Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti
Choroby a systém ochrany na plantáži vánočních stromků Diplomová práce
2009/10
Petr Kovalský
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Choroby a systém ochrany na plantáži vánočních stromků zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU a o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:
Petr Kovalský v. r.
PODĚKOVÁNÍ: Chtěl bych poděkovat všem, kteří pomohli ve vytvoření této diplomové práce. Zejména Doc. Dr. Ing. L. Jankovskému za vedení, rady a připomínky a pěstitelům, kteří mi věnovali čas a předávali mi cenné informace. Dále rodině a známým, kteří mi v mé práci pomáhali.
Jméno: Petr Kovalský Název práce: Choroby a systém ochrany na plantáži vánočních stromků The name of thesis: Diseases and control of the Christmas trees plantation.
ABSTRAKT Cílem této práce bylo provést přehled chorob a poškození dřevin, na plantážích vánočních stromků a na modelovém příkladu plantáže v obci Těrlicko, katastrální území Horní Těrlicko. V období od podzimu 2008 do jara 2010 byl hodnocen výskyt houbových patogenů a škůdců na plantáži. Značným problémem zde byla červená sypavka Mycosphaerella pini, na borovici černé Pinus nigra a poškození způsobené Rhizosphaera oudemansii na jedli obrovské Abies grandis.
Také byl navržen systém prováděných
ochranných postupů z hlediska použití chemických prostředků a techniky. Ochranná opatření prováděná na plantáži byla ekonomicky zhodnocena. Dnes na plantážích bez základních ochranných opatření lze jen stěží dosáhnout požadované kvality stromků a s tím spojeného ekonomického profitu. Pro jednotlivé dřeviny byl udělán návrh způsobu pěstování a ochrany. Klíčová slova: vánoční stromky, choroby, škůdci, poškození jehlic, ochrana
ABSTRACT The goal of this thesis is to assume diseases and injuries of trees occuring on Christmas trees plantations. The survey was performed on the Christmas trees plantation in Těrlicko. Assessment of the fungal pathogens and insect pests on this plantation was performed in period from autumn 2008 to spring 2010. Significant problems was Mycosphaerella pini on Pinus nigra and Rhizosphaera oudemansii on Abies grandis. Based on this, system of control from point of view of the use of chemical agents and technologies was proposed. Then, economical evaluation of the proposed protection measures was performed. At this time a good quality trees and economic benefit can not be reached without at least basic protective operations. Finally, suitable farming and protection technology for the Christmas trees plantation for individual genera was proposed. Key words: Christmas trees, diseases, pests, needle cast
OBSAH 1 ÚVOD................................................................................................................................. 8 2 CÍL PRÁCE...................................................................................................................... 11 3.1 Produkce vánočních stromků ve světě .......................................................................... 12 3.2 Produkce vánočních stromků v ČR ............................................................................... 13 3.3 Pěstované druhy............................................................................................................. 14 3.4 Škodliví činitelé a způsoby ochrany.............................................................................. 19 3.4.1 Škody zvěří a ostatními obratlovci ..................................................................... 20 3.4.2 Škody způsobené herbicidy ................................................................................ 21 3.4.3 Abiotické poškození ........................................................................................... 21 3.4.4 Karenční jevy...................................................................................................... 23 3.4.5 Buřeň .................................................................................................................. 24 3.4.6 Škody hmyzem ................................................................................................... 26 3.4.6.1 Borovice ...................................................................................................... 26 3.4.6.2 Smrk ............................................................................................................ 30 3.4.6.3 Jedle ............................................................................................................. 34 3.4.6.4 Douglaska .................................................................................................... 36 3.4.7 Houbové choroby ............................................................................................... 37 3.4.7.1. Borovice ..................................................................................................... 37 3.4.7.2 Smrk ............................................................................................................ 43 3.4.7.3 Jedle ............................................................................................................. 45 3.4.7.4 Douglaska .................................................................................................... 46 3.4.7.5 Další............................................................................................................. 48 3.5 Rostlinolékařská péče, přípravky .................................................................................. 50 3.5.1 Zákon o rostlinolékařské péči............................................................................. 50 3.5.2 Chemické přípravky ........................................................................................... 52 4 PĚSTOVÁNÍ VÁNOČNÍCH STROMKŮ ...................................................................... 55 4.1 Zakládání plantáže......................................................................................................... 55 4.2 Výchova a tvarování...................................................................................................... 58 4.3 Hnojení a hnojiva .......................................................................................................... 59 4.3.1 Hnojení ............................................................................................................... 59 4.3.2 Typy průmyslových hnojiv................................................................................. 61 5 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY................................................................................................. 64 6 METODIKA..................................................................................................................... 67 6.1 Moravia les s.r.o. ........................................................................................................... 67 6.2 Přípravné práce .............................................................................................................. 68 6.3 Obecný popis zkoumaných ploch.................................................................................. 68 6.4 Popis jednotlivých ploch ............................................................................................... 68 6.5 Založení zkusných ploch ............................................................................................... 70 6.6 Hodnocení...................................................................................................................... 71 6.7 Stupnice poškození ........................................................................................................ 71 7. VÝSLEDKY.................................................................................................................... 73 7.1 Lokalita č. 1 – jedle kavkazská...................................................................................... 73 7.1.1 Poškození............................................................................................................ 73 7.1.2 Ochranná opatření .............................................................................................. 75 7.1.3 Zhodnocení ......................................................................................................... 75 7.2 Lokalita č. 2 - jedle ojíněná ........................................................................................... 75 7.2.1 Poškození............................................................................................................ 75
7.2.2 Ochranná opatření .............................................................................................. 75 7.2.3 Zhodnocení ......................................................................................................... 75 7.3 Lokalita č.3 - jedle obrovská ......................................................................................... 76 7.3.1 Poškození............................................................................................................ 76 7.3.2 Ochranná opatření .............................................................................................. 77 7.3.3 Zhodnocení ......................................................................................................... 77 7.4 Lokalita č. 4 – borovice černá ....................................................................................... 78 7.4.1 Poškození............................................................................................................ 78 7.4.2 Ochranná opatření .............................................................................................. 79 7.4.3 Zhodnocení ......................................................................................................... 80 7.5 Lokalita č. 5 – borovice černá ....................................................................................... 80 7.5.1 Poškození............................................................................................................ 80 7.5.2 Ochranná opatření .............................................................................................. 81 7.5.3 Zhodnocení ......................................................................................................... 81 7.6. Lokalita č. 6 – smrk ztepilý .......................................................................................... 83 7.6.1 Poškození............................................................................................................ 83 7.6.2 Ochranná opatření .............................................................................................. 84 7.6.3 Zhodnocení ......................................................................................................... 84 7.7 Ostatní zaznamenaná poškození.................................................................................... 87 7.8 Orientační náklady na ochranu plantáže proti houbovým patogenům, škůdcům a buřeni ............................................................................................................................................. 88 7.8.1 Výpočet přímých nákladů některých opatření.................................................... 88 7.8.2 Zhodnocení ......................................................................................................... 91 7.8.3 Přímé náklady na vypěstování stromků.............................................................. 92 7.8.4 Zhodnocení ......................................................................................................... 95 7.8.5 portálový traktor ................................................................................................. 96 7.9 Návrh ochrany a pěstování pro jednotlivé dřeviny........................................................ 97 7.9.1 Borovice ............................................................................................................. 98 7.9.2 Smrk ................................................................................................................... 99 7.9.3 Douglaska ......................................................................................................... 100 7.9.4 Jedle .................................................................................................................. 100 8 DISKUZE ....................................................................................................................... 102 9 ZÁVĚR........................................................................................................................... 106 10 SUMMARY ................................................................................................................. 108 11 POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................... 110 12 PŘÍLOHY..................................................................................................................... 120
1 ÚVOD Vánočním stromkem se rozumí nedospělý jehličnatý strom, který svými vlastnostmi jako tvarem, výškou, jehlicemi, vůní aj. vyhovuje požadavkům domácího použití v období vánočních svátků. Vánoční stromky se staly nedílnou součástí Vánoc. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570 (Honsová, 2007). Z Německa se tento zvyk šířil do dalších zemí Evropy a i do Ameriky. V Čechách se v první polovině 19. století začal vánoční stromek uplatňovat a rozšiřovat, zejména vlivem některých šlechticů a českých vlastenců, kteří se s tímto pěkným zvykem seznámili v cizině. Poprvé se stromek objevil ve vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Lieblicha. Jednalo se o jedli. O třicet let později se stromky již běžně prodávaly v Praze a byly nazývány jako Kristův strůmek. Zajímavostí je, že stromky se nestavěly do stojanu, ale zavěšovaly (Černý, Neruda, Lokvenc, 1997). Postupem času se stalo samozřejmostí, že většina domácností je o svátcích vyzdobena vánočním stromkem. Od roku 1924 se v Čechách také objevují stromy na veřejných prostranstvích. Nejdříve se stromky zdobily pouze cukrovím, ořechy a ovocem. Později se přidaly i malé svíčky. Roku 1882 přišel asistent Thomase Alvy Edisona s nápadem svíček elektrických a poměrně rychle začaly těšit velké oblibě. Na obchodování s vánočními stromky se přímo podílí dodavatelé, jako jsou školky se sazenicemi, dále výrobci speciálních strojů a nástrojů používaných při jejich pěstování. Z pěstování vánočních stromků se stal rozvíjející se obchod. Cena stromku záleží druhu, velikosti a prodejním místě. Nejčastěji se pohybují od 200 Kč do 800 Kč, u některých jedlí i více. Většina spotřebitelů volí varianty okolo 350 Kč. V České republice se každoročně prodá přes milion vánočních stromků. Velký důraz se klade nejen na estetiku stromu, ale i jak dlouho stromek zůstane krásně svěží ve vytápěných domácích prostorech. V USA se rozmáhá pěstování A. nobilis a A. fraseri, jenž vydrží zelené i dlouho po sklizni. U nás vedou druhy jako smrk pichlavý Picea pungens, smrk ztepilý Picea abies, borovice lesní Pinus sylvestris, a jedle kavkazská Abies nordmanniana, která nahrazuje naši jedli bělokorou Abies alba. Jedle bělokorá totiž většinou nevytváří sama pěknou pravidelnou korunu. Zdroje živého vánočního stromku jsou v podstatě dva:
8
1. Získání vánočních stromů při výchovných zásazích v mladých jehličnatých porostech. Tento způsob má do jisté míry omezené možnosti jak množstvím získaných stromků, tak jejich kvalitou. Stromky, které získáváme z porostu výchovnými zásahy jsou vlastně druhotným produktem lesního hospodaření a pokud by nebyly o vánocích prodány tak by zůstaly s největší pravděpodobností ležet uříznuté v lese. Sortiment je v tomto případě zúžen na hospodářské dřeviny, jež jsou významné v našich lesích. Jedná se o smrk ztepilý, borovici lesní a výjimečně jedli bělokorou. 2. Pěstování stromků na plantáži jenž jsou k tomuto účelu vyčleněny. Zde můžeme ovlivňovat růst stromku použitím speciálních pěstebních postupů k dosažení spotřebitelem požadované kvality. Kvalita je nesrovnatelně lepší než u stromků získaných z lesa. Na plantážích se hlavně pěstují nepůvodní dřeviny jako jedle kavkazská, borovice černá, smrk pichlavý nebo douglaska tisolistá, nechybí ovšem ani naše dřeviny jako smrk ztepilý, borovice lesní a jedle bělokorá. Spotřebitelé mají stále vyšší nároky, a proto se počet uměle zakládaných plantáží zvyšuje. Intensivní vypěstování stromků trvá 6-10 let dle druhu dřeviny a stanoviště. Choroby a škůdci, jenž se mohou vyskytnout na těchto plantážích, snižují někdy i velmi drasticky produkční schopnost plantáže. Velký důraz je zde kladen na estetické poškození stromu, které někdy nemusí vést k závažným poruchám životaschopnosti, ale i přesto udělá stromek neprodejným. Výskyt choroby či škůdců přináší další náklady na postřiky nebo likvidaci silně poškozených či mrtvých stromků. Důležitá je včasná identifikace výskytu choroby, protože při pozdním zásahu už mohou být následná chemická opatření neúčinná. U nás se komerčně začaly vánoční stromky pěstovat teprve v minulých letech, jedná se o mladé podnikatelské odvětví a chybí informace o původcích chorob a ochraně proti nim. Škody často způsobují choroby, které byly v minulosti opomíjené. V lesním hospodářství těmto chorobám nebyla věnována dostatečná pozornost, protože nesnižovaly kvalitu dřeva a dřeviny nehynuly. Dále se zde mohou vyskytovat choroby či škůdci, kteří jsou vázáni na ten druh dřevin, který není v našich lesích běžný jako je například Abies concolor a její škůdce medovnice křivonohá Cinara curvipes Patch. Na plantážích může značně poškodit strom i pouhý výskyt několika málo hálek od mšic. Značné poškození způsobuje i zvěř a mráz. Jedinou možností jak částečně použít poškozené a deformované stromky je na ozdobnou vánoční klest. Podmínkou ovšem je, že poškozen může být pouze celkový habitus a ze stromu se použijí větve bez poškození jehlic.
9
Vynaložená práce na jeden hektar kultury vánočních stromků je ročně až 80 hodin. U klasické zemědělské výroby je to jen 5-10 hodin z čehož vyplývá, že stromkům je věnována větší péče. Vánoční stromek potřebuje mnohdy intenzivní tvarování a řez. Péče o stromkovou plantáž si vyžaduje nutné postřiky a vyžínání buřeně. Časová náročnost záleží na používané technice a technologii. Plantáže se zakládají převážně na nevyužívaných zemědělských půdách. Výhodou je případná jednoduchost po čase pozemek opět zemědělsky využívat. Toto už nejde, pokud se rozhodneme nevyužívané zemědělské pozemky zalesnit a dojde tím k vyjmutí ze zemědělského půdního fondu. Konkurenci plantážím vánočních stromků v dočasném využití zemědělské půdy začínají tvořit plantáže rychle rostoucích dřevin. Další výhodou pěstování na zemědělské půdě je možnost většího výběru pesticidů než je tomu na PUPFL. Na PUPFL se pěstují stromky za účelem prodeje na Vánoce převážně pod elektrovody, kde je jiné využití ztíženo.
10
2 CÍL PRÁCE Cílem této práce je provést přehled chorob dřevin na plantážích vánočních stromků a na modelovém příkladu plantáže v obci Těrlicko, katastrální území Horní Těrlicko. Zhodnotit výskyt houbových patogenů a škůdců na plantáži a závažnost poškození. Dále vyhodnotit systém prováděných ochranných postupů na modelové plantáži. Tyto opatření ekonomicky zhodnotit. Zaměřit se zejména na použití chemických prostředků a techniky. Navrhnout preventivní opatření pro jednotlivé dřeviny a ochranné postupy podle typu a rozsahu problému.
11
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Produkce vánočních stromků ve světě Mezi nejvýznamnější pěstitele vánočních stromků patří Kanada, USA, v Evropě Dánsko, Německo, Francie, Belgie a Anglie (Chastagner, Benson, 2000). O produkcích v jednotlivých zemích ovšem neexistují příliš věrohodné a podložené informace. Informace z různých zdrojů se dosti liší. V USA se prodá každým rokem zhruba 38 000 000 řezaných vánočních stromů. Ty zde pěstuje cca 20 000 specializovaných pěstitelů. Zhruba 10 000 000 stromů pochází ze států Michigan, Wisconsin a Minnesota, kde pěstování vánočních stromů tvoří významné odvětví (McCullough, Koelling, 2009). Chastagner, Benson (2000) uvádí, že se každoročně prodá v USA 34 000 00036 000 000 stromků a 95% pochází z plantáží. Mezi státy s největší produkcí patří Oregon, Severní Karolína, Michigan, Pensylvánie, Wisconsin, Washington a New York. Plantáže jsou snad ve všech státech včetně Aljašky a Havaje. Plochy plantáží zabírají přes 400 000 ha půdy a dávají práci 100 000 osob. V USA je více než 21 000 pěstitelů vánočních stromků. V Evropě je vyprodukováno každý rok okolo 40 000 000 až 50 000 000 vánočních stromků. Německo vyprodukuje 19 000 000 vánočních stromků následováno, Francií s 9 200 000, Belgií s 5 200 000 stromů a Velkou Británií s 4 400 000 stromů. Ovšem čísla o produkci jsou velmi orientační různé zdroje se liší třeba i o třetinu. V USA se začaly vánoční stromky prodávat komerčně od roku 1850 (Chastagner, Benson, 2000). Množství stromků získaných prořezávkami není schopno pokrýt poptávku trhu jak z hlediska počtu, tak především z hlediska kvality sortimentu. Celkově ve světě roste zájem po stromcích z plantáží. Jsou totiž lépe tvarované než stromky z prořezávek. Velké obliby se v USA v poslední době dostává hlavně plantážně pěstované jedli vznešené Abies nobilis a jedli fraserově Abies fraseri. Ve většině evropských zemích nestačí domácí produkce vánočních stromků, a proto jsou dováženy z Dánska. Poslední dobou se ale produkce zvyšuje i v ostatních zemích, zakládají se různé sdružení pěstitelů vánočních stromků a počet pěstitelů se zvyšuje a to i přes to, že na tuto činnost nebývají poskytovány žádné příspěvky od státu.
12
Dánsko – po druhé světové válce se zde zakládaly stovky hektarů plantáží. Následoval jejich trvalý rozvoj a to dovedlo Dánsko do role největšího producenta a exportéra tohoto zboží v Evropě. Dánsko je zemí s pouhým 5 % zastoupením lesů a je každoročně vývozcem miliónu vánočních stromků. V dánských domácnostech skončí pouze čtvrtina či pětina produkce a zbytek se rozjede na korbách kamiónu do Evropy. Mezi tradiční odběratele patří i ČR. Pěstuje se zde převážně jedle kavkazská Abies nordmanniana. Dánští farmáři si své stromečky na plantážích doslova hýčkají. Sazeničky nakupují u specializovaných firem, na plantážích udržují porosty bez plevelů, mezi řádky půdu kypří, stromky přihnojují, chrání je proti škůdcům a starají se i o to, aby měly co nejpravidelnější tvar. Farmář dostává za stromek v průměru 15 euro (Koč, 2008). Pro pěstování stromků vyrábí v Dánsku i několik malých firem speciální mechanizaci. Perlou mezi těmito stroji jsou portálové nosiče různého nářadí pro kultivaci, postřiky, tvarování, řez a sklizeň stromků. Německo – asi 90% prodávaných stromků pochází z plantáží. Umělý stromek používá asi 5% obyvatel, takto nízké číslo je dáno tradicí a dobrou životní úrovní obyvatel. Produkce vánočních stromků je realizována převážně na zemědělských půdách s horší bonitou. Dále se mezi významnější producenty vánočních stromků může zařadit Francie, Belgie, Velká Británie, Irsko a pěstování se rozvíjí i v Polsku. Plantáže se začínají zakládat i v Maďarsku, kde nakoupily zahraniční firmy zemědělskou půdu za tímto účelem. Původně tam v devadesátých letech pěstovali hlavně smrk pichlavý, ale i oni se teď snaží pěstovat spíše ekonomický výhodnější jedli kavkazskou (Michalík, 2002)
3.2 Produkce vánočních stromků v ČR Čeští pěstitelé se zakládáním intenzivních plantáží vánočních stromků začali zabývat ve větší míře teprve v devadesátých letech minulého století. Neberme zde v úvahu extenzivní plantáže např. pod elektrovody, kde jediná péče byla ochrana proti buřeni. Řada plantáží vznikla na zemědělských pozemcích, které dostali jejich majitelé zpět v restituci a nechtěli, nebo nemohli pokračovat v zemědělské činnosti. Pokusili se ji tedy využít k pěstování vánočních stromků. Ovšem jejich častá představa, že se sazenice vysadí
13
na pole a za pár let se vytěží a výhodně zpeněží, byla mylná a ukázala se jako naprosto nereálná. Pěstění vánočních stromků u nás se potýká se spoustou problémů. První z nich je, že česká legislativa vůbec neví kde vánoční stromek zařadit. Z hlediska problematiky DPH patří do snížené 10 % sazby, stejně jako např. řezané květiny. V ČR je tendence ke zvyšování počtu pěstitelů. Avšak většina nových pěstitelů skončí tak rychle jak začali, protože vypěstovat kvalitní stromek je těžší než si představovali. Prvním problémem je získaní dostatečně velkého kapitálu, aby si mohl pěstitel dovolit čekat nejméně 6 let na první zisk z prodeje. Dále neexistuje žádná příručka, která by pomohla začínajícím pěstitelům. Většina z nich neví ani jaký druh si vybrat, jakou bude potřebovat péči během celé doby pěstování na plantáži, jak stromek tvarovat a stříhat často i včetně terminálního výhonu, které choroby a škůdci můžou plantáž ohrozit a hlavně jak se v takovém případě zachovat. Významní pěstitelé v ČR se většinou všechno naučili vlastní praxí. Nyní už využívají rad od kolegů z ČR i ze zahraničí. Čeští pěstitelé nestačí pokrýt poptávku tuzemského trhu. Sdružení pěstitelů vánočních stromků odhaduje, že tak půl milionu stromků u nás pochází z probírek, půl milionu ze specializovaných plantáží a zbytek stromků je k nám importován ze zahraničí, zejména z Dánska, ale i z Německa. U nás neexistuje přesná databáze pěstitelů, je zde jen jedno sdružení, kde se odhaduje přítomnost tak 50% pěstitelů.
3.3 Pěstované druhy Je celá řada druhů dřevin, které se u nás pěstují s větším či menším úspěchem jako vánoční stromky. Mezi nejobvyklejší patří níže uvedené druhy dřevin. Smrk ztepilý Picea abies (L.) Karst - je jediným naším původním zástupcem smrku. Má poměrně kvalitní pravidelně větvenou korunu, v poslední době je ovšem vytlačován jinými druhy a to z důvodu brzkého opadu jehličí v trvale vytápěných prostorách. Je poměrně nenáročný na půdu a vyhovuje mu velké spektrum podmínek prostředí. Na plantáži nepotřebuje žádnou zvláštní péči a od toho se odvíjí i jeho cena. Pro svou nízkou
14
cenu a prostou krásu je stále oblíben v mnoha domácnostech. Do podoby vánočního stromu roste ze semínka 9-10 let.
Obr. č. 1 Smrk ztepilý
Obr. č. 2 Smrk pichlavý
Smrk ztepilý z plantáže firmy
Smrk pichlavý z plantáže firmy
Moravia les s.r.o. (Kovalský, 2009).
Moravia les s.r.o. (Kovalský, 2009).
Smrk pichlavý Picea pungens Engelm. - je introdukovaným druhem pocházejícím ze Severní Ameriky. Má hustou korunu a pevné větve vyrůstající vodorovně z kmenu. Jeho velkou předností je vysoká odolnost vůči prostředí (v lesnictví je používám na výsadby do imisních oblastí). Na plantážích je jeho výhodou že i v případě silného utlačování buření je schopen přežít a dokonce nedochází ani k výraznému poškození habitu. Jsou případy i kdy plantáže této dřeviny nebyly po 2 roky vůbec ošetřovány proti buřeni a nedošlo k žádným výrazným ztrátám. Na rozdíl od našeho smrku ztepilého jeho jehličí je více aromatické a tolik neopadává a působí dekorativněji. V posledních letech je velmi oblíbený. Do podoby vánočního stromu roste ze semínka 10-11 let. Mezi další druhy smrku může patřit smrk omorika Picea omorika, smrk východní Picea orientalis. Borovice lesní Pinus sylvestris L. - je jako vánoční strom využívána poměrně často. Její předností je, že jehličí vyrůstající po dvou ve svazečcích, dlouhé 4-7 cm drží po
15
dlouhou dobu na větvičkách a v bytě příliš neopadává. Dobře snáší sucho i vlhčí půdy. Nevýhodu této dřeviny je nutná značná péče. Je ohrožena sypavkami zejména Lophodermium pinastri Chev. a Lophodermium seditiosum Minter. a musí být prováděny pravidelné postřiky fungicidními přípravky. Často vytváří řídkou korunu způsobenou značnými výškovými přírůsty, nutno proto upravovat tvarovým střihem, jenž naštěstí dobře snáší (i terminál). Je lépe ji pěstovat ve vyšších polohách s kratší vegetační dobou a nižšími teplotami. Do podoby vánočního stromku roste ze semínka 6-7 let.
Obr. č. 3 Borovice lesní
Obr. č. 4 Borovice černá
Borovice lesní z plantáže firmy
Borovice černá z plantáže firmy
Moravia les s.r.o. (Kovalský, 2009).
Moravia les s.r.o. (Kovalský, 2009).
Borovice černá Pinus nigra Arnold - je stromem jižní a střední Evropy. Oproti borovici lesní roste pomaleji. Letorosty má žlutozelené, žlutohnědé, šedavé až černé, lysé a lesklé. Pupeny jsou vejčité, smolnaté. Na vánoční stromek je vhodnější má bohatší korunu, tužší s delší jehlice. V teplých bytech je jehličí schopno vydržet na větvích až do velikonočních svátků. Její popularita v domácnostech stoupá. Často je napadána sypavkou Mycosphaerella pini E. Rostrup. Dobře snáší tvarování zaštipováním letorostů. Do podoby vánočního stromku se pěstuje ze semínka 7-8 let. Mezi další druhy borovic může patřit borovice vejmutovka Pinus strobus L.
16
Jedle bělokorá Abies alba Mill. - náš jediný původní druh jedle. V první polovině minulého století byla symbolem Vánoc. Má vyšší nároky na půdu, její růst je poměrně pomalý, často tvoří netvárný habitus. Pěstování na plantáži ji moc nevyhovuje, vyžaduje spíše lesní prostředí. Má hladké letorosty s tmavými chlupy.
Obr. č. 5 Jedle bělokorá
Obr. č. 6 Jedle kavkazská
Jedle bělokorá z plantáže firmy
Jedle kavkazská z plantáže firmy
Moravia les s.r.o. (Kovalský, 2009).
Moravia les s.r.o. (Kovalský, 2009).
Jedle kavkazská Abies nordmanniana (Steven) Spach - letorosty žlutozelené nebo světle hnědé, krátce tmavě chlupaté. V Evropě spolu se smrkem pichlavým patří k nejvíce prodávaným vánočním stromkům. Tato jedle roste velmi pravidelně, hustě a má tmavě zelené jehlice, pro mnoho lidí se stala symbolem vánočního stromku. Je u nás na plantážích nejvíce pěstovanou dřevinou. Je velmi dekorativní a má dobrou trvanlivost. Do podoby vánočního stromu roste ze semínka 10-12 let. Jedle ojíněná Abies concolor Hilderb. - je asi nejozdobnější u nás pěstovanou jedlí. Má přísně kuželovitý tvar a husté větve, skoro vodorovně postavené a v dolních patrech mírně splývající. Mezi jedlemi vyniká délkou srpovitě zahnutých jehlic, které dorůstají 4-6 cm. Jehlice jsou u základního druhu po obou stranách stříbřitě modrozelené, letorosty lesklé, žlutavě zelené až olivové, nejdříve s málo výraznými rezatě hnědými chlupy, později olysalé. Stává se stále oblíbenější.
17
Jedle obrovská Abies grandis (Douglas) Lindl. - původem ze západu Severní Ameriky, je nejrychleji rostoucí a největší jedlí vůbec. Má řídkou, pravidelnou korunu a tmavozelené dvouřadě uspořádané jehlice, které jsou na rozdíl od jedle bělokoré nestejně dlouhé (2 až 6 cm). Je to jeden z nejaromatičtějších druhů jedlí u nás. Vyžaduje dostatek vláhy a ne přímé slunce. U nás jsou problémy s pěstěním z důvodu výskytu častých chloróz jehličí. Jedle korejská Abies Koreina Wils. - představuje menší druh jedle s jehlicemi 20 mm dlouhými, tmavozelenými a na rubu téměř bílými. Má pravidelný a pěkný vzrůst, atraktivní modrofialové šišky, které vytváří přírodní ozdoby. Je velmi dekorativní. U nás se pěstuje většinou v kontejnerech. Patří mezi nejdražší stromky. Cena je od 1 500 až do 10 000 Kč. Jedle fraserova Abies fraseri (Pursh) Poir. - koruna hustá, kuželovitá. Letorosty žlutavě šedé, hustě porostlé krátkými načervenalými chlupy. Jehlice mají výraznou terpentýnovou vůní, na svrchní straně větviček namířené nahoru a dopředu, 10–25 mm dlouhé, asi 2 mm široké, na konci okrouhlé či slabě vykrojené, někdy zašpičatělé. Na líci jsou tmavě zelené a lesklé, mají výraznou rýhu, a blíže špičky se nachází bělavé řady průduchů, které často sbíhají až k bázi jehlice. Vespod jsou široké bílé pruhy. Pochází z východu USA, z jižní části Apalačského pohoří. V Evropě se pěstuje od roku 1811. Ve své domovině její význam spočívá hlavně v plantážové výrobě vánočních stromků. Je ceněna pro svůj hustý a pravidelný habitus a nádherné lesklé intenzivně vonící jehličí. Je hodně oblíbená v Německu a i u nás se začíná pěstovat ve stále větší míře. Mezi další druhy jedlí může patřit, jedle vznešená Abies nobilis Lindl., která je pěstována zejména v USA nebo jedle statná Abies firma Siebold. Douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii Franco. - Původní vlast douglasky je v Kalifornii na pobřeží Pacifiku. Dříve byla řazena k jedlím, nyní zastupuje samostatný rod. Její charakteristické vlastnosti jsou podobné jedli. Jehličí je jemné, pěkně výrazně voní a dlouho vydrží.
18
V posledních letech se u nás objevila tzv. novinka, a to stromky v květináči. Správně by měly fungovat tak že po uplynutí vánočních svátku si je pak na jaře mohou majitelé vysadit třeba na zahrádce, nebo nechat růst v květináči do příštích vánoc. Nevýhodou těchto stromků je, že pro přežití stromku je nutné dodržovat jeho aklimatizaci. To znamená, že stromeček je po koupi první umístěn v chladné místnosti, jako třeba sklep, po týdnu přemístěn do jiné nevytápěné místnosti v bytu například chodba a po dalším týdnu umístěn na co nejkratší dobu do obývacího pokoje a nazdoben. Po proběhnutí svátku by se měl stěhovat v opačném pořadí. Jinak hrozí, že utrpí teplotní šok a zahyne. Ve vytápěné místnosti by měl zůstat max. 3 dny. Stromu zvyklému na venkovní klima a zimní období klidu by to nesvědčilo. Jeho místo proto stále zůstává na zahradě. V květináči může být také umístěn na balkóně či terase, nádobu je však v zimě třeba obalit izolací, aby kořeny nepromrzly. Další možností je nádobu zapustit, třeba na zahradě do země, protože v zemi jsou chráněné mnohem lépe. Pokud stromek je pěstován v kontejneru trvale, neobejde se přes sezónu bez přihnojování a zálivky a každým rokem bude potřebovat květináč o číslo větší. Pokud se pro něj tedy rozhodneme, nesmíme zapomenout je u něj nutné provádět častou menší zálivku po dobu pobytu ve vytápěné místnosti. Okruhy cen vánočních stromků se velmi liší podle prodejního místa. Na vesnici nebo v malém městečku můžeme koupit smrk ztepilý o výšce 180 cm i za 100 Kč, ale ve velkých městech je tato cena i dvojnásobná. Proto jsou mezi prodejci „boje“ o dobré místa. Jedná se hlavně o plochy před velkými nákupními centry. Cena jedlí je obecně od 400 Kč. Ovšem ceny každoročně stoupají a to u některých druhů i o 30%. Pěstitel se musí rozhodnou, jestli bude sám prodávat koncovým zákazníkům a bude schopen si zajistit prodejní místo, nebo jestli bude dodávat stromky prodejcům. Druhá varianta je jednodušší a častější, výkupní cena stromku zase o dost nižší.
