Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav ochrany lesů a myslivosti

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

Ústav ochrany lesů a myslivosti

Choroby dřevin na plantážích vánočních stromků Bakalářská práce

2008

Petr Kovalský

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Choroby na plantážích vánočních stromků zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU a o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne:

Petr Kovalský v. r.

PODĚKOVÁNÍ: Chtěl bych poděkovat všem, kteří pomohli ve vytvoření této bakalářské práce. Zejména pěstitelům, kteří mi věnovali čas a předávali mi cenné informace. Dále Doc. Dr. Ing. L. Jankovskému za vedení a připomínky. Pak rodině a známým, kteří mi v mé práci pomáhali.

Jméno: Petr Kovalský

Název práce: Choroby na plantážích vánočních stromků

The name of thesis: Diseases on the Christmas trees plantations

ABSTRAKT Cílem této práce je provést inventuru chorob a poškození, které se mohou vyskytovat na plantážích vánočních stromků a návrh ochranných opatření, které je možno proti nim využít. Choroby vánočních stromků představují pro pěstitele vážné riziko. Existuje široká škála těchto onemocnění, přičemž jejich následkem může být např.

zpomalení

růstu,

nepřirozené

zbarvení

jehličí,

ale

i

úhyn

stromků.

Nejvýznamnějším problémem jsou sypavky na borovici lesní jako Lophodermium pinastri a Lophodermium seditiosum. Značným problémem je dále červená sypavka Mycosphaerella pini, která významně postihuje borovici černou Pinus nigra. V krajním případě tak mohou být zničeny i několika hektarové plochy plantáží. Bez základních ochranných opatření lze jen stěží dosáhnout požadované kvality stromků a s tím spojeného ekonomického profitu. Je podstatné vědět jestli se nám to či ono obranné opatření vyplatí. Klíčová slova: vánoční stromky, choroby, škůdci, poškození jehlic

ABSTRACT The aim of this study is

inventory of diseases and injury, which can be on

Christmas trees plantations and offer protective operations against

this damages.

Diseases bring a great risk for Christmas tree growers. Diseases can devastated hectares of plantation. They can reduce growth, produce unsinghtly foliage and even kill trees. Significant problems are Lophodermium pinastri, Lophodermium seditiosum on Pinus sylvestris and Mycosphaerella pini on Pinus nigra. Protective operations are very important. A good quality trees and economic benefit can not be reached without at least basic protective operations. Must be closely consider, if that operations will bring effect. Key words: Christmas trees, diseases, pests, needlecasts

OBSAH 1. Úvod ……………………………………………………………………………. 8 2. Cíl práce ………………………………………………………………………… 11 3. Literární přehled ………………………………………………………………… 12 3.1. Produkce vánočních stromků ve světě ……………………………………. 12 3.2. Produkce vánočních stromků v ČR ……………………………………….. 13 3.3. Struktura vánočních stromků – jejich druhové spektrum ………………… 14 3.3.1. Smrk - čeleď Pinaceae borovicovité ………………………………….. 14 3.3.2. Borovice - čeleď Pinaceae borovicovité ……………………………… 15 3.3.3. Jedle - čeleď Pinaceae borovicovité …………………………………... 16 3.3.4. Douglaska – čeleď Pinaceae borovicovité ……………………………. 18 3.3.5. Další …………………………………………………………………… 19 3.4. Plantáže …………………………………………………………………… 20 3.5. Tvarování a řez …………………………………………………………… 21 3.6. Poškození stromků ………………………………………………………… 22 3.6..1 Smrk …………………………………………………………………… 22 3.6.1.1. Choroby jehlic ………………………………………………… 22 3.6.1.2. Choroby letorostů ……………………………………………... 24 3.6.1.3. Savý hmyz …………………………………………………….. 24 3.6.1.4. Roztoči ……………………………………………………….. 26 3.6.1.5. Podkorní hmyz ………………………………………………... 26 3.6.1.6. Listožravý hmyz …………………………………………........ 27 3.6.2. Jedle …………………………………………………………………… 27 3.6.2.1. Savý hmyz …………………………………………………….. 27 3.6.2.2. Choroby jehlic ………………………………………………… 29 3.6.3. Borovice ………………………………………………………………. 30 3.6.3.1. Choroby jehlic ………………………………………………... 30 3.6.3.2. Choroby letorostů …………………………………………….. 35 3.6.3.3. Savý hmyz ……………………………………………………. 36 3.6.3.4. Listožravý hmyz …………………………………………........ 36 3.6.3.5. Podkorní hmyz ………………………………………………... 37 3.6.4. Douglaska ……………………………………………………………... 38 3.6.4.1. Choroby jehlic ………………………………………………… 38 3.6.4.2.Savý hmyz …………………………………………………….. 39 3.6.5. Ostatní choroby ……………………………………………………….. 40 3.6.6. Karenční jevy …………………………………………………………. 43 3.6.7. Klimatické poškození …………………………………………………. 44 3.6.8. Poškození herbicidem …………………………………………………. 45 3.6.9. Poškození zvěří ……………………………………………………….. 45 3.6.10. Poškození ostatními obratlovci ………………………………………. 46 4. Metodika práce …………………………………………………………………... 47 5. Výsledky ………………………………………………………………………… 48 5.1. Zhodnocení chorob ………………………………………………………….. 48 5.2. Návrhy ochranných opatření ………………………………………………… 50 5.2.1. Ochranná opatření v praxi …………………………………………….. 50 5.2.1.1. Pěstování jedlí ………………………………………………… 51 5.2.1.2. Pěstování smrků ………………………………………………. 52 5.2.1.3. Pěstování borovic ……………………………………………... 52 5.2.2. Ochranná opatření na plantážích vánočních stromků návrhy …………. 52

5.2.2.1. Boj a prevence proti poškození rostlin ………………………… 53 5.2.2.2. Přehled chemických přípravků ………………………………... 54 5.2.2.3. Technická zařízení používaná při ochraně vánočních stromku ... 57 5.2.2.4. Ochrana proti houbovým patogenům …………………………. 57 5.2.2.5.Ochrana proti hmyzím škůdcům ………………………………. 60 5.2.2.6. Ochrana proti buřeni ………………………………………….. 62 5.2.2.7. Ochrana proti zvěři …………………………………………… 63 5.2.2.8. Ochrana před karenčními jevy ………………………………… 64 5.2.2.9. Ochrana před drobnými hlodavci ……………………………… 64 5.2.3. Tabulkový přehled ochranných zásahů ………………………………... 66 5.2.3.1. Přehled chemických postřiků proti jednotlivým škůdcům …….. 66 5.2.3.2. Přehled opatření během roku podle jednotlivých druhů dřevin .. 67 6. Diskuze ………………………………………………………………. 70 7. Závěr ……………………………………………………………………………. 71 8. Summary ………………………………………………………………………… 72 9. Použitá literatura a internetové odkazy …………………………………………. 73 10. Seznam příloh …………………………………………………………………. 76

1 ÚVOD Vánoční stromek je jehličnatý strom, který si lidé berou do svých domovů a zdobí ho vánočními ozdobami a svíčkami. Na vrchol stromu se upevňuje vánoční hvězda nebo tzv. špice. Vánoční stromky se staly nedílnou součástí vánočních svátků. I když jsou na trhu stromky umělé, většina českých domácností dává přednost stromu živému a nemůžou si bez něj tyto svátky klidu vůbec představit. Tradice zdobení stromku pochází z německých měst. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570 (EnviWeb.cz ). V Čechách se v první polovině 19. století začal vánoční stromek uplatňovat a rozšiřovat, zejména vlivem některých šlechticů a českých vlastenců, kteří se s tímto pěkným zvykem seznámili v cizině (Černý; Neruda; Lokvenc;1997). Postupem času se stalo samozřejmostí, že většina domácností je o svátcích vyzdobena vánočním stromkem. Spousta z nich si nedovede vánoční svátky bez tohoto kousku lesa vůbec představit. Ovšem některé domácnosti jsou schopny trávit vánoční svátky u plastové imitace vánočního stromu. Najdou se dokonce i takoví, kteří tvrdí, že tímto počínáním chrání životní prostředí a přitom si vůbec neuvědomují že přírodní stromek je daleko ekologičtější. Studie ukazují, že přírodní stromek je 5krát ekologičtější než umělý (enviweb.cz). Například na výrobu jednoho umělého stromku se spotřebuje tolik kyslíku, kolik vyprodukuje několik set živých vánočních stromků po dobu svého růstu. V současné době už jsou plastové imitace vánočního stromu esteticky velmi zdařilé. Ovšem stromek neprovoní byt a podle mě patří k těmto svátkům i specifická vůně jehličí v obývacím pokoji. Pokud má někdo umělý strom měl by si koupit alespoň větvičky, které sice nenahradí stromeček ale jak se říká „aspoň něco“.Zdá se mi že je to jen leností lidí, kteří nejsou schopni si zajít koupit živý vánoční stromek, který je dnes k dostání takřka všude. Ceny těch nejlevnějších jsou také přijatelné i pro nižší třídy obyvatelstva. Na obchodování s vánočními stromky se přímo podílí dodavatelé jako jsou školky se sazenicemi, dále výrobci speciálních strojů a nástrojů, které se používají při jejich pěstování. Z pěstování vánočních stromků se stává poměrně dobrý obchod. Někteří lidé jsou ochotní zaplatit klidně i 800 Kč za pěkně rostlý stromek. Ovšem většina spotřebitelů si toto nemůže dovolit a není ochotna dát za stromek víc než 300 Kč, což je

nutné aby si pěstitelé uvědomili. V České republice se každoročně prodá přes milion vánočních stromků. V Evropě je vyprodukováno každý rok okolo 40 000 000 až 50 000 000 vánočních stromků. Německo vyprodukuje 19 000 000 vánočních stromků následováno Francii s 9 200 000, Belgie 5 200 000 stromů a Velká Británie 4 400 000 stromů (Chastagner; Benson; 2000). Ovšem čísla o produkci jsou velmi orientační. Velký důraz se klade nejen na estetiku stromu, ale i jak dlouho stromek zůstane krásně svěží. V USA se rozmáhá pěstování A. nobilis a A. fraseri, jenž vydrží zelené i dlouho po sklizni. U nás vedou druhy jako smrk pichlavý Picea pungens, smrk ztepilý Picea abies borovice lesní Pinus sylvestris a jedle kavkazská Abies nordmanniana, která nahrazuje naši jedli bělokorou Abies alba, protože vytváři lépe formovanou korunu. Zdroje živého vánočního stromku můžou být dva: 1. Získání vánočních stromů při výchovných zásazích v mladých jehličnatých porostech. Tento způsob má do jisté míry omezené možnosti jak množstvím získaných stromků, tak jejich kvalitou. Stromky, které získáváme z porostu výchovnými zásahy jsou vlastně druhotným produktem lesního hospodaření a pokud by nebyly o vánocích prodány tak by zůstaly s největší pravděpodobností ležet uříznuté v lese. Sortiment je v tomto případě zúžen na hospodářské dřeviny jež jsou významné v našich lesích. Jedná se o smrk ztepilý, borovici lesní a výjimečně jedli bělokorou. 2. Pěstování stromků na plantáži jenž jsou k tomuto účelu vyčleněny. Zde můžeme ovlivňovat růst stromku podle potřeb spotřebitele. Na plantážích se hlavně pěstují nepůvodní dřeviny jako jedle kavkazská, borovice černá, smrk pichlavý nebo douglaska tisolistá, nechybí ovšem ani naše dřeviny jako smrk ztepilý, borovice lesní a jedle bělokorá. Spotřebitelé mají stále vyšší nároky a proto se počet uměle zakládaných plantáží zvyšuje. Intensivní vypěstování stromků trvá 8-10 let dle druhu dřeviny a stanoviště. Choroby a škůdci jenž se mohou vyskytnout na těchto plantážích snižují někdy i velmi drasticky produkční schopnost plantáže. Velký důraz je zde kladen na estetické poškození stromu, které někdy nemusí vést k závažným poruchám životaschopnosti, ale i přesto udělá stromek neprodejným. Výskyt choroby přináší další náklady na postřiky nebo likvidaci silně poškozených či mrtvých stromků. Důležitá je včasná identifikace výskytu choroby, protože při pozdním zásahu už mohou být následná chemická opatření neúčinná. U nás se komerčně začaly vánoční stromky pěstovat teprve v minulých letech, proto chybí informace o původcích chorob a ochraně proti nim. Škody často způsobují

choroby, které byly v minulosti opomíjené. V lesním hospodářství těmto chorobám nebyla věnována dostatečná pozornost, protože nesnižovaly kvalitu dřeva a dřeviny nehynuly. Na plantážích může značně poškodit strom i pouhý výskyt několika málo hálek od mšic. Značné poškození způsobuje i zvěř a mráz. Jedinou možností jak částečně použít poškozené a deformované stromky je na ozdobnou vánoční klest. Podmínkou ovšem je, že poškozen může být pouze celkový habitus a ze stromu se použijí větve bez poškození jehlic. Vynaložená práce na jeden hektar kultury vánočních stromků je ročně cca 80 hodin. U klasické zemědělské výroby je to jen 5-10 hodin z čehož vyplývá, že stromkům je věnována větší péče. Vánoční stromek potřebuje mnohdy intenzivní tvarování a řez. Péče o stromkovou plantáž si vyžaduje nutné postřiky a vyžínání buřeně. Časová náročnost záleží na používané technice a technologii.

2 CÍL PRÁCE Cílem této práce je provést inventuru chorob a škůdců, kteří se mohou vyskytovat na plantážích vánočních stromků. Zhodnotit jaké choroby a škůdci se u nás vyskytují nejčastěji a co způsobuje největší škody. Hodnocení provést pro jednotlivé druhy dřevin. Dále provést přehled ochranných opatření, která je možno na plantážích použít a proti čemu se používají. Navrhnout typ ochranného opatření podle typu a rozsahu problému. Popsat způsob jeho aplikace. Navrhnout preventivní opatření podle spektra pěstovaných dřevin.

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Produkce vánočních stromků ve světě Mezi nejvýznamnější pěstitele vánočních stromků patří Kanada, USA a v Evropě Dánsko, Německo, Rakousko, ČR, Irsko a Polsko. O produkcích v jednotlivých zemích ovšem neexistují příliš věrohodné a podložené informace. Informace z různých zdrojů se dosti liší. Množství stromků získaných prořezávkami není schopno pokrýt poptávku trhu. Celkově ve světě navíc roste zájem po stromcích z plantáží. Jsou totiž lépe tvarované než stromky z prořezávek. Velké obliby se v poslední době dostává hlavně plantážně pěstované jedli vznešené Abies nobilis. Ve většině evropských zemích nestačí domácí produkce vánočních stromků a proto jsou dováženy z Dánska. Poslední dobou se ale produkce v Německu a Rakousku zvyšuje, zakládají se různé sdružení pěstitelů vánočních stromků a počet pěstitelů se zvyšuje a to i přes to, že na tuto činnost nebývají poskytovány žádné příspěvky od státu. Dánsko – vyváží každým rokem přes 15 000 000 jedlí a je největším pěstitelem v Evropě. Jedná se převážně o Abies nordmanniana. Po druhé světové válce se zde zakládaly stovky hektarů plantáží. Následoval jejich trvalý rozvoj a to dovedlo Dánsko do role největšího producenta a exportéra tohoto zboží v Evropě. Ovšem v poslední době majitelé stromkových plantáží přechází ke klasické zemědělské produkci, kterou na rozdíl od pěstování stromků EU podporuje dotacemi. Dalším důvodem je růst cen půdy kdy akr (asi 0,4 ha) přijde i na 13 000 liber. Německo – v Německu je poslední dobou průměrná spotřeba 23 000 000 vánočních stromů. Asi 90% pochází z plantáží. Umělý stromek používá asi 5% obyvatel, takto nízké číslo je dáno tradicí a dobrou životní úrovní obyvatel. Produkce vánočních stromků je realizována převážně na zemědělských půdách s horší bonitou. Na zřízení plantáží vánočních stromků je zde nutné povolení.

Na francouzském trhu se prodá zhruba 4,7 milionu přírodních stromků. Dále se mezi producenty vánočních stromků řadí Velká Británie a Irsko. Začínají se pěstovat i v Maďarsku, kde nakoupila zahraniční firma zemědělskou půdu za tímto účelem.

Původně tam v devadesátých letech pěstovali hlavně smrk pichlavý, ale i oni se teď snaží pěstovat spíše jedli kavkazskou

3.2 Produkce vánočních stromků v ČR Pěstění vánočních stromků u nás se potýká se spoustou problémů. První z nich je, že česká legislativa vůbec neví kde vánoční stromek zařadit. V ČR je tendence ke zvyšování počtu pěstitelů. Avšak většina nových pěstitelů skončí tak rychle jak začali, protože vypěstovat kvalitní stromek je těžší než si představovali. Prvním problémem je získaní dostatečně velkého kapitálu, aby si mohl pěstitel dovolit čekat nejméně 6 let na první zisk z prodeje. Dále neexistuje žádná příručka, která by pomohla začínajícím pěstitelům při výskytu nějakého problému. Na vánoce roku 2007 se u nás prodalo něco přes půl druhého milionu vánočních stromů. Z Dánska přijelo méně kamionů naplněných stromky a proto čeští pěstitelé „vyprázdnili sklady“. Sdružení pěstitelů vánočních stromků odhaduje ,že tak půl milionu stromků u nás pochází z probírek, půl milionu ze specializovaných plantáží a zbytek stromků je k nám importován ze zahraničí. U nás neexistuje přesná databáze pěstitelů je zde jen jedno sdružení kde se odhaduje přítomnost tak 50% pěstitelů. V posledních letech se u nás objevila tzv. novinka, a to stromky v květináči. Správně by měly fungovat tak že po uplynutí vánočních svátku si je pak na jaře mohou majitelé vysadit třeba na zahrádce, nebo nechat růst v květináči do příštích vánoc. Nevýhodou těchto stromků je, že pro přežití stromku je nutné dodržovat jeho aklimatizaci. To znamená že stromeček je po koupi první umístěn v chladné místnosti, jako třeba sklep, po týdnu přemístěn do jiné nevytápěné místnosti v bytu například chodba a po dalším týdnu umístěn na co nejkratší dobu do obývacího pokoje a nazdoben. Po proběhnutí svátku by se měl stěhovat v opačném pořadí. Jinak hrozí, že utrpí teplotní šok a zahyne. Pokud zůstane ve vytápěné místnosti dlouho je to také velmi pravděpodobné. Pokus se pro něj ale rozhodneme je u něj nutné provádět menší ale častou zálivku.

