PASPORTIZACE LOMŮ PŘÍRODNÍHO KAMENIVA ČR

Název a číslo zakázky: 01KV-000253 / ČGS 523073

PASPORTIZACE LOMŮ PŘÍRODNÍHO KAMENIVA ČR Odpovědný řešitel: Ing. Josef Godany Zástupce odpovědného řešitele: RNDr. Petr Rambousek Spolupráce: RNDr. Michal Poňavič, Mgr. Tereza Jandová, Ing. Karel Rýda, Mgr. Jan Buda, Ing. Ilja Knésl, RNDr. Josef Večeřa, RNDr. Vratislav Pecina Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – Nusle

Praha, září 2014 po revizi 25. září 2015

PASPORTIZACE LOMŮ PŘÍRODNÍHO KAMENIVA ČR Řešitelé: Ing. Josef Godany, Mgr. Tereza Jandová, RNDr. Michal Poňavič, Ing. Karel Rýda, Mgr. Jan Buda, RNDr. Petr Rambousek, Ing. Ilja Knésl, RNDr. Josef Večeřa, RNDr. Vratislav Pecina

Praha, září 2014

Pasportizace lomů přírodního kameniva, ČGS 2014

Obsah textové části 1. Úvod .......................................................................................................................................................... 2 2. Stručný přehled ložisek kameniva v ČR ............................................................................................... 3 3. Těžba a úprava kameniva ........................................................................................................................ 6 3.1 Těžba a úprava drceného kameniva ............................................................................................ 6 3.2 Těžba a úprava těženého kameniva ............................................................................................ 7 4. Požadavky na kvalitu kameniva ............................................................................................................. 7 4.1 Výčet norem kameniva ............................................................................................................... 10 4.2 Zkoušky kameniva ....................................................................................................................... 11 5. Popis položek Katalogu ........................................................................................................................ 12 6. Seznam katalogových listů .................................................................................................................... 13 7. Závěr ........................................................................................................................................................ 17 8. Přehled použitých podkladů v textové části....................................................................................... 18

Přílohy: Katalog pasportizace přírodního kameniva CD s elektronickou verzí textové zprávy, Katalogem a topografickou a geologickou mapou 1: 500 000

1


1. Úvod Po roce 2000 došlo v České republice v rámci přechodného trendu oživení národního hospodářství k intenzivnějšímu rozvoji veřejně prospěšných staveb a zvýšení poptávky po stavebních surovinách. Tento trend je patrný především ve zvýšených produkcích přírodního kameniva, kde během posledních deseti let došlo k otvírkám dosud netěžených ložisek, především štěrkopísků. S tím a s výrazným posunem těžebních řezů dlouhodobě těžených ložisek souvisí i možný posun kvality produkovaných surovin. V letech 2002 až 2004 došlo k harmonizaci národních norem ČSN pro kamenivo se zaváděnou celoevropskou normalizací EN, včetně souvisejících zkušebních norem a standardizované certifikace materiálů. Proto se rozhodlo Ředitelství silnic a dálnic ČR Katalogy (IMOS, 1999, 2003) inovovat. Prostřednictvím veřejné zakázky malého rozsahu od září 2013 do srpna 2014 tuto aktualizaci realizovala Česká geologická služba. Katalogové listy obsahují následující položky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

Pořadové číslo lokality Situační zákres lokality širších vztahů Název lokality Číslo příslušného ložiska lokality /subregistr dle evidence Adresa kamenolomu, majitel Druh suroviny Frakce dle ČSN EN Stavební využití dle certifikace, shoda kvality Ohladitelnost Alkalita Certifikace řízení výroby Škodliviny Základní geologická charakteristika Základní petrologická charakteristika Technologie úpravy a vybavení kamenolomu Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na technologický komplex úpravny kameniva

Všechny lokality byly během výše uvedené doby realizace navštíveny a bylo přímo jednáno v provozech s konkrétními pracovníky zodpovědnými za těžbu a kvalitu suroviny. Při aktualizaci byla zohledněna skutečnost, že v případech, kdy k jednomu názvu lokality byla šetřením zjištěna dvě až tři těžená ložiska a nebylo tedy patrné, k jakému ložisku vyráběné frakce a jakostně technologická kvalita suroviny náleží, byly katalogové listy zpracovány ke všem potencionálním těženým ložiskům dané lokality. To by do budoucna mohlo odstranit nesrovnalosti či chyby při kontrolních odběrech technologických vzorků. Dále byla nově do katalogových listů doplněna informace o škodlivinách. Do pasportů byly uvedeny nezbytné souvislosti mezi těženou lokalitou a její ložiskovou identifikací, včetně ložiskové ochrany, což umožní sledování změn na veřejně dostupných informačních systémech, Státní bilanci nerostných surovin a výročních zprávách ČBÚ a těžebních organizací. 2


Na většině provozů byla posouzena úprava suroviny, především s příslušnými pracovníky byla konzultována účinnost úpravárenského procesu vzhledem k dodržení předepsané kvality výstupních produktů. Dále dle potřeby byla diskutována kapacita zařízení a environmentální udržitelnost provozu. Na provozech získané informace o sortimentu, jeho certifikacích, speciálních zkouškách na alkalickou reakci a ohladitelnost a informace o Osvědčeních o shodě řízení výroby spolu s fotografickou dokumentací a orientační mapovou přílohou a informace z terénních rekognoskací byly vloženy do katalogových listů Katalogu. Celkově bylo vypracováno 113 katalogových listů. Katalogové listy jsou vypracovány s aktualizací v rozmezí 30.11. 2013 – 30.8. 2014, konkrétní datum uzavření údajů je uvedeno na pasportu.

2. Stručný přehled ložisek kameniva v ČR Na území České republiky je evidováno velké množství ložisek přírodního kameniva. Jejich geografické rozmístění je podmíněno regionálně geologickou stavbou Českého masívu a podobou dnešní říční sítě České republiky. V současnosti se roční těžba přírodního kameniva v České republice pohybuje mezi 20 – 25 mil. m3, přičemž životnost průmyslových zásob je při současné úrovni těžby přibližně 100 až 110 let (Jirásek a Vavro 2008). Jako surovina pro výrobu drceného kameniva slouží všechny pevné magmatické, sedimentární i metamorfované horniny, pokud jejich technologické vlastnosti odpovídají účelu použití. Horniny musejí mít požadované fyzikálně-mechanické vlastnosti, které vyplývají z jejich geneze, mineralogicko-petrografického složení, struktury, textury, druhotných přeměn apod.. Hlavním zdrojem suroviny pro výrobu drceného kameniva v české části ČR jsou tělesa výlevných hornin. Paleovulkanické horniny se vyskytují v Barrandienu (zde jsou vhodná i zpevněná pyroklastika), v podkrkonošské pánvi a vnitrosudetské depresi a Železných horách. Občas obsahují polohy pyroklastik či druhotně přeměněných hornin. Významná jsou zvláště ložiska bazických hornin - spilitů, diabasů, melafyrů aj. Rovněž z neovulkanických ložisek mají největší význam ložiska bazických (zejména čedičových) hornin. Jsou soustředěna především v Českém středohoří a v Doupovských horách, méně v neovulkanické oblasti české křídové pánve a východních Sudet a na Železnobrodsku. Významným surovinovým zdrojem pro výrobu drceného kameniva jsou rovněž ložiska hlubinných vyvřelin (zejména žuly až křemenné diority). Různé typy hornin (včetně žilného doprovodu) s vhodnými technologickými parametry se těží na mnoha místech středočeského plutonu, centrálního moldanubického plutonu, železnohorského plutonu (nasavrcký masiv), brněnského masivu a ostatních plutonických těles. Jen malý význam mají samostatná ložiska žilných hornin. Mezi ložisky z usazených hornin převládají ložiska zpevněných klastických sedimentů (prachovce, droby aj.). Hlavním zdrojem drceného kameniva na Moravě a ve Slezsku jsou kulmské droby Nízkého Jeseníku a Drahanské vrchoviny. Podobné horniny se vyskytují také v proterozoiku Barrandienu, moravském devonu a flyšovém pásmu Karpat.

3


Ložiska chemogenní a organogenní představují karbonáty (barrandienské starší paleozoikum, moravskoslezský devon) a silicity (buližníky v proterozoiku na Plzeňsku). Významné postavení mají také ložiska regionálně metamorfovaná - jedná se obecně o krystalické břidlice, které jsou vázány výhradně na krystalické komplexy Českého masivu - moldanubikum, moravikum, silesikum, krystalinikum Slavkovského lesa, západo-sudetské, kutnohorské a domažlické krystalinikum, jihočeský a borský granulitový masiv atd. Vedle technologicky velmi vhodných hornin (ortorul, granulitů, amfibolitů, hadců, krystalických vápenců aj.) se vyskytují horniny méně vhodné (svory, pararuly, kvarcity). Menší význam mají ložiska kontaktně přeměněných hornin (rohovců, břidlic) na kontaktu středočeského a nasavrckého plutonu s proterozoickými a paleozoickými sedimenty.

Obr. 1: Situace ložisek drceného kameniva a stavebního kamene na území ČR (výhradní ložiska těžená (170) výhradní ložiska - netěžená (149), nevýhradní ložiska - těžená (47), nevýhradní ložiska - netěžená (172) (Starý et al. 2014)

Surovinou pro výrobu těženého kameniva jsou nezpevněné sedimenty, petrograficky odpovídající pískům nebo štěrkům. V České republice je naprostá většina ložisek kvartérních, a to fluviálního původu, mnohem méně jsou zastoupena ložiska fluviolakustrinního, glacifluviálního, glacilakustrinního a eolického původu. Průmyslově využitelná ložiska těženého kameniva jsou proto soustředěna především v povodí větších řek (obr. 2): V povodí Labe jsou ložiska soustředěna převážně v pravobřežní části středního toku (význačná oblast pro střední a východní Čechy) a na dolním toku Labe a jsou charakteristická dobře opracovanými valouny, kolísáním poměru štěrku a písku a vhodností pro betonářské účely (Starý et al. 2006). Dále jsou významné akumulace v povodí Orlice a Ohře, dolního toku Cidliny a Jizery 4


a středního toku Ploučnice. Pro betonářské účely vyžaduje surovina vesměs úpravu (praní, třídění). V povodí Vltavy je ložiskově významný dolní tok Vltavy a Berounky, časté jsou však zde střety zájmů. Hlavní ložiskovou oblast jižních Čech představuje horní a střední tok Lužnice. Perspektivní oblastí je pravý břeh Nežárky. Na horním a středním toku Moravy se nacházejí převážně akumulace štěrkopísků s převahou hrubé frakce, které jsou po úpravě vhodné do betonů. V Hornomoravském úvalu pak přibývají i drobnozrnnější frakce. Zásoby jsou zde vázány na údolní nivu, surovina je vhodná na stavby vozovek a jako maltařské písky. Významnou oblastí štěrkopísků pro jižní Moravu je střední a dolní tok řeky Dyje a jejích přítoků, zejména v Dyjskosvrateckém úvalu a v okolí Brna (Svitava, Svratka). V povodí Odry mají význam zejména štěrkopísky středního toku Opavy až po její soutok s Odrou. Menší význam mají glacigenní ložiska v severních Čechách (Frýdlantsko), na Ostravsku a Opavsku. Zejména na maltařské účely jsou používány eolické písky Polabí a jižní Moravy. Pouze místní význam mají proluviální sedimenty severních Čech, Ostravska, Olomoucka aj. Poněkud hojněji jsou využívány faciálně proměnlivé terciérní písky např. na Chebsku, v oblasti severočeských pánví či na Plzeňsku a zvláště na Moravě (např. Prostějovsko, Opavsko). Pro stavební účely jsou využívány také zvětralé pískovce české a moravské křídy a písky z plavíren kaolinů.

Obr. 2: Situace ložisek těženého kameniva na území ČR (výhradní ložiska - těžená (74) výhradní ložiska - netěžená (133), nevýhradní ložiska - těžená (90) nevýhradní ložiska - netěžená (249) (Starý et al. 2014)

5


3. Těžba a úprava kameniva Kvalitní těžební a úpravárenské postupy jsou základním předpokladem pro standardizovanou kvalitní produkci kameniva. Konkrétní těžební a úpravárenské postupy závisí na typu suroviny, jejich petrografických, fyzikálních, mechanických a případně chemických vlastnostech. V posledním desetiletí došlo v ČR k výraznému pokroku zaváděných úpravárenských technologií, jejichž charakteristikou je především zavádění mobilních a semimobilních úpravárenských center, snížení hlučnosti a prašnosti s cílem minimalizace zátěže na životní prostředí a zpracováním méně kvalitních vstupních surovin na kvalitní výrobky. Následující kapitoly byly upraveny podle Jirásek, Vavro (2008) a Slivka a kol. (2002).

3.1 Těžba a úprava drceného kameniva

Horniny pro výrobu drceného kameniva se těží povrchovým způsobem v kamenolomech. Hornina je od lomové stěny oddělována pomocí odstřelů. Při trhací práci není nutno, na rozdíl od těžby přírodního dekoračního kamene, brát ohled na neporušenost horniny, proto se používají brizantní trhaviny. V současné době se nejčastěji používají clonové odstřely, kdy je vrtnou soupravou vyvrtána linie vrtů jak v hlavě stěny (tzv. záhlavní vrty), tak při patě etáže (tzv. patní vrty) a vrty jsou následně nabity trhavinou. Velké kusy horniny, které by nebylo možno následně upravit drcením, jsou zmenšovány buď sekundární trhací prací, nebo dnes častěji pomocí hydraulických kladiv. Hornina z rozvalu je poté nakladači (např. čelními lopatovými nakladači nebo rypadly) naložena na přepravní prostředek a dopravena k primárnímu drtiči technologické linky. Jako přepravních prostředků se nejčastěji používá nákladních automobilů, ve velkolomech např. demprů s kapacitou korby až 40 – 60 tun. Následující technologickou operací výroby drceného kameniva je vlastní drcení. Drcení přírodních hornin probíhá zpravidla ve více stupních. Konkrétní podoba a počet stupňů drcení vychází z charakteru a vlastností zdrobňované suroviny a z požadavků na vlastnosti výsledného kamenivo. Při vícestupňovém drcení jsou jednotlivé stupně osazeny následujícími typy drtičů: - první stupeň drcení – zpravidla čelisťové drtiče, - vyšší stupně drcení (druhý, třetí) – zpravidla kuželové, kladivové nebo odrazové drtiče. Čelisťové drtiče se používají pro hrubé a střední drcení tvrdých a houževnatých surovin. Materiál je drcen tlakem, zčásti též lámáním nebo roztíráním v prostoru mezi pevnou a pohyblivou čelistí drtiče, a to v průběhu pohybu pohyblivé čelisti proti čelisti pevné. V době, kdy se čelisti od sebe vzdalují, postupuje drcená hornina dolů k výpustné štěrbině. Šířka výpustné štěrbiny se může v určitém rozsahu měnit, což umožňuje získávat produkt požadované zrnitosti. Čelisťové drtiče bývají doplněny odhliňovacími třídiči, které před primárním drcením odstraňují jemnou frakci z materiálu, čímž se dosahuje odlehčení vlastního drtiče. Kuželové drtiče se používají pro hrubé, střední i jemné drcení velmi pevných a obtížně drtitelných hornin. V kuželových drtičích je materiál zdrobňován mezi otáčejícím se drtícím kuželem a nepohyblivým drtícím pláštěm. Kladivové a odrazové drtiče drtí materiál prudkými údery kladiv nebo drtících lišt a nárazy rychle se pohybujících zrn na nepohyblivé pancéřové desky. Na rozdíl od čelisťových a kuželových drtičů, ve kterých je průběh rozpadu zdrobňovaných zrn určen jejich polohou v drtícím prostoru, drtí se v úderových drtičích zrna v místech své nejmenší soudržnosti, tj. podél štěpných ploch, různých trhlin a puklin. 6


Podrcené kamenivo je následně tříděno pomocí vibračních sítových třídičů na třídírnách na jednotlivé vyráběné frakce. 3.2 Těžba a úprava těženého kameniva

Technologie těžby a úpravy těženého kameniva je závislá na tom, zda-li se ložisko štěrkopísků nachází pod vodní hladinou (tzv. těžba z vody) nebo nad vodní hladinou, tj. na zemském povrchu (tzv. suchá těžba). Pro těžbu z vody se používá plovoucích strojů - drapákových, korečkových nebo sacích bagrů. Vytěžený materiál je následně dopraven lodí, pásovými dopravníky nebo potrubím na břeh vodní plochy. Zde je např. korečkovým elevátorem surovina dopravována na technologickou linku, kde se upravuje drcením a tříděním. Expedice materiálu je prováděna zpravidla kolovými nakladači. Je-li ložisko štěrkopísku nad hladinou vody, může se těžit přímo ze stěny bagrem nebo nakladačem. Vytěžený materiál je dopraven nákladními automobily na úpravárenskou linku, kde dochází k roztřídění na jednotlivé vyráběné frakce kameniva.

4. Požadavky na kvalitu kameniva Stálá kvalita výstupního produktu úpravy kameniva je zaručena soustavou technologických zkoušek kameniva a dodržením určeného optimálního technologického postupu. To je deklarováno certifikátem řízení výroby, který po inspekci provozu vydává autorizovaná zkušebna. Použití jednotlivých druhů kameniva je uvedeno v příslušných výrobkových normách na kamenivo v tzv. výrobkových specifikacích. Při uvedení výrobku na trh výrobce musí doložit splnění právních požadavků tj. vydat na výrobek ES prohlášení o shodě (pokud se jedná o výrobek podle NV č. 190/02 Sb.), výrobek označit značkou shody CE (certifikace výrobku) a provést tzv. počáteční zkoušku typu výrobku. Tyto doklady je možné poskytnout na vyžádání zákazníkovi. Pro stavební výrobky není rozhodující jen možnost jejich uvedení na trh, ale i možnost výrobky zabudovat do staveb. Pro použití stavebních výrobků je nutné dbát zejména stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. Vlastnosti výrobků pro stavbu mající rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby musí být ověřeny podle zvláštních předpisů. Těmito doklady podle zákona č. 22/97 Sb., ve znění pozdějších novel jsou dokumenty nebo povinná označení, vyplývající z NV č. 163/02 Sb. nebo NV č. 190/02 Sb. Neexistuje jedna univerzální norma pro kamenivo, jeho zkoušení a použití, ale několik norem pro kamenivo podle účelu použití. Jednotlivé EN nejsou navzájem sladěny, některá ustanovení jsou dokonce v rozporu např. definice rozdílu mezi drobným a hrubým kamenivem. Definice je třeba vždy vztahovat ke konkrétní normě. Evropské normy jsou univerzální pro celé území Evropy. Proto normy uvádějí jen seznamy požadavků, vyjádřené pomocí kategorií a nestanovují, pro jaký účel použití je která kategorie 7


vhodná. Jsou nabídkou různých alternativ, z nichž je možné volit ty, které jsou v daných podmínkách země a regionu nejvhodnější. Klíčovými kvalitativními parametry, které byly v rámci pasportizace sledovány na ohladitelnost a náchylnost kameniva k alkalické reakci. Ohladitelnost Hodnota ohladitelnosti (PSV - polished stone value) vyjadřuje odolnost kameniva vůči otěru a ohlazu v podmínkách na povrchu vozovky. Tato hodnota je důležitá především pro kamenivo do svrchních vrstev vozovek. Zkušební metodou určující hodnoty PSV je dvoufázová zkouška zrychlené ohladitelnosti kameniva. V první fázi je kamenivo obrušováno a ve druhé fázi je zjišťován stav ohlazení zkoušeného vzorku. Vyšší hodnoty PSV značí vyšší odolnost k ohlazení a jsou tedy příznivější. Nejkvalitnější horniny mají hodnoty PSV nad 65 (Collis a Fox, 1985). Hodnoty PSV ovlivňuje především mineralogické složení zkoušeného kameniva. Nejpříznivější hodnoty mají horniny, které se skládají z více minerálů o rozdílné tvrdosti. Relativně novým ekvivalentem zkoušky PSV je německá zkouška Wehner Shulze. Při této zkoušce se používají větší ploché vzorky, které jsou získány z asfaltového povrchu silnice nebo se může použít samotné kamenivo (Dunford, 2008).

Chemické charakteristiky kameniva Chemické složení kameniva významně ovlivňuje jeho technologického využití. Největší pozornost je věnována obsahu reaktivních prvků a skupin, například sloučeniny síry a chloridy. Elektrochemické vlastnosti kameniva ovlivňují především přilnavost kameniva k asfaltovému pojivu. Pro lepší přilnavost k asfaltovému pojivu u hornin, které mají negativní náboj, se do asfaltu přidávají kationty. Významná je přítomnost sloučenin síry, zjišťují se zvlášť sírany a sulfidy. Všeobecně sloučeniny síry mají špatný vliv na tuhnutí betonové směsi a způsobují korozi ocelové výztuže. Ke zkoušení se používá kyselina chlorovodíková. Nadměrná přítomnost síranů v kamenivu použitého do betonu, který je exponován ve vlhkém prostředí, může vést ke snížené životnosti betonu, respektive k jeho rozpadu. Agresivita síranů závisí na jejich rozpustnosti, proto jsou hořečnaté a sodné sírany agresivnější než méně rozpustné vápnité sírany (Collis a Fox 1985). Přítomnost chloridů v kamenivu, které je použito do betonu, může způsobit zvýšené riziko koroze ocelové konstrukce v betonu. Referenční zkouškou na zjištění rozpustných chloridů je Volhardova metoda (Collis a Fox 1985). Většina kameniva z tuzemských zdrojů má velmi malý obsah vodou rozpustných chloridů (Svoboda a kol. 2007). Při použití kameniva v betonových směsích je důležitý potenciál alkalické reakce daného kameniva. Dle druhu použitého kameniva lze rozlišit dva základní druhy alkalické reakce. Rozšířenější formou je alkalicko-křemičitá reakce. Podstatou tohoto procesu jsou chemické reakce mezi alkáliemi v pórovém prostoru betonu a reaktivními minerály v kamenivu, respektive reaktivní formy oxidu křemičitého (opál, chalcedon, kryptokrystalický křemen, trydimit, krystobalit, vulkanické sklo a tlakově postižený makrokrystalický křemen. Výsledkem této reakce je tvorba alkalicko-křemičitého gelu, který je hydrofilní a tedy přijímá okolní vlhkost. Dochází tedy k nabobtnání a následnému rozpínání, což vede k degradaci betonu (Swarny 1992). Pro to aby alkalicko-křemičitá reakce proběhla, musí být splněny následující podmínky: přítomnost reaktivní formy oxidu křemičitého v kamenivu, vyšší podíl obsahu alkálií v betonu a vysoká vlhkost betonu. Méně častou formou je alkalicko-karbonátová reakce, kde dochází k interakci mezi dolomitovými horninami s příměsí jílů a alkáliemi. 8


Skupina zkoušek chemických vlastností kameniva Chemickými vlastnostmi kameniva se rozumí skupina zkoušek, kterými se posuzuje obsah vyluhovatelných látek, obsah vodorozpustných solí (chloridů), přítomnost nestabilních sloučenin síry nebo reaktivních forem SiO2 apod. Z hlediska certifikace výrobku (CE) do této skupiny patří též stanovení nebezpečí uvolňování některých látek (např. možnost kontaminace prostředí prachem, vyluhovatelnými látkami, chemickým znečištěním a přírodními radionuklidy). Jednotlivé skupiny hornin jsou dle náchylnosti k alkalicko-křemičité reakci členěny velice obecně do tří základních skupin – viz následující tabulka. Reaktivnost Skupina hornin

Petrografický druh

zpevněné nezpevněné

Granit, granodiorit, gabro, čedič, melafyr, diabas, spilit, znělec Vápence bez přítomnosti rohovců Čistý křemitý písek (z druhohorních pískovců)


Granulit, amfibolit, hadec, krystalický vápenec Ryolit, porfyr, porfyrit, melafyr s mandlovci Droba, slepencové droby Písek, štěrkopísek (dle oblasti výskytu)

Magmatické Nízká

Sedimentární Metamorfované Magmatické

Střední

Vysoká

Sedimentární

Metamorfované

Pararula, ortorula, rohovec, metamorfované prachovce, prachovcové břidlice

Magmatické

Ryolit, porfyr, porfyrit, vulkanické sklo, sopečný tuf, andezit

Sedimentární

Metamorfované


Droba, vápenec s rohovcem organického původu, křemenec, dolomit Písek, štěrkopísek (dle oblasti výskytu) Rohovec, metadroba, buližník, kvarcit, deformované křemenné agregáty, pararula, ortorula

Vysvětlivky: U dolomitu se jedná o alkalicko-karbonátovou reakci (ACR, dedolomitizaci) s doprovodnou škodlivou objemovou změnou betonu, bez tvorby gelů.

Poznámka: Vápence a dolomity mohou být navíc nebezpečné kvůli nebezpečí uhličitanové reakce (rozpadu), proto se zkouší na uhličitanovou rozpínavost. Za problematické je obecně považováno kamenivo s obsahem křemene pocházejícím z křemence nebo s deformovaným krystalickým křemenem, u kterého je úhel undulosního zhášení větší než 25° (max. povolený obsah takového křemene je 30% hm.). Nezpevněné sedimenty (štěrky, štěrkopísky, písky) jsou vždy problematické vzhledem k náchylnosti k alkalicko-křemičité reakci a musí se proto pečlivě analyzovat na chemické vlastnosti ve smyslu zkoušek EN. Z dalších vlastností kameniva do betonu je požadován obsah chloridů ≤ 0,02 - 0,1% (vyluhovatelných, stanoveno dle EN 1744-1); obsah síranů ≤ 0,2 resp. 0,8 (stanoveno jako rozpustné v kyselině podle EN 1744-1) a celková síra ≤ 1%, při přítomnosti sulfidu ≤ 0,1% (např. nestabilní forma FeS2)).

9


Pro použití kameniva do asfaltových technologií se sleduje přilnavost pojiva (asfaltu) ke kamenivu. Obecně platí, že nejvhodnější jsou bazické horniny. Přilnavost se snižuje s klesající alkalitou v přibližně následujícím pořadí: vápence → dolomity → čediče → gabra → droby → znělce → diority → žuly → ryolity → porfyry a porfyrity. Na kamenivo do ostatních technologií nejsou stanoveny žádné podmínky na chemické vlastnosti. Výjimku tvoří požadavky na vyluhovatelnost, která je ošetřena zcela individuálně podle místních zvyklostí a požadavků orgánů životního prostředí.

4.1 Výčet norem kameniva

Od 1.6. 2004 platí v ČR následující normy používání kameniva, řadě norem byly v následujících letech přičleněny harmonizační a pozměňující dodatky, takže úplný odkaz na normu je uváděn např. ČSN EN 12620:2002+A1:2008. ČSN EN 12620 – Kamenivo do betonu Norma určuje vlastnosti kameniva a fileru jako kameniva získaného úpravou přírodního, umělého nebo recyklovaného materiálu a směsí těchto kameniv pro použití do betonu. ČSN EN 13043 – Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch Norma stanovuje vlastnosti kameniva a fileru získaného zpracováním přírodních, umělých nebo recyklovaných materiálů pro použití v asfaltových směsích a povrchových vrstvách pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch. ČSN EN 13242 – Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace Norma určuje vlastnosti kameniva získaného zpracováním přírodního, umělého nebo recyklovaného materiálu pro směsi stmelené hydraulickým pojivem nebo nestmelené, pro inženýrské stavby a silnice. ČSN EN 13450 – Kamenivo pro kolejové lože Je uvedena pro úplnost výčtu základních norem ČSN EN 13139 – Kamenivo pro malty Norma určuje vlastnosti kameniva a fileru jako kameniva získaného úpravou přírodního, umělého nebo recyklovaného materiálu a směsí těchto kameniv pro použití v maltě. ČSN EN 13383-1 – Kámen pro vodní stavby Norma vymezuje použití jako hrubé kamenivo používané v konstrukcích vodních staveb a jiných inženýrských stavbách. ČSN EN 13285 - Nestmelené směsi – Specifikace Norma předepisuje požadavky pro nestmelené směsi používané pro provádění a údržbu pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch (vozovek). MZK – mechanicky zpevněné kamenivo Vrstva vozovky z nestmelené směsi drceného kameniva zrnitosti GA nebo GC s optimální vlhkostí, rozprostřená a zhutněná za podmínek zajišťujících maximální dosažitelnou úroveň. 10


Štěrkodrť – označená jako ŠDA nebo ŠDB Nestmelená směs z drceného kameniva zrnitosti GE (ŠDA) nebo GN (ŠDB).

4.2 Zkoušky kameniva

Zkoušky kameniva se provádějí ve dvou stupních: počáteční zkoušky a zkoušky kontrolní. Tyto zkoušky vyhodnocují geometrické vlastnosti kameniva, fyzikální a chemické vlastnosti a odolnost kameniva vůči teplotě a zvětrávání.

Geometrické vlastnosti kameniva:

ČSN EN 933-1 - Zrnitost ČSN EN 933-4 - Tvarový index ČSN EN 933-5 - Podíl drceného kameniva ČSN EN 933-8 - Hodnota ekvivalentu písku ČSN EN 933-9 - Hodnota methylenové modři

Fyzikální a mechanické vlastnosti kameniva

ČSN EN 1097-2 - Odolnost proti drcení ČSN EN 1097-3 - Sypná hmotnost a mezerovitost volně sypaného kameniva ČSN EN 1097-5- Vlhkost kameniva ČSN EN 1097-6 - Objemová hmotnost zrn a nasákavost ČSN EN 1097-8- Ohladitelnost

Odolnost kameniva vůči teplotě a zvětrávání

ČSN EN 1367-1 - Odolnost proti zmrazování a rozmrazování ČSN EN 1367-2 - Zkouška síranem hořečnatým

Skupina zkoušek chemických vlastností kameniva

ČSN EN 1744-1, Zkoušení chemických vlastností kameniva - Část 1: Chemický rozbor ČSN EN 1744-2, Zkoušení chemických vlastností kameniva - Část 1: Stanovení odolnosti kameniva proti alkalické reakci ČSN EN 1744-3, Zkoušení chemických vlastností kameniva - Část 3: Příprava výluhů loužením kameniva ČSN EN 1744-4, Zkoušení chemických vlastností kameniva - Část 4: Stanovení citlivosti na vodu filerů pro asfaltové směsi ČSN EN 1744-5, Zkoušení chemických vlastností kameniva - Část 5: Stanovení chloridových solí rozpustných v kyselině ČSN EN 1744-6, Zkoušení chemických vlastností kameniva - Část 6: Stanovení vlivu výluhu z recyklovaného kameniva na počátek tuhnutí cementu ČSN CEN ISO/TS 17892-12 - Stanovení konzistenčních mezí ČSN 72 1179/změna Z1 - Stanovení reaktivnosti kameniva s alkáliemi

11


5. Popis položek Katalogu Číslo Název položky pol. 1. Pořadové číslo lokality 2. Situační zákres lokality 3.

Název lokality

4. 5. 6. 7. 8. 9.

Číslo lokality /subregistr Adresa kamenolomu, majitel Druh suroviny Frakce dle ČSN EN Stavební využití dle certifikace, shoda kvality Ohladitelnost

10.

Alkalita

11. 12.

Certifikace řízení výroby Škodliviny

13.

Základní geologická charakteristika Základní petrologická charakteristika Technologie úpravy a vybavení kamenolomu Maximální roční kapacita lomu, těžba poslední rok 2012 Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na technologický komplex úpravny kameniva

14. 15. 16.

17.

Popis

odpovídá číslu zadání pasportizace orientační mapka odpovídajícího měřítka 1:25 000 – 1: 50 000

nomenklaturní název (názvy) ložiska kameniva pasportizované lokality číslo ložiska a subregistr evidence SurIS v ČGS aktuální kontaktní údaje druh suroviny dle nomenklatury SurIS taxativní zatřídění výrobků dle norem ČSN EN výčet normativních stanovení vhodnosti výrobku dle zkoušek ČSN EN 1097-8 zkoušky dle ČSN 72 1179/změna Z1 a ASTM C 126094 nebo TP 137, změna 1 škodliviny uváděné v geologicko-technologické dokumentaci, zjištěné terénní obhlídkou ve stěně geologický popis podle průzkumných prací, aktuálních geologických zpráv a prohlídky lomu petrografické popisy z archivní dokumentace a z prohlídky lomu schématický popis úpravárenského procesu a základního technologického vybavení projektovaná maximální kapacita, těžba nebo odhad těžby za poslední vykazovaný rok výsek detailu provozu lomu na ortofotomapě ČÚZK se stavem aktualizace 2011-2013, terénní foto provozu (úpravárenského) těžebny

12


6. Seznam katalogových listů

Obr. 3: Orientační topografické schéma lomů s vytvořenými pasporty

Obr. 4: Mapové schéma pasportovaných lomů s orientační geologickou situací 13


Číslo lokality

Název lokality

1

BĚLKOVICE

2 3 4 5

BÍLČICE BÍLÝ KÁMEN BOHUČOVICE BOHUMÍN BORY

6 7 8 9 10 11

BRATČICE BUKOVICE BYTIZ ČENKOV ČEPERKA, ĆEPERKA 1

12 13a

DĚTMAROVICELUTYNĚ

14 15 16 17 18

DĚTMAROVICE DOBKOVIČKY DOBŘÍN DOLANY GRYGOV HOLÝ VRCH

19 20 21 22

HORNÍ BŘÍZA HORNÍ LANOV HRABŮVKA HRUBÁ VODA

23

HRUŠOVANY

24 25 26 27 28 29 30

Evid. číslo ložiska

Olomoucký

3240100, 3031900

Moravskoslezský Vysočina Moravskoslezský Moravskoslezský

3096100 3029500 3032300 3197900

Vysočina

ČERNUC, ČERNUC 2 ČERNUC 3

13b

Kraj

HRUŠOVANY HULÍN JAKUBČOVICE KAJLOVEC KAZNĚJOV KAZNĚJOV KOBEŘICE

3152900

Jihomoravský Olomoucký Středočeský Středočeský

3152901 3011000 3099400 DP 10033 3028300

Pardubický

3205800, 3205801

Středočeský

Název ložiska Jívová – Bělkovice, Bělkovice-Jívová Bílčice Bílý Kámen Bohučovice Starý Bohumín Horní Bory, Horní Bory Bratčice Bukovice u Jeseníka Haldy UD Čenkov Čeperka, Čeperka 1

Černuc, Černuc 2, 3195100, 5277200, 5280200 Černuc 3

Moravskoslezský

3013200

Moravskoslezský

5259900

Ústecký

3021200

Ústecký

3002100

Pardubický Olomoucký

5224400 3045200

Středočeský

3159000

Plzeňský Královéhradecký Olomoucký Olomoucký

3156400 3039000 3033100 3032100

Jihomoravský

5230200, 3262600

Jihomoravský

3010900

Zlínský

3011600

Moravskoslezský

3032800

Moravskoslezský

3061200

Plzeňský Plzeňský Olomoucký

3263100 3174900 3033000

D. Lutyně - Nerad Dětmarovice-Velké Lány Dobkovičky Račice - Předonín 1 a 2 Dolany u Pardubic Grygov - Tážaly Trněný Újezd - Holý vrch Horní Bříza - Trnová H. Lánov Hrabůvka u Hranic Hrubá Voda Hrušovany u Brna Protlas Hrušovany u Brna Žabčice Hulín Jakubčovice nad Odrou Lesní Albrechtice Kajlovec Kaznějov - jih 2 Kaznějov - jih Kobeřice - Brodek 14

Pasportizace lomů přírodního kameniva, ČGS 2014 Číslo Název lokality lokality KOLÍN 31 KOSTELECKÉ 32 HORKY KOŠŤÁLOV 33 KRČMAŇ 34 LAŠOVICE 35 LEDCE 36 37 38 39 40

LEDČICE LHOTA RAPOTÍNA LIBODŘICE LIBOCHOVANY

Kraj


Název ložiska

Středočeský

3004300

Královéhradecký

3219701

Kolín - Sandberg Kost. Horky - Kinský

Liberecký Olomoucký Jihočeský

3217300 5244300 3126100

Jihomoravský

3220300

Středočeský

3002300

Jihomoravský

3031000

Středočeský

3022600, 3022601

Ústecký

3167400, 3066800

Královéhradecký

3005800

Libochovany-Plató, Libochovany 2 Světlá nad Orlicí

Královéhradecký

3164200

Rašovice 3

41b

LÍPA PÍSNÍK LÍPA RAŠOVICE 3

42a

LÍŠEŇ

Jihomoravský

3135901, 3135900

42b

VRANOV U BRNA LITICE

Jihomoravský

3035700

Plzeňský

3024800

Plzeňský Jihomoravský Královéhradecký

3119400 3035900 3023000

Ústecký

3020100, 3020101

Plzeňský Olomoucký

3060100 3201001

Středočeský

3065302

41a

43 44 45 46 47

LOMNIČKA LULEČ MASTY MĚRUNICE

51 52 53

MÍTOV MOHELNICE MOŘINAKOZOLUPY MRAČ NÁKLO NEMOJOV

54

NUČNIČKY

55 56 57

OBLEKOVICE OLBRAMOVICE OPATOVICE OŘECHOV

48 49 50

58 59

KŘENEK

Středočeský Olomoucký Vysočina

Ústecký

Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Vysočina Středočeský

Košťálov - Stružinec Krčmaň Lašovice - Záhořany Ledce - Hrušovany u Brna Ledčice Lhota Rapotína Libodřice, LibodřicePolní Voděrady

Líšeň 2 Líšeň-Lesní lom Vranov u Brna Litice u Plzně Dubová hora Lomnička - Kaznějov Luleč Masty Měrunice, Měrunicevýchod Mítov Mohelnice 3 Kozolupy - Čeřinka

Mrač Unčovice - Náklo Nemojov . Radňov Travčice-Počaply, Nučničky, Nučničky3001900, 5277100, 5233800, Travčický les, Počaply-Travčický les5233803, 5260000 sever, PočaplyTravčický les-západ Oblekovice 5234200 Olbramovice 3061100 Opatovice I 3036000 Ořechov u 3030600 Křižanova Křenek-Záryby, 5273100 Křenek 3026600 3007900 3029200

15

Pasportizace lomů přírodního kameniva, ČGS 2014 Číslo lokality 60 61 62 63 64 65

Název lokality PÍSKOVÁ LHOTA PLAŇANY PLEŠOVICE PODHŮRA POHLED POLEŠOVICE

67 68 69

OSTROŽSKÁ NOVÁ VES POLNIČKA PŘEDKLÁŠTEŘÍ RÁCOV

70

RANČÍŘOV

66

71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93

ROSICE RVENICE SLAPY U TÁBORA SOJOVICE SPYTIHNĚV SMRČÍ STRAŠKOV STŘÍBRNÁ SKALICE SUCHDOL SUCHDOL NAD LUŽNICÍ SVRČOVEC ZBEČNOSÝKOŘICE ŠEVĚTÍN ŠTRAMBERK ŠTĚPÁNOV TASOVICE TOVAČOV 1 a 5 TOVAČOV 2 TRNČÍ NELAHOZEVESUHY VANOV VESELÍČKO VITOŠOV

Kraj


Název ložiska

Středočeský

5259800

Středočeský Jihočeský

3022500 3048200

Olomoucký

3033300

Vysočina Zlínský

3029400 5265500

Písk. Lhota u Poděbrad Plaňany Plešovice - Holubov Podhůra - Lipník nad Bečvou Pohled Polešovice - Kolébky

Zlínský

3012000

Ostrožská Nová Ves

Vysočina Jihomoravský Vysočina

3086700 3030700 3034600

Polnička Předklášteří Rácov

Vysočina

3068000, 3068001

Jihomoravský

3135200

Ústecký Jihočeský Středočeský Zlínský Liberecký Ústecký

3013800 3027300 3088900 5236901 3021700 3097002

Středočeský

3026500

Jihočeský

3010500

Suchdol nad Lužnicí

Jihočeský

3153800

Cep 2

Plzeňský

3025600

Středočeský

3020900

Svrčovec Sýkořice- Zbečno

Jihočeský Moravskoslezský

3034100 3066500

Olomoucký

3008000

Jihomoravský

3087000

Olomoucký

3165300, 32429

Olomoucký

3008300

Plzeňský

3070000

Středočeský

3205600

Vysočina

3086200

Olomoucký

3033200

Olomoucký

3063800

Rančířov, Rančířov Příbram - Mariánské Údolí Rvenice Slapy u Tábora Sojovice Napajedla - sever Smrčí 2 a 3 Straškov Stříbrná Skalice

Ševětín Štramberk Štěpánov u Olomouce- Březce Tasovice Tovačov 1, Tovačov 5 Tovačov 2 Trnčí - Chlumská Krušec Uhy-Nelahozeves Vanov Veselíčko u Lipníka n. B. Vítošov - Lesnice 16

Pasportizace lomů přírodního kameniva, ČGS 2014 Číslo Název lokality lokality VŠECHLAPY 94 VÝKLEKY 95 ZAHRÁDKA 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105

ZAJEČÍ ZÁLEZLICE ZÁVADA ZLOSYŃ 1-3 ZBRASLAV ŽABČICE ŽELEŠICE PRASKAČKA KONÁROVICEVELETOV

106

ČAVYNĚ

107

OTRADOVICE DŘENICE

108 109 110

SMIŘICE VLASTĚJOVICEHOLÝ VRCH

Kraj


Ústecký Olomoucký Plzeňský

3019900 3032900 3069600 5194100, 5278600,

Jihomoravský Středočeský

3003201, 3003200

Název ložiska Všechlapy Výkleky Zahrádka Zaječí, Zaječí 2, Zaječí u Kamenné cesty Zálezlice – Chlumín, Lužec nad Vltavou

Bohuslavice - Závada Zlosyň 1, Zlosyň 2, Středočeský 5269400, 5277000, 5272200 Zlosyň 3 Zbraslav Praha 3025800 Žabčice Jihomoravský 5258200 Želešice Jihomoravský 3036200 Praskačka Královéhradecký 3004400 Konárovice-Veletov Středočeský 5273000 Moravskoslezský

Jihočeský

3017901

Čavyně, Čavyně5279100, 5279000, 5277600 Radčice, ČavyněVodňany

Středočeský

5258300

Karlovarský

3001400, 5259100

Královéhradecký

3046800

Středočeský

3159301

Otradovice Dřenice, Dřenicezápad Smiřice Vlastějovice - Holý Vrch

7. Závěr Česká geologická služba od září 2013 do konce srpna 2014 zpracovala podle seznamu Ředitelství silnic a dálnic pasporty 113 lokalit s těžbou přírodního kameniva na území ČR. Pasportizace je založena na popisu aktuálního stavu těžby stavebních surovin (stavební kámen, štěrkopísky) a zařízení provozu těžebny. Produkce a typové využití produkovaných výrobků je doloženo odpovídajícími normami ČSN EN a certifikátem sytému řízení výroby podle Směrnice Rady 89/106/EHS. Tyto dokumenty jsou doplněny výsledky důležitých materiálových zkoušek pro silniční stavitelství – zkoušky ohladitelnosti podle ČSN EN 1097-8 a dilatometrických zkoušek alkalické reakce podle zkoušek TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94) a ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1. Údaje jsou doplněny stručným popisem geologických poměrů a petrografickou charakteristikou. Popis případných dokumentovaných či zastižených škodlivin je většinou doplněn i způsobem eliminace problémové složky. Obraz o těžbě doplňují aktuální údaje o roční produkci za rok 2012 a o maximální možné produkci lomu. Současný stav dokumentuje fotodokumentace provozu lomu. Pro orientaci prostorové situace lomu byla k pasportu připojena přehledná topografická mapa širšího okolí a aktuální ortofotografie 17


s detailním fotosnímkem těžebny a úpravárenského provozu a s vyznačením evidovaných hranic ložiska a vymezené ložiskové ochrany. Zpracovatelé katalogu na závěr děkují těžebním organizacím za spolupráci při poskytování podkladových materiálů a věří, že předkládaný katalog přispěje ke zvýšení kvality vstupních materiálů pro silniční stavitelství a ke zjednodušení akvizice dodavatelsko – odběratelských vztahů při plánování silničních staveb.

8. Přehled použitých podkladů v textové části ASTM C 1260-94, (1994): Potential Alkali Reactivity of Aggregate (Mortar-Bar Method). American Society for Testing Materials, Philadelphia, PA. USA, pp. 652-655 Dunford A., 2008: The Wehner Schulze machine and its potential use to improve aggregate specification. In: International safer roads conference. 2008, Cheltenham, United Kingdom, WDM, UK. Collis L., Fox R. A., (1985): Aggregates: Sand, gravel, crushed rock aggregates for construction purpose. Geological Society of London, Belfast, 220 str. Čermák, M. (2012): Vztah mezi petrografickými charakteristikami a vybranými technologickými vlastnostmi klastických sedimentárních hornin určených pro výrobu drceného kameniva. Relationship between petrographic parameters and technological properties of clastic sedimentary rocks used for crushed stone. Diplomová práce, Přírodovědecká fakulta University Karlovy, Praha Jirásek, J., Vavro, M. (2008): Nerostné suroviny a jejich využití. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR & Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Ostrava Slivka, Vl. et al. (2002): Těžba a úprava silikátových surovin. Silikátový svaz. Praha Starý, J. et al. (2014): Surovinové zdroje České republiky – Nerostné zdroje 2013, Česká geologická služba. Praha Svoboda L., Bažantová Z., Myška M., Novák J. Tobolka Z., Vávra J., Vimmrová A., Výborný J., (2007): Stavební hmoty. Jaga, Bratislava, 401 str. Swarny R. N. (1992): The alkali-silica reaction in concrete. Blackie, Glasgow, 336 str.

18

KATALOG PASPORTIZACE LOMŮ PŘÍRODNÍHO KAMENIVA ČR Řešitelé: Ing. Josef Godany, Mgr. Tereza Jandová, RNDr. Michal Poňavič, Ing. Karel Rýda, Mgr. Jan Buda, RNDr. Petr Rambousek, Ing. Ilja Knésl, RNDr. Josef Večeřa, RNDr. Vratislav Pecina

Praha, září 2014

SEZNAM ZPRACOVANÝCH LOKALIT Číslo lokality

Název lokality

1

BĚLKOVICE

2 3 4 5

BÍLČICE BÍLÝ KÁMEN BOHUČOVICE BOHUMÍN BORY

6 7 8 9 10 11

BRATČICE BUKOVICE BYTIZ ČENKOV ČEPERKA, ĆEPERKA 1

12 13a

DĚTMAROVICELUTYNĚ

14 15 16 17 18

DĚTMAROVICE DOBKOVIČKY DOBŘÍN DOLANY GRYGOV HOLÝ VRCH

19 20 21 22

HORNÍ BŘÍZA HORNÍ LANOV HRABŮVKA HRUBÁ VODA

23

HRUŠOVANY

24 25 26 27 28 29 30


Olomoucký

3240100, 3031900

Moravskoslezský Vysočina Moravskoslezský Moravskoslezský

3096100 3029500 3032300 3197900

Vysočina

ČERNUC, ČERNUC 2 ČERNUC 3

13b

Kraj

HRUŠOVANY HULÍN JAKUBČOVICE KAJLOVEC KAZNĚJOV KAZNĚJOV KOBEŘICE

3152900

Jihomoravský Olomoucký Středočeský Středočeský

3152901 3011000 3099400 DP 10033 3028300

Pardubický

3205800, 3205801

Středočeský

Název ložiska Jívová – Bělkovice, Bělkovice-Jívová Bílčice Bílý Kámen Bohučovice Starý Bohumín Horní Bory, Horní Bory Bratčice Bukovice u Jeseníka Haldy UD Čenkov Čeperka, Čeperka 1

Černuc, Černuc 2, 3195100, 5277200, 5280200 Černuc 3

Moravskoslezský

3013200

Moravskoslezský

5259900

Ústecký

3021200

Ústecký

3002100

Pardubický Olomoucký

5224400 3045200

Středočeský

3159000

Plzeňský Královéhradecký Olomoucký Olomoucký

3156400 3039000 3033100 3032100

Jihomoravský

5230200, 3262600

Jihomoravský

3010900

Zlínský

3011600

Moravskoslezský

3032800

Moravskoslezský

3061200

Plzeňský Plzeňský Olomoucký

3263100 3174900 3033000

D. Lutyně - Nerad Dětmarovice-Velké Lány Dobkovičky Račice - Předonín 1 a 2 Dolany u Pardubic Grygov - Tážaly Trněný Újezd - Holý vrch Horní Bříza - Trnová H. Lánov Hrabůvka u Hranic Hrubá Voda Hrušovany u Brna Protlas Hrušovany u Brna Žabčice Hulín Jakubčovice nad Odrou Lesní Albrechtice Kajlovec Kaznějov - jih 2 Kaznějov - jih Kobeřice - Brodek

SEZNAM ZPRACOVANÝCH LOKALIT Číslo Název lokality lokality KOLÍN 31 KOSTELECKÉ 32 HORKY KOŠŤÁLOV 33 KRČMAŇ 34 LAŠOVICE 35 LEDCE 36 37 38 39 40

LEDČICE LHOTA RAPOTÍNA LIBODŘICE LIBOCHOVANY

Kraj


Název ložiska

Středočeský

3004300

Královéhradecký

3219701

Kolín - Sandberg Kost. Horky - Kinský

Liberecký Olomoucký Jihočeský

3217300 5244300 3126100

Jihomoravský

3220300

Středočeský

3002300

Jihomoravský

3031000

Středočeský

3022600, 3022601

Ústecký

3167400, 3066800

Královéhradecký

3005800

Libochovany-Plató, Libochovany 2 Světlá nad Orlicí

Královéhradecký

3164200

Rašovice 3

41b

LÍPA PÍSNÍK LÍPA RAŠOVICE 3

42a

LÍŠEŇ

Jihomoravský

3135901, 3135900

42b

VRANOV U BRNA LITICE

Jihomoravský

3035700

Plzeňský

3024800

Plzeňský Jihomoravský Královéhradecký

3119400 3035900 3023000

Ústecký

3020100, 3020101

Plzeňský Olomoucký

3060100 3201001

Středočeský

3065302

41a

43 44 45 46 47

LOMNIČKA LULEČ MASTY MĚRUNICE

51 52 53

MÍTOV MOHELNICE MOŘINAKOZOLUPY MRAČ NÁKLO NEMOJOV

54

NUČNIČKY

55 56 57 58

OBLEKOVICE OLBRAMOVICE OPATOVICE OŘECHOV KŘENEK

48 49 50

59

Středočeský Olomoucký Vysočina

Ústecký

Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Vysočina Středočeský

Košťálov - Stružinec Krčmaň Lašovice - Záhořany Ledce - Hrušovany u Brna Ledčice Lhota Rapotína Libodřice, LibodřicePolní Voděrady

Líšeň 2 Líšeň-Lesní lom Vranov u Brna Litice u Plzně Dubová hora Lomnička - Kaznějov Luleč Masty Měrunice, Měrunicevýchod Mítov Mohelnice 3 Kozolupy - Čeřinka

Mrač Unčovice - Náklo Nemojov . Radňov Travčice-Počaply, Nučničky, Nučničky3001900, 5277100, 5233800, Travčický les, Počaply-Travčický les5233803, 5260000 sever, PočaplyTravčický les-západ Oblekovice 5234200 Olbramovice 3061100 Opatovice I 3036000 Ořechov u Křižanova 3030600 Křenek-Záryby, 5273100 Křenek 3026600 3007900 3029200

SEZNAM ZPRACOVANÝCH LOKALIT Číslo lokality 60 61 62 63 64 65

Název lokality PÍSKOVÁ LHOTA PLAŇANY PLEŠOVICE PODHŮRA POHLED POLEŠOVICE

67 68 69

OSTROŽSKÁ NOVÁ VES POLNIČKA PŘEDKLÁŠTEŘÍ RÁCOV

70

RANČÍŘOV

66

71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92

ROSICE RVENICE SLAPY U TÁBORA SOJOVICE SPYTIHNĚV SMRČÍ STRAŠKOV STŘÍBRNÁ SKALICE SUCHDOL SUCHDOL NAD LUŽNICÍ SVRČOVEC ZBEČNOSÝKOŘICE ŠEVĚTÍN ŠTRAMBERK ŠTĚPÁNOV TASOVICE TOVAČOV 1 a 5 TOVAČOV 2 TRNČÍ NELAHOZEVESUHY VANOV VESELÍČKO

Kraj


Název ložiska

Středočeský

5259800

Středočeský Jihočeský

3022500 3048200

Olomoucký

3033300

Vysočina Zlínský

3029400 5265500

Písk. Lhota u Poděbrad Plaňany Plešovice - Holubov Podhůra - Lipník nad Bečvou Pohled Polešovice - Kolébky

Zlínský

3012000

Ostrožská Nová Ves

Vysočina Jihomoravský Vysočina

3086700 3030700 3034600

Polnička Předklášteří Rácov

Vysočina

3068000, 3068001

Jihomoravský

3135200

Ústecký Jihočeský Středočeský Zlínský Liberecký Ústecký

3013800 3027300 3088900 5236901 3021700 3097002

Středočeský

3026500

Jihočeský

3010500

Suchdol nad Lužnicí

Jihočeský

3153800

Cep 2

Plzeňský

3025600

Středočeský

3020900

Svrčovec Sýkořice- Zbečno

Jihočeský Moravskoslezský

3034100 3066500

Olomoucký

3008000

Jihomoravský

3087000

Olomoucký

3165300, 32429

Olomoucký

3008300

Plzeňský

3070000

Středočeský

3205600

Vysočina

3086200

Olomoucký

3033200

Rančířov, Rančířov Příbram - Mariánské Údolí Rvenice Slapy u Tábora Sojovice Napajedla - sever Smrčí 2 a 3 Straškov Stříbrná Skalice

Ševětín Štramberk Štěpánov u Olomouce- Březce Tasovice Tovačov 1, Tovačov 5 Tovačov 2 Trnčí - Chlumská Krušec Uhy-Nelahozeves Vanov Veselíčko u Lipníka n. B.

SEZNAM ZPRACOVANÝCH LOKALIT Číslo lokality 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105

Název lokality VITOŠOV VŠECHLAPY VÝKLEKY ZAHRÁDKA ZAJEČÍ ZÁLEZLICE ZÁVADA ZLOSYŃ 1-3 ZBRASLAV ŽABČICE ŽELEŠICE PRASKAČKA KONÁROVICEVELETOV

106

ČAVYNĚ

107

OTRADOVICE DŘENICE

108 109 110

SMIŘICE VLASTĚJOVICEHOLÝ VRCH

Kraj


Olomoucký Ústecký Olomoucký Plzeňský

3063800 3019900 3032900 3069600 5194100, 5278600,

Jihomoravský Středočeský

3003201, 3003200

Název ložiska Vítošov - Lesnice Všechlapy Výkleky Zahrádka Zaječí, Zaječí 2, Zaječí u Kamenné cesty Zálezlice – Chlumín, Lužec nad Vltavou

Bohuslavice - Závada Zlosyň 1, Zlosyň 2, Středočeský 5269400, 5277000, 5272200 Zlosyň 3 Zbraslav Praha 3025800 Žabčice Jihomoravský 5258200 Želešice Jihomoravský 3036200 Praskačka Královéhradecký 3004400 Konárovice-Veletov Středočeský 5273000 Moravskoslezský

Jihočeský

3017901

Čavyně, Čavyně5279100, 5279000, 5277600 Radčice, ČavyněVodňany

Středočeský

5258300

Karlovarský

3001400, 5259100

Královéhradecký

3046800

Středočeský

3159301

Otradovice Dřenice, Dřenicezápad Smiřice Vlastějovice - Holý Vrch

Jívová – Bělkovice, Bělkovice – Jívová Poř. číslo: 1

Číslo/subregistr: 3240100/B (Jívová – Bělk.); 3031900/B (Bělkovice – Jív.)

Název: Jívová – Bělkovice, Bělkovice – Jívová Název DP: Jívová (č. 70917)

Majitel: Českomoravský štěrk, a.s. Mokrá 359, 664 04 Mokrá-Horákov IČO: 25502247

Adresa kamenolomu:

Druh suroviny frakce dle EN ČSN

Stavební kámen – droba

Českomoravský štěrk, a.s. – provozovna Bělkovice, 783 14 Bělkovice-Lašťany, okres Olomouc

Výrobek, Frakce v mm 0/2 0/4 2/4 2/5 4/8 8/11 11/16 8/16 11/22 16/22

Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Frakce v Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída shody mm Třída shody PDK Zák. č. 102/01 16/32 PDK 12620, 13043, 13242 PDK 12620, 13043, 13242 32/63 PDK 13242 PDK Zák. č. 102/01 63/125 PDK Zák. č. 102/01 PDK 12620, 13043, 13242 0/8 PDK 13242 PDK 12620, 13043, 13242 0/63 PDK Zák. č. 102/01 PDK 13043, 13242 0/32 PDK 13242, 13285 PDK 12620, 13043, 13242 0/125 PDK Zák. č. 102/01 PDK 12620, 13043, 13242 0/200 PDK Zák. č. 102/01 PDK 12620, 13043 0/500 PDK Zák. č. 102/01 PDK 12620, 13043, 13242 200/500 PDK Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace

Ohladitelnost Alkalita


Ohladitelnost kameniva PSV = 62 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Protokol č. 7/14). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,28 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,06 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-235. Surovina je místy prostoupena polohami jílovitých břidlic a prachovců s ojedinělým výskytem pyritové mineralizace. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.

Základní geologická charakteristika

Základní petrologická charakteristika

Technologie úpravy a vybavení kamenolomu

Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na technologický komplex úpravny kameniva

Stav ke dni: červen 2014

Území ložiska je budováno horninami jesenického kulmu moravskoslezského paleozoika. Dominantním strukturním prvkem, který ovlivňuje zásadně ložiskové poměry (ale i navazujícího ložiska Jívová-Bělkovice č. 240 100) je antiklinála, jejíž osa probíhající středem ložiska se noří pod úhlem cca 20 stupňů k SV. V jádru antiklinály vystupuje poloha velmi hrubého flyše s naprostou převahou drob s vložkami drobnozrnných slepenců. Její mocnost je minimálně 120 m. V dřívějším pojetí B.Koverdynského (1964) byla tato sekvence řazena k hornobenešovskému souvrství, podle novějšího mapování J.Dvořáka (1981) jsou horniny ložiska Bělkovice, ale i nadložní sekvence hrubě rytmického flyše a drobně rytmického flyše budující svrchní část ložiska Bělkovice - Jívová řazeny k souvrství moravickému (svrchní visé). Směr vrstev na ložisku je SV-JZ, s úklony 42-54 stupňů k SZ v severozápadním a 15-83 stupňů k JV m jihovýchodním křídle antiklinály. Ve vrcholové části antiklinály (v prostoru etáží 480 a 468 m n.m.) se směry vrstev mění v širokém rozmezí a jsou mírně zprohýbány až zvlněny. Tektonicky výrazným prvkem území jsou dislokace S-J směru, které ložisko na jz. (údolí Trusovického potoka) a sv. omezují. Ložiskový komplex drob byl přikryt (skrývka je prakticky odstraněna) kvartérními svahovými sutěmi (podíl úlomků drob přes 75 %) o mocnosti do 1,5 m. Ložiskové těleso drob je tvořeno jádrem antiklinály, má zhruba rozměry 500x160 m. Větší část je otevřena lomem, celková výška je 120 m. V porubových stěnách je dostatečně prokázána jednoduchá tektonická stavba a homogenita suroviny. Tektonické omezeni ložiska na východě (viz ložisko 240 100) toto hodnocení neovlivňuje. Základní úroveň lomu je 380 m n.m. Petrograficky bylo studováno v r. 1957 19 výbrusů, převládajícími vzorky (17) byly droby. Jsou dosti jemnozrnné, masivní, zpravidla tmavě šedé barvy, bez patrného usměrnění. Nejvíce zastoupenou součástí je křemen, živce (draselné i plagioklasy), slída (muskovit), chlorit, úlomky hornin (kvarcity, břidlice). Jako akcesorie jsou přítomny zirkon, apatit a granát. Tmel droby je klasifikován jako polymiktní (křemen, jílové minerály, sericit), vzácně kalcitický. Chemismus užitkové suroviny je doložen 1 kompletní silikátovou analýzou. Surovina je těžena ve stěnovém lomu pomocí clonových odstřelů. Z rozvalu je surovina vhodnými dopravními prostředky (dempr, nákl. automobily) dopravována do stacionární úpravárenské linky. Zde je surovina drcena primárním čelisťovým drtičem DCD 1250x1000, následně dvěma sekundárními kuželovými drtiči (KDH 1250/300 a S4-1044) a finálně dvěma terciárnimi drtiči (kuželový KDH 1250/70 a odrazový MG 2400). Součástí technologického zařízení je i míchací zařízení. Surovina je průběhu úpravy odtřiďována na různých typech třídičů. Úprava suroviny je suchá. Finální výrobky jsou skladovány jak v ocelových zásobnících, tak i na zemních skládkách. Variabilita úpravárenské linky umožňuje nastavit výrobu dle specifikace zákazníka. V případě potřeby je na provozovně možno nasadit mobilní úpravárenskou linku. Maximální roční kapacita lomu 800 tis. m3, roční produkce DP Jívová za rok 2012 činila 132,53 tis. m3

Bílčice Poř. číslo: 2

Číslo/subregistr: 3096100/B

Název: Bílčice Název DP: Bílčice (č. 70432)

Adresa kamenolomu:

Majitel:

KAMENOLOMY ČR s.r.o. Polanecká 849 721 08 Ostrava – Svinov IČO:49452011


Stavební využití dle certifikace, osvědčení

KAMENOLOMY ČR – Kamenolom Bílčice 793 67 Bílčice okres Opava Obchodní zástupce: Ing. Koukol Roman, tel.: 602 552 471, e-mail: roman.koukol@min eral.eu

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva - čedič Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm Třída 0/4 DDK 12620,13043,13242,13285 4/8 HDK 12620,13043,13242,13285 8/11 HDK 12620,13043,13242,13285 8/16 HDK 12620,13043,13242,13285 11/22 HDK 12620,13043,13242,13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace

Ohladitelnost

Ohladitelnost kameniva PSV=54 (podle ČSN 1097-8: 25.5.2012 – ZKK Hořice).

Alkalita

Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,018 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,038 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1392-CPR-451.

Osvědčení o shodě řízení výroby Škodliviny Základní geologická charakteristika

Základní petrologická

Kvalitu ložiska snižují bloky čediče s kuličkovitým (bobovitým) rozpadem. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Lokalita je součástí lávového proudu Chřibského lesa stratovulkánu Velký Roudný. Lávový proud je kvartérního stáří a nasedá na pleistocenní štěrky a částečně na karbonské (kulmské) sedimenty. Vlastní ložisko je součástí dvou na sebe nasedajících lávových proudů. Spodní je tvořený nefelinickým bazanitem, svrchní alkalickým olivinickým bazaltem. Obě horniny (makroskopicky obtížně odlišitelné) jsou rovnocennou surovinou a v technické praxi jsou nazývány čedičem. Báze proudu je v prostoru obnaženém lomem ukloněna cca 5° k SV. Na ložisku bylo dokumentováno několik typů čediče. Nejčastější je tmavě šedý, kompaktní nevýrazně porfyrický čedič. V jemnozrnné základní hmotě jsou řídké vyrostlice zeleného

charakteristika




olivínu velikosti prvních mm, maximálně do 1 cm (někdy idiomorfně omezené). Ojediněle byly zjištěny suboválné xenolity, tvořené převážně bílým krystalickým křemenem a šedavě zeleným chloritem. V některých partiích jsou poměrně četné prázdné dutinky nepravidelného tvaru o velikosti max. prvních mm. Hornina je velmi pevná, většinou sloupcovitě odlučná. Sloupce o tloušťce prvních desítek cm jsou poměrně nepravidelné, často příčně rozpukané, charakteristický je jejich miskovitý povrch. Méně často jeví čedič deskovitou nebo nepravidelnou odlučnost. Druhým nejvýznamnějším typem je tmavě šedý až černý, často světleji mramorovaný, nevýrazně porfyrický čedič s kuličkovitým (bobovitým) rozpadem. Oba základní typy čediče do sebe přecházejí často bez ostrého rozhraní. V generelu je možno pozorovat pruhy jednotlivých typů o mocnosti prvních m zhruba paralelní s bází lávového proudu. Směrem k jihovýchodu přibývá kuličkovitého čediče na úkor kompaktního. Na bázi lávového proudu a na styku čedičového tělesa s tufovými vložkami při jeho okraji se vyskytuje silně pórovitý hnědavě tmavě šedý čedič struskovitého vzhledu. V jihozápadní části lomu, v odvodňovacím příkopu a jeho okolí, byly v okrajové části čedičového tělesa nalezeny vložky okrového tufu. Třístupňové drcení na stacionární lince. Primární okruh - čelisťový drtič V82N s jedním třídičem. Sekundární okruh - pásovým dopravníkem do kuželového drtiče GP100S s výstupem do 4 třídičů. Terciérní okruh - vibrátor METSO CVB s výstupem do 6 třídičů a deponování do zásobníků a finálním kuželovým drtičem KUBRIA 901-8 s jemným mletím.do 20 mm. Nadsítný materiál je pak vracen do technologického okruhu před sekundární okruh. Max. roční kapacita lomu činí 200 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 78,5 tis. m3

Bílý Kámen Poř. číslo: 3

Majitel:

Českomoravský štěrk, a.s. Mokrá 359, 664 04 Mokrá IČO: 25502247



Název: Bílý kámen Název DP: Bílý kámen (č. 70488)

Adresa kamenolomu:

Českomoravský štěrk – Kamenolom Bílý Kámen 58601 Jihlava

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – granit, rula

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, Frakce v mm Třída shody Frakce v mm Třída 0/4 PDK, DDK, 13043, 13242, 0 / 22 PDK, HDK praná Zák. č. 102/01 0/2 PDK, DDK 12620, 13043, 13242 0 / 32 PDK, HDK 2/4 PDK, DDK 12620, 13043, 13242 0 / 63 PDK, HDK 0 / 125

PDK, HDK

Zák. č. 102/01 13242, Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01

0 / 250 0 / 500 100 / 300 Směs pro výrobu 0/32

PDK PDK PDK HDK, MZK

Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01

HDK, MZK

13285, Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01

4/8

PDK, HDK

8 / 11 8 / 32 11 / 22 16 / 32

PDK, HDK PDK, HDK PDK, HDK PDK, HDK

12620, 13043, 13242, Zák. č. 102/01 12620, 13043, 13242 Zák. č. 102/01 12620, 13043, 13242 12620, 13242

32 / 63

PDK, HDK

13242

63 / 125 0/8

PDK, HDK Zák. č. 102/01 Rubanina TK PDK, HDK 13043, 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace



ČSN EN, Prohlášení shody 13242

Ohladitelnost kameniva PSV=53 (podle ČSN 1097-8: 2014, Zpráva č. 8/14 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,041 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,022 % délky).







Certifikát řízení výroby č. 1392-CPD-236. Podél hustě rozpukaných pásem a otevřených puklin došlo k hydrotermální přeměně rul i žul. Směrem do okolí pásmo alterace rychle slábne. Alterovaná žula je růžově šedá až zelenavě šedá. Alterací jsou nejvíc postiženy živce. Obdobné alterace jsou v rulách, které jsou zelenavě šedé a obsahují zrnka pyritu. Po utuhnutí magmatu byla oblast ložiska postižena orientovaným tlakem ve směru 60°. V místech četnějšího rozpukání se vytvořila hluboko sající pásma, podél nichž došlo k výstupu hydrotermálních roztoků. Hloubka navětrání je proměnlivá v důsledku poruchových pásem, nejhlubší je v 27,2 m. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je součástí centrálního moldanubického plutonu a je tvořeno muskovit-biotitickou žulou a biotitickou rulou. Rula tvoří xenolity velikosti několika cm až 100 m v žule. Ojediněle se vyskytují na puklinách křemenné žilky a žilky aplitu, mocné 2–20 cm. Kontakty rul s granitem jsou ostré i pozvolné. Orientace s-ploch je směr 84°, úklon 15° k S na severním okraji ložiska, na jižním okraji je směr 6°, úklon 25° k Z. Mocnost ložiska je dána těžební bází 586 m n. m. V půdorysu má ložisko tvar obdélníka, s delší stranou ve směru S-J, s délkou 600 m. Šířka ložiska je 400 m. Rozloha půdorysu je 50 ha. Skrývka je tvořena humusem a svahovými sutěmi. Na ložisku jsou zastoupeny dva typy hornin: (1) nenavětralá muskovit-biotitická žula je šedá až šedomodrá, středně až drobně zrnitá, s všesměrnou texturou. K-živec převažuje nad plagioklasem (albit až oligoklas). Akcesoricky je zastoupen rutil, andalusit, zirkon, sericit, chlorit, apatit a rudní minerál. (2) biotitická rula je šedá, většinou se zřetelně paralelní texturou, středně až drobně zrnitá. Velmi proměnlivý je stupeň migmatitizace. Hlavní součástky jsou křemen, živec a biotit, akcesorie jsou zastoupeny granátem, muskovitem, zirkonem, apatitem. K-živce převládají nad plagioklasem (oligoklas). Silně migmatitizovaná rula je středně zrnitá, K-živec převažuje nad plagioklasem. Surovina je rozpojována clonovými odstřely a odvážena na stacionární úpravárenskou linku. Rozpojená rubanina je po převozu k primární drtírně sklopena do násypky a dopravena na čelisťový drtič, kde je rozdružena na bloky cca 250 mm. Pásovým dopravníkem přes odhliňovač je surovina dopravena na primární třídič. Nadsítná frakce postupuje do sekundárního kuželového drtiče, podsítná je vedena na třídič (VTN 2000×4000), kde je dále rozdělena do frakcí (0–4, resp. 4–22) a uložena na skládku. Ze sekundárního kuželového drtiče je surovina vedena na sekundární třídič (TS 203 1500×5000), kde je rozdělena dle zrnitostí (8–32–63), nadsítná frakce (63/125) je uložena na skládku. Podsítné frakce mohou být uloženy do zásobníků, popř. mohou být vedeny do terciérního kuželového drtiče, odkud postupuje materiál k finálnímu třídění. Primární prašnost při výrobě drceného kameniva je přednostně snižována odsáváním tuhých emisí přes odlučovače s kapsovými textilními filtry. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 98,61 tis. m3

Bohučovice Poř. číslo: 4


Název: Bohučovice Název DP: Bohučovice (č. 70299)

Adresa kamenolomu: Majitel:

KAMENOLOMY ČR s.r.o. Polanecká 849 721 08 Ostrava – Svinov IČO: 49452011


KAMENOLOMY ČR – Kamenolom Bohučovice, 747 41 Hradec nad Moravicí, okres Opava, Obchodní zástupce: Ing. Koukol Roman, tel.: 602 552 471, e-mail: roman.koukol@min eral.eu

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva - droba

Výrobek, Frakce v mm 0/2 0/4 2/4 4/8 8/11 8/16 11/16 11/22

Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída shody Frakce v mm Třída shody DDK 12620,13043,13242,13285 16/22 HDK 12620,13043,13242,13285 DDK 12620,13043,13242,13285 16/32 HDK 12620,13043,13242,13285 DDK 12620,13043,13242,13285 0/63 ŠDA 12620,13043,13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 0/32 ŠDA 13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 32/63 HDK 13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 LKT 13383-1 HDK 12620,13043,13242,13285 LKN 13383-1 HDK 12620,13043,13242,13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace  ČSN EN 13383-1 Kámen pro vodní stavby


Osvědčení o shodě řízení výroby Škodliviny

Ohladitelnost kameniva PSV=64 (podle ČSN 1097-8: 23.6.2012 - ZKK Hořice). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední dle TP 137, změna 1 (12/2012; zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,189 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,044 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1392-CPR-453. Na některých puklinách byla v minulosti zjištěna puklinová hydrotermální mineralizace (křemen, různé typy karbonátů (kalcit, dolomit-ankerit), sulfidy (markazit, pyrit, chalkopyrit). V zvětralých částech ložiska byly nalezeny sulfáty (sádrovec). Pukliny mají často hnědé nebo rezavé povlaky, v připovrchové zvětralé vrstvě se na nich vytvářejí pestré obrazce tvořené limonitem. Některé pukliny nesou zřetelné stopy pohybu (rýhování), podél některých byl zjištěn vzájemný posun vrstev. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.





Lokalita náleží do komplexu flyšových hornin moravskoslezského paleozoika (kulmu). Vlastní ložisko je součástí hradeckých vrstev, řazených do svrchního visé. Předmětem těžby jsou slabě metamorfované sedimentární horniny. Hlavní těženou horninou je droba, v podřadné míře se vyskytují břidlice, prachovce a slepence. Ložisko je výrazně vrstevnaté, lavice drob jsou prokládány polohami břidlic, prachovců, případně slepenců. Celý sedimentární komplex je zvrásněný. V severní stěně lomu byly vrásy velmi výrazné, směrem k jihu se postupně vytrácejí. Horniny jsou silně rozpukané několika systémy vesměs strmých puklin. Charakteristická droba je šedá až tmavě šedá hornina, s hnědavým nebo zelenavým nádechem, jemnozrnná až středně zrnitá. Zrnitost se zpravidla plynule mění, někde je možno pozorovat pozitivní gradační zvrstvení. Zrna jsou málo opracovaná tvořená vedle převládajícího křemene živcem, slídami a úlomky různých hornin (vyvřelých, metamorfovaných i sedimentárních). Lokálně se v drobách vyskytují oválné zdeformované úlomky tmavě šedých grafitických břidlic. Nezvětralá droba je kompaktní tvrdá hornina s výraznou lavicovitou odlučností. Mocnost lavic kolísá od desítek cm do prvních m. Při zvětrávání se barva horniny mění na hnědou, až rezavou a hornina postupně ztrácí požadované kvalitativní parametry (pevnost, nasákavost...). Charakteristická břidlice je tmavě šedá, světle šedě laminovaná, hedvábně lesklá. Jednotlivá zrna nejsou makroskopicky rozlišitelná. Kontrolními laboratorními zkouškami bylo zjištěno, že některé kompaktní prachovce přesto vyhovují z hlediska otluku a nasákavosti i pro výrobu náročných tříd drceného kameniva obdobně jako hlavní nerostná surovina – droba. Slepence se na ložisku vyskytují pouze lokálně ve vrstvách o mocnosti maximálně prvních desítek cm. Jedná se o šedé až tmavě šedé horniny, světle šedě a černě skvrnité, polymiktní, špatně vytříděné. Třístupňové drcení na stacionární lince. Primérní okruh - podavače a těžký hrubotřídič THT s drtičem SANDVIK JM 1312. Pásovými dopravníky na hrubotřídič HT 1500 x 4000. Sekunderní okruh – ze sekundárních zásobníků vibračními podavači do 2 kuželových drtičů DKT 1200 a METSO GP 300 a třídiče SANDVIK MF CS 126, nadsítné se vrací zpětným okruhem do sekundárních zásobníků. Tercierní okruh – z terciérních zásobníků vibračními podavači do dvou kuželových drtičů NORDBERG HP 200 a SANDVIK H 4800 F s finální třídírnou. K odsávání odprašků ze sekundární a terciérní drtírny slouží dvě filtrační jednotky FV 150. Z finální třídírny jsou odprašky odsávány odsávacím zařízením se dvěma filtračními stanicemi OS 600.


