Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2008

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2008

Duben 2009

MPO – o34o5 68o9omic8ých a9alýz

OBSAH

A9alýza vývoj6 68o9omi8y ČR a o3větví v půso49osti MPO za 5o8 2008

Strana

SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................................ 4 Ú V O D ................................................................................................................................................................... 6 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK 2008......................................................... 10 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE ................................................................ 17 I.1 Výkonnost ekonomiky .................................................................................................................................. 17 I.2 Trh práce ....................................................................................................................................................... 19 I.3 Cenová a fiskální politika.............................................................................................................................. 22 I.3.1 Cenová politika ...................................................................................................................................... 22 I.3.2 Fiskální politika...................................................................................................................................... 26 I.4 Přímé zahraniční investice ............................................................................................................................ 29 I.5 Kapitálový trh................................................................................................................................................ 32 I.6 Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry...................................................................................... 35 II. PRŮMYSL ....................................................................................................................................................... 40 II.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita........................................................................................................ 40 II.2 Finanční situace průmyslových podniků ..................................................................................................... 56 III. STAVEBNICTVÍ ........................................................................................................................................... 60 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení ....................................................................... 60 III.2 Bytová výstavba ......................................................................................................................................... 65 III.3 Finanční situace ve stavebnictví ................................................................................................................. 67 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD............................................................................................................................ 69 IV.1 Souhrnné výsledky ..................................................................................................................................... 69 IV.2 Teritoriální struktura................................................................................................................................... 73 IV.3. Komoditní struktura .................................................................................................................................. 75 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ .......................................................... 80 V.1 Souhrnné výsledky obchodu........................................................................................................................ 80 V.2 Konečná spotřeba domácností ..................................................................................................................... 81

Tabulková příloha

2



V mat65iálu jsou o4saž69y ú3aj6 po3l6 stavu 8 31.3.2009

3



SEZNAM ZKRATEK A + PL b. c. BCPP BFI BLS BUX CAC 40 ČKA DAX DPFO DPPO ECB EIB EMU Fed FTSE HICP HIGH-TECH HPH ILO IPP M1 M2 Nasdaq Composite OECD OKEČ OPEC p.b. PPS PX PXE PX–GLOB RM RM–S S SAX S&P 500 s.c. SCP SITC SPAD SPP TPCA ÚPH VPS VŠPS WIG ZSV

akcie + podílové listy běžné ceny Burza cenných papírů Praha Index budoucích obchodů (Business Future Index) Bureau of Labor Statistics USA index akciového trhu Maďarska index akciového trhu Francie Česká konsolidační agentura index akciového trhu SRN daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Evropská centrální banka Evropská investiční banka Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Úřad federálních rezerv Spojených států amerických index akciového trhu Velké Británie harmonizované indexy spotřebitelských cen technicky vysoce náročné výrobky hrubá přidaná hodnota Mezinárodní organizace práce index průmyslové produkce oběživo + jednodenní vklady celková peněžní zásoba index mimoburzovního akciového trhu USA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odvětvová klasifikace ekonomických činností Organizace zemí vyvážejících ropu procentní bod standard kupní síly (Purchasing Power Standard) hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) Energetická burza Praha celkový index Burzy cenných papírů Praha index RM–Systému (dříve PK-30) RM–Systém (mimoburzovní trh) stavební práce index akciového trhu Slovenska index akciového trhu USA stálé ceny Středisko cenných papírů Standard International Trade Classification Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů státní pokladniční poukázky Toyota Peugeot Citroën Automobile účetní přidaná hodnota všeobecná pokladní správa výběrové šetření pracovních sil index akciového trhu Polska základní stavební výroba

4


5




ÚVOD Globální ekonomika prošla v minulém roce dramatickým vývojem, který se nevyhnul ani České republice. Zatímco první fáze globální krize postihující finanční sektor (finanční nestabilitě čelí vyspělé země již od srpna 2007) ponechala střední Evropu bez výraznějších stop, situace se rapidně změnila na počátku loňského podzimu po pádu investiční banky Lehman Brothers. Nákaza finanční krize se přenesla do reálné ekonomiky, kde se projevila zejména výrazným poklesem poptávky a celkovým zhoršením sentimentu. Rozvíjející se trhy, výrazně orientované na export, mezi které patří také česká ekonomika, byly tímto vývojem hluboce zasaženy. Český hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2008 meziročně o 3,1 %, z toho ve 4. čtvrtletí o 0,7 %. Hloubka dopadu na českou ekonomiku byla ovlivněna především skutečností, že se již od 2. čtvrtletí nacházela v recesi Evropská unie, která je nejvýznamnějším odbytištěm tuzemské produkce. Hrubý domácí produkt EU-27 vzrostl v úhrnu za celý rok 2008 meziročně o 0,9 %, ale ve 4. čtvrtletí poklesl o 1,3 %. Ke zpomalení růstu, resp. poklesu, došlo v závěru roku ve všech zemích EU. P5o ho39oc69í, z3a s6 68o9omi8a 9achází v 56c6si, jsou smě5o3at9é ú3aj6 m6zičtv5tl6t9ího s5ov9á9í. Z těch vyplývá, ž6 EU-27 p5ochází 56c6sí již o3 2. čtv5tl6tí mi9ulého 5o8u. Po 56lativ9ě mí59ém po8l6su v6 2. a 3. čtv5tl6tí (o 0,1 % p5oti 1. Q, 56sp. 0,3 % p5oti 2.Q) s6 j6jí vý8o9 v6 4. čtv5tl6tí v6 s5ov9á9í s6 3. čtv5tl6tím p5opa3l o 1,5 %. Ta8é Německo procházelo recesí již od 2. čtvrtletí s tím, ž6 po8l6s o 2,1 % v6 4. čtv5tl6tí (p5oti 3. čtv5tl6tí) patřil 8 96jhlu4ším v 5ámci EU.

Zhoršení globálních podmínek dopadlo významně na všechny nové členské státy EU. Přitom intenzita tohoto dopadu na jednotlivé země našeho regionu byla diferencovaná v závislosti na síle jejich ekonomických fundamentů. Země, které se nacházely v relativně dobré kondici, rostly po většinu roku rychle (Slovensko, Polsko, ČR) a výrazné zpomalení jejich vývoje v závěru roku bylo odrazem poptávkového šoku. Na druhé straně Maďarsko, a obdobně pobaltské státy, začaly zpomalovat již v roce 2007, protože tyto ekonomiky byly vysoce zadluženy, což narušovalo jejich vnitřní i vnější rovnováhu. V rámci středoevropského regionu nejrychleji rostlo Slovensko, jehož hrubý domácí produkt se za rok 2008 meziročně zvýšil o 6,4 %. Bylo to výrazně méně než v předchozím roce (růst 10,4 %), protože také slovenská ekonomika ve 4. čtvrtletí výrazně zpomalila (na 2,5 %). Došlo především k propadu vývozu (- 7,8 %), který byl pouze částečně kompenzován růstem domácí poptávky (o 2,9 %). Nízká zahraniční poptávka dolehla zejména na průmysl, který vytvořil o více než 20 % meziročně nižší hrubou přidanou hodnotu. Česká ekonomika se po většinu roku nacházela v dobré kondici, i když dynamika růstu postupně oslabovala zejména vlivem působení hospodářského cyklu. Negativní dopad na ekonomický růst mělo také nižší tempo spotřeby domácností v kontextu realizovaných reforem a v první polovině roku

6



rovněž růst cen surovin a rychlé posilování kurzu koruny. Bankovní sektor nebyl finanční krizí přímo postižen, protože tuzemské finanční instituce se v zásadě neangažovaly v investičním bankovnictví (což je ochránilo od toxických aktiv) a bankovní sektor vykazoval dobrou bilanční likviditu. Jas9é z9ám8y i9t69ziv9ího zpomal69í 4yly pat59é t6p5v6 po zv6ř6j9ě9í říj9ových ú3ajů. N6příz9ivý výsl6368 při96sla 96j3řív6 statisti8a zah5a9ič9ího o4cho3u s 96oč68áva9ým 36ficit6m o4cho39í 4ila9c6 v 3ůsl638u m6zi5oč9ího s9íž69í 6xpo5tu o 10 %, 8t65á součas9ě sig9alizovala o34ytové p5o4lémy p5ůmyslu. P5ůmyslová vý5o4a s8ut6č9ě vý5az9ě p5opa3la a j6jí říj9ový po8l6s o 7,6 % 4yl 96jho5ší výsl6368 o3 5o8u 2002 (v listopa3u a p5osi9ci 3osáhl p5opa3 3o8o9c6 3voucif659ých ho39ot). V63l6 přímého po8l6su poptáv8y po 6xpo5t6ch 4yly výsl638y p5ůmyslu poz9am69á9y ta8é zvýš69ým 9apětím 9a č6s8ém fi9a9č9ím t5hu, 8t65é s6 p5oj6vilo zpřís9ě9ím úvě5ových po3mí968 a 96ochotou 4a98 půjčovat. R6c6s6 6v5ops8é 68o9omi8y s6 začala o35áž6t i 9a t5hu p5ác6, 9a 8t65ém pozvol9ě 5ostla 96zaměst9a9ost a vý5az9ě u4ývala vol9á p5acov9í místa. Ja8o 56a8ci 9a světovou fi9a9č9í a hospo3ářs8ou 85izi př63stavila vlá3a j6ště 8o9c6m 5o8u svou St5at6gii přip5av69osti a a8c6l65ac6 5ůstu, 8t65á 4yla 9ásl639ě 5ozp5acová9a 3o 8o985ét9ích opatř69í. Z hl63is8a Mi9ist65stva p5ůmyslu a o4cho3u j6 výz9am9é úsilí o vyšší po3po5u 6xpo5tu, 8t65é zah59uj6 posíl69í pozic6 Č6s8é 6xpo5t9í 4a98y a Expo5t9í ga5a9č9í a úvě5ové pojišťov9y (EGAP), a 5ozšíř69é pos8ytová9í 6xpo5t9ích úvě5ů s6 stát9í 3otací, 8t65é 4y 85omě ČEB 9a t5hu 9a4íz6ly i 8om6rční banky.

Ve struktuře hrubého domácího produktu zpomalila v celoročním výsledcích dynamika všech výdajových položek. U spotřeby domácností, jejíž konečné výdaje vzrostly meziročně reálně o 2,9 % (proti 5,2 % v roce 2007), byla hlavní příčinou vysoká inflace. Spotřebitelské ceny se zvýšily meziročně v průměru o 6,3 %, z toho nejvíce v 1. čtvrtletí (o 7,4 %), kdy došlo k růstu regulovaných cen (hlavně v sektoru bydlení) a úpravám nepřímých daní v souvislosti s přijatými reformními opatřeními. Projevem nižší investiční aktivity, zejména značného poklesu investic do bydlení, byl růst hrubé tvorby fixního kapitálu o 3,1 % (proti 6,7 % v roce 2007). Domácí poptávka tak přispěla k hospodářskému růstu 1,2 procentního bodu (v předchozím roce 4,9 p.b.). V zahraničním obchodě (ve stálých cenách) zpomalil růst jeho obratu více než o polovinu, ale pokračovala příznivá tendence předstihu růstové dynamiky vývozu zboží a služeb (6,5 %) před dovozem (4,4 %). Zahraniční obchod byl hlavním zdrojem hospodářského růstu v prvních třech čtvrtletích roku a celoročně přispěl k hospodářskému růstu 1,9 procentního bodu ( v předchozím roce 1,1 p.b.). Obchodní bilance (v běžných cenách) skončila v meziročním srovnání nižším přebytkem 68,8 mld. Kč (v roce 2007 činil přebytek 87,9 mld. Kč). Přitom ještě výsledek za tři čtvrtletí byl lepší než v rekordním předchozím roce, ale v dalším období se již naplno projevily důsledky světové finanční a hospodářské krize. Pokles ekonomické aktivity, jež nastal v západní Evropě, se nemohl nepromítnout do domácí ekonomiky, která je vysoce otevřená, zpracovatelsky orientovaná, s největším podílem průmyslu na hrubém domácím produktu ze všech států EU. Pokles poptávky zasáhl zvlášť tíživě zejména odbyt automobilů, na kterém je export silně závislý. V komoditní struktuře zahraničního obchodu došlo tradičně k meziročnímu posílení přebytku obchodní bilance v položce stroje a dopravní prostředky růstem o 14,1 mld. Kč

na 329,5 mld. Kč

a k prohloubení deficitu u minerálních paliv (o 40,7 na 164,5 mld. Kč). Z teritoriálního hlediska se zvýšil

7



přebytek se zeměmi EU (o 75 mld. Kč na 495,6 mld. Kč), které se realizovalo zejména s Německem (přebytek 118,1 mld. Kč), Slovenskem (93,5 mld. Kč) a Velkou Británií (60,3 mld. Kč). Naopak největší deficity vykázal obchod s Čínou (199,2 mld. Kč), Ruskem (85,8 mld. Kč) a Japonskem (70,2 mld. Kč). Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota o

3,5 %

s tím,

že k jejímu přírůstku přispělo nejvýznamněji odvětví obchodu (1,9 p.b.). Zpracovatelský průmysl, který byl v předchozím období hlavním tahounem hospodářského růstu, neobhájil své výsadní postavení (v roce 2008 poklesl jeho příspěvek k hospodářskému růstu na 1,2 p.b., ve srovnání s 3,2 p.b. v předchozím roce), protože jako proexportně orientované odvětví byl nejvýrazněji zasažen odbytovou krizí (ve 4. čtvrtletí jeho hrubá přidaná hodnota poklesla meziročně o 2,6 %). Celoroční příspěvek stavebnictví byl negativní (-0,3 p.b.). Průmyslová produkce zpomalila meziroční tempo růstu na 0,4 %, přičemž ve 4. čtvrtletí poklesla zhruba o čtvrtinu. Propad zahraniční poptávky zvlášť citelně postihl automobilový průmysl (v prosinci se jeho produkce meziročně snížila o polovinu), který byl v předchozích letech hlavním nositelem vysokého růstu. K dalším omezujícím faktorům patřily rostoucí náklady na energie a dopravu a vysoká základna předcházejícího roku. Nadále rostla produkce v nových výrobních kapacitách zahraničních investorů, především v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství, chemickém průmyslu (např. Hyundai v Nošovicích, Foxconn v Kutné Hoře, Hitachi Home Elektronics, s.r.o. a IPS Alpha Technology Europe, s.r.o.). Podíl podniků pod zahraniční kontrolou dosáhl na celkových tržbách 63,1 % a na zaměstnanosti 46,1 %. Celková zaměstnanost v průmyslu se snížila o 0,1 %, protože pokles zaměstnanosti v energetických (o 7,1 %) a surovinových odvětvích (o 1,9 %) převážil nad jejím mírným růstem ve zpracovatelském průmyslu (0,3 %), ke kterému přispěly jak nové výrobní kapacity uvedené do provozu, tak rozšiřování výroby ve stávajících kapacitách (např. TPCA Kolín). Produktivita práce prakticky stagnovala na úrovni předchozího roku (růst 0,2 %), což se při rychlejším růstu mezd (reálná mzda vzrostla o 3,5 %) nepříznivě projevilo růstem jednotkových mzdových nákladů. Stavební výroba meziročně vzrostla o 0,6 %. Důsledky celosvětové ekonomické krize se dotkly především pozemního stavitelství (pokles 6,6 %), zatímco inženýrské stavitelství tažené státními zakázkami během roku posilovalo (celoroční růst 11,8 %). S nepříznivým vývojem se lépe dokázaly vypořádat malé podniky, které díky své pružnosti udržely vyšší růst produkce ve srovnání s podniky většími. V bytové výstavbě se zvýšila rozestavěnost, když počet zahájených bytů se meziročně snížil o 0,6 % a dokončených o 7,8 %. Také na trhu práce (za ekonomiku jako celek) se dopad zpomalení hospodářského růstu projevil až v závěru roku. Tento vývoj však výrazněji neovlivnil celoroční výsledky. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,2 % (na 5286 tis. osob), což byl třetí nejvyšší nárůst za posledních deset let. 8



Průměrná míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 5,5 % a byla o 1,1 p.b. meziročně nižší (v červnu počet nezaměstnaných dokonce klesl na nejnižší úroveň od roku 1998). Počet volných pracovních míst kulminoval ještě ve 3. čtvrtletí. Příznivé vývojové tendence byly přerušeny v posledních měsících roku a napjatost na trhu práce postupně sílila. Na vnitřním trhu vzrostly tržby maloobchodu meziročně o 3,4 %. Jejich relativně pomalý růst (za posledních deset let druhý nejnižší) byl silně poznamenán rychlým cenovým vývojem a s ním spojeným nepříznivým dopadem na reálnou úroveň příjmů domácností (mzdy se zvýšily nominálně o 8,5 %, ale reálně pouze o 2,1 %). V závěru roku působily na spotřebitelskou poptávku také obavy z dalšího vývoje, které vedly k odkládání větších nákupů (prodej motorových vozidel se výrazně propadl i při cenových slevách), nebo ke snížení tempa růstu spotřebních úvěrů. Změna ve spotřebním chování obyvatelstva, které začalo šetřit na horší časy, znamenala, že ve 4. čtvrtletí míra úspor domácností meziročně stoupla a přerušila tendenci jejího postupného snižování.

9



SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK 2008

I. Makroekonomický vývoj 

Česká ekonomika v roce 2008 vzrostla meziročně o 3,1 %, z toho ve 4. čtvrtletí o 0,7 %. Po většinu roku se nacházela v dobré kondici, i když dynamika jejího růstu postupně oslabovala (zejména vlivem působení hospodářského cyklu). Teprve v závěru roku došlo ke zlomu, na kterém se podepsal především propad zahraniční poptávky.



Meziroční reálný růst konečné spotřeby domácností zpomalil na 2,9 % (proti 5,2 % v roce 2007), nejdříve vlivem zrychlení inflace, a poté rostoucí nejistoty z dalšího vývoje. Zpomalil také růst výdajů na hrubou tvorbu kapitálu, a to jak vlivem nízkého růstu její fixní složky (3,1 %) v důsledku značného poklesu investic do bydlení (-11,7 %), tak i nižšího zvýšení zásob než v předchozím roce. Na přírůstku produktu se domácí poptávka podílela 1,2 procentního bodu.



V zahraničním obchodě (ve stálých cenách) zpomalil růst jeho obratu o více než polovinu, ale pokračovala příznivá tendence předstihu růstové dynamiky vývozu zboží a služeb (6,5 %) před dovozem (4,4 %). Zahraniční obchod byl hlavním zdrojem hospodářského růstu v prvních třech čtvrtletích roku a celoročně přispěl k hospodářskému růstu 1,9 procentního bodu.



V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) se zvýšil podíl sektoru služeb na 60,1 % (z 58,7 % v roce 2007), a to především zásluhou odvětví obchodu vč. pohostinství a ubytování (jehož podíl vzrostl meziročně o 1,1 p.b. na 15,4 %). Podíl hrubé přidané hodnoty průmyslu se snížil na 31,4 % (z 32,7 %), z toho zpracovatelského na 25,6 % (z 27,5 %). Podíl stavebnictví stagnoval (6,3 %)



Dopady světové hospodářské recese se začaly promítat do situace na trhu práce ve větším rozsahu až v závěru roku a výrazněji neovlivnily výsledky za celý rok. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,2 %, na 5 286 tis. osob. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti za celý rok (5,4 %) byla o 1,2 p.b. meziročně nižší.



Ve 4. čtvrtletí se začal vývoj na trhu práce obracet, když růst celkového počtu pracovníků prudce zpomalil na 0,2 %. Míra nezaměstnanosti, byla až do listopadu ve všech měsících nižší, než v roce 2007, v prosinci však došlo k meziročnímu vyrovnání na 6,0 %. Od ledna 2009 je míra nezaměstnanosti vyšší než před rokem, v únoru meziročně vzrostla o 1,5 p.b. na 7,4 %.



Růst průměrné nominální mzdy byl nejvyšší od roku 2001, meziročně vzrostla o 8,5 % a dosáhla 23 542 Kč. Inflace však reálný růst zbrzdila na 2,1 %, to je nejméně od roku 1998. V průběhu roku vzrostla nominální mzda nejvýrazněji v 1. čtvrtletí (meziročně o 10,2 %), poté růst osciloval kolem 8 %. Nárůst reálné mzdy byl vlivem zmírnění inflace nejvyšší ve 4. čtvrtletí (3,4 %).



Vysoký růst spotřebitelských cen (nejvyšší v lednu i v únoru 7,5 %), na němž se podílely zejména administrativní vlivy a ceny potravin, začal zpomalovat až ve 4. čtvrtletí. Jeho prudké snížení v závěru roku (meziročně v prosinci na 3,6 %) bylo ovlivněno výrazným poklesem cen pohonných hmot a potravin. Míra inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců) plynule stoupala, až na hodnotu 6,3 % v prosinci.



Přestože vývoj cen komodit na světových trzích nebyl příznivý, dovozní ceny se stále držely pod úrovní předchozího roku, v prosinci o 2,2 %, již sedmnáctý měsíc v řadě (v průměru za rok o 3,3 %).



V cenách průmyslových výrobců se téměř po celý rok odrážely vysoké ceny komodit ve světě. V posledním čtvrtletí, s nastupující recesí, jejich růst rychle zpomaloval a v prosinci přešel v 0,2% meziroční pokles. Na tomto vývoji se nejvíce podílela energetická odvětví (těžba uhlí, výroba a rozvod 10



elektřiny, plynu a vody) a odvětví zabývající se zpracováním dovážených energetických a neenergetických surovin. 

Ceny stavebních prací ve 2. pololetí konečně zvolnily tempo růstu, kulminovaly v červnu meziročním růstem o 5,1 %, který korigovaly na 3,6 % v prosinci.



Ceny zemědělských výrobců, díky velmi dobrým výsledkům sklizně doma i v Evropě, v polovině roku obrátily trend, začaly rychle snižovat růst. V září již meziročně klesly (o 4,4, %) v prosinci až o 22,8 %.



Hospodaření státního rozpočtu se ve srovnání s předchozím rokem ještě dále zlepšilo. Kumulovaný schodek činil 20 mld. Kč (s příjmy 1063,94 mld. Kč a výdaji 1083,94 mld. Kč) a byl o 46,4 mld. nižší než v roce 2007. K tomuto výsledku přispěl zejména příznivý vývoj DPPO a nedaňových a ostatních příjmů, ale i nižší než rozpočtované výdaje. Naopak inkaso DPH a spotřebních daní nesplnilo očekávaný výnos.



Pokračovala tendence zvyšování státního dluhu, který koncem roku dosáhl 999,8 mld. Kč (za rok vzrostl o 102,2 mld. Kč). Vnitřní státní dluh se zvýšil o 39,9 mld. Kč na 814,3 mld. Kč a vnější státní dluh tentokrát o vyšší částku, tj. 62,3 mld. Kč na 185,5 mld. Kč.



Hospodaření územních rozpočtů skončilo přebytkem v celkové výši 15,0 mld. Kč, když kraje hospodařily se schodkem výši 1,3 mld. Kč a hospodaření obcí, dobrovolných a regionálních rad vykázalo přebytek 16,3 mld. Kč.



Veřejné rozpočty hospodařily s deficitem 16,2 mld. Kč, který představoval 0,4 % HDP (proti 1,0 % v roce 2007) a byl o 63,7 mld. Kč nižší než rozpočtovaná výše. Příjmy veřejných rozpočtů dosáhly 1 485,7 mld. Kč, výdaje 1 501,9 mld. Kč.

 Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů se promítly do vývoje jejich dluhu, který dosáhl 1 070,7 mld. Kč (za rok vzrostl o 97,5 mld. Kč) a představoval 28,9 % HDP (před rokem 27,6 %). Dluh je generován zejména růstem státního dluhu. 

Příliv přímých zahraničních investic do ČR v roce 2008 dosáhl 182,8 mld. Kč, což znamená pokles oproti předchozímu roku téměř o 1,5 %. Do základního kapitálu bylo směřováno 50,7 mld. Kč, dalších 125,0 mld. Kč činil reinvestovaný zisk. Významně poklesl podíl ostatního kapitálu (z 20,4 mld. Kč v roce 2007 na 7,1 mld. Kč v roce 2008).



Největším přímým investorem v ČR bylo Německo, jehož investice v roce 2008 vzrostly na 58,9 mld. Kč. Na dalších místech jsou Nizozemí s 25,0 mld Kč, Kypr s 17,7 mld. Kč a Slovensko s 14,4 mld. Kč.

 Přímé investice českých subjektů v zahraničí dosáhly v roce 2008 celkem 32,4 mld. Kč. Z celkového objemu bylo směřováno více než 9,3 mld. Kč do Nizozemí. Čeští podnikatelé a podniky investovali převážně do nemovitostí a služeb pro podniky (16,7 mld. Kč). 

Na propad světových burz navázal i pokles tuzemských akcií. Pražská burza zažila dosud jednoznačně nejhorší rok ve své historii. Její index PX za rok klesl o 52,7 % a k 31. 12. 2008 dosáhl hodnoty 858,2 bodu (což je úroveň září roku 2004).Všeobecná averze k riziku umazávala index i na počátku roku 2009, ale v březnu nabral strmý trend růstu a 23.4. skončil na 824,1 bodu.

 Kurz české koruny ve 3. čtvrtletí prodělal razantní obrat. Jeho zhodnocení vůči oběma referenčním měnám kulminovalo v červenci, kdy v průměru od počátku roku koruna zhodnotila o 11,5 % vůči euru a o 23,1 % vůči dolaru.V následujících měsících koruna procházela obdobím korekcí, zejména vůči dolaru. Zhodnocení vůči USD stáhla v prosinci v průměru od počátku roku na 16,1 %, ale proti prosinci předchozího roku byla již slabší o 8 %. Vůči EUR se držela déle, v prosinci byl kurz

11



v průměru od počátku roku silnější o 10,2 %, meziročně o 0,7 %. Tuto tendenci si podržela i v 1. čtvrtletí 2009 a od počátku roku oslabila v průměru o dalších 8 % vůči euru a o 24,2 % vůči dolaru. 

Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 více zaměstnanci se vyvíjely takto : Účetní přidaná hodnota (b.c.) zaznamenala mírný meziroční růst o 0,8 %. U rozhodujícího odvětví průmyslu došlo k poklesu tohoto ukazatele o 1,9 % (snížená zahraniční i domácí poptávka). Dále poklesla účetní přidaná hodnota v zemědělství (snížená produkce dřeva) o 10,3 % a v ubytování a stravování (nižší poptávka při vyšších provozních nákladech) o 8,9 %. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) byla meziročně nižší o 0,5 %, při zvýšení zaměstnanosti o 1,3 %. Nejvyšší úroveň produktivity práce vykázal průmysl a stavebnictví, nejnižší naopak zemědělství, lesnictví a rybolov a ubytování a stravování, u kterých se produktivita práce snížila. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 3,3 %, výkonová spotřeba o 4,3 %. Rychlejší růst výkonové spotřeby než výkonů byl zaznamenán ve většině sektorů s výjimkou nemovitostí a pronájmu. Podniky pod zahraniční kontrolou měly dominující pozici na výsledcích nefinanční sféry. Jejich podíl na výkonech dosáhl 54,2 %, na zaměstnanosti 40,7 % a na účetní přidané hodnotě 50,8 %.



Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující : Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 7,1 %, podíl největší položky aktiv, dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, se meziročně snížil o 1,3 p.b. na 46,2 %. Ve struktuře aktiv byl evidován vysoký růst přijatých krátkodobých a dlouhodobých dluhopisů (o 62,9 %, resp. o 49,4 %) a ostatních pohledávek (o 46,4 %). V pasivech se zvýšil podíl vlastního kapitálu o 0,1 p.b. na 53,8 %, vzrostl rovněž podíl přijatých úvěrů a půjček a ostatních závazků. Zásoby se meziročně zvýšily o 17,1 mld. Kč (o 4,9 %). Ve struktuře zásob nejvíce vzrostly zásoby výrobků - o 13,5 % (podíl 20 %) - a zásoby materiálu (o 12,4 %, podíl 36,3 %). Pokles naopak zaznamenaly zásoby zboží (o 5,2%) a zásoby nedokončené výroby (o 2,2 %).

II. Průmysl 

Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmyslová výroba zaznamenala v roce 2008 snížení tempa meziročního růstu produkce na 0,4 % (z 9 %). Na nižším růstu se projevila světová finanční krize, spojená s oslabením zahraniční i domácí poptávky, jež se ve 4. čtvrtletí propadly zhruba o čtvrtinu. Dalšími omezujícími faktory byly rostoucí náklady na energie a dopravu a vysoká základna předcházejícího roku. V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se dynamicky rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu. V kontextu příznivého vývoje spotřebitelské poptávky vzrostla o 13,3 % (váha 3,1 %). Pokles zaznamenala pouze výroba pro krátkodobou spotřebu (pokles o 5,6 %, váha 17,5 %). Ve zpracovatelském průmyslu byla poklesem zahraniční poptávky nejvíce zasažena odvětví s vysokým podílem zahraničních investic a produkcí určenou na vývoz. Dynamika růstu produkce se snížila na 0,7 %, tržeb (ve s.c.) na 0,2 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) na 2,5 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se tržby z přímého vývozu podílely 60,7 %, na celkových tržbách průmyslu 56,3 %). Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla pouze čtyři odvětví. Nejvyšší růst byl v koksování a rafinérském zpracování ropy (plus 10,8 %), z dalších elektrotechnický průmysl (+ 9,8 %),

12



chemický průmysl (+ 6,1 %) a strojírenství (+ 2,7 %). Rozhodující výroba dopravních prostředků zaznamenala mírný pokles o 0,4 %. Nepříznivým signálem pro další vývoj průmyslu byl meziroční pokles celkových nových zakázek o 5,9 %, z toho snížení zahraničních zakázek o 8,4 % a domácích zakázek o 1,4 %.  V rámci celkových tržeb průmyslu hrál rozhodující roli zpracovatelský průmysl, jenž dosáhl podílu na celkových tržbách 92,8 %. Zahraniční kapitál se projevil změnami struktury průmyslu, produkce HIGH – TECH meziročně vzrostla o 13,7 % a MEDIUM HIGH – TECH o 2,4 %. Celková zaměstnanost v průmyslových podnicích se snížila o 0,1 %. Mírnému zvýšení zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (o 0,3 %) napomohly nové výrobní kapacity uvedené do provozu (Hyundai v Nošovicích, Foxconn v Kutné Hoře) a rozšiřování výroby ve stávajících kapacitách (TPCA Kolín). Zpomalený růst tržeb (0,1 %) a mírný pokles zaměstnanosti (0,1 %) se projevily v nárůstu produktivity práce o 0,2 %, což neodpovídá tempu růstu reálných mezd (3,5 %). Jednotkové mzdové náklady se v nominálním vyjádření zvýšily o 8,8 % a v reálném vyjádření o 3,3 %. Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů se finanční krize a zpomalení světové ekonomiky projevily v nižším růstu tržeb soukromého národního sektoru o 0,8 % a u rozhodujícího sektoru soukromých podniků pod zahraniční kontrolou o 0,3 %. Ve struktuře průmyslových podniků podle krajů dosáhly největšího nárůstu tržeb Plzeňský kraj (plus 7,8 %) a Ústecký kraj (+ 4,9 %), které jsou atraktivní pro zahraniční investory díky své výhodné strategické poloze. 

