Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2007

Odbor analýz a statistiky

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2007

Říjen 2007

MPO – odbor analýz a statistiky


OBSAH SEZNAM ZKRATEK..................................................................................................................... 3 ÚVOD ............................................................................................................................................... 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2007.................... 9 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE......................................... 20 I.1. Výkonnost ekonomiky.........................................................................................................................................20 I.2. Trh práce..............................................................................................................................................................23 I.3. Cenová a fiskální politika ....................................................................................................................................31 I.3.1. Cenová politika ...........................................................................................................................................31 I.3.2. Fiskální politika ..........................................................................................................................................35 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice .....................................................................................................38 I.4.1. Měnová politika ..........................................................................................................................................38 I.4.2 Přímé zahraniční investice ..........................................................................................................................46 I.5. Kapitálový trh ......................................................................................................................................................49 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry.............................................................................................53

II. PRŮMYSL ............................................................................................................................... 57 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita ...........................................................................................................57 II.2. Finanční situace průmyslových podniků .........................................................................................................69

III. STAVEBNICTVÍ.................................................................................................................... 74 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita ..........................................................................................................74 III.2.Bytová výstavba ..............................................................................................................................................80 III.3. Finanční situace ve stavebnictví.....................................................................................................................81

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD .................................................................................................... 84 IV.1. Souhrnné výsledky.........................................................................................................................................84 IV.2. Teritoriální struktura ......................................................................................................................................87 IV.3. Komoditní struktura .......................................................................................................................................89

V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ ................................... 95 V.1. Odvětví obchodu .............................................................................................................................................95 V.2. Konečná spotřeba domácností.........................................................................................................................99

Tabulková příloha

1



V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30.9.2007

2



SEZNAM ZKRATEK A + PL b. c. BCPP BFI BLS BUX CAC 40 CESI ČKA DAX DPFO DPPO ECB EIB EMU Fed FTSE Gfk HICP HI–TECH ILO IPP M1 M2 Nasdaq Composite OECD OKEČ OPEC p.b. RM PPS PX PX–GLOB RM–S SAX S&P 500 s.c. SCP SITC SPAD SPP TPCA VPS VŠPS WIG

3

akcie + podílové listy běžné ceny Burza cenných papírů Praha Index budoucích obchodů (Business Future Index) Bureau of Labor Statistics USA index akciového trhu Maďarska index akciového trhu Francie Central European Share Index Česká konsolidační agentura index akciového trhu SRN daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Evropská centrální banka Evropská investiční banka Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Úřad federálních rezerv Spojených států amerických index akciového trhu Velké Británie Institut pro výzkum trhu Praha harmonizované indexy spotřebitelských cen technicky vysoce náročné výrobky Mezinárodní organizace práce index průmyslové produkce oběživo + jednodenní vklady celková peněžní zásoba index mimoburzovního akciového trhu USA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odvětvová klasifikace ekonomických činností Organizace zemí vyvážejících ropu procentní bod index RM–Systému (dříve PK-30) standard kupní síly (Purchasing Power Standard) hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) celkový index Burzy cenných papírů Praha RM–Systém (mimoburzovní trh) index akciového trhu Slovenska index akciového trhu USA stálé ceny Středisko cenných papírů Standard International Trade Classification Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů státní pokladniční poukázky Toyota Peugeot Citroën Automobile všeobecná pokladní správa výběrové šetření pracovních sil index akciového trhu Polska



„Analýza vývoje ekonomiky a odvětví v působnosti MPO“ je zpracovávána základních

pravidelně

tendencí

v

každé

čtvrtletí.

hospodářském

Obsahuje

vývoji

a

souhrn

podrobnou

analytickou část, včetně řady číselných a grafických příloh. V makroekonomickém

souhrnu

je

hodnocen

vývoj

hlavních

indikátorů jakož i podmínek, ve kterých probíhala činnost odvětví resortu. Situaci v průmyslu, stavebnictví, zahraničním a vnitřním obchodě jsou věnovány samostatné kapitoly. Při zpracování byly využity prameny ČSÚ, statistické údaje MPO a řady dalších resortů, výzkumných pracovišť a mnohé jiné domácí i zahraniční zdroje. Na tento materiál navazuje pravidelně „Finanční analýza průmyslu a stavebnictví“, která je detailněji zaměřena na finanční výsledky produkčních odvětví. Počínaje rokem 2007 je doplněna „Benchmarkingovým diagnostickým systémem finančních ukazatelů INFA“, který je umístěn na internetových stránkách MPO a slouží podnikům

k pohotovému

ověřování

jejich

finančního zdraví

a porovnávání vlastních výsledků s aktuálně nejlepšími firmami v odvětví, nebo průměrem za odvětví. Umožňuje identifikovat přednosti i problémy podniku a napomáhá tak formování optimální podnikové strategie, když konkrétní propočty v různých variantách je možno provádět on-line. Analytické materiály odboru analýz a statistiky slouží prioritně k zajištění výkonu kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu a představují významnou službu především podnikatelské sféře, ale například i ekonomickému školství. V průběhu doby se staly předmětem širšího zájmu veřejnosti a medií. To jsou důvody pro jejich zveřejňování na webových stránkách MPO.

4



ÚVOD Česká republika se řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v Evropě. V posledních dvou letech růst hrubého domácího produktu osciloval kolem 6,5 % a také letos, přes určité zpomalení, nekleslo jeho tempo pod 6 %. Produkt vzrostl o 6,4 % a 6,0 % v 1. resp. 2. čtvrtletí, což rezultovalo v jeho meziroční zvýšení za 1. pololetí o 6,2 %. Tento vývoj vedl k dalšímu sblížení výkonnosti české ekonomiky s úrovní dosahovanou v Evropské unii, která vyjádřená hrubým domácím produktem na obyvatele (v paritě kupní síly) činila podle odhadů Eurostatu za rok 2006 cca 79 % průměru Evropské unie (EU-27). Zlepšení pozice je dáno pomalejším růstem ekonomiky Evropské unie, která ve 2. čtvrtletí meziročně zpomalila na 2,8 % ze 3,3 % v 1. čtvrtletí (především v důsledku útlumu investic, vládních výdajů a nižších zásob). S výjimkou Maďarska (růst 1,8 % ve 2. čtvrtletí) rostly nadprůměrným tempem nové členské země, mezi nimiž k nejlepším patřilo již tradičně Slovensko (9,4 %). V rámci středoevropského regionu zrychlil také vývoj v Polsku (na 6,9 %). Z hlediska vnitřních podmínek pokračovala tendence relativně nízkého růstu inflace, přestože došlo k rozsáhlým deregulacím a úpravám sazeb spotřebních daní. Inflační tlaky začaly nabírat na síle ve 2. čtvrtletí v důsledku rostoucích tržních cen, zejména potravin, ale jejich vzestup byl vyrovnaný. Spotřebitelské ceny vzrostly ve 2. čtvrtletí v průměru meziročně o 2,5 % a za celé 1. pololetí o 2,0 %. V nominálním vyjádření byl za 1. pololetí vytvořen hrubý domácí produkt v objemu 1 717,4 mld. Kč, tj. meziročně vyšší o 10,2 %. K tomuto růstu výrazně přispěl vývoj úhrnné cenové hladiny, když implicitní deflátor HDP se meziročně zvýšil o 3,7 %. Jeho rychlejší růst ve srovnání s inflací byl důsledkem zlepšení směnných relací v zahraničním obchodě, ke kterému došlo vlivem růstu vývozních cen zboží a služeb v průměru o 0,5 % a poklesu dovozních cen o 1,6 %. Na celkovém meziročním přírůstku hrubého domácího produktu ve výši 158,3 mld. se podílel vliv růstu úhrnné cenové hladiny 37,6 % a zvýšení fyzického objemu 62,4 %. Z hlediska struktury užití produktu (ve stálých cenách) pokračovala tendence sílícího vlivu domácí poptávky s tím, že na jeho růstu se podílely v zásadě stejnou měrou výdaje na konečnou spotřebu (které se realizovaly v sektoru domácností, zatímco u vlády poklesly)

5



a tvorba hrubého kapitálu. Spotřeba domácností vzrostla o 6,8 % jako důsledek situace na trhu práce, kde určitá napjatost v hledání nových pracovníků v požadované struktuře tlačila na růst mezd. K růstu tvorby hrubého fixního kapitálu o 4,1 % přispěly výrazněji investice do budov a staveb (jejich podíl na celkových investičních výdajích přesáhl 52 %) než do strojů a zařízení. Reálný vývoz zboží a služeb si od 2. čtvrtletí 2004 (s výjimkou 2. čtvrtletí 2005) udržuje dvoucifernou dynamiku růstu, ale protože se v letošním roce prohloubila závislost na dovozu, jeho přínos k hospodářskému růstu se výrazně snížil. V běžných cenách bylo tempo růstu vývozu zboží rychlejší (16,7 %) než dovozu (14,8 %) a obchodní bilance skončila přebytkem 56,4 mld. Kč, tj. o 24,6 mld. Kč meziročně vyšším. Na příznivém výsledku se projevil vliv směnných relací (které při hodnotě 103,4 ovlivnily přebytek obchodní bilance v objemu 20 mld. Kč) a vývoje koruny, jejíž zpevnění se realizovalo zejména vůči USD, což zlevnilo především dovozy surovin (koruna posílila k USD meziročně v průměru o 8,7 % a k EUR o 1,2 %). Již tradičně se dařilo obchodu v rámci EU, přičemž meziroční navýšení přebytku obchodní bilance o 35,9 mld. Kč v tomto teritoriu se realizovalo zejména se Slovenskem a Německem (o 13,8 mld. Kč resp. 8,5 mld. Kč). Mimo země EU došlo k největšímu zlepšení obchodu s Ruskem (snížením deficitu o 13,4 mld. Kč), když hodnota dovozu klesla téměř o desetinu. Dále se prohloubil deficit s Čínou (o 22,9 mld. Kč), protože vedle dovozu textilu, obuvi a levného spotřebního zboží posílily také dovozy komponentů a dílů zejména pro výpočetní a telekomunikační techniku, které se po zpracování a kompletaci dále vyvážely. Podle komoditního členění pokračoval příznivý vývoj obchodu se stroji a dopravními prostředky, který se projevil růstem přebytku obchodní bilance o 20 mld. Kč. Celkový přebytek ovlivnil rovněž obchod s minerálními palivy a surovinami, když v důsledku poklesu cen se deficit minerálních paliv meziročně snížil (o 12 mld. Kč) a bilance surovin přešla z pasiva do aktiva (zlepšení o 7,0 mld. Kč). Přes kladné saldo obchodu se zbožím a službami skončil běžný účet platební bilance deficitem 28,3 mld. Kč (který byl meziročně téměř dvojnásobný), protože se ve struktuře platební bilance stále výrazněji prosazuje dopad narůstajícího deficitu bilance výnosů. Při pokračujícím poklesu přílivu zdrojů na finanční účet (15,4 mld. Kč), který byl částečně korigován zvýšením aktiva na kapitálovém účtu, si platební bilance vyžádala zapojení devizových rezerv (7,7 mld. Kč). 6



Na nabídkové straně ekonomiky dosáhla hrubá přidaná hodnota v běžných cenách objemu 1552,0 mld. Kč, což v reálném vyjádření bylo o 6,3 % meziročně více. Nadprůměrně rostlo váhově nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu (10,9 %), dále pak obchod a opravy motorových vozidel (16,5 %) a služby pro podniky (9,9 %). Index průmyslové produkce si udržel dvouciferný růst, i když dosažené tempo ve výši 10,4 % bylo ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku mírně nižší (loni růst 12,3 %). V odvětví průmyslu dále vzrostla váha podniků pod zahraniční kontrolou, které se na celkových tržbách podílejí téměř 61,0 %. V rámci zpracovatelského průmyslu pokračovaly strukturální změny, které reagovaly na rostoucí poptávku především po technicky náročnější produkci a projevily se růstem podílu těchto odvětví (gumárenský a plastikářský průmysl, strojírenství, elektrotechnický průmysl a automobilový průmysl). Zvýšená poptávka byla doprovázena růstem zaměstnanosti. Celková zaměstnanost odvětví

průmyslu

se

meziročně

zvýšila

o 2,3 %

(o

25 705

zaměstnanců),

z toho

ve zpracovatelském průmyslu o 2,7 %, zatímco surovinová a energetická sekce zaznamenaly pokles (o 5,2 %, resp. 0,9 %). Ve zpracovatelském průmyslu roste zaměstnanost nepřetržitě od 3. čtvrtletí 2004. Za průmysl celkem bylo dosaženo předstihu růstu produktivity práce před růstem reálných mezd o 4,3 p.b. a poklesu reálných jednotkových mzdových nákladů o 4,0 p.b. Celková stavební produkce vzrostla meziročně o 12,7 %, přičemž dosažená dynamika byla výrazně ovlivněna mimořádně příznivými klimatickými podmínkami v zimních měsících roku. Z věcného hlediska se realizovaly zejména rozsáhlé developerské projekty zaměřené především na výstavbu průmyslových a administrativních center a intenzivní bytová výstavba spojená s vysokými přírůstky dokončených bytů a klesající dynamikou růstu rozestavěnosti. Ve struktuře stavebních prací vzrostl podíl pozemního stavitelství na úkor podílu staveb na infrastruktuře. Rostoucí ekonomika vytváří na trhu práce nové pracovní příležitosti a na tuto situaci firmy reagují tím, že ve stále větším měřítku přijímají cizí státní příslušníky. Celková zaměstnanost se zvýšila meziročně o 1,7 %, a to zejména v sekundárním a terciárním sektoru, přičemž narůstá počet zaměstnanců i podnikatelů. Klesá nezaměstnanost (míra registrované nezaměstnanosti k 30.6. dosáhla 6,3 % a byla tak o 1,4 p.b. meziročně nižší), v některých lokalitách se dokonce začíná projevovat nedostatek pracovníků. Při růstu volných pracovních

7



míst (v červnu se zvýšil tento počet meziročně o 37,3 tisíc na 123,3 tisíc) scházejí pracovníci v některých, zejména technických, oborech. Nízká míra nezaměstnanosti tlačí na růst mezd a zaměstnavatelé jsou nuceni přistupovat na vyšší mzdové požadavky. Mzdový vývoj je tak významně ovlivňován především podnikatelskou sférou. Celkové nominální mzdy (včetně odhadu za malé subjekty) rostly rychleji než v posledních pěti letech (7,4 % v 1. pololetí), zrychlení vykázaly i reálné mzdy (na 5,3 %). Při současném zpomalení růstu souhrnné produktivity práce (na 4,3 %), tak byl přerušen příznivý trend předstihu růstu produktivity před mzdami. Na vnitřním trhu se vyšší příjmy domácností projevily růstem tržeb maloobchodu (vč. motorových vozidel) o 8,7 %.

8



SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2007

I. Makroekonomický vývoj •

Rychlý růst ekonomiky pokračoval i ve 2. čtvrtletí, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 6,0 %. Vrcholu růstu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí 2005 (7,0 %), od té doby dochází k mírnému zpomalování, a to na 6,4 % v průměru za loňský rok a 6,2 % za 1. pololetí letos.

•

Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly v 1. pololetí o 6,8 % a výrazně zrychlily dynamiku meziročního růstu (loni 3,9 %). Sklon ke spotřebě je odrazem situace na trhu práce, kde problémy s nacházením nových zaměstnanců tlačí na růst mezd (reálná mzda v celém hospodářství meziročně vzrostla o 5,3 %). Konečná spotřeba vlády poklesla o 0,7 % (loni růst 1,5 %).

•

V rámci tvorby hrubého kapitálu se zpomalil růst investičních výdajů na 4,1 % (proti 7,2 % loni), přičemž rozhodující vliv měly investice do budov a staveb (mimo bytových), které zajistily 41 % celkové tvorby fixního kapitálu. Zvýšil se stav zásob, v nominálním vyjádření o 74,7 mld. Kč.

•

V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) došlo ke změně tendence, když dovoz začal růst rychleji (15,0 %) než vývoz (14,6 %). Aktivní saldo zahraničního obchodu (v běžných cenách) vzrostlo o 31,7 mld. Kč (na 95,3 mld. Kč), a to v obchodu se zbožím o 26,5 mld. Kč a v obchodu se službami o 5,2 mld. Kč.

•

V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) se podíl průmyslu snížil na 33,3 % (z loňských 34,0 %), a to zejména vlivem nižší produkce odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody v důsledku poklesu spotřeby zemního plynu. Služby celkem zvýšily podíl na hrubé přidané hodnotě na 58,3 % (z 57,8 %), přičemž vzrostl především podíl služeb pro podniky (na 16,7 %) a obchodu (na 12,5 %).

•

Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 4,3 % (proti 5,1 % v 1. pololetí loni). Při současném zrychlení mzdového vývoje (reálná mzda vzrostla o 5,3 %) byl v letošním roce přerušen příznivý trend předstihu růstu produktivity práce před mzdami.

•

Celkový počet obyvatel České republiky se zvyšuje již pátým rokem. K 30.6. dosáhl 10 325,9 tisíc, když meziročně vzrostl o 59,3 tisíc osob. Populační růst je především důsledkem imigrace cizinců. Od roku 2006 je populační vývoj také ovlivňován početní převahou živě narozených nad zemřelými.

•

Ve struktuře obyvatel starších 15ti let došlo k meziročnímu poklesu počtu ekonomicky aktivních osob a k nárůstu počtu ekonomicky neaktivních. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, meziročně poklesla o 0,6 p.b. na 58,7 %.

•

Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření, v 1. pololetí meziročně vzrostl o 83,9 tisíc, tj. o 1,7 % na 4 889,5 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru ( průmysl, stavebnictví) o 38,4 tisíc na 1 958,8 tisíc a v terciárním sektoru (služby) o 49,1 tisíc na 2 752,2 tisíc osob, naopak klesla

9



v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 3,3 tisíc na 177,7 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců o 66 tisíc na 4 083,9 tisíc i podnikatelů o 19,9 tisíc na 790,1 tisíc osob. •

Podle podnikového výkaznictví počet zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostl o 67,8 tisíc na 4 113,6 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry zaměstnanost meziročně vzrostla o 43,6 tisíc, tj. o 1,3 % na 3 302,7 tisíc osob. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v zahraničních firmách.

•

Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k 30.6. meziročně vzrostl o 44,2 tisíc na 209,3 tisíc osob. V jejich struktuře vzrostl počet zaevidovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) o 31,7 tisíc na 140,6 tisíc, i počet vydaných pracovních povolení o 12,5 tisíc na 68,7 tisíc. Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, meziročně vzrostl o cca 1 tisíc na 65,8 tisíc k 30.6.

•

Míra registrované nezaměstnanosti k 30.6. dosáhla 6,3 %, když byla meziročně o 1,4 bodu nižší. Počet uchazečů o zaměstnání činil 370,8 tisíc, když meziročně poklesl o 80,3 tisíc osob. Podíl žen na celkovém počtu vzrostl za stejné období o 1,4 bodu na 55,4 %. Počet volných pracovních míst meziročně vzrostl o 37,3 tisíc na 123,3 tisíc a dosáhl tak nejvyšší hodnoty od vzniku ČR. Na 1 volné pracovní místo připadali 3 uchazeči (před rokem 5,2), z toho nejvíce v okrese Jeseník (28,3 uchazečů na 1 volné místo).

•

Podle krajů zůstává k 30.6. nejvyšší míra nezaměstnanosti i nadále v Ústeckém (11,9 %) a v Moravskoslezském kraji (10,7 %) a nejnižší v Praze (2,4 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti dosažena v okrese Most (17,4 %), Karviná (15 %) a Teplice (13 %) a naopak nejnižší byla v okrese Praha-západ (1,6 %).

•

Ve struktuře uchazečů o zaměstnání meziročně poklesl počet nezaměstnaných absolventů škol i uchazečů se zdravotním postižením. Na druhé straně vzrostl podíl uchazečů starších 50 let a se základním vzděláním.

•

Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až červen vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 2,22 mld. Kč, tj. meziročně o 7 % více. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti, bylo vydáno 3,8 mld. Kč, tj. meziročně o 3 % méně.

•

Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry meziročně vzrostla o 7,6 % na 20 938 Kč a reálná mzda se zvýšila o 5,5 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla o 7,4 % na 19 611 Kč a reálná mzda se zvýšila o 5,3 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 9,2 % a reálně o 7,1 %.Jeho relace k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) meziročně poklesla o 0,2 p.b. na 28,2 %.

•

Prohlubují se mzdové rozdíly. V odvětvovém členění (podle sekcí OKEČ) byla v 1. pololetí dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda v odvětví finančního zprostředkování (44 530 Kč) a nejnižší v ubytování a stravování (14 910 Kč). Podle typu hospodaření byly 10



nejvyšší mzdy dosaženy u mezinárodních společností (25 788 Kč) a nejnižší u družstev (13 439 Kč). Podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze (26 134 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (17 366 Kč). •

Na zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen (z 1,7 % v prosinci 2006 na 2,5 % v červnu a 2,4 % v srpnu), kromě regulovaných cen zejména v sektoru bydlení, se od 2. čtvrtletí výrazně projevil i růst cen v oddílech potraviny, nápoje a tabák. Návazně růst míry inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračoval v poklesu (z 2,5 % v prosinci na 2,1 v červnu a 2 % v srpnu).

•

Do vysokého tempa růstu cen průmyslových výrobců (z 2,6 % v prosinci na 4,6 % v červnu, když v srpnu se vrátilo na 3,7 %), se promítl především růst cen v odvětví základní kovy, hutní a kovodělné výrobky, dále pak např. v odvětví dřeva, a energie, plyn a voda.

•

Ceny staveních prací využívaly pokračující konjunkturu odvětví a ještě dále rostly (z 3,2 % v prosinci 2006 na 3,7 % v červnu a 3,6 % v srpnu), tentokrát i vlivem růstu cen materiálů ve stavebnictví (meziročně v červnu o 7,4 %, když v roce 2006 vzrostly v průměru o 1,3 %).

•

Ceny zemědělských výrobců si držely nastoupený růst (meziročně z 4,9 % v prosinci na 9,1 % v červnu a na 15,6 % v srpnu), ovlivněný růstem cen rostlinných výrobků, který však zaznamenal ve 2. čtvrtletí určité zvolnění. Ceny živočišných výrobků naopak zmírnily svůj meziroční pokles (v srpnu již meziročně vzrostly o 2,6 %).

•

Hospodaření státní pokladny se v průběhu 1. pololetí vyvíjelo rozkolísaně, v kumulaci za leden-červen však skončilo přebytkem 1,27 mld. Kč, tj. 0,1 % HDP. Příjmy dosáhly 483,32 mld. Kč (meziroční růst o 3,1 %), výdaje 482,05 mld. Kč (meziroční růst o 4,5 %).

•

Hospodaření územních samosprávných celků (kraje, obce, dobrovolné svazky a regionální rady), které získaly 182,6 mld. Kč a čerpaly 164,4 mld. Kč, skončilo převahou příjmů ve výši 18,2 mld. Kč. Z toho obce, dobrovolné svazky a regionální rady vykázaly přebytek ve výši 13,9 mld. Kč a na celkových příjmech se podílely 67,1 %, na celkových výdajích 66,2 %.

•

Státní dluh pokračoval v růstu, z 802,49 mld. Kč na počátku roku, na 856,05 mld. Kč (tj. o 6,7 %). Výrazněji se prohloubil vnitřní dluh (o 52,06 mld. Kč). Růst státního dluhu byl částečně zmírněn přebytkovým hospodařením státu v l. pololetí.

•

Peněžní zásoba (agregát M2) postupně zvyšovala dvouciferný meziroční růst (z 9,9 % v prosinci 2006 na 11,2 % v červnu, tj. na 2305,3 mld. Kč a na 11,4 % v červenci). Jeho hlavním zdrojem byl růst domácí úvěrové emise, především růst úvěrů podniků (meziročně o 15,7 %, na 820,9 mld. Kč v červnu, o 16,4 % v červenci) a domácností (meziročně o 31,5 %, na 616,4 mld. Kč v červnu a 31,6 % v červenci).

•

Koruna vůči euru postupně klesala ke slabším hodnotám, když její kurz reagoval hlavně na vývoj globálních trhů. V rámci tohoto vývoje proti počátku roku v červnu znehodnotila o 2,8 %, ale meziročně ještě v průměru zhodnotila v červnu o 1,2 % (v srpnu posílila o 1,1 %, resp. v průměru oslabila o 0,3 %).

•

K dolaru koruna v dubnu zhodnotila na nové maximum, ale proti počátku roku v červnu byla slabší o 1,2 %, když meziročně v průměru zhodnotila v červnu o 8,7 % (v srpnu byla silnější o 2,7 %, resp. v průměru o 8,4 %).

11



•

Platební bilance za 1. pololetí 2007 si vyžádala zapojení devizových rezerv (7,7 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD), když po slabém přebytku za 1. čtvrtletí byl ve 2. čtvrtletí výsledek ekonomických transakcí se zahraničím záporný. Byl důsledkem růstu deficitu běžného účtu meziročně na téměř dvojnásobek (28,3 mld. Kč, tj. 1,4 mld. USD a 1,6 % HDP), při pokračujícím poklesu přílivu zdrojů na finanční účet (15,4 mld. Kč, tj. 0,7 mld. USD a 0,9 % HDP). Jejich záporné saldo bylo částečně korigováno vysokým zvýšením aktiva na dosud objemově nevýznamném kapitálovém účtu (2,9 mld. Kč, tj. 0,13 mld. USD) a kladnou hodnotou v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (2,3 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD).

•

Devizové rezervy ČNB ve srovnání s koncem loňského roku ke konci června vzrostly (o 8,6 mld. Kč) na 665,2 mld. Kč, tj. 31,3 mld. USD. V následujícím období devizové rezervy klesly, na 651,4 mld. Kč koncem srpna.

•

Zahraniční zadluženost k 30. 6. 2007 činila 1 312,5 mld. Kč a 61,7 mld. USD. Její úroveň představovala 38,8 % HDP (koncem roku 2006 to bylo 37,8 %) a stále zůstává pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %.

•

Příliv přímých zahraničních investic v 1. pololetí 2007 vzrostl meziročně o 29,0 % a dosáhl hodnoty 68,1 mld. Kč, tj. cca 3,2 mld. USD. Reinvestovaný zisk činil 67,3 mld. Kč (tj. cca 3,2 mld. USD), investice do základního kapitálu tvořily 22,6 mld. Kč (tj. cca 1,0 mld. USD). Pokles ostatního kapitálu o 21,8 mld. Kč (tj. cca 1,0 mld. USD) byl ovlivněn splácením závazků vůči zahraničním mateřským společnostem.

•

Většina přímých zahraničních investic (97,4 %) pocházela ze zemí EU-27, nejvíce z Nizozemí (28,3 mld. Kč), dále z Německa (15,4 mld. Kč), Rakouska (10,9 mld. Kč), Belgie (7,6 mld. Kč) a Kypru (5,3 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak z USA (6,2 mld. Kč) a z Korejské republiky (3,6 mld. Kč). Směřovaly zejména do nemovitostí a služeb pro podniky.

•

Odliv přímých zahraničních investic z ČR v 1. pololetí 2007 činil 10,2 mld. Kč, tj. cca 0,5 mld. USD, z toho tvořily investice do reinvestovaného zisku 4,7 mld. Kč, ostatního kapitálu 4,2 mld. Kč a základního kapitálu 1,3 mld. Kč.

•

V 1. pololetí 2007 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 29 společností v celkové výši cca 17,35 mld. Kč a s předpokládaným počtem 3 125 nově vytvořených pracovních míst.

•

MPO rovněž do 30. června 2007 rozhodlo o podpoře 53 projektů technologických center s celkovou výší investic cca 6,2 mld. Kč a 3 971 novými pracovními místy a 52 projektů center strategických služeb s investicemi ve výši cca 13,5 mld. Kč a 15 607 novými pracovními místy.

•

Český akciový trh dosáhl v 1. pololetí, jak pod vlivem sentimentu na světových trzích a v regionu, tak i silné domácí ekonomiky, pozitivních výsledků. Jeho index PX vykázal mimořádné hodnoty (l. pololetí uzavřel na 1 859,1 bodu, tj. meziročně se zvýšil o 33,7 %, od počátku roku o 14,9 %).

•

Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto : Účetní přidaná hodnota (b.c.) vzrostla o 12,3 %, nejvíce ve stavebnictví (o 29,4 %), dále v obchodě (o 14,8 %), ve službách (o 13,5 %), v dopravě, skladování a spojích (o 13,3 %),

12



v průmyslu (o 10,7 %), v ubytování a stravování (o 8,2 %) a v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 7,9 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 9,9 %, na 364,8 tis. Kč/zam. při růstu zaměstnanosti o 2,2 %. Nejvyšší úroveň je stále v průmyslu (419,8 tis. Kč/zam.), kde vzrostla o 9,2 %, nejnižší v zemědělství, lesnictví, rybolovu (176 tis. Kč/zam.) s meziročním růstem o 15,7 %. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 10 %, výkonová spotřeba o 9,1 %. Rychlejší růst výkonů než výkonové spotřeby byl charakteristický pro většinu odvětví, s výjimkou podnikatelských služeb a zemědělství, lesnictví a rybolovu. •

Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 5,6 %, s růstem ve všech odvětvích s výjimkou dopravy, skladování a spojů. Největší položka aktiv, dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, meziročně klesl o 1,2 %, jeho podíl v aktivech o 3,3 p.b. na 47,3 %. Nejvyšší meziroční růst zaznamenaly poskytnuté úvěry a půjčky (o 67,9 %) a pohledávky z obchodního styku a poskytnuté zálohy (o 16,7 %). V pasivech vzrostl vlastní kapitál o 3 %, nejvíce závazky z obchodního styku a přijaté zálohy (o 17,7 %), dále vydané dluhopisy a směnky (o 12,3 %) a přijaté úvěry a půjčky (o 8,3 %). Zásoby se meziročně zvýšily o 9,7 %, nejvíce vzrostly zásoby nedokončené výroby o 16,3 %, zásoby materiálu o 10,9 %, zásoby výrobků o 8,7 % a zásoby zboží o 1,2 %.

•

Počet návrhů na konkurz a vyrovnání se meziročně zvýšil o 2,6 % na 2 217. Prohlášeno bylo 600 konkurzů, o 11,2 % meziročně méně. Počet vyřízených pokračoval v růstu a to o 4,3 % na 2 745. Více jak jedna třetina z nich skončily zamítnutím návrhu pro nedostatek majetku.

II. Průmysl •

Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmysl si v 1. pololetí 2007 (přes mírné zpomalení v květnu a červnu) zachoval dvouciferný růst o 10,4 % (ve stejném období předcházejícího roku byl růst 12,3 %), tržby (ve s.c.) se zvýšily o 11,4 %, z toho tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,5 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 57 %). Hlavním nositelem růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou. V členění podle hlavních průmyslových seskupení se rychle rozvíjela produkce pro investice s meziročním růstem o 14,9 % (váha 24,4 %), příznivý vývoj příjmů se odrazil ve zvýšeném zájmu o předměty dlouhodobé spotřeby, které vzrostly o 13,5 % (váha 2,8 %). Zpracovatelský průmysl zaznamenal v 1. pololetí 2007 růst produkce o 11,5 %, tržeb (ve s.c.) o 12,5 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,2 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu se podílely 56,2 % a na tržbách sekce 60,6 %). Vysoký nárůst produkce zaznamenala výroba pryžových a plastových výrobků o 23,1 %, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků o 21,7 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 21,4 % a výroba elektrických a optických přístrojů o 19,4 %. K poklesu produkce nedošlo v žádném odvětví.

13



V surovinové sekci produkce vzrostla o 2,2 %, tržby (ve s.c.) o 2,9 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 81,3 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce se podílely 25,9 %), zatímco v energetické sekci byla produkce nižší o 1,5 %, tržby (ve s.c.) o 2,5 %, při růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 12,6 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce se podílely 4,9 %). Nově uzavřené celkové zakázky u sledovaných oddílů se zvýšily o 8,9 %, z toho vlivem silné vnější poptávky zakázky ze zahraničí o 13 % (na celkových zakázkách se podílely 63,9 %). Tržby u vybraných oddílů stouply o 14,4 % (v běžných cenách), z toho zakázky ze zahraničí o 14,9 %. Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu se projevil strukturálními změnami, které se odrazily v růstu jeho podílu na průmyslu celkem na 92,8 % (meziroční nárůst o 0,9 p.b.), na úkor poklesu energetické sekce na 5,4 % (o 0,8 p.b.) a surovinové sekce na 1,8 % (o 0,1 p.b.). Zvýšená poptávka spolu s růstem nových zakázek přinesla u průmyslových podniků rozšiřování výroby a vyvolala nábor nových pracovníků. Celková zaměstnanost se meziročně zvýšila o 2,3 % (o 25 705 zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,7 % (o 28 416 zaměstnanců), zatímco ostatní sekce vykázaly pokles a to surovinová sekce o 5,2 % (o 2 261 zaměstnanců) a energetická sekce o 0,9 % (o 450 zaměstnanců). Pokračující rychlý růst objemu průmyslové produkce a tržeb, i při vyšší celkové zaměstnanosti, se příznivě projevil zvýšením produktivity práce z tržeb o 8,2 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu a v surovinové sekci shodně o 8,8 %, zatímco v energetické sekci byl zaznamenán pokles o 1,6 %. Příznivý vývoj tržeb a produktivity práce (při zvýšené zaměstnanosti), umožnil podnikům rychlejší nárůst průměrné nominální mzdy o 7,7 % (ve stejném období předcházejícího roku 6,4 %), z toho v surovinové sekci o 8,6 %, ve zpracovatelském průmyslu o 8 % a v energetické sekci o 5,2 %. Reálná mzda byla vyšší o 5,6 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 3,9 %. Při vysokém tempu růstu produktivity práce a rychlejším růstu mezd bylo dosaženo předstihu růstu produktivity práce před růstem reálných mezd o 4,3 p.b. (v surovinové sekci o 5,7 p.b., ve zpracovatelském průmyslu o 3,9 p.b. a v energetické sekci o 0,4 p.b.) a poklesu jednotkových mzdových nákladů nominálních o 0,5 % a reálných o 4 %. Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly vysokého růstu tržeb (ve s.c.) malé organizace s 50 – 99 zaměstnanci a s 20 – 49 zaměstnanci o 22,3 %, resp. o 20,5 %, významnější měrou k tomu zřejmě přispěly přijaté programy podpory malého a středního podnikání. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů trvá vysoká výkonnost podniků soukromých pod zahraniční kontrolou, jejich tržby se zvýšily (ve s.c.) o 15,1 % a podíl na celkových tržbách o 2 p.b. na 60,8 % na úkor poklesu podílu podniků soukromých národních o 1,9 p.b. na 34,2 % a veřejného sektoru o 0,1 p.b. na 4,3 %. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle krajů výrazně stouply tržby (ve s.c.) v Jihomoravském o 32,3 % (podíl na celkových tržbách vzrostl o 1,1 p.b. na 7,7 %) a ve Zlínském kraji o 20 % (jejich podíl o 0,4 p.b. na 5,7 %). O více než patnáct procent vzrostly tržby v dalších pěti krajích (Ústecký, Pardubický, kraj Vysočina, Olomoucký a Jihočeský).

14



•

Účetní přidaná hodnota v průmyslu celkem (včetně odhadu) vzrostla o 10,7 %, při předstihu růstu výkonů vč. obchodní marže (8,1 %) před výkonovou spotřebou (7,3 %).

•

Tokové ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 10,7 %, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu (o 17,2 %), v těžbě surovin o 7,2 %, zatímco v energetické sekci klesla o 15,6 %. Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 9,2 % při vyšší zaměstnanosti o 1,4 %. Nejvíce vzrostla ve zpracovatelském průmyslu (o 14,8 %), kde zaměstnanost vzrostla o 2,1 %. V energetice klesla produktivita o 11,8 %, zaměstnanost o 4,3 %. Výkony vč. obchodní marže (8,4 %) přestihly růst výkonové spotřeby (7,6 %), přitom v energetice klesly výkony i výkonová spotřeba (o 5,3 %, resp. o 1,7 %), ve zpracovatelském průmyslu vzrostly výkony o 11,4 % a výkonová spotřeba o 9,6 %. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou posílily svou pozici na výsledcích průmyslu a dosáhly podílu: 49 % na zaměstnanosti, 61 % na výkonech a 57 % na účetní přidané hodnotě. Jejich produktivita práce z účetní přidané hodnoty vzrostla o 7,5 % při vyšší zaměstnanosti o 3,6 %. V sektoru soukromých podniků národních byl meziroční růst výkonů a výkonové spotřeby nízký v důsledku poklesu těchto ukazatelů v energetické sekci.

•

Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 5,4 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 8,5 %, v těžbě surovin o 2,1 %, v energetice jen o 0,3 %. Ve struktuře aktiv nejvíce vzrostly poskytnuté půjčky a úvěry (o 81,3 %), dále pohledávky z obchodního styku a poskytnuté zálohy (o 11,7 %) a akcie, podíly a účasti (o 15,8 %). V pasivech se nejvíce zvýšil objem přijatých úvěrů a půjček (o 14,6 %) a dále závazků z obchodního styku (10,7 %); vlastní kapitál vzrostl o 2,9 %. Celkové zásoby se meziročně zvýšily o 9,2 %, při růstu v energetice o 23,9 % a ve zpracovatelském průmyslu o 8,4 %, zatímco v těžbě surovin klesly o 3,2 %.V jejich struktuře nejvíce vzrostly zásoby nedokončené výroby o 13,8 %, dále zásoby materiálu o 9,9 % a zásoby výrobků o 8,6 %, zatímco zásoby zboží klesly o 12 %.

III. STAVEBNICTVÍ •

Stavební výroba v 1. pololetí 2007 pokračovala v dynamickém rozvoji a jeho produkce zrychlila meziroční tempo růstu z 4,1 % na 12,7 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly rozsáhlé developerské stavební projekty zaměřené především na výstavbu průmyslových a administrativních center a pokračující intenzivní bytová výstavba spojená s vysokými přírůstky dokončených bytů. K útlumu došlo na výstavbě infrastruktury. K vysoké dynamice přispělo příznivé počasí v prvních měsících roku.

•

Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (ve s.c.) zaznamenaly meziroční růst o 11,5 % při podílu na produkci odvětví 63,7 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 11,7 % a opravy a údržba poklesly o 2,5 %. Stavební práce v zahraničí rostly vysokým tempem o 77,2 % (při nízkém podílu 3,1 % na celkovém objemu stavebních prací).

15



Produktivita práce se zvýšila o 12,5 % při poklesu zaměstnanosti o 0,9 %. Růst produktivity práce předstihl růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem stavebních prací) o 6,2 procentního bodu. Počet vydaných stavebních povolení meziročně poklesl o 8,4 % na 54 702, přičemž orientační hodnota staveb vzrostla o 1,0 % na 167,8 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stavební povolení se zvýšila o 10,2 % na 3 068 tis. Kč. V červenci 2007 poklesla stavební produkce meziročně o 1,7 %. •

Bytovou výstavbu v 1. pololetí 2007 charakterizoval rekordní přírůstek dokončených bytů (o 24,6 %) doprovázený absolutním poklesem počtu zahájených bytů (o 4,8 %), což se pozitivně projevilo v klesající dynamice růstu rozestavěnosti (5,9 %), kdy absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených.

•

Ve finančních výsledcích za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 9 zaměstnanců) vzrostla účetní přidaná hodnota meziročně o 23,8 % na 69,9 mld. Kč. Výkony se zvýšily o 17,3 % a předstihly růst výkonové spotřeby (15,5 %).

•

Organizace s 50 a více zaměstnanci se podílely na celkových výkonech stavebnictví skoro polovinou. Tokové ukazatele v této skupině podniků se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota se zvýšila meziročně o 29,4 % na 30,8 mld. Kč. Vysoké dynamiky bylo dosaženo předstihem růstu výkonů před výkonovou spotřebou (o 1,9 p.b.). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se meziročně zvýšila o 30,7 % na 281,3 tis. Kč při poklesu zaměstnanosti o 1 % na 109,3 tis. osob. Z institucionálních sektorů dosáhly soukromé podniky národní vyššího meziročního růstu než podniky pod zahraniční kontrolou, které však stále dosahují vyšší úrovně produktivity práce.

•

Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Jejich aktiva vzrostla o 14,3 % na 142,2 mld. Kč. Nejvíce tento růst ovlivnily pohledávky z obchodního styku, které se na aktivech podílely téměř polovinou. V pasivech rostl mírně rychleji vlastní kapitál (14,9 %) než cizí zdroje (14 %). Podíl vlastního kapitálu se změnil jen nepatrně na 31,4 %.

IV. Zahraniční obchod •

Zahraniční obchod udržel v běžných cenách dvouciferná tempa růstu při předstihu vývozu před dovozem, vývoz vzrostl o 16,7 % a dovoz o 14,8 %. Dosažený přebytek obchodní bilance 56,4 mld. Kč byl meziročně vyšší o 24,6 mld. Kč.