Max. roční kapacita lomu činí 700 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 303,4 tis. m3

Starý Bohumín Poř. číslo: 5


Název: Starý Bohumín Název DP: Bohumín (č. 70678)

Adresa kamenolomu:

Majitel:







KAMENOLOMY ČR – Pískovna Bohumín, 735 81 Starý Bohumín, okres Karviná Obchodní zástupce: Ing. Koukol Roman, tel.: 602 552 471, e-mail: roman.koukol@min eral.eu

Štěrkopísek Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody 0/2 DDK 12620, 13242,13139 0/4 DDK 12620, 13242,13139 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední dle TP 137, změna 1 (12/2013ZKK Hořice; zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,183 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1: průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,061 % délky. Certifikát řízení výroby č. 1392-CPD-355 pozastaven. Části dřev, snižující kvalitu suroviny s možností zhoršení humusovitosti. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Jedná se o fluviální a glaciofluviální štěrkopísky a pískoštěrky würmského stáří, spočívající na podložních neogenních jílech. Ve zkoumaném území jsou vázána ložiska štěrkopísků na terasové akumulace řeky Odry, Olše a jejich přítoků. Všeobecně jsou terasové sedimenty představovány glaciofluviálními písky, jílovito-písčitými nebo jílovitými štěrky, zrnitostně odpovídající štěrkům hrubým, v dolních částech toků pak většinou štěrkům středním až drobným. Podloží štěrkopísků je často tvořeno horninami spodnobadenského stáří, představovaných souvrstvím zelenavě šedých a hnědošedých, jemně písčitých, místy silně písčitých, jemně slídnatých vápnitých jílů, které vzácně obsahují vložky vápnitých písků, případně pískovců. Psamity jsou klastické sedimenty s převahou úlomků o velikosti 0,063–2 mm. Úlomky jsou tvořeny především křemenem, k němuž někdy ve větším množství přistupují živcová zrna nebo také úlomky různých hornin. Kromě psamitové frakce bývají v těchto sedimentech přítomny také klastické částice, které zrnitostně odpovídají aleuritům až pelitům, ale též

psefitům. Nezpevněné psamity se souborně označují jako písky.

Technologie úpravy a Těžba z vody plovoucím drapákem S 150, transport do procesu úpravy lodí 200 t, tlačným vybavení remorkerem RTD 120 a plovoucím korečkovým elevátorem PKE 80. Zpracování na 2 kamenolomu vibračních třídičích SDT 1000x4000 VTN. Hrubý podíl dopravníkem do zásobníků Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na technologický komplex úpravny kameniva


s frakcemi 8 – 16 mm a nad 16 mm. Jemný podíl odkalován ve 2 šnekových pračkách KDŠ 80, s výslednou frakcí do 4 mm. Max. roční kapacita lomu činí 170 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 32,1 tis. m3

Horní Bory Poř. číslo: 6

Číslo/subregistr: 3152900/B 3152901/D

Název: Horní Bory (B), Horní Bory (D) Název DP: Horní Bory (č. 70935)

Adresa kamenolomu:

Majitel:

COLAS CZ, a.s., Kosovská 10, 586 37 Jihlava, [email protected] IČO: 26177005

COLAS CZ - lom Bory, 594 61 Bory, okres Žďár nad Sázavou, vladimir.zastera@co las.cz


Stavební kámen na výrobu drceného kameniva: Rula

Výrobek, Frakce v mm 0/4 0/32 0/63 4/8 8/11 8/16 11/22 16/22 16/32 32/63




Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, ČSN EN, Prohlášení Třída shody Frakce v mm shody DDK 13043, 13242 0/4 Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 13242 0/8 Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 13242 0/22 Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 0/32 Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 0/63 Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 0/150 Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 63/125 Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 Skrývka Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 LK netříděný Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace

Ohladitelnost kameniva PSV = 58 (podle ČSN 1097-8: 2012, Zpráva č. 1041/13 o ročních zkouškách kameniva) Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,087 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,025 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1392-CPD-341 V sv. části lomu na druhé etáži byla v minulosti zjištěna puklinová hydrotermální mineralizace. Jednalo se o křížení žilných struktur pegmatitové a alpské parageneze. Tyto struktury byly často vyplňovány masivními agregáty pyritu. V současnosti postupem těžby tyto objekty již vymizely. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.


Základní petrologická charakteristika Technologie úpravy a vybavení kamenolomu



V předpolí DP je nevýhradní ložisko D3 152901 Horní Bory. Stratigrafie: proterozoikum. Geologická jednotka: strážecké moldanubikum, na rozhraní pestré a jednotvárné skupiny strážeckého moldanubika. Pestrá skupina moldanubika obsahuje různé druhy ortorul, migmatitů, pararul, amfibolitů, granulitů, serpentinitů i magmatitů s vložkami vápenců. Západně od zkoumaného území vystupuje borský granulitový masiv, severně borský ultrabazický masiv. Tektonika širšího okolí je dána antiformou km řádu. Zlomy v okolí ložiska mají většinou směr SV - JZ, S - J a JV - SZ. Vlastní ložisko je tvořeno rulami granáticko-biotitickými, granulitovými, více nebo méně migmatitizovanými, s přechody do granulitů. Složení suroviny je poměrně stejné v celém ložisku. Tyto ruly tvoří dlouhé čočky i pruhy s přechody do granulitových hornin. Ložisko tvoří lavicovitě uložené souvrství rul, s mocností lavic 30 až 70 cm. Svrchní polohy jsou zvětralé až rozpadlé až do hloubky 4,0 m pod povrch terénu. Mocnost skrývek - 2 m, max. 5 m. Oblast průzkumu je na SZ omezena komunikací, na JV mocností skrývek. Báze výpočtu zásob je na 537 m n. m.. Průzkumné území má tvar nepravidelného pětiúhelníku, protaženého ve směru SV - JZ, s průměrnou délkou 245 m, maximální 250 m a šířkou 140 m, maximální 150 m. Plocha půdorysu je 3,5 ha. Svislá výška dosahuje 25 - 40 m. Těženou surovinu reprezentují ruly (granáticko-biotitická, granulitová a biotit-sillimanitická) s přechodem do granulitů. V nezvětralém stavu je surovina masivní. V těžebně byla zjištěna poloha velmi pevného migmatitu. Jedná se o stacionární a semimobilní technologickou linku. Rubanina naložená v lomu je dopravována do násypky primárního drtiče V7-2N. Materiál je podrcený a pasem odvedený do čelisťového drtiče V7-2N. Za drtičem je umístěný odhliňovací třidič EDT 1800 x 4000, který rozděluje podrcený materiál na tři frakce. Materiál je následně přetříděný na třídiči EDT 2000x4000, kde se vyděluje frakce > 63 mm a frakce 16-32 nebo 22-32 mm (dle momentálního osítování) na vratnou větev pásu k předrcení na drtiči DKT 1200, odkud se vrací na sběrný vynášecí dopravník za odhliňovacím třídičem EDT . Na třídiči EDT 2000x4000 se dále vyděluje frakce 32/63 přímo do zásobníku, ostatní materiál < 16 nebo 22 mm (dle osítování) se dále třídí na třidiči VP3 1500 x 5 000, kde se vydělují jednotlivé frakce drtí 0/4, 4/8 (4/11), 8/16, (11/16), 16/22, (11/22). III. stupňová semimobilní linka se skládá se ze čtyř samostatných modulů na sebe vzájemně navazujících. Základem technologie provozu je primární drcení natěžené rubaniny čelisťovým drtičem. Podrcený materiál je dopravován dopravníkovými pásy k sekundárnímu a terciárnímu drcení a následnému třídění. Jedná se o: I. modul – primární drtící jednotka na pasech Metso typ Nordberg LT 106 poháněná dieselovým motorem vč. bočního vynášecího pasu, dále II. modul – kuželový drtič na pasech Metso typ LT 200HPS-II s diesel pohonem a dvousítným závěsným třídícím modulem vč. vratného dopravníku, dále III. modul – kuželový drtič na pasech Metso typ LT 200HPS-I s diesel pohonem a jednosítným závěsným třídícím modulem vč. vratného dopravníku a IV. modul – třídící jednotka na pasech s diesel pohonem ST4.8. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. tun, roční produkce za rok 2012 činila 130 tis. tun

Bratčice Poř. číslo: 7

Majitel:

Družstvo DRUMAPO, Němčičky 94, 66466 Němčičky IČO: 46346121



Název: Bratčice Název DP: Bratčice (č. 70158); Medlov (č. 60373)

Adresa kamenolomu:

Družstvo DRUMAPO Pískovna Bratčice, Němčičky 94, 66466

Štěrkopísky, Živcové suroviny

Výrobek, Frakce v mm 0/2 0/4 4/8 8/16 16/32 32/63 63/125 0/4 0/8

Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída PÍSKOVNY MORAVA Frakce v mm Třída PÍSKOVNY MORAVA PTK, praná 13139 0/63 PTK Zák. č. 102/01 PTK, praná 12620, 13043, 13242,13139 0/32 PTK Zák. č. 102/01 PTK, praná 12620,13242 0/16 PTK 12620,13043,13242 PTK, praná 12620 32/63 PTK Zák. č. 102/01 PTK Zák. č. 102/01 0/22 PTK 12620,13043,13242 PTK Zák. č. 102/01 LK netříděný -Zák. č. 102/01 PTK Zák. č. 102/01 LK netříděný/B -Zák. č. 102/01 PTK 12620,13043,13242,13139 LK tříděný -Zák. č. 102/01 PTK 12620,13242 Zemina 0/300 G3 -Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty


Certifikace řízení výroby Škodliviny Základní geologická charakteristika

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,063 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,017 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-398 Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Území patří do střední skupiny teras akumulací Svratky a Jihlavy, vytvářející rozsáhlou plošinnou terasu syrovicko-iváňskou. Syrovicko-iváňská terasa je součástí tzv. mladšího štěrko-pískového pokryvu v Dyjskosvrateckém úvalu složeného ze tří akumulací. Na bázi spodní akumulace jsou bloky paleozoických krystalických hornin ve fluviálních štěrkopíscích. Střední akumulace je tvořená hlavně pískem s příměsí štěrku. Byly rozlišeny tři horizonty: 1 - surovinový typ A (ferreto) - mocnost 2-3 m, s vyšším obsahem štěrkové frakce a vyšším množstvím odplavitelných částic. Nevyhovuje ČSN 72 1512, používán při rekultivacích i když





obsah živců je relativně nejvyšší. 2 - surovinový typ B Hlavní ložisková výplň syrovickoivaňské terasy. V centrální oblasti toku jsou mocnosti uloženin nejvyšší a jakost surovin. typů nejstálejší. Živcové písky a štěrkopísky. Surovina obsahuje proplástky jílů, hlavně na hranici mezi typy B a C nebo ve vyšších částech typu B na úkor jeho mocnosti. 3 - surovinový typ C - tvoří bazální sediment kvartéru. Jsou to šedé, místy nahnědlé písčité štěrky, méně štěrkovité písky. Je to fluviální sediment, mocnost od 0 do 10 m, průměrná 4 - 5 m. Valouny v průměru 3 - 5 cm velké. Podloží kvartéru tvoří neogenní sedimenty (baden). Typ A - rezavě hnědé štěrkovité písky s nízkým obsahem štěrku až písky s podřadným zastoupením štěrkovité frakce, místy se zvýšeným obsahem odplavitelných částic. Ve štěrkové frakci jsou valouny rul, křemence, křemene a živce, granitoidů, granulitů. V písčité frakci jsou nejrozšířenější živce, pak křemen, podřadně úlomky výše uvedených hornin, slídy, amfibol, granát aj. Typ B - okrově hnědé až šedohnědé písky s podřadným zastoupením drobně štěrkovité frakce. Jedná se o středně vytříděný fluviální sediment. Petrografické a mineralogické složení štěrku a písku je blízké typu A. Tento typ slouží i jako zdroj živcových surovin. Obsah živcové substance je kolem 58 – 60 % hm. Typ C - šedé, místy nahnědlé písčité štěrky, méně štěrkovité písky, výjimečně přecházející do písků s podřadným zastoupením štěrkové frakce nebo do štěrků (přes 80% štěrkové frakce). Je to fluviální, špatně až velmi špatně vytříděný sediment, ve kterém se vyskytují sporadicky bloky až 1 m velké, často valouny přes 20 cm. Provoz pískovny Bratčice se dělí na suché zpracování a na mokré zpracování těženého štěrkopísku, jako vstupní suroviny 0 – 125 mm. Surovina je těžena kolovým nakladačem, nebo elektrickým pásovým rypadlem E 303 v jednom až třech těžebních řezech. Suchá těžba - semimobilní třídírna MBT: Surovina je sypána přímo do vstupní násypky a prostřednictvím pásových dopravníků jde na jednosítný dynamický třídič. Na třídiči dochází k roztřídění suroviny na hotovou frakci TK 0 – 4 mm a nadsítné 4 – 125 mm k dalšímu zpracování. Z frakce 4 – 125 lze roztříděním na další semimobilní třidírně vyrobit různé frakce, nebo dále zpracovat v procesu mokré těžby. Mokrá těžba – úpravna s drtičem a meziskládkou + finální úpravna mokrá: Surovina je sypána přímo do mobilní násypky s podavačem a prostřednictvím pásových dopravníků jde do vyrovnávacího zásobníku. Dále je pomocí pásového dopravníku přivedena na banánový třídič. Zde je odříděna frakce 0 -16, tato jde na haldovací dopravník, pod kterým je uložena na tunelovou meziskládku. Nadsítné 16-125 je vedena zpětným dopravníkem do sila s pásovým podavačem a v odrazovém horizontálním drtiči je podrcena a vrácena pásovým dopravníkem znovu na banánový třídič. Z mezideponie tunelem za pomoci pásových podavačů a dopravníků je frakce 0-16 dopravena do jednorotorové nožové pračky, odkud se spolu s vodou přesypává na dvousítný sprchovaný třídič. Na třídiči se roztřídí na hotové frakce 4-8 a 8-16, obě jsou prostřednictvím haldovacích dopravníků ukládány na zemní skládky. Podsítná frakce 0-4 je splavována do korečkového dehydrátoru a odtud jde přes odvodňovací třídič a haldovací pásy na zemní skládku jako hotový výrobek PK 0-4 mm. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 213,24 tis. m3 (štěrkopísky), 12,01 tis. tun (živcové suroviny).

Bukovice Poř. číslo: 8


Název: Bukovice Název DP: Bukovice (č. 70743)

Adresa kamenolomu:

Majitel:






KAMENOLOMY ČR – Kamenolom Bukovice 790 00 Jeseník Bukovice okres Jeseník Obchodní zástupce: Ing. Koukol Roman, tel.: 602 552 471 e-mail: roman.koukol@min eral.eu

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva - amfibolit Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm Třída 0/4 DDK 12620,13043,13242,13285 4/8 HDK 12620,13043,13242,13285 8/16 HDK 12620,13043,13242,13285 11/22 HDK 12620,13043,13242,13285 16/32 HDK 12620,13043,13242,13285 0/63 ŠDA 12620,13043,13242,13285 0/32 ŠDA 13242,13285 32/63 HDK 13242,13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace

Ohladitelnost kameniva PSV=53 (podle ČSN 1097-8: 27.11.2012). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální dle TP 137, změna 1 (01/2011; zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,019 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,045 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1392-CPR-454. Na puklinách jsou často bílé (patrně karbonáty - často korodované), hnědé nebo okrové (ve svrchních partiích ložiska) povlaky. Při dokumentaci bylo na ložisku lokalizováno několik strmých poruchových zón. Zóny jsou tvořeny silně rozpukanou, alterovanou, zpravidla rezavě zabarvenou horninou, která místy přechází až do zelenavého nebo hnědavého mylonitu. Výplň poruch obvykle nepřesahuje první desítky cm. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.



Technologie úpravy a vybavení kamenolomu Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na technologický komplex úpravny kameniva


Lokalita spadá do moravskoslezské oblasti silezika a je devonského stáří. Vlastní ložisko je součástí vrbenské skupiny, která tvoří obal desenské jednotky. Předmětem těžby je amfibolit a v podružné míře pegmatit. Horninový masív je silně rozpukaný několika systémy puklin. Nejdůležitější je systém SZ-JV s úklonem 45–50° k SV, druhý systém má směr JZ-SV a úklon blízký 90°. Další pukliny (mimo popsané systémy) jsou vesměs strmé, neprůběžné a nerovné. Odlučnost hornin je nepravidelná, místy deskovitá. Je podřízená puklinám a částečně plochám foliace. Pegmatitové žíly prorážejí masív ve směru přibližně Z-V s úklonem 20–40° k S a dosahují mocností od několika cm do cca 10 m. Jsou často zprohýbané, rozštěpené a přerušené následnými tektonickými pohyby. Charakteristický amfibolit je tmavě šedý, špinavě bíle, šedě, zelenavě a hnědě laminovaný až páskovaný, jemnozrnný až středně zrnitý. V páscích o mocnosti mm až cm se střídají různé petrografické typy amfibolitu. Místy je hornina silně detailně provrásněná. Makroskopicky jsou v ní odlišitelná zrna černého amfibolu a bílých živců, v některých páscích jsou zrna biotitu, granátu nebo epidotu. Hornina má výraznou foliaci s generelním směrem SZ-JV strmě (60–90°) zapadající k JZ, která se v severní části lomu stáčí až do směru JZ-SV se strmým úklonem k SZ. V amfibolitu se poměrně často vyskytují žíly a čočky šedého křemene o mocnosti mm až cm. Některé mají charakter sekrečních křemenů (často silně zprohýbané), některé pravých žil, prorážejících starší amfibolit. V severovýchodní části lomu amfibolit přechází do amfibol-biotitové pararuly. Petrografická změna je patrně příčinou alterace, zasahující do hloubky až několika desítek m. Charakteristický pegmatit je špinavě bílá až světle šedá, místy tmavě šedě skvrnitá hornina, která v podobě žil prostupuje amfibolitový masív. Skládá se převážně ze šedého křemene a bílých živců, méně jsou zastoupeny slídy (muskovit, biotit) a akcesoricky amfibol a granát. Struktura horniny je porfyroblastická až porfyrická, zrnitost kolísá od jemnozrnné (jemnozrnná hornina vzhledem připomíná granit) až k hrubě zrnité s několikacentimetrovými vyrostlicemi křemene a živce. Dvoustupňové drcení na stacionární lince. Primární okruh - z vibrační násypky do čelisťového drtiče VZ – 2NGO a vibračního třídiče VTN. Sekundární okruh – 2 kuželové drtiče DKT 900/160 a DKT 900/55 a 2 vibrační třídiče VT a VTN1. Finální úprava válcovým třídičem VT6X, jednotlivé frakce do 7 expedičních zásobníků. Maximální roční kapacita lomu 50 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 18,52 tis. m3

Halda Bytíz Poř. číslo: 9

Majitel:

Ecoinvest Příbram s.r.o. IČO: 62954024

Druh suroviny

Číslo/subregistr: ---bez čísla

Název: Halda Bytíz Název DP: není vymezen

Adresa kamenolomu:

Lom Bytíz Areál úpravny RMC – 1. máj 261 01 Bytíz

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva - horninová směs (převažují algonkické břidlice, slepence, droby apod.)

frakce dle EN ČSN Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída Frakce v mm Třída shody 0/4 prané 12620, 13043, 13242, 13139 11/22 prané 12620, 13043, 13242 2/4 prané 12620, 13043, 13242, 13139 16/32 prané 12620, 13043, 13242 4/8 prané 12620, 13043, 13242 32/63 prané 12620, 13043, 13242 8/11 prané 12620, 13043, 13242 0/32 prané 12620, 13043, 13242 8/16 prané 12620, 13043, 13242 0/63 prané 13242 11/16 prané 12620, 13043, 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12 620 + A1 Kamenivo do betonu, certifikace, osvědčení  ČSN EN 13 043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch,  ČSN EN 13 242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace,  ČSN EN 13 139 Kamenivo pro malty (frakce 0/4 a 2/4).

Ohladitelnost Alkalita Certifikace řízení výroby Škodliviny


Nestanovena Nestanovena Nevlastní Nejvýznamnější je zbytkový obsah uranové mineralizace (často nevyhovující požadavkům radiační ochrany), z tohoto důvodu je materiál tříděn pod radiometrickou kontrolou a následně jsou při praní odplaveny kalové podíly. V odvalech je uložena rovněž žilovina tvořená převážně kalcitem s příměsi Mn, Fe, Mg. Zároveň jsou v materiálu zbytkové obsahy rudních minerálů (sfalerit, siderit, galenit, pyrit, pyrhotin). Žádné další škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny. Příbramské uranové ložisko zaujímá pruh území probíhající ve směru JZ-SV mezi Rožmitálem - Dobříší o délce cca 24 km a šířce 1,5 až 2 km. Vlastní uranové ložisko je žilným ložiskem hydrotermálního původu, jeho geneze je vázána na exokontakt středočeského granitoidního plutonu, vzniklého v době variského vrásnění. Nejvýznamnějšími průvodními horninami jsou slabě regionálně a kontaktně metamorfované horniny svrchního proterozoika (břidlice), částečně překryté kambrickými sedimenty. Uranové zrudnění je vázáno na rudní





žíly SZ až SV směru (převážně strmé, pravé), rozměry rudních žil se pohybují od desítek metrů až po 1000 i více metrů po směru i sklonu při mocnosti převážně 5 až 100 cm (výjimečně až 10 m). Ve výplni žil bylo stanoveno téměř 90 minerálů, z nichž převládá kalcit, dále se vyskytují křemen, uranit, urano-antraxolit, galenit, sfalerit a další. Uranové minerály jsou na plochách žil soustředěny do rudních čoček, jejichž plocha činí cca 10% celkové žilné plochy. Průvodními horninami jsou sedimenty pospilitové série svrchního proterozoika, na kterých jsou diskordantně uloženy slepence a pískovce spodního kambria. Jedná se o hlušinový materiál uložený na odvalech vzniklých v souvislosti s těžbou uranových a polymetalických rud. Z petrografického hlediska se jedná o horniny dobříšské série svrchního proterozoika slabě regionálně a různě intenzivně kontaktně metamorfované pískovce, prachovce a jílovce postižené hydrotermálními alteracemi. Méně časté jsou žilné vyvřeliny - granitoidy, intraformační dobříšské slepence a slepence a pískovce spodního kambria. V odvalech je uložena rovněž žilovina tvořená převážně kalcitem s příměsmi Mn, Fe, Mg. Zrnitost se pohybuje od 0,X mm až po 40 cm, výjimečně i více. Převažující zrnitost je v rozmezí 5–20 cm. Na drticí lince společnosti ECOINVEST PŘÍBRAM s.r.o. – lom Bytíz je zpracováván materiál uložený na odvalech po bývalé těžbě U-rudnin. Haldovina je nakládána a nákladními vozy dopravována na drtírnu, kde je dle potřeby, až třístupňově drcena a tříděna na frakce 04, 4-8, 2-4, 4-8, 8-11, 8-16, 11-16, 11-22, 16-22, 16-32, 32-63. V průběhu zpracování kameniva je provedena unikátní třístupňová separace zdrojů ionizujícího záření (zbytků Urudnin) – tím je zajištěno, že hmotnostní aktivita výrobku nepřekročí mezní hodnotu 1 000 Bq/kg danou pro stavební materiály určené do nepobytových prostor. V průběhu třídění na sítech je kamenivo oplachováno technologickou vodou a tím je zbaveno nežádoucích jemných substancí. Tzv. jednomletky (frakce 0-32 a 0-63) jsou vyráběny z méně aktivních poloh odvalů a je u nich provedena pouze separace zdrojů ionizujícího záření, bez následného oplachu technologickou vodou. Jedná se o běžnou třístupňovou lomovou drtírnu doplněnou o separaci aktivních materiálů a vodní hospodářství. Celý proces výroby je dozorován Státní báňskou správou a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Maximální roční kapacita lomu 250 tis. tun, roční produkce za rok 2012 činila 98 tis. tun

Čenkov Poř. číslo: 10

Majitel:

COLAS CZ, a.s., Kosovská 10, 586 37 Jihlava, [email protected] IČO: 26177005

Druh suroviny frakce dle EN ČSN Výrobek, Frakce v mm 0/4 0/32 0/63 4/8 8/11 8/16 11/22 16/22 16/32





Název: Čenkov Název DP: Čenkov (č. 70191)

Adresa kamenolomu:

COLAS CZ Kamenolom Čenkov, 250 70 Odolena voda, okres Praha-východ

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva: Spilit Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída shody Frakce v mm Třída shody DDK 13043, 13242 32/63 HDK 13242 HDK 13242 0/11 ---Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 13242 0/22 ---Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 0/100 ---Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 0/200 ---Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 LK netříděný ---Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 LK tříděný ---Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 Kámen soklový ---Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12 620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13 043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13 242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace

Ohladitelnost kameniva PSV = 51 (podle ČSN EN 1097-8:2012, Zpráva č. 1898/13 o ročních zkouškách kameniva) Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,013 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,016 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-361. Certifikát výrobku č. 2890/218/2010. Na některých puklinách byla v minulosti zjištěna hydrotermální mineralizace s kyzovými náteky a závalky (pyrit, pyrhotin atd.). Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko se nachází v sz. křídle barrandienského svrchního proterozoika, které z křídové tabule vystupuje v různě velkých ostrůvcích metamorfovaných sedimentů a vulkanitů. Ložisko je součástí spilitových vulkanitů, tvořících různě mocné lávové příkrovy protažené ve směru zhruba S-J se středním úklonem k V. Ložisková výplň je hustě rozpukaná a tektonicky porušená, zejména ve směru SZ-JV (poruchy až 10 m široké), hojné jsou i dislokace S-J





(podle nich modelován profil terénu), řídké jsou poruchy zhruba V-Z a nejmladší jsou dislokace SV-JZ. Petrografický výzkum spilitových vulkanitů na ložisku provedl P. Röhlich, který zde vymezil téměř celistvé spility a jemně až středně zrnité vulkanické diabasy (dnes označované jako metabazalty). Podstatnými minerály spilitů jsou plagioklasy a amfiboly vzniklé přeměnou pyroxenů. Relativně houževnatá hornina obsahuje hojně žilky druhotných minerálů (klinozoisit a karbonáty), akcesoricky i rudní minerály (pyrit, pyrhotin). Hornina má zelenavě až modravě tmavošedou barvu. Jedná se o stacionární a semimobilní technologickou linku. V rámci technologického celku č. 1 je rubanina z lomu dopravována do násypky primárního drtiče typu Metso C 110. Materiál < 60 mm je vydělován již před vstupem do drtícího prostoru primárního drtiče na odhliňovacím roštu a tento následně tříděný na hrubotřidiči HT 1 500 x 4 000. Odtud je materiál < 22 mm odváděný na zemní skládku, materiál > 22mm se za primárním drtičem spojuje skluzem s předrceným materiálem za primárním drtičem. Odtud je materiál odváděný vynášecím pasem na zemní skládku 0/190 (0/200). Technologický celek č. 2 tvoří zařízení na další drcení a finální třídění produkce. Veškerý materiál je drcený ve druhém stupni drcení kuželovým drtičem HP300 Metso. Materiál za sekundárním drtičem je tříděný na vibračním třídiči VP4 1 500 x 5 000, frakce 0/4 (0/4II tj. za druhým stupněm drcení) je vydělována na zemní skládku, rovněž tak může být vydělována frakce 32/63. Frakce > 63 se vrací zpět do drtiče HP300. Vydělená frakce 4/32 se dále zdrobňuje na kuželovém drtiči HP200 Metso a následně se třídí na třidiči VP4 1500 x 5 000. Třidičem se vydělují jednotlivé frakce – drtě 11/16, 16/22, 16/32, nadsítně se na tiřidiči vrací do vyrovnávacího zásobníku před HP 200 a dále k dalšímu drcení. Matriál pod 16mm je za třidičem odváděný k dalšímu předrcení na vertikálním odrazovém drtiči Dragon BD8, za tímto stupněm drcení se na třidiči VP 3 1500 x 6 500 vydělují jednotlivé frakce hraněných drtí a frakce 0/4 mm. Další frakce je možno získat záměnou sít na třídičích VP4,vypuštěním některých ze sítových ploch je možné vyrábět frakce štěrkodrtí (0/16, 0/32, 0/63). III. stupňová semimobilní linka se skládá ze 4 samostatných modulů. Základem technologie provozu je primární drcení natěžené rubaniny čelisťovým drtičem. Podrcený materiál je dopravován dopravníkovými pásy k sekundárnímu a terciárnímu drcení a následnému třídění. Jedná se o moduly: I. modul – primární drtící jednotka na pasech Metso typ Nordberg LT 106 poháněná dieselovým motorem vč. bočního vynášecího pasu, dále II. modul – kuželový drtič na pasech Metso typ LT 200HPS-II s diesel pohonem a dvousítným závěsným třídícím modulem vč. vratného dopravníku, dále III. modul – kuželový drtič na pasech Metso typ LT 200HPS-I s diesel pohonem a jednosítným závěsným třídícím modulem vč. vratného dopravníku a poslední IV. modul – třídící jednotka na pasech s diesel pohonem ST4.8. Maximální roční kapacita lomu 220 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 148 tis. m3

Čeperka, Čeperka 1 Poř. číslo: 11

Číslo/subregistr: 3205800/B (Čeperka); 3205801/B (Čeperka 1)

Název: Čeperka, Čeperka 1 Název DP: Čeperka (č. 71127), Čeperka I (č. 71143)

Majitel: Čeperka: MIROS

MAJETKOVÁ a.s., Pardubice, Hradecká 545, Polabiny, 533 52 Pardubice IČO: 27523934 Čeperka 1: Holcim (Česko) a.s., člen koncernu, Tovární ul. 296, 538 04 Prachovice IČO: 15052320





Adresa kamenolomu:

Pískovna Čeperka č. 330, 533 45 Čeperka, okres Pardubice

Štěrkopísky Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/2 tříděné prané 12620+A1, 13139,13242 +A1,13043 0/4 tříděné prané 12620+A1, 13139,13242 +A1, 13043 4/8 tříděné prané 12620+A1, 13242 +A1, 13043 8 / 16 tříděné prané 12620+A1, 13242 +A1, 13043 16 / 32 tříděné prané 12620+A1, 13242 +A1, 13043 0/4 zásyp mimo normu 32 / 63 odpadní mimo normu Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,141 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,026 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-068. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko leží na území labské údolní nivy, geologicky přísluší k regionu labské části české křídové tabule. Místy se na povrchu štěrkopískových teras vyskytují i váté písky. Na tomto ložisku jsou štěrkopísky uloženy ve dvou výškově málo odlišných úrovních. Obě úrovně náleží k údolní labské terase svrchně wurmského stáří – wurm 3. Podložím jsou slínovce svrchního turonu až coniaku.





Mocnost suroviny se pohybuje kolem 8-12 m. V surovině se vyskytují jílovité vložky od 0.3 do 1.6 m. Podíl štěrku se pohybuje v rozmezí 20-30 %, na z. okraji až na 40 %. Štěrky jsou drobnozrnné, průměrná velikost štěrkových valounů je 1-3 cm, zřídka nad 5 cm a ojediněle do 10-15 cm. Jejich složení je výrazně polymikní - převládá křemen a v proměnlivé četnosti jsou přítomny žuly obvykle růžových barev a hrubozrnné, bělošedé svory různého stupně prokřemenění, kvarcity, kvarcitické fylity, buližník, žulové aplity, zelené břidlice (amfibolity). Časté jsou valouny pískovců a prokřemenělých pískovců i ploché valounky tvrdých křídových slínovců, spongilitů a glaukonitických jemnozrnných pískovců. Hlavní stacionárními zařízení provozovny (výrobní linka) jsou třídič Powerscreen č. 1; třídič Powerscreen č. 2; vysokofrekvenční třídič - Bramac; nožová pračka Powerscreen; šnekový dehydrátor Powerscreen; tunelová výpust č. 1; tunelová výpust č. 2; vibrační podavač v tunelu; pasový podavač v tunelu; hydrocyklon. Vsázka štěrkopísku do úpravárenského procesu představuje materiál v kvalitě betonářského písku, který je už ze způsobu těžby dvakrát propraný. Surovina je těžena plovoucím korečkovým rypadlem typu PKR 200 T a dopravován přes plovoucí pasový dopravník B-800 (0-X), pozemní pásový dopravník B-800 (0-X), pozemní pásový dopravník haldovací B-800 (0-X) na meziskládku (výsypku) materiálu 0-X objemu až 5000 t materiálu s předtříděním na 0-125. Odtud je natěžený materiál odebírán pomocí 2 vibračních podavačů na společný pasový dopravník B-800 (0-125), umístěný v tunelu pod výsypkou. Materiál je dále transportován dopravníkem B-800 (0-125) do třídící linky Powerscreen 12´x5´, 2 Deck, kde je prostřednictvím proplachovacích sít v první fázi síta 36 oddělen materiál frakce 32 (22) - X a transportován pasovým dopravníkem B-500 (32(22) - X) na skládku materiálu frakce 32 (22) - X. Odsítovaný materiál 4- 32 (22) je dále transportován pasovým dopravníkem B-650 (4-32(22)) do vodní nožové pračky Powerscrub SW 70 a po jeho promytí vodou dále pasovým dopravníkem B-500 (4-32 (22)) na proplachovací síta (8´x4´). Odsítovaný materiál dále prochází přes další síta, kde je oddělena buď frakce 8-16 a dále transportována haldovacím pásovým dopravníkem B-500 (8-16) na skládku kameniva 8-16, nebo propadlý materiál v případě odejmuté frakce 11-22 jde na síta 48. Odsítovaný materiál 4-8 je dále transportován haldovacím pasovým dopravníkem B-500 (4-8) na skládku kameniva 4-8. Podsítné je dále transportováno do odvodňovače Trident II a po odvodnění směsi transportováno haldovacím pasovým dopravníkem B-650 (0-4) na skládku kameniva 0-4. Z třídiče č. 1 se dále odebírá část materiálu na tzv. vysokofrekvenční třídič, kde se vyrábí frakce 0-2. Maximální roční kapacita lomu 400 tis. m3, roční produkce za rok 2012 v DP Čeperka činila 66,00 tis. m3, roční produkce za rok 2012 v DP Čeperka I činila 233,75 tis. m3

Černuc, Černuc 1, Černuc 2 Poř. číslo: 12

Majitel:

Václav Maurer, Černuc 77, 273 23 Černuc IČO: 46360646





Číslo/subregistr: 3195100/B (Černuc), 3255200/D (Černuc 1), 5277200/D (Černuc 2)

Název: Černuc, Černuc 1, Černuc 2 Název DP: Černuc (č. 71029)

Adresa kamenolomu:

Pískovna Černuc, Černuc 77, 273 23

Štěrkopísek Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm shody 0/4 DTK, nepraná 12620, 13043, 13242 0/4 DTK, nepraná 13139 4/8 DTK, nepraná 12620, 13043, 13242 8/16 DTK, nepraná 12620, 13043, 13242 11/22 DTK, nepraná 12620, 13043, 13242 0/8 DTK, nepraná 12620, 13139, 13242 0/45 DTK, nepraná 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,171 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,027 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-023. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.





Lokalita patří k mírně zvlněné řipské tabuli. Štěrkopísky představují část vltavské terasy III, sledované od Nelahozevsi k Ohři. Podloží tvoří křídové slínovce a pískovce. Skrývky představují humózní a sprašové hlíny a silně jílovité štěrkopísky. Ložisko náleží ke stáří st. pleistocén - mindel. Ložisko má přibližně tvar lichoběžníku, průměrná délka je 1200 m, šířka 400 m. Křídové podloží mírně stoupá od Z k V. Celková mocnost suroviny se pohybuje v rozmezí 3 m na okrajích terasového reliktu do 10 m uprostřed lokality. Průměr je cca 7 m. Mocnost nadloží se pohybuje od 0,2 do 3,0 m, v průměru 1,9 m. Štěrkopísek má dosti vyrovnané zrnitostní složení, v němž mírně převládají frakce písčité nad štěrkovými. Průměrný obsah odplavitelných částic je cca 4,5 %. Mezi zrny a valouny převládají křemen (25-50 %) a křemenec, zbytek patří žulám, ortorulám, migmatitům, rulám, kvarcitům, méně hojné jsou pískovce a břidlice. Nejčastější velikost valounů je 1-5 cm. Jílovou substanci písčitých frakcí tvoří hlavně kaolinit. Černuc: Těžba se provádí ze stěny čelním kolovým nakladačem VOLVO 150E, HYUNDAI 770 a nebo VOLVO 120. Dále je surovina upravována na mobilní třídící lince POWERSCREEN. Materiál se nakládána do násypky s roštem, odkud pokračuje na dvouplošinový vibrační třídič, který je opatřen na horní ploše síty 25 x 25 mm a na spodní ploše z jedné poloviny strunové síto 5mm a z jedné poloviny harfové síto 5 x 10 mm. Zde dochází k třídění na frakce O / 4 mm, 8 / 22 mm a přepad. Štěrkopísek O / 8 mm se těží rovnou ze stěny nakladačem a upravuje na mobilní třídící lince POWERSCREEN s okatostí sít 25 x 25 mm a 10 x 10 mm. Všechny hotové výrobky jsou ukládány na zemních skládkách. S jakostními požadavky na certifikované použití se vyrábějí frakce 0/4, 0/8 a surovina 0/45. V zimním období při teplotě pod -5°C se třídění frakcí na třídírnách neprovádí. Černuc 2: Úprava suroviny je prováděna pomocí vhodného mobilního zařízení. Mobilní úpravna, která je umístěna v blízkosti lomové stěny a průběžně přemísťována za postupující těžbou, sestává z násypky, dvouplošinového třídiče a soustavy dopravních pasů. V případě nahromadění většího objemu nadsítné frakce (štěrku) může být úpravna doplněna o mobilní drtící zařízení. Výsledné frakce jsou dopravovány pomocí vynášecích pasů buď přímo na auta odběratelů, nebo na zemní skládky, ze kterých jsou expedovány pomocí kolových nakladačů. S mokrou úpravou suroviny (s praním) se neuvažuje. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012: DP Černuc (71029) (výhradní): 67 tis. m3; ložisko Černuc 2 (nevýhradní): 100 tis. m3

Dolní Lutyně – Nerad Poř. číslo: 13a

Majitel:


Název: Dolní Lutyně - Nerad Název DP: Dolní Lutyně (č. 70684)

Adresa kamenolomu:

CEMEX Sand, k.s., Napajedla, Masarykovo náměstí 207, 763 61 Napajedla IČO: 47906201

CEMEX Sand, k.s. – pískovna Dolní Lutyně, Na Vrchách 1181, 735 53 Dolní Lutyně, tel.: 725530413


Písky slévárenské a sklářské, písky, štěrkopísky





Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/1 PTK, prané 13139, 12620+A1, 13242+A1 0/2 PTK, neprané Zákon č. 102/2001 Sb. 0/4 PTK, neprané Zákon č. 102/2001 Sb. hlušina PTK, neprané Zákon č. 102/2001 Sb. Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi podle TP 137, změna 1: zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,093 % délky po 16 dnech. Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,04 % délky). Protokol 2743/11 ZKK Hořice. Certifikát systému řízení výroby č. 1481-CPR-0165. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je tvořeno pleistocenními fluviálními štěrkopísky údolní terasy s příměsí glaciálního materiálu o mocnosti do 15 m a šedými glacilakustrinními písky a jíly mindelského stáří (halštrovské zalednění) v podloží. Tyto vyplňují staré subglaciální bohumínské koryto šířky 200 až 500 m a hloubky přes 60 m s příkrými svahy. Podloží tvoří neogenní jíly. Skrývku o mocnosti 1,5–6 m tvoří písčitohlinité a jílovité hlíny a sprašové hlíny. Celková mocnost ložiska je přes 60 m. Uložení sedimentů je horizontální s diagonálním zvrstvením, obsah hrubé frakce a jílových vložek jsou nepravidelné. Zvýšený obsah hrubé frakce bývá pod skrývkou a při podloží ložiska. Fluviální štěrkopísky obsahují hlavně beskydský materiál (pískovce, slepence, křemence, rohovce, vápence ojediněle těšinity a pikryty). Horniny z Jeseníků (droby, břidlice, křemen) a severský materiál jsou zastoupeny podřadně. Glacilakustrinní písky jsou složeny hlavně z křemene a kvarcitu (nad 90 %). Zbytek tvoří




živce (4-5 %), pak úlomky a valouny pískovce, rohovce, břidlice a rul, a úlomky hornin s převahou nordického materiálu. Jedná se o semimobilní technologickou linku. Suchá těžba – těžený štěrkopísek je ze lžíce nakladače vysypáván do násypky mobilního třídiče. Vrchní sítovou plochu třídiče tvoří drátěné síto s propadem 18x18 mm a spodní sítovou plochu strunové síto s propadem 5 mm. Odtud je dopravován pásovým podavačem a dopravníkem na dvouplošinový vibrační třídič. Po roztřídění je materiál zrnitosti pod 4 mm a 4/16 mm pomocí mobilních haldovacích pásů dopravován na skládku. Materiál zrnitosti nad 16 mm padá před mobilní třídič. Mokrá těžba – těžený štěrkopísek je po vytěžení drapákovým bagrem KG- 2,5 dopravován na břeh soustavou pásových dopravníků. Vynášecím pásem je materiál dopraven k vibračnímu třídiči, odkud je po roztřídění odveden do dehydrátoru. Po odvodnění je materiál frakce 0/1 mm praný dopravován pásovým dopravníkem na haldovací pás a odtud na skládku. Maximální roční kapacita lomu 100 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 32,94 tis. m3

Dětmarovice – Dolní Lutyně – Velké Lány Poř. číslo: 13b

Majitel:



Číslo/subregistr: 5259900/D

Název: Dolní Lutyně – Velké Lány Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

CEMEX Sand – štěrkopískovna Dolní Lutyně 1234, 735 71 Dětmarovice 725530416

Štěrkopísek

Výrobek, Frakce v mm 0/4 4/8 8/16 11/22

Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída Frakce v mm Třída shody PTK 13139, 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/2 PTK Zák. č. 102/2001 Sb. PTK 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/16 PTK Zák. č. 102/2001 Sb. PTK 12620+A1, 13043, 13242+A1 hlušina PTK Zák. č. 102/2001 Sb. PTK 12620+A1, 13043, 13242+A1 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty




Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi podle TP 137, změna 1: zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,077 % délky po 16 dnech. Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1: průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,073 % délky. Protokol 855/12 ZKK Hořice. Certifikát systému řízení výroby č. 1481-CPR-0164. Na ložisku se vyskytují jílové proplástky, které se vlastní úpravou suroviny rozplaví. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko náleží ke čtvrtohorním pokryvným útvarům Ostravska - glacigenním sedimentům zasahuje do subglaciálního koryta bohumínského. Je tvořeno pleistocenními fluviálními štěrkopísky údolní terasy s příměsí glaciálního materiálu. Podloží tvoří šedé vápnité tercierní jíly. Skrývku o mocnosti 1,5 – 4 m tvoří písčitohlinité a jílovité hlíny a sprašové hlíny. Mocnost ložiska je okolo 4,5 m (navrtaná 3,8 - 7,1 m). Zvýšený obsah hrubé frakce bývá pod skrývkou a při podloží ložiska. Fluviální štěrkopísky obsahují hlavně beskydský materiál (pískovce, slepence, křemence, rohovce, vápence ojediněle těšinity a pikryty). Glaciogenní písky místy s příměsí štěrkové frakce jsou složeny hlavně (nad 90 %) z křemene a kvarcitu, méně živců (4-5 %), pak úlomky

a valouny pískovce, rohovce, břidlice a rul. Převažuje severský materiál.

Technologie úpravy a S ohledem na mocnost těžené suroviny až 25 m je dobývání prováděno ve dvou těžebních vybavení řezech. K těžbě v I. těžebním řezu je použito plovoucí korečkové rýpadlo, k dotěžování do kamenolomu konečné hloubky 180 m n. m. bude použit drapákový bagr (2. těžební řez).



Vytěžená surovina je dopravována k technologické lince plovoucími a terénními pásovými dopravníky. Mezi dopravníky D6 a D7 je vložen odjílovač, který zbaví vytěženou surovinu jílových příměsí a oddělí ojedinělá nadrozměrná zrna větší než 80 mm nevhodná pro zpracování v kuželovém drtiči. Dopravníkem D7 je surovina dopravována na třídírnu věžového uspořádání na první, horní, zkrápěný vibrační třídič, který oddělí nadsítnou frakci 22/80mm, frakci 4/22 mm a fr. 0/4 mm. Kamenivo frakce 22/80 mm je dopravováno od prvního třídiče vibračním dopravníkem do nožové pračky tzv. Praní II. a pásovým dopravníkem do vyrovnávacího zásobníku vratného okruhu, odkud je rovnoměrně podáváno vibračním podavačem do kuželového drtiče, ve kterém je zdrobněno na frakci 0/25 mm a dopraveno transportérem zpět na přísunový dopravník k třídírně. Frakce 4/22 je dopravována pásovým dopravníkem a vyvedena do nožové pračky tzv. stupeň Praní I. Odtud je dopravována přímo do aquamatoru a následně pak dopravníkem D16 na druhý, spodní zkrápěný třídič, který odděluje frakce 4/8, 8/16 a 11/22. Odpad z aquamatoru jde přes odvodňovací třídič na dopravník D20 a na skládku. Podsítná frakce 0/4 je přes oba třídiče svedena žlabem do dvou dehydrátorů. Technologie umožňuje případnou jemnou frakci 0/2 mm oddělovat na druhém korečkovém kole a dopravovat reverzním dopravníkem na haldovací dopravník frakce 0/2 mm. Reverzní dopravník je navržen pro případ nutnosti přidávání jemných podílů zpět do hotové frakce 0/4 mm. Hotové frakce 11/22, 8/16 a 4/8 mm jsou dopravovány na volné skládky haldovacími pásovými dopravníky. Odvodněná frakce 0/4 mm je dopravena sběrným pásem k haldovacímu otočnému dopravníku s elektrickým pojezdem, kterým je ukládána na půlkruhovou skládku. Pro zkrápění třídičů je technologická voda přiváděna čerpací jednotkou v potřebném tlaku a množstvím z vytvořeného jezera. Kalová voda z dehydrátoru a obou nožových praček je svedena samospádem v potrubí do sacího tanku, odkud jde do hydrocyklonu. Z hydrocyklonu jde materiál do dehydrátoru nebo na odvodňovací třídič. Kalová voda je svedena do dehydrátoru a odvodněný materiál na reverzní pás D10. Z hydrocyklonu je kalová voda svedena do prozatímní kalové jímky. Maximální roční kapacita lomu 250 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 196,66 tis. m3

Dobkovičky Poř. číslo: 14


Název: Dobkovičky Název DP: Dobkovičky (č. 70336); Litochovice (č. 70957)

Adresa kamenolomu:

Majitel:

Kámen Zbraslav a.s., Žitavského 1178, 156 00 Praha 5 IČO: 01820460


KÁMEN Zbraslav Lom Dobkovičky, 411 31 Velemín; Vedoucí: J. Stejskal (tel: +420 416 536 577), tel. expedice: +420 416 536 578, e-mail: dobkovicky@kamen zbraslav.cz

Stavební kámen - čedič, tavné horniny

Výrobek, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm shody Frakce v mm shody 0/8 12620, 13043, 13242 0/4 13043, 13242 2/5 12620, 13043 0/32 (m) 13242 4/8 12620, 13043, 13242 0/45 (m) 13242 8/16 12620, 13043, 13242 0/63 (m) 13242 11/22 12620, 13043, 13242 8/11 13043, 13242 16/22 12620, 13043, 13242 63/125 (m) mimo normu 16/32 12620, 13043, 13242 0/125 (m) mimo normu 22/32 12620, 13043, 13242 zához mimo normu 32/63 12620, 13242 netříděný mimo normu 0/2 13043, 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 50 (podle ČSN EN 1097-8:2010, ITT zkouška 2009). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,007 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,033 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPR-040019651 Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko leží při jižním okraji neovulkanické oblasti Českého středohoří, poblíž okraje labského údolí. Morfologicky významný komplex je tvořen terciérními převážně čedičovými horninami. Tělesa zdejších bazaltoidů mají složitou stavbu, horniny jsou intenzivně autometamorfně přeměněny. Geneze ložiska není jednoznačně prokázána, jde patrně o část složeného čedičového výlevu (asi dva příkrovy). Podloží vulkanitů tvoří pravděpodobně terciérní jílovce a křídové slínovce a jílovce coniackého stáří. Ložiskem prochází poloha s





vyšší mocností z jílového struskovitého čediče, zasahující do hloubky 1,4-29,9 m. Výplň ložiska tvoří černošedá až černá, jemnozrnná až masivní čedičová hornina s olivínovými zrny. Detailně jsou zastoupeny nefelino-analcimový až analcimo-nefelinový bazanit. Ložisko je prostoupeno řadou kosých i svislých, nepravidelných puklin. Na západním okraji zasahují sem v povrchových partiích tufy a tufové aglomeráty. Ložisko je pokryté hlínami, jíly, místy s úlomky čediče. Na jihu a východě jsou vyvinuty balvanité sutě. Průměrná mocnost skrývky je u bilančních prozkoumaných zásob cca 3,1 m a u bilančních vyhledaných 2,2 m, u nebilančích prozkoumaných pak 21 m. Těleso ložiska má nepravidelný půlkruhovitý tvar o max. rozměrech cca 1000 x 400 m. Povrch ložiska, s výjimkou SV okraje, je v současnosti (2005) silně ovlivněn povrchovou těžbou. Plošná výměra ložiska činí 250 231 m2. Převládající horninou čedičového tělesa je analcimo-nefelínový bazanit, v jehož horní části jsou vyvinuty zjílovělé struskovité a mandlovcovité bazanity. V hlubších partiích se ojediněle nacházejí šlíry olivínového nefelinitu. V horninovém masívu se vyskytují vertikální rozdíly. V horních částech je relativně vyšší obsah analcimu a do hloubky přibývá nefelínu. Vyskytuje se i biotit, převážně v horních částech tělesa. Nejsvrchnější pokryv ložiska tvoří jílovito-písčité hlíny a jíly, místy s úlomky čediče. Technologie zpracování kameniva je stacionární a zároveň se provádí na semimobilní drtící, úpravárenské a třídící lince. Vychází z kvality a uspořádání suroviny (čedič), nacházející se v lomu a z potřeb místního trhu s kamenivem. Klasické drcené kamenivo je zajišťováno drcením na třech stupních drcení s uzavřeným výrobním okruhem. Primární drcení je zajištěno dvěma mobilními drtírnami METSO LT 110, které jsou vybaveny odhliněním na vibračním podavači a bouracím hydraulickým kladivem pro uvolnění závalu v drtícím prostoru. Sekundární drcení je zajištěno dvěma mobilními linkami LT 1100, které je možno propojit s primární drtírnou a které jsou vybaveny uzavřeným výrobním okruhem na hranici 32 mm. Obě drtírny je možno použít přímo u těžebního stroje a zpracovávat rozval na štěrkodrtě nebo je možno přesunout obě drtírny do prostoru pevné části technologie a napojit na třetí stupeň zdrobnění s uzavřeným výrobním okruhem na hranici 22, resp. 32 mm. V tomto případě je surovina navážena do primární násypky demprem a do primární drtírny je dávkována vozíkovým podavačem. Terciální drcení je rozděleno na dvě nezávislé linky, vybavené kuželovými drtiči H 3000 (provedení MF) a HP 200 (provedení SH) na mobilní drtírně NW 200HPC. Třídění na hotové frakce je prováděno na třídičích VTK 1600x5000, Liwell 1500x4400 a CVB 1845IV, umístěném na mobilním drtícím voze NW 200HPC. Hotové výrobky jsou dopraveny haldovacími dopravníky na zemní skládky, odkud jsou expedovány kolovými nakladači. Technologická linka zajišťuje prakticky všechny varianty betonářských frakcí i frakcí pro obalovny. Odval (odhlinění) je prodáván jako zásypový materiál. Tato výroba zajišťuje prakticky plnou výtěžnost suroviny bez skládkování odpadních frakcí. Prašnost technologické linky je odstraněna mlžícím zařízením. Všechny objekty prošly v posledních létech rekonstrukcí a modernizací. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 43,66 tis. m3 (DP Dobkovičky), 12,31 tis. m3 (DP Litochovice).

Račice – Předonín 1 a 2, Dobříň-jih 1-Předonín Poř. číslo: 15

Číslo/subregistr: 3002100/B (Račice-Předonín); 5236701/D (Dobříň-jih 1)

Adresa pískovny:

Majitel:

Holcim (Česko) a.s., člen koncernu Pískovna Dobříň Dobříň 191 Roudnice nad Labem 413 01

Holcim (Česko) a.s., člen koncernu Sídlo firmy: Tovární 296 538 04 Prachovice okres Chrudim

Štěrkopísky, stavební písky

Druh suroviny frakce dle EN ČSN Výrobek, Frakce v mm 0/2

Název: Račice – Předonín 1 a 2, Dobříň-jih 1-Předonín Název DP: Dobříň (č. 70824); Račice (č. 71003)

Kvalita, Třída

ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm shody tříděné prané 12620+A1, 8 / 16 tříděné prané 12620+A1, 13043,13139,13242 13043,13139,13242 0/3 tříděné prané 12620+A1, 11 / 22 tříděné prané 12620+A1, 13043,13139 13043,13139,13242 0/4 tříděné prané 12620+A1, 0 / 63 zásyp mimo normu 13043,13139,13242 4/8 tříděné prané 12620+A1, 0/8 tříděný písek 12620+A1 13043,13139,13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,070 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,024 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-067. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložiskové území náleží k regionálně-geologické oblasti ohárecko-středohorské české křídové tabule. Vlastní ložisko je tvořeno fluviálními sedimenty teras řeky Labe. Sedimenty ložiskové části I jsou stratigraficky řazeny do stupně riss 2, ložisková část II obsahuje převážně sedimenty stupně riss 1. V podloží ložiska vystupují sedimentární horniny svrchní křídy.





Štěrkopísky stupně riss 2 jsou ještě překryty vátými písky. Ložisko má relativně jednoduchou stavbu. I. i II. část je tvořena vodorovně uloženými polohami štěrkopísků a písků výše uvedených teras řeky Labe, které jsou v západní části překryty nepravidelnou polohou vátých písků. Mocnosti suroviny v jednotlivých výpočetních blocích se pohybují většinou v rozmezí 4.5-15.1 m, z toho z jedné třetiny až poloviny leží pod hladinou podzemní vody (v ložiskové části I). Ve II. části je část ložiska suchá, pod hladinou leží asi 1/5 mocnosti ložiska. Petrograficky je ložisko tvořeno převážně štěrkopísky, v menší míře polohami říčních písků a v západní části nepravidelnou polohou vátých písků. Ve štěrkopíscích souhrnně převládá písčitá frakce, která je jemně až středně zrnitá, převážně tvořená křemenem, menší podíl představují úlomky hornin, živců, řídce se vyskytují tmavé minerály a slídy. Zrna písku jsou obvykle polozaoblená. Úlomky hornin a živců jsou středně zvětralé. Ve spodní části terasy je písčitá frakce středně až hrubě zrnitá. Surovina v některých částech ložiska se vyznačuje proměnlivým obsahem odplavitelných částic nad 3 % a proměnlivým zrnitostním složením. Pro náročnější použití (do betonů a pod.) proto je nutno surovinu a to jak nad hladinou, tak i pod hladinou podzemní vody upravovat praním i tříděním. Vzhledem ke zjištěným úložním poměrům se provádí těžba jednak za sucha (nad hladinou podzemní vody) a jednak z vody (surovina pod hladinou podzemní vody). Jedná se o stacionární linku. Meziskládka předrcené suroviny (frakce 0-63mm) je opatřena tunelovým odběrem materiálu pro úpravnu. Materiál je pomocí 3 pásových podavačů, s plynulou regulací podávání, dávkován na dopravní pas šíře 1000mm. Na dvou primárních třídičích RT Binder 2000 x 5700 osazených na horní ploše síty s rozměrem ok 24 (35) mm a na dolní ploše síty s rozměrem oka 18x 18 mm dochází k roztřídění suroviny. Nadsítné (větší než 24mm) je z horních ploch dopravováno do 2 drtičů kuželových drtičů HCC 12/65 k dalšímu zdrobnění, odkud se vrací zpět do linky. Propad z horních ploch je dopravován na skládku hotových výrobků frakce 11-22. Propad dolními plochami, tedy frakce 0-16mm, je dále zpracován na sekundárních třídičích. Sekundární třídiče RT Binder 2000 x 7700 mm, jsou je osazeny na horní ploše síty o rozměru ok 9x9 mm a na dolní ploše síty o rozměru ok 5x5 mm. Materiál, roztříděný na těchto třídičích na frakce 4-8 mm a 8-16 mm, pokračuje pomocí skluzů a dopravních pasů na zemní skládky hotových výrobků. Propad velikosti 0 4 mm je přiváděn na odvodňovací vibrační třídiče IFE, kde je po odvodnění s cca 12% vlhkosti uložen na skládku hotových výrobků. Kalová voda s jemnými podíly, která síty propadne, je zachycována sběrnými tanky, odkud je dvěma kalovými čerpadly Warman 8/6 EAH čerpána zpět do dvou hydrocyklónů Linatex, kde dochází k separaci jemných podílů. Kalová voda je dále odváděna potrubím DN 350 do kalového pole. Jemné podíly jsou přiváděny zpět na odvodňovací třídič. Přívod vody z vodárny je zabezpečen zemním PE potrubím o světlosti 250 mm. Voda je čerpána čerpadlem MEC AV150-500B. Maximální roční kapacita lomu 600 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 476,66 tis. m3 v DP Dobříň, na nevýhradním ložisku Dobříň-jih 1 činila 88 tis. m3

Dolany Poř. číslo: 16

Číslo/subregistr: 5224400/D (Dolany u Pardubic); 3209700/B (Lázně Bohdaneč)

Název ložiska: Dolany u Pardubic, Lázně Bohdaneč Název DP: Dolany u Pardubic (71183) Název nevýhradního ložiska: Dolany u Pardubic

Majitel:

Realma- pískovna Dolany s.r.o. Tř. Tomáše bati 190 760 01 Zlín IČ: 44005156

Kontaktní adresa:

Realma- pískovna Dolany s.r.o. 533 45 Opatovice nad Labem Tel. 466981224





Adresa lomu:

Realma- pískovna Dolany s.r.o. Dolany

Štěrkopísky – přírodní těžené kamenivo Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/2 tříděné prané 12620+A1, 13139 0/4 tříděné prané 12620+A1, 13139, 13242 +A1, 13043 4/8 tříděné prané 12620+A1, 13043, 13242 +A1 8 / 16 tříděné prané 12620+A1, 13242 +A1, 13043 16 / 22 tříděné prané 12620+A1, 13242 +A1, 13043 0/8 tříděné prané 12620+A1, 13242+A1 22/125 kačírek mimo normu Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty pro pozemní stavby, pozemní komunikace a jiné inženýrské stavby

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,190 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,061 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-417. Humusový podíl ve svrchních partiích – je eliminován odklizem v podorničí a praním, ve zkouškách je ve vyhovujícím obsahu. Obsah lehkých znečišťujících částic se pohybuje pod 0,25 hm. %.




Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na těžební a technologický komplex provozu


Fluviální akumulace lokality jsou součástí rozsáhlého pruhu akumulací VII b. terasy, stratigraficky wurm 2. Je to součást údolní nivy řeky Labe s rovinným terénem, jen nepatrně zvlněným. Podloží tvoří jíly a jílovitě zvětralé křídové slínovce (svrchní turon + coniak). Pokryv tvoří humózní hlíny a přeplavené hlinité eolitické písky. Ložisko je subhorizontálně uložené deskovité těleso s průměrnou délkou 2000 m, šířkou 700 m, s přibližně rovinnými tvary povrchu i báze. Průměrná mocnost suroviny je 12 m. Mocnost skrývky kolísá od 0,8 do 2,2 m, v průměru 1,2 m. Ojediněle se zde vyskytuje u suroviny zvýšená humusovitost ve svrchním horizontu. Petrograficky se jedná o písčitý štěrk s 25 % (5,3-18,4 % u bilančních a 3,6-26,2 % u nebilančních) podílu štěrkové složky. Svrchní část polohy představují přeplavené váté písky, kdy až 70 % objemu zeminy je tvořeno frakcí 0,5-0,063 mm. Směrem na JV stoupá místně humusovitost. V písčité frakci převažuje křemen, ve štěrkové frakci jsou obsahy křemene nad 45 %, dobře až velmi dobře opracované úlomky křemene. Z úlomků hornin jsou nejzajímavější křemence a úlomky žul, dále se vyskytují kvarcity, fylity, ruly, pelity, prachovce, břidlice, spongility, živce, slídy. Ložiskové a úložní poměry: mocnost suroviny min. 3 m, skrývkový poměr v bloku max. 1:3, mocnost suroviny pod úrovní podzemní vody max. 20 m. Surovina vytěžená korečkovým bagrem PKR–80 je sekcemi plovoucích dopravníků dopravována do přesypu nábřežní trasy pasových dopravníků. Z nábřežní trasy je surovina dopravována pomocí šikmého vynášecího pasu na první sítový třídič VTK. Zde dojde k oddělení frakce 22/125 mm a uložení na skládku a dále k vytřídění frakce 0/4 mm na skrápěných sítech, a ta je šikmým skluzem dopravena do dehydrátoru, kde je zbavena přebytečné vody a jemných částic a následně haldovacím pasem uložena na volně sypané samostatné skládce. Zbytek suroviny je dopraven k druhému třídiči EVS kde je nejprve přeprána ve skluzu a následně tříděna na frakce 4/8, 8/16 a 16/22 mm. Všechny vytříděné frakce jsou ukládány na volně sypané skládky a jejich výška je dána výškou dopravníkových pasů. Celý provoz třídící linky je ovládán z velínu pomocí řídícího PC s kontrolními výstupy sledovaných parametrů na panelu, kde jsou také umístěny všechny ovládací prvky potřebné k řízení linky. Maximální roční kapacita pískovny činí 200 tis. m3, roční produkce za rok 2012 v DP Dolany činila cca 130 tis. m3, navazující nevýhradní ložisko Dolany u Pardubic je dotěžováno.

Grygov – Tážaly, Grygov – Blatecký mlýn Poř. číslo: 17

Majitel:

Číslo/subregistr: 3045200/B (Grygov – Tážaly); 3045201/D (Grygov – Blatecký mlýn)

Název: Grygov – Tážaly, Grygov – Blatecký mlýn

s pokračováním do ložiska Grygov - Holické louky Název DP: Grygov (č. 71149)

Adresa kamenolomu:

Štěrkovny Olomouc a.s., Javoříčská 682/12, 779 00 Olomouc IČO: 25883534

Štěrkovny Olomouc a.s. - Štěrkopískovna Grygov, 783 73 Grygov, okres Olomouc


Štěrkopísky a písky Druh

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm Třída TK 0/4 praná 12620, 13043, 13242, 13139 TK 4/8 praná 12620, 13043, 13242 TK 8/16 praná 12620, 13043, 13242 TK 16/22 praná 12620, 13043, 13242 TK 11/22 praná 12620,13043, 13242 TK 0/16 praná 13242 TK 0/22 praná 13242 PDK 0/32 směs 13242 TK 0/63 směs 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 + A1 Kamenivo pro malty pro pozemní stavby, pozemní komunikace a jiné inženýrské stavby



Ohladitelnost kameniva PSV = 50 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zpráva č. 1253,2/13 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,148 % délky po 14 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,028 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-322. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Ložisko se nachází ve střední části Hornomoravského úvalu - středomoravské nivě řeky Moravy. Na ložisku byly zastiženy kvartérní a terciérní sedimenty v tomto stratigrafickém sledu a litologické náplni: holocén (nadloží) - fluviální humózní hlíny, písč. jíly a hlinité písky; pleistocén (wurm) - fluviální drobné - střední štěrky a písky se štěrkem, (mindel) - fluviální písky se štěrkem; terciér (podloží) - miocenní vápnité jíly lancendorfské série. Ložisko štěrkopísků (souhrnný název pro štěrky s příměsí písků, písčité štěrky a písky se štěrkem stáří wurm a mindel je zařazeno do sedimentů údolní terasy, nepodstatná čočkovitá 1-2 m mocná poloha při bázi ve střední části prostoru patří (předběžně) k sedimentům v depresích (staré přehloubené koryto). Maximální mocnost ložiskové štěrkopískové polohy je 3,7-9,0 m, nadložní skrývky 0,3-3,4 m. Vymezené ložiskové těleso štěrkopísků má rozměry 700x1200 m, jednoduché úložní poměry (horizontální uložení), malou průměrnou mocnost (6 m). Podložní hranice tělesa je vcelku rovná, místy s prohlubněmi, ve kterých jsou zbytky staropleistocenních sedimentů (liší se jen jinou litologií valounů). Mocnost skrývky na ložisku (rozumí se bilanční vývoj) se pohybuje v rozmezí od 0,3 do 2,0 m (nepatrný nárůst skrývky vede k znebilančnění vývoje ložiska). Skrývka je tvořena různě písčitými hlínami a písky s vysokým obsahem odplavitelných částic. Do skrývky zasahuje podzemní voda. Kvalita suroviny je konstantní, jílovité proplástky se v ložisku vyskytují zcela ojediněle (ověřeny pouze 4 vrty, mocnost je 0,1-0,3 m). Nevýhradní ložisko D 3045201 (Grygov-Blatecký mlýn) je v severním předpolí ložiska B 3045200 (Grygov-Tážaly) a tvoří s ním jednotný celek. Sedimenty údolní terasy jsou narůžovělé až namodralé barvy s vysokým obsahem křemene, vyšším obsahem kulmských hornin, s podstatným až podřadným množstvím metamorfitů (ruly, amfibolity, kvarcity), podřadně až akcesoricky jsou zastoupeny křídové pískovce, vyvřeliny a silicity. S klesající velikostí zrna roste množství křemene, které je nejvyšší ve frakcích 0,5-0,063 mm. Kulmské horniny mají opačnou tendenci. U ostatních hornin nebyla zjištěna závislost jejich množství na zrnitosti. Z těžkých minerálů je nejčastější amfibol (až 3 %), častý je i staurolit, granát. Průměrné množství slíd ve vzorku se pohybuje od 0,5 do 1 %. Petrografické složení valounového materiálu písků je stejné jako u štěrků údolní terasy. Rozdíl je pouze v kvantitativním zastoupení typů hornin. V píscích značně převládá (přes 90%) křemen. Ostatní typy jsou zastoupeny v mnohem menším množství. V jemnozrnných frakcích jsou limonitové konkrece a agregáty pyritu. Pro úpravu vytěžené suroviny je využívána semimobilní úpravárenská linka, která je založena na fyzikálně mechanických procedurách – zkrápění, drcení, praní a vícestupňové třídění. Samotná linka se skládá z dopravních pásů, třídičů, drtiče, pračky a odvodňovače. Všechny stroje jsou poháněny elektrickým proudem a centrálně řízeny z ovládacího panelu. Pro mokrý úpravárenský proces jsou využívány důlní vody z těžebních jezer, které po využití v technologickém procesu a transportu jemných částic do vymezených ploch zpětné rekultivace přepadají zpět do těžebních jezer. Maximální roční kapacita lomu 400 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 173 tis. m3

Trněný Újezd – Holý Vrch Poř. číslo: 18

Majitel:

Lomy Mořina spol. s r. o., Mořina IČO: 61465569 Vedoucí lomu: p. Frolík František tel.: 311 702 711

Druh suroviny


Název: Trněný Újezd – Holý Vrch

Název DP: Trněný Újezd (č. 60083)

Adresa kamenolomu:

Kamenolom Holý Vrch 267 17 Mořina

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva: vápenec (vápence kotýské) Vápence ostatní

Frakce dle EN ČSN Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Frakce v mm shody Frakce v mm Prohlášení shody 0/4 PDK, DDK 13043, 13242 0/32 MN PDK, HDK Zák. č. 102/01 4/8 PDK, DDK 12620, 13043, 13242 0/63 MN PDK, HDK Zák. č. 102/01 8/16 PDK, HDK 12620, 13043, 13242 63/125 MN PDK, HDK Zák. č. 102/01 11/22 PDK, HDK 12620, 13043, 13242 0/200 MN PDK, HDK Zák. č. 102/01 22/63 PDK, HDK zahradní LK 13242 Zák. č. 102/01 kámen 0/32 PDK, HDK zahradní LK 13242 Zák. č. 102/01 solitér lomový kámen LK Zák. č. 102/01 lomový výkliz LK Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu, certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch,  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace.

Ohladitelnost Alkalita Certifikace řízení výroby Škodliviny Základní geologická charakteristika


Ohladitelnost kameniva PSV 45 (podle ČSN EN 1097-8:2010). Stanovení reaktivnosti kameniva s alkáliemi v cementu bylo provedeno dle MD-ŘSD Příloha č. 1 TP 137-změna č. 1. Hodnota délkové změny po 16 dnech zkoušky = 0,119 % délky. Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-030. Žádné škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny. Ložisko Holý Vrch je jedním z vápencových ložisek sv. části Barrandienu. Je vyvinuto v paleozoiku pražské pánve, v níž jsou uložena souvrství ve stratigrafickém rozmezí ordovikstřední devon. Ložisko Holý Vrch je budováno souvrstvím vápenců spodního devonu, nadloží tvoří břidlice dalejské středního devonu (stupeň dalej), v podloží jsou přídolské vápence svrchního siluru. Ložisková výplň v lomu Holý Vrch je reprezentována následujícím vrstevním sledem: vápence kotýské (stupeň lochkov) vápence spodní koněpruské, svrchní koněpruské, slivenecké, loděnické, řeporyjské, dvorecko-prokopské (stupeň prag), vápence zlíchovské (stupeň zlíchov). Surovinou pro výrobu stavebního kamene jsou pouze vápence kotýské.


Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na 2. technologický komplex úpravny kameniva


Vápence kotýské jsou tmavošedé, jemně krystalické, s výskytem charakteristických tmavošedých rohovcovitých pecek až poloh. Jsou deskovité až lavicovité, s šedočernými jílovitými povlaky na vrstevních spárách. Drcení, třídění, skladování a expedice výrobků probíhá na stabilní úpravárenské lince umístěné při v. okraji dobývacího prostoru Trněný Újezd. Surovina je žlabovým podavačem dopravena na těžký hrubotřídič, kde se oddělí podsítná složka rubaniny (0-22 mm). Z hrubotřídiče materiál postupuje na první stupeň drcení do čelisťového drtiče s výstupem 0-200 mm. Takto podrcený materiál je sypán na meziskládku, odkud je odebírán zespodu podavači a veden na sekundární a terciérní drcení a třídící linky. Maximální roční kapacita lomu 600 tis. m3, těžba za r. 2012 v DP Trněný Újezd činí 60,20 tis. m3 .

Horní Bříza – Trnová Poř. číslo: 19

Majitel:

LB MINERALS , s.r.o., Horní Bříza 431, 330 12 Horní Bříza IČO: 27994929

Druh suroviny frakce dle EN ČSN Výrobek Frakce v mm 0/1 0/4 0/4


Název: Horní Bříza – Trnová Název DP: Trnová I (č. 60117); Trnová II (č. 60366); Kaznějov III (č. 71191)

Adresa kamenolomu:

LB Minerals, s.r.o. – Provozovna Horní Bříza, č. p. 431, 330 12 Horní Bříza

Jíly, kaolín

ČSN EN, Prohlášení Výrobek Kvalita, ČSN EN, shody Frakce v mm Třída Prohlášení shody praná, DTK 12620 4/8 praná, HTK 12620 praná, DTK 12620 8/16 praná, HTK 12620 praná, DTK, SK 12620, 13043 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch




Kvalita, Třída

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,12 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,01 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPD-030038120. V některých frakcích se jedná o špatně vytříděný, jemnozrnný až středně zrnitý křemenný pískovec s vyšším podílem muskovitu a s variabilním stupněm vytřídění, mikrokrystalický silicit, drobné oválné útvary vyplněné radiálně paprsčitým křemenem, mikrokrystalický křemen s častými oválnými útvary většinou vyplněnými radiálně paprsčitým chalcedonickým křemenem, v jemné frakci matrix se přednostně vyskytuje muskovit (do 10 %) a kaolinit (5-10 %); akcesoricky se vyskytují drobná zrna těžkých minerálů, jako jsou zirkon a rutil. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko se nachází při severním okraji Plzeňské pánve, která je součástí středočeského karbonského komplexu. Karbonská výplň pánve se dělí na čtyři základní jednotky: souvrství kladenské, týnecké, slánské a líňské. Sedimentace týneckého souvrství, jehož součástí je naše ložisko, nastala patrně po výrazné změně klimatu. Převládají psefity s různým obsahem živců, které jsou vesměs kaolinizovány. Vzácně se v něm vyskytují šedé polohy ojediněle i polohy prouhelněných jílovců až uhlí. Podložím pánve jsou slabě metamorfované sedimenty tepelsko-barrandienského proterozoika. Pokryvné útvary jsou zastoupeny terciérními a kvartérními sedimenty. Na tektonické stavbě pánve se podílí tektonika směru SZ-JV a SV-JZ.





