Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti

Skloubení problematiky oborního chovu zvěře s rekreačním využitím honitby obory Holedná Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.

Vypracoval: Bc. Lukáš Vašek BRNO 2013/2014

ZADÁNÍ:

1.

Cíl práce: Návrh možností skloubení problematiky oborního chovu zvěře s rekreačním využitím obory Holedná

2.

Zpracování charakteristiky současného stavu obory, lokalizace včetně mapového zákresu, majetkových poměrů, přírodních podmínek - úživnosti prostředí, stavu lesa, početnosti chované zvěře, zdravotního stavu a kvality trofejí, zhodnocení stávajícího zařízení k chovu a lovu zvěře.

3.

Stanovení základních priorit a cílů oborního chovu v oboře Holedná.

Posouzení

rekreačního

využití

aspektů obory

mysliveckého

Holedná

a

hospodaření

jejich

a

vzájemného

ovlivňování. Charakteristika a posouzení pozitiv a negativ. Hledání kompromisů.

4.

Vypracování návrhu opatření pro optimalizaci podmínek oborního chovu z hlediska chovu, kvality zvěře, prostředí a pěstebních opatření.

Návrh

optimalizace

rekreačního

a

výchovného

potenciálu prostředí obory, propagace, usměrnění návštěvnosti, budování rekreačních zařízení apod.

Poděkování: Tímto děkuji svému vedoucímu Ing. Zdeňku Valovi, Ph.D. za vstřícný přístup, odborné vedení a cenné rady, které mi poskytl během zpracování mé diplomové práce. Dále děkuji pracovníkům Lesní správy Brno, zejména Ing. Pavlu Jordanovi a Petru Pospíšilovi za jejich pomoc, bez které by jen stěží tato práce mohla vzniknout. Tato práce vznikla za podpory projektu InoBio - Inovace biologických a lesnických

disciplín

pro

vyšší

konkurenceschopnost.

Tento

projekt

je

spolufinancován evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0018.

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto práci: „Skloubení problematiky oborního chovu zvěře s rekreačním využitím honitby obory Holedná“ vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne:

............................................. podpis

ABSTRAKT Diplomová práce řeší problematiku skloubení rekreace a chovu zvěře v oboře Holedná, která se nachází v Brně mezi městskými částmi Kohoutovice, Bystrc a Jundrov. Za pomocí literárních podkladů, vlastního terénního a dotazníkového šetření jsou zde rozpoznány aktuální problémy jak v oblasti rekreace, tak i v oblasti mysliveckého hospodaření. Následně jsou navržena možná řešení vybraných problémů, které kombinace obou oblastí zájmu s sebou přináší. Klíčová slova: rekreace, obora, Holedná

ABSTRACT

The thesis tackle issue of question, how joint recreation and game management in game reserve Holedná, which is situated in Brno among district of Kohoutovice, Bystrc and Jundrov. By using literature documents, terrain research and questionnaire there were recognized current issues in both sections (recreation, game management). Subsequently are suggested possible solutions of selected issues, which caused combionation of both sections. Key words: recreation, game reserve, Holedná

Obsah 1

Úvod ........................................................................................................... 9

2

Cíl práce ................................................................................................... 10

3

Literární přehled problematiky .............................................................. 11 3.1

Rekreace a volný čas....................................................................... 11

3.1.1 Pojem rekreace .............................................................................. 11 3.1.2 Typizace rekreace .......................................................................... 11 3.1.3 Společenský význam rekreace ....................................................... 12 3.1.4 Volný čas ........................................................................................ 13 3.2

Příměstské lesy a jejich funkce ...................................................... 13

3.3

Obory ................................................................................................ 14

3.3.1 Obory a jejich historie ..................................................................... 14 3.3.2 Výhody a nevýhody oborních chovů............................................... 15 3.3.3 Typy obor ....................................................................................... 15 3.3.4 Oborní druhy zvěře......................................................................... 16 3.3.5 Obora jako krajinný prvek ............................................................... 16 3.3.6 Obora a rekreace ........................................................................... 17 3.4 4

Biopásy ............................................................................................. 18

Širší územní vztahy ................................................................................. 21 4.1

Majetkové poměry............................................................................ 21

4.2

Lesy města Brna .............................................................................. 22

4.3

Přírodní podmínky ........................................................................... 24

4.3.1 Geomorfologie ................................................................................ 24 4.3.2 Geologie ......................................................................................... 25 4.3.3 Pedologie ....................................................................................... 25 4.3.4 Hydrologie ...................................................................................... 25 4.3.5 Klimatické poměry .......................................................................... 26 4.3.6 Flora ............................................................................................... 27 4.3.7 Fauna ............................................................................................. 29 5

Obora Holedná ........................................................................................ 30

5.1

Zvěř v oboře ..................................................................................... 30

5.1.1 Muflon (Ovis musimon Pallas) ........................................................ 30 5.1.2 Daněk (Dama dama L.) .................................................................. 30 5.1.3 Sika východní (Cervus nippon Temminck) ..................................... 31 5.1.4 Prase divoké (Sus scrofa L.) .......................................................... 32

6

7

5.2

Normované a minimální stavy zvěře, sčítání ................................. 33

5.3

Odlov zvěře ...................................................................................... 34

5.4

Pravidla pro návštěvníky obory Holedná ....................................... 34

5.5

Pomníky a památníky v oboře ........................................................ 35

5.6

Turistické trasy ................................................................................ 35

Metodika práce ........................................................................................ 37 6.1

Literatura .......................................................................................... 37

6.2

Terénní šetření ................................................................................. 37

6.3

Dotazníkové šetření ......................................................................... 37

6.4

Metoda stanovení využitelné biomasy ........................................... 38

6.5

Rozbor půdy ..................................................................................... 40

Výsledky .................................................................................................. 41 7.1

Dotazníkové šetření ......................................................................... 41

7.2

Konflikty (návštěvníci vs. hospodaření v oboře) .......................... 46

7.3

Trofeje mufloní zvěře ....................................................................... 47

7.4

Trofeje dančí zvěře .......................................................................... 48

7.5

Úživnost obory ................................................................................. 49

7.5.1 Lesní porosty .................................................................................. 49 7.5.2 Pastevní plochy .............................................................................. 50 7.5.3 Biopásy – aktuální stav .................................................................. 51 7.5.4 Zaplocené zemědělské pozemky ................................................... 51 7.6 8

Myslivecká zařízení .......................................................................... 52

Návrhy opatření ....................................................................................... 53

9

Diskuze .................................................................................................... 56 9.1

Rekreace ........................................................................................... 56

9.2

Trofeje mufloní zvěře ....................................................................... 56

9.3

Trofeje dančí zvěře .......................................................................... 58

10 Závěr ........................................................................................................ 59 11 Summary.................................................................................................. 60 12 Přehled literatury a pramenů ................................................................. 61 13 Seznam obrázků, tabulek a příloh ......................................................... 65 14 Přílohy ...................................................................................................... 67

1

Úvod Obora Holedná je účelovým mysliveckým zařízením, které slouží

obornímu chovu mufloní a dančí zvěře, a je zde také obůrka s černou zvěří a jeleny sika dybowského.

Holedná je svojí pozicí uprostřed velkého města

naprosto výjimečná. Je ideálním rychle dostupným místem pro krátkodobou rekreaci především pro obyvatele Brna a okolí. Prostředí obory nabízí poklidné místo, kde mohou návštěvníci zregenerovat své síly po pracovním dni a skvěle také vyhovuje matkám s dětmi pro jejich každodenní vycházky. Kombinace těchto faktorů činí z Holedné skvělé místo, kde se především děti z města mohou dennodenně setkat s divokou zvěří ve svém takřka přirozeném prostředí. Je zde obrovský potenciál pro výchovu mládeže, která ve většině případů nemá možnost vidět zvěř ve volné přírodě na vlastní oči. Spolu s rekreačním využíváním obory však dochází ke konfliktům se zde praktikovaným mysliveckým hospodařením. V této práci budou analyzovány konkrétní problémy a následně budou nastíněny také jednotlivé možnosti, které by danou situaci mohly napomoci vyřešit ke spokojenosti obou oblastí zájmu. Budou zde také vyhodnoceny aktuální problémy, které se týkají vlastního mysliveckého hospodaření, vybavení obory, úživnosti prostředí a kvality zvěře. Veškeré údaje budou následně poskytnuty společnosti Lesy Města Brna jako podklad pro případnou vlastní realizaci jednotlivých opatření. Aplikace do praxe je nutným krokem k tomu, aby byl plně využit vysoký potenciál, který toto jedinečné místo nepochybně má.

9

2

Cíl práce Cílem práce je zjištění aktuálního stavu obory Holedná z hlediska

rekreační návštěvnosti, vybavenosti pro návštěvníky, úživnosti honitby, mysliveckého hospodaření a kvality zvěře. Na základě těchto výsledků budou navržena možná řešení vybraných problémů. Výsledky a návrhy opatření budou poskytnuty Lesní správě Brno (společnosti Lesy Města Brna a.s.)

10

Literární přehled problematiky

3

3.1 Rekreace a volný čas 3.1.1 Pojem rekreace Rekreace je činnost člověka v krajinném prostředí, kterou realizuje ve svém volném čase a která slouží k regeneraci fyzických i duševních sil a k uspokojování jeho osobních zájmů. Slovo rekreace pochází z latinského „creare“, což znamená tvořit. Předpona „re“ značí vratný charakter a z toho plyne, že „rekreace“ je nové tvoření nebo lépe: znovustvoření. Rekreace je předmětem zkoumání vědní disciplíny rekreologie (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008). V obecném slova smyslu můžeme pro rekreaci uvést tyto charakteristické znaky: 

Rekreace je vždy činností, na rozdíl od odpočinku. Může být fyzická, mentální nebo emocionální.



Rekreace nemá jedinou formu. Rozsah aktivit je nekonečný.



Na určení, zda se jedná o rekreaci či ne, má rozhodující vliv motivace. Je-li motivací pobavit se a resultátem je osobní uspokojení, jedná se o rekreaci.



Rekreace se uskutečňuje pouze ve volném čase.



Rekreace je činnost dobrovolná. To však neznamená, že by nemohla být plánována a organizována, ale vždy musí být ponechána jedinci možnost svobodného výběru.



Rekreace má vždy svůj účel a svůj smysl.

(HODAŇ, DOHNAL; 2008)

3.1.2 Typizace rekreace 1. podle časových kategorií a) krátkodobá rekreace (max. 3 dny, dopravní čas max. 25% rekreačního času) 

každodenní (popracovní 2-3 hodiny)



polodenní (víkendová) 11



jednodenní (víkendová)



vícedenní (1-3 dny)

b) dlouhodobá rekreace (více jak 3 dny, dovolenkového charakteru, není vázaná na dopravní vzdálenosti a časovou dostupností) 2. podle prostorových kategorií 

příměstská (každodenní až jednodenní)



ve volné krajině (krátkodobá i dlouhodobá)



středisková (rekreační oblasti a zařízení)



pobytová individuální (chatová a chalupářská, apod.)

3. podle druhu činnosti 

procházky a klidový odpočinek



pohybová rekreace



rekreační sportování



myslivost a rybaření



sběr přírodnin

(SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008)

3.1.3 Společenský význam rekreace Rekreace má pro jedince a tím potažmo i pro společnost nezastupitelnou úlohu. Lze ji doložit četnými sociologickými, psychologickými i ekonomickými studiemi. Sociologický a psychologický význam rekreace 

Primární – regenerace duševních a fyzických sil jedince jako člena společnosti



Sekundární – prostřednictvím cestovního ruchu či realizace rekreačních aktivit o Rozvoj služeb – ekonomické ukazatele (zaměstnanost, atd.) o Regionální rozvoj o Vliv na krajinu, její obyvatelnost a životní prostředí obecně

Environmentální význam rekreace

12



Modifikace krajinné struktury, kvality a ekologické stability krajiny a jejích složek



Rozvoj infrastruktury – dopady na krajinu (kladný i záporný)

Ekonomický význam rekreace 

Primární – zvýšená pracovní efektivita



Sekundární – rozvoj regionů v důsledku rozvoje ekonomických aktivit



Rozvoj ekonomických činností – vývoj a realizace služeb a výrobků přímo či nepřímo vázaných na cestovní ruch

(SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008)

3.1.4 Volný čas Volný čas je doba, kdy člověk koná činnosti podle své vůle takovou intenzitou, aby si odpočinul, bez záměru produktivity pro prospěch společnosti. Je to tedy část mimopracovní doby, osvobozená od času přesčasové práce a dojíždění na místo pracoviště. Z tohoto úhlu pohledu sem patří i čas na realizaci osobních biologických potřeb (strava, hygiena, spánek) a rodinné povinnosti (vaření, úklid, nákup, péče o děti). Základními funkcemi volného času jsou: 

Odpočinek, zotavení, reprodukce pracovní síly



Rozptýlení, zábava, kompenzace, únik z monotónnosti práce



Rozvoj osobnosti, fyzický, kulturní, sociální

(SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008)

3.2 Příměstské lesy a jejich funkce Dle lesního zákona č. 289/1995 Sb. náleží příměstské lesy do kategorie lesů zvláštního určení, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Vymezení mimoprodukčních

funkcí lesa

je

pak učiněno

pouze

příkladným (demonstrativním) výčtem obsaženým v § 1, odst. 5, písm. a) 13

vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, kde se uvádí, že oblastní plán obsahuje rámcové stanovení funkčního potenciálu lesů dané oblasti, zejména pro: 

funkci produkční (výhled produkčních možností)



funkce mimoprodukční, zejména: o vodoochrannou o půdoochrannou o rekreační o reprodukční (zachování a rozvoj genofondu) o ochrany přírody apod. Vyskot a kol. (2003) definují tzv. sociálně-rekreační funkci lesa. Jedná

se o schopnost lesních ekosystémů produkovat účinky působící na humánněsociální uspokojení fyzických a psychických potřeb člověka (optimalizaci fyziologických procesů organizmu).

