Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. čtvrtletí 2008

Červenec 2008

MPO – odbor ekonomických analýz


OBSAH SEZNAM ZKRATEK.................................................................................................................. 3 Ú V O D ......................................................................................................................................... 5

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. ČTVRTLETÍ 2008 .. 9 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE.................................... 18 I.1. Výkonnost ekonomiky .......................................................................................................... 18 I.2. Trh práce ............................................................................................................................. 21 I.3. Cenová a fiskální politika...................................................................................................... 28 I.3.1. Cenová politika ........................................................................................................... 28 I.3.2. Fiskální politika........................................................................................................... 32 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice ......................................................................... 34 I.4.1. Měnová politika........................................................................................................... 34 I.4.2. Přímé zahraniční investice a podpora investic ................................................................ 42 I.5. Kapitálový trh ...................................................................................................................... 44 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry ................................................................. 47

II. PRŮMYSL ............................................................................................................................ 51 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita.................................................................................. 51 II.2. Finanční situace průmyslových podniků................................................................................ 58

III. STAVEBNICTVÍ................................................................................................................. 62 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita ................................................................................. 62 III.2. Bytová výstavba................................................................................................................. 67 III.3. Finanční situace ve stavebnictví .......................................................................................... 68

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD ............................................................................................... 70 IV.1. Souhrnné výsledky............................................................................................................. 70 IV.2. Teritoriální struktura .......................................................................................................... 72 IV.3. Komoditní struktura ........................................................................................................... 74

V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ .............................. 78 V.1. Odvětví obchodu................................................................................................................. 78 V.2. Konečná spotřeba domácností .............................................................................................. 81

TABULKOVÁ PŘÍLOHA

1



V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30.6.2008

2



SEZNAM ZKRATEK A + PL b. c. BCPP BFI BLS BUX CAC 40 ČKA DAX DPFO DPPO ECB EIB EMU Fed FTSE Gfk HICP HI–TECH HPH ILO IPP M1 M2 Nasdaq Composite OECD OKEČ OPEC p.b. PPS PX PXE PX–GLOB RM RM–S SAX S&P 500 s.c. SCP SITC SPAD SPP TPCA ÚPH VPS VŠPS WIG ZSV

akcie + podílové listy běžné ceny Burza cenných papírů Praha Index budoucích obchodů (Business Future Index) Bureau of Labor Statistics USA index akciového trhu Maďarska index akciového trhu Francie Česká konsolidační agentura index akciového trhu SRN daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Evropská centrální banka Evropská investiční banka Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Úřad federálních rezerv Spojených států amerických index akciového trhu Velké Británie Institut pro výzkum trhu Praha harmonizované indexy spotřebitelských cen technicky vysoce náročné výrobky hrubá přidaná hodnota Mezinárodní organizace práce index průmyslové produkce oběživo + jednodenní vklady celková peněžní zásoba index mimoburzovního akciového trhu USA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odvětvová klasifikace ekonomických činností Organizace zemí vyvážejících ropu procentní bod standard kupní síly (Purchasing Power Standard) hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) Energetická burza Praha celkový index Burzy cenných papírů Praha index RM–Systému (dříve PK-30) RM–Systém (mimoburzovní trh) index akciového trhu Slovenska index akciového trhu USA stálé ceny Středisko cenných papírů Standard International Trade Classification Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů státní pokladniční poukázky Toyota Peugeot Citroën Automobile účetní přidaná hodnota všeobecná pokladní správa výběrové šetření pracovních sil index akciového trhu Polska základní stavební výroba

3


4




ÚVOD Růst výkonnosti české ekonomiky (vyjádřené hrubým domácním produktem očištěným o sezónní a kalendářní vlivy) zpomalil v 1. čtvrtletí na 5,3 % (proti 6,1 % ve stejném období předchozího roku). Rozhodujícím zdrojem hospodářského růstu zůstala nadále domácí poptávka, ale v její struktuře již převážil vliv tvorby fixního kapitálu nad konečnou spotřebou (protože v důsledku růstu životních nákladů došlo k výraznému oslabení reálné kupní síly domácností). Zpomalení se projevilo také na nabídkové straně ekonomiky, když hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně o 5,4 % (loni 6,2 %). V rámci Evropské Unie se česká ekonomika řadila nadále mezi nejrychleji rostoucí země. Rychleji rostlo pouze Slovensko (8,7 %), Litva (6,7 %) a Polsko (6,4 %). Výrazně zaostalo Maďarsko (0,7 %), které nedosáhlo ani průměru EU-27 (2,5 %). Také v rámci EU se v důsledku vyšší inflace projevil slábnoucí vliv konečné spotřeby obyvatelstva na hospodářský růst, přesto byl příspěvek výdajů domácností za EU jako celek (0,9 p.b.) stále ještě nejvyšší ze všech složek poptávky. Z hlediska vnitřních podmínek došlo k dalšímu výraznému zrychlení meziročního růstu inflace (nastoupenému v říjnu 2007), když v březnu vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 7,1 %. Akcelerace inflace byla vyvolána zejména růstem regulovaných cen a úpravami nepřímých daní (změny sazeb DPH, spotřebních daní a zavedení ekologických daní), k nimž se z oblasti tržních cen přidal další růst cen potravin a pohonných hmot. Dopad vysokých cen energetických surovin a potravin na světových trzích do inflace byl částečně tlumen sílícím kurzem koruny, která byla v tomto období nejrychleji posilující volně směnitelnou měnou na světě. Rychlý cenový vývoj výrazně ovlivnil reálnou spotřebu domácností, když z velké části eliminoval rekordní meziroční růst jejich nominálních výdajů (růst o 9,8 % byl nejvyšší za posledních deset let). Konečná spotřeba domácností tak vzrostla reálně o 2,8 % a k hospodářskému růstu přispěla pouze 1,4 p.b., tj. o 2 p.b. méně než loni. Další poptávkové složky, tj. spotřeba vlády (s příspěvkem k růstu 0,1 p.b.), tvorba hrubého kapitálu (1,8 p.b.) a čistý vývoz (2,0 p.b.) nedokázaly tento výpadek plně kompenzovat. Tvorba hrubého kapitálu vzrostla meziročně o 7,1 % (loni 11,0 %) s tím, že k tomuto výsledku více přispělo zvýšení stavu zásob než investice. Růst výdajů na tvorbu fixního kapitálu o 2,0 % (loni 5,1 %) byl zajištěn investicemi do strojů a zařízení, zatímco u investic do budov a staveb došlo k meziročnímu poklesu.

5



V zahraničním obchodě se zbožím a službami rostl vývoz ve stálých cenách (13,8 %) rychleji než dovoz (12,1 %), zejména v důsledku příznivého vývoje ve službách (růst vývozu o 22,3 %). Bilance služeb (v běžných cenách) skončila aktivem ve výši téměř 24 mld. Kč, ke kterému přispěl především prodej služeb silniční a letecké přepravy, vývoz reklamních a technických služeb a cestovní ruch. Obchod se zbožím (v běžných cenách) vykázal ve srovnání s předchozím obdobím pomalejší dynamiku, když jeho obrat vzrostl o 6,4 % (naposledy rostl obrat jednociferným tempem ve 4. čtvrtletí 2005). Při meziročním růstu vývozu o 5,7 % a dovozu o 7,2 % skončila obchodní bilance přebytkem 33,0 mld. Kč, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o 5,9 mld. Kč méně. Na těchto výsledcích se do značné míry projevil vliv poklesu cen, který byl výraznější u vývozu (-4,3 %) než u dovozu (-3,0 %) a negativně tak ovlivnil saldo obchodní bilance o téměř 9 mld. Kč. Na výši celkového salda obchodní bilance pozitivně působil meziroční růst aktiva se zeměmi Evropské unie (o 21,3 mld. Kč na 135,4 mld. Kč), když nejvíce se zlepšil obchod s Francií (zvýšení přebytku o 5,4 mld. Kč) a dále s Itálií, Polskem a Slovenskem. Nejvyššího přebytku (29,2 mld. Kč), i když v meziročním srovnání nepatrně nižšího, bylo dosaženo s Německem. Na druhé straně aktivum obchodní bilance negativně ovlivnilo další prohloubení deficitu s Čínou (o 8 mld. Kč na 43,9 mld. Kč) a Ruskem (o 4,7 mld. Kč na 22,5 mld. Kč). Z komoditního hlediska dosáhly nejvyššího aktiva obchodní bilance (92,9 mld. Kč, tj. o 3,8 mld. Kč meziročně více) tradičně stroje a dopravní prostředky. Při meziročním růstu vývozu o 6,6 % se strojírenská skupina podílela na celkovém vývozu 55 %. Nejvyšší pasivum (38,7 mld. Kč, tj. o 10 mld. Kč meziročně více) vytvořila minerální paliva vlivem rychlého růstu dovozních cen (téměř o 18,6 %), druhé největší pak chemikálie (26,4 mld. Kč, tj. meziročně více o 1,6 mld. Kč). Příznivý vývoj v obchodu se zbožím a službami se promítl do kladného salda běžného účtu platební bilance (27 mld. Kč). Při současném přebytku na kapitálovém účtu (7 mld. Kč) a odlivu finančních zdrojů do zahraničí na finančním účtu (7,4 mld. Kč) a v položce kursové rozdíly, chyby a opomenutí dosáhla platební bilance celkově kladného výsledku (19,4 mld. Kč). Na nabídkové straně ekonomiky průmyslová výroba zaznamenala zpomalení růstu produkce na 5,7 % (z 11,3 % v 1. čtvrtletí minulého roku), když v březnu došlo poprvé po více než pěti letech nepřetržitého růstu k meziročnímu poklesu. Na výsledku odvětví se nepříznivě projevilo oslabení poptávky, o čemž svědčí snížení růstu nově uzavřených zakázek na 1,1 % (z 13,7 % ve stejném období předcházejícího roku) a pokles zahraničních zakázek o 3,9 % (loni růst 17,2 %) zejména vlivem silného kurzu koruny. K dalším faktorům omezujícím růst patřily stále rostoucí náklady na dopravu a energie a vysoká základna předcházejícího roku.

6



Na druhé straně k oživení produkce přispěly především nové výrobní kapacity zahraničních investorů, zejména v elektronickém průmyslu, strojírenství a automobilovém průmyslu. Podniky pod zahraniční kontrolou dále zvýšily svůj podíl na celkových tržbách (na 59,5 %) a byly hlavními nositeli strukturálních změn ve prospěch odvětví vyrábějících technologicky náročnější výrobky s vyšší přidanou hodnotou a nižší náročností na spotřebu paliv a energií. Zejména nové výrobní kapacity ovlivnily vývoj zaměstnanosti v průmyslu, která meziročně vzrostla o 2,6 % (z toho ve zpracovatelském o 3,4 %). Protože současně došlo ke zpomalení růstu produkce, vzrostla produktivita práce pouze o 1,9 %. tj. o 1,7 p.b. méně než reálná mzda přepočtená indexem spotřebitelských cen. Důsledkem bylo zvýšení reálných jednotkových mzdových nákladů o 3,4 %. Celková stavební produkce meziročně vzrostla o 4,2 %. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se zvýšily objemy stavebních prací téměř ve všech směrech výstavby, zejména pak v dopravní a technické infrastruktuře (stavby dálnic a rekonstrukce hlavních železničních tratí a uzlů). Pokračovala také realizace rozsáhlých developerských projektů zaměřených především na výstavbu průmyslových a administrativních center a rozvoj bytové výstavby. Na trhu práce stále solidní růst ekonomiky přispěl ke zvýšení zaměstnanosti (meziročně o 1,9 %) a snížení nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti k 31. březnu dosáhla 5,6 % a byla meziročně nižší o 1,7 p.b. V důsledku poklesu nezaměstnanosti se snížila také zásoba volných pracovních sil (navíc v nevyhovující struktuře), takže tuzemský trh práce byl ve stále větší míře doplňován pracovníky ze zahraničí, zejména v technických oborech. Důsledkem sílícího nesouladu mezi poptávkou a nabídkou práce byl zvýšený tlak na růst mezd. Průměrná měsíční nominální mzda (včetně odhadu za malé subjekty) meziročně vzrostla o 10,2 %, což bylo nejvíce od 4. čtvrtletí 1998. Na druhé straně se v důsledku rychlého růstu spotřebitelských cen vývoj reálné mzdy zpomalil na 2,6 %, takže po ročním přerušení byla obnovena žádoucí tendence předstihu růstu produktivity před mzdami. Dále se zvýšila mzdová diferenciace, a to jak mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou, tak z hlediska odvětvového, sektorového a regionálního. Vliv zvýšení spotřebitelských cen se projevil také na vnitřním trhu, kde při mírně nižším růstu hodnoty tržeb (v běžných cenách) ve srovnání s minulým rokem (zpomalení o 1,6 p.b. na 7,4 %), došlo k výraznému snížení tempa růstu fyzického objemu prodeje (o 7,4 p.b. na 2,3 %). Toto snížení zasáhlo především oblast prodeje a oprav motorových vozidel, včetně prodeje pohonných hmot a oblast prodeje nepotravinářského zboží v maloobchodě, protože obyvatelstvo omezilo především výdaje na zbytné potřeby.

7


8




SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. ČTVRTLETÍ 2008

I. Makroekonomický vývoj 

Meziroční růst hrubého domácího produktu (očištěný o sezónní a kalendářní vlivy) zpomalil na 5,3 %, tj. meziročně o 1,5 p.b. Byla tak přerušena tendence růstové dynamiky přesahující 6 %, která se udržela po jedenáct čtvrtletí v řadě.



Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se snížila především úloha konečné spotřeby, a to vlivem spotřeby domácností. Výdaje domácností vzrostly v reálném vyjádření pouze o 2,8 % (loni o 7,1 %), protože jejich výrazný nominální růst (9,8 %) byl v rozhodující míře eliminován růstem cen. Spotřeba vlády meziročně vzrostla reálně o 0,7 % (loni pokles o 0,5 %).



K meziročnímu růstu tvorby hrubého kapitálu o 7,1 % (loni 11,0 %) více přispělo zvýšení stavu zásob než investice. Výdaje na tvorbu fixního kapitálu vzrostly o 2,0 % (loni 5,1 %), a to zásluhou investic do strojů a zařízení, zatímco u investic do budov a staveb došlo k meziročnímu poklesu.



V zahraničním obchodě se zbožím a službami rostl vývoz ve stálých cenách (13,8 %) rychleji než dovoz (12,1 %), což je tendence, která trvá již čtvrtým rokem (s výjimkou 1. čtvrtletí minulého roku, kdy bylo u vývozu a dovozu dosaženo shodné dynamiky 16,4 %). V bilanci obchodu se zbožím a službami (v běžných cenách) bylo dosaženo přebytku 51,6 mld. Kč, což bylo o 10,4 mld. Kč více než loni.



Na nabídkové straně ekonomiky se na růstu hrubé přidané hodnoty o 5,4 % (ve stálých cenách) podílelo zejména objemově nejvýznamnější odvětvi zpracovatelského průmyslu, které zajistilo její růst téměř ze dvou třetin (s příspěvkem 3,5 p.b.).



Vlivem rychlého cenového růstu vzrostl v odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) podíl stavebnictví na 6,9 % (z 6,3 % loni) a zemědělství na 3,0 % (z 2,6 %). Naopak podíl průmyslu se snížil na 31,0 % (z 31,4 % loni) především vlivem meziročního poklesu cen ve zpracovatelském průmyslu.



Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 3,3 % (ve srovnání se 4,5 % ve stejném období minulého roku). Protože však současně zpomalil mzdový vývoj v reálném vyjádření na 2,6 % (proti 6,1 % loni), byla po ročním přerušení obnovena žádoucí tendence předstihu růstu produktivity před mzdami.



Počet obyvatel České republiky k 31.březnu dosáhl 10 403,1 tisíc, když meziročně vzrostl o 99,4 tisíc osob. Většina přírůstku počtu obyvatel je dlouhodobě důsledkem aktivního salda zahraniční migrace, avšak teprve od roku 2006 počet živě narozených převyšuje počet zemřelých.



Vyšším nárůstem počtu zaměstnaných než poklesem počtu nezaměstnaných vzrostl počet ekonomicky aktivních osob o 26,7 tisíc na 5 202,9 tisíc. Nárůstem počtu důchodců a studentů se zvýšil počet ekonomicky neaktivních osob o 73,7 tisíc na 3 709,9 tisíc osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let, meziročně poklesla o 0,3 p.b. na 58,4 %.



Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, meziročně vzrostl o 93,4 tisíc, tj. o 1,9 % na 4 958,4 tisíc osob. Z celkového počtu bylo 42,8 % žen. Pokračoval pokles zaměstnanosti v primárním sektoru, zaměstnanost rostla v sekundárním a terciárním sektoru. Podle postavení v hlavním zaměstnání rostla zaměstnanost zejména ve skupině zaměstnanců, jejichž

9



počet meziročně vzrostl o 85,7 tisíc na 4 149,1 tisíc, tj. na 83,7 % celkové zaměstnanosti a vzrostl také počet pracovníků podnikatelské sféry o 11 tisíc na 797,3 tisíc osob. 

Počet zaměstnanců v národním hospodářství (vč. odhadu za malé firmy), který vychází z podnikového výkaznictví, meziročně vzrostl o 61,5 tisíc tj. o 1,5 % na 4 158,7 tisíc osob a v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostl o 31,3 tisíc, tj. o 0,9 % na 3 334 tisíc osob, tj. na 22,2 % všech zaměstnanců.



Počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice meziročně vzrostl k 31.3. o 61,2 tisíc na 255,6 tisíc osob. V jejich struktuře vzrostl počet zaevidovaných osob o 23,8 tisíc na 156,2 tisíc a zvýšil se i počet vydaných pracovních povolení o 37,4 tisíc na 99,4 tisíc.



Celkový počet podnikatelů, registrovaných v České republice jako fyzické a právnické osoby, dosáhl k 31. březnu 2 070,5 tisíc, tj. meziročně o 38,8 tisíc více. Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, koncem března meziročně vzrostl o 5,7 tisíc na téměř 71 tisíc osob.



Míra registrované nezaměstnanosti koncem března meziročně poklesla o 1,7 bodu na 5,6 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil o 94,2 tisíc na 336,3 tisíc. Z celkového počtu uchazečů bylo 53,5 % žen. Ve struktuře klesl počet uchazečů ve všech kategoriích, avšak na celkovém počtu vzrostl podíl uchazečů se zdravotním postižením a starších 50 let.



Při celoplošném poklesu nezaměstnanosti přetrvává podle krajů nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji Ústeckém (10,4 %) a Moravskoslezském (8,9 %) a podle okresů v Mostě (14 %), v Karviné (12,7 %) a v Teplicích (11,4 %).



Počet volných pracovních míst k 31.3. dosáhl 151,3 tisíc, když meziročně vzrostl o 43,6 tisíc. Počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo poklesl na 2,2 (před rokem 4). Podle okresů připadalo nejvíce uchazečů na 1 volné pracovní místo v Jeseníku (13,3). S klesajícím počtem nezaměstnaných se prohlubuje nedostatek vhodných pracovníků, zejména v technických oborech. Podle klasifikace zaměstnání (KZAM) byla nejvyšší nabídka volných míst pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele a opraváře



Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo v 1. čtvrtletí vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 0,89 mld. Kč, tj. o 5,3 % méně než před rokem. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti, bylo vydáno 1,87 mld. Kč, tj. meziročně o 7 % méně.



Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (vč. odhadu za malé firmy) meziročně vzrostla o 10,2 % na 21 054 Kč a reálná mzda se zvýšila, v důsledku vysokého nárůstu indexu spotřebitelských cen, pouze o 2,6 %. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se meziročně zvýšila o 10,4 % na 22 531 Kč s reálným nárůstem o 2,8 %. Meziročně došlo ke zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře ke mzdě v podnikatelské sféře o 7,3 p.b. na 87,2 %.



Mzdová náročnost HDP (objem mzdových prostředků v relaci k objemu HDP v běžných cenách) meziročně vzrostla o 0,8 p.b. na 29,4 %.



Na počátku roku 2008 se výrazně zrychlil růst inflace (meziročně v lednu i v únoru až na 7,5 %). V březnu se začal projevovat obrat tohoto trendu, když se inflace snížila na 7,1 %, v dubnu a v květnu na 6,8 %. Růst regulovaných cen se v 1. čtvrtletí 2008 zrychlil na 23,8 % (z 13,0 % ve 4. čtvrtletí 2007) a tržních cen na 3,6 % (z 3,2 % ve 4. čtvrtletí 2007).

10





Míra inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců) v březnu dosáhla 4,3 % (v květnu 5 %).



Zrychlování meziročního růstu cen průmyslových výrobců kulminovalo v lednu 2008 hodnotou 6,0 %, nejvyšší v posledních třech letech. V dalších měsících začaly pozvolna zpomalovat, na 5,3 % v březnu a 4,7 % v dubnu.



Vývoj cen stavebních prací potvrdil pokračování dynamického růstového trendu, který zatím vrcholil v dubnu 5% meziročním růstem (z 4,4 % v prosinci minulého roku a 4,9 % v březnu).



Hlavní příčinou dvojciferného meziročního růstu cen zemědělských výrobců (o 26,1 % v březnu a 28,2 % v květnu), který nabral výraznější tempo ve druhé polovině roku 2007, je vývoj cen zemědělských a potravinářských komodit v zahraničí.



Hospodaření státní pokladny v roce 2008 se kromě ledna pohybuje v záporných hodnotách, když v březnu dosáhlo v kumulaci od počátku roku deficit ve výši 13,35 mld. Kč, v dubnu 28,09 mld. Kč a v květnu 38,32 mld. Kč.



Saldo státního dluhu se snížilo o 37,3 mld. Kč (z 897,4 mld. Kč na 860,1 mld. Kč), tj. o 4,2 %. Z toho vnitřní státní dluh klesl o 34,4 mld. Kč a vnější státní dluh o 2,9 mld. Kč.



Peněžní zásoba zvolnila tempo meziročního růstu, když se po 14 měsících koncem března vrátila k jednocifernému růstu (z 13,2 % v prosinci 2007 na 9 % v březnu, tj. na 2 421,6 mld. Kč, v dubnu na 8,1 %).



Zvolnila dynamika růstu likvidních peněžních prostředků, tj. M1 , ovlivněná nižší poptávkou ekonomických subjektů po nich (z prosincových 16 % na 13,6 %, tj. 1 407,3 mld. Kč v březnu a na 9,4 % v dubnu).



I přes zvýšení úrokových sazeb zůstalo tempo růstu klientských úvěrů vysoké, když v jejich rámci zaznamenaly mírné zpomalení jak úvěry podnikové sféře (z 21 % v prosinci 2007, v březnu o 19,6 % na 917,6 mld. Kč, v dubnu o 19,3 %), tak i úvěry domácnostem (v prosinci kulminovaly růstem o 34,3 %, v březnu o 32,3 % na 756,2 mld. Kč, v dubnu o 31,7 %).



Česká koruna pokračovala v dlouhodobém trendu zhodnocování k oběma referenčním měnám. Dosahovala stále nová historická maxima k euru (v březnu od počátku roku zhodnotila o 4,1 %, meziročně v průměru o 8,8 %), i k dolaru (v březnu od počátku roku zhodnotila o 9,9 %, meziročně v průměru o 20,2 %).



Celkový výsledek platební bilance za 1. čtvrtletí 2008 byl kladný (19,4 mld. Kč, tj. 1,1 mil. USD), když zůstal v podstatě na úrovni předchozího čtvrtletí. Byl vytvořen zejména kladným saldem běžného účtu (27 mld. Kč, tj. 1,6 mld. USD a 3 % HDP) a přebytkem na kapitálovém účtu (7 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD). Jejich příspěvek byl částečně korigován odlivem finančních zdrojů do zahraničí na finančním účtu (7,4 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD) a v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (7,2 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD).



Devizové rezervy ČNB se v průběhu 1. čtvrtletí 2008 snížily (o 22,6 mld. Kč) a koncem března činily 608,5 mld. Kč, tj. 38 mld. USD. Pokrývaly 2,8 měsíčního dovozu zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. V následujícím období devizové rezervy v korunovém vyjádření dále klesaly, na 578,4 mld. Kč koncem června.



V 1. čtvrtletí 2008 pokračoval dlouhodobý trend růstu hrubé zahraniční zadluženosti, který ale zmírnil. K 31. 3. 2008 činila hrubá zadluženost 1 353,8 mld. Kč a 84,5 mld. USD, když meziročně vzrostla o 11,2 %, tj. o 136,7 mld. Kč. Úroveň zahraničního dluhu představovala 37,4 % HDP (koncem roku 2007 to bylo 38 %, před rokem 36,8 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %. 11





Příliv přímých zahraničních investic v 1. čtvrtletí 2008 dosáhl 28,8 mld. Kč, tj. 1,7 mld. USD. Přitom reinvestovaný zisk činil 31,5 mld. Kč (tj. 1,8 mld. USD), investice do základního kapitálu tvořily 12,2 mld. Kč (tj. 0,7 mld. USD) a ostatní kapitál -14,9 mld. Kč, jeho pokles byl ovlivněn splácením závazků vůči zahraničním mateřským společnostem.



Většina přímých zahraničních investic pocházela ze zemí EU, nejvíce z Německa (23,7 mld. Kč), dále z Rakouska (5,4 mld. Kč) a Francie (4,3 mld. Kč), z mimoevropských zemí pak z USA (5,4 mld. Kč) a z Korejské republiky (3,6 mld. Kč). Směřovaly zejména do nemovitostí a služeb pro podniky a do finančního zprostředkování.



Odliv přímých zahraničních investic z ČR v 1. čtvrtletí 2008 činil 7,9 mld. Kč, tj. 0,5 mld. USD, z toho reinvestovaný zisk 3,9 mld. Kč, ostatní kapitál 5,4 mld. Kč, přičemž základní kapitál se snížil o 1,4 mld. Kč, a to v odvětví finančního zprostředkování.



V 1. čtvrtletí 2008 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 25 společností v celkovém rozsahu investic 46,5 mld. Kč s předpokládaným počtem 6 tis. nově vytvořených pracovních míst.



MPO rovněž 1. čtvrtletí 2008 rozhodlo o podpoře 11 projektů technologických center a center strategických služeb s celkovou předpokládanou investicí přesahující 242 mil. Kč a více než 800 novými pracovními místy. Zároveň přijalo celkem 17 projektů technologických center a center strategických služeb s celkovou předpokládanou investicí 366,4 mil. Kč a více než 1 600 novými pracovními místy.



Český kapitálový trh kopíroval vývoj na světových trzích a korigoval svoje předchozí vzestupy. Index pražské burzy PX klesl od počátku roku o 14,5 % (meziročně o 9,4 %). Propad akcií v 1. čtvrtletí postihl všechny burzovní tituly.

 Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto : Účetní přidaná hodnota (b.c.) vzrostla o 7,8 % proti 10,2 % ve srovnatelném období, nejvíce v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 25,9 %), dále v nemovitostech a pronájmu (o 23,6 %), v ostatních službách (o 20,0 %), ve stavebnictví (o 16,2 %), v obchodu (o 7,2 %), v průmyslu (o 6 %), v dopravě, skladování a spojích (o 1,2 %) a v ubytování a stravování (o 0,7 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 5 %, na 185,4 tis. Kč/zam. při růstu zaměstnanosti o 2,7 %. Nejvyšší úroveň je stále v průmyslu (217,9 tis. Kč/zam.), kde vzrostla o 4,5 %, nejnižší v ubytování a stravování (86,6 tis. Kč/zam.) s meziročním poklesem o 0,2 %. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 8,5 % proti 9,6 % ve srovnatelném období, výkonová spotřeba o 8,8 % proti 9,3 % ve srovnatelném období. Rychlejší růst výkonové spotřeby než výkonů byl charakteristický pro většinu odvětví, s výjimkou stavebnictví, zemědělství a nemovitostí a pronájmu. Podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou svou pozici dominují na výsledcích nefinanční sféry a dosáhly těchto podílů: 40 % na zaměstnanosti, 55 % na výkonech a 50 % na účetní přidané hodnotě. Jejich produktivita práce z účetní přidané hodnoty zůstala stabilní při vyšší zaměstnanosti o 3 %. 

Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 8,9 %, diferencovaně ve všech odvětvích. Podíl největší položky aktiv, dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, meziročně klesl o 0,9 p.b. na 47,2 %. Ve struktuře aktiv zaznamenaly nejvyšší meziroční růst (v p.b.) pohledávky (o 1,4), akcie, podíly a účasti (o 0,5) a zásoby (o 0,4). V pasivech klesl podíl vlastního kapitálu o 0,3 p.b. na 54,6 %. Ve struktuře pasiv pak vzrostly (v p.b.) závazky (o 0,7 %).

12



Zásoby se meziročně zvýšily o 13,2 % proti 7,2 % ve srovnatelném období, přičemž nejvíce vzrostly zásoby v průmyslu, obchodu, nemovitostí a pronájmu a ostatních služeb.

II. Průmysl 

Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmyslová produkce v 1. čtvrtletí 2008 zaznamenala snížení meziročního růstu na 5,7 % (ve stejném období předcházejícího roku 11,3 %), přičemž v březnu byl poprvé po více než pěti letech pokles o 2,1 %. Nepříznivě se projevilo zejména zpomalení ekonomik EU za působení silné koruny. K dalším faktorům omezující růst patřily rostoucí náklady na energie a dopravu a vysoká základna předcházejícího roku. Hlavními nositeli růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou, které ovlivňovaly vývoj průmyslu vysokým podílem na celkových tržbách (59,5 %) a vytvářením nových pracovních míst. Tržby průmyslových podniků (ve s.c.) se zvýšily o 5,2 % (změna trendu, kdy po tříletém předstihu dynamiky tržeb před produkcí došlo k obratu, který může znamenat výrobu na sklad), tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 5,9 %, na celkových tržbách se podílely 57,2 %. V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se dynamicky rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu meziročně o 34,8 % (při její malé váze 3,1 %), její vývoj byl ovlivněn pokračujícím růstem příjmů a spotřebitelského zájmu obyvatelstva po předmětech dlouhodobé spotřeby. Z dalších seskupení se zvýšila výroba výrobků investičního charakteru o 9,7 % (váha 23,6 %). Produkce zpracovatelského průmyslu byla vyšší o 6 %, tržby (ve s.c.) o 5,5 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 6,1 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 57,2 % a na tržbách zpracovatelského průmyslu 61,3 %). Vysoký nárůst zaznamenala výroby elektrických a optických přístrojů, kde produkce vzrostla o 19,2 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 12,6 % a výroba dopravních prostředků 9 %. Nižší růst uzavřených zakázek se promítl do zpomalování dynamiky růstu průmyslu. Nově uzavřené zakázky celkem vzrostly pouze o 1,1 % (z 13,7 % ve stejném období předcházejícího roku), při poklesu zahraničních zakázek o 3,9 % (z růstu 17,2 %). V rámci celkových tržeb průmyslu hrál rozhodující roli zpracovatelský průmysl s dosaženým podílem na celkových tržbách 92,8 % (meziroční nárůst o 0,3 p.b.), na úkor poklesu energetické sekce na 6 % (o 0,2 p.b.) a surovinové sekce na 1,7 % (o 0,1 p.b.). Za růstem celkové zaměstnanosti o 2,6 % byly nové výrobní kapacity zahraničních investorů (gumárenského a plastikářského, automobilového, elektrotechnického průmyslu a strojírenství) a rozšiřování výroby ve stávajících kapacitách.  Zpomalení růstu produkce při zvyšování zaměstnanosti se projevilo v nízkém růstu produktivity práce o 1,9 %, předstiženého dynamikou reálných mezd při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 3,5 p.b. a při přepočtu indexem spotřebitelských cen o 1,7 p.b. Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů dosáhl nejvyššího růstu tržeb veřejný sektor o 6,5 % (zvýšení podílu o 0,5 % na 5,1 %). U rozhodujícího sektoru, podniků soukromých pod zahraniční kontrolou (podíl 59,5 %), rostly tržby o 5,4 % (zpomalení z 16,4 %).

13





Tokové ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 6 % proti 7,6 % ve srovnatelném období, nejvíce v těžbě nerostných surovin (o 29,2 %), v energetice o 22 %, ve zpracovatelském průmyslu pouze o 1,1 %. Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 4,5 % na 217,9 tis. Kč/zam. při vyšší zaměstnanosti o 1,4 %. Nejvíce vzrostla v těžbě nerostných surovin (o 34,7 %), kde zaměstnanost klesla o 4,1 %. V energetice vzrostla produktivita o 28,9 %, při poklesu zaměstnanosti o 5,4 %. Ve zpracovatelském průmyslu produktivita naopak poklesla o 0,8 % při růstu zaměstnanosti o 1,9 %.

Výkonová spotřeba (7,9 % - proti 7,2 % ve srovnatelném období) přestihla růst výkonů vč. obchodní marže (7,4 % - proti 7,3 % ve srovnatelném období), přitom v těžbě nerostných surovin vzrostly výkony o 21,4 % při růstu výkonové spotřeby o 11,4 %, v energetice vzrostly výkony o 19,7 % při růstu výkonové spotřeby o 18,9 %, ve zpracovatelském průmyslu vzrostly výkony o 4,6 % a výkonová spotřeba o 5,6 %. 

Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 7,9 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 9,2 %, v těžbě surovin o 33,5 %, v energetice o 1,5 %. Ve struktuře aktiv poklesl podíl dlouhodobého majetku o –1,1 p.b. na 42,5 %. Vzrůst se naopak týkal celkových pohledávek (o 2 p.b.). V pasivech nejvíce klesl podíl vlastního kapitálu (o –0,6 p.b.) na 54,3 %. Nejvyšší růst podílu se pak týkal závazků (o 1,2 p.b.). Celkové zásoby se meziročně zvýšily o 13,7 % proti 7,2 % ve srovnatelném období, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 14,7 %, a v těžbě surovin o 11,2 %. Pokles zaznamenala sekce energetiky o 2,4 %.

