 31.12. předchozího roku) změna v % obyva tel s tvo ml d. Kč změna v % os tatní s ektory ml d. Kč změna v % z toho: nefi na nční podni ky ml d. Kč změna v % Platební bilance Běžný účet Obchodní bi l a nce Bi l a nce s l užeb Bi l a nce výnos ů Finanční účet z toho: Přímé i nves tice Za hra ni ční v ČR Portfol i ové i nves tice Os tatní i nves tice

2014

l eden

únor

březen

3 429,9 4,6 3 014,1 1,5 1 715,0 5,2 1 299,1 -2,9 646,9 4,8 2 143,9 4,2 1 139,4 4,4 1 004,6 4,0 675,3 0,1

3 409,9 -0,6 3 004,9 -0,3 1 727,0 0,7 1 277,9 -1,6 596,8 -7,7 2 157,6 0,6 1 141,0 0,1 1 016,6 1,2 683,0 1,1

3 427,7 -0,1 3 036,2 0,7 1 730,9 0,9 1 305,4 0,5 609,1 -5,8 2 160,3 0,8 1 142,5 0,3 1 017,8 1,3 687,2 1,8

3 422,8 -0,2 3 018,3 0,1 1 726,8 0,7 1 291,5 -0,6 612,7 -5,3 2 168,8 1,2 1 148,5 0,8 1 020,3 1,6 691,7 2,4

1.Q

duben

2015 květen červen

3 467,9 1,1 2 997,1 -0,6 1 744,7 1,7 1 252,4 -3,6 614,4 -5,0 2 186,3 2,0 1 154,0 1,3 1 032,3 2,8 699,7 3,6

3 481,3 1,5 3 021,4 0,2 1 742,2 1,6 1 279,2 -1,5 624,3 -3,5 2 195,1 2,4 1 160,7 1,9 1 034,5 3,0 704,3 4,3

2.Q

3 461,2 0,9 3 034,1 0,7 1 737,4 1,3 1 296,7 -0,2 609,0 -5,9 2 225,5 3,8 1 187,8 4,3 1 037,6 3,3 709,0 5,0

červenec s rpen 3 505,4 2,2 3 091,1 2,6 1 746,3 1,8 1 344,7 3,5 628,8 -2,8 2 242,7 4,6 1 196,4 5,0 1 046,3 4,2 715,0 5,9

3 546,8 2,4 3 130,5 3,9 1 749,2 2,0 1 381,3 6,3 634,6 -1,9 2 256,0 5,2 1 202,4 5,5 1 053,6 4,9 737,7 9,2

zá ří

3.Q

3 596,3 3,4 3 142,9 4,3 1 756,2 2,4 1 386,7 6,7 646,2 -0,1 2 259,3 5,4 1 209,8 6,2 1 049,6 4,5 737,2 9,2

ml d. Kč ml d. Kč ml d. Kč ml d. Kč ml d. Kč

26,1 238,9 55,9 -268,7 48,0

92,7 79,4 18,7 -5,3 112,2

-14,6 56,8 20,0 -91,4 51,6

-29,3 39,4 20,0 -88,6 -2,0

ml d. Kč ml d. Kč ml d. Kč ml d. Kč

-133,6 101,4 90,3 24,3

-2,5 27,1 13,8 63,5

-7,2 0,0 34,8 -61,6

14,0 23,4 -80,1 -104,1

Devi zové rezervy ČNB

ml d. Kč

1 244,3 1 295,7 1 314,4 1 341,5

1 338,1 1 361,9 1 389,4

1 390,6 1 477,7 1 529,0

Za hra ni ční za dl uženos t

ml d. Kč

2 856,7

2 895,2

2 909,9

3 140,2

Pramen: ČNB

98



II. PRŮMYSL (b.c. = běžné ceny - průměr roku 2010 = 100; mezi roční změna v %, s tejné období mi n. roku = 100)

Průmysl Index průmys l ové produkce Tržby za prodej vl a s tních výrobků a s l užeb v org. s 50 a více za měs tna nci (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) v org. s 50 a více za měs tna nci (b.c.)