Tokové ukazatele v organizacích s 50 více zaměstnanci se vyvíjely takto : Účetní přidaná hodnota (b.c.) v průmyslu meziročně poklesla o 1,9 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 5,9 %. Surovinová a energetická sekce naopak zaznamenaly vyšší růst (o 27 %, resp. o 8,1 %). Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla ÚPH pouze ve třech odvětvích v koksování a rafinérském zpracování ropy (o 28,6 %), ve výrobě potravin, nápojů a tabákových výrobků (o 6,4 %) a ve strojírenství (o 2,7 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se meziročně snížila o 1,9 % při stagnaci zaměstnanosti. Z průmyslových sekcí byl vysoký růst produktivity práce (plus 31,2 %) v surovinové a dále v energetické sekci (+ 16,2 %). U zpracovatelského průmyslu byl celkový pokles o 5,9 % (na něm se podílelo 11 odvětví). Celkové výkony průmyslu zaznamenaly růst o 2 % a výkonová spotřeba o 3,2 %. Přitom v surovinové sekci byly výkony vyšší o 17,1 % a výkonová spotřeba o 6,5 % a v energetické sekci vzrostly výkony o 20,8 % a výkonová spotřeba o 24,4 %. U zpracovatelského průmyslu byly naopak výkony nižší o 1,9 % a výkonová spotřeba o 0,9 %.



Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj : Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 7,6 %, z toho výrazně v surovinové sekci (o 25,5 %), v energetické sekci (o 16,8 %) a ve zpracovatelském průmyslu (o 1,6 %). Ve struktuře aktiv byl dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek vyšší o 4,2 % (jeho podíl se meziročně snížil o 0,7 p.b. na 41,9 %). Ve zdrojích krytí majetku (pasivech) byl objem vlastního kapitálu v průmyslu vyšší o 3,2 % (jeho podíl se meziročně snížil o 2,2 p.b. na 51,8 %). Celkové zásoby vzrostly o 9,4 % (zásoby výrobků o 14,7 % a zásoby materiálu o 13,5 %), v surovinové sekci o 35 %, ve zpracovatelském průmyslu o 4,4 % a v energetické sekci o 69,7 %.

13



III. Stavebnictví Stavební podniky provedly v roce 2008 stavební práce za 536,6 mld. Kč (b.c.). Ve srovnání s rokem 2007 jde o mírný růst ve výši 0,6 % (s.c.). 

Růst inženýrského stavitelství ve výši 11,8 % byl v roce 2008 stále schopen kompenzovat propad pozemního stavitelství, jenž dosáhl 6,6 %.



Z celkových stavebních prací provedených českými subjekty bylo 96,9 % provedeno v tuzemsku, což je asi o 0,4 % více než v roce 2007.



Zaměstnanost ve stavebnictví během roku 2008 klesla o 0,5 % a činila 158,8 tis. osob. Nominální mzdy v oboru vzrostly během roku o 11,6 %, což znamenalo růst reálných mezd o 4,9 %.



Během roku 2008 bylo vydáno celkem 122 242 stavebních povolení, což je o 4,1 % více než v roce minulém. Orientační hodnota povolených staveb vzrostla o 9,3 % na 390,8 mld. Kč. Průměrná hodnota, připadající na jedno stavební povolení, tedy stoupla na 3,2 mil. Kč



Během roku klesl počet nových stavebních zakázek meziročně o 11,4 % na konečných 72 424. Celkový objem zakázek uzavřených v roce 2008 činil 309,4 mld. Kč, což znamená meziroční nárůst hodnoty o 17,4 %. Z celkového objemu představují veřejné zakázky 181,7 mld. Kč (58,7 %) a soukromé zakázky 127,7 mld. Kč.



Byla zahájena stavba celkem 43 531 bytů, což je o 0,6 % (o 265 bytů) méně než v minulém roce. Dokončeno bylo 38 383 bytů, což znamená meziroční pokles o 7,8 % (o 3266 bytů). K 31. 12. 2008 činil celkový počet rozestavěných bytů 176 120, což je ve srovnání s rokem 2007 nárůst o 3,0 % (o 5 149 bytů).

Finanční ukazatele stavebnictví 

V rámci tokových ukazatelů vzrostla účetní přidaná hodnota meziročně o 0,9 % (v b.c.), zatímco v roce 2007 byl zaznamenán růst o 12,2 %. Zpomalil také růst výkonů z 8,4 % na 1,2 % (v b.c.). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vrostla o 2,9 % (v roce 2007 rostla o 14,3 %) při současném meziročním poklesu zaměstnanosti o 2,0 %.



Celková výše aktiv a pasiv se oproti roku 2007 téměř nezměnila a stále tedy dosahuje téměř 155,5 mld. Kč. V rámci aktiv zaznamenaly největší růst kategorie poskytnutých úvěrů a půjček 70,1 %. Celková výše zásob se v průměru snížila o 17,4 %.



Mezi jednotlivými složkami pasiv prošly nejvýraznějším růstem přijaté úvěry a půjčky (o 16,9 %), naopak nejstrmější pád zaznamenala kategorie vydaných dluhopisů (o 29,3 %).

IV. Zahraniční obchod 

Celkový výsledek zahraničního obchodu byl příznivý. Ještě za tři čtvrtletí byly výsledky lepší než v rekordním roce 2007. Výrazné ochlazení přinesl až závěr roku, kdy se již projevily důsledky světové finanční a hospodářské krize. Pokles ekonomické aktivity, který nastal v západní Evropě, se samozřejmě promítl do domácí ekonomiky, která je orientovaná na zpracovatelský průmysl.



Zahraniční obchod skončil již po čtvrté v řadě přebytkem 68,8 mld. Kč, i při výrazném meziroční poklesu temp růstu vývozu (z 15,6 % v roce 2007 na –0,6 %) a dovozu (z 13,6 % v roce 2007 na 0,2 %). Protože klesala obě tempa současně, snížilo se meziročně kladné saldo jen o 19,1 mld. Kč.

14





Význam zahraničního obchodu vyplývá z vysokého podílu vývozu i dovozu zboží na HDP. V běžných cenách vývoz představoval 66,5 % a dovoz 63,8 %, což je u vývozu meziroční pokles o 3,9 p.b. a u dovozu o 3,1 p.b.



Nepříznivě působila směnná relace, která v důsledku vyššího poklesu vývozních cen než dovozních (4,6 % resp. 3,3 %) dosáhla v průměru za celý rok hodnoty 98,7, což znamenalo meziroční zhoršení o 3,8 bodu. To negativně ovlivnilo přebytek obchodní bilance v rozsahu 35 mld. Kč.



Zahraniční obchod byl ovlivněn i vývojem kurzu koruny, který zpevnil v průměru za celý rok k USD o 16,1 % a k EUR o 10,2 %. V 1. pololetí koruna výrazně posilovala a ve druhém naopak oslabovala, takže v průběhu roku působila obousměrně na vývoj příjmů z vývozu a na výši plateb za dovoz.



Celkový vývoz se meziročně snížil o 13,8 mld. Kč (na 2 465,4 mld. Kč), poklesl do všech teritoriálních oblastí s výjimkou SNS. Procentuelně nejvíce poklesl do mimoevropských zemí (o 9,9 %), největší úbytek vývozu byl však do vyspělých tržních ekonomik, a to 26,1 mld. Kč. Přírůstek celkového dovozu byl jen 5,2 mld. Kč (na 2 396,6 mld. Kč). Pokles dovozu z vyspělých tržních ekonomik pokryl růst dovozu z ostatních uskupení (nejvyšší růst dosáhl dovoz ze SNS mj. v důsledku rostoucích cen minerálních paliv).



Výši celkového přebytku obchodní bilance (68,8 mld. Kč) ovlivnil hlavně růst aktiva s vyspělými tržními ekonomikami, zejména s EU (o 75 mld. Kč na 495,6 mld.). Toto kladné saldo stačilo pokrýt vysoké ztráty především v obchodě s mimoevropskými zeměmi (deficit dosáhl 202,6 mld. Kč), se SNS (105 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (62,8 mld. Kč).



Hodnota vývozu strojů a dopravních prostředků klesla o 1,7 % na 1 320,4 mld. Kč a v dovozu o 3,6 % na 991 mld. Kč. Podíl oslabil ve vývozu o 0,6 p.b. na 54,2 % a v dovozu (o 1,7 p.b.) na 41,3 %. Přesto se kladné saldo meziročně zvýšilo o 14,1 mld. Kč na 329,5 mld. Kč. Naproti tomu k výraznému zhoršení salda došlo u průmyslového spotřebního zboží snížením přebytku zhruba na polovinu, tj. na necelých 15 mld.Kč.



Nejvyšší deficit, 164,5 mld. Kč, vytvořila minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, když se meziročně prohloubil o třetinu. Toto zvýšení způsobil především růst dovozních cen paliv v průměru za celý rok o 17,3 %. Druhé nejvyšší pasivum, chemikálií a příbuzných výrobků, se snížilo o 4,8 mld. Kč na 99,5 mld. Kč. Rovněž klesl schodek potravin o 4,5 mld. Kč na 26,6 mld. Kč.



V lednu a únoru 2009 došlo k největšímu propadu zahraničního obchodu od roku 1993, kdy se již naplno projevila světová krize a především pád poptávky v západoevropských zemích. Protikrizová opatření na podporu prodeje osobních automobilů, zavedená v mnoha zemích EU, se na zvýšení vývozu osobních automobilů z ČR, zatím neprojevila. Vývoz za 1-2/2009 klesl meziročně o 23,1 % a dovoz o 21,4 %. Přebytek obchodní bilance se meziročně snížil zhruba na polovinu, tj. na 12,2 mld. Kč.

V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností 

Na tržbách odvětví ve výši 3450 mld. Kč se 60,6 % podílel velkoobchod, 24,2 % maloobchod a 15,2 % prodej motorových vozidel a pohonných hmot.



Tempo růstu tržeb (v b.c.)v průběhu roku sláblo, prudce meziročně propadlo ve 4. čtvrtletí (-6,9 %). Celoroční růst o 2,9 % byl o 6 p.b. nižší než v předchozím roce. Přispělo k tomu zejména zpomalení mezipodnikových toků zboží a pokles dovozních aktivit, které zprostředkovává velkoobchod.



Ke snížení fyzického růstu tržeb maloobchodě, vč. motorizmu (3,4 %) v závěru roku přispěla řada vlivů.

15



Zprávy o nepříznivé perspektivě hospodářství vyvolaly nejrůznější obavy, které vedly k odkládání větších nákupů (prodej motorových vozidel propadl výrazně i při slevách cen). Nejistý vývoj se odrazil ve snížení tempa růstu spotřebních úvěrů. Zmírňování inflace v posledních měsících roku vyvolalo naději, že ceny budou v následujících měsících ještě klesat, což byl další důvod pro odložení větších nákupů. Nákupy zboží tlumil i rychlý růst vydání za dopravu, zdraví a bydlení. Z makroekonomického pohledu domácnosti v závěru roku, pod dojmem nepříznivých prognóz hospodářství, nevyužily růstu příjmů k vyšší spotřebě, ale začaly více šetřit na horší časy. V prvním až třetím čtvrtletí se domácnosti ještě chovaly bezstarostně a jejich spotřeba rostla mírně rychleji než příjmy, při meziročním snižování míry úspor. 

Zásadním východiskem pro obchodní podniky je obchodní marže. V souhrnu tvoří zhruba dvě třetiny finančních výkonů odvětví. V celém odvětví meziročně vzrostla o 0,7 p.b. na 14,8 %, její úroveň je však druhá nejnižší od roku 2000, kdy dosahovala téměř 17 %.



Marže vzrostla ve velkoobchodě, (o 1 p.b. na 13,0 %), což, do značné míry umožnil, pokles cen nakupovaného zboží ze zahraničí. Naopak v maloobchodě pokračoval pokles (z 23,0 % v roce 2006 na 22,7 % v roce 2007 na 22,6 %). Odráží to cenovou konkurenci finančně silných obchodních firem, které usilují o maximalizaci tržního podílu.



O původu zboží nabízeného na vnitřním trhu statistika přímé informace neposkytuje. Protože je to pro domácí výrobce i pro importéry podstatná informace, MPO provádí propočet podílu dováženého zboží na celkové nabídce zboží na vnitřním trhu z kterého lze soudit, že v roce 2008 byla nabídka tvořena z cca 42 % dováženým zbožím, což bylo zhruba o 2 p.b. více než v roce 2007. K růstu podílu dováženého zboží na úkor domácí produkce přispěly výhodné cenové relace importovaného spotřebního zboží a příznivý kurz koruny.



V obchodě pracovalo 711 tisíc osob, meziročně je to o 2,3 % více, když velkoobchod zaznamenal přírůstek o 4,5 % a maloobchod 1,2 %. Tento vývoj odráží finanční výsledky obou odvětví. Obchod je po průmyslu druhým největším zaměstnavatelem, zajišťuje téměř 15 % celkové zaměstnanosti. Průměrná měsíční mzda dosáhla 21129 Kč. Její meziroční růst (o 8,8 %) byl téměř shodný s růstem mzdy v celém hospodářství, úroveň je však o 10 % nižší.

16



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 Výkonnost ekonomiky Trend postupného zvolňování hospodářského růstu se v závěru roku skokově prohloubil

Vlivem světové finanční krize, která přerostla v krizi hospodářskou, se růst české ekonomiky v závěru roku 2008 výrazně zpomalil. Hrubý domácí produkt vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně pouze o 0,7 % (v roce 2007 ve stejném období o 5,6 %) a tento vývoj významně poznamenal celoroční výsledek. Za rok 2008 se výkonnost ekonomiky zvýšila o 3,1 %, což byla zhruba poloviční dynamika ve srovnání s předchozím rokem (v roce 2007 činil růst 6,0 %).

Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (meziroční změna v %, stálé ceny, sezónně očištěno) 8,0

7,6 7,1

7,1

7,0 5,9

6,0 5,1

5,0 3,9

3,6

4,0

4,1

3,9

6,7

6,4

6,1 6,2

6,5 5,8 5,9

5,6 4,9

4,8

4,0

3,7

2,9

3,0 2,2

2,0

2,0

1,0

2,9

2,1

1,1

0,7

2002

2003

2004

200

2006

2007

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

4.Q

3.Q

2.Q

1.Q

0,0 2008

Pramen: ČSÚ, graf MPO

V meziročním srovnání zpomalil růst výdajů domácí poptávky…

Pohled na strukturu produktu ukazuje, že ve srovnání s předchozím rokem značně zaostala růstová dynamika všech výdajových položek. Reálný růst konečné spotřeby domácností zpomalil na 2,9 % (proti 5,2 % v roce 2007), v první polovině roku pod vlivem vysoké inflace a následně spotřební chování obyvatelstva poznamenala rostoucí nejistota z dalšího vývoje. U výdajů na hrubou tvorbu kapitálu vzrostla její fixní složka pouze o 3,1 % (proti 6,7 % v roce 2007), a to především v důsledku značného poklesu investic do bydlení (-11,7 %), a také zásoby se zvýšily výrazně méně než v předchozím roce (v běžných cenách o 36,5 mld. Kč v roce 2008 proti 75,2 mld. Kč v roce 2007).

…i vývozu a dovozu zboží a služeb

Zhoršení vnějšího prostředí se v zahraničním obchodě projevilo zpomalením růstu obchodní výměny o více než polovinu, ale pokračovala příznivá tendence předstihu růstové dynamiky vývozu před dovozem (ve stálých cenách). Při meziročním zvýšení vývozu zboží a služeb o 6,5 % a jejich dovozu o 4,4 % přispěl zahraniční obchod k hospodářskému růstu 1,9 p. b.

17



Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky v roce 2008 (sezónně očištěné údaje) Běžné ceny mld. Kč Konečná spotřeba - domácností - vlády - neziskových institucí Tvorba hrubého kapitálu - fixní kapitál Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Čistý vývoz Hrubý domácí produkt

2 592,4 1 812,2 751,8 28,4 928,1 888,3 2 847,5 2 662,3 185,2 3 705,7

Meziroční změna v % (stálé ceny) 2007 2008 4. čtvrtletí 2008 3,8 5,2 0,4 11,4 8,5 6,7 14,9 14,2 1,1x) 6,0

2,2 2,9 0,9 -3,5 -1,3 3,1 6,5 4,4 1,9x) 3,1

1,7 2,8 -0,5 -2,3 2,4 0,3 -6,3 -5,4 -1,1x) 0,7

Pramen: ČSÚ x) Příspěvek ke změně HDP Poznámka: vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem

Nepříznivým vývojem v závěru roku byl nejvíce postižen zahraniční obchod…

Ve 4. čtvrtletí došlo nejen k výraznému zpomalení hospodářského růstu, ale také ke značně odlišnému vývoji struktury produktu ve srovnání s předchozí částí roku. Zatímco v prvních třech čtvrtletích byl růst ekonomiky tažen zejména zahraničním obchodem, v závěru roku utrpěl vnější sektor poptávkový šok, po kterém se stal brzdou dalšího vývoje. Dokazují to propočty přírůstkové analýzy, z nichž vyplývá, že 

na celoročním růstu ekonomiky o 3,1 % se podílela domácí poptávka 1,2 p.b. (konečná spotřeba přispěla 1,5 p.b., zatímco tvorba hrubého kapitálu ovlivnila růst negativně 0,3 p.b.). Nejvýznamněji přispěl k růstu ekonomiky zahraniční obchod, a to 1,9 p.b.,



ve 4. čtvrtletí, kdy ekonomika vzrostla o 0,7 %, zajistila růst pouze domácí poptávka (konečná spotřeba přispěla 1,2 p.b. a tvorba hrubého kapitálu 0,6 p.b.). Naopak vliv zahraničního obchodu byl negativní ve výši 1,1 p.b.

… a na nabídkové straně ekonomiky…

Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota (ve stálých cenách) meziročně o 3,5 %. Nižší růst hrubého domácího produktu ve srovnání s hrubou přidanou hodnotou souvisel s poklesem daní z produktů.

… zejména zpracovatelský průmysl

K přírůstku hrubé přidané hodnoty přispěl více než z jedné poloviny obchod (1,9 p.b.). Relativně příznivý příspěvek zpracovatelského průmyslu (1,2 p.b.) souvisel zejména s vysokým váhovým zastoupením tohoto odvětví ve struktuře hrubé přidané hodnoty, protože meziroční růstová dynamika zpracovatelského průmyslu (4,2 %) byla jen mírně nad průměrem. Ve 4. čtvrtletí hrubá přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu dokonce poklesla (o 2,6 %), protože vzhledem k jeho proexportní orientaci byl ze všech odvětví nejvýznamněji zasažen odbytovou krizí.

Ve struktuře produktu vzrostl význam služeb na úkor průmyslu

V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) se zvýšil podíl sektoru služeb na 60,1 % (z 58,7 % v roce 2007), a to především zásluhou odvětví obchodu vč. pohostinství a ubytování (jehož podíl vzrostl meziročně o 1,1 p.b. na 15,4 %). Podíl hrubé přidané hodnoty průmyslu se snížil na 31,4 % (z 32,7 %), z toho zpracovatelského na 25,6 % (z 27,5 %). Podíl stavebnictví stagnoval (6,3 %).

18



Graf.č. I.1.2 Odvětvová struktura HDP (podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě, v % z běžných cen) 6,3 3,8

4,3

10,0 13,9

60,1 služby celkem

25,6

15,4

17,0 1,4 2,3

Zemědělství

Dobývání nerost. surovin

Zpracovat. průmysl

Výroba a rozv. elektřiny

Stavebnictví

Obchod a pohostinství

Doprava a telekom.

Peněžnictví a pojišť.

Služby pro podniky

Ostatní služby


V meziročním srovnání zpomalil růst produktivity práce a zaměstnanosti

Při růstu zaměstnanosti o 1,2 % vzrostla národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) o 1,9 % (v roce 2007 o 3,3 %). Také ve 4. čtvrtletí se na přírůstku HDP podílel vyšší měrou růst produktivity práce (která vzrostla o 0,5 %) než růst zaměstnanosti (0,2 %).

I.2 Trh práce Celoroční údaje jsou příznivé

Dopady světové hospodářské recese na zpomalení ekonomiky ČR se začaly promítat do situace na trhu práce až v závěru roku a výrazněji neovlivnily výsledky za celý rok. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,2 %, na 5 286 tis. osob. Šlo o třetí největší nárůst za posledních deset let. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti za celý rok (5,4 %) byla o 1,2 p.b. meziročně nižší a počet nezaměstnaných byl v červnu dokonce nejnižší od roku 1998. Počet volných pracovních míst kulminoval ve 3. čtvrtletí, a to i z dlouhodobého pohledu.

Obrat přinesl až závěr roku

Ve 4. čtvrtletí se začal vývoj na trhu práce citelně obracet, když růst celkového počtu pracovníků prudce zpomalil. Tabulka č. I.2.1 Celková zaměstnanost (meziroční změny v %)

Počet osob

1. Q

2. Q

2008 3. Q

4. Q

1. až 4. Q

2,0

1,6

1,0

0,2

1,2

Pramen: ČSÚ – národní účty

Toto zpomalení mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím bylo největší za posledních deset let. Ve zpracovatelském průmyslu došlo dokonce, vlivem poklesu zakázek a nižšího odbytu, zejména do zahraničí, k poklesu zaměstnanosti téměř o 1 %.

19



Zpomalení hospodářského růstu se na trhu práce promítlo v závěru roku i nárůstem počtu uchazečů o zaměstnání a prudkým poklesem počtu volných pracovních míst. Změna trendu předchozího sbližování úrovně těchto ukazatelů je v grafu č. I.2.1 dokumentována dramatickým rozevřením mezery mezi křivkami, které znázorňují jejich průběh,v závěru roku 2008 i prvních měsících roku 2009. Graf č. I.2.1 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 600

Počet osob (míst)

500

400 Počet uchazečů o zaměstnání

300

200

Počet volných pracovních míst 100

10

2009/1

7

4

2008/1

10

7

4

10

2007/1

7

4

2006/1

10

7

4

2005/1

7

10

4

2004/1

10

7

4

2003/1

0

Pramen: MPSV, graf MPO

Z grafického vyjádření je patrné, že změny na přelomu let 2008 a 2009 byly výrazné, nicméně dosažené hodnoty zatím nepřekonaly extrémy z předchozích let. Vývoj v prvních měsících roku 2009 ale naznačuje, že nepříznivé dopady hospodářského zpomalení na trh práce neztrácejí na síle. Dramatická změna ve vývoji nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti, která vyjadřuje podíl počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání a disponibilní pracovní síly, byla až do listopadu 2008 ve všech měsících nižší, než v roce 2007 i 2006 (graf. č. I.2.2). V prosinci 2008 došlo po výrazném nárůstu k meziročnímu vyrovnání. Od ledna 2009 je míra nezaměstnanosti vyšší než před rokem. Z grafu je také jasně patrné, že i únorový vývoj (meziroční zvýšení o 1,5 p.b. na 7,4 %) se vymyká trendu minulých let a potvrzuje, že situace na trhu práce začíná být vážná.

20



Graf č. I.2.2 Dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanosti míra registrované nezaměstnanosti v %

10

2006 9

2007

8

2009 7

2008 6

5

4 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce

Pramen: MPSV, graf MPO

Specifické dopady hospodářského zpomalení na trh práce...

... se ve mzdovém vývoji zatím neodrážely

Návaznosti současných problémů na trhu práce spočívají například v tom, že: 

začínající zpomalení hospodářství postihlo zvláště silně některá odvětví, která měla již dříve, v době hospodářského boomu, odbytové problémy (například některé porcelánky, sklárny apod.) což prohloubilo regionální problémy. Číselný přehled regionálního rozložení nezaměstnanosti je uveden v tabulkové příloze;



na oslabení odbytu, které vyvolalo omezování výroby, reagovala řada podniků tím, že v první řadě redukovala počty pomocných a nízko kvalifikovaných pracovníků. Kmenové stavy odborníků se snaží výrobci, pokud možno, udržet, poptávkový útlum jednou skončí a bude potřeba rychle obnovit výrobu;



mezi pracovníky, kteří jsou propouštěni nejdříve jsou ve značné míře cizinci na pomocných pracovních místech. To vyvolalo potřebu řešit jejich jiné pracovní uplatnění, případně další pobyt v ČR. O rozsahu problému vypovídá to, že v prosinci 2008 pracovalo v ČR legálně 285 tisíc cizinců, což bylo zhruba 5 % celkového počtu zaměstnanců.

Růst nominální mzdy byl nejvyšší od roku 2001, meziročně vzrostla o 8,5 % a dosáhla 23 542 Kč. Inflace však reálný růst zbrzdila na 2,1 %, to je nejméně od roku 1998. V podnikové sféře reálná mzda vzrostla o 3,1 %, v nepodnikové poklesla o 1,8 %. V průběhu roku vzrostla nominální mzda nejvýrazněji v 1. čtvrtletí (meziročně o 10,2 %), poté růst osciloval kolem 8 %. Nárůst reálné mzdy byl vlivem zmírnění inflace v závěru roku nejvyšší ve 4. čtvrtletí (3,4 %).

Komparace v rámci EU

21

V rámci EU je trh práce v ČR mimořádný zejména: 

nejvyšším podílem zaměstnanosti v průmyslu a stavebnictví, a to 41,0 % z celkové zaměstnanosti. Pokud zasáhne tato odvětví krize, vzniká v ČR vážnější situace než v jiných zemích;





tím, že i při odlišné odvětvové struktuře a nižší pružnosti trhu práce, je srovnatelná míra nezaměstnanosti v ČR o více než třetinu nižší než je průměr EU;



velmi nízkým podílem žen zaměstnaných na částečný úvazek (7,6 %), kdežto průměr EU dosahuje 30,1 % a maximum je v Nizozemsku (74,9 %). Široká možnost práce na zkrácený úvazek zvyšuje flexibilitu trhu práce;



výrazně vyšší zaměstnaností mužů ve věku 55 až 64 let, než je průměr EU (v ČR 62,3 %, v EU 55,4 %), souvisí to s velkým rozsahem odchodů do předčasného důchodu v zemích EU, i když jsou tam věkové hranice pro důchod v řadě případů vyšší než v ČR.

I.3 Cenová a fiskální politika I.3.1 Cenová politika I když inflace v závěru roku výrazně zpomalila, …

Česká ekonomika si téměř po celý rok 2008 držela trend silného inflačního růstu, který obrátila až v závěru roku. Od ledna až do října meziroční tempo růstu spotřebitelských cen nekleslo pod hranici 6 % a podílely se na něm zejména administrativní vlivy (růst regulovaných cen1 a úpravy nepřímých daní 2). V kombinaci s dopady globálního růstu cen komodit, kdy potraviny zvolnily tempo v průběhu 1. pololetí, ale ceny ropy překonávaly stále nová maxima, vedly k akceleraci domácích tržních cen, na jejichž tlumení nestačila ani rekordně silná koruna. S celosvětovým růstem cen potravin a surovin se potýkaly všechny země EU, přesto cenový růst v ČR byl v průměru za rok 2008 téměř dvojnásobný (viz graf č. I.3.1.1). Graf č. I.3.1.1 Vývoj spotřebitelských cen od roku 2001 (v%)

7 6 5 4

% 3 2 1 0 2001

2002

2003

ČR míra inflace

2004

2005

EU míra inflace *

2006

2007

2008

ČR meziroční změna

Pramen:ČSÚ, graf MPO *EU25 (od roku 2007 EU27)

1 2

a3mi9ist5ativ9ě sta9ov69é c69y 9áj6m9ého, vo3y, 6l68tři9y, z6m9ího ply9u, sociál9ích služ64, lé8ů aj. změ9y saz64 DPH, spotř649ích 3a9í a zav6369í 68ologic8ých 3a9í.

22



... nadále se pohybovala vysoko nad průměrem v EU

Tuzemská administrativní opatření posunula v roce 2008 domácí HICP s průměrnou úrovní 106,3 % o 2,6 p.b. nad průměr zemí EU 27 (prosincový meziroční rozdíl se snížil na 1,1 p.b. z lednových 4,5 p.b.). Nejvyšších hodnot HICP dosáhlo Lotyšsko průměrem 115,3 %, naopak nejnižších Portugalsko 102,6 % a Německo 102,8 %. Přehled o vývoji HICP ve vybraných zemích uvádí tabulka v příloze.

Zdrojem inflace byly ceny bydlení

Hlavním zdrojem domácí inflace se (i vzhledem k nejvyšší váze ve spotřebním koši) stal sektor bydlení, který byl nejcitelněji postižen růstem cen energetických surovin. Vzrostly ceny zemního plynu o 24,3 %, elektřiny o 9,5 %, tepla a teplé vody o 11,7 %, přidaly se ceny čistého nájemného růstem o 16,2 % (z toho v bytech s regulovaným nájemným o 25,5 %, s tržním o 2,5 %). Příspěvek jednotlivých skupin k celkovému růstu spotřebitelských cen je patrný z tabulky č. I.3.1.1.

Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku spotřebitelských cen (v p.b.)

Úhrn v tom: Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

Stálé váhy Průměr roku 2005 za rok v% 2007 100,0 5,4 16,3 8,2 5,2 24,8 5,8 1,8 11,4 3,9 9,9 0,6 5,8 6,3

1,8 1,4 0,0 1,4 0,0 0,0 0,5 -0,1 0,0 0,0 0,3 0,1

2008 leden

únor

7,5

7,5

7,1

6,8

6,8

6,7

6,9

6,5

6,6

6,0

4,4

3,6

Průměr za rok 2008 6,3

2,0 1,3 -0,1 2,2 0,0 0,6 0,8 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

1,9 1,2 -0,1 2,4 0,0 0,6 0,8 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

1,8 0,9 -0,1 2,5 0,0 0,6 0,7 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

1,6 0,9 -0,1 2,6 0,0 0,6 0,5 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

1,7 0,8 -0,1 2,6 0,0 0,6 0,5 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

1,7 0,7 -0,1 2,6 0,0 0,6 0,5 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

1,7 0,7 -0,1 2,8 0,0 0,6 0,5 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

1,5 0,6 -0,1 2,8 0,0 0,6 0,3 -0,1 0,1 0,0 0,5 0,3

1,3 0,8 0,0 2,8 0,0 0,6 0,3 -0,1 0,1 0,0 0,5 0,3

1,0 0,9 0,0 2,9 0,0 0,6 -0,1 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

0,1 0,8 0,0 2,8 0,0 0,6 -0,6 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

-0,1 0,8 0,0 2,8 0,0 0,6 -1,1 -0,1 0,1 0,0 0,3 0,3

1,4 0,9 -0,1 2,7 0,0 0,6 0,3 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

březen duben květen červen červenec srpen

září

říjen listopad prosinec

Pramen : ČSÚ

Korekce přišla díky prudkému pádu cen ropy, poklesu cen potravin a také bazickým efektům

K výraznějšímu zpomalování inflačního růstu v závěru roku přispěly:

 klesající ceny pohonných hmot (v průměru meziročně byly vyšší o 3,9 %, z toho v 1. čtvrtletí o 14,3 %, zatímco ve 4. čtvrtletí nižší o 11,6 %). Stimulem jejich strmého pádu byl více než 50% propad cen ropy na světových trzích, který se pozitivně odrazil v cenách benzínu (byl nejlevnější za posledních téměř sedm let),

 ceny potravin, které po skokovém růstu na konci roku 2007 zažily v průběhu 2. pololetí pod vlivem dobré sklizně a zahraniční konkurence rychlý pokles. Na příznivých výsledcích se částečně podílela i vysoká srovnávací báze indexu (vliv výrazného vzestupu cen v posledních měsících roku 2007) a zpožděný protiinflační efekt silné koruny. O 3alší po8l6s spotř64it6ls8ých c69 v p5v9ích měsících 5o8u 2009 s6 zasloužily 9ižší příspěv68 56gulova9ých c69, stál6 9íz8é c69y poho99ých hmot a ta8é slá49oucí 3omácí poptáv8a. Na 4ř6z9ovém z5ychl69í i9flac6 (m6zi5oč9ě z ú9o5ových 2 % 9a 2,3 %) s6 85omě vyso8ého 5ůstu c69 v s68to5u 4y3l69í po3íl6ly i c69y al8oholic8ých 9ápojů a ta4á8u. Vysoké ceny světových průmyslových surovin a potravin v závěru roku propadly…

23

Ceny surovin a potravin na světových trzích prošly ve 2. polovině roku výraznou korekcí. Zatímco ještě v polovině roku zaznamenaly více než 65% meziroční růst (nejvyšší od počátku roku 2000), poté jeho tempo postupně snižovaly, až v listopadu změnily trend a koncem roku klesly o téměř 15 %. Tento rychlý obrat ve vývoji způsobily ceny ropy, které v červnu akcelerovaly a z 92,5% meziročního růstu snížily v září tempo na 30,6 %, v prosinci dokonce



klesly o 54,2 %, a také řada zemědělských a potravinářských komodit. Ceny potravin zvolnily z 46,4 % růstu v červnu na 22,2 % v září, následoval propad, který se koncem roku prohloubil na 13,5 %. Svoje stále vysoké tempo meziročního růstu zvolnily se zpožděním i ceny zemního plynu (z 57,2 % v červnu na 74,0 % v říjnu a na 50,4 % v prosinci). Graf č. I.3.1.2 Vývoj cen komodit, dovozních a průmyslových výrobců (meziroční změna ) 300 250

Index

200 150 100 50

Průmyslových výrobců

Dovozní ceny

Ropa Brent

Zemní plyn

9

5

9

1/2008

5

9

1/2007

5

9

1/2006

5

9

1/2005

5

1/2004

9

5

9

1/2003

5

9

1/2002

5

9

1/2001

5

9

1/2000

5

1/1999

0

Kovy


... spolu s vývojem kurzu koruny způsobily další pokles dovozních cen …

Přesto, že vývoj cen komodit na světových trzích nebyl příznivý, dovozní ceny se nadále držely pod úrovní předchozího roku (v prosinci již sedmnáctý měsíc v řadě) a prostřednictvím silného kurzu koruny vytvářely podmínky pro oslabování vnějších nákladových tlaků na růst domácích cen. Ceny energetických surovin, zejména ceny minerálních paliv (především ropy a ropných výrobků) meziročně rostly až do října (o 22,3 %), poté začaly propadat, v prosinci o 18 % (v průměru za rok však byly vyšší o 17,3 %). Finanční krize a následná hospodářská recese se projevily především v dovozních cenách produktů s vyšším stupněm zpracování, tj. dovážených strojů a dopravních prostředků (pokles v průměru za rok o 8,2 %), průmyslového spotřebního zboží (pokles v průměru za rok o 6,2 %), dále u dovozních cen chemikálií a tržních výrobků.

