Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor právo a podnikání Katedra obchodního práva
Bakalářská práce MOŢNOSTI ÚPRAVY HLASOVÁNÍ A ROZHODOVÁNÍ VALNÉ HROMADY VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM
Ing. Martina Sýkorová 2010
Čestné prohlášení „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti úpravy hlasování a rozhodování valné hromady ve společnosti s ručením omezeným zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“. 2
Osnova:
ÚVOD .................................................................................................................................................................. 4 1.
VALNÁ HROMADA VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM ......................................... 5
1.1 1.2 1.2.1 1.2.2 1.3
VYMEZENÍ ................................................................................................................................................. 5 ROZHODOVÁNÍ .......................................................................................................................................... 6 Působnost.................................................................................................................................................. 6 Právní povaha usnesení ............................................................................................................................ 8 VZTAH VALNÉ HROMADY SPOLEČNÍKŮ A JEDNATELE ................................................................................ 9
2.
ROZBOR VYBRANÝCH OTÁZEK ROZHODOVÁNÍ A HLASOVÁNÍ VALNÉ HROMADY 10
2.1 2.1.1 2.1.2 2.2 2.2.1 2.2.2
ÚČAST NA ZASEDÁNÍ VALNÉ HROMADY .................................................................................................. 10 Zastupování společníka........................................................................................................................... 10 Přítomnost jednatele na zasedání valné hromady .................................................................................. 13 ROZHODOVÁNÍ VALNÉ HROMADY ........................................................................................................... 14 Usnášení schopnost ................................................................................................................................ 14 Hlasování ................................................................................................................................................ 15
2.2.2.1 2.2.2.2 2.2.2.3
Hlasování mimo valnou hromadu ............................................................................................................................. 15 Způsob hlasování ...................................................................................................................................................... 16 Vynutitelnost dohody společníků .............................................................................................................................. 18
2.3 2.4
ROZHODOVÁNÍ MIMO ZASEDÁNÍ VALNÉ HROMADY ................................................................................. 18 SOUHLAS VŠECH SPOLEČNÍKŮ VS. SOUHLAS VALNÉ HROMADY ............................................................... 20
3.
NÁVRH ÚPRAVY OBLASTI ROZHODOVÁNÍ A HLASOVÁNÍ ................................................ 23
3.1 3.2
ÚPRAVA SPOLEČENSKÉ SMLOUVY ........................................................................................................... 23 PRÁVNÍ ÚPRAVA ...................................................................................................................................... 28
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 29 SUMMARY ......................................................................................................................................................... 31 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY .................................................................................... 33
3
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma týkající se rozhodování a hlasování valné hromady společnosti s ručením omezeným. I kdyţ patří mezi nejmladší formu obchodních společností, je nejčastěji vyuţívanou. Kloubí v sobě jednak rysy kapitálových společností, ale i osobních. Tato právní forma podnikání byla původně určena pro menší společnosti s malým počtem společníků, kteří nechtěli za závazky společnosti ručit osobně a neomezeně.1 Ručení společníků je omezené sumou nesplacené části vkladu a časem, resp. zápisem splacení celého vkladu do obchodního rejstříku. Další výhoda je moţnost ji zaloţit také za jiným účelem neţ je podnikání. Vkladová povinnost zakladatelů je typickým prvkem, stejně jako vazba mezi vkladem a rozsahem práv vůči společnosti, zejména podílem na zisku.2 Dále jsou to povinně vytvářený základní kapitál a soustava vnitřních orgánů. Nejvyšším orgánem je valná hromada společníků, váhu jejichţ hlasů ovlivňuje velikost účasti na základním kapitálu. A právě tuto problematiku se pokusím v následující práci popsat jednak teoreticky, ale také vystihnout dopady a moţnosti řešení v praxi. Myslím, ţe není nutné dále popisovat podrobně charakteristiku společnosti s ručením omezeným. K tomuto účelu existuje spoustu odborných publikací. Zaměřím se proto ihned na valnou hromadu a její souvislosti. Nejprve stručně vymezím pojem valné hromady společnosti s ručením omezeným a základní teoretické východiska rozhodovací působnosti. Dále pak rozeberu vztah valné hromady a jednatelů jakoţto povinně vytvářených orgánů podílejících se na vývoji společnosti. Další kapitoly nastíní jednotlivé vybrané oblasti rozhodování a hlasování valné hromady. Pak se pokusím o rozbor moţných situací při rozhodování a hlasování včetně odkazů na judikáty. Cílem mé práce podat návrhy řešení moţností rozhodování a hlasování valné hromady v praxi.
1
Pokorná, J.: K některým otázkám obchodních společností. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita – právnická fakulta, 1991, s.43. 2 Nestanoví-li společenská smlouva jinak.
4
1. Valná hromada ve společnosti s ručením omezeným 1.1
Vymezení Valná hromada a jednatel společnosti jsou obligatorními orgány, přičemţ valná
hromada je nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným. Právní poměry valné hromady jsou v českém právním řádu upraveny v ObchZ v ustanoveních oddílu 3, § 125 – 132, coţ je vzhledem k právním úpravám v jiných zemí poměrně málo. Valná hromada je ve většině případů tvořena dvěma a více členy. Jak uvádí K. Eliáš však ve skutečnosti nejvyšším orgánem není, ale jsou jím společníci. Proto hovoříme o valné hromadě společníků3, kteří na valné hromadě rozhodují o existenci společnosti a jsou oprávnění měnit vnitřní poměry a základní principy činnosti a organizaci společnosti s ručením omezeným.4 Přičemţ to nejsou společníci jednotlivě, ale právě všichni dohromady, jedná se o kolektivní orgán. V této souvislosti lze odkázat na německou právní úpravu společnosti s ručením omezeným, která stanovuje, ţe společníci přijímají rozhodnutí v záleţitostech společnosti formou usnesení, která přijímají na valné hromadě.5 Základní funkcí je tedy skutečnost, ţe zde společníci určitým kvalifikovaným způsobem dospějí k vyjádření své společné vůle v zásadních otázkách společnosti i uplatnění svých společnických práv.6 Jedná se o nejvyšší kontrolní a exekutivní orgán. Bezpochyby nejde o kaţdodenní podílení se na obchodní činnosti a operativní řízení (věc jednatelů) a kontrolu chodu společnosti (věc dozorčí rady). I kdyţ společníci mají určitá kontrolní oprávnění. 7 Pokud si představíme společnost jako ţivý organismus, mohli bychom dle mého názoru označit valnou hromadu jako mozek, který dává organismu impulzy, jakým směrem se má ubírat. A od způsobu a kvality myšlenek závisí zdraví a ţivotaschopnost organismu.
3
S výjimkou tzv. jednočlenných společností, kde se nekoná valná hromada a její působnost vykonává tento společník. 4 Eliáš, K.: Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: PROSPEKTRUM, spol. s r.o., 1997, s. 135. 5 K tomu blíţe Aleš, M.: Německé právo pro obchodní praxi. 1. vydání. Praha: Linde Praha a.s., 1995, s 384 386 nebo Eliáš, K.: Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: PROSPEKTRUM, spol. s r.o., 1997, s. 135. 6 Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001, s.208. 7 § 122, odst.2 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů umoţňuje společníkům výkon kontrolní činnosti. Zákon stanovuje rozsah jen příkladem, zbytek ponechává na společenskou smlouvu, případně stanovy společnosti.