III. Stavebnictví 



Stavebnictví v 1. čtvrtletí 2008 vzhledem k mimořádně vysoké srovnávací základně stejného období roku 2007 zpomalilo meziroční tempo růstu z 28,8 % na 4,2 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly významné investiční projekty v dopravní infrastruktuře, dále pokračovala realizace rozsáhlých developerských stavebních projektů zaměřených především na výstavbu průmyslových a administrativních center a intenzivní bytová výstavba spojená s přírůstky dokončených i zahajovaných bytů. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Stavební práce (ve s.c.) zaznamenaly meziroční růst o 3,8 % při podílu na produkci odvětví 61,1 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se přitom zvýšily o 3,3 % a opravy a údržba o 1,3 %. Stavební práce v zahraničí se zvýšily o 22,6 % (při nízkém podílu 3,3 % na celkovém objemu stavebních prací). Produktivita práce ze S se zvýšila o 3,2 % při stagnující zaměstnanosti. Růst průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací) předstihl růst produktivity práce ze S o 5,5 procentního bodu. Počet vydaných stavebních povolení meziročně vzrostl o 1,2 % na 26 329 a orientační hodnota staveb o 12,0 % na 90,9 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stavební povolení se tak zvýšila na 3 452 tis. Kč.

V dubnu 2008 byla stavební produkce meziročně vyšší o 2,0 %.

14





Bytovou výstavbu v 1. čtvrtletí 2008 charakterizoval růst zahájených (o 4,4 %) i dokončených bytů (o 9,8 %) a nadále rostoucí rozestavěnost (o 1,0 %), protože absolutní počty zahájených bytů stále převyšovaly počty bytů dokončených.



Tokové finanční ukazatele v organizacích s 50 a více zaměstnanci (podílely se více jak polovinou na celkových výkonech stavebnictví) se vyvíjely takto: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 16,2 % proti 53,8 % ve srovnatelném období, při rychlejším růstu výkonů (10,2 % - proti 33,7 % ve srovnatelném období) než výkonové spotřeby (8,8 % - proti 29,4 % ve srovnatelném období). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 16,9 % na 130,9 tis. Kč/zam. při poklesu zaměstnanosti o 0,6 %.

 Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj: Aktiva = pasiva meziročně vzrostla o 8,9 % na 135 mld. Kč. Růst aktiv nejvíce ovlivnily pohledávky a peníze a účty v bankách. V meziroční změně podílu jednotlivých položek na aktivech došlo k poklesu dlouhodobého majetku (o 1,3 p.b. na 17,2 %). Vzrůst se naopak týkal podílu peněz a účtů v bankách (o 1,9 %). V pasivech nejvíce vzrostl podíl přijatých úvěrů a půjček (o 0,9 p.b.) a závazků (o 0,3 p.b.). Objem vlastního kapitálu meziročně klesl o 1,2 p.b. na 35 %. Zásoby meziročně vzrostly o 7,3 % na 13 mld. Kč proti –2,4 % ve srovnatelném období, jejich růst nejvíce ovlivnily zásoby nedokončené výroby (tvoří 74 % z celkových zásob).

Zahraniční obchod 

Zahraniční obchod v 1. čtvrtletí 2008 zpomalil především vlivem vývoje cen. Obrat zahraničního obchodu vzrostl v běžných cenách o 6,4 % a dosáhl hodnoty 1 239,7 mld. Kč (z toho vývoz 636,4 mld. Kč). Na přírůstku obratu o 75 mld. Kč měl převažující podíl dovoz (54 %). Přebytek obchodní bilance 33 mld. Kč byl meziročně nižší o 5,9 mld. Kč.



V důsledku vyššího poklesu vývozních cen o 4,3 % než cen dovozních o 3 % se směnná relace stala nevýhodnou 98,7 proti 103,7 v 1. čtvrtletí 2007. Zhoršení směnných relací se projevilo výrazněji u paliv a surovin.



Po přepočtu do stálých cen byla dynamika vývozu i dovozu vyšší (10,9 % ku 11,2 %) než v běžných cenách (5,7 % ku 7,2 %). Cenový vývoj měl negativní dopad na výši přebytku obchodní bilance v rozsahu 8,9 mld. Kč (vypočteno z cenových deflátorů).



Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za tři měsíce o 20,2 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření šestkrát vyšší než v korunách (vzrostl o 32,7 %, resp. o 34,6 %). Vývoz dosáhl 37,3 mld. USD a dovoz 35,4 mld. USD, takže přebytek činil 1,9 mld. USD. K EUR koruna posílila o 8,8 % a tempa byla téměř třikrát vyšší než v korunovém vyjádření (16,1 % ku 17,7 %), vývoz představoval 24,9 mld. EUR a dovoz 23,6 mld. EUR. Kladné saldo obchodní bilance dosáhlo 1,3 mld. EUR.



Podíl vývozu i dovozu zboží na HDP mírně oslabil, podíl vývozu činil 68 % a dovozu 63,6 %. Krytí dovozu vývozem se meziročně zhoršilo o 1,4 p.b. na 105,5 %. Česká ekonomika je jednou z nejotevřenějších v EU, míra otevřenosti dosáhla 65,8 %.



Na výši celkového salda pozitivně působil meziroční růst aktiva se zeměmi EU o 21,3 mld. Kč na 135,4 mld. Kč. Nejvíce se zlepšil obchod s Francií (kladné saldo se zvýšilo o 5,4 mld. Kč), o více než 2 mld. Kč vzrostl přebytek s Itálií, Polskem a Slovenskem. S Německem vznikla nejvyšší aktivní bilance 29,2 mld. Kč, meziročně nepatrně nižší. Negativně celkový přebytek ovlivnilo další

15



prohloubení deficitu s Čínou (o 8 mld. Kč na 43,9 mld. Kč) a Ruskem (o 4,7 mld. Kč na 22,5 mld. Kč). 

Z komoditního hlediska dosáhly nejvyššího přebytku obchodní bilance 92,9 mld. Kč (tj. meziročně více o 3,8 mld. Kč) stroje a dopravní prostředky. Vývoz vzrostl o 6,6 % a dosáhl 349,7 mld. Kč, hodnota dovozu byla vyšší o 7,4 % a činila 256,8 mld. Kč. Strojírenská skupina se na celkovém vývozu podílela 55 % a na dovozu 42,6 %. Nejvyšší pasivum 38,7 mld. Kč vytvořila minerální paliva, což bylo meziročně více o 10 mld. Kč vlivem růstu dovozních cen téměř o 18,6 %. Druhý největší deficit měly chemikálie 26,4 mld. Kč (meziročně více o 1,6 mld. Kč).



Podíl HI-TECH výrobků v zahraničním obchodě je stabilizovaný, ve vývozu byl 12,3 % a dovozu 14 %. Dovoz přestihl vývoz (8 % ku 2,3 %), a tak se deficit HI-TECH meziročně zvýšil na více než trojnásobek 6,1 mld. Kč.



Z pohledu dovozů dle předpokládaného užití se v souvislosti s rostoucími investičními aktivitami zvýšil podíl dovozů pro investiční užití na více než 30 % v důsledku meziročního růstu o 19,1 %. Naopak podíly dovozů pro výrobní užití a osobní spotřebu mírně poklesly (na 50,1 % resp. 19,8 %).

 Po březnovém zpomalení temp vývozu i dovozu došlo v dubnu k návratu k dvouciferným dynamikám. Tempo růstu vývozu v b.c. (12,6 %) předstihlo tempo dovozu (11,1 %). Kladné saldo obchodní bilance ve výši 8,3 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 3,4 mld. Kč. V kumulaci za leden až duben vývoz vzrostl o 7,4 % a dovoz o 8,2 %. Přebytek obchodní bilance dosáhl 41,3 mld. Kč a byl meziročně nižší o 2,5 mld. Kč, což ovlivnily ceny.

V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností 

Ve všech odvětvích obchodu rostly tržby pomaleji než v roce 2007, kdy bylo dosaženo historicky nejvyšší dynamiky, v běžných cenách dosáhly 804,2 mld. Kč, meziročně se zvýšily o 7,8 %, tj. o 3,5 p.b. méně než v 1. čtvrtletí 2007.



Zpomalení růstu tržeb se promítlo do finančních výsledků odvětví, výkony meziročně vzrostly o 6,3 % (před rokem o 7,6 %), výkonová spotřeba o 8,0 % (před rokem o 0,3 %) a účetní přidaná hodnota o 4,0 % (před rokem o 16,0 %).



Obchodní marže klesla meziročně ze 14,6 % na 14,0 % a na výkonech se podílela z 67 %, to je o 1,8 p.b. méně než v 1. čtvrtletí 2007.



Vysoký růst zaměstnanosti v 1. čtvrtletí, o 3,0 % na 704,6 tis. pracovníků byl důsledkem „prodejní expanze“ v předchozím roce.



Průměrná nominální mzda vzrostla meziročně o 11,9 % (o 1,5 p.b. rychleji, než průměr za všechny zaměstnance) a dosáhla 20 291 Kč (tj. 90 % úrovně v celém hospodářství).



Až do roku 2006 rostly tržní podíly velkých obchodních podniků, se 100 a více zaměstnanci, ve všech segmentech obchodního podnikání. Od té doby roste podíl velkých podniků jen v oblasti maloobchodu, v 1. čtvrtletí 2008 dosáhl 48,5 %, když meziročně posílil o 2,9 p.b.



Růst podílu velkých podniků v maloobchodě souvisí s aktivitami nadnárodních řetězců, které dlouhodobě usilují o co nejsilnější pozici na trhu. Jejich podíl na tržbách velkých maloobchodních podniků vzrostl od roku 2000 o 14 p.b. a v roce 2007 překročil 80 %.



Meziroční zpomalení fyzického růstu tržeb maloobchodu, včetně motoristických potřeb o 7,4 p.b. (z 9,7 % ve s.c. v 1. čtvrtletí 2007 na 2,3 %) vyplynulo z pomalejšího nárůstu tržeb

16



v běžných cenách, o 1,6 p.b. (z růstu o 9,0 % v b.c. v 1. čtvrtletí 2007 na 7,4 %) a meziročního zvýšení cenové hladiny v této oblasti spotřeby o téměř 5 %. 

O původu zboží na spotřebitelském trhu nejsou úplné statistické údaje, avšak z propočtů prováděných MPO vyplývá, že po stagnaci v létech 2006 a 2007 se obnovil růst podílu dováženého zboží (meziročně se zvýšil o 1,9 p.b. a dosáhl 38,5 %).



Dubnový vývoj naznačil možnost vyrovnávání předchozího poklesu tempa růstu. Fyzický objem tržeb maloobchodu, včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) meziročně vzrostl o 4,6 %, takže za první čtyři měsíce tržby vzrostly o 2,9 % a zpomalení tempa růstu, proti předchozímu roku, kleslo z 7,4 p.b. v prvním čtvrtletí na 6,5 p.b.

17



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Růst hrubého domácího produktu se zpomalil jak v reálném,…

V 1. čtvrtletí růst hrubého domácího produktu (očištěný o sezónní a kalendářní vlivy) zpomalil na 5,3 %, tj. meziročně o 1,5 p.b. Byla tak přerušena tendence růstové dynamiky přesahující 6 %, která se udržela po jedenáct čtvrtletí v řadě. Vrcholu růstu bylo dosaženo ve 3. čtvrtletí 2006 (6,9 %) s tím, že celoroční dynamika v uvedeném roce činila 6,8 % a k postupnému zpomalování tempa růstu došlo až od druhé poloviny minulého roku. Po pravidelné revizi ročních národních účtů, kterou provedl ČSÚ, vzrostl hrubý domácí produkt v roce 2005 o 6,3 % (původně o 6,4 %), v roce 2006 o 6,8 % (6,4 %) a v roce 2007 o 6,6 % (6,5 %). Zpřesněny byly také čtvrtletní údaje v uvedených letech, z toho v roce 2007 v 1. a 2. čtvrtletí na 6,8 % (z 6,4 %), ve 3. čtvrtletí na 6,5 % (z 6,4 %) a ve 4. čtvrtletí na 6,3 % (z 6,6 %).

Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 6,8

7,0

6,8

6,8

6,9 6,6

6,4

6,3

6,8

6,8

6,5 6,3

5,7

6,0 5,1

5,0

5,3

4,6

4,0

4,0

4,0

3.Q

4.Q

4,0

4,2

3,5 2,9

3,0 2,2

2,0

1,8 1,8

1,8

1,0 0,0 1.Q

2.Q

3.Q

2002

4.Q

1.Q

2.Q

2003

1.Q

2.Q

3.Q

2004

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2005

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2006

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2007

4.Q

1.Q

2008

Pramen: ČSÚ, graf MPO …tak v nominálním vyjádření

Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl 935,2 mld. Kč a byl meziročně o 8,8 % vyšší. Při růstu úhrnné cenové hladiny o 3,3 % (vyjádřené implicitním deflátorem HDP) to znamená, že na meziročním přírůstku hodnoty produktu se podílel růst jeho objemu necelými dvěma třetinami a růst cen více než jednou třetinou. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy nominální růst HDP činil 10,7 % a růst cenové hladiny 3,6 %, tak došlo v této proporci k mírnému zvýšení cenového vlivu. Růst úhrnné cenové hladiny byl vyvolán vývojem domácích cen (zejména spotřebitelských), zatímco v zahraničním obchodě se zbožím a službami se naopak ceny vlivem posilování koruny snížily. Současně v důsledku nižšího poklesu dovozních cen (-3,7 %), který souvisel s růstem cen ropy, než cen vývozních (-4,3 %), dosáhla směnná relace hodnoty 99,4.

18



Rychlý růst spotřebitelských cen negativně ovlivnil úroveň reálných výdajů domácností,…

Zpomalení hospodářského růstu bylo doprovázeno výraznými změnami ve struktuře reálného produktu. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se snížila především úloha konečné spotřeby, a to vlivem spotřeby domácností. Výdaje domácností vzrostly v reálném vyjádření pouze o 2,8 % (loni o 7,1 %), protože jejich výrazný nominální růst (9,8 %) byl v rozhodující míře eliminován růstem cen. Spotřeba vlády meziročně vzrostla reálně o 0,7 % (loni pokles o 0,5 %).

… takže těžiště hospodářskému růstu se posunulo směrem ke zvýšení stavu zásob a…

K meziročnímu růstu tvorby hrubého kapitálu o 7,1 % (loni 11,0 %) více přispělo zvýšení stavu zásob než investice. Výdaje na tvorbu fixního kapitálu vzrostly pouze o 2,0 % (loni 5,1 %), a to zásluhou investic do strojů a zařízení, zatímco u investic do budov a staveb došlo k meziročnímu poklesu.

…k nárůstu příspěvku čistého vývozu s tím, že…

V zahraničním obchodě se zbožím a službami rostl vývoz ve stálých cenách (13,8 %) rychleji než dovoz (12,1 %), což je tendence, která trvá již čtvrtým rokem (s výjimkou 1. čtvrtletí minulého roku, kdy bylo u vývozu a dovozu dosaženo shodné dynamiky 16,4 %). V bilanci obchodu se zbožím a službami (v běžných cenách) bylo dosaženo přebytku 51,6 mld. Kč, tj. o 10,4 mld. Kč více než loni.

Tabulka č. I.1.1 Agregátní poptávka a její složky v 1. čtvrtletí 2008 (stálé ceny)

Konečná spotřeba - domácností - vlády - neziskových institucí Tvorba hrubého kapitálu - fixní kapitál Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Čistý vývoz Hrubý domácí produkt

běžné ceny mld Kč 632,9 446,2 180,0 6,8 250,7 221,9 749,3 697,7 51,6 935,2

2006 4,0 4,8 2,1 9,9 10,3 6,2 17,3 16,2 1,4X/ 6,8

meziroční změna v % 2007 4,7 7,1 -0,5 5,8 11,0 5,1 16,4 16,4 0,6X/ 6,8

2008 2,1 2,8 0,7 -3,2 7,1 2,0 13,8 12,1 2,0X/ 5,3

Pramen: ČSÚ X/ Příspěvek ke změně HDP Poznámka: vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem …domácí poptávka si udržela úlohu hlavního faktoru hospodářského růstu

Změny ve struktuře produktu lze dokumentovat také propočty přírůstkové analýzy výdajů na hrubý domácí produkt. Z nich vyplývá, že v meziročním srovnání: 

snížení příspěvku domácí poptávky z 6,2 p.b. v roce 2007 na 3,3 p.b. letos bylo jenom částečně kompenzováno vnějším sektorem, který zvýšil svůj příspěvek z 0,6 p.b. v minulém roce na 2,0 p.b. letos,



v rámci domácí poptávky se snížil vliv obou rozhodujících položek s tím, že v letošním roce tvorba hrubého kapitálu přispěla k hospodářskému růstu už více (1,8 p.b.) než konečná spotřeba (1,5 p.b.),



rozhodující položkou, která ovlivnila zpomalení hospodářského růstu, byla konečná spotřeba domácností, jejíž příspěvek poklesl na 1,4 p.b., tj. o 2,0 p.b.

19



Tabulka č. I.l.2 Přírůstková analýza výdajů na HDP (bez vyloučení dovozu pro konečnou spotřebu, v p.b.) 1. Q 2007 Hrubý domácí produkt Domácí poptávka 1. Konečná spotřeba - domácností - vlády (vč.neziskových institucí) 2. Tvorba hrubého kapitálu Vnější poptávka (netto vývoz) 1. Vývoz zboží a služeb 2. Dovoz zboží a služeb (-)

6,8 6,2 3,3 3,4 -0,1 2,9 0,6 12,4 11,8

1. Q 2008 5,3 3,3 1,5 1,4 0,1 1,8 2,0 11,0 9,0

Pramen: ČSÚ Z hlediska odvětví přispěl k reálnému růstu HPH zejména zpracovatelský průmysl,…

Na nabídkové straně ekonomiky se na růstu hrubé přidané hodnoty o 5,4 % (ve stálých cenách) podílelo zejména objemově nejvýznamnější odvětvi zpracovatelského průmyslu, které zajistilo její růst téměř ze dvou třetin (s příspěvkem 3,5 p.b.). Vedle zpracovatelského průmyslu (růst 13,6 %) rostla hrubá přidaná hodnota nadprůměrně ještě ve výrobě elektřiny (7,9 %), peněžnictví (7,8 %) a dopravě a telekomunikacích (7,7 %). Na druhé straně nedosáhla hrubá přidaná hodnota úrovně předchozího roku zejména v zemědělství (-7,4 %) a ve stavebnictví (-5,4 %).

…ale jeho podíl na HPH v nominálním vyjádření se vlivem cenového vývoje snížil

Vývoj hrubé přidané hodnoty v nominálním vyjádření byl zcela odlišný. Vlivem rychlého cenového růstu vzrostl v odvětvové struktuře HDP podíl stavebnictví na 6,9 % (z 6,3 % loni) a zemědělství na 3,0 % (z 2,6 %). Naopak podíl průmyslu se snížil na 31,0 % (z 31,4 % loni) především vlivem meziročního poklesu cen ve zpracovatelském průmyslu. Vedle zpracovatelského průmyslu (kde došlo k poklesu podílu na 24,8 % z 25,9 %) se tato tendence projevila také v odvětví služeb, a to v obchodě (pokles podílu na 13,6 % ze 14,0 %) a dopravě (na 9,9 % z 10,1 %).

Produktivita práce rostla rychleji než mzdy

Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) se zpomalil na 3,3 % (ve srovnání se 4,5 % ve stejném období minulého roku). Protože však současně vlivem rychlého růstu spotřebitelských cen zpomalil mzdový vývoj v reálném vyjádření na 2,6 % (proti 6,1 % loni), byla po ročním přerušení obnovena žádoucí tendence předstihu růstu produktivity před mzdami.

20



I.2. Trh práce Počet narozených dále roste

Počet obyvatel České republiky dosáhl k 31. březnu celkem 10 403,1 tisíc, při meziročním nárůstu o 99,4 tisíc osob. Většina přírůstku je dlouhodobě důsledkem aktivního salda zahraniční migrace, avšak teprve od roku 2006 počet živě narozených převyšuje počet zemřelých.

Vzrostl počet ekonomicky aktivních osob

Počet ekonomicky aktivních osob, tj. zaměstnaných a nezaměstnaných, zaznamenal v 1. čtvrtletí nárůst o 26,7 tisíc na 5 202,9 tisíc osob. Toto zvýšení bylo ovlivněno vyšším nárůstem počtu zaměstnaných osob než poklesem počtu nezaměstnaných. Počet ekonomicky neaktivních osob vzrostl o 73,7 tisíc na 3 709,9 tisíc. Četnost této kategorie je ovlivněna především počtem důchodců a osob připravujících se na výkon budoucího povolání (viz tabulka č. I.2.1). Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob starších 15 let, meziročně poklesla o 0,3 p.b. na 58,4 %.

Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva (v tis.osob) 1. čtvrtletí Obyvatelstvo 15 a více let - ekonomicky aktivní (pracovní síla) - zaměstnaní - nezaměstnaní - ekonomicky neaktivní - z toho: řádní starobní důchodci invalidní důchodci studenti na střed. škole vč. učňů studenti na VŠ péče o rodinu, v domácnosti ostatní

Podíl v %

Změna (2008-2007)

2006

2007

2008

2007

2008

absol.

v%

8 754,1 5 199,3 4 785,2 414,1 3 554,8 1 821,5 281,6 517,1 264,2 302,7 367,7

8 812,4 5 176,2 4 865,0 311,2 3 636,2 1 887,0 236,7 531,2 275,1 341,5 364,7

8 912,8 5 202,9 4 958,4 244,5 3 709,9 1 923,7 265,3 525,7 313,9 353,3 328,0

100,0 58,7 55,2 3,5 41,3 21,4 2,7 6,0 3,1 3,9 4,2

100,0 58,4 55,6 2,8 41,6 21,6 3,0 5,9 3,5 4,0 3,6

100,4 26,7 93,4 -66,7 73,7 36,7 28,6 -5,5 38,8 11,8 -36,7

1,1 0,5 1,9 -21,4 2,0 1,9 12,1 -1,0 14,1 3,5 -10,1

Pramen: ČSÚ - Výběrové šetření pracovních sil Počet pracovníků vzrostl v terciárním i v sekundárním sektoru

Na trhu práce se dále zvyšovala, v důsledku růstu ekonomiky, zaměstnanost. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání dosáhl v 1. čtvrtletí 4 958,4 tisíc, když meziročně vzrostl o 93,4 tisíc, tj. o 1,9 % (viz tabulka č. I.2.2). Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let) meziročně vzrostla o 0,4 p.b. na 55,6 %. Z celkového počtu pracovníků bylo 42,8 % žen. V členění podle sektorů pokračoval pokles zaměstnanosti v primárním sektoru, zaměstnanost rostla v sekundárním sektoru a v terciárním sektoru. Ve službách vzrostla zaměstnanost nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností a naopak poklesla v odvětví zdravotní, sociální péče a veterinárních činností.

21



Tabulka č. I.2.2 Zaměstnanost v národním hospodářství v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis.osob)

Zaměstnanost celkem I. sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov) II.sektor (průmysl a stavebnictví) III. sektor (služby celkem)*

2006 4 785,2 176,6 1 911,0 2 697,6

1. čtvrtletí 2007 2008 4 865,0 4 958,4 174,8 168,3 1 949,4 2 008,8 2 740,8 2 781,3

Podíl v % 2007 2008 100,0 100,0 3,6 3,4 40,1 40,5 56,3 56,1

Změna (2008-2007) absol. v% 93,4 1,9 -6,5 -3,7 59,4 3,0 40,5 1,5

* vč. nezjištěné sektorové příslušnosti Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil Vzrostl počet zaměstnanců i podnikatelů

Přírůstek počtu pracovníků, podle postavení v hlavním zaměstnání, tvořili zejména zaměstnanci, jejichž počet meziročně vzrostl o 85,7 tisíc na 4 149,1 tisíc osob, tj. na 83,7 % z celkového počtu osob. Zvýšil se také počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků o 11 tisíc na 797,3 tisíc osob, tj. na 16,1 % celkové zaměstnanosti. Klesl počet podnikatelů se zaměstnanci a počet pomáhajících rodinných příslušníků, naopak vzrostl počet podnikatelů bez zaměstnanců (viz tabulka č. I.2.3).

Tabulka č. I.2.3 Počet osob podle postavení v hlavním zaměstnání (v tis.osob)

Celkem - zaměstnanci - podnikatelé celkem - z toho: se zaměstnanci bez zaměstnanců pomáhající rod. příslušníci - členové družstev - ostatní a nezjištěno

2006 4 785,2 4 006,9 759,8 181,1 546,3 32,4 18,1 0,4

1. čtvrtletí 2007 2008 4 865,0 4 958,4 4 063,4 4 149,1 786,3 797,3 196,0 171,6 558,1 598,0 32,2 27,7 14,5 12,0 0,8 0

Podíl v % 2007 2008 100,0 100,0 83,5 83,7 16,2 16,1 4,0 3,5 11,5 12,1 0,7 0,5 0,3 0,2 0 0

Změna (2008-2007) absol. v % 93,4 1,9 85,7 2,1 11,0 1,3 -24,4 -12,4 39,9 7,1 -4,5 -14,0 -2,5 -17,2 -0,8 x

Pramen: ČSÚ – Výběrové šetření pracovních sil Nejrychleji rostl počet zaměstnanců v zahraničních firmách

Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, podle podnikového výkaznictví, meziročně vzrostl o 61,5 tisíc, tj. o 1,5 % na 4 158,7 tisíc osob.

Pokračuje rychlý nárůst zaměstnávání cizinců

Rostoucí poptávku na trhu práce naplňuje ve stále větší míře zaměstnávání nerezidentů. Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k 31.3. meziročně vzrostl o 61,2 tisíc, tj. o 31,5 % na 255,6 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.4). V jejich struktuře se zvýšil počet zaevidovaných osob včetně cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání o 23,8 tisíc na 156,3 tisíc.

22

V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se počet zaměstnanců meziročně zvýšil o 31,3 tisíc, tj. o 0,9 % na 3 334 tisíc osob. Podle typu hospodaření vzrostla zaměstnanost nejvíce v soukromých firmách (o 58,3 tisíc na 1 148,4 tisíc). Nejrychlejší nárůst počtu zaměstnanců byl v zahraničních firmách (meziročně o 6,4 %, tj. o 44,5 tisíc na 740,8 tisíc), kde pracovala více než pětina všech osob (22,2 %). Počet zaměstnanců meziročně vzrostl nebo zůstal stejný ve 12 krajích a naopak poklesl ve 2 krajích (v Libereckém a v Královéhradeckém).



Počet pracovních povolení, udělených cizincům z třetích zemí, meziročně vzrostl o 37,4 tisíc na 99,4 tisíc. Nejvíce zaměstnaných cizinců bylo ze Slovenska (100,9 tisíc), dále z Ukrajiny (66,4 tisíc) a z Polska (23,4 tisíc). Tabulka č. I.2.4 Zaměstnávání cizích státních příslušníků

Počet evidencí celkem - občané EU/EHP a Švýcarska - cizinci bez povinnosti pracovního povolení Počet pracovních povolení Počet cizích státních příslušníků celkem

Stav k 31.3. 2006 2007 2008 97 594 132 456 156 252 94 432 125 255 145 028 3 162 7 201 11 224 53 578 61 918 99 358 151 172

194 374

Podíl v % 2008

255 610

61,1 56,7 4,4 38,9 100,0

Změna (2008-2007) absol. v % 23 796 18,0 19 773 15,8 4 023 55,8 37 440 60,5 61 236

31,5

Pramen: MPSV

Vzrostl počet zaregistrovaných podnikatelů včetně podnikatelůcizinců

Celkový počet podnikatelů zaregistrovaných v Živnostenském rejstříku ČR jako fyzické a právnické osoby (viz tabulka č. I.2.5.) dosáhl koncem 1. čtvrtletí 2 070,5 tisíc, tj. o 38,8 tisíc osob (o 1,9 %) více než před rokem. Živnostenský rejstřík registruje podnikatele bez ohledu na to zda-li tuto činnost vykonávají jako hlavní zaměstnání (tím se tento údaj odlišuje od údajů v tabulce I.2.3.).

Tabulka č. I.2.5 Podnikatelé na základě živnostenského oprávnění

Podnikatelé celkem z toho: fyzické osoby právnické osoby Podnikatelé-cizinci podíl v %

2006 2 031 355 1 771 325 260 030 72 830 3,59

Stav k 31.3. 2007 2 031 674 1 772 565 259 109 65 233 3,21

2008 2 070 461 1 798 513 271 948 70 980 3,43

Změna (2008-2007 absol. v % 38 787 1,9 25 948 1,5 12 839 5,0 5 747 8,8 0,22 x

Pramen: MPO, Živnostenský rejstřík

Počet cizinců, pracujících jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění, podle stavu ke konci 1. čtvrtletí, meziročně vzrostl o 5,7 tisíc na téměř 71 tisíc osob. Nejvíce podnikatelů-cizinců pocházelo z Vietnamu (26 273), dále z Ukrajiny (21 905) a ze Slovenska (8 816). Pokračoval výrazný pokles nezaměstnanosti

Koncem března míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 5,6 % a meziročně byla o 1,7 p.b. nižší (viz graf č. I.2.1). Pokles nezaměstnanosti ovlivnilo, vedle ekonomického růstu, i zahájení sezónních prací. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí meziročně poklesla o 1,7 p.b. na 6 %.

23



Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 10,0

2005

9,5 9,0

2006

8,5 8,0 %

2007

7,5 7,0 6,5

2008

6,0 5,5 5,0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce

Pramen: MPSV, graf MPO Počet nezaměstnaných na úrovni roku 1998

Počet uchazečů o zaměstnání meziročně klesl o 94,2 tisíc na 336,3 tisíc koncem března, což je nejméně od roku 1998. Z celkového počtu uchazečů bylo 92,8 % dosažitelných uchazečů (stejně jako před rokem), tj. těch, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Podíl nezaměstnaných žen meziročně vzrostl o 0,9 p.b. na 53,5 %.

Meziročně vzrostl podíl umístěných uchazečů

V 1. čtvrtletí se na úřadech práce nově hlásilo celkem 157,4 tisíc uchazečů, tj. meziročně o 16,2 tisíc méně. Evidenci ukončilo 159,8 tisíc osob (o 15,7 tisíc méně než před rokem) a z nich se podařilo umístit 104,2 tisíc uchazečů (meziročně o 9,9 tisíc více), tj. 65,3 % všech vyřazených osob.

Nezaměstnanost poklesla ve všech krajích

Při celoplošném poklesu nezaměstnanosti vykazoval koncem března míru nezaměstnanosti nad 10 % pouze kraj Ústecký (10,4 %), kde se však nezaměstnanost meziročně nejvíce snížila (o 13,9 tisíc) - viz příloha, tabulka I. Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v Mostě (14 %), dále v Karviné (12,7 %) a v Teplicích (11,4 %) a naopak nejnižší v okolí Prahy (Praha-východ 1,6 % a Praha-západ 1,8 %). Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, vyjádřený podílem směrodatné odchylky na průměrné míře nezaměstnanosti, se meziročně téměř nezměnil. Podle propočtu MPO vzrostl o 0,1 p.b. na 45,9 %.

Počet volných pracovních míst výrazně vzrostl

Počet volných pracovních míst k 31.3. meziročně vzrostl o 43,6 tisíc na 151,3 tisíc, což je nejvíce od počátku sledování. Na 1 volné pracovní místo připadali koncem 1. čtvrtletí v průměru 2,2 uchazeči (před rokem 4). Podle krajů zůstávalo nejvíce uchazečů na 1 volné místo v kraji Ústeckém (7,5) a nejméně v Praze (0,5), kde byl také vykázán nejvyšší meziroční přírůstek volných míst (13,3 tisíc). Podle okresů připadalo nejvíce uchazečů na 1 volné místo v Jeseníku (13,3), dále v Děčíně (13) a v Bruntále (10,9) a nejméně na Praze-východ (0,3).

Nedostatek pracovníků, zejména v technických oborech

S klesajícím počtem nezaměstnaných se prohlubuje nedostatek vhodných pracovníků, zejména v technických oborech. Podle klasifikace zaměstnání (KZAM) byla nejvyšší nabídka volných míst pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele a opraváře (kromě obsluhy strojů a zařízení), tj. 48,4 tisíc, s meziročním nárůstem 13,8 tisíc (32 % všech volných míst), dále pro pomocné

24



a nekvalifikované pracovníky 33,8 tisíc, s nejvyšším meziročním nárůstem 14,7 tisíc a pracovníky obsluhy strojů a zařízení 27,8 tisíc (viz tabulka č. I.2.6). Podle vzdělání bylo k dispozici nejvíce volných míst pro pracovníky se základním vzděláním 63,8 tisíc (42,2 % všech volných míst) a pro pracovníky s vyučením a s nižším středním vzděláním 59,5 tisíc (39,3 %) . Tabulka č. I.2.6 Volná pracovní místa k 31.3. podle klasifikace zaměstnání Třídy KZAM

2006 počet

tř.1 tř.2 tř.3 tř.4 tř.5 tř.6 tř.7 tř.8 tř.9 tř.0 Celkem

1 308 4 944 8 910 2 905 6 139 1 467 21 364 10 039 13 284 113 70 473

2007 podíl v % 1,9 7,0 12,6 4,1 8,7 2,1 30,3 14,3 18,8 0,2 100,0

počet 1 579 5 757 11 744 3 972 9 599 1 337 34 606 20 028 19 074 13 107 709

2008 podíl v % 1,5 5,4 10,9 3,7 8,9 1,2 32,1 18,6 17,7 0 100,0

počet 1 706 7 166 14 102 5 031 11 655 1554 48 434 27 841 33 785 37 151 311

podíl v % 1,1 4,7 9,3 3,3 7,7 1,0 32,0 18,4 22,3 0 100,0

Změna (2008-2007) absol. podílu 127 1 409 2 358 1 059 2 056 217 13 828 7 813 14 711 24 43 602

-0,4 -0,6 -1,6 -0,4 -1,2 -0,2 -0,1 -0,2 4,7 0 x

Pramen:MPSV Pozn. Hlavní třídy KZAM: 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení) 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) 8 Obsluha strojů a zařízení 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 0 Příslušníci armády

Podíl uchazečů se zdravotním postižením dosáhl téměř jedné pětiny

Koncem března klesl počet nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých na 20,5 tisíc, když byl meziročně o 7,1 tisíc nižší. Zároveň se snížil i jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o 0,3 p.b. na 6,1 %. Počet uchazečů se zdravotním postižením meziročně klesl o 7,3 tisíc na 64,1 tisíc, avšak jejich podíl na celkovém počtu uchazečů se zvýšil o 2,5 p.b. na 19,1 %.