Ložisko Horní Bříza náleží stratigraficky do týneckého souvrství, petrograficky reprezentovaného arkózami až arkózovými pískovci, místy s vložkami jílovců často značně prachovitých. Souvrství arkóz je tvořeno nepravidelně se střídajícími různobarevnými středně až hrubornnými sedimenty s valouny. Nejkvalitnější kaolíny jsou v západním a severním úseku ložiska. Tyto kvalitní polohy kaolínů dosahují mocnosti 5 – 20 m, prozkoumaná mocnost je do 50 m. Mocnost suroviny je nepravidelná 5 – 40 m. V nadloží ložiska byly zastiženy jíly vhodné jako pórovina a kameninové jíly. Geneze ložiska: Do vzniklé členité deprese byly transportovány zvětraliny z okolí. Významně se uplatňovaly arkózové pískovce. Arkózy představují sediment rychle proudících vodních toků, jež doprovází jejich řečiště a ploché náplavové kužely, kde arkózy dosahovaly největších mocností. V obdobích, kdy byly horniny vystaveny působení atmosféry docházelo ke kaolinizaci a deferizaci, zvl. nad hladinou podzemní vody. Lokálně byl kaolin přeplavován. V hiátech docházelo k dlouhodobějšímu zvětrávání. Ložiskové polohy jsou tvořeny různě zrnitými kaolinizovanými arkózami a arkózovými pískovci. Hlavni součástkou je křemen (50-70 %), kaolinit (20-30 %), nepodstatnými jsou živec -různě intenzivně rozložený v kaolinit a sericit a slídy -převažuje světlá slída nad baueritizovaným biotitem. 70 % akcesorií tvoří minerály Ti -ilmenit , rutil, leukoxen a anatas. Dále jsou zastoupeny turmalín, granát a oxidy + hydroxidy Fe. Všechny frakce tvoří subangulární až angulární zrna. V nejhrubší frakci (max. 1,2 mm) roste podíl klastů úlomků hornin dominantních křemenem (např. silicit). Dále se vyskytuje frakce zrn okolo 0,5 mm, relativně nejhojnější frakce zrn okolo 0,1 mm a jemně zrnitá matrix. Původní samostatná kameninová linka byla zrušená, veškeré přebytky kameniva jsou převáženy do Kaznějova a upravovány na třídící a drtící lince. Kamenivo je vedlejším produktem technologické úpravy kaolínů. Jako úpravárenská metoda kaolínů se používá třídění mokrou cestou v gravitačním a odstředivém poli s mechanickým rozdružováním. Úprava se provádí drcením, rozplavováním, několikastupňovým zrnitostním tříděním na hydrocyklonech, zahušťováním, odvodňováním, hnětením, sušením, případně i mletím (u nátěrového kaolinu se požaduje zvlášť jemné třídění). Kamenivo je jako vedlejší produkt získáváno při třídění kaolinu. Úprava kameniva v Kaznějově probíhá na dvou samostatných technologických linkách: 1. Třídící linka umístěná na otevřené venkovní ploše, která je složená ze vstupní násypky, prstový vibrační třídič VIBROS Gama, následuje dvouhřídelová pračka kameniva Kisa, mokrý vibrační třídič SBM se sítovou plochou Isemann, dehydrátor KKD30, suchý vibrační třídič SBM se sítovou plochou Isemann, hydrocyklon HC 400, korečkový dehydrátor KKD 30. 2. Drtící linka umístěná na ploše vedle třídící linky je složená ze spodního odběru frakce 22/70, kuželového drtiče SVEDALA H-200, vibračního třídiče KS/DD, vibračního třídiče BIVITEC KRL/ED. Maximální roční kapacita lomu 400 tis. tun, roční produkce za rok 2012 činila 350 tis. tun

Lánov, Horní Lánov Poř. číslo: 20

Číslo/subregistr: 3179000/B (Lánov); 3038900/B (Horní Lánov)

Název: Lánov, Horní Lánov Název DP: Horní Lánov (č. 70374); Horní Lánov I (č. 70922, netěžený)

Adresa kamenolomu:

Majitel:

Krkonošské vápenky Kunčice, a.s., Kunčice nad Labem čp. 150 543 61 Kunčice nad Labem IČO: 48173029


Krkonošské vápenky Kunčice – Lom Lánov, 543 41 Horní Lánov Obchodní manažer pro kamenivo: Antonín Mahel mobil: +420 603 486 020 email: [email protected]

Krystalický vápnitý dolomit

Výrobek, Frakce v mm Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody 0/2 Certifikované hnojivo Rozhodnutí o registraci č. 1212 0/4 DDK 12620, 13043, 13242 2/5 HDK 12620, 13242 4/8 HDK 12620, 13043, 13242 8/11 HDK 13043 8/16 HDK 12620, 13043, 13242 11/22 HDK 12620, 13043, 13242 16/32 HDK 13242 0/32 ŠDa 13242, LK netříděný ---Zák. č. 102/01 Polotovar vel. 4/32 SK Pouze chem. požadavky Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 45 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zpráva č. 552/13 o ročních zkouškách kameniva ZKK Hořice). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260 - 94 prodloužení trámce 0,020 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,022 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-061. Na některých puklinách byla v minulosti zjištěna hydrotermální mineralizace. Místy výskyt velkých kaveren na kalcitových žilách o rozměrech až několik dm. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Ložisko je součástí krkonošsko-jizerského krystalinika. Náleží k mladšímu komplexu staropaleozoických hornin. Karbonátové souvrství má ve svém podloží grafitické fylity, v nadloží zelené břidlice a sericiticko-chloritické fylity. Krystalické vápence až dolomity ložiska Horní Lánov tvoří největší karbonátové těleso (mocnost 250-400 m), které vystupuje v pruhu různě velkých čočkovitých těles mezi Křížlicemi, Horními Štěpanicemi, Vrchlabím a Horním Lánovem, jehož součástí je i několik ložisek mramoru (dekoračního kamene) v jeho západní části. Vlastní ložisková poloha je poměrně homogenní. Na ložisku se využívá vápnitý dolomit a dolomitický vápenec. Krystalický dolomit (místy až vápnitý dolomit) ložiska je většinou šedý, v odstínech od světle do tmavošedé. Méně jsou zastoupeny partie světle růžové až červené nebo téměř bílé. Červeně bývají zbarveny tektonicky drcené brekciovité partie. Často má hornina bílé žilky sekundárního karbonátu (kalcitu). Dolomit je jemnozrnný, o zrnitosti 0,05 – 0,2 mm, masivní. Hornina obsahuje kromě dolomitu kolem 10 % kalcitu a 2-5 % nekarbonátových minerálů (v nečistých partiích až 15 %), mezi kterými převládá křemen a sericit, méně je chloritu, živce, hematitu a pyritu. Kaverny mívají písčitou výplň s bloky zkrasovělých dolomitů. Jedná se o stacionární linku, která je odhlučněná. Surovina je zdrobňována a tříděna ve třech stupních. V rámci I. stupně je rubanina dopravena do zásobníku čelisťového drtiče V8 2N. Nadsítné je dopravováno do kuželového drtiče Hydrocone H 4800. Vibračním dopravníkem s odhliněním je rubanina rozdělena na velikost 0/90 mm a 90/500 mm. Odhliňovacím skluzem se dopravuje velikost 0 / 90 na odhliňovací třídič. Rubanina velikosti 90/500 mm je dopravena do čelisťového drtiče, kde je zdrobněna na velikost 0/180 mm. Dopravníkem je rubanina dopravena na odhliňovací třídič. Zde dochází k oddělení frakce 0 / 32 mm. Toto podsítné je dopravováno buď na skládku frakce 0/32 mm, nebo dalším dopravníkem do II. stupně zdrobnění. Nadsítné putuje dopravníky na vibrační prstový třídič Tornádo I. st. zdrobnění. Na I. st. zdrobnění se produkuje kamenivo o velikosti 0 / 32 mm jen v době potřeby odstranění nevhodných částí kameniva. V rámci II. st. je nadsítné z třídiče I. stupně zdrobnění dopraveno do kuželového drtiče Sandrock H 4800. Podrcená surovina je poté dopravena na tří plošinový vibrační třídič Master Flo 2. st. zdrobnění. Zde dojde k odtřídění kameniva 0 / 4 mm (nebo 0 / 2). Na výstupu z vibračního třídiče může vzniknout frakce 16/32 nebo polotovar 4/22. Na II. stupni zdrobnění se produkuje kamenivo o velikosti 0 / 4 mm (nebo 0 / 2 mm), 16/32 mm a 4/22 mm, které je určeno na další zpracování v úpravně Lánov, nebo jako surovina pro mlýnici Vrchlabí. V rámci III. stupně je kamenivo velikosti 4 / 22 mm nebo 16 / 32 mm je dopravováno do zásobníku, který zásobuje dva kuželové drtiče firmy Sandrock a PSP Přerov. Produkt drtičů je roztříděn na vibračních třídičích ve 3. stupni zdrobnění a ve 3. paralelním stupni zdrobnění. Roztříděné kamenivo padá do ocelových zásobníků, nebo na volnou skládku. Na III. stupni a paralelním III. stupni zdrobnění se produkuje kamenivo o velikosti, 0/4, 4/8 , 8/16 a 11/22 mm, nebo 0/2, 2/5, 4/8 a 8/11 mm. Kamenivo o velikosti 0/4 produkované na II., III. a paralelním III. stupni zdrobnění se mísí na volné skládce v 1. Etáži (homogenní expediční skládka pro frakci 0/4). Maximální roční kapacita lomu 500 tis. tun, roční produkce za rok 2012 činila 432 tis. tun.

Hrabůvka u Hranic Poř. číslo: 21

Majitel:

Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá 359, 664 04 Mokrá IČO: 25502247






Název: Hrabůvka u Hranic Název DP: Hrabůvka (č. 70004)

Adresa kamenolomu:

Českomoravský štěrk, a.s. – Kamenolom Hrabůvka, 753 01 Hrabůvka

Stavební kámen Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Třída shody Frakce v mm Třída Prohlášení shody PDK Zák. č. 102/01 0/8 PDK 13242 PDK, praná 12620, 13043, 13242 0/63 PDK 13242, 13285 PDK, praná 12620, 13043, 13242 0/32 PDK 13242, 13285 PDK 13043, 13242 0/125 PDK Zák. č. 102/01 PDK 12620, 13043, 13242 0/200 PDK Zák. č. 102/01 PDK 12620, 13043, 13242 0/500 PDK Zák. č. 102/01 PDK 12620, 13043, 13242 100/300 PDK Zák. č. 102/01 PDK 13242 200/500 PDK Zák. č. 102/01 PDK Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace

Ohladitelnost kameniva PSV = 64 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Protokol č. 4621/09). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální až maximální (kolísá v etážích) podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,0670,276 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (prům. prodloužení trámce po 6 měsících 0,014-0,066 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-238. Pro ložisko je typické rychlé a nesouvislé střídání různých petrografických typů, přičemž každý typ obsahuje různě navětralé a tektonicky porušené polohy nevhodných hornin. Tyto polohy jsou v ložisku rozloženy nesouvisle a nepravidelně. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Ložiskové území náleží moravskoslezskému devonu a spodnímu karbonu Českého masívu. Je budováno flyšovými sedimenty brumovických vrstev v potštátském vývoji (svrchní visé). V nejnižší části leží tzv. spodní drobový horizont (droby s polohami slepenců). Na něj je nasunut asi 120 m mocný komplex drobně rytmického souvrství s variabilním nastoupením drob a prachovců a minimálním obsahem jílovitých břidlic. V jeho nadloží vystupuje tzv. svrchní drobový komplex, (droby s ojed. polohami slepenců, prachovců nebo flyše) moc. 4050 m. Na něm leží slepence s nepravidelnými polohami drob (zachovaná mocnost asi 15 m). Ložiskovou výplň tvoří pestrý komplex sedimentů flyšového charakteru - droby, arkózy, prachovce, prachovité a jílovité břidlice a polymiktní slepence. Droby tvoří asi 35 % obsahu ložiskové výplně. Jsou vesměs jemnozrnné až středně zrnité, šedé, namodralé, kompaktní. Podle kolísavého obsahu základní hmoty (10-30 %) přecházejí až do arkóz. Základní hmota je prachovito-jílovitá, někdy s karbonátem, téměř vždy obsahuje autigenní pyrit. Z úlomků převažuje křemen (35-50 %) a živce (17-23 %). Zbytek tvoří horninové úlomky, slídy a akcesorie. Slepence jsou polymiktní, středně zrnité až hrubozrnné s oválními až semioválními valouny s nízkým stupněm vytřídění. Asi 12 % tvoří křemen, 40 % nestabilní úlomky a 15 % stabilní úlomky. Prahovce jsou vesměs masivní, tmavě šedé, často s laminami jemného písčitého materiálu. Klastické částice tvoří křemen (27 %), živec (10 %), jílové minerály, sericit, příp. karbonát, dále muskovit a jílová složka (50 %). Typická je přítomnost grafitoidní substance, častý je autigenní pyrit. Prachovité a jílovité břidlice jsou šedočerné, foliované horniny, tvořené jílovou složkou (rekrystalované jílové minerály a sericit) a prachovou složkou (10-25 %) v níž převládá křemen, částečně přeměněné živce, muskovit, organická substance a autigenní pyrit. Miocenní mořské sedimenty jsou šedé až tmavě šedé, zpočátku písčité. Směrem do nadloží přecházejí do žlutohnědých nebo zelenošedých jílů. Místy obsahují hojné vápnité schránky organizmů a drobné polohy světlých slínů a jemnozrnných pískovců. Stacionární linka je umístěna v dobývacím prostoru. Surovina je těžena v stěnovém lomu pomocí clonových odstřelů. Úpravárenský proces je převážně suchý a částečně se i provádí propírání drceného kameniva v semimobilní úpravárenské lince. Úpravárenská linka se skládá z následujících sekcí: a) primární drcení s odhliněním, b) sekundární drcení, c) terciérní drcení, d) granulační třídírny, e) sekce praní, f) třídírny se zásobníky. Ke snížení prašnosti se využívá skrápění a mlžení (pomocí pěnidla). Zde je surovina drcena primárním čelisťovým drtičem SANDVIK JM 1211, následně sekundárním kuželovým drtičem SANDVIK KSP H6800 a finálně dvěma tercierními kuželovými drtiči SANDVIK H 3800 a SANDVIK H 4800. Surovina je průběhu úpravy odtřiďována na různých typech třídičů (BRAUER, SANDVIK, PŘEROVSKÉ STROJÍRNY, HEWITT-ROBINS, TECHKON, FRAEMBS & FREUDENBERG). Provozovna produkuje i prané výrobky a to frakci 0/4 a 4/8 mm. Finální výrobky jsou skladovány jak v ocelových zásobnících, tak i na zemních skládkách. Variabilita úpravárenské linky umožňuje nastavit výrobu dle specifikace zákazníka. V případě potřeby je na provozovně možno nasadit mobilní úpravárenskou linku. Maximální roční kapacita lomu 600 tis.tun , roční produkce za rok 2012 činila 388,96 tis. m3

Hrubá Voda Poř. číslo: 22


Název: Hrubá Voda Název DP: Hrubá Voda (č. 70426) a Hrubá Voda I (č. 71058)

Adresa kamenolomu:

ZAPA beton Hrubá Voda - lom 783 61 Hlubočky tel. 585 359 046 Obchodní zástupce: Miloslav Pauer tel.: 728192541, e-mail: miloslav.pauer@zap a.cz Provozní lomu: Vlastimil Míček, tel. 585 359 046 vlastimil.míček@zap a.cz

Majitel:

ZAPA beton a.s. Vídeňská 495, 142 00 Praha 4, IČO: 25137026

Druh suroviny frakce dle EN ČSN Výrobek, Frakce v mm 0/32 0/63 0/90 0/125 0/4 0/8 4/8 8/11


Kvalita, Třída

ČSN EN, Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení Prohlášení shody Frakce v mm shody neprané, ŠD 13242 8/16 neprané, HDK 13242, 13043, 12620 neprané, ŠD 13242 11/22 neprané, HDK 13242, 13043, 12620 neprané, ŠD 13242 16/22 neprané 13242, 13043, 12620 neprané, ŠDb mimo normu 16/32 neprané, HDK 13242 neprané, DDK 13242, 13043 32/63 neprané, HDK 13242 neprané 13242 Lomový kámen neprané Zák. č. 102/2001 Sb. neprané, HDK 13242, 13043, 12620 0/300 neprané Zák. č. 102/2001 Sb. neprané 13242, 13043, 12620 63/125 neprané Zák. č. 102/2001 Sb. Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 61 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Protokol č. 736/09, ZL 1046, ZKK Hořice). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,349 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,026 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1517-CPR-2013009. Břidličné polohy a zvětralé partie. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Geologicky ložisko přísluší ke spodní části moravického souvrství (svrchní visé) jesenickému kulmu moravskoslezského paleozoika. Litologicky je ložisko charakterizováno jako jednotvárný komplex drobně rytmického flyše, v němž se střídají v nepravidelných mocnostech jeho základní litologické typy: prachovito-jílovité břidlice a jílovité prachovce, jílovité břidlice a droby. Ložisko je výrazně vrstevnaté. Vrstvy v prostoru ložiska mají generelní průběh SV-JZ a monoklinální úklon kolem 45 stupňů k SZ. Nejspodnější část





vrstevního sledu odkrytá v lomu je tvořena čistými drobami o mocnosti několika desítek m. Nad nimi následuje poloha drobně rytmického flyše o mocnosti téměř 100 m, ve které se střídají všechny výše popsané horniny ve vrstvách o mocnosti od několika mm do prvních m. Následuje poloha čitých drob o mocnosti několika desítek m, nad ní je poloha drobně rytmického flyše cca 10 m mocná. Následuje několikametrová poloha drob a nejvyšší část vrstevního sledu je budována drobně rytmických flyšem o mocnosti více než 100 m. Svrchní partie ložiska jsou zvětralé až navětralé. Zóna zvětrávání zasahuje do hloubek až prvních desítek m. Mocnost ložiska je dána omezením kótou 360 m n.m. a povrchem. Za nadloží se dá považovat povrchově navětralý materiál. Mocnost kvartérního horizontu hlín a sutí nepřesahuje 4,5 m. Charakteristická droba je šedá až tmavě šedá, místy s hnědavým nebo zelenavým nádechem, jemnozrnná až středně zrnitá. Zrnitost se zpravidla plynule mění. Hornina je špatně vytříděná, zrna jsou většinou málo opracovaná, tvořená vedle převládajícího (25 - 30%) křemene živcem (18 - 20%), slídami (3-8% ) a úlomky různých hornin (kvarcit, metakvarcit, prachovec, jílovec, silicit, vulkanická hornina). Akcesoricky se vyskytují zirkon, titanit, rutil, turmalín, rudní minerály, vzácně epidot a apatit. Základní hmota je jílovitá, částečně rekrystalovaná s příměsí sericitu, prachové drti, organické složky a malým množstvím karbonátu. Místy se vyskytují karbonátické droby s obsahem karbonátu až 30%. Prachovitojílovité horniny jsou zastoupeny převážně jílovitými prachovci až prachovito-jílovitými břidlicemi. Vyskytuje se plynulá řada od jílovitých břidlic až do prachovců. Charakteristický prachovec je tmavě šedá, často světle šedě laminovaná, jemnozrnná hornina. Hornina je destičkovitě odlučná při vyšším podílu jílovité složky (jílovité břidlice) nevýrazně břidličnatá. Surovina z rozvalu je k úpravě vzhledem k obtížným morfologickým dopravním poměrům sesouvána k mobilní úpravně. Technologická linka je třístupňová: na prvním stupni je mobilní čelisťový drtič STE 108/75 – MFL, na druhém je kuželový drtič KDH 900 VH. Dalším zařízením je třísítný mobilní třídič Chieftain 2100 (2 100 × 6 100 mm), který vyrábí první finální výrobky. Stacionární drtírna a třídírna je osazená pro třetí stupeň drcení drtičem KDH 900 ST hrubotřídičem HT 1 200 × 4 000, třídičem EDT 1 700 × 4 000 a třídičem RT 2 000 × 5 700 Binder. Strojní a technický park tvoří kolové nakladače CAT 980 G, CAT 966 F, Volvo L150 E a hydraulické pásové rypadlo DH 621. V posledních letech byla technologická linka postupně a důkladně modernizovaná. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3. Roční produkce za rok 2012 činila: DP Hrubá Voda (č. 70426) – 9,4 tis. m3, DP Hrubá Voda I (č. 71058) – 62 tis. m3

Hrušovany u Brna – Protlas Poř. číslo: 23

Majitel:

Číslo/subregistr: 3262600/B; 5230200/D

Název: Hrušovany u Brna – Protlas (B); Hrušovany u Brna – Protlas (D) Název DP: Hrušovany u Brna II (č. 71162)

Adresa kamenolomu:

AGRO Brno – Tuřany, a.s., Dvorecká 521/27, Tuřany, 620 00 Brno IČO: 47912961

AGRO Brno – Provozovna Hrušovany u Brna, 664 62 Hrušovany u Brna


Štěrkopísky, živcové suroviny Výrobek, Frakce v mm

Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Třída 0/4 PDK, neprané 12620+A1, 13139, 13242+A1 0/8 PDK, neprané 12620+A1, 13139, 13242+A1 4/16 PDK, neprané 12620+A1, 13139, 13242+A1 16/32 PDK, neprané 12620+A1, 13139, 13242+A1 kamenivo hrubé netříděné 16 a více --Zák. č. 102/01 kamenivo hrubé netříděné 32 a více --Zák. č. 102/01 štěrkopísek zásypový --Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty


Nezkoušena Nezkoušena. Zkouška bude do 1 měsíce provedena, tj. do září 2014. Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPD-060035077. V jz. části území se při bázi bloků ZS nacházejí 1 - 2 jílovité proplástky do mocnosti 0,5 m. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Surovina ZS (živcové suroviny): Ložisko se nachází v prostoru syrovicko-ivaňské terasy, která je významným zdrojem živcových štěrkopísků. Syrovicko-iváňská terasa je součástí tzv. mladšího štěrko-pískového pokryvu v Dyjskosvrateckém úvalu, složeného ze tří akumulací. Střední akumulace je tvořená hlavně pískem s příměsí štěrku, na povrchu s polohami spraší nebo fluviálních jílů nebo půdy typu ferreto (červenozem). Jednotlivé horizonty jsou produktem jednoho sedimentačního cyklu. Byly rozlišeny tři horizonty: 1 - surovinový typ A (ferreto) - mocnost 2-3 m, s vyšším obsahem štěrkové frakce a vyšším množstvím odplavitelných částic. Nevyhovuje ČSN 72 1512, používán při rekultivacích i když obsah živců je relativně nejvyšší. 2 - surovinový typ B - hlavní ložisková výplň syrovicko-ivaňské terasy. V centrální oblasti toku jsou mocnosti uloženin nejvyšší a jakost surovin. typů nejstálejší. Surovinu tvoří živcové





písky a štěrkopísky. Surovina obsahuje proplástky jílů, hlavně na hranici mezi typy B a C nebo ve vyšších částech typu B na úkor jeho mocnosti. 3 - surovinový typ C - tvoří bazální sediment kvartéru. Jsou to šedé, místy nahnědlé písčité štěrky, méně štěrkovité písky. Je to fluviální sediment, mocnost od 0 do 10 m, průměrná 4 - 5 m. Valouny v průměru 3 - 5 cm velké. Podloží kvartéru tvoří neogenní sedimenty (baden), převážně šedé, zelenavě šedé, jílovitoprachovité vápnité jíly s polohami vápnitých písků. Nadloží je tvořeno spraší, sprašovými hlínami, hlinitými písky. Průměrná mocnost kvartéru 18,5 m. Ložisko živcové suroviny je vyhodnoceno v surovinovém typu B, průměr. mocnost 10,2 m (6,5 – 13,5 m). Podložní bazální štěrkopísky (surovinový typ C) mají mocnost 2-8 m. Z hlediska obsahu živcové substance jsou hodnoceny jako negativní. V nadloží ložiska se zpravidla vyskytuje poloha technické zeminy - sur.typu A, o mocnosti 0 -2,8 m. Surovina ZS (živcové suroviny): Surovinou je surovinový typ B (bratčické nebo hrušovanské písky). Matečnou horninou živců jsou durbachity třebíčského masivu moldanubikého plutonu. Obsahuje přes 80 % písčité frakce, má nižší obsah odplavitelných částic (2-3 %, v okrajových částech může stoupnout až na 10 %). Obsah živcové substance je kolem 58 – 60 hm. %, výnos užitkové frakce 1 - 8 mm se pohybuje v rozpětí 30 - 43 hm. %. Zhruba 40 % hmoty připadá na křemen, který je převážně poloostrohranný, zbytek tvoří úlomky hornin a slídy (hlavně biotit). Některá zrna, zejména ve svrchní polovině profilu jsou výrazně eolizovaná. Ve frakcích pod 2 mm postupně klesá množství úlomků hornin a zvyšuje se obsah křemene. Asociace těžkých minerálů je nejbohatší ve frakci 0,125 - 0,063 mm. Těžká frakce obsahuje hlavně amfiboly a granát. Frakce pod 0,063 mm je složena především z montmorillonitu (77 %). Materiál je těžen kolovými nakladači a třídí se na mobilních třídičkách Powerscreen Commander 408 a Powerscreen Chieftain 1400, na strunových sítech s odlehčovacím sítem 22 mm do frakcí 0-4, 4-16 mm a odpad (frakce 0-8 mm je získávána přímo ze stěny). Úprava suroviny bude nadále probíhat na mobilní třídící lince v těženém stavu. V sezóně (IV – ½ XII.) jsou v provozu 2 – 3 těžební stroje a to: vždy jeden CATERPILLAR (962 G nebo 962 G II1) doplněné kolovými nosiči s nakládací lopatou KNA 250 + NL 3,5 nebo KNB + NL 3,5 (stroje jsou pouze záložní a postupně se vyřazují z provozu, jsou nahrazovány novými modely řady 962 G.) Těženou surovinou v předmětném území byly do roku 2003 písky a štěrkopísky, které byly těženy jako nevyhrazený nerost nevýhradního ložiska Hrušovany u Brna (D 5 230 200), tj. jako součást pozemku. V roce 2002 byly v rámci úkolu MŽP Syrovcice-Přibice (FZ 6654 – Opekar a kol., 2002) v těžených píscích vymezeny zásoby vyhrazeného nerostu živce. Tento nerost tvoří pouze cca 4 % objemu písků tzv. surovinového typu B, kde se vyskytuje ve frakci 4-8 mm. Písky surovinového typu B jsou těženy ve svrchní a střední etáži pískovny. V bazálních štěrkopíscích, těžených na spodní etáži, se živec nevyskytuje. V surovinovém typu B bylo v závěru roku 2002 vymezeno nové výhradní ložisko živcové suroviny Hrušovany u Brna – Protlas (B 3 262 600). Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 97,77 tis. m3 pro štěrkopísky (nevýhradní ložisko Hrušovany u Brna 5230200) a 2,26 tis. tun pro živcové suroviny

Hrušovany u Brna – Žabčice Poř. číslo: 24

Majitel:

České štěrkopísky spol. s r.o., Cukrovarská 34, 190 00 Praha 9 Čakovice, IČO: 27584534 Zastoupená Františkem Jampílkem



Název: Hrušovany u Brna – Žabčice Název DP: Žabčice (č. 71083), Hrušovany I (č. 70933), Hrušovany u Brna (č. 70070)

Adresa kamenolomu:

České štěrkopísky spol. s r.o. – Provozovna Hrušovany u Brna, Hrušovany u Brna, 664 62

Štěrkopísky Výrobek, Frakce v mm 0/2 0/4 0/4 4/8 8/16 16/32 16/32 32/125 16/22 40/150

Kvalita, Třída

ČSN EN, Prohlášení shody

praná, DDK praná, DDK DDK praná, HDK praná, HDK praná, HDK 2x praná, HDK HDK Okrasné kamenivo Okrasné kamenivo

13139, 12620 13139, 12620, 13242 13139, 12620, 13043, 13242 12620, 13043 12620, 13043, 13242 * * * * *

* - Ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů se nejedná o „stanovený výrobek. Na výrobek nebyly stanoveny technické požadavky ve smyslu § 1 nařízení vlády č. 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů a u výrobku nebylo provedeno posouzení shody podle tohoto nařízení vlády


Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty


Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,039 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,018 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-441.


Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Území patří do střední skupiny teras akumulací Svratky a Jihlavy, vytvářející rozsáhlou plošinnou terasu syrovicko-iváňskou, s relativní výškou 40-45 m. Její báze je velmi nepravidelná, s rýhami hlubokými až 10 m. Její výška kolísá mezi 196 až 216 m, relativně 1636 m nad úrovní Svratky. Podle nejnovějších názorů je syrovicko-iváňská terasa součástí tzv. v. mladšího štěrko- pískového pokryvu v Dyjskosvrateckém úvalu, složeného ze tří akumulací. Na bázi spodní akumulace jsou bloky paleozoických krystalických hornin ve fluviálních štěrkopíscích. Střední akumulace je tvořená hlavně pískem s příměsí štěrku, na povrchu s polohami spraší nebo fluviálních jílů nebo půdy typu ferreto (červenozem). V syrovicko-ivaňské terase byly vymezeny čtyři dílčí terasy s bází 14-40 m nad úrovní současného toku řeky Jihlavy, přičemž III. terasový stupeň tvoří hlavní akumulační výplň syrovicko-ivaňské terasy. Není to pravá terasová akumulace, ale agradační výplň zahloubeného paleokoryta. Byly rozlišeny tři horizonty: III/1 (Ferreto) - mocnost 0-4 m. Převážně štěrkovité písky, jílovité štěrkovité písky a výjimečně písky. Je hrubší a jílovitější než III/2, obsah živců je nejvyšší z celého III. Stupně. III/2 - hlavní ložisková výplň syrovickoivaňské terasy. V těžitelné mocnosti je vyvinut po silnici Žabčice - Pohořelice. Převládají písky a štěrkovité písky. III/3 - zaplňuje hluboce zaříznuté koryto v jeho nejjižnější části, baze leží 190-200,8 m n. m. a 14-17 m nad hladinou toku Jihlavky. Mocnost ložiska 8,5 až 20,4 m, průměrná 14,9 m. Mocnost skrývek průměrná je 2,75 m, maximální 7,0 m. Štěrkopísky a písky bratčického terasového stupně. I. litologický typ - písek štěrkovitý až jílovito-štěrkovitý, unimodální, středně dobře až špatně vytříděný, ve štěrkové frakci převažují živce a křemen a rula. II. litologický typ - středně zrnitý štěrkovitý písek, převážně žlutohnědý, s polohami písčitých jílů, unimodální, středně dobře vytříděný, s maximem ve frakcích 0,5 - 2 mm. III. litologický typ - písčitý štěrk drobnozrnný a ž hrubozrnný písek štěrkovitý, žlutohnědý, bimodální, s maximy v 16 - 32 mm a 0,125 – 0,25 mm. Ve štěrkové frakci jsou ruly, křemen, pískovce, křemence aj. IV. litologický typ - jemnozrnný písek jílovitý, šedý až šedozelený, unimodální, dobře vytříděný, s maximem ve frakci 0,25 - 0,5 mm. Jedná se o komplex moderní stacionární a semimobilní technologické linky. Třídění štěrkopísku v pískovně v Hrušovanech u Brna probíhá na dvou třídících linkách POWER SCREEN (COMMANDER 408, CHIEFTAIN 1400). První technologická linka je pro třídění, včetně sprchování a praní, složená z třísítného sprchovaného třídiče McClosky S 190 - 3DR propojeného s dehydrátorem (pračkou) firmy Metso SF 2975 a odvodňovacím třídičem Metso ESU – 1530 Na výstupu jsou haldovací pásy pro frakce 0/4P, 4/8P a 8/16P mm. V rámci druhé technologické linky se provádí úprava suroviny na sucho, která se skládá z dvousítného třídiče Powerscreen Comander a haldovacího pásu. Na výstupu jsou frakce 0/4 mm. Využívají se nákladní automobily Tatra (TATRA T815 EURO 2, TATRA T815 EURO 5), nakladače (CAT 906, CAT 928, CAT 962 G, CAT 962 H, CAT 972) a dozery Caterpillar (CAT D6R XL, CAT D6T XL). Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 236 tis. m3

Hulín Poř. číslo: 25

Majitel:




Název: Hulín Název DP: Hulín (č. 70655)

Adresa kamenolomu:

Českomoravský štěrk - pískovna Hulín, Záhlinická 806; 768 24 Hulín

Přírodní těžené kamenivo – štěrkopísek

Výrobek, Frakce v mm Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody 0/1 PTK, praná, (Z) 12620, 13043, 13242, 13139, Zák. 102/2001 Sb. 0/2 PTK, praná, PDK 12620, 13043, 13242, 13139 0/4 PTK, praná, PDK 12620, 13043, 13242, 13139 0/32 PTK, (Z) 12620, 13242, Zák. 102/2001 Sb. 4/8 PTK, praná, PDK 12620, 13242 8/16 PTK, praná, PDK 12620, 13242 16/32 PTK, praná, PDK 12620, 13242 0/63 PTK, praná, PDK (Z) Zák. 102/2001 Sb. Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,178 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,048 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-239. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko tvoří fluviální sedimenty Moravy - štěrkopísky a přeplavené neogenní písky, které se uložily na podložní tortonské jíly. Hranice mezi štěrkopísky a písky je ostrá, v píscích jsou ve větší míře zastoupeny jílové vložky. Vrty ověřily tento litologicko-stratigrafický profil: 1. nivní hlíny a jíly, holocénního stáří, mocnost 1-4m (průměr 3 m). 2. fluviální štěrkopísky Moravy pliocén kvartér , 4-12 m 3. fluviolakustrinní písky neogéníno ( terciér) stáří, až přes 20-25 m 4. jíly torton terciér Tektonické porušení nebylo zjištěno. Morfologicky se území ložiska projevuje jako široké




údolí S-J směru, omezené na V strmějšími svahy paleogenních flyšových sedimentů. Samotné ložisko je protaženo ve směru V-Z v délce 1850 m se šířkou 700 m a je podle zrnitostního složení děleno ve vertikálním profilu na štěrkopísky s mocností 2,2-12,3 m a podložní písky s mocností 1,2-28,4 m se značně kolísavou mocností litotypů. Podloží ložiskové výplně nebylo ve všech vrtech zastiženo a jeho reliéf je značně nerovný a nepravidelný. Hloubkové omezení ložiska je zčásti umělé - dané technologií těžby (30 m) a z části geologické, půdorysné omezení ložiska je umělé. Mocnost skrývek - nivních hlín a jílů je v průměru 3 m, maximálně 5,2 m. Štěrkopísek terasového stupně řeky Moravy je šedý, tvořený středně až dobře opracovanými valouny pískovce, křemene, podřadně křemencem, žulou, rulou, slepencem, pegmatitem a fylitem. Podložní písky jsou šedé, tvořené křemenem, živcem, dále sericitem, muskovitem, granátem, amfibolem, biotitem a zrnitostně převládá hrubá písčitá frakce. Jedná se o stacionární úpravárenskou linku. Štěrkopísek je těžen z vody drapákovým nakladačem, popř. korečkovým nakladačem. Samovýsypnými čluny je surovina dopravena k výkladišti, odkud je odebírána korečkovým elevátorem. Surovina vstupuje na primární třídič, nadsítná frakce (>32 mm) je uložena na volné skládce, frakce 0–32 mm je dále vedena na nožovou pračku a dále je uložena na volné skládce. Podsítná frakce z primárního třídiče je vedena na dehydrátor, výrobek (frakce 0–4 mm) je uložen na volné skládce. Surovina (frakce 0–32 mm) je odebírána z volné skládky a postupuje přes sekundární třídič. Nadsítný podíl ze sekundárního třídiče (16–32 mm) je buďto přímo ukládán na volnou skládku, nebo je veden do kuželového drtiče, podrcený materiál se vrací do technologického okruhu, zpět před sekundární třídič. Surovina (frakce 4–16 mm) ze sekundárního třídiče je soustavou dalších třídičů rozdělena do frakcí 4–8 mm a 8–16 mm a uložena na volné skládce. Podsítná frakce ze sekundárního třídiče postupuje přes aquamator (kde dochází k oddělení lehkých frakcí) do odvodňovacího třídiče, výrobek (0–4 mm) je uložen na volné skládce. Z kalové vody je soustavou sestávající z hydrocyklonu, spirálového separátoru a dehydrátoru získávána frakce 0–1 mm, viz. obr. 3. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 196,94 tis. m3

Poř. číslo: 26

Jakubčovice nad Odrou Číslo / subregistr: 3032800/B

Název: Jakubčovice nad Odrou Název DP: Heřmanice u Oder (č. 71017)


Společnost EUROVIA Kamenolomy, a.s., IČ 27096670, Londýnská 637/79a, Liberec XI-Růžodol I, 460 01 Liberec


EUROVIA Kamenolomy, a.s. provozovna Jakubčovice, Vítkovská 40, 742 36 Jakubčovice nad Odrou Okres: Nový Jíčín E-mail: lomjakubcovice@eurov ia.cz

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – droba, drobové břidlice, slepence

Výrobek, Frakce v mm 0/2 0/4 2/5 4/8 8/11 11/16 8/16 11/22 16/22 16/32 32/63 63/125 0/4 0/8

Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Frakce v Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída shody mm Třída shody praná 12620, 13043, 13242 0/63 ŠDa 13242, 13285 praná 12620, 13043, 13242 0/32 ŠDa 13242, 13285 praná 12620, 13043, 13242 0/32 ŠDb 13242, 13285 praná 12620, 13043, 13242 0/22 ---Zák. č. 102/01 praná 13043, 13242 4/8 ---12620, 13043 praná 12620, 13043, 13242 16/32 ---12620, 13242 praná 12620, 13043, 13242 0/150 ---Zák. č. 102/01 praná 12620, 13043 8/32 ---12620, 13043, 13242 praná 12620, 13043, 13242 4/11 ---13043, 13242 praná 12620, 13043, 13242 8/16 ---12620, 13043, 13242 ---13242 LK netříděný ---Zák. č. 102/01 ---Zák. č. 102/01 LK netříděný/B ---Zák. č. 102/01 ---13043, 13242 LK tříděný ---Zák. č. 102/01 ---13242 Zemina 0/300 G3 ---Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace



Ohladitelnost kameniva PSV 61 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zpráva č. CL1/0784/13 o ročních zkouškách kameniva) Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,244 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,051 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1517-CPR-130128 Rudní minerály zastoupeny pouze akcesoricky, ojedinělé výskyty pyritů v prachovitých břidlicích (považované za výklizy). Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při

terénním šetření.

Základní geologická charakteristika Základní petrologická charakteristika




Moravskoslezský kulm. Stratigraficky je řazeno do hradeckých vrstev, budovaných flyšovým střídáním drob, prachovců a jílovitých břidlic. Hlavním a převládajícím typem hornin jsou droby, doprovázené polymiktními, většinou drobnozrnnými slepenci, které v ložisku tvoří nepatrnou část. Základem ložiska je rytmické střídání drobnozrnných slepenců, pískovců a prachovitojílovitých sedimentů. Na ložisku můžeme určit až 11 petrografických typů. Hlavním a převládajícím typem hornin jsou droby (cca 80% objemu ložiska) – šedomodré, modrozelené a hnědošedé, většinou hrubě až středně zrnité. Dalším typem hornin jsou polymiktní pískovce, aleurolity, jílovité břidlice (5,1%), prachovce, polymiktní, většinou drobnozrnně drobové slepence. Konkrétní výbrus z lomu Jakubčovice pro petrofaciální analýzu droby tvoří 51,9% křemene, 29,2% živců a 18,9% litoklastů. Slídy jsou reprezentovány šupinami biotitu a muskovitu, v malé míře se vyskytuje i chlorit. Akcesoricky je přítomen turmalín, zirkon, apatit a rudní minerály. Úprava vytěžené suroviny se realizuje na třech technologických linkách, a to:1) technologická linka I, složená z primárního uzlu (primární jednovzpěrný drtič DCJ 1038, roštnicový hrubotřídič Metso , prstový třídič Tornádo), sekundárního uzlu (5 ks vibračních podavačů, vyrovnávací zásobník, kuželový drtič SANDVIK CS 660, třídiče SANDVIK S9TO SC a KDT , drtič MAGOTTEAUX MI 2400), a mokré úpravy (3 třídiče Binder RT 2000x8700/2, dehydrátory 515 a 517, drtiče KDH 1250 –GH + SANDVIK, dehydrátor SANDEXX BSF, ocelové zásobníky OZK 485), dále 2) technologická linka II, složená z primárního uzlu (drtič V 10-2N, pásový dopravník, čelisťový drtič DCD 1015) a sekundérního uzlu (vyrovnávací zásobník, kuželový drtiče KDH 1250 – ST, vibrační třídiče SDT 2200x4000/2 , drtič P 2.3 a 3) technologická linka III (vozíkový deskový podavač, primární drtič V8-2N , odhliňovač , odhliňovací třídič HT 1500x4000, vyrovnávací zásobník, kuželový drtič SVEDALA S 3000, finální třídič KDT 2000x5000) a provádějící dvoustupňové drcení. Na ložisku se provádí čtyř stupňové drcení, přičemž kvalita hotového sortimentu se vylepšuje odrazovým drtičem na základě kinetické energie (20% drobných zrn z méně rigidních hornin z prachovců a prachovitých břidlic). Maximální roční kapacita lomu 800 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 547,3 tis. m3

Lesní Albrechtice – Kajlovec Poř. číslo: 27

Majitel:

SILNICE MORAVA s.r.o., Revoluční 904/30, 794 01 Krnov IČO: 25357352



Adresa kamenolomu:

Silnice Morava s.r.o. - Kamenolom Tisová – Kajlovec, 747 41 Hradec nad Moravicí

Stavební kámen Výrobek, Frakce v mm, kg 0/4 mm




Název: Lesní Albrechtice – Kajlovec Název DP: bez DP (nevýhradní ložisko)

Druh, Kategorie PDK (přírodní drcené kamenivo)

ČSN EN, Prohlášení o vlastnostech 13043,13242

4/8 mm PDK 12620, 13043,13242 8/16 mm PDK 12620,13043,13242 32/63 mm PDK 13242 0/32 mm PDK 13242 0/63 mm PDK 13242 5/40 kg LMB 5/40 13383-1 10/60 kg LMB 10/60 13383-1 60/300 kg LMB 60/300 13383-1 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13383-1 Kámen pro vodní stavby – Část 1: Specifikace

Ohladitelnost kameniva PSV = 63 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zpráva č. Z-IO 449/13 o zkouškách kameniva tipu TT). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,247 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,031 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-310. Surovina je prostoupena polohami jílovitých břidlic a prachovců s ojedinělým výskytem pyritové mineralizace. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Geologicky náleží ložiskové území moravskoslezskému paleozoiku (Chlupáč - Štorch, 1992). Ložisko je situováno ve V části hradeckého souvrství (svrchní visé) jesenického kulmu. Většinu objemu ložiskové výplně představují droby, podřízeně jsou zastoupeny nepravidelné polohy jílovitých břidlic. Důležitým litologickým rysem ložiskové geologie je nepravidelnost rytmů ve všech směrech (mocnost jednotlivých členů, jejich směrná průběžnost, variabilita petrografického složení jednotlivých hornin, postoupnost členů v rytmech, a tedy i frekvence vložek jílových břidlic). Tektonickou stavbu můžeme charakterizovat nepravidelným provrásněním horninových komplexů. Převažují ploché vrásy, horniny ložiska jsou málo zvrásněné, vrstvy mají generelní směr SV-JZ s úklonem 35° k JZ. Polohy jílovitých břidlic se vzhledem k vrásové stavbě v zájmovém území opakují. Droby jsou převážně tence deskovitě až tlustě lavicovitě vrstevnaté, středně rozpukané. Nejvýznamnější puklinové systémy jsou ve směru SZ-JV s úklonem 85 ° k JZ a SV – JJZ s úklonem 75 ° k VJV. Nadloží ložiskové výplně tvoří kvartérní kamenito-hlinité sutě rezavě hnědé barvy. Vlastní výplň ložiska tvoří droby, které místy přecházejí do drobnozrnných slepenců s vložkami a polohami jílovitých břidlic a prachovců. Droby jsou jemně až hrubě zrnité, nevytříděné, zrna a úlomky jsou většinou stejnorozměrné, pouze úlomky jílovitých břidlic jsou ploše protáhlé, jejich tvar je ostrohranný až poloostrohranný. Barva drob je modrošedá, šedá, méně šedozelená, v blízkosti větších poloh jílovitých břidlic je barva hnědozelená až hnědá. Droby jsou většinou nestejnorodé, mění se jak zrnitost hornin, tak jejich složení. Jsou většinou zdravé, kolem větších vložek jílovitých břidlic jsou navětralé až zvětralé. V základní hmotě drob je patrně obsažena grafitická příměs. Jílovité břidlice jsou tmavě modrošedé a černošedé. Jsou nestejnorodé, místy s příměsí prachovité a písčité frakce nebo prachovců. Prachovce jsou šedozelené, místy šedé, nestejnorodé, místy přecházejí v jemnozrnou drobu. Úprava vytěžené suroviny se realizuje dvoustupňově, na dvou nezávislých technologických linkách, a to: I. stupeň: Mobilní technologická linka, složená z primérního uzlu (mobilního jednovzpěrného drtiče HARTL 1200x650 s odhliněním a mobilního třídiče KEESTRACK 1800/3). Pomocí nákladních vozidel je kamenivo frakce 63/125 převezeno k dalšímu zpracování: II. stupeň: Stacionární technologická linka, složená ze sekundárního uzlu – násypky, vibračního podavače, kuželovým drtičem METSO GP 100S a finálního třídiče VTK 2000x5000/4. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 104,00 tis. m3

Kaznějov – jih 2 Poř. číslo: 28

Majitel:


Druh suroviny frakce dle EN ČSN Výrobek Frakce v mm 0/1 0/2 0/4 0/4 mix 0/8 4/8 8/16


Název: Kaznějov – jih 2 Název DP: Kaznějov I (č. 60371); Kaznějov II (č. 60377), Kaznějov III (č. 71191)

Adresa kamenolomu:

LB MINERALS, s.r.o. - provoz Kaznějov, 331 51 Kaznějov

Kaolín pro keramický průmysl, pro papírenský průmysl

ČSN EN, Výrobek Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Prohlášení shody Frakce v mm Třída shody praná, DTK 12620 16/22 praná, HTK 12620 praná, DTK 12620, 13139 0/8 praná, SK 12620, 13242 praná, DTK, SK 12620, 13043, 13242 0/32 praná, SK 12620, 13043, 13242 praná, DTK 12620 4/8 praná, HDK 12620, 13242 praná, TK, SK 12620, 13043, 13242 8/16 praná, HDK 12620, 13242 praná, HTK 12620 16/22 praná, HDK 12620, 13242 praná, HTK 12620 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Kvalita, Třída

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,06 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,03 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPD-030038119. V některých frakcích se jedná o špatně vytříděný, jemnozrnný až středně zrnitý křemenný pískovec s vyšším podílem muskovitu a s variabilním stupněm vytřídění, mikrokrystalický silicit, drobné oválné útvary vyplněné radiálně paprsčitým křemenem, mikrokrystalický křemen s častými oválnými útvary většinou vyplněnými radiálně paprsčitým chalcedonickým křemenem, v jemné frakci matrix se přednostně vyskytuje muskovit (do 10 %) a kaolinit (5-10 %); akcesoricky se vyskytují drobná zrna těžkých minerálů jako jsou zirkon a rutil. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.





Ložisko se nachází při severním okraji Plzeňské pánve, která je součástí středočeského karbonského komplexu. Karbonská výplň pánve se dělí na čtyři základní jednotky: souvrství kladenské, týnecké, slánské a líňské. Sedimentace týneckého souvrství, jehož součástí je naše ložisko, nastala patrně po výrazné změně klimatu. Jeho mocnost bývá poměrně stabilní. Převládají psefity s různým obsahem živců, které jsou vesměs kaolinizovány. Vzácně se v něm vyskytují šedé polohy ojediněle i polohy prouhelněných jílovců až uhlí. Podložím pánve jsou slabě metamorfované sedimenty tepelsko-barrandienského proterozoika. Pokryvné útvary jsou zastoupeny terciérními a kvartérními sedimenty. Na tektonické stavbě pánve se podílí tektonika směru SZ-JV a SV-JZ. Ložisko kaolínu Kaznějov-jih 2 je tvořeno různě zrnitými a barevnými kaolinizovanými arkózami, které náleží k týneckému souvrství. Variabilita ložiska je značná, vrstevní sled je přerušován polohami jílovců a pískovců. Ložisko je cca 2 km dlouhou částí pruhu kaolinizovaných arkóz severojižního směru dlouhého celkem 7 km a širokého 1 – 1,5 km. Omezení pruhu je vesměs tektonické. Omezení vertikální je dáno technologickými parametry. Tektonicky je ložisko porušeno dvěma systémy poruch směru S-J a VSV-ZJZ, které mají poklesový charakter. Matečná hornina je tvořena kaolinizovanými arkózami s kolísavým množstvím valounů a v menší míře arkózovými pískovci. Valouny jsou tvořeny křemenem, křemencem a silicity (buližníkem). Hlavní součástí surového kaolínu jsou: křemen (40 – 60 %), kaolinit (15-35 %), draselný živec a kyselý plagioklas. Akcesorie tvoří Fe minerály (Fe oxidy a hydroxidy a siderit) dále titanit, leukoxen, ilmenit, rutil, anatas, biotit, muskovit, chlorit, granát, turmalín, zirkon. Kamenivo je vedlejším produktem technologické úpravy kaolínů. Jako úpravárenská metoda kaolínů se používá třídění mokrou cestou v gravitačním a odstředivém poli s mechanickým rozdružováním. Úprava se provádí drcením, rozplavováním, několikastupňovým zrnitostním tříděním na hydrocyklonech, zahušťováním, odvodňováním, hnětením, sušením, případně i mletím (u nátěrového kaolinu se požaduje zvlášť jemné třídění). Kamenivo je jako vedlejší produkt získáváno při třídění kaolinu. Výsledkem úpravy suroviny je kaolin a kamenivo o různém zrnitostním složení. Množství výsledných produktů je v průměru následující: 13-18 % plavený kaolin; 50-80 % kamenivo – drobné kamenivo 0-4 mm, hrubé kamenivo 4-125 mm, štěrkodrtě. Vlastní úprava kameniva probíhá na dvou samostatných technologických linkách: 1. Třídící linka umístěná na otevřené venkovní ploše, která je složená ze vstupní násypky, prstový vibrační třídič VIBROS Gama, následuje dvouhřídelová pračka kameniva Kisa, mokrý vibrační třídič SBM se sítovou plochou Isemann, dehydrátor KKD30, suchý vibrační třídič SBM se sítovou plochou Isemann, hydrocyklon HC 400, korečkový dehydrátor KKD 30. 2. Drtící linka umístěná na ploše vedle třídící linky je složená ze spodního odběru frakce 22/70, kuželového drtiče SVEDALA H-200, vibračního třídiče KS/DD, vibračního třídiče BIVITEC KRL/ED. Maximální roční kapacita lomu a produkce zahrnuje celkový objem s lokalitou Kaznějov-jih a Lomnička-Kaznějov, činí 2 200 tis. t; roční produkce za rok 2012 činila 1500 tis. t, Kaolín: DP Kaznějov I: 2,60 tis. tun; 0,49 tis. tun (odbyt. těžba). Kaolín pro keramický průmysl: DP Kaznějov I: 2,70 tis. tun; 0,40 tis. tun (odbyt. těžba).

Kaznějov – jih Poř. číslo: 29

Majitel:



Název: Kaznějov – jih Název DP: Kaznějov (č. 60359)

Adresa kamenolomu:

LB MINERALS, s.r.o. - provoz Kaznějov, 331 51 Kaznějov


Jíly, kaolín

Výrobek Frakce v mm 0/1 0/2 0/4 0/4 mix 0/8 4/8 8/16

Kvalita, Třída

ČSN EN, Výrobek Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Prohlášení shody Frakce v mm Třída shody praná, DTK 12620 16/22 praná, HTK 12620 praná, DTK 12620, 13139 0/8 praná, SK 12620, 13242 praná, DTK, SK 12620, 13043, 13242 0/32 praná, SK 12620, 13043, 13242 praná, DTK 12620 4/8 praná, HDK 12620, 13242 praná, TK, SK 12620, 13043, 13242 8/16 praná, HDK 12620, 13242 praná, HTK 12620 16/22 praná, HDK 12620, 13242 praná, HTK 12620 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,06 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,03 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPD-030038119. V některých frakcích se jedná o špatně vytříděný, jemnozrnný až středně zrnitý křemenný pískovec s vyšším podílem muskovitu a s variabilním stupněm vytřídění, mikrokrystalický silicit, drobné oválné útvary vyplněné radiálně paprsčitým křemenem, mikrokrystalický křemen s častými oválnými útvary většinou vyplněnými radiálně paprsčitým chalcedonickým křemenem, v jemné frakci matrix se přednostně vyskytuje muskovit (do 10 %) a kaolinit (5-10 %); akcesoricky se vyskytují drobná zrna těžkých minerálů, jako jsou zirkon a rutil. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Ložisko se nachází při severním okraji Plzeňské pánve, která je součástí středočeského karbonského komplexu. Karbonská výplň pánve se dělí na čtyři základní jednotky: souvrství kladenské, týnecké, slánské a líňské. Sedimentace týneckého souvrství, jehož součástí je naše ložisko, nastala patrně po výrazné změně klimatu. Jeho mocnost bývá poměrně stabilní. Převládají psefity s různým obsahem živců, které jsou vesměs kaolinizovány. Vzácně se v něm vyskytují šedé polohy ojediněle i polohy prouhelněných jílovců až uhlí. Podložím pánve jsou slabě metamorfované sedimenty tepelsko-barrandienského proterozoika. Pokryvné útvary jsou zastoupeny terciérními a kvartérními sedimenty. Na tektonické stavbě pánve se podílí tektonika směru SZ-JV a SV-JZ. Ložisko kaolínu Kaznějov-jih je tvořeno různě zrnitými a barevnými kaolinizovanými arkózami, které náleží k týneckému souvrství. Variabilita ložiska je značná, vrstevní sled je přerušován polohami jílovců a pískovců. Ložisko je cca 2 km dlouhou částí pruhu kaolinizovaných arkóz severojižního směru dlouhého celkem 7 km a širokého 1 – 1,5 km. Omezení pruhu je vesměs tektonické. Omezení vertikální je dáno technologickými parametry. Matečná hornina je tvořena kaolinizovanými arkózami s kolísavým množstvím valounů a v menší míře arkózovými pískovci. Valouny jsou tvořeny křemenem, křemencem a silicity (buližníkem). Hlavní součástí surového kaolínu jsou: křemen (40 – 60 %), kaolinit (15-35 %), draselný živec a kyselý plagioklas. Akcesorie tvoří Fe minerály (Fe oxidy a hydroxidy a siderit) dále titanit, leukoxen, ilmenit, rutil, anatas, biotit, muskovit, chlorit, granát, turmalín, zirkon a apatit. Kamenivo je vedlejším produktem technologické úpravy kaolínů. Jako úpravárenská metoda kaolínů se používá třídění mokrou cestou v gravitačním a odstředivém poli s mechanickým rozdružováním. Úprava se provádí drcením, rozplavováním, několikastupňovým zrnitostním tříděním na hydrocyklonech, zahušťováním, odvodňováním, hnětením, sušením, případně i mletím (u nátěrového kaolinu se požaduje zvlášť jemné třídění). Kamenivo je jako vedlejší produkt získáváno při třídění kaolinu. Výsledkem úpravy suroviny je kaolin a kamenivo o různém zrnitostním složení. Množství výsledných produktů je v průměru následující: 13-18 % plavený kaolin; 50-80 % kamenivo – drobné kamenivo 0-4 mm, hrubé kamenivo 4-125 mm, štěrkodrtě. Vlastní úprava kameniva probíhá na dvou samostatných technologických linkách: 1. Třídící linka umístěná na otevřené venkovní ploše, která je složená ze vstupní násypky, prstový vibrační třídič VIBROS Gama, následuje dvouhřídelová pračka kameniva Kisa, mokrý vibrační třídič SBM se sítovou plochou Isemann, dehydrátor KKD30, suchý vibrační třídič SBM se sítovou plochou Isemann, hydrocyklon HC 400, korečkový dehydrátor KKD 30. 2. Drtící linka umístěná na ploše vedle třídící linky je složená ze spodního odběru frakce 22/70, kuželového drtiče SVEDALA H-200, vibračního třídiče KS/DD, vibračního třídiče BIVITEC KRL/ED. Maximální roční kapacita lomu a produkce zahrnuje společně celkový objem s lokalitou Kaznějov-jih 2 a Lomnička-Kaznějov, činí 2 200 tis. t; roční produkce za rok 2012 činila 1500 tis. t. Kaolín: DP Kaznějov: 1383,30 tis. tun, 258,82 tis. tun (odbyt. těžba) Kaolín pro keramický průmysl: DP Kaznějov: 655,94 tis. tun; 68,80 tis. tun (odbyt. těžba).

Kobeřice – Brodek Poř. číslo: 30

Majitel:

Kámen Brno spol. s r.o.; Mezírka 775/1, 602 00 Brno, Ing. Petr Zemánek



Název: Kobeřice – Brodek Název DP: Brodek (č. 70607)

Adresa kamenolomu:

Kámen Brno Kamenolom Kobeřice, Brodek u Prostějova 798007

Stavební kámen – droba

Výrobek, Frakce v mm 0/4 4/8 8/16 11/22 16/32 32/63

Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída shody Frakce v mm Třída shody PDK 13043, 13242 0/8 PDK 13242 PDK 12620, 13043, 13242 0/32 PDK, ŠDa 13242, 13285 PDK 12620, 13043, 13242 0/63 PDK, ŠDa 13242, 13285 PDK 12620, 13043, 13242 63/125 PDK Zák. č. 102/2001 PDK 12620, 13242 0/125 PDK Zák. č. 102/2001 PDK 12620, 13242 LK netříděný PDK Zák. č. 102/2001 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 61 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Protokol o ročních zkouškách č.363/13 z 23.5.2013). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,131 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,040 % délky; Protokol č.545/13 z 5.12.2013). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-032. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložiskovou výplň tvoří horniny kulmu Drahanské vrchoviny zastoupené především drobou a slepencem a v menší míře vložkami břidlic a poloh jemného flyše. Jde o souvrství hradecko – kyjovické. Droby jsou masivní s balvanitou až kulovitou odlučností - západní část těžebny, dále jsou středně až hrubě zrnité vrstevnaté až stlačené s limonitickými povlaky na puklinách. Slepence tvoří jednak ostřeji ohraničené souvislé polohy a jednak nepravidelné čočky a vložky s pozvolnými přechody do drob. Horniny jsou uloženy ve směru SSV (20 stupňů s úklonem 70-85 stupňů k V. Jedná se o křídlo antiklinály větších rozměrů. Tektonické postižení ložiska





nebylo zjištěno. Podloží ložiska je tvořeno souvrstvím moravickým - podobné střídání drob a břidlic, ale s převahou jílovitých břidlic nad drobami. Obě souvrství jsou zvrásněná a vrásové osy mají generelní směr SV-JZ. V prostoru však dochází k undulacím (vlnovým změnám směru sklonu vrásových os). Nadloží ložiska je tvořeno miocénními sedimenty vídeňské pánve, kvartérními sprašovými hlínami a hlinito kamenitými sutěmi. Ložisko je protaženo souklonně se hřbetem morfologické elevace ve směru S-J v délce 650 m a šířce cca 200 m. Báze ložiska je v úrovni 230 m n. m. Jde o ostrůvek kulmu v Hornomoravském úvalu. Surovinou je droba a slepence, břidlice a jemný flyš jsou škodlivinou - tvoří polohy s mocností max. 10 m. Omezení ložiska je dáno jednak geologickou stavbou - vývojem vhodné suroviny a jednak morfologii terénu a pokryvnými útvary - svahoviny, sprašové hlíny, písky, které lemují celý prostor ložiska. Ve vrcholové části jsou skrývky minimální, hornina vychází na den. Droby jsou složeny z polymiktního klastického materiálu s všesměrnou masivní texturou s nestejnoměrnou zrnitostí. Na složení horniny se podílí křemen, živce, klastický materiál, biotit, akcesoricky granát a pyrit. V tmelu je chlorit a křemen. Slepence jsou z hrubě klastického materiálu všesměrné masivní textury. Na složení se podílí zrna křemene, krystalických břidlic, rohovce, křemence a jílovitých břidlic. Přechod slepenců do drob je přes drobové pískovce. Jedná se o stacionární moderní technologii. Rubanina je dopravována do násypky primárního drtiče. Poté je materiál přiváděn vozíkovým podavačem k čelisťovému drtiči C 110 (primární drcení). Takto podrcený materiál je odváděn do drtiče HP 200 (sekundární drcení). Odtud putuje na třístupňový třídič Nordberg CVB 1845, ze kterého materiál frakce větší než 63 je vracen uzavřeným okruhem zpět do drtiče HP 200, frakce 32-63 mm je jako hotový výrobek odváděna na zemní skládku. Mezisítné – frakce 8-32 mm postupuje do vyrovnávacího mezizásobníku a z něho kontinuálním podáváním do granulátoru HP 200. Podsítné frakce 08 mm je haldováno na expediční zemní skládku. Z granulátoru je podrcený materiál velikosti 0-32 odváděn přes odrazový drtič BD 10 nebo alternativně mimo něj na třídírnu na třístupňový třídič VP 3. Zde je materiál roztříděn na frakce – výrobky 8-16, 11-22 a 16-32 mm, které padají přímo do expedičních zásobníků. Podsítné o velikosti 0-8 postupuje na druhou třídírnu, kde je na třídiči CVB 1845 roztříděno na výrobky 0-4 a 4-8 mm. Takto roztříděné frakce končí také v expedičních zásobnících. Štěrkodrtě frakcí 0-32 a 0-63 mm vznikají cíleně po úpravě technologie výroby v příslušných uzlech technologické linky. Maximální roční kapacita lomu 200 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 77 tis. m3

Kolín Poř. číslo: 31


Název: Kolín Název DP: Kolín (č. 71051)

Adresa kamenolomu:

Majitel:

KAMENOLOMY ČR s.r.o., Polanecká 849, 721 08 Ostrava – Svinov IČO: 49452011






KAMENOLOMY ČR – Pískovna Kolín, 280 02 Kolín 2, okres Kolín Obchodní zástupce: Ing. Marek Peter tel.: 724 003 439, e-mail: marek.peterl@miner al.eu

Štěrkopísek Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody 0/4 DDK 12620,13043,13242,13139 11/22 HDK 12620,13043,13242,13139 0/45 ŠD vybrané parametry Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední dle TP 137, změna 1 (01/2014; zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,183 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,049 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-464. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je součástí terasového systému řeky Labe. Jeho podloží je tvořeno šedými nebo zelenavými spodnoturonskými slínovci bělohorského souvrství. Při stropu bývají slínovce navětralé s rezavými smouhami a náteky na odlučných plochách. Vlastní ložisko je vyvinuto v terase würmského stáří (dle Balatky tzv. VII. stupeň). Mocnost terasy se pohybuje od 8 do 14 m, její báze i strop jsou mírně zvlněné. V terase je možno rozlišit spodní hrubozrnnější a svrchní jemnozrnnější polohy. Spodní část, která jen výjimečně přesahuje mocnost 5 m, je tvořena hnědými až šedými štěrkopísky, které obsahují 25 % - 50 % (výjimečně více) valounů o velikosti do 5 cm, ojediněle do 20 cm. Petrografické složení valounů je pestré, vedle převažujícího křemene se vyskytují granitoidy, porfyrity, svory, fylity, křemence, sedimenty jsou zastoupeny proterozoickými buližníky a křídovými pískovci a slínovci. Vzácně se vyskytují silicifikovaná dřeva, jaspis a achát.



Svrchní část je tvořena světle hnědými písky. V jejich složení převládá křemen, v malém množství se v nich vyskytují živce, slídy, glaukonit, ojediněle jiné horniny a minerály. Množství jemných částic, které jsou reprezentovány především jílovými minerály, je nízké, obvykle do 3%. Ve svrchní části ložiska se místy vyskytují váté (eolické) písky. Jedná se o bělavé jemnozrnné písky s velikostí zrna do 1 mm. Při těžbě jsou váté písky přimíchávány do ostatní suroviny. Jedná se o stacionární úpravárenskou linku. Těžba z vody plovoucím korečkovým bagrem KB 50, transport do procesu úpravy pramicí 50 t, vlečným remorkerem R 70 a plovoucím korečkovým elevátorem V 50. Surovina do zásobníku 15 m3, zpracování na vibračním třídiči VTN 1250x3600 a transport dopravníky na deponie 5 frakcí suroviny. Max. roční kapacita lomu činí 150 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 105,06 tis. m3

Kostelecké Horky Poř. číslo: 32

Číslo/subregistr: Název: Kostelecké Horky-Kinský 3219701/D Název DP: ložisko nevyhrazeného nerostu

Majitel:

Písník Kinský, s.r.o. Komenského 266 517 41 Kostelec nad Orlicí

Adresa lomu:

Písník Kinský s.r.o., Kostelecké Horky

IČ: 25965000


Štěrkopísky – přírodní těžené kamenivo

Výrobek, Frakce v mm 0/8

ČSN EN, Výrobek, Prohlášení shody Frakce v mm tříděné za sucha 13242 +A1 4/8 P

Kvalita, Třída

0 / 16

tříděné za sucha

13242 +A1

4 /8

0 / 32


13242 +A1

8 /16

0 / 63


13242 +A1

8 /16 P

předrcené tříděné za sucha předrcené tříděné za sucha předrcené tříděné prané tříděné za sucha

0/4

Kvalita, Třída

tříděné prané

ČSN EN, Prohlášení shody 12620+A1, 13242 +A1, 13043 12620+A1 12620+A1 12620+A1

tříděné za sucha 12620+A1, 13242 0 /2 mimo normu +A1, 13043, 13139 0/4P tříděné, prané 12620+A1, 13242 0/2 P tříděné prané mimo normu +A1, 13043, 13139 0 /4 PV tříděné prané, 12620+A1, 16/32 tříděné prané mimo normu těžené z vody 13043 Stavební využití Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu dle certifikace,  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, osvědčení letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,082 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,033 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-179. V kořenové části svrchních částí ložiska zvýšená humusovitost, při bázi ložiska zvýšený výskyt




jílových proplástků. Eliminováno výklizem a vhodnou selektivní těžbou, případně praním. Laboratorní zkoušky výstupních výrobků potvrzují tento postup. Ložisko štěrkopísku tvoří terasové sedimenty řeky Orlice, uložené na souvrství vápnitých jílovců až prachovců svrchní křídy, které tvoří ve svrchní části šedozelený jíl (rozvětralé jílovce až slínovce teplických vrstev). Limit těžby je 0,5 m nad úrovní těchto vrstev. Ložisko zastihuje 2 terasové stupně pleistocénního stáří. Terasa III. stupně tvoří východní část ložiska (žlutohnědé jemno až středně zrnité písky s příměsí štěrkové frakce) a pro nepříznivé technologické vlastnosti je nebilanční. Vlastní ložisko je v západní části území tvořeno terasou IV. stupně (písčitý štěrk, štěrkovitý písek až písek). Prům. hloubka báze terasy je cca v 305 m n. m. a prům výška terénu je 313,5 m. Celé území překrývají písčité hlíny s humusem o mocnosti 0,2 až 0,7 m. Na petrografickém složení ložiska se podílí převážně pískovce, křemen a rohovec, méně granitoidy, ruly, kvarcity a ojediněle křemité pískovce a slepence podorlického permu. Z akcesorických minerálů jsou ve IV. terase v převaze turmalín, amfibol a staurolit, ve III. terase převládá limonit. Těžba je prováděna pomocí nakladačů VOLVO L 120 E, Hitachi ZW 310 a Hyunday 760-7 buď přímo ze stěny, nebo je surovina tříděna za sucha na dvou linkách POWERSCREEN MK 2 nebo za mokra na lince FINLAY 390 RINSER na frakce dle požadavků zákazníků. Třídění probíhá dvěma způsoby. Na linkách POWERSCREEN suchou cestou a na lince FINLAY je kamenivo propíráno tlakovou vodou a odvodňováno v dehydrátoru. Hmotnost expedovaných výrobků je vážena pomocí vážního systému TAMTRON zabudovaným na nakladačích, s bezdrátovým přenosem dat na expedici. Maximální roční kapacita lomu je cca 240 tis. m3, roční produkce za rok 2012 na ložisku Kostelecké Horky činila cca 110 tis. m3..


Košťálov-Stružinec Poř. číslo: 33

Majitel:



Číslo / subregistr: 3217300/B

Název: Košťálov-Stružinec Název DP: Košťálov I (č. 70060)

Adresa kamenolomu: EUROVIA Kamenolomy, a.s., provozovna Košťálov, 512 02 Košťálov, Okres: Semily

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva –dolerit

Výrobek, Kvalita, Frakce v mm Třída 0/2 ---0/4 ---0/4 MN 2/4 ---4/8 ---4/8 MN 8/11 AS ---8/16 ---11/16 AS ---16/22 ---16/32 ---32/63 ----

ČSN EN, Prohlášení shody 13242 13242 Zák. č. 102/01 12620, 13242 12620, 13242 Zák. č. 102/01 13043, 13242 12620, 13242 12620, 13043, 13242 12620, 13242 12620, 13242 13242

Výrobek, Frakce v mm 0/32 0/32 0/63 0/250 Odhlinění Odhlinění 8 LK netříděný LK tříděný Nestandard 0/22 0/8

Kvalita, Třída ŠDa MZK ŠDa -------------------------

ČSN EN, Prohlášení shody 13242, 13285 13285 13242, 13285 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01


Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:

Ohladitelnost

Ohladitelnost kameniva PSV=56 (podle ČSN 1097-8: 2010, Zpráva č. 520/10 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální dle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,023 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,026 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1517-CPR-010085.

Alkalita


 ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace

Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.




Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na těžební a úpravárenský komplex kameniva


Ložisko představuje část protáhlého tělesa permských magmatitů, sledovaného v délce asi 10 km, uloženého v aleuropelitech a pískovcích autunského stáří. Ložiskovou výplň tvoří dolerity a jejich rezidua. Charakter intruze je hypabysálni až subvulkanický. Průběh jejího kontaktu s okolními sedimenty je mírně nerovný. Intruzivní hornina je v celku homogenní, jenom s nepatrnými známkami diferenciace. Dolerit jako hornina je poměrně homogenní, jen s nepatrnými známkami diferenciace, převážně rovnoměrně jemnozrnný až středně zrnitý. Základní typ horniny má černošedou barvu a je drobně krystalický. Na stružinecké straně má barvu zelenošedou a je drobně až středně zrnitý, masivní. Strukturu má ofitickou až polikiloofitockou. Melafyry (dolerity) se vyznačují přítomností četných sekundárních minerálů. Partie se zhoršenými fyzikálněmechanickými vlastnostmi jsou predisponovány především průběhem tektonických poruch a výplní některých puklin. Projevují se hlavně intenzívním rozpukáním, alterací, z části mineralizací puklin či hlubokým rozvětráním podél puklin. Podle výsledků laboratorních zkoušek to znamená vyšší nasákavost, nižší trvanlivost a mrazuvzdornost, a projevuje se to větším množstvím technologického odpadu. Hornina vykazuje na jednotlivých etážích odlišnou kvalitu. Zdravá a čerstvá je hornina na etážích 6 ,7, 8 a 9. Z horninotvorných minerálů jsou nejsilněji přeměněny tmavé, plagioklasy bývají seritizované a kaolinizované. Mezi produkty devitrifikace se rozlišuje plagioklas, sericit a chlority. Hydrotermální mineralizace se projevuje alteraci hornin a také vznikem jednotlivých žilek, převážně kalcitových. Základní zařízení stacionární a semimobilní technologické linky tvoří tyto výrobní celky: • primární část, kterou tvoří násypka, vozíkový hydraulický podavač, třídič – odhliňovačSvedala MF GS 60D; primární drtič čelisťový Svedala Jaw master 1211 a pro sekundární odhlinění třídič Svedala MF XS 86 • sekundární část, kterou tvoří: drtič kuželový Svedala superior 3000 a hrubotřídič Svedala VP 3 150/650 • závěrečná část, kterou tvoří terciární drtič Svedala Hydrocone 4000, a třídiče Svedala VP 3 200/600 a finální třídič Svedala VP 3 200/600. • pasové dopravníky, kterými se dopravuje nadrcené a roztříděné kamenivo k jednotlivým zařízením výrobní linky, • zásobníky pro nadrcené a roztříděné kamenivo, • expediční pasové dopravníky Rozdrcený materiál je vytříděn na hrubotřídiči a nadsítná frakce je vracena zpět do sekunderu, mezisítná do tercierního drtiče k dalšímu zdrobnění. V závěrečné části technologické linky je tříděno kamenivo již tercierně rozdrcené. Pasovými dopravníky je kamenivo dopravováno na finální třídič. Roztříděné kamenivo z finálního třídiče (6 frakcí: 0/2, 0/4, 2/4, 4/8, 8/11, 11/16). V provozovně je rovněž umístěna semimobilní míchací linka, kde lze mícháním vyrábět různé druhy štěrkodrtě, především je zde vyráběno tzv. MZK (mechanicky zpevněné kamenivo). Maximální roční kapacita lomu 350 tis. m3 Roční produkce za rok 2012 činí 167 tis. m3

Krčmaň Poř. číslo: 34

Majitel:

ZEPIKO spol. s r.o., těžební a obchodní společnost, Slovanské nám. 9, 612 00 Brno IČO: 46971360






Název: Krčmaň Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

ZEPIKO spol. s.r.o. - pískovna KrčmaňMajetín 772 00 Olomouc 2, okres Olomouc

Štěrkopísky Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody 0/4 praná 12620, 13139, 13242 4/8 praná 12620, 13242 8/16 praná 12620, 13242 0/32 nepraná 12620, 13242 2/5 praná 12620, 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,078 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,057 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1481-CPR-0193. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Z regionálně geologického hlediska je území součástí Hornomoravského úvalu. Jedná se o rozsáhlou tektonickou depresi, vyplněnou terciérními sedimenty, reprezentovanými jíly a písčitými slíny s vložkami písků. Zastoupené typy sedimentů náleží spodnímu badenu – moravu a spočívají na bazálních neogenních klastikách nebo přímo na uloženinách staršího skalního podkladu. Předneogenní podloží vychází na povrch v ostrůvku devonských vápenců SZ od Krčmaně, cca 400 m severně od okraje ložiska. Kvartérní pokryv zájmového území tvoří fluviální štěrkopísčité sedimenty řeky Moravy, překryté vrstvou písčitých hlín, s jílovitou, popř. štěrkovitou příměsí. Neogenní podloží, reprezentované převážně modrošedým vápnitým jílem, má prakticky rovinatý povrch, s mírným sklonem, sledujícím spád povrchu terénu. Průzkumnými díly bylo zastiženo v nadm. výšce 202 – 205 m n. m. Celková mocnost terasy činí 4,3 – 7,2 m. V prostoru těžby I. a II. etapy je průměrná mocnost 5,8 m, v prostoru III. etapy klesá na 4,5 m.




