Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti

Okus dřevin při různých způsobech ošetření ploch proti buřeni na majetku hraběte Arco Zinneberga. Bakalářská práce

Akademický rok : 2009-2010

Vypracoval : Martin Svatoš

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Okus dřevin při různých způsobech ošetření ploch proti buřeni na majetku hraběte Arco Zinneberga zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor bakalářské práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 5.4.2010 …………………………………. podpis studenta

-2-

Chtěl bych velice poděkovat svému vedoucímu, doc. Ing. Petru Čermákovi Ph.D., za odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat pracovníkům lesní správy panu Vladimírovi Dvořákovi, Martinovi Hronovi a řediteli České správy nemovitostí, investiční a dřevařské k.s. Ing. Jiřímu Trávníčkovi za vstřícnost a obětavou pomoc při provádění výzkumu na majetku hraběte Arco Zinneberga se sídlem na Vysokém Chlumci.

-3-

ABSTRACT

Jméno: Martin Svatoš Název bakalářské práce: Okus dřevin při různých způsobech ošetření ploch proti buřeni na majetku hraběte Arco Zinneberga.

Cílem bakalářské práce je zhodnocení vlivu aplikace různých druhů ochrany proti buřeni na okus působený srnčí zvěří. Výzkum byl proveden na majetku hraběte Arco Zinneberga se sídlem na Vysokém Chlumci. Průměrnou škodou vzniklou okusem lze vyčíslit 217 Kč/ha. Na jednotlivých plochách se pohybovalo peněžní vyčíslení od 132 Kč/ha do 323 Kč/ha. Celkové poškození lze nalézt u 35 % jedinců po obnově lesního porostu, který byl zničen orkánem Kyrill. Nejpoškozovanější dřevinou jsou buk lesní, třešeň ptačí a javor klen. Nejméně poškozenou dřevinou je smrk ztepilý.

Klíčová slova: srnčí zvěř, okus, finanční ztráta

Name: Martin Svatos Title of the thesis: Tree browsing at areas with different treatment against forest weed in forests of earl Arco Zinneberg.

The aim of this work is to evaluate the application of different kinds of protection against forest weed on browsing of a roe deer. The research is being carried out on experimental plots of the earl forests in Vysoky Chlumec. The financial loss cause by the browsing is 217 CZK/ha on average. The losses estimated to be from 132 CZK/ha to 323 CZK/ha. The total damage can be found in 35 % of trees after restoring forest stand, which was destroyed by hurricane Kyrill. to trees is 35 % on the clear-cut area. The most damaged species are beech, wild cherry and sycamore maple. The least damaged species is Norway spruce.

Key words: roe deer, browsing, financial loss

-4-

Obsah

1. Úvod 7 2. Cíl práce 8 3. Literární přehled 9 3.1.

Srnec obecný 9 3.1.1.

Výživa zvěře 9

3.2.

Popis škod 10

3.3.

Opatření proti škodám zvěří 11 3.3.1.

Úživnost honiteb 11

3.3.2.

Přikrmování zvěře 11

3.3.3.

Záštitné dřeviny 12

3.3.4.

Snižování stavů zvěře 12

3.4.

Ochrana proti buřeni 12 3.4.1.

Charakteristika buřeně 12

3.4.2.

Mechanická ochrana 13

-5-

3.4.3.

Chemická ochrana 13

3.5.

Ochrana proti zvěři 14 3.5.1.

Mechanická ochrana 14

3.5.2.

Chemická ochrana 15

3.5.3.

Biologická ochrana 16 Pěstební opatření směřující k prevenci či omezení škod

3.5.4.

16 3.6.

Výpočet výše škod na lesním porostu 16

4. Charakteristika území 19 4.1.

Řešené území 19 4.1.1.

Charakteristika lesů na majetku hraběte Riprant Graf von und zu Arco – Zinneberga 19

4.1.2.

Zhodnocení stavu lesa 19

4.1.3.

Hospodářské cíle vlastníka 20

4.1.4.

Zastoupení hospodářských souborů 20

4.2.

Zhodnocení přírodních poměrů 21 4.2.1.

Klimatologické faktory 23

4.2.1.1.

Meteorologická stanice Nadějkov 23

-6-

4.2.1.2.

Meteorologická stanice Příbram 23

4.3.

Myslivecké hospodaření 24 4.3.1.

Hlavní charakteristika 24

4.3.2.

Myslivecké plánování 25

4.3.3.

Zhodnocení stavů zvěře 25

4.4.

Monitorovaná plocha 27 4.4.1.

Základní charakteristika lokalizace zkusných ploch 28

5. Metodika 30 5.1.

Monitoring okusu po ochraně kultury proti buřeni na zkusných plochách 30 5.1.1.

Aplikace herbicidu 31

5.2.

Monitoring na transektech 31

6. Výsledky 33 6.1.

Výsledky škod na kulturách 33

6.2.

Poškození kultur 34 6.2.1.

Celkové poškození kultur dle druhu a intenzity 34

6.2.2.

Letní okus 37

-7-

6.2.3.

Zimní okus 38

6.3.

Ztráty způsobené ošetřováním proti buřeni 39

6.4.

Porovnání škod zvěří a úhynem 40

6.5.

Výsledky škod zvěří na transektech 41

7. Diskuze 44 7.1.

Management hospodaření ke snížení škod zvěří 44

7.2.

Způsob potlačení buřeně 44

7.3.

Ochrana kultur repelenty 45

7.4.

Poškození listnatých dřevin ve smrkových porostech 45

7.5.

Poškození dřevin 46

8. Závěr 47 9. Summary 48 10. Použitá literatura 49 11. Přílohy 52

1. Úvod Zvěř je nedílnou složkou ekosystému a stejně jako les je naším přírodním obnovitelným bohatstvím. S výskytem zvěře se objevují zároveň i škody zvěří v lesním nebo zemědělském hospodářství. Pro udržení rovnováhy mezi spárkatou zvěří a

-8-

ekosystémem nahradila myslivost přirozené predátory, kteří v minulých dobách žili na našem území. Změny lesnického hospodaření vedou ke snížení bohatosti a množství potravní nabídky, čímž nabírají větších předpokladů pro vznik škod zvěří. Škody zvěří jsou v České republice problémem provozním, ekonomickým a environmentálním. Za nárůst spárkaté zvěře nese část viny nedostatečné věcné a ekonomické provázanosti mysliveckého a lesního hospodářství. Proto by měla myslivost jít jako ruka v ruce s lesním hospodařením, abychom naše přírodní bohatství předali i dalším generacím stejně tak, jako naši předci předali nám. Škody zvěří na lesních porostech vznikají především v oblastech, kde byly přirozené lesy přeměněny ve smrkové a borové monokultury a čímž se zúžila potravní nabídka zvěři. Škodami zvěří jsou více postihovány uměle obnovené porosty než porosty z přirozené obnovy (KADLEC, 2008). Škody zvěří představují pro lesní hospodářství nemalé finanční ztráty a i do budoucna budou tyto škody pro lesníky problémem. Finanční ztráty jsou spojeny ztrátami přírůstů, rizikem tvarové deformace jedinců, úhynu a celkově špatného vývoje kultury. Nejlépe lze sjednotit zájmy mysliveckého a lesnického managementu v situacích, kdy odborný lesní hospodář je zároveň hospodářem mysliveckým nebo pokud lesní správa vykonává lesní a zároveň i myslivecké hospodaření. V takových případech může hospodář nebo lesní správa objektivně vyhodnotit únosnost škod a dle ní korigovat stavy zvěře. Cílem bakalářské práce bylo vytvořit návrh k minimalizaci škod zvěří v závislosti na ošetřování kultur proti buřeni dle dosažených výsledků a poznatků.

2. Cíl práce Cílem

bakalářské

práce

bylo

rozdělit

rozsáhlou

výsadbu

na

menší

experimentální plochy, na kterých byly realizovány různé druhy ochrany proti buřeni a sledování poškození dřevin okusem na těchto plochách ve vztahu k různým druhům

-9-

a intenzitám tohoto ošetření. Na transektech v kulturách v širším okolí experimentálních ploch bylo sledováno poškození dřevin okusem a vliv tohoto poškození na růst a početnost dřevin. Ve smrkové kultuře, rozdělené do 30-ti zkusných ploch, bylo monitorováno poškození jednotlivých sazenic (stromků) smrku ztepilého (Picea abies) při různém ošetření plochy proti buřeni. Cílem bylo navrhnout opatření managementu lesních společenstev a mysliveckého managementu vedoucí k minimalizaci případných negativních dopadů apod. Cílem je, aby bakalářská práce pomohla ke snížení finančních ztrát na kulturách poškozených vlivem srnčí zvěře při vhodném využití správné metody ošetření kultur proti buřeni.

3. Literární přehled 3.1.

Srnec obecný (Capreolus capreolus)

Srnec obecný je na zájmovém území jediným druhem, který může okusem nebo vytloukáním škodit v lesním hospodářství. - 10 -

Srnec obecný (Capreolus capreolus L., 1758) je savec z řádu sudokopytníků z čeledi jelenovitých. Srnčí zvěř obývá veškeré naše biotopy. Vyskytuje se od nížin po horské lesy, ráda vyhledává listnaté, smíšené lesy s bohatým podrostem a s možností výběru různorodé potravy. V průběhu vegetačního období žije teritoriálním způsobem života a pouze v období tzv. strádání se shlukuje do stád, ve kterých snáze překoná zimní období. Rozloha letních teritorií je přímo závislá na charakteru a úživnosti prostředí. Velikost teritorií je od několika hektarů v úživných oblastech luhů až po 150 hektarů v typicky polních honitbách (HANZAL, 2000). Srnec obecný patří do skupiny „okusovačů“. Okusovači přijímají potravu s převahou lépe stravitelných složek s vysokým obsahem energie. Tuto potravu upřednostňují i tam, kde jí musejí relativně obtížně vyhledávat (ČERMÁK, 2006). 3.1.1. Výživa srnčí zvěře Vzhledem k mnohem menšímu objemu žaludku musí srnec potravu přijímat v menším množství a častěji, než např. jelen. HANZAL (2000) uvádí, že srnčí zvěř v letním období bere pašu zhruba ve dvouhodinových intervalech. Mezitím odpočívá a přežvykuje. Srnec upřednostňuje pestrost a vysoký energický obsah potravy. Místo kvantity vyhledává tedy kvalitu. Když může, konzumuje kombinaci dřevnaté potravy s bylinou raději než čistě bylinnou. ČERMÁK (2006) udává, že podíl dřevin v potravě srnce v celoročním průměru překračuje 55 %. Oblíbenou srnčí potravou jsou ostružníky, maliníky, brusnice borůvka a letorosty jehličnatých stromů, dubů, buku lesního, javorů, jeřábu ptačího, břízy bělokoré, lísky a dalších dřevin, ale také listy dřevin, byliny houby, lišejníky, plody dřevin, jetelotraviny, luskoviny, obiloviny. Navzdory tomu srnčí zvěř obvykle nepůsobí na polích žádné mimořádné škody. To je způsobeno samozřejmě poměrně malým objemem potravy, který je jedinec schopen zkonzumovat, ale i jejím chováním. Dospělý srnčí kus spase v letním období až 3 kg zelené paše denně. Celkově ale spotřebuje až 4,7 kg potravy denně. V zimním období přijímá potravu maximálně 7krát za den a spotřebuje asi 2,05 kg potravy denně (ZABLOUDIL, VALA 2008). V lesích působí největší problémy okusováním vrcholových pupenů sazenic, což způsobuje jejich nepravidelný růst. Stejně jako jeleni i samci srnců poškozují stromy odíráním kůry při vytloukání a značení teritoria. Ohrožené jsou zejména mladé jehličnany, jejichž kůra je ještě měkká a snadno sloupnutelná.

