Profil města Odolena Voda

Profil města Odolena Voda

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

0 (celkem 50)


Obsah 1. Úvod .....................................................................................................2 1.1 Historie......................................................................................................................2 1.2 Základní údaje o území...........................................................................................4 2. Analýza prostředí................................................................................8 2.1 Středočeský kraj ......................................................................................................8 2.2 Region Praha-východ ........................................................................................... 10 2.3 Populační vývoj na území bývalého okresu Praha-východ ........................... 12 2.4 Domácnosti a bydlení.......................................................................................... 21 2.5 Zaměstnanost a příjmy........................................................................................ 26 2.6 Nezaměstnanost ................................................................................................... 30 2.7 Místní ekonomika ................................................................................................. 35 2.8 Příjmy a výdaje města .......................................................................................... 36 2.9 Technická infrastruktura..................................................................................... 37 2.10 Kvalita života....................................................................................................... 40 2.13 Životní prostředí................................................................................................ 42 2.14 Cestovní ruch ..................................................................................................... 48


1 (celkem 50)


1. Úvod Město Odolena Voda se nachází ve Středočeském kraji v okrese Praha – východ resp. v jeho severním kraji a sousedícím s okresem Mělník. Do správního území města Odolena Voda spadají tři katastrální území: Odolena Voda, Dolínek a Čenkov.

1.1 Historie Četné archeologické nálezy a provedené archeologické výzkumy potvrzují, že na území dnešní Odoleny Vody existovalo vlivem příznivého mírného klimatu Polabské nížiny osídlení již v mladší době kamenné. První písemná zmínka o Odoleně Vodě, v minulosti nazývané též Odolenova Odolena Voda Autor: Jan Koubek Voda, Vodolina Voda, Odolena Vodis nebo prostě Vodolka, pochází z roku 1352, kdy je uvedena v nejstarším dochovaném soupise papežských desátků pražské diecéze. Tehdy patřila do majetku kapituly při kostele svatého Víta na Pražském hradě. Dochované archivní prameny z tohoto období zaznamenávají vesměs události spojené s držbou vsi či kostelem. Z nich také vyplývá, že součástí poddanské vesnice musel být rovněž vrchnostenský dvůr a panské sídlo. Odolena Voda zůstala v držení kapituly až do počátku husitských válek, kdy v důsledku násilného záboru téměř veškerého duchovního zboží, získalo tuto ves Staré Město Pražské, kterému patřila více než sto let. Roku 1547, po neúspěšném povstání měšťanů českých měst proti Ferdinandovi I. Habsburskému byl majetek Starého Města, včetně Odoleny Vody zkonfiskován. Nedlouho poté byla ves odprodána Sekerkům ze Sedčic, v jejichž držení zůstala až do počátku 20. let 17. století. Někdy v letech 1556–1563 vybudoval na severovýchodním okraji návsi Jan Sekerka ze Sedčic renesanční tvrz. Po jeho smrti získávají Odolenu Vodu synovci Ladislav, Mikuláš a Jan Ratibor, o něco později pouze Ladislav, který se aktivně podílel na protihabsburském povstání. Jeho potomkům byl záhy celý rodový majetek zabrán a 21. ledna 1623 prodán paní Polyxeně z Lobkovic, rozené z Pernštejna. Roku 1671 došlo ke směně, při které Václav z Lobkovic postoupil Odolenu Vodu jezuitské koleji při kostele svatého Klimenta na Starém Městě Pražském náhradou za Ctiněves, ležící blíž jeho roudnického panství. Staroměstští jezuité krátce po svém příchodu obnovili faru, opravili renesanční tvrz stojící v areálu poplužního dvora a na počátku druhé poloviny 18. století ji přestavěli na útulnější trojkřídlou barokní rezidenci určenou pro letní pobyt členů řádu a jako obydlí správce statku. V letech 1733–35 pak nechali na místě staršího, zbořeného kostela postavit podle plánů významného architekta vrcholného baroka, Kiliána Ignáce Dientzenhofera monumentální barokní chrám. Pražské jezuitské koleji náležela Odolena Voda až do zrušení řádu v roce 1773, kdy byla zprvu převedena na tzv. studijní fond, v roce 1811 pak připadla spolu se statkem Panenské Břežany náboženské-


2 (celkem 50)


mu fondu, který svěřený majetek dále pronajímal. Od roku 1816 byl jeho nájemcem August z Ledebouru, který ves i se sousedními Panenskými Břežany roku 1820 odkoupil. Roku 1823 jej pak odprodal Janovi ze Somssich a ten dále roku 1828 Matyáši Friedrichovi z Riesse, po jehož smrti jej v roce 1864 zdědil a navíc o drobné statky Předboj, Máslovice a Chvatěruby rozšířil jeho syn Adolf. V roce 1844 vyrostl v areálu hospodářského dvora cukrovar, k němuž byla roku 1882 prodloužena železniční vlečka z Úžic, vedená po náspu při severovýchodním okraji Odoleny Vody. Někdy na počátku 20. století byl cukrovar zrušen. Rozsáhlý majetek se však Riesse-Stallburgům nepodařilo kvůli neutěšené rodinné finanční situaci udržet. Po Adolfově smrti převzala celý komplex Hospodářská a úvěrní banka pro Čechy, která ho od roku 1909 začala rozprodávat. Tehdy statek Odolena Voda-Panenské Břežany získal Ferdinand Bloch-Bauer a držel jej až do roku 1941, kdy mu byl zabrán německým státem. Poválečné držení statku Blochovými dědici již nemělo dlouhého trvání. Po válce byl celý majetek znárodněn. Novodobý dynamický rozvoj Odoleny Vody je spojen s vybudováním letecké továrny Aero, která zahájila provoz 28. dubna 1953. V návaznosti na rozšiřování výroby začalo od roku 1956 vyrůstat jižně nad dosavadní vsí nové sídliště. V několika etapách v něm do počátku 80. let 20. století bylo předáno do užívání celkem 1 066 bytů. Nové pracovní příležitosti podpořily také výstavbu rodinných domků v severozápadní části Odoleny Vody. Zázemí významné továrny, umocněné roku 1977 výstavbou sportovní haly, mělo vliv i na rozvoj sportovních aktivit. Volejbalový klub Aero Odolena Voda, od roku 2001 Chance Odolena Voda, dosáhl brzy po svém založení v roce 1953 vrcholové úrovně a v letech 1977–2004 získal kromě řady domácích a mezinárodních pohárů sedm titulů mistra mužské volejbalové extraligy. 5. října 1998 získala Odolena Voda statut města, městský znak a vlajku. Tehdy v ní vyrostlo kromě řady rodinných domků dalších 88 bytů. Roku 2004 bylo dokončeno 373 bytových jednotek postavených v místech bývalého dvora na tzv. sídlišti Cukrovar. Vlivem restrukturalizace město podléhá různým trendům. V rozvoji je však patrná velká vazba na hlavní město, jemuž je Odolena Voda zázemím pro bydlení a funkce s tím spojené. Soudobé architektonické řešení je dáno vývojem poválečného urbanismu v socialistickém duchu. Město však skýtá celou řadu pěkných pohledů a panoramat. Na správním území Města Odolena Voda se nacházejí tyto památkově chráněné objekty: Kostel sv. Klimenta (č. Rejstříku: 15781/2-2116) Židovský hřbitov (č. Rejstříku: 20441/2-2117) Sloup se sochou P. Marie (č. Rejstříku: 21704/2118) Tvrz (č. Rejstříku: 35763/2-4175) Pomník V. Hálka (č. Rejstříku 18909/2-2120) Venkovský dům – rodný dům V. Hálka (stojící část + archeologické stopy č. rejstříku 36247/2-2119) Nedomyslitelné od současného města Odolena Voda jsou jeho dvě místní části Dolínek a Čenkov. Dolínek – Nejstarší dochovaná zpráva o Dolínku (Dolynu, Dolinu, Doleynku, Dolynku či Dolinku) je datovaná 17. prosincem 1300. Pražský svatojiřský klášter držel část Dolínku a Panenské Břežany, pod které Dolínek spadal, takřka nepřetržitě až do svého zrušení v roce 1782, kdy připadly náboženskému fondu. Zbylý díl Dolínku patřil ke statku Chvatěruby, z něhož se na počátku 17. století vyčlenil statek Kozomín, zároveň s nepatrnou částí Dolínku. Později byly oba statky opět sloučeny, ale již někdy kolem roku 1700 byl Kozomín znovu vyjmut z chvatěrubského panství a připojen i s dílem


3 (celkem 50)


Dolínku k Jeviněvsi, náležející pod velkostatek Veltrusy hrabat Chotků. Roku 1828 přešel Dolínek spolu s Panenskými Břežany a Odolenou Vodou na Matyáše Friedricha z Riesse. 5. dubna 1835 se v domku s číslem popisným 3 narodil významný český spisovatel Vítězslav Hálek. Po zavedení obecního zřízení v polovině 19. století se Dolínek stal osadou tehdejší obce Vodolka, roku 1923 došlo k jeho osamostatnění, které trvalo až do roku 1960, kdy bylo rozhodnuto o opětovném sloučení s Odolenou Vodou. Tehdy byla také vybudována prodejna potravin. V roce 1961 byla dokončena velkokapacitní automatická pekárna (v současnosti zde má provozovnu firma specializující se na výrobu leteckých vrtulí) a na podzim roku 1963 slavnostně otevřen zrekonstruovaný Památník Vítězslava Hálka. Na konci sedmdesátých let 20. století byla na místě starší hospody postavena restaurace Opera. Nová rodinná zástavba tou dobou dosáhla jihozápadního cípu sídliště blízké Odoleny Vody a v současnosti pokračuje v lokalitách Na Zdolnici a Nad Úvozem, K šálku. Čenkov – Osada Čenkov (dříve Cirnkov, Crinkou, Czernkow, Czienkow nebo také Cženkow) je historickými prameny zmíněna poprvé v roce 1227. Stejně jako Dolínek již tehdy patřila ke statku Panenské Břežany ženského kláštera u kostela svatého Jiří na Pražském hradě a zůstala v jeho majetku pravděpodobně až do zrušení řádu na konci 18. století. Krátce poté připadla náboženskému fondu a od roku 1828 k panství Panenské Břežany-Odolena Voda. V době provozu odolenovodského cukrovaru sloužila soustava čenkovských rybníků jako nezbytná zásobárna vody. Po zániku vrchnostenské správy v polovině 19. století náležel Čenkov k Veliké Vsi. V roce 1959 byl přičleněn k Dolínku a o rok později se spolu s ním stává součástí Odoleny Vody. Celková charakteristika města Odolena Voda leží na rozmezí vyvýšené Pražské plošiny a Středolabské tabule 15 km severně od Prahy, 7,5 km východně od Kralup nad Vltavou a 8 km jihozápadně od Neratovic. Její starší část je rozložena ve svahu sklánějícímu se zvolna k severu, novější část se sídlištní zástavbou vyrostla ve druhé polovině 20. století na výše položené rovině. Z jihovýchodní strany se k ní přimykají části Dolínek s blízkým Čenkovem.

1.2 Základní údaje o území Tabulka 1 Základní údaje o území Kraj:

Středočeský

Okres:

Praha-východ

Sídelní jednotky:

Odolena Voda, Dolínek, Čenkov

Celková rozloha:

1 123,22 ha

Zeměpisná poloha:

50° 14‘ 1,33‘‘ severní šířky, 14° 24‘ 42,47‘‘ východní délky

Nadmořská výška:

Odolena Voda, Dolní náměstí (252 m) Odolena Voda, Horní náměstí (280 m) Dolínek, náměstí Vítězslava Hálka (273 m) Čenkov, U Zvoničky (246 m)

Počet obyvatel k 8 . 2. 2008:

5 225

Z toho: ženy:


2 646

4 (celkem 50)


muži:

2 579

v produktivním věku:

3 321 (1 643 žen a 1678 mužů)

dět (0-15 let):

807 (397 dívek, 410 chlapců)

mladiství (15-18 let):

212 (110 dívek, 102 chlapců)

důchodci:

947 (529 žen, 418 mužů) Zdroj: ČSÚ, 2008

Poloha města Odolena Voda je situována při severní hranici okresu Praha – východ. Přirozená spádovost města směřuje především na Prahu a okolní silná průmyslová centra jako Kralupy nad Vltavou a částečně i na Neratovice a Mělník. Po případném připojení k dálnici D8 se budou neustále posilovat vazby obce s hlavním městem, severočeským regionem a s Německem (Sasko). Odolena Voda leží na rozmezí vyvýšené Pražské plošiny a Středolabské tabule, která určuje přibližně linie Postřižín - Odolena Voda, Dolínek, Čenkov - Panenské Břežany - Sedlec. Velká část území náleží k Mělnické kotlině, která leží v širokém rovinatém otevřeném terénu podél Labe a Vltavy. Je vytvářena převážně akumulačními terasami štěrkopísků. Kdysi byla porostlá převážně lužními lesy a dnes je intenzivně zemědělsky využívaná. Průměrná nadmořská výška činí 248 m.n.m. Hlavním faktorem, který bude určovat rozvoj funkčních složek území města Odolena Voda, je bezpochyby její návaznost na silniční dopravu, především rychlé dopravní spojení s Prahou, dále rovněž se severočeským regionem a výhledově i s Německem. Kvalitní dopravní spojení podmiňuje rozvoj komerčních aktivit i rozvoj bydlení a souvisejících služeb. Nasvědčuje tomu i fakt, že v části řešeného území se počítá se strategickou průmyslovou zónou Úžice – Kozomín – Odolena Voda - Postřižín. Město Odolena Voda je situováno na severozápadě České republiky. Má rozlohu 1 123,22 ha a podle počtu obyvatel se řadí mezi malá městská sídla. Ve srovnání s městy a městysi Středočeského kraje je na 67. místě (stav k 1. 6. 2007, zdroj: www.czso.cz). Město Odolena Voda lze proto srovnávat dle počtu obyvatel s městy Úvaly, Zruč nad Sázavou, Nové Strašecí, Týnec nad Sázavou, Černošice, Stochov či Hostivice.