•

Ve stálých cenách byl naopak v předstihu dovoz před vývozem (16 % ku 14,6 %), tzn. že fyzický objem dovozu rostl v úhrnu 6 měsíců rychleji než v hodnotovém vyjádření.

•

V důsledku růstu vývozních cen (meziročně o 2,4 %) při současném poklesu cen dovozních (o 1 %) působila směnná relace 103,4 pozitivně na výši kladného salda obchodní bilance (na rozdíl od 1. pololetí 2006, kdy směnná relace 96,1 byla nevýhodná). Nejvíce vzrostly

16



vývozní ceny surovin (o 19,1 %), v dovozu významně poklesly ceny minerálních paliv (o 6,7 %). Vývoj cen přispěl k pololetnímu saldu ve výši 20 mld. Kč. •

Podíl zahraničního obchodu se zbožím na hrubém domácím produktu dosáhl ve vývozu 70,6 % (meziročně vyšší o 3,9 p.b.) a v dovozu 66,4 % (vyšší o 2,6 p.b.).

•

Hodnotové výsledky v korunovém vyjádření byly ovlivněny meziročním zpevněním koruny (v průměru za 6 měsíců k EUR o 1,2 % a k USD o 8,7 %). V EUR na rozdíl od korunového vyjádření, byly proto dynamiky zahraničního obchodu za leden až červen rychlejší (vývoz vzrostl o 18,1 %, dovoz o 16,1 %), v přepočtu na USD export a import rostly ještě rychleji než v EUR (27,6 % ku 25,5 %).

•

Vyspělé ekonomiky se na celkovém vývozu podílely 91,5 %, jejich postavení je zcela dominantní, přestože podíl mírně oslabil. Na meziročním přírůstku celkového exportu (173,6 mld. Kč) se však podílely 88 %. V důsledku vysokého růstu vývozu do ostatních (Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam) tzv. mimoevropských zemí (o 45,8 %) a Společenství nezávislých států (o 28,4 %) se zvýšil i jejich podíl na 3,4 % resp. 0,6 % (jednalo se především o zvýšené vývozy do Číny a Ruska).

•

Přírůstek dovozu z EU (112,5 mld. Kč) tvořil tři čtvrtiny zvýšení celkového dovozu. Nejvyšší růst dovozu (46,8 %) byl z mimoevropských zemí. Na tomto přírůstku se 78 % podílelo zvýšení dovozu strojírenských výrobků z Číny. O více než polovinu se zvýšila hodnota dovozu z evropských tranzitivních ekonomik a téměř o pětinu z rozvojových zemí. Naproti tomu dovoz ze Společenství nezávislých států poklesl (o 8,3 %).

•

S vyspělými tržními ekonomikami bylo dosaženo aktiva obchodní bilance 182,2 mld. Kč (meziročně vyšší o 34,2 mld. Kč), v tom s EU 211,3 mld. Kč (vyšší o 35,9 mld. Kč). Na celkový přebytek obchodní bilance působil rovněž pokles deficitu se Společenstvím nezávislých států o 16,4 mld. Kč (na 37,5 mld. Kč). Naopak k prohloubení pasiva došlo v obchodě s mimoevropskými zeměmi o 23,5 mld. Kč (na 73,5 mld. Kč) a rozvojovými zeměmi o 2,9 mld. Kč (na 22,9 mld. Kč).

•

Ze zemí EU došlo k výraznému zlepšení obchodu se Slovenskem (navýšení aktiva o 13,8 mld. Kč na 42 mld. Kč), Německem (zvýšení přebytku o 8,5 mld. Kč na 52,8 mld. Kč) a Polskem (přechod pasiva 0,9 mld. Kč do aktiva 5,3 mld. Kč). Mimo země EU si výrazně polepšil obchod s Ruskem poklesem pasiva ze 45,7 mld. Kč na 32,3 mld. Kč. Naproti tomu nejvyšší deficit, s Čínou, se dále prohloubil o 22,9 mld. Kč na 72 mld. Kč.

•

Dle komoditního členění příznivý vliv na vývoj bilance měl již tradičně obchod se stroji a dopravními prostředky (dosažený přebytek 164,7 mld. Kč, tj. meziročně více o 20 mld. Kč), především automobilový a elektrotechnický průmysl. Pozitivně celkový přebytek ovlivnilo snížení deficitu minerálních paliv o 12 mld. Kč na 59,8 mld. Kč a přechod pasivní bilance surovin 1,6 mld. Kč do aktivní 5,4 mld. Kč. Saldo se zhoršilo u tržních výrobků (poklesem aktiva z 11,4 mld. Kč na 1,6 mld. Kč), chemikálií (prohloubením deficitu o 7,8 mld. Kč na 51,1 mld. Kč) a potravin (zvýšením pasiva o 3,4 mld. Kč na 16,1 mld. Kč).

•

Ve struktuře dovozu členěného dle předpokládaného užití oslabil (o 1,4 p.b.) podíl dovozů pro výrobní užití na 50 %. V souvislosti s novými zahraničními investicemi nejrychleji rostly dovozy pro investiční užití (o 15,6 %). V důsledku nasycenosti trhu nepatrně poklesly dovozy pro osobní spotřebu.

17



•

Při enormních tempech celkového vývozu i dovozu došlo jen k nepatrným změnám podílu HI-TECH výrobků. Na celkovém vývozu se meziročně snížil (o 0,2 p.b.) na 11,8 % při zvýšení hodnoty o 15,1 %. Nejsilnější položkou vývozu byla výpočetní technika, která tvořila téměř polovinu vývozu HI-TECH výrobků. Podíl HI-TECH výrobků na dovozu rovněž poklesl o 0,2 p.b. (na 13,5 %) v důsledku růstu hodnoty dovozu o 12,6 %. Deficit obchodní bilance HI-TECH výrobků se meziročně snížil ze 13,6 mld. Kč na 12,2 mld. Kč.

•

V červenci vznikl první letošní deficit. Obchodní bilance sice skončila schodkem 0,7 mld. Kč, ale meziročně nižším o 2,7 mld. Kč. Červenec vykazuje schodek obchodu již 14 let, což se dává do souvislosti s celozávodní dovolenou ve velkých průmyslových podnicích. Mírný deficit neovlivnila ani vysoká tempa vývozu i dovozu. V meziměsíčním srovnání byly dynamiky rychlejší s tím, že vývoz předstihl dovoz o 2 p.b. (20,7 % ku 18,7 %). V kumulaci za leden – červenec 2007 vývoz vzrostl o 17,3 % a dovoz o 15,3 %, přebytek obchodní bilance dosáhl 55,7 mld. Kč a byl tak meziročně vyšší o 27,3 mld. Kč.

V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností •

Odvětví obchodu intenzivně napomáhá a zároveň i těží z celkového pozitivního hospodářského vývoje. Základním rysem současného vývoje tržní spotřeby je akcelerace růstu tržeb.

•

Stabilně vysoký růst tržeb předchozích let pokračující i v roce 2007 je důsledkem působení řady faktorů, a to zejména rostoucí kupní síly domácností, narůstajícím sklonem domácností ke spotřebě, jež se promítá zejména do růstu prodeje předmětů dlouhodobé spotřeby, participací podnikatelského i veřejného sektoru na tržbách obchodu, ostrou konkurencí velkých nadnárodních společností s pozitivním dopadem na cenovou úroveň i dynamický rozvoj obchodních center.

•

Tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly v běžných cenách bez DPH v 1. pololetí 2007 objemu 1 496,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 9,1 %. Vzrostly ve všech oblastech obchodu, nejvíce ve velkoobchodě o 9,8 %, v maloobchodě o 8,8 % a v motoristickém segmentu o 7,0 %.

•

Tržní podíl velkých obchodních podniků (se 100 a více zaměstnanci) na celkových tržbách se stále zvyšuje, a to ve všech segmentech odvětví obchodu. Největšího podílu dosahují velké podniky v maloobchodě (45,4 %).

•

V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se i nadále dynamicky rozvíjely podniky pod zahraniční kontrolou (sektor 11003). Jejich podíl na tržbách velkých firem v 1. pololetí 2007 vzrostl téměř na 63 %, nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde se podílely na tržbách z více než 80 %.

•

Objem tržeb maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50+52) ve stálých cenách se meziročně zvýšil o 8,7 %, což je největší nárůst od počátku srovnatelné časové řady. Tržby motoristického segmentu vzrostly o 10,4 % (meziroční růst akcelerace o 5,1 p.b.) a maloobchodu o 7,9 % (tempo růstu meziročně vzrostlo o 0,9 p. b.).

•

V maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu vzrostl meziročně objem prodeje o 4,7 %, tempo růstu se snížilo oproti stejnému období minulého roku

18



o 1,2 p.b. Prodejny s nepotravinářským sortimentem zvýšily objem prodeje meziročně o 10,7 %, což představuje meziroční akceleraci růstu o 2,4 p.b. •

Výdaje na spotřebu rostly rychleji než disponibilní příjmy (8,4 % proti 7,8 %), došlo k poklesu tempa růstu hrubých úspor z 6,7 % na 3,9 %, míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) poklesla meziročně o 0,3 procentního bodu na 7,9 %.

•

Ve struktuře čistých peněžních vydání domácností pokračuje i nadále růst podílu výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb. Podíl výdajů za nákupy zboží na vnitřním trhu se proto postupně oslabuje.

•

Snížení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 3,1 p. b. ukazuje že po dlouhodobém růstu podílu dováženého zahraničního zboží je spotřebitelský trh relativně nasycen.

•

V červenci vzrostl meziročně fyzický objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) o vysokých 8,9 %, přičemž samotný maloobchod (OKEČ 52) o 7,4 %, tržby za motoristický sortiment (OKEČ 50) o 12,0 %. Z dlouhodobějšího pohledu lze konstatovat, že zatímco tempo růstu tržeb samotného maloobchodu od počátku roku roste pouze nepatrně, tempo růstu tržeb motoristického segmentu (OKEČ 50) výrazně akceleruje.

19



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Rychlý růst ekonomiky pokračoval i ve 2. čtvrtletí, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 6,0 %. Dosažená dynamika byla sice nižší než ve stejném období minulého roku (6,5 %), ale už deváté čtvrtletí v řadě neklesla pod 6 procent. Vrcholu růstu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí 2005 (7,0 %), od té doby dochází k mírnému zpomalování, a to na 6,4 % v průměru za loňský rok a 6,2 % za 1. pololetí letos.

V letošním roce pokračují příznivé růstové tendence

ČSÚ současně s odhadem růstu za 2. čtvrtletí zpřesnil v návaznosti na aktualizované zdroje dat také vývoj hrubého domácího produktu a jeho struktury za letošní 1. čtvrtletí. Podle nových údajů vzrostla ekonomika v 1. čtvrtletí o 6,4 % (původně 6,1 %).

Graf č. I.l.l. - Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 7,0

7,0

6,6 5,9

6,0

3,8 3,9

3,7

3,6 3,2

3,0

6,6 6,5 6,3

6,1

6,4 6,0

5,2

5,0 4,0

6,4

2,5

3,2

2,0

3,9 3,8 4,0

4,4

4,6

3,0 2,2 2,1 1,9 2,1

1,6

1,8

1,0 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Pramen: ČSÚ, graf MPO Úhrnná cenová hladina vzrostla téměř o4%

Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl v 1. pololetí objemu 1 717,4 mld. Kč, což bylo meziročně více o 10,2 % (loni ve stejném období růst 6,8 %). Toto zrychlení ovlivnil vývoj úhrnné cenové hladiny měřené deflátorem HDP, který meziročně vzrostl o 3,7 %. Rozhodující roli sehrály ceny v zahraničním obchodě, jejichž projevem bylo meziroční zlepšení směnných relací (při růstu vývozních cen zboží a služeb v průměru o 0,5 % a poklesu dovozních cen o 1,6 %). U tuzemských cen pokračovala tendence jejich mírného zvýšení.

Zlepšení směnných relací zrychlilo růst hrubého domácího důchodu

Cenový vývoj v zahraničním obchodě současně vedl ke změně relace mezi tempem růstu hrubého domácího produktu a hrubého domácího důchodu. Zatímco ve 2. čtvrtletí minulého roku rostl hrubý domácí produkt rychleji (6,5 %) než hrubý domácí důchod (5,2 %), letos tomu bylo naopak, když hrubý domácí důchod se (vlivem zlepšení směnných relací) zvýšil o 7,6 % a předstihl tak růst hrubého domácího produktu (6,0 %).

20



Hlavním zdrojem růstu byla domácí poptávka,…

Ve struktuře produktu se v 1. pololetí dále zvýraznila tendence sílícího vlivu domácí poptávky, která se projevuje již od počátku minulého roku. Rostly zejména výdaje domácností na konečnou spotřebu a tvorba hrubého kapitálu, zatímco přínos zahraničního obchodu se zbožím a službami dále oslabil.

…zejména spotřeba domácností

Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly o 6,8 % a výrazně zrychlily dynamiku meziročního růstu (loni 3,9 %). Sklon ke spotřebě je do značné míry odrazem situace na trhu práce, kde nízká míra nezaměstnanosti a problémy s nacházením nových zaměstnanců tlačí na růst mezd (reálná mzda v celém hospodářství meziročně vzrostla o 5,3 %). Na druhé straně konečná spotřeba vlády poklesla o 0,7 % (loni růst 1,5 %). V rámci tvorby hrubého kapitálu se zpomalil růst investičních výdajů na 4,1 % (proti 7,2 % loni). Podle věcného členění se projevil boom ve stavebnictví, když rozhodující vliv měly investice do budov a staveb (mimo bytových), které při růstu o 7,8 % zajistily 41 % celkové tvorby fixního kapitálu. Zvýšil se stav zásob o 74,7 mld. Kč (v nominálním vyjádření).

Přínos zahraničního obchodu k hospodářskému růstu se snížil

V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) došlo ke změně tendence, když dovoz začal růst rychleji (15,0 %) než vývoz (14,6 %). Důsledkem bylo další snížení příspěvku vnějšího sektoru k hospodářskému růstu (z 1,5 p.b. loni na 0,3 p.b. letos). Odlišný byl vývoj v běžných cenách, kde na zvýšení aktivního salda zahraničního obchodu o 31,7 mld. Kč (na 95,3 mld. Kč) se podílel obchod se zbožím 26,5 mld. Kč a obchod se službami 5,2 mld. Kč.

Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny)

Konečná spotřeba - domácností - vlády - neziskových institucí Tvorba hrubého kapitálu - fixní kapitál Vývoz zboží a služeb - zboží - služeb Dovoz zboží a služeb - zboží - služeb Čistý vývoz Hrubý domácí produkt

Běžné ceny mld.Kč 1. pol. 2007 1 138,4 791,6 335,0 11,9 483,6 408,9 1 366,7 1 211,8 154,9 1 271,3 1 140,0 131,3 95,3 1717,4

Meziroční změna v % 2006 2007 1. pololetí 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 1. pololetí 3,2 4,9 3,9 4,4 3,9 7,2 6,5 6,8 1,5 0,2 -1,6 -0,7 5,9 -1,3 -0,2 -0,7 11,5 11,1 10,3 10,6 7,2 4,0 4,2 4,1 16,9 15,3 13,8 14,6 17,4 16,8 15,1 16,0 13,7 4,1 4,9 4,5 15,9 16,1 13,9 15,0 15,3 17,6 14,9 16,2 20,8 4,1 6,5 5,3 1,5 X/ 0,1 X/ 0,3 X/ 0,3 X/ 6,6 6,4 6,0 6,2

Pramen: ČSÚ X / Příspěvek ke změně HDP

Poznámka: vlivem zaokrouhlování může docházet na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Ve 2. čtvrtletí nedošlo ve struktuře produktu k výraznějším změnám

Úlohu hlavního zdroje růstu zajišťovala domácí poptávka v obou čtvrtletích letošního roku. Potvrzují to propočty přírůstkové analýzy výdajů na hrubý domácí produkt, z nichž vyplývá, že •

21

v 1. čtvrtletí byl růst hrubého domácího produktu 6,4 % zajištěn téměř výhradně domácí poptávkou (6,3 p.b.). V jejím rámci činil příspěvek konečné



spotřeby domácností 3,4 p.b. a tvorby hrubého kapitálu 2,9 p.b. Příspěvek netto vývozu byl prakticky neutrální (0,1 p.b.); •

ve 2. čtvrtletí se na růstu hrubého domácího produktu 6,0 % podílela domácí poptávka 5,7 p.b., z toho spotřeba domácností i tvorba hrubého kapitálu přispěly po 3,0 p.b. (příspěvek vlády byl negativní 0,3 p.b.). Vliv zahraničního obchodu se mírně zvýšil na příspěvek 0,3 p.b.

Tabulka č. I.l.2 Přírůstková analýza vývoje HDP (bez vyloučení dovozu pro konečnou spotřebu, v p.b.) Hrubý domácí produkt Domácí poptávka 1. Konečná spotřeba - domácností - vlády (vč. neziskových institucí) 2. Tvorba hrubého kapitálu Vnější poptávka (netto vývoz)

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

1. pololetí

6,4 6,3 3,4 3,4 0,0 2,9 0,1

6,0 5,7 2,7 3,0 -0,3 3,0 0,3

6,2 5,9 3,0 3,2 -0,2 2,9 0,3

Pramen: ČSÚ K hospodářskému růstu přispěl nejvíce zpracovatelský průmysl,…

Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota meziročně o 6,3 %, tj. o 0,1 p.b. více než hrubý domácí produkt (vlivem mírně rychlejšího růstu dotací na produkty ve srovnání s daněmi z produktů). Rozhodující část tohoto přírůstku (téměř tři pětiny) zajistil zpracovatelský průmysl, jehož přidaná hodnota byla meziročně vyšší o 10,9 %.

…který dále zvýšil svůj podíl na hrubé přidané hodnotě

V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) se podíl průmyslu snížil na 33,3 % (z loňských 34,0 %), a to zejména vlivem nižší produkce odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody v důsledku poklesu spotřeby zemního plynu. Toto snížení bylo pouze částečně kompenzováno dalším růstem produkce ve zpracovatelském průmyslu, jehož podíl vzrostl na 28,6 % (z 28,1 %). Mírná zima pozitivně ovlivnila růst stavební výroby, což se projevilo růstem podílu stavebnictví na 6,0 % (z 5,8 %). Služby celkem zvýšily podíl na hrubé přidané hodnotě na 58,3 % (z 57,8 %), přičemž vývoj jednotlivých odvětví byl rozdílný. Zvýšil se především podíl služeb pro podniky (na 16,7 %) a obchodu (na 12,5 %), na druhé straně poklesl u ostatních služeb, které zahrnují veřejnou správu, školství, zdravotnictví apod. (na 16,7 %).

Mzdy rostly rychleji než produktivita práce

Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 4,3 % (proti 5,1 % v 1. pololetí loni). Při současném zrychlení mzdového vývoje (reálná mzda vzrostla o 5,3 %) byl v letošním roce přerušen příznivý trend předstihu růstu produktivity práce před mzdami.

22



I.2. Trh práce Zvyšuje se přirozený přírůstek obyvatel

Celkový počet obyvatel České republiky se zvyšuje již pátým rokem. K 30.6. dosáhl 10 325,9 tisíc, když meziročně vzrostl o 59,3 tisíc osob. Růst byl především důsledkem imigrace cizinců. Od roku 2006 je však, poprvé od roku 1993, ovlivňován početní převahou živě narozených osob nad zemřelými.

Klesl počet ekonomicky aktivních osob

Ve struktuře obyvatel starších 15ti let došlo k meziročnímu nárůstu počtu ekonomicky neaktivních osob a k poklesu počtu ekonomicky aktivních (viz tabulka č. I.2.1). Snížení počtu ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) o 13,6 tisíc na 5 182,4 tisíc ovlivnil vyšší pokles počtu nezaměstnaných než nárůst počtu zaměstnaných. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, meziročně poklesla o 0,6 p.b. na 58,7 %. Počet ekonomicky neaktivních osob ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 78,4 tisíc na 3 642,1 tisíc, když nárůst této kategorie byl ovlivněn především zvýšením počtu důchodců.

Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis.osob)

Obyvatelstvo 15 a více let - ekonomicky aktivní (pracovní síla) - zaměstnaní - nezaměstnaní - ekonomicky neaktivní - z toho: řádní starobní důchodci invalidní důchodci studenti na stř. škole vč.učňů studenti na VŠ péče o rodinu, v domácnosti ostatní

2005

1. pololetí 2006

2007

8 698,7 5 143,2 4 727,6 415,6 3 555,5 1 821,6 310,0 516,6 248,5 321,2 337,6

8 759,7 5 196,0 4 805,6 390,4 3 563,7 1 820,8 277,3 518,1 259,5 309,7 378,3

8 824,4 5 182,4 4 889,5 292,9 3 642,1 1 903,2 238,5 524,3 278,8 343,4 353,9

Podíl v % 2006 2007 100,0 59,3 54,9 4,4 40,7 20,8 3,2 5,9 3,0 3,5 4,3

100,0 58,7 55,4 3,3 41,3 21,6 2,7 5,9 3,2 3,9 4,0

Změna (2007-2006) absol. v% 64,7 -13,6 83,9 -97,5 78,4 82,4 -38,8 6,2 19,3 33,7 -24,4

0,7 -0,3 1,7 -25,0 2,2 4,5 -14,0 1,2 7,4 10,9 -6,5

Pramen: ČSÚ - Výběrové šetření pracovních sil Zaměstnanost rostla…

Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, meziročně vzrostl o 83,9 tisíc, tj. o 1,7 % na 4 889,5 tisíc osob. Z celkového počtu bylo 43,1 % žen. K nárůstu zaměstnanosti, který začal v roce 2004, výrazně přispívá růst ekonomiky vytvářením nových pracovních příležitostí.

… v sekundárním a terciárním sektoru

Zaměstnanost roste v sekundárním a terciárním sektoru. V sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se počet pracovníků zvýšil o 38,4 tisíc na 1 958,8 tisíc, tj. o 0,1 p.b. na 40,1 % z celkové zaměstnanosti, především nárůstem počtu pracovníků v průmyslu. V terciárním sektoru (služby) zaměstnanost vzrostla o 49,1 tisíc na 2 752,2 tisíc osob, tj. o 0,1 p.b. na 56,3 %. Zaměstnanost ve službách vzrostla nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností. Naopak v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) zaměstnanost meziročně dále poklesla o 3,3 tisíc na 177,7 tisíc osob, tj. o 0,2 p. b. na 3,6 % z celkového počtu pracujících osob (viz tabulka č. I.2.2).

23



Tabulka č. I.2.2 Vývoj zaměstnanosti v národním hospodářství v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis.osob)

Zaměstnanost celkem I. sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov) II.sektor (průmysl a stavebnictví) III. sektor (služby celkem)

2005 4 727,6 191,6 1 862,2 2 672,5

1. pololetí 2006 4 805,6 181,0 1 920,4 2 703,1

2007 4 889,5 177,7 1 958,8 2 752,2

Podíl v % 2006 2007 100,0 100,0 3,8 3,6 40,0 40,1 56,2 56,3

Změna (2007-2006) absol. v% 83,9 1,7 -3,3 -1,8 38,4 2,0 49,1 1,8

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil Rostl počet zaměstnanců i podnikatelů

Podle postavení v hlavním zaměstnání bylo meziroční zvýšení celkového počtu pracovníků ovlivněno zejména nárůstem počtu zaměstnanců o 66 tisíc na 4 083,9 tisíc osob, s mírným poklesem jejich podílu na celkové zaměstnanosti o 0,1 bodu na 83,5 %. Zvýšil se i počet podnikatelů o 19,9 tisíc na 790,1 tisíc, při nárůstu jejich podílu o 0,2 bodu na 16,2 %. V rámci této skupiny se snížil počet pomáhajících rodinných příslušníků. Pokračuje pokles u členů družstev (viz tabulka č. I.2.3).

Tabulka č.I.2.3 Vývoj počtu osob podle postavení v hlavním zaměstnání (v tis.osob)

Celkem - zaměstnanci - podnikatelé celkem - z toho: se zaměstnanci bez zaměstnanců pomáhající rod. příslušníci - členové družstev - ostatní

2005

1. pololetí 2006

2007

4 727,6 3 935,5 767,8 178,8 553,7 35,3 24,1 0,2

4 805,6 4 017,9 770,2 188,3 549,0 32,9 17,1 0,4

4 889,5 4 083,9 790,1 191,0 568,1 31,0 14,5 1,0

Podíl v % 2006 2007 100,0 83,6 16,0 3,9 11,4 0,7 0,4 0

100,0 83,5 16,2 3,9 11,6 0,6 0,3 0

Změna (2007-2006) absol. v% 83,9 66,0 19,9 2,7 19,1 -1,9 -2,6 0,6

1,7 1,6 2,6 1,4 3,5 -5,8 -15,2 x

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil Dynamický nárůst zaměstnanosti v zahraničních firmách

Podle podnikového výkaznictví, počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci, meziročně vzrostl o 67,8 tisíc (o 1,7 %) na 4 113,6 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 43,6 tisíc, tj. o 1,3 % na 3 302,7 tisíc osob. Nárůst se realizoval především v podnikatelské sféře (meziročně o 41,4 tisíc, tj. o 1,6 % na 2 570,6 tisíc). Podle typu hospodaření rostla zaměstnanost nejvíce v zahraničních firmách (meziročně o 102,6 tisíc, tj. o 17,5 % na 690,7 tisíc osob). Podle odvětví rostla zaměstnanost meziročně nejvíce v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel (o 19,9 tisíc) a v činnostech v oblasti nemovitostí a pronájmu (o 19,5 tisíc). Podle krajů počet zaměstnanců nejvíce vzrostl v Praze (o 15,7 tisíc na 947,9 tisíc) a ve Středočeském kraji (o 13,1 tisíc na 294,4 tisíc).

Roste počet zaměstnaných cizinců z EU i mimo ni…

S výrazným růstem ekonomiky se v některých lokalitách České republiky začíná projevovat nedostatek pracovníků a firmy k pokrytí svých potřeb přijímají zaměstnance z Evropské unie i mimo ni. Celkový počet zaměstnaných cizích státních příslušníků vzrostl k 30.6. meziročně o 44,2 tisíc na 209,3 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.4). Nejvíce cizinců pocházelo ze Slovenska (96,7 tisíc), dále z Ukrajiny (53,1 tisíc) a z Polska (21 tisíc). 24



V jejich struktuře se zvýšil počet zaevidovaných osob, zejména občanů států Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) o 31,7 tisíc na 140,6 tisíc. Nárůst počtu zaměstnanců pocházejících ze zemí EU významně ovlivnilo přijetí Bulharska a Rumunska za členy EU k 1.1. 2007. Počet zaměstnanců z Bulharska vzrostl meziročně o 1 500 na 3 239 osob a z Rumunska o 1 121 na 2 126 zaměstnanců. Počet pracovních povolení udělených cizincům z třetích zemí vzrostl meziročně o 12,5 tisíc na 68,7 tisíc. Tabulka č. I.2.4 Zaměstnávání cizích státních příslušníků

Počet evidencí celkem - občané EU/EHP a Švýcarska - cizinci bez povinnosti pracovního povolení Počet pracovních povolení Počet cizích státních příslušníků celkem

2005 85 205 83 508 1 697 48 581

Stav k 30.6. 2006 108 969 104 404 4 565 56 179

2007 140 623 132 391 8 232 68 715

133 786

165 148

209 338

Podíl v 2007 67,2 63,3 3,9 32,8 100,0

Změna (2007-2006) absol. v % 31 654 29,0 27 987 26,8 3 667 80,3 12 536 22,3 44 190

26,8

Pramen: MPSV …mírně se zvýšil počet podnikatelů cizinců.

Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, k 30.6. meziročně vzrostl o cca 1 tisíc na 65,8 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.5). Celkový počet podnikatelů, registrovaných jako fyzické a právnické osoby, dosáhl koncem června 2 036,5 tisíc, když meziročně vzrostl o 22,4 tisíc. Podíl cizinců-podnikatelů na celkovém počtu podnikatelů se meziročně téměř nezměnil (3,23 %). Nejvíce cizinců-podnikatelů pocházelo z Vietnamu (22,7 tisíc) a z Ukrajiny (21,3 tisíc).

Tabulka č. I.2.5 Podnikatelé na základě živnostenského oprávnění 2005 Podnikatelé celkem - fyzické osoby - právnické osoby Podnikatelé - cizinci - podíl v %

1 982 951 1 737 189 245 762 61 656 3,11

Stav k 30.6. 2006 2 014 055 1 762 788 251 267 64 783 3,22

2007 2 036 474 1 774 957 261517 65 802 3,23

Změna (2007-2006) absol. v % 22 419 12 169 10 250 1 019 x

1,1 0,7 4,1 1,6 0,01

Pramen: MPO, živnostenský rejstřík Míra nezaměstnanosti dále klesla …

25

Míra registrované nezaměstnanosti k 30.6. dosáhla 6,3 %, když byla meziročně o 1,4 p.b. nižší. Za meziročním poklesem je především rychle rostoucí ekonomika s nárůstem volných pracovních míst a vzhledem k mírné zimě i vysoká nabídka sezónních prací. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti za 1. pololetí meziročně poklesla o 1,4 p.b. na 7,2 %.



Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 10,0

2005

9,5 9,0

2006

8,5 %

8,0 7,5

2007

7,0 6,5 6,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce

Pramen: MPSV, graf MPO …počet nezaměstnaných stále ubývá

V červnu klesl počet uchazečů o zaměstnání, registrovaných na úřadech práce, meziročně o 80,3 tisíc na 370,8 tisíc, což je nejnižší hodnota od listopadu 1998. Z celkového počtu bylo 346,8 tisíc, tj. 93,5 % dosažitelných uchazečů, tj. těch kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání. Podíl žen na celkovém počtu uchazečů meziročně vzrostl o 1,4 p.b. na 55,4 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo koncem 1. pololetí 106,5 tisíc uchazečů (před rokem 123,2 tisíc), tj. 28,7 % všech evidovaných osob. Průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti k 30.6. činila 4 805 Kč a meziročně byla o 330 Kč, tj. o 7,4 % vyšší. V průběhu 1. pololetí se na úřadech práce nově hlásilo celkem 274,6 tisíc uchazečů, tj. meziročně o 22 tisíc méně. Evidenci ukončilo 352,4 tisíc osob, tj. o 3,6 tisíce méně než před rokem a z nich se podařilo umístit 229,8 tisíc uchazečů, tj. 65,2 %.

Situace v jednotlivých regionech je rozdílná

Podle krajů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, kde činila 11,9 % a dále v Moravskoslezském kraji 10,7 % a naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Praze (2,4 %) - viz příloha, tabulka č. I. Snížení nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky, absolutně nejvíce v oblastech s vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Nejvyšší meziroční pokles uchazečů byl evidován v kraji Moravskoslezském (16,4 tisíc) a Ústeckém (10,6 tisíc). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti dosažena v okresech Most (17,4 %), Karviná (15 %) a Teplice (13 %) a naopak nejnižší byla v okrese Prahazápad (1,6 %). Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, vyjádřený podílem směrodatné odchylky na průměrné míře nezaměstnanosti za Českou republiku meziročně vzrostl, podle propočtu MPO, o 1,6 p.b. na 47,1 %. Snižování meziokresních rozdílů omezuje zejména nevyhovující kvalifikační struktura uchazečů a převaha dlouhodobě nezaměstnaných, kteří již ztratili základní pracovní návyky.

26



Počet volných pracovních míst dosáhl dosud nejvyšší hodnoty

Počet volných pracovních míst meziročně vzrostl o 37,3 tisíc na 123,3 tisíc v červnu, když dosáhl nejvyšší hodnoty od vzniku ČR. Nárůst volných pracovních míst a klesající nezaměstnanost zlepšuje situaci v sociální oblasti, ale na druhé straně ztěžuje hledání vhodných pracovníků, zejména pro kvalifikované obory v průmyslu a začíná tlačit na růst mezd. Na 1 volné pracovní místo připadali v průměru 3 uchazeči (před rokem 5,2). Podle okresů byla nejtíživější situace v okrese Jeseník, kde na 1 volné místo připadalo 28,3 uchazečů , dále v Děčíně (14,2) a v Karviné (14,1) a naopak nejméně jich připadalo v okrese Beroun a Praha-západ (0,7 uchazeče). Podle klasifikace zaměstnání (KZAM) byla nejvyšší nabídka volných míst ve třídě 7 - pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele a opraváře, v celkové výši 39,3 tisíc, tj. 31,9 % všech volných míst. Nejvíce míst v této třídě bylo nabízeno ve Středočeském kraji (5,4 tisíc). Četnost volných míst podle krajů je podrobněji rozvedena v příloze, v tabulce č. I. Podle vzdělání byla nejvyšší nabídka volných míst pro uchazeče s vyučením a s nižším středním vzděláním (58,1 tisíc, tj. 47,2 % všech volných míst).

Snížil se počet nezaměstnaných absolventů škol a uchazečů se zdravotním postižením…

S nárůstem zájmu firem o nezaměstnané absolventy škol a mladistvé klesl v průběhu 1. pololetí jejich počet meziročně o 6,5 tisíc na 18,4 tisíc. Ke konci června evidovaly úřady práce 24 tisíc volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé (před rokem 14,6) a na 1 pracovní místo tak připadalo 0,8 uchazečů (před rokem 1,7). Také u uchazečů se zdravotním postižením se situace zlepšila, když jejich počet meziročně klesl o 5,2 tisíc na 67,7 tisíc, avšak jejich podíl na celkovém počtu uchazečů vzrostl o 2,1 p.b. na 18,3 %. K 30.6 úřady práce evidovaly 4,2 tisíc volných míst pro zdravotně postižené a na 1 volné pracovní místo připadalo 16,3 uchazečů (před rokem 28,8).

…téměř třetina uchazečů byla starších 50 let…

Podle věkové struktury poklesl meziročně počet uchazečů ve všech věkových skupinách (viz příloha, tabulka I). Přes absolutní pokles z 119,7 tisíc na 111,6 tisíc vzrostl podíl uchazečů starších 50 let na celkovém počtu o 3,6 p.b. na 30,1 %. Průměrný věk uchazečů vzrostl meziročně z 39,1 na 40,3 roku koncem června. Také podle kvalifikace poklesl počet uchazečů ve všech kategoriích. Meziročně vzrostl podíl uchazečů se základním vzděláním o 0,7 p.b. na 32,2 % (119,6 tisíc) a zvýšil se i podíl uchazečů s bakalářským a vysokoškolským vzděláním o 0,3 p.b. na 3,9 %. Podle délky nezaměstnanosti vzrostl meziročně nejvíce podíl uchazečů nezaměstnaných nejkratší dobu, tj. do 3 měsíců, o 1,4 p.b. na 23,8 % z celkového počtu. Podíl největší skupiny uchazečů, tj. dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnaných déle než 1 rok), meziročně poklesl o 0,8 p.b. na 43 %, tj. na 159,4 tisíc osob. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti, tj. podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové pracovní síle, podle výpočtu MPO, meziročně poklesla o 0,7 p.b. na 2,9 %. I přes příznivý meziroční vývoj v posledním období podíl nezaměstnaných déle než 1 rok, ve srovnání s vývojem celkového počtu uchazečů, dlouhodobě stagnuje (viz graf č. I.2.2).

27



Graf č. I.2.2 Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (v %) 700

50 podíl dlouhodobě nezaměstnaných

650

45 40

600

uchazeči

30

500

25

uchazeči o zaměstnání

20

450

podíl v %

35 550

15 400 10 350

5

300

0 I.

II.

III.

IV.

2004

I.

II.

III.

IV.

I.

II.

III.

IV.

II.

2007

2006

2005

I.

Pramen: MPSV, graf MPO Nejvíce nezaměstnaných pochází ze zpracovatelského průmyslu

Podle odvětvové příslušnosti nezaměstnaných, kteří již dříve pracovali a ukončili své bývalé zaměstnání před méně než osmi lety, pracoval největší počet nezaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu, dále v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a ve stavebnictví. Jak vyplývá z níže uvedeného přehledu, počty nezaměstnaných pocházejících ze stavebnictví ovlivňuje sezónnost a v letošním roce i mírná zima. Ve 2. čtvrtletí t.r. výrazně poklesl (o 15,8 tisíc) počet nezaměstnaných pocházejících ze zpracovatelského průmyslu (viz tabulka č. I.2.6).

Tabulka č. I.2.6 Odvětvová struktura nezaměstnaných (odvětví podle největšího počtu uvolněných osob) (v tis.osob) 2005 Zpracovatelský průmysl Obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží Stavebnictví Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Veřejná správa a obrana, povinné soc.zabezpečení

2006

2007

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

102,0 50,2 31,9 23,0 20,0

97,8 47,6 22,7 23,9 19,9

94,4 50,5 22,3 23,3 17,9

94,6 47,6 22,5 23,9 16,0

103,6 47,8 33,6 21,1 18,1

94,5 49,5 24,6 16,6 17,1

90,3 44,6 22,4 16,6 14,9

87,8 43,2 20,9 17,8 12,8

82,9 36,2 18,8 17,7 12,1

67,1 33,3 16,9 15,9 11,7

17,5

16,1

14,4

14,9

16,2

12,6

11,4

11,9

12,4

10,9

Pozn. Počet nezaměstnaných, kteří již dříve pracovali a ukončili své bývalé zaměstnání před méně než osmi lety Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil S poklesem nezaměstnanosti klesá objem prostředků čerpaných na podpory

Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až červen vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 2,22 mld. Kč, tj. meziročně o 7 % více. Z vynaložených prostředků bylo od počátku roku k 30.6. vytvořeno m.j. 9,3 tisíc míst na veřejně prospěšné práce a 7,5 tisíc společensky účelných pracovních míst, včetně míst zřízených u zaměstnavatelů. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti, bylo vydáno 3,8 mld. Kč, tj. meziročně o 3 % méně. 28



Také v Evropské unii míra nezaměstnanosti meziročně poklesla

V červnu 2007 dosáhla míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie (EU-27) 6,9 %, tj. o l p.b. méně než před rokem. Podle metodiky a údajů Eurostatu dosáhla v ČR míra nezaměstnanosti 5,7 % a byla tak o 1,2 p.b. nižší než byl dosažený průměr v EU-27. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla evidována na Slovensku (10,7 %), a naopak nejnižší v Nizozemsku (3,3 %). Podle odhadu Eurostatu bylo v Evropské unii zhruba 16,1 milionů nezaměstnaných. Z ostatních ekonomicky vyspělých zemí dosáhla míra nezaměstnanosti v USA 4,5 % a v Japonsku 3,8 % (údaj za květen).

Sezónní nárůst nezaměstnanosti v letních měsících

V červenci a srpnu byla míra nezaměstnanosti na úrovni 6,4 %, když byla meziročně o 1,5 p.b. nižší. Relativně slabý sezónní nárůst nezaměstnanosti proti červnu (6,3 %) byl ovlivňován zvýšenou poptávkou po nových pracovních, která je důsledkem silného růstu ekonomiky. Počet volných pracovních míst se v srpnu meziročně zvýšil o 39,2 tisíc na 133,4 tisíc a na 1 volné místo tak připadalo v průměru 2,8 uchazečů (před rokem 4,9).

Mzdy si udržují vyšší tempo

Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se v 1. pololetí meziročně zvýšila o 7,6 % na 20 938 Kč a reálná mzda vzrostla o 5,5 %. Nominální mzdy vykázaly v 1. pololetí nejvyšší nárůst od roku 2001 (za srovnatelné období).

Mzdy v podnikatelské sféře rostou rychleji než v nepodnikatelské

Mzdový růst je ovlivňován především podnikatelskou sférou, kde se výrazněji projevuje nedostatek pracovníků v řadě odvětví vyvolaný rychlým růstem ekonomiky. V podnikatelské sféře činila nominální mzda 21 174 Kč, při meziročním růstu o 8,1 % a reálně o 6 % a v nepodnikatelské sféře 20 106 Kč, při nárůstu o 6,1 % a reálně o 4 % - viz tabulka č. I.2.7. V meziročním porovnání došlo ke zhoršení relace mezi průměrným platem v nepodnikatelské sféře ke mzdě v podnikatelské sféře o 1,7 p.b. na 95 %.