Měrná jedn. % ml d. Kč %

2014 l eden

únor

březen

1. - 3.

duben

2015 květen červen

1. - 6. červenec s rpen

5,0

2,7

4,9

6,5

4,8

4,5

2,6

8,7

5,0

4,7

7,0

3525,3

285,7

291,4

326,0

903,5

308,4

294,7

327,9

1834,2

305,1

251,4

10,0

3,7

3,5

6,7

4,7

4,6

1,8

7,6

4,7

2,5

0,6

zá ří 1,0

1. - 9. 4,7

317,0 2 707,7 0,0

3,5

196,2 1 646,3

2066,5

172,1

177,3

200,0

549,3

187,9

177,4

201,5

1116,1

184,9

148,8

%

16,8

5,4

6,7

9,1

7,1

6,5

2,5

10,5

6,8

5,1

4,5

2,5

5,9

tis . os ob

ml d. Kč

893,6

906,5

911,8

916,6

911,7

916,4

920,3

922,8

916,2

925,5

925,3

929,0

919,7

v org. s 50 a více za měs tna nci (b.c.)

%

1,8

3,2

3,4

3,4

3,3

3,3

3,4

3,3

3,3

3,3

3,2

3,2

3,3

Průměrná měs íční nomi ná l ní mzda

Kč

27 608

27 219

25 363

28 482

27 165

28 304

29 118

28 132

27 845

28 512

26 747

27 435

27 751

Průměrný evi denční počet za měs tna nců

v org. s 50 a více za měs tna nci (b.c.)

%

2,5

0,8

1,7

2,8

1,8

3,2

0,9

4,4

3,3

3,0

2,5

3,9

2,6

Index produktivi ty prá ce*/

%

8,0

0,5

0,1

3,8

1,3

1,3

0,0

4,1

1,4

-0,8

-0,3

-3,1

0,2

Nové za ká zky cel kem (z b.c.)**/

%

12,9

4,0

11,2

11,6

8,9

6,8

1,0

11,3

7,7

7,7

9,0

2,3

6,6

z toho: nové za ká zky ze za hra ni čí (z b.c.)

%

13,4

5,3

12,8

14,3

10,8

5,4

-3,4

11,0

7,7

10,0

13,0

6,1

7,8

%

11,7

0,6

7,0

4,6

4,1

10,3

12,7

12,3

7,8

2,3

-0,9

-6,5

3,4

nové zaká zky z tuzems ka (z b.c)

Pramen: ČSÚ Poznámka: nové zakázky celkem, ze zahraničí a z tuzemska jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30), organizace s 50 a více zaměstnanci */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců **/ organizace s 50 a více zaměstnanci

99



II. Průmysl Průmysl - organizace s 50 a více zaměstnanci ve 3. čtvrtletí 2015

CZ-NACE B D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Počet jedn.

Těžba a dobývání 43 Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu 102 Zpracovatelský průmysl 3 843 Výroba potravinářských výrobků 381 Výroba nápojů 53 Výroba tabákových výrobků 1 Výroba textilií 102 Výroba oděvů 70 Výroba usní a souvisejících výrobků 25 Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. 101 Výroba papíru a výrobků z papíru 92 Tisk a rozmnož. nahraných nosičů 52 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků 3 Výroba chemických látek a chem. přípravků 118 Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků 31 Výroba pryžových a plastových výrobků 346 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků 184 Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství 121 Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků 619 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů 116 Výroba elektrických zařízení 245 Výroba strojů a zařízení 507 Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. 270 Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení 59 Výroba nábytku 101 Os tatní zpracovatelský průmysl 108 Opravy a instalace strojů a zařízení 139 Průmysl celkem 3 989

Index prům. produkce 7,5 -4,7 5,0 4,9 5,6 . 3,9 7,3 -4,1 0,1 0,8 -4,4 . -9,9 10,8 8,8 5,4 -2,2 6,8 3,7 6,5 4,2 10,5 -7,7 2,9 12,2 . 4,0