5 (celkem 50)


Obrázek 1 Poloha města Odolena Voda

Samosprávní území města Odolena Voda se skládá ze tří katastrálních území: Odolena Voda, Dolínek a Čenkov. Při severní hranici sousedí s katastrálním územím Úžic, po směru hodinových ručiček pak s Velikou Vsí, Panenskými Břežany, Klíčany, Vodochody a s Postřižínem. Město Odolena Voda působí jako obec s pověřeným obecním úřadem. Do jejího správního obvodu patří kromě vlastního samosprávného území také území obcí: Bášť, Bořanovice, Husinec, Klecany, Klíčany, Líbeznice, Máslovice, Panenské Břežany, Předboj, Sedlec, Veliká Ves, Větrušice, Vodochody a Zdiby. Pro toto území je prováděna státní správa v přenesené působnosti realizované především sociálněsprávním odborem a stavebním úřadem dle příslušné legislativy.

Státní správu obce s rozšířenou působností pro tato území vykonává městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Tabulka 2 - Základní charakteristika města Odolena Voda (8. 2. 2008) Katastrální území Odolena Voda z toho Dolínek Čenkov

První písemná zmínka 1352 1300 1227

Počet obyvatel 5225 693 Zdroj:www.odolenavoda.cz

Město Odolena Voda spravuje poměrně malé katastrální území, jehož terén se vyznačuje nízkými výškovými rozdíly, přesto je toto území velmi atraktivní. Skoro až do intravilánu města zasahuje území lesa.


6 (celkem 50)


Tabulka 3 Struktura území města Odolena Voda Katastrální výměra v ha Z toho:

Celkem (v Ha)

Zemědělská půda

Odolena Voda

1 123

%

100

Z toho:

Orná půda

Trvalé porosty, ostatní

Nezemědělská půda

818

763

55

305

90

72,84

93,27

6,73

27,16

29,5 Zdroj: ČSÚ, 2007

Lesní půda

Z celkové výměry území města Odolena Voda tvoří zemědělská půda téměř 73 %. Plochy s jiným využitím dosahují 27,16 %, přičemž lesní půda zabírá plochu 90 ha.


7 (celkem 50)


2. Analýza prostředí 2.1 Středočeský kraj Odolena Voda se nachází na území bývalého okresu Praha-východ, spadajícího do Středočeského kraje. Okres s rozlohou 755 km2 se řadí v ČR mezi malé regiony, přičemž není integrovaným zeměpisným a hospodářským celkem. Je tvořen dvěma značně geograficky a hospodářsky odlišnými podoblastmi. Na severu Brandýsskem a na jihu Říčanskem. Středočeský kraj je největším samostatným územně správním celkem České republiky. Jeho rozloha 11 014 km2 zabírá téměř 14 % území České republiky. K 30. září 2006 žilo ve Středočeském kraji 1 171 200 obyvatel. Tento velice různorodý region v centrální části Čech, jedinečný a mnohotvárný, obklopuje hlavní město Prahu. Na rozdíl od ostatních krajů leží jeho sídlo v kraji sousedním, na území Prahy. Území kraje zahrnuje 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které k 1.1. 2003 nahradily bývalé okresní úřady. Následující statistická data podávají stručnou charakteristiku Středočeského kraje jako celku s tím, že se věnují i jeho postavení v rámci České republiky. Kraj je ale vnitřně různorodý jak z hlediska ekonomického, tak demografického. Zatímco oblasti v těsném zázemí hlavního města (především bývalé okresy Praha – východ, Praha - západ) s ním vytvářejí tzv. metropolitní areál, což se projevuje např. minimální mírou nezaměstnanosti nebo příznivým demografickým vývojem, území při krajských hranicích se vyznačují poměrně nepříznivými ekonomickými i sociálními ukazateli a z geografického hlediska je lze považovat za tzv. vnitřní periférii.

Tabulka 4 Základní statistické údaje o Středočeském kraji: Kraj:

Středočeský

Rozloha

11 014 km²

Hustota zalidnění

107 obyv./km² obyv./km²)

Počet obcí

1 146 (18,3 % z počtu obcí ČR)

z toho

(průměr

ČR

–

80 měst a 40 městysů (k 1.6.2007)

Podíl městského obyvatelstva (2005)

54,3 % (průměr ČR 70,1 %,

Počet obyvatel (k 31.12.2006)

1 175 254 (11,4 % z počtu obyv. ČR)

z toho ve věku 15 – 64 let

131

834 952 (71 %)

Střední délka života mužů/žen (2005)

72,4/78,6 (ČR 72,9/79,1)

Podíl obyvatel s VŠ (2005)

8,3 % (průměr ČR 10,4 %)

Zaměstnaní v hlav. zaměstnání (2006)

565 700 (11,7 % ze zaměstnaných v ČR)

z toho: - v zemědělství, lesnictví a myslivosti

4,1 % (průměr ČR – 3,6 %)

- v průmyslu a stavebnictví

37,9 % (průměr ČR – 39,9 %)

- ve službách

58,0 % (průměr ČR – 56,4 %)


8 (celkem 50)


Kraj:

Středočeský

Registrovaná míra nezaměstnanosti (k 31.12.2006)

5,3 % (průměr ČR – 7,7 %)

Volná pracovní místa (k 31.12.2006)

12 478 (13,4 % z vol. prac. míst v ČR)

Průměrná hrubá měsíční mzda (2006)

20 428 Kč (průměr ČR – 20 844 Kč)

HDP (2005)

310 160 mil. Kč (10,4 % z HDP ČR)

HDP na obyv. (2005)

269 674 Kč (92,9 % průměru ČR, 68,4 % průměru EU25)

Dokončené byty (2006)

5957 (19,7 % z dokončených bytů v ČR)

Počet dokončených bytů na 1000 obyv. (2006)

5,1 (průměr ČR 2,9)

Počet návštěvníků (2006)

767 477 (6,0 % z návštěvníků v ČR)

Hromadná ubytovací zařízení (2006)

552 (7,3 % z hromad. ubytov. zařízení v ČR) Zdroj: ČSÚ, 2007

Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem, např. hustá dopravní síť, činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy – metropole celorepublikového významu – a středních Čech – periferie Prahy – je pro kraj nevýhodou. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál. Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje. Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky, v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin. Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství, automobilový průmysl (Mladá Boleslav, Kolín). Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí (Kladno), ocelářství a kožedělný průmysl. Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v ČR je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst. Průměrná měsíční hrubá nominální mzda v přepočtu na plně zaměstnané dosáhla v roce 2006 v kraji výše 20 428 Kč, vzrostla proti předchozímu roku o 6,4 % a byla druhá nejvyšší v celé ČR. Vysoce nadprůměrná mzda, přesahující 38,9 tis. Kč, byla dosažena v odvětví finančního zprostředkování, nejnižší mzda v oděvním průmyslu, zpracování a barvení kožešin nedosáhla ani třetiny této mzdy. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nižší proti republikovému průměru. Existují výrazné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř kraje, ovlivněné opět blízkostí Prahy. K 31. 12. 2006 byla registrovaná míra nezaměstnanosti v kraji podle nové metodiky 5,32 %. Nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhla v okrese Kutná Hora 8,38 %, nejnižší v okrese Praha–západ 2,06 %.


9 (celkem 50)


Hrubý domácí produkt na obyvatele ve Středočeském kraji v roce 2006 vykazoval 90,4 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky, což jej zařadilo na 4. místo v porovnání s ostatními kraji. Tato skutečnost je vedle výsledku automobilového průmyslu výrazně ovlivněna strategicky výhodnou polohou Středočeského kraje, který obklopuje hlavní město republiky. Obrázek 2 Schematické vyobrazení obcí s rozšířenou působností Středočeského kraje

Zdroj: www.kr-stredstredocesky.cz

2.2 Region Praha-východ Severní část regionu lze charakterizovat jako rovinatou oblast, kam zasahuje Polabská nížina. Do jižní části, která je vertikálně členitější, zasahuje svými výběžky Středočeská pahorkatina. Průměrná nadmořská výška činí 250 metrů. Vodní toky protékají regionem velmi krátkými úseky. Na severozápadě je tvořena hranice regionu Vltavou v délce tři kilometry. V severovýchodní části protéká regionem v délce 13 kilometrů Labe. V severní části regionu se vlévá do Labe řeka Jizera. V této oblasti se nacházejí rozsáhlé zdroje kvalitní pitné vody pro Prahu a okolí. Jižní hranici regionu ve dvou úsecích tvoří Sázava. V severní a střední části regionu se nacházejí převážně úrodné černozemě, jižněji hnědozemě, které na jihu přecházejí v půdní typ pahorkatin. Přirozeným spádovým centrem je Praha, kde také sídlí všechny důležité úřady, včetně úřadu práce. V posledním desetiletí je stále více patrný odliv zejména střední ekonomické vrstvy obyvatel hlavního města do blízkého okolí Prahy. Územní region Praha-východ měl k 31. 12. 2006 – 96 061 obyvatel, z toho 49 012 žen. Hustotou obyvatel se region Praha-východ řadí na přední místo jak ve Středočeském kraji, tak mezi regiony ČR. Současně s nárůstem počtu obyvatel se zvyšuje také počet obyvatel v produktivním věku. Z celkového počtu obyvatel bylo 51 094 občanů v produktivním věku, t.j. 53,19 % Územní region Praha-východ je typický velkou mírou migrace obyvatel. Významným charakteristickým znakem regionu je vysoká vyjížďka obyvatelstva za prací, která realizuje svojí ekonomickou aktivitu z velké části mimo obec svého trvalého bydliště a orientuje se zejména na blízkou a často atrak-


10 (celkem 50)


tivní nabídku volných míst v Praze. Na uvedený jev začíná reagovat i veřejná doprava. I přesto dopravní obslužnost stále není zcela vyhovující. Podle výsledků posledního sčítání zaujímal bývalý okres Praha-východ počtem 96 061 obyvatel čtvrté místo v rámci Středočeského kraje. Hustotou 164,5 obyvatel na 1 km2 se řadil na 2. místo v kraji za Kladnem, vysoko nad krajským průměrem, který představuje 101,7 obyvatele na 1 km2. V rámci celé České republiky patřil okres Praha-východ počtem obyvatel na 46. místo. Na rozdíl od jiných vykazuje území bývalého okresu Praha-východ, přes menší výkyvy, trvalý růst počtu obyvatel. V roce 1961 měl 92 823 obyvatel, za dvacet let 94 738 a při sčítání v roce 2001 vykazoval 96 061 osob. Proti roku 1961 vzrostl počet obyvatel v okrese Praha-východ o 3 238, což představuje 3,5 %. V posledním sledovaném období, tj. mezi sčítáními v roce 2001 a 1991 představoval přírůstek obyvatel celkem 3 551 osob, což představuje 3,8 procenta. Přírůstek obyvatelstva nebyl na území okresu rozložen rovnoměrně. Relativně příznivější podmínky (bydlení, pracovní příležitosti, vzdělání apod.) ve městech měly značný vliv na vylidňování menších obcí. Rozvoj bytové výstavby a větší množství pracovních příležitostí motivoval mnoho mladých lidí k přestěhování do měst. Jde celkem o přirozený jev, neboť je zde soustředěn veškerý průmysl okresu. Negativním důsledkem této tendence je vylidňování venkova, což vede ke stárnutí venkovského obyvatelstva, chátrání domovního fondu a celkovému kulturnímu úpadku na venkově. V letech 1961–2001 vzrůstal poměrně rychle podíl obyvatel bydlících ve městech. V roce 2001 bydlelo na území dnešních sedmi měst celkem 49 335 obyvatel, to je o 6 288 více než v roce 1961. Podíl obyvatelstva bydlícího ve městech se v tomto období zvýšil z 46,4 % na 51,4 %. To znamená, že na zbývajících 84 obcí připadá pouze 48,6 % obyvatel okresu. Tabulka 5 Demografický vývoj města Odolena Voda

Rok

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2005

Počet obyvatel

1 412

1 583

1 170

1 098

1 986

3 242

4 063

4 226

4 344

5 052

Zdroj: ČSÚ 2007, Retrospektivní lexikon Obrázek 3 De m ogr afick ý vývo j m ě s ta Od ole n a V o da

6 000 5 000 4 000

Zdroj: ČSÚ 2007, Retrospektivní lexikon

3 000 2 000 1 000 0 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2005 Počet oby vatel


11 (celkem 50)


2.3 Populační vývoj na území bývalého okresu Praha-východ V období let 1961–2001 došlo k poměrně výraznému nárůstu městského obyvatelstva. Nejvyšší nárůst v tomto období zaznamenalo město Odolena Voda, kde se počet obyvatel zvýšil o 2 358 osob, to je o 118,7 %. Obdobně vysoký nárůst o 1 805 osob, tj. o 21,9 % zaznamenalo i blízké město Čelákovice. Naproti tomu města Klecany, Mnichovice a Úvaly vykazují proti roku 1961 úbytek obyvatel. Vývojové trendy v počtu obyvatel dokresluje i populační vývoj v posledních deseti letech, který ostatně pokračuje už z let 1980-1990. Tento vývoj je charakterizován poměrně výraznými úbytky obyvatelstva přirozenou měnou, tedy rozdílem mezi počtem narozených a zemřelých osob. Tyto úbytky byly v okrese Praha-východ většinou kompenzovány, zejména v posledních čtyřech letech, podstatně většími přírůstky obyvatelstva v důsledku vyššího počtu přistěhovalých osob oproti osobám, které se z okresu vystěhovaly. Jak ukazují data, k migračnímu přírůstku došlo kromě roku 1991 ve všech posledních devíti letech a přirozený přírůstek obyvatel byl za posledních deset let trvale záporný. V období mezi posledními sčítáními vzrostl počet obyvatel okresu o více než 3 500 osob. V tomto období se narodilo 8 607 dětí (téměř o 25 % méně než v předchozím desetiletí). Naproti tomu zemřelo celkem 11 649 osob. Znamená to, že přirozený úbytek činil 3 042 osob. V uvedeném období se do okresu přistěhovalo celkem 19 873 osob a 14 863 se z okresu vystěhovalo. Migrací došlo tedy k přírůstku obyvatel o 5 010 osob. Lze říci, že kladnou bilanci obyvatelstva v okrese ovlivnil migrační přírůstek. Nepříznivou skutečností je, že úbytek obyvatelstva přirozenou měnou je v podstatě trvalého charakteru, protože ani v jednom z posledních deseti let nebyl zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel. Demografický vývoj města Odolena Voda je hluboce poznamenán historickými událostmi, které se odehrály po konci II. světové války. Obrázek 4 Vývoj počtu obyvatel 1991 – 2005 v bývalém okresu Praha-východ

Zdroj: www.ricansko.info.cz Změny reprodukčního chování se dotkly i okresu Praha-východ, jež však mezi ostatními zaujímá zvláštní pozici – řadí se k tzv. suburbanizačním okresům, ve kterých velkou roli hrají přistěhovalí, kteří výrazně ovlivňují jeho demografické charakteristiky. Město Odolena Voda však má pozitivní přírůstek obyvatel daný zejména přistěhováním. Vliv pozitivního migračního salda je patrný i z předcházejícího grafu.