3.4 Škodliví činitelé a způsoby ochrany Mezi škodlivé činitele na plantážích patří škody zvěří, škody způsobené herbicidy, abiotické poškození, karenční jevy, buřeň, škody hmyzem, houbové choroby a s určitou mírou nadsázky i spoluobčané beroucí si stromky pro svou potřebu, nebo závistivci
19
stříhající oplocení. Problémem mohou být i předvánoční organizované krádeže, kdy dojde k vytěžení velkých ploch za účelem následného prodeje. Obranou proti krádežím je bezpečnostní ochranná služba. 3.4.1 Škody zvěří a ostatními obratlovci Spárkatá zvěř poškozuje stromky okusem terminálních a bočních výhonů. Plantáže představují pro ni atraktivní plochy a to zejména v zimě. Nejvíce poškozována je jedle, borovice a douglaska. Srnčí zvěř poškozuje stromky také vytloukáním.
Obr. č. 7 Vytloukání Mladý vánoční stromek poškozený vytloukáním srnčí zvěře (Kovalský, 2009). Zajíc polní, v jehož potravě se vyskytuje přirozeně 5,5% dřeva, může škodit ohryzem kůry i okusem letorostů. Ochranou je oplocení, jedinou dřevinou, která se nemusí oplocovat je smrk pichlavý Picea pungens Engelm. Důležitá je i velikost oplocení, protože příliš velké oplocenky jsou často neúčinné. Poškození oplocení bývá pozdě odhaleno a to většinou až následně po zaregistrování poškozených stromků. Oplocení je nutno pravidelně kontrolovat a to zejména v zimě. Často bývá úmyslně poškozováno ze stran veřejnosti. Při návrhu velikosti oplocení je vhodné si vzpomenout na slogan že „Oplocenka větší než 5ha je v podstatě menší obora“. Drobní hlodavci mohou také významně škodit. Poškozují podzemní a nadzemní části stromku. Ohryzání kmínků se může projevit na zbarvení koruny a při ohryzu větší plochy může dojít i k odumřením stromku. Ohryz kmínku způsobují myšovití hlodavci jako
20
hraboš polní, hraboš mokřadní, či hryzec vodní. Dále může škodit norník rudý, myšice lesní a myšice křovinná. Kořeny obsahují po celý rok výživné látky, mají tvrdou konzistenci, a proto jsou vyhledávané hlodavci. Původce poškození závisí na lokalitě. Škodí hraboš polní a na vlhkých plochách hryzci. Ochranou jsou otrávené návnady Někdy bývají stromky poškozovány i ptactvem, které v době růstu terminálních výhonů v květnu a červnu na ně dosedá a ty se pod tíhou těl ptáků lámou. Ochranou je upevňování špejlí k terminálnímu výhonu 3.4.2 Škody způsobené herbicidy Tyto škodu můžou být způsobeny buď předávkováním, nesprávnou aplikací nebo aplikací za příliš vysokých teplot. Projevují se chlorózou jehličí a může dojít ke zduření kořenového krčku. Při správně zvolené technologii je tedy možno se těmto škodám úplně vyhnout. 3.4.3 Abiotické poškození Nejčastěji se jedná o škody způsobené mrazem, sněhem, suchem a kroupami. Škody sněhem jsou zejména u borovic, kdy mokrý a těžký sníh vylamuje větve. U mladších sazenic může dojít k položení sazenic. V případě výskytu mokrého a těžkého sněhu je nutno na jaře plantáž projít a stromky narovnat. Škody kroupami jsou největší v období rašení výhonů, kdy jsou tyto nejvíce náchylné k poškození a může dojít i k jejich uražení. Škody mrazem se dělí na několik druhů. Sedící pupeny způsobené časnými podzimními mrazy, nebo velmi tuhou zimou. Chybějící terminál je závažným nedostatkem vánočních stromků. Náprava se bude různit podle druhu dřeviny. U smrku je možno vyvázat jednu z bočních větví nahoru a ta nahradí chybějící terminál. Ostatní výhonu v přeslenu je nutno zredukovat, aby neměly tendenci
21
nahrazovat terminál. U jedle lze postupovat stejně, ovšem nový terminál se bude ještě po několik let chovat jako větev, nebude tedy tvořit na jedné své straně pupeny. Vhodnější variantou je odstranění všech nových výhonů a během roku vyrazí náhradní terminál. Je vhodné zredukovat i spodní patra stromu, aby nebyly příliš široké. U borovice je toto poškození takřka nenapravitelné. Pozdní mrazy bývají cca koncem května, kdy jsou jimi poškozeny nově rašící výhony. Ty hnědnou a odumírají. Ochranou je správná volba stanoviště a druhů (proveniencí) dřeviny. Je tedy vhodné vybírat později rašící. Například náchylnou dřevinou je jedle bělokorá Abies alba Mill., která raší o 2 až 3 týdny dřív než jedle kavkazská Abies nordmanniana Spach. Škody suchem jsou největší ihned po výsadbě. V posledních letech se jeví jako nejlepší provádět výsadby ihned jakmile to jde. Suchá jara jsou příčinou velkých ztrát. Umělé zavlažování je těžce proveditelné, velmi nákladné a pokud není prováděno v dostatečné míře je i neúčinné. Fyziologické sucho, ke kterému dochází na jaře, když je půda ještě zmrzlá a stromek nemůže čerpat vláhu, ale vlivem tepla dochází k odpařování vody z jehličí. Následkem tohoto poškození dochází k hnědočervenému zbarvení jehličí. Nejvíce je ohrožena douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco, jedle obrovská Abies grandis Lindl. a často i borovice lesní a černá Pinus nigra Arnold., Pinus sylvestris L. Senescence jehlic neboli stárnutí je problémem zejména u borovic, u kterých jehličí setrvává nejkratší dobu. Literatura udává rozdílný počet ročníků jehlic. Nárovcová (2009) cituje tyto autory: Klika a kol. (1953) udává 3 až 4 ročníky jehlic borovice lesní, Čvančara (1988) a Úradníček a kol (2001) popisuje opad jehlic po 2 až 3 letech, Svoboda (1953) určuje opad jehlic na suchých stanovištích po 2 letech, v horách po 4 letech. Obecně pěstitelé počítají, že jehlice vydrží na stromě 3 roky. V suchých letech ovšem dojde k předčasnému uschnutí a případně i opadu již na podzim. Stromy se musí následně pracně „obírat od uschlých jehlic“, nebo se můžou stát až neprodejné v daném roce a je třeba vyčkat do příští sklizně.
22
3.4.4 Karenční jevy Změny v zabarvení asimilačních orgánů jsou často ukazatelem nedostatku nebo naopak přílišného množství jedné nebo několika základních živin či stopových prvků. Dusík je přijímán rostlinami ve formě NO3- a NH4+. Je to nejdůležitější prvek pro život rostlin. Rostliny jej využívají k tvorbě organických dusíkatých sloučenin, zejména aminokyselin. Většina dusíku je v rostlině ve formě organické, pouze malá část ve formě amonných nebo dusičnanových solí. Spolu s hořčíkem je významnou složkou chlorofylu Nedostatek N se projevuje zabarvením nejprve starších jehlic. Jehlice jsou světle zelené nebo žluté až usychají. Nedostatek také snižuje růst jak celého stromku tedy i jehlic a kořenů. Nedostatek dusíku v rostlině může být způsoben rovněž suchem, případně použitím organických substrátů na bázi kůry. Nadbytek N způsobený nadměrným hnojením má za následek rychlý růst, který je na plantážích nežádoucí. Draslík je přijímán ve formě K+. Hromadí se v mladých pletivech a je regulátorem vodního režimu. Při nedostatku dochází k zažloutnutí starších ročníků jehlic, které může pokračovat až k červenému odstínu. U borovic dochází k zežloutnutí špiček jehlic. Vápník je přijímán ve formě Ca2+. Při nedostatku dochází k zakrslému růstu, tvoří se bledě zelené a žluté skvrny. Příznaky se projevují nejprve na starších jehlicích. Je to častý problém. Síra je přijímána ve formě SO42-, nebo SO2. Přebytek prostřednictvím SO2 je toxický a rostlina chřadne. Tato živina je v rostlině dobře pohyblivá a je transportována hlavně do mladých listů a meristémů. Hromadí se ve formě síranu sloužícího jako zásobní látka. Obsah síry v sušině se pohybuje okolo 0,2 – 0,5 %. Je součástí některých aminokyselin. Nedostatek této živiny se projevuje omezením syntézy bílkovin, včetně enzymů a typickým vizuálním projevem je žloutnutí listů začínající od nejmladších ročníků. Při nedostatku tohoto prvku je vhodné požít hnojiva s obsahem síry.
23
3.4.5 Buřeň Buřeň a plevelné dřeviny jsou všude a budou se objevovat vždy. Je to nebezpečný konkurent pro růst stromků. Pokud není prováděno pravidelné a včasné potlačení dochází k vrůstání do korunek stromů, a tak může dojít k deformaci stromků. Bučen odebírá při svém růstu z půdy živiny, vodu a tím omezuje růst dřevin. Dále brání proudění vzduchu a tím vytváří příhodné mikroklima pro rozvoj houbových chorob. Některé byliny fungují jako mezihostitelé různých rzí, a proto je vhodné ničit buřeň nejen mezi stromy, ale i v jejich okolí. Přínos buřeně je pouze za horkých letních dnů. Boj s plevely a náletovými dřevinami začíná už před vlastním založením plantáže, zejména v těch případech, kdy jde o lokality, které nebyly v posledních letech běžně obhospodařovány, a vyskytuje se na nich zvýšený podíl nežádoucí vegetace. Toto odplevelení se může provést chemicky nebo mechanicky. Cílem průběžné ochrany kultur proti buřeni je zajistit pro každý stromek maximum živin, vody, světla a prostoru důležitého pro potřebný celkový růst a pro vývin spodních větví. Ochrana proti buřeni se dnes provádí při přípravě plochy buď postřikem neselektivními
herbicidy,
vyžínáním,
mulčováním,
orbou
často
ve vzájemných
kombinacích. Ochrana mezi stromky se provádí chemicky selektivními či neselektivními herbicidy. Dle velikosti plantáže se volí vhodná technika – herbicidní hole, zádové postřikovače, až po traktorem nesené postřikovače (rosiče). Mechanická ochrana se provádí vyžínáním křovinořezy, sekačkami, mulčovacími traktůrky. Při přípravě plochy se používají velké traktorové sekačky. Použití srpů a kos je zastarale, velmi obtížné a málo produktivní. Způsob ošetřování proti buření je potřeba brát v úvahu již při založení a přizpůsobit tomu šířku řádků a pro celoplošnou aplikaci je důležitá vzdálenost manipulačních cest. Ta musí odpovídat manipulačnímu dosahu používaného postřikovače. Dalším mechanickým způsobem může být pokládání speciálních plachetek, či nastýlání pilinami nebo trávou. Tyto možnosti však nejsou pro svou náročnost používány. Chemická ochrana je daleko produktivnější než mechanická ochrana stromků proti buřeni. Ochrana může být celoplošná nebo meziřádková. Celoplošná je z hlediska způsobu a ekonomiky aplikace výhodnější. Bohužel neexistuje přípravek, který by se dal celoplošně používat po celý rok, byl účinný na jednoděložné i dvouděložné plevele a nepoškozoval
24
pěstované dřeviny. Nevýhodou chemické ochrany je zůstatek reziduí v půdě. Nejvhodnější variantou je tedy vzájemná kombinace chemické a mechanické obrany. Na chemickou ochranu se může používat celá řada herbicidů ze seznamu povolených přípravků. Zde jsou uvedeny pouze příklady ochrany. Na celoplošnou ochranu se běžně používá Roundap Klasik. Používá se na jaře před začátkem rašení, nebo na podzim po ukončení rašení (což odpovídá konci záři a říjnu). Aplikuje se postřikem v průměrné dávce 2-3 l/ha. Roundap Rapid je vhodný používat před samotnou výsadbou. Dalšími přípravky jsou Dominator, Glyfogan 480 SL a další. Agil 100 EC, Gallant Super, aj. jsou selektivní herbicidy vůči všem dřevinám pěstovaným na plantáži. Přípravky se aplikují nejlépe na při začátku růstu plevelů. Lze použít postřikovače a rosiče ruční, nebo traktorem nesené. Meziřádková aplikace s ochrannými kryty je jednoduchá, má vysokou účinnost a pro svou příznivou cenu se na ni často používá Roundap Klasik. Ten se může používat buď postřikem v dávce 2-3 l/ha v dávce 200-300 l jíchy na hektar. U větších ploch je vhodné použít mechanizace. U menší stačí ruční postřikovač s krytkou. Přípravek lze při vyšší koncentraci také aplikovat pomocí herbicidní hole. Pro případ potlačování nalétlých dřevin se používá kombinace mechanického a chemického způsobu, kdy po odkácení se pařízky stříknou 5% Roundapem nebo jiným přípravkem k tomuto určeným. Další možností jak se bránit růstu nežádoucích rostlin na plantáží je biologická ochrana. Je třeba podotknout, že se jedná o teoretické možnosti, které se v praxi snad až na malé výjimky nepoužívají. Mezi biologické metody může patřit osetí plantáže nízkorostoucími rostlinami. Další možností je vypásání buřeně ovcemi. Jsou to pro přírodu nejšetrnější metody ochrany. V Dánsku se používá speciální plemeno ovcí Shropshire, které mají prý „měkké huby“ a neokusují stromky. Probíhá to tak že nechají 1-2 ovce na 14 dní na 1ha plochy a pak je přesunou na jinou plochu. V ČR tato možnost ochrany zatím není odzkoušena. Pěstitelé se k ní staví poměrně skepticky.
25
3.4.6 Škody hmyzem 3.4.6.1 Borovice Saví škůdci: Korovnice borová Pineus pini Macquart. : zástupci rodu Pineus žijí na různých druzích borovic. Pineus pini je běžná na borovici lesní a černé. Je 1-1,5mm velká, červenohnědá až hnědočerná. Korovnice se rozmnožují oviparně. Larvy sají na mladých výhoncích pod ochranou voskových vláken. Část populace některých generací setrvává i ve vegetačním období přisáta na kůře v klidovém stavu – diapauze. Silně poškozené jehlice opadávají a výhonky v extrémním případě odumírají (Křistek, Urban, 2004). Obrana proti těmto škůdcům je poměrně obtížná. První možností je vyřezání a spálení nejvíce napadených stromků. Druhou možností je aplikace chemických přípravků, či jejich vzájemná kombinace. Postřiky jsou ztíženy přítomností voskových vláken na tělech korovnic. Nejvhodnější doba pro postřik se jeví krátce po vyrašení výhonů, kdy vylíhlé larvy nejsou dosud kryté voskovými vlákny a začínají sát na jehlicích. Doporučovány jsou insekticidy jako Karate Zeon 5 CS či Pirimor 50 WG. Korovnice vejmutovková Pineus strobi Hartig.: se vyskytuje na vejmutovce. Je nápadná svými bílými voskovými povlaky na kůře větví a stromu (Křistek, Urban, 2004). Obrana proti těmto škůdcům je poměrně obtížná. První možností je vyřezání a spálení nejvíce napadených stromků. Druhou možností je aplikace chemických přípravků, či jejich vzájemná kombinace. Postřiky jsou ztíženy přítomností voskových vláken na tělech korovnic. Nejvhodnější doba pro postřik se jeví krátce po vyrašení výhonů, kdy vylíhlé larvy nejsou dosud kryté voskovými vlákny a začínají sát na jehlicích. Doporučovány jsou insekticidy jako Karate Zeon 5 CS či Pirimor 50 WG. Medovnice borová Cinara pini L.: je 3,5 až 4,5 mm dlouhá, světlehnědá. Na mladých výhoncích borovice (Křístek, Urban, 2004). Hojná v borových oblastech (Boháč, 2009). Obrana je postřikem Pirimorem 50 WG v koncentraci 0,1% ihned po zjištění výskytu.
26
Obr. č. 8 Medovnice borová Medovnice borová Cinara pini L. (Kovalský, 2009). Půdní a podkorní škůdci: Klikoroh borový Hylobius abietis L.: nosatec s dlouhým noscem. Délka 1 až 1,2 cm, barva černá se skvrnitými žlutými pásky na krovkách. Larvy žijí v pařezech, vývoj trvá 1-2 roky. Škody působí výhradně brouci, kteří žerou během celé vegetace a žijí 2-3 roky. Škodí na všech jehličnanech, ale nejvíce na borovici, smrku a douglasce. Příznakem napadení jsou drobné rány na kmínku u jedno až pětiletých stromků. Z ran vytéká pryskyřice. Při silném napadení kroucení a odumírání rostlin. Vyšší pravděpodobnost výskytu škůdce je v blízkosti lesa (Tomiczek a kol, 2005). Jako ochranu lze aplikovat postřik, nebo namáčení nadzemních částí sazenic před výsadbou do insekticidního přípravku. Doporučovány jsou přípravky jako Vaztac 10 SC, Karate Zeon 5CS, Fury 10 EW, Decis Flow 2,5. Další možností je použití lapacích pastí. Smolák mlazinový Pissodes castaneus Deg.: brouci jsou 5 až 7 mm dlouzí, rezavohnědí, snadno přehlédnutelní pro své ochranné zbarvení. Během úživného žíru svým dlouhým noscem vrtají mladou kůru a pupeny borovic. Samičky kladou vajíčka do kůry bazálních částí kmínků. Larvy se líhnou za 3 až 4 týdny a po 3 měsíce hlodají v lýku a povrchové části běli. Přednostně napadá mladé borovice poškozené suchem nebo houbami. Napadení se prozradí podle červenání jehlic a výronem pryskyřice (Křístek, Urban, 2004). Ochranná opatření tkví v omezení mechanického poškození a fyziologického oslabení a ve včasném a pečlivém odstranění napadených dřevin. Lýkohub borový Hylastes ater Payk.: brouci se rojí v dubnu a květnu. Samičky hlodají závrty do pařezů nebo ležících kmenů v místech, kde se dotýkají země. Během léta se líhnou mladí brouci, kteří přistupují po výletu k znalostnímu žíru a to v oblasti kořenového
27
krčku 3-5letých borovic. Hlodají krátké a nepravidelné žlábkovité chodby, v nichž přezimují. Na jaře pokračují ve zralostním žíru a pohlavně dospívají. Pokolení je většinou 1leté, ale může být i 2leté. Silně poškozené borovice hynou. Při slabším poranění do dřevin často proniká václavka, která potom způsobuje úhyn stromku (Křistek, Urban, 2004). Jako ochranu lze aplikovat postřik, nebo namáčení nadzemních částí sazenic před výsadbou do insekticidního přípravku. Doporučovány jsou přípravky jako Vaztac 10 SC, Karate Zeon 5CS, Fury 10 EW, Decis Flow 2,5. Listožraví škůdci: Ploskohřbetka sazenicová Acantholida hieroglyphica Christ.: je velká 12 až 17 mm, hruď a hlavu má černou se žlutou kresbou. 25mm velké housenice, mají hnědavě zelenou barvu a tmavý pruh na hřbetě. Způsobují lokální žíry na kulturách borovic. Stromky ožírají od vrcholu. Vytváří zápředky naplněné trusem. V květnu a červnu poletují dospělci a kladou vajíčka jednotlivě na vyvinuté výhonky 2 až 5letých borovic (Křístek, Urban, 2004). Ochrana spočívá buď ve sběru vaků, či aplikací insekticidů jako Vaztac 10 SC, Trebon 30 EC, Dimilin, Nomolt. Hřebenule ryšavá Neodiprion sertifer Geoff.: samečci jsou 7-9mm dlouzí, černí, na spodní straně zadečku hnědočervení a mají dvojitě hřebenité tykadla. Samičky jsou 810mm dlouhé, hnědočervené, někdy s tmavými skvrnami na mesonotu. Má jemně pilovitá tykadla. Samička klade vajíčka na jehlice 3-20letých borovic v řadě po 3-12 ks. Mezi jednotlivými vajíčky jsou mezery. Housenice jsou až 25mm dlouhé a mají černou hlavu. Trup mají většinou šedozelený s bílým, oboustranně černě lemovaným podélným proužkem na hřbetě a širokým, černým, oboustranně bíle nebo bělavě lemovaným podélným proužkem na bocích. Líhnou se v dubnu a v květnu. Nejdříve společně ožírají pokladenou jehlici až ke střední žilce. Větší housenice konzumují celé jehlice až k pochvě. Na konci větviček zůstávají štětečky nejmladších jehlic. Z loňských jehlic se kolonie často přesunují i na jehlice starších ročníků. Vývoj housenic probíhá nejlépe na borovici lesní. Při optimální teplotě kolem 25oC housenice žerou průměrně 15-17 dnů, samičí housenice o 3-5 dnů déle než samčí. Dorostlé housenice si po předchozím svlečení spřádají zámotek a to v nižších polohách hlavně ve svrchních vrstvách hrabanky, ve vyšších polohách zpravidla na větévkách, kmíncích apod. Zámotky jsou 7-10 mm dlouhé, hnědé a tvrdé. Je to lesnicky významný druh vyskytující se v kulturách borovice lesní, černé a kleče.
28
Gradace jsou temporární s kulminací ve 2. roce a s intervalem 5 až 10 let. Na rozdíl od Hřebenule borové Diprion pini L., škodící ve starších porostech, bývají omezeny na menší plochy. Mezi nejčastěji napadené druhy patří borovice lesní a černá (Křístek, Urban, 2004). Postřik se provádí proti housenicím, když jsou co nejmenší. Je možné použít jakykoliv přípravek ze skupiny pyretroidů, inhibitorů tvorby chitinu. Používáme tedy insekticidy jako Vaztac 10 SC, Karate Zeon 5 CS, Trebon 30 EC, Dimilin, Decis. Hřebenule borová Diprion pini L.: podobná hřebenuli ryšavé. Housenice jsou až 26mm dlouhé a barevně značně variabilní. Hlavu mají žlutou, trup světle žlutý, šedožlutý s černými ležatými skvrnami nad panožkami. Generační poměry jsou nesmírně komplikované. Většinou létají jen samečci, zatímco těžkopádnější samičky pouze lezou po kmeni a větvích borovic. Na 1 jehlici kladou průměrně 10-20 vajíček. Vajíčka jsou seřazena těsně za sebou do řádku a na povrchu jsou kryta vrstvičkou sekretu (Křístek, Urban, 2004). Postřik se provádí proti housenicím, když jsou co nejmenší. Je možné použít jakýkoliv přípravek ze skupiny pyretroidů, inhibitorů tvorby chitinu. Používáme tedy insekticidy jako Vaztac 10 SC, Karate Zeon 5 CS, Trebon 30 EC, Dimilin, Decis. Škůdci pupenů a výhonů: Obaleč prýtový Rhyacionia buoliana Denis.: význačný škůdce borových výsadeb a mlazin. Napadá mladší borovice, protože mají větší pupeny. Poškození se projevuje nevyrašením pupenů či jejich zpožděním, ohýbáním a zavadáním. Symptom je vyvolán žírem housenek v pupenech a bázích nových výhonů. Nejvíce jsou poškozovány sušší a písčité půdy. Podobně škodí několik příbuzných obalečů. Poškození může být také zaměněno se rzí sosnokrutem (Uhlířová, Kapitola, 2004). Ochranná opatření se provádějí v dubnu až květnu, kdy na přezimující larvy aplikujeme systémový insekticid jako Pirimor 50WG. Další možností je zasáhnout v srpnu, září kdy na nově vylíhlé housenky aplikujeme přípravky Karate Zeon, Trebon, Vaztac, Dimilin nebo biopreparát Biobit WP na bázi Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki. Obaleč borový Blastethia turionella L.: je to motýlek o rozpětí 18 až 20 mm. Housenky jsou žlutohnědé s černou hlavou a štítem, na každém článku mají 2 úzké načervenalé proužky. Rojí se v květnu a červnu. Vajíčka klade na vnitřní stranu bází jehlic. Housenky
29
se líhnou za 2 až 3 týdny. Do konce 2. instaru vyžerou několik jehlic. 3. instar proniká do bočního pupenu. Dorostlé housenky se většinou nacházejí na středním pupenu a přezimují jako předkukla. Obaleč borový se často vyskytuje s obalečem prýtovým (Křístek, Urban, 2004). 3.4.6.2 Smrk Saví škůdci: Korovnice smrková Sacchiphantes abietis L. – čeleď adelgidae. Je široce rozšířená po celé Evropě v místech výskytu smrku. 1,5 až 3 mm dlouhá. Způsobuje deformaci výhonů tvorbou hálek. Poškození je spíše pomístní. Morfologicky a hálkami se neliší od korovnice zelené Sacchiphantes viridis. Patří k významným škůdcům smrku (Kolk, Starzyk, 1996). Má neúplný, jednoletý generační cyklus, probíhající jen na smrku. Zduření pupenů a rašících jehlic je způsobené sáním fundatrix na bázi pupenu, a posléze i sáním jejího potomstva, vylíhnuvších se larev gallicolae, na zduřelých jehlicích. Vývoj hálky pokračuje tvorbou komůrek, do kterých larvy zalézají a jsou v nich nakonec uzavřeny. Hálka vzniká v důsledku mechanického a chemického účinku sání mšic. Hálky rodu Sacchiphantes jsou větší, velikosti až vlašského ořechu, ovalné, tmavozelené s červenavou kresbou. Přeměněna je jen báze pupenu, takže výhon hálkou bočně prorůstá, je často deformován, případně i odumírá. Hálky se vyskytují na bázi bočních i terminálních výhonů. Otevírají se od konce srpna do začátku října. Hálky bývají nahlučené a početnější než u S. viridis, způsobuje tedy i větší škody na porostu. Poškození smrků hálkami korovnic má za následek deformaci i odumírání výhonů či jejich nevyrašení, postupně deformaci celé koruny a snížení přírůstu (Kapitola, 2005) Ochranou může být odřezávání hálek před jejím otevřením, nejpozději do konce června. Vyřezání a spálení nejvíce poškozených stromů. Dále je možný postřik insekticidy např. Pirimorem 50 WG. Chemická obrana má však omezené možnosti, neboť mšice jsou po většinu svého životního cyklu chráněny stěnami hálek, nebo vakovitým povlakem voskových vláken. Proto je důležité postřik správně načasovat, nejvhodnější doba je během září a října, kdy mladé larvy zakladatelek ještě nevylučují vosková vlákna, popř. v době počátku rašení výhonků v následujícím roce.
