Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Červenec Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2012

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Červenec 2012

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2012

MPO – odbor ekonomických analýz


EXECUTIVE SUMMARY ............................................................................................................................................ 2 I. MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................... 5 I.1 Výkonnost ekonomiky ..................................................................................................................................... 5 I.1.1 Ekonomický růst ............................................................................................................................................... 5 I.1.2 Reálná konvergence ......................................................................................................................................... 7 I.2 Trh práce ......................................................................................................................................................... 9 I.3 Cenový a fiskální vývoj................................................................................................................................... 16 I.3.1 Cenový vývoj .................................................................................................................................................. 16 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání ...................................................................................................................... 20 I.3.3 Fiskální vývoj .................................................................................................................................................. 21 I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání..................................................................................................... 24 I.4. Měnová politika ........................................................................................................................................... 25 I.4.1 Měnová politika ............................................................................................................................................. 25 I.4.2 Směnné kurzy ................................................................................................................................................. 27 I.4.3 Vnější rovnováha ............................................................................................................................................ 29 I.5 Kapitálový trh ................................................................................................................................................ 33 I.5.1 Globální trhy................................................................................................................................................... 33 I.5.2 Kapitálový trh v ČR ......................................................................................................................................... 34 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY ............................................................................................................................... 36 II.1 PRŮMYSL ...................................................................................................................................................... 36 Produkce, zaměstnanost a produktivita ................................................................................................................ 36 II.2 STAVEBNICTVÍ .............................................................................................................................................. 46 II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení ......................................................................... 46 II.2.2 Bytová výstavba ............................................................................................................................................ 51 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD .................................................................................................................................. 53 II.3.1 Souhrnné výsledky ........................................................................................................................................ 53 II.3.2 Teritoriální struktura ..................................................................................................................................... 56 II.3.3 Komoditní struktura ...................................................................................................................................... 57 II.3.4 Zahraniční obchod EU ................................................................................................................................... 60 II.3.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu............................................................................................... 62 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD ......................................................................................................................................... 64 II.5 INVESTIČNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................. 67

Tabulková příloha

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30. 6. 2012. 1



EXECUTIVE SUMMARY Období složitého vývoje globální ekonomiky pokračuje i letos. Hlavním zdrojem rizik zůstává dluhová krize v eurozóně, která, po mírném zklidnění koncem minulého roku, se poslední dobou znovu prohloubila. Její nedůsledné řešení dále oslabilo důvěru a zvýšilo volatilitu finančních trhů, a restriktivní opatření cílená na konsolidaci veřejných financí zároveň nepříznivě poznamenala ekonomickou aktivitu, zvláště u nejvíce zadlužených ekonomik. Oživení u zdravějších zemí však zatím bylo natolik silné, že zabránilo propadnutí eurozóny do recese. Eurozóna v 1. čtvrtletí v zásadě stagnovala, hrubý domácí produkt vzrostl meziročně pouze o 0,1 %. Její výkon nadále táhlo Německo růstem 1,2 %, za vydatného přispění domácího užití, podporovaného pokračováním příznivých tendencí na trhu práce. Rostly také investiční výdaje do strojů a zařízení, naopak propad postihl stavební práce, především akce z veřejných prostředků, které byly v roce 2011 masívně podpořeny fiskálními stimuly vlády. Pozadu nezůstal ani zahraniční obchod, protože němečtí exportéři našli nová odbytiště na asijských trzích. Pro českou ekonomiku bylo významné, že si dobře vedl rovněž její druhý nejvýznamnější obchodní partner, Slovensko, jehož výkonnost se zvýšila o 3,2 %. Relativně příznivý vývoj zahraniční poptávky se tak zasloužil o to, že v domácí ekonomice byl vnější sektor nadále hlavním nositelem růstu. Na rozdíl od předchozích čtvrtletí však jeho přínos už nestačil na pokrytí stále klesajícího domácího užití. Důsledkem byl meziroční propad reálné výkonnosti o 0,7 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku (po dvouletém období růstu) a 0,8 % proti předchozímu čtvrtletí, znamenající prohloubení technické recese (po mezičtvrtletním poklesu 0,2 % ve 4. čtvrtletí 2011). Domácí výdaje postihla přijatá úsporná opatření zaměřená na fiskální konsolidaci. Dopadla především na konečnou spotřebu domácností, která se po mírném meziročním poklesu v minulém roce, propadla o 2,9 %. Pod vlivem napjaté finanční situace obyvatelstvo omezilo své výdaje především na nákup předmětů dlouhodobé spotřeby, ale i za služby a potraviny. Na rozdíl od domácností sektor vlády zmírnil pokles na 0,2 %. Skoro se stejnou intenzitou jako u konečné spotřeby tlumila hospodářský růst nižší úroveň výdajů na tvorbu hrubého kapitálu. Přičinil se o to výrazný pokles stavu zásob, který byl pouze částečně zmírněn obnovením investiční aktivity o 1 %. Zvýšily se výdaje do strojního vybavení, naopak klesly do dopravních prostředků a staveb. V prostředí poznamenaném utlumenou ekonomickou aktivitou vybočoval cenový vývoj. Průměrná míra inflace, atakující počátkem roku dvouprocentní hranici, vzrostla v březnu na 2,4 %, tj. na nejvyšší hodnotu od srpna 2009. Poptávkové tlaky sice zůstaly stále velmi nízké, růst spotřebitelských cen, který 2



nadále odrážel vliv vysokých cen komodit na světových trzích a oslabení kurzu koruny, však zvýraznila administrativní opatření (úpravy regulovaných cen a zvýšení nižší sazby DPH). Také trh práce zcela nekopíroval pokles výkonnosti ekonomiky. Úroveň celkové zaměstnanosti prakticky stagnovala, v její struktuře se ale zvýšil počet podnikatelů na úkor zaměstnanců. Relativně příznivý byl rovněž vývoj průměrné míry registrované nezaměstnanosti, která se v březnu snížila na 8,9 % (o 0,3 p.b v meziročním i meziměsíčním srovnání). Hlavním problémem trhu práce nadále zůstává fakt, že firmy nabírají zaměstnance jen sporadicky. Ve mzdové oblasti pokračoval umírněný vývoj, který však poprvé od 4. čtvrtletí roku 2010 vedl k poklesu reálné mzdy v podnikatelské sféře. Výplaty v nepodnikatelské sféře se reálně propadají již sedm čtvrtletí. Slábnoucí poptávka poznamenala výsledky odvětví v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Projevila se jak nižšími růstovými tempy průmyslu a zahraničního obchodu, tak i prodejů v maloobchodě. Stavebnictví dále prohloubilo svůj propad. Ochlazování průmyslové výroby, započaté v minulém roce, pokračovalo i letos. Produkce odvětví se meziročně zvýšila o 2,9 %, zejména díky zpracovatelskému průmyslu (3,4 %). O růst se jako tradičně zasloužila především výroba motorových vozidel (12,8 %), i když ve srovnání s 1. čtvrtletím 2011 zpomalila více než o polovinu, rychle rostla rovněž výroba elektrických zařízení (9,7 %) a strojírenství (7,2 %). Naopak k poklesu došlo u dvou třetin počtu zpracovatelských odvětví, z těch významnějších k nejhlubšímu u výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů (-10 %) a výroby oděvů (-7,3 %). Výrobní sektor byl tažen převážně zahraniční poptávkou a struktura nových zakázek naznačuje, že tomu tak bude i nadále. Obstát v konkurenčním prostředí by průmyslu mělo napomoci prodloužení příznivé relace rychlejšího vývoje produktivity práce než mezd snižující jednotkové mzdové náklady. Produkce stavebnictví klesla o 10,2 %, což bylo částečně ovlivněno vyšší srovnávací základnou (ve stejném období předcházejícího roku růst 5,9 %) a nepříznivými klimatickými podmínkami na počátku letošního roku. Nicméně hlavním důvodem, že se stavebnictví ve srovnání se stejným obdobím konjunkturálního roku 2008 propadlo už o více než třetinu, je slabá poptávka, a to zejména ze strany veřejného sektoru. Nové stavby se prakticky nezahajují, dochází pouze k dokončování rozpracovaných úseků silniční a železniční infrastruktury. Inženýrské stavitelství se propadlo meziročně o 22,8 % (nejhorší výsledek od roku 2001, kdy se tato data začala sledovat) a pozemní stavitelství o 5,8 %. Dále pokračoval pokles zaměstnanosti (-4,9 %). Zahraniční obchod se zbožím (v běžných cenách) ubral proti předchozímu roku na tempu. Přesto si vývoz polepšil o 11,4 % a dovoz o 6,0 %, když největší objemy tvořila obchodní výměna se státy Evropské unie. Výsledkem byl rekordní bilanční přebytek od vzniku samostatné České republiky ve výši 95 mld. Kč. Nejvyšší aktivum vykázal tradičně obchod s Německem (70 mld. Kč), největší deficit pak 3



obchod s Čínou (61 mld. Kč). Z komodit vývozu dominoval obchod se stroji a dopravními prostředky, jehož podíl činil 55 %. Růst tržeb maloobchodu ve srovnání s minulým rokem zpomalil na meziročních 0,9 %. K oslabení prodejů přispěl hlavně pokles spotřebitelské poptávky, ale projevil se i dopad vysoké srovnatelné základny (ve stejném období předchozího roku vzrostly tržby o 5,1 %). Růst více ovlivnil motoristický segment, než samotný maloobchod, jehož nižší tempo poznamenal pokles tržeb za prodej potravin. Tržby za potravinářské zboží se naposledy zvýšily v dubnu minulého roku a jejich následný propad odráží složitou finanční situaci mnoha domácností. Pro další období letošního roku předpokládáme pokračování stávajících tendencí. Slábnoucí zahraniční poptávka pravděpodobně nepostačí ke kompenzaci nižších domácích výdajů, které budou nadále stlačovány restriktivními opatřeními k ozdravení veřejných financí. Důsledkem by tak měl být mírný pokles výkonnosti ekonomiky.

4



I. MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ A VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ I.1 Výkonnost ekonomiky I.1.1 Ekonomický růst Zpomalování růstu výkonnosti ekonomiky přešlo v 1. čtvrtletí do poklesu,…

Neřešená dluhová krize a zhoršující se globální makroekonomické prostředí poznamenaly také vývoj české ekonomiky. Její výkonnost v 1. čtvrtletí klesla meziročně reálně o 0,7 % a přerušila tak růstovou tendenci, která trvala dva roky. Dynamika růstu sice zpomalovala již od 3. čtvrtletí 2010 (kdy dosáhla vrcholu), ale přechod do červených čísel v letošním roce signalizuje zvýraznění negativních tendencí vývoje (viz graf č. I.1.1.1).

…který v mezičtvrtletním srovnání znamenal recesi

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt snížil o 0,8 %. Po poklesu 0,2 % v předchozím čtvrtletí se tak ekonomika ještě hlouběji propadla do technické recese (definované jako mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích v řadě). Zároveň s publikováním údajů za 1. čtvrtletí ČSÚ revidoval také čtvrtletní údaje roku 2011. Tato revize změnila pohled na počátek recese, protože původní mezičtvrtletní pokles ve 3. čtvrtletí byl zpřesněn na stagnaci. K prvnímu poklesu proti předchozímu čtvrtletí tak došlo teprve ve 4. čtvrtletí (při revizi z -0,1 % na -0,2 %), takže nástup recese se posunul až na poslední čtvrtletí 2011.

Nepříznivý dopad měl výrazný pokles daní

Vedle ztížených ekonomických podmínek byl pokles HDP výrazně ovlivněn mimořádným propadem daní z produktů (zejména spotřební daně z tabákových výrobků a daně z přidané hodnoty), který zbrzdil meziroční růst HDP o 0,5 p.b. Ještě výraznější dopad měl pokles daní na jeho mezičtvrtletní vývoj (- 0,8 p.b.), protože se zde navíc projevil vliv vysoké srovnávací základny (předzásobení tabákovými výrobky v závěru minulého roku před změnou sazeb k 1. lednu 2012).

Graf č. I.1.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

5



Ve vývoji poptávkových složek pokračovaly dosavadní tendence, ale s tím rozdílem,…

Ve struktuře ekonomického růstu došlo jen k dílčím změnám. Úlohu jeho hlavního zdroje si udržel zahraniční obchod, konečná spotřeba byla nadále brzdícím faktorem a nižší úroveň tvorby hrubého kapitálu ovlivnil propad zásob, zatímco výdaje do fixního kapitálu obnovily mírný růst.

…že kladný přínos vnějšího sektoru již nestačil…

Přes narůstající problémy vnějšího prostředí si zahraniční obchod udržel rychlejší dynamiku vývozu (meziročně reálně o 6,5 %), než dovozu (3,9 %). Tato relace platila jak pro obchod se zbožím, tak se službami, a jejím výsledkem bylo výrazné meziroční zlepšení přebytku zahraničního obchodu s kladným vlivem 2,1 p.b. na ekonomický růst.

… na pokrytí nižší konečné spotřeby…

U domácích výdajů se nepříznivě projevila úsporná opatření ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Zasáhla především konečnou spotřebu domácností (-2,9 %), která odrážela složitou finanční situaci obyvatelstva, zvýrazněnou napjatostí na trhu práce a poklesem reálných mezd. Domácnosti snížily své výdaje především na nákup předmětů dlouhodobé spotřeby, ale i za služby a potraviny. Vládní spotřeba svůj pokles překvapivě zmírnila (-0,2 %). Celková konečná spotřeba tak měla záporný dopad na růst ve výši 1,5 p.b.

…a tvorby hrubého kapitálu

Výdaje na tvorbu fixního kapitálu mírně vzrostly (1 %), když vyšší investiční aktivita do strojního vybavení byla částečně oslabována klesající poptávkou po dopravních prostředcích a stavbách. Prorůstový vliv fixního kapitálu (0,2 p.b.) však byl doprovázen snížením stavu zásob (se záporným dopadem 1,6 p.b.), takže celková tvorba hrubého kapitálu zbrzdila růst ekonomiky o 1,4 p.b.

Zpomalující vliv domácí poptávky sílí

Hlavní příčinou poklesu ekonomického výkonu byl tedy další propad spotřeby. Dokumentuje to graf č. I.1.1.2, který uvádí vliv jednotlivých výdajových položek na ekonomický růst od počátku minulého roku. Je z něj patrné, že růst byl tažen vnějším sektorem, zatímco u domácích výdajů převládal záporný účinek. Platí to zejména o konečné spotřebě domácností a vlády, jejíž celkový brzdící dopad vzrostl z 0,4 p.b. v 1. čtvrtletí 2011 až na 1,5 p.b. v 1. čtvrtletí letos. Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

Graf č. I.1.1.2 Struktura výdajů na HDP (v p.b.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO 6



Nominální růst si udržel dynamiku předchozího čtvrtletí

Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl meziročně o 1,3 % (na 957 mld. Kč), tj. stejně jako ve 4. čtvrtletí 2011. Jeho růst byl ovlivněn zvýšením úhrnné cenové hladiny v průměru o 2,1 %, na kterém se podílelo především zvýšení cen ve výdajích domácností na konečnou spotřebu o 3,7 %. Opačně působil nepříznivý vývoj směnných relací, který souvisel s pomalejším růstem deflátoru vývozu zboží a služeb (3,0 %), než deflátoru jejich dovozu (3,4 %).

Meziročně klesla také hrubá přidaná hodnota,…

Hrubá přidaná hodnota se meziročně snížila o 0,2 %, což bylo méně než hrubý domácí produkt. Rozdíl byl dán již zmíněným mimořádným vývojem daní z produktů (jejich objem se meziročně snížil o 5 %) a jen mírným růstem dotací na produkty (1,1 %).

… při výrazném oslabení ve zpracovatelském průmyslu

Dynamika hrubé přidané hodnoty značně zpomalila ve zpracovatelském průmyslu (na 2,7 %, což je čtvrtina tempa dosaženého v 1. čtvrtletí 2011), takže váhově nejvýznamnější odvětví, které bylo hlavním nositelem růstu v minulém roce, již nestačilo kompenzovat propady v dalších sektorech ekonomiky. Nejhlubší poklesy postihly, stejně jako loni, stavebnictví (-7,4 %), a nově také finanční sektor (-7,2 %), hlavně oblast pojišťovnictví.

Tabulka č. I.1.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty v 1. čtvrtletí 2012 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna

Příspěvek ke změně

Podíl odvětví v %

%

procentní body

1. Q 2011

1. Q 2012

NH celkem

-0,2

-0,2

100,0

100,0

v tom: Průmysl

2,0

0,6

30,9

32,0

z toho: zpracovatelský

2,7

0,6

23,6

25,0

Stavebnictví

-7,4

-0,5

6,5

6,0

Obchod a doprava

-1,8

-0,3

19,4

19,4

Peněžnictví a pojišťovnictví

-7,2

-0,4

5,0

4,5

Informační činnosti

-4,0

-0,2

5,1

4,8

Činnosti v nemovitostech

2,8

0,2

6,7

6,7

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Pokles výkonnosti zapříčinila nižší produktivita práce

Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) meziročně klesla o 0,8 % a ovlivnila snížení výkonu ekonomiky v plném rozsahu, protože zaměstnanost v zásadě stagnovala na úrovni předchozího roku. V ekonomice pracovalo v průměru 5060 tis. osob (v metodice národních účtů).

I.1.2 Reálná konvergence Ekonomická úroveň České republiky vůči EU pouze stagnuje

Domácí ekonomika stagnovala v roce 2011 na 80 % průměrné výkonnosti EU-27 a zaujala tak v rámci tohoto seskupení 18. místo. V rámci celé EU si sice polepšila o jedno místo (když přeskočila problémové Portugalsko), ale v procesu reálné konvergence nijak nepokročila, protože relace jejího produktu na 1 obyvatele vůči EU se nezměnila.

7



Reálnou konvergencí se zpravidla rozumí proces, při kterém méně rozvinuté ekonomiky dohánějí výkonnost vyspělejších zemí. Její úroveň se nejčastěji měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele, přepočteného podle standardu kupní síly.

Eurostat řadí Českou republiku, společně se Slovinskem, Maltou, Řeckem a Portugalskem, do skupiny zemí, jejichž výkonnost zaostává za průměrem EU-27 v rozpětí 15-25 %. Této skupině se však z dlouhodobějšího pohledu přibližují další nové země Unie, které měly nižší startovací úroveň, ale nyní dosahují rychlejší míry konvergence (viz graf č. I.1.2.1). Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU-27=100)

Pramen: Eurostat, graf MPO Evropská ekonomika zápolí s dluhovou krizí

Aktuální vývoj v Evropské unii je zatížen řadou rizik vyvolaných neřešenou dluhovou krizí eurozóny, které prohlubují nejistotu na finančních trzích a zesilují tlak recese. Oslabování ekonomické aktivity pokračovalo i v 1. čtvrtletí t.r. s tím, že tato tendence již prakticky vyústila ve stagnaci – vytvořený produkt se meziročně zvýšil pouze o 0,1 %. Nulovému růstu se ekonomika Unie nevyhnula ve srovnání s předchozím čtvrtletím, v tomto případě však šlo o zlepšení (po mezičtvrtletním poklesu o 0,3 % ve 4. čtvrtletí 2011), které zabránilo jejímu propadu do recese.

Růstové tempo se v jednotlivých zemích výrazně lišilo,…

Meziročního růstu HDP dosáhla zhruba polovina členských zemí Unie (v zatím zveřejněných výsledcích chybí údaje za tři země), kterým vévodí Lotyško (5,5 %) společně s dalšími pobaltskými republikami a Polskem. Ze středoevropského regionu rostlo již tradičně rychle také Slovensko (3,2 %), zatímco maďarská ekonomika po růstu 1,6 % v minulém roce výrazně propadla (-1,5 %). Vývoj hrubého domácího produktu v jednotlivých zemích EU je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

…solidně si vedla největší německá ekonomika

Výkon evropské ekonomiky však nadále táhlo Německo, jehož produkt vzrostl meziročně o 1,2 % a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,5 % (po poklesu o 0,2 % ve 4. čtvrtletí). K meziročnímu růstu přispělo výrazněji domácí užití, protože pokračující růst zaměstnanosti a mezd vedl ke zvýšení spotřeby 8



domácností. Rostl také fixní kapitál do strojů a zařízení, zatímco výdaje do stavebních prací poklesly (poprvé po dvou letech). Jejich propad zasáhl především stavby z veřejných prostředků, které byly v roce 2011 masívně podpořeny fiskálními stimuly vlády. Dařilo se také vnějšímu sektoru, protože exportéři našli za strádající zadlužené země eurozóny alternativu na rychle rostoucích asijských trzích. Graf č. I.1.2.2 Vývoj hrubého domácího produktu v 1. Q 2012 (v %)

Pramen: Eurostat, ČSÚ, graf MPO Riziko recese stále hrozí

Ze zatím neúplných údajů Eurostatu za 1. čtvrtletí 2012 vyplývá, že dluhová krize v Evropě uvrhla do technické recese již osm zemí EU-27 a dalšími vážnými kandidáty jsou také Řecko, Irsko a Malta, jejichž údaje zatím chybí. Naopak hrozbu recese odvrátilo v 1. čtvrtletí šest zemí, vč. Německa.

I.2 Trh práce Zaměstnanost v ČR se v 1. čtvrtletí meziročně nepatrně zvýšila…

Celková zaměstnanost se v 1. čtvrtletí 2012 zvýšila proti stejnému období roku 2011 o 4,1 tis. osob, (tj. o 0,1 %) na 4 868,5 tis. osob. Příčinnou bylo především zvýšení počtu osob v pozici podnikatelů bez zaměstnanců (o 40,2 tis. osob). Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2011 vzrostl i počet podnikatelů v souhrnu, a to o 26,8 tis. na 902,1 tis. Jejich podíl činil 18,5 %. Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se v 1. čtvrtletí 2012 proti 4. čtvrtletí 2011 naopak snížil o 2,0 tis. osob. Byl tak ukončen pozitivní trend několika minulých čtvrtletí (od 2. čtvrtletí 2010), kdy počet zaměstnaných osob neustále stoupal. Míra zaměstnanosti dosáhla 65,6 % a ve srovnání s 1. čtvrtletím roku 2011 vzrostla o 0,6 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,4 procentního bodu na 73,6 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,7 procentního bodu na 57,3 %. V příštích letech však bude docházet k významnému poklesu pracovní síly u osob ve věkové kategorii 15-64 let neboť silné poválečné ročníky se postupně přesouvají do věkové skupiny 65 a více let a na trh práce přicházejí populačně slabé ročníky z poloviny devadesátých let. 9



Na mírném meziročním zvýšení celkového počtu zaměstnaných osob se významně nepodílel žádný konkrétní sektor národního hospodářství. V 1. čtvrtletí 2012 se meziročně snížil počet osob pracujících v sekundárním sektoru o 18,4 tis. (celkově 1 852,0 tis.) a primárním sektoru o 5,3 tis (celkově 139,3 tis.), naopak v terciárním sektoru došlo k růstu o 28,6 tis. osob (celkově 2 877,3 tis.). Nezaměstnanost po zimním nárůstu opět klesá…

Průměrná míra registrované nezaměstnanosti 1 (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) poklesla ke konci prvního čtvrtletí v meziměsíčním srovnání o 0,3 p.b. na 8,9 %. V lednu 2012 činila 9,1 % a v únoru 9,2 %. V zimních měsících je nezaměstnanost už tradičně zvýšená kvůli útlumu sezonních prací. Letošní únor byl navíc teplotně výrazně podprůměrný, což se projevilo především v sektoru stavebnictví. Nezaměstnanost v jarních a letních měsících opět klesne, což je patrné z již dostupných údajů, kdy v měsíci dubnu došlo k poklesu registrované nezaměstnanosti na 8,4 % a v měsíci květnu nastal další úbytek o 0,2 p.b. na hodnotu 8,2 %. Jedná se však pouze o sezonní pohyb, očištěná míra nezaměstnanosti se pravděpodobně nijak výrazně nezměnila. V nejbližším období lze očekávat zpomalení intenzity poklesu nezaměstnanosti, neboť některé práce typické pro jarní sezonu budou již ukončeny a do evidence začnou přicházet noví absolventi středních a vysokých škol, jejichž výraznější nárůst lze očekávat v červenci. Závěrem roku se však míra registrované nezaměstnanosti, dle odhadů analytiků, vrátí na úroveň letošních zimních měsíců. Ke konci února 2012 se míra registrované nezaměstnanosti zvýšila i v Praze, kde je dlouhodobě nejnižší. Bez práce je zde zhruba 34 tisíc lidí, což je nejvyšší číslo od roku 2004. Hlavním problémem na trhu práce zůstává fakt, že firmy nabírají zaměstnance jen sporadicky. Dle metodiky Českého statistického úřadu se obecná míra nezaměstnanosti snížila oproti 1. čtvrtletí roku 2011, o 0,1 procentního bodu na 7,2 %. Z dlouhodobého pohledu stále patří úroveň obecné míry nezaměstnanosti v České republice k nejnižší v celé Unii, nezaměstnanost mužů je dokonce čtvrtá nejnižší v celé Unii (5,5 %). V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti stabilně vysokoškoláci (2,5 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,2 %). Naopak vysokou míru nezaměstnanosti, která stále narůstá, vykazuje skupina osob se základním vzděláním (28,4 %). Nadprůměrná míra nezaměstnanosti je rovněž u skupiny osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (8,2 %). Na základě studie provedené Českým statistickým úřadem o vývoji struktury vzdělanosti vyplývá, že se situace v posledních deseti letech v ČR výrazně mění. V letech 1995 až 2010 se počet vysokoškolsky vzdělaných osob téměř zdvojnásobil - v roce 1995 dosahoval jejich podíl 7,8 %, v roce 2010 to bylo již 13,7 %. Nejvíce dynamický byl vývoj ve věkové kategorii 25 až 29 let - zatímco

1

Český statistický úřad vychází z obecné míry nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Tato skutečnost je příčinou rozdílu mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ČSÚ) a průměrné míry registrované nezaměstnanosti (MPSV). Ve výsledku jsou však trendy vývoje obou používaných statistických metodik podobné.