3.3 Obory 3.3.1 Obory a jejich historie Myslivecké hospodaření je často srovnáváno se zemědělstvím nebo lesnictvím, protože jedením z jeho cílů je zajistit každoroční užitek z volně žijících živočichů (CHESEMORE, 2013). Obory a později také myslivecká činnost vykonávaná v oborách, obornictví, mají v našich zemích dlouhodobou a bohatou tradici. Zprávy o prvních zřizovaných oborách na našem území pocházejí již z období druhé poloviny 13. století. Velký rozmach doznalo obornictví především v 15. – 17. století a ve značném rozsahu se dochovalo až do století 20. Ještě koncem 19. století bylo na území Moravy, Čech a Slezska okolo 350 jednotlivých obor. Obory měly při svém vzniku především lovecký účel, postupně v nich však docházelo k záměrnému chovu zvěře a péče o ni. Původně byly obory zřizovány pro zvěř spárkatou i drobnou. Z drobné zvěře se jednalo především o zajíce, králíky divoké a bažanta divokého, který byl v oborách chován voliérovým způsobem. Ze spárkaté zvěře byla v oborách původně chována nejčastěji zvěř jelení, později pak dančí, černá, mufloní a mnohde i zvěř srnčí. 14

V současné době slouží obory k intenzivnímu chovu zvěře jelení, dančí, mufloní, černé, místy také jelenů sika a jelenců viržinských a koz bezoárových (WOLF a kol., 1976).

3.3.2 Výhody a nevýhody oborních chovů Výhodou je dle Hromase a kol. (2008), že: 

zvěř je v poměrně velkém množství soustředěna na malé ploše, je ji tak možno dobře rozlišovat a pozorovat po dobu i několika let



je relativně rychlý a snadný lov zvěře



zvěř je možné lovit celoročně, kdykoliv lze vyloučit zvěř pro chov nevhodnou



zvěř lze v případě potřeby poměrně dobře léčit

Nevýhodou je dle Hromase a kol. (2008), že: 

je nezbytná výstavba dobrého a soustavně kontrolovaného oborního plotu, což je poměrně velkou stavební investicí



je nezbytná výstavba kvalitních a poměrně početných mysliveckých zařízení včetně pastvin, políček pro zvěř a porostních úprav



je nezbytné pravidelné celoroční přikrmování zvěře



zvěř působí na lesních porostech podstatně větší škody



je nebezpečí vzniku nakažlivých chorob



vzniká odpor veřejnosti v případě omezení jejího vstupu do obor



je nutno zajistit kvalitního a vysoce kvalifikovaného oborníka s relativně neomezeným časovým pracovním režimem

3.3.3 Typy obor V zásadě jsou dle Hromase a kol. (2008) zakládány obory za účelem: 

reprezentace, pro možnost rychlého odlovu kvalitní trofejové zvěře (obvykle jako poplatkový lov)



chovu prošlechtěné zvěře a následný prodej pro další zazvěřování



sledování a výzkum zvěře (výzkumné ústavy, lesnické školy)

15



chovu vzácných druhů zvěře (bílých jelenů či daňků, kozy bezoárové, zubrů, apod.)



výchovy

veřejnosti

(pro

navázání

potřebného

vztahu

ke

zvěři

v bezprostředním kontaktu s ní) Existují však i další typy obůrek: 

karanténní (zde je chována a veterinárně sledována zvěř pouze po období zjištění či přeléčení možné nákazy)



aklimatizační (před vypuštěním zvěře na novou lokalitu)



přezimovací (zde je zvěř lákána krmivy v předzimním období a je zde uzavírána a krmena přes období nouze, aby mimo obůrku nepůsobila neúměrné škody na lesních porostech)

3.3.4 Oborní druhy zvěře Dle Hromase a kol. (2008) nejsou pro obory vhodné druhy teritoriální (žijící po většinu roku samotářsky) – přílišné koncentrace jedinců téhož druhu na ně působí stresově, což vede ke ztrátě kondice, následně i konstituce, zhoršení zdravotního stavu a nižší plodnosti. Lze pro ně však doporučit druhy zvěře žijící po většinu roku v širokých sociálních uskupeních – v tlupách. Osvědčily se chovy zvěře jelení, dančí, sika, mufloní a černé a nepochybně by takto šlo chovat i zvěř kamzičí.

3.3.5 Obora jako krajinný prvek Obory mohou být dle Wolfa a kol. (1976) rovněž velmi významným krajinným prvkem, především tehdy, když se zakládají jako přírodně krajinářský park kde kromě souvislých porostů a skupin stromů jsou zdůrazněny solitéry a kde jsou mezi porosty umístěny průhledy přes louky nebo vodní plochy, často podržené alejemi jírovců, lip nebo dubů. V oborách zakládaných v nedávné minulosti je touto formou zakládána vždy alespoň centrální část (jádro) obory. Estetickou hodnotu obory zvyšuje členitost terénu či protékající potok nebo říčka. Neodlučitelnou funkcí obory je právě estetické působení na člověka, ať se již jedná o „lovce“ či jiného návštěvníka (WOLF a kol., 1976).

16

3.3.6 Obora a rekreace V blízkosti průmyslových center a velkých měst je nutné řešit i problém rekreace a intenzivního chovu zvěře, aby se jednotlivé funkce vzájemně nekřížily, ale doplňovaly.

V oborách, které jsou zpřístupněny veřejnosti, by

měly platit specifické podmínky pro návštěvníky. Dle Wolfa (1976) lze tyto podmínky rozdělit do dvou skupin: obecné, platící pro všechny objekty a zvláštní, stanovené pro každý objekt podle jeho charakteru. Za obecné podmínky lze považovat: 

zákaz vjezdu motorových vozidel a jízdních kol



povinnost používat pouze vyhrazené cesty pro pěší procházky



vytvoření tzv. „oáz ticha“, v nichž budou zakázány hlasité hry dětí apod.



vytvoření různě dlouhých procházkových cest



zajištění jednoduché orientace pro návštěvníky (např. orientační tabule u vchodu a jednoduché směrovky)



zamezení znečišťování



vytvoření podmínek pro dohled personálem, který by měl být vybavený patřičnou pravomocí

U jednotlivých obor pak lze stanovit: 

omezení doby návštěvy (Omezení nejenom na některou roční dobu, ale také omezení na určitou denní dobu. Je třeba upozornit návštěvníky na možnost ohrožení jejich vlastní bezpečnosti (tam, kde je chována zvěř jelení), např. v období jelení říje a v oborách kde je volně chovaná zvěř černá v období vodění selat bachyněmi.



rozhodnout o počtu vstupů (obvykle jeden vchod, který je zároveň východem, se jeví z mnoha důvodů jako nejvhodnější varianta)



uvážit zda je možné zpřístupnit celou oboru nebo pouze její část



určit případně označit místa odpočinku pro návštěvníky



uvážit případné placení vstupného Umožnění návštěv do obor se setkává s kladným ohlasem ze strany

veřejnosti. Když jsou dodržována jistá pravidla, tak ani nenaruší chov zvěře. 17

Obory jako zařízení k intenzivnímu chovu spárkaté zvěře nemusí plnit pouze tuto primární funkci, ale v některých případech mohou význačně přispět jako zelený prvek v krajině k rekreaci pracujících. Jejich mnohde staletá krása, zajímavé a vysoce esteticky hodnotné prostředí, možnost pozorovat zvěř v přirozených podmínkách podobných volné přírodě, byť ohrazené plotem, to jsou faktory pro moderního člověka, obklopeného technikou, čím dále tím důležitější (Wolf a kol., 1976).

Obr. 1 - Současné vztahy jednotlivých zájmových skupin v modelové oboře (ČERMÁK, 2003)

3.4 Biopásy Vytvořením biopásu ve volné krajině: 

nabídneme zvěři dostatek jadrného a objemového krmiva dozrávajícího postupně v průběhu roku,



zajistíme úživnou část honitby přes zimu ponecháním plodin na biopásu,



zajistíme prostor pro hnízdění a kryt pro zvěř,



poskytneme prostor hmyzu, který se na jaře stane potravou zvěře, 18



přispějeme k pestrosti a rozmanitosti krajiny. V oboře je prioritou při vytváření biopásu zvýšení úživnosti a přísunu

potřebných živin pro zvěř. Aby bylo na jeho vytvoření možné získat dotaci, musí být splněno několik podmínek, které jsou uvedeny v Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření) § 13 – Titul biopásy. Z technického hlediska musí být splněny následující podmínky. Dle odstavce 4 se zakládají biopásy o šíři 6 až 12 metrů a lze je umístit pouze při okrajích půdních bloků, popřípadě jejich dílů s kulturou orná půda nebo uvnitř půdních bloků ve směru orby, u žadatelů zařazených do podopatření péče o krajinu titulu biopásy v kalendářním roce 2005 a v letech následujících musí vzdálenost mezi jednotlivými biopásy uvnitř půdních bloků, popřípadě jejich dílů, činit nejméně 50 metrů. Dále žadatel každoročně v průběhu příslušného pětiletého období v rámci podopatření péče o krajinu titulu biopásy a) oseje nejpozději do 31. května kalendářního roku příslušné biopásy podle odstavce 1 směsí osiva splňujícího podmínku podle odstavce 6, přičemž výsev provede nejdéle do 24 měsíců ode dne vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva b) ponechá vytvořené biopásy podle písmene a) bez zásahu zemědělskou mechanizací a bez ošetření chemickými přípravky na ochranu rostlin do 31. března následujícího kalendářního roku a poté porost biopásů zapraví do půdy, nejpozději však do 31. května kalendářního roku, c) v případě změny polohy biopásu na příslušném půdním bloku, popřípadě jeho dílu, předloží Fondu společně s žádostí o poskytnutí dotace, nejpozději však do 15. května příslušného kalendářního roku, nový zákres biopásů pro příslušný kalendářní rok, d) zajistí, aby vytvořené biopásy nebyly využívány k přejezdům zemědělské techniky, ani jako souvratě, e) v případě osetí plochy širší než 12 metrů zajistí označení skutečné hranice biopásu viditelně v terénu.

19

Směs osiv podle odstavce 5 určená pro výsev 1 ha biopásu se skládá z nejméně 24 kg pohanky, nejméně 6 kg prosa, nejméně 0,4 kg kapusty a nejméně 30 kg jiné plodiny, jako je například obilnina nebo lupina bílá.

20

4

Širší územní vztahy

4.1 Majetkové poměry Vlastníkem obory je Statutární město Brno a provozovatelem společnost Lesy města Brna a.s. Celková rozloha obory je 327 ha. Většinovým vlastníkem pozemků uvnitř obory je společnost Lesy města Brna vlastnící 206,73 ha (63,22 %) většinou lesních a částečně také travních porostů, převážně v severní a východní části obory. Lesy České republiky hospodaří s majetkem státu v jihozápadní části obory na 51,57 ha (15,77 %). Zbývajících 68,7 ha (21,01 %) představuje majetek okolo 40 drobných vlastníků (fyzických osob), kteří navenek vystupují jako Vlastníci singulárních lesů Starý Lískovec o.s. Majetkové rozložení přibližuje přiložený graf.

Vlastnické poměry pozemků v oboře Holedná 21,01 ha

51,57 ha

Lesy města brna LČR Fyzické osoby

206,73 ha

Obr. 2 - Vlastnické poměry.

21

Obr. 3 - Majetkové poměry v oboře Holedná (KERN, 2011).