Tabulka č. I.2.7 Průměrná mzda v 1. pololetí na fyzické osoby 1 ( meziroční přírůstek v %) 2005 nominální Celkem: v tom: -podnikatelská sféra -nepodnikatelská sféra

2006 reálná

nominální

2007 reálná

nominální

výše prům. měsíční reálná

mzdy v 1.pol. 2007 v Kč

5, 6

3,9

6,8

3,8

7,6

5,5

20 938

5,1 7,1

3,4 5,4

7,0 5,9

4,0 2,9

8,1 6,1

6,0 4,0

21 174 20 106

Pramen: ČSÚ Nejvyšší mzdy byly ve finančním zprostředkování

1

V členění podle sekcí OKEČ byly v 1. pololetí nejvyšší mzdy dosaženy v odvětví finančního zprostředkování a nejnižší v odvětví ubytování a stravování (viz tabulka č. I.2.8). Meziročně se rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou zvýšil o 1 744 Kč na 29 620 Kč. Mzdy meziročně poklesly v odvětví rybolovu a chovu ryb. Meziodvětvová mzdová diferenciace (podle sekcí OKEČ), vyjádřená podílem směrodatné odchylky na průměrné mzdě, meziročně vzrostla, podle propočtu MPO, o 0,1 p.b. na 33,5 %. Více než 60 % zaměstnanců pracovalo v odvětvích, která dosahovala nižší než průměrnou mzdu.

v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry

29



Tabulka č. I.2.8 Pořadí odvětví podle výše průměrné mzdy v 1. pololetí na fyzické osoby 1 (podle sekcí OKEČ - v Kč) Pořadí v 1.pol. 2007

Kat. OKEČ

2006

2007

1 2 3 4

J E C L

41 408 25 339 22 739 22 279

44 530 26 693 24 743 23 742

3 122 1 354 2 004 1 463

7,5 5,3 8,8 6,6

K

21 506

23 313

1 807

8,4

I G F D N M O B A H

21 094 19 140 18 815 18 366 18 429 17 280 16 012 15 467 13 700 13 532 19 453

22 471 21 034 20 793 19 750 19 245 18 282 17 298 15 401 14 971 14 910 20 938

1 377 1 894 1 978 1 384 816 1 002 1 286 -66 1 271 1 378 1 485

6,5 9,9 10,5 7,5 4,4 5,8 8,0 -0,4 9,3 10,2 7,6

Finanční zprostředkování Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Těžba nerostných surovin Veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, 5 podnikatelské činnosti 6 Doprava, skladování a spoje 7 Obchod, opravy mot.vozidel 8 Stavebnictví 9 Zpracovatelský průmysl 10 Zdravotní a soc.péče, veterinární činnosti 11 Vzdělávání 12 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 13 Rybolov, chov ryb 14 Zemědělství a myslivost, lesnictví 15 Ubytování a stravování Celkem ČR

Změna (2007 – 2006) v Kč v %

Pramen: ČSÚ

Podle typu hospodaření byly vypláceny nejvyšší průměrné mzdy u mezinárodních společností (25 788 Kč) a dále u zahraničních firem (25 074 Kč). Naopak nejnižší mzdy byly dosaženy u družstev (13 439 Kč). Meziročně se zvýšil rozdíl mezi subjekty s nejvyšší a nejnižší mzdou o 537 Kč na 12 349 Kč. V členění podle krajů byla nejvyšší průměrná mzda dosažena v Praze (26 134 Kč) a dále ve Středočeském kraji (20 980). Nejnižší mzda byla naopak vyplácena v Karlovarském kraji (17 366 Kč). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou meziročně vzrostl o 418 Kč na 8 768 Kč. Průměrná nominální mzda v celém národním hospodářství, vč. odhadu za ekonomické subjekty s méně než 20 zaměstnanci, vzrostla v 1. pololetí o 7,4 % na 19 611 Kč a reálná mzda o 5,3 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 9,2 % a reálně o 7,1 %. Relace objemu mzdových prostředků k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) meziročně poklesla o 0,2 p.b. na 28,2 %.

1

v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry 30



I.3. Cenová a fiskální politika I.3.1. Cenová politika Ve 2. čtvrtletí ceny začaly narůstat výraznějším tempem …

Česká ekonomika pokračovala v l. pololetí 2007 v silném a přitom relativně nízkoinflačním růstu, navzdory rozsáhlým deregulacím a úpravám sazeb spotřebních daní. K těmto standardním faktorům se ve 2. čtvrtletí přidal i sílící vliv tržních cen, zvláště pak potravin, které rostly především v důsledku slabší loňské úrody, zdražujících se vstupů do výroby a zvyšujících se odbytových možností v zahraničí. Přestože inflační tlaky začaly nabírat výrazněji na síle, jejich vzestup byl vyrovnaný (v průměru meziročně o 2,5%, za celé 1. pololetí 2 %). Vlivem slabšího kurzu se zároveň snížil dezinflační vliv koruny na vývoj cenové hladiny. Růst průměrné míry inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) zatím pokračoval v poklesu, nebo stagnoval (v červnu a červenci na 2,1 %). Z administrativních opatření působily na cenový vývoj v l. pololetí a v následujících měsících roku 2007: • v lednu zvýšení regulovaných cen v úhrnu o 3,8 %, především v oddíle bydlení, voda, energie, kde vzrostly ceny elektřiny o 7,9 %, čistého nájemného o 4,5 %, vodného o 6,6 %, stočného o 5,5 %. V důsledku opožděného dopadu zvýšení spotřební daně (od dubna 2006) vzrostly ceny tabákových výrobků o 2,5 %. Vlivem změny zákona o poskytování sociálních služeb se zvýšily ceny sociální péče o 2,8 %, razantně, o 20,0 %, se zvýšil televizní koncesionářský poplatek. Opačně působil pokles cen zemního plynu o 4,2 %, • v únoru vzrostly, opět vlivem zpožděného dopadu zvýšení spotřební daně, ceny tabákových výrobků o 3,3 %, mírněji ceny tepla a teplé vody a tuhých paliv (shodně o 1,0 %), dále ještě stouply ceny sociální péče o 12,0 % v důsledku změny zákona o poskytování sociálních služeb, • v březnu ovlivnil cenovou hladinu další růst cen tabákových výrobků o 3,3 %, • v dubnu, již čtvrtý měsíc v řadě, rostly ceny tabákových výrobků, vzrostly také ceny zemního plynu o 1,4 %, tepla o 0,6 %, čistého nájemného o 0,9 %, • v květnu dále rostly ceny tabáku o 2,6 %, v oddíle bydlení vzrostlo čisté nájemné o 2,0 %, v oddíle zdraví byly vyšší ceny lázeňských pobytů o 10,7 %, • v červnu pokračoval růst cen tabákových výrobků o 2,1 %, v oddíle bydlení vzrostlo čisté nájemné o 0,5 %, • v červenci vzrostlo v oddíle bydlení čisté nájemné v bytech s regulovaným nájemným o 1,9 % a ceny zemního plynu o 1,6 %, zvýšení cen tabáku dosáhlo 2,0 %. V oddíle zdraví se snížily doplatky léků předepsaných lékařem o 2,0 % a ceny lázeňských pobytů o 1,1 %. • v srpnu vzrostly ceny tabákových výrobků o dalších 6,2 %, u bydlení čisté nájemné v bytech s regulovaným nájemným o 1,2 %.

… vlivem výrazného růstu cen potravin, nápojů a tabáku

31

Zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen v lednu (na 1,3 % z 1,7 % v prosinci minulého roku) bylo přechodné, v následujících měsících se jeho tempo postupně zvyšovalo, aby v dubnu bylo vystřídáno skokovým růstem o 2,5 % (tj. meziměsíčně o 0,6 p.b.). Inflační tlaky začaly působit z více stran. Přestože na výrazný růst inflace nadále působil dlouhodobý vliv cen bydlení (ceny elektřiny vzrostly v dubnu meziročně o 7,9 %, tuhých paliv o 16,9 %, vodného o 6,7 %, stočného o 5,5 %, čistého regulovaného nájemného o 9,3 %), nově, a zároveň nejvíce, se podílely na dubnovém zvýšení ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (ceny zeleniny včetně brambor byly meziročně v dubnu vyšší o 24,8 %, ceny pekárenských výrobků o 11,9 %) a ceny



v oddíle alkoholické nápoje a tabák (ceny tabákových výrobků dále vzrostly v dubnu meziročně o 11,7 % z 9,6 % v březnu). Cenovou hladinu naopak snižoval pokles cen v oddíle doprava. Meziroční růst se v průběhu 2. čtvrtletí stabilizoval

I když v rámci jednotlivých položek spotřebního koše docházelo i v dalších měsících k cenovým pohybům, ceny potravin, tabáku a bydlení měly nadále rozhodující vliv na meziroční cenový vývoj. Jejich podíl na průměrném meziročním růstu 2,5 % ve 2. čtvrtletí činil 2 p.b. (viz tabulka č. I.3.1.1). Ve všech měsících 2. čtvrtletí také postupně rostly ceny dopravy (průměrným meziměsíčním tempem růstu 3,3 %), tažené růstem cen pohonných hmot; avšak vlivem srovnávací základny, tj., že ve 2. čtvrtletí minulého roku měly podobný vývoj (průměrné meziměsíční tempo růstu 2,8 %), došlo pouze ke zmírnění jejich meziročního poklesu (na 2,7 % ze 4,4 % v 1. čtvrtletí). Výrazné zpomalení meziročního růstu nastalo u pošt a telekomunikací a bylo opět důsledkem zvýšení cen telefonických a telefaxových služeb právě před rokem (v květnu 2006). V oddílech odívání a obuv, bytové vybavení a zařízení a provoz domácnosti se již tradičně ceny držely převážně pod úrovní předchozího roku.

Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen v p. b.

Úhrn v tom: Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

Průměr za

2007

rok 2006

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen

2,5

1,3

1,5

1,9

2,5

2,4

2,5

2,3

2,4

0,1 0,1 -0,3 1,7 -0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 0,0 0,2 0,1

0,4 0,1 -0,2 0,6 0,0 0,1 -0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1

0,5 0,3 -0,1 0,6 0,0 0,1 -0,2 0,1 0,0 0,0 0,1 0,1

0,5 0,4 -0,1 0,6 0,0 0,1 -0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,2

0,8 0,5 0,0 0,6 0,0 0,1 -0,1 0,2 0,1 0,0 0,1 0,2

0,6 0,7 0,0 0,7 0,0 0,1 -0,1 0,0 0,0 0,0 0,2 0,2

0,5 0,8 0,0 0,7 0,0 0,1 0,0 0,0 0,1 0,0 0,2 0,1

0,4 0,9 0,0 0,8 0,0 0,1 -0,1 0,0 -0,1 0,0 0,2 0,1

0,5 1,2 0,0 0,9 0,0 0,0 -0,1 -0,1 -0,3 0,0 0,2 0,1

Pramen: ČSÚ Domácí HICP se od dubna držel nad průměrem EU

Dynamický růst ve 2. čtvrtletí posunul domácí cenovou hladinu nad úroveň průměru za EU (viz tabulka v Tabulkové příloze). Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) se až do března 2007 pohybovala pod průměrem za EU 25 (v březnu v ČR 2,1 %, proti 2,3 %), v červnu se inflace výší 2,6 % dostala o 0,5 p.b. nad úroveň zemí Evropské unie. Nejvíce rostly ceny v Maďarsku (v červnu o 8,5 %) a v Lotyšsku (o 8,9 %), nejnižší hodnoty zaznamenaly Belgie a Švédsko ( 1,3 %).

Ceny průmyslových výrobců pokračovaly do června v intenzívním růstu …

Ceny průmyslových výrobců nasadily od počátku roku 2007 relativně vysoké tempo meziročního růstu (z 2,6 % v prosinci 2006 na 4,6 % v červnu - nejvyšší nárůst od dubna 2005, v červenci na 4,1 %), které bylo zapříčiněno rychlým růstem cen: •

ve zpracovatelském průmyslu, především v odvětví základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (kde rostou již 17 měsíců) z 5,3 % v prosinci 2006 na 8,7 % v červnu a v jejich rámci růst cen trub a oceli (v červnu o 19,3 %),

32



železa a feroslitin o (13,8 %) a neželezných kovů (o 9,7 %). Významně rostly také ceny ostatních nekovových minerálních výrobků (v červnu o 6,7 %, z toho zejména cihel a krytiny o 27,8 %) a v odvětví zpracování dřeva (o 6,3 %). Ve 2. čtvrtletí stouply výrazně ceny v odvětví koksu a rafinérských ropných výrobků (proti 1. čtvrtletí o 14,4 %), •

v odvětví energie, plyn a voda (z 6,6 % v prosinci 2006 na 7,2 v červnu),

•

v odvětví nerostných surovin (z 1,5 % v prosinci 2006 na 8,6 % v červnu), zejména pak v odvětví uhlí, lignit, rašelina a ropa (z 1,3 % v prosinci 2006 na 11,1 % v červnu ).

… rychlejším než v EU

Ze srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a v EU 25 je patrné, že došlo ke změně dosavadního trendu. Zatímco ceny v EU 25 si udržovaly v 1. pololetí s menšími výkyvy - stabilní růst a v červnu se meziročně zvýšily pouze o 2,2 % (z 3,4 % na konci roku 2006), domácí ceny průmyslových výrobců od počátku roku plynule rostly a v červnu vykázaly ve srovnání s EU více než dvojnásobný růst, o 4,5 % (z 2,6 % na konci roku 2006). Vývoj cen ve vybraných zemích ukazuje tabulka v Tabulkové příloze.

Zpomalení růstu světových cen průmyslových surovin a potravin …

Ceny surovin a potravin na světových trzích nadále zpomalovaly meziroční tempo růstu (z 15,3 % na konci roku 2006 na 2,3 % v červnu a 1,6 % v červenci) a vytvářely tak podmínky pro oslabování vnějších nákladových tlaků na růst domácích cen, zejména pod vlivem poklesu růstu cen energetických surovin (ropa a zemní plyn z meziročního růstu o 13,1 % na konci roku 2006 na 1,5 % v březnu, v červnu a v červenci dokonce poklesly o 1,0 %, resp. o 1,5 %). Snížil se také růst cen kovů (z 42,9 % na konci roku 2006 na 32,8 % v červnu a 30,1 % v červenci). V jejich rámci ale nadále rostly ceny olova a cínu, výrazné snížení růstu naopak zaznamenaly ceny stříbra, zinku, pokles cen u mědi. Snížil se také růst cen potravin a olejů (z 23,3 % v prosinci 2006 na 19,6 % v červnu a 14,4 % v červenci).

… ovlivnilo vývoj dovozních cen

Zpomalený růst cen energetických zdrojů na světových trzích, spojený se silným kurzem koruny vůči dolaru způsobily, že dovozní ceny se v průběhu 1. pololetí 2007 držely pod hladinou předchozího roku, s výjimkou června, kdy poprvé od září 2006 zaznamenaly 0,5% růst. Červnový vzestup cen byl ovlivněn meziročním zvýšením cen polotovarů o 4,3 % (hlavně výrobků z korku a dřeva), zvýšily se i ceny surových materiálů o 9,1% (především rud kovů) a ceny chemikálií o 3,4 % (zejména umělých hnojiv). Z hlavních skupin pokles zaznamenaly ceny strojů a dopravních prostředků o 2,4 % (kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat).

33



Graf č. I.3.1.1 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziročně v %) 125 120 115 110

index

105 100 95 90 85 80

Spotřebitelské celkem

Zemědělských výrobců

Průmyslových výrobců

Stavebních prací

Tržních služeb

4

10

2007/1

7

4

2006/1

7

10

4

2005/1

7

10

4

2004/1

7

10

4

2003/1

7

10

4

2002/1

7

10

4

10

2001/1

7

4

2000/1

75

Dovozní

Pramen: ČSÚ, graf MPO Ceny stavebních prací dosahují stále vysoké tempo růstu

Ceny stavebních prací nadále držely stabilní vysoké tempo růstu (v průměru za pololetí 3,6 %). Tento trend souvisel s pokračující konjunkturou odvětví, založenou na stále vysoké poptávce po výstavbě bytů, rodinných domů a stavbách v oblasti infrastruktury. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly v červnu meziročně o 7,4 % (v březnu o 4,7 % , když v roce 2006 vzrostly v průměru o 1,3%), což je nejvyšší růst od března 2005. Ceny materiálů odrážejí nejen vliv vysoké poptávky, ale také některých nákladových vstupů, zejména kovů. Tempo růstu cen vstupů předstihuje tempo růstu cen stavebních prací od listopadu 2006.

Ceny zemědělských výrobců rostly převážně dvouciferným tempem

Ceny zemědělských výrobců nepřetržitě rostou od 2. čtvrtletí 2006. Přestože od počátku roku 2007 byly jejich meziroční přírůstky -mimo červen- dvouciferné, od dubna jejich meziroční růst postupně zpomaloval (z 15,0 % v březnu na 12,5 % v dubnu a 9,1 % v červnu). Obrat trendu byl ovlivněn zvolněním tempa růstu cen produktů rostlinné výroby (z 36,2 % v březnu na 19,4 % v červnu), zvláště brambor (ze 115,8 % v březnu dokonce na pokles o 1,0 % v červnu) a obilovin (z 39,1 % v březnu na 36,1 % v červnu), který byl však částečně kompenzován zmírněním meziročního poklesu cen produktů živočišného původu (z 3,3 % v březnu na 1,4 % v červnu).

Meziroční růst tržních služeb zpomalil

Na výrazném snížení tempa růstu cen tržních služeb v produkční sféře (z 3,2 % na konci roku 2006 na 1,5 % v červnu) se nejvíce podílelo snížení tempa růstu cen váhově nejvýznamnější skupiny podnikatelské služby, jejichž ceny zmírnily růst (z 4,7 % na konci roku na 2,3 % v červnu). Největší nárůst zaznamenaly ceny nákladní dopravy a skladování (z 1,3 % na konci roku na 2,8 % v červnu), naopak ceny služeb v pojišťovnictví klesly o 2,6 % a služby pošt a telekomunikací o 0,2 %.

34



I.3.2. Fiskální politika Deficit státního rozpočtu byl schválen ve výši 91,3 mld. Kč

Státní rozpočet na rok 2007 byl schválen se schodkem 91,3 mld. Kč, s příjmy 949,48 mld. Kč a výdaji 1 040,78 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2006 znamenalo nárůst deficitu o 16,9 mld. Kč. Ve srovnání se skutečností roku 2006 počítá rozpočet s nárůstem příjmů o 26,42 mld. Kč, tj. o 2,9 %, výdajů o 20,14 mld. Kč, tj. o 2,0 % a se snížením schodku o 6,28 mld. Kč. Úpravami rozpočtu, podle zákona č. 622/2006 Sb., byly zvýšeny celkové příjmy i výdaje o téměř 41 mil. Kč (týká se financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU). Dále došlo k navýšení celkových výdajů o 181 mil Kč na odstraňování povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová opatření. Celkem bylo v 1. pololetí provedeno 411 rozpočtových opatření.

Saldo státního rozpočtu za 1. pololetí představovalo 0,1 % HDP

Hospodaření státní pokladny v 1. pololetí 2007 se vyvíjelo rozkolísaně, v kumulaci leden-červen však skončilo, díky předstihu plnění příjmů před čerpáním výdajů o 4,6 p.b., přebytkem ve výši 1,27 mld. Kč (meziročně horší výsledek o 6,4 mld. Kč). V následujících měsících se vyvíjelo rovněž pozitivně (v červenci vykázalo v kumulaci kladné saldo 19,68 mld. Kč, v srpnu již potřetí za sebou přebytek 22,23 mld. Kč). K největšímu prohloubení deficitu státního rozpočtu došlo v dubnu (-28,27 mld. Kč), což souviselo zejména s jednorázovou úhradou příspěvku státu na stavební spoření za rok 2006 ve výši 14,2 mld. Kč.

Nejvyšší příjmovou dynamiku vykázaly kapitálové příjmy

Na růstu příjmové strany státního rozpočtu (meziročně o 3,1 %) se podílely především daňové příjmy celkem, které objemem 422,28 mld. Kč meziročně vzrostly o 19,21 mld. Kč, tj. o 4,8 %. Jejich dynamiku příznivě ovlivnily zejména příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, když:

35

•

výběr pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti dosáhl 177,02 mld. Kč, meziročně tak vzrostl o 16,57 mld. Kč, tj. o 10,3 % (plnění na 49,9 %). Na důchody připadlo 122,15mld. Kč, což je meziroční nárůst o 11,85 mld. Kč, tj. o 10,7 %;

•

se zlepšilo inkaso daně z příjmů fyzických osob, které dosáhlo 46,5 mld. Kč (plnění na 47,4 % rozpočtu), při meziročním růstu o 3,24 mld. Kč, tj. o 7,5 %. Oproti stejnému období roku 2006 bylo plnění rozpočtu o 0,5 p.b. lepší a rovněž meziroční dynamika o 13,6 p.b. vyšší. Jednotlivé složky této daně se vyvíjely diferencovaně, z nich jednoznačně nejpříznivěji daň z příjmů osob ze závislé činnosti. Její inkaso dosáhlo 39,97 mld. Kč, s meziročním růstem o 4,3 mld. Kč, tj. o 12,2 % (v roce 2006 o 2,3 %), s plněním rozpočtu na 47,8 % (proti loňským 48,8 %) a bylo nadále pozitivně ovlivňováno ekonomickým růstem. Naproti tomu výnos DPFO ze samostatné výdělečné činnosti meziročně opět klesl o téměř čtvrtinu a činil pouze 3,86 mld. Kč (plnění na 40,6 % rozpočtu);

•

inkaso spotřebních daní činilo 55,96 mld. Kč (plnění na 42,6 % rozpočtu), při meziročním poklesu o 14,4 %. Rozhodující váhu v jeho plnění má daň z minerálních olejů, která objemem 37,87 mld. Kč zaznamenala meziroční nárůst o 2,0 mld. Kč, tj. o 5,6 %. Naproti tomu inkaso daně z tabákových výrobků kleslo na 16,10 mld. Kč, meziročně o 11,4 mld. Kč, tj. o 41,6 %, také z důvodu změny sazby a možnosti předzásobení v roce 2006;

•

na dani z přidané hodnoty bylo vybráno 80,25 mld. Kč (49,1 % rozpočtu), tj. meziročně více o 9,88 mld. Kč. Inkaso bylo mj. kladně ovlivněno vysokou konečnou spotřebou domácností v prosinci předchozího roku;


•


výnos daně z příjmů právnických osob činil 53,55 mld. Kč (plnění rozpočtu na 49,8 %) a meziročně klesl o 3,4 % a byl částečně také ovlivněn posunem termínu splatnosti daně (na 2.7.2007).

Inkaso nedaňových a kapitálových příjmů s objemem 61,04 mld. Kč, i při vysokém plnění rozpočtu (na 78,6 %), představovalo meziroční pokles o 4,71 mld. Kč, tj. o 7,2 % (v 1. pololetí 2006 byly plněny na 82,4 %, při meziročním růstu o 14,6 mld. Kč, tj. o 28,5 %). Tempo růstu výdajů bylo výrazně vyšší než růst příjmů

Z celkových výdajů (482,05 mld. Kč, s meziročním růstem o 20,87 mld. Kč, tj. o 4,5 %) byly v 1. pololetí 2007 čerpány zejména běžné výdaje (na 455,28 mld. Kč, tj. meziročně o 4,1 %), kapitálové však dosáhly vyšší dynamiky růstu (o 13,2 %). Nejvyšší dynamiku růstu (39,9 %) z běžných výdajů zaznamenala v oblasti sociálních dávek státní sociální podpora. Z běžných výdajů bylo nejvíce vynaloženo na:

Mandatorní výdaje představují stále vysokou zátěž

Čerpání kapitálových výdajů bylo nízké

•

sociální dávky 188,32 mld. Kč, což představuje 41,4 % všech výdajů (plnění na 48,6 % rozpočtu, meziroční růst o 6,9 %), z nich na důchody bylo vydáno 139,25 mld. Kč (plnění na 48,5 %, meziroční nárůst o 4,1%). Na výši čerpání výdajů v sociální oblasti měly vliv legislativní změny, jako např.: valorizace důchodů, nová konstrukce životního minima a zavedení existenčního minima;

•

neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 64,21 mld. Kč (tj. 51,6 % rozpočtu, s meziročním nárůstem o 7,3 %);

•

neinvestiční nákupy a související výdaje 52,61 mld. Kč (tj. 52,1 % rozpočtu, s meziročním nárůstem o 3,8 %). Z celkových rozpočtovaných výdajů na rok 2007 představují mandatorní výdaje 2 569,8 mld. Kč, tj. 54,7 %, když neustále rostou (meziročně by měly stoupnout o 58,5 mld. Kč, tj. o 11,4 %). Z nich je 469,3 mld. Kč (s meziročním zvýšením o 13,5 %) určeno na sociální transfery, což je 49,4 % celkových příjmů státního rozpočtu. Za 1. pololetí 2007 dosáhly výše 278,1 mld. Kč (48,8 % rozpočtu po změnách, meziroční růst o 2,1 %) a vyčerpaly 57,7 % celkových výdajů.

Schválený rozpočet kapitálových výdajů objemem 89,42 mld. Kč představuje o 5,1 % nižší úroveň oproti rozpočtu 2006, proti skutečnosti 2006 pak o 15,1 %. Většina těchto výdajů souvisí s financováním programů reprodukce a provozování majetku. V 1. pololetí 2007 byly čerpány ve výši 26,77 mld. Kč, což činilo pouze 29,9 % rozpočtu. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2007 dokumentuje tabulka č. I.3.2.1.

2

Jedná se o výdaje, vyplývající ze zákona, z jiných právních norem a smluvních závazků, které musí uhradit stát. 36



Tabulka č. I.3.2.1 Plnění státního rozpočtu v 1. pololetí 2007 (v mld. Kč)

Příjmy celkem Daňové příjmy z toho: Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob DPH Spotřební daně Clo Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti Ostatní Nedaňové a ostatní příjmy Výdaje celkem v tom: Běžné výdaje z toho : sociální dávky z toho důchody Kapitálové výdaje Saldo celkem

2006 Skutečnost leden-červen 468,82 403,07

2007 Rozpočet Skutečnost po změnách leden - červen 949,52 483,32 871,85 422,28

% Plnění 50,9 48,4

Index 2007/2006 103,1 104,8

43,26 55,46 70,37 65,36 0,60

98,10 107,50 163,60 131,30 1,20

46,50 53,55 80,25 55,96 0,69

47,4 49,8 49,1 42,6 57,5

107,5 96,6 114,0 85,6 115,0

160,45 7,57 65,75 461,18

354,95 15,20 77,67 1041,00

177,02 8,31 61,04 482,05

49,9 54,7 78,6 46,3

110,3 109,8 92,8 104,5

437,53 176,21 133,71 23,65 7,64

951,44 387,41 287,31 89,56 -91,48

455,28 188,32 139,25 26,77 1,27

47,9 48,6 48,5 29,9 x

104,1 106,9 104,1 113,2 x

Pramen: MF Územní celky hospodařily s přebytkem

Hospodaření územních samosprávných celků (krajů, obcí, dobrovolných svazků a regionálních rad), které získaly v 1. pololetí 182,6 mld. Kč (plnění rozpočtu na 48,7 %) a čerpaly 164,4 mld. Kč (plnění na 42,9 %), skončilo převahou příjmů nad výdaji ve výši 18,2 mld. Kč. Kraje vykázaly přebytek 4,3 mld. Kč, obce a dobrovolné svazky a regionální rady 13,9 mld. Kč. Obce a dobrovolné svazky se na celkových příjmech podílely 67,1 %, na celkových výdajích 66,2 %.

Graf. č. I.3.2.1 Vývoj státního dluhu v ČR od roku 1993 900

30

800 25 700 20

500 15 400 300

10

200 5 100 0

0 1-6/1993 1-6/1994 1-6/1995 1-6/1996 1-6/1997 1-6/1998 1-6/1999 1-6/2000 1-6/2001 1-6/2002 1-6/2003 1-6/2004 1-6/2005 1-6/2006 1-6/2007

vnitřní dluh

Pramen : MF. ČSÚ, graf MPO

37

vnější dluh

% HDP

% HDP

mld. Kč

600


Státní dluh se dále prohluboval


Státní dluh v l. pololetí 2007 pokračoval v růstu, z 802,49 mld. Kč na začátku roku 2007 na 856,05 mld. Kč (tj. o 6,7 %), když saldo vnitřního státního dluhu se zvýšilo o dalších 52,06 mld. Kč (na 733,0 mld. Kč), vnějšího dluhu o 1,49 mld. Kč. Jeho růst byl částečně zmírněn přebytkovým hospodařením státu v 1. pololetí. Státní výpůjčky spočívaly především v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno deset emisí krátkodobých státních dluhopisů (státních pokladničních poukázek). Všechny tyto emise byly primárně určeny k financování dlouhodobého státního dluhu. Pokračovalo vydávání i střednědobých a dlouhodobých dluhopisů.

I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice I.4.1. Měnová politika V 1. pololetí se začaly projevovat obavy z inflačních rizik …

Rychlý hospodářský růst, tažený domácí poptávkou, začal vyvolávat obavy z možného zvýšení inflačních tlaků v české ekonomice. Proinflační riziko představoval i kurz koruny, která v roce 2007 neposilovala tak jako v minulosti, kdy její apreciace pomáhala centrální bance měnovou politiku zpřísňovat. Dalším faktorem byl i pokles nezaměstnanosti, spojený s růstem mezd a následně i poptávkové inflace.

… ČNB zpřísnila měnovou politiku…

Česká národní banka proto zareagovala zvýšením základní úrokové sazby, v letošním roce již ve třech krocích. Při každé z těchto úprav (od 1. června, 27. července a 31. srpna) vzrostly sazby o čtvrt procentního bodu, až na 3,25 % pro dvoutýdenní repo sazbu, 2,25 % pro diskontní a 4,25 % pro lombardní sazbu. I po těchto zvýšeních jsou ale referenční tuzemské úrokové sazby, od kterých se odvíjejí ostatní úrokové sazby v ekonomice, z mezinárodního pohledu stále velmi nízké, jak ukazuje tabulka č. I.4.1.1.

Tabulka č. I.4.1.1 Srovnání úrokových sazeb ČR, ECB, vybraných národních bank zemí EU a USA základní sazba v % 12/2004

06/2005

12/2005

06/2006

12/2006

3/2007

6/2007

Česká republika Eurozóna Švédsko Velká Británie Maďarsko Polsko Slovensko

2,50 2,00 2,00 4,75 10,00 6,50 4,00

1,75 2,00 2,00 4,75 7,25 5,50 3,00

2,00 2,25 1,50 4,50 6,00 4,50 3,00

2,00 2,75 2,00 4,50 6,00 4,00 4,00

2,50 3,50 3,00 5,00 8,00 4,00 4,75

2,50 3,75 3,25 5,25 8,00 4,00 4,75

2,75 4,00 3,25 5,50 8,00 4,25 4,25

USA

2,00

3,00

4,00

5,00

5,25

5,25

5,25

Pramen: ČNB … stejně jako ECB …

Dvakrát v letošním roce, vždy o čtvrt p. b., zvýšila sazby i ECB, takže od 13. června činí její základní úroková sazba 4 %. Při vysokém růstu evropských ekonomik a inflaci, která zůstává pod hranicí 2 % je připravena úrokové sazby dále zvyšovat. Naproti tomu americký Fed neprovedl změnu úrokových sazeb více než rok (naposledy 29.června 2006). Za hlavní riziko pro americkou ekonomiku považuje i nadále inflaci, která je vyšší, než jeho cíl, ale zatím ponechává základní úrokovou sazbu na 5,25 %.

38



… takže úrokový diferenciál se snížil

Diferencovaný vývoj tuzemských a zahraničních základních úrokových sazeb, spolu s pohybem tržních sazeb na mezibankovních trzích, určovaly výši úrokového diferenciálu. Tím, že se rychleji zvyšovaly tržní úrokové sazby na tuzemském peněžním trhu, snížil se záporný úrokový diferenciál nejdříve vůči dolarovým sazbám, ve 2. čtvrtletí i k eurovým. K dolarovým sazbám činil –2 až – 2,6 p. b. (zatímco koncem března – 2,5 až – 2,9 p. b., když v červnu 2006 byl – 3,1 až – 3,3 p. b.). K eurovým sazbám byl koncem června v intervalu – 1,1 až – 1,4 (koncem března – 1,4 až – 1,5 p. b., když koncem června 2006 činil – 0,9 p. b. ve všech splatnostech).

Klientské úrokové sazby rostly diferencovaně

Pohyb základních úrokových sazeb se do klientských úrokových sazeb promítal rozdílně (viz tabulka č. I.4.1.2). Reálné úrokové sazby (ve vztahu ke spotřebitelským cenám), při zrychlení růstu inflace, začaly snižovat výhodnost úvěrů nefinančním podnikům a zvýšily znehodnocení vkladů a nových obchodů především domácnostem, v menší míře i nefinančním podnikům.

Tabulka č. I.4.1.2 Průměrné a reálné úrokové sazby z úvěrů a vkladů, úroková marže (v % p. a.) 2004 2005 12 12

Ukazatel Průměrná úroková sazba - z úvěrů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z vkladů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem Úroková marže - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem Reálná úroková míra (ke spotřebitelským cenám) - z úvěrů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z vkladů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem - z nových obchodů - domácnosti celkem - nefinanční podniky celkem

3

2006 6 9

12

1

2

3

2007 4

5

6

7

8,3 7,9 7,0 7,0 6,8 6,8 6,8 6,7 6,7 6,7 6,6 6,6 6,6 4,6 4,7 4,2 4,2 4,4 4,5 4,5 4,5 4,6 4,5 4,5 4,7 4,8 11,5 12,2 10,7 10,2 10,8 10,8 11,7 11,4 10,6 10,8 10,4 10,3 11,3 4,1 4,4 4,0 4,0 4,3 4,2 4,4 4,4 4,4 4,4 4,4 4,7 4,8 1,3 1,4 1,2 1,2 1,2 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,2 1,3 1,3 1,1 1,2 1,0 1,0 1,2 1,2 1,2 1,3 1,3 1,3 1,1 1,4 1,4 0,8 0,9 0,9 0,9 0,9 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,1 1,3 1,1 1,2 1,3 1,3 1,4 1,4 1,4 1,4 1,3 1,6 1,5 7,0 6,0 5,8 5,8 5,6 5,5 5,5 5,5 5,4 5,4 5,4 5,4 5,4 3,5 3,3 3,2 3,2 3,2 3,3 3,3 3,3 3,3 3,2 3,4 3,4 3,4 6,0 2,3 9,2 1,8 -1,0 -1,2 -1,5 -1,2

5,0 2,0 8,8 1,7 -1,0 -1,3 -1,3 -1,2

4,2 1,4 7,9 1,2 -1,6 -1,8 -1,9 -1,7

4,2 1,4 7,4 1,2 -1,6 -1,8 -1,9 -1,6

4,1 1,7 8,1 1,6 -1,5 -1,5 -1,8 -1,4

5,1 5,5 5,2 4,8 4,2 4,2 2,8 3,2 3,0 2,6 2,0 2,1 9,1 10,4 9,9 8,7 8,3 8,0 2,5 3,1 2,9 2,5 1,9 1,9 -0,4 0,0 -0,2 -0,6 -1,2 -1,2 -0,5 -0,1 -0,2 -0,6 -1,2 -1,3 -0,7 -0,3 -0,5 -0,9 -1,5 -1,4 -0,4 0,1 -0,1 -0,5 -1,1 -1,1

4,1 2,2 7,8 2,2 -1,2 -1,1 -1,5 -0,9

4,3 2,5 9,0 2,5 -1,0 -0,9 -1,3 -0,8

Pramen: ČNB, ČSÚ Rostoucí objem likvidních prostředků …

39

Reakcí na rostoucí záporné zhodnocení vkladů byla vysoká poptávka ekonomických subjektů po likvidních prostředcích, takže v prvním pololetí pokračoval před téměř dvěma roky založený trend dvouciferného růst peněžního agregátu M1. Dynamika jeho meziročního růstu se v průběhu 1. pololetí opět zvýšila (ze 14 % v prosinci 2006 na 14,1 % v březnu, na 15 % v červnu, tj. 1 312,6 mld. Kč a na 15,5 % v červenci), což odpovídalo vývoji meziročního tempa růstu jednodenních vkladů (shodně o 14,7 % v prosinci 2006 i v březnu, o 15,9 % v červnu, tj. na 998,6 mld. Kč, o 16,7 % v červenci) u domácností i podniků. Dynamiku meziročního růstu zrychlilo i oběživo (z 11,9 % v prosinci 2006 na 12,4 % v březnu, 12,2 % v červnu, tj. na 314 mld. Kč a 11,6 % v červenci). Podíl likvidních prostředků na peněžní zásobě, který od roku 2003 tvoří více než její polovinu, byl v červnu 56,9 % a v červenci dosáhl nového maxima 58,9 %.



Peněžní zásoba (agregát M2), která se po téměř pěti letech vrátila v lednu 2007 k dvoucifernému meziročnímu růstu, ho postupně zvyšovala (z 9,9 % v prosinci 2006 na 10,6 % v březnu, 11,2 % v červnu, tj. na 2 305,3 mld. Kč a na 11,4 % v červenci). Hlavním zdrojem jejího růstu byl domácí kapitál, především růst domácích úvěrů podniků a domácností, v menší míře čistý úvěr vládě. Objem čistých domácích aktiv se zvyšoval (z 1 215,9 mld. Kč v březnu, na 1 268,2 mld. Kč v červnu a na 1 267,8 mld. Kč v červenci), když dynamika jejich meziročního růstu, obnovená v březnu 2006, kulminovala v prosinci 2006 a ve 2. čtvrtletí 2007 zvolnila (z 32,8 % v prosinci na 27,9 % v březnu, 22,4 % v červnu a na 19,9 % v červenci). Naproti tomu podíl zahraničních aktiv na přílivu peněz do ekonomiky od poloviny roku 2005 klesal (z téměř 58 %), od listopadu 2006 osciluje kolem 45 %. Vývoj hlavních zdrojů peněžní zásoby ukazuje graf č. I.4.1.1.

… významně přispíval k růstu peněžní zásoby

Graf č. I.4.1.1 Hlavní zdroje růstu peněžní zásoby (od roku 2002, v mld. Kč, koncem období) 3000

2500

Peněžní zásoba

mld. Kč

2000

1500

Čistá zahraniční aktiva

1000

Úvěry podnikům 500

Čistý úvěr vládě Úvěry domácnostem 2007/7

2007/5

2007/3

2007/1

2006/9

2006/11

2006/7

2006/5

2006/3

2006/1

2005/9

2005/11

2005/7

2005/5

2005/3

2005/1

2004/11

2004/9

2004/7

2004/5

2004/3

2004/1

2003/9

2003/11

2003/7

2003/5

2003/3

2003/1

2002/9

2002/11

2002/7

2002/5

2002/3

2002/1

0

Pramen : ČNB, graf MPO Dynamika růstu domácí úvěrové emise zůstala vysoká …

Růst domácí úvěrové emise (v březnu o 21,6 %, v červnu o 22,4 % na 1 541,4 mld. Kč, v červenci o 20,9 %, na 1 536,1 mld. Kč) zajišťovaly klientské úvěry, když objem čistého úvěru vládě výrazně klesl (ze 136,8 mld. Kč v prosinci 2006 na 104,1 mld. Kč v červnu a na 66,9 mld. Kč v červenci). Udržel si vysoké meziroční tempo růstu téměř rok (38 % v prosinci, 33,4 % v březnu, a 27,2 % v červnu), v červenci však meziročně klesl (o 6,3 %), v důsledku vývoje depozit vlády (repo operace centrální vlády a vklady na běžných účtech místní vlády).

… při pokračujícím růstu úvěrů podnikové sféře …

Nízké úrokové sazby a příznivé ekonomické klima podporovaly rychlý a stabilní růst klientských úvěrů (meziročně o 20,8 % v březnu, o 22 %, na 1437,3 mld. Kč v červnu, o 22,5 % v červenci). Z nich úvěry podnikové sféře již dva roky dosahují dvouciferných hodnot (meziročně o 14,4 % v březnu, o 15,7 %, na 820,9 mld. Kč v červnu, o 16,4 % v červenci).

… i obyvatelstvu

Úvěry domácnostem, po krátkodobém poklesu pod hladinu 30 % na přelomu roku 2006 a 2007, nadále rostly vysokým tempem (meziročně o 30,4 % v březnu, o 31,5 %, na 616,4 mld. Kč v červnu a 31,6 % v červenci). Na tomto

40



vývoji participovaly jak úvěry na bydlení, tak i spotřebitelské úvěry, podporované kromě nízké úrovně úrokových sazeb i širokou nabídkou úvěrových produktů. Nezanedbatelný vliv mělo i předpokládané zvýšení sazby DPH na stavební práce související s bydlením, deregulace nájemného, rostoucí disponibilní důchody a vysoká spotřebitelská poptávka. Na klientských úvěrech se úvěry domácnostem v červnu podílely již 42,9 % (zatímco ve výchozím roce 1993 to bylo jen 13 %). Tempo zhoršování kvality úvěrového portfolia zvolnilo

Objem pohledávek se selháním 3, i při rostoucím objemu úvěrů, se ke konci 1. pololetí 2007 sice snížil na 51,6 mld. Kč (z 54,2 mld. Kč v prosinci 2006), v meziročním srovnání však zaznamenal růst (ze 48,8 mld. Kč, tj. o 5,8 %). Klesl zejména podíl pohledávek se selháním k pohledávkám celkem v investičním portfoliu na 2,6 % (z prosincových 2,9 %, když před rokem činily 2,8 %). V jejich rámci dále rostl podíl ztrátových úvěrů (koncem června na 52,1 % z prosincových 44,6 %). Objem ztrátových úvěrů narůstá již třetím rokem (v červnu na 26,9 mld. Kč z prosincových 24,1 mld. Kč), takže dynamika jejich meziročního růstu zrychlila (z 12,4 % v prosinci na 15,3 % koncem června).