… a promítly se do cen průmyslových výrobců, …

Vysoký růst cen průmyslových výrobců, který se až do září pohyboval nad úrovní 5 %, s nastupující recesí rychle zpomaloval a v prosinci přešel v 0,2% meziroční pokles (první od října 2003). Růst cen (viz příloha), pod vlivem vysokých cen komodit ve světě, táhla zejména energetická odvětví (těžba uhlí, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody) a odvětví zabývající se zpracováním dovážených energetických a neenergetických surovin (především na bázi kovů):

 v odvětví výroby, rozvodu elektřiny, plynu a vody rostly nepřetržitě ceny již od ledna 2004, od té doby se tempo jejich růstu v prosinci 2008 zrychlilo o 7,2 p.b., tj. na 10,0 %,

 nejdynamičtěji se vyvíjely ceny v odvětví koksu, a rafinérských ropných produktů, které ještě v červnu rostly více než 30% meziročním tempem; v reakci na oslabování cen ropy v říjnu prudce zpomalily na 5,1 %

24



a v prosinci již vykázaly více než 30% pokles. Nejvýrazněji ovlivnily vývoj a obrat meziroční dynamiky celkového indexu cen průmyslových výrobců, 

ceny uhlí, lignitu, rašeliny a ropy vykazovaly již od poloviny roku 2007 výrazný dvouciferný růst, který v srpnu kulminoval na 21,3 % (v prosinci se snížil na 11,1 %),



ceny v odvětví zpracování kovů, hutních a kovodělných výrobků prodělaly dvě změny trendu: klesající tempo růstu od dubna nahradily růstem až na 10,8 % v září, poté opět zvolňovaly, na 6,3 % v prosinci,



intenzívní růst cen potravinářského průmyslu postupně zmírnil (z 11,4 % na počátku roku na 3,5 % v říjnu) a poté přešel v pokles (v prosinci o 2,1%).

…které rostly pomaleji než v EU

I přes uvedený volatilní vývoj jak v jednotlivých odvětvích, tak i souhrnného indexu, vykázaly tuzemské výrobní ceny větší stabilitu než v ostatních evropských zemích. Specifika, spočívající hlavně v odlišné struktuře jednotlivých ekonomik, a tím i v rozdílné míře vlivu vnějších faktorů, se odrazila i v cenách průmyslových výrobců jednotlivých zemí EU. V eurozóně a zejména v EU 27 se vyvíjely dynamičtěji, s většími výkyvy, a v průběhu 1. čtvrtletí začaly převyšovat hodnoty dosažené v ČR. Srovnání cen průmyslových výrobců podává tabulka I. v příloze.

Ceny stavebních prací zpomalily tempo růstu až ve 2. pololetí

Ceny stavebních prací ve 2. pololetí konečně zvolnily tempo růstu, když začaly reagovat na hypoteční krizi a zhoršování stavu ekonomik, jejichž důsledkem na domácím trhu bylo snižování poptávky po bytové výstavbě v souvislosti se zpřísněnými podmínkami financování hypoték. Ceny stavebních prací kulminovaly v červnu meziročním růstem o 5,1 %, který korigovaly na 3,6 % v prosinci. Trvale vyšší cenovou úroveň prozatím drží dostatek zakázek v oblasti infrastruktury a nerezidenční výstavby. Cenový růst materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví od počátku roku s určitými výkyvy dále zpomaloval (z 3,5 % v prosinci 2007 na 2,0 % v červnu a 0,5 % v závěru roku 2008).

Ceny zemědělských výrobců razantně klesly

Ceny zemědělských výrobců, které od roku 2007 rostly vysokým tempem, srazila ve 2. pololetí vysoká nabídka potravinářských komodit v Evropě, která konkurovala velmi dobré úrodě obilovin a brambor z domácích zdrojů. Skokově ztratily v srpnu tempo růstu a v září, poprvé od roku 2006, meziročně klesly. K jejich více než 20% propadu v závěru roku 2008 přispěly ceny rostlinných výrobků meziročním poklesem v prosinci o 29,1 % (v důsledku nižších cen obilovin o 40,0 %, brambor o 21,3 %, klesly i ceny ovoce o 23,1 % a zeleniny o 21,2 %). Tento trend sledovaly i ceny živočišných výrobků, které v prosinci byly meziročně nižší o 14,8 %. Přehled o vývoji cen poskytuje tabulka č. I.3.1.2.

Tabulka č. I.3.1.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr Ceny - spotřebitelské - průmyslových výrobců - stavebních prací - zemědělských výrobců - tržních služeb - dovozní

Pramen: ČSÚ

25

4,0 5,0 4,7 9,0 4,9 6,8

3,9 4,9 4,0 9,2 3,4 12,0

4,1 0,8 3,4 1,8 1,7 -7,0

4,7 2,9 4,1 8,4 3,9 -1,5

0,6 -0,7 2,1 -15,6 3,9 -4,4

1,8 -0,5 2,7 -9,5 3,2 -8,5

1,0 0,9 2,3 8,0 0,4 -0,3

0,1 -0,3 2,2 -2,9 1,6 -0,3

2,8 7,7 4,3 2,4 2,8 0,1

2,8 5,7 3,7 8,1 2,3 1,6

2,2 -0,3 2,5 -5,2 1,6 2,9

1,9 3,0 3,0 -9,2 1,9 0,3

1,7 2,6 3,2 4,9 3,9 -2,0

2,5 1,6 2,9 2,2 3,7 0,8

5,4 5,3 4,4 26,6 1,6 -1,3

2,8 4,1 3,9 16,5 1,6 -1,0

3,6 -0,2 3,6 -22,8 4,0 -2,2

6,3 4,5 4,5 8,8 3,8 -3,3



I.3.2 Fiskální politika Schválený deficit státního rozpočtu 70,8 mld. Kč byl zvýšen o 0,6 mld. Kč

Státní rozpočet na rok 2008 byl schválen se schodkem 70,8 mld. Kč, s příjmy 1036,51 mld. Kč a výdaji 1107,31 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2007 znamenalo nárůst celkových příjmů o 9,2 %, výdajů o 6,4 % a další pokles deficitu o 20,5 mld. Kč. Ve srovnání s výsledkem roku 2007 počítal rozpočet se zvýšením schodku o 4,41 mld. Kč. Rozpočtovými úpravami byly příjmy dále navýšeny o 7,6 mld. Kč a výdaje o 8,1 mld. Kč. Vývoj státního rozpočtu v dlouhodobé časové řadě znázorňuje následující graf č. I.3.2.1.

Graf č. I.3.2.1 Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 (v mld. Kč) 1100 1000 900 800

mld. Kč

700 600 500 400 300 200 100 0 1,1

-100

10,5

7,2

-1,6

-15,7

-29,3

-29,6

-46,1

-67,7

-45,7 -109,1

-93,7

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2004

-200 1993

1994

1995

Příjmy

2003

Výdaje

-56,3 2005

-97,6

-66,4

2006

2007

-20,0 2008

Saldo

Pramen: MF, graf MPO

Výsledný schodek 20 mld. Kč představoval 0,5 % HDP, proti 1,9 % v roce 2007

Relativně velice příznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu za rok 2008 ovlivnila novela rozpočtových pravidel, podle které se od roku 2008 již nepřevádějí nevyčerpané prostředky rozpočtových výdajů do rezervních fondů (nevykazují se jako výdaj). Celkový schodek by bez uvedeného opatření byl vyšší o 47,5 mld. Kč. Přehled o vývoji státního rozpočtu v jednotlivých měsících roku poskytuje následující tabulka č. I.3.2.1.

Tabulka č. I.3.2.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč)

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Pramen: MF

2007 Saldo Saldo kumulované za měsíc 5,03 -6,73 11,26 -17,01 -25,98 1,28 19,68 22,22 36,31 27,20 12,77 -66,39

5,03 -11,76 17,99 -28,27 -8,97 27,26 18,40 2,54 14,09 -9,11 -14,43 -79,16

Příjmy 98,87 168,12 270,14 348,64 412,47 536,57 627,78 691,40 794,46 880,48 946,98 1063,94

2008 Výdaje kumulované 89,14 173,09 283,49 376,73 450,79 542,22 618,50 686,08 783,98 869,54 953,49 1083,94

Saldo 9,73 -4,97 -13,35 -28,09 -38,32 -5,65 9,28 5,32 10,48 10,94 -6,51 -20,00

Saldo za měsíc 9,73 -14,70 -8,38 -14,74 -10,23 32,67 14,93 -3,96 5,16 0,46 -17,45 -13,49

26


Z daňových příjmů vykázaly nejvyšší dynamiku DPPO

Inkaso daně z příjmů fyzických osob a spotřební daně bylo meziročně nižší


Plnění státního rozpočtu v roce 2008 znázorňuje tabulka v příloze. Na růstu daňových příjmů, které hodnotou 929,89 mld. Kč zajistily 87,4 % celkových příjmů, se podílely především: 

daně z příjmů právnických osob, jejichž růst ovlivnila zejména vysoká výkonnost ekonomiky v posledních dvou letech, trvalý nárůst počtu podaných přiznání, společně se zvýšením počtu poplatníků a výrazným poklesem uplatněného odečtu daňových ztrát;



inkaso DPH, které bylo sice meziročně vyšší o více než 11 mld. Kč, ale v důsledku především navýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 %, nesplnilo očekávaný výnos. Výpadek inkasa lze např. vysvětlit: − předzásobením v závěru roku 2007 ještě s 5 % sazbou, zejména u stavebních prací a léků, − výrazně silnějším kurzem koruny, jehož výsledkem mj. byla realizace části poptávky na zahraničních trzích, − v závěru roku i nastupující ekonomickou recesí;



příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, které meziročně vzrostly o 15,09 mld. Kč, tj. o 4,9 % (pozn.: z celkové částky 385,5 mld. Kč připadlo 320 mld. Kč na důchodové pojištění).

Příčinou meziročního poklesu daně z příjmů fyzických osob (o 7 %) byly legislativní úpravy daní z příjmů ze závislé činnosti (zavedení jednotné sazby daně ve výši 15 %, „superhrubé mzdy“, vyšší slevy na dani, aj.), jejíž inkaso tak bylo meziročně nižší o 8,7 mld. Kč, tj. o 9,9 %. Také inkaso spotřebních daní, vč. ekologických daní, nenaplnilo očekávání a bylo meziročně nižší o 4,6 % (tj. o 6,05 mld. Kč). Vysoké plnění nedaňových a kapitálových příjmů bylo ovlivněno především převody prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitol (ve výši 47 mld. Kč, v roce 2007 37,8 mld. Kč), které nejsou rozpočtovány.

Celkové výdaje poprvé od roku 1998 meziročně klesly

Ve struktuře běžných výdajů, jejichž rozpočet nebyl naplněn, zaznamenaly:  nejvyšší dynamiku růstu neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (o 17,4 %) a neinvestiční nákupy a související výdaje (o 16,1 %);  nejvyšší objem sociální dávky (400,92 mld. Kč, z nichž 78 % tvořily výdaje na důchody s růstem o 7,8 %), dále neinvestiční nákupy a související výdaje (119,59 mld. Kč) a neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (119,26 mld. Kč). Kapitálové výdaje (105,03 mld. Kč), i přes výrazné zvýšení transferů pro Státní fond opravní infrastruktury, byly meziročně nižší o téměř 10 %, když nebyl naplněn jejich rozpočtovaný objem (o 12%).

Státní dluh proti stavu na začátku roku opět narostl

27

V roce 2008 pokračovala tendence zvyšování státního dluhu, koncem roku až na 999,8 mld. Kč (za rok o 102,2 mld. Kč, tj. o 11,4 %), která nastoupila v roce 1997. Vnitřní státní dluh se zvýšil o 39,9 mld. Kč na 814,3 mld. Kč a vnější státní dluh tentokrát o vyšší částku, tj. 62,3 mld. Kč na 185,5 mld. Kč (zejména vlivem červnové emise eurobondů v objemu 2 mld. EUR na zahraničních trzích). Státní dluh byl financován především státními dluhopisy, přímými půjčkami a také půjčkami od Evropské investiční banky. Vývoj státního dluhu znázorňuje graf č. I.3.2.2.



30

1000

25

800

20

600

15

400

10

200

5

mld. kč

1200

0

% HDP

Graf č. I.3.2.2 Vývoj státního dluhu České republiky od roku 1993 (v mld. Kč, % HDP)

0 1993

1994

1995

1996

1997 vnitřní

1998

1999

2000

zahraniční

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Podíl státního dluhu na HDP

Pramen: MF, graf MPO

Územní celky hospodařily s přebytkem

Hospodaření územních rozpočtů skončilo přebytkem v celkové výši 15,0 mld. Kč, když kraje hospodařily se schodkem 1,3 mld. Kč a hospodaření obcí, dobrovolných a regionálních rad vykázalo přebytek 16,3 mld. Kč. Celkové příjmy územních samosprávných celků (krajů, obcí, dobrovolných svazků a regionálních rad) dosáhly 396,85 mld. Kč (plnění na 98,8 %), výdaje byly čerpány ve výši 381,84 mld. Kč (plnění na 94,2 % rozpočtu).

Schodek veřejných rozpočtů se dále snížil

Veřejné rozpočty hospodařily v roce 2008 s deficitem 16,2 mld. Kč. Po výrazném snížení deficitu veřejných rozpočtů v roce 2007 (o 105,6 mld. Kč) se jeho saldo dále meziročně zlepšilo (o 20,3 mld. Kč). Představoval 0,4 % HDP (proti 1,0 % v roce 2007) a byl o 63,7 mld. Kč nižší oproti rozpočtované výši. Bylo tak dosaženo čtvrté nejlepší výše deficitu od roku 1996, kdy veřejné rozpočty přešly do minusového hospodaření. Příjmy veřejných rozpočtů ve výši 1 485,7 mld. Kč vzrostly oproti předchozímu roku o 7,5 %, jejich růstová dynamika však byla o 4,1 p.b. nižší než v roce 2007. Důvodem nenaplnění předpokládaných příjmů byly výrazně nižší dotace od nadnárodních institucí a nenaplněné daňové příjmy. Výdaje o objemu 1 501,9 mld. Kč meziročně vzrostly o 5,8 %, tj. o 3,1 p.b. více než v roce 2007, dynamika jejich růstu však byla o 1,6 p.b. pomalejší než u příjmů. Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů se promítly do vývoje jejich dluhu, který v roce 2008 dosáhl 1 070,7 mld. Kč (meziročně vzrostl o 97,5 mld. Kč, tj o 10,0 %) a představoval 28,9 % HDP (před rokem 27,6 %). Dluh je generován zejména růstem státního dluhu.

28



I.4 Přímé zahraniční investice Příliv přímých zahraničních investic klesl

Celkový příliv přímých zahraničních investic (dále PZI) do ČR během roku 2008 dosáhl 182,8 mld. Kč, což znamená pokles oproti předchozímu roku téměř o 1,5 % (přibližně o 2,5 mld. Kč). V roce 2007 dosáhl celkový objem přímých zahraničních investic 185,3 mld. Kč. Z celkové loňské hodnoty činily PZI do základního kapitálu (z.k.) 50,7 mld. Kč a 125,0 mld. Kč činil reinvestovaný zisk (r.z.). Významně poklesl podíl ostatního kapitálu (o.k.), a to z 20,4 mld. Kč v roce 2007 na 7,1 mld. Kč v roce sledovaném (viz graf č. I.4.1).

Graf č. I.4.1 Struktura PZI do ČR 300,0 250,0

mld. Kč

200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 -50,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Pozn. Do roku 1997 zahrnují údaje o PZI pouze přímé zahraniční investice do základního kapitálu Pramen: ČNB, graf MPO

Rozhodující objem PZI pochází tradičně z evropských zemí

Ze všech samostatných států se na PZI do ČR nejvíce podílí Německo, jehož investice v roce 2008 vzrostly na 58,9 mld. Kč. Za ním následuje Nizozemí s 25,0 mld Kč, Kypr s 17,7 mld. Kč, Slovensko s 14,4 mld. Kč a Švýcarsko s 6,9 mld. Kč, jehož PZI výrazně klesly (viz níže). Z mimoevropských zemí směřovalo do ČR nejvíce PZI ze Spojených států amerických (5,9 mld. Kč) a z Bermud (5,2 mld. Kč).

Výše PZI z jednotlivých zemí prodělala během roku značné změny

Výše přílivu PZI z některých významných zemí se oproti roku 2007 výrazně změnila. V pozitivním směru jde především o přísun investic z Německa a Kypru, který se zvýšil o 140,8 % (z 24,5 na 58,9 mld. Kč) v prvním případě a o 187,6 % (z 6,2 na 17,7 mld. Kč) v případě druhém. Největší propad byl naopak zaznamenán u přílivu PZI z Lucemburska (o 88,1 %, z původních 42,8 na 5,1 mld. Kč) a ze Švýcarska (o 64,9 %, z 19,7 na 6,9 mld. Kč). Celkovou výši PZI plynoucích do ČR a podíly vybraných zemí, které v součtu tvořily v obou sledovaných letech více než 90 % všech PZI, znázorňuje graf č. I.4.2, kde jsou patrné i jejich změny.

29



Graf č. I.4.2 Podíly zemí na PZI do ČR (mld. Kč) 200 000,0 Švýcarsko

180 000,0

Slovensko

160 000,0

Kypr

140 000,0

Švédsko

120 000,0

Rakousko

100 000,0

Nizozemí Německo

80 000,0

Lucembursko

60 000,0 40 000,0 20 000,0 0,0 2007

2008

Pramen: ČNB, graf MPO

PZI do základního kapitálu byly z velké části směřovány do oblasti finančního zprostředkování

Při členění podle odvětví výrazně vyčnívají PZI (do z.k.) směřující do sféry finančního zprostředkování, které zaznamenaly růst z 8,7 mld. Kč v roce 2007 na 15,4 mld. Kč v roce 2008. Naopak investice do základního kapitálu v sektoru nemovitostí a služeb pro podniky klesly téměř o 15 mld. Kč na 7,3 mld. Kč. Do celého zpracovatelského průmyslu přiteklo jen do z.k. 24,4 mld. Kč, což je téměř o 10 mld. Kč více než v roce předcházejícím. Další proudy PZI do ČR ukazuje graf č. I.4.3.

Graf č. I.4.3 PZI do základního kapitálu podle odvětví (v mld. Kč) 18,0 15,4

16,0 14,0 12,0 10,0

7,3

8,0 6,0

3,8

4,0 2,0

2,4 0,3

1,7

0,5

Ostatní služby

Nemovitosti a služby pro podniky

Finanční zprostředkování

Výroba chemických výrobků

Obchod a opravy

Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů

Dobývání nerostů

0,0

Pramen: ČNB, graf MPO, oddělení operativních analýz

Reinvestovaný zisk klesl

Celkový reinvestovaný zisk (r.z.) činil za rok 2008 125,0 mld. Kč, zatímco v roce předchozím dosáhl 140,5 mld. Kč. Samotný zpracovatelský průmysl se podílel poklesem z 65,3 mld. Kč na 29,3 mld. Kč. Reinvestovaný zisk klesl také v odvětví elektřiny, vody a plynu, tentokrát téměř o 4,8 mld. Kč na 2,0 mld. Kč. Některá odvětví naopak zaznamenala růst, ten ale vzhledem k jejich celkovému objemu nebyl tak významný.

České subjekty proinvestovaly více než loni

Celková hodnota PZI plynoucích z ČR do zahraničí dosáhla loni 32,4 mld. Kč, zatímco během roku 2007 byl zaznamenán odliv PZI ve výši 27,1 mld. Kč. Z celkové částky proinvestované v roce 2008 tvořil téměř 27,6 mld. Kč reinvestovaný zisk. 30


Nizozemí vítězí v celkovém pořadí investorů


Nejvíce PZI odteklo během roku 2008 do Evropy (31,0 mld. Kč), z toho více než 9,3 mld. Kč do Nizozemí. Částka 4,4 mld. Kč pak plynula na Kypr a 4,3 mld. Kč do Německa. Velký význam mají také země jako Portugalsko, Rumunsko a Francie, z mimoevropských pak Vietnam. Do nedávna (od roku 1993 do roku 2006) bylo hlavní cílovou zemí českých investic Slovensko. Důvodem náhlého přeorientování na Nizozemí se staly tamější daňové výhody, které vedly řadu subjektů k přesunu jejich sídla z ČR do této destinace. Daňové výhody a s nimi spojené registrování mezinárodních společností v Nizozemí zároveň zamíchaly pořadím zemí co do celkového kumulovaného objemu zahraničních investic v ČR. Nizozemí tak přeskočilo tradiční hlavní investory v ČR - Německo a Rakousko. (Tabulka zachycuje stav ke konci roku 2007. Informace o stavu PZI za rok 2008 nebyly v době uzávěrky tohoto dokumentu k dispozici.)

Tabulka č. I.4.1 Celkový stav PZI v ČR a hlavní investoři (k 31.12.2007) Název Svět z toho Nizozemí Německo Rakousko Lucembursko Francie Španělsko Švýcarsko Spojené státy americké Belgie

Celkové PZI (mld. Kč) 2032,1 619,5 318,7 217,7 139,1 105,2 92,3 87,1 76,3 62,0

Pramen: ČNB, úpravy MPO, oddělení operativních analýz

V odvětvové struktuře byly nejatraktivnější investice do nemovitostí a služeb pro podniky

31

Z hlediska odvětví české subjekty nejvíce investovaly do zahraničních nemovitostí a služeb pro podniky; tyto investice dosáhly téměř 16,7 mld. Kč, z toho investice do základního kapitálu 2,1 mld. Kč. Druhým v pořadí podle z.k. je odvětví elektřina, plyn, voda s investicí do z.k. 1,2 mld. Kč.



I.5 Kapitálový trh Volatilní světové trhy pod vlivem stupňující se finanční krize …

Hypotéční krize v USA, která se přelila do celého finančního systému, a obavy ze světové hospodářské recese a poté i její hloubky, se staly v roce 2008 hlavní příčinou turbulentního vývoje na globálních finančních trzích. Vyvolaly panické výprodeje, které dominovým efektem zasáhly s různou intenzitou všechny regiony.

… způsobily mohutné propady cen akcií, …

Stahování likvidity z akciových i komoditních trhů způsobilo propady indexů na světových burzách. Technologický index Nasdaq Composite klesl od počátku roku o 41,9 %, burzovní index S&P 500 o 38,5 %. Primární příčinou problémů amerických burz byla především přílišná tolerance úvěrového rizika, po splasknutí bubliny naopak vysoká averze k riziku. Když se finanční krize přelila do Evropy a investoři i tady reagovali obrovskými výprodeji, z hlavních evropských akciových trhů nejvýrazněji klesl pařížský CAC 40 o 42,7 % a připsal si nejhlubší pokles ve své dvacetileté historii. Jen o něco menší ztrátu 40,4 % utrpěl německý DAX, o 31,3 % přišel i Londýnský FTSE a inkasoval tak největší propad od roku 1983.

… výraznější v našem regionu,…

Negativní sentiment světového finančního trhu dopadl ještě více na region střední a východní Evropy, který je prezentován jako jeden homogenní celek s vysokou koncentrací rizika, přestože jsou mezi jednotlivými ekonomikami výrazné rozdíly. Index maďarské burzy BUX zaznamenal od počátku roku pokles o 53,3 %, index varšavské burzy WIG 20, charakteristický širokou investorskou retailovou základnou, poklesl od počátku roku o 51,1 % a index slovenské burzy SAX o 19,4 %. Ještě hůře dopadlo Rusko, jehož index RTS spadl o více než dvě třetiny (o 72 %), kde se k důvodům přidaly klesající ceny ropy a dalších paliv, které země vyváží.

…takže hlavní index pražské burzy PX klesl o více než polovinu

Oslabení pozic regionu pocítila i pražská burza, která zažila dosud jednoznačně nejhorší rok ve své patnáctileté historii. Její index PX za rok klesl o 52,7 % a k 31. 12. 2008 dosáhl hodnoty 858,2 bodu (což je úroveň září roku 2004) a touto ostrou korekcí smazal svůj předchozí téměř tříletý výkon. Ceny akcií padaly napříč celým trhem, největší poklesy nastaly počátkem září, kdy se začaly v plné míře projevovat důsledky globální krize. Největší ztráty zaznamenaly akcie developerských společností Orco a ECM, postižené jako první hypotéční krizí, které oslabily o 92,0 %, resp. 78,1 %, nedařilo se akciím skupiny CME (-81,9 %), ani akciím sítě autobazarů AAA Auto (-79,5 %). Výjimkou byla Zentiva, jejíž akcie se držely především díky potenciálu, který jim přinesl konkurenční nabídkový boj společností PPF a Sanofi-Aventis o odkup akcií a připsaly si nakonec 10,9 %. V 15. roce své novodobé existence pražská burza dokončila prodej majoritního podílu (92,4 %) vídeňské burze, jejíž předností je silné postavení v regionu a zkušenosti s rozvojem menších kapitálových trhů. Pražská burza se stala čtvrtým členem středoevropské burzovní aliance Praha–Budapešť–Lublaň–Vídeň. Za největší úspěch BCPP v roce 2008 lze považovat uskutečnění největší primární emise v regionu - těžařské firmy New World Resources (NWR) a veřejného úpisu jejích akcií na pražské a londýnské burze (poté i na varšavské a v RM-Systému).

Většinu obchodů zprostředkovala BCCP,…

Z celkového objemu transakcí za 1 506,1 mld. Kč, uskutečněných v roce 2008 na tuzemském kapitálovém trhu, zprostředkovala BCCP obchody ve výši 1 495,1 mld. Kč, tj. 99,3 % všech transakcí. Ostatní obchody připadly na burzu

32



RM-Systém a Středisko cenných papírů. Vývoj obchodování na burze ukazuje následující tabulka č. I.5.1. Tabulka č. I.5.1 Vývoj obchodování na BCPP Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Celkový objem obchodů

Počet emisí (stav ke

(v mld. Kč) 62,0 195,4 393,2 679,5 860,2 1 187,5 1 222,8 1 987,2 1 793,1 1 367,5 1 172,1 1 574,4 1 447,9 1 521,9 1 495,1

konci období) 1 055 1 764 1 750 412 402 290 245 186 153 146 134 135 142 164 149

Tržní kapitalizace (v mld. Kč, stav ke konci období) A + PL 353,1 478,6 539,2 495,7 416,2 479,6 442,9 340,3 478,0 644,5 975,8 1 330,8 1 592,0 1 841,7 1 091,7

dlouhopisy 50,0 87,8 136,9 174,0 198,1 231,1 280,1 319,4 372,5 505,5 577,0 x x x x

Pramen: BCPP

…kde klesly obchody s akciemi

Situace na finančních trzích snížila likviditu a emisní atraktivitu celého trhu, zejména akciového. Celkový objem transakcí na Burze cenných papírů klesl meziročně o 1,8 %, především vlivem hlubokého poklesu tržní kapitalizace. Přesto, že v roce 2008 nadále převládaly obchody s akciemi a podílovými listy (57,0 %), jejich objem i podíl na celkových obchodech se meziročně snížil. Objem obchodovaných dluhopisů naopak vzrostl a meziročně byl vyšší o 26,4 %. Přehled o struktuře obchodů na BCPP podává graf. č. I.5.1.

Graf č. I.5.1 Vývoj hlavních indikátorů BCPP (obchody v mld. Kč, index PX meziroční změny v %) 2500

80 60

2000

mld. Kč

40 1500

20

v% 0

1000

-20 500 -40 0

-60 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 akcie a podílové listy

Pramen: BCPP, graf MPO

33

obligace

index PX



Hlavními tituly na pražské burze byly akcie společností: 

ČEZ, která se svým více než 40%, a zároveň nejvyšším, podílem na celkovém objemu obchodů, podlehla také hromadným výprodejům a zaznamenala od počátku roku 42,4% propad cen akcií. Hlavním důvode m rozkolísanosti akcií byla nestabilita cen energetických komodit a energií, přestože zisky společnosti byly nadále rekordní a rozšiřuje své zahraniční aktivity;



Telefónica 02 CR, která provozuje nejrozsáhlejší pevnou a mobilní síť v tuzemsku, zůstala nadále lukrativním titulem pražské burzy. Díky stabilním výsledkům a minimálnímu zadlužení zaznamenala nejnižší propad cen akcií od počátku roku, a to 22,2 %;



Unipetrol, která se zabývá především zpracováním ropy, distribucí pohonných hmot a petrochemickou výrobou. Její akcie od počátku roku klesly o 55,6 %, a to v důsledku pokračujícího propadu petrochemického trhu a také rafinérských marží;



Zentiva - farmaceutická skupina, která se postupně rozrostla na Slovensko, do Rumunska a Turecka a zaměřuje se především na vývoj, výrobu a marketing značkových ekvivalentů, jako jediný titul vykázala od počátku roku růst cen akcií o 10,9 %. Výrazně jí pomohlo soupeření mezi PPF a Sanofi Avensis o to, komu se podaří nabídnout větší cenu odkupu akcií, získat majoritu a převzít kontrolu nad společností.