3.3 Struktura vánočních stromků – jejich druhové spektrum 3.3.1 Smrk - čeleď Pinaceae borovicovité.

Smrk ztepilý Picea abies (L) Karsten – má jehlice tmavě zelené, až 2 cm dlouhé. Původně roste v horských lesích, inverzních údolích, v rašeliništích a lokalitách s vyšší půdní vlhkostí, především na kyselých půdách. V uplynulých staletích byl vysazován na různá stanoviště, monokulturní porosty vykazují velkou ekologickou nestabilitu. Tradiční vánoční strom. Pro nízkou cenu a prostou krásu je oblíben v mnoha domácnostech. Před dvaceti lety to byl nejvíce zastoupený vánoční strom. K jeho největším nevýhodám patří brzký opad jehličí v trvale vytápěných prostorách. Je hojně získáván z prořezávek lesních porostů, protože smrk je naší nejvíce zastoupenou dřevinou. Na plantáži nepotřebuje žádnou zvláštní péči a proto je jeho cena pro spotřebitele velmi příznivá. Do podoby vánočního stromku roste 9-10 let.

Smrk omorika Picea omorika (Pančíc) Purkyně – jehlice 5–20 mm dlouhé, 1–2 mm široké, zploštělé, tupě špičaté, s kratičkou nasazenou špičkou, na rubu s 2 širokými bílými proužky. Jehlice větvičku hustě obrůstají. Pochází z bývalé Jugoslávie, kde zaujímá malý areál v povodí řeky Driny na severních vápencových svazích. Smrk omorika se u nás pěstuje od roku 1906. U nás si zatím na trhu nenašel své místo, ale tato situace se začíná pomalu zlepšovat.

Smrk pichlavý Picea pungens Engelm. – větve vyrůstají z kmenu vodorovně. Pupeny jsou bez pryskyřice, mají nazpět ohnuté šupiny. Tuhé, pichlavě špičaté, zelené nebo namodralé jehlice. Pochází ze Severní Ameriky. Jako vánoční stromek si uchovává dlouho svěží vzhled, příliš neopadává, jehlice jsou silně pichlavé.. Vyskytuje se ve více varietách od tmavozelené po stříbřitou. Je hustší než smrk ztepilý a pro své zbarvení jehlic je velmi dekorativní. Provoní celý byt pomerančovou vůní. V posledních letech je velmi oblíbený. Patří do střední cenové kategorie. Do podoby vánočního stromu roste 10-11 let.

3.3.2 Borovice - čeleď Pinaceae borovicovité.

Borovice lesní Pinus sylvestris Linnaeus – pupeny protáhle vejčité, špičaté, bez pryskyřice, nebo slabě smolnaté, kryté rezavými blanitými šupinami. Jehlice tuhé, 1-8 cm dlouhé, 1–1,8 mm široké, špičaté, mírně podélně zkroucené, na ploché břišní straně šedozelené, na vyklenuté hřbetní tmavě zelené, nebo namodrale šedozelené, na okrajích pilovité, vyrůstající po 2 na brachyblastech. Klasický vánoční stromek v Čechách neobyčejně oblíben. Koruna bývá pravidelně kuželovitá. Vydrží déle v teple než smrk. V současné době bývá nahrazován borovicí černou, která ve vytápěných bytech vydrží nesrovnatelně déle. Do podoby vánočního stromku roste 6-7 let.

Borovice černá Pinus nigra Arnold – jehlice jsou

až 16 cm dlouhé, pevné,

tmavozelené, lesklé, z vnitřní strany matné. Vyrůstají po 2 na brachyblastech. Má tužší a delší jehlice, pevnější a širší korunu než borovice lesní. Stromek je to velmi dekorativní a obvykle sytě tmavozelený. V teplých bytech borovice černá vydrží jako vánoční stromek velmi dlouho, není výjimkou že může vydržet až do velikonočních svátků. V posledních letech její popularita v mnoha domácnostech stoupá pro svou dekorativnost a ne příliš vysokou cenu (střední cenová kategorie). Do podoby vánočního stromku roste 7-8 let.

Borovice vejmutovka Pinus strobus Linnaeus – původ ve východní části Severní Ameriky. Letorosty tenké, zelenavé nebo světle hnědé, jemně pýřité, ve druhém roce lysé. Vejčité pupeny 5–7 mm dlouhé, přišpičatělé, červenavě žluté, slabě pryskyřičnaté, s pevně přitisknutými šupinami s bělavým blanitým okrajem. Jehlice po 5 ve svazečcích, rovné, měkké, tenké, namodrale zelené, 5–14 cm dlouhé, na okrajích jemně pilovité, na hřbetní straně zelené, na obou bocích s řadami průduchů.

3.3.3 Jedle - čeleď Pinaceae borovicovité

Jedle bělokorá Abies alba Miller - kůra hladká, bělošedá, později podélně rozpukaná, šedá. Letorosty hladké, hnědé s výraznými tmavými chlupy. Pupeny vejčité, hnědé, bez pryskyřice. Jehlice dvouřadě uspořádané, 18–30 mm dlouhé, asi 2 mm široké, ploché, na líci tmavě zelené, lesklé s rýhou, na rubu se 2 světlými pruhy. Je to u nás jediný původní druh jedle. Vyhovuje ji spíše lesní prostředí a na plantážích se špatně pěstuje a tvoří netvárný habitus. Vyžaduje proto intenzivní řez. V současné době je nahrazována mnohem dekorativnějšími a trvanlivějšími jedlemi, hlavně jedlí kavkazskou. V teplých bytech příliš neopadává a hezky provoní celý interiér.

Jedle obrovská Abies grandis (Douglas) Lindl. - původem ze západu Severní Ameriky, je nejrychleji rostoucí a největší jedlí vůbec. Má řídkou, pravidelnou korunu a tmavozelené dvouřadě uspořádané jehlice, které jsou na rozdíl od jedle bělokoré nestejně dlouhé (2 až 6 cm). Má delší, ale slabší jehlice než jedle kavkazská. Je to jeden z nejaromatičtějších druhů jedlí u nás. Vyžaduje dostatek vláhy a ne přímé slunce. U nás jsou problémy s pěstěním z důvodu výskytu častých chloróz jehličí.

Jedle kavkazská Abies nordmanniana (Steven) Spach - letorosty žlutozelené nebo světle hnědé, krátce tmavě chlupaté. Pupeny vejčité, zašpičatělé, hnědé, kryté šupinami, bez pryskyřice (podobné jako u Abies alba). Jehlice na spodní straně větviček uspořádané hřebenitě, na svrchní straně směřující dopředu, hustě kryjí větvičku. Jsou 20-35 mm dlouhé, 2-2,5 mm široké, na konci zaokrouhlené nebo vykrojené, svrchu tmavě zelené, lesklé, vespod s 2 bílými pruhy. V Evropě spolu se smrkem pichlavým patří k nejvíce prodávaným vánočním stromkům. Tato jedle roste velmi pravidelně, hustě a má tmavě zelené jehlice, proto se pro mnoho lidí stala symbolem vánočního stromku. Je u nás na plantážích nejvíce pěstovanou dřevinou. Je velmi dekorativní a má dobrou trvanlivost. Do podoby vánočního stromu roste 10-12 let.

Jedle ojíněná Abies concolor (Gordon et Glendenning) Hilderb.letorosty lesklé, žlutavě zelené až olivové, nejdříve s málo výraznými rezatě hnědými chlupy, později olysalé. Zimní pupeny oválné až kulaté, žlutavé až světle hnědé, silně pryskyřičnaté. Jehlice lehce srpovitě zakřivené, odstálé, 4-7 cm dlouhé,

Obr.1 2,5-3 mm široké, na vrcholu tupě přišpičatělé, po obou stranách šedavě modrozelené až šedé, s nevýraznými pruhy vespod (vypadají stejně na obou stranách). Je velmi dekorativní a stává se stále oblíbenější, protože ji lidé už dostali do povědomí.

Jedle fraserova Abies fraseri (Pursh) Poir. - koruna hustá, kuželovitá. Letorosty žlutavě šedé, hustě porostlé krátkými načervenalými chlupy. Pupeny malé, kulovitě vejčité až kulovité, oranžově hnědé, kryté silnou vrstvou nažloutlé pryskyřice. Jehlice s výraznou terpentýnovou vůní, na svrchní straně větviček namířené nahoru a dopředu, vespod hřebenité; 10–25 mm dlouhé, asi 2 mm široké, na konci okrouhlé či slabě vykrojené, někdy zašpičatělé. Na líci tmavě zelené lesklé, s výraznou rýhou, blíže špičky s bělavými řady průduchů, které často sbíhají až k bázi jehlice. Vespod se širokými bílými pruhy složenými z 8–12 stomatárních (průduchových) linií. Pochází z východu USA, z jižní části Apalačského pohoří. V Evropě se pěstuje od roku 1811. Ve své domovině její význam spočívá hlavně v plantážové výrobě vánočních stromků. Je ceněna pro svůj hustý a pravidelný habitus a nádherné lesklé intenzivně vonící jehličí. Je hodně oblíbená v Německu a i u nás se začíná pěstovat ve stále větší míře.

Jedle vznešená Abies nobilis Lindl. syn. Abies procera Rehder - u mladších jedinců koruna kuželovitá, sahající až k zemi. Letorosty olivově zelené až hnědé, rezavě pýřité. Pupeny malé, hnědé, kulovitě vejčité, pryskyřičnaté. Jehlice 2,5-4 cm dlouhé, 1,5 mm široké, sivě tmavozelené až stříbřitě bílé, na špičce zaokrouhlené nebo mělce vykrojené, vespod s nevýraznými řadami průduchů. Pro tuto jedli je určující typické uspořádání jehlic; na bázi jsou „hokejkovitě“ zahnuté a přilehlé k větvičce.

U nás pro ni nejsou vhodné podmínky protože potřebuje velké množství srážek.Někteří pěstitelé ji zkoušejí pěstovat pod závlahami.

Jedle korejská Abies Koreana Wils. – je velmi dekorativní, má pravidelný a pěkný růst. Již v metrové výšce rostou modrofialové šišky, které tvoří přírodní ozdoby. Roste poměrně dlouho a proto je její cena poměrně vysoká.

Jedle statná Abies firma Siebold & Zucc. – domovem tohoto druhu jsou horské oblasti Japonska. Má kratší a tužší tmavozelené jehličí. Její pěstování je také méně náročné než u jedle bělokoré.

Jedle balzámová Abies balsamea L. – jehlice ploché 1,5 – 3 cm dlouhé, tmavozelené, se dvěma světlejšími proužky na rubu. Přestože jehlice jsou ke větvičkám připojeny spirálovitě, natočení jejich řapíků způsobuje, že vytvářejí dvě spíše ploché řady na letorostech. Původní výskyt je v severovýchodní USA a jihovýchodní a centrální Kanadě. Do Čech byla introdukována v polovině 19. století. V USA a Kanadě patří k nejoblíbenějším druhům vánočních stromků. Pěstuje se i Abies balsamea var. phanerolepis, což je podle obecného názoru kříženec A. balsamea a A. fraseri.

3.3.4 Douglaska – čeleď Pinaceae borovicovité

Douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco - pochází z pobřežní oblasti západní části Severní Ameriky. Letorosty žlutohnědé až hnědé, s roztroušenými krátkými chlupy nebo až lysé. Pupeny lesklé, kaštanově hnědé, jemně pryskyřičnaté, s typickým vřetenovitě zašpičatělým tvarem. Jehlice na větvičkách spirálovitě uspořádané, leskle zelené, 15–35 mm dlouhé, na horní straně s podélnou rýhou, vespod se 2 pruhy bělavých průduchových řad. Báze jehlice, na rozdíl od jedlí, je stažena do krátkého řapíku. Rozemnuté jehlice mají velmi příjemnou citrusově balzámovou vůni, vytrvávají na větvích 5–8 let. Douglaska vytváří dvě botanické odrudy: P.m. varieta menziesi a P. m. varieta glauca, která má pomalejší růst, ale je méně náročná. Její pěstování je u nás omezeno do nižších až středních poloh, asi do 800 m. n. m. Vánoční strom je to velmi pěkný. Určitou nevýhodou douglasky jako vánočního stromku je to, že snadno dochází k ohýbání relativně slabých větví vlivem zatížení

vánočními ozdobami. V nynější době se více pěstuje její varieta glauca. Potřebuje intenzivní řez. V mládí trpí časnými i pozdními mrazy. K dobrému růstu vyžaduje hlubší, dostatečně vlhké a úrodné půdy.

3.3.5 Další

Mezi další dřeviny jenž se dají využít jako vánoční stromky patří: borovice blatka Pinus uncinata, borovice limba Pinus cembra, borovice rumelská Pinus peuce, jedle řecká Abies cephalonica, jedle veitchova Abies veitchii, smrk bílý Picea alba, smrk černý Picea mariana, smrk sitka Picea sitchensis, smrk východní Picea orientalis.

Používají se často také šedé variety „glauca“ a to u douglasky, jedle ojíněné, jedle vznešené a smrku pichlavého.

Jak dlouho trvá vypěstovat vánoční stromek ze semínka (výška asi 180 cm) jedle kavkazská

10-12 let

smrk pichlavý

10-11 let

smrk ztepilý

9-10 let

borovice černá borovice lesní

7-8 let 6-7 let

Okruhy cen vánočních stromků se velmi liší podle prodejního místa. Na vesnici nebo v malém městečku můžeme koupit smrk ztepilý o výšce 180 cm i za 100 Kč, ale ve velkých městech je tato cena i dvojnásobná. Proto jsou mezi prodejci „boje“ o dobré místa. Jedná se hlavně o plochy před velkými nákupními centry. Cena jedlí je obecně od 400 Kč. Ovšem ceny každoročně stoupají a to u některých druhů i o 30%.

3.4 Plantáže Jako vhodné plochy pro plantáže vánočních stromků jsou vybrány ty jenž vyhovují následujícím kritériím: 1) Plocha nesmí být v mrazových kotlinách

a

na

jinak

klimaticky

náročných stanovištích. 2) Půda nesmí být zamokřená. 3) půdní vlastnosti musí odpovídat požadavkům pěstovaných dřevin.

Obr.2

4) Plocha by měla být na rovině, nebo s mírným sklonem. 5) Plocha by měla mít vhodný tvar aby se dala jednoduše využít mechanizace. 6) Měla by být návaznost na dopravní komunikace. V praxi je tomu často právě naopak. Výběr místa hraje velkou roli. Větší plantáže by měly být chráněny větrolamy. Velmi důležité jsou půdní charakteristiky které podmiňují dlouhodobě úspěch a ekonomiku pěstování. Je třeba se vyhnout

půdám oglejeným, zamokřeným,

zrašeliněným či zaplavovaným. Na silně vodou ovlivněných půdách se projeví symptomy nedostatku živin omezeným růstem a karenčními jevy na jehlicích. Nevhodné jsou také jílovité těžké půdy, extrémně suché, mělké a kamenité půdy. Půdy velmi bohaté na živiny nejsou také dobré protože pak mají stromky dlouhé prýty což je nežádoucí. Také pak musí být Obr. 3 častěji prováděna opatření proti růstu buřeně. Vhodné jsou tedy půdy středních až horších bonit, jenž mají kratší vegetační dobu. Dlouhá vegetační doba ovlivňuje výškový přírůst. Důležité je aby plantáže byly nejen přístupné z venku, ale i zevnitř. Tzn. že stromy by měly být na plantáži uspořádány tak aby byla možnost provádět postřiky a sklizeň. Závisí hodně na používaných technologiích. Důležitý je také obsah živin a půdní reakce. Důležité je zaměřit se na obsah Ca, P, K, Mg.. PH by mělo odpovídat požadavkům pěstovaných dřevin. Většině jehličnanů

vyhovuje pH 3,5 až 4,5. Pro borovici černou, jedli ojíněnou a smrk omoriku je vhodnější pH o něco vyšší. Půdy pro pěstování hlavních druhů vánočních dřevin by měly obsahovat:

P2O5

10-15 mg ve 100g K2O8 8-15 mg ve 100g MgO 6-10 mg ve 100g Cu

4-6

mg

ve

100g

(Černý, Neruda, Lokvenc, 1997). Sazenice se vysazují do sponu dovolujícího stromkům růst do patřičných rozměrů tak, aby byl umožněn vývoj souměrných a až k zemi zavětvených korun. Základním předpokladem pro zdárný růst stromků je použití kvalitního sadebního materiálu. Používají se převážně sazenice. Důležité je aby byly používány sazenice zdravé bez patrné infekce či napadení škůdci, aby měly dostatečně vyvinut kořenový systém a nebyly mechanicky poškozené. Nedostatečně vyvinutý kořenový systém může způsobit rostlině problémy s příjmem vody a živin a tím se stává náchylnější k chorobám. Při použití obalovaného sadebního materiálu nedochází k šoku z přesazení a je zvýšena ujímavost i počáteční růst. Je nutné aby byly použity správné obaly jinak může dojít k deformaci kořenového systému. Stromky pak špatně zakořeňují, mohou se vyvracet a jsou napadány houbovými patogeny. Není vhodné používat sazenice jenž mají více terminálních vrcholů ( i když by prošly mechanickou úpravou) poněvadž to může být podmíněnou nějakou virovou infekcí nebo dědičnou vlastností. Používání poloodrostků není běžné protože u nich dochází k šoku z přesazení a vznikají např. zkrácené jehlice, čímž dochází k porušení celkového habitu stromu.

3.5 Tvarování a řez Kvalitní vánoční stromek nelze vypěstovat bez systematické péče. Mezi nejdůležitější opatření, která ovlivňují jakost vánočních stromků patří řez příliš dlouhého terminálního výhonu a kvalitativní řez. Pokud dojde u vánočního stromku k vymrznutí terminálního výhonu pak se ztratí výškový přírůst. Problémem je narušení tvarového poměru, který musí napraven střihem. Pokud je problémem enormní výškový přírůst, který snižuje kvalitu stromku, dá se napravit zmenšením asimilační plochy. U druhů s mělkým kořenovým systémem se mohou aplikovat chemické přípravky brzdící

růst, obrytí kořenů nebo zranění kambiálního sloupce. Nejradikálnějším řešením je jeho zkrácení. K úpravě tvaru patří také vyvazování.

3.6 Poškození stromků Choroba je nenormální stav organismu, který poškozuje tělesnou funkci. Je spojena se specifickými symptomy a znaky. Symptom je viditelný příznak napadení. Stromy pokud mají něčeho nedostatek nebo i nadbytek pak se oslabí jejich rezistence proti napadení. Stejně jako lidé mají své obranné mechanismy, kterými se snaží poruchy odstranit. Pokud se jim to podaří a přežijí vzniknou na nich ovšem často nenapravitelné následky. Jehličí které opadlo znovu nenaroste, poškozený terminální pupen se neobnoví. Strom přežije ale je esteticky znehodnocen. Poškozovány mohou být jehlice, celé letorosty, pupeny nebo kořenový systém. Poškození způsobuje spousta patogenů a o většině z nich se poznatky neustále vyvíjejí, zjišťují se vývojové cykly, predispozice rostlin a upravují se doby aplikace pesticidů a možnosti ochrany.