- 11 -

3.2.

Popis škod

Stromky okousané zvěří mohou být poškozeny především zpomalením růstu nebo nárůstem vícečetných kmínků, a to skousnutím hlavního (terminálního) pupenu. Stromky jsou závažněji skousávány zvěří do té doby, kdy zvěř dosáhne k terminálnímu pupenu. Zvěř škodí také bočním okusem, přičemž se zmenšuje plocha asimilačního aparátu a také se zvyšuje riziko napadení sazenic houbovými patogeny. MAUER (2009) uvádí, že boční okus může příznivě ovlivňovat výškový přírůst dřevin, a tím pádem stromky rychleji odrůstají terminálním pupenem z dosahu zvěře a také negativnímu ovlivňování stromků buření. ČERMÁK (2006) uvádí, že kromě kompenzačního růstu, boční okus může také negativně ovlivňovat výškový i tloušťkový přírůst dřevin a spolu s terminálním okusem často působí i na zpomalení růstu kořenů. Intenzita poškození dřevin okusem závisí na početnosti zvěře, vlastnostech stanoviště, obtížnosti přístupu k sazenicím. Okus má většinou selektivní charakter, tj. poškození jednotlivých druhů dřevin se znatelně liší. Se změnou intenzity vlivu srnčí zvěře se může měnit nejen vlastní intenzita poškození dřevin, ale také letalita (poměr uhynulých a poškozených dřevin). Nárůst letality lze očekávat především pokud se poškození opakuje. Pokud se opakuje okus během jedné vegetační doby, je nárůst letality větší (EIBERLE). Silné poškození můžeme nalézt především na ochozech srnčí zvěře, blízko přikrmovacích zařízení. Kromě škod okusem můžeme nalézt také škody vytloukáním. Semenáčky do 10 cm nebývají zvěří poškozovány (ČERMÁK, MRKVA 2003). Okus

probíhá

v zimním i v letním období. V zimním období, kdy je potrava zapadána sněhem, má zvěř zúženou potravní nabídku a škody okusem dosahují větších intenzit. Poškození se vztahuje na listnaté a jehličnaté dřeviny a platí, že vtroušené dřeviny jsou více poškozovány okusem zvěře, než dřeviny, které mají v dané oblasti procenticky vysoké zastoupení.

3.3.

Opatření proti škodám zvěří

Rozsah škod zvěří neklesá. Podle celorepublikové inventarizace prováděné IFER v roce 2005 bylo průměrně téměř 20 % dřevin poškozeno zvěří. Pouze na 35 % rozlohy lesní plochy byly škody nulové. Stavy zvěře nadále stoupají, a proto lze očekávat vysoké škody. Kromě snížení stavů zvěře, mechanické a chemické ochrany lze také

- 12 -

snížení škod docílit zvýšením úživnosti honiteb, přikrmováním zvěře,vysázením záštitných dřevin apod.

3.3.1. Úživnost honiteb

Celková rozmanitost potravní nabídky ovlivňuje intenzitu poškození dřevin zejména okusem. Ke zvyšování úživnosti honiteb se docílí vytvářením políček a jiných produkčních ploch. HROMAS (1995) navrhuje vytvoření políček, luk, pastvin a okusových ploch na rozlohách 2 % lesních komplexů. Toto opatření je pro lesní hospodáře neakceptovatelné provozně i ekonomicky. Zvěř své potravní potřeby navíc uspokojuje bez ohledu na námi stanovené záměry využití pozemku, k poškození lesního porostu může dojít i přes sousedství okusové plochy či políčka. Náklady spojené s těmito plochami, včetně ušlého zisku z produkce dřeva, by výrazně převyšovaly snížení škod (ČERMÁK, 2007). Navíc by se zvěřní políčka mohli brát v úvahu jen v místech, kde nemůže být lesní porost (například pod elektrovody, apod.).

3.3.2. Přikrmování zvěře

Škody na dřevinách se sice intenzivním přikrmováním v řadě případů podařilo prokazatelně snížit, ale také se může intenzita poškození zvýšit akumulací zvěře v blízkosti krmelců. Proto je na místě umístěním krmelců ve starších porostech. Zvláště pro srnčí zvěř platí, že krmivo musí zaručovat hodnoty dostatečné kvality a pestrosti. Kromě kvality a pestrosti potravy je také důležité, aby přikrmování probíhalo dostatečně dlouho a ve vhodně umístěných přikrmovacích zařízeních.

3.3.3. Záštitné dřeviny

Ponechávání náletových necílových dřevin v kulturách z pohledu výchovy co nejdelší dobu. MAUER (2009) dokonce uvádí, že se záštitné dřeviny sází k ochraně cílových dřevin, a to nejlépe v trojúhelníkovém sponu okolo a 10 cm od osy cílové dřeviny. Záštitné dřeviny chrání cílové dřeviny proti okusu, vytloukání, zlepšují - 13 -

mikroklima a snižují negativní účinky buřeně. Výsadba je finančně náročná, proto se moc nevyužívá. Kromě výsadeb lze alespoň tyto dřeviny ponechávat z přirozeného náletu. Jako záštitné dřeviny lze použít bez černý (Sambucus nigra), bez hroznatý (Sambucus racemosa), ostružiník a maliník (Rubus spp.), břízu bělokorou (Betula pendula), vrbu jívu (Salix caprea), olše (Alnus spp.), topol osiku (Populus tremula), atd.

3.3.4. Snižování stavů zvěře

Prevence škod biologickou ochranou je velmi omezená a nezabrání škodám zvěří tam, kde početní stavy zvěře převyšují možnosti stanovišť a kde populace zvěře mají nevhodnou věkovou a sexuální strukturu. K cíli snížení škod lze dojít souladem mysliveckého a lesnického hospodaření. Primární musí být ve většině případů snížení početnosti zvěře. Lesní hospodář by měl usilovat i o zlepšení prostředí zvěře a větší uplatnění přirozené obnovy, kde jsou škody podstatně menší. V hospodářských lesích musí nastolení rovnováhy řešit lesnický i myslivecký hospodář. Normované stavy vychází z vyhlášky č. 491/2002 Sb. o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd. Početnost zvěře by měla odpovídat výsledku přirozené predace velkých šelem. Pouze s tím rozdílem, že pokud zde predátor není, nahradí ho lovec a hlavním kritériem výběru se stane věk a vitalita. Dnes by bylo třeba odvodit početnost od stavu dřevinné vegetace a míry jejího poškození. Tam, kde je poškození neakceptovatelné, je zvěře moc.

3.4. Ochrana proti buřeni 3.4.1. Charakteristika buřeně

Buření rozumíme trávy, byliny a dřevitou vegetaci, kterou je pokryta lesní plocha a stěžuje tak obnovu lesa. Buřeň odebírá vysázeným rostlinám nebo náletu přísun živin, vody, světla a pokud vysázené rostliny přeroste, může dojít i k úhynu těchto rostlin anebo v zimním období k zalehnutí sazenic a následnému napadení plísněmi či houbovými patogeny, jako je např. přípletka smrková (Herpotrichia nigra). Škody způsobené negativním vlivem buřeně jsou dost význačné a jsou i jedním z hlavních faktorů nezdárných snažení o obnovu lesa až v rozsahu 22 % (ČERNÝ 1997).

- 14 -

3.4.2. Mechanická ochrana

Mezi mechanické způsoby ochrany eliminace negativního vlivu buřeně patří ožínání, mulčování, travní pokládka, ošlapávání apod. (MAUER 2009). Čím častěji se provádí mechanická ochrana (především ožínáním), dochází k namnožení plevelů a přeměně bylinné buřeně na travní, která je pro růst sazenic nebezpečnější (hlavně Carex a Calamagrostis). Mechanická ochrana je šetrnější k životnímu prostředí než chemická ochrana, a proto se používá nejvíce. Rozlišujeme 3 způsoby ožínání: - celoplošné – buřeň je likvidována po celé ploše. - pruhové : a) buřeň je likvidována v pruzích okolo sazenic; mezi těmito zůstává pruh nepokosené trávy, kterou z ekonomického hlediska nemá smysl likvidovat, ba naopak může zlepšovat mikroklima snížením rychlosti větru (pokud jsou orientovány delší stranou proti převládajícím větrům). b) buřeň je likvidována mezi řadami; na silně zabuřeněných lokalitách zabrání rychlému oslunění zarostlých sazenic, především stínomilného charakteru - individuální – buřeň je likvidována jen okolo jednotlivých sazenic.

3.4.3. Chemická ochrana

Principem je užití chemických látek, které buřeň zabíjí nebo zpomalují jejich růst. Na trhu je spoustu herbicidních přípravků, ale lze používat jen zákonem povolené, které jsou uvedené v Seznamu povolených přípravků v ochraně lesa. Seznam povolených přípravků v ochraně lesa je každoročně upravován Státní rostlinolékařskou správou České republiky. Zásadní pravidla a normu o nakládání ochrany rostlin pesticidy je zahrnut v zákoně č.326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči. Podle způsobu účinku se herbicidy dělí na kontaktní a kořenové. Kontaktní herbicidy působí po přímém styku se zelenými pletivy plevelů. Kořenové herbicidy do rostlin vstupují přes půdu společně s živinami a vodou. Podle účinnosti jsou herbicidy rozděleny na totální, které likvidují všechny zelené rostliny, a selektivní, které ničí jen danou skupinu rostlin (např. jen jednoděložné, jen určitý druh rostliny). Mezi nejčastější herbicidní přípravky patří Roundup, Clinic,

- 15 -

Dominator. Při aplikaci neselektivních herbicidů nesmí dojít ke styku přípravku se zelenými částmi cílových dřevin.