Geologickými průzkumnými pracemi na ložisku Krčmaň – Majetín bylo ověřeno souvrství fluviálních sedimentů 1. terasy řeky Moravy. Bazální polohu tvoří štěrky s variabilním podílem písčité a hlinité frakce. Valouny štěrku jsou opracované, převážně o průměru 2 – 4 cm, ojed. 8 – 10 cm. V nadloží je uložena vrstva převážně hlinitých písků s příměsí štěrku. Nejsvrchnější vrstvou jsou písčité hlíny s příměsí jílovité a štěrkovité frakce. Při těžební činnosti za sucha se používají kolové nakladače, těžba z vody je zabezpečena pásovým bagrem s ramenem a výložníkem. Způsob úpravy spočívá v třídění a praní natěženého štěrkopísku na technologické lince, která pozůstává z mobilních třídičů (Powerscreen třídič 10x5 sprchovaný, Finlay třídič sprchovaný, Finlay třídič 312) dále nožové pračky (Wolff nožová pračka), semimobilního dehydrátoru (Finlay korečkový dehydrátor 150 a) a mobilních haldovacích pásů (Powerscreen pasové dopravníky). Hrubé frakce nad 63 mm se drtí v odrazovém drtiči 623 značky Tesab. Při mokré úpravě prochází natěžená surovina nejprve procesem praní, kde se zbavuje odplavitelných částic. Poté přichází na technologickou linku, kde se třídí na frakce 0-4, 4-8, 8-16, 16-45 mm. Těžbou ze stěny bez úpravy je produkována frakce 0/32 mm. Maximální roční kapacita lomu 200 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 115,88 tis. m3

Lašovice – Záhořany Poř. číslo: 35


Název: Lašovice – Záhořany Název DP: Záhořany (č. 70772)

Adresa kamenolomu:

Majitel:

KAMENOLOMY ČR s.r.o., Polanecká 849, 721 08 Ostrava – Svinov IČO:49452011


KAMENOLOMY ČR – Kamenolom Lašovice, 398 55 Kovářov, okres Písek Obchodní zástupce: Ing. Jan Vachuška, tel.: 602 520 796, e-mail: jan.vachuska@mine ral.eu

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – rohovec, rula


Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída shody Frakce v mm Třída shody DDK 12620,13043,13242,13285 8/16 HDK 12620,13043,13242,13285 DDK 12620,13043,13242,13285 11/22 HDK 12620,13043,13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 16/32 HDK 12620,13043,13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 0/32 ŠDA 13242,13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace




Ohladitelnost kameniva PSV = 53 (podle ČSN EN 1097-8: 5.12.2012). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (01/2013ZKK Hořice; zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,079 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,017 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-467. V severozápadní stěně byl nalezen křemen - kalcitový žilník s vtroušenými sulfidy. Rohovce jsou s ohledem na zvýšený obsah sulfidů těženy a využívány separátně. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko Lašovice-Záhořany je součástí sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova tvořeného horninami svrchního proterozoika a spodního paleozoika. Ložisko se nachází v jihozápadním výběžku metamorfovaného ostrova poměrně blízko jeho kontaktu se středočeským plutonem. Vlastní ložisko je tvořeno několika typy petrograficky poměrně odlišných metamorfovaných hornin. V jejich pojmenování panuje značná nejednotnost, proto se přikláníme k technické praxi a makroskopicky rozlišujeme rohovec, kvarcit a rulu. Jihovýchodní polovina ložiska je budována rohovci, severozápadní rulou. Mezi nimi je vyvinuta přechodná zóna, tvořená převážně živcovými kvarcity. Ložisko protíná několik





poruch. Nejvýznamnější z nich je strmě ukloněná porucha probíhající ve směru jihozápad severovýchod. Výplň poruch do mocnosti prvních m je tvořena silně rozpukanou až mylonitizovanou, alterovanou horninou. Na ložisku je dobře vyvinutá foliace (generelně 145°/45°). Foliaci jsou přizpůsobeny severozápadní stěny lomu, které jsou s jejím směrem prakticky paralelní a jejichž sklon je cca 45°. Z puklinových systémů jsou nejlépe vyvinuty dva - 45°/80° (kolmý k foliaci) a 310°/45°. Charakteristický rohovec je tmavě šedá kompaktní jemnozrnná až celistvá hornina s nevýraznou plošně paralelní texturou. Zrna jednotlivých minerálů nejsou makroskopicky rozlišitelná. Podle petrografických rozborů se poměr andaluzitu a cordieritu v prostoru mění a patrně částečně podmiňuje mechanické vlastnosti rohovce. V jihovýchodní části ložiska je vyvinut pruh rohovců, ve kterých cordierit převažuje nad andaluzitem. Hornina v tomto pruhu je zjevně náchylnější ke zvětrávání, zvětralinový plášť v této partii ložiska narůstá až na několik m. Přechod mezi jednotlivými typy rohovců je pozvolný, makroskopicky nerozeznatelný. Rohovec je místy impregnovaný pyritem, který někde vytváří i žilky mm mocností. Odlučnost horniny je deskovitá až lavicovitá, vzácně kvádrovitá. Typická rula je světle šedá, šedá nebo nahnědle šedá, jemně až středně zrnitá hornina, která vzhledem připomíná ortorulu (v některých materiálech je nazývána metadrobou). Zrna jednotlivých minerálů (křemen, živce, slídy, tmavé minerály) jsou makroskopicky dobře odlišitelná. Tmavé minerály a slídy jsou někdy uspořádány do proužků a vytvářejí nevýraznou ploště paralelní texturu. Na rozdíl od rohovce se v hornině prakticky nevyskytují sulfidy. Odlučnost horniny je blokovitá, bloky jsou nepravidelné, kusovitost v rozvalu je poněkud horší než u rohovců. Mezi popsanými hlavními horninovými druhy je na severovýchodě ložiska vyvinuto pásmo příhodně nazvané jako přechodná zóna. Tato partie ložiska je tvořena převážně světle až bělavě šedými horninami s vysokým obsahem křemene, které jsou označovány jako živcové kvarcity (případně křemité metadroby). Petrograficky je zóna heterogenní, běžné jsou přechodné typy hornin. Horniny přechodné zóny jsou prokřemenělé, v některých partiích jsou protkané žilkami šedého nebo bílého křemene a mají páskovaný nebo žilkovaný vzhled. Lokálně se vyskytují sulfidy. Celá zóna nese výrazné stopy intenzívního namáhání. Je velmi silně rozpukaná a prostoupená celou řadou podrcených zón (generelně jsou paralelní s okraji zóny). Podél poruch je hornina s různou intenzitou alterovaná (limonitizace, kaolinizace). Třístupňové drcení na stacionární lince. Primérní okruh - z vibrační násypky do čelisťového drtiče V 8-2N. Pásovým dopravníkem na 2 primární třídiče Svedala TVB 1,5x3,5 a 1x2, z třídiče TVB 1x2 do zásobníku. Sekundární okruh - kuželový drtič G 258 Lokomo, materiál do 2 vibračních třídičů Tornado 1,5x4,5 a Sandvik C 37 2T a frakce 32 – 63 mm do zásobníku. Tercierní okruh - 3 kuželové drtiče SY1063, KDC 33GP a DKT 900/55. Z finálního vibračního třidiče Dragon VP3D do zásobníků, nadsítné vráceno do technologického okruhu před tercierní drcení. Max. roční kapacita lomu činí 170 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 106,4 tis. m3

Ledce – Hrušovany u Brna Poř. číslo: 36

Majitel:






Název: Ledce – Hrušovany u Brna Název DP: Ledce u Židlochovic (č. 60360)

Adresa kamenolomu:

LB Minerals, s.r.o. Pískovna Ledce, 664 62 Hrušovany u Brna

Písek a štěrkopísek a živcová surovina Výrobek Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/4 praná, DK, HK, SK 12620, 13139, 13043, 13242 0/4 praná, DK, SK 12620, 13043 4/8 praná, HDK 12620 8/16 praná, HDK 12620 0/32 praná, SK 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Zkouška podle ASTM C 1260-94 nezkoušena. Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,021 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPD-020019586. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Území patří do střední skupiny teras akumulací Svratky a Jihlavy, vytvářející rozsáhlou plošinnou terasu syrovicko-iváňskou, s relativní výškou 40-45 m. Podloží je tvořeno tercierními sedimenty - monotonní, jemnozrnné jílovité písky šedozelené, vápnité. V syrovicko-ivaňské terase byly vymezeny čtyři dílčí terasy s bází 14-40 m nad úrovní současného toku řeky Jihlavy. Pro ložisko je hlavní III. terasový stupeň - tvoří hlavní akumulační výplň syrovicko-ivaňské terasy. Není to pravá terasová akumulace, ale agradační výplň zahloubeného paleokoryta. Byly rozlišeny tři horizonty: III/1 (Ferreto) - max. mocnost 3,8 m, průměrná 2-3 m. Převážně štěrkovité písky, jílovité štěrkovité písky a výjimečně písky. Je hrubší a jílovitější než III/2, obsah živců je nejvyšší z celého III. stupně. Je nepravidelně vyvinut v prostoru celého ložiska, pouze v erosní rýze ve střední části je zcela erodován. III/2 - hlavní ložisková výplň syrovicko-ivaňské terasy. Převládají písky a štěrkovité písky. Max.





mocnost je 18,8 m. Byl v něm vyčleněn jílovitý proplástek, který ve východní části chybí. Jeho mocnost k Z narůstá až přes 4 m. III/3 - zaplňuje hluboce zaříznuté koryto v jeho nejjižnější části, baze leží 190-203,8 m n. m. a 16-20 m nad hladinou toku Jihlavy. Mocnost je velmi variabilní. Živcové písky a šterkopísky – sur. typ B je tvořen hnědošedými písky v 2.horizontu syr.-iváňské terasy. Mocnost kolísá kolem 10,1 m (do 15,1 m). Stupeň III/1 je tvořen z 83 % štěrkovým pískem, 12,9 % štěrkovo-jílovitým pískem, 0,6 % písčitým štěrkem, 2,8 % jílovito-štěrkovým pískem a 0,6 % pískem. Je o něco hrubší a jílovitější než III/2. Barva je rezavě hnědá, rezavé jílovitější polohy jsou vyvinuty ve formě sedimentárních čoček. Stupeň III/2 obsahuje 64,4 % štěrkového písku, 22,9 % písku, 0,9 % jílovitého písku, 0,4 % písčitého jílu, 0,2 % jílu a 0,2 % písčitého štěrku. Jílovitý proplástek je tvořen jílem, písčitým jílem až jílovitým pískem šedohnědé, narezavělé barvy. Je nevápnitý, štěrkopísek je unimodální. Stupeň III/3 obsahuje 69,4 % písčitého štěrku, 23,3 % štěrkového písku, 4,5 % písčitého jílu, 1,4 % písku a 0,5 % jílu. Barva je šedožlutá. Ve štěrkových frakcích nad 8 mm jsou vedle křemene hlavně valouny hornin – ruly, vzácněji amfibolitu, granulitu, serpentinitu a kvarcitu. Méně jsou zastoupeny granitoidy, pegmatit a aplit. Vzácně pískovce, droby, vápence a silicity. Frakce 4-8 mm, 2-4 mm a 1-2 mm jsou ložiskově významné pro vysoké obsahy živců (kolem 40-50 %). Z hlediska využití živců jsou významné těžké minerály s Fe, Ti, popř. Zr. Jedná se o moderní stacionární technologickou linku, která je tvořena skládkou suroviny se spodním odběrem, dále se třemi vstupními, spodními odběrnými násypky s dávkovacím podavačem, primárním tlakově zkrápěným dvousítným třídičem, sekundárním tlakově zkrápěným jednosítným třídičem, terciálním dvousítným třídičem, primárním dehydrátorem, sekundárním dehydrátorem, reverzní míchacím a kruhovým skládkovým pasovým dopravníkem a to vše od výrobce spol. 3B Hungária KfT. Surovina je při první fázi třídění zkrápěna, menší frakce (0-4) jsou dále odvodňovány a tříděny, větší frakce pouze tříděny. Jemné kaly z odvodňovačů jsou pomocí koagulantů na bázi akrylátů odloučeny a přivedeny k lisům, kde se z nich oddělí většina zbývající vody. Voda bez kalů je přes vyrovnávací nádrže a sběrnou jímku čerpána zpět do provozu. Používané koagulanty jsou biologicky odbouratelné. Maximální roční kapacita lomu 400 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila: Štěrkopísky: DP Ledce u Židlochovic: 155,61 tis m3; 171,00 tis. m3 (odbyt. těžba) Živcové suroviny: DP Ledce u Židlochovic: 10,00 tis. tun; 14,23 tis. tun (odbyt. těžba).

Ledčice Poř. číslo: 37

Majitel:


Druh suroviny frakce dle EN ČSN Výrobek, Frakce v mm 0/2 0/4 0/4 4/8






Název: Ledčice Název DP: Ledčice (č. 70789)

Adresa kamenolomu:

KÁMEN Zbraslav, a.s. - Štěrkopískovna Ledčice, 277 08 Ledčice

Štěrkopísky Kvalita, Třída praná praná

ČSN EN, Prohlášení shody 12620, 13242 12620, 13242, 13139 12620, 13043, 13242, 13139 12620, 13242

Výrobek, Frakce v mm 8/16 16/22 skrývka

Kvalita, Třída předr. praná předr. praná

ČSN EN, Prohlášení shody 12620, 13242 12620, 13242 13139

předr. zához 13139 praná Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,090 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,034 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPR-010014964. Místy jsou v těžebním řezu pozorovatelné jílové proplástky. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Zkoumaná část ložiska je pouze SV okraj celé plochy ložiska. Stratigraficky ložisko patří k Vltavské terase stáří mindel 1. Podloží tvoří turonské sedimenty, hlavně slínovce, jílovce, prachovce, prachovité pískovce či písčité vápence. Štěrkopísky se vyskytují převážně ve spodní části náplavů. Písky tvoří svrchní polovinu ložiska, přibližně třetinu až dvě třetiny profilu. Písky a štěrkopísky jsou pokryty na převážné ploše ložiska bezprostředně humusovými hlínami se sprašovou příměsí, které přecházejí v jílovitý či silně zahliněný písek. Západně je povrch terasy překryt sprašemi.





Délka ložiska je v průměru 870 m a šířka 500 m. Mocnost suroviny kolísá od 6,3 do 15,5 m, skrývky od 0,4 do 2,0 m, v průměru 1,1 m. Vyskytují se zde polohy jílovitých písků a jílů o mocnosti 0,4-1,5 m. Obsah štěrkové frakce stoupá směrem k podloží až na 76 %. Barva je světle hnědá, šedohnědá až světle šedá. Valouny jeví různý stupeň opracování a při bázi dosahují velikosti až 13-18 cm. Základní hmota je středně až hrubě zrnitý písek. Složení valounů je následující: křemen (až 75 %), křemence, buližník, žuly, granodiority, spility, porfyry, diabázy, amfibolity. fylity, spongility, slepence, pískovce. Jde o štěrkopísek s proměnlivým zrnitostním složením jak ve smyslu vertikálním, tak horizontálním. Svrchní partie jsou jemnějšího charakteru, směrem k bázi ložiska přibývá štěrkových valounů. Polohy, kde obsah odplavitelných částic je vyšší než 15 % jsou zahrnuty ve skrývce. Jedná se o semimobilní a stacionární technologickou úpravnu suroviny. Převážně je kamenivo využíváno pro svou vysokou kvalitu do betonových směsí. V roce 1995 bylo započato s těžbou za sucha. Těžba je prováděna kolovým nakladačem rovnou ze stěny a surovina je dávkována do násypky se vstupním roštnicemi s roztečí 150 mm. Odsud je surovina přepravena pozemní pásovou dopravou a haldovacím dopravníkem na zemní skládku suroviny. Ze zemní skládky je tunelovým odběrem podavači s plynulou regulací a dopravními pásy surovina vedena do betonové a ocelové budovy k finální úpravě. V úpravně je materiál rozdělen na třídiči Binder (KK/DD/2400x7000) na tzv.jemnou část úpravy a hrubou část. Jemná část, tzn.frakce 0/4 mm je, přes intezivní sprchování, praní na šnekových pračkách Binder (BESW 120/56), odvodnění na dehydrátoru Binder (BSR 50/15) a odvodňovacím třídiči Binder (LS/ED/2000x3500), zbavena odplavitelných částí a přebytečné vlhkosti, a haldovacím dopravníkem dopravena na zemní skládku. Do této části je zároveň zaústěn výstup z hydrocyklonů, kterým se doplňují jemné podíly velikosti 0,063/1 mm. Hrubá část, tzn.frakce 4/150 mm je roztříděna na 4/22 mm, která je dopravena do dvouhřídelové nožové pračky Binder (BDSW200/60/2) a přes třídič Binder (KS/DD/2400x7000) roztříděna na jednotlivé frakce 4/8, 8/16 a 16/22. Přepad- frakce 22/150 mm je veden do odrazového drtiče SBM (10/10/4/SMR), kde je drcen do 22 mm a dále tříděn za sucha třídičem Binder (BIVITEC KRL/ED/2200x6000) na 0/4 mm a 4/22 mm. Frakce 0/4 mm je vedena na zemní skládku a prodávána jako záhozový materiál. Frakce 4/22 mm je vedena do dvouhřídelové nožové pračky společně s těženou 4/22 (kačírky). V dvouhřídelové pračce je materiál zbaven měkkých zrn a odplavitelných částí a dále dopraven na třídění. Frakce 0/4 mm, vzniklá po praní drceného materiálu (oplach), je vedena do jemné části na další zpracování. Veškeré třídící procesy probíhají pod intenzivním sprchováním a odpadní voda je zbavena jemných podílů velikosti 0,063/1 mm na hydrocyklonech. Odplavitelné podílyfrakce 0/0,063 mm jsou pak přes zahušťovač DOOR a potrubím vedeny do kalových polí. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 250,60 tis. m3

Lhota Rapotina Poř. číslo: 38


Název: Lhota Rapotina Název DP: Lhota Rapotina (č. 70508)


Kamenolomy ČR s.r.o. Polanecká 849, 721 08 Ostrava Svinov IČO: 49452011


Kamenolomy ČR – Kamenolom Lhota Rapotina 142 679 11 Doubravice nad Svitavou Obchodní zástupce: Ing. Petr Pernica tel: 602 185 238 e.mail: petr.pernica@miner al.eu

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – křemitý diorit.


Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída shody Frakce v mm Třída shody DDK 12620,13043,13242,13285 11/22 HDK 12620,13043,13242,13285 DDK 12620,13043,13242,13285 16/32 HDK 12620,13043,13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 0/63 ŠDA 12620,13043,13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 0/32 ŠDA 13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 32/63 ŠDA 13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace



Základní

Ohladitelnost kameniva PSV = 54 (podle ČSN EN 1097-8: 18.12.2012- ZKK Hořice). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední dle TP 137, změna 1 (11/2013; zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,047 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,028 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-468. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko leží v severním cípu brněnské vyvřeliny, na jeho sz. okraji při styku s prekambriem Boskovické brázdy. Magmatity brněnského masivu mají intrusivní charakter a vyskytují se v celé škále hornin od granitů přes velmi hojné granodiority až k dioritům. Vlastní ložisko je tvořeno křemitým dioritem. Tektonika ložiska má shodný charakter s Boskovickou brázdou, protože vystupování bloku brněnské vyvřeliny s obalem vyvrcholilo na rozhraní spodní a střední červené jaloviny vysunutím bloku z obalu na permokarbonské sedimenty. Veškeré dislokace mají směr SZ - JV. Tektonicky nejstarší poruchové zóny v brněnské vyvřelině mají však směr SV - JZ. Na ložisku se vyskytují tři základní typy hornin:

petrologická charakteristika




I. typ - základní ložiskový typ tvoří křemitý diorit, většinou hrubozrnný, často středně zrnitý, narůžovělý nebo šedý, s všesměrně orientovanými součástkami, masivní. II. typ - biotitický křemitý diorit tmavě zelený, šedý, šedočerný, se zřetelným paralelním uspořádáním součástek, kataklazovaný, méně soudržný. Výrazným prvkem je kliváž, projevující se sklonem k plošně paralelní odlučnosti. III. typ - metabazity šedočerné, černé, velmi jemnozrnné, mírně usměrněné, s výraznou klivážovou štěpností. Třístupňové drcení na stacionární lince. Primérní okruh - z násypky do čelisťového drtiče VZ – 2NGO a vibračního třídiče VTN. Sekunderní okruh – ze zásobníku do kuželového drtiče Svedala H 4000 EC a do vibračního třídiče VT Reiter RVN503. Tercierní okruh – ze zásobníků do 2 kuželových drtičů Svedala H 4000 EF a Metso GP 200F. Podrcená surovina z drtiče Svedala H 40000 EF zpět do technologického okruhu před třídič Sandvik CS 126 2D. Frakce do 6 expedičních zásobníků, nejjemnější frakce do vzduchového třídiče Schmidt QUE15 a odsávací jednotky Scheuch SFDB. Maximální roční kapacita lomu 800 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 180,41 tis. m3

Libodřice, Libodřice – Polní Voděrady Poř. číslo: 39

Číslo/subregistr: 3022600/B Název: Libodřice, Libodřice – Polní Voděrady (Libodřice); Název DP: Libodřice (č. 70137) 3022601/D (Lib. – Polní Voděrady)

Majitel: Českomoravský štěrk, a.s. Mokrá 359, 664 04 Mokrá-Horákov IČO: 25502247

Adresa kamenolomu:


Stavební kámen, tavné horniny – amfibolit

Výrobek, Frakce v mm 0/4 0/4 S 2/5 4/8 8/11 8/16 11/22 16/32 32/63

Českomoravský štěrk, a.s. – provozovna Libodřice, 280 02 Kolín

Kvalita, Třída PDK PDK

ČSN EN, Prohlášení shody 13043, 13242 13043

Výrobek, Frakce v mm 0/32 0/32

Kvalita, Třída PDK PDK, MZK

ČSN EN, Prohlášení shody 13242, 13285 13285 13242, 13285, Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01

PDK 12620, 13043, 13242 0/63 PDK PDK 12620, 13043, 13242 0/2 PDK PDK 12620, 13043, 13242 0/22 PDK PDK 12620, 13043, 13242 0/150 PDK PDK 12620, 13043, 13242 0/250 PDK PDK 12620, 13242 0/500 PDK PDK 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 54 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Protokol č. 15/14) Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,02 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,02 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-334. Laboratorně nebyly zjištěny žádné škodliviny. Při terénním šetření byly na druhé etáži, v centrální časti těžební stěny, výjimečně zjištěny drobné výskyty tenkých náteků kyzů, pravděpodobně pyritu až markazitu. Tvořily drobné, zlatavé skvrny na plochách puklinatosti bloků amfibolitu.






Ložisko přísluší ke kutnohorskému krystaliniku, které je svrchně proterozoického stáří. Ložisko je součástí protáhlého tělesa amfibolitu uloženého konformně ve dvojslídných kouřimských ortorulách, středně, místy hrubě zrnitých a hybridních, které jsou vůči amfibolitu vice denudované (amfibolit tvoří mírné návrší směru SZ-JV). S. a z. od ložiska leží velké ostrůvky křídových sedimentů turonského a cenomanského stáří. Ložisko je protaženo ve směru SZ-JV v délce cca 660 m, se šířkou asi 175 m a průměrnou mocností 40 m max. Amfibolitové těleso je uloženo šikmo s úklonem až 70° k SV a porušeno podélnými drcenými pásmy 0,5 - 1 m hydrotermálně rozloženými. Lokální pukliny směru SSV-JJZ jsou často vyplněny minerály alpské parageneze (křemen, kalcit, zeolity apod.). Odlučnost amfibolitu je ve směru metamorfní břidličnatosti (foliace asi 60/70), případně podélných puklin směru SZJV a V-Z strmého úklonu, či subhorizontálních 15-20° k SV (nepravid. frekvence). Hornina je v čerstvém stavu pevná, kompaktní a houževnatá, s nepravidelnou balvanitou odlučností, na okraji lomu s ploše deskovitou dle rozpukání foliace. Tvoří ji černošedý středně zrnitý amfibolit. Nejvýraznější tektonické porušení doprovázené hydrotermální alterací o šíři 0,5-2 m je ve směru protažení amfibolitového tělesa SZ-JV. Výraznější poruchy směru cca S-J široké při povrchu až 1,5 m jsou provázeny mladšími světlými žilnými horninami (porfyrity) o mocnosti až 1 m. Méně výrazné jsou příčné tekt. pukliny n. dislokace SV-JZ. Kvartérní povrch tvoří humózní a sprašové hlíny do 2 m, ve středu ložiska až 3 m. Ložiskovou výplň tvoří nazelenale černošedý amfibolit, středně zrnitý, místy zřetelně plástevnatý s výrazně lesklými zrny amfibolu, který převládá nad světlými minerály. Podle mikroskopického výzkumu je amfibolu asi 60 % průměrné velikosti 0,4 mm, biotit jen místy (0,1 mm) a křemene do 6 % (protáhlá zrna v desetinách mm) v žilkách, plagioklas asi 30 % (oligoklas až kys. andezin 0,1 - 0,2 mm). Akcesoricky hojný titanit, pyrit (neprav. shluky až 0,2 mm). Struktura granoblastická, textura paralelní. Mimo drobných žilek křemene jsou v ložiskové výplni i žilky pegmatitu několik cm mocné. V nadloží ložiska jsou svahové hlíny s úlomky sutě v mocnosti 1 - 3 m (v průměru 2,5 m), místy spraše (až 6 m max.). Surovina je těžena v jámovém lomu pomocí clonových odstřelů. Z rozvalu je surovina vhodnými dopravními prostředky (dempr, nákl. automobily) dopravována do stacionární úpravárenské linky. Ta zahrnuje odhliňovač, míchací zařízení pro MZK. Surovina je drcena primárním čelisťovým drtičem NORDBERG C 125, následně sekundárním kuželovým drtičem SVEDALA S-3000 a finálně kuželovým drtičem SVEDALA H- 3000. Surovina je průběhu úpravy odtřiďována na různých typech třídičů (OHT, DRAGON) na frakce 0/4, 32/63 a >63 mm. Roztřídění dále probíhá na finální frakce 0/4, 4/8, 8/16, 11/22, 16/32, nebo 32/63 mm, popřípadě se frakce 11/22, >22 a 32/63 mm vrací do terc. drtírny na předrcení. Dále je možno vratným okruhem frakce 8/16 a 16/32 mm roztřídit na třídiči SANDVICK na 8/11, 11/22 a 16/32 mm. Úpravna je osazena odsávacím zařízením. Úpravárenský proces je suchý. Finální výrobky jsou skladovány jak v ocelových zásobnících, tak i na zemních skládkách. Úpravárenskou linku je možno modernizovat a modifikovat. V případě potřeby je na provozovně možno nasadit mobilní úpravárenskou linku. Maximální roční kapacita lomu 400 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 45,86 tis. m3 (DP Libodřice), 69,20 tis. m3 (nevýhradní lož. Libodřice – Polní Voděrady)

Libochovany – Plató Poř. číslo: 40

Majitel:


Druh suroviny Frakce


Název: Libochovany - Plató Název DP: Libochovany (č. 70092)

Adresa kamenolomu:

EUROVIA Kamenolomy, a.s. provozovna Libochovany 411 03 Libochovany Okres: Litoměřice

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – čedič ( nefelinický bazanit )

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody Frakce v mm Třída shody 0/2 ---13043, 13242 0/22 ---13242 0/4 ---13043, 13242 0/32 ---Zák. č. 102/01 2/4 ---12620, 13043, 13242 0/32 ŠDa 13242, 13285 4/8 ---12620, 13043, 13242 0/32 ŠDb 13242, 13285 8/11 ---13043, 13242 0/63 ---Zák. č. 102/01 8/16 ---12620, 13043, 13242 0/63 ŠDb 13242, 13285 11/16 ---12620, 13043, 13242 0/125 ---Zák. č. 102/01 11/22 ---12620, 13043, 13242 Odhlinění ---Zák. č. 102/01 16/22 ---12620, 13043, 13242 8/32 ---13242 16/32 ---12620, 13043, 13242 LK tříděný ---Zák. č. 102/01 32/63 ---13242 LK netříděný ---Zák. č. 102/01 63/125 ---Zák. č. 102/01 Nestandard ---Zák. č. 102/01 63/250 ---Zák. č. 102/01 Stavební využití Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu dle certifikace,  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, osvědčení letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace



Ohladitelnost kameniva PSV=50 (podle ČSN 1097-8: 2011, Zpráva č. 223/11 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,008 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,004 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1517-CPR-010084. Na puklinách (zejména těch omezujících sloupce) se ojediněle vyskytují rezavé, bílé až nazelenalé povlaky (oxi-hydroxidy železa, jílový nerost, zeolity). Ojediněle je možné pozorovat drobné vyrostlice čerstvého olivínu (do 3 mm) pouhým okem, ale nebyl zjištěn




významný výskyt olivínových nodulí (xenolity plášťových peridotitů). Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Lom Libochovany je založen v bazanitové lávě spodno-oligocénní (ca 30 milionů let) fáze vulkanické aktivity vulkanického komplexu Českého středohoří. K výlevům bazanitových láv docházelo v bažinatém až jezerním prostředí. Ochlazování okrajů lávových proudů vedlo k vytváření bariér, díky čemuž tyto lávy s primárně nízkou viskozitou mohly nabírat mocnosti několika desítek až sta metrů. Díky tomu se v lomech neobjevují autoklastické brekcie oddělující po dvou metrech jednotlivé lávové proudy. Lom Libochovany tak může těžit jednolité těleso o konstantní kvalitě. Celé těleso je jako celek překryto polohou hyaloklastitové brekcie (produkt rozpadu žhavé lávy při kontaktu s vodou), která však v současnosti nezasahuje do těžené části tělesa. V případě rozšiřování těžby musí být tato brekcie skrývkována jako nežádoucí materiál. Těleso má na povrchu nepravidelně kulovitý tvar a rozměry asi 420 x 300 m. V podloží vulkanitů leží křídové horniny (slíny) a v přímém podloží vulkanitů terciérní pyroklastika – brekcie a tufy. Tufy budují území severně a východně od ložiska. V převážné části lomu je dokumentován pevný, čerstvý čedič, na čerstvém lomu černošedý, makroskopicky celistvý, nerovného lomu. Je sloupově odlučný, sloupy jsou převážně nepravidelně pěti až šestiboké na příčném průřezu, převažující tloušťka je 20 – 30 cm a jsou převážně orientovány svisle. Čedičová hornina je petrograficky určena jako nefelinový až analcimový bazanit, který do hloubky přechází v bazalt s příměsí olivínu. Petrograficky se jedná o jemnozrnnou směs drobných krystalků olivínu, klinopyroxenu, plagioklasu, nefelínu a magnetitu. Olivín je velmi čerstvý s jasně zelenou barvou a skelným leskem. Nebyl zjištěn významný výskyt olivínových nodulí (xenolity plášťových peridotitů). Jedná se o stacionární technologický celek, který zaujímá předrtírnu, drtírnu, granulovnu a expediční uzel. Předrtírna zahrnuje 1. stupeň odhlinění a čelisťový drtič. Úprava některých frakcí se provádí mokrou cestou. Drtírna zahrnuje 2 čelisťové drtiče, 2. stupeň odhlinění a několikastupňové třídění na frakce >63, 32-63, 22-63, <22 mm. V granulovně se dále surovina upraví pomocí tří kuželových drtičů a odrazového drtiče a výstupní frakce se na třídiči roztřídí na 16-22, 11-16, 8-11, 4-8, 2-4 a <2 mm, odkud putují do expedičního uzlu s výslednými frakcemi 32/63, 16/22, 8/16, 8/11, 4/8 a 2/4 mm. V technologickém celku se dále uplatňují vibrační podavače, pasové podavače s vratnými okruhy, odsavače, násypky s podavači a zásobníky jak pro předrcené frakce tak i finální výstupní frakce.

Maximální roční kapacita lomu, Maximální roční kapacita do 500 tis. m3/rok. těžba za rok 2012 Hrubá a čistá těžba za rok 2012 v DP Libochovany činí 13 tis. m3. Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na technologický komplex úpravny kameniva


Světlá nad Orlicí Poř. číslo: 41a


Název: Světlá nad Orlicí Název DP: Žďár nad Orlicí (č. 70897)


Českomoravský štěrk, a.s. Mokrá 359, 664 04 Mokrá u Brna IČO: 25502247

Českomoravský štěrk, a.s., provozovna SVĚTLÁ, 517 22 Týniště nad Orlicí GPS: 50°7'28.193"N, 16°5'0.109"E Tel: 494 371 608





Písek a štěrkopísek Výrobek, Frakce Kvalita, ČSN EN, Prohlášení v mm Třída shody 0/2 PTK 12620, 13043, 13242, 13139 0/4 PTK 12620, 13043, 13242, 13139 0/16 PTK 12620, 13242 0/32 PTK Zák. č. 102/01 0/45 PTK 13242 0/45 MN PTK Zák. č. 102/01 8/32 PTK Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,147 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,024 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-248. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Území ložiska orograficky náleží k soustavě České křídové tabule, na níž vytvořily toky Orlice štěrkopískové akumulace. Nachází se v soutokovém úhlu Divoké a Tiché Orlice, kde se rozprostírá jedna z plošin VI. terasy, která tvoří výrazný morfologický stupeň s převýšením nad údolní nivou 25 m. Tvoří ji 2 kvalitativně odlišné polohy místně oddělené vložkou písčitých jílů. Nižší stupeň jsou hrubé štěrkopísky s valouny až do 25 cm, s ověřenou mocností 0,0-8,2 m (v průměru 2,81 m) a se zvýšeným obsahem odplavitelných částic 3,19,2% hm. Průměrný obsah hrubé frakce nad 50%. Vyšší stupeň má průměrný obsah štěrkové





frakce do 20% hmotnosti, obsah odplavitelných částic od 0,5 do 3,1% hm. a průměrnou mocnost 12,4 m (max. 15,8 m). Maximální mocnost má terasa uprostřed, k okrajům ložiska se snižuje erozí. Uložení stupňů i jednotlivých vrstev je horizontální, v detailu mají jednotlivé polohy křížové zvrstvení. Vrstevní sled ukončují humózní hlíny a písky, které jsou vymezeny jako skrývky, které dosahují mocnosti nejčastěji 1 – 2 m. Ložisko není tektonicky porušeno. Ložisko suroviny se rozkládá nad místy erozivní základnou 1 m nad úrovní hladiny podzemní vody. Terasové stupně jsou odlišné také petrograficky. Nižší stupeň má pestré složení - nejvíce zastoupeny ruly, křemen a dále vyvřeliny, kvarcity, siltovce, amfibolity, fylity, vyšší obsah slíd a méně pískovců, zatím co ve vyšším stupni převažují pískovce s ojedinělými siltovci. Chybí amfibolit a nízký je obsah slíd. Podle složení odlišné oblasti snosu - ve spodní části převládá vliv Divoké a ve vyšším stupni Tiché Orlice. Nižší stupeň je uložen na různě navětralém křídovém podloží, s výjimkou prostoru v JJV části ložiska, kde tvoří reliéf křídového podloží výraznější elevaci a nižší stupeň zde není vyvinut. Štěrkopísky nižšího stupně VI. Terasy jsou tvořeny různě zbarveným, většinou hrubým až balvanovitým, částečně středním až drobným štěrkem s různým podílem střednězrnného a hrubozrnného písku. Ojediněle bývá vyvinuta i jílová poloha. Průměrná mocnost nižšího stupně je 2,81 m. Sedimentace nižšího stupně terasy je ukončena polohou jílů až jílovitých písků, které jsou uloženy prakticky vodorovně a oddělují nižší stupeň od vyššího stupně. Jejich rozšíření je poměrně nepravidelné. Vyšší stupeň je tvořen převážně písky s příměsí drobného až středního štěrku a ojedinělých valounů do 10 cm. Písky jsou jemno až hrubozrnné, hnědé, žluté, níže narůžovělé. Místy jsou vyvinuty polohy štěrkopísků, které pozvolna přecházejí do písků. Vyšší stupeň VI. terasy představuje hlavní a nejkvalitnější část ložiska. Jeho mocnost je variabilní, což je důsledek erosní modelace povrchu terasy. Průměrná mocnost pro lokalitu činí 12,36 m. Ve spodní štěrkové akumulaci jsou nejvíce zastoupeny ruly, křemen, vyvřeliny, amfibolity, fylity a siltovce. Svrchní akumulace obsahuje převážně pískovce s ojedinělými siltovci. Surovina je těžena ze stěny nakladačem a následně je dopravena dobývacím strojem nebo dopravním prostředkem do násypky a odtud směřuje do mobilní až semimobilní úpravny, která je pro zajištění vysoké kvality finálních výrobků osazena třídiči POWERSCREEN a LEHMAN. Úprava suroviny je suchá. Finální výrobky jsou skladovány na zemních skládkách. Ukládání vytříděného kameniva na zemní skládky je prováděno pomocí otočného pásového dopravníku. Úprava suroviny spočívá ve vytřídění na základní frakce kameniva 0/2, 0/4 mm popřípadě jiné frakce dle požadavku odběratelů a oddělení oblázků a valounů frakce 4/90 mm Frakce 0/4 mm představuje 80-90% z vytěžené suroviny. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 67 tis. m3

Lípa – Rašovice 3 Poř. číslo: 41b


Název: Rašovice 3 Název DP: Lípa nad Orlicí III (70994)

Majitel:

Písník Lípa s.r.o., Jana Lobová Kollárova 1714/1a Pražské Předměstí 500 02 Hradec Králové IČO: 28810520


Adresa kamenolomu:

Písník Lípa s.r.o., Lípa nad Orlicí 517 21 Týniště nad Orlicí

Štěrkopísky

Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/4 tříděné za sucha 12620+A1, 13043, 13139, 13242 +A1 22/63 tříděné za sucha mimo normu Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty




Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,115 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,035 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-419. Štěrkopísek mírně zahliněný, jílovina snadno odplavitelná. Úpravou podíly hlíny a jílu eliminovány. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Štěrkopískové akumulace zájmové oblasti jsou součástí rozsáhlých pleistocénních terasových akumulací orlické provenience, resp. VI. úrovně orlické terasy, jejíž svrchní část (až polovina) mocnosti terasy zde bývá nad hladinou podzemní vody. Ložisko (o rozloze cca 200 ha) je charakterizováno jako orlická štěrkopísková terasa VI., která je mezi orlickými terasami nejkvalitnější. Štěrkopísková terasa VI tvoří v území pravidelně uloženou vrstvu stálého faciálního vývoje s rovinnou až mírně ukloněnou bází a mělce modelovaným povrchem. Povrch ložiska je v úrovni cca 275-277 m n. m. Povrch křídového podloží je celkově mírně ukloněn od VSV k ZJZ v úrovni 253 až 268 m n. m. Štěrkopísková terasa je při jižním (resp. JZ) okraji ložiska mocná 18-20 m a směrem k SV okraji postupně klesá následkem křídové báze až na hodnotu 8-10 m. Petrograficky je štěrkopísek mírně zahliněný s jílovými částicemi na povrchu horninových úlomků a křemene. Je silně písčitý s nižším obsahem valounků. Dle geologického průzkumu obsahuje surovina nad hladinou podzemní vody zhruba 15 % štěrků a zbytek představují písčité frakce. V pískové části je nejvíce zastoupeno střední zrno velikosti do 50 mm. U štěrkových frakcí převládají horninové úlomky (50-70%), u pískových frakcí křemenná zrna (cca 80%, u jemnozrnných až 90%). V malém množství jsou zastoupeny také u jemnějších




frakcí živce, slídy (průměrně 1-2%) a těžké minerály. U písku bývá nejčastěji zastoupena frakce 4 – 1 mm. Opracování zrn a valounů je střední. Obsahy škodlivin nejsou zaznamenány. Plavené podsítné podíly (jílovina) mají charakter snadno odplavitelného křemenného, z části i živcového siltu s velmi malým množstvím kaolinitu. Celkový podíl odplavitelných částic je v průměru 3 %, ojediněle přesahuje hodnotu 4 %. Horninové úlomky jsou nejvíce zastoupeny žulami v rovnováze s křemenem, dále opukami až pískovci a méně často rulami a kvarcity. Dále se vyskytují fylity, fylitické břidlice a slepence (s četností do 2 %). Vydobytý štěrkopísek se pomocí čelního kolového nakladače, nebo jiného prostředku, nasypává do násypky třídicí linky v areálu úpravy (někdy může být i materiál před tříděním skladován na mezivýsypce), kde je postupně na vibračních třídičích odtříděna frakce ≥ 32 (22) a dále pak frakce 0-4. Takto vytříděné frakce jsou ihned po vytřídění pasovými zakládacími dopravníky dopravovány na skladovací výsypky. Škála frakcí se může dle osítování jednotlivých třídicích ploch měnit, případně vhodným upravením či doplněním technologie i rozšířit. Úpravárenská technologie je typově používána převážně od výrobce Powerscreen. Netypickým produktem je frakce „Z“, představující odpadní písek vzniklý opady z pasů, dočišťování okolo linky a cest apod., rovněž je zde možno nabízet zákazníkům i zásypový písek ze skrývkových partií či přímo kopaný netříděný písek. Z pohledu možného nedostatku skladovacích kapacit pod vynášecími dopravníky a z důvodu používání mobilní třídírny, jsou v prostoru okolí třídící linky tvořeny přechodně dle prostorových možností deponie produktů pomocí mobilní technologie (pasy, zemní stroje,…), což řeší zároveň vykrytí nárazových velkoodběrů zákazníků, ale také i zimní předzásobení. Veškeré sítové třídění probíhá jako suchý proces, případně je použito i dočišťovací sprchování sít s použitím technologické vody. Maximální roční kapacita lomu 150 tis. m3 , roční produkce za rok 2012 v DP činila cca 60 tis. m3.

Líšeň 2, Líšeň – Lesní lom Poř. číslo: 42a Číslo/subregistr: 3135901/B (Líšeň 2); 3135900/B (Líšeň-Lesní lom)

Majitel:

Kalcit s.r.o., IČ 26245311, Třískalova 902/10a 638 00 Brno


Název: Líšeň 2, Líšeň – Lesní lom Název DP: Líšeň II (č. 60362, k Líšni 2); Líšeň (č. 60315, k Líšni Lesnímu lomu)

Adresa kamenolomu:

Kalcit s.r.o., Provozovna Líšeň, Jedovnická ulice 628 00 Brno

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – vilémovické vápence Vápenec ostatní-VAVO

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody Frakce v mm Třída shody 0/4 DDK 13043, 13242+A1 16/32 HK 13043, 13242+A1 4/8 HK 13043, 13242+A1 32/63 HK VAVO 8/16 HK 13043, 13242+A1 50/120 HK VAVO Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních využití dle a jiných dopravních ploch certifikace,  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro osvědčení inženýrské stavby a pozemní komunikace


Nezkoušena Zkoušky rizikovosti kameniva z hlediska reakce s alkáliemi byla provedena pouze na lomu Lesní lom cca před 10 lety a spodní partie vápencového lomu vyhovovaly alkalické reakci. Nové zkoušky nebyly provedené. Certifikát systému řízení výroby č. 1517-CPR-2013005 dne 17.9 2013 Zkrasovění cca 5%. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je tvořeno devonskými horninami, v jejichž podloží jsou proterozoické granitoidy brněnského masivu. Na bázi jsou vyvinuty bazální klastika, tvořená v již. části rudohnědými polymiktními slepenci s arkozovým a drobovým tmelem. Karbonátová sedimentace na ložisku začíná vilémovickými vápenci (stř. až svrchní frasn) celkové mocnosti 100 m. Nad vilémovickými vápenci leží souvrství líšeňské, na bázi s nepravidelnou polohou vápenců křtinských (sp. famen). Tyto vápence jsou vyvinuty jen místy, netvoří souvislý horizont, ale spíše čočkovité útvary o mocnosti 0,5– 5,0 m. Nad nimi leží tmavošedé až černošedé říčské vápence (famen – tournai), často břidličnaté s deskovitou až lavicovitou odlučností. Obsahují vložky vápnitých až jílovitých břidlic, které způsobují kolísání chemismu a také hlízy a pásky černých rohovců. Nad říčskými vápenci vystupuje na JJV kulmská facie, zastoupena slepenci, drobami a prachovci až jílovitými břidlicemi.



Vilémovické vápence jsou světle šedé, velmi jemnozrnné, hrubě lavicovité až masivní. Mezi tyto vápence patří i habrůvecké, hostěnické a mokerské vápence, tvořící společně macošské souvrství. Jedná se o vysokoprocentní vápence s obsahem CaO okolo 52–54 %, použitelné v potravinářství, gumárenství, sklářství nebo zemědělství. Říčské vápence jsou tence lavicovité (5-20 cm), organodetritické a mají šedou až tmavě šedou barvu, jsou celistvé, s občasnými vložkami vápnitých laminovaných břidlic, které způsobují kolísání chemismu. Obsahují proměnlivé množství písčité příměsi a vložky nebo čočky rohovců. Svým obsahem CaO (38–48 %) tvořily hlavní složku cementářských směsí. Těžba: clonové odstřely, v horních dvou etážích rýpadlem. Zpracování kameniva na 8 frakcí (0/4,4/8,8/16,16/32,32/50,50/65,66/110,110/150 mm) je prováděno jednoduchým způsobem. Vzhledem k relativně nízké výši těžby je využívána semimobilní, případně mobilní drtící a třídící linka, o výkonu 100 t/h. Využívají se čelisťový drtič – válcový drtič – kuželový drtič. Stávající semimobilní linka fy RESTA v.o.s. se skládá ze 2 technologických zařízení: primárního drtiče (PD) typ V72N a vibračního třídiče VTK a mobilní třídící jednotky. Stávající linka pro úpravu kameniva je vybavena zařízením pro snižování prašnosti – zkrápěním u násypky PD a tlakovým mlžením u dalších zařízení (podavače, třídič, přesypy dopravníků). Rubanina je dopravována z rozvalu ke vstupu PD pomocí nákladního automobilu, drcený kámen je pomocí pásového dopravníku přímo dopravován do třídící jednotky. Vyrobené kamenivo a podsítné je skladováno na I. etáži, odkud je nakládáno na nákladní auta zákazníků pomocí kolového nakladače. Jednotka RESTA 1120x1000 sestává z násypky, odrazového drtiče, vibračních podavačů pásových dopravníků a skluzu podsítného. Jednotka RESTA 1200x3000/2 sestává z násypky s hrubotřídičem, vibračního třídiče a pásových dopravníků. Instalovaná linka pro úpravu kameniva je vybavena zařízením pro snižování prašnosti – zkrápěním u násypky primárního drtiče a tlakovým mlžením u dalších zařízení (podavače, třídiče, přesypy dopravníků). Podsítné je haldováno, produkt (drcený kámen) je převážně pomocí pásových dopravníků přímo dopravován do násypky třídící jednotky, kde je dále vytříděn dle potřeby na 4 frakce.

Maximální roční kapacita Maximální roční kapacita lomu 150 tis. t v DP Líšeň II a 350 tis. t v DP Líšeň, roční produkce za rok lomu, těžba za 2012 činila 54,2 tis. t v DP Líšeň II, a 33,2 tis. t v DP Líšeň rok 2012 Ortofotomapa ložiska/ celkový pohled na technologickou linku

Stav ke dni: 20. červen 2014

Vranov u Brna Poř. číslo: 42b Číslo/subregistr: 3035700/D

Majitel:

Kalcit s.r.o., IČ 26245311, Třískalova 902/10a 638 00 Brno


Adresa kamenolomu:

Kalcit s.r.o., Kamenolom Vranov 64400 Brno-Soběšice

Stavební kámen granodiorit královopolského typu

Výrobek, Frakce v mm 0/4 4/8 8/11 11/22 11/32

Stavební využití dle certifikace, osvědčení Ohladitelnost Alkalita


Název: Vranov u Brna Název: bez DP

Kvalita, Třída DDK DDK DDK HDK HDK

ČSN EN, Prohlášení shody 12620, 13242+A1 12620, 13242+A1 12620, 13242+A1 12620, 13242+A1 12620, 13242+A1

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody 16/32 HDK 12620, 13242+A1 32/63 HDK 12620, 13242+A1 0/16 DDK Zák. č. 102/01 0/32 DDK Zák. č. 102/01 63/150 Zák. č. 102/01 Lomový kámen Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace

Ohladitelnost kameniva PSV 53 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zpráva č. BL2/2013 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,012 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,016 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1481-CPD-0132 dne 25. 1. 2012 (vydal Qualiform Slovakia s.r.o.). Škodlivinou uvažovanou jako mezivýkliz jsou silně tektonicky porušené a zcela rozložené partie granitoidních hornin. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložiskové území a jeho okolí je součástí brněnského masívu tvořeného rozsáhlým intruzivním tělesem na Z ohraničeném permokarbonskými sedimenty boskovické brázdy, J a JV okraj je překryt miocenními a kvarterními uloženinami, SV ohraničení je dáno částečně tektonickým stykem s devonskými uloženinami Moravského krasu. Z hlediska tektonického je celý masiv postižen zejména zlomovou tektonikou S - J směru provázenou rozpukáním, mylonitizací a zbřidličnatěním. Území ložiska náleží do V zóny brněnského masivu a je budováno převážně různými typy granodioritů, který obsahuje nepravidelné čočky (tělesa) porfyritu až dioritového porfyritu. Lom otevřený v granodioritech (typ Královo Pole) Brněnského masívu. Granodiorit má charakteristicky narůžovělou místy až masově červenou barvu. Je středně zrnitý až drobnozrnný, s hypautomorfně zrnitou mikrostrukturou. Většina minerálních součástek je plasticky deformována. Pro popisovanou horninu je typická přítomnost automorfních, zpravidla pseudohexagonálně omezených tabulek biotitu, dosahujících místy velikosti až kolem 1 cm. Biotit bývá chloritizován, nejintenzivněji zpravidla podél



štěpných trhlin. Vnitřní stavba granodioritu je izotropní. Bývá porušená drobnými dislokacemi a puklinovou kluznou kliváží. Těžená granodioritová hornina je typická červenozeleným zbarvením díky draselným živcům a přítomnosti sekundárního epidotu. Na základě petrografického vyhodnocení hornin ložiska bylo zjištěno, že převažující horninou je zde částečně kataklazovaný granodiorit šedobílé barvy s načervenalými skvrnami, středně až hrubě zrnitý. V jeho minerálním složení mírně převládají živce nad křemenem. Živce jsou částečně kaolinizované, sericitizované - převládají plagioklasy nad živci draselnými. Křemen je allotriomorfně omezený s protaženými zrny, biotit je útržkovitý, částečně přeměněný v chlorit. K akcesoriím náleží rudní minerály tvořené vesměs pyritem, apatit, titanit a minerál epidot - zoisitové skupiny. Pukliny jsou vyplněny karbonáty nebo drtí minerálů. Struktura horniny je granitická, hypidiomorfně zrnitá. Zvětralý granodiorit je rezavě hnědý s hojnými povlaky limonitu na puklinách. Nepravidelná tělesa a čočky v masivu granodioritu vytváří porfyrit červené barvy, jemnozrnný, porfyrické struktury. Základní hmota převládá nad vyrostlicemi tvořenými vesměs sericitizovanými plagiokasy s idiomorfním omezením a s častými tlakovými deformacemi. Plagioklasy se vyskytují také jako podstatná součást základní hmoty, ve které často vytvářejí myrmekity. Křemen je přítomen vzácně stejně jako draselný živec, biotit základní hmoty je vesměs silně chloritizovaný. Ojediněle je přítomen muskovit, akcesorie zastupuje zirkon a rudní minerál. Hornina je pigmentována hematitovými zrníčky způsobujícími červené zbarvení a je dosti hojně prostoupena drobnými žilkami vyplněnými křemenem a velmi jemnými trhlinkami s přítomností limonitu. Lokálně, při SZ okraji ložiska, byl ve výchoze dokumentován také jemnozrnný dioritový porfyrit zelenošedé barvy s nepravidelným rozpukáním. Těženou surovinou je granodiorit vysoké kvality. Těžba se provádí pomocí clonových odstřelů. Zpracování kameniva na 10 frakcí (frakce 0/4, 4/8, 8/11, 11/22, 11/32, 16/32, 32/63, 0/16, 0/32, 63/150 mm) je prováděno semimobilní technologickou linkou, kterou tvoří mobilní drtící a třídící linka. Využívají se čelisťový drtič, válcový drtič a kuželový drtič, dále vibrační podavače pásových dopravníků a skluzy podsítného. Linka tvoří dvě technologická zařízení a to primární drtič (PD) typ V72N, vibrační třídiče VTK, výrobcem zařízení je DSP Přerov, s.r.o. Stávající linka pro úpravu kameniva je vybavena zařízením pro snižování prašnosti – zkrápěním u násypky primárního drtiče (PD) a tlakovým mlžením u dalších zařízení (podavače, třídič, přesypy dopravníků). Rubanina je dopravována z rozvalu ke vstupu PD pomocí nákladního automobilu, drcený kámen je pomocí pásového dopravníku přímo dopravován do třídící jednotky. Podsítné je haldováno, produkt (drcený kámen) je převážně pomocí pásových dopravníků přímo dopravován do násypky třídící jednotky, kde je dále vytříděn dle potřeby na další 4-5 frakcí. Vyrobené kamenivo a podsítné je skladováno na I. etáži, odkud je nakládáno na nákladní auta zákazníků pomocí kolového nakladače.

Maximální roční kapacita Maximální roční kapacita lomu 80 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 10 tis. m3. lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/ celkový pohled na technologickou linku

Stav ke dni: červenec 2014

Litice u Plzně – Dubová hora Poř. číslo: 43

Majitel:


Druh suroviny Frakce


Název: Litice u Plzně – Dubová hora Název DP: Litice (č. 70718)

Adresa kamenolomu:

EUROVIA Kamenolomy, a.s., Kamenolom Litice 321 00 Plzeň 6 Litice, E-mail: vladimir.dedecek@eu rovia.cz, [email protected]

Stavební kámen – spilit

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody Frakce v mm Třída shody 0/2 ---12620, 13043, 13242 0/32 ŠDa 13242, 13285 0/4 ---12620, 13043, 13242 0/32 ŠDb 13242, 13285 0/8 ---13242 0/63 ŠDa 13242, 13285 2/4 ---12620, 13043, 13242 0/63 ŠDb 13242, 13285 4/8 ---12620, 13043, 13242 0/125 ---Zák. č. 102/01 8/11 ---13043, 13242 LK netříděný ---Zák. č. 102/01 8/16 ---12620, 13043, 13242 LK tříděný ---Zák. č. 102/01 16/22 ---12620, 13043, 13242 Zahradní kámen ---Zák. č. 102/01 16/32 ---12620, 13043, 13242 0/8 spec. 13043 32/63 ---13242 0/4 spec. 13043 63/125 ---Zák. č. 102/01 0/4 STR >> ---12620, 13139, 13242 0/22 ---13242 4/8 SVR >> ---12620, 13043, 13242 0/32 MZK 13285 Odprašky ---Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu využití dle  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, certifikace, letištních a jiných dopravních ploch osvědčení  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace


Certifikace ŘV Škodliviny

Ohladitelnost kameniva PSV=54 (podle ČSN 1097-8: 2011, Zpráva č. 466/11 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,183 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,023 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1517-CPR-010102. Surovina z I. etáže obsahuje stopová množství pyritu. Minerál aktinolit je běžnou a hojnou součástí hornin ložiska. Z analyzovaných cca 10 tis. částic z prachových filtrů byl však aktinolit (částice s poměrem os větším než 5,5) zastoupen v cca 0,35 %. Poměrně četná je síť drobných kalcitových žilek a pozvolné přechody od horniny kompaktní až k hornině zřetelně usměrněné.




Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012

Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Na lokalitě Dubová hora se vyskytuje řada horninových typů: spilit, brekciovitý spilit, zbřídličnatělý spilit až zelené břidlice. Výlevy spilitů z období mladšího paleozoika jsou epizonálně metamorfované v pestré skladbě spilitů strukturně i texturně odlišných, přičemž jednotlivé horninové typy ve vlastním komplexu hornin nelze plošně vymezit. V lomové stěně jeví horniny strmou polygonální až nepravidelně kvádrovitou odlučnost. Významné jsou průběžné pukliny různých směrů s úklonem 40–90 podle nichž se místy horniny oddělují. Spilit má granoblastickou až mikrofibrogranoblastickou texturu, vykazuje barvu šedou, zelenošedou až šedozelenou, je celistvý až velmi jemnozrnný, místy zřetelně mandlovcovitý (vyplněné druhotným kalcitem a epidotem) nebo brekciovitý. Původní minerální asociace bazaltu byla v průběhu slabé regionální metamorfózy zcela nahrazena novotvořeným amfibolem aktinolitem, albitem, chloritem, kalcitem, epidotem, křemenem, titanitem. Dále byl identifikován dolomit a tremolit (Zachariáš 2009). Technologie úpravy je zejména tvořena moderním stacionárním zařízením. Rozpojená rubanina je po převozu dopravena na odhliňovač (Škoda SH 1700×3200). Podsítné do cca 63 mm odchází pasovým dopravníkem na třídič (ČPOS CVT 1000×3000), kde se roztřídí. Po odhlinění (nadsítné z roštnicového odhliňovače) postupuje surovina do primárního drtiče (Nordberg C140S 1400×1100) a podrcená surovina je pasovým dopravníkem spolu s nadsítným z primárního třídiče transportována na sekundární drtič (Snadvik CC 113), kde je materiál rozdrcen do velikosti 0/125 mm. Finální úprava probíhá na třídičích (Svedala VP 250×600 a Sandrock VD2 135×350), kde se materiál roztřídí na 0/8, 8/16, 16/32, 32/64 a 63/125 a rozdělí se dle jednotlivých frakcí do expedičních zásobníků. Ze zásobníků je materiál expedován přímo na auta, anebo je dopraven do tercierního odrazového drtiče (Magotteaux MAG’impact 2700). V tercierním drtiči je vyráběn materiál frakce 0–32 (22) mm a je dále dopravován pasovými dopravníky na finální (tercierní) třídění do třech třídičů (Dragon VD2 250×700). V rámci úpravy technologie došlo k tzv. dodatečnému odprášení již hotového výrobku, tj. kameniva PDK 0/2. Maximální roční kapacita lomu 1000 tis. t (v praxi ověřená kapacita 1200 tis. t) Roční produkce za rok 2012 činila 36 tis. t (přerušení HČ= neobjektivní údaj), za rok 2011 činila 555,995 tis. t a za rok 2010 činila 530,670 tis. t.

Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na technologický komplex úpravny kameniva


Lomnička – Kaznějov Poř. číslo: 44

Majitel:


Druh suroviny frakce dle EN ČSN Výrobek Frakce v mm 0/1 0/2 0/4 0/4 mix 0/8 4/8 8/16


Název: Lomnička – Kaznějov Název DP: Lomnička I (č. 60118)

Adresa kamenolomu:

LB MINERALS , s.r.o. Provoz Kaznějov 331 51 Kaznějov

Štěrkopísek, Jíly, Kaolín

ČSN EN, Výrobek Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Prohlášení shody Frakce v mm Třída shody praná, DTK 12620 16/22 praná, HTK 12620 praná, DTK 12620, 13139 0/8 praná, SK 12620, 13242 praná, DTK, SK 12620, 13043, 13242 0/32 praná, SK 12620, 13043, 13242 praná, DTK 12620 4/8 praná, HDK 12620, 13242 praná, TK, SK 12620, 13043, 13242 8/16 praná, HDK 12620, 13242 praná, HTK 12620 16/22 praná, HDK 12620, 13242 praná, HTK 12620 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Kvalita, Třída

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,06 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,03 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPD-030038119. Při těžbě kaolinu jsou jílovce - zvláště intenzivně červeně barvené - zásadní škodlivina. V některých frakcích se jedná o špatně vytříděný, jemnozrnný až středně zrnitý křemenný pískovec s vyšším podílem muskovitu a s variabilním stupněm vytřídění, mikrokrystalický silicit, drobné oválné útvary vyplněné radiálně paprsčitým křemenem, mikrokrystalický křemen s častými oválnými útvary většinou vyplněnými radiálně paprsčitým chalcedonickým křemenem, v jemné frakci matrix se přednostně vyskytuje muskovit (do 10 %) a kaolinit (5-10 %); akcesoricky se vyskytují drobná zrna těžkých minerálů jako jsou zirkon a rutil. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Ložisko kaolínu Lomnička-Kaznějov leží při severovýchodním okraji Plzeňské pánve, která je součástí středočeských karbonských pánví. Kaolínové ložisko Lomnička-Kaznějov je součástí týneckého souvrství. Je tvořeno různě zrnitými a různě barevnými arkózami kaolinizovanými až do hloubky 150m. Existuje velká variabilita barevnosti a zrnitosti jak ve vertikálním tak v horizontálním směru. Vrstevní sled arkóz je velmi často přerušován polohami jílovců až pískovců. Část těchto jílů má podobné vlastnosti, jako technologický typ kameninové přísadové (Kp). Celý povrch ložiska je zakryt poměrně mocným pokryvem kvartérních sedimentů, tvořených polohami písků a stěrkopísků na bázi zakrytých proměnlivě písčitými hlínami. Ložisko je tvořeno pruhem kaolinizovaných arkóz severojižního směru délky 1500 m a širokým až 1200 m. Omezení tohoto pruhu je především tektonické. Mocnost ložiska se kolísá většinou v rozmezí 20-30 m. Jílovce tvoří polohy od několika cm do 20 m. Mocnosti se zmenšují západním směrem. Často se nacházejí v několika polohách a laterárně prstovitě přecházejí do kaolinických pískovců. Kaolinizované arkózy s proměnlivým obsahem křemičitých štěrkopísků. Hlavními nerostnými součástmi surového kaolínu jsou křemen (50-60%) a kaolinit (20-30%), v menší míře živec různě intenzivně rozložený v kaolinit a sericit a slídy (převážně muskovit) a velmi ojediněle baueritizovaný nebo chloritizovaný biotit. Akcesoricky se vyskytují: titanit, ilmenit, rutil, leukoxen, turmalín, granát, zirkon, monazit, epidot. V plaveném kaolínu je převládajícím minerálem kaolinit, druhým nehojnějším minerálem je illit (12-16%) posledním identifikovatelným minerálem je křemen ( 6-10% ). Jílovce jsou barevně velmi různorodé, ve východní části červené až rudohnědé, západním směrem se objevují i bílé polohy, které na rozdíl od barevných mohou být vhodné pro papírenský průmysl. Kamenivo je vedlejším produktem technologické úpravy kaolínů. Jako úpravárenská metoda kaolínů se používá třídění mokrou cestou v gravitačním a odstředivém poli s mechanickým rozdružováním. Úprava se provádí drcením, rozplavováním, několikastupňovým zrnitostním tříděním na hydrocyklonech, zahušťováním, odvodňováním, hnětením, sušením, případně i mletím (u nátěrového kaolinu se požaduje zvlášť jemné třídění). Kamenivo je jako vedlejší produkt získáváno při třídění kaolinu. Výsledkem úpravy suroviny je kaolin a kamenivo o různém zrnitostním složení. Množství výsledných produktů je v průměru následující: 13-18 % plavený kaolin; 50-80 % kamenivo – drobné kamenivo 0-4 mm, hrubé kamenivo 4-125 mm, štěrkodrtě. Vlastní úprava kameniva probíhá na dvou samostatných technologických linkách: 1. Třídící linka umístěná na otevřené venkovní ploše, která je složená ze vstupní násypky, prstový vibrační třídič VIBROS Gama, následuje dvouhřídelová pračka kameniva Kisa, mokrý vibrační třídič SBM se sítovou plochou Isemann, dehydrátor KKD30, suchý vibrační třídič SBM se sítovou plochou Isemann, hydrocyklon HC 400, korečkový dehydrátor KKD 30. 2. Drtící linka umístěná na ploše vedle třídící linky je složená ze spodního odběru frakce 22/70, kuželového drtiče SVEDALA H-200, vibračního třídiče KS/DD, vibračního třídiče BIVITEC KRL/ED. Maximální roční kapacita lomu a produkce zahrnuje společně celkový objem s lokalitami Kaznějov-jih a Kaznějov-jih 2, činí 2 200 tis. t; roční produkce za rok 2012 činila 1500 tis. t.

Luleč Poř. číslo: 45

Majitel:


Název: Luleč Název DP: Luleč (č. 70071)

Adresa kamenolomu:


Českomoravský štěrk, a.s. Kamenolom Luleč, 683 03 Luleč


Stavební kámen na výrobu drceného kameniva: droba

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída Prohlášení shody Frakce v mm Třída shody 0/2 PDK Zák. č. 102/01 0/8 PDK Zák. č. 102/01 0/4 PDK 12620, 13043, 13242 0/32 PDK Zák. č. 102/01 0/4 PDK, praná 12620, 13043, 13242 0/63 PDK Zák. č. 102/01 2/5 PDK 12620, 13043, 13242 0/90 PDK Zák. č. 102/01 4/8 PDK 12620, 13043, 13242 0/300 PDK Zák. č. 102/01 8/11 PDK 12620, 13043, 13242 0/500 PDK Zák. č. 102/01 8/16 PDK 12620, 13043, 13242 Směs pro výrobu MZK Zák. č. 102/01 11/16 PDK 12620, 13043, 13242 0/32 MZK Zák. č. 102/01 11/22 PDK 12620, 13043, 13242 16/22 PDK 12620, 13043, 13242 32/63 PDK 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu využití dle  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a certifikace, jiných dopravních ploch osvědčení  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 59 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Protokol č. 16/14) Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,187 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,030 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-241. Žádné škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny. Občasně se na puklinách vyskytuje drobná křemenná a pegmatitová mineralizace.

Základní geologická charakteristika Základní petrologická charakteristika


Stratigrafie: kulm. Geologická jednotka: kulm Drahanské vrchoviny - lulečské droby a slepence. Ložisko se nachází při jižním okraji Drahanské vrchoviny, budované svrchnopaleozoickými horninami v bezprostřední blízkosti karpatské čelní předhlubně. Na devonské organodetritické vápence a vápnité brekcie nasedá souvrství kulmských břidlic a drob, které sv. směrem do nadloží převládají a obsahují vykliňující polohy slepenců s drobovým tmelem. Droby jsou hlavní surovinou na výrobu drceného kameniva. Jsou šedé, někdy s modravým odstínem, velmi tvrdé a pevné. Méně čerstvé jsou zbarveny do zelenošedá. Jsou homogenní, středně zrnité, s převládající velikostí klastické složky 0,5 mm. Textura je všesměrná, struktura nerovnoměrně úlomkovitá. Pojivo je zastoupeno podřadně, složení je shodné jako ve tmelu slepenců. Polymiktní slepence s drobovým tmelem jsou nejrozšířenější horninou na ložisku. Velikost valounů je silně variabilní, složení je méně variabilní. Valouny tvoří 73,6% horniny, jsou zde zastoupeny hlavně ruly a granulity, droby a pískovce, intrusivní magmatity. Velikost valounů se pohybuje od 0,5 cm do několika dm, nejčastěji 2 - 10 cm. Pojivo má všesměrnou texturu, polymiktní charakter, variabilní složení a zrnitost. Základním materiálem je křemen, kyselý plagioklas, K-živec, biotit, muskovit, granát, apatit, zirkon, rutil, turmalin, limonit a lokálně úlomky hornin. Pojivo tvoří chlorit, sericit, drobná drť minerálů, pelitická složka, těžké minerály, jen místy kalcit. Aleurity jsou zastoupeny podřadně, tvoří laminy a drobné polohy v drobách nebo jsou vázány na břidlice. Maji stejnou minerální asociaci jako droby, velikost zrn v průměru 0,07 mm. Podíl pojiva je nízký. Hornina je obvykle páskovaná a v rámci pásků homogenní. Grafitoidní břidlice jsou šedočerné, makroskopicky celistvé. Výrazné páskování je dáno různým podílem a různou zrnitostí klastického materiálu. Surovina je těžena v jámovém lomu pomocí clonových odstřelů. Z rozvalu je surovina vhodnými dopravními prostředky (dempr, nákl. automobily) dopravována do stacionární úpravárenské linky. Zde je surovina drcena primárním čelisťovým drtičem Nordberg C 160 BB, následně sekundárním kuželovým drtičem OMNICONE 1560 SX a finálně kuželovými drtiči HP- 300 a HP 200. Surovina je průběhu úpravy odtřiďována na různých typech třídičů (Nordberg, Sandvik, Brauer, Přerovské strojírny). Finální výrobky jsou skladovány jak v ocelových zásobnících, tak i na zemních skládkách. Úpravárenský proces je suchý, provozovna vyrábí i pranou frakci 0/4 mm. Variabilita úpravárenské linky umožňuje nastavit výrobu dle specifikace zákazníka. V případě potřeby je na provozovně možno nasadit mobilní úpravárenskou linku. Technologický proces je v následujícím sledu s výstupními parametry frakcí - surovina je nákladními automobily sypána do násypky s vibračními podavači. Odtud je přemisťována na hrubotřídič, na němž jsou odtříděny drobné frakce 0-32 mm. Nadsítné z hrubotřídiče je podrceno v primárním čelisťovém drtiči na frakci 0-380 mm s možností roztřídění na frakci 0-100 mm a 100-380 mm. Frakce 100-380 mm je sekundárně předrcena v kuželovém drtiči na frakci 0-100 mm a uložena na skládce s tunelovým odběrem. Materiál je dále rozdrcen na terciérním drtiči, roztříděn do výsledných frakcí a uložen do zásobníků (250 t). Hrubší frakce jsou v případě potřeby dále předrceny, roztříděny a převedeny do frakcí drobnějších. Materiál je možné ukládat jak do zásobníků, tak na zemní skládky.

Maximální roční kapacita Maximální roční kapacita lomu 400 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 270,8 tis. m3. lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/ pohled na technologickou linku


Masty Poř. číslo: 46

Majitel:


Název: Masty Název DP: Masty (č. 70514)

Adresa kamenolomu:

M - SILNICE a.s. IČ: 42196868, Husova 1697, 530 03 Pardubice

M – SILNICE – Lom Masty, 517 94 Bílý Újezd okres Rychnov nad Kněžnou


Stavební kámen- amfibolity, metabazity, zelené břidlice




Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/4 Dle deklarace 13043, 13242 4/8 Dle deklarace 12620, 13043, 13242 8/11 Dle deklarace 12620, 13043, 13242 8/16 Dle deklarace 12620, 13043, 13242 11/16 Dle deklarace 12620, 13043, 13242 11/22 Dle deklarace 12620, 13043, 13242 0/32 Dle deklarace 13242 0/63 Dle deklarace 13242 32/63 Dle deklarace 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace

Ohladitelnost kameniva PSV 54 (podle ČSN EN 1097-8: 2013, Zpráva č. 1394/13 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260 - 94 prodloužení trámce 0,071 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální, podle ČSN 72 1179, kap.B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,023 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-107. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložiskové území náleží lužické oblasti krystalinika Českého masívu, zábřežskému krystaliniku (Chlupáč-Štorch 1992). Petrografický charakter ložiska je proměnlivý. Dnes je celá horninová sekvence ložiska řazena (Domečka-Opletal 1976) do novoměstské skupiny (mladší proterozoikum) a horniny označovány jako epidoticko-amfibolické zelené břidlice. V SZ části ložiska jsou tyto užitkové horniny překryty relikty křídových sedimentů (vápnité jílovce až





slínovce, prachovce, pískovce až slepence) České křídové pánve (labský vývoj). Kvarterní skrývky (hlíny a sutě) o průměrné mocnosti 2,25 m jsou rozložen celkem pravidelně. Skrývkový horizont mocný 4-6 m představuje těleso zmíněných křídových sedimentů, které jsou podle SV-JZ dislokací v ložisku tektonicky zaklesnuty. Celková stavba ložiska je určována existencí výrazných četných dislokací SV-JZ směru a dvou dislokací ZSZ-VJV směru a výslednou kombinací je hrásťový charakter stavby. Metamorfní foliace je mírně zvlněná. Jako ložisko se označuje část metabazitového souvrství, tvořené bazickými vyvřelými horninami včetně jejich tufů a tufitů, vše zformováno tektonogezí v několika fázích. Jde o 2 části rozdělené údolím a korytem Zlatého potoka. Ložisko patří mezi regionálně metamorfovaná. Petrografické označení hornin na ložisku není jednoduchou záležitostí (velká petrografická rozmanitost, vyvíjející se terminologie). V průzkumné zprávě Sobotky z r. 1960 (FZ 3908) se používá diorit a epidotický amfibolit (předtím v soupisu lomů Náchod metadiabas, ještě dříve metabazit + fylit, porfyrit + zel. břidlice), ve zprávě Kolka (1981-P 32411) metabazity, u Knotka (1982-P 36979) zelené břidlice. V ložisku převládající zelené břidlice jsou potom definovány jako metamorfované efuzivní horniny a) se strukturou granoblastickou, s relikty původních struktur a b) strukturou blastoporfyrickou, které převládají. Doprovodnými hornina jsou tufity, fylitické břidlice, tufitické drobové břidlice, fylity, kvarcity. Jedná se o stacionární linku. Primární rozpojování hornin se provádí výhradně clonovými odstřely. Sekundární rozpojování nadměrných kusů horniny se nyní provádí výhradně pomocí hydraulického bouracího kladiva. Rubanina je k úpravně dopravována nákladními auty. Stávající technologická linka se skládá z násypky s podavačem, hrubotřidiče typu OHT 100x2005/2, drtiče, dvou granulátorů a třídičů, dopravních pasů, skluzů a ocelových zásobníků. Jedná se zejména o následující typy: Čelisťový Drtič V8-2N, Kuželové drtiče HCC 9/220, a HCC 9/65 – u nich je instalováno skrápění vodou, Třídiče VTK 160x400/4, VTK 160x500/2, VTK 160x500/4 a VTK 160x400/2, Třídič OHT, Podavač VPL, Ventilátor VRVP 800, Ventilátor VRVP 1000, Výsyp materiálu do násypky, Hydraulické bourací kladivo, Kolový nakladač. V celém technologickém komplexu (obzvláště u třidičů, drtičů a hrubotřidiče) se provádí odsávání a skrápění. Max. roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 136,40 tis. m3

Měrunice Poř. číslo: 47


Majitel:

Basalt s.r.o., Všechlapy č.e. 3, 417 71 pošta Zabrušany IČO: 44564368


Název: Měrunice Název DP: Měrunice (č. 708169), Měrunice I (č. 71063)

Adresa kamenolomu:

Basalt s.r.o. provozovna Měrunice, Měrunice 134, 418 04 Bílina

Stavební kámen

Kvalita, Třída DDK



Kvalita, Třída štěrkodrť


12620+A1, 13043, 12620+A1, 13043, 13242+A1 13242+A1, 13139 0/4 DDK 12620+A1, 13043, 0/32 C dle zák. č. 102/2001 Sb. 13242+A1, 13139 2/5 DDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/45 dle zák. č. 102/2001 Sb. 4/8 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/63 štěrkodrť 13242+A1 5/8 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/120 dle zák. č. 102/2001 Sb. 8/11 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/250 dle zák. č. 102/2001 Sb. 8/16 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 50/150 dle zák. č. 102/2001 Sb. 11/16 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 50/300 dle zák. č. 102/2001 Sb. 11/22 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 63/125 dle zák. č. 102/2001 Sb. 16/22 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 lomový kámen dle zák. č. 102/2001 Sb. 32/63 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 odval dle zák. č. 102/2001 Sb. Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Ohladitelnost kameniva PSV = 50 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Protokol č. 1080/09, ZKK Hořice). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,020 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,017 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPD-040019624. Hornina je místy prostoupena drobnými vyrostlicemi (do 1 mm) čerstvého nealterovaného olivínu. Žádné jiné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.