Energetická burza Praha (PXE) zahájila začátkem února obchodování na spotovém trhu, kde je možné obchodovat po hodinách a dnech (v eurech). Rozšířila tak nabídku měsíčních, čtvrtletních a ročních kontraktů. V říjnu začala obchodovat s futures kontrakty na dodávky elektřiny s místem dodání na Slovensku. Obchodování bude zahrnovat denní, měsíční, čtvrtletní a roční kontrakty, stejné jako české produkty. Ceny elektřiny u kontraktů na 1 rok klesly z rekordních 80-90 EUR/MWh v červnu a červenci 2008 k 55 EUR/MWh koncem roku. V průběhu roku 2008 bylo PXE zobchodováno celkem 32,727 TWh za více než 2,4 mld. EUR. Zobchodovaný objem v TWh reprezentuje téměř 55% celkové roční spotřeby ČR. Obchody české burzy RM-Systém a SCP se vyvíjely obousměrně

V květnu uplynulo také 15 let od zahájení obchodování na mimoburzovním trhu RM-Systém. Na počátku prosince se RM-Systém, a.s., transformovala v souladu se směrnicí MIFID (směrnice o trzích finančních instrumentů) na burzu cenných papírů, zaměřenou na malé a střední investory. Objem realizovaných transakcí v roce 2008 ve výši 6,9 mld. Kč (tj. 0,5 % celého trhu) byl meziročně o 10,4 % nižší, index RM propadl o 43,0 %. Obchody připadající na Středisko cenných papírů o objemu 4,0 mld. Kč meziročně naopak vzrostly o 33,3 %. Předpokládáme, že trauma na všech burzách bude v souvislosti s finanční a ekonomickou krizí pokračovat i v následujících měsících, možné oživení lze očekávat nejdříve v druhé polovině roku 2009 (za podmínky, že problémy na trzích nebudou trvat dlouho).

34



I.6 Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry Finanční výsledky dosáhly nízkého tempa růstu

Finanční výsledky nefinanční sféry (s 50 a více zaměstnanci - 10 012 subjektů) ukázaly u většiny odvětví nižší růstovou dynamiku. Tento vývoj byl ovlivněn vyšším cenovým nárůstem, který se týkal téměř všech sektorů nefinanční sféry (kromě poklesu cen u telekomunikačních služeb). Mimo to působila negativně na finanční ukazatele řada dalších faktorů (pokles zahraniční a domácí poptávky, který se prohloubil v závěru roku 2008). Na počátku roku působil i silný kurz koruny a v průběhu roku vysoká cena energií a ostatních vstupů. Tokové finanční ukazatele za organizace s 50 a více zaměstnanci měly následující meziroční vývoj:

Výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony

U většiny sektorů můžeme zaznamenat pokles růstu výkonů se současným vyšším růstem výkonové spotřeby (s výjimkou nemovitostí a pronájmu). Zřetelně se zde odráží slabá poptávka s nižšími tržbami z vývozu a růst cen surovin a energií. Zvýšení výkonů bylo nepříznivě ovlivněno poklesem vývozních cen o 4,6 %. Pozitivně naopak působil meziroční nárůst cen výrobců, u zemědělských výrobců o 8,8 % (u rostlinné výroby o 11,8 %), u průmyslových výrobců a stavebních prací shodně o 4,5 % a u tržních služeb o 3,9 %. Tržby za vlastní produkci se zvýšily o 1,5 % a na výkonech se podílely 62,1 %. Obchodní marže, s 5,5% podílem na výkonech, byla vyšší o 6 %. Převaha negativních vlivů způsobila rychlejší nárůst výkonové spotřeby než výkonů. Růst výkonové spotřeby byl naopak zmírňován poklesem dovozních cen o 3,3 %. Tabulka č. I.6.1 dokumentuje meziroční srovnání vývoje finančních ukazatelů za jednotlivá odvětví nefinanční sféry.

Tabulka č. I.6.1 Tokové finanční ukazatele a produktivita práce v nefinanční sféře Výkony vč. Výkonová Účetní přidaná Produktivita práce Zaměstn. obchodní marže spotřeba hodnota z ÚPH (v b.c.) meziroční meziroční meziroční meziroční meziroční na zam. mld. Kč změna mld. Kč změna mld. Kč změna změna změna v tis. v% v% v% v% v% Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Nemovit., pronájem, podnikatel. čin. Ostatní služby Zemědělství, lesnictví a rybolov

5279,1

3,3

3835,5

4,3

1443,7

0,8

724,8

-0,5

1,3

3613,5 393,1 332,2 33,2 418,4 280,1 111,9 97,5

2,0 1,2 10,3 -2,1 3,5 17,2 15,9 -3,9

2778,6 317,2 173,6 20,1 260,9 160,2 55,5 69,6

3,2 1,3 14,4 3,0 7,4 16,5 16,2 -1,1

834,9 75,9 157,7 13,1 157,5 119,9 56,5 27,9

-1,9 0,9 6,0 -8,9 -2,3 18,1 15,7 -10,3

800,1 698,6 672,9 414,3 744,4 662,4 536,6 365,8

-1,9 2,9 -0,5 -9,3 0,0 10,8 0,6 -2,9

0,0 -2,0 6,5 0,5 -2,3 6,6 15,0 -7,6

Pramen: ČSÚ

Účetní přidaná hodnota nejvíce vzrostla v odvětví nemovitostí a ostatních služeb

35

Účetní přidaná hodnota vzrostla nejvýrazněji v sektoru nemovitostí (ceny nemovitostí se zvyšovaly) a ostatních služeb. V průmyslu došlo k meziročnímu poklesu ÚPH o 1,9 % (podíl na celkové ÚPH byl 57,8 %). Zejména zpracovatelský průmysl nepříznivě dopadlo zvýšení cen energetických vstupů, silný kurz koruny a nízká poptávka (pokles ÚPH o 5,4 %). Snížení ÚPH vykázalo také zemědělství a lesnictví (meziroční pokles produkce dřeva), ubytování



a stravování (snížená poptávka při zvýšených provozních nákladech) a doprava (důsledek vyšší ceny ropy). Srovnání podílů jednotlivých odvětví na základních finančních ukazatelích nefinanční sféry přináší tabulka č. I.6.2. Z ní je patrné, že průmysl zaujímá v nefinanční sféře dominantní postavení. Nejvyššího přírůstku podílů bylo dosaženo v odvětví nemovitostí a obchodu. Pokles podílů byl naopak zaznamenán u průmyslu, stavebnictví a zemědělství. Tabulka č. I.6.2 Podíly jednotlivých odvětví na celkových výsledcích nefinanční sféry Prům. ev. počet zaměstn. přepoč.

Výkony vč. obchodní marže

Výkonová spotřeba

Účetní přidaná hodnota

2008

2007

2008

2007

2008

2007

2008

2007

Nefinanční sféra 100,0 v tom: Průmysl 52,4 Stavebnictví 5,5 Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. 11,8 Ubytování a stravování 1,6 Doprava, skladování a spoje 10,6 Nemovit., pronájem, podnikatel. čin. 9,1 Ostatní služby 5,3 Zemědělství, lesnictví a rybolov 3,8

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

53,1 5,6 11,2 1,6 11,0 8,6 4,7 4,2

68,4 7,4 6,3 0,6 7,9 5,3 2,1 1,8

69,4 7,6 5,9 0,7 7,9 4,7 1,9 2,0

72,4 8,3 4,5 0,5 6,8 4,2 1,4 1,8

73,2 8,5 4,1 0,5 6,6 3,7 1,3 1,9

57,8 5,3 10,9 0,9 10,9 8,3 3,9 1,9

59,4 5,3 10,4 1,0 11,3 7,1 3,4 2,2

Pramen: ČSÚ

Pokles produktivity práce z ÚPH

Produktivita práce z účetní přidané hodnoty poklesla o 0,5 % v b.c. (ve 4. čtvrtletí byl pokles o 5,3 %), při zvýšení zaměstnanosti o 1,3 %. Ke snížení produktivity práce došlo v ubytování a stravování, zemědělství a lesnictví a průmyslu. Růst produktivity práce byl naopak zaznamenán u nemovitostí, stavebnictví a ostatních služeb. Nejvyšší úrovně dlouhodobě dosahuje průmysl, nejnižší zemědělství. Údaj o produktivitě je zkreslen tím, že nezahrnuje zaměstnance, kteří jsou do podniků dočasně dosazeni pracovními agenturami. U nefinančních podnikatelských subjektů bylo v roce 2008 touto cestou zaměstnáno celkem 65,8 tis. osob (meziroční snížení o 5,4 %), z toho v průmyslu 45,3 tis. osob (meziroční snížení o 10 %). Při započtení agenturních zaměstnanců by činil pokles produktivity práce z ÚPH jen 0,3 %. Z hlediska institucionálních sektorů nefinanční sféře dlouhodobě dominuje sektor podniků pod zahraniční kontrolou. Srovnání podílů institucionálních sektorů na vybraných finančních ukazatelích viz tabulka č. I.6.3.

Tabulka č. I.6.3 Podíly institucionálních sektorů na celkových výsledcích nefinanční sféry Účetní přidaná hodnota Nefinanční podniky Nefinanční podniky veřejné Nefinanční podniky soukromé národní Nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou

Zaměstnanost

Výkony

2008

2007

2008

2007

2008

2007

100,0 9,9 39,3 50,8

100,0 10,0 38,7 51,4

100,0 9,6 49,6 40,7

100,0 10,5 50,0 39,4

100,0 7,3 38,5 54,2

100,0 6,8 38,4 54,8

Pramen: ČSÚ

36



Nejlepších výsledků dosahuje sektor pod zahraniční kontrolou, který výrazně překonává jak sektor domácích podniků národních, tak sektor národních podniků veřejných (viz tabulka č. I.6.4), a to především díky vysoké produktivitě práce (i přes její meziroční snížení o 4,8 %). Tabulka č. I.6.4 Produktivita práce podle institucionálních sektorů Produktivita z úph v tis. Kč na zam. Nefinanční podniky Nefinanční podniky veřejné Nefinanční podniky soukromé národní Nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou

Změna zaměstn.

2008

2007

meziroč. změna

727,6 749,5 575,8 907,3

731,5 693,8 565,1 952,7

-0,5 8,0 1,9 -4,8

1,4 -7,0 0,5 4,7

Pramen: ČSÚ

Stavové ukazatele ve velkých organizacích s 250 a více zaměstnanci měly následující meziroční vývoj. Nejvyšší přírůstek aktiv zaznamenal průmysl

Celkový majetek (aktiva) podniků (celkem 1 587 subjektů) nefinanční sféry meziročně vzrostl o 7,1 % na 3 966,1 mld. Kč (přírůstek 246,6 mld. Kč). V odvětvové struktuře nefinanční sféry největší přirůstek zaznamenal průmysl (184,0 mld. Kč) s rozhodujícím podílem na celkových aktivech 65,5 %. V dalších odvětvích byl přírůstek aktiv následující: v ostatních službách 40,6 mld. Kč, v nemovitostech 31,0 mld. Kč a v obchodu 28,5 mld. Kč.

Tabulka č. I.6.5 Meziroční změna aktiv podle odvětví nefinanční sféry Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Nemovitosti, pronájem, podnikatelská činnost Ostatní služby Zemědělství, lesnictví a rybolov

7,1 7,6 0,8 9,3 -0,9 -3,0 50,6 69,7 -3,1

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Ve struktuře celkových aktiv nefinanční sféry přispěly k růstu aktiv přijaté krátkodobé a dlouhodobé dluhopisy (růst o 62,9 %, resp. o 49,4 %), ostatní pohledávky (růst o 46,4 %) a akcie a podíly (růst o 19,5 %). Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek zaznamenal mírný růst o 3,2 %. Snížily se naopak poskytnuté krátkodobé a dlouhodobé úvěry a půjčky (o 33,5 %, resp. o 11,3 %) a peníze a účty v bankách (o 8,8 %).

37



Graf č. I.6.1 Struktura aktiv v nefinanční sféře (v % - organizace s 250 více zaměstnanci) 8,5

dlouh.hmotný a nehmot. maj. zásoby

16,9

peníze a účty v bankách přijaté dluhopisy

46,2

poskytnuté úvěry a půjčky

9,6

akcie, podíly a účasti pohl. z obchod. styku

2,5 2,1

ost. pohledávky

9,3

4,8

Meziroční změna podílu (v p.b.) 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5

2,4

1,1 0,7

-0,1 -0,8

-0,8 -1,2

-1,3

Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO

Ve zdrojích krytí majetku (pasivech) se hospodaření průmyslových podniků promítlo v růstu přijatých úvěrů a půjček (o 8,6 %), ostatních závazků (o 8,3 %) a v růstu vlastního kapitálu (o 6,1 %). Ve struktuře pasiv došlo k nárůstu podílu přijatých úvěrů a půjček a ostatních závazků, naopak u závazků z obchodního styku podíl klesl (viz graf č. I.6.2). Graf č. I.6.2 Struktura pasiv v nefinanční sféře (v % - organizace s 250 více zaměstnanci) 12,2

vlastní kapitál rezervy vydané dluhopisy

16,7

přijaté úvěry a půjčky

53,8

závazky z obchod. styku ostatní závazky

11,3 2,2 3,8

Meziroční změna podílu (v p.b.) 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 -0,1 -0,2 -0,3 -0,4 -0,5 -0,6

0,3

0,3

0,1 0,0

-0,1

-0,5


Zásoby organizací (s 250 a více zaměstnanci) nefinanční sféry meziročně vzrostly o 4,9 % (o 17,1 mld. Kč). Rozhodující měrou se na jejich vývoji podílel průmysl, kde se zásoby zvýšily o 9,4 % (o 23,8 mld. Kč). Ve struktuře zásob nejvíce vzrostly zásoby výrobků, a to o 13,5 % (podíl 20 %), a zásoby materiálu o 12,4 % (podíl 36,3 %). Pokles naopak zaznamenaly zásoby zboží o 5,2 % a zásoby nedokončené výroby o 2,2 %.

38



Tabulka č. I.6.6 Zásoby v nefinanční sféře (organizace s 250 více zaměstnanci) Zásoby Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod, oprava motor. vozidel a spotřebitelské zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Nemovitosti, pronájem, podnikatel. čin. Ostatní služby Zemědělství, lesnictví a rybolov Pramen: ČSÚ, propočty MPO

39

mld. Kč 2008

mld. Kč 2007

365,9

348,8

4,9

276,6 11,3 62,4 0,3 6,9 3,6 1,4 3,5

252,8 13,7 66,5 0,3 7,3 3,7 0,6 4,0

9,4 -17,4 -6,2 5,1 -4,5 -2,5 120,5 -13,6

růst (v %)



II. PRŮMYSL II.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita Hluboký pokles průmyslové produkce ve 4. čtvrtletí ovlivnil její vývoj v roce 2008

Průmyslová produkce zaznamenala v roce 2008 snížení meziročního tempa růstu na 0,4 %. Po dobrém vývoji v prvních třech čtvrtletích došlo ve 4. čtvrtletí k hlubokému propadu, který prakticky smazal předcházející dobré výsledky a produkce dosáhla zhruba úrovně předcházejícího roku. V průběhu roku 2008 došlo v důsledku světové finanční krize ke zpomalení ekonomik zemí EU a k oslabení zahraniční i domácí poptávky (velký pokles byl ve 4. čtvrtletí - zhruba o čtvrtinu). Rozhodující byl vývoj zahraniční poptávky ze zemí EU, kam směřuje 85 % našeho exportu. Zvlášť citelně byl postižen automobilový průmysl (v prosinci 2008 byla produkce nižší o polovinu). Toto odvětví v uplynulých letech výrazně přispívalo k vysokému růstu průmyslové produkce, ale v závěru roku stálo za jejím poklesem. K dalším omezujícím faktorům působícím nepříznivě na výkonnost průmyslu patřily rostoucí náklady na energie a dopravu a vysoká základna předcházejícího roku. Nositelem růstu byla produkce nových výrobních kapacit zahraničních investorů, především v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství, chemickém průmyslu. Průmysl byl ovládán podniky pod zahraniční kontrolou, jež měly vysoký podíl na celkových tržbách (63,1 %) a na zaměstnanosti (46,1 %). Ve zpracovatelském průmyslu pokračovaly strukturální změny, které se projevily růstem technologicky náročné výroby s vysokou technologickou náročností (HIGH-TECH) a středně vysokou technologickou náročností (MEDIUM HIGH-TECH) a která jsou méně náročná na spotřebu paliv a energií Mírný nárůst byl také zaznamenán u výroby se středně nízkou technologickou náročností (MEDIUM LOW-TECH). Tržby průmyslových podniků (ve s.c.) se v roce 2008 meziročně zvýšily o 0,1 % a ukázaly na změnu trendu, dynamika produkce v loňském roce předstihla dynamiku tržeb. To svědčí o tom, že podniky se snaží odolávat krizi výrobou na sklad (celkové zásoby se zvýšily o 9,4 %, z toho zásoby výrobků o 14,9 %). Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) byly vyšší o 2,2 % a na celkových tržbách průmyslu se podílely 56,9 %. Podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách sekcí, odvětví a oddílů jsou uvedeny v tabulce II. Průmysl, v přílohové části. M6zi vývoj6m vý8o99ostí p5ůmyslu a výsl638y vývozu 6xistuj6 úz8á vaz4a. P5opočty m6zi i936x6m p5ůmyslové p5o3u8c6 a c6l8ovým vývoz6m za o43o4í l6369 2002 až p5osi96c 2008 u8ázaly 9a vyšší stup6ň vzáj6m9é závislosti, vyjá3ř69ý ho39otou 8o56lač9ího 8o6fici69tu 0,78. Zh5u4a st6j9ě vyso8á závislost 4yla p5opočt69a m6zi i936x6m p5ůmyslové p5o3u8c6 a c6l8ovým 3ovoz6m s ho39otou 8o56lač9ího 8o6fici69tu 0,75. M69ší 8o56lač9í závislost j6 m6zi i936x6m p5ůmyslové p5o3u8c6 a vývoj6m zaměst9a9osti, z36 3osahuj6 8o56lač9í 8o6fici69t ho39oty 0,48.

40



Graf č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce, tržeb z přímého vývozu a zaměstnanosti vč. trendů (meziroční změna v %) 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20

Index průmyslové produkce

Tržby z přímého vývozu (s.c.)

11/08

7/08 9/08

3/08 5/08

1/08

9/07 11/07

5/07 7/07

1/07 3/07

9/06 11/06

5/06 7/06

1/06 3/06

11/05

7/05 9/05

3/05 5/05

11/04 1/05

7/04 9/04

3/04 5/04

1/04

9/03 11/03

5/03 7/03

1/03 3/03

-25

Zaměstnanost


Energetická náročnost průmyslu klesá

Indikátor energetické náročnosti průmyslu ukazuje, s jakou efektivitou je průmysl schopen transformovat primární energetické zdroje do ekonomického výkonu. Obecně platí, že s poklesem této náročnosti souvisí zavádění nových technologií, inovace, úspory, změna struktury produkce spojená s přechodem z těžkého průmyslu na lehký průmysl a ekonomické oživení. Naopak růst bývá spojen s plýtváním, zastaralými technologiemi a hospodářským útlumem. Pro výpočet energetické náročnosti průmyslu byly použity roční údaje od roku 1995 (údaj o spotřebě paliv a energií průmyslu v roce 2008 je odhadem MPO). Z grafu je patrná tendence poklesu energetické náročnosti průmyslu. V závěru poslední dekády minulého století, kdy probíhala transformace ekonomiky a sekundární sektor byl utlumován (těžký průmysl), došlo k výraznějšímu snížení energetické náročnosti. Souběžně s tím byla posilována odvětví méně náročná na spotřebu energií. V roce 2008 bylo dosaženo hodnoty energetické náročnosti průmyslu 0,445 (energetická náročnost HDP přitom byla 0,613). Po3íl spotř64y paliv a 6965gií p5ůmyslu 9a c6l8ové 8o96č9é spotř64ě paliv a 6965gií použitých v 9á5o39ím hospo3ářství s6 v 5oc6 2008 (po3l6 p5opočtů z o3ha3ova9ých ú3ajů MPO) v po5ov9á9í s 5o86m 1996 s9ížil o 4,9 p.4. 9a 39,7 %.

41



Graf č. II.1.2. Vývoj energetické náročnosti průmyslu 1100

1,200

1000 1,000 900 800

0,800

700 0,600 600 500

0,400

400 0,200 300 200

0,000 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Hrubá přidaná hodnota (ceny roku 2000, mld.Kč) Spotřeba paliv a energií v průmyslu (PJ) Energetická náročnost průmyslu


Postup9á změ9a st5u8tu5y p5ůmyslové p5o3u8c6 s6 p5oj6vovala 96j69 v6 s9ižová9í 6965g6tic8é 9á5oč9osti p5o3u8c6, al6 i změ9ou st5u8tu5y spotř64y 6965gi6, v posl639ích l6t6ch se zvýšila spotřeba ušlechtilých druhů energií v neprospěch spotřeby tuhých paliv. V po5ov9á9í s 5o86m 2003 po8l6sl po3íl spotř64y tuhých paliv o 3,4 p.4. 9a 46,8 % a po3íl spotř64y ply99ých paliv o 0,6 % 9a 18 %. Růst 4yl 9aopa8 zaz9am69á9 u spotř64y 8apal9ých paliv o 3,7 p.4. 9a 22,2 % a u 6965gií (6l68t5ic8á a t6p6l9á) o 0,4 % 9a 12,9 %.

V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se v roce 2008, v kontextu příznivého vývoje spotřebitelské poptávky, rychle rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu. I přes výrazný pokles ve 4. čtvrtletí (v důsledku prohlubující se krize, která se promítla ve snížení spotřebitelské poptávky) došlo k jejímu meziročnímu růstu ve zmíněném období roku 2008 o 13,3 %. Mírný nárůst zaznamenala i ostatní výrobní seskupení s výjimkou poklesu výroby pro krátkodobou spotřebu. Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce podle hlavních průmyslových seskupení (meziroční změna v %)

Průmysl celkem v tom: pro mezispotřebu pro investice pro dlouhodobou spotřebu pro krátkodobou spotřebu pro výrobu energií

Váhy roku 2000

Rok

2008

2004

2005

2006

2007

2008

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

100,0

9,6

6,7

11,2

9,0

0,4

5,6

6,1

4,2

-13,2

40,7 23,6 3,1 17,5 15,1

11,6 15,9 21,6 -0,5 1,4

1,5 17,0 22,5 1,7 3,1

8,7 20,5 31,5 1,0 2,3

6,0 17,4 21,9 1,5 -1,0

0,1 0,8 13,3 -5,6 1,4

4,2 8,4 33,1 -4,5 2,5

5,4 9,4 37,5 -5,5 -0,1

4,4 4,5 25,0 -5,4 4,6

-13,0 -17,2 -20,9 -8,0 -1,3

Pramen: ČSÚ

42


Průmyslová produkce se v zemích EU-27 snížila


V zemích EU-27 byl zaznamenán v roce 2008 pokles průmyslové produkce o 1,5 % (propočet MPO z údajů Eurostatu). Výkonnost průmyslu začala oslabovat od května, v průběhu následujících měsíců se pokles produkce stále prohluboval až k 11,6procentnímu prosincovému propadu. Z hlediska jednotlivých zemí produkce mírně vzrostla v Litvě o 3,1 %, Holandsku o 1,9 %, Irsku o 0,3 %. U našeho nejdůležitějšího obchodního partnera Německa byla produkce v loňském roce meziročně vyšší o 0,2 %, stejně tomu bylo i v Norsku. Při srovnání ČR se sousedními zeměmi rostla průmyslová produkce rychleji v Polsku o 3,5 % a na Slovensku o 2 %, naopak Maďarsko zaznamenalo pokles o 1,1 %.

Tabulka č. II.1.2 Průmyslová produkce a tržby v roce 2008 (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

Index průmyslové produkce Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektř., plynu a vody Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektř., plynu a vody Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektř., plynu a vody

1. Q

2. Q

3. Q

říjen listopad

5,6 2,2 5,8 3,7

6,1 -3,5 6,7 -0,8

4,2 -3,4 4,9 -4,6

-7,6 -9,5 -7,5 -10,1

-17,4 -3,4 -18,0 -12,8

4,9 2,0 5,1 3,4

6,2 -3,0 6,6 2,3

4,0 -1,6 4,2 1,7

-7,9 -1,9 -8,0 -7,0

6,5 7,4 6,7 -26,3

9,9 -5,6 10,3 -43,7

7,6 -0,8 8,0 -49,6

-6,5 -6,6 -6,3 -53,5

prosinec

4. Q

ROK 2008

-14,6 -1,9 -15,5 -7,7

-13,2 -5,1 -13,6 -10,2

0,4 -5,1 0,7 -3,0

-18,5 -5,2 -19,2 -12,5

-13,7 -12,8 -15,1 1,0

-13,4 -6,4 -14,1 -5,9

0,1 -2,4 0,2 -0,1

-20,0 -18,4 -19,8 -55,1

-15,1 -22,4 -14,8 -38,3

-13,8 -15,3 -13,6 -48,5

2,2 -3,9 2,5 -42,7

Pramen: ČSÚ

Surovinová sekce ovlivněna nižší výrobou elektřiny ve spalovacích elektrárnách azpomalením růstu stavebnictví

Snížená výroba elektrické energie ve spalovacích elektrárnách se odrazila v poklesu těžby energetických surovin. Ve hmotných jednotkách se snížila těžba hnědého uhlí o 3,5 %, z toho těžba hnědého průmyslového uhlí o 3,8 %. Klesla i těžba černého uhlí o 2,3 %, z toho těžba energetického uhlí o 2,5 % (podíl 40,4 %) a těžba uhlí vhodného pro koksování o 2,1 %. Zvýšená poptávka obyvatelstva (zdražování plynu a elektřiny řeší obyvatelstvo návratem k topení uhlím) se však projevila u hnědého tříděného uhlí růstem o 0,3 %. Situaci u těžby ostatních nerostných surovin ovlivnilo zpomalení růstu ve stavebnictví. Rozhodující produkce štěrkoven a pískoven (s podílem 71,8 %) se snížila o 0,2 %.

Krize se projevila na nižší spotřebě elektřiny

43

Zpomalování ekonomiky a oslabování zahraniční i domácí poptávky se projevilo na vývoji spotřeby elektrické energie. Na nedostatek zakázek reagovaly podniky omezováním, popřípadě přerušením výroby, (Škoda Auto). To se odrazilo v nižší hrubé tuzemské spotřebě (ve 4. čtvrtletí 2008 pokles o 6 %, v kumulaci spotřeba stagnovala). Hrubá výroba elektřiny se v roce 2008 snížila o 5,4 % (ve 4. čtvrtletí poklesla o 12,8 %). Z pohledu jednotlivých typů elektráren poklesla výroba elektřiny spalováním hnědého uhlí ve spalovacích elektrárnách



(podíl na celkovém výstupu elektráren 49,7 %) a u vodních elektráren o 5,8 %. Růst (o 1,5 %) naopak zaznamenaly jaderné elektrárny (podíl 31,8 %). Velmi dynamický vývoj byl zaznamenán u elektráren větrných (dvojnásobný růst) a u elektráren solárních (šestinásobný růst). Šlo však o růst z velmi malé základny; společný podíl obou zmíněných typů elektráren na celkové výrobě elektrické energie v ČR představuje pouhých 0,3 %. Rostla i výroba elektřiny spalováním biomasy s meziročním růstem 26,9 % (podíl 1,5 %), z toho spalování rostlinných materiálů vzrostlo více než pětinásobně a spalování dřevních odpadů o 42,6 %. Celkový vývoz elektrické energie se snížil o 24,2 % a celkový dovoz klesl o 16,5 %. Z j639otlivých s6gm69tů 9á5o39ího hospo3ářství s6 podíl spotřeby elektrické energie v průmyslu na celkové konečné spotřebě elektrické energie zvýšil 9a 43,8 % (v po5ov9á9í s 5o86m 2003 o 3,3 p.4.). Z 3alších s6gm69tů 68o9omi8y s6 9a 8o96č9é spotř64ě 6l68t5ic8é 6965gi6 po3íl6ly 3omác9osti 27,3 %, 3op5ava 4 %, z6mě3ělství a l6s9ictví 2,2 %, stav649ictví 0,9 % a spol6č9ě ostat9í o3větví 21,8 %.

Graf č. II.1.3 Vývoj dovozu a vývozu elektrické energie (GWh) 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000

Dovoz elektrické energie

4Q/08

3Q/08

2Q/08

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

0

Vývoz elektrické energie

Pramen: MPO, graf MPO

Vývozně orientovaná odvětví zpracovatelského průmyslu ovlivněna poklesem zahraniční poptávky

Ve zpracovatelském průmyslu byla krizí a poklesem zahraniční poptávky nejvíce zasažena odvětví s vysokým podílem zahraničních investic a produkcí určené na vývoz. Ze zbožové struktury zahraničního obchodu podle SITC k nejvýznamnějším (z hlediska objemu vývozu) patřila silniční vozidla s podílem na celkovém vývozu 15,6 %. V roce 2008 se jejich vývoz snížil o 6,7 %, z toho export do zemí EU 27 o 8,8 % (do SRN o 8,7 % a na Slovensko o 2,9 %). Druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem byla elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče s podílem 9,1 %, při snížení vývozu o 1,4 %, z toho o stejnou hodnotu do zemí EU-27 (při růstu vývozu do SRN o 1,6 % a na Slovensko o 6,3 %). Naopak dynamicky rostl (o 12,5 %) vývoz zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku, mající na celkovém exportu podíl 6,6 %. V roce 2008 vzrostla produkce ve zpracovatelském průmyslu pouze ve čtyřech následujících odvětvích:

Zvýšený dovoz ropy ovlivnil produkci rafinerií

Příznivý vývoj ve výrobě koksu a rafinérském zpracování ropy byl ovlivněn vyšším dovozem ropy o 12,8 % a jejím zpracováním (na celkových tržbách se zpracování podílí 92,5 %). Ke zvýšení dovozního objemu přispěla i odstávka

44



výrobního zařízení v předcházejícím roce, kdy po dobu tří měsíců (září až listopad 2007) se produkce snížila zhruba na polovinu. Rozhodující dovozy ropy byly z Ruska (zvýšení dovozního objemu o 16,8 %, při podílu 66,8 % celkového objemu ropy), k významnějším dovozním teritoriím patřil také Azerbajdžán (podíl 23,5 %). Tržby z přímého vývozu se naproti tomu snížily o 10,7 %. Poměr exportovaného množství ropy k importovanému objemu této suroviny je velmi nízký, představuje pouze 0,2 % (jen malé množství ropy je vyváženo do Rakouska). Elektrotechnický průmysl ovlivněn výrobou plochých LCD televizorů

Elektrotechnický průmysl patří mezi nejvýznamnější a nejperspektivnější odvětví zpracovatelského průmyslu. Jeho pozice neustále posiluje v souvislosti s příchodem zahraničních společností. Vývoj tohoto odvětví v roce 2008 byl ovlivněn zahájením provozu nových společností Hitachi Home Electronics (Czech), s.r.o. (červenec 2008) se zaměřením na výrobu plochých LCD televizorů, plastových televizorů a plastových modulů s moderními výkonovými a energetickými úspornými parametry a společnosti IPS Alpha Technology Europe, s.r.o. se zaměřením na výrobu LCD displejů (září 2008). Obě tyto společnosti se usídlily v průmyslové zóně Triangle (viz struktura podniků podle krajů). Česká republika se tak stala jedním z největších výrobců plochých obrazovek. Z jednotlivých oddílů se dynamicky rozvíjela výroba radiových, televizních a spojových zařízení (OKEČ 32) s růstem 45 %, na celkovém výstupu odvětví se tato výroba podílela 32,2 %. Krátce před uzávěrkou tohoto textu (březen 2009) však společnost Hitachi oznámila svůj odchod z ČR. V závě5u 5o8u 2008, 83y u větši9y o3větví a o4o5ů 4ylo zaz9am69á9o s9íž69í vý5o4y 3y9amic8y 5ostla (v p5osi9ci) vý5o4a časomě59ých příst5ojů (o 139,1 %), vý5o4a 5ozhlasových a t6l6viz9ích vysílačů (víc6 96ž 3voj9áso49ě), vý5o4a 6l68t5ic8ých zaříz69í p5o st5oj6 a vozi3la (o 81,7 %), vý5o4a z35avot9ic8ých a chi5u5gic8ých příst5ojů (o 22 %) a vý5o4a 6l68t5o968 a ji9ých 6l68t5o9ic8ých součást68 (o 15,9 %). Vývoj zah5a9ič9ích i 3omácích za8áz68 u8azuj6 9a po85ačová9í 5ůstu o3větví.