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mil. Kč b. c. meziroč. Podíl b.c. 2015 změna prům=100 14 331 -0,8 1,6 40 638 -4,2 4,7 818 564 1,3 93,7 45 617 -1,0 5,2 15 530 7,3 1,8 . . . 10 123 -0,1 1,2 1 326 6,6 0,2 896 -3,4 0,1 11 351 -3,2 1,3 15 261 2,3 1,7 4 538 0,8 0,5 . . . 32 939 -15,5 3,8 6 647 6,0 0,8 58 827 6,8 6,7 29 196 5,9 3,3 40 965 -5,0 4,7 51 067 6,2 5,8 68 380 2,1 7,8 55 675 4,3 6,4 63 607 4,2 7,3 242 569 8,5 27,8 11 976 -5,8 1,4 4 675 0,7 0,5 11 706 18,7 1,3 . . . 873 533 1,0 100,0

Tržby z přímého vývozu v mil. Kč b. c. meziroč. Podíl*/ Podíl**/ 2015 změna prům=100 2 900 -6,7 0,3 20,2 2 428 27,7 0,3 6,0 524 641 3,9 60,1 64,1 11 914 6,6 1,4 26,1 3 185 1,2 0,4 20,5 . . . . 7 452 0,2 0,9 73,6 985 7,2 0,1 74,3 792 4,8 0,1 88,5 7 206 -2,7 0,8 63,5 9 506 2,5 1,1 62,3 1 806 -1,0 0,2 39,8 . . . . 21 164 -12,6 2,4 64,3 5 349 3,5 0,6 80,5 33 491 4,9 3,8 56,9 13 628 -1,0 1,6 46,7 19 590 -2,6 2,2 47,8 35 529 6,8 4,1 69,6 52 142 2,5 6,0 76,3 43 848 4,5 5,0 78,8 48 222 3,3 5,5 75,8 180 637 8,5 20,7 74,5 9 136 4,2 1,0 76,3 3 124 0,0 0,4 66,8 6 610 14,3 0,8 56,5 . . . . 529 969 4,0 60,7 60,7

Průměrný evidenční počet zaměstnanců osob meziroč. Podíl 2015 změna prům=100 27 431 -4,2 3,0 23 534 -0,4 2,5 875 597 3,6 94,5 65 042 0,7 7,0 10 780 -1,3 1,2 . . . 18 936 1,5 2,0 7 708 6,9 0,8 3 403 -0,2 0,4 13 843 1,7 1,5 14 832 4,0 1,6 8 237 -1,3 0,9 . . . 24 097 2,0 2,6 8 976 2,6 1,0 68 378 6,9 7,4 44 490 4,1 4,8 42 261 2,3 4,6 95 604 4,2 10,3 35 835 6,2 3,9 76 864 2,8 8,3 101 428 2,8 10,9 151 223 6,4 16,3 20 284 1,8 2,2 11 084 4,2 1,2 22 716 2,9 2,5 . . . 926 561 3,2 100,0

Prům.měs.tržby na 1 zam. ve s.c. v Kč meziroč. Úroveň 2015 změna prům=100 522 435 3,5 55,4 1 726 762 -3,8 183,2 934 864 -2,2 99,2 701 341 -1,7 74,4 1 440 631 8,7 152,8 . . . 534 565 -1,6 56,7 172 047 -0,3 18,2 263 201 -3,2 27,9 820 004 -4,8 87,0 1 028 921 -1,6 109,1 550 958 2,1 58,4 . . . 1 366 936 -17,2 145,0 740 502 3,3 78,5 860 315 -0,1 91,3 656 245 1,7 69,6 969 337 -7,1 102,8 534 147 1,9 56,7 1 908 199 -3,9 202,4 724 329 1,4 76,8 627 112 1,3 66,5 1 604 046 2,0 170,1 590 427 -7,5 62,6 421 739 -3,3 44,7 515 325 15,4 54,7 . . . 942 769 -2,1 100,0