3.6.1 Smrk 3.6.1.1 Choroby jehlic

Sypavka smrková Lophodermium piceae (Fuckel) Hoehn. – hnědnou především jehlice starších ročníků. Hnědé jehlice zůstávají určitou dobu na stromě a začínají se na nich vytvářet plodná stadia houby, jenž pak dokončují svůj vývoj na opadaném jehličí ležícím na zemi. K napadení dochází především ve spodní části koruny u hustě zapojených jedinců a na lokalitách kde je zvýšená vzdušná vlhkost. Poškození je podobné jako u sypavky Linula macrospora, ta má ovšem rozdílné plodničky. Sypavka napadá jednotlivé jehlice, v jejichž blízkosti mohou zůstat jiné zcela zdravé, na rozdíl např. od imisního poškození (Uhlířová, Kapitola, 2004).

Sypavka smrková Linula macrospora (Hartig) Darker – v nížinách infikuje mladé smrky, ve vlhčích vyšších polohách i staré stromy. Plodnice se tvoří na spodní straně jehlic, zpravidla v jedné řadě.

Rhizosphaera kalkhoffii Bubak– způsobuje zbarvení a šedočerný povlak jehlic, předčasný opad jehličí a tím pádem neprodejnost stromku. Při napadení touto chorobou zůstávají někdy pouze poslední ročníky. Na spodní straně jehlic jsou řádky malých černých plodniček. Jehlice jsou napadány v květnu a červnu. Symptomy napadení jsou ovšem zřetelné až příští jaro, kdy jehlice začnou fialovět a hnědnout. Vyskytuje se hlavně ve vlhkých polohách. Z počátku napadá spodní větve a postupuje k vrcholu stromku. Při silném napadení spodní větve odumírají. Během vlhkého počasí na konci jara plodnice uvolňují spory, déšť je spláchne na nové jehlice a infekční cyklus se opakuje. O kontrole této houby je toho zatím málo známo. Podstatné je používání zdravého sadebního materiálu. Pokud vidíme na jehlicích sadebního materiálu plodničky této houby tak by se jednoznačně neměl vysazovat. Napadány jsou převážně stromy trpící stresem. Stromy na kyprých půdách, kde je lepší pohyb vzduchu a vody jsou k této chorobě méně náchylné. Napadá hlavně smrk pichlavý Picea pungens. (Hartmann, Nienhaus, Butin, 2001; Tailor, Nameth).

Přípletka Herpotrichia juniperi Duby – na jehlicích se vytváří černohnědé mycelium, které oplétá celé větve a tvoří chomáče.Výživu houba získává pomocí mycelia, které proniká do jehlic. Na odumřelých jehlicích dochází časem k tvorbě drobných černých kulovitých plodniček. Na intenzitu napadení nemá vliv stav dřeviny, ale klimatické podmínky. Zvýšený výskyt onemocnění lze očekávat zvláště ve středních a vyšších horských polohách. Má ráda nízké teploty, vysokou vlhkost vzduchu a může růst i pod sněhem. Tato choroba proto často postihuje přízemní části v místech s dlouho vytrvávající sněhovou pokrývkou. Záměna s jiným poškozením je málo pravděpodobná. Vyskytuje se také na borovici (Uhlířová, Kapitola a kol., 2004).

Zlatoslizka smrková Chrysomyxa abietis – jednoletá rez rozšířená v mírném pásmu severní polokoule. Tato rez nestřídá hostitele. Vyskytuje se většinou na přehoustlých stanovištích. Jehlice zežloutnou a objeví se rezavé pruhy (NierhausWunderwald, 2000).

Zlatoslizka rojovníková Chrysomyxa ledi (Alb. Et Schw.) de Bary – smrky mají při pohledu z dálky žluté okraje koruny. Žloutne jen poslední ročník jehlic, často všechny jehlice na výhonu. Stupeň napadení stromů není rovnoměrný – někteří jedinci bývají silně zasaženi. Na jehlicích se vytvářejí oranžově červená ložiska rzi. Jsou to proužky 0,4 mm široké a až 1 cm dlouhé, z nichž se uvolňuje žlutavý výtrusný prach – aeciospory. Druhým hostitelem na němž rez dokončuje vývojový cyklus, je rojovník bahenní. Velmi příznivé pro infekci je vlhké a chladné počasí na jaře. Optimální podmínky ke svému rozvoji rez nachází v přehoustlých smrkových mlazinách se zvýšenou vlhkostí. Podmínkou je aby se poblíž vyskytoval rojovník bahenní. Možná je záměna za jinou rez zlatoslizku smrkovou Chrysomyxa abietis, jenž u nás bývá častější. Ta ovšem vytváří na jehlicích jen ložiska zimních výtrusů. Jiné druhy rzi z rodu chrysomyxa se u nás vyskytují velmi vzácně (Uhlířová, Kapitola a kol., 2004).

3.6.1.2 Choroby letorostů Sirococus strobilinus Desm.– způsobuje odumírání koncových výhonů, které se kroutí a hnědnou. Predispozicí je chladno a vlhko. Problémem je ve školkách kde způsobuje úhyn hlavního výhonu, jehož funkci pak přebírají boční větve. Náchylný je Picea pungens (Sutherland).

Gemmamyces piceae (Borthw.) Casagr.– způsobuje odumírání pupenů. Zesílený termální pupen a částečně také postranní pupeny na jaře nevyraší vůbec a nebo jenom velmi slabě. Od června je patrný černý povlak drobných plodnic. Způsobuje deformace podobné jako poškození mrazem. Vyskytuje se v nížinách hlavně na smrku pichlavém Picea pungens, na horách je i na smrku ztepilém Picea abies (Hartmann, Nienhaus, Butin, 2001)

3.6.1.3 Savý hmyz Medovnice smrková Cinara pilicornis Htg. – škodí na letošních výhoncích smrku (Křístek, Urban, 2004).

Korovnice smrková Sacchiphantes abietis L. – čeleď adelgidae. Je široce rozšířená po celé Evropě v místech výskytu smrku. 1,5 až 3 mm dlouhá. Způsobuje deformaci výhonů tvorbou hálek. Poškození je spíše pomístné. Morfologicky a hálkami se neliší od korovnice zelené Sacchiphantes viridis. Patří k významným škůdcům smrku (Kolk, Starzyk, 1996)

Korovnice zelená Sacchiphantes viridis Rtzb.– hnědo až černozelená mšice o velikosti 1,7-2mm. Zimuje v pupenech smrku. Neokřídlená imaga kladou v květnu na báze pupenů 100 až 150 vajíček. Larvy se zavrtávají mezi základy jehlic a šupiny pupenů, kde sají a vznikají jednostranné mnoha komůrkové šišticovité hálky jenž jsou dlouhé 15 až 30 mm. Schnoucí hálky se od poloviny července do poloviny září otvírají a z nich vylézají nymfy z kterých po svlečení vznikají migrantes alatae. Ty přelétají na modřín kde prodělávají další vývoj. Vznikají tam andropary a gynopary, které migrují v polovině července zpět na smrk. Ty pak na smrku kladou vajíčka aby se vyvinulo pokolení sexuales. Po kopulaci samičky vykladou jediné vajíčko z kterého se vylíhne fundatrix, která putuje k pupenům kde diapauzuje. Citelné poškození způsobuje hlavně v sušších nižších polohách. Výhonky většinou po uschnutí hálek také usychají (Křístek, Urban, 2004).

Korovnice pupenová Adelges laricis Vall.– vývoj prodělává na smrku a na modřínu. Okřídlenci jsou načervenalí, červenohnědí až černí. Bezkřídlí jedinci jsou zelenohnědí. Samice zakladatelky přezimují na bázi smrkových pupenů. Na jaře vykládají vajíčka.Vzniklé larvy se živí na pupenech.Vzniknou hálky, jež jsou na letošních výhonech. Velikost 1,5 až 3 cm. V červnu nebo v červenci opouštějí hálky a mění se na okřídlenou formu. Pak přelétají na modřín kde prodělávají další vývoj. Vzniká tam další generace a část z ní přelétá zpět na smrk. Tam vykladou jedno vajíčko. Zbylá část na modřínu vyprodukuje ještě 2 nebo 3 generace. Způsobuje stejně jako Sacchiphantes abietis snížení růstu výhonů, tvorbu hálek a opad jehličí. Preventivním opatřením je aby se nevyskytoval smrk a modřín pospolu. Ochrana se provádí insekticidy.

Korovnice Adelges tardus Dreyfus– má jednoletý cyklus a žije pouze na smrku.

Mšice smrková Liosomaphis abietina Walk. – 1 až 1,8 mm velká, zelená s tmavou páskou po stranách těla. Tento druh nemá obligatorní záměnu hostitelů, ale osidluje jen jiné exempláře téhož druhu nebo příbuzných druhů. Samičky pokolení sexuales po spáření kladou v pozdním

podzimu vajíčka na jehlice, mohou však přezimovat i

bezkřídlé samičky. Mšice napadá hlavně starší jehlice smrku ztepilého Picea abies a smrků pocházejících ze severní Ameriky. Působí žloutnutí a předčasné opadávání jehlic, zejména na dřevinách rostoucích na exponovaných stanovištích. Postižené výhonky často nedozrávají a během zimy odumírají (Křístek, Urban, 2004).

3.6.1.4 Roztoči Sviluška smrková Oligonychus ununguis Jakobi – roztoč z třídy pavoukovců způsobuje poškození jehlic svým sáním. Jehlice zhnědnou, usychají a opadávají. Mezi jehlicemi jsou jemná předivová vlákna. Roztoči jsou zbarveni do červena. Poškození se projevuje na jehlicích starších ročníků. Přemnožuje se za suchého a teplého počasí na jaře. Kromě smrku Picea abies ztepilého napadá často i smrk pichlavý Picea pungens. Škodí hlavně v lesních školkách na přehoustlých záhonech a v mladých kulturách smrku.

3.6.1.5 Podkorní hmyz Lýkohub drvař Hylastes cunicularius Er. – způsobuje podobné poškození na koříncích jako klikoroh borový. Vyvíjí se pod kůrou čerstvých pařezů nebo na spodní straně na zemi ležících neodkorněných kmenů. Při slabším poškození mohou pronikat ranami na kořenech houbové infekce - např. václavka, které potom rovněž způsobují úhyny sazenic.

3.6.1.6 Listožravý hmyz Pilatka smrková Pristiphora abietina Christ. – blanokřídly hmyz, jehož housenice požírají mladé jehlice a výhonky. Mohou způsobovat až holožír. Přezimují larvy v půdě v zámotku. Na konci dubna a v květnu vylétávají noví dospělci, kteří kladou vajíčka.

Obaleč smrkový Epinotia tedella Cl.– malý motýl s rozpětím křídel asi 13 mm. Larvy jsou žlutohnědé s dvěma červenohnědými liniemi na krku, nebo zelenkavé s jasnými, případně tmavšími krčními liniemi. Samičky kladou vajíčka na jednotlivé smrkové jehlice. Larvy přezimují v hrabance. Je pro ně charakteristické, že napadají stromy od vnitřní části koruny směrem k okraji. Napadení teda často uniká pozornosti.

Epinotia pygmaeana Hbn.– způsobuje podobné poškození jako obaleč smrkový.

Obaleč modřínový Zeiraphera griseana Hübn. – jeho smrková forma škodí na smrku.

Zeiraphera ratzeburgiana Saxesen. - požírá nové výhony hlavně v horských a podhorských oblastech.

Molovka smrková Argyresthia glabratella Zell. dále druh Argyresthia bergiella Ratz. – napadají pupeny smrku. Motýlci se líhnou v červnu a červenci.

Zaviječ smrkový Dioryctria abietella Den. Et Schiff.– je známý spíše jako škůdce smrkových šišek, ale jeho housenky mohou škodit vyžíráním výhonů podobně jako molovky.

3.6.2 Jedle 3.6.2.1 Savý hmyz Korovnice kavkazská Dreyfusia nordmanniana Eckst. – u nás je nejškodlivějším zástupcem celé čeledi – čeleď korovnicovití Adelgidae. Velmi drobná, červená až

černohnědá mšice, pokrytá bělavým voskovým popraškem a vlákny podobnými vatě. Je to původně holocyklický druh, který si ve své domovině (na Kavkaze) zachovává úplný vývojový cyklus na primárním hostiteli Picea orientalis a sekundárním hostiteli Abies nordmanniana. U nás schází primární hostitel, a proto se mšice vyvíjí anholocyklicky. Je to hospodářsky nebezpečný škůdce na kůře a jehlicích mladších 8-30letých porostů jedle bělokoré, působící charakteristické zkrucování, žloutnutí a opadávání mladých jehlic, usychání výhonků nebo i celých dřevin. Vyskytuje se hlavně na jedli bělokoré Abies alba a jedli kavkazské Abies nordmanniana (Křístek, Urban, 2004).

Medovnice křivonohá Cinara curvipes Patch - je to velká černá mšice, sající na větvích a kůře jedle ojíněné Abies concolor a na dalších druzích introdukovaných jedlí např. jedli obrovské Abies grandis. Náleží do podčeledi Lachninae. Pochází ze Severní Ameriky, kde žije na domácích druzích jedlí. Tato mšice byla poprvé zjištěna v Evropě ve Velké Británii v roce 1999. Následně jsou uváděny výskyty i v okolních zemích např. Německu. Kolonie produkují značné množství medovice - lepkavý sekret. Tento sekret je následně vyhledáván dalším hmyzem. Je sbírána většinou vosami a mravenci. Na medovici také nastává rozvoj hub z okruhu černí. Bezkřídlé samičky jsou až 5mm velké, tmavě hnědé až černé. Na zadečku mají sifunkuly, což jsou krátké přisedlé výrůstky. Rostrum (bodavé ústrojí) mají delší než vlastní tělo. Okřídlené samičky jsou štíhlejší a u obou forem jsou obloukovitě zakřivené holeně posledního páru nohou. Většina jedinců v koloniích je bezkřídlá, okřídlené samice se však také běžně vyskytují. Přezimují vajíčka ovšem při mírném průběhu počasí mohou přežívat i živorodé samice. Množství mšic dosahuje během roku dvou vrcholů, první je v květnu a červnu a druhý v září a říjnu. V roce 2007 se ukázalo že je hojně rozšířena i v ČR. Známé lokality výskytu jsou jak v Čechách na Plzeňsku, Berounsku a okolí Prahy, tak na Moravě a Slezsku v okolí Znojma, Olomouce, Frýdku-Místku atd. Jeden z možných způsobů šíření této mšice do intravilánů měst je právě dovoz sadebního materiálu pro plantáže vánočních stromků. První výskyt této mšice je znám z roku 2006, kdy byla tato mšice nalezena na jedli ojíněné na území města Ostravy. Tato mšice je ve své domovině považována za škůdce pouze na plantážích vánočních stromků. Poškozuje výrazně estetický vzhled jehličí jedlí. Pokud je asimilační plocha jehlic pokryta medovicí s černěmi může to vést za slunných a teplých dnů k přehřátí jehlic. Pro včelaře je ovšem výskyt těchto mšic příhodný z důvodu produkce opravdu velkého množství medovice. Ochranou mohou asi být jen postřiky. Život stromu neohrožují, jen ho způsobují značně

nevzhledným. Aplikace insekticidů na plantážích není problém, ale u vzrostlých stromů je těžko proveditelná. Na postřik v plantáži stačí i ručně ovládaný zádový rosič. Pro města je vhodný silnější motorový rosič, který je schopen dostat postřikovou jíchu až do výšky 10m. Volba insekticidu se bude řídit podle „Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin“. Pro rozrušení kolonie stačí i silný proud vody, tato možnost je ovšem proveditelné jen u solitérních jedinců. Kladem této metody je, že se nemusí používat chemické přípravky. Ovšem pokud by se výskyt těchto mšic toleroval, dá se očekávat každoroční opakování problému, který by byl o to větší, když by předcházela mírná zima. Cinara curvipes je tedy další nepůvodní druh jenž se u nás v poslední době objevil. Není vyloučeno že by nebyl schopen v našich podmínkách přejít i na jiného hostitele než jsou exotické druhy jehličnanů (Šrůtka, Nakládal, Liška, 2007).

3.6.2.2 Choroby jehlic Rez vrbková Pucciniastrum epilobii (Pers.) Otth. – napadené jehlice začnou žloutnout a předčasně opadávat. Pro svůj vývoj potřebuje mezihostitele vrbku úzkolistou. Na plantážích se nevyskytuje s výjimkou horských oblastí.

Hypodermella nervisequia (Dc.) Lagerb – způsobuje světle hnědé zbarvení jednotlivých jehlic. Plodnice jsou na dvouletých jehlicích a starších na svrchní straně. Plodnice jsou protáhlého černého tvaru. Na plantážích se takřka nevyskytuje. (Hartmann, Nienhaus, Butin, 2001).

Kabatina abietis Pehl. - infekce způsobuje zbarvení a odumírání jehličí. Letošní jehlice v horní polovině žloutnou, později se zbarvují do hněda až úplně zhnědnou. Na spodní straně jehlice jsou černé plodničky. Mezi hnědým a zeleným pletivem je ostrá hranice. Velmi podobné je napadení Sclerophoma xenomeria. Jejich rozlišení je možné pouze mikroskopem. Podobné příznaky můžou být při nedostatku živin, nebo mrazovým suchem. Vyskytuje se hlavně na jedli bělokoré Abies alba a jedli kavkazské Abies nordmanniana. Značné škody způsobuje i na Abies grandis. Napadá i Abies procera, ta se ovšem u nás moc nepěstuje. (Perny, 2000)

Přípletka Herpotrichia parasitica (R. Hartig) Rostr.– tato houba je typickým parazitem na jehličí jedlí, zejména Abies alba. Napadené jehlice ihned neopadnou, ale visí volně zavěšené na větvích, spojené myceliem houby. K infekci může dojít buď sporami, nebo mycelium přeroste z jedné větve na druhou. Ohrožené jsou zejména vlhké porosty na vlhkých stanovištích.