I přes negativní vnější vlivy se produkce chemického průmyslu vyvíjela příznivě

Chemický a farmaceutický průmysl se v roce 2008 vyvíjel vcelku příznivě, v posledních dvou měsících se však i zde začaly projevovat dopady globální ekonomické krize. Celkové tržby vzrostly o 5,7 % (s.c.), avšak v listopadu a prosinci byl zaznamenán meziroční pokles o 4 až 5 p.b. Na negativním vývoji se nejvíce podílel vývoj směnných kursů, nízké marže a pokles poptávky po petrochemických výrobcích, což u některých podniků vyvolalo nutnost omezování výroby. Největší chemický výrobce a.s. UNIPETROL byl kvůli poklesu cen ropy nucen přecenit zásoby a hospodářský výsledek mu meziročně klesl o 95 % na pouhých 65 mil. Kč. Vývoj tržeb byl v jednotlivých výrobkových skupinách značně diferencovaný. Na jedné straně například stouply tržby z výroby primárních plastů téměř o 11 %, u výroby průmyslových hnojiv dokonce o 24 %, zatímco tržby u výroby léčiv (OKEČ 24.42) se snížily o 5,4 %, u nátěrových hmot o 4,7 % a u agrochemikálií dokonce o 42,5 %. Výhl63: v posl639ích měsících 5o8u 2008 s6 vý5az9ě s9ižuj6 poč6t za8áz68 a 8l6sá poptáv8a po ch6mi8áliích u 9ašich 96jvětších o4cho39ích pa5t965ů (SRN, Slov69s8o, Pols8o), lz6 t63y př63po8lá3at, ž6 96příz9ivý vývoj v o3větví 4u36 po85ačovat i po větši9u 5o8u 2009.

Strojírenská výroba ovlivněna produkcí nových výrobních kapacit

45

Výroba a opravy strojů a zařízení se řadí k významným odvětvím ekonomiky s dlouholetou tradicí. Zahrnuje širokou oblast výroby nepostradatelnou pro jakoukoliv investici, je tedy indikátorem budoucího stavu a dalšího rozvoje hospodářství. Zavedením investičních pobídek byl dán předpoklad ke zvýšení přílivu zahraničního kapitálu a výstavbě nových výrobních kapacit v průmyslových zónách, jejichž produkce přispěla k růstu odvětví. Řada



stávajících strojírenských podniků využila k rozšíření výrobních kapacit a pořízení moderní technologie operační program Podnikání a inovace (OPPI), který čerpá finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Využívání nových know-how a efektivních technologií přineslo zvýšení konkurenceschopnosti odvětví, která byla dále zajišťována průběžným zvyšováním technické úrovně finálních výrobků, progresivní technologií, sledováním jakosti, pružnou reakcí na požadavky zákazníků, dostupným a rychlým servisem. Dynamicky se rozvíjela výroba obráběcích a tvářecích strojů (ČR patří k sedmi nejvýznamnějším výrobcům). Čtvrtina této produkce je určena pro německý trh, stále větší část produkce směřuje do Ruska a Číny. Z výz9am9ějších o4o5ů st5ojí569s8é vý5o4y zaz9am69ala vyšší 9á5ůst vý5o4a spalovacích moto5ů o 39,2 % (po3íl 9a c6l8ové st5ojí569s8é vý5o4ě 4,4 %), vý5o4a st5ojů p5o vš6o46c9é úč6ly o 12 % (po3íl 5 %), vý5o4a stav649ích a 3ůl9ích st5ojů o 9,3 % (po3íl 7,6 %) a vý5o4a ostat9ích 8ovoo45á4ěcích st5ojů o 8,2 % (po3íl 5,7 %). Další vývoj o3větví sig9alizuj6 s9íž69í 9ově uzavř69ých c6l8ových za8áz68 o 8,5 %, z toho z6 zah5a9ičí o 6,3 % a 3omácích za8áz68 o 13,1 %.

Ve zpracovatelském průmyslu byl zaznamenán pokles produkce v deseti odvětvích - nejvýraznější ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků (o 12,2 %) a ve zpracování dřeva a výrobě dřevařských výrobků (o 11,6 %). Levné dovozy ovlivňují textilní a oděvní průmysl

Na poklesu textilního a oděvního průmyslu se z hlediska struktury odvětví podílela výroba textilii a textilních výrobků (OKEČ 17) snížením produkce o 12,1 % (s podílem 84,9 %) a výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin poklesem o 13,3 %. Odvětví se potýká s dlouhodobými problémy - cenově výhodnějšími dovozy asijských výrobců (zejména z Číny a Indie), kterým domácí výrobci nemohou konkurovat. Problémy v odvětví dále zesílila finanční krize. Pro udržení a zachování konkurenceschopnosti textilního průmyslu bude nutné se zaměřit na produkci s vysokou přidanou hodnotou vyráběnou v malých sériích, etablování a rozšíření textilií jako suroviny pro jiná odvětví a její širší využití (dopravní systémy, stavebnictví, ochranné pomůcky). Další možností je zaměření produkce směrem k výrobě na zakázku, výrobě podle přání zákazníka. Pro zvýšení konkurenceschopnosti v oděvním průmyslu je nutné klást důraz především na módu, design, využití nových textilií, na dokonalé zpracování a kvalitu. Ve strategii módy je třeba zohlednit i společenské jevy (např. zvyšující se věk obyvatelstva). O 96příz9ivém 4u3oucím vývoji svě3čí po8l6s c6l8ových 9ových za8áz68 u vý5o4y o3ěvů, zp5acová9í a 4a5v69í 8ož6ši9 o 26,1 %, z toho z6 zah5a9ičí o 32,1 % a 3omácích za8áz68 o 5 %, u vý5o4y t6xtilií a t6xtil9ích vý5o48ů o 16,2 %, z toho z6 zah5a9ičí o 19,4 % a 3omácích za8áz68 o 9 %.

Pokles poptávky po produkci dřevařského průmyslu ze strany stavebnictví a zpracovatelských oborů

Vývoj ve zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků byl negativně ovlivněn poklesem poptávky nejen ze strany stavebnictví, zemědělství, dopravy, ale i ze strany producentů papíru a celulózy, výrobců nábytku, kteří v důsledku poklesu zájmu o svoji produkci omezili nákup dřevní hmoty. Došlo i k omezení zahraniční poptávky. Odvětví má silně proexportní charakter, jeho produkce je z velké části (v sortimentech s nižším stupněm zpracování) orientována do SRN, Rakouska a Itálie (více než 90 %). V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti je proto nutné stávající strukturu zpracování dřeva přizpůsobit tak, aby přednostně rostl podíl produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Z dalších opatření se nabízí podpora výroby elektrické energie a tepla z dřevní hmoty. Podpůrné aktivity by neměly být zaměřeny jen na využití dřevní hmoty, ale i na to, aby lesy plnily rekreační, vodohospodářskou a ve vztahu k půdě i ochrannou funkci.

46



Z j639otlivých vý5o48ových s8upi9 po8l6sla vý5o4a pilařs8á a imp56g9ac6 3ř6va o 10,1 % (po3íl 34 %), 9ižší p5o3u8ci o 1,1 % vy8ázala, v souvislosti s vývoj6m v6 stav649ictví, vý5o4a stav649ího t5uhlářství a t6sařství (po3íl 32 %). Mí59ý 9á5ůst (o 0,8 %) zaz9am69ala pouz6 vý5o4a 3ř6vě9ých o4alů vč6t9ě pal6t. Pokles zahraniční poptávky ovlivnil výrobu automobilů ve Škodě Auto

V rozhodujícím odvětvím ekonomiky, výrobě dopravních prostředků, které má velký podíl na celkových tržbách průmyslu (21,9 %), byl zaznamenán mírný pokles produkce (o 0,4 %). Odvětví je vývozně orientováno, více než tři čtvrtiny produkce je určeno na vývoz. Světová finanční krize, přinášející pokles zahraniční poptávky, velmi citelně postihla v závěru roku 2008 automobilový průmysl (v prosinci byla poptávka nižší o polovinu). Podle údajů Sdružení automobilového průmyslu výroba motorových vozidel mírně vzrostla o 0,8 % (na 947 372 vozidel). Původně se předpokládala výroba milionu automobilů za rok, ale i přes krizi automobilového průmyslu bylo vyrobeno největší množství v celé historii. Z hlediska jednotlivých kategorií vzrostla výroba osobních a užitkových vozidel o 0,9 % (podíl na celkové výrobě byl 99 %) a výroba autobusů o 9,9 %. Pokles naopak zaznamenala výroba motocyklů a mopedů o 27,6 % a nákladních automobilů o 14 %.

Graf č. II.1.4 Výroba motorových vozidel v ČR v letech 2003 – 2008 (počet vozidel) 1 000 000 900 000 800 000 700 000

2004

603 849

2003

947 372

200 000

449 891

300 000

443 902

400 000

939 788

500 000

855 832

600 000

2007

2008

100 000 0 2005

2006

Pramen: Sdružení automobilového průmyslu, graf MPO

Krize automobilového průmyslu se nejvíce projevila v automobilce ŠKODA AUTO, kde se snížení poptávky projevilo na poklesu výroby o 3,1 % (na celkové výrobě automobilů v ČR se podílí Škoda Auto 64,2 %) a snížení tuzemského prodeje o 13,2 %. V závěru roku vedení automobilky reagovalo na nižší poptávku omezováním výroby (zkrácení pracovního týdne o jeden den). V samém závěru roku byla na posledních čtrnáct dní výroba přerušena. Součástí těchto opatření bylo i propouštění agenturních zaměstnanců. U automobilky TPCA CZECH se krize neprojevila a výroba vzrostla o 5,1 % (podíl 34,5 %). Veškerá produkce je určena na vývoz, kde je zájem o malé ekologické vozy, které automobilka vyrábí. Vedení podniku proto nemuselo přistoupit k žádnému omezování výroby. Na začátku prosince bylo vyrobeno milionté auto od zahájení provozu (únor 2005). Pro rok 2009 se uvažuje, po 47



nainstalování nové technologie, o zvýšení výrobní kapacity na 340 tisíc automobilů. Automobilka HYUNDAI zahájila plnou výrobu 3.11.2008 a do konce roku bylo vyrobeno 12 050 automobilů. Měsíc po zahájení provozu bylo dosaženo sto procent kapacity výroby při jedné směně (provoz je zatím jednosměnný). Zájem o nové vozy převyšuje výrobní možnosti závodu. Pro rok 2009 se předpokládá spuštění i druhé směny a roční produkce 185 tisíc automobilů. K opětov9ému 5ozhý4á9í t5hu s automo4ily přispěla 9a počát8u 5o8u 2009 tzv. š5otovací p5émi6, přijatá v SRN, F5a9cii, Itálii a 9a Slov69s8u, 3í8y 9íž s6 zvýšila poptáv8a po 9ových voz6ch. Automo4il8a Š8o3a Auto p5oto opět zav63la pl9ý p5acov9í tý369. P5o po3po5u 3omácího p5o36j6 4yl schvál69 9áv5h vlá3y tý8ající s6 o3počtu DPH (19 %) při 9á8upu 9ových oso49ích automo4ilů s úči99ostí o3 1.4.2009. Spousta fi56m a po39i8at6lů 3očas9ě o3ložila 9á8up 9a 3o4u, 83y 4u36 9ový 9áv5h platit. N6jp5o3áva9ějším voz6m p5o fi5my v ČR j6 Š8o3a Octavia, u 9íž 4y s6 změ9a měla o35azit 96jvíc6. Automo4il8a Hyu93ai uv636 v létě 2009 9a t5h 68ologic8ou v65zi mo36lu i30 Blu6 s využitím úspo59é t6ch9ologi6. Vůz 4yl 9av5ž69 a u5č69 p5o t5hy 6v5ops8ých v6l8oměst. Gumárenský a plastikářský průmysl ovlivněn propadem automobilového průmyslu

Gumárenský a plastikářský průmysl patřil po léta ve zpracovatelských odvětvích k nejdynamičtějším, s meziročními růsty tržeb o 15 - 20 %. To však neplatilo v roce 2008, kdy se jeho tržby meziročně snížily o 5,3 % ( v b.c.) a o 0,7 % (v s.c.). Pokles do červených čísel se však začal objevovat daleko dříve než v příbuzném chemickém průmyslu. Jako hlavní důvod lze uvést propad automobilového průmyslu, pro který je toto odvětví jedním z hlavních subdodavatelů. Nejcitelněji se to projevilo u výroby pneumatik a vzdušnic, kde se tržby meziročně snížily (ve s.c.) o 10,6 %, o téměř devět procent také klesly tržby výrobků z plastů pro stavebnictví a tržby u výroby desek, fólií a hadic z plastů o 2,4 %. Ve svých důsledcích tento vývoj vedl k omezování výroby (např. Barum Continental, s.r.o., Gumotex, a.s.), propouštění části zaměstnanců (Saar Gummi, DatwylerRubber CZ atd.), nebo dokonce k uzavření některých provozů (např. filiálka německé firmy Weisser und Grieshaber ve Znojmě). Na zá8la3ě 96příz9ivého vývoj6 (9ižší tuz6ms8á a zah5a9ič9í poptáv8a) 96j69 v automo4ilovém p5ůmyslu, al6 i v 3alších zp5acovat6ls8ých o3větvích a o4o56ch (stav649ictví, 6l68t5ot6ch9ic8ý a o4alový p5ůmysl aj.), můž6m6 př63po8lá3at po85ačující po8l6s. K opětov9ému 5ůstu 4y mohlo 3ojít při oživ69í automo4ilového p5ůmyslu.

48



Tabulka č. II.1.3 Vývoj průmyslové produkce podle ekonomických činností (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

Průmysl celkem Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potrav. výr., nápojů a tabák. výrobků Výroba textilií., textil. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevař. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba elektr. a optických přístrojů a zařízení Výroba dopravních prostředků Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

2005 6,7 0,5

2006 11,2 2,5

2007 9,0 -1,7

1. Q 5,6 2,2

2. Q 6,1 -3,5

2008 3. Q 4,2 -3,4

4. Q -13,2 -5,1

rok 0,4 -2,5

-0,2 2,4 -1,2 7,5

0,6 7,2 2,6 12,1

-4,2 4,2 1,7 9,8

1,9 2,9 3,7 5,8

-3,4 -3,7 -0,8 6,7

-5,5 0,2 -4,6 4,9

-5,8 -3,6 -10,2 -13,6

-3,1 -1,2 -3,0 0,7

-2,8 -2,6 3,3 6,2 6,0 12,6 5,7 12,6 3,0 -0,9 14,1 5,0 23,0 8,6

1,4 -2,4 1,2 9,9 1,1 2,6 2,1 15,3 1,7 9,1 20,8 21,0 22,2 9,7

1,6 1,7 1,9 9,9 4,5 -4,3 0,7 18,6 13,5 -0,4 21,0 17,3 15,7 2,4

-3,7 -11,7 0,2 -6,5 4,0 0,7 4,9 3,0 -0,2 1,5 10,6 19,4 8,4 4,2

-6,8 -10,2 -6,1 -9,0 3,6 2,2 8,1 3,4 -2,9 5,4 12,3 21,5 8,8 5,5

-5,8 -8,0 -3,0 -12,7 -3,9 23,2 13,4 4,3 0,8 1,8 2,2 15,2 5,4 -0,9

-11,1 -19,7 -16,8 -18,2 -15,2 21,5 -2,9 -13,6 -11,4 -19,7 -12,1 -8,2 -22,3 -13,8

-6,9 -12,2 -6,5 -11,6 -2,9 10,8 6,1 -0,6 -3,4 -2,5 2,7 9,8 -0,4 -1,6

Pramen: ČSÚ

Pokles zahraniční a domácí poptávky ovlivnil vývoj průmyslu

Hlavním faktorem ovlivňujícím pokles průmyslové produkce bylo snížení zahraničních poptávky, zejména v Německu. Nově uzavřené nové zakázky celkem zaznamenaly pokles o 5,9 % (v roce 2007 byl růst 11,9 %), při poklesu tržeb o 2,3 %. Rozhodující úlohu hrály zakázky ze zahraničí s poklesem o 8,4 % (na celkových zakázkách se podílely 62,7 %). Výrazně byl zasažen automobilový průmysl, kde zakázky poklesly o 16,6 % (podíl na zahraničních zakázkách byl 30 %). Prohlubující se finanční krize se projevila hlubokým propadem zahraničních zakázek zejména ve 4. čtvrtletí, který činil 27,9 %. Jejich růst byl v roce 2008 zaznamenán ve třech sledovaných OKEČ: ve výrobě spojových zařízení o 22,4 % (podíl 8,4 %), ve výrobě ostatních dopravních prostředků o 12,6 % (podíl 2,1 %) a u výroby kovových konstrukcí o 2,3 % (podíl 8,4 %). Vývoj nových zahraničních i domácích zakázek v jednotlivých měsících roku 2008 - viz graf II.1.5.

49



Graf č. II.1.5 Vývoj nových zakázek a tržeb za vybrané oddíly celkem (meziroční změna v %, b.c.) 40 30 20 10 0 -10 -20

Zakázky celkem

Zakázky ze zahraničí

4Q/08

3Q/08

2Q/08

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

-30

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

Pramen: ČSÚ, graf MPO Poznámka: sleduje se jen u OKEČ 17,18,21,24,27 – 35

Zhoršení ekonomické situace se projevilo v klesající spotřebě domácností a odrazilo se na vývoji domácích zakázek meziročním snížením o 1,4 % (v roce 2007 byl růst 8,6 %). Stejně jako u zahraničních došlo i u domácích zakázek k jejich výraznému poklesu (o 24,1 %) ve 4. čtvrtletí. U automobilového průmyslu domácí zakázky poklesly o 9 % (podíl na domácích zakázkách 20,2 %), větší pokles zaznamenalo strojírenství o 13,1 % (podíl 11,6 %). Zakázky naopak rostly u elektrotechnického průmyslu, chemického průmyslu a u výroby kovových konstrukcí. P5opočty 8o56lač9ích 8o6fici69tů u8azují stup6ň závislosti m6zi 9ově uzavř69ými c6l8ovými za8áz8ami a t5ž4ami u o3poví3ajících vy45a9ých o33ílů s ho39otou 8o56lač9ího 8o6fici69tu 0,57, větší vzáj6m9á závislost j6 m6zi i936x6m p5ůmyslové p5o3u8c6 a t5ž4ami za 9ově uzavř69é c6l8ové za8áz8y s ho39otou 8o56lač9ího 8o6fici69tu 0,88.

Graf č. II.1.6 Vývoj nových zahraničních a domácích zakázek v roce 2008 (meziroční změna v %, b.c.) 20

10

0

-10

-20

-30

-40 leden

únor

březen duben

květen červen červenec srpen

Zakázky ze zahraničí

září

říjen

listopad prosinec

Domácí zakázky


50


Roste podíl odvětví s vyšší úrovní přidané hodnoty a technologickou náročností


V tržbách průmyslu má dominantní roli zpracovatelský průmysl, který dosáhl podílu 92,8 % (meziročně se zvýšil o 0,1 p.b.), při stejném poklesu podílu surovinové sekce na 1,7 % a stagnaci podílu energetické sekce 5,4 %. Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu se projevil ve strukturálních změnách - zvyšovala se váha odvětví technologicky náročnějších a s vyšší úrovní přidané hodnoty. Vývoj v jednotlivých odvětvích průmyslu - viz tabulka II.1.4. Po85ačující st5u8tu5ál9í změ9y v6 zp5acovat6ls8ém p5ůmyslu s6 p5omítly 3o m6zi5oč9ího 5ůstu p5o3u8c6 HIGH - TECH o 13,7 %, při 5ůstu po3ílu 9a c6l8ové p5o3u8ci zp5acovat6ls8ého p5ůmyslu o 1,4 p.4. 9a 13,6 % (při po5ov9á9í s 5o86m 2003 s6 p5o3u8c6 zvýšila o 120,8 %, po3íl o 4,1 p.4.). U MEDIUM HIGH - TECH 4yla p5o3u8c6 m6zi5oč9ě vyšší o 2,4 %, po3íl s6 zvýšil o 0,3 p.4. 9a 44 % (v po5ov9á9í s 5o86m 2003 4yla p5o3u8c6 vyšší o 90,9 % a po3íl o 8,5 p.4.). Mí59ě s6 zvýšila i p5o3u8c6 MEDIUM LOW – TECH, m6zi5oč9ě o 0,7 %, po3íl s6 al6 s9ížil o 0,3 p.4. 9a 25,2 % (při po5ov9á9í s 5o86m 2003 4yla p5o3u8c6 vyšší o 32,1 %, po3íl 4yl 9ižší o 4,2 %). P5o3u8c6 LOW - TECH s6 m6zi5oč9ě s9ížila o 6,2 %, po3íl o 1,5 p.4. 9a 17,1 % (v6 s5ov9á9í s 5o86m 2003 zaz9am69ala p5o3u8c6 mí59ý 5ůst o 3,3 %, při po8l6su po3ílu o 8,4 p.4.).

Tabulka č. II.1.4 Struktura tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb (organizace s 20 a více zaměstnanci, podíly v %, ze s.c.)

Průmysl celkem Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potrav. výr., nápojů a tabák. výrobků Výroba textilií., textil. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevař. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba elektr. a optických přístrojů a zařízení Výroba dopravních prostředků Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

Rozdíl 20082007

2004

2005

2006

2007

2008

100,0 2,4

100,0 2,1

100,0 2,1

100,0 1,8

100,0 1,7

-0,1

1,9 0,4 6,5 91,2

1,7 0,4 6,4 91,5

1,7 0,4 5,9 92,0

1,4 0,4 5,4 92,7

1,4 0,4 5,4 92,8

0,0 0,0 0,0 0,1

9,8 2,6 0,2 1,8 4,0 2,5 5,5 6,1 4,8 12,1 7,1 14,8 16,9 2,9

8,8 2,3 0,2 1,7 3,9 2,3 5,4 6,3 4,6 11,3 7,5 14,9 19,3 2,9

8,1 2,1 0,2 1,8 3,5 2,0 4,9 6,6 4,2 11,1 8,0 15,7 21,0 2,8

7,4 1,8 0,1 1,7 3,3 2,4 4,5 7,0 4,3 10,2 8,9 16,5 22,0 2,6

6,9 1,6 0,1 1,5 3,2 2,5 4,7 6,9 4,1 9,9 9,1 17,8 21,9 2,5

-0,5 -0,2 0,0 -0,2 -0,1 0,1 0,3 -0,1 -0,2 -0,3 0,2 1,3 -0,1 -0,1

Pramen: ČSÚ, graf MPO Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zarovnávání

Zpracovatelský průmysl si zachoval mírný růst zaměstnanosti

51

Do provozu nově uvedené výrobní kapacity zahraničních investorů zejména v elektrotechnickém, automobilovém a gumárenském průmyslu (např. Hyundai v Nošovicích, Foxconn v Kutné Hoře, Hitachi Home Electronics (Czech), s.r.o. a IPS Alpha Technology Europe, s.r.o.) a rozšiřování výroby ve stávajících kapacitách (TPCA Kolín) ovlivnily vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, kde byl v roce 2008 zaznamenán mírný růst zaměstnanosti o 0,3 %. Při



poklesu v energetických odvětvích o 7,1 % a v surovinových odvětvích o 1,9 % se celková zaměstnanost v průmyslu snížila o 0,1 %. Následky světové finanční krize a ochlazení české ekonomiky se začaly projevovat v druhé polovině roku, nejsilněji ve 4. čtvrtletí 2008 (zaměstnanost poklesla, s výjimkou stagnace v automobilovém průmyslu, ve všech zbývajících průmyslových odvětvích). Nejohroženějšími byli zaměstnanci s nízkou kvalifikací a agenturní zaměstnanci, zejména v textilním, kožedělném, dřevozpracujícím, sklářském průmyslu a strojírenství. V 5oc6 2008 4ylo v p5ůmyslových o5ga9izacích zaměst9á9o 43 410 zaměst9a9ců přijatých p5ostř639ictvím p5acov9ích ag69tu5, to j6 m6zi5oč9ě víc6 o 1,4 % (v př63cház6jícím 5oc6 5ůst 26,4 %). N63ostat68 9ových za8áz68 9util po39i8y 86 s9ižová9í počtu zaměst9a9ců 9a ú8o5 ag69tu59ích zaměst9a9ců. To s6 p5oj6vilo v6 4. čtv5tl6tí 2008 m6zi5oč9ím s9íž69ím počtu těchto zaměst9a9ců o 29,5 %.. Z j639otlivých o3větví jsou ag69tu59í zaměst9a9ci 96jvíc6 zastoup69í v 6l68t5ot6ch9ic8ém p5ůmyslu s 10 986 zaměst9a9ci a v automo4ilovém p5ůmyslu s 9 685 zaměst9a9ci.

Tabulka č. II.1.5 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci v roce 2008 (meziroční změna v %, Kč) Rok 2008 / Rok 2007 průmysl. tržby z tržby z Ukazatel

evid. produkt. průměrná

jednotkové

průměrná

přepočt.

mzdové

mzda

vl. výr. vývozu zaměst. z tržeb nominál. indexem

náklady

Kč

produkce prodeje přímého počet (IPP)

práce

mzda

a služeb ve s.c.

cen

ve s.c. Těžba nerostných surovin

Skutečnost mzda

-2,5

-2,4

Těžba energetických surovin

-3,1

Těžba ostatních nerostných surovin

-1,2

výrobců nominální reálné -3,9

-1,9

-0,4

14,7

0,3

15,2

0,7

29860

-2,8

-1,4

-2,2

-0,5

15,7

-2,4

16,3

-1,9

30524

-1,1

-17,0

0,1

-1,2

7,8

4,9

9,1

6,1

25593

-3,0

-0,1

-42,7

-7,1

7,5

12,6

3,0

4,7

-4,2

31444

0,7

0,2

2,5

0,3

-0,1

7,8

4,5

7,9

4,6

22142

z toho:

Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba textilií, text. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní

-6,9

-6,9

2,6

0,0

-7,4

7,7

0,8

16,3

8,9

20222

-12,2

-12,4

-12,2

-11,7

-0,6

7,0

7,6

7,6

8,3

14930

-6,5

-6,7

-9,8

-6,8

-0,1

4,3

2,2

4,4

2,3

13895

-11,6

-11,8

-15,3

-2,8

-8,9

6,3

10,5

16,7

21,3

18072

Výroba vlákniny a výr. z papíru, vyd. a tisk

-2,9

-2,8

-0,7

-0,7

-1,7

5,2

4,9

7,0

6,7

23777

Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy

10,8

5,1

-10,7

-3,2

8,7

12,1

-1,8

3,1

-9,7

33753

6,1

5,7

4,8

-0,3

6,5

7,3

3,9

0,8

-2,5

25752

Výroba pryžových a plastových výrobků

-0,6

-0,7

5,2

3,5

-4,9

8,3

10,8

13,9

16,6

21337

Výroba ost. nekovových, minerál. výrobků

-3,4

-3,5

0,5

-4,8

1,3

9,2

6,6

7,8

5,3

23766

Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr.

-2,5

-3,2

-2,7

2,1

-5,6

6,1

1,0

12,4

7,0

22282

Výroba a opravy strojů a zařízení

2,7

2,4

9,5

0,0

2,7

8,6

5,0

5,7

2,3

23173

Výroba elektrických a optických přístrojů

9,8

8,1

8,2

3,0

5,2

8,6

8,6

3,2

3,2

21985

Výroba dopravních prostředků

-0,4

-0,5

0,0

3,7

-3,0

6,5

11,9

9,8

15,3

25560

Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

-1,4

-3,6

-0,7

-4,3

0,4

7,9

5,5

7,5

5,1

18076

0,4

0,1

2,2

-0,1

0,2

8,2

3,5

8,0

3,3

22780

Zprac. dřeva, výr. dřevařských výrobků

Výroba chemických látek, přípravků a léčiv

Průmysl celkem

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb ve stálých cenách a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

52


Růst reálných mezd předstihl růst produktivity práce


Zpomalený růst tržeb (0,1 %) a mírné snížení zaměstnanosti (0,1 %) se projevily v nárůstu produktivity práce o 0,2 %, což neodpovídá tempu růstu reálných mezd (3,5 %). Jednotkové mzdové náklady se v nominálním vyjádření zvýšily o 8,8 % a v reálném vyjádření o 3,3 %, což je z hlediska konkurenceschopnosti nepříznivý signál. P5opočty 8o56lač9ích 8o6fici69tů u8azují 9a 9íz8ou vzáj6m9ou závislost m6zi p5o3u8tivitou p5ác6 a 9omi9ál9ími mz3ami, 836 ho39ota 8o56lač9ího 8o6fici69tu j6 0,17. Po3o49á 56lac6 (0,16) j6 m6zi p5o3u8tivitou p5ác6 a 56ál9ou mz3ou př6počt69ou i936x6m c69 p5ůmyslových vý5o4ců. Větší vzáj6m9á závislost 4yla ( ho39ot 8o56lač9ího 8o6fici69tu 0,50) zjiště9a m6zi p5o3u8tivitou p5ác6 a 56ál9ou mz3ou př6počt69ou i936x6m spotř64it6ls8ých c69.

Tabulka č. II.1.6 Vývoj relace mezd a produktivity práce (meziroční změna v %)

Průměrná nominální mzda Průměrná mzda přepočtená indexem cen výrobců Produktivita práce Jednotkové mzdové náklady Nominální Reálné

číslo řádku

2004

ROK 2005 2006

2007

1. Q

2. Q

2008 3. Q

1

7,2

4,7

4. Q

rok

6,0

7,4

11,6

8,7

7,5

5,8

8,2

2 3

1,4 10,5

1,7 8,2

4,3 9,7

3,2 7,3

5,7 1,9

3,4 4,3

1,9 4,6

4,1 -9,3

3,5 0,2

1/3 2/3

-3,0 -8,2

-3,2 -6,0

-3,4 -4,9

0,1 -3,8

9,5 3,7

4,2 -0,9

2,8 -2,6

16,6 14,8

8,0 3,3

Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ

Rozhodující roli hrály podniky pod zahraniční kontrolou

Ve struktuře průmyslových podniků členěných podle institucionálních sektorů hrály významnou roli soukromé podniky pod zahraniční kontrolou, jejichž tržby (ve s.c.) zaznamenaly mírný růst o 0,3 % (podíl na celkových tržbách se meziročně snížil o 0,9 p.b. a dosáhl 58,6 %). Za celé období 2000 – 2008 byly tyto podniky hnacím motorem rozvoje průmyslu v ČR. Ve 4. čtvrtletí 2008 je výrazněji ovlivnila světová finanční krizí (svými mateřskými společnostmi jsou tyto podniky napojeny na zahraniční trhy - na celkových tržbách průmyslu se jejich tržby z přímého vývozu podílely 43,9 %). Jejich produkce se ve 4. čtvrtletí snížila o 15 %.

Tabulka č. II.1.7 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v roce 2008 Prům. Tržby za prodej vlastních Tržby z počet výrobků a služeb přímého podniků mld. Kč podíl meziroč. vývozu b.c.

v%

změna meziroč. s.c. změna s.c.

Počet zaměstnanců v tis.

podíl meziroč.

osob

v%

změna

Průměrná měsíční

tržba / zaměst.

mzda

v Kč meziroč. úroveň v Kč meziroč. s.c. změna prům=100 změna s.c.

Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem 11001 - veřejné

8879

3186,4 100,0

0,1

2,2

1172,9 100,0

-0,1 213246

0,2

100,0

22780

8,2

124

143,7

4,5

-6,2

-24,8

31,4

2,7

-2,8 253028

-3,5

118,7

30906

11,1

8754

3042,7

95,5

0,3

2,5

1141,5

97,3

-0,1 218206

0,4

102,3

21125

7,5

11002 - soukr. národní

5977

1154,8

36,2

0,8

4,6

581,6

49,6

-1,9 146133

2,8

68,5

20541

8,7

11003 - soukr. pod zahr. kontr.