30
Obr. č. 9 Hálka Hálka korovnice smrkové Sacchiphates abietis L. (Kovalský, 2009). Korovnice zelená Sacchiphantes viridis Rtzb. – hnědo až černozelená mšice o velikosti 1,7-2mm. Během svého vývoje střídá hostitele, smrk a modřín. Zimuje v pupenech smrku. Neokřídlená imaga kladou v květnu na báze pupenů 100 až 150 vajíček. Larvy se zavrtávají mezi základy jehlic a šupiny pupenů, kde sají a vznikají jednostranné mnoha komůrkové šišticovité hálky, jenž jsou dlouhé 15 až 30 mm. Schnoucí hálky se od poloviny července do poloviny září otvírají a z nich vylézají nymfy, z kterých po svlečení vznikají migrantes alatae. Ty přelétají na modřín, kde prodělávají další vývoj. Vznikají tam andropary a gynopary, které migrují v polovině července zpět na smrk. Ty pak na smrku kladou vajíčka, aby se vyvinulo pokolení sexuales. Po kopulaci samičky vykladou jediné vajíčko, z kterého se vylíhne fundatrix, která putuje k pupenům, kde diapauzuje. Citelné poškození způsobuje hlavně v sušších nižších polohách. Výhonky většinou po uschnutí hálek také usychají (Křístek, Urban, 2004). Obrana je zde ještě obtížnější než u předešlého druhu, protože se napadení každoročně obnovuje generací přilétající z okolních modřínů. Jako první možnost zde také přichází v úvahu odřezávání hálek před jejich rozevřením a výletem mšic, odstraňování nejvíce napadených stromů. Při chemickém zásahu, je třeba mít na zřeteli řadu okolností, které
31
mohou účinnost výrazně snížit. Zde nanejvýš platí, že je třeba znát způsob života škůdce, abychom dosáhli požadovaného efektu. Korovnice mohou být chráněny stěnami hálek nebo voskovými vlákny. Korovnice pupenová Adelges laricis Vall. – vývoj prodělává na smrku a na modřínu. Má tedy úplný dvouletý generační cyklus. Okřídlenci jsou načervenalí, červenohnědí až černí. Bezkřídlí jedinci jsou zelenohnědí. Samice zakladatelky přezimují na bázi smrkových pupenů. Na jaře vykládají vajíčka. Vzniklé larvy se živí na pupenech. Vzniknou hálky, jež jsou na letošních výhonech. Velikost 1,5 až 3 cm. V červnu nebo v červenci (dříve než u S. abietis) opouštějí hálky a mění se na okřídlenou formu. Pak přelétají na modřín, kde prodělávají další vývoj. Vzniká tam další generace a část z ní přelétá zpět na smrk. Tam vykladou jedno vajíčko. Zbylá část na modřínu vyprodukuje ještě 2 nebo 3 generace. Způsobuje stejně jako Sacchiphantes abietis snížení růstu výhonů, tvorbu hálek a opad jehličí. Preventivním opatřením je, aby se nevyskytoval smrk a modřín pospolu. Ochrana se provádí insekticidy (Kapitola, 2005) Obranným opatřením je postřik vhodným insekticidem např. Pirimorem 50 WG v koncentraci 0,1% a dávce cca 300l/ha na jaře krátce po vyrašení jehlic, nebo na podzim v září či říjnu. Korovnice Adelges tardus Dreyfus – má jednoletý cyklus a žije pouze na smrku. U rodu adelges je v hálku přeměněn celý pupen, je menší, velikosti asi lískového ořechu, kulovitá, bledozelená až žlutavá. Postiženy hálkami jsou pupeny převážně na bočních výhonech a slabších větvičkách. Poškozeny bývají většinou starší smrky (Kapitola, 2005). Obranným opatřením je postřik vhodným insekticidem např. Pirimorem 50 WG v koncentraci 0,1% a dávce cca 300l/ha na jaře krátce po vyrašení jehlic, nebo na podzim v září či říjnu. Mšice smrková Liosomaphis abietina Walk. – 1 až 1,8 mm velká, zelená s tmavou páskou po stranách těla. Tento druh nemá obligatorní záměnu hostitelů, ale osidluje jen jiné exempláře téhož druhu nebo příbuzných druhů. Samičky pokolení sexuales po spáření kladou v pozdním podzimu vajíčka na jehlice, mohou však přezimovat i bezkřídlé samičky. Mšice napadá hlavně starší jehlice smrku ztepilého Picea abies a smrků pocházejících ze severní Ameriky. Působí žloutnutí a předčasné opadávání jehlic, zejména
32
na dřevinách rostoucích na exponovaných stanovištích. Postižené výhonky často nedozrávají a během zimy odumírají (Křístek, Urban, 2004). Obranným opatřením je postřik vhodným insekticidem např. Pirimorem 50 WG v koncentraci 0,1% a dávce cca 300l/ha. Sviluška smrková Oligonychus ununguis (Jacobi): roztoč z třídy pavoukovců způsobuje poškození jehlic svým sáním. Prvním příznakem je zesvětlání jehlic. Mezi jehlicemi jsou jemná předivová vlákna. Roztoči mají načervenalou barvu. Přezimuje ve formě vajíčka. Líhne se na jaře a za příznivých podmínek prodělá vývojový cyklus během deseti dnů. Klade 40-50 vajíček a má několik generací během roku. Přemnožuje se za suchého a teplého počasí na jaře. Napadá hlavně smrk ztepilý, smrk pichlavý, ale také i jedli, jalovec či borovici (Hanson, Walker, 2004). Obrana se provádí postřikem vhodným insekticidem např. Karate Zeon 5 CS, na jaře a v létě jakmile se objeví vyšší množství pavoučků. Postřik je vhodné opakovat za 7-10 dnů. Půdní a podkorní škůdci: Lýkohub drvař Hylastes cunicularius Erichson: rojí se koncem dubna a v květnu. Larvy se vyvíjejí v lýku smrkových pařezů a jejich hlavních kořenů nebo v ležících kmenech v místech, kde je kůra vlhká dotykem se zemí. Během léta a začátkem podzimu se líhnou mladí brouci, kteří se zavrtávají do bází kmínků a silnějších kořenů smrkových sazenic. Hlodá krátké a nepravidelné žlábkovité chodby, v nichž přezimuje. V jedné sazenici může žrát i několik desítek brouků. Pokolení je zpravidla jednoleté. Napadá zejména mladší smrkové sazenice (Křístek, Urban, 2004). Jako ochranu lze aplikovat postřik, nebo namáčení nadzemních částí sazenic před výsadbou do insekticidního přípravku. Doporučovány jsou přípravky jako Vaztac 10 SC, Karate Zeon 5CS, Fury 10 EW, Decis Flow 2,5. Listožraví škůdci: Pilatka smrková Pristiphora abietina Christ. – blanokřídlý hmyz, jehož housenice požírají mladé jehlice a výhonky. Mohou způsobovat až holožír. Přezimují larvy v půdě v zámotku. Na konci dubna a v květnu vylétávají noví dospělci, kteří kladou vajíčka. Napadají porosty od 10 let věku (Křístek, Urban, 2004).
33
Jako obrana se aplikují postřiky vhodným insekticidem např. Alfametrin. Postřiky se aplikují v květnu až červnu proti housenicím nejmladšího instaru. Obaleč smrkový Epinotia tedella Cl. – malý motýl s rozpětím křídel asi 13 mm. Larvy jsou žlutohnědé s dvěma červenohnědými liniemi na krku, nebo zelenkavé s jasnými, případně tmavšími krčními liniemi. Samičky kladou vajíčka na jednotlivé smrkové jehlice. Larvy přezimují v hrabance. Je pro ně charakteristické, že napadají stromy od vnitřní části koruny směrem k okraji. Dojde k prosvětlení korun. Napadení často uniká pozornosti (Křístek, Urban, 2004). Jako obrana se aplikují postřiky vhodným insekticidem např. Alfametrin. Postřiky se aplikují od konce června do srpna. Obaleč modřínový Zeiraphera griseana Hübn. – jeho smrková forma škodí na smrku. Jako obrana se aplikují postřiky vhodným insekticidem např. Alfametrin. Postřiky se aplikují v květnu až červnu proti housenicím prvního až třetího instaru. Škůdci pupenů a výhonů: Molovka smrková Argyresthia glabratella Zell. dále druh Argyresthia bergiella Ratz.: napadají pupeny smrku. Motýlci se líhnou v červnu a červenci. Jako obrana se používají postřiky Pirimorem 50 WG v dubnu.
3.4.6.3 Jedle Saví škůdci: Korovnice kavkazská Dreyfusia nordmannianae Eckst. – u nás je nejškodlivějším zástupcem celé čeledi – čeleď korovnicovití Adelgidae. Velmi drobná, červená až černohnědá mšice, pokrytá bělavým voskovým popraškem a vlákny podobnými vatě. Je to původně holocyklický druh, který si ve své domovině (na Kavkaze) zachovává úplný vývojový cyklus na primárním hostiteli Picea orientalis a sekundárním hostiteli Abies nordmanniana. U nás schází primární hostitel, a proto se mšice vyvíjí anholocyklicky. Je to hospodářsky nebezpečný škůdce na kůře a jehlicích mladších 8-30letých porostů jedle bělokoré, působící charakteristické zkrucování, žloutnutí a opadávání mladých jehlic,
34
usychání výhonků nebo i celých dřevin. Vyskytuje se hlavně na jedli bělokoré Abies alba a jedli kavkazské Abies nordmanniana (Křístek, Urban, 2004). Obrana se provádí vhodně zvoleným insekticidem. Jako nejlepší se jeví aplikovat postřik během května při růstu jehlic. Medovnice křivonohá Cinara curvipes Patch - je to velká černá mšice, sající na větvích a kůře jedle ojíněné Abies concolor a na dalších druzích introdukovaných jedlí např. jedli obrovské Abies grandis. Náleží do podčeledi Lachninae. Pochází ze Severní Ameriky, kde žije na domácích druzích jedlí. Tato mšice byla poprvé zjištěna v Evropě ve Velké Británii v roce 1999. Následně jsou uváděny výskyty i v okolních zemích např. Německu. Kolonie produkují značné množství medovice - lepkavý sekret. Tento sekret je následně vyhledáván dalším hmyzem. Je sbírána většinou vosami a mravenci. Na medovici také nastává rozvoj hub z okruhu černí. Bezkřídlé samičky jsou až 5mm velké, tmavě hnědé až černé. Na zadečku mají sifunkuly, což jsou krátké přisedlé výrůstky. Rostrum (bodavé ústrojí) mají delší než vlastní tělo. Okřídlené samičky jsou štíhlejší a u obou forem jsou obloukovitě zakřivené holeně posledního páru nohou. Většina jedinců v koloniích je bezkřídlá, okřídlené samice se však také běžně vyskytují. Přezimují vajíčka, ovšem při mírném průběhu počasí mohou přežívat i živorodé samice. Množství mšic dosahuje během roku dvou vrcholů, první je v květnu a červnu a druhý v září a říjnu. V roce 2007 se ukázalo, že je hojně rozšířena i v ČR. Známé lokality výskytu jsou jak v Čechách na Plzeňsku, Berounsku a okolí Prahy, tak na Moravě a Slezsku v okolí Znojma, Olomouce, Frýdku-Místku atd. Jeden z možných způsobů šíření této mšice do intravilánů měst je právě dovoz sadebního materiálu pro plantáže vánočních stromků. První výskyt této mšice je znám z roku 2006, kdy byla tato mšice nalezena na jedli ojíněné na území města Ostravy. Tato mšice je ve své domovině považována za škůdce pouze na plantážích vánočních stromků. Poškozuje výrazně estetický vzhled jehličí jedlí. Pokud je asimilační plocha jehlic pokryta medovicí s černěmi, může to vést za slunných a teplých dnů k přehřátí jehlic. Pro včelaře je ovšem výskyt těchto mšic příhodný z důvodu produkce opravdu velkého množství medovice. Ochranou mohou asi být jen postřiky. Život stromu neohrožují, jen ho způsobují značně nevzhledným. Aplikace insekticidů na plantážích není problém, ale u vzrostlých stromů je těžko proveditelná. Na postřik v plantáži stačí i ručně ovládaný zádový rosič. Pro města je vhodný silnější motorový rosič, který je schopen dostat postřikovou jíchu až do výšky 10m. Volba insekticidu se bude řídit podle „Seznamu
35
registrovaných přípravků na ochranu rostlin“. Pro rozrušení kolonie stačí i silný proud vody, tato možnost je ovšem proveditelné jen u solitérních jedinců. Kladem této metody je, že se nemusí používat chemické přípravky. Ovšem pokud by se výskyt těchto mšic toleroval, dá se očekávat každoroční opakování problému, který by byl o to větší, když by předcházela mírná zima. Cinara curvipes Patch. je tedy další nepůvodní druh, jenž se u nás v poslední době objevil. Není vyloučeno, že by nebyl schopen v našich podmínkách přejít i na jiného hostitele než jsou exotické druhy jehličnanů (Šrůtka, Nakládal, Liška, 2007). Obranné opatření jsou jako u ostatních mšic. Provádí se postřik vhodným insekticidem např. Pirimor 50 WG v koncentraci 0,1% v květnu až srpnu po zjištění příznaků poškození. Množství postřikové jíchy je cca 300 l/ha. Listožraví škůdci: Listohlod stromový Phyllobius arborator Hbst. – brouci 6 až 8mm dlouzí štíhlí. Samičky jsou v průměru o něco větší než samečci. Tělo zeleně šupinkovaté, tykadla a nohy žluté. Jsou to obratní letci s denní aktivitou (Křístek, Urban 2004). Na plantážích škodí ožíráním jehlic nejvíce na jedli kavkazské. Ochranou je postřik insekticidy např. Vaztak nebo Karate jakmile začnou růst jehlice.
3.4.6.4 Douglaska Saví škůdci: Korovnice douglasková Gillettela cooleyi Gill. – čeleď Adelgidae korovnicovití. Černohnědá 0,8 až 1 mm velká mšice. Ve své domovině má holocyklický vývoj. U nás se vyvíjí anholocyklicky. Na jehlicích jsou žluté skvrny a dochází k deformaci. Při silném napadení mohou opadávat. Její přemnožení signalizuje rovněž stres suchem. Na spodní straně jehlic se nacházejí bílé chomáčky voskových vláken (Křístek, Urban, 2004). Ochrana postřikem vhodnými insekticidy v září a říjnu nebo v březnu a dubnu.
36
3.4.7 Houbové choroby Choroba je nenormální stav organismu, který poškozuje tělesnou funkci. Je spojena se specifickými symptomy a znaky. Každý strom má dánu určitou rezistenci proti napadení a tato se může snížit různými stresovými situacemi jako je například sucho, teplotní extrémy, nedostatek živin atd. I když strom chorobu zvládne, vznikají většinou nenapravitelné změny jako například opadlé jehličí, poškozený terminální pupen atd. Strom je pak při nejmenší na nějakou dobu esteticky znehodnocený. Poškození způsobuje řada patogenů, o nichž se poznatky neustále vyvíjejí. Objasňují se mnohdy velmi složité vývojové cykly, spektrum hostitelů, predispozice jednotlivých rostlin. Neustále se upravují a vyvíjení ochranná opatření jako nové druhy pesticidů, doby aplikace, preventivní opatření. 3.4.7.1. Borovice Červená sypavka Mycosphaerella pini E.Rostrup.: synonymum Scirrhia pini Funk & Parker. Anamorfní stadium pod názvem Dothistroma septosporum. Je zařazena podle Zákona č. 326/2004 o rostlinolékařské péči v platném znění, Vyhlášky 215/2008 Sb. o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů v platném znění, mezi škodlivé organismy, jejichž zavlékání a rozšiřování je zakázáno. Je zde ohlašovací povinnost tohoto organismu. Determinace je nejjednodušší na odumřelém jehličí. Příznaky infekce se projevují zpočátku na spodních větvích a šíří se směrem k horní části stromu. Napadení se projevuje zprvu barevnými skvrnami v místech infekce (žlutavé až žlutohnědé skvrny), které postupně rezaví a hnědnou. Typické je odumírání silně napadených jehlic od konců. Na létě dochází ke zrezivění infikovaných jehlic a tvorbě dobře patrných červených až červenohnědých příčných proužků. Zpravidla až v následných letech se na odumřelých jehlicích tvoří plodnice anamorfního stádia tzv. acervuli, které nadzvedávají pokožku jehlic. Acervuli obsahují dlouze vláknité konidie, tupě zakončené s 1-5 přehrádkami. U silně napadených stromů opadává veškeré starší infikované jehličí a zelený zůstává pouze poslední ročník. Tím vznikají tzv. lion tails. Napadá převážně borovici černou Pinus nigra Arnold., výskyt je možný i na jiných jehličnanech. Pro infekci je příznivé vlhké počasí. Šíření sypavky také napomáhají klimatické extrémy. Zvýšený výskyt poškození lze očekávat v přehoustlých, málo vzdušných porostech, pěstovaných na nevhodných stanovištích. Na plantážích napadá
37
hlavně borovici černou. Poškození lze zaměnit s ostatními druhy sypavek Mycosphaerella dearnessii, Lophodermium pinastri Chevall., Lophodermium seditiosum Minter., Coleosporium Lév. Záměna je možná zejména v iniciálním stádiu (Uhlířová; Kapitola; 2004). Vysoká vlhkost a teplota mezi 18-25 stupni Celsia podporují tvorbu konidií a růst mycelia. Pro rozvoj choroby je také příznivý vliv vysokého obsahu dusíku v půdě (Jankovský, Bednářová, Palovčíková, 2005). Názory na provádění ochrany se různí. Vzhledem k závažnosti patogena bude zde uvedeno více variant a ne pouze vzorové řešení. Dle návodu na měďnatém přípravku Kuprikol 50, vztaženo na sypavky celkově. Ochrana se provádí na plantážích postřikem od poloviny května, pozn. nejlépe je začít s postřiky, když jsou jehlice zpola narašené, a podle průběhu počasí až do konce srpna. Postřiky se provádí v 10-14ti denních intervalech. Pěstitelé Sokol, Šrotek (ústní sdělení) doporučují postřiky protáhnout při teplém počasí do poloviny září a přímo přípravek Kuprikol 50 se jim osvědčil nejlépe. Postřiky fungicidem od poloviny května do poloviny srpna v intervalu 10-14 dnů. Účinné látky střídat, při teplotách nad 25 stupňů C a vysoké vlhkosti vzduchu použít účinnou látku mancozeb. Za deštivého počasí účinnou látku oxychlorid mědi, který lze však použít jen dva až třikrát za sebou (Vahala, 2008). Provést postřik v době napůl narašených jehlic cca v polovině května a následně jej jednou opakovat za cca 14 dní (Karadzic, ústní sdělení). Koncentrace 0,4-0,5% a dávka jíchy 1000 litrů na hektar. Uvedeno v návodu k přípravku a i v Seznamu registrovaných přípravků na ochranu lesa 2009. V seznamu registrovaných přípravků je doporučován pouze Kuprikol 50. Pěstitelé většinou používají smáčedla a dávku jíchy snižují až na 300 l/ha v závislosti na velikosti stromků. Na aplikaci se používají podle velikosti plochy zádové nebo traktorem nesené postřikovače a rosiče. Důležité je také zajistit dostatečné proudění vzduchu důkladným vyžínáním buřeně nejméně 2x ročně a nesázením stromů v hustém sponu.
38
Obr. č. 10 Dothistroma septosporum
Obr. č. 11 Dothistroma septosporum
Konidie Dothistroma septosporum,
Acervuli Dothistroma septosporum,
měřítko 30 mikrometrů (Kovalský, 2009).
měřítko 2 milimetry (Kovalský, 2009).
Hnědá Sypavka Mycosphaerella dearnessii Barr. syn. Scirrhia acicola (Dearness) Siggers – pochází z amerického kontinentu, odkud se rozšířila i na další kontinenty. Je zařazena podle Zákona č. 326/2004 o rostlinolékařské péči v platném znění, Vyhlášky 215/2008 Sb. o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů v platném znění, mezi škodlivé organismy, jejichž zavlékání a rozšiřování je zakázáno. Je zde ohlašovací povinnost tohoto organismu. Příznakem je, že jehličí z předchozího roku je zcela nebo částečně bělavé, žloutne, často je zkrácené s hnědočernými příčnými proužky, z nichž se uvolňuje nazelenalá masa spor. Okolo proužku se nikdy neobjevují načervenalé odstíny. Spory se tvoří během letních měsíců a za vlhkého počasí infikují nové jehlice. Houba je to teplomilná a její šíření je pomalejší. Škodí ztrátou přírůstku, prosvětlením koruny, slabým odumíráním výhonů. Může být predispozicí pro další škodlivé faktory (Tomiczek a kol, 2005). Acervuli jsou olivové až tmavě zelené, subepidermální, uspořádané souběžně s podélnou osou jehlice. Rozměry 100-600 (-750) x 80-120 mikrometrů. Otevírají se podélnou štěrbinou (www.eppo.org, 2010) Zatím u nás byla anamorfa Lecanostica acicola poprvé potvrzena 10. června 2007. Nález pochází z národní přírodní rezervace Červená blata v Jižních Čechách, LS Nové Hrady, revír Hrdlořezy. Byla zjištěna na borovici blatce Pinus rotundata. Druhým potvrzeným nálezem je nález ze 7. srpna 2008 z národní přírodní rezervace Boskovická blata u Veselí nad Lužnicí (Jankovský a kol., 2009).
39
Sypavka borová Lophodermium pinastri Chev.: jehlice mohou být infikovány od časného léta až do počátku podzimu. Na podzim se na jehlicích začínají objevovat žlutavé skvrny, které postupně hnědnou. Na jaře se silně napadené jehlice zbarvují hnědě, zasychají a začínají opadávat. Na odumírajících jehlicích se začnou vyvíjet anamorfní plodničky – pyknidy s konidiemi. Teleomorfní plodničky hysterothecia a askosporami dozrávají zpravidla až na opadaných jehlicích ležících na zemi. Pro příznivý rozvoj infekce je příznivá relativně vysoká vzdušná vlhkost. Méně trpí sypavkou nezastíněné kultury na větších plochách. Na chudších stanovištích bývají borovice poškozovány touto sypavkou daleko významněji. Ve vyšších polohách je dobou vzniku infekce červenec až září, v níže položených polohách už v červnu. Tato sypavka vytváří příčné pruhy na jehlicích. Velmi podobná je Lophodermium seditiosum Minter. a spolu jsou nejčastější příčinou sypavek na borovici lesní. (Uhlířová, Kapitola 2004). K ochraně se používají postřiky Dithanem nebo Novozirem od půlky července do konce srpna ve 14ti denních intervalech. Při teplém počasí posunout začátek postřiku už do poloviny června. Skulinatec borový Lophodermium seditiosum Minter.: agresivní druh sypavky, velmi podobný Lophodermium pinastri Chev., odlišuje se od něj nepřítomností černých příčných pruhů na poškozených jehlicích. Projevuje se nejprve drobnýma žlutýma skvrnami, které později hnědnou a v konečné fázi se mění v černé lesklé a mírně vyvýšené polštářky na jehlicích. Člunkovité lesklé plodnice mají velikost přibližně jeden milimetr a ve středu mají podélný otvor. Má jednoletý cyklus a infekce nastává za vlhkého počasí. Může způsobit ztrátu přírostu, prosvětlení koruny a dává predispozici k poškození dalšími škodlivými faktory. U mladých výsadeb může způsobovat i úhyn stromků (Tomiczek a kol, 2005). Ochranným opatřením jsou postřiky od poloviny července do konce srpna ve čtrnáctidenních intervalech. Při teplém počasí posunout začátek postřiku už do poloviny června. Používají se přípravky na bázi mědi a organických sloučenin. Měďnaté přípravky mohou způsobovat poškození pletiv – pálení a jejich dlouhodobé používání může vést k intoxikaci půdy Mramorová sypavka Cyclaneusma minus Di Cosmo: způsobuje náhlé zežloutnutí nejstaršího, vesměs 2. -3. ročníku jehlic, na kterých se posléze objeví hnědé mramorování.
40
Důsledkem silné infekce může být i zkrácení letorostů a nahlučení jehlic na jejich koncích ve formě tzv. „lion tails". Po odumření pletiv, vzácně ještě ve fázi mramorování se tvoří na jehlicích, zvláště pak v místech hnědých skvrn plodnice. Plodnice se tvoří po cca 1-3 měsících inkubační doby. Jsou jimi hygroskopická bezbarvá štěrbinovitá apothecia velká 0,2x0,3-0,7 mm, která se tvoří od září až do zimy na odumřelých jehlicích. Plodnice se otevírají za vlhkého počasí a uvolňují hyalinni askospory, velké 70-90x2,5-3mikrometry s jednou až dvěma přehrádkami. K infekci dochází v pozdně podzimních a zimních měsících, když se teplota pohybuje kolem 5-10 stupňů. Hlavní doba projevu infekce spadá do letních měsíců. Žloutnutí se u borovice lesní Pinus sylvestris L. může projevovat již v jarních
měsících,
kdy
jsou
symptomy
překryty
běžnější
sypavkou
borovou
Lophodermium pinastri Chev. Podobná Cyclaneusma niveum Di Cosmo je považována za saprofyta a má větší plodnice. Možnost záměny je i s jinými druhy sypavek a u nás nebývá příliš rozlišována. Dá se také zaměnit se senescencí a fyziologickým poškozením v důsledku sucha či horka. Charakteristickým znakem jsou bílé štěrbinovité plodnice. Může se vyskytovat společně i s jinými druhy hub jako např. Lophodermium seditiosum Minter., Lophodermium pinastri Chev., Mycosphaerella pini E. Rostrup a jinými (Jankovský, 2003). Speciální ochrana proti této sypavce zatím nebyla vylišena a je zajišťována běžnými ochrannými postupy proti sypavce borové. Sypavka vejmutovková Meloderma desmazieresii (Duby) Darker: patrné je zasychání a hnědnutí nejmladších jehlic – ty zůstávají dlouho viset na větvích. Odumírají i konce napadených letorostů. Při silné a opakované infekci stromy postupně ztrácejí prakticky veškeré jehličí a odumírají. Napadeny mohou být vejmutovky všech věkových tříd. Nejnebezpečnější je toto onemocnění v přehoustlých kulturách na stanovištích s trvale vysokou vzdušnou vlhkostí. Toto onemocnění je pro vejmutovku specifické a prakticky nezaměnitelné. Vzhledem k tomu, že již na jehlicích ještě visících na větvích se běžně vytvářejí plodnice sypavky, lze jej i snadno identifikovat (Uhlířová, Kapitola 2004). Ochranou postřiky fungicidními přípravky např. Dithane. Rez jehlicová Coleosporium tussilaginis (Pers.) Lév.: rozšířila se u nás silně koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let (Švestka, Hochmut, Jančařík 1996). Tuto rez můžeme pozorovat již časně zjara, kdy jsou patrné drobné skvrnky – spermogonia na nichž
41
vyrůstají na obou stranách nápadná růžová měchýřkovitá ložiska. Ta se po dozrání nepravidelně trhají a uvolňují výtrusy – aeciospory, které infikují různé byliny, na kterých pak rez pokračuje ve vývoji. Tato rez je silný parazit a napadá i zcela zdravé vitální borovice nižších věkových tříd. Zvýšený výskyt této rzi bude tam, kde je přítomen bylinný hostitel. Napadení jehlic rzí z rodu Coleosporium je prakticky nezaměnitelné (Uhlířová, Kapitola 2004). Proti této rzi se při zjištění napadení aplikují fungicidy. Doporučován je Dithane a aplikace se pravidelně opakuje. Nejdůležitější ochranou je omezení mezihostitelů na plantáži a jejím okolí. Rez sosnokrut Melampsora pinitorqua Rostr.: velmi závažná v kulturách vánočních stromků. Bazidiospory, jež jsou na listech osik na jaře, infikují nové letorosty. Výhon borovice, který je napaden touto rzí se nekrotizuje – zkroutí a pokračuje v růstu. Dochází i ke zmnožení náhradních výhonů. Při silném napadení letorost odumře. K infekci je nezbytná přítomnost druhého hostitele – osiky. Nejlepší ochranou je teda odstranění osik a topolů bílých z okolí plantáže (Uhlířová, Kapitola, 2004). K infekci je nezbytná přítomnost druhého hostitele – osiky. V případě zjištění výskytu onemocnění je nutné odstranit z okolí plantáže veškeré osiky popřípadě topoly bílé. Dále je možno použít postřiky fungicidem, např. Impact v koncentraci 0,1%. Postřiky provádět od poloviny května, když jsou výhony dlouhé 2-3 cm a postřik opakovat po 10-14ti dnech 45x. Rez vejmutovková Cronartium ribicola J. C. Fisch: k infekci dochází na podzim basidiosporami. Podhoubí, které se rozrůstá v infikované větvi, je víceleté a působí nádorovité ztloustnutí napadených částí dřeviny patrné po celý rok. Nejnápadnějším symptomem je však tvorba caeomat, žlutooranžově zbarvených měchýřkovitých ložisek, vyrůstajících na jaře na větvích nebo kmenech vejmutovky. Tato ložiska produkují jarní výtrusy – aeciospory, které infikují listy druhého hostitele této rzi – zástupce rodu Ribes. Rez může napadnout zcela zdravé vitální vejmutovky, a to od sazenic po staleté stromy, a způsobit zprvu jejich prosychání a později i odumření. Pravděpodobnost nákazy vejmutovek se výrazně zvyšuje, nalézá-li se v jejich blízkosti černý rybíz. Pro vejmutovku, popř. další borovice s pěti jehlicemi ve svazečku, je toto onemocnění časté a významné a prakticky nezaměnitelné (Uhlířová, Kapitola, 2004).
42
Ochranou jsou postřiky fungicidními přípravky jako Dithane nebo Novozir. Odumírání letorostů způsobené Sphaeropsis sapinea Dyko.: výhony až celé větve usychají, dochází i k výronu pryskyřice. Nejmladší jehlice přestávají růst asi v polovině své délky a zasychají, starší jehlice zůstávají zelené. Plodnice pyknidy vyrůstají na šiškách a poněkud později i méně četně na větévkách. Pyknidy jsou černé, zpočátku kuželovitého tvaru. Jejich velikost je 45x10-16mikrometrů. Tato houba vyrůstající na nejrůznějších druzích borovic se běžně vyskytuje v porostech všech věkových tříd. Její aktivizace nastává až v porostech oslabených například suchem nebo dlouhotrvajícími teplotními extrémy. Pak může být i jednou z hlavních příčin odumření silně napadených borovic. Obdobné příznaky prosychání vyvolávají i jiné houby např. Ascocalyx abietina SchläpferBernhard (Uhlířová, Kapitola, 2004). Významným předpokladem infekce je predispozice dřevin, kdy houba proniká do pletiv poškozených v důsledku vytranspirování, působení mrazu a náhlých teplotních výkyvů (Jankovský, Palovčíková, 2003) 3.4.7.2 Smrk Sypavka smrková Lophodermium piceae (Fuckel) Hoehn.: hnědnou především jehlice starších ročníků. Hnědé jehlice zůstávají určitou dobu na stromě a začínají se na nich vytvářet plodná stadia houby, jenž pak dokončují svůj vývoj na opadaném jehličí ležícím na zemi. K napadení dochází především ve spodní části koruny u hustě zapojených jedinců a na lokalitách kde je zvýšená vzdušná vlhkost. Poškození je podobné jako u sypavky Lirula macrospora, ta má ovšem rozdílné plodničky. Sypavka napadá jednotlivé jehlice, v jejichž blízkosti mohou zůstat jiné zcela zdravé, na rozdíl např. od imisního poškození (Uhlířová, Kapitola, 2004). Na plantážích vánočních stromků se projevuje minimálně. Sypavka smrková Lirula makrospora (R. Hartig) Darker: podobná Lophodermium piceae, od které se liší protáhlými plodnicemi na rubové straně jehlic. V nížinách infikuje mladé smrky. Projevuje se žloutnutím, hnědnutím, zasycháním a velmi rychlým opadem loňských jehlic. Na plantážích vánočních stromků se projevuje minimálně.
43
Rhizosphaera kalkhoffii Bubák: způsobuje zbarvení a šedočerný povlak jehlic, předčasný opad jehličí a tím pádem neprodejnost stromku. Při napadení touto chorobou zůstávají někdy pouze poslední ročníky. Na spodní straně jehlic jsou řádky malých černých plodniček. Jehlice jsou napadány v květnu a červnu. Symptomy napadení jsou ovšem zřetelné až příští jaro, kdy jehlice začnou fialovět a hnědnout. Vyskytuje se hlavně ve vlhkých polohách. Z počátku napadá spodní větve a postupuje k vrcholu stromku. Při silném napadení spodní větve odumírají. Během vlhkého počasí na konci jara plodnice uvolňují spory, déšť je spláchne na nové jehlice a infekční cyklus se opakuje. O kontrole této houby je toho zatím málo známo. Podstatné je používání zdravého sadebního materiálu. Pokud vidíme na jehlicích sadebního materiálu plodničky této houby tak by se jednoznačně neměl vysazovat. Napadány jsou převážně stromy trpící stresem. Stromy na kyprých půdách, kde je lepší pohyb vzduchu a vody jsou k této chorobě méně náchylné. Napadá hlavně smrk pichlavý Picea pungens Engelm. (Hartmann, Nienhaus, Butin, 2001; Taylor, Nameth, 2006). Důraz v ochraně by měl být kladen na prevenci, jako nestříhat stromky za vlhkého počasí, aby nedocházelo k šíření spor z jehlic na nůžky a pak za zdravé jehlice. Pozor je třeba si dát i na ranní rosu. Nůžky by se měly sterilizovat vždy po stříhání poškozených stromů. Sterilizace se provádí ponořením do denaturovaného alkoholu na několik minut. Chemická ochrana se provádí na jaře v období, kdy spory infikují nové jehlice. K postřiku se používají chlorečnaté a mangano-zinečnaté fungicidy. První postřik se provádí v době, kdy nově rašící jehlice dosahují poloviny své délky a druhý se provádí o tři týdny později. Napadení přípletkou Herpotrichia juniperi Petr.: houby vyskytující se pouze na jehličnanech. Byla nalezena na jedli, cedru, jalovci, smrku, borovici a jedlovci a v Severní Americe i na douglasce. Povrchově černohnědě zbarvené mycelium porůstá jehličí a oplétá celé větve v tmavě zbarvené chomáče nejrůznějších tvarů a rozměrů. Pseudothecia jsou tmavě hnědé. Vřecka jsou válcovitá (www.forestry-dev.org, 2009). Výživu houba získává pomocí mycelia, které proniká do jehlic a na odumřelých jehlicích dochází časem k tvorbě drobných černých kulovitých plodniček. Napadení přípletkou není ovlivněno zdravotním stavem dřeviny ani jejím věkem, ale povětrnostními podmínkami. Příznivá pro šíření napadení je především vzdušná vlhkost a nevadí ji ani nízké teploty. Roste dobře i pod sněhem. Větší pravděpodobnost postižení je na plantážích ve vyšších horských polohách.