Průměrná měsíční mzda v Kč meziroč. Úroveň 2015 změna prům=100 30 497 1,9 110,6 40 251 -0,8 146,0 27 132 3,4 98,4 21 883 3,1 79,4 34 814 3,9 126,3 . . . 21 451 0,4 77,8 15 572 5,1 56,5 17 915 6,3 65,0 23 759 4,8 86,2 26 904 4,7 97,6 25 840 1,1 93,7 . . . 28 412 1,8 103,1 31 710 3,2 115,0 25 109 3,9 91,1 28 064 2,2 101,8 27 972 2,0 101,5 26 254 4,4 95,2 26 596 2,2 96,5 27 470 4,7 99,7 28 094 3,3 101,9 29 801 3,6 108,1 29 366 3,8 106,5 21 627 3,4 78,5 23 391 4,3 84,9 . . . 27 565 3,1 100,0

Pramen: ČSÚ */ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu

100



III. STAVEBNICTVÍ 1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST Stavebnictví

Měrná 2014

(u indexů stejné období min. roku = 100)

jedn.

2015

1. - 12. leden

únor

březen duben květen červen červenec srpen

září

Index stavební produkce (s.c.)

%

104,3

104,2

106,6

111,0

110,1

111,3

108,8

111,6

104,2

101,3

Průměrný evidenční počet pracovníků (index) */

%

95,2

97,0

98,6

98,7

98,0

97,5

97,7

97,9

97,2

97,3

Průměrná měsíční nominální mzda */

Kč

Index prům. měs.nom. mzdy

%

31 745 28 239 27 533 29 035 32 909 30 305 30 715 98,4

99,4

104,1

106,6

106,1

106,1

106,5

33 047

30 195 33 089

107,1

106,6

108,1

Pra men: ČSÚ

*/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci

2. BYTOVÁ VÝSTAVBA Měrná

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

počet %

40 381 103,4

43 747 108,3

43 796 100,1

43 531 99,4

37 319 85,7

28 135 75,4

27 535 97,9

23 853 86,6

22 108 92,7

počet %

32 863 101,8

30 190 91,9

41 649 138,0

38 380 92,2

38 473 100,2

36 442 94,7

28 630 78,6

29 467 102,9

25 238 85,6

jedn. Počet bytů: zahájených

dokončených

2015 1. Q

2.Q

3.Q

24 351 110,1

5 062 92,9

7 868 117,7

6 745 105,1

23 954 94,9

6 227 104,5

5 541 119,2

6 069 96,5

Pramen: ČSÚ

101



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 1. Teritoriální struktura OBRAT 3.Q 2015 Ukazatel

mil.Kč

podíl v %

Meziroční

VÝVOZ

Meziroční

DOVOZ

změna

3.Q 2015

změna

3.Q 2015

v%

mil.Kč

podíl v %

v%

mil.Kč

Meziroční SALDO OBCHODNÍ BILANCE

podíl v %

změna

3.Q 2014

3.Q 2015

v%

mil.Kč

mil.Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

1 769 815

100,0

4,2

937 372

100,0

4,1

832 443

100,0

4,3

102 624

104 929

Vyspělé tržní ekonomiky

1 451 943

82,0

4,6

850 704

90,8

5,9

601 239

72,2

2,9

219 458

249 466

1 322 022

74,7

4,4

778 168

83,0

5,5

543 853

65,3

2,8

208 478

234 315

ESVO

31 679

1,8

1,2

19 635

2,1

4,3

12 044

1,4

-3,6

6 325

7 590

ostatní vyspělé tržní ekonomiky

98 243

5,6

9,3

52 901

5,6

11,9

45 341

5,4

6,4

4 654

7 560

Rozvojové ekonomiky

112 814

6,4

15,6

41 848

4,5

6,3

70 966

8,5

21,9

-18 836

-29 118

Tranzitivní ekonomiky

9 093

0,5

6,9

5 010

0,5

6,5

4 083

0,5

7,3

897

927

EU

Společenství nezávislých států Ostatní *) Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD

70 258

4,0

-26,1

27 548

2,9

-33,0

42 710

5,1

-20,9

-12 883

-15 163

120 065

6,8

13,9

11 391

1,2

-0,3

108 674

13,1

15,6

-82 570

-97 284

5 643

0,3

31,9

872

0,1

108,8

4 771

0,6

23,6

-3 442

-3 899

1 439 732

81,3

5,0

830 353

88,6

6,0

609 379

73,2

3,8

196 403

220 974

Pramen: ČSÚ *) Čína , Severní Korea , Kuba , La os , Mongol s ko, Vi etna m

102



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 1.1 Teritoriální struktura vývozu Ukazatel

mil.Kč

1. čtvrtletí 2015 podíl meziroční v%

mil.Kč

změna v %


mil.Kč

změna v %


změna v %

Celkový vývoz ČR

958 171

100,0

7,5

967 070

100,0

7,8

937 372

100,0

4,1


872 545

91,1

9,1

872 631

90,2

8,7

850 704

90,8

5,9

800 755

83,6

8,9

799 901

82,7

8,2

778 168

83,0

5,5

ESVO

20 392

2,1

14,9

20 105

2,1

13,8

19 635

2,1

4,3

ostatní vyspělé tržní ekonomiky

51 397

5,4

10,0

52 625

5,4

14,6

52 901

5,6

11,9

Rozvojové ekonomiky

43 056

4,5

15,1

45 663

4,7

15,9

41 848

4,5

6,3

Tranzitivní ekonomiky

4 591

0,5

0,5

5 153

0,5

2,8

5 010

0,5

6,5

Společenství nezávislých států

24 644

2,6

-34,5

30 229

3,1

-22,5

27 548

2,9

-33,0

Ostatní *)

12 751

1,3

20,0

12 570

1,3

19,4

11 391

1,2

-0,3

584

0,1

-11,0

824

0,1

74,1

872

0,1

108,8

852 450

89,0

9,2

852 009

88,1

8,9

830 353

88,6

6,0

EU

Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD Pramen: ČSÚ

1.2 Teritoriální struktura dovozu 1. čtvrtletí 2015 Ukazatel

mil.Kč

2. čtvrtletí 2015

podíl

meziroční

v%

změna v %

mil.Kč

3. čtvrtletí 2015

podíl

meziroční

v%

změna v %

mil.Kč

podíl

meziroční

v%

změna v %

Celkový dovoz ČR

838 990

100,0

9,4

847 933

100,0

7,4

832 443

100,0

4,3


603 345 546 737 10 587 46 020 66 227 3 856 42 661 117 472 5 429 609 906

71,9

6,9

626 946

73,9

7,5

601 239

72,2

2,9

65,2

7,7

567 101

66,9

8,0

543 853

65,3

2,8

1,3

-17,1

11 781

1,4

-2,0

12 044

1,4

-3,6

5,5

4,8

48 064

5,7

3,7

45 341

5,4

6,4

7,9

18,5

67 913

8,0

18,6

70 966

8,5

21,9

EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *) Nespecifikováno Zahraniční obchod se zeměmi OECD

0,5

-9,7

3 827

0,5

-14,6

4 083

0,5

7,3

5,1

-19,0

45 148

5,3

-19,1

42 710

5,1

-20,9

14,0

36,6

99 204

11,7

16,6

108 674

13,1

15,6

0,6

34,4

4 894

0,6

34,8

4 771

0,6

23,6

72,7

7,4

633 384

74,7

7,8

609 379

73,2

3,8

Pramen: ČSÚ

*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

103



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 2. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy DO VOZ