10



v roce 2003 studovalo nebo mělo ukončenou vysokou školu okolo 10 % z nich, v roce 2010 to bylo už 30 %. Z hlediska struktury vývoje vzdělanosti se poslední roky vyznačují i další charakteristikou, a to zvyšováním průměrného věku absolventů vysokých škol, kdy v roce 2001 činil 24,7 roku, v roce 2010 to bylo již 25,9 roku. V ČR se tak bude generace lidí narozených po roce 1980 vyznačovat podobnou vzdělanostní strukturou jako ve vyspělých zemích Evropské unie. K 31. březnu 2012 bylo evidováno 28 925 čerstvých absolventů škol všech stupňů vzdělání, kteří se na celkové nezaměstnanosti podíleli 5,5 %. Uplatnění absolventů na trhu práce se oproti stejnému období roku 2011 mírně zlepšilo, neboť jejich počet poklesl o 4 826 osob. Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) leden

únor

březen

duben

květen

2009

6,8

7,4

7,7

7,9

7,9

8,0

2010

9,8

9,9

9,7

9,2

8,7

8,5

2011

9,7

9,6

9,2

8,6

8,2

2012

9,1

9,2

8,9

8,4

8,2

meziroční změna v p.b. 2009/2010

3,0

2,5

2,0

1,3

-0,1

-0,3

-0,5

-0,6

-0,4

-0,3

meziroční změna v p.b. 2010/2011 meziroční změna v p.b. 2011/2012

červen červenec

srpen

září

říjen

listopad prosinec

8,4

8,5

8,6

8,5

8,6

9,2

8,7

8,6

8,5

8,5

8,6

9,6

8,1

8,2

8,2

8,0

7,9

8,0

8,6

0,8

0,5

0,3

0,1

-0,1

0,0

0,0

0,4

-0,6

-0,5

-0,4

-0,5

-0,4

-0,5

-0,6

-0,6

-1,0

-0,2

0,0

-8,1

-8,2

-8,2

-8,0

-7,9

-8,0

-8,6

Pramen: MPSV

Průměrný počet nezaměstnaných osob (metodika ILO 2), očištěný od sezónních vlivů, se proti 4. čtvrtletí roku 2011 zvýšil o 15,6 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob dosáhl 372,7 tis. (z toho 185,6 tis. žen), přičemž meziročně se celkový počet nezaměstnaných nepatrně snížil o 3,5 tis. osob. Pokles nezaměstnanosti se rovnoměrně projevil v mužské (o 1,2 tis.) i v ženské populaci (o 2,3 tis.). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných osob dosáhl 43,0 %. K 31. březnu 2012 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 525 180 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 16 505 osob méně než ke konci měsíce února. V porovnání se stejným obdobím roku 2011 (tj. k 31. 3. 2011) byl zaznamenán pokles o 17 342 uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl registrován v 75 okresech – největší pokles byl zaznamenán v okresech Chrudim (o 9,2 %), Domažlice (o 8,9 %), Klatovy a Prachatice (shodně o 7,6 %). Naopak nárůst byl zaznamenán v okresech Praha-západ (o 2,4 %) a Praha-východ (o 2,2 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 44 okresů. Nejvyšší byla v okresech Jeseník (17,2 %), Bruntál (17,0 %), Most (16,0 %), Hodonín (14,9 %), Znojmo (14,8 %) a Děčín (14,7 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují již dlouhodobě okresy Praha-východ (3,6 %), hl. m. Praha (4,0 %), Praha-západ (4,3 %) a Mladá Boleslav (4,8 %). Skladba 2

Mezinárodní organizace práce

11



okresů se u tohoto ekonomického ukazatele v průběhu několika po sobě jdoucích let nijak výrazně nemění a rovněž jeho hodnoty zůstávají bez výraznějších výkyvů. Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti v %

Pramen: MPSV, graf MPO

Z regionálního pohledu (dle krajů) je nejvyšší nezaměstnanost stále v kraji Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském, tedy v krajích s největším centrem těžby. Zasaženy nezaměstnaností však byly všechny kraje s vyšším podílem průmyslu. Česká republika se obecně vyznačuje ve srovnání s dalšími zeměmi vysokým podílem zpracovatelského průmyslu (v roce 2011 pracovalo až 26,3 % všech zaměstnanců právě ve zpracovatelském průmyslu). V regionálním porovnání je pak nejvyšší podíl zpracovatelského průmyslu v Libereckém, Zlínském, Pardubickém kraji a na Vysočině. Trhy práce v jednotlivých regionech mají svůj specifický charakter a požadavky na pracovníky například: Středočeský a Ústecký kraj se vyznačují nadprůměrným podílem zaměstnanosti v dopravě a skladování; Ústecký kraj se snaží těžit z výhodné příhraniční polohy; v Karlovarském kraji je vysoký podíl osob zaměstnán v ubytování, stravování a také ve zdravotní a sociální péči, což reflektuje na lázeňský ráz regionu; kraj Vysočina má ve srovnání s celkem ČR stále velmi vysoký (přibližně dvojnásobný) podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti. Kraj Praha vykazuje vzhledem ke svému metropolitnímu charakteru strukturu zaměstnanosti výrazně odlišnou od ostatních regionů s nadprůměrným podílem, především podnikatelských a osobních, služeb. Prognózy ohledně vývoje nezaměstnanosti

Výsledky průzkumu „Manpower Index trhu práce 3“ od společnosti Manpower Česká republika 4 ukazují, že zaměstnavatelé v České republice předpovídají pro druhé čtvrtletí 2012 nepříznivé náborové prostředí. Téměř 6 % zaměstnavatelů

3

Manpower Index trhu práce probíhá již více než 47 let. Průzkum je veden na základě osvědčené jednotné metodiky a v souladu s nejvyššími standardy průzkumu trhu. Umožňuje předvídat, jaká bude situace na trhu práce v konkrétním oboru, a je podle něj možno se připravit na případný zvýšený tlak na trhu práce. Manpower Index trhu práce je založen na dotazování více než 64 000 zaměstnavatelů z veřejného i soukromého sektoru napříč 39 zeměmi a je považován za vysoce důvěryhodný ekonomický indikátor.

4

Společnost Manpower Česká republika je součástí společnosti Manpower Inc. Tato je světovým lídrem v oblasti inovativních řešení otázek lidských zdrojů. Má 4000 poboček v 82 zemích a oblastech světa.

12



očekává nárůst počtu pracovních sil, 9 % předpovídá snížení pracovních sil a 84 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje ukazatel Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro první čtvrtletí 2012 hodnotu -3 %, po sezónním očištění je index -4 %. Celkový výhled je tedy spíše negativní, je však stále řada velkých zaměstnavatelů, kteří budou nové zaměstnance nabírat. Jedná se například o technologická centra, call centra a některé výrobce z automobilového průmyslu. Z průzkumu trhu práce v tuzemsku také vyplývá, že i přes rostoucí nezaměstnanost firmy nadále těžko hledají vhodné uchazeče o zaměstnání s technickým vzděláním nebo obchodní zástupce. Další těžko obsaditelné pracovní pozice jsou např.: řemeslník, obchodní zástupce, pracovník marketingu a PR, IT pracovník, šéfkuchař a kuchař, lékař, řidič, dělník, pracovník v úklidu a mechanik. Ve třetím čtvrtletí roku 2012 předvídají nárůst pracovních sil zaměstnavatelé v pěti z deseti odvětví. Nejsilnější náborové aktivity hlásí stavebnictví (+10 %). Naopak nejslabší aktivity hlásí těžba nerostných surovin (-11 %)). Ministerstvo financí uvádí ve svém průzkumu makroekonomických prognóz (33. Kolokvium 5 konané v dubnu 2012), že mírný pokles zaměstnanosti o 0,3 %, s nímž pro rok 2012 instituce v průměru počítají, by měl být následován její stagnací v roce 2013. Prognózy zúčastněných institucí v průměru počítají rovněž s mírným nárůstem míry nezaměstnanosti v letech 2012 až 2013, který by v průměru neměl přesáhnout 7 %. Růst objemu mezd a platů by podle aktuálních prognóz měl akcelerovat ze 1,8 % v roce 2012 na 3,2 % v roce 2013. Vývoj spotřebitelských cen bude výrazně ovlivněn změnami nepřímých daní, zejména DPH. Podle zúčastněných institucí dosáhne v roce 2012 průměrná míra inflace 3,3 %, v roce 2013 pak 2,2 %. Příští Kolokvium se bude konat v listopadu 2012. Počet volných pracovních míst v ČR se meziročně zvýšil…

K 31. březnu 2012 evidoval Úřad práce ČR celkem 39 906 volných pracovních míst, což bylo o 3 235 více než v předchozím měsíci. V meziročním srovnání je situace poměrně příznivá, neboť oproti stejnému období roku 2011 zde došlo k nárůstu o 5 975 pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 13,2 uchazeče, což je zlepšení proti loňskému roku, kdy v březnu 2011 připadalo na jedno místo 16,1 uchazeče. Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo ke konci měsíce března zaregistrováno v okresech: Třebíč (62,7), Bruntál (43,0), Teplice (41,8), Hodonín (37,8) a Jeseník (32,7). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 5 383, na jedno volné místo připadalo 5,4 uchazečů této kategorie. Jako reakce na neustále se zvyšující hranici odchodu lidí do důchodu se na trhu práce objevuje nový fenomén – rok od roku neustále přibývá nezaměstnaných ve věku nad 50 let. Jejich úspěšnost při hledání práce není příliš vysoká, existují obory, ve kterých nemá tato věková kategorie téměř žádnou šanci. Celkově se zaměstnanost lidí ve věku od 50 do 64 let v ČR pohybuje jen kolem 47 %, což je

5

Zjišťování konsensuální prognózy je standardní součástí přípravy makroekonomického rámce státního rozpočtu v České republice již od roku 1996. Na základě toho Ministerstvo financí ČR pořádá dvakrát ročně Kolokvium, tj. setkání zástupců relevantních státních i soukromých institucí. Konsensuální prognóza vzniká jako aritmetický průměr predikcí, které byly získány formou ankety ze standardizovaných dotazníků. Výsledky 33. kola šetření vycházejí z předpovědí 17 institucí (MF ČR, MPO, MPSV, ČNB, CERGE-EI, Cyrrus, Česká spořitelna, ČSOB, IES FSV UK, ING, Komerční banka, Liberální institut, Patria, Generali PPF Asset Management, Raiffeisenbank, Svaz průmyslu a dopravy ČR, UniCredit Bank). Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy EK, MMF a OECD. Až na výjimky se předpovědi MF ČR výrazněji neliší od průměru předpovědí ostatních institucí.

13



zhruba o 19 % méně než u celé populace v produktivním věku 15 - 64 let. Vzhledem k tomu, že počet lidí nad 50 let, kteří hledají práci, se bude neustále zvyšovat, pracovní trh bude muset zareagovat. Od 1. ledna 2012 upravuje oblast trhu práce novela zákona o zaměstnanosti, která přináší nové možnosti rekvalifikace, mění nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a snižuje byrokracii. Spolupráce Úřadu práce ČR s agenturami práce umožňuje zprostředkovat nezaměstnaným práci rychleji a efektivněji. Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo

Pramen: MPSV, graf MPO V EU i v eurozóně je situace na trhu práce neutěšená…

Míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM byla v ČR podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání v měsíci březnu 6,7 %, což nás stále řadí na šesté místo v EU v průměru za celou Evropskou unii (EU-27) činila míra nezaměstnanosti 10,2 %. Nižší než v ČR byla v Rakousku (4,0 %), Nizozemsku (5,0 %), Lucembursku (5,2 %), Německu (5,5 %) a na Maltě (5,8 %). Vyšší než průměr EU-27 byla zaznamenána v Maďarsku (11,0 %), v Bulharsku (12,5 %), na Slovensku (13,9 %), v Portugalsku (15,1 %) a dále pak v Irsku (14,4 %), v Řecku (21,9 %) a ve Španělsku (24,1 %). Neutěšená situace na trhu práce představuje pro Evropu velký problém. V lednu 2012 stoupla nezaměstnanost v eurozóně na 10,7 %, v dubnu už na celých 11 %, což je zatím nejvíce v historii. Průměrná míra nezaměstnanosti v EU přesahuje deset procent a mezi mladými lidmi do pětadvaceti let je tento ukazatel více než dvojnásobný. Nejvíce lidí do 25 let je bez práce ve Španělsku (téměř 50 %). Španělsko má také nejvyšší nezaměstnanost v Evropské unii, která v 1. čtvrtletí 2012 vystoupala na 24,4 %. V zemi, kde žije zhruba 47 milionů lidí, tak bylo bez práce 5,6 milionu obyvatel. Nezaměstnanost stále stoupá také v Řecku a je téměř dvojnásobná ve srovnání s průměrem zemí eurozóny. V březnu činila 21,9 %. Na pracovní trh zde nadále dopadá dluhová krize a hluboká recese. I tady postihuje nezaměstnanost nejvíce mladé lidi ve věku 15 až 24 let, kterých je bez práce více než polovina (míra nezaměstnanosti u mladých Řeků stoupla na 52,8 % z loňských březnových 42 %). V ČR vzrostla v lednu 2012 podle údajů Eurostatu míra mladých nezaměstnaných na 19,8 %, v meziročním srovnání tento ukazatel stoupl o 3 procentní body. Trh práce je zde v posledních dvou letech velice strnulý a není chopen absorbovat nové pracovní síly. 14



Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 6 ve vybraných zemích EU-27 (prosinec 2011)

Pramen: Eurostat, graf MPO

Nezaměstnanost postihuje více než čtvrtinu mladých lidí v jedenácti zemích EU ze sedmadvaceti. Před čtyřmi lety nebyla tak vysoká v žádné členské zemi. Bez práce, podle odhadu evropských statistiků, bylo v dubnu 24,7 milionu lidí v EU, z toho 17 milionů v eurozóně. Odborníci předpokládají, že nezaměstnanost bude dál narůstat kvůli pokračující dluhové krizi a jejím dopadům, které znemožňují firmám nabírat další pracovníky. Průměrné mzdy rostou…

Průměrná mzda v 1. čtvrtletí 2012 meziročně nominálně vzrostla o 3,6 %, reálně se však snížila o 0,1 %. Na nominálním růstu se podílely dva faktory: výplata mimořádných odměn a prémií a zvyšující se podíl placené neodpracované doby, neboť zaměstnanci v průběhu kratší nemoci čerpají dovolenou, což ovlivňuje úroveň průměrné mzdy. V podnikatelské sféře došlo k reálnému snížení o 0,1 %, což je první pokles od 4. čtvrtletí 2010. Ve sféře nepodnikatelské, která zažívá snižování již druhým rokem, ovlivnil pokles reálné mzdy o 0,2 % především pomalý růst platů. Údaje za podnikatelský a nepodnikatelský sektor byly však v tomto čtvrtletí ovlivněny administrativním přesunem jednotek mezi oběma sférami, ke kterému došlo na základě požadavku ze strany Eurostatu. Konkrétně se jednalo o přesun stovek jednotek (domovy důchodců, školní jídelny apod.) do podnikatelské sféry, což způsobilo posunutí úrovně průměrné mzdy jak v podnikatelském, tak v nepodnikatelském sektoru. Pokud se týká jednotlivých sekcí našeho hospodářství dle klasifikace CZ-NACE, došlo k nárůstu reálné mzdy u deseti z nich, u devíti se průměrná mzda naopak reálně snížila. Největší nárůst zaznamenal sektor zemědělství, lesnictví a rybářství a sektor zdravotní a sociální péče. Největší pokles pak nastal u sektoru činnosti v oblasti nemovitostí a také u výroby a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu.

6

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná.

15



Evidenční počet zaměstnanců (přepočtený) se v 1. čtvrtletí 2012 snížil o 0,4 % oproti stejnému období předchozího roku, v souhrnu o cca 16 tisíc. Největší pokles byl u sektoru stavebnictví (-4,0 %), ve veřejné správě a obraně a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (shodně -2,8 %). Významný růst tohoto ukazatele vykázaly činnosti v oblasti nemovitostí (+7,7 %). Graf č. I.2.4 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků


Ekonomové předpokládají, že reálné mzdy v letošním roce porostou méně a nominální růst průměrné mzdy nebude stačit na akcelerující růst spotřebitelských cen (inflaci). Reálné příjmy zaměstnanců budou tedy stagnovat a k oživení spotřeby domácností tudíž nedojde.

I.3 Cenový a fiskální vývoj I.3.1 Cenový vývoj Inflace počátkem roku 2012 skokově přidala na síle, …

Růst inflace, který v 1. čtvrtletí 2012 zatím zůstával pod vlivem vysokých cen komodit na světových trzích a oslabení kurzu koruny, ještě zvýraznila administrativní opatření, a to jak úpravy domácích regulovaných cen, tak především zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 %. Nákladové vlivy cen surovin tak prostřednictvím dovozních cen nadále tlačily na ceny výrobců a prosakovaly i do spotřebitelských cen. Poptávková inflace byla i nadále tlumena omezenou spotřebitelskou poptávkou reflektující fiskální konsolidaci a nízký růst reálných mezd, včetně klesající výkonnosti domácí ekonomiky a nejistot z vývoje v eurozóně. Průměrná míra inflace, která počátkem roku atakovala hranici dvou procent, vystoupala v březnu na 2,4 % (vyšší hodnoty dosáhla naposledy v srpnu 2009), v květnu se pak zvedla o další 0,3 p.b., na 2,7 %.

... v důsledku růstu cen bydlení, …

Spotřebitelské ceny v 1. čtvrtletí 2012 vzrostly v průměru meziročně o 3,7 %, což bylo o 1,3 p.b. více než v předchozím 4. čtvrtletí 2011 a nejvíce od 4. čtvrtletí 2008. Růst tržních cen zrychlil na 2,3 % (z 1,7 % ve 4. čtvrtletí 2011) a růst regulovaných cen na 9,8 % (z 6 % ve 4. čtvrtletí). V důsledku úprav 16



regulovaných cen zůstal hlavním zdrojem vzestupu domácí cenové hladiny sektor bydlení (ale i proto, že má nejvyšší váhu ve spotřebním koši). Meziroční růst cen bydlení (v průměru o 5,6 %, což je o 3,1 p.b. více než před rokem) souvisel především se zvýšením cen zemního plynu o 25,1 % a cen elektřiny o 4,2 %. Čisté nájemné se zvýšilo o 5,5 %, z toho regulované o 14 % a tržní o 1,7 %. Z položek podléhajících nižší sazbě DPH vzrostly zejména ceny vodného o 11,9 %, stočného o 10,4 % a tepla a teplé vody o 7,4 %. … ale i potravin, zdraví, …

O výraznější zrychlení meziročního růstu inflace se zasloužily také ceny potravin a zdraví, na které nejvíce dopadlo zvýšení nepřímých daní. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly ceny meziročně v průměru o 7,5 %. Ceny chleba byly vyšší v průměru o 17,5 %, běžného pečiva o 19,1 %, cukru o 28,6 %, mléka, sýrů a vajec o 13,3 % (tempo růstu zpomalilo u obilovin, olejů a tuků). Ceny v oddíle zdraví přidaly v 1. čtvrtletí meziročně v průměru o 9,8 % (z 3,8 % v předchozím), kam se kromě DPH ještě promítlo zvýšení regulačního poplatku za pobyt ve zdravotnických zařízeních z 60 Kč na 100 Kč/den.

… dopravy, stravování a ubytování

Na vývoj cen v dopravě, které se v 1. čtvrtletí zvýšily meziročně o 4 % (proti předchozímu čtvrtletí v průměru o další 0,2 p.b.), působily dva protichůdné faktory. V důsledku úpravy sazby DPH vzrostly ceny dopravních služeb meziročně o 6,7 % (z 2,5 % ve 4. čtvrtletí 2011), k tomu se zvýšily ceny dálničních známek na rok 2012 o 25,1 %. Naopak pozitivní vliv mělo zpomalení dlouhodobého, téměř nepřetržitého, růstu cen pohonných hmot (meziročně na 8 % z 10,2 % v předchozím čtvrtletí) a také efekt vysoké základny předchozího roku. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 3,8 %, z toho ceny ve školních jídelnách o 6,9 %. Vzestup celkové cenové hladiny tlumily v 1. čtvrtletí i nadále ceny v oddílech odívání a obuv (poklesem v průměru o 3,3 %), bytové vybavení a zařízení (přístroje a spotřebiče pro domácnost klesly o 1,1 %), dále pošty a telekomunikace (mobilní telefony), rekreace a kultura (dovolené s komplexními službami). V květnu spotřebitelské ceny v meziročním srovnání potvrdily tendenci k postupnému poklesu, když zvolnily tempo růstu již druhý měsíc v řadě (na 3,2 % z 3,5 % v dubnu). Dominantní vliv na úroveň cenové hladiny spotřebitelských cen měly i nadále ceny bydlení, zatímco působení potravin a nealkoholických nápojů se snížilo.

Cenový růst kolem 3 % se udrží i nadále

Nejvýraznější cenové skoky jsou již pravděpodobně minulostí. Za růstem spotřebitelských cen stály v 1. čtvrtletí výhradně administrativní opatření, nákladové faktory a slabší koruna. Poptávkové tlaky zůstávají stále velmi nízké. Celková vyšší inflace je způsobena dočasnými změnami, v následujících měsících by se měla držet okolo úrovně 3 %, její výraznější decelerace se do konce roku neočekává. Největší inflační hrozbou pro následující měsíce budou ceny ropy a výsledky nové sklizně.

Pomalu klesající růstová dynamika dovozních cen…

Tempo meziročního růstu cen hlavních surovin na světových trzích sice začalo zpomalovat (také hlavně díky efektu růstu základny), ale bylo částečně korigováno oslabením koruny. Nicméně přineslo zmírnění meziročního růstu dovozních cen v průměru na 5,7 % (z 6,5 % v předchozím čtvrtletí). Z významnějších skupin rostly ještě ceny minerálních paliv v průměru o 26 % (z 30,8 % v předchozím), chemikálií o 3,9 %, průmyslového spotřebního zboží o 3,4 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 1,9 %. Ceny neklesly v žádné ze sledovaných skupin. 17


… se přenášela do cen průmyslových výrobců


Zvolnění růstu dovozních cen se odrazilo zejména v cenách průmyslových výrobců, které v 1. čtvrtletí snížily meziroční růst v průměru na 3,6 % (z 5,2 % v předchozím). Nicméně příčiny vývoje a struktura růstu cen se proti předchozímu čtvrtletí v zásadě nezměnily. Dosažený výsledek nejvíce ovlivnily ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů, které vzrostly meziročně v průměru o 16,7 %. I když se jejich příspěvek k růstu cen průmyslových výrobců zmírnil, zůstaly přesto stále ještě vysoké. Také ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku zpomalily na 5,6 %, a to v souvislosti s poklesem cen agrárních vstupů domácího původu (snížily se ale pouze ceny mlýnských a škrobárenských výrobků o 5,9 % a rostlinných a živočišných výrobků, tuků a olejů o 4,5 %). Cena vody, její úpravy a rozvodu byla vyšší o 8,1 %. Klesly jen ceny elektrických zařízení o 1,3 %. Klíčovou roli ve vývoji cen průmyslových výrobců opět sehrály nákladové faktory. Např. cena ropy Brent hned v lednu přerušila trend pozvolného poklesu z konce minulého roku, když v průměru za březen překročila 124 USD/barel, takže od počátku roku vzrostla o 15,4 %, kdežto ceny zemního plynu nadále klesaly, až na průměrných 2,30 USD/MMBtu v březnu (tj. od počátku roku o téměř 30 %). Ceny průmyslových výrobců v dubnu zpomalovaly meziroční tempo růstu (na 2,2 %) již pátý měsíc v řadě. Rostoucí ceny ropy se se zpožděním promítaly zejména do růstu cen koksu a rafinovaných produktů, které stouply meziročně o 10,7 %, rostly i ceny chemických látek a výrobků o 6,4 % a potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 3,4 %. Naproti tomu se o 3,3 % snížily ceny těžby a dobývání (zejména černého, hnědého uhlí a lignitu o 7,7 %), do kterých se promítl celosvětový pokles cen uhlí.

Graf I.3.1.1 Vývoj cen energetických surovin, dovozních a tuzemských (stejné období předchozího roku = 100)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Ceny stavebních prací se stále drží pod úrovní předchozího roku

Ceny stavebních prací setrvaly v 1. čtvrtletí 2012 pod úrovní předchozího roku (v průměru o 0,7 %), kde se drží nepřetržitě od března 2010, a nezměnily se ani proti 4. čtvrtletí 2011. Sektor nadále zůstává v útlumu. Pozemní stavitelství je zatíženo slabší poptávkou po statcích dlouhodobé spotřeby, inženýrské stavby 18



jsou a budou i nadále nepříznivě ovlivňovány nižšími výdaji veřejného sektoru na infrastrukturu. Také v dubnu zůstaly ceny ve stavebnictví meziročně o 0,7 % pod úrovní předchozího roku. Naproti tomu ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví sledovaly vývoj cen výrobců v průmyslu a vzrostly meziročně o 1,3 %, proti předchozímu čtvrtletí o 0,1 %. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly v dubnu vyšší meziročně o 1,8 %. Ceny zemědělských výrobců v únoru nastoupily dráhu poklesu

Zpomalování meziročního růstu cen zemědělských výrobců ve druhé polovině roku 2011 vyústilo v únoru 2012 v jejich pokles pod úroveň předchozího roku (po 18 měsících), a za celé 1. čtvrtletí v průměru o 2 %. Tento trend souvisel s výrazným snížením cen rostlinných výrobků o 11 % (např. brambor o 54,2 %, zeleniny o 49,1 %, obilovin o 8,3 %), díky souběhu příznivých faktorů (dobré klimatické podmínky v době vegetace, snížení cen potravinářských komodit, úspěšná domácí sklizeň v roce 2011). Ceny živočišných výrobků se naopak zvýšily o 10,6 % (vajec o 73,3 %, prasat o 19,3 %, drůbeže o 7 %, skotu o 6,6 % a mléka o 3,1 %). Meziroční pokles cen zemědělských výrobců se v dubnu zastavil na 2,8 %. Ceny v rostlinné výrobě klesly o 11,3 % (brambor o 58,2 %, zeleniny o 30,9 %, obilovin o 9,4 %, ovoce o 5,2 %). V živočišné výrobě ceny stouply o 9,2 %, v důsledku stále vysokých cen vajec o 91,9 %, prasat o19 %, skotu o 8,8 %. Ceny mléka klesly poprvé po 26 měsících, o 0,5 %.