4.2 Lesy města Brna Společnost Lesy města Brna, a.s., vznikla 28. 6. 2006 z původní společnosti s ručením omezením, která vznikla v roce 1994 z původní příspěvkové organizace vzniklé v roce 1992 [1]. Sídlo společnosti se nachází na adrese Křížkovského 247, PSČ 664 34, Kuřim. Jediným akcionářem je statutární město Brno, které je vlastníkem 1 kusu volně neobchodovatelné kmenové akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 166 000 000,Kč [2]. Akciová společnost má šestičlenné představenstvo a šestičlennou dozorčí radu. Ředitelem společnosti je od roku 2007 Ing. Jiří Neshyba. Hlavní oblasti činnosti: 

Odborná správa a rozvoj lesního majetku statutárního města Brna a některých okolních obcí



Plnění veřejně prospěšných služeb v rekreačních a revitalizovaných oblastech statutárního města Brna 22



Pěstební činnost, těžba, zpracování, výkup a obchod surovým dřívím



Dřevařská výroba, prodej řeziva, dřevěných palisád, výrobků zahradního a parkového programu, impregnace dřeva



Produkce a distribuce biopaliva - energetické štěpky



Výroba a prodej palivového a krbového dříví



Lesní a okrasné školkařství



Služby v lesnictví



Specializovaná nákladní autodoprava



Poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví, údržba veřejné zeleně



Myslivost v režijních honitbách a oboře pro spárkatou zvěř „Holedná"



Péče o lesy v pramenné oblasti u obcí Banín a Březová nad Svitavou, kde se nacházejí zdroje pitné vody pro Brno a okolí



Správa drobných vodních toků na území statutárního města Brna



Lesní pedagogika

Z organizačního hlediska je společnost Lesy města Brna, a.s. členěna na: a) Ústředí společnosti v Kuřimi s cíli: Řízení lesní výroby a obchodní činnosti, dále zpracování mezd a personalistika, tok a rozdělování financí, majetková a správní agenda, koordinace a kontrola lesních správ a hospodářských středisek a jednání s vlastníkem, tedy se statutárním městem Brnem [3]. b) Lesní správy – celkem tři lesní správy. 

Lesní správa Lipůvka - ve správě 4 lesnické úseky o výměře 2644 ha. Hlavní činností je prodej palivového dříví, prodej zvěřiny, odborná správa obecních lesů sousedních obcí a správa lesů v oblasti prameniště Březovského vodovodu [4].



Lesní správa Brno – má ve správě 4 lesnické úseky o celkové výměře 2127 ha. Hlavní činností je výkon myslivosti v oboře Holedná, chov mufloní, dančí a černé zvěře, správa a údržba zeleně a rekreačních ploch v okolí Brněnské přehrady, prodej palivového dříví, prodej zvěřiny a správa a údržba drobných vodních toků [4].



Lesní správa Deblín – ve správě 4 lesnické úseky o výměře 3280 ha. Hlavní činností je kromě prodeje zvěřiny, prodeje palivového dříví a 23

odborné správy obecních lesů sousedních obcí také poskytování ubytování v hájence Deblín [4]. Hospodářská střediska – patří sem lesní školky Svinošice, pila Bystrc, manipulační expediční sklad Rájec-Jestřebí a středisko dopravy a služeb [5]. Zatímco dříve lesy ve vlastnictví města Brna sloužily hlavně jako zdroj paliva a stavebního dřeva pro město Brno, dnes se situace mění a je snahou naopak podpořit tzv. mimoprodukční funkce lesa, zvláště pak funkce rekreační. Jednou z aktivit, jež má za cíl podporovat mimoprodukční funkce lesa, je také budování naučných stezek. V současné době existují 4 naučné stezky, mezi které patří také naučná stezka Holedná, jež se nachází přímo ve stejnojmenné oboře v katastru městské části Brno–Jundrov. Celá trasa rekreační naučné stezky vede po zpevněných cestách a je možné ji absolvovat z několika směrů. Je snadno dostupná od zastávek MHD nebo vlastní dopravou s parkováním na zpevněném parkovišti u obůrky s divočáky. Délka stezky je přibližně 1,5 hodiny poklidné chůze.

4.3 Přírodní podmínky 4.3.1 Geomorfologie Obora náleží dle geomorfologického členění Kolektivu ČUZK (1996) do následujícího systému: - geomorfologický systém - Hercynský systém - geomorfologický subsystém - Hercynská pohoří - provincie - I Česká vysočina - II- Českomoravská soustava - subprovincie - II C - Česko - moravská vrchovina - II D - podsoustava- Brněnská vrchovina - II D-2 Bobravská vrchovina

24

Území obory se nachází na východě Přírodní lesní oblasti č. 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny, typ oblasti – heterogenní pahorkatina – vrchovina. Tato východní část PLO 33 je typická reliéfem, který je tvořen systémem hrástí a prolomů, přičemž prolomy mají široká plochá konkávní dna tvořená sprašovými závějemi a návějemi. Napříč hrástěmi se vyvinula skalnatá průlomová údolí. Reliéf má převážně charakter ploché vrchoviny s výškovou členitostí 150 - 200 m. Nejnižším bodem je koryto Svratky v Brně s nadmořskou výškou 200 m, nejvyšší kótou je Lipový vrch u Žebětína – 478 m (NIKL a kol., 2001).

4.3.2 Geologie V oblasti obory se nachází několik geologických podloží brněnského masivu.

Nejvýznamnějším geologickým celkem je v západní části obory

podloží tvořené diority a gabry, směrem na východ poté přechází přes podloží granodioritů a žul až k oblasti, která je tvořena podložím štěrků, písků a hlín.

4.3.3 Pedologie Vyskytuje se zde převážně půdní typ kambizem. Podle trofnosti, ovlivnění vodou a na přechodu k jiným půdním typům se vyskytují subtypy, zde konkrétně půdní subtyp kambizem typická mezotrofní, která je typickou půdou tvořenou na podloží granodioritu, dioritu a rule (NIKL a kol., 2001).

4.3.4 Hydrologie V oboře se vyskytuje bezejmenný potok, který je pravostranným přítokem potoku Vrbovec, který se po několika stovkách metrů vlévá jako pravostranný přítok do řeky Svratky, která náleží do povodí řeky Dyje. Průtok potoka lze regulovat dvěma většími vodními nádržemi. Vodní plochy mají výměru celkem 1,20 ha. Dále je na území obory několik bezejmenných potoků, které se objevují a mizí podle ročního období v závislosti na klimatických podmínkách, především na úhrnu srážek. Celková délka otevřených potůčků je 4800 m, 25

z nichž především dna erozních rýh a úzkých žlebů, nejvíce ve východní části obory v letním období vysychají v délce 1450 m (ČERMÁK, 2003). Nachází se zde také několik vodních ploch, které byly vytvořeny antropologicky za účelem zajištění napajedel pro zvěř. Ty bývají naplněny v období vyšších úhrnů srážek a poté tuto vodu uchovávají do období srážkově chudších. Nejbližší hlásný profil je na řece Svratka v Brně – Poříčí. Jedná se o hlásný profil kategorie A, hydrologické pořadí profilu je 4-15-01-153, provozovatelem je ČHMU Brno.

4.3.5 Klimatické poměry Dle Quitta (1971) a jeho klasifikace řadíme území obory Holedná do oblasti T2 – teplá oblast. Tato oblast je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem. Zima bývá krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. KLIMATICKÁ CHARAKTERISTIKA

TEPLÁ OBLAST T2

počet letních dní (max. t ≥ 25,0°C)

50 – 60

počet dní s Ø t ≥ 10,0°C

160 – 170

počet mrazových dní (min. t ≤ -0,1°C)

100 – 110

počet ledových dní (max. t ≤ -0,1°C)

30 – 40

Ø teplota v lednu

-2/-3°C

Ø teplota v červenci

18 – 19°C

Ø teplota v dubnu

8 – 9°C

Ø teplota v říjnu

7 – 9°C

počet dní se srážkami ≥ 1 mm

90 – 100

srážkový úhrn ve vegetačním období

350 – 400 mm

srážkový úhrn v zimním období

200 – 300 mm

počet dní se sněhovou pokrývkou

40 – 50

počet zamračených dní (≥ 82%)

120 – 140

počet jasných dní (≤ 20%)

40 – 50

(Quitt, 1971)

26

Průměrná roční teplota:

8°C

Průměrné roční srážky:

550 mm

Průměrná vegetační doba:

165 dní

Nadmořská výška:

200 – 406 m. n. m.

(Čermák, 2003) Nejbližší klimatologická stanice: Brno Žabovřesky (indikativ B2BZAB01, nadmořská výška 236 m. n. m.) Nejbližší fenologická stanice: Březina (indikativ B2BREZ31, nadmořská výška 411 – 445 m. n. m.) Nejbližší srážkoměrná stanice: Brno Jundrov (indikativ B2BJUNØ1, nadmořská výška 260 m. n. m.)

4.3.6 Flora Dle Culka (1996) území z hlediska biogeografického členění ČR spadá do Brněnského bioregionu (1.24). Území je tvořeno okrajovou vrchovinou Hercynika a zabírá geomorfologické celky Bobravskou vrchovinu, střední část Boskovické brázdy spolu se západním okrajem Drahanské vrchoviny a východním okrajem Křižanovské vrchoviny tvoří Brněnský bioregion. Bioregion má protáhlý tvar ve směru S-J a plochu 812 km2. Patrný je 30 panonský a karpatský vliv, vliv Alp i zastoupení termofilních druhů je ale nižší než v sousedním Jevišovickém bioregionu. Zastoupení vegetačních stupňů (dále jen VS): 1. VS dubový

7,05%

2. VS bukodubový

65,55%

3. VS dubobukový

27,40%

Dle Čermáka (2003) patří mezi nejčastěji zastoupené lesní vegetační typy (dále jen LVT) LVT 2K3 (Kyselá buková doubrava biková) se zastoupením 18,25% a LVT 2S4 (Svěží buková doubrava biková) se zastoupením 18,07%. 27

Dále jsou častými zástupci, kteří mají zastoupení minimálně 5% následující LVT: 2H3 (Hlinitá buková doubrava biková) – 8,11%, 2B1 (Bohatá buková doubrava lipnicová) – 7,34%, 3H2 (Hlinitá dubová bučina s ostřicí chlupatou) – 5,98% a 3S6 (Svěží dubová bučina biková) – 5,05%.

Zastoupení dřevin v oboře Holedná ost. jehl. ost. list. 2,6% 0,5% LP 7,5% BK 2,4%

HB 10,0%

SM

SM 10,6%

BO MD DB

BO 18,1%

BK HB MD 4,8%

LP ost. jehl. ost. list.

DB 43,5%

Obr. 4 - Zastoupení dřevin.

Z přiloženého grafu lze vyčíst, že dřevinná skladba je tvořena z 66 % listnáči a z 34 % jehličnany. Výrazné a pro oboru neocenitelné je zastoupení dubu 43,5%, který má zásadní význam pro úživnost honitby. Jeho zastoupení je pravidelně rozloženo ve starších věkových skupinách, což zajišťuje trvalou fruktifikaci nejen v současné době, ale i v následujících desetiletích. Současně tento fakt umožňuje zařadit honitbu do o jeden lepší bonitní třídy (ČERMÁK, 2003). Střední věk trvalých lesních porostů v oboře je 72 let. Průměrné obmýtí je 114 let.

28

4.3.7 Fauna Fauna regionu je dle Culka (1996) charakterizována jako přechodná mezi třemi podprovinciemi, a to ze severu a severozápadu hercynskou, z jihu panonskou a z východu doznívají vlivy karpatské. Mezi vyskytující se měkkýše můžeme zařadit skalnici lepou (Faustina faustina), vlahovku karpatskou (Monachoides vicinus) a další. Fauna regionu je silně ovlivněna brněnskou aglomerací, projevující se synantropním výskytem a sekundární změnou rozšíření různých druhů např. kuny skalní (Martes foina) a poštolky obecné (Falco tinnunculus). Většinu ochuzené fauny představují lesní druhy, především pak zástupci panonské fauny, kde můžeme zařadit ještěrku zelenou (Lacerta viridis), kudlanku nábožnou (Mantis religiosa) aj., dodnes přežívající na některých xerotermních lokalitách. Návštěvníci lesa se mohou běžně setkat s ježkem východním (Erinaceus concolor), který zde má svůj areál výskytu. Řád hlodavců zastupuje myšice malooká (Apodemus microps), která je ale vázána především na polní společenstva, nicméně v lese má také své místo. Z četných netopýřích druhů se vyskytují hlavně vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a netopýr velký (Myotis myotis). Obora je také významným hnízdištěm ptactva, zejména pak strakapouda jiţního (Dendrocopos syriacus), okolo vodních toků se vyskytuje břehule říční (Riparia riparia) a cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides). Zástupci drobného ptactva jsou lejsek malý (Ficedula parva) a moudivláček lužní (Remiz pendulinus), kteří svým výskytem obohacují biodiverzitu prostředí. Nejhojnější dravec v oboře a okolí je bezpochyby poštolka obecná (Falco tinnunculus), které je zvyklá na lidskou přítomnost, a tak jí nevadí přítomnost blízké městské zástavby. Z bezobratlých živočichů je možné se setkat s kobylkou révovou (Ephippigera ephippiger), kudlankou nábožnou (Mantis religiosa) či pestrokřídlecem podražcovým (Zerynthia polyxena).

