Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti

Ornitofauna rybníku Nesyt a souvisejících biotopů BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Brno 2011

Petra Pavlicová

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti Akademický rok: 2010/2011

Ornitofauna rybníku Nesyt a souvisejících biotopů BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

doc. Ing. Petr Čemák, Ph.D.

Petra Pavlicová Brno 2011

Ústav ochrany lesu a myslivosti Akademický rok: 2010/2011

ZADÁNÍ BAKALÁRSKÉ PRÁCE Zpracovatelka Petra Pavlicová Studijní program Lesnictví Obor Lesnictví Název tématu:

Ornitofauna rybníku Nesyt a souvisejících biotopu Zásady pro vypracování:

1. Cíl: Popsat sledované území z pohledu kvality biotopu pro ptačí populace (potravní podmínky, podmínky pro hnízdění apod.). Zjistit aktuální druhovou skladbu ornitofauny, zejména v hnízdním období a v podzimním tahovém období. Srovnat s předchozími prŧzkumy ornitofauny. Zhodnotit význam jednotlivých ptačích populací a specifikovat jejich případné ohroţení. Navrhnout rámcové zásady péče o lokalitu (zohlednit současný statut území, popřípadě navrhnout jeho změnu). 2. Metodika: Monitoring bude probíhat standardními ornitologickými metodami pozorování ptáku, zejména bodovou či liniovou metodou, popřípadě (dle vhodnosti a moţností) dalšími vhodnými metodami (sledování hnízd, rozbor vývrţku apod.). Bude zachycena proměnlivost ornitocenózy v prŧběhu roku. 3. Rámcový rozvrh prací: podzim 2009 – podzim 2010 terénní práce; podzim 2010 – zima 2011 kancelářské práce; duben 2011 odevzdání práce.

Rozsah práce:

dle směrnice pro závěrečné práce

Seznam odborné literatury: 1. DUNGEL, J., HUDEC, K., 2001: Atlas ptáku CR a SR, Academia, 250 s. 2. OBHLÍDAL, F., 1977: Ornitologická příručka, SZN Praha, 304 s. 3. ŠTASTNÝ, K., BEJCEK, V., HUDEC, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptákŧ v České republice 2001-2003, 464 s. 4. VESELOVSKÝ, Z., 2001: Obecná ornitologie, Academia, 357 s.

Datum zadání bakalářské práce: říjen 2009 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2011

L. S. Petra Pavlicová

doc. Ing. Petr Čermák, Ph.D.

řešitelka

vedoucí práce

doc. Dr. Ing. Libor Jankovský

doc. Dr. Ing. Petr Horáček

vedoucí ústavu

dekan LDF MZLU v Brně

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem svou bakalářskou práci na téma Ornitofauna rybníku Nesyt a souvisejících biotopů zpracovala sama a uvedla jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně,

zpřístupněna

ke

studijním

účelŧm

ve

shodě

s Vyhláškou

rektora

Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Zavazuji se, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem), si vyţádám písemné stanovisko univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladŧ spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: 25. 2. 2011

Podpis:

Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu doc. Ing. Petru Čermákovi, Ph.D. za odborné vedení mé práce. Dále děkuji panu Janu Kučírkovi za četné rady a doprovod při pozorování ornitofauny Lednických rybníkŧ. Děkuji i panu Petru Macháčkovi za mnoho cenných rad ohledně metodiky pozorování ptákŧ, za mnoho informací o dosavadním hnízdění ptactva na sledovaném rybníku. V neposlední řadě děkuji rodině a mým blízkým za podporu v době celého mého studia.

Abstrakt Petra Pavlicová ORNITOFAUNA RYBNÍKU NESYT A SOUVISEJÍCÍCH BIOTOPŦ Tato bakalářská práce zpracovává aktuální druhovou skladbu ornitofauny rybníku Nesyt a souvisejících biotopŧ, která byla pozorována od podzimu 2009 do podzimu 2010 v tahovém a hlavně hnízdním období. Tyto výsledky pozorování nadále srovnává s historickými údaji, které sahají aţ k počátku 20. století. Pro pozorování byla pouţita metoda bodová a metoda přímého vyhledávání hnízd, coţ je typické pro zkoumání vodního ptactva. Tyto metody byly pouţity pouze na zkoumaném území. Cílem práce je porovnat současnou druhovou skladbu ornitofauny rybníka Nesyt s předchozími výzkumy. Dále má práce za cíl zhodnotit význam ptačích populací, případně popsat moţné ohroţení a navrhnout případnou ochranu a péči o lokalitu. KLÍČOVÁ SLOVA: ornitofauna, biotop, hnízdní a tahové období, bodová metoda a metoda přímého pozorování hnízd, populace.

ORNITOFAUNA OF NESYT POND AND NEIGHBOURING BIOTOPES

This thesis works with the actual species composition of avifauna of Nesyt pond and neighbouring biotopes, which was observed from autumn 2009 to autumn 2010 in flights and the nesting season. These results of observations are compared with historical data, which are from beginning of 20. century.

For observation was used a point method and the method of direct search of nests, which is typical for the study of aquatic birds. These methods were used only in the region under study.

The aim of the thesis is to compare species composition avifauna of Nesyt pond with previous studies. The work assesses a importance of bird populations, describes the possible risks and proposes possible protection and care of the sit.

KEY WORDS: avifauna, biotopes, flight a nesting season, point method and method of direct observation of nests, population.

Obsah 1. Úvod .................................................................................................................................... - 10 1.1. Cíl práce ....................................................................................................................... - 11 2. Metodika ............................................................................................................................. - 12 3. Charakteristika území ......................................................................................................... - 17 3.1. Geomorfologie ............................................................................................................. - 17 3.2. Geologické a pedologické poměry ............................................................................... - 18 3.3. Lokalizace .................................................................................................................... - 18 3.4. Klimatické podmínky ................................................................................................... - 19 3.5. Hydrografické podmínky ............................................................................................. - 20 3.6. Biocenóza .................................................................................................................... - 21 4. Výsledky ............................................................................................................................. - 23 4.1. Ornitologické výzkumy – historie a současné zdroje................................................... - 23 4.2. Druhová skladba ptákŧ na rybníku Nesyt ................................................................... - 26 4.2.1. Komentář k druhové skladbě ................................................................................ - 43 5. Diskuze................................................................................................................................ - 44 5.1. Významné druhy .......................................................................................................... - 46 6. Závěr ................................................................................................................................... - 48 6.1. Význam pro obor lesnictví ........................................................................................... - 50 7. Summary ............................................................................................................................. - 52 8. Seznam pouţité literatury.................................................................................................... - 53 8.1. Seznam tabulek ........................................................................................................... - 58 9. Seznam příloh ..................................................................................................................... - 59 -

1. Úvod Rybník Nesyt (také zvaný Sedlecký rybník) patří do soustavy Lednických rybníkŧ. V České republice snad není místo, které by bylo natolik spojováno s bohatstvím ptactva. Lednické rybníky se nachází na území Sedlece, Charvatské Nové Vsi a hlavně Lednice. Soustavu Lednických rybníkŧ tvoří Zámecký rybník, který se nachází v Lednici v nejnavštěvovanější turistické oblasti, mezi zámkem Lednice a minaretem, dále Hlohovecký rybník, Prostřední rybník a Mlýnský rybník. Tyto tři rybníky na sebe vzájemně navazují. V okolí se nachází několik architektonických památek postavených Liechtensteiny v 19. Století. Největším rybníkem soustavy je rybník Nesyt, také nazvaný Sedlecký rybník. Tyto rybníky vznikly jiţ v 15. st.. Díky vhodné úpravě v okolí rybníkŧ a staletému hospodaření Liechtensteinŧ, se zde vytvořila opravdu bohatá ornitofauna. Samozřejmě se na druhové bohatosti podílely i hlediska biologická, jako poloha v klimaticky příznivé jiţní Moravě, na trase migrací ptákŧ mezi severní a jiţní Evropou přes Moravskou bránu. Zásadním faktorem byl také po dlouhá staletí v rozumné míře usměrňován lov, a hlavně se v 19. st. Lednické rybníky jako jedny z mála vyhnuly hromadnému vysoušení rybníkŧ a jezer. Od 19. st. byly rybníky navštěvovány ornitology. První soustavné zprávy o Lednických rybnících vytvořil ve dvacátých letech 20. st. brněnský lékař MUDr. Jaroslav Karásek, který měl povolení k odlovu ptactva pro své soukromé sbírky, a který po čas odstřelu zaznamenal i svá pozorování. Dalším dŧleţitým faktorem ohledně tamějšího zkoumání ornitofauny se stalo postavení Vysoké školy biologické v Lednici, kde pŧsobil Dr. Josef Jirsík, který své pozorování doprovázel výstiţnými kresbami. Od padesátých let se o rybníky začala zajímat Československá akademie věd. Mnoho vědcŧ i amatérských ornitologŧ začali svá pozorování zaznamenávat do stanovištní knihy. Vladislav Hájek z Břeclavi zahájil éru pravidelných odchytŧ a krouţkování ptákŧ, které probíhá ještě dnes, v moderní pozměněné formě.

- 10 -

Od sedmdesátých let se rybníkŧm začal soustavně věnovat RNDr. Petr Macháček, CSc. Jeho výzkum je natolik dlouhodobý a podrobný, ţe díky němu jsem se rozhodla tuto oblast blíţe prozkoumat a sepsat tuto bakalářskou práci. Zvolenou lokalitu, rybník Nesyt, jezdím pozorovat jiţ mnoho let, ale soustavné pozorování pro bakalářskou práci jsem prováděla od podzimu roku 2009 do podzimu 2010. Zjišťování současné druhové skladby jsem prováděla bodovou metodou a metodou přímého pozorování hnízd.

Zjištěné údaje jsem nadále srovnávala

s historickými záznamy uvedené v knihách Dr. Josefa Jirsíka, RNDr. Petra Macháčka, Karla Šťastného a v jiných obsáhlých publikacích o ornitofauně. Lednické rybníky patří k našim nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám. V roce 1935 byly vyhlášeny přírodní rezervací, dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou nyní zařazeny do kategorie národní přírodní rezervace. V roce 1990 byla naší republikou ratifikována Ramsarská úmluva o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva. Lednické rybníky byly zařazeny na seznam Seznam mokřadŧ mezinárodního významu. Rybníky jsou také součástí Lednicko-valtického areálu, který je od roku 1996 zapsán do seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (World Heritages Site), a rybníky byly zařazeny do Biosférické rezervace Dolní Morava. V roce 2005 byly vyhlášeny jako Ptačí oblast Lednické rybníky, které náleţí do soustavy Natura 2000 v České republice. (MACHÁČEK, 2009).

1.1. Cíl práce Cílem práce je popsat kvalitu biotopu, jak biotop vyhovuje podmínkám pro hnízdění ptactva. Zaznamenat a vypsat druhovou skladbu ptákŧ, kteří na lokalitě přebývají, hnízdí, nebo kolem pouze přelétají. Tyto zjištěné údaje porovnat s historickými výzkumy, a popsat vývoj ornitofauny od konce 19. století. Nadále se zabývat moţnými faktory, které ohroţují danou lokalitu, a navrhnout zásady, podle kterých by se mělo o lokalitu pečovat.