Koruna byla pod vlivem spekulativního kapitálu …

Nízké základní úrokové sazby předurčily korunu k financování spekulací na jiné měny. To, spolu s vývojem eurodolarového trhu, jehož hlavní hybnou silou byla výše úrokového diferenciálu, a sentimentem v regionu, vedlo v 1. pololetí 2007 pohyb koruny ke slabším hodnotám. Její kurz tak téměř ignoroval velmi dobré makroekonomické fundamenty a přehlížel veškeré nové informace. V kontextu zdravého růstu domácí ekonomiky však koruna dlouhodobě posilovala, k euru od konce ledna 2004, s tendencí mírného zpomalování apreciace od druhé poloviny roku 2005. Vůči dolaru se vrátila k trendu zhodnocování, který v dubnu letošního roku kulminoval dosažením nového historického maxima. Vývoj kurzu koruny k oběma měnám, včetně znázornění jeho dlouhodobého trendu vyrovnáním, zachycuje graf č. I.4.1.2.

Graf č. I.4.1.2 Vývoj nominálního kurzu CZK vůči EUR a USD (2. 1. 2002 - 31. 8. 2007) 38,0 USD

36,0 34,0

EUR

32,0

CZK

30,0 28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 2.

1.

20

02 . 19

3.

0 20

2 6.

20 6.

02

. .8 22

20

02 1 7.

1.

20

02 . 28

2 1.

00

3

. .4 14

20

03 7 2.

.2

00

3

. 16

9.

20

03 1 3.

2.

20

03 . 23

2.

20

04 . 10

5.

20

04 . 27

7.

20

04

1

1 2.

0.

20

04

.1 30

2.

20

04 . 16

3.

20

05 1.

6.

20

05 . 18

8.

20

05 1 4.

1.

20

05 . 23

1.

06 006 006 006 006 007 007 007 2 2 20 .2 .2 .2 .2 .2 5. 4. .7 .2 .9 .6 11 9. 7. 26 19 13 30. 27

Pramen: ČNB, graf MPO

3

Od 1. 1. 2007 změnila ČNB metodiku sledování kvality aktiv. Podle nové metodiky jsou do položky „Pohledávky se selháním“ zahrnuty pohledávky „Nestandardní“, „Pochybné“ a „Ztrátové“. Do klasifikovaných úvěrů vykazovaných do 31.12. 2006 byly zahrnuty ještě pohledávky „Sledované“, které byly nově přeřazeny do „Pohledávek bez selhání“. Objem sledovaných úvěrů se tak výrazně snížil.

41


… takže vůči euru v průběhu pololetí slábla …


V prvních měsících roku koruna postupně ztrácela své zisky vůči euru z konce roku 2006. Její krátkodobý návrat pod hladinu 28 CZK/EUR ve druhé polovině března a počátkem dubna, ovlivněný zveřejněnými příznivými ekonomickými daty, vývojem slovenské koruny i překvapivě vysokým přebytkem zahraničního obchodu, ukončila situace na okolních trzích. V následujících měsících koruna postupně klesala ke slabším hodnotám, když její kurz reagoval pouze na vývoj globálních trhů. V rámci tohoto vývoje koruna vůči euru v průběhu 1. pololetí 2007: • maxima dosáhla kurzem 27,46 CZK/EUR dne 3. ledna; • na minimu byla kurzem 28,73 CZK/EUR dne 20. června; • od počátku roku v červnu znehodnotila o 2,8 % (před rokem v červnu 2006 naopak zhodnotila o 2 %); • meziročně v průměru zhodnotila v červnu o 1,2 % (když v červnu 2006 to bylo 5,2 %). V pozadí oslabování koruny ve většině případů nestály žádné relevantní informace, ale obchody, při kterých nadnárodní investoři financují své spekulace na jiné měny na devizových trzích nízko úročenou korunou. Investoři přitom pomíjeli makroekonomické souvislosti a sledovali pouze úrokový diferenciál, avšak díky jeho záporným hodnotám vůči euru i dolaru byl dopad na českou korunu omezený. Negativně se projevil i zhoršující se sentiment v regionu. Proti oslabování krátkodobě působilo zajištění domácích exportérů před dlouhodobým posílením koruny a k ziskům koruně pomohlo i zvýšení repo sazby ČNB. Koruna také několikrát skokově posílila při uzavírání spekulativních pozic financovaných českou korunou. Z pohledu makroekonomických indikátorů má však koruna dlouhodobý prostor k výraznému posilování.

… k dolaru posílila na nové historické maximum

Hodnotu historického maxima k dolaru z počátku ledna koruna vzápětí opustila a v závislosti na oslabování jejího kurzu k euru a volatilitě kurzu dolaru k euru na světových trzích proti dolaru oslabovala. V dubnu, poté co se složil vliv jejího posílení k euru a propad dolaru vůči euru, zhodnotila na nové maximum k dolaru. Poté opět mírně oslabovala, příp. stagnovala, takže v průběhu 1. pololetí 2007 koruna vůči dolaru: • na zatím historickém maximu byla kurzem 20,597 CZK/USD dne 25. dubna; • na minimu byla kurzem 21,836 CZK/USD dne 29. ledna; • od počátku roku v červnu oslabila o 1,2 % (když v červnu 2006 byla naopak silnější o 8,2 %), • meziročně v průměru zhodnotila v červnu o 8,7 % (když v červnu 2006 to bylo 1 %).

Počátek 2. pololetí byl pro korunu příznivý

Červenec zahájila koruna bez jasného trendu, aby ve druhé polovině měsíce výrazně k euru posílila. Za zpevněním bylo rozšíření obav o trh méně kvalitních hypoték v USA, které vyvolalo pokles ochoty riskovat, a tím i globální ústup od spekulací. Spekulanti proto nakupovali korunu, aby mohli splatit své korunové úvěry, kterými financovali investice v zahraničí. Měsíc skončila kurzem 28,035 CZK/EUR a byla o 70 haléřů silnější než na jeho počátku, když meziročně v průměru zhodnotila o 1,1 %. Vůči dolaru kulminovalo posilování koruny, zahájené na počátku července, dosažením nového maxima 20,372 CZK/USD. Měsíc skončila kurzem 20,452 CZK/USD a byla také o 70 haléřů silnější než na jeho počátku, když meziročně v průměru posílila o 8,6 %.

Dolar vůči euru klesal na další minima …

Dolar si neudržel silnější pozici k euru z počátku roku 2007 (1,290 USD/EUR z 11. ledna) a jeho kurz v následujících měsících provázela vysoká volatilita, plynoucí zejména z nejistoty ohledně dalšího vývoje ekonomiky USA a možnosti

42



snížení sazeb Fed, při zvýšení úrokových sazeb ECB a očekávání jejich dalšího růstu, poté i nepříznivého vývoje amerického realitního trhu. V dubnu dolar oslabil až na své historické minimum vůči euru (1,365 USD/EUR dne 25. dubna). Důvodem jeho mírného posilování v dalších měsících byla příznivá statistická data o vývoji americké ekonomiky, a tím oddálení snížení úrokových sazeb, zatímco ECB naopak deklarovala další zvýšení své sazby, ale těžil i z dobrého sentimentu na trzích. Odliv kapitálu do největší ekonomiky světa také způsobila rekordní výše akciového indexu. Ve druhé polovině června zůstal bez jasného trendu a za jeho pohybem stály hlavně toky kapitálu plynoucí za úrokovým diferenciálem, který mírně klesl v neprospěch dolaru. Ignoroval makroekonomické informace i stav hypoték a výrazně ho neovlivnil ani výsledek zasedání Fed. … i na počátku 2. pololetí

Trend oslabujícího dolaru pokračoval i v červenci, kdy sílila obava ze stagnace úrokových sazeb v USA, zatímco v Evropě a jinde ve světě se očekává jejich růst. Negativně se promítly také potíže na americkém trhu méně kvalitních hypoték, i útoky na letišti v Glasgow. Dolar tak 20. července zdolal nové minimum vůči euru kurzem 1,383 USD/EUR. K ústupu z minimálních hodnot vůči euru pomohl dolaru optimismus investorů, vyplývající z rychlého růstu ekonomiky a tím i potenciálního růstu sazeb, opírající se také o rostoucí ceny akcií a očekávání prvního odhadu růstu amerického HDP za 2. čtvrtletí. Měsíc červenec uzavřel kurzem 1,371 USD/EUR.

Reálně koruna v průběhu pololetí k oběma měnám oslabila a zpomalila meziroční zhodnocení

Reálný kurz koruny byl ovlivněn nejen jeho nominální hodnotou, ale zejména rozdílným pohybem spotřebitelských cen. Domácí cenová hladina byla nadále nižší než inflace v USA, zatímco proti eurozóně byla od března vyšší a koruna reálně oslabila vůči oběma měnám. Meziročně tak v průběhu 1. pololetí 2007 koruna zpomalila reálné zhodnocování k euru i k dolaru. Slabší koruna, spolu s rychle rostoucí evropskou poptávkou, pomohly od počátku roku tuzemským exportérům zvýšit konkurenceschopnost jejich výrobků především na eurových, méně na dolarovým trzích. V rámci těchto podmínek koruna reálně v 1. pololetí: • od počátku roku v červnu oslabila k euru o 1,1 % (když naopak v červnu 2006 posílila o 2,5 %), k dolaru o 1,4 % (zatímco v červnu 2006 zhodnotila o 7,6 %); • meziročně v červnu zhodnotila k euru jen o 0,2 % (avšak v červnu 2006 to bylo 5,6 %,), k dolaru o 5,4 % (v červnu 2006 o 7,9 %).

Celkový výsledek platební bilance byl záporný …

Platební bilance 4 za 1. pololetí 2007 si vyžádala zapojení devizových rezerv (7,7 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD), vyšší než před rokem, když po slabém přebytku za 1. čtvrtletí byl ve 2. čtvrtletí výsledek ekonomických transakcí se zahraničím záporný (8,5 mld. Kč a 0,4 mld. USD). Byl důsledkem prohloubení nepříznivých tendencí ve vývoji obou hlavních účtů platební bilance, tj. růstu deficitu běžného účtu meziročně na téměř dvojnásobek (28,3 mld. Kč, tj. 1,4 mld. USD a 1,6 % HDP), při pokračujícím poklesu přílivu zdrojů na finanční účet (15,4 mld. Kč, tj. 0,7 mld. USD a 0,9 % HDP). Jejich záporné saldo bylo částečně

4

Od 1. čtvrtletí 2007 jsou publikována revidovaná data platební bilance, zpětně od přistoupení ČR do EU v roce 2004. Důvodem revize je přechod na nové zdroje dat o vývozu a dovozu dopravních a ostatních služeb. Ty byly dosud získávány z podkladů bank na základě kódování transakcí klienty bank s využitím platebních titulů (s limitem 12 500 EUR) a řada transakcí nebyla jako podlimitní zařazena. Nově budou nahrazeny výsledky přímého šetření ČSÚ u respondentů o vývozu a dovozu služeb. Současně budou údaje o dovozu zboží, kromě podrobného zveřejňování v metodice CIF (hodnota zboží včetně zahraničních obchodních nákladů na hranici dovážející země), která je platná pro statistiku zahraničního obchodu, nově pro statistiku platební bilance souhrnně publikovány i v metodice FOB (hodnota zboží na hranicí vyvážející země). Data ve struktuře a návazně výsledku obchodní bilance tedy budou v obou statistikách rozdílná.

43



korigováno vysokým zvýšením aktiva na dosud objemově nevýznamném kapitálovém účtu (2,9 mld. Kč, tj. 0,13 mld. USD) a kladnou hodnotou v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (2,3 mld. Kč, tj. 0,1 mld. USD). Vývoj hlavních účtů platební bilance ukazuje graf č. I.4.1.3. Graf č. I.4.1.3 Vývoj hlavních účtů a výsledek platební bilance (od roku 2003, v mil. USD) 5000 4000 3000

mil. USD

2000 1000 0 -1000 -2000

Běžný účet

Finanční účet

2

2007/1

4

3

2

2006/1

4

3

2

2005/1

4

3

2

2004/1

4

3

2

2003/1

-3000

Změna rezerv

Pramen: ČNB, graf MPO … zdvojnásobil se deficit běžného účtu …

Běžný účet platební bilance, z přebytku 14,7 mld. Kč inkasovaného v 1. čtvrtletí, skončil v kumulaci za 1. pololetí deficitem 28,3 mld. Kč, který se meziročně téměř zdvojnásobil. Strukturální změny, provázející běžný účet v posledních letech, se ještě více zvýraznily, kdy přes velice příznivé výsledky bilance obchodu se zbožím a službami, se stále dominantněji prosazuje dopad narůstajícího deficitu bilance výnosů. Jeho vývoj v 1. pololetí odrážel: •

vysoký růst přebytku obchodní bilance (meziročně o 58,7 %, na 71,8 mld. Kč a 3,4 mld. USD v cenách FOB2), na zatím nejvyšší pololetní přebytek od roku 1993. Vývoz rostl rychleji (o 16,5 %), než dovoz (o 14,6 %). Analýze obchodní bilance v metodice CIF2 se podrobněji věnuje kapitola IV.;

•

významné zvýšení aktiva bilance služeb (meziročně o 25,3 %, na 23,1 mld. Kč a 1,1 mld. USD), když příjmy rostly dvakrát rychleji, než výdaje. Nejrychleji, o téměř čtvrtinu, rostlo kladné saldo u dopravních služeb (na 14,6 mld. Kč), vlivem vyšších příjmů z letecké, železniční a silniční nákladní dopravy. Meziroční růst příjmů ze zahraničního cestovního ruchu (o 6,3 %, na 27,8 mld. Kč) souvisel se zvýšením počtu přenocování zahraničních turistů (zejména v ubytovacích zařízeních vyšší kategorie) a na straně výdajů pokračujícím růstem výdajů českých občanů na zahraniční pobyt. Ke zlepšení aktiva bilance služeb přispěl i pokles schodku ostatních služeb (meziročně o 0,7 %, na 19,2 mld. Kč), přesto, že příjmy meziročně klesly rychleji (o 7,8 %), než výdaje (o 5,8 %);

•

další razantní růst pasiva bilance výnosů, o téměř polovinu (na 112,4 mld. Kč a 5,3 mld. USD), které již šestým rokem představuje největší zátěž běžného účtu. Odliv zdrojů rostl rychleji (o 37,3 %, na 185,5 mld. Kč) než výnosy (o 23,3 %, na 73,1 mld. Kč). Bilanci výnosů, kromě náhrad

44



zaměstnancům (23,3 mld. Kč), zatížily hlavně investiční výnosy (tvořily 79,2 %, tj. 89,1 mld. Kč), z nichž saldo výnosů z přímých investic činilo 110,3 mld. Kč. Saldo výnosů z ostatních, tj. úrokových investic (11,7 mld. Kč) a portfoliových investic (9,5 mld. Kč), bylo naopak kladné. Rozhodující pro rostoucí odliv investičních výnosů (150,3 mld. Kč) byl vysoký objem dividend vyplacených do zahraničí, když ve formě reinvestovaných zisků se do domácí ekonomiky vrátilo 67,3 mld. Kč; Saldo reinvestovaných zisků, které současně vchází do obou hlavních účtů platební bilance a jejich toky jsou tedy pro výsledek platební bilance neutrální, dosáhlo 62,6 mld. Kč. V případě vyloučení z běžného účtu by se jeho přebytek zvýšil na 34,3 mld. Kč, tj. 2 % HDP.

•

… a ještě více zeslábl příliv zdrojů na finanční účet

45

výrazné prohloubení pasivního salda běžných převodů, na téměř čtyřnásobek úrovně 1. pololetí roku 2006 (na 10,8 mld. Kč a 0,5 mld. USD), kdy kleslo do záporných hodnot poprvé. Bylo zapříčiněno schodkem finančních převodů domácností a výdaji na remitence, když deficitní bylo i saldo finančních převodů mezi ČR a rozpočtem Evropské unie.

Na finančním účtu se zopakovala tendence z minulého roku, kdy po čistém odlivu zdrojů do zahraničí v 1. čtvrtletí, byl v kumulaci za 1. pololetí vykázán příliv finančních zdrojů (15,4 mld. Kč). Byl však meziročně nižší zhruba o pětinu a závisel na zvýšení přílivu přímých investic, za současného poklesu odlivu investic portfoliových, když u ostatních investic došlo k přesměrování zdrojů. Finanční účet byl výsledkem: •

vysokého růstu přímých investic (na 57,9 mld. Kč a 2,7 mld. USD), o téměř 70 %, realizovaného bez přispění privatizačních akcí, ale při poklesu odlivu tuzemských přímých investic do zahraničí (meziročně se snížil na zhruba polovinu, tj. na 10,2 mld. Kč), především ve formě reinvestovaných zisků a úvěrů dceřiným společnostem (tj. ostatním kapitálem). Příliv přímých zahraničních investic se zvýšil o téměř 30 % (na 68,1 mld. Kč a 3,2 mld. USD). Byl tvořen především reinvestovanými zisky (67,3 mld. Kč) a základním kapitálem (22,6 mld. Kč), zatímco ostatní kapitál zaznamenal čistý odliv (21,8 mld. Kč) s převahou úvěrů poskytnutých tuzemskými dceřinými podniky nad splátkami jejich závazků vůči zahraničním mateřským společnostem

•

poklesu záporného salda portfoliových investic (meziročně o 42 %, na 25,6 mld. Kč a 1,2 mld. USD), zejména snížením odlivu ve 2. čtvrtletí. Do transakcí se promítl nákup zahraničních dlouhodobých obligací a akcií tuzemskými nebankovními subjekty na zahraničních trzích, zájem zahraničních investorů zejména o tuzemské obligace a v pasivních operacích se projevily dvě emise dluhopisů České exportní banky na zahraničních trzích (za celkem 170 mil. EUR);

•

vysokého odlivu ostatních investic (31,9 mld. Kč, tj. 1,5 mld. USD), zatímco v 1. pololetí 2006 bylo jejich saldo kladné. Jeho objem určovaly především operace bankovního sektoru, kde čistý odliv meziročně vzrostl více než šestinásobně (na 42,5 mld. Kč) v důsledku růstu aktiv vůči zahraničí. Naopak čistý příliv vládního sektoru se meziročně snížil (o 89 %, na 1 mld. Kč). Byl výsledkem navýšení vkladu České republiky v mezinárodních institucích, čerpání úvěrů od EIB na budování dopravní a vodohospodářské infrastruktury a čerpání úvěrů na regionální úrovni. Klesl i čistý příliv podnikovému sektoru (meziročně o 64,1 %, na 9,6 mld. Kč), ovlivněný na straně aktiv růstem pohledávek z vývozu, na straně pasiv čerpáním finančních a obchodních úvěrů ze zahraničí.



… objem kapitálového účtu se dlouhodobě podstatně nezměnil

Kapitálový účet (2,9 mld. Kč) se dlouhodobě pohybuje na relativně stabilní úrovni. Za 1. pololetí 2007 v meziročním srovnání sice vzrostl na více než trojnásobek, ale před rokem byla jeho výše ovlivněna záporným saldem ve 2. čtvrtletí. Do přebytku kapitálového účtu se promítly aktivní saldo transakcí vládního sektoru ve vztahu k rozpočtu Evropské unie a kladné saldo ostatních transferů (zejména uskutečněných převodů majetku migrantů).

Devizové rezervy přesto stouply

Devizové rezervy centrální banky ve srovnání s koncem loňského roku ke konci června vzrostly (o 8,6 mld. Kč) na 665,2 mld. Kč, tj. 31,3 mld. USD, v průběhu 1. pololetí jejich stav kolísal. Pokrývaly 3,1 měsíčního dovozu zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Vedle záporného výsledku platební bilance za 1. pololetí 2007 (7,7 mld. Kč) a kurzových rozdílů, byly ovlivněny výnosy z jejich investování a saldem transakcí prováděných pro klienty ČNB. V následujícím období devizové rezervy klesly, na 651,4 mld. Kč koncem srpna.

Zahraniční dluh ve 2. čtvrtletí zrychlil růst

Ve 2. čtvrtletí 2007 zrychlil trend dlouhodobého růstu hrubé zahraniční zadluženosti, takže proti konci minulého roku stouplo zahraniční zadlužení o 95,5 mld. Kč, tj. o téměř 8 % (meziročně o 13,5 %, tj. o 155,6 mld. Kč), což souviselo hlavně s růstem závazků bankovního a vládního sektoru. K 30. 6. 2007 dluh vůči zahraničí činil 1 312,5 mld. Kč a 61,7 mld. USD a jeho úroveň představovala 38,8 % HDP (koncem roku 2006 to bylo 37,8 %) a stále zůstává pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %. Na rozdíl od 1. čtvrtletí se přírůstek zahraničního dluhu v kumulaci za 1. pololetí 2007 koncentroval do jeho krátkodobé složky (13,3 % , tj. 49,6 mld. Kč, na 421,8 mld. Kč a 19,8 mld. USD), která zvýšila svůj podíl na celkové zadluženosti na 32 % (z 30,6 % koncem roku 2006). Dlouhodobá zadluženost vzrostla o 5,4 %, tj. o 45,9 mld. Kč (na 890,7 mld. Kč a 41,9 mld. USD).

Největším dlužníkem byly nadále nefinanční podniky, nejrychleji rostla zadluženost bank

Největším dlužníkem vůči zahraničí zůstala podniková sféra, přesto, že se její podíl na celkovém zadlužení dále snížil (z 57,1 % koncem prosince 2006 na 56,5 % koncem března a 53,5 % koncem června), když její dluh vzrostl o pouhé 1 % (na 702,7 mld. Kč). Čerpáním úvěru od EIB, financováním regionálních projektů a realizací pravidelné splátky za dlouhodobý pronájem stíhacích letounů stoupla zadluženost vládního sektoru (o 9,6 %, na 270,5 mld. Kč). Na celkové zadluženosti se podílela 20,6 %, když téměř celý objem tvořily dlouhodobé závazky (269,9 mld. Kč). S nejvyšší dynamikou však rostla zadluženost bankovního sektoru (o 23,4 %, na 339,3 mld. Kč), takže stav jeho zahraničních závazků ke konci června 2007 představoval již 25,9 % celkové zahraniční zadluženosti a jejich převážnou část tvořily krátkodobé závazky (246,1 mld. Kč).

I.4.2 Přímé zahraniční investice PZI znamenají větší zapojení do světové ekonomiky

Přímé zahraniční investice, jako významný faktor zapojení tuzemské ekonomiky do celosvětových ekonomických vztahů, dlouhodobě ovlivňují a formují její výkonnost a podnikatelské prostředí. Z hlediska stability české ekonomiky jsou stále zřetelněji se prosazující kvalitativní posuny ve struktuře PZI velmi žádoucí. Nadnárodní firmy, výrazněji investující do oblastí s vyšší přidanou hodnotou (IT služby, zákaznická centra atd.), umožňují uplatnění také vysoce odborně vyškolené pracovní síle. Tento příznivý trend však na druhé straně začíná narážet na bariéry nedostatku kvalifikovaných specialistů na trhu práce. 46


Na přímých zahraničních investicích se nejvíce podílel reinvestovaný zisk


Došlo také k výraznému posunu ve struktuře zdrojů financování přímých zahraničních investic, kde vedoucí úlohu převzal reinvestovaný zisk (viz graf I.4.2.1). Tento pozitivní fakt znamená, že po počátečních vysokých vkladech do základního kapitálu českých firem – v souvislosti s významnými privatizačními akcemi – zahraniční investoři nestahují své zisky do domovských zemí, ale ponechávají je v tuzemských firmách k dalšímu rozvoji. Díky tomu si příliv přímých zahraničních investic do ČR v 1. pololetí 2007 udržel růstovou tendenci, i když nedošlo k realizaci žádné privatizační akce. Dosáhl objemu 68,1 mld. Kč (tj. cca 3,2 mld. USD) a meziročně byl o 29,0 % vyšší. Na navýšení základního kapitálu společností směřovalo 22,6 mld. Kč (tj. cca 1,0 mld. USD), odhad objemu reinvestovaného zisku činil 67,3 mld. Kč (tj. cca 3,2 mld. USD). V úvěrových vztazích vůči zahraničním mateřským společnostem došlo ke splácení závazků, proto ostatní kapitál poklesl o 21,8 mld. Kč (tj. cca 1,0 mld. USD) viz graf č. I.4.2.1.

Graf č. I.4.2.1 Struktura přílivu přímých zahraničních investic do ČR v letech 1993-2007 (v mld. Kč) 300 250

mld.Kč

200 150 100 50 0

Základní kapitál v mld. Kč

Reinvestovaný zisk v mld. Kč

1.pol.2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

-50

Ostatní kapitál v mld. Kč

Pramen: ČNB, graf: MPO Pozn. Do roku 1997 zahrnují údaje pouze přímé zahraniční investice do základního jmění Největší objem PZI pocházel ze zemí EU-27

Investice ze zemí EU-27 výrazně převažovaly a tvořily 97,4 % celkového přílivu PZI. Pocházely hlavně z Nizozemí (28,3 mld. Kč), Německa (15,4 mld. Kč) a Rakouska (10,9 mld. Kč). Nejvyšší příliv kapitálu z mimoevropských zemí byl z USA (6,2 mld. Kč) – ve formě reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu – a Korejské republiky (3,6 mld. Kč) – v souvislosti s výstavbou automobilky Hyundai v severomoravských Nošovicích.

PZI směřovaly hlavně do nemovitostí a služeb pro podniky

Navýšení základního kapitálu zahraničními vlastníky se uskutečnilo především do nemovitostí a služeb pro podniky. Dále bylo směrováno do obchodu a oprav, finančního zprostředkování, dopravy a telekomunikací, výroby dvoustopých motorových vozidel a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (viz graf č. I.4.2.2).

47



Graf č. I.4.2.2 Příliv PZI podle odvětvové struktury základního kapitálu v 1. pololetí 2007 (v mld. Kč) 10

9,1

9 8

mld. Kč

7 6 5 3,5

4 3 2

1,3

3,5 2,2

1,8

1,2

1 ostatní

nemovitosti a služby pro podniky

finanční zprostředkování

doprava a telekomunikace

obchod a opravy

výroba dvoustopých motorových vozidel

výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

0

Pramen: ČNB, graf: MPO Domácí firmy investovaly také převážně do zemí EU-27

Odliv přímých zahraničních investic z ČR v 1. pololetí 2007 činil 10,2 mld. Kč, tj. cca 0,5 mld. USD, ve stejném období roku 2006 byl zaznamenán odliv PZI ve výši 18,3 mld. Kč. V jeho struktuře tvořily investice do základního kapitálu 1,3 mld. Kč, reinvestovaný zisk 4,7 mld. Kč a zbytek představoval ostatní kapitál. České společnosti navyšovaly zejména ostatní kapitál ve Švýcarsku a Nizozemí. Reinvestovaný zisk směřoval hlavně do dceřiných společností v Německu a na Slovensku. Firmy na Slovensku byly také nejčastějším cílem investic do základního kapitálu. Z mimoevropských zemí pak nejvíce investic do základního kapitálu směřovalo do USA. Z odvětvového hlediska směřovala výrazná část investic do odvětví výroby strojů a zařízení a dále do obchodu a oprav, nemovitostí a služeb pro podniky, ale také do odvětví výroby elektřiny, plynu a vody a do finančního zprostředkování.

MPO rozhodlo o investičních pobídkách

V 1. pololetí roku 2007 bylo rozhodnuto na MPO o investičních pobídkách pro 29 společností v rozsahu více než 17,35 mld. Kč a předpokládaným počtem 3 125 nově vytvořených pracovních míst. Z hlediska výše investice je nutno zdůraznit investiční projekt společnosti JUTA a.s. (výroba technických textilií a netkaného textilu z přírodních vláken) – investice v objemu více než 2,6 mld. Kč. Dalším významným projektem je výroba vlákniny, papíru a lepenky společnosti Mondi Packaging Paper Štětí a.s. – investice za více než 1,5 mld. Kč. Z hlediska počtu nově vytvořených pracovních míst jich nejvíce předpokládá vytvořit společnost Personna International CZ s.r.o, kdy realizací investičního záměru výroby holících strojků vznikne 391 pracovních míst. Následuje zmíněný projekt společnosti JUTA a.s. – 388 pracovních míst. Od dubna 2007 je v platnosti nový Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Do 30. června 2007 rozhodlo MPO o podpoře 53 projektů technologických center s celkovou výší investic cca 6,2 mld. Kč a 3 971 novými pracovními místy a 52 projektů center strategických služeb s investicemi ve výši cca 13,5 mld. Kč a 15 607 novými pracovními místy.

48



Z projektů zaměřených na technologická centra je z hlediska investice i vzniku nových pracovních míst důležitý projekt společnosti ŠKODA AUTO a.s., zaměřený na výzkum, vývoj a zkoušky osobních automobilů. Podle výše předpokládané investice je významný projekt z oblasti biotechnologií společnosti LONZA BIOTEC, s.r.o. (předpokládaná investice 412,7 mil. Kč). Dalším význačným investorem z hlediska počtu pracovních míst je společnost Honeywell spol. s r.o. Realizací projektu inovací zabezpečovacích zařízení a zařízení pro řízení provozů by mělo vzniknout 432 nových pracovních míst. Z projektů zaměřených na centra strategických služeb je velmi důležitý projekt společnosti Exxon Mobile&Chemical, a to zejména z hlediska vzniku nových pracovních míst. Realizací tohoto projektu by mělo vzniknout 1 300 nových pracovních míst. Z přijatých projektů plánuje jednu z nejvyšších investic společnost CCG a.s. (více než 1 mld. Kč). Společnost plánuje vybudovat v Moravskoslezském kraji high-tech opravárenské centrum.

I.5. Kapitálový trh Vývoj světové ekonomiky byl v 1. pololetí 2007 poznamenán nervozitou na hlavních akciových trzích, která způsobila rozkolísanost cen akcií. Mohutné korekce, které začaly na asijských trzích (především v Číně) a problémy USA na realitním trhu, spojené se splácením hypoték, výrazně zvýšily averzi k riziku ve světě a dominovým efektem se přenesly i do středoevropského regionu. Přestože americká ekonomika, na rozdíl od evropské, ukázala na možné zpomalení, akciové trhy USA jsou nadále silné a opakovaný růst cen akcií po jednotlivých propadech tak prozatím nevyvolává pesimismus. I přes pokračující zvýšenou volatilitu a citlivé reakce na jakékoliv negativní zprávy, jsou světové burzy podporovány silnými fundamenty světové ekonomiky s perspektivou prodloužení předchozího růstu. V návaznosti na tento pozitivní výhled se očekává i vývoj na pražské burze.

Nejistota na globálních trzích …

Graf č. 1 Index PX 50, PX (5. dubna 1994 - 31. srpna 2007) 2 100

1814,4 1706,9

1 900

1597,5

1 700

1350,9

Index PX 50

1 500 1 300

1255,8 1190,0

1 100

1156,1

1021 900 750,9 700

854,3

691,0

629

610,2

561,3

526,4

515,1

500 488,2

456,7

387,2

300

479,4

581,3 463,7

409,9

320,1

316,0

Pramen: BCPP, graf MPO

49

13.8.2007

17.4.2007

20.12.2006

3.5.2006

28.8.2006

9.1.2006

12.9.2005

19.5.2005

26.1.2005

7.6.2004

30.9.2004

13.2.2004

24.6.2003

14.10.2003

27.2.2003

9.7.2002

31.10.2002

13.3.2002

24.7.2001

14.11.2001

27.3.2001

8.8.2000

30.11.2000

11.4.2000

24.8.1999

15.12.1999

7.1.1999

30.4.1999

10.9.1998

20.5.1998

23.1.1998

4.6.1997

24.9.1997

7.2.1997

9.10.1996

18.6.1996

22.2.1996

19.6.1995

12.10.1995

13.2.1995

5.4.1994

4.10.1994

100



…se podílela na výkyvech cen akcií

Přestože kurzy akcií na neklidných globálních trzích byly v 1. pololetí výrazně rozkolísané, dobré výkony americké i evropské ekonomiky táhly akcie od počátku roku i meziročně vzhůru. Zatímco technologický index Nasdaq Composite vzrostl od počátku roku o 10,3 %, když meziročně klesl o 9,0 %, burzovní index S&P 500 posílil o 6,2 % (meziročně o 20,0 %). Hlavní evropské akciové trhy si vedly lépe, překvapil německý DAX s růstem o 21,4 % od počátku roku (meziročně o 43,5%), londýnský FTSE vzrostl o 6,2 % (meziročně o 14,1 %), pařížský CAC 40 o 9,3 % (meziročně o 24,1 %). Trhy středoevropského regionu a jejich indexy si vlivem příznivého a stabilního ekonomického vývoje a zájmu zahraničních investorů vedly též pozitivně, zvláště pak polský WIG vzrostl o 31,1 % (meziročně dokonce o 65,3 %), maďarský BUX zaznamenal nárůst o 16,4 % (meziročně o 41,9 %).

Index domácího trhu nadále rostl

Pražská burza v 1. pololetí kopírovala vývoj na světových trzích a její index PX od počátku roku 2007, také vlivem dobré kondice domácí ekonomiky, nadále rostl a vykázal mimořádné výsledky. První pololetí uzavřel na hodnotě 1859,1 bodu, což je zvýšení o 14,9 % od počátku roku a o 33,7 % meziročně. Dne 4.7.2007 dosáhl zatím nejvyšší hodnoty ve své historii 1 903,8 bodu, to znamená 19,8% nárůst od počátku roku. Akciový trh pražské burzy se vyvíjel v průběhu 1. pololetí roku 2007 následovně: •

přestože 1. polovinu ledna negativně ovlivnily akcie ČEZu, které v důsledku vybírání zisků propadly o 4,1 %, koncem měsíce burza přidala a vykázala nakonec celkový meziměsíční přírůstek ve výši 4,7 %. Nejúspěšnější byly akcie CME 28,1 %, dařilo se i akciím realitní společnosti Orco 18,3 % a Telefónica O2 10,9 %. Oba nové tituly SPADu - Pegas a ECM, stagnovaly. Hlavními událostmi měsíce bylo zahájení obchodování s novými deriváty (pražská burza nabídla tříměsíční a šestiměsíční futures kontrakty na emisi ČEZ a Erste Bank v elitním segmentu SPAD) a udělení licence energetickému trhu; Koncem ledna 2007 udělilo Ministerstvo průmyslu a obchodu novému subjektu Energetické burze Praha, založené Burzou cenných papírů Praha - licenci, která jí umožní organizovat trh s elektrickou energií. Tato nová komoditní burza deklarovala záměr dosáhnout větší transparentnosti cenotvorby na domácím trhu s elektřinou.

•

v závěru února burza korigovala svůj dlouhodobý růst a celkově propadla meziměsíčně o 2,1 % (v meziročním srovnání byl však index PX stále o 5,2 % vyšší). Pravděpodobně to souviselo s celkovým vývojem ve světě, kdy ztratily burzy v Asii a především v Číně, přidaly se spekulace o situaci v Iránu, o růstu cen ropy a údaje o ekonomice USA a vývoji tamního akciového trhu. V únoru rostly pouze tři tituly – nejvíce ECM o 11,9 %, Komerční banka o 8,5 % a Telefónica O2 CR o 4,9 %, největší propad zaznamenaly akcie firmy Pegas (-9,9 %), CME (-7,5%) a Zentivy (-7,5 %). Velký pokles zasáhl i nejdůležitější titul indexu PX, ČEZ (-6,8 %). Únorové objemy obchodování meziměsíčně silně vzrostly na 89 mld. Kč (v lednu to bylo 71,3 mld Kč, v prosinci 2006 pak 58,9 mld. Kč), nejobchodovatelnější byly akcie ČEZ;

•

v březnu, i přes nepříliš jednoznačný vývoj světové a především americké ekonomiky, se pražská burza vrátila k růstu. Index PX uzavíral na hodnotě 1712,2 bodů s meziměsíčním růstem o 5,2 % a 7,8 % od počátku roku. Po únorovém poklesu téměř všechny tituly posilovaly – stejně jako v únoru

50



nejvíce ECM (o 21,9 %, od počátku roku o 36,5 %), následováno Zentivou (s 20 %) a ČEZ (s 9,7 %). Výrazný propad zaznamenala společnost Philip Morris ČR (-13,4), jehož příčinou byl tlak konkurenčních firem a zvyšování spotřebních daní na tabák; •

v dubnu index PX vzrostl o dalších 5,5 %, přičemž od počátku roku si připsal již 20,9 %.V tomto měsíci se nedařilo realitním společnostem – oproti minulému měsíci ECM skončilo se ztrátou (-2,6 %), což se dalo předpokládat po růstech v předchozích měsících, Orco (-2 %). Největšími růstovými akciemi byly trochu překvapivě Telefónica O2 CR 13,0 % a Pegas Nonwovens 15,2 %. Duben znamenal první pokles v objemu obchodování od počátku roku, meziměsíčně klesla aktivita o 24,0 %;

•

přestože většina ze sledovaných společností (7 z 11) v květnu poklesla, hlavní index si připsal 1,5 % (meziročně vzrostl již o 38,0 %). Podstatným faktorem jeho růstu byly akcie ČEZ (růst o 6,3 %), a to díky odkupu vlastních akcií. Dalšími událostmi měsíce bylo oznámení italského ENI o odkupu 16,1% podílu v České Rafinérské a spekulace o ceně tohoto podílu (majoritu zde drží Unipetrol), takže se Unipetrol touto transakcí stal hlavním tahounem celkového meziměsíčního růstu (růstem o 14,6 %). Předpokládal se také dopad odsouhlasení stropu cen roamingu v rámci EU na telekomunikační tituly. Nejhůře si vedly akcie ECM s poklesem o 4,3 %;

•

v červnu znamenala burza růst o další 1,4 %, celkem od počátku roku o 14,9 %. Z hlavních událostí byly nejdůležitější - krach jednání mezi ČEZ a MUS o dodávkách uhlí pro plánovanou elektrárnu v Počeradech, emise 1,5 mil. nových akcií Orca (cca 18 % základního kapitálu) a zahrnutí CME do indexů Russell. Kromě zařazení do indexů se na jejich největším růstu (o 13,0 %) v tomto měsíci podílely, i průtahy s digitalizací v ČR. Začalo se dařit i akciím Philip Morris (růst o 5,1 %), dále rostl Unipetrol (o 4,2 %) a ČEZ (o 2,0 %), kde pokračoval zpětný odkup akcií. V červnu klesla aktivita, když se zobchodovaly akcie za 69,8 mld. Kč, což znamená 16,1 % meziměsíční pokles, přičemž meziroční pokles byl ještě výraznější (více než 31,0 %);

•

konec července přinesl mírnou korekci na burze, která si meziměsíčně pohoršila o 3,7 %, meziročně je však stále o 24,6 % v plusu. Kromě růstu akcií Komerční banky (o 3,6 %) a Unipetrolu (o 2,4 %) propadla celá burza, zvláště Zentiva (o 16,9 %), Orco (o 13,6 %) a CME (o 7,0 %). Hlavním zdrojem poklesu byl výprodej v USA, který negativně dopadl na světové burzy, přidalo se i očekávání horších pololetních výsledků. V červenci naopak vzrostly objemy obchodování (meziměsíčně o 19,9 %). Pražská Energetická burza (PXE) začala 17.7. obchodovat, ze začátku pouze futures na 2007 a 25. července začala nabízet dodávky pro rok 2008 – 2009 s tím, že cena pro rok 2008 byla zafixována na 50,42 EUR a dodávky pro rok 2009 byly obchodovány volně.

Nadále převažují obchody s akciemi

51

V souvislosti s příznivými výsledky české ekonomiky, ale i pod vlivem atmosféry na globálních i středoevropských trzích, rostly i obchody na pražské burze. Obchody na akciovém trhu za 1. pololetí 2007 dosáhly 491,6 mld. Kč (meziroční nárůst o 1,2 %) a na celkovém objemu obchodů se podílely 64,8 %. Zatímco akcie a podílové listy s druhým největším objemem obchodů za posledních 10 let působnosti burzy si opět upevňují podíl na trhu, obchody s dluhopisy naopak opět výrazně propadají. Objem obchodů s dluhopisy klesl meziročně o čtvrtinu, na 266,7 mld. Kč a nejnižší hodnotu od roku 2000. Přehled o struktuře a vývoji obchodů na BCCP podává tabulka č. I.5.1.



