Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav tvorby a ochrany krajiny

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Vliv stavu přírodního prostředí na vodní deficit v Jordánském království Disertační práce

2010

Ing. Naser Oweis

Škola: Mendelova univerzita v Brně

Fakulta: Lesnická a dřevařská fakulta Ústav: Ústav tvorby a ochrany krajiny Název kvalifikační práce: Vliv stavu přírodního prostředí na vodní deficit v Jordánském království Druh kvalifikační práce: Disertační práce

Obor studia: Tvorba a ochrana krajiny Školitel: prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc. Akademický rok: 2010 Autor kvalifikační práce: Ing. Naser Oweis

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem disertační práci na téma „Vliv stavu přírodního prostředí na vodní deficit v Jordánském království“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby tato moje disertační práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Jako autor disertační práce na téma „Vliv stavu přírodního prostředí na vodní deficit v Jordánském království“ se dále zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv tohoto díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko Mendelovy univerzity v Brně o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy Mendelovy univerzity v Brně a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů, spojených se vznikem díla, dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 29. srpna 2010

…………….…………………… Ing. Naser Oweis

Děkuji školiteli prof. Ing. Iljovi Vyskotovi, CSc. za jeho čas a připomínky, mně v průběhu přípravy této disertační práce laskavě věnované. Děkuji členům mé rodiny Zuzaně, Sabině a Kamilovi za obětavou a všestrannou pomoc a podporu, s nekonečnou trpělivostí a láskou mně po celou dobu mé práce na tomto dokumentu poskytovanou.

V Brně, dne 29. srpna 2010

…………….…………………… Ing. Naser Oweis

Abstrakt: Oweis Naser, Ing.: „Vliv stavu přírodního prostředí na vodní deficit v Jordánském království.“ Cílem práce je shromáţdění dosud insuficientních a chaotických informací o vodě, vodní bilanci a vodním hospodářství Jordánska, jejich syntetizace a vyhodnocení ve vztahu k přírodním podmínkám, hospodaření v krajině, dopadům na vodohospodářství a vodohospodářským opatřením, a návrh souboru opatření krajinného, technického a technologického charakteru pro zlepšení vodohospodářské situace Jordánska, včetně aplikace vlastních autorských řešení. Klíčová slova: hydrologie, Jordán, Jordánsko, Jordánské údolí, nedostatek vody, podzemní vodní zdroje, povrchové vodní zdroje, voda, vodní bilance, vodní deficit, vodní hospodářství, zavlaţování

Abstract: Oweis Naser, Ing.: “The impact of the state of environment on water deficit in the Kingdom of Jordan.“ The objective of this thesis is to collect, synthesize and evaluate to date insufficient and scattered data about Jordan water, water balance and water management, in relation to the state of environment, landscape management, the impact on water management and undertaken water management measures, and to offer a package of environmental, technical and technological solutions aimed to improve Jordan water economy, including the application of author‟s own solutions. Key words: hydrology, irrigation, Jordan, subterranean water resources, surface water resources, the Jordan River, the Jordan Valley, water, water balance, water deficit, water management, water shortage

1

Obsah 1

Úvod a cíl práce

2

Přehledové údaje o Jordánsku

…………………..............

6

2.1 2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.4 2.5 2.6 2.7 2.7.1 2.8 2.8.1 2.8.2 2.8.3 2.9

Stručná historie ……………………………………………… Základní zeměpisné údaje ……………………………………….. Přírodní podmínky ………………………………………………… Podnebí ……………………………………………………………... Přírodní a surovinové zdroje …………………………………....... Základní údaje o státním zřízení …………………………………. Jordánsko jako stát ……………………………………………….. Jordánsko a mezinárodní vztahy …………………………………. Základní demografické údaje ……………………………………. Demografické údaje jednotlivých správních území .................... Hospodářství Jordánska ………………………………………...... Základní hospodářské údaje …………………………………....... Hospodářské ukazatele ………………………………………….. Energetická bilance ……………………………………………….. Zemědělství a ţivotní prostředí ………………………………....

7 9 11 12 13 13 17 19 21 24 26 26 28 30 32

3

Problematika vody v Jordánsku

………………………….

34

3.1 3.1.1 3.1.1.1 3.1.1.2 3.1.1.3 3.1.2 3.1.3 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3

Přehledové údaje o vodě ………………………………………… Tradiční vodní zdroje …………………………............................ Sráţky ………………………………………………..……………... Povrchové vodní zdroje ………………………………………...... Podzemní vodní zdroje ……………………………………………. Přehradní nádrţe ………………………………………………...... Čističky odpadních vod jako zdroj vody ……………………........ Hydrologie …………………………………………........................ Současné hydrologické poměry …………………………………. Atmosférické sráţky a sráţkové úhrny …………………………. Klimatické podmínky ……………………………………….......... Faktory ovlivňující povrchové vodní zdroje …………………..... Faktory ovlivňující podzemní vodní zdroje ……………………… Hydrologická specifikace vodních zdrojů ……………………….. Sráţky – územní specifikace …………………………………..... Povrchové vodní zdroje – územní specifikace …………………. Podzemní vodní zdroje – územní specifikace ………………….

34 35 35 39 39 40 42 46 46 47 49 55 57 58 58 59 68

4

Vodní hospodářství

72

4.1

Vodárenské toky a zavlaţovací kanály

………………………………………………..

………………………………………… ………………………..

5

72

2

4.1.1 4.1.2 4.1.2.1 4.1.2.2 4.2 4.3 4.3.1 4.3.2 4.4 4.4.1 4.4.2

Vodárenské toky ………………………………………………… Zavlaţovací kanály ……………………………………………….. Kanál krále Abdulláha ………………………………………….... Projekt kanálu spojujícího Rudé moře a Mrtvé moře …………. Prameny a studánky ……………………………………………... Mořská voda ……………………………………………………,,. Rudé moře jako vodní zdroj ……………………………………. Mrtvé moře ………………………………………………………. Čističky odpadních vod ………………………………………….. Stacionární čističky odpadních vod ……………………………. Mobilní čističky odpadních vod ……………………………........

72 74 74 78 82 83 83 83 84 85 89

5

Vliv krajiny na vodní bilanci a vodní deficit

………..

90

5.1 5.1.1 5.1.2 5.1.3 5.2 5.2.1 5.2.2 5.3

Topografie ………………………………………………………… Jordánské údolí ………………………….................................... Jordánská vrchovina ……………………………………………. Poušť ……………………………………………………………... Přírodní sloţky a přírodní rezervace …………………………... Přírodní sloţky ……………………………………………………. Přírodní rezervace ………………………………………………... Přírodní oblasti ve vztahu k atmosférickým sráţkám ………..

90 90 92 93 94 94 95 96

6

Zemědělství ve vztahu k vodě …………………………...

98

6.1 6.1.1 6.2 6.3 6.4 6.4.1 6.4.2 6.4.3 6.4.4 6.4.5 6.5 6.6 6.7

Zemědělské plochy a spotřeba vody …………………………… Zavlaţovací systémy ……………………………………………. Chov hospodářských zvířat a pastviny ……………………….. Negativní vlivy na ovzduší ……………………………………… Negativní vlivy na půdu ………………………………………… Eroze půdy ………………………………………………………. Kontaminace půdy solí ………………………………………… Kontaminace půdy chemikáliemi ……………………………….. Zhutňování půdy ……….………………………………………... Degradace půdy ………………………………………………….. Vodní deficit půdy ………………………………………………… Interakce s aspekty globálního oteplování ……………………. Interakce s hospodařením s odpady …………………………...

100 115 116 118 119 119 120 121 121 121 121 122 122

7

Rekapitulace vodních problémů Jordánska

………

125

7.1 7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.1.4 7.2

Zeměpisní poloha ………………………………………………… Geografická poloha a klimatické podmínky …………………... Mnoţství sráţek a jejich rozloţení ………………………........... Vysoký odpar vody ……………………………………………….. Závislost vodních zdrojů na sousedních státech …………….. Povrchové vodní zdroje …………………………………………

125 125 125 125 126 127

3

7.2.1 7.2.2 7.3 7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.3.4 7.4 7.4.1 7.4.2 7.4.3 7.4.4 7.4.5 7.4.6 7.4.7 7.4.8 7.5 7.5.1 7.5.2 7.5.3 7.5.4 7.6. 7.6.1 7.6.2 7.6.3 7.6.4 7.6.5

Hospodaření s povrchovými vodními zdroji …………………... Znečišťování povrchových vodních zdrojů ………………......... Podzemní vodní zdroje ………………………………………….. Nadměrné čerpání podzemních vod …………………………… Neobnovitelná část podzemních vod …………………………… Zvýšená salinita podzemních vodních zdrojů …………………. Znehodnocování podzemních vodních zdrojů průsakem ……. Krajinné prostředí a vegetace …………………………………… Poškozování krajinného prostředí ……………………………… Poškozování krajinné vegetace ………………………………… Nárůst pouštních oblastí ………………………………………… Poškozování půdy a její zatíţení ……………………………….. Znečišťování ovzduší ……………………………………………. Nevhodné hospodaření s odpady ……………………………… Těţba nerostů ……………………………………………………. Problémy technického charakteru ……………………………… Lidský faktor ……………………………………………………... Nárůst obyvatelstva a osídlení země ………………….............. Nedostatek odborníků a studijních oborů na vysokých školách Absence občanského chování ve vztahu k ţivotnímu prostředí Zpoplatněný přístup k informacím ……………………………… Faktory hospodaření s vodou …………………………………... Čističky odpadních vod ………………………………………… Zavlaţovací kanály a systémy ………………………………… Pěstování rostlin náročných na spotřebu vody ……………….. Mrtvé moře ………………………………………………………. Rudé moře …………………………………………………………

127 128 128 128 128 129 129 129 129 130 130 130 130 131 131 131 132 132 132 133 133 133 133 134 134 135 135

8

Navrhovaná opatření

………………………………………..

136

8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.5.1 8.5.2 8.5.3 8.6 8.6.1 8.6.2 8.6.3

Zeměpisná poloha ……………………………………………… Povrchové vodní zdroje ………………………………………… Podzemní vodní zdroje ………………………………………….. Voda a krajinná vegetace, ţivotní prostředí …………………... Demografický faktor ……………………………………………... Demografické rozloţení obyvatelstva …………………………. Hospodaření s odpady ………………………………………….. Osvěta a vzdělání obyvatelstva ……………………………….... Podpora vodních zdrojů ………………………………………… Odsolování mořské vody ……………………………………..... Technologie odsolování mořské vody …………………………. Vlastní autorské řešení …………………………………………..

136 136 137 138 140 141 141 141 142 142 143 144

9

Závěr

……………………………………………………………...

150

9.1 9.2

Summary ………………………………………………………….. …………………………………... ‫ِــــٍــــخــــــــــــــص‬

152 154

4

10

Literatura

11

Rejstříky

11.1 11.2 11.3

……………………………………………………….

158

…………………………………………………………

160

Tabulky ………………………………………………………….... Obrázky a grafy ………………………………………………….. Přílohy ……………………………………………………………...

160 162 164

5

1 Úvod a cíl práce Disertační práce se zabývá problematikou vody, vodních zdrojů a hospodaření s vodou v Jordánsku. Nedostatek vody na celém Středním východě je základním problémem nejen pro osobní ţivot obyvatel, ale i pro všechna odvětví hospodářského a společenského ţivota země. V posledních desetiletích byl dokonce i příčinou válek a utrpení mnoha lidí. Současné moţnosti zlepšování situace s vodou technologiemi v tomto oboru dostupnými (například odsolování vody, technické čištění vody, chemická úprava vody) jsou na takové úrovni, ţe umoţňují zvyšování dispozic vody. Některé z těchto vodohospodářských technologií se v Jordánsku jiţ pouţívají, avšak nikoliv na základě podrobných analýz a jejich vyhodnocení. Zatím nebyl důsledně popsán skutečný stav vod a vodního hospodářství, chybí potřebné podklady. Při řešení tohoto problému jsou nezbytná dlouhodobá sledování a následná kvalifikovaná rozhodnutí. Současným hlavním problémem Jordánska je fatálně pozdě zahájené dlouhodobé plánování v oblasti vodního hospodářství a schopnost řešit jen právě aktuální nejpalčivější problémy. Dlouhodobé projekty se odkládají pro nedostatek finančních prostředků na neurčito, bez ohledu na důsledky pro vodní zdroje, krajinu a ţivotní prostředí. Snahy o uspokojování poţadavků na vodu, především pro obyvatelstvo a zemědělství, jsou uskutečňovány na úkor krajinné vegetace a ţivotního prostředí a v konečném důsledku vedou ještě k většímu prohloubení problémů s vodou a rozšiřováním pouště. Primárním cílem této disertační práce je shromáţdění a setřídění dosud nedostatečných a chaotických informace o vodě, vodní bilanci a vodním hospodářství Jordánska. Následným cílem je syntetizace těchto informací a jejich vyhodnocení, a to od přírodních podmínek, přes hospodaření v krajině, aţ po vodohospodářské dopady a vodohospodářská opatření. Rezultátním cílem této disertační práce je návrh souboru opatření krajinného, technického a technologického charakteru pro zlepšení vodohospodářské situace Jordánska s uplatněním vlastních autorských řešení.

6

2 Přehledové údaje o Jordánsku Poznámka Není-li uvedeno jinak, odpovídají veškerá níže uvedená demografická data kvalifikovaným statistickým odhadům, zveřejněným Jordánským statistickým úřadem (The Department of Statistics of the Hashemite Kingdom of Jordan) v červenci roku 2006. Nezkrácený oficiální název státu -

v češtině: Jordánské hášimovské království v angličtině: The Hashemite Kingdom of Jordan v arabštině (transkripce): Al Mamlakah al Urduniyah al Hashimiyah

Celková rozloha 92 300 km2 Celková výměra zemědělsky využívané půdy 7,8 % rozlohy země (7 200 km2) Celkový počet obyvatel 5 906 760 osob Průměrná hustota osídlení 64 osob na 1 km² Podíl ekonomicky činného obyvatelstva 25 % (1 476 690 osob) Průměrný roční přírůstek obyvatelstva 2,49 % (147 078 osob) Základní demografické údaje -

osoby mladší 15 let: 36 % (2 126 434 osob) osoby starší 15 let: 64 % (3 780 326 osob) z toho ekonomicky aktivní: 40 % (1 512 130 osob) z toho ekonomicky neaktivní: 60 % (2 268 196 osob) z toho studenti: 30 % (680 459 osob) z toho ţeny v domácnosti: 54 % (1 224 826 osob) z toho osoby s jinými osobními příjmy: 8 % (181 456 osob)

7

-

z toho osoby invalidní: 7 % (158 774 osob) z toho nespecifikováno: 1 % (22 682 osob)

S 67,8 % obyvatel (4 004 780 osob) pod věkovou hranicí třiceti let se Jordánsko řadí k zemím s nejmladší populací na světě. Přibliţně 70 % obyvatel (4 134 730 osob) ţije v městských aglomeracích. Zastoupení etnických skupin v populaci -

arabská: 98 % populace (5 788 620 osob) čerkéská: 1% populace (59 070 osob) arménská a čečenská: 1 % populace (59 070 osob)

Přibliţně 65 % arabského obyvatelstva (3 839 394 osob) je palestinského původu. Zastoupení náboženských skupin v populaci -

sunitští muslimové: 92 % populace (5 434 210 osob) křesťané: 6 % populace (354 410 osob) ostatní: 2 % populace (118 140 osob)

Úřední jazyk jordánská arabština

2.1 Stručná historie Po zániku osmanské říše po první světové válce převzala na základě mandátu Společnosti národů kontrolu nad územím Palestiny a Jordánska, do té doby jeho nedílnou součástí, Velká Británie, která v roce 1921 ustanovila jako britský protektorát emirát Zajordánsko, nad nímţ svěřila vládu hášimovskému vládci Abdulláhovi bin Husseinovi, který byl předtím jako jiţ legitimně zvolený král Iráku připraven o moţnost usednout na tento trůn svým mladším bratrem emírem Fajsalem, jenţ měl původně vládnout Velké Sýrii, čemuţ ovšem zase zabránili Francouzi. Emír Abdulláh se ujal vlády pod britským protektorátem, dostal k dispozici britské poradce, finanční pomoc a podporu na vytvoření bezpečnostních sil. Za své hlavní město prohlásil Ammán. Roku 1923 vznikl oddělením od Palestiny samostatný Transjordánský emirát. Emír Abdulláh postupně získal na Britech plnou nezávislost a dne 25. května 1946 bylo vyhlášeno nezávislé Transjordánské hášimovské království, jehoţ se Abdulláh prohlásil králem. Ujednání z roku 1948 Britům nadále zachovávalo určitý vliv na tomto území jiţ jen ve vojenské oblasti. Kdyţ dne 14. května 1948 oficiálně skončil britský správní mandát v Palestině, došlo ke vzniku aţ do dnešních dnů v různých formách přetrvávajícího palestinského konfliktu. O vládu nad tímto územím začali mezi sebou bojovat Arabové a Izraelci. Území Transjordánska poprvé v historii zaplavily tisíce palestinských uprchlíků. Ještě před vyhlášením klidu zbraní v roce 1949

8

transjordánská vojska okupovala oblast východního Jeruzaléma a území, které se později stalo známým jako západní břeh řeky Jordánu (West Bank). Obě tyto oblasti Transjordánsko připojilo ke svému území a změnilo svůj oficiální státní název na Jordánské hášimovské království. Král Abdulláh bin Hussein byl roku 1951 u mešity Al Aksá v Jeruzalémě zavraţděn. Poté, co byl jeho syn a nástupce na královském trůnu Talál shledán v důsledku nevyléčitelné schizofrenie nesvéprávným, byl sesazen z trůnu a jordánským králem se stal teprve sedmnáctiletý Találův syn Hussein, Jordánsko začalo zaţívat éru nebývalého hospodářského rozmachu. Turismus vzkvétal a do země proudil investiční kapitál i přímá finanční pomoc především ze Spojených států amerických. V roce 1967 rozpoutal Izrael takzvanou šestidenní válku, během níţ získal zpět kontrolu nad západním břehem řeky Jordánu (West Bank) a východním Jeruzalémem. V průběhu těchto šesti dnů přišlo Jordánsko o příjmy z průmyslu i o zemědělskou půdu. Z Izraelem okupovaného území začaly do Jordánska opět proudit tisíce palestinských uprchlíků. Během válečného konfliktu mezi Íránem a Irákem v letech 1980 aţ 1988 Jordánsko aktivně podporovalo Irák. V roce 1989 se v Jordánsku po dvaceti dvou letech opět uskutečnily volby do v průběhu let králem opakovaně svolávané a zase rozpouštěné Sněmovny reprezentantů (dolní komory jordánského parlamentu). Roku 1991 v průběhu války v Perském zálivu Jordánsko ostře kritizovalo vojenský zásah západních spojeneckých vojsk v Iráku. V důsledku obchodních sankcí, které Organizace spojených národů uvalila na Irák, v té době nejdůleţitějšího obchodního partnera Jordánska, utrpělo jordánské hospodářství značné ztráty. V roce 1992 byl odvolán vládní zákaz činnosti politických stran, který byl v Jordánsku v platnosti od šestidenní války v roce 1967. V roce 1994 došlo k podepsání mírových smluv s Organizací pro osvobození Palestiny (PLO) a státem Izrael. Podle dohody mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (PLO) získal západní břeh řeky Jordánu (West Bank) statut samosprávného území a roku 1995 začal stát Izrael svá vojska z tohoto území stahovat. To vyvolalo obavy Palestinců, ţe budou z oblasti vytlačeni a Izrael s Jordánskem se rozdělí o vládu nad tímto územím. Ve stejné době proto Jordánsko usilovalo o uzavření mírové dohody také s Palestinskou národní samosprávou Jásíra Arafata. Jordánsko začalo znovu obnovovat vztahy s Kuvajtem a Saúdskou Arábií, zpřetrhané během války v Perském zálivu v roce 1991. Jednou z nejsilnějších politických stran na jordánské politické scéně se stala opoziční Fronta islámské akce (Islamic Action Front), jordánská politická odnoţ Muslimského bratrstva (The Muslim Brotherhood). Král Hussein se pokoušel vybudovat v zemi alespoň jakousi formu demokracie, nicméně po jeho smrti v únoru 1999 byla budoucnost Jordánska nejistá, neboť jen několik týdnů před svou smrtí král Hussein jmenoval svým následníkem svého nejstaršího syna Abdulláha, přestoţe podle jordánské ústavy musí být oba rodiče jordánského krále arabské národnosti a musí být muslimského vyznání od svého narození. Abdulláhova matka princezna Múna se narodila jako britská občanka, která islámskou víru přijala aţ teprve před svým sňatkem s králem Husseinem.

9

Za vlády krále Abdulláha II. bin Husseina bylo Jordánsko přijato za člena Světové obchodní organizace (WTO), došlo k podpisu smlouvy o volném pohybu zboţí a sluţeb se Spojenými státy americkými, asociačních smluv s Evropskou unií (EU) a Evropským sdruţením volného obchodu (EFTU) a mezistátních smluv, upravujících volný pohyb zboţí a sluţeb s dalšími šestnácti arabskými státy, a výrazně se zlepšily vztahy se státem Izrael. V roce 2002 se oba státy dohodly na společné realizaci projektu dopravy vody kanálem z Akabského zálivu (Rudé moře) do rapidně vysychajícího Mrtvého moře a v roce 2004 se rozhodly vybudovat na společné hranici výzkumné středisko, zabývající se řešením problému akutního nedostatku vody. Ve stejné době Jordánsko výrazně zlepšilo své vztahy také s Egyptem a Sýrií. První nezávislé volby, odkládané králem Abdulláhem II. od roku 2001, proběhly v Jordánsku aţ v červnu 2003. Většinu křesel ve Sněmovně reprezentantů (dolní komoře jordánského parlamentu) získali nezávislí royalističtí kandidáti. V reakci na otevřenou zahraniční politiku Jordánska byl muslimskými teroristy v říjnu roku 2002 v Ammánu zavraţděn americký diplomat a v srpnu 2003 spáchán bombový útok na jordánskou ambasádu v Bagdádu, při kterém zemřelo jedenáct osob. Následující měsíc centrální jordánská banka zmrazila všechny účty radikálního palestinského hnutí Hamás. Zatím poslední volby do Sněmovny reprezentantů se konaly v listopadu 2007 a většinu křesel v nich opět získali muslimští poslanci. Jordánská vláda i po volbách pokračovala ve snaze o prosazení reforem, směřujících k větší demokratizaci společnosti, aktivního zapojení občanů do politického ţivota a rozvoje politických stran. Dne 1. února 2009 oficiálně zahájil činnost úřad jordánského ombudsmana.

2.2 Základní zeměpisné údaje Lokalizace Jordánsko (nezkráceným oficiálním názvem Jordánské hášimovské království) je pevninským státem, nacházejícím se v jihozápadní části asijského kontinentu severozápadně od Arabského poloostrova a východně od pobřeţí Středozemního moře v oblasti takzvaného Středního východu (Middle East) mezi dvacátým devátým a třicátým druhým stupněm severní zeměpisné šířky a třicátým pátým a třicátým devátým stupněm východní zeměpisné délky. Sousedí na severu se Syrskou arabskou republikou, na severovýchodě s Iráckou republikou, na východě a na jihu se Saúdskoarabským královstvím a na západě s Izraelským státem a se samostatným správním územím západního břehu řeky Jordánu (West Bank). Zaujímá strategickou polohu na pobřeţí Akabského zálivu, zajišťující mu přístup k Rudému moři a Indickému oceánu, a jako stát, sdílející ze všech arabských států nejdelší společnou hranici se státem Izrael a se samostatným správním územím západního břehu řeky Jordánu (West Bank).

10

Obr. 1: Zeměpisná poloha Jordánska v oblasti východního středomoří Základní zeměpisné oblasti Území Jordánska se skládá ze tří základních zeměpisných oblastí: úrodného Jordánského údolí, kterým protéká řeka Jordán a které je součástí Velké příkopové propadliny, táhnoucí se od severu k jihu v západní části země, Jordánské vrchoviny na východním břehu řeky Jordánu, kde se také nachází většina velkých jordánských městských aglomerací, a rozsáhlé kamenité pouštní oblasti, rozkládající se na východě a jihovýchodě země a táhnoucí se aţ na území Sýrie, Iráku a Saúdské Arábie. Rozloha Celková rozloha území Jordánska je 92 300 km², z čehoţ 91 970 km² je tvořeno pevninou a 330 km² vodními plochami. Celková rozloha území Jordánska představuje přibliţně 1,75 násobek celkové rozlohy území České republiky (52 317 km²). Státní hranice Celková délka státní hranice Jordánského hášimovského království je 1 635 km, z čehoţ společná hranice s Iráckou republikou je tvořena 181 km, se

11

státem Izrael 238 km, se Saúdskoarabským královstvím 744 km, se Syrskou arabskou republikou 375 km a se samostatným správním územím západního břehu řeky Jordánu (West Bank) 97 km. Délka státní hranice, tvořené pobřeţím Akabského zálivu (Rudé moře), je 26 km, přičemţ výsostné území Jordánského hášimovského království zahrnuje teritoriální vody do vzdálenosti 3 námořních mil (5,556 km) od tohoto pobřeţí.

Obr. 2: Státní hranice Jordánského hášimovského království

2.3 Přírodní podmínky Topografie Tři čtvrtiny území Jordánska tvoří na východě a jihovýchodě země rozsáhlá kamenitá pouštní krajina. Horský charakter mají relativně malá území na

12

západním břehu řeky Jordánu, kde jsou vápencové kopce, dosahující nadmořské výšky přibliţně 900 m, a v jiţní část země, kde se také nachází nejvyšší hora Jordánska Dţabal Rám, dosahující nadmořské výšky 1 734 m. Součástí Velké příkopové propadliny, táhnoucí se v západní části země od severní hranice se Sýrií aţ k pobřeţí Akabského zálivu na jihu, je i Jordánské údolí, kterým protéká řeka Jordán, vlévající se do Mrtvého moře, jehoţ vodní hladina se svou současnou nadmořskou výškou 420 m pod úrovní hladiny světových moří představuje nejen nejniţší bod Jordánska, ale i nejniţší vodní a pevninský bod na povrchu Země.

Obr. 3: Povrch území Jordánska

2.3.1 Podnebí Rozlohou menší převáţně hornatá západní část území Jordánska vykazuje středomořské klimatické podmínky s kaţdoročním obdobím dešťů od listopadu do dubna, nepoměrně větší východní část území pak vykazuje mimořádně suché klimatické podmínky pouštního charakteru, kde mnoţství sráţek klesá

13

úměrně směrem do vnitrozemí k hranicím s Irákem, Sýrií a Saúdskou Arábií. Na 90 % území Jordánska nepřesahují průměrné roční sráţky hodnotu 200 mm, v některých oblastech se dokonce pohybují mezi hodnotami pouhých 25 mm aţ 50 mm. Měsíční teplotní průměr je v hlavním městě Ammánu 8°C v lednu a 25°C v červenci a roční sráţkový průměr zde dosahuje hodnoty 270 mm.

2.3.2 Přírodní a surovinové zdroje V současné době jsou nejdůleţitější těţenou nerostnou surovinou fosfáty, které také představují nejdůleţitější vývozní komoditu Jordánska. Ročně se jich vytěţí přes 4 000 000 tun. Druhou nejdůleţitější těţenou a exportovanou surovinou je potaš, který se těţí z Mrtvého moře a jehoţ roční těţba přesahuje 1 000 000 tun. Na území Jordánska se nacházejí menší zásoby mědi, ţelezné rudy a niklu, těţí a ze země se vyváţí také mramor a keramická hlína. Ze Saúdské Arábie se do rafinérií ve městě Zarqa přivádí ropovodem surová ropa. Na severovýchodě země se od roku 1989 těţí zemní plyn, který je vyuţíván v termálních elektrárnách.

2.4 Základní údaje o státním zřízení Nezkrácený oficiální název státu -

v češtině: Jordánské hášimovské království v angličtině: The Hashemite Kingdom of Jordan v arabštině (transkripce): Al Mamlakah al Urduniyah al Hashimiyah

Zkrácený název státu -

v češtině: Jordánsko v angličtině: Jordan v arabštině (transkripce): Al Urdun

V historických pramenech z období před rokem 1921 je území dnešního Jordánska uváděno pod názvem Zajordánsko, protoţe leţí na východ od řeky Jordánu. Od roku 1921 do roku 1923 je označováno jako Zajordánský emirát (Zajordánsko), od roku 1923 do roku 1946 jako Transjordánský emirát (Transjordánsko), od roku 1946 do roku 1949 jako Transjordánské hášimovské království (Transjordánsko) a od roku 1949 je uţíván současný název státu Jordánské hášimovské království (Jordánsko).

Poznámka Názvy obcí a správních území (anglicky: governorate, česky: provincie, kraj, arabsky: muhafazah) jsou uvedeny a abecedně řazeny dle jejich úředních názvů v angličtině, následně jsou uvedeny v češtině a arabštině (transkripce), přičemž názvy některých obcí a správních území mají více standardních úředně užívaných tvarů, ve většině případů odvozených od jazykových odlišností místních arabských nářečí.

14

Není-li uvedeno jinak, odpovídají níže uvedené údaje kvalifikovaným statistickým odhadům, zveřejněným Jordánským statistickým úřadem (The Department of Statistics of the Hashemite Kingdom of Jordan) v červenci roku 2006. Forma státního uspořádání -

dědičná konstituční monarchie

Hlavní město -

Amman / Ammán / Ammān

Správní členění

Obr. 4: Správní členění Jordánska

15

Členění Jordánského hášimovského království na dvanáct správních území (provincií, krajů, oblastí) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Ajlun (Ajloun) Governorate / Adţlún / Ajlun Amman Governorate (The Capital Governorate) / Ammán / Ammān Aqaba Governorate / Akaba / Al Aqabah Balqa Governorate / Balká / Al Balqa' Irbid Governorate (Irbed) / Irbid / Irbid Jerash Governorate / Dţeraš / Jarash Karak Governorate (Kerak) / Kerak / Al Karak Ma'an Governorate / Mán / Ma'an Madaba Governorate / Madaba / Madaba Mafraq Governorate / Mafrak / Al Mafraq (Al Mafrag, Al Mafra') Tafilah Governorate / Tafila / Al Tafilah Zarqa Governorate / Zarká / Al Zarqaʼ (Al Zergā, Al Zer'a, Al Zarka)

Základní údaje jednotlivých správních území Ajlun (Ajloun) Governorate / Adžlún / Ajlun Celková rozloha: 412 km² Hustota osídlení: 287,2 osob na 1 km² Celkový počet obyvatel: 118 305 Hlavní město: Ajlun (Ajloun) / Adţlún / Ajlun Počet obyvatel hlavního města / metropolitního území: 8 200 / 55 000 (2004) Amman Governorate (The Capital Governorate) / Ammán / Ammān Celková rozloha: 8 231 km² Hustota osídlení: 246,3 osob na 1 km² Celkový počet obyvatel: 2 027 685 Hlavní město (správní oblasti a Jordánska): Amman / Ammán / Ammān Počet obyvatel metropolitního území: 1 919 000 (2005) Aqaba Governorate / Akaba / Al Aqabah Celková rozloha: 6 583 km² Hustota osídlení: 16,3 osob na 1 km² Celkový počet obyvatel: 107 115 Hlavní město: Aqaba / Akaba / Al Aqabah Počet obyvatel hlavního města / metropolitního území: 65 000 / 95 400 (2008) Balqa Governorate / Balká / Al Balqa' Celková rozloha: 1 076 km² Hustota osídlení: 324,9 osob na 1 km² Celkový počet obyvatel: 349 580 Hlavní město: Salt / Salt / Al Salt Počet obyvatel hlavního města / metropolitního území: 71 100 / 96 674 (2004)

16

Irbid (Irbed) Governorate / Irbid / Irbid Celková rozloha: 1 621 km² Hustota osídlení: 570,3 osob na 1 km² Celkový počet obyvatel: 950 695 Hlavní město: Irbid (Irbed) / Irbid / Irbid Počet obyvatel hlavního města / metropolitního území: 292 040 / 650 000 (2004) Jerash Governorate / Džaraš / Jarash Celková rozloha: 402 km² Hustota osídlení: 379 osob na 1 km² Celkový počet obyvatel: 156 675 Hlavní město: Jerash / Dţaraš / Jarash Počet obyvatel hlavního města: 31 652 (2003) Karak (Kerak) Governorate / Kerak / Al Karak Celková rozloha: 3 217 km² Hustota osídlení: 66,6 osob na 1 km² Celkový počet obyvatel: 214 225 Hlavní město: Karak (Kerak) / Kerak / Al Karak Počet obyvatel hlavního města / metropolitního území: 21 678 / 68 810 (2003) Ma'an Governorate / Mán / Ma'an Celková rozloha: 33 163 km² Hustota osídlení: 3,1 osob na 1 km² Celkový počet obyvatel: 103 915 Hlavní město: Ma'an / Mán / Ma'an Počet obyvatel hlavního města: 50 350 (2007) Madaba Governorate / Madaba / Madaba Celková rozloha: 2 008 km² Hustota osídlení: 67,7 osob na 1 km² Celkový počet obyvatel: 135 890 Hlavní město: Madaba / Madaba / Madaba Počet obyvatel hlavního města / metropolitního území: 65 000 / 83 180 (2004) Mafraq Governorate / Mafrak / Al Mafraq (Al Mafrag, Al Mafra') Celková rozloha: 26 435 km² Hustota osídlení: 9,3 osob na 1 km² Celkový počet obyvatel: 245 665 Hlavní město: Mafraq / Mafrak / Al Mafraq (Al Mafrag, Al Mafra') Počet obyvatel hlavního města / metropolitního území: 56 340 / 122 000 (2004)

17

Tafilah Governorate / Tafila / Al Tafilah Celková rozloha: 3 217 km² Hustota osídlení: 66,6 osob na 1 km² Celkový počet obyvatel: 214 225 Hlavní město: Tafilah / Tafila / Al Tafilah Počet obyvatel hlavního města: 38 428 (2004) Zarqa Governorate / Zarká / Al Zarqaʼ (Al Zergā, Al Zer'a, Al Zarka) Celková rozloha: 4 080 km² Hustota osídlení: 205,5 osob na 1 km² Celkový počet obyvatel: 838 250 Hlavní město: Zarqa / Zarká / Al Zarqaʼ (Al Zergā, Al Zer'a, Al Zarka) Počet obyvatel hlavního města: 395 227 (2004)

2.5 Jordánsko jako stát Získání státní samostatnosti Dne 25. května 1946 prohlášením nezávislosti na britském správním mandátu od Společnosti národů a vyhlášením samostatného Transjordánského hášimovského království. Od roku 1946 je 25. květen v Jordánsku slaven jako státní svátek Jordánského hášimovského království. Úřední jazyk Úředním dorozumívacím jazykem Jordánského hášimovského království je jordánská arabština. Angličtina je běţným komunikačním jazykem především střední a horní třídy populace. Gramotnost populace z hlediska schopnosti samostatně číst a psát

Poznámka Dle kvalifikovaných statistických odhadů, zveřejněných Jordánským statistickým úřadem (The Department of Statistics of the Hashemite Kingdom of Jordan) v roce 2003. Tab. 1: Gramotnost populace z hlediska schopnosti samostatně číst a psát populace ve věku 15 a více roků muţská a ţenská muţská ţenská

% gramotných 91,3 95,9 86,3

18

Ústava Vzhledem k tomu, ţe Jordánsko je konstituční monarchií v čele s králem, vkládá jordánská ústava, přijatá dne 1. ledna 1952 (ve znění pozdějších předpisů z let 1954, 1955, 1958, 1960, 1965, 1973, 1974, 1976, 1984) do rukou panovníka rozsáhlé výkonné a legislativní pravomoci. Základní politické a občanské svobody jsou kromě jordánské ústavy zakotveny také v Národní chartě z roku 1991 (politický pluralismus, svoboda projevu, nezávislost sdělovacích médií, svoboda shromaţďovací, svoboda náboţenského vyznání, ochrana základních občanských práv). Dodrţování těchto principů v praxi však v současné době v Jordánsku není ani zdaleka samozřejmostí. Týká se to především nezávislosti sdělovacích médií a svobody shromaţďovací (kaţdá demonstrace musí být předem povolena, přičemţ souhlas s jejím konáním nemusí být bez udání jakéhokoliv důvodu udělen), ale i dalších základních politických a občanských svobod, které jsou neustále kontrolovány a omezovány jordánskou administrativou, především jejími silovými sloţkami, policií a vojskem. Právní systém Právní systém Jordánského hášimovského království vychází z principů islámského práva a francouzského zákonodárství. Právní posuzování legislativních kroků přísluší pro konkrétní případy jmenovanému senátu Nejvyššího soudu. Jordánské hášimovské království neuznává rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (The International Court of Justice). Justice Soudy jsou dle jordánské ústavy nezávislé na panovníkovi i na vládě, nicméně v praxi běţně podléhají vlivům a nátlakům jednotlivých sloţek výkonné (exekutivní) moci, především panovníkovi. Nejvyšším odvolacím soudem Jordánského hášimovského království v občanskoprávních i trestněprávních sporech je Nejvyšší soud (The Supreme Court). Volební právo Jordánskou ústavou zaručené volební právo je všeobecné od osmnácti let věku. Exekutiva Ústava Jordánského hášimovského království soustřeďuje rozhodující výkonnou (exekutivní) moc do rukou panovníka a vlády. Panovník určuje zásadní směřování domácí i zahraniční politiky státu a sám jmenuje (odvolává) vládu, které dolní komora jordánského parlamentu (Sněmovna reprezentantů) následně vyslovuje důvěru.