Ložisko je součástí neovulkanické činnosti tercierního stáří. Ložisko tvoří čedičová intruze, která je petrograficky tvořena olivínovým nefelinitem. Mocnost suroviny dosahuje až 50 m, mocnost nadloží se pohybuje v rozmezí 0,1 - 6,0 m v průměru 3 m. Láva olivinického nefelinitu patrně vyplňuje trychtýřovitý kráter freatomagmatické erupce (maar). Těleso vulkanitu je proražené v centrální části tělesem vulkanické brekcie. Souborně lze čedič označit jako olivínový nefelinit. Je to šedočerná vyvřelina. Vyrostličky tvoří olivín zčásti serpentinizovaný. Základní hmota je tvořena augitem, nefelínem a titanomagnetitem. Hornina rovněž obsahuje drobné vyrostlice (do 1 mm) čerstvého nealterovaného olivínu obklopené základní hmotou tvořenou směsí olivínu, klinopyroxenu, magnetitu a xenomorfního nefelínu. Celá úpravna se sestává z pěti stacionárních technologických linek s drtícím, třídícím a dopravním zařízením. Vstupem do technologie úpravny je objekt primární drtírny, který zahrnuje jak vlastní drcení, tak i odtřídění prosívkového materiálu (odvalu) před primárním drtičem. Rubanina z násypky je podávána žlabovým podavačem 1600 mm x 6000 mm (M201) na těžký hrubotřídič NIAGARA 2000 mm x 5000 mm (M202), kde dochází k dělení materiálu na hranici 120 mm. Nadsítný materiál (nad 120 mm) je směřován do čelisťového drtiče Nordberg C145 (M203). Podsítný materiál (do 120 mm) je dopravován pas. dopravníkem (M602) na eliptický dynamický třídič BSS 1500 mm x 4000 mm (M205). V rámci sekundární části technologie je materiál z primární drtírny dopraven pasovým dopravníkem (M604) do malého vyrovnávacího zásobníku. Žlabový podavač dopravuje materiál do sekundárního kuželového drtiče SVEDALA H 51 (M302). Odběr ze zásobníku je prováděn pomocí elektromagnetických vibračních podavačů PED 1200 mm x 2000 mm (M404, M405, M406) na pasové dopravníky (M606 M607) a je pak dopravován do objektu terciární drtírny a finální třídírny. Terciérní část technologie se sestává z předtřídírny, vyrovnávacích zásobníků, terciárního drcení, finálního třídění a expedičních zásobníků. Přetřídění je prováděno na dvou třídičích tj. hrubotřídiči HT 2000 mm x 4500 mm (M502) a EDT 1500 mm x 3000 mm (M501). Nadsítný materiál z HT (frakce 63-120 mm) je dopravován je dopravován vibračním podavačem PED 1200 mm x 2000 mm do kuželového drtiče HP 200 (M507). Při výrobě frakce 32-63 mm jsou na třídiči HT 2000 mm x 4500 mm (M502) osazena spodní síta. Podsítný materiál z třídiče HT (frakce 0-63 mm) je dopraven na třídič EDT 3000 mm x 1500 mm, kde nadsítné a mezisítné je dopravováno do zásobníku 320 m3 a z toho do kuželového drtiče HP 300 (M506). Dále podrcený materiál je dopraven na vibrační třídič SBM 4000 mm x 2000 mm (M522). Podsítný materiál je odváděn pasovým dopravníkem (M612) na třídírnu. Nadsítný materiál je vrácen zpět prostřednictvím dopravníku (M607) frakce 22-63 mm. Finální třídění se provádí pomocí dvousítného třídiče SVEDALA 2000 mm x 6000 mm (M514). Nadsítný materiál 16-22 mm se dále přetřiďuje na třídiči SVT 4000 mm x 2200 mm (M517). Podsítný materiál z třídiče SVEDALA z druhého síta je dopraven do dvousítného třídiče RT 2000 mm x 8700 mm (M516). Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, těžba za rok 2012 v DP Měrunice (výhradní): 57,00 tis. m3, Měrunice-východ (nevýhradní): 44 tis. m3

Mítov Poř. číslo: 48

Majitel:




Název: Mítov Název DP: Mítov (č. 70243)

Adresa kamenolomu:

CEMEX Sand – Kamenolom Mítov 335 63 Nové Mitrovice Vedoucí lomu: p. Kotorová Danuše Tel.: 602477108

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – spilit

Druh

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Druh Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Frakce v mm Třída shody Frakce v mm Třída Prohlášení shody PDK 0/4 DDK 12620, 13043, 13242 PDK 32/63 HDK 13242 PDK 4/8 HDK 12620, 13043, 13242 PDK 0/32 HDK 13242 PDK 8/ 11 HDK 13043 PDK 0/63 HDK 13242 PDK 8/16 HDK 12620, 13043, 13242 MZK 0/250 HDK Zák. č. 102/01 PDK 11/22 HDK 12620, 13043, 13242 Lk Lomový kámen LKN Zák. č. 102/01 PDK 16/22 HDK 12620, 13043, 13242 Lk Skrývka PK Zák. č. 102/01 PDK 16/32 HDK 12620, 13043, 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 53 (podle ČSN EN 1097-8: 6/2013, Zpráva č. 402/KAM, Qualiform Slovakia). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi podle TP 137, změna 1: zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,186 % délky po 16 dnech. Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,024 % délky). Protokol 1661/12 ZKK Hořice. Certifikát systému řízení výroby č. 1481-CPR-0180. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko spilitu Mítov je součástí středočeského algonkia a to jeho spilitového stupně, který je v oblasti tzv. nepomuckého antiklinoria charakterizován častými výskyty spilitů lemujícími zejména SZ kontakt středočeského plutonu. Geologická stavba ložiska je budována horninami algonkického komplexu. Východním směrem pokračuje algonkium jílovitými a drobovými břidlicemi, na Z se spilit noří pod černošedé buližníky. Ložisko spilitu tvoří mohutná, morfologicky výrazná efuse, jejíž mocnost dosahuje v západní části ložiska 10-20 m, v centrální a východní části 40-50 m. Hloubkové omezení je dáno provedenými díly a





nadm. úrovní 490,0 m n. m., což je úroveň hladiny potoka při J okraji ložiska, plošně provedenými díly a zjištěnými zjílovělými pásy. Jako celek je ložisko vcelku homogenní, pouze navětralé spility vytvářejí místy větší akumulace nevhodné suroviny - nejvíce v centrální části ložiska V 6 (až 23,3 m). V západní a východní části ložiska je mocnost navětralých partií podstatně nižší až téměř nulová. Převládající ložiskovou složkou jsou diabasové porfyrity, lokálně rozložené ("sklovité brekcie"). Jsou zde vyvinuty hlavně plagioklasové porfyrity s nehojnými vyrostlicemi plagioklasů, méně časté jsou horniny přechodné, s vyrostlicemi plagioklasu a angitu – angitplagioklasové porfyrity. Struktura základní hmoty je ofilická, místy až sferolitická. Plagioklasy jsou vesměs středně bazické, převážně zastoupeny andesinem. Ojedinělé mandlovcové dutinky jsou vyplněny převážně chloritem, méně křemenem, kalcitem nebo minerály zoisit-epidotové skupiny. Jedná se o stacionární technologickou linku. Kámen je po odstřelu nákladními auty navážen z rozvalu do násypky stacionární technologické linky. Z násypky je podavačem materiál dávkován do hrubotřídiče, odkud je materiál frakce >90 mm dále dopraven do primárního čelisťového drtiče. Primárně podrcený materiál je pásovým dopravníkem dopravován do zásobníku sekundárního čelisťového drtiče. Odtud jde podrcený materiál dopravován dopravníkem do třídiče TS 1800x5000. Po roztřídění tohoto materiálu v třídiči TS 1800x5000 je materiál pásovými dopravníky odváděn buď na skládku, frakce 0/22 mm (alternativně 0/32), nebo je materiál o průměru >22 mm vracen zpět do sekundárního drtiče k předrcení. Podrcený materiál je dopravován pasovým dopravníkem na sekundární třídič VTN 1500x4000, kde je roztříděn na frakce 32/150 mm, 8/32 mm a 0/8 mm. Materiál frakce 0/8 mm jde soustavou pásových dopravníků na třídič TS 1800x5000. Na tento třídič je současně přiváděn materiál frakce 0/90 mm, který byl získán po přetřídění na hrubotřídiči při primárním třídění. Materiál frakce 32/150 mm je po odtřídění v třídiči VTN 1500x4000 dopraven do třídiče OTN 1250x3600, kde je roztříděn na frakci 32/63 mm, která je svedena do zásobníků a frakci 63/150 mm. Frakce 63/150 mm je z třídiče OTN 1250x3600 dopravována pásovými dopravníky do odrazového drtiče a odtud je soustavou pásových dopravníků dopravena do finálního třídiče k roztřídění na frakce 0/4 mm, 4/8 mm, 8/11mm (případně 8/16 mm) a 11/22 mm (případně 16/22 mm nebo 16/32 mm). Z finálního třídiče jsou tyto frakce dopravovány přímo do zásobníků. Materiál frakce 8/32 mm může být alternativně dopravován z třídiče VTN 1500x4000 pomocí dopravníků do odrazového drtiče a dále pak do finálního třídiče. Maximální roční kapacita lomu 400 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 55,6 tis. m3

Mohelnice 3 Poř. číslo: 49

Majitel:

Kámen Zbraslav a.s., Žitavského 1178, 156 00 Praha 5


Název: Mohelnice 3 Název DP: Mohelnice I (č. 71007)

Adresa kamenolomu:

Kámen Zbraslav a.s. Pískovna Mohelnice Nádraží 15 789 85 Mohelnice

IČ 01820460


Štěrkopísek

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody Frakce v mm Třída shody 0/4 praný 13043, 12620, 13139, 13242 16/32 praný 12620, 13242 4/8 praný 12620, 13242 0/8 praný 12620, 13242 8/16 praný 12620, 13242 0/16 praný 12620, 13242 11/22 praný 12620, 13242 0/32 praný Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské využití dle stavby a pozemní komunikace certifikace,  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Ohladitelnost

Ohladitelnost kameniva PSV: nestanovuje se.

Alkalita

Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,070 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,026 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-489.



Jílové proplástky. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Jedná se o kvartérní štěrkopísky mocnosti až 55 m. Nejspodnější část ložiska tvoří staropleistocenní (mindel) fluviální štěrkopísky v depresích vyplňující koryto pohřbené říční sítě (mocnost 2-38 m). Vyšší část ložiska tvoří hlavní terasa (riss) stálé mocnosti 5 m. Údolní terasa (wurm) je v nadloží hlavní terasy. Svrchní část údolní nivy a ložiska vyplňují holocenní sedimenty facie nivních náplavů (písč. jíly, jílovité písky, štěrky a hlíny s humózním pokryvem), které jsou odstraňovány jako skrývka. Podloží ložiska štěrkopísků je tvořeno pliocenními jíly, případně zvětralými spodnokarbonskými břidlicemi. Ložisko délky 2,5 km a šířky 350 m je protaženo ve směru S-J. Výplň depresí tvoří žlutohnědé až rezavě hnědé, středně až dobře vytříděné sedimenty s vysokým obsahem křemene a vyšším obsahem křídových sedimentů. Jde o polymodální písčitý štěrk (0,5-1 mm = 12 %; 8-16 mm = 13 %) s jílovými proplástky do 70 cm.


Hlavní terasa je tvořena šedým až zelenošedým hrubším štěrkopískem se zvýšeným množstvím křemene a metamorfovaných hornin (rul) o mocnosti 2-8 m. Složení je unimodální s maximem ve štěrkové frakci 3263 (18 %). Těleso je ukončeno jílovým proplástkem. Údolní terasa je tvořena světlešedým hrubším štěrkopískem různorodého složení o mocnosti 2-8 m. Zastoupeny jsou jak metamorfity, tak křídové horniny. Složení je polymodální se dvěma maximy (0,5-1 mm = 8-10%; 16-32 mm = 17-19 %). Technický stav provozovaného zařízení je na velice dobré úrovni. Jako těžební stroj slouží plovoucí drapákový bagr DB-4L s elektrickým pohonem. Celá technologická linka je stacionární. Vytěžená surovina je přepravena ke břehu tlačnými remorkéry v samovýsypných člunech SVČ 200. Po vysypání v prostoru korečkového bagru je znovu těžena a dopravena pozemními pásovými dopravníky na zemní skládku. Ještě před uložením na zemní skládku jsou ze suroviny odstraněny jílové kusy. Ze surovinové zemní skládky je štěrkopísek odebírán na technologickou linku, kde je tříděn na 6 ks třídičů VD 2000x6000mm za pomoci intenzívního sprchování všech třídících ploch. Materiál větší než 22 mm je v uzavřeném výrobním okruhu drcen na drtiči HP 200 (provedení STD) a materiál 4/22 mm je upravován na odrazovém drtiči SBM 10.5, kde je zbavován nežádoucích tzv. měkkých zrn. Takto je kamenivo upraveno a roztříděno na jednotlivé frakce velikostí 0 až 22 mm a haldovacími dopravníky uloženo na zemní skládky. Frakce 0/4 mm je ještě upravena na korečkových dehydrátorech, kde je doplněna jemnými podíly do 1 mm, zachycenými na Hydrocyklonech Warman 20CE a smíchána těžená a drcená část. Zahradní kámen je možno vyrábět na začátku procesu úpravy- po odtřídění 0/4 mm těžené a 4/22 mm na prvním třídiči VD 2000x6000, kde je přes třídič TORNÁDO 1000x1500 oddělen tzv. zahradní kámen, prodávaný jako zvláštní výrobek. Technologická voda, použitá pro úpravu kameniva, zbavená jemných podílů, ale s obsahem kalů velikosti 0/0,063 mm je vedena zpět do kalového pole, umístěného v jezeře Mohelnice.

Maximální roční kapacita Maximální roční kapacita lomu 400 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 191 tis. m3. lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/ celkový pohled na technologickou linku


Kozolupy-Čeřinka Poř. číslo: 50


Název: Kozolupy-Čeřinka (Mořina) Název DP: Kozolupy-Čeřinka (č. 60174)

Majitel:

Lomy Mořina spol. s r. o., Mořina IČO: 61465569 Vedoucí lomu: Ing. Potyš Lukáš tel.: 311 702 711

Druh suroviny Frakce dle EN ČSN

Adresa kamenolomu:

Kamenolom Mořina 267 17 Mořina

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva: vápence (vápence kotýské). VAVO vápence ostatní: vápence loděnické VAVV vápence vysokoprocentní: vápence koněpruské a slivenecké

Frakce Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm v mm 0/4 MN PDK, DDK Zák. č. 102/01 0/32 MN odhlinění 4/8 MN PDK, DDK Zák. č. 102/01 0/63 8/16 MN PDK, HDK Zák. č. 102/01 63/125 MN 16/32 MN PDK, HDK Zák. č. 102/01 100/300 MN 22/63 PDK, HDK 13242 zahradní kámen 0/32 MN PDK, HDK Zák. č. 102/01 zahradní solitér lomový výkliz LK Zák. č. 102/01 lomový kámen netř.

Stavební využití dle certifikace, osvědčení Ohladitelnost Alkalita Certifikace řízení výroby Škodliviny Základní geologická charakteristika Základní petrologická charakteristika


Kvalita, Třída PDK, HDK PDK, HDK PDK, HDK PDK, HDK LK LK LK

ČSN EN, Prohlášení shody Zák. č. 102/01 13242 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01

Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 13 242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace. Nestanovena-ložisko orientováno převážně na těžbu VAVO a VAVV Nestanovena- ložisko orientováno převážně na těžbu VAVO a VAVV Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-029 Žádné škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny. Ložisko náleží k centrální části barrandienského synklinória, resp. středočeského siluru a devonu. Zastoupeného zde hlavně vápenci spodního devonu, stupně lochkov, prag a zlíchov. Jedná se o ložisko vysokoprocentních vápenců. Vysokoprocentní vápence jsou vápence koněpruské (18–25m pravé mocnosti) a vápence slivenecké (8-15m). Vzhledem k chemickému složení a nízkému úklonu souvrství je do ložiskové substance zahrnuto i těsné nadloží (vápenců loděnických) a v hlubších etážích i svrchní polohy (bez rohovců) podložních vápenců kotýských (mocnost 6-10 m). A právě tyto vápence kotýské jsou využívány jako stavební kámen na výrobu drceného kameniva. Drcení, třídění, skladování a expedice výrobků probíhá na stacionární úpravárenské lince umístěné cca 1 km j. od DP Kozolupy-Čeřinka. Surovina je žlabovým podavačem dopravena na těžký hrubotřídič, kde se oddělí podsítná složka rubaniny (0-22 mm). Z hrubotřídiče materiál postupuje na první stupeň drcení do čelisťového drtiče s výstupem 0-200 mm. Takto podrcený materiál je sypán na meziskládku,

odkud je odebírán zespodu podavači a veden na sekundární a terciérní drcení a třídící linky. Linka je vybavena zařízením pro nakládání železničních vozů.

Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/pohled na technologický komplex úpravny kameniva


Maximální roční kapacita lomu 800 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 46,7 tis. m3

Mrač Poř. číslo: 51


Název: Mrač Název DP: Mrač (č. 70303)

Adresa kamenolomu:

Majitel:



KAMENOLOMY ČR – Kamenolom Mrač, 257 21 Poříčí nad Sázavou, okres Benešov Obchodní zástupce: Ing. Marek Peter tel.: 724 003 439, e-mail: marek.peterl@miner al.eu

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva - granodiorit


Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Výrobek, Frakce Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída v mm Třída shody DDK 12620,13043,13242,13285 16/32 HDK 12620,13043,13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 0/63 ŠDA 12620,13043,13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 0/32 ŠDA 13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 54 (podle ČSN EN 1097-8: 28.12.2012- ZKK Hořice). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální dle TP 137, změna 1 (01/2011ZKK Hořice; zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,063 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,048 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-470. Na IV. etáži byla dokumentována ojedinělá puklinová křemen - kalcitová mineralizace s pyritem. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Lokalita je součástí středočeského plutonu, který náleží k moldanubické oblasti. Ložisko je tvořeno poměrně pestrou škálou granitoidních hornin. Nejrozšířenějšími jsou křemenný diorit sázavského typu a biotitický granodiorit požárského typu. Výše uvedené horniny se na ložisku střídají v nepravidelných pruzích a blocích, protažených generelně ve směru jihozápad - severovýchod. Na severovýchodním okraji lomu se těleso granodioritu noří pod křemenný diorit. V severozápadní části lomu proráží granodiorit těleso křemenného dioritu v podobě nepravidelných žil. Obě horniny se zpravidla stýkají na puklinách, na kterých jsou zřetelné stopy po pohybu. Celý masív obsahuje četné xenolity staršího dioritu v podobě pecek (cm rozměrů) a nepravidelných bloků (m rozměrů) a je prostoupen žilami aplitu. Bazické xenolity





jsou podstatně četnější v křemenném dioritu a dosahují zde větších rozměrů. Žilné horniny jsou reprezentovány bílým a růžovým aplitem a jednoduchým pegmatitem (mocnosti žil do prvních desítek cm). Jižní část ložiska protíná strmá žíla lamprofyru (minety) dosahující mocnosti prvních m. Ložisko je poměrně intenzivně rozpukané několika puklinovými systémy. Poruchy jsou vyplněné světle hnědou nebo tmavě šedou podrcenou, silně alterovanou horninou. Biotiticko-amfibolický křemenný diorit je hornina namodrale šedá, bíle a černě kropenatá, někdy všesměrně zrnitá, jindy mírně usměrněná. Bývá zpravidla hrubozrnná. Makroskopicky jsou odlišitelné živce a hlavně nápadné černé štěpné sloupce amfibolu, méně jsou zastoupeny drobnější lesklé lupínky biotitu. Hornina je tvořena převážně plagioklasem a amfibolem, poněkud méně se uplatňuje biotit a křemen a ještě méně ortoklas. Křemene je v některých případech tak málo, že hornina přechází z křemenného dioritu do dioritu. Křemenný diorit obsahuje četné pecky a větší nepravidelné bloky staršího dioritu, kterými místy proráží v podobě žilek. Hornina má v těchto partiích někdy zřetelnou fluidální texturu. Vzácně se vyskytuje varianta horniny s růžovými živci. Odlučnost horniny je deskovitá, kvádrovitá až nepravidelná (polygonální). Biotitický granodiorit je hornina namodrale šedé barvy, v navětralých partiích je nažloutlá nebo nahnědlá. Bývá stejnoměrně zrnitá, drobno až středně zrnitá, všesměrné textury. Hlavní součástí jsou živce, křemen a biotit. Minerální složení této horniny je vcelku konstantní a i v kvantitativním zastoupení součástek nejsou velké výchylky. Granodiorit obsahuje místy xenolity křemenného dioritu a dioritu. Odlučnost horniny je deskovitá, kvádrovitá až nepravidelná (polygonální). Třístupňové drcení na stacionární lince. Primérní okruh - z primární násypky článkovým podavačem do čelisťového drtiče DRT 1000x800. Pásovým dopravníkem a) na deponii frakce 0-32 mm, b) na zemní skládku tunelovým odběrem do sekundéru: kuželový drtič SX 1044, na 2 vibrační třídiče VTN 1500x4000 vibračním žlabem a) do zásobníku frakcí 16-22 a nad 22 mm a za b) do terciéru. Tercierní okruh - kuželový drtič, do vibračního třidiče do 5 zásobníků frakcí, nadsítné vráceno do technologického okruhu před tercierní drcení. Max. roční kapacita lomu činí 100 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 36,18 tis. m3

Unčovice – Náklo Poř. číslo: 52


Majitel:


Adresa kamenolomu:

CEMEX Sand Štěrkovna Náklo, 783 32 Náklo

Štěrkopísky


Kvalita, Třída PTK

4/8 8/16 11/22 0/63

PTK PTK PTK PTK

0/1

Název: Unčovice – Náklo Název DP: Náklo (č. 70557)

ČSN EN, Prohlášení shody 13139, 12620+A1, 13043, 13242+A1 12620+A1, 13043, 13242+A1 12620+A1, 13043, 13242+A1 12620+A1, 13043, 13242+A1 Zák. č. 102/2001 Sb.

Výrobek, Kvalita, Frakce v mm Třída 0/16 PTK 0/2 22/63 22/63 0/1

PTK PTK ZK prané

ČSN EN, Prohlášení shody Zák. č. 102/2001 Sb. Zák. č. 102/2001 Sb. Zák. č. 102/2001 Sb. Zák. č. 102/2001 Sb. 13139, 12620+A1, 13043, 13242+A1

PTK, neprané Zák. č. 102/2001 Sb. Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty




Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi podle TP 137, změna 1: zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,142 % délky po 16 dnech. Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,019 % délky). Protokol 2739/11 ZKK Hořice. Certifikát systému řízení výroby č. 1481-CPR-0170. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je položeno ve středomoravské nivě ve střední části Hornomoravského úvalu, jeho pozice je interpretována jako staré hlavní koryto řeky Moravy probíhající po čáře Litovel Chořelice - Rozvadovice - Unčovice - Náklo zhruba 2-3 km před jeho rozdvojením. V uvedeném prostoru je centrální směr tohoto koryta SZ-JV, pod Náklem má jedno rameno pokračování k V, druhé k JV, mezi nimi existuje práh, kde se mocnosti štěrkopísků pohybují jen kolem 3-6 m. V centrálních částech koryta dosahují mocnosti ložiska až 41 m. Je tvořeno staropleistocenními fluviálními štěrkopísky v depresích, fluviálními štěrkopísky hlavní terasy a





kvartérními fluviálními šterkopísky údolní terasy. Obsahuje jílovité proplástky o mocnostech od 0,1 cm do 2,6 m. Svrchní část ložiska je hrubozrnnější. Je překryto povodňovými hlínami a jíly s mocností od 0,75 do 7,9 m - průměr pro ložisko je 2,0 m. Podloží terasy je složitější, nerovné, okraje koryta mají strmý spád a přibližně souhlasí se SV omezením ložiska. Ve štěrkopísku silně převládá křemen, kvarcit a opuka, méně zastoupené jsou ruly, žula, aplit, pegmatit, amfibolit, slepence, droba, břidlice a pískovec. Valouny většinou dobře opracované. Z těžkých minerálů - staurolit, méně biotit, muskovit, turmalín, amfibol, granát, pyrit a některé další ojedinělé se vyskytující pod 1 % obsahem (Au, rutil, zirkon, ilmenit, monazit). Velikost valounů na celém ložisku od 3 do 6 cm max. velikost při povrchu terasy 20 cm. Opuky, droby, ruly a glaukonitický pískovec vykazují značnou zvětralost. Jedná se o komplex stacionární moderní technologické linky. Štěrkopísek je těžen plovoucím korečkovým rypadlem KB 250 a plovoucím drapákovým bagrem RCM 60 a nakládán do samovýsypných člunů. Tyto jsou pomocí tlačných remorkérů TR 120 dopravovány do přístavu, kde je štěrkopísek z lodí vysypáván do vody na vodní skládku. Odtud je štěrkopísek sekundárně těžen korečkových elevátorem PKE 150 a dopravován do primární třídírny č. I, kde je rozváděn na 3 ks třídičů SVT 2200 x 4000, se dvěma sítovými plochami. Nadsitné je rozváděno do dvou drtičů SVEDALA H3000 a DKT 1200. Po podrcení jde materiál do vyrovnávacího zásobníku nad třídírnu č. I. Mezisítný materiál o zrnění 10-16 mm nebo 10-22 mm je dopravován do odrazového drtiče ODV 1000 (M64), kde je materiál podrcen a zbaven měkkých částic (pískovce, tvrdé jíly), nebo přímo na DP č. 23. Z drtiče je materiál spolu s podsítným produktem ze třídičů o zrnění 0-10 mm dopravován do dvou vyrovnávacích zásobníků na finální třídírně č. II. Ze zásobníků jde materiál zrnění 0-16 (0-22) mm na dva třídiče VTK 2000x5000. Podsitné o zrnění 0-4 mm propadá potrubím do korečkových dehydrátorů KDŠ 80. Mezisítné o zrnění 4-16 mm je dopravováno do nožové pračky NP 2400x7000 (B10). Z nožové pračky je materiál dopravován do zásobníku nad finálním třídičem CVS 2000/6000. Na tomto třídiči je materiál roztříděn na frakce 0/4, 4/8 a 8/16 mm. Kamenivo je při třídění intenzivně sprchováno. Kalová voda z dehydrátorů KDŠ 80 je svedena jak z třídírny I, tak z třídírny II do jímek a dvěma čerpadly WARMAN hnána do hydrocyklonu WARMAN z důvodu oddělení jemných podílů z kalové vody. Tyto pak jsou přidávány zpětně do dehydrátoru KDŠ 80, do kterého je svedena frakce 0/4 mm z finálního třídiče. Kalná voda samospádem odtéká do kalového pole. Z kalového pole je čistá voda po odkyselení přepadem puštěna zpět do jezera. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 287 tis. m3

Nemojov – Radňov Poř. číslo: 53

Majitel:





Certifikace řízení výroby


Název: Nemojov – Radňov (Slapy u Tábora) Název DP: Radňov (č. 70839)

Adresa kamenolomu:

Českomoravský štěrk - Kamenolom Nemojov, 393 01 Pelhřimov

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – rula, migmatit Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm Třída 0/4 PDK 12620, 13043, 13242, Zák. č. 102/01 0/2 PDK 12620, 13043, 13242, Zák. č. 102/01 2/4 PDK 12620, 13043, 13242 4/8 PDK 12620, 13043, 13242, Zák. č. 102/01 8 / 11 PDK 12620, 13043, 13242 8 / 16 PDK 12620, 13043, 13242 11 / 22 PDK Zák. č. 102/01 32 / 63 PDK 13242 0 / 11 PDK Zák. č. 102/01 0 / 32 PDK 13242, 13285, Zák. č. 102/01 0 / 63 PDK 13242, 13285, Zák. č. 102/01 0 / 150 PDK Zák. č. 102/01 0 / 250 PDK Zák. č. 102/01 0 / 500 PDK Zák. č. 102/01 50 / 200 PDK Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace

Ohladitelnost kameniva PSV = 54 (podle ČSN EN 1097-8: 2014, Zpráva č. 17/14 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,060 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,023 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-335.

Škodliviny Základní geologická charakteristika





Rozsah znečištění ložiska sulfidy je prostorově výrazně proměnlivý a jejich větší nahloučení není jevem ojedinělým. Je charakteristické pro spodnější partie ložiska pod zónou oxidace sulfidů. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Území přísluší k české větvi moldanubika, resp. k moldanubickému plášti centrálního plutonu, který zřejmě podlehl parciální anatexi. Krystalické břidlice moldanubika jsou zde zastoupeny cordieritickými rulami a migmatity nebulitického charakteru, geneticky spjatými s kontaktní metamorfózou a migmatitizací biotiticko-sillimanitických pararul. Moldanubickými horninami v okolí ložiska pronikají četná tělesa hornin žulového charakteru, jednak v podobě ložních žil (bez kontaktní přeměny pláště) a jednak diskordantní (s neostrým ohraničením) s přechody v cordieritickou rulu (s andalusitem). Ložisko je součástí sz. ramena moldanubické brachyantiklinály protažené ve směru zhruba SSV-JJZ. Petrograficky tvoří rulový komplex dosti monotónní, silně migmatitizované cordieritbiotitické ruly až migmatity s nevýrazně paralelním uspořádáním horninových minerálů. V hornině lze identifikovat živec, křemen, biotit, cordierit, lokálně sulfidy, výjimečně turmalín. Živec je zastoupen ortoklasem a kyselejším plagioklasem (oligoklas) a na živce bývají vázány akcesorické uzavřeniny (sillimanit, granát, apatit). Nepodstatné horninové složky moldanubika zastupuje sekundární muskovit, silně pinitizovaný cordierit a sulfidické rudní minerály - pyrit, pyrhotin. Jedná se o stacionární úpravárenskou linku. Rozpojená rubanina je po převozu k primární drtírně sklopena do násypky a žlabovým podavačem dopravena na čelisťový drtič (DCJ 1900×1250). Rozdružená surovina postupuje na třídič (HT 1500×4000): podsítná frakce je uložena na volné zemní skládce, surovina postupuje dále soustavou pásových dopravníků do kuželového drtiče (HP 300). Nadsítná frakce může být přes násypku a žlabový podavač vedena přes třídič (OHT 1000×25000) do čelisťového drtiče (DCJ 1000×1000), následně postupuje do zmíněného kuželového drtiče. Z kuželového drtiče je materiál veden do třídiče (VTK 200×500/2) . Podsítná frakce je vedena přes vyrovnávací zásobník do kuželových drtičů (HP 200) Nadsítná je vracena zpět před kuželový drtič (HP 300). Výrobek (32/63) je uložen do expedičního boxu. Surovina postupující z kuželových drtičů (HP 200) je dále upravena soustavou třídičů (RT 1600×6700 a VTK 200×500/3), výrobky jsou ukládány do expedičních zásobníků. Z podsítných frakcí jsou další soustavou třídičů (VTK 200×500/2 a VTN 1500×4000) získávány výrobky 0/2, 0/4 a 2/4. Primární prašnost při výrobě drceného kameniva je přednostně snižována odsáváním tuhých emisí přes odlučovače s kapsovými textilními filtry. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 128 tis. m3

Travčice – Počaply, Nučničky, Nučničky – Travčický les, Počaply – Travčický les – sever, Počaply – Travčický les – západ Poř. číslo: 54

Majitel:

Lubomír Kruncl, Nučničky čp. 61, 412 01 LitoměřiceTravčice IČO 16407318


Číslo/subregistr: 3001900/B (Travčice-Počap.); Název: Travčice – Počaply, 5277100/D Nučničky, (Nučničky); Nučničky – Travčický les, 5233800/D Počaply – Travčický les – sever, (Nučničky - T.les); Počaply – Travčický les – západ 5233803/D Název DP: Počaply u Terezína (č. 71134) (Počap.-T.les-sev.); 5260000/D (Počap.-T.les-záp.)

Adresa kamenolomu:

Štěrkopískovna GLAREA Nučničky u Terezína, 412 01 Litoměřice-Travčice

Štěrkopísky

Výrobek, Frakce v mm Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody 0/4 PDK 12620, 13043 8/32 PDK 12620, 13043, 13242 0/1 PDK 12620, 13043, 13242, 13139 0/150 netříděná surovina Zák. č. 102/01 32 a více Zák. č. 102/01 400 a více záhozový kámen Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13 139 Kamenivo pro malty


Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,084 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty podle ČSN 72 1179 s alkáliemi nezkoušena.






Certifikát řízení výroby č. 1020 – CPD – 040 019522 Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko tvoří akumulace štěrkopísků, patřící terasám soutoku Ohře a Labe, stratigraficky jsou zařazeny do rissu a wurmu. Svrchnější terasa tvoří území Travčického lesa. Mocnost písků se pohybuje od 8-12 m. Fluviální sedimentace přechází směrem do nadloží do eolické, hlavně v prostoru Travčického lesa. Vrchní partie tvoří jemnozrnné až středně zrnité fluviální až eolické písky. Spodní partie tvoří hrubozrnné štěrky a štěrkopísky. Polohy s vyšším obsahem štěrku se střídají dosti nepravidelně a vzájemný poměr k písčité frakci kolísá. V blízkosti Labe je štěrkopísková terasa překryta holocenními aluviálními hlínami. Skrývka je tvořena ornicí, hlinitými písky a štěrkopísky, mocnosti se pohybují od 0,8-1,8 m, výjimečně v bloku č. 2 AN až 2,48 m. V podloží ložiska leží slínovce, vápnité jíly a slíny svrchní křídy. Při bázi ložiska převažuje ve štěrkopíscích štěrková frakce nad písčitou, směrem k povrchu převažuje postupně písčitá frakce nad štěrkovou. Souhrnně kolísá poměr štěrku a písku v širokém rozmezí od 95:5. Valouny se vyskytují velmi ojediněle a jsou většinou slabě až středně opracované. V obou frakcích převládá obsah křemenných valounů a zrn, v menším množství se vyskytuje rula, řídce žula. Dále jsou velmi málo zastoupeny pískovec, buližník, bazaltické horniny, melafyr, fylit, vápenec, slepenec, granodiorit, žulový porfyr. Odplavitelné částice jsou tvořeny minerály řady illit - muskovit. Petrografickým rozborem teras byl zjištěn přínos téměř výhradně Labského materiálu, převládá křemen, žula, buližník, křídové horniny – spongility, prachovce. Průměrný obsah písku je cca 71 % váhových, obsah štěrku je cca 27 % váhových. Zrnitostní skladba štěrkopísku je plynulá, maximální velikost zrn je do 6 cm, ojediněle až 12,5 cm. Max. obsah odplavitelných částic v těžené písčitě surovině se pohybuje 0,9 – 1,8 %. Na ložisku jsou umístěné moderní semimobilní úpravárenské linky. Surovina je těžena čelními kolovými nakladači typu KNB 250, KNA 250 a Caterpillar 966F II. Surovina je po vytěžení z lomové stěny dopravena příslušným nakladačem do násypky mobilního třídiče. Ložisko je exploatováno povrchovou dobývací metodou dle mocnosti suroviny a to zpravidla ve třech etážích. Vytěžená surovina je suchou cestou upravována na mobilním třídiči typu Powerscreen CHIEFTAIN 1400 – TURBO. Je vybaven dvouplošinovým třídičem a soustavou dopravních pásů. Celé zařízení je poháněno naftovým motorem typu DEUTZ s přenosem pohonu na hydraulický systém. Zrnitost tříděných frakcí je B 0-4 mm, B 8-32 mm a B 32-64 mm. Mohou se však měnit dle potřeby odbytu záměnou třídících sít. Finální produkty jsou expedovány na depa a následně kolovými nakladači na dopravní prostředky odběratelů. Při nakládce lodí pak na nákladní auta vlastní firmy. Nevznikají žádné odpadní produkty. S mokrou úpravou štěrkopísku se uvažuje v blízké budoucnosti. Jemnozrnný písek frakce B 0-1 mm (kopaný, maltový, omítkový, štukový) je těžen téměř výlučně přímo z řezu a ihned expedován. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila: 71 tis. m3 (Nučničky), 32 tis. m3 (Nučničky – Travčický les), 0,630 tis. m3 (Počaply – Travčický les – sever) a 99 tis. m3 (DP Počaply u Terezína)

Oblekovice Poř. číslo: 55

Majitel:

ZEPIKO spol. s r.o., těžební a obchodní společnost, Slovanské nám. 9, 612 00 Brno IČO: 46971360



Název: Oblekovice Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

ZEPIKO spol. s.r.o. – pískovna Oblekovice, 671 81 Znojmo 5 – Oblekovice, okres Znojmo

Štěrkopísek

Výrobek, Frakce v mm Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody 0/4 PTK 12620, 13139, 13242 4/32 PTK 12620, 13242 8/16 PTK, MN Zák. č. 102/01 0/8 PTK, MN Zák. č. 102/01 0/32 PTK, MN Zák. č. 102/01 Přepad PTK Zák. č. 102/01 Štěrkopísek netříděný --Zák. č. 102/01 Zahradní kámen PTK Zák. č. 102/01 2/4 LIB >> PDK 12620, 13043, 13242 4/8 LIB >> PDK 12620, 13043, 13242 0/2 LIB >> PDK 13043, 13242 0/63 LIB >> PDK, ŠDb 13242, 13285 Nestandard PTK Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,068 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,048 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1481-CPR-0192. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Z regionálně geologického hlediska je území součástí neogenní karpatské předhlubně, z níž vystupují izolované ostrůvky skalních hornin. Litologicky se jedná o komplex jílů s variabilní příměsí prachovité a písčité složky, dále jílovitých písků, písků a pískovců. Na ložisku Oblekovice byly zastiženy jílovité písky s plynulými přechody v písčité jíly. Směrem do podloží přecházejí v jemnozrnné, slabě jílovité až prachovité pískovce. Ve starším pleistocénu se v nadloží neogenních sedimentů ukládaly fluviální sedimenty paleotoku Dyje. V okolí ložiska Oblekovice se zachovaly dvě terasy: hodonická (günz) s bází 30 – 35 m nad tokem současné Dyje - na ložisku nebyla popsána, šaldorfská (mindel), jejíž povrch se nachází 20 – 25 m nad současným tokem Dyje. Na povrch fluviálních teras byly v průběhu mladšího pleistocénu (würmu) naváty sprašové sedimenty, které tvoří na ložisku téměř souvislý pokryv. Na západě a JZ ložiska byly zastiženy v mocnosti 0,6 – 1,3 m. Ložiskový význam mají uloženiny fluviální šaldorfské terasy (štěrkopísek, písek) a neogenní jílovitý písek. Surovina je využitelná jako přírodní těžené kamenivo pro stavební účely. V zanedbatelné míře jsou od stěny na 2. etáži těženy mořské tercierní písky o objemu cca 8 m3/den. Tyto písky se dále netřídí a jsou přímo od těžební stěny nakládány na dopravní prostředky. V šaldorfské terase byly vyděleny dva makroskopicky odlišné typy sedimentů: štěrkopísek světle žluté barvy, středně zrnitý s polozaoblenými valouny 8 – 16 mm, dosahuje mocnosti 1,8 – 7,8 m, v průměru 5,5 m; písek jemnozrnný, jílovitý, křemitý s hlavním obsahem zrn do 2 mm, uložený v podloží štěrkopísku. Mocnost se pohybuje od 1,5 do 6,9 m, v průměru 3 m. Během těžby se ukázalo, že jde spíše o faciální změny, způsobené změnou unášecí rychlosti paleotoku Dyje v rámci sedimentačního procesu. Písek je těžen v jámové pískovně na dvou etážích za sucha. Pro těžbu a nakládku suroviny jsou v pískovně dva nakladače VOLVO a KNB 250. Vytěžená surovina je buď přímo od stěny nakládána na dopravní prostředky a odvážena, nebo je nakladači vysypávána do násypky třídící linky a dále mechanicky tříděna podle velikosti frakce na drobné a hrubé kamenivo. Surovina z I. etáže s převažující písčitou frakcí je tříděna na třídící lince MT 100 za sucha. Třídící linku pohání dieslový motor. Na lince jsou natěžené štěrkopísky roztříděny na frakci 0/4 a 4/16 mm, které jsou ukládány na deponie na bázi pískovny V zanedbatelné míře jsou od stěny na 2. etáži těženy mořské tercierní písky o objemu cca 8 m3/den. Tyto písky se dále netřídí a jsou přímo od těžební stěny nakládány na dopravní prostředky. Maximální roční kapacita lomu 150 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 53,63 tis. m3

Olbramovice Poř. číslo: 56

Majitel:


Název: Olbramovice Název DP: Olbramovice (č. 70037)

Adresa kamenolomu:

Českomoravský štěrk, a.s. Mokrá 359, 664 04 MokráHorákov IČO: 25502247

Českomoravský štěrk, a.s., prov. Olbramovice 671 76 Olbramovice u M. Krumlova


Stavební kámen na výrobu drceného kameniva: granit, granodiorit

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody Frakce v mm Třída shody 0/2 PDK, praná 12620, 13043, 13242 32/63 PDK, praná 13242 0/4 PDK, praná 12620, 13043, 13242 63/125 PDK Zák. č. 102/01 2/4 PDK, praná 12620, 13043, 13242 0/4 PDK 13242 4/8 PDK, praná 12620, 13043, 13242 0/63 PDK 13242, 13285 8/11 PDK, praná 13043, 13242 0/32 PDK 13242, 13285 8/16 PDK, praná 12620, 13043, 13242 0/125 PDK Zák. č. 102/01 11/22 PDK, praná 12620, 13043 0/200 PDK Zák. č. 102/01 16/32 PDK, praná 12620, 13043, 13242 0/500 PDK Zák. č. 102/01 Stavební využití Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu dle certifikace,  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a osvědčení jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 51 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Protokol č. 19/14) Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,069 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,026 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-243 Na některých puklinách byla v minulosti zjištěna hydrotermální mineralizace. Žádné další škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny. Ložisko vystupuje na jižním okraji brněnského masivu. Masiv je složen z řady hlubinných hornin. Vlastní ložisko je tvořeno šedým až modrošedým, převážně středně zrnitým biotitickým granitem až granodioritem, který je většinou silně rozpukaný a místy až drcený. Dále se v prostoru ložiska vyskytují terciérní písky a kvartérní sutě a hlíny. Ložisko má tvar nepravidelného šestiúhelníku s delší osou ve směru ZSZ-VJV v délce 1500 m. Šířka dosahuje 1000 m, celková plocha 130 ha. Východní omezení je dáno minimální mocností těžitelné suroviny (20 m) a mocností skrývek 4 m. N JZ je ložisko omezeno silnicí,


železniční tratí a lomem. Na ostatních stranách je omezení umělé, průzkumnými pracemi. Mocnost ložiska je závislá na konfiguraci terénu, maximální mocnost dosahuje 90 m od těžební báze v 270 m n.m. Shrnutelná skrývka je mocná 1,6 - 4,3 m, v nebilančním bloku až 6,8 m. Skrývka, rozpojovaná trhacími pracemi, tvořená technicky nevhodným granodioritem, má mocnost 0 - 1,4 m. Geofyzikálním měřením bylo zjištěno několik poruchových zón směru SZ - JV a SV - JZ. Jsou doprovázeny silně podrcenou horninou, s mocností pásem drcení až 10 m. Úklon poruch je strmý až svislý. Na ložisku jsou dva hlavní systémy puklin: 1) SZ - JV, úklon 80° k SV až JZ; 2) SV - JZ, úklon 70 - 80° k SZ; 3) nevýznamný - SV JZ, úklon 20 - 30° k SZ. Těžební báze 270 m n. m. Granit až granodiorit je leukokratní a má konstantní minerální složení. Slabě je zastoupen biotit, tvořící výjimečně větší šupinky. Ze světlých minerálů je hojný křemen, dále K-živec, plagioklas (oligoklas), akcesorický je apatit, místy muskovit. Hornina je v různém stupni postižena tlakem, ojediněle je mylonitizována. Vzácně se na ložisku vyskytují žilné horniny (pegmatity, muskoviticko-granátické aplity a leukokratní muskovitické adamelity). Žíly mají směr SSV - JJZ, s úklonem 30 - 50° k V. Surovina je těžena ve stěnovém lomu pomocí clonových odstřelů. Z rozvalu je surovina vhodnými dopravními prostředky (dempr, nákl. automobily) dopravována do stacionární úpravárenské linky. Zde je surovina drcena prvním primárním čelisťovým drtičem V10-2N a druhými čelisťovými drtiči V8-2N. Následně je surovina drcena sekundárním kuželovým drtičem SANDVIK CH 660 a tercierním kuželovým drtičem SANDVIK CH 440. Surovina je průběhu úpravy odtřiďována na různých typech třídičů. Finální výrobky jsou skladovány jak v železobetonových zásobnících, tak i na zemních skládkách. Úpravárenský proces je mokrý a provozovna vyrábí celou škálu praných výrobků (frakce 0/4, 4/8, 8/16, 11/22, 16/32 a 32/63 mm). Variabilita úpravárenské linky umožňuje nastavit výrobu dle specifikace zákazníka. V případě potřeby je na provozovně možno nasadit mobilní úpravárenskou linku.

Maximální roční kapacita Maximální roční kapacita lomu 600 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 160 tis. m3. lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/ pohled na technologickou linku, deponie hrubých frakcí


Opatovice Poř. číslo: 57

Majitel:

Českomoravský štěrk a.s., Mokrá 359 PSČ 664 04 IČO: 25502247


Číslo/subregistr: 3036000/B Adresa kamenolomu:

Českomoravský štěrk - Kamenolom Opatovice, 682 02 Vyškov Obchodní zástupce: Andrea Polišenská, tel.: 728298226, e-mail: andrea.polisenska@ cmcem.cz Provozní lomu: Ing. Martin Jelínek, tel. 721953241 martin.jelínek@cmc em.cz


Výrobek, Kvalita, Frakce v mm Třída 0/4 PDK 4/8 8/16 11/22 16/32 32/63 0/32




Název: Opatovice Název DP: Opatovice I (č. 70532)

ČSN EN, Prohlášení shody Zák. č. 102/01

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody 0/32 PDK, 13285 MZK PDK 12620, 13043, 13242, 0/63 PDK 13242; 13285 PDK 12620, 13043, 13242, 0/300 PDK Zák. č. 102/01 PDK 12620, 13043, 13242, 0/500 PDK Zák. č. 102/01 PDK 12620, 13242, 100/300 PDK Zák. č. 102/01 PDK 13242, 100/500 PDK Zák. č. 102/01 PDK 13242, 13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace

Ohladitelnost kameniva PSV=63 (podle ČSN EN 1097-8: 2014, Zpráva č. 20/14 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,199 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,020 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-245. V rámci průzkumu v r. 1986 prováděny zkoušky na obsah síry. Obsahy síry se pohybují od 0 % do 1,23 %. Pukliny mají často hnědé nebo rezavé povlaky, v připovrchové zvětralé vrstvě se na nich vytvářejí pestré obrazce tvořené limonitem. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Ložisko je součástí SV okraje lulečské brachysynklinály, která je součástí kulmu Drahanské vysočiny. Ložiskovou substanci tvoří kulmské sedimenty - jemně až středně zrnité droby s různě mocnými polohami grafiticko-jílovitých břidlic a vložkami polymiktních slepenců. Směrem do nadloží přibývá podíl břidlic. Vložek slepenců přibývá směrem do podloží. V nadloží drob jsou vyvinuty jemnozrnné jílovité břidlice šedozelené barvy. Mocnost ložiska je dána reliefem terénu vůči těžební bázi 280 m n. m., maximální je 96 m, minimální 25 m, průměrná 48 - 90 m (v blocích). Průměrná mocnost skrývky je 6,5 m, maximální 12,5 m. Na ložisku je stálý směr a velikost sklonu vrstev. Vrstvy upadají pod úhlem 15-25° k JZ a ž ZJZ. Nejdůležitějším systémem puklinové odlučnosti jsou pukliny ve směru 130-150° s převažujícím úklonem 65-85 ° k SV. Droby jsou složeny z křemene, živců, základní hmoty a biotitu, z akcesorií obsahují muskovit, chlorit a úlomky granátů. Jsou převážně jemnozrnné, do 0,25 mm, hrubozrnné typy do 2 mm. Z úlomků hornin převládají granitoidy a ruly nad kvarcity a břidlicí, vzácné jsou metabazity. Droby mají šedou až šedomodrou barvu, navětráním získávají růžové až hnědé odstíny. Jílovité siltovce jsou šedočerné (mají vyšší obsah biotitu), obsahují laminy siltovců. Jílovité břidlice se střídají se siltovci a jílovitými siltovci nebo do nich přecházejí. Polymiktní slepence mají průměrnou velikost valounů 5 - 15 cm, maximálně 40 cm, valouny jsou tmeleny drobovým tmelem. Vytěžená surovina je zpracována na požadované frakce drceného kameniva na stacionární úpravárenské lince nebo v případě potřeby u velkých zakázek na mobilní úpravně. Při úpravě suroviny je používán suchý úpravárenský proces. Ke snížení prašnosti se používají mlžící a skrápěcí zařízení (pěnění). Rubanina je dopravena do násypky primárního drtiče. Z násypky je vytříděna frakce 0/63 na finální skládku. Ostatní frakce je vedena do primárního drtiče. Dále pak po předrcení je pásovou dopravou vedena na hrubotřídič, kde se odděluje podsítná frakce. Ta je pomocí pásového dopravníku vedena do expedičního zásobníku jako frakce tzv. odhlinění 0/32, 0/16, popř. 0/8. Nadsítná frakce z hrubotřídiče je přes mezizásobník vedena pásem na sekundární úpravu, kde je zpracována v sekundárním kuželovém drtiči na materiál, který je přes další hrubotřídič rozdělován na materiál 32/63 určený k expedici, a na materiál, který je určen k terciérnímu zpracování. Materiál 32/63 je dotřiďován nad expedičním zásobníkem na třídiči Tornádo, kde podsítné je odvedeno a přidáváno do expedičního zásobníku 0/32, popř. dalších frakcí tzv. odhlinění. Terciérnímu drcení je předřazen již zmíněný hrubotřídič, kde po odtřídění frakce 32/ 63 je alternativně možné nadsítné znovu podrtit v sekundárním třídiči nebo poslat spolu s podsítným i mezisítným do mezizásobníku. Po odběru materiálu z mezizásobníku je podavačem tento dodáván do terciérního kuželového drtiče, z něhož je pásově materiál veden postupně na dva rezonanční třídiče, kde je materiál alternativně tříděn na finální frakce, s možností dalšího opětného předrcení - podle vhodnosti a potřeby materiálu podle požadavků expedice. Hotové výrobky jsou vedeny pásy do čtyř expedičních zásobníků, tj. včetně podsítné frakce 0/4 popř. 0/8 mm. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 70,1 tis. m3

Ořechov u Křižanova Poř. číslo: 58


Název: Ořechov u Křižanova Název DP: Ořechov (č. 70010)

Adresa kamenolomu:

Majitel:

Kamenolomy ČR s.r.o. Polanecká 849, 721 08 Ostrava Svinov IČO: 49452011


Kamenolomy ČR – Kamenolom Ořechov, 594 52 Ořechov Obchodní zástupce: Ing. Petr Pernica tel: 602 185 238 e.mail: petr.pernica@miner al.eu

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva - granit.


Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída shody Frakce v mm Třída shody DDK 12620,13043,13242,13285 0/63 ŠDA 12620,13043,13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 0/32 ŠDA 13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 32/63 HDK 13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 LKT 13383-1 HDK 12620,13043,13242,13285 LKN 13383-1 HDK 12620,13043,13242,13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace  ČSN EN 13383-1 Kámen pro vodní stavby

Ohladitelnost

Ohladitelnost kameniva PSV = 53 (podle ČSN EN 1097-8: 4.6.2012- ZKK Hořice).

Alkalita

Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální dle TP 137, změna 1 (06/2012ZKK Hořice; zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,054 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,034 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-474.


Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je tvořeni intruzivní horninou, pronikající regionálně metamorfovaným moldanubikem. Východní část moldanubika byla přesunuta od SZ na moravikum. Moldanubické horniny v okolí ložiska jsou zastoupeny orto- i pararulami - tzv. šedými rulami. Rulami proráží intruze žul, tvořící v podstatě pravou žílu, vázanou na mladší horotvorné pochody v moldanubiku. Její směr SSV-JJZ odpovídá v této oblasti celkové geologické stavbě. Při sz. okraji žulového tělesa se vyskytuje mocná žíla aplitického charakteru - mladší facie žuly. Ruly, tvořící nadloží i podloží žulového tělesa, mají převládající směr vrstev

15°/80° k V. Délka tělesa je sledovatelná po několik km, šířka je max. 500 m.




Ořechovská žula je v čerstvém stavu šedá, velmi kompaktní, středně zrnitá, s nepatrným usměrněním součástek, hlavně slíd. Struktura je hypautomorfní. Mineralogické složení těžené horniny tvoří živec, křemen, biotit a muskovit, turmalín, akcesoricky zirkon a monazit. Třístupňové drcení na stacionární lince. Primérní okruh - z vibrační násypky do čelisťového drtiče DCJ 1000×1000. Podsítná frakce z odhliňovače (0–22) na skládku. Pásovým dopravníkem na primární třídič Svedala DF 1000×3000. Sekundární okruh - 2 kuželové drtiče SY 1044 a SY 1063, 2 vibrační třídiče EDT 2000×4000. Tercierní okruh - deponie frakcí do 7 zásobníků, , nadsítné (16–32 a 32–63 mm) může postupovat do terciérního kuželového drtiče SY 1063 podrcený materiál je pak vracen do technologického okruhu před sekundární třídič. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 63,87 tis. m3

Záryby – Křenek, Křenek Poř. číslo: 59

Majitel:



Číslo/subregistr: 5273100/D (Záryby – Křen.); 5267600/D (Křenek)

Název: Záryby – Křenek, Křenek Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

František Jampílek – provozovna Křenek, 277 14 Křenek, okres Praha-východ, [email protected]

Štěrkopísky

Výrobek, Frakce v mm Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody 0/4 praná, DDK 12620, 13043, 13242, 13139 4/8 praná, DDK 12620, 13043, 13242 8/16 praná, DDK 12620, 13043, 13242 16/22 praná, HDK 12620, 13043, 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Ohladitelnost kameniva PSV nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední/minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,091 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi střední/minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,059 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1392-CPR-438. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko Křenek vychází z prognózního ložiskového zdroje č. 9370030 Křenek, s přesahem do okrajové části prognózního zdroje Ovčáry u Dřís (č. 9370027) v SZ a části výhradního ložiska s CHLÚ Ovčáry u Mělníka (č. 00330000). Akumulace fluviálních sedimentů řeky Labe, která představuje ložiskově ověřovanou polohu, má na lokalitě členitou bázi, která se pohybuje v rozmezí od 152 do 162 m n. m. Ve vertikálním směru je možné vysledovat sled v podobě 2 základních sedimentačních cyklů: (a) hrubozrnné štěrkopísky, střednozrnné štěrkopísky, písky; (b) střednozrnné štěrkopísky, písky. Nejvýše uložené písky a štěrkopísky představují fluviální sedimenty pleistocénního a





holocénního stáří. Pleistocén je reprezentován würmskou říční terasou, která sleduje v souvislých výskytech oba břehy Labe. Mocnost suroviny se ve střední části lokality pohybuje obvykle kolem 11 - 13 m. V prostoru ložiska se hladina podzemní vody nachází v úrovni 1,6 – 4,0 m pod terénem, tj. kolem 162,5 – 165,9 m n. m. Těžba je prováděna z vody. Z petrografického hlediska jsou zde zastoupeny fluviální štěrkopísky, nejčastěji je zastoupena zrnitost 0,5 – 2,0 mm s příměsí valounků, jejichž rozměr se pohybuje od 3 do 5 cm, ve vyšších polohách od 5 do 7 cm, místy až 12-16 cm v nižších polohách štěrkopísků. Nadložní skrývky jsou proměnlivě mocné, většinou se pohybují v rozmezí 0,5 až 1,5 m, výjimečně dosahují až 2,5 metrů. Drobné kamenivo je tvořeno zrnitostními frakcemi 0,25 až 1 mm, zbylé zrnitostní frakce, tj. pod 0,25 mm a nad 1 mm, v něm budou zastoupeny podstatně méně. Hrubé kamenivo je z převážné části tvořeno zrnitostními frakcemi 4 až 8 mm, dále potom 8 až 16 mm a 16 až 32 mm. Zrnitostní frakce nad 32 mm v něm bude zastoupena podstatně méně. Průměrná jílovitost suroviny je velmi nízká (kolem 3-4 hm. %). Hrubší frakce mají obvykle menší procento odplavitelných částic. Surovina je téměř monominerální, tvořená dobře opracovanými klasty křemene. Ve štěrkopísku je nepatrně ve vyšším poměru drobné těžené kamenivo (cca 50-60 %). Téměř z poloviny je hrubé kamenivo tvořeno valouny o průměru větším než 12 -16 mm. Zbývající o něco vyšší podíl (cca 50 %) představuje drobné kamenivo (zrnitostní frakce 0-4 mm). Jedná se o moderní stacionární a semimobilní technologickou linku. Těžba štěrkopísku se provádí z vody (pod hladinou podzemní vody je uloženo téměř 100 % suroviny) s mokrou úpravou a drcením nadměrných frakcí. Technologii úpravy štěrkopísku představuje mokrá úprava (třídící síta, drtič, šneková pračka s odvodňovacím zařízením). Technologie se sestává z mobilní třídičky Powerscreen 2100, kde se třídí kamenivo 0/4 mm a nad 4 mm materiál putuje dopravníkem na deponie. Z korečkového bagru Rohr k 110R, kterým se těží z vody surovina a následně expeduje na třídící linky. Druhá linka se sestává z třídiče Bayer, podsítné po pasech pokračuje na třídič Powerscreen s oplachem kde se rozdělí na frakce 0/4,4/8,8/16,16/22 mm, frakce 0/4 s vodou jde do pračky Metso Minerals s el. pohonem a dopravníkem na deponii. Nadsítné je dopraveno po pasech přes vyrovnávací násypku do kuželového drtiče Nordberg HP 200 a zpět do násypky Bayer. Vytěžený štěrkopísek je kolovým nakladačem nasypáván do násypky a pasem dopraven na sprchovaná třídící síta. Nadsítné z prvního síta je vedeno do drtiče (jedná se o mokré kamenivo o zrnitosti nad 25 mm), odkud je po rozdrcení vedeno zpět nad síto s oky 25 mm. Nadsítné z druhého síta (velikost ok 4 mm) je vedeno na druhý třídič, kde se roztřídí na jednotlivé frakce (4 – 8 mm, 8 – 16 mm, 16 – 22 mm). Štěrkopísek, který projde sítem o velikosti ok 4 mm je skluzem spolu s vodou veden do šnekové pračky, kde je rozplaven. V této pračce se rozplaví jílovité příměsi do koloidního stavu a tím se eliminují kohezní síly mezi částicemi. Ze šnekové pračky je písek vynášen korečky do odvodňovacího zařízení (odvodňovací síto), kde je oddělena tuhá složka písku od kalové suspenze. Zbytkový obsah jemných a jílovitých částic v upravené surovině je 1,5 %. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 253 tis. m3

Písková Lhota u Poděbrad Poř. číslo: 60

Majitel:

Pískovny Hrádek a.s., Hrádek nad Nisou, Václavice 2, 463 34 Hrádek nad Nisou IČO: 25 02 58 05 DIČ: CZ25 02 58 05






Název: Písková Lhota u Poděbrad Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

Pískovny Hrádek – Pískovna Písková Lhota u Poděbrad, Písková Lhota, 290 01 Poděbrady

Písky a štěrkopísky Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/4 praná, PDK 12620, 13043, 13242,13139 4/8 praná, PDK 12620, 13043, 13242 8/16 praná, PDK 12620, 1 3043, 13242 11/22 praná, PDK 12620, 13043, 13242 22/32 praná, PDK 12620, 13043, 13242 0/32 PDK 12620, 13043, 13242 0/63 PL Zák. č.102/2001 Sb. Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,091 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,044 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPD-040 019549. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Z regionálně geologického hlediska je širší zájmové oblast součástí křídové České tabule, resp., labské facie české křídové pánve. Sedimenty křídy (mesozoikum) zde dosahují mocnosti 50 – 100 m. Rozdíl je dán přítomností významné tektonické linie směru JV-SZ, podle které byla vyzdvižena jižní tektonická kra, která byla následně denudována až na sedimenty spodního turonu. V užším zájmovém území jsou však v podloží kvartérních sedimentů zastoupeny svrchnokřídové horniny stáří střední turon, kde převažují vápnité jílovce a písčité slínovce nad vápnitými pískovci a prachovci. Kvartérní pokryv tvoří převážně fluviální štěrkopískové sedimenty labských teras různého stáří, od horních teras datovaných na





rozhraní tercieru a kvartéru až po nejmladší spodní terasy náležející mladšímu pleistocénu. Nerovnosti terénu byly zarovnány eolickému sedimenty pleistocenního stáří – vátými písky, sprašemi a sprašovými hlínami. Holocenní sedimenty se vyskytují v okolí toku Labe a tvoří je náplavové sedimenty – písčité a povodňové hlíny. Kvartérní pokryv tvoří převážně fluviální štěrkopískové sedimenty labských teras různého stáří, od horních teras datovaných na rozhraní tercieru a kvartéru až po nejmladší spodní terasy náležející mladšímu pleistocénu. V jižní části území byla průzkumnými vrty zastižena spodní pleistocenní labská terasa, datovaná nejspíše do období riss-wurm, kterou tvoří štěrkopísek, slabě zahliněný štěrk, a špatně zrněným, místy slabě zahliněným pískem. Terasa dosahuje mocnosti až 13 m. V severní části tato terasa vykliňuje a je nahrazena eolickými stejnozrnnými vátými písky. Celý prostor pak překrývají mladší eolicko – fluviální sedimenty tvořené špatně zrněnými písky s výraznějším obsahem hlinitých příměsí. Celkově se na ložisku nachází písek se štěrkem, slabě zahliněným, štěrkopísek s valouny do 4 cm, štěrkopísek až štěrk s valouny do 8 cm. Valouny štěrku jsou tvořeny horninami metamorfika, různými odrůdami křemene a prokřemenělými kmeny araukarií a psaronií, granitoidními horninami apod. Jedná se o stacionární a semimobilní úpravárenskou linku. Ložisko je těženo korečkovým bagrem Faller 840 z vody. Těžební zařízení se pohybuje na housenicovém podvozku na břehu podél hrany těžebního řezu. Primární násypka s podávacím pásem je s kapacitou cca 20 m3 ( 30 t ). Délka podávacího pásu vedoucího od primární násypky k další násypce primárního třídiče Finlay 393 Hydrascreen je 15 m. Dále je linka tvořena primárním třídičem – Finlay 393 Hydrascreen (dvouetážový) s násypkou a pásovým podavačem, hlavním podávacím pásem, dopravníkem pro finální produkt a s bočními dopravníky, dále dvouplošinovým třídičem. Systém je poháněn dieselovým motorem chlazeným vzduchem o výkonu 80 hp. Tento systém pohání dvě tandemová čerpadla. V neposlední řadě je linka zastoupena nožovou pračkou Wolf řady SW na nosné ocelové konstrukci a sekundárním třídičem Finlay 390 Rinser s násypkou, podávacím pásem a vynášecím pásem. Zařízení je poháněno vznětovými motory DEUTZ F4L 912 s výkonem 72 kW, které pohánějí hydraulická čerpadla. Doplňkové zařízení tvoří vynášecí pásové dopravníky od třídiče Finlay 390 Rinser, haldovací pásový dopravník Finlay, čerpadlo vody Finlay, které je umístěno u technologické jímky, technologické jímky a čerpadlo vody umístěné v těžbě u vodní plochy. Narýpaná surovina je z korečků vysypávána do násypky jednoplošinového třídiče na bagru, kde probíhá odtřídění frakce 0/32, která je haldovacím pasem ukládána na mezideponii, kde probíhá dehydrace. Tady probíhá odtřídění frakcí 0/4 a 22/32 a jejich deponování na zemních skládkách. Meziprodukt 4/22 je dopravován do nožové pračky, kde probíhá jeho mokrá úprava. Z nožové pračky je pasem dopravován na sekundární třídič, kde probíhá odtřídění jednotlivých kačírkových frakcí 4/8, 8/16 a 11/22 a jejich deponování na zemní deponie. Max. roční kapacita pískovny činí 150 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 42,69 tis. m3

Plaňany Poř. číslo: 61

Majitel:




Název: Plaňany Název DP: Plaňany (č. 70224)

Adresa kamenolomu:

EUROVIA Kamenolomy, a.s. provozovna Plaňany, 281 04 Plaňany Okres: Kolín

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Výrobek, Frakce v mm Třída Prohlášení shody Frakce v mm 0/2 MN Zák. č. 102/01 32/63 0/4 ---12620, 13043, 13242 0/32 0/4 MN Zák. č. 102/01 0/32 2/5 ---12620, 13043, 13242 0/63 4/8 ---12620, 13043, 13242 0/250 4/8 CHL >> ---12620, 13043, 13242 Odhlinění 8/16 ---12620, 13043, 13242 LK netříděný 16/22 ---12620, 13043, 13242 Nestandard 16/32 ---12620, 13242 0/22

Kvalita, Třída ---ŠDa ŠDb ŠDb ----------------

ČSN EN, Prohlášení shody 13242 13242, 13285 13242, 13285 13242, 13285 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01



Ohladitelnost

Ohladitelnost kameniva PSV=53 (podle ČSN 1097-8: 2011, Zpráva č. 420/11 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,096 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,050 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1517-CPR-010082.

Alkalita


 ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace

Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Vlastní ložisko představuje morfologicky zvýrazněnou část kutnohorského krystalinika vystupující z okolních sedimentů svrchní křídy. Kutnohorské krystalinikum, představující vlastní těženou ložiskovou výplň, je z převážné části tvořeno dvojslídnými silimanitickými migmatity, které velmi pravděpodobně vznikly metamorfózou živcem bohatých dvojslídných silimanitických pararul. Pararuly pak tvoří další část ložiskové výplně. Podřadněji jsou





zastoupeny dvojslídné migmatitické žuly, které nejpravděpodobněji představují syntektonickou intruzi. Migmatity jsou středně až hrubě zrnité, tvořené K-živcem, plagioklasem, křemenem, biotitem, muskovitem a silimanitem. Akcesoricky bývá přítomen apatit, zirkon, granát a pyrit. Snížením obsahu substrátu tvořeného převážně biotitem, částečně křemenem a silimanitem přecházejí migmatity v podstatě plynule do pararul.. Pararuly jsou drobně až středně zrnité, tvořené opět K-živcem, plagioklasem, biotitem. křemenem, muskovitem a silimanitem, akcesoricky je přítomen apatit, zirkon, granát, pyrit a kalcit. Kromě výše uvedených základních petrografických typů ložiskové výplně byly místy zjištěny i málo mocné žilky hrubozrnného (převážně růžově zbarveného) pegmatitu, tvořeného převážně živci, biotitem, muskovitem a místy i turmalínem. Při větší fragmentaci je rubanina sekundárně rozpojována hydraulickým kladivem. Základní stacionární zařízení technologické linky tvoří tyto výrobní celky: • primární část, kterou tvoří násypka, vibrační podavač VHMC, primární drtič čelisťový Svedala Jaw Master 1208 a pro primérní odhlinění třídič HT 1800 x 4500 • sekundární část, kterou tvoří: drtič kuželový Svedala Superior S3000 a třídič KDT 1600 x 5000 • závěrečná část, kterou tvoří terciární drtič Svedala Hydrocone H3000, a třídiče EDT 1 a 2, 2000 x 4000 • pasové dopravníky, kterými se dopravuje nadrcené a roztříděné kamenivo k jednotlivým zařízením výrobní linky, • zásobníky pro nadrcené a roztříděné kamenivo, expediční pasové dopravníky Z ocelové násypky je rubanina dávkována vibračním podavačem VHMC do jednovzpěrného čelisťového drtiče Svedala JM 1208. Primárně podrcený materiál je dopraven pasovým dopravníkem na vibrační odhliňovač HT 1800 x 4500, na kterém se odtřídí hlinitá frakce 0/22 mm, která je dopravním pásem dopravována na zemní skládku. Druhý stupeň drcení - frakce > 22 mm je ze ocelového zásobníku odebírána pomocí pasového podavače a podávána do kuželového drtiče Superior S 3000. Frakce f 4/32 je dopravena do vyrovnávacího zásobníku kuželového drtiče Hydrocone H 3000. Frakce 32/63 je dopravena dvěma dopravními pasy na zemní skládku. Třetí stupeň drcení - frakce 4/32 mm je z vyrovnávacího zásobníku odebírána vibračním podavačem VP 800 x 2000 do kuželového drtiče Hydrocone H 3000. Drtič H 3000 je osazen filtrační stanicí FVU 75. Maximální roční kapacita lomu činí 200 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 94 tis. m3

Plešovice – Holubov Poř. číslo: 62

Majitel:

Kámen a písek s.r.o., Český Krumlov, IČO: 42396158


Název: Plešovice-Holubov Název DP: Plešovice (č. 70093)

Adresa kamenolomu: Kamenolom Plešovice 381 01 Český Krumlov

kontaktní osoba: p. Konopáč tel.: 724043316


Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – granulit.

Frakce Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody v mm 0/1 (MN) DDK Zák. č. 102/01 0/4 (B) DDK 12620, 13043 0/4 (D) DDK 13242 2/4 (B) DDK 13043

Frakce Kvalita, v mm Třída 0/63 (A) HDK 0/22 odval 0/250 HDK Lomový kámen LKN netříděný Lomový kámen LKZ záhozový Lomový kámen regulační Skrývka PK Soliterní kámen PK zahradní Kámen na obklady a PK dlažbu

ČSN EN, Prohlášení shody 13242, 13285 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01

4/8 (B)

HDK

12620, 13043

8/11 (B)

HDK

13043

8/16 (B) 11/22 (B)

HDK HDK

12620, 13043 12620, 13043

4/32 (B)

HDK

13242

16/32 (B) 32/63 (B) 0/32 (A)

HDK 13043 HDK 13242 HDK 13242, 13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu,  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch,  ČSN EN 13 242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace,  ČSN EN 13285 Kamenivo pro nestmelené směsi (frakce 0/32, 0/63).



Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 -------

Ohladitelnost kameniva PSV 53 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zpráva č. CL1/0784/13 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prodloužení trámce) 0,118 % délky. Dilatometrické rozpínání cementové malty (podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1) 0,027 % délky.