Tabulka č. I.5.1 Vývoj obchodů na BCPP v 1. pololetí Rok

Akcie a podílové listy objem obchodů (mld. Kč)

podíl na celkovém objemu (v %)

objem obchodů (mld. Kč)

190,8 65,3 103,9 102,0 232,0 527,3 485,7 491,6

24,8 7,3 11,9 14,1 36,4 64,8 57,8 64,8

578,8 830,2 771,2 620,5 404,9 286,2 354,6 266,7

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Tržní kapitalizace Počet emisí (mld. Kč, stav ke konci období) (stav ke konci období)

Dluhopisy podíl na celkovém objemu (v %) 75,2 92,7 88,1 85,9 63,6 35,2 42,2 35,2

A + PL

504,1 394,3 385,3 546,7 778,9 1 143,1 1 350,8 1 815,3

Obligace

A + PL

241,8 304,7 343,0 443,6 561,3 605,3 749,5 -

173 143 92 73 62 52 36 31

Obligace

91 89 83 79 79 84 98 115

Pramen : BCPP Obchodovalo se i s deriváty

V roce 2006 zahájila BCPP obchodování s deriváty. Za prvních šest měsíců roku 2007 objemy obchodů s futures dosáhly 897,6 mil. Kč, s certifikáty 669,59 mil. Kč a s warranty 8,8 mil. Kč. Mezi hlavní tituly na pražské burze patřily akcie společností: •

ČEZ, která pokračovala v uskutečňování své vize stát se jedničkou na trzích s energií ve střední a jihovýchodní Evropě. Získala zahraniční společnosti polské elektrárny Skawina a Elcho, čímž vstoupila na strategický polský trh a v únoru 2007 se stala součástí indexu varšavské burzy WIG 20; dále získala majoritní podíly ve třech bulharských distribučních společnostech a v bulharské elektrárně ve Varně, k rozšíření ČEZu přispěly i další společnosti založené v Srbsku, Kosovu (firma se dále angažuje v Rumunsku, Makedonii, Bosně, Srbsku a dalších zemích). V tuzemsku rozšířila svoje působení i v regionálních distribučních energetických společnostech a navýšila účast např. v Severočeských dolech či Škodě Praha. V lednu 2007, kdy byla založena Energetická burza Praha, se ČEZ, a.s., přihlásily k plnění funkce tvůrce trhu (market maker) a předpokládají prostřednictvím burzy prodat většinu své produkce. Akciím ČEZu se (zvláště v lednu a v únoru) v důsledku mírné zimy příliš nedařilo, v dalších měsících rostly akcie ČEZ zejména díky odkupu vlastních akcií. Celkově v 1. pololetí vykázala společnost 14,2% růst;

•

Telefónica 02 CR - firma, která je nejvíce preferovanou telekomunikační společností ve střední a východní Evropě, vykázala za pololetí 25,2% růst cen akcií. Spolu s velmi nízkou zadlužeností společnosti lze považovat její akcie za perspektivní;

•

Unipetrol, skupina, kterou v rámci privatizace státního podílu získal polský ropný koncern PKN Orlen (prodala letos firmu Kaučuk další polské dceřiné společnosti Dwory, protože koncentruje postupně svoji činnost na petrochemii, rafinérství, prodej paliv s důrazem na zvýšení efektivnosti), se stala největším překvapením domácí burzy během dubna – června, když kurz jejích akcií narostl o více než 20 %. Důvodem růstu je skutečnost, že výsledky za 1. čtvrtletí překonaly očekávání trhu, dále i to, že italský koncern ENI koupil podíl americké ConocoPhillips v České rafinérské za velmi vysokou cenu. Klíčový pro společnost zůstane nadále vývoj cen ropy, 52



petrochemických marží a restrukturalizace Unipetrolu. V letošním roce by měla být dokončena fáze modernizace společnosti Benzina; •

Zentiva – vývoj společnosti ovlivnily dobré výsledky firmy v Rumunsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině, kde dosahuje dynamického růstu především díky zavádění nových produktů a pokračujícím investicím do kapacit v oblasti prodeje a marketingu. V 1. čtvrtletí 2007 oznámila akvizici společnosti Eczacibasi Generic Pharmaceuticals, jedné z největších farmaceutických firem v Turecku a výrazně se tak přiblížila naplnění svého cíle stát se největší farmaceutickou společností ve střední a východní Evropě, vstoupila také na maďarský trh s generickými léčivy. Akcie Zentivy byly přijaty i na Londýnské burze. Největšími akcionáři jsou Sanofi-Avensis (24,9 %) a Česká pojišťovna (12,3 %). Akcie farmaceutické firmy přinesly během 1. pololetí téměř 14% zhodnocení. Přitom její výsledky za 1. čtvrtletí byly horší než se očekávalo, a to především v souvislosti se slabšími prodeji v ČR. Titul byl však také pod tlakem informací, že skupina PPF hledá kupce pro svůj podíl v Zentivě.

Většinu obchodů zprostředkovala BCCP

Z celkového objemu obchodů realizovaných na českém kapitálovém trhu v 1. pololetí (763,8 mld. Kč) zprostředkovala BCPP 99,3 % transakcí ve výši 758,4 mld. Kč, takže na RM-Systém připadlo 0,5 % obchodů, zbytek na Středisko cenných papírů.

Obchody v RM-S a v SCP výrazně vzrostly

RM-Systém s obchody akcií a podílových listů za 3,5 mld. Kč výrazně zvýšil objem (meziroční nárůst o 178,9 %) a tím i podíl na celkových transakcích. Index RM zdolal hranici 3 000 bodů a na konci června skončil na hodnotě 3 011,01, když od počátku roku vzrostl o 16,9 % (meziročně o 43,3 %). Obchody, připadající na Středisko cenných papírů, dosáhly 1,9 mld. Kč, meziročně vzrostly o 9,0 %.

I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry Finanční výsledky se meziročně zlepšily

V organizacích nefinanční sféry 5 (s 50 a více zaměstnanci) se finanční ukazatele meziročně zlepšily v souladu s produkční výkonností, kdy nejvíce ke zlepšení přispěla tři odvětví: zpracovatelský průmysl, obchod vč. prodeje a oprav motorových vozidel, podnikatelské služby a ostatní služby. V samotném 2. čtvrtletí 2007 bylo dosaženo meziročně lepších výsledků oproti 1. čtvrtletí. Meziroční vývoj tokových finančních ukazatelů v organizacích s 50 a více zaměstnanci byl následující:

Výkony si udržely rychlejší růst než výkonová spotřeba

Výkony (včetně obchodní marže) organizací nefinanční sféry meziročně vzrostly o 10 % (absolutně o 223,5 mld. Kč), v nich tržby za vlastní produkci o 9,2 % (přírůstek činil 191,3 mld. Kč - tvořily 92 % výkonů) a obchodní marže o 15,9 % (podílela se 5,2 % na výkonech). Na růst výkonů působila také změna stavu zásob vlastní výroby (růst o 79 %). Výkony podniků, resp. tržby za vlastní produkci ovlivnily pozitivně tyto faktory: •

5

trvalý růst průmyslové produkce a exportu, zejména v některých průmyslových odvětvích (motorová vozidla, výpočetní technika, telekomunikační zařízení a některé strojírenské obory),

Od roku 2007 došlo ke změnám ve statistickém sledování finančních ukazatelů (výkaz P 3-04), kdy se sledují pouze některé tokové ukazatele a přestaly se zjišťovat celkové výnosy, náklady, osobní náklady, odpisy a hospodářský výsledek před zdaněním. Statistické sledování stavových ukazatelů bylo uplatněno jen pro velké organizace (s 250 a více zaměstnanci) v samostatném výkaze P 6 –04.

53


• • • •


vývozní ceny, které meziročně vzrostly o 2,4 % při zrychlení jejich růstu z 1,9 % v 1. čtvrtletí 2007 na 2,8 % ve 2. čtvrtletí 2007, meziroční růst cen výrobců a to; zemědělských výrobců o 11,9 %, průmyslových výrobců o 3,7 %, stavebních prací o 3,9 % a tržních služeb o 1,7 %, příznivé povětrnostní podmínky a poptávka po stavební produkci, rostoucí spotřebitelská poptávka.

Na pomalejší růst výkonové spotřeby oproti výkonům příznivě působil pokles dovozních cen (meziročně o 1 %). Příznivé výsledky nefinanční sféry nejvíce ovlivnil průmysl (svou vysokou vahou), dále odvětví obchodu a služeb. Podíly základních finančních ukazatelů jednotlivých odvětví nefinanční sféry vyplývají z tabulky č. I.6.1: Tabulka č. I.6.1 Podíly odvětví na výsledcích nefinanční sféry (organizace s 50 a více zaměstnanci)

Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Pronájem nemovit., podnikatel. služby, výzkum Ostatní služby Zemědělství, lesnictví, rybolov

Výkony vč. Výkonová Účetní přidaná Prům. ev. počet spotřeba hodnota zaměstn. přepoč. obchodní marže 1.pol.06 1.pol.07 1.pol.06 1.pol.07 1.pol.06 1.pol.07 1.pol.06 1.pol.07 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 53,5 5,8 11,0 1,6 11,4 7,8 4,3 4,6

53,1 5,6 11,4 1,6 11,1 8,5 4,5 4,2

71,3 5,9 6,5 0,7 7,9 4,0 1,9 1,9

70,2 6,5 6,6 0,6 7,9 4,3 1,9 1,9

75,0 6,8 5,2 0,5 6,4 2,9 1,4 1,9

73,9 7,3 5,1 0,5 6,5 3,5 1,2 1,9

62,0 3,8 9,9 1,0 11,5 6,6 3,2 2,1

61,1 4,3 10,1 1,0 11,6 6,5 3,4 2,0

Pramen. ČSÚ, propočty MPO

Všechna odvětví nefinanční sféry vykázala meziroční růst sledovaných tokových finančních ukazatelů, nejvyšší byl, stejně jako v 1. čtvrtletí 2007, ve stavebnictví, který se však ve 2. čtvrtletí 2007 zpomalil (nedostatek stavebních materiálů, pracovníků). Meziroční vývoj tokových ukazatelů podle odvětví dokumentuje tabulka č. 1.6.2: Tabulka č. I.6.2 Meziroční vývoj vybraných tokových ukazatelů podle odvětví v 1. pololetí 2007 (organizace s 50 a více zaměstnanci) Meziroční změna v % výkony vč. výkonová účetní obchod. marže spotřeba přidaná hodnota Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Pronájem nemovit., podnikatel. služby, výzkum Ostatní služby Zemědělství, lesnictví, rybolov

Účetní přidaná hodnota na zaměstnance tis. Kč mez. změna v %

10,0

9,1

12,3

364,8

9,9

8,4 20,4 11,1 8,4 11,2 20,1 9,9 9,2

7,6 18,4 8,4 8,5 9,7 28,8 0,5 9,9

10,7 29,4 14,8 8,2 13,3 10,3 20,1 7,9

419,8 281,3 322,3 226,9 379,0 281,5 275,8 176,0

9,2 30,7 7,9 6,4 13,5 -0,5 14,0 15,7

Pramen. ČSÚ, propočty MPO

54



Výkonová spotřeba (9,1 %) rostla pomaleji než výkony (10 %), což se projevilo v růstu účetní přidané hodnoty o 12,3 %. Z podrobnějšího pohledu na jednotlivá odvětví vyplývá, že k růstu účetní přidané hodnoty v odvětví obchodu nejvíce přispěl maloobchod a prodej a opravy motorových vozidel, v odvětví dopravy, skladování a spojů pak letecká doprava a vedlejší činnosti v dopravě, v odvětví služeb pak činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu strojů a zařízení. Na růst finančních ukazatelů v zemědělství, lesnictví rybolovu měl největší vliv obor lesnictví. Vzrostla produktivita práce i zaměstnanost

Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 9,9 % při vyšší zaměstnanosti o 2,2 %. Údaj o produktivitě je mírně zkreslen tím, že nepočítá s osobami dočasně přiděleným podnikům prostřednictvím agentur práce. V nefinanční sféře přesáhl počet osob zaměstnaných přes pracovní agentury 61 tis. osob, z toho v průmyslu to bylo téměř 49 tis. Meziroční růst produktivity práce z účetní přidané hodnoty vykázala všechna odvětví nefinanční sféry, její dynamiku v některých odvětvích ovlivnil i pokles zaměstnanosti (v zemědělství, lesnictví a rybolovu, v dopravě skladování a spojích a ve stavebnictví). V dosažené úrovni produktivity má stále nejvyšší úroveň průmysl (420 tis. Kč/zam.) a nejnižší zemědělství, lesnictví a rybolov (176 tis. Kč/zam.). Od roku 2007 jsou stavové ukazatele sledovány jen ve velkých organizacích s 250 a více zaměstnanci. Jejich meziroční vývoj byl následující:

Úhrnný majetek podniků meziročně vzrostl

Celkový majetek podniků (aktiva) nefinanční sféry (v 1 517 subjektech) meziročně vzrostl o 5,6 % na 3 578,7 mld. Kč. V odvětvové struktuře nefinanční sféry rostla aktiva diferencovaně, nejvíce ve službách (v podnikatelských a ostatních službách) o 19,3 %, nejméně v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 1,6 %), zatímco v dopravě, skladování a spojích klesla o 1,3 %. Ve struktuře aktiv nejvíce meziročně vzrostly pohledávky z obchodního styku a poskytnuté zálohy (o 16,7 %) na 645,8 mld. Kč, dále poskytnuté úvěry a půjčky (o 67,9 % na 138,8 mld. Kč), zásoby o 9,7 % na 330,9 mld. Kč a akcie, podíly a účasti v akciových společnostech, investičních fondech a ostatních společnostech o 8,2 % na 335,1 mld. Kč. Meziročně klesl objem dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku o 1,2 %, který tvoří největší podíl aktiv (přes 47 %). Ve zdrojích krytí úhrnného majetku (pasivech) meziročně vzrostl objem vlastního kapitálu o 3 % na 1 915,3 mld. Kč, avšak jeho podíl meziročně klesl z 54,8 % (stav ke konci 2. čtvrtletí 2006) na 53,5 %, přičemž cizí zdroje vzrostly o 8,7 % na 1 663,4 mld. Kč. V nich nejvíce závazky z obchodního styku (o 17,7 %) na 589,4 mld. Kč, dále vydané dluhopisy a směnky (o 12,3 %) na 71,5 mld. Kč a přijaté úvěry (o 8,3 %) na 386,2 mld. Kč.

Nejvíce vzrostly zásoby nedokončené výroby

Celkové zásoby organizací s 250 a více zaměstnanci vzrostly o 9,7 % na 330,9 mld. Kč, v jejich struktuře nejvíce zásoby nedokončené výroby a polotovarů (o 16,3 %) na 87,9 mld. Kč, dále zásoby materiálu (o 10,9 %) na 111,3 mld. Kč, zásoby výrobků (o 8,7 %) na 64 mld. Kč, nejméně zásoby zboží (o 1,2 %) na 68,1 mld. Kč. Nejvíce zásoby vzrostly ve službách (o 48,6 %) na 4,2 mld Kč (tj. 1,3 % z celkových zásob nefinanční sféry), dále ve stavebnictví (o 35 %) na 15,3 mld. Kč vlivem růstu zásob výrobků. V průmyslu vzrostly zásoby o 9,2 % na 242,5 mld. Kč. Celkový meziroční přírůstek zásob nefinanční sféry dosáhl 29,2 mld. Kč, podíl průmyslu na tomto přírůstku činil přes 70 % (přírůstek 20,5 mld. Kč).

* 55

*

*



Prohlášené konkurzy meziročně poklesly

Počet návrhů na konkurz a vyrovnání v celé ČR se meziročně zvýšil o 2,6 % na 2 217. Dvě třetiny z nich byly na návrh dlužníka. Prohlášeno bylo 600 konkurzů (z toho 7 vyrovnání), což bylo o 11,2 % meziročně méně.

Zvýšil se počet návrhů na konkurz zamítnutých pro nedostatek majetku

Počet vyřízených řízení mají dlouhodobě rostoucí tendenci. V 1. pololetí 2007 to potvrdily meziročním růstem o 4,3 % na 2 745. Více jak jedna třetina z nich však skončily zamítnutím návrhu pro nedostatek majetku. Jejich počet se meziročně zvýšil o 32,8 % na 991. Zatímco v posledních letech klesal počet prohlášených konkurzů, na druhé straně rostl počet návrhů, u kterých bylo zřejmé, že majetek nepostačuje na úhradu nákladů konkurzu.

Graf č. I.6.1 Vývoj konkurzů a vyrovnání podle pololetí od roku 2002 3000

2500

počet

2000

1500

1000

500

0 1.pol.

2.pol.

1.pol.

2.pol. 2003

2002 návrhy na konkurz a vyrovnání

1.pol.

2.pol.

1.pol.

2004 prohlášené konkurzy

2.pol. 2005

vyřízené

1.pol.

2.pol. 2006

1.pol. 2007

návrhy zamítnuté pro nedostatek majetku

Pramen: Ministerstvo spravedlnosti, graf MPO Počet konkurzních řízení dále klesal

Počet řízení v agendě konkurzů a vyrovnání dále klesal a to meziročně z 7 780 na 7 024, z toho bylo 6 332 řízení po prohlášení konkurzu. V jejich struktuře podle délky řízení mírně ubylo konkurzů, které jsou v řízení kratší dobu, a naopak přibyly konkurzy v řízení 5 let nebo více. Od 1 do 3 let bylo v řízení 26 % konkurzů a 20,2 % konkurzů více než 7 let. Ze struktury prohlášených konkurzů podle právních forem (z evidence úpadců Ministerstva spravedlnosti) vyplývá, že činnost ukončují spíše menší podniky, zatímco velkým podnikům se daří. Největší podíl měly společnosti s ručením omezeným s 62,2 % (meziroční pokles o 3,4 p.b.) a dále fyzické osoby s 21,1 % (meziroční zvýšení o 2,5 p.b.). Akciové společnosti se podílely 11,8 % s meziročním růstem o 1 p. b. a podíl ostatních právních forem (družstva, veřejné obchodní společnosti, státní podniky, komanditní společnosti) zůstal na 4,9 %.

56



II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Vysoký růst průmyslové produkce stále pokračuje

Průmysl si v 1. pololetí 2007 (přes mírné zpomalení v květnu a červnu) zachoval dvouciferný růst o 10,4 % (ve stejném období předcházejícího roku byl růst 12,3 %). Hlavním nositelem růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou, které postupně ovládají průmysl (na celkových tržbách se podílejí 60,8 %), jejich rozvoj vytváří nová pracovní místa a základnu domácích výrobců a subdodavatelů. V rámci zpracovatelského průmyslu pokračovaly strukturální změny, které se projevily růstem podílu odvětví vyrábějících technologicky náročnější výrobky s vyšší přidanou hodnotou (gumárenský a plastikářský průmysl, strojírenství, elektrotechnický průmysl a automobilový průmysl). Tržby průmyslových podniků (ve s.c.) se zvýšily o 11,4 % a předstihly růst produkce (dlouhodobý předstih zhruba od roku 2002), podnikům se dařilo realizovat svoji produkci a nevyráběly na sklad. Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) byly meziročně vyšší o 16,5 % a na celkových tržbách se podílely 57 % (podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách sekcí, odvětví a oddílů jsou uvedeny v tabulce II. Průmysl, v přílohové části).

Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb a jejich sekcí v roce 2007 (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q

duben

květen

červen

2. Q

1. pol.

červenec

Index průmyslové produkce Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

11,6 2,3 13,3 -4,7

14,0 2,5 15,0 5,3

7,5 -1,3 7,9 5,0

6,9 5,5 7,2 -2,4

9,3 2,1 9,9 2,8

10,4 2,2 11,5 -1,5

11,5 -3,1 12,7 0,1

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

12,7 1,8 14,5 -5,5

14,4 7,8 15,1 6,0

8,6 1,5 9,1 3,6

7,9 3,2 8,6 -4,8

10,1 4,1 10,7 1,8

11,4 2,9 12,5 -2,5

13,0 -8,1 13,7 10,0

18,2 113,6 17,8 21,8

22,0 130,2 21,5 3,1

12,0 116,1 11,5 22,8

11,5 4,0 11,7 -10,0

14,8 59,5 14,6 4,5

16,5 81,3 16,2 12,6

13,9 -2,0 14,2 -0,5

57,2 25,4 61,4 4,4

56,8 25,8 60,5 4,7

56,2 25,5 59,3 6,4

57,2 27,6 59,9 6,1

56,8 26,3 59,9 5,7

57,0 25,9 60,6 4,9

54,6 26,9 57,7 6,2

Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin*/ D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Podíl tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) na celkových tržbách sekce (v %) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Pramen: ČSÚ */ změna organizace obchodu u významného výrobce (v červnu 2006), v jejímž důsledku došlo ke změně z nepřímého vývozu na přímý vývoz.

57



Pokračuje dynamický vývoj produkce pro investice, dlouhodobou spotřebu a mezispotřebu

V členění podle hlavních průmyslových seskupení se rychle rozvíjela produkce pro investice s meziročním růstem o 14,9 %, příznivý vývoj příjmů se projevil ve zvýšeném zájmu o předměty dlouhodobé spotřeby, které vzrostly o 13,5 %. V souvislosti s pokračující kooperací v rámci nadnárodních společností vzrostla výroba meziproduktů o 10,9 %. Z dalších seskupení rostla rychleji produkce pro krátkodobou spotřebu o 4,5 % než pro výrobu energií o 1,9 %.

Růst produkce a tržeb surovinové sekce…

Surovinová sekce zaznamenala růst produkce o 2,2 %, tržeb (ve s.c.) o 2,9 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 81,3 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce se podílely 25,9 %). Vývoj v této sekci byl ovlivněn zvýšenou poptávkou v důsledku růstu výroby elektřiny v parních elektrárnách. V naturálních jednotkách se zvýšila těžba hnědého uhlí o 6,6 %, v tom hnědého průmyslového uhlí o 9 % (s podílem 94,9 %), naopak těžba tříděného uhlí se snížila o 18,1 %. Pokles zaznamenala i těžba černého o 6,9 %, z toho uhlí vhodného pro koksování o 1,8 % (podíl 60,6 %) a energetického uhlí o 13,8 %. Z ostatních nerostných surovin, v důsledku vývoje ve stavebnictví, se zvýšila těžba štěrku a písku o 8,2 % (podíl 67,3 %).

Graf č. II.1.1 Vývoj čisté tuzemské výroby, spotřeby, dovozu a vývozu elektrické energie a jejich trendů (v mil. kWh) 22000 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000

Čistá výroba elektrické energie

Čistá tuzemská spotřeba

Vývoz elektrické energie

Dovoz elektrické energie

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

0

Pramen: ČSÚ, graf MPO … naopak v energetické sekci produkce a tržby poklesly

V energetické sekci byla produkce nižší o 1,5 %, tržby (ve s.c.) o 2,5 %, při růstu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 12,6 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce se podílely 4,9 %). Konjunktura ekonomiky se projevila růstem čisté výroby elektrické energie o 3,6 %, z toho především v parních elektrárnách o 15,4 % (podíl se zvýšil o 6,8 p.b. na 65,3 %), růst zaznamenaly ještě ostatní (větrné, solární, geotermální) o 75,9 % (zvýšení podílu o 0,1 p.b. na 0,3 %). K poklesu produkce naopak došlo u jaderných elektráren o 13,5 % (podíl se snížil o 5,5 p.b. na 28 %). Důvodem byly odstávky, kdy se na druhém bloku elektrárny Temelín na jaře (kromě pravidelné výměny) paliva modernizovala turbína, s cílem 58



zvýšit výkon (obdobná odstávka probíhá v srpnu a v září na prvním bloku Temelína). Celkově by se měl výkon Temelína zvýšit o 52 MW a tím se v budoucnu zvýší i podíl jaderných elektráren. Tato modernizace přinese takové zvýšení výkonu jako je téměř celý výkon všech větrných elektráren v ČR. Pokles produkce byl z důvodů sucha ve vodních elektrárnách o 24,5 % (snížení podílu o 4,5 p.b. na 3,3 %). Čistá spotřeba elektrické energie byla nižší o 3,2 %, z toho u maloodběratelů o 9,8 %, v tom u domácností o 10,1 % (podíl na celkovém maloodběru 65,5 %) a podnikatelského maloodběru o 9,2 %, zatímco u velkoodběratelů spotřeba vzrostla o 1,6 %. Celková výše spotřeby elektrické energie u maloodběratelů byla ovlivněna výjimečně příznivými klimatickými podmínkami na začátku roku. Celkový vývoz elektrické energie (vč. tranzitu) byl vyšší o 13,3 % (32,5 % čisté výroby), naopak celkový dovoz včetně tranzitu poklesl o 15,4 % (12,7 % čisté výroby). Hlavním nositelem růstu byl zpracovatelský průmysl, poprvé od začátku transformace vzrostla produkce ve všech odvětvích

Ve zpracovatelském průmyslu bylo poprvé dosaženo zvýšení produkce ve všech odvětvích od zahájení transformace. Dynamický růst zaznamenaly zejména odvětví s vysokým podílem zahraničních investic a výrobou na zakázku pro světové společnosti, s produkcí určenou především na vývoz. Z hlediska objemu vývozu byla nejvýznamnější výroba elektrických a optických přístrojů (248,7 mld. Kč) a dopravní strojírenství (226,7 mld. Kč). Zpracovatelský průmysl zaznamenal v 1. pololetí 2007 růst produkce o 11,5 %, tržeb (ve s.c.) o 12,5 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 16,2 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu se podílely 56,2 % a na tržbách sekce 60,6 %).

Výrobu pryžových a plastových výrobků ovlivňoval především automobilový a elektrotechnický průmysl

Vývoj ve výrobě pryžových a plastových výrobků byl ovlivněn především rozvojem automobilového a elektrotechnického průmyslu, ale i dodávkami pro ostatní zpracovatelská odvětví a stavebnictví. Produkce a tržby (ve s.c.) se zvýšily shodně o 23,1 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 18,8 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 46,7 %). Vysokého nárůstu bylo dosaženo ve výrobě pryžových výrobků o 172,9 % (podíl 1,9 %), u výroby zboží z plastů o 55,5 % (podíl 6,3 %), výroby desek, folií a hadic o 35,1 % (podíl 9 %) a ve výrobě výrobků z plastů pro stavebnictví o 33,4 % (podíl 10,1 %). Výroba pneumatik a vzdušnic se zvýšila o 15,9 % (podíl 30,1 %).

Příznivý vývoj stavebnictví za růstem výroby ostatních nekovových, minerálních výrobků

Příznivý vývoj ve stavebnictví se projevil růstem poptávky ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků, kde se produkce a tržby (ve s.c.) zvýšily shodně o 21,7 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 12,9 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 46,7 %). Vysoký růst vykázala především výroba betonu, cementu a sádry o 124,6 % (podíl 1,3 %), výroba stavebních prvků z betonu o 66,8 (podíl 16,4 %) a výroba transportního betonu o 27,8 % (podíl 6,8 %).

Rostoucí zahraniční poptávka po produkci strojírenského průmyslu

Výrobní kapacity uvedené do provozu v minulém roce v nových průmyslových zónách za účasti zahraničního kapitálu a zvýšená zahraniční poptávka se odrazily v růstu produkce ve výrobě a opravách strojů a zařízení o 21,4 %, tržeb (ve s.c.) o 21,2 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 21,3 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 70,7 %). Z jednotlivých výrobkových skupin vykázala vysoký nárůst výroba čerpadel a kompresorů o 28,3 % (podíl 10,1 %), výroba elektrických přístrojů pro domácnost o 26,8 % (podíl 4,8 %), výroba chladícího, větracího a klimatizačního zařízení o 26,1 % (podíl 15,7 %) a výroba ostatních účelových strojů o 20,6 % (podíl 9,4 %). Příznivý vývoj poptávky se projevil zvýšením nově uzavřených zakázek celkem o 8,7 %, z toho ze zahraničí o 20,1 %.

59



Elektrotechnický průmysl ovlivněn výrobou počítačů, elektrických strojů a spotřební elektroniky

Dynamický růst výroby elektrických a optických přístrojů byl ovlivněn vstupem zahraničního kapitálu, zejména do oborů vyrábějících počítače, spotřební elektroniku a elektrické stroje a zařízení. Produkce v 1. pololetí 2007 stoupla o 19,4 %, tržby (ve s.c.) o 16,7 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 17,5 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 53,3 %). V odvětví, s vysokým podílem podniků pod zahraniční kontrolou měla dominantní postavení výroba počítačů na zakázku, určených na vývoz. Odvětví těží též z vyšší poptávky po subdodávkách do automobilového průmyslu, strojírenství a ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu. Z jednotlivých oddílů zaznamenala největší nárůst výroba kancelářských strojů a počítačů o 31,1 % (podíl 28,4 %), výroba elektrických strojů a zařízení o 19,3 % (podíl 39,5 %), výroba zdravotnických, přesných, optických přístrojů o 18,4 % (podíl 9,3 %) a výroba radiových, televizních a spojových zařízení vzrostla o 29,7 % (podíl 22,8 %).

Kalamitní situace na počátku roku se projevila ve vývoji dřevařského průmyslu

Ve zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků produkce vzrostla o 15,8 %, tržby (ve s.c.) o 15,7 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 12,4 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 54,7 %). Na vývoj odvětví měla vliv rostoucí poptávka a nutnost řešit kalamitní situaci (uragán „Kyrill“) z počátku roku. Produkce byla orientována, především v sortimentech s nižším stupněm zpracování, na vývoz do SRN, Rakouska a Itálie (více než 90 %). Z jednotlivých výrobních oborů zaznamenala vysoký nárůst výroba dřevěných obalů vč. palet o 30,2 % (podíl 5,5 %), výroba pilařská a impregnace dřeva o 20,6 % (podíl 35,4 %) a výroba dýh, překližkových výrobků o 15,6 % (podíl 26,5 %). Růst produkce, v souvislosti s vývojem ve stavebnictví, byl zaznamenán i ve výrobě stavebně truhlářské o 9,5 % (podíl 27,1 %).

Zvýšení poptávky a vývozu u automobilky Škoda Auto

Výroba dopravních prostředků se svým více než pětinovým podílem na celkových tržbách průmyslu (22,4 %) dosáhla růst produkce a tržeb (ve s.c.) shodně o 12,4 %, tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 18,5 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 77,8 %, při silné vývozní orientaci). Za tímto růstem byla zvýšená poptávka, která se projevila nárůstem výroby ve všech kategoriích motorových vozidel. U osobních vozidel výroba vzrostla o 6,2 % (u rozhodujících společností ŠKODA AUTO o 9 % a TPCA CZECH o 1,2 %), u autobusů o 18,1 %, nákladních automobilů o 75,7 % a motocyklů a mopedů o 104,2 %. Výrazná vývozní orientace se projevila v růstu vývozu osobních automobilů o 9,4 % (u TPCA CZECH jde 99,5 % produkce na vývoz, u ŠKODA AUTO je to 87,6 %). U nákladních automobilů stoupl vývoz o 106,5 %, u autobusů o 35 % a motocyklů a mopedů o 210,4 %. Příznivý vývoj se projevil na nově uzavřených zakázkách celkem u výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení růstem o 25,3 %, z toho zakázky ze zahraničí o 35,5 % a u výroby motorových vozidel o 5,1 %, z toho ze zahraničí o 6,3 %, lze předpokládat pokračování růstu.

Vysoký růst recyklace druhotných surovin, výroby hraček a her a zlatnických předmětů

Vysoký růst produkce dosáhl zpracovatelský průmysl jinde neuvedený o 12,3 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 9,2 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 10 % (na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 64,6 %). V rámci odvětví se dynamičtěji rozvíjela recyklace druhotných surovin (OKEČ 37) o 18,2 % (podíl 12,7 %), kde zpracování nekovového a zbytkového materiálu stoupl o 20,8 % a zpracování kovového odpadu o 17,8 %.

60



Ve výrobě nábytku a zpracovatelském průmyslu j.n. (OKEČ 36) růst produkce činil 8 % (podíl 87,3 %), v jehož rámci dynamicky rostla výroba hraček a her o 35,3 % (podíl 11,4 %) a výroba zlatnických předmětů o 27,9 % (podíl 0,9 %). Výroba nábytku, která má rozhodující podíl v odvětví (60,6 %) vzrostla o 3,3 %. Zvýšený dovoz ropy a její zpracování ovlivnil vývoj rafinérií

Příznivý vývoj ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy byl ovlivněn zvýšeným dovozem ropy (v naturálních jednotkách o 6,7 %), za klesající domácí těžby (o 13,7 %, její podíl je velmi nízký 3,1 % celkového dovozu). Zpracování ropy bylo vyšší o 8,8 %, současně s tím došlo k poklesu zásob. Produkce odvětví vzrostla o 9,6 %, tržby (ve s.c.) o 14,9 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 20,2 % (na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 17,5 %). Nejvíce ropy bylo dovezeno z Ruska (nárůst o 6,9 %, podíl 67,7 %) a Azerbajdžánu (o 5 %, podíl 24,8 %), ropa se v malých objemech dovážela dále z Kazachstánu, Alžírska a Libye.

Zvýšila se poptávka po hlavních obalových produktech

Ve výrobě vlákniny, papíru a výrobků z papíru, vydavatelství a tisku produkce vzrostla o 7,1 %, tržby (ve s.c.) o 6,4 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 13,5 % (na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 43,2 %). Z jednotlivých oborů rostla rychleji produkce vlákniny, papíru a lepenky (OKEČ 21) o 8,8 % (podíl 60,3 %). Vývoj byl ovlivněn nárůstem poptávky po rozhodujících obalových produktech (papír, lepenka) u expandujících výrobců (automobilový, elektrotechnický průmysl). Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů (OKEČ 22) vykázaly růst výroby o 3 % (podíl 39,7 %), z toho nejvyšší byl v tisku ostatním (obchodní katalogy, propagační materiály, poznámkové bloky, diáře apod.) o 12,1 % (podíl 12,5 %). Růst výroby a prodeje nahraných nosičů zvuku a obrazu byl omezován, i přes ochranářská opatření, pirátským kopírováním a nelegálním prodejem. Nově uzavřené celkové zakázky ve výrobě vlákniny, papíru a výrobků z papíru se zvýšily o 7,8 %, z toho ze zahraničí o 12 %.

Příznivý vývoj poptávky po produkci chemického průmyslu

61

Po loňském období poklesu produkce se od počátku roku 2007 příznivě vyvíjí výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken, kde produkce stoupla o 6,9 %, tržby (ve s.c.) o 6,8 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11 % (na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb odvětví se podílely 60,3 %). Rozhodující význam v odvětví měla výroba základních chemických látek (OKEČ 24.1) s růstem tržeb (ve s.c.) o 13,4 % (podíl 66,4 %), kde vysoký růst zaznamenala výroba plastů v primární formě o 8,9 % (podíl 39,5 %). Nově uzavřené celkové zakázky se zvýšily o 10,7 %, z toho ze zahraničí o 15,5 %, takže lze předpokládat pokračující růst.



Graf č. II.1.2 Vývoj nových zakázek celkem a zakázek ze zahraničí s jejich trendy a tržeb za vybrané oddíly (sleduje se jen u OKEČ 17,18,21,24,27 – 35, meziroční změna v %, b.c.) 40 35 30 25 20 15 10 5

Zakázky celkem

Zakázky ze zahraničí

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

0

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

Pramen: ČSÚ, graf MPO Silná zahraniční poptávka ovlivňuje vývoj uzavřených nových zakázek

Vazba mezi růstem průmyslové produkce a nově uzavřenými zakázkami je těsná a naznačuje vývozní možnosti jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu. Nově uzavřené celkové zakázky u sledovaných oddílů se zvýšily o 8,9 %, z toho vlivem silné vnější poptávky zakázky ze zahraničí o 13 % (na celkových zakázkách se podílely 63,9 %). Tržby u vybraných oddílů v běžných cenách stouply o 14,4 %. Z jednotlivých oddílů bylo vysokého nárůstu nově uzavřených zakázek celkem dosaženo v rámci elektrotechnického odvětví u výroby kancelářských strojů a počítačů o 29,4 %, z toho ze zahraničí o 48,4 % a výroby zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů o 28,5 %, z toho ze zahraničí o 31,2 %. V rámci automobilového průmyslu výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení o 25,3 %, z toho ze zahraničí o 35,5 %. Pokles zakázek celkem i ze zahraničí nebyl zaznamenán v žádném z vybraných oddílů. Vývoj dynamiky nových zakázek signalizuje pokračující růst průmyslové produkce (viz graf č II.1.2).

62



Tabulka č. II.1.2 Vývoj průmyslové produkce (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Rok Průmysl celkem Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potrav. výr., nápojů a tabák. výrobků Výroba textilií, textil. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevař. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba elektr. a optických přístrojů a zařízení Výroba dopravních prostředků Zpracov. prům. jinde neuvedený

1. pololetí 1. pololetí 2006 2007

2003

2004

2005

2006

5,5 0,3

9,6 -0,6

6,7 0,5

11,2 2,5

12,3 -1,6

10,4 2,2

-0,6 2,8 8,8 5,4

-2,2 3,8 0,9 10,7

-0,2 2,4 -1,2 7,5

0,6 7,2 2,6 12,1

-1,7 -1,4 2,6 13,5

-2,3 14,2 -1,5 11,5

0,1 0,1 -17,4 3,6 -1,0 3,6 0,7 15,2 5,5 9,9 5,1 9,8 6,4 -1,7

-1,4 -0,2 -0,5 6,6 7,3 4,0 11,4 11,0 7,8 9,3 14,3 29,2 13,2 7,9

-2,8 -2,6 3,3 6,2 6,0 12,6 5,7 12,6 3,0 -0,9 14,1 5,0 23,0 8,6

1,4 -2,4 1,2 9,9 1,1 2,6 2,1 15,3 1,7 9,1 20,8 21,0 22,2 9,7

3,3 -3,5 5,8 11,1 1,9 2,7 3,4 12,8 1,9 11,7 19,1 20,5 27,9 10,9

1,5 6,0 1,4 15,8 7,1 9,6 6,9 23,1 21,7 1,4 21,4 19,4 12,4 12,3

Pramen: ČSÚ Rostl podíl odvětví s vyšší technologickou náročností a přidanou hodnotou

V rámci celkových tržeb průmyslu hraje rozhodující roli zpracovatelský průmysl, jehož podíl na celkových tržbách dosáhl 92,8 % (meziroční nárůst o 0,9 p.b.), na úkor poklesu energetické sekce na 5,4 % (o 0,8 p.b.) a surovinové sekce na 1,8 % (o 0,1 p.b.). Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu se projevil strukturálními změnami, které se projevily v růstu podílu odvětví vyrábějících výrobky technologicky náročnější a s vyšší úrovní přidané hodnoty. Z jednotlivých odvětví se meziročně nejvíce zvýšil podíl tržeb o 0,7 p.b., shodně ve výrobě elektrických a optických přístrojů na 15,6 %, ve výrobě a opravách strojů a zařízení na 8,4 % a ve výrobě pryžových a plastových výrobků na 7,2 % (tato odvětví s růstem podílu se na celkových tržbách průmyslu podílejí 59,6 %). Ve zbývajících sedmi odvětvích byla zaznamenána stagnace popřípadě pokles, ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů o 0,7 p.b. na 7,3 % a ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 0,5 p.b. na 10,7 %.

Za růstem zaměstnanosti byla zvýšená poptávka a rozšiřování výroby

Zvýšená poptávka spolu s růstem nových zakázek přinesla u průmyslových podniků rozšiřování výroby na stávajících výrobních kapacitách a vyvolala nábor nových pracovníků. Celková zaměstnanost se meziročně zvýšila o 2,3 % (o 25 705 zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,7 % (o 28 416 zaměstnanců), zatímco ostatní sekce vykázaly pokles a to surovinová sekce o 5,2 % (o 2 261 zaměstnanců) a energetická sekce o 0,9 % (o 450 zaměstnanců). Ve zpracovatelském průmyslu, kde zaměstnanost roste nepřetržitě od 3. čtvrtletí 2004, se zvýšila převážně v dlouhodobě se rozvíjejících odvětvích, ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 10,5 %, ve výrobě elektrických a optických

63



přístrojů o 6,3 %, ve výrobě a opravách strojů a zařízení o 5,4 % a ve výrobě dopravních prostředků o 4,3 %. Pokles zaměstnanost naopak byl zaznamenán v pěti odvětvích, zejména v odvětvích s nejnižší úrovní nominálních mezd (zhruba o více než třetinu nižší než průměrnou úrovní dosaženou v průmyslu), to je ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 6,6 % a ve výrobě usní a výrobků z usní o 4,5 %. Tabulka č. II.1.3 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci 1. pololetí 2007 / 1. pololetí 2006 průmysl. tržby z Ukazatel

tržby z

produkce prodeje přímého (IPP)

počet

práce

mzda

průměrná

přepočt. jednotkové mzdové

vl. výr.

vývozu zaměst. z tržeb nominál. indexem

a služeb

ve s.c.

náklady

mzda Kč

cen výrobců nominální

ve s.c. 2,2

2,9

81,3

-5,2

Těžba energetických surovin

-2,3

2,1

110,7

Těžba ostatních nerostných surovin

14,2

6,8

5,7

Těžba nerostných surovin

Skutečnost

evid. produkt. průměrná mzda

8,8

8,6

3,1

-5,6

8,2

8,5

-2,9

10,1

9,0

reálné

-0,2

-5,2

24831

1,7

0,3

-6,0

25190

7,1

-1,0

-2,7

22448

z toho:

Výroba a rozvod el., plynu a vody

-1,5

-2,5

12,6

-0,9

-1,6

5,2

-2,0

6,9

-0,4

26611

Zpracovatelský průmysl

11,5

12,5

16,2

2,7

8,8

8,0

4,9

-0,7

-3,6

19950

Výroba potravinářských výrobků a nápojů

1,5

1,4

18,5

-1,8

2,8

6,6

4,2

3,7

1,4

18272

Výroba textilií, text. A oděvních výrobků

6,0

4,9

3,2

-6,6

12,4

7,8

7,2

-4,1

-4,7

13609

z toho:

Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevařských výrobků

1,4

1,4

7,7

-4,5

5,8

6,1

5,9

0,3

0,1

13062

15,8

15,7

12,4

0,5

14,7

7,4

0,6

-6,4

-12,3

16371

Výroba vlákniny a výr. z papíru, vyd. a tisk

7,1

6,4

13,5

2,2

4,3

7,5

4,5

3,1

0,2

21976

Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy

9,6

14,2

20,2

-0,5

14,6

8,2

10,6

-5,6

-3,5

28859

Výroba chemických látek, přípravků a léčiv

6,9

6,8

10,0

0,2

5,4

6,1

1,4

0,7

-3,8

23504

Výroba pryžových a plastových výrobků

23,1

23,1

18,8

10,5

10,9

7,0

5,7

-3,5

-4,7

19314

Výroba ost. nekovových, minerál. výrobků

21,7

21,7

12,9

0,1

21,2

8,6

3,6

-10,4

-14,5

21124

Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr.