19

Současným panovníkem Jordánského hášimovského království je král Abdulláh II. bin Hussein, prohlašující se za příslušníka čtyřicáté třetí generace přímých potomků proroka Mohameda. Narodil se dne 30. ledna 1962 v Ammánu a vlády se ujal dne 7. února 1999 po smrti svého otce krále Husseina. Princ Hussein, nejstarší syn krále Abdulláha II., je prvním dědicem jordánského trůnu. V pořadí sedmdesátým prvním předsedou jordánské vlády (premiérem) je v současné době Samír Rifaí, jmenovaný do funkce králem Abdulláhem II. dne 16. prosince 2009. Není členem ţádné politické strany ani nátlakového politického uskupení a vykonává zároveň i funkci ministra obrany Jordánska. Jeho vládní kabinet má dalších dvacet devět královským dekretem jmenovaných ministrů a ministryň. Legislativa Zákonodárnou (legislativní) moc vykonává na základě jordánské ústavy dvoukomorový parlament, Národní shromáţdění (National Assembly, Majlis al 'Umma), sestávající z horní komory (Senátu), označované také jako Sněmovna významných (The House of Notables, Majlis al Ayan), která má padesát pět panovníkem z přesně vymezených společenských skupin (zpravidla se jedná o příslušníky prominentních beduínských rodin nebo bývalé politiky, oddané vládnoucí hášimovské dynastii) na čtyřleté období jmenovaných členů, a z dolní komory (Sněmovny reprezentantů), označované také jako Poslanecká sněmovna (The House of Deputies, Majlis al Nuwaab), která má sto deset všelidovým hlasováním na principu poměrného zastoupení na čtyřleté období volených členů. Šest ze sto deseti křesel dolní komory jordánského parlamentu je vyhrazeno ţenám (poslankyním) a nejsou-li ţádné ţeny zvoleny v řádných volbách, jsou tato poslanecká křesla ţenám přidělována k tomu účelu jmenovanou zvláštní volební komisí. Poslední parlamentní volby se v Jordánsku uskutečnily v listopadu 2007. Voleb se zúčastnilo 1 323 000 občanů, tedy 54 % z celkového počtu 2 450 000 registrovaných oprávněných voličů. Volební komise označila průběh voleb za hladký, transparentní a plně v souladu s jordánskou ústavou a právním řádem Jordánska. Na základě výsledků voleb byla sestavena nová Poslanecká sněmovna, ve které zasedlo sto jedna muslimů a devět křesťanů. Počet poslanců opoziční Fronty islámské akce (Islamic Action Front) se v porovnání s výsledky předchozích parlamentních voleb sníţil ze sedmnácti na šest a počet ţen (poslankyň) se zvýšil z šesti na sedm. Jedním z poslanců dolní komory jordánského parlamentu se stal rovněţ Jordánec s českým pasem.

2.6 Jordánsko a mezinárodní vztahy Jordánské hášimovské království je v současné době řádným nebo přizvaným členem následujících mezinárodních institucí: ABEDA (Arab Bank for Economic Development in Africa) AFESD (Arab Fund for Economic and Social Development)

20

AMF (Arab Monetary Fund) FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) IAEA (The International Atomic Energy Agency) IBRD (The International Bank for Reconstruction and Development) ICAO (The International Civil Aviation Organization) ICC (The International Chamber of Commerce) ICCT (The International Council on Clean Transportation) ICFTU (The International Confederation of Free Trade Unions) ICI (The International Commission on Illumination) IDA (The International Desalination Association) IFAD (The International Fund for Agricultural Development) IFRCS (The International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies) ILO (The International Labour Organization) IMF (The International Monetary Fund) IMO (The International Maritime Organization) Interpol (The International Criminal Police Organization) IOC (The International Olympic Committee) IOM (The International Organization for Migration) ISO (The International Organization for Standardization) ITU (The International Telecommunication Union) MIGA (The Multilateral Investment Guarantee Agency) MINUSTAH (Mission des Nations Unies pour la stabilisation en Haïti / The United Nations Stabilization Mission In Haiti) MONUC (Mission de l'Organisation des Nations Unies en République démocratique du Congo / Mission of the United Nations in the Democratic Republic of Congo) NAM (The Non-Aligned Movement) OIC (Organization of the Islamic Conference) ONUB (The United Nations Operation in Burundi) OPCW (Organization for the Prohibition of Chemical Weapons) OSCE (Organization for Security and Co-operation in Europe) UN (The United Nations Organization) UNAMSIL (The United Nations Mission in Sierra Leone) UNCTAD (The United Nations Conference on Trade and Development) UNESCO (The United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) UNIDO (The United Nations Industrial Development Organization) UNMEE (The United Nations Mission in Ethiopia and Eritrea) UNMIL (The United Nations Mission in Liberia) UNMIS (The United Nations Mission in the Sudan) UNOCI (The United Nations Operation in Côte d'Ivoire) UNOMIG (The United Nations Observer Mission in Georgia) UNRWA (The United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East) UNWTO (The World Tourism Organization) UPU (The Universal Postal Union) SCO (The Shanghai Cooperation Organization) WFTU (The World Federation of Trade Unions) WHO (The World Health Organization) WIPO (The World Intellectual Property Organization)

21

WMO (The World Meteorological Organization) WTO (The World Trade Organization)

2.7 Základní demografické údaje Poznámka Není-li uvedeno jinak, odpovídají veškerá níže uvedená demografická data kvalifikovaným statistickým odhadům, zveřejněným Jordánským statistickým úřadem (The Department of Statistics of the Hashemite Kingdom of Jordan) v červenci roku 2006. Celkový počet obyvatel 5 906 760 Průměrná hustota osídlení 64 osob na 1 km² (při celkové rozloze 92 300 km²) Věková struktura obyvatel Tab. 2: Věková struktura obyvatel věk (roků) do 14 15 - 64 65 a více

% 33,8 62,4 3,8

celkem 1 996 485 3 685 818 224 457

mužů 1 018 070 1 968 794 111 636

žen 978 415 1 717 024 112 821

Průměrný věk obyvatel Tab. 3: Průměrný věk obyvatel populace muţská a ţenská muţská ţenská

průměrný věk (roků) 23,0 23,7 22,4

S průměrným věkem obyvatel 23 let a s 67,8 % populace pod hranicí třiceti let věku se Jordánsko řadí mezi nejmladší země na světě. Porodnost 21,25 porodů na 1 000 obyvatel Úmrtnost 2,65 úmrtí na 1 000 obyvatel

22

6

5,612

5,672

2006

2007

5,3 5 4,139 4 3 2,133 2 0,901

1

0,586

0 1952

1961

1979

1994

2004

Obr. 5: Grafické znázornění růstu počtu obyvatel Jordánska v období od roku 1952 do roku 2007 (v milionech obyvatel) Průměrný roční nárůst obyvatelstva 2,49 % Zastoupení přistěhovalců v populaci 6,26 přistěhovalců na 1 000 obyvatel

Poznámka Dle údajů Jordánského statistického úřadu (The Department of Statistics), z roku 2007 a na základě údajů institutu Fafo (The Fafo Institute for Labour and Social Research), žije v Jordánsku necelých 450 000 Iráčanů, z toho velká část ilegálně. V Jordánsku žije 400 000 sezónních egyptských dělníků a několik set tisíc Jordánců dlouhodobě žije a pracuje v různých zemích Perského zálivu. Poměrné zastoupení obou pohlaví v populaci Tab. 4: Poměrné zastoupení obou pohlaví v populaci kategorie při narození do 15 roků od 15 do 64 roků 65 roků a více všechny věkové kategorie

poměr mužského a 1,06 1,04 1,15 0,95 1,10

ženského pohlaví : 1 : 1 : 1 : 1 : 1

23

Kojenecká úmrtnost Tab. 5: Kojenecká úmrtnost počet úmrtí na 1 000 novorozenců 16,76 20,04 13,28

pohlaví muţské a ţenské muţské ţenské

Pravděpodobná délka života předpokládaná při narození Tab. 6: Pravděpodobná délka života předpokládaná při narození populace muţská a ţenská muţská ţenská

Roků 78,40 75,90 81,05

Průměrná plodnost 2,63 narozených dětí na jednu ţenu Zastoupení etnických skupin v populaci Tab. 7: Zastoupení etnických skupin v populaci národnost arabská čerkéská arménská a čečenská

% 98 1 1

počet obyvatel 5 788 620 59 070 59 070

Zastoupení náboženských skupin v populaci

Poznámka Dle kvalifikovaných statistických odhadů, zveřejněných Jordánským statistickým úřadem (The Department of Statistics of the Hashemite Kingdom of Jordan) v roce 2001. Tab. 8: Zastoupení náboženských skupin v populaci náboženství sunitských muslimů křesťanská jiná

% 92 6 2

počet obyvatel 5 434 210 354 410 118 140

Mezi církve, vyznávající na území Jordánska křesťanství, náleţí například řecká ortodoxní, řecká katolická, římskokatolická, syrská ortodoxní, koptská ortodoxní,

24

arménská ortodoxní nebo protestantská. Ke společenstvím, vyznávajícím na území Jordánska jiná náboţenství, patří například sice četné, ale počtem věřících malé, etnické skupiny šiítských muslimů a drůzů.

2.7.1 Demografické údaje jednotlivých správních území Poznámka Názvy správních území (anglicky: governorate, česky: provincie, arabsky: muhafazah) jsou uvedeny a abecedně řazeny dle jejich úředních názvů v angličtině, následně jsou uvedeny v češtině a arabštině (transkripce), přičemž názvy některých správních území mají více standardně úředně užívaných tvarů, ve většině případů odvozených od jazykových odlišností místních arabských nářečí. Není-li uvedeno jinak, odpovídají níže uvedené údaje kvalifikovaným statistickým odhadům, zveřejněným Jordánským statistickým úřadem (The Department of Statistics of the Hashemite Kingdom of Jordan) v červenci roku 2006. Ajlun (Ajloun) Governorate / Adžlún / Ajlun Celkový počet obyvatel: 118 305 Hustota osídlení: 287,2 osob na 1 km² (při celkové rozloze 412 km²) Muţská populace: 60 300 (50,9 %) Ţenská populace: 58 005 (49,1 %) Městská populace: 79 740 (67,4 %) Venkovská populace: 38 565 (32,6 %) Průměrná spotřeba vody: 60 l / osoba / den Amman Governorate (The Capital Governorate) / Ammán / Ammān Celkový počet obyvatel: 2 027 685 Hustota osídlení: 246,3 osob na 1 km² (při celkové rozloze 8 231 km²) Muţská populace: 1 061 890 (52,4 %) Ţenská populace: 965 795 (47,6 %) Městská populace: 1 853 305 (91,4 %) Venkovská populace: 174 380 (8,6 %) Průměrná spotřeba vody: 155 l / osoba / den Aqaba Governorate / Akaba / Al Aqabah Celkový počet obyvatel: 107 115 Hustota osídlení: 16,3 osob na 1 km² (při celkové rozloze 6 583 km²) Muţská populace: 60 320 (56,3 %) Ţenská populace: 46 795 (43,7 %) Městská populace: 91 800 (85,7 %) Venkovská populace: 15 315 (14,3 %) Průměrná spotřeba vody: 138 l / osoba / den

25

Balqa Governorate / Balká / Al Balqa' Celkový počet obyvatel: 349 580 Hustota osídlení: 324,9 osob na 1 km² (při celkové rozloze 1 076 km²) Muţská populace: 183 880 (52,6 %) Ţenská populace: 165 700 (47,4 %) Městská populace: 223 380 (63,9 %) Venkovská populace: 126 200 (36,1 %) Průměrná spotřeba vody: 149 l / osoba / den Irbid (Irbed) Governorate / Irbid / Irbid Celkový počet obyvatel: 950 695 Hustota osídlení: 570,3 osob na 1 km² (při celkové rozloze 1 621 km²) Muţská populace: 492 270 (51,8 %) Ţenská populace: 458 425 (48,2 %) Městská populace: 726 330 (76,4 %) Venkovská populace: 224 365 (23,6 %) Průměrná spotřeba vody: 103 l / osoba / den Jerash Governorate / Džaraš / Jarash Celkový počet obyvatel: 156 675 Hustota osídlení: 379 osob na 1 km² (při celkové rozloze 402 km²) Muţská populace: 81 550 (52 %) Ţenská populace: 75 125 (48 %) Městská populace: 79 435 (50,7 %) Venkovská populace: 77 240 (49,3 %) Průměrná spotřeba vody: 93 l / osoba / den Karak (Kerak) Governorate / Kerak / Al Karak Celkový počet obyvatel: 214 225 Hustota osídlení: 66,6 osob na 1 km² (při celkové rozloze 3 217 km²) Muţská populace: 111 995 (52,3 %) Ţenská populace: 102 230 (47,7 %) Městská populace: 75 835 (35,4 %) Venkovská populace: 138 390 (64,6 %) Průměrná spotřeba vody: 165 l / osoba / den Ma'an Governorate / Mán / Ma'an Celkový počet obyvatel: 103 915 Hustota osídlení: 3,1 osob na 1 km² (při celkové rozloze 33 163 km²) Muţská populace: 56 350 (54,2 %) Ţenská populace: 47 565 (45,8 %) Městská populace: 44 370 (42,7 %) Venkovská populace: 69 545 (57,3 %) Průměrná spotřeba vody: 232 l / osoba / den

26

Madaba Governorate / Madaba / Madaba Celkový počet obyvatel: 135 890 Hustota osídlení: 67,7 osob na 1 km² (při celkové rozloze 2 008 km²) Muţská populace: 70 815 (52,1 %) Ţenská populace: 65 075 (47,9 %) Městská populace: 80 040 (58,9 %) Venkovská populace: 55 850 (41,1 %) Průměrná spotřeba vody: 138 l / osoba / den Mafraq Governorate / Mafrak / Al Mafraq (Al Mafrag, Al Mafra') Celkový počet obyvatel: 245 665 Hustota osídlení: 9,3 osob na 1 km² (při celkové rozloze 26 435 km²) Muţská populace: 128 685 (52,4 %) Ţenská populace: 116 980 (47,6 %) Městská populace: 81 315 (33,1 %) Venkovská populace: 164 350 (66,9 %) Průměrná spotřeba vody: 185 l / osoba / den Tafilah Governorate / Tafila / Al Tafilah Celkový počet obyvatel: 214 225 Hustota osídlení: 66,6 osob na 1 km² (při celkové rozloze 3 217 km²) Muţská populace: 111 995 (52,3 %) Ţenská populace: 102 230 (47,7 %) Městská populace: 75 835 (35,4 %) Venkovská populace: 138 390 (64,6 %) Průměrná spotřeba vody: 153 l / osoba / den Zarqa Governorate / Zarká / Al Zarqaʼ (Al Zergā, Al Zer'a, Al Zarka) Celkový počet obyvatel: 838 250 Hustota osídlení: 205,5 osob na 1 km² (při celkové rozloze 4 080 km²) Muţská populace: 436 900 (52,1 %) Ţenská populace: 401 350 (47,9 %) Městská populace: 798 850 (95,3 %) Venkovská populace: 39 400 (4,7 %) Průměrná spotřeba vody: 141 l / osoba / den

2.8 Hospodářství Jordánska 2.8.1 Základní hospodářské údaje Jordánsko je nejen rozlohou a počtem obyvatel, ale samozřejmě i z hlediska své ekonomiky malým arabským státem, jehoţ hospodářství trpí nejen nedostatečnými dodávkami pitné a uţitkové vody, ale i všech dalších ţivotně důleţitých surovin, především surové ropy. Státní dluh, chudoba a nezaměstnanost zůstávají dlouhodobě přetrvávajícími mimořádně váţnými

27

ekonomickými a sociálními problémy země, a to navzdory některým relativně rozsáhlým zásadním hospodářským reformám, postupně přijatým králem Abdulláhem II. po jeho nástupu na jordánský trůn v roce 1999 v rámci jeho dlouhodobé snahy o trvalé zlepšení ţivotní úrovně obyvatel země. Jordánská vláda v posledních přibliţně deseti letech výrazně zintenzivnila svou úzkou spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (The International Monetary Fund), zavedla obezřetnou rozpočtovou a měnovou politiku, realizovala některé zásadní kroky v rámci postupné privatizace státního majetku a provedla nebývale rozsáhlou liberalizaci podmínek pro zahraniční obchod, umoţňující v roce 2000 přijetí Jordánska za plnohodnotného člena Světové obchodní organizace (The World Trade Organization, WTO), v roce 2001 uzavření mezistátní smlouvy o volném pohybu zboţí a sluţeb se Spojenými státy americkými a asociačních smluv s Evropskou unií (The European Union, EU) a Evropským sdruţením volného obchodu (The European Free Trade Union, EFTU) a v následujících letech i mezistátních smluv, upravujících volný pohyb zboţí a sluţeb s dalšími šestnácti arabskými státy. Všechny tyto kroky zásadním způsobem přispěly k výraznému zvýšení výkonnosti jordánské ekonomiky a historicky poprvé posunuly Jordánsko do oblasti zájmu zahraničních investorů. V minulosti Jordánsko výhodně importovalo převáţnou většinu ve svých rafinériích zpracovávané surové ropy z Iráku, avšak válka v Perském zálivu v roce 2003 jej učinila v daleko větší míře závislým na importu této strategické suroviny i z jiných států v oblasti, coţ následně přinutilo jordánskou vládu k výraznému navýšení maloobchodních cen všech ropných produktů včetně příslušných spotřebních daní. Jordánská proexportně v minulosti především na Irák orientovaná ekonomika byla válkou v Perském zálivu také citelně oslabena, nicméně právě i v důsledku následné rozsáhlé účasti Jordánska na obnově iráckého hospodářství došlo k jejímu poměrně rychlému zotavení. Hlavními výzvami, jimiţ se musí jordánská vláda v ekonomické oblasti aktuálně zabývat, jsou sníţení fatální závislosti země na zahraničních grantech, sníţení rozpočtového schodku a státního dluhu a vytváření nových investičních pobídek, podporujících vznik nových pracovních příleţitostí. Jordánsko je dlouholetým pravidelným příjemcem hospodářské pomoci od britského Ministerstva pro mezinárodní rozvoj (The Department for International Development, DFID), respektive od jeho předchůdce Organizace pro podporu rozvoje v zahraničí (Overseas Development Organization, ODA), jehoţ cílem je prosazování trvale udrţitelného rozvoje a vymýcení chudoby na světě. Kaţdoroční hodnota této pomoci se v posledních deseti letech pohybuje okolo 500 000 000 USD (10 375 000 000 CZK).

Poznámka Není-li uvedeno jinak, odpovídají veškerá níže uvedená data kvalifikovaným statistickým odhadům, zveřejněným Jordánským statistickým úřadem (The Department of Statistics of the Hashemite Kingdom of Jordan) ve vztahu k

28

jordánskému fiskálnímu roku 2005. (Fiskální rok je v Jordánsku shodný s rokem kalendářním.) Pro výpočet srovnávacích hodnot v českých korunách (CZK) v textu v amerických dolarech (USD) uvedených finančních položek byl použit oficiální převodní kurz České národní banky, platný ke dni 31. května 2010, a to 20,75 českých korun (CZK) za jeden americký dolar (USD).

2.8.2 Hospodářské ukazatele Hrubý domácí produkt v závislosti na paritě kupní síly 27 860 000 000 USD (578 095 000 000 CZK) Hrubý domácí produkt v závislosti na oficiálním směnném kurzu 11 610 000 000 USD (240 907 500 000 CZK) Roční nárůst hrubého domácího produktu 5,9 % Hrubý domácí produkt v přepočtu na jednoho obyvatele 4 800 USD (99 600 CZK) Podíl jednotlivých hospodářských odvětví na hrubém domácím produktu Tab. 9: Podíl jednotlivých hospodářských odvětví na hrubém domácím produktu hospodářské odvětví sluţby průmyslová výroba zemědělství

% HDP

USD

CZK

66,6 29,9 3,5

18 554 760 000 8 330 140 000 975 100 000

385 011 270 000 172 850 405 000 20 233 325 000

Celková pracovní síla 1 460 000 osob Míra nezaměstnanosti -

oficiální údaj: 12,5 % (182 500 osob) neoficiální (odhadovaný) údaj: 30 % (438 000 osob)

29

Počet zaměstnanců v jednotlivých hospodářských odvětvích Tab. 10: Počet zaměstnanců v jednotlivých hospodářských odvětvích hospodářské odvětví sluţby průmyslová výroba zemědělství

% celkové pracovní síly 82,5 12,5 5,0

zaměstnanců 1 204 500 182 500 73 000

Počet obyvatel žijících pod oficiální hranicí chudoby 30 % (1 772 000 osob) Míra inflace v závislosti na spotřebitelských cenách 5% Celkový objem investic 20,9 % hrubého domácího produktu (5 822 740 000 USD nebo 120 821 855 000 CZK) Bilance státního rozpočtu Tab. 11: Bilance státního rozpočtu položka státního rozpočtu příjmy celkem výdaje celkem deficit celkem

USD

CZK

2 800 000 000 4 688 000 000 1 888 000 000

58 100 000 000 97 276 000 000 39 176 000 000

Míra státního zadlužení 77,7 % hrubého domácího produktu (21 647 220 000 USD nebo 449 179 815 000 CZK) Roční nárůst objemu průmyslové výroby 7,5 %

30

2.8.3 Energetická bilance Produkce a spotřeba elektrické energie Tab. 12: Produkce a spotřeba elektrické energie elektrická energie produkce celkem spotřeba celkem

kWh za rok 7 517 000 000 8 485 000 000

Import a export elektrické energie Tab. 13: Import a export elektrické energie elektrická energie import celkem export celkem

kWh za rok 972 000 000 4 000 000

Produkce a spotřeba ropy Tab. 14: Produkce a spotřeba ropy surová ropa produkce celkem spotřeba celkem

barelů za den 50 103 000

Import a export ropy Tab. 15: Import a export ropy surová ropa import celkem export celkem

barelů za den 103 000 0

Objem ověřených zásob ropy 445 000 barelů (ověřený stav platný k datu 1. ledna 2002) Produkce a spotřeba zemního plynu Tab. 16: Produkce a spotřeba zemního plynu zemní plyn produkce celkem spotřeba celkem

m3 za rok 390 000 000 390 000 000

31

Import a export zemního plynu Tab. 17: Import a export zemního plynu zemní plyn import celkem export celkem

m3 za rok 0 0

Objem ověřených zásob zemního plynu 6 230 000 000 m3 (ověřený stav platný k datu 1. ledna 2002) Bilance zahraničního obchodu Průběžný stav účtu - 1 080 000 000 USD (- 22 410 000 000 CZK) Ověřené státní rezervy v devizových prostředcích a ve zlatě 5 509 000 000 USD (114 311 750 000 CZK) Míra zahraničního dluhu 8 273 000 000 CZK (171 664 750 000 CZK) Měna Oficiální měnou Jordánska je jordánský dinár (mezinárodní bankovní kód: JOD). Oficiální převodní kurz České národní banky, platný ke dni 31. května 2010, byl 29,79 českých korun (CZK) za jeden jordánský dinár (JOD). Export 4 226 000 000 USD (87 689 500 000 CZK) ročně Základní exportní komodity -

fosfáty potaš mramor keramická hlína hnojiva oděvy farmaka ovoce a zelenina tabák

32

Nejdůležitější exportní partneři Tab. 18: Nejdůležitější exportní partneři stát USA Irák Indie Saúdská Arábie ostatní

% 28,9 17,6 7,1 5,6 40,8

USD 1 221 314 000 743 776 000 300 046 000 236 656 000 1 724 208 000

CZK 25 342 265 500 15 433 352 000 62 259 554 500 4 910 612 000 35 777 316 000

Import 8 681 000 000 USD (180 130 750 000 CZK) ročně Základní importní komodity -

surová ropa textilie výrobní zařízení dopravní prostředky průmyslové zboţí

Nejdůležitější importní partneři Tab.19: Nejdůležitější importní partneři stát Saúdská Arábie Čína Německo USA ostatní

% 19,8 8,4 6,8 6,8 58,2

USD 1 718 838 000 737 885 000 590 308 000 590 308 000 5 052 342 000

CZK 35 665 888 500 15 311 113 750 12 249 891 000 12 249 891 000 104 836 096 500

2.9 Zemědělství a životní prostředí Pouze necelá 4 % (3 680 km²) území Jordánska nabízí teoreticky k obdělávání vhodnou zemědělskou půdu a pouze necelých 8 % (7 380 km²) území je teoreticky vyuţitelných jako pastviny chovného dobytka. Dle údajů Jordánského statistického úřadu (The Department of Statistics of the Hashemite Kingdom of Jordan) z roku 2005 představovala celková výměra zemědělsky vyuţívané půdy v zemi 7,8 % (7 200 km2) její rozlohy a z celkového objemu obdělávané zemědělské půdy tvořila 3,32 % půda orná, 1,18 % půda osázená trvalými zemědělskými kulturami a 95,5 % půda jinak zemědělsky vyuţívaná.

33

Přesto je zemědělství hlavním zdrojem obţivy Jordánců a zaměstnává 20 % aktivního obyvatelstva země. Hlavními zemědělskými plodinami jsou rajská jablka, citrusy, melouny. olivy, tabák, pšenice a ječmen. Nejúrodnější půda pro pěstování ovoce, zeleniny a obilnin se nachází na území západního břehu řeky Jordánu a ovoce se úspěšně pěstuje i v celém údolí řeky Jordánu a na okolních svazích. V Jordánsku jsou chovány tyto odhadované počty hospodářských zvířat: více neţ 1 000 000 ovcí, 650 000 kusů drůbeţe, 450 000 koz, 33 000 kusů hovězího dobytka a 14 000 velbloudů. Některá z těchto hospodářských zvířat jsou stále ještě chována tradičními způsoby kočovnými beduíny. Rybolov, především v největších jřekách Jordánu a Jarmuku, představuje nepominutelný potravinový zdroj. Základní přírodní rizikové faktory Váţnými aktuálními přírodními rizikovými faktory Jordánska jsou eroze (nejen) zemědělské půdy jako důsledek na většině území celoročně přetrvávajících převáţně extrémně suchých klimatických podmínek, akutní nedostatek pitné i uţitkové vody a její rapidní úbytek ve stávajících zdrojích a zemětřesení, postihující pravidelně určité oblasti země. Některé zemědělské plochy jsou proto kontinuálně uměle zavlaţovány. V jiţních pouštních oblastech země byly zřízeny farmy, vyuţívající vodu, čerpanou z hlubokých podzemních zásobníků vody. Dle údajů Jordánského statistického úřadu (The Department of Statistics) činila v roce 2003 celková plocha uměle zavlaţované zemědělské půdy v zemi 750 km² (20,4 % z celkové plochy k obdělávání vhodné zemědělské půdy). Základní životní prostředí ohrožující faktory Nejváţnějšími ţivotní prostředí v Jordánsku aktuálně ohroţujícími faktory jsou omezené přírodní zdroje pitné i uţitkové vody, úbytek zalesněných ploch, nadměrné zatěţování pastvin chovným dobytkem, eroze půdy a nárůst pouštních ploch. Účast na mezinárodních smlouvách o ochraně životního prostředí Jordánské hášimovské království je účastníkem mezinárodních (jordánskou vládou řádně ratifikovaných) smluv, vztahujících se k zachování a ochraně ţivotního prostředí na planetě Zemi, týkajících se zejména zachování biodiverzity, zamezení neţádoucích změn klimatu, kyótského protokolu, zamezení vzniku nových pouštních oblastí, ochrany akutně ohroţených ţivočišných a rostlinných druhů, nakládání s nebezpečnými odpady, námořního práva, v mořích ukládaných odpadech, ochrany ozónové vrstvy nebo ochrany mokřin.

34

3 Problematika vody v Jordánsku 3.1 Přehledové údaje o vodě Voda je základním předpokladem ţivota a je klíčovým faktorem při produkci potravin a energií. Následkem celosvětového populačního růstu dochází k soustavnému zvyšování nároků na vodní zdroje, coţ v některých zemích vyvolává stav akutního nedostatku vody. Touto problematikou se v Jordánsku uţ v padesátých letech minulého století zabývaly studie, které ukázaly, ţe hlavní překáţkou úspěšného plánování vodního hospodářství v Jordánsku jsou jeho zeměpisnou polohou dané klimatické podmínky vyprahlé pouštní země. Jordánsko je jednou ze čtyř zemí na světě s nejchudšími vodními zdroji a současně nejvyšším populačním růstem, daným politickou situací v regionu, vyvolávající vlny uprchlíků, zvyšujících populaci země a poptávku po vodě, a to zejména v městských aglomeracích jako je Ammán, Irbid, Aqaba a Zarqa. Vodní zdroje

53%

39% 8%

Povrchová voda: 53%

Podzemní voda: 39 %

Upravená voda: 8 %

Obr. 6: Grafické znázornění podílů jednotlivých vodních zdrojů na celkové vodní bilanci Jordánska 1)

35

Vodní zdroje v Jordánsku se skládají z tradičních vodních zdrojů, které zahrnují povrchové a podzemní vody, a z netradičních zdrojů vody s vysokou salinitou, jako je mořská voda a voda z čistíren odpadních vod.

3.1.1 Tradiční vodní zdroje Hlavní tradiční vodní zdroje atmosférické sráţky povrchová voda podzemní voda

-

3.1.1.1 Srážky Atmosférické sráţky (déšť, kroupy, rosa, jinovatka, mlha, sníh) patří k nejdůleţitějším zdrojům vody v Jordánsku. Je jich však velmi málo a jejich kvalita závisí na období a celkovém ročním sráţkovém úhrnu v dané lokalitě. Celkový roční úhrn sráţek v zemi je 8 300 milionů m3. V oblasti Jordánské vrchoviny dosahuje roční sráţkový úhrn v průměru aţ 600 mm, v Jordánském údolí 300 mm a v pouštních oblastech maximálně 200 mm.

70 62 60 53

51

50

50 40 30 20 10

25 18 9 4 0

0

0

0

0

Obr. 7: Průměrné měsíční srážky v mm naměřené na meteorologické stanici Ammán – Marka na Jordánské vrchovině 20)

36

60 50 50

40

30

20

10

7

7

5

3

1

0

0

0

0

1

3

0

Obr. 8: Počty dnů v jednotlivých měsících se srážkami rovnajícími se nebo převyšujícími hodnotu 1 mm dle měření na meteorologické stanici Ammán Marka na Jordánské vrchovině 20)

70 63 60 52 50

50

47

40 31 30 20

18 10

10 3

0

0

0

0

0

Obr. 9: Průměrné měsíční srážky v mm naměřené na meteorologické stanici Deir Alla v Jordánském údolí 20)

37

9 8 8 7

7

7 6 5 5 4 4 3

3

3 2 1 1 0

0

0

0

0

Obr. 10: Počty dnů v jednotlivých měsících se srážkami rovnajícími se nebo převyšujícími hodnotu 1 mm dle měření na meteorologické stanici Deir Alla v Jordánském údolí 20)

120

100

110 93

90

80

60 48 40

52

30 17

20 5

0

0

0

0

0

Obr. 11: Průměrné měsíční srážky v mm naměřené na meteorologické stanici Irbid 20)

38

10 9 9 8

8

8 7 7 6 5 5 4 3

3

3 2 1 1 0

0

0

0

0

Obr. 12: Počty dnů v jednotlivých měsících se srážkami rovnajícími se nebo převyšujícími hodnotu 1 mm dle měření na meteorologické stanici Irbid 20)

9 8

8

8 7

7

7 6 5 4 4 3

3

3 2 2 1 1 0

0

0

0

Obr. 13: Průměrné měsíční srážky v mm naměřené na meteorologické stanici Ma‘an v poušti 20)

39

2,5 2

2

2

2

1,5 1

1

1

1

1

0,5 0

0

0

0

0

0

Obr. 14: Počty dnů v jednotlivých měsících se srážkami rovnajícími se nebo převyšujícími hodnotu 1 mm dle měření na meteorologické stanici Ma‘an v poušti 20)

3.1.1.2 Povrchové vodní zdroje Povrchové vodní zdroje sestávají z vody na povrchu země, z vody v řekách a malých potocích. Její mnoţství závisí na ročním sráţkovém úhrnu. Povrchové vody jsou nejdůleţitějším zdrojem pitné vody v Jordánsku. Tvoří 53 % vodních zdrojů Jordánska. Celková mocnost těchto zdrojů je 713 milionů m3 vody ročně. 33 ) Toto mnoţství se v současné době nedaří vyuţívat v plném rozsahu a státní orgány se snaţí tuto nepříznivou bilanci změnit.

3.1.1.3 Podzemní vodní zdroje Podzemní vodní zdroje představují vodu přítomnou v zemi, která můţe být získávána vrtáním studní. Na zemský povrch se v případě větších objemů dostává ve formě pramenů, a to převáţně v jarním období. Později během léta tyto prameny vysychají. Jedná se o jeden z hlavních zdrojů pitné vody v Jordánsku. Celkově má Jordánsko dvanáct oblastí zdrojů podzemních vod. Povodí některých těchto oblastí zdrojů podzemních vod zasahují na území s Jordánskem sousedících zemí. Jednotlivá povodí se liší svou velikostí i mocností. Z výše uvedených dvanácti zdrojů podzemních vod disponují dva zdroje, Disi a Jafer, vysokou kvalitou pitné vody. Stáří vody z těchto pramenů se odhaduje aţ na 13 tisíc let. Celková mocnost těchto dvanácti zdrojů je přibliţně 275 milionů

40

m3 vody za rok. Všechny tyto zdroje jsou v současné době vyuţívány nad své moţnosti, coţ výrazně sniţuje jejich kvalitu. Celkově odčerpávaný roční objem vody představuje 437 milionů m3, coţ se rovná 159 % mocnosti těchto zdrojů. Nadměrné nekontrolované čerpání podzemních vod především v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století způsobilo vyschnutí několika podzemních zdrojů vody. 22) Jednou z hlavních příčin znečištění podzemních vod je nízká kvalita čističek odpadních vod, z nichţ voda prosakuje do podzemí, a jejich nedostatečná kapacita. Voda, která se vsakuje do země, je tvořena zčásti vodou upravenou v čističkách odpadních vod a zčásti neupravenou vodou, která se vsakuje do země přímo. Mnoho domácností v obydlených oblastech není vůbec napojeno na kanalizační řád a odpadní vody jsou sváděny do zastaralých nevyhovujících jímek, které v hojné míře prosakují. Významným zdrojem znečištění je průmysl, který nerespektuje absolutně ţádná pravidla, související s ochranou přírody a ţivotního prostředí. V krajích Zarqa a Ammán představuje průmysl největší zdroj znečištění vůbec. Dalším nikoliv zanedbatelným zdrojem znečištění podzemních vod je nijak nekontrolované a neregulované pouţívání hnojiv a pesticidů v zemědělství. Všechny výše uvedené faktory výrazně sniţují kvalitu podzemních vod a zvyšují jejich salinitu.

3.1.2 Přehradní nádrže Vzhledem k tomu, ţe Jordánsko má velké problémy s tradičními zdroji vody, neboť se zhoršuje jejich kvalita a sniţuje jejich mocnost, je nuceno při řešení problému nedostatku vody vyuţívat netradičních vodních zdrojů. Hlavními netradičními zdroji vody jsou nově budované přehradní nádrţe, které v roce 2007 dosáhly celkové kapacity 355 milionů m3 zadrţované vody. Hlavními zdroji vody pro tyto přehrady jsou řeky Jordán, Jarmuk a Zarqa. Řeka Zarqa přitéká ze Sýrie a zásobuje vodou na jejím toku vybudovanou přehradní nádrţ Alwahde (o kapacitě 110 milionů m3 zadrţované vody) a Přehradní nádrţ krále Talála, do níţ ústí. Řeka Zarqa je jedním z nejdůleţitějších zdrojů pitné vody v zemi. Voda řeky Jarmuku se mísí s vodami řeky Jordánu, jenţ přitéká přes území Izraele z Libanonu, kde pramení. Řeka Jarmuk ústí do přehradní nádrţe Alwahde, tok řeky Jordánu pokračuje dál a vlévá se do Mrtvého moře, pro nějţ představuje z hlediska zásobování vodou jeho nejdůleţitější přítok, stejně jako pro Kanál krále Abdulláha, jenţ je hlavním zdrojem vody pro zavlaţovací systémy celého Jordánského údolí. Důleţitým zdrojem jsou slané podzemní vody. Tento druh vod bude mít největší význam pro budoucí vodní bilanci země. Podzemní vody, jejichţ salinita je sice zvýšená, ale přitom menší neţ salinita vody mořské, jsou největším potenciálním netradičním zdrojem pro zásobování země vodou. Předběţné průzkumy naznačují existenci velkého mnoţství této vody na celém území země, především v Jordánském údolí. Nicméně kvalita vody z těchto zdrojů je různá, coţ platí i pro vodní nádrţe s pitnou vodou v oblasti Disi / Alemdaura. Voda v nádrţi Disi je vysoce čistá, ostatní nádrţe v této oblasti však disponují vodou slanou, a tedy relativně špatně vyuţitelnou. Ohromný zásobník slané vody představuje Rudé moře.

41

Obr. 15: Zeměpisná poloha největších přehradních nádrží 11) Maximální kapacity největších přehradních nádrží Tab. 20: Maximální kapacity největších přehradních nádrží přehradní nádrž Al Wehdah King Talal Karameh Mujib Wadi Araba Tanour Wala Kafrein Shurabit bin Hasna (Ziglab) Shuelb ostatní

36

)

maximální kapacita v m3 110 000 000 75 000 000 55 000 000 32 000 000 17 000 000 16 000 000 9 000 000 8 500 000 4 000 000 1 500 000 27 000 000

42

K významným netradičním zdrojům vody patří ve stále větší míře recyklované odpadní vody z čističek odpadních vod. V současné době je v Jordánsku v provozu dvacet sedm čističek odpadních vod.