5
1.2
Rozhodování
1.2.1
Působnost Valná hromada je v rozhodování v rámci své působnosti omezena zákonem, zejména §
125, odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, (dále jen „ObchZ). Z postavení valné hromady jako nejvyššího orgánu plyne skutečnost, ţe rozhoduje o zásadních otázkách společnosti. Většina kompetencí valné hromady proto spadá do okruhu výlučné působnosti, je tedy vyloučeno přenášet rozhodovací pravomoci na jiné orgány. O významu valné hromady vypovídá také odst.3 § 125 ObchZ, který jí umoţňuje rozhodovat ve věcech, které náleţí do působnosti jiných orgánů. Jedná se o kompetence v rozhodování o otázkách náleţejících do obchodního vedení. Týká se to v praxi zejména menších společností.8 Pokud ale zakladatelské dokumenty svěří valné hromadě rozhodovací působnost v těch záleţitostech, o kterých podle kogentního ustanovení zákona rozhodovat nemůţe (např. vzdání se práva na náhradu škody, která společnosti dříve vznikla), byla
by takováto
rozhodnutí absolutně neplatná, respektive nicotná a neměla by ţádné právní účinky.9 Zajímavý je také příklad situace, kdy jednatelé společnosti předloţí valné hromadě ke schválení rozhodnutí z oblasti obchodního vedení v naději, ţe se zbaví odpovědnosti za toto rozhodnutí a jeho důsledky v souladu s § 194, odst. 5 ObchZ. Toto ustanovení umoţňuje vyloučení odpovědnosti jednatelů za plnění pokynů valné hromady.10 Valná hromada také nemůţe být svolána za účelem projednání věci, o které není oprávněna rozhodnout. Valná hromada rovněţ nemůţe převzít rozhodování o skutečnostech, o kterých jsou oprávněni rozhodovat všichni společníci. V této souvislosti je moţno dále poukázat na to, ţe obecně nic nebrání valné hromadě, která přijala v rámci své působnosti rozhodnutí, aby jej posléze zrušila, to ale pouze za předpokladu, ţe takovéto rozhodnutí jiţ nemělo za následek nevratné právní účinky. Jako typický příklad přijatého usnesení, které jiţ zaloţilo nevratné právní účinky a jehoţ zrušením by došlo k závaţnému zásahu do práv třetích osob, tj. k porušení jedné ze stěţejních zásad 8
Eliáš, K.: Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: PROSPEKTRUM, spol. s r.o., 1997, s. 142. U neplatnosti usnesení valné hromady nerozlišujeme relativní a absolutní neplatnost, ale usnesení neplatné a vadné. Vadné usnesení je v rozporu se zákonem, neznamená ale, ţe je neplatné. Tím se stává aţ nabytím právní moci rozhodnutí soudu, ovšem s účinky ex tunc, tedy se zpětnými účinky. Dále od kategorie neplatných rozhodnutí ještě odlišujeme nicotná rozhodnutí, jejichţ příkladem je právě překročení působnosti valné hromady nebo svěření výlučné pravomoci valné hromady jinému orgánu. Více k tomu např. Rada, I.:Neplatnost a nicotnost usnesení (nejen) valné hromady. Právní rádce č.01/2009. ECONOMIA a.s., 2009. s 4 -16. 10 Více Čech, P.: Ještě k neplatnosti a nicotnosti usnesení valné hromady. Právní rádce č.04/2009. ECONOMIA a.s., 2009. s. 19-23. 9
6
obchodního zákoníku, je uváděno usnesení o zvýšení základního kapitálu, došlo-li jiţ k zapsání tohoto zvýšení do obchodního rejstříku. Takovým postupem by taktéţ došlo k zásahu do zásady ochrany třetích osob. Tento zásah by byl přitom o to větší, čím delší doba by uplynula mezi přijetím původního usnesení a jeho následnou revokací.11 Blíţe rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 32 Cdo 500/2000.12 Valná hromada je tedy oprávněna rozhodovat zejména o schválení účetní závěrky, změně obsahu společenské smlouvy, změně základního kapitálu, jmenování, odměňování i odvolání jednatelů, dozorčí rady a likvidátora, zrušení společnosti likvidací, o fúzi, změně právní formy společnosti, o schválení smlouvy o převodu zisku nebo o tichém společenství, atd. Důleţité je také to, ţe valné hromadě přísluší jednání za společnost před jejím vznikem, pokud její valná hromada schválí toto jednání do tří měsíců od vzniku společnosti. Pokud tak neučiní, zůstává z nich zavázán ten, kdo je jménem společnosti převzal. Samozřejmě lze, aby tyto závazky následně převzali jednatelé cesí. Ve výlučné působnosti valné hromady je rozhodnutí o zrušení společnosti přechodem nebo převodem jmění na právního nástupce. Co se týká zrušení společnosti likvidací, je v působnosti valné hromady pokud to připouští společenská smlouva (§ 125, odst.1, písm.i) ObchZ)13 nebo podle § 152, odst.1 ObchZ moţné zrušení dohodou všech společníků, přičemţ rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. Za zmínku stojí v této souvislosti také novinka obsaţená v novele ObchZ, která nabyla účinnosti dne 20. července 2009. Jedná se o povolení finanční asistence. Tímto chápeme poskytování peněţních prostředků nebo záloh ze strany společnosti pro účely nabytí obchodních podílů v této společnosti jakoţ i zajištění závazků souvisejících s nabýváním obchodních podílů. Toto bylo do té doby zakázáno. Samozřejmě je nezbytné zajistit ochranu zájmů společnosti a to prostřednictvím dodrţování zákonných podmínek. A právě jedním z předpokladů splnění zákonných poţadavků je souhlas valné hromady (§ 125, odst. 1, písm. n) ObchZ). Ostatní podmínky, jako jsou poţadavek podmínek obvyklých v obchodním styku, poskytnutí finanční asistence nezpůsobí úpadek, společnost nevykazuje neuhrazené ztráty, písemná zpráva jednatele uloţená do sbírky listin ještě před konáním valné hromady, jsou obsaţeny v ustanoveních § 120a ObchZ. 11
Sum, T.: K některým otázkám rozhodování valné hromady společnosti s ručením omezeným v rámci své působnosti [citováno 29.srpna 2005]. Dostupný http://www.epravo.cz/. 12 Rozhodnutí se týká valné hromady akciové společnosti, lze jej však aplikovat také na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným. 13 Jedná se o tzv. přenesenou působnost.
7
1.2.2
Právní povaha usnesení Rozhodnutí valná hromada přijímá zpravidla hlasováním, vţdy však formou
usnesení.14 Usnesení valné hromady jsou právní skutečnosti, které zakládají vztahy uvnitř společnosti, ale i směrem ven. V tom případě je zpravidla nutné, aby jednatelé jako statutární orgán učinili právní úkon, k němuţ je rozhodnutí valné hromady zavazuje.15 O samotné právní povaze usnesení existuje mnoho diskuzí. Nejvyšší soud ČR došel k závěru, ţe usnesení valné hromady není právní úkon, musí ale splňovat základní pojmové znaky právních úkonů: existence společnosti, projev vůle – rozhodování kolektivního orgánu, jehoţ členy musí být všechny osoby, které se na rozhodování podílely. Projev vůle je také rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu (§ 127, odst. 7 ObchZ). Za usnesení nelze povaţovat rozhodnutí jediného společníka podle § 132 ObchZ. Je pouze ObchZ postaveno na roveň usnesení, usnesení musí vést k zaloţení nebo odmítnutí následků – zde lze polemizovat, zda zamítavá usnesení můţeme za usnesení povaţovat. § 125 ObchZ sice hovoří o schvalování, ale například § 127, odst. 3 ObchZ o ničem takovém nemluví. Důleţité je si v této souvislosti uvědomit, ţe právní dopady mají i zamítavá rozhodnutí, a proto by měla povahu usnesení mít, projev vůle společníků – coţ je projeveno vytvořením a ukončením hlasování oprávněných osob. Sečtení hlasů uţ je zjištění projevu vůle. Pokud usnesení nesplňuje základní pojmové znaky, stává se nicotným. Pokud obchází zákon, nejsou v souladu s dobrými mravy16 nebo společenskou smlouvou či stanovami, hovoříme o neplatných usneseních. § 131 ObchZ udává okruh oprávněných osob, tzv. aktivně legitimovaných, které se mohou domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady17. Vzhledem k tomu, ţe soud neuznal usnesení za právní úkon, lze jej napadat jen za podmínek výše zmíněného ustanovení. Je tak dodrţen princip právní jistoty a ochrany práv 14
Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. s.216. Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001, s.208. 16 V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.března 2002, sp. zn. 29 Odo 528/2001 je citován názor odvolacího soudu v tom smyslu, ţe hledisko dobrých mravů nelze opomíjet ani při posuzování platnosti usnesení valné hromady a pro rozpor lze vyslovit neplatnost usnesení pokud tímto samotným usnesením byla způsobena nebo hrozí újma právům navrhovatele. 17 I kdyţ uţ samotný fakt, ţe hovoříme o neplatnosti usnesení ukazuje, ţe je s ním nakládáno jako s právním úkonem. K tomu přidává I . Pelikánová názor, ţe mluvit o neplatnosti pouhého rozhodnutí, jeţ není právně relevantně projeveno, nemá smysl. Neplatný můţe být jen právní úkon. 15
8
třetích osob nabytých v dobré víře.
18
Pro podání návrhu běţí tříměsíční prekluzivní lhůta.
Jedná se o objektivní lhůtu, která začíná běţet ode dne konání valné hromady, a po jejím uplynutí právo podat návrh zaniká. Pokud se jedná o nedostatky ve svolání valné hromady, lhůta je subjektivní a počíná běţet ode dne, kdy se oprávněný subjekt mohl o konání valné hromady dovědět, nejdéle do jednoho roku.
1.3
Vztah valné hromady společníků a jednatele Důleţitým se v této souvislosti jeví výše zmíněné ustanovení § 125, odst. 3 ObchZ,
které umoţňuje vznik konkurenčního postavení valné hromady a ostatních orgánů společnosti, zejména pak jejích jednatelů. Valná hromada si ale tímto způsobem nemůţe vyhradit do své působnosti např. jednatelské oprávnění jednatelů společnosti s ručením omezeným. Uvedené oprávnění však nelze zaměňovat s oprávněním valné hromady omezit jednatelská oprávnění jednatelů podle § 133, odst. 2 ObchZ, které je navíc vůči třetím osobám neúčinné. Tyto dva orgány by však neměly konkurovat v pravém slova smyslu. Valná hromada by měla spíše jednatele ustavovat, dávat jim základní direktivy. Jednatelé jsou povinni se při výkonu působnosti řídit zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou. Zároveň jednatelé, kteří způsobí, ţe usnesení valné hromady bylo přijato v rozporu se zákonem, popř. společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami společnosti, ručí společně a nerozdílně za takto vzniklé závazky společnosti. To vyplývá z ustanovení § 131, odst. 5 ObchZ. Pokud je jednatel a společník tatáţ osoba, nelze tyto vztahy zaměňovat. Funkce jednatele je upravena smlouvou o výkonu funkce. Nejedná se o pracovněprávní vztah. Obsah smlouvy i vzhledem k tomu, ţe ji za společnost i za jednatele můţe podepisovat jedna osoba, by měl být určen usnesením valné hromady, kterým byl jednatel stanoven. Pokud je nutné, aby v souladu s § 66, odst. 2 ObchZ schválila smlouvu o výkonu funkce valná hromada, je toto schválení vyjádřením souhlasu s uzavřením smlouvy s konkrétním jednatelem a zároveň určuje obsah smlouvy (viz také § 125, odst.1, písm. m) ObchZ). Tam, kde tato smluvní úprava chybí se pouţijí ustanovení o mandátní smlouvě (§ 566 - 576 ObchZ).19 18
Více Rada, I: Neplatnost a nicotnost usnesení (nejen) valné hromady. Právní rádce č.01/2009. ECONOMIA a.s., 2009. s 4 -16. 19 K tomu blíţe Štenglová I., Plíva, S., Tomsa, M.: Obchodní zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s.251 a 423 nebo Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol.: Kurs obchodního práva. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001, s.217.