2198

1868,5

58,6

0,3

2,0

541,2

46,1

2,3 300468

-2,0

140,9

24945

7,3

579

19,3

0,6

-16,0

-20,8

18,7

1,6

-9,4

37,3

16098

3,4

nestátní sféra z toho:

14000 - zaměstnavatelé*/

Pramen: ČSÚ Poznámka: nestátní sféra součet 11002, 11003 a 14000 * / fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku s 20 a více zaměstnanci

53

-7,4

79535



Uvádění nových výrobních kapacit zahraničních společností do provozu se promítlo ve zvýšení zaměstnanosti o 2,3 % a jejich podíl na celkové zaměstnanosti vzrostl (o 1,1 p.b. na 46,1 %). Z ostatních sektorů zaznamenaly mírný růst tržeb (o 0,8 %) soukromé podniky národní, při zvýšení podílu (o 0,9 p.b. na 36,2 %). Graf č. II.1.7 Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na celkových tržbách a zaměstnanosti (v %) 60 50 40 30 20 10 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.)

48,3

52,8

54,8

58,6

59,6

58,6

Průměrný evidenční počet zaměstnanců

33,5

37,7

40,5

41,6

45,0

46,1


Vyšší růst tržeb v Plzeňském a Ústeckém kraji

Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle krajů bylo dosaženo vyššího růstu tržeb v krajích s přílivem zahraničního kapitálu směřovaného do elektrotechnického průmyslu. Z krajů byl nejvyšší meziroční nárůst tržeb (o 7,8 %, ve s.c.) zaznamenán v Plzeňském kraji (podíl na celkových tržbách vzrostl o 0,5 p.b. na 7,2 %). Tento kraj je přitažlivý pro zahraniční investory svojí strategickou polohou poblíž hranic se SRN, dopravním napojením a dobrou kvalifikační úrovní pracovní síly vzhledem k průmyslové tradici. Regionu dominuje japonský závod na výrobu televizorů Panasonic AVC Network Czech, s.r.o., strojírenský závod Daikin Industries, s.r.o., zabývající se výrobou klimatizací pro domácnosti, a tradiční Škoda Transportation, s.r.o., která je významným středoevropským výrobcem a dodavatelem kolejových vozidel pro železniční a městskou hromadnou dopravu. Strategicky výhodnou polohu má i Ústecký kraj, ve kterém vzrostly tržby (ve s.c.) o 4,9 %. V průmyslové zóně Triangle (bývalé vojenské letiště Žatec), výhodné pro investory díky blízkosti větších sídel ve spádové oblasti, dobrému napojení na stávající silniční síť, rovinatému charakteru a umístění v oblasti s nadprůměrnou nezaměstnaností, zahájila provoz (červenec 2008) společnost Hitachi Home Electronics (Czech), s.r.o. Tato společnost, zaměřená na výrobu plochých LCD a plastových televizorů a plastových modulů s moderními výkonovými a energetickými úspornými parametry, však (v březnu 2009) oznámila okamžitý odchod z ČR kvůli důsledkům světové finanční krize. Z dalších zde byl zahájen provoz společnosti IPS Alpha Technology Europe, s.r.o. se zaměřením na výrobu LCD displejů.

54



Pardubický kraj zaznamenal růst tržeb (ve s.c.) o 2,4 %. V červnu 2008 byla naplno spuštěna výroba ve tchajwanské společnosti Foxconn v Kutné Hoře, jejíž produkce je zaměřena na montáž počítačů. V kraji má významnou pozici i chemický průmysl. Stejně jako v Pardubickém kraji vzrostly tržby (ve s.c.) o 2,4 % v Moravskoslezském kraji. Kraj čerpá ze strategické polohy mezi Polskem a Slovenskem. V listopadu 2008 zde byla zahájena výroba nové automobilky Hyundai v Nošovicích. Zahájení provozu nových výrobních kapacit v těchto krajích se odrazilo v růstu zaměstnanosti. Tabulka č. II.1.8 Přehled základních ukazatelů podle krajů v roce 2008 Prům. Tržby za prodej vlastních počet výrobků a služeb podniků mld. Kč podíl meziroč. b.c. v% změna s.c. Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem

8879

3186,4

100,0

0,1

v tom: Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

855 879 582 556 273 593 441 519 520 495 1054 565 701 847

368,8 514,8 158,0 205,5 49,7 339,6 131,0 109,2 216,2 138,1 234,6 135,3 169,8 415,9

11,6 16,2 5,0 6,5 1,6 10,7 4,1 3,4 6,8 4,3 7,4 4,2 5,3 13,1

0,8 -2,7 0,6 7,8 -1,0 4,9 -3,9 -4,3 2,4 -4,1 -2,9 -1,0 -0,8 2,4

Počet zaměstnanců v tis. osob

podíl meziroč. v% změna s.c.

1172,9 100,0 106,9 129,4 69,5 75,4 33,6 84,8 63,5 62,2 67,4 69,1 111,9 70,6 75,3 153,3

9,1 11,0 5,9 6,4 2,9 7,2 5,4 5,3 5,7 5,9 9,5 6,0 6,4 13,1

Průměrná měsíční

v Kč s.c.

tržba / zaměst. meziroč. úroveň změna prům=100 s.c.

v Kč

mzda meziroč. změna

-0,1

213246

0,2

100,0

22780

8,2

0,0 0,2 0,3 0,6 -1,6 2,2 -5,7 -2,0 2,0 -0,6 -3,0 -0,8 0,4 2,7

239823 373443 179130 248656 108141 286656 185112 145256 286553 171598 170006 153555 193068 191189

0,7 -2,9 0,4 7,1 0,5 2,7 1,9 -2,3 0,4 -3,5 0,0 -0,2 -1,2 -0,6

112,5 175,1 84,0 116,6 50,7 134,4 86,8 68,1 134,4 80,5 79,7 72,0 90,5 89,7

29136 25077 21455 22570 20455 22563 21883 20398 20626 21524 21160 20234 20941 23848

10,5 6,5 6,9 7,9 8,9 6,5 8,1 8,1 8,7 8,6 8,9 7,6 7,8 8,7

Pramen: ČSÚ

V lednu 2009 průmyslová produkce poklesla téměř o čtvrtinu

V lednu 2009 poklesla průmyslová produkce již počtvrté v řadě, meziročně o 23,3 %. Po očištění od vlivu pracovních dní by byla nižší o 21,5 %. Výsledek je podstatně horší, než bylo očekáváno (v rozmezí 16 - 18 %). Na tomto výsledku se výrazně podílel výpadek produkce v automobilovém průmyslu způsobený výrobními odstávkami. Výroba motorových vozidel, včetně subdodavatelských prací, poklesla o 36,1 %. Nepříznivý vývoj automobilového průmyslu se nepříznivě projevil v dodavatelských odvětvích, poklesla např. výroba pryžových a plastových výrobků (o 32 %) a elektrických zařízení vč. subdodavatelských prací (o 21,7 %). Z dalších odvětví zpracovatelského průmyslu byla nižší výroba kovodělných výrobků, vč. subdodavatelských prací (o 37,8 %) a výroba strojů a zařízení (o 29,0 %). Významným negativním faktorem pro další vývoj průmyslu je více než čtvrtinový pokles celkových nových zakázek (o 26,6 %) a ještě výraznější pokles zahraničních zakázek (-27,1 %). Snížená poptávka se projevila poklesem zaměstnanosti o 5,8 %.

55



II.2 Finanční situace průmyslových podniků Pokles poptávky nepříznivě ovlivnil finanční ukazatele

U finančních ukazatelů průmyslových podniků došlo v roce 2008 ke snížení meziročního růstu. Toto zpomalení bylo způsobeno vývojem ve zpracovatelském průmyslu, kde finanční ukazatele zaznamenaly meziroční pokles. Jeho příčinou bylo především oslabení zahraniční i domácí poptávky, zejména ve 4. čtvrtletí (zhruba o čtvrtinu), výkony ve zpracovatelském průmyslu byly ve stejném období nižší o 11,2 %. Na finanční výsledky měla nepříznivý vliv vyšší cena práce a v první polovině roku i posilování koruny. Zlepšení finančních výsledků zaznamenaly naopak surovinová a energetická sekce, které profitovaly z rostoucích cen surovin a energií. Výsledky finančních ukazatelů se sledují u organizací s 50 a více zaměstnanci, které mají rozhodující podíl (zhruba 85 %) na celkových výsledcích za průmysl (na účetní přidané hodnotě, na výkonech a na výkonové spotřebě). Meziroční srovnání je provedeno ve 4 609 podnicích podle průmyslových sekcí. Finanční výsledky tokových ukazatelů v organizacích s 50 a více zaměstnanci měly následující meziroční vývoj:

Ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu byl pokles ÚPH

Tabulka č. II.2.1 dokumentuje meziroční srovnání vývoje tokových finančních ukazatelů podle průmyslových sekcí. Účetní přidaná hodnota dosáhla vysokých temp růstu u surovinové i u energetické sekce (ve srovnatelném období předcházejícího roku byl u těchto sekcí zaznamenán pokles o 3,9 %, resp. o 8,8 %). Ve zpracovatelském průmyslu došlo v roce 2008 k poklesu účetní přidané hodnoty (v předcházejícím roce byl naopak vysoký růst o 14,5 %).

Tabulka č. II.2.1 Tokové finanční ukazatele a produktivita práce v průmyslu (organizace s 50 více zaměstnanci) Výkony vč. obch. marže


Produktivita práce z přidané hodnoty

meziroční meziroční meziroční na zaměst. změna mld. Kč změna změna v tis. Kč v % (b.c.) v % (b.c.) v % (b.c.)

Zaměstnanost

meziroční změna v % (b.c.)

mld. Kč

3613,5

2,0

2778,6

3,2

834,9

-1,9

800,1

-1,9

0,0

91,2 2863,6 658,8

17,1 -1,9 20,8

39,9 2211,5 527,2

6,5 -0,9 24,4

51,2 652,1 131,6

27,0 -5,4 8,1

1337,2 678,4 2989,5

31,2 -5,9 16,2

-3,2 0,5 -7,0

mld. Kč Průmysl v tom: Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektř., plynu, vody


meziroční změna v %

Pramen: ČSÚ propočty MPO

Ve vývoji odvětví zpracovatelského průmyslu se projevoval negativní vliv zvýšení cen výrobních vstupů, na počátku roku silná koruna a v jeho průběhu slábnoucí zahraniční poptávka. Účetní přidaná hodnota vzrostla pouze ve třech odvětvích - v koksování a rafinérském zpracování ropy, ve výrobě potravin, nápojů a tabákových výrobků a ve strojírenství (odvětví s vyšším růstem cen). Většina odvětví (11) zaznamenala pokles účetní přidané hodnoty. Největší pokles byl zaznamenán v dřevařském, v textilním a oděvním a kožedělném průmyslu. Tato odvětví, vykazující vysoký podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách, zaznamenala výraznější pokles tržeb za prodej vlastních výrobků (okolo 15 %). Textilní a kožedělný průmysl jsou negativně ovlivňovány dovozem levné produkce z jihovýchodní Asie.

56



Graf č. II.2.1 Účetní přidaná hodnota podle odvětví zpracovatelského průmyslu 30 20 10 0 -10 -20 -30


Podíl na celkové ÚPH zpracovatelského průmyslu


Pokles výkonů a výkonové spotřeby u zpracovatelského průmyslu

Zpracovatelský průmysl zaznamenal v roce 2008 pokles výkonů o 1,9 % (v předcházejícím roce růst o 6,6 %). Tento vývoj byl nepříznivě ovlivněn snížením vývozních cen o 4,6 %. Pozitivně naopak působil nárůst domácích cen o 3,2 %. U výkonové spotřeby byl menší pokles (o 0,9 %), její vývoj byl částečně zmírněn snížením dovozních cen o 3,3 %. Surovinová a energetická sekce vykázaly meziroční nárůst výkonů a výkonové spotřeby.

Graf č. II.2.2 Výkony podle odvětví zpracovatelského průmyslu 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 DA

DB

DC

Výkony

Pramen: ČSÚ: graf MPO

57

DD

DE

DF

DG

DH

DI

DJ

DK

DL

DM

Podíl na celkových výkonech zpracovatelského průmyslu

DN



Meziroční relace mezi výkony a výkonovou spotřebou podle odvětví zpracovatelského průmyslu ukazuje graf č. II.2.3. Graf č. II.2.3 Meziroční relace výkonů a výkonové spotřeby (v b.c.) 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 DA

DB

DC

DD Výkony

DE

DF

DG

DH

DI

DJ

DK

DL

DM

DN



Významný pokles produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu

Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) v průmyslu se meziročně snížila o 1,9 % (v roce 2007 růst o 4,8 %), při stagnaci zaměstnanosti. Významný pokles zaznamenal zpracovatelský průmysl o 5,9 % (v roce 2007 růst o 7,9 %). Z jednotlivých odvětví vzrostla pouze ve třech odvětvích – v koksování a rafinérském zpracování ropy o 30,6 %, ve výrobě potravin a nápojů o 7,4 % a ve strojírenství o 1,7 %. U výroby dopravních prostředků roční produktivita práce poklesla o 13,9 % (ve 4. čtvrtletí 2008 o 23,4 %).

Růst aktiv v průmyslu

Meziroční vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Ve velkých podnicích (9892) vzrostla v průmyslu celkem aktiva o 7,6 %, z toho v surovinové sekci o 25,5 % a v energetické sekci o 16,8 %. Mírný nárůst zaznamenal i zpracovatelský průmysl (o 1,6 %), kde nejvíce vzrostlo strojírenství (o 12,6 %). K růstu aktiv přispěly pohledávky (o 54,9 %) a akcie a podíly (o 12,6 %). Největší položka aktiv - dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek byl meziročně vyšší o 4,2 %. Poklesly naopak peníze a účty v bankách (o 7,5 %), poskytnuté krátkodobé úvěry a půjčky (o 45,9 %) a dlouhodobé úvěry a půjčky (o 58,4 %).

Vysoký růst zásob v aktivech

Zásoby meziročně v průmyslu celkem vzrostly o 9,4 % na 277 mld. Kč (výrazně v energetice o 69,7 % a v těžbě surovin o 35 %). Ve zpracovatelském průmyslu rostly zásoby o 4,4 % (v 8 odvětvích z celkového počtu 14 odvětví), kde většího nárůstu bylo dosaženo v kožedělném průmyslu (o 20,2 %) a ve výrobě dopravních prostředků (o 14 %). Znatelný pokles zásob se týkal textilního a oděvního průmyslu (o 26,9 %) a zpracovatelského průmyslu jinde neuvedeného (o 16,6 %), kde rozhodující podíl má nábytkářský průmysl. Ve struktuře zásob vzrostly v průmyslu zásoby výrobků (o 14,7 %), zásoby materiálu (o 13,5 %) a mírně i zásoby zboží (o 2,9 %). Zásoby nedokončené výroby zaznamenaly naopak pokles (o 0,4 %).

58



Strukturu aktiv a pasiv průmyslu a meziroční změnu podílu jednotlivých položek dokládají následující grafy č. II.2.4 a II.2.5. Graf č. II.2.4 Struktura aktiv v průmyslu (organizace s 250 více zaměstnanci v %) 9,1

Meziroční změna podílu (v p.b.)

dlouh.hmotný a nehmot. maj. zásoby

16,1

peníze a účty v bankách

41,9

přijaté dluhopisy poskytnuté úvěry a půjčky 11,5

akcie, podíly a účasti

2,6

pohl. z obchod. styku

3,6

10,7

ost. pohledávky

4,4

4,0

2,9

3,0 2,0

1,1

0,3

1,0

0,7

0,0 -1,0 -2,0

-0,6

-0,7

-3,0

-1,0 -2,7

-4,0


Ve zdrojích krytí majetku (pasivech) se hospodaření průmyslových podniků promítlo do růstu ostatních závazků a časového rozlišení (o 13,2 %) a do růstu závazků z obchodního styku (o 10,4 %). Mírnější zvýšení bylo u přijatých úvěrů a půjček (o 4,2 %) a vlastního kapitálu (o 3,2 %). Ve změně struktury pasiv se odráží změna struktury aktiv. Růst podílu pohledávek v aktivech se projevuje v nárůstu závazků v pasivech. Pokles podílu dlouhodobého majetku v aktivech se odráží ve snížení podílu vlastního kapitálu v pasivech. Graf č. II.2.5 Struktura pasiv v průmyslu (organizace s 250 více zaměstnanci v %) Meziroční změna podílu (v p.b.)

12,3

vlastní kapitál rezervy

15,5

vydané dluhopisy

51,8 11,3 2,9 4,3


59

přijaté úvěry a půjčky

1,0

0,4

0,2

0,5 0,0 -0,5

-0,5

-1,0

závazky z obchod. styku

-1,5

ostatní závazky

-2,0 -2,5

-2,2

-0,4

0,6



III. STAVEBNICTVÍ III.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Inženýrské stavitelství stačilo pokrýt výrazný propad pozemního stavitelství

Celková hodnota stavebních prací (včetně odhadu za podniky do 19 zaměstnanců) provedených v roce 2008 činí 536,6 mld. Kč (b.c.). Ve srovnání s rokem 2007 jde o mírný růst ve výši 0,6 % (s.c.). Dlouhodobý vývoj indexu stavební produkce znázorňuje graf č. III.1.1. Růst inženýrského stavitelství ve výši 11,8 % stále stačil kompenzovat propad pozemního stavitelství o 6,6 %. Produkce pozemního stavitelství klesala v 1. až 4. čtvrtletí 2008 postupně o 1,5 %, 5,7 %, 5,3 % a 11,7 % .

Graf č. III.1.1 Stavební výroba podle čtvrtletí v letech 2002 – 2008 (meziroční změna v %, s.c.) 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% -5,0%

2003

2004

2.Q 3.Q 4.Q

2002

2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q

-10,0%

2005

2008

2006

2007

Index (stejné obd. min roku = 100)

Pramen: ČSÚ, úpravy a graf MPO

Inženýrské stavitelství výrazně rostlo

I když produkce inženýrského stavitelství během celého roku procházela velkými výkyvy, zachovala si stále výrazný růst (viz graf č. III.1.2). Jen výstavba komunikací, letišť a sportovních areálů vzrostla během roku o 26,8 % (odvětví s nejvyšším indexem růstu).

60



Graf č. III.1.2 Pozemní a inženýrské stavitelství v jednotlivých čtvrtletích let 2006 – 2008 (meziroční změna v %, s.c.) - stavební podniky s 20 a více zaměstnanci 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% -10,0% -20,0% 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2006

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

2007 Pozemní stavitelství

3.Q

4.Q

2008 Inženýrské stavitelství


Tempo růstu stavební výroby v malých firmách stále zpomaluje

V malých firmách (do 19 zaměstnanců), jejichž podíl na celkové stavební produkci je více než třetinový, tempo růstu produkce pokleslo na 1,6 % (s.c.).

Tempo růstu větších podniků se blíží nule

Stavební produkce firem s 20 a více zaměstnanci zpomalila růst z 5,8 % za rok 2007 na 0,1 % (s.c.). Podrobnější členění viz tabulka č. III.1.1.

Tabulka č. III.1.1 Struktura stavebních prací (organizace s 20 a více zaměstnanci) Stavební práce (v mld. Kč, b.c.) 2007 2008 Stavební práce celkem podle dodavatelských smluv v tom: - v tuzemsku celkem nová výstavba, rekonstrukce a modernizace z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství opravy a údržba z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství ostatní práce - v zahraničí

Meziroční změna (v %, s.c.) 2007 2008

Podíl (v %) 2007 2008

350,8

366,6

5,8

0,1

100,0

100,0

338,5

355,1

4,4

0,4

96,5

96,9

299,1 189,7 109,4 38,1 18,1 20,0 1,3 12,3

310,5 183,5 126,9 43,1 19,0 24,1 1,5 11,5

5,7 10,9 -2,4 -2,8 -1,8 -3,7 -37,2 51,6

-0,6 -7,3 11,2 8,1 0,6 14,9 11,9 -6,7

88,4 63,4 36,6 11,3 47,5 52,5 0,4 3,5

87,4 59,1 40,9 12,1 44,1 55,9 0,4 3,1

Pramen: ČSÚ, únor 2009, tabulka, úpravy a dopočty MPO

Stavební práce českých subjektů se lehce přesouvají do tuzemska

61

Z celkových stavebních prací realizovaných českými subjekty bylo 96,9 % provedeno v tuzemsku, což je asi o 0,4 % více oproti roku 2007. Z toho podíl nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací představoval 87,4 %, podíl oprav a údržby 12,1 % a podíl ostatních prací 0,4 %. Tuzemské stavitelství bylo zároveň rozhodující pro udržení růstu celého stavebnictví (rostlo o 0,4 % ve s.c.).



Stavební práce na rekonstrukcích a modernizacích poklesly, snížil se i jejich podíl na tuzemském stavitelství

Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace prodělaly během roku 2008 pokles o 0,6 % (s.c.), zatímco v roce 2007 zaznamenaly růst 5,7 %. Zároveň se mírně snížil jejich vliv na celkový index tuzemské stavební produkce (o necelé 1 %).

Opravy a údržba rostly, stoupal i jejich význam

Opravy a údržba vzrostly v roce 2008 o 8,1 % (s.c.), čímž výrazně podpořily celkový růst stavebnictví, protože jejich podíl na celkovém tuzemském stavitelství vzrostl právě na úkor nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací (viz výše).

Pozemní stavitelství v této kategorii pokleslo o 7,3 % (s.c.), naproti tomu inženýrské stavitelství o 11,2 % (s.c.) vzrostlo.

V této kategorii stavebních prací rostlo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Zatímco růst pozemního stavitelství se blížil nule, inženýrské stavitelství rostlo téměř o 15 % (s.c.). Nejvíce rostla oblast ostatních prací

Podíl ostatních prací na stavitelství se téměř nezměnil, přičemž během roku nastal v tomto odvětví 11,9 % (s.c.) růst.

Stavební práce provedené českými subjekty v zahraničí se snížily, klesl i jejich význam

Objem stavebních prací českých firem v zahraničí klesl za rok 2008 o 6,7 % (s.c.) na 11,5 mld. Kč (v b.c.). Současně se také snížil jejich podíl na celkových stavebních pracích českých subjektů (provedených v ČR i v zahraničí) o 0,4 % na 3,1 % (s.c.).,

Tabulka č. III.1.2 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Průměrná nominální mzda 1 4,9 7,0 6,4 Průměrná reálná mzda* 2 0,9 2,8 3,7 Produktivita práce ze S (ve s.c.) 3 10,8 8,5 0,7 Produktivita práce ze ZSV** (ve s.c.) 4 7,6 1,1 -1,0 Nominální jedn. mzdové náklady 1/3 -5,3 -1,4 5,7 Reálné jedn. mzdové náklady 2/3 -8,9 -5,3 3,0 * průměrná nominální mzda přepočtená indexem cen stavebních prací ** ZSV = základní stavební výroba Pramen: ČSÚ, tabulka, úpravy a dopočty MPO

2000

6,1 3,9 7,8 6,6 -1,6 -3,6

6,2 2,8 5,3 2,4 0,9 -2,4

3,8 0,8 0,2 6,3 3,6 0,6

7,3 4,3 6,3 6,3 0,9 -1,9

7,9 3,8 7,5 7,4 0,4 -3,4

11,6 4,9 0,6 3,1 10,9 4,3

Mzdy ve stavebnictví se výrazně zvýšily i přes pokles produktivity práce

3

4

2001

Zaměstnanost během roku 2008 klesla o 0,5 % a činila 158,8 tis. osob3 (měřeno v podnicích s 20 a více zaměstnanci). Došlo také k výraznému nárůstu jednotkových mzdových nákladů (JMN), nominální JMN vzrostly o 10,9 % (v roce 2007 0,4 %) a reálné vzrostly o 4,3 % (v roce 2007 naopak klesly o 3,4 %). Toto zvýšení je způsobeno růstem nominálních (o 11,6 %) i reálných (o 4,9 %) mezd ve spojení s podstatným poklesem růstu produktivity práce ze 7,5 % v roce 2007 na 0,6 % v roce 2008. Produktivita práce ze ZSV4 vzrostla o 3,1 % (viz tabulka č. III.1.2).

V průměrném evidenčním počtu zaměstnanců nejsou zahrnuti zaměstnanci, kteří pro stavební podniky pracují prostřednictvím agentur práce. Ukazatel „Základní stavební výroba (ZSV)“ neobsahuje stavební práce provedené pro firmy formou subdodávek, čímž tedy přesněji vyjadřuje výkonnost.

62



Tabulka č. III.1.3 Základní ukazatele stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci podle institucionálních sektorů (rok 2008) Ukazatel

Počet podniků

Stavební podniky celkem z toho: 11001 - Nefinanční pod.veřejné 11002 - Nefinanční pod. soukromé 11003 - Nefin. soukr. pod zahr. kontrol. 14000 - zaměstnavatelé - domácnosti *)

Stavební práce podle dodavatelských smluv (S)

Průměrný počet zaměstnanců

Průměrná nominální mzda

Produktivita práce

2 447

celkem v meziroční podíl (v osob (v meziroční podíl Kč meziroční tis. Kč meziroční mil. Kč změna %) tis.) změna (%) změna (%) (b.c.) změna (%, (b.c.) (%, v s.c.) (%) v s.c.) 366 589 0,1 100,0 158,8 -0,5 100,0 24 448 11,6 2 308 0,6

9 2 164 137 137

3 611 286 350 72 229 4 398

7,4 -2,6 12,7 -9,6

1,0 78,1 19,7 1,2

0,8 133,1 20,7 4,2

14,3 -1,3 7,5 -12,6

0,5 83,8 13,1 2,6

29 315 23 583 31 269 17 083

11,2 11,1 11,1 12,0

4 292 2 152 3 481 1 059

-6,1 -1,2 4,8 3,6

*) fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s 20 a více zaměstnanci Pramen: ČSÚ, únor 2009, tabulka, úpravy a dopočty MPO

Záporné výsledky produkce soukromých podniků podstatně ovlivnily celkové výsledky stavebnictví

Při členění podniků podle institucionálních sektorů (viz tabulka č. III.1.3) připadá největší podíl na všech stavebních pracích (78,1 %) soukromým podnikům pod domácí kontrolou. Jejich vysoká váha znamená značný (negativní) vliv na vypočtené průměrné výsledky, protože stavební práce těchto podniků klesly o 2,6 %, zaměstnanost o 1,3 % a produktivita práce jejich zaměstnanců o 1,2 %.

Podniky pod zahraničním vedením vykazují vysoké mzdy i produktivitu práce

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na stavebních pracích v ČR činil v roce 2008 19,7 %. Tyto podniky na rozdíl od těch pod domácím vedením dosáhly růstu stavebních prací o 12,7 %, zaměstnanců v nich meziročně přibylo 7,5 %, jejich produktivita práce vzrostla o 4,8 %. Zaměstnanci těchto podniků pobírají s průměrem 31 269 Kč nejvyšší mzdy v oboru stavebnictví.

Veřejné podniky a podniky fyzických osob mají malý význam

Státní podniky a firmy fyzických osob mají v součtu pouze 2,4% podíl na stavebních pracích. Ve státních podnicích zaměstnanci pobírají relativně vysoké průměrné mzdy (29 315 Kč) a dosahují nejvyšší produktivity práce (4 291,8 Kč). Tyto podniky také navýšily objem provedených stavebních prací o 7,4 %.

Očekávání zaměstnavatelů na rok 2009: „Největší propouštění je za námi“

Výhled na rok 2009. Stavební podniky v ČR plánovaly pro první čtvrtletí mírné snížení počtu zaměstnanců, ve druhém čtvrtletí plánují změny v počtu zaměstnanců již v pozitivních číslech, konkrétně zvýšení počtu zaměstnanců o 3 %, což znamená nárůst o 4 p.b. ve srovnání se čtvrtletím prvním. Profese „stavební dělník“ figuruje na druhém místě v žebříčku nejpoptávanějších pracovníků. Vyplývá to z průzkumu náborových záměrů zaměstnavatelů, který provádí renomovaná nadnárodní společnost Manpower.

Odbory ve stavebnictví souhlasí s nižším růstem mezd

Odborový svaz Stavba slevil ze svých původních požadavků zvýšit v letošním roce nominální mzdy ve stavebnictví až o 11 % a v rámci udržení zaměstnanosti souhlasil s návrhem zprostředkovatele z MPSV navýšit mzdy ve stavebnictví (od dubna 2009 na rok) o 2,3 %.

63



Graf č. III.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb (vývoj v letech po čtvrtletích) 50000

120000

45000 100000

40000

80000

30000 25000

60000

20000

mil. Kč

počet

35000

40000

15000 10000

20000

5000 0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

0

2002

2003

2004

2005

Počet vydaných SP

2006

2007

2008

Orientační hodnota (mil. Kč)


Tabulka č. III.1.4 Vývoj počtu a hodnot povolených staveb Rok

2000

Počet vydaných SP 169 574 Orient. hodnota povolených staveb (mil. Kč) 229 955 Prům. hodnota na 1 SP (tis. Kč) 1 356

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

149 244 236 375 1 584

140 822 242 212 1 720

149 339 286 228 1 917

153 622 315 072 2 051

142 941 325 824 2 279

135 391 360 945 2 666

117 384 357 708 3 047

122 242 390 800 3 197

Pramen: ČSÚ, únor 2009, tabulka, úpravy a dopočty MPO

Vzrostl počet vydaných stavebních povolení i předpokládaná hodnota staveb

V roce 2008 bylo vydáno 122 242 stavebních povolení, což znamená meziroční nárůst o 4,1 %. Počet stavebních povolení rostl ve všech sledovaných kategoriích staveb. Dosažený růst byl nejvíce ovlivněn vysokým počtem vydaných povolení na novou výstavbu. Orientační hodnota staveb vzrostla o 9,3 % na 390,8 mld. Kč. Průměrná hodnota připadající na jedno stavební povolení stoupla na 3 197 tis. Kč (viz tabulka č. III.1.4). Současně bylo zahájeno 24 staveb, které podle plánů přesáhnou hodnotu jedné miliardy Kč. Jedná se především o stavby dopravní infrastruktury a stavby výrobních a skladových hal.

Tabulka č. III.1.5 Struktura stavebních povolení, orientační hodnota povolených staveb Stavební povolení počet Bytové budovy Nebytové budovy Stavby na ochranu ž.p. Ostatní stavby

meziroční změna (%)

47389 22404 19199 33250

0,2 8,9 0,6 9,3

Orientační hodnota mld. Kč 121,8 132,4 33,0 103,6

meziroční změna (%) 5,0 7,0 26,3 12,9

Pramen: ČSÚ, únor 2009, tabulka a úpravy MPO

Počet stavebních povolení na byty stagnuje

Podle struktury bylo nejvíce stavebních povolení vydáno na výstavbu bytových budov, konkrétně 47 389 (nárůst o 0,2 %). K největšímu nárůstu počtu vydaných povolení došlo v kategorii ostatních staveb, a to o 9,3 % na celkových 323 250 (více viz tabulka č. III.1.5). 64



Bylo uzavřeno méně nových stavebních zakázek, jejich hodnota je však vyšší

Stavební podniky uzavřely během roku 72 424 nových stavebních zakázek, což z hlediska počtu znamená meziroční pokles o 11,4 %. Výrazně však stoupla hodnota těchto zakázek, a to průměrně o 34,4 % na 4,3 mil Kč na jednu zakázku. Celkový objem zakázek uzavřených v roce 2008 činil 309,4 mld. Kč, což znamená meziroční nárůst hodnoty o 17,4 %.

Na růst hodnoty zakázek měly rozhodující vliv veřejné zakázky

Z celkové hodnoty nově uzavřených stavebních zakázek představovaly veřejné zakázky 181,7 mld. Kč (58,7 %) a soukromé zakázky 127,7 mld. Kč (41,3 %). Zatímco celková hodnota soukromých zakázek meziročně klesla o 9,9 %, hodnota veřejných zakázek vzrostla o výrazných 49,1 %.