3.1.3 Čističky odpadních vod jako zdroj vody Zeměpisná poloha čističek odpadních vod (celé území)

Obr. 16: Zeměpisná poloha čističek odpadních vod (celé území) 37)

43

Zeměpisná poloha čističek odpadních vod (část území)

Obr. 17: Zeměpisná poloha čističek odpadních vod (část území) 11)

44

Maximální denní kapacity čističek odpadních vod Tab. 21: Maximální denní kapacity čističek odpadních vod 15) čistička odpadních vod Khirbed Samra Central Irbid Irbid Baq'a Agaba Salt Ramtha Abu Nasir Wadi As Sir Jerash Fuheis and Mahes University of Science and Technology, Irbid Kufranja Mafraq Ma‟an Tafilah Phosphate Potash Aal al-Bayt University Mutah University Karak Hammat Main Jaber Border Center Queen Alia International Airport Southern Cement Karak College

organické látky v mg / l 526 995 800 800 450 1 090 1 000 1 100 780 1 090 995

kapacita v m3 / den 68 000 22 000 11 000 10 000 9 000 7 700 5 400 4 000 4 000 3 500 2 400

1 200

2 100

850 825 970 1 050 258 600 600 1 080 -

1 900 1 800 1 600 1 600 1 300 1 000 940 800 785 200 200

-

150

600

150 120

45

Čističky odpadních vod, u nichž je při porovnání předpokládané maximální denní požadované kapacity v roce 2020 s jejich aktuálně nabízenou maximální denní kapacitou nezbytné navýšení jejich kapacity Tab. 22: Čističky odpadních vod s nedostatečnou kapacitou 15) čistička odpadních vod North Queen Alia Airport Wadi Al Arab Baq'a Irbid Salt Madaba Kufranja Ramtha Al Jiza Al Karak Jerash East Fuheis Tafilah Wadi Hassan Aqaba South Coast

požadovaná 2005 2010

kapacita v m3 / den předpokládaná nabízená 2015 2020 2010

deficit

0

20 510

23 835

26 661

23 000

3 661

11 676 17 559 7 017 6 266 5 306 2 871 7 015 4 740 1 999 2 944 1 899 1 343 1 486

17 055 20 372 10 131 7 272 7 012 4 488 8 621 5 511 2 636 4 071 2 310 2 037 1 766

19 649 23 903 11 676 8 502 8 483 5 453 10 154 6 364 3 149 5 286 2 705 2 319 2 012

21 966 27 173 13 050 9 638 9 805 6 533 11 819 7 128 3 828 5 962 3 068 2 613 2 269

21 000 15 000 11 000 7 700 7 600 5 727 5 400 4 000 3 600 3 500 2 400 1 600 1 600

966 12 173 2 050 1 938 2 205 806 6 419 3 128 228 2 462 668 1 013 669

43

725

1 448

2 345

1 000

1 345

46

3.2 Hydrologie 3.2.1 Současné hydrologické poměry Úhrny atmosférických srážek hydrograficky specifikovaných oblastí ve dvou po sobě jdoucích obdobích dešťů (2004/2005 a 2005/2006) Tab. 23: Úhrny atmosférických srážek hydrograficky specifikovaných oblastí ve dvou po sobě jdoucích obdobích dešťů (2004/2005 a 2005/2006) 32)

oblast Hammad Amman – Zarqa Mujib Azraq North Wadies of Jordan River Jafer Serhan Wadi 'A Al Yarmouk Northern Wadi Araba Hasa Dead Sea Side Wadies South Wadies of Jordan River Jordan Valley Southern Wadi Araba Southern Desert meklec

srážky celkem 2116.9

srážky v milionech m3 2004/2005 2005/2006 dlouhodobý srážky dlouhodobý % průměr celkem průměr 1997.1 106.0 853.0 1981.0

% 43.1

832.4

906.8

91.8

700.0

904.0

77.4

1030.6 1183.5

875.6 851.0

117.7 139.1

853.0 487.0

875.0 846.0

97.5 57.6

541.0

569.9

94.9

405.0

568.0

71.3

571.4 526.1 447.8

521.2 438.0 432.0

109.6 120.1 103.7

480.0 357.0 368.0

521.0 437.0 431.0

92.1 81.7 85.4

274.1

390.8

70.1

304.0

390.0

77.9

339.4

332.5

102.1

265.0

332.0

79.8

457.9

284.4

161.0

355.0

285.0

124.6

275.7

284.6

96.9

252.0

284.0

88.7

244.8

230.6

106.2

210.0

230.0

91.3

207.2

136.4

151.9

223.0

138.0

161.6

255.6

101.1

252.8

146.0

102.0

143.1

9304.4

8352.0

111.4 6258.0

8322.0

75.2

47

3.2.2 Atmosférické srážky a srážkové úhrny Dlouhodobý srážkový průměr hydrograficky specifikovaných oblastí za období od roku 1937 do roku 2007 Tab. 24: Dlouhodobý srážkový průměr hydrograficky specifikovaných oblastí za období od roku 1937 do roku 2007 6) hydrograficky specifikovaná oblast Hammad (Hamád) Zarqa (Zarká) Wadi Mujib (Vádí Mudţíb) Azraq (Azrak) North Jordan Valley (severní část Jordánského údolí) Jaffer (Dţáfer) Sarhan (Šarhán) 'A Al Yarmouk (Jarmuk) North Arava (Severní Arava) Hasa (Hasa) Dead Sea (Mrtvé moře) South Jordan Valley (jiţní část Jordánského údolí) Jordan Valley (Jordánské údolí) South Arava (Jiţní Arava) South Sahara (Jiţní Sahara) celkem

srážkový průměr v milionech m3 1 979,08 900,84 876,84 842,83 565,94 520,71 436,05 429,67 388,96 332,40 285,94 283,28 228,95 139,10 102,10 8 312,68

48

Množství atmosférických srážek

Obr. 18: Roční srážkové průměry na území Jordánska

33

)

Dlouhodobý sráţkový průměr (za sledované období v délce sedmdesáti let) je v Jordánsku 8 313 milionů m3. Z toho tvoří ztráty odpařením (92,5 %) 7 656,91 milionů m3, záplavy (2,37 %) 196,84 milionů m3 a průsak do podzemních vod (5,13 %) 431,5 milionů m3. 40) Ze sedmdesáti sledovaných let vykázalo dvacet pět let nadprůměrné atmosférické sráţky, dosahující aţ 131 % dlouhodobého sráţkového průměru, coţ představuje ročně 10 867 milionů m3, dvacet dva let vykázalo sráţky podprůměrné, dosahující pouze 67 % dlouhodobého sráţkového průměru, coţ představuje ročně 5 872 milionů m3 a zbývajících dvacet tři let vykázalo sráţky nejblíţe dlouhodobému průměru (98 %), tedy ročně 8 158 milionů m3. 23) V posledních letech se mnoţství sráţek drţí trvale pod dlouhodobým průměrem. V hydrologickém roce 2006/2007 dosáhlo 92,4 % dlouhodobého

49

průměru, v roce 2007/2008 pouze 62 % dlouhodobého průměru, tedy 5 193 milionů m3. V porovnání s Českou republikou, která má menší rozlohu neţ Jordánsko, je Jordánsko více neţ desetkrát chudší na sráţky.

3.2.3 Klimatické podmínky Charakter klimatu Jordánsko se nachází na severním okraji pouštní oblasti a v jihovýchodní části středomořské oblasti, a proto je jeho klima charakterizováno jako horké a suché v létě a mírné a vlhké v zimě. Podélně zvlněné pohoří, táhnoucí se od severu k jihu v západní části země, zabraňuje pronikání vlivů středomořského klimatu do vnitrozemí. Z východu a z jihu je Jordánsko obklopeno rozsáhlou pouští, která má signifikantní dopad na jeho vnitrozemské klima, neboť ovlivňuje především sucho na jaře a počátkem léta, kdy průchod tlakové níţe vzduchu ze západu na východ vyvolává v tu dobu převládající typické pouštní klima, charakterizované vysokými teplotami a písečnými bouřemi. 1) Sluneční záření Průměrná roční hodnota intenzity denního slunečního záření v zemi je přibliţně 5 milionů kcal/m2, coţ představuje průměr 7,5 milionu kcal/m2 v letních a 3 miliony kcal/m2 v zimních měsících. V důsledku intenzivního slunečního záření jsou v Jordánsku obvyklé vysoké průměrné denní teploty, které se však liší dle toho, jak je daná lokalita vystavena vlivům pouště a moře. 4)

14

13 12

12

12

11 10

10

9 8

8

9 8

7 6

6

6 4 2 0

Obr. 19: Průměrné měsíční hodnoty slunečního svitu v hodinách naměřené na meteorologické stanici Ammán – Marka na Jordánské vrchovině 20)

50

14

13

13 12

12

11

10

11

9 8

8

8

7

7

6

6

6 4 2 0

Obr. 20: Průměrné měsíční hodnoty slunečního svitu v hodinách naměřené na meteorologické stanici Deir Alla v Jordánském údolí 20)

14 12 12

12 11

10 10

10 9

8 8

7

7

6 6

5

5

4 2 0

Obr. 21: Průměrné měsíční hodnoty slunečního svitu v hodinách naměřené na meteorologické stanici Irbid 20

51

14 12 12

12

12 11

10 10

9 8

8

7

9

9 8 7

6 4 2 0

Obr. 22: Průměrné měsíční hodnoty slunečního svitu v hodinách naměřené na meteorologické stanici Ma’an v poušti 20) Teplota Roční teplotní průměr Jordánského údolí je 23,5°C, coţ je nejvyšší teplotní průměr v zemi. Pouštní oblasti vykazují roční teplotní průměr 17,5°C, oblast Jordánské vrchoviny 16°C. Roční teplotní průměr Jordánska je 19°C. Obecně platí, ţe teploty ve všech částech země klesají velmi rychle od měsíce listopadu a začínají se zvyšovat od měsíce března. Nejteplejší měsíce jsou červenec a srpen. V rámci Jordánska jsou však ve stejnou dobu obrovské teplotní rozdíly v závislosti na konkrétní lokalitě, a to aţ o 16°C.

52

35 31

30

32

33 31

27

26

25 23 20 17 15 10

17

14

18

20

19 17 14

13

14

11 9

8

6

5 3

5

3

0

Obr. 23: Průměrné měsíční minimální a maximální teploty ve °C naměřené na meteorologické stanici Ammán – Marka na Jordánské vrchovině 20)

45 40 38 35

36 33

29

25

24

20 18

24 21

20

18

15

5

37

34

30

10

39

15 10

11

25

26 23

21

20 17

12 5

0

Obr. 24: Průměrné měsíční minimální a maximální teploty ve °C naměřené na meteorologické stanici Deir Alla v Jordánském údolí 20)

53

35 30

30

31

30

29

26

25

26

22 20

19

19

20

17 15 13

14

20 18 15

14

14

11

10

9 7

5

4

6

5

0

Obr. 25: Průměrné měsíční minimální a maximální teploty ve °C naměřené na meteorologické stanici Irbid 20)

40 35 33 30

34

35 33

29 27

25

24

20 15

20

19 14

15

14

15

16

17 15

15 12

10

9 7

5

5 2

3

3

0

Obr. 26: Průměrné měsíční minimální a maximální teploty ve °C naměřené na meteorologické stanici Ma’an v poušti 20)

54

Tlak vzduchu a vítr Jordánsko je v létě pod vlivem oblasti vysokého atmosférického tlaku, rozšiřující se aţ nad oblast Středozemního moře. V zemi vanou převáţně severní a severovýchodní suché větry. V zimním období je nad Jordánskem oblast tlakové níţe, která převládá v celé oblasti Středozemního moře a přináší déšť. Z toho plyne, ţe nejvíce dešťových sráţek je v zemi v zimním období. Průměrná relativní vlhkost vzduchu Průměrná relativní vlhkost vzduchu se v Jordánsku pohybuje přibliţně v rozmezí od 39 % v Ruweished aţ po 60 % na severu země v okolí Irbidu. Na Jordánské vrchovině se pohybuje okolo 55 %, v Jordánském údolí 52 %, v pouštních oblastech 49 %, v okolí Irbidu na severu země 60 % a v přístavním městě Aqaba u Rudého moře v měsíci únoru aţ 75 %. 3) Vzhledem k vysokým průměrným teplotám má Jordánsko také vysoké hodnoty odparu. Průměrná hodnota odparu dosahuje v měsíci lednu v Jordánském údolí a v pouštních oblastech hodnoty 100 mm, na Jordánské vrchovině méně neţ 100 mm. V měsíci červenci je odpar nejvyšší a blíţí se v pouštních oblastech hodnotám 400 mm aţ 500 mm a na Jordánské vrchovině pod 400 mm. Průměrná roční míra odparu je na Jordánské vrchovině 2 900 mm aţ 3 900 mm, v Jordánském údolí přibliţně 3 000 mm a v pouštních oblastech překračuje 4 000 mm.

55

3.2.4 Faktory ovlivňující povrchové vodní zdroje Oblasti povrchových vod

Poznámka Není-li uvedeno jinak, byla data, uvedená v této podkapitole, získána z vnitřních materiálů Správy Jordánského údolí (The Jordan Valley Authority).

Obr. 27: Oblasti povrchových vodních zdrojů

56

Mocnost oblastí povrchových vod Tab. 25: Mocnost oblastí povrchových vod oblast povrchových vod 'A Al Yarmouk (Jarmuk) Wadi Mujib (Vádí Mudţíb) Zarqa (Zarká) North Jordan Valley (severní část Jordánského údolí) South Jordan Valley (jiţní část Jordánského údolí) Wadi Araba South (jiţní část Vádí Araba) Dead Sea (Mrtvé moře) Hasa (Hasa) Azraq (Azrák) Hammad (Hamád) Sarhan (Šarhán) Jafer (Dţáfer) Jordan River Uplands (Jordánská vysočina) Wadi Araba North (severní část Vádí Araba) Qua Disi South Desert (jiţní poušť Qua Disi)

mocnost v m3 za rok 166 000 000 102 000 000 84 000 000 58 000 000 58 000 000 46 000 000 43 000 000 43 000 000 41 000 000 24 000 000 18 000 000 13 000 000 8 000 000 8 000 000 1 000 000

Povrchové vodní zdroje v Jordánsku se dělí na patnáct základních z potamologického hlediska definovaných oblastí. Celková mocnost všech těchto oblastí je odhadována na 682 milionů m 3 vody za rok. Největší řeky Jordán, Jarmuk a Zarqa představují tři hlavní systémy povrchových vod Jordánska. Veškeré povrchové vodní zdroje Jordánska jsou jak z kvantitativního, tak i z kvalitativního hlediska velmi chudé a nedostačující. Mnoţství vody, protékající koryty řek Jordánu a Jarmuku je navíc zásadně ovlivňováno projekty, které se realizují v Sýrii a Izraeli. Situaci také ovlivňují politické dohody mezi jednotlivými sousedícími státy, vztahující se k vodnímu hospodářství.

57

3.2.5 Faktory ovlivňující podzemní vodní zdroje Oblasti podzemních vod

Obr. 28: Oblasti podzemních vodních zdrojů 35)

58

Mocnost oblastí podzemních vod Tab. 26: Mocnost oblastí podzemních vod

34

)

oblast podzemních vod Amman (Ammán) a Zarqa (Zarká) Dead Sea (Mrtvé moře) Azraq (Azrák) 'A Al Yarmouk (Jarmuk) vedlejší přítoky řeky Jordánu Wadi Al Jordan Hammad (Hamád) Sarhan (Šarhán) Jafer (Dţáfer) Wadi Araba North (severní část Vádí Araba) Wadi Araba South (jiţní část Vádí Araba) Disi Am Daura celkem

mocnost v milionech m3 za rok 70 – 60 50 – 40 35 – 30 35 – 30 32 – 28 20 – 15 16 – 12 10 – 7 10 – 7 7–5 6–4 3–2 294 – 240

V Jordánsku se nachází celkem dvanáct oblastí podzemních vodních zdrojů, přičemţ dva zdroje, Disi a Jafer, jsou neobnovitelné, neboť nemají ţádný přítok. Tato podzemní jezera mají křišťálově čistou pitnou vodu. Celková mocnost podzemních vodních zdrojů země je 275 milionů m3 vody za rok. Většina těchto zdrojů je vyuţívána výrazně nad 100 % jejich kapacit. Celkově je podzemních vodních zdrojů ročně odčerpáváno průměrně 437 milionů m3 vody, coţ je 150 % veškeré skladovací kapacity těchto podzemních zdrojů. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století neregulované nadměrné čerpání vody z podzemních zdrojů způsobilo nenávratnou ztrátu jednoho ze zdrojů podzemních vod v důsledku ztráty vody, přičemţ jeho zbytková voda se stala nadprůměrně slanou.

3.3 Hydrologická specifikace vodních zdrojů 3.3.1 Srážky – územní specifikace Z hlediska atmosférických sráţek jsou v Jordánsku tři hlavní roční období: časné podzimní sráţkové období, hlavní zimní sráţkové období a pozdní jarní sráţkové období. Tato sráţková období jsou ţivotně důleţitá pro vegetaci a jordánské zemědělství na nich přímo závisí. Podzimní sráţkové období rozhoduje o úspěchu zemědělské produkce. Roční sráţkový průměr se opět v jednotlivých oblastech liší. V Jordánském údolí dosahuje 141 mm, na vrchovinách 422,5 mm a v pouštních oblastech 60 mm. Tyto rozdíly jsou na první pohled obrovské. V případě několik let po sobě se opakujícího sucha dochází k zásadním změnám, ovlivňujícím ţivot v celém Jordánsku. Tyto negativní jevy se sice méně dotýkají oblastí vrchovin, o to více však postihují pouštní oblasti. Z dlouhodobého sledování sráţek v Jordánsku lze odvodit, ţe začínají v průběhu měsíce října, vrcholí během ledna a února a ustávají postupně do měsíce května.

59

V letních měsících od dubna do září nastává období sucha bez sráţek. Mnoţství atmosférických sráţek se velmi liší v závislosti na ročním období: v říjnu činí 2,6 % celoročního průměru, v listopadu 7,7 %, v prosinci 20,7 %, v lednu 23,5 %, v únoru 19,7 %, v březnu 17,6 %, v dubnu 6,4 % a v květnu 1,8 %. Z toho plyne, ţe od měsíce dubna mnoţství sráţek prudce klesá a následujících šest měsíců jsou sráţky velmi omezené, coţ trvá aţ do měsíce října. Nicméně mnoţství dešťových sráţek na jaře je obecně vyšší neţ na podzim a to zejména na východě země. Z hlediska územního rozloţení vykazují nejvyšší mnoţství sráţek kraje Ajloun a Balqa, jejichţ společná rozloha sice nepřesahuje 1 % celkové rozlohy Jordánska, nicméně jejich celoroční sráţkový průměr je 500 mm. Severní část Jordánského údolí a oblast vrchoviny, rozlohou představující 3,2 % celkové rozlohy země, vykazuje celoroční sráţkový průměr 300 aţ 500 mm, střední část Jordánského údolí a přechodová oblast mezi Jordánským údolím a oblastí vrchoviny, tvořící 4,3 % území Jordánska, má celoroční sráţkový průměr 200 aţ 300 mm. Zbývající pouštní oblast, která tvoří 91,5 % území Jordánska, má velmi nízký roční sráţkový průměr, nedosahující ani 200 mm, přičemţ převáţná většina území této oblasti nedosahuje ani hodnoty 100 mm. Roční sráţkový průměr klesá směrem od severu k jihu a od západu k východu. Na severu země dosahuje v oblasti Ajlounu 653 mm, v oblasti Saltu 636 mm, naopak na jihu v Karaku jen 361 mm. Na severozápadě v okolí Irbidu je to 478 mm, naproti tomu na severovýchodě v Ruweished jen 75 mm, na jihozápadě v Gor al Safi 68 mm a na jihovýchodě země v Jafer 37 mm. Pokles mnoţství sráţek směrem od severu k jihu země je důsledkem většího výskytu oblastí tlakových níţí na severu, které způsobují kolize teplých a studených front, coţ se projevuje silnými dešti. Kromě toho jihozápadní vítr musí překonávat delší úseky nad mořskou hladinou Středozemního moře a kratší vzdálenosti nad pevninou, v důsledku toho má větší vlhkost a ovlivňuje v tomto směru oblast severní vrchoviny Jordánska. Tyto větry vanou v kolmém směru na severní vrchoviny a zároveň jsou skoro souběţné s jiţní částí Jordánska. Vysvětlení poklesu sráţek od západu k východu je v závislosti na vzdálenosti od moře a směru větru, které mají různý obsah vlhkosti. Průměrný počet deštivých dnů se pohybuje mezi dvaceti dny v poušti, dvaceti pěti dny v Jordánském údolí a čtyřiceti pěti dny na vrchovinách, coţ svědčí o tom, ţe déšť není pravidelný a navíc je omezen na malý počet dnů v roce. Tyto klimatické poměry jsou charakteristické pro oblast Středozemního moře a pro pouště.

3.3.2 Povrchové vodní zdroje – územní specifikace Azraq Oblast Azraq má celkovou rozlohu 11 600 km2, přičemţ 94 % této oblasti se nachází ve východní části území Jordánska, necelých 5 % na území Sýrie a 1 % na území Saúdské Arábie. Mocnost je 26 milionů m3 vody ročně, přičemţ tento objem je navyšován do oblasti po vydatných deštích přitékajícími povodňovými vodami. 25 milionů m3 vody je ročně do oblasti přiváděno ve formě pitné vody a dalších 27 milionů m 3 vody je přiváděno především pro

60

potřeby zemědělství. Důsledkem nekontrolovaného čerpání vody v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století je úplné vyschnutí pramenů v některých oázách během posledního desetiletí minulého tisíciletí. Dead Sea Side Wadies Do Mrtvého moře přivádí z východu vodu toky několika povodí, jimţ dodávají vodu trvalé vodní zdroje, opakující se povodně a prameny minerálních vod. Nejdůleţitější z těchto povodí jsou: Wadi Al Mujib, Wadi El Karak, Wadi Hasa. Wadi Zarqa – Ma‟an. Wadi Al Mujib Toto povodí se rozprostírá na území o rozloze 6 659 km2 a jeho mocnost je 83 milionů m3 vody ročně, přičemţ 50 % tohoto objemu tvoří trvalé vodní zdroje a 50 % povodňové vody. V povodí se také nalézá několik menších minerálních pramenů, jejichţ voda je vyuţívána k léčebným účelům. Wadi El Karak Celková plocha povodí Wadi El Karak je 190 km 2 a jeho mocnost je 18 milionů m3 vody ročně. Část tohoto objemu je vyuţívána pro zemědělské účely, především v horní části tohoto povodí. V jeho dolní části dochází k výraznému zvýšení salinity vody, přitékající do Mrtvého moře. Wadi Hasa Povodí Wadi Hasa má celkovou plochu 2 520 km2 a mocnost 34 milionů m3 vody ročně, přičemţ 2 miliony m3 tvoří povodňové vody, zbytek jsou podzemní vody z četných malých pramenů. V dolní části tohoto povodí se nalézají převáţně horké minerální prameny. Wadi Zarqa – Ma’an Celková rozloha tohoto povodí je 272 km 2, jeho nejvyšší bod se nachází 100 m nad úrovní mořské hladiny, nejniţší 400 m pod úrovní hladiny moře. Jeho mocnost je 23 milionů m3 vody ročně, z čehoţ 3 miliony m3 tvoří povodňová voda a 20 milionů m 3 minerální voda z desítek malých pramenů s trvalou vydatností, nacházejících se v tomto povodí. Hammad Povodí Hammad se rozkládá na území čtyř států: Jordánska, Sýrie, Iráku a Saúdské Arábie. Jeho plocha na území Jordánska činí 19 270 km2. Mocnost je velmi malá a nepřesahuje hodnotu 5 milionů m 3 vody ročně, přičemţ salinita vody je velmi vysoká.

61

Jafer Tato oblast se také nachází v jiţním Jordánsku, její celková plocha činí 12 200 km2 a je tvořena rovinatými oblastmi, ohraničenými západní vrchovinou. Mocnost je 15 milionů m3 vody ročně, z toho se 10 milionů m3 odpaří nebo odteče ve formě podzemních vod. Voda z trvalých pramenů v této oblasti je vyuţívána v zemědělství. V důsledku masivního odčerpávání podzemních vod došlo ke zvýšení její salinity a poklesu její hladiny. Jarmuk Řeka Jarmuk je největším zdrojem povrchové vody v Jordánsku a nachází se na hranici se Sýrií. Představuje 40 % povrchových vod Jordánska, včetně vody, pocházející ze syrské části povodí Jarmuku. Je hlavním zdrojem vody pro zavlaţovací Kanál krále Abdulláha a je povaţována za nepostradatelný základ vodního hospodářství celého Jordánského údolí. Tok řeky Jarmuku má délku 57 km, z toho 47 km je na území Sýrie. Pramení ze syrského jezera Mazirib a tvoří hranici mezi územím Jordánska a Sýrie. Končí v přehradě Al Wahde v Jordánsku, odkud pokračuje část toku do řeky Jordánu a část do zavlaţovacího Kanálu krále Abdulláha. Hospodaření s vodou řeky Jarmuku zásadně ovlivnila politická dohoda, uzavřená mezi Sýrií a Jordánskem v roce 1987. V roce 1962 začal Izrael odčerpávat velké mnoţství vody z řeky Jordánu, zadrţované v Galilejském jezeře, pro oblast jiţní pouště v Izraeli, coţ donutilo Jordánsko hledat náhradní zdroj vody, a proto začalo o situaci jednat se Sýrií a tato jednání vyústila v roce 1987 ve výše zmíněnou dohodu a vybudování přehrady Al Wahde na řece Jarmuku. 29) Dohody o dělení vody z řeky Jarmuku Dohoda z 3. září 1987 mezi Jordánskem a Sýrií, opravňující Sýrii k odběru 211 milionů m3 vody ročně pro svou potřebu. Mírová dohoda mezi Jordánskem a Izraelem z roku 1994, opravňující stát Izrael k odběru 25 milionů m3 vody ročně pro svou potřebu. (V letních měsících má stát Izrael povoleno odčerpat 12 milionů m3 a v zimním období 13 milionů m3). 29 ) Dohoda se Sýrií zajistila Jordánsku právo na odběr 260 milionů m3 vody ročně. Pro potřebu Jordánska lze z tohoto mnoţství pouţít 224 milionů m3 a pro pokrytí nároku Izraele 25 milionů m3, zbytek jsou ztráty při výrobě elektrické energie, odpařování vody apod. Voda, určená pro potřeby Jordánska, se zadrţuje v přehradní nádrţi Al Wahde. Z této dohody rovněţ vyplývá důleţitá skutečnost, ţe do mnoţství vody, určené pro spotřebu Sýrie, se nezapočítává voda z vedlejších přítoků řeky Jarmuku, nacházejících se na území Sýrie. Celkový objem vody včetně těchto přítoků představuje 250 milionů m3 za rok. 30 )

62

Poznámka Následující data byla získána z vnitřních materiálů Správy Jordánského údolí (The Jordan Valley Authority). Podíl Jordánska na množství vody, odebrané z řeky Jarmuku v letech 1990 až 2003 (v milionech m3)

900 785

800 700 600

523

500 400 278

300 200 100

160 162

170 180

150 145

177 95

110

66

76

0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Obr. 29: Podíl Jordánska na množství vody, odebrané z řeky Jarmuku v letech 1990 až 2003 (v milionech m3)

63

Podíl Jordánska na množství vody, odebrané z řeky Jarmuku v jednotlivých měsících roku 2003 (v milionech m3)

250 195

200

210

150 100 50 50 9

9

6

5

4

7

8

9

10

0

Obr.30: Podíl Jordánska na množství vody, odebrané z řeky Jarmuku v jednotlivých měsících roku 2003 (v milionech m3) Jordán Řeka Jordán je dlouhá 320 km a její povodí se rozprostírá na ploše 17 300 km². Pramení na jihozápadních svazích pohoří Hermon na pomezí Libanonu, Izraele a Sýrie. Vlastní řeka vzniká soutokem říček Dan, Hásbání a Bánijás na baţinaté pláni Chule, pozůstatku někdejšího velkého jezera. Odtud po celý zbytek svého toku míří přímo k jihu. S výjimkou údolí Chule má Jordán na horním toku poměrně prudký spád a četnými peřejemi klesá k rozlehlému Galilejskému jezeru a dále do Mrtvého moře, leţícímu přibliţně 420 m pod hladinou moře. Řeka Jordán je zdaleka nejvýznamnějším zdrojem sladké vody pro oblast Izraele, Palestiny, Jordánska a přilehlé části Sýrie. V současnosti je pro zásobování pitnou vodou, k zavlaţování v zemědělství a pro potřeby průmyslu odebíráno 70 aţ 90 % objemu průtoku řeky, coţ se negativně projevuje trvalým masivním poklesem vodní hladiny Mrtvého moře, neboť objem odpařené vody převládá nad objemem vody přitékané. V květnu roku 2005 uzavřely Jordánsko, Izrael a Palestina dohodu o výstavbě umělého velkokapacitního přivaděče vody z Rudého moře do Mrtvého moře, známého pod názvem „Kanál dvou moří“, který by měl nahradit deficit vody, dodávané řekou Jordánem. Řeka Jordán protéká územím pěti států: Jordánska, Sýrie, Izraele, Libanonu a Palestiny. Z tohoto důvodu patří pod jurisdikci mezinárodního práva a podléhá mezinárodním dohodám. Mírová dohoda z roku 1994 zaručuje Jordánsku ročně odběr 20 milionů m3 vody z řeky Jordánu, v případě záplav v zimním období

64

můţe Jordánsko odebrat navíc dalších 20 milionů m3, které uskladní mimo řečiště řeky Jordánu. Kanál spojující Rudé moře s Mrtvým mořem Vzhledem k obecně známé skutečnosti, ţe se hladina vody v Mrtvém moři následkem odpařování a trvalého masivního odčerpávání vody z jeho přítoků, především řeky Jordánu, v posledních desetiletích sniţuje v průměru o 74 cm ročně, začalo Jordánsko ve spolupráci se státem Izrael hledat řešení tohoto akutního problému. Byly vyhodnocovány projekty propojení Mrtvého moře pomocí umělého kanálu s Rudým mořem nebo Středozemním mořem, přičemţ vhodnější se ukázala být varianta propojení Mrtvého moře s Rudým mořem. K podpoře tohoto projektu rovněţ přispěla Mírová smlouva z roku 1994, uzavřená mezi Jordánskem a státem Izrael. Studii projektu financovala italská vláda a Světová banka. Vlády Jordánska a Izraele přesvědčily mezinárodní společenství o nutnosti řešení tohoto problému a získaly část finančních prostředků na jeho přípravu a realizaci. Tento projekt přináší parciální řešení váţného problému akutního nedostatku vody v Jordánsku, neboť za určitých okolností můţe zajistit dodávku celkového objemu aţ 850 milionů m3 vody ročně, přičemţ jordánský podíl z tohoto objemu má být 570 milionů m3. Dalším nepominutelným přínosem tohoto projektu má být výroba elektrické energie. Někteří hydrologové vyslovují obavy z moţných negativních následků v případě prosakování slané mořské vody z propojovacího kanálu do podzemních vod, avšak v současné době není v oblasti, kterou má projektovaný kanál vést, lokalizován ţádný významný zdroj podzemní vody. Vzhledem k strmě rostoucí demografické křivce v Jordánsku vyvstává akutní nutnost zajištění vody v co nejkratší době za účelem odvrácení hrozící humanitární katastrofy. Zarqa Třetím nejdůleţitějším zdrojem vody je řeka Zarqa, která je však velmi znečištěná odpady z průmyslových zařízení v jejím okolí. Délka řeky Zarqa je 73 km, pramení u města Ammánu a ústí do Přehradní nádrţe krále Talála u Jerashe. Na obou březích řeky Zarqa se nachází velké mnoţství průmyslových i zemědělských objektů a je zde vysoká hustota osídlení, neboť v této oblasti ţije 70 % obyvatel Jordánska, coţ má negativní vliv na kvalitu vody v řece. Dochází k vysoké kontaminaci vody nečistotami, stoupá její salinita, která je ovlivňována i poklesem hladiny podzemních vod v jejím okolí v důsledku velkého mnoţství vyvrtaných studní. V okolí se nachází také značné mnoţství čističek odpadních vod. Povodí řeky Zarqa se skládá ze tří větví. První větev začíná v Ras al Ein u Ammánu, končí u mostu Hasia a je dlouhá přibliţně 40 km. Druhá větev začíná u Wadi Dulail, končí rovněţ u mostu Hasia, je dlouhá přibliţně 10 km a jejím hlavním zdrojem je voda z čističky odpadních vod Khirbet Samra. Třetí větev vzniká soutokem předchozích dvou a začíná u mostu Hasia, končí v Přehradní nádrţi krále Talála a její délka je přibliţně 30 km. Na březích řeky Zarqa se nachází okolo sta zemědělských farem, které vyuţívají její vody k zavlaţování svých plodin. K zemědělským účelům je vyuţito přibliţně 50 % plochy na obou jejích březích.

65

Průtok vody korytem řeky Zarqa v období hydrologických let 1928/1929 až 1968/1969 (v milionech m3)

Poznámka Následující data byla získána z vnitřních materiálů jordánského Ministerstva zemědělství.

160 141,1

138,6

138,4

140 122,6

121,1 115,6 109,6 108,5 101,6 101,1 100,7 94,5 93,6 92,7 100 91 88,2 84,4 81,7 77,5 77 74,4 7475 80 71,2 69 69 69 67,5 65,4 62,6 62,1 61 60,4 60,4 58 57,3 60 52 47,3 41 40 32 120

20

1967/1968

1965/1966

1963/1964

1961/1962

1959/1960

1957/1958

1955/1956

1953/1954

1951/1952

1949/1950

1947/1948

1945/1946

1943/1944

1941/1942

1939/1940

1937/1938

1935/1936

1933/1934

1931/1932

1929/1930

0

Obr. 31: Průtok vody korytem řeky Zarqa v období hydrologických let 1928/1929 až 1968/1969 (v milionech m3) Nejvážnější ekologické problémy oblasti toku řeky Zarqa část kanalizačního řádu je vedena korytem řeky Zarqa a často dochází k jeho havárii a k následnému znečištění řeky odpadní vodou řeka Zarqa je relativně dlouhá a v horní části jejího toku dochází k odčerpávání velkého mnoţství vody pro zemědělské účely, coţ vede k tomu, ţe dolní část jejího toku trpí nedostatkem vody a vysychá koryto řeky Zarqa nemá v celé své délce stejnou šířku, v různých úsecích je značně rozdílná, coţ ovlivňuje jeho hloubku a plochu vodní hladiny místní rozvoj podél řeky je značně chaotický morální odpovědnost obyvatel vesnic a měst, ţijících na jejích březích, k ţivotnímu prostředí obecně je na velmi nízké úrovni, coţ způsobuje, ţe velké mnoţství domácího odpadu končí v řece v rámci rozvoje infrastruktur měst a vesnic a budování nových silnic došlo na mnoha místech k překrytí toku řeky Zarqa betonovými kryty bez

66

vyřešení způsobu jeho údrţby. V úsecích se zakrytým korytem řeky nabývá krajina pouštního charakteru; není viditelná vodní hladina ani jakákoliv zeleň na březích řeky a dobytek v jejím okolí nemá jakoukoliv moţnost přístupu k vodě. Toto řešení však má i svá pozitivní hlediska: zkracuje vzdálenosti, umoţňuje větší vyuţití území, zabraňuje vhazování domácího a průmyslového odpadu do koryta řeky a sniţuje ztráty vody odpařováním. Průtok vody korytem řeky Zarqa v období hydrologických let 1970/1971 až 2008/2009 (v milionech m3)

250 217 200 160 150 123

115

58 43 41

95 94 88 83 85 78 77 7170 6366

1997/1998

4949 3732 35 29 23 19 15

73

80 80

1993/1994

6561 50

99

90

100

120

115 118

6661 60

2007/2008

2005/2006

2003/2004

2001/2002

1999/2000

1995/1996

1991/1992

1989/1990

1987/1988

1985/1986

1983/1984

1981/1982

1979/1980

1977/1978

1975/1976

1973/1974

1971/1972

1969/1970

0

Tab. 32: Průtok vody korytem řeky Zarqa v období hydrologických let 1970/1971 až 2008/2009 (v milionech m3) Wadi Araba Povodí Wadi Araba se skládá ze dvou oblastí, přičemţ ze severní (North Wadi Araba) tečou povrchové vody do Mrtvého moře a z jiţní (South Wadi Araba) do Rudého moře. North Wadi Araba Oblast North Wadi Araba se nachází na sever od přístavu Aqaba. Její celková plocha je 1 278 km2 a mocnost 1 milion m3 vody ročně, tvořená převáţně podzemními vodami.

67

South Wadi Araba Tato oblast se nachází východně od Mrtvého moře, její celková plocha je 2 938 km2 a přitékají do ní různé větší potoky, z nichţ největší jsou Wadi Fifa, Wadi Kanzire a Wadi Fidan o mocnosti 28 milionů m3 vody ročně. Většinu tohoto objemu tvoří vodní zdroje s trvalou vydatností. Wadi El Arab Povodí řeky Wadi El Arab se nalézá východně od povodí řeky Jarmuku, rozprostírá se na území o rozloze 267 km2 a jeho mocnost je 28 milionů m3 vody ročně. Toto povodí je tvořeno trvalými a povodňovými vodními zdroji. V roce 1987 byla vybudována přehrada Wadi El Arab, jejímţ hlavním úkolem je zadrţování vody především pro potřeby zemědělství v oblasti Jordánského údolí. Vzhledem k tomu, ţe mnoţství vody, kterým toto povodí disponuje, nebylo schopno tento náročný úkol splnit, bylo nutné zajistit další dodávky vody ze zavlaţovacího Kanálu krále Abdulláha v době, kdy je v něm vody přebytek. Velkým problémem tohoto povodí byla neupravená odpadní voda, přitékající z čističky odpadních vod v Erbedu a kontaminující vodu v přehradní nádrţi Wadi El Arab. Wadi Kafrain Povodí Wadi Kafrain se nachází západně od hlavního města Jordánska Ammánu a jeho celková plocha je 189 km2. Také tato oblast má svúj nejvyšší bod v 1 200 m nad úrovní mořské hladiny a nejniţší na její úrovni. Jeho mocnost 1,5 milionů m3 vody ročně navyšují občasné povodňové vody aţ na hodnotu 4,8 milionů m3 za rok a tuto hodnotu dále zvětšují objemy vody z čističek odpadních vod ve Wadi Alser a Midnet Al Hussein, coţ bylo hlavním důvodem pro vybudování přehradní nádrţe Al Kafrain (v roce 1968) na řece Al Kafrain, která se vlévá do řeky Jordánu. Voda zadrţovaná v této přehradní nádrţi se taktéţ pouţívá především v zemědělství k zavlaţování. Wadi Shueib Tato oblast leţí na západ od města Suweileh a její celková plocha je 180 km 2. Zajímavostí je, ţe nejvyšší bod této oblasti leţí 1 200 m nad úrovní mořské hladiny a nejniţší na úrovni mořské hladiny. Mocnost tohoto povodí je 5,7 milionů m3 vody ročně, přičemţ k této hodnotě se ještě přičítá objem vyčištěné vody z čističky odpadních vod ze Saltu. V roce 1968 zde byla postavena přehradní nádrţ o kapacitě 2,3 milionů m3, slouţící k zadrţování vody pro pouţití především v zemědělství. Wadi Yutum Povodí Wadi Yutum se nachází v jiţním Jordánsku ve východní části kraje Aqaba a táhne se aţ k břehům Rudého moře. Celková plocha tohoto povodí je 4 440 km2 a mocnost 1,5 milionu m3 vody ročně, tvořená povodňovými vodami.

68

Wadi Ziqlab Povodí Wadi Ziglab se rozprostírá na východ od řeky Jordánu a táhne se aţ k oblasti vrchoviny. Jeho celková plocha je 106 km2, nachází se v něm několik pramenů a jeho mocnost je 5 milionů m3 vody ročně. Na řece Ziqlab byla v roce 1966 vybudována přehradní nádrţ o maximální kapacitě 4,3 milionů m3, slouţící k zadrţování vody především pro pouţití v zemědělství v oblasti Jordánského údolí.