Certifikace řízení výroby Škodliviny Základní geologická charakteristika Základní petrologická charakteristika



Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPD-020011192. Žádné škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny. Ložisko je součástí granulitového masívu Blanského lesa, který je mírně protažen ve směru foliace SZ-JV. Ložisko se nachází při v. okraji granulitového masívu. Granulitový masív budují kyselé amfibolické granulity s biotitem, které se střídají se světlými, téměř bezslídnými, granulity (bělokameny). Ložiskovou výplň tvoří několik typů hornin granulitového komplexu s variabilními strukturními a texturními znaky. Převládajícím typem jsou jemně zrnité kyselé granulity s nepravidelným biotitickým páskováním (biotitické polohy mají povahu smouh a tenkých čoček), jinak jsou na biotit dosti chudé. Kyselé granulity mají v čerstvém stavu bělavě šedou barvu s nažloutlým nádechem (do hloubky namodralým), ostrohrannou štěpnost (s tendencí k ploché odlučnosti). Granulity přecházejí (po neostrých stycích) do nepravidelně mocných poloh granulitových rul, případně až do biotitických nebo dvojslídných rul. Tyto rulové horniny jsou poněkud tmavší a hrubozrnější, s hojnými shluky a povlaky sillimanitu na plochách foliace. Drcení, třídění, skladování a expedice výrobků probíhá na stacionární úpravárenské lince umístěné při v. okraji dobývacího prostoru Plešovice. Surovina rozpojená trhací prací je dopravena nákl. automobilem do primárního drtiče DCJ 12500/1600. Předdrcený materiál je dopravován pásovým dopravníkem na vibrační třídič HT 1500/4000, odtud jde frakce větší než 32 mm do kuželového drtiče Sandvik H 6800 a frakce podsítná postupuje přes třídič Tornádo MP 120.019 na zemní skládku. Podrcený materiál z kuželového drtiče Sandvik H 6800 je dopraven na třídič Dragon 1500/5000, kde může být roztříděn na 5 frakcí. Frakce větší jak 63 a 32–63 se vrací uzavřeným okruhem zpět do drtiče Sandvik H 6800, případně může být frakce 32–63 ukládána přímo do ocelového expedičního zásobníku. Frakce 0–4 a 4–32 jsou ukládány do expedičních zásobníků. Frakce 4–32 a 32–63 jsou dále vedeny do drtičů Nordberg HP 200, odtud materiál postupuje na vibrační třídič HT 2000/4500. Odtud může být materiál (I) veden na třídič RT 2000/6700, kde je rozdělen na frakce 0–4, 4–8, 8–16 a 11–22, které jsou rovnou uloženy do expedičních zásobníků. Anebo (II) je materiál veden na finální třídírnu, která je osazená třemi třídiči (1×Svedala a 2×Sandwik). Na třídiči Svedala 2000/6000 je vytříděna frakce 11–22, (nadsítné putuje přes zásobník zpět do drtiče Nordberg HP 200), podsítné jde na třídič Sadvik Master FLO CS 144 2D 2400/6000, kde jsou vytříděny frakce 11–16 a 8–11, podsítné postupuje na druhý třídič Sadvik Master FLO CS 144 2D 2400/6000, kde je roztříděno na 4–8, 2–4 a z podsítné frakce je přes kaskádový vzduchový třídič AT 451 K 3010 oddělena také frakce také 0– 2 mm. Maximální roční kapacita lomu činí 800 tis. m3, roční produkce lomu za r. 2012 činila 192 tis. m3


Podhůra – Lipník nad Bečvou Poř. číslo: 63


Název: Podhůra – Lipník nad Bečvou Název DP: Lipník nad Bečvou (č. 70728)

Adresa kamenolomu:

Majitel:



KAMENOLOMY ČR – Kamenolom Podhůra, 751 31 Lipník nad Bečvou, okres Přerov Obchodní zástupce: Ing. Stanislav Halámka, tel.: 602 590 148, e-mail: stanislav.halamka@ mineral.eu


Výrobek, Frakce v mm 0/4 0/4P 4/8 8/11 8/16 8/32 11/22

Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída shody Frakce v mm Třída shody DDK 12620,13043,13242,13285 16/22 HDK 12620,13043,13242,13285 DDK, praná 12620,13043,13242,13285 16/32 HDK 12620,13043,13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 0/63 ŠDA 12620,13043,13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 0/32 ŠDA 13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 32/63 HDK 13242,13285 HDK 12620,13043,13242,13285 LKT 13383-1 HDK 12620,13043,13242,13285 LKN 13383-1 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace  ČSN EN 13383-1 Kámen pro vodní stavby




Ohladitelnost kameniva PSV = 63 (podle ČSN EN 1097-8: 23.7.2012- ZKK Hořice). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální dle TP 137, změna 1 (12/2013ZKK Hořice; zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,243 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,033 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-476. Podíl břidlic a prachovců snižuje kvalitu suroviny. Stejně tak je kvalita suroviny snížená v důsledku zvětrávání v připovrchových partiích ložiska. Na některých puklinách a vrstevních plochách byla zjištěna puklinová mineralizace (křemen, karbonát, sulfid). Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Lokalita náleží do komplexu flyšových hornin moravskoslezského paleozoika (kulmu). Vlastní ložisko je součástí tzv. kry Maleníku, která je budována sedimenty hradeckých vrstev, řazených do svrchního visé. Hlavní těženou horninou je droba, v podřadné míře se vyskytují





břidlice, prachovce a slepence. Ložisko je výrazně vrstevnaté. Nejspodnější část vrstevního sledu odkrytá VI. etáží je tvořena drobami s občasnými vložkami slepenců (výše jsou slepence vzácné). Střední část vrstevního sledu, která reprezentuje hlavní základnu pro výrobu drceného kameniva, je tvořena převážně drobami s tenkými vložkami břidlic a prachovců. Lavice drob zde dosahují metrových mocností. Nejvyšší část vrstevního sledu je budována málo mocnými (první desítky cm) lavicemi drob s četnými vložkami břidlic a prachovců. Tato partie je odkryta v jihovýchodní části lomu a vzhledem k velmi strmému sklonu vrstev zasahuje od I. až na VI. etáž. Tato partie ložiska je využitelná pouze k výrobě kvalitativně méně náročných výrobků. Celý sedimentární komplex je výrazně zvrásněný. Horniny jsou velmi silně rozpukané několika systémy vesměs strmých puklin. Charakteristická droba je šedá až tmavě šedá, místy s hnědavým nebo zelenavým nádechem, jemnozrnná až středně zrnitá. Zrnitost se zpravidla plynule mění, někde je možno pozorovat gradační zvrstvení. Zrna jsou málo opracovaná tvořená vedle převládajícího křemene živcem, slídami a úlomky různých hornin. Nezvětralá droba je kompaktní tvrdá hornina s výraznou lavicovitou odlučností. Mocnost lavic místy dosahuje až několika m. Charakteristická břidlice - prachovec je tmavě šedá, světle šedě laminovaná, hedvábně lesklá. Jednotlivé laminy se liší podílem prachovité složky. Jednotlivá zrna nejsou makroskopicky rozlišitelná. Hornina je nevýrazně břidličnatá, laminy jsou místy jemně zprohýbané. Břidlice plynule (přibýváním prachovitějších lamin a pásků) přecházejí do prachovitých břidlic a prachovců, které jsou zpravidla světlejší. Odlučnost horniny je převážně deskovitá, při zvětrávání v připovrchové vrstvě barva přechází do hnědé až rezavé. Na odlučných plochách se objevují rezavé povlaky. Hornina je nepevná a má sklon k samovolnému rozpadu. Charakteristický slepenec je šedý až tmavě šedý, světle šedě a bělavě skvrnitý, polymiktní, špatně vytříděný. Převážně subangulární valouny do rozměru prvních cm jsou tvořeny velmi pestrou paletou vyvřelých metamorfovaných a sedimentárních hornin. Tmel je tvořen drobovým materiálem. Třístupňové drcení na stacionární lince. Primérní okruh - z primární násypky do čelisťového drtiče DCT 1250x1000. Pásovým dopravníkem a) do zásobníku frakce 0-32 mm a 0-250 mm, b) 2 vibračními třidiči Svedala DF a Brauer BR do sekundéru: kuželový drtič Svedala H4000EC, ze 2 vibračních třídičů Svedala a SDT a)do zásobníků 5 frakcí a za b) do terciéru. Tercierní okruh - 2 kuželové drtiče KDH 900DP a ADH 800x1500 ze 3 vibračních třidičů Dragon a SDT do 5 zásobníků jemných frakcí do 22 mm, nadsítné vráceno do technologického okruhu před tercierní drcení. Jednotlivé okruhy jsou vybaveny odsáváním, mlžením a zkrápěním suroviny. Max. roční kapacita lomu činí 700 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 202,37 tis. m3

Pohled Poř. číslo: 64

Majitel:




Název: Pohled Název DP: Pohled (č. 70153)

Adresa kamenolomu:

Českomoravský štěrk – Kamenolom Pohled, 582 21 Pohled

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – pararula, migmatit

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Výrobek, Frakce Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída v mm Třída shody 0/4 PDK, DDK 12620, 13043, 13242, Zák. č. 0 / 63 PDK, HDK 13242, 13285 (D) 102/01 4/8 PDK, DDK 12620, 13043, 13242 0/8 PDK, HDK Zák. č. 102/01 8 / 11 PDK, HDK 12620, 13043, 13242 0 / 11 PDK, HDK Zák. č. 102/01 8 / 16 PDK, HDK 12620, 13043, 13242 0 / 90 PDK, HDK Zák. č. 102/01 11 / 22 PDK, HDK Zák. č. 102/01 0 / 125 PDK, HDK Zák. č. 102/01 16 / 32 PDK, HDK 12620, 13242 0 / 500 PDK, HDK Zák. č. 102/01 32 / 63 PDK, HDK 13242 63 / 125 PDK, HDK Zák. č. 102/01 0 / 22 PDK, HDK 13242 100 / 300 HDK Zák. č. 102/01 0 / 32 PDK, MZK, Zák. č. 102/01 Směs pro výrobu MZK, HDK 13285, Zák. č. 102/01 HDK Rubanina TK Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace


Certifikace řízení výroby

Ohladitelnost kameniva PSV=53 (podle ČSN EN 1097-8: 2014, Zpráva č. 23/14 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,033 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,022 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-246.

Škodliviny






Ložisko je poměrně malého rozsahu s více typy těžené suroviny, které se nepravidelně střídají. Převládající horninou jsou ale biotitické ruly s různou intenzitou migmatitizace a polohy amfibolitů. Vzhledem k nepravidelnému střídání hornin na ložisku byla kvalita suroviny hodnocena ne podle jednotlivých hornin, ale pro celý blok zásob. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Okolí ložiska náleží severní části moravské větve moldanubika rozkládajícím se mezi melechovským masivem a jeho rulovým pláštěm na jihozápadě a kutnohorským krystalinikem na severovýchodě. Ložisko je tvořeno biotitickými pararulami v různém stupni migmatitizace, proniknutými žilkami aplitu a pegmatitu, polohami amfibolitů, tělesem pohledské žuly centrálního masívu a křemenným dioritovým porfyritem. Geologickým průzkumem nebylo zjištěno na ložisku žádné poruchové pásmo. Porucha procházející údolím východně od ložiska má zhruba směr přibyslavské zóny. V lomové stěně se objevují paralelně rozpukaná pásma nepodstatného významu o mocnosti kolem 30 cm. Průměrná mocnost suroviny je 50 68 m, prům. mocnost celkové skrývky je cca 3 m. Biotitické pararuly místy migmatitizované jsou nejrozšířenější horninou na ložisku. Nezvětralá hornina je šedá až světlešedá, středně až hrubě zrnitá, injikovaná světlým aplitickým materiálem. Textura je paralelní s nejasně ohraničenými tmavými a světlými proužky, struktura je granolepidoblastická. Makroskopicky lze v hornině rozlišit biotit, živce a křemen. Mikroskopicky byly zjištěny následující minerály: muskovit, sillimanit, sericit, chlorit, pyrit, zirkon, sagenit, apatit, granát a titanit. Aplit je bělavý až nažloutlý. Mineralogicky je tvořen převážně křemenem a živcem, ojediněle je zastoupen biotit. Pegmatit je bělavý, hrubozrnný, mineralogicky je zastoupen převážně křemen, živec a muskovit. Amfibol je tmavošedý až černošedý, převážně jemnozrnný. Textura horniny je paralelní. Křemenný dioritový porfyrit je zelenavě šedý s porfyrickou strukturou. Mineralogicky je tvořen zelenavými živci, biotitem, vzácně křemenem. Dvojslídná pohledská žula (granodiorit) je šedá až velmi slabě nazelenalá, hrubě zrnitá. Textura je všesměrná. Mineralogicky je tvořen převážně živcem, křemenem a biotitem. Rozpojená rubanina je po převozu k primární drtírně sklopena do násypky a přes odhliňovač dopravena na čelisťový drtič, kde je rozdružena na bloky cca 250 mm. Podsítná frakce z odhliňovače (0–22 mm) je vedena na volnou skládku. Rozdružená surovina postupuje pásovým dopravníkem na primární třídič HT 1800×4500, podsítná frakce (32–63 mm) je uložena na volné skládce, nadsítné postupuje do kuželového drtiče DKT 1200/200. Následuje sekundární třídění (Tornado P 100,016 Z), podsítná frakce (0–8 mm) je vedena do zásobníků, nadsítná frakce postupuje do terciérního kuželového drtiče odkud je vedena k finálnímu třídění (Sandvik Master Flo CS 72 III.). Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 98,61 tis. m3

Polešovice-Kolébky Poř. číslo: 65

Majitel:

DOBET, spol. s r.o. Nádražní 946 687 22 Ostrožská Nová Ves IČ: 25511602


Číslo/subregistr: 5265500/D 3011900/B

Název ložiska: Polešovice-Kolébky (D) Povolení dle ČPHZ čj. 2270/2006-511.4 Ing.Te/Ml ze dne 10. 4. 2006. Název ložiska: Nedakonice-Polešovice (B) Název DP: Polešovice (č.71141)

Adresa kamenolomu:

Dobet spol. s r. o. provoz. Polešovice - Kolébky, 687 37 Polešovice

Štěrkopísek a písek

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída Frakce v mm Třída shody 0/4 12620, 13043, 13242, 13139 16/22 12620, 13242 4/8 12620, 13043, 13242 22/32 13242 8/16 12620, 13242 0/32 13242, 13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu využití dle  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných certifikace, dopravních ploch osvědčení  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi (frakce 0/32)



Ohladitelnost kameniva PSV: zkouška se neprovádí. Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,191 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,040 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-293 Jílovité proplástky. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je tvořeno nivními sedimenty řeky Moravy v prostoru hradišťského příkopu. Podloží tvoří paleogenní sedimenty račanské a bělokarpatské jednotky. Nadloží ložiska tvoří humózní hlíny a jílovité hlíny až jíly šedých až namodralých odstínů o mocnosti 1,6 až 4,5 m. Valounový materiál tvoří nejčastěji světlešedý křemenný pískovec a křemen béžových, šedých nebo nafialovělých barev. Sporadicky jsou zastoupeny kvarcity, ruly a ojediněle i karbonáty. Na ložisku bylo provedeno 11 průzkumných vrtů v celkové metráži 163,5 m, přičemž hloubka vrtů se

pohybovala v rozmezí 11,7 až 17,5 m (Marek, 1998). Výpočtem zásob bylo stanoveno, že objem těžitelných zásob štěrkopísků činí 3 097 tis. m3, objem skrývky pak 1 056 tis. m3 s tím, že při těžbě do hloubky 15,0 m od dnešního povrchu terénu činí skrývkový poměr průměrně 1 : 2,93.


Vlastní ložisko tvoří štěrkovité písky, podřadně písčité štěrky šedé barvy s hnědými odstíny. Ve svrchní části jsou časté jílovité písky. Celková mocnost je 3,7 až 9 m. Do podloží přechází ve fluviálně-lakustrinní pliocenní jílovité písky až písčité jíly. Jedná se o moderní stacionární a semimobilní technologickou linku. Těžba se provádí plovoucím korečkovým rypadlem (PKR 100 s výkonem cca 100 m3.hod-1) s hloubkovým dosahem 13-15 m. Úprava vytěžené suroviny se realizuje na třech technologických linkách, a to: 1. technologická linka je složená z primérního uzlu (primární jednovzpěrný drtič DCJ 1038, roštnicový hrubotřídič Metso, prstový třídič Tornádo, sekundérního uzlu (5 ks vibračních podavačů, vyrovnávací zásobník, kuželový drtič SANDVIK CS 660, třídiče SANDVIK S9TO SC a KDT, drtič MAGOTTEAUX MI 2400) a z technologie pro mokrou úpravu suroviny (nožová pračka, 3 třídiče Binder RT 2000x8700/2, dehydrátory 515 a 517, drtiče KDH 1250–GH + SANDVIK, dehydrátor SANDEXX BSF, ocelové zásobníky OZK 485). 2. technologická linka II je složená z primárního uzlu (drtič V 10-2N, pásový dopravník, čelisťový drtič DCD 1015) a sekundérního uzlu (vyrovnávací zásobník, kuželový drtiče KDH 1250 – ST, vibrační třídiče SDT 2200x4000/2, drtič P 2.3) 3. technologická linka III tvoří (vozíkový deskový podavač, primární drtič V8-2N, odhliňovač, odhliňovací třídič HT 1500x4000, vyrovnávací zásobník, kuželový drtič SVEDALA S 3000, finální třídič KDT 2000x5000) a následné dvoustupňové drcení. Semimobilní zařízení je složené ze dvou kusů sprchovaných třídičů a haldovacích dopravníků pro skládkování kameniva, výkon linky cca 100 m3 za hodinu.

Maximální roční kapacita Max. roční kapacita pískovny činí 250 tis. m3 při stávajícím jednosměnném provoze, těžba za rok 2012 lomu, těžba za činila 60 tis. m3. rok 2012 Ortofotomapa ložiska/ pohled na technologickou linku


Ostrožská Nová Ves Poř. číslo: 66

Číslo/subregistr: 301200/B; 5262600/D

Adresa kamenolomu:

Majitel:

DOBET s.r.o., Ostrožská Nová Ves IČ: 25511602


Pískovna Ostrožská Nová Ves Nádražní č.p. 946 687 22 Ostrožská Nová Ves

Štěrkopísky a písky



ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Frakce v Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody mm Třída shody 13043, 12620, 13139, 16/32 Praný 12620, 13242 13242 4/8 Praný 12620, 13242 0/32 Praný 12620, 13242 8/16 Praný 12620, 13242 Odpadový kámen Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Základní

Název: Ostrožská Nová Ves (B), Ostrožská Nová Ves (D) Název DP: Ostrožská Nová Ves (č. 70297)

Kvalita, Třída Praný

Ohladitelnost kameniva PSV se nestanovuje. Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,184 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,027 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-188. Jílové proplástky. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je součástí kvartéru řeky Moravy, nejnižší (mladopleistocenní) terasový stupeň Moravy. Podloží ložiska tvoří šedomodré až šedozelené pevné jíly svrchního pannonu a písky pleistocenní štěrkopískové terasy. Pokryv tvoří náplavové kaly, jílovité hlíny až jíly pleistocenní, snad až holocenní. Z širšího regionálního hlediska leží lokalita v pliocenní depresi hradišťského příkopu, mezi polešovickým zlomem na Z a strážnickým zlomem na V. Mocnost ložiska závisí na mírném zvlnění podložních vrstev. Většinou je v rozmezí 4–10 m, jen místy kolem 15 m, max. 27 m. Surovinu tvoří písčité, hrubě až středně zrnité štěrky – štěrkopísky, hrubě až středně zrnité písky s příměsí

petrologická charakteristika


Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/ celkový pohled na technologickou linku –skládky kameniva

valounků, dále středně zrnité až jemnozrnné písky s nepravidelnou příměsí štěrkových valounků, většinou silně jílovité. Valouny štěrku mají průměrnou velikost 3 cm, max. 6 - 8 cm. Surovina je tvořena štěrkopísky složenými z různých druhů pískovců, křemenů, kvarcity, rohovců, křemenců, granitoidů a rul. Droba převažuje, pak křemen, pískovec, v menší frakci 2 - 4 cm muskovitická rula a křemenec, ve frakci 1 - 2 cm převažuje granit. V menších frakcích jsou zastoupené živce, akcesor. amfibol, muskovit, chlorit, biotit, granát, staurolit, rutil, disthen, limonit. V těženém profilu jsou ojediněle protáhlé, nesouvislé čočky a proplástky zelenošedých, prachových až jemně písčitých jílů o mocnosti do 10 cm. Těžba se provádí korečkovým rypadlem typu PKR 200 do hloubky 15 m a plovoucím drapákovým rypadlem DB 2,5. Surovina je tedy těžena bagrem, naložena na nákladní člun typu SVČ 200 a dopravena do přístavu kde je vysypána na dno jezera v prostoru elevátoru (korečkový bagr PKE). Tímto je vynášena na břeh a pasovou dopravou transportována na stacionární úpravárenské zařízení (praní a třídění suroviny), následuje expedice finálních frakcí na zemní skládky, ze kterých je suroviny ložena na nákladní automobily odběratelů. Výroba frakcí 0/4 mm 4/8 mm 8/22 mm, 22/32 mm a 0/32 mm se tedy provádí pomocí stacionární linky. Zejména se jedná o mokré praní a třídění (třidiče GFT 3ks, třidič DSP a Linatex), dále je technologie tvořena podtlakovým dehydrátorem (2X dehydrátor KDŠ150), nožovou pračkou (Linatex 6000) a odvodňovacím třidičem GFT. Rovněž technologický komplex tvoří plovoucí třídírna PT400 pro odstranění vyšší frakce než 32 mm a odplavitelných částí (jílové polohy apod), dále 5 x 25 m plovoucí dopravník a 3x100m nábřežní dopravník. Lodní doprava je tvořena čluny typu TR90 s SVČ 200, PKE 150. Technologické zázemí zaujímá volné skládky se 2 kusy otočných a 4 stacionárních skládkovacích dopravníků, dále mostovou váhou Tamtron. Expedice z volné skládky se provádí kolovým nakladačem Liebherr. Hodinový výkon linky až 350 t. Těžba na výhradním ložisku Ostrožská Nová Ves navazuje na dotěžované ložisko nevyhrazeného nerostu Ostrožská Nová Ves (č. 5262600). Maximální roční kapacita lomu 200 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 36 tis. m3.


Polnička Poř. číslo: 67

Majitel:

Kámen Brno spol. s r.o.; Mezírka 775/1, 602 00 Brno, Ing. Petr Zemánek



Název: Polnička Název DP: Polnička (č. 70647)

Adresa kamenolomu:

Kámen Brno – Kamenolom Polnička, 591 02 Polnička

Stavební kámen-ortorula, migmatit, amfibolit


Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída shody Frakce v mm Třída shody PDK 12620, 13043, 13242 32/63 PDK 13242 PDK, praná 12620, 13043, 13242 0/32 PDK, ŠDa 13242, 13285 PDK 12620, 13043, 13242 0/63 PDK, ŠDa 13242, 13285 PDK 12620, 13043, 13242 32/125 PDK Zák. č. 102/2001 PDK 12620, 13043, 13242 0/125 PDK Zák. č. 102/2001 PDK 12620, 13043, 13242 LK netříděný PDK Zák. č. 102/2001 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 57 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Protokol o ročních zkouškách č.2324/13 z 2.12.2013). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,022 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,043 % délky) (Protokol č.921/10 z 4.1.2011). Certifikát systému řízení výroby č. 1392/89/106/EHS/1496. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Podstanou část hornin moravské větve moldanubika tvoří pararuly. V oblasti Žďáru nad Sázavou vystupuje větší komplex biotitických pararul. Jsou to relikty uprostřed intenzivně granitizovaných hornin. V sv. okolí Žďáru, až po svrateckou antiklinálu, vystupují silně migmatitizované ruly. Místy granitizace postoupila tak daleko, že se podobají ortorulám. K JZ přecházejí tyto horniny do biotitických pararul migmatitických. Vlastní ložisko je tvořeno nenavětralou biotiticko -amfibolickou ortorulou a mírně navětralou a nenavětralou biotiticko –amfibolickou rulou (původně pravděpodobně křemitý diorit). Styk obou rul probíhá




přibližně směrem SSZ - JJV. Oba typy jsou odlišné od okolních krystalických břidlic moldanubika a náležejí tělesu dioritu, protaženému ve směru SZ -JV. Skrývka je tvořena výše uvedenými horninami zvětralými, detritem, svahovou hlínou a sutí a humosní hlínou. Biotiticko-amfibolická ortorula je šedá až světle šedá, středně až hrubě zrnitá, textura je nezřetelně paralelní, odlom polyedrický, ostrohranný. Oba typy rul jsou tektonicky postiženy (drcení zrn horniny), četné pukliny jsou potaženy povlaky limonitu. Časté jsou žilky a žíly aplitu, pegmatitu a žilného křemene, mocné od mm do několika dm. Na ložisku je zavedena kompletně moderní stacionární technologická úprava suroviny. Rubanina je dopravována do násypky primárního drtiče. Poté je materiál přiváděn vozíkovým podavačem k čelisťovému drtiči C100 (primární drcení). Takto podrcený materiál je přemístěn do vyrovnávací násypky, odkud je odváděn prstovým podavačem Techkon Tornado do drtiče HP200 (sekundární drcení). Odtud putuje na třídič VP3, ze kterého materiál frakce větší než 63 mm je vrácen uzavřeným okruhem zpět do drtiče HP200, frakce 32/63 mm je jako hotový výrobek odváděna na zemní skládku nebo postupuje do vyrovnávacího zásobníku před třetím stupněm drcení. Třetí stupeň drcení je realizován na kuželovém drtiči HP100. Podsítná frakce 0/10 mm z třídiče VP3 je odváděna pásem na finální třídění - čtyřstupňový třídič VP4 150x500. Na něj je přiváděno i kamenivo po třetím stupni drcení. Zde je materiál roztříděn na frakce 0/4, 4/8, 8/16, 11/22 a 16/32 mm, které padají přímo do pěti expedičních zásobníků. Štěrkodrtě frakcí 0/32 a 0/63 mm vznikají cíleně po úpravě technologie výroby v příslušných uzlech technologické linky. Frakce „2/4 mm praná“ vzniká odtříděním z frakce 0/4 mm a současným vypráním. Max. roční kapacita lomu činí tis. 250 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 48 tis. m3

Předklášteří Poř. číslo: 68

Majitel:



Číslo/subregistr: 3030700/B (Předklášteří)

Název: Předklášteří Název DP: Předklášteří u Tišnova (č. 70415)

Adresa kamenolomu:

KÁMEN Zbraslav, a.s. – Kamenolom Překlášteří 666 02 Předklášteří

Stavební kámen – rula

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Frakce v mm Třída shody Frakce v mm Třída Prohlášení shody 0/4 PDK 13242 0/63 PDK 13242; 13285 2/4 PDK 12620, 13043, 13242, filer PDK 12620 4/8 PDK 12620, 13043, 13242, 0/16 PDK Zák. č. 102/01 8/11 PDK 12620, 13043, 13242, 0/22 PDK Zák. č. 102/01 8/16 PDK 12620, 13043, 13242, 0/150 PDK Zák. č. 102/01 11/16 PDK 12620, 13043, 13242, 0/100 PDK Zák. č. 102/01 11/22 PDK 12620, 13043, 13242, 63/150 PDK Zák. č. 102/01 16/32 PDK Zák. č. 102/01 LKN PDK Zák. č. 102/01 32/63 PDK 13242, LK do 200 kg PDK Zák. č. 102/01 0/32 PDK 13242, 13285 skrývka PDK Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 54 (podle ČSN EN 1097-8:2010, dle roční zkoušky v r. 2013) Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,117 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,044 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-490. Přípovrchové partie ortorul bývají silněji rozpukané a navětralé s příměsí jílovitého materiálu. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Ložisko náleží do moravika – svratecké klenby. Je tvořeno kataklastickou a porfyroblastickou ortorulou a rulou deblínské skupiny a v jejím nadloží je paleontologicky doložený devon skupiny Bílého potoka. Styk nadloží se svrateckou ortorulou je tektonický. Při kontaktu jsou často vyvinuty biotitické a chloritické břidlice. Celá svratecká klenba tvoří složitou příkrovovou jednotku. Zbřidličnatění a tektonické drcení je místy značné, místy ortorula přechází v mylonit až fylonit s drobným provrásněním a místy byla registrována hydrotermální přeměna. Mocnost ložiskové polohy od stanovené báze 270 m n. m. je do 110 m. Směr ložiskového tělesa je SZ-JV až SSZ-JJV. Pro ložisko je charakteristické střídání ortorul pevnějších a masivnějších s partiemi silně tlakově postiženými (kataklazované a silně zbřidličnatělé). Celkově jsou však tyto tektonické skutečnosti patrné až v jižní části ložiska, tedy neovlivňují dobrou kvalitu suroviny. Těženou surovinou ložiska je svratecká ortorula (také označována jako žulorula až rula), převážně biotitická a biotiticko-muskovitická, středně zrnitá, šedá, na čerstvém lomu šedomodrá, místy silně tektonicky kataklazovaná až mylonitizovaná. Biotity jsou chloritizované. Struktura je nejčastěji porfyroblastická, textura paralelní. Popisovaný je i výskyt epidotu a pyritu na puklinách. Ojediněle se vyskytují i amfibolity, nejčastěji tmavošedé, místy až nazelenalé, kataklazované. Vyskytují se i žíly aplitu, také často tlakové postižené a zbřidličnatělé, nejčastěji o mocnosti 0,1 m, mohou ovšem dosahovat i větších mocností, protože jde o tělesa čočkovitá. Celá technologická linka je stacionární. Klasické drcené kamenivo je zajišťováno drcením na třech stupních drcení s uzavřením výrobního okruhu a to na primárním drtiči C 110 a sekundárním a terciálním kuželovém drtiči H 4800 a vratném okruhu přes vrchní síto třídiče VP 3, resp. SVT 2200 x 4000 na hranici okatosti 32, resp. 22 mm. Tím jsou dány možnosti výroby frakcí od 0 do 22 mm s finálním tříděním na třídičích Master FLO 1800x6000 a 2300x6000mm. Pro maximální využití suroviny je možno využít i odhlinění na prim.části technologie, které je prováděno na třídiči HT 1500x4000 mm po primárním drcení (frakce 0/32, resp. 22 mm) jako zásypový materiál. Odprášení technologické linky je prováděno technologií SCHEUCH, kde jsou odprašky ukládány do zásobníku fileru. Odprašky jsou také prodávány zákazníkům a to vypouštěním do přistavených autocisteren VLC. Tyto varianty výroby zajišťují prakticky plnou výtěžnost suroviny bez skládkování odpadních frakcí. Maximální roční kapacita lomu 400 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 52 tis. m3

Rácov Poř. číslo: 69

Majitel:

Žula Rácov s.r.o., Rácov 28, 588 51 Batelov IČO: 47907126


Číslo/subregistr: Název: Rácov 3034600/B Název DP: Rácov (č. 70553)

Adresa kamenolomu: Lom Rácov, Rácov 28, 588 51 Batelov

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva: granit

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody Frakce v mm Třída shody 0/2 praná 12620, 13043, 13242 0/32 ŠDa 13242, 13285 0/4 praná 12620, 13043, 13242 0/32 ŠDb 13242, 13285 2/5 praná 12620, 13043, 13242 0/22 ---Zák. č. 102/01 4/8 praná 12620, 13043, 13242 4/8 ---12620, 13043 8/11 praná 13043, 13242 16/32 ---12620, 13242 11/16 praná 12620, 13043, 13242 0/150 ---Zák. č. 102/01 8/6 praná 12620, 13043, 13242 8/32 ---12620, 13043, 13242 11/22 praná 12620, 13043 4/11 ---13043, 13242 16/22 praná 12620, 13043, 13242 8/16 ---12620, 13043, 13242 16/32 praná 12620, 13043, 13242 LK netříděný ---Zák. č. 102/01 32/63 C Zák. č. 102/01 LK netříděný/B ---Zák. č. 102/01 32/63 ---13242 LK tříděný ---Zák. č. 102/01 63/125 ---Zák. č. 102/01 Zemina 0/300 G3 ---Zák. č. 102/01 0/4 ---13043, 13242 0/8 ---13242 0/63 ŠDa 13242, 13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu využití dle  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a certifikace, jiných dopravních ploch osvědčení  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi: frakce 0/32ŠDa, 0-32ŠDb a 0/63.


Ohladitelnost kameniva PSV = 54 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zpráva č. Z-IO 419/14 – č. protokolu 596/14). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,024 % délky po 16 dnech).




Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,015 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392/89/106/EHS/221. Žádné škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny. Občasně se na puklinách vyskytuje drobná křemenná a pegmatitová mineralizace. Ložisko je tvořeno středně zrnitou biotitickou žulou s četnými protero - bazickými vyloučeninami a xenolity rul velikosti od cm do 100 m. Rulové xenolity sledují původní stavbu pláště. V zónách intenzivního rozpukání byla zjištěna slabá hydrotermální alterace žul. V nadloží ložiska je skrývka tvořena svahovými hlínami, sutěmi a silně navětralými horninami ložiska. Ložisko má tvar lichoběžníku protaženého ve směru S-J, s maximální délkou 590 m a průměrnou šířkou 280 m, max. šířkou 450 m. Plocha ložiska je 29,3 ha. Těžební báze ložiska je v 660 m n. m. Průměrná mocnost skrývky je 2-3 m, mocnost shrnutelné skrývky je 0,2-3,4 m. Ložisko je omezeno vrstevnicí těžební báze a průzkumnými pracemi. Hlavní těženou horninou je střednězrnitý muskovit-biotitický granit. Hlavní součástky jsou křemen, živce, biotit a muskovit. K-živec převažuje nad plagioklasem (oligoklas). Z přimíšenin je zastoupen apatit, zirkon, andalusit, chlorid, sagenit a limonit. V žulách převládá draselný živec nad plagioklasy. Výchylky ve směru ke granodioritu jsou velmi vzácné a jsou způsobeny spíše relativně větší zrnitostí plagioklasů. Charakteristické pro zájmové území je přítomnost různě velikých rulových xenolitů. Podle chemického složení žula náleží do magmatitů vápenato-alkalické řady, skupiny leukogranitových magmat, podskupiny magmat apliticko-granitových. Barva je šedomodrá až bělošedá, slabě červeně skvrnitá, větráním dostává žluté až rezavě žluté odstíny. V ložisku byly zjištěny žilky aplitu a pegmatitu. Hornina je masivní, všesměrné textury. Surovina je zpracovávána na stacionární technologické lince. Rubanina těžby směřuje do primérního drtiče C110 Norberg, dále směřuje dvěma pasovými dopravníky do vibrační násypky, z ní do drtiče HP 200 Norberg, následuje mezinásypka a odtud na třístupňové třídění (1. třídič CVB, 2. třídič CVB Norberg a 3. třídič SDT). Dále surovina pokračuje do terciérního drtiče HP 200 Norberg a následně se opět provádí třídění v třídiči CVB Norberg na požadované frakce 32-63, 16-22, 8-16, 4-8 a 0-4 mm. V celém technologickém okruhu se provádí odprašování a částečné skrápění.

Maximální roční kapacita Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 80,76 tis. m3. lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/ pohled na technologickou linku-primerní okruh


Rančířov (B), Rančířov (D) Poř. číslo: 70

Majitel:

Číslo/subregistr: 3068000/B 3068001/D

Název: Rančířov (B), DP: Rančířov (č. 70579) Rančířov (D)

Adresa kamenolomu:

COLAS CZ, a.s. Kosovská 10, 586 37 Jihlava, [email protected] IČ: 26177005

Kamenolom Rančířov, Kosovská 10 586 37 Jihlava


Stavební kámen na výrobu drceného kameniva: rula

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody Frakce v mm Třída shody 0/4 DDK 13043, 13242 0/8 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 0/22 HDK 13242 0/4 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 0/32 HDK 13242 0/11 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 0/63 HDK 13242 0/16 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 4/8 HDK 12620, 13043, 13242 0/32 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 8/11 HDK 12620, 13043, 13242 0/63 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 8/16 HDK 12620, 13043, 13242 4/8 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 11/22 HDK 12620, 13043, 13242 0/200 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 16/22 HDK 12620, 13043, 13242 63/125 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 16/32 HDK 12620, 13043, 13242 LK netříděný ---Zák. č. 102/2001, Sb. 32/63 HDK 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu využití dle  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a certifikace, jiných dopravních ploch osvědčení  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace



Ohladitelnost kameniva PSV=57 (podle ČSN 1097-8: 2012, Zpráva č. 1202/13 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,089 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,035 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392 – CPD - 347. Občasně se na puklinách vyskytuje drobná křemenná a pegmatitová mineralizace. Žádné další škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny.



V předpolí DP Rančířov je vymezeno ložisko nevyhrazeného nerostu (subregistr D) 3068001 Rančířov. Horniny širšího okolí jsou tvořeny biotitickými rulami, biotit-sillimanitickými rulami, granátickými a cordieritickými rulami s vložkami amfibolitů, erlánů, kvarcitů, krystalických vápenců a grafitických hornin. Celý komplex je prostoupen postorogenními vyvřelinami, obklopenými širokým pláštěm kontaktně metamorfovaných břidlic. Hlavním tělesem je centrální moldanubický masiv. Vlastní ložisko se nachází v pruhu biotiticko-sillimanitických pararul, které tvoří také surovinu ložiska. Mírně kose vůči foliaci rul probíhá tektonické prohnětení mylonitizované zóny, které je pokračováním přibyslavské mylonitové zóny assyntského stáří. Nejvýrazněji je zóna patrná ve východní stěně lomu. Ultramylonit dosahuje mocností až několik desítek metrů. Biotiticko-sillimanitická pararula je středně až jemně zrnitá, šedá, se světlým odstínem. Místy zbarvení přechází do šedohněda až hněda. Textura je všesměrná, místy lze pozorovat málo zřetelné usměrnění a přechod do paralelní textury. Hornina jeví stopy mylonitizace. Jedná se o stacionární a semimobilní technologickou linku. Rubanina je dopravována do primárního drtiče. Zde je materiál dávkovaný podavačem na rotační odhliňovač. Nadsítné z odhliňovače je převáděno do vlastního primárního čelisťového drtiče Metso C 110, podsítné pak na odhliňovacím třidiči rozděleno na frakce 0/22 mm (v případě kvalitní rubaniny z 1 až 2 etáže lomu možno i frakce 0/8) – odhlinění, a frakci >22 mm (>8 mm), které se spolu s předrceným matriálem za V8-2a odvádí vynášecím dopravníkem na otevřenou zemní skládku, (mezizásobník) (frakce 0/200). Ze zemní skládky je materiál odebíraný dvěma vibračními podavači se spodním odběrem, a materiál je odváděný na kuželový drtič Nordberg 1144. Podrcený materiál je převáděný na vibrační třidič VP 3 o rozměrech 1 500 x 5 000 mm, kde se vyčleňuje frakce 32/63 mm na zem ní skládku, materiál >63 mm se zpětnou větví vrací na drtič Nordberg 1144. Zásobník 4-32 mm slouží jako vyrovnávací zásobník kuželového drtiče HP 200, po předrcení se materiál odtud odvádí na třidič VP 4 o rozměrech 1 500 x 6 500 mm. Zde se materiál třídí na finální produkci vyráběných frakcí, materiál >16 (>22 mm je rovněž možno vracet vynášecím pásem zpět do vyrovnávacího zásobníku před HP 200 k dalšímu předrcení terciérním drtičem Nordberg HP 200 a to po přetřídění třidičem EDT 1 200 x 3 000 mm, umístěným nad zásobníkem 16/22. Frakce 16/45 se vyrábí na třidiči EDT při osazení síta 45 (nadsítné se vrací k dalšímu předrcení na HP 200). Frakce 0/22, 0/32 a 0/63 mm se vyrábí alternativně na třidiči VP 3 tak, že na třidiči VP 3 zůstává jako jediné síto – síto příslušného rozměru dle horního vymezení frakce. III. stupňová semimobilní technologická linka se skládá ze 4 samostatných modulů. Základem technologie je primární drcení natěžené rubaniny čelisťovým drtičem. Podrcený materiál je dopravován dopravníkovými pásy k sekundárnímu a terciárnímu drcení a následnému třídění. Jedná se o moduly: I. modul – primární drtící jednotka na pasech Metso typ Nordberg LT 106 poháněná dieselovým motorem vč. bočního vynášecího pasu, dále II. modul – kuželový drtič na pasech Metso typ LT 200HPS-II a dvousítným závěsným třídícím modulem vč. vratného dopravníku, dále III. modul – kuželový drtič na pasech Metso typ LT 200HPS-I s diesel pohonem a jednosítným závěsným třídícím modulem vč. vratného dopravníku a IV. modul – třídící jednotka na pasech s diesel pohon. ST4.8.

Maximální roční kapacita Maximální roční kapacita lomu 250 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 117 tis. m3. lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/ pohled na technologickou linku


Příbram-Mariánské Údolí Poř. číslo: 71

Číslo/subregistr: Název: Příbram-Mariánské Údolí (Rosice) 313520/B Název DP: Příbram (č. 70501)

Majitel:

Českomoravský štěrk, a.s. Mokrá 359, 664 04 Mokrá

Adresa kamenolomu:

Kamenolom Rosice 393 01 Rosice

pronajato společnosti: Hutira Omice IČO: 25597345



Kvalita, Třída DDK DDK DDK HDK HDK HDK

ČSN EN, Prohlášení shody 13 242 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 12620, 13043, 13242 Zák. č. 102/01 12620, 13043, 13242


4/11

HDK

Zák. č. 102/01

0/32

8/16 8/16 11/22 16/22 16/32 16/32

Stavební využití dle certifikace, osvědčení Ohladitelnost Alkalita

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva: pararula, migmatit Kvalita, Třída HDK HDK HDK HDK HDK HDK ŠD (štěrkodrť) ŠD ŠD ŠD ŠD ŠD

ČSN EN, Prohlášení shody 12620, 13043, 13242 Zák. č. 102/01 12620, 13043, 13242 Zák. č. 102/01 13242 Zák. č. 102/01 13242

HDK 12620, 13043, 13242 0/32 Zák. č. 102/01 HDK Zák. č. 102/01 0/63 13242 HDK 12620, 13043, 13242 0/63 Zák. č. 102/01 HDK 12620, 13043, 13242 0/90 Zák. č. 102/01 HDK 12620, 13043, 13242 0/125 Zák. č. 102/01 HDK Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12 620+A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace

Ohladitelnost kameniva PSV 52 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zpráva č. 3662/08 o ročních zkouškách kameniva) Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,118 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,03 % délky).

Certifikace řízení výroby Škodliviny Základní geologická charakteristika Základní petrologická charakteristika Technologie úpravy a vybavení kamenolomu

Certifikát systému řízení výroby: řízení zahájeno v r. 2014. Škodlivinou v rulách jsou různě mocné polohy zelenošedých až černošedých, biotitických a dvojslídných fylitů, svorových fylitů a svorů s drobnými vložkami kvarcitů, které dokumentujeme především v severních lomových stěnách. Žádné další škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny. Vlastní ložisko je součástí bítešské skupiny svratecké klenby. Ložisko tvoří proterozoické ruly s vložkami fylitů a svorů, v nadloží jsou kvarterní sutě a hlíny. Těleso ruly upadá generelně pod úklonem 35–50° k JV. Horniny ložiska jsou tektonicky porušené. Bítešská rula je bělošedá až pleťově zbarvená, místy oranžová, tvrdá, pevná, s mírným stupněm usměrnění a s výrazným usměrněním čočkovitých porfyroblastů. Porfyroblasty jsou tvořeny K-živcem a kyselým plagioklasem. Základní hmota obsahuje K-živec, plagioklas, křemen, dále muskovit, méně často biotit. Technologie se stává z mobilních drtících a třídících zařízení, primární uzel (drtič EXTEC C 10 a hrubotřídiče od výrobce KEESTRACK, COMBO a NOVUM), a sekundární uzel (kuželový drtič MCU 7C výrobce DSP Přerov a třísítný mobilní třídič ANACONDA. Kuželový drtič je připojen ke stacionární třídící lince výrobce PSP Přerov složené z pásových dopravníků třídiče č. 1 VTN 1000x3000 a třídič č. 2 VTN 1500x4000.



Rvenice Poř. číslo: 72


Název: Rvenice Název DP: Rvenice (č. 71039)

Adresa kamenolomu:

Majitel:

Společnost EUROVIA Kamenolomy, a.s., IČ 27096670, Londýnská 637/79a, Liberec XIRůžodol I, 460 01 Liberec


EUROVIA Kamenolomy, a.s., provozovna Rvenice, 440 01 Louny, okres Louny, tel. 415 783 027 Obchodní zástupce: Ing. Vladimír Dědeček tel.: 485 251 951, e-mail: vladimir.dedecek@euro via.cz

Štěrkopísek – přírodní těžené kamenivo

Výrobek, Frakce v mm 0/4 0/4 Dob 0/8 4/8

Kvalita, Třída ------MN drcená

ČSN EN, Prohlášení shody 12620, 13242 12620 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01

Výrobek, Frakce v Kvalita, mm Třída 4/32 ---Přepad ---Štěrkopís.netříděný ---Zahradní kámen ----

ČSN EN, Prohlášení shody Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01




Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,033 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,035 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1517-CPR-010097.


 ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace

Problémem je jílovitost, vzhledem k přípovrchovému těžebnímu řezu i přítomnost organické složky – zbytky kořenů. V počvě byly zaregistrovány tmavě hnědé až černé terciérní plastické uhelné jíly. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je tvořeno vodorovně uloženými sedimenty (štěrkopísky) terasového stupně A řeky Ohře. Průměrná mocnost všech částí ložiska se pohybuje kolem 4.70 metrů. Východní část ložiska je tvořena terasou O4 (spodní terasa). Štěrkopísek v ní dosahuje značných mocností (až 9 m). Barva štěrkopísku je hnědá, šedohnědá až okrová, místy se vyskytují rezavě nebo černě zbarvené partie. Terasa má ve srovnání s terasou O3 nižší podíl štěrkovité a vyšší podíl písčité složky. Vrstva štěrkopísku je složena z řady dílčích subhorizontálních vrstviček a čoček různého petrografického charakteru o mocnosti několik cm až desítek cm a celková stavba je v detailu poměrně složitá. Nejvíce jsou zastoupeny vrstvičky štěrku, písku a jejich přechody, v menší míře se vyskytují vložky prachovitých až jílovitých písků. Směrem svrchu dolů se v terase zvyšuje podíl hrubší frakce a přibývá valounů. Valouny běžně dosahují velikosti do 10 cm, velké balvany (několik desítek cm) se vyskytují ojediněle, většinou při bázi terasy. Valouny a balvany jsou většinou subangulární. Západní část ložiska je tvořena terasou


Technologie úpravy a vybavení kamenolomu Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na technologický komplex úpravny suroviny


O3 (vrchní terasa). Mocnosti štěrkopísku jsou menší než u spodní terasy (maximálně 5 m) a mocnost směrem k okraji terasy plynule klesá. Barva štěrkopísku je šedohnědá, hnědá až rezavě hnědá, poněkud tmavší než u spodní terasy. Hornina je hrubozrnnější, zřetelně převládá štěrkovitá složka nad písčitou, jemnozrnnější horniny se vyskytují zřídka. V hornině jsou velmi hojné subangulární valouny do 20 cm, na bázi terasy i větší. Složení valounů a písku odpovídá terase O4. Stejně tak jsou při hlavě terasy vyvinuty mrazové deformace. Terasa vytváří ploché deskovité těleso s mírně zvlněnou bází na úrovni cca 223 m n. m., která v blízkosti východního okraje tělesa mírně upadá k východu. Petrografické složení hrubé frakce je pestré. Převládá křemen (více než 50 %), který je převážně bílý nebo šedý, méně časté jsou barevné formy. Z hlediska četnosti následují granitoidy (žula, aplit, pegmatit), metamorfované horniny (rula, svor, kvarcit, migmatit, fylit) a terciérní vulkanity (horniny čedičového typu) a sedimenty (slínovce, vápence). V písčité frakci taktéž převládá křemen, následují živce a jako akcesorie se vyskytují slídy a tmavé horniny (vulkanity, fylit). Karbonátické konkrece o velikosti do 2 cm jsou vyvinuty v nadloží ložiska. Surovina je těžena čelním nakladačem v těžebním řezu o maximální výšce 6 m a dále je zpracovávána na mobilním zařízení POWERSCREEN, které je posouváno za postupující lomovou stěnou. Na mobilním zařízení je surovina roztříděna na frakce < 4 mm, 4 - 32 mm a > 32 mm. Spodní hranice třídění je měněna v závislosti na požadavcích odběratelů v rozmezí 2 - 4 mm. Max. roční kapacita pískovny činí 150 tis. m3. Ložisko je těsně před ukončením těžby. Těžba za rok 2012 činila 46 tis. m3

Slapy u Tábora Poř. číslo: 73

Majitel:


Název: Slapy u Tábora Název DP: Hnojná Lhotka (č. 71005)

Adresa kamenolomu:


Českomoravský štěrk – Kamenolom Slapy, 391 76 Slapy u Tábora


Stavební kámen na výrobu drceného kameniva - syenit

Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Frakce v Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm shody mm shody 0/2 PDK, DDK Zák. č. 102/01 63/90 PDK, HDK 13242 0/4 PDK, HDK 13043, 13242 0/22 PDK, HDK 13242 0/8 PDK, HDK 12620, 13043, 13242, Zák. 0/32 PDK, HDK 13242, 13285 č. 102/01 2/4 PDK, HDK 12620, 13043, 13242 0/63 PDK, HDK 13242, 13285, Zák. č. 102/01 4/8 PDK, HDK 12620, 13043, 13242 0/150 PDK, HDK 13242 8/11 PDK, HDK 12620, 13043, 13242 0/250 PDK, HDK Zák. č. 102/01 8/16 PDK, HDK 12620, 13043, 13242 0/500 PDK, HDK Zák. č. 102/01 11/22 PDK, HDK 12620, 13043, 13242 125/500 PDK, HDK Zák. č. 102/01 5/32 PDK, HDK 12620, 13043, 13242 Okrasné kameny PDK Zák. č. 102/01 16/32 PDK, HDK 12620, 13043, 13242 Zemina zahradní Zák. č. 102/01 32/63 PDK, HDK 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 55 (podle ČSN EN 1097-8: 2014, Zpráva č. 24/14 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,061 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,018 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-337. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Ložisko je součástí středočeského plutonu, který je pozdně variského stáří a nachází se při j. okraji tělesa melanokratního táborského syenitu, který je petrograficky velmi homogenní, jen se žilkami aplopegmatitu. V j. okolí ložiska je mapován cca 1 km široký pruh moldanubického pláště směru zhruba Z-V se středním úklonem k S, tvořený převážně biotitickými pararulami s vložkami amfibolitu a leukokratních ortorul. Z mladších útvarů jsou zde drobné neogenní relikty písčitých jílů až jílovitých písků. Minerální složení syenitu je pyroxen + biotit ± amfibol + K-živec + plagioklas ± křemen (apatit + zirkon + sagenit + ruda). Z tmavých minerálů jsou nejčastěji biotit s pyroxenem zhruba v rovnováze a v některých vzorcích byl zastižen i amfibol (relativně hojný je apatit, sagenit, méně zirkon). Z rudních minerálů hematit, v malé míře pyrit a chalkopyrit, ze sekundárních kaolinit a sericit v živcích, výjimečně chlorit (v rozložených partiích limonit). Ze světlých minerálů převládá K-živec (v protažených zrnech), slaběji je zastoupen lépe vykrystalovaný plagioklas a v podřadném až akcesorickém množství křemen. Relativně hojnější je lépe vykrystalovaný syenit s velkým obsahem protažených krystalků K-živce na úkor syenitu bez krystalků K-živce se skoro panalotriomorfní strukturou, jemnější zrnitosti. Jedná se o stacionární úpravárenskou linku. Rozpojená rubanina je po převozu k primární drtírně sklopena do násypky s vibračním žlabem a postupuje přes odhliňovač (podsítná frakce 0–22 mm je uložena na volnou skládku) do čelisťového drtiče V9 2N. Rozdružená surovina je uložena na volné skládce, se spodním odběrem materiálu. Surovina je plynule odebírána a na třídiči jsou odděleny nadsítná (> 150 mm) i podsítná frakce (<63 mm), které jsou uloženy na volné skládce. Surovina (63–250 mm) je přes vyrovnávací zásobník dále vedena do kuželového drtiče Svedala S3000. Podrcená surovina postupuje přes třídič KDT 2000×5000/3, podsítná frakce (0–4 mm) je uložena na volné skládce a frakce 5–32, 32–63, 63–90 mm jsou uloženy do expedičních zásobníků. Z expedičních zásobníků je zároveň odebírána surovina, která je finálně upravována (kuželový drtič Svedala H3000 a soustava třídičů VD 150×650/2). Maximální roční kapacita lomu 700 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 378 tis. m3

Sojovice Poř. číslo: 74

Majitel:

PÍSKOVNA SOJOVICE, s.r.o., Ing. Václav Pokorný, Sojovice 196 294 75 Sojovice, ČR IČO: 47541911







Název: Sojovice Název DP: Sojovice I (č. 70533), Sojovice II (č. 71074), Sojovice III (č. 71096)

Adresa kamenolomu:

Pískovna Sojovice, Sojovice 196 294 75 Sojovice

Písek a štěrkopísek Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/1 PDK, praná 12620, 13043, 13242, 13139 0/4 PDK, praná 12620, 13043, 13242, 13139 0/4 PDK, nepraná 12620, 13043, 13242, 13139 4/8 PDK, drcený 12620, 13043, 13242, 13139 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,076 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,059 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CDP-043. Nepříznivým činitelem je zrnitostní složení suroviny. Škodlivou složkou suroviny je jílový podíl v některých částech ložiska. Na některých puklinách byla v minulosti zjištěna puklinová hydrotermální mineralizace. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Geologickou výplň ložiska tvoří písky a štěrkovité písky, které tvoří sedimentační výplň jizerského pleistocenního terasového stupně. V jednotlivých terasových stupních převládá písčitá frakce nad štěrkovou. Vysoké obohacení písčitou frakcí je způsobeno eolickým přínosem do vodních toků. Terasové uloženiny spočívají na středněturonských slínech a slínovcích. Nejmocnější akumulace štěrkovitých písků a písků terasového původu je uložena ve starém říčním korytě. Sedimenty obsahují ojediněle jílovité vložky a větší množství rozptýlené jílovité substance.





Nadloží je budováno blíže stratigraficky nerozlišenými kvartérními sedimenty. Všechny frakce jsou tvořeny hlavně křemenem (29 – 74 % podíl) převážně tupě hranatých, případně slabě zaoblených valounech. Křemen má obvykle nerovný povrch. 25 – 40 % podíl štěrkopísků je tvořen opukami a valouny ostatních přítomných hornin (biotitická žula a rula, pískovce, kvarcity) je v drobnějších valounech s 1 – 15 % podílem. Pozorovány byly i ve zcela zanedbatelném množství valouny navětralých porfyritů, svorů, fylitů a buližníků. Zrna živců jsou převážně slabě kaolinizovány. Rozptýlená jílovitá substance téměř neulpívá na zrnech. Těžba na ložisku probíhá za sucha, za pomoci rypadel a kolových nakladačů. V severní části DP Sojovice II se při dotěžování zásob upravuje cca 35 % těžené suroviny praním. Zařízení, které je použito pro těžbu suroviny na ložisku: rypadlo E303 (1x), nakladač Komatsu WA380 (2x), nakladač Liebherre 564 (1x), třidič Powerscreen Mark II (2x) a drtící linka S4 1063. Zařízení, která jsou použita na skrývce, případně pro rekultivaci: rypadlo DH101 (2x), nakladač Komatsu WA380 (2x) a Tatra 815 (4x). Část suroviny je upravována na semimobilní třídírně, která sestává z ocelové nosné konstrukce, na níž je umístěn vibrační dvousítný třídič SVT 2200 x 4000. Další část suroviny je upravována na mobilní úpravně, která je umístěna v blízkosti lomové stěny a je přemísťována za postupující těžbou. Tato sestava sestává z násypky s prosévací mříží, dvouplošinového třídiče a soustavy dopravních pásů. Pohon úpravny je zajištěn hydraulicky pomocí dieselmotoru. Používá se mobilní úpravna Powerscreen a tato technologie může být nadále modifikována a modernizována. Část výsledných frakcí vytříděných na obou úpravnách je dále upravována pomocí šnekové pračky Hydrosan E 152. Tato pračka sestává ze směšovacího boxu, vany s přihrnovacím šnekem, vynášecích pásů a přívodního a odvodního potrubí. Součástí této úpravny je i jímka na čerpání vody potřebné k úpravě a odkalovací jímky pro uložení kalů. Maximální roční kapacita pískovny 250 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 143 tis. m3

Napajedla – sever Poř. číslo: 75

Majitel:




Název: Napajedla – sever Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

CEMEX Sand – Štěrkovna Spytihněv, 763 64, Spytihněv tel.: 724308967

Štěrkopísek


Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Třída Frakce v mm Třída Prohlášení shody PTK 13139, 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/32 PTK 13242+A1 PTK 12620+A1, 13043, 13242+A1 22/63 PTK Zák. č. 102/2001 Sb. PTK 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/1 PTK Zák. č. 102/2001 Sb. PTK 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/2 PTK Zák. č. 102/2001 Sb. Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi podle TP 137, změna 1: zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,136 % délky po 16 dnech. Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,029 % délky). Protokol 1913/12 ZKK Hořice. Certifikát systému řízení výroby č. 1481-CPR-0171. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Zájmové území leží v SV výběžku Dolnomoravského úvalu, většinou v SV okrajové části hradišťského příkopu a zabírá plochu cca 600x850 m. Podložní paleogén je reprezentován zlínským souvrstvím račanské jednotky magurského flyše vyvinuté v podobě tzv. vsetínských vrstev. Jde o rytmické střídání jílovců, siltovců a pískovců s výraznou převahou pelitické složky. Kvartérní sedimenty jsou tvořeny fluviálními sedimenty údolní nivy a starších říčních teras a dále sedimenty eolické, deluviální a deluviofluviální. Štěrky starších teras tvoří 3 úrovně. Nejstarší staropleistocenní (30-70 m nad řekou) a mladší mindelská (15-25 m) se vyskytují pouze v reliktech. Nejmladší risská je tvořena většinou silně jílovitými štěrky a rozlišujeme u ní dva stupně - vyšší (až 12 m nad řekou) a nižší (1-5 m nad řekou). Nivní sedimenty jsou tvořeny spodními vrstvami wurmského stáří (písčité štěrky s polohami jílů) a





svrchními vrstvami holocénních zemin (hlíny, písčité a prachivité jíly a písčité prachy). Nivní uloženiny se člení do dvou statigraficky a litologicky odlišných vrstev. Spodní vrstva je tvořena písčitými štěrky würmského stáří. Štěrky jsou drobnozrnné až hrubozrnné (s valouny o rozměrech 2-5 cm, ojediněle do 10-15 cm), místy s polohami písků a s vložkami jílů. Mocnost fluviálních nivních štěrkopísků, které se těží, se pohybuje převážně okolo 5-7 m. Průměrný procentuální obsah štěrkové frakce v surovině ložiska činí cca 40 %, přičemž ve svrchních partiích je obvykle nižší (min. 0,1 % hm.), ve spodních naopak maximální 48,6 % hm.). Tato zrnitostní charakteristika převládá v západní části ložiska, ve střední a východní části ložiska je průměrný obsah štěrků v surovině mírně nižší – 35 % hm. Průměrný obsah odplavitelných částí štěrkopísků ložiska představuje hodnotu 3,8 % hm. Obecně lze říci, že max. obsah odplavitelných částic v surovině ložiska je uložen ve svrchních polohách výjimečně až 27,7 % hm., ve spodních partiích ložiska je sledovaná hodnota podstatně nižší (min. 1,6 % hm.). Fluviální štěrkopísky obsahují hlavně beskydský materiál (pískovce, slepence, křemence, rohovce, vápence ojediněle těšinity a pikryty). Horniny z Jeseníků (droby, břidlice, křemen) a severský materiál jsou zastoupeny podřadně. Jedná se o semimobilní technologii. Vytěžená surovina je dopravována pásovými dopravníky na úpravnu, kde při intenzívním sprchování je tříděná na dvou vibračních třídičích na frakce 0/4, 4/8, 8/16, 11/22 mm a +22 mm. Svrchní i spodní třídič typu EDT 2000 x 4000 je osazen třemi sítovými plochami. Frakce +22 mm je drcena v tupoúhlém drtiči typu SY1063 a vracena zpět k přísunu na úpravnu. Frakce 4/22 mm se propírá v mečové pračce typu SW 952 – GR a propraný štěrkopísek se třídí na spodním třídiči EDT na frakce 0/4, 4/8, 8/16 a 11/22 mm. Frakce 4/8, 8/16 a 11/22 mm jsou konečné produkty, určené k expedici. Frakce 0/4 se propírá v korečkovém dehydrátoru KDŠ 120. K ní se přidává zahuštěný podíl z hydrocyklonu WARMAN, typ 15 CE a vzniká konečný produkt 0/4 mm, určený k expedici. Technologie umožňuje výrobu frakce 0/32 mm a to tak, že na přesypu 1. terénního pásového dopravníku je možné pomocí regulační klapky oddělit nastavitelné množství těženého štěrkopísku, které je potom přiváděno do ocelové násypky mobilního třídicího zařízení POWERSCRREN LTD. Z násypky je materiál dopravován na třídicí plochu vibračního třídiče. Po odtřídění vznikají dvě frakce: 0/32 a 32/63 mm, které jsou odváděny pomocí pásových dopravníků na zemní skládky. Max. roční kapacita pískovny činí 200 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 198,8 tis. m3

Smrčí 2 a 3 Poř. číslo: 76


Majitel:



Název: Smrčí 2 a 3 Název DP: Smrčí (č. 70750)

Adresa kamenolomu:

CEMEX Sand – Kamenolom Smrčí, Smrčí 58, 513 01 Semily, okres Semily

Stavební kámen

Kvalita, Třída PDK PDK PDK PDK PDK PDK

ČSN EN, Prohlášení shody 12620+A1, 13043, 13242+A1 12620+A1, 13043, 13242+A1 12620+A1, 13043, 13242+A1 12620+A1, 13043, 13242+A1 13043, 13242+A1 13043, 13242+A1

Výrobek, Frakce v mm 0/8 MN 4/8 MN LKZ LKZ T LKZ odhliněný 0/4

Kvalita, Třída PDK PDK PDK PDK PDK PTK

ČSN EN, Prohlášení shody Zák. č. 102/2001 Sb. Zák. č. 102/2001 Sb. Zák. č. 102/2001 Sb. Zák. č. 102/2001 Sb. Zák. č. 102/2001 Sb. 13139, 12620+A1, 13043, 13242+A1 12620+A1, 13043, 13242+A1 12620+A1, 13043, 13242+A1

PDK 13242+A1 4/8 (Kluk) PDK 13242+A1 22/32 (Kluk) PDK 13242+A1 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi podle TP 137, změna 1: zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,016 % délky po 16 dnech. Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,014 % délky). Protokol 2964/10 ZKK Hořice. Certifikát systému řízení výroby č. 1481-CPR-0176. Především hojná přítomnost kameniva obsahujících olivín, místy až drahokamové kvality. Při povrchu jsou bazalty intenzivně argilizovány, mocnost zjílovělých hornin místy přesahuje 12 m. Tyto partie často sledují tektonické poruchy směrů SV-JZ a jejich mocnost zde ještě narůstá. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Zkoumané vyvřelé horniny jsou součástí lužicko-labské vulkanické zóny na východ od lužické poruchy. Ložisko představuje severnější část podkozákovského lávového výlevu, který zaplnil asymetrické údolí třetihorní řeky hluboké kolem 70 m. Hlubší podloží budují horniny železnobrodského krystalinika, bezprostřední podloží tvoří terciérní písčité štěrky a štěrkovité písky, které představují výplň říčního údolí, které široce meandrovalo. Užitkovou surovinu představují bazanity - miocénní bazaltové lávy. Ve zkoumaném úseku mají mocnost 20-35 m. Šířka proudu je proměnlivá 400-1 000 m a směřuje od JV k SZ v ložiskové délce 1,5 km. Spodní polohu bazanitu tvoří hrubě sloupkovitá, místy balvanitě odlučná partie, která představuje hlavní objem efuze. Svrchní část výlevu tvoří bazanit tence sloupkovitý, kostkovitě rozpadavý. V bazanitech se projevuje jenom náznak bobového rozpadu. Pokryvné útvary na ložisku představují redeponované hlíny se štěrky, hlinito-kamenité a balvanité sutě. Svojí petrografickou povahou patří zdejší neovulkanické horniny k nefelínovým, ojediněle sklovitým bazanitům. Charakteristické jsou olivínové vyrostlice, jež určují vžitý název olivinický čedič. Typické jsou olivínovcové uzavřeniny (xenolity), které dosahují délky až 50 cm, představují více než 2 % celkového objemu horniny. Jemnozrnná základní hmota je složená z čedičového augitu, olivínu, nefelínu, skla, plagioklasu, titanomagnetitu, chromitu, biotitu a apatitu. Planimetrické analýzy udávají tato průměrná množství minerálů: pyroxen 60 %, olivín 18-20 %, titanomagnetit 8-9 %, nefelín 6-7 %, plagioklas 2-3 %, sklo 3-4 %. Olivínovcové xenolity jsou složené uzlově převládajícím olivínem, dále bronzitem a vzácným chromdiopsidem. Kámen je po odstřelu nákladními auty navážen z rozvalu do vstupní násypky stacionární technologické linky. Z násypky je vozíkovým podavačem materiál dávkován do odhliňovače, kde je zbaven nevhodných podílů suroviny. Část odhliněného materiálu jde do primárního třídiče k roztřídění na frakci > 22 mm, která je dále dopravena pasovými dopravníky za primární kuželový drtič k dalšímu zpracování a frakci < 22 mm, která jde z primárního třídiče přímo na skládku. V případě přesítování se zde vyrábí frakce 0/32 mm. Další část odhliněného materiálu jde na dopravní pás, na který padá i materiál z primárního drtiče. Podrcený materiál je pasovými dopravníky dopraven přes zásobník a podavač do sekundárního kuželového drtiče. Po předrcení je materiál dopraven do sekundárního třídiče, kde je roztříděn na frakce >63 mm, 32/63 mm a 4/32 mm. Na tomto třídiči je po přesítování vyráběna frakce 0/63 mm, která je odvedena dopravním pasem na zemní skládku. Materiál o zrnitosti >63 mm je vracen k předrcení do sekundárního kuželového drtiče. Frakce 32/63 mm může být alternativně ze sekundárního třídiče odvedena přímo na zemní skládku. Frakce 4/32 mm je dopravena do terciárního kuželového drtiče k předrcení. Po předrcení je materiál dopraven do finálního třídiče k roztřídění na frakce 0/4 mm, 4/8 mm, 8/16 mm a 11/22 mm, případně na frakci 16/32 mm a 8/11 mm dle osítování finálního třídiče. Tyto frakce jsou dopraveny do expedičních zásobníků, případně na zemní skládku. Materiál o zrnitosti > 22 mm je po přetřídění na terciárním třídiči vracen zpět do terciárního kuželového drtiče k předrcení. Frakce 0/4 mm ze sekundárního třídiče je vracena zpět do primárního třídiče. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 84,5 tis. m3

Straškov Poř. číslo: 77


Název: Straškov Název DP: Straškov (č. 71033)

Adresa kamenolomu:

Majitel:



EUROVIA Kamenolomy, a.s. provozovna Straškov 411 84 Straškov okres Litoměřice tel. 416 871 518 Obchodní zástupce: Ing. Vladimír Dědeček tel.: 485 251 951, e-mail: vladimir.dedecek@euro via .cz

Štěrkopísek – přírodní těžené kamenivo

Výrobek, Frakce Kvalita, ČSN EN, Výrobek, Frakce v Kvalita, ČSN EN, v mm Třída Prohlášení shody mm Třída Prohlášení shody 0/4 ---12620, 13139, 13242 Zahradní kámen ---Zák. č. 102/01 4/32 ---12620, 13242 2/4 LIB >> ---12620, 13043, 13242 8/16 MN Zák. č. 102/01 4/8 LIB >> ---12620, 13043, 13242 0/8 MN Zák. č. 102/01 0/2 LIB >> ---13043, 13242 0/32 MN Zák. č. 102/01 0/63 LIB >> ŠDb 13242, 13285 Přepad ---Zák. č. 102/01 Nestandard ---Zák. č. 102/01 Štěrkopís.netříděný ---Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,131 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,022 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1517-CPR-010095. V surovině je značné množství nepevných plochých opukových valounů (vyskytují se hlavně ve svrchní části terasy) a plochých valounů břidlice. Uvedené valouny snižují kvalitu suroviny, zejména hrubších frakcí. Ve svrchní části těžebního řezu byly identifikovány černé vrstvičky s organickou hmotou. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření Polohy s obsahem odplavitelných částic přes 15 % do mocnosti 0.3 m včetně se zahrnují do průměru suroviny, mocnější polohy se považují za výkliz. Pro těžené kamenivo lze považovat za škodlivinu vyšší obsahy illitu a montmorilonitu.



Technologie úpravy a vybavení kamenolomu Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na 2. technologický komplex úpravny kameniva


Území ložiska leží v severní části křídové pánve v oblasti ohárecké křídy. Vlastní ložisko je součástí zachované výplně starovltavského údolí, které tvoří fluviální sedimenty starého toku Vltavy a to konkrétně terasa II b, stratigraficky řazená do mindelu. V přímém podloží terasy leží sedimenty spodního turonu, reprezentované prachovci, slínitými pískovci, místy vápnitými pískovci. Ložisko je tvořeno vodorovně uloženými polohami štěrkopísků, jejichž výskyt pokračuje z ložiska směrem k severu a východu. Ložisko má na povrchu zhruba obdélníkový tvar o rozměrech 1 700 x 1 300 m, mocnost se pohybuje v rozmezí 10-15 m, směrem k východu se snižuje. Reliéf podloží ložiska je členitý, povrch ložiska se pohybuje v nadmořské výšce kolem 225 m. Skrývka je tvořena především sprašovými hlínami, občas též prachovitými písky eolického původu a silněji jílovitými písky, v nejsvrchnější poloze pak humózními hlinami. Mocnost skrývky celkově narůstá směrem k jihu. V jednotlivých vrtech je mocnost skrývky značně rozdílná, pohybuje se od 0.3 m do 3.5 m, v blocích činí průměrně 1.31 m a 2.88 m. Z petrografického hlediska je surovina na ložisku tvořena převážně štěrkovými písky,které mají velmi proměnlivé granulometrické složení jak ve směru horizontálním, tak i vertikálním. Písková a štěrková frakce má převahu křemene, méně se vyskytují valouny a úlomky hornin magmatického původu, metamorfity- břidlice, fylity, ruly, amfibolity a úlomky sedimentů kvarcity, buližníky, slepence, pískovce. Valouny hornin jsou dobře opracované. Obsah prachovité a jílovité substance velmi kolísá. Jemná frakce obsahuje hlavně křemen, dále jsou zde živce, z jílových minerálů illit, montmorilonit, kaolinit a chlorit. Otvírka je vedena jedním těžebním řezem, surovina je těžena za sucha kolovými nakladači a transportována na mobilní třidičku Powerscreen uvnitř těžebny. Zde je i prostor pro deponie produktů a expedici. Max. roční kapacita pískovny činí 300 tis. m3 Těžba za rok 2012 činila 30 tis. m3.

Stříbrná Skalice Poř. číslo: 78


Název: Stříbrná Skalice Název DP: Stříbrná Skalice (č. 70857)

Adresa kamenolomu:

Majitel:


Druh suroviny frakce dle EN ČSN Výrobek, Frakce v mm 0/4 4/8 8/11 8/16 11/22





ČMŠ, a.s., provozovna Stříbrná Skalice, 281 67 Stříbrná Skalice GPS: 49°53'13.862"N, 14°51'18.001"E Tel: 602 789 944

Stavební kámen – křemenný diorit, diorit, amfibolit, metadiorit Kvalita, ČSN EN, Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Třída Prohlášení shody Frakce v mm Třída Prohlášení shody PDK 13043, 13242 0/32 PDK 13242, 13285 PDK 12620, 13043, 13242 0/63 PDK 13242, 13285 PDK 12620, 13043, 13242 0/125 PDK Zák. č. 102/01 PDK 12620, 13043, 13242 0/250 PDK Zák. č. 102/01 PDK 12620, 13043, 13242 0/500 PDK Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace

Ohladitelnost kameniva PSV = 53 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Protokol č. 19/13). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,06 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,02 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-339. Při terénním šetření zjištěna na 4. a 5. etáži přítomnost drobných závalků pyritu na puklinách amfibolitu. Na některých puklinách byla v minulosti zjištěna puklinová hydrotermální mineralizace, převážně s křemenem, kalcitem a vzácně s fluoritem. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Z regionálně geologického hlediska přísluší ložisko ke středočeské ostrovní zóně, resp. k ondřejovskému metamorfovanému ostrovu, tvořenému proterozoickými sedimenty tzv. českobrodského permu. Vlastní ložisko je tvořeno regionálně a kineticky metamorfovaným dioritovým masivem, který se na JZ stýká s mladším kataklastickým benešovským granodioritem středočeského plutonu a leukokratními žilnými žulami pronikajícími i do metabazitů. Ložisko je součástí dioritového masivu protaženého při řece Sázavě. Vlastní ložiskovou výplň tvoří regionálně a kineticky metamorfované amfibolické diority





petrograficky nehomogenní, jemně až středně zrnité s náznaky porfyrické struktury. Původní diority jsou do různého stupně metamorfované až zbřidličnatělé s řadou přechodů od středně zrnitého amfibolického dioritu přes jemnozrnný až celistvý amfibolitového charakteru se zřetelnou paralelní texturou. Převládající horninovým typem jsou středně až jemně zrnité amfibolické diority usměrněné až plástevnaté, které jsou v převážné části sz. ložiska. Usměrnění má zde charakter regionálně metamorfní. V menší jv. části ložiska je hornina silně kineticky a tektonicky metamorfovaná s četnými ohlazy a drcenými pásmy prostoupenými karbonáty a silnou chloritizací horniny. Výrazné tektonické porušení až mylonitizace ve směru JZ-SV má dopad i na kvalitu horniny. Kromě různých facií dioritu byly v ložisku zjištěny menší čočky silně stlačených kyselých vyvřelin (pravděpodobně rula o šířce do 20 m), dále žilky aplitu a pegmatitu, případně leukokratních žul, většinou silně tektonicky segmentovaných. Kromě paralelních poruchových pásem směru SV-JZ, případně s náznaky vrás, jsou v ložisku i podřadné poruchy směru SZ-JV, provázené převážně karbonátovou výplní a dosti silnou hydrotermální alterací okolí. Petrograficky jsou horniny rozdělené do několika skupin, 1. skupinu tvoří tmavě šedé velmi jemnozrnné dobře usměrněné horniny se složením: křemen až 15%, plagioklas (andezin) v nehojných vyrostlicích (sericitizované) do 40%. Amfibol přednostně orientovaný (30-50%), částečně chloritizovaný, nehojně žilky kalcitu, akcesoricky titanit a další rudní minerály. Přestože by se vzorky mohly označit jako amfibolit s blastoporfyrickou strukturou, jedná se asi o usměrněnou vyvřelinu – amfibolický křemenný diorit s porfyrickou strukturou. Další skupinu tvoří šedá středně zrnitá hornina složená z 50-55 % plagioklasu, asi 5-7 % křemene a 35-40 % amfibolu a biotitu okolo 3%. Akcesoricky ruda a titanit. Hornina byla označena jako amfibolický diorit. Třetí skupinu tvoří bělošedé středně zrnité žuly (35-40% křemene, okolo 50% živce, asi 15% biotitu a muskovitu). Živce jsou zastoupeny ortoklasem a méně hojným mikroklinem (0,5-1 mm) a plagioklasem (okolo 0,1 mm). Dobývání suroviny je prováděno v úrovni 7 etáží o průměrné výšce etáže 15 m. Primární rozpojování hornin je prováděno clonovými odstřely. Rozpojená surovina je z rozvalu nakládána lopatovým rypadlem (Unex DH441) nebo čelním nakladačem (CAT972) na nákladní automobily (Tatra 815). Tyto dopravují rubaninu do stacionární úpravárenské linky a to přímo do násypky primárního drtiče. Zde je surovina drcena primárním čelisťovým drtičem DCJ 1000x800, následně sekundárním kuželovým drtičem METSO GP200 a finálně tercierním drtičem HCC9. Surovina je průběhu úpravy odtřiďována na různých typech třídičů (VD, KDT, VP) a to na frakce 0/4, 32/63 a >63 mm, při přesítování se vyrábí finální frakce 0/32 nebo 0/63 mm. Dále probíhá roztřídění na finální frakce 0/4, 4/8, 8/16, 11/22, 16/32 mm, nebo 32/63 mm, popř. vrácení frakcí 11/22, >22 mm a 32/63 mm do terc. drtírny na předrcení. Při výrobě směsí se přesítuje třídič a vyrábí se frakce 0/32 nebo 0/63 mm. Úprava suroviny je suchá. Dále je možno vratným okruhem frakce 8/16 a 16/32 mm roztřídit na třídiči SANDVICK na 8/11, 11/22 a 16/32mm. Finální výrobky jsou skladovány jak v ocelových zásobnících, tak i na zemních skládkách. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 55 tis. m3.