Černě – na jehličí, ale i na tenkých větévkách jsou přítomny tmavohnědé až černohnědé myceliální povlaky, často lepkavé. Husté povlaky mohou výrazně omezit schopnost dřeviny asimilovat a tím následně i redukovat jejich růst. Významně se to projevuje na mladých jedlích. Mezi houby působící černě je možné řadit celou skupinu hub (povětšinou anamorf) - na jedli to bývají nejčastěji zástupci rodu Hormiscium KUNZE a Cladosporium LINK:FR. Jsou to většinou spíše epifyti a pouze někteří mohou

přejít

k parazitickému

způsobu

života

(např.

někteří

zástupci

rodu

Cladosporium). Masivní rozvoj černí bývá většinou úzce vázán na předchozí napadení jedlí (obdobně i u jiných dřevin) mšicemi, popř. jiným savým hmyzem. Masivní výskyt může být i na exotických jedlích, které napadá medovnice křivonohá Cinara curvipes. Houby působící černě se totiž přednostně vyživují z medovice, kterou tento hmyz vylučuje. Jejich úspěšný rozvoj je dále podmíněn příznivými vlhkostními poměry. Poškození je charakteristické a záměna je málo pravděpodobná. Výrazně snižuje kvalitu stromku (Uhlířová, Kapitola a kol., 2004).

3.6.3 Borovice 3.6.3.1 Choroby jehlic Rez vejmutovková Cronartium ribicola J.C.Fish– je rez, napadající pětijehličné druhy borovic a hostující na druzích rodu Ribes, nejčastěji na černém rybízu. Basidiospory této rzi, vylétající z listu rybízu infikují nejčastěji větev borovice a tvoří podhoubí, které časem způsobuje ztloustnutí napadené části. Brzy na jaře se zde vytvářejí žlutooranžové měchýřky, které po dvou týdnech pukají a z nich se sype žlutý prášek – aeciospory, které jsou unášeny větrem a infikují rybíz. Vodivá pletiva na napadeném místě borovice jsou nezvratně porušena a po napadení celého obvodu dochází ke strangulaci a celá část větve (stromu) nad tímto místem usychá. Jarní

výtrusy, infikují druhy rodu Ribes, jsou schopné infekce i na vzdálenost více než 500 km. Euroasijské druhy pětijehličných borovic, které prodělaly koevoluci s touto rzí, nebývají napadány. V případě, že ano, infekce napadá pouze větve, které usychají a infekce se dále nešíří. V případě amerických druhů, (které se ve svém vývoji s touto rzí nikdy nesetkaly) představuje vážný problém. Hlavně na borovici vejmutovce Pinus strobus.

Rez borová Cronartium asclepiadeum (Willd.) Fr. - vyskytuje se na borovici lesní Pinus sylvestris a na borovici kleči Pinus mugo. K infekci dochází v dubnu až červnu na jehlicích. Za 1-2 roky po infekci se větve postupně zduřují. Druhým hostitelem rzi je hořec tolitový a jarní, tolita lékařská, všivec bahenní a další byliny.

Rez jehlicová Coleosporium Lév – rzi rodu Coleosporium zahrnují několik druhů, které se projevují stejně a jsou odlišeny hlavně podle mezihostitelského druhu. Na jehlicích se vytváří oranžovožlutá apothecia s bělavým obalem. Jehlice i

při silné

infekci neopadávají. Nápadně oranžová ložiska letních spor a tmavohnědá ložiska zimních spor jsou pozorovatelná na konci léta na spodní straně listů mezihostitelských rostlin. Houba přezimuje jako mycelium v jehličí. Záměna je možná s poškozením vyvolaným sáním štítěnék (Hartmann, Nienhaus, Butin, 2001). Rez rodu Coleosporium napadá většinu dvou a tříjehličkových borovic. Mezi hostitelské rostliny patří starček, devětsil, podběl a další.

Skulinatec borový Lophodermium pinastri (Schrad.:Fr.) Chev. – živé jehlice mohou být infikovány od česného léta až do začátku podzimu. Na podzim (od září) se na jehlicích začínají objevovat první žlutavé skvrny, během zimy se rozšiřují, postupně hnědnou a jehlice získávají skvrnitý vzhled. Na jaře se silně napadené jehlice zbarvují hnědě, zasychají a začínají opadávat. Na odumírajících jehlicích se začnou vyvíjet anamorfní plodničky – pyknidy s konidiemi. Pyknidy se tvoří od dubna. Konidie jsou uvolňovány téměř po celý rok. Teleomorfní plodničky – hysterothecia s askosporami dozrávají zpravidla až na opadaných jehlicích ležících na zemi. Pro infekci je příznivá relativně vysoká vzdušná vlhkost, ne však nezbytně deštivé chladné počasí. Zvýšený výskyt poškození lze tedy očekávat především v letech s vlhkým počasím v době infekce,

dále

pak

v přehoustlých

síjích

v lesních

školkách

a

mlazinách.

Nezanedbatelnou roli hraje i úživnost stanoviště – na chudých písčitých půdách bývají

borovice poškozovány sypavkou daleko významněji. Méně trpí sypavkou nezastíněné kultury na větších plochách. Ve vyšších polohách je dobou vzniku infekce červenec až září. V níže položených oblastech dochází ke vzniku infekce již v červnu. Velmi podobná je Lophodermium seditiosum, spolu jsou nejčastější příčinou sypavek na dvoujehličkových borovicích, hlavně na borovici lesní Pinus sylvestris (Uhlířová, Kapitola a kol., 2004).

Sypavka borová Lophodermium seditiosum Minter, Staley et Miller - agresivní druh sypavky. Sypavkou je označováno ztráta simulačního aparátu borovic. Od prvního zjištění v 80. letech u nás značně rozšířila a způsobuje výrazné škody ve školkách a mlazinách. Symptomy jsou téměř stejné jako u Lophodermium pinastri. Na napadených jehlicích ovšem nejsou mezi jednotlivými hysterothecii příčné černé linie jako je tomu u Lophodermium pinastri. Obě dvě tyto choroby se vyskytují hlavně na borovici lesní, mohou však být i na dalších dvoujehličkových borovicích. Jejich rozvoj podmiňuje zvýšená vlhkost prostředí. Záměna je možná s jarním vytranspirováním, ovšem v tomto případě pak nejsou na jehlicích žádné fruktifikační orgány. Spolu s Lophodermium pinastri patří mezi nejčastější příčinou sypavek na borovici lesní Pinus sylvestris. Jejich rozvoj podporuje zvýšená vlhkost prostředí.

Hnědá Sypavka Mycosphaerella dearnessii Barr. syn. Scirrhia acicola (Dearness) Siggers – pochází z amerického kontinentu odkud se rozšířila i na další kontinenty. Symptomy - způsobuje tmavohnědé skvrny ohraničené žlutooranžovým lemem, průměru 3mm, odumírání jehlic a zpomalení růstu mnoha druhů borovic. První příznaky se projevují koncem srpna a v září. Napadeným jehlicím odumírají konce, v jejich středu jsou skvrny a báze je zelená. Odumírání jehlic začíná od spodu koruny. Napadené jehlice opadávají na přelomu podzimu a zimy. Přenos na zdravé jehlice se děje otevíráním plodnic, které vznikají paralelně na podelnou osu jehlice. Při vlhkém počasí od května do června se uvolňují olivově zelené spory. Největší riziko infekce je na přelomu června a července. Inkubační doba závisí na druhu hostitele a jeho věku. Pohybuje se od 1-2 měsíců na mladých jehlicích po 4-7 měsíců na starších jehlicích. Acervuli se vyvíjejí jak na opadlých jehlicích tak na jehlicích vytrvávajících na stromě. Cyklus choroby se opakuje příští léto, kdy jsou za příznivého počasí uvolňovány konidie. Při silném napadení zůstávají na větvičkách pouze poslední ročníky jehlic. Opakované napadení může mít za následek odumření celého stromu. V Americe je to

významně škodící choroba na plantážích vánočních stromků. Dá se zaměnit s červenou sypavkou Mycosphaerella pini, nebo v počátečním stadiu se sypavkami rodu Lophodermium. (kol.)

Červená

sypavka

Mycosphaerella

pini

E

Rostrup

–

vřeckatá

houba

Mycosphaerella pini známá také pod

názvem

Dothistroma

konidiové septospora

formy je

původcem tzv. červené sypavky borovic.

Charakteristickým

symptomem napadení je zrezivění celých ročníků jehlic ve spodní části koruny, kdy často zůstávají zelené pouze

nejmladší

jehlice.

První

příznaky se projevují na spodních

Obr. 4 větvích a šíří se směrem k horní části koruny. U mladých nevzrostlých stromů se napadení může jevit jako rovnoměrné. Napadení jehlic se zprvu projevuje barevnými skvrnami v místě infekce – žlutavé až žlutohnědé skvrny ve vrcholném létě, které postupně rezaví až hnědnou. U silně napadených jehlic odumírají konce. Na jaře až začátkem léta dochází k nápadnému zrezivění infikovaných jehlic a tvorbě dobře patrných červených a červenohnědých příčných proužků. Zpravidla až v následujících letech se na odumřelých jehlicích tvoří plodnice anamorfního stadia (acervuli). U silně napadených stromů opadává veškeré starší infikované jehličí a zelený zůstává pouze poslední ročník. Pro infekci je příznivé vlhké počasí. Nejlépe slabý déšť nebo mlha. Šíření sypavky napomáhají též klimatické extrémy. Napadá hlavně borovici černou. Významně škodí na plantážích vánočních stromků. V počátečním stadiu je možná záměna s Lophodermium pinastri nebo Lophodermium seditiosum. Při tvorbě plodných stadií (pyknid s konidiemi a hysterothecií s askosporami) na jehlicích je však záměna vyloučena. Jednotlivé hnědé skvrny na jehlicích mohou patřit i některým z jehlicových rzí z rodu Coleosporium (Uhlířová, Kapitola a kol.,2004). Popsána byla poprvé jíž v roce 1920 v USA. První výskyt u nás byl zjištěn ve volné výsadbě v květnu roku 2000. Vyskytuje se hlavně na borovici černé Pinus nigra. Lze se oprávněně domnívat, že význam této houby v budoucnu v souvislosti se zřejmě nastupující globální změnou klimatu, která by se v našich zeměpisných šířkách měla

projevit oteplováním a tím příznivějšími podmínkami pro její rozvoj bude stoupat (Pešková, Soukup 2001) – dnes je tato houba velmi rozšířena a rostlinolékařská správa už její významu nevěnuje takovou pozornost. Její význam není radno podceňovat. Tato houba je zařazena jako fykokaranténní škodlivý organismus.

Sypavka vejmutovková Meloderma desmazieresii (Duby) Darker – vejmutovky prosychají. Hnědnou nejmladší jehlice, které zůstávají dlouho viset na stromě. Pokud se napadení opakuje tak stromy ztrácí prakticky všechno jehličí. Napadá všechny věkové třídy. Hodně nebezpečná je v přehoustlých mlazinách. Na jehlicích visících na větvích se vytváří plodnice sypavky, proto je tato choroba těžce zaměnitelná. Vyskytuje se na Pinus strobus (Uhlířová, Kapitola a kol., 2004).

Sypavka Cyclaneusma minus (Butin) Di Cosmo, Peredo & Minter– k významným vnějším symptomům infekce patří náhlé a předčasné zežloutnutí nejstaršího, vesměs 2-3 ročníků jehlic, na kterých se posléze objeví hnědé mramorování. Výjimečně se na zelených jehlicích v období od dubna až července tvoří v první fázi žlutohnědé pruhy široké 1-3 cm. Po odumření pletiv, vzácně ještě ve fázi mramorování, se tvoří na jehlicích, zvláště pak v místě hnědých skvrn plodnice. Plodnice se vyvíjí především od září až do zimy. Nejčastější infekce provází senescenci jehlic jako přirozená kolonizace odumírajících pletiv. V případě infekce jehlic borovice lesní Pinus sylvestris sypavkou Cyclaneusma minus bylo pozorováno mramorové žloutnutí jehlic již od konce dubna. Plodnice se tvoří hojně na odumřelých jehlicích, vzácněji i na žloutnoucích jehlicích po cca 1-3 měsících inkubační doby. Plodnice se otevírají za vlhkého počasí a uvolňují bezbarvé (hyalinní) askospory velké 70-90 – 2,5-3 µm s jednou až dvěma přehrádkami. Výtrusy je možné naleznout v různě starých jehlicích prakticky po celý rok. K infekci dochází především v pozdně podzimních a zimních měsících v období kdy se teplota pohybuje kolem 5-10 °C. Žloutnutí jehlic se vzácně projevuje na borovici lesní Pinus sylvestris již v jarních měsících, kdy jsou symptomy mramorové sypavky Cyclaneusma minus překryty symptomy běžnější sypavky borové Lophodermium pinastri. Tuto sypavku můžeme zaměnit s ostatními druhy sypavek. Zežloutnutí a hnědé mramorování jehlic je značně specifické, i když zaměnitelné s přirozeným opadem jehlic – senescencí, případně jejich fyziologickým poškozením, například v důsledku sucha a horka. Může se vyskytovat společně s jinými druhy hub. Především Lophodermium

seditiosum, Lophodermium pinastri, Mycosphaerella pini a další. Hostitelem je hlavně borovice lesní Pinus sylvestris.

Sypavka Cyclaneusma niveus (Pers.) Di Cosmo, Peredo et Minter – je běžným druhem na odumřelých jehlicích borovice černé Pinus nigra. Předčasný opad způsobuje u Pinus ponderosa a Pinus jeffreyi. Většinou je jako saprofyt.

3.6.3.2

Choroby letorostů

Rez sosnokrut Melampsora pinitorqua Rostr.– velmi závažná v kulturách vánočních stromků. Bazidiospory jenž jsou na listech osik na jaře infikují nové letorosty. Výhon borovice který je napaden touto rzí se nekrotizuje – zkroutí

a

pokračuje v růstu. Dochází i ke zmnožení náhradních výhonů. Při silném napadení letorost odumře. K infekci je nezbytná přítomnost druhého hostitele – osiky. Nejlepší ochranou je teda odstranění osik a topolů bílých z okolí plantáže (Uhlířová, Kapitola, 2004).

Cenangióza borovic Cenangium ferruginosum Fr. – v ČR se vyskytuje v borových oblastech zejména na borovici černé, ale i lesní a kosodřevině. Starší borovice mají v létě koruny nápadně řídké s proschlými větvemi. Mladší většinou usychají. Plodnice jsou černohnědá apothecia, jež jsou v mládí kulovitě uzavřená a v dospělosti se miskovitě otevírají. Vyrůstají na infikovaných větvích v dubnu a květnu. Primární příčinou usychání borovic jsou často biotičtí činitelé jako je například oslabení suchem, jež vytvoří podmínky pro infekci.

Sphaeropsis sapinea (Fr.) Dyko et Sutton – prosychání napadá mnoho druhů borovic. Způsobuje odumírání špiček letorostů. Nejmladší jehlice přestávají růst asi v polovině své délky. Plodničky – pyknidy vyrůstají na šiškách a později na jehlicích a prýtech. Napadá hlavně stromy oslabené biotickým nebo abiotickým stresem, hlavně suchem a teplotními extrémy. Pohlavní stadium houby není známé.

3.6.3.3 Savý hmyz Korovnice vejmutovková Pineus strobi Htg.– žije pod ochranou husté bílé vaty na větvích a kmeni a větvích vejmutovky (Křístek, Urban, 2004).

Medovnice borová Cinara pini L.– 3,5 až 4,5 mm dlouhá, světlehnědá. Na mladých výhoncích borovice (Křístek, Urban, 2004).

Štítěnky – způsobují chlorotickou skvrnitost. Vytvářejí bílý povlak na vnitřní straně jehlic. Záměna je možná s napadením korovnicemi nebo rzí. Při masovém výskytu jehlice žloutnou a opadávají (Hartmann, Nienhaus, Butin, 2001).

3.6.3.4 Listožravý hmyz

Obaleč prýtový Rhyacionia buoliana Den. Et Schiff. – je škůdcem ve většině středoevropských zemích. Motýlek měří v rozpětí 18 až 23 mm. Housenky jsou dlouhé až 21 mm, světlehnědé s černohnědou až černou hlavou. Motýli se rojí v červnu a červenci. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na šupiny pupenů, jehlice a kůru mladých 6 – 12letých borovic. Po 1 až dvou týdnech se líhnou housenky které si mezi výhonkem a pochvou jehlic zhotoví vak pod jehož ochranou vyžírají bázi jehlice. Housenky 1. a 2. instaru se živí na jehlicích. Od 3. instaru se zavrtávají do pupenů ve kterém taky zimují.V době rašení se stěhují do středního pupenu a nový výhonek zavadá až usychá. V 6. instaru se kuklí v kolébce v části vyžraného výhonu.Stádium kukly trvá kolem 3. týdnů. Mladé borovice napadá proto, že mají velké pupeny. Housenky zničí průměrně dva až tři pupeny. Po zničení hlavního pupeny dochází k značné deformaci stromku. Škůdce má optimální podmínky v mlazinách, které rostou na špatných půdách v polohách s nízkými dešťovými srážkami. Parazitoidy obaleče prýtového jsou různí lumci a lumčíci. Např. druhy Orgilus obscurator, Temelucha interruptor, Pristomerus vulnerator, Sinophorus rufifemur (Křístek, Urban, 2004). Obaleč borový Blastethia turionella L.– je to motýlek o rozpětí 18 až 20 mm. Housenky jsou žlutohnědé s černou hlavou a štítem, na každém článku mají 2 úzké načervenalé proužky. Rojí se v květnu a červnu. Vajíčka klade na vnitřní stranu bází jehlic. Housenky se líhnou za 2 až 3 týdny. Do konce 2. instaru vyžerou několik jehlic.

3. instar proniká do bočního pupenu. Dorostlé housenky se většinou nacházejí na středním pupenu a přezimují jako předkukla. Obaleč borový se často vyskytuje s obalečem prýtovým (Křístek, Urban, 2004)

Ploskohřbetka sazenicová Acantholyda hieroglyphica Christ.– je velká 12 až 17 mm, hruď a hlavu má černou se žlutou kresbou. Housenice jsou velké 25 mm, mají hnědavě zelenou barvu a tmavý pruh na hřbetě. Dospělci, jenž poletují v květnu a červnu, kladou jednotlivě vajíčka na vyvinuté výhonky 2 až 5letých borovic. Vylíhlé housenice ožírají borovičky od vrcholu. Způsobují pomístné žíry, vytvářejí zápředky naplněné trusem. (Křístek, Urban, 2004).

Listopas borový Brychyderes incanus L.– čeleď nosatcovití Curculionidae. Způsobuje zubatý žír jehlic.

Hřebenule ryšavá Neodiprion sertifer Fourcr.– čeleď Diprionidae. Samečci jsou černí, samičky hnědočervené. Sameček má dvojitě hřebenité tykadla a samička je má jemně pilovitá. Škodí na mladých borových porostech. Mezi nejčastěji napadené druhy patří borovice lesní a černá. Rojí se koncem srpna a začátkem září, vajíčka klade v řadách na jehlice. Housenice se líhnou na jaře a začnou ožírat jehlice. Poškození lze zaměnit i s jinými druhy hřebenulí.(Křístek, Urban, 2004).