29

5

Obora Holedná

5.1 Zvěř v oboře V oboře se cíleně chovají 4 druhy zvěře. Jedná se o zvěř mufloní, dančí, sičí a černou. Níže jsou uvedeny základní údaje o jednotlivých druzích a jejich taxonomické zařazení do systému živočichů.

5.1.1 Muflon (Ovis musimon Pallas) Třída – Savci (Mammalia) Podtřída – Živorodí (Theria) Nadřád – Placentálové (Placentalia) Řád – Sudokopytníci (Artiodactyla) Podřád – Přežvýkavci (Ruminantia) Čeleď – Turovití (Bovidae) (ČERVENÝ A KOL., 2003) Původ mufloní zvěře se nepodařilo beze zbytku vysvětlit, avšak dnes převládá názor, že se mufloni dostali jako domácí zvířata z Přední Asie na Korsiku a Sardinii, kde zdivočeli. Při výšce v kohoutku téměř 80 cm mufloni váží až 55 kg. Muflonky jsou zřetelně menší a lehčí. Základní zbarvení zvěře je v létě červené až tmavohnědé, v zimě vesměs tmavé. Dospělí mufloni mají světlé sedlo, které je v létě sotva patrné a některým kusům úplně chybí. Muflonky jsou vždy světlejší než mufloni. Doba říje je od listopadu do prosince, kdy může docházet mezi muflony k prudkým bojům. Po 22 týdnech březosti klade muflonka nejčastěji jedno muflonče, které už po několika hodinách následuje muflonku (BLŰCHEL, 2004).

5.1.2 Daněk (Dama dama L.) Třída – Savci (Mammalia) Podtřída – Živorodí (Theria) Nadřád – Placentálové (Placentalia)

30

Řád – Sudokopytníci (Artiodactyla) Podřád – Přežvýkavci (Ruminantia) Čeleď – Jelenovití (Cervidae) (ČERVENÝ A KOL., 2003) Jeho vlastí jsou země v okolí Středozemního moře. Dospělý lopatáč je při výšce v kohoutku 80 – 110 cm 80 až 130 kg těžký (dle růstové oblasti). Divoce zbarvená dančí zvěř má v létě červenohnědou kůži s bílými skvrnami. Na břiše a mezi kýtami je kůže bílá, obřitek je ostře černě ohraničen. Zimní srst je více šedá než hnědá a skvrny jsou nezřetelné. Daňčata jsou až do podzimního přebarvení srsti skvrnitá. U dančí zvěře se často vyskytuje albinismus a melanismus. Dančí říje začíná teprve po doznění říje jelení (od října) a končí začátkem listopadu. Daňci na sebe upozorňují chraplavým, málo melodickým rocháním a holá zvěř za nimi přichází do jejich říjných teritorií. Po 33 týdnech březosti klade daněla zpravidla jedno daňče.

To velmi brzo

následuje matku, která je první tři až čtyři týdny hlídá v dobrém krytu, dříve než se oba připojí k ostatní holé zvěři (BLŰCHEL, 2004).

5.1.3 Sika východní (Cervus nippon Temminck) Třída – Savci (Mammalia) Podtřída – Živorodí (Theria) Nadřád – Placentálové (Placentalia) Řád – Sudokopytníci (Artiodactyla) Podřád – Přežvýkavci (Ruminantia) Čeleď – Jelenovití (Cervidae) (ČERVENÝ A KOL., 2003) Jeho vlastí je jihovýchodní Asie. Evropský sika je velikostí mezi daňkem a srncem. Pokládá se za menšího „bratrance“ jelena evropského. Vlivem překřížení mnoha poddruhů je jeho tělesná stavba velmi proměnlivá.

Letní

zbarvení je podobné jako u dančí zvěře, má však více hnědého tónování, ne tak zřetelné skvrny a šedou břišní část. Zimní srst je tmavohnědá a skvrny buď zcela chybí, nebo jsou jen slabě viditelné. Dospělí jeleni mají v době říje 31

výraznou hřívu. Říje trvá dlouho, od poloviny září do začátku prosince. Přesně po 32 týdnech březosti kladou laně od začátku května do poloviny července zpravidla jednoho koloucha. Paroží jelenů zůstává nejčastěji na stupni šesteráka nebo osmeráka, koruna je velmi vzácná (BLŰCHEL, 2004).

5.1.4 Prase divoké (Sus scrofa L.) Třída – Savci (Mammalia) Podtřída – Živorodí (Theria) Nadřád – Placentálové (Placentalia) Řád – Sudokopytníci (Artiodactyla) Podřád – Nepřežvýkavci (Nonruminantia) Čeleď – Prasatovití (Suidae) (ČERVENÝ A KOL., 2003) Samci prasete divokého (kňouři) mohou dosahovat až 250 kg hmotnosti a 100 cm v kohoutku. Letní hladká srst s krátkými osinami bývá stříbrošedá, zimní srst tmavohnědá až černá. Selata mají nejprve okrovou nebo červenohnědou srst, na které mají první čtyři až pět měsíců žlutavé pruhy, od lopatek až ke kýtám. Černá zvěř velmi živelně reaguje na nabídku potravy vysokými přírůstky, k čemuž připívá také skutečnost, že obě pohlaví dosahují pohlavní zralosti již v prvním roce života. Bachyně se chrují převážně od října do května. V mnoha tlupách určuje čas chrutí vodící bachyně, když se chruje ona, chrují se i ostatní pohlavně zralé bachyně (synchronizace říje). Průměrně po 15 až 16 týdnech vrhá nejčastěji 5 selat, silné bachyně však mohou v dobrých letech vodit až 11 selat. Ta nejprve zůstávají v zálehu, dobře vystlaném a chráněném před větrem, kde je matka energicky hájí (BLŰCHEL, 2004).

32

5.2 Normované a minimální stavy zvěře, sčítání Tab. 1 - Stanovení normovaných a minimálních stavů zvěře, sčítání v honitbě za období 2008 – 2013. (LESY MĚSTA BRNA, 2013)

laně

kolouši

celkem

6 2

3 1

12 5

0

0

0

0

4

1

5

4

1

0

0

1

5

0

6

1

0

0

1

5

0

1

0

0

1

6

2

0

0

2

1

1

0

2

3 16 18 13 47

6

4

5

3 18 25 15 58

6

6

4

5

3 18 25 15 58

1

8

7

4

4

3 18 17 12 47

3

3

8

6

3

5

4 18 20 16 54

6

3

11

8

2

4

3 17 20 10 47

špičák muflončata

celkem

kňouři

bachyně

lončáci

selata

celkem

8 2 7 3 7 3 8 4 7 5 10 10

muflonky

5 2

Zvěř černá

mufloni celkem

Zvěř mufloní mufloni věková třída I. II. III

5 2 6 6 6 3 5 5

13 6 18 20 20 17 22 27

13 6 19 10 10 13 16 20

9 3 17 14 14 10 14 12

35 15 54 44 44 40 52 59

2 1 2 2 2 2 2 2

5 1 6 5 5 6 7 7

2 2 2 0 0 0 3 3

2 1 8 10 10 8 7 7

11 5 18 17 17 16 19 19

3 2 2 4 4 2 5 2

33

celkem

5

dančata

4

daněly

8 17 17 11 45 3 6 6 3 15

vařečkář

4 1

5 2

4-6 let 7 let a starší

Normovaný stav zvěře Minimální stav zvěře Sčítaný stav zvěře 3/2008 Sčítaný stav zvěře 3/2009 Sčítaný stav zvěře 3/2010 Sčítaný stav zvěře 3/2011 Sčítaný stav zvěře 3/2012 Sčítaný stav zvěře 3/2013

daňci celkem

jeleni celkem 3 2

7 let a starší

9 let a starší 1 0

4-6 let

5 - 8 let 1 1

2 roky

Druh zvěře Jakostní třída honitby II.

Zvěř dančí daňci věková třída I. II. III

1 1

3 roky

Normovaný stav zvěře Minimální stav zvěře Sčítaný stav zvěře 3/2008 Sčítaný stav zvěře 3/2009 Sčítaný stav zvěře 3/2010 Sčítaný stav zvěře 3/2011 Sčítaný stav zvěře 3/2012 Sčítaný stav zvěře 3/2013

Zvěř jelení jeleni věková třída I. II. III 2 - 4 roky

Druh zvěře Jakostní třída honitby II.

5.3 Odlov zvěře

Zvěř jelení

I. II. III

2 - 4 roky 5 - 8 let 9 let a starší jeleni jeleni celkem laně holá kolouši zvěř jelení celkem Zvěř dančí I. 2-3 roky II. 4-6 let III 7 let a starší daňci daňci celkem daněly holá daňčata zvěř dančí celkem Zvěř mufloní I. 2-3 roky II. 4-6 let III 7 let a starší mufloni mufloni celkem muflonky holá muflončata zvěř mufloní celkem Zvěř černá kňouři bachyně lončáci selata zvěř černá celkem Suma:

1

celkem

2013 - 2014

2012 - 2013

2011 - 2012

2010 - 2011

2009 - 2010

věk

2008 - 2009

Druh zvěře

věková třída

Tab. 2 - Odlov zvěře za období 2008 – 2014 (LESY MĚSTA BRNA, 2014)

2 0 0 0 0 1 0 1 0 2 1 1 0 0 0 1 0 2 0 3 7 6 9 5 4 8 39 4 3 1 1 5 14 1 1 2 11 10 11 6 9 8 55 11 11 12 1 13 17 65 7 7 8 6 12 13 53 29 28 31 13 34 38 173 4 5 3 3 5 6 26 2 4 2 3 3 2 16 2 1 1 2 6 8

10

5

1

6

6 4 3 3 4 4 7 5 18 18 15 14 1 4 10 6 5 11 11 1 4 1 25 7 9 13 72 53 56 40

9

10

48

6 8 30 14 6 40 29 24 118 1 4 13 14 59 5 3 25 18 17 89 83 79 383

5.4 Pravidla pro návštěvníky obory Holedná 

nevstupujte na polní a zatravněné oplocené pastevní plochy pro zvěř 34



nekoupejte se a nelovte ryby v napajedlech pro zvěř



nejezděte na kolech, lyžích, saních mimo zpevněné asfaltové cesty



nepoškozujte technické vybavení, myslivecké a rekreační zařízení



nekuřte a nerozdělávejte oheň v lese



není povoleno pořádat hromadné sportovní a turistické akce



zákaz volného pohybu psů bez vodítka

5.5 Pomníky a památníky v oboře V oboře se nacházejí také 3 objekty, které návštěvníky upozorňují na významné osoby a události z minulosti. Společností jsou využívány především jako turistické cíle. Jedná se o následující: Pomník Heinricha Pelikana – Nachází se severně od vrcholu Holedné ve stejnojmenné oboře na vrcholku svahové vyvýšeniny. Pískovcový Kámen stojí v místě, kde 27. května 1899 tragicky skonal zdejší nadlesní Heinrich Pelikan [7]. Památník Rudolfa Goly – Nachází se severozápadně od hlavního vrcholu Holedné. Památník ve tvaru zašpičatělého pylonu byl zbudován na památku Ing. Rudolfa Goly (1915-1964), který se významně zasloužil o vybudování brněnských příměstských lesů [8]. Památník ruského letce – Nachází se v oboře na okraji svahu plochého úžlabí. Byl postaven na památku ruského pilota V. S. Kašurina, který zde byl sestřelen koncem války v roce 1945. Občany Kohoutovic byl pak památník rozšířen na památku padlých letců při osvobozování Brna. Okolní parková úprava zahrnuje i jezírko se studánkou a lavičkami. Je zde též informační tabule místní naučné stezky. K památníku vede krátká odbočka ze zeleně značené turistické cesty [9].

5.6 Turistické trasy Modrá turistická trasa 35

Tato trasa začíná v Pisárkách, vede až na rozcestí Hobrtenky (398 m. n. m.) se žlutou značkou a dále pak na rozcestí Vrbovec se zelenou značkou. Délka trasy je přibližně 4 km. Úsek z Pisárek k chatové oblasti pod Mladou horou (354 m. n. m.) je velmi náročný a nevhodný pro maminky s kočárky či cyklisty. Zelená turistická trasa Začíná u trolejbusové vozovny Komín, prochází městskou částí Jundrov a dále vede ulicí Nálepkova, kterou přivede návštěvníka do obory. Značka je dále vedena nad údolím řeky Svratky k rozcestí Pod Holednou (320 m. n. m.) a k rekreačnímu místu u jezírek, kde se kříží se žlutou značkou. Pokud se návštěvník rozhodne pokračovat po zelené značce, dojde nejprve k rozcestí Vrbovec, poté k obůrce divočáků a nakonec k zastávce MHD Kohoutovice, hájenka (zhruba v jedné třetině stoupání je možno odbočit k památníku ruského letce z roku 1973). Délka trasy je 7,5 km. Žlutá turistická trasa Tato trasa nemá začátek ani konec přímo na okraji obory, neboť jde o souvislou žlutou trasu, která začíná ve Hvozdci, pokračuje přes Ríšovu studánku k Brněnské přehradě, odkud vede do Údolí oddechu. Po vstupu do obory značka vede dále údolím, ale od rozcestí Vrbovec - rybník značkou stoupá k jezírkům. Od jezírek pokračuje přes rozcestí Hobrtenky k zastávce autobusu Kohoutovice, hájenka. Na tomto místě značka opouští oboru, a vede dále přes památník Františka Bašného do Bosonoh. Trasy pro turisty se však občas mění. Žlutá trasa nejdříve vedla prudkou lesní pěšinkou z Údolí oddechu na rozcestí Pod Holednou. Modrá trasa vedla původně z Údolí oddechu k rozcestí u jezírek. Oborou nevede žádná oficiálně značená cyklistická či lyžařská trasa. Rovněž oborou neprochází hipostezka. Schází rovněž oficiálně značená stezka pro vozíčkáře (HRUŠKA, 2012).