- 11 -

2. Metodika Pozorování byla prováděna během 59 návštěv rybníku Nesyt od měsíce září 2009 do listopadu 2010 (viz. Tabulka níţe). Území bylo navštěvováno pravidelně kaţdý víkend (neděle dopoledne) na jaře a na podzim, v zimě dvakrát měsíčně, kromě únoru, kdy byla realizována pouze jedna návštěva, v létě byla lokalita navštěvována dvakrát aţ třikrát týdně, pravidelně ve čtvrtek a v neděli ráno, kolem 6–7 hod. Tab. č. 1: Návštěvy rybníku Nesyt:

rok 2009

2010

měsíc září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad

Σ:

data 6. 9., 13.9., 20.9., 27.9. 4.10., 11.10., 18.10., 25.10. 1.11., 8.11., 15.11. 6.12., 12.12. 17.1., 31.1., 21.2. 14.3., 28.3. 18.4., 25.4. 2.5., 9.5., 16.5., 23.5., 30.5. 6.6., 13.6., 20.6., 27.6., 4.7., 8.7., 11.7., 15.7., 18.7., 20.7., 22.7., 25.7., 29.7. 1.8., 5.8., 8.8., 13.8., 15.8., 19.8., 22.8., 26.8., 29.8., 31.8. 5.9., 12.9., 19.9., 26.9. 3.10., 10.10., 17.10., 24.10., 31.10. 7.11., 14.11.

počet pozorování 4 4 3 2 2 1 2 2 5 4 9 10 4 5 2 59

- 12 -

Pozorování bylo prováděno pomoci bodové metody. Je to metoda, kdy se na zkoumaném území vytyčí nejméně 30 bodŧ, na těchto bodech se alespoň 20 minut setrvá a zjišťuje se hustota populace pomoci akustických a vizuálních pozorování. Nejvhodnější doba pro pozorování touto metodou jsou časné ranní hodiny. Normálně se sčítání provádí 2× za sezónu. Cílem této práce nebylo zjištění hustot populací, ale zjištění hnízdících a přetahujících druhŧ. Proto byly vybrané body monitorovány i dvakrát týdně. Sledovací body byly situovány na březích rybníku v místech s dobrými sledovacími moţnostmi. V zimě bylo navštěvováno pouze 6 vybraných bodŧ na obvodu rybníku, v době hnízdění byly body přibliţně po 500 m. V rámci jarního a letního pozorování bylo vyuţito i hladinové pozorování a částečně i sčítání ptákŧ, ale tato metoda je značně vysilující, na vodní hladině mnohdy sedávají stovky ptákŧ. K pozorování jsem pouţívala dalekohled USSR 7x50, jako stativ jsem pouţila auto, větve stromŧ nebo i zábradlí u stavidla. Na podzim 2008, kdyţ skončila doba hnízdění a kdyţ uţ se ptáci nedrţeli v blízkosti hnízd, byla prováděna kontrola rákosin, vyhledávána hnízda, která byla obsazena, aby je bylo moţné příští sezónu nalézt. Zároveň byl monitorován stav vegetace, jeho druhová skladba. Od jara do podzimu byla pozorování prováděna v ranních hodinách mezi 6 a 7 hodinou, kaţdou neděli. V červenci a srpnu potom ještě ve čtvrtek, a jiné náhodné nepravidelné návštěvy. V zimě jsem rybník Nesyt navštěvovala v neděli, v dopoledních hodinách. Metoda přímého pozorování hnízd byla pouţita jen okrajově, jako amatér jsem nechtěla zasahovat v době hnízdění do ţivota ptákŧ v rákosinách. V souvisejících biotopech rybníku Nesyt, tedy v okolních lesích a remízcích, byla objevena mnohá hnízda na stromech, především dravcŧ a pěvcŧ.

- 13 -

Ve dnech, kdy byli ptáci vizuálně monitorováni, bylo většinou dobré počasí bez sráţek a bez mlhy. Jen okrajově a doplňkově bylo vyuţito akustických projevŧ ptákŧ. Při prvních výjezdech k rybníku Nesyt autorku této práce doprovázel ornitolog Jan Kučírek, který poskytl cenné rady, jak a odkud pozorovat, a jaké jsou projevy jednotlivých ptačích druhŧ. Veškerá pozorování byla zaznamenávána do ornitologického deníku, který by měl obsahovat, (OBHLÍDAL, 1980).: 1. datum pozorování 2. denní dobu pozorování (začátek a konec) 3. místo pozorování (obec, místní název, popis biotopu, místo, kde byl pták pozorován, ve vodě, ve vzduchu, na stromě, apod.) 4. údaje o počasí a o teplotě vzduchu (slunečno, zamračeno, deštivo, mráz, sníh, mlha, vítr, jeho síla, apod.) 5. druh pozorovaného ptáka (v případě, ţe byl bezpečně zjištěn), jinak jeho popis, hlavní charakteristické znaky, velikost, skupinu, do nichţ patří (např. dravci) 6. počet pozorovaných exemplářŧ v číslech, alespoň přibliţný počet, v hejnech odhadujeme počet jedincŧ a část hejna, a odhadem přibliţně počet vynásobíme; nikdy nepouţíváme k udání počtu výrazŧ „několik“, „mnoho“, „hojný“, apod. 7. nápadné chování ptáka 8. hlasový projev 9. údaje o hnízdění, okolnosti, z nichţ lze bezpečně soudit na hnízdění (pták staví hnízdo, nosí hnízdní materiál, hnízdo s vejci nebo s mladými, pták nosí potravu apod.) 10. jiné údaje, které mohou přispět k určení ptáka.

- 14 -

Pro potřeby této práce byly zaznamenány: datum pozorování, čas pozorování pouze, pokud šlo o překvapivý výskyt (například v měsíci lednu přelet výra velkého (Bubo Bubo) nad vodní plochou zhruba v poledne). Místa pozorování značená nebyla, protoţe vše se odehrávalo v blízkosti rybníku Nesyt. Pouze někdy byla připsána malá poznámka, na kterém břehu bylo pozorování prováděno, podle světových stran. Většina ptákŧ byla na vodní hladině, nebo přistávali, nebo odlétali, v souvisejících biotopech bylo zaznačeno, zda byl pták na stromě, zda na hnízdě apod. Druh, popis jedince byly zaznamenávány poctivě, počty jen u vzácných ptákŧ. Hejna volavek popelavých (Ardea cinerea) nebo husí velkých (Anser anser) počítány nebyly. Nápadné chování ptáka a hlasový projev a jiné projevy byly zaznamenány v rámci moţností. Ptáci, kteří na první pohled nebyli rozpoznáni, byli nafotografováni a následně porovnáni v rŧzných atlasech ptákŧ (Atlas hnízdního rozšíření ptákŧ v České republice 2001-2003

(ŠŤASTNÝ

a

kol.,

2006)

a

Ptáci

Lednických

rybníkŧ

(MACHÁČEK, 2009)), a také s determinací pomáhal Jan Kučírek. Jednotlivé druhy jsou zařazeny do mezinárodních kategorií výskytu na základě následujících parametrŧ: Stupeň prŧkaznosti:

A

= předpokládané hnízdění

B

= moţné hnízdění

C

= pravděpodobné hnízdění

D

= prokázané hnízdění

- 15 -

Jednotlivé stupně jsou dále členěny na kategorie: Stupeň

Kategorie

A

0

Druh pozorovaný v době hnízdění (1.4 – 31.7.).

B

1

Druh pozorovaný v době hnízdění ve vhodném hnízdním prostředí.

2

Pozorování

zpívajícího

samce,

nebo

zaslechnutí

hlasŧ

souvisejících s hnízděním v hnízdním období. C

3

Pár pozorovaný ve vhodném hnízdním prostředí v době hnízdění.

4

Stálý okrsek předpokládaný na základě teritoriálního chování, na tomtéţ stanovišti nejméně dvakrát s odstupem jednoho týdne.

5

Pozorování toku a imponování nebo páření.

6

Hledání pravděpodobných hnízd.

7

Vzrušené chování a varování starých ptákŧ nejspíše v blízkosti hnízda nebo mláďat.

8

Přítomnost hnízdních naţin u chycených ptákŧ.

9

Staří ptáci pozorovaní při stavbě hnízda nebo dlabání hnízdní dutiny.

D

10

Odpoutání pozornosti od hnízda nebo mláďat a předstírání zranění.

11

Nález pouţitého hnízda či zbytkŧ vaječných skořápek.

12

Nález čerstvě vylétaných mláďat nebo mláďat v prachovém peří.

13

Pozorování

starých

ptákŧ

přilétajících

na

hnízdiště

či opouštějících je za okolností, které nasvědčují přítomnosti obsazeného hnízda či pozorování starých ptákŧ vysezující snŧšky. 14

Pozorování starých ptákŧ při odnášení trusu od hnízda nebo při přinášení potravy mláďatŧm.

15

Nález hnízda s vejci.

16

Nález hnízda s mláďaty (viděnými nebo slyšenými). (ŠŤASTNÝ a kol. 2006)

Podle těchto kritérií byly zařazovány zjištěné druhy ptákŧ. U ptákŧ, u kterých zařazení chybí, nebylo hnízdění prokázáno na studované lokalitě.

- 16 -

3. Charakteristika území

3.1. Geomorfologie PANONSKÁ PÁNEV ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV X VÍDEŇSKÁ PÁNEV - tektonická sníţenina se sloţitou zlomovou stavbou; plocha 957,76

; vzniklá v badenu, vyplněná usazeninami středního a svrchního miocénu,

méně pliocénu, sedimenty obsahují loţiska ligninu a ropy; na území ČR vybíhá severním výběţkem Jihomoravská pánev podél toku Moravy k Napajedlŧm, osu tvoří Dyjsko-moravská niva, kterou lemují níţinné pahorkatiny s erozně-akumulačním povrchem. XA JIHOMORAVSKÁ PÁNEV - sníţenina na jiţní Moravě; plocha 957,76

;

poklesová oblast se sloţitou zlomovou strukturou a vyplněná neogenními a kvartérními usazeninami; osu tvoří široká rovina Dyjsko-moravské nivy, která je lemována níţinnými pahorkatinami; nejvyšší bod Staré hory 301,8 m v Úvalské pahorkatině. XA-1 DOLNOMORAVSKÝ ÚVAL – sníţenina na jiţní Moravě, plocha 957,76

;

střední výška 183,2 m, střední sklon 1°01´; má rovinný a pahorkatinný povrch na neogenních a kvartérních usazeninách; osu tvoří široká Dyjsko-moravská niva, tato spojená niva Moravy a Dyje je lemována terasami a níţinnými pahorkatinami – Dyjsko-moravskou a Valtickou, pískové přesypy; nejvyšší bod Staré hory 301,8 m v Úvalské pahorkatině; převládají pole, v nivách jsou luţní lesy. XA-1C VALTICKÁ PAHORKATINA – plochá níţinná pahorkatina na flyšových horninách ţdánické jednotky, neogenních sedimentech Vídeňské pánve a čtvrtohorních deluvio-fluviálních, fluviálních a eolických usazeninách, plocha 124,526

, střední

výška 197 m, střední sklon 1°49´; rozdělena výraznou Nasytskou sníţeninou směru Z-V s Lednickými rybníky; v jiţní části rozsáhlá plošina na pliocenních štěrcích, východní okraj tvoří terasy Dyje a pokryvy spraší; nejvyšší bod Staré hory 301,8 m v Úvalské pahorkatině; převládají pole, vinice a teplomilné listnaté porosty; Lednicko-valtický areál chráněný UNESCO.

- 17 -

XA-1C-2 NESYTSKÁ SNÍŢENINA – protáhlá sníţenina směru Z-V; plocha 26,44

;

v neogenních

usazeninách

Vídeňské

pánve

vyplněná

rozsáhlými

Lednickými rybníky; 1. -2. vegetační stupeň, pole, vinice, lesíky s teplomilnými listnatými porosty; NPR Lednické rybníky – soustava rybníkŧ s přilehlými loukami, lesíky a zámeckým parkem v Lednici; hnízdiště asi 130 druhŧ ptákŧ a dŧleţité místo ptačích prŧtahŧ; v okolí rybníka Nesyt slanomilná vegetace, hnízdiště racka chechtavého, husy velké apod.; NPR Slanisko u Nesytu, PP Kamenice u Hlohovce – početná populace hlaváčku jarního. (DEMEK A KOL., 2006)

3.2. Geologické a pedologické poměry Na sedimentech, štěrcích, píscích a flyších převládá hnědozem, ţivinami zásobená pŧda se znaky zamokření. Místy se vyskytuje kambizem, hlubší zrnitá pŧda. (ŠKORPÍK Martin, Správa národního parku Podyjí

[online], citováno dne

8. května 2011. Dostupné na www: ).