12 (celkem 50)


Zejména obyvatelé Prahy – nejčastěji se jedná o majetnější a vzdělanější lidi – zde nacházejí vhodné zázemí, lepší životní prostředí a zejména kvalitnější bydlení. Proces suburbanizace se příznivě odráží na ekonomice okresu. Věková struktura obyvatelstva 1991 a 2005 v bývalém okrese Praha-východ Při porovnání věkové struktury mužů a žen lze vysledovat mírnou převahu žen, což je dáno celospolečenským jevem, tzv. mužskou nadúmrtností. Převaha žen nad muži roste s vyšším věkem. Velmi patrný je tento stav ve věku 75 a více let, kdy žen v dané věkové skupině je téměř dvakrát víc než mužů téže věkové skupiny. Z věkové pyramidy vyplývá, že se od roku 1991 snížil podíl dětí (0-14 let), který v posledních letech kolísá kolem stejné hodnoty. Tento vývoj je ovlivněn imigrací, která dětskou složku udržuje na obdobných hodnotách, neboť přirozenou měnou by dále ubývala. Naopak přibylo obyvatel v produktivním a reprodukčním věku, k čemuž přispívá struktura přistěhovalých osob. Podíl osob starších 65 let se razantněji nezměnil. Podle zastoupení dětské a postreprodukční složky se určuje typ věkové pyramidy (regresivní: přirozenou měnou počet obyvatel klesá, stacionární: počet obyvatel je stabilní či progresivní: přirozenou měnou počet obyvatel roste) – okres Prahavýchod má regresivní typ pyramidy s úzkou základnou, což odráží nízkou úroveň porodnosti. Přistěhovalí nejvíce posilují věkové skupiny 25-34 let a 50-64 let, což má vliv na věkovou strukturu obyvatel i strukturu obyvatel podle rodinného stavu. Mladí lidé sem přicházejí s tím, že zde založí rodinu, což vede ve srovnání s celorepublikovou situací k vyššímu podílu vdaných a ženatých osob. Všeobecný trend demografického stárnutí se okresu Praha-východ příliš nedotknul. Při stárnutí populace, které se měří indexem stáří, se mění zastoupení dětské a postreprodukční složky. Nepříznivý vývoj 90. let, kdy se index stáří zvyšoval, byl vystřídán postupným převážením dětské složky nad osobami staršími 65 let, což vedlo ke snížení hodnot indexu. Ani průměrný věk obyvatelstva okresu se v současnosti po zvýšení od začátku 90. let podstatně nemění. Okresy Praha-východ a Praha-západ patří ve Středočeském kraji mezi nejmladší. Počet osob v produktivní skupině vzrostl. Tento vývoj je ovlivněn tím, že produktivní složku obyvatel výrazně posilují silné ročníky 70. let. Podíl této věkové skupiny na populaci okresu roste. Tento trend se projevuje ve snížení indexu ekonomického zatížení. Obrázek 5: Hrubá míra přirozeného, migračního a celkového přírůstku 1991-2005

Zdroj: www.ricansko.info.cz


13 (celkem 50)


Po poklesu na začátku 90. let se od roku 1996 s drobnými výkyvy zvyšuje počet živě narozených dětí. Bohužel mezi lety 1991 a 2003 v návaznosti na nízké hodnoty porodnosti převládali zemřelí nad narozenými, a proto přirozený přírůstek byl záporný. Od roku 2004 se hrubá míra přirozeného přírůstku dostala nad hodnotu 0, což odpovídá celorepublikovému zvýšení porodnosti. V okrese Prahavýchod je tento příznivý jev pravděpodobně ovlivněn posílením žen v reprodukčním věku, což se dá pokládat za pozitivní vývoj směrem ke zvýšení porodnosti. Vzhledem k tomu, že se však jedná o dočasné strukturální změny ve věkovém složení, se dá předpokládat, že porodnost v budoucnu opět poklesne. Kladnou bilanci obyvatel určuje migrační přírůstek, který zvyšuje míru celkového přírůstku. Okres Praha-východ patří mezi výrazně imigrační okresy. Polovinu přistěhovalých v současné době tvoří obyvatelé Prahy. Bývalý okres Praha-východ patří k perspektivním okresům. Je to dáno jeho výhodnou polohou u Prahy, kam lidé dojíždějí za prací a do škol. Praha poskytuje pracovní příležitosti a směřuje do ní většina ekonomicky aktivních obyvatel okresu za prací. Oblibu dřívějšího okresu dokresluje vznik satelitních městeček v okolí hlavního města, čehož není výjimkou ani město Odolena Voda. Atraktivní je i dobrá kvalita ovzduší a životního prostředí. Prahavýchod patří k regionům, ve kterých dochází k suburbanizačnímu procesu. Vznik satelitních městeček však může přinášet s sebou celou řadu dalších problémů (např. nedostatek předškolních a školních zařízení pro děti, zácpy při cestách do škol a zaměstnání apod.). Přistěhovalí lidé značným způsobem ovlivňují jednotlivé složky obyvatelstva. Výrazně vzrostl počet obyvatel v produktivním věku. Zvláště pak posílení žen v produktivním věku má vliv na zvýšení porodnosti, byť jen dočasně. Tabulka 6 Srovnání věkového složení obyvatelstva ve městě Odolena Voda 1991

2001

2006

Muži

Ženy

Celkem

%

Muži

Ženy

Celkem

%

Muži

Ženy

Celkem

%

Předproduktivní (0-14)

521

422

943

21

366

346

712

16

397

400

797

15

Produktivní (15 – 59)

1 628

1 593

3 221

72

1 598

1 552

3 150

72

1 919

1 856

3 775

73

Poproduktivní (60 a více)

119

179

298

7

215

288

503

12

259

345

604

12

Celkem

2268

2194

4462

100

2179

2186

4365

100

2575

2601

5176

100

Zdroj: ČSÚ 2007 Tabulka 7 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Z toho Obyvatelstvo celkem

ekonomicky aktivní muži abs.

ženy %

abs.

celkem %

abs.

%

ČR

10 230 060

2 873 522

28

2 379 878

23

5 253 400

51

Středočeský kraj

1 122 473

322 629

29

261 999

23

584 628

52


14 (celkem 50)


Z toho ekonomicky aktivní

Obyvatelstvo celkem

muži

ženy

celkem

abs.

%

abs.

%

abs.

%

Okres Prahavýchod

96 061

28 448

30

22 646

23

51 094

53

Odolena Voda

4 365

1 351

31

1 051

24

2 402

55

Zdroj: ČSÚ 2007 (SLBD, k 31. 3. 2001) Tabulka 8 Věkové složení obyvatelstva (k 31. 12. 2006) V tom v přibližném věku Obyvatelstvo celkem

Odolena Voda %

15-64 0-14

65+

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

5 176

797

1 919

1 856

3 775

259

345

604

100

15,3

51,0

49,0

73,0

43,0

57,0

11,7

Průměrný věk

38

Zdroj: ČSÚ 2007 Průměrný věk obyvatel Města Odolena Voda odpovídá krajskému průměru - 39,9 roku (31. 12. 2006). Obrázek 6 Obyvatelstvo ve městě Odolena Voda podle věku v r. 2006 0-14 let 15%

65+ let 12%

15-64 let 73%

Zdroj ČSÚ 2007 Tabulka 9 Přehled přirozeného a migračního přírůstku města Odolena Voda Rok

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Migrační přírůstek

Celkový přírůstek

1991

70

27

104

136

-32

11

1992

50

31

159

146

13

32


15 (celkem 50)


Rok

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Migrační přírůstek

Celkový přírůstek

1993

59

26

175

137

38

71

1994

51

33

91

106

-15

3

1995

48

30

87

91

-4

14

1996

41

36

75

84

-9

-4

1997

53

36

81

111

-30

-13

1998

33

30

102

95

7

10

1999

39

32

108

139

-31

-24

2000

41

25

96

93

3

19

2001

37

27

114

107

7

17

2002

46

24

142

85

57

79

2003

44

54

131

114

17

7

2004

50

42

583

126

457

465

2005

80

39

221

126

95

136

2006

84

36

209

133

76

124 Zdroj: ČSÚ 2007

Tabulka 10 Srovnání pohybu obyvatel v r. 2006 Odolena Voda abs.

okres Praha-východ

Na 1000 obyvatel

Na 1000 obyvatel

abs.

Středočeský kraj Na 1000 obyvatel

abs.

Sňatky

33

7,5

643

5,9

6 140

5,3

Rozvody

29

5,7

418

3,8

3 743

3,2

Živě narození

84

16,5

1 396

12,8

12 741

10,9

Potraty ,(na 100 narozených)

19

22,6

444

31,6

4 654

36,4

Zemřelí

36

7,1

1 036

9,5

12 067

10,3

Přirozený přírůstek

48

-

360

3,3

674

0,6

Přistěhovalí

209

-

6 149

56,4

31 295

26,8

Vystěhovalí

133

-

2 663

24,4

14 823

12,7

76

-

3 486

32,0

16 472

14,1

124

24,3

3 846

35,3

17 146

14,7

Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Střední stav obyvatelstva

5 502

109 040

1 166 537

Zdroj: ČSÚ 2007, Statistická ročenka Středočeského kraje 2007


16 (celkem 50)


Demografický vývoj města Odolena Voda v období let 1991 - 2006 Stav obyvatelstva města Odolena Voda závisí na trendech, které jsou charakteristické pro území bývalého okresu Praha- východ. Od roku 1991 zaznamenal stav obyvatelstva úbytek z 4 462 obyvatel. Na tento počet se město Odolena Voda se dostalo až mezi lety 2002 a 2003. Další léta pak již byla velmi příznivá. Vlivem přistěhování v roce 2007 dosáhl stav obyvatelstva 5 225 obyvatel. Další vývoj byl opět progresivní. Přirozený přírůstek v průběhu devadesátých letech různě kolísal, ale měl klesající tendenci. Zlom však můžeme vidět v roce 2002, kdy se oproti předchozím dvěma letem přírůstek zdvojnásobil. V tomto roce právě přírůstek stěhováním zaznamenal hodnotu 57 obyvatel. K dalšímu významnému nárůstu obyvatel vlivem přírůstku stěhováním došlo v roce 2004, kdy do Odoleny Vody přišlo 457 osob. V letech 2005 přistěhovalých bylo 95, o rok později 76. V těchto letech však byl vyšší i rozdíl mezi narozenými a zemřelými, které progresivní vývoj počtu obyvatelstva ještě podpořil. Průměrná hodnota ukazatele „zemřelí na 1000 obyvatel“ v rozmezích let 1991 a 2006 mezi je 7,4. Ve srovnání s průměrným přepočtem ukazatele „živě narození na 1000 obyvatel“ ve stejných letech dosáhl hodnoty 11. Každý rok tedy přibyli 3-4 obyvatelé. Nejvyšší úmrtnost byla v roce 2003, kdy zde zemřelo cca 54 osob, což je skoro dvojnásobek let předešlých. V počtu živě narozených v tomto vývojovém období nebyly v období let 1991 a 2007 výrazné výkyvy. Rapidně poklesl počet živě narozených dětí v roce 1998. Od této doby má však především stoupající tendenci v závislosti na počtu imigrujících obyvatel v produktivním věku. Počet uzavřených sňatků na 1000 obyvatel dosáhl v roce 1997 hodnoty 8,1, což bylo nejvíce za období 1991 – 2006. Rozvodovost však v tomto roce nejnižší nebyla. Nejvyššího počtu rozvodů se Odolena Voda dočkala již o rok dříve, tedy v roce 1996, kdy se rozvedlo 18 manželství. Sňatků však bylo v tomto roce uzavřeno oproti předchozím i následujícím rokům relativně hodně, celkem 37. Naopak nejnižší absolutní počet sňatků byl sečten za rok 1999, kdy bylo uzavřeno 16 sňatků, což je 3,7 sňatku na jeden tisíc obyvatel. V letech 2000 až 2006 kolísá počet uzavřených manželství mezi 20 a 30 nově uzavřenými manželstvími. Obrázek 7 Vývoj stavu obyvatel města Odolena Voda v letech 1991 - 2006 31.12.)