44
Tato choroba často postihuje přízemní části v místech s dlouho vytrvávající sněhovou pokrývkou. Symptomy poškození jsou velice charakteristické a záměna není prakticky možná (Uhlířová; Kapitola; 2004). Sirococus strobilinus Desm.: způsobuje odumírání koncových výhonů, které se kroutí a hnědnou. Predispozicí je chladno a vlhko. Problémem je ve školkách kde způsobuje úhyn hlavního výhonu, jehož funkci pak přebírají boční větve. Vyskytuje se na jehličnanech, zejména na smrku ztepilém a pichlavém (Sutherland, 1989). Kloubnatka smrková Gemmamyces piceae Casagr: choroba postihuje smrk pichlavý a další druhy smrku jako smrk ztepilý atd. Výjimečně se vyskytuje na jedli bělokoré. Způsobuje odumření pupenů či deformaci nových letorostů. Vyhovuje ji vlhké počasí a občas je schopna vyvolat epidemie, které způsobují ztráty na plantážích vánočních stromů. Způsobuje poškození podobné mrazu. Symptomy se projevují na jaře, kdy poškozené pupeny, hlavně terminální nevyrazí, zhnědnou a jsou vysušené (Butin, 2002). Od června černý povlak hrbatě vytvářených drobných plodnic houby viditelných lupou na ztlustlých mrtvých pupenech (Hartman, Nienhaus, Butin, 1995). Záměna je možná s poškozením časnými mrazy. V rovinách se vyskytuje především na smrku pichlavém Picea pungens Engelm. a na horách na smrku ztepilém Picea abies L. (Hartman, Nienhaus, Butin, 1995). Na podzim pokud je poškození patrné je dobré strom vytěžit a prodat nebo zlikvidovat. 3.4.7.3 Jedle Kabatina abietis Pehl.: hnědá skvrnitost až úplné zhnědnutí jehlic, na spodní straně se vyskytují malé, tmavé, kulovité plodničky houby, prorůstající z pokožky. Podobné je poškození houbami rodu Rhizosphaera spp., Sclerophoma xenomeris, S. pithyophila. Záměna je také možná s usycháním mrazem (Nienhaus, Butin, Böhmer, 1996). Rozvoj choroby je často navázán na biotické podmínky. Napadení může být také zaměněno s poškozením herbicidy. V Rakousku se choroba vyskytuje hlavně na Abies grandis a Abies nordmanniana a během posledních let se zde stává problémem na plantážích vánočních stromků. Choroba nikdy neohrozí život stromku, ale ztráta jehlic po napadení je poměrně běžná (Cech, 2006). Obranná opatření proti tomuto patogenu dosud nejsou známa.
45
Valsa abietis Fr.: houba tvoří v kůře jehličnanů bradavkovité, nepravidelně rozptýlené hrbolky. Pod kůrou jsou polokulovitá nebo kuželovitá stromata, v jedné až třech vrstvách nad sebou s uloženými plodničkami. V plodničkách jsou kyjovitá vřecka, která obsahují po osmi výtrusech. Houba se vyskytuje na větvích jedle, ale i smrku (Příhoda, 1959). Na jedli se může vyskytovat, také např. Valsa kunzei Fr. Černě: Na jehličí, ale i na tenkých větévkách jsou přítomny tmavohnědé až černohnědé myceliální povlaky, často lepkavé. Husté povlaky mohou výrazně omezit asimilační schopnost dřeviny, čímž se následně redukuje její růst. Hub, které způsobují černě je celá řada. Na jedli patří mezi nejčastější zástupce rod Capnodium, Hormiscium a Cladosporium. Jedná se většinou o epifyty a pouze někteří zástupci mohou přejít k parazitickému způsobu života. Rozvoj černí je většinou úzce vázán na předchozí napadení dřevin mšicemi, nebo jiným savým hmyzem. Černě se vyživují z medovice. Úspěšný rozvoj hub je podmíněn příznivými vlhkostními poměry. Poškození je velmi charakteristické a záměna je málo pravděpodobná (Uhlířová; Kapitola; a kol.; 2004). Napadení černěmi tak signalizuje přítomnost mšic, potažmo stresovou zátěž dřevin suchem, případně nadbytkem dusíku. Ochrana spočívá v zamezení rozvoje mšic. Rez vrbková Pucciniastrum epilobii Otth.: na spodní straně jehlic jsou bílá rourkovitě utvářená ložiska jarních výtrusů. Dochází k předčasné ztrátě jehličí. Rez střídá hostitele a k napadení je teda třeba přítomnost vrbovky. Záměna je možná s mrazovým suchem nebo jinou houbovou infekcí (Hartman, Nienhaus, Butin, 1995). Ochranné postřiky se provádějí v květnu přípravkem Dithane nebo Novozir. V případě potřeby postřik opakujeme za 3 týdny. 3.4.7.4 Douglaska Skotská sypavka Rhabdocline pseudotsugae Syd.: tato choroba způsobuje vážné poškození douglasky. Napadá zejména douglasku sivou. Koncem léta se na napadených jehlicích objevují symptomy jako drobné žlutavé skvrny, během zimy a na jaře mramorovitá skvrnitost přechází až do hnědě rezavé. Při rašení nových výhonů během
46
května a června na jehlicích vytvářejí žlutooranžové až hnědé polštářkovité plodničky 24mm velké, jenž nadzvedávají pokožku jehlic a v době zralosti se štěrbinovitě otvírají. Na napadeném jehličí se objevuje i konidiové stadium Rhabdogloeum hypophyllum Ellis et Gil. Obvykle silně infikované staré jehlice opadnou (méně napadené zůstávají někdy viset). Opakuje-li se infekce řadu let po sobě, dochází k typickému prosvětlení koruny – časem je přítomen pouze nejmladší ročník jehličí. Takto silně oslabené stromy často odumírají. Pro šíření sypavky jsou příznivější chladné a vlhčí polohy. U nás se nejvíce vyskytuje a největší škody působí v přehoustlých mlazinách. Počáteční stadium napadení, projevující se mramorovitě vyhlížející skvrnitostí, může upomínat na imisní poškození. Míra napadení jednotlivých jehlic však bývá rozdílná, stejně jako stupeň opadu (Uhlířová, Kapitola, 2004). Ochrana spočívá v postřiku fungicidy na bázi mancozebu nebo chlorothalolinu třikrát i čtyřikrát do roka, poprvé v době začátku rašení douglasky (polovina května), další postřik po deseti až čtrnácti dnech opakovat až do vyzrání letorostů. Doporučuje se zakládat plantáže tak, aby docházelo k cirkulaci vzduchu mezi stromy.
Obr. č. 12 Skotská sypavka
Obr. č. 13 Švýcarská sypavka
Jehlice poškozené Skotskou sypavkou
Jehlice poškozené Švýcarskou sypavkou
(Kovalský, 2007)
(Kovalský, 2007)
Švýcarská sypavka Phaeocryptopus gaeumannii (Rohde) Petrak: obligátní parazit douglasky a všech jejich variet. Tato choroba představuje velké nebezpečí. Způsobuje předčasný opad jehlic. K nákaze dochází v měsících květnu a červnu v době rašení jehlic. Na jaře příštího roku se pak objevuje na jehlicích žlutozelené mramorování a časem celá jehlice získá žlutozelenou barvu. Během léta ztmavnou a na spodní straně se vytvoří
47
shluky černých zárodků plodniček, jež jsou seřazeny v několika řadách. Zárodky plodniček dozrávají až na jaře příštího roku. Plodničky vyrůstají v místech průduchů. V průduchu je změť podhoubí. Plodničky mají kulovitý tvar a jsou matně černé. Uvnitř plodniček jsou kyjovitá vřecka. Výtrusy jsou dvoubuněčné a bezbarvé uprostřed s příčnou přehrádkou. Jedna buňka bývá většinou větší. Napadené jehličí někdy nemusí změnit barvu a mohou se na něm objevit plodničky. Choroba se nejprve objevuje na ojedinělých stromech, teprve postupem času se šíří do celého porostu. Při silné a opakované infekci může dojít k velmi výrazné defoliaci nebo dokonce k úmrtí stromu. Choroba byla poprvé popsána v. r. 1926 na dvacetileté douglasce ve Švýcarsku. První nálezy v Česku byly v roce 2002. Byly to dva nálezy: jeden na Mělnicku a druhý na Jindřichohradecku (Pešková, 2003). V současnosti je rozšířena po celém území ČR a místně limituje pěstování některých variet douglasky. Jako ochrana je doporučováno ošetření fungicidními přípravky na bázi benomylu, mancozebu nebo chlorothalonilu v průběhu května a června. Postřiky se provádí 2x. poprvé když jsou rašící jehlice v polovině délky a postřik opakovat tak za 10 dní. Důležitý je také výběr rezistentnějších proveniencí a výběr vhodných stanovišť pro pěstování této dřeviny. V chladných polohách bývá nákaza častější. Doporučuje se zakládat plantáže tak, aby docházelo k cirkulaci vzduchu mezi stromy. 3.4.7.5 Další Plíseň šedá Botrytis cinerea Pers.: všeobecně známá plíseň, která má řadu biologických ras, které jsou od naprosto bezvýznamných až po agresivní a silně patogenní kmeny. Tyto se dají rozlišit pouze infekčními pokusy. Symptomem napadení u jehličnatých dřevin je že právě rašící výhonek zavadne a jehličí zhnědne. Starší ročníky jehličí nejsou napadeny. Šedavý plísňový povlak se objevuje při přetrvávajícím deštivém počasí. Nutnou podmínkou pro rozvoj onemocnění je dlouhotrvající vlhké deštivé počasí při rašení výhonů. Poškození lze zaměnit s poškozením pozdním mrazem, kdy takto poškozené výhonky mohou být ještě sekundárně napadeny plísní šedou. Mrazové poškození je ovšem na všech výhonech zatímco poškození plísní šedou postihuje výhony jednotlivě (Uhlířová, Kapitola, 2004). Jako ochranu lze použít postřiky fungicidními přípravky Dithane DG Neotec, Dithane M45 nebo Novozir MN 80 New v koncentraci 0,6-1% a postřikovou dávkou cca 1000 litrů
48
jíchy na hektar. Postřiky se provádí ihned po zjištění prvních příznaků a podle potřeby se opakují po 7-10 dnech. Houby rodu Rhizosphaera, Pestalotia – vzhledem ke klimatické změně se dá očekávat zvýšená frekvence napadení jehlic jedlí, smrku a douglasek těmito patogeny. (Jankovský, 2002). Mezi asi nejznámějšího zástupce rodu Rhizosphaera patří Rhizosphaera kalkhoffii Bubák napadající smrk. Tento druh je popsán výše. Houby rodu Pestalotia jsou primárně sekundární parazité. Jako ochranu lze navrhnout postřiky fungicidními přípravky Dithane ihned po zjištění výskytu. Václavka Armillaria – napadá kořenový systém, většinou oslabených nebo poškozených dřevin, např. suchem. Pokud je napadena větší část kořenového systému způsobuje zpomalení růstu, chlorózy asimilačního aparátu až úmrtí stromu. Václavek je u nás více druhů. Na plantážích se nejčastěji uplatňuje Armillaria ostoyae václavka smrková, Armillaria borealis václavka severská a Armillaria cepistipes václavka drobná. Častý patogen po poškození různými biotickými vlivy (Jankovský, ústní podání). Ochranou je použití kvalitního sadebního materiálu a kvalitně provedená výsadba. Kořenovník vrstevnatý Heterobasidion annosum (Fr.) Bref. – napadá kořenové soustavy a jádrové dřevo bazální části kmenů smrků a borovic. Riziko je, pokud jsou napadené stromy poblíž plantáže. Jehlice žloutnou až hnědnou a na patě kmene se tvoří typické útvary s póry na bílé spodní straně. Plodnice jdou často vidět až po odhrnutí hrabanky. Houba způsobuje hnilobu kořenů. Častá je na bývalých zemědělských půdách (Hartmann, Nienhaus, Butin, 2001). Preventivním, ale ne příliš účinným opatřením by mohlo být odstranění starých pařezů. Ascocalyx abietina Schläpfer-Bernhard – synonymum Gremmeniella abietina Morelet, způsobuje napadení smrků a jiných jehličnanů na nejrůznějších stanovištích především v porostech primárně oslabených nepříznivými biotickými vlivy např. imisemi, suchem nebo namrznutím nevyzrálých letorostů. Již při pohledu z dálky jsou patrné odumřelé letorosty nebo jejich koncové části. Jehličí bývá opadané. Poškození jednotlivých stromů nebývá rovnoměrné. Obdobně může vypadat poškození biotickými vlivy. Jediným
49
skutečně spolehlivým a snadno poznatelným příznakem napadení houbou Ascocalyx abietina bývá přítomnost plodnic, většinou anamorfního stádia Brunchorstia pinea Höhn. Škodlivý výskyt vřeckovýtrusé houby Ascocalyx abietina (lagerb.) Schläpfer-Bernhard byl poprvé na území České republiky zaznamenán 3. 5. 1972. Týkal se tříletých sazenic borovice lesní ve školce Březina. První průkazný nález této houby na smrku ztepilém a na smrku pichlavém je u nás datován 15. 6. 2000 z porostů 1. věkové třídy v oblasti kolem Malé Deštné v Orlických horách (Nárovec, 2006). Možností ochrany může být preventivní postřik fungicidy.
3.5 Rostlinolékařská péče, přípravky 3.5.1 Zákon o rostlinolékařské péči Zákon 326/2004 sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, týkající se ochrany rostlin a rostlinných produktů proti škodlivým organismům a poruchám v oblasti zemědělství, lesního hospodářství a zeleně. Dále se zabývá ochranou proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám, registrací, kontrolou a uváděním na trh chemických přípravků. Upravuje také uvádění na trh a kontrolu účinných látek a uvádění na trh a testování mechanizačních prostředků pro ochranu rostlin Základními prováděcími vyhláškami týkajícími se pěstování vánočních stromků k zákonu 326/2004 o rostlinolékařské péči jsou: Vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při používání přípravků na ochranu rostlin. Vyhláška č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin, ve znění vyhlášky 371/2006. Vyhláška č. 333/2004 Sb., o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče. Vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin. Vyhláška č. 175/2005 Sb., o náhradách nákladů za odborné úkony provedené Státní rostlinolékařskou správou.
50
Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů Zákon 326/2004 sb. stanoví působnost správních úřadů na úseku rostlinolékařské péče, upravuje rozsah a výkon rostlinolékařského dozoru a nařizování mimořádných rostlinolékařských opatření. Upravuje kdy můžou být používány přípravky označené jako nebezpečné pro včely, nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné pro suchozemské obratlovce, s označením toxicity apod. Orgánem státní správy ve věcech rostlinolékařské péče jsou ministerstvo zemědělství a rostlinolékařská správa. Rostlinolékařská správa vykonává působnost ve věcech ochrany rostlin a rostlinných produktů, opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, popřípadě invazních škodlivých organismů. Dále ve věcech přípravků a dalších prostředků, mechanizačních prostředků, rostlinolékařského dozoru a řízení ve věcech rostlinolékařské péče včetně nařizování mimořádných rostlinolékařských opatření, řešení krizových situací a ukládání pokut. Sleduje výskyt škodlivých organismů. Dále ukládá také pokuty za použití neregistrovaného přípravku v ČR, zavlečení škodlivého organismu, nedodržení opatření stanovených rostlinolékařskou správou, uvedení na trh přípravku, který není zapsán do úředního registru i když tomu podléhá apod. SRS má odbor diagnostiky, který koordinuje a provádí rostlinolékařskou diagnostiku podle působnosti zákona o rostlinolékařské péči. SRS také publikuje ve svém věstníku fytosanitární opatření. Tato opatření se obvykle vyhlašují při řešení neočekávaných situací, které přináší riziko pro šíření škodlivých organismů. Při vyhlašování těchto opatření vychází z opatření, jež nařizuje Evropská komise. Chemické přípravky se klasifikují podle toxicity, účinku na včely, účinku na zvěř, účinku na ryby, účinku na ptáky, účinku na vodní bezobratlé, účinku na řasy, účinku na půdní makroorganismy, účinku na půdní mikroorganismy, podle vlivu na životní prostředí, přípustnosti použití v 2. pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů a podle hořlavosti. Zákon č. 131/2006 a 249/2008 mění zákon 326/2004 o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pěstitelé vánočních stromků jsou, dle § 20 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, oprávněni kupovat reprodukční materiál lesních dřevin, (v tomto případě jehličnanů) jen tehdy, je-li opatřen rostlinolékařskými pasy. Dále jsou povinni:
51
a) uchovávat tyto rostlinolékařské pasy a vést o nich evidenci stanovenou prováděcím právním předpisem (tj. vyhláška č. 215/2008 Sb., v platném znění)nejméně po dobu 1 roku ode dne jejich získání, b) ohlašovat rostlinolékařské správě způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem (viz vyhláška) nákup nebo jiné nabytí příslušných rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pocházejících ze třetích zemí, c) umožnit zaměstnancům rostlinolékařské správy za účelem provádění průzkumu výskytu škodlivých organismů podle § 10 odst. 1 zákona, soustavné rostlinolékařské kontroly podle § 15 zákona a rostlinolékařského dozoru podle § 74 zákona, vstup na pozemky a do objektů, které vlastní nebo užívá a na kterých nebo ve kterých se pěstují, skladují nebo zpracovávají rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, a umožnit k nim přístup v jakémkoliv stadiu jejich pěstování, výroby, zpracování nebo skladování, bezplatný odběr jejich vzorků a kontrolu příslušných dokladů. Zaměstnanci SRS v místech pěstování vánočních stromků provádí v souladu s uvedeným § 10 zákona a v souladu s metodickými vnitřními předpisy SRS cílené průzkumy výskytu regulovaných škodlivých organismů lesních dřevin či přímo u pěstitele v rámci rostlinolékařského dozoru kontroly plnění výše uvedených povinností. 3.5.2 Chemické přípravky Před použitím chemických přípravků je vždy nutné zvážit toxicitu přípravku na okolí. Při aplikaci jsou většinou nutné ochranné prostředky. Konkrétní pokyny pro výběr osobních ochranných pracovních prostředků jsou uvedeny na etiketách jednotlivých přípravků pro ochranu rostlin. Chemické přípravky lze rozdělit podle způsobu použití na herbicidy, arboricidy, fungicidy, repelenty, atraktanta hmyzu, insekticidy atd. Přípravky se v jednotlivých skupinách rozdělují podle toho, jako mají účinnou látku. Zjednodušený přehled: Účinná látka
Přípravek
Insekticidy: Alfa-cypermethrin
Alfametrin
Cypermethrin
Cyper 10EM, Cyples
52
Deltamethrin
Decis EW 50, Decis Mega, Decis 15 EW
Diflubenzuron
Dimilin 48 SC
Zeta-cypermethrin
Fury 10 EW
Lamda-cyhalothrin
Karate Zeon 5 CS
Tebufenozide
Mimic 240 LV
Teflubenzuron
Nomolt 15 SC
Pirimicarb
Pirimor 50 WG
Etofenprox
Trebon 10 F, Trebon 30 EC
Alpha-cypermethrin
Vaztak 10 EC, Vaztak 10 SC
Biologické přípravky: Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki Biobit WP Repelenty proti zvěři: Thiram
Aversol, Lentacol, Pellacol, Stopkus
Křemenný písek
Cervacol Extra
Repelentní látky
Morsuvin, Nivus, Recervin, SR-11
Polyvinilacetát + vápenec mletý
Neoponit L
Hexamethylentetramin
Sanatex VS
Rybí olej
Stop Z
Repelenty proti hlodavcům: Thiram
Aversol, Pellacol, Stopku
Fosfor hlinitý
Phostoxin pelety, Phostoxin tablety
Rotendicidy: Bromadiolone
Lanirat Micro
Fungicidy: Oxychlorid měďi
Cuprocaffaro, Dithane DG Neotec, Kuprikol 50
Mancozeb
Dithane M 45, Novozir MN 80 New,
Flutriafol
Impact
Azoxystrobin
Ortiva
Arboricidy: Glyphosate
Barbarian, Barclay Gallup Hi-Aktiv, Barclay Gallup 360, MON 78273, Touchdown Quattro, Trustee HIAktiv
53
Glyphosate-IPA
Clinic, Glyfogan 480 SL, Roundap Biaktiv, Roundap Klasik, Roundap Rapid
Triclopyr
Galon 4 EC
Herbicidy: Propaquizafop
Agil 100 EC, Garland Forte
Glyphosate
Barbarian, Barclay Gallup HI-Aktiv, Barclay Gallup 360, MON 78273, Touchdown Quattro, Trustee HiAktiv
Glufosinate-NH4
Basta 15
Dichlobenil
Casaron G
Glyphosate-IPA
Clinic, Dominator, Glyfogan 480 SL, Kaput Harvest, Roundap Biaktiv, Roundap Klasik, Roundap Rapid
Clopyralid
Cliophar 300 SL, Lontrel 300
Fluazifop-P-butyl
Fusilade Forte 150 EC
Triclopyr
Garlon 4 EC
Propyzamide
Kerb 50 W
Quizalofop-P-tefuryl
Pantera QT
Diquat dibromide
Reglone
Quizalofop-P-ethyl
Targa Super 5 EC
Všechny výše uvedené přípravky lze používat na lesní půdě. Vzhledem k tomu, že plantáže jsou většinou zakládány na zemědělských půdách lze používat širší spektrum chemických látek než na lesních půdách. Lze tedy volit i přípravky ze seznamu přípravků registrovaných pro zemědělství.
54
4 PĚSTOVÁNÍ VÁNOČNÍCH STROMKŮ 4.1 Zakládání plantáže
Obr. č. 14 Plantáž
Obr. č. 15 Plantáž
Plantáž borovice černé (Kovalský, 2009) .
Plantáž smrku pichlavého (Kovalský, 2009).
Výběr plochy: při výběru plochy pro založení plantáže vánočních stromků bychom se měli určitě řídit několik základními pravidly. 1) Plocha by měla být na rovině, případně v mírném svahu do 10% sklonu orientovaným na východ či západ. 2) Zvolit vhodný tvar plochy, tak aby umožňoval účelné použití mechanizace výroby. 3) Půda by neměla být zamokřená, oglejená nebo zaplavovaná. Její vlastnosti by měly odpovídat požadavkům pěstovaných dřevin, nejlépe hlinitopísčitá až písčitohlinitá. 4) Je nutno se vyhnout klimaticky náročným stanovištním podmínkám, mrazové kotliny atd., vhodné jsou srážky nad 600mm za rok. Zde pozor, klima může ovlivnit i okolní porost. 5) Důležité je zpřístupnění plantáže, a to jak samotné plochy tak je nutná návaznost na dopravní komunikace. 6) Větší plochy by měly být chráněny větrolamy. V praxi se často používají plochy méně vhodné. Půdní podmínky: významně ovlivňují kvalitu pěstovaných stromku a tedy celou ekonomiku této činnosti. Pokud se nevyhneme oglejeným, zamokřeným, zrašeliněným či zaplavovaným půdám stromy trpí nedostatkem živin, zbarvováním jehlic a omezeným růstem. Na těchto stanovištích jsou také velmi časté škody pozdními mrazy. Nevhodné jsou také jílovité těžké půdy, extrémně suché, mělké a kamenité půdy. Půdy velmi bohaté na živiny také nejsou vhodné, protože dochází k intenzivnímu růstu dřevin, které pak mají
55
nežádoucí dlouhé prýty. Na bohatých půdách musí být i častěji prováděna opatření proti buřeni. Vhodné jsou tedy půdy hlinito-písčité až písčito-hlinité s obsahem jílnatých částic 10-25% a hloubkou půdního profilu 1,0-1,5m bez výrazných změn zrnitostního složení, které mají kratší vegetační dobu. Dlouhá vegetační doba ovlivňuje výškový přírůst, který je pak nadměrný a to hlavně u borovice a smrku. Důležitým kritériem je také obsah živin, půdní reakce a obsah humusu. Je nutno se zaměřit hlavně na obsah Ca, Mg, P, K. PH by mělo odpovídat požadavkům pěstovaných dřevin. Většině jehličnanů vyhovuje pH 3,5 až 4,5. Nízkou hodnotu pH lze relativně upravit vápněním. Problémem je však pH vysoké. U borovice černé, jedle ojíněné a smrku omoriky je výhodnější pH o něco vyšší. Obsah živin by měl být zhruba 10-15mg P2O5 ve 100g, 8-15mg K2O ve 100g, 6-10mg MgO ve 100g. Podíl organické hmoty by se měl pohybovat okolo 2-3%. Před vlastním založení plantáže je tedy vhodné provést půdní rozbory živin, zjistit hodnotu pH a hladinu podzemní vody. Na základě zjištění případně upravit obsah jednotlivých živin dle potřeby. V poslední době je využívání zemědělských půd pro pěstování vánočních stromků velmi aktuální, protože na rozdíl od zalesnění, po němž se počítá s lesním porostem, můžeme dosáhnout finančního efektu daleko dříve a v případě potřeby lze plochu opět snadno využít pro zemědělské účely. Lze zde dobře využít mechanizace, neboť tyto plochy byly ještě donedávna intenzivně kultivované a tedy bez překážek. Příprava založení plochy: před samotnou výsadbou je třeba vybrat vhodné druhy dřevin, určit si tvar a velikost plochy, spon, směřování řádků, způsob výsadby, čas výsadby atd. Používá se celoplošná příprava, čímž dojde částečně k vyrovnání půdních podmínek a omezí se růst buřeně. Pří výsadbě na lesní půdě je nutno nejprve odstranit pařezy a kořeny. Nejvhodnějším tvarem je protáhlý obdelník, který umožní použití mechanizace. Rozčlenění plochy: nutné je si určit vzdálenost manipulačních cest. Na manipulační plochy a cesty se počítá s 10-15% plochy. Vzdálenost cest se většinou odvíjí od pracovní šířky použité mechanizace k postřikům. Na trhu je velké množství postřikovačů a rosičů s různým záběrem. V případě že nebudou používány celoplošné postřikovače, doporučují se maximální rozestupy 25 metrů pro lepší přístupnost při těžbě. Vhodné je také udělat cesty o šířce délky ramene postřikovače kolem celé plochy pro snadnější otáčení techniky
56
a zamezení neustálého skládání a rozkládání postřikovačů na konci řádků. Tyto faktory ovlivňují následnou produkci a tedy i ekonomiku. Sadební materiál: je základním předpokladem pro zdárný růst stromků na plantážích. Při hodnocení kvality sadebního materiálu nesmíme hledět pouze na jeho nadzemní část. Pro ujmutí a přežití rostliny je podstatně důležitější kořenový systém. Ten je základem výživy a mechanické stability stromu. Schopnost regenerace kořenového systému je daleko problematičtější a pomalejší než regenerace nadzemní části. Mezi 4 základní kritéria kvality kořenového systému patří:1) Odpovídající poměr kořenového systému a nadzemní části rostliny. 2) Dostatečně vytvořený kořenový systém se zastoupením jemných kořenů, které zajišťují výživu. 3) Přítomnost mykorhizy na kořenovém systému. 4) Absence deformací kořenového systému. U všech našich dřevin by se měly vysazovat na plantáže vánočních stromků silné, školkované sazenice o výšce kolem 30-40cm. Toto se často neděje a volí se sadební materiál, který je v příslušném roce výsadby nejlevnější a dobře dostupný. Často se stává, že dochází i k výsadbě slabých semenáčků, které nejsou pod buření ani vidět. Při použití prostokořenných sazenic (semenáčků) je velmi důležité dbát na dostatečnou ochranu kořenů před vysycháním, velmi účinné je nechat sazenice ihned po vyzvednutí ošetřit látkami omezujícími výpar z kořenů, tzv. antidesikanty. Prostokořenné sazenice jsou výhodnější z hlediska ceny, dopravních nákladů a snadné manipulace. Používání krytokořenného sadebního materiálů má řadu biologických výhod. Je zde omezen šok z přesazení, rostliny nejsou ohroženy během přepravy a skladování. Nevýhodou je vyšší cena a vyšší nároky na prostor při převozu a skladování. Výborně se osvědčily výsadby jednoletých obalovaných sazenic borovice lesní a dvouletých obalovaných sazenic borovice černé (Sokol, nepubl.) Vliv na vývoj kvalitního sadebního materiálu má mnoho operací prováděných ve školkách od výsevu po vyzvednutí sazenice či semenáčku. U všech typů sadebního materiálu je důležité, aby byly používány sazenice zdravé, bez patrné infekce a napadení škůdci a mechanicky nepoškozené. Způsob výsadby: je buď ruční, nebo v různé míře mechanizovaný. Ruční způsob je používán pouze na menších plantážích a produktivita práce se pohybuje do 500 ks sazenic na pracovníka za směnu. Na větších plantážích se jednoznačně vyplácí použití sázecího
57
stroje, kdy produktivita se pohybuje okolo 6000 ks sazenic za směnu. U sázecího stroje jsou přítomni 3 pracovníci a to řidič, sázeč a pomocník. Velikost jamek se řídí tvarem kořenového systému příslušných sazenic. Sadební materiál je dobré tzv. „utopit“ to znamená, že kořenový krček je pod povrchem půdy. Hloubka „utopení“ závisí na síle sazenic či semenáčků. Spon: volí se takový, aby dovolil sazenicím (semenáčkům) dorůst do požadovaných dimenzí, tak aby byl umožněn vývoj souměrných a až k zemi zavětvených korun. Spon je tedy především závislý na druhu dřeviny. V úvahu je třeba prát i používanou mechanizaci. Nejčastější je čtvercový nebo trojúhelníkový v rozestupu 1x1m až 1,2x1,2m z čehož vyplývá množství 7000 až 10000 ks/ha. Pro jedli a borovici se často volí spon řidší a to až 1,8x1,8m což je cca 3100 ks/ha. Řídký spon u borovic má významný vliv na snížení rizika napadení houbovými patogeny. Orientace řádku by měla být sever-jih, aby bylo nejlépe využito sluneční světlo. Čas výsadby: většina plantáží je zakládána na jaře, lze ovšem sázet i na podzim a to zejména smrky a jedle. Podzimní výsadby se řídí stejně jako jarní průběhem počasí daného roku, obecně se provádějí během září, aby sazenice stihly dobře zakořenit a snížila se tímto náchylnost k fyziologickému suchu a vytahování mrazem. Tímto jsou ohroženy zejména jižní svahy, kde jsou velké rozdíly denních a nočních teplot. Prostokořenným sazenicím je vhodné vždy před výsadbou zkrátit kořenový systém a tímto podpořit tvorbu adventivních kořenů.