3.3. Lokalizace Rybník Nesyt leţí na jiţní Moravě. Rozkládá se mezi obcemi Hlohovec a Sedlec. K rybníku se dá dostat po silnici mezi Lednicí a Mikulovem, kde se odbočí na obec Sedlec, nebo vlakovou dopravou, stanice Sedlec u Mikulova. Severní břeh rybníku lemuje turistická trasa a cyklostezka, které dále pokračují západně do Mikulova, východně na Hlohovecký rybník. (mapa viz přílohy)

- 18 -

3.4. Klimatické podmínky Nesyt patří klimaticky do oblasti teplé, podoblast suché a okresu teplého, suchého, s mírnou zimou, kratším slunečním svitem. 

svit slunce ve vegetačním období méně neţ 15 000 hodin,



prŧměrná roční teplota je 9 – 10 °C,



prŧměrná teplota v lednu je nad -2 °C,



prŧměrná teplota v dubnu je 9 – 10 °C,



prŧměrná teplota v červenci je 19 – 20 °C,



prŧměrná teplota v říjnu je 9 – 10 °C,



prŧměrný počet mrazových dnŧ v roce je méně 100 (-0,1 °C),



počet letních dnŧ v roce bývá 60 – 70 (25 °C),



prŧměrný roční úhrn sráţek je 500 – 550 mm



prŧměrný úhrn sráţek od října do března je 200 – 300 mm,



prŧměrný úhrn sráţek od dubna do září je 350 mm,



počet dnŧ se sráţkami nad 1 mm je 80 – 90,



počet dnŧ se sněhovou pokrývkou je méně neţ 40

(ROŢNOVSKÝ, TRNKOVÁ, Jihomoravský kraj [online], citováno dne 8. května 2011. Dostupné na www: ).

- 19 -

3.5. Hydrografické podmínky Zájmové území leţí v povodí řeky Dyje. Rybníky leţí na pravostranném přítoku Dyje. Hladina rybníku Nesyt je v nadmořské výšce 175 m. Dosahuje hloubky aţ 3 m. Ze soustavy Lednických rybníkŧ je Nesyt největší a nejstarší. Je to sedmý největší rybník v České republice. Vznikl jiţ v roce 1414 (HURT, 1960) a ostatní rybníky byly přistavěny později. Rybníky tvořily aţ do ro1919 hranici mezi Moravou a Rakouskem. Aţ do padesátých let 20. st. byly tyto rybníky jedinou rybniční soustavou na jiţní Moravě (HACHLER, 1959). Nesyt leţí nejzápadněji v soustavě Lednických rybníkŧ. Je největší z rybníkŧ – jeho katastrální plocha je 315,3 ha, z toho vodní plocha se rozkládá na 300 ha. Má přibliţně tvar trojúhelníku. Je napájen potokem, který pramení v Rakousku, dále teče pod Mikulovem, protéká přes rybník Nový. Jmenuje se Včelínek (171,63

.

Odvodňuje soustavu rybníkŧ mezi Mikulovem a Lednicí. Po protečení přes Lednické rybníky se dále vlévá do Staré Dyje u Břeclavi (VLČEK., 1969).

V Nesytu se hromadí veškerá odpadní voda z obcí Valtice a Sedlec. Vlévá se zde také úvalenská strouha a mnoho povrchových i podpovrchových svodnic. Veškeré odpadní vody prochází přes čističky (MACHÁČEK, 2009).

- 20 -

3.6. Biocenóza Břehy jsou porostlé rákosem obecným (Phragmites communis) a místy orobincem úzkolistým (Typha angustifolia). Rákos vytváří rozsáhlé porosty v jiţním zálivu a v západním cípu rybníka. Dle leteckého snímku bylo v roce 2006 na Nesytu přes 52 ha rákosin (KMET in litt.). V dŧsledku eutrofizace rybníku a intenzifikace rybničního hospodaření po druhé světové válce se zvýšila produkce ryb, ale naopak zredukována druhová pestrost rostlinných společenstev, převáţně na rybničním dně. Rybník se neletní, a tak se jen v letech s malými sráţkami nezaplavené okraje břehŧ částečně pokryjí vegetací. Rybník má charakteristickou zonaci porostŧ shodnou s vrstevnicemi na profilu nádrţe. V nádrţi mají rostliny veliký význam, jsou zdrojem výţivy a skýtají úkryt mnohým ţivočichŧm. Rákosiny slouţí jako ochranný val proti vlnobití a zabraňují erozi břehŧ. Mimo jiţ výše zmíněné rákosiny se zde vyskytují: Typha latifolia, Schoenoplectus lacustris, Schoenoplecus tabernaemontani, Glyceria maxima, Iris pseudacorus, Acorus calamus, Melilotus debata, Atriplex hastata, Carex riparia, Carex acutiformis a další. Navazuje zóna dále od břehu, tzv. zóna ostřic s Carex riparia, Carex acutiformis, Carex gracilit, Mentha aquatica, Poa palustris, Teucrium scordium, Humulus lupulus, Bryonia alba, Calystegia sepium. Společenstva plovoucích rostlin se vyskytují v zátokách a lagunách, tvořena převáţně okřehky a trhutkami (Lemma gibba, Lemma minor, Lemma triscula, Spirodela polyrhiza, Riccia rhenana). Významná jsou také společenstva ponořených rostlin, jako jsou Potamogeton pectinatus, Potamogeton crispus, Zannichellia palustris, které mohou rŧst i v hloubce 200 cm. Jako další rostliny rostoucí v blízkosti rybníka lze zmínit Cyperus fuscus, Potentilla supina, Juncus bufonius, Carex bohemica, Juncus articulatus, Dichostylis micheliana, Gnaphalium uliginosum, Hypericum tetrapterum, Plantago winteri, Bidens tripartitus, Bidens radiatus, Bidens frondosus, Ranunculus sceleratus, Veronica anagalloides, Rumex marinus, Rumex palustres, Rumex sanquineus, Melilotus dentatul, Melilotus altissimus, Epilobium hirsutum, Epilobium parviflorum,

Polygonum

lapathifolium,

Polygonum

mite,

Polygonum

minus,

Chenopodium rubrum, Chenopodium polyspermum, Lotus tenis, Trifolium gragiferum, Medicago lupulina, POtentilla anserina, Inula britanica, Mentha longifolia, Lycopus auropaeus, Althaea officinalis.

- 21 -

Zajímavý je zde také masový výskyt pečárky polní (Agaricus campestris). Vegetace je závislá na výšce hladiny, kvalitě vody, kvalitě pŧdy, klimatických podmínkách atd. (HEJNÝ, HUSÁK, 1979).

V úzké blízkosti rybníku roste souvislý lem keřovitých a stromovitých vrb, jde především o Salix alba, Salix cinerea, Salix purpurea, Salix rubra, Salix triandra, Salix viminalis. Na východním strmém břehu Nesytu je nápadný porost s dominantním akátem (Robinia pseudoacacia), (HEJNÝ, HUSÁK 1979). Za pásem stromŧ jsou rozsáhlá pole. Na jihovýchodě od rybníka je malý (6,8 ha) rybník Výtopa. Západně od rybníka leţí malá louka a slanisko (1667

). Zde se

vyskytuje halofytní vegetace. Pŧda zde má vysoký obsah ve vodě rozpustných solí (55 %), (PELÍŠEK, 1948). Pŧda je jílovitá. Z halofytních rostlin lze uvést hvězdici slanistou (Aster tripolium), dále Juncus guardii, Mentha pulegium, Potentilla anserina, Phragmites communis. Plantago maritima (VICHEREK, 1972). Druhová skladba rostlinstva se udrţuje po mnoho let prakticky beze změn. Kvŧli neporušenosti zdejší přírody se v krajině vytvořilo ohnisko nákazy rŧzných chorob, jako jsou klíšťový zánět mozku, lymeská borelióza, leptospiróza, valtická horečka a podobně. Nejčastějšími přenašeči těchto chorob jsou klíšťata a komáři. Komáři se v oblasti lednických rybníkŧ vyskytují velice početně. (ROŢNOVSKÝ, TRNKOVÁ, Jihomoravský kraj [online], citováno dne 8. května 2011. Dostupné na www: ).

- 22 -

4. Výsledky

4.1. Ornitologické výzkumy – historie a současné zdroje Druhová bohatost ptactva Lednických rybníkŧ je známá odedávna. O tom svědčí vycpaniny ve sbírkách Liechtensteinŧ jiţ z 18. st. (HUDEC, 1979). První ornitologické popisky pocházejí od Josefa Talského z roku 1885, další od Václava Čapka z roku 1893. Počátkem minulého století své výsledky pozorování zaznamenal v publikacích o ptácích Moravy Franz Schade. Tyto informace o hnízdění však neodpovídaly skutečnosti. Informace o hnízdění doplnil Franz Zdobnitzky. Ten svá pozorování nepublikoval, ale údaje se zachovaly v jeho kartotékách, později byly publikovány Zdeňkem Kuxem. Ve dvacátých letech zde opět studoval Václav Čapek. (MACHÁČEK, 2009) První systematické pozorování zde prováděl Jaroslav Karásek, který v roce 1923 uskutečnil několik desítek jedno i vícedenních exkurzí. Pobýval na nově zřízené Biologické stanici Vysokých škol brněnských v Lednici. Tato stanice byla často navštěvována vědci i amatérskými ornitology, kde zaznamenávali svá pozorování a tím se dochovaly zprávy o hnízdění z dřívějších let. Mezi nejvýznamnější ornitology tehdejší doby patří Emil Bayer, Josef Jirsík, Karel Kostroň, Julius Glíţ a Jindřich Zapletálek. (MACHÁČEK, 2009) V roce 1945 bylo na stanici zřízeno stálé místo ornitologa, kde postupně pracovali František Balát (mimo jiné autor docela dobrého klíče, který vyšel v osmdesátých letech), Zdeněk Kux, Emil Hachler, Zdeněk Bauer, Bohuslav Urbánek. Z. Kux a E. Hachler publikovali mnoho prací. V roce 1972 bylo místo ornitologa zrušeno. Ornitologické výzkumy přesto byly vedeny dále. (MACHÁČEK, 2009).

- 23 -

V roce 1945 zde byl také prováděn rozsáhlý výzkum hnízdění husy velké (Anser anser), která byla jedna z nejvýznamnějších hnízdících ptákŧ na jiţní Moravě. Od roku 1945 se počet hus navyšoval (aţ 62 hnízd na Nesytu). Zhruba 20 % hus bylo také okrouţkováno. (HUDEC, 1979) V šedesátých letech probíhala podrobné pozorování hnízdění kachen (BALÁT), hnízdění ptactva v rákosinách (HUDEC, KOŢENÁ), které bylo mezinárodního charakteru. V druhé polovině minulého století (od roku 1953 – vznik rezervace) probíhalo sledování a intenzivní krouţkování ptákŧ na rybnících (HÁJEK). Do roku 1974 bylo okrouţkováno 54 851 ptákŧ 167 druhŧ. K odchytu se pouţívalo výhradně sítí (HÁJEK, 1979). Velká odchytová akce v rákosinách na rybníku Nesyt probíhala v sedmdesátých letech 20. st. Akce byla nazvána Acrocephalus. Na tento projekt navázal Josef Chytil v roce 1994 a odchytává ptáky doposud. V letech 1992–1994 zde probíhal výzkum napadení hnízd rákosníkŧ kukačkou. Na výzkumu se podílel Marcel Honza a kolegové z Norska. Mnoho pozorování profesionálních i amatérských ornitologŧ je zaznamenáno v Zoologických listech z let 1963–1966, ve Zprávách ČSSO (nyní ČSO) od roku 1972 a ve Zprávách MOS od roku 1984. V současnosti jsou ornitologická pozorování zaznamenávána na internetu, především na stránkách www.birdlife.cz (MACHÁČEK, 2009).

- 24 -

Dalšími publikacemi jsou rŧzné atlasy, z kterých je nejobsáhlejší Atlas hnízdního rozšíření ptákŧ v České republice 2001-2003 (ŠŤASTNÝ a kol., 2006). Tato publikace navazuje na dřívější výzkumy a podává kompletní obraz ohledně hnízdění ptákŧ na území České republiky do roku 2003. Udává jak obraz druhový, tak početní. Jednotlivým druhŧm bylo přiřazen stupeň prŧkaznosti hnízdění. Stupně jsou 4: A

= předpokládané hnízdění

B

= moţné hnízdění

C

= pravděpodobné hnízdění

D

= prokázané hnízdění

V atlase jsou však ptáci zařazeni pouze do stupňŧ B – D. V době sepsání publikace bylo na území České republiky zjištěno 199 hnízdících druhŧ ptákŧ. Jako další zdroj informací byl pouţit celorepublikový program Jednotný program sčítání

ptákŧ

v ČR (JPSP).