Suchdol nad Lužnicí Poř. číslo: 79

Majitel:


Název: Suchdol nad Lužnicí (Suchdol) Název DP: Cep (č. 70639), Cep I (č. 70978)

Adresa kamenolomu:


Českomoravský štěrk – Pískovna Suchdol, 378 06 Suchdol nad Lužnicí


Přírodní těžené kamenivo – štěrkopísek.

Výrobek, Frakce v mm Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody 0/4 PDK, praná, (D) 12620, 13043, 13242, 13139, Zák. č. 102/01 0/4 PDK, praná, (mix) 12620, 13043, 13242, 13139, Zák. č. 102/01 4/8 PDK, praná 12620, 13242 8/16 PDK, praná Zák. č. 102/01 0/32 PDK, praná Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty




Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,040 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,024 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-340. Surovinu je možno charakterizovat jako písek se štěrkem. Kvalita štěrkopísku je tudíž snížena nedostatečným obsahem štěrkové frakce. Podíl nad 8 mm je potřeba odtřiďovat, vzhledem k přítomnosti navětralých živců a železivců (vyšší nasákavost). V některých případech (11 vrtů ze 111) byl zjištěn zvýšený obsah odplavitelných částic. Je ale prokázáno, že při těžbě z vody dojde k jeho vyprání. Obdobná je situace u vzorků se zvýšenou humusovitostí. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je ověřeno v levobřežní části terasového systému Lužnice. Jedná se o přehloubené říční koryto zhruba paralelní s dnešním tokem, zřejmě risského stáří. Ve würmu byly do těchto uloženin vřezány mladší terasové stupně. Podloží tvoří uloženiny senonského klikovského souvrství - především pestré jíly a jílovité pískovce. Ložisko má zhruba obdélníkový tvar o délce asi 4 500 a šířce max. 1 000 m. Do ZZ Suchdol - Chlum byly zahrnuty i zásoby situované Z od silnice Třeboň - Č. Velenice, po podrobnějším průzkumu




zahrnuté do dobývacího prostoru Cep II. Maximální zjištěná mocnost ložiska je 20,1 m, průměrná 11,7 m. Mocnost skrývky je v průměru 0,7 m z toho činí humus 0,35 cm. Surovinou je písek s příměsí štěrku. Podíly písku se pohybují v rozmezí 71,06 - 96,80 %, štěrku 0,2 - 28,94 %. V průměru je obsah štěrku kolem 10 %, větší obsahy se objevují pouze v bazálních částech hlavní terasy. Ve štěrkové frakci převažuje obvykle křemen nad živcem, podíl živců stoupá v údolní terase. Z ostatních hornin se objevují hlavně úlomky železivců, vzácnější jsou valouny ostatních hornin (žula, aplit atd.). Štěrkopísek byl těžen z vody korečkovým rypadlem, popř. sacím bagrem. Samovýsypnými čluny (anebo potrubím) byla surovina dopravena k výkladišti, odkud byla odebírána korečkovým elevátorem. Surovina je vedena přes primární třídič, nadsítná frakce (>32 mm) je ukládána na odval. Frakce 0–32 mm je vedena přes další třídiče do nožové pračky. Z pračky postupuje materiál na finální třídič a končené výrobky 4/8 a 8/16 jsou ukládány na volné skládce. Z podsítných frakcí je soustavou hydrocyklónu a dehydrátoru vyráběna frakce 0/4. Maximální roční kapacita lomu 200 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 0,05 tis. m3

Cep 2 Poř. číslo: 80

Majitel:




Název: Cep 2 (Suchdol nad Lužnicí) Název DP: Cep II (č. 70913)

Adresa kamenolomu:

Českomoravský štěrk - Pískovna Cep, 378 06 Suchdol nad Lužnicí

Přírodní těžené kamenivo – štěrkopísek.

Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/4 TK, (D) 12620, 13043, 13242, 13139, Zák. č. 102/01 0/4 TK, (mix) 12620, 13043, 13242, 13139, Zák. č. 102/01 4/8 TK, praná, PDK 12620, 13242 8/16 TK, praná, PDK Zák. č. 102/01 0/32 TK, praná, PDK Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Ohladitelnost

nezkoušeno

Alkalita

Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,040 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,024 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-340.



Vyšší obsah odplavitelných částic, které jsou však odstraněny v průběhu technologické úpravy suroviny. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je ověřeno v levobřežní části terasového systému řeky Lužnice. Jde o přehloubené říční koryto oddělené od toku Lužnice hřbetem hornin klikovského souvrství paralelním zhruba s tokem řeky /směr přibližně S - J/. Stratigraficky jsou uloženiny řazeny ke spodní terase patrně risského stáří. Do J. části bloků zásob zasahuje částečně i nejvyšší stupeň údolní terasy, würm. Podloží kvartérních uloženin tvoří rudé a šedé jíly, případně jílovité, slabě zpevněné pískovce až písčité jílovce senonského stáří. Významným fenomenem na lokalitě jsou mladší erozní rýhy porušující ložisko, vyplněné většinou silně jílovitými splachy z





okolních křídových hornin. Jediným vrtem /SZ 71/P/ byl zastižen i nazelenalý jíl s lignitovou slojkou náležející k mydlovarskému souvrství miocenního stáří. Surovina je charakterizována jako písek se štěrkem, kterého je v průměru asi 8 %. Ve štěrkové frakci obecně převládá křemen nad živcem (křemen 27 - 73 %, živec 9 - 52 %), z ostatních hornin se vyskytují úlomky železivců, méně žuly, aplity atd. Ve vyšší terase je zastoupení křemene vyšší, než v terase údolní, kde se objevuje zvýšený obsah živců. V pískové frakci je 62 - 89 % křemene, 6 - 20 % živce, 0 - 4 % slíd a 2 - 26 % ostatních horninových úlomků. Byly zjištěny i čočky kvartérních jílů o mocnosti 0,2 - 3,1 m. Štěrkopísek je těžen z vody korečkovým rypadlem, popř. sacím bagrem. Samovýsypnými čluny (anebo potrubím) je surovina dopravena k výkladišti, odkud je odebírána korečkovým elevátorem. Surovina vstupuje na primární třídič (CVB 1845), nadsítná frakce (>32 mm) je uložena na odval. Frakce 0–32 mm je dále vedena do třídiče (CVB 2060) a dále buď do nožové pračky, anebo je ukládána na volnou skládku (výrobek 0/32). Z pračky postupuje materiál na třídič (SDT) a končené výrobky 4/8 a 8/16 mm jsou uloženy na volné skládce. Z podsítných frakcí je soustavou hydrocyklónu a dehydrátoru vyráběna frakce 0/4 mm. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 132,25 tis. m3

Svrčovec Poř. číslo: 81


Název: Svrčovec Název DP: Klatovy-Svrčovec (č. 70091), Svrčovec (č. 70658) a Štěpánovice (č. 71018)

Adresa kamenolomu:


EUROVIA Kamenolomy, a.s., provozovna Svrčovec, 339 01 Klatovy 1, okres Klatovy tel. 376311760 Obchodní zástupce: Bc. Markéta Černá tel.: 377462060, e-mail: marketa.cerna@eurovia .cz

Druh suroviny

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva - metadroby, fylitické břidlice, drobové břidlice a kvarcity

Majitel:

frakce dle EN ČSN

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída Prohlášení shody Frakce v mm Třída shody 0/2 ---12620, 13043, 13242 0/22 MN Zák. č. 102/01 0/4 ---12620, 13043, 13242 0/32 MZK 13285 0/4 MN Zák. č. 102/01 0/32 ŠDb 13242, 13285 2/4 ---12620, 13043, 13242 0/63 ŠDb 13242, 13285 4/8 ---12620, 13043, 13242 0/90 ---13242 8/11 ---13043, 13242 0/125 ---Zák. č. 102/01 8/16 ---12620, 13043, 13242 0/150 ---Zák. č. 102/01 11/22 ---12620, 13043, 13242 LK netříděný ---Zák. č. 102/01 16/32 ---12620, 13242 LK tříděný ---Zák. č. 102/01 32/63 ---13242 0/32 ---13242 63/90 ---13242 Zahradní kámen ---Zák. č. 102/01 0/22 ---13242 Odprašky -----Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace


Certifikace ŘV Škodliviny

Ohladitelnost kameniva PSV=56 (podle ČSN 1097-8: 2010, Zpráva č. 544/10 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,262 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,026 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1517-CPR-010088. „Grafitické“ břidlice, které byly původně hodnoceny jako výkliz, se neodstraňují, jsou zpracovávány spolu s ostatními horninami, což negativně ovlivňuje kvalitu frakcí 0/2 a 0/4. Pro trvale úspěšnou těžbu bylo doporučeno důsledně skrývat svrchní zvětralé partie suroviny

a průběžně sledovat nasákavost, trvanlivost a obsah SO3. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Ložisko je součástí svrchního neoproterozoika Barrandienu. Jedná se o slabě metamorfované sedimenty a vulkanity, tvořící klatovskou synklinálu v prostoru mezi klatovskou apofýzou středočeského plutonu, východním okrajem štěnovického granitoidního tělesa u Plzně a barrandienským paleozoikem. V jádře synklinály jsou prachovce a jemnozrnné droby s četnými polohami silicitů, mezi nimiž jsou křemenné keratofyry až silexity. Mocnost suroviny se dle morfologie terénu pohybuje mezi 20-58 m. Hloubkově je těleso omezeno bází 390 m, resp. 370 m n. m. Ložisko je budováno mírně regionálně metamorfovanými sedimenty svrchního proterozoika. Místy se projevují též vlivy kontaktní metamorfózy, způsobené granitoidy středočeského plutonu. Nejrozšířenější horninou na lokalitě jsou masivní, deskovitě až lavicovitě odlučné drobové fylitické břidlice. Dále jsou zastoupeny prachovité fylitické břidlice (od předchozích makroskopicky nerozlišitelné) a metadroby. Fylitické břidlice se vyznačují tence deskovitým až drobně kamenitým rozpadem. Méně hojné jsou šedočerné břidlice s vyšším obsahem organické substance (grafitické břidlice). Na ložisku bylo mikroskopickým studiem rozlišeno 12 typů hornin. Nejhojnější jsou fylitické drobové a prachovité břidlice. Drobové břidlice mají maximum klastů v rozměrech 0,05-0,1 mm, prachové břidlice většinou kolem 0,05 mm. V hrubších frakcích převládá křemen nad kyselým plagioklasem a draselným živcem. Pelitická mezerní hmota je tvořena převážně křemenem a biotitem. Přítomna je i grafická substance, z akcesorií převažuje apatit a zirkon. Droby jsou hrubozrnnější, mají i více než 50 % klastických součástek o velikosti až 0,8 mm. V klastickém materiálu drob je zastoupen křemen, živec a úlomky různých proterozoických hornin. Kvarcity jsou patrně slabě metamorfované buližníky. Jsou tvořeny asi z 90 % křemenem, obsahují biotit a grafickou substanci. Stejné složení mají i kvarcitické břidlice. Oba typy obsahují i novotvořený granát. Grafitické břidlice jsou šedočerné, dobře makroskopicky rozlišitelné. Místy jsou intenzivně tektonicky proklouzané, často obsahují žilky křemene a karbonátů. V grafitických břidlicích se ve větší míře vyskytují sulfidy. Otvírka těžebních řezů a další těžba je prováděna pomocí clonových odstřelů a druhotným rozpojováním. Stacionární technologická linka je třístupňová a byla před několika lety rekonstruována. Technologický celek zaujímá zahrnuje 1. stupeň odhlinění a čelisťový drtič, několikastupňové třídění, tří kuželových drtičů a odrazový drtič. V technologickém celku se dále uplatňují vibrační podavače, pasové podavače s vratnými okruhy, odsavače, násypky s podavači a zásobníky jak pro předrcené frakce tak i finální výstupní frakce. Dopravní pásy a drtiče byly zakryty pro odhlučnění a zamezení znečištění ovzduší. Technickou novinkou jsou zde plastová třídící síta. Max. roční kapacita kamenolomu činí 200 tis. m3/rok Těžba za rok 2012 činila 97 tis. m3

Sýkořice Poř. číslo: 82

Majitel:




Název: Sýkořice (Zbečno) Název DP: Sýkořice (Zbečno) (č. 70076)

Adresa kamenolomu:

KÁMEN Zbraslav, a.s. Lom Sýkořice 270 24 Zbečno

Stavební kámen – spilit

Výrobek, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Frakce ČSN EN, Frakce v mm shody v mm Prohlášení shody 0/4 12620, 13043, 13242 8/11 13043 4/8 12620, 13043, 13242 0/32 13242 8/16 12620, 13043, 13242 0/63 (m) 13242 11/16 12620, 13043, 13242 0/125 (m) mimo normu 11/22 12620, 13043, 13242 0/150 (m) mimo normu 16/32 12620, 13043, 13242 zához mimo normu 0/2 13043, 13242 netříděný kámen mimo normu 2/5 13043, 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 53 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zpráva o ročních zkouškách kameniva 2013). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,058 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,027 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-493. Místy pukliny vyplněné karbonáty a křemennými žilami, místy hornina postižena chloritizací. Jiné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko přísluší ke svrchnímu proterozoiku, resp. ke kralupsko-zbraslavské skupině převážně sedimentárních hornin s převahou břidlic, prachovců a drob. Ložisko je vázáno na rozsáhlejší těleso bazických vyvřelin, tradičně označované jako spility, které se táhnou od Křivoklátu až k Bezděkovu na Kladensku. Vlastní ložisko je tvořeno tělesem metabazaltů v protažení ve směru ZJZ-VSV o délce asi 2 km a šířce 1 km. Ložisková výplň je intenzivně rozpukaná nejrůznějšími směry. V důsledku toho je rozpad rubaniny ve svrchních partiích velmi





příznivý, jen na spodních etážích hruběji balvanitý. Zvětralinový plášť je značně nepravidelný a místy dosti mocný (až 13 m) včetně pokryvných útvarů, tvořených hlínami a terasovými sedimenty (silně jílovité písky až štěrkopísky s různě velkými valouny anebo písčité jíly). Metabazalty jsou jemnozrnné, hustě jemně žilkované a obsahují jako hlavní minerály lišty plagioklasů (andezin) a izometrická zrna pyroxenů. Hojné jsou sekundární žilky s křemenem, kalcitem, chloritem či prehnit - pupellyitem. Častá je amfibolizace pyroxenů, vznik epidotzoisitu a rozklad rudních minerálů (struktura ofitická). Spility jsou afanitické s minerální asociací albit - chlorit - epidot - kalcit ± prehnit - pumpellyit, křemen aj. Hydrotermální procesy byly odneseny všechny tmavé složky (jen světlé minerály), někdy jsou jen tvořeny pouze lištěmi živců přeměněnými v zakalené původní sklovité bázi. Některé spility obsahují až 3 mm vyrostlice živce (spilitové porfyrity). Celá technologická linka je stacionární. Klasické drcené kamenivo je zajišťováno drcením na třech stupních drcení bez uzavření výrobního okruhu. Primární drcení je zajištěno čelisťovým drtičem CJ 411 s předchozím odlehčením na prstovém podavači VZD 100.050. Druhý stupeň drcení probíhá na kuželovém drtiči H 3000 a vratném okruhu přes vrchní síto třídiče VTK na hranici okatosti 32 mm. Dále je do okruhu sekundárního drcení vložen odhliňovací třídič Tornádo MP 120.019, na kterém je možno v případě zpracování zahliněné části suroviny oddělit materiál velikosti 0/16 mm. Propad sítem 32 mm je veden do vyrovnávacího kruhového zásobníku. Dále je celý výrobní proces automatizovaný. Pásovými dopravníky je materiál veden přes řeku Berounku na terciální drcení přes třídič TAJFUN A 120.030 do drtiče CH 430 a na finální třídění na třídičích KDT 2000x5000, VD-2 2000x5000 a TAJFUN A 120.030. Tyto třídiče jsou umístěny nad ocelovými zásobníky expedice a hotové výrobky velikosti 0 až 32 mm jsou uskladněny v nich. Pro zvýšení produkce výrobků velikosti do 11 mm byla instalována vedle třetího stupně zdrobnění samostatná drtící jednotka MODULAR HP 100, na kterou je samostatně dávkován materiál přes násypku nakladačem. Podrcený materiál pokračuje na výše uvedenou finální třídírnu. Svrchní, navětralé partie lomové stěny jsou zpracovány samostatně na mobilní drtírně KK 114 a to na frakci 0/63 mm. Dávkování zajišťuje nakladač CAT 950. Prašnost technologické linky je odstraněna odsávacím zařízením a odhlučení je zajištěno kompletním opláštěním technologie. Všechny objekty prošly v posledních létech rekonstrukcí a modernizací. Maximální roční kapacita lomu 400 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 74,73 tis. m3

Ševětín Poř. číslo: 83


Název: Ševětín Název DP: Ševětín I č. 70868, Ševětín č. 71114–netěžený

Majitel:

Kámen a písek s.r.o., Český Krumlov, IČO: 42396158

Adresa kamenolomu:

Kamenolom Ševětín 373 63 Ševětín

Kontaktní osoba: p. Dvořák tel.: 724270021

Druh suroviny frakce dle EN ČSN Frakce v mm

0/1 0/4 0/4 2/4 4/8 8 / 11 8 / 16 11 / 22 8 / 32 16 / 32 32 / 63

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – granodiorit. Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody

DDK DDK DDK DDK HDK HDK HDK HDK HDK HDK HDK

Zák. č. 102/01 13043 13242 13043 12620, 13043 13043 12620, 13043 12620, 13043 13242 13043 13242

Frakce v mm

Kvalita, Třída


0 / 32 0 / 63 0 / 11 0 / 250 Lomový kámen netříděný Lomový kámen záhozový Skrývka Skrývka písčitá Soliterní kámen zahradní

HDK HDK odval HDK LKN LKZ PK PK PK

13242, 13285 13242, 13285 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 Zák. č. 102/01 ----

Stavební využití Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: dle certifikace,  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací,


letištních a jiných dopravních ploch,  ČSN EN 13 242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace,  ČSN EN 13285 Kamenivo pro nestmelené směsi (frakce 0/32, 0/63). Ohladitelnost kameniva PSV 53 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zpráva č. CL1/0784/13 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prodloužení trámce) 0,060 % délky. Dilatometrické rozpínání cementové malty (podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1) 0,021 % délky. Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPD-020011196. Žádné škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny. Ložisko přísluší k centrálnímu moldanubickému plutonu a je součástí izolovaného masívu ševětínského granodioritu mírně vystupujícího z mladších sedimentů třeboňské pánve.



Petrograficky jde o biotitický až muskovit-biotitický granit, často s cordieritem (ukazuje na obsah asimilovaného sedimentárního materiálu). Průměrná velikost zrna kolem 1,0 - 1,2 mm až kolem 1,5 mm max. Struktura je většinou granitická a podstatnou součástkou je K-živec (nevýrazné vyrostlice), plagioklas (silně sericitizovaný oligoklas až andezín), křemen a biotit (6-8 %). Muskovit (1-2 %) někdy chybí, akcesoricky apatit, zirkon, ilmenit, vzácně turmalin a andaluzit. Druhotně sericit, kaolinit, limonit a chlorit, v hydrotermálně alterovaných partiích žilky a povlaky karbonátu na puklinách, v nevelkém množství sulfidy (pyrhotin) v drobných krystalcích na puklinách. Drcení, třídění, skladování a expedice výrobků probíhá na stacionární úpravárenské lince v dobývacím prostoru Ševětín. Surovina rozpojená trhací prací je dopravena nákl. automobilem do primárního drtiče Svedala 1208. Předdrcený materiál je dopravován pásovým dopravníkem na vibrační třídič HT 1500/4000, odtud jde frakce větší než 32 mm do kuželového drtiče Svedala H 3000 EC a frakce 0-32 mm jde na zemní skládku. Podrcený materiál z kuželového drtiče Svedala H 3000 EC je dopraven na třídič Dragon 1500/5000, kde může být roztříděn na 5 frakcí. Finální třídírna je osazena dvěma třídiči typu Svedala 2000/6000. Na prvním třídiči jsou vytříděny frakce 11-16, 16-22 a 22-32 a podsítné jde na druhý třídič, kde je roztříděno na frakce 0-2, 2-4, 4-8, 8-11 a prach.

Maximální roční kapacita Maximální roční kapacita lomu činí 800 tis. m3, roční produkce lomu za r. 2012 činila 34 tis. m3 lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na technologický komplex úpravny kameniva


Štramberk Poř. číslo: 84

Majitel:

Holcim (Česko) a.s., člen koncernu Sídlo firmy: Tovární 296 538 04 Prachovice okres Chrudim



Název: Štramberk Název DP: Štramberk I. (č. 60167)

Adresa kamenolomu:

Holcim – lom Štramberk, Štramberk – Libotín 1027, 742 67 Ženklava

vápenec


Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída Frakce v mm Třída shody PDK 12620+A1, 13139, 13242+A1, 16 / 22 PDK 12620+A1, 13043, 13043 13242+A1 0/8 PDK 13242+A1 16 / 32 PDK 13043, 13242+A1 0 / 16 PDK 12620+A1, 13242+A1 32 / 63 PDK 13043, 13242+A1 0 / 32 PDK 13242+A1 lom. kámen 13383-1 vodní stavby 0 / 63 PDK 13242+A1 63 / 90 PDK mimo normu 4/8 PDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 63 - 125 PDK mimo normu 8 / 16 PDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 0 / 125 PDK mimo normu Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty  ČSN EN 13383-1 Kámen pro vodní stavby



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,026 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,034 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-385. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je tvořeno, štramberskými vápenci svrchnojurského stáří, které jsou součástí slezské jednotky v bašském vývoji. Ložisko tvoří převážně detritické vápence, méně kalové a organogenní vápence, s poměrně stabilním chemickým složením, které tvoří bradlo délky 1 km a šířky 0,5 km, vystupující z mladších flyšových hornin a to jílovců těšínsko-hradišťského souvrství, glaukonitických pískovců chlebovických vrstev a sedimentů bašských vrstev. Oblast ložiska má brachysynklinální tvar s maximálním úklonem na SZ 45°, na jihozápadě až





55°. Vlivem vynořující se bašské elevace ve spodní křídě došlo k rozrušení rifového komplexu štramberských vápenců s následným vyplňováním rozsedlin a depresí vápenci kopřivnickými. Na jihu je ložisko omezeno tektonickou linií SV-JZ s úklonem 80-90°k JV, podél níž severní kra poklesla. Těleso vápenců upadá k JV pod úhlem 45°. Štramberské vápence jsou jemně až středně zrnité, šedé nebo světle šedé s množstvím fosilií. Lze v nich vyčlenit tři základní typy: organogenní vápence - tvořené skelety organizmů a mezerní hmotou, tvořenou jemnozrnným kalcitem mikritické nebo sparitické povahy, organodetritické vápence - převládající, tvořené hrubými bloky detritu až 1 m, nebo hrubě až jemně psefitickou složkou. Obsahují 40 - 60% podílu detritické složky a 40 - 60% mezerní hmoty, tvořené mikritickým a sparitickým kalcitem biomikritové vápence - bohaté na zbytky schránek fosilií, které většinou převládají nad základní hmotou. Chemické složení je stálé, až na velkou variabilitu obsahu fosforu. Průměrný obsah CaO – 54,8 %, MgO – 0,56 %. Kopřivnické vápence jsou zelenošedé, modravě šedé, červenohnědé, jílovité vápence až silně vápnité jílovce. Jedná se o moderní stacionární a mobilní technologickou linku. Surovina je primárně rozpojována pomocí trhacích prací velkého rozsahu (clonové odstřely jednořadé a víceřadé). Drcení vápence je prováděno na stacionárním kuželovém drtiči nebo na mobilním čelisťovém drtiči. Třídění vápence se provádí na stacionární třídící lince nebo na mobilní třídící lince. Rubanina získaná odstřelem je přepravena na předem určeném místě, kde je dále zpracovávaná drcením a následným tříděním kameniva. Drtící a třídící linka (pásové rypadlo, mobilní čelisťový drtič, čelní kolový nakladač, mobilní třídící linka, mobilní kuželový drtič se zavěšenou třídící plochou a další mobilní třídící linku) je umístěna na předem určené místo v lomu Štramberk a dle následného technologického postupu vyrábí požadované frakce kameniva. Pásové rypadlo po najetí na odval (rubanina) nakládá materiál do násypky čelisťového drtiče. Materiál je pomocí vibračního dopravníku dopraven do prostoru čelisťového drtiče, kde dojde k jeho zpracování. Zpracovaný (podrcený) materiál je pomocí pasového vynášecího dopravníku, který je vybaven magnetickým separátorem kovů, dopraven na deponii nebo do dalšího bloku třídění na požadované frakce kameniva. Dále je předříděný materiál dopraven do násypky kuželového drtiče, kde je podrcen kuželovým drtičem a dále dopraven na zavěšenou dvoudílnou třídící plochu. Kuželovým drtičem zpracovaný materiál je roztříděn, dle osazení sít na požadované frakce a haldovacími dopravníky vynášen z prostoru třídiče. Dále požadovaná frakce je dopravníkem dopravována do násypky třídící linky osazené síty. Kamenivo je expedováno přímo od mobilní drtící a třídící linky kolovým nakladačem na nákladní vozidla dopravců a transportováno na místo určení nebo přímo na skládku kameniva, odkud je rovněž nakládáno dopravcům. Tato skládka je mimo dosah odstřelů v lomu a chráněna tak před případným znečištěním z odstřelů. Maximální roční kapacita lomu 1100 tis. tun, roční produkce za rok 2012 činila 835 tis. tun

Štěpánov – Březce Poř. číslo: 85


Název: Štěpánov – Březce Název DP: Březce (č. 7113), Březce I (č. 71182)

Adresa kamenolomu:

Majitel:




Ohladitelnost Alkalita Osvědčení o shodě řízení výroby Škodliviny Základní geologická charakteristika


KAMENOLOMY ČR – Pískovna Štěpánov, 783 13 Štěpánov, okres Olomouc Obchodní zástupce: Ing. Stanislav Halámka, tel.: 602 590 148, e-mail: stanislav.halamka@ mineral.eu

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva - štěrkopísek Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody 0/4 DDK 12620,13043,13242,13139 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Nezkoušena Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-478. Velmi ojediněle jsou sedimenty intenzívně zbarveny oxidy železa, lokálně byly popsány konkrece limonitu nebo pevný limonitový tmel. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Vlastní ložisko je součástí nejnižší terasy řeky Moravy a jejích přítoků. Je tvořeno štěrkopískem s proměnlivým podílem valounů. V menší míře jsou, hlavně ve svrchní části terasy, zastoupeny jílovité písky a jílovité (resp. zahliněné) štěrkopísky. Jednotlivé horninové typy jsou vyvinuty ve vrstvách a čočkách o mocnosti prvních desítek cm až prvních m. V dalším textu používáme pro materiál terasy technický termín štěrkopísek. Celková mocnost terasy se v zájmovém území pohybuje od cca 4 do 12 m, přičemž mocnost suroviny klesá od severovýchodu k jihozápadu. Terasa vytváří subhorizontálně uložené deskovité těleso. Valouny dosahují velikosti do 10 cm (ojediněle jsou větší) a jsou převážně dobře opracované. Jsou tvořené poměrně pestrou škálou hornin, pocházejících z oblasti Severní Moravy. Převažuje křemen v různých barvách, ve značné míře jsou zastoupeny karbonské sedimenty (droby, slepence, méně břidlice). Dále byly ve štěrkové frakci nalezeny křemence, různé typy rul, svory, fylity a amfibolity, sporadicky se vyskytují vyvřelé horniny (žuly, aplity, pegmatity a čedič). Ojediněle se vyskytují valouny žul severského typu, pocházející z přemístěných glacifluviálních sedimentů. Podíl štěrkové frakce (nad 4 mm) je v jednotlivých vrstvách proměnlivý a pohybuje se od cca 40 - 70 % (průměr 60%).

Technologie úpravy a Mobilní technologická linka. Těžený štěrkopísek do třídiče, deponování frakce nad 32 mm v areálu pískovny. Surovina je zkrápěna ve šnekovém dehydrátoru a třídiči Hittmayr a prána vybavení v odkalovacím zařízení Binder 6x1,5. Jednotlivé frakce transportovány dopravníky na deponie kamenolomu v areálu těžebny k expedici.



Roční kapacita lomu 100 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 0,1 tis. m3

Tasovice Poř. číslo: 86

Majitel:

COLAS CZ, a.s. Kosovská 10, 586 37 Jihlava, [email protected] IČO: 26177005

Druh suroviny frakce dle EN ČSN Výrobek, Frakce v mm 0/2 0/4 0/32 0/63 2/5 4/8 8/11 8/16 11/22 32/63





Název: Tasovice Název DP: Tasovice II (č. 70748)

Adresa kamenolomu:

COLAS CZ – Kamenolom Tasovice, 671 25 Hodonice, okres Znojmo

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva: Devonský pískovec Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, ČSN EN, Prohlášení Třída shody Frakce v mm shody DDK 13043, 13242 0/5 Zák. č. 102/2001, Sb. DDK 13043, 13242 0/22 Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 13242 0/32 Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 13242 0/63 Zák. č. 102/2001, Sb. DDK 12620, 13043, 13242 0/125 Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 0/200 Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 16/32 Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 LK netříděný Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 12620, 13043, 13242 Skrývka Zák. č. 102/2001, Sb. HDK 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace

Ohladitelnost kameniva PSV = 63 (podle ČSN EN 1097-8:2012, Zpráva č. 2831/12 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,223 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,049 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1392-CPD-249. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Surovinou vlastního ložiska je souvrství pískovců a slepenců spodno-devonského stáří. Sedimenty spodního devonu tvoří relikt v tektonickém ostrůvku o celkové mocnosti 230 m, jsou v nich křemité slepence, červeno-hnědé arkosové pískovce, kvarcitické pískovce a kaolinické pískovce. Pokryvné útvary krystalinika v širším okolí tvoří neogenní sedimenty (helvetské měkké jílové pískovce a písky s polohami jílů) a kvartér, zastoupený štěrkopískovými sedimenty řeky Dyje. Granodiority v podloží pískovců a slepenců se v současné





době netěží a neuvažuje se s jejich těžbou. Styk devonu s granodioritem je považován za tektonický. Úklon vrstev pískovce je 40°, směrem k Z až 70-80°. Při sunutí k Z sedimenty narazily na různě denudovaný východní okraj dyjského plutonu, který předurčil příčnou tektoniku. Po skončení pohybu vznikaly příčné poruchy směru SZ-JV. Celková mocnost ložiska se odhaduje na 250 m. Pískovce se vyskytují většinou v lavicích, s intervalem ploch odlučnosti 30-70 cm. Průměrná mocnost skrývky je 2 m. Křemenné pískovce jsou většinou jemnozrnné, s přechody do hrubozrnnějších, červenohnědé, nafialovělé, s křížovým zvrstvením. V předpolí lomu jsou vložky hrubozrnných křemitých slepenců. Hlavní složku pískovců tvoří křemen, podřadně plagioklas, muskovit, biotit, turmalin, sericit, ojediněle hematit. Granodiorit - tzv. tasovická žula, je chudý biotitem a přechází do aplitických hornin. Slepence jsou hrubozrnné, červenohnědé, křemenné a vystupují jen v jemnozrnných pískovcích v podobě pruhů nebo protáhlých čoček. Jsou složeny převážně z dobře opracovaných valounů křemene o max. velikosti 10 cm, s křemitým tmelem. Místy přechází slepenec do drobnozrnných slepenců až hrubozrnných pískovců. Jedná se o stacionární a semimobilní technologickou linku. Rubanina je dopravována do primárního drtiče. Zde je materiál dávkovaný vibračním podavačem na odhliňovací třídič. Nadsítné z třidič je převáděno do vlastního primárního čelisťového drtiče VB 1008, podsítné pak na odhliňovacím třidiči rozděleno na frakce 0/22mm (v případě kvalitní rubaniny z 1 až 2 etáže lomu možno i frakce 0/8) – odhlinění, a frakci >22 mm (>8 mm), které se spolu s předrceným matriálem za primární drtičem odvádí vynášecím dopravníkem na otevřenou zemní skládku. Ze zemní skládky je materiál odebíraný vibračními podavači a odváděný na kuželový drtič Svedala S 3000. Podrcený materiál je převáděný na vibrační třidič, kde se vyčleňuje primární frakce 0/4 (případně 0/22, 0/32 mm) a dále štěrk 32/63 na zemní skládku. Materiál >63 se zpětnou větví vrací na drtič Svedala S 3000, mezisítné frakce 4/32mm se převádí do vyrovnávacího mezizásobníku k následnému předrcení drtičem Svedala H 3000. Za tímto stupněm drcení jsou umístěny dva tříplošné třídiče, na kterých se vydělují drtě a drobné kamenivo, jedna z třídících ploch je určena k vrané větvi frakce >16 (>22) do drtiče Svedala H 3000. Na prvním třídiči se dále vyděluje frakce 8/16 (11/16, 11/22), na druhém třídiči pak frakce 8/11, (8/16), 4/8, 0/4mm. III. stupňová semimobilní technologická linka se skládá ze 4 samostatných modulů. Základem technologie je primární drcení natěžené rubaniny čelisťovým drtičem. Podrcený materiál je dopravován dopravníkovými pásy k sekundárnímu a terciárnímu drcení a následnému třídění. Jedná se o moduly: I. modul – primární drtící jednotka na pasech Metso typ Nordberg LT 106 , vč. bočního vynášecího pasu, dále II. modul – kuželový drtič na pasech Metso typ LT 200HPSII s diesel pohonem a dvousítným závěsným třídícím modulem, vč. vratného dopravníku, dále III. modul – kuželový drtič na pasech Metso typ LT 200HPS-I s diesel pohonem a jednosítným závěsným třídícím modulem, vč. vratného dopravníku a IV. modul – třídící jednotka na pasech s diesel pohonem ST4.8. Maximální roční kapacita lomu 400 tis. tun, roční produkce za rok 2012 činila 134 tis. tun

Tovačov 1, Tovačov 5 Poř. číslo: 87

Majitel:



Číslo/subregistr: 3165300/B (Tovačov 1); 3242900/B (Tovačov 5)

Název: Tovačov 1, Tovačov 5 Název DP: Tovačov I (č. 70856), Tovačov IV (č. 71107)

Adresa kamenolomu:

Českomoravský štěrk – Pískovna Tovačov 751 01 Tovačov


Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm Frakce v mm 0/1 PTK, praná 12620, 13242, 13043, 13139, 4/8 PTK, praná 12620, 13242 Zák. č. 102/01 0/2 PTK, praná 12620, 13043, 13242, 13139 8/16 PTK, praná 12620, 13242 0/4 PTK, praná (S) 12620, 13043, 13242, 13139 16/32 PTK, praná 12620, 13242 Zák. č. 102/01 0/8 PTK, praná 12620, 13242 0/22 PTK, praná 12620, 13242, Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,177 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,067 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-250. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. V prostoru Tovačova se vytváří předmiocenní tovačovská deprese, přecházející dále k jihu do klenbovitě vyzvedávané lobodické elevace. Tento reliéf je překryt terciérem (bazální klastika lanzendorfské série, nad nimi písčito jílovité sedimenty miocénu a pliocénu) v němž se zahlubovalo koryto Moravy a Bečvy s jejich přítoky v kvartéru. Až 30 m mocné fluviolakustrinní pískoštěrky s polohami jílů, často s výraznými obsahy organické hmoty zejména mimo oblast průtoku řek jezerem v mindelu jsou bazálním kvartérním horizontem,





nad nímž jsou fluviální štěrkopísky rissu až wurmu. Ukončení glaciálního období je následně poznamenáno ukončením zvýšené akumulace štěrkopísků a v nejsvrchnějších polohách (holocén) se akumulují povodňové hlíny, zajílované a zahliněné pískoštěrky a vytváří se na povrchu humózní horizont. Při průměrné skrývce cca 1,6 m pak byla celková mocnost ložiska 12,8 a 17,0 m, max. mocnost pak 19 m. Bazální části ložiska tvořeny pískem s příměsí valounů, v riss – wurmské etapě sedimentovaly hlavní fluviální pískoštěrky a štěrkopísky tvořící svrchní část ložiska. Zejména v hloubkách 78 m a 13-14 m se vyskytují 0,2 až 1 m mocné proplástky hnědých, šedozelených a černošedých písčitých jílů. Složení valounové a písčité frakce: podstatné: křemen; podřadné: droba, pískovec, křemenec, rula; akcesorické: žula, aplit, pegmatit, amfibolit, břidlice, rohovec, siltovec, slepenec (převaha jesenického materiálu nad beskydskými pískovci a kulmskými drobami). Spodní část ložiska tvoří pískoštěrk s hrubou frakcí pod 10 %, obsah štěrkové frakce v hlavní části ložiska nepřesahuje 40 %, max. vel. valounů 8 cm. Štěrkopísek je těžen z vody drapákovým nakladačem, popř. korečkovým nakladačem. Samovýsypnými čluny je surovina dopravena k výkladišti, odkud je odebírána korečkovým elevátorem. Surovina vstupuje na primární odvodňovací třídič (WIMA FLP 2760-2) a je dále vedena na bubnový odjílovač (ODJ 1600). Takto upravená surovina postupuje soustavou pásových podavačů na třídiče (WIMA FKP 2470-2-B). Nadsítný podíl je veden do nožové pračky (PROSAND NP 2H-190-200/8), zatímco surovina postupuje přes aquamatory (GFA AS 5,0×2400) do odvodňovacích třídičů (WIMA FLP 2150). Výrobky o/2 a 0/4 jsou uloženy na volné skládce. Nadsítný podíl (8–32 mm) z třídičů (WIMA FKP 2470-2-B) postupuje přes nožovou pračku do zásobníku, ze kterého je veden na další nožovou pračku (PROSAND NP 2H-200-6) z této pračky je materiál veden na třídič (BINDER KS dd 2200×6-r45 2/5) a konečné výrobky (8/16 a 16/32) jsou uloženy na volné skládce. Nadsítný podíl (> 32 mm) z třídiče (BINDER KS DD 2200×6-45 2/5) je veden na kuželový drtič (DSP HCC 9/65), podrcený materiál je vracen zpět do technologického okruhu. Nadsítný podíl (4–8 mm) z třídičů (WIMA FKP 2470-2-B) je dále upravován v nožové pračce (WOLFF SW70/200) a třídičem (TORNÁDO LA 150.030): výrobek (4/8) je uložen na volné skládce. Výrobky jsou z volné skládky odebírány tunelovým odběrem a ukládány do expedičních zásobníků, nebo přímo na nákladní automobily. Provozovna je vybavena manipulačním zařízením umožňujícím nakládání výrobků na nákladní vlaky. Z kalové vody je soustavou sestávající z hydrocyklonů, spirálových separátorů a dehydrátorů získávána frakce 0–1 mm. Pro ložiska Tovačov 1, Tovačov 2 a Tovačov 5 je v provozu jedna úpravna suroviny. Maximální roční kapacita lomu 800 tis. m3, roční produkce za rok 2012: DP Tovačov I: není vykazována DP Tovačov IV: 246,50 tis. m3

Tovačov 2 Poř. číslo: 88

Majitel:


Název: Tovačov 2 Název DP: Tovačov II (č. 70041)

Adresa kamenolomu:


Českomoravský štěrk – Pískovna Tovačov



751 01 Tovačov

Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm shody Frakce v mm Třída 0/1 PTK, praná 12620, 13242, 13043, 13139, 4/8 PTK, praná 12620, 13242 Zák. č. 102/01 0/2 PTK, praná 12620, 13043, 13242, 13139 8/16 PTK, praná 12620, 13242 0/4 PTK, praná 12620, 13043, 13242, 13139, 16/32 PTK, praná 12620, 13242 (S) Zák. č. 102/01 0/8 PTK, praná 12620, 13242 0/22 PTK, praná 12620, 13242, Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,177 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,067 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-250. Při bázi je ověřený jílovitý proplástek, který nikterak těžební a úpravárenskou činnost neomezuje. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Okraj Českého masívu se v prostoru Tovačova rychle svažuje až do hloubek kolem 1 000 m a vytváří se předmiocenní tovačovská deprese, přecházející dále k jihu do klenbovitě vyzvedávané lobodické elevace. Tento reliéf je překryt terciérem (bazální klastika lanzendorfské série, nad nimi písčito jílovité sedimenty miocénu a pliocénu) v němž se zahlubovalo koryto Moravy a Bečvy s jejich přítoky v kvartéru. Až 30 m mocné fluviolakustrinní písčité štěrky s polohami jílů, často s výraznými obsahy organické hmoty zejména mimo oblast průtoku řek jezerem v mindelu jsou bazálním kvartérním horizontem, nad nímž jsou fluviální štěrkopísky rissu až wurmu. Ukončení glaciálního období je následně





poznamenáno ukončením zvýšené akumulace štěrkopísků a v nejsvrchnějších polohách (holocén) se akumulují povodňové hlíny, zajílované a zahliněné štěrkopísky a vytváří se na povrchu humózní horizont. Ložisko je tvořeno štěrkopískovou několika etapovou akumulací o celkové průměrné mocnosti 25 m s kolísáním od 5,2 do 38,0 m. Spodní část ložiska tvoří písek se štěrkovou příměsí fluviolakustrinního původu, oddělený od svrchního štěrkopísku jílovým proplástkem o mocnosti 0,2 až 0,8 m, průměrně 0,35 a 0,63 m v blocích zásob, ojediněle 2,6 m (druhý proplástek tzv. hraniční). Fluviolakustrinní písky v mocnosti průměrně 6 m (+- 3 m) - pokud nedochází k rozplavení, obsahují celkem 4 jílové proplástky (očíslované jako třetí až šestý proplástek) o mocnosti 0,1 až 3 m, které ovlivňují bilančnost ložiska. Podložím ložiska štěrkopísků jsou neogenní jíly s lokálním obsahem karbonátu a s písčitou příměsí. Báze ložiska je mírně zvlněná vlivem erozivní činnosti řek Bečvy a Moravy. Bazální části ložiska tvořeny pískem s příměsí valounů, v riss – wurmské etapě sedimentovaly hlavní fluviální pískoštěrky a štěrkopísky tvořící svrchní část ložiska. Složení štěrkopískové a hrubé frakce: valouny v průměru 2-3 cm, převládá droba a pískovec kulmské a beskydské provenience, méně je zastoupen kvarcit, břidlice, rula, bazalty, amfibolit a pegmatit. Podstatnou součástí je křemen. Písčitá frakce má obdobné složení doplněné minerály z rozpadlých hornin. Písek se štěrkovou příměsí je obvykle středně zrnitý, světle šedý, nafialovělý. Štěrkopísek je těžen z vody drapákovým nakladačem, popř. korečkovým nakladačem. Samovýsypnými čluny je surovina dopravena k výkladišti, odkud je odebírána korečkovým elevátorem. Surovina vstupuje na primární odvodňovací třídič (WIMA FLP 2760-2) a je dále vedena na bubnový odjílovač (ODJ 1600). Takto upravená surovina postupuje soustavou pásových podavačů na třídiče (WIMA FKP 2470-2-B). Nadsítný podíl je veden do nožové pračky (PROSAND NP 2H-190-200/8), zatímco surovina postupuje přes aquamatory (GFA AS 5,0×2400) do odvodňovacích třídičů (WIMA FLP 2150). Výrobky o/2 a 0/4 jsou uloženy na volné skládce. Nadsítný podíl (8–32 mm) z třídičů (WIMA FKP 2470-2-B) postupuje přes nožovou pračku do zásobníku, ze kterého je veden na další nožovou pračku (PROSAND NP 2H-200-6) z této pračky je materiál veden na třídič (BINDER KS dd 2200×6-r45 2/5) a konečné výrobky (8/16 a 16/32) jsou uloženy na volné skládce. Nadsítný podíl (> 32 mm) z třídiče (BINDER KS DD 2200×6-45 2/5) je veden na kuželový drtič (DSP HCC 9/65), podrcený materiál je vracen zpět do technologického okruhu. Nadsítný podíl (4–8 mm) z třídičů (WIMA FKP 2470-2-B) je dále upravován v nožové pračce (WOLFF SW70/200) a třídičem (TORNÁDO LA 150.030): výrobek (4/8) je uložen na volné skládce. Výrobky jsou z volné skládky odebírány tunelovým odběrem a ukládány do expedičních zásobníků, nebo přímo na nákladní automobily. Provozovna je vybavena manipulačním zařízením umožňujícím nakládání výrobků na nákladní vlaky. Z kalové vody je soustavou sestávající z hydrocyklonů, spirálových separátorů a dehydrátorů získávána frakce 0–1 mm. Pro ložiska Tovačov 1, Tovačov 2 a Tovačov 5 je v provozu jedna úpravna suroviny. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 95,49 tis. m3

Trnčí – Krušec – Chlumská Poř. číslo: 89

Majitel:

BÖGL a KRÝSL, k.s., Praha IČO: 26374919


Název: Trnčí-Krušec-Chlumská Název DP: Trnčí (č. 70929)

Adresa kamenolomu: Kamenolom Trnčí 340 14 Chudenice u Švihova

Vedoucí lomu: p. Šrámek Jiří

Druh suroviny frakce dle EN ČSN Frakce v mm 0/2 2/5 4/8 8/ 11 8/16

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – spilit.

Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody

32/63

DDK DDK HDK HDK HDK HDK


Ohladitelnost Alkalita Certifikace řízení výroby Škodliviny Základní geologická charakteristika Základní petrologická charakteristika Technologie úpravy a vybavení

Frakce Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody v mm Třída 13043, 13242 63/125 HDK Zák. č. 102/01 12620, 13043, 13242 0/32 HDK 13242, 12620, 13043, 13242 0/63 HDK 13242 13043 0/90 HDK 13242 Lomový LKN 12620, 13043, 13242 Zák. č. 102/01 kámen 13242 Skrývka PK Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12 620+A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13 242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace

Ohladitelnost kameniva – PSV 53 (Protokol o ročních zkouškách kameniva č. 2944/19 z 30. 12. 2013 – ZKK Hořice). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi dle TP 137, změna 1 (podle ASTM C 126094) – minimální (prodloužení trámce = 0,011 % délky). Cesrtifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-430 z 1. 7. 2013 (ZKK Hořice) Akcesoricky pyrit na puklinách, žádné další škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny. Ložisko Trnčí-Chlumská náleží mladšímu proterozoiku (algonkiu) Tepelskobarrandienské zóny. Je součástí rozsáhlého spilitového tělesa, ležícího v jihozápadní části hlavního (radnicko-kralupského) spilitového pruhu. Ložisko je tvořeno spilitovým pruhem SV-JZ směru se strmým sklonem k JV. Ložiskovou horninou je uralilizovaný jemnozrnný spilit tmavošedé barvy. Struktura je spilitická až nevýrazně porfyrická. Textura horniny je všesměrná. Drobné žilky vyplňuje kalcit, dále křemen, chlorit, albit a pyrit. Drobné mandle jsou převážně vyplněny kalcitem, chloritem a klinozoisitem. Drcení, třídění, skladování a expedice výrobků probíhá na úpravárenské lince umístěné při s. okraji dobývacího prostoru Trnčí.

kamenolomu


Stav ke dni: června 2014

Surovina rozpojená trhacími pracemi je dopravena nákl. automobily do primárního drtiče První stupeň drcení probíhá v čelisťovém drtiči V 9-2N. Kamenivo (frakce 0/300) je transportováno pásovým dopravníkem do třídiče METSO 1500×4000/2, kde dochází k výrobě frakcí >63, 32/63 a 0/32. Kamenivo frakce >63 postupuje do druhého stupně drcení. Frakce 32/63 je ukládána do expedičního zásobníku, popř. na expediční skládku. Frakce 0/32 je přidávána do frakce 0/125 z druhého stupně drcení. Druhý stupeň drcení probíhá v kuželovém drtiči KDH 1250 HR. Drcené kamenivo frakce 0/125 je uloženo na meziskládce. Z meziskládky postupuje kamenivo do třídiče EDT 2000×4000/2, kde dochází k výrobě frakcí >45, 32/45, 0/32. Frakce >45 vstupuje do třetího stupně drcení. Frakce 32/45 je dopravníkem transportována do vyrovnávacího zásobníku pro čtvrtý stupeň drcení.Frakce 0/32 je ukládána do expedičního sila, popř. na expediční skládku. Třetí stupeň drcení probíhá v kuželovém drtiči KDH 1250 ST. Drcené kamenivo postupuje do třídiče VVT 1200Ç4000/2, kde jsou vyráběny frakce >32, 0/32, 8/22 (16/22). Frakce >32 je dopravována do vyrovnávacího zásobníku pro 4- stupeň drcení. Frakce 0/32 a 8/22 (resp. 16/22) jsou ukládány do expedičních zásobníků, popř. na expediční skládce. Čtvrtý stupeň drcení probíhá v kuželových drtičích KDH 1250 JE a KDC 900 FP. Pro omezení prašností jsou drtiče celoplášťové a jsou napojené na průmyslovou filtrační stanici FVJ 300 SRA A. Prachové částice jsou skladovány v silu 20 m3. Drcené kamenivo postupuje do třídiče EDT 2000×4000/3, kde jsou vyráběny frakce >22. 16/22, 8/16 a 0/8. Frakce >22 se vrací zpět do vyrovnávacího zásobníku pro 4. stupeň drcení. Frakce 16/22 vstupuje rovnou do expedičního zásobníku, nebo do vyrovnávacího zásobníku pro pátý stupeň drcení. Frakce 8/16 vstupuje rovnou na třídiče EDT 1200×4000/2. Frakce 0/8 postupuje do třídičů VVT 2000×4000/2. V třídiči EDT 1200×4000/2 jsou vyráběny frakce 11/16, 8/11, (8/16) a 0/8. Frakce 11/16 je dopravována do vyrovnávacího zásobníku pro 5. stupeň drcení. Frakce 8/11 (8/16) vstupuje do uzavřeného zásobníku . Frakce 0/8 postupuje do dvou třídičů VVT 2000×4000/2. V prvním třídiči VVT 2000×4000/2 jsou vyráběny frakce 4/8 a 0/2. Frakce 4/8 je ukládána do expedičních zásobníků, popř. na expediční skládce. Frakce 0/2 postupuje rovnou do uzavřeného zásobníku. Ve druhém třídiči VVT 2000×4000/2 jsou vyráběny frakce 2/5 a 0/2 mm a obě frakce postupují přímo do uzavřených zásobníků. Skladovací sila pro frakce 0/2 jsou z důvodu omezení TZL na výstupu vybavena mlžícím zařízením. Pátý stupeň drcení probíhá v drtiči KDH 1250 GS. Drcené kamenivo je dopravováno do třídiče EDT 2000×4000/2, kde jsou vyráběny stejné frakce kameniva jako při 4. stupni drcení. Pro omezení emisí TZL jsou v násypkách drtičů umístěna skrápěcí zařízení. Maximální roční kapacita lomu činí 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 119,67 tis. m3

Nelahozeves – Uhy Poř. číslo: 90

Majitel:




Název: Nelahozeves – Uhy Název DP: Nelahozeves (č. 71016)

Adresa kamenolomu:

KÁMEN Zbraslav, a.s. - Štěrkopískovna Uhy, 273 24 Velvary

Štěrkopísky Kvalita, Třída praná


Výrobek, Frakce v mm 16/22 16/22 16/32 0/11 0/8 0/32 zához kámen

Kvalita, Třída praná předr.

ČSN EN, Prohlášení shody 12620, 13043, 13242 12620 12620, 13242 12620, 13242 13242 13242 mimo normu mimo normu

12620, 13043, 13242, 13139 12620, 13043, 13242, 13139 12620, 13242 praná 12620 předr. praná 12620 předr. 12620, 13242 praná 12620, 13043, 13242 předr. 12620 12620, 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,170 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,028 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPR-010014966. Ojedinělý výskyt jílových proplástků. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko se nachází v oblasti České křídové tabule a terasová akumulace má mírně zvlněný povrch v nadm. výšce 230-235 m. Stratigraficky patří do kvartéru (gunz-mindel). Podloží ložiska tvoří spodnoturonské sedimenty, písčité slíny a jíly. Pokryvné útvary jsou zastoupeny na Z sprašovými hlínami, často polygenetického rázu s příměsí štěrkových valounků. Hlínami je hlavně zakrytá hrana obou terasových podstupňů. Ve střední a v. části ložiska je pouze




humusová hlína. Ložisko má tvar mnohoúhelníka. Erozívní plošina v nadm. výšce 230 m představuje stupňovitý vývoj mindelského údolí, v relativní výšce 65 m nad hladinou Vltavy. Reliéf křídového podloží je ve střední a v. části plochý, nepravidelně zvlněný. Na Z byl zastižen poměrně strmý svah mindelského údolí, zvedajícího se do nadm. výšky 230 m. Ložisko má průměrnou délku 1700 m, šířku 1000 m. Mocnost suroviny se pohybuje od 9,8 do 13,8 m, v průměru 11,2 m. Mocnost nadloží se pohybuje od 0,3 do 5 m, v průměru 2,0 m. Na ložisku se objevují jílovité polohy až jíly ve dvou hlavních horizontech s mocností 0,5-2,0 m. Spodní část náplavů tvoří štěrk s pestrým petrografickým složením o mocnosti 2-3 m. Směrem k povrchu terasy nastává zjemnění štěrkopísku a svrchní partie ložiska mají písčitý charakter. Granulometrické složení odpovídá štěrkovitým pískům. Průměrný obsah odplavitelných částic je cca 4 % a obsa štěrkové frakce asi 38 %. Ve složení valounů převládá křemen, dále jsou zde žuly, ruly a břidlice. Jedná se o semimobilní a stacionární technologickou úpravnu suroviny. Technický stav provozovaného zařízení je dobrý. V roce 2001 byla provedena kompletní výměna technologických linek za mobilní linky EXTEC Turbo a EXTEC Double skreen a ze staré technologie zůstala na provozovně pouze drtírna pro zdrobňování kameniva většího než 22 mm. Převážně je kamenivo využíváno do betonových směsí. Těžba je prováděna kolovým nakladačem rovnou ze stěny a surovina je dávkována do mobilních třídíren EXTEC. Zde je štěrkopísek roztříděn na jednotlivé frakce od 0 do 32 mm. Přepad (na primárním roštu třídírny EXTEC- frakce větší než 150 mm) je prodáván samostatně. Hotové výrobky, velikosti od 0 do 32, resp. 22 mm jsou prodávány jako těžené kamenivo. Přepad na vrchním sítu třídírny (frakce 32/150, resp. 22/150) je převážen na drtírnu, kde je zdrobňován na kuželovém drtiči KDH 900 ST a tříděn na třídiči SDT na frakce 0 až 22 mm. Přepad je vracen na uzavřeném okruhu zpět do kuželového drtiče. Hotové výrobky jsou prodávány jako drcené. Všechny hotové výrobky je možno ještě prát na semimobilní odvodňovací pračce HARTL HWP 240/100, kde se kamenivo zbaví všech tzv.nálepů a je prodáváno, jako prané. Tyto varianty výroby zajišťují prakticky plnou výtěžnost suroviny bez skládkování odpadních frakcí. Seznam technického vybavení: kolový nakladač Volvo L 180 E, kolový nakladač Volvo L 180 F, kolový nakladač Volvo L 150 E, dempr T 815 S1, kolové rypadlo Liebherr A 902, traktor Zetor 7211, autodílna PV3S. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 90,19 tis. m3

Vanov Poř. číslo: 91

Majitel:

COLAS CZ, a.s. Kosovská 10, 586 37 Jihlava, [email protected] IČ: 26177005



Název: Vanov Název DP: Vanov (č. 70569)

Adresa kamenolomu:

Kamenolom Vanov, 588 56 Telč

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva: rula

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody Frakce v mm Třída shody 0/32 HDK 13242 0/8 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 0/63 HDK 13242 0/11 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 4/8 HDK 12620, 13043, 13242 0/32 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 8/16 HDK 12620, 13043, 13242 0/200 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 16/22 HDK 12620, 13043, 13242 16/32 ---Zák. č. 102/2001, Sb. 32/63 HDK 13242 LK netříděný ---Zák. č. 102/2001, Sb. 0/4 ---Zák. č. 102/2001, Sb. Skrývka ---Zák. č. 102/2001, Sb. Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu využití dle  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a certifikace, jiných dopravních ploch osvědčení  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace



Ohladitelnost kameniva PSV=54 (podle ČSN 1097-8, Zpráva č. 2942.1/11 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,072 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,022 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392 – CPD - 254. Občasně se na puklinách vyskytuje drobná křemenná a pegmatitová mineralizace. Žádné další škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny. Ložisko je tvořeno migmatitizovanou biotitickou pararulou jako základní horninou, do které proniká v podobě žilných proniků středně zrnitá dvojslídná žula. Obě horniny jsou navětralé až rozpadavé do značné hloubky, takže mocnost skrývky vysoko překračuje stanovený limit. Žula ve větším množství vystupuje mimo ložiskové území, západně a jz. od ložiska. Ložisko vzhledem k negativnímu výsledku průzkumu



nebylo vymezeno. Délka průzkumného území je 580 m, šířka 400 m, rozloha 15,4 ha. Biotitická pararula je usměrněná a nepravidelně provrásněná, směr a úhel sklonu jsou 100-105/70-75°, 90/50°, 110-120/70-75°, 315/68°. Typ A - středně zrnitá biotitická pararula, šedomodré až šedé barvy, s různým stupněm migmatitizace, od slabě migmatitizované až po silně migmatitizovanou, nebulitického charakteru lit-par-lit nebo s nepravidelným pronikáním. Místy v partiích silně migmatitizovaných jsou zachovány pouze relikty v podobě pecek a šmouh, velikosti 20 - 30 cm. Tato rula je základní surovinou v lomu i v předpolí. Typ B - středně zrnitá dvojslídná leukokratní žula, všesměrné textury. Čerstvá je šedobílá, větráním nabývá nažloutlou barvu. Obsahuje kouřově šedý křemen, bělavé živce, lupínky biotitu i muskovitu. Obsahuje také hojné kry původních biotitických pararul cm až dm velikosti. Žula nemá vliv na kvalitu základní suroviny. Jedná se o mobilní III. stupňovou linku schopnou samostatného provozu. Skládá se ze čtyř samostatných modulů na sebe vzájemně navazujících. Jedná se o: I. modul – primární drtící jednotka na pasech Metso typ Nordberg LT 106 poháněná dieselovým motorem vč. bočního vynášecího pasu (výstupní frakce 0/11, 0/22, 0/32, 0/63 mm jako odhlinění; 0/200 mm pro II. stupeň drcení), dále II. modul – kuželový drtič na pasech Metso typ LT 200HPS-II s diesel pohonem a dvousítným závěsným třídícím modulem vč. vratného dopravníku (výstupní frakce 0/4 mm jako odhlinění po II. stupni, 4/45 jako materiál pro III. stupeň drcení nebo 0/11,0/32, 0/63, 32/63, 63/125, mm jako monofrakce a 0/32kv, 32/63BI mm), dále III. modul – kuželový drtič na pasech Metso typ LT 200HPS-I s diesel pohonem a jednosítným závěsným třídícím modulem vč. vratného dopravníku (výstupy - kalibrovaný produkt např. 0/16, nebo 0/22mm pro finální třídění) a IV. modul – třídící jednotka na pasech s diesel pohonem ST4.8 (Výstupy- 0/2, 0/4, 2/5, 4/8, 8/11, 8/16, 11/16, 11/22, 16/22, 16/32 mm jako monofrakce). Základem technologie provozu je primární drcení natěžené rubaniny čelisťovým drtičem. Podrcený materiál je dopravován dopravníkovými pásy k sekundárnímu a terciárnímu drcení a následnému třídění. Produkce je skladovaná na určených a označených zemních skládkách. Při obsluze skládek jsou přijata opatření tak, aby bylo zabráněno mísení materiálů na skládkách a zabráněno jejich záměně.

Maximální roční kapacita Maximální roční kapacita lomu 200 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 31 tis. m3. lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/ pohled na technologickou linku


Veselíčko u Lipníka nad Bečvou Poř. číslo: 92


Název: Veselíčko u Lipníka nad Bečvou Název DP: Veselíčko (č. 70510)

Adresa kamenolomu:

Majitel:







KAMENOLOMY ČR – Kamenolom Veselíčko, 751 31 Veselíčko, okres Přerov Obchodní zástupce: Ing. Stanislav Halámka, tel.: 602 590 148, e-mail: stanislav.halamka@ mineral.eu

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva - droba Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm Třída 8/16 HDK 12620,13043,13242,13285 16/22 HDK 12620,13043,13242,13285 0/32 ŠDA 13242,13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace

Ohladitelnost kameniva PSV = 63 (podle ČSN EN 1097-8: 23.4.2012- ZKK Hořice). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální dle TP 137, změna 1 (04/2014ZKK Hořice; zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,106 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,025 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-483. V připovrchové zóně (zpravidla první m) je hornina navětralá až zvětralá. Barva se mění na okrovou až rezavou a hornina ztrácí na pevnosti. Ve východní části lomu se nachází neostře ohraničená zóna silně porušených alterovaných drob o mocnosti prvních desítek m. Hornina v této zóně je alterovaná nejméně do úrovně plošiny II. etáže. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Lokalita náleží do komplexu flyšových hornin moravskoslezského paleozoika (kulmu), moravického souvrství (spodní karbon, visé). Vlastní ložisko je tvořeno drobami. V nepodstatné míře se na složení suroviny podílejí, prachovce, břidlice a slepence. Ložisko je výrazně vrstevnaté, vrstvy v lomu probíhají prakticky monoklinálně ve směru JZ - SV s úklonem 40°-60° k SZ. Horninový masív je prostoupen několika puklinovými systémy. Nejvýznamnější je systém SZ-JV (kolmý na vrstevnatost) se strmým úklonem k JZ nebo SV. V lomu bylo dokumentováno několik strmých nerovných poruchových zón o mocnosti




prvních desítek cm, vyplněných podrcenou alterovanou většinou rezavě zbarvenou horninou. Odlučnost horniny je většinou lavicovitá, v intenzívně rozpukaných partiích až deskovitá, v méně rozpukaných blokovitá. I přes poměrně intenzivní rozpukání zůstávají v rozvalu. Charakteristická droba je šedá až tmavě šedá hornina. Je jemnozrnná až hrubozrnná, jemnozrnné typy plynule přecházejí do prachovců, hrubozrné do slepenců. Droba je špatně vytříděná, polymiktní, úlomky hornin jsou zpravidla špatně opracované. Materiál úlomků je vedle převládajícího křemene tvořen živcem, slídami a pestrou škálou magmatitů, sedimentů i metamorfitů. Břidlice a prachovce se na lokalitě vyskytují společně v podobě vložek o mocnosti prvních desítek cm až prvních m, které byly zjištěny pouze v severní části lomu (viz mapa). Charakteristický prachovec je šedý až hnědavě šedý. Často je laminovaný nebo páskovaný. Má nevýraznou střípkovitou až destičkovitou odlučnost a často obsahuje tenké vložky břidlic. Přechody do drob i břidlic jsou plynulé (změnou zrnitosti). Charakteristická břidlice je tmavě šedá, břidličnatá, destičkovitě až lupenitě rozpadavá. Vložky prachovců a břidlic bývají místy detailně provrásněné. Charakteristický slepenec je šedá až tmavě šedá, světle šedě, bělavě a černě skvrnitá hornina. Je zpravidla drobnozrnný, velmi špatně vytříděný a většinou zřetelně vrstevnatý. Subangulární až ostrohranné úlomky mm rozměrů jsou tvořeny převážně křemenem a pestrou škálou magmatitů, sedimentů i metamorfitů. Základní hmota má charakter jemno až hrubozrnné droby. Přechody slepenců do drob jsou plynulé (změnou zrnitosti) a mají faciální charakter. V kamenolomu byla instalovaná mobilní technologická linka. Těžená hornina byla dopravována do vibrační násypky 0 – 500 mm. Frakce nad 32 mm drcena v mobilním drtiči NP 1213. Surovina tříděna do požadovaných frakcí na třídiči TK13-30S na deponie k expedici, frakce nad 32 mm vrácena do drtiče TK13-30S. Max. roční kapacita lomu činí 170 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 0,17 tis. m3

Vitošov Poř. číslo: 93

Majitel:

Vápenka Vitošov, s.r.o., Hrabová 54, 789 01 Zábřeh, IČO: 451 96 940

Druh suroviny


Název: Vitošov -Lesnice Název DP: Lesnice-Vitošov (č. 60104)

Adresa kamenolomu:

Vápenka Vitošov, s.r.o.,

Hrabová 54, osada Vitošov

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva, vápenec velmi jemně mletý – filer jako kamenivo do betonu

frakce dle EN ČSN


Výrobek, Frakce v Kvalita, ČSN EN, mm Třída Prohlášení shody filer 12620+A1 Kamenivo a filer 13043 Surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 13043 Kamenivo a filer pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 12620 + A1 Filer jako kamenivo do betonu

Ohladitelnost

Nezkoušena

Alkalita

Zkouška nebyla provedena – vápence.


Certifikát systému řízení výroby č. 1516-CPR-13-0321.


Ve stěně železité sintry ve zkrasovatělých partiích. Tyto části jsou těžbou separovány a používány jako rekultivační zemina či zásypové necertifikované kamenivo. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Vápence ložiska jsou součástí pruhu táhnoucího se od jižního okraje obce Lesnice jižním směrem k osadě Vitošov a dále do severního okolí obce Hrabová v celkové délce 3,5 km. Při úklonu vrstev 40° - 60° k západu se komplex vápenců noří pod sedimentární výplň Mohelnické brázdy štěrkopískové terasy nivy Moravy. Komplex vitošovských vápenců s podložními zelenými břidlicemi je součástí obalové jednotky desenské klenby, a to jižního uzávěru zvaného rohelská skupina. Stáří vápenců při styku s břidlicemi je střednodevonské. Ložisko čistých vápenců Vitošov tvoří střední část úzkého pruhu vápenců v nevápencových horninách – délka v ložiskové části je 1300 m, šířka od 100 m na severním a jižním okraji do 500 m ve střední části. Zhruba středem ložiska prochází směrný zlom, který dělí ložisko na východní a západní kru. Přestože v obou krách tvoří ložiskovou výplň petrograficky stejná hornina – vitošovský vysokoprocentní vápenec- sekundární vlivy způsobily výrazně odlišný konečný stav, který má i praktický dopad na využití ložiska. Horninu západní kry na rozdíl od východní kry je nutno upravovat praním. Západní kra je silně narušena příčnou i směrnou tektonikou, v porušených vápencích, zejména na křížení tektonických linií, jsou vápence silně



Maximální roční kapacita lomu, těžba za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/ pohled na provoz drcení , třídění a mletí kameniva


zkrasovělé a proto sekundárně znečištěné. Kromě toho se vlivem kerních posunů dostávají do ložiskového prostoru podložní břidlice a na kontaktu s nimi obvykle dochází i k zhoršení kvality vápenců. Těžitelné zásoby ložiska vápenců Vitošov jsou vymezeny petrografickým charakterem hornin, úložními poměry, průzkumným záměrem a podmínkami využitelnosti. Petrografický charakter hornin se na vymezení těžitelných zásob prakticky nepodílí. Téměř jediným petrografickým typem tvořícím ložiskovou výplň je vysokoprocentní vitošovský vápenec s různým stupněm sekundárního znečištění krasovými jevy. Vitošovský vápenec je mikritový, jemně krystalický, laminárně barevně páskovaný. Barevné proužky tmavošedé, šedé, světlešedé i okrové a růžové mají tloušťku od desetin milimetru do několika centimetrů. Páskování je způsobeno variabilním obsahem organické ( grafitizované ) příměsi a sloučenin Fe3+. Husté střídání barevných proužků vrstevnatých vápenců ukazuje na často se měnící sedimentační podmínky. Vápence obsahují síť mladších tenkých kalcitových žilek a prožilků, orientovaných nejčastěji kolmo na vrstevnatost minimálně dvou generací. Třetí generaci představují výplně krasových dutin (sintry, krápníky). Dutiny obsahují i produkty větrání vápenců, někdy i do hloubek kolem sta metrů, nejčastěji v podobě červených a žlutých hlín (terra rossa a terra fusca), někdy i úlomky podložních břidlic. Technologie úpravy je zaměřena na dva výrobní procesy. Úpravu vstupní vsázky do vápenky a následné mletí kusového vápna a mlýnice vápenců. K výrobě filerů slouží pneumatická oběhová mlýnice vápenců, uvedená do provozu v r. 1985 a naposledy upravována v r. 2004.Vstupní frakce 0-22 mm prochází buď jednokomorovým trubnatým kulovým mlýnem OMU 3.100x4.500 a nebo od r. válcový horizontální mlýn PREMILL PM 800 ( od fy. PSP Enineering a.s.). Výstupem je filer jehož zrnitost je po 0,063 mm. Maximální roční kapacita lomu činí 800 tis. t. Roční těžba za rok 2012 činila cca 600 tis. t, produkce fileru činila cca 80 tis. t/rok, Produkce vápna cca 280 tis. t.

Všechlapy Poř. číslo: 94


Majitel:

BASALT CZ s.r.o., Všechlapy č. e. 3, 417 71 pošta Zabrušany IČO: 18234160


Název: Všechlapy Název DP: Všechlapy (č. 70265)

Adresa kamenolomu:

BASALT CZ s.r.o. provozovna Všechlapy, Všechlapy č. e. 3, 417 71 Zabrušany

Stavební kámen

Kvalita, Třída DDK



Kvalita, Třída štěrkodrť


12620+A1, 13043, 12620+A1, 13043, 13242+A1 13242+A1, 13139 0/4 DDK 12620+A1, 13043, 0/45 štěrkodrť 12620+A1, 13043, 13242+A1 13242+A1, 13139 2/5 DDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/63 štěrkodrť 13242+A1 4/8 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/120 dle zák. 102/2001 Sb. 5/8 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/125 dle zák. 102/2001 Sb. 8/11 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/250 dle zák. 102/2001 Sb. 8/16 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 16/32 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 11/16 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 63/350 dle zák. 102/2001 Sb. 11/22 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 90/250 dle zák. 102/2001 Sb. 16/22 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 odval dle zák. 102/2001 Sb. 32/63 HDK 12620+A1, 13043, 13242+A1 Lomový kámen dle zák. 102/2001 Sb. 63/125 dle zák. 102/2001 Sb. MZK 0-32 Gc dle zák. 102/2001 Sb. Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Ohladitelnost kameniva PSV = 53 (podle ČSN EN 1097-8:2010,Protokol č. 513/12, ZKK Hořice). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,017 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,014 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPD-040034834. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Oblast ložiska leží na sz. okraji Českého středohoří. Ložisko je tvořeno tělesem čedičové vyvřeliny zaujímající návrší Niveř. Těžený lom leží v jeho jz. části, kde byl otevřen při okraji tělesa s nejnižší bází. Ložiskové těleso patří ke starším bazickým výlevům 1. vulkanické fáze. Je tvořeno příkrovem olivinického nefelinitu o mocnosti 20-30 m. Typická je balvanitá až kulovitá odlučnost. Čedičová hornina ložiska má petrografické složení olivinického nefelinitu a s příměsí analcimu (místy olivinický amalcimo – nefelinit). Olivinický nefelinit je bazická šedočerná hornina, velmi jemnozrnná až celistvá. Obsahuje vyrostlice olivínu většinou do 1 mm, ojediněle i 5-7 mm. Mikroskopicky má hornina porfyrickou strukturu a všesměrně zrnitou základní hmotu. Vyrostlice tvoří olivín, méně augit a titanomagnetit. Základní hmota je tvořena augitem, nefelínem, olivínem a titanomagnetitem. Někdy je přítomen analcim nebo filipsit. Zpracování suroviny se provádí na dvou stacionárních technologických linkách. Primární drtírna zahrnuje jak vlastní drcení, tak dotřídění prosívkového materiálu (odvalu). Rubanina je podávána žlabovým podavačem na hrubotřídič (odhliňovač) NIAGARA 1600 mm x 4600 mm, kde dochází k dělení materiálu na nadsítný materiál (nad 120 mm), který je směřován do čelisťového drtiče SANDVIK JM 1511; a na podsítný materiál (do 120 mm), který je dopravován na třídič NIAGARA 1600 mm x 5000 mm. V rámci sekundární a terciérní části technologie je kamenivo o velikosti 0-350 mm z meziskládky pomocí tří elektromagnetických vibračních podavačů COMPACT ETC 900 mm x1500 mm dopraveno na PD (pasový dopravník) č. 204, kde je umístěna pasová váha, podle které se podavače regulují z velínu a dále elektrický magnet KIM na odstranění nežádoucích kovových předmětů. Dále je dopraveno do kuželového drtiče LOKOMO G 4214. Výstupní frakce z kuželového drtiče je dopravena na třídič NIAGARA 2000 mm x 6000 mm. Odtud je roztříděno kamenivo na podsítné 0-32 mm, které je dopraveno na třídič NIAGARA 2000 mm x 6000 mm, a na mezisítné 32-63 mm, které je dopraveno na zemní skládku. Nadsítné 63-90 mm je dopraveno do kuželového drtiče LOKOMO 1810. Rozdrcené kamenivo je dále dopraveno na třídič 1600 mm x 4000 mm. Frakce 5-63 mm je dopravena do kuželového drtiče NORBERG HP 300. Podrcený materiál je dopraven na třídič NIAGARA 2000 mm x 6000 mm, kde se roztřídí na požadované frakce a některé padají přímo do expedičních zásobníků, frakce 22-X mm je dopravena do zásobníku skluzem, frakce 0-11 mm je dopravena na třídič NIAGARA 2000 mm x 6000 mm, kde je roztříděna. Frakce 5-11, 11-22, 22-X, 11-16, 16-22, 8-11 mm lze dopravit do kuželového drtiče HP300 a předrtit na menší frakce. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 186 tis. m3

Výkleky Poř. číslo: 95

Majitel:

Českomoravský štěrk, a.s. Mokrá 359, 664 04 MokráHorákov IČO: 25502247


Číslo/subregistr: Název: Výkleky 3032900/B Název DP: Velký Újezd (č. 70489)

Adresa kamenolomu:

ČMŠ, a.s., prov. Výkleky 751 25 Výkleky

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva: droba

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody Frakce v mm Třída shody 0/2 PDK Zák. č. 102/01 0/32 PDK 13242, 13285 2/4 PDK 12620, 13043, 13242 0/32 PDK, MZK Zák. č. 102/01 4/8 PDK 12620, 13043, 13242 0/90 PDK 13242, 13285 8/16 PDK 12620, 13043, 13242 0/125 PDK Zák. č. 102/01 11/22 PDK 12620, 13043, 13242 0/150 PDK Zák. č. 102/01 16/32 PDK 12620, 13043, 13242 0/200 PDK Zák. č. 102/01 32/63 PDK 13242 0/500 PDK Zák. č. 102/01 63/125 PDK Zák. č. 102/01 200/500 PDK Zák. č. 102/01 0/8 PDK 13242 300/600 PDK Zák. č. 102/01 0/63 PDK 13242, 13285 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu využití dle  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných certifikace, dopravních ploch osvědčení  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13285 Nestmelené směsi: frakce 0/32ŠDa, 0/63ŠDa a 0/90ŠDa.