4.2 Výchova a tvarování Výchovné zásahy jsou během vývoje kultur vánočních stromků nezbytné. Jedná se o likvidaci silně poškozených a krnících či deformovaných jedinců cílových dřevin. S rostoucími nároky na kvalitu vánočních stromků se tvarování stává nezbytnou součástí výrobního procesu. Tvarování je možno provádět řezem, střihem, vyštipováním pupenů a vyvazováním větví. Převažující formou je střih nežádoucích dvojitých vrcholů a poškozených větví. Úprava šířky se provádí při nepravidelnosti koruny, nebo při nevhodném poměru mezi šířkou a výškou.
58
Každá dřevina má svou nejvhodnější dobu střihu. U smrku a jedle je to období vegetačního klidu, tedy od října do března pro vystřihování dvojáků. Období před vydřevnatěním pro zkracování bočních výhonů. Borovice se vždy stříhají v období, kdy letorosty dosáhly ½ až ¾ své délky, tedy od začátku června do poloviny července. U borovice je nutné tento termín dodržet. V případě dřívějšího provedení střihu cca ½ délky letorostů, tyto ještě intenzivně rostou a ustřiženou část si doženou. Pokud provedeme střih později, cca v srpnu riskujeme, že se nevyvinou nové pupeny na ustřižené části. Obecně se stromky začínají tvarovat, jakmile dorostou aspoň 90cm výšky. U menších stromků se vystřihují pouze dvojáky. S vystřihováním dvojáků se začíná již druhým rokem po výsadbě. Tvarování je nezbytné v případě vymrznutí terminálního výhonu, kdy následně dojde k ztrátě výškového přírůstu a narušení tvarového poměru. Při výpadku terminálního výhonu je možno používat vyvazování výhonků. U smrků se vyváže jeden z bočních výhonů tak, aby rostl pěkně přímo bez ohnutí, a musí takto i zdřevěnět. U jedlí je to problém a u borovice je tento postup nepoužitelný. Opačným problémem je enormní výškový přírůst, který lze řešit i aplikací chemických brzdících přípravků, obrytím kořenů, nebo zraněním kambiálního sloupce pomocí Top-Stop kleští. Prosvětlení stromků se používá tehdy, když stromek v mladém věku zůstane „sedět“ a potom prudce vyrazí.
4.3 Hnojení a hnojiva 4.3.1 Hnojení Rostlinné živiny jsou látky, které organismus přijímá a potřebuje je ke svým životním funkcím. Rostliny mohou z prostředí přijmout více než 50 minerálních látek, ovšem asi jen třetina z nich je označována za rostlinné živiny. Děli se do několika skupin na makroelementy vyskytující se v rostlině od několika desetin až do desítek procent, mikroelementy s obsahem v rostlině nižším než 0,05% a prvky užitečné. Způsoby výživy rostlin jsou dva a to kořenová a tzv. mimokořenová.
59
Pro kořenovou výživu platí, že je realizována pohybem iontu k absorpčnímu povrchu buněk kořene. Ve vakuolách kořenových buněk je koncentrace iontů vyšší než koncentrace iontů v půdním roztoku. Příjem živin tedy probíhá proti koncentračnímu spádu, což je energeticky náročné. Rostliny proto mají selektivní mechanismus příjmů živin. Množství přijaté živiny se řídí potřebou rostliny a intenzita příjmu závisí na koncentraci živiny v půdním roztoku. Pro rostlinu jsou nejvýznamnější ty živiny, které se nacházejí v rozpustné formě v půdním roztoku. Není proto důležité celkové množství živin v půdě, ale množství tzv. přijatelných (dostupných) živin. Kořeny jsou schopné využívat půdu pouze ve vzdálenosti 0,1-15mm od svého povrchu, proto je důležitá velikost a rozložení kořenového systému. Kořeny rostliny látky nejen přijímají, ale také vydávají. Při mimokořenové výživě rostliny přijímají živiny ostatními orgány rostlinného těla, tedy listy, stonkem a i květy a u stromů i větvemi a kmenem. Při mimokořenové výživě (hnojení na list) je důležité, aby roztok byl na co největší ploše rostliny po co nejdelší dobu. Tato výživa nemůže nahradit výživu kořenovou a je nutno ji chápat pouze jako doplněk výživy, její výhodou je ovšem rychlost působení. Tímto způsobem výživy je dobře přijímán Mg a K, obtížně P a Mo. Hnojiva pro mimokořenovou výživu jsou převážně aplikována jako přídavek do postřikové jíchy přípravků na ochranu rostlin. Pokud hnojíme na list nelze toto provádět za letních veder, nejvhodnější je provádět postřik v ranních nebo večerních hodinách. Na plantážích vánočních stromků je důležité, aby se vždy jednalo o bezchlórnatá hnojiva, jehličnany totiž chlór nesnášejí. U vícesložkových hnojiv by se měl obsah chlóru pohybovat do 2% Základní úprava obsahu živin v půdě by se měla dělat již před výsadbou na základě rozborů půdy. Následně pak provádíme také průběžné přihnojování. Hnojení se provádí převážně ručně, cíleně okolo jednotlivých stromů. Vhodná jsou tabletovaná pomalu rozpustná hnojiva, která mají kladný vliv na vytváření kořenové soustavy a dynamiku růstu letorostů. Tablety je třeba umisťovat pravidelně okolo sazenice. Nejdůležitější je hnojení Mg a K. Tyto prvky zabezpečují zdravý růst a vzhled (jehličí je delší a zelenější). V případě nedostatku těchto prvků se zvyšuje riziko poškození mrazy, suchem a chorobami. Nutnost a způsob hnojení závisí na místních půdních podmínkách. Hlavním účelem hnojení je pravidelný růst, syté zbarvení jehlic a hustá koruna. Největší vliv má hnojení druhý a třetí rok po výsadbě. V pozdější době je třeba hnojit velmi opatrně, abychom strom
60
příliš nestimulovali k růstu a tím dosáhli nežádoucích dlouhých prýtů a řídké koruny. Udržováním optimální výživy lze také zvýšit odolnost stromků vůči napadení škůdci a chorobami. Termíny přihnojování stromků jsou závislé na druhu a věku dřeviny, stavu růstu kořenů, počasí, půdě a složení hnojiva. Vždy je dobré hnojení provádět před obdobím srážek, aby došlo k lepšímu rozpuštění hnojiva. Všeobecně je nejvhodnější doba hnojení na jaře. Jednoduše rozpustná hnojiva se aplikují až tehdy, když už probíhá růst kořenů a dodávané živiny mohou být dřevinami přijímány. Dusíkatými hnojivy se nesmí hnojit příliš pozdě, aby stačilo dojít k vyzrání letorostů před zimou. Koncem léta je vhodné přihnojit draslíkem, čímž se dosáhne dozrání a zdřevnatění výhonů a zvýši se odolnost proti poškození mrazy a škůdci. Často se dělá tzv. hnojení před těžbou, které se provádí cca v září nebo říjnu roku těžby. Stromky tímto hnojením dostávají sytě zelenou barvu. Používají se hnojiva obsahující snadno rozpustný dusík jako například ledek vápenatý, dusičnan amonný, Cansol, DAM 390, Lovodam 30-28% atd. V tomto období už nevyvolají růst výhonů spojený s nebezpečím nedozrání ani vysoké dávky 50-100g k jednomu stromku. 4.3.2 Typy průmyslových hnojiv Průmyslová hnojiva dělíme podle rychlosti uvolňování jednotlivých látek na rychle nebo pomalu-rozpustná. Dále se dělí podle obsahu hlavní živiny na hnojiva dusíkatá, fosforečná, draselná, hořečnatá, vápenatá a vícesložková. Mezi nejčastěji používaná patří vícesložková hnojiva. Ta tvoří skupinu hnojiv, která obsahují dvě a více hlavních živin. Důležitou vlastností je vzájemný poměr obsažených živin (Richter, Hlušek, 1996). Hnojiva Silvamix Jedná se o hnojiva dlouhodobě používaná jak v ČR, tak v zahraničí. Jsou to speciální plná vícesložková hnojiva s vysokým obsahem živin a se specifickými užitnými vlastnosti. Mají pozvolné dlouhodobé uvolňování živin, které probíhá minimálně po dobu dvou let. Byla vyvinuta k přihnojování dřevin vysazovaných v imisních oblastech. Nyní jsou vyráběna pro široké spektrum využití jako lesnictví, okrasné zahradnictví, a i pro ovocné dřeviny. Jsou vyráběna v řadě různých typů, lišících se množstvím a zastoupením minerálních
61
živin: Silvamix, Silvamix Forte, Silvamix J, Silvamix W a další. Univerzální použití mají Silvamix a Silvamix Forte. Obsahují hlavní živinu dusík ve formě močovino-aldehydových kondenzátů. Na počátku hnojení se nevytváří nežádoucí vysoká koncentrace dusíku v půdním roztoku a nezvyšují se jeho ztráty z půdy. Obsah málo rozpustných podvojných fosforečnanů draselnohořečnatých zaručuje pozvolný účinek dalších základních živin: fosforu, draslíku a hořčíku. Řadí se mezi alkalická hnojiva s příznivým vlivem na úrodnost půdy. Neobsahují nežádoucí příměsi a souborem svých vlastností tak minimalizují negativní dopady průmyslových hnojiv jako např. únik živin do spodních vod a povrchových vod. Hnojiva řady Silvamix se vyskytují ve dvou formách – tabletované a práškové. Výhodnější a jednodušší je použití tabletované formy. Hnojivé tablety jsou o standardizované hmotnosti 10g. Tato gramáž umožňuje diferencované použití téměř ve všech oborech rostlinné výroby včetně lesnictví a vyhovuje požadavkům pro opakované hnojení kultur. Tablety se aplikují při výsadbě nejlépe od března do konce května. Pokládaní tablet na sníh není vhodné. Používají se 4-5 tablet ke každé sazenici. Tablety se pokládají na povrch a mírně se sešlápnou patou nohy pod povrch. Nejblíže je možné klást tablety 15 cm od obvodu kmene. Hnojivo hydrocomplex Jedná se o bezchlórné NPK hnojivo s hořčíkem se všestranným použitím. Hnojivo má rovnoměrné granulometrické složení s rychlou rozpustností a tedy i přijatelností pro rostlinu. Hnojivo PG MIX Toto hnojivo bylo vyvinuto k přípravě profesionálních substrátů. Kromě základních živin jako je dusík, fosfor, hořčík a draslík obsahuje i látky stopové jako bór, železo, měď, mangan, molybden a zinek. Používá se pro pěstování vánočních stromků v kontejnerech. Hnojivo Hydrocote Jedná se o řadu hnojiv s pomalým uvolňováním živin navazující na výživu hnojivem PG mix. Výhodou tohoto hnojiva je vysoká stabilita uvolňování živin, protože rychlost jejich uvolnění není závislá na vlhkosti půdy.
62
Ledek vápenatý Ca(NO3)2 Jedná se o granulovanou směs dusičnanu vápenatého s hydrátovou vodou a dusičnanu amonného. Obsahuje minimálně 15% dusíku a 28% oxidu vápenatého. Velmi rychle působí a snižuje kyselost půdy. Při jednorázovém použití vyšších dávek tohoto hnojiva hrozí velké nebezpečí vyplavování nitrátů do spodních vod (www.Agpjicin.cz, 2009). Magnitra Obsahuje 10% MgO a je velmi často používána a přidávána do jakýchkoliv postřiků. Důvodem častého použití je poměrně nízká cena. Způsobuje tmavé zbarvení jehlic.
63
5 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Územní vztahy Plantáže vánočních stromků, na kterých byl pozorován výskyt chorob, se nacházejí v obci Těrlicko, katastrální území Horní Těrlicko, obec s pověřeným obecním úřadem Havířov, okres Karviná, kraj Moravskoslezský. Nadmořská výška plantáží je 300 až 340 metrů nad mořem. V těsné blízkosti je Těrlická přehrada s rozlohou 267 ha. Geologické a geomorfologické poměry Plocha se nachází na alpinsky zvrásněných mezozoických horninách Hornoslezské pánve. Systém Alpsko-himalájský, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblast Zapadobeskydské podhůří, celek Podbeskydská pahorkatina, podcelek Těšínská pahorkatina, okrsek Hornožukovská pahorkatina Fytocenologické vztahy Fytogeografické členění- Beskydské podhůří. Potenciální přirozená vegetace Lipová dubohabřina Tilio-Carpinetum. Pedologie Půdní typ Kambiem, půdní druh jílovitá. Klimatické poměry Průměrná teplota 8,1-9oC, roční úhrn srážek 701-800mm (zařazení podle CHMU). Tab. č. 1 Klimatické hodnoty Klimatické data pro rok 2008, Mošnov Měsíc
Teplota v °C
Srážky v mm
Trvání slunečního svitu v hod
Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
1,9 2,9 4 9 13,9 18,3 18,6 18,5 13,5 10,1 6,2 1,7
28,9 11,5 30,3 43 81,7 77,1 158,5 102,96 71,7 23,8 13,8 43,1
62,8 83,7 122,4 146,8 202,2 258,4 210,6 239,6 138 116,4 55,7 55,4
64
Roční průměr teplot 9,9oC. Roční úhrn srážek 686,3mm. Roční suma trvání slunečního svitu 1692hod.
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
°C
180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Le de n Ú n Bř or ez e D n ub e Kv n ět e Č n er Č ve er n ve ne Sr c pe n Zá ří Ř íje Li st n o Pr pad os in ec
mm
Klimadiagram
Srážky v mm Teplota ve °C
Měsíce
Obr. č. 16 Klimadiagram Klimadiagram za rok 2008, Mošnov Tab. č. 2 Klimatické hodnoty Klimatické data pro rok 2009, Mošnov Měsíc
Teplota v °C
Srážky v mm
Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
-2,9 -0,2 3,6 12,4 14,7 16,4 20,3 19,5 15,6 8,3 6,6 0,2
19,5 34 83,4 9,4 79 150,6 112,9 43,6 12,5 70,2 59,7 41,1
65
Trvání slunečního svitu v hod 52,4 26,3 51,6 278,1 219,8 126,8 264,6 264,4 182,7 65,4 74,4 28,3
Roční průměr teplot 9,5 oC. Roční úhrn srážek 715,9 mm. Roční suma trvání slunečního svitu 1634,8 hod.
160 140 120 100 80 60 40 20 0
25 20 10
°C
15
Měsíce
Obr. č. 17 Klimadiagram Klimadiagram za rok 2009, Mošnov
66
Prosinec
Listopad
Říjen
Září
Srpen
Červenec
Červen
Květen
Duben
Březen
Únor
5
Leden
mm
Klimadiagram
0
Srážky v mm
-5
Teplota ve °C
6 METODIKA 6.1 Moravia les s.r.o. Firma Moravia les s.r.o., která poskytla své plantáže pro účel této diplomové práce je jednou z firem, které stály u počátku komerčního pěstování vánočních stromků na plantážích zřizovaných speciálně pro tyto účely v ČR. Své první plantáže založili v roce 1993 na ploše 10 ha. Své plochy neustále rozšiřovali až na nynějších 70 ha. Jejich plantáže se rozkládají v předhůří Moravskoslezských Beskyd v nadmořské výšce 250-400m. Největší plochu plantáží zabírá jedle kavkazská Abies nordmanniana Spach. Mezi další pěstované druhy patří smrk ztepilý Picea abies L., smrk pichlavý Picea pungens Engelm., dále jedle ojíněná Abies concolor Hopes., jedle bělokorá Abies alba Mill., borovice lesní Pinus sylvestris L., borovice černá Pinus nigra Arnold., jedli obrovskou Abies grandis Lindl. Na menších plochách dále pěstují borovici vejmutovku Pinus strobus L., jedli fraserovu Abies fraseri Poir., jedli vznešenou Abies procera Tender., douglasku tisolistou Pseudotsuga menziesii Franco. aj. Dále se firma zabývá také prodejem příslušenství jako jsou baličky vánočních stromků, síťoviny pro balení a stojany. Firma je členem Sdružení pěstitelů vánočních stromků. Samotné pěstování Vánočních stromků sebou přináší různá rizika a zisky až za poměrně dlouho dobu, proto je to pouze menší část zájmu firmy. Dále se zabývá také komplexní stavební činností, lesnictvím, lesním a okrasným školkařstvím, internetovými službami a zemědělskou činností. V posledních letech firma začala stromy prodávat i jako vzrostlé stromy s kořenovým balem, které vyrývá speciálním strojem Pazzaglia. Ekonomické zhodnocení takto prodaných stromů je o mnoho lepší. Z tohoto důvodu jsou veškeré plantáže evidovány a podléhají kontrole SRS. Prodej vzrostlých stromů z neevidovaných plantáží by byl nelegální.
67
6.2 Přípravné práce Přípravné práce spočívaly v nastudování charakteristických projevů napadení jednotlivými patogeny dle dostupné literatury. Dále v projití plantáží firmy Moravia les s.r.o. a výběru vhodných lokalit. Zjištění doby výsadby a typu sadebního materiálu na jednotlivých lokalitách. Dále bylo nutno v důsledku neaktuální dokumentace provést inventuru dřevin na vybraných plantážích.
6.3 Obecný popis zkoumaných ploch Všechny založené plochy mají podobné vlastnosti. Nacházejí se na vyvýšeném slunném místě, jsou poměrně rozsáhlé, rovinaté až mírně svažité. Místy se vyskytují nepatrné deprese. Působí poměrně homogenně (kromě plochy 5). Plochy dříve sloužily jako pastviny. Ve všech případech se jednalo o první výsadbu na dané ploše. Veškeré plochy jsou oploceny drátěným pletivem 190cm vysokým.
6.4 Popis jednotlivých ploch Plocha č. 1: Na této ploše se vyskytuje jedle kavkazská Abies nordmanniana Spach., vysazená v roce 2005 jako čtyřleté sazenice 2+2. Na ploše roste cca 46 500 stromků ve sponu 1,1x1,1m
Obr. č. 18 Plocha č. 1 Plantáž jedle kavkazské (Kovalský, 2009)
68
Plocha č. 2: Na této ploše se vyskytuje jedle ojíněná Abies concolor Hopes., vysázená v roce 2007 jako dvouleté semenáčky. Na ploše roste cca 5 300 stromků. Byly sázeny ve sponu 1,2x1,1m, ztráty na výsadbě jsou asi 45%. Důvodem je zřejmě použití slabého sadebního materiálu spolu s nedostatečnou ochranou proti buřeni. Plocha č. 3: Na této ploše se vyskytuje jedle obrovská Abies grandis Lindl., vysázená v roce 2007 jako 4leté sazenice 2+2. Na ploše roste cca 1 600 stromků ve sponu 1,1x1,3m. Plocha č. 4: Na této ploše se vyskytuje borovice černá Pinus nigra Arnold, vysázená v roce 2005 jako dvouleté semenáčky. Na ploše roste cca 10 100 stromků ve sponu 1,2x1,2m. Ztráty na výsadbě jsou asi 10%.
Obr. č. 19 Plocha č. 4 Plantáž borovice černé (Kovalský; 30. 5. 2009) Plocha č. 5: Tato plocha je asi 3km vzdálená od plochy 4. Vyskytuje se zde opět borovice černá Pinus nigra Arnold. Plocha je už přestárlá a byla i značně zanedbaná. Vysázená byla v roce 2002, použity byly 4leté sazenice. Nyní se vyskytuje asi 460 stromků ve skupinkách ve velmi nepravidelném sponu. Jedná se o jakési 4 prořídlé pruhy ohraničené a proložené jinými dřevinami. Plocha č. 6: Na této ploše se vyskytuje smrk ztepilý Picea Abies L., vysázený v roce 2003 jako 4leté sazenice. Na ploše roste cca 3400 stromků ve sponu 1x1m.
69
6.5 Založení zkusných ploch Stromy na zkusných plochách byly označeny žlutou stuhou, aby nedošlo k jejich záměně a byly snadno identifikovatelné. Plocha č. 1: Množství pozorovaných stromů bylo stanoveno podle vzorce jednoduchého výběrového dizajnu na 144, byl předpokládán podíl poškozených stromů 10% s mírou přesnosti +-5%. Zkusné plochy jsem volil po 12 stromcích a určil odstup cca 77m. Vzniklo tedy 12 zkusných ploch rovnoměrně rozmístěných po ploše. Plocha č. 2: : Množství pozorovaných stromů bylo stanoveno podle vzorce jednoduchého výběrového dizajnu na 80, byl předpokládán podíl poškozených stromů 5% s mírou přesnosti +-5%. Zkusné plochy byly zvoleny po 8 stromcích a určil odstup cca 36m. Vzniklo tedy 10 zkusných ploch rovnoměrně rozmístěných po ploše. Plocha č. 3: Vzhledem k malému množství stromů (základního souboru) byl počet pozorovaných stromů určen odhadem a to na 120 jedinců což je cca 7%. Zkusné plochy byly zvoleny po 12 jedincích. Vzniklo tedy 10 zkusných ploch rovnoměrně rozmístěných. Plocha č. 4: Množství pozorovaných stromů bylo stanoveno podle vzorce jednoduchého výběrového dizajnu na 76, byl předpokládán podíl poškozených stromů 5% s mírou přesnosti +-5%. Zkusné plochy byly zvoleny po 8 stromcích a určil odstup cca 54m. Vzniklo tedy 10 zkusných ploch rovnoměrně rozmístěných po ploše. Plocha č. 5: Vzhledem k malému množství stromů (základního souboru) byl počet pozorovaných stromů určen odhadem a to na 48 jedinců což je cca 10,5%. Zkusné plochy byly zvoleny po 3 jedincích. Vzniklo tedy 10 zkusných ploch rovnoměrně rozmístěných. V průběhu roku bylo na 50% provedeno vyvětvení spodních dvou přeslenů, tím se plochy rozdělily na 5A a 5B. Plocha č. 6: Na této ploše bylo hodnoceno napadení korovnicemi, tedy výskyt loňských a letošních hálek. Plocha má velikost 0,34ha. Vzhledem k tomu, že byly počítány jednotlivé hálky, což je mnohem pracnější než případné zařazení stromů do stupnice, byl určen počet
70
zkoumaných stromů odhadem a to na 27 kusů. Zkoumané stromy byly rovnoměrně rozmístěné po ploše v rozestupu cca 14x8m.
6.6 Hodnocení Na plochách č. 1, č. 2, č. 3, č. 4, č. 5 bylo pozorováno provádění ochranných opatření a výskyt houbových patogenů, škůdců nebo jiného poškození. Toto bylo kontrolováno ve 14ti denních až tří týdenních intervalech od začátku května do konce října roku 2009. Lokalita č. 5 byla monitorována již od podzimu roku 2008. V případě výskytu škodlivého činitele, byly odebrány vzorky, které byly následně prozkoumány v laboratoři. Dále byla hodnocena závažnost poškození dřeviny podle vytvořených stupnic. Hodnocení bylo prováděno pochůzkou, kdy byly prozkoumány výběrové stromy. Plocha č. 6 se stala zájmovou v srpnu a září, kdy bylo monitorováno otevírání hálek. Na této ploše se neprováděly žádné opatření (postřiky, vyžínání atd.). Práce s laboratorním vybavením byly prováděny v referenční laboratoři Státní rostlinolékařské správy na Ústavu ochrany lesů a myslivosti fakulty lesnické a dřevařské, Mendelovy univerzity v Brně. Pro zkoumání vzorků bylo použito lupy Olympus SZX 12 a optického mikroskopu Olympus BX 51.
6.7 Stupnice poškození Pro zjištění vývoje infekce byla vytvořena stupnice, která jednoduše popisuje rozvoj infekce podle míry defoliace a poškození jehlic na výběrových stromech. Jedle obrovská Abies grandis Lindl. Stupeň 0- jedinec bez jakýchkoli vnějších znaků poškození. Stupeň 1- jedinec se znaky poškození na horním přeslenu. Stupeň 2- jedinec se znaky poškození na horním i spodním přeslenu. Stupeň 3- jedinec se značnou ztrátou jehlic horního přeslenu a poškozením spodního přeslenem.
71
Borovice černá Pinus nigra Arnold Stupeň 0- jedinec bez viditelných známek poškození. Stupeň 1- jedinec se symptomy infekce na prvním přeslenu. Stupeň 2- jedinec se symptomy infekce na prvním a druhém přeslenu. Stupeň 3- jedinec se symptomy poškození na prvních třech přeslenech. Stupeň 4- jedinec se symptomy poškození na prvních čtyřech přeslenech.
72
7. VÝSLEDKY Výsledky terénního pozorování jsou rozděleny podle jednotlivých lokalit. Terénní zápisníky jsou umístěny v přílohách.
7.1 Lokalita č. 1 – jedle kavkazská Abies nordmanniana Spach 7.1.1 Poškození Na začátku května roku 2009 bylo cca 17% jedinců poškozeno částečným žloutnutím jehlic od středu koruny. Byl vysloven předpoklad, že se jedná o karenční poškození, které bylo podporováno významným nedostatkem srážek. Tento předpoklad se potvrdil, kdy po srážkách a následné kontrole stromků na začátku června nebylo poškození již tak výrazné. Mimo toto poškození jedna výběrová skupina stromů byla o poznání menší a žlutěji zbarvená než ostatní stromy na ploše. Jednalo se o jakési kolo, kde se stromkům zjevně nedařilo. Celkem byly takovéto kola 4 na celé lokalitě jedle kavkazské. Růst byl na lokalitě velmi nehomogenní. U postižených stromů nebyla vidět závislost na depresích terénu ani jiných obdobných faktorech. Za účelem určení příčiny tohoto poškození bylo rozhodnuto udělat rozbory půdy a jehličí. Vzorky byly odebírány koncem června a zaslány majitelem plochy na analýzu do VULHM Jíloviště Strnady. U jehličí byl zjišťován obsah živin a zátěžových prvků. U půdy bylo zjišťováno pH a obsah přístupných živin. Vzhledem k nepravidelnému rozložení srážek a především k suchým jarům v posledních letech by se dala předpokládat špatná výživa, způsobená nižší přístupností živin při nedostatečné vláze. Protiargumentem ovšem bylo nepravidelné rozložení těchto nepřirůstaných kol a normální růst okolních stromů. Možností by mohl být i výskyt nějakého zátěžového prvku. Celkem byly určeny 3 lokality, na kterých byly odebrány vzorky. 1 lokalita byla označena jako „lepší stanoviště“, zde stromky jevily průměrný růst. 2. lokalita byla označena jako „horší stanoviště“, zde stromky jevily horší růst a jehlice neměly sytou barvu. 3. lokalita byla označena jako „špatné stanoviště“, do této spadaly již výše zmíněné nepřirůstané a nažloutlé „kola“. Půda z lokality 1 byla středně až mírně kyselá, hodnota výměnného pH se pohybovala nad hodnotou 4. Obsah živin (P, Ca, K, Mg) v přístupné formě byl velmi dobrý. Dále
73
obsah analyzovaných těžkých kovů a zátěžových prvků nepřekračoval hodnoty přirozeného obsahu. Obsah živin zjištěný ve vzorku jehličí indikoval dostatečnou až dobrou úroveň výživy. Půda z lokality 2 byla mírně kyselá a i zde byly obsahy prvků v přístupné formě na velmi dobré úrovni. Obsah zátěžových prvků byl také pod stanovenými limity. Obsah živin zjištěný ve vzorku jehličí indikoval nedostatek dusíku a ve starším jehličí nedostatek hořčíku. Půda z lokality 3 byla mírně alkalická. Toto zjištění by se dalo určitě považovat za jeden z důvodů neúspěšného pěstování. Obsah živin byl dobrý až velmi dobrý. Obsah živin zjištěný ve vzorku jehličí indikoval nedostatek dusíku a ve starším jehličí nedostatek hořčíku. Chemická analýza teda neprokázala žádnou jednoznačnou příčinu pozorovaných problémů. K problémům s růstem zřejmě přispívá kombinace více nepříznivých faktorů. Jako největší problém se jeví vysoké pH půdy, které je na nepřirůstaných plochách. Je zde možnost, výstupu spodní vody. Dalším z faktorů, které snad přispěly k poškození dřevin, by mohly být silné holomrazy, kdy dojde k promrznutí svrchní vrstvy půdy a poškození kořenového systému. Takovéto holomrazy se vyskytovaly v prosinci 2008 a lednu 2009. Dalším nepříznivým faktem je, že se na lokalitě vyskytují těžší půdy, což může mít za následek negativní prokořeňování a zásobování rostliny vodou, kyslíkem nebo živinami. Na průměrných plochách už nebyl shledán žádny problém související s výživou. Přestup z lokality špatné na lokalitu, kde stromy rostly průměrně, byl poměrně rychlý. Tyto lokality byly od sebe vzdálené jen např. 10 metrů. Tyto poměrně rychle změny mohou souviset s předchozím využíváním této lokality před výsadbou plantáže vánočních stromků. Těsně před výsadbou zde byla pastvina. Nemůžeme ovšem určit jak dlouho zde tato pastvina byla a jak se zde hospodařilo dříve. Obr. č. 20 Karenční poškození Karenční poškození jedle kavkazské způsobené i nedostatkem srážek (Kovalský, 2009)
74
7.1.2 Ochranná opatření Jediným opatřením prováděným na této ploše bylo vyžínání. Toto bylo provedeno v průběhu roku 3x. Byl používán mulčovací traktůrek Crossjet. 7.1.3 Zhodnocení Nepřirůstavé stromy se vyskytují pouze na malé části, za pravděpodobnou příčinu lze označit lokální vysokou hladinu spodní vody. Potvrdilo se, že jedle kavkazská se jeví jako velmi vhodná dřevina pro vánoční stromky i do našeho podnebí, její nevýhodou je poměrně dlouhá doba růstu.