(k

6 000 5 000

4 462

4 344 4 273

4 347 4 361 4 357 4 344 4 354 4 330 4 349 4 365 4 444 4 451

4 916

5 052 5 176

4 000 3 000 2 000 1 000 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Zdroj: ČSÚ,2007


17 (celkem 50)


Národnostní složení Jedním z hlavních cílů, které Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 sledovalo, bylo umožnění toho, aby se občané přihlásili k určité národnostní skupině podle vlastního rozhodnutí. Vedle české národnosti i k národnosti moravské, slezské nebo romské a dalším. Na základě nejnovějších statistik tak můžeme konstatovat, že přes 90,66 % obyvatel Odoleny Vody se hlásí k národnosti české. Z ostatních národností se v Odolena Vodě hlásí nejvíce obyvatel k národnosti slovenské a německé, podobně jako v celém Středočeském kraji. Otázkou zůstává hodnota v uvedená v kolonce Národnost – nezjištěno: 107 (4 % obyvatel). Tabulka 11 Obyvatelstvo podle národností ve městě Odolena Voda

česká

moravská

slezská

slovenská

německá

polská

romská

ukrajinská

vietnamská

ostatní

Obyv. celkem

V tom národnost

Odolena Voda

4344

4104

8

1

99

3

8

5

8

1

107

%

100,00%

94,48%

0,18%

0,02%

2,28%

0,07%

0,18% 0,12% 0,18% 0,02% 2,46%

Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD k 31. 3. 2001) Obrázek 8 Národnostní menšiny v Odoleně Vodě Zastoupení ostatních národností

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 počet

moravská

slezská

slovenská

německá

polská

romská

ukrajinská

vietnamská

8

1

99

3

8

5

8

1

Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD k 31. 3. 2001) Úroveň vzdělanosti Vzdělanostní struktura obyvatel města Odolena Vody je odrazem vzdělanostní struktury obyvatelstva Středočeského kraje. Ve sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 byla sebrána data, která umožňují strukturovat obyvatelstvo v produktivním věku. Níže uvedená tabulka poskytuje porovnání s vzdělanostní úrovní města Odolena Voda a celým okresem Praha-východ. Vzdělanostní struktura ve městě Odolena Voda je lepší než okresní průměr, vykazuje totiž nižší podíl osob s nižším vzděláním.


18 (celkem 50)


Tabulka 12 Obyvatelstvo Odoleny Vody podle nejvyššího dosaženého vzdělání

Obyvatelstvo

v tom

Okres Praha Východ (%)

celkem

v%

muži

ženy

3 614

100,0

1 791

1 823

100,0

základní, vč. neukončeného

632

17,5

228

404

25,4

vyučení bez maturity

738

20,4

438

300

16,1

střední odborné bez maturity

708

19,6

377

331

16,7

učební obor s maturitou

88

2,4

69

19

1,1

úplné střední všeobecné s mat.

184

5,1

55

129

7,3

úplné střední odborné s mat.

747

20,7

351

396

20,1

nástavbové studium

88

2,4

31

57

2,9

vyšší odborné

37

1,0

24

13

1,4

vysokoškolské

332

9,2

184

148

7,4

17

0,5

6

11

0,5

vědecká příprava

8

0,2

8

-

0,2

bez vzdělání

7

0,2

2

5

0,4

nezjištěno

45

1,2

24

21

1,1

Celkem v tom nejvyšší ukončené vzdělání:

z toho bakalářské

Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD, k 31. 3. 2001) Obrázek 9

Vzdělanostní struktura obyvatel Odolana Voda (SLDB 2001)

vysokoškolské; 10%

nezjištěno; 1%

vyšší odborné; 1%

základní, vč. neukončeného; 18%

nástavbové studium; 2%

vyučení bez maturity; 20%

úplné střední odborné s mat.; 21% úplné střední všeobecné s mat.; 5%

střední odborné bez maturity; 20% učební obor s maturitou; 2%

Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD, k 31. 3. 2001)


19 (celkem 50)


Dojížďka a vyjížďka Z dat ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 vyplývá, že z Odoleny Vody vyjíždělo za prací celkem 53,6 % pracujících obyvatel, celkem 1 207. Z toho za vzděláním či prací vyjíždí denně 1 607. Z města 269 žáků, studentů a učňů (36,8 % z celkového počtu). Jedná se především o vyjížďku do středních a vysokých škol. Tabulka 13 Vyjížďka obyvatel Odoleny vody za prací a do škol

Obyvatelé (15+) vyjíždějící z obce za prací (občasná vyjížďka) celkem

v % z pracujících celkem

Okres Prahavýchod

27 516

57,1

Odolena Voda

1 207

53,6 Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD k 31. 3. 2001)

Tabulka 14 Vyjížďka obyvatel Odoleny Vody za prací a do škol

Obyvatelé vyjíždějící z obce za prací, z toho denně

Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol

celkem

v% z vyjíždějících celkem

s dobou cesty do 29 minut

30 - 59 minut

60 minut a více

celkem

v% ze žáků, studentů a učňů

Okres Prahavýchod

24 400

88,7

9 378

10 630

4 302

8 848

54,8

Odolena Voda

1 067

88,4

429

458

178

269

36,8

Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD k 31. 3. 2001) Projekce vývoje obyvatelstva do roku 2020 Projekce vzrůstu obyvatelstva města Odolena Voda spočívá na třech základních tezích: 1) vzrůst či pokles natality (silné přistěhování osob v produktivním věku, ročníky 70. let min. století), 2) rozvoj a nabídka dalších možných obytných ploch, 3) míra atraktivity – souhrn faktorů týkajících se kvality životního prostředí, možností zaměstnání a bydlení. Ad 1: Reprodukční chování obyvatelstva kraje se po roce 1989, stejně jako v celé České republice, výrazně změnilo. Podstatným způsobem se snížila natalita a rychlým tempem se začala snižovat úmrtnost. Závažným důsledkem výrazného poklesu porodnosti není úbytek celkového počtu obyvatel, ale vytváření hlubokých disproporcí ve věkovém složení obyvatel. Současná úroveň porodnosti v ČR patří k úplně nejnižším v Evropě, ve všech variantách je očekáváno její zvýšení a následná stabilizace. Ad 2 a 3: Rozvoj a nabídka dalších možných obytných ploch, stejně jako míra atraktivity města – budoucí vývoj spočívá především v naplnění předpokladů pro další rozvoj města, využití všech potenciálů a předností, v neposlední řadě také na vývoji ekonomické situace na území státu.


20 (celkem 50)


2.4 Domácnosti a bydlení Domácnosti Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 tvořili obyvatelé města Odolena Voda 1 788 hospodařících domácností celkem. Z toho 56 % zaujaly úplné rodiny a 27 % domácnosti s jedním členem. Neúplných rodin bylo v roce 2001 celkem 283 a tvoří tak podíl 15,6 % z celkového úhrnu domácností. Tabulka 15 Domácnosti podle typu a počtu členů ve městě Odolena Voda Celkem

Domácnosti s počtem členů

Průměrný počet členů

Počet

v%

1

2

3

4

5 a více

1 788

100,0

493

541

365

324

65

2,42

1 761

98,5

493

541

365

313

49

2,37

2 a více cenzovými domácnostmi

27

1,5

x

x

x

11

16

5,26

Cenzové domácnosti celkem

1 815

100,0

493

577

372

321

52

2,38

1 010

55,6

x

360

293

306

51

3,06

bez závislých dětí

565

31,1

x

360

148

52

5

2,48

se závislými dětmi

445

24,5

x

x

145

254

46

3,80

neúplné rodiny

283

15,6

x

188

79

15

1

2,40

bez závislých dětí

103

5,7

x

88

14

1

-

2,16

se závislými dětmi

180

9,9

x

100

65

14

1

2,53

vícečlenné nerodinné domácnosti

29

1,6

x

29

-

-

-

2,00

domácnosti jednotlivců

493

27,2

493

x

x

x

x

1,00

z toho bydlící samostatně

356

19,6

356

x

x

x

x

1,00

Hospodařící domácnosti celkem v tom tvořené: 1 cenzovou domácností

v tom: úplné rodiny

Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD k 31. 3. 2001) Bydlení Obytná zástavba a její urbanistická struktura je dána historickým vývojem od středověku, poválečnou výstavbu až po současnost. Původně samostatné venkovské sídlo tvoří v současnosti souvisle obydlené území. Kromě tohoto celku jsou zde i samostatná sídla a obytné enklávy Dolínek a Čenkov.

Tabulka 16 Domovní fond města Odolena Voda ve srovnání s regionem a ČR V tom Domy úhrnem

Trvale obydlené

neobydlené

celkem

%

Z toho RD

%

Abs.

%

Odolena Voda

484

404

83,5

261

64,6

80

16,5

Okres Praha-

28 401

23 017

81,0

21 592

93,8

5 384

19,0


21 (celkem 50)


V tom Domy úhrnem

Trvale obydlené

neobydlené

celkem

%

Z toho RD

%

Abs.

%

307 120

239 553

78,0

218 740

91,0

67 567

22,0

1 983 521

1 627 271

82,0

1 392 746

70,2

356 250

18,0

východ Středočeský kraj ČR

Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD, k 31. 3. 2001) Město Odolena Voda k 1. 2. 2008 vlastnilo 291 bytů. Město dále vlastní 51 % podíl v bytovém družstvu Dubina II, Hojná Voda a Odolena Voda. Struktura bytového fondu s vývojem privatizace je uvedena v následující tabulce. Tabulka 17 Bytový fond města Odolena Voda ve srovnání s regionem a ČR k 1. 2. 2008

Bytové družstvo 350

24

ano

16

8

r. 2005 z b.f. města

Bytové družstvo D-2005

24

ano

24


Bytové družstvo Účko

28

ne

28

51% vlastnictví města

Bytové družstvo Dubina II

357

ano

51% vlastnictví města

Bytové družstvo Hojná Voda

31

ano

r. 2005 - Bytovým družstvem Odolena Bytové družstvo Voda privatizováno Odolena Voda 86 bytů z majetku města

547

ano - 487 ne- 60


Byty v os. vlastnictví (Finské domky)

12

ne

12


Spol. vlastníků Seifertova 284-5, 286-7, 288-9, 290-1

32

ne

32


Spol. vlastníků U Závodu 204-206

12

vlastní plyn.kotelna

12


12

18

1+0


1+ k.k.

24

1+1

48

2+ k.k.

ano

86

2+1

72

2

3+kk

r. 2004 - z bytovéBytové družstvo ho fondu spol. Aero 2000 Vodoochody

Město

3+1

Centrální vytápění ano - 271 ne - 24

Bytový fond města

Vlastnictví bytů v OV

4+1

Počet bytů

Velikost bytu

295

Pozn. k privatizaci, vlastnictví

123

12

23

16

33

122

80

7

18

204

236

62

63

24

38

48

3

22 (celkem 50)


r. 2004 - z b.f. Aero

Společenství vlastníků - PSN

325

ano

224

101

r. 1995, Společenství 14116/180805 podíl vlastníků Pod města (nebyt. Tvrzí 394 prostor)

24

ano

18

6

Soukr. vlastnictví

BytovkyKudrnova ul.

12

ne

12

Soukr. vlastnictví

Vila Věra

6

ne

CELKEM

1840

2+1

14

2 20

645

1+0

25

1+ k.k.

ano

1+1

39

2+ k.k.

Společenství vlastníků - Dolínek

3+kk

Centrální vytápění

bývalé tzv. statkové bytovky

3+1

Vlastnictví bytů v OV

4+1

Pozn. k privatizaci, vlastnictví

Počet bytů

Velikost bytu

18

4

598 269 171

83

36

Zdroj: Městský úřad Odolena Voda, únor 2008 Privatizace bytového fondu města proběhla v několika vlnách, jak uvádí tabulka výše. Do roku 2004 bylo zprivatizováno 104 bytů do osobního vlastnictví, v roce 2005 bylo převedeno 162 bytů na právnickou osobu, bytové družstvo. Neopomenutelnou je výstavba individuálních rodinných domů ve všech třech částech města. Po roce 1989 bylo postaveno v Odoleně Vodě 406 rodinných domků, v Dolínku 202, a v Čenkově 34. Tabulka 18 Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domů Domy celkem

v tom rodinné domy

bytové domy

ostatní budovy

404

261

137

6

1 633

288

1 340

5

do roku 1919

42

38

3

1

1920 - 1945

34

34

-

-

1946 - 1970

690

60

628

2

1971 - 1990

670

108

561

1

1991 - 2001

184

41

142

1

nezjištěno

13

7

6

-

38,8

40,5

35,6

38,5

m2 obytné plochy

42,2

64,4

37,5

59,4

obytných místností s plochou 8 a více m2

2,57

3,25

2,43

2,80

Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty z toho byty v domech postavených v období:

Průměrné stáří domů v letech Na 1 trvale obydlený byt připadá


23 (celkem 50)


Zdroj: Městský úřad Odolena Voda Stáří bytového fondu bylo v SLDB 2001 rovněž sledováno. Z rozboru vyplývá, že 1380 bytů, tedy 84 % bytů bylo vybudováno v letech 1946 – 1990. Bytová výstavba se po roce 1991 silně klesla. Ovšem je nutné pamatovat i na změnu poptávky po typu bydlení. Město Odolena Voda ve výstavbě pokračovalo i nadále. Stavěny byly především rodinné domy. Obrázek 10 Schéma obydlených bytů podle stáří

Trvale obydlené byty podle stáří

41%

42%

2%

do roku 1919

1920 - 1945

3%

1%

11%

1946 - 1970

1971 - 1990

1991 - 2001

nezjištěno

Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD, k 31. 3. 2001) Podle výsledku sčítání lidu, domů a bytů bylo v roce 2001 ve městě Odolena Voda celkem 1 633 trvale obydlených bytů. Z toho 1 477 je první kategorie. Průměrná plocha bytu je 42,2 m2. Po stránce vlastnictví, je velká část bytů užívána nájemně. Velmi zastoupené jsou i byty soukromé či byty ve vlastních rodinných domcích, jejichž podíl po roce 2001 ještě stoupal. Tabulka 19 Trvale obydlené byty podle vybavení