Ceny výrobců zatím nezvýšily potenciál růstu

Inflační tlaky u cen výrobců by měly v dalším období, spolu s odezníváním efektu obvyklého lednového zvyšování cen elektřiny, plynu, vody či tepla, polevovat. Meziročně rostou jen ceny průmyslových výrobců, tempo jejich růstu však zvolňuje. Ceny ve stavebnictví a v zemědělství zatím nenašly potenciál růstu. Rizikovými faktory pro ceny výrobců zůstávají jak vývoj cen ropy a slabý kurz, tak i nejistoty ohledně vývoje globální a tuzemské ekonomiky, v zemědělství i výsledky světové a domácí nastávající sklizně.

Tabulka č. I.3.1.1 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2011 leden březen červen

2012 září

prosinec průměr leden

únor

březen duben

Ceny - spotřebitelské - průmyslových výrobců

1,7

1,7

1,8

1,8

2,4

1,9

3,5

3,7

3,8

3,5

4,6

6,3

5,5

5,6

4,6

5,6

4,1

3,6

3,0

2,2

- stavebních prací

-0,5

-0,4

-0,6

-0,5

-0,5

-0,5

-0,6

-0,8

-0,8

-0,7

- zemědělských výrobců

23,0

31,0

27,1

9,9

3,6

19,4

0,7

-3,6

-2,8

-2,8

4,6

5,3

0,4

5,0

5,1

4,3

7,0

5,8

4,2

4,5

- dovozní

Pramen: ČSÚ

19



I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Světová ekonomika reagovala na problémy politické i ekonomické …

Globální ekonomika v roce 2012 pokračovala ve zpomalování tempa růstu, některé země, zejména evropské, se propracovaly do recese a velký optimismus nepřetrvával ani v hospodářsky silnějších státech. Svět se potýkal s geopolitickou nestabilitou, dluhy, drahými surovinami, i s asijskou konkurencí. Dluhy Evropy, řešené zejména fiskální konsolidací a dalšími administrativními zásahy, spolu s dražšími energiemi, táhly inflaci vzhůru.

… přesto inflace v ČR rostla rychleji než v EU

S inflací zápolily skoro všechny regiony, téměř v celé Evropě ji táhly především nákladové faktory. Ačkoli se v minulých letech domácí HICP dlouhodobě pohyboval pod úrovní průměru EU, po jeho lednovém skoku a dalším růstu v 1. čtvrtletí (meziročně z 3,8 % v lednu, na 4,2 % v březnu) zcela zaslouženě překonal jak průměr zemí eurozóny, tak i celé EU (zde zůstala inflace stabilní v meziročním průměru na úrovni 2,7 %, resp. 2,9 %). Důvodem vyššího růstu tuzemské inflace byly zejména dopady zvýšení nepřímých daní, ale i další zdražování energií a pohonných hmot. Česká inflace se tak začala stále více prosazovat a v rámci EU se posunula k zemím s její nejvyšší hodnotou. Evropské státy s rozdílným hospodářským vývojem a mírou dluhových problémů se ve svých výsledcích lišily. Nejvíce s inflací v březnu zápasilo Maďarsko a Estonsko, nejméně Švédsko (viz graf. č. I.3.2.1). V Německu její meziroční růst v březnu zpomalil. Největší podíl na vzestupu spotřebitelských cen v EU, stejně jako v tuzemsku, měly sektory dopravy (pohonné hmoty) a bydlení (energie).

Graf č. I.3.2.1 Spotřebitelská inflace v zemích EU a USA v březnu 2012 (meziroční změna v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO Americe i Číně se podařilo inflaci snížit

Americká ekonomika v roce 2012 pokračovala v růstu. Příznivější kondice ekonomiky zatím posouvala meziroční inflaci v USA na stále nižší úroveň (z prosincových 3,4 % na 2,7 % v březnu), když ještě v září 2011 kulminovala na 4,7 %. Také americké ceny byly pod tlakem dražších surovin, stoupající ceny pohonných hmot však byly kompenzovány poklesem nákladů na elektřinu. 20



Číně, která je vedle USA druhým hlavním motorem světové ekonomiky, se také podařilo snížit inflaci (z 4,1 % v závěru loňského roku na 3,6 % v březnu). Potvrdil se tak trend jejího postupného poklesu, který se prosazuje od loňského července, kdy kulminovala 6,5 % (nejvyšší hodnota za poslední tři roky). Ukazuje to i vývoj produkčních cen (obvykle předbíhají vývoj spotřebitelských cen), které aktuálně klesají. Ke zmírnění inflace přispělo zejména zlevnění potravin, které mají na růstu spotřebitelských cen největší podíl. I když se zdá být inflace vyšší než v některých západních zemích, s ohledem na vysoký hospodářský výkon země (nad 8 %) nepředstavuje inflace do 4 % výrazný problém. Ceny v průmyslu rostly v ČR pomaleji než v EU

Ceny průmyslových výrobců v Evropské unii rostly rychleji než v tuzemsku. V Evropské unii stouply meziročně v průměru za 1. čtvrtletí o 4,2 % - nejvíce v Lotyšsku o 10,2 %, v Litvě o 8,5 % a Maďarsku o 7,6 %. V ČR a na Slovensku vzrostly o 3,6 %, v Německu o 3,3 %. Klesly pouze ve Švédsku, a to o 0,3 %. Dosažené výsledky podle agregovaného indexu jsou do jisté míry zavádějící, protože úroveň cenového růstu je závislá na struktuře hospodářství, od které se odvíjí váha jednotlivých odvětví v indexu, jejich rozdílná náročnost a tím i citlivost na vývoj cen vstupů.

I.3.3 Fiskální vývoj Deficit státního rozpočtu na rok 2012 byl schválen ve výši 105 mld. Kč

Státní rozpočet na rok 2012 byl schválen se schodkem 105 mld. Kč, s příjmy 1084,7 mld. Kč a výdaji 1189,7 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2011 znamená nárůst celkových příjmů o 2,7 % a pokles celkových výdajů o 0,1 %. Ve srovnání se skutečností roku 2011 počítá rozpočet s růstem příjmů o 71,9 mld. Kč (o 7,1 %), výdajů o 34,2 mld. Kč (o 3 %) a se snížením schodku o 37,8 mld. Kč (o 26,5 %).

Záporné saldo státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2012 představovalo 0,6 % HDP

Státní rozpočet zakončil 1. čtvrtletí 2012 kumulovaným deficitem ve výši 22,7 mld. Kč, který znamenal proti loňskému roku lepší výsledek o 2,5 mld. Kč a nejnižší schodek od roku 2009. Na straně příjmů se pozitivně projevilo meziročně vyšší inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení (o 11 mld. Kč), naopak negativně se promítly nižší příjmy z EU (o 7,4 mld. Kč). Na straně výdajů je meziroční srovnání mírně zkresleno u záloh na regionální školství, které do konce března 2012 byly vyplaceny na první čtyři měsíce roku, zatímco v roce 2011 byla v této době proplacena pouze záloha na 1. čtvrtletí roku (při očištění o tento vliv by celkové výdaje i schodek státního rozpočtu byly nižší o cca 6,5 mld. Kč).

V průběhu 2. čtvrtletí začal deficit prudce narůstat

V následujících měsících se schodek státního rozpočtu začal výrazně zvyšovat, v dubnu na dvojnásobek, když záporné saldo za samotný duben dosáhlo úrovně celého 1. čtvrtletí. Ke konci května vyšplhalo na více než trojnásobek objemu dosaženého za první tři měsíce letošního roku (viz tabulka č. I.3.3.1).

21



Tabulka č. I.3.3.1 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) Saldo

2012

2011

Měsíc

příjmy

výdaje

saldo

za měsíc

Saldo kumulované

Saldo za měsíc

Leden

10,61

10,61

100,19

79,20

20,99

20,99

Únor

-22,82

-33,43

167,47

184,02

-16,55

-37,54

Březen

-25,20

-2,38

258,45

281,13

-22,68

-6,13

Duben

-67,50

-42,30

336,35

381,10

-44,75

-22,07

Květen

-81,46

-13,96

399,53

478,58

-79,05

-34,30

kumulované

Pramen: MF ČR Příjmy státu rostly výrazně méně, než předpokládal rozpočet

Příjmová strana státního rozpočtu vzrostla meziročně pouze o 5,1 mld. Kč (tj. o 2 %) a nenaplnila alikvótní část rozpočtu o 12,7 mld. Kč, přesto, že všechny tituly daňových příjmů se vrátily na trajektorii růstu (celkem o 5,3 %, po meziročním poklesu o 1,4 % v 1. čtvrtletí 2011). Jejich inkaso mělo být vylepšeno legislativními opatřeními, zaměřenými zejména na vyšší výběr spotřebních daní (včetně energetických), DPFO, i DPH. Příjmy daně z přidané hodnoty však vzrostly meziročně pouze o 2,6 mld. Kč (o 6,6 %), přitom rozpočet počítá s růstem o 15,5 % proti skutečnosti 2011 (v souvislosti s novelou zákona o DPH). Vysoké neplnění poměrné části rozpočtu DPH o 13,4 mld. Kč (plnění na pouhých 19 %, tj. o 1,3 p.b. nižší proti srovnatelnému období minulého roku) bylo podle MF ovlivněno zejména únorovým inkasem daně, které vlivem vratek daně dosáhlo záporné hodnoty 3,4 mld. Kč. I při započtení vratek by však plnění skončilo na 20,5 %, což je zhruba úroveň dosažená v minulém roce. Nicméně zvýšení nepřímých daní zároveň vedlo k poklesu poptávky, takže současně působilo proti deklarovanému záměru vyššího výběru daní a přispělo také k vysokému nenaplnění daňových příjmů rozpočtu.

Vyšší příjmy z pojistného pokryl výběr důchodového pojištění

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti meziročně stouply o 3,3 mld. Kč (o 3,7 %). Rozpočet počítá s růstem o 4,7 % proti skutečnosti 2011, v návaznosti na rozšíření počtu osob povinně nemocensky pojištěných, či na povinnost platit pojistné z dohod o provedení práce. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 81,7 mld. Kč, tj. 23,9 % rozpočtu (loni to bylo 23,7 %), při meziročním růstu o 2,9 mld. Kč, tj. o 3,7 % (rozpočet uvažuje s růstem o 4,7 % proti skutečnosti 2011).

Příjmy z EU meziročně klesly

Opačným směrem se vyvíjely nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery, které se snížily meziročně o 5,9 mld. Kč, tj. o 13,1 % (rozpočet počítal s poklesem o 0,1 % proti rozpočtu 2011). Jejich propad souvisel především s přijatými transfery z EU a převody z Národního fondu, které činily 27,9 mld. Kč (meziročně méně o 7,4 mld. Kč), ale i s vlivem opožděných plateb některých operačních programů. Rozpočet počítá s jejich poklesem o 15,6 mld. Kč proti rozpočtu 2011.

22



Tabulka č. I.3.3.2 Plnění státního rozpočtu v roce 2012 (v mld. Kč) 2011 Skutečnost leden-březen

Schválený rozpočet

2012

Příjmy celkem

253,37

1084,70

258,45

23,8

102,0

Daňové příjmy celkem

208,18

945,54

219,19

23,2

105,3

Daň z příjmů fyzických osob

24,14

92,00

25,79

28,0

106,8

Daň z příjmů právnických osob

20,20

85,60

20,20

23,6

100,0

DPH

39,40

221,60

42,02

19,0

106,6

Spotřební daně, včetně energetických

31,93

142,30

35,16

24,7

110,1

Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti

88,63

384,01

91,90

23,9

103,7

3,88

20,03

4,12

20,6

106,2

45,19

139,16

39,25

28,2

86,9

278,57

1189,70

281,13

23,6

100,9

Běžné výdaje

252,45

1092,80

258,28

23,6

102,3

z toho: sociální dávky

112,94

491,58

120,26

24,5

106,5

91,83

382,51

95,20

24,9

103,7

26,12

96,90

22,85

23,6

87,5

Skutečnost leden-březen

% plnění

Index 2012/2011

z toho:

Ostatní Nedaňové a ostatní příjmy Výdaje celkem v tom:

z toho důchody Kapitálové výdaje

Pramen: MF Tempo růstu příjmů překonalo tempo růstu výdajů jen mírně

Z celkových výdajů, které se letos vrátily k mírnému růstu (o 2,6 mld. Kč, po meziročním poklesu o 16,5 mld. Kč v 1. čtvrtletí 2011), byly v 1. čtvrtletí 2012 opět čerpány zejména běžné výdaje, které oproti minulému roku vzrostly o 5,8 mld. Kč, tj. o 2,3 % (rozpočet počítá s růstem o 0,6 % proti rozpočtu 2011, resp. o 5,9 % proti skutečnosti 2011). Proti rozpočtové alikvótě byly nižší o 14,9 mld. Kč. Největší objem z běžných výdajů (přes 40 %) byl vynaložen na sociální dávky, jejichž čerpání se meziročně zvýšilo o 7,3 mld. Kč, tj. o 6,5 %. Z nich však rostly pouze dávky důchodového pojištění o 3,4 mld. Kč, tj. o 3,7 %, přičemž schválený rozpočet počítá s růstem o 5,1 % proti rozpočtu 2011 a o 3,9 % proti skutečnosti 2011. Při stejném tempu výběru pojistného a dávek se alespoň deficit důchodového účtu zatím neprohloubil. Ostatní sociální dávky naopak klesly (státní sociální podpora o 5,3 %, prostředky na podpory v nezaměstnanosti o 27,3 %, dávky nemocenského pojištění o 14,2 %). Pokles běžných výdajů postihl i výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, které se snížily o 54,3 % (plnění na 9,1 %) a prostředky na insolventnost o 28,4 % (plnění na 15,3 %). Nejvyšší dynamiku růstu naopak vykázaly výdaje na neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím (meziroční růst o 16,5 %, na 14,3 mld. Kč) a odvody do rozpočtu EU (o 22 %, na 14,4 mld. Kč).

Pokračoval pokles kapitálových výdajů

V rámci kapitálových výdajů, které meziročně klesly o 3,3 mld. Kč, se snížily investiční transfery státním fondům o 3,3 mld. Kč, naopak k meziročnímu navýšení o 1,2 mld. Kč došlo u investičních výdajů na předfinancování programů s participací z rozpočtu EU.

23


Státní dluh za 1. čtvrtletí vzrostl o 113,7 mld. Kč


Schodek státního rozpočtu za 1. čtvrtletí akceleroval růst státního dluhu, který z 1499,4 mld. Kč na počátku roku stoupl již na 1613 mld. Kč, tj. o 7,6 % (jeho nepřetržitý růst začal v roce 1997, po poklesech v letech 1993-1996). Zvýšil se vnitřní i vnější dluh - o 71,3 mld. Kč, resp. o 42,4 mld. Kč. Státní výpůjčky spočívaly v emisích SPP (7 emisí za 61 mld. Kč), pokračovalo vydávání střednědobých i dlouhodobých státních dluhopisů (jejich objem narostl o 56,8 mld. Kč), byla vydána 6. emise eurobondů za 2 mld. EUR a uskutečnily se dílčí splátky půjček od EIB (celkem za 358 mil. Kč).

I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání Vzhledem k tomu, že údaje o veřejných rozpočtech jsou k dispozici až po skončení sledovaného roku (po zpracování závěrečných účtů), tato kapitola se prozatím opírá o data o vývoji veřejného dluhu z predikce Mezinárodního měnového fondu pro rok 2012, která byla zveřejněna na podzim roku 2011. Zvýšení ekonomické prosperity a tím i daňového výnosu ...

Prohlubující se deficity vládních rozpočtů jednotlivých států EU generují další růst vládních dluhů viz graf č. I.3.4.1. Přestože Evropská unie bojuje s dluhy již delší dobu, ty rostou dnes už takovým tempem, že polovina zemí bohatě přesahuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh (60 % HDP). Zatím neúspěšná fiskální konsolidace, řešená zvyšováním daňové zátěže a redukcí státních výdajů, již naráží na své možnosti, podtrhuje stále více domácí poptávku a pro firmy začíná znamenat velké problémy na světových trzích. Proto se nyní Evropou valí vlna odporu vůči úsporným opatřením a přísným rozpočtovým škrtům, která je citelná hlavně na jižním křídle eurozóny. Novým pojmem se naopak v poslední době stala fiskální podpora růstu a vytváření stimulů, které rozhýbou ekonomiku.

…snižuje riziko bankrotu, který hrozí stále více zemím

Na předních příčkách zadlužených zemí se již delší dobu umísťuje Řecko, jemuž hrozí téměř jistě dříve či později bankrot, dále Itálie, která stoprocentní hranici dluhu překračuje již druhé desetiletí zcela pravidelně, lépe na tom nejsou ani Portugalsko a Irsko. Přesto, že Španělsko nemá až tak vysoký dluh, je další zemí, která nejvíce balancuje nad finanční propastí, neboť trpí vysokou nezaměstnaností, poklesem spotřeby, splasklou bublinou realitního trhu postihující bankovní sektor, nízkou konkurenceschopností a tím i nedůvěrou investorů. Česká republika se v mezinárodním srovnání drží dle prognózy na celkem dobré sedmé pozici, nebezpečná je však dynamika růstu zadlužení, které se od roku 2000 několikanásobně zvýšilo.

24



Graf č. I.3.4.1 Zadlužení vybraných zemí EU v roce 2012 (predikce v % HDP)

Pramen: International Monetary Fund, World Economic Outlook Database

I.4. Měnová politika I.4.1 Měnová politika Inflace nedala ČNB důvod změnit nastavení úrokových sazeb

Dluhová krize eurozóny a útlum hospodářské aktivity v souvislosti se snahou o fiskální konsolidaci nejen v ČR, ale i napříč Evropou, pokračovaly po celé 1. čtvrtletí letošního roku. Domácí inflace se sice na počátku roku skokově zvýšila (v březnu meziročně o 3,8 %), ale důvodem byly především administrativní zásahy, kdežto poptávkové impulzy stále chyběly. To umožnilo ČNB pokračovat v politice nízkých úrokových sazeb, které jsou od května 2010 nastaveny na rekordně nízkých hodnotách (2T repo sazba 0,75 %).

Ani ECB k jejich změně zatím nepřistoupila …

V eurozóně zůstalo nastavení monetární politiky stabilní, i přesto, že by periferní ekonomiky potřebovaly uvolnit měnové kohouty. Nicméně s přihlédnutím k vývoji v jejím jádru základní úroková sazba zůstala na 1 %, kam se na konci minulého roku, po předchozím dvojím utažení, rychle vrátila. S účinností od 18. ledna však ECB rozhodla snížit sazbu povinných minimálních rezerv z 2 % na 1 %. Tímto málo využívaným nástrojem bankám tak trochu rozvázala ruce, 25



když při nezměněném objemu vkladů mají povinnost držet na účtech centrální banky menší objem likvidních prostředků, které mohou využít kupříkladu k poskytování úvěrů či nákupu dluhopisů. … ekonomiku však podpořila bezprecedentním programem na dodání dlouhodobé likvidity…

Proti krizi v eurozóně bojovala ECB především programem na dodání tříleté likvidity (Longer-Term Refinancing Operation) v neomezeném množství, úročené její hlavní úrokovou sazbou, která se nyní nachází na historickém minimu. Operace měla za cíl zabránit zamrznutí mezibankovního trhu a povzbudit banky k nákupům vládních dluhopisů evropských zemí. V rámci prvního kola, které proběhlo na konci prosince 2011, takto poskytla 523 bankám půjčky v objemu 489,2 mld. EUR. Peníze však z velké části skončily v podobě jednodenních vkladů zpět na účtech ECB (úročených 0,25 %), kam si je finanční instituce se ztrátou ukládaly.

… jehož pozitivní účinky neměly příliš dlouhého trvání

Při druhém a zatím posledním plánovaném kole, které proběhlo na konci února, ještě ECB snížila požadavky na kolaterál, kterým se mohly stát i méně kvalitní dluhopisy a dokonce i hypotéky. Během druhého tendru vyhověla požadavkům 800 bank, které si řekly o hotovost ve výši 529,5 mld. EUR, což převýšilo i prosincovou poptávku. Celkově tak ECB napumpovala do systému nevídanou sumu převyšující bilion EUR. Pozitivní efekt, kterým byla podpořena poptávka po rizikovějších aktivech v podobě nákupu vyprodávaných dluhopisů periferních zemí eurozóny, byl však poměrně rychle vyčerpán. Do reálné ekonomiky skrze úvěry domácnostem a zejména podnikům peníze příliš neplynuly.

Zpřísňování extrémně uvolněné monetární politiky v USA je zatím v nedohlednu

Americký Fed zatím neměl důvod ukončit období téměř nulových sazeb, kam je srazil na konci roku 2008 v reakci na hypotéční a následnou hospodářskou krizi. Nastartované oživení americké ekonomiky na pozadí dluhové krize v Evropě je totiž zatím příliš křehké a nepřesvědčivé. Termín utahování úrokových sazeb se stále posouvá, naposledy centrální banka oznámila, že by je chtěla udržovat až do konce roku 2014. Větší transparentnost a předvídatelnost jejích rozhodnutí má od letošního roku zajistit zveřejňování prognózy vývoje úrokových sazeb. Nově zavedla také politiku inflačního cílování, přičemž za optimální cíl stanovila v dlouhém období inflaci v blízkosti 2 %.

Český bankovní sektor zůstává silnou stránkou ČR

Na rozdíl od některých evropských zemí nemusela ČR od vypuknutí krize po pádu investiční banky Lehman Brothers zachraňovat žádnou svou banku. Bilance těchto finančních institucí byla vyčištěna již v minulosti a nyní do určité míry působí jako polštář, který tlumí turbulence na trzích a nepřenáší je v takové míře do reálné ekonomiky. Úvěrovou emisi mají finanční instituce působící v ČR krytou vklady (jejich objem ji převyšuje o více než 30 %) a nejsou tak závislé na externím financování. Ukazatel kapitálové přiměřenosti (k 31.3.2012 činil v celém bankovním sektoru 15,22 %) dlouhodobě překračuje požadovanou hranici 9 %, kterou mají evropské banky nově plnit od poloviny letošního roku. Přesto se i domácí banky musí vyrovnávat s růstem nedobytných pohledávek. Podíl klasifikovaných úvěrů (tj. úvěry sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové) na celkových úvěrech se sice velmi pozvolna lepší (k 31.3.2012 činil 10,1 %), samotná položka ztrátových úvěrů však stále roste dvouciferným meziročním tempem a její podíl na klasifikovaných úvěrech se na konci března vyšplhal na 32,3 % (ke konci roku 2011 přitom činil 30,7 %).

26



I.4.2 Směnné kurzy Záplava likvidity dodaná ECB podpořila kurz eura vůči dolaru…

… neměla však dlouhého trvání

Tato bezprecedentní operace krátkodobě dodala sílu i koruně…

Vývoji na eurodolarovém trhu převážně dominovalo téma dluhové krize v eurozóně, které ovlivňovalo i obchodování s korunou. Počátek roku zahájilo euro na slabších hodnotách (průměrný kurz v lednu činil 1,29 USD/EUR), když pokračoval jeho propad z konce minulého roku, ke kterému přispělo i další hromadné snížení ratingu některých zemí EMU. Averzi k riziku se podařilo eliminovat až únorovou druhou tranší dlouhodobé likvidity, dodanou Evropskou centrální bankou, takže kurz se krátkodobě podíval k hodnotám 1,34 USD/EUR. Poté osciloval v pásmu 1,3 – 1,33, podpořen také úspěšnou březnovou směnou řeckého dluhu drženého soukromými věřiteli, která byla podmínkou pro poskytnutí druhého záchranného balíčku ze strany mezinárodních věřitelů. Pod silný tlak se společná evropská měna dostala znovu už v květnu, kdy opět narostla averze k riziku v souvislosti s obavami o osud Španělska, které stahuje dolů zejména jeho bankovní sektor. Nervozitu na trzích přiživila i situace kolem Řecka, kde se po předčasných volbách nepodařilo zformovat vládu a roste tak nebezpečí neplnění dohodnutého plánu úsporných opatření. Na konci května už euro překonalo hranici 1,25.

Problémy eurozóny hýbaly i kurzem české koruny. Ta v úvodu roku krátkodobě oslabila vůči euru až na hodnotu 25,91 CZK/EUR (hranici 26 CZK/EUR atakovala již v závěru loňského roku). Pozitivní sentiment panující na finančních trzích, který vyvolala likvidní injekce ECB, umožnil koruně posilovat až na 24,465 CZK/EUR ve druhé polovině března. Oproti prosinci 2011 si koruna v březnu připsala 3,3 %, meziročně však o 1,2 % oslabila. Šňůra špatných zpráv ze španělské ekonomiky však opět vyvolala útěk investorů k bezpečnějším aktivům, který se projevil depreciací kurzu koruny směrem ke 25,7 CZK/EUR v závěru května. Momentální pozice koruny vůči euru a také dolaru jsou zachyceny v grafu č. I.4.2.1.

Graf č. I.4.2.1: Nominální kurz CZK/EUR a CZK/USD (pravá osa)

Pramen: ČNB, graf MPO

27


… a to nejen na páru s eurem, ale i dolarem

Reálný efektivní směnný kurz jako ukazatel konkurenceschopnosti

Oproti základnímu období koruna zvýšila reálné zhodnocení vůči euru…


I na páru s dolarem koruna v 1. čtvrtletí letošního roku inkasovala zisky, když z lednového maxima 20,315 posílila až na březnové minimum 18,448 CZK/USD. V porovnání s koncem roku 2011 tak v březnu zhodnotila o 3,5 %, v meziročním srovnání však byla slabší o 7,3 %. Nálada na trhu se posléze obrátila a dolaru dodalo sílu další vyostření situace v Evropě, v jehož čele stály obavy o udržitelnost španělských veřejných financí v souvislosti s rekapitalizací jeho bankovního sektoru. Koruna tak v průběhu dubna a především května odevzdala všechny letošní zisky a květnovou dekádu uzavřela za hodnotou 20,7 CZK/USD. Křehký sentiment investorů vůči emerging markets jako celku tak do určité míry zapříčinil hodnoty koruny slabší, než by odpovídalo jejím fundamentálním faktorům. Reálný kurz je indikátorem, kterým se vyjadřuje konkurenceschopnost domácí produkce a zboží vůči zahraničí. Je to nominální kurz deflovaný podílem domácí a zahraniční cenové hladiny vyjádřené indexem spotřebitelských cen (CPI). Pokles reálného kurzu (hodnota nižší než 100 oproti základnímu období) implikuje reálné znehodnocení, a tedy tendenci k růstu cenové konkurenceschopnosti domácích výrobců na zahraničním trhu.