7.2 Lokalita č. 2 - jedle ojíněná Abies concolor Hopes. 7.2.1 Poškození Na této lokalitě nebylo v průběhu roku shledáno žádné poškození. 7.2.2 Ochranná opatření Jediným opatřením prováděným na této ploše byla ochrana proti buřeni. Toto bylo provedeno v průběhu roku 3x mechanizovaně a 1x chemicky. K mechanizovanému byl používán mulčovací traktůrek Crossjet. Chemický zásah byl proveden koncem října. Jednalo se o celoplošný postřik přípravkem Roundap Rapid za účelem utlumení růstu buřeně v následujícím roce. Množství postřikové jíchy 260 litrů a obsah přípravku 4,7 litrů – což je 3,6 l herbicidu na ha. 7.2.3 Zhodnocení Celkově plocha nezdařilá z důvodu vysokých ztrát vzniklých zejména v prvním roce po výsadbě. Toto bylo způsobeno zanedbáním ochranných opatření proti buřeni. Nyní růst není nijak omezován. Jedle ojíněná není ničím poškozována. Dřevina je to pro pěstování
75
vánočních stromků vhodná, což by se dalo říct, že se potvrdilo i na této ploše. Roste ovšem pomalu. Nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
7.3 Lokalita č.3 - jedle obrovská Abies grandis Lindl. 7.3.1 Poškození Zde se už od začátku pozorování vyskytovalo mírné poškození jehlic ve formě jakéhosi počínajícího mramorování. Toto zde bylo zaznamenáno mírně i minulý rok. Poškození se zpočátku projevovalo nenápadně na několika jedincích. Bylo lokalizováno převážně na horním přeslenu (vliv zde asi má i výška stromů, která je cca 50cm). V průběhu července se ovšem rapidně rozšířilo na 80% jedinců. Poškození následně postupovalo i na spodní přeslen a v konečné fázi docházelo k opadu jehlic horního přeslenu. Za účelem určení, zda se jedná o poškození způsobené houbovým patogenem, byly odebrány vzorky. Tyto byly vyšetřeny v referenční laboratoři Státní rostlinolékařské správy na Ústavu ochrany lesů a myslivosti fakulty lesnické a dřevařské, MZLU v Brně. Na vzorcích byla identifikována Rhizosphaera oudemansii Maubl. O této houbě je zatím poměrně málo známo a těžko volit nějaký způsob ochrany. Pokusný postřik Kuprikolem 50 jenž byl proveden neměl žádný výsledek. Dle literatury (Hartmann; Nienhaus; Butin; 2001): se tato houba vyskytuje hlavně na plantážích vánočních stromků a mladých výsadbách. Takovéto symptomy poškození byly zaznamenány i na jiných lokalitách s jedli obrovskou. V současné době se zdá jako nejlepší varianta tuto jedli na plantážích vánočních stromků vůbec nevysazovat a věnovat se raději jiným druhům jedlí. Pokud se ji rozhodneme pěstovat tak určitě ve vyšších nadmořských výškách.
76
Obr. č. 21 Poškození jedle obrovské
Obr. č. 22 Rhizosphaera oudemansii Maubl.
Poškození jedle obrovské způsobené
Spory Rhizosphaera oudemansii, velikost
Rhizosphaera oudemansii Maubl.
13-18 x 5-7 mikrometru (Kovalský, 2009).
(Kovalský, 2009). 7.3.2 Ochranná opatření Zde byla také prováděna ochrana proti buřeni a to stejným způsobem jako u Abies concolor. Tedy bylo provedeno v průběhu roku 3x mechanizovaně vyžínání a 1x chemický postřik. K mechanizovanému vyžínání byl používán mulčovací traktůrek Crossjet. Chemický zásah byl proveden koncem října. Jednalo se o celoplošný postřik přípravkem Roundap Rapid za účelem utlumení růstu buřeně v následujícím roce. Množství postřikové jíchy bylo 50 litrů s obsahem přípravku Roundap Rapid 0,9 litrů. V polovině srpna zde bylo provedeno pokusné ošetření plochy Kuprikolem 50 v koncentraci 0,5%, dávka jíchy byla cca 100 litrů, bylo použito smáčedla. U aplikace postřiků v srpnu se ovšem nedá očekávat valný účinek. Rozhodnutí provést aplikací fungicidů, bylo provedeno až na základě zjištění aktuální závažnosti poškození. V příštím roce by měla být udělána pokusná ochrana dříve a to v červnu. 7.3.3 Zhodnocení Jedli obrovská je krásný stromeček, který příjemně provoní celý byt. U nás ovšem asi nenalézá optimální podmínky, o čemž svědčí i naše plocha. Na naší lokalitě bylo nalezeno poškození houbou Rhizosphaera oudemansii Maubl. Symptomy poškození jsou běžné i na jiných lokalitách už z dřívějších dob. Firmě Moravia les se zatím nepodařilo vypěstovat
77
kvalitní vánoční stromek jedle obrovské. O nezdaru mluví i ostatní pěstitelé. Není zatím nalezen způsob ochrany a pěstování této jedle je tedy značné riziko. Počet poškozených stromů
70 60 50 40 30 20 10 0
120 100 Počet
Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3
80 Počet pošk. jedinců
60 40
12.10.2009
12.9.2009
12.8.2009
12.7.2009
12.5.2009
Datum
12.6.2009
0
27.10.2009
29.9.2009
13.10.2009
1.9.2009
15.9.2009
4.8.2009
18.8.2009
7.7.2009
21.7.2009
9.6.2009
23.6.2009
26.5.2009
20
12.5.2009
Počet jedinců
Průběh poškození
Datum
Obr. č. 23 Průběh poškození
Obr. č. 24 Počet poškozených stromů
Průběh poškození lokality č. 3
Počet poškozených jedinců Rhizosphaera
Rhizosphaera oudemansii v roce
oudemansii během roku 2009.
2009.
7.4 Lokalita č. 4 – borovice černá Pinus nigra Arnold 7.4.1 Poškození 1) Této ploše byla věnována značná péče a od toho se odvíjel i kvalitní zdravotní stav dřevin. Co se týká poškození houbou Mycosphaerella pini, tato byla nalezena pouze na jehlicích několika odumřelých jedinců z celé plochy 1,7 ha. Zde se jednalo o sekundární napadení, stromky byly už i značně poškozeny hmyzem, zřejmě smolákem mladinovým Pissodes castaneus Deg. 2) Koncem května byly letorosty napadené mšicí medovnicí borovou Cinara pini L. Poškození se nacházelo na dvou z deseti zkusných ploch. Tyto plochy byly blíže k dospělému porostu, který sousedil s plantáží. Po zjištění výskytu této mšice bylo okamžitě provedeno opatření za účelem její eliminace a to postřikem pirimorem 50 WG. Zvolená koncentrace 0,1% a orientační množství 300 l/ha. Postřik byl prováděn zádovým bateriovým postřikovačem. Zásah byl úspěšný a nebylo třeba jej opakovat. 3) Na konci září začaly žloutnout a odumírat jehlice a to od nejstarších ročníků. Docházelo k předčasnému odumírání 3. ročníku jehlic. Na jehlicích nebylo nalezeno žádné patogenní
78
poškození. Jednalo se tedy o senescenci jehlic způsobenou dlouhodobým suchem. Takto poškozeno bylo 55% jedinců na ploše.
Obr. č. 25 Poškození suchem Předčasná senescence borovice černé způsobená dlouhotrvajícím suchem (Kovalský, 2009) 7.4.2 Ochranná opatření Byl proveden zásah proti vyskytujícím se mšicím a to Pirimorem 50 WG. Zvolená koncentrace 0,1% a množství 300 l/ha. Datum provedení 14. června 2009. Postřik byl prováděn zádovým bateriovým postřikovačem. Dále byly na této lokalitě prováděny pravidelné postřiky Kuprikolem 50 jako prevence proti napadení červenou sypavkou. První postřik byl proveden 29. května, kdy jehlice byly narašené zhruba z ¼. Dále byly prováděny postřiky v těchto termínech:14. června, 11. července, 25. července a 22. srpna roku 2009. Jednotlivé termíny byly závislé na počasí a dostatku pracovních sil. Nebyl tedy dodržen 14ti denní interval. Koncentrace postřiků byla 0,5% a množství postřikové jíchy bylo 500 litrů při použití smáčedel.
79
Během roku bylo 2x provedeno vyžnutí plochy křovinořezy a 1. října byla provedena chemická ochrana proti buřeni přípravkem Roundap Rapid. Množství postřikové jíchy bylo 340 litrů s obsahem přípravku 6,8 litrů, zvolená koncentrace tedy byla 2%. Postřik byl proveden zádovými bateriovými postřikovači. 7.4.3 Zhodnocení Na této lokalitě se borovici černé daří, je to dáno vysokou péčí a tedy i zvýšením nákladů na její vypěstování. Plocha je pravidelně vyžínána a stromky jsou drženy pod takřka celoroční „fungicidní clonou“. Pokud stromkům, věnujeme už takovouto péčí, tak nás zde nejvíce trápí vyskytnutí poškození, které nemůžeme ovlivnit, to bylo například letošní sucho, které způsobilo předčasnou senescenci. Pokud by nastala tato situace v roce expedice stromků, musíme stromy na ploše ještě nejméně 1 rok předržet. U dřevin, kterým nemusí být věnována přílišná péče, nás předržení stromků tolik netrápí.
7.5 Lokalita č. 5 – borovice černá Pinus nigra Arnold 7.5.1 Poškození Zde byly stromky významně napadené červenou sypavkou. Byla snaha omezit projevy poškození a to pravidelným vyžínáním, a chemickými postřiky provedenými na konci května, na konci června a v půlce července. Dále byla polovina jedinců vyvětvena a plocha se tedy rozdělila na 2 sekce. I přes tyto opatření nebylo dosaženo cíle a stromky byly i na konci roku 2009 významně poškozeny. K výraznému zlepšení nedošlo ani u vyvětvených jedinců. Důvodem může být, že stromy jsou vysázeny v úzkých liniích obklopených převážně jedlemi. Tyto mají husté koruny. Vyvětvení tedy umožnilo zvýšené proudění vzduchu pouze ze dvou stran. Z grafů jde vidět, že sice došlo ke snížení počtů jedinců ve stupni 3 a 4 a jejich přesunutí převážně do stupně 2. Toto snížení ovšem není natolik významné, aby se vyplatilo provádět další nákladná ochranná opatření.
80
Obr. č. 26. Červená sypavka Borovice z plochy č. 5 napadená Dothistroma septosporum (Kovalský, 2009). 7.5.2 Ochranná opatření Na této ploše byl prováděn postřik fungicidním přípravkem Kuprikol 50 a to v termínech 29. května, 29. června a 13. července roku 2009. Postřiky byly prováděny zádovými bateriovými postřikovači. První postřik byl proveden při ¼ narašení jehlic. Koncentrace přípravku 0,5% s množstvím postřikové jíchy 50 litrů při použití smáčedla. Vyvětvení spodních přeslenů proběhlo začátkem dubna, bylo provedeno JMP. Vyvětvena byla systematicky jedna polovina plochy a to vždy spodní 3 přesleny. Vyžínání bylo provedeno 2x křovinořezy. 7.5.3 Zhodnocení Dá se konstatovat, že tato plocha byla už od začátku špatně založena. Několik tenkých pruhů proložených výsadbou jedlí snižuje proudění vzduchu. Vyžínání a vyvětvování přináší pouze poloviční efekt. Borovice černá potřebuje vzdušnou plochu a řidší spon. Snižuje se tak riziko červené sypavky. Nesmí se zanedbávat ochrana proti buřeni, jako bylo u této plochy v minulosti. Plocha je důkazem, že vypěstovat borovici černou bez
81
důkladné péče je v našich podmínkách takřka nemožné. Dlouhodobý rozvoj sypavky vede k vyholování větviček a vzniku tzv. „lion tails“. Vyvětvování spodních přeslenů by se nemělo vůbec připustit, je to až krajní řešení, které prodlužuje dobu vypěstování vánočního stromku. Před Vánoci roku 2009 byla tato lokalita vytěžena, bylo vybráno pár „špiček“ stromů, které nebyly příliš poškozeny jako vánoční stromky. Zbytek byl spálen. Červená sypavka Mycosphaerella pini E. Rostrup je významnou hrozbou pro plantáže borovice černé Pinus nigra Arnold. BO nevyvětvené 14 12 10 8
Podzim 2008
6
Podzim 2009
4 2 0 Stupeň 0
Stupeň 1
Stupeň 2
Stupeň 3
Stupeň 4
Obr. č. 27 Poškození sypavkou. Počet jedinců poškozených Dothistroma septosporum podle jednotlivých stupňů u nevyvětvených jedinců. BO vyvětvené 14 12 10 8
Podzim 2008
6
Podzim 2009
4 2 0 Stupeň 0
Stupeň 1
Stupeň 2
Stupeň 3
Stupeň 4
Obr. č. 28 Poškození sypavkou Počet jedinců poškozených Dothistroma septosporum podle jednotlivých stupňů u vyvětvených jedinců.
82
Pozn.: U vyvětvených jedinců, je třeba připočíst pro rok 2009 tři chybějící přesleny. Tedy stupeň 1 = stupeň 4.
7.6. Lokalita č. 6 – smrk ztepilý Picea abies L. 7.6.1 Poškození Na této ploše se vyskytovalo poškození způsobené korovnicí smrkovou Sacchiphantes abietis L. Tyto korovnice se zde mírně vyskytovaly již v roce 2008, tomuto poškození ovšem nebyla věnována příliš pozornost a hrozba rozšíření škůdce byla podceněna. Jedním z důvodů nezasáhnutí byl i fakt že se jednalo o již poměrně vzrostlé stromy a na ploše se už neprováděla žádná opatření jako ochrana proti buřeni. Dovnitř plochy se nechodilo a rozsah napadení unikal pozornosti. V následujícím roce se škůdce rozšířil do takových rozměru, že se stal pro plantáž takřka likvidační. Počet hálek v roce 2008 se pohyboval na většině stromů do 20ks. Byla ovšem nalezena malá skupinka stromů, na kterých bylo okolo 300 hálek. S určitou nadsázkou by se dalo říct, že se jednalo o ohnisko budoucího rozšíření. V roce 2009 byl průměrný počet hálek na jednom stromě už 120. Tento rozsah napadení způsobil vážné deformace habitu většiny stromků. Bylo přikročeno k likvidaci cca 40% nejvíce napadených stromků. Stromky byly spáleny v době před otevíráním hálek. Otevírání hálek započalo v polovině měsíce srpna, koncem srpna bylo otevřeno cca 50% a 10. září již byly otevřeny takřka všechny hálky. V první polovině září byl proveden postřik Pirimorem 50 WG. Další postřik je plánován na jaře. Od těchto opatření se očekává, že dojde k likvidaci škůdce a stromy se snad za 2-3 roky stanou opět prodejné. Počty hálek v jednotlivých letech byly korelovány v programu Statistika 7.0. Při porovnání počtu nových a starých hálek nebyla nalezena závislost. Pokud vezmeme silně napadené jedince z roku 2008 (250 a více hálek/strom)a tyto z korelace vyloučíme jako již vyčerpané a tedy pro korovnici neatraktivní je zde již prokázána závislost. Závislost byla také prokázána při porovnání celkového počtu hálek k hálkám starým.
83
Obr. č. 29 Poškozená lokalita č. 6 Lokalita č. 6 poškozená korovnicí smrkovou, viditelné jsou i pařízky po vyřezání nejvíce napadených jedinců (Kovalský, 2009). 7.6.2 Ochranná opatření 12. srpna 2009 zde bylo provedeno vyřezání nejvíce poškozených jedinců, jednalo se cca o 40%. Vyřezávání bylo provedeno JMP a stromky byly páleny přímo na ploše. Dále zde byl proveden postřik Pirimorem 50 WG a to 8. září. Zvolená koncentrace byla 0,1% a množství postřikové jíchy bylo 150 litrů. 7.6.3 Zhodnocení Stromy na ploše byly významně poškozeny. Důvodem byla nedostatečná kontrola plochy a podcenění napadení korovnicí. Plocha měla k tomuto napadení velkou predispozici, protože stromy na ploše jednoznačně trpí nedostatkem vláhy, o čemž svědčí poloviční délka jehlic, než je obvyklá na jiných stanovištích. Suchem stresované stromy jsou pro korovnice atraktivní. Smrk ztepilý se jeví pro pěstování vánočních stromků jako nevhodný, hlavním důvodem je nízká prodejní cena na trhu. Stromek by musel na ploše růst bez potřeby zvláštní péče. Značným rizikem je v posledních sušších letech rozvoj korovnic. Ty můžou plantáž kompletně zdecimovat. Když už na stromě vznikne větší počet hálek a začne být deformován habitus, stromek nelze zachránit. Provedená ochranná opatření se projeví až příští rok a lze jen doufat, že stromek se za pár let zahustí natolik, že poškození nepůjde poznat.
84
Bodový graf z nových proti starých Kopie - Korovnice 3v*27c nových = 128,5105-0,1925*x; 0,95 Int.před. 220 200 180 160
nových
140 120 100 80 60 40 20 -50 50 - 0,1925*x; 100 starých:nových: y0 = 128,5105 r = -0,3572; p = 0,0674; r2 = 0,1276
150
200
250
300
350
400
300
350
400
starých
Obr. č. 30 Korelace Závislost nových hálek z roku 2009 na hálkách z roku 2008. Bodový graf z celkem proti starých Kopie - Korovnice 3v*27c celkem = 128,5105+0,8075*x; 0,95 Int.před. 450 400 350
celkem
300 250 200 150 100 50 0 -50 0 50 + 0,8075*x; 100 starých:celkem: y = 128,5105 r = 0,8487; p = 0,00000; r2 = 0,7203
150
200
250
starých
Obr. č. 31 Korelace Závislost celkového množství hálek v roce 2009 na hálkách roku 2008.
85
Logaritmováno: Bodový graf z celkem proti starých Kopie - Korovnice 6v*27c celkem = 1,8815+0,2848*x; 0,95 Int.před. 2,8
2,6
celkem
2,4
2,2
2,0
1,8
1,6
1,4 -1,5 -1,0 -0,5 0,0 starých:celkem: y = 1,8815 + 0,2848*x; r = 0,8755; p = 0,00000; r2 = 0,7665
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
starých
Obr. č. 32 Korelace Závislosti celkového počtu hálek v roce 2009 proti na hálkách z roku 2008 po zlogaritmování. Bez nejvíce napadených: Bodový graf z nových proti starých Kopie - Korovnice 3v*27c nových = 86,2684+4,7988*x; 0,95 Int.před. 220 200 180 160
nových
140 120 100 80 60 40 20 -2 0 y = 86,2684 2 6 starých:nových: +44,7988*x; r = 0,5895; p = 0,0024; r2 = 0,3475
8
10
12
14
16
18
20
22
starých
Obr. č. 33 Korelace Závislost nových hálek z roku 2009 na hálkách z roku 2008 při vyloučení 3 výjimečně silně napadených jedinců.
86
Bodový graf z celkem proti starých Kopie - Korovnice 3v*27c celkem = 86,2684+5,7988*x; 0,95 Int.před. 240 220 200 180
celkem
160 140 120 100 80 60 40 20 -2 0 y = 86,2684 2 6 starých:celkem: +45,7988*x; r = 0,6614; p = 0,0004; r2 = 0,4375
8
10
12
14
16
18
20
22
starých
Obr. č. 34 Korelace Závislost celkového počtu hálek z roku 2009 na hálkách z roku 2008 při vyloučení 3 výjimečně silně napadených jedinců.
7.7 Ostatní zaznamenaná poškození Mimo poškození na těchto monitorovaných plochách se vyskytlo významné poškození na Abies concolor, kdy už u vzrostlých stromů určených na letošní expedici došlo k předčasné senescenci, a zrezivěly jehlice uvnitř koruny. Poškození bylo zaznamenáno koncem září a bylo způsobeno dlouhotrvajícím suchem. Stromy tedy nemohly být expedovány. Poškozeni byli i mladší plantáže, zde ovšem poškození nezpůsobilo žádnou ekonomickou újmu.
87
7.8 Orientační náklady na ochranu plantáže proti houbovým patogenům, škůdcům a buřeni 7.8.1 Výpočet přímých nákladů některých opatření Kalkulace nákladů proběhly ve spolupráci se spolumajitelem firmy Moravia les s.r.o. ing. Janem Šrotkem. Kalkulace mají orientační informativní charakter. Byla snaha brát vstupní hodnoty pro konkrétní případy pozorovaných ploch v daném roce. Tab. č. 3 Postřik Kuprikolem Postřik Kuprikolem 50, zádový bateriový postřikovač, BO černá - ochrana proti červené sypavce vzorová plocha 4.
Přímý materiál Osobní náklady Ostatní přímé náklady
postřiková jícha opravy a údržba
Plocha 4 Kč/1ha Kč/1,7ha 453 769 40 68
Plocha 4 suma/rok 3846 340
mzda
2320
3944
19720
zákonné pojistné odpisy doprava na pracoviště
789 200
1341 340
6705 1700
880
1496
7480
4681
7958
39791
Celkem přímé náklady
Pozn. Cena Kuprikol 175Kč/kg, osobní náklady 134Kč/hod (postřik) a 121Kč/hod (pomocník), trvání 16hod_ha a 8hod pomocník (3členná skupina), doprava 40km na pracoviště (Ostrava-Sedliště-Těrlicko, v dané lokalitě je totiž nedostatek kvalifikovaných pracovních sil), cena za 1km 11 Kč (doprava dodávkou), koncentrace přípravku 0,5, dávka 500l/ha, voda 30 Kč/q. Postřik proveden 5x ročně. Náklady na postřik Kuprikolem při použití zádových bateriových postřikovačů jsou 4861 Kč/ha. V případě 5 postřiků za rok se jedná o částku 24305 Kč/ha.
88
Tab. č. 4 Postřik Pirimorem WG Postřik Pirimorem WG, zádový bateriový postřikovač, BO černá - eliminace savého hmyzu, vzorová plocha 4
Přímý materiál Osobní náklady Ostatní přímé náklady
postřiková jícha opravy a údržba mzda zákonné pojistné odpisy doprava na pracoviště
Kč/1ha 430 40 2320 789 200
Plocha 4 Kč/1,7ha 731 68 3944 1341 340
880
1496
Celkem přímé náklady 4659 7920 Pozn. cena Pirimor WG 1400 Kč/l, osobní náklady 134 Kč/hod (postřik) a 121 Kč/hod (pomocník), trvání 16hod_ha a 8hod pomocník (3členná skupina), doprava 40 km na pracoviště (Ostrava-Sedliště-Těrlicko, v dané lokalitě je totiž nedostatek kvalifikovaných pracovních sil), cena za 1 km 11 Kč (doprava dodávkou), koncentrace přípravku 0,1, dávka 300l/ha, voda 30 Kč/q. Samostatný postřik proti savému hmyzu při použití zádových bateriových postřikovačů vyjde cca na 4659 Kč. Samostatný postřik se většinou na BO neprovádí a spojuje se s ochranným postřikem proti sypavce. Pak lze počítat pouze náklady na postřikovou látku. Samostatný postřik je častý na smrku, kde je zaměřen proti korovnicím. Tab. č. 5 Postřik Roundapem Postřik Roundap Rapid, zádový bateriový postřikovač, eliminace růstu buřeně, vzorová plocha 4. Plocha 4 Kč/1ha Kč/1,7ha postřiková jícha 1906 3240 Přímý materiál opravy a údržba 40 68 mzda 1740 2958 Osobní náklady zákonné pojistné 592 1006 odpisy 200 340 Ostatní přímé náklady doprava na 880 1496 pracoviště Celkem přímé náklady
5358
9108
Pozn. cena Roundap rapid 475 Kč/l, osobní náklady 134 Kč/hod (postřik) a 121 Kč/hod (pomocník), trvání 12 hod_ha a 6 hod pomocník (3členná skupina), doprava 40 km na pracoviště (Ostrava-Sedliště-Těrlicko, v dané lokalitě je totiž nedostatek kvalifikovaných pracovních sil), cena za 1 km 11 Kč (doprava dodávkou), koncentrace přípravku 2%, dávka 200l/ha, voda 30 Kč/q.
89
Postřiky herbicidem, proti buřeni vyjdou cca na 4680 Kč/ha. Opět zde největší částku tvoří mzdy. Vliv hraje i zvolená koncentrace přípravku. Tab. č. 6 Postřik Roundap mechanizovaně Postřik Roundap rapid, traktorem nesený postřikovač, eliminace růstu buřeně, vzorová plocha 2.
Přímý materiál Osobní náklady Ostatní přímé náklady
postřiková jícha PHM Opravy a údržba mzda zákonné pojistné odpisy traktor odpisy postřikovač
Kč/1ha 1716 175 150 288 98 505 100
Plocha 2 Kč/1,3ha 2231 228 195 374 127 657 130
3032
3942
Celkem přímé náklady
Pozn. cena Roundap rapid 475 Kč/l, osobní náklady 134 Kč/hod (traktorista) a 107 Kč/hod (pomocník), trvání 1,6 hod/ha (2členná skupina), doprava 20 km na pracoviště (Sedliště-Těrlicko), v dané lokalitě je totiž nedostatek kvalifikovaných pracovních sil), cena za 1 km 11 Kč (doprava dodávkou), koncentrace přípravku 1,8 %, dávka 200l/ha, voda 30 Kč/q, spotřeba PHM 7l/ha, cena PHM 25 Kč/l, odpisy na postřikovač počítají s jeho řídkým využíváním a odpisy na traktor odpovídají jeho dennímu využívání v různých činnostech. Cena postřiků přípravkem Roundap Rapid v koncentraci 1,7 % vyjde na cca 3037 Kč/ha. Ve snížené ceně oproti kalkulaci se zádovým bateriovým postřikem se promítá menší koncentrace přípravku a výrazně menší osobní náklady na zaměstnance. Tab. č. 7 Vyžínání Vyžínání křovinořezem, vzorová plocha 4.
Přímý materiál Osobní náklady Ostatní přímé náklady
pohonné hmoty opravy, údržba mzda zákonné pojistné odpisy doprava na pracoviště
Celkem přímé náklady
Kč/1ha 540 82 2700 918 220
Plocha 4 Kč/1,7ha 918 139 4590 1561 374
Plocha 4 suma/rok 1836 279 9180 3121 748
440
748
1496
4900
8330
16660
Pozn.:výkonnost cca 27 hod/ha, roční výkonnost jednoho křovinořezu cca 24 ha a roční odpis 5300, spotřeba cca 0,8 l/hod, cena paliva 25 Kč, osobní náklady 134 Kč/hod, doprava na pracoviště 20 km, cena 11 Kč/km, vyžínání na ploše provedeno 2x.
90
Vyžínání křovinořezem vyjde cca na 4900 Kč/ha. Největší položkou jsou zde osobní náklady na zaměstnance Tab. č. 8 Crossjet Mulčovací traktůrek crossjet, vzorová plocha 1.
Přímý materiál Osobní náklady Ostatní přímé náklady
pohonné hmoty opravy, údržba mzda zákonné pojistné odpisy doprava na pracoviště
Celkem přímé náklady
Kč/1ha 250 330 400 136 524
Plocha 1 Kč/5,7ha 1425 1881 2280 775 2987
Plocha 1 suma/rok 4275 5643 6840 2326 8960
440
2508
7524
2080
11856
35568
Pozn.: roční výkonnost traktoru je cca 105 ha, a roční odpis 55 000, výkon 4 hod/ha, spotřeba 10 l/ha, plocha byla vyžnuta 3x. Při použití umlčovacího traktoru jsou náklady ani ne poloviční a to 2080 Kč/ha. Je zde ovšem nutno vzít fakt že tráva v řádku mezi stromky není vyžnuta a je nutno plochu 1 ročně dočistit křovinořezem. Nutnost dočištění je tím větší, čím jsou stromky menší. 7.8.2 Zhodnocení Při provádění postřiků ručně bateriovými zádovými postřikovači jsou největší položkou osobní náklady na pracovníka. Tato technologie by měla být nahrazena nějakou víc moderní zvláště v případě firmy Moravia les s.r.o., která obhospodařuje poměrně velké plochy. Problémem zde ovšem je nedostatečné zpřístupnění plantáží pro traktorové technologie, tedy velký rozestup mezi linkami. Ve prospěch traktorových technologii také hraje fakt, že cena lidské práce bude neustále stoupat a už nyní je obrovský problém sehnat kvalifikované pracovníky, kteří by byli ochotni dělat tuto namáhavou činnost za rozumnou mzdu. Pokud se tedy firma nevezme ponaučení a nebude zakládat nové plantáže tak, aby bylo možno použít mechanizace při provádění postřiků, a nezakoupí vhodný postřikovač nebo rosič, kterým by šlo provádět preventivní postřiky proti sypavkám, bude mít velké problémy, aby udržela prodejní ceny s konkurencí jiných českých pěstitelů.
91
Postřiky herbicidem ručně se používají pouze v případě vyšších stromků, nad kterými už nejde přejet rameny postřikovače traktoru. Stejně tak vyžínání křovinořezem se používá pouze u ploch, kde se mezi stromky nedostane mulčovací traktůrek Crossjet. Nejvyšší položkou jsou zde opět osobní náklady na zaměstnance. U postřiku herbicidem traktorem neseným postřikovačem je daleko vyšší výkonnost než ručně a největší náklady jsou zde za postřikovou látku. Tuto technologii lze ovšem používat jen nad menšími stromky. U malých stromků se ovšem jeví rozumnější variantou používat mulčovací traktůrek, aby nedocházelo k přílišné degradaci půdy použitými pesticidy. K technologii firmy Moravia les by se dalo navrhnout zlepšení v použití přípravku Roundap klasik místo Roundap rapid. Náklady na postřikovou látku se výrazně sníží. Traktory používané u firmy nejsou ideální k provádění postřiků, jsou výkonnější než by bylo potřeba a spotřeba pohonných hmot je tedy větší. Výrazně by se dala zvýšit rychlost pojezdu v případě přesnější výsadby a lepšího zpřístupnění se snížením nutnosti skládání a rozkládání ramen na konci řádku. V případě kvalitní přípravy plochy a techniky by ani nebyl potřebný pomocný pracovník (opět skládání a rozkládání ramen, kvalitně seřízený a udržovaný postřikovač (trysky). Velkou položkou pro firmu Moravia les s.r.o je i doprava na pracoviště. Kdy většina plantáží je vzdálených 15-25 km od střediska výroby. Zde se nejedná jen o náklady na dopravu, ale také na neproduktivní čas pracovníků jedoucích ve vozidle. 7.8.3 Přímé náklady na vypěstování stromků Veškeré technologie byly brány od spolumajitele firmy ing. Šrotka a výpočty tedy přibližně sedí pro jejich technologii. Technologie ochrany proti buřeni byla brána jako plánovaná, stává se, že z časových důvodů není provedena úplně. Sníží se tak přímé náklady na ochranu, ale zase mohou vzniknout náklady na ošlapání stromků před vyžínáním, aby byly vůbec vidět, nebo může dojít ke ztrátě přírůstu. Vše záleží také na počasí. V sušších letech není třeba vyžínat tak často. Dále zde nejsou zakalkulovány náklady na ochranu proti škůdcům, tyto se provádějí jen v případě potřeby a pěstitel by s nimi měl také počítat. K přímým nákladům je dále nutné připočíst režie.