Výsledky lze

získat

na

webových

stránkách:

http://jpsp.birds.cz. Projekt je organizován Českou společností ornitologickou (ČSO), a sleduje vývoj ptačích populací po celé České republice. Monitoruje a upravuje početní trendy klasickými metodami hlavně v hnízdním období. Na monitoringu se mohou podílet dobrovolníci z řad veřejnosti. Údaje o početnosti mají význam: 

vědecký – zákonitosti v dynamice populace, faktory ovlivňující změny početnosti,



ochrany přírody – úbytek nebo nárŧst chráněných druhŧ ptákŧ,



indikátory – některé druhy měří kvalitu ţivotního prostředí.

- 25 -

4.2. Druhová skladba ptáků na rybníku Nesyt Během všech pozorování bylo zaznamenáno na rybníku Nesyt a v souvisejících biotopech 246 druhŧ 18 řádŧ. Nejstarší záznamy jsou z konce 19. století. Tab. č. 2: Seznam očekávaných druhŧ a jejich prezence na lokalitě v letech 2009–2010 Prezence Poznámky

Druh potáplice

Gaviiformes

potáplice malá Gavia stellata

0

První záznam v roce 1953 (Kučírek), nehnízdí zde.

potáplice

Gavia artica

0

severní

První záznam v roce 1959 (Hudec), v roce 2007 (Macháček) jedinec viděn ve svatebním šatě

potápky

Podicipediformes

potápka malá

Tachybaptus

D 12

ruficollis

(23×)

potápka roháč Podiceps cristatus

D 12

Hnízdí od roku 1920 (Čapek, Hachler) Hnízdí od roku 1907 (Zdobnitzký)

(35×) 0

Hnízdění v letech 1901 - 1952

Podiceps auritus

0

První záznam 1954 (Hudec)

potápka

Podiceps

0

Hnízdí od roku 1920 (Čapek, Hachler),

černokrká

nigricollis

veslonozí

Pelecaniformes

kormorán

Phalacocrocorax

D 13

Výskyt od roku 1919 (Karásek), 1938

velký

carbo

(12×)

zahnízdili (Glíţ), nyní celoroční výskyt

potápka

Podiceps

rudokrká

grisegena

potápka ţlutorohá

od roku 1990 vymizely (Macháček)

v početných hejnech kormorán

Phalacocrocorax

malý

pygmeus

pelikán bílý

Pelecanus onocrotalus

0

Pozorování v letech 1959 (Hájek), 2009 (Vyhnálek), 2009 (Macháček)

0

Jediné pozorování v roce 1934 (Kostroň)

- 26 -

brodiví

Ciconiiformes

bukač velký

Botaurus stellaris

bukáček malý Ixobrychus

A 0 (3×) Hnízdí od roku 1907 (Zdobnitzký) A 0 (1×) Hnízdí od roku 1923 (Karásek)

minutus kvakoš noční

volavka

C4

nyctycorax

(11×)

Zámeckém rybníku, na Nesytu nehnízdí

0

Pozorována od roku 1936 (Zdobnitzky),

Ardeola ralloides

vlasatá volavka

Od roku 1901 (Schade) hnízdí na

Nyctycorax

nehnídzí zde Bubulcus ibis

0

rusohlavá

Jediné pozorování v roce 1972 (Macháček), pocházela z umělé kolonie ve Vídni

volavka

Egretta garzetta

0

Vzácným hostem od roku 1979 (Chytil)

stříbřitá volavka bílá

volavka

Egretta alba

Ardea cinerea

popelavá volavka

C3 (10×)

nyní běţný, hojný druh

D 13

Od roku 1901 (Schade) početně hnízdí

(31×) Ardea purpurea

0

červená čáp černý

Výskyt od roku 1958 (Svoboda),

Od roku 1947 (Balát) pravidelně, ale skrytě hnízdí

Ciconia nigra

3×

Poprvé viděn v roce 1901 (Schade), na Nesytu nehnízdí

čáp bílý ibis hnědý

Ciconia ciconia

Plegadis

D 16

První záznam v roce 1901 (Schade),

(23×)

u Nesytu pravidelně hnízdí

0

1980 (Vyhnálek), 1996 (Macháček)

falcinellus ibis posvátný

Threskiornis aethiopicus

Záznam z roku 1810 (Štěpán a Dufka),

2×

V roce 2010 se opakovaně objevoval na Nesytu a Pastvisku, jednalo se zatoulaného jedince, nebo i více jedincŧ, kteří nebyli krouţkovaní. Mé pozorování mi potvrdili i Kučírek, Vyhnálek, Macháček, Polášek.

- 27 -

kolpík bílý

Platalea

1×

První pozorováni v roce 1944 (Glíţ), pravidelný výskyt, ale na Nesytu

leucorodia

nehnízdí vrubozobí

Anseriformes

labuť velká

Cygnus olor

labuť malá

Cygnus

D 16

První záznam v roce 1893 (Čapek),

(50×)

výskyt výrazně stoupá

0

První záznam v roce 1962 (Svoboda), poslední záznam v roce 1978

columbianus

(Macháček) labuť zpěvná

Cygnus cygnus

0

Na Nesytu pouze 3 záznamy: 1972 (Macháček), 1975 (Toman), 1979 (Hanák)

husa polní

Anser fabalis

6×

První záznam zimování tisícihlavých hejn v roce 1925 (Čapek), nyní pravidelný výskyt na jarní a zimní tah

husa

Anser

krátkozobá

brachyrhychus

husa běločelá

Anser albifrons

0

Na Nesytu pozorována pouze jednou v roce 1985 (Macháček)

5×

Od roku 1938 (Glíţ) zimují v hejnech spolu s husami polními

husa malá

Anser erythropus

0

Nepravidelný výskyt, první v roce 1954 (Hachler), poslední v roce 2002 (Macháček a Vyhnálek)

husa indická

Anser indicus

0

Jediný záznam je z roku 2003 (Macháček)

husa velká

Anser anser

D 13

Do osmdesátých let Nesyt

(8×)

pouze pelichaništěm (Hudec), v roce 1963 (Kux) i hnízdištěm

- 28 -

berneška

Branta leucopsis

0

bělolící berneška

Nepravidelný výskyt od roku 1966 (Urbánek) do roku 2007 (Macháček)

Branta bernicla

0

Jediný záznam z roku 1955 (Hachler)

Branta ruficollis

0

Zatoulaní jedinci z Novomlýnských

tmavá berneška rudokrká

nádrţí zaznamenáni na Nesytu v letech 2005 a 2007 (Macháček)

husice rezavá

Tadorna

0

ferruginea husice liščí

Tadorna tadorna

Nepravidelný výskyt od roku 1974 (Chytil)

1×

Nepravidelný host od r. 1972 (Macháček)

husice

Alopochen

egyptská

aegyptiacus

hvízdák

Anas penelope

0

Jediný záznam z roku 2004 (Macháček), kdy jedinec pouze přelétal

0

eurasijský

Přímo na Nesytu pouze jeden záznam z roku 1961 (Hájek), jinak viděni na Lednických rybnících během tahu

kopřivka

Anas stepera

B 1 (9×) Nepravidelně hnízdí od roku 1901

obecná čírka obecná

(Schade), hojná na tahu Anas crecca

8×

Hnízdění neprokázáno, jsou hojné v tahu od roku 1956 (Hudec), první výskyt v roce 1893 (Čapek)

kachna divoká Anas platyrhynchos ostralka štíhlá Anas acuta

D 13


(52×)

hojné na tahu i během hnízdění

0

Od roku 1901 (Schade) pravidelně vídána na tahu, přímo na Nesytu nehnízdí

čírka modrá

Anas querquedula

2×

První záznam v roce 1901 (Schade), na Nesytu nehnízdí, ale v hojných počtech se vyskytuje během tahu

lţičák pestrý

Anas clypeata

A 0 (3×) Nepravidelné hnízdění a hojný výskyt během tahu od roku 1907 (Zdobnitzky)

zrzohlávka rudozobá

Netta rufina

D 12


(10×)

pravidelně hnízdí - 29 -

polák velký

Aythya ferina

C3

Od roku 1901 (Schade) hojně hnízdí

(14×) polák malý

Aythya nyroca

0

Od roku 1948 (Čapek) se nepravidelně vyskytuje na Lednických rybnících, na Nesytu výjimečně

polák

Aythya fuligula

chocholačka polák kaholka Aythya marila

D 13


(36×)

hnízdí pravidelně, hojný je na tahu

0

Od roku 1923 (Karásek) pravidelně protahuje

hoholka lední

Clangula hyemalis

0

Pozorován v letech 1954 (Hachler), 1972 a 1988 (Macháček)

turpan černý

Melanita nigra

0

Zima 1956 (Hachler) - 1987 (Macháček)

turpan hnědý

Melanita fusca

0

Výjimečný výskyt v zimě v období 1923 Karásek) - 2001 (Macháček)

hohol severní

Bucephala

1×

v malých hejnech přezimuje

clangula morčák

Mergus serrator

První záznam v roce 1923 (Karásek),

0

prostřední

V zimních a jarních měsících se skupinkově vyskytuje od roku 1923 (Macháček)

morčák velký

Mergus merganser

1×

Od roku 1923 (Karásek) hojný během tahu, v posledních letech se přesunuli na Novomlýnské nádrţe

morčák bílý

Mergus albellus

0

Od roku 1920 (Karásek) přezimují menší hejna

kachnice

Oxyura

bělohlavá

leucocephala

0

Viděn v letech 1981 a 1995 (Macháček), údajně se jedná o uprchlíky ze zajetí

dravci

Accipitriformes

orel mořský

Haliaeetus

10×

albicilla orel královský Aquila heliaca

Od roku 1920 (Karásek) se pravidelně vyskytuje

2×

Asi zatoulaný ze Soutoku

- 30 -

moták pochop Circus aeruginosus orlovec říční

Pandion haliaetus

D 13

Hnízdí od roku 1946 (Kux)

(9×) 4×

První záznam od roku 1901 (Schade), pravidelně zalétá

jestřáb lesní

Accipiter gentilis

D 16

Hnízdí v okolních lesích

(12×) krahujec

Accipiter nisus

obecný káně lesní

D 16


(24×) Buteo buteo

D 13


(49×) luňák červený Milvus milvus

2×

Zalétl nejspíše od Zámeckého rybníku

luňák hnědý

Milvus migrans

1×

Zalétl nejspíše od Zámeckého rybníku

poštolka

Falco tinnunculus

obecná ostříţ lesní

D 13


(52×) Falco subbuteo

D 13

Hnízdí na stromech na březích

(19×) sovy

Strigiformes

puštík obecný Strix aluco

C 4 (3×) Hnízdí v okolních lesích

kalous ušatý

Asio otus

C 4 (8×) Hnízdí v okolních lesích

výr velký

Bubo bubo

1×

Viděn v zimě při přeletu nad rybníkem

sova pálená

Tyto alba

1×

Viděna v okolí rybníka

krátkokřídlí

Gruiformes

chřástal vodní Rallus aquaticus

B 1 (3×) Pravidelně se vyskytuje a hnízdí od roku 1946 (Balát)

chřástal

Porzana porzana

0

Řídce se vyskytuje od roku 1958 (Bárta)

Porzana parva

0

Na Nesytu hnízdí od roku 1975

kropenatý chřástal malý

(Hudec), nyní se vyskytuje nepravidelně chřástal polní

Crex crex

0

slípka

Gallinula

C4

zelenonohá

chloropus

(13×)

slípka modrá

Porphyrio

0

Jediný záznam z roku 1979 (Hudec) Pravidelný výskyt i hnízdění od roku 1957 (Kux) Jediný záznam z roku 1910 (Hudec)

porphyrio - 31 -

lyska černá

Fulica atra

D 12

První záznam jiţ z roku 1893 (Čapek)

(36×) jeřáb popelavý Grus grus

0

Záznamy z let: 1948 (Kux), 1948 (Hachler), 1975 - 2006 (Maháček)

dlouhokřídlí - Charadriiformes bahňáci

Charadrii

ústřičník velký Haematopus

0

(Košťál), 1981 (Macháček)

ostralegus pisila

Himantopus

čáponohá

himantopus

tenkozobec

Recurvirostra

opačný

avosetta

dytík úhorní

Burhinus

Záznamy z let: 1922 (Hachler), 1977

1×

Vzácně se vyskytuje od roku 1930 (Prŧša)

2×

První záznam z roku 1948 (Kux)

0

Jediný záznam z roku 1946 (Kux)