Ohladitelnost kameniva PSV = 65 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Protokol č. 31/14). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,240 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,021 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-251. Občasně se na puklinách vyskytuje drobná křemenná mineralizace. Žádné další škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny.




Ložisko drob je součástí moravického souvrství jesenického kulmu moravskoslezského paleozoika. Je tvořeno pruhem středně-hrubě zrnitých drob (s lokálními vložkami štěrčíkových slepenců) širokým 250300 m, který probíhá směrem SV-JZ. Úklon vrstev kolísá od 30 do 42 stupňů k ZSZ až SZ, ložiskový pruh tvoří pravé rameno synklinální struktury km řádu. Zhruba středem sv. části prochází regionální dislokace ZSZ-VJV směru o úklonu 75 stupňů k JJZ. Uvnitř pruhu drob bylo zjištěno cca 10 vložek jílovitých břidlic a prachovců o mocnostech 0,1-0,7 m a jedné polohy jíl.břidlice o mocnosti až 3 m. Tyto materiály tvoří cca 0,4-4,7% ložiskové výplně. Jíl.břidlice jsou velmi jemnozrnné, se světlejšími laminami prachovců. Obsah jemněji rytmického flyše narůstá hl. v JV předpolí lomu. Zde jejich obsah narůstá až na 50%. Droby i arkózy jsou složeny s polymiktního psamitického materiálu a aleuropelitické základní hmoty. Množství psamitického materiálu kolísá od 70-80 % u drob, od 80 do 90 % u arkóz, podle toho i množství základní hmoty. Velikost úlomků se pohybuje od 0,1 do 0,5 mm, u hrubozrnných drob a arkóz převládá velikost 1-2 mm. Úlomky jsou částečně opracované, často se stopami kataklázy. Jsou zastoupeny živcem (plagioklasy častější K-živce), křemenem, úlomky hornin jsou většinou sedimentárního původu (břidlice, prachovce, droby). Slídy nejsou hojné (nejčastěji muskovit, ojediněle biotit), z akcesorií zjištěn apatit, zirkon turmalín, titanit, epidot, granát, rudní minerály. Zákl. hmota je slabě rekrystalovaná, složená ze směsi jílových minerálů, chloritu, sericitu, někdy obsahuje organickou příměs. Surovina je těžena v jámovém lomu pomocí clonových odstřelů. Z rozvalu je surovina vhodnými dopravními prostředky (dempr, nákl. automobily) dopravována do stacionární úpravárenské linky. Zde je surovina drcena primárním čelisťovým drtičem SANDVIK CJ412, následně sekundárním kuželovým drtičem SANDVIK CH430 a finálně tercierním drtičem SANDVIK CH430. Surovina je průběhu úpravy odtřiďována na různých typech třídičů (SANDVIK, SDT). Úprava suroviny je suchá. Součástí technologické linky je i míchací zařízení. Finální výrobky jsou skladovány jak v ocelových zásobnících, tak i na zemních skládkách).



Zahrádka Poř. číslo: 96

Majitel:

Berger Bohemia, IČO: 45357269 kontaktní osoba: Žalud Vít tel.: 37394470


Číslo/subregistr: Název: Zahrádka 3069600/B Název DP: Zahrádka (č. 70906)

Adresa kamenolomu:

Kamenolom Zahrádka 330 35 Líšťany Plzeň-sever

Stavební kámen na výrobu drceného kameniva – spilit.

Frakce v mm

Kvalita, Třída


0/0,4 0/2 0/4 2/5 4/8 8/11 8/16 11/16 11/22 16/22

DDK DDK DDK DDK HDK HDK HDK HDK HDK HDK

Zák. č. 102/01 13242, 13043 13242, 13043 12620, 13242, 13043 12620, 13242, 13043 12620, 13242, 13043 12620, 13242, 13043 12620, 13242, 13043 12620, 13242, 13043


Ohladitelnost Alkalita Certifikace řízení výroby Škodliviny Základní geologická charakteristika Základní

Frakce Kvalita, Třída v mm


16/32 HDK 12620, 13242, 13043 0/16 HDK 13242 0/32 HDK 13242, 13285 0/45 HDK 13242 0/63 HDK 13242, 13285 32/63 HDK, BI 13242 0/22 odval Zák. č. 102/01 0/250 HDK Zák. č. 102/01 LK LK Zák. č. 102/01 zásyp LKZ 12620, 13242, 13043 červený Zák. č. 102/01 0/250 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12 620 +A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13 242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13 285 Kamenivo pro nestmelené směsi (frakce 0/32, 0/63)

Ohladitelnost kameniva PSV 59 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zpráva č. CL1/0784/13 o ročních zkouškách kameniva). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prodloužení trámce) 0,047 % délky. Dilatometrické rozpínání cementové malty (podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1) 0,015 % délky. Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-045. Žádné škodliviny nebyly při terénním šetření zjištěny. Ložisko je tvořeno mohutným, přes 1 km dlouhým, spilitovým tělesem, uloženým v komplexu okolních svrchně proterozoických hornin. Je součástí tzv. tepelskobarrandienského proterozoika. Ložiskovou horninou je spilit. Ložiskovou horninou jsou spility v různém stádiu postižené kinetickými pochody a

petrologická charakteristika Technologie úpravy a vybavení kamenolomu


Stav ke dni: června 2014

hydrotermální metamorfozou, která se projevuje amfibolizací, epidotisací a chloritizací. Převládajícím typem jsou amfibolizované spility, místy usměrněné. Poměrně častá je síť drobných kalcitových nebo křemenných žilek. Drcení, třídění, skladování a expedice výrobků probíhá na stacionární úpravárenské lince umístěné při sz. okraji dobývacího prostoru Zahrádka. Surovina je žlabovým podavačem dopravena na těžký hrubotřídič, kde se oddělí podsítná složka rubaniny (0-22 mm). Z hrubotřídiče materiál postupuje na první stupeň drcení do čelisťového drtiče s výstupem 0-200 mm. Takto podrcený materiál je sypán na meziskládku, odkud je odebírán zespodu podavači a veden na sekundární a terciérní drcení a třídící linky. Maximální roční kapacita lomu 800 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 547,3 tis. m3

Zaječí, Zaječí – U kamenné cesty Poř. číslo: 97

Číslo/subregistr: 5194100/D (Zaječí), 5244700/D (Zaječí-U kamenné cesty)

Název: Zaječí, Zaječí – U kamenné cesty Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

Majitel:



CEMEX Sand, s.r.o. – Závod 05 Zaječí, P. O. BOX 12, 691 05 Zaječí, okres Břeclav, tel.: 725 530 414, e-mail: sterkovna.zajeci@ce mex.com

Štěrkopísky

Výrobek, Frakce v mm 0/4 0/2 V 4/8 8/16 0/2

Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Třída Frakce v mm Třída shody PTK 13139, 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/16 PTK Zákon č. 102/2001 Sb. PTK 13139, 12620+A1, 13043, 13242+A1 0/125 Z PTK Zákon č. 102/2001 Sb. PTK 12620+A1, 13043, 13242+A1 16/63 PTK Zákon č. 102/2001 Sb. PTK 12620+A1, 13043, 13242+A1 Lom. kám. tas. ZK Zákon č. 102/2001 Sb. PTK Zákon č. 102/2001 Sb. Valouny koš ZK Zákon č. 102/2001 Sb. Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty



Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi podle TP 137, změna 1: zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,183 % délky po 16 dnech. Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,019 % délky). Protokol 1225/12 ZKK Hořice. Certifikát systému řízení výroby č. 1481-CPR-0177. Ve svrchní poloze (do mocnosti 1 m) bývá štěrkopísek částečně zahliněný. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Na ložisku Zaječí je využívána akumulace štěrkopísků nižší fluviální terasy řeky Dyje. Z regionálně geologického hlediska je území součástí podslezsko-ždánické jednotky vnějšího flyšového pásma Karpat. Předkvartérní podloží tvoří hustopečské slíny stáří oligocén – sp. miocén a nachází se v hloubce 6 – 8 m pod povrchem terénu. Kvartérní pokryv zastupují




fluviální sedimenty nižší akumulační terasy řeky Dyje, uložené v průběhu mladšího pleistocénu – rissu. V prostoru ložiska Zaječí je vyvinut nejmladší terasový stupeň s nadmořskou výškou povrchu prakticky totožnou s úrovní řeky, tj. 163 m n. m. Surovina má celkovou mocnost 3,9 – 6,3 m, v průměru 4,8 m. Skrývku tvoří humózní hlína o mocnosti 0,3 – 0,6 m a poloha jílovitopísčité povodňové hlíny proměnlivé mocnosti 0,0 – 1,2 m. Průměrná mocnost skrývky je 1 m. Surovinu tvoří převážně štěrkovitý písek s ojed. vložkami písčitého štěrku. Z petrografického hlediska převažují ve valounovém materiálu křemen, ruly, granitoidy a rohovce. Průměr valounů je nejčastěji 3-5 cm, valouny o průměru 10 cm nejsou časté. Dobývání štěrkopísku na ložisku Zaječí je prováděno v jedné těžební etáži o průměrné výšce stěny 4,8 m. K dobývání suroviny ze zvodněného ložiska je využit jeden těžební stroj a to plovoucí korečkové rýpadlo V40. Soubor úpravárenského zařízení pro mokrou úpravu zahrnuje sprchovaný vibrační třídič s násypkou (2x7,5 kW), dehydrátor, drtič (45 kW) a stoupací korýtkové pásy (11 kW). Štěrkopísek je po vytěžení plovoucím korečkovým bagrem dopraven soustavou pásových dopravníků do odjílovače. Odtud je materiál, po odstranění jílu a kameniva o velikosti > 70 mm, dopraven přes vyrovnávací zásobník na vibrační třídič. Zde je materiál při intenzívním sprchování tříděn na tříplošinovém třídiči s polyuretanovými síty (třídič I.) na frakci 0/4 mm. Frakce 0/4 mm, ještě před dopravením na skládku, prochází korečkovým dehydrátorem, kde dochází k odvodnění materiálu a vyplavení odplavitelných částic. Poté je kamenivo frakce 0/4 mm pásovými dopravníky dopraveno na skládku. Nadsítná frakce > 16 mm je pásovými dopravníky dopravena do drtiče a odtud je předrcený materiál dopraven zpět na vibrační třídič (třídič I.). Po roztřídění je frakce 4/16 mm vedena do nožové pračky nebo přímo na druhý stupeň třídění (třídič II). Zde dochází k roztřídění na frakce 4/8 mm a 8/16 mm a obě tyto frakce jsou pásovými dopravníky dopraveny na skládku. V prostoru úpravny je pro výrobu frakce 0/2 mm umístěna semimobilní úpravna. Materiál frakce 0/4 mm je do násypky vibračního třídiče sypán nakladačem. Po vytřídění je kamenivo frakce 0/2 mm svedeno dopravním pásem na zemní skládku a kamenivo frakce 2/4 mm je pásovými dopravníky vráceno zpět do stacionární linky. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012: Zaječí (D 5194100): 28,50 tis. m3, Zaječí-U kamenné cesty (D 5244700): 84,52 tis. m3

Zálezlice – Chlumín, Lužec nad Vltavou Poř. číslo: 98

Číslo/subregistr: 3003201/D (ZálezliceChlumín); 3003200/D (Lužec n. Vltavou)

Název: Zálezlice – Chlumín, Lužec nad Vltavou Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

Majitel:

Vltavské štěrkopísky, s.r.o., 277 43 Chlumín, okres Mělník, tel.: 315621849 IČO: 49822381





Vltavské štěrkopísky, s.r.o. – pískovna Zálezlice, 277 43 Chlumín, okres Mělník, Ředitel a obchodní zástupce: Dušan Honke tel: 602 704 972, dusan.honke@vltpis ky.cz

Štěrkopísky Výrobek, Druh, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/1 PTK, praná 12620, 13043, 13242, 13139 0/4 PTK, praná 12620, 13043, 13242, 13139 4/8 PTK, praná 12620, 13043, 13242 8/16 PTK, praná 12620, 13043, 13242 11/22 PTK, praná 12620, 13043, 13242 0/8 PTK, praná Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,087 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,050 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-036. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je tvořeno terasovými sedimenty řeky Vltavy především terasou riss 3 a wurm 1. V celém prostoru ložiska vysoce převažuje ve svrchních polohách písek, který postupně přechází ve štěrkopísek a na bázi je hrubý písčitý štěrk s valouny o velikosti 15 - 20 cm. Skrývka je kromě ornice tvořena jílovitými a písčitými půdami, které mohou místy dosahovat mocností 3 – 4 m. V těsném nadloží ložiskové polohy štěrkopísků se místy nacházejí i





holocenní povodňové hlíny a jíly. Podloží je tvořeno hnědožlutými až rezavožlutými spodnoturonskými písčitými jíly až slíny vltavo-berounské litofaciální oblasti české křídové pánve. Ložiskovým územím probíhá okraj středočeské permokarbonské pánve. Ložisko má tvar desky území má plochu 2 249 000 m2, průměrnou mocnost skrývky kolem 2m (místy včetně vátého hlinitého písku) a suroviny kolem 10 až 11m. Ložisko je tvořeno fluviálními štěrkopísky. Valouny štěrkové frakce jsou na ložisku ohlazené, isometrické nebo krátce protažené, stupeň opracovanosti je semiovální a často s nerovným povrchem. Průměrný index plochosti se pohybuje mezi 2,05 a 2,33. Ve štěrkové frakci nad 5 mm převládá křemen (54 %), dále jsou hojně zastoupeny křemence, spility a buližník. Méně časté jsou droby, žuly, ruly, pískovce a křemenné porfyry. Ve frakcích pod 5 mm také převažuje křemen - obsahy kolísají od 60 do 86 %, kromě úlomků hornin se objevují i úlomky živců (do 6 %) a slíd (do 1,5 %). Dobývání suroviny je prováděno plovoucím korečkovým bagrem ROHR na celou mocnost ložiska. Na bagru je oddělovací rošt, který oddělí frakci nad 200 mm a surovina jde přes odvodňovací třídič. Voda z odvodňovacího třídiče jde přes hydrocyklon, jehož součástí je odvodňovací síto a zachycené jemné podíly se vrací zpět do vytěžené suroviny. Tento způsob těžby zajistí odjílování přímo na těžebním stroji. Vytěžená a upravená surovina je přepravována pasovou dopravou do technologické linky. Úprava suroviny je prováděna ve stacionární úpravárenské lince dle stanoveného technologického postupu: 1. úpravna: vstupní třídič Metso, kuželový drtič Svedala H3000 i EC, třídič na drcené kamenivo Metso, odvodňovací třídič Metso, 2 hydrocyklony Warman, pračka štěrku a aquamator, vyrovnávací zásobníky (třídění mokrým způsobem na frakce 0/4, 4/22 a nad 22mm; frakce 0/4 je po vytřídění upravována v aquamátoru; frakce 4/22 jde přes zásobník a nožovou pračku do 2 úpravny; nadsítné nad 22mm je předrceno v kuželovém drtiči, a jde přes třídič a nožovou pračku do 2 úpravny; technologická voda z třídičů a aquamátoru je zpracována v hydrocyklonech); 2. úpravna: třísítný třídič kameniva Svedala (třídění mokrým způsobem na frakce 4/8, 8/16, 11/22; voda z třídičů jde na rozplavení vstupní suroviny v 1 úpravně). Maximální roční kapacita lomu 600 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 314 tis. m3

Bohuslavice - Závada Poř. číslo: 99

Majitel:

KAMENOLOMY ČR s.r.o. Polanecká 849 721 08 Ostrava – Svinov IČO: 49452011







Název: Bohuslavice-Závada Název DP: Bohuslavice (č. 71050)

Adresa kamenolomu:

KAMENOLOMY ČR – Pískovna Bohuslavice, Bohuslavice 74719

Štěrkopísek Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Frakce v mm Třída shody 0/4 DDK 12620,13242,13139 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední dle TP 137, změna 1 (12/2013ZKK Hořice; zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,127 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1: průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,059 % délky. Certifikát řízení výroby č. 1392-CPR-485. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je součástí glaciálních sedimentů kvartérního stáří (pleistocén, riss). Jeho bezprostřední podloží je tvořeno kvartérními glacilakustrinními jíly, písčitými jíly nebo souvkovými hlínami, odpovídajícími sálskému zalednění. Vlastní ložisko je tvořeno glacilakustrinními písčitými sedimenty sálského zalednění. Jeho mocnost se pohybuje od 22 m do 27 m, jeho báze i strop jsou zvlněné. Z hlediska zrnitostního složení převládají na ložisku písky (cca 80%), méně jsou zastoupeny jílovité písky (14 %) a nejméně štěrkovité písky s proměnlivým podílem jílovité složky. Nadloží ložiska je tvořeno sprašovými hlínami s horizontem humusovité hlíny (ornice) na povrchu. Pod nimi se vyskytují náplavové písčité hlíny a jílovité písky. Mocnosti skrývky místy dosahují až několika m. Tektonické porušení ložiska nebylo zjištěno. Charakteristický písek je světle hnědý, hnědý, rezavý žlutý až bělavě šedý, středně zrnitý, nebo jemnozrnný. Ve složení písčité frakce převládá křemen, mimo něj je zastoupena pestrá škála hornin (zastoupení podobné jako u hrubé frakce). V píscích se místy vyskytují proplástky jílů nebo souvkových hlín. Struktura písků odpovídá prostředí vzniku. Na ložisku jsou patrné subhorizontální vrstvy o mocnosti cm až desítek cm, lišící se barvou nebo zrnitostním

složením. V detailu je běžné šikmé nebo křížové zvrstvení. Celkem surovina obsahuje cca 1– 10 % valounů. Valouny jsou v hornině rozmístěny velmi nepravidelně, jejich koncentrace je vyšší při stropu a bázi ložiska. Jejich petrografické složení je velmi pestré a odpovídá transportu materiálu ledovcem z rozlehlých oblastí severní Evropy. Z petrografického hlediska převládá křemen, méně jsou zastoupeny vyvřeliny, pískovce a silicity, ostatní horniny jsou zastoupeny v podřadné míře. Valouny jsou často navětralé, zvětralé až zcela rozložené, což omezuje využitelnost hrubé frakce. Vedle valounů se ojediněle v hrubé frakci vyskytují konkrece černého limonitu cm rozměrů. Některé jsou duté, některé vyplněné práškovitým limonitem nebo pískem. Mobilní technologická linka. Těžený štěrkopísek do vibrační násypky, za sucha přes třídič. Vyrobené 2 frakce (do 4 mm a nad 4 mm) dopravníkem deponovány v areálu těžebny.

Technologie úpravy a vybavení kamenolomu Maximální roční kapacita lomu, těžba Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 46 tis. m3 za rok 2012 Ortofotomapa ložiska/celkový pohled na technologický komplex úpravny kameniva


Zlosyň 1 – 3 Poř. číslo: 100

Majitel:






Číslo/subregistr: 5269400/D (Zlosyň 1); 5277000/D (Zlosyň 2); 5272200/D (Zlosyň 3)

Název: Zlosyň 1 – 3 Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

České štěrkopísky spol. s r.o. – Pískovna Zlosyň, Zlosyň 277 44 p. Vojkovice u Kralup n. Vlt. okres Mělník

Štěrkopísky Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/4 praná, DDK 13139, 12620, 13043, 13242 4/8 praná, DDK 12620, 13043, 13242 8/16 praná, DDK 12620, 13043, 13242 16/22 praná, HDK 12620, 13043, 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,053 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,046 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-443. V těžené surovině se objevují nepravidelně proplástky jílu a sporadicky organické částice. Proto se větší část těžené suroviny (až 70 %) upravuje mokrou cestou. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Užitková složka tvoří polohu o průměrné mocnosti 8,4 m (min. mocnost 2,7 m, max. pak 11,2 m). Jedná se o fluviální uloženiny vysoké terasy Vltavy (dle úrovně báze této terasy v cca 185 m n. m. jde patrně o terasu stáří mindel 2). Pod hlínami je proměnlivě mocná vrstva zahliněných jemnozrnných písků (většinou okolo 0,5 m) a pod nimi jsou již fluviální





uloženiny, které jsou středem těžařského zájmu. Jejich mocnost se pohybuje mezi 2 a 9 m. Vývoj jejich složení odpovídá u nás běžně se vyskytujícímu gradačnímu zvrstvení fluviálních náplavů – s hloubkou materiál hrubne a zvětšuje se v nich množství hrubších frakcí (roste množství a velikost valounů). V ploše těžebny se nachází pod fluviálními uloženinami denudační zbytek cenomanských hornin o mocnosti cca 10 – 15 m. Cenomanské vrstvy jsou tvořeny mnohonásobně se střídajícími vrstvami různých druhů pískovců a slepenců s polohami jílů s množstvím přechodů mezi těmito horninami. Pod křídovým souvrstvím již vystupují jílovité břidlice barrandienské provenience. Na nevýhradním ložisku Zlosyň se ve štěrkopískové surovině vyskytují štěrkové frakce (asi 70 % suroviny) a písčité frakce (asi 30 % suroviny) a vzhledem k tomu, že hrubší frakce leží u báze ložiska, se předpokládá využití drtiče především při spodních partiích ložiska. Zároveň se na ložisku nepravidelně vyskytují proplástky jílu a sporadicky organické částice a z tohoto důvodu je větší část těžené suroviny (až 70-80 %) upravována mokrou cestou. Pro dosažení vyšší kvality štěrkopísku se počítá snížením odplavitelných částic pod 1,5 % ve šnekové pračce. Pro potřebu praní suroviny se odebírá závlahová voda z řeky Vltavy a z vlastních 4 zdrojových studní a z jímek - nádrží u potoka Černávka. Technologie se sestává ze stacionární linky se sprchováním, drtiče, pračky písku a čističky vody. Materiál je kolovými nakladači s čelní lopatou nejprve dopravován na dvousítný třídič Sandvik Master Flo CS 216 se sprchováním. Nadsítné je dopraveno po pasech přes vyrovnávací násypku do kuželového drtiče Sandvik H 4800 a znovu se vrací na třídič. Podsítné i s vodou se dopravuje do pračky Binder BDSF 40/15/07, písek po pásových dopravnících na deponii a voda do čističky. V čističce dochází k usazení jílových částic a jejich odčerpání do kalového pole, voda se čerpá znovu na úpravárenskou linku. Čistá voda k výrobě je doplňována z vrtů a ze zavlažovacího potrubí z řeky Vltavy. Kamenivo z prvního třídiče je dopraveno na třístupňový třídič Sandvik Master Flo CS 144 se sprchováním. Odtud po pasech se dopravuje na jednotlivé deponie. Součástí mokré úpravárenské linky je třídič, drtič (kuželový) a šneková pračka štěrkopísku (technologická linka METSO MINERALS). Technologii úpravy štěrkopísku představuje linka na mokrou úpravu písku (třídění, drcení, praní ve šnekové pračce a odvodnění), třídič na třídění suchého písku (těžený písek s asi 5 % vody). Vytěžený štěrkopísek je kolovým nakladačem nasypáván do násypky pračky na síta třídiče. Síta jsou sprchována tlakovou vodou. Z drtiče jsou rozdrcené frakce vedeny zpět na sprchovaná třídicí síta. Jemná frakce, která projde oky 4 mm, jde spolu s vodou do šnekové pračky, kde jsou jílovité částice rozplaveny a vymývají se z písku (jílovité příměsi se rozplaví do koloidního stavu, tím se eliminují kohezní síly mezi částicemi). Voda z pračky obsahující jílovité částice a jemný písek (do 0,05 mm) odtéká do sedimentační části jímky. Mokrou cestou je zušlechťováno asi 350 - 400 tis. m3/rok těžené suroviny. Úpravárenské linky (třídiče) jsou vybaveny vynášecími pásy pro jednotlivé frakce tříděného písku – frakce jsou ukládány na expediční skládky. V ploše ložiska se nachází mobilní betonárka stavebnicové konstrukce (typ Merko MB 1,0) která je určena pro výrobu transportbetonu nebo betonu. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 478 tis. m3

Zbraslav Poř. číslo: 101

Majitel:


Název: Zbraslav Název DP: Záběhlice (Zbraslav) (č. 70231), Zbraslav III – Jíloviště (č. 71025)

Adresa kamenolomu:


KÁMEN Zbraslav Kamenolom Zbraslav, Žitavského 1178, 156 21 Praha 5


Stavební kámen na výrobu drceného kameniva, horninová směs (tufit, metatuf, spilit)

Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Frakce v mm Třída Prohlášení shody Frakce v mm Třída Prohlášení shody 0/4 neprané 12620, 13043, 13242 16/32 neprané 13043, 13242 2/5 neprané 13043, 13242 0/2 neprané 13242 4/8 neprané 12620, 13043, 13242 32/63 neprané 13242 8/11 neprané 13043, 13242 0/16 neprané 13242 8/16 neprané 12620, 13043, 13242 0/32 neprané 13242 11/16 neprané 12620, 13043, 13242 0/63 neprané 13242 11/22 neprané 13043, 13242 63/125 neprané mimo normu 16/22 neprané 12620, 13043, 13242 0/125 neprané mimo normu Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 54 pro směs hornin a PSV = 51 pro spilit (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zpráva o ročních zkouškách kameniva 2013). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi maximální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,295 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,058 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-495. Spility mohou obsahovat zvýšený podíl amorfního SiO2, který způsobuje alkalicko-křemičitou reakci (ASR). Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko přísluší ke svrchnímu proterozoiku, resp. ke kralupsko-zbraslavské skupině, jako zbraslavský pruh (směru SV-JZ) max. 8,5 km dlouhý a 1 km široký (vázaný na antiklinálu Cukráku). Kralupsko-zbraslavská skupina je tvořena komplexem velmi slabě metamorfovaných, převážně peliticko - psamitických hornin, výjimečně i psefitických pyroklastik, tufů a tufitů s vložkami efuziv bazického až kyselého rázu. V prostoru ložiska a okolí je representována prakticky jen davelským souvrstvím, které má v nejvyšší části





prokřemenělé břidlice lečických vrstev (mocnost 50-150 m). Z vulkanosedimetárních hornin jsou nejvíce zastoupeny popelové tufy s příměsí pískových zrn (křemen, živec - albit). Přibýváním písku přecházejí v pískovito-popelové až pískové. Hlavními minerály jsou živec a křemen, dále kalcit, chlorit aj. U jemnozrnných typů je častý opakní pigment, tvořený většinou drobnými zrnky sulfidů. Ojedinělý je prehnitizovaný tuf a aglomerátový tuf či vulkanosedimentární brekcie. Z tufitů jsou nejhojnější pískovo-popelové s úlomky živců (albit) a křemene v jílových minerálech. Hojný je karbonát a opakní sulfidický pigment. Ojedinělé jsou popelové tufity. Sedimenty jsou zastoupeny tufitickými břidlicemi a jílovitými se značnou příměsí sulfidického pigmentu. Vulkanity byly klasifikovány jako spility s vyrostlicemi plagioklasu, v mikrokrystalické směsi zrn živce, chloritu, sericitu a ± křemene. Celá technologická linka se skládá ze stacionární linky, dále semimobilní třídírny semimobilní drtírny. Klasické drcené kamenivo je zajišťováno drcením na třech stupních drcení s uzavřením výrobního okruhu a kalibrací hotových výrobků. Primární drcení je zajištěno kuželovým drtičem KKD 1200, do jehož drtícího prostoru je surovina navážena dempry. Druhý stupeň drcení probíhá na kuželovém drtiči KDH 1500 po předchozím odtřídění frakce 0/16 (jako odhlinění). Tento drtič je v době poruchy nahrazen záložním kuželovým drtičem SY 1045. Takto zpracované kamenivo je dále vedeno přes odlehčovací třídič VP 3, kde je odtříděna frakce 0/4 mm a větší než 22 mm, které jsou vedeny k dalšímu zpracování a frakce 4/22 je kalibrována na drtiči BD 12 pro zvýšení tvarového indexu zrn. Dále materiál pokračuje na hlavní třídírnu, kde je rozdělen na dvě souběžné linky a tříděn na dvou třídičích VTK 2000x5000 a čtyřech třídičích Binder SS 2000x8900 na hotové výrobky všech frakcí od 0 mm do 63 mm. Pro odtřídění frakcí 8/11 a 11/16 mm je mezi třídiče Binder vsazen třídič VTK 2000x5000/1. Veškeré roztříděné kamenivo je po jednotlivých frakcích uloženo do ocelových zásobníků, odkud je expedováno. Ze zásobníků je možno kamenivo větší než 22 mm odebrat vibračními podavači na sběrný pásový dopravník a přepravit k třetímu stupni drcení na dvou kuželových drtičích CH 440 a KDH 1250. Odtud je materiál veden do prostoru druhého stupně drcení na odlehčovací třídič VP 3 a kalibrátor BD 12. Dále pokračuje materiál smíchaný s materiálem po druhém stupni drcení. Tím je celý výrobní okruh uzavřen. Semimobilní třídírna je tvořena třídičem TORNÁDO a třídí surovinu na frakci 0/2 mm a 2/5 mm a haldovacími dopravníky je ukládána na zemní skládky. Semimobilní drtírna drtí navětralé partie lomové stěny. Do primární násypky je kolovým nakladačem dávkována surovina, která je přes odhliňovací vibrační podavač dopravena do čelisťového drtiče PSP DCD 1000x700. Dále je materiál veden přes odhliňovací skluz do sekundárního kuželového drtiče METSO GP 100 a na třídič VTK 1600x4000 , kde je tříděn na hotové výrobky fr. 0/32, resp.0/63, 32/63 a 63/125 mm. Technologické varianty výroby zajišťují prakticky plnou výtěžnost suroviny bez skládkování odpadních frakcí. Prašnost technologické linky je odstraněna odsávacím zařízením, v kombinaci s mlžením a odhlučení je zajištěno opláštěním hlavní třídírny. Všechny objekty prošly v posledních létech rekonstrukcí a modernizací. Maximální roční kapacita lomu činí 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 v DP Záběhlice (Zbraslav) činí 149,25 m3; v DP Zbraslav III-Jíloviště činí 35,30 tis. m3.

Žabčice Poř. číslo: 102

Majitel:

Písek Žabčice, s.r.o., Slovanské náměstí 9, 612 00 Brno-Královo Pole IČO: 60726041







Název: Žabčice Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

Písek Žabčice, s.r.o. - Pískovna Žabčice, 664 63 Žabčice

Štěrkopísky Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/4 DTK, praná 12620, 13139, 13242 0/4 DTK, nepraná 12620, 13139, 13242 4/8 HTK, praná 12620, 13242 8/16 HTK, praná 12620, 13242 16/32 HTK, praná 12620, 13242 0/32 STK, praná 12620, 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,059 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,048 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1481-CPR-0191. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Z regionálně geologického hlediska je území součástí neogénu karpatské předhlubně. Zastoupené typy sedimentů náleží spodnímu badenu – moravu. Území patří do střední skupiny teras akumulací Svratky a Jihlavy, vytvářející rozsáhlou plošinnou terasu syrovickoiváňskou, s relativní výškou 40-45 m. Její báze je velmi nepravidelná, s rýhami hlubokými až 10 m. Její výška kolísá mezi 196 až 216 m, relativně 16-36 m nad úrovní Svratky. V syrovickoivaňské terase byly vymezeny čtyři dílčí terasy s bází 14-40 m nad úrovní současného toku řeky Jihlavy. V hlubších částech souvrství převládají šedé a nazelenalé vápnité jíly s ojed. polohami štěrku. Ve svrchní části převládají šedé jemnozrnné křemité písky s proplástky jílu. Štěrkopísky a písky bratčického terasového stupně. I. litologický typ - písek štěrkovitý až jílovito-štěrkovitý, unimodální, středně dobře až špatně vytříděný, ve štěrkové frakci převažují živce a křemen a rula.




II. litologický typ - středně zrnitý štěrkovitý písek, převážně žlutohnědý, s polohami písčitých jílů, unimodální, středně dobře vytříděný, s maximem ve frakcích 0,5 - 2 mm. III. litologický typ - písčitý štěrk drobnozrnný a ž hrubozrnný písek štěrkovitý, žlutohnědý, bimodální, s maximy v 16 - 32 mm a 0,125 – 0,25 mm. Ve štěrkové frakci jsou ruly, křemen, pískovce, křemence aj. IV. litologický typ - jemnozrnný písek jílovitý, šedý až šedozelený, unimodální, dobře vytříděný, s maximem ve frakci 0,25 - 0,5 mm. Jedná se o mobilní úpravárenskou linku. Při těžební činnosti se používá kolového nakladače, bagru a buldozeru. Písek je těžen v jámové pískovně na dvou etážích za sucha. Pro těžbu a nakládku suroviny jsou v pískovně dva nakladače VOLVO. Vytěžená surovina je buď přímo od stěny nakládána na dopravní prostředky a odvážena, nebo je nakladači vysypávána do násypky mobilní třídící linky a dále mechanicky tříděna podle velikosti frakce na drobné a hrubé kamenivo. Surovina z I. etáže s převažující písčitou frakcí je tříděna na třídící lince COMANDER 408 za sucha. Převážná část ložiskové suroviny (frakce 0/32) se však dále upravuje mokrou cestou na třídící lince POWERSCREEN. Pohon třídící linky je elektrický. Na lince jsou natěžené štěrkopísky roztříděny na jednotlivé frakce (0/4, 4/8, 8/16, 16/32 mm) a deponovány. Hrubá frakce 32/63 mm a 63/125 mm jsou předrcována na mobilním drtiči. Z deponií jednotlivých frakcí jsou nakladači VOLVO příslušné frakce nakládány na automobily zákazníků, odváženy k expediční váze a odtud pak expedovány k příslušnému zákazníkovi. Jedná se o frakce 0/4, 4/8, 8/16, 16/32, 0/63, 32/125 mm. Hrubá frakce 32/125 mm je občas drcena na mobilním drtiči TESAB na menší frakce, které jsou tříděny spolu s těženým kamenivem na třídící lince mokrou cestou na frakce 0/4, 4/8, 8/16, 16/32 mm. Technologická linka na suchou úpravu kameniva má naftový pohon. Technologická linka na mokré třídění je na el. pohon. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 171,67 tis. m3

Želešice Poř. číslo: 103

Majitel:




Název: Želešice Název DP: Želešice (č. 70445)

Adresa kamenolomu:

KÁMEN Zbraslav, a.s. - Kamenolom Želešice, 664 43 Želešice

Stavební kámen – amfibolit

Výrobek, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Frakce v ČSN EN, Frakce v mm shody mm Prohlášení shody 0/2 12620, 13043, 13242 32/63 13242 0/4 12620, 13043, 13242 0/32 13242 2/4 12620, 13043, 13242 0/63 13242 4/8 12620, 13043, 13242 kamenivo 63-150 mm mimo normu 8/11 12620, 13043, 13242 netř. štěrkodrť 0/100 mimo normu 8/16 12620, 13043, 13242 LKN mimo normu 11/16 12620, 13043, 13242 LK mimo normu 11/22 12620, 13043, 13242 skrývka mimo normu FILER 12620 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace



Ohladitelnost kameniva PSV = 53 (podle ČSN EN 1097-8:2010, Zkouška ITT 2012). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,016 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B,Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,016 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-491. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko je tvořeno amfibolovcem brněnského masivu. Je to nejstarší diferenciát brněnského masivu. Byl vlivem intenzivní a několikrát opakované dynamometamorfozy silně tektonicky postižen a přeměněn na řadu amfibolovec - albit-epidotický amfibolit - aktinolitická břidlice chloritická břidlice. Amfibolovec a amfibolit tvoří plynulé přechody. Horniny obsahují tenké žilky aplitu, pegmatitu, ojediněle amfibolického porfyritu. Břidličnatost má směr SZ - JV až S - J. Poruchová pásma mají šířku 0,5 až 3 m, drcené zóny 3 až 10 m. Systémy puklin mají směr 60 - 75° nebo 135 - 150°, úklony k S nebo J 55 - 80°. Místy jsou i ploché úklony 15 - 40 st.




Ložisko je zařazeno do 2. typu jako velké ložisko, jednotného uložení, tektonicky slabě porušené, s částečnou technologickou variabilitou a řadou žilných hornin. Amfibolovec - je slabě metamorfovaný, usměrněný, s proužky epidotu s chloritem. Často obsahuje tenké žilky aplitu. Hornina je masivní, jemnozrnná, s výraznou paralelní texturou. Barva je šedavě zelená. Technologie zpracování kameniva je stacionární. Současné vybavení umožňuje třístupňové zdrobnění s možností čtvrtého stupně zdrobnění, které vyhovuje požadavkům trhu a bezpečnému provozu. Klasické drcené kamenivo je zajišťováno drcením na třech, resp. čtyřech stupních drcení s uzavřením výrobního okruhu. Jedná se o primární drtič C 125, sekundární a terciální kuželové drtiče HP 300 a vratný okruh přes vrchní síto třídiče KS DD 1600x6000 v sekundárním okruhu, resp. KS DD 1900x6000 v terciálním okruhu na hranici okatosti 40, resp. 22 mm. Tím jsou dány možnosti výroby frakcí od 0 do 22 mm s finálním tříděním na třídičích KS DD 1900x6000 (již výše zmiňovaném) a MV 2600x7600 mm. Pro dosažení co nejvyšší kvality zrn v drceném kamenivu a zvýšení podílu kameniva o velikosti do 11 mm je možno frakce 11/22 mm předrcovat na čtvrtém stupni drcení- kuželovém drtiči GIRADISK 36“. Do linky je po druhém stupni drcení vložen třídič EDT 1500x3000 mm, na kterém je možno vyrábět frakci 32/63 mm. Pro maximální využití suroviny je možno použít i odhlinění z prim.části technologie, které je prováděno na třídiči SLS/KS-DD 1600x5000 mm ještě před primárním drcením (frakce 0/32 mm) jako zásypový materiál. Odprášení technologické linky je prováděno odsáváním, kde jsou odprašky ukládány do zásobníku fileru. Tyto odprašky jsou také prodávány zákazníkům vypouštěním do přistavených autocisteren VLC. Protože byly zvýšeny požadavky na dodávky kameniva vhodného pro zhutnění a podkladní vrstvy, velikosti 0/63, resp. 0/100 mm, byla v areálu lomu postavena další technologická linka, pro výrobu pouze těchto frakcí. Sestává se z jednostupňového drcení na čelisťovém drtiči DC 950x700 s předchozím odhliněním na podavači VPR 1000x4000, třídiče SVT 2200x4000 s uložením hotových výrobků na zemní skládku. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 189,63 tis. m3

Praskačka Poř. číslo: 104

Majitel:






Základní


Název: Praskačka Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

České štěrkopísky spol. s r.o. – Pískovna Praskačka, 503 27 Praskačka, okres Hradec Králové

Štěrkopísky Výrobek, Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody Frakce v mm 0/4 DDK 13139, 12620, 13043, 13242 0/4 praná, DDK 13139, 12620, 13043, 13242 4/8 praná, HDK 12620, 13043, 13242 8/16 praná, HDK 12620, 13043, 13242 Zahradní kámen Zák. č. 102/01 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,123 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,030 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-447. Škodlivé složky ložiskové výplně pouze ve svrchních partiích – hlinito-jílovitá příměs. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Jedná se o stěnovou zahloubenou pískovnu u silnice na sv. okraji obce Praskačka. Z geologického hlediska jsou využívány fluviální štěrkopísky labské terasy VIIa, (dle B. Balatky, 1966). Jedná se o stěnovou rozsáhlou pískovnu, ve svrchní části převládají rezavě hnědé písčité štěrky, ve spodní části žlutohnědé až rezavé písky s vložkami písčitého štěrku a štěrku, zrnitostně i barevně odlišné. Průměrná mocnost ložiska je až 13 m. V podloží se nalézají křídové slínité jíly a slínovce. Hladina podzemní vody se nachází cca 2-4 m pod stávající úrovní báze těžebny. Těžebna je zahloubena její bázi o nejméně 3 m a tím se realizuje těžba z vody. Jedná se o špatně vytříděný písek se štěrkem, jednotlivé polohy jsou horizontálně, místy

petrologická charakteristika Technologie úpravy a vybavení kamenolomu



křížově zvrstvené. Z hlediska charakteru valounů se obsahově jedná o cca 20-ti % zastoupení pestře zbarveným křemenem o velikosti do 2 cm, ojediněle do 4 cm, většinou nedokonale opracovaným. Jedná se o moderní semimobilní technologickou linku. Těžba štěrkopísku se provádí pomocí korečkového rypadla Rohr K 110R. Úpravárenská linka je velmi moderní a semimobilní. Úprava vytěžené suroviny se realizuje za mokra na třísítovém třídiči Powerscreen Chieftain 2100X a dehydrátoru Binder+Co TP 177A. V prohlubních báze těžebny jsou vytvořené vodní nádrže pro úpravu suroviny mokrou cestou - praním. Po úpravě praním a třídění je surovina velmi kvalitní a vhodná pro betony. Maximální roční kapacita lomu 200 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 7 tis. m3

Konárovice – Veletov Poř. číslo: 105


Majitel:


Název: Konárovice – Veletov Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

České štěrkopísky spol. s r.o. – provozovna Veletov, Veletov 280 02, Kolín 2

Štěrkopísky


Výrobek, Frakce v mm 0/1 0/4 Zásyp

Kvalita, Třída


praná, DDK praná, DDK Zásypový materiál

12620, 13043, 13242, 13139 12620, 13043, 13242, 13139 -----

* - Ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů se nejedná o „stanovený výrobek. Na výrobek nebyly stanoveny technické požadavky ve smyslu § 1 nařízení vlády č. 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů a u výrobku nebylo provedeno posouzení shody podle tohoto nařízení vlády.




Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi střední podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,168 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,043 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPR-450.


Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Z regionálně geologického hlediska leží zájmové území na jižním okraji české křídové pánve, v kolínské faciální oblasti. Pro tuto oblast jsou typické mořské sedimenty spodnoturonského stáří (sv. křída, mezozoikum) zastoupených šedomodrými z části písčitými slínovci a jílovitými vápenci, které u svého povrchu přecházejí v jílovitá eluvia. Geologické podloží tvoří v zájmovém území Kutnohorské krystalinikum. Sedimenty kvartérní terasy začínají bazálními štěrky. Většinu ložiskové polohy pak představují především středně zrnité písky, s nízkým podílem jemné i hrubozrnné frakce. Místy jsou vyvinuté polohy hrubozrnných písků a písčitých jílů. Mocnost štěrkopísků kolísá v rozsahu 5-15 m. Vrstevní sled je na převážné části území ukončen cca 0,5 metrů mocnou humózní vrstvou. Ložisko je součástí terasového systému řeky Labe. Jeho podloží je tvořeno šedými nebo





zelenavými spodnoturonskými slínovci bělohorského souvrství. Při stropu bývají slínovce navětralé s rezavými smouhami a náteky na odlučných plochách. Vlastní ložisko je vyvinuto v terase würmského stáří (dle Balatky tzv. VII. stupeň). Surovinu na ložisku představují klasické fluviální štěrkopísky. Obsah odplavitelných částic a jemného písku je minimální, střednězrnitý až hrubozrnný písek je zastoupen 70-80 %, zbývající část tvoří valouny až do velikosti 63 mm, přičemž nejvíce je zastoupena zrnitostní frakce 4-8-32 mm. Hladina podzemní vody se pohybuje dle provedených hydrogeologických či geologických průzkumů 2,5 – 4,5 m pod terénem. Litologicky jde především o fluviální písky a písky s ojedinělými štěrky při bázi ložiska. V profilech se vyskytují až několik metrů mocné polohy různě zrnitých písků, které mají lokální, nepravidelnou příměs štěrků, popřípadě obsahují tenké vykliňující polohy písčitých štěrků, mocných často jen několik centimetrů až decimetrů. Zároveň bývá v písčitých polohách velmi zřetelné horizontální, šikmé, místy i křížové zvrstvení. Bazální část je tvořena hnědými až šedými štěrkopísky, které obsahují 25 % (výjimečně více) valounů o velikosti do 5 cm. Petrografické složení valounů je pestré, vedle převažujícího křemene se vyskytují granitoidy, porfyrity, svory, fylity, křemence, sedimenty jsou zastoupeny proterozoickými buližníky a křídovými pískovci a slínovci. Vzácně se vyskytují silicifikovaná dřeva, jaspis a achát. Svrchní část je tvořena světle hnědými písky. V jejich složení převládá křemen, v malém množství se v nich vyskytují živce, slídy, glaukonit, ojediněle jiné horniny a minerály. Množství jemných částic, které jsou reprezentovány především jílovými minerály, je nízké, obvykle do 3%. Ve svrchní části ložiska se místy vyskytují váté (eolické) písky. Jedná se o bělavé jemnozrnné písky s velikostí zrna do 1 mm. Při těžbě jsou váté písky přimíchávány do ostatní suroviny. Tato surovina představuje kvalitní písky nejnižší labské terasy. Jedná se o moderní semimobilní technologickou úpravu. Surovina je těžena z vody, dle potřeby tříděna, což rovněž podporuje její kvalitu. Úprava suroviny je realizována zrnitostním tříděním na prodejní frakce písku a částečně i štěrku. Technologii úpravy štěrkopísku představuje úprava (třídící síta, drtič). Vytěžený štěrkopísek je kolovým nakladačem nasypáván do násypky a pasem dopraven na sprchovaná třídící síta. Těžba suroviny se provádí pomocí korečkového rypadla Rohr K 110R, úprava vytěžené suroviny se provádí za mokra na třísítném třídiči McClosky S 190 - 3DR kde se sprchováním frakce vytřídí na 4/8, 8/16,16/22 mm. Zbylé podsítné ze sprchového třídiče putuje do dehydrátoru Binder BDSF, kde odchází frakce 0/2, 0/4 mm na haldovací dopravníky. Vzhledem k obsahu štěrkové frakce (méně než 20 % suroviny) a vzhledem k tomu, že hrubší frakce leží u báze ložiska, se předpokládá v budoucnu i využití drtiče. Písek je v těžebně upravován pro jednotlivé frakce tříděného praného písku – ukládané na skládky. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 50 tis. m3

Čavyně, Čavyně – Radčice, Čavyně – Vodňany Poř. číslo: 106

Majitel:



Číslo/subregistr: 5279100/D (Čavyně); 5279000/D (Čavyně-Radčice); 5277600/D (Čavyně-Vodňany)

Název: Čavyně, Čavyně – Radčice, Čavyně – Vodňany Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

České štěrkopísky spol. s r.o. – Pískovna Čavyně, pískovna Čavyně 389 01 Vodňany Čavyně okres Strakonice

Štěrkopísky Výrobek, Frakce v mm 0/1 0/4 0/4 B 4/22

Kvalita, Třída


praná, DDK praná, DDK praná, DDK praná, HDK

12620, 13043, 13242, 13139 12620, 13043, 13242, 13139 ---------







Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.



Širší okolí zájmového území patří z hlediska regionálně-geologického členění území ČR do intenzivně metamorfovaných a silně zvrásněných hornin moldanubika, pokrytých třetihorními pánevními sedimenty a čtvrtohorními fluviálními náplavy. Vlastní lokalita je součástí poměrně rozsáhlého tektonicky založeného údolí v horninách moldanubika, které bylo následně modifikováno říční erozí a postupně vyplněno terciérními fluviolakustrinními sedimenty mydlovarského souvrství západního výběžku budějovické pánve a v závěru, po přestavbě říční sítě a říční erozi, též kvartérními terasovými sedimenty řeky Blanice. Průměrné mocnosti suroviny na ložisku činí 17,2 až 19,5 m. Z petrologického hlediska se v převažující jemnozrnné frakci 0/2/4 mm jedná o převahu křemenných hornin (křemene monokrystalického a polykrystalického), dále živců, metamorfovaných hornin (ortorula, migmatizované pararuly), středně zrnité granity, granodiority, z těžkých minerálů se nachází ilmenit, titanit, apod. Kvartérní surovina má průměrný podíl hrubého kameniva 20 až 40 hm. %. Maximální velikost jejich klastů činí 12 cm. Obsahy jemných částic v kvartérní surovině činí obvykle 5 až 10 hm. %. Terciérní surovina je tvořena téměř výhradně drobným kamenivem. Smíšená kvartérní a terciérní surovina je v rozsahu průzkumem ověřené části akumulace kvartérních a terciérních sedimentů (20 m pod povrch terénu) tvořena převážně drobným kamenivem. Obsahy jemných částic ve smíšené kvartérní a terciérní surovině činí obvykle 10 až 15 hm. %.

Technologie úpravy a Štěrkopísek je upravován mokrou cestou (asi 90 % těžené suroviny, max. 400 tis.t.r-1) a vybavení tříděním. Mokrá úprava zahrnuje třídění a praní štěrkopísku. Technologie se sestává kamenolomu z moderní stacionární třídící linky s doplňkovým semimobilním zázemím. Těžená surovina je



upravována mokrou cestou na třídící lince a v pračce s odvodňovacím zařízením. V pračce jsou sníženy odplavitelné částice pro dosažení vyšší kvality suroviny. Těžba probíhá moderním drapákovým rýpadlem ROHR RS 4,2/140, vybaveným hrubým a jemným třídičem. Na hrubém třídiči surovina projde na lineárních odvodňovacích sítech stroje typu: H2PP 5000/2000, dále na jemném třídiči typu H1P 4000/1800. Dále postupuje po pasových dopravnících typu DP03 do třídící linky na třídič BINDER typ KS/DD 2500 X7 a do dehydrátoru BINDER typ BDSF 40/15/07 a dále po pasových dopravnících na skládku. Surovina, která projde sítem s oky 4 mm, je skluzem s vodou svedena do pračky, kde jsou rozplaveny jílovité příměsi (do koloidního stavu při eliminaci koheze mezi jemnými částicemi). Maximální roční kapacita lomu 600 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 132 tis. m3

Otradovice Poř. číslo: 107

Majitel:




Název: Otradovice Název DP: bez DP

Adresa kamenolomu:

České štěrkopísky spol. s r.o. – provozovna Otradovice, Otradovice 294 74 p., Předměřice nad Jizerou, okres Mladá Boleslav

Štěrkopísky Výrobek, Frakce v mm 0/4 0/1 Kámen netříděný Zásypový materiál

Kvalita, Třída


praná, DDK praná, DDK -----

13139, 12620, 13043, 13242 ----------------







Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Prostor zájmového území je budovaný převážně marinními sedimenty České křídové pánve. Údolí vodních toků jsou vyplněna pleistoceními fluviálními a deluviálními sedimenty. Podloží křídových sedimentů je tvořeno mocným souborem hornin permokarbonského stáří a nikde nevychází na povrch. Na paleozoické horniny nasedají sedimenty peruckého souvrství (stáří cenoman). Pro tuto oblast jsou typické mořské sedimenty spodnoturonského stáří (sv. křída, mezozoikum) zastoupených šedomodrými z části písčitými slínovci a jílovitými vápenci, které u svého povrchu přecházejí v jílovitá eluvia. V oblasti soutoku Jizery s Labem (od Skorkova po dnešní soutok u Káraného) je vývoj teras komplikovaný a kombinují se zde terasové sedimenty obou řek (až do výšky 20 m nad dnešní hladinou Jizery). Ve všech pleistocenních





terasách Jizery i Labe výrazně převažuje písčitá frakce nad štěrkovou (90:10 %). Sedimenty kvartérní terasy začínají bazálními štěrky. Většinu ložiskové polohy pak představují především středně zrnité písky, s nízkým podílem jemné i hrubozrnné frakce. Místy jsou vyvinuté polohy hrubozrnných písků a písčitých jílů. Litologicky jde především o fluviální písky a písky se štěrky. V profilech se vyskytují až několik metrů mocné polohy různě zrnitých písků, které mají lokální, nepravidelnou příměs štěrků, popřípadě obsahují tenké vykliňující polohy písčitých štěrků, mocných často jen několik centimetrů až decimetrů. Zároveň bývá v písčitých polohách velmi zřetelné horizontální, šikmé, místy i křížové zvrstvení. Surovina čistých vátých písků z ložiska Otradovice s převahou křemité složky a s maximálním obsahem odplavitelných jemných částic do 3-4 % se užívá jako významná součást pro optimalizaci zrnitostní křivky pro suroviny ze sousedních těžených ložisek štěrkopísků, u nichž naopak jemnozrnná frakce 0 – 4 mm a zejména 0 – 2 mm významně schází. Písek v žádném případě neobsahuje chemicky závadné látky nebo látky, které tyto látky tvoří (sírany, dusičnany, chloridy a jiné) a organické látky. Tyto písky svojí kvalitou a s nízkou koncentrací jemných podílů jsou relativně mineralogicky čisté, vysoce pravidelné (jedná se o víceméně monofrakci 0-2 a 0-4 mm) a jsou bez ekonomicky náročné dodatečné úpravy vhodné i pro organická pojiva. Ložisko písků jemnozrnné frakce Otradovice dosahuje mocnosti 16 - 22 m. Tento písek na ložisku vykazuje příhodné kvalitativní parametry, které umožňují po úpravě tříděním a praním jeho využití jako drobné i hrubé kamenivo frakce 0- 1 mm a 0-4 mm. Těžba se provádí korečkovým rypadlem ROHR110R a kolovým nakladačem Liebherr L574. Používá se moderní mobilní třídicí linka a zařízení pro praní a odvodnění písků na elektrický pohon, plněná kolovým nakladačem. Odplavené částice jílu a jemné částice písků pod 0,05 mm by byly vypouštěny do sedimentačních jímek. Úprava suroviny probíhá ve stacionárním třídiči POWERSCREEN Rinder PW3DECK se sprchováním na dvě frakce a přepad. Z třídiče jdou frakce 0/1 a 0/4 mm do praček METSO 2975l a po dopravnících na skládky. Přepad jde rovnou s třídiče dopravníkem na skládku. Produkce suroviny z nevýhradního ložiska Otradovice je založena na dominantním výnosu kvalitní drobné frakce 0 – 2 mm a 0 – 4 mm, s nižším podílem hrubého kameniva. Rozšířením původní technologie o zařízení pro praní a odvodnění písku došlo k maximálnímu snížení odplavitelných částic na přijatelnou hodnotu, a to 1,5 %. Mokrou úpravou je zhodnoceno asi 1/2 produkce, tj. cca 270 000 m3/rok. Mokrý proces úpravy zajišťuje rozplavení vstupní suroviny pomocí pračky písku. Surovina je dopravována do pračky pomocí pasových dopravníků a skluzů. Zde probíhá rozplavení jílovitých příměsí do koloidního stavu, čímž jsou eliminovány kohezní síly. Z pračky písku je písek dopravován společně s prací vodou do odvodňovacího zařízení, kde je oddělena tuhá složka písku od kalové suspenze, ve které jsou dispergované koloidní jílovité částice. Finální produkt je pásovým dopravníkem dopravován na expedici. Maximální roční kapacita lomu 500 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 256 tis. m3

Dřenice Poř. číslo: 108

Číslo/subregistr: 3001400/B (Dřenice); 5259100/D (Dřenice – západ)

Majitel:


Druh suroviny frakce dle EN ČSN Výrobek, Frakce v mm 0/2 0/4 0/4 speciál 4/8 8/16 16/32 2/4 P

Název: Dřenice, Dřenice – západ Název DP: Dřenice I (č. 71042)

Adresa kamenolomu:

České štěrkopísky spol. s r.o. – Pískovna Dřenice, Dřenice, 350 02 Cheb, okres Cheb

Štěrkopísky

Kvalita, Třída

ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Frakce v Kvalita, ČSN EN, shody mm Třída Prohlášení shody praná, DDK 13139, 12620, 13043 Nadložní surovina zásyp --praná, DDK 13139, 12620, 13043 Surovinová frakce --13242 praná, DDK 13139, 12620, 13043 těsnící jíl ----praná, HDK 12620, 13043, 13242 Valouny ----praná, HDK 12620, 13043, 13242 praná, HDK 12620, 13043, 13242 praná, DDK 12620, 13043, 13242 Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Ohladitelnost

Ohladitelnost kameniva PSV – nezkoušena – není běžně požadováno u těženého kameniva.

Alkalita

Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,041 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,024 % délky). Osvědčení o shodě řízení výroby č. 1020 – CPR – 020029194.


Ložiskovou škodlivinou jsou jílové až prachové proplástky. Charakteristický je také výskyt železitých písků až železitých pískovců nebo slepenců. Ty místy tvoří horizont zcela nepravidelného průběhu, často jsou rozptýleny v mocnější vrstvě písků. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření.






Ložisko Dřenice a jeho okolí patří stratigraficky k nejmladšímu terciéru (pliocénu) a kvartéru Chebské pánve. V podloží vystupují miocénní sedimenty sokolovského souvrství. Kvartérní uloženiny jsou zastoupeny jílovito-písčitými hlínami a štěrky. Jejich celková mocnost včetně 30 cm mocného humusovitého krytu se pohybuje v rozmezí 2 až 10 m. Písky a malé množství písčitých štěrků (vel. zrna do 3-5 cm) neogénních uloženin (vildštejnské souvrství) jsou na ložisku typicky jezerní uloženiny s křížovým vrstvením, pestrých barev s významným podílem žluté a rezavé barvy. Celková mocnost suroviny je 13 – 20 m a roste k S a V. Kvartérní surovinou jsou špinavě hnědé, nažloutlé až narezlé štěrky s valouny 5-10cm a o mocnosti 0 – 5 m. Štěrky mají hojnou hlinitou a písčitou příměs. Na ložisko se vyskytuje místy zvýšený obsah odplavitelných částic. Ložisko je suché - báze je stanovena 2 m nad naraženou hladinou podzemní vody (nejnižší je 442 m n. m. na S a SV, směrem k Z roste až na 454 m n. m.). Kvartérní jílovité štěrkopísky a hrubozrnné štěrky jsou složené ze špatně opracovaných valounů křemene (30-90 %), křemence, živců. Písková frakce z křemene a živce. Terciérní písky až drobno i středně zrnité písčité štěrky mají valouny tupé nebo ostře hranaté, složené z křemene (66-97 %), úlomků žul a kaolinizovaným živcem, písková frakce je složena převážně z křemene, živce, jílových hrudek. V rostlém stavu obsahuje surovina podíl odplavitelných částic od cca 5,1 % do 8,0 %, a podíl štěrkové frakce od 24,1 % do 35,3 %. Po úpravě praním a tříděním surovina plně vyhovuje ČSN EN. Úpravárenská linka je komplexně moderní semimobilní. Natěžená surovina je zpracovávána na úpravenské lince vybudované a provozované v těžebním prostoru Dřenice. Jedná se o mokrou úpravu suroviny praním na nožové pračce s následným tříděním na sítových třídičích a v hydrocyklonech. Odvodnění roztříděného materiálu je prováděno na odvodňovacích třídičích. Jednotlivé frakce jsou ukládány na zemní skládky s tunelovým odběrem nebo je expedice materiálu prováděna kolovými nakladači. Úprava vytěžené suroviny se realizuje za mokra a to praním a tříděním. Technologická linka je tvořena násypkou 20m3, pasovým podavačem 800mm, dvousítným třídičem 1800 x 6000 Hewitt Robins, dvěma odvodňovači 1250 x 4800 Hewitt Robins a 1000 x 4200 Hewitt Robins, dvouhřídelovou nožovou pračkou Schauenburg SW 60/ 6000/2 (Linatex), třísítným třidičem 1250 x 3600 Hewitt Robins, kruhovou sběrnou jímkou o průměru 4200 mm, dvěma kruhovými sběrnými jímkami o průměru 3500 mm, třemi čerpadly Linatex 200/150, Linatex 150/125 a Linatex 100/1000, třemi cyklony separátory zn. 6.30, 418 a 524 HD/TZ a 2 ks vyrovnávacích nádob. Technologické zázemí zaujímá dále 4 ks sběrných van pod třídiči a odvodňovači, potrubí 150- 220mm, hadice Linaflex 200 mm a deponie frakcí 0/2, 0/4, 4/8, 8/16, 16/32 a více než 32 mm /odval. Vzhledem k četnému a nepravidelnému výskytu jílových proplástků v celém prostoru ložiska, je těženo pomocí lávek. Tím je umožněna selektivní těžba jak hlavní suroviny štěrkopísku, tak vyhodnocené vedlejší suroviny těsnících jílů a dochází tím k lepšímu zhodnocení dobývaných surovin. Maximální roční kapacita lomu 400 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 108 tis. m3

Smiřice Poř. číslo: 109

Majitel:

Holcim (Česko) a.s., člen koncernu, Tovární ul. 296, 538 04 Prachovice IČO: 15052320



Název: Smiřice Název DP: Smiřice (č. 71167)

Adresa kamenolomu:

Holcim (Česko) a.s. - Štěrkopískovna Smiřice, 503 03 Smiřice

Štěrkopísky

Výrobek, Frakce v mm Kvalita, Třída ČSN EN, Prohlášení shody 0/4 tříděné prané 12620+A1, 13139,13242 +A1, 13043 4/8 tříděné prané 12620+A1, 13242 +A1, 13043 8 / 16 tříděné prané 12620+A1, 13242 +A1, 13043 11 / 22 tříděné prané 12620+A1, 13242 +A1, 13043 32 / 63 odpadní mimo normu Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům: Stavební využití dle  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace  ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty




Nezkoušena Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP 137, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,092 % délky po 16 dnech). Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,061 % délky). Certifikát systému řízení výroby č. 1392-CPD-294. Žádné škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko se nachází v oblasti centrální části české křídové pánve v labském faciálním vývoji mezi libřickou antiklinálou a jílovickou poruchou, která má charakter vrásového přesmyku a ve vztahu k zájmovému prostoru ohraničuje jeho J okraj. Komplex svrchně křídových sedimentů je vyvinut v neúplném vrstevním sledu (cenoman – střední turon) při celkové mocnosti 170 – 220 m. Sedimenty cenomanského stáří jsou zastoupeny jemnozrnnými glaukonitickými pískovci až slepenci o mocnosti 10 – 20 m. V horninách spodně turonského stáří, jehož mocnost dosahuje až okolo 80 m (nejvíce právě při soutoku Labe a Trotiny), převažují spongilitické slínovce, případně prachovce a písčité slínovce až prachovce o proměnlivé mocnosti okolo 100 – 130 m. Svrchně křídový komplex je překryt sedimenty kvartéru. Ten zde v oblasti údolní nivy řeky Labe tvoří kromě eluviálních sedimentů zejména fluviální náplavy o celkové mocnosti okolo 6 – 12 m. Ložisko je tvořeno říčními terasami wurmského stáří s převážně písčitým štěrkem (zastoupení frakce 0-4 mm cca 22 %). Štěrkopísek je slabě zajílovaný, šedý, místy s vrstvičkami čistého písku - valouny do 3 - 5 cm max. 12 cm, výplň písek hrubozrnný, křemenný, směrem k bázi hrubší frakce přibývá. Úpravou praní se zlepšuje kvalita výstupního sortimentu.

Technologie úpravy a Materiál je těžen plovoucím korečkovým rypadlem typu PKR 200 T a dopravován přes plovoucí pasový dopravník B-800 (0-X), pozemní pásový dopravník B-800 (0-X), pozemní vybavení pásový dopravník haldovací B-800 (0-X) na meziskládku (výsypku) materiálu 0-X objemu až kamenolomu



5000 t materiálu s předtříděním na 0/125 mm. Odtud je natěžený materiál odebírán pomocí 2 vibračních podavačů na společný pasový dopravník B-800 (0/125 mm), umístěný v tunelu pod výsypkou. Materiál je dále transportován pasovým dopravníkem B-800 (0/125 mm) do mobilní třídící linky Powerscreen 12´x5´, 2 Deck, kde je prostřednictvím proplachovacích sít v první fázi síta 36 oddělen materiál frakce 32(22)-X mm a transportován pasovým dopravníkem B-500 (32(22) – X mm) na skládku materiálu frakce 32(22)-X mm. Odsítovaný materiál 4/32 (22) mm je dále transportován pasovým dopravníkem B-650 (4/32(22) mm) do vodní nožové pračky Powerscrub SW 70 a po jeho promytí vodou dále pasovým dopravníkem B-500 (4/32 (22) mm) na proplachovací síta (8´x4´), kde je oddělen materiál frakce 16 (11)/32 (22) mm a dále transportován haldovacím pásovým dopravníkem B-500 (16 (11)/32 (22) mm) na skládku kameniva frakce 16(11)/32(22) mm. Odsítovaný materiál dále prochází přes další síta, kde je oddělena buď frakce 8/16 mm a dále transportována haldovacím pásovým dopravníkem B-500 (8-16) na skládku kameniva 8/16 mm, nebo propadlý materiál v případě odejmuté frakce 11/22 mm jde na síta 4/8 mm. Odsítovaný materiál 4/8 mm je dále transportován haldovacím pasovým dopravníkem B-500 (4-8) na skládku kameniva 4/8 mm. Podsítné sít 4 (ze 2 odběrných míst) je dále transportováno do odvodňovače Trident II a po odvodnění směsi transportováno haldovacím pasovým dopravníkem B-650 (0-4) na skládku kameniva 0/4 mm. Odpad z odvodňovače Trident II je umísťován do odkalovací nádrže a odpadní voda je vracena přes filtr do písníku. Z třídiče č. 1 se dále odebírá část materiálu na tzv. vysokofrekvenční třídič, kde se vyrábí frakce 0/2 mm. Vsázka štěrkopísku do úpravárenského procesu představuje materiál v kvalitě betonářského písku, který je už ze způsobu těžby dvakrát propraný. Předpokládá se výtěžnost 96% a všechny vyprodukované frakce budou maximálně zužitkovány. Hlavní stabilní zařízení provozovny (výrobní linka): pásový dopravník M 01; pásový dopravník M 02; pásový dopravník M 03; třídič Metso CVB 2661 III; mečová pračka Metso SW6022-70; pásový dopravník M 11; třídič Metso CVB 2050-III, šneková pračka Metso SF 2975/ES U1 530; vibrační odvodňovač Metso; pásový dopravník M 06; kuželový drtič Metso HP 100; pásové dopravníky M 09, M 14, M 15, M 18; čerpadlo čisté vody Metso; čerpadlo kalové vody Slovpump SK; pásový dopravník M 19. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 173 tis. m3

Vlastějovice – Holý vrch Poř. číslo: 110

Majitel:

SILNICE ČÁSLAV HOLDING, a.s., IČ: 25261282, Zbraslavice 331, 285 21 Zbraslavice



Název: Vlastějovice – Holý vrch Název DP: Vlastějovice (č. 50011)

Adresa kamenolomu:

Silnice Čáslav Holding a.s. – Lom Vlastějovice, 285 23 Vlastějovice

Stavební kámen- pararuly, migmatity, ortoruly

Výrobek, Frakce v mm 0/2 0/4 2/5 0/8 4/8 8/11 8/16 0/22 16/22

Kvalita, ČSN EN, Prohlášení Výrobek, Kvalita, ČSN EN, Prohlášení shody Třída shody Frakce v mm Třída DDK mimo normu, zák. č. 102/01 0/32 SDK 13242 DDK 13043, 13242 16/32 HDK 13242 PDK 12620, 13043, 13242 0/45 SDK mimo normu, zák. č. 102/01 SDK mimo normu, zák. č. 102/01 0/63 SDK 13242 HDK 12620, 13043, 13242 32/63 HDK 13242 HDK 12620, 13043, 13242 0/125 SDK mimo normu, zák. č. 102/01 HDK 12620, 13043, 13242 63/125 HDK mimo normu, zák. č. 102/01 SDK mimo normu, zák. č. 102/01 LK netříděný ---mimo normu, zák. č. 102/01 HDK 12620, 13043, 13242 LK tříděný ---mimo normu, zák. č. 102/01 požadavkům: Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým Stavební využití dle  ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu certifikace, osvědčení  ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch  ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace



Ohladitelnost kameniva PSV=51 (podle ČSN 1097-8: 2012, Zpráva č. 54/13 o zkouškách kameniva – roční zkoušky). Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TS 11, změna 1 (zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,023 % délky po 16 dnech). Rizikovost diatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle ČSN 721179, kap. B, Změna Z1 (průměrné prodloužení trámce po 6 měsících 0,029 % délky). Certifikát řízení výroby č. 1392-CPD-264. Bloky skarnů nevhodné pro drcení jsou separovány a dočasně deponovány do vytěžených částí lomu. Žádné další škodliviny nebyly zjištěny laboratorně ani při terénním šetření. Ložisko přísluší k jednotvárné skupině moldanubika převážně katazonálně metamorfovaných hornin proniknutých mladšími plutonity. Ložiskové těleso obsahuje biotitické pararuly, migmatity, mohutné žíly pegmatitů až do mocnosti 2 metrů a skarny. Převažující biotitické pararuly zde obsahují větší tělesa dvojslídných ortorul, na které jsou vázána drobnější tělíska skarnů a které zřejmě vznikly metasomatickým zatlačováním vápence za působení regionální metamorfózy. Kromě ortorulového tělesa Fialníku protaženého ve směru JZ-SV jsou ve stejném směru protaženy amfibolity (ložisko Ostrov) v okolí Bohdanče, kvarcity a kvarcitické ruly. Dále se vyskytují pyroxenické ruly mezi Vlastějovicemi a Březinou, krystalické vápence v přímém kontaktu skarnového tělesa a hlavně v pásmu Kožlí-Ledeč-Zdeslavice, eklogit tvoří malý masivek u Skal. JV od Vlastějovic leží masiv dvojslídné melechovské žuly. V jeho okolí leží konkordantně ruly, v šíři cca 1-1,5 km od kontaktu silně migmatitizované. Na vnějším





okraji rul u Kožlí se hojně vyskytuje fluorit. Ložisko Holý vrch je tvořeno skarnovou čočkou v rulovém plášti a je protaženo ve směru ZV v délce 410 x 120 x180 m se zlomy S-J, které dělí ložisko na 3 části. Netěžené ložisko, resp. ložisková část Magdaléna je tvořeno další skarnovou čočkou směru SV-JZ s rozměry 420 x 230 m se středním úklonem k SZ a je obklopena ortorulou. Ložiskovou výplň pro výrobu drceného kameniva tvoří z větší části (asi 60 %) pyroxenicko-granátický skarn středně zrnitý, proměnlivého složení i textury (místy až charakteru granátovce). V hydrotermálně postižených partiích při tektonických liniích S-J, V-Z je sv. zelený s epidotem a vyhojený karbonátem. Na holém vrchu jsou v ložisku i vložky navětralé pararuly, na sousední části Magdaléna vložky chybí. Okrajovou část ložiskové výplně tvoří dvojslídné ortoruly různě velkého zrna i proměnlivého složení od aplitické až po plástevnatou horninu proniklou ještě mladšími aplopegmatitovými žilkami různé mocnosti a průběhu. Z vedlejších hornin je nutno vzpomenout i nebilanční výskyt magnetitu ve skarnech (asi 37 % Fe a 28 % SiO2), který je pro kamenivo hodnocen jako výkliz (o jehož použití nebylo rozhodnuto). Ložisko Holý vrch je prakticky celé skryto a v prostoru Magdalény jsou průměrné mocnosti skrývky v rozmezí 1,4 - 2,7 m (hlíny s úlomky a sutě). Geneze ložiska: Vzniklo pyrometasomatickým zatlačením vápence v sousedství ortoruly za působení regionální metamorfózy. Ložisko je postiženo tektonikou více směrů s proměnlivým strmým úklonem. Podél dislokací SZ-JV došlo k výraznějším dislokacím a poklesům. Petrologicky byly ověřené biotitické pararuly, migmatity, mohutné žíly pegmatitů až do mocnosti 2 metrů, dále pyroxenicko-granátický skarn granoblastické struktury a proměnlivé textury od páskované a šmouhovité až po masivní a v hydrotermálně postižených partiích obsahuje navíc epidot, kalcit, křemen a amfibol. Dvojslídné ortoruly obsahují K-živec, plagioklas (méně hojný) muskovit (obsah silně kolísá), biotit (někdy málo, hojně jsou leukokratní ruly). Vstup kameniva je zajištěn přes hlavní násypku, kde se nachází podavač s odhliňovačem. Podavač zajišťuje posun materiálu do primárního čelisťového drtiče V92N. Doprava materiálu z primárního drtiče je zajištěna pásovým dopravníkem do hrubotřídiče HT 1200x2600. Část přetříděného materiálu je dopravován pásovým dopravníkem do vibračního třídiče VTN 5200x2760x1800,kde dochází k třídění na požadované frakce, které jsou dopravovány pásovými dopravníky na haldy jako konečné výrobky. Zbylá část materiálu z hrubotřídiče je následně předrcena v sekundárním kuželovém drtiči HCC 12/340. Podrcený materiál je dopravován pásovým dopravníkem do dynamického třídiče SDT 2200x4000, kde dochází k třídění materiálu, který vstupuje do dvou kuželových drtičů Symons 1064. Podrcený materiál je dopravován pásovým dopravníkem do rezonančního třídiče Binder 1800x7700 mm a vibračního třídiče Dragon VD1 1000x3000 po vytřídění jsou finální výrobky odváděny pásovými dopravníky na haldy. Maximální roční kapacita lomu 300 tis. m3, roční produkce za rok 2012 činila 60,9 tis. m3

PASPORTIZACE LOMŮ PŘÍRODNÍHO KAMENIVA ČR

Recommend Documents