3.5. Ochrana proti škodám zvěří

Ochrana proti škodám zvěří může být jak mechanická, tak mechanická a biologická. Navíc pěstební opatření mohou vést k prevenci či omezení škod. Podle rozsahu můžeme ochranu rozdělit na plošnou, chránící celou rostlinu, chránící část rostliny (terminální pupen, kmínek)

3.5.1. Mechanická ochrana

Principem mechanické ochrany proti škodám zvěří je zabránění přístupu zvěři ke stromkům jakýmkoliv způsobem.
Oplocenky Nejčastěji jsou budovány dřevěné nebo z pletiva. Dřevěné oplocenky mají životnost po dobu zajištění jedné nebo dvou kultur. Po ukončení své funkce jsou ponechány v lese samovolnému rozpadu. Drátěné oplocenky mají životnost mnohem delší a rychleji se staví. Pokud použijeme drátěnou oplocenku, musíme zvolit výšku pletiva podle druhu zvěře, který se v dané oblasti vyskytuje (např. proti srnčí zvěři nejméně 160 cm, proti jelení zvěři 220 cm) a zvolit velikost a počet spodních ok s ohledem na průměrnou výšku sněhu.
Zradidla Používají se zradidla dotyková, optická a zvuková. Dotykovými zradidly rozumíme klopýtadla. To jsou 2 dráty upevněné na kůlech umístěné kolem chráněné plochy. Z toho spodní drát je 30 cm nad terénem a je pevný. Druhý drát, o který pomalu jdoucí zvěř „zaškobrtne“, je ve výšce 60cm a je volný. Na optická a zvuková zradidla si zvěř po čase zvykne, proto se musí obměňovat. U elektrických optických a zvukových zradidel vysílat plašící signály v různých intenzitách a nepravidelných časových úsecích.
Opichy Po obvodu rostliny se rovnoběžně s kmenem zapíchají silnější větve a tvoří tak neproniknutelnou ohrádku kolem dřeviny.
Rozsochy - 16 -

V trojúhelníkovitém sponu okolo stromku se zapíchnou do země 3 vršky se zkrácenými větvemi na délku 60 cm a zabrání tak přístupu ke stromku.
Individuální oplůtky Dřevěné nebo drátěné ohrádky kolem stromku upevněné kůlem přitlučeným do země.
Plastové chrániče V ochraně plastových tubusů, připevněných kůlem k zemi, odrůstají rostliny s eliminací škod zvěří a tlaku buřeně. Plastové tubusy mají i skleníkový efekt. V rámci několika let by se měly tubusy samovolně rozpadat.
Ochrana terminálních pupenů Terminální pupeny stromků se ovážou ovčí vlnou nebo koudelí, což nechutná zvěři. Koudel se nerozpadá, a proto se musí na jaře z terminálních pupenů sejmout. Terminální pupeny lze také chránit chrániči z plastu, kovu, apod., které se navlékají na terminál a na jaře se zas sundají, aby nedošlo k zaškrcování.

3.5.2. Chemická ochrana

Chemická ochrana proti škodám zvěří se provádí repelenty.
Repelenty Odpuzují zvěř svým zápachem, chutí, barvou a hmatem. Repelenty lze aplikovat nátěrem nebo postřikem. Aplikace se provádí na vyzrálé letorosty a při teplotě víc jak 0°C. Repelenty rozlišujeme na zimní, letní, zimní a letní. Mezi nejznámější repelenty patří Aversol, Morsuvin, Stopkus, Nivus.

3.5.3. Biologická ochrana

Je nejméně účinným opatřením proti škodám zvěří, obzvlášť pokud se jedná o výsadbu dřevin, které se v dané oblasti vyskytují v nízkém zastoupení.
Dvojsadby a trojsadby K cílové dřevině se vysadí jedna nebo dvě okusové dřeviny.
Ochranné pásy - 17 -

Po obvodu kultury se vysadí pás měkkých listnáčů, který je minimálně 15 m široký. Princip spočívá v tom, že zvěř se zdržuje v tomto pásu a nepoškozuje cílové dřeviny.

3.5.4. Pěstební opatření směřující k prevenci či omezení škod

Výsadba sazenic k pařezům, padlým kmenům, kamenům, kde jsou z části chráněné. Eliminace škod zahuštěním sponů, výsadba vysokých rostlin.

3.6. Výpočet výše škod na lesním porostu

Výše škod zvěří se stanoví dle vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. Škody, vzniklé provozováním myslivosti, uplatňuje vlastník nebo uživatel pozemků u držitele nebo uživatele honitby. Tímto způsobenou problematiku mezi žalobcem a žalovaným řeší Občanský zákoník č.40/1964 Sb., ustanovení o náhradě škody (§ 42a) – odpovědnost za způsobenou škodu jinému provozní činností. V případě vymáhání škody soudní cestou, řeší spor Občanský soudní řád, zákon č.99/1963, ve znění pozdějších právních předpisů. Škody zvěří na lesních porostech řeší zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ustanovení §55, odst.1 písm. b),odst. 2,3 a 4. Nárok na náhradu škody na lesních porostech uplatňuje vlastník nebo uživatel pozemků nejpozději do 20. 7. a to jedenkrát za kalendářní rok u držitele nebo uživatele honitby. V Příručce pro výpočet škod zvěří na jednotlivých sazenicích, stromcích z náletu a stromech (KUBŮ, 2002) není třeba k výpočtu vyhledávat vstupní údaje z vyhlášky č. 82/1996 Sb. a růstových tabulek, zjišťovat celkový počet sazenic, stromků nebo stromů nacházejících se v lesním porostu a počítat velikost plochy. Tabulky v příručce jsou konstruovány pro absolutní výškové bonitní stupně dřevin, a proto odpadá jejich převod na relativní bonitní stupně, a také řeší změny bonitních stupňů dřevin během života lesního porostu. Výše škody na lesním porostu se vypočítá v příručce vypočítá jako součin výše škody způsobené na jedinci, počtu poškozených jedinců a v určitých nestandardních případech, jako např. zakmenění vyšší než 1,0, ještě opravného koeficientu.

Výpočet škod zvěří Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu S7.2 – potup dle vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb.: - 18 -

S7.2 = Z x K2 x Np/Nskut Kde: Z

……..hodnota 1 m2 ročního přírůstu z přílohy č. 6

K2 ……..hodnota koeficientu z přílohy č. 8 Np ……..počet poškozených sazenic, maximálně však 1,3 násobek minimálního počtu N ……..skutečný počet jedinců,maximálně do výše 1,3 násobku minimálního počtu

Hodnotu Z zjistíme v tabulce č.1 podle skupiny dřevin. Míru poškození dřevin K2 určíme podle stupně poškození z tabulky č.2.

Tab.č.1: Hodnota ročního přírůstu Z podle skupin dřevin v Kč/m2 pro průměrnou bonitu dřevina Smrk Jedle Borovice Modřín Douglaska Buk Dub

Kč/m2 0,6146 0,7077 0,2544 0,4682 0,5990 0,6144 0,5156

dřevina Jasan Olše Osika Akát Topol Bříza

- 19 -

Kč/m2 0,3766 0,1610 0,0797 0,0444 0,3119 0,0933

Tab.č.2 Koeficient K2 vyjadřující míru poškození podle stupňů poškození okusem zvěří ------------------------------------------------------------------------------------------Stupeň poškození Terminální výhon Boční okus Boční okus K2 celkový % dvou vrchních přeslenů ------------------------------------------------------------------------------------------1 - slabé není poškozen více než 60 0,60 ------------------------------------------------------------------------------------------je poškozen max. 30 max. 60 1,00 2 - střední ------------------------------------------------------------------------------------------3 - silné je poškozen více než 30 více než 60 1,10 ------------------------------------------------------------------------------------------4 - velmi silné je poškozen více než 90 1,20 ------------------------------------------------------------------------------------------Poznámka: 1) Zařazení do stupně poškození předpokládá současné splnění všech uvedených kritérií. 2) Kritérium "boční okus dvou vrchních přeslenů" se použije jako další kritérium pouze u sazenic starších než 3 roky (nevztahuje se na odrostky).

20

4. Charakteristika území 4.1. Řešené území 4.1.1. Charakteristika lesů na majetku hraběte Riprant Graf von und zu Arco – Zinneberga.

Lesy na majetku hraběte Arco Zinneberga jsou spravovány Českou správou nemovitostí, investiční a dřevařskou k. s. se sídlem na Vysokém Chlumci. Lesní správa je situována v blízkosti hradu. Hospodaří se podle Lesního hospodářského plánu (dále LHP), který má platnost od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2015, vypracovaným Lesprojektem Kroměříž, s. r. o. Lesní hospodářský celek (dále LHC) sestává z 2708,13 ha pozemků určených k plnění funkci lesa a z toho zaujímá 2677,49 ha porostní půda. Roční etát je 243100 m3 b.k. Minimální plošný rozsah výchovy do 40 let činí 646,07 ha za decénium .V LHC se vyskytují mimo les hospodářský i lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Lesy hospodářské zaujímají 2573,55 ha (96,1 %), lesy ochranné zaujímají 50,41 ha (1,9 %) a lesy zvláštního určení zaujímají 53,53 ha (2 %). Lesy nesplňují podmínku normálního lesa věkovou strukturou. Převládají věkové stupně 1, 8, 11, 12, které dohromady zaujímají 1113,47 ha. Zastoupené dřeviny zaujímají zásobu 666804 m3 b.k. Nejvíce zastoupenými dřevinami jsou smrk ztepilý (52 %), borovice lesní (21 %), dub (5 %), buk (6 %). Jehličnany tvoří celkem 78 % zastoupení v lesích a listnáče tvoří celkem 22 %. V rámci LHC jsou lesní porosty rozšířeny v lesních vegetačních stupních (dále LVS) 0 až 5.

4.1.2. Zhodnocení stavu lesa

LHC bylo postiženo většími kalamitními těžbami a to větrnými (orkán Kyrill) a následně kůrovcovými. Je zde zřejmý nárůst kůrovcové těžby. Při výchově se zaměřuje na zvýšení stability především smrkových porostů. V listnatých porostech se výchova zaměřuje ke kladnému výběru. Výskyt imisních škod je velmi nízký a převažuje pásmo ohrožení D. Snížení stavu spárkaté zvěře, především jelena evropského a muflona příznivě ovlivnilo stav kultur. Podstatně nezměněný stav zůstává u škod srnčí zvěří. Loupání jelení zvěří se téměř nevyskytuje. Majetek je rozdělen do několika části, které jsou od sebe značně vzdálené. Dominantní dřevinou je smrk, který dosahuje střední až vyšší produkce. Je však velmi poškozován biotickými a abiotickými činiteli, a proto je značný podíl nahodilých těžeb. Příčinou je zanedbání výchovných zásahů v mladých porostech. Zanedbání výchovných

21

zásahů se zde objevuje už po několik decénií. Následkem toho došlo ke zvýšení štíhlostního koeficientu a tudíž snížení stability proti abiotickým činitelům (vítr, sníh, námraza). Stav, který není příliš dobrý, se musí urychleně změnit důslednou výchovou smrkových porostů do 40 let věku.