9
2. Rozbor vybraných otázek rozhodování a hlasování valné hromady 2.1
Účast na zasedání valné hromady K tomu, aby se mohla valná hromada usnášet, je rozhodující zákonem stanovená
podmínka
přítomnosti
společníků
vlastnících
minimálně
polovinu
všech
hlasů.20
Společenskou smlouvou si můţe společnost stanovit hranici jinou, vţdy však přísnější. Zákonná úprava počtu hlasů nutných pro přijetí daných usnesení logicky souvisí s jejich významem pro chod společnosti. Můţe se stát, ţe valná hromada zasedá, je schopná se usnášet, ale § 127, odst. 1 jiţ neřeší, zda se společníci shodnou či nikoliv. Proto je zasedání platné, ale bezvýsledné, a ke schválení usnesení nemusí dojít ani tehdy, pokud by pro ně hlasovali všichni přítomní společníci. Vzniká tak rozpor mezi usnášení schopností a schopností valné hromady rozhodnout v projednávaných otázkách přítomnými společníky. §126 ObchZ se zabývá spíše otázkou zastoupení společníka a ne samotnou účastí. Vzhledem k tomu, ţe jeho přítomnost na zasedání není povinností, ale právem,21 nelze nikoho nutit k osobní účasti ani zplnomocnění jiné osoby k účasti. Zákon rovněţ neudává společníkovi povinnost svoji nepřítomnost zdůvodňovat. Proto by liberační důvody neúčasti mohly být uvedeny například ve společenské smlouvě nebo stanovách. V případě, ţe společník neprokáţe důvod neúčasti, bylo by toto jednání posuzované jako nepodstatné porušení společenské smlouvy.22 Mohlo by se tím navíc zabránit předem naplánované záměrné neúčasti společníka pro znemoţnění přijetí usnesení dle programu. 2.1.1
Zastupování společníka K tomu, aby zasedání valné hromady bylo co nejvíce efektivní a nepřítomnost
společníka nenarušila schopnost rozhodovat, můţe být společník na zasedání zastupován.
20
Přičemţ ke schválení rozhodnutí je nutná alespoň prostá většina hlasů přítomných společníků. § 127 ObchZ obsahuje výjimky z pravidla nadpoloviční většiny přítomných a to pro rozhodnutí, kde je nutná tzv. kvalifikovaná většina a to minimálně dvě třetiny, resp. tři čtvrtiny ze všech hlasů nebo souhlas všech společníků u sníţení základního kapitálu společnosti v situaci, kdy se vklady společníků sniţují nerovnoměrně. Pro doplnění - k počtu hlasů přítomných společníků uvádí I. Pelikánová, ţe přítomnými společníky je nutno rozumět i společníky zastoupené, i kdyţ to zákon vysloveně neuvádí. 21 Jak stanoví § 122, odst. 1, ObchZ. 22 § 345, odst. 2 ObchZ, který rozlišuje porušení smlouvy podstatné a nepodstatné.
10
I kdyţ se v náleţitostech plné moci podpůrně uplatní ustanovení ObčZ, není Nejvyšším soudem23 povaţována za plnou moc k uskutečnění právního úkonu za zmocnitele ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1 ObčZ, ale za speciální plnou moc, opravňující zmocněnce k zastupování na valné hromadě konkrétní společnosti. Jde o plnou moc hmotně právní, umoţňující zmocněnci výkon všech práv, která danému společníkovi na valné hromadě náleţí24. Pro zastupování je tedy nedostatečná generální plná moc udělená obecně ke všem právním úkonům.25 Novelizací obchodního zákoníku jsou s účinností od 1.12.2009 stanoveny poţadavky na plnou moc pro akciové společnosti (viz. níţe). Jiţ výše zmiňovaný § 126 ObchZ můţe způsobit také nejasnosti v podobě účasti společníka a jeho zplnomocněnce na valné hromadě. Na jedné straně dává společníkovi moţnost volby mezi osobní účastí a zastoupením, na druhé straně neomezuje moţnost udělení plné moci neomezenému počtu osob. Tím můţe způsobit skutečnost, ţe se zasedání valné hromady zúčastní velký počet osob, samozřejmě bez ohledu na počet hlasovacích práv. Vzhledem k tomu, ţe na zasedání se jedná o interních věcech společnosti, není takové jednání mnohdy ţádoucí. Uvedené ustanovení tuto situaci výslovně neupravuje, ale lze z něj vyvodit skutečnost, ţe se společník účastní osobně nebo jeho zástupce26. Inspirací nechť je ustanovení § 184, odst. 1 ObchZ27. V červenci 2007 byla přijata směrnice č. 2007/36/ES. Jejím cílem je harmonizace právní úpravy výkonu práv akcionářů společností s akciemi kótovanými v členských státech Evropského společenství. Směrnice byla do našeho právního řádu přetvořena novelizací obchodního zákoníku č. 420/2009 Sb. S účinností od 1.2.2009 dává tato novela moţnost akciovým společnostem upravit si ve stanovách distanční účast akcionářů na valné hromadě konané s vyuţitím elektronických prostředků. Výkon hlasovacích práv tímto způsobem je 23
V tomto případě je zásadní rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 215/2002 (týká se akciových společností), ve kterém říká, ţe výkon práv akcionáře není právním úkonem. Nejedná se proto o plnou moc k zastoupení při právním úkonu, ale o plnou moc k výkonu práva. Výslovná úprava v ustanovení § 184 odst. 1 ObchZ. Protoţe ObčZ nemá (kromě zcela obecného ustanovení § 22) bliţší úpravu pro zastupování při jednání, které není právním úkonem, je třeba pouţít úpravu nejbliţší. Pro udělení plné moci k zastupování na valné hromadě tak lze aplikovat - s určitými modifikacemi - ustanovení § 31 a násl.ObčZ. 24 Obchodní zákoník takovou úpravu nemá. 25 Závodský M. : Jak správně udělit plnou moc.[citováno 2.října 2007] Dostupný http://www.epravo.cz/ . K tomu také rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5297/2008 (týká se rovněţ akciových společností), kde soud neuznal generální plnou moc určenou pro neomezený výkon práv akcionářky do budoucna ke všem valným hromadám. 26 S výjimkou situací, kdy by to valná hromada odsouhlasila. 27 Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně anebo v zastoupení na základě písemné plné moci (dále jen "přítomný akcionář"). K tomu také rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.dubna 2005 sp. zn. 29 Odo 701/2004, ve kterém je citován názor ohledně institutu zastoupení, kdy člen druţstva je přítomen na členské schůzi osobně, není zapotřebí, aby byl současně zastoupen prostřednictvím zástupce. Toto rozhodnutí lze aplikovat také na společnost s ručením omezeným.
11
moţný pouze tehdy, kdy jsou podmínky pro jeho výkon upraveny ve stanovách akciové společnosti. Další podstatnou změnou je moţnost společníka nechat se zastoupit jednatelm nebo dozorčí rady společnosti. Současně s tím došlo k úpravě udělování zmocnění k zastupování akcionáře na valné hromadě tzv. speciální plnou mocí, jejíţ náleţitosti jsou nově stanovuje, jaké náleţitosti musí obsahovat28. Některá ustanovení dle mého názoru lze s určitou modifikací pouţít i pro úpravu společností s ručením omezeným. Například začlenění jednotného formuláře pro zmocnění k zastupování do společenské smlouvy nebo stanov spolu s další podrobnější úpravou účasti na valné hromadě. Otázkou je, zda si několik společníků můţe zvolit jednoho společného zástupce. V zákoně se zákaz takového jednání neobjevuje, lze tedy odvodit, ţe to moţné je s přihlédnutím na § 22 ObčZ29. Doporučuji také ve společenské smlouvě nebo stanovách upravit oblast osob, které mohou být zmocněncem společníka. Můţe se v praxi stát, ţe dojde k situaci, kdy společník můţe společnost záměrně poškodit tím, ţe za svého zástupce zvolí osobu, která je v konkurenčním postaveni vůči dané společnosti. Můţeme se sice odkázat na úpravu zásad (dobré mravy, poctivosti, atd.), ale přesto je lepší to předem ošetřit písemně ve smlouvě. V této souvislosti lze zmínit úpravu v § 184, odst. 5 ObchZ jako jeden kroků směrem k vyloučení střetu zájmů v akciových společnostech,30 kterou můţeme aplikovat i na společnost s ručením omezeným. Další oblastí, která dává moţnost přesnější úpravy, je vztah mezi hlasováním společníka a povinností zástupce hlasovat v souladu s pokyny zmocnitele. V případě, ţe nejsou nikde oficiálně uvedeny pokyny pro zástupce, můţe se stát, ţe i kdyţ třeba v dobré víře, zástupce odhlasuje jinak neţ by hlasoval společník v případě, ţe by byl osobně přítomen hlasování. Podle mého názoru by měl institut zastupování společníka slouţit pouze k tomu, aby překáţky v osobní neúčasti nezpůsobily neusnášení schopnost valné hromady. Zástupce
28
§ 184, odst. 4 ObchZ stanoví poţadavek písemné formy, na kolik valných hromad je udělena a v jakém období. 29 Nejvyšší soud ČR k tomu vyjádřil názor ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 215/2002, ke mimo jiné posuzoval platnost společné plné moci pro zastupování na valné hromadě udělené navrhovatelem – akcionářem společnosti dvěma zmocněncům. Uvádí, ţe i ze společné plné moci několika zmocněncům mohou můţe vyplývat oprávnění jednat samostatně kaţdým zmocněncem. Z povahy věci je však vyloučeno, aby na jedné valné hromadě jednalo a hlasovalo za stejné akcie více zástupců. 30 V § 184, odst. 5 ObchZ je uvedena povinnost zmocněnce oznámit v dostatečném předstihu před konáním valné hromady veškeré skutečnosti, které mohou mít význam pro posuzování střetu zájmů akcionáře a zmocněnce.