Inflace za 1. čtvrtletí 2012 v domácí ekonomice poskočila vlivem administrativních opatření o 2,3 % a v porovnání s referenčním obdobím (4Q/2008) o 8,2 %. V eurozóně rostly ceny pomaleji, zvýšily se jen o 1 %, resp. v porovnání se základním obdobím o 7 %. Rychleji rostoucí ceny v ČR v 1. čtvrtletí tak vedly k reálnému posílení koruny o 2,1 % (poklesu konkurenceschopnosti), zatímco nominálně posílila jen o 1 %, jak zachycuje graf č. I.4.2.2.

Graf č. I.4.2.2 Vývoj kurzu koruny vůči euru (v %, 4Q/2008 = 100)

Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO … proti dolaru však reálně oslabila

V případě kurzu koruny vůči dolaru byl vývoj odlišný. V porovnání se základním obdobím nominálně domácí měna posílila vůči dolaru o 0,5 %, reálně však depreciovala o 0,3 %. V delším časovém úseku tak stále ještě těžila z rychleji rostoucích cen v USA, oproti konci roku 2008 o 9,1 %, i když v 1. kvartále 2012 domácí ceny rostly rychleji než v USA (o 1,6 %).

28



Graf č. I.4.2.3 Vývoj kurzu koruny vůči dolaru (v %, 4Q/2008 = 100)

Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO

I.4.3 Vnější rovnováha Platební bilance skončila v přebytku …

Převažující negativní globální sentiment se odráží v neochotě obyvatel utrácet, firmy se zdráhají investovat, a tak jedinou položkou, která dodává impulzy ekonomice, je export. To potvrdila i data o vývoji platební bilance (v národním pojetí), kde obchodní bilance za 1. kvartál vykázala rekordní přebytek (66,9 mld. Kč) a pomohla tak zajistit vysoký příliv zdrojů na běžném účtu (35,5 mld. Kč). S nepatrným přebytkem skončil i finanční účet (meziroční zlepšení o 108,6 %, na 2,2 mld. Kč), takže celkový výsledek platebních vztahů se zahraničím zvýšil devizové rezervy ČNB o 32,6 mld. Kč.

Graf I.4.3.1 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč)


29



… díky vysokému přílivu zdrojů na běžný účet …

Ve struktuře běžného účtu tentokrát dominoval historický výsledek obchodní bilance 66,9 mld. Kč, v meziročním srovnání téměř dvojnásobný. Dokázal bezpečně pokrýt jak mírný pokles přebytku bilance služeb (meziročně o 8,4 %, na 13 mld. Kč), tak především značný odliv zdrojů v bilanci výnosů (meziročně vyšší o 60,4 %, na 45,6 mld. Kč). Celkově tak dopomohl k vytvoření rekordně vysokého kladného salda běžného účtu v objemu 35,5 mld. Kč (meziročně se zvýšilo o 56,4 %). Na bázi ročních klouzavých úhrnů poklesl schodek běžného účtu na 2,5 % HDP (o 0,4 procentní body oproti údaji za rok 2011), což znamená další zlepšení vnější ekonomické rovnováhy, která zůstává silnou stránkou ČR.

… za kterým stál silný obchod zbožím

Vysoký přebytek obchodní bilance tak potvrdil schopnost českých firem prosadit se na zahraničních trzích. Dynamika vývozu přitom zrychlila meziroční tempo růstu na 10,9 %, dynamika dovozu postupně zvolňuje své růstové tempo, když v 1. čtvrtletí přidala meziročně 5,7 %, což odpovídá momentálnímu stavu domácí ekonomiky. Podrobnější analýze zahraničního obchodu podle pohybu zboží (přeshraniční statistika) se věnuje kapitola II.3.

Přebytek obchodu službami se naopak ztenčil…

V meziročním srovnání slabšího (o 8,4 %), avšak stále poměrně solidního, výsledku dosáhla bilance služeb (13 mld. Kč). Stabilizační položkou zůstal přebytek cestovního ruchu ve výši 12 mld. Kč, který se meziročně zlepšil téměř o čtvrtinu, k čemuž přispěla rychlejší dynamika růstu příjmů z cestovního ruchu (14,9 %) před výdaji (10,3 %). Dařilo se i dopravě, která přidala k celkovému přebytku bilance služeb částku 4,6 mld. Kč, což představovalo meziročně bezmála poloviční nárůst, díky zvýšenému vývozu služeb automobilové a železniční přepravy nákladů. Na objemu jí však ubrala položka ostatních služeb, která meziročně otočila trend, když vykázala odliv zdrojů v hodnotě 3,6 mld. Kč v důsledku deficitu obchodních operací se zbožím a růstu dovozu služeb výpočetní techniky, zprostředkovatelských a poradenských služeb.

… a deficit bilance výnosů prohloubil

Schodek bilance výnosů, který souvisí s přílivem zahraničního kapitálu do ČR, dlouhodobě stahuje výsledek běžného účtu do záporu. V letošním 1. čtvrtletí zaznamenala bilance výnosů záporné saldo v hodnotě 45,6 mld. Kč, což představuje meziroční prohloubení deficitu o více než 60 %. Do odlivu zdrojů do zahraničí se promítly jak vyšší dividendy vyplacené do zahraničí, tak i reinvestovaný zisk, takže opět vykázal rychlejší meziroční dynamiku růstu (36,8 %) než příliv (8,6 %).

Tok kapitálu na finančním účtu se obrátil do mírného čistého přílivu …

V průběhu 1. kvartálu vykázal finanční účet příliv peněz ze zahraničí pouze v objemu 2,2 mld. Kč. Nicméně i to je příznivý vývoj, protože v meziročním srovnání jde o obrat trendu (loni vykázal odliv ve výši 24,9 mld. Kč). Větších změn doznala i jeho struktura, když tahounem přílivu kapitálu se tentokrát staly portfoliové investice, které také meziročně změnily směr svého toku.

… který pozitivně ovlivnilo zvýšení přímých investic …

Příliv zdrojů na finanční účet tradičně zajistily i přímé investice v hodnotě 17,3 mld. Kč, což je přibližně o třetinu více než v 1. čtvrtletí minulého roku. Jejich toky blíže popisuje kapitola II.5.

… a především příliv portfoliových investic…

O objemově nejvyšší příliv prostředků se však postaraly portfoliové investice, kterých přiteklo do ČR za 25,3 mld. Kč (zatímco v 1. čtvrtletí loňského roku vykázaly odliv v hodnotě téměř 40 mld. Kč). K této změně napomohly zejména nákupy dluhopisů ze strany zahraničních investorů (čistý příliv prostředků 30



ve výši 44,9 mld. Kč), které souvisely s dlouhodobou emisí vládních obligací na zahraničních trzích. Čeští investoři v zahraničí nakoupili dluhových cenných papírů za 19,1 mld. Kč. Investice do akcií odrážely situaci na BCPP, takže zdaleka nedosahovaly takových hodnot. Na obou stranách však rovněž převážily nákupy, když rezidenti investovali do nákupu zahraničních akcií 3,3 mld. Kč, naopak nerezidenti za majetkové podíly v českých firmách utratili 2,8 mld. Kč. …zmírnil ho však odliv zdrojů v položce ostatních investic

Čistý odliv zdrojů do zahraničí v hodnotě 43,7 mld. Kč vykázaly ostatní investice, které meziročně několikanásobně tok prostředků do zahraničí prohloubily. Ze sektorového hlediska objemově nejvýznamnější odliv (24,7 mld. Kč) vykázal podnikový sektor, což souviselo s výrazně přebytkovou obchodní bilancí a s tím spojeným poskytováním vývozních úvěrů zahraničním odběratelům. V bankovním sektoru odtekl do zahraničí kapitál v hodnotě 17,5 mld. Kč, kde se promítlo navýšení krátkodobých vkladů a úvěrů v zahraničí. Z časového hlediska převládl odliv krátkodobého (47,5 mld. Kč) nad přílivem dlouhodobého kapitálu (3,8 mld. Kč).

Vlivem kurzových pohybů se korunový stav devizových rezerv mírně snížil

Stav devizových rezerv ČNB k 31.3.2012 činil 797,2 mld. Kč (tj. 43,0 mld. USD, resp. 32,2 mld. EUR), takže oproti konci roku 2011 klesly o 6,2 mld. Kč, tj. o téměř 1 %. Jejich objem byl ovlivněn zejména pohyby kurzu koruny k oběma hlavním měnám. Rezervy ČNB pokrývaly 3,5 měsíčního objemu dovozu zboží a služeb realizovaného v 1. čtvrtletí, což je považováno za udržitelnou mez. Ke konci června tyto rezervy mírně vzrostly na 799,1 mld. Kč.

Na růstu zahraničního dluhu se podílel zejména vládní sektor

Úroveň zahraničního dluhu ČR (viz graf č. I.4.3.2) se oproti konci roku 2011 zvýšila k 31.3.2012 o 1,8 %, na 1906,3 mld. Kč, což už představuje 49,9 % HDP. Za růstem zahraniční zadluženosti tentokrát stál zejména vládní sektor (zvýšení o 10,4 % oproti prosinci loňského roku), což bylo důsledkem prodeje jeho dlouhodobých dluhopisů na zahraničních trzích. Podíl vládního dluhu na celkovém zahraničním dluhu tak vzrostl na 27,5 % (tj. o 2,2 p.b. oproti prosinci 2011). Z časového hlediska se podíl dlouhodobých závazků ČR vůči zahraničí mírně zvýšil na 70,9 % (o 0,4 p.b. v porovnání s prosincem 2011).

Graf č. I.4.3.2 Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč)


31



Saldo běžného účtu vyjádřené v % HDP je považováno za jeden ze základních indikátorů vnější rovnováhy. Nulové saldo značí, že domácí ekonomika je v rovnováze vůči zahraničí. Za stále ještě bezpečnou hranici schodku běžného účtu bývá nejčastěji uváděn limit do 5 % HDP. Relativní velikost schodku běžného účtu ČR nenaznačuje vnější ekonomickou nerovnováhu

Pro ČR je charakteristický dlouhodobě deficitní běžný účet. Je generován záporným saldem bilance výnosů, které souvisí s masivním přílivem zahraničního kapitálu do země a následným poměrně logickým odlivem části výnosu z něho zpět do zahraničí. Jeho příliv však pomohl výkonové bilanci, aby se stala přebytkovou (od roku 2004), takže ani relativně vysoký deficit bilance výnosů by neměl zahraniční investory odrazovat. Poměr deficitního běžného účtu k HDP se drží v bezpečném pásmu, v 1. čtvrtletí díky silnému vývozu poklesl o 0,4 p.b. a představoval 2,5 % HDP (propočet na bázi ročních klouzavých úhrnů). Srovnání s vybranými zeměmi je uvedeno v grafu I.4.3.3.

Některé země eurozóny stále čelí velkým externím nerovnováhám, eurozóna jako celek však působí vyrovnaně

Toky zboží, služeb, výnosy z práce, investic, kapitálu a jednostranné převody mezi 17 členskými zeměmi eurozóny a ostatními státy světa představují téměř ideální rovnováhu. Mezi jednotlivými státy však dlouhodobě existují značné rozdíly, které jsou narovnávány jen pozvolna. Vysoké přebytky na běžném účtu, převyšující 5 % HDP, vykazuje exportně zaměřené Německo, dále Lucembursko a Nizozemsko. Nezdravé schodky běžného účtu, pohybující se až kolem 10 % HDP, naopak stále generují některé periferní země jako Řecko a Kypr. Ukazatel vnější nerovnováhy se Španělsku a Portugalsku podařilo od roku 2008, kdy jeho hodnota kulminovala, zlepšit o více než polovinu, přičemž se aktuálně pohybuje poblíž limitu považovaného za bezpečný.

Graf č. I.4.3.3 Saldo běžného účtu platební bilance (v % HDP, propočet na bázi ročních klouzavých úhrnů)

Pozn.: ČR používá při sestavování výkonové bilance národní princip (tj. podle změny vlastnictví), ostatní státy čerpají data o zahraničním obchodu z přeshraniční statistiky, a proto nejsou údaje plně srovnatelné. Pramen: národní centrální banky, ČSÚ, Eurostat, BEA, propočty a graf MPO

32



I.5 Kapitálový trh I.5.1 Globální trhy Extrémní volatilita na světových trzích zmírnila …

Zklidnění situace okolo dluhové krize eurozóny a příznivější makroekonomická data přicházející ze světových ekonomik přinesly na globální trhy hned na počátku roku 2012 výrazný pokles volatility, který představoval pro mnoho investorů značnou úlevu. Ke snížení napětí v celém finančním systému podstatně přispěla jednak dohoda států eurozóny na nových fiskálních pravidlech a posílení jejího záchranného deštníku, ale především injekce ze strany ECB (směřovaná zejména na podporu Španělska a Itálie), která dodala novou likviditu bankám a snížila náklady na refinancování vládních dluhů.

Graf č. I.5.1.1 Výkonnost vybraných akciových trhů k 31.3.2012

Pramen: HN, graf MPO … a pozitivně ovlivnila vývoj cen akcií, které uzavřely 1. čtvrtletí v plusu …

Na vývoj cen amerických, asijských, i evropských akcií působily pozitivně také příznivé hospodářské výsledky firem. Americké indexy zakončily 1. čtvrtletí v plusových hodnotách a jako málokteré, i meziročně posílily. Burzovní S&P 500 přidal 12 % (meziročně 6,1 %), průmyslový DJIA posílil o 8,1 % (meziročně o 7 %) a technologický Nasdaq 100 o 21 % (meziročně o 18 %). Přestože investoři ve Spojených státech řešili kromě problémů Evropy také fiskální nerovnováhu USA, řada indikátorů potvrzující zlepšení stavu ekonomiky, umocněné růstem nových pracovních příležitostí a spotřebitelské důvěry, je povzbudila k opětovným nákupům akcií. Z asijských vzrostly hlavní čínské akciové indexy od počátku roku o cca 10 %, a zejména japonský Nikkei si připsal vysokých 19,3 %, po zprávách, že ekonomika země úspěšně vstřebává následky loňské březnové katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima.

… a rostly i v Evropě

Důvěra trhů po dodávce likvidity od ECB se začala vracet i do Evropy, takže její výsledková sezóna se rovněž nacházela ve znamení optimismu. V meziročním srovnání se však její indexy ještě propadly. Evropské trhy inkasovaly zisky díky dobrému výkonu německé ekonomiky, která se stala motorem regionu, což se odrazilo i na výkonu burzovních indexů. Německý DAX zhodnotil nejvýrazněji, a to o 14,4 % (meziročně propadl jen mírně o 1,6 %), kdežto londýnský FTSE 100 33



od počátku roku vzrostl pouze o 3,5 % (meziročně však zůstal v poklesu o 3,1 %) a pařížský CAC 40 o 6,3 % (meziročně klesl o 14,4 %). Lépe než tuzemský index PX si vedly také polský WIG a maďarský BUX, které přidaly o 7,7 %, resp. o 8,7 %, meziročně však taktéž propadly. Ruský RTS posílil o 18,8 % (meziročně zůstal v propadu o 19,6 %). Ze sledovaných indexů nejhůře dopadl slovenský SAX, který sice zatím nevybředl z minusových hodnot, ale svůj propad proti předchozímu čtvrtletí zmírnil. Německo je tedy na tom z pohledu investorů sice stále nejlépe, ale dá se spíše očekávat, že i ono bude negativně ovlivněno slabostí ostatních států EMU, které směřují do recese.

I.5.2 Kapitálový trh v ČR Index PX mírně posílil, zaostal však za většinou indexů

Podobně jako hlavní světové a regionální akciové trhy, vstoupil i ten pražský do roku 2012 na pozitivní vlně. Díky lednovému optimismu hlavní index pražské burzy PX zakončil 1. čtvrtletí 2012 na úrovni 973,1 bodu, od počátku roku tak vzrostl o 6,8 % (meziročně ale propadl o 22,6 %). V porovnání s hlavními světovými indexy však byly jeho ztráty meziročně vyšší a nijak příznivě nevychází ani srovnání jeho vývoje od počátku letošního roku.

Obchodní aktivita na pražské burze klesla,…

Trend klesajících zobchodovaných objemů je na pražské burze nadále patrný. BCPP zrealizovala v 1. čtvrtletí transakce za 220,4 mld. Kč, což znamená proti předchozímu čtvrtletí propad o 23,7 % (meziročně o 8,1 %). Obchody s akciemi vzrostly na 80,3 mld. Kč, tj. o 15,9 % (meziročně však klesly o 25,7 %), takže tržní kapitalizace akciového trhu (26 emisí, z toho 14 domácích a 12 zahraničních) proti předchozímu čtvrtletí roku stoupla a k 31. 3. 2012 činila 1115,8 mld. Kč. Obchody s dluhopisy odrážely nejisté nálady na evropském finančním trhu a proti předchozímu čtvrtletí propadly o 36,2 % (meziročně naopak vzrostly o 6,3 %) na hodnotu 140,1 mld. Kč a jejich podíl na celkových obchodech činil 63,6 %. Struktura obchodů zůstala tradiční, přičemž 93 % celkového obratu ovládlo pět největších titulů. Vedl ČEZ s 36 % obchodů, následovaný Komerční bankou s 22 % a Erste Bank s 18 %.

Graf č. I.5.2.1 Vývoj obchodů na BCPP (v mld. Kč, index PX - změny oproti předch. čtvrtletí)

Pramen: BCCP, graf MPO

34



… nejlépe si vedly bankovní tituly …

Nejúspěšnějším pražským akciovým titulem v 1. čtvrtletí byla Erste Bank, která si připsala 23,9 %, a to mimo jiné i díky ústupu averze k riziku mezi investory. Ke zmírnění nervozity v evropském bankovním sektoru přispěl program LTRO (zatím dva tendry tříletých půjček), spuštěný Evropskou centrální bankou. Na druhém místě se umístila Komerční banka se ziskem 11,8 %. Obě emise překonaly výnosy sektorového indexu Euro Stoxx Banks, který si připsal od počátku roku 4,9 %. Slušně si vedly i akcie firmy AAA Auto, které zhodnotily od počátku roku o 10,6 %, developer Orco o 9,5 % a Fortuna o 8 %. Propadákem čtvrtletí se stala firma Kit Digital (-14,7 %), která oznámila záměr přesunout obchodování se svými akciemi z pražské burzy na londýnskou, kde očekává větší zájem investorů, klesly i akcie společnosti Philip Morris a NWR (-7,3 %, resp. 1,6 %). Akcie Philip Morris byly naopak jediné, které si polepšily v meziročním srovnání (o 11,2 %), čtyři tituly poklesly dokonce o více než 50 % (Erste Bank, Orco, CME a NWR). ČEZ meziročně oslabil o 10 %, navzdory mírnému posílení v 1. čtvrtletí (o 1,9 %). Přesto, že jeho výsledky za 4. čtvrtletí 2011 překonaly očekávání, výhled cen elektřiny na další období ukazuje pouze na slabý růstový potenciál. Nejstabilnějším titulem na trhu v posledních dvanácti měsících byl Unipetrol, který si držel pozici i přes prudké zhoršení finančních výsledků kvůli propadu finančních marží a výrazným odpisům hodnoty majetku (meziročně se nezměnil, za 1. čtvrtletí zpevnil o 0,6 %).

... naproti tomu obchody v RMSystému rostly

RM-Systém, česká burza cenných papírů, a.s., která je zaměřená především na drobné a střední investory, byla úspěšnější než BCPP. V 1. čtvrtletí 2012 uskutečnila obchody za 1,6 mld. Kč, takže jejich objem vzrostl jak proti předchozímu čtvrtletí (o 10 %), tak i meziročně (o 13,1 %). Její index RM od počátku roku stoupl o 8,3 % (meziročně propadl o téměř 26 %) a 31. 3. 2012 uzavřel na 1917,74 bodu. V 1. čtvrtletí 2012 cena ropy Brent přerušila trend pozvolného poklesu z konce minulého roku, když v březnu v průměru překročila 124 USD/barel, což znamenalo nárůst od počátku roku o 11,4 %. Stál za ním na straně poptávky momentální optimismus ohledně dalšího vývoje evropské ekonomiky po zásazích ECB, na straně nabídky pak převažující obavy o dostatek ropy po zavedení sankcí na Írán Spojenými státy a embarga Evropské unie. I když má být toto embargo efektivní až od července, rafinerie již importy z Íránu snižovaly, což vyvolalo napětí na trhu. Další výpadky byly způsobeny snížením dodávek z Jemenu, Jižního Súdánu a Sýrie kvůli vnitřním nepokojům, a ze Severního moře kvůli technologickým problémům.

Z komodit vývoj cen akcí ovlivňovaly zejména ceny ropy

Výhled pro globální trhy je nejistý

Výhled pro akciové trhy na další období je spíše pesimistický. Propadu se akciové trhy zatím vyhnuly jen proto, že Fed a ECB zaplavily trhy masivní likviditou. Nicméně v průběhu roku lze očekávat eskalaci problémů zadlužené Evropy a tím i zvýšenou averzi k riziku na trzích. Bez fiskálních a měnově politických zásahů vlád a centrálních bank budou ceny akcií pravděpodobně opisovat korporátní výsledky a vývoj světové ekonomiky. Hlavním důvodem předpokládaného vývoje jsou tedy: •

nevyřešená dluhová krize, která má za následek přetrvávající nejistotu na finančních trzích,

•

nepříliš povzbudivý výhled Španělska, Portugalska,

•

možný růst cen ropy a dalších komodit,

•

zpomalení ekonomické aktivity v Číně, které ještě není v cenách akcií plně zahrnuto. 35



II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL Produkce, zaměstnanost a produktivita Ochlazování ekonomik eurozóny a Německa se promítlo na vývoji domácího průmyslu

Průmyslová produkce v roce 2010 profitovala z nečekaně silného oživení Německa a ze zotavování v dalších významných ekonomikách (růst o 10,3 %). Tento vývoj pokračoval i v 1. čtvrtletí 2011, kdy produkce vzrostla výrazněji (o 12,3 %). V následujících čtvrtletích však došlo ke zpomalování, za kterým byl vedle snížení růstu globální a evropské poptávky i propad domácí poptávky. I přes zpomalení dosáhla průmyslová produkce v roce 2011 vysokého růstu (o 6,9 %). Ochlazování pokračovalo i v 1. čtvrtletí 2012, kdy se průmyslová produkce zvýšila o 2,9 %. Na tento vývoj ukazovaly domácí i zahraniční předstihové ukazatele. Snižování výrobní činnosti a oslabování důvěry podnikatelů signalizoval konjukturální průzkum ČSÚ. Při poklesu domácích zakázek byl výrobní sektor tažen především zahraniční poptávkou. Růst se koncentroval do zpracovatelského průmyslu s růstem produkce o 3,4 %. Klíčovým tahounem růstu byla výroba motorových vozidel (růst o 12,8 %), s rozhodujícím podílen na celkových tržbách průmyslu (27 %). Za příznivým vývojem byly automobilky Hyundai (o zhruba polovinu se zvýšil vývoz a domácí prodej) a Škoda Auto, která dosahovala příznivých prodejních výsledků v Rusku, v Indii a v Číně. Vedle dvouciferného růstu automobilového průmyslu evidovala vyšší růst výroba elektrických zařízení (o 9,7 %) a strojírenství (o 7,2 %). Naopak nejvíce poklesla z významnějších výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (o mínus 10 %) a z malých odvětví výroba oděvů (o mínus 7,3 %). Zpomalující efekt měla v 1. čtvrtletí 2012 i vyšší základna předcházejícího roku, která však bude v následujících měsících postupně slábnout. Graf č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce s trendem (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)


Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) se v 1. čtvrtletí 2012 zvýšily o 7,3 %, vyšší růst evidovaly tržby z přímého vývozu o 9,8 %. Na celkových 36



tržbách průmyslu se podílely 53,7 % (podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách sekcí a odvětví jsou uvedeny v tabulce č. II. Průmysl, v přílohové části). Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce a jejich sekcí v roce 2012 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) leden

únor

březen

ledenbřezen

Index průmyslové produkce Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

3,4

5,6

0,1

2,9

-11,0

-2,8

-1,7

-5,2

4,8

5,7

0,3

3,4

-1,5

7,4

-0,5

1,7

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) Průmysl celkem (B+C+D)

9,1

10,7

2,6

7,3

B Těžba a dobývání

-2,3

-0,3

-0,6

-1,1

C Zpracovatelský průmysl

10,7

11,1

3,9

8,3

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

-1,6

9,0

-11,8

-1,1

Pramen: ČSÚ Zpomalení průmyslu se projevilo u výroby pro investice a pro mezispotřebu

Výkonnost průmyslu se v 1. čtvrtletí 2012 v členění organizací podle hlavních průmyslových seskupení, zvýšila ve třech seskupeních. Výroba pro investice byla vyšší o 8,2 %, nicméně se projevilo ochlazování ekonomiky snížením investiční aktivity (meziroční pokles o 15,3 bodu). Vzrostla i výroba pro dlouhodobou spotřebu o 3 % (v 1. čtvrtletí 2011 poklesla o 12,7 %) a výroba energií o 0,4 %. Z ostatních seskupení oslabila výroba pro krátkodobou spotřebu (o 2,9 %) a výroba pro mezispotřebu (o 0,1 %). Ochlazování ekonomik eurozóny a Německa se projevilo sníženým růstem rozhodujících zahraničních zakázek. V 1. čtvrtletí 2012 se z dostupných údajů ve zpracovatelském průmyslu produkce zvýšila v 8 odvětvích (ve stejném období předcházejícího roku v 16 odvětvích). Na celkových tržbách průmyslu se růstová odvětví podílela 53,4 % (z předcházejících 81,9 %). Největší nárůst evidovala výroba motorových vozidel (o 12,8 %), výroba elektrických zařízení (o 9,7 %), výroba strojů a zařízení (o 7,2 %), koksování a rafinérské zpracování ropy (o 3,8 %) a výroba chemických látek a chemických přípravků (o 3,5 %).