1,4

6,0

10,4

3,4

2,2

9,8

1,6

7,4

-0,6

20356

Výroba a opravy strojů a zařízení

21,4

21,2

21,3

5,4

14,2

7,8

5,1

-5,6

-8,0

20857

Výroba elektrických a optických přístrojů

19,4

16,7

17,5

6,3

8,2

6,4

4,3

-1,7

-3,6

19350

Výroba dopravních prostředků

12,4

12,4

18,5

4,3

6,6

7,6

8,5

0,9

1,8

23720

Zprac. průmysl jinde neuvedený Průmysl celkem

12,3

9,2

10,0

-2,6

11,8

8,2

4,5

-3,2

-6,5

16117

10,4

11,4

16,5

2,3

8,2

7,7

3,9

-0,5

-4,0

20416

Pramen: ČSÚ Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb z průmyslové činnosti (ve stálých cenách) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců včetně agenturních zaměstnanců. Rychlejší růst produktivity práce než reálných mezd

Pokračující rychlý růst objemu průmyslové produkce a tržeb, i při vyšší celkové zaměstnanosti, se příznivě projevil zvýšením produktivity práce o 8,2 %. Z jednotlivých průmyslových sekcí bylo dosaženo shodného růstu v surovinové sekci a ve zpracovatelském průmyslu o 8,8 %. V rámci zpracovatelského průmyslu dynamicky rostla produktivita práce ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků o 21,2 %, ve zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků o 14,7 % a ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 14,6 %, k poklesu nedošlo v žádném odvětví. Energetická sekce zaznamenala snížení produktivity práce o 1,6 %, jako důsledek většího poklesu tržeb než zaměstnanosti.

64



Graf č. II.1.3 Vývoj produktivity práce a mezd v průmyslu včetně trendů 25000

16 14

20000

12 10

15000

8

Kč

6

% 10000

4 2

5000

0 -2

Průměrná nominální mzda (Kč)

Reálná mzda

2. Q. 07

1. Q. 07

4. Q. 06

3. Q. 06

2. Q. 06

1. Q. 06

4. Q. 05

3. Q. 05

2. Q. 05

1. Q. 05

4. Q. 04

3. Q. 04

2. Q. 04

1. Q. 04

4. Q. 03

3. Q. 03

2. Q. 03

-4 1. Q. 03

0

Produktivita práce (ze s.c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Poznámka: mzda přepočtena indexem cen průmyslových výrobců Rychlejší růst nominálních a reálných mezd

Příznivý vývoj tržeb a produktivity práce (při zvýšené zaměstnanosti), umožnil podnikům rychlejší nárůst průměrné nominální mzdy o 7,7 % (ve stejném období předcházejícího roku 6,4 %), v surovinové sekci o 8,6 %, ve zpracovatelském průmyslu o 8 % a v energetické sekci o 5,2 %. V rámci zpracovatelského průmyslu byl dosažen nejvyšší růst mezd ve výrobě kovů, hutních a kovodělných výrobků o 9,8 %, naopak nejnižší tempo růstu bylo ve výrobě usní a výrobků z usní o 6,1 % (s nejnižší úrovní nominální mzdy) a rovněž ve výrobě chemických látek, přípravků a léčiv. Reálná mzda (přepočtená indexem spotřebitelských cen) vzrostla o 5,6 %, z toho v surovinové sekci o 6,5 %, ve zpracovatelském průmyslu o 5,9 % a v energetické sekci o 3,1 %. K jejímu poklesu nedošlo v žádném odvětví.

Produktivita práce předstihla reálné mzdy

65

Při vysokém tempu růstu produktivity práce a rychlejším růstu mezd bylo dosaženo předstihu růstu produktivity práce před růstem reálných mezd o 4,3 p.b. (v surovinové sekci o 5,7 p.b., ve zpracovatelském průmyslu o 3,9 p.b. a v energetické sekci o 0,4 p.b.) a poklesu jednotkových mzdových nákladů. Ve zpracovatelském průmyslu vzrostly nominální jednotkové mzdové náklady v šesti odvětvích, z toho nejvíce ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 12,3 % (vliv vysokého růstu cen výrobců o 15,4 %). Reálné jednotkové mzdové náklady se zvýšily ve čtyřech odvětvích.



Tabulka č. II.1.4 Vývoj relace mezd a produktivity práce (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) číslo

1. pololetí 2004 2005

řádku

2002

2003

1

6,2

5,2

7,4

2 3

6,3 4,2

5,9 9,1

1/3 2/3

1,9 2,0

-3,6 -2,9

Průměrná nominální mzda Průměrná mzda přepočtená indexem cen výrobců Produktivita práce Jednotkové mzdové náklady Nominální Reálné

2006

2007

4,2

6,4

7,7

4,0 12,4

-1,2 6,4

5,6 11,0

3,9 8,2

-4,4 -7,5

-2,1 -7,2

-4,1 -4,9

-0,5 -4,0

Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ Poznámka: od roku 2007 produktivita práce počítána jako podíl indexu tržeb z průmyslové činnosti (ve s.c.) a indexu počtu zaměstnanců (vč. agenturních zaměstnanců).

Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly vysokého růstu tržeb (ve s.c.) malé organizace s 50 – 99 zaměstnanci a s 20 – 49 zaměstnanci o 22,3 %, resp. o 20,5 %, významnější měrou k tomu zřejmě přispěly přijaté programy podpory malého a středního podnikání reagující na aktuální potřeby rozvoje se zaměřením na podporu podnikatelů formou záruk za bankovní úvěry, příspěvků a dotací. Z dalších velikostních skupin zaznamenaly vysoký nárůst tržeb organizace s 1000 – 1999 zaměstnanci o 17,7 % a s 3000 – 3999 zaměstnanci o 17,4 %. V těchto skupinách působí zejména soukromé podniky pod zahraniční kontrolou s velkými vývozními možnostmi, což se projevuje vysokým růstem tržeb z přímého vývozu o 29,3 %, resp.o 36,4 % (podíl na celkových tržbách u těchto čtyř skupin dosáhl 31,5 %). K poklesu tržeb nedošlo v žádné velikostní skupině.

Vysoký růst tržeb u malých organizací s 20-49 a 50- 99 zaměstnanci

Tabulka č. II.1.5 Přehled základních ukazatelů podle velikostních kategorií v 1. pololetí 2007 Prům. Tržby za prodej vlastních Tržby z počet

výrobků a služeb

podniků mld. Kč podíl meziroč. vývozu b.c.

v%

Počet zaměstnanců

Průměrná měsíční

přímého v tis.

podíl

meziroč.

změna meziroč. osob

v%

změna

s.c.

změna

tržba / zaměst. v Kč s.c.

s.c.

meziroč.

mzda

úroveň

v Kč

změna prům=100

meziroč. změna

s.c.

Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem

8620

1585,8 100,0

20 - 49

4282

101,7

11,4

16,5 1160,9

100,0

2,3

213145

8,2

100,0

20416

7,7

6,4

20,5

20,3

126,9

10,9

2,0

119603

15,9

56,1

17481

11,6

50 - 99

1958

113,8

7,2

22,3

22,5

138,2

11,9

3,6

128544

17,5

60,3

17885

10,8

100 - 249

1464

235,1

14,8

13,5

18,4

232,3

20,0

3,5

154619

9,6

72,5

18974

7,1

250 - 499

522

236,0

14,9

13,0

20,2

183,3

15,8

1,3

197085

9,4

92,5

19777

7,3

500 - 999

262

282,3

17,8

4,5

8,5

183,5

15,8

-1,5

238518

6,0

111,9

21334

7,1

1000 - 1999

93

201,6

12,7

17,7

29,3

128,6

11,1

8,1

247755

6,9

116,2

22251

5,1

2000 - 2999

19

105,6

6,7

2,3

-7,8

41,2

3,5

1,4

595362

27,9

279,3

21453

7,9

3000 - 3999

11

82,1

5,2

17,4

36,4

41,6

3,6

15,6

346148

2,3

162,4

20095

6,1

4000 - 4999

4

16,7

1,1

4,5

6,8

19,2

1,7

-15,1

130257

18,8

61,1

21977

14,4

5000 a více

6

210,9

13,3

6,0

14,6

66,3

5,7

-2,1

483651

8,4

226,9

22556

7,5

Pramen: ČSÚ

66


Pokračovala dlouhodobá vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou


Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů trvá vysoká výkonnost podniků soukromých pod zahraniční kontrolou, jejich tržby se zvýšily (ve s.c.) o 15,1 % a podíl na celkových tržbách o 2 p.b. na 60,8 % na úkor poklesu podílu podniků soukromých národních o 1,9 p.b. na 34,2 % a veřejného sektoru o 0,1 p.b. na 4,3 %. Zahraniční kapitál umožňuje podnikům pod zahraniční kontrolou zvyšování výkonnosti a prostřednictvím mateřských společností usnadňuje přístup na zahraniční trhy, což se projevilo zvýšeným růstem tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 17,5 % (na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sektoru se podílejí 69,2 %, na celkových tržbách průmyslu 44,3 %). Uvádění nových výrobních kapacit zahraničních společností do provozu a rozšiřování výroby ve stávajících se promítlo ve zvýšení zaměstnanosti o 11,4 %, při růstu podílu na celkové zaměstnanosti o 3,7 p.b. na 45 %. Ostatní sektory zaznamenaly pokles zaměstnanosti, přitom výrazněji podniky soukromé národní o 4,4 %, jejichž podíl se snížil o 3,5 p.b. na 50,4 %.

Tabulka č. II.1.6 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v 1. pololetí 2007 Prům. Tržby za prodej vlastních Tržby z počet výrobků a služeb přímého podniků mld. Kč podíl meziroč. vývozu b.c.

v%

změna s.c.

meziroč. změna s.c.

Počet zaměstnanců v tis.

podíl meziroč.

osob

v%

změna

Průměrná měsíční tržba / zaměst. v Kč s.c.

mzda

meziroč. úroveň v Kč meziroč. změna prům=100 změna s.c.

Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem 11001 - veřejné

8620 1585,8 100,0

16,5 1160,9 100,0 12,1

2,3

213145

8,2

100,0 20416

68,0

4,3

4,4

8496 1517,8

95,7

11,7

11002 - soukr. národní

5797

541,8

34,2

5,4

12,8

585,3

50,4

11003 - soukr. pod zahr. kontr.

2088

964,3

60,8

15,1

17,5

523,0

45,0

612

11,7

0,8

14,2

32,9

20,3

1,8

-1,0

nestátní sféra

124

11,4

7,7

32,4

2,8

-2,1

253126

6,6

118,8 26497

4,8

16,5 1128,6

97,2

2,4

179185

9,5

84,1 19005

8,2

-4,4

139875

10,0

65,6 18286

7,1

11,4

308277

3,2

144,6 22630

6,8

89404

15,4

41,9 15097

9,9

z toho:

14000 - zaměstnavatelé*/

Pramen: ČSÚ */ fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 20 a více Výrazný nárůst tržeb v Jihomoravském a Zlínském kraji

Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle krajů výrazně stouply tržby (ve s.c.) v Jihomoravském o 32,3 % (podíl na celkových tržbách vzrostl o 1,1 p.b. na 7,7 %), kde velmi dobrých výsledků dosáhly firmy Flextronics, s.r.o., Brno s výrobou televizních přijímačů a T Machinery, a.s., Ratíškov s výrobou stavebních a důlních strojů. Ve Zlínském kraji se zvýšily tržby o 20 % (jejich podíl o 0,4 p.b. na 5,7 %), ve kterém byl dominantní Barum Continental, s.r.o., Otrokovice. O více než patnáct procent vzrostly tržby v dalších pěti krajích (Ústecký, Pardubický, kraj Vysočina, Olomoucký a Jihočeský). K poklesu tržeb nedošlo v žádném kraji. Příznivý vývoj se promítl do zaměstnanosti, která se zvýšila ve dvanácti krajích, nejvíce v hospodářsky nejúspěšnějších, v Jihomoravském o 6,9 % a ve Zlínském o 4,4 %. K poklesu došlo pouze ve dvou krajích, v Královéhradeckém o 1,8 % a v hlavním městě Praze o 0,6 %.

67



Tabulka č. II.1.7 Přehled základních ukazatelů podle krajů v 1. pololetí 2007 Prům. Tržby za prodej vlastních počet výrobků a služeb podniků mld. Kč podíl meziroč. b.c. v % změna s.c.

Počet zaměstnanců v tis. osob

podíl meziroč. v % změna s.c.

Průměrná měsíční

v Kč s.c.

tržba / zaměst. meziroč. úroveň změna prům=100 s.c.

v Kč

mzda meziroč. změna

Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem

8620

1396,7 100,0

11,4

1160,9 100,0

2,3

213145

8,2

100,0

20416

7,7

v tom: Hlavní město Praha

817

161,5

10,9

3,0

105,5

9,1

-0,6

235082

3,6

110,3

25711

5,9

Středočeský

857

261,2

17,9

7,7

127,3

11,0

1,9

394899

5,7

185,3

23084

8,4

Jihočeský

574

62,9

4,7

15,0

66,9

5,8

2,7

177331

11,9

83,2

18995

7,8

Plzeňský

548

86,9

6,0

9,3

73,9

6,4

0,4

220587

9,2

103,5

20225

7,1

Karlovarský

269

23,3

1,6

5,3

34,2

2,9

1,8

111514

3,5

52,3

18109

8,6

Ústecký

561

122,9

9,2

15,7

82,2

7,1

3,0

265564

12,3

124,6

20460

8,8

Liberecký

442

65,8

4,5

7,8

67,4

5,8

0,2

182039

7,6

85,4

19668

7,8

Královéhradecký

502

53,5

3,8

10,1

63,4

5,5

-1,8

156085

12,2

73,2

18399

7,4

Pardubický

516

86,3

6,4

15,4

64,7

5,6

3,1

275679

11,9

129,3

18281

7,7

Vysočina

472

63,2

4,7

15,4

68,7

5,9

2,1

180378

13,0

84,6

19268

7,2 9,1

Jihomoravský

1022

92,2

7,7

32,2

115,0

9,9

6,9

171942

23,7

80,7

18810

Olomoucký

552

57,3

4,3

15,5

70,5

6,1

3,3

154821

11,8

72,6

18282

9,2

Zlínský

678

74,5

5,7

20,0

74,3

6,4

4,4

202909

15,0

95,2

18956

8,5

Moravskoslezský

813

185,2

12,6

4,2

147,1

12,7

2,6

194561

1,5

91,3

21271

7,5

Pramen: ČSÚ V příštích třech měsících očekává růst výroby více než čtvrtina organizací

Na základě konjunkturálního průzkumu ČSÚ ve vybraných průmyslových organizacích, provedeném v červenci 2007 s výhledem na příští tři měsíce, očekává růst výrobní činnosti 27,1 % organizací (u zpracovatelského průmyslu 28 %), naopak snížení pouze 4,9 % organizací (u zpracovatelského průmyslu 5,3 %), ostatní organizace změnu objemu výrobní činnosti nepředpokládají. Své výrobní kapacity vzhledem k zakázkám považuje za dostatečné 74,8 % organizací (u zpracovatelského průmyslu 75,6 %), za více než dostatečné 5,1 % a za nedostatečné 20,1 % organizací, kapacity jsou využívány na 87,5 % (ve zpracovatelském průmyslu na 88,6 %). Optimističtější je i názor na vývoj vývozu, kdy s jeho zvýšením počítá 32,5 % organizací (u zpracovatelského průmyslu 36,1 %), naopak s poklesem 7,4 % organizací. Růst zaměstnanosti předpokládá 21,7 % organizací (ve zpracovatelském průmyslu 21,1 %), naopak s poklesem počítá 12,4 % organizací. V příštích šesti měsících očekává zlepšení své ekonomické situace 22 % organizací (u zpracovatelského průmyslu 22,6 %), zatímco zhoršení pouze 0,8 % organizací (u zpracovatelského průmyslu 0,7 %).

Průmyslová produkce si zachovaly vysoký růst i v červenci

V červenci 2007 byla průmyslová produkce ve srovnání se stejným měsícem roku 2006 vyšší o 11,5 % (při očištění od vlivu počtu pracovních dní byl růst 8,8 %), tržby (ve s. c.) o 13 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 13,9 %. Z jednotlivých sekcí vzrostla produkce zpracovatelského průmyslu o 12,7 %, v energetické sekci o 0,1 %, zatímco v surovinové sekci byl pokles o 3,1 %. V rámci zpracovatelského průmyslu bylo vysokého růstu dosaženo ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 23,3 %, ve výrobě elektrických a optických přístrojů o 23,1 % a ve výrobě a opravách strojů a zařízení o 22,3 %. Z hlavních

68



průmyslových seskupení se rychle rozvíjela výroba pro investice o 20,2 %, pro dlouhodobou spotřebu o 11,8 % a pro mezispotřebu o 10,4 %. Příznivě se vývoj produkce odrazil v růstu celkové zaměstnanosti o 2,6 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,8 %.

II.2. Finanční situace průmyslových podniků Trvalý růst produkce a exportu se odrazil ve finančních ukazatelích

Dlouhodobý růst průmyslové produkce a exportu zejména v souvislosti s novými a rozšířenými výrobními kapacitami, jejichž výrobky jsou v převážné míře směrovány na zahraniční trhy, významně ovlivňují finanční ukazatele průmyslových podniků. Pozitivně zde působí také růst vývozních cen a růst cen výrobců, při snižování cen dovozů. Finanční výsledky tokových ukazatelů v průmyslu celkem (vč. odhadu za subjekty do 9 zaměstnanců) se meziročně zlepšily, když: účetní přidaná hodnota vzrostla o 10,7 % (ve srovnatelném období o 12,7 %), výkony včetně obchodní marže o 8,1 % (v 1. pololetí 2006/2005 o 17,5 %) a výkonová spotřeba o 7,3 % (ve srovnatelném období o 19,4 %). Dynamika těchto ukazatelů v 1. pololetí 2006/2005 a celém roce 2006 byla významně ovlivněna organizačními změnami v energetice a vzájemné meziroční srovnání růstů těchto ukazatelů ztrácí smysl. O meziroční zlepšení finančních výsledků se nejvíce zasloužil zpracovatelský průmysl, zatímco energetika vykázala jejich zhoršení. Výsledky finančních ukazatelů jsou známy za organizace s 50 a více zaměstnanci, které se na celkových výsledcích za průmysl podílely takto: 84 % na účetní přidané hodnotě, 86 % na výkonech, 87 % na výkonové spotřebě a 79 % na zaměstnanosti. Finanční výsledky tokových ukazatelů v organizacích s 50 a více zaměstnanci měly následující meziroční vývoj:

Rozhodující vliv zpracovatelského průmyslu na zlepšení ukazatelů

V průmyslu vzrostly meziročně výkony o 8,4 %, z toho nejvíce ve zpracovatelském průmyslu o 11,4 % a v těžbě surovin o 6,7 %, zatímco v energetice klesly o 5,3 %. Výsledky v energetice ovlivnily povětrnostní podmínky (mírná zima) a organizační změny v plynárenství (oddělení činnosti přepravy plynu). Na růst výkonů, resp. tržeb za vlastní produkci, které tvoří rozhodující část výkonů, působily pozitivně ceny, když vývozní ceny vzrostly meziročně o 2,4 % a ceny průmyslových výrobců o 3,7 %. Meziroční srovnání růstu tokových finančních ukazatelů podle průmyslových sekcí dokumentuje tabulka č. II.3.1:

Tabulka č. II.2.1 Tokové finanční ukazatele a produktivita práce v průmyslu (organizace s 50 více zaměstnanci)

Průmysl v tom: Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektř., plynu, vody

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

69

Výkony vč. obch. marže Výkonová spotřeba Účetní přidaná hodnota Produktivita práce z přidané hodnoty mld. Kč meziroční mld. Kč meziroční mld. Kč meziroční na zaměstnance meziroční změna v % změna v % změna v % tis. Kč změna v % 432,8 10,7 419,8 9,2 1724,6 8,4 1291,8 7,6 38,1 1423,7 262,8

6,7 11,4 -5,3

17,6 1071,7 202,5

6,1 9,6 -1,7

20,5 352,0 60,3

7,2 17,2 -15,6

517,0 373,4 1237,5

14,1 14,8 -11,8



O růst výkonů a dalších ukazatelů ve zpracovatelském průmyslu se zasloužilo jen několik odvětví, a to zejména: elektrotechnický a elektronický průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl, výroba motorových vozidel, výroba strojů a zařízení a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (průmysl stavebních hmot). Výkony si udržely předstih růstu před výkonovou spotřebou

V roce 2007, na rozdíl od minulých období rostly výkony v průmyslu (zásluhou zpracovatelského průmyslu) rychleji (o 0,8 p.b.) než výkonová spotřeba (7,6 %) s příznivým dopadem na meziroční růst a objem účetní přidané hodnoty. V nižším růstu výkonové spotřeby se odrazil pokles dovozních cen (meziročně o 1 % zejména cen paliv).

Pokračoval velmi diferencovaný vývoj účetní přidané hodnoty v odvětvích zpracovatelského průmyslu

Účetní přidaná hodnota vzrostla v průmyslu o 10,7 %, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 17,2 % a v těžbě surovin o 7,2 %, když v energetice klesla o 15,6 %. V odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu se ještě více prohloubila rozkolísanost jejího růstu v jednotlivých odvětvích. Z podrobnějšího pohledu na 22 odvětví (oddílů) zpracovatelského průmyslu podle 2-místně klasifikace OKEČ 6) se účetní přidaná hodnota vyvíjela takto: •

mimořádný růst byl ve dvou odvětvích: ve výrobě počítačů (o 118,7 % - vliv nové výrobní kapacity Inventec,, s.r.o. Brno Modřice), v koksování, rafinérském zpracování ropy (o 73,1 %). V tomto odvětví klesly meziročně výkony, ale více výkonová spotřeba, dalším vlivem byla nízká srovnatelná základna,

•

meziroční růst účetní přidané hodnoty v rozmezí 20 % až 32 % byl v 8 odvětvích, které v souhrnu vykázaly téměř polovinu účetní přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu. Z nich byl největší růst ve výrobě základních kovů a hutních výrobků o 32,2 % (při nízkém růstu výkonů klesla výkonová spotřeba),

•

těsně nad průměrným růstem za zpracovatelský průmysl (17,2 %) rostla ve 2 odvětvích; ve výrobě elektrických strojů a zařízení (o 19,7 %) a ve výrobě chemických látek, přípravků a léčiv (o 17,9 %),

•

v šesti odvětvích se meziroční růst účetní přidané hodnoty pohyboval od 16,6 % (výroba. vlákniny, papíru a výrobků z papíru) až po 1,3 % (výroba textilií a textilních výrobků). V objemově nejvýznamnějším odvětví zpracovatelského průmyslu, výrobě motorových vozidel vzrostla účetní přidaná hodnota o 12,9 %. Podíl tohoto odvětví na účetní hodnotě zpracovatelského průmyslu dosáhl 17 %. Skupina těchto 6 odvětví se na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu podílela 32 %,

•

meziročně klesla ve 4 odvětvích, nejvíce ve výrobě radiových, televizních a spojových zařízení (o 34,7 %).

V odvětvích s nadprůměrnými růsty účetní přidané hodnoty byly výraznější předstihy růstu výkonů před výkonovou spotřebou, největší ve výrobě základních kovů a hutních výrobků (při růstu výkonů klesla výkonová spotřeba). Produktivita práce rostla při růstu zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu

6

Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c,.) v průmyslu meziročně vzrostla o 9,2 % při vyšší zaměstnanosti o 1,4 %. Ve zpracovatelském průmyslu se produktivita práce zvýšila o 14,8 % a zaměstnanost o 2,1 %, růst v těžbě surovin o 14,1 % byl docílen s nižší zaměstnaností o 6,1 %. V energetice klesla produktivita o 11,8 % a zaměstnanost o 4,3 %. Ve zpracovatelském průmyslu se

Výroba tabákových výrobků (OKEČ 16) sloučena s oddílem 15 do suksekce DA (výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků). 70



v dosažené úrovni produktivity dostala na první místo opět výroba koksu, rafinérské zpracování ropy (1081 tis. Kč/zam.), následovaná výrobou chemických látek, přípravků a léčiv (643 tis. Kč/zam.), na třetím místě byla výroba základních kovů a hutních výrobků (571 tis. Kč/zam.). O více jak dvojnásobek vzrostla produktivita práce ve výrobě počítačů (na 410 tis. Kč/zam.) a dostala se tak na páté místo podle odvětvové úrovně produktivity. Nejnižší úroveň produktivity práce byla ve výrobě oděvů (125 tis. Kč/zam.) a ve výrobě usní a výrobků z usní (140 tis. Kč/zam.). Finanční ukazatele se podle sektorů zlepšily s rozdílnými růsty

Z hlediska institucionálních sektorů mají podniky pod zahraniční kontrolou převahu v celkových výsledcích průmyslu. Jejich podíl na výkonech průmyslu dosáhl 61 %, na účetní přidané hodnotě 57 % a na zaměstnanosti 49 %. Na výsledky finančních ukazatelů v sektoru pod zahraniční kontrolou působila negativně energetika (zejména plynárenství). Dynamika růstu finančních ukazatelů v tomto sektoru v sekci zpracovatelského průmyslu byla vyšší než v sektoru soukromých podniků národních. Srovnání meziročního vývoje tokových finančních ukazatelů je uvedeno v tabulce č.II.3.2:

Tabulka č. II.2.2 Meziroční změny ukazatelů podle institucionálních sektorů (organizace s 50 a více zaměstnanci)

Průmysl v tom: 11001 - veřejné 11002 - soukromé národní 11003 - soukromé pod zahr. kontrolou

Podíly sektorů na výkonech průmyslu (v %) 1.pol.2006 1.pol.2007 100,0 100,0

4,5 34,4 60,9

5,5 33,0 61,3

Počet jed. 1,3

0,0 1,0 2,2

Meziroční změny v % Počet Úč. přidaná Výkony zaměst. hodnota vč. marže 1,4 10,7 8,4

-1,3 -0,6 3,6

0,5 12,6 11,4

32,3 4,0 9,0

Výkon. spotřeba 7,6

72,2 1,4 8,4

Prod. práce z přid. hod. tis. mez.změna Kč v% 419,8 9,2

1314,5 295,9 489,9

1,8 13,2 7,5

Pramen: propočty MPO z údajů ČSÚ

V sektoru pod zahraniční kontrolou trvale roste zaměstnanost a produktivita práce z účetní přidané hodnoty, která přesáhla průměrnou úroveň za průmysl o 17 % a úroveň docílenou v sektoru soukromých podniků národních o 66 %. V sektoru soukromých podniků národních, ve srovnání se zahraničním sektorem, sice více vzrostla účetní přidaná hodnota, ale při velmi malém růstu výkonů. Růst a úroveň produktivity práce z účetní hodnoty ovlivnila také klesající zaměstnanost. Veřejný sektor vykázal vysoký růst výkonů, ale ještě vyšší růst výkonové spotřeby, takže účetní přidaná hodnota účetní zůstala prakticky nezměněna (na 40 mld. Kč), jeho výsledky ovlivňuje energetika (a.s. ČEZ). Meziroční vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci měl následující průběh: Stagnace aktiv (pasiv) v energetické sekci

71

Výsledky stavových ukazatelů zahrnují 965 velkých průmyslových podniků. Jejich celkový majetek – aktiva - vzrostl meziročně o 5,4 %, v tom ve zpracovatelském průmyslu o 8,5 %, v těžbě surovin o 2,1 %, ale v energetice prakticky stav majetku stagnoval (růst jen o 0,3 %). Ve struktuře aktiv klesl objem dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v průmyslu o 3,9 %, při nižším stavu v těžbě surovin (o 2,6 %) a v energetice (o 12,3 %), ve zpracovatelském průmyslu vzrostl o 1,8 %. V energetice (zejména



v plynárenství) se jedná zřejmě o převody majetku na jiné subjekty v neprůmyslových odvětvích s nízkým počtem zaměstnanců, jejichž údaje nejsou zahrnuty v datech za výběr organizací s 250 a více zaměstnanci za oblast nefinanční sféry. Dalším důvodem je ta skutečnost, že se podniky stále zbavují nepotřebného majetku. Z položek aktiv nejvíce meziročně vzrostly poskytnuté úvěry a půjčky (o 81,3 %), dále akcie, podíly a účasti (o 15,8 %) a pohledávky z obchodního styku (o 11,7 %). Struktura aktiv je zobrazena v následujícím grafu č. II.3.1: Graf č. II.3.1 Struktura aktiv v průmyslu (organizace s 250 více zaměstnanci) 5%

dlouh.hmotný a nehmot. maj.

18%

zásoby peníze a účty v bankách

44%

přijaté dluhopisy poskytnuté úvěry a půjčky

12% akcie, podíly a účasti pohl. z obchod. styku

5% 1%

ost. pohledávky

5%

10%


V pasivech vzrostl objem vlastního kapitálu o 2,9 % díky jeho růstu ve zpracovatelském průmyslu o 11,1 %, zatímco v těžbě surovin a energetice klesl (o 29,3 %, resp. o 3,2 %). Ve struktuře pasiv nejvíce meziročně vzrostl objem přijatých úvěrů a půjček (o 14,6 %) a objem závazků z obchodního styku (o 10,7 %). Struktura pasiv vyplývá z grafu č. II.3.2: Graf č. II.3.2 Struktura pasiv v průmyslu (organizace s 250 více zaměstnanci)

14% vlastní kapitál rezervy vydané dluhopisy

14%

přijaté úvěry a půjčky

54% závazky z obchod. styku ostatní závazky

11% 2% 5%


72


Zásoby zrychlily meziroční růst

73


Zásoby v průmyslu meziročně vzrostly o 9,2 % na 242,5 mld. Kč, v nich nejvíce zásoby nedokončené výroby (o 13,8 %), dále zásoby materiálu (o 9,9 %), zásoby výrobků (o 8,6 %), zatímco zásoby zboží klesly o 12 %. Na růst zásob měl rozhodující vliv zpracovatelský průmysl (růst o 8,4 %) na 220,9 mld. Kč, zásoby vzrostly v energetice (o 23,9 %) na 18 mld. Kč vlivem růstu zásob výrobků. V těžbě surovin stav zásob klesl o 3,2 % na 3,6 mld. Kč. V odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu se na jejich meziročním přírůstku (17,1 mld. Kč) nejvíce podílela výroba strojů a zařízení (5,4 mld. Kč), hutní a kovodělný průmysl (4,4 mld.Kč) a elektrotechnický a elektronický průmysl (3,2 mld. Kč).



III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Rychlý růst stavební produkce se ve 2. čtvrtletí zpomalil

Stavebnictví pokračovalo ve svém dynamickém rozvoji, kdy jeho produkce vzrostla za 1. pololetí 2007 o 12,7 % na 220,5 mld. Kč. Tento růst byl iniciován stále vysokou poptávkou po stavebních pracích, přičemž v jejich struktuře se snížil podíl staveb na infrastruktuře, při růstu podílu bytové výstavby a průmyslových a administrativních center. K vysokému tempu stavební produkce přispělo mimořádně příznivé počasí v prvních čtyřech měsících roku, kdy dynamika dosahovala dvouciferných hodnot – také díky nízké základně 1. čtvrtletí 2006. Po meziročním květnovém zpomalení růstu na 1,4 % poklesla v červnu celková stavební produkce meziročně o 4,4 % (mj. vlivem vysokých loňských růstů). Výstavbu celkově přibrzdilo zhoršení plynulosti dodávek stavebního a izolačního materiálu, protože nezvykle vysoká poptávka počátkem roku značně vyčerpala zásoby dodavatelů stavebních hmot. U stavebních firem se také začaly projevovat narůstající problémy s hledáním kvalifikovaných pracovníků. Odvětví tak nebylo ušetřeno vlivu strukturálních problémů na trhu práce.

Graf č. III. 1.1 Stavební výroba v letech 2002 – 2007 (meziroční změna v %) 35 30 25 20

%

15 10 5 0 -5 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Pramen: ČSÚ, graf MPO Stavební výroba v malých firmách rostla rychleji …

V malých firmách (do 19 zaměstnanců) vzrostla v 1. pololetí 2007 stavební produkce o 14,8 % (ve srovnatelném období předchozího roku o 4,2 %). I zde platí, že firmy využily velmi příznivého počasí začátkem roku k nepřetržité stavební aktivitě, která se projevila dvoucifernými růsty v prvních čtyřech měsících roku.

74



Tyto firmy se na celkovém objemu stavebních prací podílely 36,3 % a udržují si tak nezastupitelnou pozici zejména v oblasti oprav a údržby, ale také jako subdodavatelé velkých stavebních společností. Tabulka č. III.1.1 Struktura stavebních prací (organizace s 20 a více zaměstnanci) Stavební práce (v mld. Kč, b.c.) Meziroční změna (v %, s.c.) Podíl (v %) 2006 2007 2006 2007 2006 2007 celkem 1.-2. Q. 1.-2. Q. celkem 1.-2. Q. 1.-2. Q. celkem 1.-2. Q. 1.-2. Q. Stavební práce celkem podle dodavatelských smluv v tom: - v tuzemsku celkem nová výstavba, rekonstr. a modernizace z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství opravy a údržba z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství ostatní práce - v zahraničí

320,8

122,4

140,4

6,6

4,1

11,5

100,0

100,0

100,0

312,7 272,9 164,5 108,4 37,8 17,7 20,1 2,0 8,1

119,9 106,0 65,1 40,9 13,1 6,8 6,3 0,8 2,5

136,0 122,1 81,5 40,6 13,2 7,0 6,2 0,7 4,4

5,3 6,0 9,0 1,6 6,3 -11,0 28,6 -48,2 73,7

3,1 3,7 4,5 2,4 5,2 -6,0 21,4 -48,4 64,8

9,9 11,7 21,0 -3,6 -2,5 -1,6 -3,5 -22,1 77,2

97,5 85,0 51,2 33,8 11,8 5,5 6,3 0,7 2,5

98,0 86,6 53,2 33,4 10,8 5,6 5,2 0,6 2,0

96,9 87,0 58,0 29,0 9,4 5,0 4,4 0,5 3,1

Pramen: ČSÚ … než ve větších firmách

Ve firmách s 20 a více zaměstnanci, které zajišťovaly 63,7 % celkového objemu stavebních prací, vzrostly stavební práce meziročně o 11,5 % (ve stejném období předchozího roku růst o 4,1 %) – viz tabulka č. III.1.1.

V nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích rostlo pozemní stavitelství nadprůměrně, inženýrské pokleslo

Rozhodující objem stavebních prací u těchto firem (87,0 %) byl realizován v tuzemsku na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích s meziročním růstem o 11,7 %, v jejímž rámci vzrostlo pozemní stavitelství o 21,0 % vlivem pokračující realizace developerských stavebních projektů zahraničních investorů zaměřených především na výstavbu výrobních hal, administrativních a multifunkčních center, zatímco inženýrské stavitelství zaznamenalo pokles o 3,6 % vlivem snížení počtu zahajovaných staveb v dopravní infrastruktuře a zpomalením prací na inženýrských stavbách.

Také opravy a údržba poklesly

Opravy a údržba poklesly o 2,5 %, jak v části inženýrského stavitelství (o 3,5 %), tak i pozemního stavitelství (o 1,6 %). Tento stav souvisí mj. i s problémem získat firmy na menší zakázky. Opravy a údržba se podílely na celkovém objemu stavebních prací firem s 20 a více zaměstnanci 9,4 %. Ostatní práce, které tvořily 0,5 % celkového objemu stavebních prací větších firem, poklesly o 22,1 %.

Export stavebních prací mírně vzrostl

75

U stavebních prací v zahraničí bylo dosaženo meziročního nárůstu o 77,2 %, při podílu 3,1 % na celkovém objemu stavební výroby. Ten svědčí o zásadním zaměření stavebnictví na tuzemský trh.



Tabulka č. III.1.2 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Řádek

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2006

2007

1 2 3

4,9 0,9 10,8

7,0 2,8 8,5

6,4 3,7 0,7

6,1 3,9 7,8

6,2 2,8 5,3

3,8 0,8 0,2

7,3 4,3 6,3

6,2 3,6 3,1

10,1 6,3 12,5

1.-2. Q. 1.-2. Q. Průměrná nominální mzda Průměrná reálná mzda* Produktivita práce ze S (v s.c.) Produktivita práce ze ZSV (v s.c.)

4

7,6

1,1

-1,0

6,6

2,4

6,3

6,3

3,9

14,2

Nominální jedn. mzdové náklady

1/3

-5,3

-1,4

5,7

-1,6

0,9

3,6

0,9

3,0

-2,1

Reálné jedn. mzdové náklady

2/3

-8,9

-5,3

3,0

-3,6

-2,4

0,6

-1,9

0,5

-5,5

* průměrná nominální mzda přepočtená indexem cen stavebních prací Pramen: ČSÚ Příznivý vývoj jednotkových mzdových nákladů byl dosažen díky vysoké produktivitě práce

7

Zaměstnanost ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci oproti stejnému období předchozího roku poklesla o 0,9 %. Vysoké meziroční nárůsty jak průměrné nominální mzdy o 10,1 %, tak i průměrné reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací) o 6,3 % opět svým tempem překonala produktivita práce ze stavebních prací (S), která meziročně vzrostla o 12,5 %. Tento příznivý vývoj výrazně ovlivnil pokles jednotkových mzdových nákladů nominálních o 2,1 % a reálných o 5,5 % - (viz tabulka č. III.1.2). Ještě příznivější výsledky zaznamenává dlouhodobě ukazatel produktivity práce ze 8 ZSV (základní stavební výroba) s meziročním růstem o 14,2 % - (viz tabulka č. III.1.2), který lépe vyjadřuje produktivitu práce ve stavebnictví.

7

V průměrném evidenčním počtu zaměstnanců nejsou zahrnuti zaměstnanci, kteří pro stavební podniky pracují přes agentury práce. Dále není podchycen počet cizinců pracujících ve stavebnictví. 8 Ukazatel „Základní stavební výroba (ZSV)“ - meziročně vzrostl o 13,1 % - neobsahuje stavební práce provedené pro firmy formou subdodávek a tedy přesněji vyjadřuje výkonnost.

76



Tabulka č. III.1.3 Základní ukazatele stavebních podniků podle institucionálních sektorů a podle velikostí v 1. pololetí 2007 (organizace s 20 a více zaměstnanci) Ukazatel

Počet Stavební práce podle podniků dodavatelských smluv (S) celkem meziroční podíl v mil. Kč změny v% (b.c.) (%, v s.c.)

Stavební podniky s 20 2 398 140 430 a více zaměstnanci celkem z toho podle sektorů: 11001 - veřejné 5 1 165 11002 - soukromé národní 2 108 112 698 11003 - soukr. pod. zahr. 128 24 600 kontrol. 14000 - zaměstnavatelé *) 157 1 967 z toho podle počtu zaměstnanců: 20-24 615 7 668 25-49 1 035 21 317 50-74 324 11 734 75-99 139 8 325 100-199 188 19 719 200-299 42 8 408 300-399 18 6 238 400-499 11 5 819 500-999 16 11 629 1000 a více 10 39 573

Průměrný počet zaměstnanců osob meziroční podíl v tis. změny v% (%, v s.c.)

Průměrná Produktivita práce nominální mzda Kč meziroční tis. Kč meziroční Změny (b.c.) změny (%, v s.c.) (%, v s.c.)