Zvyšuje se podíl uchazečů se základním vzděláním

Podle kvalifikační struktury (viz příloha, tabulka I) zaznamenala nejrychlejší pokles největší skupina uchazečů s vyučením a se středním vzděláním bez maturity (o 44,9 tisíc na 141,4 tisíc). Uchazeči s vysokoškolským vzděláním činili 3,9 % všech uchazečů o zaměstnání (meziroční nárůst o 0,6 p.b.).

Téměř třetina uchazečů je starší 50 let

Podle věkové struktury byl koncem března počet osob ve všech věkových kategoriích nižší než před rokem. Přes absolutní pokles pokračoval nárůst podílu uchazečů nad 50 let (meziročně o 3,1 p.b. na 31,7 %, tj. na 106,5 tisíc). Průměrný věk uchazeče o zaměstnání k 31.3. činil 40,7 let (meziroční nárůst o 0,9 roku).

Snižoval se podíl dlouhodobě nezaměstnaných

S poklesem míry nezaměstnanosti vzrostl, ve struktuře uchazečů podle délky nezaměstnanosti, podíl krátkodobě nezaměstnaných, tj. uchazečů nezaměstnaných do 3 měsíců o 3,7 p.b. na 29,8 % (100,3 tisíc). Naopak se snižoval podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tj. nezaměstnaných déle než 1 rok o 3,2 p.b. na 37,9 % (127,4 tisíc). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti, tj. podíl dlouhodobě

25



nezaměstnaných uchazečů na celkové pracovní síle, k 31.3. meziročně poklesla, podle výpočtu MPO, o 0,9 p.b. na 2,3 %. Nižší čerpání prostředků na politiku zaměstnanosti

Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo v 1. čtvrtletí vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 0,89 mld. Kč, tj. o 5,3 % méně než před rokem. Z vynaložených prostředků bylo od počátku roku k 31.3. vytvořeno m.j. 2,9 tisíc míst na veřejně prospěšné práce a 2,4 tisíc společensky účelných pracovních míst, včetně míst zřízených u zaměstnavatelů. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti bylo za leden až březen čerpáno 1,87 mld. Kč, tj. meziročně o 7 % méně.

Míra nezaměstnanosti v ČR pod průměrem EU-27

Podle údajů Statistického úřadu Evropské unie (Eurostatu) míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie (EU-27) v březnu meziročně poklesla o 0,6 p.b. na 6,7 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla na Slovensku (9,8 %) a nejnižší v Nizozemsku (2,6 %). Podle metodiky a údajů Eurostatu dosáhla v ČR míra nezaměstnanosti za stejné období 4,5 % a byla o 2,2 p.b. nižší než byl dosažený průměr v EU-27. Podle odhadu Eurostatu bylo v Evropské unii koncem roku téměř 16 milionů nezaměstnaných, tj. meziročně o 1,4 mil. méně. Z ostatních ekonomicky vyspělých zemí dosáhla míra nezaměstnanosti v USA 5,1 % (březen) a v Japonsku 3,9 % (únor).

V dubnu a květnu se pokles nezaměstnanosti mírně zpomalil

V dubnu míra nezaměstnanosti poklesla proti březnu o 0,4 bodu a meziročně o 1,6 p.b. na 5,2 %. Pokles nezaměstnanosti ovlivňoval, vedle růstu ekonomiky, nástup sezónních prací. V evidenci úřadů práce bylo 316,1 tisíc osob, tj. o 86,8 tisíc méně než před rokem. V květnu míra nezaměstnanosti, s nárůstem sezónních prací, dále klesla na 5 % (při meziročním snížení o 1,4 bodu) a byla nejnižší od listopadu 1997.

Zpomalení vývoje reálných mezd

Průměrná měsíční nominální mzda v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 10,4 % na 22 531 Kč a reálná mzda se zvýšila o 2,8 % (viz tabulka č. I.2.7). Přírůstek nominálních mezd byl nejvyšší od 4. čtvrtletí 1998. Růst reálných mezd, který byl ovlivněn vysokým růstem indexu spotřebitelských cen, meziročně výrazně klesl o 3,4 p.b. na 2,8 %.

Tabulka č. I.2.7 Průměrná mzda v 1. čtvrtletí1 (meziroční přírůstek v %) 2006 nominální reálná Celkem: v tom: -podnikatelská sféra -nepodnikatelská sféra

2007 nominální Reálná

2008 nominální reálná

výše prům. měsíční mzdy v 1.Q.2008 v Kč

7,0

4,1

7,8

6,2

10,4

2,8

22 531

7,3 5,9

4,4 3,0

8,3 6,1

6,7 4,5

12,2 3,5

4,5 -3,6

23 174 20 204

Pramen: ČSÚ Zhoršení mzdové relace mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou

Růst mezd byl tažen především podnikatelskou sférou, jejíž zaměstnanci tvoří více než tři čtvrtiny celkového počtu zaměstnanců. Zatímco nominální mzdy v podnikatelské sféře rostly nejrychleji od 1. čtvrtletí 1998, přírůstek nominální mzdy v nepodnikatelské sféře byl nejnižší od 4. čtvrtletí 2005. Zpomalením mzdového vývoje v nepodnikatelské sféře došlo meziročně ke zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře ke mzdě v podnikatelské sféře o 7,3 p.b. na 87,2 %.

26


Nejvyšší mzdy byly ve finančním zprostředkování, u mezinárodních organizací a v Praze


Nejvyšší mzdy, v členění podle sekcí OKEČ, byly dosaženy ve finančním zprostředkování a nejnižší v odvětví ubytování a stravování (viz tabulka č. I.2.8). Meziročně se rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou zvýšil o 3 731 Kč na 36 530 Kč. Meziodvětvová mzdová diferenciace (podle sekcí OKEČ), vyjádřená podílem směrodatné odchylky na průměrné mzdě, meziročně vzrostla, podle propočtu MPO, o 0,5 p.b. na 38,5 %.

Tabulka č. I.2.8 Pořadí odvětví podle výše průměrné mzdy v 1.čtvrtletí 1 (podle sekcí OKEČ - v Kč) Pořadí v 1.Q. 2008

Kat. OKEČ

2007

2008

1 2 3

J E C

47 471 25 590 23 477

52 154 30 240 27 373

K

22 625

26 494

3 869

17,1

L I G F D N M O H A B

21 926 23 234 20 539 20 007 19 130 18 879 16 828 17 599 14 147 14 293 14 672 20 411

24 048 23 927 23 027 22 883 21 341 19 872 18 427 18 131 16 584 15 968 15 624 22 531

2 122 693 2 488 2 876 2 211 993 1 599 532 2 437 1 675 951 2 120

9,7 3,0 12,1 14,4 11,6 5,3 9,5 3,0 17,2 11,7 6,5 10,4

Finanční zprostředkování Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Těžba nerostných surovin Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, 4 podnikatelské činnosti 5 Doprava, skladování a spoje 6 Veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení 7 Obchod, opravy mot.vozidel 8 Stavebnictví 9 Zpracovatelský průmysl 10 Zdravotní a soc.péče, veterinární činnosti 11 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 12 Vzdělávání 13 Rybolov, chov ryb 14 Zemědělství a myslivost, lesnictví 15 Ubytování a stravování Celkem ČR

Rozdíl 2008 - 2007 v Kč v % 4 683 9,9 4 650 18,2 3 896 16,6

Pramen: ČSÚ

Podle typu hospodaření byly nejvyšší průměrné mzdy vypláceny u mezinárodních společností (28 225 Kč) a nejnižší u družstevních organizací (14 168 Kč). Meziročně se rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou zvýšil o 1 215 Kč na 14 057 Kč. V členění podle krajů byly nejvyšší průměrné měsíční mzdy dosaženy v Praze (28 635 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (18 361). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou meziročně vzrostl o 1 284 Kč na 10 274 Kč. Průměrná nominální mzda v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé organizace, vzrostla v 1. čtvrtletí o 10,2 % na 21 054 Kč a reálná mzda o 2,6 %. Vlivem nižšího nárůstu mezd u malých subjektů rostla celková mzda pomaleji než mzda u podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaných k výplatě vzrostl nominálně o 11,8 % a reálně o 4,1 %. Relace nominálního objemu mzdových prostředků k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) meziročně vzrostla o 0,8 p.b. na 29,4 %.

1

v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry

27



I.3. Cenová a fiskální politika I.3.1. Cenová politika V 1. čtvrtletí roku ceny skokově vzrostly…

Na počátku roku 2008 došlo k dalšímu výraznému zrychlení meziročního růstu inflace (nastoupenému v říjnu 2007), v lednu i v únoru až na 7,5 % (tj. o 2,1 p.b. více než v prosinci 2007). V březnu se začal projevovat obrat tohoto trendu, když se inflace snížila na 7,1 % a v dubnu na 6,8 %. Na akceleraci inflace se podílel (zvláště v lednu s nejvyšším meziměsíčním růstem o 3,0 % za posledních 10 let) zejména růst regulovaných cen a úpravy nepřímých daní (změny sazeb DPH, spotřebních daní a zavedení ekologických daní), k nimž se z oblasti tržních cen přidal další růst cen potravin a pohonných hmot. Dopad vysokých cen energetických surovin a potravin na světových trzích do inflace byl částečně tlumen sílícím kurzem koruny, která byla v tomto období nejrychleji posilující volně směnitelnou měnou na světě. Míra inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců) v březnu dosáhla 4,3 % (v dubnu 4,7 %) a oproti prosinci 2007 tak vzrostla o 1,5 p.b. (resp. o 1,9 p.b.).

… nejvíce se na tom podílely ceny bydlení a potravin

Rozhodující vliv na meziroční cenový vývoj v 1. čtvrtletí 2008 měly ceny:

28



v oddíle bydlení, voda, energie a paliva, kde výrazný cenový růst dále zrychloval, a to vlivem zvýšení všech položek souvisejících s bydlením. Čisté nájemné vzrostlo v průměru o 17,6 %, z toho v bytech s regulovaným nájemným o 29,3 %, v bytech s tržním nájemným naopak kleslo o 1,1 %. Ceny zemního plynu vzrostly o 16,5 %, elektřiny o 9,5 %, tepla a teplé vody o 11,2 %, tuhých paliv o 20,4 % vodného o 6,8 %, stočného o 7,3 %;



v oddíle potravin a nealkoholických nápojů, jejichž dynamický růst kulminoval v lednu (vlivem úprav spotřební daně), v dalších měsících zvolňoval. Ceny pekárenských výrobků a obilovin byly vyšší v průměru o 22,8 % (ve 4. čtvrtletí 2007 o 15,2 %), ceny ve skupině mléko a sýry vzrostly o 21,2 % (ve 4. čtvrtletí o 17,7 %). Naopak ceny másla byly vyšší o 18,1 % (ve 4. čtvrtletí o 29,7 %). Sezónní ceny ovoce se zvýšily stejně jako ve 4. čtvrtletí o 18,8 %, ceny zeleniny vč. brambor přešly z růstu o 2,6 % ve 4. čtvrtletí v pokles o 9,5 % v 1. čtvrtletí. Důvodem zvýšení spotřebitelských cen potravin byla zejména rostoucí poptávka zvláště v asijských zemích, kterou využili domácí zemědělci ke spekulacím na tuzemském agrárním trhu, povinné rozšíření využívání biopaliv a vývoj cen pohonnýc h hmot;



v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde došlo v průběhu 1. čtvrtletí ke zpomalení cenového růstu na 23,0 % (z 28,4 % ve 4. čtvrtletí). Důvodem však byl výrazný růst základu indexu, tj. 1. čtvrtletí 2007 (průměrné tempo růstu 3,0 %), takže zvýšení spotřební daně od ledna 2008 bylo v cenách utlumeno (průměrné tempo růstu v 1. čtvrtletí 2008 činilo 0,3 %);



v oddíle zdraví, jejichž výrazné zvýšení bylo způsobeno zavedením regulačních poplatků ve zdravotnictví (v 1. čtvrtletí v průměru o 33,1 % z 2,2 % v předchozím čtvrtletí);



v oddíle doprava, kde v návaznosti na růst cen pohonných hmot v 1. čtvrtletí o 14,3 % (ve 4. čtvrtletí 2007 o 8,5 %) vzrostly ceny ve veřejné dopravě v 1. čtvrtletí o 9,7 % (oproti 1,8 % ve 4. čtvrtletí).



V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny v průměru o 6,7 % (ve 4. čtvrtletí 2007 v průměru o 3,6 %), především pod vlivem růstu cen potravin a DPH.



Tabulka č. I.3.1.1 Rozklad meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen (v p. b.)

Úhrn v tom: Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

Průměr za rok 2007 5,4

Leden 7,5

Únor 7,5

2008 Březen 7,1

Duben 6,8

Květen 6,8

1,8 1,4 0,0 1,4 0,0 0,0 0,5 -0,1 0,0 0,0 0,3 0,1

2,0 1,3 -0,1 2,2 0,0 0,6 0,8 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

1,9 1,2 -0,1 2,4 0,0 0,6 0,8 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

1,8 0,9 -0,1 2,5 0,0 0,6 0,7 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

1,6 0,9 -0,1 2,6 0,0 0,6 0,5 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

1,7 0,8 -0,1 2,6 0,0 0,6 0,5 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

Pramen: ČSÚ Regulované ceny se zvýšily o téměř čtvrtinu

Růst regulovaných cen se v 1. čtvrtletí 2008 zrychlil na 23,8 % (z 13,0 % ve 4. čtvrtletí 2007) a tržních cen na 3,6 % (z 3,2 % ve 4. čtvrtletí 2007). Z administrativních cen na cenový vývoj působily:  v lednu vzrostly meziměsíčně ceny elektřiny o 9,5 %, zemního plynu o 7,8 %, tepla a teplé vody o 8,1 %, vodného o 3,8 %, stočného o 3,9 %. Čisté nájemné v nájemních bytech se zvýšilo o 11,6 %, z toho v bytech s regulovaným nájemným o 18,9 % a v bytech s tržním nájemným o 0,5 %. V dopravě se zvýšily ceny dopravních služeb o 7,7 %, z toho ceny v silniční autobusové dopravě o 8,0 % a kombinované městské dopravě o 13,2 %. V oddíle zdraví se výrazně projevilo zavedení regulačních poplatků (úhrnný přírůstek spotřebitelských cen ovlivnilo 0,5 p.b.) a ve skupině kultura další vysoké zvýšení koncesionářského televizního poplatku o 12,5 %;  v únoru se meziměsíčně zvýšily ceny vodného o 4,2 %, stočného o 5,0 %, tepla a teplé vody o 0,7 %. Čisté nájemné v nájemních bytech se zvýšilo 0,6 %;  v březnu se dále zvýšily ceny v oddíle bydlení, vzrostlo čisté nájemné v nájemních bytech o 0,4 %.V oddíle zdraví se snížily ceny a doplatky léčiv o 1,6 %.  v dubnu dále vzrostly ceny zemního plynu o 2,9 % a tepla pro otop a ohřev vody o 0,6 %.

Domácí HICP je ve srovnání s průměrem EU vysoký

Vlivem rostoucí inflace (zvláště v lednu o 7,9 %) se domácí ceny pohybovaly výrazně nad průměrem zemí EU a jejich progresivní dynamika je v 1. čtvrtletí opět zařadila mezi země s nejrychleji rostoucí inflací. Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen byly březnovým meziročním 7,1% růstem (prosinec 2007 o 5,5 %) o 3,4 p.b. vyšší než průměr EU. Nejvíce vzrostly ceny v Lotyšsku (o 16,6 %), Bulharsku (o 13,2 %), Litvě (o 11,4 %) a Estonsku (o 11,2 %), nejnižší růstovou hodnotu zaznamenaly Nizozemí (1,9 %) a Švýcarsko (o 2,5 %).

Ceny průmyslových výrobců v tuzemsku zpomalují …

Zrychlování meziročního růstu cen průmyslových výrobců kulminovalo v lednu 2008 hodnotou 6,0 %, nejvyšší v posledních třech letech (když průměr roku 2007 činil 4,1 %). V dalších měsících začaly pozvolna zpomalovat, na 5,3 % v březnu a 4,7 % v dubnu. Růst cen byl nadále tažen vývojem cen v odvětví, do kterých se promítaly vysoké ceny některých dovážených vstupů. Jejich vliv se projevil zejména prostřednictvím cen ropy v cenách výrobců v odvětví koksárenství a rafinérského zpracování ropy. Rychle rostly i ceny výrobců v potravinářském průmyslu a ceny výrobců energií, které byly ovlivňovány

29



vývojem poptávky a především cenami dosahovanými na zahraničních trzích. Na růstu souhrnného indexu se v 1. čtvrtletí 2008 nejvíce podílely ceny v odvětvích: 

koksu, a rafinérských ropných produktů, které vzrostly v průměru o 28,8 % (v předchozím čtvrtletí o 21,4 %). Ještě v září roku 2007 rostly ceny v tomto odvětví 6,8% tempem, ale v březnu 2008 byl již jejich meziroční růst v souvislosti s růstem ceny ropy čtyřnásobný;



uhlí, lignitu, rašeliny a koksu, které postupně výrazně stoupaly, v průměru o 18,9 % (v předchozím čtvrtletí o 11,0 %, když průměr za rok 2007 činil 8,8 %);



potravinářských výrobků, nápojů a tabáku, které zaznamenaly obdobný trend, když se zvýšily v průměru o 11,0 % (v předchozím čtvrtletí o 9,3 %, v průměru za rok 2007 o 4,4 %);



elektřiny, plynu a vody v průměru o 9,4 % (v předchozím čtvrtletí o 7,6 %).

Ke zpomalení meziročního růstu cen výrobců přispělo odeznění vysokého růstu cen kovů na světových trzích (spolu s posilující korunou), které se projevilo prostřednictvím odvětví zpracování kovů, hutních a kovodělných výrobků (v 1. čtvrtletí v průměru na 1,1 % z 3,8 % v předchozím čtvrtletí). Naopak v průměru za 1. čtvrtletí meziročně klesly ceny v odvětvích dopravních prostředků (o 3,7 %), pryžových a plastových výrobků (o 2,0 %), upraveného dřeva a dřevěných výrobků (o 1,1 %, poprvé od 4. čtvrtletí 2001) a textilií, textilních a oděvních výrobků (o 0,4 %). … na rozdíl od zemí EU

Ze srovnání cen průmyslových výrobců v ČR a v EU je patrná vývojová diferenciace. Zatímco ceny v EU od počátku roku rostly (z 4,7 % v závěru roku 2007 skokově v lednu na 5,9 % a dále na 6,7 % v březnu), ceny na domácím trhu průmyslových výrobců naopak zpomalily (z lednových 5,9 % na 5,4 % v březnu) a byly tak o 1,3 p.b. nižší než v EU.

Graf č. I.3.1.1 Vývoj cen energetických surovin, dovozních a tuzemských (stejné období předchozího roku = 100) 200

180

Index

160

140

120

100

80 1/2003

5

Spotřebitelské

9

1/2004

9

1/2005

Průmyslových výrobců

Pramen: ČSÚ, graf MPO

30

5

5

9

1/2006

Dovozní ceny

5

9

Ropa Brent

1/2007

5

Zemní plyn

9

1/2008 Kovy

5



Světové ceny průmyslových surovin a potravin prudce vzrostly,...

Ceny surovin a potravin na světových trzích v 1. čtvrtletí rostly nepřetržitě již sedmý měsíc v řadě (z 23,2 % v prosinci 2007 na 44,8 % v březnu 2008, v dubnu dále na 51,6 %), když akcelerovaly v prvních měsících roku, především v závislosti na cenách energetických surovin. Hlavním a dlouhodobým důvodem byl růst cen ropy, která se zvýšila v březnu o 65,5 %, tj. o 20,2 p.b. více než v prosinci (a dále o 65,2 % v dubnu) a kterou doprovázelo výrazné zvýšení cen zemního plynu (z 6,2 % v prosinci 2007 na 31,9 % v březnu, na 52,3 % v dubnu). Vysoký růst si připsaly i ceny potravin (z 21,8 % v prosinci na 47,2 % v březnu a 46,6 % v dubnu), pod vlivem vysoké poptávky a jejich nedostatku. Ceny kovů se chovaly volatilně, když v březnu zaznamenaly růst o 9,9 % (z 9,0% poklesu v závěru roku 2007) a v jejich rámci rostly výrazně ceny olova, platiny, zlata i stříbra. Naopak klesly ceny kůží a dřeva.

… dovozní ceny přesto pokračovaly v poklesu

Vývoj cen komodit, zejména díky rostoucí síle koruny, se promítl do dovozních cen jen částečně, takže v meziročním srovnání zatím pokračovaly v poklesu, započatém v srpnu 2007, který v 1. čtvrtletí dále zesílil (v březnu na 3,9 %, v dubnu na 4,2 %, oproti 1,3 % v závěru roku 2007) a jednalo se o nejvyšší pokles od prosince 2002. Vývoj v jejich struktuře byl nadále různorodý a naznačoval rozdílné dopady do jednotlivých cenových okruhů. Dovozní ceny byly pod významným vlivem zhodnocující se koruny, který tlumil dopad zahraničních cen do cen domácích. To se projevilo především u dovozních cen produktů s vyšším stupněm zpracování - průmyslového spotřebního zboží (v březnu 2008 pokles o 7,7 % z 5,0 % v prosinci 2007), dovážených strojů a dopravních prostředků (v březnu 2008 pokles o 8,8 % z 4,7 % v prosinci 2007), dále u dovozních cen chemikálií a tržních výrobků. Ceny potravin z dovozu, i přes velmi rychlý růst světových cen, vykázaly od konce předchozího roku tendenci k poklesu (meziročně z 4,9 v prosinci 2007 na 1,9 % v březnu 2008 a 1 % v dubnu), nebo přechod k meziročnímu snížení cen u surovin s výjimkou paliv (z 6,1 % růstu v prosinci 2007 na 0,4% pokles). Zcela opačný trend vykázaly ceny energetických surovin, kde vzrostly zejména ceny minerálních paliv (především ropy a ropných výrobků), zvláště v prvních dvou měsících roku (o více než 20 % ), když v březnu oslabily na 15,1 %, v dubnu na 16,1 %.

Tabulka č. I.3.1.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2007 leden Ceny - spotřebitelské - průmyslových výrobců - stavebních prací - zemědělských výrobců - tržních služeb - dovozní - komodit ve světě

1,3 2,8 3,4 11,8 2,0 -1,9 0,3

březen červen 1,9 3,6 3,7 15,0 1,8 -1,8 4,5

2,5 4,6 3,7 9,1 1,5 0,5 2,3

2008 září 2,8 4,0 4,1 18,1 1,6 -1,1 10,3

prosinec leden 5,4 5,3 4,4 26,6 1,6 -1,3 23,2

7,5 6,0 4,6 26,9 2,9 -1,6 39,3

únor 7,5 5,6 4,5 27,1 3,4 -3,3 39,6

březen duben květen 7,1 5,3 4,9 26,1 3,7 -3,9 44,8

6,8 4,7 4,9 27,9 4,3 -4,2 51,6

6,8 5,2 5,0 28,2 4,0 . 60,4

Pramen: ČSÚ Ceny stavebních prací dále rostou

Vývoj cen stavebních prací potvrdil pokračování dynamického růstového trendu, který souvisel s trvale vysokou poptávkou po výstavbě bytů, rodinných domů a stavbách v oblasti infrastruktury (z 4,4 % v prosinci minulého roku na 4,9 % v březnu a 5,0 % v dubnu). Naproti tomu nadále zpomaloval cenový růst

31



materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví (z 3,5 % v prosinci 2007 na 2,8 % v březnu a 2,9 % v dubnu) a svědčil tak o postupném odeznívání nedostatku některých druhů materiálu. Ceny zemědělských výrobců rostly vysokým tempem

Hlavní příčinou dvojciferného meziročního růstu cen zemědělských výrobců (viz tabulka č. I.3.1.2), který nabral výraznější tempo zejména v druhé polovině roku 2007, je vývoj cen zemědělských a potravinářských komodit v zahraničí, způsobený souběhem několika faktorů (dlouhodobý vzestup světové poptávky po potravinách, způsobený rychlým ekonomickým růstem v Asii, zejména v Číně, výpadky rostlinné produkce způsobené nižší úrodou nejen v zemích EU, ale i USA a Austrálii, i nákladový faktor růstu cen pohonných hmot). V 1. čtvrtletí pokračoval intenzivní růst cen rostlinných výrobků (v březnu o 34,0 %, v dubnu o 37,6 %, proti 32,2 % v průměru za rok 2007), nastoupený již v polovině roku 2006, a to v důsledku zejména vyšších cen obilovin (v březnu o 55,0 % a olejnin o 60,5 %). Zvýšily se i ceny ovoce o 35,9 %, naopak nižší byly ceny brambor o 44,6 % a zeleniny o 11,3 %. Ceny živočišných výrobků, které plynule meziročně rostou od srpna 2007, se v březnu zvýšily o 16,3 %, v dubnu o 16,1 % (v průměru za rok 2007 vykázaly 1,6% přírůstek). V březnu vzrostly ceny mléka o 28,5 %, vajec o 21,6 % a drůbeže o 20,0 %.

Meziroční růst tržních služeb zrychlil

Ceny tržních služeb v produkční sféře v 1. čtvrtletí zrychlily růst na dvojnásobek (meziročně z 1,6 % v prosinci 2007 na 3,7 % v březnu a 4,3 % v dubnu). Na tomto vývoji se podílely zejména podnikatelské služby a služby v oblasti pronájmu, jejichž meziroční růst se zvýšil z 2,6 % v prosinci 2007 na 5,0 % v březnu (ceny za reklamní služby vzrostly např. o 9,2 %). Zvýšily se rovněž ceny nákladní dopravy, skladování a služeb pošt a telekomunikací o 2,4 % a ceny v peněžnictví o 2,1 %. Meziročně rostly ceny vodného a stočného o 4,8 % (vodného o 4,4 %, stočného o 5,1 %). Naproti tomu v pojišťovnictví pokračovaly ceny v poklesu (o 1,7 % v březnu), v důsledku klesajícího pojištění motorových vozidel o 2,8 %.

I.3.2. Fiskální politika Deficit státního rozpočtu na rok 2008 byl schválen ve výši 70,8 mld. Kč

Státní rozpočet na rok 2008 byl schválen se schodkem 70,80 mld. Kč, s příjmy 1 036,51 mld. Kč a výdaji 1 107,31 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2007 znamenalo nárůst celkových příjmů o 87,03 mld. Kč (tj. o 9,2 %) a celkových výdajů o 66,53 mld. Kč (tj. o 6,4 %) a tím pokles deficitu o 20,50 mld. Kč. Ve srovnání se skutečností roku 2007 počítá rozpočet s nárůstem příjmů o 10,63 mld. Kč (o 1,0 %), výdajů o 15,04 mld. Kč (o 1,4 %) a se zvýšením schodku o 4,41 mld. Kč.

Výsledný schodek za 1. čtvrtletí představoval 1,49 % HDP

Hospodaření státní pokladny se kromě ledna pohybovalo v záporných hodnotách, když v březnu dosáhlo v kumulaci od počátku roku deficit 13,35 mld. Kč, který se v dalších měsících dále prohluboval (viz tab. č. I.3.2.1). Vykázané saldo představovalo výsledek o 24,6 mld. Kč horší než ve stejném období roku 2007. Relativně vysoké (pro 1. čtvrtletí roku netypické) čerpání výdajů bylo ovlivněno březnovým převodem prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji (ve výši 19,0 mld. Kč) a vysokými kapitálovými výdaji, ve kterých se projevily transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (20,8 mld. Kč, z toho v samotném březnu 13,8 mld. Kč).

32



Tabulka č. I.3.2.1 Pokladní plnění státního rozpočtu v l. čtvrtletí 2008 (v mld. Kč, kumulace od počátku roku) Měsíc

Příjmy 98,87 168,12 270,14 348,64 412,47

Leden Únor Březen Duben Květen

Výdaje 89,14 173,09 283,49 376,73 450,79

Saldo kumulované 9,73 -4,97 -13,35 -28,09 -38,32

Saldo za měsíc 9,73 -14,70 -8,38 -14,74 -10,23

Pramen: MF Z daňových příjmů vykázaly nejvyšší dynamiku DPPO

Na růstu příjmové strany státního rozpočtu (meziročně o 11,6 %) se podílely především celkové daňové příjmy, které objemem 223,89 mld. Kč meziročně vzrostly o 15,2 mld. Kč, tj. o 7,3 %. Jejich dynamiku nejvíce ovlivnily: 

výnos daně z příjmů právnických osob, který činil 25,81 mld. Kč (plnění rozpočtu na 21,9 %), meziročně vzrostl o 3,9 mld. Kč, tj. o 17,7 %. Rozpočet počítal s růstem o 2,7 % proti skutečnosti 2007. Vysoké inkaso v měsíci březnu souviselo s odvodem první čtvrtletní zálohy na daň u větších plátců;



inkaso daně z příjmů fyzických osob, které dosáhlo 27,33 mld. Kč (plnění na 30,3 % rozpočtu), při meziročním růstu o 1,1 mld. Kč, tj. o 4,0 %. V důsledku probíhajících zásadních změn (jednotná sazba daně ve výši 15 % místo předchozí daňové sazby podle klouzavě progresivní stupnice od 12 % do 32 %, zavedení „superhrubé mzdy“, nemožnost uplatnit zákonné pojistné do výdajů, zrušení výpočtu daně ze společného základu daně manželů a zrušení institutu minimálního základu daně) uvažuje státní rozpočet s poklesem inkasa proti roku 2007 o cca 19 mld. Kč. DPPO ze závislé činnosti dosáhla 20,23 mld. Kč při nulovém meziročním růstu. Rozpočet 2008 je pod úrovní skutečnosti roku 2007 o 10,5 %;



na dani z přidané hodnoty bylo vybráno 40,49 mld. Kč (21,1 % rozpočtu). Meziroční růst o 1,3 mld. Kč, tj. o 3,4 %, je proti rozpočtované dynamice (15,2 % - měřeno ke skutečnosti 2007) nižší. Predikovaný meziroční vývoj byl ovlivněn zvýšením sazby DPH z 5 % na 9 %;



příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti dosáhly 94,90 mld. Kč (plnění na 24,5 %), meziročně vzrostly o 8,2 mld. Kč, tj. o 9,5 %. Rozpočet počítá s růstem o 5,4 % proti skutečnosti roku 2007. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 78,2 mld. Kč, tj. 24,3 % rozpočtu, při meziročním růstu o 6,8 mld. Kč, tj. o 9,5 %;



inkaso spotřebních daní dosáhlo výše 29,98 mld. Kč, tj. 22,2 % rozpočtu, při meziročním růstu o 0,2 %. Oproti stejnému období minulého roku došlo k minimálnímu růstu inkasa u těchto daní. Od roku 2008 jsou spotřební daní nově zatíženy elektřina, zemní plyn a pevná paliva. Vzhledem k tomu, že sazby byly nastaveny na úrovni minimálních sazeb požadovaných EU, výnos daně není příliš významný (za l. čtvrtletí je to 0,4 mld. Kč, tedy 10,0 % schváleného rozpočtu).

Inkaso nedaňových a kapitálových příjmů s objemem 46,25 mld. Kč, při splnění rozpočtu na 47,1 %, představovalo meziroční nárůst o 12,98 mld. Kč, tj. 39,0 %. Vysoké plnění bylo ovlivněno nerozpočtovanými příjmy v rámci přijatých transferů ve výši 21,7 mld. Kč.

33



Z celkových příjmů představují příjmy z pojistného zabezpečení 35,4 %, daň z přidané hodnoty 15,1 %, příjmy ze spotřebních daní činí 11,0 %, DPFO a DPPO představují 10,2 % , resp. 9,6% podíl. Tempo růstu výdajů převýšilo tempo růstu příjmů

V rámci celkových výdajů ve výši 283,49 mld. Kč (s meziročním růstem o 52,77 mld. Kč, tj. o 22,9 %), byly v 1. čtvrtletí 2008 čerpány zejména běžné výdaje (na 251,64 mld. Kč, tj. meziroční růst o 14,0 %), když naproti tomu kapitálové výdaje dosáhly řádově vyšší dynamiku růstu (o 216,3 %). Z běžných výdajů zaznamenaly:

Mandatorní výdaje představují nadále vysokou zátěž



nejvyšší dynamiku růstu neinvestiční transfery státním fondům (o 59,1 %) a veřejným rozpočtům územní úrovně (o 57,1 %), dále odvody a příspěvky do rozpočtu EU (o 19,5%);



největší objem sociální dávky výší 99,27 mld. Kč, což je 39,5 % běžnýc h výdajů (meziroční růst o 3,3 %, plnění na 25,2 % rozpočtu), z toho výdaje na důchody 75,12 mld. Kč, tj. 75,7 % ze sociálních dávek (meziročně více o 4,5 %), dále neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 50,93 mld. Kč (s plněním na 41,4 %). Z celkových rozpočtovaných výdajů představují mandatorní výdaje2 581,4 mld. Kč (meziročně by měly stoupnout o 11,6 mld. Kč, tj. o 2,0 %). Z nich je 475,8 mld. Kč určeno na sociální transfery s předpokladem meziročního růstu o 1,4 %, tj. o 6,6 mld. Kč. Jejich podíl na celkových výdajích má klesnout na 52,5 % (z 54,7 % v roce 2007).