3.6.3.5 Podkorní hmyz

Smolák mlazinový Pissodes castaneus Deg.– brouci jsou 5 až 7 mm dlouzí, rezavohnědí. Pro jejich ochranné zbarvení se dají snadno přehlédnout. Během úživného žíru svým dlouhým noscem vrtají mladou kůru a pupeny borovic. Samičky kladou vajíčka do kůry bazálních částí kmínků. Larvy se líhnou za 3 až 4 týdny a po 3 měsíce hlodají v lýku a povrchové části běli. Přednostně napadá mladé borovice poškozené suchem nebo houbami. Napadení se prozradí podle červenání jehlic a výronem pryskyřice (Křístek, Urban, 2004).

Lýkohub borový Hylastes ater Payk.– způsobuje podobné poškození na koříncích jako klikoroh borový. Vyvíjejí se pod kůrou čerstvých pařezů nebo na spodní straně na

zemi ležících neodkorněných kmenů. I při slabším poškození mohou pronikat ranami na kořenech houbové infekce – např. václavka, které potom rovněž způsobují úhyny sazenic.

3.6.4 Douglaska 3.6.4.1 Choroby jehlic Skotská

sypavka

Rhabdocline

pseudotsugae Syd.– tato choroba způsobuje vážné

poškození

douglasky.

Napadá

zejména douglasku sivou. Koncem léta se na napadených jehlicích objevují symptomy jako drobné žlutavé skvrny, během zimy a na jaře mramorovitá skvrnitost přechází až do hnědě rezavé. Při rašení nových výhonů během května a června

na jehlicích

Obr.5 vytvářejí žlutooranžové až hnědé polštářkovité plodničky 2-4mm velké, jenž nadzvedávají pokožku jehlic a v době zralosti se štěrbinovitě otvírají. Na napadeném jehličí se objevuje i konidiové stadium Rhabdogloeum hypophyllum. Obvykle silně infikované staré jehlice opadnou (méně napadené zůstávají někdy viset). Opakuje-li se infekce řadu let po sobě, dochází k typickému prosvětlení koruny – časem je přítomen pouze nejmladší ročník jehličí. Takto silně oslabené stromy často odumírají. Pro šíření sypavky jsou příznivější chladné a vlhčí polohy. U nás se nejvíce vyskytuje a největší škody působí v přehoustlých mlazinách. Počáteční stadium napadení, projevující se mramorovitě vyhlížející skvrnitostí, může upomínat na imisní poškození. Míra napadení jednotlivých jehlic však bývá rozdílná, stejně jako stupeň opadu. (Uhlířová, Kapitola a kol., 2004). Choroba byla poprvé zjištěna v Severní Americe v roce 1911 a již v roce 1914 v Evropě ve Skotsku. V Československu byla zjištěna již před rokem 1938.

Švýcarská sypavka Phaeocryptopus gaeumannii (Rohde) Petrak – obligátní parazit douglasky a všech jejich variet. Tato choroba představuje velké nebezpečí. Způsobuje zasychání jehlic. K nákaze dochází v měsících květnu a červnu v době rašení jehlic. Na jaře příštího roku se pak objevuje na jehlicích žlutozelené mramorování a časem celá jehlice získá žlutozelenou barvu. Během léta ztmavnou a na spodní straně se vytvoří shluky

Obr. 6 černých zárodků plodniček jenž jsou seřazeny v několika řadách. Zárodky plodniček dozrávají až na jaře příštího roku. Plodničky vyrůstají v místech průduchů. V průduchu je změť podhoubí. Plodničky mají kulovitý tvar a jsou matně černé. Uvnitř plodniček jsou kyjovitá vřecka. Výtrusy jsou dvoubuněčné a bezbarvé uprostřed s příčnou přehrádkou. Jedna buňka bývá většinou větší. Napadené jehličí někdy nemusí změnit barvu a mohou se na něm objevit plodničky. Choroba se nejprve objevuje na ojedinělých stromech, teprve postupem času se šíří do celého porostu. Při silné a opakované infekci může dojít k velmi výrazné defoliaci nebo dokonce k úmrtí stromu. Choroba byla poprvé popsána v. r. 1926 na dvacetileté douglasce ve Švýcarsku. První nálezy v Česku byly v roce 2002. Byly to dva nálezy: jeden na Mělnicku a druhý na Jindřichohradecku (Pešková, 2003).

3.6.4.2 Savý hmyz

Korovnice douglasková Gillettela cooleyi Gill.– čeleď Adelgidae korovnicovití. Černohnědá 0,8 až 1 mm velká mšice. Ve své domovině má holocyklický vývoj. U nás se vyvíjí anholocyklicky. Na jehlicích jsou žluté skvrny a dochází k deformaci. Při silném napadení mohou opadávat. Na spodní straně jehlic se nacházejí bílé chomáčky voskových vláken (Křístek, Urban, 2004).

3.6.5 Ostatní choroby

Rod Phytopthora- patří do oddělení Oomycota. Způsobují kořenové hniloby, a rakoviny kůry. Kořeny jsou infikovány zoosporami a dochází k změně barvy v kambiální zóně. Jakmile jsou kořeny silně napadeny dochází k chlorózám jehlic, vadnutí výhonu, zpomalení růstu až úmrtí celého stromku. Phytophthora cinnamomi Rands, Phytophthora citricola Sawada, Phytophthora drechsleri Tucker způsobují vážné problémy na plantážích vánočních stromků v USA a Irsku. Největší problémy jsou na druzích A. fraseri a A. nobilis(Chastagner G., Benson D., 2000). U nás zatím o nich není moc informací.

Rhizosphaera pini – je běžným patogenem na plantážích v USA. Napadá stresované rostliny. Hlavní škody způsobuje na Abies fraseri . Poškozuje jehlice všeho věku, způsobuje žloutnutí až zhnědnutí a následný opad. Ačkoliv specifické podmínky pro rozvoj infekce nejsou známy, většinou se objeví po deštivém období a chladnu. Pokud jsou příznivé podmínky pro život houby tak je schopna vyprodukovat spoustu generací konidii během roku (Nierhaus-Wunderwald D., 2000).

Rhizosphaera makrospora Gourb. & M. Morelet, Rhizosphaera oudemansii Maubl.,– víceleté jehlice jsou neostře skvrnité, hnědavě a šedavě zbarvené. Na spodní straně jehlic se nacházejí černě zbarvené plodnice, které jsou v řadách pronikajících z průduchů (Hartmann, Nienhaus, Butin, 2001).

Fusarium – mikroskopické houby. Má mnoho zástupců např. Fusarium oxysporum Schltdl., Fusarium solani (Mart.) Sacc., Fusarium chlamydosporum Wollenw. & Reinking. Fusarium oxysporum produkuje tři typy spór: mikrokonídie, makrokonídie a chlamydospóry. Jsou rozšířené po celé zeměkouli. Přežívají v půdě po velice dlouho dobu. Působí kořenové hniloby vadnutí výhonů až celých stromů. Napadají velké množství druhů. Známí jsou hlavně v zemědělství. Způsobují také velké problémy na palmách. Americká vláda je třeba zkoumala k účelu ničení plantáží koky.

Pestalotia hartigii Tubeuf, Pestalotia truncata Lév. – hnědé skvrny. Dosti je ohrožena jedle obrovská.

Plíseň šedá Botrytis cinerea Pers.Fr. – projevem je že právě rašící výhonek zvadne, jehličí zhnědne. Starší ročníky jehličí nejsou napadeny. Způsobuje zasychání výhonů a odumírání sazenic. Při přetrvávajícím deštivém počasí se časem objeví na výhonku typický šedavý až tmavě olivový plísňový povlak se sivým popraškem konidií. Nutnou podmínkou pro rozvoj infekce je déletrvající vlhké deštivé počasí při rašení výhonu. Podobně vypadá poškození rašících výhonů pozdním mrazem. Takto primárně poškozené výhony mohou být ještě sekundárně napadeny plísní šedou. Mrazové poškození se však obvykle manifestuje na všech zasažených výhonech, zatímco primární infekce plísní šedou postihuje pouze jednotlivé výhony. (Uhlířová, Kapitola a kol., 2004)

Ascocalyx abietina (Gremmeniella abietina) (Lagerb.)– napadá řadu jehličnanů a má pravděpodobně několik biologických ras, které jsou někdy pokládány za samostatné druhy. Tato choroba byla u nás poprvé zaznamenána 3.5.1972 na 3letých sazenicích borovice lesní. Vyskytuje se anamorfní stadium Brunchorstia pinea. Způsobuje poškození koncových výhonů.

Václavka Armillaria

– napadá kořenový systém, většinou oslabených nebo

poškozených dřevin, např. suchem. Pokud je napadena větší část kořenového systému způsobuje zpomalení růstu, chlorózy asimilačního aparátu až úmrtí stromu. Václavek je u nás více druhů například Armillaria ostoye (Romagn.) Herink – václavka smrková, Armillaria mellea (Vahl ex Fr.) Kummer – václavka žlutoprstenná, Armillaria gallica Marxmüller et Romagnesi – václavka hlízovitá…

Kořenovník vrstevnatý Heterobasidion annosum (Fr.) Bref.– napadá kořenové soustavy a jádrové dřevo bazální části kmenů smrků a borovic. Riziko je pokud jsou napadené stromy poblíž plantáže. Jehlice žloutnou až hnědnou a na patě kmene se tvoří typické útvary s póry na bílé spodní straně. Plodnice jdou často vidět až po odhrnutí hrabanky. Houba způsobuje hnilobu kořenů. Častá je na bývalých zemědělských půdách (Hartmann, Nienhaus, Butin, 2001).

Klikoroh borový Hylobius abietis L. – brouk 6-14 mm dlouhý se zřetelně ozubenými stehny. Je to dlouhověký nosatec dožívající se až 3 let. Má dva příčné proužky na krovkách. Brouci jsou aktivní při teplotě 8 až 9 °C a létat začínají při 13 až

16 °C. Po přezimování jsou vyhladověli a ihned začínají žír, během něhož pohlavně dospívají. Ohlodávají jemnou kůru a lýko 3-6letých sazenic jehličnatých dřevin. Poraněné sazenice roní pryskyřici a kmínky se někdy křiví. Při silném poranění přeruší lýko a sazenice pak hynou. Samičky tohoto druhu kladou vajíčka do čerstvých pařezů jehličnatých dřevin. Klikoroh borový je hospodářsky nejvýznamnější škůdce z čeledi nosatcovitých. Je to velmi významný škůdce jehličnatých dřevin. Je hojný všude od nížin až po horské polohy. Největší výskyt je na čerstvých pasekách.

Korovnice borová Pineus pini L. – 1 až 1,5 mm velká hnědočerná mšice jenž žije pod hustou ochranou voskových vláken. Vyvíjí se anholocyklicky. Virginogenie žijí na borovici a sexupary na smrku. Vajíčka kladou začátkem dubna. Z jedné části larev se vyvíjejí okřídlené gynopary, jenž migrují na smrk na kterém vykladou několik vajíček. Druhá část larev se vyvíjí v imaga jenž zůstávají na borovici a kladou tam vajíčka. Z nich se líhnou okřídlené imaga, které přelétají na jiné větve bud sousedních borovic nebo téže borovice. Silně napadené jehlice opadávají a v extrémních případech mohou odumřít celé stromky (Křístek, Urban, 2004).

Listohlod stromový Phyllobius arborator Hbst.– brouci 6 až 8mm dlouzí štíhlí. Samičky jsou v průměru o něco větší než samečci. Tělo zeleně šupinkované, tykadla a nohy žluté. Jsou to obratní letci s denní aktivitou (Křístek, Urban 2004).

Obr. 7 Obr. 8

3.6.6 Karenční jevy

Změny v zabarvení asimilačních orgánů. Jsou ukazatelem nedostatku jedné nebo několika základních živin či stopových prvků. Zbarvení může být charakteristické pro nedostatek určité živiny. Můžou být také projevem nadbytku některého prvku v půdě. Vyskytují se poměrně často. Dusík – z půdy je přijímán ve formě NO3- a NH4+ . Je to nejdůležitější prvek pro život rostlin. Nedostatek N se projevuje zabarvením nejprve starších jehlic. Jehlice jsou světle zelené nebo až žluté. Nedostatek také snižuje růst jak celého stromku tak i jehlic. Nadbytek N ovšem způsobuje rychlý růst, který je na plantážích nežádoucí z důvodů následné velké vzdálenosti přeslenů. Fosfor – je přijímán z půdy jako PO42- a H2PO4- . Je to přenašeč energie jenž má stavební funkci. Draslík – je přijímán ve formě K+. Hromadí se v mladých pletivech a je regulátorem vodního režimu. Při nedostatku jsou jehlice tmavozelené, dochází k poruchám vodního režimu a může docházet k zasychání vrcholků. Dochází k zažloutnutí starších ročníků jehlic, které může pokračovat až k červenému odstínu. U borovic dochází k typickému zežloutnutí špiček jehlic. Vápník – přijímán ve formě Ca2+. Ovlivňuje vodní režim. Příznaky jsou většinou spojené i s nedostatkem Mg. Hořčík – přijímán ve formě Mg 2+. Při nedostatku dochází k zakrslému růstu, tvoří se bledě zelené a žluté skvrny. Příznaky se projevují nejprve na starších jehlicích. Je to častý nedostatek. Síra – přijímána ve formě SO42-, nebo SO2. Přebytek je toxický a rostlina chřadne.

3.6.7 Klimatické poškození

Mezi hlavní příčiny klimatického poškození patří nedostatek vláhy, výskyt extrémních teplot, sníh a kroupy. Nedostatek srážek způsobuje i nedostatek přístupných živin a může se tedy v důsledku jednat o kombinované poškození. Mrazy jsou častým problémem. Pozdní mrazy způsobují většinou poškození do 1 m výšky. Nově vyrašené výhony jsou velmi citlivé a může je poškodit i krátkodobé vystavení teplotě slabě pod 0. Toto poškození má ubrzďující charakter pro výnos na plantáži, nemá však destruktivní charakter. Poškozené výhony jsou svěšené a rezavé. Poškozené bývají hlavně časně rašící druhy. Jedinou obranou je správný výběr stanoviště a vhodných proveniencí, které raší později. Mráz dále může způsobovat, že se terminální pupeny nevyženou. Příčinou mohou být tuhé mrazy v zimě nebo časné podzimní mrazy. Ovšem tuto příčinu může mít na svědomí i hmyz. Toto poškození je u vánočního stromku velmi zásadní a v podstatě ho znehodnocuje. U borovice je toto poškození nenapravitelné, u smrku se dá naštěstí vyvázat jedna boční větev nahoru. U jedle je náprava složitější protože boční výhon se chová po několik let „jako větev“. Z tohoto důvodu je třeba odstranit všechny nové vrchní větve, které se na stromku vytvoří. Dále je vhodné zkrátit i přízemní větve, aby byla zachována symetrie stromu. Při silném krupobití může dojít k opadaní nově vyrašených letorostů a poničení pupenů.Při slabším krupobití může dojít jen ke znetvoření výhonů. Při poškození sněhem se mladé stromky ohýbají. Poškozovány jsou především borovice. U mladších sazenic dochází k úplnému položení a je nutné je na jaře narovnat. Poškození zimní transpirací „fyziologické sucho“ se projevuje jako hnědorezavé zbarvení převážně jednoletého jehličí. Příčinou poškození je osychání osluněného jehličí v důsledku transpirace bez možnosti doplnění vody. Projevuje se nejčastěji na konci zimy nebo začátkem jara. Při poškození suchem jehličí nejstarších ročníků žloutne, hlavně ve vnitřní straně koruny. Dochází k následnému opadu. Při dlouhodobém suchu opadávají postupně všechny ročníky jehličí. Každá dřevina má jiný rozsah tolerance. Např. borovice černá špatně snáší sucho v předjaří

3.6.8 Poškození herbicidem

K poškození výhonů dochází po jejich zasažení tekutým herbicidním přípravkem s neselektivním účinkem, nebo nesprávnou aplikací granulovaných herbicidů. Škody můžou být způsobené jednak předávkováním, nesprávnou aplikací a nebo aplikací za příliš vysokých teplot. K poškození může dojít i v případě, že je buřeň vyšší než stromky a látka se přenese jejich vzájemným kontaktem. Na výhonech se zastavuje růst jehlic, výhony zhnědnou, zkroutí se a můžou odumřít. Při velmi silném napadení může dojít až k úmrtí stromku. Může také dojí ke zduření kořenového krčku.Pak dochází k narušení kambia, narušení asimilačního proudu s následným i odumírání kořenů.

3.6.9 Poškození zvěří

Spárkatá zvěř jako jelen, srnec, daněk… škodí okusem letorostů, pupenů a jehlic. Nejčastějším problémem je srnčí, která svým okusem a hlavně vytloukáním paroží způsobuje citelné škody. Okusovány jsou především terminální pupeny. Nejintenzivnější bývá okus v zimě kdy je potravní nabídka zvěře nejmenší, dále pak na jaře kdy raší nové svěží letorosty. Obr. 9 Stromky poškozené vytloukáním se dají použít už jen neozdobnou klest. Poškození jsou celkem časté v oblastech s vyšším výskytem zvěře. Velmi atraktivním stromem je douglaska I když plantáže bývají většinou oploceny, dochází k proniknutí zvěře do oplocenky. Důvodů může být několik: nedbalost pracovníku kteří za sebou zapomenou zavřít pletivo, poškození pletiva které může být jak neúmyslné (spadlý strom), nebo úmyslné (přestřihnutí pletiva závistivými lidmi, krádež pletiva pro vlastní potřebu). Mezi další příčiny proniknutí patří vysoká sněhová pokrývka.

3.6.10 Poškození ostatními obratlovci

Významné škody mohou na plantážích způsobovat drobní hlodavci. Zaměřují se především na jedli vznešenou, borovice a douglasku.Ohryzání kmínků drobnými hlodavci se projevuje zbarvením koruny a posléze i odumřením stromku. Ohryz kmínku způsobují myšovití hlodavci jako hraboš polní hraboš mokřadní, či hryzec vodní. Dále může škodit norník rudý, myšice lesní a myšice křovinná. Toto poškození může způsobovat také zajíc polní v jehož potravě se přirozeně vyskytuje 5,5% dřeva. Kořeny obsahují po celý rok výživné látky, mají tvrdou konzistenci a proto jsou vyhledávané hlodavci. Původce poškození závisí na lokalitě.Na vlhkých plochách škodí hryzci, ve školkách hraboš polní. V květnu a červnu můžou způsobovat poškození i ptáci, které váhou svých těl při dosednutí na terminální pupen způsobí jeho zlom.