11,5 100,0 156,9

-0,9

100,0 20 810

10,1

895

12,5

70,6 11,6 9,6

-2,7 -1,5 7,4

0,4 22 295 84,5 20 221 12,0 26 457

-1,3 10,1 7,4

1 813 850 1 303

75,2 13,4 2,1

3,1 14 623

12,4

414

21,7

9,5 11,0 10,3 9,1 12,5 7,0 7,5 11,9 8,5 8,5

572 609 600 700 788 829 1 051 1 182 1 022 2 013

29,5 22,6 12,7 14,8 23,8 -9,8 65,3 37,1 -17,0 6,1

0,8 0,6 80,3 132,6 17,5 18,9

7,1

1,4

4,8

-12,0

28,5 20,3 8,0 15,3 32,1 -21,1 53,8 60,5 -25,3 11,9

5,5 15,2 8,4 5,9 14,0 6,0 4,4 4,1 8,3 28,2

13,4 35,0 19,5 11,9 25,0 10,1 5,9 4,9 11,4 19,7

-0,8 -1,9 -4,2 0,4 6,7 -12,4 -7,0 17,1 -9,9 5,5

8,6 22,3 12,4 7,6 15,9 6,4 3,8 3,1 7,3 12,6

16 082 17 096 18 143 18 742 19 755 20 128 21 872 22 876 25 831 32 502

*) fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 20 a více Pramen: ČSÚ

Tabulka č. III.1.4 Základní ukazatele stavebních podniků podle krajů v 1. pololetí 2007 (stavební podniky s 20 a více zaměstnanci) Ukazatel

Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci celkem v tom: Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Pramen: ČSÚ

77

Počet Stavební práce podle dodavatelských smluv celkem (S) v b.c. podniků v mil. Kč mezir.změny struktura (%, v b.c.) (%)

Průměrný evidenční počet zaměstnanců tis. osob mezir.změny struktura (%) (%)

Průměrná měsíční Produktivita práce mzda zaměstnance ze S celkem Kč mezir.změny v tis. Kč b.c. (%)

2 398

140 430

14,7

100,0

156,9

-0,9

100,0

20 810

10,1

895

352 219 165 130 51 200 70 122 130 106 292 132 157 272

47 136 8 889 6 281 3 625 1 519 9 124 3 600 3 733 4 116 5 422 25 642 4 800 5 534 11 009

1,5 13,4 25,3 -3,5 15,5 37,7 27,6 4,0 10,1 53,7 26,5 29,6 15,2 22,7

33,6 6,3 4,5 2,6 1,1 6,5 2,6 2,7 2,9 3,9 18,3 3,4 3,9 7,8

37,3 11,8 9,2 6,8 2,4 11,4 3,4 6,0 8,0 7,0 22,2 6,4 8,7 16,2

-1,2 3,2 2,0 -3,8 -3,5 -3,4 -3,5 2,7 -2,2 2,4 0,7 2,2 -5,9 -3,1

23,8 7,5 5,9 4,3 1,5 7,3 2,2 3,8 5,1 4,5 14,2 4,1 5,5 10,3

26 823 19 139 18 159 18 621 16 553 18 346 21 083 17 466 17 607 17 777 22 394 17 330 17 634 17 963

6,3 10,4 9,3 10,1 8,1 11,7 20,0 8,3 11,2 11,9 13,3 12,7 9,9 14,1

1264 753 683 532 644 797 1048 625 512 766 1154 748 637 682



Soukromé národní podniky se nejvíce podílely na celkovém objemu stavebních prací

Z hlediska institucionálních sektorů (viz tabulka č. III.1.3) je důležité porovnání výkonnosti soukromých národních společností (podíl 80,3 % na stavebních pracích, 84,5 % na zaměstnanosti) a podniků pod zahraniční kontrolou (podíl 17,5 % na stavebních pracích a 12,0 % na zaměstnanosti). Produkce u soukromých národních firem rostla meziročně rychleji (11,6 %) oproti zahraničním firmám (9,6 %), které zároveň zvýšily zaměstnanost o 7,4 %, zatímco u domácích firem klesla o 1,5 %. To se projevilo ve výrazném nárůstu produktivity práce domácích firem (13,4 %), oproti 2,1 % u zahraničních.

Firmy pod zahraniční kontrolou byly stále nejproduktivnější

Přesto úroveň produktivity práce zahraničních firem je o 53 % vyšší ve srovnání s domácími. To se také odráží v úrovni průměrné mzdy, která u zahraničních firem dosáhla 26 457 Kč s meziročním růstem 7,4 %, oproti 20 221 Kč u domácích firem s meziročním růstem o 10,1 %.

Podíl veřejných podniků a fyzických osob je zanedbatelný

Firmy ve veřejném sektoru a firmy fyzických osob mají jen nepatrný podíl na stavebních pracích. Navíc vysoká dynamika ukazatelů u veřejného sektoru, který postupně mizí, je ovlivněna velmi nízkou srovnávací základnou.

Nejvýznamnější byla stavební produkce velkých společností

Ve velikostní struktuře stavebních organizací hrají dominantní roli firmy s 1000 a více zaměstnanci s podílem 28,2 % na stavební produkci a 12,6 % na zaměstnanosti. Nejvyšší dynamiku stavebních prací i růstu produktivity práce vykázaly firmy s 300 – 499 zaměstnanci. Z tabulky č. III.1.3 je patrná vzestupná úroveň produktivity práce v závislosti na velikosti firmy. Adekvátní tomu je zřejmá i vzestupná úroveň průměrné měsíční mzdy.

Největší objem stavebních prací byl v Praze, největší dynamika na Vysočině

V členění stavebních podniků (s 20 a více zaměstnanci) podle krajů (viz tabulka č. III.1.4) byl tradičně nejvyšší objem stavebních prací vykázán podniky sídlícími v Praze (s meziročním růstem o 1,5 %) a nejvyšší nominální mzdou (26 823 Kč) - s rychlým rozvojem infrastruktury, výstavbou logistických center a bytovou výstavbou. Dosažené statistické výsledky byly částečně ovlivněny tím, že v hlavním městě sídlí největší stavební společnosti, které své činnosti realizují velmi často mimo Prahu. Druhý nejvyšší objem stavebních prací byl vykázán podniky, sídlícími v Jihomoravském (s růstem o 26,5 %), a dále v Moravskoslezském (s růstem o 22,7 %), Ústeckém (s růstem o 37,7 %) a Středočeském kraji (s růstem o 13,4 %). Nejvyšší růst stavebních prací byl zaznamenán v kraji Vysočina. K rozvoji stavebních prací v uvedených krajích přispěl zejména předchozí příliv zahraničních investorů, a následující výstavba průmyslových zón a center strategických služeb v těchto krajích.

78



Graf č.III.1.2 Stavební povolení, orientační hodnota staveb a průměrná hodnota na 1 stav. povolení 3068

2007 1.pol.

2783

2006 1.pol.

166162

59709 2666

2006

360945

135391 2279

2005 období

167808

54702

325824

142941 2051

2004

315072

153622 1917

2003

286228

149339 1720

2002

242212

140822 1584

2001

236375

149244 1356

2000

169574 0

50000

Vydaná SP (počet)

100000

150000

200000

Orient. hodnota staveb (mil. Kč)

229955 250000

300000

350000

400000

Prům. hodnota na 1 SP (tis. Kč)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Průměrná hodnota na 1 stavební povolení vzrostla

Počet vydaných stavebních povolení v 1. pololetí 2007 meziročně poklesl o 8,4 % na 54 702, orientační hodnota staveb vzrostla o 1,0 % na 167,8 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stavební povolení vzrostla o 10,2 % na 3 068 tis. Kč, což ukazuje na zahajování větších a finančně náročnějších nových projektů. Z hlediska struktury stavebních povolení jich bylo nejvíce (23 136) uděleno na výstavbu bytových budov (meziročně došlo k nárůstu o 2,6 %), a dále na výstavbu ostatních staveb (13 593) s meziročním poklesem o 9,9 %. Orientační hodnota staveb rostla nejvyšším tempem u nebytových budov o 9,4 % na 64,5 mld. Kč, u bytových budov o 4,8 % na 51,5 mld. Kč.

Nové zakázky na inženýrské stavby poklesly

Celková hodnota nově uzavřených stavebních zakázek se snižuje, když v 1. čtvrtletí meziročně poklesla o 13,0 % a ve 2. čtvrtletí o 6,9 %. V pozadí poklesu hodnoty zakázek stál hlavně veřejný sektor, který oproti loňskému roku kdy byly uzavřeny zakázky na finančně náročné stavby silniční a dálniční infrastruktury - investoval do inženýrských staveb méně (pokles o 25,7 %), ale i sektor soukromý s nižšími investicemi do nebytových budov nevýrobních (pokles 21,8 %). Zde se již patrně projevuje nasycenost trhu (prodejny, sklady atd.). Nejvyšší růst (o 53,4 %) naopak zaznamenal segment nebytových budov výrobních, ovlivněný zejména výstavbou průmyslových výrobních hal. Tento pozitivní trend odráží snahu podniků vytvářet nové výrobní kapacity a je příslibem dalšího rozvoje produkční sféry. O 21,4 % rovněž vzrostly zakázky u bytových budov, čímž se potvrzuje pokračující příznivý vývoj v bytové výstavbě. Hodnota nově uzavřených zakázek vzrostla dále u vodohospodářských staveb (o 11,0 %).

Stavební podniky předpokládají pokračování dosažené úrovně

Na základě konjunkturálního průzkumu provedeného ČSÚ u vybraných stavebních organizací zaměřeného na hodnocení situace v červenci 2007 a krátkodobý výhled na příští tři měsíce očekává růst stavební činnosti 31,5 % podniků, naopak snížení pouze 2,1 %.

79



V červenci 2007 poklesla stavební produkce meziročně o 1,7 %. V kumulaci za sedm měsíců pak růst představoval 9,9 %.

III.2.Bytová výstavba Stavební firmy se zaměřily na dokončování bytů v rodinných a bytových domech

Bytovou výstavbu v 1. pololetí 2007 charakterizoval absolutní pokles počtu zahájených bytů doprovázený téměř čtvrtinovým nárůstem dokončených bytů, což se pozitivně projevilo v klesající dynamice růstu rozestavěnosti (viz graf č. III.2.1). Růstovou dynamiku bytové výstavby v 1. pololetí 2007 ovlivnila dlouhodobě příznivá situace na trhu stavebního spoření a hypoték, akcelerace stavebních prací v teplotně příznivých zimních měsících, ale také připravující se změna DPH na stavební práce v bytové výstavbě od 1. 1. 2008 spojená s očekáváním 9 definitivního schválení statutu tzv. sociálního bydlení .

Zahajovaly se byty v kategorii rodinných domů

V 1. pololetí 2007 byla zahájena výstavba 19 238 bytů. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy byl zaznamenán vysoký nárůst (o 14,2 %), došlo k meziročnímu poklesu o 4,8 % (viz graf č. III.2.1). Nejvýznamnější byl, vzhledem k vysokému podílu na celkovém objemu bytové výstavby (29,5 %), pokles u zahajovaných bytů v bytových domech (o 14,7 %). Nejvyšší meziroční pokles nastal v kategorii bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách o 60,5 %, (nejnižší podíl na celkové bytové výstavbě 1,3 %), a dále v domech s pečovatelskou službou a v domovech-penziónech, kde byl vysoký meziroční pokles (o 32,0 %) také spojen s nízkým podílem (2,0 %). Nárůst byl dosažen jen v kategorii zahajovaných bytů v rodinných domech (o 10,5 %), s nejvyšším podílem na celkové bytové výstavbě (51,7 %) a v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům (s podílem 5,1 % a nárůstem o 2,3 %).

Graf č. III.2.1 Bytová výstavba v letech 2000 - 2007 (meziroční změny v %) 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 % 5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 2000

2001

2002 dokončené byty

2003

2004 zahájené byty

2005

2006

2006 1. pol.

2007 1. pol.

rozestavěné byty

Pramen: ČSÚ, graf MPO

9

Evropská komise v otázce prodloužení výjimky na sníženou sazbu DPH na výstavbu nových bytů o tři roky (tj. k 1.1.2011) dosud nerozhodla. I v případě, že EU výjimku prodlouží, zvýší se od 1.1.2008 daňová sazba u snížené DPH ze současných pěti na devět procent.

80



Rekordní přírůstky dokončených bytů

Počet dokončených bytů se v 1. pololetí 2007 meziročně rekordně zvýšil o 24,6 % na 15 095, když ve stejném obdobím předchozího roku poklesl o 3,2 % (viz graf č. III.2.1). Nejvýznamnějšími byly nárůsty dokončených bytů v kategoriích bytových domů (o 45,2 %) a rodinných domů (o 28,6 %), jejichž podíly na celkové bytové výstavbě převažovaly (39,5 % resp. 43,2 %). Meziroční nárůst o 2,9 % zaznamenaly ještě nástavby, přístavby a vestavby k rodinným domům (s podílem 5,6 %). Pokles nastal pouze v kategoriích s nízkými podíly na celkové bytové výstavbě tj. v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům (podíl 4,6 %), v domech s pečovatelskou službou a domovech-penziónech (podíl 1,3 %), v bytech ve stavebně upravených nebytových prostorách (podíl 4,4 %) a v nebytových stavbách (podíl 1,4 %).

Růst rozestavěnosti se zmírňuje

Celkový počet 172 968 rozestavěných bytů se k 30. 6. 2007 meziročně zvýšil o 5,9 %, čímž se zmírnila dlouhodobá růstová dynamika – při loňském růstu 7,3 % – (viz graf č. III.2.1). Nejvyšší podíl na rozestavěnosti (49,3 %) byl u rodinných domů (s růstem o 8,8 %), dále v bytových domech (20,1%, s růstem o 4,9 %) a v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům (18,3 %, s růstem o 2,1 %). Naopak nejnižší podíl na rozestavěnosti (1,5 %) byl zaznamenán v domovech s pečovatelskou službou a domovech-penziónech (s růstem o 2,9 %).

10

Nejrychleji rostla rozestavěnost v nebytových stavbách (o 22,0 %), které se však na bytové výstavbě podílely pouze nepatrně (4,2 %), k poklesu (o 31,1 %) došlo pouze u stavebně upravených nebytových prostor (podíl 1,8 %). Rozestavěnost se dlouhodobě zvyšuje vlivem předstihu počtu zahájených bytů před počtem dokončených a zahrnuje i byty, jejichž výstavba byla dočasně zastavena. V 1. pololetí 2007 byla dokončena (na základě stavebního povolení) modernizace 9 665 bytů, což je o 7,3 % více než ve stejném období předchozího roku.

III.3. Finanční situace ve stavebnictví Zlepšily se finanční ukazatele

Růst stavebních prací se příznivě odrazil ve finančních ukazatelích, které se meziročně se zlepšily. K jejich zlepšení přispěla mírná zima, která jednak umožnila dynamický růst stavebních prací a jednak snížila fixní náklady při zabezpečení staveb v zimních podmínkách. Ve stavebnictví celkem (včetně subjektů do 9 zaměstnanců) za 1. pololetí 2007 vzrostla účetní přidaná hodnota meziročně o 23,8 % na 69,9 mld. Kč. Výkony se zvýšily o 17,3 %, čímž předstihly růst výkonové spotřeby (15,5 %). Rychleji rostly ukazatele v 1. čtvrtletí než ve druhém, kdy došlo k meziročnímu zpomalení růstu stavební produkce. Finanční výsledky tokových ukazatelů jsou k dispozici za organizace s 50 a více zaměstnanci. Tyto organizace měly poloviční podíl na celkových výkonech stavebnictví a 44 % podíl na účetní přidané hodnotě. Jejich finanční údaje mají dostatečnou vypovídací hodnotu o trendech hospodaření odvětví.

10

Od 1.1.2006 je výpočet rozestavěných bytů prováděn jako součet rozestavěných bytů ke konci předchozího období a zahájených bytů ve sledovaném období, od kterého je odečten počet bytů, které byly dokončeny ve sledovaném období.

81



Výrazně vzrostla účetní přidaná hodnota…

Účetní přidaná hodnota zaznamenala vysoký meziroční růst o 29,4 % na 30,8 mld. Kč. Růst byl ovlivněn předstihem růstu výkonů před výkonovou spotřebou (o 1,9 p.b.) a nižší srovnávací základnou, kdy začátkem roku 2006 působily na stavební práce klimatické podmínky nepříznivě, což mělo negativní vliv na finanční výsledky. Letos se ve výkonech projevila vysoká poptávka po stavebních pracích, na druhé straně výkonovou spotřebu ovlivnil růst cen materiálů a nákladní dopravy.

…i produktivita práce

Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se meziročně zvýšila o 30,7 % na 281,3 tis. Kč při poklesu zaměstnanosti o 1 % na 109,3 tis. osob. Zaměstnanost však rostla ve velkých firmách (nad 250 zaměstnanců a více) a to o 4 %. Při nedostatku kvalifikovaných pracovních sil nabízely velké podniky vyšší mzdy. Z jednotlivých institucionálních sektorů zvýšily podíly na výsledcích soukromé podniky národní, např. na výkonech o 1,5 p.b. na 79,5 % a na účetní přidané hodnotě o 2,3 p.b. na 81,1 %. Naopak se snížil podíl podniků pod zahraniční kontrolou, podíl veřejných podniků na výsledcích je velmi malý.

Tabulka č. II.3.1 Meziroční změny finančních ukazatelů podle institucionálních sektorů (organizace s 50 a více zaměstnanci) Podíl na výkonech v% 100,0

Stavebnictví 11001 veřejné 11002 soukromé národní 11003 pod zahr. kontrolou

0,9 79,5 19,2

Počet zaměst. -1,0 -9,0 -1,2 2,3

Úč. přid. Výkony vč. hodnota marže meziroční změny v % 29,4 20,4 -21,1 33,1 16,4

50,6 22,8 10,7

Výk. spotřeba 18,5 81,4 20,5 9,6

Produktivita práce z přid. hodnoty tis. Kč zm. % 281,3 30,7 370,8 274,3 325,4

-13,3 34,8 13,8

Pramen: ČSÚ, propočet MPO Soukromé podniky národní se přiblížily v produktivitě práce podnikům pod zahraniční kontrolou

Soukromé podniky národní dosáhly téměř u všech ukazatelů vyššího meziročního růstu než podniky pod zahraniční kontrolou. Podařilo se jim tak zmenšit rozdíl v úrovni produktivity práce z účetní přidané hodnoty a to meziročně o 13,1 p.b. na 84,3 % její úrovně v podnicích pod zahraniční kontrolou. I přes pokles ukazatelů si udržují podniky pod zahraniční kontrolou vysokou úroveň efektivity. Velké podniky s 250 a více zaměstnanci se podílely necelou třetinou na celkových výkonech stavebnictví. Dosáhly rychlejšího růstu účetní přidané hodnoty (38,5 %) a produktivity práce z účetní přidané hodnoty (33,2 %) i při růstu počtu zaměstnanců. Tato skupina podniků měla nižší růst nákladů na výkonovou spotřebu. Stavové ukazatele se vykazují pouze za organizace s 250 a více zaměstnanci. Aktiva v této skupině podniků vzrostla o 14,3 % na 142,2 mld. Kč. V jejich struktuře poklesl dlouhodobý majetek a peníze a účty v bankách, ostatní položky vzrostly. Skoro polovinou se na aktivech podílely pohledávky z obchodního styku. Právě jejich růst nejvíce ovlivnilo zvýšení aktiv. Zásoby se zvýšily o 35 % na 15,3 mld. Kč, zejména díky zásobám nedokončené výroby a materiálu.

82



Ve zdrojích krytí (pasivech) rostl rychleji vlastní kapitál (14,9 %) než cizí zdroje (14 %), ve kterém rostly všechny položky. Podíl vlastního kapitálu se téměř nezměnil (0,1 proc. bod) a činil 31,4 %. Největší část cizích zdrojů tvořily závazky z obchodního styku.

83



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1. Souhrnné výsledky Zahraniční obchod směřuje k nejvyššímu kladnému saldu v historii

Výsledky zahraničního obchodu potvrzují vývojový trend započatý po vstupu do EU. Roste vývoz i dovoz a zvyšuje se přebytek obchodní bilance. I v 1. pololetí 2007 rostly hodnoty vývozu i dovozu dvoumístnými tempy, obdobně jako v předchozím roce. Obchodní bilance byla vysoce přebytková. Dosažený přebytek 56,4 mld. Kč v běžných cenách byl o 24,6 mld. Kč meziročně vyšší, přitom kladné saldo za celý rok 2006 činilo 39,8 mld. Kč. Pololetní vývoj od roku 2004 zachycuje graf č. IV.1.1.

Graf č. IV.1.1 Zahraniční obchod dle jednotlivých pololetí v letech 2004 - 2007 (běžné ceny, meziroční změna ve vývozu a dovozu v %, saldo v mld. Kč) 60

60 56,4

50 40

50 40

37,3

30 31,8

% 20

20

10

10 8,0

1,3 0

mld.Kč

30

0

-7,1

-10

-10

-19,3

-20

-20 I.pol.

II.pol. 2004

I.pol.

II.pol.

I.pol.

2005

Obchodní bilance

II.pol. 2006

Vývoz

I.pol. 2007

Dovoz


Výši celkového salda obchodní bilance ovlivnily zejména následující faktory: •

Příznivé směnné relace, které dosáhly v průměru za 6 měsíců pozitivní hodnoty 103,4 a ovlivnily tak pozitivně přebytek obchodní bilance zhruba 20 mld. Kč.

•

Zpevňující koruna (posílila k USD meziročně v průměru o 8,7 % a k EUR o 1,2 %), což výrazně zvýhodnilo dovozce a naopak snížilo tržby vývozcům.

•

Dvouciferné dynamiky vývozu i dovozu, které se vzájemně sblížily a tím potvrdily propojenost mezi růstem vývozu a dovozu. Tím se vyznačuje zejména strojírenský a elektrotechnický průmysl, kde je třeba pro vývoz výrobků řadu komponentů dovézt.

84


Rekordní hodnoty obchodu


•

Zvýšení přebytku obchodní bilance především se zeměmi EU (o 35,9 mld. Kč). Z jednotlivých zemí se nejvíce zlepšilo saldo se Slovenskem a Německem (o 13,8 mld. Kč resp. 8,5 mld. Kč). Mimo země EU došlo k největšímu zlepšení s Ruskem (snížení pasiva o 13,4 mld. Kč). Naproti tomu se dále prohloubil deficit s Čínou o 22,9 mld. Kč. Vedle dovozu textilu, obuvi a levného spotřebního zboží byly i zvýšené dovozy komponentů a dílů zejména pro výpočetní a telekomunikační techniku, které se po zpracování a kompletaci dále exportují.

•

Růst přebytku v obchodě se stroji a dopravními prostředky (o 20 mld. Kč), meziroční pokles deficitu minerálních paliv (o 12 mld. Kč) a přechod pasivní bilance surovin na aktivum (zlepšení o 7 mld. Kč).

Obrat vzrostl meziročně o 15,8 %, tj. zvýšení o 322,6 mld. Kč a dosáhl rekordní hodnoty 2 367,1 mld. Kč. Na tomto zvýšení se vývoz podílel 53,8 % a dovoz 46,2 %. Tempo růstu vývozu bylo rychlejší než tempo dovozu (16,7 % ku 14,8 %), vývoz činil 1 211,8 mld. Kč a hodnota dovozu dosáhla 1 155,4 mld. Kč. Na předstih vývozu před dovozem v obou čtvrtletích působil pozitivně cenový vývoj. Rychlejší růst vývozu v 1. pololetí působil na zlepšení krytí dovozu vývozem meziročně o 1,8 p.b. na 104,9 %.

Tabulka č. IV.1.1 Vývoj zahraničního obchodu v jednotlivých čtvrtletích 2007 (v CZK, USD a EUR) Ukazatel zahraničního obchodu Vývoz v b.c. - meziroční změna v % Dovoz v b.c. - meziroční změna v % Saldo v r. 2006 (v mld. CZK, USD, EUR) Saldo v r. 2007 (v mld. CZK, USD, EUR) Meziroční změna salda (v mld. CZK, USD, EUR)

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

1. pololetí 2007

CZK

USD

EUR

CZK

USD

EUR

CZK

USD

EUR

17,1 15,5 23,9 36,1

30,3 28,4 1,0 1,7

19,5 17,8 0,8 1,3

16,3 14,2 7,8 20,3

25,2 22,9 0,4 1,0

16,8 14,6 0,3 0,7

16,7 14,8 31,8 56,4

27,6 25,5 1,4 2,7

18,1 16,1 1,1 2,0

12,2

0,7

0,5

12,5

0,6

0,4

24,6

1,3

0,9

Pramen: ČSÚ

Vedle vyjádření výsledků zahraničního obchodu v korunách uvádějí statistické prameny pro mezinárodní komparace i přepočty v USD a EUR. Z tabulky č. IV.1.1 vyplývá, že dynamiky v přepočtu na USD a EUR byly rychlejší než v korunách, a to vlivem posílení kurzu koruny. Směnná relace se od září 2006 vyvíjí pozitivně

85

Po dlouhém období nepříznivého cenového vývoje od dubna 2005 do září 2006 došlo k obratu a směnné relace jsou příznivé. V důsledku růstu vývozních cen v 1. pololetí (meziročně o 2,4 %) při současném poklesu cen dovozních (o 1 %) působila směnná relace 103,4 pozitivně na výši kladného salda obchodní bilance. Ceny přispěly pololetnímu saldu obchodní bilance zhruba 20 mld. Kč. Nejvíce vzrostly vývozní ceny surovin, v dovozu se významně zvýšily ceny tržních výrobků tříděných, což se také odrazilo v poklesu jejich přebytku. Průměrná cena ropy Brent na světových burzách dosáhla v 1. pololetí 63,56 USD za 1 barel, což je meziročně méně o 4,5 % a průměrná cena zemního plynu byla 297,18 USD za tisíc m3 (tj. více o 2,4 %). Přehled vývozních a dovozních cen vč. směnných relací uvádí tabulka č. IV.1.2.



Tabulka č. IV.1.2 Směnné relace z cenových indexů Indexy cen vývozu Skupiny SITC

Indexy cen dovozu

Směnné relace z cen. indexů

1.pol. 2006 1.pol. 2007 1.pol. 2006 1.pol. 2007

Celkem

1.pol. 2006

1.pol. 2007

98,1

102,4

102,1

99,0

96,1

103,4

0 potraviny 1 nápoje a tabák 2 suroviny 3 minerální paliva 4 tuky 5 chemikálie 6 tržní výrobky tříděné 7 stroje a dopravní prostředky

97,9 99,0 105,6 103,5 102,9 99,7 95,1 98,3

109,0 98,5 119,1 104,9 111,3 103,0 105,4 100,1

100,0 94,5 94,6 129,0 95,3 98,1 101,5 98,6

100,6 98,4 104,7 93,3 111,0 102,2 104,8 96,4

97,9 104,8 111,6 131,5 97,1 100,0 103,5 100,5

108,3 100,1 113,8 112,4 100,3 100,8 100,6 103,8

8 průmyslové spotřební zboží

98,7

99,9

93,5

97,3

95,3

102,7

Pramen: ČSÚ Fyzický objem dovozu předstihl vývoz

Ve stálých cenách vývoz vzrostl o 14,6 % a dovoz o 16 %, tzn. že fyzický objem dovozu rostl v úhrnu 6 měsíců rychleji o l,4 p.b. než objem vývozu. V hodnotovém vyjádření tomu bylo naopak, dynamika vývozu byla rychlejší o 1,9 p.b. než dynamika dovozu.

Podíl obchodu se zbožím na HDP dále roste

Význam zahraničního obchodu se zbožím vyplývá i z rostoucích podílů na hrubém domácím produktu. V 1. pololetí představovala hodnota vývozu zboží 70,6 % HDP, tento podíl vlivem rychlého růstu exportu meziročně posílil o 3,9 procentního bodu. Podíl dovozu se meziročně zvýšil o 2,6 p.b. na 66,4 %. Charakterizuje to vysokou a dále rostoucí míru otevřenosti ekonomiky.

Exportní výkonnost dle regionů

Regionální rozložení exportní výkonnosti na území ČR dokládá přehled vývozu z jednotlivých krajů (tabulka č. IV.1.3). Vyplývá z něj dominantní postavení krajů (Středočeský, Moravskoslezský), kam dříve směřovaly významné zahraniční investice. Pozitivní je i to, že vysoké meziroční navýšení hodnoty vývozu bylo dosaženo v krajích, jejichž podíl nepatřil k nejvyšším (Plzeňský, Jihomoravský a Královéhradecký).

Tabulka č. IV.1.3 Vývoz podle jednotlivých krajů v letech 2006 a 2007 Kraj 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Středočeský Moravskoslezský Plzeňský Jihomoravský Pardubický Ústecký Hlavní město Praha Zlínský Vysočina Královéhradecký Liberecký Jihočeský Olomoucký

14

Karlovarský

1.pol. 2006 podíl v %

2006 podíl v %

1.pol. 2007 podíl v %

Meziroční změna 2006/2007

20,3 10,4 7,6 6,9 6,9 6,9 6,0 4,9 4,4 4,2 4,6 4,5 3,9

19,4 10,5 8,2 7,1 7,3 6,7 6,0 4,8 4,3 4,2 4,5 4,4 3,9

19,8 10,4 8,3 7,2 6,9 6,5 5,9 5,0 4,4 4,3 4,3 4,3 3,9

13,3 15,6 26,9 21,0 16,5 9,3 15,1 18,5 15,4 20,3 7,9 9,6 17,4

2,5

2,4

2,3

6,5

Pramen: ČSÚ

86



IV.2. Teritoriální struktura Nadprůměrně rostl vývoz do SNS a mimoevropských zemí

Na meziročním přírůstku exportu (173,6 mld. Kč) se země EU 27 podílely 85,5 %, stojí za tím nadprůměrný růst vývozu zboží především do Maďarska (34,7 %), na Slovensko (25,7 %), do Polska (25,6 %), Itálie (24,4 %) a Velké Británie (21,1 %). Vysoká tempa vývozu byla do Společenství nezávislých států (28,4 %) a ostatních, tzv. mimoevropských zemí (45,8 %), jejichž podíl na celkovém vývozu je však malý. Pozice vyspělých tržních ekonomik mírně oslabila, přesto se podílí na celkovém vývozu 91,5 %. Ovlivnila to i stagnace vývozu do ostatních států s vyspělou ekonomikou (poklesl zejména do USA a Kanady). Podrobnější přehled o vývozu do jednotlivých teritoriálních skupin je uveden v přílohové tabulce IV.1.1.

Nejvyšší dynamiku měl dovoz z mimoevropských zemí

Přírůstek dovozu z EU 27 (112,5 mld. Kč) představoval více než tři čtvrtiny zvýšení celkového dovozu. Souvisí to s vysokým propojením ekonomik a kooperacemi výrob. Nejvyšší růst dovozu 46,8 % byl z mimoevropských zemí (Čína, Kuba, Laos, Mongolsko, Severní Korea a Vietnam), přičemž jejich podíl posílil o 1,5 p.b. na 6,9 %. Na tomto zvýšení se ze dvou třetin podílí přírůstek dovozu strojírenských výrobků z Číny. Dovoz vzrostl ze všech ostatních seskupení s výjimkou Společenství nezávislých států, kde poklesl o 8,3 % (vlivem nižších cen ropy). Teritoriální přehled dovozu je uveden v přílohové tabulce IV.1.2.

O čtvrtinu se zvýšil přebytek s vyspělými ekonomikami

S vyspělými tržními ekonomikami vzniklo aktivum obchodní bilance 182,2 mld. Kč (meziročně vyšší o 34,2 mld. Kč), v tom s EU 211,3 mld. Kč (vyšší o 35,9 mld. Kč). K prohloubení pasiva došlo s mimoevropskými zeměmi o 23,5 mld. Kč na 73,5 mld. Kč a rozvojovými zeměmi o 2,9 na 22,9 mld. Kč. Se Společenstvím nezávislých států poklesl deficit z 53,9 mld. Kč na 37,5 mld. Kč, což ovlivnil obchod s Ruskem (kde se záporné saldo meziročně snížilo o 13,4 mld. Kč). Detailní meziroční srovnání obchodní bilance vyplývá z tabulky IV.1 v příloze.

Nejvíce se zvýšil přebytek se Slovenskem,…

Slovenská republika zaujímá již řadu let druhou pozici mezi obchodními partnery. Kladné saldo obchodní bilance se vlivem růstu vývozu o více než čtvrtinu zvýšilo o 13,8 mld. Kč na 42 mld. Kč, když dovoz vzrostl o 13,6 %. Vedle strojů, dopravních prostředků a tržních výrobků se zvýšil i vývoz elektřiny, ropy a ropných výrobků. Podrobnější komoditní přehled obchodu se Slovenskem je uveden v tabulce č. IV.2.2 přílohové části.

… významně vzrostl i s Německem,…

S naším největším obchodním partnerem, Spolkovou republikou Německa, vzrostlo meziročně kladné saldo (o 8,5 mld. Kč) na 52,8 mld. Kč, když tempo růstu vývozu mírně předstihl tempo dovozu (12 % ku 10,9 %). Podíl na vývozu oslabil (o 1,3 p. b.), zatímco na dovozu se zvýšil (o 1 bod), přesto má Německo největší podílí na našem obchodu, 31,3 % ve vývozu a 28,3 % v dovozu. Meziroční růst salda byl ovlivněn především obchodem ve strojírenské skupině, jejíž přebytek se zvýšil o 12,9 mld. Kč na 57,7 mld. Kč, rovněž suroviny v důsledku růstu vývozu zhruba o polovinu zvýšily aktivum o 4,3 mld. Kč na 8,1 mld. Kč (o 40 % se zvýšil vývoz rud kovů a kovového odpadu a o více než čtvrtinu korku a dřeva). Přehled obchodu s Německem dle SITC uvádí tabulková příloha č. IV.2.1.

… Polskem…

V důsledku vyššího růstu vývozu než dovozu (25,6 % ku 14,5 %) pasivní obchodní bilance s Polskem 0,9 mld. Kč přešla do aktivní 5,3 mld. Kč. Tuto pozitivní změnu ovlivnil především zvýšený vývoz tržních výrobků o 5,6 mld. Kč

87



a strojů a dopravních prostředků o 3,9 mld. Kč. Nadprůměrně vzrostl i vývoz potravin, nápojů, tabáku a minerálních paliv. …a Velkou Británií

Se Spojeným královstvím držíme již několik let třetí nejvyšší kladné saldo, které v 1. pololetí dosáhlo 29,7 mld. Kč (tj. meziročně více o 5,4 mld. Kč). Zhruba dvě třetiny obchodu s Velkou Británií se uskutečňují v SITC 7, vývoz strojů a dopravních prostředků představuje 67,7 % a dovoz 47,9 %.

Potvrzuje to naši tradiční obchodní orientaci

K výraznému navýšení přebytků obchodní bilance došlo se zeměmi, se kterými dosahujeme dlouhodobě nejvyšších aktiv. Přehled zemí dle výše aktivní bilance je uveden v tabulce č. IV.2.1. Vyplývá z ní i to, které komodity se na tomto výsledku největší měrou podílely.

Tabulka IV.2.1 Země a komodity s nejvyšším aktivem obchodní bilance v 1. pololetí 2007 Země

Dosažené Meziroční aktivum změna

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém výsledku dané země v mld. Kč

v mld. Kč v mld. Kč Celkem ČR

56,4

24,6

stroje a dopr. prostř. 164,7 průmysl.spotř.zboží

12,5 suroviny

5,4

Německo Slovensko Vel.Británie Rakousko Belgie Španělsko Rumunsko Francie Švédsko

52,8 42,0 29,7 13,6 12,0 11,2 9,3 9,3 8,0

8,6 13,8 5,4 -2,8 0,3 2,4 2,4 0,2 2,1

stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř. stroje a dopr. prostř.

13,4 6,4 3,8 3,8 3,6 1,6 1,4 1,9 1,4

suroviny potraviny průmysl.potř.zboží průmysl.potř.zboží

8,1 5,0 3,7 2,3

tržní výrobky chemikálie suroviny nápoje a tabák

0,5 1,3 0,3 0,1

5,3

6,2

stroje a dopr. prostř.

Polsko

57,7 22,5 26,4 10,6 16,9 13,1 4,9 15,3 9,5

průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží tržní výrobky suroviny průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží tržní výrobky průmysl.spotř.zboží průmysl.spotř.zboží

9,8 chemikálie

1,6 tržní výrobky

0,8

Pramen: ČSÚ, rešeršní systém MPO Ze zemí mimo EU se nejlépe vedlo obchodu s Ruskem

V důsledku růstu vývozu o 38,9 % při současném poklesu dovozu o 9,9 % se deficit s Ruskem podařilo snížit o 13,4 mld. Kč na 32,8 mld. Kč. Tuto pozitivní skutečnost ovlivnil meziroční pokles hodnoty dovozu minerálních paliv o 12,2 %, pokles dovozu surovin o více než 40 % (zejména rud kovů) a o více než polovinu meziročně vyšší vývoz strojírenských výrobků (především silničních vozidel a strojů všeobecně užívaných v průmyslu).

Téměř o polovinu se prohloubil deficit s Čínou

Přehled zemí, se kterými máme nejvyšší deficity obchodní bilance, je uveden v tabulce č. IV.2.2.

88



Tabulka č. IV.2.2 Země a komodity s nejvyšším deficitem obchodní bilance v 1. pololetí 2007 Země

Celkový Meziroční deficit Změna

Nejvyšší deficity v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém deficitu dané země

v mld. Kč v mld. Kč

v mld. Kč

Čína Rusko Japonsko Tchajwan Ázerbajdžán Jižní Korea Malajsie Thajsko Nizozemsko Irsko

-72,0 -32,3 -29,5 -11,2 -9,2 -7,8 -6,7 -6,3 -4,1

-22,9 13,4 -2,8 -0,7 0,3 -1,7 -0,7 -1,1 -4,0

-3,0

-2,3

stroje a dopr.prostř. minerální paliva stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. minerální paliva stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. stroje a dopr.prostř. chemikálie chemikálie

-45,3 -46,2 -24,4 -8,5 -9,3 -6,8 -5,5 -4,1 -5,4

průmysl.spotř.zboží suroviny tržní výrobky průmysl.spotř.zboží

-17,0 -1,1 -3,3 -1,9

tržní výrobky tržní výrobky průmysl.spotř.zboží chemikálie

-6,8 -0,9 -1,4 -1,0

tržní výrobky suroviny průmysl.spotř.zboží potraviny

-0,6 -0,6 -1,0 -1,9

chemikálie průmysl.spotř.zboží tržní výrobky nápoje a tabák

-0,4 -0,4 -0,7 -1,1

-2,0 průmysl.spotř.zboží

-1,1 potraviny

0,2

Pramen: ČSÚ, rešeršní systém MPO

Nejvyšší deficit, který vykazuje náš obchod s Čínou, se dále prohloubil o 22,9 mld. Kč na 72 mld. Kč, což bylo ovlivněno růstem pasiva ve strojírenských, spotřebních a tržních výrobcích. Výrazný růst dovozu zaznamenaly položky zařízení k telekomunikaci a záznamu, kancelářské stroje a zařízení pro automatické zpracování dat (zde šlo zejména o dovoz komponentů, které po kompletaci se následně vyvezly především do zemí EU); dále stroje všeobecně užívané v průmyslu, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky a oděvní výrobky.

IV.3. Komoditní struktura Posílení pozice SITC 7

89

Stroje a dopravní prostředky dominují dlouhodobě v komoditní struktuře zahraničního obchodu stálým navyšováním nejen vývozu a aktiva obchodní bilance, ale i dovozu. Většina komoditních skupin saldo zlepšila, zhoršilo se u tržních výrobků, chemikálií a potravin. První pořadí ve zlepšení zaujímají stroje (posílením přebytku o 20 mld. Kč), dále paliva (snížením deficitu o 12 mld. Kč) a suroviny (přechodem pasiva 1,6 mld. Kč do aktiva 5,4 mld. Kč.). Nejvíce si pohoršily tržní výrobky, kde aktivum pokleslo zhruba na desetinu; pasivum dále prohloubily chemikálie o 7,8 mld. Kč a potraviny o 3,4 mld. Kč. V grafu č. IV.3.1 jsou znázorněny základní ukazatele komoditní struktury zahraničního obchodu a vyplývá z něj převaha strojů a dopravních prostředků vč. jejich kladného salda.



Graf č. IV.3.1 Vývoz, dovoz a saldo dle klasifikace SITC v 1. pololetí 2007 700 600

mld. Kč

500 400 300

0 1 2 3 4 5 6 7 8

Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží

200 100 0 -100 0

1

2

3

Vývoz

4

5

Dovoz

6

7

8

Saldo

Pramen: ČSÚ, graf MPO Růst dovozu strojů omezil zvýšení jejich přebytku

Stroje a dopravní prostředky posílily zejména podíl na dovozu (o 1,8 p.b. na 42,3 %) především v důsledku nadprůměrného růstu dovozu (o 20 %). Nadpoloviční podíl na vývozu se zvýšil o 0,8 p.b. na 54 %, když hodnota vývozu vzrostla o 18,4 %. Kladné saldo obchodní bilance narostlo o 20 mld. Kč na 164,7 mld. Kč (v 1. pololetí 2006 byl přírůstek salda téměř 40 mld. Kč). V tabulce č. IV.3.1 jsou uvedeny hodnoty jednotlivých položek této skupiny.