4.1.3. Hospodářské cíle vlastníka

Základním cílem vlastníka je zlepšení stavu lesa při udržení trvale vyrovnaného ekonomického výnosu. Z pozice aktuálního stavu lesa vyžaduje naplnění uvedeného cíle realizací hospodářský opatření jako: - zvýšit intenzitu výchovných zásahů ve smrkových porostech do 40-ti let s cílem zlepšit stabilitu, - v proředěných smrkových porostech s rychlým rozpadem a krátkou prognózou dožití urychleně obnovit holé plochy s použitím vyspělých sazenic cílových dřevin, vyžínání minimálně dvakrát ročně, ochrana proti poškození zvěří a ponechání kvalitních výstavků v obnovovaných porostech, - ve všech předmětních a mýtních porostech maximální podpora přirozené obnovy, - na vzniklých holinách podporovat přípravné dřeviny za účelem urychleného zajištění kultur, dále pak postupná přestavba na porosty ekonomických dřevin se zvýšeným podílem listnáčů formou skupinových výsadeb

4.1.4. Zastoupení hospodářských souborů

Na území LHC se vyskytuje 13 současných hospodářských souborů (dále HS) : HS 013, HS 213, HS 233, HS 411, HS 431, HS 433, HS 446, HS 451, HS 455, HS 456, HS 477, HS 571, HS 1451

4.2. Zhodnocení přírodních poměrů (LHP 2006-2015, www.geoportal.cenia.cz)

Území LHC zasahuje do přírodních lesních oblastí (dále PLO) : 16 – Českomoravská vrchovina,10 – Středočeská pahorkatina.
Poměry orografické: 22

-Systém - Hercynský -Provincie – Česká vysočina -Subprovincie – Česko-moravská soustava - Oblast – Středočeská pahorkatina LHC je členěno geomorfologicky do 2 celků a 4 podcelků: Benešovská pahorkatina – Dobříšská pahorkatina, Březnická pahorkatina Vlašimská pahorkatina – Mladovožická pahorkatina, Votická vrchovina Nadmořská výška LHC je od 276 m n. m. (Kamýk nad Vltavou) do 708 m n. m. (Kozlov). V těsné blízkosti za hranicemi LHC je nejvyšší vrchol Votické vrchoviny – Javorová skála (723 m n. m.).
Poměry geologické: Geologické podloží tvoří převážně intruzivní těleso středočeského plutonu, lemované krystalickými břidlicemi. Pluton zahrnuje petrograficky celou sérii granodioritů. Převažují biotické a amfibolicko-biotické granodiority s půdou hlinitopísčitou. Z krystalických břidlic jsou nejvíce rozšířeny biotické pararuly.
Poměry hydrologické: Území LHC náleží do povodí řeky Vltavy. Na řece Vltavě se nachází přehradní nádrž Kamýk a především Orlická přehradní nádrž, která tvoří hlavní vodní dominantu celého území. Pro hydrologické poměry je charakteristický průběh hlavních toků ve směru od jihu k severu.
Poměry klimatické: LHC patří do několika klimatických oblastí a okrsků. Mírně teplá oblast – mírně teplý, mírně vlhký okrsek s mírnou zimou, pahorkatinný, zaujímá část Zvíkovské plošiny. -

mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, vrchovinný, zaujímá níže položené části Votické vrchoviny.

Chladná oblast – mírně chladný okrsek, zaujímá nejvyšší polohy Votické vrchoviny. Průměrné roční teploty se na území LHC pohybují v rozmezí 7,0 – 7,5 °C. Množství srážek kolísá s nadmořskou výškou. Na většině území je průměr ročních srážek 550 – 600 mm, v nejvyšších oblastech roste úhrn srážek až na 650 mm ročních srážek. V hlubších říčních údolích se projevují teplotní inverze a teplé a chladné svahy (LHP 2006-2015). Na území LHC převažují větry západních směrů (JZ, Z, SZ), výjimečně bořivé větry od JV.
Poměry pedologické:

23

Půdní typ je závislý na vlastnostech matečné horniny a klimatu. Nejrozšířenějším půdním typem v oblasti LHC jsou oligotrofní hnědé půdy. Na chudých horninách se vyskytuje podzolovaná hnědá půda a podzol. Další rozšířenou půdou je mezotrofní hnědá půda. Na plošinách na překryvech pleistocénových hlín vznikla ilimerizovaná mezotrofní hnědá půda a na lokalitách s méně příznivým vodním režimem a nepropustnou vrstvou vznikla mezotrofní oglejená hnědá půda. Nevyvinutá oligotrofní hnědá půda a ranker jsou vázány na prudké svahy a hřbety vystupující z plošin. Podél toků se vytvořil glej.
Poměry vegetační: Oblast LHC zahrnuje LVS 0–5. LVS: 0 – bory – vázán na skalnaté ostrohy nad vodními toky, kde si borovice zachovala přirozenou dominanci. Výskyt podél řeky Vltavy. 1 – stupeň dubový – nejteplejší společenstvo doubrav a habrových doubrav na příkrých slunných svazích podél řek. Vyskytuje se na extrémních stanovištích ochranného charakteru. 2 – stupeň bukodubový – zahrnuje společenstva bukových doubrav a potočních luhů. Objevuje se na přechodech plošin a kaňonů řek a na hřebenech a slunných svazích v kyselé řadě na oligotrofní hnědé půdě. 3 – stupeň dubobukový – nejrozšířenější vegetační stupeň ve všech stanovištních řadách. 4 – stupeň bukový – rozšířený ve vyšších polohách na oligotrofní hnědé půdě kyselých a živných řad. Chybí v extrémní řadě. 5 – stupeň jedlobukový – zahrnuje nejvyšší polohy území na živné, kyselé a oglejené řadě s mezotrofní nebo oligotrofní hnědou půdou.

4.2.1. Klimatologické faktory 4.2.1.1. Meteorologická stanice Nadějkov (nejblíže šetřené ploše)

Počet dnů se srážkami: 200 Maximální denní úhrn srážek: 30,3 mm (26. 5. 2009) Tab. 3: Průměrné roční srážky v mm (z dlouhodobého průměru 1961 - 1990) měsíc I. II. III. IV. srážky 33 34 39 49 Srážky celkem za rok: 653,1 mm

V. 77

VI. 87

24

VII. 83

VIII. 77

IX. 52

X. 42

XI. 43

XII. 36

Obr. 1: Přehled srážkových úhrnů za období 24. 1. 2009 – 23. 2. 2010 (www.chmi.cz), (www.kr-stredocesky.cz)

4.2.1.2. Meteorologická stanice Příbram (podrobnější informace) - průměrná roční teplota je 7,3 °C, - období s průměrnými teplotami nad 10 °C činí 149 dnů, - délka zimního období (s průměrnými teplotami pod 0 °C) činí 83 dnů, - průměrný roční úhrn srážek je 623 mm, - průměrný počet srážkových dnů činí 15,1 dne, z toho ve vegetačním období 10,0 dne, - počet dnů s mlhou je 46, - počet dnů se sněžením je 44, - počet dnů se sněhovou pokrývkou je 58, - průměrná relativní vlhkost vzduchu je 79 %, - průměrné roční trvání slunečního svitu je 1546 hodin, Tab. 4: Průměrný měsíční běh srážek (v mm) teplot (v oC) pro stanici Příbram I. II. III. srážky 38 36 36 teplota -2,4 -1,4 2,3 (www.pribram-city.cz)

IV. 49 6,6

V. 66 12,0

VI. 67 15,3

4.3. Myslivecké hospodaření 4.3.1. Hlavní charakteristika

25

VII. VIII. 73 69 17,0 16,1

IX. 49 12,6

X. 48 7,3

XI. 39 2,0

XII. 41 -1,3

Myslivecké hospodaření, stejně jako lesní hospodářství, spravuje na majetku hraběte Arco Zinneberga Česká správa nemovitostí, investiční a dřevařská k.s. Vysoký Chlumec. Jelikož majetek není ucelen v jeden jediný celek, ale je roztroušen po větší ploše, myslivecké hospodaření se provádí ve 3 honitbách. Jde o honitby Svatý Jan, Vysoký Chlumec a Veletín, do které spadají navržené zkusné plochy a transekty. Celkově tyto honitby zaujímají přibližně 1730 ha. Myslivecké hospodaření se neprovádí touto správou po celém majetku. Přibližně 1000 ha honebních pozemků je pronajato okolním mysliveckým sdružením. Na většině území honiteb žije ze spárkaté zvěře srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké (Sus scrofa) a daněk skvrnitý (Dama dama). Ze zvěře drobné žije na území honiteb zajíc polní (Lepus europaeus) a bažant obecný (Phasianus colchius), který je dominantou honitby na Vysokém Chlumci, kde se nachází bažantnice. Příležitostně se zde vyskytuje i jelen evropský (Cervus elaphus) a to na území honitby Svatý Jan a Vysoký Chlumec. Ve veletínské honitbě se žije jen srnec obecný, prase divoké a zajíc polní. V honitbách se hospodaří tak, aby se redukovaly stavy zvěře kvůli minimalizaci působení škod zvěří, odloveny byly nemocné, slabé a přestárlé kusy a zachovala se kvalitní genetická hodnota zde žijící zvěře. V zimním období se zvěř přikrmuje v krmelcích. Největší škody na lesích provádí srnec obecný okusem a vytloukáním. Atraktivní dřeviny pro zvěř musejí být chráněny proti zvěři. Škody jsou nejčastěji na listnatých dřevinách a jedli bělokoré, jelikož jsou v oblasti relativně málo zastoupené na rozdíl od smrku ztepilého, který je dominantní dřevinou zdejších lesních ekosystémů.

4.3.2. Myslivecké plánování

Myslivecké plánování se provádí ze zákona 449/2001 Sb., o myslivosti. Každý rok je povinností uživatele honitby provést sčítání zvěře v termínu stanoveném Orgánem státní správy lesa a myslivosti (dále jen OSSL) a do 5 dnů výsledek ohlásit příslušnému OSSL (zde OSSL Sedlčany). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo se zúčastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se OSSL k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně na OSSL nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán konečné sčítání. Uživatel je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření (dále jen plán). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a 26

srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměru pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. OSSL je oprávněn kontrolovat plnění plánů. Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo. V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální počty a normované stavy, lze po vyjádření OSSL u těchto druhů zvěře lovit samičí a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu. OSSL provádí také samostatná rozhodnutí (změny plánu) o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá. Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení OSSL pro statistické účely.