4 METODIKA PRÁCE Pro vypracování této bakalářské jsem spolupracoval s několika pěstiteli. Vybral jsem si pár největších pěstitelů, kteří jsou registrováni ve Sdružení vánočních stromků. Zjišťoval jsem jaké choroby jím působí největší problémy na plantážích a jak se snaží proti nim bojovat. Dále jsem udělal soupis poškození, které se můžou na plantážích objevit. Zde musím podotknout že na podobné téma u nás není napsána třeba jen základní příručka pro pěstitele, a proto byl sběr informací poměrně náročný. Některé choroby se u nás nevyskytují dlouho a tedy informace se daly získat pouze z cizojazyčných zdrojů. Z těchto informací jsem udělal přehled nejčastějších chorob s návrhem ochranných opatření proti nim.

5 VÝSLEDKY 5.1 Zhodnocení chorob Pro zhodnocení chorob, které se vyskytují v poslední době nejčastěji jsem spolupracoval s několika pěstiteli. S některými sem se setkal osobně u některých jsme komunikovali pouze ve formě e-mailu. Většinu kontaktů jsem získal ze Sdružení pěstitelů vánočních stromků (www.vanocnistromek.cz). Ovšem na jejich přání neuvádím u koho se která choroba vyskytla.

Snad nejčastější poškození které udávají pěstitelé vánočních stromků je poškození mrazem. Jak vymrzání pupenů tak pozdní mrazy. Poškození mrazem pouze zpomaluje růst, ale pokud se příští rok nebude opakovat tak stromek dál roste, často i bez nějaké zjevné deformace.Ovšem vždy je ztráta jednoroční přírůst, a u některých jedinců může dojít k netvárnému habitu. Je to opravdu nejběžnější škodlivý činitel, proti kterému se ovšem skoro nedá bojovat. Nejvíce jsou poškozovány jedle. Dalším problémem je brouk Phyllobius arborator listohlod stromový, který způsoboval značné škody u několika pěstitelů hlavně na Abies nordmanniana. Poškození se projevovalo tím, že napadené jehlice žloutly od poloviny. Zajímavé je že tento brouk z čeledi nosatcovitých je udáván hlavně jako škůdce listnatých dřevin (Křístek, Urban 2004). Dále na jedli jsou problémy s houbou Kabatina abietis, která se projevuje hnědnutím a opadáváním jehlic. Ochrana proti ní se zatím moc nedaří a pěstitelům znehodnocuje celé plantáže zejména jedle obrovské a i jedle kavkazské.

Problémem na borovici jsou sypavky a rzi. Ovšem když jsem se snažil zjistit jaký druh sypavky se u pěstitelů vyskytl, tak většinou následovala odpověď typu „ No ono to začalo nějak žloutnout tak jsme provedli postřik (většinou NOVOZIREM nebo KUPRIKOLEM. Příznaky zmizely.“ Z toho vyplývá, že většina pěstitelů nerozlišuje druh sypavky i rzi. Jedná se pro ně pouze o jakýsi problém s jehlicemi, který řeší postřikem fungicidy. Tyto problémy se žloutnutím jehlic se většinou u borovice objevují na podzim, kdy už nejsou prováděny pravidelné postřiky proti sypavkám. Taky je to značně závislé na průběhu teplot a srážek. Je spíše výjimkou když pěstitelé se snaží

zjistit chorobu která jim stromky napadla. Jen se domnívají co by to mohlo být, do laboratoře vzorky nezasílají. K tomuto řešení se uchylují až když nepomáhají chemické postřiky. Dalším rizikem by bylo zjištění karanténní červené sypavky borovice Mycosphaerella pini. Pokud by pěstitelé neprováděli pravidelné postřiky tak největší hrozbou současnosti jsou na borovici lesní Pinus sylvestris sypavky Lophodermium pinastri a Lophodermium seditiosum. Riziko napadení je tak veliké, že pokud pěstitelé nejsou schopni zajistit provedení pravidelného postřiku, tak jsou nuceni ustoupit od pěstování této borovice. V poslední době se ukazuje jako problém sypavka Cyclaneusma minus a částečně i běžně se vyskytující saprofytická Cyclaneusma niveus. Problém je v tom, že Cyclaneusma minus se vyskytuje i na borovicích u kterých jsou prováděny pravidelné postřiky proti sypavce borové. Proti této sypavce totiž nejsou žádné specifické ochranné postupy. Je to smutný pohled pokud pěstitel se o svou plantáž vzorně stará a i přes to mu jehlice na borovici začátkem září zmramorovatí. Mezi další problémy na borovici patří rez sosnokrut Melampsora pinitorqua, obaleč prýtový Rhyacionia buoliana a rez borová Cronartium asclepiadeum. V minulém roce byl také zaznamenám celkem častý výskyt ploskohřbetky sazenicové Acantholyda hieroglyphica a korovnice borové Pineus pini L. Pravidelné postřiky na borovici lesní jsou dnes podmínkou a její pěstování si tedy vyžaduje vysokou péči. Riziko při jejím pěstování je velmi vysoké. Pravidelné postřiky na borovici černé Pinus nigra jsou cílené proti karanténní sypavce Mycosphaerella pini.

Douglaskám

se

pěstitelé

věnují

převážně

jen

okrajově.

Nevysazují

několikahektarové plochy jako je tomu například u jedlí nebo borovice. Neuvádějí žádné organismy, které by jim stromky decimovaly. Největší hrozbou zde jsou sypavky.

Častým škůdcem jsou také mšice. V poslední době časté problémy způsobuje sání svilušek a korovnic na smrku. Korovnice na smrku ztepilém pěstitelé většinou neřeší a pokud ano tak je to úporný boj a výsledky nejsou potěšující. Svilušky si často přinesou pěstitelé na plantáže s sadebním materiálem. Při masovém rozšíření decimuje celé plantáže a to jak smrku ztepilého tak smrku pichlavého. Dalším problémem smrkových plantáží je pilatka smrková Pristiphora abietina.

Další velký problém způsobuje spárkatá zvěř. Způsobuje všechny problémy jako je vytloukání, okus a ohryz. Okusu a ohryzu je ušetřen pouze smrk pichlavý. Velkým problémem posledních dvou let je také sucho v měsících květnu a červnu. Což je vlastně doba kdy raší výhony a taky v tuto dobu dochází k ohrožení nových výsadeb Problémem je také zvýšený výskyt houbových chorob na plantážích, kde dochází k opakované výsadbě vánočních stromků a není alespoň po dva roky pěstována jiná zemědělská kultura. Pěstitelé totiž tvrdí, že pokud nechají tuto pauzu mezi novou výsadbou stromkům se pak lépe daří a netrpí tolik na choroby. V některých oblastech je častým škůdcem i člověk, jenž si svévolně bere stromky pro svou potřebu. Dále pěstitelé musí často řešit problémy s nálety okolních listnatých dřevin. Hlavně bříza a topol, jež jsou velmi agresivní.

Každá choroba na plantážích je problémem protože pěstitel má velmi krátkou dobu na to aby ji zvládl a aby byl strom prodejný bez viditelných známek poškození. Snad na každé plantáží i u každého pěstitele je nějaká choroba nebo škůdce, který mu způsobuje problémy. Každý rok se může objevit jiná choroba. Bez chemických postřiků se už dnes, vzhledem k nárokům spotřebitelů na kvalitu stromku, nedá na plantáži pěstovat.

5.2 Návrhy ochranných opatření

5.2.1 Ochranná opatření v praxi

V této části se chci věnovat jak probíhají ochranná opatření a prevence chorob v praxi. Informace jsem získával opět od několika pěstitelů formou stručných otázek, buď ústně nebo e-mailem. Co se týká výběru stanoviště, pro založení plantáže, tak se většinou sadí „tam kde to aspoň trošku jde“. Většina pěstitelů si nemůže vybírat lokalitu, prostě vysadí sazenice tam kde mají volnou plochu. Rozbory půdy se nedělají, u většiny je rozšířen názor „ono to vždy nějak vyroste“. Dalším důvodem nedělání rozborů je v poměrně velké finanční náročnosti. Problém je taky v tom že i na jednom pozemku velkém třeba 2 ha se vlastnosti diametrálně liší. A proto je třeba na tomto

pozemku udělat i 4 sondy. To že nedostatek nebo přebytek živin či vláhy ovšem může způsobit oslabení dřevin, které pak nejsou úspěšně schopné odolávat napadení chorobami většinou dobře vědí. Hnojení pak při podezření, že by se mohlo jednat o poškození stromku, se provádí „od oka“. Nejčastěji se používá Silvamix, hořčík, 15% ledek amonný a nebo plné hnojivy NPK. Dusíkem se hnojí „opatrně“ aby nedošlo k velkému přírostu. Samozřejmostí je likvidace buřeně, alespoň 2krát ročně. Boj s buření se provádí mechanicky nebo chemicky. Biologickou ochranu jsem nikde neviděl. Plantáže bývají oplocené.Jedlové plantáže jsou oplocené vždy. Smrk pichlavý se oplocovat nemusí. K oplocení se používá většinou pletivo na dřevěných nebo kovových sloupcích. Na borovici se provádí preventivní postřiky proti sypavkám v 14ti denních intervalech. Ostatní pesticidy a insekticidy se využívají dle potřeby. Kontroly na plantážích z hlediska výskytu škůdců záleží na pěstovaných dřevinách a lokalitách. Smrk pichlavý nekontrolují skoro vůbec. Borovice je kontrolována poměrně často tak 1x týdně. Někteří z dotázaných pěstitelů provádí ochranu i proti ptactvu v době rašení terminálních výhonů. Upevňují k terminálnímu pupenu špejle. Toto se provádí hlavně u jedlí. Dále také pěstitelé, když je potřeba, provádí ochranu proti hlodavcům pomocí otrávených návnad. V předvánočním období je dokonce část z nich nucena přistoupit k ochraně plantáží proti krádežím a to 24hodinovou ochranou službou.

5.2.1.1 Pěstování jedlí Nejvíce jsou poškozovány chorobami a škůdci jedle bělokorá a jedle kavkazská. U druhů jedlí introdukovaných z USA nebo Asie- jedle vznešená, fraserova,

ojíněná,

korejská,

balsámová

se

poškození chorobami a škůdci nevyskytuje moc často. Jsou zde však problémy s klimatem, kdy často trpí suchem. Nejcitlivější na sucho je jedle Obr. 10

vznešená. Introdukovaná jedle obrovská se pěstuje také velmi obtížně. Trpí propadem jehlic v červnu s následným rozvojem hub rodu Pestalotia, Valsa…Částečnou příčinou je nedostatek vláhy a tím i živin. Rostliny jsou stresované a následně napadené houbami. Je jen otázkou času, kdy se k nám rozšíří i choroby introdukovaných jedlí, které jsou problémem na plantážích vánočních stromků ve své domovině. Třeba Linula nervata, Linula mirabilis nebo Rhizosphaera pini jsou problémem na plantážích jedle balsámové Abies balsamea v jihovýchodní a centrální části USA.

5.2.1.2 Pěstování smrků Smrk nepotřebuje žádnou zvláštní péči a jeho pěstování není nijak zvlášť náročné. Ovšem také prodejní cena není vysoká.

5.2.1.3 Pěstování borovic

Borovice vyžaduje pravidelnou péči. U borovice lesní se musí provádět pravidelné postřiky proti sypavce Lophodermium pinastri a Lophodermium seditiosum. U borovice černé jsou taktéž nutné pravidelné postřiky proti sypavce Mycosphaerella pini.

5.2.2 Ochranná opatření na plantážích vánočních stromků návrhy

Informace o potlačování houbových patogenů a hmyzích škůdců se sháněly velmi špatně protože jsem nikde nenašel nějakou „příručku“ jak by se mělo postupovat při určitém problému. Vycházel jsem tedy ze seznamu registrovaných přípravků pro ochranu lesa, dále pak z článků lesnické práce a nejvíc informaci jsem získal od některých ochotných pěstitelů, kteří pěstováním vánočních stromků zabývají už delší dobu a mají tedy s výskytem a potlačováním určitých chorob zkušenosti.

Ochranná opatření na plantážích vánočních stromků můžeme rozdělit do 3 základních skupin. Jsou to opatření chemická, biologická a mechanická. Dále by šly

rozdělit podle toho proti čemu jsou. Byl by to boj proti buřeni, proti houbovým chorobám, dále hmyzím škůdcům a pak zvěři a ostatním živočichům. Základem je dodržování pěstebních opatření. Mezi ty hlavní patří vysazování zdravého sadebního materiálu, abychom si nezanesli na plantáž nějakou chorobu.

5.2.2.1 Boj a prevence proti poškození rostlin

Zákon 326/2004 sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, týkající se ochrany rostlin a rostlinných produktů proti škodlivým organismům a poruchám v oblasti zemědělství, lesního hospodářství a zeleně. Dále se zabývá ochranou proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám, registrací, kontrolou a uváděním na trh chemických přípravků. Upravuje také uvádění na trh a kontrolu účinných látek a uvádění na trh a testování mechanizačních prostředků pro ochranu rostlin Základními prováděcími vyhláškami k zákonu 326/2004 o rostlinolékařské péči jsou: Vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových

organismů

při

používání

přípravků

na

ochranu

rostlin.

Vyhláška č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin. Vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů

rostlin

a

rostlinných

produktů.

Vyhláška č. 333/2004 Sb., o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče. Vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin. Vyhláška č. 175/2005 Sb., o náhradách nákladů za odborné úkony provedené Státní rostlinolékařskou správou. A další… Zákon 326/2004 sb. stanoví působnost správních úřadů na úseku rostlinolékařské péče, upravuje rozsah a výkon rostlinolékařského dozoru a nařizování mimořádných rostlinolékařských opatření. Upravuje kdy můžou být používány přípravky označené jako nebezpečné pro včely, nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné pro suchozemské obratlovce, s označením toxicity apod.

Orgánem

státní

správy

ve

věcech

rostlinolékařské péče jsou ministerstvo zemědělství a rostlinolékařská správa.

Rostlinolékařská správa vykonává působnost ve věcech ochrany rostlin a rostlinných produktů, opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, popřípadě invazních škodlivých organismů. Dále ve věcech přípravků a dalších prostředků, mechanizačních

prostředků,

rostlinolékařského

dozoru

a

řízení

ve

věcech

rostlinolékařské péče včetně nařizování mimořádných rostlinolékařských opatření, řešení krizových situací a ukládání pokut. Sleduje výskyt škodlivých organismů. Dále ukládá také pokuty za použití neregistrovaného přípravku v ČR, zavlečení škodlivého organismu, nedodržení opatření stanovených rostlinolékařskou správou, uvedení na trh přípravku, který není zapsán do úředního registru i když tomu podléhá apod. SRS má odbor diagnostiky, který koordinuje a provádí rostlinolékařskou diagnostiku podle působnosti zákona o rostlinolékařské péči. SRS také publikuje ve svém věstníku fytosanitární opatření. Tato opatření se obvykle vyhlašují při řešení neočekávaných situací, které přináší riziko pro šíření škodlivých organismů. Při vyhlašování těchto opatření vychází z opatření, jež nařizuje Evropská komise. Chemické přípravky se klasifikují podle toxicity, účinku na včely, účinku na zvěř, účinku na ryby, účinku na ptáky, účinku na vodní bezobratlé, účinku na řasy, účinku na půdní makroorganismy, účinku na půdní mikroorganismy, podle vlivu na životní prostředí, přípustnosti použití v 2. pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů a podle hořlavosti. Zákon č. 131/2006 mění zákon 326/2004 o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5.2.2.2 Přehled chemických přípravků Chemické přípravky se dělí na insekticidy, atraktanta hmyzu, biologické přípravky, repetenty, rotendicidy, fungicidy, arboricidy, herbicidy a pomocné látky. Před použitím chemických přípravků je vždy nutné zvážit toxicitu přípravku na okolí. Při aplikaci jsou většinou nutné ochranné prostředky. Konkrétní pokyny pro výběr osobních

ochranných pracovních prostředků jsou uvedeny na etiketách

jednotlivých přípravků pro ochranu rostlin.

Přípravky se v jednotlivých skupinách rozdělují podle toho jako mají účinnou látku. Uvádím zde zjednodušený přehled nejčastěji používaných přípravků na plantážích vánočních stromků.

Schválených pro lesnictví Insekticidy : Účinná látka

Název přípravku

cypermethrin

Cyples, Cyper 10 EM

deltamethrin

Decis Flow 2,5, Decis Mega, Decis 15 EW

diflubenzuron zeta-cypermethrin

Dimilin 48 SC Fury 10 EW

lamda-cyhalothrin

Karate Zeon 5 CS

tebufenozide

Mimic 240 LV

teflubenzuron

Nomolt 15 SC

pirimicarb

Pirimor 50 WG

etofenprox

Trebon 10 F, Trebon 30 EC

alpha-cypermethrin

Vaztak 10 EC, Vaztak 10 SC

Biologické přípravky: Účinná látka Bacilovirus diprionis Bac. Subtilit, kmen IBE 711-spóry

Název přípravku Biolavirus- NS Ibefungin

Repetenty proti hlodavcům: Účinná látka thiram fosfid hlinitý

Název přípravku Aversol, Pellacol Phostoxin pelety, Phostoxin tablety

Fungicidy: Účinná látka

Název přípravku

oxychlorid mědi

Kuprikol 50

mancozeb

Dithane DG Neotec, Dithane M 45,

flutriafol

Impact

azoxystrobin

Ortiva

Herbicidy: Proti jednoděložným Účinná látka

Název přípravku

propaquizafop

Agil 100 EC

fluazifop-P-butyl

Fusilade Forte 150 EC

haloxyfop-methyl

Gallant Super

paraquat

Gramofone

quizalofop-P-tefuryl

Pantera 40 EC

quizalofop-P-ethyl

Targa Super 5 EC

Proti dvouděložným Účinná látka

Název přípravku Basta 15

glufosinate-NH4 glyphosate-IPA

Clinic, Dominator, Glyfogan 480 SL, Kaput Harvest, Roundup Biaktiv, R. Rapid, R. Klasik, Clinic,

glyphosate

Roundup Forte, Touchdown Quattro

glyphosate-trimesium

Touchdown

triclopyr

Garlon 4 EC

propyzamide

Kerb 50 W

Vzhledem k tomu, že plantáže jsou většinou zakládány na zemědělských půdách lze používat širší spektrum chemických látek než na lesních půdách. Lze volit přípravky ze seznamu přípravků registrovaných pro zemědělství ovšem většina přípravků, které potřebujeme je obsažena i v seznamu pro ochranu lesa. Širší možnosti nám to snad dává jen v přípravcích na hubení plevele.