3.3.3 Podzemní vodní zdroje – územní specifikace Poznámka Není-li uvedeno jinak, byla data, uvedená v této podkapitole, získána ze zdroje 35 ). Ammán a Zarqa Podzemní voda v oblasti Ammán a Zarqa představuje nejdůleţitější zdroj vody vzhledem k vysoké hustotě obyvatel v této oblasti, tvořící aţ 70 % obyvatel Jordánska, a vysoké koncentraci průmyslové výroby. Průmyslová výroba způsobuje vysoké znečištění vody a nadměrné čerpání vody z podzemních zdrojů. Oblast se dělí na východní a západní část (leţící východně a západně od řeky Zarqa). Směr pohybu podzemní vody v těchto dvou částech je rozdílný, podzemní voda zde vyvěrá na povrch a končí v řece Zarqa, jejíţ tok ve východní části směřuje k řece Jordánu a v západní části teče směrem k východu. Hlavním zdrojem pro doplňování vody ve východní části jsou dešťové sráţky z hory Jabal al Arab a záplavové vody. Východní část má celkovou mocnost 88 milionů m3 za rok, z toho 35 milionů m3 za rok se vrací na povrch a teče tokem řeky Zarqa jako povrchová voda a 53 milionů m3 je ročně odčerpáváno artézskými studněmi. Problém s nadměrným odčerpáváním vody přetrvává obzvláště v místě Al Dlíl a Kálídíje. Podzemní voda v západní části je doplňována vodou z vrchovin v okolí Ammánu, potoky v této oblasti a ztrátami z vodovodní sítě. Přibliţně 40 milionů m3 za rok, které se dostávají do podzemí, pochází z domácností, průmyslu a závlahových vod v zemědělství. Většina této vody je znečištěna a způsobuje vysokou salinitu podzemních vod. Zvláště se tak děje v Al Dlíl a oblastech, které se nacházejí podél toku vody z čističky odpadních vod Khirbet Samra. Vodní oblast Ammán a Zarqa lze podle druhu a původu znečištění rozdělit na tři části oblast měst Ammán, Zarqa a Rsaife, kde je koncentrováno aţ 56 % jordánského průmyslu, který je také největším zdrojem znečištění podzemních vod v Jordánsku. Většina těchto průmyslových objektů se nachází přímo nad zdroji podzemních vod. Hustota obyvatel zmíněných měst je obrovská a

69

produkuje velké mnoţství domácího odpadu, který také silně znečišťuje podzemní vody část Al Dlíl, v níţ je velké mnoţství farem, které jsou hlavním zdrojem znečištění pesticidy a fosforečnany. Nadměrné odčerpávání podzemních vod je i zde příčinou její zvyšující se salinity potok Al Dlíl, který sbírá značně znečištěnou vodu z okolí, neboť čistírna odpadních vod Kirbit Samra nemá dostatečnou kapacitu, a tak část odpadních vod z domácností končí bez jakéhokoliv čištění přímo v tomto potoku. Azraq Toto je největší oblast podzemních vod v Jordánsku. 94 % její rozlohy se nachází v Jordánsku a zbývajících 6 % leţí na území Sýrie a Saúdské Arábie. Celková plocha této oblasti je 12 710 km2 a oblast se rozkládá v kotlině, obklopené horami. Roční úhrn atmosférických sráţek v této oblasti je 1 119 milionů m3. Z toho 28 milionů m3 odteče po povrchu a 35 milionů m 3 se dostane do podzemních vod. Další přítoky podzemních vod zásobují tuto oblast 20 miliony m3 vody za rok. Oblast lze rozdělit na tři základní podzemní vodní rezervoáry, jejichţ vody plynou směrem k Mrtvému moři. Tato oblast má vodu s vysokou kvalitou a je proto významná z hlediska zásobování pitnou vodou jak pro obyvatelstvo, tak pro zemědělství. Je stěţejním zdrojem pitné vody pro hlavní město Ammán a město Zarqa. Nadměrné čerpání vody v této oblasti v minulosti způsobilo, ţe vyschly některé oázy v oblasti Azraq. Mezinárodní společenství poskytlo Jordánsku vysoké finanční dotace na obnovu a záchranu těchto oáz, coţ se také zčásti podařilo. Disi Am Daura Tato oblast je povaţována za strategickou pro zásobování vodou v Jordánsku. Leţí opět na území Jordánska a Saúdské Arábie. Z celkové plochy oblasti Disi Am Daura leţí 20 % na území Jordánska. Voda se nachází v hloubce cca 80 m pod povrchem země a délka její plochy je přes 1 000 km a šířka 100 aţ 150 km. Voda se nachází v hloubce od 80 m do 1 000 m pod povrchem. 38) Zmíněná vodní oblast má odhadované stáří vzniku před 13 tisíci lety, kdy zde byla velmi vysoká vlhkost. Voda je křišťálově čistá a patří svou kvalitou k nejlepší na území Jordánska. V oblasti se nevyskytují ţádné průmyslové objekty, osídlení je na velmi nízké úrovni. Z tohoto zdroje je zásobován kraj Aqaba. V současné době se buduje vodovod z této oblasti do hlavního města Ammánu, coţ má vyřešit kritický problém nedostatku vody v jeho regionu. 12) Hammad Jedná se o oblast, rozkládající se na území čtyř států: Sýrie, Jordánska, Iráku a Saúdská Arábie. Celková plocha, nacházející se na území Jordánska činí 19 270 km2 a celková mocnost podzemní vody v této části je přibliţně 10 milionů m3 za rok. Voda se zde nachází pod skalnatým povrchem coţ

70

neumoţňuje ve větším mnoţství vsakování sráţek. Zdejší oblast je skoro neobydlená, a to má velmi pozitivní vliv na vysokou kvalitu vody z hlediska jejího biologického znečištění. Voda však je ve zvýšené míře slaná. Směr toku vody je na jihovýchod k vodní oblasti Sarhan. Jafer V této oblasti se nacházejí dva hlavní vodní rezervoáry. Horní rezervoár se nazývá Um Rajám a jeho směr toku vody je od západu k východu. Jeho hlavním zdrojem pro doplňování vody jsou sráţky na vrchovině Shobak, která se nachází na západním okraji oblasti. Geologická skladba půdy je opět nepříznivá pro vsakování sráţek. Charakteristika druhého (dolního) rezervoáru vody je stejná, směr toku jeho vody je ale orientován na sever. Mocnost celé vodní oblasti je 7 milionů m3 za rok. Oblast je opět stejně jako většina ostatních lokalit Jordánska zatěţována nadměrným odčerpáváním vody, coţ má obvyklý důsledek ve zvýšené salinitě vody. Jarmuk Podzemní voda v této oblasti se nachází přibliţně 200 m pod zemským povrchem a teče směrem k řece Jordánu. Nejdůleţitější skupinou artézských studní v této oblasti je Al Muchiba. Voda, která se zde čerpá, je určena v převáţné míře pro oblast vrchoviny na severu Jordánska a pro kraje Ajloun a Irbid. Voda v oblasti je doplňována přítokem o mocnosti 127 milionů m 3 za rok. Tato voda je po úpravě pouţitelná pro různé účely, nicméně musí z ní být odstraněn obsaţený plyn radon, aby ji bylo moţné pouţít i jako vodu pitnou. Voda pocházející z artézských studní Al Muchiba a Wadi Arab obsahuje velké mnoţství vápníku a fosforečnanů. Mrtvé moře Tato oblast leţí na východ od Mrtvého moře a její délka je 50 km. Její mocnost je v současné době 40 aţ 50 milionů m3 za rok, přičemţ v minulosti to bylo aţ 90 milionů m3 za rok a převáţně se jednalo o vodu horkých minerálních pramenů. V oblasti se nacházejí dva hlavní vodní rezervoáry: horní, sbírající sráţkové vody a obsahující aţ 90 % vody této oblasti, vyvěrající na povrch převáţně ve formě horkých minerálních pramenů v oblastech Zarqa, Ma‟an, Wale, Mujib, Karak a Al Shakik, a spodní, shromaţďující vodu z potoků. Voda v této oblasti má velký význam pro turistiku, léčebné a rehabilitační účely, ale relativně velmi malý pro zemědělství. Přítoky řeky Jordánu Celková mocnost je přibliţně 30 milionů m3 za rok. Tato oblast se dělí na dvě části dle geologického sloţení a je tvořena velkým mnoţstvím malých a středně velkých podzemních rezervoárů vody, z nichţ se voda dostává na povrch studánkami.

71

Podzemní vody v této oblasti tečou směrem k řece Jordánu. Nejdůleţitější artézské studně jsou Kufrain, Ráma a Hesban. Voda v těchto artézských studnách je silně slaná a nadměrné odčerpávání vody z nich tuto situaci dále zhoršuje. Biologicky znečištěná je voda artézské studně Hesban a potoku Wadi Asir, a to ve velmi vysoké míře, proto ji nelze pouţívat jako vodu pitnou, ale výhradně pouze pro zemědělské účely v případech, kdy zavlaţovaným zemědělským plodinám nevadí vysoká slanost vody. Sarhan Opět se jedná o oblast, leţící na území dvou států, a to Jordánska a Saudské Arábie. Mocnost zdrojů podzemních vod v této oblasti je 7 aţ 10 milionů m3 za rok. Stejně jako oblast Hammad je také oblast Sarhan minimálné obydlená a disponuje i obdobnou kvalitou vody. Wadi Araba (jižní část) Tato oblast leţí na jih od Wadi Araba a na sever od Mrtvého moře. Hlavním zdrojem pro obnovu podzemních vod jsou sráţky, které spadnou na východních vrchovinách a vsáknou se do podzemí. Celková mocnost podzemních vod v této oblasti je přibliţně 10 milionů m3 za rok, z toho lze pouţít 4 aţ 6 milionů m3 za rok. Tato voda je převáţně velmi slaná, přičemţ její salinita stoupá směrem k jihu. Příčinou je geologická skladba území této oblasti. Kvalita vody v jiţní části Wadi Araba výrazně převyšuje kvalitu vody v její severní části. Jediným kvality vody negativně ovlivňujícím faktorem je čistička odpadních vod Aqaba. Wadi Araba (severní část) Tato oblast se rozkládá mezi Mrtvým mořem a jiţní částí Wadi Araba. Směr toku vody v této oblasti je z východní vrchoviny na západ. Většina této podzemní vody končí v Mrtvém moři, coţ je způsobováno zemskou gravitací. Vzhledem ke geologické skladbě v této oblasti je voda vysoce slaná. Tento fakt způsobuje, ţe je tato voda nepouţitelná jako voda pitná i jako voda pro zemědělství. Wadi Al Jordan Jedná se o oblast podél toku řeky Jordánu a jejím hlavní zdrojem vody jsou severní vrchoviny. Směr toku podzemní vody je k řece Jordánu. Nacházejí se zde i vedlejší přítoky z východní vrchoviny, které sbírají sráţky z dané oblasti. Voda z této oblasti má vysokou salinitu, ale její biologické znečištění je minimální. Obsah soli ve vodě narůstá směrem od severu k jihu v závislosti na geologickém sloţení půdy, coţ částečně přispívá k částečnému odbourávání obsahu biologických kontaminací. Celková mocnost této oblasti je 15 aţ 20 milionů m3 za rok.

72

4 Vodní hospodářství 4.1 Vodárenské toky a zavlažovací kanály 4.1.1 Vodárenské toky Jsou to úseky vodních toků, určené jako zdroje vody zásobující obyvatelstvo vodou ve velkém. Vodohospodářské orgány jsou přihlíţet k tomuto jejich určení a dbát o postupné odstraňování jejich stávajícího znečišťování. Objemy záplavových vod v říčkách a potocích za období od října 2007 do září 2008 Tab. 27: Objemy záplavových vod v říčkách a potocích za období od října 2007 do září 2008 7) vodárenský tok Jarash (Jesser Jarash Al Jadid) Al Suchna Nahr Al Jarmouk Al Adasie Wadi Al Hassa Al Tannour Al Zatary Wadi Shueib Wadi Shalale Wadi Saleehe Wadi Um Al Dananier Wadi Shoumar Wadi Mathona Khanzire Nahar Al Jarmouk (Al Makarem) Wadi Al Bothom Wadi Al Fidan Wadi Al Jenab Wadi Al Karak Wadi Al Mujib Wadi En Ghazaal Wadi Fifa Wadi Hassan Wadi Mousa Wadi Rajel Wadi Rathem Wadi Rueshed Wadi Zana Wadi Zahl Wadi Ziglab celkem

množství vody v m3 4 016 000 2 761 000 1 051 000 221 000 79 000 73 000 36 000 27 000 7 000 2 000 1 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 274 000

73

Poznámka Tyto hodnoty byly převzaty z dvaceti osmi měřících stanic, z nichž devatenáct je v severní a střední části území Jordánska a zbylých devět je umístěno na jeho jihu. Na říčních tocích Al Mujib, Wala, Whasa Al Saafi jsou vybudovány přehradní nádrţe, jejichţ hlavním úkolem je zachycování záplavových vod. Průměrné měsíční průtoky na říčních tocích v severní části Jordánska za období od října 2007 do září 2008 Tab. 28: Průměrné měsíční průtoky na říčních tocích v severní části Jordánska za období od října 2007 do září 2008 7) název toku Hisbaan Kofreem Shueeb Ziglab Rajeb Kofranje Al Jabez Wakkas název toku Hisbaan Kofreem Shueeb Ziglab Rajeb Kofranje Al Jabez Wakkas

říjen 0,027 0,145 0,080 0,131 0,043 0,022 0,033 0,003

průměrný průtok v m3 / s za období listopad prosinec leden únor březen 0,025 0,032 0,06 0,035 0,022 0,154 0,199 0,419 0,559 0,380 0,078 0,068 0,149 0,330 0,110 0,128 0,190 0,172 0,169 0,245 0,042 0,043 0,068 0,079 0,074 0,021 0,058 0,059 0,075 0,058 0,022 0,021 0,035 0,035 0,035 0,003 0,003 0,004 0,005 0,005

květen 0,027 0,206 0,033 0,105 0,028 0,035 0,030 0,004

průměrný průtok v m3 / s za období červen červenec srpen září 10/2007 - 9/2008 0,027 0,030 0,03 0,036 0,03250 0,137 0,131 0,138 0,136 0,23767 0,012 0,050 0,094 0,067 0,09458 0,113 0,148 0,158 0,138 0,15825 0,055 0,025 0,039 0,039 0,04825 0,018 0,005 0,005 0,008 0,03142 0,028 0,028 0,030 0,025 0,02975 0,004 0,004 0,004 0,004 0,00383

duben 0,039 0,248 0,064 0,201 0,044 0,013 0,035 0,003

74

Průměrné měsíční průtoky na říčních tocích v jižní části Jordánska za období od října 2007 do září 2008 Tab. 29: Průměrné měsíční průtoky na říčních tocích v jižní části Jordánska za období od října 2007 do září 2008 7) název toku Al Malaky Ben Hammad Al Hassa/Al Saafi Assal Numaira Khanziere Fifa Karak Addurah Al Fidan Tallah název toku Al Malaky Ben Hammad Al Hassa/Al Saafi Assal Numaira Khanziere Fifa Karak Addurah Al Fidan Tallah

říjen 0,716 0,223

průměrný průtok v m3 / s za období listopad prosinec leden únor březen 0,717 0,751 0,732 0,712 0,641 0,240 0,262 0,263 0,331 0,185

duben 0,608 0,193

0,924

1,012

0,871

0,820

0,801

0,812

0,878

0,060 0,041 0,119 0,383 0,345 0,068 0,096 0,007

0,056 0,048 0,114 0,364 0,317 0,060 0,099 0,007

0,049 0,037 0,115 0,350 0,335 0,056 0,110 0,007

0,043 0,030 0,104 0,321 0,309 0,051 0,099 0,007

0,051 0,041 0,101 0,322 0,308 0,053 0,095 0,007

0,036 0,037 0,111 0,291 0,285 0,045 0,091 0,007

0,048 0,041 0,116 0,274 0,280 0,041 0,097 0,007

květen 0,662 0,147

průměrný průtok v m3 / s za období červen červenec srpen září 10/2007 - 9/2008 0,649 0,669 0,729 0,762 0,700 0,178 0,184 0,158 0,213 0,210

0,806

0,763

0,817

0,827 0,833

0,850

0,037 0,030 0,108 0,290 0,283 0,041 0,098 0,007

0,041 0,035 0,106 0,300 0,278 0,045 0,094 0,007

0,053 0,036 0,107 0,326 0,289 0,046 0,100 0,007

0,046 0,046 0,110 0,331 0,306 0,042 0,105 0,007

0,050 0,040 0,110 0,330 0,310 0,050 0,100 0,010

0,047 0,044 0,123 0,352 0,337 0,064 0,114 0,007

4.1.2 Zavlažovací kanály 4.1.2.1 Kanál krále Abdulláha Poznámka Není-li uvedeno jinak, byla data, uvedená v této podkapitole, získána z vnitřních materiálů Správy Jordánského údolí (The Jordan Valley Authority). S ohledem na nedostatek vody a malou rozlohu obdělávané zemědělské půdy bylo nutné vybudovat zavlaţovací kanály a co nejhospodárněji vyuţívat existující vodní zdroje. V roce 1960 se začal budovat první a zároveň dosud

75

poslední zavlaţovací kanál v Jordánsku, původně pojmenovaný Kanál Algor Al Sharkíje a později přejmenovaný na Kanál krále Abdulláha. V roce 1966, kdy byla ukončena první etapa budování tohoto kanálu, byla jeho celková délka 70 km a z tohoto hlavního kanálu byly vedeny zavlaţovací strouhy na jednotlivé farmy. Výstavba tohoto kanálu byla zahájena v nejsevernějším místě údolí řeky Jordánu. K jeho napájení je vyuţívána voda z řek Jarmuku a Jordánu. V roce 1967 započatá druhá etapa výstavby kanálu, ukončená v roce 1969, jej prodlouţila o 8 km. Třetí etapa výstavby kanálu byla zahájena aţ v roce 1975 a po jejím ukončení v roce 1987 disponoval kanál ve směru k Mrtvému moři prodlouţením o dalších 18 km. Výsledkem čtvrté etapy budování kanálu v letech 1985 aţ 1988 bylo jeho prodlouţení o dalších 14,5 km na celkovou současnou délku 110,5 km. Kanál krále Abdulláha je v celé své délce postaven z betonových panelů. Voda na začátku kanálu v jeho severní části protéká rychlostí 20 m3/s, na jeho konci v jiţní části dosahuje průtok hodnoty 2,4 m3/s. 2) Aţ do konce sedmdesátých let minulého století byla voda z Kanálu krále Abdulláha přiváděna na jednotlivé farmy otevřenými zavlaţovacími strouhami. Teprve v osmdesátých a devadesátých letech minulého století byly tyto strouhy, vzhledem k neúměrným ztrátám odpařováním a průsakem, dosahujícím aţ 45 % dopravovaného objemu vody, postupně nahrazeny tlakovými potrubími s čerpacími stanicemi. Koncem devadesátých let minulého století se ztráty vody pohybovaly uţ jen v rozmezí od 10 % do 20 % dopravovaného objemu. Ovládání a kontrola dopravované vody byly v minulosti prováděny výhradně manuálně pověřenými pracovníky, kteří například pomocí měřících tyčí odečítali polohy jednotlivých stavidel na všech přibliţně sto dvaceti v té době vybudovaných zavlaţovacích strouhách, rozvádějících vodu z kanálu na jednotlivé farmy. Práce těchto pracovníků byla mimořádně časově náročná a zároveň i velmi nepřesná. V současné době byl zaveden systém řízení SCADA, vyuţívající nejmodernější výpočetní techniku. Tento systém umoţňuje dálkové ovládání a kontrolu veškerého objemu přitékající i odtékající vody v celém zavlaţovacím systému. S ohledem na aplikaci tohoto systému byl Kanál krále Abdulláha pomocí nově vybudovaných jezů rozdělen na dvacet osm samostatných úseků. Systém SCADA sleduje u jednotlivých jezů aktuální výšky horních a spodních hladin vody, automaticky ovládá polohu stavidel a z odečtených dat v reálném čase počítá aktuální mnoţství vody v celé délce kanálu. Zjištění aktuálního stavu vody v celém kanálu s přesností měření 95 % trvá přibliţně patnáct minut a vyţaduje přítomnost jednoho kvalifikovaného pracovníka. V minulosti bylo ke stejnému úkonu zapotřebí desítek pracovníků, operace trvala minimálně dvacet čtyři hodin a přesnost měření nepřesáhla 70 %. Kromě tohoto centrálního monitorovacího systému jsou všechna odběrná místa osazena vodoměry s dálkovým přenosem dat do řídícího centra. Pouţití nejmodernějších technologií poprvé v historii umoţnilo plánování spotřeby vody s předstihem dvaceti čtyř hodin. Všichni odběratelé nahlašují kaţdý den mezi dvanáctou a čtrnáctou hodinou řídícímu centru zavlaţovacího systému své poţadavky na odběr vody na následující den a řídící centrum na základě těchto údajů stanovuje celkové nároky na dodávky vody a s předstihem reguluje přítok vody do kanálu.

76

Prvky systému řízení zavlažovacího systému systém SCADA (Supervisory Control and Data Acquisition), ovládající všechna stavidla monitorovací systém, sledující veškerý objem přitékající i odtékající vody systém WMIS (Water Management Information System), ověřující oprávněnost poţadavků jednotlivých odběratelů na dodávky vody vzhledem k rozloze zavlaţované půdy a pěstovaných zemědělských plodinách Hlavní důvody pro vybudování kanálu doprava vody ze severní do jiţní části Algoru za účelem zásobování všech farmářů vodou nezbytnou pro zavlaţování jejich farem zásobování Ammánu vodou (pomocí čerpacích stanic v Deir Alla) vyuţití vlastního kanálu jako zásobníku vody o kapacitě 1,2 milionu m 3 v zimním období, kdy je dostatek vody, zásobování přehradních nádrţí Wadi Al Arab (pomocí čerpacích stanic) a Al Karama (samospádem) vodou Členění kanálu z provozně technického hlediska Severní část Má celkovou délku 65 km, spojuje oblasti Al Adasija a Sawaleh a jejími hlavními zdroji vody jsou řeka Jarmuk, kanál Al Muchajabe (koryto spojující Galilejské jezero v Izraeli s Kanálem krále Abdulláha v Jordánsku) a přehradní nádrţe Wadi Al Arab a Al Wahde. V této části je dvacet čtyři jezů a patnáct čerpacích stanic. Celkový objem uskladněné vody v této části je 800 000 m3. Jižní část Tato část má délku 45 km, spojuje oblast u města Sawaleh s oblastí Suwajime a jejím hlavním zdrojem vody je Přehradní nádrţ krále Talála. V této části je deset čerpacích stanic. Celkový objem uskladněné vody je zde 200 milionů m3. Hlavní negativa kanálu prochází velkým mnoţstvím měst a vesnic, coţ má mimořádně negativní vliv na kvalitu vody v něm, a to omezuje moţnosti jejího vyuţití absorbuje velké mnoţství různého odpadu, který poškozuje prvky řídícího systému, coţ vyţaduje vyšší četnost zásahů údrţby, a to má za následek růst provozních nákladů jelikoţ je kanál otevřený a prochází oblastmi s vysokými průměrnými teplotami, dochází k vysokým ztrátám vody odpařováním vzhledem k absentující ekologické kázni u zemědělců v oblasti Algor jsou do kanálu vhazovány pouţité plasty z v této oblasti hojně pouţívaných fólií a různých plastových zavlaţovacích systémů oblasti, jimiţ vede kanál, vykazují vysokou prašnost, která způsobuje zanášení čidel, coţ vyţaduje vyšší četnost zásahů údrţby, a to má za následek růst provozních nákladů

77

Hydraulické schéma Jordánského údolí

Obr. 33: Hydraulické schéma Jordánského údolí

78

4.1.2.2 Projekt kanálu spojujícího Rudé moře a Mrtvé moře V Jordánsku se pro tento kanál pouţívá název „Kanál dvou moří“ a jeho projekt vznikl proto, ţe neustále dochází k masívnímu úbytku vody v Mrtvém moři, neboť jeho hlavní přítok řeka Jordán je v celé délce svého toku na pomezí státu Izrael a Jordánska z izraelské i jordánské strany čím dál více vyuţívána jako zdroj vody, a tím úměrně klesá mnoţství její vody, přitékající do tohoto moře. Jiţ v roce 1850 uvaţovali Britové o dalším přívodu vody do Mrtvého moře a první teoretické projekty byly spojeny s kanálem, propojujícím Mrtvé a Středozemní moře, avšak vzhledem k nestabilní politické situaci v této oblasti byla realizace těchto projektů stále odkládána. Nejstarší studie počítaly s tím, ţe ze středomořského izraelského přístavního města Haify (nynější Tel Aviv) by se voda přiváděla do Algoru v oblasti Bjesan, která se nachází poblíţ Galilejského jezera, a dále by se vedla umělým kanálem souběţně s korytem řeky Jordánu aţ do Mrtvého moře. Základní myšlenkou tohoto projektu bylo vyuţití výškového rozdílu 400 m mezi těmito dvěma místy, coţ by umoţňovalo, aby voda kanálem protékala samospádem. Projekt propojení těchto dvou moří kanálem byl poprvé publikován v roce 1902 v knize sionistického autora Theodora Hertzla: „The Old New Land“ (Staronová země). Po získání samostatnosti a vybudování si určitého vlivu na mezinárodní politické scéně Jordánsko prosadilo své stanovisko, ţe realizace tohoto projektu je nevhodná z ekologického hlediska a poškodila by jeho zájmy a postupně dosáhlo toho, ţe mezinárodní organizace včetně Organizace spojených národů donutily stát Izrael ukončit přípravy realizace tohoto projektu. 26) V roce 1984 začala být zpracovávána zcela nová, tentokrát francouzská, studie projektu kanálu, propojujícího Rudé moře a Mrtvé moře, která získala podporu jak izraelské, tak i jordánské strany. Po podpisu Mírové smlouvy mezi Izraelem a Jordánském v roce 1994 a příslibu finanční a technické pomoci tomuto projektu ze strany Spojených států amerických, majících zájem na stabilizaci politické situace v regionu, došlo k ustavení skupiny tří států (Spojené státy americké, Jordánsko, Izrael) pro přípravu a realizaci tohoto projektu. 26) Hlavní úkoly kanálu

26

)

doplnit vodu v Mrtvém moři zajistit dodávky pitné a zavlaţovací vody do oblasti Wadi Araba a okolí s vyuţitím do projektu kanálu integrovaného projektu odsolovacího zařízení u Mrtvého moře zajistit ročně pro potřeby Jordánska (oblast Ammánu), Izraele (oblast Jeruzaléma) a Palestiny (oblast Khalilu) 850 milionů m3 vody výroba elektrické energie

79

Hydraulické schéma kanálu spojujícího Rudé moře s Mrtvým mořem

Obr. 34: Hydraulické schéma kanálu spojujícího Rudé moře s Mrtvým mořem 16 ) Technický popis Výchozí bod kanálu je projektován do blízkosti přístavního města Aqaba na pobřeţí Akabského zálivu, nejseverovýchodnější částí Rudého moře, zasahující do vnitrozemí Arabského poloostrova, s nadmořskou výškou 0 m, kde pomocí čerpací stanice o kapacitě 60 m3/s by potrubím o světlém průměru 4 m měla být voda vytlačována do výchozí výšky 126 m nad úroveň mořské hladiny a odtud by měla tunelem plynout samospádem aţ do blízkosti obce Faifa u Mrtvého moře, nacházející se 107 m nad úrovní mořské hladiny. Celková délka přepravní trasy od pobřeţí Rudého moře k pobřeţí Mrtvého moře by měla být 200 km. Projekt počítá s výstavbou odsolovací stanice v blízkosti Mrtvého moře o denní kapacitě 2,3 milionu m3 vody, coţ představuje necelých 840 milionů m3

80

odsolené vody ročně. Z této odsolovací stanice mají být vybudovány vodovody se dvěma identickými přečerpávacími stanicemi, přičemţ jedna by měla vodovodem o délce 200 km zásobovat přes město Karak vodou jordánské hlavní město Ammán a druhá o stejném výkonu by měla vodovodem o délce 125 km zásobovat vodou Izrael (oblast Jeruzaléma) a Palestinu (oblast Khalilu). Voda z kanálu by se měla dělit mezi zúčastněné státy takto (celkové roční odběry): 570 milionů m3 pro Jordánsko, 160 milionů m3 pro Palestinu a 120 milionů m3 pro stát Izrael. 27)

Obr. 35: Projekt kanálu spojujícího Rudé moře s Mrtvým mořem

81

67%

14% 19%

Jordánsko (570 milionů metrů krychlových vody ročně) Palestina (160 milionů metrů krychlových vody ročně) Izrael (120 milionů metrů krychlových vody ročně)

Obr. 36: Grafické znázornění plánovaných podílů jednotlivých států na odběrech vody z kanálu spojujícího Rudé moře s Mrtvým mořem Pozitiva a negativa projektu z hlediska - hydrologie: Deficit v zásobování vodou v Jordánsku byl v roce 2002 250 milionů m3, v roce 2010 je odhadován na 430 milionů m3 a v roce 2025 má dosáhnout hodnoty aţ 850 milionů m3. Na palestinském území je tento deficit pro rok 2010 odhadován na 650 milionů m3. Projekt kanálu by pro Jordánsko i sousední státy mohl znamenat výrazné sníţení těchto deficitů. 28) - ekologie:

Poznámka Vzhledem k absentujícímu zveřejnění ekologická studie jakéhokoliv charakteru ve vztahu k projektu kanálu, vycházejí následující údaje z informací, sdělených ústní formou odbornými pracovníky Správy Jordánského údolí (The Jordan Valley Authority).

82

slaná mořská voda by mohla prosáknout do podzemních vod náklady na odsolování mořské vody by mohly být neúměrně vysoké a mohly by nepříznivě ovlivnit celkovou ekonomickou bilanci projektu pouţití slané mořské vody v zemědělství by mohlo způsobit výrazné sníţení kvality zemědělské půdy voda z Rudého moře by mohla výrazně změnit kvalitu vody v Mrtvém moři z hlediska jejích léčebných účinků, coţ by se negativně projevilo především v turistickém průmyslu - zemědělství: Z celkové rozlohy území Jordánska by voda z projektovaného kanálu měla být pro potřeby zemědělství vyuţívána pouze na 2,4 %, nicméně toto území představuje 10 % veškeré aktivně obdělávané zemědělské půdy Jordánska. Projektovaný kanál by měl přispět i k rozvoji rybolovu. 25) - Mrtvého moře: Voda, přivedená kanálem do Mrtvého moře, by měla přispět k jeho záchraně a zachování, neboť projekt předpokládá, ţe by měla zastavit jeho současné nezadrţitelné vysychání a zároveň by se tím stal zcela obsoletním jeden z alternativních (izraelských) plánů na doplňování jeho vody, spočívající v jeho zásobování pouţitou chladící vodou z izraelského jaderného zařízení Dimona a vyvolávající oprávněné obavy z moţné kontaminace jeho vody radioaktivními látkami. 27) - výroby elektrická energie: Projekt by měl výraznou měrou přispět k navýšení výroby elektrické energie v Jordánsku a měl by také zásadním způsobem ovlivnit v současné době probíhající debatu o případné výstavbě první jordánské jaderné elektrárny. - sociologie: Projekt by měl přispět k rozšíření osídlené plochy Jordánska přibliţně o 8 000 km2, ke zkvalitnění demografického sloţení obyvatelstva a ke sníţení současné vysoké míry nezaměstnanosti v zemi. 39)

4.2 Prameny a studánky Prameny se nalézají ve všech vodních oblastech Jordánska. Nejvíce je jich soustředěno v oblastech Ammánu a Zarqy a Mrtvého moře. Celkový počet pramenů s celoroční či měsíční vydatností v celém Jordánsku je 599 těchto zdrojů. Z nich 319 má celoroční vydatnost, 58 má vydatnost střídavou a zbylých 222 pramenů má měsíční vydatnost. 4) S výjimkou vysychajících pramenů se měření vydatnosti pramenů uskutečňuje jedenkrát ročně. Většinu pramenů se jordánské úřady snaţí vyuţít jako zdroje pitné vody nebo jako zdroje vody pro zemědělské účely.

83

4.3 Mořská voda 4.3.1 Rudé moře jako vodní zdroj Celková plocha Rudého moře je přibliţně 450 000 km2. Jeho délka je 2 220 km, největší šířka přibliţně 350 km a maximální hlouba 3 039 m. Jedná se o vnitřní moře Indického oceánu, nacházející se mezi Arabským poloostrovem a kontinentální Afrikou. Vzniklo před dvaceti aţ třiceti miliony let následkem geologického rozestupu africké a arabské desky. Na severu jej Suezský průplav spojuje se Středozemním mořem a na jihu průliv Bab al Mandab s Adenským zálivem a Indickým oceánem. Voda v Rudém moři je značně teplá, místy dosahuje teploty aţ 35°C a její salinita se pohybuje v rozmezí od 41 do 43 mg/l. 13 ) Rudé moře představuje ohromný zásobník slané mořské vody, kterou je moţné odsolovat a vyuţívat jako zdroj pitné vody i vody k zavlaţování zemědělských ploch. Jordánsko má přístup k Rudému moři prostřednictvím Akabského zálivu. Z pobřeţí tohoto zálivu poblíţ přístavního města Aqaba má být vybudován severovýchodním směrem do vnitrozemí směřující umělý kanál o délce přibliţně 200 km, přivádějící slanou mořskou vodu z Rudého moře do Mrtvého moře.

4.3.2 Mrtvé moře Mrtvé moře vzniklo přibliţně před čtrnácti tisíci lety následkem posunu africké desky. Má charakter vnitrozemského jezera a nachází se na hranici mezi Jordánskem a státem Izrael. Dělí se na severní a jiţní část. Jiţní část o ploše přibliţně 244 km2 je v současné době úplně vyschlá a vyuţívá se k masívní těţbě fosfátů. Severní část disponuje v současné době vodní hladinou o ploše přibliţně 756 km2. V roce 2005 byla celková délka Mrtvého moře 78 km, průměrná šířka 14 km a největší hloubka 380 m. Voda Mrtvého moře vykazuje výrazně nadprůměrnou salinitu, dosahující hodnoty aţ 326 mg/l, přičemţ salinita vody ve světových mořích se standardně pohybuje v rozmezí přibliţně od 10 mg/l do 35 mg/l. Tato mimořádně vysoká salinita vody způsobuje, ţe v Mrtvém moři s výjimkou několika druhů bakterií není přítomna ţádná flora ani fauna. Jeho voda má léčivé účinky na lidský organizmus a je důleţitým zdrojem minerálních látek. 31) Hladina vody Mrtvého moře se v současné době nachází přibliţně 420 m pod úrovní hladiny světových moří. V posledních desetiletích dochází k poklesu výšky jeho vodní hladiny v průměru o 74 cm ročně. Nejvíce škod Mrtvému moři způsobily koncem sedmdesátých let minulého století izraelské zavlaţovací projekty, vyuţívající vodu z řeky Jordánu, masivně zadrţovanou v Galilejském jezeře, které způsobily sníţení objemu vody, přitékající do Mrtvého moře, aţ o 90 %. Stát Izrael rovněţ odčerpává vodu z více neţ jednoho sta artézských studní, nacházejících se v oblasti, která v minulosti zásobovala Mrtvé moře vodou z podzemních zdrojů.