Kapitálové výdaje byly na rok 2008 rozpočtovány ve výši 128,4 mld. Kč, což představuje proti schválenému rozpočtu 2007 nárůst o 43,6 %, proti skutečnosti 2007 pak o 11,2 %. Ovlivnily je především investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které by proti rozpočtu 2007 měly posílit z 4,4 mld. Kč na 45,9 mld. Kč (vliv zvýšení transferů do Státního fondu dopravní infrastruktury). Za první tři měsíce byly čerpány ve výši 31,9 mld. Kč, což je 24,8 % rozpočtu (meziročně vzrostly o 21,8 mld. Kč, tj. více než trojnásobně). Státní dluh se konečně snížil

Státní dluh se v 1. čtvrtletí 2008 snížil (po dlouhém období růstu) z 897,4 mld. Kč na 860,1 mld. Kč (tj. o 37,3 mld. Kč a 4,2 %). Z toho vnitřní státní dluh klesl o 34,4 mld. Kč a vnější státní dluh o 2,9 mld. Kč. Státní výpůjčky v l. čtvrtletí 2008 spočívaly především v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno 7 emisí krátkodobých státních dluhopisů, státních pokladničních poukázek. Všechny emise SPP byly primárně určeny k financování dlouhodobého státního dluhu. Ministerstvo financí pokračovalo ve vydávání střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na domácím trhu.

I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice I.4.1. Měnová politika ČNB zvýšila úrokové sazby …

2

Akcelerující růst inflace na počátku roku 2008, i přesto, že byl ovlivněný zejména vývojem regulovaných cen a změnou nepřímých daní a probíhal v podmínkách rychle se zhodnocující koruny, vyvolal reakci ČNB směrem k dalšímu zpřísnění měnové politiky (té již pomáhala silná a nadále zhodnocující koruna). Od 8. února zvýšila základní úrokové sazby na 3,75 %

Jedná se o výdaje, vyplývající ze zákona, z jiných právních norem a smluvních závazků, které musí uhradit stát.

34



u dvoutýdenní repo sazby, 2,75 % u diskontní 4,75 % u lombardní. Jak ukazuje tabulka č. I.4.1.1 jsou však základní tuzemské úrokové sazby, z mezinárodního pohledu, stále velmi nízké. Tabulka č. I.4.1.1 Srovnání úrokových sazeb ČR, ECB, vybraných národních bank zemí EU a USA základní sazba v % 12/2004 12/2005 3/2006 06/2006 9/2006 12/2006 3/2007 6/2007 9/2007 12/2007 3/2008 Česká republika Eurozóna Švédsko Velká Británie Maďarsko Polsko Slovensko USA

2,50 2,00 2,00 4,75 10,00 6,50 4,00

2,00 2,25 1,50 4,50 6,00 4,50 3,00

2,00 2,50 1,75 4,50 6,00 4,00 3,50

2,00 2,75 2,00 4,50 6,00 4,00 4,00

2,50 3,00 2,50 4,75 7,25 4,00 4,50

2,50 3,50 3,00 5,00 8,00 4,00 4,75

2,50 3,75 3,25 5,25 8,00 4,00 4,75

2,75 4,00 3,25 5,50 8,00 4,25 4,25

3,25 4,00 3,75 5,75 7,50 4,75 4,25

3,50 4,00 4,00 5,50 7,50 5,00 4,25

3,75 4,00 4,25 5,25 8,00 5,75 4,25

2,00

4,00

4,50

5,00

5,25

5,25

5,25

5,25

4,75

4,25

2,25

Pramen: ČNB … a ve zvyšování sazeb pokračoval i Fed, …

Americký Fed pokračoval ve snižování úrokových sazeb, zahájeném v srpnu 2007. Snažil se zabránit recesi, která hrozí americké ekonomice v důsledku problémů na trhu bydlení a dopadů úvěrové krize, při zhoršující se situaci na trhu práce, a to i přesto, že inflace rostla. Americkou ekonomiku podpořil Fed v roce 2008 zatím ve čtyřech krocích (22. a 30. ledna, 18. března a 30. dubna). Po poslední úpravě je základní úroková sazba ve výši 2 % a Fed deklaruje připravenost opětovně zasáhnout v případě potřeby. (Fed reagoval i snížením diskontní sazby na stávající 2,25 % a navíc i přijetím opatření, díky němuž bude moci půjčovat nejen komerčním bankám, ale i dalším firmám z finančního sektoru. Podobný krok Fed neudělal od hospodářské krize ve 30. letech).

… zatímco ECB změnu úrokových sazeb neprovedla,

Ekonomika v eurozóně zatím roste, ale začíná pociťovat dopady přetrvávajících problémů na finančních trzích, vysokých cen komodit, které začínají být citelné, ale i prudkého zpomalení tempa růstu americké ekonomiky. Vedle rizika nižšího ekonomického růstu ovlivňuje měnová rozhodnutí ECB i boj s inflací, která je značně nad jejím inflačním cílem, stanoveným na 2 %. ECB proto ponechává základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny na 4 % od 13. června 2007, takže ke zpřísnění měnových podmínek přispívá jen silné euro.

… takže vývoj úrokového diferenciálu byl rozdílný

Stabilita úrokových sazeb v eurozóně a rozdílný pohyb tuzemských sazeb a sazeb v USA, spolu s vývojem sazeb na mezibankovních trzích, ovlivnily vývoj úrokového diferenciálu mezi korunou těmito měnami na peněžním trhu. K eurovým sazbám se proti konci roku 2007 nezměnil a setrval ve všech splatnostech v záporných hodnotách v intervalu – 0,5 až – 0,7 (když koncem března 2007 to bylo – 1,4 až – 1,5 p. b.). K dolarovým sazbám se ve všech splatnostech vrátil, po pěti letech, do kladných hodnot a činil 1,1 až 1,7 p. b. (zatímco koncem března 2007 činil – 2,5 až – 2,9 p. b.). Klientské úrokové sazby sice převážně rostly, avšak reálné úrokové sazby (ve vztahu ke spotřebitelským cenám), vlivem výraznějšího růstu inflace, zachovaly výhodnost úvěrů (v březnu pro domácnosti - 0,4 %, v dubnu - 0,1 %, z nových obchodů 5,5 %, resp. 5,4 %, pro nefinanční podniky - 1,5 %, resp. – 1,2 %, z nových obchodů - 1,6 %, resp. - 1,3 %). Současně se však dále zvýšilo znehodnocování vkladů (v březnu pro domácnosti na - 5,6 %, v dubnu na - 5,3 %,

35



z nových obchodů na - 5,8 %, resp. - 5,5 %, i pro nefinanční podniky na - 5,2 %, resp. - 4,9 % a z nových obchodů na - 5,1 %, resp. - 4,7 %). Zpomalení růstu likvidních prostředků …

Vývoj úrokových sazeb se promítal také do držby likvidních peněz, tj. peněžního agregátu M1. Dynamika růstu likvidních prostředků, ovlivněná nižší poptávkou ekonomických subjektů po nich, mírně zvolnila (z prosincových 16 % na 13,6 %, tj. 1 407,3 mld. Kč v březnu a na 9,4 % v dubnu). Korespondovala s poklesem tempa jak meziročního růstu jednodenních vkladů (v prosinci o 18 %, v březnu o 15,6 % na 1084,8 mld. Kč, v dubnu o 10,3 %) u domácností i podniků, tak i meziročního růstu oběživa (z dvouciferných hodnot v prosinci 2007 na 9,8 %, v březnu na 7,4 %, tj. na 322,5 mld. Kč, v dubnu pak na 6,6 %). Podíl likvidních prostředků na peněžní zásobě, který od roku 2003 tvoří více než její polovinu, se návazně mírně snížil, na 58,1 % v březnu (v dubnu 56,7 %, když na maximu 58,9 % byl v v říjnu 2007).

… se promítlo do struktury peněžního agregátu M2

Peněžní zásoba zvolnila tempo meziročního růstu, když se po 14 měsících koncem března vrátila k jednocifernému růstu (z 13,2 % v prosinci 2007 na 9 % v březnu, tj. na 2 421,6 mld. Kč, v dubnu na 8,1 %). Rozhodující podíl na přílivu peněz do ekonomiky má již od poloviny roku 2006 domácí kapitál, za přispění zejména domácích úvěrů podnikům a domácnostem, při převážně klesajícím čistém úvěru vládě. Tempo meziročního růstu čistých domácích aktiv se v 1. čtvrtletí stabilizovalo nad 23 % (z prosincových 24,1 % na 23,7 % v březnu, tj. na 1 504,3 mld. Kč a v dubnu na 22,3 %), na úkor zahraničního kapitálu, který ještě před dvěma roky zajišťoval více než polovinu přílivu peněz do ekonomiky. Snižoval postupně svůj objem a tím i tempo růstu a od června 2006 meziročně klesá (v březnu o 8,8 % na 917,2 mld. Kč, v dubnu o 9,1 %). Podíl zahraničních aktiv na přílivu peněz do ekonomiky se tak postupně snižoval (v prosinci na 39,1 %, v březnu na 37,9 %, v dubnu pak na 38 %) Vývoj hlavních zdrojů peněžní zásoby ukazuje graf č. I.4.1.1.

Graf č. I.4.1.1 Hlavní zdroje růstu peněžní zásoby (od roku 2002, v mld. Kč, koncem období) 3000

2500 Peněžní zásoba

mld. Kč

2000

1500

Čistá zahraniční aktiva

1000 Úvěry podnikům

500

Čistý úvěr vládě Úvěry domácnostem

Pramen: ČNB, graf MPO

36

2008/3

2008/1

2007/9

2007/11

2007/7

2007/5

2007/3

2007/1

2006/9

2006/11

2006/7

2006/5

2006/3

2006/1

2005/9

2005/11

2005/7

2005/5

2005/3

2005/1

2004/9

2004/11

2004/7

2004/5

2004/3

2004/1

2003/9

2003/11

2003/7

2003/5

2003/3

2003/1

2002/9

2002/11

2002/7

2002/5

2002/3

2002/1

0



Objem domácí úvěrové emise rostl …

K vysokému objemu domácí úvěrové emise (v březnu 1 694,3 mld. Kč, tj. meziročně o 16,8 %, v dubnu o 15,6 %) přispíval především vývoj klientských úvěrů, když hodnotově daleko méně významný čistý úvěr vládě klesal. Tempo meziročního poklesu čistého úvěru vládě, obnovené v září 2007, v 1. čtvrtletí 2008 ještě razantně vzrostlo (z prosincových 47,1 % na 81,7 % v březnu, tj. na 20,5 mld. Kč a na 80,4 % v dubnu).

… podporován růstem objemu klientských úvěrů

I přes zvýšení úrokových sazeb zůstalo tempo růstu klientských úvěrů vysoké (v prosinci meziročně o 26,6 %, v březnu o 25 % na 1 673,8 mld. Kč, v dubnu o 24,6 %), protože reálné úrokové sazby díky vysoké inflaci zůstaly ještě výhodné. V jejich rámci zaznamenaly mírné zpomalení jak úvěry podnikové sféře (více než dva roky drží dvouciferné tempo meziročního růstu, v prosinci 2007 o 21 %, v březnu o 19,6 %, na 917,6 mld. Kč, v dubnu 19,3 %), v jejichž struktuře nejrychleji rostly úvěry krátkodobé, zatímco střednědobé a dlouhodobé úvěry mírně zvolnily. Obdobný trend zmírnění růstu vykázaly i úvěry domácnostem (meziročně zůstává nad 30 %, když v prosinci, kdy kulminovaly, vzrostly o 34,3 %, v březnu o 32,3 %, na 756,2 mld. Kč, v dubnu pak o 31,7 %). Přispěly k tomu zejména úvěry na bydlení (především hypoteční). Uvedený vývoj odrážel nejen zvýšení úrokových sazeb, ale i obezřetnější přístup bank, a to i při poměrně silné konkurenci v tomto segmentu úvěrového trhu. Naproti tomu se zrychlil růst spotřebitelských úvěrů. Podíl úvěrů domácností na klientských úvěrech se v březnu dále zvýšil na 45,2 % (když ve výchozím roce 1993 to bylo jen 13 %).

Klesá tempo růstu ztrátových pohledávek

Objem pohledávek se selháním3, se po poklesu ke konci roku 2007 (meziročně o 4,2 % na 51,9 mld. Kč) opět zvýšil (v březnu o 3,9 % na 55,2 mld. Kč). Současně se zvýšil i jejich podíl k pohledávkám celkem v investičním portfoliu (z 2,4 % v prosinci 2007 na březnových 2,5 %). V jejich struktuře se sice snížil podíl ztrátových úvěrů (z 51,7 % v prosinci 2007 na 49,3 % v březnu), ale jejich objem se již třetím rokem zvyšuje (na 26,8 mld. Kč), i přesto, že dynamika jejich meziročního růstu od poloviny roku 2007 klesá (z 11,1 % v prosinci 2007 na 4,6 % v březnu).

Trend zhodnocující se koruny pokračoval, …

Očekávání a poté samotná úprava tuzemských základních úrokových sazeb ovlivnily kurz koruny jen krátkodobě. Rámec vývoje kurzu koruny v 1. čtvrtletí 2008 vytvářelo primárně nadále dění na eurodolarovém trhu, kolem měn středoevropského regionu a pohyb spekulativního kapitálu. Koruna, podporovaná velice příznivým vývojem domácích makroekonomických výsledků, pokračovala v dlouhodobém trendu zhodnocování k oběma referenčním měnám. Dosahovala stále nová historická maxima k euru i k dolaru. Vývoj kurzu koruny k oběma měnám, včetně znázornění jeho dlouhodobého trendu vyrovnáním, s vyšší strmostí u dolaru, zachycuje graf č. I.4.1.2.

3

Od 1. 1. 2007 změnila ČNB metodiku sledování kvality. Podle nové metodiky jsou do položky „Pohledávky se selháním“ zahrnuty pohledávky „Nestandardní“, „Pochybné“ a „Ztrátové“. Do klasifikovaných úvěrů vykazovaných do 31,12. 2006 byly zahrnuty ještě pohledávky „Sledované“, které byly nově přeřazeny do „Pohledávek bez selhání“. Objem sledovaných úvěrů se tak výrazně snížil.

37



Graf č. I.4.1.2 Vývoj nominálního kurzu CZK vůči EUR a USD (2. 1. 2002 – 31. 5. 2008)

35,0

EUR

CZK

30,0 USD

25,0

20,0

2.1.02 1.2.02 3.3.02 2.4.02 2.5.02 1.6.02 1.7.02 31.7.02 30.8.02 29.9.02 29.10.02 28.11.02 28.12.02 27.1.03 26.2.03 28.3.03 27.4.03 27.5.03 26.6.03 26.7.03 25.8.03 24.9.03 24.10.03 23.11.03 23.12.03 22.1.04 21.2.04 22.3.04 21.4.04 21.5.04 20.6.04 20.7.04 19.8.04 18.9.04 18.10.04 17.11.04 17.12.04 16.1.05 15.2.05 17.3.05 16.4.05 16.5.05 15.6.05 15.7.05 14.8.05 13.9.05 13.10.05 12.11.05 12.12.05 11.1.06 10.2.06 12.3.06 11.4.06 11.5.06 10.6.06 10.7.06 9.8.06 8.9.06 8.10.06 7.11.06 7.12.06 6.1.07 5.2.07 7.3.07 6.4.07 6.5.07 5.6.07 5.7.07 4.8.07 3.9.07 3.10.07 2.11.07 2.12.07 1.1.08 31.1.08 1.3.08 31.3.08 30.4.08 30.5.08

15,0

Pramen: ČNB, graf MPO … takže posílila na nové maximum k euru …

Vlnu posilování koruny k euru z počátku roku krátkodobě přerušily výprodeje na středoevropských burzách, když nadnárodní institucionální investoři potřebovali více likvidity a zároveň převrstvovali svá portfolia ve prospěch nižšího rizika. Již počátkem února koruna k euru opět zhodnotila na nové maximum a dokázala překonávat rekordy v řadě po většinu dnů února, aby se v jeho závěru, poprvé v historii, dostala pod hladinu 25 CZK/EUR. V březnu koruna nejprve dále posunula hranici svého maxima, ale svou pozici korigovala především poté, co se objevily zprávy o jednáních mezi ČNB a MF o možném „zmrazení“ příjmů z privatizace, vedené snahou zabránit dalšímu posilování měny. V rámci tohoto vývoje koruna vůči euru v průběhu 1. čtvrtletí 2008:   

 … i k dolaru

Vůči dolaru si česká měna nadále držela silný apreciační kurz, takže v průběhu 1. čtvrtletí 2008 postupně zhodnocovala na stále nová maxima. Tento vývoj byl důsledkem složení dvou vlivů - významného oslabování pozice dolaru na světových trzích a silné apreciace koruny k euru. Překonávání rekordů krátkodobě koruna přerušila počátkem února, když prudké posílení dolaru k euru převážilo nad poměrně výrazným posílením koruny k euru a v březnu, kdy koruna krátkodobě prošla korekcí vůči euru. V 1. čtvrtletí 2008 tak koruna k dolaru:    

38

historického maxima dosáhla kurzem 24,915 CZK/EUR dne 4. března; na minimu byla kurzem 26,36 CZK/EUR dne 2. ledna; meziročně v průměru v březnu zhodnotila o 8,8 % (v březnu 2007 to bylo o 2 %) od počátku roku v březnu zhodnotila o 4,1 % (v březnu 2007 naopak znehodnotila o 1 %).

na historickém maximu byla kurzem 15,88 CZK/USD dne 17. března; na minimu byla kurzem 18,175 CZK/USD dne 21. ledna; meziročně v průměru v březnu zhodnotila o 20,2 % (v březnu 2007 o 10,1 %); od počátku roku v březnu zhodnotila o 9,9 % (v březnu 2007 naopak znehodnotila o 0,8 %).


… a duben byl ve znamení nových maxim k euru i k dolaru

Dolar oslabil na nejnižší hodnotu od doby zavedení eura …

V dubnu byl vývoj kurzu koruny značně volatilní. Měsíc zahájila koruna posilováním k oběma měnám, aby se po krátkodobé korekci opět posouvala na nové rekordy. Pomohly jí výsledky platební bilance za únor, oslabení dolaru, růst akciových trhů, i okolních měn. Po dosažení kurzu 24,82 CZK/EUR dne 15. dubna podlehla mírné konsolidaci, když kopírovala vývoj polského zlotého, reagovala na výběry zisků ze strany investorů a dohodu vlády a ČNB o konverzi privatizačních příjmů. Měsíc uzavřela na 25,21 CZK/EUR. K dolaru dosáhla maxima 16. dubna kurzem 15,604 CZK/USD a měsíc uzavřela na 16,221 CZK/USD. Trend oslabování dolaru vůči euru se v 1. čtvrtletí 2008 dále prohloubil. Dolar klesal téměř každodenně a v březnu se dostal až na hladinu 1,58 USD/EUR. Ke slabším hodnotám byl směrován především nepříznivým vývojem úrokového diferenciálu mezi eurem a dolarem, při rasantním a častém snižování úrokových sazeb v USA a stagnaci úrokových sazeb v eurozóně, ale i očekávání jejich dalšího vývoje. Dolar byl také pod tlakem špatných výsledků americké ekonomiky, s náznaky, že se ocitne v recesi (pokles počtu pracovních míst, prodeje nových domů, zakázek na zboží dlouhodobé spotřeby a růst cen). Na oslabování kurzu amerického dolaru měl vliv i růst cen komodit, zejména ropy, dopady hypoteční a úvěrové krize, i pokles amerických akcií. Krátkodobě dolar posílil po sérii negativních statistik z eurozóny (hlavně slabý sektor služeb), po překvapivě vysokých maloobchodních tržbách v USA, uvolnění 200 mld. USD na řešení úvěrové krize, snížení výše povinných kapitálových rezerv vybraným hypotečním agenturám, rozšíření možnosti zástav a čerpání zdrojů i bankami na Wall Street. V důsledku tohoto vývoje dolar v 1. čtvrtletí 2008:  

… a svou ztrátu v dubnu ještě dále prohloubil

K oběma referenčním měnám koruna reálně zhodnotila daleko výrazněji


posílil na maximum kurzem 1,444 USD/EUR dne 21. ledna; na historické minimum klesl kurzem 1,58 USD/EUR dne 28. března

V dubnu dokázal dolar sice krátkodobě posílit (po jednání zemí G7, vyšších než očekávaných tržbách v maloobchodě, lepších výsledcích velkých amerických firem než jejich odhady, a slovních intervencích proti silnému euru), ale tendenci oslabování k euru nezměnil. Proti dolaru šly výsledky amerických bank, zveřejněná příznivější evropská data, očekávání zvýšení úrokových sazeb Evropské centrální banky, vyšší zásoba neprodaných domů, i rostoucí cena ropy. Dolar tak kurzem 1,601 USD/EUR dne 22. dubna oslabil na nejnižší hodnotu od doby zavedení eura.

Vlivem posilování nominálního kurzu koruny, s podporou podstatně vyššího růstu domácí cenové hladiny než v USA, a zejména v eurozóně, koruna meziročně reálně výrazně zhodnotila k oběma měnám. Pozice tuzemských exportérů na zahraničních trzích se tím zhoršila, ale jak ukazují výsledky platební bilance, jsou čeští podnikatelé schopni vyvážet a prodávat své produkty v zahraničí. Ztrácejí jen část z dosavadní výrazné konkurenční výhody, která vznikla někdejším nastavením kurzu české měny. Na evropských trzích prodávají za evropské ceny, ale stále ještě vyrábějí při podstatně nižších domácích mzdách. V rámci těchto podmínek koruna reálně v březnu:  meziročně zhodnotila k euru o 15,1 % (v březnu 2007 o pouhá 2,2 %,), k dolaru o 34,4 % (před rokem v březnu 2007 o 11,7 %);  od počátku roku zhodnotila k euru o 6,6 % (v březnu 2007zhodnotila o 0,1 %), k dolaru o 12,7 % (zatímco v březnu 2007 znehodnotila o 1 %).

Platební bilance skončila v přebytku …

Celkový výsledek platební bilance za 1. čtvrtletí 2008 byl kladný (19,4 mld. Kč, tj. 1,1 mil. USD), když zůstala v podstatě na úrovni předchozího čtvrtletí. Je to výrazně lepší výsledek než před rokem (o téměř pětinu), který byl vytvořen zejména kladným saldem běžného účtu (27 mld. Kč, tj. 1,6 mld. USD a 3 %

39



HDP) a přebytkem na kapitálovém účtu (7 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD). Jejich příspěvek byl částečně korigován odlivem finančních zdrojů do zahraničí na finančním účtu (7,4 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD) a v položce kurzové rozdíly, chyby a opomenutí (7,2 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD). Vývoj hlavních účtů platební bilance v jednotlivých čtvrtletích ukazuje graf č. I.4.1.3. Graf č. I.4.1.3 Vývoj hlavních účtů a výsledek platební bilance (od roku 2004, v mld. Kč za jednotlivá čtvrtletí) 120 100 80

mld. kč

60 40 20 0 -20 -40

Běžný účet

Finanční účet

2008/1

4

3

2

2007/1

4

3

2

2006/1

4

3

2

2005/1

4

3

2

2004/1

-60

Změna devizových rezerv = výsledek

Pramen: ČNB, graf MPO … při zlepšení aktiva na běžném účtu, …

40

Běžný účet platební bilance skončil čtvrtým rokem v řadě přebytkem, zatím nejvyšším za toto období (z 24,4 mld. Kč v roce 2005). Zvýraznily se změny v jeho struktuře, když pokračovalo zhoršování deficitu v bilanci výnosů. Vývoj běžného účtu v 1. čtvrtletí 2008 tak odrážel následující tendence: 

pokles přebytku obchodní bilance (meziročně o 8,6 %, tj. o 3,9 mld. Kč, na 41,7 mld. Kč a 2,4 mld. USD), který tak nedokázal v rámci běžného účtu pokrýt rostoucí deficit bilance výnosů. Byl výsledkem rychlejšího růstu vývozu (o 5,8 %) než dovozu (o 7 %). Analýze obchodní bilance (v metodice CIF) se podrobněji věnuje kapitola IV.;



další růst kladného salda bilance služeb, téměř na dvojnásobek (meziročně o 11,6 mld. Kč, na 23,7 mld. Kč a 1,4 mld. USD), v důsledku zachování meziročního vysokého růstu příjmů (o 17,9 %) při poklesu tempa dlouhodobého růstu výdajů (meziročně o 2,8 %). Aktivum nejrychleji rostlo u dopravních služeb (meziročně o 37,4 %, tj. o 2,2 mld. Kč, na 8,1 mld. Kč) v důsledku vyšších příjmů ze silniční a letecké přepravy. Zvýšení příjmů ze zahraničního cestovního ruchu (meziročně o 10,3 %, tj. o 1,5 mld. Kč, na 16 mld. Kč) souviselo zejména se zvýšením počtu přenocování zahraničníc h turistů v ubytovacích zařízeních vyšší kategorie a na straně výdajů pokračující růstem výdajů českých občanů na zahraniční pobyt. Výrazně klesl schodek u ostatních služeb (o 7,9 mld. Kč, na 0,3 mld. Kč);



pokračující růst deficitu bilance výnosů (meziročně o zhruba 31 %, na 43,7 mld. Kč, tj. 2,6 mld. USD), která již sedmým rokem představuje největší zátěž běžného účtu. Zatímco příjmy klesaly v souvislosti s nižšími úrokovými



výnosy z porfoliových investic a úvěrů (o 13 %), náklady rostly (o 8,1 %) a jejich rozhodující část tvořily investiční výdaje (67,5 %, tj 50,6 mld. Kč), zbývající část výdaje na náhrady zaměstnancům. Odliv investičních výnosů byl spojen jak s odlivem dividend, tak zejména s objemem reinvestovanýc h zisků (31,5 mld. Kč), jejichž saldo dosáhlo 27,6 mld. Kč (v případě vyloučení reinvestovaných zisků z přímých investic z bilance výnosů by kladné saldo běžného účtu vzrostlo na 54,6 mld. Kč a 6,1 % HDP); V odlivu investičních výnosů dominovaly výnosy z přímých investic (34,6 mld. Kč), následovaly výnosy z ostatních, tj. úrokových (13,9 mld. Kč) a portfoliových investic (2,1 mld. Kč). Zpět do tuzemské ekonomiky byly reinvestovány zisky z přímých zahraničních investic v objemu 31,5 mld. Kč.



… a odlivu finančních zdrojů do zahraničí na finančním účtu…

výrazné meziroční zlepšení salda běžných převodů (z deficitu 1,7 mld. Kč, na 5,4 mld. Kč, tj. 0,3 mld. USD), kde výdaje klesly o téměř 10 %, naproti tomu příjmy stouply o pětinu, především díky příjmům z rozpočtu EU a odvodům daní za zahraniční pracovníky.

Finanční účet vykázal čistý odliv finančních zdrojů do zahraničí (7,4 mld. Kč, tj. 0,4 mld. USD), který se meziročně zvýšil o téměř třetinu (o 1,8 mld. Kč). Byl důsledkem odlivu portfoliových (v objemu 13 mld. Kč), i ostatních investic (15,2 mld. Kč), který však byl ve srovnání s předchozím rokem výrazně nižší. Přibližně stejným tempem také klesl příliv přímých investic (na 20,9 mld. Kč, tj. o 13,3 mld. Kč, a na 1,2 mld. USD). Přebytek kapitálového účtu (7 mld. Kč a 0,4 mld. USD), i když se meziročně znásobil (vzrostl o 4,4 mld. Kč), stále není pro platební bilanci objemově příliš významný. Jeho vývoj souvisel s aktivním saldem převodů vládního sektoru ve vztahu k rozpočtu Evropské unie, i s dalšími přijatými platbami (obchodování s emisními povolenkami, licenčními a patentovými právy, převody majetku migrantů).

… a přispěla do devizových rezerv

Devizové rezervy centrální banky se v průběhu 1. čtvrtletí 2008 snížily (o 22,6 mld. Kč) a koncem března činily 608,5 mld. Kč, tj. 38 mld. USD. Pokrývaly 2,8 měsíčního dovozu zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Kromě výsledku platební bilance za 1.čtvrtletí 2007 (19,4 mld. Kč) byly ovlivněny kurzovými rozdíly, realizací výnosů z jejich investování a saldem transakcí pro klienty ČNB. V následujícím období devizové rezervy v korunovém vyjádření dále klesaly, na 578,4 mld. Kč koncem června.

Růst zahraničního dluhu oslabil

V 1. čtvrtletí 2008 pokračoval dlouhodobý trend růstu hrubé zahraniční zadluženosti, který ale v 1. čtvrtletí zmírnil (růst o 5 mld. Kč, tj. o 0,4 %), což souviselo hlavně s růstem podílu vkladů v portfoliu instrumentů zahraničního dluhu. K 31. 3. 2008 činila hrubá zadluženost 1 353,8 mld. Kč a 84,5 mld. USD a meziročně vzrostla o 11,2 %, tj. o 136,7 mld. Kč. Úroveň zahraničního dluhu představovala 37,4 % HDP (koncem roku 2007 to bylo 38 %, před rokem 36,8 %) a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou „bezpečnou“ hranicí 40 %. Přírůstek zahraničního dluhu v 1. čtvrtletí 2007 se soustředil do jeho krátkodobé složky (31,8 mld. Kč, na 453,8 mld. Kč a 28,3 mld. USD), která zvýšila svůj podíl na celkové zadluženosti na 33,5 % (z 31,3 % koncem roku 2007). Tento vývoj byl spojen především s čerpáním krátkodobých finančních zdrojů ze zahraničí obchodními bankami. Dlouhodobá zadluženost naopak klesla o 2,9 %, tj. o 26,7 mld. Kč (na 900 mld. Kč a 56,2 mld. USD).

41



I.4.2. Přímé zahraniční investice a podpora investic Meziročně byl příliv PZI menší

Kooperační vazby mezi zahraničními a domácími podniky posilují a formují konkurenceschopnost domácích firem (přejímáním progresivních postupů a technologií, zvyšováním produktivity práce apod.) a ovlivňují tak prosazování tuzemských firem v globálním konkurenčním prostředí. Vstup zahraničních investorů směřoval v posledním období převážně do sektoru sofistikovaných služeb s vysokou přidanou hodnotou, které jsou spojeny s inovacemi, high-tech produkcí a vysoce specializovanými službami pro podniky (IT služby, vývoj software, call-centra, sdílená centra pro účetní a finanční operace apod.). Příliv přímých zahraničních investic do ČR v 1. čtvrtletí 2008 dosáhl objemu 28,8 mld. Kč (tj. 1 684,0 mil. USD). Ve stejném období předchozího roku činil 37,2 mld. Kč. V jejich struktuře směřovalo 12,2 mld. Kč (tj. 714,6 mil. USD) na navýšení základního kapitálu dceřiných společností, objem reinvestovaného zisku činil 31,5 mld. Kč (tj. 1 842,5 mil. USD) a investice ve formě ostatního kapitálu klesly (o 14,9 mld. Kč), protože v úvěrových vztazích převažovaly úvěry poskytnuté tuzemskými dceřinými firmami zahraničním mateřským společnostem (viz graf č. I.4.2.1).

Graf č. I.4.2.1 Struktura přílivu přímých zahraničních investic do ČR v letech 1993 - 1. čtvrtletí 2008 (v mld. Kč) 300 250

mld.Kč

200 150 100 50 0

Základní kapitál v mld. Kč

Reinvestovaný zisk v mld. Kč

1.Q.2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

-50

Ostatní kapitál v mld. Kč

Pramen: ČNB, graf: MPO Pozn. Do roku 1997 zahrnují údaje pouze přímé zahraniční investice do základního jmění Největší objem PZI pocházel ze zemí EU

Hlavní investorskou zemí bylo Německo (23,7 mld. Kč), dále Rakousko (5,4 mld. Kč) a Francie (4,3 mld. Kč). Nejvyšší příliv kapitálu z mimoevropských zemí byl z USA (5,4 mld. Kč) a z Korejské republiky (3,6 mld. Kč).

PZI směřovaly hlavně do

Z odvětvového hlediska se navýšení základního kapitálu zahraničními vlastníky uskutečnilo především v odvětví nákupu nemovitostí (velkých developerských

42


nemovitostí a služeb pro podniky


projektů) a poskytování služeb pro podniky. Dále bylo směrováno do výroby strojů a zařízení, a obchodu (viz graf č. 1.4.2.2). Reinvestovaný zisk šel zejména do finančního zprostředkování (6,5 mld. Kč), dále do obchodu a oprav (4,8 mld. Kč) a odvětví nemovitostí a poskytování služeb pro podniky (3,5 mld. Kč).