Tabulka č. IV.3.1 Stroje a dopravní prostředky v 1. pololetí 2007 Vývoz 1. pol. meziroč. podíl na 2007 změna vývozu mld. Kč v% skup.

Dovoz podíl na 1. pol. meziroč. podíl na celkovém 2007 změna vývozu vývozu mld. Kč v% skup.

Obchodní bilance podíl na 1. pol. mezir. celkovém 2007 změna dovozu mld. Kč mld. Kč

SITC 7 - celkem

653,8

18,4

100,0

54,0

489,1

20,0

100,0

42,3

164,7

20,0

71 - stroje a zařízení k výrobě energie 72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - kovozpracující stroje 74 - stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 75 - kancelářské stroje a zařízení k automat.zprac.dat 76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 - silniční vozidla 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

36,5 39,6 11,6 83,5 83,2 55,0 111,2 215,1 18,1

13,2 21,9 22,1 16,2 23,2 51,1 9,9 12,8 74,4

5,6 6,1 1,8 12,8 12,7 8,4 17,0 32,9 2,8

3,0 3,3 1,0 6,9 6,9 4,6 9,2 17,8 1,5

34,5 32,6 9,8 63,6 70,7 54,8 102,5 104,3 16,3

3,4 23,4 0,7 17,2 40,0 56,9 1,2 18,2 83,3

7,1 6,7 2,0 13,0 14,5 11,2 21,0 21,3 3,3

3,0 2,8 0,8 5,5 6,1 4,8 8,9 9,0 1,4

2,0 7,0 1,8 19,9 12,5 0,2 8,7 110,8 1,8

3,1 0,9 2,0 2,3 -4,5 -1,3 8,8 8,4 0,3

Pramen: ČSÚ

Obchod se stroji a dopravními prostředky provázely v 1. pololetí následující faktory: •

Nejsilnější položka skupiny, silniční vozidla, v důsledku rychlejšího tempa růstu dovozu než vývozu zvýšila především podíl na dovozu o 0,3 p.b. na 9 %. Podíl na vývozu oslabil o 0,6 bodu na 17,8 %. Aktivní bilance se zvýšila o 8,4 mld. Kč na 110,8 mld. Kč a zůstala nejvyšším kladným saldem, které se podílelo se na aktivu skupiny více než dvěma třetinami. Vývoz osobních automobilů představuje polovinu hodnoty silničních vozidel a vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel více než 40 %. Vývoz automobilů

90



se meziročně zvýšil o 7,4 % a vývoz dílů o 15,9 %. Vývoz osobních aut vzrostl zejména do Německa, Polska, Ruska, Norska a na Slovensko. Naopak poklesl do Itálie, Francie, Rakouska, Velké Británie, Španělska a Maďarska. Do Německa, největšímu odběrateli, se vyvezlo téměř za 25 mld. Kč osobních automobilů, což je o 5,4 % meziročně více. Dovoz osobních aut vzrostl o 18,5 % a dílů a příslušenství o 14,3 %. Aktivní bilance dílů a příslušenství aut se zvýšila o 5,4 mld. Kč na 35,1 mld. Kč, zatímco osobních aut poklesla o 3,3 mld. Kč na 84,1 mld. Kč. •

Nejvíce si z hlediska celkového výsledku polepšila druhá nejsilnější položka elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, která z vyrovnané bilance dosáhla na aktivum 8,7 mld. Kč, když vývoz vzrostl téměř o desetinu, zatímco dovoz jen o 1,2 %. K lepšímu výsledku přispěly zvýšené vývozy elektrických přístrojů ke spínání a přístroje jn. např. baterie, žárovky apod. Naproti tomu poklesl o čtvrtinu dovoz diod, tranzistorů apod. komponentů.

•

Čtyřikrát vyšší dynamika růstu vývozu než dovozu strojů a zařízení k výrobě energie působila na změnu pasiva 1,1 mld. Kč na aktivum 2 mld. Kč. Tomuto zlepšení napomohl zhruba o pětinu vyšší vývoz elektrických točivých strojů vč. dílů.

•

Kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, jejichž vysoké tempo růstu zejména dovozu (40 %) tlačilo na snížení přebytku o 4,5 mld. Kč na 12,5 mld. Kč, přestože dynamika vývozu byla nadprůměrná. Téměř o čtvrtinu se zvýšil dovoz komponentů ke kancelářským strojům a zařízení k automatickému zpracování dat.

•

Kladné saldo ve výši 1,5 mld. Kč ztratila zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku především v důsledku růstu dovozu telekomunikačních zařízení vč. příslušenství o 56,9 % Přestože i vývoz se zvýšil o více než polovinu, stačilo to jen na mírně aktivní bilanci.

Propad salda tržních výrobků …

Druhou největší komoditní skupinou zůstávají tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (jedná se zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramika, železo a ocel, neželezné kovy a kovové výrobky), když se jejich aktivum již druhým rokem snížilo z více než 20 mld. Kč v 1. pololetí 2005 na 1,6 mld. Kč v 1. pololetí 2007 (meziročně se dostalo zhruba na desetinu hodnoty). Přitom v důsledku růstu vývozu o 17,5 % se podíl mírně zvýšil na 21,1 % a v dovozu (o 1,5 p.b.) na 22 %, když se dovezlo téměř o čtvrtinu tržních výrobků více. Na meziroční snížení přebytku skupiny působil především nárůst dovozu výrobků ze železa, oceli a neželezných kovů (zejména hliník, měď a nikl).

…a naopak navýšení u průmyslového spotřebního zboží

Kladné saldo obchodní bilance průmyslového spotřebního zboží se meziročně zvýšilo o 3,8 mld. Kč na 12,5 mld. Kč při rychlejším tempu růstu vývozu než dovozu (10,4 % ku 7,7 %), což bylo ovlivněno zvýšeným vývozem odborných vědeckých přístrojů a různých výrobků (v této položce šlo hlavně o kočárky, hračky a sportovní potřeby). Největší kladné saldo skupiny vytvořil nábytek vč. dílů (10,9 mld. Kč), přestože bylo meziročně mírně nižší, když hodnota vývozu zůstala zhruba na stejné úrovni.

Nejvyšší pasivum minerálních paliv oslabilo,…

Deficit minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů meziročně oslabil o 12 mld. Kč na 59,8 mld. Kč. Hodnota dovozu meziročně klesla o 11,2 %, což bylo ovlivněno nižšími dovozními cenami (v průměru za 1. pololetí dovozní ceny minerálních paliv poklesly o 6,7 %). Deficit topného plynu, zemního

91



i průmyslově vyráběného (24,4 mld. Kč) byl nižší o 8,3 mld. Kč a ropy a ropných výrobků (48,4 mld. Kč) o 3,4 mld. Kč. Dle statistiky MPO se dovezlo 5,3 mil. tun ropy a ropných produktů za 56,1 mld. Kč, což představovalo větší množství o 2,4 %, zatímco hodnotově to bylo méně o 7,6 %. Skutečný vývoz elektrické energie se zvýšil o 4,3 % na 9,6 mil. MWH, ale jeho hodnota o 6,5 %. Téměř o polovinu se zvýšilo množství vyvezené energie na Slovensko (tj. na 3,9 mil. MWH) a hodnota 4,6 mld. Kč byla meziročně vyšší o 80 %. Vývoz energie do Německa i do Rakouska klesl o 17 % resp. 10 %. V grafu č. IV.3.2 je znázorněno srovnání obchodní bilance hlavních komodit proti kumulaci ostatních položek. Graf č. IV.3.2 Vývoj obchodní bilance nejvýznamnějších komodit (pololetně, v mld. Kč)

100

-48,5

-59,8

-67,1

-41,0 -71,9

-64,9

-34,6

-28,8

-45,3

-42,2

-19,3

-41,6

-50

-48,1

-30,6

-7,1

0

-51,2

8,0

1,3

50

31,8

37,3

56,4

64,5

71,6

126,3

144,7 100,8

111,4

150

mld. Kč

164,7

200

-100 1.pol.2004

2.pol.2004

Celkové saldo

1.pol.2005

2.pol.2005

SITC 7 - stroje a dopravní prostředky

1.pol.2006 SITC 3 - minerální paliva

2.pol.2006

1.pol.2007

ostatní skupiny SITC

Pramen: ČSÚ, graf MPO …a naopak u chemikálií se prohloubilo

Chemikálie a příbuzné výrobky se výší deficitu přiblížily palivům. Pasivum se zvýšilo o 7,8 mld. Kč na 51,1 mld. Kč, když dovoz byl rychlejší než vývoz (16,3 % resp. 15,1 %). Krytí dovozu vývozem se zhoršilo z 59,5 % na 58,9 %. Na přírůstku deficitu se podílely zejména léčiva a farmaceutické výrobky, jejichž pasivum, dlouhodobě nevyšší ve skupině, se dále zvýšilo o 2,9 mld. Kč na 19 mld. Kč. Při výrazném růstu dovozu zvýšily záporné saldo i plasty v prvotní formě a plastické hmoty v neprvotních formách (o 2,2 mld. Kč resp. o 1,4 mld. Kč).

Potraviny pasivum zvýšily,…

Deficit skupiny potraviny a živá zvířata 16,1 mld. Kč je třetím největším deficitem, meziročně vyšším o 3,4 mld. Kč. Dynamika dovozu byla rychlejší než dynamika vývozu (15 % ku 9,9 %), a tak se krytí dovozu vývozem zhoršilo o 3,2 p.b. na 67 %. K horšímu výsledku přispěl především zvýšený dovoz cukru, obilovin, kávy, čaje, kakaa, zeleniny a ovoce. Nejvyšší schodek ve skupině 10,5 mld. Kč vznikl v obchodě se zeleninou a ovocem, tj. meziročně více o jednu mld. Kč.

… suroviny přešly do aktiva

Vývoz surových materiálů nepoživatelných, s výjimkou paliv vzrostl o 26,9 %, když dovoz zůstal téměř shodný. Pasivní obchodní bilance 1,6 mld. Kč se změnila na aktivní 5,4 mld. Kč. Přírůstek vývozu 7,1 mld. Kč byl ovlivněn především 92



meziročním růstem vývozních cen surovin o 19,1 %. Hodnota vývozu olejnatých semen a plodů vzrostla na dvaapůlnásobek, rud kovů a kovového odpadu o více než třetinu a korku a dřeva téměř o čtvrtinu. Ve skupině nápoje a tabák došlo rovněž k přechodu pasiva 2,6 mld. Kč do aktiva 0,2 mld. Kč, což bylo ovlivněno zejména růstem vývozu tabákových výrobků o dvě třetiny, když jejich dovoz poklesl téměř o polovinu. U nejmenší komoditní skupiny živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky, jejichž podíl na obratu je jen 0,1 %, záporné saldo se snížilo z 0,9 mld. Kč na 0,7 mld. Kč, když vývoz se zvýšil o 4,6 % a dovoz poklesl o 14,1 %. Posílily dovozy pro investiční užití

Ve struktuře dovozu členěného dle předpokládaného užití (tabulka č. IV.3.2) se zvýšil meziročně podíl dovozů pro investiční užití o 2,7 procentního bodu. Lze to dávat do souvislosti s novými zahraničními investicemi.

Tabulka č. IV.3.2 Rozdělení dovozu podle způsobu užití v roce 2006 a 2007 1. pololetí 2006 mld. Kč Dovozy pro: * osobní spotřebu * investiční užití * výrobní užití

209,4 279,9 516,8

podíl v % 20,8 27,8 51,4

rok 2006 mld.Kč 437,7 614,7 1 051,8

1. pololetí 2007

podíl v %

mld. Kč

20,8 29,2 50,0

209,1 323,6 529,4

1.pol.2006/1.pol.2007

podíl v % meziroční změna v % 19,7 30,5 50,0

-0,1 15,6 2,4

Pramen: MPO

Pokles podílu dovozů pro osobní spotřebu souvisí s již dosaženou vysokou úrovní nabídky na vnitřním trhu i úspěšnou substitucí dovozů tuzemskými produkty. Struktura dle stupně zpracování

Z hlediska stupně zpracování nedošlo ve struktuře exportu k významným změnám. V dovozu se zvýšil podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování o 2 procentní body. Přebytek strojírenských a elektrotechnických výrobků se celkem zvýšil o 24 mld. Kč a naopak deficit finálních výrobků se prohloubil o 11,3 mld. Kč.

Tabulka č IV.3.3 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování v 1. pololetí 2006 a 2007 Podíl v % vývoz 1.pol. 2006

dovoz

1.pol. 2007

1.pol. 2006

1.pol. 2007

A. Výrobky s nižším stupněm zpracování

11,7

11,9

22,4

20,4

- potraviny a suroviny pro výrobu potravin

3,5

3,5

5,3

5,1

- suroviny neobnovitelné vč. energetických, obnovitelné a druhotné odpady

2,3

2,4

9,2

7,1

- polotovary

5,9

6,0

7,9

8,2

B. Výrobky s vyšším stupněm zpracování

88,3

88,1

77,6

79,6

- strojírenské a elektrotechnické výrobky

60,1

60,6

46,1

47,7

- ostatní finální výrobky

28,2

27,5

31,5

31,9

Pramen: MPO Podíl HI-TECH výrobků

93

Při enormních tempech celkového vývozu i dovozu došlo jen k nepatrným změnám podílů HI-TECH výrobků (tj. výrobků s vysoce technicky náročnou technologií). Podíl HI-TECH výrobků na celkovém vývozu se meziročně snížil



o 0,2 p.b. na 11,8 % při zvýšení hodnoty o 15,1 %. Nejsilnější položkou vývozu byla výpočetní technika, která tvořila téměř polovinu vývozu HI-TECH výrobků. Její aktivní bilance se snížila o 1,6 mld. Kč na 15,7 mld. Kč, neboť růst vývozu byl podprůměrný. Podíl HI-TECH výrobků na dovozu rovněž poklesl o 0,2 p.b. na 13,5 % v důsledku růstu hodnoty dovozu o 12,6 %. Dovoz se zvýšil ve všech položkách s výjimkou elektrotechnických výrobků, kde poklesl téměř o pětinu. Deficit obchodní bilance HI-TECH výrobků se snížil ze 13,6 mld. Kč na 12,2 mld. Kč. V červenci pokračoval dvouciferný růst vývozu i dovozu

V červenci vznikl první letošní deficit. Obchodní bilance sice skončila schodkem 0,7 mld. Kč, ale meziročně nižším o 2,7 mld. Kč. Červenec vykazuje schodek obchodu již 14 let, což se dává do souvislosti s celozávodní dovolenou ve velkých průmyslových podnicích. Mírný deficit neovlivnila ani vysoká tempa vývozu i dovozu. V meziměsíčním srovnání byly dynamiky rychlejší s tím, že vývoz předstihl dovoz (20,7 % ku 18,7 %). V kumulaci za leden – červenec 2007 vývoz vzrostl o 17,3 % a dovoz o 15,3 %, přebytek obchodní bilance dosáhl 55,7 mld. Kč a byl tak meziročně vyšší o 27,3 mld. Kč. Z výsledku obchodu za 7 měsíců vyplývá, že přebytek obchodní bilance za celý rok 2007 by mohl být rekordní tzn. okolo 75 mld.Kč.

94



V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1. Odvětví obchodu Významný vliv obchodu na hospodářský vývoj

Odvětví obchodu intenzivně napomáhá a zároveň i těží z celkového pozitivního hospodářského vývoje. Zvyšování konkurenceschopné produkce vytváří předpoklady jak v oblasti nabídky, tak i poptávky. Obchod přitom generuje poptávkové signály, které stimulují další hospodářský vývoj a je významným indikátorem růstu životní úrovně. Základním rysem současného vývoje tržní spotřeby je akcelerace růstu tržeb.

Tabulka č. V.1.1 Tržby odvětví obchodu ( běžné ceny bez DPH) 1. pol. (mld. Kč)

1. pol. (meziroč.růst v %)

2004 2005 2006 2007 Odvětví obchodu (G=OKEČ 50,51,52) 1 202,4 1 299,5 1 371,5 1 496,8 Mot. vozidla a poh. hmoty (OKEČ 50) 169,4 188,3 206,5 220,9

05/04 8,1 11,1

06/05 5,5 9,6

07/06 9,1 7,0

1. pol. (podíl v %) 2005 100,0 14,5

2006 100,0 15,1

2007 100,0 14,8

Velkoobchod (OKEČ 51)

714,2

777,0

811,7

891,5

8,8

4,5

9,8

59,8

59,2

59,6

Maloobchod (OKEČ 52)

318,8

334,3

353,3

384,4

4,9

5,7

8,8

25,7

25,7

25,7

133,6

143,8

158,0

174,5

7,7

9,8

10,5

11,1

11,5

11,7

185,2

190,4

195,4

209,9

2,8

2,6

7,4

14,6

14,2

14,0

v tom: velké podniky *) ostatní podniky

Pramen: ČSÚ (čtvrtletní šetření) *) Podniky se 100 a více zaměstnanci zahrnující hypermarkety a supermarkety

Celkový meziroční nárůst je nejvyšší v metodicky srovnatelné časové řadě od roku 2000. I tempa růstu v 1. čtvrtletí (11,0 %) a ve 2. čtvrtletí (7,8 %) patří zatím k nejvyšším. Lze to vysvětlit souběžným působením řady faktorů:

95

•

roste kupní síla domácností vyplývající jak z navyšování reálných příjmů a sílící zaměstnanosti, tak i z rychle rostoucích objemů ostatních druhů příjmů,

•

sklon ke spotřebě zvyšují lákavé nabídky úvěrových forem prodeje, nízké úrokové sazby z úsporných vkladů, bohatá nabídka zboží domácího i zahraničního původu i mírný cenový růst zboží dlouhodobé spotřeby,

•

rychlý růst prodeje předmětů dlouhodobé spotřeby zejména nábytku, bílé techniky a elektroniky lze dát do souvislosti s vybavovacími cykly domácností, inovací sortimentu i zařizováním nově dokončovaných bytů,

•

na tržbách obchodu silně participuje podnikatelský i veřejný sektor, jehož nákupní aktivita je podpořena vysokými tempy růstu ekonomiky,

•

při dále sílícím cestovním ruchu zůstávají v řadě směrů nákupy na tuzemském trhu pro nerezidenty velmi atraktivní. Specifickou podobu má fenomén „nákupní turistiky“ v řadě příhraničních oblastí,

•

ostrá konkurence velkých nadnárodních společností, které mají zájem o posilování svého podílu na českém trhu, brzdí růst cen, ale je provázena i problematickými jevy (např. vystupování jako silná smluvní strana při jednání s dodavateli) vede ve svém důsledku k boji o zákazníka a akceleraci jeho spotřeby,



•

atraktivitu nákupů a spotřeby zvyšuje v posledních letech i dynamický rozvoj obchodních center ( např. Novodvorská Piazza, Šestka v Praze 6, další etapa Tesco Letňany), která nabízejí vedle obchodních služeb i zábavní, gastronomické a jiné možnosti,

•

vedle pokrytí masové spotřeby v běžné obchodní síti je stále více uspokojována i nejnáročnější poptávka po mimořádně kvalitním a luxusním zboží vyplývající z diferenciace příjmů a možností spotřeby.

Tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly v běžných cenách bez DPH v 1. pololetí 2007 objemu 1 496,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 9,1 %. Vzrostly ve všech oblastech obchodu, nejvíce ve velkoobchodě o 9,8 %, v maloobchodě o 8,8 % a v motoristickém segmentu, o 7,0 % (podrobněji viz tabulka č. V.1.1).

Růst tržeb ve všech oblastech obchodu

Vysoký růst tržeb velkoobchodu (OKEČ 51) vyplývá z jeho zprostředkovatelské funkce i vysokých objemů dovozu a odráží silné tempo celkového hospodářského vývoje. Na zvýšení tržeb motoristického segmentu (OKEČ 50) se podílel jednak růst tržeb za prodej nových a ojetých automobilů (viz tabulka V.1.2.), jednak tržby za opravy a údržbu motorových vozidel. Prodej nových automobilů stoupl meziročně o téměř 10 % a prodej ojetých automobilů o více než 40 %, vzrostly i tržby za prodej pohonných hmot (vliv teplého počasí, příznivý cenový vývoj) . Tabulka č. V.1.2 Vývoj na trhu s osobními a užitkovými automobily do 3,5 t (první registrace)

1.pol.2007 Osobní a malá užitková vozidla do 3,5 t celkem z toho osobní v tom zn. Škoda malá užitková

nová ojetá nová ojetá nová ojetá

95 602 114 474 67 560 24 827 109 435 28 042 5 039

07 - 06

růst (+), pokles (-) v% 07/06

8 505 33 253 3 777 -1 544 31 905 4 728 1 348

9,76 40,94 5,92 -5,85 41,15 20,28 36,52

rozdíl (v ks)

počet kusů 1.pol. 2006 87 097 81 221 63 783 26 371 77 530 23 314 3 691

Pramen: statistika Svaz dovozců automobilů, Sdružení automobilového průmyslu

V maloobchodě i malé podniky zaznamenaly výrazné zvýšení tržeb

Tempo růstu tržeb maloobchodu se meziročně zvýšilo o 8,8 p.b. V maloobchodě pokračoval rychlý růst tržeb velkých podniků s více než 100 zaměstnanci (meziročně o 10,5 %), které zahrnují zejména supermarkety a hypermarkety. Malé prodejny, které si i nadále udržují svou životaschopnost zaznamenaly zvýšení tržeb o 7,4 % a jejich podíl na celkových tržbách poklesl jen mírně.

Obchodní marže odvětví poklesla

Výkony se v celém odvětví meziročně zvýšily o 3,2 %, při růstu výkonové spotřeby o 2,3 % to vedlo k nárůstu účetní přidané hodnoty o 5,4 %. Objem obchodní marže meziročně vzrostl o 3,1 %. Průměrná míra obchodní marže v celém odvětví meziročně poklesla o 0,9 bodu na 14,9 %, když v motoristickém segmentu poklesla nepatrně o 0,1 % na 9,4 %, ve velkoobchodě poklesla o výrazných 1,2 % na 12,8 % a v maloobchodě o 0,2 % na 22,5 %. Na výkonech odvětví se obchodní marže podílela z 64,4 %, což je o 0,4 p.b. méně než před rokem.

96



Velké rozdíly v úrovni marží vyplývají do značné míry z odlišného charakteru prodeje a z odlišné úrovně průměrných cen zboží nabízeného v prodejnách motorových vozidel a v maloobchodě. Zaměstnanost roste spolu s tržbami

Průměrný počet zaměstnanců se meziročně zvýšil zejména vlivem rostoucích obchodních aktivit o 4,8 % na 527,9 tis. osob. Vzrostl ve všech oblastech obchodu, nejvýrazněji ve velkoobchodě (o 7,2 %), nejméně v motoristickém segmentu (o 2,7 %). Průměrná nominální měsíční mzda v odvětví obchodu meziročně vzrostla o 9,1 %. Její výše 18 590 Kč dosahuje 94,8 % průměrné mzdy v národním hospodářství.

Obchodníci si věří i nadále

Růst tržeb a pozitivní ekonomické výsledky se odrážejí nejen ve zvyšování zaměstnanosti, ale přelévají se i do dalšího očekávaného vývoje. Hospodářská očekávání podnikatelů a manažerů spjatých s obchodem v příštích 3 až 6 měsících zachycuje indikátor důvěry v obchodě 11, jehož zpracování na základě konjunkturálních průzkumů měsíčně zajišťuje ČSÚ. Čtvrtletní průměrné hodnoty indikátoru důvěry včetně jeho trendu zobrazuje graf č. V.1.1.

Graf č. V.1.1 Vývoj hodnot indikátoru důvěry (sezónně očištěná salda) v obchodě od roku 2000 35,0 30,0

salda v %

25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

čtvrtletí/rok


Proložená polynomická křivka 3. stupně čtvrtletními hodnotami indikátoru důvěry dokládá trend rostoucí důvěry a optimizmu podnikatelů a manažerů v další pozitivní vývoj v roce 2007. Koncentrace obchodní činnosti pokračuje

11

Tržní podíl velkých obchodních podniků (se 100 a více zaměstnanci) na celkových tržbách se stále zvyšuje, a to ve všech segmentech odvětví obchodu (tabulka č. V.1.3). Tento postupný proces trvá již řadu let a potvrzuje, že velké organizace mají větší šanci přežít konkurenční boj snadněji než menší obchodníci. Největšího podílu dosahují velké podniky v maloobchodě (45,4 %).

Indikátor důvěry v obchodě je průměr tří ukazatelů (hodnocení ekonomické situace, hodnocení současného stavu zásob s opačným znaménkem a očekávaný vývoj ekonomické situace). Vyhodnocení výsledků je prováděno shrnutím odpovědí v jednotlivých variantách. Jednoznačným vyjádřením tendencí je konjunkturální saldo, což je rozdíl mezi odpověďmi zlepšení a zhoršení, vyjádřený v procentech. Čím vyšší je kladné saldo odpovědí, tím optimističtěji je možné hodnotit získanou odpověď.

97



Tabulka č. V.1.3 Vývoj tržního podílu obchodních podniků se 100 a více zaměstnanci na celkových tržbách v % (běžné ceny bez DPH) 2006 - motor.vozidla, poh.hmoty (OKEČ 50) - velkoobchod (OKEČ 51) - maloobchod (OKEČ 52) Obchod celkem (50, 51, 52)

2007

2000

2001

2002

2003

2004

2005

1. pol.

rok

23,7 24,0 38,0

26,0 26,3 39,8

24,9 27,0 39,5

25,7 28,3 39,5

29,3 30,0 42,5

28,3 30,9 43,5

29,8 31,1 44,7

30,5 30,3 44,9

1. pol. 33,8 31,4 45,4

27,6

29,8

30,2

31,1

33,2

33,8

34,4

34,1

35,3

Pramen: ČSÚ Podnikům pod zahraniční kontrolou se stále daří

V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se i nadále dynamicky rozvíjely podniky pod zahraniční kontrolou (sektor 11003). Jejich podíl na tržbách velkých firem se mezi léty 1998 a 2005 více než zdvojnásobil, z 27 % na 57,3 %, v 1. pololetí 2007 vzrostl téměř na 63 %. Tyto podniky se prosazují ve všech oblastech obchodu, nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků realizovaly v 1. pololetí 2007 již 80 % objemu tržeb. Převaha nadnárodních podniků v porovnání s domácími obchodními podniky vyplývá především z jejich finanční síly a obchodních zkušeností, což se promítá i do vyjednaných nákupních podmínek s dodavateli. Porovnání některých charakteristik maloobchodních podniků pod zahraniční kontrolou s domácími se 100 a více zaměstnanci dokládají údaje v tabulce č. V.1.4.

Tabulka č. V.1.4 Domácí obchodní podniky a podniky pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci ( OKEČ 52, údaje za 1. pololetí)

Počet zaměstnanců (tis. osob)

celkem

2005

2006

2007

1.pol.

1.pol.

1.pol.

06/05

Změna v % 07/06

Podíl na celku v %

106,3

109,6

114,3

3,2

4,2

1.pol. 05 1.pol. 06 1.pol. 07 100,0

100,0

100,0

domácí

35,0

36,0

36,7

2,9

1,8

3,2

32,9

32,1

nadnárodní

71,2

73,6

77,6

3,3

5,4

2,9

67,1

67,9

Objem tržeb za zboží v b.c. bez DPH (mld. Kč)

celkem

138,2

152,0

174,5

10,0

10,7

100,0

100,0

100,0

domácí

29,6

30,1

33,1

1,8

3,9

21,4

19,8

18,6

nadnárodní

108,6

121,9

141,5

12,2

12,3

78,6

80,2

81,4

Tržby za prodej zboží na 1 zaměstnance (v tis.Kč)

domácí

844,0

835,0

852,5

-1,1

2,1

x

x

x

1 524,9

1 655,6

1 764,0

8,6

6,5

x

x

x

Obchodní marže v %

nadnárodní domácí

21,8

23,1

22,9

x

x

x

x

x

nadnárodní

20,3

22,8

23,9

x

x

x

x

x

Pramen: ČSÚ

O expanzi podniků pod zahraniční kontrolou vypovídá zejména vysoká dynamika růstu tržeb za zboží, která vedla k zvýšení jejich tržního podílu v maloobchodě v rámci velkých podniků na více než 81 %. O dominantní pozici mezinárodních řetězců v maloobchodě rychloobrátkovým zbožím na českém trhu svědčí tržní podíl 10 největších obchodních firem, který v roce 2006 činil 62 %. Ročního obratu nad 30 mld. Kč dosáhly obchodní společnosti Ahold ČR, a.s., Makro Cash & Carry, Tesco Stores ČR, a.s. a skupina Schwarz ČR s prodejnami Kaufland a Lidl.

98



Pro zachování své konkurenceschopnosti menší a střední maloobchodní podniky spolupracují ve sdružených sítích (aliance, družstva, franchising). Tržní podíl těchto účastníků působících v maloobchodě s rychloobrátkovým zbožím činil v roce 2006 v případě obchodní aliancí 15 % a řetězců českých a moravských spotřebních družstev 8 %.

V.2. Konečná spotřeba domácností Tempo růstu prodeje dosahuje rekordních hodnot

Spotřebitelské chování významným způsobem ovlivňuje ekonomický růst. Spotřebitelskou poptávku na vnitřním trhu zpravidla charakterizuje vývoj fyzického objemu prodeje (ve stálých cenách) v maloobchodě (OKEČ 52) a motoristickém segmentu (OKEČ 50). V souhrnu se tento objem v 1. pololetí 2007 meziročně zvýšil o 8,7 % 12, když tržby motoristického segmentu vzrostly o 10,4 % a maloobchodu o 7,9 %. Jedná se o nejvyšší pololetní tempa růstu od počátku srovnatelné časové řady od roku 1997. Podrobnější číselné údaje jsou uvedeny v tabulce č. V.2.1.

Tabulka č. V.2.1 Vývoj tržeb maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50 a 52, meziroční změny v %, stálé ceny včetně DPH)

Maloobchod, motorová vozidla a pohonné hmoty (OKEČ 50 a 52) - maloobchod (OKEČ 52) - motoristický segment (OKEČ 50) z toho: mot. vozidla (OKEČ 50.1-50.4) pohonné hmoty (OKEČ 50.5)

2001

2002

2003

2004

2005

4,5

3,0

4,9

2,5

3,2 7,4 8,9 4,5

3,2 2,4 -1,0 8,9

4,0 6,9 5,6 9,1

3,0 1,5 0,9 2,6

2006

2007

1.pol.

rok

1.pol.

4,0

6,5

6,5

8,7

3,8 4,3 4,9 3,4

7,0 5,5 5,9 4,8

6,5 6,5 7,3 5,0

7,9 10,4 13,2 5,3

Pramen: ČSÚ (měsíční šetření) Výrazný předstih růstu prodeje nepotravinářského sortimentu

12

99

V maloobchodních prodejnách s převahou potravinářského sortimentu vzrostl v 1. pololetí 2007 meziročně objem prodeje o 4,7 %, tempo růstu se snížilo oproti stejnému období minulého roku o 1,2 p.b. Prodejny s nepotravinářským sortimentem zvýšily objem prodeje meziročně o 10,7 %, což představuje meziroční akceleraci růstu o 2,4 p.b. Nejvyššího meziročního růstu o 18,4 % bylo dosaženo v prodejnách s nábytkem a elektronikou a o 16,9 % v prodejnách s textilem, oděvy, obuví a koženým zbožím. Rozdílnému vývoji tržeb v jednotlivých druzích sortimentu odpovídá i rozdílný pohyb cen, když cenový deflátor u potravin meziročně stoupl na 103,5 %, zatímco u nepotravinářského zboží poklesl meziročně na 98,9 %, z toho u textilu, oděvů, obuvi a koženého zboží na 98,6 % a u nábytku a elektroniky na 98,9 %. Za meziročním růstem tržeb za pohonné hmoty o 5,3 % stojí nejen příznivý průběh letošní zimy, ale též pozitivní cenový vývoj u pohonných hmot v 1. pololetí 2007 (cenový deflátor 95,9 %).

Zdrojem těchto informací je měsíční šetření indexů tržeb (včetně DPH), které provádí ČSÚ a zveřejňuje je formou Rychlých informací. Číselné hodnoty z těchto šetření se mohou v kumulaci za čtvrtletí lišit od výstupů čtvrtletních šetření tržeb.



Fyzický objem prodeje se zvyšuje nepřetržitě od roku 1999. Nákupní aktivita spotřebitelů v uplynulých letech byla však značně diferencovaná podle jednotlivých sortimentních skupin (údaje za 1. pololetí v letech 1997 až 2007 ukazuje graf č.V.2.1). Pokles kupní síly v roce 1997 se promítl do vývoje tržeb jednotlivých druhů sortimentu rozdílnou silou. Zatímco prodej potravin po mírném propadu od roku 1998 rovnoměrně roste, prodej nepotravinářského zboží ukazuje u jednotlivých druhů sortimentu rozdílný vývoj. Nejvyšší tempa růstu, která ještě v 1. pololetí 2007 zrychlila, zaznamenaly tržby v sortimentu „textil, oděvy a obuv“ a „nábytek, elektro a železářské zboží“. Rovnoměrně rostly tržby v oblasti „farmacie, zdravotnických potřeb, kosmetiky a drogistického zboží“. Dlouhodobě stagnoval prodej „knih a papírového zboží“, který překonal poklesy až v roce 2006.

Tržby maloobchodu rostou devátým rokem diferencovaně v jednotlivých druzích sortimentu

Graf č. V.2.1 Vývoj tržeb maloobchodu dle sortimentu od roku 1997 (údaje za 1. pololetí, OKEČ 52.1 – 52.4, stálé ceny včetně DPH, rok 1997 = 100) 180 textil, oděvy, obuv nábytek, elektro, žel.zboží

160

potraviny

140

%

farm.,zdrav.,kosmetika, drog.zboží

120 knihy, papír, ost.zboží

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Pramen: ČSÚ, graf MPO Růst poptávky ovlivňuje řada faktorů

Vývoj tržeb je značně odvislý od vývoje příjmu domácností. Bývá spojován především s růstem mezd. Tyto souvislosti jsou však ovlivňovány působením řady dalších faktorů. Schematicky je to znázorněno v grafu č. V.2.2.

100



Graf č. V.2.2 Schéma transformace příjmů domácností do tržeb na vnitřním spotřebitelském trhu příjmy z podnikání

běžné příjmy domácností náhrady zaměstnancům příspěvky mzdy a platy zaměstnavatelů

d i s p o n i b i l n í d ů ch o d d o m á c n o s t í

konečná spotřeba (výdaje na individ. spotřebu domácností)

vydání dom.na bydlení a ost. služby

sociální dávky

důchody z vlastnictví

ostatní příjmy

běžné výdaje domácností daně z důchody z sociální příspěvky a důchodu, ost.výdaje vlastnictví jmění a j.

úspory

nákupy domácností na vnitřním trhu

nákupy ostatních sektorů na vnitř.trhu

tržby vnitřního trhu

Zpracování: MPO Tempo růstu příjmů domácností vzrostlo…

Běžné příjmy sektoru domácností v 1. pololetí 2007 meziročně vzrostly o 7,8 % a dosáhly objemu 1 272,0 mld. Kč. Jsou tvořeny především objemem mezd a platů (přes 41 %), sociálními dávkami (více než 18 %) a příjmy z podnikání (18 %). Tempo jejich růstu meziročně zrychlilo o 1,4 procentního bodu, nejvíce příjmy z vlastnictví o 4,4 p.b., příjmy z mezd a platů o 1,6 p.b.

…běžných výdajů stagnovalo

Běžné výdaje domácností (především daně a pojistné) meziročně vzrostly o 7,7 % a jejich tempo stagnovalo. Disponibilní důchod, určený buď k hrazení konečné spotřeby či tvorbě úspor meziročně vzrostl o 7,8 %, reálně o 6,3 % a dosáhl částky 844,4 mld. Kč.

Domácnosti více utrácejí, méně šetří

Výdaje domácností na konečnou spotřebu se meziročně zvýšily o 8,4 % v běžných cenách (o 6,4 % ve stálých cenách), což bylo o 0,6 p. b. více než jejich disponibilní příjmy. Vzhledem k tomu, že výdaje na spotřebu rostly rychleji než disponibilní příjmy došlo k poklesu tempa růstu hrubých úspor z 6,7 % na 3,9 % a míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) poklesla meziročně o 0,3 procentního bodu na 7,9 %.

Podíl výdajů domácností za nákupy na vnitřním trhu trvale klesá

Rostoucí kupní sílu nerealizují domácnosti v rámci spotřebního koše rovnoměrně. Trvale roste zejména podíl výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb (vyvolaný především cenovým růstem). Zvyšuje se počet domácností, které splácejí hypotéky a další úvěry v souvislosti s investicemi do zajištění vlastního bydlení, současně roste i podíl ostatních výdajů, které domácnosti realizují mimo vnitřní trh (např. za telekomunikační služby, kabelovou televizi, internet apod.). Tyto změny ve struktuře vydání domácností způsobují, že podíl výdajů za nákupy zboží na vnitřním trhu se proto postupně mírně oslabuje (viz graf č.V.2.3).

101



Graf č.V.2.3 Vývoj struktury čistých peněžních vydání (spotřebních ) domácností letech v 1999 - 2006 v %

14,7

80%

18,5

19,9

21,8

22,3

22,0

19,4

20,1

23,3

25,6

28,6

19,6 18,6

70%

18,2

20,2

20,5

60%

19,8

50%

ost.služby a vydání

12,6

90%

bydlení

100%

68,9

65,7

30%

61,5

60,0

58,3

57,9

56,5

53,9

51,6

20% 10%

nákupy na vnitřním trhu

40%

0% 1992

1996

1998

2000

2002

2004

2005

2006

1.POL.2007

Pramen: ČSÚ – statistika rodinných účtů , graf MPO

Podíl zboží z dovozu meziročně poklesl

Přestože o původu zboží na spotřebitelském trhu nejsou přímé statistické údaje, lze z propočtů prováděných MPO odvodit, že meziroční pokles objemu dováženého zboží, které je svým charakterem určeno převážně pro osobní spotřebu o 0,1 % a růst celkových tržeb maloobchodu včetně motoristického segmentu o 8,7 % má za důsledek meziroční snížení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 3,1 p.b. na 37,2 %. Ukazuje se, že po dlouhodobém růstu podílu dováženého zahraničního zboží je spotřebitelský trh relativně nasycen a řadu potřeb dokáží již uspokojit domácí producenti. Až další vývoj ukáže, zda je tento jev trvalý, či se jedná o jednorázový výkyv.

Maloobchod vzrostl v červenci již po čtyřiačtyřicáté v řadě

V červenci vzrostl meziročně fyzický objem tržeb maloobchodu včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) o vysokých 8,9 %, přičemž samotný maloobchod (OKEČ 52) o 7,4 %, tržby za motoristický sortiment (OKEČ 50) o 12,0 %. Objem tržeb maloobchodu (OKEČ 52) roste již 44-tý měsíc v řadě (pokles naposledy v listopadu 2003). Z dlouhodobějšího hlediska, tj. sledování průměrného 12 měsíčního tempa růstu tržeb lze odvodit, že tempo růstu tržeb samotného maloobchodu od počátku roku roste pouze nepatrně, tempo růstu tržeb motoristického segmentu (OKEČ 50) výrazně akceleruje (viz následující grafy V.2.4 a V.2.5)

102



Graf V.2.4 Tržby maloobchodu vč. oprav výrobků pro os. potřebu a pro domácnost - OKEČ 52 (meziroční měsíční změna v %, 12 měsíční průměr meziročních změn, stálé ceny vč.DPH) 12,0

10,0

8,0

%

6,0

4,0

2,0

meziroční měsíční změna

7/07

6/07

5/07

4/07

3/07

2/07

1/07

12/06

11/06

10/06

9/06

8/06

7/06

6/06

5/06

4/06

3/06

2/06

1/06

12/05

11/05

10/05

9/05

8/05

7/05

0,0

12 měsíční průměr


Graf V.2.5 Tržby obchodu, oprav a údržby motor. vozidel a prodej pohonných hmot – OKEČ 50 (meziroční změny v %, 12 měsíční průměr meziročních změn, stálé ceny vč.DPH) 14,0 12,0 10,0 8,0

%

6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0

meziroční měsíční změna

7/07

6/07

5/07

4/07

3/07

2/07

1/07

12/06

11/06

10/06

9/06

8/06

7/06

6/06

5/06

4/06

3/06

2/06

1/06

12/05

11/05

10/05

9/05

8/05

7/05

-4,0

12 měsíční průměr


Zatímco v červenci zaznamenal nepotravinářský sortiment růst tržeb 10,5 %, prodej potravin pouze 3,3 %. Vývoj růstu tržeb potravin i nepotravinářského zboží v členění podle sortimentu z dlouhodobého pohledu ukazují grafy v Příloze (část V. Vnitřní obchod).

103

Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2007

Recommend Documents