92
Tab. č. 9 Kalkulace BOČ Ekonomická kalkulace přímých nákladů na pěstování BO černé. Kč/1ks příprava půdy 0,84 cena sazenice 7,00 cena výsadby 1 sazenice 4,00 ochrana proti buřeni 7,23 oplocení 4,69 tvarový střih 11,41 chemické postřiky 13,14 řez, nakládka a expedice 34,00 přímé náklady 82,31 Výkupní cena stromku
190,00
Kč/1 ha 5000 41790 23880 43174 28000 51360 78416 102000 373620 570000
Na jeden ha 5970 stromků (4 uličky po 3,5 metru, spon 1,2x1,2), kompletní příprava půdy na sadbu je cca 5000 Kč, stříhání 300 stromků/směna a stříhá se průměrně 4500 stromků (hodně netvárné už se netvarují), což je 15 směn, osobní náklady 107 Kč, stříhá se cca 4 roky, postřiky se dělají 4x ročně v délce 4 let, ochrana proti buřeni se dělá během celé doby pěstování 8x crossjet, 3x chemie ručně a 2x křovinořez v nakládce je zahrnuta i balící síť a vše potřebné, zdárně se dopěstuje a prodá po 5 letech cca 3000 stromků. Ochrana proti buřeni je 7,23 Kč/ks a chemické postřiky 13,14 Kč/ks. Ochranné opatření u Borovice černé tedy dělají 20,37 Kč/ks, což je cca 25 % celkových přímých nákladů. Tab. č. 10 Kalkulace JDK Ekonomická kalkulace přímých nákladů na pěstování JD kavkazské. Kč/1ks 0,70 17,00 4,00 8,34 3,94 5,71 34,00 73,69
příprava půdy cena sazenice cena výsadby 1 sazenice ochrana proti buřeni oplocení tvarový střih řez, nakládka a expedice přímé náklady
Kč/1 ha 5000 120700 28400 59188 28000 30816 122400 394504
Výkupní cena stromku 265,00 954000 Na jeden ha 7100 stromků (4 uličky po 3,5 metru a spon 1,1x1,1), kompletní příprava půdy na sadbu je cca 5000 Kč, stříhání 300 stromků/směna a stříhá se průměrně 5400 stromků (hodně netvárné už se netvarují), což je 18 směn, osobní náklady 107 Kč, stříhá se cca 2 roky, ochrana proti buřeni se dělá během celé doby pěstování 13x crossjet, 6x chemie ručně, v nakládce je zahrnuta i balící síť a vše potřebné, zdárně se dopěstuje a prodá po 9 letech cca 3600 stromků.
93
Náklady na ochranu proti buřeni jsou 8,34 Kč/ks, což je cca 11% celkových přímých nákladů. Ochranné postřiky se pravidelně neprovádějí a těžko je kalkulovat. Tab. č. 11 Kalkulace SM Ekonomická kalkulace přímých nákladů na pěstování SM ztepilého. příprava půdy cena sazenice cena výsadby 1 sazenice ochrana proti buřeni oplocení tvarový střih řez, nakládka a expedice přímé náklady
Kč/1ks 0,70 6,50 4,00 5,02 3,94 5,71 34,00 59,88
Kč/1 ha 5000 38818 28400 35676 28000 30816 122400 289110
Výkupní cena stromku
110,00
396000
Na jeden ha 7100 stromků (4 uličky po 3,5 metru a spon 1,1x1,1), kompletní příprava půdy na sadbu je cca 5000 Kč, stříhání 300stromků/směna a stříhá se průměrně 5400 stromků (hodně netvárné už se netvarují), což je 18 směn, osobní náklady 107 Kč, stříhá se cca 2 roky, ochrana proti buřeni se dělá během celé doby pěstování 12x crossjet, 2x chemie ručně, v nakládce je zahrnuta i balící síť a vše potřebné, zdárně se dopěstuje a prodá po 6 letech cca 3600 stromků.
Ochrana proti buřeni vyjde na 5,02 Kč/ks, což je cca 8,5 %. Ochranné postřiky se pravidelně neprovádějí a těžko je kalkulovat. Tab. č. 12 Kalkulace SMP Ekonomická kalkulace přímých nákladů na pěstování SM pichlavého. příprava půdy cena sazenice cena výsadby 1 sazenice ochrana proti buřeni oplocení tvarový střih řez, nakládka a expedice přímé náklady
Kč/1ks 0,70 9,00 4,00 6,38 3,94 4,76 34,00 62,79
Kč/1 ha 5000 63900 28400 45310 28000 25680 122400 318690
Výkupní cena stromku
155,00
558000
Na jeden ha 7100 stromků (4 uličky po 3,5 metru a spon 1,1x1,1), kompletní příprava půdy na sadbu je cca 5000 Kč, stříhání 360stromků/směna a stříhá se průměrně 5400 stromků (hodně netvárné už se netvarují), což je 15 směn, osobní náklady 107 Kč, stříhá se cca 2 roky, ochrana proti buřeni se dělá během celé doby pěstování 9x crossjet, 2x chemie traktor, 2x postřik ručně a 2x křovinořez, v nakládce je zahrnuta i balící síť a vše potřebné, zdárně se dopěstuje a prodá po 7 letech cca 3600 stromků.
94
Ochrana proti buřeni tvoří 6,38 Kč/ks, což je cca 10 % celkových přímých nákladů. Ochranné postřiky se pravidelně neprovádějí a těžko je kalkulovat. 7.8.4 Zhodnocení Významnou roli v celkové ekonomice hraje cena sazenice. Vždy by se měl hledat nejlepší poměr ceny a kvality. Výsadba by se měla dělat na plantážích strojně. Plochy jsou pro tento typ výsadby většinou ideální. Výrazně se tím zvýší produktivita práce a náklady na výsadbu můžou být klidně poloviční. I když firma Moravia les s. r. o. provádí strojní výsadbu, bylo mi sděleno, že mám kalkulovat 4 Kč/ks, což je cena takřka jako pro ruční výsadbu. Tato cena je způsobena zřejmě takřka historickým sázecím strojem a nekvalifikovaností pracovníků. Na výsadby jsou najímáni málo produktivní brigádníci. Zde se tedy opět promítá problém nedostatku dostatečně kvalitních pracovních sil v okolí a neinvestování firmy do nových strojů. Roli může hrát také sadba do jílovité půdy. Dle informací od jiných pěstitelů by šla cena oplocení kalkulovat také daleko menší. Vše závisí na typu oplocení. Jestli se rozhodneme pro dřevěné dočasné, nebo stálé pletivo s kovovými sloupky, které je sice na pořízení dražší, ale vydrží nesrovnatelně déle. Co se týká tvarového střihu, zde je produktivita pracovníků firmy Moravia les s. r. o. velmi malá. Z vlastní zkušenosti i dle informací od jiných pěstitelů, pokud pracovník ostříhá 300-400 stromků za směnu, tak tam nemá co dělat. Produktivita by se měl pohybovat např. u borovice minimálně 800 ks/směna. Náklady za střih jde tedy snížit na polovinu. Zde se tedy opět setkáváme s problémem nedostatečně kvalifikovaných a motivovaných pracovníků. Náklady na řez, balení a expedici by se daly také výrazně snížit například použitím portálového traktoru Jutek, který má při těžbě výkonnost 7000ks/směna. Tato výkonnost je odzkoušena i firmou Baobab. Firma Moravia les s. r. o. má vysoké náklady na tyto operace způsobené i špatným zpřístupněním plantáží. V kalkulaci chybí hnojení, které provádí pouze v případě potřeby a to pomístně. Významnou roli hraje i výtěžnost, ta se dá výrazně zvýšit důkladnou péči o dřeviny i s hnojením. Výtěžnost u pěstitelů, kteří věnují stromkům systematickou péči je i 90% (SPVS, ústní sdělení). Výtěžnost firmy Moravia les s.r.o. se pohybuje pouze okolo 5060%. Zvýšené náklady na péči se větším pěstitelům určitě vyplatí, důležitá je vhodná mechanizace.
95
Mezi základní problémy firmy Moravia les s. r. o. tedy patří nedostatek kvalitních pracovních sil, manuální provádění operací z důvodu absence mechanizace a zastaralost používaných strojů. Tyto tři body se dají napravit. Faktorem, který není ideální, ale jeho náprava je nyní takřka nemožná, je vzdálenost a roztříštěnost plantáží od výrobního střediska. 7.8.5 portálový traktor Dá se říci, že největší vliv na cenu prováděných ochranných opatření má zvolená technologie. Ta je odvislá od množství obhospodařovaných ploch. Je spousta různých strojů používaných na chemické postřiky, hnojení a mulčování. Pro klasickou zemědělskou techniku je problém se mezi či ke stromkům dostat. Při zakládání plantáže je třeba vědět, jaké stroje budou během pěstování používány, aby mohl být zvolen vhodný rozestup a šířka linek. Jako velmi zajímavé řešení se jeví nákup dánského portálového traktoru Jutek, který je speciálně vyvinut pro plantáže vánočních stromků. Tento traktor je navržen tak, aby byl schopen vykonávat většinu činností potřebných pro vypěstování stromku. Pěstitel si koupí základní stroj (dvouřádkový) za cca 800 000 Kč a následně si přikoupí potřebné nástavce například „shaping“ za cca 50 000 Kč. (Šrotek, nepubl.) Tento stroj dle zvolených nástavců dokáže dělat chemické postřiky herbicidy s pomocí ochranných krytů, mulčovat, provádět celoplošné postřiky, aplikovat hnojivo, odfrézovávat spodní přesleny, tvarovat stromky hydraulickými „nůžkami“ či těžit kotoučovou pilou. Některé operace jde spojit do jednoho přejezdu po ploše např. hnojit a tvarovat zároveň. Tyto traktory Jutek se vyrábí jedno až pěti řádkové. Nejlepší variantou se zdá dvouřádkový „easy trac“, při víceřádkové variantě je obtížné uhlídat, aby jel stroj ve všech řádcích přesně. Samozřejmě si zákazník může navolit různá provedení např. s krytou kabinou nebo bez kryté kabiny. Dle informací ze Sdružení pěstitelů vánočních stromků jsou v ČR zatím tři tyto portálové traktůrky. Jeden vlastní i firma Baobab a tento traktůrek je zde vytížený na 100%. Jsou s ním velice spokojeni. Dle údajů udávaných prodejcem by tento stoj dokázal svým výkonem výrazně snížit cenu prováděných operací na plantáži. Jeho pořizovací cena je vysoká, ale pokud pěstitel má v plánu svou činnost rozvíjet a stromy pěstovat ve větším rozsahu, měl by se zamyslet
96
nad celkovou ekonomikou. Dá se navíc předpokládat, že cena lidské práce neustále poroste, nemluvě o rostoucím problému nalezení dostatečně kvalifikovaných pracovníků ochotných pracovat za všech okolností počasí. Firma Moravia les s.r.o. by také potřebovala dokoupit dostatečnou mechanizaci. Většinu operací dělají ručně. Ziskovost pěstování je o dost menší. Provádět např. chemické postřiky proti sypavce nebo korovnicím ručně je velmi nákladné a taky u zaměstnanců neoblíbené. Zaměstnanci jsou přímo vystaveni postřikové kapalině, nosit 20l postřikovač celý den na zádech je velmi namáhavé. Je zde i riziko úrazu, plocha není rovná (mraveniště, díry po expedovaných stromech s kořenovým balem) a pro dosažení alespoň nějaké produkce zaměstnanec nemá čas sledovat terén pod nohama. Pořízení mechanizace by zvýšilo hygienu práce. Firma se ovšem bojí následného financování této investice.
7.9 Návrh ochrany a pěstování pro jednotlivé dřeviny Samozřejmostí pro všechny dřeviny je vhodná volba lokality, kvalitní sadební materiál a správně provedená výsadba. Důležitý je řidší spon, a pravidelné vyžínání buřeně, aby bylo umožněno dostatečné proudění vzduchu jako prevence proti sypavkám. Nesmíme zapomenout na dokonalé zpřístupnění pěstebních ploch pro zvolenou mechanizaci. Níže uveden je pouze vzorový návrh, který se bude lišit podle stanoviště, technologie atd. Datum jednotlivých opatření a postřiku je třeba upravit podle průběhu počasí a případnou aplikaci o několik týdnů posunout. Stejně tak ochrana proti buřeni se bude vyvíjet podle intenzity jejího růstu v závislosti na průběhu počasí. Uvedená opatření proti hmyzím škůdcům a chorobám provádět pouze v případě předpokladu jejich výskytu. Proti sypavkám na borovici nutno stříkat preventivně. Hnojení bude závislé na vlastnostech půdy a mechanizaci. Pokud je možnost spojit hnojení společně s jinou operací u víceúčelových strojů hnojí se více. Před založením plantáže je tedy vhodné udělat půdní rozbory, zjistit hodnotu pH, hladinu podzemní vody a zvážit vhodnost lokality vzhledem k přístupnosti pozemku v zimním období, kdy dochází k vlastní těžbě a odvozu stromků na místa určená k jejich prodeji.
97
Jako návrh správně zvolené technologie se nejlépe jeví rozestup řádků 125cm, spon v řádku cca 1m (u BO větší) a šířka oddělení 18 m (pro běžně dostupné postřikovače, ale konkrétní příklady se budou různit). Šířka cest 4m. 7.9.1 Borovice DUBEN – na konci měsíce postřiky proti Rhyacionia buoliana (Denis a Schiffermüler) na přezimující larvy v pupenech přípravkem Pirimor 50 WG. Postřik herbicidním přípravkem např. Roundap Rapid. KVĚTEN- od poloviny měsíce se provádí pravidelné postřiky proti Mycosphaerella pini E. Rostrup, (Mycosphaerella dearnessii M. E. Barr.) Postřiky se provádí ve 14ti denních intervalech do konce srpna dle Seznamu registrovaných přípravků pro ochranu lesa. Při teplém počasí pěstitelé provádí postřik i v září. Od poloviny měsíce (výhony 2-3 cm dlouhé) se provádí postřiky proti Melampsora pinitorqua Rostr. přípravkem Impact. Postřiky se provádí v 10-14ti denních intervalech 45x. Postřiky proti housenicím Neodiprion sertifer Geoffroy. Používají se insekticidy jako např. Vaztac 10 SC, Karate Zeon 5 CS, Hnojení vícesložkovým hnojivem NPK ČERVEN – tvarování a střih. ČERVENEC- od poloviny měsíce preventivní postřiky proti Lophodermium pinastri Chevall., Lophodermium seditiosum Minter, Cyclaneusma minus DiCosmo, Sphaeropsis sapina Dyko. Při větším výskytu začít stříkat už začátkem měsíce. Provádí se ve 14ti denních intervalech do konce srpna dle Seznamu registrovaných přípravků pro ochranu lesa. Dle praxe pěstitelů se ale začíná s postřiky již začátkem června a provádějí se někdy až do konce září. Mechanické vyžínání buřeně SRPEN – na konci měsíce aplikujeme na vylíhlé housenky Rhyacionia buoliana (Denis a Schiffermüler) přípravky jako Karate Zeon 5 CS nebo biopreparát Biobit WP
98
ZÁŘÍ – postřik herbicidním přípravkem např. Roundap Rapid. Hnojení Mg, například Magnitrou. 7.9.2 Smrk BŘEZEN – hnojení dusíkem DUBEN – na konci měsíce se aplikuje postřik insekticidy jako Karate Zeon 5 CS nebo Trebon 30 EC proti Oligonychus ununguis (Jacobi). Postřiky se 2-3x opakují v 10-14ti denních intervalech. Postřiky proti molovkám Argyresthia systémovým hloubkovým insekticidem Pirimor 50 WG. Postřik herbicidem např. Roundap Rapid KVĚTEN - od poloviny měsíce aplikujeme fungicidní postřiky proti Lophodermium piceae Höhn, Lirula makrospora Darker. Postřiky provádíme v cca 14ti denních intervalech do konce června. Pozn. napadení těmito patogeny se vyskytuje minimálně. Provádí se postřik fungicidem proti Chrysomyxa abietis Unger. Na začátku měsíce se provede postřik proti Sacchiphates abietis L., Sacchiphates viridis Ratzeburg insekticidními přípravky jako Karate Zeon 5 CS nebo Pirimor 50 WG. Od začátku měsíce se kontroluje výskyt Liosomaphis abietina Walker a to až do srpna a při zjištění příznaků se ihned aplikuje insekticid např. Karate Zeon 5 CS nebo Pirimor 50 WG. Na konci měsíce insekticidní postřiky proti nejmladšímu stádiu Pristiphora abietina Christ. Používají se přípravky Vaztac 10 SC, Karate Zeon 5 CS a další. Na konci měsíce postřiky proti Zeiraphera griseana Hübner. Používá se např. Alfametrin. Hnojení vícesložkovým hnojivem NPK. ČERVENEC – mechanické vyžínání buřeně. ZÁŘÍ – postřik herbicidem např. Roundap Rapid
99
Postřik proti Sacchiphates abietis L., Sacchiphates viridis Ratzeburg insekticidními přípravky jako Karate Zeon 5 CS nebo Pirimor 50 WG. Hnojení Mg, například Magnitrou. LISTOPAD – tvarování a střih 7.9.3 Douglaska DUBEN – postřik herbicidem např. Roundap Rapid. KVĚTEN - ošetření přípravky na bázi mancozebu proti Phaeocryptopus gaeumannii Petr. První postřik se provede, když jsou jehlice v polovině své délky a druhý postřik se opakuje za 10-14 dni. V polovině měsíce ošetření přípravky na bázi mancozebu proti Rhabdocline Pseudotsugae Syd. Postřiky se opakují v 10-14ti denním intervalu 3-4x Hnojení vícesložkovým hnojivem NPK. ČERVENEC – mechanické vyžínání buřeně. ZÁŘÍ – postřik herbicidem např. Roundap Rapid. Hnojení Mg, například Magnitrou. LISTOPAD – tvarování a střih.
7.9.4 Jedle BŘEZEN – hnojení dusíkem DUBEN – postřik herbicidem např. Roundap Rapid KVĚTEN – na začátku měsíce postřik proti Phyllobius arborator Herbst. přípravkem Vaztak. Postřiky proti Pucciniastrum epilobii G. H. Otth fungicidním přípravkem např. Novozir MN 80 New. V případě potřeby se postřik opakuje za 3 týdny.
100
Od poloviny měsíce provádíme postřiky proti Dreyfusia nordmannianae Eckstein insekticidy jako Karate Zeon 5 CS nebo Pirimor 50 WG. Od poloviny měsíce a v červnu sledovat výskyt mšic např. Cinara curvipes (Patch)v případě výskytu ihned provést postřik insekticidy jako Karate Zeon 5 CS nebo Pirimor 50 WG. Hnojení vícesložkovým hnojivem NPK. ČERVENEC – mechanické vyžínání buřeně. ZÁŘÍ – postřik herbicidem např. Roundap Rapid Hnojení Mg, například Magnitrou. V druhé polovině měsíce postřik proti Dreyfusia nordmannianae Eckstein insekticidy jako Karate Zeon 5 CS nebo Pirimor 50 WG. LISTOPAD – tvarování a střih.
101
8 DISKUZE Prvním krokem nutným k založení plantáže je výběr správné plochy. Černý, Neruda, Lokvenc udávají ve své knize Pěstování vánočních stromků, která je takřka jedinou tuzemskou publikací zabývající se pěstováním vánočních stromků, základní pravidla pro založení plantáže. Těmto pravidlům ovšem často není věnována patřičná pozornost a plantáže se zakládají všude, kde to jen trochu jde. Takto byly založeny i některé starší mnou pozorované plochy. Chybí zpevněné příjezdové cesty, plantáže jsou dosažitelné pouze terénním automobilem, či traktorem. Stromky jsou vysazovány tzv. „až k plotu“ s cílem úplného využití draze zakoupené půdy. Následně u použití mechanizace jsou při otáčení stromky poškozovány. Proč to tedy většina pěstitelů dělá špatně, když by se dalo říct, že to jsou logické věci? Například firma Moravia les se snaží nyní vybudovat na plantáží základní kostru zpevněných cest. I když používají stavební suť, náklady na tuto investici jsou ohromné. Kdyby si uvědomili všechny problémy s dopravou na plantáže již dřív, určitě by nezakoupili pozemky bez příjezdových cest. V létě všechny pozemky vypadají poměrně dostupně, ale koncem podzimu, kdy se stromky těží a je deštivo, byly pozorované plochy dostupné pouze traktorem a po několika přejezdech vznikaly na ploše vyjeté blátivé koleje. Dále by pěstitel měl věnovat pozornost vlastnostem půdy. Při nejmenším alespoň orientačnímu posouzení půdního druhu a pokusit se o odhad podle rostoucí vegetace. Otázkou je jestli se vyplatí dělat rozbory půdy? Výsledky se totiž poměrně často dosti liší i na malém území. Což může být dáno předchozím využíváním převážně zemědělských půd, na kterých jsou plantáže zakládány. Dá se předpokládat, že s rostoucími zkušenostmi a se stoupajícími nároky na kvalitu stromku budou pěstitelé věnovat větší pozornost půdním vlastnostem Dalším důležitým krokem je výběr dřeviny. Která je nejlepší? Jako vhodná dřevina se jeví jedle kavkazská Abies nordmanniana Spach nebo jedle ojíněná Abies concolor Hopes. Problémem je ovšem poměrně vysoká pořizovací cena a malá dostupnost tuzemských sazenic. Nejsou ovšem potřebné nějaké zvláštní následné náklady na péči. Následnou výhodou je vyšší prodejní cena vánočního stromku. Tato jedle je k nám importována často z Dánska ve velmi vysoké kvalitě. Opakem se zdá být jedle obrovská Abies grandis LINDL, která trpí houbovými chorobami. Firma Moravia les s.r.o. se už několikrát pokusila tuto jedli vypěstovat na
102
různých lokalitách a vždy bez nějakého většího úspěchu. Všude popisuje skvrnitost, odumírání a částečný opad jehličí. Poškození bylo připisováno Kabatina abietis Pehl. Na lokalitě pozorované v této diplomové práci byl na takovýchto jehlicích identifikován patogen Rhizosphaera oudemansii Maubl. a napadení Kabatina abietis Pehl. se tedy nepotvrdilo. S podobným poškozením se často potýkají i jiní pěstitelé. Ti mluví také výskytu napadení s podobnými příznaky a připisují ho Kabatina abietis Pehl. Možná by bylo zajímavé prozkoumat více vzorků a zjistit zdali není vliv Kabatina abietis Pehl. mezi pěstiteli přeceňován. Pravděpodobně by se na těchto jehlicích nalezli i jiní patogeni jako např. Pestalotia sp. či Valsa sp. Proti těmto patogenům zatím nejsou známy účinné ochranné opatření. Otázkou tedy je jestli se v našich podmínkách vyplatí, jinak perspektivní rychle rostoucí a krásně vonící jedle obrovská Abies grandis Lindl, pokoušet vůbec vypěstovat? Někteří pěstitelé jsou pevně přesvědčeni, že ne a raději se věnují perspektivnější jedli kavkazské Abies nordmanniana Spach. Nejozdobnější jedle, jako jedle fraserova, balzámová a vznešená, na kterých je založeno pěstování vánočních stromků v USA a Kanadě, se u nás neobjevují. Jedle balzámová a vznešená i nás nemají vhodné klimatické podmínky. Jedle fraserova by však u nás být pěstována mohla. Borovice černá Pinus nigra Arnold i borovice lesní Pinus sylvestris L., jsou ohrožovány různými druhy sypavek. Největším rizikem se jeví červená sypavka Mycosphaerella pini E. Rostrup na borovici černé. Péče o tyto dřeviny je velmi nákladná, což se musí projevovat na prodejní ceně vánočních stromků. Otázkou je jestli je nutné držet stromky takřka celoročně pod „fungicidní clonou“, tedy aplikovat postřiky v 14ti denních intervalech cca od poloviny května do konce srpna, nebo jestli stačí postřik aplikovat v polovině narašení jehlic a následně jej jednou až dvakrát opakovat? S úspornější aplikací ovšem nemá firma Moravia les s.r.o. dobré zkušenosti. Někdy se jim ale nepodaří dodržet 14ti denní intervaly a přesto se na udržovaných plochách neobjevilo poškození. Je třeba také brát v potaz i okolní podmínky, založení plantáže a spon sazenic. Smrk ztepilý Picea abies L. je snadno dostupný, cena sazenic je nízká, rizikem jsou zde korovnice. V případě, že je nutné provádět ochranné opatření, je potřeba zvýšit prodejní cenu, a to je vzhledem ke konkurenci, kterou představují stromky z prořezávek velmi obtížné. Dá se předpokládat, že se zvyšující se nabídkou kvalitních stromků bude poptávka po tomto druhu klesat, protože jeho jehlice rychle opadávají. Lépe je na tom smrk pichlavý Picea pungens Engelm. Tento smrk má navíc tu výhodu, že není třeba jej oplocovat a nepotřebuje tedy takřka žádnou péči, krom vyžínání v prvních letech. Proto se
103
těší u pěstitelů čím dál větší oblibě. Otázkou je co udělá prodejní cena, když se za 7-8 let budou všichni pěstitelé snažit prodat smrk pichlavý? Bude dostatečná poptávka? Od ostatních pěstitelů se během roku začaly objevovat informace o problémech na smrku pichlavém, které připisují neznámému houbovému napadení. I když zkusná plocha se smrkem pichlavým nebyla založena. Byl zdravotní stav smrku pichlavého na plantáži v Těrlicku několikrát během roku kontrolován pochůzkou. Žádné poškození zde nebylo nalezeno. Možné choroby a škůdci ovlivňují značně volbu dřeviny, péči v průběhu růstu a nakonec i prodejní cenu vánočního stromku. Dá se předpokládat, že se můžou objevit nové choroby a škůdci, které můžou situaci úplně změnit. Nynějším potencionálním novým rizikem může být červená sypavka na smrku pichlavém Picea pungens Engelm., která byla zatím identifikovaná na smrcích pichlavých sousedících s napadenými borovicemi černými. Dále třeba mšice medovnice křivonohá Cinara curvipes Patch., která škodí na introdukovaných jedlích. Její výskyt byl poprvé zaznamenám v ČR v roce 2006. Nebo listohlod stromový Phyllobius arborator Hbst., který byl identifikován jako škůdce na jedné větší plantáži jedle kavkazské Abies nordmanniana Spach. v jižních Čechách. Nových chorob a škůdců v ČR neustále přibývá, je však otázkou jestli je to zapříčiněním otevření hranic po roce 1990, změnou klimatu nebo jen zvýšením vědeckého průzkumu. Ochranná opatření a jejich úspěšnost jsou někdy sporná. Příčinou může být špatně založená plocha, nedostatečné vyžínání buřeně, vysoká stresová zátěž rostlin nebo nedostatečné, nevhodné nebo nekvalitní provedení postřiků. Myšlenka, že při poškození rostlin se identifikuje patogen a ten se pak jednoduše chemicky zničí, je naprosto mylná. Příkladem může být borovice černá Pinus nigra Arnold, zasázená v hustém sponu. Takto založený porost už má předpoklad k napadení červenou sypavkou Mycosphaerella pini E. Rostrup. Tato sypavka je velkou hrozbou pro plantáže vánočních stromků. Pokud se během pěstování přidají další nepříznivé faktory jako nevyžnutá buřeň či nepříznivé klimatické podmínky choroba může být tak razantní, že chemické postřiky nepomůžou a je to jen mrhání peněz. Při hustém porostu se dá předpokládat, že postřiky nebudou provedeny správně, fungicidem nebudou zasaženy i starší ročníky jehlic při kmeni a to postřikem svrchu i ze spodní strany. Důležité tedy opravdu je, kde a jak bude porost založen. Kolik pěstitelů tedy má zvládnutou technologii pěstování od výběru plochy, přes pěstování a sklizeň, když u firmy Moravia les s.r.o., která stála u zrodu pěstování vánočních stromů v ČR, tuto technologii propracovánu stále nemají? Českým pěstitelům bude ještě dlouho
104
trvat než se dostanou na úroveň např. svých dánských kolegů. Velkou úlohu bude hrát i míra pořádaných vzdělávacích akcí pro pěstitele. Zatím se u nás pouze konají tak 2 dny v roce školení pod záštitou Sdružení pěstitelů vánočních stromků. Od ostatních pěstitelů se během roku začaly objevovat informace o problémech na smrku pichlavém, které připisují neznámému houbovému napadení. I když zkusná plocha se smrkem pichlavým nebyla založena. Byl zdravotní stav smrku pichlavého na plantáži v Těrlicku několikrát během roku kontrolován pochůzkou. Žádné poškození zde nebylo nalezeno.
105
9 ZÁVĚR Od podzimu roku 2008 byla sledována jedna plocha a od jara 2009 pak dalších pět ploch s výsadbou vánočních stromků v obci Těrlicko. Zastoupeny byly plochy s jedlí kavkazskou Abies nordmanniana Spach., jedli obrovskou Abies grandis Lindl., jedlí ojíněnou Abies concolor Hildebr., smrkem ztepilým Picea abies L. a dvě plochy s borovicí černou Pinus nigra Arnold. Plochy byly navštěvovány zhruba ve čtrnáctidenních až třítýdenních intervalech a byl pozorován zdravotní stav dřevin. Při výskytu poškození byly odebrány vzorky za účelem identifikace. Poškozené stromy byly zařazeny podle stupnice poškození. Jedle kavkazská nebyla napadena žádným škůdcem či houbovým patogenem, vyskytovaly se zde lokálně problémy s výživou. U jedle obrovské se vyskytlo významné napadení houbou Rhizosphaera oudemansii. Jedle ojíněná nebyla po celou dobu sledování ničím poškozována. Smrk ztepilý byl napaden korovnicí smrkovou, napadení bylo tak masivní, že bylo nutno část stromů vyřezat a spálit. Na zbylé stromy byl aplikován postřik Pirimorem 50 WG. Jedna lokalita borovice černé byla chráněna proti napadení červenou sypavkou preventivními postřiky Kuprikolem 50. Bylo provedeno celkem 5 postřiků během roku. Červená sypavka Mycosphaerella pini E. Rostrup se zde nevyskytla. Ovšem v květnu byla plocha napadena medovnicí borovou Cinara pini L. Toto napadení bylo naštěstí včas odhaleno a byl proveden úspěšný postřik Pirimorem 50 WG. Na podzim bylo nakonec stejně poškozeno 55% jedinců suchem, kdy došlo k předčasnému opadu 3. ročníku jehlic. Druhá lokalita byla výrazně napadena červenou sypavkou Dothistroma septosporum, na této ploše se napadení vyskytovalo již delší dobu, byly zde zkoušeny jak chemické postřiky tak i vyvětvení spodních přeslenů. Žádné z těchto opatření nemělo požadovaný efekt. Důvodem může být již od počátku špatně založená plocha. Plocha byla přes zimu 2009/2010 vyřezána a zatím bude ponechána bez nové výsadby do doby, než budou sklizeny okolní jedle. Porovnat tyto dvě plochy z hlediska efektu postřiků nelze, protože byly odlišně založeny. Celkově lze tedy říci, že během roku byly způsobeny významné škody na plochách s jedli obrovskou a smrkem ztepilým. Jedna lokalita borovice černé bude vyřezána z důvodu masivního napadení červenou sypavkou. Druhá lokalita borovice černé vyžaduje velké investice na pravidelné postřiky. Dobře se vyvíjí plocha s jedlí ojíněnou a až na malé výjimky i jedlí kavkazskou.