84

Hlavní příčinou dramatického sniţování hladiny vody v Mrtvém moři je deficit objemu především řekou Jordánem do Mrtvého moře přiváděné vody, vyjádřený například rozdílem mezi v roce 1955 přitékajícím objemem vody ve výši 1 750 milionů m3 za rok a stejnou hodnotou ze současnosti, představující přibliţně pouhých 400 milionů m3 vody za rok. Další zásadní příčinou tohoto stavu je systémem zavlaţovacího Kanálu krále Abdulláha odebraných asi 600 milionů m3 vody ročně z různých vodních zdrojů (přehradní nádrţe, menší vedlejší toky apod.), které v minulosti zásobovaly Mrtvé moře vodou v objemu, dosahujícím hodnoty přibliţně 1 200 milionů m3 ročně. Nepominutelnými negativními faktory jsou také markantní úbytek atmosférických sráţek a vegetace v oblasti Mrtvého moře a v důsledku přetrvávajících vysokých teplot také ztráty vody odpařováním, dosahující v současné době hodnoty 106 % celkových spadlých sráţek, coţ představuje úbytek objemu 1 600 milionů m3 vody z Mrtvého moře ročně. 31) Skutečný (předpokládaný) úbytek výšky a plochy vodní hladiny Mrtvého moře v období od roku 1950 do roku 2050 Tab. 30: Skutečný (předpokládaný) úbytek výšky a plochy vodní hladiny Mrtvého moře v období od roku 1950 do roku 2050 24)

rok 1950 1975 2000 2005 2020 2050

nadmořská výška vodní hladiny Mrtvého moře vm - 395 - 397 - 414 - 417 - 427 - 477

celková plocha vodní hladiny Mrtvého moře v km2 1 043 926 642 622 602 582

4.4 Čističky odpadních vod Kdyţ si jordánská vláda uvědomila, ţe neustále narůstající nedostatek vody k zavlaţování zemědělské půdy musí velmi rychle řešit, jelikoţ zemědělství je jedním z nejdůleţitějších pilířů jordánské ekonomiky, zásadním způsobem ovlivňujícím sociální situaci většiny obyvatel země, především s ohledem na míru nezaměstnanosti, a ţe přitom musí brát ohled na ţivotní prostředí i zdraví obyvatel, rozhodla se přikročit k vyuţívání v zemi netradičních vodních zdrojů, především recyklace odpadních vod jejich čištěním v čističkách odpadních vod a opětným pouţíváním k zavlaţování zemědělských ploch. Jordánské Ministerstvo vody a zavlaţování proto urychleně začalo s výstavbou čističek odpadních vod a na ně navazujících distribučních zavlaţovacích systémů. První čistička odpadních vod byla v zemi uvedena do provozu v roce 1970 a do současnosti bylo uvedeno do provozu celkem dvacet dva čistících stanic s celkovou roční maximální kapacitou 107,3 milionů m 3 upravené vody. Současně bylo také zahájeno budování soustavy kanalizačních řádů. V roce 2005 bylo na soustavu kanalizačních řádů napojeno 60 % obyvatel země a

85

v současné době jordánská vláda vyvíjí mimořádné úsilí k dosaţení napojení 70 % populace země na kanalizační řád. Negativa provázející výstavbu čističek odpadních vod a kanalizačních řádů v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století katastrofálně nedostatečná projektovaná kapacita čističek odpadních vod, nezohledňující skutečné potřeby především vzhledem k nárůstu populace absence kázně u obyvatel, mající za následek vhazování odpadků a velkého mnoţství různých chemikálií do kanalizačního řádu, coţ výrazně narušuje optimální funkci čističek odpadních vod absence pochopení elementární funkce celého systému recyklace vody obyvateli, mající za následek dlouhodobý bojkot plodin, vypěstovaných na zemědělských plochách, zavlaţovaných v čističkách odpadních vod upravenou vodou, v důsledku obav z jejich údajné závadnosti nerealizovatelnost připojení všech domácností v zemi na kanalizační řád z důvodu místních technických překáţek i majetkových poměrů konkrétních vlastníků nemovitostí

4.4.1 Stacionární čističky odpadních vod Abu Nasir Čistička Abu Nasir byla uvedena do provozu v roce 1986 s maximální projektovanou kapacitou 4 000 m3 za den. K úpravě vody vyuţívá principu volné biologické vazby (Roaming Biological Contractor). Její výkon byl v roce 2005 2 240 m3 za den. Upravená voda slouţí obyvatelům Abu Nasiru a okolí, v oblasti Birien je pouţívána k zavlaţování lesních porostů. Aqaba Tato čistička byla uvedena do provozu v roce 1987. Její maximální projektovaná kapacita je 9 000 m3 za den a pracuje na principu stabilizačních odkalovacích nádrţí (Waste Stabilization Ponds). Poskytuje sluţby obyvatelům oblasti Akaba. Vzhledem k nárůstu populace a cestovního ruchu v oblasti dosáhl v srpnu 2005 poţadavek na její kapacitu hodnoty 12 000 m 3 za den. V současné době je čištění vody v této oblasti zajišťováno prostřednictvím mechanické čističky odpadních vod, vybudované a provozované společností Potash Company, dodávající více neţ 2,5 milionu m 3 pitné vody a vody pro průmyslové účely ročně. Baqa Byla uvedena do provozu v roce 1988 s maximální projektovanou kapacitou 6 000 m3 za den a v roce 2000 byla její maximální kapacita zvýšena na hodnotu 14 900 m3 za den. Tato přestavba byla částečně financovaná půjčkou francouzské vlády. K úpravě vody pouţívá systému biologických filtrů

86

(Biological Filter). V roce 2005 byl její výkon 10 615 m3 za den. Upravená voda slouţí obyvatelům povodí Baqa - Ain Al Basha a přilehlých oblastí a dále k zásobování Přehradní nádrţe krále Talála. Fuheis a Mahes Tato čistící stanice byla uvedena do provozu v roce 1997 s maximální projektovanou kapacitou 2 400 m3 za den. K úpravě vody pouţívá principu aktivovaného kalu (Activated Sludge). V roce 2005 dosáhla výkonu 1 606 m3 za den. Pouţívá se k úpravě vody ve Wadi Shueib, která se mísí s vodou z čističky odpadních vod Salt a je pouţívána k zavlaţování zemědělských ploch v oblasti Jordánského údolí. Irbid Do provozu byla uvedena v roce 1987 s maximální projektovanou kapacitou 11 900 m3 za den. K úpravě vody vyuţívá principu aktivovaného kalu (Activated Sludge) a systému biologických filtrů (Biological Filter). Její výkon byl v roce 2005 6 696 m3 za den. Výstavba této čističky byla financována z půjčky americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Upravená voda slouţí obyvatelům kraje Irbid a k zavlaţování zemědělských ploch v severní části Jordánského údolí. Jerash Rokem uvedení do provozu této čistící stanice je rok 1983. Její maximální projektovaná kapacita byla 800 m3 za den a tato kapacita byla v roce 1988 za částečného financování půjčkou francouzské vlády zvýšena na hodnotu 3 500 m3 za den. Vyuţívá principu aktivovaného kalu (Activated Sludge). V roce 2005 byl její výkon 3 593 m3 za den. Upravená voda je pouţívána především k zavlaţování zemědělských ploch v údolí Jerash. Karak Čistička Karak byla uvedena do provozu v roce 1988. Její maximální projektovaná kapacita je 786 m3 za den a její výstavba byla financována z úvěru americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Slouţí obyvatelům oblasti Karak a k úpravě vody vyuţívá principu maturačních nádrţí (Maturation Ponds). Upravená voda se pouţívá k zavlaţování v zemědělství. V roce 2005 dosáhl poţadovek na její kapacitu hodnoty 1 680 m3 za den. Jordánské Ministerstvo vody a zavlaţování v současné době zadalo projekt na zvětšení kapacity této čističky a tento projekt by měl být v nejbliţší době za pomoci německou vládou poskytnutého úvěru realizován. Khirbet Samra Čistička Khirbet Samra byla uvedena do provozu v roce 1985 a pracovala na principu stabilizačních odkalovacích nádrţí (Waste Stabilization Ponds). Její projektovaná maximální kapacita byla 68 000 m3 za den a měla slouţit

87

oblastem Ammánu, Zarqy a Arsaife, avšak s rapidním nárůstem populace v těchto oblastech se její kapacita stala nedostačující, neboť reálná poţadovaná kapacita dosáhla hodnoty 222 000 m3 za den, na coţ muselo zareagovat jordánské Ministerstvo vody a zavlaţování a zadat projekt na vybudování nové čistící stanice s celkovou maximální projektovanou kapacitou 268 000 m3 za den. Výstavba této nové čistící stanice byla z 50 % financována granty ze Spojených států amerických a z 50 % jordánským Ministerstvem vody a zavlaţování. Do provozu byla uvedena začátkem roku 2007. Kufranja Tato čistička byla uvedena do provozu v roce 1990 s maximální projektovanou kapacitou 1 900 m3 za den. K úpravě vody pouţívá systému biologických filtrů (Biological Filter). V roce 2005 dosáhl poţadavek na její kapacitu 2 794 m3 za den. Zvětšení kapacity této čistící stanice probíhá v současné době a je částečně financováno úvěrem od německé vlády. Ma’an Tato čistička byla uvedena do provozu v roce 1989 s maximální projektovanou kapacitou 1 590 m3 za den a její výstavba byla financována z půjčky Evropské investiční banky (EIB). S postupným nárůstem průtoku vody dosáhl poţadavek na její kapacitu hodnoty 2 221 m3 za den. Vyuţívá principu stabilizačních odkalovacích nádrţí (Waste Stabilization Ponds). Jordánské Ministerstvo vody a zavlaţování nechalo zpracovat projekt na zvětšení kapacity této čistící stanice tak, aby byla schopna upravit aţ 268 000 m 3 vody denně. Tento projekt je z 50% financován granty ze Spojených států amerických a z 50 % jordánským Ministerstvem vody a zavlaţování. Madaba Do provozu byla uvedena v roce 1988 a její výstavba byla financována půjčkou od Evropské investiční banky. V roce 2003 bylo realizováno zvětšení kapacity této čističky na hodnotu 7 600 m3 za den a projekt i realizace této úpravy byly financovány úvěrem, poskytnutým jihokorejskými bankami. K úpravě vody vyuţívá principu maturačních nádrţí (Maturation Ponds). Její výkon dosáhl v roce 2005 hodnoty 4 660 m3 za den. Upravená voda je pouţívána k zavlaţování v zemědělství. Mafraq Tato čistička byla uvedena do provozu v roce 1988 s maximální projektovanou kapacitou 1 800 m3 za den. Poţadavek na její kapacitu dosáhl v roce 2005 hodnoty 1 958 m3 za den, a proto v roce 2007 došlo za finanční pomoci americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) k rozšíření její kapacity. Upravenou vodu z této čističky vyuţívají především obyvatelé města Mafraq.

88

Ramtha Čistící stanice Ramtha byla uvedena do provozu v roce 1988 s maximální projektovanou kapacitou 1 920 m3 za den. Upravená voda slouţí obyvatelům města Ramtha. Vzhledem k nárůstu populace a rozšíření poskytování hygienických sluţeb přesáhl poţadavek na její kapacitu hodnotu v 3 000 m3 za den a v důsledku toho jordánské Ministerstvo vody a zavlaţování přistoupilo k rozšíření kapacity tohoto zařízení na hodnotu 7 600 m3 za den. Toto rozšíření bylo financováno úvěrem, poskytnutým francouzskou vládou. Upravená voda je pouţívána k zavlaţování zemědělské půdy. Salt Čistička Salt byla uvedena do provozu v roce 1981 s maximální projektovanou kapacitou 3 000 m3 za den. V roce 1997 byla její maximální kapacita zvýšena aţ na 7 600 m3 za den. K úpravě vody pouţívá principu aktivovaného kalu (Activated Sludge). Její výkon dosáhl v roce 2005 hodnoty 4 570 m3 za den. Upravená voda je pouţívána k zavlaţování zemědělské půdy převáţně v oblasti údolí Jerash. Tafilah Rokem uvedení do provozu této čistící stanice je rok 1988. Její maximální projektovaná kapacita je 1 600 m3 za den a její výstavba byla financována z úvěru americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). K úpravě vody vyuţívá principu maturačních nádrţí (Maturation Ponds). Její výkon v roce 2005 byl 1 116 m3 za den, upravená voda je kromě jiného pouţívána k zavlaţování lesních porostů v oblasti údolí Faifa. The Valley Station Do provozu byla uvedena v roce 1997. Její výstavba byla částečně financována úvěrem jihokorejské vlády a její maximální projektovaná kapacita je 4 000 m3 za den. K úpravě vody vyuţívá principu stabilizačních odkalovacích nádrţí (Waste Stabilization Ponds). V roce 2005 dosáhl její výkon hodnoty 2 762 m3 za den. Upravená voda slouţí obyvatelům Wadi Seer a okolních oblastí. Wadi Čistička Wadi byla uvedena do provozu v roce 1999 s maximální projektovanou kapacitou 21 800 m3 za den. K úpravě vody vyuţívá principu aktivovaného kalu (Activated Sludge). V roce 2005 pracovala s výkonem 7 085 m3 za den. Její výstavba byla financována úvěrem, poskytnutým německou vládou. Upravená voda slouţí nejen obyvatelům kraje Irbid a okolních oblastí, ale je odváděna do sběrného řádu a spolu s upravenou vodou z čističky odpadních vod Orbis je pouţívána k zavlaţování zemědělských ploch v severní části Jordánského údolí.

89

Wadi Hassan Čistící stanice Wadi Hassan byla uvedena do provozu v roce 2001 s maximální projektovanou kapacitou 1 600 m3 za den a její výstavba byla financována půjčkou německé vlády. K úpravě vody vyuţívá principu aktivovaného kalu (Activated Sludge). Upravená voda slouţí obyvatelům kraje Irbid především k zavlaţování zemědělských ploch. Wadi Musa Uvedena do provozu byla v roce 2001, její maximální projektovaná kapacita je 3 400 m3 za den a její výstavba byla financován grantem americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Pokrývá potřeby obyvatel oblasti Petra. K čištění vody vyuţívá principu aktivovaného kalu (Activated Sludge). V roce 2005 dosáhla výkonu 1 400 m3 za den. Je také vyuţívána k úpravě zavlaţovací vody, slouţící ke kultivaci pouštní oblasti v jejím okolí.

4.4.2 Mobilní čističky odpadních vod 9) Alakidr Čistička Alakidr byla uvedena do provozu v roce 2004 s maximální projektovanou kapacitou 4 000 m3 za den. V roce 2005 dosahoval její výkon 3 000 m3 za den. Upravená voda z této čističky je pouţívána k zavlaţování zemědělských ploch. Lajjun Tato čistička byla uvedena do provozu v roce 2004 s maximální projektovanou kapacitou 1 000 m3 za den. Její výkon dosáhl v roce 2005 hodnoty 650 m 3 za den. Upravená voda je pouţívána k zavlaţování zemědělských ploch. Tel Almntah / Deir Alla Čistička Tel Almntah / Deir Alla byla uvedena do provozu v roce 2004 s maximální projektovanou kapacitou 400 m3 za den. Její výstavba byla financována grantem kanadské vlády. K úpravě vody vyuţívá kombinace principů aktivovaného kalu (Activated Sludge), volné biologické vazby (Roaming Biological Contractor) a biologických filtrů (Biological Filter). V roce 2005 dosáhl její výkon hodnoty 300 m3 za den. Upravená voda je pouţívána k zavlaţování zemědělských ploch.

90

5 Vliv krajiny na vodní bilanci a vodní deficit 5.1 Topografie Z topografického hlediska se území Jordánska směrem od východu k západu skládá ze tří základních oblastí: -

Jordánské údolí Jordánská vrchovina poušť

Lokalizace Jordánsko je pevninským státem, nacházejícím se v jihozápadní části asijského kontinentu severozápadně od Arabského poloostrova a východně od pobřeţí Středozemního moře v oblasti takzvaného Středního východu (Middle East) mezi dvacátým devátým a třicátým druhým stupněm severní zeměpisné šířky a třicátým pátým a třicátým devátým stupněm východní zeměpisné délky. Sousedí na severu se Syrskou arabskou republikou, na severovýchodě s Iráckou republikou, na východě a na jihu se Saúdskoarabským královstvím a na západě se státem Izrael a se samostatným správním územím západního břehu řeky Jordánu (West Bank). Zaujímá strategickou polohu na pobřeţí Akabského zálivu, zajišťující mu přístup k Rudému moři a Indickému oceánu, a jako stát, sdílející ze všech arabských států nejdelší společnou hranici se státem Izrael (238 km) a se samostatným správním územím západního břehu řeky Jordánu (West Bank) (97 km). 14) Rozloha Celková rozloha území Jordánska je 92 300 km², z čehoţ 91 970 km² (99,5 % rozlohy země) je tvořeno pevninou a 330 km² (0,5 % rozlohy země) vodními plochami. Celková rozloha území Jordánska představuje přibliţně 1,75 násobek rozlohy území České republiky (52 317 km²). Z pevninské části území tvoří 72 660 km² (81,4 % rozlohy země) pouštní oblasti s ročními sráţkovými průměry nepřesahujícími hodnotu 200 mm. Zbývající území o rozloze 19 640 km2 (18,6 % rozlohy země) vykazují vyšší roční sráţkové průměry; například v oblasti Jordánské vrchoviny je to aţ 600 mm.

5.1.1 Jordánské údolí Poznámka Není-li uvedeno jinak, byla data, uvedená v této podkapitole, získána z vnitřních materiálů Správy Jordánského údolí (The Jordan Valley Authority). Jordánské údolí představuje území o celkové rozloze 2 200 km2 (2,25 % rozlohy země) s ročním sráţkovým průměrem menším neţ 200 mm. 4)

91

Zemědělství je v této oblasti závislé především na zdrojích podzemních vod a sklizeň zde probíhá aţ třikrát ročně. V zemědělství jsou hojně pouţívány fóliovníky, skleníky a pěstování plodin pod fóliemi na polích se současným vyuţitím zavlaţovacích systémů. V této oblasti je větší koncentrace soli v půdě, coţ je způsobeno slanou vodou z řeky Jordánu, nekontrolovaným pouţíváním hnojiv v zemědělství a nadměrným čerpáním vody z podzemních zdrojů. Severní část Jordánského údolí, známá jako Algor, je z hlediska mnoţství vegetace nejbohatší oblastí Jordánska. Protéká jí řeka Jordán, jejíţ tok směřuje od hranice se Sýrií na severu země k jihu a ústí do vnitrozemského slaného Mrtvého moře. Tato oblast vykazuje nadmořskou výšku od přibliţně 220 m nad hladinou moře na severu do 420 m pod hladinou moře v oblasti Mrtvého moře na jihu, coţ představuje nejen nejníţe poloţenou vodní a pevninskou plochu v Jordánsku, ale i na světě.

Obr. 37: Schematický řez Jordánským údolím Celková plocha vodních hladin v Jordánském údolí je odhadována na 35 000 ha, z nichţ 85 % představují vodní plochy na sever od Mrtvého moře, včetně plochy jeho vlastní vodní hladiny, zbývajících 15 % se nachází jiţně od něj. Celková mocnost vodních zdrojů této oblasti je přibliţně 735 milionů m 3 za rok, přičemţ 688 milionů m3 za rok tvoří povrchové vodní zdroje a 47 milionů m 3 za rok podzemní vodní zdroje. Voda z těchto vodních zdrojů je pouţívána jako voda pitná, voda k zavlaţování v zemědělství a pro potřeby průmyslu. Část objemu této vody je odváděna do sousedních oblastí. 10) Hlavní zdroje povrchových vod Jordánského údolí -

povodí řeky Jarmuku přítoky řeky Jordánu povodí řeky Zarqa oblasti Mrtvého moře, Mujib a Hasa

92

Hlavní zdroje podzemních vod Jordánského údolí -

oblast Wadi Al Ordon oblast Wadi Ben Hammad

Celoroční průměrná teplota je v Jordánském údolí o 7°C vyšší neţ je celostátní průměr, coţ spolu se zdejší úrodnou půdou představuje celoročně mimořádně vhodné podmínky pro pěstování zemědělských plodin. V Jordánském údolí také ţije velké mnoţství různých druhů divoké zvěře.

5.1.2 Jordánská vrchovina Jordánská vrchovina se rozkládá na území o celkové rozloze 17 820 km2 (19,94 % rozlohy země) a dělí se na tři základní oblasti: - Severovýchodní Jordánská vrchovina, rozkládající se na území 2 920 km2 (16,4 % rozlohy země) - Centrální Jordánská vrchovina, rozkládající se na území 3 720 km2 (20,9 % rozlohy země) - Jihovýchodní Jordánská vrchovina, rozkládající se na území 11 180 km2 (62,7 % rozlohy země) 9) Severovýchodní Jordánská vrchovina vykazuje typické středomořské klimatické podmínky. Oblast mezi Irbidem a Mafraqem a mezi Madabou a Karakem byla v minulosti mimořádně bohatá na vegetaci, nicméně v důsledku zhoršujících se klimatických podmínek a eroze půdy tato vegetace postupně vymizela a z oblasti se stala polopoušť. Na vrchovině převaţují lesní porosty, jejichţ celková výměra v zemi představuje v současné době pouhé necelé 1 % (přibliţně 70 000 ha) celkové rozlohy zdemě, přičemţ tento podíl se v důsledku získávání nové zemědělské půdy a rozšiřování těţby kamene neustále zmenšuje. Celková výměra lesních porostů na vrchovině je v současné době 41 700 ha, z nichţ 37 000 ha vlastní stát a 4 700 ha je v soukromém vlastnictví. Tab. 31: Druhová skladba lesních porostů na vrchovině dle jednotlivých dřevin 12 ) dřevina

celková výměra v ha

buk a dub

26 600

pinie

8 000

smíšené listnaté borovice a pinie olivovník

4 000 3 000 100

hlavní oblasti výskytu Severovýchodní a Jihovýchodní Jordánská vrchovina Severovýchodní a Jihovýchodní Jordánská vrchovina Severovýchodní Jordánská vrchovina Severovýchodní Jordánská vrchovina oblasti Borma a Jerash

Z celkové výměry 41 700 ha lesních porostů v této oblasti představuje umělá výsadba, realizovaná převáţně v nadmořských výškách od 500 m do 1 200 m

93

na svazích se sklonem od 15 % do 50 %, celkem 20 000 ha. Prakticky veškeré lesní porosty slouţí i chovnému dobytku, neboť jejich nedílnou součástí je přibliţně 40 000 ha pastvin, které jsou sice svými vlastními rozlohami velmi malé, nicméně vzhledem k bohatosti svých vegetací a vyšším úhrnům sráţek pro chov dobytka ţivotně důleţité. Roční sráţkové průměry se na vrchovinách pohybují v rozmezí od 400 mm do 600 mm a celá oblast má problémy se suchem a erozí půdy. Z ovocných dřevin jsou zde v menší míře vysázeny olivovníky a jabloně. 17) Oblast vykazuje v rámci Jordánska největší koncentraci obyvatel, neboť se zde nachází více neţ osmdesát procent veškeré urbanistické zástavby země, rozkládající se ve svém součtu na ploše přesahující 100 000 ha. Většina nezastavěné či nezalesněné půdy je vyuţívána k pěstování zemědělských plodin. Hlavním zdrojem vody v této oblasti jsou podzemní vodní zdroje, jejichţ celková mocnost je odhadována na 60 milionů m3 za rok. Největší zásoby podzemních vod se nacházejí na vrchovinách v oblastech Ammánu a Zarqy, Jarmuku a na vrchovině Zarqa Mayn, táhnoucí se ze severního (Omkais) do jiţního (Ras Nakad) Jordánska. Nadmořská výška této vrchoviny se pohybuje v rozmezí od 600 m do 1 500 m.

5.1.3 Poušť 1) Celková plocha pouštních oblastí je 69 080 km2 (77,37 % rozlohy země). Roční sráţkové průměry zde dosahují hodnot od 50 mm do 200 mm. Půda těchto oblastí je mimořádně chudá na vegetaci a je vyuţívána převáţně jen jako pastviny chovného dobytka. Jedním ze současných nejváţnějších problémů Jordánska je vedle nedostatku vody nárůst pouštních oblastí v důsledku eroze půdy. Státní strategie boje proti rozšiřování pouští z roku 2006 definuje čtyři tímto fenoménem nejvíce ohroţené oblasti: pouštní území s vnitrozemským horkým suchým pouštním klimatem, zahrnující oblasti Jafer, Ma‟an, Ruweished, jiţní část Jordánského údolí, Wadi Araba, Aqaba a Disi, kde prakticky absentuje jakákoliv vegetace, půda vykazuje mimořádně vysokou salinitu a celkový roční úhrn sráţek nedosahuje ani hodnoty 100 mm. Pouze v zimním období, kdy toto malé úhrnné mnoţství sráţek spadne a vytvoří se sezónní potůčky, se sporadicky objeví vegetace v okolí ústí těchto potůčků a říček. Hlavním důvodem nárůstu pouštních ploch na tomto území je neustále se prohlubující charakter jiţ beztak typického pouštního klimatu a následná eroze půdy přechodné území mezi pouští a vrchovinou, zahrnující oblasti Mafraq, Wadi Dlíl a Zarqa, které je ohroţeno rozšiřováním pouštních ploch především vzhledem k praktikovanému nesystémovému zemědělskému hospodářství na tomto území, projevujícímu se například nadměrným spásáním vegetace chovným dobytkem, coţ má za následek úbytek pastvin, nebo pouţíváním slané vody k zavlaţování, coţ likviduje zbytky vegetace a následně způsobuje erozi půdy. Zvyšování salinity půdy způsobuje sniţování její úrodnosti při pěstování zemědělských plodin v důsledku úbytku minerálních látek v ní

94

obsaţených. Dlouhodobé výzkumy ukázaly, ţe půda chráněných přírodních rezervací v této oblasti má schopnost dokonalé regenerace bez zásahu člověka a ţe se dokáţe přizpůsobit aktuálním přírodním podmínkám oblast polopouště s vnitrozemským klimatem a s ročním úhrnem sráţek, dosahujícím hodnot od 300 mm do 600 mm. V této oblasti se vzhledem k největší koncentraci urbanistické zástavby v zemi nacházejí i největší jordánské městské aglomerace jako je Ammán, Irbid, Ramtha nebo Paqa, přičemţ celková plocha zastavěných území se neustále rapidně zvětšuje na úkor zemědělské půdy. Masivní úbytek minerálních látek v zemědělsky vyuţívané půdě, zmenšování výměr lesních porostů a pastvin a následná eroze půdy jsou hlavními příčinami nárůstu pouštních ploch v této oblasti severní část Jordánského údolí (Algor), táhnoucí se od Mrtvého moře severním směrem aţ ke Galilejskému jezeru, představující jednoznačně nejdůleţitější zemědělskou oblast země, která z hlediska klimatických podmínek disponuje mimořádně horkým podnebím v létě a mírným během zimy. V této oblasti se nacházejí velké zásoby vody, jejichţ celkový objem je odhadován na 693,46 milionů m3, z toho 688 milionů m3 je tvořeno povrchovými vodami a 5,46 milionů m3 vodami podzemními. Většina vody v této oblasti je vyuţívána k zavlaţování v zemědělství, a to navzdory skutečnosti, ţe Jordánské údolí je všeobecně povaţováno za oblast chudou na vegetaci. Z tohoto důvodu se také stát v posledních letech intenzivně snaţí o zalesnění oblasti mezi Jordánským údolím a vrchovinami výsadbou aţ 1 000 ha nových lesních porostů ročně. Jedná se v převáţné většině o akácie, jejichţ výsadba je výhodná zejména z hlediska chovu dobytka Váţnými problémy, negativně ovlivňujícími ţivotní prostředí této oblasti, jsou nekvalitní voda, dodávaná čističkami odpadních vod, odpadní voda bez jakékoliv úpravy jako taková a nijak nekontrolované nadměrné pouţívání pesticidů a hnojiv v zemědělství, mající za následek neţádoucí zvyšování salinity půdy. V Jordánském údolí dochází k soustavnému neúměrnému nárůstu obyvatel a tím i ke zvyšování spotřeby vody, coţ samozřejmě také rozhodujícím způsobem přispívá k úbytku vegetace, následné erozi půdy a nárůstu pouštních ploch.

5.2 Přírodní složky a přírodní rezervace

)

21

5.2.1 Přírodní složky Navzdory relativně malé rozloze svého území disponuje Jordánsko třemi zcela odlišnými klimatickými pásmy a různorodým geografickým profilem zemského povrchu. Flora Na území Jordánska roste v současné době přibliţně 2 300 botanických druhů rostlin a vegetaci země lze dle její druhové skladby rozdělit do následujících třinácti skupin:

95

-

lesní porosty borovice tropické lesní porosty dubu neopadavého lesní porosty dubu opadavého lesní porosty jalovce vegetace středomořská vegetace stepní vegetace oblasti Hammada vegetace oblastí se zvýšenou salinitou půdy vegetace tropická vegetace pouštní vegetace akátu bílého a skalnatých súdánských porostů vegetace vodní vegetace pobřeţních baţin

5.2.2 Přírodní rezervace Jordánsko se povaţuje za stát s vyspělejší formou ochrany přírody. Královská společnost pro ochranu přírody ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a některými jordánskými vysokými školami spravuje v současné době celkem třicet jedna v zemi zřízených přírodních rezervací. Nejdůleţitějším typem přírodních rezervací jsou rezervace určené k výzkumu pastvin. První taková byla zaloţena jiţ v polovině čtyřicátých let minulého století, aby umoţnila studium jednotlivých růstových stadií rostlin a způsobů ochrany rostlin před jejich spásáním, coţ má esenciální význam vzhledem k úbytku vegetace v zemi. Přírodních rezervací tohoto typu je v současné době v zemi celkem dvacet tři; nejstarší je Alganaseri, zaloţená v roce 1946, nejmladší Alemdaura byla zaloţena v roce 1992. Rozlohou je největší pouštní přírodní rezervace Azraq, rozkládající se na území přesahujícím 300 km 2. Dalším typem přírodních rezervací jsou rezervace určené k ochraně divoké zvěře a ptactva. Královská společnost pro ochranu přírody má v plánu zřízení celkem dvanácti takových přírodních rezervací. V současné době jich je v zemi celkem osm a úhrn území, na nichţ se rozkládají, představuje 1,5 % celkové rozlohy země: přírodní rezervace Shawmary byla zaloţena v roce 1975 a 60 % jejího území je tvořeno různými potoky a údolími, zbývajících 40 % představuje kamenitá oblast. Nachází se v nadmořské výšce 510 m aţ 680 m a jejím specifickým rysem je chov antilopy arabské, zaloţený na jejím území čtyřmi páry tohoto druhu v roce 1979 a dosahující v současné době počtu více neţ dvou set kusů. Chov tohoto ţivočišného druhu je na rozdíl od pokusů o chov srnce pouštního v této rezervaci mimořádně úspěšný vodní přírodní rezervace Azraq se nachází v pouštních oázách a má celkovou rozlohu 12 km2, tvořenou převáţně vodními plochami přírodní rezervace v oblasti Ajloun představují soubor několika menších přírodních rezervací o celkové rozloze 200 ha, zřízených za účelem ochrany především lesních porostů a divoké zvěře. Tyto přírodní rezervace se

96

nacházejí v zalesněné horské oblasti v nadmořské výšce 1 000 m, přičemţ lesnaté porosty pokrývají 70 % aţ 80 % jejich území přirodní rezervace na řece Jarmuku se táhne v dělce asi 30 km souběţně s jiţní části toku této řeky a na jejím území lze nalézt sto dvacet botanických druhů rostlin, dvanáct druhů lesní zvěře, tři druhy obojţivelníků, dva druhy ryb a tři sta druhů ptactva přírodní rezervace Dahana je útočištěm pro horské kozy, vlky, lišky, hyeny, dikobrazy a zajíce; z rostlinných druhů se zde nachází především dubové a smrkové lesnaté porosty přírodní rezervace Zubija o celková rozloze 120 ha byla zřízena v roce 1978. Po svém obvodě je celá oplocena a její území je pokryto bukovými a dubovými lesnatými porosty. Specifickým rysem této přírodní rezervace je chov jelenů perských, kteří v současné době ve volné přírodě ţijí pouze na území Íránu, a jelenů černých, volně ţijících jiţ jen na území Turecka přírodní rezervace Wadi Al Mujib byla zřízena, aby byl umoţněn chov kozy horské, zaloţený na jejím území v roce 1989 dvaceti dvěma z kalifornského San Diega přivezenými kusy tohoto druhu a dosahující v současné době počtu více neţ tří set padesáti kusů s pravidelným ročním nárůstem populace o 45 % přírodní rezervace Wadi Rum se rozkládá na převáţně pouštním a skalnatém území o celkové rozloze 570 km2, na němţ ţijí především hyeny, zajíci, jeţci, dikobrazi a několik druhů ptáků

5.3 Přírodní oblasti ve vztahu k atmosférickým srážkám V závislosti na ročních sráţkových průměrech lze území Jordánska typologicky rozdělit do pěti základních přírodních oblastí: oblast pouští o celkové rozloze 75 130 km2 (81,4 % celkové rozlohy země) s ročními sráţkovými průměry nepřesahujícími hodnotu 200 mm oblast polopouští s nižšími srážkovými průměry o celkové rozloze 9 500 km2 (10,3 % celkové rozlohy země) s ročními sráţkovými průměry od 200 mm do 350 mm oblast polopouští s vyššími srážkovými průměry o celkové rozloze 1 380 km2 (1,5 % celkové rozlohy země) s ročními sráţkovými průměry od 350 mm do 500 mm oblast středomořského charakteru o celkové rozloze 1 100 km2 (1,2 % celkové rozlohy země) s ročními sráţkovými průměry přesahujícími hodnotu 500 mm

97

severní část Jordánského údolí (Algor) o celkové rozloze 5 150 km2 (5,6 % celkové rozlohy země) s ročními sráţkovými průměry od 100 mm do 350 mm

98

6 Zemědělství ve vztahu k vodě Poznámka Není-li uvedeno jinak, byla data, uvedená v této kapitole, získána z vnitřních materiálů Správy Jordánského údolí (The Jordan Valley Authority). Jordánsko je zemí se značně limitovaným zemědělstvím, neboť celková výměra teoreticky zemědělsky vyuţitelné půdy nepřesahuje 10 % celkové rozlohy země (9 230 km2) a z této výměry je v současné době pro zemědělské účely reálně vyuţíváno 7,8 % celkové rozlohy země (7 200 km2). Dle údajů Jordánského statistického úřadu (The Department of Statistics of the Hashemite Kingdom of Jordan) z roku 2005 činila z celkového objemu obdělávané zemědělské půdy 3,32 % půda orná, 1,18 % půda osázená trvalými zemědělskými kulturami a 95,5 % půda jinak zemědělsky vyuţívaná. Vzhledem k trvalému plošnému nedostatku vody a velmi špatné kvalitě vody, která je pro potřeby zavlaţování v zemědělství k dispozici, je v současné době 80 % zemědělsky vyuţívané půdy v zemi z hlediska zavlaţování závislé na atmosférických sráţkách, zbývajících 20 % této půdy vyuţívá k zavlaţování místně dostupné vodní zdroje. Rozdělení zemědělsky vyuţívané půdy v zemi dle výše uvedeného: -

zavlaţovaná zemědělská půda nezavlaţovaná zemědělská půda

Výměra zavlažované a nezavlažované zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1996 až 2006 Tab. 32: Výměra zavlažované a nezavlažované zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1996 až 2006

rok

celková výměra zemědělské půdy v km2

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

2 202,3 2 742,3 2 903,5 3 054,5 2 354,1 2 564,4 2 605,9 2 386,4 2 708,8 2 473,9 2 522,4

celková výměra zavlažované zemědělské půdy v km2 600,6 739,4 771,6 787,5 769,1 734.5 749,3 713,2 761,2 800,5 834,5

celková výměra nezavlažované zemědělské půdy v km2 1 601,6 2 002,8 2 131,9 2 267,0 1 584,9 1 829,9 1 856,6 1 673,2 1 947,5 1 673.4 1 687,8

99

3500 3054,5 2903,5

3000 2500

2742,3

2202,3 2002,8

2131,9

2354,1 2267

2386,4

1584,9

2473,9 2522,4

1947,5

1829,9 1856,6

2000 1601,6

2708,8

2564,4 2605,9

1673,2

1673,4 1687,8

1500 1000 600,6

834,5 759,4 771,6 787,5 769,1 734,5 749,3 713,2 761,2 800,5

500 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Celková výměra zemědělské půdy Výměra zavlaţované půdy Výměra nezavlaţovaná půdy

Obr. 38: Grafické znázornění podílů zavlažované a nezavlažované zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1996 až 2006 Vedle trvalého nedostatku vody k zavlaţování je dalším zásadním problémem jordánského zemědělství zcela nevhodná skladba pěstovaných zemědělských plodin, zejména s ohledem na podíl zemědělských plodin, jejichţ pěstování je mimořádně náročné na spotřebu vody, a na skutečnst, ţe značná část těchto plodin je právě vzhledem k nárokům na jejich zavlaţování pěstována ve zcela nevhodných lokalitách. Typickým příkladem je pěstování banánú v Jordánském údolí v letních měsících, kdy v důsledku přetrvávajících vysokých průměrných denních teplot a následných masívních ztrát vody odpařováním, dochází k několikanásobnému zvýšení nároků na zavlaţování banánovníků, coţ vede ekonomicky dostatečně silné v zemědělství podnikající subjekty k úporné snaze zajistit potřebné objemy vody k jejich zavlaţování nákupem a vrtáním vlastních artézských studní, a to jenom proto, aby v konečném důsledku shledali tento způsob pěstování banánů v této lokalitě ekonomicky nerentabilním. Jordánská vláda se opakovaně pokouší zajišťovat kvalifikované odborníky, jejichţ úkolem by bylo dohlíţet na činnost zemědělských subjektů v jednotlivých oblastech především ve vztahu k ochraně ţivotního prostředí, nicméně veškeré

100

pokusy tohoto druhu dosud spolehlivě ztroskotaly na nedostatku finančních prostředků, respektive na absenci politické vůle tyto finanční prostředky na tuto činnost z příslušné rozpočtové poloţky vyčlenit. Nedostatek vody je faktorem, zásadním způsobem ovlivňujícím nejen charakter zemědělství v konkrétních lokalitách země, ale i charakter jejich osídlení a infrastruktury, neboť přímo ovlivňuje vznik či zánik jednotlivých obcí a měst. Základní problémy jordánského zemědělství fatální nedostatek zemědělsky využitelné půdy (z celkové rozlohy země pouze necelých 10 % této rozlohy, tedy 9 230 km2, představuje teoreticky zemědělsky vyuţitelnou půdu) fatální nedostatek využitelných vodních zdrojů a informací o nich (celkový vodní deficit v zemi byl v roce 1995 282 milionů m3 a v roce 2020 má dosáhnout hodnoty 1 440 milionů m3) nedostatečné zdroje krmiv i výměry pastvin (skutečnost, ţe 70 % území země tvoří pouště a polopouště, jako potenciální pastviny chovného dobytka absolutně nepouţitelné, a ţe stávající výměra zemědělské půdy, na níţ je pěstováno krmivo pro tento dobytek, je jiţ v současné době fatálně nedostačující, je váţným důvodem pro omezování stavů chovného dobytka jiţ v blízké budoucnosti) nárůst počtu krachujících rodinných farem (mající za následek migraci obyvatel z venkova do městských aglomerací, provázený zoufalou snahou dřívější zemědělské pracovní síly o nalezení uplatnění v různých průmyslových odvětvích) závislost v zemědělství podnikajících subjektů na drahém ze zahraničí importovaném vybavení (ve svém důsledku neumoţňující pouţívání a obnovu moderního zemědělského vybavení a jemu odpovídajících z hlediska ţivotního prostředí šetrných technologií, ani zlepšení ekonomické situace těchto subjektů) absence jakékoliv dlouhodobé zemědělské koncepce, relevantních zákonů a dotací (daná dlouhodobě neexistující politickou vůli v případě prvních dvou poloţek a dlouhodobým neutěšeným stavem jordánské ekonomiky v případě dotací, které sice do zemědělství pravidelně plynou, avšak v míře absolutně nedostačující)

6.1 Zemědělské plochy a spotřeba vody Skladba pěstovaných zemědělských plodin v jednotlivých oblastech země (pouště, Jordánská vrchovina, Jordánské údolí) je dána charakterem vodního hospodářství dané oblasti.

101

Pouštní oblasti jsou jiţ ze své podstaty pro jakékoliv zemědělské účely absolutně nevyuţitelné. Na Jordánské vrchoviné se nacházejí prakticky veškeré lesní porosty země a ze zemědělských plodin se zde pěstují především mandle, olivy, vinná réva, jablka, pšenice a ječmen. Celá oblast Jordánského údolí je charakterizována pěstováním zeleniny a ovoce, především citrusů a banánů.