36

6

Metodika práce

6.1 Literatura Pro pochopení dané problematiky bylo nutno nejprve prostudovat mnohé literární zdroje, vztahující se k obornictví. Rovněž byla nastudována literatura v oblasti rekreace a turismu ve všeobecné rovině. Byly využity zdroje v tištěné i elektronické podobě (včetně mapových serverů), z historie i současnosti, včetně několika zdrojů týkajících se přírodních podmínek vybrané lokality. Tyto zdroje byly následně porovnány a využity při vlastním zpracování diplomové práce.

6.2 Terénní šetření Při terénním šetření byla daná lokalita několikrát projita. Byl zde okulárně rekognoskován okolní terén a krajina, včetně rekreačních zařízení pro turisty a jednotlivé objekty nezbytné pro chod obory. Současně proběhly také osobní rozhovory s místním oborníkem, který přiblížil problematiku oborního chovu, jednotlivá úskalí při provozu a také problémy, které se zde vyskytují s návštěvníky. Spolu s oborníkem byla také navštívena všechna myslivecká a lovecká zařízení a zde byla hodnocena vhodnost jejich umístění a stavu. Dále byla také navštívena příslušná Lesní správa Brno – akciové společnosti Lesy města Brna, pod kterou obora Holedná spadá. Zde byla také problematika rekreace a obornictví prodiskutována s vedoucím lesní správy, Ing. Pavlem Jordánem. Jednotlivé poznatky byly využity a zapracovány do vlastní diplomové práce.

6.3 Dotazníkové šetření Sběr dat probíhal v letním a podzimním období roku 2013. Data o problematice rekreace na území obory Holedná byla získávána přímo v areálu obory od jejich návštěvníků. Cílem bylo oslovit 100 návštěvníků a získat jejich názor. Sběr dat byl uskutečněn formou dotazníkového šetření. Jednalo se o tzv. kvalitativní průzkum. Na vybraných místech byli osobně kontaktováni návštěvníci a byly jim kladeny otázky dle předem připraveného dotazníku. 37

Jednotlivé otázky byly pokládány ústně a následně byly zapisovány do formulářů. V případě nejasností u některé z otázek bylo návštěvníkům podáno bližší vysvětlení. Dotazník se skládal z 9 otázek, které byly shodné pro všechny respondenty. V dotazníku byly obsaženy současně otázky uzavřené (nabízející pouze výběr odpovědí), tak i otázky otevřené, na které mohli respondenti odpovídat svými slovy. Byla hodnocena také spokojenost návštěvníků, která je ale velmi ovlivněna subjektivitou. Sledované údaje 1.

Jak často navštěvujete oboru Holedná?

2.

Je do obory dostatečný počet vstupů pro veřejnost?

3.

Nachází se v oboře dostatečný počet rekreačních zařízení pro odpočinek (laviček, altánů)?

4.

Jsou turistické cesty v oboře dostatečně značené?

5.

Bylo by vhodné rozšířit a modernizovat stávající naučnou stezku?

6.

Setkali jste se někdy v oboře s ulovenou zvěří?

7.

Znáte návštěvní řád obory, co je v oboře dovoleno a co je zakázáno?

8.

Co byste v oboře přivítali (co Vám chybí)?

9.

S čím jste v oboře nespokojeni?

6.4 Metoda stanovení využitelné biomasy Pro kvantitativní vyhodnocení dostupné potravy pro zvěř byla zvolena metoda odběru biomasy a její následné vyhodnocení v laboratoři. Biomasa byla odebírána v letním období roku 2013. Na loukách, pastvinách a ostatních plochách s produkcí travin a bylin byly vybrány reprezentativní zkusné plochy o velikosti 1×1 m pro zjištění stávající průměrné plošné produkce (kg.m-2) zvěří využitelné biomasy. V lesních porostech tyto plochy vybrány nebyly, vzhledem k tomu, že se zde prakticky žádný dřevní či nedřevní materiál vhodný pro konzumaci zvěří nevyskytuje. Četnost zkusných ploch byla volena v závislosti na celkové velikosti posuzované stejnorodé plochy travního či bylinného porostu.

38

Z těchto ploch byly odebrány reprezentativní vzorky bylin a trav. Rostlinný materiál byl odebírán odstřihnutím nůžkami těsně nad zemí z plochy 1 m2 a to s ohledem na jeho dostupnost pro zvěř a v takovém množství, které zvěř využívá, nejméně však dvě plochy jednu pastvinu či louku. Odebrané vzorky byly zváženy s přesností na 0,01 kg v čerstvém stavu na přenosných laboratorních vahách. Naměřená hmotnost tedy odpovídá potenciálnímu množství dostupné potravy pro zvěř na ploše 1 m 2 nedřevnaté složky. Při odběru bylo sledováno zastoupení hlavních rostlinných druhů. Ze vzorků bylo vypočteno průměrné množství zvěří dostupné biomasy v kg.m-2 a celková průměrná produkce zvěří dostupné biomasy. Pro výpočet celkového množství nedřevnaté hmoty (trav a bylin) byl použit vzorec: X=AxB X = celkové množství zvěří dostupné přirozené nedřevnaté potravy v kg A = průměrný vzorek trav a bylin na 1 m2 B = plocha porostu v m2 Z odebraných vzorků biomasy byl získán směsný vzorek nedřevnaté biomasy. Tyto směsné vzorky byly podrobeny chemické analýze stanovení jednotlivých živin v laboratorních podmínkách na Ústavu výživy zvířat a pícninářství, Agronomické fakultě, Mendelovy univerzity v Brně. Pro stanovení základních živiny ve vzorku byly použity metody obvyklé pro tyto účely. Sušina byla stanovena jako zbytek ze vzorku po odpaření vody do konstantní hmotnosti při 103±2 °C v sušárně. Vláknina byla stanovena metodou Hennenberg-Stohmannovou jako zbytek ze vzorku po 30 minutové hydrolýze v 1,25 % roztoku H2SO4 a v 1,25 % roztoku KOH po promytí organickým rozpouštědlem a po odečtení popela za předepsaných podmínek vážkově. Tuk byl v laboratorních podmínkách stanoven vážkově na extrakčním přístroji podle Twisselmana. Dusíkaté látky byly stanoveny metodou Kjehldahla a byly násobeny faktorem 6,25. 39

Popeloviny byly stanoveny vážkově po zpopelnění vzorku při teplotě 550 °C v elektrické muflové peci.

6.5 Rozbor půdy Byl proveden odběr vzorků orné půdy na biopásech. Směsný vzorek byl vysušen, homogenizován a za použití hmoždíře rozdrcen na jemnozem v množství minimálně 10 g. Následně byl předán do laboratoře na Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, Agronomické fakulty, Mendelovy univerzity v Brně, kde byl podroben chemické analýze metodou Mehlich III. Výsledky byly vyhodnoceny podle tabulek kritérií pro ornou půdu, škála obsahu přístupných živin byla následující – nízký, vyhovující, dobrý, vysoký a velmi vysoký. Kritéria pro hodnocení půdní reakce pH byla: 

do 4,5

extrémně kyselá



4,6 - 5,0

silně kyselá



5,1 - 5,5

kyselá



5,6 - 6,5

slabě kyselé



6,6 - 7,2

neutrální



7,3 - 7,7

alkalická



nad 7,7

silně alkalická

40

7

Výsledky

7.1 Dotazníkové šetření Zkoumaný soubor tvořilo 100 návštěvníků vybrané lokality. Získaná data byla převedena do elektronické podoby a statisticky vyhodnocena. Počet získaných odpovědí na některé nekorespondoval s počtem respondentů. To způsobily tzv. otevřené otázky, na které mohli respondenti uvést více než jednu odpověď nebo ponechali otázku bez odpovědi. Pro přehlednost byly v grafech použity procentuální hodnoty se zaokrouhlením na celá čísla. Otázka č. 1 – Jak často navštěvujete oboru Holedná?

16% několikrát týdně 14%

jednou týdně jednou měsíčně

52%

nepravidelně 18%

Obr. 5 - Četnost návštěv.

V této otázce také záleželo, kde byl výzkum prováděn. Nejvíce návštěvníků se pohybuje v oblasti kolem obůrky s divokými prasaty. Zde byla také nejčastější odpověď, že oboru navštěvují nepravidelně. Naopak v centru obory byli návštěvníci především častějšími či pravidelnými návštěvníky, kteří vyhledávali klid mimo rušné části s mnoha návštěvníky. Proto byl výzkum pro získání relevantních výsledků prováděn po celém areálu obory. Mezi nejčastější a nejpravidelnější návštěvníky patří mladé maminky, které zde buď jednotlivě, nebo ve skupinkách jezdí s kočárky, případně chodí na procházky se svými malými dětmi.

41

Otázka č. 2 – Je do obory dostatečný počet vstupů pro veřejnost?

4%

4%

ano ne nevím/nemám názor

92%

Obr. 6 - Počet vstupů.

Poměrně jednoznačná záležitost, přes 90 % lidí je spokojeno se současným počtem vstupů a jejich rozmístěním. Současný stav proto není nutné měnit. Otázka č. 3 – Nachází se v oboře dostatečný počet rekreačních zařízení pro odpočinek (laviček, altánů)?

46%

ano 54%

ne

Obr. 7 - Spokojenost s počtem rekreačních zařízení.

Tato otázka rozdělila návštěvníky na dvě skupiny. Jedna skupina, která byla lehce početnější by přivítala v oboře nové lavičky či altány. Druhá skupina je se současným stavem spokojena a nemyslí si, že je nutné rozšiřovat počet 42

rekreačních zařízení. Větší důležitost dle osobních rozhovorů s návštěvníky je přikládána stavu těchto rekreačních zařízení, který je mnohde nevyhovující a bylo by jistě vhodné tyto zařízení renovovat nebo vyměnit. Otázka č. 4 – Jsou turistické cesty v oboře dostatečně značené?

24% ano ne

2%

nevím/nemám názor 74%

Obr. 8 - Spokojenost se značením turistických tras.

Téměř všichni návštěvníci, kteří se vydali hlouběji do obory a využili značené cesty pro svou orientaci, byli se značením spokojeni. Ostatní návštěvníci značené trasy nevyužili nebo se po oboře pohybují pravidelně a trasy dobře znají. Otázka č. 5 – Bylo by vhodné rozšířit a modernizovat stávající naučnou stezku?

28%

34%

ano ne nevím/nemám názor

38%

Obr. 9 - Názor na modernizaci stávající NS.

43

Na tuto otázku odpovědělo 38% dotázaných, že není nutné současný stav naučné stezky měnit. Většinou se jednalo o starší lidi, kteří se u tabulí s informacemi zastavili pouze sporadicky. Při rozhovoru s mladšími návštěvníky převládal názor, že by stálo za to, aby se stezka modernizovala dle současných požadavků na naučné stezky. Zbylých 34% návštěvníků nevědělo, že se v oboře naučná stezka nachází. Z toho lze vyvodit závěr, že by bylo vhodné návštěvníky lépe upozornit na přítomnost naučné stezky a tím zvýšit jejich informovanost o prostředí a zvěři v oboře. Otázka č. 6 – Setkali jste se někdy v oboře s ulovenou zvěří?

ano ne

100%

Obr. 10 - Setkání se s ulovenou zvěří.

Žádný z dotázaných se nesetkal s ulovenou zvěří, což poukazuje na profesionální přístup personálu obory k lovu.

44

Otázka č. 7 – Znáte návštěvní řád obory, co je v oboře dovoleno a co je zakázáno?

42% ano ne 58%

Obr. 11 - Znalost návštěvního řádu.