12
by měl tudíţ disponovat pokyny společníka pro dané hlasování, a to v písemné podobě spolu s výše uvedeným zmocněním k zastupování. I kdyţ zároveň předpokládám, ţe jako zástupce si společník stanoví osobu důvěryhodnou. 2.1.2
Přítomnost jednatele na zasedání valné hromady V souvislosti s touto kapitolou povaţuji za účelné zmínit se o povinnosti statutárního
orgánu k účasti na zasedání valné hromady. V ustanoveních obchodního zákoníku, týkajících se společnosti s ručením omezením, nikde vysloveně stanovena není. Je v nich pouze uvedeno, ţe jednatel, stejně tak člen dozorčí rady, můţe být zmocněncem společníka. Jak uvádí K. Eliáš, lze systematickým výkladem dovodit právo i povinnost jednatele k takové účasti. Vyplývá z ustanovení mandátní smlouvy, která stanoví povinnost mandanta náleţitě informovat tak, aby mohl mandatář jeho záleţitosti náleţitě zařizovat. Proto má právo účastnit se valné hromady. Na druhé straně platí informační povinnost mandatáře vůči mandantovi spolu s tím, ţe je zavázán jednat v intencích jeho zájmů, s nimiţ je povinen se seznámit. Proto má zároveň povinnost účastnit se na valné hromadě.31 V případě neúčasti lze počítat s liberačními důvody uvedenými ve společenské smlouvě nebo stanovách podobně jako u společníků. Krátce k této problematice. Lze také polemizovat nad tím, zda tuto povinnost jednatele – mandanta jednat v souladu se zájmy společnosti můţeme smlouvou vyloučit, například jen nepřesnou formulací smlouvy o výkonu funkce. Bylo by to ale popření základní zásady,32 kdy členové statutárního orgánu jednají jménem společnosti a vyjadřují tak její vůli. V jejich kompetenci je jednoznačně jednání za společnost vůči třetím osobám, ale jakousi hybnou sílou je právě valná hromada.
31
Eliáš, K.: Eliáš, K.: Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: PROSPEKTRUM, spol. s r.o., 1997, s. 143-144. 32 Tuto zásadu vyjádřil Nejvyšší soud ČR, kdyţ v odůvodnění rozhodnutí ze dne 29. června 2005, sp. zn. 29 Odo 442/2004, uvedl, ţe valná hromada je nejvýznamnějším orgánem společnosti, jehoţ prostřednictvím realizují společníci právo podílet se na řízení společnosti a přijímat rozhodnutí, zásadním způsobem ovlivňujícím další existenci a činnost společnosti, včetně rozhodování o personálním sloţení dalších orgánů společnosti, zatímco další orgány společnosti plní pouze funkce směřující k zajištění řádného chodu společnosti, a to představenstvo k jejímu obchodnímu vedení a dozorčí rada ke kontrole její činnosti ...". Rozhodnutí se týká akciové společnosti, ale je aplikovatelné na společnost s ručením omezeným.
13
2.2
Rozhodování valné hromady
2.2.1
Usnášení schopnost Podle § 127, odst. 1 ObchZ je pro usnášení schopnost rozhodující počet hlasů a ne
počet přítomných společníků, který sice souvisí s velikostí podílu, ale podle § 127, odst. 2 ObchZ lze společenskou smlouvou poměr mezi podíly a hlasy měnit. Toto dispozitivní ustanovení otvírá prostor pro úpravu minimálního potřebného počtu společníků na valné hromadě, a to oběma směry. Je však otázkou, zda v praxi bude takovýto postup akceptovatelný a nepovede ke sníţení důvěryhodnosti valné hromady a výsledků jejího rozhodování, zejména při sníţení počtu společníků potřebných k usnášení schopnosti valné hromady. Tzv. nerovnoměrné rozdělení hlasů by mělo být stanoveno podle určitého klíče a musí být odůvodnitelné.33 Vycházím z praxe z toho, ţe ne všichni společníci se účastní dění ve společnosti a mají přehled o situaci uvnitř podniku i vně, o konkurenci, cenách nebo moţnostech dalšího rozvoje podnikání. Důvodem jejich majetkové účasti můţe být například nedostatek prostředků společníků pro naplnění zákonných poţadavků na výši základního kapitálu při zaloţení společnosti nebo potřeba navýšení základního kapitálu v průběhu chodu společnosti. Pokud tedy nebudeme vycházet z velikosti majetkového přínosu společníka, jeví se jako moţný princip rozdělení například podle toho, kdo se podílí na skutečném řízení společnosti a tvorbě přidaných hodnot. Je potřeba při takovém postupu zváţit odbornost a kvalifikaci členů valné hromady. Další moţností je navýšit počet hlasů pro ty společníky, kteří jsou zároveň jednateli dané společnosti. Hlasovací právo na valné hromadě bude nadále vycházet z pozice společníka, ne z pozice statutárního orgánu. Přece jen ten, kdo je statutárním orgánem a je oprávněn jednat a zastupovat společnost, je více „v obraze“, je v kontaktu s realitou třeba uţ jen z toho důvodu, ţe musí podepisovat určité společnost zavazující dokumenty, jednat s úřady, auditory, zaměstnanci, atd. Jeho postřehy a zkušenosti můţou být dobrým a reálným podnětem k dalšímu rozvoji společnosti prostřednictvím přijatých rozhodnutí. Jako jiný klíč rozdělení počtu hlasů mezi společníky můţeme stanovit povahu prostředků, které vloţili do základního kapitálu společnosti. Konkrétně mám na mysli situaci,
33
§ 265 ObchZ vyţaduje stanovení nějakých pravidel nebo důvodů pro rozdělení počtu hlasů, pokud není klíčem velikost podílu. Jinak by takový výkon práva mohl být povaţován za rozpor se zásadami poctivého obchodního styku a tím pádem by nepoţíval právní ochrany.
14
kdy jeden společník vloţí například finanční prostředky a jiný vloţí know-how nebo patent. Pokud toto prokazatelně přináší společnosti výhodu na trhu a její činnost a výnosy jsou v podstatě vyuţitím duševního vlastnictví jednoho z nich nebo jsou mnohem více efektivní neţ ostatní činnosti, můţe mít tento společník více hlasů34. Vyšší poměr hlasů pro některé společníky by mohl na druhé straně vést k tomu, ţe ostatní společníci nebudou dostatečně motivování k účasti na valné hromadě. Proto mnohé společnosti přistupují k rovnoměrnému principu rozdělení hlasů a ke zvýšení povinného počtu hlasů pro usnášení schopnost valné hromady. Tím motivují všechny společníky k účasti na valné hromadě. Podle mého názoru je ve společnostech, kde podíl na řízení a chodu nebo efektu určitých činností společnosti některého ze společníků je prokazatelně vyšší nebo jsou jednateli, nerovnoměrné rozloţení hlasů dobrým řešením. Pokud se někdo o svůj majetek nestará a nerozvíjí jej, nemá povědomí o skutečnostech důleţitých pro rozhodování, „pouze“ vloţil do základního kapitálu svoje prostředky, měl by mít adekvátně k tomu niţší počet hlasů na valné hromadě. Přes všechno výše zmíněné při účasti společníků s počtem hlasů potřebných pro to, aby se valná hromada mohla usnášet, není zaručeno, ţe zasedání bude mít výsledek. Pokud nebude dodrţen potřebný počet hlasů pro určité rozhodnutí nebo pokud se společníci zdrţí hlasování, bude zasedání sice platné, ale bezvýsledné. Závěrem lze však konstatovat, ţe tato ustanovení dávají kaţdé společnosti moţnost upravit si konkrétní vztahy, navíc i v těch oblastech, které zákon neupravuje.
Hlasování
2.2.2
Hlasování umoţňuje společníkům projevit svou sílu, která se odvíjí od počtu jeho hlasů, nikoliv velikosti obchodního podílu. Výsledek je projevem většinové vůle a je závazný i pro společníky, kteří projevili vůli menšinovou nebo se jednání a hlasování neúčastnili. Výkon hlasovacího práva společníka35 představuje jakýsi právní mechanismus správy společnosti s ručením omezeným. 2.2.2.1
Hlasování mimo valnou hromadu Ustanovení § 127, odst. 7 ObchZ umoţňuje společníkům, kteří se zasedání valné
hromady nemohli osobně účastnit, projevit svůj souhlas s navrhovaným rozhodnutím i mimo 34
K tomu I. Pelikánová v komentáři k obchodnímu zákoníku - § 127, odst. 2, uvádí moţnost vyuţití principu rozdělení hlasů s rozlišením mezi původní zakladatele společnosti a společníky přistoupivší nebo má-li jeden ze společníků důvodný zájem na zachování určité činnosti. Samozřejmě vše výše uvedené s přihlédnutím výše hlasů k poměru vkladů tak, aby to nebylo v rozporu s dobrými mravy. 35 S výjimkou situací, kdy společník nemůţe vykonávat hlasovací právo, které jsou upraveny v § 127, odst. 5 ObchZ.