Trvale obydlené byty Počet

v%

1 622

99,3

176

10,8

1 052

64,4

ústřední topení

1 274

78,0

etážové topení

135

8,3

kamna

187

11,5

uhlí

215

13,2

elektřina

181

11,1

Vodovod v bytě Plyn zaveden do bytu Teplá voda ze zdroje mimo budovu Způsob vytápění

Energie použitá k vytápění


24 (celkem 50)


Trvale obydlené byty Počet

v%

161

9,9

Koupelna (sprch. kout) v bytě

1 612

98,7

Splachovací záchod v bytě

1 611

plyn

98,7 Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD, k 31. 3. 2001)

Město Odolena Voda je plynofikováno, přesto více než 10% trvale obydlených bytů je vytápěno lokálními zdroji tepla (kamny) nebo též elektřinou. V nově vybudovaných rodinných domech lze však očekávat různé kombinace. Populární jsou zejména krbová kamna, která slouží jako doplněk pro plynové vytápění. Obázek 11 Trvale obydlené byty dle typu vlastnictví

1%

15%

4%

2%

1%

25% 52%

Byt ve vlastním domě

Byt v osobním vlastnictví

Jiné bezplatné užívání bytu

Byt nájemní (vč. bytů LBD)

Byt člena SBD

Byt domovnický, služební

Jiný důvod užívání bytu včetně Nezjištěno

Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD, k 31. 3. 2001) Specifikem města je urbanistické řešení města Odolena Voda. Podléhá to zejména stavebnímu rozvoji po druhé světové válce. S tím souvisí také mnohé problémy. Bytové zázemí je však v posledním období velmi rychle obnovováno, a to i panelová výstavba. Do obytných území jsou zahrnuta parkoviště a garáže, bezprostředně sloužící těmto územím, obslužné komunikace, zeleň a hřiště v zástavbě, dále mateřské a základní školy, prodejny, stravovací zařízení apod. V katastru obcí Odolena Voda, Úžice, Postřižín a Kozomín se uvažuje o výstavbě průmyslové zóny o rozloze 450 ha, z toho přibližně 100 ha je na území Města Odolena Voda. Realizace tohoto projektu již byla v srpnu roku 2005 schválena. Průmyslová zóna představuje velký zásah do přírodních biotopů a krajiny. Přinesla by však pětinový nárůst pracovních míst. Veřejnost zónu nepřijala jednoznačně. Má své aktivní odpůrce.


25 (celkem 50)


Budoucí potřeba bytů Na základě schváleného územního plánu sídelního útvaru města Odolena Voda a změny č. 1 došlo k rozšíření ploch pro bydlení a občanské vybavenosti. Změna vyplynula z přirozené potřeby po výstavbě. V uplynulých letech ve městě byly zasíťovány pozemky určené pro indidivuální výstavbu rodinných domů, na čemž se převážně účastnily developerské společnosti. Celostátně dosáhla průměrná pořizovací cena dokončeného bytu v roce 1995 v individuální výstavbě hodnoty 1 437 523 Kč a ve státní, družstevní a podnikové výstavbě 936 479 Kč. Vzhledem k tomu, že tyto hodnoty v následujících letech ještě dále vzrostly, nebude zřejmě město schopno vyřešit výstavbu bytů finančními zdroji z městského rozpočtu. Jelikož jde o průměr za celou Českou republiku, lze očekávat, že ve spádových oblastech Prahy budou ještě vyšší. Vliv na toto určení ceny má i čas.

2.5 Zaměstnanost a příjmy Úroveň zaměstnanosti Z celkového počtu cca 5 000 obyvatel města Odolena Voda bylo 2 402 osob ekonomicky aktivních (EA). Převažuje zaměstnanost v průmyslu - celkem 35,35 % všech ekonomicky aktivních. Necelých 10 % pracuje v obchodě a službách spojených s opravou vozidel a spotřebního zboží. Dále je významnější podíl osob zaměstnaných v oblasti nemovitostí, různých služeb pro podniky, zdravotnictví, školství a sociálních službách. Tabulka 20 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti nezjištěné odvětví

180

101 V

tom 79

7,5Struktura 7,5

v % 7,5

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

43,9žen Podíl v odvětví v%

2 402

1 351

1 051

100,0

100,0

100,0

43,8

zemědělství, lesnictví a rybolov

15

10

5

0,6

0,7

0,5

33,3

průmysl

849

559

290

35,3

41,4

27,6

34,2

stavebnictví

141

125

16

5,9

9,3

1,5

11,3

obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží

234

112

122

9,7

8,3

11,6

52,1

pohostinství a ubytování

111

48

63

4,6

3,6

6,0

56,8

doprava, pošty a telekomunikace

147

101

46

6,1

7,5

4,4

31,3

54

17

37

2,2

1,3

3,5

68,5

činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum

199

108

91

8,3

8,0

8,7

45,7

veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení

128

72

56

5,3

5,3

5,3

43,8

školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

223

35

188

9,3

2,6

17,9

84,3

ostatní veřejné a osobní služby

121

63

58

5,0

4,7

5,5

47,9

Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom odvětví ekonomické činnosti:

peněžnictví a pojišťovnictví


26 (celkem 50)


Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD, k 31. 3. 2001) Ženy jsou častěji než muži zaměstnány v peněžnictví a pojišťovnictví, dále ve službách spojených s gastronomickými a ubytovacími službami a v obchodě. Nadpoloviční převahu mají také ve školství a zdravotnictví. Obrázek 12 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti

ostatní veřejné a osobní služby 6%

nezjištěné odvětví 8% zemědělství, lesnictví a rybolov 1%

veřejná správa, obrana, povinné soc.zabezpečení 6%

průmysl 39%

činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum 9% peněžnictví a pojišťovnictví 2%

stavebnictví 6%

doprava, pošty a telekomunikace 7%

pohostinství a ubytování 5%

obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 11%

Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD, k 31. 3. 2001)

Tabulka 21 Obyvatelstvo podle vzdělání Obyvatelstvo

V tom

Celkem

v%

Muži

Ženy

3 614

100,0

1 791

základní, vč. neukončeného

632

17,5

vyučení bez maturity

738

střední odborné bez maturity

Ekonomicky aktivní Muži

Ženy

Počet

v%

Počet

v%

1 823

1 351

100,0

1 051

100,0

228

404

84

6,2

118

11,2

20,4

438

300

327

24,2

165

15,7

708

19,6

377

331

328

24,3

214

20,4

učební obor s maturitou

88

2,4

69

19

67

5,0

14

1,3

úplné střední všeobecné s mat.

184

5,1

55

129

40

3,0

76

7,2

úplné střední odborné s mat.

747

20,7

351

396

293

21,7

297

28,3

Celkem 15+ v tom nejvyšší ukončené vzdělání:


27 (celkem 50)


Obyvatelstvo

V tom

Ekonomicky aktivní

Celkem

v%

Muži

Ženy

nástavbové studium

88

2,4

31

vyšší odborné

37

1,0

vysokoškolské

332

z toho bakalářské

Muži

Ženy

Počet

v%

Počet

v%

57

28

2,1

48

4,6

24

13

16

1,2

8

0,8

9,2

184

148

159

11,8

110

10,5

17

0,5

6

11

3

0,2

5

0,5

vědecká příprava

8

0,2

8

-

7

0,5

-

-

bez vzdělání

7

0,2

2

5

1

0,1

-

-

nezjištěno

45

1,2

24

21

1

0,1

1

0,1

Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD, k 31. 3. 2001) Více než 28 % ekonomicky aktivního obyvatelstva žijícího v Odoleně Vodě dosáhlo středního vzdělání zakončeného maturitní zkouškou. Počet se středním vzděláním bez maturity je 20 %. Poměrně vysoký podíl obyvatel je však těch, kteří nemají ukončené, ani základní vzdělání. Obrázek 13 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání

vysokoškolské 10%

nezjištěno 1%

vyšší odborné 1%

základní, vč. neukončeného 18%

nástavbové studium 2%

vyučení bez m aturity 20%

úplné střední odborné s m at. 21%

úplné střední všeobecné s m at. 5%

učební obor s m aturitou 2%

střední odborné bez m aturity 20%

Zdroj: ČSÚ 2007, (SLBD, k 31. 3. 2001) Zaměstnanost Úřad práce Praha-východ člení zjišťovaná data dle mikroregionů: Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Čelákovice, Odolena Voda, Říčany a Úvaly. Informace o zaměstnanosti lze získat jen za celý region. Z hlediska zaměstnanosti, lze region rozdělit na dvě základní části – severní a jižní. Zaměstnanost ovlivňuje z velké části sousedství s hlavním městem a větší města v regionu – Odolena Voda, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Čelákovice, Úvaly, Říčany. Severní část regionu, kde Odolena Voda leží, lze charakterizovat jako oblast spíše průmyslovou, kde k největším zaměstnavatelům patří Siemens VDO Automative, s.r.o. (2126 zaměstnanců), Aero


28 (celkem 50)


Vodochody, a.s. (1647 zaměstnanců), BOSAL ČR spol. s r.o. (456 zaměstnanců), Fermata a.s. (230 zaměstnanců), Kovohutě Čelákovice, a.s. (307 zaměstnanců), TOS – MET, s.r.o. (174 zaměstnanců), VEKRA, spol. s r.o. (369 zaměstnanců). Vedle nich jsou zde i firmy „neprůmyslového“ charakteru - Ústav jaderné fyziky AV ČR v Řeži (274 zaměstnanců), Ústav jaderného výzkumu, a.s. v Řeži (686 zaměstnanců), Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (108 zaměstnanců), Penny market s.r.o. (332 zaměstnanců) a Omega Optix, s.r.o. v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi (131 zaměstnanců). Město Odolena Voda je však velmi blízké bývalému okresu Mělník, kde jsou pro region důležití klíčoví zaměstnavatelé. V Kralupech nad Labem je dominantní chemický podnik Kaučuk, a. s. (cca 900 zaměstnanců), následují menší podniky jako je K-PROTOS (530 zaměstnanců). V blízkých Neratovicích je velkým zaměstnavatelem také chemický závod SPOLANA (1000 zaměstnanců). V sousedním bývalém okrese Mělník je pak významným podnikem Vitana, a. s Byšice. Trh práce v Odoleně Vodě je závislý do značné míry na dominujícím zaměstnavateli, letecké továrně AERO Vodochody. Od roku 1989, kdy měla 3 666 zaměstnanců se prakticky každý rok počet snižuje o více než 100 zaměstnanců. K velkému snižování stavu zaměstnanců došlo hned v roce 1990, potom v roce 1991, 1994, 2004 a 2006. Jen v roce 1997 (převod zaměstnanců z Letova) a 2002 byl naopak nárůst přes 100 zaměstnanců/rok. Průměrný počet zaměstnanců Aera Vodochody v letech : 1953 1540 1960 2872 1970 3729 1980 3353 1990 3410 2000 2067 K 1. 2. 2008 zaměstnává AERO Vodochody a.s. 1285 pracovníků. Se snižováním zaměstnanosti se nepočítá, naopak se připravuje náborová kampaň v souvislosti s novými výrobními programy a případným rozvojem letiště. Tabulka 22 Zaměstnanci AERO Vodochody bydlící v Odoleně Vodě Počet zaměstnanců bydlících v:

1. 2.2008

červen 2005

červen 2004

leden 2003

Odoleně Vodě

343

437

432

651

Dolínku

24

30

38

51

Čenkově

1

0

0

1

Tabulka 23 Počet uchazečů a míra nezam. v jednotlivých mikroregionech k 31.12.2006 Mikroregiony (územní čle- počet obyva- ekon. aktivní uchazeči nění dle ÚP Praha – východ) tel obyvatelé

relativní míra nezaměstnanosti (%)

Brandýs nad Labem

21647

13268

284

2,14

Čelákovice

14550

7833

186

2,37

Kamenice

6530

3432

52

1,52

Odolena Voda

11268

6079

178

2,93

Říčany

18115

10256

234

2,28


29 (celkem 50)


Mikroregiony (územní čle- počet obyva- ekon. aktivní uchazeči nění dle ÚP Praha – východ) tel obyvatelé

relativní míra nezaměstnanosti (%)

Senohraby

6109

3408

87

2,55

Úvaly

9877

5129

156

3,02

Zdroj: Zpráva ÚP Praha-východ o situaci na trhu práce k 31.12.2006

2.6 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v regionu Praha východ byla v průběhu roku 2006 nejnižší mírou nezaměstnanosti v České republice. Hlavním důvodem je poloha tohoto regionu a dobrá dopravní dostupnost do hlavního města Prahy. Tento region se svou charakteristickou polohou stal velmi vyhledávaným místem pro logistická centra, což skýtá také mnoho volných pracovních míst. Pokud bychom se zabývali mírou nezaměstnanosti resp. jejím rozložením uvnitř regionu Praha–východ, lze konstatovat, že poněkud vyšší hodnoty míry nezaměstnanosti jsou registrovány v severní části regionu, která má spíše průmyslový charakter. Zde se častěji nacházejí obce s mírou nezaměstnanosti vyšší jak 4%. Tyto vyšší hodnoty však nejsou významné vzhledem k absolutnímu počtu nezaměstnaných, zpravidla se jedná o oblasti bez odpovídajícího dopravního spojení do hl. města, kam za zaměstnáním tradičně vyjíždí velká část práce schopného obyvatelstva regionu. Naopak v mikroregionech jižní části regionu Praha– východ se nacházejí oblasti s nezaměstnaností vyšší 4 % velmi řídce a naprosto převažují oblasti s mírou nezaměstnanosti do 2,9 %. Tabulka 24 Vývoj nezaměstnanosti v Odoleně Vodě 2003