Poznámka Data, uvedená v následujícíche tabulkách této podkapitoly, byla získána z vnitřních materiálů jordánského Ministerstva zemědělství. Výměra zavlažované a nezavlažované ovocnými stromy osázené zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1994 až 2008 Tab. 33: Výměra zavlažované a nezavlažované ovocnými stromy osázené zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1994 až 2008

rok

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

celková výměra ovocnými stromy osázené zemědělské půdy v km2 695,9 707,1 718,8 831,4 846,5 857,3 869,5 873,5 883,0 858,0 860,3 860,6 863,4 1 192,6 818,9

výměra ovocnými stromy osázené zavlažované zemědělské půdy v km2 224,1 228,4 236,0 330,1 336,8 339,7 348,2 349,0 356,1 332,0 334,3 334,6 337,3 813,1 439,1

výměra ovocnými stromy osázené nezavlažované zemědělské půdy v km2 471,8 478,7 482,8 501,4 509,7 517,6 521,3 524,6 527,0 525,9 526,0 526,0 526,0 379,6 379,8

102

Výměra zavlažované a nezavlažované polními plodinami osázené zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1994 až 2008 Tab. 34: Výměra zavlažované a nezavlažované polními plodinami osázené zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1994 až 2008

rok

celková výměra polními plodinami osázené zemědělské půdy v km2

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

1 177,2 1 499,7 1 212,0 1 608,1 1 719,0 1 839,9 1 155,8 1 381,0 1 380,2 1 184,2 1 479,4 1 211,6 1 235,9 724,1 1 076,3

výměra polními plodinami osázené zavlažované zemědělské půdy v km2 139,3 111,8 106,1 131,7 117,2 109,7 110,3 80,0 74,3 57,2 77,3 85,3 88,6 51,7 87,2

výměra polními plodinami osázené nezavlažované zemědělské půdy v km2 1 037,9 1 387,9 1 105,9 1 476,4 1 601,9 1 730,1 1 045,5 1 301,1 1 305,9 1 127,0 1 402,1 1 126,3 1 147,3 672,4 989,1

103

Výměra zavlažované a nezavlažované zeleninou osázené zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1994 až 2008 Tab. 35: Výměra zavlažované a nezavlažované zeleninou osázené zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1994 až 2008

rok

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

celková výměra zeleninou osázené zemědělské půdy v km2 313,2 429,3 271,5 302,8 338,0 357,4 328,8 305,6 342,7 344,2 369,2 401,7 423,1 334,8 418,7

výměra zeleninou osázené zavlažované zemědělské půdy v km2 302,7 392,4 258,5 277,7 317,6 338,1 310,6 301,3 319,0 324,0 349,7 380,5 408,6 326,1 402,1

výměra zeleninou osázené nezavlažované zemědělské půdy v km2 10,6 36,9 13,0 25,1 20,3 19,3 18,2 4,3 23,7 20,2 19,3 21,1 14,5 8,7 16,7

104

35%

43%

8% 8%

6%

Citrusovník (6 000 ha) Banánovník (778 ha) Ostatní zemědělské plodiny (1 040 ha) Pšenice (1154 ha) Zelenina (4 776 ha)

Obr. 39: Grafické znázornění podílů jednotlivých zemědělských plodin na celkové výměře osázené zemědělské půdy v Jordánském údolí

105

Jordánská vrchovina Výměra zavlažované a nezavlažované ovocnými stromy osázené zemědělské půdy na Jordánské vrchovině v letech 1994 až 2008 Tab. 36: Výměra zavlažované a nezavlažované ovocnými stromy osázené zemědělské půdy na Jordánské vrchovině v letech 1994 až 2008

rok

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

celková výměra ovocnými stromy osázené zemědělské půdy v km2 615,4 624,3 631,5 731,5 742,2 751,4 757,8 762,0 766,3 766,9 767,4 767,7 767,7 1 090,7 716,5

výměra ovocnými stromy osázené zavlažované zemědělské půdy v km2 143,4 145,7 148,7 231,7 234,1 235,3 238,1 239,0 241,0 241,1 241,6 241,9 241,9 712,5 338,1

výměra ovocnými stromy osázené nezavlažované zemědělské půdy v km2 471,8 478,7 482,8 499,8 508,1 516,1 519,7 523,0 525,2 525,7 525,8 525,8 525,8 378,2 378,4

106

Výměra zavlažované a nezavlažované polními plodinami osázené zemědělské půdy na Jordánské vrchovině v letech 1994 až 2008 Tab. 37: Výměra zavlažované a nezavlažované polními plodinami osázené zemědělské půdy na Jordánské vrchovině v letech 1994 až 2008

rok

celková výměra polními plodinami osázené zemědělské půdy v km2

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

1 104,8 1 420,9 1 149,0 1 512,6 1 644,1 1 783,2 1 086,8 1 320,0 1 320,4 1 155,0 1 456,7 1 175,2 1 204,5 146,8 211,6

výměra polními plodinami osázené zavlažované zemědělské půdy v km2 68,3 45,4 48,4 47,2 46,0 53,8 43,3 47,0 41,6 37,0 58,0 51,6 59,4 138,3 195,0

výměra polními plodinami osázené nezavlažované zemědělské půdy v km2 1 036,5 1 375,5 1 100,6 1 465,4 1 598,1 1 729,4 1 043,5 1 273,0 1 278,8 1 118,0 1 398,7 1 123,6 1 145,1 8,5 16,6

107

Výměra zavlažované a nezavlažované zeleninou osázené zemědělské půdy na Jordánské vrchovině v letech 1994 až 2008 Tab.38: Výměra zavlažované a nezavlažované zeleninou osázené zemědělské půdy na Jordánské vrchovině v letech 1994 až 2008

rok

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

celková výměra zeleninou osázené zemědělské půdy v km2 160,7 286,2 126,3 140,7 194,8 205,6 155,2 143,7 187,0 205,0 199,7 245,2 243,0 146,8 211,6

výměra zeleninou osázené zavlažované zemědělské půdy v km2 150,2 249,4 113,4 116,6 174,4 187,2 138,8 139,5 164,2 185,0 180,3 224,2 228,5 138,3 195,0

výměra zeleninou osázené nezavlažované zemědělské půdy v km2 10,5 36,8 12,9 24,1 20,4 18,4 16,4 4,2 22,8 20,0 19,4 21,0 14,5 8,5 16,6

Vzhledem k tomu, ţe Jordánská vrchovina vykazuje vyšší mnoţství sráţek, snaţí se zemědělci v této oblasti v maximální moţné míře tento přírodní zdroj vody vyuţít a v zimním období zachycují dešťovou vodu pomocí sběrných ploch a ukládají ji do jímek, podobajícím se ve skále vyhloubeným studnám. Dalšími přírodními zdroji vody jsou na Jordánské vrchovině (především na jaře) praménky podzemních vod, potoky a říčky. Zemědělská půda na Jordánské vrchovině je rozdělena na jednotlivé malé plochy, navzájem propojené zavlaţovacími systémy a kanálky. Vzhledem k chladnému zimnímu období v této oblasti není moţné celoroční vyuţívání těchto zemědělských ploch a poměrně těţko obhospodařovatelný členitý terén a mnoţství sněhu v zimním období prakticky vylučují pouţívání skleníků, fóliovníků i volných krycích fólií, a proto se zemědělské plochy v této oblasti osazují především ovocnými stromy a olivovníky, nenáročnými na vodu a relativně odolnými vůči atmosférickým vlivům. Výsadba olivovníků je rovněţ výhodná vzhledem k délce jejich vegetativního ţivota, kompenzující relativně vyšší náklady spojené s jejich výsadbou.

108

Jordánské údolí Výměra zavlažované a nezavlažované ovocnými stromy osázené zemědělské půdy v Jordánském údolí v letech 1994 až 2008 Tab. 39: Výměra zavlažované a nezavlažované ovocnými stromy osázené zemědělské půdy v Jordánském údolí v letech 1994 až 2008

rok

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

celková výměra ovocnými stromy osázené zemědělské půdy v km2 80,5 82,8 87,3 99,9 104,3 105,9 111,6 111,6 116,8 91,1 93,0 93,0 95,7 101,9 102,4

výměra ovocnými stromy osázené zavlažované zemědělské půdy v km2 80,5 82,8 87,3 98,4 102,7 104,4 110,0 110,0 115,2 90,9 92,7 92,7 95,5 100,5 101,0

výměra ovocnými stromy osázené nezavlažované zemědělské půdy v km2 0,0 0,0 0,0 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 0,2 0,2 0,3 0,2 1,4 1,4

109

Výměra zavlažované a nezavlažované polními plodinami osázené zemědělské půdy v Jordánském údolí v letech 1994 až 2008 Tab. 40: Výměra zavlažované a nezavlažované polními plodinami osázené zemědělské půdy v Jordánském údolí v letech 1994 až 2008

rok

celková výměra polními plodinami osázené zemědělské půdy v km2

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

43,6 49,6 34,0 66,5 45,9 27,7 40,0 35,1 33,7 29,2 22,7 36,4 31,4 29,2 33,5

výměra polními plodinami osázené zavlažované zemědělské půdy v km2 42,1 37,2 28,7 55,5 42,1 27,0 38,0 33,0 32,7 20,1 19,3 33,8 29,1 25,7 30,4

výměra polními plodinami osázené nezavlažované zemědělské půdy v km2 1,4 12,4 5,3 11,0 3,8 0,7 2,0 2,1 0,9 9,1 3,4 2,6 2,3 3,5 3,1

110

Výměra zavlažované a nezavlažované zeleninou osázené zemědělské půdy v Jordánském údolí v letech 1994 až 2008 Tab. 41: Výměra zavlažované a nezavlažované zeleninou osázené zemědělské půdy v Jordánském údolí v letech 1994 až 2008

rok

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

celková výměra zeleninou osázené zemědělské půdy v km2 152,6 143,1 145,1 162,2 143,2 151,8 173,6 162,0 155,7 139,2 169,4 156,4 180,1 188,0 207,1

výměra zeleninou osázené zavlažované zemědělské půdy v km2 152,4 143,0 145,1 161,1 143,2 151,0 171,8 162,0 154,8 139,0 169,3 156,4 180,0 188,0 207,1

výměra zeleninou osázené nezavlažované zemědělské půdy v km2 0,2 0,1 0,0 1,1 0.0 0.8 1,8 0,0 0,9 0,2 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0

Oblast Jordánského údolí vykazuje celoročně velmi vysoké teplotní průměry (výpar dosahuje v letních měsících hodnoty aţ 106 %) a velmi nízké sráţkové úhrny. Pěstování zemědělských plodin v této oblasti je proto celoročně závislé na umělém zavlaţování. V celé délce Jordánského údolí je vybudován moderní zavlaţovací systém, napájený soustavou zavlaţovacích kanálů, z nichţ nejdůleţitější je Kanál krále Abdulláha, v nemţ se mísí sladkovodní voda z řeky Jarmuku se slanou vodou z řeky Jordánu. Při nedostatku vody, přitékající z těchto dvou řek, je voda v kanálu doplňována ze soustavy přehradních nádrţí, k tomuto účelu v této oblasti vybudovaných. Celý zavlaţovací systém je monitorován pomocí čidel, průtok vody je průběţně automaticky měřen a voda je rozdělována jednotlivým odběratelům. Informace z čidel jsou automaticky přenášeny do dispečinku Správy Jordánského údolí (The Jordan Valley Authority), coţ je vládní instituce, kontrolující kvalitu a objem vody v celém Jordánském údolí. Převáţná většina zemědělských plodin je v Jordánském údolí pěstována na malých polích a záhonech, na nichţ jsou ve velké míře vyuţívány skleníky a fóliovníky s kapkovacím systémem závlaţování. Ve snaze o maximální moţné sníţení ztrát vody odpařováním probíhá veškeré zavlaţování výhradně v nočních hodinách, přečerpáváním vody do koncových zavlaţovacích zařízení z malých otevřených fóliemi vystlaných rezervoárů, do nichţ je voda jímána

111

během dne. Zemědělské plochy osázené palmami, banánovníky nebo citrusovníky jsou zavlaţovány i během dne, neboť rostliny samy stíní půdu pod sebou a omezují tak neţádoucí odpařování vody. Rozdíl mezi denními a nočními teplotami v Jordánském údolí činí běţně 20°C, přičemţ průměrné denní teploty dosahují hodnot okolo 40°C a noční 20°C. V posledních deseti letech byla v Jordánském údolí realizována rozsáhlá výsadba jetele, především z důvodu nenáročnosti této zemědělské plodiny na spotřebu vody a její vhodnosti jako krmiva chovného dobytka.

88%

2%

10%

Střední část Jordánského údolí (3 343 ha) Oblast Karama(388 ha) Severní část Jordánského údolí (87 ha)

Obr. 40: Grafické znázornění podílů ploch skleníků z celkové zemědělsky využívané půdy v Jordánského údolí Spotřeba vody při zavlažování pěstovaných zemědělských plodin v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období K zavlaţování zemědělské půdy všech tří částí (severní, střední, jiţní) Jordánského údolí od hranice se Sýrií na severu aţ po oblast Mrtvého moře na jihu slouţí především k tomu účelu vybudovaný Kanál krále Abdulláha. Ze tří nezávislých odborných studií, zabývajících se spotřebou vody k zavlaţování v závislosti na pěstovaných zemědělských plodinách, ročních obdobích a konkrétních částech Jordánského údolí, vyplývá, ţe spotřeba vody narůstá směrem od severní k jiţní části Jordánského údolí, coţ je dáno celkovými sráţkovými úhrny a sráţkovými průměry v těchto lokalitách.

112

Poznámka Data, uvedená v následujících tabulkách této podkapitoly, byla získána ze zdrojů 40) a 41). Spotřeba vody (m3 / měsíc / ar) při zavlažování banánovníků v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období dle údajů tří nezávislých odborných studií (I – III) Tab. 42: Spotřeba vody (m3 / měsíc / ar) při zavlažování banánovníků v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období dle údajů tří nezávislých odborných studií (I – III) zavlažovaná část Jordánského údolí jižní střední severní odborná studie leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem za rok

I

II

III

I

II

III

I

II

III

37 45 72 115 164 216 246 225 186 132 84 57

54 71 100 139 194 230 252 242 207 161 105 70

54 71 100 139 194 230 252 242 207 161 105 70

36 61 95 172 230 277 291 267 234 166 107 58

54 71 100 139 194 230 252 242 207 161 105 70

11 29 48 121 184 205 215 193 135 119 26 0

0 18 50 121 175 206 221 194 135 98 42 8

35 53 89 130 186 226 228 238 206 153 88 43

0 22 45 110 169 191 200 180 126 107 20 0

1579

1825

1825

1994

1825

1286

1268

1675

1170

113

Spotřeba vody (m3 / měsíc / ar) při zavlažování citrusovníků v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období dle údajů tří nezávislých odborných studií (I – III) Tab. 43: Spotřeba vody (m3 / měsíc / ar) při zavlažování citrusovníků v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období dle údajů tří nezávislých odborných studií (I – III)

odborná studie leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem za rok

I 45 56 83 119 132 135 145 131 109 78 51 47 1131

zavlažovaná část Jordánského údolí jižní střední severní II III I II III I II 31 44 40 31 0 0 11 37 49 65 37 7 21 29 56 75 94 56 33 48 37 85 126 148 85 98 101 77 108 176 159 108 152 119 102 125 207 166 125 180 122 126 131 213 170 131 185 129 130 126 190 156 126 165 113 124 108 129 137 108 112 90 107 89 109 98 89 90 56 83 61 54 62 61 21 17 45 34 29 40 34 0 ‫ر‬0 8 991 1401 1335 991 1043 816 879

III 0 0 29 84 136 162 166 148 107 76 14 0 922

Poznámka I II III

Nezávislá odborná studie jordánského Ministerstva vod a zavlažování Nezávislá odborná studie organizace Dar Alhandase Nezávislá odborná studie Jordánské univerzity

Na základě údajů, publikovaných v těchto třech nezávislých odborných studiích, byly stanoveny průměrné hodnoty spotřeby vody, přidělované Správou Jordánského údolí (The Jordan Valley Authority) jednotlivým odběratelům (farmářům) v závislosti na konkrétním ročním období, místě a pěstovaných zemědělských plodinách. Průměrné hodnoty objemů spotřeby vody pro jednotlivé zemědělské plodiny, uvedené v následujících tabulkách, jsou navyšovány o 20 %, což je objem vody, sloužící k omývání púdy.

114

Stanovené průměrné spotřeby vody (m3 / den / ar) při zavlažování banánovníků v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období Tab. 44: Stanovené průměrné spotřeby vody (m3 / den / ar) při zavlažování banánovníků v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období období 1. 4. – 30. 4. 1. 5. – 15. 6. 16. 6. – 15. 9. 16. 9. – 31. 10. 1. 11. – 31. 3.

zavlažovaná část Jordánského údolí jižní střední severní 4,0 4,0 3,0 6,0 6,0 5,0 8,0 8,0 7,0 6,0 6,0 6,0 3 potřebné mnoţství, maximálně však 3,0 m / den / ar

Stanovené průměrné spotřeby vody (m3 / den / ar) při zavlažování citrusovníků v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období Tab. 45: Stanovené průměrné spotřeby vody (m3 / den / ar) při zavlažování citrusovníků v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období období 1. 4. – 30. 4. 1. 5. – 15. 6. 16. 6. – 15. 9. 16. 9. – 31. 10. 1. 11. – 31. 3.

zavlažovaná část Jordánského údolí Jižní střední severní 3,0 3,0 2,0 4,0 4,0 3,0 5,0 5,0 4,0 4,0 4,0 3,0 potřebné mnoţství, maximálně však 2 m3 / den / ar

Stanovené průměrné spotřeby vody (m3 / den / ar) při zavlažování zeleniny v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období Tab. 46: Stanovené průměrné spotřeby vody (m3 / den / ar) při zavlažování zeleniny v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období období 15. 2. – 15. 3. 16. 3. – 15. 4. 16. 4. – 15. 6. 16. 6. – 15. 8. 16. 8. – 15. 9. 16. 9. – 15. 10. 16. 10. – 15. 12. 16. 12. – 30. 1.

zavlažovaná část Jordánského údolí jižní střední severní 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,5 1,0 1,0 2,0 potřebné mnoţství, maximálně však 1,0 m3 / den / ar 1,0 1,0 1,0 1,5 1,5 1,5 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 1,0

115

6.1.1 Zavlažovací systémy Povrchové zavlažování Tento systém je v současné době pouţíván k zavlaţování přibliţně 40 % celkové zavlaţované zemědělské půdy Jordánského údolí, je mimořádně náročný na přesné dodrţování časového harmonogramu zavlaţování jednotlivých farem a v minulosti byl aplikován dvěma technologickými způsoby: plošným zaplavováním polí, dnes jiţ nepouţívaným, mimořádně náročným na spotřebu vody a závislým na lidském faktoru, coţ bylo příčinou častého znehodnocení zemědělské půdy erozí zavlažováním polí sítí distribučních kanálků, kdy k farmám vedou hlavní přívodní kanály, z nichţ je voda sítí malých kanálků rozváděna do jednotlivých řádků na polích Zavlažování postřikem Jedná se o nepříliš rozšířený, variabilní, technologicky a investičně náročnější systém, kdy kaţdá farma má vybudovaný svůj vlastní malý rezervoár na vodu, plněný hlavním přívodním kanálem dle distribučního harmonogramu, z něhoţ je voda potrubím rozváděna do sítě postřikovačů, kropících určitou plochu. Tento systém je v současné době pouţíván k zavlaţování přibliţně 2 % celkové zavlaţované zemědělské půdy Jordánského údolí a vykazuje značné ztráty vody odpařováním. Přestoţe jsou v současné době na trhu k dispozici modernější, s ohledem na spotřebu vody mnohem úspornější, přesně cílené postřikovací systémy („virojet“), brání jejich většímu rozšíření mezi farmáři jejich relativně vysoká pořizovací cena. Kapkovací zavlažování Také tento systém vyţaduje, aby kaţdá farma měla vybudovaný svůj vlastní malý rezervoár na vodu, plněný hlavním přívodním kanálem dle distribučního harmonogramu, z něhoţ je voda potrubím rozváděna po farmě a individuálními přívodními tryskami přímo k jednotlivým rostlinám na polích. Tento systém je v současné době pouţíván k zavlaţování přibliţně 58 % celkové zavlaţované zemědělské půdy Jordánského údolí a jeho pouţití umoţňuje sníţit ztráty vody odpařováním na minimum.

116

58%

40% 2%

Kapkovací závlahy: 58% Tradiční povrchové zavlažování: 40% Závlaha postřikem: 2%

Obr. 41: Grafické znázornění podílů jednotlivých zavlažovacích systémů na celkové výměře zavlažované zemědělské půdy v Jordánsku 19)

6.2 Chov hospodářských zvířat a pastviny Poznámka Není-li uvedeno jinak, byla data, uvedená v této podkapitole, získána z vnitřních materiálů jordánského Ministerstva zemědělství. Chov hospodářských zvířat tvoří 60 % celkové zemědělské produkce země a představuje hlavní příjem pro přibliţně 250 000 osob. Jeho nejdůleţitějšími segmenty jsou chov drůbeţe, skotu, koz a beranů. Chov koz a beranů má nenahraditelný význam v oblastech pouští a polopouští, kde na něm z hlediska obţivy závisí 48 % obyvatel. Vzhledem k tomu, ţe jordánské zemědělství není schopné vypěstovat v potřebném mnoţství a kvalitě krmivo pro v současné době v zemi chovaná hospodářská zvířata, je toto odvětví zemědělství závislé na jeho dovozu ve výši 79 % (více neţ 1 milion tun) jeho celkové roční spotřeby ze zahraničí.

117

Dle dostupných statistických údajů pokrývá aktuálně chov hospodářských zvířat v zemi 30 % celkové spotřeby masa, 53 % celkové spotřeby mléka a mléčných výrobků a 7,7 % celkové spotřeby ryb. Přírodní pastviny Ačkoliv nejsou vzhledem k nedostačujícím sráţkovým úhrnům nikde na území země celoročně vyuţitelné, představují přírodní pastviny nepominutelný zdroj krmiva pro chovaná hospodářská zvířata ve všech třech dle mnoţství sráţek definovaných oblastech země: oblast pouští o celkové rozloze 7 000 km2 s ročním sráţkovým průměrem nepřesahujícím 100 mm, rozkládající se ve východní části země a nacházející se převáţné ve vlastnictví státu oblast rovin o celkové rozloze 1 000 km2 s ročním sráţkovým průměrem pohybujícím se od 100 mm do 200 mm, rozkládající se v severmí, centrální a jiţní části země a nacházející se z 10 % ve vlastnictví státu a z 90 % v soukromém vlastnictví oblast Jordánské vrchoviny o celkové rozloze 450 km2 s ročním sráţkovým průměrem přesahujícím 200 mm, rozkládající se v severovýchodní a východní části země a nacházející se převáţné v soukromém vlastnictví, neboť se jedná o pozemky velmi malých výměr Ze všech přírodních pastvin v zemi je moţné získat ročně aţ 360 000 tun sušeného krmiva (traviny, pšenice, ječmen). Z hlediska obţivy je na těchto pastvinách závislých přibliţně 185 000 osob. Přírodní pastviny vykazují statisticky největší sráţkové úhrny a jsou útočištěm nejrozmanitějších druhů divoké zvěře. V padesátých letech minulého století se jordánská vláda pokoušela o ochranu přírodních pastvin zřízením dvaceti osmi přírodních rezervací o celkové výměře 800 km2, přičemţ správu některých těchto rezervací svěřila různým sdruţením, ostatní ponechala veřejně přístupné. Nicméně výměry těchto rezervací byly od počátku příliš malé a byly v následujících letech ještě dále zmenšovány v důsledku soudních rozhodnutí ve prospěch soukromých vlastníků pozemků, nacházejících se na území těchto rezervací, kteří úspěšně u soudů uplatnili svá práva na jejich neomezené vyuţívání. Celková výměra přírodních pastvin v zemi se dále výrazně zmešovala v důsledku nárůstu a migrace obyvatel. Osídlování pastvin, kromě jiných i ţivotní styl radikálně měnícími a trvale se usazujícími původně kočovnými pasteveckými kmeny, spolu s trvalým skutečné kvalitě pastvin neúměrným nárůstem počtů na nich se pasoucích hospodářských zvířat, vedlo k poklesu vydatnosti pastvin o 60 % aţ 80 %, coţ znamená, ţe v současné době mohou být veškeré přírodní pastviny zdrojem potravy jen pro necelých 30 % v zemi chovaných hospodářských zvířat.

118

Jordánsko v současné době produkuje ročně přibliţně 268 000 tun krmiv, coţ představuje jen necelých 21 % celkové roční spotřeby krmiv pro v současné době v zemi chovaná hospodářská zvířata. Zbývajících 79 % celkové roční spotřeby krmiv (více neţ 1 milion tun) se musí dováţet ze zahraničí. Kroky vedoucí ke zlepšení kvality a množství pastvin zřízení instituce, trvale a odpovědně monitorující přesná mnoţství sráţek v jednotlivých lokalitách za účelem jejich maximálního moţného vyuţití budování vodních rezervoárů pro jímání zachycovaných sráţkových vod vrtání nových artézských studní ve vhodných lokalitách vyuţití delty řek, nabízejících půdu vhodnou pro pěstování krmiv zpracování hydrogeologických studií, nezbytných pro přesné stanovení maximálních vyuţitelných objemů povrchových vod s ohledem na rozvoj přírodních pastvin budování malých přehradních nádrţí a rybníků v lokalitách s ročními sráţkovými průměry přesahjícími 100 mm přizpůsobení počtů chovaných hospodářských zvířat dispozicím pastvin přizpůsobení skladby pěstovaných zemědělských plodin krajinným dispozicím, zejména ve vztahu k reálným vodním podmínkám přesné a trvalé monitorování veškerých přírodních změn především ve vztahu k úbytku vegetace a nárůstu pouštních oblastí vyuţívání alternativních rostlin, například sukulentů, nenáročných na spotřebu vody a schopných rychlé obnovy, jako zdroje krmiva pro chovaná hospodářská zvířata úpravení břehů potoků a malých řek, například vhodnou výsadbou stromů, směřující k zabránění vzniku neţádoucích alternativních koryt těchto toků v době záplav, následně způsobujících erozi půdy důsledné zavádění moderních zemědělských strojú a technologií, šetrných k ţivotnímu prostředí urbanizaci jako pastviny nevyuţitelných pozemků důsledné vyuţívání všech přebytků zemědělství pro produkci krmiv rozšíření kapacit čističek odpadních vod, umoţňující recyklaci maximálních moţných objemů pouţité vody

6.3 Negativní vlivy na ovzduší 1) Základní chemické látky negativně ovlivňující kvalitu ovzduší prachové částice menší neţ 0,1 mm, zdroj: příroda, dopravní a průmyslová infrastruktura, lesní poţáry kysličník uhličitý (CO2), zdroj: spalovací motory, tepelné elektrárny, slévárny, petrochemický průmysl kysličník uhelnatý (CO), zdroj: spalovací motory kysličníky dusíku, zdroj: spalovací motory, tepelné elektrárny, petrochemický průmysl ozón (O3) a jeho sloučeniny čpavek (NH3), zdroj: stavební a petrochemický průmysl, chladírenství fluor (F) a jeho sloučeniny, zdroj: petrochemický průmysl

119

-

olovo (Pb) a jeho sloučenny, zdroj: spalovací motory

Základní zdroje znečištění ovzduší ropné rafinérie a tepelné elektrárny, lokalizace: Zarqa; škodlivé produkty: CO, CO2, SO2, kysličníky dusíku, hydrogenuhličitany cementárny, lokalizace: Fuheis, Kadisije, Dlil, Aqaba; škodlivé produkty: prachové částice fosfátové povrchové doly, lokalizace: Rsaife, Hasa, Shadída, Abijat; škodlivé produkty: různé kysličníky průmyslové zóny, lokalizace: Ammán, Rsaife, Awajan, Zarqa, Sahab, Irbid; škodlivé produkty: olovo, kysličníky síry, kysličníky dusíku, CO, CO2 čističky odpadních vod, škodlivé produkty: čpavek, metan, síra, hydrogenuhličitany pesticidy ošetřené zemědělské plodiny pískovny a kamenolomy dopravní infrastruktura skládky odpadu

6.4 Negativní vlivy na půdu Nedostatek zemědělské půdy v zemi vyvolává trvalou snahu o její maximální moţné vyuţití, coţ například v oblasti Jordánského údolí vede u některých zemědělských plodin k jejich sklizni aţ třikrát do roka. Neustále se opakujícím oráním, hnojením a zavlaţováním dochází k narušení přirozených vlastností půdy, která je rovněţ devastována snahou hospodářských zvířat o spasení zbytků vegetace. Vzhledem k fatálnímu nedostatku přirozených zemědělských hnojiv, především chlévské mrvy, je do půdy vpravováno stále větší mnoţství chemikálií, coţ má za následek neustále se prohlubující vysušování půdy, její následnou erozi a postupnou přeměnu v poušť. Tímto způsobem je v současné době nejvíce postiţena oblast mezi Jordánským údolím a Jordánskou vrchovinou.

6.4.1 Eroze půdy Vzhledem k tomu, ţe území země se dělí na několik oblastí se zcela odlišnými klimatickými podmínkami, je i půda v různých jejích částech zatěţována různým způsobem. Půda Jordánské vrchoviny a oblasti středomořského klimatu je znehodnocována především vodní erozí, neboť roční průměr sráţek v těchto oblastech přesahuje 500 mm. Stejný druh půdní eroze je charakteristický i pro oblast polopouště mezi Jordánským údolím a Jordánskou vrchovinou, kde roční průměr sráţek dosahuje hodnoty 350 mm. Větrná eroze znehodnocuje půdu především v nejsušších oblastech polopouští a pouští, kde roční sráţkové průměry klesají hluboko pod hodnotu 200 mm.

120

Vodní eroze Území Jordánska je obecně charakterizováno nízkými úhrny sráţek, které ve své převáţné většině mají formu do relativně krátkého časového rozpětí několika dnů soustředěných přívalových dešťů. Ze závěrů odborné studie autorů Roţnovského a Litschmanna, zveřejněných 11. března 2004 v Brně na semináři „Extrémy počasí a podnebí“, vyplývá, ţe takto charakterizované přívalové deště mají mimořádně negativní vliv na kvalitu půdy, coţ dokládá i odborná studie „Eroze půdy v podmínkách klimatických změn“ autorů Ing. Jany Dufkové a prof. Ing. Františka Tomana, CSc., realizovaná na Medelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně: „Výpočet a analýzy, které byly provedeny pro zjištění dopadu změny klimatu na půdní erozi, potvrzují předpoklad o sniţování mnoţství sráţek. Různé scénáře klimatické změny se zmiňují o sníţení úhrnů sráţek v tomto smyslu, ţe potenciálně zůstane jejich mnoţství na stejné úrovni, ale změní se rozdělení sráţkových úhrnů během roku se zvýšeným výskytem přívalových dešťů. Všechny následky tak budou mít negativní dopad na půdu a předpokládá se, ţe oběma typy eroze bude postiţeno mnohem více oblastí.“ 18)

Poznámka Obě výše uvedené odborné studie samozřejmě pojednávají o situaci v České republice a jsou zde uvedeny vzhledem k absenci jakýchkoliv odborných studií obdobného charakteru, zabývajících se identickou situací v Jordánsku, nicměně lze relativně úspěšně předpokládat, že negativní dopady v nich popisovaného klimatického modelu na půdu v Jordánsku mají obdobný charakter. Vodní erozí je v současné době v Jordánsku nejvíce postiţena půda rozsáhlého území, začínajícího severně od hlavního města Ammánu a táhnoucího se aţ k toku řeky Jarmuku v nejsevernější části země. Toto území, především v oblasti mezi severní částí Jordánského údolí (Algorem) a Jordánskou vrchovinou, vykazuje masivní úbytek vegetace i zvrásnění terénu. Větrná eroze Obě výše uvedené odborné studie také uvádějí negativní vlivy větrných proudů ve vztahu k jejich rychlosti, intenzitě a koncentraci na relativně malá území, na nichţ způsobují erozi půdy. Větrnou erozí je v současné době v Jordánsku nejvíce postiţena půda otevřených oblastí bez jakéhokoliv typu vegetace, jako jsou oblastí Mafraq, Irbid, Rsaife a Karak. Základní příčinou narůstu území, postiţených větrnou erozí půdy, je absence lesních porostů nebo jejich nevhodná skladba a mimořádná intenzita a vytrvalost především z východních pouštních oblastí směřujících větrných proudů.

6.4.2 Kontaminace půdy solí Nadměrné čerpání podzemních vod a její pouţití především k zavlaţování zemědělské půdy způsobilo na celém území země zvýšení salinity půdy. Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatku vody k zavlaţování jsou k tomuto účelu

121

i nadále vyuţívany také zdroje slané vody, coţ má s ohledem na rychlé odpařování vody v důsledku vysokých teplot za následek další zvyšování obsahu solí v půdě. Hlavní příčiny zvýšené salinity půdy -

nadměrné čerpání podzemních vod a jejich nedostatečná obnova nadměrné pouţívání umělých hnojiv v zemědělství vysoký výpar dosahující hodnoty aţ 106 % snaha o maximální moţné vyuţití zemědělské půdy vyuţívání slaných vodních zdrojů k zavlaţování zemědělské půdy

6.4.3 Kontaminace půdy chemikáliemi Vyčerpání přirozeného obsahu v zemědělské půdě obsaţených minerálních látek v důsledku nekontrolované snahy o její maximální moţné vyuţití vede k obdobně nekontrolované aplikaci umělých hnojiv na této zemědělské půdě, coţ má za následek její stejně nekontrolovanou kontaminaci nejrůznějšími chemickými látkami, z nichţ některé ve zvýšené koncentraci mohou byt toxické pro člověka i pro různé v půdě ţijící mikroorganismy. Tyto toxické látky následně kontaminují i podzemní a povrchové vody. Nepominutelnými zdroji kontaminace půdy jsou samozřejmě i kyselé deště a nejrůznější toxické látky, produkované všemi průmyslovými odvětvími.

6.4.4 Zhutňování půdy V důsledku neustále častějšího pouţívání těţké mechanizace (například při budování komunikací) dochází ke stlačování a zhutňování půdy, která následně ztrácí své přirozené vlastnosti jako je pruţnost nebo schopnost absorbce vody. Taková půda pak není samozřejmě schopna zadrţovat ţádnou vodu, dochází k jejímu nadměrnému vysušování a pozvolné erozi.

6.4.5 Degradace půdy Rozšiřováním urbanistické zástavby, dopravní infrastruktury i průmyslových zón v důsledku nárůstu populace dochází k nevratnému znehodnocování kvalitní zemědělsky vyuţitelné půdy, a to především v okolí hlavního města Ammánu a městských aglomeracích Irbidu a Zarqy a v oblasti Jordánského údolí. Další formou znehodnocování půdy je její dělení při dědickém řízení, kdy jednotliví dědicové mohou nabýt půdu o tak malé výměře, ţe je z praktického hlediska nevyuţitelná, a proto zůstává leţet ladem.

6.5 Vodní deficit půdy Během posledních tří desetiletí došlo k signifikantnímu nárůstu sucha nejen v Jordánsku, ale i v dalších zemích oblasti východního středomoří a tento jev začala popisovat řada odborných studií. Historicky dosud nejrozsáhlejší sucho

122

postihlo Jordánsko v roce 1999 a tento stav přetrvává do současnosti a zcela zásadním způsobem ovlivňuje všechny aspekty ţivota země. V letních měsících roku 1999 bylo jordánské území postupně zasaţeno několika mimořádně horkými obdobími, kdy průměrné denní teploty přesáhly 40°C. Mnoţství sráţek v zimních měsících v tomto roce kleslo na historické minimum, v pouštních oblastech byly sráţky nulové. 22) Etapy současného období sucha 1. etapa: v důsledku masivního úbytku atmosférických sráţek především v jarních a zimních měsících došlo ke sníţení vlhkosti v ovzduší 2. etapa: v důsledku fatálně nedostatečné obnovy objemů povrchových i podzemních vod z důvodu absence atmosférických sráţek a nárůstu výparu došlo k výraznému poklesu vodních hladin všech vodních toků a nádrţí v zemi 3. etapa: vodní deficit se prohloubil, sucho zasáhlo plošně prakticky celé území země a začalo docházet ke zmenšování celkové výměry kvalitní zemědělsky vyuţitelné půdy následkem úbytku vegetace jako důsledku dlouhodobého vysušování půdy při deficitu vody Vegetace přeţívá především na Jordánské vrchovině, kde je nejvyšší mnoţství sráţek a v Jordánském údolí, zavlaţovaném systémem zavlaţovacích kanálů, na ostatním území země se mnoţství sráţek sniţuje. Nárůst pouštních ploch navzdory snahám jordánské vlády o jeho zastavení pokračuje. Oblast sucha se šíří ze severovýchodní části afrického kontinentu podél pobřeţí Rudého moře směrem od jihu na sever a z pouštní oblasti ve vnitrozemí Arabského poloostrova směrem od jihovýchodu na severozápad. Sucho s sebou přináší další negativní jevy jako je zvýšený výskyt poţárů, likvidujících vegetaci a nepříznivě ovlivňujících kvalitu ovzduší, půdy i vody, nebo zvýšená prašnost, zhoršující kvalitu ovzduší a přispívající k degradaci půdy.

6.6 Interakce s aspekty globálního oteplování Současný stav klimatu na území Jordánska samozřejmě není moţné vnímat bez souvislostí s probíhajícím procesem globálního oteplování nebo nárůstem ozónové díry.

6.7 Interakce s hospodařením s odpady Nárůst populace v zemi způsobuje zvětšování objemu průmyslové výroby, coţ má negativní dopad na ţivotní prostředí v podobě masivního nárůstu objemu průmyslového odpadu. Dopad na ţivotní prostředí je o to horší, ţe hospodaření s odpady v Jordánsku dlouhodobě setrvává na mimořádně nízké úrovni.

123

Dělení odpadu dle jeho původu -

komunální průmyslový zemědělský

Komunální odpad V zemi neexistuje jakákoliv jednotná závazná metodika likvidace odpadu tohoto druhu a rozhodování o způsobu nakládání s ním je ponecháno v pravomoci jednotlivých místních úřadů, coţ vzhledem k obecně absentujícímu byť i jen elementárnímu vzdělání obyvatel stran ekologie vede z hlediska ţivotního prostředí k velmi neuspokojivým výsledkům. V současné době je prakticky nemoţné získat z důvěryhodných jordánských zdrojů jakékoliv relevantní údaje, týkající se skutečných objemů komunálního odpadu v zemi ve vztahu k jeho skladbě a způsobům likvidace. Likvidaci komunálního odpadu probíhá ve dvou etapách -

svoz komunálního odpadu z domácností ukládání a likvidace komunálního odpadu

Svoz komunálního odpadu probíhá na relativně moderní úrovni pomocí automobilní techniky, nicméně ukládání a likvidace odpadu je na velmi špatné úrovni, neboť odpad je bez jakéhokoliv předchozího třídění ukládán do v blízkosti měst a obcí v zemi vyhloubených úloţišť. Tento způsob ukládání odpadu přináší reálné riziko kontaminace podzemních vod z uloţiště odpadu do půdy prosakujícími toxickými látkami, uvolňování velkých objemů intenzivně páchnoucích výparů do ovzduší a úbytek zemědělské půdy a lesních porostů v důsledku kontaminace půdy. Tento způsob nakládání s odpadem také nenávratně likviduje veškeré jeho biologické ke kompostování a následnému tolik potřebnému přihnojování pěstovaných plodin vhodné sloţky. V letních měsících dochází vzhledem k nesnesitelné intenzitě zápachu z odpadu do ovzduší uvolňovaných výparů k pálení odpadu na skládkách, coţ je výrazným zdrojem znečištění ovzduší i častých poţárů. Průmyslový odpad Zákony a prováděcí vyhlášky, upravující nakládání s průmyslovým odpadem, jsou v Jordánsku na úrovni srovnatelné se stejnými předpisy v Evropě, nicméně vlastní nakládání s průmyslovým odpadem a především jeho likvidace probíhá v Jordánsku dle těchto předpisů jen ojediněle, neboť kontrola dodrţování těchto předpisů není prioritou ani subjektů tento odpad produkujících, ani příslušných dohled vykonávajících orgánů, kromě jiného i z důvodu fatálního nedostatku odborných pracovníků, disponujících potřebnou kvalifikací. Specifickým zdojem průmyslového odpadu jsou čističky odpadních vod, produkující odpadní kal, obsahující kromě jiného i velké mnoţství těţkých kovů.