Pokles celkové hodnoty zakázek na výstavbu bytů

Hodnota zakázek vzrostla v jednotlivých skupinách následovně: nová výstavba, rekonstrukce a modernizace o 18,1 %, opravy a údržba o 8,4 % a ostatní práce o 46,8 %. V rámci nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací hodnota zakázek klesla pouze v kategoriích bytových budov o 11,4 % a výrobních budov o 13,9 %. Naproti tomu hodnota zakázek na inženýrské stavby vzrostla o 49,2 %. Hodnota zakázek na nebytové budovy nevýrobní se během roku vyšplhala z počátečního propadu k růstu ve výši 44,2 % (v závěru roku), v celoročním úhrnu vzrostla hodnota těchto zakázek o 19,3 %.

III.2 Bytová výstavba Poklesl počet nově dokončených bytů i počet nově zahájených staveb

V oblasti bytové výstavby si kladný meziroční růst zachovala pouze kategorie rozestavěných bytů, kde došlo v porovnání s rokem 2007 ke zvýšení tempa růstu jejich počtu z 1,3 % (v roce 2007) na 3,0 % v roce 2008. V oblasti nově zahájených staveb bytů započal po prvních dvou čtvrtletích růstu (pravděpodobně v důsledku světové ekonomické krize) pokles počtu zmíněných staveb; tento růst se udržel i ve třetím a čtvrtém čtvrtletí. Celoročně se počet nově zahájených staveb bytů snížil o 0,6 %. Mnohem výraznější propad zaznamenal počet dokončených bytů. Ten začal klesat až ve čtvrtém čtvrtletí, ale o to razantněji. Téměř 30,5 % propad v posledním čtvrtletí se odrazil v celoročním poklesu o 7,8 % (zatímco v roce 2007 byl zaznamenán růst o 38 %). Celosvětová ekonomická krize a s ní související nejistota nutí banky zadržovat finanční prostředky, což má za následek jejich nižší dostupnost pro další subjekty, stavebnictví nevyjímaje. Developerské společnosti mohou tedy jen se značnými obtížemi financovat své projekty a jejich již dokončené byty jsou hůře prodejné kvůli zpřísnění podmínek poskytování hypoték pro fyzické osoby. Developeři se snaží hotové byty prodávat s využitím různých nemalých bonusů pro zákazníky a uvolnit tak finanční prostředky, které jsou takto vázány. Nicméně řada plánovaných projektů bude i tak pozastavena či úplně zrušena. Právě této situace se snaží využít ty nejsilnější společnosti a staví byty v očekávání, že budoucí nedostatek bytů (kvůli současnému pozastavování stavebních projektů) povede k jejich vyšší prodejní ceně. Ve sledovaném roce klesl meziročně objem nových hypotečních úvěrů poskytnutých občanům o 114 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 19,9 %. Tato čísla jsou způsobena částečně přísnými podmínkami bank pro poskytnutí hypotéky, ale také vysokými čísly v roce 2007, kdy byly objemy poskytovaných hypoték vysoké z důvodu volnějších podmínek, nízkých úrokových sazeb a očekávání zvýšení DPH na stavební práce.

65


Počet zahájených staveb bytů rostl pouze v rodinných domech a domech s pečovatelskou službou


V roce 2008 byla zahájena stavba celkem 43 531 bytů, což je o 0,6 % (o 265 bytů) méně než v minulém roce. Mezi zahájenými byty rostl pouze počet bytů v rodinných domech (o 9,2 %) a v domech s pečovatelskou službou a domovech – penzionech (o 15,4 %). Bytů v ostatních kategoriích staveb se začalo stavět méně. Např. v bytových domech poklesl tento počet o 10,2 %, což jen podtrhuje situaci developerských firem.

Graf č. III.2.1 Bytová výstavba v jednotlivých letech (meziroční změny v %) 50 40 30 20 % 10 0 -10 -20 2000

2001

2002

Dokončené byty

2003

2004

Zahájené byty

2005

2006

2007

2008

Rozestavěné byty


Počet dokončených bytů v rodinných domech a upravených nebytových prostorách rostl ,jiné kategorie zaznamenaly pokles

Celkově bylo v roce 2008 dokončeno 38 383 bytů, což znamená pokles ve výši 7,8 % (méně o 3 266 bytů) oproti roku 2007. Protože ale v roce 2007 došlo meziročně k prudkému nárůstu počtu dokončených bytů, není propad roku 2008 tak závratný (stále je tento počet vysoko nad úrovní roku 2006).

Rozestavěnost bytů roste rychleji

K 31. 12. 2008 činil celkový počet rozestavěných bytů 5 176 120, ve srovnání s rokem 2007 se zvýšil o 3,0 % (nárůst o 5 149 bytů).

Počet dokončených bytů klesl ve všech kategoriích staveb s výjimkou bytů v rodinných domech, kde byl zaznamenán nárůst počtu o 15,4 % (o 2 624 bytů) a bytů v upravených nebytových prostorách o 3,4 %.

Rozestavěnost, která zahrnuje i byty, jejichž výstavba byla dočasně pozastavena, se dlouhodobě zvyšuje, a to vlivem předstihu počtu zahájených bytů před počtem dokončených bytů.

5

Od 1.1. 2006 se za zahájený byt považuje byt, na který bylo vydáno stavební povolení. Do konce roku 2005 se za zahájený byt považoval byt, jehož výstavba byla zahájena podle zápisu ve stavebním deníku.

66



III.3 Finanční situace ve stavebnictví Po dobrých časech změna k horšímu

V současné době již vyprchaly myšlenky na výrazně pozitivní výsledky stavebnictví z první poloviny roku 2008 a nastoupily úvahy o řešení tíživé situace, která se začala projevovat v druhé polovině roku. Tokové finanční ukazatele stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci ukazuje tab. č. III.3.1

Tabulka č. III.3.1 Tokové ukazatele a produktivita práce ve stavebnictví Výkony vč. obch. marže



mld. Kč


mld. Kč


mld. Kč

393,1

1,2

317,2

1,3

75,9

Produktivita práce z přidané hodnoty

meziroční na meziroční změna v % zaměstnance změna v % (b.c.) v tis. (b.c.) 0,9

698,6

2,9

Zaměstnanost meziroční změna v % -2,0

Pramen: ČSÚ, tabulka a výpočty MPO

Výkony si zachovaly růst

Během roku 2008 vzrostly výkony stavebních podniků o 1,2 % (ve srovnání s rokem 2007 se jedná o významný pokles růstu z hodnoty 8,4 %). V rámci výkonů prudce klesly tržby za prodej zboží (o 28,0 %), což v souvislosti s poklesem nákladů na prodané zboží o 30,1 % zřejmě poukazuje na výrazný pokles objemu těchto obchodů.

Produktivita práce z přidané hodnoty roste pomaleji

Za rok 2008 byl zaznamenán růst produktivity práce z přidané hodnoty ve výši 2,9 %, zatímco v předchozím roce činil 14,3 %.

Mírně poklesla zaměstnanost ve stavebnictví

Během roku 2008 poklesla zaměstnanost ve stavebních podnicích o 2,0 % na 108 619 evidovaných zaměstnanců. Na počátku roku 2009 se však již objevují náznaky vyšší poptávky po pracovní síle. Stavové ukazatele mapují stav aktiv a pasiv podniků s 250 a více zaměstnanci k 31.12.2008.

Stav aktiv se téměř nezměnil, došlo však k nárůstu poskytnutých úvěrů a půjček a poskytnutých dluhopisů

67

Grafy č. III.3.1 a III.3.2 ukazují strukturu a změny v rámci aktiv stavebních podniků. Jejich celková výše se oproti roku 2007 téměř nezměnila a stále dosahuje téměř 155,5 mld. Kč. V rámci aktiv zaznamenala největší růst kategorie poskytnutých úvěrů a půjček (70,1 %) a kategorie přijatých krátkodobých dluhopisů (63,5 %). Oproti tomu byl zaznamenán o 17,4 % nižší stav zásob (v tom zásoby zboží klesly o 61,7 % a nedokončená výroba o 20,7 %), což znamená v konečném důsledku stav 11,3 mld. Kč.



Graf. č. III.3.2 Meriroční změna podílů v aktivech (v p.b.)

Graf č. III.3.1 Struktura aktiv stavebních podniků 12%

14%

dlouh. hmotný a nehmot. maj. zásoby

7%

peníze a účty v bankách přijaté dluhopisy

11% 45%

3% 1% 7%

poskytnuté úvěry a půjčky akcie, podíly a účasti pohl. z obchod. styku ost. pohledavky

80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10 -20 -30

63,5

70,1

Dlouh. hmotný a nehmot. maj. zásoby peníze a účty v bankách přijaté dluhopisy 8

2,1

2,6

akcie, podíly a účasti

-1

-7,2

poskytnuté úvěry a půjčky

pohl. z obchod. styku

-17,4

Pozn.: Údaj meziroční změny přijatých dluhopisů se vztahuje pouze ke krátkodobým dluhopisům, údaj pro dlouhodobé dluhopisy není k dispozici. Pramen: ČSÚ, grafy MPO

Výše pasiv zůstává stejná, mírně se změnila jejich struktura

Celková výše pasiv se téměř nezměnila, odehrály se však změny v jejich jednotlivých složkách. Nejvýraznějším růstem prošly přijaté úvěry a půjčky (o 16,9 %), naopak nejstrmějším pádem prošla kategorie vydaných dluhopisů (o 29,3 %). Další informace o struktuře a změnách v rámci pasiv je možné vidět z grafů č. III.3.3 a III.3.4.

Graf č. III.3.3 Struktura pasiv stavebních podniků 15%

vlastní kapitál 31%

rezervy vydané dluhopisy přijaté úvěry a půjčky závazky z obchod. styku

43%

6% 0% 5%

ostatní závazky

Graf. č. III.3.4 Meriroční změna podílů v pasivech (v p.b.) 16,9

20,0 10,0

vlastní kapitál

8,2

rezervy

2,2

vydané dluhopisy

0,0 -2,0

-10,0

přijaté úvěry a půjčky závazky z obchod. styku

-20,0 -30,0

-1,1

ostatní závazky -29,3

-40,0

Pozn.: Údaj meziroční změny vydaných dluhopisů se vztahuje pouze k dlouhodobým dluhopisům, údaj pro krátkodobé dluhopisy není k dispozici. Pramen: ČSÚ, grafy MPO

68



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1 Souhrnné výsledky Výsledek zahraničního obchodu byl příznivý…

Celkový výsledek zahraničního obchodu se zbožím v roce 2008 byl příznivý. Přebytek vývozu nad dovozem (68,8 mld. Kč) byl historicky druhý nejvyšší od roku 2005, kdy obchodní bilance byla po hlubokých předchozích propadech vždy přebytková. Ještě výsledky za tři čtvrtletí 2008 byly dokonce lepší než v rekordním roce 2007. Výrazné ochlazení přinesl však závěr roku, kdy se naplno projevily důsledky světové finanční a hospodářské krize. Pokles ekonomické aktivity, který nastal v západní Evropě, se nemohl nepromítnout do domácí ekonomiky, která je vysoce otevřená, zpracovatelsky orientovaná, s největším podílem průmyslu na HDP ze všech států EU.

…již čtvrtým rokem v řadě

Zahraniční obchod skončil přebytkem již po čtvrté v řadě, a to i při výrazném meziročním poklesu temp růstu vývozu a dovozu (viz graf č. IV.1.1), vývoz dosáhl hodnoty 2 465,4 mld. Kč a dovoz 2 396,6 mld. Kč. Protože klesala obě tempa současně, snížilo se saldo obchodní bilance meziročně jen o 19,1 mld. Kč.

Graf. č. IV.1.1 Vývoj zahraničního obchodu v letech 2000 – 2008 (meziroční změna vývozu a dovozu v %, saldo obchodní bilance v mld. Kč) 50

140 120 27,6

30 20

87,9

23,4

25,7 13,1 9,2

10

11,6

0

-1,0

21,4

38,6 8,5

8,7

4,6

15,6

39,8 15,0 14,8

80 60 40

13,6

0,2

20 0

-0,6

-4,3

-10

100 68,8

-26,4

-20 -40

-20

-60

-30

-70,8

-69,8

-80

Saldo obchodní bilance v mld.Kč

Meziroční změna vývozu a dovozu v %

40

-100 -40 -50

-120,8

-117,4

2000

2001

-120

Vstup do EU

-140 2002 saldo

2003

2004 vývoz

2005

2006

2007

2008

dovoz


Světová krize zasáhla zahraniční obchod až ve 4. čtvrtletí

Pád poptávky na zahraničních trzích ve 2. pololetí byl mimořádně silný a překryl výhody z klesajících cen ropy i profit exportérů ze slábnoucího kurzu koruny. Pokles poptávky zasáhl zvlášť tíživě zejména odbyt automobilů, na kterém je export silně závislý.

Klesla míra otevřenosti domácí ekonomiky

Zhoršením zahraničního obchodu se snížila míra otevřenosti ekonomiky (podíl obratu na HDP). Podíly vývozu i dovozu zboží na HDP meziročně klesly, podíl vývozu o 3,9 p.b. na 66,5 % a dovozu o 3,1 p.b. na 63,8 %. Míra otevřenosti české ekonomiky dosáhla 65,1 %, což je sice meziročně méně o 3,6 p.b., ale potvrzuje význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku, která je jednou

69



z nejotevřenějších v EU. Vzhledem k tomu, že vývoz klesl více než dovoz, zhoršilo se krytí dovozu vývozem (o 0,8 procentního bodu na 102,9 %). Nepříznivý obrat ve vývoji salda nastal v posledním čtvrtletí

Ve srovnání s dosud nejúspěšnějším rokem 2007 byl až do 3. čtvrtletí přebytek vývozu nad dovozem vyšší. Ke změně vývoje došlo ve 4. čtvrtletí, kdy se již výrazně projevil negativní dopad světové krize, především snížením zahraniční poptávky v zemích EU, kam směřuje 85 % našeho exportu.

Tabulka č. IV.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v roce 2008 (v b.c.)

Vývoz (změna v %) Dovoz (změna v %) Saldo 2008 v mld.Kč Meziroční změna salda v mld. Kč

2007 1.-4.Q.

1.Q.

2.Q.

2008 3.Q.

4.Q.

15,6 13,6 69,4 -18,5

7,1 8,3 34,1 -3,8

6,0 4,3 30,7 11,3

-0,5 -1,7 19,3 6,6

-13,7 -8,9 -15,3 -33,2

1.-4.Q. -0,6 0,2 68,8 -19,1

Pramen: ČSÚ

Dominantní postavení drží stroje a dopravní prostředky

Stroje a dopravní prostředky svůj dosavadní přebytek posílily dalším růstem o 14,1 mld. Kč na 329,5 mld. Kč. Výsledek obchodu dále zlepšily tržní výrobky, potraviny, nápoje a tabák. Naopak minerální paliva ještě prohloubila deficit (o 40,7 na 164,5 mld. Kč), zatímco chemikálie ho mírně snížily (o 4,8 mld. Kč na 99,5 mld. Kč). Poklesem aktiva si pohoršily suroviny a průmyslové spotřební zboží.

Dále se zvýšilo aktivum s EU a naopak prohloubilo pasivum se SNS a mimoevropskými zeměmi

Se zeměmi EU se meziročně zvýšil přebytek o 75 mld. Kč na 495,6 mld. Kč, při vyšším poklesu dovozu než vývozu. Deficit se dále prohloubil se Společenstvím nezávislých států, o více než polovinu na 105 mld. Kč a mimoevropskými zeměmi o 28,7 mld. Kč na 202,6 mld. Kč. Nejvyšší přebytky obchodní bilance byly dosaženy již tradičně s Německem (118,1 mld. Kč), Slovenskem (93,5 mld. Kč) a Velkou Británií (60,3 mld. Kč). Největší deficity, rovněž tradičně, vykázal obchod s Čínou (199,2 mld. Kč), Ruskem (85,8 mld. Kč) a Japonskem (70,2 mld. Kč). Detailní číselné údaje o obratu, vývozu, dovozu a saldu v teritoriálním členění jsou uvedeny v tabulkových přílohách IV.1, IV.1.1 a IV.1.2. Výsledky zahraničního obchodu v roce 2008 byly ovlivněny zejména: 

Poklesem poptávky a tím zakázek ze zahraničí pro průmysl za celý rok o 8,4 %. Ten se v závěru roku výrazně prohloubil, v říjnu na 21,1 %, v listopadu na 33,8 % a v prosinci na 29,2 %. V samotném automobilovém průmyslu dosáhl prosincový pokles dokonce 50 % při kumulaci za celý rok 15,6 %.



Sestupným trendem vývoje zahraničních zakázek pro průmysl. Graf. č. IV.1.2 prokazuje těsnou souvislost vývoje exportu a zahraničních zakázek pro průmysl. Koeficient korelace v letech 2007 a 2008 dosáhl vysoké hodnoty 0,9.

70



Graf č. IV.1.2 Souvislost vývoje exportu a zahraničních zakázek pro průmysl 130 120

meziroční index

110 100 90 80 70 60 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2007

Nové zakázky pro průmysl ze zahraničí Polynomický (Nové zakázky pro průmysl ze zahraničí)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2008

Vývoz v b.c. Polynomický (Vývoz v b.c. )

Pramen: ČSÚ, graf MPIO

Z grafu č. IV.1.2 je patrné, že poklesu tempa vývozu předcházel o 2 až 4 měsíce pokles zahraničních zakázek. Z posledního průběhu vývoje zakázek vyplývá, že pokles exportu bude pokračovat i v počátku roku 2009.

71



Poklesem prodeje nových osobních vozidel v zemích EU za celý rok meziročně o 7,9 %, ve Španělsku o 28,1 %, Itálii o 13,4 % a Velké Británii o 11,3 %.



Vyšším dovozem ropy meziročně o 12,8 %, jejíž hodnota však vzrostla o 33,7 %, protože cena byla meziročně vyšší o 18,5 %.



Vývojem kurzu koruny, který zpevnil v průměru za celý rok k USD o 16,1 % a k EUR o 10,2 %. V 1. pololetí koruna výrazně posilovala a ve druhém naopak oslabovala, takže v průběhu roku působila obousměrně na vývoj příjmů z vývozu a na ceny dovozu.



Směnnou relací, která dosáhla v roce 2008 hodnoty 98,7, byla proto pro obchod nevýhodná. Nevýhoda spočívá v tom, že meziročně více klesly ceny vývozu než dovozu (o 4,6 %, resp. o 3,3 %).



Graf č. IV.1.3 Čtvrtletní meziroční změny cen v zahraničním obchodě (v %) 5 3,7

0,5

1,9

2,4

0,5

1,3 0,2

0,1

0,2

0,6

1,3

0,3

0,3

Dovozní ceny

Směnné relace

-1,6

-1,3 -4,4

-4,8

-4,0

-1,2

-1,5

-0,5

-1,7

-3,0

-2,7

-6,6

-4,3

Vývozní ceny

-1,6 -3,3

-6 -7

-1,9

-6,2

-5

-1,3

-4,3

-3,0

-4

-2,0

-3

-2,7

-1,9

-0,9

-2,4

-2

-0,3

-0,7

-1

-0,4

0 -1,2

Procentní změna

1

2,1

1,7

2

3,2

1,9

3

2,8

3,0

4

-8 1Q

2Q

3Q

4Q

1Q

2005

2Q

3Q

4Q

1Q

2006

2Q

3Q

4Q

1Q

2Q

2007

3Q

4Q

2008


Graf č. IV.1.3 znázorňuje čtvrtletní vývoj směnné relace v letech 2005 až 2008 a vypovídá o slábnutí pozitivního vlivu od 3. čtvrtletí 2007, k obratu došlo ve 4. čtvrtletí 2008. Tabulka č. IV.1.2 uvádí přehled vývozních a dovozních cen v jednotlivých komoditních skupinách za posledních pět let. Tabulka IV.1.2 Směnné relace jednotlivých komodit (z cenových indexů) Skupiny SITC Celkem

2004 103,7

Indexy cen vývozu 2005 2006 2007 98,6 98,8 101,3

2008 95,4

2004 101,6

Indexy cen dovozu 2005 2006 2007 100,3 100,3 99,0

2008 96,7

2004 102,1

Směnné relace 2005 2006 2007 98,3 98,5 102,3

2008 98,7

0 potraviny 1 nápoje a tabák 2 suroviny 3 minerální paliva 4 tuky 5 chemikálie 6 tržní výrobky tříděné 7 stroje a dopr.prostředky 8 průmysl. spotř. zboží

103,5 90,1 102,1 120,1 101,4 107,3 108,2 100,3 100,2

96,9 105,8 98,0 116,5 94,4 101,4 99,3 96,0 97,5

99,0 97,2 96,6 115,6 114,2 95,2 98,3 92,8 93,4

102,5 105,1 109,1 106,5 102,8 101,7 104,3 98,6 99,4

99,2 100,5 101,1 129,2 89,3 98,1 99,1 96,0 92,7

100,1 97,0 108,2 117,3 107,3 95,4 95,4 91,8 93,8

101,0 85,7 93,6 112,8 98,6 105,5 103,7 101,7 100,8

97,7 105,3 96,9 90,2 105,7 103,4 100,2 100,0 105,2

98,9 100,2 89,3 98,6 106,4 99,8 103,0 101,1 99,6

99,2 94,1 112,4 105,8 99,6 99,6 98,2 98,2 97,4

112,2 101,2 112,6 106,3 111,8 101,0 103,7 99,2 99,2

99,2 94,5 93,7 112,6 94,5 98,4 104,2 98,1 93,9

102,8 99,8 107,1 98,7 114,4 100,9 102,0 96,3 97,0

100,0 99,6 120,0 94,0 105,4 101,2 94,2 100,1 103,7

109,1 101,4 105,1 107,7 97,7 100,1 101,7 103,0 102,3

Pramen: ČSÚ

V6 stálých cenách 3o8o9c6 vývoz i 3ovoz vz5ostl (o 4,6 % 56sp. 4,2 %), tz9. ž6 hmot9é o4j6my vývozu i 3ovozu 4yly vyšší 96ž vy8azují ho39otové u8azat6l6. Př64yt68 o4cho39í 4ila9c6 v6 stálých c69ách 4y 4yl za c6lý 5o8 téměř 104 ml3. Kč, 9amísto 68,8 ml3. Kč v 4ěž9ých c69ách. Hmot9ý po8l6s vývozu 9astal až v6 4. čtv5tl6tí 2008, a to o 11,9 %.

72



IV.2 Teritoriální struktura Přebytek obchodní bilance se zeměmi EU se dále zvýšil…

Obchodní výměna se zeměmi EU tvořila 76,2 % celkového obratu. Přebytek obchodní bilance vzniklý v obchodě s EU (495,6 mld. Kč), meziročně vyšší o 75 mld. Kč, stačil pokrýt vysoké deficity s mimoevropskými zeměmi (202,6 mld. Kč), SNS (105 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (62,8 mld. Kč). Přehled zemí s největšími přebytky obchodní bilance, řazených sestupně uvádí tabulka IV.2.1.

Tabulka č. IV.2.1 Země s největšími přebytky obchodní bilance v roce 2008 Dosažené Meziroční Země

aktivum

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC)

změna

podílející se na celkovém výsledku dané země

v mld. Kč v mld. Kč Celkem ČR

68,8

-19,1

Německo

118,1

25,9

Slovensko

93,5

6,6

V.Británie

60,3

Rakousko

28,4

Rumunsko

24,8

Francie Nizozemsko

v mld. Kč stroje a dopr. prostř. 329,5 průmysl.spotř.zboží 14,9 tržní výrobky

10,5 nápoje a tabák

3,8

stroje a dopr. prostř. 118,6 průmysl.spotř.zboží 30,9 suroviny

14,8 minerální paliva

6,3

stroje a dopr. prostř.

46,1 průmysl.spotř.zboží 16,8 potraviny

13,9 chemikálie

9,3

-0,8


54,2 průmysl.spotř.zboží

8,2 tržní výrobky

4,9 potraviny

1,1

5,7


21,3 suroviny


4,7 minerální paliva

3,7

3,8



3,3 potraviny


0,2

24,3

-0,6



7,4 suroviny

0,3

22,4

22,4




3,4

Švédsko

20,5

3,2




0,6 potraviny

0,1

Polsko

19,4

9,5


18,7 chemikálie


3,3 suroviny

1,7

Belgie

19,1

-4,3



5,2

Pramen: Rešeršní systém statistiky zahraničního obchodu MPO

… v obchodě s nimi došlo také k nejvýraznějším pozitivním změnám

73

Země, se kterými se meziročně nejvíce zlepšil výsledek obchodu: 

S největším obchodním partnerem, Německem, jsme ještě zvýšili přebytek obchodní bilance o 26 mld. Kč na 118,1 mld. Kč, když dovoz zaznamenal vyšší pokles než vývoz (o 4,5 % resp. 0,6 %). S výjimkou minerálních paliv poklesly všechny komoditní skupiny. Zvýšení kladného salda ovlivnil růst aktiva některých položek strojírenské skupiny (zařízení k telekomunikaci a záznamu, elektrických zařízení a spotřebičů, stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu) a přechod pasiva do aktiva tržníc h výrobků (zlepšil se výsledek obchodu s kovovými výrobky, železem a ocelí).



S Nizozemskem jsme dosáhli aktiva 22,4 mld. Kč, když v předešlém roce byla obchodní bilance vyrovnaná. Ve strojírenské skupině poklesl meziročně na jednu třetinu dovoz zařízení k automatickému zpracování dat, což způsobilo v této položce přechod pasiva 9,3 mld. Kč na aktivum 11,6 mld. Kč.



V obchodu s Francií se mírně snížil přebytek na 24,3 mld. Kč, především v důsledku poklesu dovozu o více než desetinu. Zásluhu na tom měly zejména stroje a dopravní prostředky, kde se meziročně snížil dovoz v položkách zařízení k automatickému zpracování dat, telekomunikačníc h zařízení a ostatní dopravní prostředky.



Kladné saldo s Polskem se meziročně téměř zdvojnásobilo na 19,4 mld. Kč, především v důsledku růstu vývozu o 8,4 %. Na zvýšení celkového salda působila zejména o polovinu vyšší hodnota vývozu minerálních paliv (o více



než třetinu se zvýšil vývoz uhlí a koksu, na dvojnásobek se zvýšil vývoz ropy a ropných výrobků). 

Nejvýraznější retardační změny se projevily zejména v obchodu mimo Evropu

Přebytek se Slovenskem se zvýšil o 6,6 mld. Kč na 93,5 mld. Kč, čímž se posílila jeho druhá pozici co do výše salda. Zlepšení výsledku vyplynulo především z růstu vývozu průmyslového spotřebního zboží a potravin. Podrobnější komoditní členění s Německem a Slovenskem uvádí přílohové tabulky č. IV.2.1 a IV.2.2.

Přehled zemí s nejvyššími pasivy vč. přehledu komodit, které se na těchto deficitech podílejí největší měrou je uveden v tabulce IV.2.2.

Tabulka č. IV.2.2 Země s nejvyšším deficitem obchodní bilance v roce 2008 Celkový Meziroč. Země

deficit

Nejvyšší deficity v komoditních skupinách (SITC)

změna

podílející se na celkovém deficitu dané země

v mld. Kč v mld. Kč Čína

v mld. Kč

-199,2

-27,5

stroje a dopr.prostř.

-128,6 průmysl.spotř.zboží -47,4 tržní výrobky

Rusko

-85,8

-29,4

minerální paliva

-128,3 suroviny

Japonsko

-70,2

-2,8



Ázerbajdžán

-24,8

-5,2

minerální paliva

-26,1

Tchajwan

-20,6

3,2



-1,3

Jižní Korea

-20,6

-3,9


-16,9 tržní výrobky

-2,8 průmysl.spotř.zboží

-0,6 chemikálie

-0,3

Thajsko

-19,0

-4,6




-1,7 suroviny

-0,7

Malajsie

-14,2

2,0


-11,9 suroviny


-0,9 tržní výrobky -0,2

Singapur

-11,7

-6,4


-11,7

Irsko

-10,1

-2,1

chemikálie


-2,1 potraviny

-4,1 stroje a dopr.prostř.


-16,1 chemikálie

-3,0

-1,7 -4,5 chemikálie

-1,1

-0,4

Pramen: Rešeršní systém statistiky zahraničního obchodu MPO

Země s největším meziročním zhoršením salda obchodní bilance: 

S Ruskem došlo k největšímu meziročnímu zhoršení, deficit se prohloubil o 29,4 mld. Kč na 85,8 mld. Kč. To způsobila minerální paliva dalším růstem schodku obchodu s ropou a ropnými produkty (o 19,3 mld. Kč na 64,3 mld. Kč) a plynem (o 18,2 mld. Kč na 63,5 mld. Kč) především v důsledku růstu dovozních cen.



Nejvyšší deficit vznikl v obchodě s Čínou, 199,2 mld. Kč, tj. meziročně více o 27,5 mld. Kč při růstu dovozu o 14,4 %. Proti roku 2000 se schodek zvýšil téměř 8krát. To ovlivňují stále rostoucí dovozy strojírenského a spotřebního zboží. Zhoršilo se i pokrytí dovozu vývozem o 1,2 p.b., když vývoz pokryl dovoz jen ze 6,2 %.



Změnou kladného salda na záporné 3,9 mld. Kč došlo ke zhoršení výsledku s Norskem o 7,8 mld. Kč. Dovoz z Norska (podílel se na celkovém dovozu 0,6 %) se zvýšil meziročně zhruba o dvě třetiny, což ovlivnila o 120 % vyšší hodnota dovozu minerálních paliv.



Singapur se podílí na našem dovozu jen 0,6 %, přesto došlo k meziročnímu navýšení pasivní bilance o 6,4 mld. Kč na 11,7 mld. Kč způsobenému výrazným meziročním růstem dovozu (dovoz zařízení k automatickému zpracování dat vzrostl na dvojnásobek).

74





V obchodu se Španělskem se meziročně snížil přebytek o 6,7 mld. Kč na 12,4 mld. Kč ,především v důsledku poklesu vývozu o 14,2 %. Zhruba o čtvrtinu se snížil jak vývoz strojů všeobecně užívaných v průmyslu, tak silničních vozidel.

Podrobnější údaje o zahraničním obchodě s vybranými zeměmi uvádí v příloze tabulka č. IV.3.

IV.3. Komoditní struktura Stroje a dopravní prostředky si udržely nadpoloviční podíl ve vývozu

Z hlediska komoditní struktury si dominantní postavení stále drží stroje a dopravní prostředky (SITC 7), jejichž obchodní přebytek se zvýšil o 14,1 mld. Kč na 329,5 mld. Kč při meziročním poklesu hodnoty vývozu o 1,7 % a dovozu o 3,6 %. V důsledku oslabení poptávky v západní Evropě se snížil podíl strojírenské skupiny ve vývozu (meziročně o 0,6 p. b.) na 53,6 %. Dovoz, který je úzce provázaný s vývozem zejména v podnicích se zahraniční účastí, oslabil (o 1,7 p.b.) na 41,3 %. Přírůstek salda obchodní bilance SITC 7 ovlivnily pozitivně: 

zařízení k telekomunikaci a záznamu, které v důsledku nadprůměrného růstu vývozu navýšily kladné saldo na dvaapůlnásobek (25,7 mld. Kč);



stroje všeobecně užívané v průmyslu především poklesem dovozu zvýšily přebytek o 8,3 mld. Kč (zhruba o desetinu poklesl dovoz čerpadel, kohoutů, ventilů a hřídelí);

Tabulka č. IV.3.1 Stroje a dopravní prostředky v roce 2008 Vývoz 2008 mld. Kč

Dovoz

meziroč. podíl na změna vývozu skup.