Graf č. 1.4.2.2 Příliv PZI podle odvětvové struktury základního kapitálu v 1. čtvrtletí 2008 (v mld. Kč) 4,5 4

3,9

3,5 2,8

2,5 2

1,6

1,6

0,8

0,8

0,7

výroba chemických výrobků

1

finanční zprostředkování

1,5

výroba potravin

mld. Kč

3

0,5 ostatní

obchod a opravy

výroba strojů a zařízení

nemovitosti a služby pro podniky

0

Pramen: ČNB, graf: MPO Domácí firmy investovaly také převážně do zemí EU

Odliv přímých zahraničních investic z ČR činil 7,9 mld. Kč tj. 462,8 mil. USD, ve stejném období roku 2007 byl zaznamenán odliv PZI ve výši 3,0 mld. Kč. Nejvýznamnější část přímých investic tuzemských podniků umisťovaných do zahraničí tvořil ostatní kapitál (5,4 mld. Kč), který souvisel s poskytnutými úvěry dceřiným společnostem v zahraničí, předpokládaný objem reinvestovaného zisku tvořil 3,9 mld. Kč. Naopak základní kapitál dceřiných společností v zahraničí se snížil o 1,4 mld. Kč, a to v odvětví finančního zprostředkování. Reinvestovaný zisk tuzemští vlastníci umisťovali zejména do odvětví kovů a kovových výrobků, dále do nemovitostí a služeb pro podniky a do obchodu a oprav. Úvěry byly poskytnuty zahraničním dceřiným společnostem zejména v energetických odvětvích, spojenými s aktivitami společnosti ČEZ, v menší míře pak směřovaly také do odvětví výroby strojů a zařízení. České společnosti investovaly hlavně v Polsku (5,7 mld. Kč), dále ve Francii (2,3 mld. Kč) a v Německu (2,1 mld. Kč).

MPO rozhodlo o investičních pobídkách …

V 1. čtvrtletí roku 2008 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 25 společností v rozsahu investic 46,5 mld. Kč a předpokládaným počtem 6 tis. nově vytvořených pracovních míst. Největší investiční projekt realizuje společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o (výroba osobních automobilů) z hlediska výše investice (34,4 mld. Kč) i počtu nově vytvořených pracovních míst (více než 3,5 tis.).

… o podpoře nových

Dále MPO rozhodlo o podpoře celkem 11 projektů technologických center a center strategických služeb s celkovou předpokládanou investicí přesahující

43


investičních záměrů …


242 mil. Kč a více než 800 pracovními místy. Z projektů zaměřených na centra strategických služeb je významný projekt společnosti JNJ Global Business Services s.r.o. Z technologických center je důležitý projekt technologického centra pro vývoj endoskopických materiálů společnosti Olympus Medical Products Czech spol. s r.o.

… a přijalo nové investiční záměry

Dále bylo v tomto období přijato 17 projektů technologických center a center strategických služeb s celkovou předpokládanou investicí 366,4 mil. Kč a více než 1 600 pracovními místy. Z projektů zaměřených na centra strategických služeb se z hlediska investice jeví významným projekt společnosti Solarwinds Software Europe Limited v Brně, který je zaměřen na vývoj software. Další významný projekt v Praze, Plzni a v Brně připravuje společnost EMPIRE s.r.o. Z technologických center je důležitý projekt centra kompetence pro oblast pro interiér a akustiky společnosti NARETEC s.r.o. v Plzni.

I.5. Kapitálový trh Nestabilní situace na světových trzích …

Hybnou silou, která určila v 1. čtvrtletí 2008 směr vývoje světových finančních trhů, se stalo očekávané zpomalení americké ekonomiky. Následky hypotéční krize v USA a obavy z rizika globální hospodářské recese stáhly akcie a celý finanční trh dolů. Tyto negativní dopady, v kombinaci s masivním růstem cen komodit v čele s ropou, vnesly do chování investorů podstatné změny. Ti začali přesouvat volný kapitál z akciových titulů do titulů komoditních.

… se podílela na poklesu cen akcií nejen na globálních trzích, …

Většina indexů na hlavních burzách v 1. čtvrtletí klesala. Technologický index Nasdaq Composite klesl od počátku roku o 10,5 % (meziročně o 22,9 %) a burzovní index S&P 500 o 6,5 % (meziročně o 3,4 %). Z hlavních evropských akciových trhů výrazně poklesl německý DAX, od počátku roku o 16,0 % (meziročně o 2,0 %), Londýnský FTSE o 8,4 % (meziročně o 6,2 %) a pařížský CAC 40 o 12,5 % (meziročně o 12,8 %).

… i v našem regionu

Trhy středoevropského regionu a jejich indexy, ovlivněné situací ve světě, citlivě reagovaly na jakékoliv negativní zprávy a taktéž většinou klesaly. Index maďarské burzy BUX zaznamenal od počátku roku pokles o 16,0 % (meziročně o 5,9 %). Index varšavské burzy WIG 20, charakteristický širokou investorskou retailovou základnou, poklesl od počátku roku o 12,8 % (meziročně o 15,6 %). Slovenský SAX naopak vzrostl od počátku roku o 2,7 % (meziročně o 10,3 %). Pražská burza, stejně jako ostatní burzy, kopírovala vývoj na hlavních trzích. Její index PX klesl od počátku roku o 14,5 % (meziročně o 9,4 %). Propad cen akcií za první tři měsíce postihl všechny tituly burzy. Více než 60% pokles zaznamenaly akcie AAA Auto, přes 30 % pak akcie CME, ECM a Orco, nejnižší propad (0,6 %) postihl Zentivu.

44



Graf č. I.5.1 INDEX PX 50, PX (5. dubna 1994 - 31. května 2008) 2 100 1925,5

1 900 1708,9 1597,5 1471,3

1 700

Index PX 50

1 500 1 300

1255,8

1 100 900 700

1021 750,9 610,2

561,3

500

488,2

300

387,2

526,4

515,1 456,7

1190,0

854,3

691,0

629

1156,1

409,9

479,4 320,1

581,3 463,7

5.4.1994 4.10.1994 13.2.1995 19.6.1995 12.10.1995 22.2.1996 18.6.1996 9.10.1996 7.2.1997 4.6.1997 24.9.1997 23.1.1998 20.5.1998 10.9.1998 7.1.1999 30.4.1999 24.8.1999 15.12.1999 11.4.2000 8.8.2000 30.11.2000 27.3.2001 24.7.2001 14.11.2001 13.3.2002 9.7.2002 31.10.2002 27.2.2003 24.6.2003 14.10.2003 13.2.2004 7.6.2004 30.9.2004 26.1.2005 19.5.2005 12.9.2005 9.1.2006 3.5.2006 28.8.2006 20.12.2006 17.4.2007 13.8.2007 4.12.2007 2.4.2008

100

Pramen: BCCP, graf MPO

Akciový trh pražské burzy se v prvních třech měsících roku vyvíjel následovně :

Většinu obchodů zprostředkovala BCCP



v lednu došlo na pražské burze, stejně jako na ostatních burzách s cennými papíry, k rekordnímu propadu akciových kurzů bez výjimky, většinou v desítkách procent a index PX za měsíc klesl o 17,4 %. Pražská burza tak následovala negativní vývoj na světových trzích, kde panovala obava z recese americké i světové ekonomiky. O více než 30 % propadly akcie firem ECM, AAA Auto, Erste Bank, pokles o více než 10 % zaznamenaly akcie společností CME, Orco, Unipetrol, Komerční banka ČEZ a Pegas. V souvislosti s mohutným propadem kurzů se na burze obchodovalo velice živě (za 127,4 mld. Kč, tj. meziměsíční nárůst o téměř 80 % );



přestože v únoru index PX přidal 4,4 % a objemy obchodů byly proti lednu poloviční, v porovnání se světovými burzami si vedl dobře. Nejziskovějšími akciemi byly akcie ECM, které posílily o 11,6 %, Komerční banky o 8,4 %, akcie Erste Bank přidaly o 7,2 %;



v březnu pokračovala na burze negativní nálada, index PX meziměsíčně klesl o 0,9 % a investoři vyčkávali, jaký bude další vývoj. Objemy obchodů byly hluboko pod dlouhodobým průměrem, dosáhly pouhých 56,7 mld. Kč (od počátku roku 2007 průměrný objem obchodů činil 84,7 mld. Kč);



duben byl již čtvrtým měsícem v řadě, kdy klesal celkový objem obchodů. I když se index PX držel na stále „stejné“ úrovni, teprve koncem měsíce posílil, a to o 3,7 %. Nejvíce se v tomto měsíci dařilo akciím CME, které si polepšily o 22,4 % a Erste Bank o 12,7 %, nejvíce propadly akcie Philip Morris, které ztratily (-17,5 %).

BCPP zprostředkovala z celkového objemu transakcí (427,6 mld. Kč), uskutečněných v 1. čtvrtletí 2008 na tuzemském kapitálovém trhu, obchody ve výši 425,2 mld. Kč, tj. 99,4 % všech transakcí. Na RM-Systém připadlo 1,9 mld. Kč, tj. 0,5 % obchodů, zbytek na Středisko cenných papírů. Přehled o vývoji obchodů na BCCP podává tabulka č. I.5.1.

45



Tabulka č. I.5.1 Vývoj obchodování na BCPP Objemy obchodů (mld. Kč)

1. čtvrtletí 2003 2. " 3. " 4. " 1. čtvrtletí 2004 2. " 3. " 4. " 1. čtvrtletí 2005 2. " 3. " 4. " 1. čtvrtletí 2006 2. " 3. " 4. " 1. čtvrtletí 2007 2. " 3. " 4. " 1. čtvrtletí 2008

Podíl na celkovém objemu (v %)

Tržní kapitalizace (mld. Kč, stav ke konci období)

A + PL

Obligace

A + PL

Obligace

A + PL

Obligace

44,0 57,9 77,0 78,5 121,5 110,6 105,1 142,6 262,8 264,5 271,1 242,8 224,0 261,7 169,4 193,8 261,6 230,0 261,7 259,7 244,2

341,0 279,5 272,4 217,2 214,2 190,7 135,7 151,9 164,4 121,8 98,2 148,9 201,5 153,1 102,0 142,3 141,3 125,4 104,0 138,1 181,0

11,4 17,2 22,0 26,5 36,2 36,7 43,6 48,4 61,5 68,5 73,4 62,0 52,6 63,1 62,4 57,7 64,9 64,7 71,6 65,3 57,4

88,6 82,8 78,0 73,5 63,8 63,3 56,4 51,6 38,5 31,5 26,6 38,0 47,4 36,9 37,6 42,3 35,1 35,3 28,4 34,7 42,6

508,2 546,7 595,1 644,5 785,5 778,9 845,7 975,8 1 086,0 1 143,1 1 304,2 1 330,8 1 485,8 1 350,8 1 408,8 1 592,0 1 660,7 1 815,3 1 799,3 1 841,7 1 724,8

411,8 443,6 483,0 505,5 543,7 561,3 561,2 577,0 572,0 605,3 631,5 655,5 708,3 -

Počet emisí (stav ke konci období) A + PL 76 73 69 65 64 62 59 55 54 52 42 39 39 36 33 32 31 31 32 32 33

Obligace 79 79 83 81 84 79 80 79 79 81 85 93 96 100 102 110 112 115 116 132 127

Pramen: BCCP Obchody s akciemi klesly …

Celkový objem transakcí na Burze cenných papírů zaznamenal meziroční 5,5 % růst. Přesto, že v l. čtvrtletí nadále převládaly obchody s akciemi a podílovými listy (57,4 %), jejich objem i podíl na celkových obchodech meziročně i oproti předchozímu čtvrtletí klesl. Naopak objem obchodovaných dluhopisů výrazně vzrostl a meziročně byl vyšší o 28,1 % (oproti předchozímu čtvrtletí o 31,1 %).

… obchodovalo se i s deriváty

Od roku 2006 BCPP obchoduje také s deriváty. V prvních třech měsících 2008 byly zobchodovány futures ve výši 223,6 mil. Kč, certifikáty za 84,8 mil. Kč a warranty za 30,3 mil. Kč. Hlavními tituly na pražské burze byly akcie společností: 

46

ČEZ, k jejímž aktivitám patří, kromě výroby a prodeje elektřiny, i oblast telekomunikací, informatiky, jaderného výzkumu, projektování, výstavby a údržby energetických zařízení a těžby surovin. Kromě investic v zahraničí (polské černouhelné elektrárny Skawina a Elcho, majoritní podíly v bulharských distribučních společnostech, v bulharské elektrárně ve Varně, společnosti založené v Srbsku, Kosovu, na Slovensku, v Maďarsku, Nizozemsku, Rumunsku, Makedonii a dalších zemích), rozšířila svoje působení i v regionálních distribučních energetických společnostech, když navýšila účast např. v Severočeských dolech či Škodě Praha. Koncem roku 2007 ČEZ uzavřel alianci s maďarskou skupinou MOL, která vloží do společného podniku své elektrárny a infrastrukturu, ČEZ své know-how. Společný podnik se má zaměřit na budování plynových elektráren v areálu rafinerií MOL v Bratislavě a v maďarské Százhalombattě. Založením



Energetické burzy Praha v roce 2007 se firma přihlásila k plnění funkce tvůrce trhu a předpokládá prodávat prostřednictvím burzy většinu své produkce. Akciím ČEZu se stejně jako ostatním akciím nedařilo, za první tři měsíce roku klesly o 10,4 %; 

Telefónica 02 CR – firma, která provozuje nejrozsáhlejší pevnou a mobilní síť v tuzemsku a za klíčový nástroj k rozvoji obou považuje širokopásmové připojení. Za 1. čtvrtletí vykázala 6,1% pokles akcií. Vzhledem k nízké zadlužeností společnosti lze charakterizovat její akcie za velmi perspektivní;



Unipetrol - skupina, kterou v rámci privatizace státního podílu získal polský ropný koncern PKN Orlen (největší zpracovatel ropy ve střední Evropě). Firma se zaměřuje především na zpracování ropy, distribuci pohonných hmot a na petrochemickou výrobu. Největší část investic chce v letošním roce věnovat do petrochemie (zhruba 53 %) a dále se soustředit na zvyšování efektivity v hlavních oborech činnosti a na prohlubování spolupráce s PKN Orlen. Její akcie od počátku roku klesly o 4,9 %;



Zentiva – jejíž výsledky 1. čtvrtletí příznivě ovlivnily výsledky firmy v Polsku, Rusku a Maďarsku, kde dosahuje dynamického růstu především díky zavádění nových produktů a investicím v oblasti prodeje a marketingu. Naopak rumunské prodeje působily zatím pokles jejích zisků. Firma pokračovala v Turecku v integraci společnosti Eczacibasi-Zentiva. První výstupy ukazují, že i turecký trh se bude v budoucnu významně podílet na růstu firmy. Akcie farmaceutické firmy v 1. čtvrtletí klesly o 0,6 %, což je nejnižší pokles cen akcií od počátku roku. Největšími akcionáři zůstali Sanofi-Avensis (24,9 %), PPF Group a Generali PPF Holding B.V. (19,2 %) a Fervent Holdings Limited (7,6 %). BCPP zahájila 5. února obchodování s emisí akcií společnosti Vienna Insurance Group (VIG) na hlavním trhu. Emise zahájila obchodování v elitním segmentu SPAD s kurzem 1 404 Kč. Objemem tržní kapitalizace se emise VIG zařadila na čtvrté až páté místo na trhu. Akcie pojišťovny VIG se od března staly součástí hlavního indexu pražské burzy PX a budou se tak podílet na výkonnosti tuzemského akciového trhu.

Obchody v RM-S a v SCP výrazně vzrostly

RM-Systém s obchody akcií a podílových listů za 1,9 mld. Kč a objemem transakcí (0,5 % celého trhu) meziročně vzrostl o 6,9 %. Index RM meziročně sice vzrostl o 6,9 %, ale od počátku roku, obdobně jako ostatní trhy, poklesl o 9,8 %. Obchody, připadající na Středisko cenných papírů, dosáhly pouze objemu 0,5 mld. Kč a meziročně poklesly o 61,2 %.

I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry Finanční výsledky se meziročně mírně zhoršily

Finanční výsledky nefinanční sféry vykázaly ve srovnání s dynamikou 1. čtvrtletí 2007/2006 částečné snížení růstu finančních ukazatelů, které byly mimo jiné ovlivněny vyšším cenovým nárůstem. Vývoj v jednotlivých odvětvích nefinanční sféry nicméně probíhal odlišně. Částečný pokles růstu finančních výsledků zaznamenaly průmysl, stavebnictví a obchod, výrazné pak odvětví ubytování a dopravy. Značné zlepšení se naopak týkalo odvětví nemovitostí, ostatních služeb a zemědělství. Finanční ukazatele nefinanční sféry byly oproti minulému roku ovlivněny řadou negativních faktorů, jako prudkým nárůstem cen energií a ostatních vstupů, vyšší cenou práce v důsledku nedostatku pracovníků, zhoršením směnných relací a mírným poklesem domácí i zahraniční poptávky.

47



Tokové finanční ukazatele za organizace s 50 a více zaměstnanci (9 971 subjektů) měly následující meziroční vývoj: Výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony

Na růst výkonů pozitivně působil zejména meziroční nárůst cen výrobců (zemědělských výrobců o 26,7 %, průmyslových výrobců o 5,6 %, stavebních děl o 5,7 % a tržních služeb o 3,3 %). Negativně naopak působil pokles vývozních cen o 4,3 %. Výkonová spotřeba rostla ve většině odvětví rychleji než výkony v důsledku vysokého růstu cen energií a surovin. Částečně byl růst výkonové spotřeby zmírněn poklesem dovozních cen o 3 %. Tabulka č. I.6.1 dokumentuje meziroční srovnání vývoje finančních ukazatelů za jednotlivá odvětví nefinanční sféry.

Tabulka č. I.6.1 Tokové finanční ukazatele a produktivita práce v nefinanční sféře (organizace s 50 více zaměstnanci) Účetní přidaná Produktivita práce hodnota z ÚPH změna v změna v změna v tis. Kč / změna v mld Kč. mld Kč. mld Kč. % % % zaměst. % Výkony (vč. o.m.) Výkonová spotřeba

Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Nemovit., pronájem, podnikatel. čin. Ostatní služby Zemědělství, lesnictví a rybolov

Pořízení dl. majetku změna v změna v mld Kč. % %

Zaměstnanost v tis.

Změna stavu zásob mld Kč.

1293,7

8,5

923,3

8,8

370,4

7,8

185,4

5,0 1998,0

2,7

58,6

6,2

15,1

939,0 69,7 73,4 7,2 99,8 57,7 25,7 21,1

7,4 10,2 10,8 4,1 7,4 17,7 21,7 12,2

709,6 55,6 38,3 4,5 59,3 30,4 12,6 12,9

7,9 8,8 14,2 6,3 12,1 12,9 23,6 5,1

229,5 14,1 35,1 2,7 40,5 27,3 13,1 8,1

6,0 16,2 7,2 0,7 1,2 23,6 20,0 25,9

217,9 130,9 152,1 86,6 185,7 152,8 126,2 108,8

4,5 1052,9 16,9 107,8 0,3 230,9 -0,2 31,2 0,9 217,9 15,7 178,5 -0,1 104,0 35,6 74,8

1,4 -0,6 6,9 0,9 0,3 6,8 20,1 -7,2

35,0 2,1 5,7 0,3 7,0 4,5 1,6 2,5

15,4 34,8 -3,6 17,8 -29,5 35,9 11,0 -2,0

13,5 1,0 0,6 0,0 0,1 0,9 0,2 -1,2

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Účetní přidaná hodnota nejvíce vzrostla v zemědělství

Účetní přidaná hodnota rostla v odvětvích nefinanční sféry značně rozdílně. Pokles růstu zaznamenal především průmysl, na který silně dopadá posilování koruny. Růst přidané hodnoty se mírně snížil také v obchodu a výrazněji ve stavebnictví (v důsledku vysoké srovnávací základně z minulého roku), nicméně i nadále toto odvětví roste dvouciferným tepem. Stagnaci naopak zaznamenalo odvětví ubytování a stravování, které tratilo zejména kvůli poklesu poptávky a vyšším nákladům, a odvětví dopravy, na které zase působil vysoký nárůst výkonové spotřeby v důsledku vysokých cen ropy. Výrazné meziroční zlepšení dynamiky přidané hodnoty se pak týkalo odvětví nemovitostí a pronájmu v důsledku nárůstu cen nemovitostí, a odvětví ostatních služeb. Z vysokého růstu cen potravin pak těžilo zemědělství s nejvyšším přírůstkem přidané hodnoty.

Tabulka č. I.6.2 Podíly jednotlivých odvětví na celkových výsledcích nefinanční sféry (organizace s 50 a více zaměstnanci) Výkony (vč. om)

Nefinanční sféra v tom: Průmysl Stavebnictví Obchod, opr. motor. voz. a spotř. zb. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Nemovit., pronájem, podnikatel. čin. Ostatní služby Zemědělství, lesnictví a rybolov

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

48

Výkonová spotřeba

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanost

1.Q 20071.Q 2008 1.Q 20071.Q 2008 1.Q 20071.Q 2008 1.Q 20071.Q 2008 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 73,3 5,3 5,6 0,6 7,8 4,1 1,8 1,6

72,6 5,4 5,7 0,6 7,7 4,5 2,0 1,6

77,5 6,0 4,0 0,5 6,2 3,2 1,2 1,5

76,9 6,0 4,2 0,5 6,4 3,3 1,4 1,4

63,0 3,5 9,5 0,8 11,6 6,4 3,2 1,9

61,9 3,8 9,5 0,7 10,9 7,4 3,5 2,2

53,4 5,6 11,1 1,6 11,2 8,6 4,5 4,1

52,7 5,4 11,6 1,6 10,9 8,9 5,2 3,7



Tabulka č. I.6.2 znázorňuje podíly jednotlivých odvětví nefinanční sféry na vybraných ukazatelích. Průmysl nadále zaujímá dominantní podíl. Zajímavý je i mírný vzestup podílu odvětví nemovitostí a pronájmu, které prosperuje díky rostoucím cenám nemovitostí a vysoké investiční poptávce firem. Vzrostla produktivita práce a zaměstnanost

Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 5 % (8,2 % ve srovnatelném období minulého roku) při růstu zaměstnanosti o 2,7 %, a to nejvíce v zemědělství, stavebnictví a nemovitostech. Nejvyšší úroveň produktivity práce nadále vykazuje dlouhodobě průmysl, nejnižší naopak stabilně odvětví ubytování a stravování. Investiční aktivita (měřená pořízením dlouhodobého majetku – stroje, stavby, ost.) se na rozdíl od 1. čtvrtletí 2007 (kdy pořízení dlouhodobého majetku pokleslo ve všech odvětví kromě zemědělství - celkově o -26,8 %) mírně zvýšila ve většině odvětví. K růstu přispělo zvláště pořízení budov a staveb. Ve změně zásob podniků se výrazně projevuje nižší celková poptávka. Zásoby se za 1. čtvrtletí zvýšily o 15,1 mld, což představuje prakticky dvojnásobné navýšení, navíc při poklesu růstu celkových tržeb. Z hlediska institucionálních sektorů stále více dominuje na finančních výsledcích nefinanční sféry sektor podniků pod zahraniční kontrolou. Sektoru veřejných podniků se nadále daří posilovat svoji pozici na výkonech i přes dlouhodobý pokles zaměstnanosti. Srovnání podílu institucionálních sektorů na vybraných finančních ukazatelích viz tab. č. I.6.3.

Tabulka č. I.6.3 Podíly institucionálních sektorů na celkových výsledcích nefinanční sféry a produktivita práce (organizace s 50 a více zaměstnanci v %) Výkony (vč. om) Nef. podniky veřejné soukromé národní pod zahr. kontrolou

1.Q 2007 100,0 7,0 36,1 57,0

1.Q 2008 100,0 7,4 37,4 55,2

Výkonová spotřeba 1.Q 2007 100,0 5,3 35,9 58,8

1.Q 2008 100,0 5,5 37,2 57,3

Účetní přidaná hodnota 1.Q 2007 100,0 11,1 36,5 52,4

1.Q 2008 100,0 11,9 38,1 50,0

Zaměstnanost 1.Q 2007 100,0 10,6 49,8 39,6

1.Q 2008 100,0 9,9 50,4 39,7

Produktivita práce z ÚPH tis. Kč / změna v % zaměst. 186,1 223,7 140,4 234,9

-100,0 -100,0 -100,0 -100,0

Zaměstnanost změna v%

v tis.

1982,9 196,4 1000,1 786,4

-100,0 -100,0 -100,0 -100,0


Sektor podniků pod zahraniční kontrolou v produktivitě stále výrazně překonává podniky národní (o 67 %). Vysoká produktivita v sektoru veřejných podniků je ovlivněna společností ČEZ. Stavové ukazatele ve velkých organizacích s 250 a více zaměstnanci měly následující meziroční vývoj. Nejvíce k růstu aktiv přispěly pohledávky

Celkový majetek podniků (aktiva) nefinanční sféry (v 1 582 subjektech) meziročně vzrostl o 8,9 % na 3 846,7 mld. Kč. Nejvíce k růstu aktiv přispěly dlouhodobý majetek (vzrůst o 6,8 %), pohledávky (o 15,2 %). Poklesly naopak peníze a účty v bankách a poskytnuté úvěry. Z hlediska struktury aktiv došlo zejména k růstu podílu pohledávek, naopak poklesl podíl dlouhodobého majetku, peněz a poskytnutých úvěrů (viz graf č. I.6.1).

49



Graf č. I.6.1 Struktura aktiv v nefinanční sféře (organizace s 250 více zaměstnanci v %) 7,2

Meziroční změna podílu (v p.b.)

dlouh.hmotný a nehmot. maj. zásoby

18,0

peníze a účty v bankách

47,2

přijaté dluhopisy poskytnuté úvěry a půjčky akcie, podíly a účasti

9,3

pohl. z obchod. styku

2,9

ost. pohledávky

1,5 4,5

9,5

1,5

1,1

1,0

0,5

0,4

0,5

0,1

0,3

0,0 -0,5 -1,0

-0,5 -0,9

-0,9

-1,5


Zásoby (u této skupiny organizací) vzrostly o 13,2 % na 364 mld. Kč (ve srovnatelném období minulého roku došlo k nižšímu růstu o 7,2 %), a to v odvětví průmyslu o 13,7 %, ve stavebnictví o 7,3 %, v obchodu o 11,6 %, v ubytování a stravování o 7,6 %, v dopravě o 1,3 %, v nemovitostí o 58,3 %, v ostatních službách o 65,7 % a v zemědělství o 6,0 %. Graf č. I.6.2 Struktura pasiv v nefinanční sféře (organizace s 250 více zaměstnanci v %) 12,0


vlastní kapitál rezervy vydané dluhopisy

16,5 54,6

0,2

závazky z obchod. styku

0,1 0,0 -0,1

10,8

0,0 -0,1

-0,2

2,1

-0,3

4,0

0,4

0,3

přijaté úvěry a půjčky

ostatní závazky

0,3

0,4

-0,4

-0,2 -0,3


Ve zdrojích krytí majetku (pasivech) se hospodaření průmyslových podniků promítlo do růstu především vlastního kapitálu (o 8,2 %) a celkových závazků (15,2 %). V struktuře pasiv pak došlo, v návaznosti na změnu struktury aktiv, k nárůstu podílu závazků a poklesu podílu vlastního kapitálu. Strukturu aktiv průmyslu a meziroční změnu podílu jednotlivých položek dokládá graf č. II.2.4.

50



II. PRŮMYSL II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Zpomalení ekonomik zemí EU se projevilo mírnějším růstem průmyslové produkce

Průmyslová výroba v 1. čtvrtletí 2008 zaznamenala snížení tempa meziročního růstu produkce na 5,7 % (ve stejném období předcházejícího roku o 11,3 %), přičemž v březnu poprvé po více než pěti letech nepřetržitého růstu poklesla o 2,1 %. Nepříznivě se na nižším růstu projevilo zpomalení ekonomik EU a oslabení poptávky (snížení růstu zakázek, při poklesu zakázek ze zahraničí) za působení silné koruny. K dalším faktorům omezujícím růst patřily i rostoucí náklady na energie a dopravu a vysoká základna předcházejícího roku. O růst se zasloužila produkce nových výrobních kapacit zahraničních investorů, zejména v elektronickém průmyslu, strojírenství a automobilovém průmyslu. Hlavními nositeli růstu byly podniky pod zahraniční kontrolou, které ovlivňovaly vývoj průmyslu vysokým podílem na celkových tržbách (59,5 %) a tvorbou nových pracovních míst. V rámci zpracovatelského průmyslu pokračovaly strukturální změny, projevující se postupným růstem odvětví vyrábějících technologicky náročnější výrobky s vyšší přidanou hodnotou a nižší náročností na spotřebu paliv a energií. Tržby průmyslových podniků (ve s.c.) se zvýšily o 5,2 % (změna trendu, kdy po tříletém předstihu dynamiky tržeb před produkcí došlo k obratu, který může znamenat výrobu na sklad), tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 5,9 %, na celkových tržbách se podílely 57,2 % (podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách sekcí, odvětví a oddílů jsou uvedeny v tabulce II. Průmysl, v přílohové části).

Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a jejich sekcí v roce 2008 (organizace s 20 a více pracovníky, meziroční změna v %)

Index průmyslové produkce Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) Průmysl celkem C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

leden

únor

březen

ledenbřezen

duben

ledenduben

9,1 5,1 9,7 3,1

11,3 7,5 11,8 6,2

-2,1 -5,2 -2,3 1,9

5,7 2,1 6,0 3,7

12,2 3,7 13,1 2,8

7,4 2,6 7,8 3,5

8,6 7,0 9,2 0,4

10,8 6,6 11,4 3,4

-2,7 -3,7 -2,8 -0,3

5,2 2,9 5,5 1,1

12,8 2,7 13,3 8,5

7,1 2,3 7,3 5,9

10,2 12,8 10,4 -32,7

11,1 16,3 11,2 -19,9

-2,3 1,2 -2,2 -26,5

5,9 9,3 6,1 -27,0

15,7 4,8 16,0 -25,2

9,0 6,7 9,2 -26,1

Pramen: ČSÚ Dynamicky rostla výroba pro dlouhodobou spotřebu

V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se dynamicky rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu, která meziročně stoupla o 34,8 % (ovšem při její malé váze 3,1 %), přičemž její vývoj byl ovlivněn pokračujícím růstem příjmů a spotřebitelského zájmu obyvatelstva o předměty dlouhodobé

51



spotřeby. Z dalších seskupení se zvýšila výroba výrobků investičního charakteru o 9,7 % (váha 23,6 %), výroba pro mezispotřebu o 3,3 % (váha 40,7 %) a výroba energií o 2,5 %. Výroba pro krátkodobou spotřebu zaznamenala pokles o 4,8 %. Růst produkce a tržeb v surovinové a v energetické sekci

V surovinové sekci vzrostla produkce o 2,1 %, tržby (ve s.c.) o 2,9 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 9,3 %. Ve hmotných jednotkách se těžba hnědého uhlí mírně snížila o 0,8 %, z toho hnědého průmyslového uhlí (důsledek nižší výroby elektřiny ve spalovacích elektrárnách) o 1,9 % (s podílem 95,5 %), zatímco u tříděného uhlí činil růst o 28 %. Těžba černého uhlí vzrostla o 10,6 %, z toho energetického o 15,4 % (s podílem 39,7 %) a těžba uhlí vhodného pro koksování o 7,7 %. Energetická sekce zaznamenala zvýšení produkce o 3,7 %, tržeb (ve s.c.) o 1,1 %, při poklesu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 27 %. Růst ekonomiky se projevil zvýšením hrubé výroby elektrické energie v naturálních jednotkách o 2,1 %, z toho v jaderných elektrárnách o 24,4 % (podíl 31,1 %) a vodních elektrárnách o 7,7 % (podíl 3,6 %). Ve spalovacích elektrárnách klesla výroba elektřiny o 6,5 % (podíl 64,9 %), z toho spalováním hnědého uhlí o 9,8 %. Dynamický růst naopak zaznamenala výroba elektřiny spalováním biomasy o 51,8 % (nízký podíl na celkové výrobě elektřiny 1,3 %). Hrubá tuzemská spotřeba elektrické energie vzrostla o 3,5 %, přitom u velkoodběratelů o 4,1 % a u maloodběratelů o 5,3 %, z toho podnikatelský maloodběr o 9,4 % a domácnosti o 3,3 % (podíl na celkovém maloodběru 65,6 %). Meziročně se celkový vývoz elektrické energie snížil o 9,2 % a celkový dovoz o 16,2 %.

Vysoká výkonnost odvětví s vysokým podílem zahraničních investic

Vysoký nárůst produkce v rámci zpracovatelského průmyslu zaznamenala především odvětví s vysokým podílem zahraničních investic, jejichž výrobky jsou z velké části určeny na vývoz. Produkce zpracovatelského průmyslu vzrostla o 5,7 %, tržby (ve s.c.) o 5,2 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 5,9 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 57,2 % a na tržbách zpracovatelského průmyslu 61,3 %).

Elektrotechnický průmysl ovlivněn výrobou televizních přijímačů a spotřební elektroniky

Vysoký podíl podniků pod zahraniční kontrolou, vysoká zahraniční i domácí poptávka a subdodávky pro rozvíjející se strojírenství, automobilový průmysl ostatních odvětví přispěl k dynamickému růstu výroby elektrických a optických přístrojů, kde produkce vzrostla o 19,2 %, tržby (ve s.c.) o 14,2 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 8,9 %. Dominantními obory zde byla výroba radiových, televizních a spojových zařízení s růstem produkce o 50,8 % (podíl 29,7 %) a výroba zdravotnických, přesných a optických přístrojů o 25,2 % (podíl 9,8 %). Solidní nárůst zaznamenala i výroba elektrických a strojů a zařízení o 7 % (podíl 36 %). Příznivý vývoj odvětví se projevil zvýšením nově uzavřených zakázek celkem i ze zahraničí (viz samostatný oddíl o zakázkách). Novým impulsem pro další rozvoj elektrotechnického průmyslu bude uvedení do provozu montovny počítačů tchajwanské společnosti FOXCONN v Kutné Hoře, kde zkušební provoz byl zahájen v dubnu 2008.