124

Zemědělský odpad Dělení zemědělského odpadu dle jeho původu -

odpad vznikající při chovu hospodářských zvířat odpad vznikající při pěstování zemědělských plodin

Odpad vznikající při chovu hospodářských zvířat Nejváţnějším problémem při nakládání s tímto druhem odpadu je přetrvávající likvidace veškerých uhynulých hospodářských zvířat jejich ukládáním na ilegálních skládkách v důsledku neexistence kafilerií či jakýchkoliv jiných zařízení v zemi, umoţňujících korektní likvidaci tohoto odpadu. Především v případě chovu drůbeţe, objemem ze všech chovů v zemi největším, je tato skutečnost alarmující, neboť přestoţe více neţ 80 % chované drůbeţe je exportováno do zahraničí, zůstává na území Jordánska velké mnoţství uhynulé drůbeţe, likvidované výše popsaným především z hygienického a ekologického hlediska nepřípustným rizikovým způsobem. Odpad vznikající při pěstování zemědělských plodin Tento druh odpadu je tvořen přímým biologickým odpadem z pěstovaných zemědělských plodin a sekundárním odpadem z technologických materiálů, pouţívaných při pěstování těchto plodin. Menší část objemu přímého biologického odpadu je pouţívána jako krmivo pro chovaná hospodářská zvířata, větší část jeho objemu bohuţel končí v komunálním odpadu nebo na ilegálních skládkách. Největší nebezpečí pro ţivotní prostředí představuje jednoznačně sekundární odpad z především plastových materiálů, pouţívaných při pěstování zemědělských plodin (zbytky krycích fólií, konstrukcí fóliovníků, zavlaţovacích rozvodů apod.). Specifikou Jordánské vrchoviny je biologický odpad z lisoven olivového oleje, potenciálně vyuţitelný ve formě sušených briket jako palivo pro domácnosti. Zbytky vylisovaných oliv jsou vzhledem k vysokému obsahu oleje nevhodné pro kompostování. Navzdory intenzivním snahám v posledních letech je však stále jen zanedbatelné mnoţství tohoto odpadu výše popsaným způsobem vyuţíváno.

125

7 Rekapitulace vodních problémů Jordánska 7.1 Zeměpisná poloha 7.1.1 Geografická poloha a klimatické podmínky Zeměpisná poloha Jordánska jako vnitrozemské země v oblasti Středního východu určuje i charakter jeho území, tvořeného převáţně kamenitou, písčitou, z hlediska zemědělského vyuţití nevhodnou půdou, charakterizovanou především nedostatkem vody. Pouštní oblasti tvoří v současné době přibliţně 84 % celkové rozlohy země. Klimatické podmínky jordánského území jsou definované jeho zeměpisnou polohou v subtropickém pásmu v oblasti východního středomoří. Letní měsíce jsou zde mimořádně suché, v zimních měsících nastává na sráţky bohaté období dešťů. Roční teplotní průměr v zemi je 28°C, nicméně teplota v Jordánském údolí a na pouštích dosahuje v letních měsících aţ 51°C. Převládající východní proudění přináší na území země suchý a horký vzduch, způsobující výpar aţ 94 %. Vzhledem k vnitrozemskému charakteru jordánského území, danému 26 km délky jeho jediného mořského pobřeţí u Akabského zálivu, a skutečností, ţe se v jeho těsném sousedství předevěím na území Saúdské Arábie, Iráku a Sýrie nacházejí rozsáhlé pouštní oblasti, lze s ohledem na probíhající proces globálního oteplování očekávat na tomto území další zhoršování klimatických podmínek.

7.1.2 Množství srážek a jejich rozložení Sráţky jsou na jordánském území soustředěné na oblast Jordánské vrchoviny do relativně krátkého časového období zimních měsíců. V porovnání s územím České republiky vykazuje území Jordánska aţ desetkrát menší roční úhrn sráţek, přičemţ dlouhodobý průměr sráţek má trvale klesající charakter. V zimních měsících 1937 aţ 1938 byl úhrn sráţek 9 979 milionů m3, zatímco v zimních měsících 2007 aţ 2008 to bylo jen 5 194 milionů m3, coţ představuje pokles o 48 %. Lze tedy předpokládat, ţe sráţek bude i nadále ubývat.

7.1.3 Vysoký výpar vody Vysoké výpary na území Jordánska jsou přímo úměrné teplotním průměrům, vykazovaným tímto územím, a vzhledem k jejich trvalému růstu lze předpokládat i růst výparu, coţ se samozřejmě negativně projeví v celkové vodní bilanci země.

126

Tab. 47: Dlouhodobé průměry srážkek a výparů za období od roku 1937 do roku 2008 dlouhodobé průměry za období množství srážek v milionech m3 množství odpařené vody v milionech m3 poměr výparu ke srážkám množství vody pohlcené povrchovými vodami v milionech m3 množství vody prosáklé do podzemních vod v milionech m3

1937 - 2008 8 269,00 7 619,65 92,51 195,15 424,19

Tab. 48: Uhrny srážkek a výparů za hydrologický rok 2007 / 2008 úhrny za hydrologický rok množství srážek v milionech m3 množství odpařené vody v milionech m3 poměr výparu ke srážkám množství vody pohlcené povrchovými vodami v milionech m3 množství vody prosáklé do podzemních vod v milionech m3

2007 - 2008 5 194,00 4 869,36 93,23 115,33 209,03

7.1.4 Závislost vodních zdrojů na sousedních státech Podíl Jordánska na množství vody, odebrané z řeky Jarmuku v letech 1990 až 2003 (v milionech m3)

900 785

800 700 600

523

500 400 278

300 200 100

160 162

170 180

150 145

177 95

110

66

76

0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Obr. 42: Grafické znázornění podílu Jordánska na množství vody, odebrané z řeky Jarmuku v letech 1990 až 2003 (v milionech m3)

127

Dlouhodobě přetrvávající sloţitá politická situace v oblasti Středního východu v současné době neumoţňuje jednotlivým státům spoléhat se na řádně uzavřené dohody o hospodaření s vodou v oblasti, neboť kontinuálně dochází k jejich flagrantnímu porušování, protoţe vlády všech zúčastněných států v důsledku politických tlaků zohledňují především uspokojování nároků vlastních obyvatel. Typickým příkladem je dlouhodobé porušování smluv o hospodaření s vodou řeky Jarmuku ze strany Sýrie kaţdoročním neoprávněným nadměrným odběrem vody z této řeky v období od dubna do prosince, majícím za následek sníţení průtokových objemů v toku této řeky na jordánském území na minimum. Lze předpokládat, ţe v budoucnosti bude stále častěji docházet k porušování smluv o hospodaření s vodou v regionu a tím k omezování přirozených přítoků vody do země. Podíl Jordánska na množství vody, odebrané z řeky Jarmuku v jednotlivých měsících roku 2003 (v milionech m3)

250 195

200

210

150 100 50 50 9

9

6

5

4

7

8

9

10

0

Obr. 43: Grafické znázornění podílu Jordánska na množství vody, odebrané z řeky Jarmuku v jednotlivých měsících roku 2003 (v milionech m3)

7.2 Povrchové vodní zdroje 7.2.1 Hospodaření s povrchovými vodními zdroji Veškeré jordánské drobné povrchové vodní zdroje (prameny, studny), které by měly přirozeně slouţit jako zdroj vody pro v jejich okolí ţijící faunu a floru, jsou státem vyuţívány jako zdroj pitné vody pro obyvatelstvo a voda je z nich odčerpávána v maximálních moţných objemech, coţ má samozřejmě za následek úbytek vegetace v okolí těchto zdrojů a následně jejich postupné znehodnocení.

128

K poklesu hladin povrchových vodních zdrojů dochází v důsledku nadměrného odčerpávání vody, narůstajícího sucha a zvyšujícího se výparu a k jejich znehodnocování výrazně přispívá nekoncepční a bez jakéhokoliv ohledu na ţivotní prostředí realizované rozšiřování urbanistické zástavby a průmyslové a dopravní infrastruktury v zemi.

7.2.2 Znečišťování povrchových vodních zdrojů Mezi hlavní příčiny přetrvávajícího silného znečišťování povrchových vodních zdrojů patří nezodpovědné chování obyvatel a nevyhovující stav kanalizačních řádů v obydlených oblastech, z nichţ uniká odpadní voda především do řek. Existují i oblasti země, kde jakýkoliv kanalizační řád neexistuje a odpadní vody jsou přímo vypouštěny do koryt potoků a řek, a to nejen z domácností, ale i z průmyslových objektů.

7.3 Podzemní vodní zdroje 7.3.1 Nadměrné čerpání podzemních vod V důsledku narůstu deficitu vodyv zemi v letních měsících dochází k výraznému zvýšení objemu vody, doplňované do systému z podzemních vodních zdrojů, které jsou v tomto období neúměrně a nekontrolovaně přetěţovány. Spadlé sráţky, prosakující do podzemních vod, nejsou schopny tyto nadměrné odběry kompenzovat a situace je dále zhoršována i svévolnému, jakékoliv kontrole se vymykajícímu, hloubení artézských studní. Nepodaří-li se zajistit alternativní zdroje vody, není moţné v blízké budoucnosti očekávat jakékoliv zlepšení této situace, právě naopak.

7.3.2 Neobnovitelná část podzemních vod Z dvanácti v zemi se nacházejících oblastí podzemních vodních zdrojů jsou dvě, Jafer a Disi Am Daura, jejichţ zdroje jsou neobnovitelné, neboť roční sráţkové průměry dosahují hodnoty přibliţně 50 mm.

7.3.3 Zvýšená salinita podzemních zdrojů Salinita podzemních vodních zdrojů je trvale zvyšována nadměrným odčerpáváním vody z těchto zdrojů, pouţíváním slané vody k zavlaţování zemědělských plodin, nadměrným pouţíváním umělých hnojiv v zemědělství a neustále se zvyšujícím výparem vody. Nebude-li zásadním způsobem změněna hospodářská politika země ve vztahu k zemědělství, bude se salinita půdy neustále zvyšovat, neboť Jordánsko nedisponuje dostatečnou výměrou zemědělsky vyuţitelné půdy, která by mu zajistila soběstačnost v zásobování zemědělskmi produkty, a proto bude i nadále stávající výměra zemědělsky vyuţívané půdy trvale neůměrně a nekontrolovaně zatěţována a postupně znehodnocována. Nedílnou součastí

129

výše naznačených změn musí být i zásadní změna skladby pěstovaných zemědělských plodin ve vztahu k dispozicím konkrétních zemědělsky vyuţitelných ploch a změna orientace ekonomiky země na jiné neţ na tradiční zemědělské produkty.

7.3.4 Znehodnocování podzemních vodních zdrojů průsakem Nepominutelným zdrojem znehodnocování podzemních vodních zdrojů v zemi je jejich kontaminace solí a různými chemikáliemi, pocházejícími z umělých hnojiv a postřiků na polích nebo komunálního a průmyslového odpadu, které se do nich dostávají přirozeným průsakem. Míra tohoto znečištění narůstá přímo úměrně s nárůstem populace, v jehoţ důsledku dochází k nárůstu objemu zemědělské produkce, a tedy i objemu na zemědělské půdě aplikovaných umělých hnojiv, a objemu průmyslové výroby, a tedy i objemu průmyslového odpadu.

7.4 Krajinné prostředí a vegetace 7.4.1 Poškozování krajinného prostředí Ochranu ţivotního prostředí jako hlavní náplň své činností nemá v současné době v Jordánsku ţádná vládní instituce. Okrajově se sice této problematice věnuje celá řada různých subjektů, nicméně jejich činnost není absolutně nijak koordinována. Vztah k ochraně ţivotního prostředí vlastní země je u státních a obecních úředníků stejně jako u převáţné většiny ostatních obyvatel země na mimořádnš nízké úrovni. V myšlení a jednání Jordánců mají za všech okolností nejvyšší prioritu krátkodobé ekonomické aspekty, ekologické, jsou-li vůbec přítomny, mají roli podruţnou, coţ vede aţ k absurdním situacím, kdy jsou odpovědnými státními institucemi povolovány, především v různých oblastech průmyslové výroby, podnikatelské aktivity, přímo poškozující ţivotní prostředí. Nejvýznamnější zdroje poškozování životního prostředí nadměrné čerpání vody z povrchových i podzemních zdrojů pouţívání slané vody k zavlaţování zemědělských plodin znečišťování vody znečišťování ovzduší nevhodné hospodaření s odpady počty pasoucích se hospodářských zvířat výrazně přesahujících kapacitu dostupných pastvin nevhodná skladba chovaných hospodářských zvířat nevhodná skladba pěstovaných zemědělských plodin vysoká hustota osídlení určitých oblastí

130

7.4.2 Poškozování krajinné vegetace Zdrojem největšího úbytku krajinné vegetace v zemi je její neúměrné spásání v důsledku nevhodně volené druhové skladby a nadměrných počtů chovaných hospodářských zvířat, kdy například chované kozy nenávratně likvidují vegetaci pastvin nejen spásáním, ale i svými kopyty. Úbytek vegetace způsobuje také její nevhodná skladba z hlediska náročnosti na vodu a schopnosti regenerace, postupující urbanizace krajiny, periodicky se opakující suchem vyvolané poţáry a v neposlední řadě ze strany státní správy mimořádně nízká vymahatelnost dodrţování jiţ beztak nedostatečných zákonů na ochranu přírody.

7.4.3 Nárůst pouštních oblastí Nárůst pouštních oblastí přímo souvisí s úbytkem vegetace v zemi a má tedy i stejné příčiny, k nimţ se dále řadí vyuţívání keřovitých a nízkých lesních porostů jako zdroje paliva především pro domácnosti a nekvalifikovaná a také neúspěšná snaha o rozšiřování zemědělských ploch i do oblastí s ročními sráţkovými průměry pod 200 mm, po níţ v těchto oblastech zůstávají plochy bez jakékoliv vegetace, které se pozvolna mění v poušť.

7.4.4 Poškozování půdy a její zatížení Základní formy poškozování půdy -

vodní eroze větrná eroze kontaminace solí kontaminace chemikáliemi zhutňování znehodnocování přetěţování

Vysoká cena za pronájem zemědělské půdy vede nájemce této půdy ke snaze o její maximální moţné vyuţití jejím osázením aţ třikrát do roka, coţ má za následek rychlý úbytek ţivin v této půdě a její znehodnocování, coţ vyvolává neţádoucí aplikaci umělých hnojiv.

7.4.5 Znečišťování ovzduší Hlavním zdrojem znečištění ovzduší je ţivelný nárůst průmyslové výroby v zemi za podmínek, kdy ekonomické zájmy státu a jednotlivých podnikatelských subjektů mají absolutní přednost před jakoukoliv formou ohledu na zdraví obyvatel a přírody.

131

7.4.6 Nevhodné hospodaření s odpady V Jordánsku existuje prakticky jediný způsob nakládání s odpadem, a to jeho ukládání do v zemi vyhloubených úloţišť. Absentuje jakákoliv jednotná závazná metodika likvidace odpadu, stejně jako jakákoliv praktická forma jeho recyklace.

7.4.7 Těžba nerostů Jordánské hospodářství je ekonomicky závislé na masivní těţbě v zemi dostupných nerostných surovin, především fosfátu, potaše, mramoru a pískovce. Povrchová těţba fosfátu a potaše zásadně mění charakter krajiny především v oblasti jiţní vyschlé části Mrtvého moře a prašnost touto těţbou způsobená negativně ovlivňuje ţivotní prostředí této oblasti, ve svém důsledku se projevujícím úbytkem vegetace a povrchových i podzemních vod. Těţba mramoru a pískovce je soustředěna převáţně do lomů na Jordánské vrchovině v krajích Ajloun a Jerash a probíhá na úkor zde se nacházejících nejrozsáhlejších lesních porostů Jordánska, ale také olivových hájů a vinohradů. Obnova všech těchto těţbou zdevastovaných území je s ohledem na stávající ekonomické a klimatické podmínky zcela nereálná. Kraj Irbid je zatíţen rozsáhlou těţbou pískovce, která ve svém důsledku přímo podporuje nárůst pouště, neboť vegetace prostou na hranici s rozsáhlou pouštní oblastí se nacházející půdu opuštěných pískovcových lomů je nereálné jakkoliv zemědělsky vyuţívat a zůstává leţet ladem a postupně podléhá erozi. Další těţební oblastí s pískovcovými lomy je Ma‟an a byť se jedná o oblast pouště, negativní důsledky těţby v podobě zvýšené prašnosti, úbytku vegetace a povrchových i poszemních vod jsou zde stejně markantní jako v jiných lokalitách země a zasahují i sousední kraje Karak a Tafilah. Příčinou relativně rozsáhlé těţby pískovce v zemi je státní správou definovaný poţadavek při udělování stavebních povolení v určitých oblastech, aby vnější fasády domů byly zhotoveny z přírodního bílého kamene.

7.4.8 Problémy technického charakteru Základní technické problémy vodního hospodářství země velké ztráty vody v síti v důsledku jejího špatného technického stavu a vedení po povrchu země, umoţňující jeho vnější poškozování na většině území absentující kanalizační řád, umoţňující recyklaci většího mnoţství vody následně vyuţitelné pro zemědělské účely vzdálenost Rudého moře od oblastí potenciálního vyuţití jeho (odsolené) vody

132

7.5 Lidský faktor Nejdůležitější lidské faktory z hlediska vývoje společnosti nárůst obyvatelstva a osídlení země nedostatek odborníků a studijních oborů na vysokých školách absence občanského chování ve vztahu k ţivotnímu prostředí zpoplatněný přístup k informacím ve státní správě a státních vysokých školách

7.5.1 Nárůst obyvatelstva a osídlení země Vzhledem k místním zvyklostem a náboţenstvím bude demografická křivka země i nadále prudce stoupat. Návrhy na monogamii nebo omezení porodnosti se u obyvatel země nesetkávají s porozuměním. S nárůstem populace budou přímo úměrně stoupat i nároky na vodu a potraviny. Podle Jordánského statistického úřadu (The Department of Statistics of the Hashemite Kingdom of Jordan) mělo Jordánsko v roce 1952 586 200 obyvatel a v roce 2009 5 980 000 obyvatel, coţ představuje přibliţně desetinásobek hodnoty z roku 1952. Nedílnou součástí řešení problému nárustu poplace a potaţmo i vodního deficitu země je i zásadní změna struktury osídlení země, neboť v současné době výrazně nadpoloviční většina obyvatel země ţije v oblasti Jordánské vrchoviny v krajích Ajloun, Irbid, Jerash, Ammán, Zarqa a Madaba. Váţným problémem je zákonem dané dělení zemědělské půdy na pozemky o stále menších výměrách v rámci dědických řízení, mající za následek likvidaci souvislých zemědělských ploch, neboť takto nově vzniklé pozemky jsou často vyuţívány k různým jiným účelům. V současné době je nejmenší zákonem daná výměra pozemku pro zápis do katastru zemědělské půdy 400 m2. Zásadním negativním faktorem, dlouhodobě ovlivňujícím demografický vývoj v zemi, je nestabilní politická situace v regionu, charakterizovaná v posledních desetiletích válečnými konflikty, především mezi Íránem a Irákem, Kuvajtem a Irákem, Izraelem a Palestinou nebo Spojenými státy americkými a Irákem. V důsledku těchto válečných konfliktů, ale také přetrvávající občanské válce v Libanonu, je Jordánsko vzhledem ke své politice otevřenosti periodicky zatěţováno vlnami přistěhovalců, v jejichţ důsledku dochází k dočasnému nárůstu populace země aţ o 20 %.

7.5.2 Nedostatek odborníků a studijních oborů na vysokých školách Vysoké školy v Jordánsku v současné době ve většině případů nedisponují samostatnými studijními obory, zabývajícími se ţivotním prostředím, krajinným inţenýrstvím nebo lesnictvím. Tato problematika je pouze okrajovou součástí

133

stávajících zemědělstvím se zabývajících oborů. Pouze Jordánská univerzita v Ammánu (The University of Jordan) má zemědělskou fakultu se studijním oborem „Půda, voda a ţivotní prostředí“ (Land, water and enviroment). Tento stav má za následek fatální nedostatek kvalifikovaných odborníků s relevantním vysokoškolským vzděláním. Střední školy v zemi, zabývající se zemědělstvím, se věnují výhradně výuce ve vztahu k vlastnímu pěstování zemědělských plodin a chovu hospodářských zvířat, nikoliv ve vztahu k přírodě a ţivotnímu prostředí.

7.5.3 Absence občanského chování ve vztahu k životnímu prostředí Navzdory existenci zákonů a vyhlášek, upravujících hospodaření s vodou s ohledem na zamezení plýtvání s ní, je dodrţování těchto závazných předpisů na velmi nízké úrovni. Chybí na potřebné úrovni kvalifikované a motivované kontrolní orgány, které by na dodrţování těchto norem v zemi efektivně dohlíţely. Uţ samotná skutečnost, ţe pitná voda, dodávaná státem jednotlivým domácnostem, je relativně velmi levná, napomáhá velkému plýtvání s ní. U jordánského obyvatelstva dokonale absentuje jakákoliv forma poučeného občanského chování zdaleka nejen ve vztahu k přírodě a ţivotnímu prostředí země a jelikoţ ne nepodstatná část obyvatelstva země ţije stále ještě kočovným způsobem ţivota, je prakticky nemoţné tento stav v blízké budoucnosti jakkoliv změnit k lepšímu. Jordánské školství se v současné době na všech svých stupních věnuje problematice ţivotního prostředí jen velmi okrajově a nedostatečně. Vzhledem k tomu, ţe větší část jordánské vodovodní sítě je vedena po povrchu země, je často terčem vandalismu a pokusů o ilegální odběr vody.

7.5.4 Zpoplatněný přístup k informacím Přístup k relevantním informacím ve státní správě a na státních vysokých školách je v současné době v Jordánsku velmi ztíţen zpoplatněním jejich poskytování, čehoţ dokladem je osobní zkušenost autora této práce s Jordánskou univerzitou v Ammánu, poţadující za kaţdé zapůjčení kvalifikační práce ze svého archivu nepřiměřeně vysoký poplatek a jordánským Hydrometeorologickým ústavem a jordánským Geografickým institutem, poţadujícími obdobně vysoké poplatky za kaţdou jimi poskytnutou informaci.

7.6 Faktory hospodaření s vodou 7.6.1 Čističky odpadních vod Váţným problémem země je přetrvávající nedostatek čističek odpadních vod především u velkého počtu zastavěných aglomerací a neméně závaţným problémem je i nedostatečná kapacita stávajících čističek odpadních vod a jejich ve většině případů neuspokojivý technický stav.

134

Čističky odpadních vod, u nichž je při porovnání předpokládané maximální denní požadované kapacity v roce 2020 s jejich aktuálně nabízenou maximální denní kapacitou nezbytné navýšení jejich kapacity Tab. 49: Čističky odpadních vod s nedostatečnou kapacitou čistička odpadních vod North Queen Alia Airport Wadi Al Arab Baq'a Irbid Salt Madaba Kufranja Ramtha Al Jiza Al Karak Jerash East Fuheis Tafilah Wadi Hassan Aqaba South Coast

požadovaná 2005 2010

kapacita v m3 / den předpokládaná nabízená 2015 2020 2010

deficit

0

20 510

23 835

26 661

23 000

3 661

11 676 17 559 7 017 6 266 5 306 2 871 7 015 4 740 1 999 2 944 1 899 1 343 1 486

17 055 20 372 10 131 7 272 7 012 4 488 8 621 5 511 2 636 4 071 2 310 2 037 1 766

19 649 23 903 11 676 8 502 8 483 5 453 10 154 6 364 3 149 5 286 2 705 2 319 2 012

21 966 27 173 13 050 9 638 9 805 6 533 11 819 7 128 3 828 5 962 3 068 2 613 2 269

21 000 15 000 11 000 7 700 7 600 5 727 5 400 4 000 3 600 3 500 2 400 1 600 1 600

966 12 173 2 050 1 938 2 205 806 6 419 3 128 228 2 462 668 1 013 669

43

725

1 448

2 345

1 000

1 345

7.6.2 Zavlažovací kanály a systémy Přibliţně 40 % zavlaţovacích systémů v zemi je zastaralých a má vysokou spotřebu vody. Poškozování zavlaţovacích systémů způsobuje v nemalé míře pouţívání slané vody k zavlaţování. Běţným jevem v současné době například je, ţe Správa Jordánského údolí (The Jordan Valley Authority) není schopna jednotlivým odběratelům dodat dlouhodobě závazné smluvní objemy vody. Jedním z nejzávaţnějších problémů z hlediska budoucnosti je skutečnost, ţe stále ještě nebyla zahájena realizace projektu kanálu spojujícího Rudé moře s Mrtvým mořem.

7.6.3 Pěstování rostlin náročných na spotřebu vody Jedním ze zásadních atributů nevhodné skladby v současné době v zemi pěstovaných zemědělských plodin je skutečnost, ţe napřílad v Jordánském údolí, které je hlavní zemědělskou oblastí země, jsou vysázeny banánovníky, plodina s ohledem na svou mimořádnou náročnost na spotřebu vody pro pěstování v této oblasti naprosto nevhodná.

135

7.6.4 Mrtvé moře Mrtvé moře neustále vysychá a kvalita jeho vody se trvale zhoršuje, a proto o něm jako o potenciálním povrchovém vodním zdroji nemá zatím smysl ani uvaţovat. Nedostatek finančních prostředků a absence reálné politické vůle v regionu dosud spolehlivě zabraňují realizaci projektů na jeho záchranu.

7.6.5 Rudé moře Dosud absentující praktické vyuţití Rudého moře jako ohromného povrchového zásobníku (slané) vody pro Jordánsko a potaţmo pro celou oblast Středního východu má za následek přetrvávající nadměrné zatěţování povrchových i podzemních vodních zdrojů v zemi.

136

8 Navrhovaná opatření 8.1 Zeměpisná poloha Zeměpisná poloha a klimatické podmínky Zeměpisná poloha Jordánska a z ní plynoucí klimatické podmínky na jeho území jsou pevně dané hodnoty a není moţné je jakýmkoliv způsobem změnit, nicméně zcela mimořádný význam má jejich co nejpečlivější soustavné monitorování a snaha o co nejefektivnější vyuţití jejich pozitivních atributů, například v oblasti solární energie a jejího uplatnění v jordánském hospodářství. Množství srážek a jejich rozložení ve vztahu k vysokému výparu Vzhledem k reálnému předpokladu v budoucnu neustále narůstajícího vodního deficitu lze provést například důsledné osázení břehů veškerých povrchových vod vhodnou vegetací, která by kromě jiných pozitivních aspektů alespoň částečně zastínila vodní plochy a přispěla tak ke sníţení teploty vody a tím i jejího výparu, k zachycování vodních sráţek lze budovat vodní nádrţe o větších hloubkách, sniţujících teplotu zadrţované vody, a pokud moţno co nejmenších plochách vodních hladin, sniţujících výpar. Závislost vodních zdrojů na sousedních státech V nejbliţší době nelze na Středním východě počítat s jakoukoliv zásadní změnou politické situace, vedoucí k uţší spolupráci států tohoto regionu v pro ně ţivotně důleţité oblasti hospodaření s vodou. Jordánsku tedy nezbývá neţ v maximální moţné míře racionálně vyuţívat veškeré vodní zdroje na svém vlastním území a z tohoto hlediska je jednoznačně nejvýznamnější ohromná zásoba mořské vody v Rudém moři. Technicky realizovatelný projekt na čerpání a dopravu této vody do vnitrozemí, její odsolení a následnou distribuci k jednotlivým odběratelům jiţ delší dobu existuje.

8.2 Povrchové vodní zdroje Doporučená opatření lokalizace a přesná evidence veškerých zdrojů vytvoření ochranných pásem kolem zdrojů zakáz industrializace a urbanizace těchto ochranných pásem obnova původní krajinné vegetace v okolí zdrojů čerpání pouze mnoţství vody, nelikvidujícího vegetaci a nepodporujícího další rozšiřování pouště zlepšování kvality okolí zdrojů například budováním kanalizačních řádů specifikace problémů jednotlivých oblastí a jejich řešení ochrana ţivotního prostředí

137

omezení čerpání vody ze zdroje Azraq, který je součástí přírodní rezervací a vyuţití jeho vody k obnově vegetace a zastavení nárůstu pouště v jeho okolí Mocnost nejdůležitějších povrchových vodních zdrojů v hydrologickém roce 2006 / 2007 a doporučené objemy odběrů vody v hydrologickém roce 2007 / 2008 Tab. 50: Mocnost nejdůležitějších povrchových vodních zdrojů v hydrologickém roce 2006 / 2007 a doporučené objemy odběrů vody v hydrologickém roce 2007 / 2008

oblast povrchových vod 'A Al Yarmouk (Jarmuk) Wadi Mujib (Vádí Mudţíb) Zarqa (Zarká) North Jordan Valley (severní část Jordánského údolí) South Jordan Valley (jiţní část Jordánského údolí) Wadi Araba South (jiţní část Vádí Araba) Dead Sea (Mrtvé moře) Hasa (Hasa) Azraq (Azrák) Hammad (Hamád) Sarhan (Šarhán) Jafer (Dţáfer) Jordan River Uplands (Jordánská vysočina) Wadi Araba North (severní část Vádí Araba) Qua Disi South Desert (jiţní poušť Qua Disi)

16,02 8,05 42,30

doporučený objem odběru v milionech m3 vody za rok 15,22 7,65 40,19

9,95

9,45

7,71

7,32

1,31 5,41 0,66 4,62 11,80 1,75 3,2

1,24 5,14 0,63 4,39 11,21 1,66 3,04

1,3

1,24

1,17

1,11

0,08

0,76

mocnost zdroje v milionech m3 vody za rok

8.3 Podzemní vodní zdroje Doporučená opatření -

lokalizace a přesná evidence veškerých zdrojů vytvoření ochranných pásem kolem zdrojů zakáz industrializace a urbanizace těchto ochranných pásem obnova původní krajinné vegetace v okolí zdrojů zlepšování kvality okolí zdrojů například budováním kanalizačních řádů specifikace problémů jednotlivých oblastí a jejich řešení ochrana ţivotního prostředí

138

čerpání pouze mnoţství vody, nezpůsobujícího zvýšení salinity vody a nepřekračujícího úhrn ročního přítoku vody do dané oblasti minimalizace zdrojů znečištění podzemních vod průsakem implementace ekologických způsobů likvidace průmyslového odpadu Mocnost nejdůležitějších podzemních vodních zdrojů v hydrologickém roce 2006 / 2007 a doporučené objemy odběrů vody v hydrologickém roce 2007 / 2008 Tab. 51: Mocnost nejdůležitějších podzemních vodních zdrojů v hydrologickém roce 2006 / 2007 a doporučené objemy odběrů vody v hydrologickém roce 2007 / 2008

oblast podzemních vod Amman (Ammán) a Zarqa (Zarká) Dead Sea (Mrtvé moře) Azraq (Azrák) 'A Al Yarmouk (Jarmuk) vedlejší přítoky řeky Jordánu Wadi Al Jordan Hammad (Hamád) Sarhan (Šarhán) Jafer (Dţáfer) Wadi Araba North (severní část Vádí Araba) Wadi Araba South (jiţní část Vádí Araba) Disi Am Daura Celkem

70 - 60 50 - 40 35 - 30 35 - 30 32 - 28 20 - 15 16 - 12 10 – 7 10 – 7

doporučený objem odběru v milionech m3 vody za rok 42 27 24 22 20 12 9 7 7

7–5

6

6–4

3

3–2 294 - 240

2 181

mocnost zdroje v milionech m3 vody za rok

8.4 Voda a krajinná vegetace, životní prostředí Doporučená opatření zřízení správního orgánu, zabývajícího se ţivotním prostředím a jeho ochranou čerpání mnoţství vody z povrchových a podzemních zdrojů, nemajíící za následek úbytek vegetace chov hospodářských zvířat na pastvinách v počtech, neohroţujících jejich vegetaci změna druhové skladby chovaných hospodářských zvířat, preferující druhy svým chovem šetrné k vegetaci, například ovce, na úkor druhů vegetaci likvidujících, například koz zřizování dalších přírodních rezervací

139

změna druhové skladby vysazované krajinné vegetace, preferující botanické druhy, nenáročné na spotřebu vody, například sukulenty vyuţití alternativních rostlinných druhů jako zdroje krmiva pro chovaná hospodářská zvířata, například sukulentů, nenáročných na spotřebu vody a schopných regenerace zamezení urbanizace zemědělsky vyuţitelných pozemků zamezení poškozování zemědělské půdy neúměrným přetěţováním zlepšení kvality ovzduší a implementace jeho účinné ochrany implementace souborů opatření, omezujících erozi půdy, kontaminaci půdy solí a chemickými látkami, zhutňování a znehodnocování půdy zamezení těţby nerostů na zemědělsky vyuţitelných pozemcích, předevsím v krajích Ajloun a Jarash zrušení v některých oblastech zákonem stanovené povinnosti pouţívání výhradně přírodního kamene ke zhotovování fasád domů Následkem neustále probíhajícího malého klimatického cyklu v oblasti mezi Středozemním mořem a Jordánskou vrchovinou dochází k trvalému nárůstu vnitrozemské pouštní oblasti od Azraqu na východě směrem na severozápad k Jordánské vrchovině, čemuţ lze zabránit retenzí záplavových vod v období dešťů na Jordánské vrchovině, zamezením odtoku těchto vod západním směrem do Jordánského údolí, jejich svedením na východ směrem na Azraq a vyuţitím k zavlaţování této oblasti. Současně s výše popsaným opatřením je nutná obnova vegetace výsadbou vhodné druhové skladby travin a keřů na hraničním území mezi oblastí s dostatečnými a nedostatečnými sráţkovými úhrny metodou „pasture cropping“ mimořádně úspěšnou při obnově pouštních oblastí na australském kontinentu. S obnovou vegetace dojde k nárůstu sráţek ţádoucím východním směrem. Princip popisuji autoři M. Kravčík, J. Pokorný, J. Kohutiar, M. Kováč a E. Tóth ve své publikaci „Nová vodná paradigma.“ 5)

Obr. 44: Schéma nárůstu oblasti pouště či polopouště s rozpadajícím se malým vodním cyklem

140

Obr. 45: Schéma systému zadržování vody na okraji oblasti s kritickým nedostatkem vody

Obr. 46: Úbytek pouštního území a obnova vegetace

8.5 Demografický faktor Zásadní vliv demografického faktoru ve vztahu k vodnímu deficitu země demonstruje skutečnost, ţe v roce 1952 mělo Jordánsko 586 200 obyvatel a roční sráţkový úhrn byl přibliţně 8 675 000 m3, zatímco při počtu obyvatel 5 194 000 v roce 2009 byl roční sráţkový úhrn přibliţně 5 980 000 m3. Doporučovaná řešení -

omezení nárůstu populace a úprava osídlení území implementace ekologických způsobů hospodaření s odpadem zvýšení úrovně vzdělání obyvatel ve vztahu k ţivotnímu prostředí

141

8.5.1 Demografické rozložení obyvatelstva V případě realizace projektu kanálu spojujícího Mrtvé moře a Rudé moře by oblast Wadi Araba disponovala zemědělsky vyuţitelnou zemědělskou půdou a po vybudování nezbytné infrastruktury by byla schopna osídlení aţ osmi sty tisíci novými obyvateli. V případě vybudování tohoto kanálu a následně i vodovodu mezi odsolovací stanicí Fifa a Ammánem, distribujícím vodu i do oblasti Karaku, byla by i tato oblast schopna osídlení několika sty tisíci novými obyvateli.

8.5.2 Hospodaření s odpady Vhodné způsoby hospodaření s odpady Jordánsko nezbytně potřebuje zcela novou strategii hospodaření s odpadem, který je nutné pečlivě třídit a ekologicky likvidovat, nikoliv jen ukládat na skládkách. Země sice disponuje rozsáhlým neobydleným územím, nicméně negativní důsledky stávajícího nakládání s odpadem jsou i v těchto podmínkách jasně rozpoznatelné. Zavedení vyspělých technologií likvidace odpadu, šetrných k ţivotnímu prostředí, je nezbytné i vzhledem k celkovým zásadním změnám, směřujícím ke zlepšení vodního hospodářství země. Současně je nezbytné docílit potřebné vzdělanosti obyvatel ve vztahu k ţivotnímu prostředí a implementovat jednoznačně definovaná pravidla pro nakládání především s komunálním odpadem zároveň s prakticky účinnými způsoby vymáhání jejich dodrţování. Odpad ze zemědělství Likvidace biologických sloţek zemědělského a komunálního odpadu by měla probíhat výhradně kompostováním, přičemţ vzniklé hnojivo by mělo být beze zbytku vyuţíváno k obnově a zvyšování kvality zemědělské půdy. V současné době se například v České republice vyvíjejí a vyrábějí kompostovací jednotky, vyrobené z kompozitních materiálů a vhodné speciálně pro pouţití v oblastech s trvale vysokými průměrnými teplotami. Odpad z čističek odpadních vod V současné době probíhající výzkum a vývoj metody spalování kalu z čističek odpadních vod, vyuţívající pyrolýzy na pískovém podloţí a čištění spalin nízkoteplotním plazmovým reaktorem, jehoţ produktem je modifikovaný nepáchnoucí uhlík s vynikajícími absorbčními vlastnostmi, vyuţitelný k čištění vody nebo jako do půdy přidávaný absorbent vody (RNDr. Marcela Morvová).

8.5.3 Osvěta a vzdělání obyvatelstva Nezbytnost dosaţení alespoň elementárního vzdělání obyvatel s ohledem na změnu jejich chování k ţivotnímu prostředí vlastní země je esenciální i

142

z hlediska pochopení skutečnosti, ţe současná cenová politika státu ve vztahu k vodě nemá s reálnou cenou distribuované vody nic společného a je sociálně motivovaná, neboť v současné době více neţ 60 % obyvatel země ţije pod státem definovanou hranicí chudoby. Z hlediska kvality aktivit, směřujících ke sniţování vodního deficitu země a k ochraně ţivotního prostředí je nepominutelná úzká spolupráce státní správy, podnikatelských subjektů, odborných společností, výzkumných a vývojových pracovišť a vysokých škol, na nichţ je nezbytné urychlené otevření nových studijních oborů se zaměřením na: -

ţivotní prostředí krajinné inţenýrství lesnictví

Důleţitým krokem je také zavedení bezplatného přístupu ke všem informacím ve státní správě a na státních vysokých školách a zveřejnění všech dostupných odborných prací.

8.6 Podpora vodních zdrojů Kromě přímo v oblastech konkrétních povrchových a podzemních vodních zdrojů aplikovatelných opatření, nezbytných k jejich zachování z krátkodobého hlediska, je absolutně nevyhnutelná co nejrychlejší realizace vyuţívání mořské vody Rudého moře jako hlavního zdroje vody v zemi za současného zvýšení celkového objemu recyklované vody z čističek odpadních vod. Projekty v obou těchto oblastech jsou jiţ zpracované a čekají na realizaci.