4.3.3. Zhodnocení stavů zvěře

Zhodnocení stavů zvěře v honitbě Veletín (540 ha) lze vidět v grafu č 1. Pro zhodnocení stavů srnčí zvěře byly použity podklady z myslivecké evidence od roku 2006. 53 52

počet kusů

51 50 49 48 47 46 45 44 43 2006

2007

2008

2009

roky

Graf č. 1: Sčítané jarní kmenové stavy srnčí zvěře v jednotlivých letech

Dle grafu 1 lze posoudit, že stav zvěře se nějak výrazně nemění. Snížení stavu od roku 2006 do roku 2008 může být dán úhynem, chybou při sčítání zvěře, nelegálním lovem nebo 27

kombinací možností. Jelikož v roce 2007 nejsou evidovány žádné nalezené úhyny, pytláctví nelze vyloučit.

2009

roky

2008 2007

2006 0

5

10

15

20

25

30

35

40

počet kusů plán

odlov včetně úhynu

Graf č. 2: Plnění mysliveckého plánu hospodaření v jednotlivých letech

Z grafu 2 je patrné, že se začíná lépe dodržovat plán odstřelu srnčí zvěře. V roce 2008 a 2009 odlov narostl o 6 kusů uhynulé zvěře a tím došlo dokonce i v roce 2009 o překročení plánu o 1 kus srnčí zvěře.

140

počet kusů

120 100 80 60 40 20 0 2006

2007

2008

2009

roky plán

odlov

úhyn

Graf č. 3: Vývoj plánu, odlovu a úhynu celkově pro honitby Svatý Jan, Vysoký Chlumec a Veletín

28

Z grafu 3, kde je vyhodnocen plán odlovu, odlov a úhyn zvěře, je patrně vidět že odlov celkově narůstá, ale ještě není tak prováděn tak pečlivě, aby se vyrovnal plánu odlovu srnčí zvěře.

4.4. Monitorovaná plocha

Monitorovaná plocha se nachází v blízkosti osad Veletín a Chlístov. Na tomto území orkán Kyrill silně poznamenal ráz krajiny a především stav lesních porostů, ve kterých vznikly několika hektarové holiny. Pro srovnání stavu – viz níže situované ortofotomapy (www.mapy.cz)

Obr. 2: Pohled na komplex lesních porostů před orkánem Kyrill (rok 2003)

Obr. 3: Pohled na komplex lesních porostů po orkánu Kyrill (rok 2007)

4.4.1. Základní charakteristika lokalizace zkusných ploch

29

Všechny zkusné plochy jsou v porostu 43E7a: HS 571, věk bývalého porostu 71 let, zakmenění 9, plocha 6,68, lesní typ 5O4, zastoupení dřevin – SM 92%, MD 6%, KL 2%, zásoba porostu 3515 m3. Tento porost byl obnoven po zpracování kalamity orkánem Kyrill v roce 2008, tzn. že kultura je 2 roky stará. Zalesněn byl smrkem ztepilým (Picea abies) – SM 2+2, spon 2×1 m. Zalesnění bylo provedeno rýhovým zalesňovacím strojem.

Obr. 4: Situační mapa – lokalizace monitorovaného porostu Na obrázku 4 je znázorněna lokalita výzkumných prací.

Reliéf terénu lokality výzkumné plochy (www.uhul.cz):

30

Obr. 5: Reliéf terénu ve směru Z-V

Obr. 6: Reliéf terénu ve směru J-S

31

5. Metodika 5.1. Monitoring okusu po ochraně kultury proti buřeni na zkusných plochách

Zkoumaná kultura v porostu 43E7a byla rozdělena v pruzích na jednotlivé zkusné plochy (viz. Obr. 7) o rozměrech 10×10 metrů (1ar). Každá ze zkusných ploch byla vytýčena kolíky s reflexním nátěrem, aby byly v terénu dobře vidět. Bylo zkoumáno dohromady 30 zkusných ploch o výměře 0,30 ha. Okus byl monitorován na zkusných plochách, kde byla kultura ošetřena různými způsoby proti buřeni (celkem šesti způsoby): ožínání křovinořezem v pruzích, ožínání křovinořezem individuálně okolo stromků, aplikace herbicidu celoplošně, aplikace herbicidu v pruzích, aplikace herbicidu individuálně okolo stromků a ponechaná část bez ošetření pro srovnání se škodami vzniklých po ošetření proti buřeni. Každý z výše vypsaných způsobů byl aplikován na 5 zkusných plochách. Na zkusných plochách bylo detailně monitorováno poškození okusem, dále škody vytloukáním a škody vzniklé při eliminaci buřeně jednotlivými způsoby. Jako poškozené dřeviny se hodnotí dřeviny s aktuálním poškozením (tj. poškození z uplynulé zimy a probíhající vegetační sezóny) terminálu nebo se silným poškozením bočních výhonů (poškozeno více než 20 % výhonů) (ČERMÁK 2005). 6 PC

12 PC

18 PP

25 PP

30 -

5 PC

11 PC

17 PP

24 PP

29 -

4 VP

10 PC

16 PP

23 PO

28 -

3 VP

9 VO

15 VO

22 PO

27 -

2 VP

8 VO

14 VO

21 PO

26 -

1 VP

7 VP

13 VO

20 PO 19 PO

M 1:800

Vysvětlivky : VP VO PP PO PC -

vyžínání pruhově vyžínání okolo jednotlivých stromků postřik pruhově postřik okolo jednotlivých stromků postřik celoplošně bez ošetření proti buřeni

Obr.7 Schéma navržení zkusných ploch v porostu

32

5.1.1. Aplikace herbicidu

Na zkusných plochách, určených k aplikaci herbicidu, byl použit herbicid Roundup Klasik. Roundup Klasik je neselektivní listový herbicid se systematickým účinkem. Rostliny ho přijímají výhradně zelenými částmi, listy a oddenky. Asimilačním prouděním je herbicid rozveden do celé rostliny. Touto translokací se docílí zničení i podzemních kořenových systémů odolných vytrvalých plevelů. Není přijímán kořeny a nepůsobí na semena. Předpokladem úspěšného hubení vytrvalých plevelů je vytvoření dostatečné listové plochy v době aplikace, aby se zabezpečil co největší příjem účinné látky do rostlin. Nejúčinnější jsou ošetření prováděná v době od nasazení poupat do odkvětu, kdy rostliny jsou v plném růstu. Příznaky působení jsou postupné vadnutí, žloutnutí, zasychání až zhnědnutí zasažených rostlin během 10–14 dnů. Za chladného a suchého počasí se příznaky mohou objevit později. Účinek se zvětšuje vyšší intenzitou světla a vyšší relativní vlhkostí vzduchu. Výrobce uvádí, že se Roundup Klasik může aplikovat i na rosou omočené rostliny. Aplikace za deštivého počasí se nedoporučuje, protože postřik je deštěm smyt z asimilačních aparátů, a tudíž je herbicid neúčinný a aplikace byla provedena zbytečně. Také déšť do 6 hodin po ošetření účinek snižuje. Roundup Klasik se dávkuje dle výrobce v koncentraci 3–5 l na 1 ha ve 200 l vody. Dávka se řídí stupněm zaplevelení a vzrůstem buřeně (např. trávy 3 l/ha, odolná buřeň jako ostružiník 5 l/ha). Na přesličku rolní Roundup Klasik nepůsobí. Postřik byl aplikován zádovým postřikovačem vybaveným ochranou krytkou u výchozí trysky, aby nedošlo k nežádoucímu rozprašování postřiku na asimilační aparáty stromků. Důležité je, aby byla aplikace provedena včas. A to do výšky buřeně okolo 20 cm, nebo když buřeň dosahuje výšky do 2/3 výšky kultury. Výrobce uvádí, že tento chemický přípravek může působit na nějaké živočišné druhy toxicky (např. pro včelu medonosnou, žížaly, atd.).

5.2. Monitoring na transektech

Procento poškozených dřevin v širším okolí experimentálních ploch bylo zjišťováno na transektech, které byly navrženy dle metodiky ČERMÁK, MRKVA (2003). Transekty slouží pro srovnání zjištění stavu poškození dřevin v lokalitě. Za transekt se považuje pruh o šířce 3 metry. Délka transektu záleží na množství monitorovaných dřevin v jeho ploše. Jejich délka má být volena tak, aby transekt obsahoval minimálně 100 jedinců monitorované dřeviny. Autoři doporučují umístění 1 transektu na 100–200 ha porostů a nad 70 let věku, pokud se

33

jedná o monitoring na přirozeném zmlazení. Na transektech se hodnotí aktuální poškození bez rozlišení intenzity poškození, tzn. prostou přítomnost okusu. Přijatelné početnosti zvěře odpovídá okus nejvíce 20 % jedinců, protože v dané oblasti je smrk nejzastoupenější dřevinou a spolu s bukem lesním patří do skupiny dřevin s eskalací poškození až při významném zvýšení početnosti zvěře (ČERMÁK, MRKVA 2003). V okolí zkusných ploch byly vytýčeny transekty ve tvaru obdélníku barevně vylišenými dřevěnými kolíky reflexním sprejem. Transekty byly navrženy tak, aby byly co nejvíce homogenní a dle doporučení bylo na ploše každého transektu minimálně 200 jedinců. Hodnotil se okus do 150 cm výšky stromů. Výsledky škod okusem lze dále vyhodnotit pro vliv okusu pro další vývoj dřevinné vegetace.

Tab. 5: Hodnocení vlivu okusu na další vývoj dřevinné vegetace (ČERMÁK, MRKVA 2003) % poškození Hodnocení vlivu okusu na další vývoj dřevinné dřeviny jedinců vegetace okus by neměl výrazněji ovlivnit vývoj dřevinné vegetace, možné je zpomalení růstu dřevin, mírné do 20 % omezení početnosti a změny v zastoupení jednotlivých dřevin okus pravděpodobně výrazně ovlivní vývoj smrk ztepilý, dřevinné vegetace – dojde k početní redukci buk lesní dřevin, zpomalení růstu či změnám dřevinné skladby včetně selekce některých méně hojných a nad 20 % přitom intenzivně poškozovaných druhů; v extrémním případě může dojít k úplnému zničení kultury či přirozeného zmlazení (zejména při opakovaném okusu této intenzity) okus by neměl výrazněji ovlivnit vývoj dřevinné vegetace, možné je zpomalení růstu dřevin, mírné jedle bělokorá, do 40% omezení početnosti a změny v zastoupení jeřáb ptačí, javor jednotlivých dřevin klen, jasan okus pravděpodobně výrazně ovlivní vývoj ztepilý, dub letní dřevinné vegetace – dojde k početní redukci a zimní, habr dřevin, zpomalení růstu či změnám dřevinné obecný a další skladby včetně selekce některých méně hojných a potravně nad 40 % intenzivně poškozovaných druhů; přitom atraktivní v extrémním případě může dojít k úplnému zničení dřeviny kultury či přirozeného zmlazení (zejména při opakovaném okusu této intenzity)