Automobilový průmysl dosáhl vysokého podílu na tržbách průmyslu

Rozhodujícím odvětvím ekonomiky byla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, jejíž produkce se zvýšila o 12,8 % a na celkových tržbách průmyslu se podílela 27 %. Odvětví má proexportní charakter, který potvrzuje vysoký podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví 65,3 %. Významnou pozici měla výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla, která se podílela na celkových tržbách odvětví 52,9 %. Podíl výroby motorových vozidel byl 47,1 %. Podle Sdružení automobilového průmyslu (SAP) se ve sledovaném období zvýšila výroba osobních automobilů o 13,7 % (vyrobeno 349 026 aut). Výsledky naznačily, že automobilový průmysl si udržel růstovou dynamiku z předcházejících dvou let. Výroba osobních aut měla rozhodující podíl na celkovém počtu vyrobených motorových vozidel (98,2 %). Z dalších se zvýšila produkce užitkových (nákladních) vozidel (o 25,4 %), naopak snížení produkce evidovala výroba autobusů (mínus 2,5 %). 37



Z jednotlivých automobilek dosáhla nejlepších výsledků HYUNDAI, se zvýšenou produkcí o 46 % (podíl na výrobě osobních vozů dosáhl 23,8 % - meziroční zlepšení o 5,2 %). Vývoz automobilky se zvýšil o 45,7 % (domácí prodeje o 55,7 %). Za zvýšenou výrobou bylo rozšíření výroby a zdvojnásobení produkce spuštěním třetí směny. K růstu přispěl i přesun výroby ze slovenského závodu Kia Motors Slovakia u Žiliny do Nošovic (slovenský závod nestačil pokrývat zvýšený zájem zákazníků). Vysokého nárůstu dosáhla rozhodující automobilka ŠKODA AUTO s růstem produkce o 12,8 % (podíl 56,2 %). Její vývoz se zvýšil o 12,6 % (při mírném růstu domácího prodeje o 0,7 %). Příznivých prodejních výsledků dosáhla automobilka zejména na trzích v Rusku, Indii a Číně. Naopak snížení produkce o 8,4% zaznamenala automobilka TPCA. Pokles byl zapříčiněn sníženou poptávkou v zahraničí (vývoz se snížil o 8,7 %). Automobilka zažila největší poptávku po malých vozech v roce 2009, kdy ostatní automobilky zaznamenávaly velké propady prodejů. Na vývoj mělo vliv šrotovné, které však nepříznivě ovlivnilo poptávku na několik let dopředu. Zahraniční zakázky ovlivňovaly výrobu elektrických zařízení

Výroba elektrických zařízení patří k významným odvětvím svým podílem na celkových tržbách průmyslu (5,3 %). Je zaměřena na výrobky určené k využití ve zpracovatelském průmyslu, v energetické sekci, dopravě, spojích a ve spotřebitelské sféře. Pro odvětví je charakteristický kompletační charakter výrobků. Z jednotlivých oborů dosáhla nejvyššího růstu výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů o 28 % (při podílu 31,3 % na celkových tržbách odvětví), výroba elektrických osvětlovacích zařízení o 27,6 % (podíl 13,4 %) a výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení o 13,1 % (podíl 19,5 %). Na další vývoj ukazují nové zakázky, kdy celkové zakázky se zvýšily o 8,4 %, z toho zahraniční o 13,5 % při poklesu domácích zakázek o 4,1 %. Odvětví má proexportní charakter, který potvrzuje vysoký podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví 77 %.

U výroby strojů a zařízení rostly vedle zahraničních zakázek i domácí zakázky

Druhým nejvýznamnějším odvětvím byla výroba strojů a zařízení, s podílem na celkových tržbách průmyslu 6,7 %. Svým rozsahem zasahuje do celého sektoru a je indikátorem budoucího stavu a dalšího rozvoje hospodářství. Z oborů se dynamicky rozvíjela výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví s růstem produkce o 54 % (podíl 10,5 %), výroba kovoobráběcích strojů o 32,4 % (podíl 7,6 %) a výroba ostatních potrubních armatur o 28,2 % (podíl 3,6 %). U nejvýznamnějšího oboru, u výroby průmyslových chladících a klimatizačních zařízení, se produkce snížila o 5,3 % (podíl 17,7 %). Za příznivým vývojem byl růst celkových zakázek o 5,6 %, z toho zahraničních o 5,8 % a domácích zakázek o 6,6 %. O proexportním charakteru svědčí vysoký podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví 75,6 %. Podle údajů Svazu strojírenské technologie se vývoz obráběcích a tvářecích strojů ve sledovaném čtvrtletí meziročně zvýšil o 46 %, kdy hlavními dovozci bylo Německo, Rusko a Čína.

V rafinérském segmentu se zvýšil objem zpracované ropy

V koksování a rafinérské zpracování ropy byl vývoj ovlivněn rafinérským zpracováním ropy, které se na celkových tržbách odvětví podílelo 96,1 %. V rámci průmyslu patří k strategicky důležitým odvětvím národního hospodářství, na celkových tržbách průmyslu se podílí 3,9 %. V rafinérském segmentu došlo v 1. čtvrtletí 2012 k nárůstu objemu zpracované ropy o 3 %, což 38



znamená využití rafinérských kapacit na úrovni 71 %. Do zlepšeného výsledku se pozitivně promítly vyšší rafinérské marže a pokračující oslabování kurzu české koruny proti americkému dolaru. Během sledovaného období však došlo k meziročnímu poklesu prodejů rafinérských produktů (benzínu o 5 % a nafty o 2 %). Pokles poptávky po benzinu a naftě byl způsobený úspornými opatřeními vlády a zhoršenou kupní silou obyvatelstva. Podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví dosáhl 12,5 %. Za růstem chemického průmyslu byla zahraniční poptávka

Výroba chemických látek a chemických přípravků hraje v rámci zpracovatelského průmyslu důležitou roli, svou produkcí nachází uplatnění prakticky ve všech oblastech ekonomiky. Na celkových tržbách průmyslu se podílí 4,5 %. Z oborů chemického průmyslu se dynamicky rozvíjela výroba hnojiv a dusíkatých sloučenin o 43,2 % (podíl 6,4 %) a výroba parfémů a toaletních přípravků o 18,6 % (podíl 4,7 %). Produkce rozhodující výroby plastů v primární formě se zvýšila o 2,3 % (podíl 44,9 %). Za příznivým vývojem byl růst celkových zakázek o 9,7 %, z toho zahraničních zakázek o 14,5 % a domácích o 3,2 %. Podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví dosáhl 57,6 %. Ve zpracovatelském průmyslu produkce v 1. čtvrtletí 2012 poklesla v 16 odvětvích, které se na celkových tržbách průmyslu podílely 36,3 % (ve stejném období předcházejícího roku 10,5 %). Největší snížení produkce zaznamenala z významnějších výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (mínus 10 %), výroba oděvů (mínus 7,3 %) a výroba základních kovů, hutní zpracování, slévárenství (mínus 6 %).

Za sníženou produkcí počítačů byl propad zahraniční a domácí poptávky

Odvětví výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů je z hlediska podílu na celkových tržbách průmyslu (6,6 %) za automobilovým průmyslem a strojírenstvím. Z jednotlivých oborů se snížila výroba elektrických součástek o 32,1 % (podíl 7,8 %), výroba komunikačních zařízení o 30,5 % (podíl 5,8 %) a rozhodující výroba počítačů a periferních zařízení o 10,3 % (podíl 59 %). Celkové zakázky se snížily o 8,6 %, z toho ze zahraničí o 9,7 % a domácí zakázky o 4,3 %. Odvětví má proexportní charakter, který potvrzuje vysoký podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví 77,2 %.

Oděvní průmysl ovlivňován levnými dovozy a ochlazením domácí poptávky

Výroba oděvů je druhé nejmenší odvětví zpracovatelského průmyslu (po výrobě usní a souvisejících výrobků). Je vystaveno značným konkurenčním tlakům ze strany zemí s vlastní surovinovou základnou a nízkými mzdovými náklady (Čína, Indie). Na celkových tržbách průmyslu se podílí 0,1 %. Z oborů pokles produkce evidovala výroba pletených a háčkovaných výrobků o 32,8 % (podíl 8,4 %), výroba ostatních svrchních oděvů o 21,4 % (podíl 17,8 %) a výroba pracovních oděvů o 12,8 % (podíl 15,3 %). Významná výroba osobního prádla se snížila o 3,1 % (podíl 32,8 %). O směřování dalšího vývoje svědčí slabší poptávka, která se u celkových zakázek snížila o 3,5 %, při výrazném ochlazení domácí poptávky o 15,9 %, zatímco zahraniční poptávka vykazuje mírný růst o 1,9 %. Pro zvýšení konkurenceschopnosti je nutné klást důraz na módu, design, dokonalé zpracování a kvalitu. Ve strategii módy je třeba zohlednit i společenské jevy (např. zvyšující věk obyvatelstva). Odvětví má proexportní charakter, který potvrzuje vysoký podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví 74,6 %.

39


Snížená zahraniční poptávka ovlivnila vývoj hutnictví


Výroba základních kovů, hutní zpracování, slévárenství patří k významným odvětvím, které se na celkových tržbách průmyslu podílí 5,8 %. Za nepříznivými výsledky byla největší hutní společnost ČR ArcelorMittal Ostrava, která z důvodu snížené poptávky omezila výrobu (v Evropě společnost v 1. čtvrtletí 2012 nechala odstavených z provozu několik svých zařízení). Vedení společnosti očekává v následujícím čtvrtletí zlepšení ekonomických ukazatelů s tím, že se zvyšuje poptávka ze stavebnictví a od výrobců stavebních strojů a pokračuje růst poptávky v severní Americe (díky automobilovému sektoru). Největší pokles produkce z jednotlivých oborů zaznamenalo tváření ocelových profilů za studena o 14,1 % (podíl 1,6 %) a rozhodující výroba surového železa o 11,8 % (podíl 60 %). Z dalších oborů klesla výroba ocelových trub o 7,8 % (podíl 9,9 %). V 1. čtvrtletí 2012 se snížila celková poptávka o 3,8 %, větší pokles evidovala zahraniční poptávka o 7,6 %, zatímco domácí poptávka se snížila o 0,8 %. Podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách odvětví dosáhl 45,8 %.

Zahraniční poptávka ovlivnila růst průmyslu

Rozhodujícím ukazatelem budoucího vývoje průmyslové produkce byly celkové nové zakázky, které se v 1. čtvrtletí 2012 meziročně zvýšily o 8,9 %, z toho zakázky ze zahraničí byly vyšší o 12,1 %. Největší zvýšení zahraničních zakázek evidovala výroba motorových vozidel (o 27,5 %), výroba ostatních dopravních prostředků (o 21,7 %), výroba chemických látek a přípravků (o 14,5 %) a výroba elektrických zařízení (o 13,5 %). Domácí zakázky zaznamenaly růst o 2 %, z vybraných oborů zaznamenala největší nárůst výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků (o 23,7 %), výroba motorových vozidel (o 17,3 %), výroba papíru (o 12,5 %) a výroba strojů a zařízení (o 6,6 %). Naopak významně poklesly domácí zakázky u výroby ostatních dopravních zařízení (o 59,6 %), z významnějších u výroby počítačů (o 4,3 %) a v hutnictví (o 0,8 %). V jednotlivých měsících se růst zakázek snižoval a vyvrcholil v březnu 2012 (celkové zakázky se zvýšily o 0,4 %, z toho zahraniční o 0,7 %, zatímco domácí zakázky poklesly o 0,1 %). Za březnovým vývojem bylo ochlazení zahraniční poptávky v eurozóně a u našeho nejdůležitějšího obchodního partnera Německa. Snížená poptávka vyplývala z nižší aktivity výrobního sektoru, která byla vyjádřena indexem nákupních manažerů (PMI). U eurozóny i u Německa nedosáhl tento index hodnoty 50 bodů (hranice oddělující růst produkce od jejího poklesu).

40



Graf č. II.1.2 Vývoj nových zakázek a tržeb za vybrané oddíly CZ-NACE zpracovatelského průmyslu (sleduje se u CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Automobilový průmysl dosáhl nejvyššího růstu podílu na celkových tržbách průmyslu

V rámci celkových tržeb měl dominantní roli zpracovatelský průmysl, který se na celkových tržbách průmyslu podílel 89,7 % (meziroční zvýšení podílu o 0,9 bodu). Jeho růst byl kompenzován snížením podílu energetické sekce na 8 % (o 0,7 bodu) a surovinové sekce na 2,3 % (o 0,2 bodu). U zpracovatelského průmyslu vzrostl zejména podíl u odvětví s vysokým podílem zahraničního kapitálu a produkcí určenou převážně na vývoz. Nejvíce se zvýšil u automobilového průmyslu o 2,2 bodu a dosáhl tak podílu 27 % na celkových tržbách průmyslu. U dalších čtyř odvětví se jejich podíl zvýšil (koksování a rafinérské zpracování ropy, výroba elektrických zařízení a výroba strojů a zařízení a výroba potravinářských výrobků). Ostatní odvětví evidovala stagnaci nebo pokles podílu (nejvíce výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů o mínus 0,7 bodu).

41



Graf č. II. 3 Struktura tržeb z průmyslové činnosti (organizace s 50 a více zaměstnanci, podíly v %, z b.c.)

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Snížený růst zakázek se projevil na vývoji zaměstnanosti

Ochlazování poptávky se projevilo na snižujícím se růstu zaměstnanosti. Celkově se zaměstnanost průmyslu zvýšila o 0,6 % (ve zpracovatelském průmyslu o 0,7 %, zaměstnanost však poklesla v 15 odvětvích). Růst evidovala úspěšná odvětví s růstem zakázek, u nichž rozšiřování výroby a zvýšená produkce nutily přijímat nové zaměstnance. Nejvíce se zaměstnanost zvýšila u výroby ostatních dopravních prostředků (o 10 %, při zvýšení zahraničních zakázek o 21,5 %), u výroby strojů a zařízení (o 5,5 %) a výroby motorových vozidel (o 4,7 %). Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR většina podniků je v přijímání nových pracovníků opatrná, protože předpokládá rizika ve vývoji ekonomiky. Podniky se chovají pragmaticky a snaží se nezvyšovat náklady.

42



Tabulka č. II.1.2 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) Ukazatel

Index

Index

Index

Evid.

Produkt.

Průměrná

Mzda

průmysl.

tržeb z

tržeb z

počet

práce

mzda

přepočt.

Jednotkové mzdové

Průměrná mzda

produkce

prodeje

přímého

zaměst.

z tržeb

nominál.

indexem

náklady

Kč

(IPP)

vl. výr.

vývozu

cen

a služeb

v b.c.

výrobců

ve b.c. B

Těžba a dobývání

D

nominální

reálné

-5,2

-1,1

-0,9

-2,7

1,7

6,3

2,9

4,5

1,2

Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu

1,7

-1,1

-59,5

0,5

-1,6

1,7

0,0

3,4

1,6

30527 45777

C

Zpracovatelský průmysl

3,4

8,3

10,5

0,7

7,5

4,5

0,6

-2,8

-6,4

24883

10

Výroba potravinářských výrobků

-3,0

9,2

16,6

-2,4

11,8

5,4

-0,2

-5,7

-10,7

20990

11

Výroba nápojů

-2,2

3,6

8,9

-3,3

7,1

1,3

-3,3

-5,4

-9,7

31226

12

Výroba tabákových výrobků

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

13

Výroba textilií

-1,1

5,9

10,9

2,0

3,8

5,9

2,6

2,0

-1,2

19373

14

Výroba oděvů

-7,3

-3,7

2,2

-4,3

0,6

0,3

-0,8

-0,3

-1,4

13449

15

Výroba usní a souvisejících výrobků

-1,5

2,1

0,2

-3,1

5,4

5,5

2,0

0,1

-3,2

14615

16

Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb.

-1,7

3,0

5,9

-3,5

6,7

5,7

3,0

-1,0

-3,5

20257

17

Výroba papíru a výrobků z papíru

-2,1

2,7

-0,7

-0,9

3,6

2,0

1,8

-1,6

-1,8

25527

18

Tisk a rozmnož. nahraných nosičů

3,1

1,9

7,9

-2,0

4,0

2,2

1,4

-1,7

-2,5

23947

19

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

3,8

20,9

7,0

-4,7

26,8

0,6

-13,8

-20,7

-32,0

36610

20

Výroba chemických látek a chem. přípravků

3,5

4,0

10,5

-0,9

4,9

3,1

-0,6

-1,8

-5,3

26571

21

Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků

-4,5

-3,9

16,8

-1,5

-2,5

6,2

6,0

9,0

8,7

31349

22

Výroba pryžových a plastových výrobků

-0,6

7,7

1,7

-2,8

10,8

3,3

-1,8

-6,8

-11,4

23171

23

Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků

-0,4

0,5

5,0

2,2

-1,6

3,0

3,0

4,7

4,7

26628

24

Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství

-6,0

-1,3

-0,2

2,3

-3,5

2,0

-1,7

5,7

1,9

25642

25

Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků

1,5

3,8

8,7

1,0

2,9

3,5

1,2

0,6

-1,7

23741

26

Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů

27

Výroba elektrických zařízení

28

Výroba strojů a zařízení

29

Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs.

30

Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení

31

Výroba nábytku

32 33

-10,0

-3,0

-3,3

-6,6

3,8

5,3

4,6

1,4

0,8

24012

9,7

14,1

27,3

0,8

13,3

4,7

6,1

-7,6

-6,3

24699

7,2

10,0

11,1

5,5

4,3

4,8

4,6

0,5

0,3

25836

12,8

16,7

16,9

4,7

11,5

4,8

3,8

-6,0

-6,9

27030

-1,5

3,5

17,4

10,0

-5,9

2,3

2,0

8,7

8,4

26110

1,4

2,9

9,3

-10,0

14,3

7,4

7,1

-6,0

-6,3

19223

Ostatní zpracovatelský průmysl

-1,5

1,6

0,1

-2,8

4,6

7,4

6,8

2,7

2,1

21055

Opravy a instalace strojů a zařízení

-3,6

-10,4

-4,2

-3,4

-7,2

7,0

5,4

15,2

13,5

31136

2,9

7,3

9,8

0,6

6,6

4,4

0,8

-2,1

-5,5

25655

Průmysl celkem

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců. Zvýšení produktivity práce bylo provázeno snížením jednotkových mzdových nákladů

Růst tržeb v průmyslu (o 7,3 %) při zvýšení zaměstnanosti (o 0,6 %) se projevil zvýšením produktivity práce o 6,6 %, která předstihla růst reálných mezd. Tento vývoj se projevil snížením jednotkových nákladů nominálních o 2,1 % a reálných o 5,5 %. Zvýšení jednotkových mzdových nákladů nominálních evidovalo jedenáct odvětví a u reálných osm odvětví.

43



Tabulka č. II.1.3 Vývoj relace mezd a produktivity práce (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Číslo řádku

1.Q. 2007

1.Q. 2008

1.Q. 2009

1.Q. 2010

1.Q. 2011

1.Q. 2012

Průměrná nominální mzda

1

7,7

11,3

1,1

5,8

4,2

4,4

Průměrná mzda přepočt. indexem cen průmysl. výrobců

2

4,4

5,4

2,3

7,3

-1,2

0,8

Produktivita práce

3

9,6

1,9

-99,2

17,4

9,9

6,6

Jednotkové mzdové náklady Nominální

1/3

-1,7

9,2

11,3

-9,9

-5,2

-2,1

Reálné

2/3

-4,8

3,4

12,6

-8,6

-10,1

-5,5

Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ Vysoký růst produkce evidovaly kraje s koncentrací úspěšných odvětví

Ve struktuře průmyslových podniků podle krajů (organizace se 100 a více zaměstnanci) vzrostla produkce měřená tržbami téměř ve všech krajích s výjimkou Libereckého kraje. Nejvyšší nárůst evidoval Olomoucký kraj (o 20,6 %), kde mají významnou pozici rostoucí elektrotechnický průmysl a strojírenství. Vysoký růst zaznamenal i Moravskoslezský kraj (o 16,2 %), v němž si významnou pozici udržuje energetický a chemický průmysl, těžké strojírenství a výroba automobilů zastoupená automobilkou Hyndai. Z dalších krajů byl vyšší růst tržeb ve Zlínském kraji (o 11,2 %) s výrobou určenou pro automobilový průmysl - elektrická zařízení pro motory a motorová vozidla a chemická výroba a Středočeský kraj (o 9,4 %) s rozhodujícím vlivem mladoboleslavské automobilky Škoda. Produkce poklesla pouze v Libereckém kraji (o mínus 1,6 %), kde jsou zastoupeny odvětví s poklesem produkce - textilní a oděvní průmysl a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, kde je zahrnuta i sklářská výroba.

Tabulka č. II.1.4 Přehled základních ukazatelů průmyslových podniků podle krajů v 1. čtvrtletí 2012 (organizace se 100 a více zaměstnanci) Prům. počet

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

podniků mld. Kč podíl b.c. v%

Podniky se 100 a více zaměstnanci celkem v tom: Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2 421 245 221 159 163 79 179 102 141 142 136 264 163 180 247

777,5 100,0 90,8 138,2 29,1 38,7 9,7 87,3 30,3 30,6 52,9 29,0 49,0 27,0 39,1 125,9

11,7 17,8 3,7 5,0 1,2 11,2 3,9 3,9 6,8 3,7 6,3 3,5 5,0 16,2

Počet zaměstnanců

meziroč. změna b.c.

v tis. osob

podíl v%

7,6

805,0

100,0

2,3 9,4 3,5 2,0 7,7 7,5 -1,6 3,8 5,3 5,6 3,6 20,9 11,2 16,2

88,7 89,3 45,0 54,3 20,6 57,0 40,4 43,0 43,3 46,9 72,9 42,9 47,1 113,6

11,0 11,1 5,6 6,7 2,6 7,1 5,0 5,3 5,4 5,8 9,1 5,3 5,8 14,1

Průměrná měsíční

meziroč. změna b.c.

v Kč b.c.

0,8 321977 4,0 1,1 0,1 1,2 -3,6 0,9 -0,9 -0,6 -0,9 -0,4 0,5 3,2 -0,4 1,2

341255 515709 216004 237630 156347 510781 249706 236709 407159 206333 206333 210095 276601 369486

tržba / zaměst. meziroč. úroveň změna prům=100 b.c.

v Kč

mzda meziroč. změna

6,8

100,0

26 219

4,5

-1,6 8,2 3,5 0,8 11,8 6,5 -0,6 4,4 6,3 6,0 3,0 17,2 11,6 14,8

106,0 160,2 67,1 73,8 48,6 158,6 77,6 73,5 126,5 64,1 64,1 65,3 85,9 114,8

34 352 29 911 23 216 25 268 22 978 26 112 25 685 23 076 22 867 23 907 24 400 22 962 23 381 25 871

1,4 7,7 3,4 3,9 4,4 4,8 4,1 3,3 4,0 3,1 5,6 4,5 4,0 4,6

Pramen: ČSÚ, propočty MPO 44



V dubnu průmyslová produkce vzrostla o 2,2 %

Průmyslová produkce se v dubnu meziročně zvýšila o 2,2 %. Za růstem byl vývoj automobilového průmyslu a oživení zahraničních zakázek. V meziměsíčním srovnání se po očištění od sezónních vlivů výkonnost průmyslu zvýšila o 0,1 %. Zpracovatelský průmysl meziročně posílil o 1,5 %, z celkového počtu 24 odvětví produkce vzrostla v 10 odvětvích. Hlavním tahounem růstu byla výroba motorových vozidel, jejíž dubnový podíl na celkových tržbách průmyslu dosáhl 25,4 % (v únoru dosáhl 27,1 % a v březnu 26,8 %). Z významnějších odvětví se příznivě vyvíjelo i strojírenství.

Podniky očekávají pro příští tři měsíce nepatrný pokles tempa výrobní činnosti

Podle pravidelného konjunkturálního průzkumu provedeného ČSÚ v květnu u vybraných průmyslových podniků se hodnocení ekonomické situace snížilo. Průmyslové podniky očekávají pro příští tři měsíce nepatrný pokles tempa výrobní činnosti a tempa zaměstnanosti, zásoby hotových výrobků se podle nich nezměnily. Očekávání vývoje ekonomické situace pro příští tři i šest měsíců jsou nižší než v předcházejícím měsíci. Celkově se důvěra v průmyslu snížila a oproti hodnotám z května 2011 je také nižší.

45



II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Stavební produkce v prvním čtvrtletí meziročně poklesla o 10,2 %

České stavebnictví zaznamenalo v 1. čtvrtletí 2012 pokles o 10,2 % (ve stejném období předcházejícího roků vzrostla o 5,9 %). Tento vývoj nelze hodnotit pozitivně. Přetrvávajícím problémem stavebních firem je nedostatečná poptávka, a to zejména ze strany veřejného sektoru (rozpracované úseky silniční a železniční infrastruktury se dokončují, nové stavby se prakticky nezahajují). Veřejný sektor se v minulých letech na růstu odvětví významně podílel. Na vývoj stavební výroby měla v jednotlivých měsících vliv vyšší srovnávací základna předcházejícího roku. V lednu se stavební výroba vlivem vyšší základny snížila o 5,3 %. V následujícím měsíci se meziroční pokles prohloubil, produkce se snížila o 16 %. Tento propad zčásti ovlivnily nízké teploty (v únoru 2012 byla průměrná teplota o 4,1 °C nižší proti dlouhodobému normálu), které dočasně zastavily práce na některých stavbách. V březnu se meziročně snížila o 8,9 %. Ve srovnání se stejným obdobím konjunkturálního roku 2008 stavební produkce klesla o 34,4 %.

Graf č. II.2.1.1 Stavební výroba včetně trendu (meziroční změna v %, s.c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Hluboký propad inženýrského stavitelství

Nejhlubší pokles a dosažení svého dna zaznamenalo v 1. čtvrtletí 2012 (v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku) inženýrské stavitelství snížením o 22,8 % (nejhorší výsledek od roku 2001, kdy se začala tato data sledovat). Mírnější pokles o 5,8 % evidovalo i pozemní stavitelství. Inženýrské stavitelství se potýkalo s úspornými opatřeními vlády, která omezila investice do infrastrukturních staveb. Nízká zůstávala i poptávka ze strany soukromého sektoru, která byla brzděna vývojem evropské ekonomiky a nejasnými tržními prognózami. Při hodnocení vývoje pozemního stavebnictví (mírnější pokles o 5,8 %), můžeme vzít v úvahu efekt srovnatelného období předcházejícího roku (v 1. čtvrtletí 2011 byl růst o 9,1 %).