Poměrně alarmující je množství návštěvníků, kteří neznají návštěvní řád obory. Určitě by bylo vhodné zvýšit povědomí veřejnosti o zakázaných činnostech v oboře vhodně umístěnými a především srozumitelnými tabulemi (doplněné o názorné obrázky) u vchodů do obory. Otázka č. 8 – Co byste v oboře přivítali (co Vám chybí)? 

občerstvení 12x



hřiště pro děti, průlezky, houpačky 8x



toalety 5x



více košů 5x



detailnější info-tabule 4x



interaktivní a zábavná naučná stezka pro děti 3x



možnost na některých místech mít psa s košíkem volně 2x



rozšíření webových stránek 2x



protihluková bariéra (od dálnice)



více zvěře (pro děti) Tuto otázku mnoho lidí ponechalo bez odpovědi s vysvětlením, že obora

je od toho, aby zde byl klid a člověk našel vhodné prostředí pro relaxaci, a 45

k tomu není potřeba žádného speciálního vybavení, které by naopak přilákalo další návštěvníky a narušilo poklidnou atmosféru. Druhá skupina lidí naopak očekávala v oboře vyšší komfort, především v letním období ve formě občerstvení, které se v oboře nenachází. Dále některým návštěvníků chyběly toalety či více košů. Je potřeba zvážit požadavky obou skupin a pokusit se nalézt vhodný kompromis. Otázka č. 9 – S čím jste v oboře nespokojeni? 

odpadky 7x



málo odpadkových košů 4x



bezohlednost cyklistů – kolize s kočárky (zvážit zákaz pro cyklisty) 2x



místy rozbitá cesta od cyklistů



nutnost mít i poslušné psy na vodítku



přístup lidí ke krmení prasat



aby se nekácely stromy podél cesty – příliš pak zde v létě peče slunce



hluk od dálnice Většina dotazovaných ponechala tuto otázku bez odpovědi s tím, že jsou

se současným stavem spokojeni, je pro ně vyhovující a není zde nic, co by jim nějakým způsobem vadilo nebo je obtěžovalo. Pokud již byla tato otázka zodpovězena, tak se nejčastěji vyskytovala odpověď, že jim vadí odpadky, které jsou poházeny kolem cest různě po oboře. Dále se objevily také názory, že je zde nedostatečné množství odpadkových košů nebo také, že jsou zde bezohlední cyklisté. Velká část problémů, na které si návštěvníci stěžovali, je způsobena špatným a bezohledným přístupem ostatních návštěvníků. Ti svým chováním mnohdy obtěžují ostatní.

7.2 Konflikty (návštěvníci vs. hospodaření v oboře) V oboře dochází v určitých oblastech ke konfliktu zájmů návštěvníků a zájmů mysliveckého hospodaření v oboře. Návštěvníci si samozřejmě přejí co největší volnost ve všech spektrech jejich činností, což ovšem kontrastuje se zájmem o chov kvalitní zvěře, která potřebuje co největší klid především 46

v období páření, kladení mláďat, ale také celoročně během pastvení či příjmu potravy u krmných zařízení. Návštěvníci naopak mají zájem, aby se mohli pohybovat po celém prostoru honitby bez jakýchkoliv omezení a vykonávat zde rozličné činnosti bez ohledu na zvěř. Bohužel zde dochází ke konfliktům. Mezi nejčastější prohřešky návštěvníků proti návštěvnímu řádu patří volné pobíhání psů, navíc často bez náhubku, kteří při spatření zvěře ji začnou štvát a několikrát ročně dojde i ke stržení či poranění těchto kusů. Dále je prakticky na denním pořádku porušování zákazu pohybu mimo zpevněné cesty a stezky, kdy návštěvníci svým pohybem vyrušují zvěř. Vzhledem k celodennímu pohybu návštěvníků po oboře až do pozdních večerních (někdy i nočních) hodin je také pro personál obory náročnější lov zvěře, který musí být jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska neustálého vyrušování zvěře návštěvníky, soustředěn do brzkých ranních hodin. Mezi další problémy, které se v oboře vyskytovaly a vyskytují, patří vandalismus, kdy je neustále poškozováno vybavení obory, a to jak mysliveckých zařízení (kazatelny, krmná zařízení, oplocení), tak i rekreačního vybavení (lavičky, altány, jednotlivá zastavení naučné stezky či jiné informační panely). Dále je zde problém s přikrmováním černé zvěře v obůrce, kdy jsou ze strany návštěvníků divokým prasatům v lepším případě předkládána nevhodná krmiva, v horším případě jsou tyto krmiva navíc v zimním období házena na ledovou plochu, kde se poté zvěř propadne a ve většině případů se také utopí. Jen za rok 2013 takto zahynuly 4 dospělé kusy. Jako nejzávažnější problém lze uvést pytláctví, kdy neznámý pytlák ulovil několik kusů (v některých případech i gravidních samic), za účelem získání zvěřiny. Všechny tyto konflikty působí různou měrou škody akciové společnosti Lesy města Brna, a to především přímé ekonomické (např. na vybavení obory), ale i na kvalitě chované zvěře, což má ve výsledku opět dopad na finanční hospodaření podniku (poplatkové lovy trofejové zvěře, prodej zvěřiny).

7.3 Trofeje mufloní zvěře Bylo vyhodnoceno 25 trofejí z let 2008 – 2014. Průměrná bodová hodnota byla 190,36 bodů CIC. Z celkových 25 trofejí bylo 17 medailových, 47

z čehož bylo 5 medailí zlatých, 6 stříbrných a 6 bronzových. Nejvyšší dosažená bodová hodnota byla 215,2 bodů CIC. Tab. 3 - Bodové hodnoty mufloních trofejí dle jednotlivých faktorů.

Trofej 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 průměr

délka 69,5 91,5 76 59,25 75 65 59,75 78,7 73,6 73,75 74,5 63 74,95 49,5 71,5 64,85 75,5 76,5 80,5 75,5 88,05 53,2 60,8 93 82 72,22

o 1/3 24,9 23,35 24,45 22,75 22,7 24,3 24,9 26,55 25,15 25,15 25,5 23 24,85 22 23,35 24,8 25,4 23,25 24,15 25,4 21,9 21,5 24,1 24,8 23,5 24,07

o 2/3 21,7 24 22,45 20,45 21,6 21,35 22,5 23,1 21,45 22,4 24 20 23,65 19,5 21,95 20,85 23,55 21 23,15 23,55 22,25 18,3 20,9 24,1 22,9 22,03

o 3/3 rozloha barva vrub. vinutí 16,2 48 2 2 5 20,8 48 1,5 1,5 5 17,1 50 2 1 5 14,9 47 2 2 4 17,95 50 2 1,5 5 15,65 50 1,5 2 5 16,6 44 1,5 2,5 3 16,85 57 2 3 5 16,35 48 1,5 1,5 5 17,45 46 1 3 4 17,5 56 1,5 1,5 5 15 47 1 1 5 18,8 51 1,5 2 5 14,25 44 1 1 4 17 49 1 1 5 14,75 43 1,5 1,5 5 17,05 49 1 1 5 16 49 1,5 1,5 5 18,05 45 1,5 2 5 17,05 49 1 1 5 18 55 2 3 5 13 44 1,5 1,5 3 13,35 48 1 2 5 19,05 48 1 1 5 17,15 52 1 1,5 5 16,63 48,68 1,44 1,7 4,72

CIC 189,30 210,65 195,00 172,35 192,75 184,80 174,75 212,20 192,55 192,75 202,50 173,00 196,75 155,25 189,80 174,25 197,50 190,75 198,35 197,50 215,20 156,00 175,15 214,95 205,05 190,36

7.4 Trofeje dančí zvěře Bylo vyhodnoceno 11 trofejí z let 2008 – 2014. Průměrná bodová hodnota byla 157,32 bodů CIC. Z celkových 11 trofejí bylo 7 medailových, z čehož byla 1 medaile zlatá, 1 stříbrná a 5 bronzových. Nejvyšší dosažená bodová hodnota byla 191,18 bodů CIC.

48

Tab. 4 - Bodové hodnoty dančích trofejí dle jednotlivých faktorů.

délka délka délka šířka obvod obvod lodyh očníků lopat lopat růží lodyh 1.

Trofej 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Průměr

32,3 30 31,93 30,13 30,68 34,25 22,75 27,9 28,73 31,08 26,95 29,70

4,31 3,75 5,31 5,03 3,89 4,43 3,59 3,83 6 4,89 3,46 4,41

35,3 36,9 33,35 34,85 30,2 44,75 14,2 26,8 31,9 34,6 30,65 32,14

22,13 19,2 17,4 24,6 17,85 27 7,88 17,78 21,38 23,33 12,45 19,18

17,7 17,95 17,5 17,4 17,5 17,25 15,9 17,25 19,4 18,85 16 17,52

22,4 21,4 21,1 21,5 19,9 20,1 17,6 21,4 21 22 18,4 20,62

obvod hmot. přirážky lodyh 2. 22,2 26,8 23,1 22,3 20,6 28,4 23,9 28,6 20,1 24,9 18,9 23,62

6 4,4 4,4 4,4 4,4 5 4 4 4 4 5,4 4,55

6 7,5 8 7 7 10 0 7,5 8 10 3,5 6,77

CIC 168,34 167,9 162,09 166,21 151,02 191,18 102,82 155,06 160,51 173,65 131,71 157,32

7.5 Úživnost obory Úživnost v oboře je zajištěna několika způsoby, rozdílnými dle druhu zvěře. Zvěř černá je celoročně krmena personálem obory a z velké části také návštěvníky, kteří přes plot vhazují rozmanitou potravu, někdy i ne zcela vhodnou. Zvěř jelení je držena vzhledem k malému počtu v izolované obůrce, kde se živí vegetací, která jí je zde k dispozici a v době nouze je zde přikrmována. Nejnáročnější na úživnost je vzhledem ke svému počtu zvěř dančí a mufloní. Úživnost honitby mimo dobu nouze, kdy je zvěř přikrmována, je zajištěna

několika

způsoby,

které

budou

představeny

v následujících

jednotlivých bodech.

7.5.1 Lesní porosty Lesní porosty jsou prakticky bez podrostu, který zvěři neposkytuje téměř žádnou potravu. Výjimku tvoří v podzimním období porosty kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) na ruderalizovaných stanovištích, které jsou mufloní zvěří především po prvních mrazících konzumovány. Lesní porosty jsou významným zdrojem potravy především v době dozrávání plodonosných dřevin, které jsou v oboře zastoupeny na více než 100 ha, což je v této oboře velkým přínosem. 49

Dle semenného roku zásadně ovlivňují úživnost obory v zimním období. Vzhledem k věkovému zastoupení dubových a jírovcových porostů je zde předpoklad, že budou svoji funkci plnit ještě následujících 50-60 let (ČERMÁK, 2003).

7.5.2 Pastevní plochy Dále jsou významnou součástí dvě volně přístupné pastevní plochy s celkovou využitelnou plochou 7 ha (změřeno na ortofoto podkladu na www.uhul.cz). Převažujícími druhy zde byly kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) a jetel plazivý (Trifolium repens). Zde byly také provedeny ve vrcholu vegetační doby odběry travní hmoty a zjištěna disponibilní zásoba biomasy na m2 a následným vynásobením celkovou plochou také její celková zásoba. Na každé pastevní ploše byly provedeny 2 odběry biomasy ve čtverci 1x1 m, které byly ihned zváženy v čerstvém stavu. Naměřené hodnoty byly 162, 240, 160 a 136 g, což v průměru činí 175 g/m2. Pokud vynásobíme celkovou pastevní plochu, která je k dispozici pro zvěř, vyjde nám celková zásoba 12 250 kg čerstvé biomasy. K výrazně vyšším hodnotám dospěl Vala (2010), který zjistil průměrné množství biomasy na loukách a pastvinách 480 g/m 2. Tato nízká hodnota je velmi pravděpodobně způsobena intenzivním spásáním zvěří v proběhu vegetačního období a poměrně malou výměrou těchto ploch. Výpočty bylo zjištěno, že sušina tvoří 23,3 % z celkového čerstvého vzorku. Dále byla v laboratoři provedena chemická analýza, kterou byly zjištěny následující hodnoty v původní sušině: 

popel = 2,53 %



N-látky = 2,84 %



tuk = 0,54 %



vláknina = 6,64 % Hodnoty živin zjištěné laboratorním rozborem odpovídají průměrným

hodnotám živin pro travní porosty v tabulkách Výživových hodnot krmiv pro přežvýkavce (ZEMAN, 2006). 50

7.5.3 Biopásy – aktuální stav Na pastevních plochách jsou vytvořeny 12 m široké biopásy o délkách 290, 240 a 200 metrů, které byly vybudovány za pomocí dotačního titulu ministerstva zemědělství. Biopásy zaujímají celkovou rozlohu 0,88 ha. V současné době však neplní svoji funkci, protože zde zaseté rostliny (pohanka, proso, kapusta, lupina bílá) nejsou schopny narůst do požadované hmoty. Příčinou této nefunkčnosti biopásu může být intenzivní sešlapování a spásání zvěří (biopásy nejsou zaploceny) nebo nevhodná půda, na které jsou biopásy vysety, případně oba faktory najednou. Pro zjištění vhodnosti půdního substrátu byla provedena jeho chemická analýza metodou Mehlich III, která poskytla následující výsledky: 

pHCaCl2 = 6,88 (půda neutrální)



P = 29,75 mg/kg (obsah nízký)



K = 163,05 mg/kg (obsah vyhovující)



Ca = 3525 mg/kg (obsah vysoký)



Mg = 464,4 mg/kg (obsah velmi vysoký) Z uvedených hodnot lze vyvodit, že je vhodné doplnit do půdy živiny, a to

především fosfor, v menší míře také draslík. Ostatní hodnoty jsou v normálu nebo jsou dokonce vyšší. Půdní reakce je neutrální a neměla by mít negativní vliv na růst rostlin.