6. Výsledky 6.1. Výsledky škod na kulturách

34

Každá zkusná plocha má rozlohu 1 ar a pro každý způsob ošetření proti buřeni bylo vyčleněno 5 zkusných ploch, tzn. že jednotlivý druh ošetření proti buřeni byl realizován na ploše 5 arů. Aby se docílilo objektivního vyjádření škod na kulturách, hodnoty z daných zkusných ploch je třeba přepočítat na 1 ha (vynásobení dvaceti). Výpočty a výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 6. Tab. 6 Počet jedinců

Výpočet škod na ploše ošetřené celoplošně herbicidem Výpočet škod na ploše ošetřené herbicidem v pruzích

Počet

Hodnota

poškozených

ročního

jedinců

přírůstu 0,6146

202 * 20 = 4040

9 * 20 =180

Kč/m2, tj. 6146 Kč/ha

152 * 20 = 3040

Výpočet škod na ploše

190 * 20

ošetřené herbicidem

= 3800

ošetřené vyžínáním v pruzích Výpočet škod na ploše ošetřené individuálním vyžínáním

239 * 20 = 4780

206 * 20 = 4120

140 * 20

neošetřené proti buřeni

= 2800

(0,30 ha)

180/4040 = 273,83

7 * 20 = 140

6146 Kč/ha

140/3040 = 283,04 6146 * 1 *

10 * 20 = 200

6146 Kč/ha

200/3800 = 323,47

Výpočet škod na ploše

Výpočet škod celkem

6146 * 1 *

6146 * 1 *

individuálně Výpočet škod na ploše

Výpočet

6146 * 1 * 6 * 20 = 120

6146 Kč/ha

154,29 6146 * 1 * 5 * 20 = 100

6146 Kč/ha

100/4120 = 149,17 6146 * 1 *

3 * 20 = 60

6146 Kč/ha

60/2800 = 131,70

1129 * 3,33 =

120/4780 =

6146 * 1 * 40 * 3,33 = 133

3760

6146 Kč/ha

133/3760 = 217,40

35

Škody okusem

273,83 Kč/ha

283,04 Kč/ha

323,47 Kč/ha

154,29 Kč/ha

149,17 Kč/ha

131,70 Kč/ha

217,40 Kč/ha

200 150 100 50 0 . herbicid celoplošně

herbicid v pruzích

herbicid individuálně

vyžinání v pruzích

vyžínání individuálně

bez ošetření

Graf č. 4: Počet poškozených jedinců v přepočtu na 1 ha

6.2. Poškození kultur 6.2.1. Celkové poškození kultur dle druhu a intenzity

Pro výpočet škod je uplatňováno poškození terminálním okusem, tzn. že se sečtou hodnoty poškození terminálním okusem a hodnoty poškození bočním i terminálním okusem. 0,5% 0,0%

4,0%

1,0% 5,4%

89,1%

nepoškozený

Boční okus

Terminální okus

Boční i terminální okus

vytloukání

úhyn

Graf 5: Druhy a intenzita poškození na ploše ošetřené herbicidem celoplošně

Z grafu 5 je možné vidět, že skoro 90 % jedinců zůstane nepoškozeno. Největší podíl na poškození jedinců má úhyn daný herbicidním postřikem, ačkoli byl postřik prováděn s opatrností za větru do 6 m.s-1. Zvěř v tomto případě škodí nejvíce terminálním okusem. 36

3,9% 2,6%

0,7% 1,3%

3,9%

87,5%

nepoškozený

Boční okus

Terminální okus

Boční i terminální okus

vytloukání

úhyn

Graf 6: Druhy a intenzita poškození na ploše ošetřené herbicidem pruhově

Z grafu 6 je možné vidět, že skoro 88 % jedinců zůstane nepoškozeno. Největší podíl na poškození jedinců má terminální okus zvěří stejně jako úhyn daný herbicidním postřikem, ačkoli byl postřik prováděn s opatrností za větru do 6 m.s-1. Lze si všimnout, že narůstá boční okus.

5,0%

4,0% 1,0% 2,0% 0,5%

87,5%

nepoškozený

Boční okus

Terminální okus

Boční i terminální okus

vytloukání

úhyn

Graf 7: Druhy a intenzita poškození na ploše ošetřené herbicidem individuálně

Z grafu 7 je možné vidět, že skoro 88 % jedinců zůstane nepoškozeno. Největší podíl na poškození jedinců má boční okus zvěří, dále pak terminální okus. Úhyn daný herbicidním postřikem je dosti minimalizován.

37

0,8% 1,7%

0,4% 0,4%

0,4%

96,2%

nepoškozený

Boční okus

Terminální okus

Boční i terminální okus

vytloukání

úhyn

Graf 8: Druhy a intenzita poškození na ploše ošetřené vyžínáním pruhově

Z grafu 8 je možné vidět, že přes 3 % jedinců je poškozováno. Největší podíl na poškození jedinců má terminální okus. 0,5% 2,4%

1,0% 1,0%

2,4%

92,7%

nepoškozený

Boční okus

Terminální okus

Boční i terminální okus

vytloukání

úhyn

Graf 9: Druhy a intenzita poškození na ploše ošetřené vyžínáním individuálně

Z grafu 9 je možné vidět, že skoro 7 % jedinců je poškozeno. Největší podíl na poškození jedinců má boční okus a terminální okus stejně.

38

1,7%

0,0%

0,0% 0,6%

3,5%

94,2%

nepoškozený

Boční okus

Terminální okus

Boční i terminální okus

vytloukání

úhyn

Graf 10: Druhy a intenzita poškození na ploše bez ošetření

Z grafu 10 je možné vidět, že skoro 6 % jedinců je poškozeno. Největší podíl na poškození jedinců má boční okus. Vytloukání vůbec nedošlo a úhyn dosahuje 0,6 %

6.2.2. Letní okus

V tabulce č. 7 je znázorněné letní poškození v %. Tab. 7: Vyhodnocení poškození letním okusem v % Boční Terminální Boční i

Herbicid celoplošně Herbicid pruhově Herbicid individuálně Vyžínání pruhově Vyžínání individuálně Bez ošetření

vytloukání úhyn

nepoškozeno

okus

okus

terminální okus

0,0

2,0

0,5

0,0

0,0

97,5

1,4

2,6

0,0

0,0

0,6

95,4

1,0

1,5

1,0

0,0

0,0

96,5

0,0

0,0

0,8

0,0

0,4

98,8

1,0

1,5

0,5

0,0

0,0

97,0

1,2

0,6

0,0

0,0

0,0

98,2

39

-Poškození letním okusem na ploše ošetřené herbicidem celoplošně - největším poškozením zde převládá terminální okus. -Poškození letním okusem na ploše ošetřené herbicidem pruhově - nárůst bočního okusu, terminální okus vzrostl o 0,6 %. Vyskytují se i uhynulý jedinci. -Poškození letním okusem na ploše ošetřené herbicidem individuálně - okusem je poškozeno 3,5 % jedinců, nejvíce však terminálním okusem. -Poškození letním okusem na ploše ošetřené vyžínáním pruhově - nízké procento poškození okusem a úhynu -Poškození letním okusem na ploše ošetřené vyžínáním individuálně - zde jsou opět největší škody terminálním okusem. -Poškození letním okusem na ploše neošetřené proti buřeni - boční okus převyšuje okus terminální. 6.2.3. Zimní okus

V následující tabulce je procenticky znázorněno poškození kultury po zimním období. Tab. 8: Vyhodnocení poškození zimním okusem v % Terminální Boční i Boční

Herbicid celoplošně Herbicid pruhově Herbicid individuálně Vyžínání pruhově Vyžínání individuálně Bez ošetření

vytloukání úhyn nepoškozeno

okus

okus

terminální okus

0,0

4,0

0,5

1,0

5,5

89,0

2,6

4,0

0,7

1,3

4,2

87,2

5,0

4,0

1,0

2,0

0,5

87,5

0,4

1,7

0,8

0,4

0,4

96,3

2,4

2,4

0,5

1,0

1,0

92,7

3,5

1,7

0,0

0,0

0,6

94,2

-Poškození zimním okusem na ploše ošetřené herbicidem celoplošně - největším poškozením zde převládá úhyn a terminální okus.

40

-Poškození zimním okusem na ploše ošetřené herbicidem pruhově - nárůst bočního okusu, terminální okus vzrostl na 2,6 % a došlo ke snížení úhynu na 4,2 %. -Poškození zimním okusem na ploše ošetřené herbicidem individuálně - okusem je poškozeno 12,5 % jedinců, nejvíce však bočním okusem. -Poškození zimním okusem na ploše ošetřené vyžínáním pruhově – procento poškození je zde nejnižší, nejvíce je zde poškození terminálním okusem. -Poškození zimním okusem na ploše ošetřené vyžínáním individuálně - zde jsou největší škody na bočním a na terminálním okusu. -Poškození zimním okusem na ploše neošetřené proti buřeni - boční okus převyšuje okus terminální.

6.3. Ztráty způsobené ošetřováním proti buřeni

Každý způsob ošetření se provedl na 0,05 ha, tzn. hodnoty z tabulky 9 vynásobit 20, aby se přepočítaly na 1 ha. Ztráty byly způsobeny během ošetřování proti buřeni, kromě zkusných ploch ponechaných bez ošetření. Herbicid celoplošně Ztráta – 11 * 20 * 10,26 = 2257,20 Kč Herbicid pruhově Ztráta – 6 * 20 *10,26 = 1231,20 Kč Herbicid individuálně Ztráta – 1 * 20 * 10,26 = 205,20 Kč Vyžínání pruhově Ztráta – 1 * 20 * 10,26 = 205,20 Kč Vyžínání individuálně Ztráta – 2 * 20 * 10,26 = 410,40 Kč Bez ošetření – zde se vyskytoval úhyn daný utlačením jedinců buření => ztráta při ošetřování proti buření žádné (zde je škoda vyčíslena stejným způsobem jako při ztrátách při ošetřování proti buřeni) Ztráta – 1 x 20 x 10,26 = 205,20 Kč Tabulková hodnota lesního porostu Thlpa podle skupin lesních dřevin pro věk 1 až 5 let bez ohledu na bonity je uvedena v tabulce č. 9.