2004

2005

2006

2007

Míra nezaměstnanosti

4,5 %

5,2 %

3,1 %

2,7 %

3,3 %

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

2 402

2 402

2 402

2 402

2 402

109

126

74

64

Počet uchazečů o zaměstnání

79

Zdroj: MPSV 2007 Vývoj nezaměstnanosti v minulých letech byl. příznivý. Degresivní křivka nezaměstnanosti svědčí o velmi významném potenciálu souvisejícím s přítomností velkých průmyslových podniků. I přes optimalizaci výroby nedošlo k významným otřesům na trhu práce. Ve srovnání s průměrem za celý bývalý okres má město s jeho přilehlými obcemi vyšší nezaměstnanost. Toto porovnání jen potvrzuje výše uvedený rozdíl mezi severní a jižní částí bývalého okresu Praha-východ. Interpretace, proč je v severní části vyšší nezaměstnanosti, mohou být různé. Tabulka 25 Vývoj nezaměstnanosti na území bývalého okresu Praha – východ (k 31.12.) 2003

2004

2005

2006

2007

3,8 %

3,5 %

2,5 %

2,1 %

1,8 %

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

50 495

54 605

54 846

59 161

68 533

Počet uchazečů o zaměstnání

1 901

2 072

1 585

1 326

1 318

Počet volných pracovních míst

885

681

1 107

1 403

3 125

Míra nezaměstnanosti

Zdroj: MPSV 2007


30 (celkem 50)


Obrázek 14 Míra nezaměstnanosti na území bývalého okresu Praha - východ


31 (celkem 50)


Obrázek 15 Srovnání míry nezaměstnanosti v letech 2003 - 2007

1,80% 3,30%

2007 2,10% 2,70%

2006 2,50% 3,10%

2005 3,50% 5,20%

2004 3,80% 4,50%

2003 0%

1%

2%

3%

Odolena Voda

4%

5%

6%

Okres Praha-východ

Zdroj: MPSV 2007 Tabulka 26 Srovnání úrovně vzdělání bývalého okresu Praha-východ a kraje Vzdělání Okres, kraj základní

střední bez maturity

vyučení

vyučení s maturitou

úplné střední všeobecné s maturitou

úplné střední odborné s maturitou

vyšší

vysokoškolské

Okres Praha-východ

265

55

463

59

73

290

21

100

Středočeský kraj

11 256

1 211

13 758

1 423

1 133

5 382

225

1 110

Zdroj: MPSV 2007 Tabulka 27 Věková struktura uchazečů o zaměstnání k 30.9.2007 Věková struktura

Praha-východ

Středočeský kraj

Abs.

%

Abs.

%

do 19 let

103

7,16

2 113

7,00

20 – 24

184

12,79

3 851

12,77

25 – 29

144

10,01

3 343

11,08

30 – 34

165

11,47

3 785

12,55


32 (celkem 50)


Praha-východ

Věková struktura

Středočeský kraj

Abs.

%

Abs.

%

35 – 39

112

7,78

2 995

9,93

40 – 44

117

8,13

2 780

9,22

45 – 49

114

7,92

2 686

8,90

50 – 54

193

13,41

3 990

13,23

55 – 59

233

16,19

3 770

12,50

60 a více

74

5,14

853

2,83

Celkem

1 439

100,00

30 166

100,00 Zdroj: ČSÚ 2007

Mezi obecné trendy v nezaměstnanosti, jejichž výjimkou není ani město Odolena Voda je vyšší nezaměstnanost žen. Za celý region (bývalý okres) dosáhla v roce 2006 až 53,3 %, kdy zaznamenala mírný nárůst. Dalším problémem jsou mladí uchazeči, jejichž podíl není vůči celku všech evidovaných uchazečů velký (4,9%), ale o to více je tato skupina riziková. V regionu mírně narůstá podíl osob zdravotně postižených (z 15,2% na 16,3 % z celkového počtu uchazečů). Nejčastěji v okrese nezaměstnanými jsou osoby kolem padesáti let věku (30 %) poté kolem dvaceti a třiceti let věku. Podle vzdělání byli v roce 2006 mezi uchazeči nejvýznamněji zastoupeni uchazeči vyučení (36,2 %), se základním vzděláním (20,2 %) a uchazeči s ÚSO s maturitou (19,5 %). Podíl uchazečů s jiným typem vzdělání je ve srovnání s výše uvedenými zanedbatelný. Podle délky vedení v evidenci měli největší zastoupení v roce 2006 uchazeči, kteří byli evidováni do tří měsíců (46 %) a uchazeči evidovaní od tří do šesti měsíců (22 %). Uchazeči evidovaní déle než rok a méně než dva roky se podíleli na celkovém počtu evidovaných (9 %), déle než dva roky (7 %). Obrázek 16

Nezaměstnaní v okresu Praha - východ podle věkové struktury v r. 2007 60-64 5%

55-59 17%

do 19 7%

20-24 13%

25-29 10% 50-54 13% 45-49 8%

40-44 8%

35-39 8%

30-34 11%

Zdroj: MPSV 2007


33 (celkem 50)


Tabulka 28 Vývoj průměrných mezd zaměstnanců v civilním sektoru bývalého okresu ve srovnání s ČR

2002

2003

2004

2005

ČR

16 354

16 920

18 583

19 631

Středočeský kraj

16 007

16 568

18 223

18 223

Okres Praha – východ

16 527

17 789

19 545

20 595 Zdroj: ČSÚ, 2007

Obrázek 17 Porovnání mezd v letech 2002 - 2006

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

2002

2 003

2004

2005

ČR

16 354

16 920

18 583

19 631

Středočeský kraj

16 007

16 568

18 223

18 223

Praha-východ

16 527

17 789

19 545

20 595

Zdroj: ČSÚ, 2007 (Pozn.: subjekty se sídlem na daném území, bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců)

Finanční zprostředkování

Činnost v oblasti nemovitostí

Veřejná správa a obrana

Vzdělávání

Zdravotnictví a sociální činnost

Veřejné sociální a ostatní služby

Celkem

14 765

Doprava, skladování a spoje

19 444

Pohostinství a ubytování

Průmysl

13 929

Stavebnictví

Zemědělství a lesnictví

Tabulka 29 Průměrné mzdy podle OKEČ – Středočeský kraj (2005)

8 558

16 772

27 978

14 965

20 889

16 317

15 539

13 049

17 281

Zdroj: ČSÚ, 2007


34 (celkem 50)


2.7 Místní ekonomika Analýza hospodářských odvětví – struktura ekonomické základny Místní ekonomika je charakterizována: pokračováním v tradici průmyslové produkce; restrukturalizací, konverzí výrobních programů (změna vlastnictví) průmyslových závodů po roce 1989; dominantními ekonomickými subjekty Tabulka 30 Podnikatelské subjekty v Odoleně Vodě podle odvětví

Počet podnikatelských subjektů

Zemědělství, lesnictví a rybářství

Průmysl

Stavebnictví

Doprava a spoje

Obchod, pohostinství, ubytování, atp

Ostatní obchodní služby

Veřejná správa, obrana

Školství a zdravotnictví

Ostatní veřejné, sociální služby

Podnikatelské subjekty v Odoleně Vodě podle odvětví

1015

26

121

106

51

320

240

3

28

120

Zdroj: ČSÚ, 2007 Změny a výhledy Z dostupných informací a statistických dat vyplývá, že v posledních deseti letech nedošlo k výrazným přesunům ve struktuře zaměstnanosti. Lze předpokládat, že další vývoj celonárodní ekonomiky bude dále ovlivňovat jednotlivé sektory ekonomiky vztahující se k území města Odolena Voda. Lze očekávat další rozvoj ve strojírenství a průmyslové výrobě, případně i rozvoj v terciárním sektoru. Město Odolena Voda může potenciálně, vzhledem ke své blízkosti k hlavnímu městu Praha, těžit z vazeb na tento velký a silný trh. Je však zapotřebí zvážit, jakou úroveň služeb může město Odolena Voda nabídnout, je nutné zhodnotit výhody a nevýhody města jako suburbánního prostoru pro bydlení lidí pracujících v Praze. Tabulka 31 Podnikatelské subjekty a jejich právní forma

z toho

Počet podnikatelských subjektů podle právní formy CELKEM

1 015

Státní organizace

3

Akciové společnosti

3

Obchodní společnosti

59

Družstevní organizace

8

Podnikatelé - fyzické osoby

818

Samostatně hospodařící rolníci

11

Svobodná povolání

37

Ostatní právní formy

75 Zdroj: MOS, ČSÚ k 31. 12. 2006


35 (celkem 50)


Ve městě Odolena Voda bylo ke dni 31. 12. 2006 (ČSÚ, databáze MOS – Městských a obecních statistik) registrováno celkem 1 015 ekonomických subjektů, z toho bylo 85 % (vč. podnikatelů a samostatně hospodařících rolníků a svobodných povolání) registrováno jako fyzická osoba a 19 % jako osoba právnická (včetně státních org.).

2.8 Příjmy a výdaje města Hospodaření města je posuzováno z hlediska výše příjmů městského rozpočtu a výše výdajů, které město každoročně vydává na jednotlivé oblasti své působnosti. Z hlediska plánu rozvoje města, resp. podpory rozvojových aktivit je důležitá znalost rozsahu investičních prostředků, se kterými město disponuje. Příjmy města jsou tvořeny daňovými příjmy a příjmy nedaňovými, resp. příjmy správních a místních poplatků, z dotací a z prodeje městského majetku. Daňové příjmy města pocházejí především ze čtyř zdrojů: • • • •

daň ze závislé činnosti zaměstnanců (rozdělení podle rozpočtových pravidel); daň z příjmu podnikatelů – fyzických osob (rozdělení podle rozpočtových pravidel); daň z příjmu právnických osob (rozdělení podle rozpočtových pravidel); daň z příjmu právnických osob za obce.

Celkem město Odolena Voda v roce 2007 získalo na daních a správních poplatcích celkem 44 276 tis. Kč, což je téměř o 3,4 % více než v roce přecházejícím, a o cca 94 % než v roce 2001, kdy bylo na daních a poplatcích vybráno 23 860 tis. Kč. Výrazně se na tomto navýšení podílela daň z přidané hodnoty. Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, tedy zákon o rozpočtovém určení daní, nabyl účinnosti od 1. 1. 2001. Což se výrazně projevilo na příjmech města. Celkové příjmy města v roce 2007 dosáhly 66 945 tis. Kč. Daňové příjmy se na nich podílely z 66 %. Tabulka 32 Příjmy a financující operace města Odolena Voda (v Kč) 2004

2005

2006

2007

Daňové příjmy

33 704 165,50

38 015 749,00

42 827 000

44 276 000

Nedaňové příjmy

3 553 653,55

2 364 959,21

2 605 000

4 350 000

Kapitálové příjmy

5 051 182,00

16 291 875,00

11 832 000

6 870 000

Dotace provozní

26 467 231,90

7 587 234,00

8 562 000

5 643 000

Dotace investiční

56 016 324,00

0,00

3 000 000

5 802 000

124 792 556,95

64 259 817,21

68 826 000

66 945 000

Příjmy celkem

Zdroj: Město Odolena Voda – Finanční odbor


36 (celkem 50)


Tabulka 33 Kapitálové a běžné výdaje v odvětvích Běžné a kapitálové výdaje v odvětvích (v tis.Kč) 2004

2005

2006

4 451

4 916

5 052

139

110

0

2_Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství

2 224

2 910

2 888

221_Pozemní komunikace

1 806

2 456

2 133

201

327

318

0

0

0

218

127

438

3_Služby pro obyvatelstvo

93 311

27177

25 765

311_Zařízení předškolní výchovy a základního vzdělávání

23 266

5 797

5 957

331_Kultura

1 086

1 290

1 020

3311_Divadelní činnost

0

0

0

3312_Hudební činnost

0

0

0

3313_Filmová tvorba, distribuce, kina …

0

0

0

1 086

1 290

1 020

3315_Činnost muzeí a galerií

0

0

0

332_Ochrana památek a péče o kulturní dědictví …

0

72

0

3 066

2 894

3 695

0

0

0

36_Bydlení, komunální služby a územní rozvoj

60 761

11 592

7 884

361_Rozvoj bydlení a bytové hospodářství

56 321

6 614

926

363_Komunální služby a územní rozvoj

4 440

4 978

6 958

37_Ochrana životního prostředí

4 941

5 307

6 494

372_Nakládání s odpady

2 513

2 883

3 713

3745_Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň

2 429

2 425

2 782

4_Sociální věci a politika nezaměstnanosti

3 361

3 471

3 785

5_Bezpečnost a právní ochrana

1 073

607

998

53_Bezpečnost a veřejný pořádek

538

308

367

55_Požární ochrana a integrovaný záchranný systém

489

276

629

19 567

17 135

26 394

6112_Zastupitelstva obcí

1 637

1 843

1 793

6171_Činnost místní správy

11 826

12 749

13 910

Výdaje celkem PO KONSOLIDACI

119675

51 411

59 831

Počet obyvatel v kategorii měst a obcí od 5000 do 9999 obyvatel 1_Zemědělství a lesní hospodářství

222_Silniční doprava 231_Pitná voda 232_Odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly

3314_Činnosti knihovnické

34_Tělovýchova a zájmová činnost 35_Zdravotnictví

6_Všeobecná veřejná správa a služby (po převodech vl.fondům)

Zdroj: Městský úřad Odolena Voda


37 (celkem 50)


2.9 Technická infrastruktura Voda Odolena Voda je zásobována pitnou vodou ze zdroje v Mělnické Vrutici. V celém sídelním útvaru města Odolena Voda je vybudována vodovodní síť z velké části ve vlastnictví VKM, a. s. Vzhledem k terénní konfiguraci území jsou pro zásobování pitnou vodou využívány dva vodojemy tzv. Dolní a Horní. Objem komor, tlakové poměry, délka rozvodových řadů jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 34 Údaje o vodovodních řadech Provozovatel

Rozvodové řady (km)

Počet přípojek (km)

Celkem

VKM/SV

19,26

638

4 916

Voda fakturovaná (m3/rok)

Připojeno

Voda vyrobená (m3/rok)

Obyvatel

Ostatní

Úniky (m3/ rok)

4 820

290 806

157 150

58 262

75394

Počet obyvatel


Tabulka 35 Údaje o vodojemech Typ

Počet komor

Objem/komora (m3)

Min.hladina (B.p.v.)