46



Vývoj produkce inženýrského a pozemního stavitelství ilustruje graf č. II.2.1.2. Graf č. II.2.1.2 Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %, s.c.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Růst mezd předstihl tempo růstu produktivity práce

Zaměstnanost ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci se v 1. čtvrtletí 2012 snížila o 4,9 % (stavební práce poklesly o 10,2 %). Vysoké meziroční nárůsty průměrné nominální mzdy o 6,3 % a průměrné reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací o 6,8 %), překonaly úroveň produktivity práce, která se snížila o 5,6 % (v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla o 8,1 %). Vývoj u těchto ukazatelů se projevil růstem jednotkových nákladů nominálních (o 12,6 %) a reálných (o 13,1 %). Ceny stavebních prací meziročně oslabily o 0,5 %. Tlak na snižování cen odráží nedostatečnou poptávku ve stavebnictví a je indikátorem ukazujícím na špatnou kondici odvětví.

Tabulka č. II.2.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %)

Průměrná nominální mzda Průměrná reálná mzda Produktivita práce Jednotkové mzdové náklady: nominální reálné

2009

2010

2011

2012 (1.Q.)

3,1 2,1 -0,7

2,6 1,1 -4,9

1,5 -0,4 2,6

6,3 6,8 -5,6

3,8 2,8

7,9 6,3

-1,0 -2,9

12,6 13,1

Pramen: ČSÚ, úprava a dopočty MPO Poznámka: produktivita práce měřena podílem indexu stavebních prací a indexem počtu zaměstnanců V roce 2012 se sníží počet zaměstnanců

Podle odhadu Svazu podnikatelů ve stavebnictví se počet zaměstnanců v odvětví v roce 2012 bude nadále snižovat (očekává se pokles o 5,1 %). Určitá stabilizace odvětví se očekává až v roce 2013.

47



Graf č. II.2.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb

Pramen: ČSÚ, graf MPO Stavebních povolení bylo vydáno o 3,2 % méně

Nepříznivé vyhlídky českého stavebnictví se odrážejí na počtu vydaných stavebních povolení poklesem o 3,2 %. Stavební úřady vydaly v 1. čtvrtletí 2012 celkem 21 330 povolení (v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku o 709 povolení méně). Propad táhl menší zájem o bytové budovy a ostatní stavby. Naopak se zvýšila stavební povolení pro stavby k ochraně životního prostředí (za kterým byl výrazný propad ve stejném období předcházejícího roku) a stavební povolení pro nebytové budovy.

Tabulka č. II.2.1.2 Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změna v %)

Počet vydaných stavebních povolení v tom: nová výstavba změna dokončených staveb bytové budovy z celku: nebytové budovy stavby k ochraně životního prostředí ostatní stavby

1. Q 2011

2. Q 2011

3.Q 2011

4. Q 2011

1.Q 2012

-5,1 -7,7 -1,9 -0,2 -4,5 -25,5 -0,1

6,0 5,8 6,2 6,1 11,0 4,3 3,4

2,1 3,2 0,7 -1,2 2,9 7,5 0,6

1,5 -1,9 6,0 0,0 7,2 3,1 -3,2

-3,2 -0,7 -6,2 -10,0 3,0 7,8 -3,7

Pramen: ČSÚ, úpravy a dopočty MPO

Orientační hodnota povolených staveb se meziročně snížila o 29,5 %, vývoj ovlivnila vysoká základna předcházejícího roku (více než pětinový růst). Nejvíce se propadla orientační hodnota ostatních staveb (po více než dvojnásobném růstu v 1. čtvrtletí 2011), staveb k ochraně životního prostředí na polovinu a staveb nebytových budov. Meziroční indexy počtu stavebních povolení a jejich orientační hodnoty jsou uvedeny v tabulkách II.2.1.2 a II.2.1.3. Podlahová plocha u budov bytových a nebytových, na které byla vydána stavební povolení, meziročně mírně vzrostla o 0,5 %. Největší nárůst podlahové 48



plochy zaznamenala nová výstavba nebytových budov (o 24,9 %). U ostatních se podlahová plocha snížila, srovnání vychází z dosažené základny předcházejícího roku. Tabulka č. II.2.1.3 Počet vydaných stavebních povolení (meziroční změna v %)

Orientační hodnota povolených staveb v tom: nová výstavba změna dokončených staveb bytové budovy z celku: nebytové budovy stavby k ochraně životního prostředí ostatní stavby

1. Q 2011

2. Q 2011

3.Q 2011

4. Q 2011

1.Q 2012

21,4 32,7 -3,5 12,0 -2,5 -28,6 115,5

-17,5 -20,5 -10,1 0,7 -8,9 -7,3 -30,6

-28,8 -38,2 -2,7 0,4 -26,3 -53,3 11,2

-26,4 -31,7 -15,5 -3,9 -25,2 -26,8 -0,7

-29,5 -40,0 2,1 -10,4 5,4 -53,0 -53,5

Pramen: ČSÚ, úpravy a dopočty MPO Hodnota stavebních zakázek se meziročně snížila o více než polovinu

Počet nově uzavřených stavebních zakázek tuzemských podniků s 50 a více zaměstnanci se v 1. čtvrtletí 2012 meziročně snížil o 13,7 %, tuzemské společnosti jich uzavřely 7 599. Jejich hodnota klesla o 51,1 % a činila 24,5 mld. Kč, z toho u pozemního stavitelství o 42,7 % a u inženýrského stavitelství o 57,6 %. Vedle nepříznivého vývoje stavebnictví byla za poklesem vysoká základna předcházejícího roku. Ke konci 1. čtvrtletí 2012 měly stavební podniky smluvně uzavřeno 11,9 tis. zakázek (nárůst o 3 %), které představovaly zásobu neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 135,6 mld. Kč (pokles o 22,9 %).

Graf č. II.2.1.4 Vývoj stavebních zakázek (v tis. Kč)


Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v 1. čtvrtletí 2012 činila 3,2 mil. Kč a byla meziročně nižší o 43,3 %.

49



Tabulka č. II.2.1.4 Vývoj hodnoty nových stavebních zakázek (podniky s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna) Nové zakázky v tuzemsku

Celkem v tom: pozemní stavitelství inženýrské stavitelství

1. čtvrtletí 2011

2. čtvrtletí 2011

3. čtvrtletí 2011

4. čtvrtletí 2011

1. čtvrtletí 2012

37,8 12,4 67,6

-23,6 -6,2 -33,0

-23,4 -22,6 -23,9

-9,2 -7,0 -10,5

-51,1 -42,7 -57,6

Pramen: ČSÚ Stav stavebních zakázek na konci období významně poklesl o 22,9 %

Na přetrvávající krizi stavebnictví ukazuje stav stavebních zakázek na konci období u organizací s 50 a více zaměstnanci, které se snížily o 22,9 %. Propad počtu zakázek byl vyvolán nižší zahraniční poptávkou, která meziročně propadla o 70,7 %. Domácí zakázky evidovaly pokles o 17,8 %, kde se významněji snížila poptávka veřejného sektoru o 21,6 %. Soukromá poptávka byla nižší o 10,8 %. Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2009 (nejvyšší hodnota od roku 2001) je stav zakázek na konci období o 37,7 % nižší.

Tabulka č. II.2.1.5 Stav stavebních zakázek (podniky s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Stav na konci období 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2011 2011 2011 2011 2012 Celkem v tom:

tuzemsko v tom:

veřejné soukromé

zahraničí

6,6 8,1 -1,6 31,8

-0,3 2,3 -8,6 29,6

-1,2 3,4 -7,8 25,7

-4,2 1,1 -7,6 17,6

-22,9 -17,8 -21,6 -10,8

-5,3

-22,8

-36,9

-39,9

-70,7

Pramen: ČSÚ, úpravy a dopočty MPO Objem hypoték se meziročně zvýšil o 21 %

Důležitým indikátorem rozvoje stavebnictví je statistika hypotečního trhu. Domácí banky v 1. čtvrtletí 2012 uzavřely celkem 17 090 hypotečních úvěrů v celkové výši 28,55 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst téměř 21 % počtu hypotečních úvěrů a 22 % nárůst jejich objemu. První čtvrtletí letošního roku bylo pro hypoteční trh historickým rekordem. Hypoteční banka poskytla v 1. čtvrtletí 2012 úvěry v celkové výši 9,2 mld. Kč. Na rekordní produkci hypotečních úvěrů mělo vliv několik faktorů. Nezaměstnanost se držela na setrvalé úrovni, ceny nemovitostí v ČR stagnovaly nebo mírně klesaly, úrokové sazby hypotečních úvěrů byly příznivé, i když oproti únoru mírně vzrostly (z 3,61 na 3,68% dle Hypoindexu Fincentra). Všechny výše uvedené faktory povzbudily poptávku po nemovitostech.

50



II.2.2 Bytová výstavba Objem hypoték se meziročně zvýšil o 21 %

Důležitým indikátorem rozvoje stavebnictví je statistika hypotečního trhu. Domácí banky v 1. čtvrtletí 2012 uzavřely celkem 17 090 hypotečních úvěrů v celkové výši 28,55 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst téměř 21 % počtu hypotečních úvěrů a 22 % nárůst jejich objemu. První čtvrtletí letošního roku bylo pro hypoteční trh historickým rekordem. Hypoteční banka poskytla v 1. čtvrtletí 2012 úvěry v celkové výši 9,2 mld. Kč. Na rekordní produkci hypotečních úvěrů mělo vliv několik faktorů. Nezaměstnanost se držela na setrvalé úrovni, ceny nemovitostí v ČR stagnovaly nebo mírně klesaly, úrokové sazby hypotečních úvěrů byly příznivé, i když oproti únoru mírně vzrostly (z 3,61 na 3,68% dle Hypoindexu Fincentra). Všechny výše uvedené faktory povzbudily poptávku po nemovitostech.

Počet nově zahájených bytů se snížil o 2,6 %

Stavební podniky zahájily v 1. čtvrtletí 2012 výstavbu 6 545 bytů, což je pokles o 2,6 % (ve stejném období předcházejícího roku byl růst 7,1 %). Vysoký nárůst zahájených bytů zaznamenaly nebytové budovy (o 30,9 %), domovy- penziony a domovy pro seniory (o 17,9 %) a bytové budovy (o 17 %). Naopak poklesla zahájená výstavba v rodinných domech (o 12,9 %, na celkově zahájených bytech mají rozhodující podíl 45,8 %) a ve stavebně upravených nebytových prostorách.

Graf č. II.2.2.1 Bytová výstavba (počet bytů)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Počet dokončených bytů vzrostl o 1,9

Vývoj dokončených bytů byl ovlivněn základnou předcházejícího roku. Celkově bylo za 1. čtvrtletí 2012 dokončeno 6 230 bytů, což představuje nárůst o 1,9 % (ve stejném období předcházejícího roku byl pokles o 33,6 %). Nejvyšší byly nárůsty dokončených bytů v kategoriích domovy-penziony nebo domovy pro seniory o 108,3 % (podíl 1,2 %), nebytové budovy o 26,1 % (podíl 2,3 %) a bytové domy o 18,4 % (podíl 18,7 %). Pokles nastal v ostatních kategoriích, z nich u rozhodujících rodinných domů o 1,4 % (podíl 64,3 %).

51


Nejvyšší růst zahájených bytů v Královéhradeckém kraji

Vývoj bytové výstavby v roce 2012 nepřinese oživení


Z jednotlivých krajů se v 1. čtvrtletí 2012 nejvíce zvýšila zahájená výstavba bytů v Královéhradeckém kraji (o 56,8 %), v Olomouckém kraji (o 20,6 %), v Pardubickém kraji (o 19,3 %) a v Karlovarském kraji (o 18 %). Naopak nejvýznamněji poklesla výstavba bytů v Plzeňském kraji (o mínus 33,8 %), v Libereckém kraji (o mínus 31,4 %) a v Moravskoslezském kraji (o mínus 28 %). Na základě poklesu počtu zahájených bytů, nižší orientační hodnotě povolených staveb a počtu stavebních povolení můžeme předpokládat, že v roce 2012 nedojde k expanzi bytové výstavby. K obratu ve vývoji bytové výstavby v roce 2013 může však přispět obnova programu rozvoje bydlení a stále nízký stav úrokových měr hypotečních úvěrů.

52



II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky Zahraniční obchod rostl pozvolněji, bilance ale dosáhla rekordu

V prvním čtvrtletí roku 2012 zahraniční obchod ČR i nadále posiloval. Ve srovnání s dobrými výsledky loňského prvního čtvrtletí však rostl pozvolněji, export si meziročně polepšil o 11,4 %, import o 6,0 %. Díky pokračujícímu trendu rychlejšího růstu vývozu nad dovozem dosáhla bilance svého rekordu, tedy 95,3 mld. Kč, což je vůbec nejvíce od vzniku samostatné České republiky a zároveň to představuje meziroční nárůst aktiva ve výši 50,2 %. Největšího obratu dosáhl zahraniční obchod s vyspělými tržními ekonomikami (80,6 %), většinu z nich přitom tvořily členské státy Evropské unie, kde obrat zboží dosáhl 73,3 % z celkového objemu.

Pokles v důsledku dluhové krize byl minimální

Největšího kladného salda obchodní bilance dosáhla ČR v obchodě s Německem a Slovenskem, dále s Velkou Británií a Francií. Úzká spolupráce se stabilními evropskými trhy tak pomohla udržet rostoucí tempo zahraničního obchodu, bez ohledu na stav a rizika plynoucí z dluhové krize eurozóny.

Graf č. II.3.1.1 Zahraniční obchod ČR

Pramen: ČSÚ, květen 2011, graf MPO Export ve stálých cenách rostl pozvolněji

Zatímco v běžných cenách se vývozu i dovozu, až na mírný pokles tempa v březnu, dařilo, ve stálých cenách bylo meziroční tempo růstu slabší. Pro obě porovnání byl nejslabším třetí měsíc roku, kdy se v běžných cenách vývoz zvýšil o 6,9 %, dovoz o 1,4 %, ve stálých cenách, ale export poskočil jen o 4,4 % a import si dokonce meziročně pohoršil o -1,6 %. Za celé čtvrtletí se vývoz zvýšil ve stálých cenách celkem o 7,2 % (oproti běžným cenám méně o 4,2 %), dovoz si přidal na 1,3 % (méně o 4,7 %).

53



Tabulka II.3.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodí bilance v 1. čtvrtletí 2012 (v b.c.) Měsíc

Leden

Únor

Březen

1-3/2012

Vývoz (meziroční změna v %)

12,6

15,5

6,9

11,4

Dovoz (meziroční změna v %)

8,0

9,5

1,4

6,0

Saldo 2012 v mld. Kč

29,7

28,1

37,5

95,3

Saldo 2011 v mld. Kč

17,9

13,6

23,0

54,4

Meziroční změna salda (v mld. Kč)

11,8

14,6

14,5

40,9

Vývoz v s.c. (meziroční změna v %)

7,0

10,8

4,4

7,2

Dovoz v s.c. (meziroční změna v %)

1,5

4,5

-1,6

1,3

Pramen: ČSÚ, květen 2012 Vývozní i dovozní ceny rostly mírněji

Vývozní ceny v prvním čtvrtletí po prudkém vzrůstu na konci loňského roku mírně klesly, meziročně se zvýšily o 4,0 %. Snížení oproti poslednímu kvartálu 2011 zaznamenaly i ceny dovozní, meziročně si ale přidaly o 5,7 %. Zvýšení cen bylo opět ovlivněno především vývojem u minerálních paliv, u nichž importní ceny vzrostly o 26,0 %, exportní o 6,1 %. Směnné relace se oproti prvnímu čtvrtletí 2011 zvýšily na 98,4 %, přesto ale setrvaly již deváté čtvrtletí v záporných hodnotách. Přehled směnných relací u jednotlivých komodit uvádí tabulka č. II.3.1.1. Na vývoj cen v zahraničním obchodu působil mimo jiné i kurz koruny vůči cizím měnám. V analyzovaném čtvrtletí koruna posílila vůči euru, avšak oslabila vůči americkému dolaru. Kurz eura se průměrně obchodoval za 25,08 CZK/EUR, mezi kvartálně tedy vůči euru česká měna oslabila o necelé procento, meziročně se však jedná o 2,9% posílení. Průměrný kurz amerického dolaru v prvním čtvrtletí činil 19,14 CZK/USD, oslabil tedy oproti předchozímu kvartálu o 1,9 %, meziročně klesl o 7,4 %.

Graf č. II.3.1.2 Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %)

Pramen: ČSÚ, květen 2012, graf MPO

54



Tabulka č. II.3.1.2 Směnné relace podle SITC tříd, cenové indexy (meziroční změny v %) Indexy cen vývozu Skupiny SITC

1. Q. 2011

Celkem 0 potraviny 1 nápoje a tabák 2 suroviny 3 minerální paliva 4 tuky 5 chemikálie 6 tržní výrobky 7 stroje a dopravní prostředky 8 průmyslové spotřební zboží

100,8 108,0 101,0 121,7 118,6 106,3 107,5 105,1 95,8 97,9

1. Q .2012 104,0 103,1 106,6 101,7 106,1 100,5 105,8 105,7 102,7 105,1

Indexy cen dovozu 1. Q. 2011 104,7 102,5 103,5 140,8 122,8 130,1 104,3 107,2 97,9 96,8

1. Q. 2012 105,7 104,2 111,2 103,9 126,0 105,4 103,9 101,6 101,9 103,4

Směnné relace 1. Q. 2011 96,3 105,4 97,6 86,4 96,6 81,7 103,1 98,0 97,9 101,1

1. Q. 2012 98,4 98,9 95,9 97,9 84,2 95,4 101,8 104,0 100,8 101,6

Pramen: ČSÚ, červen 2012 Podíl zahraničního obchodu na celkovém HDP činil 80,8 %

ZO v národním pojetí vykázal rekordní aktivum

Zahraniční obchod byl i v prvním čtvrtletí roku 2012 hlavním motorem ekonomiky. Podíl vývozu se zvýšil na 80,8 % (ve čtvrtém kvartálu 2011 činil 75,5 %), podíl dovozu vzrostl na 75,1 % (ze 69,7 % v předchozím čtvrtletí). Ve sledovaném období se zvýšila i míra otevřenosti České republiky, dosáhla 76,9 %. Přeshraniční statistika ČSÚ neumožňuje zachytit, jaká vytvořená hodnota připadá v rámci globálních hodnotových řetězců na jednotlivé země. ČSÚ si tuto problematiku uvědomuje, a proto za účelem co nejvěrnějšího zachycení tvorby hodnoty začala vykazovat statistiku zahraničního obchodu také v metodice národních účtů, která je založena na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.

Podle metodiky změny vlastnictví (národní pojetí) vykázal zahraniční obchod České republiky rovněž rekordní saldo obchodní bilance, a to 49,7 mld. Kč. Vývoz se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 11,2 %, dovoz posílil o 5,1 %. Graf č. II.3.1.3 Zahraniční obchod ČR v metodice založené na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty

Pramen: ČSÚ, červen 2012, graf MPO 55



II.3.2 Teritoriální struktura V prvním čtvrtletí roku 2012 byla opět patrná úzká provázanost českého obchodu se zeměmi Evropské unie. Do EU mířilo v prvních třech měsících roku 81,9 % vyvážených komodit, dovoz ze zemí tohoto uskupení činil 64,7 %. Meziročně se export do EU zvýšil o 8,2 %, import si přidal na 8,4 %. Tabulka č. II.3.1 ilustruje podíly EU, zemí evropské měnové unie a Spolkové republiky Německo na zahraničním obchodu České republiky.

Do EU směřovalo 81,9 % vývozu

Tabulka č. II.3.2.1 Podíly uskupení a zemí na zahraničním obchodě ČR vývoz

dovoz

Evropská unie Eurozóna

81,9% 64,5%

64,7% 51,1%

Německo

31,7%

26,0%

Pramen: ČSÚ, červen 2012 Podíl vývozu do Ruska roste

Z teritoriálního hlediska bylo v první části roku 2012 pro vývoz nejvýznamnější Německo s 31,7% podílem na celkové hodnotě exportovaných komodit, následováno Slovenskem s 8,4% podílem. Ve sledovaném čtvrtletí je rovněž patrný nárůst spolupráce s Ruskem, jehož podíl na vývozu se meziročně zvýšil o 49,6 % a činil 3,6 % z celkového exportu. Výrazně také narostl vývoz do Číny; polepšil si proti loňskému prvnímu čtvrtletí o 36,7 %, jeho podíl na celkovém vývozu byl 1,2 %.

Nejvyšší přebytek obchodní bilance byl s Německem

Kladné saldo obchodní bilance bylo nejvyšší v obchodě s Německem, kde vzrostlo meziročně o 13,4 % na 69,5 mld. Kč (zvýšení o 8,2 mld. Kč). Druhého nejvyššího aktiva dosáhlo saldo obchodu se Slovenskem. Meziročně se jeho přebytek zvýšil o 6,2 % a činil 25,6 mld. Kč (meziročně více o 1,4 mld. Kč). Následovala Velká Británie s aktivem 25,2 mld. Kč, Francie s 22,0 mld. Kč, pětici zemí s nejvyšším přebytkem obchodní bilance pak završuje Rakousko se saldem ve výši 13,0 mld. Kč.

Tabulka č. II.3.2.2 Země s nejvyššími přebytky obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2012 Dosažené Meziroč. Země

aktivum

změna

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém výsledku dané země

v mld. Kč v mld. Kč

v mld. Kč

Celkem ČR

95,3

42,4 stroje a dopr. prostř. 151,6 průmysl.spotř.zboží 16,4 tržní výrobky

Německo

69,5

8,2 stroje a dopr. prostř 60,5 průmysl. spotř. zboží 13,8 tržní výrobky

6,3 suroviny

3,5

Slovensko

25,6

2,3 stroje a dopr. prostř

4,7 minerální paliva

2,2

Spojené království

25,2


2,4 potraviny

1,0

Francie

22,0


0,7 suroviny

0,2

Rakousko

12,9


7,4 minerální paliva

1,9 průmysl. spotř. zbož 1,8

9,7 průmysl. spotř. zboží 1,9 nápoje a tabák

0,4 komodity

0,2

5,9 průmysl. spotř. zboží 1,2 suroviny

0,1 nápoje a tabák

0,1

9,9 průmysl. spotř. zboží 5,0 potraviny

3,0 suroviny


Belgie

7,7


Švédsko

6,4

-0,1 stroje a dopr. prostř

Španělsko

5,7


Švýcarsko

5,6


6,3 tržní výrobky

0,8 průmysl. spotř. zboží 0,5

Itálie

4,6


6,6 suroviny


7,9 průmysl. spotř. zboží 0,8 průmysl. spotř. zboží 0,2 tržní výrobky

0,3

0,1

0,9

Pramen: ČSÚ, červen 2012

56



Nejhlubší schodek obchodní bilance zaznamenala ČR v obchodě s Čínou, jeho výše byla 60,5 mld. Kč, meziročně se ale jednalo o jeho 14,1% snížení (o 13,9 mld. Kč). Deficit se naopak zvýšil v obchodní spolupráci s druhou nejvíce dovážející zemí do ČR - s Koreou. Dovozy do tuzemska převážily nad vývozy do Korey o 13,3 mld. Kč, meziročně si tak bilance obchodu s touto zemí pohoršila o 68,7 % (5,4 mld. Kč). Další záporné saldo zaznamenal obchod s Ruskem (-11,8 mld. Kč), Japonskem (-9,1 mld. Kč) a Ázerbájdžánem (-6,4 mld. Kč).

Deficit bilance v obchodě s Čínou byl výrazný

Tabulka č. II.3.2.3 Země s nejvyššími schodky obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2012 Země

Celkový

Meziroč.

Nejvyšší deficity v komoditních skupinách (SITC)

deficit

změna

podílející se na celkovém deficitu dané země

v mld. Kč v mld. Kč

v mld. Kč

Čína

-60,5

13,9 stroje a dopr. prostř -45,2 průmysl. spotř. zbož -10,7 tržní výrobky

Korea

-13,3

-5,4 stroje a dopr. prostř -10,9 tržní výrobky

Rusko

-11,8

6,9 minerální paliva 1,8 stroje a dopr. prostř

-3,7 chemikálie

-34,0 suroviny

-1,7

Japonsko

-9,1

Ázerbájdžán

-6,4

-1,2 minerální paliva

-7,0

Thajsko

-6,1


-5,2 suroviny

-0,4 tržní výrobky

Tchaj-wan

-5,2



-0,5 průmysl. spotř. zboží -0,3

Malajsie

-4,1

-3,5 suroviny

-0,3 průmysl. spotř. zboží -0,3 tržní výrobky

Norsko

-3,8

-6,7 potraviny

-0,1

Singapur

-2,8

0,7 stroje a dopr. prostř -0,7 minerální paliva 1,4 stroje a dopr. prostř

-1,0

-1,4 průmysl. spotř. zboží -0,8


-1,3 průmysl. spotř. zboží -1,0 -0,3 potraviny

-2,6 průmysl. spotř. zbož -0,2 chemikálie

-0,2 -0,1

-0,1


II.3.3 Komoditní struktura Tabulka č. II.3.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd v 1. čtvrtletí 2012 Celkem

0

1

2

Vývoz (podíl v %) Dovoz (podíl v %) Saldo 2011 (v mld. Kč) Saldo 2012 (v mld. Kč)

100,0 100,0 52,9 94,9

Meziroční změna salda

41,9

3

4

5

6

7

8

9

3,3 4,7 -7,1 -6,2

0,5 0,6 0,5 0,3

2,7 2,9 2,9 1,6

4,1 11,5 -42,4 -47,5

0,2 0,2 -0,2 0,5

6,0 11,4 -29,2 -31,9

17,5 18,3 2,0 11,1

55,0 40,5 115,6 151,6

10,6 9,7 10,9 16,4

0,1 0,2 0,0 -0,8

1,0

-0,2

-1,3

-5,1

0,7

-2,7

9,1

36,0

5,5

-0,8

Pramen: ČSÚ, červen 2012 Pozn.:

0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 - suroviny

Nejvýznamnějším obchodním artiklem byly opět stroje a dopravní prostředky

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5- chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

Nejdůležitější komoditou se v zahraničním obchodním styku již tradičně staly stroje a dopravní prostředky. Tato skupina výrobků se na českém vývozu v prvním čtvrtletí podílela 55 %, na dovozu 40,5 %. Dalšími významnými obchodními artikly byly tržní výrobky tříděné podle materiálu (podíl na exportu 17,5 %, na importu 18,3 %) a průmyslové spotřební zboží (10,6 %, resp. 9,7 %). Vývoj zahraničního obchodu tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC za první čtvrtletí letošního a loňského roku ilustruje graf č. II.3.3.1.