7.5.4 Zaplocené zemědělské pozemky

Posledním významným zdrojem disponibilní potravy pro zvěř jsou zaplocené zemědělské pozemky. Ty jsou v oboře 3 o celkové ploše 2,15 ha (změřeno na ortofoto podkladu na www.uhul.cz). Na těchto plochách se provádí výsev zemědělských plodin (převážně oves), které se nechají odrůst až do požadovaného stádia zralosti, a poté se otevřou brány a plochy se zpřístupní zvěři. Toto se opakuje dvakrát ročně, pokud to klimatické podmínky dovolí. Vzhledem k tomu, že se tyto plochy nacházejí ve vymezeném prostoru EVL (Evropsky významná lokalita) Hobrtenky, vztahují se na toto území jistá omezení, které zahrnují také zákaz používání hnojiv. Je zde proto předpoklad, 51

že častým oséváním těchto ploch stále stejnou plodinou dojde k vyčerpání půdy z živin a k rapidnímu poklesu růstu této plodiny. Je nutné zdůraznit, že způsob obhospodařování těchto ploch celoročně či sezonně a zpřístupňování na nich rostoucích kultur zvěři zásadním způsobem ovlivňuje především letní úživnost honitby.

7.6 Myslivecká zařízení Spolu s oborníkem byly navštíveny všechna myslivecká krmná i lovecká zařízení a byla hodnocena jejich funkčnost. V oboře se nachází čtyři krmelce, jeden velký seník a tři kazatelny. Ve většině případů tato zařízení plní svoji funkci a jejich stav odpovídá jejich stáří. Problém se objevil ve dvou případech u krmelců, kdy se jejich poziční umístění ukázalo jako nevhodné z hlediska dostupnosti automobilem či traktorem při navážení krmiva. Jednalo se o dva krmelce v jižní části obory. První krmelec v jihovýchodní části obory je umístěn ve svahu a v případě delšího deštivého počasí dochází k podmáčení půdy a znemožnění přístupu. Krmelec v jihozápadní části se nachází rovněž na nevhodném místě především z hlediska velmi často podmáčené půdy (nad krmelcem při deštích objevuje pramen), kdy je následně znemožněn přístup. Nově navržené pozice pro tyto krmelce jsou uvedeny v mapě „Myslivecká zařízení v oboře“ v kapitole č. 8 – Návrhy opatření.

52

Návrhy opatření

8

Na základě provedených zkoumání a jejich výsledků navrhuji následující opatření: 

Vzhledem k vysokému počtu návštěvníků v kategorii maminek s dětmi, celých rodin s dětmi případně školek by bylo přínosné vybudovat ve vhodné lokalitě dětské hřiště, které by sloužilo jako jejich cíl a napomohlo by k usměrnění návštěvníků do předem stanovené lokality a sníží riziko vyrušování zvěře neusměrněným pohybem návštěvníků po celé oboře.



Doplnit u vstupu informační tabule o orientační mapu naučné stezky, která je dostupná pouze na webu. Také by bylo vhodné doplnit tyto tabule o popis jednotlivých zastavení. Mnoho návštěvníků o existenci naučné stezky ani neví. Pokud využijí této nabídky a projdou se po naučné stezce, napomůže to rovněž usměrnění pohybu návštěvníků a zvýší se informovanost veřejnosti o smyslu oborního chovu.



Zvážit vybudování nových zastavení (modernizace) naučné stezky s interaktivními prvky, které jsou v současnosti trendem a zaujaly by širší spektrum návštěvníků. Především pro děti by se taková naučná stezka stala mnohem atraktivnější a lépe by se seznámily se zde chovanou zvěří.



Udržovat rekreační zařízení (lavičky, altány) ve vhodném technickém stavu.



Zvýšit informovanost návštěvníků pracovníky lesní správy, kdy by se například jednou ročně v letním období uspořádala akce pro veřejnost, na které by se na jednotlivých místech zodpovídat dotazy, prezentovala obora Holedná, její účel, zde chovaná zvěř a smysl jednotlivých omezení pro veřejnost.



Udržovat prostředí obory čisté od odpadků.



Udržovat komunikace ve vhodném technickém stavu především pro kočárky.



Zviditelnit návštěvní řád a zvážit prezentaci následků nevhodného chování návštěvníků (např. fotografie stržené zvěře). 53



Na začátek komunikace, která není asfaltová (tudíž zde není povolen vjezd pro cyklisty) umístit zákazovou značku s přeškrtnutým kolem ve vhodném designovém provedení, které nenaruší ráz obory (dřevěný materiál).



Zvážit zavedení placeného krmného automatu u prasečí obůrky (např. s kukuřicí), který by napomohl k přikrmování divokých prasat vhodnými krmivy a ve vhodnou dobu (v době kladení mláďat a jejich odchovu by byl mimo provoz) a jako bonus může mít i ekonomický přinos pro oboru (inspirováno v Rakousku, kde tento systém dobře funguje).



Zajistit funkčnost biopásů, doplněním chybějících živin na základě rozboru půdy.



Optimalizovat rozmístění krmných zařízení (viz. obr. 12 „Myslivecká zařízení v oboře Holedná“).

54

Obr. 12 - Optimalizace mysliveckých zařízení.

55

9

Diskuze

9.1 Rekreace Jay a Schraml (2013) argumentují ve své práci pro zvýšení povědomí o důležitosti sociálních rozměrů lesního hospodářství jako jednoho z klíčových budoucích výzev pro lesnickou profesi. Obora má v oblasti rekreace pro Brno velký význam. Je pozičně velmi dobře dostupná pro většinu obyvatel Brna. Spolu s rekreačním využíváním obory se ovšem vyskytují konflikty, které již byly zmíněny v kapitole 7.2. To, jakým způsobem bude skloubena rekreace s hospodařením v oboře, záleží z velké části na samotném přístupu lidí, kteří oboru navštěvují. Obě kategorie jsou vzájemně propojeny a ovlivňují se navzájem.

Především

dodržování

stanovených

pravidel

je

nutným

předpokladem k harmonickému skloubení obou zájmových oblastí. Dalším důležitým aspektem, který ovlivňuje obě oblasti, jsou také finanční možnosti, které může akciová společnost Lesy Města Brna poskytnout na údržbu a modernizaci stávajícího stavu ať už rekreačního či mysliveckého vybavení obory. Mnoho návštěvníků volí návštěvu obory pro klid, který zde panuje, a hledají zde útočiště z rušného prostředí města Brna. Proto není vhodné rozšiřovat rekreační vybavenost pro návštěvníky neuváženě, například vybudováním občerstvení či toalet. Pak by byl zapovězen předpoklad klidného prostředí a negativně by byl ovlivněn rovněž chov zvěře. Odpovědi v dotaznících se v podobných otázkách shodoval s výzkumem, který provedl Hruška (2012). Současně se shodují i některé návrhy, jako např. zavedení placeného krmiva pro zvěř, vybudování herních prvků pro děti či vylepšení značení naučné stezky, tyto návrhy však dodnes nebyly aplikovány do praxe.

9.2 Trofeje mufloní zvěře Trofeje byly porovnány s lokalitou v Melechově (ZIMMERMANN, 2012). Aby byly výsledky relevantní, byly zahrnuty stejně jako v případě vyhodnocení trofejových hodnot v Melechově pouze trofeje medailové, tzn. nad 185 bodů CIC. Zatímco v Holedné byly hodnocené trofeje poměrně rovnoměrně 56

zastoupené medaile bronzové, stříbrné a zlaté, Zimmermann měl trofeje k dispozici pouze 2 trofeje bronzové hodnoty. To mohlo samozřejmě spolu s věkovým rozložením muflonů ovlivnit výsledky. Zimmermann uvádí u skupiny trofejí z Melechova průměrnou hodnotu 208,51 CIC, kdežto v této skupině trofejí z Holedné je průměrná hodnota 199,62 CIC. Porovnáme-li výsledky měření s výsledky publikovaným Hromasem (2002), zjistíme jistou podobnost obou skupin trofejí. Hromas měl samozřejmě k dispozici větší množství trofejí (1960 ks), z toho 1822 trofejí bylo z území bývalého Československa. Posuzovaly se opět pouze medailové trofeje. Hromas měl stejně jako trofeje z Holedné zastoupení početně zhruba stejně ve stříbrné, bronzové i zlaté medaili. Nepoměr ve množství hodnocených trofejí a věkové rozvrstvení samozřejmě mohly ovlivnit průměr dosažených bodů CIC. Hromas (2002) uvádí ve své práci průměrnou bodovou hodnotu 200,92 CIC. Procentuální srovnání měřených hodnot výše uvedených skupin je v

% bodů CIC

následujícím grafu.

45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 délka

obvod 1/3

obvod 2/3

obvod 3/3

rozloha

vzhledové body

Holedná

39,2

12,2

11,4

8,8

25,0

4,1

Melechov

40,7

12

11,3

8,8

22,9

4,3

Hromas (2002)

41,4

11,2

10,9

8,7

23,1

4,7

Obr. 13 - Srovnání procentuálních bodových hodnot mufloních trofejí dle jednotlivých faktorů.

Je zde poměrně nápadná shoda v procentuálním zastoupení jednotlivých parametrů v celkovém počtu bodů CIC. U melechovské populace je dosahováno vyšších hodnot v délce toulců, naopak v Holedné je dosahováno vyšších hodnot v jejich rozloze. Stejně tak je tomu i v případě srovnání populace Holedné s populací hodnocenou Hromasem. Vzhledové body pak

57

negativně ovlivňuje především světlejší zbarvení toulců a horší vrubování. Tyto parametry jsou však ovlivněny také jistou mírou subjektivity při hodnocení.

9.3 Trofeje dančí zvěře Trofeje byly porovnány s průměrnými bodovými hodnotami daňků, kteří byli uloveni v oboře Hukvaldy. Průměrná bodová hodnota daňků ulovených v oboře Hukvaldy byla 153,91 CIC (KOUTNÝ, 2006), což je méně proti průměrné bodové hodnotě daňků ulovených v oboře Holedná, kde je tato hodnota 157,42 CIC. Ovšem je nutné brát v potaz, že je zde výrazný nepoměr ve statistickém vzorku, který byl komparován. Vzhledem k poměrně malému počtu hodnocených trofejí nejsou tyto výsledky příliš relevantní. Koutný (2006) vyhodnotil celkem 207 obodovaných trofejí, což několikanásobně převyšuje počet vyhodnocených trofejí v Holedné (11). Dalším vlivem, který má na tyto hodnoty vliv je také věkové rozložení ulovených daňků. Výsledky jsou tímto výrazně ovlivněny a nelze jednoznačně a s jistotou říci, že chov v Holedné je kvalitnější.

58

10

Závěr Stanovené cíle této práce byly naplněny a v jednotlivých kapitolách

podrobně rozebrány. Byl analyzován aktuální stav v jednotlivých oblastech. V oblasti rekreace a spokojenosti návštěvníků byl proveden dotazníkový průzkum, na jehož základě byla navržena možná opatření pro zlepšení současného stavu. Pro skloubení rekreace a chovu zvěře je vhodné zaměřit se na usměrnění pohybu návštěvníků do vhodných lokalit a zvýšit jejich informovanost. Konkrétní návrhy jsou uvedeny v kapitole číslo 8. Z hlediska chovu je současný stav populace muflonů i daňků podle vyhodnocených bodových hodnot trofejí za posledních šest let v porovnání s jinými chovy na kvalitní úrovni. Nicméně je vhodné jednou za cca 5 let dovézt novou zvěř především za účelem oživení krve, aby nedocházelo k degeneracím v důsledku příbuzenského křížení. Co se týče vybavení pro myslivost, stav jednotlivých zařízení odpovídá jejich stáří a vesměs plní svou funkci. Ve dvou případech je nutné přesunout krmné zařízení na vhodnější lokalitu, v ostatních případech především udržovat přiměřený technický stav. Úživnost honitby je na poměrně vysoké úrovni především v závislosti na semenném roce. Závěrem lze konstatovat, že současný stav, který v Holedné panuje, je funkční jak z hlediska chovu zvěře, tak i z hlediska rekreace. Nelze se ovšem spokojit se současným stavem, ale je nutné zaměřit se na problémy, které zde existují a hledat možnosti, jak se jich vyvarovat. Je nanejvýš vhodné investovat prostředky pro doplnění a modernizaci stávajícího vybavení především tak, aby bylo praktickým a funkčním přínosem pro návštěvníky a zároveň nezvyšovalo zátěž pro zde chovanou zvěř.