SITC 7 - celkem

1320,4

podíl na celkovém

2008 mld. Kč

Obchodní bilance

meziroční podíl na změna vývozu

vývozu

skup.

podíl na celkovém

2008 mld. Kč

vývozu

meziroční změna mld. Kč

-1,7

100,0

53,6

991,0

-3,6

100,0

41,4

329,4

14,1

71 - stroje a zařízení k výrobě energie

75,0

0,3

5,7

3,0

61,8

-8,1

6,2

2,6

13,2

5,7

72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - kovozpracující stroje

76,3 25,1

-2,2 4,9

5,8 1,9

3,1 1,0

66,8 23,9

-0,6 4,0

6,7 2,4

2,8 1,0

9,5 1,3

-1,4 0,2

74 - stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu

168,2

-0,1

12,7

6,8

120,6

-6,6

12,2

5,0

47,6

8,3

75 - kancelářské stroje a zařízení k automat.zprac.dat

171,2

-5,4

13,0

6,9

149,8

-4,6

15,1

6,3

21,4

-2,5

76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče

165,7 224,6

15,3 -1,3

12,6 17,0

6,7 9,1

140,1 209,3

4,9 -3,6

14,1 21,1

5,9 8,7

25,7 15,2

15,5 4,8

78 - silniční vozidla

384,5

-6,9

29,1

15,6

200,4

-4,0

20,2

8,4

184,1

-20,1

29,8

-9,7

2,3

1,2

18,3

-26,7

1,8

0,8

11,5

3,5

79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

Pramen: ČSÚ

negativně: silniční vozidla snížením přebytku o 20,1 mld. Kč na 184,1 mld. Kč, když klesl zejména vývoz. Hodnota vývozu byla meziročně nižší o 6,9 %, činila 384,5 mld. Kč a podíl na vývozu skupiny tak poklesl na 29,1 %. Polož8u sil9ič9í vozi3la tvoří z 85 % oso49í automo4ily, 3íly a přísluš69ství 8 9im. Podíl osobních automobilů 9a c6l8ovém vývozu osla4il o 0,9 p. 4. 9a 7,4 %, 9a 3ovozu s6 96pat59ě zvýšil 9a 2,4 %, př64yt68 o4cho39í 4ila9c6 126,4 ml3. Kč 4yl m6zi5oč9ě 9ižší o 24,8 ml3. Kč. Př6hl63 vývozu oso49ích aut 8 9ašim 96jvětším o34ě5at6lům uvá3í ta4ul8a č. IV.3.2.

75



Tabulka č. IV.3.2 Největší odběratelé osobních automobilů v roce 2008 Poř.*)

Země

Vývoz v mld. Kč

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Celkem z toho: Německo Francie Itálie Velká Británie Belgie Polsko Slovensko Rumunsko Španělsko Maďarsko Rakousko Švédsko

Mezir.změna v %

Podíl

183,2

-11,4

100%

39,4 15,4 15,1 14,0 10,1 8,9 7,5 7,0 6,4 5,7 5,4 5,1

-13,4 -7,2 -23,4 -15,7 6,3 -10,1 -12,8 2,9 -35,4 -19,7 3,8 -3,8

21,5 8,4 8,2 7,6 5,5 4,9 4,1 3,8 3,5 3,1 2,9 2,8

*) Pořadí dle výše hodnoty vývozu v roce 2008 Pramen: Rešeršní systém statistiky zahraničního obchodu MPO

Podíl dílů a příslušenství motorových vozidel zůstal v6 vývozu st6j9ý 6,9 %, v 3ovozu mí59ě osla4il 9a 4,1 %. Vz9i8lé 8la39é sal3o o4cho39í 4ila9c6 72,6 ml3. Kč 4ylo m6zi5oč9ě vyšší o 4,7 ml3. Kč. Tržní výrobky dosáhly druhého nejvyššího meziročního přírůstku kladného salda…

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (SITC 6) zvýšily přebytek z 0,9 mld. Kč na 10,5 mld. Kč, především v důsledku vyššího poklesu dovozu než vývozu (5,4 % ku 3,4 %). Podíl skupiny se snížil jak na vývozu o 0,6 bodu na 19,6 %, tak na dovozu o 1,1 bodu na 19,8 %. Detailnější číselné údaje jednotlivých komoditních skupin uvádí v příloze tabulka č. IV.3. N6jvíc6 po8l6sl 3ovoz 96ž6l6z9ých 8ovů (o 17 %), 836 3ošlo 86 s9íž69í 3ovozů př636vším mě3i, hli9í8u, zi98u, olova a 9i8lu, př636vším 3í8y po8l6su c69 těchto 8omo3it 9a světových t5zích

Tabulka č. IV.3.3 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC v roce 2008 Celkem Vývoz (podíl v %) 100,0 Dovoz (podíl v %) 100,0 Saldo 2007 (v mld. Kč) 87,9 Saldo 2008 (v mld. Kč) 68,8 Meziroční změna salda -19,1 0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 – suroviny 3 – minerální paliva 4 – živočišné a rostlinné tuky 5 – chemikálie

0 3,2 4,4 -31,1 -26,6 4,5

1

2

3

4

5

6

7

8

9

0,7 2,6 3,5 0,1 5,9 19,6 53,6 10,8 0,1 0,5 2,6 10,4 0,2 10,3 19,8 41,3 10,5 0,1 -1,3 6,5 -123,8 -1,3 -104,3 0,9 315,4 27,3 -0,5 3,8 3,1 -164,5 -1,7 -99,5 10,5 329,5 14,9 -0,7 5,1 -3,4 -40,7 -0,4 4,8 9,6 14,1 -12,4 -0,2 6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky) 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží (jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační apod. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně, munici, sportovní potřeby, hračky) 9 – komodity nezatříděné

Pramen: ČSÚ

76



…a naopak druhého nejvyššího úbytku salda dosáhlo průmyslové spotřební zboží

Průmyslové spotřební zboží (SITC 8) snížilo přebytek obchodní bilance o 12,4 mld. Kč na 14,9 mld. Kč v důsledku růstu dovozu o 4,1 % při nepatrném poklesu vývozu. Zvýšením podílu na dovozu upevnilo třetí pozici v komoditní struktuře průmyslové spotřební zboží.

Deficit paliv se prohloubil o třetinu…

Růst hodnoty dovozu minerálních paliv (SITC 3) o 30,5 % ovlivnily dovozní ceny, které výrazně rostly až do října. V průměru za celý rok dovozní ceny paliv vzrostly o 17,3 %, přičemž zaznamenaly nejvyšší růst v srpnu, o 31,8 %. Cena ropy Brent rostla do června na 135,01 USD/barel, od července začala strmě klesat až na 41,50 USD/barel v prosinci, v průměru za celý rok dosáhla 98,55 USD/barel a byla tak o 35,8 % vyšší než v roce 2007. Cena zemního plynu rostla postupně až do října, kdy dosáhla 529,92 USD/1000 m3 , v průměru za celý rok činila 478,28 USD/1000 m3 , meziročně se zvýšila o 55,3 %. Jak se ceny ropy a zemního plynu vyvíjely na světových burzách během posledních dvou let znázorňuje graf č. IV.3.1.

K6 zho5š69í sal3a s8upi9y 9apomohl o4cho3 s o3ěv9ími vý5o48y a o4uví, 836 s6 zvýšil 3ovoz m6zi5oč9ě o 8 %. Rov9ěž vz5ostl 3ovoz 9á4yt8u, což způso4ilo s9íž69í 96jvyššího a8tiva v6 s8upi9ě o 2,6 ml3. Kč 9a 17,8 ml3. Kč.

Graf IV.3.1 Vývoj cen ropy a zemního plynu na světových burzách dle jednotlivých měsíců roku 2007 a 2008 (průměry z denních záznamů) 650 600 550 500 450 400 Zemní plyn v USD/tm3

350 300 250 200 150

Ropa Brendt v USD/barel

100 50 0 1

2

3

4

5

6

2007

7

8

9

10

11

12

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2008


Dl6 6965g6tic8é statisti8y MPO, 8t65á vychází z měř69í fyzic8ého o4j6mu 3ovozu, 4ylo 3ov6z69o 10,8 mil. tu9 ropy a ropných výrobků za 143,2 ml3. Kč, což př63stavovalo m9ožství m6zi5oč9ě větší o 3,8 %, al6 ho39otu o 19 %. Samot9é ropy s6 3ov6zlo 8,1 mil. tu9 (o 12,8 % m6zi5oč9ě víc6) a ropných výrobků 2,7 mil. tu9 (tj. mé9ě o 16,2 %).

Snížení aktivní bilance elektrické energie o 10,8 mld. Kč (na 5,5 mld. Kč) způsobil zejména meziroční růst dovozu o dvě třetiny. Dovoz 6l68t5ic8é 6965gi6 v6 fyzic8ém vyjá3ř69í m6zi5oč9ě vz5ostl o 18,4 % % 9a 17,5 mil. MWh, přič6mž vliv6m c69 s6 j6ho ho39ota zvýšila o 60,7 %. N6jvíc6 6965gi6 s6 3ov6zlo z Něm6c8a, 4,7 mil. MWh, což j6 m9ožství větší o 3vě tř6ti9y a ho39ota vyšší o 108 %. Z6 Slov69s8a s6 3ov6zlo 2,9 mil. MWh, tj. víc6 o 3,6 %, al6 zaplatili jsm6 za 9i o 38,8 % víc6. Vývoz 6l68t5ic8é 6965gi6 s6 s9ížil o j639u tř6ti9u 9a 14,7 mil. MWh, zatímco j6jí ho39ota 8l6sla j69 o 15 %.

77


…naopak klesl schodek chemikálií…


V důsledku růstu vývozu o 1,5 % při současném poklesu dovozu o 1 % snížil se schodek chemikálií a příbuzných výrobků (SITC 5) o 4,8 mld. Kč na 99,5 mld. Kč. Zlepšilo se krytí dovozu vývozem o 1,5 p.b., když vývoz pokryl dovoz z 59,5 %. Vý5az9ěji s6 s9ížil 3ovoz plastů v p5vot9í fo5mě a zvýšil vývoz plastic8ých hmot v 96p5vot9ích fo5mách. Dovoz léčiv vz5ostl o 5,5 %, a ta8 s6 3ál6 p5ohlou4il 96jvyšší 36ficit s8upi9y 9a 40,4 ml3. Kč.

… a potravin

Potraviny a živá zvířata (SITC 0) je skupina, která podle výše deficitu (26,6 mld. Kč), zaujímá z pohledu komoditní struktury třetí místo. Vývoz rostl šestkrát rychleji než dovoz a pasivum se meziročně snížilo o 4,5 mld. Kč. Vývoz pokryl dovoz téměř ze tří čtvrtin. Př636vším s6 zvýšil vývoz o4ilovi9 a masa, 9ap5oti tomu 96jvíc6 po8l6sl 3ovoz cu85u, z6l69i9y, ovoc6 a mléč9ých vý5o48ů. T5a3ič9ě 96jvyšší scho368 v6 s8upi9ě má ovoc6 a z6l69i9a (m6zi5oč9ě s6 mí59ě s9ížil 9a 19,4 ml3. Kč).

Suroviny snížily svoji aktivní bilanci na polovinu

Dovoz surových materiálů, nepoživatelných, s výjimkou paliv (SITC 2) vzrostl o 5,8 %, když vývoz zůstal na meziroční hodnotě. Aktivní obchodní bilance poklesla z 6,5 mld. Kč na 3,1 mld. Kč. Na3p5ůmě59ě vz5ostl z6jmé9a 3ovoz 5u3 8ovů a 8ovového o3pa3u. Na zho5š69í sal3a s8upi9y půso4il i m6zi5oč9í po8l6s vývozu 8o58u a 3ř6va.

Nápoje a tabák (SITC 1), které se podílejí na obratu necelým procentem, přešly z pasiva 1,3 mld. Kč do aktiva 3,8 mld. Kč (v pořadí třetí meziroční zlepšení po strojírenských a tržních výrobcích). Přechod do aktiva způsobil o polovinu vyšší vývoz a o polovinu nižší dovoz tabákových výrobků. Struktura importu dle předpokládaného užití

Struktura importu dle předpokládaného užití dokladuje hospodářský vývoj země. Téměř polovina dovozů směřuje již tradičně do výroby. To odpovídá našemu vysokému zapojení do mezinárodní kooperace. Pro další hospodářský vývoj je důležité, že podíl dovozu pro investiční užití se drží na 30 %. Dovozy pro osobní spotřebu dlouhodobě tvoří pětinu celkového dovozu (napomáhají tomu hlavně levné dovozy z Asie)

Tabulka č. IV.3.4 Struktura dovozů dle předpokládaného užití 2007 mld. Kč Dovozy pro: * osobní spotřebu * investiční užití * výrobní užití

480,9 763,1 1147,3

2008 %

mld.Kč 20,1 31,9 48,0

492,8 739,7 1164,2

Změna v % %

2008/2007 20,6 30,9 48,6

102,5 96,9 101,5

Pramen: MPO

Obchod s HI-TECH výrobky

O komoditní struktuře našeho zahraničního obchodu vypovídá i obchodování s HI-TECH výrobky, které se vyznačují vysoce technicky náročnou technologií. Jejich podíl se v meziročním srovnání nezměnil, tj. ve vývozu 14,8 % a v dovozu 15,5 %. Záporné saldo těchto výrobků se meziročně zvýšilo o 1,6 mld. Kč na 7,6 mld. Kč. Nejsilnější položkou, tvořící polovinu vývozu HI-TECH výrobků, je výpočetní technika, která vykázala kladné saldo 29,2 mld. Kč.

78


Výrobky s vyšším stupněm zpracování drží vysoké podíly


Změny ve struktuře obchodování podle stupně zpracování vyplynuly hlavně z poklesu celkového vývozu. Podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování ve vývozu poklesl o 0,9 p.b. a v dovozu o 1,9 p.b. (tabulka č. IV.3.5).

Tabulka č. IV.3.5 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování Podíl v % Vývoz 2007

Dovoz 2008

2007

2008

A. Výrobky s nižším stupněm zpracování

11,8

12,7

20,0

21,9

- potraviny a suroviny pro výrobu potravin

3,8

4,2

5,2

5,2

- suroviny vč. energetických a druhotné odpady

2,3

2,8

7,0

9,4

- polotovary

5,7

5,7

7,8

7,3

B. Výrobky s vyšším stupněm zpracování

88,2

87,3

80,0

78,1

- strojírenské a elektrotechnické výrobky

60,7

60,2

48,5

46,8

- ostatní finální výrobky

27,5

27,1

31,5

31,3

Pramen: MPO

Na začátku roku 2009 dramaticky poklesl vývoz i dovoz

V prvních dvou měsících došlo k největšímu propadu od roku 1993, kdy na obchod již plně dolehla světová krize a pád poptávky v západoevropských zemích. Protikrizová opatření na podporu prodeje osobních automobilů, zavedená v mnoha zemích EU, se na zvýšení vývozu osobních automobilů z ČR, ještě neprojevila. V kumulaci za leden a únor vývoz klesl meziročně o 23,1 % a dovoz o 21,4 %. Přebytek obchodní bilance se meziročně snížil zhruba na polovinu, tj. na 12,2 mld. Kč. Snížení přebytku ovlivnila strojírenská skupina oslabením kladného salda o 17,3 mld. Kč (na 48,4 mld. Kč) v důsledku poklesu vývozu o 26,9 %, když dovoz klesl o 27,2 %. Pokles dovozu minerálních paliv o 9,8 % snížil deficit o 3 mld. Kč na 22,9 mld. Kč, čemuž napomohla zejména nižší cena ropy.

79



V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1 Souhrnné výsledky obchodu Výrazná změna tržeb ve 4. čtvrtletí ovlivnila celoroční hodnocení

Spotřebitelská aktivita, vyjádřená objemem a strukturou tržeb vnitřního obchodu 6 generuje signály, které ovlivňují navazující odvětví i celkovou dynamiku hospodářství. Na celkové výsledky odvětví obchodu působila řada vlivů, v závěru roku to byly i výrazné odrazy globální hospodářské recese, které ovlivnily chování spotřebitelů. Meziroční růst tržeb celého odvětví v průběhu prvního až třetího čtvrtletí slábl jen mírně. Dramatický pokles nastal ve čtvrtém čtvrtletí, kdy došlo k výraznému propadu. To ovlivnilo celoroční údaje, i další vývoj.

Tabulka č. V.1.1 Tržby odvětví obchodu (běžné ceny, bez DPH) mld. Kč 2007 2008 1.-4.Q 1.-4.Q Obchod celkem velkoobchod mot. vozidla a poh. hmoty maloobchod

3354 2025 514 815

3450 2091 523 836

1.-4.Q 2,9 3,2 1,8 2,7

meziroční změny v % 2008 1. Q 2. Q 3. Q 7,9 8,8 8,6 5,2

6,9 7,6 7,7 4,7

5,3 5,6 6,7 3,9

4.Q -6,9 -7,4 -13,3 -2,0

podíl v % 2007 2008 1.-4.Q 1.-4.Q 100,0 60,4 15,3 24,3

100,0 60,6 15,2 24,2

Pramen: ČSÚ (čtvrtletní šetření)

Retardační faktory ovlivnily všechna obchodní odvětví

Oslabení velkoobchodních tržeb bylo ovlivněno zpomalováním ekonomického růstu a s tím souvisejícím poklesem dovozních aktivit. Maloobchod, včetně motoristického segmentu odráží kupní sílu domácností a jejich spotřebitelský zájem, či opatrnost v utrácení, jakož i nákupní apetit zahraničních návštěvníků a částečně i podnikatelského a veřejného sektoru. Souvislostem vývoje maloobchodních tržeb je věnována kapitola V.2. Tržby motoristického segmentu, až do třetího čtvrtletí udržovaly, na poměrně vyrovnané úrovni vysoké ceny pohonných hmot i stále rostoucí prodej motorových vozidel. Ve čtvrtém čtvrtletí ceny pohonných hmot klesaly a prodej motorových vozidel výrazně meziročně oslabil. V 5oc6 2008 s6 po3l6 ú3ajů Svazu 3ovozců automo4ilů m6zi5oč9ě zvýšil poč6t p5o3a9ých 9ových oso49ích automo4ilů a l6h8ých užit8ových vozi36l o 4,7 %. V samot9ém 4. čtv5tl6tí vša8 vý5az9ě 8l6sl o 9,7 %. Spotř64it6lé 4yli po3 3ojm6m zp5áv o hospo3ářs8é 56c6si opat59ější s v6l8ými vý3aji, zaháj69í c69ových a8cí j6 spíš6 v63lo 8 č68á9í 9a j6ště větší sl6vy.

Trendy ve vývoji obchodní sítě mají velkou setrvačnost

6

Obchodní síť a rozložení sil v obchodě prodělalo od devadesátých let kardinální přeměny. Nové obchodní formáty se stávají dominantami sídel a jejich význam přerůstá funkci pouhých prodejních míst. Zhruba do roku 2005 rostl poměrně rychle tržní podíl velkých podniků se 100 a více zaměstnanci ve všech obchodních odvětvích a úměrně tomu se snižoval podíl drobných obchodníků.

Podle metodiky platné v roce 2008, zahrnoval velkoobchod (OKEČ 51), maloobchod (OKEČ 52) a obchod s motorovými vozidly a pohonnými hmotami (OKEČ 50).

80



Tabulka č. V.1.2 Podíl velkých obchodních podniků na tržbách podíly v %

Odvětví obchodu celkem motorizmus velkoobchod maloobchod

2000

2005

2007

2008

2000 až 2005

27,6 23,7 24,0 38,0

33,8 28,2 30,9 43,5

33,6 32,1 28,8 46,5

34,1 29,1 29,3 48,9

6,2 4,6 6,8 5,5

změna v p. b. 2005 až 2007 a 2008 2008 0,3 0,8 -1,6 5,4

0,5 -3,0 0,5 2,4

Pramen: ČSÚ

V současné době pokračuje expanze velkých obchodních podniků s nezmenšenou silou pouze v maloobchodě. Tržby velkých maloobchodních podniků v roce 2008 meziročně vzrostly o 7,9 %, tržby menších podniků klesly o 2,1 %. Velkým podnikům maloobchodu dominují společnosti pod zahraniční kontrolou

Expanzi velkých obchodních podniků v maloobchodě akcelerují zejména aktivity nadnárodních řetězců, které usilují o maximalizaci tržního podílu v ČR. Jejich podíl na tržbách velkých podniků překračuje 80 %. Jde o finančně silné podniky, které uplatňují bohaté obchodní zkušenosti v oblasti organizace prodeje, reklamy, marketingu i při vyjednávání obchodních podmínek s dodavateli. Největší rozdíl, ve srovnání s velkými domácími podniky, je v tržbách vztažených na jednoho zaměstnance. V roce 2008 dosáhla u domácích podniků 2,6 mil. Kč, u nadnárodních 3,9 mil. Kč.

Finanční výsledky velkoobchodu a maloobchodu jsou rozdílné

Pro obchodní podniky je zásadním východiskem obchodní marže (rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady na prodané zboží). V souhrnu tvoří zhruba dvě třetiny finančních výkonů odvětví, v samotném maloobchodu dokonce 81 %. Marže v celém odvětví meziročně vzrostla o 0,7 p.b. na 14,8 %, její úroveň je však druhá nejnižší od roku 2000, kdy dosahovala téměř 17 %. O 1 p.b. vzrostla ve velkoobchodě (na 13,0 %), což, do značné míry umožnil, pokles cen nakupovaného zboží ze zahraničí. Cenová konkurence, vyplývající z chování finančně silných obchodních firem, ovlivnila další pokles marže v maloobchodě, z 23,0 % v roce 2006 na 22,7 % v roce 2007 a na 22,6 % v roce 2008.

V.2 Konečná spotřeba domácností Změny v nákupním chování spotřebitelů měly řadu příčin

Spotřebitelskou poptávku na vnitřním trhu zpravidla charakterizuje vývoj fyzického objemu tržeb maloobchodu a motoristického segmentu (tj. ve stálých cenách). Tato poptávka se nepřetržitě zvyšuje od roku 1998, kdy byl naposledy zaznamenán pokles. Růst v roce 2008 je však druhý nejnižší (po roce 2002).

Tabulka č. V.2.1 Tržby maloobchodu a motoristického segmentu (bez DPH, stálé ceny, meziroční změny v %)

Maloobchod a motorizmus z toho: motorová vozidla maloobchod včetně poh. hmot z toho: pohonné hmoty maloobchod bez pohonných hmot Pramen: ČSÚ (měsíční šetření)

81

2005 rok

2006 rok

2007 rok

rok

1.Q

2008 2.Q

3.Q

4.Q

8,3 12,7 6,6 -0,1 7,9

11,1 16,7 8,9 4,6 9,7

10,0 15,6 7,6 4,3 8,2

3,4 0,0 5,0 13,8 3,5

5,6 3,8 6,4 13,5 5,2

5,4 3,7 6,2 15,0 4,7

5,3 4,2 5,8 13,0 4,5

-1,6 -10,0 2,1 13,9 0,4



Vývoj byl silně poznamenán atypickým vývojem v závěru roku. Nelze ho pouze vysvětlit náhlým poklesem reálných příjmů, přispěla k němu řada vlivů:

Nákupní aktivitu tlumil i rychlý růst jiných vydání,…



frekventované zprávy o nepříznivé perspektivě hospodářského vývoje vyvolaly nejrůznější obavy, které vedly k odložení větších nákupů (prodej motorových vozidel propadl výrazně i při slevách cen);



budoucí nejistý vývoj příjmů se odrazil ve snížení tempa růstu spotřebních úvěrů;



zmírňování inflace v posledních měsících roku vyvolalo naději, že ceny budou v dalším období dále klesat, což byl další důvod pro odložení větších nákupů;



enormní růst prodeje v létech 2006 a 2007 vytvořil pro rok 2008 vysokou srovnávací základnu a přispěl k předzásobení, které mělo za následek oslabení nákupů v dalším období (po vystupňování prodeje motorovýc h vozidel přišlo ochlazení).

Statistika rodinných účtů o spotřebních vydáních domácností vypovídá o tom, že se ve 4. čtvrtletí 2008 citelně zvýšily výdaje domácností za dopravu (meziročně o 16,2 %), zdraví (o 15,7 %) a základní bydlení (o 11,8 %). Růst v těchto výdajových skupinách byl více než dvojnásobný ve srovnání s růstem celkových vydání (6,8 %) a byl ovlivněn především růstem cen. To stlačilo dynamiku vydání za nákupy domácností v maloobchodě.

Tabulka č. V.2.2 Meziroční změny vydání domácností v % (4. čtvrtletí, nominálně)

Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje a tabák Odívání a obuv Bytové zařízení

2006

2007

2008

7,7 5,9 5,8 14,4

9,0 6,6 1,6 6,2

5,4 2,8 2,7 0,7

Pramen: ČSÚ- Statistika rodinných účtů

V důsledku tohoto vývoje došlo ve struktuře spotřebních vydání domácností ke změnám, které dávají částečné vysvětlení k poklesu tržeb maloobchodu v závěru roku. Tabulka č. V.2.3 Struktura spotřebních vydání domácností ve 4. čtvrtletí 2008 struktura v % 01 02 03 04

Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva z toho: základní bydlení 05 Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy 06 Zdraví 07 Doprava 08 Pošty a telekomunikace 09 Rekreace a kultura 10 Vzdělávání 11 Stravování a ubytování 12 Ostatní zboží a služby Pramen: ČSÚ – Statistika rodinných účtů

20,2 2,9 6,3 19,4 17,3 7,3 2,7 9,7 4,7 10,7 0,5 4,6 11,1

meziroční změna v p.b -0,3 -0,1 -0,2 0,3 0,8 -0,4 0,2 0,8 0,0 0,1 0,1 0,1 -0,5

82



…nižší počet zahraničních návštěvníků,…

Pokles tržeb lze dávat do souvislosti i se slabší návštěvností ČR. Počet cizinců ubytovaných v hromadných zařízeních v roce 2008 poklesl meziročně jen nepatrně (o 0,4 %), ale v samotném 4. čtvrtletí o 6,3 %. Výraznější byl pokles z hlediska počtu přenocování, za celý rok o 3 %, ale ve 4. čtvrtletí o 7,5 %.

…i zpomalování spotřebitelských úvěrů

Dalším faktorem, který oslabil poptávku bylo výrazné snížení nárůstu spotřebitelských úvěrů domácností. Jejich meziroční dynamika oslabila téměř na polovinu, z 27 % v prosinci 2007, na 14 % v prosinci 2008.

Spotřebitel začal více šetřit

Z makroekonomického pohledu bylo 4. čtvrtletí výjimečné tím, že poprvé v roce 2008 meziroční tempo růstu konečné spotřeby zaostalo za růstem disponibilních příjmů domácností (to jsou celkové příjmy po odpočtu daní a pojistného) a míra úspor (poměr objemu úspor a disponibilního důchodu) meziročně stoupla (tabulka č. V.2.4).

Tabulka č. V.2.4 Sektor domácností – souvislosti vývoje Disponibilní důchod meziroční tempo v %

Konečná spotřeba meziroční tempo v %

Míra úspor v % 2007 2008

1. Q 2. Q 3. Q 4. Q

8,7 7,9 7,1 8,1

9,7 9,5 8,9 6,4

11,3 7,8 8,7 8,2

10,2 6,3 7,1 9,4

1. až 4. Q

7,9

8,6

9,0

8,3

Pramen: ČSÚ

Lze to interpretovat tak, že domácnosti v závěru roku, pod dojmem nepříznivých prognóz hospodářství, nevyužily růstu příjmů k vyšší spotřebě, ale začaly více šetřit na horší časy. V prvních třech čtvrtletích se domácnosti ještě chovaly bezstarostně a jejich spotřeba rostla mírně rychleji než příjmy, při meziročním snižování míry úspor. Působení cen na poptávku

83

Citlivost spotřeby na cenový vývoj je u jednotlivých komoditních skupin značně diferencovaná. Z grafického vyjádření této souvislosti u potravin vyplývá, že zhruba při 3% růstu cen prodej výrazně oslabuje. Na strmý cenový pokles v závěru roku 2008 by měla spotřeba reagovat oživením růstu v dalším období. Výsledek za leden (růst o 2,5 %) toto očekávání potvrdil.



Graf č. V.2.1 Ceny a fyzický objem prodeje potravin 9,0

fyzický objem prodeje ceny

meziroční změny v %

7,0

Polynomický (fyzický objem prodeje)

5,0 3,0 1,0 -1,0 -3,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

2005

2006

2007

2008


Fyzický objem tržeb v oblasti prodeje motorových vozidel je naproti tomu na běžné cenové změny velmi málo citlivý. Fyzický objem prodeje citelně slábnul při stagnaci cen (rok 2007), i při poklesech cen (zejména závěr roku 2008). Na tento trh působily i jiné faktory, zejména rostoucí opatrnost spotřebitelů před velkými nákupy, čekání na výrazné cenové slevy, sílící obavy ze zadlužování. Graf č. V.2.2 Ceny a fyzický objem prodeje motorových vozidel 25

fyzický objem prodeje


20

ceny

15


10 5 0 -5 -10 -15 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

2005

2006

2007

2008


Pro ceny pohonných hmot jsou příznačné velké výkyvy, které mají jen dílčí bezprostřední dopad na prodej, ale neohrožují tendenci jeho stálého nárůstu.

84



Graf č. V.2.3 Ceny a fyzický objem prodeje pohonných hmot


20

fyzický objem prodeje

15

ceny

10


5 0 -5 -10 -15 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

2005

2006

2007

2008


Pro chod hospodářství i mobilitu osob je doprava takovou nezbytností, že fyzický objem prodeje pohonných hmot je málo citlivý na změny cen. Podíl importovaného zboží dále sílí

O původu zboží nabízeného na vnitřním trhu statistika přímé informace neposkytuje. Protože je to pro domácí výrobce i pro importéry podstatná informace, MPO provádí propočet podílu dováženého zboží na celkové nabídce zboží na vnitřním trhu. Východiskem je třídění dovozů podle předpokládaného způsobu užití, které rovněž provádí MPO. Dle dalších propočtů lze soudit, že v roce 2008 byla nabídka tvořena z cca 42 % dováženým zbožím, což bylo zhruba o 2 p.b. více než v roce 2007. K růstu podílu dováženého zboží na úkor domácí produkce přispěly výhodné cenové relace importovaného spotřebního zboží a příznivý kurz koruny. Z hlediska spotřebitele představuje rostoucí podíl dovozů zvýšení pestrosti a atraktivity nabídky, z hlediska obchodní bilance to zvyšuje nároky na exportní výkonnost.

Leden ještě nepřinesl návrat k růstu

Meziroční souhrnný pokles fyzického objemu prodeje v maloobchodě a prodeji motorových vozidel ze 4. čtvrtletí 2008 se v lednu 2009 dále prohloubil na 3,3 % (ve 4. čtvrtletí 2008 to bylo 1,6 %). Nenaplnilo se tak očekávání stimulačního vlivu povánočních výprodejů. Pokles byl ovlivněn především hlubokým snížením tržeb za prodej a opravy motorových vozidel (o 14,2 %), který lze vysvětlit čekáním na prominutí DPH při nákupu vozidel podnikateli, které má platit od dubna. Podle údajů Sdružení dovozců automobilů se z tohoto důvodu v lednu a únoru meziročně snížil prodej nových lehkých užitkových vozidel o 36 %. Samotný maloobchod nemohl mírným růstem (o 1,1 %) tyto ztráty kompenzovat. Příznivé však je, že ožil obchod s potravinami. Lednový růst o 2,5 % je na úrovni 1. pololetí 2008 a je vyšší než ve 3. i 4. čtvrtletí. Souvisí to s poklesem cen potravin. Stagnace prodeje nepotravinářského zboží se ze závěru roku 2008 přelila i do ledna a odráží přetrvávající opatrnost spotřebitelů při rozhodování o větších nákupech.

Březen a duben přinesl obrat v prodeji osobních automobilů

Podle dílčích mediálních zpráv došlo k razantnímu zvýšení prodeje osobních automobilů v březnu a dubnu, kdy dokonce byly úplně vyprodány skladové zásoby vozů Škoda Fabia nižšího obsahu. Od 1. dubna se naplnilo očekávání podnikatelů na slevu ve výši DPH. Některé prameny upozorňují až na šestitýdenní čekací doby při nákupu nových vozů.

85



86

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2008

Recommend Documents