Max.hladina (B.p.v.)

Horní vodojem

ZV

2

3 000

277,5

282,2

Dolní vodojem

AN

2

1 300

238,8

243,5


Kanalizace V sídelním útvaru města Odolena Voda je z velké části vybudována kanalizace, a to jak jednotná (společně dešťová a splašková, tak i oddělená (samostatná dešťová a samostatná splašková). Odpadní vody jsou odváděny do čistírny odpadních vod s kapacitou 6000 EO. Hlavní recipient pro vyčištěné vody je Odolenský potok. Celková délka zdejší kanalizační sítě činí 13,4777 km. Kvalita čištění odpadních vod je uvedena v následující tabulce. Tabulka 36 Kvalita čištění odpadních vod

CHSK

BSK5

NL

N-NH4

Pc

Nanorg.

Nc Prům. hodnota

Prům. hodnota

Max. hodnota

Prům .hodnota

Max. hodnota

Prům.h odnota

Max. hodnota

Prům.ho dnota

Max. hodnota

Prů m.h odnota

Max . hod nota

Prům.h odnota

Max. hodnota

Limity

75

150

15

30

15

30

5

10

3

10

25

40

stav

22

32,6

2

3,5

5

10

0,4

1,4

0,6

1,9

11

15,3

Max . hod nota



38 (celkem 50)


Elektrická energie Sídelním útvarem města Odolena Voda prochází trasa nadzemního vedení VVN 400 kV a 200 kV. Trasa VN 22 kV je vedena z větší části nadzemním vedením. Trasa NN je vedena z větší části podzemním vedením. Na území tohoto sídelního útvaru se nachází celkem 32 trafostanic.

Zemní plyn Územím prochází plynovod VVTL a VTL. Z regulační stanice VTL/STL jsou vedeny trasy STL, které zásobují město zemním plynem včetně.

Teplo Obytné domy jsou zásobovány teplem a dodávkou teplé užitkové vody z centrální plynové kotelny. Individuální rodinná výstavba tento zdroj tepla nevyužívá, nýbrž výrobu tepla převážně řeší pomocí zemního plynu a elektrické energie, okrajově pomocí tepelných čerpadel.

Telekomunikace a radiokomunikace V Odoleně Vodě je dokončena kabelizace telefonní sítě, přičemž její kapacita je dostatečná i pro další rozvoj města.

Doprava Silniční doprava Nejvýznamnější komunikační spojnicí v širším území je dálnice D8 (exit 9), která nahradila dříve silnici č. I/8 nyní č. II/608, jež poslední jmenované velmi odlehčila zejména kamionovou dopravou. Jedná se o nejdůležitější komunikace ve spojení mimo jiné i s hlavním městem. Městem Odolena Voda prochází následující silnice č. II/522 (Postřižín-Chlumín), č. III/0087 (křiž. ul. Pražská - Nám. V. Hálka v Odoleně Vodě - Dolínku), č. III/24210 (Panenské Břežany – Odolena Voda, ul. Vodolská), č. III/24211 (křiž. se sil. č. II/608- Zlosyň) a č. III/284213 (křiž. se sil. č. II/522 – Veliká Ves). Dále na území města Odolena Voda jsou vybudovány místní komunikace I. až IV. třídy, které jsou v majetku města Odolena Voda a jejich správcem jsou Technické služby města Odolena Voda.

Hromadná doprava osob Řešené území má velmi dobrou obslužnost. V současné době provozované linky, které zajišťují dopravní dostupnost města veřejnou autobusovou dopravou jsou uvedeny v následujícím přehledu Přehled současně provozovaných linek: Číslo linky zprostředkovatel směr 370 ROPID Praha Kobylisy – Odolena Voda – Kralupy nad Vltavou 372 ROPID Praha Kobylisy – Odolena Voda – Kralupy nad Vltavou 373 ROPID Praha Kobylisy – Odolena Voda – Veliká Ves 413 ROPID Odolena Voda – Kralupy nad Vltavou 550380 DP ÚK Praha Holešovice – Aero – Litoměřice 550381 DP ÚK Praha Holešovice – Aero – Litoměřice

Železniční doprava Není v řešeném území. Nejbližší železniční stanice se nachází v obci Úžice vzdálené cca 5 km.

Cyklistika Na území sídelního útvaru města Odolena Voda nejsou v současné době vybudovány žádné cyklostezky.


39 (celkem 50)


2.10 Kvalita života Kvalita života ve městě je mimo jiné ovlivňována kvalitu nabídky a dostupnosti zařízení pro kulturní vyžití, sport, sociální a zdravotnické infrastruktury. V následujícím tabulkovém přehledu jsou uvedeny zařízení, která jsou provozována v Odolena Vodě. Tabulka 37 Kulturní zařízení ve městě Odolena Voda

Název

Adresa

Fotoateliér a výstavní síň

ČSA 247

Městská knihovna

ČSA 362

Dětské centrum Sluníčko

Ke Stadionu č.p. 375 Zdroj: Městský úřad Odolena Voda

Tabulka 38 Přehled sportovních oddílů v Odoleně Vodě Název sportovního oddílu

zaměření

Sdružení přátel pohybu v Odoleně Vodě, ul. Revoluční 401

Volejbalový oddíl, sportovní kroužky, pořádání sportovních a kulturních akcí

Tělovýchovná jednota AERO, ul. Ke Stadionu 375

Sportovní oddíly pro mládež a dospělé

Oddíly: Kopaná Tenis Stolní tenis Orientační běh Turistika Asociace sport pro všechny Šachy Trampolína Volejbal Aero Odolena Voda, o. s., ul. Ke Stadionu 375

Volejbalový oddíl hrající II. Ligu

IB Vodolka Tigers, ul. ČSA 366

Florbalový oddíl, nájemce beachových kurtů

Jóga (U Kostela)

Cvičení jógy Zdroj: Městský úřad Odolena Voda

Tabulka 39 Přehled sportovních ploch a zařízení ve sportovním areálu Název sportovní plochy či zařízení

využití

Fotbalové hřiště

V majetku města OV, využívá fotbalový oddíl TJ pro tréninky a zápasy, nepřístupný pro veřejnost

Sportovní hala

Majetek města OV, pro oddíly mládeže zdarma, placené hodiny pro veřejnost

Beachové kurty na volejbal

V majetku města OV, nájemce florbalový oddíl, placené hodiny pro veřejnost

Skatepark

Nové zařízení v majetku města, volně přístupný Zdroj: Městský úřad Odolena Voda


40 (celkem 50)


Tabulka 40 Přehled dalších sportovišť Veřejná sportoviště

Způsob využití Pozemek v majetku města, kurty v majetku TJ, pro členy tenisového oddílu,

Tenisové kurty

placené hodiny pro veřejnost Sportovní areál - Škvárové hřiště, travnatá plocha

Pokud zde neprobíhají tréninky fotbalového oddílu, je volně přístupné

Hřiště u školy

Asfaltová plocha, volně přístupná, basketbal, tenis, nohejbal, travnatá plocha

Hřiště na Dolním náměstí

Nový umělý trávník, volně přístupný, malá plocha

Antukové kurty

Pozemek v majetku lesů ČR, hřiště v majetku města, využíváno SPP Odolena Voda pro volejbalové tréninky a zápasy mládeže a dospělých, rekreační volejbal a nohejbal. Možnost využití i pro veřejnost

Tělocvična ZŠ

Výuka TV, sportovní kroužky, pronájem pro TJ a veřejnost

Sportovní hala SPŠ

Výuka TV, využití pro internát, minimální pronájem pro veřejnost

Fitness Petra, Pod Tvrzí 395

Posilovna, relaxační cvičení.... komerční Zdroj: Městský úřad Odolena Voda

Tabulka 41 Přehled poskytovatelů lékárenských služeb Název lékárny Lékárna Odolena Voda

Adresa U Lékárny 306, Odolena Voda Zdroj: www.odolenavoda.cz

Tabulka 42 Přehled poskytovatelů lékařských služeb Název Zdravotní středisko Odolena Voda

Adresa U Lékárny 316

dětské odd. I. obvod– MUDr. A. Kyjonková

dtto

dětské odd. II. obvod - MUDr. A. Matrasová

dtto

dospělí – I. obvod – MUDr. J. Hanykýřová

dtto

dospělí – II. obvod – MUDr. S. Očenášková

dtto

dospělí – III. obvod – MUDr. A. Vargová

dtto

zubní odd.- I. obvod – MUDr. S. Kočí

dtto

zubní odd. - II. obvod – MUDr. V. Šulcová

dtto

gynekologické odd. - MUDr. E. Novotná

dtto

kožní odd. – MUDr. J. Štorková

dtto

klinická psychologie – dospělí PhDr. E. Gerlová

dtto

klinická psychologie – děti – Mgr. T. Krulová

dtto

Zdroj: www.odolenavoda.cz


41 (celkem 50)


Socíální péče Město Odolena Voda v souladu s uzavřenou dohodou o poskytování pečovatelských služeb zajišťuje prostřednictvím Farní charity Neratovice pečovatelskou službu v domácnostech občanů města, kteří tuto pomoc potřebují z důvodu zdravotního postižení, nemoci nebo stáří. Jedná se zejména o tyto služby: donáška oběda, nutné pochůzky, praní a žehlení prádla, donáška nákupů, práce spojené s údržbou domácnosti (úklid, mytí nádobí), úkony běžné osobní hygieny, příprava a podávání jídla a pití, doprava klienta (k lékaři, do stacionáře, atp.), ošetřovatelské úkony, doprovod klienta, osobní asistence. Tabulka 43 Přehled škol a vzdělávacích zařízení ve městě Odolena Voda

Název SOŠ a SOU Odolena Voda Základní škola Odolena Voda

Adresa U Letiště 370 Školní 200

Základní škola Odolena Voda

U Kostela 109

Mateřská škola Odolena Voda

Komenského 307, U Kostela 109

Městská knihovna Odolena Voda

ČSA 362

2.13 Životní prostředí Středočeský kraj leží jako celá Česká republika v mírném klimatickém pásmu. Počasí v České republice je charakteristické mícháním vlivů oceánského proudění (především sever a západ republiky) a kontinentálních povětrnostních vlivů (více na východě). Typické pro toto podnebí je mírně teplé klima bez výrazných extrémů a s častými srážkami po většinu roku. Území města Odolena Voda je výrazněji ovlivňováno převládajícím západním prouděním. Srážky jsou vydatnější spíše v letních měsících, projevuje se zde výrazněji vliv letních bouří. Průměrné roční teploty jsou 8~9°C. Ovzduší Produkcí hlavních škodlivin znečisťující životní prostředí nepatří území města Odolena Voda k významným. Na správním území se nacházejí dva zdroje znečištění ovzduší zařazené v REZZO 1 (Registr zdrojů znečištění ovzduší) a tři zdroje zařazené v REZZO 2. Řešené území je do jisté míry ovlivňováno emisemi z nedalekých průmyslových center. V zastavěných územích sídel zejména dochází k lokálnímu narušování hygienické kvality životního prostředí v důsledku lokálních topenišť. Znečištění ovzduší je dnes obecně pokládáno za nejzávažnější faktor devastace prostředí; ovlivňuje zdravotní stav obyvatel a poškozuje přírodní prostředí v rozsáhlých oblastech. Hluk a prach: Základní příčinou hlukové zátěže obyvatelstva je nákladní a autobusová doprava na komunikacích vedoucích obytnými částmi města nebo frekventovanými silnicemi a dálnicí v blízkosti města. Největším zdrojem hluku a prachu je průtah komunikace sídelním útvarem. Hluk z provozu dálnice D8. Negativně spolupůsobí v některých úsecích špatný technický stav vozovek. Velkými zdroji hluku a prachu je vedle dopravy i těžba stavebního kamene v lomu Čenkov. Negativní vlivy dálnice do značné míry eliminuje lesní vegetace.


42 (celkem 50)


Obrázek 18 Situační pohled na D8 a Město Odolena Voda

Zdroj: www.mapy.cz

Voda Hydrologicky náleží řešené území k povodí Labe s generelním odvodněním k severu až k severovýchodu. Největší část území zaujímá povodí s označením 1-05-04-059 s plochou 30,295 km2 kde jsou dvě vodoteče Odolenský potok, sloužící také jako recipient pro vypouštění vyčištěných odpadních vod z ČOV, a potok Jordán. Obě tyto vodoteče jsou pravostrannými přítoky do Černávky, která vtéká severovýchodně cca 6 km před městem Mělník do Labe jako jeho levostranný přítok. Dalším významným tokem je Korycanský potok (1-05-04-062, 24,422 km2). Napájí i Čenkovské rybníky. Nejmenší plochou zasahuje do řešeného území povodí číslo 1-05-04-058 s celkovou rozlohou 4,569 km2 a s Postřižínským potokem jako hlavní vodotečí, který je levostranným přítokem Černávky za obcí Úžice. Zájmové území je ovlivněno několika vodními díly - rybníky. Tyto mohou do určité míry ovlivnit přítoky z horní části povodí. Pro řízení povodňové situace je ovšem důležité zdůraznit, že ovlivnění odtoku je maximálně do hodnoty průtoku Q1-Q2. V minulosti bylo v lokalitě dvakrát větší počet rybníků a také nádrž, přímo v městském intravilánu. Tyto vodní plochy byly z důvodů údržby odstraňovány, což lehce zhoršilo lokální mikroklima sídla. Jejich návrat na městská náměstí je díky stálé existenci pramenů možný.