0

Záznamy z let 1974 (Hubálek)

oedicnemus ouhorlík

Glareola

stepní

pratincola

ouhorlík

Glareola

černokřídlí

normanni

kulík říční

Charadrius dubius C 3 (2×) Běţný od roku 1923 (Karásek)

kulík písečný

Charadrius

a 1981 (Hájek) 0

Jediný záznam z roku 1970 (Hudec)

2×

Běţný od roku 1923 (Karásek)

0

Pozorován jen v letech 1957 (Hachler)

hiaticula kulík mořský

Charadrius

a 2008 (Doleţal)

alexandrinus kulík hnědý

Charadrius

0

morinellus kulík zlatý

Pluvialis apricaria

Pozorován v letech 1928 (Zdobnitzký), 1958 (Hachler)

0

Hojně protahuje od roku 1923 (Karásek), moţná záměna s kulíkem bledým, nyní se jiţ nevyskytuje

kulík bledý

Pluvialis

0

(Karásek)

squatarola keptuška stepní

Chettusia gregaria

Hojný na podzimní tah od roku 1923

0

Jediný záznam z roku 1986 (Doupal a Hajný)

- 32 -

čejka

Vanellus vanellus

chocholatá jespák rezavý

C4 (16×)

Calidris canutus

0

Početná hejna zaznamenána od roku 1932 (Zapletálek) Pozorování jednotlivcŧ od roku 1947 (Kux)

jespák písečný Calidris alba

0

První záznam v roce 1911 (Karásek), nepravidelný výskyt jedincŧ

jespák malý

Calidris minuta

1×

Pravidelně protahují od roku 1901 (Schade)

jespák šedý

Calidris

0

Pravidelný výskyt od roku 1923 (Karásek), moţná záměna s jespákem

temninckii

malým jespák

Calidris bairdii

0

dlouhokřídlý

Jediný výskyt v České republice odchyt mladé samice v roce 1981 (Hájek)

jespák

Calidris melanotos

0

skvrnitý

Pouze jeden výskyt v roce 1973 (Hájek a Macháček)

jespák

Calidris

křivozobý

ferruginea

0

V menších hejnech pravidelně vídán na podzimním tahu, od roku 1923 (Karásek)

jespák obecný Calidris alpina

1×

Pravidelný výskyt během podzimního tahu od roku 1911 (Karásek)

jespáček

Limicila

ploskozobý

falcinellus

jespák

Philomachus

bojovný

pugnax

slučka malá

Lymnocryptes

0

(Hachler), 2001 - 2004 (Macháček) 2×

Hojný na tahu od roku 1901 (Schade)

0

První pozorování v roce 1954 (Hachler), vyskytují se během tahu, ţijí skrytě

minimus bekasína

Gallinago

otavní

gallinago

bekasína větší Gallinago media

Záznamy z let: 1922 (Zdobnitzký), 1954

1×

Od roku 1901 (Schade) jsou vídány pravidelně během tahu

0

Pozorování nepravidelně mezi lety 1954 (Hachler) a 2004 (Macháček)

sluka lesní

Scolopax rusticola

1×

Pozorovala jsem sluku jedenkrát během jarního tahu u lesa v okolí rybníku - 33 -

břehouš

Limosa limosa

0

První pozorování v roce 1901 (Schade)

Limosa lapponica

0

První záznam z roku 1954 (Hachler),

černoocasý břehouš rudý

vyskytují se nepravidelně koliha malá

Numenius

0

phaeopus koliha velká

Numenius arquata

Nepravidelný výskyt od roku 1947 (Kux)

1×

Od roku 1901 (Schade) je pravidelně pozorována na tahu

vodouš tmavý Tringa erythropus

1×

První pozorování v roce 1920 (Karásek)

vodouš

Tringa totanus

2×

První pozorování v roce 1923 (Karásek)

vodouš štíhlý

Tringa stagnatilis

0

Pozorován od roku 1964 (Hudec)

vodouš šedý

Tringa nebularia

1×

Vyskytuje se spolu s vodoušem tmavým

vodouš

Tringa ochropus

2×

Výskyt od roku 1901 (Schade),

rudonohý

kropenatý

od roku 2007 hojně na tahu (Macháček) Tringa glareola

6×

Od roku 1923 (Karásek) hojný na tahu

pisík obecný

Actitis hypoleucos

2×

Od roku 1923 (Karásek) hojný na tahu

kameňáček

Arenaria interpres

0

První záznam z roku 1919 (Karásek)

lyskonoh

Phalaropus

0

Nepravidelné záznamy mezi lety 1945

úzkozobý

lobatus

vodouš bahenní

pestrý (Kux) a 2004 (Macháček)

dlouhokřídlí - Charadriiformes racci

Lari

chaluha

Stercorarius

příţivná

parasiticus

chaluha

Stercorarius

pomořanská

pomarinus

racek

Larus

černohlavý

melanocephalus

racek malý

Larus minutus

0

Jediný záznam z roku 1996 (Macháček)

0

Jediné dva záznamy v letech 1946 (Hudec) a 1950 (Hachler)

0

Velice vzácně zalétá od roku 1966 (Urbánek)

2×

Vyskytuje se pravidelně na podzimním tahu od roku 1920 (Karásek)

- 34 -

racek

Larus ridibundus

chechtavý racek bouřní

Larus canus

D 16


(31×)

výskyt výrazně klesá (Macháček)

0

Pravidelný výskyt v zimním období od roku 1923 (Karásek)

racek

Larus fuscus

0

ţlutonohý

1920 (Karásek)

racek stříbřitý/ Larus argentatus/ bělohlavý

Velice vzácně se vyskytuje od roku

10×

První záznam je z roku 1964 (Urbánek), racci stříbřitý a bělohlavý jsou od sebe

cachinnans

velice těţce rozeznatelní racek mořský

Larus marinus

0

Dva záznamy : 1919 (Karásek) a 1974 (Macháček), ex. byli mladí, nevybarvení, není jisté, zda to byli racci mořští

racek tříprstý

Larus tridactyla

0

Na Nesytu jediný záznam z roku 1999 (Macháček)

rybák

Geocheridon

černozobý

nilotica

rybák

Sterna caspia

0

Na Nesytu jediný záznam z roku 1980 (Flousek)

0

Velice vzácný host od roku 1948 (Kux)

velkozobý rybák obecný

Sterna hirundo

rybák malý

Sterna albifrons

rybák bahenní Chlidonias

C 4 (9×) První záznam je z roku 1923 (Karásek) 0

Jediný záznam je z roku 1946 (Kux)

0

Záznamy jsou z roku 1999 a 2007 (Macháček) a 2007 (Doleţal)

hybridus rybák černý

Chlidonia niger

2×

První záznam z roku 1920 (Karásek)

rybák

Chlidonia

1×

První záznam je z roku 1922 (Čapek)

bělokřídlí

leucopterus

kukačky

Cuculiformes

kukačka

Cuculus canorus

3×

Kukačka je vázaná na rybník Nesyt tím,

obecná

ţe nejčastěji snáší vejce do hnízd rákosníka obecného (Hudec a kol., 2005)

- 35 -

srostloprstí

Coraciiformes

ledňáček říční Alcedo atthis

C4 (49×)

mandelík hajní Coracias garrulus

0

Vyskytuje se pravidelně a hnízdí nepravidelně (Macháček) Záznamy z padesátých let (Hájek), poté zcela vymizel

vlha pestrá

Merops apiaster

6×

Pozorovala jsem hejna vlh vţdy před podzimním tahem

dudek

Upupa epops

1×

chocholatý

nad rybníkem

pěvci

Passeriformes

slavík

Luscinia svecica

modráček slavík obecný

Jednou jsem ho viděla přelétat

Luscinia

D 13

První hnízdění zaznamenáno

(9×)

v roce 1988 (Hájek)

A 0 (1×) Viděn v okolí rybníka

megarhynchos C 5 (2×) První hnízdění zaznamenáno

cvrčilka

Locustella

slavíková

luscinioides

cvrčilka

Locustella naevia

0

Záznamy z padesátých let (Hájek)

Locustella

0


0

První záznam z roku 1971 (Hájek)

0

Jediný záznam je z roku 1963 (Havlín)

v roce 1949 (Kux)

zelená cvrčilka říční

fluviatilis rákosník

Acrocephalus

tamaryškový

melanopogon

rákosník

Acrocephalus

ostřicový

paludicola

rákosník

Acrocephalus

D 13

První záznam o hnízdění je z roku 1949

prouţkovaný

schoenobaenus

(6×)

(Kux)

rákosník

Acrocephalus

D 13

První záznam o hnízdění je z roku 1949

obecný

scirpaceus

(5×)

(Kux)

rákosník velký Acrocephalus

D 13

Na Nesytu pravidelně hnízdí, ale první

arundinaceus

(3×)

záznam je aţ z roku 2005 (Macháček)

rákosník

Acrocephalus

zpěvný

palustris


- 36 -

sýkořice

Panurus biarmicus C 4 (9×) První záznam je z roku 1921 (Karásek)

vousatá moudivláček

Remiz pendulinus

B 1 (2×) První záznam z roku 1946 (Kux)

luţní skorec vodní

Cinclus cinclus

0

Záznamy z padesátých let (Hájek), viděn v zimním období

strnad rákosní Emberiza

C 4 (7×) První záznam je z roku 1975 (Hudec)

schoeniclus strnad obecný Emberiza

D 13

citrinella

(3×)

strnad

Emberiza

0

zahradní

hortulana

pěvuška

Prunella

modrá

modularis

střízlík obecný Troglodytes

Hnízdí v okolí rybníka Záznamy z padesátých let (Hájek), poté zcela vymizel

B 1 (1×) Viděna v okolí rybníka C 4 (5×) Viděna v okolí rybníka

troglodytes drozd cvrčala

Turdus iliacus

0

V 50. l. viděn během podzimního tahu (Hájek)

drozd kvíčala

Turdus pilaris

D 12

Hnízdí v okolí rybníka

(12×) konipas bílý

Motacilla alba

D 13


(6×) konipas luční

Motacilla flava

konipas

Motacilla cinerea

C 3 (2×) Viděn v okolí rybníka 0

horský ţluva hajní

Nepravidelný výskyt v od padesátých let (Hájek)

Oriolus oriolus

D 13


(10×) sojka obecná

Garrulus

D 13

glandarius

(26×)

lejsek

Ficedula

bělokrký

albiocolis

lejsek šedý

Muscicapa striata


A 0 (1×) Viděn v okolí rybníka A 0 (1×) Viděn v okolí rybníka

- 37 -

lejsek

Ficedula

černohlavý

hypoleuca

budníček lesní Phylloscopus

0

Nepravidelný výskyt v od padesátých let (Hájek)


sibilatrix budníček

Phylloscopus

menší

collybita

budníček větší Phylloscopus

A 0 (2×) Viděn v okolí rybníka A 0 (4×) Viděn v okolí rybníka

trochilus Regulus regulus


králíček

Regulus

A 0 (2×) Viděn v okolí rybníka, hnízdil zde

ohnivý

ignicapillus

skřivan lesní

Lullula arborea

skřivan polní

Alauda arvensis


číţek lesní

Carduelis spinus

A 0 (5×) Viděn v okolí rybníka, hnízdil zde

králíček obecný

v roce 1961 (Hájek) 0

Záznam z hnízdění v roce 1958 (Hájek)

v roce 1963 (Hájek) křivka obecná Loxia curvirostra

0

Hnízdila zde v roce 1963 (Hájek)

sýkora

0

Vzácně viděna v sedmdesátých letech

Parus cristatus

parukářka sýkora

(Hájek) Parus major

koňadra sýkora


(45×) Parus caeruleus

modřinka sýkora

D 13

D 13


(39×) Parus ater

A 0 (2×) Viděna v okolí rybníka

uhelníček sýkora babka

Parus palustris

D 13


(9×) mlynařík

Aegithalos

C3

dlouhoocasý

caudatus

(10×)

brhlík lesní

Sitta europaea

D 13

Viděn v okolí rybníka Hnízdí v okolních lesích

(16×) šoupálek

Certhia

krátkoprstý

brachydactyla


- 38 -

linduška lesní

Athus trivialis


linduška luční Athus pratensis

0


linduška

0


Athus cervinus

rudokrká dlask

Coccothraustes

tlustozobý

coccothraustes

zvonek zelený Carduelis chloris

B 1 (5×) Viděn v okolí rybníka

D 13


(9×) stehlík obecný Carduelis

D 13

carduelis

(12×)