57



Graf č. II.3.3.1 Vývoz, dovoz a saldo dle klasifikace SITC v 1. čtvrtletí 2011 a 2012 (v mld. Kč)

Pramen: ČSÚ, červen 2012, graf MPO Aktivum obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhlo 151,6 mld. Kč

Obchod se stroji a dopravními prostředky vykázal ve sledovaném období aktivum ve výši 151,6 mld. Kč, což je o 35,7 mld. Kč více než v loňském prvním čtvrtletí. Vývoz této skupiny si meziročně přidal na 11,9 %, dovoz posílil o 3,8 %. Nejvýznamněji se na obchodu se stroji a dopravními prostředky podílela skupina silniční vozidla, jejíž zastoupení ve vývozu činilo 18,7 %, na dovozu 8,3 % (aktivum dosáhlo 14,3 mld. Kč). Významně přispěla i skupina elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů s podílem 9,2 %, resp. 9,6 % (obchodní přebytek činil 5,2 mld. Kč). Mezi nejdůležitější položky skupiny silničních vozidel patřily osobní automobily a díly a příslušenství. Meziročně si hodnota vývozu osobních automobilů přidala o 20,3 % a dosáhla 83,8 mld. Kč, což je dosud nejvyšší hodnota vývozu této položky v ČR.

Tabulka č. II.3.3.2 Vývoz, dovoz a saldo obchodní bilance strojů a dopravních prostředků (SITC 7) v 1. čtvrtletí 2012 Vývoz

Obchodní bilance

Dovoz

1.Q 2012 mezi roč. podíl na mi l . Kč změna vývozu s kup.

podíl na 1.Q 2012 mezi roč. podíl na cel kovém mi l . Kč změna dovozu vývozu s kup.

podíl na 1.Q 2012 mezi roční cel kovém mi l .Kč změna dovozu mi l . Kč mi l . Kč

SITC 7 - celkem

430 364

11,9

100,0

54,9

278 732

3,8

100,0

40,5

151 632

35 662

71 - s troje a za řízení k výrobě energi e 72 - s trojní za řízení pro urči tá odvětví průmys l u 73 - kovozpra cující s troje 74 - s troje a zřízení vš eobecně užíva né v průmys l u 75 - ka ncel á řs ké s troje za řízení k a utoma t.zpra c.da t 76 - za říz.k tel ekomuni ka ci , zá zn.a reprodukci zvuku 77 - el ektri cká za řízení, přís troje a s potřebi če 78 - s i l ni ční vozi dl a 79 - os ta tní dopra vní a přepra vní pros tředky

24 834 20 637 6 319 50 928 65 194 37 596 72 124 146 174 6 557

16,7 29,4 34,5 12,8 7,2 1,2 4,3 18,1 -1,9

5,8 4,8 1,5 11,8 15,1 8,7 16,8 34,0 1,5

3,2 2,6 0,8 6,5 8,3 4,8 9,2 18,7 0,8

23 507 13 549 4 788 33 099 47 778 28 784 66 328 57 441 3 457

14,1 23,8 17,4 10,6 -10,8 -14,2 2,6 16,5 74,6

8,4 4,9 1,7 11,9 17,1 10,3 23,8 20,6 1,2

3,4 2,0 0,7 4,8 6,9 4,2 9,6 8,3 0,5

1 326 7 088 1 531 17 829 17 416 8 813 5 797 88 733 3 100

642 2 081 912 2 616 10 207 5 227 1 326 14 257 -1 605


58



Graf č. II.3.3.2 Hodnota vývozu osobních automobilů (SITC 781) v mld. Kč

Pramen: ČSÚ, červen 2012, graf MPO Registrace nových osobních automobilů se v Evropě meziročně snížily

Vzhledem k velké závislosti české ekonomiky na vývozu a zároveň výraznému podílu komodit automobilového průmyslu na celkovém zahraničním obchodu, lze hodnotit nepříznivě údaje o počtu nově registrovaných automobilů publikované Asociací evropských výrobců automobilů (ACEA). Podle statistických informací ACEA, klesl počet nově registrovaných automobilů v Evropě v prvním čtvrtletí meziročně o 7,7 %, přičemž nejvíce se snížil ve Francii (-21,6 %) a Itálii (-21,0 %). Spolková republika Německo si udržela mírný růst na 1,3 %, mírně počet registrací vzrostl i ve Velké Británii (0,9 %).

Největší pasivum zaznamenala minerální paliva

Negativně ovlivnil vývoj bilance zejména obchod s minerálními palivy, který skončil schodkem 47,5 mld. Kč, meziročně vyšším o 12 %. Oproti loňskému prvnímu čtvrtletí se tak pasivum prohloubilo o 5,1 mld. Kč, což zapříčinily především vysoké ceny ropy. Vývoj ceny ropy na světových trzích ilustruje graf č. II.3.3.3. Podle interní statistiky MPO bylo za první čtvrtletí dovezeno do ČR celkem 2,1 mil. tun ropy v hodnotě 37,4 mld. Kč. Zatímco hodnotově tedy import ropy vzrostl (meziročně o 19,6 %), objemově byl u této komodity zaznamenán 1,8% pokles.

59



Graf č. II.3.3.3 Ceny ropy na světových trzích (USD/barel)

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO

II.3.4 Zahraniční obchod EU Březen byl slabší i pro vývoj ZO v EU

Podobný průběh jako zahraniční obchod České republiky měl v prvním čtvrtletí i zahraniční obchod Evropské unie. V prvních dvou měsících byl patrný růst, který se v březnu zvolnil. Vývoj exportu a importu, včetně salda v miliardách eur ilustruje graf č. II.3.4.1. V kumulaci za celé čtvrtletí dosáhlo pasivum zahraničního obchodu Evropské unie -29,8 mld. eur. Vývoz si za čtvrtletí průměrně meziročně polepšil o 10,7 %, dovoz o 6,7 %, přičemž v březnu si export polepšil jen o 7,5 % a import o slabá 3,5 %.

Graf č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU

Pramen: Eurostat, graf MPO Poznámka: statistika zachycuje pohyb zboží mezi členskými a nečlenskými zeměmi EU a také vzájemný obchod mezi členskými zeměmi, sezónně očištěná data

60


Zpracovatelský průmysl vykázal kladné saldo


Hlavním motorem zahraničního obchodu evropské sedmadvacítky byl tradičně zpracovatelský průmysl. V období od ledna do března vykázal aktivum 84,8 mld. eur. Nejvýznamnějším obchodním artiklem přitom byly stroje a dopravní prostředky, jejichž saldo se vyšplhalo na 60,5 mld. eur, vývoz této skupiny se přitom meziročně zvýšil o 9,5 %. Negativně na celkovou bilanci působil především primární průmysl, jehož saldo vykázalo za první tři měsíce roku záporných 117,6 mld. Kč. Největší vliv na výsledek této skupiny měly především energie.

Tabulka č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU podle typu zboží vývoz 1.-3. 2012 změna v % Primární průmysl Potraviny a nápoje Suroviny Energie Zpracovatelský průmysl Chemikálie Stroje a dopravní prostředky Ostatní

67,2 23,5 12,3 31,4 336,3 67,5 175,4 93,4

Ostatní

16,8

Celkem

420,2

8,2 14,9 26,2 8,1 9,5 7,5

dovoz 1.-3. 2012 změna v % 184,8 23,1 20,5 141,1 251,4 39,7 114,8 96,9

1,8 -3,8 18,7 4,4 1,4 -4,3

14,2 8,2

450,4

saldo 1.-3. 2012 -117,6 0,3 -8,2 -109,7 84,8 27,8 60,5 -3,5 2,6

5,9

-30,2

Pramen: Eurostat, červen 2012, sezónně neočištěná data Nejvíce vyváželo Německo

Největší podíl mělo z členských států Evropské unie na vývozu Německo, z jehož výrobních podniků pocházelo 23,6 % hodnoty celkově vyvezeného zboží. Pětici zemí s vysokým podílem na vývozu dále tvořila Velká Británie (10,5 %), Francie (9,8 %), Nizozemí (9,3 %) a Itálie (8,2 %). Jednalo se zároveň i o země s nejmarkantnějšími podíly na dovozu zboží do EU.

Graf č. II.3.4.1 Podíl jednotlivých členských zemí na vývozu EU (leden - březen 2012)

Pramen: Eurostat, červen 2012, neočištěná data, graf MPO

61



Graf č. II.3.4.2 Podíl jednotlivých členských zemí na dovozu EU (leden - březen 2012)

Pramen: Eurostat, červen 2012, neočištěná data, graf MPO

II.3.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu I přes ochlazování evropských ekonomik v důsledku dluhové krize, se českému zahraničnímu obchodu v prvním čtvrtletí nebývale dařilo, a to zejména díky úzké spolupráci s Německem. Předstihové ukazatele, ale naznačují zpomalení i pro tuto ekonomiku, a pro příští čtvrtletí tak již zřejmě nelze očekávat pokračování tak pozoruhodného vývoje. Zahraniční obchod by si ale měl i nadále udržet růstové tempo. Důvěra v tuzemskou ekonomiku stále klesá

Důvěra v českou ekonomiku se podle konjunkturálních průzkumů trvale snižuje. Indikátor ekonomického sentimentu se v květnu meziměsíčně snížil o 1,6 bodu na -1,4 bodu. Mírné zvýšení důvěry zaznamenal pouze sektor obchodu (+0,3 bodu na 8,3 bodu), u respondentů z ostatních podnikatelských oborů se důvěra propadla; nejvíce v oblasti služeb (o 1,7 bodu na 25,3) a v průmyslu (o 1,6 bodu na -2,3). Snížila se i důvěra spotřebitelů, ve srovnání s předchozím měsícem si v květnu pohoršila o 1,7 bodu a dosáhla tak -31,0 bodu. Respondenti se i nadále obávají růstu cen, očekávání růstu nezaměstnanosti a snaha spořit ale nepatrně polevily.

Klesá i důvěra v evropskou ekonomiku

Lepších výsledků se v květnu nedočkala ani eurozóna či Německo. Ekonomický sentiment v Evropě se podle indikátoru ESI snížil v eurozóně na 90,6 bodu, v celé EU klesl na 90,5 bodu. Jedná se přitom o nejnižší hodnotu od konce roku 2009. Ukazatel ZEW charakterizující ekonomický sentiment v Německu, si v květnu také pohoršil, když klesl o 10,8 bodu na 12,6 bodu. To představuje prudký pokles po pěti růstových měsících; pozitivním zůstává fakt, že je indikátor i nadále v kladných hodnotách.

Výrobní aktivita bude dále oslabovat

Index nákupních manažerů (PMI) se v Německu meziměsíčně propadl o 1 bod na 45,2 bodu. Ve státech platících jednotnou měnou dosáhl v květnu hodnoty 45,1 bodu (klesl tedy o 0,8 bodu). V obou případech představuje snížení nejnižší hodnotu od zhruba poloviny roku 2009. Podobně negativní scénář zaznamenal i český PMI, když v květnu klesl o 2,1 bodu na 47,6 bodu, tedy nejnižší hodnotu od srpna 2009.

62



Na základě výše uvedených skutečností můžeme v příštích měsících očekávat zpomalení české ekonomiky, které je zapříčiněno snižující se poptávkou po zboží v zemích EU i propadem spotřeby domácností v ČR. Spotřeba domácností klesá především v důsledku růstu inflace, propadu příjmů a zvyšující se nezaměstnanosti. Dynamika zahraničního obchodu ztrácí na síle, nicméně nadále předpokládáme její růstové tempo.

63



II.4 VNITŘNÍ OBCHOD Maloobchodní tržby meziročně vzrostly o 0,9 %

Ačkoli v roce 2011 dosáhly tržby maloobchodních prodejců solidního růstu (+1,9 %), nedosáhly předkrizové úrovně. Celkový výsledek ovlivnil především motoristický segment, včetně oprav motorových vozidel. Významně vzrostly i tržby s komunikačními zařízeními a prodej prostřednictvím internetu a zásilkové služby. Příznivý vývoj pokračoval i v 1. čtvrtletí 2012 zvýšením tržeb (ve s. c.) o 0,9 % (přes vyšší základnu předcházejícího roku - ve stejném období předcházejícího roku tržby vzrostly o 5,1 %). V jednotlivých měsících maloobchod nejvíce posílil v lednu zvýšením tržeb o 1,8 %, které vycházely z vánočních výprodejů. V únoru se růst tržeb mírně snížil na 1,6 % a následoval březnový pokles o 0,3 %. Březnový vývoj ovlivnily nižší opravy a údržba motorových vozidel o 1,6 %, snížené prodeje potravinářského zboží o 2,3 % a pohonných hmot o 2 %.

Graf č. II.4.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ Růst byl tažen prodejem motorových vozidel a nepotravinářského zboží

Růst tržeb tuzemského maloobchodu +0,9 % byl ovlivněn růstem prodejů opravami motorových vozidel (+1,4 %) a v samotném maloobchodě (včetně prodeje pohonných hmot) růstem o +0,8 %. Na dobrém výkonu odvětví se významně podílely rovněž tržby z prodeje nepotravinářského zboží, které se ve stálých cenách meziročně zvýšily o 2,9 %. Na druhé straně oslabil prodej potravinářského zboží o mínus 2 %.

Tabulka č. II.4.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (s.c., meziroční změny v %) 2010 Maloobchod včetně motoristického segmentu Obchod, opravy a údržba motorových vozidel Prodej pohonných hmot (p.h.) Maloobchod kromě p.h. Pramen: ČSÚ

2011

2012

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

-0,2

2,1

1,6

1,5

5,3

1,1

0,5

0,9

1,2

3,2 -3,6 -1,2

8,4 -0,5 -0,8

7,0 -9,0 1,3

8,7 -9,6 0,3

13,2 -4,3 3,0

1,6 -3,9 1,7

4,1 -2,1 -0,8

4,0 -3,4 0,2

1,5 0,8 1,1

64


Mírný růst prodejů pohonných hmot


V následujícím grafu je zachycen vztah mezi cenami pohonných hmot a objemem jejich prodejů. Z něho je patrné, že spotřebitelé reagovali na snížený růst cen pohonných hmot malým zvýšením spotřeby (není však dosahováno úrovně roku 2008). Řada řidičů (včetně dopravců) patrně stále využívala nižších cen pohonných hmot v zahraničí a tankovala mimo území ČR.

Graf č. II.4.2 Fyzický objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ Vysokého tempa dosáhl maloobchod s počítačovým zařízením a nákupy přes internet

Dynamicky rostl maloobchod s počítačovým a komunikačním zařízením ve specializovaných prodejných o 15 % (vysoký růst byl v 1. čtvrtletí 2012 evidován ve všech měsících). Vyšší růst zaznamenal i maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby o 5,4 %. Vysokého zvýšení bylo dosaženo v lednu 2012 (o 11 %), a to přes vysokou základnu stejného období předcházejícího roku (o 16,6 %). Podle internetových prodejců využívá nákupů na webu stále větší okruh spotřebitelů, vedle mladých lidí se tímto způsobem naučili nakupovat i lidé středního a vyššího věku. U internetového prodeje má nezanedbatelnou úlohu i nižší cenová hladina prodávaného zboží.

Zvýšil se zájem o ubytování

Tahounem cestovního ruchu byla v ČR bohatší klientela. Do luxusních hotelů se turisté vrátili dříve než do zařízení nižších kategorií. Zájem o ČR se celkově zvýšil. Ve sledovaném období se ubytovalo 2,6 milionu lidí (o 300 tisíc více než loni). Tento vývoj se projevil u ubytování růstem tržeb (ve s.c.) o 10,6 %, kdy vysoký růst byl evidován zejména v únoru (+13,7 %) a v březnu (+11,8 %). Naopak ve stravování a pohostinství byl evidován pokles o 4,6 %.

65



Graf č. II.4.3 Disponibilní důchod, konečná spotřeba a úspory domácností (meziroční změny v %, běžné ceny)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Vysoký růst úspor domácností

Disponibilní důchod domácností vzrostl v 1. čtvrtletí 2012 meziročně o 1,6 % (ve stejném období předcházejícího roku byl pokles o 0,2 %). Tento vývoj se projevil ve zvýšené konečné spotřebě domácností o 1,3 %. Růst disponibilního důchodu a mírné zvýšení konečné spotřeby se odrazily ve vyšších úsporách domácností o 15 % (v 1. čtvrtletí 2011 úspory poklesly o 14,8 %). Vysoký růst úspor ukazuje na to, že domácnosti jsou ve svých výdajích stále opatrné a své finanční prostředky ukládají.

Nízká úroveň spotřebitelské důvěry

Důvěra spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku zůstala v 1. čtvrtletí 2012 na nízké úrovni. Její pokles se v porovnání s předcházejícím rokem snižoval, ve srovnání s průměrným rokem 2005 byla spotřebitelská nálada nižší o 25,1 %. Ani podnikatelské nálady a očekávání nejsou optimistické, dostávají se na úroveň roku 2009. Spotřebitelé však ekonomickou situaci vnímají podstatně hůře.

Obavy spotřebitelů ze zhoršení ekonomické situace

Podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ se v květnu indikátor spotřebitelské důvěry meziměsíčně snížil. Z průzkumu mezi spotřebiteli vyplynulo, že se pro příštích dvanáct měsíců zvýšily obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a ze zhoršení vlastní finanční situace. Úmysl spořit se také snížil. Spotřebitelé se nadále obávají růstu cen. Poptávku budou brzdit vládní reformy, které omezily příjmy zaměstnanců státního sektoru a zpřísnily vyplácení sociálních dávek.

66



II.5 INVESTIČNÍ PROSTŘEDÍ PZI meziročně vzrostly o 51%

Příliv přímých zahraničních investic (PZI) do České republiky v prvním čtvrtletí 2012 meziročně vzrostl. Zahraniční firmy investovaly celkem 26,3 mld. Kč, o 51 % více než ve stejném období loňského roku. V celkovém objemu se však nejedná o vysoká čísla, navíc srovnávací základna loňského roku se nachází velice nízko (v porovnání s 1.q.2010 se jedná o zvýšení pouze o 15%). Stejně jako v předchozích obdobích i v letošním prvním čtvrtletí přiteklo do ČR nejvíce investic ve formě reinvestovaných zisků, a to 28,8 mld. Kč. V meziročním srovnání se v posledních letech objem reinvestovaných zisků zvětšuje. To svědčí o úspěšnosti investic a důvěře investorů v další vývoj. Celkem 3,3 mld. Kč směřovalo na posílení základního kapitálu tuzemských společností (investice v oblasti nemovitostí). Odliv ve formě ostatního kapitálu představoval výši 5,76 mld. Kč.

Tabulka č. II.5.1 PZI do ČR za 1.Q. v letech 2009, 2010, 2011 a 2012 PZI

1.q.2009

1.q.2010

1.q.2011

1.q.2012

cekem zahraniční investice v tuzemsku

22,0

23,54

17,315

26,269

z toho: základní kapitál

4,4

8,083

4,691

3,253

reinvestovaný zisk

16,9

18,98

22,53

28,77

ostatní kapitál

0,7

-3,518

-9,906

-5,756

Pramen: ČNB, červen 2012, tab. MPO

Graf č. II.5.1 Porovnání PZI v tuzemsku za 1.q. v letech 2009, 2010, 2011 a 2012

Pramen: ČNB, červen 2012, graf MPO

67


České investice do zahraničí se oproti loňsku zvýšily


Tuzemské podniky uskutečnily přímé investice v zahraničí v objemu 8,95 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 39 % (ve srovnání s 1.q. 2010 pokles o 7,4%). Nárůst se sice zdá být vysoký, nicméně srovnávací základna loňského roku je slabá. Tuzemští investoři významnou část svých zisků z předchozích investic reinvestovali (5,6 mld. Kč.). Naopak investice do základního kapitálu zahraničních dceřiných podniků nebyly významné (0,6 mld. Kč) a směřovaly zejména do odvětví zpracovatelského průmyslu (výroba motorových vozidel a ropných, chemických a farmaceutických výrobků). Tuzemské společnosti zahraničním dceřiným firmám poskytly ve formě ostatního kapitálu zdroje ve výši 2,7 mld. Kč.

Tabulka č. II.5.2 Porovnání PZI v zahraničí za 1.q. v letech 2009, 2010, 2011 a 2012 PZI

1.q.2009

1.q.2010

1.q.2011

1.q.2012

celkem investice v zahraničí

5,48

9,60

4,18

8,89

z toho: základní kapitál

0,99

0,80

0,18

0,59

reinvestovaný zisk

2,20

2,80

5,16

5,60

ostatní kapitál

2,25

6,00

-1,15

2,70

Pramen: ČNB, červen 2012, tab. MPO

Graf č. II.5.2 Porovnání PZI v zahraničí za 1.q. v letech 2009, 2010, 2011 a 2012

Pramen: ČNB, červen 2012, graf MPO Strukturu PZI do ČR podle zemí a odvětví ČNB nově zveřejňuje dvakrát do roka (v pololetí a na konci roku). Tyto informace budou k dispozici v analýze MPO za druhý kvartál a v roční analýze.

68



Významné PZI v ČR za 1. Čtvrtletí 2012 Čínský výrobce automobilových součástek Yangzhou Auto Plastic Parts (YAPP Automotive Parts) investoval do svého nového závodu 250 milionů Kč (10 milionů eur). Továrna zpočátku zaměstná 80 lidí. Rakouský výrobce kabelových svazků Gebauer & Griller plánuje rozšířit svůj závod v Mikulově a postavit na ploše 22.000 m2 novou výrobní halu, skladovou halu a administrativní budovu. Cílem investice je rozšíření kapacity výroby. Rozšířením výrobní kapacity vytvoří na 250 nových pracovních míst. Americký výrobce automobilových součástek TI Automotive vybuduje třetí závod. Ten vyroste v Liberci v průmyslové zóně Sever v areálu VGP Park Liberec o pronajímatelné ploše 77.000 m2. Developerská společnost VGP nyní dokončuje pro TI Group Automotive Systems halu 4 o velikosti 11.000 m2. Společnost Dascher Czech Republic vybuduje nové logistické haly o velikosti 4 000 m2 v Kladně. Celková investice činí 230 mil. Kč, stavba by měla být hotova na podzim roku 2012. Výrobce počítačových součástek, firma FoxConn, plánuje rozšířit svůj závod v Kutné Hoře. Ve stávajícím areálu by měla vzniknout nová skladová hala o velikosti více než 50 tisíc metrů čtverečních. Firma zde počítá s třísměnným provozem, pracovat by v ní měly dvě stovky lidí. Společnost EvoBus otevřela ve svém závodě v Holýšově na Plzeňsku novou výrobní halu určenou pro nové autobusové modely, které přijdou na trh v příštích měsících. Ve vybudované hale byl již zahájen dvousměnný provoz, pracuje v ní 90 zaměstnanců. Lakovnu o ploše 4 500 m2 v hodnotě 125 milionů korun otevřela v Hořovicích u Berouna společnost Albixon. Součástí komplexu je i práškovací a dekorační linka, která je podle firmy největší v Evropě.

69

Přílohová část

OBSAH

Strana

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

1

II. PRŮMYSL

6

III. STAVEBNICTVÍ

8

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

10

V. VNITŘNÍ OBCHOD

15

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Průměrná měsíční mzdaxxx/ (meziroční změna v %) nominální reálná

Strana 1

Měrná jednotka

2011

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč

3 805,7 1,7 1 892,8 -0,6 792,5 -1,7 28,2 1,1 912,8 -0,9 20,6 2 850,4 11,1 2 691,6 7,5 158,8

957,0 -0,7 476,1 -2,9 202,2 -0,2 6,9 -3,2 216,5 1,0 0,9 773,3 6,5 718,8 3,9 54,5

2,4 0,5

3,6 -0,1

% %

1.Q

2.Q

1.-2. Q

2012 3.Q

MPO - odbor ekonomických analýz x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

Pramen: ČSÚ

1.-3.Q

4.Q

1.-4.Q


Strana 2

Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách, sezónně upravená data, změna v %)

Lotyšsko Litva Estonsko Polsko Slovensko Finsko Švédsko Německo Rumunsko Rakousko Belgie Bulharsko Dánsko Francie EU-27 eurozóna-17 Spojené království Španělsko Slovinsko Česká republika Nizozemí Itálie Kypr Maďarsko Portugalsko Řecko Irsko Lucembursko Malta

Pramen: Eurostat

Q2

mezičtvrtletně 2011 Q3 Q4

2012 Q1

1,9 1,5 1,6 1,1 0,8 -0,1 1,1 0,3 0,2 0,5 0,3 0,3 0,3 0,0 0,2 0,1 -0,1 0,2 -0,1 0,3 0,1 0,3 0,0 0,0 -0,2 . 1,1 -0,6 0,4

1,4 1,2 0,9 0,9 0,7 1,0 0,7 0,6 1,0 0,0 0,0 0,1 -0,1 0,3 0,2 0,1 0,6 0,0 -0,3 -0,1 -0,4 -0,2 -0,8 -0,1 -0,6 . -1,1 1,0 0,1

1,0 0,8 0,5 0,8 0,7 0,8 0,8 0,5 -0,1 0,2 0,3 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 -0,3 -0,3 0,2 -1,0 -0,2 -0,8 -0,3 -1,3 -0,1 . . . .

1,0 0,8 -0,2 1,0 0,8 0,0 -1,0 -0,2 -0,2 0,0 -0,1 0,1 -0,2 0,1 -0,3 -0,3 -0,3 -0,3 -0,6 -0,1 -0,7 -0,7 -0,3 0,0 -1,3 . -0,2 0,2 -0,6

Q2

meziročně 2011 Q3 Q4

2012 Q1

5,2 6,5 8,2 4,5 3,4 1,9 4,9 2,9 1,4 4,1 2,2 2,1 1,4 1,7 1,7 1,6 0,4 0,8 0,6 2,1 1,6 1,0 1,4 1,9 -1,1 -7,3 1,8 0,7 3,0

5,8 6,7 8,0 4,0 3,2 3,3 4,0 2,7 3,2 2,5 1,8 1,4 0,0 1,5 1,4 1,3 0,3 0,8 -0,2 1,3 1,1 0,4 -0,2 1,4 -2,0 -5,0 0,1 1,9 2,5

5,5 4,4 4,0 3,8 3,2 1,7 1,5 1,2 0,8 0,7 0,5 0,5 0,4 0,3 0,1 -0,1 -0,1 -0,4 -0,8 -1,0 -1,3 -1,3 -1,4 -1,5 -2,2 -6,2 . . .