VÝVOZ

O BRAT 3. Q 2014 mil. Kč podíl v %

Meziroční 3. Q 2015 mil. Kč podíl v % změna v %

3. Q 2014 mil. Kč podíl v %


3. Q 2014 mil. Kč podíl v %


BI LANCE 3. Q 2014 3. Q 2015 mil. Kč mil. Kč 89 094

Německo

500 901

29,5

531 430

30,0

6,1

292 634

32,5

310 262

33,1

6,0

208 266

26,1

221 168

26,6

6,2

84 368

Slovensko

117 676

6,9

130 232

7,4

10,7

74 779

8,3

86 628

9,2

15,8

42 898

5,4

43 604

5,2

1,6

31 881

43 024

Polsko

118 555

7,0

119 482

6,8

0,8

54 522

6,1

54 420

5,8

-0,2

64 033

8,0

65 062

7,8

1,6

-9 511

-10 643

Čína

101 226

6,0

114 649

6,5

13,3

10 822

1,2

10 339

1,1

-4,5

90 404

11,3

104 310

12,5

15,4

-79 582

-93 971

Francie

70 384

4,1

69 657

3,9

-1,0

45 706

5,1

44 875

4,8

-1,8

24 678

3,1

24 782

3,0

0,4

21 029

20 092

Itálie

64 552

3,8

66 607

3,8

3,2

32 184

3,6

33 390

3,6

3,7

32 368

4,1

33 217

4,0

2,6

-184

173

Spojené království

63 087

3,7

65 044

3,7

3,1

46 217

5,1

48 357

5,2

4,6

16 870

2,1

16 687

2,0

-1,1

29 347

31 669

Rakousko

63 028

3,7

64 383

3,6

2,1

38 135

4,2

38 688

4,1

1,4

24 893

3,1

25 695

3,1

3,2

13 242

12 993

Maďarsko

43 406

2,6

48 573

2,7

11,9

24 628

2,7

27 944

3,0

13,5

18 778

2,4

20 629

2,5

9,9

5 850

7 315

Ruská federace

63 053

3,7

45 249

2,6

-28,2

29 325

3,3

19 027

2,0

-35,1

33 728

4,2

26 222

3,2

-22,3

-4 403

-7 195

Nizozemsko

51 109

3,0

44 842

2,5

-12,3

24 449

2,7

24 796

2,6

1,4

26 660

3,3

20 046

2,4

-24,8

-2 210

4 751

Spojené státy

38 777

2,3

42 662

2,4

10,0

20 635

2,3

23 120

2,5

12,0

18 141

2,3

19 542

2,3

7,7

2 494

3 579

Španělsko

31 585

1,9

36 183

2,0

14,6

18 891

2,1

22 547

2,4

19,4

12 694

1,6

13 636

1,6

7,4

6 197

8 910

Belgie

34 936

2,1

33 658

1,9

-3,7

20 882

2,3

19 454

2,1

-6,8

14 054

1,8

14 204

1,7

1,1

6 828

5 250

Korejská republika

19 131

1,1

24 906

1,4

30,2

2 925

0,3

3 016

0,3

3,1

16 207

2,0

21 890

2,6

35,1

-13 282

-18 874

Pramen: ČSÚ

104



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

3. Q 2015

změna

3. Q 2015

změna

3. Q 2014

3. Q 2015

v%

mil. Kč

mil. Kč

Ukazatel

mil.Kč

podíl v %

Celkový zahraniční obchod

937 372

100,0

34 006 9 082

2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

v%

mil.Kč

podíl v %

Saldo obchodní bilance

4,1

832 443

100,0

4,3

102 624

104 929

3,6

6,0

40 903

4,9

4,3

-7 132

-6 897

1,0

21,9

5 959

0,7

8,3

1 950

3 124

20 270

2,2

-8,3

19 324

2,3

3,9

3 519

946

30 709

3,3

19,6

62 867

7,6

-9,3

-43 654

-32 158

2 931

0,3

32,4

2 176

0,3

10,3

240

754

60 491

6,5

0,6

98 901

11,9

7,1

-32 200

-38 410

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

149 171

15,9

-0,6

143 190

17,2

0,5

7 562

5 981

7 Stroje a dopravní prostředky

513 721

54,8

4,5

362 863

43,6

7,3

153 266

150 858

8 Průmyslové spotřební zboží

115 217

12,3

7,1

94 315

11,3

7,0

19 387

20 902

1 774

0,2

-7,6

1 945

0,2

-13,0

-313

-170

v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné Pramen: ČSÚ

Pozná mka : "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva , pa pír a výrobky z něj, textil ní výrobky kromě oděvů, cement, s kl o, porcel á n, kera mi ku, žel ezo a ocel , nežel ezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefa bri kova né budovy, zdra votni ckou, i ns ta l a ční a p. techni ku, ná bytek, ga l a nteri i , oděvy, obuv, přís troje, zbra ně muni ci , s portovní potřeby, hra čky