15
valnou hromadu. Musí být doručen do jednoho měsíce a pokud pro rozhodnutí je vyţadován notářský zápis, musí mít i souhlas společníka podobu notářského zápisu. V tomto zápisu musí být uveden také obsah rozhodnutí, kterého se souhlas týká. V ţádném případě nelze tento způsob hlasování vyuţít k odstraňování vady nedostatečného počtu hlasů pro dané rozhodnutí valné hromady, která se jinak nebyla schopná usnášet.36 2.2.2.2
Způsob hlasování Zákon neurčuje ţádný předem stanovený způsob hlasování na valné hromadě. Proto je
dobré tato pravidla stanovit do společenské smlouvy nebo stanov. Rozlišujeme hlasování veřejné a neveřejné, s osobní účastí nebo na dálku pomocí prostředků elektronické komunikace. Samozřejmě lze jen doporučit hlasování, kdy hlasující na valné hromadě vyjadřují svůj hlas zdviţením ruky nebo ústně. Na druhou stranu lze hlasování provést například formou vyplnění a odevzdání hlasovacího lístku, který musí být jednoznačně označený a vypovídající o počtu hlasů. Při tomto způsobu hlasování můţeme vyloučit vzájemné ovlivňování ostatních společníků. Proto lze zvolit kombinaci těchto způsobů a pro zásadní otázky jakou jsou např. rozhodování o odvolání jednatele hlasování neveřejné. Jako alternativní způsob hlasování bez fyzické účasti na valné hromadě, s přihlédnutím ke konkrétní situaci, lze uvést jako příklad moţnost vyuţití korespondenčního nebo elektronického hlasování (e-hlasování). Při korespondenčním hlasování (vnímám spíše jako moţnost účastnit se hlasování pro společníky, kteří nemohou být na „klasickém“ zasedání osobně) musí být nastavena pravidla pro to, aby zaslaný hlasovací lístek mohl být započítán do hlasování. To znamená: časovou lhůtu, do kdy a jak je nutné poţádat o umoţnění tohoto způsobu hlasování, hlasovací lístek musí být v uzavřené obálce, která je označená datem odeslání a jménem nebo firmou hlasujícího společníka, (bylo by účelné si vytvořit předtištěnou obálku s údaji, které je nutné vyplnit, aby se předešlo znehodnocení hlasů kvůli formálním nedostatkům korespondenčního hlasu), zveřejnění pozvánky všem s dostatečným předstihem spolu s umoţněním přístupu k dokumentům, které budou na valné hromadě projednávány, pokyny k hlasování, způsob vyplnění hlasovacího lístku.
36
Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol.: Kurs obchodního práva. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 212.
16
E-hlasování je vyuţíváno akciovými společnostmi s akciemi kotovanými na burze v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a rady. Tato forma by zajistila soukromí, přesnost, rychlost a bezpečnost. Lze ji vyuţít v podstatě nejen jako způsob hlasování, ale také konání valné hromady společnosti s ručením omezeným. Na druhé straně vyţaduje: vybavení všech společníků prostředky informačních technologií umoţňujícími výkon tohoto práva, zveřejnění pozvánky všem způsobem přístupným všem společníkům včetně popisu postupů, které musí společník dodrţet, aby se mohl zúčastnit valné hromady a hlasovat na ní, podmínky a způsoby, jakými můţe společník hlasovat, e-přístup k informacím a k podkladům o společnosti, e-přístup k dokumentům, které budou na valné hromadě projednávány, vzory formulářů v elektronické podobě (např. pro udělení plné moci k zastupování), to vše například na internetových stránkách společnosti nebo jiné elektronické adrese uvedené v pozvánce, stanovení minimálního počtu účastníků tak, aby byla valná hromada schopná se usnášet, stanovení počtu hlasů pro přijetí usnesení projednávaných na valné hromadě. Na druhé straně poskytuje nesporné výhody v podobě: rychlejší a přesné zpětné vazby výsledků hlasování, úspory nákladů např. na tisk dokumentů, zajištění prostor pro konání valné hromady, atd., časové úspory, vyšší účast. E-hlasování by tak mohlo proběhnout přímo online přístupem na web. Lze jej vyuţít při konání valné hromady pomocí tzv. „videokonference“. Valná hromada by se tak mohla konat současně na více místech zároveň. Můţeme tak vyuţít například mobilního telefonu, prostřednictvím kterého účastník valné hromady zavolá na stanovené telefonní číslo v okamţik zahájení valné hromady a připojí se tak do virtuální místnosti. Účast a hlasování oprávněných osob by musela být zajištěna předem a to zpřístupněním pouze evidovaným telefonním číslům a podle programu také časem. K vyuţití elektronických forem zasedání a hlasování valné hromady pro společnost s ručením omezeným je nutný vývoj bezpečných technologií a systémů pro konání
17
elektronické valné hromady, které by zabránily moţnému zneuţití a zajistily přesnou identifikaci osob oprávněných hlasovat. 2.2.2.3
Vynutitelnost dohody společníků
Dohodou společníků lze upravit působnost valné hromady nad rámec ustanovení § 125 ObchZ. Dohody se tak mohou týkat zvýšení počtu hlasů nutných pro schválení usnesení valné hromady, způsob jednání jednatelů, výše odměn a náhrad jednatelů nebo způsob rozdělení čistého zisku mezi společníky, ale také mohou ukončit účast společníka ve společnosti dle § 149a ObchZ. V souvislosti s právní kvalifikací hlasování na valné hromadě, které nemá povahu právního úkonu, vzniká však problém vynutitelnosti splnění hlasovací povinnosti společníka v souladu s platnou dohodou.37 Nelze tak nijak donutit ani postihnout společníka, aby hlasoval tak, jak se v dohodě zavázal. Existuje moţná cesta, kterou nastínil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí, kde připustil, ţe v případě porušení těchto povinností, je jednání společníka chápáno jako jednání proti dobrým mravům38. V případě, ţe by v budoucnu Nejvyšší soud změnil postoj, bylo by moţné podat proti takovému jednání ţalobu.
2.3
Rozhodování mimo zasedání valné hromady Moţnost společníka, který se neúčastnil zasedání valné hromady mimo valnou hromadu,
je nutné rozlišovat od moţnosti valné hromady přijímat rozhodnutí mimo její zasedání. § 122 ObchZ říká, ţe se společníci rozhodují na valné hromadě a v souladu se stanovenými pravidly. Výjimkou je tedy specifická úprava rozhodování tzv. „per rollam“ bez toho, aby se společníci sešli a to v následujících případech: Rozhodování podle § 130 ObchZ, Rozhodování o změně společenské smlouvy, Ukončení účasti společníka ve společnosti dohodou podle § 141 ObchZ.39 Je to praktická úprava, která je vyuţitelná zejména tehdy, jedná-li se o společnosti s větším počtem společníků nebo ţijí-li tito společníci v zahraničí nebo na vzdálených 37
Pokud neodporuje § 186d ObchZ. V tom případě jsou neplatné a společníka nelze z jejich neplnění postihnout. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. září 2003, sp. zn. 29 Odo 102/2003 se uvádí, ţe „důvodem neplatnosti napadaného usnesení by mohl být výkon hlasovacího práva v rozporu s dobrými mravy (§ 3 obč. zák.). Pokud by totiţ soud shledal výkon hlasovacích práv druhého ţalovaného při přijímání napadaného usnesení v rozporu s dobrými mravy, nebylo by k jeho hlasování moţno přihlíţet a pro přijetí usnesení by nebyla dosaţena potřebná většina hlasů společníků..." Nejvyšší soud ČR se s touto právní kvalifikací ztotoţnil: "Závěry odvolacího soudu ohledně neplatnosti napadaného usnesení shledal dovolací soud správnými. Z toho, ţe druhý ţalovaný hlasoval na valné hromadě ... v rozporu se smlouvou o převodu obchodního podílu ..., by ... případně bylo moţno usoudit na rozpor s dobrými mravy při hlasování na valné hromadě této ... společnosti..." 39 Dvořák T.: Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. str. 242 38
18
místech. Neohrozí se tak zajištění usnášení schopnosti valné hromady. Akcionářům obchodní zákoník takovou moţnost nedává. Jiného názoru je I. Pelikánová. Podle ní se jedná se o jakousi další formu rozhodování společníků, které by podle ní mohlo vést v důsledku k vytvoření nového dalšího orgánu společnosti tvořeného shodně jako valná hromada všemi společníky a lišícího se absencí způsobu svolávání, pravidel rozhodování, formalizování výsledků, atd. na tento orgán by pak platila obecná úprava uzavírání smluv, tedy návrat od instituce k čisté smlouvě40. Budu však vycházet z toho, ţe úprava této oblasti je důsledkem záměru zákonodárce zajistit co největší účast na zasedání valné hromady. Při přijímání rozhodnutí předloţí osoba oprávněná ji svolat všem společníkům, tzn. i těm, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo, návrh usnesení, které má být schváleno. Tento návrh musí obsahovat lhůtu, během níţ mají společníci písemně vyjádřit svůj souhlas/nesouhlas.41
Pokud se ve lhůtě písemně nevyjádří, má se za to, ţe s návrhem
nesouhlasí. Výsledky hlasování oznamuje jednotlivým společníkům předkladatel návrhu. Na rozdíl od rozhodování na valné hromadě se většina hlasů počítá z celkového počtu hlasů všech společníků a nejen těch, kteří se k návrhu písemně vyjádřili. Vyţaduje-li zákon pořízení notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady, můţe být rozhodnutí mimo valnou hromadu přijato pouze tehdy, pokud projev vůle společníka, jímţ vysloví s návrhem usnesení souhlas, bude mít formu notářského zápisu, v němţ se uvede i obsah příslušného usnesení.42 Jak zmiňuje T. Dvořák nedostatkem právní úpravy je naprostá absence limitů v situaci, kdy společníci budou tento způsob odmítat. Případný zákaz ve společenské smlouvě nemůţe vyloučit aplikaci kogentního ustanovení § 130 ObchZ, protoţe by byl v rozporu se zákonem. Případná aplikace způsobu hlasování mimo valnou hromadu je tak na úvaze toho, kdo je oprávněn ji svolat. V ustanoveních ObchZ není rovněţ výslovně uvedena podmínka písemné podoby návrhu. Doporučuji tuto podmínku ve společnosti stanovit ve společenské smlouvě, stejně tak i délku lhůty, ve které se mají společníci vyjádřit k návrhu usnesení, aby se tak zabránilo zbytečným průtahům nebo naopak bylo poskytnuto dostatek času pro prostudování a zváţení stanoviska společníka k předkládanému návrhu. Co se týče neúčasti společníka na hlasování 40
Pelikánová, I. Obchodní zákoník. Komentář. Informační systém ASPI K tomu uvádí Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. s. 243. Výhodou tohoto postupu je, ţe výsledky hlasování budou kdykoliv ověřitelné. Nevýhodou je, ţe společník se můţe vyjádřit pouze k návrhu předkládaného rozhodnutí, sám však vlastní návrhy nebo protinávrhy nemůţe uplatnit 42 § 130, odst. 2 Obchodního zákoníku. ASPI. 41
19
mimo valnou hromadu, mohla by společnost uvést rovněţ ve společenské smlouvě liberační důvody neúčasti, podobně jako u „klasického“ zasedání valné hromady.