Serinus serinus

D 13

zvonohlík obecný

(10×)

špaček obecný Sturnus vulgaris

D 13

Hnízdí v okolí rybníka Hnízdí v okolí rybníka Hnízdí v okolí rybníka

(29×) vrabec domácí Passer domesticus

D 13


(36×) vrabec polní

Passer montanus

D 13


(40×) pěnice

Sylvia borin

0

slavíková

Záznamy hnízdění z padesátých let (Hájek)

pěnice vlašská Sylvia nisoria

0

Záznamy hnízdění z padesátých let (Hájek)

Sylvia curruca


Sylvia atricapilla


Sylvia communis


Hippolais icterina


břehule říční

Riparia riparia


vlaštovka

Hirunda rustica

pěnice pokřovní pěnice černohlavá pěnice hnědokřídlá sedmihlásek hajní

14×

Pravidelně zalétá za potravy

obecná - 39 -

jiřička obecná Delichon urbica

14×

Pravidelně zalétá za potravou

rehek domácí

C4

Viděn pravidelně v blízkosti rybníka

Phoenicurus ochrorus

rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus čečetka zimní

Carduelis flammea

(18×) B1

Viděn pravidelně v blízkosti rybníka

(10×) 0

V zimě 1972 a 1973 invazní druh (Hájek)

brkoslav

Bombycilla

severní

garrulus

pěnkava

Fringilla

jíkavec

montifringilla

hýl obecný

Pyrrhula pyrrhula

0


0


A0

Viděn v okolí rybníka

(11×) kavka obecná

Corvus monedula

A0


(12×) straka obecná

Pica pica

C3


(16×) vrána obecná

Corvus corone

černá

corone

vrána obecná

Corvus corone

šedá

cornix

havran polní

Corvus frugilegus

krkavec velký Corvus corax kos černý

Turdus merula

3×

Pozorována v zimním období

A 0 (6×) Viděna v okolí rybníka 7×

Pozorován v hejnech v zimním období

1×

Jedenkrát jsem ho zaslechla

D 13


(50×) drozd zpěvný

Turdus philomelos

D 13


(12×) drozd brávník

Turdus viscivorus


červenka

Erithacus

D 13

obecná

rubecula

(7×)

konopka

Carduelis

obecná

cannabina



- 40 -

ťuhýk menší

Lanius minor

0

Záznamy z padesátých let (Hájek), poté zcela vymizel

ťuhýk obecný

Lanius collurio

C 4 (6×) Viděn v okolních lesích

ťuhýk šedý

Lanius excubitor

A 0 (2×) Viděn v okolních lesích

měkkozobí

Columbiformes

hrdlička

Streptopelia turtur C 5 (6×) Viděna v okolních lesích

divoká hrdlička

Streptopelia

D 13

zahradní

decaocto

(16×)

holub hřivnáč

Columba

D 13

palumbus

(23×)

šplhavci

Piciformes

datel černý

Dryocopus

D 13

martius

(9×)

Viděna v okolí rybníka Viděn v okolních porostech


A 0 (1×) Viděn v okolních lesích

strakapoud

Dendrocopus

malý

minor

strakapoud

Dendrocopus

D 13

velký

major

(35×)

strakapoud

Dendrocopus

jiţní

syriacus

strakapoud

Dendrocopus

prostřední

medius

ţluna zelená

Picus viridis


A 0 (1×) Viděn v okolních lesích A 0 (2×) Viděn v okolních lesích

D 13


(10×) ţluna šeda

Picus canus

krutihlav

Jynx torquilla

obecný

B 1 (4×) Viděna v okolních lesích D 13


(12×)

lelkové

Caprimulgiformes

lelek lesní

Caprimulgus

0


europaeus svišťouni

Apodiformes

rorýs obecný

Apus apus

10×

Zalétá pravidelně kvŧli potravě

- 41 -

hrabaví

Galliformes

koroptev polní Perdix perdix

0


křepelka polní Coturnix coturnix

0

Záznamy z padesátých let (Hájek), tehda jiţ velice vzácná

baţant obecný Phasianus colchicus 

D 10

Slyšen i viděn mnohokrát z okolních

(25×)

porostŧ

Ve sloupci „Prezence“ je uvedeno, kolikrát byl daný druh viděn, a pokud

byl viděn při hnízdění nebo při moţném hnízdění, je uveden symbol (A – D) podle Atlasu hnízdního rozšíření ptákŧ v České republice 2001-2003 (Šťastný a kol., 2006). Například pokud je u volavky popelavé (Ardea cinerea) napsaný symbol D 13 (31x), znamená to, ţe byla na lokalitě viděna volavka popelavá 31 krát, z toho několikrát starý pár byl viděn přilétávat na hnízdiště. Symbol D 13 byl nejvýstiţnější, proto se dále neuvádějí symboly jako např. D 16 (nález hnízda s mláďaty) nebo D 12 (nález čerstvě vylétaných mláďat). Viz. kapitola Metodika. 

V práci nejsou uvedeny veškeré záznamy pozorování z dřívějších let. Většinou

je uveden první záznam výskytu nebo hnízdění, nebo rok posledního výskytu druhu na lokalitě. Dále jsou uvedeny roky, které jsou něčím pro druh zajímavé nebo výjimečné. 

Ve sloupci „Poznámky“ jsou u dřívějších záznamŧ uvedené prameny. Veškeré

tyto prameny jsou čerpány z knihy Ptáci Lednických rybníkŧ (MACHÁČEK, 2009), u zpěvných ptákŧ jsem Hájkovy záznamy čerpala z broţury Lednické rybníky, naučná stezka (1979). Viz. Literatura

- 42 -

4.2.1. Komentář k druhové skladbě Do druhové skladby ptactva na rybníku Nesyt a v přilehlých biotopech byly zahrnuty veškeré druhy ptákŧ, kteří kdy byli na sledovaných lokalitách pozorováni. Cílem práce bylo zjistit výskyt ptákŧ na lokalitě, nejen hnízdící druhy, ale i přetahující, přelétávající, nebo vyskytující se v blízkosti lokality. Proto je zde jmenován například výr velký (Bubo bubo), kterého byl jednou viděn při přeletu nad rybníkem. Je moţné, ţe byly pozorovány i jiné druhy ptákŧ, ale nebyly s určitostí poznat, proto nejsou ve výčtu uvedeny, anebo byly přidány k druhu nejpodobnějšímu. Například racek stříbřitý (Larus argentatus) a racek bělohlavý (Larus cachinnans). Záměrně nejsou uvedena přesná data z pozorování, protoţe to nebylo cílem práce, cílem je zjistit výčet vyskytujících se druhŧ ptákŧ.

U ptákŧ, u kterých není uveden přesný starší záznam, je pouze poznámka, kde byl pták pozorován, například „hnízdí v okolních lesích“, to znamená, ţe daný druh byl u rybníku viděn, ale nebyl nalezen ţádný starší záznam. Nejsou zde uvedeny ani druhy, které se na lokalitě určitě vyskytují, ale v literatuře o nich nejsou ţádné zmínky, a zrovna během výzkumŧ nebyly pozorovány. Takovým druhem je včelojed lesní (Pernis apivorus) a moták pilich (Circus cyannaeus). Na početnost druhŧ v minulosti i v období pozorování měla velký význam obsádka rybníka. Čím víc kg/ha ryb bylo vysazeno, tím více se na Nesytu vyskytovaly druhy ţivícími se rybami, jako například kormorán velký (Phalacrocorax carbo), volavka popelavá (Ardea cinerea). Pokud ale obsádka překročila 500 kg/ha, začaly se sniţovat počty potápivých kachen. (Pykal a Janda, 1994) Na výzkum měl velký vliv i proces, kdy byl rybník Nesyt v roce 2007 letněn. V roce 2007 byl výskyt ptákŧ chudý, ale roky potom se počty ptákŧ výrazně zvýšily.

- 43 -

5. Diskuze Na lokalitě bylo od přelomu 19. a 20. století zaznamenáno 246 druhŧ ptákŧ. Během psaní této práce bylo viděno pouze 150 druhŧ ptákŧ. To znamená, ţe 96 druhŧ ptákŧ buď přestalo navštěvovat rybník Nesyt, nebo jsou vzácní nebo ţijí skrytým zpŧsobem ţivota, a proto během výzkumu nebyli pozorováni. Tab. č. 3: Počet všech druhŧ zaznamenaných na lokalitě Řád Potáplice (Gaviiformes) Potápky (Podicipediformes) Veslonozí (Pelecaniformes) Brodiví (Ciconiiformes) Vrubozobí (Anseriformes) Dravci (Accipitriformes) Sovy (Strigiformes) Krátkokřídlí (Gruiformes) Dlouhokřídlí - bahňáci (Charadriiformes - Charadrii) Dlouhokřídlí - racci (Charadriiformes - Lari) Kukačky (Cuculiformes) Srostloprstí (Coraciiformes) Pěvci (Passeriformes) Měkkozobí (Columbiformes) Šplhavci (Piciformes) Lelkové (Caprimulgiformes) Svišťouni (Apodiformes) Hrabaví (Galliformes) Celkem druhů:

Počet druhů celkem 2 5 3 14 35 11 4 8

Má pozorování 0 2 1 9 15 11 4 3

41

17

17 1 4 85 3 8 1 1 3 246

6 1 3 65 3 8 0 1 1 150

- 44 -

Srovnání výsledkŧ práce s pozorováními z minulých let je dostatečně popsáno v kapitole Výsledky – Druhová skladba ptákŧ na rybníku Nesyt. Dohromady byl rybník Nesyt a přilehlé biotopy navštíven 59 krát během třinácti měsícŧ. Kdyţ se sečtou všechna pozorování, tak dohromady byli ptáci (víc neţ jeden pták jednoho druhu brán jako 1 pozorování) pozorováni 1540 krát, coţ vychází, ţe během jednoho dne bylo prŧměrně pozorováno 26 druhŧ. Toto číslo je ale zavádějící, protoţe v zimním období byly dny, kdy bylo viděno například jen 10 druhŧ, naopak v době hnízdění byly počty druhŧ výrazně vyšší, stejně jako během jarního a podzimního tahu. Některé druhy byly pozorovány pouze jednou.

Nejčastějšími druhy jsou poštolka obecná (Falco tinnunculus) a kachna divoká (Anas platyrhynchos), které jsem pozorovala 52krát (88 % návštěv), labuť velká (Cygnus olor), kos černý (Turdus merula) 50krát (85 %), ledňáček říční (Alcedo atthis), káně lesní (Buteo buteo) 49krát (83 %), sýkora koňadra (Parus major) 45krát (76 %), vrabec polní (Passer montanus) 40krát (67 %), sýkora modřinka (Parus careuleus) 39krát (66 %), polák chocholačka (Aythya fuligula), lyska černá (Fulica atra), vrabec domácí (Passer domesticus) 36krát (61 %), strakapoud velký (Dendrocopus major), potápka roháč (Podiceps cristatus) 35krát (59 %), volavka popelavá (Ardea cinerea), racek chechtavý (Larus ridibundus) 31krát (52,5 %), špaček obecný (Sturnus vulgaris) 29krát (49 %), sojka obecná (Garrulus glandarius) 26krát (44 %), baţant obecný (Phasianus colchicus) 25krát (42 %), krahujec obecný (Accipiter nisus) 24krát (41 %), čáp bílý (Ciconia ciconia), potápka malá (Trachybaptus ruficollis), holub hřivnáč (Columba palumbus) 23krát (40 %).

Početně převaţujícími druhy jsou kachna divoká (Anas platyrhynchos), lyska černá (Fulica atra), Racek chechtavý (Larus ridibundus), husa velká (Anser anser), polák velký (Aythya ferina), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), volavka popelavá (Ardea cinerea), kvakoš noční (Nyctycorax nyctycorax), husa velká (Anser anser). Tyto údaje vychází z výzkumŧ pro tuto práci, byly získány během pozorování početných hejn.