105



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 3.1 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN

Ukazatel Celkový zahraniční obchod

Vývoz

Meziroční

3. Q 2015

změna

mil.Kč

podíl v %

v%

Dovoz

Meziroční

3. Q 2015 mil.Kč

podíl v %

Saldo obchodní bilance

změna

3. Q 2014

3. Q 2015

v%

mil. Kč

mil. Kč

310 262

100,0

6,0

221 168

100,0

6,2

84 368

89 094

6 999

2,3

-2,0

9 085

4,1

-9,6

-2 902

-2 086

v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák

687

0,2

-6,1

861

0,4

-3,0

-157

-174

2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv

6 461

2,1

-6,9

3 304

1,5

8,1

3 881

3 157

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

9 033

2,9

28,9

14 612

6,6

56,0

-2 356

-5 579

244

0,1

59,7

328

0,1

35,8

-88

-84

14 556

4,7

-1,1

28 675

13,0

3,2

-13 056

-14 119

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

48 237

15,5

0,4

44 813

20,3

3,7

4 855

3 424


182 062

58,7

9,0

96 713

43,7

4,2

74 236

85 349


41 684

13,4

3,1

22 536

10,2

9,5

19 865

19 148

300

0,1

-16,3

240

0,1

-10,6

89

60


3.2 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se Slovenskem Vývoz

Meziroční

Dovoz

Meziroční

3. Q 2015

změna

3. Q 2015

změna

podíl v %

v%

mil.Kč

podíl v %

v%

Saldo obchodní bilance 3. Q 2014 3. Q 2015

Ukazatel

mil.Kč

mil. Kč

mil. Kč

Celkový zahraniční obchod

86 628

100,0

15,8

43 604

100,0

1,6

31 881

43 024

0 Potraviny a živá zvířata

9 617

11,1

15,5

2 806

6,4

-0,3

5 510

6 811

1 Nápoje a tabák

1 599

1,8

-4,9

406

0,9

-0,2

1 276

1 193

2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv

1 267

1,5

-2,0

1 804

4,1

-6,8

-641

-536

13 091

15,1

29,3

5 546

12,7

-22,9

2 926

7 545

299

0,3

21,5

131

0,3

-29,5

60

168

7 329

8,5

11,5

5 181

11,9

37,1

2 797

2 149

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

14 095

16,3

2,1

9 613

22,0

-12,5

2 818

4 481


29 969

34,6

25,6

15 368

35,2

20,4

11 093

14 601


8 858

10,2

9,5

2 651

6,1

1,4

5 475

6 208

503

0,6

-36,0

99

0,2

-54,7

568

404

v tom:

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.


106



V. VNITŘNÍ OBCHOD 2015

2014 1.-12.

leden

únor

březen

1.-3.

duben květen červen

1.-6. červencec srpen

a) b)

106,1 105,5

105,5 106,9

106,0 107,9

107,4 108,8

106,3 107,9

104,7 105,8

107,1 107,9

110,3 111,1

106,9 108,1

105,1 106,0

103,1 104,5

105,6 106,1 107,0 107,3

a) b)

110,3 109,4

106,1 108,7

106,6 110,0

111,3 113,5

108,2 110,9

104,6 106,8

110,6 112,5

115,2 116,8

109,2 111,5

104,2 106,0

103,7 106,6

107,1 107,8 109,8 110,2

z toho: obchod, opravy a údržba motorových a) vozidel (CZ-NACE 45) b)

113,3 111,8

110,7 109,1

110,6 109,1

116,1 114,7

112,7 111,2

108,2 107,2

115,7 114,1

121,6 119,8

114,0 112,6

107,7 106,0

108,7 107,0

113,1 112,7 110,8 111,0

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45+47) z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3)

září

1.-9.