Vysoká poptávka po produkci strojírenského průmyslu

Spuštění nových výrobních kapacit zahraničních investorů do provozu, využívání nových know-how a efektivních technologií, spolu s růstem poptávky se promítlo ve výrobě a opravách strojů a zařízení zvýšením produkce o 12,6 %, tržeb (ve s.c.) o 12,4 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 18 %. Z jednotlivých oborů se dynamicky rozvíjela výroba ložisek, ozubených kol a jiných prvků o 148,2 % (podíl 7,1 %), výroba ostatních strojů pro všeobecné účely (plnící a balící stroje, váhy, myčky, odstředivky atd.) o 25,9 % (podíl 4,7 %), výroba ostatních kovoobráběcích strojů o 21,2 % (podíl 5,4 %), výroba zvedacího a dopravního zařízení o 18,9 % (podíl 7,4 %) a výroba čerpadel a kompresorů o 18,3 % (podíl

52



10,6 %). Příznivý vývoj odvětví se projevil nárůstem nově uzavřených zakázek o 10,5 %, z toho ze zahraničí o 10,7 %. Poptávka po modelech Škody Auto a TPCA Kolín ovlivnily automobilový průmysl

V rozhodujícím odvětví průmyslu, ve výrobě dopravních prostředků (s téměř čtvrtinovým podílem na celkových tržbách průmyslu), vzrostla produkce o 9 %, tržby (ve s.c.) o 8,9 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 7,3 %. Příznivě se vyvíjela poptávka po jednotlivých modelech Škody Auto a po produkci TPCA Kolín. Celkem bylo v 1. čtvrtletí 2008 vyrobeno 269 142 silničních vozidel, z toho 99,1 % tvoří výroba osobních automobilů, která vzrostla o 9,1 %, při nárůstu vývozu o 12,7 %, zatímco tuzemský prodej zaznamenal pokles o 2,8 %. Z dalších kategorií vzrostla také výroba autobusů o 14,8 %, jejich vývoz o 49,3 %, při poklesu tuzemského prodeje o 6,1 %. Příznivý trend roku 2007 se nepodařilo udržet ve výrobě nákladních automobilů a motocyklů, kde se produkce snížila meziročně o 17 %, resp. o 37,2 %.

Zvýšená výroba nábytku a hraček a her při nižší recyklaci druhotných surovin

Ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném produkce vzrostla o 6,8 %, tržby (ve s.c.) o 7,8 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 8,7 %. Z jednotlivých výrobních oborů stoupla výroba nábytku o 10,4 % (rozhodující podíl 64,8 %), což souvisí s boomem bytové, administrativní a hotelové výstavby. Čeští nábytkáři jsou také stále více flexibilnější k individuálním požadavkům zákazníků. Výroba her a hraček se zvýšila o 26,1 % (podíl 10,4 %). Recyklace druhotných surovin zaznamenala mírný pokles o 0,2 %, když se snížilo zpracování nekovového a zbytkového materiálu o 32,5 %.

Růst chemického průmyslu i přes negativní vlivy

I přes trvalý tlak negativních vlivů (nárůst cen ropy a pokles petrochemických marží) si zachovala výroba chemických látek, přípravků a léčiv růst produkce o 4,9 %, tržeb (ve s.c.) o 4,5 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 1 %. K příznivému výsledku přispělo v petrochemickém segmentu vyšší využití rafinérských kapacit o 9 p.b. a růst maloobchodního prodeje o 5 %. Rozhodující význam měla v odvětví výroba plastů v primární formě s růstem 18,7 % (podíl 44,2 %), z dalších výrobních oborů vzrostla výroba léčiv, vaty, obvazových prostředků pro zdravotnictví o 22,4 % (podíl 13,7 %). Další vývoj odvětví bude ovlivněn nízkým růstem nově uzavřených celkových zakázek pouze o 0,7 %, zatímco zakázky ze zahraničí zaznamenaly pokles o 10,7 %.

Zvýšený zájem o obalové produkty za růstem papírenského průmyslu

Výroba vlákniny a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk se zvýšila o 2,8 %, tržby (ve s.c.) o 2,5 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 3,4 %. Z jednotlivých oborů rostla výroba vlákniny, papíru a výrobků z papírů (OKEČ 21) o 5 % (podíl 61,7 %). Vývoj odvětví byl ovlivněn vyšší poptávkou po obalových produktech (papír, lepenka) především ze strany automobilového a elektrotechnického průmyslu. Naproti tomu u vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů (OKEČ 22) se produkce snížila o 1,4 % (podíl 38,3 %), v důsledku snížení tisku novin o 31,7 %, nižší vydavatelské činností o 15 % a vlivem pirátského kopírování a nelegálního prodeje nahraných nosičů zvuku a obrazu. Nově uzavřené celkové zakázky ve výrobě vlákniny, papíru a výrobků z papíru se snížily o 5,2 %, z toho ze zahraničí o 12 %. Z dalších odvětví zaznamenala pouze mírný růst výroba pryžových a plastových výrobků o 2,1 % (ve stejném období předcházejícího roku činil růst 27,6 %), což bylo způsobeno poklesem ve výrobě pneumatik a vzdušnic (tržby ve s.c. klesly o 15,2 %), zatímco ve všech plastikářských oborech výroby vzrostla. Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků byla vyšší o 1 % (ve stejném období předcházejícího roku byl růst 4 %), výroba usní a výrobků z usní o 0,9 % (z 2 %) a výroba koksu, rafinérské zpracování ropy o 0,7 % (z 19,9 %).

53


Pokles produkce byl zaznamenán ve čtyřech odvětvích


Meziroční pokles produkce v rámci zpracovatelského průmyslu vykázala čtyři odvětví, výroba textilií, textilních a oděvních výrobků o 10,8 %, která je dlouhodobě negativně ovlivňována cenově výhodnějšími dovozy z jihovýchodní Asie, zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků o 5,2 %, kde byl vývoj ovlivněn řešením kalamitní situace (uragán „Kyrill“) na počátku roku 2007. Dále se snížila produkce potravinářských výrobků a nápojů o 4,5 %, jako důsledek nižší výroby hovězího masa (včetně telecího) meziročně o 0,8 %, vepřového masa o 0,6 % a drůbežího masa o 0,4 % a ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků o 0,2 % (v 1. čtvrtletí 2007 byl růst 30,7 %).

Graf č. II.1.1 Celkový vývoj nových zakázek a tržeb za vybrané oddíly OKEČ zpracovatelského průmyslu a jejich trendů (sleduje se u OKEČ 17, 18, 21, 21, 24, 27-35, meziroční změna v %) 35 30 25 20 15 10 5 0

Nové zakázky celkem (b.c.)

1Q/08

4Q/07

3Q/07

2Q/07

1Q/07

4Q/06

3Q/06

2Q/06

1Q/06

4Q/05

3Q/05

2Q/05

1Q/05

4Q/04

3Q/04

2Q/04

1Q/04

4Q/03

3Q/03

2Q/03

1Q/03

-5

Zakázky ze zahraničí (b.c.)

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (b.c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Nově uzavřené zakázky ze zahraničí zaznamenaly pokles

54

Nepříznivým signálem pro vývoj průmyslu v dalších měsících je oslabení poptávky, o čemž svědčí výrazný pokles růstu nově uzavřených zakázek celkem na 1,1 % (z 13,7 % ve stejném období předcházejícího roku), při poklesu zahraničních zakázek o 3,9 % (z růstu 17,2 %). Z jednotlivých vybraných oddílů OKEČ dynamický růst nově uzavřených zakázek celkem zaznamenala výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů o 42,3 %, z toho ze zahraničí o 34,5 % a výroba zdravotnických, přesných , optických a časoměrných přístrojů o 25,7 %, z toho ze zahraničí o 26,7 %. Pokles celkových zakázek byl zaznamenán u výroby dopravních prostředků o 5,3 % (na celkových zakázkách se podílely 28,2 %), z toho na zahraničních o 6,4 % (s podílem 31,6 %). K největšímu poklesu došlo u výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin, kdy se celkové zakázky snížily o 31,9 %, z toho zahraniční o 42,4 %.



Tabulka č. II.1.2 Struktura tržeb z průmyslové činnosti (organizace s 20 a více zaměstnanci, podíly v %, ze s.c.)

Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potrav. výr., nápojů a tabák. výrobků Výroba textilií., textil. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevař. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. Výroba elektr. a optických přístrojů a zařízení Výroba dopravních prostředků Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

1.čtvrtletí 2007 2008

Rozdíl 1.Q.20081.Q.2007 0,0

2005

2006

2007

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

2,1

2,1

1,9

1,8

1,7

-0,1

1,7 0,4 6,4 91,5

1,6 0,5 5,8 92,1

1,5 0,4 5,5 92,6

1,5 0,3 6,2 92,0

1,5 0,2 6,0 92,3

0,0 -0,1 -0,2 0,3

8,8 2,3 0,2 1,7 3,9 2,3 5,4 6,3 4,6 11,3 7,5 14,9 19,3 2,9

8,1 2,0 0,1 1,7 3,5 2,0 5,0 6,5 4,2 11,0 8,1 15,9 21,1 2,8

7,4 1,9 0,1 1,7 3,4 1,7 4,6 7,1 4,3 10,4 8,7 16,5 22,0 2,7

6,9 2,0 0,1 1,6 3,3 2,5 4,9 7,1 3,9 10,8 8,0 15,8 22,4 2,7

6,3 1,7 0,1 1,4 3,2 2,4 4,8 6,9 3,7 10,1 8,6 17,2 23,2 2,7

-0,6 -0,3 0,0 -0,2 -0,1 -0,1 0,0 -0,2 -0,2 -0,7 0,6 1,4 0,8 0,0

Pramen: ČSÚ Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zaokrouhlování Rostl podíl odvětví s technologicky náročnější výrobou a vyšší přidanou hodnotou

V rámci celkových tržeb průmyslu hrál rozhodující roli zpracovatelský průmysl s dosaženým podílem na celkových tržbách 92,8 % (meziroční nárůst o 0,3 p.b.), na úkor poklesu energetické sekce na 6 % (o 0,2 p.b.) a surovinové sekce na 1,7 % (o 0,1 p.b.). Zahraniční kapitál se projevil změnami struktury průmyslu, kdy rostly podíly odvětví vyrábějících výrobky technologicky náročnější a s vyšší úrovní přidané hodnoty. V rámci zpracovatelského průmyslu rostl podíl pouze u tří odvětví, ve výrobě elektrických a optických přístrojů o 1,4 p.b. na 17,2 %, ve výrobě dopravních prostředků o 0,8 p.b. na 23,2 % a ve výrobě a opravách strojů a zařízení o 0,6 p.b. na 8,6 % (tato odvětví se podílejí na celkových tržbách 49 %). Ostatní odvětví (jedenáct z celkového počtu čtrnácti) zaznamenala stagnaci popřípadě pokles podílu, výrazněji ve výrobě základních kovů a kovodělných výrobků o 0,7 p.b. na 10,1 % a ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů o 0,6 p.b. na 6,3 %.

Růst zaměstnanosti ovlivněn novými výrobními kapacitami

Nové výrobní kapacity zahraničních investorů (gumárenského a plastikářského, automobilového, elektrotechnického průmyslu a strojírenství) a rozšiřování výroby ve stávajících kapacitách ovlivnily vývoj zaměstnanosti. Celková zaměstnanost v průmyslových organizacích se zvýšila o 2,6 % (o 30 021 zaměstnanců), když zpracovatelský průmysl zaznamenal zvýšení o 3,4 % (o 36 516 zaměstnanců). Nejvýraznější nárůst zde vykázala výroba pryžových a plastových výrobků o 9,6 %. V energetické sekci poklesla zaměstnanost o 10,2 % (o 5 424 zaměstnanců) a v surovinové sekci o 2,6 %. V průmyslových organizacích jsou zaměstnáváni i agenturní zaměstnanci (zaměstnanci agentur práce pronajímaných na práce pro respondenta na hlavní

55



průmyslovou činnost), jejich počet dynamicky vzrostl o 22,2 % na 47 907 zaměstnanců. Z jednotlivých odvětví je jich nejvíce zastoupeno ve výrobě elektrických a optických přístrojů (12 978 zaměstnanců) a ve výrobě dopravních prostředků (10 978).

Tabulka č. II.1.3 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 20 a více zaměstnanci 1. čtvrtletí 2008 / 1. čtvrtletí 2007 průmysl. tržby z produkce prodeje (IPP) vl. výr. a služeb ve s.c.

Ukazatel

Těžba nerostných surovin z toho: Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Výroba a rozvod el., plynu a vody Zpracovatelský průmysl z toho: Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba textilií, text. a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zprac. dřeva, výr. dřevařských výrobků Výroba vlákniny a výr. z papíru, vyd. a tisk Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků a léčiv Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ost. nekovových, minerál. výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovoděl. výr. Výroba a opravy strojů a zařízení Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Zprac. průmysl jinde neuvedený

Průmysl celkem

Skutečnost

tržby z evid. produkt. průměrná mzda přímého počet práce mzda přepočt. jednotkové mzdové vývozu zaměst. z tržeb nominál. indexem náklady ve s.c. cen výrobců nominální reálné

průměrná mzda Kč

2,1

2,9

9,3

-2,6

6,0

16,4

1,8

9,8

-3,9

27431

1,8 2,8 3,7 6,0

4,4 -5,7 1,1 5,5

15,1 -22,7 -27,0 6,1

-3,1 1,0 -10,2 3,4

8,2 -6,4 12,6 1,4

17,0 12,2 19,3 10,9

-1,6 10,3 9,0 6,0

8,1 19,9 6,0 9,4

-9,1 17,9 -3,2 4,6

27881 24390 30833 21392

-4,5 -10,8 0,9 -5,2 2,8 0,7 4,9 2,1 -0,2 1,0 12,6 19,2 9,0 6,8

-4,6 -11,1 1,0 -5,2 2,5 -1,1 4,5 2,2 -0,3 -1,4 12,4 14,2 8,9 7,8

6,1 -13,0 -9,4 -13,0 3,4 -26,1 1,0 6,1 -4,0 0,1 18,0 8,9 7,3 8,7

2,4 -7,1 -2,9 1,7 1,3 -1,6 1,3 9,6 -2,5 2,5 6,5 5,5 7,6 -1,4

-7,9 -4,2 4,0 -6,4 1,1 0,6 3,4 -7,4 2,0 -4,3 4,5 6,8 1,3 8,7

11,1 9,3 4,8 10,4 7,0 14,3 8,9 9,7 12,7 9,1 11,1 12,9 10,2 11,7

0,1 9,7 2,8 11,6 5,1 -11,3 6,7 11,9 7,4 7,9 7,7 11,8 14,4 9,6

20,6 14,1 0,8 17,9 5,8 13,6 5,3 18,5 10,5 14,0 6,3 5,7 8,8 2,8

8,7 14,6 -1,1 19,3 4,0 -11,8 3,2 20,9 5,3 12,8 3,0 4,7 13,0 0,8

19659 14525 13620 17274 23065 31215 25113 20618 22996 21644 22630 21335 24266 17521

5,7

5,2

5,9

2,6

1,9

11,3

5,4

9,2

3,4

21974

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb z průmyslové činnosti (ve stálých cenách) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (vč. agenturních zaměstnanců). Nižší růst produktivity práce než reálných mezd

Zpomalení růstu produkce při zvyšování zaměstnanosti se projevilo v nízkém růstu produktivity práce meziročně o 1,9 %. Z jednotlivých průmyslových sekcí zaznamenala největší nárůst energetická sekce o 12,6 % a surovinová sekce o 6 %, zatímco zpracovatelský průmysl jen o 1,4 %. Růst produktivity práce byl předstižen dynamikou reálných mezd, přepočtenou indexem cen průmyslových výrobců o 3,5 p.b. a při přepočtu indexem spotřebitelských cen o 1,7 p.b. Průměrná nominální mzda vzrostla o 11,3 %, což se projevilo ve zvýšení jednotkových nominálních nákladů o 9,2 % (růst ve všech odvětvích) a reálných o 3,4 % (růst ve dvanácti ze čtrnácti odvětví zpracovatelského průmyslu - tabulka č. II.1.3.). To je nepříznivý signál z hlediska konkurenceschopnosti.

56



Graf č. II.1.2 Vývoj produktivity práce a mezd v průmyslu včetně trendů 25000

16 14

20000

12 10

15000

8

Kč

6 10000

4

%

2 5000

0 -2

Průměrná nominální mzda (Kč)

Reálná mzda

1. Q. 08

4. Q. 07

3. Q. 07

2. Q. 07

1. Q. 07

4. Q. 06

3. Q. 06

2. Q. 06

1. Q. 06

4. Q. 05

3. Q. 05

2. Q. 05

1. Q. 05

4. Q. 04

3. Q. 04

2. Q. 04

1. Q. 04

4. Q. 03

3. Q. 03

2. Q. 03

-4 1. Q. 03

0

Produktivita práce (ze s.c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Poznámka reálná mzda přepočtena indexem cen průmyslových výrobců Zpomalení růstu soukromých podniků pod zahraniční kontrolou

Ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů dosáhl nejvyššího růstu tržeb veřejný sektor o 6,5 %, při zvýšení podílu o 0,5 % na 5,1 %. U rozhodujícího sektoru, podniků soukromých pod zahraniční kontrolou, rostly tržby o 5,4 % (zpomalení z 16,4 % dosažených ve stejném období předcházejícího roku) a jejich podíl na celkových tržbách průmyslu se meziročně snížil o 1,2 p.b. na 59,5 %. Z dalších sektorů stouply tržby u podniků soukromých národních o 5 % a jejich podíl o 0,8 p.b. na 34,8 %. Uvádění nových výrobních kapacit do provozu (např. společnost Foxconn Kutná Hora) se projevuje u podniků soukromých pod zahraniční kontrolou zvýšením zaměstnanosti o 3,4 % (na celkové zaměstnanosti průmyslu se tato skupina podílí 45,5 %, meziroční růst o 0,4 p.b.).

Tabulka č. II.1.4 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v 1. čtvrtletí 2008 Prům.

Tržby za prodej vlastních

Tržby z

počet

výrobků a služeb

přímého

podniků mld. Kč podíl meziroč. vývozu b.c.

v%

změna meziroč. s.c.

Počet zaměstnanců v tis.

podíl meziroč.

osob

v%

změna

změna

Průměrná měsíční tržba / zaměst.

mzda

v Kč meziroč. úroveň s.c.

s.c.

v Kč meziroč.

změna prům=100

změna

s.c.

Podniky s 20 a více zaměstnanci celkem 11001 - veřejné

8911 125

825,3 100,0 42,0

5,2

5,1

6,5

5,9 1186,9 100,0 -10,5

2,6 217039

1,9

100,0 21974

11,3

31,6

2,7

-2,3 292547

8,9

134,8 31463

19,2

100,4 22232

11,1

nestátní sféra z toho:

8786

783,3 94,9

5,1

6,1 1155,2

97,3

2,7 217994

2

11002 - soukr. národní

6019

287,1 34,8

5,0

8,1

595,6

50,2

2,4 140035

2,4

64,5 19724

11,3

11003 - soukr. pod zahr. kontr.

2182

491,3 59,5

5,4

5,6

540,4

45,5

3,4 314425

1,6

144,9 24116

10,7

-14,6

-16

19,2

1,6

-10,1

36,3 15894

8,3

14000 - zaměstnavatelé*/

585

4,9

0,6

-4,9

78806

Pramen: ČSÚ * / fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku s 20 a více zaměstnanci

57



V dubnu byl opět dvouciferný růst průmyslové produkce

Průmyslová produkce v dubnu 2008 zaznamenala znovu dvouciferný růst 12,2 %, tržby (ve s.c.) byly vyšší o 12,8 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 15,7 %. Ve zpracovatelském průmyslu se produkce zvýšila o 13,1 % a v jeho rámci vykázaly dynamický vývoj především výroba elektrických a optických přístrojů o 24,4 %, výroba dopravních prostředků o 21,2 %, zpracovatelský průmysl jinde neuvedený o 17,4 % a výroba a opravy strojů a zařízení o 16,9 %. Pokles produkce byl zaznamenán pouze ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů o 3,9 %. Nové uzavřené celkové zakázky byly vyšší o 6,3 %, z toho ze zahraničí o 4 %. Příznivě se vyvíjela i zaměstnanost s růstem 2,1 % a produktivita práce o 9,8 %.

V příštích třech měsících očekává růst výroby necelá třetina organizací

Pravidelný konjunkturální průzkum prováděný ČSÚ ve vybraných průmyslových organizacích se zaměřením na hodnocení situace v dubnu 2008 a krátkodobý výhled pro příští tři měsíce naznačil předpokládaný růst výrobní činnosti u 29,1 % organizací, z toho ve zpracovatelském průmyslu 31,9 % organizací, naopak snížení předpokládá 3,7 % organizací, z toho ve zpracovatelském průmyslu 2,2 % organizací. Ostatní respondenti se změnami své výrobní činnosti neuvažují. Své výrobní kapacity využívaly respondenti v průměru na 89 % a vzhledem k zakázkám je považuje za dostatečné 76,4 %, více než dostatečné 6,2 % a nedostatečné 17,4 %. Z hlediska zaměstnanosti předpokládá zvýšení 14,7 %, naopak snížení 12,6 % organizací. Příznivě se vyvíjel i názor na očekávaný export, s jehož růstem uvažuje 20,3 % organizací, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 22,4 % organizací a s poklesem 3,9 %, z toho zpracovatelského průmyslu 4,1 %. V příštích šesti měsících očekává zlepšení celkové ekonomické situace 20,5 % organizací, zhoršení 3,4 % organizací, ostatní organizace změnu nepředpokládají.

II.2. Finanční situace průmyslových podniků Mírnější tempo růstu průmyslové produkce a exportu se promítlo do finančních výsledků

Finanční ukazatele průmyslových podniků dosáhly ve srovnání s dynamikou 1. čtvrtletí 2007/2006 mírně nižších hodnot růstu. Pokles růstu nastal především v důsledku mírnějšího tempa růstu průmyslové produkce a znatelně nižšího růstu vývozu. Na finanční výsledky měla negativní vliv i vyšší cena práce a výrazné posilování koruny. Z hlediska jednotlivých průmyslových sekcí se však tyto faktory promítly velmi diferenciovaně. Výrazné meziroční zlepšení všech ukazatelů dosáhly odvětví těžby nerostných surovin a odvětví energetiky, které profitovaly z rostoucích cen surovin a energií a kompenzovaly tak výše zmíněné negativní dopady. Naopak výrazné zpomalení růstu zaznamenal zpracovatelský průmysl. Výsledky finančních ukazatelů jsou známy za organizace s 50 a více zaměstnanci, které se na celkových výsledcích za průmysl (na účetní přidané hodnotě, na výkonech, na výkonové spotřebě) podílejí přibližně 85 procenty. Finanční výsledky tokových ukazatelů v organizacích s 50 a více zaměstnanci měly následující meziroční vývoj:

58


Účetní přidaná hodnota rostla nejméně ve zpracovatelském průmyslu


Tabulka č. II.2.1 dokumentuje meziroční srovnání růstu tokových finančních ukazatelů (ve 4 609 podnicích) podle průmyslových sekcí. Účetní přidaná hodnota dosáhla vysokých temp růstu v sekcích těžby a energetiky (ve srovnatelném období minulého roku tyto sekce dosáhly hodnot pouze 3,5 % resp. –15,6 %). Ve zpracovatelském průmyslu se růst ÚPH meziročně zhoršil z 15,1 % na 1,1 %.

Tabulka č. II.2.1 Tokové finanční ukazatele a produktivita práce v průmyslu (organizace s 50 více zaměstnanci)

Průmysl v tom: Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod elektřiny, plynu a vody

Výkony Výkonová Účetní přidaná Produktivita Pořízení dl. Zaměstnanost (vč. o.m.) spotřeba hodnota práce z ÚPH majetku změna změna změna tis. Kč / změna v změna změna mld Kč. mld Kč. mld Kč. v tis. mld Kč. v% v% v % zaměst. % v% v% 939,0 7,4 709,6 7,9 229,5 6,0 217,9 4,5 1052,9 1,4 35,0 15,4 22,8 741,7 174,6

21,4 4,6 19,7

9,3 569,9 130,4

11,4 5,6 18,9

13,6 171,8 44,1

29,2 1,1 22,0

352,6 177,3 972,1

34,7 -0,8 28,9

38,4 969,1 45,4

-4,1 1,9 -5,4

1,2 26,8 7,0

17,2 0,7 158,2

Změna stavu zásob mld Kč. 13,5 0,6 17,8 -5,0

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Účetní přidaná hodnota rostla ve zpracovatelském průmyslu diferenciovaně

Růst účetní přidané hodnoty v jednotlivých subsekcí zpracovatelského průmyslu probíhal rozdílně (viz graf č. II.2.1). Vysoký pokles zaznamenala subsekce výroby léčiv a také textilní průmysl, na něž výrazně dopadla, kromě asijské konkurence, i drahá energie a posilování měny. Pokles potkal i dřevařský průmysl, který však lze přičíst vysoké srovnávací základně z minulého roku. Za pozornost ještě stojí také první snížení přidané hodnoty v automobilovém průmyslu, který je s více jak 20 % podílem na výkonech tahounem celého průmyslu, a také stagnace přidané hodnoty v dalších významných odvětvích zpracovatelského průmyslu (viz graf č. II.2.1). Vysoký růst přidané hodnoty se naopak týkal sektoru potravinářství, výroby elektrických a optických přístrojů, papírenství a koksárenství a rafinerie ropy. Tato odvětví těžila z vysoké poptávky po svých produktech, resp. snížením nákladů v papírenství.

Graf č. II.2.1 Účetní přidaná hodnota podle subsekcí zpracovatelského průmyslu 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% -5% -10% -15%

DN Zpracovatel. prům. jinde neuveden

DM Výroba dopravních prostředků

DL Výroba elektr. a optických přístrojů

DK Výroba a opravy strojů a zařízení

DJ Výr. kovů, hutních a kovoděl. výr.

DI Výroba ost. nekov. minerál. výrobků

DH Výroba pryž. a plast. výrobků

DG Výr. chem. látek, léčiv, vláken

DF Výr. koksu, jader. paliv, rafin. ropy

DE Výr. vlákniny, papíru, vydavatel., tisk

DD Výroba dřevař. výr. kromě nábytku

DC Výroba usní a výrobků z usní

DB Výroba textil. a oděvních výrobků

-25%

DA Výr. potrav., tabák. výr. a nápojů

-20%

Růst ÚPH podle subsekcí zpracovatelského průmyslu


59



Výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony

Všechny průmyslové sekce zaznamenaly vysoký meziroční nárůst výkonové spotřeby. Ve zpracovatelském průmyslu pak výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony. Na růst výkonové spotřeby působily zejména vyšší ceny energií a vstupů. Růst byl částečně eliminován poklesem dovozních cen o 3 %. Růst výkonů byl pak ovlivněn vyššími cenami (v průmyslu o 5,6 %), negativně výkony ovlivnil pokles vývozních cen o 4,3 %.

Produktivita práce rostla při růstu zaměstnanosti

Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) v průmyslu meziročně vzrostla o 4,5 % (6,4 % ve srovnatelném období minulého roku) při růstu zaměstnanosti o 1,4 %, a to nejvíce energetice a těžbě nerostných surovin. V těchto sekcích došlo ke zvýšení produktivity také v důsledku vysokého poklesu zaměstnanosti. Pokles produktivity se týkal zpracovatelského průmyslu, k čemuž částečně přispěl vzrůst zaměstnanosti o 1,9 % (produktivita práce z účetní přidané hodnoty podle subsekcí zpracovatelského průmyslu viz graf č. II.2.2).

Graf č. II.2.2 Produktivita práce podle subsekcí zpracovatelského průmyslu Produktivita

Podíl na zaměstnanosti

600 000 Kč

40% 35%

500 000 Kč 30% 400 000 Kč

25%

300 000 Kč

20% 15%

200 000 Kč

10% 100 000 Kč

DN Zpracovatel. prům. jinde neuveden

DM Výroba dopravních prostředků

DL Výroba elektr. a optických přístrojů

DK Výroba a opravy strojů a zařízení

DJ Výr. kovů, hutních a kovoděl. výr.

DI Výroba ost. nekov. minerál. výrobků

DH Výroba pryž. a plast. výrobků

DG Výr. chem. látek, léčiv, vláken

DF Výr. koksu, jader. paliv, rafin. ropy

DE Výr. vlákniny, papíru, vydavatel., tisk

DD Výroba dřevař. výr. kromě nábytku

DC Výroba usní a výrobků z usní

DB Výroba textil. a oděvních výrobků

DA Výr. potrav., tabák. výr. a nápojů

0 Kč

5% 0%

Pramen: ČSÚ: graf MPO Došlo k růstu pořízení dlouhodobého majetku a zásob

V průmyslu došlo, na rozdíl od prvního čtvrtletí minulého roku, k nárůstu pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku o 15 % na 35 mld. Kč (-34 % ve srovnatelném období), a to zásluhou všech tří sekcí. Výrazně, kvůli zpracovatelskému průmyslu, vzrostly také zásoby, které narostly za 1. čtvrtletí o 13,5 mld. Kč (5,7 mld. ve srovnatelném období a to při nižším růstu celkových tržeb). Hlavní příčinou vyšších zásob je především slabší domácí a částečně i zahraniční poptávka.

Vysoký růst aktiv v průmyslu

Meziroční vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující: Ve velkých podnicích (986) vzrostla v průmyslu celkem aktiva o 7,9 %, nejvíce v těžbě surovin o 33,5 %, ve zpracovatelském průmyslu o 9,2 %, v energetické sekci o 1,5 %. Nejvíce k růstu aktiv přispěly dlouhodobý majetek (vzrůst o 5,2 %), pohledávky (17,3 %) a zásoby (u této skupiny organizací - 13,7 %). Poklesly naopak peníze a poskytnuté úvěry. Z hlediska struktury aktiv došlo zejména k růstu podílu pohledávek a zásob, naopak poklesl podíl dlouhodobého majetku, peněz a poskytnutých úvěrů.

60



Strukturu aktiv průmyslu a meziroční změnu podílu jednotlivých položek dokládá graf č. II.2.3. Graf č. II.2.3 Struktura aktiv v průmyslu (organizace s 250 více zaměstnanci v %) 7,7


dlouh.hmotný a nehmot. maj. zásoby

17,7 42,5

peníze a účty v bankách

2,0

přijaté dluhopisy

1,5

poskytnuté úvěry a půjčky akcie, podíly a účasti

1,0


0,5

ost. pohledávky

11,5

1,4 0,5

0,4

0,2

0,6

0,0 -0,5

4,0 1,6

4,3

-0,7

-1,0

10,6

-1,5

-1,1

-1,4

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Vysoký růst zásob v aktivech

Zásoby meziročně vzrostly o 13,7 % (7,2 % ve srovnatelném období minulého roku) na 269 mld Kč (ve zpracovatelském průmyslu o 14,7 %, v těžbě nerostných surovin o 11,2 %). Nejvíce k růstu zásob přispěly materiál a nedokončená výroba. Pokles zásob zaznamenala pouze sekce energetiky (-2,4 %) především díky poklesu materiálu a výrobků. Z hlediska odvětvové struktury zpracovatelského průmyslu rostly zásoby ve většině odvětví. Znatelný pokles se týkal pouze textilního průmyslu (-9,2 %). K vysokému nárůstu potom došlo v odvětvích výroby elektrických a optických přístrojů (34,3 %) a výroby a opravy strojů a zařízení (27,7 %). V obou odvětvích se jednalo především o nárůst nedokončené výroby.

Graf č. II.2.4 Struktura pasiv v průmyslu (organizace s 250 více zaměstnanci v %) Meziroční změna podílu (v p.b.) 12,6

vlastní kapitál rezervy

15,1 54,3

0,4

přijaté úvěry a půjčky

0,2

ostatní závazky

2,5

0,6

0,6

0,6

vydané dluhopisy

závazky z obchod. styku

10,9

0,8

0,2

0,0 -0,2 -0,4

4,7

-0,5

-0,6 -0,8

-0,4

-0,6

Pramen: ČSÚ, propočty MPO V pasivech nejvíce rostly závazky

Ve zdrojích krytí majetku (pasivech) se hospodaření průmyslových podniků promítlo do růstu především vlastního kapitálu (o 6,8 %), celkových závazků (13,1 %) a vydaných dluhopisů (18,7 %). Ve změně struktury pasiv se zřetelně odráží změna struktury aktiv. Růst podílu pohledávek v aktivech se odráží v nárůstu závazků v pasivech a pokles celkového podílu dlouhodobého majetku se odráží v poklesu podílu vlastního kapitálu v pasivech. Strukturu aktiv průmyslu a meziroční změnu podílu jednotlivých položek dokládá graf č. II.2.4.

61



III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Zpomalení růstu stavebnictví ovlivnila vysoká srovnávací základna

Stavebnictví se od roku 2000 stále dynamicky rozvíjí. Meziroční zpomalení růstu celkové stavební produkce v 1. čtvrtletí 2008 na 4,2 % (s.c.) se očekávalo z důvodu neobvykle vysoké srovnávací základny stejného období předchozího roku, kdy zejména velmi příznivé klimatické podmínky umožnily výrazný růst stavebních prací o 28,8 % (s.c.) - viz graf č. III.1.1.

Graf č. III. 1.1 Stavební výroba v letech 2002 – 2008 (meziroční změna v %) 35 30 25 20 %

15 10 5 0 -5 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pramen: ČSÚ, graf MPO Po předchozím útlumu vzrostlo inženýrské stavitelství …

Stavební produkci dominantně ovlivnil výrazný meziroční vzrůst inženýrského stavitelství (o 14,9 %, údaje za podniky s 20 a více zaměstnanci), který souvisel s uvolněním finančních prostředků do dopravní infrastruktury a podpořil tak pokračující výstavbu dálnic, městských okruhů, rychlostních komunikací a rekonstrukce hlavních železničních tratí a uzlů.