- 45 -

5.1. Významné druhy Prakticky všechny druhy ptákŧ vyskytující se na Nesytu jsou ohroţené. IBIS POSVÁTNÝ (Threskiornis aethiopicus) Ibis byl viděn v teplých měsících v roce 2010. V blízkosti rybníku Nesyt byl pozorován jednou a jednou přelétat nad parkem zámku Lednice. Dále byl pozorován na Pastvisku (zamokřená lokalita mezi Lednicí a Podivínem). Jedincŧ bylo zřejmě víc, minimálně dva, protoţe ve stejnou dobu byli pozorováni na jiných lokalitách. Ibis byl pozorován také Kučírkem, Vyhnálkem, Macháčkem a jinými, a Polášek tento druh ibise dokonce pozoroval v blízkosti brněnského letiště. Ptáci nebyli krouţkovaní, takţe nejspíš nepocházeli z chovu. U nás pozorovaný poprvé. Kriticky ohroţené druhy: břehouš černoocasý (Limosa limosa), bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), dytík úhorní (Burhinus oedicnemus), chřástal malý (Porzana parva), jeřáb popelavý (Grus grus), koliha velká (Numenius arquata), kolpík bílý (Platalea leucorodia), kulík hnědý (Endromias morinellus), luňák červený (Milvus milvus), luňák hnědý (Milvus migrans), mandelík hajní (Caracias garrulus), morčák velký (Mergus merganser), orel mořský (Haliaeetus albicilla), orlovec říční (Pandion haliaeetus), ostralka štíhlá (Anas acuta), polák malý (Aythya nyroca), rybák černý (Chlidonias niger), strnad zahradní (Emberiza hortulana), tenkozubec opačný (Recurvirostra avosetta), vodouš rudonohý (Tringa totanus), volavka červená (Ardea purpurea). BUKAČ VELKÝ (Botaurus stellaris) Středně velký, zavalitý, brodivý pták, hnědě zbarven. Ţije skrytým zpŧsobem ţivota v rákosinách. Velice vzácný. Na území ČR ţije zhruba 40 párŧ. JEŘÁB POPELAVÝ (Grus grus) Šedě zbarvený brodivý pták velikosti čápa. Zajímavý visícím peřím na ocase a troubivými zvuky. V ČR maximálně 30 párŧ.

- 46 -

KOLPÍK BÍLÝ (Platalea leucorodia) Středně velký brodivý pták z čeledi ibisovitých. Zajímavý je jeho zakončení zobáku, je lţícovitě rozšířen. Hnízdí pouze na jiţní Moravě a v jiţních Čechách. V ČR asi 10 párŧ. LUŇÁK ČERVENÝ (Milvus milvus) Středně velký červeně zbarvený dravec. Ţiví se mršinami, ţábami a rybami, drobnými savci a ptáky. Pták dříve velice vzácný, na jiţní Moravě hojný. V ČR 100 párŧ. ORLOVEC ŘÍČNÍ (Pandion haliaetus) Středně velký dravec černobílého zbarvení. Ţiví se výhradně rybami, za rybou se dokáţe téměř celý ponořit do vody. Na území ČR nehnízdí. Silně ohroţené druhy: BEKASÍNA OTAVNÍ (Gallinago gallinago) Menší pták hnědého zbarvení, ţijící skrytým zpŧsobem ţivota. Řazena do řádu dlouhokřídlí. Za posledních čtyřicet let výskyt bekasíny o 50 % klesl. ČÁP ČERNÝ (Ciconia nigra) Vysoký brodivý pták. V poslední době uţ dost rozšířený (téměř 500 párŧ). KVAKOŠ NOČNÍ (Nycticorax nycticorax) Středně velký volavkovitý pták. Na území ČR velice vzácný, na jiţní Moravě a v jiţních Čechách hojnější. Počty v ČR se však zvyšují. OSTŘÍŢ LESNÍ (Falco subbuteo) Drobný sokolovitý dravec ţivící se především drobnými ptáky a hmyzem. Rozšířen po celém území ČR, především na jihu. Na našem území necelých 300 párŧ. VLHA PESTRÁ (Merops apiaster) Barevný srostloprstý pták. Ţije v početných koloniích. Na území ČR hnízdí výhradně na jiţní Moravě, a to necelých 30 párŧ. VOLAVKA BÍLÁ (Egretta alba) Vysoký brodivý pták. Na našem území nehnízdí. - 47 -

6. Závěr Lokalitu rybníku Nesyt pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala díky její bohatosti ptačí populace. Jiţ roky tam jezdím pozorovat ptactvo. Výzkum pro bakalářskou práci jsem započala na podzim v roce 2009, započal prvním pozorováním, 6. IX. 2009, a poslední pozorování pro bakalářskou práci bylo 14. XI. 2010. Rybník Nesyt patří do soustavy Lednických rybníkŧ, které se nachází na jiţní Moravě, kde jsou výborné podmínky klimatické i biologické. Tyto podmínky vyhovují mnoha druhŧm ptákŧ, kteří zde hnízdí a početně protahují. Velký vliv na hnízdění a úkryt pro ptáky mají také rákosiny rostoucí na břehu Nesytu. Tato práce uvádí výčet druhŧ, které se na rybníku vyskytovaly v dřívějších letech, některé záznamy dokonce pochází z 19. století. Tyto dřívější výzkumy jsou zaměřeny na druhy ptákŧ, kteří jsou s rybníkem výrazně spojeny, jedná se především o vodní ptáky, dále dravce ţivící se rybami nebo pěvce hnízdících v rákosinách. Mé výzkumy uvádí navíc ptáky, které jsem pozorovala v blízkosti rybníka, jako například dravce, šplhavce hnízdící v blízkém lese, nebo zalétající vlaštovky a luňáky, pro které rybník skýtá potravu. Dohromady bylo na rybníku Nesyt a v souvisejících biotopech pozorováno 246 druhŧ (18 řádŧ), z toho já jsem 96 druhŧ nezaznamenala. Dŧvodem je skrytý ţivot v rákosinách, velká vzácnost daných druhŧ, krátká doba pozorování nebo úplné vymizení druhu. Velký vliv na početnosti má letnění rybníku. Tento zásah bych doporučila opakovat. Sice během letnění rybník není pro ptáky atraktivní, ale následující roky byly pokaţdé druhově a početně velice hojné. Vzhledem k tomu, ţe rybník Nesyt patří do oblíbené turistické oblasti jiţní Moravy, ptáci kvŧli častému rekreačnímu ruchu nemívají dostatek klidu. V rybníce je sice zákaz koupání a rybolovu, ale v blízkosti břehŧ vedou turistické stezky.

- 48 -

Co se týče rybolovu, tak Nesyt je veden jako chovný rybník. Obsádka ryb má také význam na početnost vodního ptactva. Ryby jsou pro ptáky potravou, ale při vyšší hustotě ryb (nad 500 kg/ha) ptákŧ ubývá. Rušením bývá také výlov rybníka. Zásadní pro hnízdící ptáky je hustota a rozmístění rákosin kolem rybníka. Rozmístění rákosin je během let proměnlivé. Porosty rákosin si zaslouţí ochranu a udrţování v dobrém stavu. Rybník Nesyt leţí v národní přírodní rezervaci Lednické rybníky, proto si zaslouţí celkovou ochranu lokality, fauny i flóry. Navrhuji na rybníku udrţovat současný stav. Rybník nepřehnojovat, nenasazovat ryby ve větším mnoţství neţ 500 kg/ha. Dále by se měl zachovávat a pečovat o stav rákosin a okolních porostŧ. Občas by se mohla nechat poklesnout hladina pro provzdušnění vody a dna a tím zlepšit vegetaci na březích. Doporučila bych rybník častěji letnit, coţ pomŧţe především bahňákŧm a jiným ptákŧm v následujících letech. Během letnění je vhodné osít dno travinami. V době hnízdění by bylo vhodné omezit turistický ruch, zamezit výrazným rušivým elementŧm pocházejících od turistŧ, cyklistŧ a rybářŧ.

- 49 -

6.1. Význam pro obor lesnictví Zkoumaná lokalita patří do seznamu národních přírodních rezervací, proto zde nemŧţou být řešeny ţádné lesnické zásahy, jako například kácení okolních porostŧ, nesmí zde být pouţita ţádná těţší hlučná technika. Díky tomuto se v okolních lesních porostech vytvořila rŧznovětá nestejnorodá společenstva v rŧzných fázích přirozeného lesa s velkým podílem odumřelého lesa. Jelikoţ lesy nejsou rozsáhlé, ale pouze ostrŧvkovité, jsou dosti prosvětlené, takţe se zde uplatňuje přirozená obnova. Předmětem ochrany je významné hnízdiště ptákŧ, především vodních ptákŧ, ale v okolních biotopech jsou i lesní ptáci. Výraznější vliv na chod lesa mají datlovití ptáci, kteří poskytují lesu „zdravotní policii“, a dále všichni ostatní hmyzoţraví ptáci, kteří se ţiví mimo jiné i lesními škŧdci. Kaţdý lesník by měl poznat a umět determinovat druhy ptákŧ ţijících v lese a poznat jejich ţivotní projevy, poznat hnízda, vývrţky a jiné příznaky výskytu ptákŧ v lese. Je dŧleţité chránit biodiverzitu krajiny. Okolí Nesytu je dost rozrŧzněné, rovinatá krajina s lesy, slaništi a vodními plochami, tuto rozmanitost je třeba ochraňovat. Běţné i vzácné druhy ţivočichŧ a rostlin spolu tvoří dŧleţitý celek. Zachování biologické rozmanitosti je nezbytné pro udrţování stability ekosystémŧ. Kaţdý druh má podíl na chodu ekosystémŧ a jakákoliv odchylka mŧţe vést k rozhození systému, labilitě nebo ke zkáze. Ke změnám organismŧ dochází přirozenou cestou, poslední dobou se ale na sloţení ve velké míře podílí člověk. V NPR se snaţí vést krajina přírodní cestou. Je třeba pečovat o ohroţené druhy rostlin, aktivně se podílet na programu Natura 2000 a pořádat osvětovou činnost pro občany. Vodní zdroj pro lesy je velice dŧleţitý. Rostlinné tělo je z 90 % tvořeno vodou. Voda je základním prostředím pro biochemické procesy v rostlině, je to transportní prostředek pro ţiviny, je součástí fotosyntézy. Voda podmiňuje ţivot a je základním prvkem ekosystému.

- 50 -

Les má výraznou vodohospodářskou funkci. Lesní porosty ovlivňují vstup vody do pŧdy a také ztráty zní, například transpirací. Při vytěţení porostu je následkem zamokření a podmáčení pŧd na holinách. Voda má také za následek erozi pŧdu. Proto se nedoporučuji v blízkosti vodních tokŧ a nádrţí pouţívat těţkou techniku, která by zpŧsobila poškození vlhčí pŧdy, erozní rýhy na lesních cestách a tím soustředěný povrchový odtok, který zpŧsobuje odstraňování svrchních vrstev pŧdy. (Les a voda, [online],

citováno

dne

8.

května

2011.

Dostupné

na

www:

).

- 51 -

7. Summary The aim of this study was to determine the number of species of birds found in the pond throughout the year. During the 59 visits in 13 months were counted 150 kinds. In historical records are showed other 96 kinds. Together, on the pond was counted 246 kinds

of

birds.

The pond was visited on average once a week, during the summer months more frequently, in winter less often. Birds were observed through binoculars, the occurrence of the species was recorded in a diary, photographs ever been done. The observations were carried out by a point method. Around the pond were installed a few sites where birds were observed. On the lokality were studied water birds and birds of surrouding forests

and

meadows.

The results of this study were compared with historical research. In end of work, there are proposal of safeguards, such as reeds and protection of the surrounding vegetation, reduce fish stock, reduced tourism during the nesting birds.