41

Tab. 9: Tabulková hodnota lesního porostu do 5 let -----------------------------------------------------------------Věk porostu Skupina dřevin ------------------------------------------------1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok -----------------------------------------------------------------Smrk 8,56 10,26 11,02 11,76 12,46 -----------------------------------------------------------------Jedle 15,93 17,58 18,40 20,24 21,23 -----------------------------------------------------------------Borovice 11,44 14,17 15,68 16,77 16,94 -----------------------------------------------------------------Modřín 11,64 13,12 14,74 15,27 15,49 -----------------------------------------------------------------Douglaska 24,01 25,57 27,02 27,90 28,65 -----------------------------------------------------------------Dub 18,03 21,24 22,64 24,70 26,76 -----------------------------------------------------------------Buk 16,23 19,54 20,65 22,32 23,39 -----------------------------------------------------------------Jasan 11,10 14,66 16,26 17,86 17,96 -----------------------------------------------------------------3,00 3,26 3,44 3,61 3,77 Bříza -----------------------------------------------------------------Akát 2,40 2,76 2,98 3,03 3,06 -----------------------------------------------------------------Olše 2,90 3,37 3,49 3,57 3,60 -----------------------------------------------------------------Osika 2,70 2,94 3,06 3,16 3,20 -----------------------------------------------------------------Topol 1,70 1,76 2,00 2,10 2,18 6.4. Porovnání škod zvěří a úhynem

Herbicid celoplošně Úhyn – 2257,20 Kč Okus – 273,83 Kč Ztráta celkem – 2531,03 Kč Herbicid pruhově Úhyn – 1231,20 Kč Okus – 283,04 Kč Ztráta celkem – 1514,24 Kč

42

Herbicid individuálně Úhyn – 205,20 Kč Okus – 323,47 Kč Ztráta celkem – 528,67 Kč Vyžínání pruhově Úhyn – 205,20 Kč Okus – 154,29 Kč Ztráta celkem – 359,49 Kč Vyžínání individuálně Úhyn – 410,40 Kč Okus – 149,17 Kč Ztráta celkem – 559,57 Kč Bez ošetření Úhyn – 205,20 Kč Okus – 131,70 Kč Ztráta celkem – 336,90 Kč

Podle těchto výsledků lze posoudit, že nejefektivnějším způsobem ochrany proti buřeni je vyžínání pruhově a ponechání ploch bez ošetření. V tomto případě jsou škody na plochách bez ošetření proti buřeni nízké na úhynu. To je pravděpodobně dáno řidším travním a bylinným porostem v kultuře. Ačkoliv finanční ztráty jsou nejmenší u neošetřených ploch, přírůsty zde dosahují 10 cm na rozdíl od ploch ošetřených proti buřeni, kde dosahují 20 centimetrových přírůstů. Tím pádem dřeviny ošetřené proti buřeni dříve odrostou buřeni a zvěři a zajištěné kultury se docílí dříve než rostliny neošetřené proti buřeni.

6.5. Výsledky škod zvěří na transektech

Šetření proběhlo na 4 transektech, na kterých je 1225 jedinců celkem. Všechny 4 transekty byly vybrány v okruhu cca 500 m od zkusných ploch. Transekt č. 1 byl vytýčen o šířce 3 metrů a o délce 100 metrů. Poškození dřevin vyskytující se na tomto transektu je popsáno v tabulce č. 6. Nejvíce poškozovanou dřevinou byl jeřáb ptačí a těsně za ním bříza bělokorá. Obecně je známo, že listnaté dřeviny ve smrkových porostech zvěř vyhledává a tabulka č. 10 to také ukazuje.

43

Tab. 10: Poškození na transektu č. 1

SM JŘ BŘ JV celkem

počet jedinců 200 32 57 9 298

Zastoupení % 67,1 10,7 19,1 3,1 100

počet poškozených 28 13 19 0 60

% podíl poškozených 14 40,6 33,3 0,0 20,1

Transekt č. 2 byl vytýčen o šířce 3 m a o délce 110 m. Také jsou zde zvěří velmi poškozovány listnaté dřeviny. Před jeřábem ptačím dává srnčí zvěř přednost buku lesnímu a javoru klenu. Škody na listnáčích jsou decimující.

Tab. 11: Poškození na transektu č. 2

SM JŘ BK JV celkem

počet jedinců 204 11 44 13 272

Zastoupení % 75,7 4,2 16,3 4,8 100

počet poškozených 38 0 40 13 91

% podíl poškozených 18,6 0,0 90,9 100 33,5

Na transektu o rozloze 3×90 metrů byla nejvíce poškozována třešeň ptačí, pak vrba jíva a osika. I když byla třešeň ptačí poškozována okusem nejvíce, jednalo se především o boční okus. Stejně tak tomu bylo u vrby i osiky.

Tab. 12: Poškození na transektu č. 3

SM OS VB TŘ celkem

počet jedinců 200 51 24 28 303

zastoupení 66,1 16,8 7,9 9,2 100

počet poškozených 51 29 16 22 118

% podíl poškozených 25,5 56,9 66,7 78,6 38,9

Na transektu č. 4 širokém 3 metry a dlouhém 110 metrů byl nejvíce poškozovanou dřevinou modřín opadavý a dále listnáče, které byly poškozovány přibližně stejnou mírou.

Tab. 13: Poškození na transektu č. 4 počet jedinců

zastoupení

počet poškozených

44

% podíl poškozených

SM DBz JŘ MD celkem

204 46 66 36 352

58,0 13,1 18,7 10,2 100,0

31 21 31 23 106

15,2 45,7 46,9 63,9 30,1

Na transektech je v průměru poškození okusem u SM 18,3 %, u JŘ 40,4 % a u JV 59,1 %. Tab. 14: Průměrné hodnoty poškození na transektech počet jedinců

zastoupení

počet poškozených

% podíl poškozených

808 109 57 22 44 51 24 28 46 36 1225

66,0 8,9 4,7 1,8 3,6 4,2 2,0 2,3 3,7 2,8 100

148 44 19 13 40 29 16 22 21 23 375

18,3 40,4 33,3 59,1 90,9 56,9 66,7 78,6 45,7 63,9 30,6

SM JŘ BŘ JV BK OS VB TŘ DBz MD celkem Vysvětlivky:

SM – smrk ztepilý, BŘ – bříza bělokorá, JŘ – jeřáb ptačí, JV – javor klen, BK – buk lesní, DBz – dub zimní, OS – topol osika, VB – vrba jíva, TŘ – třešeň ptačí, MD – modřín opadavý

Na transektech jsou nejvíce poškozovanými dřevinami okusem buk lesní, třešeň ptačí, javor klen, třešeň ptačí a modřín opadavý. To ukazuje i na to, že výsadba melioračních a zpevňujících dřevin bez ochrany proti zvěři by byla zlikvidována.

45

7. Diskuze 7.1. Management hospodaření ke snížení škod zvěří

Pro snižování škod z mysliveckého hlediska je nutné udržovat stavy zvěře mezi minimálním a normovaným stavem a přikrmovat v době strádání zvěře. Na snižování škod zvěří má vliv úživnost honitby. Přikrmování je často jen částečně účinná. Intenzivním přikrmováním se můžou škody na kulturách snížit, ale také zvýšit třeba při špatném umístění krmelců, kdy se zvěř akumuluje a sužuje se okolo krmelců (ČERMÁK, 2007). Krmelce by se neměly umisťovat k obnovovaným porostům. Srnčí zvěř nemají tendenci setrvávat v blízkosti krmelců, kam chodí pro předkládané krmivo, delší dobu a v odlehlejších lokalitách konzumují mj. i dřevinou složku potravy. Záštitné dřeviny vzniklé přirozeným náletem v kultuře se dá jen doporučit. Záštitné dřeviny jednak zlepšují mikroklimatické podmínky a jednak chrání cílové dřeviny před vytloukáním a okusem. Nesmějí však bránit cílovým dřevinám v růstu (ČERMÁK, 2007). Preferovaná je také přirozená obnova, kdy je na ploše hustý nálet a dřeviny mají větší šanci odrůst. Snižování stavů zvěře je primárním cílem. Těžko lze docílit odrůstání kultur biologickými způsoby ochrany, když stavy zvěří převyšují možnosti stanoviště. Při snižování stavu srnčí zvěře je žádoucí využít myslivecké odbornosti k vedení úprav do kvalitativního uspořádání jako je poměr pohlaví, věková struktura populace (ZABLOUDIL, VALA, 2008).

7.2. Způsob potlačení buřeně

Jako nejefektivnějším způsobem potlačení buřeně v úvaze o snížení škod zvěří je vyžínání pruhově křovinořezem. Škody jsou sice nejmenší na plochách bez ošetření proti buřeni, ale výšky přírůstů jsou poloviční než na plochách ošetřených. Na plochách bez ošetření proti buřeni lze uvažovat i o pozitivním vlivu zástinu méně kompaktní buření na nižší vysoušení, zamezení přehřátí, zlepšení mikroklimatických podmínek atd. Proto je vyžínání v pruzích efektivnější, protože kultury rychleji odrůstají, stromky nejsou deformovány a dříve jsou kultury zajištěné. Aplikace herbicidu sice likviduje nebo retarduje vegetaci lépe a návratná doba do kultury za účelem eliminace buřeně je delší, ale škody ať zvěří nebo aplikací herbicidu jsou dosti vysoké a je méně šetrná k některým živočichům.

46

Síla a frekvence zásahu proti buřeni je v přímé korelaci s trofností stanoviště a se světlomilností dřevin. Tzn., že dřeviny světlomilné je třeba ochraňovat podstatně více a razantněji než rostliny stínomilné. Rostliny slabé (semenáčky) je třeba ošetřovat více a častěji než rostliny vyšší (MAUER, 2009).

7.3. Ochrana kultur repelenty

Ochrana kultur repelenty přes zimní období sníží riziko poškození stromků terminálním okusem. Po této aplikaci se zvěř zaměřuje více na boční okus (KADLEC, 2008). MAUER (2009) uvádí, že stromky, které jsou těsně obklopeny buření, která je však nepřerůstá, nebo u kterých dojde k bočnímu okusu, mají vyšší výškový přírůst . Toto se týká především listnatých dřevin, které mají větší iniciaci ke kompenzačnímu růstu. Z jehličnatých dřevin má kompenzační růst modřín opadavý (až o 12 % více biomasy). Zvýšením výškového přírůstu na terminálu může doprovázet snížení tloušťkového přírůstu, přírůstu bočních prýtů a nižším růstem kořenů (ČERMÁK, 2006).