… a naopak po vysokém růstu pozemního stavitelství došlo k jeho poklesu

Vzhledem k vysoké základně stejného období roku 2007 došlo k očekávanému meziročnímu poklesu pozemního stavitelství (o 1,4 %, údaje za podniky s 20 a více zaměstnanci). V souvislosti s pokračováním rozsáhlých developerských stavebních projektů zaměřených především na výstavbu průmyslových, administrativních a multifunkčních center a nadále intenzivní bytové výstavbě lze očekávat v následujícím období obrat k opětovnému růstu pozemního stavitelství.

62



Graf č. III.1.2 Vývoj pozemního a inženýrského stavitelství v letech 2007-2008 (m. z. v %) - stavební podniky s 20 a více zaměstnanci 50,0 40,0 30,0

20,0

% 10,0 0,0

-10,0 -20,0 1

2

3

4

5

6

7

2007

8

9

10

11

12

1

měsíce Pozemní stavitelství

2

3

2008

Inženýrské stavitelství

Pramen: ČSÚ, graf MPO Stavební výroba v malých firmách zpomalila své tempo růstu …

V malých firmách (do 19 zaměstnanců) stavební výroba výrazně zpomalila své tempo meziročního růstu na 4,8 % (s.c.) z 30,1 % (s.c.) v roce 2007. Stavební produkce těchto firem činila více než třetinu z celkového objemu stavebních prací. Kromě tradičních zakázek v oblasti bytové výstavby a oprav a údržby působí malé firmy i v roli subdodavatelů velkých stavebních společností.

Tabulka č. III.1.1 Struktura stavebních prací (organizace s 20 a více zaměstnanci) Stavební práce (v mld. Kč, b.c.) 2007 2008 celkem 1. Q. 1. Q. Stavební práce celkem podle dodavatelských smluv v tom: - v tuzemsku celkem nová výstavba, rekonstr. a modernizace z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství opravy a údržba z toho: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství ostatní práce - v zahraničí

Meziroční změna (v %, s.c.) 2007 2008 celkem 1. Q. 1. Q.

350,8

55,4

60,0

5,8

28,0

3,8

338,5 299,1 189,7 109,4 38,1 18,1 20,0 1,3 12,3

53,7 48,7 35,4 13,3 4,7 2,9 1,8 0,3 1,7

58,0 52,7 36,7 16,0 5,0 3,0 2,0 0,3 2,0

4,4 5,7 10,9 -2,4 -2,8 -1,8 -3,7 -37,2 51,6

26,6 28,7 37,4 9,8 10,0 2,6 24,8 -1,6 82,2

3,1 3,3 -1,3 15,9 1,3 -2,5 7,5 -7,4 22,6

Podíl (v %) 2007 celkem 1. Q.

2008 1. Q.

100,0 100,0 100,0 96,5 85,2 54,1 31,1 10,9 5,2 5,7 0,4 3,5

96,9 87,9 63,9 24,0 8,5 5,3 3,2 0,5 3,1

96,7 87,9 61,2 26,7 8,3 5,0 3,3 0,5 3,3

Pramen: ČSÚ, tabulka a dopočty MPO … a přesto rostla rychleji než ve větších firmách

Ve firmách s 20 a více zaměstnanci, které tvořily rozhodující podnikovou základnu stavebnictví, vzrostly stavební práce meziročně o 3,8 %, s.c. (ve stejném období předchozího roku o 28,0, s.c.) – viz tabulka č. III.1.1.

63



V nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích rostlo inženýrské stavitelství nadprůměrně …

Rozhodující objem stavebních prací u těchto firem (87,9 %) byl realizován v tuzemsku na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích (s meziročním růstem o 3,3 %, s.c.). V jejím rámci výrazně vzrostlo inženýrské stavitelství o 15,9 %, zatímco pozemní stavitelství v souvislosti s neobvykle vysokou srovnávací základnou 1. čtvrtletí 2007 zaznamenalo meziroční pokles o 1,3 %.

… stejně jako na opravách a údržbě

Opravy a údržba vzrostly o 1,3 % (s.c.) díky inženýrskému stavitelství (růst o 7,5 %), které získalo finanční prostředky na obnovu dopravní infrastruktury, v části pozemního stavitelství došlo – tak jako na nové výstavbě – k poklesu (o 2,5 %). Opravy a údržba se podílely na celkovém objemu stavebních prací firem s 20 a více zaměstnanci 8,3 %. Ostatní práce, které tvořily 0,5 % celkového objemu stavebních prací větších firem, poklesly o 7,4 % (s.c.).

Dynamika růstu stavebních prací v zahraničí zmírnila

U stavebních prací v zahraničí bylo dosaženo meziročního nárůstu o 22,6 %, s nízkým podílem (3,3 %) na celkovém objemu stavební výroby. Ten svědčí o zásadním zaměření stavebnictví na tuzemský trh.

Tabulka č. III.1.2 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (organizace s 20 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Řádek 2000 Průměrná nominální mzda Průměrná reálná mzda*/ Produktivita práce ze S (ve s.c.) Produktivita práce ze ZSV**/ (ve s.c.)

1 2 3

4,9 0,9 10,8

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

7,0 2,8 8,5

6,4 3,7 0,7

6,1 3,9 7,8

6,2 2,8 5,3

3,8 0,8 0,2

7,3 4,3 6,3

7,9 3,8 7,5

2007

2008

1. Q

1. Q

12,9 9,0 28,1

13,8 8,7 3,2

4

7,6

1,1

-1,0

6,6

2,4

6,3

6,3

7,4

25,5

6,0

Nominální jedn. mzdové náklady

1/3

-5,3

-1,4

5,7

-1,6

0,9

3,6

0,9

0,4

-11,9

10,3

Reálné jedn. mzdové náklady

2/3

-8,9

-5,3

3,0

-3,6

-2,4

0,6

-1,9

-3,4

-14,9

5,3

*/ průměrná nominální mzda přepočtená indexem cen stavebních prací **/ ZSV = základní stavební výroba Pramen: ČSÚ, tabulka, dopočty MPO Růst mezd předstihl tempo produktivity práce

Zaměstnanost ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci oproti stejnému období předchozího roku stagnovala (+0,6 %) a činila 154,5 tis. osob4. Vysoké meziroční nárůsty jak průměrné nominální mzdy ve stavebnictví o 13,8 %, tak i průměrné reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací) o 8,7 % překonaly tempo růstu produktivity práce ze stavebních prací (S), která meziročně vzrostla o 3,2 %, což vedlo k zvýšení jednotkových mzdových nákladů nominálních (o 10,3 %), i reálných (o 5,3 %) – (viz tabulka č. III.1.2). Poněkud příznivější byla relace mezi dynamikou mezd a dynamikou produktivity 5 práce ze ZSV (základní stavební výroba) s meziročním růstem o 6,0 % – (viz tabulka č. III.1.2), kdy předstih růstu průměrných reálných mezd zmírnil na 2,7 p.b.

4

5

V průměrném evidenčním počtu zaměstnanců nejsou zahrnuti zaměstnanci, kteří pro stavební podniky pracují přes agentury práce. Ukazatel „Základní stavební výroba (ZSV)“ - meziročně vzrostl o 6,6 % - neobsahuje stavební práce provedené pro firmy formou subdodávek a tedy přesněji vyjadřuje výkonnost.

64



Tabulka č.III.1.3 Základní ukazatele stavebních podniků podle institucionálních sektorů v 1. čtvrtletí 2008 (organizace s 20 a více zaměstnanci) Stavební práce podle dodavatelských smluv (S) celkem meziroční podíl v mil. Kč změna (v %) (b.c.) (%, v s.c.)

Ukazatel

Počet podniků

Průměrný počet zaměstnanců osob meziroční podíl (v tis.) změna (v %) (%)

Průměrná Produktivita práce nominální mzda Kč meziroční tis. Kč meziroční změna (b.c.) změna (%) (%, v s.c.)

Stavební podniky celkem z toho: 11001 - veřejné 11002 - soukromé národní 11003 - soukr. pod. zahr. kontrol. 14000 - zaměstnavatelé *)

2 358

59 992

3,8

100,0

154,5

0,6

100,0

22 915

13,8

388,3

3,2

7 2 088 132

1 283 46 760 11 260

179,3 -0,2 16,0

2,1 77,9 18,8

0,9 129,8 19,8

42,8 -0,3 8,6

0,6 84,0 12,8

27 058 21 953 30 487

27,7 12,6 16,2

1 394,4 360,4 567,3

95,6 0,0 6,8

131

689

-19,4

1,2

4,0

-13,7

2,6

15 516

11,5

174,2

-6,6

*) fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměstnanců 20 a více Pramen: ČSÚ, tabulka a dopočty MPO Soukromé národní podniky se nejvíce podílely na celkovém objemu stavebních prací

V členění podniků podle institucionálních sektorů (viz tabulka č. III.1.3) vytvořily soukromé národní společnosti většinu (77,9 %) stavebních prací a podílely se také nejvýznamnějším způsobem (84,0 %) na zaměstnanosti ve stavebnictví. Produktivita práce meziročně stagnovala při zrychlující se dynamice růstu mezd (o 12,6 %).

Firmy pod zahraniční kontrolou byly stále nejproduktivnější

V soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou (s podílem 18,8 % na celkovém objemu stavebních prací) vzrostla stavební produkce meziročně (o 16,0 %) a při nárůstu počtu zaměstnanců (o 8,6 %) vzrostla jejich produktivita práce o 6,8 %. Firmy pod zahraniční kontrolou si tak udržují svůj vysoký náskok v úrovni produktivity práce (567,3 tis. Kč) před národními firmami (360,4 tis. Kč). To se také odráží i v úrovni průměrné nominální mzdy, která zde byla ze všech sektorů nejvyšší (30 487 Kč) a rostla rychleji (o 16,2 %) než v soukromých národních společnostech, čímž se otvírá prostor pro další odčerpávání zaměstnanců ze soukromých národních firem.

Podíl veřejných podniků a fyzických osob je zanedbatelný

Firmy v mizejícím veřejném sektoru a firmy fyzických osob mají jen nepatrný podíl na stavebních pracích i na zaměstnanosti. Navíc vysoká dynamika ukazatelů u veřejného sektoru je ovlivněna velmi nízkou srovnávací základnou.

Graf č. III.1.3 Počet stavebních povolení a orientační hodnoty staveb podle čtvrtletí v letech 2002 – 2008 50 000

120 000

45 000

počet stavebních povolení

35 000

80 000

30 000 25 000

60 000

20 000 40 000

15 000 10 000

orientační hodnota v mil. Kč

100 000

40 000

20 000

5 000 0

0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q

2002

2003

2004 Počet povolení celkem

2005

2006

2007

2008

Orientační hodnota staveb


65



Tabulka č. III.1.4 Vývoj stavebních povolení Rok

2000

Vydaná SP (počet) Orient. hodnota staveb (mil. Kč) Prům. hodn. na 1. stav. povolení (v tis Kč)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2007 1.Q. 2008 1.Q.

169574 149244 140822 149339 153622 142941 135391 117384 229955 236375 242212 286228 315072 325824 360945 357708 1356 1584 1720 1917 2051 2279 2666 3047

26020 81114 3117

26329 90886 3452

Pramen: ČSÚ, tabulka a dopočty MPO Průměrná hodnota na 1 stavební povolení vzrostla

Počet vydaných stavebních povolení meziročně vzrostl o 1,2 % na 26 329, orientační hodnota staveb vzrostla o 12,0 % na 90,9 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stavební povolení vzrostla na 3 452 tis. Kč, což ukazuje, vedle cenového růstu, na zahajování větších nových projektů – (viz tabulka č. III.1.4).

Tabulka č. III.1.5 Struktura stavebních povolení, orientační hodnoty staveb (meziroční změna v %) 1. čtvrtletí 2008 Bytové budovy Nebytové budovy Stavby na ochranu život. prostředí Ostatní stavby

Stavební povolení počet m.z. (v %) 10 174 -3,8 4 937 8,4 3 819 -13,4 7 399 14,1

Orientační hodnota v mld. Kč m.z. (v %) 24,9 6,6 33,2 10,8 4,8 -22,2 28,0 29,5

Pramen:ČSÚ

Z hlediska struktury stavebních povolení bylo nejvíce stavebních povolení (10 174) uděleno na výstavbu bytových budov (meziročně došlo k poklesu o 3,8 %), a dále na výstavbu ostatních staveb (7 399) s meziročním růstem (o 14,1 %). Orientační hodnota staveb rostla nejvyšším tempem u ostatních staveb o 29,5 % na 28,0 mld. Kč, u nebytových budov o 10,8 % na 33,2 mld. Kč – (viz tabulka č. III.1.5). Na nárůstu hodnoty nových stavebních zakázek se nejvíce podílí inženýrské stavby

Celková hodnota nově uzavřených stavebních zakázek v tuzemsku dosáhla za 1. čtvrtletí 2008 výše 62,0 mld. Kč a meziročně vzrostla o 23,6 %. Počet nových zakázek činil 15 191, což představuje pokles o 13,4 %. Hodnota nově uzavřených zakázek na novou výstavbu, rekonstrukce a modernizace byla 58,0 mld. Kč a meziročně vzrostla o 24,8 %. Vývoj hodnoty nových stavebních zakázek byl diferencovaný. Více než dvojnásobně vzrostla hodnota u inženýrských staveb. Vysoký nárůst v této kategorii byl ovlivněn zejména plánovanou výstavbou finančně náročných staveb silnic a dálnic včetně rekonstrukcí a modernizací železničních koridorů. Vzrostla také hodnota nových zakázek u bytových budov o 5,2 %. V případě nebytových budov výrobních došlo k poklesu hodnoty o 13,2 %, u nevýrobních o 12,2 %. Nejvýraznější pokles hodnoty byl zaznamenán u vodohospodářských staveb o 31,8 %. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v tuzemsku dosáhla 4,1 mil. Kč (u veřejné zakázky 5,7 mil. Kč a u soukromé zakázky 3,2 mil. Kč) a proti 1. čtvrtletí 2007 byla o více než dvě pětiny vyšší.

Stavební podniky předpokládají pokračování dosažené úrovně

Na základě konjunkturálního průzkumu provedeného ČSÚ u vybraných stavebních organizací zaměřeného na hodnocení situace v dubnu 2008 a krátkodobý výhled na příští tři měsíce předpokládají podniky pokračování příznivého vývoje stavební činnosti. Růst stavební činnosti očekává 56,3 % podniků, stabilizovaný vývoj dalších 40,6 %. V dubnu 2008 byla stavební produkce meziročně vyšší o 2,0 %. V kumulaci za čtyři měsíce pak růst představoval 3,4 %.

66



III.2. Bytová výstavba Rostl počet zahájených i dokončených bytů

Bytovou výstavbu v 1. čtvrtletí 2008 charakterizoval růst zahájených (4,4 %) i dokončených bytů (9,8 %), spojený s klesající dynamikou růstu rozestavěnosti (1,0 %) – oproti 7,8 % ve stejném období roku 2007 (viz graf č. III.2.1). Růstovou dynamiku bytové výstavby v 1. čtvrtletí 2008 výrazněji neovlivnila postupně se zhoršující situace na trhu hypoték (v 1. čtvrtletí 2008 došlo k poklesu čerpání hypoték, kdy bylo uzavřeno 14,6 tis. hypotečních úvěrů v hodnotě 25,7 mld. Kč, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 představuje pokles počtu smluv o 15,6 % a objemu o 8,7 %). Také vliv nárůstu cen stavebních prací kvůli zvýšení sazby DPH od 1.1. 2008 se na poklesu počtu nově postavených bytů dosud neprojevil.

Nejvíce zahájených bytů v bytových domech

V 1. čtvrtletí 2008 byla zahájena výstavba 9 570 bytů. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy vývoj stagnoval (+0,5 %), došlo k meziročnímu zrychlení dynamiky růstu na 4,4 % (+405 bytů). Meziroční nárůst byl dosažen v kategorii zahajovaných bytů v bytových domech o 18,4 % (+525 bytů), s podílem na celkové bytové výstavbě 35,3 % a u bytů v rodinných domech o 3,5 % (+158 bytů), s podílem na celkové bytové výstavbě 48,7 %. Všechny zbývající kategorie výstavby zaznamenaly pokles zahájených bytů, nejvyšší v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům o 15,9 % (-70 bytů) a dále u rodinných domů o 12,2 % (-63 bytů).

Graf č. III.2.1 Bytová výstavba v letech 2000 - 2008 (meziroční změny v %) 40,0

30,0

20,0

%

10,0

0,0

-10,0

-20,0 2000

2001

2002

2003

dokončené byty

2004

2005

zahájené byty

2006

2007

1.Q. 2007

1.Q. 2008

rozestavěné byty

Pramen: ČSÚ, graf MPO Dokončovaly se zejména byty v rodinných domech

Počet dokončených bytů se v 1. čtvrtletí 2008 meziročně zvýšil o 9,8 % na 9 158 (+821 bytů). V porovnání se stejným obdobím předchozího roku to znamenalo pokles růstové dynamiky, vyplývající z vysoké meziroční srovnávací základny (viz graf č. III.2.1). Nejvýznamnějšími byly nárůsty dokončených bytů v kategoriích rodinných domů s růstem o 22,1 % (+813 bytů) s podílem 49,1 %, dále v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům o 51,0 % (+157 bytů) s podílem 5,1 % a ve stavebně upravených nebytových prostorách o 37,4 % (+71 bytů) s podílem 2,8 %. Pokles nastal v bytových domech o 3,0 % (-102 bytů) s podílem 35,5 %, u bytů v domovech s pečovatelskou službou a domovech-penziónech o 57,4 % (-93 bytů) a v nástavbách, přístavbách

67



a vestavbách k rodinným domům o 11,6 % (-56 bytů) s nízkými podíly (0,8 % resp. 4,7 %). Dlouhodobý růst rozestavěnosti zpomalil

Celkový počet 171 383 rozestavěných bytů6 se k 31.3. 2008 ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 zvýšil o 1,0 % (+1 730) a zaznamenal tím klesající dynamiku svého růstu (viz graf č. III.2.1). Nejvyšší podíl na rozestavěnosti (50,2 %) byl u rodinných domů (s růstem o 4,0 %). Naopak nejnižší podíl na rozestavěnosti (1,3 %) byl zaznamenán ve stavebně upravených nebytových prostorách. Nejrychleji rostla rozestavěnost v nebytových stavbách (o 19,4 %), které se však na bytové výstavbě podílely pouze nepatrně (4,8 %). Rozestavěnost se dlouhodobě zvyšuje vlivem předstihu počtu zahájených bytů před počtem dokončených bytů a zahrnuje i byty, jejichž výstavba byla dočasně zastavena. V 1. čtvrtletí 2008 byla dokončena (na základě stavebního povolení) modernizace 5 165 bytů, což je o 2,8 % méně než ve stejném období předchozího roku a potvrzuje se tedy postupně převládající tendence k pořizování nového bydlení, než rozšiřování bytového fondu modernizacemi.

III.3. Finanční situace ve stavebnictví Finanční výsledky dosáhly opět vysokého tempa růstu

Finanční ukazatele stavebních podniků meziročně dosáhly vysokého tempa růstu. Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2007 sice došlo ke značnému zpomalení jejich růstové dynamiky, ale to je dáno hlavně vysokou srovnávací základnou z počátku minulého roku. Částečně se však již do finančních výsledků promítl také postupně klesající objem zakázek. Naopak pozitivně na výsledky stavebních podniků opět působily nadprůměrné teploty v zimních měsících. Finanční výsledky tokových ukazatelů jsou k dispozici za organizace s 50 a více zaměstnanci, které zaujímají nadpoloviční podíl na celkových výkonech stavebnictví. Jejich meziroční vývoj zobrazuje tab. č. III.3.1.

Tabulka č. III.3.1 Tokové finanční ukazatele a produktivita práce ve stavebnictví (organizace s 50 více zaměstnanci) Výkony (vč. o.m.) Výkonová spotřeba mld Kč. Stavebnictví

69,7

změna v%

mld Kč.

10,2

55,6

změna v% 8,8

Účetní přidaná hodnota změna mld Kč. v% 14,1

16,2

Produktivita práce z ÚPH tis. Kč / změna zaměst. v% 130,9

16,9

Zaměstnanost v tis. 107,8

změna v% -0,6

Pořízení dl. majetku změna mld Kč. v% 2,1

Změna stavu zásob mld Kč.

34,8

1,0

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Růst produktivity práce si udržel dvoucifernou hodnotu

6

Do růstu výkonů včetně obchodní marže, a to zejména do tržeb za vlastní produkci (tvoří 97 % výkonů) se, kromě stále vysoké stavební poptávky, promítl také růst cen stavebních děl o 5,7 %. Zvýšení výkonové spotřeby poté ovlivnil cenový nárůst vstupních materiálů, energií a cen některých služeb, zvláště nákladní dopravy (celkově o 5,1 %). Výkony si i nadále udržely vyšší růst než výkonová spotřeba což se pozitivně promítlo do dvouciferného růstu účetní přidané hodnoty (16,2 % - ve srovnatelném období minulého roku 53,8 %). Produktivita práce z přidané hodnoty pak rostla ještě rychleji (16,9 %) díky

Od 1.1.2006 je výpočet rozestavěných bytů prováděn jako součet rozestavěných bytů ke konci předchozího období a zahájených bytů ve sledovaném období, od kterého je odečten počet bytů, které byly dokončeny ve sledovaném období.

68



poklesu zaměstnanosti o 0,6 %. Stavové ukazatele se vykazují pouze za organizace s 250 a více zaměstnanci. Jejich vývoj byl následující: K růstu aktiv přispěly pohledávky a peníze

Aktiva meziročně vzrostla o 8,9 % na 135 mld. Kč. K jejich růstu nejvíce přispěly pohledávky (vzrůst o 8 %) a peníze a účty v bankách (vzrůst o 46,4 %). Ve struktuře aktiv stavebních podniků nejvíce dominují z povahy jejich činnosti pohledávky, zatímco dlouhodobý majetek zaujímá relativně malý podíl (viz graf č. III.3.1). Ve struktuře aktiv došlo k mírnému poklesu podílu dlouhodobého majetku a vzrůstu peněz a účtů v bankách. Celkové pohledávky kvůli poklesu ostatních pohledávek (-30,5 %) nakonec svůj podíl na aktivech nezměnily.

Graf č. III.3.1 Struktura aktiv ve stavebnictví (v %) 9,7

dlouh.hmotný a nehmot. maj.

17,2


zásoby peníze a účty v bankách

7,6

45,8

1,9

5,0

6,0

přijaté dluhopisy

9,8

poskytnuté úvěry a půjčky

4,0

akcie, podíly a účasti

2,0


1,9 0,4

0,0

ost. pohledávky

-2,0

1,5

0,0

-0,1

-0,4

-1,3

-4,0

6,6

-6,0

-5,5


Zásoby vzrostly o 7,3 % na 13 mld. Kč (ve srovnatelném období minulého roku došlo naopak k poklesu zásob o 2,4 % kvůli značnému snížení nedokončené výroby). Největší část na zásobách představuje ve stavebnictví nedokončená výroba (74 %), která vzrostla o 4,5 % a přispěla tím k růstu zásob 3,5 %. Druhou významnou položku zásob tvoří materiál, který vzrostl o 15,4 %, což se do růstu celkových zásob projevilo 2,8 %. Zásoby zboží a výrobků zaujímají na zásobách minimální podíl. Graf č. III.3.2 Struktura pasiv ve stavebnictví (v %) 13,5


vlastní kapitál rezervy

35,0

vydané dluhopisy přijaté úvěry a půjčky závazky z obchod. styku ostatní závazky

38,6 5,9 0,3 6,6

2,2

2,5 2,0 1,5

0,9

1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5 -2,0 -2,5

-0,1

0,0

-1,2 -1,9

Pramen: ČSÚ, propočty MPO V pasivech vzrostly především vlastní kapitál a závazky

Pasiva jsou ve stavebnictví v návaznosti na strukturu aktiv charakteristická především velkým podílem závazků a menším podílem vlastního kapitálu než u ostatních nefinančních podniků. V pasivech meziročně došlo především k růstu vlastního kapitálu (5,3 %), závazků z obchodního styku (15,5 %), rezerv (7,5 %) a přijatých úvěrů (26,8 %). Podíl vlastního kapitálu se však nakonec na celkových pasivech snížil (viz graf č. III.3.2).

69



IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1. Souhrnné výsledky Růst hodnoty vývozu i dovozu meziročně zpomalil…

Obrat zahraničního obchodu meziročně vzrostl o 6,4 %, dosáhl 1 239,7 mld. Kč, z toho vývoz činil 636,4 mld. Kč a dovoz 603,3 mld. Kč. Na přírůstku obratu o 75 mld. Kč měl převažující podíl dovoz 54 %. Meziroční dynamiky vývozu a dovozu v běžných cenách byly v lednu a únoru ještě dvouciferné, ale březnový pokles pak ovlivnil kumulativní tempa, která byla meziročně nižší u vývozu o 12 p.b. a dovozu o 8,3 p.b. Vývoz a dovoz ve stálých cenách byl rychlejší než v b.c. (viz tabulka č. IV.1.1). Kumulativní přebytek obchodní bilance ve výši 33 mld. Kč byl meziročně nižší o 5,9 mld. Kč.

Tabulka č. IV.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2008 Ukazatel

leden

únor

březen

1. čtvrtletí

Vývoz v b.c. (meziroční změna v %)

11,7

11,9

-4,9

5,7

Dovoz v b.c. (meziroční změna v %)

11,6

12,9

-1,8

7,2

Saldo 2007 v mld.Kč

9,8

14,4

14,7

38,9

Saldo 2008 v mld.Kč

11,1

14,2

7,7

33,0

Meziroční změna salda v mld. Kč Vývoz v s.c. (meziroční změna v %)

1,3 15,1

-0,2 18,3

-7,0 0,8

-5,9 10,9

Dovoz v s.c. (meziroční změna v %)

13,9

17,9

3,0

11,2

Pramen: ČSÚ

Graf č. IV.1.1 Zahraniční obchod dle čtvrtletí (běžné ceny, meziroční změna ve vývozu a dovozu v %, saldo obchodní bilance v mld. Kč) 45,0

45 38,9

40,0

40

35,0

33,0

25,0

30 23,9

25

% 20,0

18,3

15,0

20

17,9

15

11,9

10,0

10

7,8 5,1

5,0

5

2,9

0,0

0 I.Q.

II.Q.

III.Q.

IV.Q.

I.Q.

II.Q.

2006

70

Vývoz

IV.Q.

I.Q. 2008

2007 Obchodní bilance


III.Q.

Dovoz

mld.Kč

30,0

35


…především vlivem vývoje cen


Hodnotové výsledky zahraničního obchodu jsou stále více ovlivňovány cenovými podmínkami, za kterých se realizuje obchodní výměna. Vývozní ceny, které ovlivňují příjmy exportérů, v 1. čtvrtletí meziročně poklesly o 4,3 % (ve 4. čtvrtletí 2007 to bylo jen o 1,2 %) a ceny dovozní klesly o 3 % (ve 4. čtvrtletí 2007 jen o 1,5 %). Vlivem rychlejšího poklesu vývozních cen se směnná relace snížila na 98,7 a byla o 1,6 p.b. horší než ve 4. čtvrtletí 2007 (meziročně byla horší o 5 p.b.).

Graf IV.1.2 Čtvrtletní změny cen a směnné relace v letech 2005 – 2008 5 Vývozní ceny

Dovozní ceny

Směnné relace

3,7

4

2,8

1,9

0,5

0,5

1,3 0,2

0,1

0,2

0,6

1,3

1

2,4

1,9

2,1

1,7

2

0,3

-1,5

-1,2

-0,5

-0,4 -1,7

-1,6

-3,0

-3,0

-3,3

-4 -4,3

-5

-1,3

-4,3

-3

-2,0

-1,9

-2,4

-2

-0,3

-0,9

-2,7

-1

-0,7

0

-1,2

Procentní změna

3,2

3,0

3

-4,8

-6

1Q

2Q

3Q 2005

4Q

1Q

2Q 2006

3Q

4Q

1Q

2Q 2007

3Q

4Q

1Q 2008


Tyto cenové vlivy snížily docílený přebytek obchodní bilance o cca 9 mld. Kč na 33 mld. Kč (meziročně byl o 5,9 mld. Kč nižší). Při eliminaci cenových vlivů by přebytek dosahoval 42 mld. Kč (v s.c.) a patřil by historicky k nejvyšším. Svědčí to o rostoucí produkční síle průmyslu i neslábnoucí konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Silný dopad na realizační cenové podmínky obchodní výměny má vedle cen na zahraničních trzích i vývoj kurzu koruny k EUR a USD, což jsou rozhodující měny, ve kterých probíhá většina obchodních operací. Situace vývozců a dovozců je diametrálně odlišná

Podle našich orientačních propočtů zhoršilo situaci vývozců zpevňování koruny v rozsahu cca 65 mld. Kč, což bylo jen částečně kompenzováno růstem cen vyvážené produkce v místě prodeje, takže negativní dopad na vývozce byl zhruba poloviční. Situace dovozců byla opačná, když profit ze zpevňování kurzu a tedy i zlevňování dovozu v rozsahu cca 72 mld. Kč byl oslaben ztrátou z růstu cen dováženého zboží v místě nákupu na 23 mld. Kč. Z očištění souhrnného cenového indexu o kurzové vlivy vyplývá, že zahraniční ceny nakupovaného zboží rostly o cca jednu třetinu rychleji než ceny vyvážené produkce. Růst cen vývozu i dovozu na zahraničních trzích byl prudkým zpevněním koruny transformován do poklesu realizačních cen českého vývozu i dovozu. Podstatné je však to, že nepříznivá směnná relace ze zahraničních trhů se přenesla i do domácích podmínek.

71


Zpevňující koruna několikanásobně zvýšila tempa v dolarovém a eurovém vyjádření


Hodnoty zahraničního obchodu v eurovém a dolarovém vyjádření, které se používají v mezinárodních komparacích, jsou několikanásobně vyšší než v korunách. Vlivem meziročního posílení koruny k USD v průměru za tři měsíce o 20,2 % byl růst vývozu i dovozu v dolarovém vyjádření šestkrát vyšší než v korunách (viz tabulka IV.1.2). Vývoz dosáhl 37,3 mld. USD a dovoz 35,4 mld. USD, takže vznikl přebytek 1,9 mld. USD meziročně jen mírně vyšší. K EUR posílila koruna o 8,8 % a tempa byla téměř třikrát vyšší než v korunovém vyjádření, vývoz představoval 24,9 mld. EUR a dovoz 23,6 mld. EUR. Saldo obchodní bilance bylo nepatrně nižší tj. 1,3 mld. EUR.

Tabulka č. IV.1.2 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2008 Ukazatel

CZK

1. čtvrtletí 2008 USD

Vývoz (změna v %) Dovoz (změna v %) Saldo OB 2007 (v mld.Kč) Saldo OB 2008 (v mld.Kč) Meziroční změna salda (v mld. Kč)

5,7 7,2 38,9 33,0 -5,9

32,7 34,6 1,8 1,9 0,1

EUR 16,1 17,7 1,4 1,3 -0,1

Pramen: ČSÚ Vysokou otevřenost ekonomiky dokládají podíly vývozu a dovozu na HDP

Podíly vývozu i dovozu zboží na HDP meziročně mírně oslabily, podíl vývozu o 2 p.b. na 68 % a dovozu o 1 bod na 63,6 %. Krytí dovozu vývozem se meziročně zhoršilo o 1,4 p. b. na 105,5 %. Míra otevřenosti české ekonomiky dosáhla 65,8 %, což dokládá nejen úspěšný vstup do EU, ale i význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku, která je jednou z nejotevřenějších v EU.

Tabulka č. IV.1.3 Podíl vývozu, dovozu a salda obchodní bilance na HDP Ukazatel

1-3/2007

2007

1-3/2008

Meziroční změna v p.b.

Vývoz (v % HDP)

70,0

69,7

68,0

-2,0

Dovoz (v % HDP)

64,6

66,3

63,6

-1,0

5,7

3,4

4,7

-1,0

Saldo OB (v % HDP)

Pramen: ČSÚ

IV.2. Teritoriální struktura Vyvážíme především do zemí s vyspělou tržní ekonomikou

Podíl vyspělých tržních ekonomik oslabil zejména na celkovém dovozu o 3,7 bodu na 76,2 % v důsledku podprůměrného růstu o 2,2 %. Na vývozu poklesl jen mírně na 91,5 %, když jeho hodnota vzrostla o 5,3 %. Vývoz vzrostl meziročně do všech teritoriálních uskupení, nejvíce do mimoevropských zemí a Společenství nezávislých států (detailně uvedeno v přílohové tabulce IV.1).

Země EU se nejvíce podílely na meziročním přírůstku celkového vývozu

Na přírůstku celkového vývozu (34,5 mld. Kč) se z 82 % podílely země EU. Na vývozu jejich podíl činil 85,9 % a dovozu 68,2 %. Růst aktiva se zeměmi EU o 21,3 mld. Kč (na 135,4 mld. Kč) nestačil pokrýt růst deficitu s rozvojovými a mimoevropskými zeměmi a SNS.

72


Nejvýrazněji se zvýšil přebytek s Francií


Z jednotlivých zemí se nejvíce zvýšilo kladné saldo s Francií o 5,4 mld. Kč (výrazně poklesl dovoz strojírenských výrobků a potravin), meziročně o více než 2 mld. Kč vzrostl přebytek s Itálií, Polskem a Slovenskem. S Německem zůstal přebytek nejvyšší (29,2 mld. Kč), meziročně však nižší téměř o miliardu korun. Přehled zemí, se kterými dosahujeme největší přebytky, je v tabulce č. IV.2.1.

Tabulka IV.2.1 Země s největším přebytkem obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2008 Dosažené Meziroč. Země

aktivum

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC)

změna

podílející se na celkovém výsledku dané země

v mld. Kč v mld. Kč

v mld. Kč

Celkem ČR

33,0

-5,9 stroje a dopr. prostř.