2.4
Souhlas všech společníků vs. souhlas valné hromady Nestanoví-li zákon nebo společenská smlouva43 vyšší počet hlasů, rozhoduje valná
hromada alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků nebo tříčtvrtinovou většinou hlasů všech společníků. Níţe přikládám výčet rozhodnutí valné hromady. a) alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků rozhoduje valná hromada při: schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem do tří měsíců od jejích vzniku, platí fikce, ţe je tímto jednáním společnost vázána od počátku, schvalování hospodářských výsledků - řádné, mimořádné, konsolidované, popř. mezitímní účetní závěrky, rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a o úhradě ztrát, jmenování, odvolání a odměňování jednatelů (prvních jednatelů), členů dozorčí rady, schválení smlouvy o výkonu jejich funkce, udělení a odvolání prokury (pokud není svěřeno jinému orgánu nebo všem společníkům), schválení poskytnutí finanční asistence, b) se souhlasem alespoň dvou třetin hlasů všech společníků: schvalování stanov a jejich změn, pokud společnost stanovy vydala, rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněţitého vkladu či o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu, schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku. Souhlas valné hromady prostřednictvím alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků nebo souhlas všech společníků vyţaduje: rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, schvalování smluv o převodu podniku nebo jeho části, smluv zřizujících zástavní právo k podniku nebo jeho části, rozhodování o zrušení společnosti s likvidací – v případě, ţe to společenská smlouva připouští, v opačném případě je nutná dohoda všech společníků vyţadující formu notářského zápisu. 43
K tomu uvádí I. Pelikánová v komentáři k obchodnímu zákoníku - § 127, odst. 4, ţe pokud si společnost upraví pravidlo náročnější, bude pravděpodobně méně akceschopná, můţe snadněji dojít k jejímu zablokování. Nelze však zasahovat do její autonomie a nelze to odůvodnit ani ochranou třetích osob, ani ochranou společníků.
20
Zvláštní úprava: sníţení základního kapitálu, kdy se vklady sniţují nerovnoměrně - vyţaduje souhlas všech společníků, návrh na vyloučení společníka porušujícího závaţným způsobem své povinnosti – návrh je dán k soudu, předchází mu písemné upozornění společníka. S tímto podáním musí souhlasit společníci s vklady představujícími alespoň jednu polovinu základního kapitálu, přičemţ v souladu s ustanoveními § 127, odst. 5 ObchZ je tento společník zbaven hlasovacího práva,44 ukončení účasti společníka ve společnosti dohodou - musí mít písemnou formu a všechny podpisy úředně ověřeny, rozhodování o přeměně společnosti – schválení alespoň třemi čtvrtinami přítomných společníků, o rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis, jehoţ přílohou je projekt přeměny.45 Zajímavý je výklad rozhodování valné hromady o změně obsahu společenské smlouvy v souvislosti s § 141 ObchZ. Jakákoliv smlouva můţe být změněna se souhlasem účastníků, tady však existuje odchylka, kdy můţe být změněna v důsledku jiné právní skutečnosti. Zejména ustanovení § 141, odst. 1 ObchZ. stanoví, ţe ke změně obsahu společenské smlouvy je nutný souhlas všech společníků nebo rozhodnutí dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, ale existují výjimky, které se za změnu společenské smlouvy v tomto smyslu nepovaţují a mají tím i vliv na počet hlasů nutných ke schválení. Jedná se o jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, členů dozorčí rady, likvidátora, rozhodnutí o vyloučení společníka při nesplnění vkladové povinnosti, převodu obchodního podílu, vyţaduje-li společenská smlouva, tak také udělení souhlasu k převodu obchodního podílu. Jak uvádí T. Dvořák můţe to působit mylný dojem, ţe se vůbec nejedná o změnu obsahu společenské smlouvy. Důleţité je v této souvislosti pravidlo změny společenské smlouvy, které stanoví, ţe pokud změna zasahuje do práv pouze některých společníků, je nutný jejich souhlas, pokud zasahuje do práv všech společníků, je potřeba souhlas všech společníků. Kromě toho zákon nebo společenská smlouva umoţňuje svěřit do rozhodovací působnosti valné hromady i další otázky. Zde je prostor pro jednotlivé společnosti stanovit si
44 45
Dvořák T.: Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. s. 234. § 17 zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností.
21
svá pravidla podle konkrétních potřeb, úpravu konkrétních vztahů. V případě, ţe tuto nutnost společnosti pocítí, má smluvní úprava přednost před dispozitivními ustanoveními zákona.46 Souhlasem valné hromady lze tak podmínit například: rozhodování o dlouhodobé koncepci a strategii společnosti, schvalování obchodních smluv od určité výše uskutečněného objemu v jednom účetním období, schvalování investic od určitého limitu, rozhodování o výběru auditorské společnosti za dané účetní období v případě, ţe společnost koná audit účetní závěrky, schvalování organizačního řádu společnosti, popřípadě jiných vnitřních předpisů společnosti, rozhodování o jmenování, odvolání a odměně generálního ředitele, řešení sporů mezi orgány společnosti, schválení technického zhodnocení pronajatého majetku, schválení smluv o nájmu, leasingových smluv, smluv o úvěru.
46
V souladu s ustanovením § 2, odst. 3 ObčZ.
22
3. Návrh úpravy oblasti rozhodování a hlasování 3.1
Úprava společenské smlouvy
I.
Valná hromada
Článek I.1.
Postavení a působnost valné hromady
a)
Valná hromada je nejvyšším orgánem.
b)
Řádná valná hromada se koná nejméně jednou za rok, nejpozději do tří měsíců od posledního dne účetního období. Oznámení o konání valné hromady spolu s programem zveřejní ten, kdo ji svolává podle stanov nejméně 30 dní předem.
c)
Valnou hromadu lze svolat i mimořádně. Písemné oznámení o konání valné hromady zveřejní ten, kdo ji svolává podle stanov nejméně 30 dní předem.
d)
Valná hromada zejména: i.
stanoví hlavní koncepci a předmět činnosti společnosti, rozhoduje o změně podnikatelské činnosti společnosti,
ii.
schvaluje řádnou, mimořádnou a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrku, rozhoduje o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a o úhradě ztrát,
iii.
přijímá společenskou smlouvu, její změny a doplnění,
iv.
vydává vnitřní předpisy společnosti, kterými jsou zejména organizační řád, podpisový řád a etický kodex,
v.
schvaluje roční plán hospodaření a roční plán investic,
vi.
schvaluje sjednání půjček a úvěrů v případě, ţe jejichţ výše překročí 5% plánovaného ročního obratu,
vii.
rozhoduje o majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem a to zejména o prodeji nemovitého majetku, dlouhodobém pronájmu nemovitého majetku a udělení souhlasu s odpisy pronajatého majetku, jehoţ hodnota je vyšší neţ 1.000.000,- Kč,
viii.
rozhoduje o zvýšení či sníţení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněţitého vkladu či o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu,
ix.
rozhoduje o jmenování, odvolání a odměňování jednatelů a členů dozorčí rady.
x.
rozhoduje o jmenování, odvolání a odměňování generálního ředitele společnosti,
23
xi.
rozhoduje o vyloučení společníka podle §113 a 121 obchodního zákoníku.
xii.
rozhoduje o jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a o zrušení společnosti s likvidací,
xiii.
rozhoduje o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy,
xiv.
schvaluje ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství smlouvy, smlouvy o výkonu funkce a jejich změny.
xv.
schvaluje poskytnutí finanční asistence,
xvi.
rozhoduje o řešení sporů mezi orgány společnosti,
xvii.
na návrh toho, kdo svolává valnou hromadu, rozhoduje o účasti zástupce společníka na valné hromadě.
e)
Valná hromada rozhoduje o dalších otázkách, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva.