5.2.2.3 Technická zařízení používaná při ochraně vánočních stromku Technická zařízení se budou lišit podle velikosti plantáže. Když máme 1 ha plantáž určitě si nebudeme pořizovat traktorem nesený postřikovač schopný stříkat stromky i 2 m vysoké a s dosahem ramen 12m. Mezi základní vybavení patří zádové postřikovače nebo rosiče většinou už napájené baterií. Pak křovinořez. Bez těchto dvou zařízení se podle mého názoru žádná plantáž neobejde. Dnes je na trhu velká nabídka strojů a všechny větší firmy konstruují traktorem nesené postřikovače a rosiče dle potřeb zákazníka. Vše je jen otázkou peněz. Před transportem se většinou vytěžené stromky balí do ochranných sítí aby nedošlo k jejich poškození při transportu. Je proto dobré mít baličku vánočních stromků. Množství strojů, nástrojů a nářadí potřebných pro pěstování vánočních stromků je velmi velké a vydalo by určitě na jednu samostatnou kapitolu.

5.2.2.4 Ochrana proti houbovým patogenům Je třeba znát nejen jaký prostředek je třeba na určitou chorobu použít , ale také jak, tedy hlavně kdy a v jakých intervalech. Pokouším se zde tedy popsat ochranné opatření proti nejčastějším chorobám. Návrhy opatření jsem získával od pěstitelů „tzn. co se jim osvědčilo“, a částečně, hlavně pro méně známe choroby z internetu. Česky psaných materiálů je poměrně málo. Na internetu se značně lišily doby postřiku a doby šíření chorob. Je logické že v oblastech s jiným klimatem se bude choroba projevovat jiným časovým „rozvrhem“.

BOROVICE Hlavním problémem jsou sypavky. Proti sypavkám se provádějí postřiky v pravidelných intervalech. Postřik borovic proti sypavkám se bere už skoro jako samozřejmost. Začátek a konec postřiků je sice dán metodickými pokyny, ale je třeba ho částečně upravit podle průběhu počasí. Sypavky potřebují pro svůj rozvoj patřičnou vlhkost vzduchu, proto je dobrou prevencí nezakládání hustých kultur a pravidelné vyžínání buřeně či spodních přeslenů větví.

Proti Lophodermium seditiosum a Lophodermium pinastri doporučuje norma postřiky fungicidnímu přípravky ve čtrnáctidenních intervalech. Začátek postřiku udává od poloviny července a konec v říjnu. Ovšem za teplého průběhu počasí se doporučuje posunout začátek již na polovinu června. Vhodné jsou fungicidy na bázi mědi nebo organických sloučenin. Ovšem dlouhodobé používáni měďnatých přípravků vede k intoxikaci půdy. Používají se přípravky DITHANE DG NEOTEC, DITHANE M 45 nebo ORTIVA. Při aplikaci fungicidu postřikem je nezbytné, aby došlo k dokonalému smáčení všech ošetřovaných částí (jehlic). Ideální aplikační dávka je 600-1000 l/ha. Při úsporné aplikaci kdy je 50-200 litrů jíchy na hektar je nutno použití smáčedel. Minimální dávku 3 kg/ha je nutno zachovat. Prevencí je nezakládání plantáží ve vlhkých lokalitách. Proti Mycosphaerella pini – v seznamu registrovaných přípravků je už uváděn začátek postřiku od poloviny května. Dříve byl doporučován začátek postřiku až v červnu což se ukázalo jako příliš pozdě. Postřik se provádí v 10-14ti denních intervalech. Konec postřiku je závislý na průběhu počasí. Při teplém průběhu podzimu hrozí stále objevení příznaků choroby. Používá se měďnatý přípravek KUPRIKOL 50. Na aplikace lze použít běžné zádové postřikovače nebo rosiče. Dávka je 1000 litrů jíchy na hektar. Při použití smáčedel lze dávku snížit. Proti Cyclaneusma minus – škody způsobené touto sypavkou nejsou odlišovány od ostatních sypavek. Speciální ochrana proti těmto sypavkám není dosud aplikována. Částečná ochrana je zajištěna běžnými postupy aplikovanými proti sypavce borové, proti niž je popsán postup výše. Proti hnědé sypavce Mycosphaerella dearnessii není ochrana zvlášť vylišována. Používají se stejné postřiky jako proti červené sypavce Mycosphaerella pini. KUPRIKOL 50 v koncentraci 0,4-0,5%, v 14ti denních intervalech. Proti rzi borové Cronartium asclepiadeum a proti rzi jehlicové Coleosporium se při zjištění napadení aplikují fungicidy. Doporučován je DITHANE a aplikace se pravidelně opakuje. Nejdůležitější ochranou je omezení mezihostitelů na plantáži a jejím okolí. Proti Ascocalyx abietina se doporučuje přípravek DITHANE a výběhový NOVOZIR. Proti rzi sosnokrutu Melampsora pinitorqua se používají postřiky přípravkem IMPACT. S postřiky se začíná v polovině května, když jsou výhony dlouhé 2-3 cm.

Postřik se opakuje po 10-14 dnech. Provádí se tak 4-5krát. Nutné je odstranit mezihostitele hlavně osiky. Proti cenagióze borovic Cenangium ferruginosum je možné provádět preventivní postřiky přípravkem DITHANE. Proti Sphaeropsis sapinea preventivní postřiky fungicidními přípravky např. DITHANE, nebo výběhový NOVOZIR v rámci preventivní ochrany vůči sypavce borové.

SMRK Proti sypavkám na smrku Lophodermium piceae, Linula macrospora se doporučuje přípravek DITHANE, který se aplikuje 3krát od jara až do konce léta. Proti Rhizosphaera kalkhoffii – prevence pokud stříháme stromky měli by jsme se vyvarovat vlhkému počasí, kdy by docházelo s šíření spor z jehlic na nůžky a pak opět na jiné jehlice. To platí třeba i za slabé ranní rosy. Nůžky by se měly sterilizovat pokud jsme stříhali poškozené stromy. Stačí ponoření na několik minut do denaturovaného alkoholu. Pokud se rozhodneme dělat chemickou ochranu měla by se provádět na jaře v období kdy spory infikují nové jehlice. K postřiku se používají chlorečnaté a mangano-zinečnaté fungicidy. První postřik v době kdy nově rašící jehlice dosahují poloviny své délky a druhý o 3 týdny později. Proti zlatoslizce smrkové Chrysomyxa abietis – je doporučována květnová aplikace fungicidního přípravku např. DITHANE.

DOUGLASKA Proti švýcarské sypavce Phaeocryptopus gaeumannii je doporučováno ošetření fungicidními přípravky na bázi benomylu, mancozebu nebo chlorothalonilu v průběhu května a června. Postřiky se provádí 2x. poprvé když jsou rašící jehlice v polovině délky a postřik opakovat tak za 10 dní. Důležitý je také výběr rezistentnějších proveniencí a výběr vhodných stanovišť pro pěstování této dřeviny. V chladných polohách bývá nákaza častější. Doporučuje se zakládat plantáže tak, aby docházelo k cirkulaci vzduchu mezi stromy. Proti skotské sypavce Rhabdocline Pseudotsugae se doporučuje stříkat fungicidními přípravky na bázi mancozebu nebo chlorothalolinu třikrát i čtyřikrát do

roka, poprvé v době začátku rašení douglasky (polovina května), další postřik po deseti až čtrnácti dnech opakovat až do vyzrání letorostů. Doporučuje se zakládat plantáže tak, aby docházelo k cirkulaci vzduchu mezi stromy. Ošetření je stejné jako proti švýcarské sypavce.

JEDLE Proti přípletce Herpotrichia parasitica je hlavní prevencí nepěstovat příliš husté kultury. Z chemických přípravků se používají ty, které mají jako účinnou látku mancozeb jako DITHANE DG NEOTEC nebo DITHANE M 45.

OSTATNÍ Proti houbám z rodu Rhizosphaera, Pestalotia, Hypodermella, Cytospora se aplikuje fungicidní přípravek DITHANE ihned po zjištění jejich výskytu. Proti plísni šedé Botritis cinerea se aplikují fungicidní přípravky jako DITHANE a výběhový NOVOZIR. Proti václavce Armillaria a kořenovníku Heterobasidion je spíše prevence která spočívá ve vytahování starých pařezů.

5.2.2.5 Ochrana proti hmyzím škůdcům

Používají se insekticidy.

JEDLE Proti korovnici kavkazské Dreyfusia nordmannianae se používají insekticidy jako KARATE ZEON 5 CS a PIRIMOR 50WG. Proti listohlodu stromovému Phyllobius arborator -byl na něj zkoušen postřik insekticidními přípravky Karate, Vaztak, Mospilan. Nejvíce se osvědčil Mospilan. Pěstitele udávají, že nejlepší ochranou je preventivní postřik jakmile začnou růst jehlice.

SMRK Proti korovnicím na smrku Adelges, Sacchiphantes se aplikují insekticidy KARATE ZEON 5 CS, PIRIMOR 50 WG a DESIC FLOW 2,5 v jarním období při rašení výhonů. Proti mšici smrkové Liosomaphis abietina se používají insekticidy jako KARATE ZEON 5 CS a PIRIMOR 50 WG v postřikové dávce 300 litrů jíchy na hektar v květnu až srpnu po zjištění příznaků poškození. Proti svilušce smrkové Oligonychus ununguis se aplikují insekticidy v dubnu až květnu ihned po zjištění příznaků poškození. Ošetření je třeba 2-3krát opakovat po 1014 dnech. Používají se přípravky KARATE ZEON 5 CS a TREBON 30EC. Postřiková dávka je 200-300 litrů jíchy na hektar. Proti pilatce smrkové Pristiphora abietina je ošetření nutné provést proti nejmladším stadiím. Aplikují se tedy insekticidy v květnu až červnu. Používají se přípravky VAZTAC 10 SC, KARATE ZEON 5 CS, TREBON 30 EC a další. Proti obaleči smrkovému Epinotia tedella – se aplikují insekticidní postřiky v měsíci červnu až srpnu. Proti Epinotia pygmaeana, obaleči modřínovému Zeiraphera griseana a Zeiraphera ratzeburgiana se aplikují insekticidní postřiky podle vývojových stádií jednotlivých druhů v květnu až srpnu. Proti zaviječi smrkovému Dioryctria abietella se používá DIMILIN 48 SC a biopreparát BIOBIT WP. Proti molovkám Argyresthia glabratella, Argyresthia bergiella, Argyresthia certella se bráníme proti larvám systémovými insekticidy PIRIMOR 50 WG s hloubkovým účinkem v době žíru tzn. v dubnu.

BOROVICE Proti korovnicím na borovici Pineus pini, Pineus strobi je ochrana složitá protože jsou chráněny voskovými vlákny. Používají se insekticidy KARATE ZEON 5 CS a PIRIMOR 50WG. Proti klikorohu borovému Hylobius abietis, lýkohubu borovému Hylastes ater a lýkohubu drvaři Hylastes cunicularius aplikujeme insekticidní postřik nebo máčení nadzemních částí sazenic před výsadbou. Je také možná individuální aplikace systémového insekticidu ke kořenům při výsadbě. Při máčení do jíchy se ponoří

nadzemní část, nesmí se máčet kořeny. Množství je 100litrů jíchy na 5-8 tisíc sazenic. Na trhu je velké množství vhodných přípravku uvádím příkladem CYPER 10 EM, DECIS 15 EW, KARATE ZEON 5 CS nebo VAZTAK 10 SC. Proti hřebenuli ryšavé Neodiprion sertifer se provádí postřik proti housenicím, když jsou co nejmenší. Postřik se provádí od konce dubna až do začátku července, podle nadmořské výšky. Používáme insekticidy VAZTAC 10 SC, KARATE ZEON 5CS, TREBON 30 EC, DIMILIN 48 SC, DECIS nebo biopreparát BIOLAVIRUS-NS. Proti obalečí prýtovému Rhyacionia buoliana se ochrana provádí v dubnu až květnu na přezimující larvy v pupenech. Aplikují se systémové insekticidy jako PIRIMOR 50 WG. Další možností je srpnu aplikovat na vylíhlé housenky přípravky KARATE ZEON 5 CS, TREBON, VAZTAK nebo biopreparát BIOBIT WP.

5.2.2.6 Ochrana proti buřeni Buřeň a plevelné dřeviny jsou všude a budou se objevovat vždycky. Pokud je plantáž zanedbaná a buřeň začne vrůstat do korunek stromů tak může dojít k deformaci stromků. Buřeň brání proudění vzduchu a proto vytváří příhodné mikroklima pro rozvoj houbových chorob. Některé byliny fungují jako mezihostitelé různých rzí a proto se vyplatí někdy i vyžnout přilehlé příkopy podél plantáží. Dále odebírá živiny, vodu a prostor pro růst stromů. Ovšem za horkých letních dnů kdy je nedostatek vláhy může mít i přínos tím že stíní. Na řadě lokalit je třeba uvažovat o odplevelení plochy před vlastním založením plantáže, zejména v těch případech, kdy jde o lokality, které nebyly v posledních letech běžně obhospodařovány a vyskytuje se na nich zvýšený podíl nežádoucí vegetace. Toto odplevelení se může provést chemicky nebo mechanicky. Cílem průběžné ochrany kultur proti buřeni je zajistit pro každý stromek maximum živin, vody, světla a prostoru důležitého pro potřebný růst a vývin spodních větví. Mechanická ochrana proti buřeni se dnes provádí většinou pomocí křovinořezu. Vyžínáni kosami nebo srpy je zastaralé a neproduktivní. Můžou se také používat motorové nebo traktorové sekačky. Dalším mechanickým způsobem může být mulčování, nebo pokládání speciálních plachetek, či nastýlání pilinami nebo trávou.Tyto možnosti však nejsou pro svou náročnost příliš používány.

Chemická ochrana je daleko produktivnější než mechanická. Ochrana může být celoplošná nebo meziřádková. Bohužel neexistuje přípravek, který by se dal celoplošně používat po celý rok, byl účinný na jednoděložné i dvouděložné plevele a nepoškozoval pěstované dřeviny. Na celoplošnou ochranu se může používat ROUNDAP KLASIK. Používá se na jaře před začátkem rašení, nebo na podzim po ukončení rašení. Dalšími přípravky jsou DOMINATOR, GLYFOGAN 480 SL a další. AGIL 100 EC, GALLANT SUPER, TARGA SUPER 5EC, FUSILADE FORTE, PANTERA 40 EC jsou selektivní herbicidy vůči všem dřevinám pěstovaným na plantáži. Přípravky se aplikují nejlépe na jaře při začátku růstu plevelů. Lze použít postřikovače a rosiče, většinou ruční. Meziřádková aplikace s ochrannými kryty je jednoduchá a pro svou příznivou cenu se na ni používá ROUNDAP KLASIK. Ten se může používat buď postřikem v dávce 23 l/ha v dávce 200-300 l vody na hektar. U větších ploch je vhodné použít mechanizace. U menší stačí ruční nesený postřikovač nebo tzv. herbicidní hůl. Pro případ potlačování nalétlých dřevin se nejčastěji používá kombinace mechanického a chemického způsobu, kdy po odkácení dřevin se pařízky stříknou 5% Roundapem nebo jiným přípravkem k tomuto určeným. Nadměrné používáni chemické ochrany proti buřeni vede ke zvyšování podílu reziduí v půdě. Mezi biologické metody může patřit osetí plantáže nízkorostoucími rostlinami, což není v praxi používáno. Další možností by mohlo být vypásání buřeně ovcemi. Jsou to pro přírodu nejšetrnější metody ochrany. V Dánsku se používá speciální plemeno ovcí Shropshire, které mají měkké huby a neokusují stromky. Probíhá to tak že nechají 1-2 ovce na 14 dní na 1ha plochy a pak je přesunou na jinou plochu. V ČR tato možnost ochrany zatím není pořádně odzkoušena. A pěstitelé se k ní staví velmi skepticky

5.2.2.7 Ochrana proti zvěři Většina druhů pěstovaných dřevin, slouží jako přirozená potrava pro zajíce a spárkatou zvěř. Plantáže je nutno proti zvěři chránit oplocením. Oplocení je nutno volit podle druhu zvěře, která se v oblasti vyskytuje. Na oplocení se můžou používat dřevěné, betonové, železné kůly a nebo kůly z recyklovaného plastu na které se pak natáhne pletivo. Pokud

se používají dřevené kůly je vhodná jejich impregnace. Dřevěné kůly jsou nejlevnější. Proti jelení zvěři by měla být výška plotu 200 až 250 cm, proti srnčí 150cm a proti zajícům 80-100 cm. Ovšem tyto čísla se musí upravit podle tvaru terénu a podle předpokládané výšky sněhové pokrývky. Hustší pletivo vespod se používá proti zajícům. Nejčastěji se používají pletiva od 160 do 200 cm výšky. Problémem je poškození pletiva, ke kterému může dojít třeba vlivem počasí biotických činitelů např. vyvrácený strom. Dále je důležité aby pracovníci vždy důkladně uzavřeli pletivo při průchodu oplocenkou. Mezi další příčiny porušení pletiva může patřit úmyslné poškození pletiva lidmi. K tomu může dojít jednak přestřižením „závistivými spoluobčany“, nebo když jsi jdou vykopat nějaký ten stromek pro svou potřebu. Nejtroufalejším příkladem je když si někdo pletivo smotá a odnese domů. Ochrana neoplocených plantáží jde provádět pomocí repetentů. Musíme ovšem volit takové, které nezanechávají barevné stopy na stromku.

5.2.2.8 Ochrana před karenčními jevy Nejlepším řešením je nechat si udělat rozbory půdy a jehličí a podle toho zareagovat. Někdy může být živin v půdě dostatek, můžou se ovšem vyskytovat v nepřístupné formě. Jsou různé vícesložkové hnojiva, kde je už většinou dodržen správný poměr mezi živinami. Důležitý je třeba poměr K vůči Mg, který by měl být 2,5:1. Můžou se používat bud hnojiva jenž se zapravují do půdy, nebo se používá postřik na list. U aplikace na list máme rychlejší reakce rostliny.

5.2.2.9 Ochrana před drobnými hlodavci Boj proti těmto škůdcům je velmi obtížný. Používají se speciální chemické přípravky rotendicidy. Doporučován je LANIRAT MICRO s účinnou látkou bromadiolone. Je to návnada která se aplikuje v dávce 5-10 kg/ha. Termín ošetření je v době výskytu škůdců a preventivně před výskytem. Aplikuje se ručně do jedových staniček v rozestupu jedna stanička na 100 m2. Počáteční dávka je 50g a doplňuje se po 14 dnech podle potřeby až do celkové dávky na jednotku plochy v roce 10kg/ha.

5.2.3 Tabulkový přehled ochranných zásahů 5.2.3.1 Přehled chemických postřiků proti jednotlivým škůdcům

škůdce obaleč prýtový

duben

květen

Borovice

ploskohřbetka sazenicová

korovnice hřebenule, štětconoš, atd. sypavka borová sypavka červená sviluška smrková pilatka smrková mšice smrková

Smrky

puklice, červci

korovnice sypavky na SM a houby rodu Rhizosphaera atd.