43 (celkem 50)


Odpady Již v devadesátých letech se podařilo uvést v činnost systém sběru tříděného odpadu. Nakládání odpadů je upraveno Obecně závaznou vyhláškou Města Odolena Voda č. 3/2001 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem ve městě Odolena Voda. Tuhý komunální odpad se odváží na pražskou skládku v Ďáblicích a skládku v Kralupech nad Vltavou. Odpadové hospodářství města zaznamenává v posledních letech úspěchy; v roce 2006 bylo v celostátním finále soutěže „Křišťálová popelnice 2006“ a získalo 3. místo v kategorii ve výtěžnosti skla na jednoho občana v krajské soutěži „My třídíme nejlépe“. V celkovém sběru tříděného odpadu se Odolena Voda v této soutěži umisťuje každoročně do 10. místa. K soustřeďování veškerého odpadu, majícího nebezpečné vlastnosti, velkoobjemový odpad, elektrospotřebiče a dalším slouží městem zřízená sběrná místa Technických služeb (adresa K Cukrovaru 373 a V Malém háji). Pro svozy odpadu jsou určována odkládací místa. Nádoby se umísťují na stálých a vyhrazených stanovištích. Technické služby na objednávku zajišťují odvoz dalších typů odpadů (např. stavební).

Vlivy dopravy na životní prostředí Řešené správní území města je ve své jihozápadní části silně exponováno vlivům zejména automobilové dopravy. Provoz nákladních automobilů obsluhující blízká logistická centra a průmyslové zóny představují vysokou zátěž na životní prostředí v Odoleně Vodě. Vysoký hluk a prašnost souvisí i s provozem lomu v Čenkově patřící firmě COLAS ČR, a . s. Zde těžený stavební kámen je rovněž odvážen nákladními vozy přes zastavěné části katastru města. Negativní hlukové vlivy ze silniční dopravy se projevují především v pásu podél severovýchodního okraje dálnice D8, kde jsou však částečně provedena aktivní protihluková opatření a kde v bezprostředním přímém kontaktu neleží ani stávající ani rozvojové zóny bydlení. Další rozsáhlé negativní projevy v řešeném území, resp. v zastavěné části způsobuje letiště Aero Vodochody vlivem hlukové zátěže. Situaci návrhů komplikuje i fakt, že není vyřešena otázka budoucnosti tohoto letiště, které v současné době slouží pro zkušební lety vyvíjených a opravovaných letadel v závodu Aero Vodochody, a.s. Zátěž hluku i dopravy může být umocněna i předpokládaným provozem továrního letiště pro osobní a charterovou dopravu.

Krajina a zeleň Krajina okolí Odoleny Vody je do velké míry dána svou geologickou jedinečností. Horní část obce leží na písčitých naplaveninách, tzv. Větrušické terase, zatímco dolní část obce leží na bývalém mořském dně. Tyto dva systémy jsou narušeny vulkanickými tělesy a hřebeny, které velmi příznivě modelují terén. Tyto hřebeny svým půdním profilem vytvářejí jedinečné životní podmínky pro určité druhy vegetativních pokryvů a měly by být chráněny jako celky (Vrchy Zlatkov, Čenkov a Špičák). Významnou úlohu řešeném území, resp. v jeho krajině hraje rozptýlená a nelesní zeleň. V území města se zvláště uplatňují drobné skupiny dřevin a remízky. Tyto ostrůvky, někdy pouze s bylinným porostem jsou v dané krajině velmi významným krajinotvorným a ekologicky stabilizujícím prvkem, a proto je nutné je chránit před poškozováním. Dalším významným stabilizujícím prvkem jsou zmíněné vodoteče a rybníky s doprovodnou vegetací a zamokřenými plochami, kterých je pro stabilizaci území málo. Městská zeleň je v Odoleně Vodě spíše charakteru osamocených zelených ploch, místy neudržovaných a s náletovými dřevinami, což nelze hodnotit vyloženě negativně. Poskytují dobré zázemí různým


44 (celkem 50)


druhům ptáků i celé řadě bezobratlých. Obecně je však problémem velká roztříštěnost a neprovázanost přírodních ploch. Významné jsou také osamocené stromy či liniové pásy stromů. Neopominutelnou součástí městských zelených ploch jsou také zahrádkářské kolonie. Lesy a porosty vysoké a střední zeleně se dnes nacházejí jen na plochách nevhodných nebo méně vhodných k zemědělskému využití. Nedostatek lesní a rozptýlené zeleně v území je citelný. Odolenské lesy patří do kategorie zvláštního určení, jsou postihované exhalacemi natolik, že vyžadují odlišný způsob hospodaření. Odolena Voda je ve výhodné pozici vzhledem k lesům Velký a Malý háj přiléhajících k zastavěnému území města. Významným stabilizujícím prvkem v krajině jsou také ekotonová společenstva na okrajích lesů narušovaných intenzivním zemědělstvím. Kvalita a množství příměstské a krajinné zeleně ovlivňuje a částečně zmírňuje negativní vlivy z blízkých pánevních zdrojů a z industrializované jižní části území. Tyto porosty mají pro obyvatele města velký význam, neboť vytvářejí velmi hodnotný prostor pro rekreační využití jak v letním tak zimním období. Je zde množství nelesní – strukturní zeleně, jejíž estetický krajinářský význam je nenahraditelný a nezastupitelný. Na území města Odolena Voda se nacházejí některé typy přírodních stanovišť soustavy Natura 2000. Jsou to jednak polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, dále Pionýrská vegetace silikátových skal (kód 8230) na VKP „Za humny“, a na stráních u „Velkých vršků“, dubohabřiny (kód 9170) v Malém a Velkém háji a v lesním porostu „Velké vršky“a dále prioritní naturový biotop vnitrozemské slané louky (sv. Scorzonero-Juncion gerardii; kód 1340), zjištěné v okolí potoka Jordán a v okolí Odolenského potoka severozápadně od obce Kopeč. Tyto biotopy představují poslední zbytek slaných luk. Melioracemi se však jejich plocha zmenšila na minimum. Katastr území Odoleny Vody zahrnuje také velmi zajímavá území(kopec Špičák a svahy u lomu Čenkov), navazující na přírodní rezervaci Kopeč, která byla navržena do registru evropsky zajímavých oblastí NATURA 2000. Přehled ÚSES lokálního významu v katastru města Odolena Voda: • • • • • •

Zákonem chráněná bělozářka liliovitá rostoucí na území Odoleny Vody

„Mezi skalami (nebo též Na skalách)“ – p. č. 656/4, 611/6, 556/3, 556/1, 562, 567, 568, 569, 566, 558, 560 „Pod zadními skalami (nebo též Velké vršky)“ – p. č. 585, 611/3, 582, 580, 579/1, 575, 577, 578, 634/12, 634/11, 634/1, 615, 620, 634,/8, 599, 611/4, 611/5 „V Loužkách“ – p. č. 628/2, 627/2 „Jordán“ – p. č. 765/1, 765,/2, 766/1 „Malý háj“ – p. č. 187/3, 188/1, 187/1 „Rybník Jordán“ – p. č. 763, 767, 335/2

Další jsou navrženy. Prvky ÚSES regionální úrovně (podobně jako nadregionální) jsou vymezeny v rámci zpracování Územních plánů velkých územních celků, jejichž zpracování zajišťuje Krajský úřad Středočeského kraje.


45 (celkem 50)


Systém ekologické stability byl navržen v letech 1994-95 a ke dnešnímu datu je jeho stav neaktuální. Výstavbou dálnice a průmyslové zóny v okolí Úžic došlo k posunu některých jeho prvků blíže středu katastru Odoleny Vody, čímž se posunuly do bezprostředné blízkosti obytné zástavby a je důležité prověřit jejich budoucí koexistenci s plánovanou výstavbou RD po celém obvodě města. Do systému ÚSES není zahrnut biokotidor spojující rybník Jordán z Velkým Hájem a vrchem Špičákem a dále pak velké biocentrum soustředěné mezi mokřady pod rybníkem Jordán. Svým počtem kusů zvěře výrazně převyšuje okolní biocentra a i biodiverzita je zde značná. Otázkou je pak i pozemkové vyměření samotných mokřadů a jejich ochrana daná ze zákona. Významné krajinné prvky v katastrálním území Odoleny Vody (vymezeno jen katastrálními čísly pozemků): • •

• • • • • • • • • •

„Na Kočáku II.“ – skupina pěti návrší se stepními společenstvy; p. č. 215/2; 215/3; 213/3 „U Veliké Vsi“ – záp. svah Čenkov s mezemi na svahu, remízy s akátovým porostem na severním výbězku, Avifauna, malakofauna, entomovauna; p. č. 100/2; 123; 95/2; 95,3; 77/2; 95/1; 93; 92; 59 (část); 77/3; 112; 81; 125/1; 96/1 Čenkovský vrch – lesní pozemky, „Za Humny“ – svah pod železniční vlečkou, transgrese křídových sedimentů, hojné fosilie a fostfatická mineralizace. VKP vyhlášeno i díky výskytu chráněné bělozářky liliovité), p. č. 913 „Na Skalách“ – p. č. 656/4; 611/6; 556/3; 556/1; 562; 567; 568; 569; 566; 558; 560 „Velké vršky“ (nebo též „Pod Zadními skalami“) – P585;611/3; 582; 580; 579/1; 575; 577; 578; 634/12; 599; 611/4; 611/5; 611/2; 634/6; 677 „V Loužkách“ – p. č. 628/2, 627/2 „Jordán II“ – p. č. 765/1; 765/2; 766/1 Malý háj – p. č. 187/3; 188/1; 187/1 Velký háj – p. č. 295/1; 207; 77/3 Rybník Jordán – p. č. 763; 767; 335/2 Veškeré mokřady na území města Odolena Voda

Hlavním problémem odolských významných krajiných prvků je jednak jejich izolace od okolního systému a za druhé ohrožení průmyslem a těžbou, jako například velmi cenný VKP za vrchem Čenkov, který je soustavně likvidován těžbou přilehlého kamenolomu. Památné stromy - Na katastrech spravovaných městem Odolena Voda se nacházejí dva mimořádně významné stromy, které jsou podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, chráněny. Jedná se o duby vynikající svým vzrůstem, věkem a jsou významnou krajinnou dominantou. Tabulka 44 Památné stromy v Odoleně Vodě Kód

Název

Typ objektu

Počet

Okres

Dat. vyhl.

Datum zrušení

3605

Dub u Postřižína

Jednotlivý strom

1

Praha-východ

16.4.1999

-

3587

Dub v Dolínku

Jednotlivý strom

1

Praha-východ

16.4.1999

-

Zdroj:AOPK, http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame

Půdní bonity - Na katastru města se nalézají půdy s vysokou bonitou a to až třídy 1. Jedná se o nejkvalitnější černozemně, jímž by měla být věnována ze zákona zvláštní ochrana. Obrázek 19 Grafické vyobrazení prvků ÚSES v katastrálním území města Odolena Voda


46 (celkem 50)


Zdroj: http://www.wmap.cz/vucprazskyregion/


47 (celkem 50)


2.14 Cestovní ruch Rekreace a cestovní ruch tvoří významnou složku území, jak jeho urbanizované části, kde je součástí občanské vybavenosti, bydlení, zeleně, tak krajiny, kde je součástí přírodního systému a jeho prvků. Je i významnou součástí ekonomiky města, předpokladem jeho prosperity. Jeho produkty slouží jednak obyvatelům města, jednak jeho návštěvníkům. Základy cestovního ruchu lze postavit na těchto pilířích: 1) Kulturní památky města: Město Odolena Voda disponuje dobrými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Na jedné straně je to krajinný a rekreační potenciál reprezentovaný rovinatým pásmem polabské nížiny, poskytující podmínky především pro letní rekreaci (cykloturistika), na straně druhé jsou to atraktivity a hodnoty historické a památkové objekty zapsané v registru nemovitých kultruních památek chráněných dle zákona č. 20/1987 Sb o památkové péči v platném znění: •

15781/2-2116 kostel sv. Klimenta OdolenaVoda

•

20441/2-2117 židovský hřbitov Odolena Voda

•

21704/2-2118 sloup se sochou P. Marie Odolena Voda

•

35763/2-4175 čp.1 tvrz Odolena Voda 18909/2-2119 čp.3 venkovská usedlost , rodinný dům V. Hálka, Dolínek

Jako další zajímavé objekty, které mohou sloužit jako objekty cestovního tuchu lze pojmout tyto: •

kaple v Dolínku

•

kaštanová alej u hřbitova, jež dotvářejí nemalou měrou charakteristickou urbanistickou formu města.

2) Služby ubytovací a gastronomické •

Camp Jordán - camp je v částečném provozu, při příznivém počasí je otevřen jako koupaliště.

•

Restaurace Club AERO, ul. Komenského 305.

•

Restaurace Na Náměstí , Dolní Náměstí 27

•

Bar Santa Maria Dolní náměstí 27

•

Restaurace U Bahňáka, ul. U Fary

•

Restaurace Opera, náměstí Vítězslava Hálka 90, Dolínek

•

Restaurace Koliba, Dolínek 133

•

Restaurace Bodlák, Horní náměstí 251

•

Restaurace Domeček, ul. Ke Stadionu

•

Restaurace U Cajků, ul. Postřižínská

•

Restaurace U Kostela, ul. Květnová 76

•

Ubytování a restaurace Pivovarský sklípek, ul. U Pivovaru 4


48 (celkem 50)


Seznam užitých zkratek: ČSÚ

Český statistický úřad

EO

ekvivalentní obyvatelé

LBD

lidové bytové družstvo

NRBK

nadregionální biokoridor

RBK

regionální biokoridor

SBD

Stavební bytové družstvo

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů (ČSÚ, 2001)

ÚSES

územní systém ekonogické stability

VKP

významný krajinný prvek

VTL

vysoký tlak

VTL/STL

vysoký tlak/střední tlak

VVTL

velmi vysoký tlak

ŽP

životní prostředí


49 (celkem 50)

Profil města Odolena Voda

Recommend Documents