106
Po ekonomickém zhodnocení se nejlépe jeví pro pěstování na plantážích jedle kavkazská, nebo jedle ojíněná. Naopak nejméně vhodnou dřevinou je smrk ztepilý. Ochranné opatření proti sypavkám na borovici tvoří značnou část nákladů na vypěstování stromků, toto je ovšem velmi závislé na použité technologii, a pokud by byly plantáže správně zpřístupněné s možností použití mechanizace, náklady by se určitě snížily. Největší část zde totiž při použití zádových postřikovačů zabírají osobní náklady na pracovníka. Pěstování Vánočních stromků se setkává v ČR s rozvojem, o čemž svědčí celá řada nových pěstitelů. Pěstitel by si měl před založením plantáže vše důkladně rozvážit. Počínaje od výběru vhodného stanoviště a dřeviny až po technologii jakou bude provádět ochranu proti škodlivým činitelům. Plantáž přináší zisk nejdříve po 6-7 letech a náklady na založení a pěstování jsou vysoké. Spektrum poškození, které se může vyskytnout, je bohaté. Počínaje od mrazu, zvěře, sucha až po houbové patogeny a hmyzí škůdce. Míra rizika se odvíjí od zvolené dřeviny. Největší péči je třeba věnovat borovicím nejmenší pak smrku pichlavému. Vždy je třeba zvážit jaké ochranné opatření v dané situaci udělat, aby bylo dosaženo požadovaného efektu s co nejmenšími náklady. Převážná většina pěstitelů se zabývá kromě pěstování vánočních stromků i jinou činnosti. Zisk z prodeje stromků je totiž pouze v období vánoc a to ještě ne každým rokem. Poškození plantáže určené již k „sklizni“, by mohlo být pro pěstitele bez jiných příjmů likvidační.
107
10 SUMMARY The goal of this diploma thesis is to summarize diseases and injuries of Christmas trees cultivated on plantations. The observations of diseases and injuries were performed on a model example of plantations located at the north-eastern part of the Czech Republic, in Těrlicko. There were 5 areas plantations of Christmas trees under research, in the time period from spring 2009 (one area from the autumn 2008). On the individual areas, genera of Abies nordmanniana, Abies concolor, Abies grandis, Picea Abies, and on two areas Pinus nigra were cultivated. The monitored areas were attended in intervals of about two to three weeks, and the health conditions of trees were monitored. The Abies nordmanniana was not attacked by any pests or fungi pathogens. Only local nutritional problems were observed. Abies grandis was significantly damaged by fungus infection Rhizosphaera oudemansii. On Abies concolor there were no injuries observed. Picea Abies was attacked by Sacchiphates abietis. The assault was so massive there, that some trees had to be cut out and burned. The remaining trees were effectively sprayed by insecticide. One area of Pinus nigra was protected against needle cast by preventive spray of fungicides. There were five sprayings during the year. Needle cast did not occur there. In May, this area was attacked by Cinara pini. This attack was discovered on time, and spraying of insecticides was performed with positive result. Nevertheless, in autumn, 55% of the trees were injured by drought. The second area with Pinus nigra was significantly damaged by Mycosphaerella pini. In that area, Mycosphaerella pini was already observed previously. Chemical sprays had been tested there and low branches cuttings had been performed then. None of these measures had the desired effect. The reason might be wrong foundation of the plantation. Significant damage on areas with Abies grandis and Picea abies were observed there. One area with Pinus nigra had to be cut, due to massive attack of Mycosphaerella pini. The second area with pines requires large investments to perform regular sprayings. Area with Abies concolor show good conditions, as well as the area with Abies nordmanniana, where some marginal exceptions were observed. The economic evaluation shows the best results for plantation cultivation of the genera Abies nordmanniana and Abies concolor. The lest suitable genus for plantation cultivation is Picea Abies.
108
On Christmas trees plantations spectrum of tree injuries is rather varied. One of them are aphids, a small insect which sucks vegetal lymph and causes deformation of habitus of tree. Aphids can be controled by regular spraying with a suitable pesticide several times during the growing season. Another big problem is a frost. From fungi pathogens we have to pay the greatest attention to needlecasts. The most endangered by them are the pines. Significant problems are Lophodermium pinastri on Pinus sylvestis and Mycosphaerella pini on Pinus nigra. Mycosphaerella pini is a quarantine organism. Other diseases which attacks pines are Melampsora pinitorqua and Cronartium asclepiadeum. Kabatina abietis can be a problem on fir. A good quality trees and economic benefit can not be reached without at least basic protective operations. It must be closely considered, if a particular operation will bring effect. The most used are fungicides like Dithane M45 and Kuprikol 50 and insecticides like Pirimor 50 WG and Karate Zeon 5 CS.
109
11 POUŽITÁ LITERATURA Knihy: ČERNÝ, Z; NERUDA, J; LOKVENC, T. 1997, Pěstování vánočních stromků. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 54 s. HARTMANN, G; NIENHAUS, F; BUTIN, H. 2001, Atlas poškození lesních dřevin. Praha: Brázda, 289 s. ISBN 80-209-0297-x. BUTIN, H. 1995. Tree diseases and disorders : causes, biology and control in forest and amenity trees. Oxford: Oxford University Press, 264 s. ISBN 0-19-854932-6. JANKOVSKÝ, L; PALOVČÍKOVÁ, D. 2003, Chřadnutí borovice černé: masový výskyt Sphaeropsis sapinea na jižní Moravě. Journal of Forest Science. (8), ISSN 1212-4834. KOVALSKÝ, P. 2008, Choroby dřevin na plantážích vánočních stromků, Bakalářská práce, MZLU Brno, 76s. KŘÍSTEK, J.; URBAN, J. 2004, Lesnická entomologie, Academia, Praha, 445 s., ISBN 80-200-1052-1. MUSIL, I.; HAMERNÍK, J. 2007, Jehličnaté dřeviny: lesnická dendrologie I, Academia, Praha, 352s., ISBN 978-80-200-1567-9. NÁROVEC, V. 2000, Dicyklický růst výhonů u borovice a nápravná pěstební opatření v nejmladších kulturách, Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, 31s., ISBN 8086386-07-4 NIENHAUS, F.; BUTIN, H.; BÖHMER, B. 1996, Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin, Brázda, Praha, 287s., ISBN 80-209-0275-9 PŘÍHODA, A. 1959, Lesnická fytopatologie, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 363s.
110
RICHTER, R. 1996, Půdní úrodnost, Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, Praha, 34s., ISBN 80-7405-110-1 RICHTER, R.; HLUŠEK, J. 1996, Průmyslová hnojiva, jejich vlastnosti a použití, Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, Praha, 50s., ISBN 80-7405-110-1 STOLINA, M. 1985, Ochrana lesa, Príroda, Bratislava, 470s ŠEBÁNEK, J.; A KOL. 1983, Fyziologie rostlin, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 557s. ŠVESTKA, M.; HOCHMUT, R.; JANČAŘÍK, V. 1996, Praktické metody v ochraně lesa, Silva Regina, Praha, 309s., ISBN 80-902033-0-3 TOMICZEK, CH; A KOL. 2005, Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin, Biocont Laboratory, spol. s r.o., Brno, 219 s., ISBN 80-901874-5-5 UHLÍŘOVÁ, H.; KAPITOLA, P.; A KOL. 2004, Poškození lesních dřevin, Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, 281s. ISBN 80-86386-2 Internetové zdroje: CECH T. Kabatina - needle disease of firs: Kabatina abietis,BFW, [cit. 1. 12. 2009], dostupný na http://bfw.ac.at/ws/sdis.schadenstyp_e?sdis_id_in=133 HARTMAN, J.; HILL D. Needle cast diseases of conifers, Kooperative extension service [cit. 20.4.2009], dostupný na http://www.ca.uky.edu/agc/pubs/id/id85/id85.pdf HONSOVÁ M., Velký risk i zisk, Enviweb, 2007, [cit. 2.1.2010], dostupný na: http://www.enviweb.cz/?env=les_archiv_ghcai&print=true CHASTAGNER, G.; BENSON D., Plant Health Progress, The Christmas Tree, Traditions, Production
and
Diseases;
2000
[cit.
3.
2.
2010],
http://www.plantmanagementnetwork.org/pub/php/review/1225tree
111
dostupný
na:
JANKOVSKÝ, L.; PALOVČÍKOVÁ, D.; BEDNÁŘOVÁ, M. Picea pungens Engelm.- a new host of Dothistroma needle blight Mycosphaerella pini E. Rostrup detected in the Czech Republic, Journal of Forest Science, 2004, [cit. 4. 3. 2010], dostupný na: http://www.cazv.cz/default.asp?ch=54&typ=1&val=26441&ids=1635 JANKOVSKÝ L. Poškození báze kmínků sazenic nevhodnou aplikací herbicidů, Lesnická práce,
2002,
[cit.
5.
4.
2010],
dostupný
na:
http://lesprace.silvarium.cz/content/view/739/74/ JANKOVSKÝ, L. Riziko aktivizace chorob lesních dřevin v podmínkách klimatické změny,
Lesnická
práce,
2002,
[cit.
6.
12.
2009],
dostupný
na:
http://lesprace.silvarium.cz/content/view/762/0/ JANKOVSKÝ, L. Sypavky borovic, Lesnická práce, 2003, [cit. 7. 1. 2010], dostupný na: http://lesprace.silvarium.cz/content/view/530/60/ JANKOVSKÝ, L. Cyclaneusma sp., Lesnická práce, 2003, [cit. 8. 2. 2010] dostupný na: http://lesprace.silvarium.cz/content/view/544/59/ JANKOVSKÝ, L.; BEDNÁŘOVÁ, M.; PALOVČÍKOVÁ, D. Karanténní sypavka Mycosphaerella pini, Ústav ochrany lesů a myslivosti [cit. 10. 11. 2009], dostupný na: http://inldf.mendelu.cz/ldf/ustavy/ochrana/uolm_SRS1.html#_mykoska KAPITOLA, P.; NOVÁKOVÁ, J. Nové škodlivé organismy zjištěné v ČR v letech 20042008,
SRS,
[cit.
9.
3.
2010],
dostupný
na:
http://www.srs.cz/portaldoc/skodlive_organismy/monitoring_so_na_uzemi_cr/souhrny_pre hled_o_vyskytu_so/Nove_vyskyty_SO_v_CR_2004-2008.pdf KAPITOLA, P. Korovnice rodu Sacchiphates a Adelges na smrku, Lesní ochranná služba, [cit. 12. 11. 2009], dostupný na: http://www.vulhm.cz/docs/24/letaky/Korovnicesmrk2005.pdf
112
KLÍMA, J. Coleosporium – můžeme předvídat?, Lesnická práce, 2002, [cit. 10. 4. 2010], dostupný na: http://lesprace.silvarium.cz/content/view/652/79/ KOČ, B. Symbol vánoc k Vám možná přijel z Dánska, Osel, 2008, [cit. 14. 1. 2010], dostupný na: http://www.osel.cz/index.php?clanek=4154 KOLEKTIV Baobab s.r.o. – péče o zeleň, [cit. 11. 3. 2010], dostupný na: http://www.christmastrees.cz/index_flash_en.html KOLEKTIV
Christmas
Tree
Facts
[cit.
5.
2.
2010],
dostupný
na:
http://urbanext.illinois.edu/trees/facts.cfm KOLEKTIV Common Tree Diseases of British Columbia, Forestry Development, [cit. 15. 3.
2010],
dostupný
na:
http://www.forestry-
dev.org/diseases/CTD/Group/Needle/needle3_e.html KOLEKTIV Demonstrační objekt Boubín, Lesy ČR, [cit. 15. 3. 2010], dostupný na: http://www.lesycr.cz/do5/demonstracni-objekt-boubin/exkurze/ukazky-dalsichvyznamnych-objektu-na-lz.ep/ KOLEKTIV Jutek, [cit. 2. 3. 2010], dostupný na http://www.jutek.nu/uk/index.htm KOLEKTIV Mycosphaerella dearnessii and Mycosphaerella pini, EPPO, [cit. 12. 2. 2010], dostupný
na:
http://www.eppo.org/QUARANTINE/fungi/Mycosphaerella_dearnessii/SCIRSP_ds.pdf KOLEKTIV Seznam registrovaných přípravků na ochranu lesa 2009, VULHM, [cit. 20. 12. 2009], dostupný na: http://www.vulhm.cz/index.html?did=450&lang=cz KOLK, A.; STARZYK, J. R. Larch wooly adelgid (Adelges laricis Vallot) and Sacchiphantes abietis L., The Atlas of Forest Insect Pests, 1996, [cit. 3. 4. 2010], dostupný na: www.forestpests.org/poland/larchwooly.html
113
KREJČÍŘ, R. Kuprikol 50 – univerzální fungicid do lesních školek i kultur, [cit. 14. 2. 2010], dostupný na: http://www.lescr.cz/publikace/Kuprikol.htm LOMSKÝ B., Minerální výživa lesních dřevin na příkladu smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) v imisních oblastech, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivost, 2007, [cit.
21.
1.
2010],
dostupný
na:
www.uel.cz/download/Prednaska_1_Lomsky_Mineralni_vyziva.pdf MCCULLOUGH, D.; KOELLING, M. Integrated Pest Management in Christmas Tree Production, University of Minnesota, 2009, [cit. 4. 12. 2009], dostupný na: http://ipmworld.umn.edu/chapters/mccull.htm MICHALÍK, K. Pěstování vánočních stromků na plantážích firmy Eurofarm, Lesnická práce
2002,
[cit.
15.
3.
2010],
dostupný
na:
http://lesprace.silvarium.cz/content/view/690/77/ NÁROVCOVÁ, J.: Počet ročníků jehlic populací borovice lesní, VULHM, 2007, [cit. 22. 2. 2010] Dostupný na http://vulhm.opocno.cz/download/85_Narovcova.pdf NÁROVEC, V. O nálezu houby Ascocalyx abietina v orlickohorských smrčinách, VULHM,
2006,
[cit.
5.
1.
2010],
dostupný
na:
http://vulhm.opocno.cz/homepages/narovec/ascocalyx.html NIERHAUS-WUNDERWALD, D. Rust Fungus on Spruce, 2000, [cit. 16. 4. 2010], dostupný
na:
www.waldwissen.net/themen/waldschutz/pilze_nematoden/wsl_rostpilze_an_fichten_EN NICHOLLS, T.; SRAZ, R. Pocket Guide to Christmas Tree Diseases, [cit. 23. 3. 2010], dostupný na: http://www.ncrs.fs.fed.us/epubs/pgctree/pgctree.html PEŠKOVÁ, V. Nebezpečné sypavky na douglasce v české republice, Lesnická práce, 2003, [cit. 6. 2. 2010], dostupný na: http://lesprace.silvarium.cz/content/view/543/59/
114
PEŠKOVÁ, V. Rhabdocline pseudotsugae Sydow: skotská sypavka douglasky, Lesní ochranná
služba,
2003,
[cit.
12.
2.
2010],
dostupný
na:
http://www.lesprace.cz/los/2003/2003_rhabdocline.pdf SUTHERLAND, J. Sirococcus Tip Blight, RNGR, [cit. 24. 1. 2010], dostupný na: www.rngr.net/Publications/ghs/sirococcus-tip-blight/file ŠRŮTKA P.; NAKLÁDAL O.; LIŠKA J. Přemnožení medovnice křivonohé na okrasných jedlích,
Lesnická
práce,
2007,
[cit.
7.
12.
2009],
dostupný
na:
http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1089/109/ TAYLOR N.; NAMETH S. Rhizosphaera needlecast, Tree help, [cit. 13. 3. 2010], dostupný na: http://www.treehelp.com/trees/spruce/spruce-rhizosphaera-needlecast.asp VAHALA, O. Původce červené sypavky borovice (Mycosphaerella pini) na jižní Moravě, Zahrada web, 2008, [cit. 25. 2. 2010], dostupný na: http://www.zahradaweb.cz/Puvodcecervene-sypavky-borovice-Mycosphaerella-pini-na-jizni-Morave__s517x44750.html VYDROVÁ M. František Valdman: České zákony si nevědí rady kam zařadit vánoční stromek,
Podnikatel.cz,
2007,
[cit.
8.
1.
2010],
dostupný
www.podnikatel.cz/clanky/ceske-zakony-neumi-zaradit-vanocni-stromek/ PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, dostupný na: http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs MAPY.CZ, dostupný na: www.mapy.cz STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA, dostupný na: http://www.srs.cz/portal/page/portal/SRS_Internet_CS ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, dostupný na: http://www.chmu.cz
115
na:
WIKIPEDIE: otevřená encyklopedie, dostupný na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana INDEX FUNGORUM, dostupný na: http://www.indexfungorum.org/Names/Names.asp BIOLIB: biological library, dostupný na: http://www.biolib.cz AGROPODNIK JIČÍN: Průmyslová hnojiva, dostupný na: http://www.agpjicin.cz BOTANY.CZ, dostupný na: http://botany.cz/cs/
116
Seznam obrázků v textu: Obr. č. 1 Smrk ztepilý Obr. č. 2 Smrk pichlavý Obr. č. 3 Borovice lesní Obr. č. 4 Borovice černá Obr. č. 5 Jedle bělokorá Obr. č. 6 Jedle kavkazská Obr. č. 7 Vytloukání Obr. č. 8 Medovnice borová Obr. č. 9 Hálka Obr. č. 10 Dothistroma septosporum Obr. č. 11 Dothistroma septosporum Obr. č. 12 Skotská sypavka Obr. č. 13 Švýcarská sypavka Obr. č. 14 Plantáž Obr. č. 15 Plantáž Obr. č. 16 Klimadiagram Obr. č. 17 Klimadiagram Obr. č. 18 Plocha č. 1 Obr. č. 19 Plocha č. 4 Obr. č. 20 Karenční poškození Obr. č. 21 Poškození jedle obrovské Obr. č. 22 Rhizosphaera oudemansii Maubl. Obr. č. 23 Průběh poškození Obr. č. 24 Počet poškozených stromů Obr. č. 25 Poškození suchem Obr. č. 26. Červená sypavka Obr. č. 27 Poškození sypavkou Obr. č. 28 Poškození sypavkou Obr. č. 29 Poškozená lokalita č. 6 Obr. č. 30 Korelace Obr. č. 31 Korelace Obr. č. 32 Korelace
117
Obr. č. 33 Korelace Obr. č. 34 Korelace
118
Seznam tabulek v textu: Tab.č. 1 Klimatické hodnoty Tab.č. 2 Klimatické hodnoty Tab. č. 3 Postřik Kuprikolem Tab. č. 4 Postřik Pirimorem WG Tab. č. 5 Postřik Roundapem Tab. č. 6 Postřik Roundap mechanizovaně Tab. č. 7 Vyžínání Tab. č. 8 Crossjet Tab. č. 9 Kalkulace BOČ Tab. č. 10 Kalkulace JDK Tab. č. 12 Kalkulace SMP Tab. č. 11 Kalkulace SM
119
12 PŘÍLOHY 12.1 Vývojové diagramy některých škůdců 12.2 Fotografie 12.3. Terénní tabulky
120
12.1 Vývojové diagramy některých škůdců
Obr. č. 35 Korovnice kavkazská Vývojový diagram korovnice kavkazské (autor neznámý).
Obr. č. 36 Obaleč prýtový Vývojový diagram obaleče prýtového (autor neznámý).
Obr. č. 37 Ploskohřbetka smrková Vývojový diagram ploskohřbetky smrkové (autor neznámý).
Obr. č. 38 Pilatka smrková Vývojový diagram pilatky smrkové (autor neznámý).
12.2 Fotografie
Obr. č. 39 Červená sypavka Obr. č. 39 Červená sypavka Jehlice borovice černé napadené červenou Jehlice borovice černé napadené červenou sypavkou Dothistroma septosporum, sypavkou Dothistroma septosporum, konečný stupeň napadení (Kovalský, 2009). počínající stupeň napadení, (Kovalský, 2009).
Obr. č. 41 Červená sypavka Acervuli červené sypavky Dothistroma septosporum na jehlici borovice černé měřítko 2 mm (Kovalský, 2009).
Obr. č. 42 Červená sypavka Otevřené acervuli Dothistroma septosporum septosporum, měřítko 1 mm (Kovalský, 2009).
Obr. č. 43 Červená sypavka Konidie Dothistroma septosporum měřítko 30 mikrometrů (Kovalský, 2009).
Obr. č. 44 Červená sypavka Konidie Dothistroma septosporum měřítko 30 mikrometrů (Kovalský, 2009).
Obr. č. 45 Rhizosphaera oudemansii Spory Rhizosphaera oudemansii, měřítko 50 mikrometrů, (Kovalský, 2009).
Obr. č. 46 Rhizosphaera oudemansii Spory Rhizosphaera oudemansii, měřítko 50 mikrometrů, (Kovalský, 2009).
Obr. č. 47 Rhizosphaera oudemansii Jehlice poškozené Rhizosphaera oudemansii, měřítko 20 mm, konečná fáze (Kovalský, 2009).
Obr. č. 48 Rhizosphaera oudemansii Jehlice poškozené Rhizosphaera oudemansii, počáteční fáze (Kovalský, 2009).
Obr. č. 49 Abies grandis Jedle obrovská poškozená Rhizosphaera oudemansii, stupeň poškození 3, (Kovalský, 2009).
Obr. č. 50 Abies grandis Jedle obrovská bez symptomů poškození Rhizosphaera oudemansii, stupeň 0, (Kovalský, 2009).
Obr. č. 51 Rhizosphaera oudemansii Jehlice Abies grandis poškozené Rhizosphaera oudemansii, svrchní strana jehlic, (Kovalský, 2009).
Obr. č. 52 Rhizosphaera oudemansii Jehlice Abies grandis poškozené Rhizosphaera oudemansii, spodní strana jehlic, (Kovalský, 2009).
Obr. č. 53 Listohlod stromový Phyllobius arborator, (Valdman, 2007).
Obr. č. 54 Listohlod stromový Žír Phyllobius arborator, (Valdman, 2007).
Obr. č. 55 Mechanické poškození Stromek poškozený při vyžínání, (Kovalský, 2007).
Obr. č. 56 Mechanické poškození Poškození stromku vlivem zarůstání ostružiním (Kovalský, 2007).
Obr. č. 57 Hálka Otevřená hálka korovnice smrkové (Kovalský, 2009).
Obr. č. 58 Senescence Jehlice borovice černé poškozené předčasnou senescencí v důsledku sucha (Kovalský, 2009).
Lokalita č. 5 a 6 Lokality č. 1,2,3,4
Obr. č. 57 Mapa Mapa znázorňující umístění lokalit.
Tab. č. 13 Ochranná opatření Ochranná opatření pesticidními látkami dle jednotlivých měsíců.
škůdce obaleč prýtový
duben
květen
Borovice
ploskohřbe tka sazenicová
korovnice hřebenule, štětconoš, atd. sypavka borová sypavka červená
Jedle
Smrky
sviluška smrková pilatka smrková mšice smrková puklice, červci
korovnice sypavky na SM a houby rodu Rhizospha era atd. Korovnice kavkazská rzi, přípletky a ostatní houby mšice
červen
PIRIMOR, TREBON, VAZTAC, KARATE Zeon
PIRIMOR, KARATE Zeon KARATE, DIMILIN
červenec
srpen
září
KARATE Zeon, TREBON, VAZTAC, DIMILIN manuální sběr kokonů při výskytu aplikujeme lokálně VAZTAC, TREBON, DIMILIN, NOMOLT, (KARATE Zeon) PIRIM OR, KARAT E Zeon TREBON, NOVOZIR, DITHANE, opakování po 2 týdnech
KUPRICOL opakování po 3 týdnech OMNITE, KARATE Zeon, 3x opakování TREBON KARATE Zeon, TREBON, VAZTAC PIRIMIOR, KARATE v případě zvýšeného výskytu nutnost opakování po 10 - 14 dnech Zeon v případě zvýšeného výskytu nutnost opakování po 10 - 14 dnech KARATE Zeon PIRIMI OR, KARAT mechanické E Zeon odstranění hálek
DITHANE, NOVOZIR,
PIRIMIO R, KARATE Zeon
při výskytu 2-3x opakujeme
KARATE Zeon, PIRIMOR preventivní postřik při výskytu opakujeme 1x za 3 DITHANE, týdny NOVOZIR, v případě zvýšeného KARATE Zeon, výskytu nutnost PIRIMOR opakování
KARAT E Zeon, PIRIM OR
12.3. Terénní tabulky Tab. č. 14. Terénní zápisník smrk Počet hálek na smrku ztepilém, lokalita č. 6, datum 9. 8. 2009 Počet hálek Strom č. starých nových 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
340 270 300 15 12 17 15 13 20 16 14 12 15 7 11 6 8 6 3 5 2 3 1 0 2 2 1
63 81 52 75 82 72 189 199 201 175 196 169 176 178 145 130 126 119 138 127 98 105 73 36 97 111 42
Tab. č. 15 Terénní zápisník, jedle Poškození jehlic ve středu koruny u jedle kavkazské, lokalita č. 1 2. 5. 2009 Skupina
1
2
3
4
3. 6. 2009
0 1 0 1 1 1 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 * * * * * * * * * *
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 * * * * * * * * * *
3. 6. 2009
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 0 1 1 1
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0
Strom č.
Strom č. A=1/N=0 A=1/N=0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46
2. 5. 2009
7
8
9
Tato skupina je celkově růstově značně oslabená, stromky jsou celé silně nažloutlé
10
73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118
5
6
47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72
* * 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 1 0 0 1
* * 0 1 0 0 1 1 1 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0
11
12
119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 17%
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5,50%
Tab. č. 16. Terénní zápisník, borovice Poškození borovice černé způsobené suchem, lokalita č. 4, 23. 9. 2009 Plocha č.
1
2
3
4
5
1 poškozen
Strom č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40
0 nepoškozen
Plocha č. 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 0 0 1 0 1 0 1 0 1 1 0 1 0 1 0
6
7
8
9
10
Strom č. 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80
1 0 0 1 0 1 1 1 0 1 1 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 30 55%
Tab. č. 17 Terénní zápisník, borovice-sypavka Poškození borovice černé způsobené Dothistroma septosporum, lokalita č. 5
Plocha 1
2 3 4 5 6 7
8
9
10 11 12 13 14 15
16
Datum
Datum
Strom č.
17. 10. 2008
14. 10. 2009
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48
2 3 3 3 4 3 3 4 4 4 3 3 4 2 4 2 3 4 4 3 3 3 2 3 2 3 3 4 3 4 2 3 3 1 3 4 2 2 3 3 4 4 4 2 4 2 4 2
0 2 3 4 4 3 4 2 3 3 2 2 3 1 4 2 3 3 3 2 3 3 2 3 vyv0 vyv1 vyv1 vyv1 vyv1 vyv2 vyv0 vyv0 vyv0 vyv0 vyv0 vyv1 vyv0 vyv0 vyv0 vyv1 vyv1 vyv1 vyv0 vyv0 vyv1 vyv0 vyv1 vyv0
5A
5B
Tab. č. 18 Terénní zápisník jedle obrovská Průběh poškození Rhizosphaera oudemansii na Abies grandis, lokalita č. 3
číslo Skupina stromu 1 2 3 4 5 6 1 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 2 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 3 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 4 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 5 55 56 57 58 59 60 6 61 62
12. 5. 2009 0 0 0 1 0 0 1 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0
29. 5. 2009 0 0 0 1 1 0 1 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0
28. 6. 2009 0 0 0 1 1 0 1 1 2 0 0 1 0 0 1 0 0 2 0 0 1 0 1 0 0 0 1 1 1 1 1 1 0 1 0 1 0 0 1 1 0 1 1 0 1 1 1 0 0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 1
25. 7. 2009 1 1 0 2 1 1 2 1 2 1 0 2 0 0 2 0 0 2 1 1 2 1 2 1 1 1 1 2 2 2 1 2 0 1 1 2 0 1 2 1 1 2 2 1 1 2 2 1 1 2 1 0 0 1 2 0 1 0 1 2 1 2
22. 8. 2009 1 1 0 2 1 1 2 1 2 1 0 2 1 0 2 1 1 2 1 1 2 1 2 1 1 2 2 2 2 2 2 2 0 2 1 2 0 1 2 2 1 2 2 1 2 2 2 1 2 2 2 0 1 1 2 0 1 0 1 2 2 2
27. 9. 2009 1 1 0 3 2 1 2 2 3 2 0 3 1 1 3 2 2 3 1 2 2 2 2 1 1 2 2 2 3 3 2 2 0 2 1 2 0 1 2 2 1 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 0 1 2 3 0 1 0 2 3 2 3
28. 10. 2009 2 2 0 3 2 2 3 2 3 2 0 3 1 1 3 2 2 3 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 3 3 2 2 0 2 1 2 0 1 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 3 2 0 1 2 3 0 1 0 2 3 2 3
7
8
9
10
63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120
0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0
0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 1 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0
0 1 1 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 1 1 1 0 0 1 1 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0
1 1 2 1 1 1 2 1 0 1 1 1 1 1 2 2 2 2 1 1 2 2 1 0 1 1 2 1 0 2 1 1 1 0 2 1 0 1 1 1 1 2 1 0 1 1 0 0 1 1 2 1 2 2 1 1 2 0
2 2 2 2 2 1 2 1 0 1 2 1 1 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 0 1 2 2 2 0 2 1 1 1 1 2 1 0 1 1 1 1 2 2 1 1 1 0 0 2 1 2 1 3 2 2 1 2 0
2 2 3 2 2 1 2 2 0 2 3 1 1 2 3 3 2 2 1 2 2 2 2 0 2 2 3 2 1 2 2 2 1 1 3 2 0 1 2 1 2 3 2 1 2 2 0 1 2 2 3 2 3 3 2 2 3 1
3 2 3 2 2 1 2 2 0 2 3 2 2 2 3 3 2 3 1 2 2 2 2 0 2 2 3 2 1 3 2 2 1 1 3 2 0 1 2 1 2 3 2 2 2 2 0 1 2 2 3 2 3 3 2 2 3 1
Jedle obrovská Abies grandis 0-jedinec bez jakýchkoli vnějších znaků poškození. 1-jedinec se znaky poškození na horním přeslenu. 2-jedinec se znaky poškození na horním i spodním přeslenu. 3-jedinec se značnou ztrátou jehlic horního přeslenu a poškozením spodního přeslenem.