Článek I.2.
Účast na valné hromadě
a)
Valné hromady se účastní kaţdý společník.
b)
Kromě společníků se valné hromady účastní i jednatelé a členové dozorčí rady.
c)
Účastníkem valné hromady s hlasovacím právem můţe být určený zástupce společníka. Oprávnění k zastupování je prokázáno písemným pověřením. Pověření musí být v souladu s formulářem pověření v příloze č.1, která je nedílnou součástí stanov.
d)
V případě váţných důvodů, které brání zástupci společníka účastnit se řádné nebo mimořádné valné hromady, pověří tento společník jiného zástupce.
e)
Zástupcem společníka můţe být jednatel nebo člen dozorčí rady. Zástupcem nemůţe být osoba, která je v konkurenčním postavení vůči společnosti XY, s.r.o., nebo jejím věřitelem. Zástupcem rovněţ nemůţe být jiný společník v případě, kdy by součet hlasovacích práv společníka na valné hromadě tímto dosáhl nadpoloviční většiny všech hlasů.47
f)
Osobu zástupce je společník povinen oznámit tomu, kdo valnou hromadu svolává, nejméně 3 dny předem s uvedením údajů o jméně, datu narození, bydlišti a v případě,
47
Kroky k obraně proti zneuţit hlasovacích práv, proti nemravnému nebo protiprávnímu výkonu hlasovacího práva a omezení rizik zneuţití většinové tvorby vůle mezi společníky a členy statutárních orgánů, většinovými společníky nebo společníky a věřiteli společnosti.
24
ţe je zaměstnanec/zaměstnavatel – údaje o zaměstnavateli s uvedením názvu společnosti, IČ, sídla a pracovním zařazení zástupce.48 g)
V případě pochybností je ten, kdo valnou hromadu svolává, oprávněn poţadovat souhlas valné hromady s účastí zástupce.
h)
Účastí na valné hromadě se rozumí fyzická účast společníka nebo jeho zmocněnce nebo účast pomocí síťového prostředku komunikace na dálku.
i)
V případě, ţe se společník neúčastní valné hromady a zároveň nestanoví svého zástupce, je povinen tuto skutečnost spolu s vysvětlením důvodu neúčasti oznámit svolavateli valné hromady nejméně 3 dny předem. 49 Popřípadě v této lhůtě poţádá o moţnost účastnit se valné hromady prostřednictvím síťového prostředku komunikace na dálku.
j)
Hlasování formou síťového prostředku komunikace na dálku musí na základě oznámení účastníka schválit osoba oprávněná svolat valnou hromadu předem schválit.
Článek I.3. a)
Způsobilost k usnášení
Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů.
b)
Společníci, kteří jsou zároveň jednateli společnosti, mají na kaţdých 1.000,- Kč vkladu 2 hlasy.
c)
V případě, ţe je povoleno hlasování prostřednictvím síťového prostředků komunikace na dálku, nesmí počet elektronických hlasů převýšit 10%.
Článek I.4. a)
Rozhodování valné hromady
Valná hromada rozhoduje hlasováním společníků nebo jejich zástupců na základě pověření.
b)
Základním způsobem hlasování je i.
Hlasování veřejné.
ii.
Hlasování tajné – v případech stanovených v článku I.1, odst. d), písm. ix., x., popřípadě pokud o tom rozhodne valná hromada na návrh jednoho ze společníků.
48 49
Pro zajištění moţnosti prověření zástupce. Pro zajištění co největší účasti a tím usnášení schopnosti valné hromady.
25
c)
Před hlasováním je předsedající povinen oznámit, ţe bude zahájeno hlasování, a seznámí účastníky valné hromady se zněním návrhu usnesení, o kterém se bude hlasovat.
d)
Veřejné hlasování probíhá zdviţením ruky hlasujícího na základě výzvy předsedajícího postupně pro jednotlivé moţnosti v pořadí "pro", "proti", "zdrţel" se hlasování. Kaţdý účastník valné hromady, který má právo hlasovat, dá najevo své rozhodnutí zdviţením ruky právě pro jednu z moţností. Při kaţdém hlasování sečte předsedající hlasy.
e)
Tajné hlasování probíhá tak, ţe kaţdý účastník valné hromady, který má právo hlasovat, vyznačí své rozhodnutí jednoznačně na hlasovacích lístcích. Lístky jsou poté anonymně shromáţděny. Výsledky tohoto hlasování určí tříčlenná komise, zvolená veřejným hlasováním před hlasováním tajným.
f)
Kaţdý účastník valné hromady můţe podat k hlasování připomínky a to buď v průběhu hlasování nebo písemně do 30 dnů ode dne konání valné hromady. Předsedající rozhodne o oprávněnosti námitky vznesené v průběhu hlasování a můţe prohlásit hlasování za neplatné. V případě neplatnosti hlasování je oprávněn zařadit opakované hlasování na program další valné hromady.
g)
Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných společníků, pokud společenská smlouva nebo zákon nevyţadují jinou většinu.
h)
Valná hromada se usnáší dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných společníků o i.
změně společenské smlouvy,
ii.
zvýšení či sníţení základního kapitálu nebo o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu,
i)
iii.
fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy,
iv.
zrušení společnosti s likvidací.
Valná hromada rozhoduje alespoň tříčtvrtinovou většinou hlasů o: i.
schválení ovládací smlouvy,
ii.
schválení smlouvy o převodu zisku,
iii.
schválení smlouvy o tichém společenství,
iv.
zvýšení základního kapitálu nepeněţitými vklady.
j)
Zásady jednání valné hromady jsou upraveny v jednacím řádu.
k)
V případě volby jednatelů, dozorčí rady se tyto řídí volebním řádem.
l)
Z konání valné hromady se vţdy pořizuje zápis.
26
Článek I.5. a)
Virtuální valná hromada
Valná hromada se můţe uskutečnit také hlasováním pomocí síťového prostředku komunikace na dálku.
b)
Podmínkou platnosti hlasování virtuální valné hromady je účast alespoň poloviny ze všech společníků.
c)
Oznámení o konání valné hromady elektronickým způsobem rozesílá ten, kdo je oprávněn ji svolat, nejméně 15 dní před plánovaným datem konání. V oznámení je uveden také způsob hlasování a termíny (zahájení a ukončení) valné hromady. Pokud jsou předmětem hlasování textové dokumenty, musí být jejich navrhované znění nebo odkaz na elektronickou adresu jejich umístění na místní síti – intranetu rozeslán zároveň s oznámením.
d)
Připomínkové řízení trvá 7 dní ode dne doručení oznámení o elektronickém hlasování. Bez dalšího oznámení se uzavírá automaticky.Lze jej uskutečnit pomocí:50 i.
e-mailové komunikace,
ii.
intranetu,
iii.
webových stránek.
e)
Pro připomínky není nutné uţívat elektronický podpis.
f)
Způsoby hlasování jsou:51 i.
pomocí e-mailové komunikace,
ii.
pomocí sítě intranet,
iii.
přes webové stránky společnosti XY, s.r.o.
g)
Lhůta pro hlasování je 15 dní počínaje dnem zahájení hlasování.
h)
Hlasování je neveřejné.
i)
V případě hlasování e-mailem: Hlasovací lístek je kaţdému účastníku zaslán pomocí e-mailové komunikace. Hlasovací lístek musí být řádně vyplněn a digitálně podepsán52. V případě hlasování pomocí intranetu nebo in-line na webových stránkách společnosti: Hlasovací lístek je zpřístupněn kaţdému účastníku po zadání LOGIN a HESLA53.
50
Vypisuji zde pro příklad všechny tři způsoby. Vypisuji zde pro příklad tři způsoby e-hlasování. Kaţdá společnost si v konkrétním případě zvolí ten, který jí nejvíce vyhovuje. 52 Společnost sama se můţe stát certifikační autoritou, tzn. vydavatelem elektronického certifikátu, který slouţí k elektronickému podpisu. 53 Tento způsob lze také omezit na hlasování pouze z vybraných PC. Lze to ověřit pomocí IP adresy, ze které se hlasovalo. Nebo také instalací elektronického certifikátu, který obsahuje LOGIN a HESLO, přímo na daném PC. Další moţností je hlasování s identifikací pomocí tzv. finger print, kdy se při práci s počítačem pouţívají klávesnice, které umoţní touto metodou identifikovat kaţdého účastníka. 51
27
j)
Pokud společník odhlasuje, nemůţe jiţ svůj hlas změnit, a to ani v případě, ţe stále běţí lhůta pro dané hlasování.
k)
Kaţdý účastník virtuální valné hromady má právo veta. Pokud právo veta při hlasování o určitém bodu vyuţije alespoň čtvrtina hlasujících společníků, není návrh přijat. Ten, kdo je oprávněn svolat valnou hromadu, svolá do dvou měsíců valnou hromadu s osobní účastí.
l)
Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou všech hlasů.
m)
Virtuální valná hromada není oprávněna hlasovat záleţitostech uvedených v článku I.4., odstavci d) a e).
n)
Z virtuální valné hromady se pořizuje zápis. Zápis s výsledky e-hlasování jsou umístěny na webové stránky společnosti XY, s.r.o., s přístupem pro všechny společníky.
o)
O výsledcích e-hlasování informuje svolatel všechny společníky nejpozději do 5 dní od ukončení hlasování.