MPO - odbor ekonomických analýz

5,7 5,2 5,1 4,2 3,3 1,2 1,2 2,0 2,1 1,4 1,2 0,9 0,4 1,2 0,8 0,7 0,5 0,3 -1,5 0,6 -0,1 -0,4 -0,8 1,2 -2,9 -7,5 1,0 0,8 0,0

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Míra inflace (roční klouzavý průměr)

Strana 3

Měrná jednotka 2011

leden

únor

březen

1.Q

duben květen červen

%

-

2,1

2,2

2,4

-

2,6

2,7

%

1,9

3,5

3,7

3,8

3,7

3,5

3,2

% % % % % % % % % % % %

4,6 3,1 -2,2 2,8 -1,5 2,9 2,8 -0,9 -1,9 2,2 1,5 0,9

7,0 2,6 -3,1 5,5 -1,2 10,2 3,8 -1,0 -0,2 2,2 3,2 1,1

6,9 1,9 -3,0 5,6 -0,7 10,1 4,1 -0,9 -0,3 2,1 3,7 1,8

8,7 2,0 -3,8 5,6 -1,4 9,2 4,0 -1,9 -0,1 2,1 3,9 1,8

7,5 2,2 -3,3 5,6 -1,1 9,8 4,0 -1,3 -0,2 2,1 3,6 1,5

6,6 2,1 -2,7 5,6 -0,9 9,0 3,9 -1,3 -0,1 2,1 4,2 1,9

5,3 1,3 -2,5 5,7 -1,2 8,9 3,2 -1,5 0,0 2,2 4,0 2,2

Ceny ve výrobní sféře (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

-

5,5 -0,5 17,4

5,3 -0,6 14,4

5,0 -0,6 11,5

-

4,7 -0,6 8,7

4,3 -0,6 6,0

Ceny ve výrobní sféře (stejné období předch. roku = 100) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

4,1 -0,6 0,7

3,6 -0,8 -3,6

3,0 -0,8 -2,8

3,6 -0,7 -2,0

2,2 -0,7 -2,8

1,7 -0,6 -2,6

Míra nezaměstnanosti (stav ke konci období)

%

9,1

9,2

8,9

-

8,4

8,2

21,0

-37,5

-6,1

-22,7

-22,1

-34,3

Spotřebitelské ceny (stejné období předch. roku = 100) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

5,6 -0,5 19,1 -

Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

mld. Kč -142,8

Pramen: ČSÚ, MPSV, MF


2012 2.Q červenec srpen

září

3.Q

říjen

listopad prosinec 2012

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Peněžní zásoba M2 (k 31.12. předchozího roku) Vklady korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory Úvěry korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory

Měrná jednotka mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v %

2011 2 994,4 5,3 2 664,5 4,7 1 538,4 4,1 1 126,2 5,5 1 961,5 4,6 1 007,7 5,0 953,8 4,2

Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD

-6 348,0 5 312,6 3 779,4 -15 601,0 5 144,6 4 228,5 5 379,4 359,7 -2 872,9 3 560,8

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

40,3

Zahraniční zadluženost

mld. USD

93,9

Pramen: ČNB

Strana 4

leden

únor

březen

2 972,9 -0,7 2 709,6 1,7 1 553,9 1,0 1 155,7 2,6 1 965,2 0,2 1 007,9 0,0 957,2 0,4

2 992,8 -0,1 2 718,1 2,0 1 561,8 1,5 1 156,3 2,7 1 972,5 0,6 1 008,7 0,1 963,8 1,1

2 978,5 -0,5 2 737,0 2,7 1 562,5 1,6 1 174,4 4,3 1 973,2 0,6 1 011,2 0,3 961,9 0,9

1.Q

duben

květen

3 017,5 0,8 2 738,7 2,8 1 577,5 2,5 1 161,2 3,1 1 973,4 0,6 1 012,0 0,4 961,4 0,8

1 856,2 3 494,0 679,0 -2 383,8 115,9 904,5 1 372,3 1 321,3 199,1 -2 481,8 40,7

43,1

43,0 102,9


43,4

39,4

červen

2.Q

2012 červenec

srpen

září

3.Q

říjen

listopad

prosinec

4.Q

2012


Strana 5

Nezaměstnanost podle krajů Kraj

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR Pramen: MPSV

počet uchazečů o zaměstnání 33 713 53 876 29 197 25 821 19 539 60 902 25 200 23 721 25 977 28 273 66 984 40 766 32 515 81 278 547 762

k 31.3.2011 k 31.3.2012 počet míra počet počet míra volných nezaměst- uchazečů volných nezaměstpracovních nanosti o zaměst- pracovních nanosti míst v % nání míst v% 33 049 9 128 5 931 4,1 4,0 52 472 4 390 4 047 7,5 7,3 28 059 2 281 1 908 8,3 8,0 22 885 2 575 1 913 7,7 6,9 17 999 1 285 1 031 10,9 10,2 61 564 2 222 2 360 13,5 13,7 24 016 2 156 1 525 10,2 9,8 23 039 1 745 1 777 7,9 7,8 24 119 2 772 2 594 9,3 8,6 25 847 992 1 073 10,2 9,6 64 346 3 085 2 706 10,3 10,1 39 249 1 709 1 788 12,1 11,6 30 313 1 490 1 524 10,2 9,7 78 223 4 076 3 754 12,0 11,7 33 931

9,2


525 180

39 906

8,9

31.5.2012 míra nezaměstnanosti v% 4,0 6,7 6,9 6,2 9,7 13,0 9,4 7,1 7,5 8,2 9,1 10,3 8,8 11,0 8,2

II. PRŮMYSL

Strana 6

(b.c. = běžné ceny - průměr roku 2005 = 100; meziroční změna v %, stejné období min.roku = 100)

Průmysl Index průmyslové produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) meziroční změna Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziroční změna Průměrná měsíční nominální mzda meziroční změna

Měrná jedn. % mld. Kč % mld. Kč

2011

2012 leden

únor

březen

1. - 3.

duben

6,9

3,4

5,6

0,1

2,9

2,2

3 090,4

263,3

267,3

283,7

814,5

260,3

8,6

9,0

10,7

2,6

7,3

3,9

1635,4

142,5

142,8

152,1

437,7

139,2

%

17,2

14,2

12,5

3,5

9,8

5,4

tis. osob

884,9

882,1

882,2

886,8

883,5

886,1

%

3,0

1,1

0,4

0,3

0,6

0,1

Kč

25 759

25 683

24 791

26 557

25 655

23 924

%

3,3 5,4 5,4 12,1 -5,5

5,6 7,8 15,0 20,0 4,3

5,7 10,2 -11,9 16,7 1,6

2,4 2,3 -0,9 -0,7 -0,1

4,4 6,6 8,9 12,1 2,0

2,2 3,8 1,0 8,1 -12,2

Index produktivity práce*/

%

Nové zakázky celkem (z b.c.)

%

Nové zakázky ze zahraničí (z b.c.) Nové zakázky z tuzemska (z b.c)

% %

Pramen: ČSÚ Poznámka: nové zakázky celkem, ze zahraničí a z tuzemska jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30) */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

květen

červen


1. - 6.

čevenec

srpen

září

1. - 9.

říjen

listopad

prosinec

1. - 12.

II. PRŮMYSL

Strana 7

- organizace s 50 a více zaměstnanci (leden - březen 2012)

CZ-NACE

Počet jedn.

Index prům. produkce

B D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

47 99 3 901 395 57 1 113 75 29 112 96 60 4 122 34 329 197 118 601 121 249 490 266 54 111 118 152

Průmysl celkem

4 047

Těžba a dobývání Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnož. nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství

-5,2 1,7 3,4 -3,0 -2,2 . -1,1 -7,3 -1,5 -1,7 -2,1 3,1 3,8 3,5 -4,5 -0,6 -0,4 -6,0 1,5 -10,0 9,7 7,2 12,8 -1,5 1,4 -1,5 -3,6 2,9

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mil. Kč b. c. meziroč. Podíl b.c. 2012 změna prům=100 -1,1 2,3 18 403 -1,1 8,1 65 735 8,3 89,7 730 354 9,2 5,5 44 471 3,6 1,3 10 902 . . . 5,9 1,2 9 440 -3,7 0,1 1 193 2,1 0,1 662 3,0 1,1 9 228 2,7 1,6 12 979 1,9 0,6 5 062 31 598 20,9 3,9 4,0 4,5 36 645 -3,9 0,8 6 811 7,7 6,0 48 682 0,5 2,4 19 849 -1,3 5,8 47 113 3,8 5,0 40 529 -3,0 6,6 53 359 14,1 5,3 42 774 10,0 6,7 54 462 16,7 27,0 219 869 3,5 1,3 10 856 2,9 0,5 3 673 1,6 0,9 7 307 -10,4 1,3 10 458

Tržby z přímého vývozu v mil. Kč b. c. meziroč. Podíl*/ Podíl**/ 2012 změna prům=100 -0,9 0,6 28,3 5 215 -59,5 0,1 1,6 1 033 10,5 53,0 59,1 431 425 16,6 1,3 24,1 10 716 8,9 0,2 17,9 1 952 . . . . 10,9 0,8 72,2 6 818 2,2 0,1 74,6 890 0,2 0,1 72,7 482 5,9 0,7 60,8 5 610 -0,7 1,0 60,7 7 882 7,9 0,3 42,9 2 173 3 956 7,0 0,5 12,5 10,5 2,6 57,6 21 093 16,8 0,6 75,9 5 172 1,7 3,3 55,0 26 762 5,0 1,3 54,9 10 891 -0,2 2,7 45,8 21 600 8,7 3,5 69,3 28 105 -3,3 5,1 77,2 41 170 27,3 4,0 77,0 32 930 11,1 5,1 75,6 41 152 16,9 17,6 65,3 143 565 17,4 0,9 69,1 7 504 9,3 0,3 63,4 2 329 0,1 0,6 62,5 4 566 -4,2 0,3 25,2 2 634

Průměrný evidenční Prům.měs.tržby na 1 zam. počet zaměstnanců ve s.c. osob meziroč. Podíl v Kč meziroč. Úroveň 2012 změna prům=100 2012 změna prům=100 31 964 -2,7 3,6 575 736 1,7 62,5 23 982 0,5 2,7 2 741 013 -1,6 297,3 827 547 0,7 93,7 882 553 7,5 95,7 64 780 -2,4 7,3 686 494 11,8 74,5 11 232 -3,3 1,3 970 580 7,1 105,3 . . . . . . 19 060 2,0 2,2 495 252 3,8 53,7 8 320 -4,3 0,9 143 362 0,6 15,6 3 714 -3,1 0,4 178 279 5,4 19,3 14 111 -3,5 1,6 653 933 6,7 70,9 14 449 -0,9 1,6 898 253 3,6 97,4 8 998 -2,0 1,0 562 538 4,0 61,0 2 046 -4,7 0,2 15 443 568 26,8 1675,2 23 322 -0,9 2,6 1 571 280 4,9 170,4 8 800 -1,5 1,0 773 945 -2,5 84,0 60 714 -2,8 6,9 801 828 10,8 87,0 41 458 2,2 4,7 478 774 -1,6 51,9 42 301 2,3 4,8 1 113 765 -3,5 120,8 85 246 1,0 9,6 475 431 2,9 51,6 29 878 -6,6 3,4 1 785 905 3,8 193,7 67 922 0,8 7,7 629 752 13,3 68,3 93 859 5,5 10,6 580 253 4,3 62,9 145 219 4,7 16,4 1 514 049 11,5 164,2 18 344 10,0 2,1 591 788 -5,9 64,2 10 991 -10,0 1,2 334 186 14,3 36,2 21 175 -2,8 2,4 345 072 4,6 37,4 30 570 -3,4 3,5 342 096 -7,2 37,1

Průměrná měsíční mzda v Kč meziroč. Úroveň 2012 změna prům=100 6,3 119,0 30 527 45 777 1,7 178,4 30 527 4,5 119,0 5,4 81,8 20 990 31 226 1,3 121,7 . . . 19 373 5,9 75,5 13 449 0,3 52,4 14 615 5,5 57,0 20 257 5,7 79,0 25 527 2,0 99,5 23 947 2,2 93,3 36 610 0,6 142,7 26 571 3,1 103,6 31 349 6,2 122,2 23 171 3,3 90,3 26 628 3,0 103,8 25 642 2,0 99,9 23 741 3,5 92,5 24 012 5,3 93,6 24 699 4,7 96,3 25 836 4,8 100,7 27 030 4,8 105,4 26 110 2,3 101,8 19 223 7,4 74,9 21 055 7,4 82,1 31 136 7,0 121,4

814 492

437 672

883 493

25 655

7,3

100,0

9,8

*/ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu

Pramen: ČSÚ


53,7

53,7

0,6

100,0

921 899

6,6

100,0

4,4

100,0

III. STAVEBNICTVÍ

Strana 8

1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKTIVITA Stavebnictví

(u indexů stejné období min. roku = 100)

Měrná jedn.

2012

leden

únor

2012 březen duben květen červen červenec srpen

Index stavební produkce (s.c.)

%

96,9

93,1

84,1

93,9

97,3

Průměrný evidenční počet pracovníků (index)

%

94,1

94,5

95,4

95,4

95,7

Průměrná měsíční nominální mzda **/ Index

Kč %

Pramen: ČSÚ */ přepočet indexem spotřebitelských cen

**/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci

29 206 26 481 26 346 28 959 28 826 101,5 106,2 104,8 107,7 96,2 MPO - odbor ekonomických analýz

září

říjen

listopad prosinec

2012

III. STAVEBNICTVÍ

2. BYTOVÁ VÝSTAVBA

Strana 9

stejné období min.roku = 100

Počet bytů: zahájených

dokončených

Pramen: ČSÚ

2012 1. čtvrtletí

Měrná jedn.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

počet %

32377 98,4

28 983 89,5

33 606 116

36 496 108,6

39 037 107,0

40 381 103,4

43 747 108,3

43 796 100,1

43 531 99,4

37 319 85,7

28 135 75,4

27 535 97,9

6 545 97,4

počet %

25207 106,2

24 758 98,2

27 291 110,2

27 127 99,4

32 268 119,0

32 863 101,8

30 190 91,9

41 649 138,0

38 380 92,2

38 473 100,2

36 446 94,7

28 628 78,6

6 230 101,9


IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Strana 10

1. Teritoriální struktura

Ukazatel

OBRAT 1. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %

Meziroční změna v%

VÝVOZ 1. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %


DOVOZ 1. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %

Meziroční SALDO OBCHODNÍ BILANCE změna 1. čtvrtletí 2011 1. čtvrtletí 2012 v% mil.Kč mil.Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

1 470 732

100,0

8,6

782 800

100,0

11,2

687 932

100,0

5,7

52 920

94 868

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *)

1 194 879 1 086 424 32 843 75 611 85 530 9 482 96 795 81 078

81,2 73,9 2,2 5,1 5,8 0,6 6,6 5,5

8,5 8,0 12,3 13,8 16,4 27,2 21,4 -9,6

696 625 641 393 17 178 38 053 30 105 6 520 39 565 9 564

89,0 81,9 2,2 4,9 3,8 0,8 5,1 1,2

9,2 8,4 6,7 27,9 13,9 25,3 47,1 37,6

498 254 445 031 15 665 37 558 55 425 2 962 57 230 71 514

72,4 64,7 2,3 5,5 8,1 0,4 8,3 10,4

7,4 7,5 19,2 2,3 17,8 31,5 8,3 -13,6

173 837 177 821 2 959 -6 942 -20 635 2 953 -25 956 -75 796

198 371 196 362 1 513 495 -25 320 3 558 -17 665 -61 950

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

1 189 561

80,9

10,2

683 259

87,3

10,7

506 302

73,6

9,7

155 568

176 957

*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

Pramen: ČSÚ



1.1 Teritoriální struktura vývozu 1. čtvrtletí podíl v%

meziroční změna v %

783 301

100,0

11,3


696 625 641 393 17 178 38 053 30 105 6 520 39 565 9 564

88,9 81,9 2,2 4,9 3,8 0,8 5,1 1,2

9,2 8,4 6,7 27,9 13,9 25,3 47,1 37,6

783 301 0 696 625 641 393 17 178 38 053 30 105 6 520 39 565 9 564


683 259

87,2

10,7

683 259

1. čtvrtletí podíl v%


Ukazatel

mil.Kč


mil.Kč



mil.Kč



mil.Kč



Kumulace 1. Q 2012

1.2 Teritoriální struktura dovozu mil.Kč


mil.Kč



Kumulace 1. Q 2012


687 932

100,0

5,7

687 932


498 254 445 031 15 665 37 558 55 425 2 962 57 230 71 514

72,4 64,7 2,3 5,5 8,1 0,4 8,3 10,4

7,4 7,5 19,2 2,3 17,8 31,5 8,3 -13,6

498 254 445 031 15 665 37 558 55 425 2 962 57 230 71 514


506 302

73,6

9,7

506 302

*)Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam



mil.Kč

Pramen: ČSÚ

mil.Kč


Ukazatel



Strana 12

2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR Vývoz Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

podíl v %


782 800

100,0

11,2

26 050 4 210 21 298 31 941 1 925 46 782 136 952 430 364 82 990 790

3,3 0,5 2,7 4,1 0,2 6,0 17,5 55,0 10,6 0,1

17,1 10,8 -2,7 26,2 68,9 3,7 10,9 11,9 11,1 -13,5

1. čtvrtletí 2012

mil.Kč

Dovoz podíl v %

687 932

100,0

5,7

52 920

94 868

32 200 3 907 19 717 79 434 1 382 78 678 125 850 278 731 66 541 1 546

4,7 0,6 2,9 11,5 0,2 11,4 18,3 40,5 9,7 0,2

9,0 15,2 3,7 17,6 9,5 5,4 3,5 4,0 2,8 70,1

-7 132 453 2 867 -42 409 -180 -29 208 1 986 115 611 10 930 1

-6 150 303 1 581 -47 493 543 -31 896 11 102 151 633 16 449 -756

mil.Kč

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ

Saldo obchodní bilance


1. čtvrtletí 2012


1. čtvrtletí 2011 1. čtvrtletí 2012 mil. Kč

mil. Kč


Strana 13

2.1. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 1. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %


Dovoz 1. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %

Saldo obchodní bilance Meziroční změna 1. čtvrtletí 2011 1. čtvrtletí 2012 v% mil. Kč mil. Kč

248 327

100,0

8,5

178 811

100,0

6,7

61 296

69 516

5 947 485 6 751 10 598 130 10 413 44 749 139 406 29 565 279

2,4 0,2 2,7 4,3 0,1 4,2 18,0 56,1 11,9 0,1

36,3 7,3 -8,2 33,4 195,5 4,6 10,9 8,3 0,4 -9,7

7 512 537 3 242 9 877 450 24 001 38 442 78 902 15 740 105

4,2 0,3 1,8 5,5 0,3 13,4 21,5 44,1 8,8 0,1

13,0 14,5 8,6 15,2 63,0 1,3 3,4 10,4 -3,2 81,0

-2 283 -17 4 373 -635 -232 -13 741 3 162 57 222 13 195 251

-1 565 -52 3 509 721 -320 -13 588 6 307 60 504 13 825 174

2.2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 1. čtvrtletí 2012 podíl v % mil.Kč


Dovoz 1. čtvrtletí 2012 mil.Kč podíl v %

65 771

100,0

10,1

40 175

100,0

12,8

6 940 983 1 431 9 649 615 5 146 12 476 21 084 7 232 212

10,6 1,5 2,2 14,7 0,9 7,8 19,0 32,1 11,0 0,3

7,7 -10,9 -25,7 22,8 4,4 -8,6 15,8 15,3 3,9 30,9

2 241 265 1 684 7 441 82 3 782 11 118 11 230 2 206 122

5,6 0,7 4,2 18,5 0,2 9,4 27,7 28,0 5,5 0,3

5,1 -9,6 12,3 13,1 -32,2 6,0 6,3 26,2 17,5 -36,1

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ


Saldo obchodní bilance 1. čtvrtletí 2011 1. čtvrtletí 2012 mil. Kč mil. Kč 24 114 0 4 309 810 426 1 280 468 2 064 316 9 390 5 082 -29

25 596 4 699 718 -253 2 208 533 1 364 1 358 9 854 5 026 90



3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy

Obrat 1. čtvrtletí 2012 Země Německo Slovensko Polsko Francie Rakousko Spojené království Itálie Nizozemsko Rusko Belgie Maďarsko Spojené státy Španělsko Čína Japonsko Pramen: ČSÚ

mil. Kč 427 138 105 946 94 386 66 082 56 975 51 657 57 356 50 819 67 774 31 949 32 813 32 305 28 559 78 559 15 879

meziroč.změny v mil. Kč v% 30 560 10 588 8 263 3 953 -30 673 -1 687 855 4 893 22 671 -24 015 2 590 3 095 1 218 53 301 -294

7,7 11,1 9,6 6,4 -35,0 -3,2 1,5 10,7 50,3 -42,9 8,6 10,6 4,5 211,0 -1,8

Vývoz 1. čtvrtletí 2012 podíl v% 29,0 7,2 6,4 4,5 3,9 3,5 3,9 3,5 4,6 2,2 2,2 2,2 1,9 5,3 1,1

mil. Kč 248 327 65 771 47 310 44 019 34 916 38 441 30 987 26 843 27 987 19 832 17 078 17 632 17 105 9 021 3 391

meziroč.změny v mil. Kč v% 19 390 6 035 3 826 3 453 2 861 6 341 -885 -6 403 9 292 1 098 1 195 21 993 2 413 719

8,5 10,1 8,8 8,5 8,9 19,8 -2,8 -19,3 49,7 5,9 7,5 0,1 6,2 36,5 26,9

Dovoz 1. čtvrtletí 2012 podíl v% 31,7 8,4 6,0 5,6 4,5 4,9 4,0 3,4 3,6 2,5 2,2 2,3 2,2 1,2 0,4

mil. Kč 178 811 40 175 47 076 22 063 22 059 13 216 26 369 23 976 39 787 12 117 15 735 14 673 11 454 69 538 12 488

meziroč.změny v mil. Kč v% 11 170 4 553 4 437 500 -58 982 -8 028 1 740 11 296 2 420 -25 113 1 395 3 074 225 -11 463 -1 013


6,7 12,8 10,4 2,3 -72,8 -37,8 7,1 89,1 6,5 -67,5 9,7 26,5 2,0 -14,2 -7,5

Saldo obchodní bilance 1. čtvrtletí 2011 1. čtvrtletí 2012 meziroční změna podíl v% 26,0 5,8 6,8 3,2 3,2 1,9 3,8 3,5 5,8 1,8 2,3 2,1 1,7 10,1 1,8

v mil. Kč 61 296 24 114 845 19 003 -74 434 10 856 7 243 20 566 6 291 -18 496 1 543 6 012 4 883 400 -10 829

69 516 25 596 234 21 956 12 857 25 225 4 618 2 867 -11 800 7 715 1 343 2 959 5 651 -60 517 -9 097

8 220 1 482 -611 2 953 87 291 14 369 -2 625 -17 699 -18 091 26 211 -200 -3 053 768 -60 917 1 732

V. VNITŘNÍ OBCHOD

Strana 15 2011

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45+47) z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3)

leden

únor

březen

1.-3.

duben květen červen

a) b)

102,7 101,9

103,5 102,4

103,1 101,9

100,9 99,6

102,4 101,2

97,0 95,9

a) b)

104,2 103,1

107,5 104,5

105,1 102,4

100,8 98,3

104,1 101,3

96,3 93,8

a) b)

103,0 105,4

103,9 104,3

103,0 103,2

98,6 98,4

101,4 101,5

94,5 94,0

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) b)

102,6 100,4

103,4 101,7

103,1 101,2

101,9 100,2

102,8 101,0

98,0 96,8

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3)

a) b)

107,1 96,5

114,7 104,8

110,3 99,7

106,8 98,0

110,4 100,8

100,1 92,9

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

a) b)

101,8 101,0

101,3 101,2

101,8 101,5

101,0 100,6

101,3 101,1

97,6 97,5

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2)

a) b)

103,1 98,8

100,0 96,6

102,6 99,2

102,2 97,7

101,6 97,8

97,2 94,2

v tom: maloobchod s převahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11)

a) b)

103,3 98,9

99,7 96,4

102,6 99,2

102,3 97,7

101,5 97,8

96,9 94,0

a) b)

101,1 98,4

103,0 99,0

103,6 99,9

101,4 97,8

102,6 98,8

100,1 96,5

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9)

a) b)

100,6 102,6

102,4 104,5

101,0 103,2

99,9 102,6

101,0 103,4

97,9 99,8

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91)

a) b)

107,4 111,8

106,9 111,1

100,8 105,0

96,5 100,5

101,3 105,4

105,6 109,6

Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55+56)

a) b)

101,4 100,6

101,5 99,7

102,1 100,8

101,6 100,3

101,7 100,2

100,2 98,4

v tom: Ubytování (CZ-NACE 55)

a) b)

104,3 105,9

103,8 106,6

110,6 113,7

109,4 111,8

107,9 110,6

103,3 105,1

a) b)

100,1 97,8

100,8 96,7

99,0 94,7

98,6 94,5

99,5 95,4

98,8 94,6

a) b)

102,6 101,8

103,3 102,2

103,0 101,8

101,0 99,6

102,3 101,1

97,3 96,1

501,2 23 201 3,8

. . .

. . .

. . .

512,3 21 171 2,1

z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45)

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2)

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56) Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství (CZ-NACE 45+47+55+56) Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (v tis.) */ Průměrná měsíční mzda na 1 fyz. osobu (v Kč)*/ - nominální (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) Poznámky: a = meziroční index tržeb bez DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb bez DPH ve stálých cenách */ Obchod (CZ NACE 45,46,47); údaje za jednotlivá čtvrtletí

. . .

2012 1.-6. červenec srpen

září

1.-9.

říjen listopad prosinec

2012

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Červenec Analýza vývoje ekonomiky ČR za 1. čtvrtletí 2012

Recommend Documents