- 52 -

8. Seznam použité literatury BALTUS J., HÁJEK V., HEJNÝ S., HUDEC K., HUSÁK Š., JATIOVÁ M., KVĚT J., MLATEČEK F., ŠMITÁK J., 1979, Lednické rybníky, prŧvodce naučnou stezkou, Krajské středisko státní památkové péče, DEMEK J., MACKOVČIN P. A KOLEKTIV, 2006, Zeměpisný lexikon ČR: Hory a níţiny, AOPK ČR, 580 s. HUDEC K., ŠŤASTNÝ K., a kol., 2005: Fauna, Ptáci 2, Praha JÜRGEN N., DETLEF S., KONRAD W., 2002, Ptáci - kapesní atlas, Slovart, 256 s. MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK B., HUDEC K., 2006, Atlas hnízdního rozšíření ptákŧ v České republice 2001 - 2003, Avntinum s. r. o., 463 s. BALÁT F., 1953, Ornitologická pozorování z jiţní Moravy v roce 1952. Sylvia 14: 101-105 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. ČAPEK V., 1925 a, Husy divoké. Stráţ myslivosti 3: 103-105 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. ČAPEK V., 1925 b, Na rybnících lednických v pŧli února. Příroda 18: 169-170 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. ČAPEK V., 1940, Ornitologické pozorování z jiţní Moravy. Ornitolog 7(4): 33-36 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. ČAPEK V., HACHLER E., 1948: Ornitologická pozorování z jiţní Moravy. Čs. Ornitolog 15(5): 46-48 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. DOUPAL L., HAJNÝ L., 1988, Pozorování keptušky stepní (Chettusia gregaria PALL.) na Lednických rybnících. Zprávy MOS 46: 122-123 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. GLÍŢ J., 1938, Ornitologická pozorování z lednických rybníkŧ (jiţní Morava) v roce 1937. Čs. Ornitolog 5(1-2): 21-24 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. GLÍŢ J., 1939 a, Noví osadníci na Lednických rybnících. Čs. Ornitolog 6(1): 9-10 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s.

- 53 -

GLÍŢ J., 1944, Kolpík bílý evropský na Moravě. Ornitolog 11(2): 21-22 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. HACHLER E., 1949 b, Ústřičník velký západosibiřský (Haematopus ostralegus longipes

But.)

příslušníkem

moravské

fauny.

Čs.

Ornitolog

10(4):

20-21

á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. HACHLER E., 1954, Pohled do státní ornitologické rezervace "Lednické rybníky". Ochrana přírody 9(9): 261-265 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. HACHLER E. M., 1956 b, Bernešky tmavé (Branta bernicla L.) pozorovány na Lednicku. Zprávy MOS 7-8: 45 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. HACHLER E. M., 1956 e, Soustředění velký husí (Anser anser L.) na lednických rybnících. Zprávy MOS 9: 52 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. HACHLER E. M., 1957 a, Početní stavy některých vodních ptákŧ na rybnících lednických v termínech mezinárodního sčítání. Ochrana přírody 12(2): 59-61 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. HACHLER E. M., 1958 a, Zajímavější pozorování z Lednicka. Sylvia 15: 214-220 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. HACHLER E. M., 1958 d, Kulík mořský (Charadrius alexandrinus L.) u Lednických rybníkŧ na jiţní Moravě. Ochrana přírody 13(9):231-232 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. HACHLER E. M., 1959, Poznámky k topografii rybníkŧ lednicko-sedleckých a přehled jejich ornitologického výzkumu, Zprávy okr. vlastiv. muzea v Mikulově 1(2): 32-36 á BALTUS J., HÁJEK V., HEJNÝ S., HUDEC K., HUSÁK Š., JATIOVÁ M., KVĚT J., MLATEČEK F., ŠMITÁK J., 1979, Lednické rybníky, prŧvodce naučnou stezkou, Krajské středisko státní památkové péče HÁJEK V., 1984/1985: Jespák dlouhokřídlý (Calidris Bairdii, Coues 1861) poprvé zastiţen v Československu. Sylvia 23/24: 81-88 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s.

- 54 -

HÁJEK V., 1994, 40 let pozorování ptákŧ na jiţní Moravě. Ms 320 pp. á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. HUDEC K., 1948, Významnější pozorování na lednických rybnících na podzim 1946. Čs. Ornitolog 15(1): 5-6 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. HUDEC K., 1975, Density and Breeding of Birds in the Reed Swamps of Southern Moravian Ponds. Acta Sc. Nat. Brno, 9(6): 1-40 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. HUDEC K., 1979, Der Einfluss der Schwankungen des Wasserspiegles auf die Nester der Wasservögel. Zool. listy 21(3): 269-282 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. HURT R., 1960, Dějiny rybníkářství na Moravě a ve Slezsku, Díl I a II á BALTUS J., HÁJEK V., HEJNÝ S., HUDEC K., HUSÁK Š., JATIOVÁ M., KVĚT J., MLATEČEK F., ŠMITÁK J., 1979, Lednické rybníky, prŧvodce naučnou stezkou, Krajské středisko státní památkové péče CHYTIL J., 1995, Odchyt ptákŧ na rybníku Nesyt v roce 1994. Zprávy ČSO 40: 33-35 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. KARÁSEK J., 1922, Řídké zjevy ptačí z Moravy, Věda přírodní 3(4-5): 92-93 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. KARÁSEK J., 1923, Ornitologické pozorování na lednických rybnících. Věda přírodní 4(2-3): 39-44. 4(4-5): 88-91, 4(6): 135-137, 4(7-8): 185-187 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. KOSTROŇ K., 1934, Pelikán v Lednici, Čs, ornitolog 1(3): 34-36 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. KUČÍREK L., 1953, Novinky z avifauny jiţní Moravy. Sylvia 14: 96-101 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. KUX Z., 1945, Opět něco z naší Lednice, Čs. Ornitolog 12(3): 40-41 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. KUX Z., 1947 b, Hnízdění pochopŧ rákosních (Circus aeruginosus L.) na jiţní Moravě v letech 1946-1947, Čs. Ornitolog 14(5): 49-50 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. KUX Z., 1947 g, Zánik racčích kolonií na Lednicku. Čs. Ornitolog 14(2): 19 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s.

- 55 -

KUX Z., 1947 j, Rozšíření moudivláčka obecného jihoevropského (Remiz pendulinus pendulinus L.) na jiţní Moravě v letech 1943-1946, Čs. Ornitolog 14(2): 21 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. KUX Z., 1947-48 b, Hnízdění tenkozobcŧ opačných (Recurvirostra avosetta L.) na Lednicku v roce 1948, Sylvia 9-10(3): 57-60 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. KUX Z., 1947-48 c, Lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus L.) na Lednicku, Sylvia 9/10(3):71 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. KUX Z., 1948, Jarní zálet jeřábŧ popelavých (Megalornis grus grus L.) na jiţní Moravu, Čs. Ornitolog 15(5): 48 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. KUX Z., 1949 b, Příspěvek k rozšíření rákosníkŧ na jiţní Moravě, Sb. VŠZ Brno, fak. les., Sign. D 38 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. KUX Z., 1949-50, Zajímavý výskyt rybáka malého (Sterna albifrons) na jiţní Moravě, Sylvia 11-12(2): 80-82 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. OBHLÍDAL F., 1977, Ornitologická příručka, SZN Praha, 304 s. PELÍŠEK J., 1948, Solné pŧdy jiţní Moravy, Sb. vys. šk. zemědělské v Brně C 42 á BALTUS J., HÁJEK V., HEJNÝ S., HUDEC K., HUSÁK Š., JATIOVÁ M., KVĚT J., MLATEČEK F., ŠMITÁK J., 1979, Lednické rybníky, prŧvodce naučnou stezkou, Krajské středisko státní památkové péče SCHADE

F.,

1901,

Ornithologische

Notizen

aus

Mähren

mit

besonderer

Berücksichtigung der näschen Umgebung Brünns, Ornithologisches Jahrbuch 12: 181-200 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. SVOBODA S., 1962 a, Výskyt labutě malé (Cygnus columbianus bewickii Yarr.) na jiţní Moravě, Zool. listy 11(2): 189-190 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. SVOBODA S., 1962 b, Pozdní výskyt volavek bílých (Casmerodius albus L.) na jiţní Moravě, Zool. listy 11(4): 381-383 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s.

- 56 -

ŠTĚPÁN J., DUFKA J., 1964, Ibis hnědý na záhlinických rybnících, Zprávy MOS 6: 82-89 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. URBÁNEK B., HÁJEK V., 1967, Význam státní přírodní reservace Lednické rybníky jako místo pelichání poláka velkého (Aythya ferina), Ochrana fauny 1(1-2): 23-27 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. VICHEREK J, 1972, Pflanzengesellschaften der Halophyten und Subhalophyten, Vegetace ČSSR, Academia, Praha á BALTUS J., HÁJEK V., HEJNÝ S., HUDEC K., HUSÁK Š., JATIOVÁ M., KVĚT J., MLATEČEK F., ŠMITÁK J., 1979, Lednické rybníky, prŧvodce naučnou stezkou, Krajské středisko státní památkové péče ZAPLETÁLEK J., 1932, Ornitologické zajímavosti z Lednicka, Příroda 25: 278-280 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. ZDOBNITZKY F., 1907, Ergebnisse von Frühjahrsbeobachungen aus der Umgebung von Muschau, Mitt. der Komm. z.. Durchforschung Mährens, Zool. Abt., 10 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. ZDOBNITZKY F., 1936, Die Familie der Reiher (Ardeidae) in Südmähren, Insbesondere die Nachtreiherkolonie (Nycticorax n. n.) bei Dürnholz, Verhandlungen des Naturforschenden Vereines in Brünn 67: 121-133 á MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ, Aladin, 255 s. Vyhláška 395/1992 Sb. ROŢNOVSKÝ, TRNKOVÁ, Jihomoravský kraj [online], citováno dne 8. května 2011. Dostupné na www: VERMOUZEK Zdeněk, Česká společnost ornitologická [online], citováno dne 8. května 2011. Dostupné na www: < http://www.birdlife.cz/index.php> Jednotný program sčítání ptákŧ [online], citováno dne 8. května 2011. Dostupné na www: < http://jpsp.birds.cz/> Mapy.cz [online], citováno dne 8. května 2011. Dostupné na www: < www.mapy.cz> Mapy.cz [online], citováno dne 8. května 2011. Dostupné na www: Les a voda, [online], citováno dne 8. května 2011. Dostupné na www: ŠKORPÍK Martin, Správa národního parku Podyjí [online], citováno dne 8. května 2011. Dostupné na www:

- 57 -

8.1. Seznam tabulek Tab. č. 1: Návštěvy rybníku Nesyt Tab. č. 2: Seznam očekávaných druhŧ a jejich prezence na lokalitě v letech 2009-2010 Tab. č. 3: Počet všech druhŧ zaznamenaných na lokalitě

str. 12 str. 26-42 str. 44

- 58 -

9. Seznam příloh Příloha č. 1: Mapy lokalizace místa Příloha č. 2: Nákres rozmístění rákosu Příloha č. 3: Ukázka deníku Příloha č. 4: Fotografická příloha

- 59 -

Příloha č. 1 – Mapy lokalizace místa

(Mapy.cz [online], citováno dne 8. května 2011. Dostupné na www: < www.mapy.cz>)

Nesyt

Příloha č. 2 – Nákres rozmístění rákosu

Stav v roce 2006 (MACHÁČEK P., 2009, Ptáci Lednických rybníkŧ)

Příloha č. 3 – Ukázka deníku

Příloha č. 4 – Fotografická příloha

Ibis posvátný (Threskiornis aethiopicus), ilustrační foto (ZOO Barcelona)

Kolpík bílý (Platalea leucorodia), ilustrační foto (ZOO Barcelona)

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), v pozadí kachna divoká (Anas platyrhynchos)

Pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus), v pozadí racek stříbřitý (Larus argentatus), ilustrační foto (ZOO Barcelona)

Orel královský (Aquila heliaca)

Moták pochop (Circus aeruginosus)

Portrét mláděte motáka pochopa (Circus aeruginosus), ilustrační foto (záchranná stanice Zayferus)

Labuť velká (Cygnus olor), foto Tomáš Trojan

Labutě velké (Cygnus olor), foceno 30. prosince 2009

Kachna divoká (Anas platyrhynchos) a zdivočený hybrid kachny divoké a domácí

Brhlík lesní (Sitta europia), ilustrační foto (záchranná stanice Zayferus)

Sýkora koňadra (Parus major), ilustrační foto (záchranná stanice Zayferus)

Ţluna zelená (Picus viridis), ilustrační foto (záchranná stanice Zayferus)

Kalous ušatý (Asio otus), ilustrační foto (záchranná stanice Zayferus)

Luňák červený (Milvus milvus), ilustrační foto (záchranná stanice Zayferus)

Prázdné hnízdo nejspíš zpěvného ptáka

Baţant obecný (Phasianus colchicus)

Nutrie říční (Myocastor coypus)

Poškození dřevin v okolí rybníka bobrem evropským (Castor fiber)

Skokan štíhlý (Rana dalmatina)

Ropucha obecná (Bufo bufo)

Slanisko

Dyje

Nesyt (Mapy.cz [online], citováno dne 8. května 2011. Dostupné na www: )

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti

Recommend Documents