7.4. Poškození listnatých dřevin ve smrkových porostech

Listnaté dřeviny ve smrkových porostech jsou zvěří velmi vyhledávané a při selektivním okusu dochází ke znatelným škodám dřevinné skladby. Navíc bývají vzácné dřeviny s vyšší potravní atraktivitou z obnovy úplně vyloučeny (ČERMÁK, 2006). I když se ve smrkové kultuře vyskytují listnáče jen v nízkém zastoupení, většinou jsou poškozeny zvěří. Proto je třeba si uvědomit fakt, že prováděná výsadba listnatých dřevin v těchto porostech musí být chráněna nejlépe oplocenkou. Jinak může dojít i během velmi krátké doby ke zničení listnaté výsadby zvěří. Na druhou stranu lze využít tzv. pionýrských dřevin k eliminaci škod na cílových dřevinách. Tomu je tak především v jehličnatých kulturách. Nevýhody výsadeb je jejich pravidelnost a tím je zvýšená jejich nápadnost. Při jamkové výsadbě nebo při vyžínání je navíc k vysázeným stromkům usnadněn přístup zvěři. KADLEC (2008) uvádí, že je třeba preferovat přirozenou obnovu obzvlášť při zvýšeném tlaku zvěře. Jedinci rostoucí v hustém shluku jsou méně poškozovány zvěří než solitérní jedinci (ČERMÁK, 2006). Dřeviny uvnitř shluků jsou chráněny dřevinami na okraji a tím pádem přirozená obnova dobře odolává tlaku zvěře, dobře odrůstá a lze lépe z ní vypěstovat kvalitní lesní společenstvo. Dále KADLEC (2008) uvádí, že by měla být zachována co nejširší dřevinná skladba včetně keřů, a to v mladých porostech především. 47

7.5. Poškození dřevin

Na zkusných plochách ve smrkové kultuře se nejvyšší škody s hodnotou 323 Kč/ha vyskytovaly na plochách ošetřených proti buřeni individuální aplikací herbicidem. To potvrzuje i šetření KADLECE (2008), kdy nejvyšší škody s hodnotou 363 Kč/ha se také vyskytovaly na plochách ošetřených proti buřeni individuálně herbicidem. Nejnižší škody okusem na šetřené ploše s hodnotou 132 Kč/ha byly na plochách bez zásahu proti buřeni. Tento výsledek také souhlasí s výsledkem KADLECE (2008), kdy na ploše bez ošetření byly škody zvěří vyčísleny na 114 Kč/ha. Na šetřených plochách bez potlačení buřeně bylo poškození zvěří větší (než u KADLECE, 2008) pravděpodobně menší hustotou buřeně. Na transektech na šetřeném území byly nejvíce poškozovány buk lesní (90,9 %) s třešní ptačí (78,6 %). Smrk je z vyskytujících se dřevin na šetřené ploše nejméně poškozovanou dřevinou s 18,3 % poškozením. Zjištěné vyšší poškození BK, JV, TŘ, VB, BŘ, JŘ ve srovnání s výrazněji zastoupenou dřevinou SM potvrzuje poznatky o vysoké potravní atraktivnosti. Intenzita poškození jeřábu ptačího (40 %) odpovídá přibližně průměru poškození po celém území ČR (ČERMÁK, 2006). Intenzita poškození javoru klenu zde je vyšší (59 %) než udává ČERMÁK, GRUNDMANN (2006) (26 %). Vrba jíva je zde naopak přibližně o 10 % poškozována méně než udává ČERMÁK, GRUNDMANN (2006). ČERMÁK, GRUNDMANN uvádí že jeřáb ptačí je vysoce preferovanou dřevinou i v lesích s borovicí lesní.

48

8. Závěr Poškozování lesních porostů ve stádiu kultur je závažným problémem při zajišťování kultur. Škody jsou ovlivňovány několika faktory. Lesní hospodář musí řešit škody zvěří ochranou kultur. Okus ovlivňuje stromky snížením vitality růstu, snížením kvality kmene nebo i úhynu. Také okus má vliv na druhovou skladbu kultury. Proto se provádí různá ochranná opatření proti škodám zvěří a tím se zabraňuje nákladným nápravám na kultuře. Mimo snižování stavů zvěře má i vliv na škody okusem způsob potlačení buřeně. Pro lesní majetek hraběte Arco Zinneberga lze doporučit pruhové vyžínání křovinořezem či kosou. Mimochodem tento způsob eliminace buřeně je zde dominantním způsobem. Chemická eliminace buřeně se zde téměř nepoužívá. Na šetřené ploše bylo rozmístěno 30 zkusných ploch (každá o ploše 1 ar). Na zkusných plochách bylo poškozeno 35 % jedinců okusem. Škody zvěří na kultuře se pohybovaly od 132 Kč/ha do 323 Kč/ha. V průměru však 217 Kč/ha. V širším okolím na transektech byla nejvíce poškozovanou dřevinou buk lesní, třešeň ptačí a javor klen. Celkem bylo posuzováno 1225 jedinců různých dřevin. Poškození u smrku ztepilého a břízy bělokoré by nemělo ovlivnit vývoj dřevinné vegetace. Ostatní dřevin je pravděpodobnost ovlivnění vývoje dřevinné vegetace vysoká. Škody zvěří jsou zde neúnosné, obzvlášť co se týče na listnatých dřevinách. Základním a hlavním prvkem mysliveckého hospodaření je redukce stavů srnčí zvěře zvýšením ročního odlovu.

49

9. Summary Damage of forest stands in the stage of young plantation is a serious problem in providing plantation. Damage is influenced by several factors. Forest manager must deal with the protection of wildlife damage crops. Browsing damage affects the vitality of trees by reducing growth, reducing the quality of stem or even death. Also browsing damage affects the species composition of plantation. To this end, foresters perform various protective measures against damage by game, and thus avoids costly axles on culture. Besides the reduction of the game has an influence on the damage being bitten how forest weed suppression. Forest estate of earl Arco Zinneberga can recommend stripe trim brush-cutter or a scythe. By the way, this way to reduce forest weed is a dominant way in this forests. There isn´t almost used chemical elimination of forest weed. The investigation area was situate 30 sample plots (each area of 1 AR). On the plots were damaged 35% of plants by browsing. Wildlife damage to plantation ranged from 132 CZK / ha to 323 CZK / ha. Wildlife damage to plantation on average achieve 217 CZK / ha. In the wider surroundings on transects were the most deteriorated wood species beech and sycamore maple. Total was assessed 1225 plants of different species. Browsing damage in Norway spruce and birch should not affect the development of woody vegetation. Other species are likely to influence the evolution of woody vegetation high. Wildlife damage are prohibitively expensive here, especially with regard to broadleaf woods. Basic and main element of game management is to reduce game stock of roe deer by increasing the annual catch.

50

10. Použitá literatura ČERMÁK, P., 2006. Poškození dřevin okusem, ohryzem a loupáním, habilitační práce LDF MZLU v Brně, 137 s. ČERMÁK, P., 2008. Okus dřevin ve vztahu k jejich zastoupení v obnově, Lesnická práce č. 11/08, [online] [cit. 2010-02-21]. Dostupné na Word Wide Web: . ČERMÁK, P., 2007. Prevence škod zvěří, Lesnická práce č. 04/07, [online] [cit. 2010-02-20]. Dostupné na Word Wide Web: . ČERMÁK, P., GRUNDMANN, P., 2006. Vliv okusu na stav a vývoj obnovy dřevin na území, Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2006, LIV, No. 1, pp. 7--14 Rýchor (KRNAP) ČERMÁK, P., MRKVA, R., 2003. Okus semenáčků v honitbě, Lesnická práce č. 01/03, [online] [cit. 2010-02-20]. Dostupné na Word Wide Web: . ČERMÁK, P., MRKVA, R.,2003. Vliv mysliveckého hospodaření na vývoj dřevinné vegetace, Lesnická práce č. 06/03, [online] [cit. 2010-02-19]. Dostupné na Word Wide Web: . ČERMÁK, P., MRKVA, R., 2006. Vliv zvěře na stav a vývoj přirozené obnovy v NPR Vrapač, Lesnická práce č. 05/06, [online] [cit. 2010-02-19]. Dostupné na Word Wide Web: . ČERMÁK, P., MRKVA, R., 2003. Browsing damage to broadleaves in some national nature reserves (Czech Republic) in 200-2001, Ekológia (Bratislava), 22(4):394-403 EIBERLE, K.:Folgewirkungen eines simulierten Wildverbisses auf die Entwinklung junger Waldbäume, Schweiz.. In KADLEC, M., 2008. Okus dřevin při různých způsobech ošetření ploch proti buřeni na majetku Sdružení obecních lesů Benešovska, diplomová práce LDF MZLU v Brně, 81 s. FORST, P. a kol., 1983. Myslivost, 2.vydání přepracované, SZN Praha, 336 s. HANZAL, V., 2000. O zvěři a myslivosti, 2.vydání, Dona České Budějovice, 127 s. KADLEC, M., 2008. Okus dřevin při různých způsobech ošetření ploch proti buřeni na majetku Sdružení obecních lesů Benešovska, diplomová práce LDF MZLU v Brně, 81 s. KUBŮ, M., 2002. Příručka pro výpočet škod zvěří na jednotlivých sazenicích,stromcích z náletu a stromech,Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, 52 s.

51

LATNER, J., 2006. Vliv zvěře na stav lesa, Lesnická práce č.06/06, [online] [cit. 2010-02-21]. Dostupné na Word Wide Web: . Lesní hospodářský plán pro ČSNID k.s. Vysoký Chlumec (2006-2015), Lesprojekt Kroměříž MAUER, O., 2009. Zakládání lesů I, Skripta LDF MZLU v Brně, 172 s. Myslivecká evidence pro ČSNID k.s. Vysoký Chlumec (2006-2009) SLOUP, M., 2007. Škody zvěří na lesních porostech, Lesnická práce č. 86/12, [online] [cit. 2010-02-21]. Dostupné na Word Wide Web: . ŠTĚPÁNEK, Z. a kol., 2003. Penzum mysliveckých znalostí, DRUCKVO-TISK Praha, 428 s. ŠVESTKA, M., 2007. Seznam registrovaných přípravků na ochranu lesa, Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, 56 s. ŠVESTKA, M., HOCHMUT, R., JANČAŘÍK, V.,1998. Praktické metody v ochraně lesa, Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, 309 s. ZABLOUDIL, F.,VALA, Z., 2008. Srnčí zvěř – její životní potřeby v současnosti, Myslivost č. 3/2008, [online] [cit. 2010-05-25]. Dostupné na Word Wide Web: . WWW.AGROKROM.CZ [online] 2010 [cit. 2010-02-15]. Dostupné na Word Wide Web: . WWW.CIZP.CZ [online] 2010 [cit. 2010-04-12]. Dostupné na Word Wide Web: . WWW.CHMI.CZ [online] 2010 [cit. 2010-05-25]. Dostupné na Word Wide Web: . WWW.GEOPORTAL.CENIA.CZ [online] 2010 [cit. 2010-05-25]. Dostupné na Word Wide Web: . WWW.KR-STREDOCESKY.CZ [online] 2010 [cit. 2010-05-25]. Dostupné na Word Wide Web: . WWW.MAPY.CZ [online] 2010 [cit. 2010-05-25]. Dostupné na Word Wide Web: . WWW.MYSLIVOST.CZ [online] 2010 [cit. 2010-05-25]. Dostupné na Word Wide Web: . WWW.PORTAL.GOV.CZ [online] 2010 [cit. 2010-05-25]. Dostupné na Word Wide Web: . 52

WWW.PRIBRAM-CITY.CZ [online] 2010 [cit. 2010-05-25]. Dostupné na Word Wide Web: . WWW.SILVARIUM.CZ [online] 2010 [cit. 2010-03-23]. Dostupné na Word Wide Web: . WWW.UHUL.CZ [online] 2010 [cit. 2010-03-23]. Dostupné na Word Wide Web: .

53