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) b)

103,3 102,9

103,4 106,0

104,0 107,3

103,4 105,9

103,6 106,4

103,1 105,1

103,8 105,3

105,1 106,7

103,8 106,0

103,9 105,9

101,1 103,5

102,3 103,3 105,2 105,6

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3)

a) b)

102,1 101,7

92,9 107,3

94,7 113,5

95,3 109,0

94,3 109,9

93,9 105,6

96,9 107,1

95,0 105,4

94,8 107,8

94,1 105,9

91,3 105,6

88,7 93,6 106,0 107,1

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

a) b)

103,5 103,1

105,2 105,8

105,6 106,4

104,7 105,5

105,1 105,9

104,7 105,0

105,0 105,1

106,8 106,9

105,3 105,8

105,7 105,9

102,8 103,2

104,6 105,0 105,1 105,4

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2)

a) b)

103,1 101,3

103,9 104,6

102,8 103,5

103,4 104,6

103,4 104,2

101,7 102,0

102,2 102,4

103,7 103,3

102,9 103,4

104,6 105,1

103,3 104,7

103,5 103,2 104,5 103,9

v tom: maloobchod s převahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11)

a) b)

103,2 101,4

104,2 104,8

102,8 103,6

103,2 104,5

103,4 104,3

101,6 102,0

102,2 102,4

103,5 103,2

102,9 103,4

104,7 105,2

103,5 105,0

103,4 103,2 104,6 103,9

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2)

a) b)

101,4 99,6

101,3 101,6

102,5 102,2

105,7 105,5

103,2 103,2

101,9 101,6

103,0 102,4

105,6 104,7

103,4 103,0

102,9 103,6

99,8 100,0

103,8 103,0 103,9 102,8

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9)

a) b)

103,9 104,5

106,3 106,7

108,3 108,7

105,8 106,2

106,7 107,1

107,6 107,4

107,5 107,1

109,7 109,7

107,5 107,6

106,8 106,6

102,4 102,0

105,5 106,6 105,5 106,6

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91)

a) b)

116,3 121,6

118,9 125,0

119,4 125,2

121,9 127,4

120,1 125,9

116,9 121,6

121,6 125,4

125,4 129,9

120,7 125,7

117,2 120,7

106,7 110,1

110,9 117,5 113,9 121,9

Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55+56)

a) b)

102,5 101,3

100,9 99,4

105,1 103,9

105,9 104,4

103,9 102,5

105,1 103,7

110,2 108,7

109,3 107,9

106,3 104,9

110,8 109,8

108,6 107,5

102,7 106,7 101,8 105,4

v tom: Ubytování (CZ-NACE 55)

a) b)

103,9 103,6

101,3 100,7

107,9 107,8

106,1 105,5

105,1 104,6

103,4 103,0

117,5 115,9

111,1 110,4

108,6 107,8

116,1 115,8

110,9 110,5

102,1 108,9 102,6 108,4

a) b)

101,9 100,2

100,8 99,0

104,1 102,3

105,8 103,9

103,5 101,7

105,8 103,9

106,8 104,9

108,5 106,7

105,4 103,5

108,7 107,0

107,4 105,8

103,0 105,7 101,4 104,0

106,1 104,7 107,4 107,5 105,6 108,0

110,2 110,8

106,8 107,8

105,6 106,3

103,7 104,8

105,3 106,2 106,6 107,2

. . .

515,1 23 421 3,6

. . .

. . .

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56)

Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství a) 105,7 105,1 (CZ-NACE 45+47+55+56) b) 105,1 106,3 Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (v tis.) */ 512,7 . Průměrná měsíční mzda na 1 fyz. osobu (v Kč)*/ 23 724 . - hrubá (meziroční změna v %) 2,0 . Pramen: ČSÚ Poznámky: a = meziroční index tržeb bez DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb bez DPH ve stálých cenách */ Obchod (CZ NACE 45,46,47); údaje za jednotlivá čtvrtletí

105,9 107,5 . . .

107,2 108,5 . . .

510,9 22 757 3,0

. . .

. . .

. . .

. . .

107

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2015

Recommend Documents