59

11

Summary The objectives of this work were met and then that was discussed in

individual chapters in detail. There was analyzed the current situation in each area. In the part of recreation and visitors satisfaction questionnaire survey was conducted. On the basis of that research there was proposed possible measures to improve the current situation. To joint recreation and game management is appropriate to focus on directing the movement of visitors into suitable locations and to increase their awareness. Specific proposals are set out in chapter number 8. In terms of the current status of breeding populations of fallow deer and moufflons evaluated by point values trophy for the last six years compared with other breeds, quality level is high. However, it is appropriate to once per 5 years bring a new game mainly for the purpose of recovery of blood to avoid degeneration as a result of inbreeding. In terms of equipment for game management, the status of each device corresponds to their age and mostly performs its function. In two cases, it is necessary to move the feed device at a more appropriate location, in other cases primarily maintain adequate technical condition. Carrying capacity of game reserve is at a relatively high level, depending primarily on the seminal year. We can conclude that the current situation, which prevails here, is functional both, in terms of breeding birds, as well as for recreation. It is not possible to be satisfied with the current situation, but it is necessary to focus on the problems that exist and look for ways to avoid them. It is most appropriate to invest resources to complement and modernize existing equipment. Primarily, the adjustment should be practical and functional for visitors and also do not increase the burden for game kept here.

60

12

Přehled literatury a pramenů

BLŰCHEL, G. K. 2004. Lov. EU. Nakladatelství Slovart, s.r.o., první vydání, 654 stran, ISBN 80-7209-257-X CULEK, M., a kol. 1996. Biogeografické členění ČR. Praha, Nakladatelství Enigma, 347 stran ČERMÁK, K., 2003. Studie obora Holedná. Brno. ÚHUL Brandýs nad Labem ČERVENÝ, J. a kol., 2003, Encyklopedie myslivosti. Praha. Ottovo nakladatelství – cesty, ISBN 80-7181-901-8 QUITT, E., 1971. Klimatické oblasti ČSR. 1971. Brno. Studia geografica 16, GGU ČSAV HODAŇ, B., DOHNAL, T. 2008. Rekreologie. 2. upravené a rozšířené vydání, Olomouc: Univerzita Palackého, ISBN 978-80-244-2197-1 HROMAS, J., 2002. Morfometrie mufloních toulců II. Spišská Nová Ves. Folia Venatoria HROMAS, J., a kol. 2008. Myslivost. Matice lesnická s.r.o., Písek, ISBN 978-8086271-00-2 HRUŠKA, M. 2012. Studie rekreačního využití "Obory Holedná" Lesů města Brna. Bakalářská práce, Brno: Mendelova univerzita

CHESEMORE, D. L., 2013. Wildlife management. Salem Press Encyclopedia of Science. October 2013.

JAY, M., SCHRAML, U., 2013. Managing city forests for or in spite of recreation? Perspectives of forest managers. European Journal of Forest Research. January 2013. 61

KERN, M. 2011. Návrh pěstebních zásahů v oboře Holedná ve vztahu k chovu zvěře a krátkodobé rekreaci obyvatelstva města Brna, Bakalářská práce, Brno: Mendelova univerzita Kolektiv ČUZK., 1996. Vyšší geomorfologické jednotky ČR. Praha, 54 stran KOUTNÝ, L. 2006. Vyhodnocení úrovně chovu mufloní a daňčí zvěře v oboře Hukvaldy, Diplomová práce, Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita LESY MĚSTA BRNA. 2013. Stanovení normovaných a minimálních stavů zvěře, sčítání v honitbě v období 2008 – 2013 LESY MĚSTA BRNA. 2014. Odlov zvěře v období 2008 – 2014 NIKL., a kol., 2001. Oblastní plán rozvoje lesů pro PLO 33 SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I., 2008. Krajinná rekreologie I. 1. vyd. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, ISBN 978-80-7375200-2 VALA, Z. 2010. Hodnocení kvality prostředí pro jelení zvěř na vybraném území Krušných hor (LS Klášterec nad Ohří) a vypracování modelu mysliveckého hospodaření, Disertační práce, Brno: Mendelova univerzita. VYSKOT, I., a kol. 2003. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky, Ministerstvo životního prostředí, Praha, ISBN 80–72212–264–9 WOLF, R., a kol. 1979. Naše obory. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 253 s ZEMAN, L., a kol. 2006. Výživa a krmení hospodářských zvířat. 1. vyd. Praha. Profi Press, s.r.o., 360 s, ISBN 80-86726-17-7 ZIMMERMANN, P. 2012. Vyhodnocení chovu mufloní zvěře na Melechově, Bakalářská práce, Brno: Mendelova univerzita 62

Legislativa: Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)

World Wide Web: [1] LESY MĚSTA BRNA. 2008. Historie [online], citováno dne 15. 2. 2014, dostupné na World Wide Web: [2] LESY MĚSTA BRNA. 2008. Profil společnosti [online], citováno dne 15. 2. 2014, dostupné na World Wide Web: [3] LESY MĚSTA BRNA. 2008. Ústředí společnosti [online], citováno dne 15. 2. 2014, dostupné na World Wide Web: [4] LESY MĚSTA BRNA. 2008. Lesní správy [online], citováno dne 15. 2. 2014, dostupné na World Wide Web: [5] LESY MĚSTA BRNA. 2008. Hospodářská střediska [online], citováno dne 15. 2. 2014, dostupné na World Wide Web: [6] LESY MĚSTA BRNA. 2008. Holedná [online], citováno dne 15. 2. 2014, dostupné na World Wide Web: 63

[7] TURISTIKA.CZ. 2007-2014. Obora Holedná – pomník Heinricha Pelikana [online] , citováno dne 10. 3. 2014, dostupné na World Wide Web: [8] TURISTIKA.CZ. 2007-2014. Obora Holedná - památník Rudolfa Goly [online], citováno dne 10. 3. 2014, dostupné na World Wide Web: [9] TURISTIKA.CZ. 2007-2014. Obora Holedná - památník ruského letce [online], citováno dne 10. 3. 2014, dostupné na World Wide Web:

64

13

Seznam obrázků, tabulek a příloh

Obrázky: Obr. 1 - Současné vztahy jednotlivých zájmových skupin v modelové oboře .. 18 Obr. 2 - Vlastnické poměry. .............................................................................. 21 Obr. 3 - Majetkové poměry v oboře Holedná. .................................................. 22 Obr. 4 - Zastoupení dřevin. .............................................................................. 28 Obr. 5 - Četnost návštěv. ................................................................................. 41 Obr. 6 - Počet vstupů. ...................................................................................... 42 Obr. 7 - Spokojenost s počtem rekreačních zařízení. ...................................... 42 Obr. 8 - Spokojenost se značením turistických tras. ........................................ 43 Obr. 9 - Názor na modernizaci stávající NS. .................................................... 43 Obr. 10 - Setkání se s ulovenou zvěří. ............................................................. 44 Obr. 11 - Znalost návštěvního řádu. ................................................................. 45 Obr. 12 - Optimalizace mysliveckých zařízení. ................................................. 55 Obr. 13 - Srovnání procentuálních bodových hodnot mufloních trofejí dle jednotlivých faktorů. ......................................................................................... 57

Tabulky: Tab. 1 - Stanovení normovaných a minimálních stavů zvěře, sčítání v honitbě za období 2008 – 2013. ................................................................................... 33 Tab. 2 - Odlov zvěře za období 2008 – 2014. .................................................. 34 Tab. 3 - Bodové hodnoty mufloních trofejí dle jednotlivých faktorů. ................. 48 Tab. 4 - Bodové hodnoty dančích trofejí dle jednotlivých faktorů. .................... 49 Přílohy: Příloha 1 – Pozice obory. Příloha 2 – Příklad vyplněného dotazníku. Příloha 3 – Příklad bodovací tabulky pro dančí zvěř. Příloha 4 – Příklad bodovací tabulky pro mufloní zvěř. Příloha 5 – Turistické trasy v oboře Holedná. Příloha 6 – Naučná stezka Holedná. Příloha 7 – Krmelec pro zvěř. Příloha 8 – Seník pro zvěř. 65

Příloha 9 – Nefunkční biopás ve vegetační době. Příloha 10 – Zastavení naučné stezky Holedná poškozené vandaly. Příloha 10 – Zastavení naučné stezky Holedná poškozené vandaly. Příloha 11 – Kazatelna u zaploceného zemědělského pozemku s ovsem. Příloha 12 – Pastevní plocha se založeným biopásem uprostřed. Příloha 13 – Osetý zaplocený zemědělský pozemek.

66

14

Přílohy

Příloha 1 – Pozice obory.

Příloha 2 – Příklad vyplněného dotazníku.

LESY MĚSTA BRNA,a.s.Křížkovského 247, 664 34 Kuřim, IČ: 60713356, DIČ:CZ 60713356, OR: KS v Brně, odd.B, vl.4713

Honitba: Obora Holedná

Lovec:

XY

BODOVACÍ TABULKA - DANĚK Měřená hodnota

Vypočtená hodnota

Délka pravé lodyhy

68,00

Délka levé lodyhy Délka pravého očníku

69,00

Délka levého očníku

17,90

Délka pravé lopaty

44,00

Délka levé lopaty

45,50

Šířka pravé lopaty

17,50

Šířka levé lopaty Obvod pravé růže Obvod levé růže Obvod pravé lodyhy mezi očníkem a opěrákem Obvod levé lodyhy mezi očníkem a opěrákem Obvod pravé lodyhy mezi opěrákem a lopatou Obvod levé lodyhy mezi opěrákem a lopatou

17,20

Koeficient

Body

Průměr délek

68,5

0,50

34,25

Průměr délek

17,7

0,25

4,43

Průměr délek

44,75

1,00

44,75

18,50

Průměr šířek

18

1,50

27,00

17,30

Průměr obvodů

17,25

1,00

17,25

Součet obvodů

20,1

1,00

20,10

Součet obvodů

28,4

1,00

28,40

2,50 0,00 5,00 5,00

2,00 1,00 1,00 1,00

5,00 0,00 5,00 5,00

0 - 6 bodů 0 - 10 bodů vady lopat vady krajkování 0 - 2 body

1,00 1,00 1,00

191,18 0,00 0,00 0,00

nepravidelnost, deformace

1,00

0,00

17,50

9,90 10,20 13,30 15,10

Přirážky

Hmotnost

0 - 2 body krajkování lopat 0 - 6 bodů vyspělost a tvar 0 - 5 bodů barva

Celkem kladných bodů Srážky

rozloha

0 - 6 bodů

celkem záporných bodů

0,00

Poznámka:

Bodová hodnota trofeje Místo hodnocení: Komínská 32 Datum: 6.10.2010

191,18 Hodnotil: Ing. Pavel Jordan Petr Pospíšil

Příloha 3 – Příklad bodovací tabulky pro dančí zvěř. (LESY MĚSTA BRNA, 2014)

LESY MĚSTA BRNA,a.s.Křížkovského 247, 664 34 Kuřim, IČ: 60713356,DIČ:CZ 60713356, OR: KS v Brně,odd.B,vl.4713

Honitba: Obora Holedná

Lovec:

XY

BODOVACÍ TABULKA - MUFLON Měřená hodnota

Vypočtená hodnota

Délka pravého toulce

79,40

Délka levého toulce

78,00

obvod pravého toulce v 1/3

26,60

Obvod levého toulce v 1/3

26,50

Obvod pravého toulce v 2/3

23,20

Obvod levého toulce v 2/3

23,00

Obvod pravého toulce v 3/3

16,80

Obvod levého toulce v 3/3

16,90

Průměr délek

Přirážky

vrubování vinutí

1,00

78,7

Průměr obvodů

26,55

1,00

26,55

Průměr obvodů

23,1

1,00

23,1

Průměr obvodů

16,85

1,00

16,85

0 - 3 body 0 - 3 bodů 0 - 5 bodů

57,00 2,00 3,00 5,00

1,00 1,00 1,00 1,00

57,00 2 3 5 212,20 0,00

Srážky

Celkem kladných bodů rozloha

Body

78,7

Rozloha toulců barva

Koeficient

0 - 5 bodů

1,00

celkem záporných bodů

0,00

Poznámka:

Bodová hodnota trofeje Místo hodnocení: Komínská 32 Datum: 8.1.2010

212,20 Hodnotil: Ing. PavelJordan Petr Pospíšil

Příloha 4 – Příklad bodovací tabulky pro mufloní zvěř. (LESY MĚSTA BRNA, 2014)

Příloha 5 – Turistické trasy v oboře Holedná. (zdroj: www.mapy.cz)

Příloha 6 – Naučná stezka Holedná. (zdroj: www.lesymb.cz)

Příloha 7 – Krmelec pro zvěř.

Příloha 8 – Seník pro zvěř.

Příloha 9 – Nefunkční biopás ve vegetační době.

Příloha 10 – Zastavení naučné stezky Holedná poškozené vandaly.

Příloha 11 – Kazatelna u zaploceného zemědělského pozemku s ovsem.

Příloha 12 – Pastevní plocha se založeným biopásem uprostřed.

Příloha 13 – Osetý zaplocený zemědělský pozemek.