3.2
Právní úprava V této souvislosti chci zmínit moţnou úpravu příslušných ustanovení obchodního
zákoníku. Týká se to zejména následujících ustanovení: § 126 – účast společníka na valné hromadě pomocí síťového prostředku komunikace na dálku, popřípadě také uvedení konkrétně přípustné formy – e-mail, on line, lokální síť, atd, § 126 – podobu a náleţitosti plné moci k zastupování na valné hromadě, § 127, odst. 1 – zohlednění účasti společníků, kteří nejsou na valné hromadě osobně, ale prostřednictvím elektronické komunikace, např. podmínit usnášení schopnost valné hromady omezením maximálního přípustného podílu počtu hlasů těchto účastníků, § 127, odst. 7 – v případě, ţe není nutné učinit souhlas s navrhovaným rozhodnutím formou notářského zápisu, doručení souhlasu společníka v elektronické podobě, § 127, odst. 8 – oznámení přijetí usnesení elektronicky, § 129, odst. 1 – zaslání pozvánky elektronicky, projednání věcí mimo program - musí být přítomni fyzicky nebo na dálku elektronicky, § 130, odst. 1 – návrh usnesení v elektronické podobě, vyjádření společníků k usnesení v elektronické podobě, oznámení výsledků hlasování elektronicky, Doplnění moţnosti konání virtuální valné hromady, vymezení její působnosti, apod.
28
Závěr Právní úprava institutu valné hromady ve společnosti s ručením omezeným je v zásadě omezena na § 125 – 132 ObchZ. Tato nepříliš rozsáhlá a podrobná ustanovení vyvolávají řadu otázek, které mohou v praxi způsobit zbytečné nejasnosti nebo překáţky. Konkrétně je to problematika schopnosti valné hromady rozhodovat v projednávaných otázkách nebo oblast úpravy účasti na valné hromadě. Obchodní zákoník tuto povinnost neukládá ani společníkům. Ta by navíc, podle mého názoru, měla být kromě společníků povinná přinejmenším také pro jednatele společnosti (pokud to nevyplývá přímo z hlasovacím právem z titulu společníka). Pokud se společník osobně účastnit valné hromady nemůţe, dává mu zákon moţnost zplnomocnit svého zástupce. Obchodní zákoník nemá dostatečnou právní úpravu tohoto institutu pro společnost s ručením omezeným, je nutné pouţít úpravu podle občanského zákoníku. Následně pro určení formy a obsahu plné moci lze vyuţít ustanovení § 184, odst. 4. Obch, které se týká akciových společností. Kromě „klasické“ valné hromady lze zvolit také formu elektronické účasti a hlasování na dálku pomocí prostředků elektronické komunikace. Český právní řád opět dává tuto moţnost pouze akciovým společnostem, u nichţ často předpokládáme skutečnost, ţe mají výrazně vyšší počet společníků. Přes to nevidím důvod, proč nepouţít tuto úpravu i pro společnost s ručením omezeným. I u společníků těchto společností můţe nastat situace, kdy je jejich účast na hlasování v daném čase znemoţněna. Tato forma tak můţe pomoci zajistit vyšší účast, usnášení schopnost a tím pruţnost a efektivnost fungování valné hromady. Je to beze sporu cesta, kam by do budoucna právní úprava rozhodování a hlasování valné hromady společnosti s ručením omezeným měla směřovat. Jednak v této souvislosti hovoříme o virtuální valné hromadě a také o účasti společníka, který by se nemohl osobně nebo prostřednictvím zmocněnce klasické valné hromady účastnit, například formou videokonference. V současné době obchodní zákoník společnosti s ručením omezeným neumoţňuje virtuální účastí nahradit fyzickou přítomnost tohoto společníka na valné hromadě. Je tak povaţován za nepřítomného a jeho hlas se nezapočítává a to ani kdyby byl tento způsob teoreticky popsán ve společenské smlouvě. Zákon dává těmto společníkům pouze moţnost projevit souhlas s navrhovaným usnesením v dané lhůtě mimo valnou hromadu. Inspiraci lze hledat ve směrnici Evropského parlamentu a rady pro výkon přeshraničních hlasovacích práv akcionářů společností s kótovanými akciemi, která umoţňuje nahradit osobní účast nahradit elektronickým hlasováním.
29
V dnešní době nejsou výjimkou situace, kdy jsou společníky jedné společnosti osoby z různých států nebo lidé často cestují a pobývají dlouhodobě v zahraničí. Kromě vyuţití moţnosti institutu zastoupení existují jiţ takové prostředky komunikace, které fyzickou přítomnost (v tomto případě na zasedání a hlasování valné hromady) mohou skoro bez potíţí nahradit. Na tyto skutečnosti by měl reagovat i náš právní systém a tyto moţnosti, s přihlédnutím ke všem rizikům, zahrnout do právní úpravy. Jedním z kroků by mohla být aplikace novely obchodního zákoníku č. 420/2009 Sb. na ustanovení týkající se společnosti s ručením. Cíle práce měl být návrh úpravy rozhodování a hlasování valné hromady společnosti s ručením omezeným. V této práci jsem popsala vybrané teoretické východiska právní úpravy s poukázáním na problematické ustanovení obchodního zákoníku, uvedla jsem moţnosti výkladu a odkazy na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR k dané problematice. V poslední části jsem navrhla konkrétní znění příslušné části společenské smlouvy. V tomto návrhu jsem se snaţila popsat konkrétní podobu různých forem účasti a hlasování na valné hromadě se zaměřením na moţnosti vyuţití síťových prostředků komunikace na dálku. Dále také uvádím postřehy k úpravě jednotlivých ustanovení obchodního zákoníku. Cíl práce, který jsem si v úvodu stanovila, jsem dle mého názoru splnila.
30
Summary The target of the thesis was to describe the possibilities of voting and decision-making modifications of Ltd. company general meetings. The first part of this thesis deals with the legal regulation of Ltd.general meeting. The legal regulation in the czech comercial low is not very detailed in comparison with such a large sphere it should cover. In this part I also consider about the character of resolution of general meeting and about the relationship between general meeting and the executive head. In the second part of the thesis there I think about some questionable facts such as attendance of partner or his representative on company general meetings, the number of voices of each partner or the forms of voting. The propsal of the concrete wording of memorandum of association dealing with attendance of partners and executive heads, terms of empowerment or ways and terms of voting. I tried to describe the electronic voting and virtual attendance on classical general meetings which are in the czech law not allowed for Ltd. general meeting. A problem that arises is the fact that there is no other posibility for the partner, who could not take part on meeting personally. He could not use the electronic instrument of attendance such as videoconference or online system of voting. The only way how to vote is voting out of general meeting without the action of general meeting. The law should enable electronic voting rules. Today society requires flexibility and usage of modern forms of communication, which is not sufficiently modified in the czech law. For instance I can mention voting by e-mail, on line through web pages of the company or by local network. On the other side it needs to establish the secure system of voting, which would be able to restrict the abuse of right to vote. The electronic signature using the electronic certificate or registration by using the original password for on line registration to vote are ways how to practise this system. The inspiration could be the direction nr. 2007/36/EC and its consequential application to the czech law, which shows us the first steps towards to the new dimension of virtual general meetings though it deals with the point stock company with quoted shares. Hand in hand it needs the regulation of announcement, making observations, definiton of allowed forms of electronical equipment or time for voting. I think, that this thesis met the goal. I described the present law regulations of Ltd. general meetings and its limitations from my point of view and I showed the possibilities how
31
to develope other ways of voting and decision-making. Without any doubt the future is in electronic systems, which are one of the spheres of possible improvement.
32
Seznam použitých zdrojů a literatury Literatura: Aleš, M: Německé právo pro obchodní praxi. 1. vydání. Linde Praha a.s., 1995. 483 stran. Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. 516 stran. Eliáš, K.: Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: PROSPEKTRUM, spol. s r.o., 1997. 256 stran. Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva. 3. vydání, Praha: C. H. Beck, 2001. 615 stran. Pokorná, J.: K některým otázkám obchodních společností. 1. vydání. Brno, Masarykova univerzita – právnická fakulta, 1991, 99 stran. Štenglová I., Plíva, S., Tomsa, M.: Obchodní zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 1375 stran. Časopisecké a elektronické články: Čech, P.: Ještě k neplatnosti a nicotnosti usnesení valné hromady. Právní rádce č.04/2009. ECONOMIA a.s., 2009. s. 19-23. ISSN 1210-4817. Rada, I: Neplatnost a nicotnost usnesení (nejen) valné hromady. Právní rádce č.01/2009. ECONOMIA a.s., 2009. s 4 -16. ISSN 1210-4817. Sum, T. [online]: K některým otázkám rozhodování valné hromady společnosti s ručením omezeným v rámci své působnosti. [citováno 29.srpna 2005]. Dostupný http://www.epravo.cz/. Závodský, M. [online]: Jak správně udělit plnou moc. [citováno 2. října 2007]. Dostupný http://www.epravo.cz/.
Judikatura: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. března 1999, sp. zn. 32 Cdo 500/2000. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. 29 Odo 701/2004. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2005, sp. zn. 29 Odo 442/2004. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. března 2002, sp. zn. 29 Odo 528/2001. 33
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.listopadu 2002, sp. zn. 29 Odo 215/2002. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. září 2003, sp. zn. 29 Odo 102/2003. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. června 2009, sp. zn. 29 Cdo 5297/2008.
Právní předpisy a komentáře: Pelikánová, I. Obchodní zákoník. Komentář. Informační systém ASPI. Směrnice č. 2007/36/ES. Dostupná na http://eur-lex.europa.eu/. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Informační systém ASPI. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Informační systém ASPI. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností, ve znění pozdějších předpisů. Informační systém ASPI. Zákon č. 420/2009 Sb, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Informační systém ASPI.
34