92,9 průmysl.spotř.zboží

4,3 tržní výrobky

3,1 suroviny

1,3

Německo

29,2

-0,8 stroje a dopr. prostř.


7,6 suroviny

3,2 minerální paliva

1,1

Slovensko

23,0

2,1 stroje a dopr. prostř.


3,6 potraviny

3,5 chemikálie

2,4

V.Británie

16,3




1,6 potraviny

0,3

Francie

8,7



1,4 suroviny

0,1

Rumunsko

8,1



1,4 chemikálie


0,4

Rakousko

8,3


6,3 suroviny


1,3 minerální paliva

0,5

Belgie

6,7



1,6

Švédsko

5,7



1,0 nápoje a tabák

1,0

Polsko

4,9



0,9 chemikálie

0,5 suroviny

0,3

Itálie

5,4


7,3 suroviny

1,0 nápoje a tabák


0,5

Pramen: ČSÚ

Další prohloubení deficitu se SNS, mimoevropskými a rozvojovými zeměmi

Na přírůstku celkového dovozu o 40,5 mld. Kč se ze 70 % podílely společně SNS, rozvojové a mimoevropské ekonomiky. V důsledku výrazného růstu dovozu se dále prohloubil deficit s těmito teritoriálními skupinami. Z jednotlivých zemí se pasivum zvýšilo zejména s Čínou, Ruskem, Japonskem, Koreou a Thajskem, odkud se dováží součásti a díly především pro zpracovatelský průmysl. Přehled zemí s nejvyšší pasivem je uveden v tabulce č. IV.2.2.

Tabulka č. IV.2.2 Země s největším deficitem obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2008 Země

Celkový

Meziroč.

Nejvyšší deficity v komoditních skupinách (SITC)

deficit

změna

podílející se na celkovém deficitu dané země

v mld. Kč v mld. Kč

v mld. Kč

Čína

-43,9

-8,0 stroje a dopr.prostř.

-28,7 průmysl.spotř.zboží

Rusko

-22,5

-4,7 minerální paliva

-31,9 suroviny

-10,1 tržní výrobky -1,1 tržní výrobky

-3,9 chemikálie -0,1

Japonsko


-2,6 tržní výrobky

-1,0 chemikálie

-0,4

-0,4 suroviny

-0,2

-17,5


Jižní Korea

-7,0



-0,9

Thajsko

-5,9




Ázerbajdžán

-5,5


-5,6 suroviny

-0,3

Tchajwan

-5,3

0,6 stroje a dopr.prostř.



-0,3

Malajsie

-3,4


-2,9 suroviny


-0,2

Singapur

-3,3


-3,3

Kazachstán

-2,3


-2,5 suroviny

-0,8

-0,1

Pramen: ČSÚ

73



IV.3. Komoditní struktura Strojírenská skupina ve vývozu dosáhla 55 %

Největší komoditní skupina, stroje a dopravní prostředky, dále upevnila své dominantní postavení. Strojírenské výrobky dosáhly z celé komoditní struktury nejvyššího přebytku obchodní bilance, a to 92,9 mld. Kč, což je o 3,8 mld. Kč meziročně více. Předstih dovozu před vývozem však zpomalil růst kladného salda obchodní bilance (v 1. čtvrtletí 2006 se aktivum zvýšilo o 20,8 mld. Kč, ve stejném období 2007 o 8,7 mld. Kč a v letošním roce už jen o 3,8 mld. Kč). Vývoz vzrostl meziročně o 6,6 % na 349,7 mld. Kč, hodnota dovozu se zvýšila o 7,4 % na 256,8 mld. Kč. Podíl strojírenské skupiny na vývozu posílil o 0,5 p.b. na 55 % a v dovozu nepatrně na 42,6 %.

Výsledky paliv, chemikálií a průmyslového spotřebního zboží se zhoršily

Negativně na celkový přebytek obchodní bilance působil obchod s minerálními palivy (prohloubení deficitu o 10 mld. Kč), chemikáliemi (zvýšení pasiva o 1,6 mld. Kč) a průmyslovým spotřebním zbožím (pokles kladného salda téměř o polovinu na 4,3 mld. Kč). Hodnoty vývozu, dovozu a salda v mld. Kč znázorňuje graf č. IV.3.1.

Graf č. IV.3.1 Zbožová struktura vývozu, dovozu a saldo obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2008 (dle klasifikace SITC) 360 320 280

mld. Kč

240 200 160

0 1 2 3 4 5 6 7 8

Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží

120 80 40 0 -40 0

1

2 Vývoz

3

4 Dovoz

5

6

7

8

Saldo

Pramen: ČSÚ, graf MPO V SITC 7 si nejlépe vedla telekomunikační technika

K meziročnímu zlepšení výsledků strojírenské skupiny přispěly téměř třemi miliardami korun zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku, kde se vývoz zvýšil o více než třetinu.

Přebytek silničních vozidel meziročně oslabil

U největší vývozní položky, silničních vozidel, roste již druhým rokem rychleji dovoz než vývoz (7,1 % ku 1,7 %), a tak se přebytek obchodní bilance snížil o 1,8 mld. Kč na 55,3 mld. Kč. Vývoz dosáhl hodnoty 109 mld. Kč, i když jeho podíl oslabil o 0,7 p. b., přesto se podílel téměř třetinou na vývozu strojírenské skupiny. Hodnota dovozu činila 53,8 mld. Kč, když podíl 8,9 % zůstal stejný. Snížení tempa exportu ovlivnil zejména pokles vývozních cen a posilující koruna.

74


Vývoz osobních automobilů poklesl


Vývoz osobních automobilů v hodnotě 54,5 mld. Kč meziročně poklesl o 4,7 % (vývoz aut poklesl zejména do Německa, Francie, Španělska a na Slovensko, naopak výrazně se zvýšil do Rumunska). Naproti tomu hodnota dovozu vzrostla o 5,9 % na 13,8 mld. Kč a vzniklý přebytek obchodní bilance 40,7 mld. Kč byl meziročně nižší o 3,5 mld. Kč. Díly a příslušenství motorových vozidel aktivní bilanci mírně zvýšily (o 1,3 mld. Kč) na 17,9 mld. Kč v důsledku růstu vývozu o 6,8 % (dovoz se zvýšil o 6,1 %). Společný podíl osobních automobilů a dílů motorových vozidel na celkovém vývozu oslabil o 0,8 p.b. na 15,7 % a na dovozu se nezměnil (6,8 %).

Výsledky obchodu jednotlivých položek strojírenské skupiny uvádí tabulky č. IV.3.1. Tabulka č. IV.3.1 Skupina SITC 7 – stroje a dopravní prostředky v 1. čtvrtletí 2007 Vývoz Dovoz Obchodní bilance 1-3/2008 meziroční 1-3/2008 meziroční 1-3/2008 mezir.změna mld. Kč změna mld. Kč změna mld. Kč mld. Kč SITC 7 – celkem

349,7

6,6

256,8

7,4

92,9

3,8

71 - stroje a zařízení k výrobě energie 72 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - kovozpracující stroje 74 - stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 75 - kancelářské stroje a zařízení k automat.zprac.dat 76 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 77 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 78 - silniční vozidla 79 - ostatní dopravní a přepravní prostředky

20,5 20,8 5,8 43,8 44,8 38,3 58,7 109,0 7,9

11,8 6,8 6,8 7,5 -0,2 34,9 6,3 1,7 -4,6

17,6 15,6 5,9 31,7 37,6 32,8 56,0 53,7 5,8

3,6 5,2 30,1 2,8 4,2 27,0 9,2 7,1 -31,0

2,9 5,2 -0,1 12,1 7,2 5,5 2,7 55,3 2,1

1,6 0,5 -1,0 2,2 -1,6 2,9 -1,3 -1,8 2,3

Pramen: ČSÚ

V důsledku růstu dovozu (o více než čtvrtinu se zvýšil dovoz dílů k automatickému zpracování dat) snížily aktivní bilanci kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat na 7,2 mld. Kč. Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu zvýšily přebytek na 12,1 mld. Kč (druhé nejvyšší aktivum SITC 7), což ovlivnil zvýšený vývoz zařízení k ohřevu a chlazení, mechanických manipulačních zařízení, hřídelí, převodových klik a ložiskových těles, čerpadel a dopravníků na kapaliny. Aktivní bilance tržních výrobků zhruba stejná,…

Druhá největší zbožová skupina, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (jedná se zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy a kovové výrobky) nepatrně zvýšily přebytek na 3,1 mld. Kč. Vývoz i dovoz meziročně mírně poklesly, což ovlivnily zejména ceny. Na výsledek skupiny působila zejména snížená hodnota dovozu železa, oceli a neželezných kovů.

…průmyslového spotřebního zboží poklesla téměř na polovinu

Kladné saldo průmyslového spotřebního zboží se meziročně snížilo ze 7,7 mld. Kč na 4,3 mld. Kč vlivem růstu dovozu o 7,9 %. Stagnaci vývozu způsobil především pokles vývozu oděvních výrobků a obuvi. Naproti tomu výrazně vzrostl dovoz odborných vědeckých a fotografických přístrojů.

75


Negativní vliv růstu cen paliv


Nejvyšší deficit 38,7 mld. Kč vytvořily minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, tj. meziročně více o 10 mld. Kč. Růst pasiva ovlivnily zejména meziročně vyšší dovozní ceny paliv o 18,6 %. V důsledku tohoto růstu byla hodnota dovozu vyšší o 32,6 % (dovoz ropy a ropných výrobků vzrostl o 36,7 % a zemního plynu o 27 %). Dle energetické statistiky MPO bylo dovezeno 2,5 mil. tun ropy a ropných produktů za 32,4 mld. Kč, což bylo meziročně méně o 1 %, ale hodnota vyšší o 31,5 %. Množství dovezené samotné ropy pokleslo o 5,3 %, avšak jeho hodnota byla vyšší o 33,8 %. O 1 327 tis. MWH meziročně poklesl vývoz elektrické energie, což bylo méně o 25 %, ale její hodnota byla nižší jen o 7 %. Na Slovensko se vývoz snížil téměř o polovinu (jeho hodnota o třetinu) a do Německa poklesl o 16 % a naopak hodnota se zvýšila o 2,3 %. Dovoz elektrické energie se zvýšil o 760 tis. MWH, což je růst o 24,3 % a naopak hodnota nižší o 1,8 % (zvýšený dovoz byl z Rakouska, Německa a Slovenska).

Schodek chemikálií vzrostl,…

Chemikálie a příbuzné výrobky trvale vykazují schodek. Vývoz meziročně vzrostl o 5,8 %, dovoz o 6,1 % a deficit se zvýšil o 1,6 mld. Kč na 26 mld. Kč. Krytí dovozu vývozem se nepatrně zhoršilo, vývoz pokryl dovoz z 58,6 %. Většina položek měla záporné saldo, nejvyšší léčiva a farmaceutické výrobky, tj. 10,5 mld. Kč (meziročně vyšší o 0,8 mld. Kč). Mírně aktivní byly organické chemikálie, silice a vonné látky, leštící a čistící přípravky.

…naopak u potravin oslabil

Třetí nejvyšší deficit, potravin a živých zvířat, meziročně poklesl ze 7,8 mld. Kč na 4,5 mld. Kč, a to v důsledku růstu vývozu o 23,6 %, když dovoz se zvýšil o 2 %. Na pokles pasiva působil výrazný růst vývozu obilovin a mléčných výrobků, též pokles dovozu ovoce a zeleniny. Rychlejší tempo růstu vývozu surových materiálů, nepoživatelných, s výjimkou paliv působilo na snížení přebytku z 1,4 mld. Kč na 1 mld. Kč. V důsledku poklesu dovozu o 21,4 % při současném růstu vývozu o 39,6 % přešlo pasivum skupiny nápoje a tabák 0,4 mld. Kč do aktiva 1,3 mld. Kč, což ovlivnily především tabákové výrobky.

Podíl HI-TECH výrobků je stabilizovaný

Podíl HI-TECH výrobků v zahraničním obchodě meziročně mírně oslabil ve vývozu o 0,3 procentního bodu na 12,3 % a v dovozu nepatrně posílil o 0,2 bodu na 14 %. Deficit HI-TECH se více než ztrojnásobil (na 6,1 mld. Kč), když dovoz předstihl vývoz (2,3 % ku 8 %). Pokles vývozu největší položky, výpočetní techniky, téměř o desetinu ovlivnil snížení přebytku o 4,3 mld. Kč (na 6,3 mld. Kč). Nejvyšší pasivum vytvořily výrobky elektroniky a telekomunikace (5,6 mld. Kč) v důsledku růstu dovozu téměř o čtvrtinu.

Nejrychleji rostly dovozy pro investiční užití

Nejrychleji rostly dovozy pro investiční užití (o 19,1 %), což odpovídá investičním aktivitám. Nízký růst dovozu zboží pro osobní spotřebu souvisí jednak s již dosaženou nasyceností trhu a rovněž s neochotou lidí utrácet při zvýšení životních nákladů od začátku roku. Podíly dle tabulky č. IV.3.2 jsou dlouhodobě ustálené.

Tabulka č. IV.3.2 Rozdělení dovozu dle způsobu užití v 1. čtvrtletí 2006-2008 1. čtvrtletí 2006 mld. Kč Dovozy pro: * osobní spotřebu * investiční užití * výrobní užití

102,9 132,9 251,5

% 21,1 27,3 51,6

Pramen: ČSÚ, propočty struktury MPO

76

1. čtvrtletí 2007 mld. Kč 103,4 158,3 256,6

% 19,9 30,6 49,5

1. čtvrtletí 2008 mld. Kč 107,9 164,5 273,4

% 19,8 30,1 50,1

Změna v % 2008/2007 100,5 119,1 102,0


Podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování mírně oslabil


Z hlediska stupně zpracování si ve vývozu i dovozu udržují dominantní postavení výrobky s vyšším stupněm zpracování, přestože jejich podíl nepatrně klesl (viz tabulka IV.3.3).

Tabulka č IV.3.3 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování v 1. čtvrtletí 2008 Podíl v % vývoz 1-3/2007

dovoz

1-3/2008

1-3/2007 1-3/2008

A. Výrobky s nižším stupně m zpracování

11,6

12,3

20,3

20,9

- potraviny a suroviny pro výrobu potravin

3,4

4,1

5,1

4,8

- suroviny vč. energetických a druhotné odpady

2,4

2,5

7,4

8,6

- polotovary

5,8

5,7

7,8

7,5

B. Výrobky s vyšším stupně m zpracování

88,4

87,7

79,7

79,1

- strojírenské a elektrotechnické výrobky

61,0

61,5

47,8

48,1

- ostatní finální výrobky

27,4

26,2

31,9

31,0

Pramen: MPO V dubnu návrat k dvouciferným dynamikám

Po březnovém zpomalení temp vývozu i dovozu došlo v dubnu k návratu k dvouciferným dynamikám. Tempo růstu vývozu v b.c. (12,6 %) předstihlo tempo dovozu (11,1 %). Kladné saldo obchodní bilance ve výši 8,3 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 3,4 mld. Kč. V kumulaci za leden až duben vývoz vzrostl o 7,4 % a dovoz o 8,2 %. Přebytek obchodní bilance dosáhl 41,3 mld. Kč a byl meziročně nižší o 2,5 mld. Kč, což ovlivnily ceny

77



V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1. Souhrnné výsledky obchodu Místo a funkce podnikání v obchodě

Obchod je, co do počtu pracovníků, druhým největším odvětvím, za zpracovatelským průmyslem. Zaměstnává více než 14 % všech pracovníků v národním hospodářství. Jejich počet meziročně rostl zhruba o polovinu rychleji než celková zaměstnanost. Bylo to umožněno předchozí vysokou orientací na spotřebu, která vyvrcholila v roce 2007 a vyvolala zesílení zájmu o podnikání v obchodě. Spotřeba domácností, realizovaná do značné míry nákupy zboží a služeb významně přispívá k růstu HDP. Růst tržeb za prodej zboží a služeb a změny v jejich struktuře odrážejí kupní sílu spotřebitelů, spotřebitelské nálady, ale i nákupní aktivity zahraničních návštěvníků a dalších sektorů. Nová prodejní místa se stávají významnou součástí podoby měst, atraktivní nabídka a nové formy prodeje implikují změny ve způsobu života. Obchod je zprostředkovatelem poptávkových signálů, které ovlivňují celkový výkon hospodářství.

Meziroční zvolnění růstu tržeb

V 1. čtvrtletí 2008 rostly tržby ve všech odvětvích obchodu, ale pomaleji než v roce 2007, kdy bylo dosaženo historicky nejvyšší dynamiky. Celkové tržby dosáhly 804,2 mld. Kč v běžných cenách, bez DPH a meziročně se zvýšily o 7,8 %, tj. o 3,5 p.b. méně než v 1. čtvrtletí 2007 (podrobněji v tabulce č. V.1.1).

Tabulka č. V.1.1 Tržby odvětví obchodu ( běžné ceny bez DPH) 2006

mld. Kč 2007

2008

růst v % 07/06 08/07

podíl v % 2007 2008

1.Q

1.Q

rok

1.Q

1.Q

1.Q

1.Q

1.Q

669,7 103,3

745,7 113,2

3354,3 514,4

804,2 122,9

11,3 9,6

7,8 8,6

100,0 15,2

100,0 15,3

Velkoobchod (OKEČ 51)

400,9

452,0

2025,0

491,6

12,8

8,8

60,6

61,1

Maloobchod (OKEČ 52)

165,5

180,4

814,9

189,7

9,0

5,2

24,2

23,6

74,3

82,3

378,7

92,1

10,8

12,0

11,0

11,5

91,2

98,1

436,2

97,6

7,6

-0,5

13,2

12,1

Odvětví obchodu(G=OKEČ 50,51,52) Mot. vozidla a poh. hmoty (OKEČ 50)

v tom: velké podniky *) ostatní podniky

Pramen: ČSÚ (čtvrtletní šetření) *) Podniky se 100 a více zaměstnanci zahrnující hypermarkety a supermarkety

Nejméně zaostal za loňskou úrovní (jen o 1,0 p.b. v běžných cenách) růst tržeb v motoristické oblasti. Souviselo to s akcelerací cen za pohonné hmoty i dalším zvýšením prodeje motorových vozidel. Počet prvních registrací nových vozidel si zachoval zhruba stejné tempo růstu jako v 1. čtvrtletí 2007, kdy dosahovalo 12,9 %, ale výrazně se snížil růst počtu registrací ojetých vozidel (z 56 % na 7 %), který v roce 2007 dosáhl rekordní úrovně.

78



Tabulka č. V.1.2 Automobilový trh (první registrace vozidla) Meziroční změna v kusech

Počet kusů

Osobní a malá užitková vozidla do 3,5 tuny celkem v tom zn. Škoda

nová ojetá nová ojetá nová ojetá

z toho: osobní automobily malá užitková vozidla

1.Q 2007

rok 2007

1.Q 2008

42929 14462 52740 30105 50374 12824 2366

194580 64306 223487 132542 212869 62038 10618

48234 14305 56467 33026 53462 15208 3005

Meziroční změna v % (08/07)

5305 -157 3727 2921 3088 2384 639

12,4 -1,1 7,0 9,7 6,1 18,6 27,0

Pramen: Svaz dovozců automobilů

Meziroční zmírnění růstu tržeb velkoobchodu (o 4,0 p.b.) bylo ovlivněno především zpomalením růstu hodnoty obratu zahraničního obchodu, na kterém velkoobchodní podniky participují. Výrazné snížení temp růstu hodnoty vývozu i dovozu nesouviselo s ochabnutím hmotných toků, ale především se zpevňováním kurzu koruny k USD a Euru, což jsou měny, ve kterých se realizuje většina plateb při obchodu se zahraničím (podrobněji k této problematice v kapitole Zahraniční obchod). Zpomalení růstu maloobchodních tržeb (o 3,8 p.b.) lze dávat do souvislosti se souběhem více faktorů. Po loňské „spotřebitelské explozi“ bylo možné očekávat jisté zklidnění. Spotřebitelské chování bylo navíc ovlivněno nejen růstem cen zboží na trhu (zejména potravin), ale růstem výdajů za položky mimo maloobchodní prodej (bydlení, energie, zaváděné poplatky apod.). Zpomalení růstu výdajů na HDP mohlo ovlivnit i dynamiku nákupů podnikatelského a veřejného sektoru v maloobchodě. Ke zmírnění přispěl i nižší meziroční nárůst pobytů zahraničních návštěvníků, z 7,6 % na 5,5 v 1. čtvrtletí 2008. Zmírnění nákupní aktivity odráží i konjunkturní průzkum

Podnikatelská očekávání obchodních manažerů v příštích 3 až 6 měsících zachycuje indikátor důvěry jehož dlouhodobý vývoj je znázorněn v grafu č. V.1.1.

Graf č. V.1.1 Hodnoty indikátoru důvěry v obchodě 35,0

30,1 29,1

salda indikátoru důvěry v %

30,0

28,4

26,6 25,2

24,9

25,0

26,0

27,2 24,5

23,7

22,9

23,1 20,6

20,0

19,6

21,8

21,6

19,9

polynomické vyrovnání čtvrtletních hodnot 15,0 14,8

10,0 1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

2004

1.Q

2.Q

3.Q

2005

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2006

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

2007

4.Q

1.Q

2.Q

2008


79



Důvodem zmírnění optimizmu od druhé poloviny roku 2007 období může být obava obchodníků z růstu výdajů domácností směřujících mimo vnitřní obchod a dopadů růstu cen potravin. Obchodní marže klesá

Zpomalení růstu tržeb se promítlo do finančních výsledků odvětví, když výkony meziročně vzrostly o 6,3 % (před rokem o 7,6 %), výkonová spotřeba narostla o 8,0 % (před rokem o 0,3 %) a účetní přidaná hodnota posílila jen o 4,0 % (před rokem o 16,0 %). Obchodní marže v celém odvětví pokračovala v mírném sestupu již čtvrtým rokem. Klesla meziročně ze 14,6 % na 14,0 % a na výkonech se podílela z 67 %, to je o 1,8 p.b. méně než v 1. čtvrtletí 2007. Největší pokles obchodní marže, o 0,9 p.b., na 21,7 %, který zaznamenal maloobchod, odráží i konkurenční boj (cenovou soutěž) silných partnerů v tomto segmentu trhu. Marže velkoobchodu klesla o 0,6 p.b. na 12,2 %. Posílila pouze v motoristickém segmentu a to o 0,6 p.b. na 8,9 %. Velké rozdíly v úrovni marží jsou silně ovlivněny odlišným charakterem prodeje a úrovní cen zboží nabízeného v jednotlivých segmentech trhu.

Zaměstnanost roste a mzdy dohánějí ztrátu

Vysoký meziroční růst zaměstnanosti v 1. čtvrtletí (o 3,0 %) byl důsledkem „prodejní expanze“ v předchozím roce. Z celkového počtu 704,6 tis. pracovníků připadlo 538,4 tisíc (76,4 %) na zaměstnance a 166,2 tisíce (23,6 %) na pracující majitele a spolupracující členy domácnosti. Vlivem strukturálních změn ve velikostním složení prodejen podíl zaměstnanců dlouhodobě posiloval, v 1.čtvrtletí meziročně o 1,1 p.b. Průměrná nominální mzda vzrostla meziročně o 11,9 % (o 1,5 p.b. rychleji, než průměr za všechny zaměstnance) a dosáhla 20291 Kč (tj. 90 % úrovně v celém hospodářství).

Jen v maloobchodě dále posiluje tržní podíl velkých podniků,…

Až do roku 2006 rostly tržní podíly (podíl na celkových tržbách daného odvětví) velkých obchodních podniků, se 100 a více zaměstnanci, ve všech segmentech obchodního podnikání. Od té doby roste podíl velkých podniků již jen v oblasti maloobchodu. V 1. čtvrtletí 2008 dosáhl 48,5 %, když meziročně posílil o 2,9 p.b.

Tabulka V.1.3 Tržní podíly velkých podniků v obchodních odvětvích v % 1. čtvrtletí

Obchod celkem (OKEČ 50,51,52) motor. vozidla a poh. hmoty (OKEČ 50) velkoobchod (OKEČ 51) maloobchod (OKEČ 52)

2000

2005

2006

2007

2008

27,6 22,3 24,8 36,7

34,4 27,1 32,4 42,8

35,5 31,8 32,6 44,9

33,7 31,7 29,4 45,6

33,8 28,6 29,4 48,5

změna 2000 2006 až 2006 až 2008 7,9 9,5 7,8 8,2

-1,7 -3,2 -3,2 3,6

Pramen: ČSÚ

Pro menší organizace se zúžil prostor pro podnikání v maloobchodě, ale stále se podílejí na tržbách z více než jedné poloviny. Možnost posílení zájmu spotřebitelů o menší obchodní formáty, zejména v oblasti prodeje potravin, naznačuje například vstup společnosti Žabka na český trh letos v dubnu. Jde o síť malých samoobsluh, především se základními potravinami, vlastněná skupinou Penta, která by chtěla do tří let provozovat v ČR 250 prodejen. …který akcelerují aktivity nadnárodních řetězců

80

Růst tržního podílu velkých obchodních podniků v maloobchodě souvisí s aktivitami nadnárodních řetězců, které dlouhodobě usilují o co nejlepší pozici na českém trhu. Jejich podíl na tržbách velkých maloobchodních podniků vzrostl



od roku 2000 o 14 p.b. a v roce 2007 překročil 80 %. Výhodou těchto podniků je zejména finanční síla a obchodní zkušenost, což se často promítá do vyjednávaných nákupních podmínek s dodavateli. Z porovnání s velkými domácími podniky vyplývá, že největší rozdíl je v dosahovaných tržbách vztažených na jednoho zaměstnance. Podle výsledků za 1. čtvrtletí dosáhly domácí podniky na jednoho zaměstnance 551 tisíc Kč a podniky pod zahraniční kontrolou 928 tis. Kč, tj. o 68 % více. Malé jsou naproti tomu rozdíly v úrovni obchodní marže (domácí podniky 23,7 %, podniky pod zahraniční kontrolou 23,1 %). O první dvě pozice v rámci TOP 50 českého obchodu (sestavuje INCOMA Reseach) se v roce 2007 dělily společnosti AHOLD CR, a.s. (56 prodejen Hypernova a 244 prodejen Albert) a TESCO STORES ČR, a.s. (s 52 Tesco hypermarkety a 34 Tesco supermarkety), obě shodně s tržbami 42,0 mld. Kč.

V.2. Konečná spotřeba domácností Tržby ve stálých cenách dále rostou, ale pomaleji

Spotřeba domácností významně ovlivňuje úroveň i tempo růstu hospodářského výkonu. Její významná část je realizována nákupy zboží a služeb v maloobchodě (OKEČ 52) a v motoristickém segmentu (OKEČ 50). V souhrnu (OKEČ 50 a 52) byl v 1. čtvrtletí fyzický nárůst tržeb (po vyloučení růstu cen v těchto oblastech) nejnižší po roce 2004 (tabulka V.2.1).

Tabulka č V.2.1. Tržby maloobchodu, včetně motoristického segmentu (včetně DPH)

2004 Maloobchod, motorová vozidla a pohonné hmoty (OKEČ 50 a 52) z toho:maloobchod (OKEČ 52) - motoristický segment (OKEČ 50) z toho: motorová vozidla pohonné hmoty

b.c. s.c. s.c. s.c. s.c. s.c.

2,2 1,0 2,8 -2,7 -4,8 1,0

první čtvrtletí - meziroční změny v% 2005 2006 2007 2008 3,8 4,2 3,4 5,8 4,8 7,4

7,5 6,9 6,8 6,9 10,6 0,9

9,0 9,7 8,6 12,1 14,2 8,4

7,4 2,3 2,0 2,8 2,8 2,8

v p.b. 2008 -1,6 -7,4 -6,6 -9,3 -11,4 -5,6

Pramen: ČSÚ (měsíční šetření)

Meziroční zpomalení fyzického růstu tržeb o 7,4 p.b. (z 9,7 % ve s.c. v 1.čtvrtletí 2007 na 2,3 %) vyplynulo z pomalejšího nárůstu hodnoty tržeb, vyjádřené v běžných cenách, o 1,6 p.b. (z růstu o 9,0 % v b.c. v 1. čtvrtletí 2007 na 7,4 %) a meziročního zvýšení cenové hladiny v této oblasti spotřeby o téměř 5 %.

81



Zpomalení růstu je nerovnoměrné

Graf č. IV.2.1 Tržby podle sortimentních skupin od roku 2003 (bazické indexy ve s.c. , údaje za první čtvrtletí 200

180

160

140

% 120

100

80 2003

2004

Omezení růstu fyzického objemu prodeje zasáhlo textil, oděvy a obuv všechny segmenty obchodu, avšak značně nerovnoměrně. Prudce se snížil například meziroční růst prodeje v maloobchodě s textilem, oděvy a nábytek, elektrické obuví (z 23,2 % v 1.čtvrtletí spotřebiče,železářské zboží 2007 na 7,3 %, tj. o 15,9 p.b.) i v maloobchodě s nábytkem a elektrospotřebiči (z 21,8 % na 6,9 %, tj. o 14,9 p.b.). Ceny motorová vozidla v těchto oblastech stagnovaly, knihy, papír, ostatní zboží ale šlo o tak zvané zbytnější pohonné hmoty potraviny zboží, u kterého se omezení drogérie a farmacie spotřeby obvykle projevuje nejdříve. Naopak u potravin, které patří ke každodenní potřebě došlo ke snížení dynamiky růstu jen o 3,9 p.b. 2005 2006 2007 2008 (z 4,2 % na 0,3 %) i přesto, že cenový nárůst byl vysoký (9,8 %). I velmi vysoký meziroční nárůst cen pohonných hmot (téměř o 15 %) stlačil růst fyzického objemu tržeb za pohonné hmoty „jen“ o 5,6 p.b. (z 8,4 % v 1. čtvrtletí 2007 na 2,8 %). Vývoj fyzického objemu tržeb v 1. čtvrtletí 2008 představuje výkyv, který přináší zmírnění dosavadního dlouhodobého růstového trendu (graf č. V.2.1).

Dlouhodobě silný sklon ke spotřebě…

Vývoj tržeb maloobchodu byl dlouhodobě podporován vysokým sklonem domácností ke spotřebě. Výdaje domácností na spotřebu rostly ve většině předchozích let rychleji než disponibilní příjmy domácností (to jsou celkové příjmy očištěné o daně a pojistné, které mají domácnosti ke spotřebě a tvorbě úspor). Předstih růstu výdajů domácností na spotřebu před růstem disponibilních příjmů se promítal do dlouhodobého snižování míry jejich úspor (to je podíl objemu úspor na disponibilním důchodu v %). V polovině devadesátých let se míra úspor pohybovala kolem 14 %, když evropský průměr byl cca 11 %. V současné době je míra úspor domácností v ČR pod evropským průměrem. V roce 2006 dosahovala 9,3 % a v roce 2007 klesla na 8,1 %. Domácnosti preferují udržení vysoké spotřeby i v době kolísavého vývoje kupní síly.

…potvrzuje i vývoj v 1 .čtvrtletí 2008

V 1. čtvrtletí 2008 dosáhl disponibilní důchod domácností 451,2 mld. Kč, při meziročním zvýšení o 7,2 %. Toto zvýšení, v běžných cenách, je srovnatelné s nárůstem v 1. čtvrtletí 2007, kdy dosahovalo 8,3 %. Vlivem výrazného zvýšení cen činil reálný nárůst disponibilního důchodu, tj. kupní síly jen 0,3 % (což je podstatná změna proti 1. čtvrtletí 2007, kdy nárůst činil 6,6 %). Konečná spotřeba domácností při tom dosáhla 424,6 mld. Kč, meziročně vzrostla o 9,8 %, ve stálých cenách o 2,7 %. Rychlejší růst spotřeby, než důchodu byl opět spojen se snížením tvorby úspor, míra úspor klesla meziročně o 2,4 p.b. na 7,1 %.

82


Vývoj tržeb ovlivňuje řada dalších faktorů


Vedle vývoje kupní síly ovlivňují orientaci na spotřebu i nízké úrokové výnosy z úsporných vkladů a láková nabídka úvěrových a splátkových forem prodeje. Dokládá to například ta skutečnost, že objem spotřebitelských úvěrů českých domácností u bank a finančních institucí dosahoval koncem března 154,1 mld. Kč a meziročně vzrostl o 31 mld. Kč tj. o 17,9 %. Atraktivitu nabídky zboží na trhu zvyšuje i vysoký podíl dováženého zboží, jehož cenová úroveň je příznivě ovlivňována posilováním kurzu koruny. O původu zboží na spotřebitelském trhu nejsou úplné statistické údaje, avšak z propočtů prováděných MPO vyplývá, že po stagnaci v létech 2006 a 2007 se obnovil růst podílu dováženého zboží. V prvním čtvrtletí 2006 se meziročně zvýšil o 1,9 p.b. a dosáhl 38,5 %.

V dubnu růst tržeb mírně posílil

Dubnový vývoj naznačil možnost vyrovnávání předchozího snížení tempa růstu. Fyzický objem tržeb maloobchodu, včetně motoristických potřeb (OKEČ 50 a 52) meziročně vzrostl o 4,6 %, při zpomalení meziročního růstu cen v této oblasti (ze 4,5 % v březnu na 3,9 %). Obnovil se především meziroční růst fyzického objemu prodeje nepotravinářského zboží v maloobchodě (po poklesu v březnu o 1,9 % vzrostl o 6,9 %) a pohonných hmot (po poklesu v březnu o 2,2 % růst o 5,7 %). V období leden až duben tržby meziročně vzrostly o 2,9 %, takže zpomalení tempa růstu, proti předchozímu roku, kleslo z 7,4 p.b. v prvním čtvrtletí na 6,5 p.b.

83

Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1

Recommend Documents