Jedle

Korovnice kavkazská

rzi, přípletky a ostatní houby

mšice

červen

červenec

PIRIMOR, TREBON, VAZTAC, KARATE Zeon

PIRIMOR, KARATE Zeon KARATE, DIMILIN

srpen KARATE TREBON, DIMILIN

září Zeon, VAZTAC,

manuální sběr kokonů při výskytu aplikujeme lokálně VAZTAC, TREBON, DIMILIN, NOMOLT, (KARATE Zeon) PIRIMO R, KARAT E Zeon TREBON, NOVOZIR, AMISTAR

DITHANE, ACROBAT, opakování po 2-3 týdnech

KUPRICOL opakování po 3 týdnech OMNITE, KARATE Zeon, 3x opakování TREBON KARATE Zeon, TREBON, VAZTAC PIRIMIOR, KARATE v případě zvýšeného výskytu nutnost opakování po 10 - 14 dnech Zeon v případě zvýšeného výskytu nutnost opakování po 10 - 14 dnech KARATE Zeon PIRIMI OR, PIRIMIOR KARAT mechanické , KARATE E Zeon odstranění hálek Zeon

DITHANE, NOVOZIR, ACROBAT

při výskytu 2-3x opakujeme

KARATE Zeon, PIRIMOR prventivní postřik DITHANE, NOVOZIR, při výskytu opakujeme 1x za 3 týdny ACROBAT v případě zvýšeného KARATE Zeon, výskytu nutnost opakování PIRIMOR

KARAT E Zeon, PIRIMO R

5.2.3.2 Přehled opatření během roku podle jednotlivých druhů dřevin Pozn.: pokud se jedná o hnojení Mg tak se často přidává do všech postřiků během roku díky relativně nízké ceně. Ovšem hnojení v září má největší význam a to hlavně v letech před sklizní.

Smrk ztepilý Picea abies březen duben květen

červen

Vyžínání buřeně

červenec

srpen

x

Postřik herbicidy

x

x

Tvarování,stříh

x

Postřiky proti sypavkám

x

Postřik proti pilatkám

x

Korovnice

x

Hnojení N

x

x

x

x

Hnojení NPK

x

Hnojení Mg

x

Smrk pichlavý Picea pungens březen duben květen červen Vyžínání buřeně Postřik herbicidy Tvarování,stříh Postřiky rhizosphaera Hnojení N Hnojení NPK Hnojení Mg

září

červenec x

srpen

x

září x

x proti x x x x

Borovice lesní Pinus sylvestris březen duben květen červen Vyžínání buřeně Postřik herbicidy Tvarování,stříh Hnojení NPK Hnojení Mg Postříky obaleč prýtový Postřiky sypavky

červenec x

srpen

x

září x

x x x x

x x

x

x

x

(x)

Borovice černá Pinus nigra březen duben květen Vyžínání buřeně Postřik herbicidy tvarování,stříh hnojení NPK Hnojení Mg Postřiky sypavky

červen

červenec x

srpen

x

září x

x x x

Jedle bělokorá Abies alba březen duben květen Vyžínání buřeně Postřik herbicidy Tvarování,stříh Hnojení NPK Hnojení N x Hnojení Mg Postřiky rzi a přípletka Postřiky korovnice kavkazská Postřiky mšice

x

x

x

x (x)

červen

červenec x

srpen

září

x

x x x x x x x

x x

Jedle kavkazská Abies nordmanniana březen duben květen červen Vyžínání buřeně Postřik herbicidy Tvarování,stříh Hnojení NPK Hnojení N x Hnojení Mg Postřiky listohlod Postřiky korovnice kavkazská Postřiky mšice

x

červenec x

x

srpen

září x

x x x x

x

x x

x x

x

Jedle ojíněná Abies concolor březen duben květen Vyžínání buřeně Postřik herbicidy Tvarování,stříh Hnojení NPK Hnojení Mg

červen

Vyžínání buřeně Postřik herbicidy Tvarování,stříh Hnojení NPK Hnojení Mg

srpen

x

září x

x x x

Jedle obrovská Abies grandis březen duben květen červen Vyžínání buřeně Postřik herbicidy Tvarování,stříh Hnojení NPK Hnojení Mg

červenec x

červenec x

srpen

x

září x

x x x

Douglaska tisolistá Pdeudotsuga menziesi březen duben květen červen červenec x x x x

srpen

září x

x

6 DISKUZE Pěstování vánočních stromků je u nás poměrně nově se rozvíjející činnost. Dle mého názoru bude pěstitelů neustále přibývat, protože náš trh je stále z velké části zásoben cizí produkcí. Je teda velká pravděpodobnost, že pěstitelé nebudou mít problémy, aby si sehnali odbyt. Ovšem informovanost o tom jak tyto stromky pěstovat je velmi malá. Jen u malé části pěstitelů jsem se setkal s odbornou pomocí. Převážná část pěstitelů nemá ponětí co jím na stromcích škodí. Buď nemají čas se tím zabývat nebo to nepovažují za důležité. Nerozlišují jaká sypavka nebo rez se jim na jehlicích objevila, protože to postříkají a většinou dojde alespoň k částečné nápravě. Dalším problémem je že neexistuje žádný manuál co za jaké situace dělat a pěstitel nemá čas, aby zdlouhavě vyhledával informace. V Dánsku si udělali pěstitelé svou příručku, ovšem museli se zavázat, že informace z ní nevypustí do volného oběhu. Je to velmi ceněné „know how“. Ti pěstitelé, kteří jsou za léta své praxe obeznámeni s problémy, jež se vyskytují, své léty nabyté zkušenosti vydávají velice neochotně. Obávají se, a asi právem, že kdyby se vydal jakýsi manuál co, jak, kdy a proč dělat bylo by pěstování daleko snazší a rostla by jim konkurence. Dle mého názoru by ovšem tato příručka byla velkým přínosem. Kdyby si ji udělalo sdružení pěstitelů vánočních stromků s tím, že by se nesměly vypustit informace v ní obsažené ven tak by byli pěstitelé určitě ochotni se podělit o své zkušenosti. Dle mého názoru by měly být informace dostupné všem ovšem v dnešní době honby za penězi se oceňuje skoro vše. Dále by bylo nutné aby se příručka neustále aktualizovala protože se neustále objevují nové choroby a škůdci. Jednou z příčin může být i obávaná klimatická změna. Další novým prvkem je, že vznikají třeba několika hektarové plantáže introdukovaných dřevin, které skýtají nový druh potravní nabídky. Příkladem může být třeba brouk Listohlod stromový Phyllobius arborator. LIteratura uvádí že tito brouci ožírají listy hlavně listnatých dřevin (Urban 2004). Ovšem minulý a předminulý rok tento brouk způsoboval velké problémy na plantážích jedlí kavkazských Abies nordmanniana.

7 ZÁVĚR

Jednou ze základních potřeb pro úspěšný růst stromků je stanoviště s vhodnými půdními podmínkami. Je pravda že pokud není nějaké extrémní stanoviště tak tam stromky vždy nějak vyrostou, a proto asi většina pěstitelů vůbec nedělá půdní rozbory. Náklady na založení plantáže tj. nákup pozemku, sadby, oplocení a výchova stromků po dobu nejméně 6 let jsou vysoké a jejich návratnost je velmi dlouhodobá při vysokém riziku. Spektrum

poškození,

které

se

můžou

vyskytnout

je

poměrně

bohaté.

Nejzávažnějším problémem je mráz, proti kterému není obrany. Nejvíce jsou poškozovány mrazem jedle a douglasky. Z houbových patogenů působí

největší

poškození sypavky. Ohroženy jsou především borovice. Na borovici lesní Pinus sylvestris je sypavka Lophodermium pinastri a Lophodermium seditiosum. Na borovici černé je pak velkým problémem Mycosphaerella pini. Velkým problémem jsou také mšice a další drobný hmyz, který deformuje svým sáním nebo tvorbou hálek habitus stromu. Na sypavky a rzi se používají stejné chemické přípravky na ochranu, DITHANE a ORTIVA. Výjimku tvoří rez sosnokrut proti které se používá IMPACT. Proti korovnicím a mšicím se používá většinou PIRIMOR 50 WG. Rozsah péče o plantáž se odvíjí od pěstované dřeviny. Nejmenší problémy s pěstováním jsou se smrky, kdy jedinou nutnou operací, během roku je vyžínání. Naopak velkou péči je třeba věnovat borovicím kde je třeba dělat pravidelné postřiky, většinou v 14ti denních intervalech. Při výskytu nějaké choroby na plantáži je vždy nutné zvážit jestli se opatření vyplatí. Někdy může být plantáž už tak poškozena, že nemá cenu provádět obranný zásah. Většina pěstitelů se zabývá kromě pěstování vánočních stromků i jinou činností, která je hlavním zdrojem jejich příjmů. Zisk z prodeje je totiž vázán pouze na období před vánoci a to ještě nepravidelně.

8 SUMMARY

The aim of this bachelor thesis was to create inventory of diseases and injury which can be on Christmas trees plantations and offer protective operation against this damages. This injury can cause a loss to growers. Diseases can devastate hectares of plantation. Trees must grow at least 6 years and the risk that trees will be damaged in that period and become unsaleable is rather great. And what is more a Christmas tree growing can bring an economic profit only during Christmas season. That is why Christmas tree planting is not usualy the only activity of its produceres. Information about planting a injuries of Christmas trees was taken from growers from „Sdružení pěstitelů vánočních stromků“ and from internet. For a good grow of trees is important to choose suitable site on which to grow the crop. Most species tolerate a wide range of soil types, but it is good to avoid very acid and heavy clay soils. However majority of growers do not give attention to this choice. The spectrum of tree injuries is rather varied. One of them are aphids, a small insect which sucks vegetal lymph and causes deformation of habitus of tree. Aphids can be controled by regular spraying with a suitable pesticide several times during the growing season. Another big problem is a frost. From fungi pathogens we have to pay the greatest attention to needlecasts. The most endangered by them are the pines. Significant problems are Lophodermium pinastri on Pinus sylvestis and Mycosphaerella pini on Pinus nigra. Mycosphaerella pini is a quarantine organism. Other diseases which attacks pines are Melampsora pinitorqua and Cronartium asclepiadeum. Kabatina abietis is a problem on fir. A good quality trees and economic benefit can not be reached without at least basic protective operations. It must be closely considered, if a particular operation will bring effect. The most used are fungicides like DITHANE and IMPACT and insecticides like PIRIMOR 50 WG. The smallest attention needs norway spruce and on the other way the biggest attention need pines called Pinus sylvestris and Pinus nigra. This two pines can not be planted without periodic aplication of fungicides.

9 POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ODKAZY Literatura: 1) Černý Z., Neruda J., Lokvenc T., 1997, Pěstování vánočních stromků, Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR v Praze, 54 s. 2) Hartmann G., Nienhaus F., Butin H., 2001, Atlas poškození lesních dřevin, Brázda, 289 s. 3) Kolektiv, 2007, Seznam registrovaných přípravků na ochranu lesa, Ministerstvo zemědělství, Lesnická práce, VULHM, 56 s. 4) Křístek J., Urban J., 2004, Lesnická entomologie, Academia, 445 s. 5) Kudela M., 1970, Atlas lesného hmyzu-Škůdci na jehličnanech, Státní zemědělské nakladatelství Praha, 287 s. 6) Soukup F., Pešková V., 2004, Sphaeropsis sapinea (prosychání borovic), příloha lesnické práce 9/2004 7) Stolina M., 1985, Ochrana lesa 1985, 470 s. 8) Uhlířová H., Kapitola P., a kolektiv, 2004, Poškození lesních dřevin, Lesnická práce, 281 s.

Zdroje dostupné na internetu : 1) Hartman J., Hill D., Needle cast diseases of conifers, [cit. 20.4.2008], dostupný na: http://www.ca.uky.edu/agc/pubs/id/id85/id85.pdf 2) Honsová M., Velký risk i zisk, Enviweb, 2007, [cit. 17.4.2008], dostupný na: http://www.enviweb.cz/?env=les_archiv_ghcai&print=true 3) Chastagner G., Benson D., Plant Health Progress, The Christmas Tree, Traditions, Production and Diseases; 2000 [cit. 20.2.2008], dostupný na : http://www.plantmanagementnetwork.org/pub/php/review/1225tree 4) Jankovský L., Palovčíková D., Bednářová M., Picea pungens Engelm.- a new host of Dothistroma needle blight Mycosphaerella pini E. Rostrup detected in the Czech Republic, Journal of Forest Science, 2004, [cit. 17.3.2008], dostupný na:

http://www.cazv.cz/default.asp?ch=54&typ=1&val=26441&ids=1635

5) Jankovský L., Poškození báze kmínků sazenic nevhodnou aplikací herbicidů, Lesnická

práce,

2002,

[cit.

13.3.2008],

http://lesprace.silvarium.cz/content/view/739/74/

dostupný

na:

6) Jankovský L., Riziko aktivizace chorob lesních dřevin v podmínkách klimatické změny,

Lesnická

práce,

[cit.

9.3.2008],

dostupný

na:

http://lesprace.silvarium.cz/content/view/762/0/ 7) Jankovský L., Sypavky borovic, Lesnická práce, 2003, [cit. 26.3.2008], dostupný na: http://lesprace.silvarium.cz/content/view/530/60/ 8) Klíma J., Coleosporium – můžeme předvídat?, Lesnická práce, 2002, [cit. 8.4.2008], dostupný na: http://lesprace.silvarium.cz/content/view/652/79/ 9) Kolektiv, BAOBAB – péče o zeleň s. r. o. [cit. 11.3.2008], dostupný na: www.baobab.cz 10) Kolektiv, BOTANY.CZ [cit. 10.3.2008], dostupný na :www.botany.cz 11) Kolektiv, Rhizosphaera Needle Disease on fir, Pest alert, [cit. 15.3.2008], dostupný na: www.na.fs.fed.us/spfo/pubs/pest_al/rhizo/rhizo.htm 12) Kolektiv, WIKIPEDIE otevřená encyklopedie, [cit. 2.4.2008], dostupný na: www.cs.wikipedia.org 13) Kolk A., Starzyk J. R., Larch wooly adelgid (Adelges laricis Vallot) and Sacchiphantes abietis (L.), The Atlas of Forest Insect Pests, 1996, [cit. 19.3.2008] dostupný na: www.forestpests.org/poland/larchwooly.html 14) Lomský B., Minerální výživa lesních dřevin na příkladu smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) v imisních oblastech, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti,

2007,

[cit.

2.4.2008],

dostupný

na:

www.uel.cz/download/Prednaska_1_Lomsky_Mineralni_vyziva.pdf 15) Michalík K., Pěstování vánočních stromků na plantážích firmy Eurofarm, Lesnická

práce

2002,

[cit.

20.4.2008],

dostupný

na:

http://lesprace.silvarium.cz/content/view/690/77/ 16) Nárovec V., O nálezu houby Ascocalyx abietina v orlickohorských smrčinách [cit.

10.4.2008],

dostupný

na:

http://vulhm.opocno.cz/homepages/narovec/ascocalyx.html 17) Nierhaus-Wunderwald D., Rust Fungus on Spruce, 2000, [cit. 16.3.2008], dostupný

na:

www.waldwissen.net/themen/waldschutz/pilze_nematoden/wsl_rostpilze_an_fic hten_EN 18) Nicholls T., Sraz R., Pocket Guide to Christmas Tree Diseases, [cit. 20.4.2008], dostupný na: http://www.ncrs.fs.fed.us/epubs/pgctree/pgctree.html

19) Perny B., Christbaumkulturen – Nadelschäden an Tanne – Kabatina, [cit. 22.4.2008], dostupný na:http://bfw.ac.at/400/1294.html 20) Pešková V., Nebezpečné sypavky na douglasce v české republice, Lesnická práce,

2003,

[cit.

8.4.2008],

dostupný

na:

http://lesprace.silvarium.cz/content/view/543/59/ 21) Sutherland J., Sirococcus Tip Blight [cit. 21.3.2008], dostupný na: www.rngr.net/Publications/ghs/sirococcus-tip-blight/file 22) Šrůtka P., Nakládal O., Liška J., Přemnožení medovnice křivonohé na okrasných jedlích,

Lesnická

práce,

2007,

[cit.

15.4.2008],

dostupný

na:

http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1089/109/ 23) Taylor N., Nameth S., Rhizosphaera needlecast, Tree help.com, [cit. 24.4.2008], dostupný

na:

http://www.treehelp.com/trees/spruce/spruce-rhizosphaera-

needlecast.asp 24) Vydrová M., České zákony si nevědí rady kam zařadit vánoční stromek, Podnikatel.cz Business server, [cit. 22.3.2008], dostupný na: www.podnikatel.cz

10 SEZNAM PŘÍLOH

1. Popis obrázků v textu 2. Vývojové diagramy některých škůdců 3. Fotografie poškození

POPIS OBRÁZKŮ V TEXTU Obr.1 – Abies concolor Obr.2 – Pohled na plantáž smrku pichlavého Picea pungens Obr.3 – Plantáž, pohled shora Obr.4 – Jehlice napadená houbou Mycosphaerella pini Obr.5 – Mramorované jehlice napadené skotskou sypavkou douglasky Rhabdocline Pseudotsugae Obr.6 – Rubová strana jehlic napadených švýcarskou sypavkou douglasky Phaeocryptopus gaeumannii Obr.7 – Brouk Listohlod stromový Phyllobius arborator, pohled se svrchní a spodní strany Obr.8 – Poškození jehlic způsobené žírem Listohloda stromového Phyllobius arborator Obr.9 – Smrk poškozený vytloukáním srnčí zvěře. Obr. 10 – Poškození jehlic u jedle obrovské Abies grandis

VÝVOJOVÉ DIAGRAMY NĚKTERÝCH ŠKŮDCŮ

FOTOGRAFIE - POŠKOZENÍ

Hálky korovnice na smrku.

Poškození jehlic sypavkou smrkovou.

Borové jehlice napadané sypavkou borovou Lophodermium seditiosum

Napadení švýcarskou sypavkou douglasky Phaeocryptopus gaeumannii. Pohled na rub a líc jehlic.

Napadení skotskou sypavkou douglasky Rhabdocline pseudotsugae. První obrázek pohled na líc jehlic a druhý pohled na rub jehlic. Je patrný charakteristický opad starších ročníků jehlic při opakovaném napadení – poslední obrázek.

Borovice černá Pinus nigra napadená červenou sypavkou Mycosphaerella pini.

Poškození stromku při vyžínaní.

Poškození vlivem vysoké buřeně.

Zanedbaná plantáž s rozvojem náletových dřevin.

Okus jedle zvěří.

Abies concolor s kořenovým balem před expedicí.

Nespecifické poškození jehlic u Abies grnandis.