8.6.1 Odsolování mořské vody Tento způsob získávání pitné vody vyuţívají země s omezenými přírodními zdroji sladké pitné vody, například státy severní Afriky a Arabského poloostrova nebo Somálsko, Jihoafrická republika a Izrael. Zemí, v celosvětovém měřítku nejvíce vyuţívající odsolování mořské vody, jsou Spojené státy americké. Podle údajů Evropské agentury pro ţivotní prostředí se i v mnoha evropských zemích zvyšují objemy odsolované mořské vody, coţ má vzhledem k energetické náročnosti tohoto procesu výrazně negativní dopad na ţivotní prostředí. Podle názoru odborníků Světového fondu na ochranu přírody (WWF) přispívá odsolování mořské vody rozhodující měrou ke globálním změnám klimatu a tento způsob získávání pitné vody je jimi hodnocen jako neekonomický a energeticky nepřiměřeně náročný, produkující velké mnoţství skleníkových plynů. Izraelští odborníci, zabývající se dlouhodobým výzkumem zavlaţování zemědělské půdy odsolenou mořskou vodou, dospěli k závěru, ţe jeho negativní aspekty převládají nad těmi pozitivními. V odsolené mořské vodě absentují iontové částice sodíku, chlóru, vápníku, hořčíku a síry, esenciální z hlediska růstu rostlin. U zemědělských plodin, zavlaţovaných odsolenou mořskou vodou, se záhy projevuje nedostatek hořčíku, který musí být kompenzován přihnojováním půdy. Do odsolené mořské vody pouţívané k zavlaţování také musí být přidáváno určité mnoţství vápence a kyseliny sírové.

143

Velkým problémem je bór, přítomný v mořské vodě i po jejím odsolení a představující pro rostliny toxickou látku. V Izraeli došlo následkem toxikace bórem z odsolené mořské vody k váţnému poškození některých ovocných sadů a k poklesu úrody rajských jablek a podzemnice olejné. O Mrtvém moři jako o potenciálním zdroji vody v regionu lze do budoucna uvaţovat pouze za předpokladu, ţe bude úspěšně a trvale vyřešen problém jeho dlouholetého a neustále eskalujícího vysychání, například realizací projektu kanálu, přivádějícího do Mrtvého moře vodu z Rudého moře.

8.6.2 Technologie odsolování mořské vody Tři v současné době celosvětově k odsolování mořské vody pouţívané metody sice vykazují vysokou technologickou úroveň, nicméně jsou mimořádně energeticky náročné. Jedním z moţných řešení tohoto negativního aspektu je vyuţití obnovitelných energetických zdrojů, především sluneční a větrné energie. Hlavní metody odsolování -

reverzní osmoza elektrolýza solární destilace

Reverzní osmoza Tato metoda je sice široce rozšířená, nicméně mimořádně náročná z hlediska pořizovacích i provozních nákladů a energetické spotřeby. Její princip spočívá v přeměně roztoku z koncentrované fáze do fáze naředěné. Tohoto jevu, který je opakem přirozené osmozy, je dosahováno vystavením koncentrovaného roztoku tlaku vyššímu neţ je tlak osmotický (obvykle v rozsahu od 3 do 10 MPa). Elektrolýza Také tato metoda vykazuje vzhledem ke své energetické náročnosti vysoké provozní náklady. Tento negativní atribut je moţné částečně zmírnit pouţitím vhodných křemíkových fotovoltaických energetických článků nebo článků s fotovoltaickými barvivy na podkladu z nanovláken, coţ má svůj nepominutelný význam v zemích jako je Jordánsko, disponujících mimořádně rozsáhlým nevyuţívaným územím a celoročně dostatečnou intenzitou slunečního záření. Solární destilace Princip solární destilace je znám jiţ více neţ dva tisíce let a v současné době tuto metodu odsolování mořské vody vyuţívají především Řecko, Španělsko a Tunisko, tedy státy s přímým přístupem k moři a moţností vyuţití sluneční energie v potřebném rozsahu, coţ je podmínkou dostatečné efektivity této metody. Jordánsko těmito atributy disponuje a jako optimální variantou se jeví

144

čerpání mořské vody z Akabského zálivu do vnitrozemských odsolovacích stanic, vybavených nádrţemi s průsvitnými víky, v nichţ voda po odpaření kondenzuje na víku nádrţe, ochlazovaném vnějším ovzduším a případně i Lavalovou dýzou, je jímána do rezervoárů a následně distribuována prostřednictvím vodovodních řádů odběratelům. Takto získaná odsolená voda je velmi čistá a prostá většiny bakterií. Vedlejším produktem této metody je průmyslově vyuţitelná sůl. 8)

8.6.3 Vlastní autorské řešení Autorské parciální řešení vodního deficitu Jordánska využití modulových elektrolytických úpraven vody k odsolování mořské vody za současné aplikace multifunkčních organických fotovoltaických systémů na bázi organických sloučenin využití vícestupňové recyklace vody v jednotlivých domech Modulová elektrolytická úpravna vody MEUV disponuje v České republice platným certifikátem typu, uděleným pod evidenčním číslem 472/07/07/02/0 TÜV SÜD Czech s.r.o. dne 8. 11. 2007 (Přílohy 3, 4 a 5). Řídící jednotka Waterclean Controller (WCC) disponuje v České republice platným certifikátem typu, uděleným pod číslem VTÚPV - 005/2004 VOP-026 Štenberk, sp., divize VTÚPV Vyškov dne 5. 5. 2004 (Příloha 1). Subjekt, podílející se na vývoji obou výše uvedených zařízení, disponuje v České republice platným certifikátem systému řízení jakosti dle ČSN EN ISO 9001:2001, uděleným pod číslem 1222 - 1 TÜV CZ dne 16. 12. 2004 (Příloha 2). Odsolování pomocí elektrolýzy Autor navrhuje vyuţití této metody odsolování mořské vody vzhledem k její šetrnosti ve vztahu k ţivotnímu prostředí, nízkým pořizovacím a provozním nákladům, vyšší efektivitě a moţnosti relativně přesného nastavení rozsahu odsolení vody, coţ zbývající dvé metody odsolování neumoţňují. Nicméně i tato metoda nezbytně vyţaduje další vývoj, řešící některé její přetrvávající problémy, například zejména unikající plynný chlór, vznikající rozkladem NaCl. Princip činnosti Katoda je vyrobena z ušlechtilé oceli a v případě speciálních aplikací je navíc potaţena platinovým povlakem. Na jejím povrchu dochází během elektrolytické reakce k uvolňování plynného vodíku, vytvářejícího alkalické prostředí, které váţe ionty Ca, Mg, Ni, Be a těţkých kovů ze sloupce II.A Mendělejevovy periodické soustavy prvků a napomáhá ke vzniku jejich hydroxidů nebo uhličitanů na povrchu katody. Tyto ve vodě nerozpustné sloučeniny jsou pak v pravidelných intervalech elektronicky řízeným způsobem rázově odbourávány

145

z povrchu katody a následně odfiltrovávány z upravované vody v příslušných filtračních stupních. Anoda je vyrobena z titanu, aktivovaného kysličníky ušlechtilých kovů, například Ir, Rh nebo Co. Na povrchu anody dochází v důsledku řízených oxidačních a redukčních reakcí ke vzniku kyselého prostředí, v němţ kovy vytvářejí své kysličníky, následně odfiltrovávané obdobným způsobem jako u katody. Během elektrolýzy dochází k uvolňování plynů a volných radikálů s vysokými oxidačními schopnosti (O3, H3O, Cl2 atd.). Díky katalytické oxidaci je moţné dosáhnout dokonalé oxidace veškerých organických i anorganických látek, čímţ je dosaţeno dokonalé desinfekce odsolované vody. Technický popis modulové elektrolytické úpravny vody MEUV Vzhledem ke zvolené modulové koncepci zařízení jsou jednotlivé fáze čisticího procesu soustředěny do jednotlivých funkčních celků, přičemţ zařízení jako takové se nemusí nezbytně skládat ze všech těchto celků. Je to dáno kvalitou vstupní vody a poţadavky na její výstupní kvalitu.

Obr. 47: Schéma modulové elektrolytické úpravny vody 1. Víceúčelový elektrolytický reaktor je tvořen katodou a anodou a při své funkci vyuţívá obecného principu elektrolýzy k aktivaci řízených elektrochemických reakcí. 2. Mechanická filtrace je realizována pomocí sítových filtrů o volitelné velikosti filtračního síta 25, 50 nebo 100 um. Filtrační jednotka je koncipována tak, aby zajišťovala nepřetrţitou dodávku filtrované vody i během procesu čištění při minimální spotřebě prací vody. Sítový filtr odstraňuje z upravované vody mechanické nečistoty, které jsou vyvedeny do odpadu, a tím výrazně sniţuje

146

zatíţení tlakového pískového filtru, coţ má za následek významný pokles počtu jeho proplachů a tím sníţení spotřeby prací vody. 3. Reakční prostor umoţňuje vznik podmínek pro optimální průběh a úplné dokončení všech poţadovaných chemických reakcí. 4. Tlaková písková filtrace zajišťuje dokonalé oddělení pevných částic, rozptýlených v upravované vodě, coţ výrazně zvyšuje její kvalitu. Oddělené pevné částice jsou svedeny do odpadu. 5. Odkyselovací stupeň pomáhá co nejdokonalejšímu odstranění plynů jako O 2, CO2, Cl2 a H2 z upravené vody tak, aby plyny, vzniklé při elektrochemických reakcích, nezpůsobovaly následnou korozi systému. 6. Řídící jednotka pracuje s adaptabilním algoritmem řízení, který v závislosti na nastavených a naměřených hodnotách optimalizuje napájení elektrod. Časově neměnná funkce celé soustavy je podepřena systémem průběţného samočištění elektrod, ovládaným soustavou čidel, vyhodnocujících stupeň znečištění vřazených filtračních stupňů, čímţ se dosahuje maximální účinnosti celého procesu. Kontinuálním sledováním a porovnáváním naměřených hodnot s hodnotami uloţenými v paměti řídícího systému lze takto upravenou vodu povaţovat v oblasti vápenouhličitanové rovnováhy za takzvanou vodu stabilní. Variabilnost řídícího systému umoţňuje pouţití různých chemickoanalytických čidel, a tím získávat vodu, vyhovující té nejširší škále poţadovaných kvalitativních parametrů. 7. Desinfekční elektrolytický reaktor zajišťuje desinfekci vody na principu oligodynamických účinků těţkých kovů (Ag a Cu) a pomocí řízené elektrolýzy stříbrných a měděných elektrod zajišťuje přítomnost těchto kovů v upravené vodě na úrovni poţadovaných limitů. Tím dochází k eliminaci bakterií vyšších forem, jako je například legionella. Vzhledem k náročnosti systému na spotřebu elektrické energie a s ohledem na její rostoucí cenu se autor zabývá způsoby získávání energie z alternativních obnovitelných zdrojů, například sluneční energie. Multifunkční organické fotovoltaické systémy na bázi organických sloučenin a jejich aplikace Odsolování mořské vody je energeticky náročný proces, neboť všechny procesy (čerpání vody, odsolování, manipulace s odpady a transport čisté vody) probíhají souběţně. Mnoţství spotřebované elektrické energie je tak přímo úměrné mnoţství zpracované vody. Autorem navrhované řešení spočívá ve vyuţití obnovitelného zdroje energie pomocí na zcela novém principu zaloţených fotovoltaických článcích. Název projektu: Multifunkční organické fotovoltaické systémy na bázi organických sloučenin a jejich aplikace

147

Termín řešení: 4/2011 - 3/2015 Partneři projektu: PREFA KOMPOZITY, a.s., Vysoké učení technické v Brně, Centrum organické chemie s.r.o., PARDAM s.r.o., RTB s.r.o. Cíl projektu: Vyvinutí funkčního vzorku víceúčelového fotovoltaického panelu, vyuţívajícího nanovláken. Nezbytným předpokladem dosaţení tohoto cíle je úspěšné dokončení vývoje technologií (úpravy kompozitových nosičů, výroby nanovláken TiO2, spray-coatingu) a syntézy organických fotoaktivních barviv a elektrovodivých polymerů. Parciální cíle projektu optimalizace a modifikace výroby nanovlákenných kysličníků pro konverzi a sběr elektronů vývoj multikomponentních organických sloučenin pro konverzi světla zpracování metodiky vytvoření fotoaktivní vrstvy na panelu a zajištění její stability vůči atmosférickým jevům výběr vhodných elektrodových materiálů, včetně vodivých polymerů, případně návrh jejich postupu přípravy, ověření v menším provozním měřítku a vypracování podkladů pro jejich průmyslovou realizaci ověření funkčního vzorku panelu z hlediska účinnosti fotokonverze a vyuţitelnosti k danému účelu Tento výzkum by měl přinést nové poznatky v oblasti aplikace nových materiálů při vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Pro dosaţení cíle projektu bude vyuţito organických látek nebo jejich kombinace s anorganickými materiály v hybridních systémech a nových typů vodivých polymerů v oblasti OPV a jejich permanentní zabudování na nosiče z kompozitních materiálů. Tab. 52: Porovnání ekonomických parametrů jednotlivých typů energetických článků typ článku monokrystal polykrystal amorfní Si nový systém

$ / Wp 2,16 1,74 1,07 0,66

€ / Wp 1,64 1,32 0,81 0,5

účinnost v % 16 - 19 14 - 16 méně neţ 10 5 - 10

Poznámka Tabulka 52 uvádí údaje, platné v srpnu 2010. Uvažuje přitom s investičními náklady na pořízení 1 Wp (Wattpeak = množství vyrobené energie při stanovené intenzitě osvětlení) u všech stávajících typů solárních článků a porovnává je s předpokládanou cenou nově vyvíjeného typu. Nový systém, zaloţený na organických článcích, je i při niţší účinnosti ekonomicky výhodnější neţ stávající systémy, zaloţené na křemíkových

148

článcích. Velkou výhodou nového systému oproti stávajícím je to, ţe pracuje i při niţší intenzitě přímého slunečního záření (při oblačnosti nebo nevhodném úhlu dopadu světla). Nejsou potřebné sloţité mechanizmy pro natáčení panelů směrem ke Slunci.

odpad

mořská voda čistá voda

fotovoltaik a

Obr. 48: Schematické znázornění principu odsolování mořské vody s využitím fotovoltaického zdroje energie Vícestupňová recyklace vody v jednotlivých domech Tato nenáročná a snadno realizovatelná metoda je zaloţena na principu oddělení rozvodů pitné a uţitkové vody a rozvodu odpadů v jednotlivých obytných domech. Pitná voda je rozváděna k jednotlivým spotřebičům (umyvadla, vany, sprchové kouty, kuchyňské dřezy, pitné stojánky apod.) a odpad je odveden do sběrné jímky, kde po biologické a chemické úpravě je takto recyklovaná voda pouţita pro WC. Odpadní voda z WC a kuchyní je odváděna do domovní čističky odpadních vod a do kanalizačního řádu. V oblasti, ve které nejsou vybudovány kanalizační systémy, napojené na městské čističky odpadních vod, lze pouţít malé domovní čističky, které jsou velmi rozšířené i v České republice a vodu z těchto čističek lze pouţívat pro zemědělské účely nebo zavlaţování okolní vegetace. O smysluplnosti tohoto principu se autorovi podařilo přesvědčit některé pozitivně smýšlející Jordánce a princip bude realizován v jednom v současné době v Jordánsku stavěném domě, který má slouţit k jeho demonstraci. Na výstup z malé domovní čističky odpadních vod je napojena vícestupňová úpravna vody (číření, sedimentace a filtrace). Vyčištěná voda pak teče do akumulační nádrţe přes desinfekci UV lampou a biologickou stabilizaci vody, prováděnou dávkováním nové zcela netoxické dezinfekce Guacilu na bázi guanidinu. Z akumulační nádrţe je voda čerpána do AT stanice se zásobníkem a dále napojena na rozvod uţitkové závlahové vody.

149

Uvedené řešení můţe ročně přinést v Jordánsku úsporu přibliţně 440 milionů m3 vody při předpokládané spotřebě vody 120 aţ 150 l/den/osobu, z čehoţ 30 % představuje voda uvaţovaná k recyklaci pro WC. Předpokladem reálné implementace tohoto systému v zemi ve větším měřítku je kromě dispozice potřebných finančních prostředků na pokrytí pořizovacích nákladů i překonání předsudků obyvatel vůči recyklaci znečištěné vody.

150

9 Závěr Jordánsko je jednou ze čtyř zemí na světě s nejchudšími vodními zdroji a současně nejvyšším populačním růstem a následně rostoucí poptávkou po vodě. Tuto tristní situaci ještě umocňuje politická situace na Středním východě. Hospodářská situace Jordánska neumoţňuje v dostatečné míře potřebné investice do odborných studií a projektů, zabývajících se analýzami informací pro posuzování stavu ţivotního prostředí a jeho vztahu k vodní bilanci země. Data, která jsou v současné době k dispozici, jsou chaotická, nepřesná a neúplná. Chybí jakékoliv jednotné závazné metody pro sběr a analýzu dat. Z těchto důvodů je řešení problematiky vody a jejího nedostatku nekoncepční, odborně nedostatečné a málo účinné. Cílem této disertační práce je primárně shromáţdit dosud insuficientní a chaotické informace o vodě, vodní bilanci a vodním hospodářství Jordánska. Následným cílem je syntetizovat všechny potřebné informace a vyhodnotit je, počínaje přírodními podmínkami, přes hospodaření v krajině aţ po vodohospodářské dopady a vodohospodářská opatření. Rezultátním cílem disertační práce je návrh souboru opatření krajinného, technického a technologického charakteru pro zlepšení vodohospodářské situace Jordánska včetně uplatnění vlastních autorských řešení. Data identického charakteru, získaná z různých zdrojů, si velmi často navzájem odporují. V mnoha případech ani u oficiálné publikovaných dat není moţné přesně určit metody jejich sběru a zpracování. Při shromaţďování podkladů pro tuto disertační práci bylo nutné konfrontovat data z mnoha zdrojů a vybrat ta nejvíce důvěryhodná. Mnohá jinak nedostupná data byla získána ústně nebo písemným sdělením přímo od osob, přicházejících na konkrétních lokalitách Jordánska do kontaktu s reálnými informacemi. Jednalo se především o odborníky ze Správy Jordánského údolí (The Jordan Valley Authority) a zaměstnance jordánského Ministerstva zemědělství, takto absolventa Medelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, který pomohl s upřesněním terminologie, nabývající v Jordánsku specifického významu. Metodická východiska a postupy práce definovat a objasnit problematiku vody v Jordansku analyzovat, posoudit a vyhodnotit vodní bilanci v Jordánsku determinovat příčiny a důvody vodního deficitu analyzovat aspekty vodního deficitu z hlediska přírodních podmínek, hospodaření s vodou a demografického vývoje a spotřeby vody navrhnout a posoudit moţnosti a způsoby řešení, týkající se: opatření v krajině úpravy vodní bilance modifikace vodohospodářských opatření podpory nových zdrojů vody vyuţití moderních technologií pro recyklaci a revitalizaci vodních zdrojů

151

-

návrhů vlastních autorských technologických řešení

Úvodní kapitoly této disertační práce obsahují všeobecné údaje o Jordánsku. Stručně dokumentují současný nárůst populace a hospodářské problémy země. Na základě těchto údajů lze předpokládat trvalé zhoršování ţivotního prostředí země především ve vztahu k akutnímu nedostatku vody, nebude-li tato situace urychleně a efektivně řešena. Další kapitoly obsahují základní údaje o vodě a vodním hospodářství Jordánska včetně hydrologické specifikace povrchových a podzemních vodních zdrojů, popisu místně specifických systémů zavlaţovacích kanálů a celosvětově unikátního vnitrozemského Mrtvého moře. Disertační práce dále uvádí základní topografické údaje Jordánska a popisuje jednotlivé oblasti země vzhledem k charakteru krajiny a jeji vegetace především ve vztahu k vodní bilanci země. Je zdůrazněn problém kritického nárůstu plochy pouštních oblastí, tvořících v současné době 78,4 % celkové rozlohy země a přetrvávající nadměrné zatěţování stávajících vodních zdrojů, mající negativní dopad na vegetaci. Samostatná kapitola popisuje jordánské zemědělství především z hlediska jeho fatální závislosti na vodě a jeho negativním vlivům na vodní bilanci země. Navzdory akutnímu nedostatku vody k zavlaţování přetrvává u přibliţně 40 % celkově zavlaţované zemědělské půdy v Jordánsku pouţívání nehospodárného tradičního systému povrchového zavlaţování zaplavováním polí pomocí distribučních kanálků. Je zdůrazněn i problém nevhodné skladby pěstovaných zemědělských plodin, spočívající v nárůstu zemědělských ploch, osázených plodinami s vysokými nároky na zavlaţování, především banánovníků. Navzdory úspěchům, dosaţeným světovými pracovišti v oblasti výzkumu a vývoje technologií recyklace vody, přetrvává v Jordánsku akutní nedostatek nových čističek odpadních vod a stejně akutní nedostatek kapacity stávajících čističek odpadních vod, coţ má za následek nedostatečné vyuţívání recyklované vody k zavlaţování zemědělských plodin a pro obnovu krajinné vegetace. Disertační práce uvádí základní příčiny současného deficitu vodní bilance Jordánska, spočívající v jeho zeměpisnou polohou definovanými klimatickými podmínkami, struktuře a charakteru chování jeho obyvatel a mimořádně sloţité politické situaci v oblasti Středního východu. Poslední uvedená příčina nabývá na významu vzhledem ke skutečnosti, ţe obnova jordánských vodních zdrojů je fatálně závislá na přítocích vody ze sousedních států, především z Izraele a Sýrie. Rozhodnými návrhy na řešení jsou opatření ke sníţení vodního deficitu Jordánska, spočívající v odsolování mořské vody technologií sluneční destilace nebo krajinná opatření proti rozšiřování pouště a další známé varianty řešení. Nicméně autor nabízí i vlastní parciální řešení tohoto problému, vyuţívající modulové elektrolytické úpravny vody MEUV, na jejímţ vývoji se autorsky podílel. Zařízení ve svém stacionárním provedení jiţ bylo v České republice

152

certifikováno Institutem technické inspekce Technischer Überwachungs- Verein (ITI TÜV) a projekt jeho mobilní varianty je v současné době rozpracován. Negativním aspektem provozu tohoto zařízení jsou jeho vysoké nároky na spotřebu elektrické energie, coţ se pokouší řešit projekt „Multifunkční organické fotovoltaické systémy na bázi organických sloučenin a jejich aplikace“, jehoţ se autor disertační práce účastní jako člen řešitelského týmu. Tyto alternativní zdroje energie mají význam nejen jako zdroje energie pro elektrolytickou úpravnu vody, ale i z hlediska jejich teoreticky moţného dalšího vyuţití v rámci jordánského hospodářství, kdy zeměpisná poloha země by byla předností. Smyslem této disertační práce, motivované zájmy a potřebou jordánských úřadů, je její nabídnutí Jordánsku (rodné zemi) jako pomoci při řešení jednoho z nejzáváţnějších problémů současnosti, a to jak vlastním autorským návrhem parciálního řešení, tak shromáţděním podkladů pro případné na tuto disertační práci navazující odborné studie. Vzhledem k tomu, ţe autor v současné době ţije v České republice, byla při zpracování doktorské prácel vyuţita unikátní moţnost aplikovat jak evropský pohled na danou problematiku, tak jordánský, pro evropany začasté jen stěţí pochopitelný. Tato práce nabízí potřebný studijní materiál, vyuţitelný potenciálními zájemci o participaci na některém budoucím na tuto problematiku zaměřeném mezinárodním projektu.

9.1 Summary Jordan is one of the four countries in the world with the poorest water resources and the highest population growth and increasing demand for water. This situation is further complicated given difficult political situation in Middle East. Jordan„s economy does not have the capacity to invest enough financial resources in professional studies and projects concerned with analysing information about the state of the environment and its relation to water balance of the country. Current data available are chaotic, inaccurate and incomplete. There is no uniform binding method for data collection and analysis. For the above reasons, solutions for solving water supply shortages are lacking conceptual approach, are insufficient and ineffective. The objective of this thesis primarily is collection of currently insufficient and scattered information about water, water balance and water economy of Jordan. Further more, to synthetise and evaluate all necessary information, starting with the natural conditions, through the management of the landscape and water effects and water management measures. The major objective of this thesis is to propose set of measures regarding environment, technical and technological solutions to improve water resources of Jordan including applying custom copyright solutions. Identical data obtained from different sources very often contradict one another. In many cases, even for officially published data, it is impossible to determine the method applied for data collection and data processing. During data

153

collection for this thesis it was necessary to confront data obtained from many different sources and select the most trusted one. Data which were not available were obtained directly from personnel in different parts of Jordan who had access to real information. In particular, experts from The Jordan Valley Authority and an employee of the Jordan Ministry of Agriculture (a graduate of the Mendelev‟s Faculty of Agriculture and Forestry in Brno) who has helped with specific terminology used in Jordan. Methodological base and procedure work to define and clarify the current problems with water in Jordan to analyze, assess and evaluate water balance in Jordan to determine causes and reasons for the water deficit to analyze aspects of water deficit in terms of natural conditions, water management and demographic and water consumption to assess options and propose solutions to address following measures in the landscape support measures modifications of water resources new water supplies creations use of modern technologies to recycling and regeneration of water resources author‟s own proprietary technology solutions The introductory chapter of this thesis contains general information about Jordan. It briefly documents current population growth and economic problems of the country. Based on these figures, it is assumed that environment of the country will be getting worse, especially acute water shortage, unless the situation is not quickly and effectively solved. Additional chapters contain basic information about water and water economy of Jordan including hydrological specifications for surface and underground water resources, the descriptions of irrigation canal systems, a specific feature of the country, and the inland Dead Sea which is unique globally. Further, this thesis also states basic topographical data of Jordan and describes the different areas of Jordan country and the nature of the landscape, its vegetation and its relationship to water balance of the country. The emphasis is given on critical growth of desert areas which is forming today 78,4% of the total area of the country and continuing excessive loading of existing water resources, having a negative impact on vegetation. A separate chapter describes Jordan economy, in particular its fatal dependance on water and how it negatively affects water balance of the country. Despite the acute water shortage for irrigation, 40 % of farmland is irrigated using traditional low economy system based on using flooding of fields by surface distribution channels. Problem of unsuitable types of planted agricultural products results in growth of overloaded agriculture areas. These types of crops need a lot of irrigation, especially banana plants.

154

Despite of successes achieved by global research and development centres in development of water recycling technologies, Jordan has acute shortage of new water treatment plants and also equally acute shortage of existing water treatment plants, which results in insufficient utilisation of recycled water used for agriculture irrigation and restoration of landscapes and vegetation. The thesis is outlining basic causes of the current water balance deficit in Jordan which is caused by its geographical location defined climate conditions, the structure and nature of the conduct of its people and extremely difficult political situation in the Middle East. The later in particular is growing in importance due to fact that revitalization of Jordan water resources is utterly dependent on water tributaries coming from its neighbours, Israel and Syria in particular. Solutions and measures to reduce water deficit in Jordan include sea water desalination technologies based on solar distillation, environmental solutions based on measures preventing desert expansion and different varieties. Author of this thesis offers custom partial solution of the problem using on electrolytic treatment of water MEUV of which development he was author participant. The device in its stationary implementation has already been certified in the Czech Republic by the Technical Inspection Institute (Technisher Überwachungs- Verein, ITI TÜV). The equipment mobile version is currently being developed. On negative side, the equipment energy consumption is high. The solution to this problem could be solved by project of “Multifunctional Organic Fotoalcaic Systems” which is base on organic compounds and their applications. Author of the thesis is participating as a member of the project team. These alternative sources of energy are important not only as a source of enery for electrolytic water treatment, but theretically could be used beneficially elsewhere within Jordan‟s economy due to country‟s favourable climate. Results of tjis thesis, motivated by interests and needs of the Jordanian authorities, are to offer to Jordan (my native country) my assistance in solving one of the gravest problems Jordan is facing today. This assistance could be in form of author‟s own partial solution or as a collection of information for further studies which may follow as a continuation of this thesis. Since author of this thesis currently lives in the Czech Republic, while working his doctoral thesis, he was in a unique position to apply both the European perspective on the subject and also the Jordanian view, which could be difficult for Europeans to understand. Also this thesis could be offered as a study material to anyone who would be interested in participating in solving this problem as part of an international project sometime in the future.

9.2

‫ِــــٍــــخــــــــــــــص‬

ٝ‫ث ٍــ‬ٚ ‫ــخ‬١ ‫اسد اٌّب‬ٛ‫ اٌعبٌـــــــــُ امــشا ثبٌّــــــــــ‬ٟ‫ي اــ‬ٚ‫رعزجــش األسدْ ِــٓ ثوضــش ثسثــف د‬ ٟ‫ اٌفـعت اـ‬ٟ‫باـ‬١‫ ـف اٌس‬ٌٛ‫اـذ اـبُ٘ ا‬ٚ .ٖ‫ـب‬١ٌّ‫ ا‬ٝ‫بدح اٌطٍـت ٍـ‬٠‫ص‬ٚ ْ‫ اٌسىب‬ّٛٔ ‫ٌّعـــــــــذي‬ ‫ ف‬ٌٛ‫ذ ٘زا ا‬١‫ رعم‬ٟ‫اط ا‬ٚ‫اٌششق األ‬

‫‪155‬‬

‫اْ االلزفبد األسدٔ‪ ٟ‬ال ‪ٍّ٠‬ه اٌمذسح ٍ‪ ٝ‬اازضّبس ِب ‪٠‬ىفـ‪ِ ٟ‬ـٓ اٌّـ‪ٛ‬اسد اٌّبٌ‪١‬ـخ اـ‪ ٟ‬اٌذسااـبد اٌّ‪١ٕٙ‬ـخ‬ ‫‪ٚ‬اٌّشبس‪٠‬ف اٌّعٕ‪١‬خ ِف رؾٍ‪ ً١‬اٌّعٍ‪ِٛ‬بد ٓ ؽبٌخ اٌج‪١‬ئـخ ‪ ٚ‬قلز‪ٙ‬ـب اٌزـ‪ٛ‬اصْ اٌّـب ‪ ٟ‬اـ‪ ٟ‬اٌـجقد‪ .‬اْ اٌّعط‪١‬ـبد‬

‫‪ٚ‬اٌّعٍ‪ِٛ‬بد اٌّز‪ٛ‬اشح ؽبٌ‪١‬ب رعزجشغ‪١‬ش دل‪١‬مـخ ‪ٚ‬غ‪١‬ـش وبٍِـخ‪ .‬وّـب أـٗ ال ‪ٛ٠‬عـذ يش‪٠‬مـخ ِ‪ٛ‬ؽـذح ٍِضِـخ ٌغّـف‬ ‫اٌج‪١‬بٔبد ‪ٚ‬رؾٍ‪ٍٙ١‬ب‪ٔٚ .‬ظشا ٌألاـجبة اٌّـزو‪ٛ‬سح ث ـقٖ ا اـبْ اٌؾٍـ‪ٛ‬ي ٌزسـ‪٠ٛ‬خ اٌـٕمص اـ‪ ٟ‬اِـذاداد اٌّ‪١‬ـبٖ‬ ‫رعــــبٔ‪ِ ٟ‬ــــٓ ٔمــــص اٌــــٕ‪ٙ‬ظ اٌّفــــب٘‪ٚ ّٟ١‬رعزجــــش غ‪١‬ــــش وبا‪١‬ــــخ ‪ٚ‬غ‪١‬ــــش اعبٌــــخ‬ ‫اْ اٌ‪ٙ‬ذف ا‪ ٟ‬اٌّمبَ األ‪ٚ‬ي ِٓ ٘زٖ اٌشاـبٌخ ٘ـ‪ ٛ‬عّـف اٌّعٍ‪ِٛ‬ـبد ـٓ اٌّ‪١‬ـبٖ ‪ ,‬ر‪ٛ‬اصٔ‪ٙ‬ـب ‪ٚ‬الزفـبد٘ب اـ‪ٟ‬‬

‫األسدْ ؽز‪ ٌٛٚ ٝ‬وبٔذ غ‪١‬ش وبا‪١‬خ ‪ِٚ‬زٕبصشح اـ‪ ٟ‬اٌ‪ٛ‬لـذ اٌـشا٘ٓ‪ .‬ـق‪ٚ‬ح ٍـ‪ ٝ‬رٌـه ا اٌم‪١‬ـبَ ثزم‪١‬ـ‪ ُ١‬عّ‪١‬ـف‬ ‫اٌّعٍ‪ِٛ‬بد اٌضش‪ٚ‬س‪٠‬خ ا ثذءا ثبٌظش‪ٚ‬ف اٌطج‪١‬ع‪١‬خ ا ‪ٚ‬أز‪ٙ‬ـبءا ثـاداسح اٌطج‪١‬ع‪١‬ـخ ‪ٚ‬رصـبس اٌّ‪١‬ـبٖ ‪ٚ‬يـشق ااـز قٌ‪ٙ‬ب‪.‬‬ ‫‪ٚ‬اٌ‪ٙ‬ذف اٌش ‪١‬س‪٘ ِٓ ٟ‬زٖ اٌشابٌخ ٘‪ ٛ‬ثْ رمزشػ ِغّ‪ ٛ‬ـخ ِـٓ اٌزـذاث‪١‬ش اٌّزعٍمـخ ثبٌج‪١‬ئـخ ا ‪ٚ‬اٌؾٍـ‪ٛ‬ي اٌزمٕ‪١‬ـخ‬ ‫‪ٚ‬اٌزىٕ‪ٌٛٛ‬ع‪١‬خ ٌزؾس‪ِٛ ٓ١‬اسد اٌّ‪١‬بٖ ا‪ ٟ‬األسدْ ثّب ا‪ ٟ‬رٌه رطج‪١‬ك ؽٍ‪ٛ‬ي ِخففخ ٌؾم‪ٛ‬ق اٌّسز‪ٍٙ‬ه‬ ‫ِٓ اٌزؾذ‪٠‬بد اٌؾبٌ‪١‬خ ٌ‪ٙ‬زٖ اٌشابٌخ ٘‪ ٟ‬اْ اٌج‪١‬بٔبد اٌزـ‪ٔ ٟ‬ؾفـً ٍ‪ٙ١‬ـب ِـٓ ِفـبدس ِخزٍفـخ اـ‪ ٟ‬وض‪١‬ـش ِـٓ‬ ‫األؽ‪١‬بْ رزعبسض ِف ثعض‪ٙ‬ب اٌجعض‪ .‬ؽزـ‪ ٝ‬ثبٌٕسـجخ ٌج‪١‬بٔـبد ٔشـشد ساـّ‪١‬ب ا اأـٗ وـبْ ِـٓ اٌفـعت رؾذ‪٠‬ـذ‬ ‫يش‪٠‬مخ عّف اٌج‪١‬بٔبد ‪ِٚ‬عبٌغز‪ٙ‬ب‪ٚ .‬خقي عّف اٌج‪١‬بٔبد ٌ‪ٙ‬زٖ اٌشابٌخ وـبْ ال ثـذ ِـٓ ِمبسٔـخ اٌج‪١‬بٔـبد اٌزـ‪ ٟ‬رـُ‬ ‫اٌؾف‪ٛ‬ي ٍ‪ٙ١‬ب ِٓ ِفبدس ِخزٍفخ وض‪١‬شح ا ‪ٚ‬رؾذ‪٠‬ذ األوضش صمخ الازخذاِٗ‪.‬‬ ‫‪ٚ‬لذ رُ اٌؾف‪ٛ‬ي ٍ‪ ٝ‬اٌج‪١‬بٔبد اٌز‪ ٌُ ٟ‬رىٓ ِزبؽـخ ِجبرـشح ِـٓ ِـ‪ ٛ‬ف‪ ٓ١‬ساـّ‪ ٓ١١‬اـ‪ ٟ‬ثِـبوٓ ِخزٍفـخ ِـٓ‬ ‫اٌٍّّىخ األسدٔ‪١‬خ اٌ‪ٙ‬برّ‪١‬خ اٌز‪ ٞ‬وبْ ِز‪ٛ‬اشا ٌذ‪ ُٙ٠‬اٌّعٍ‪ِٛ‬بد اٌؾم‪١‬م‪١‬خ‬ ‫‪ٚ‬ثففخ خبصخ ا ا‪ٕٙ‬بن ِسـبّ٘خ س ‪١‬سـخ ِـٓ خجـشاء اـ‪ ٟ‬اـٍطخ ‪ٚ‬اد‪ ٞ‬األسدْ ‪ ِٛٚ‬ـا اـ‪ٚ ٟ‬صاسح اٌضسا ـخ‬ ‫األسدٔ‪١‬خ (‪ ِٓ ٛ٘ٚ‬خش‪٠‬غ‪ ٟ‬وٍ‪١‬خ ‪ Mendeleva‬اـ‪ ٟ‬اٌضسا ـخ ‪ٚ‬اٌ بثـبد اـ‪ ٟ‬ثشٔـ‪)ٛ‬ؽ‪١‬ـش اـب ذ اـ‪ ٟ‬ا طـبء‬ ‫اٌّفطٍؾبد اٌّؾذدح اٌّسزخذِخ ا‪ ٟ‬األسدْ‬ ‫ِٕ‪ٙ‬غ‪١‬خ اٌعًّ ‪ٚ‬يش‪٠‬مزخ‬

‫‪ --‬رؾذ‪٠‬ذ ‪ٚ‬ر‪١ ٛ‬ؼ ِسأٌخ اٌّ‪١‬بٖ ا‪ ٟ‬األسدْ‬

‫‪ -‬رؾٍ‪ٚ ً١‬رم‪ٚ ُ١١‬رمذ‪٠‬ش اٌز‪ٛ‬اصْ اٌّب ‪ ٟ‬ا‪ ٟ‬األسدْ‬‫‪ --‬رؾذ‪٠‬ذ ثاجبة اٌعغض اٌّب ‪ٟ‬‬

‫‪ -‬رؾٍ‪ ً١‬ع‪ٛ‬أت اٌعغض اٌّب ‪ ِٓ ٟ‬ؽ‪١‬ش اٌظش‪ٚ‬ف اٌطج‪١‬ع‪١‬خ ا ‪ٚ‬اداسح اٌّ‪١‬بٖ ‪ٚ‬اٌذ‪ّٛ٠‬غشاا‪١‬خ ‪ٚ‬ااز‪ٙ‬قن اٌّ‪١‬بٖ‬‫‪ -‬رم‪ ُ١١‬اٌخ‪١‬بساد ‪ٚ‬الزشاػ اٌؾٍ‪ٛ‬ي ٌّعبٌغخ ِب ‪:ٍٟ٠‬‬‫ ارخبر رذاث‪١‬ش ا‪ ٟ‬اٌضش‪ٚ‬ح اٌطج‪١‬ع‪١‬خ‬‫‪ -‬رذاث‪١‬ش اٌذ ُ‬

‫ ادخبي رعذ‪٠‬قد ٍ‪ ٝ‬اٌّ‪ٛ‬اسد اٌّب ‪١‬خ‬‫‪ -‬اازؾذاس ِفبدس عذ‪٠‬ذح ٌز‪ٛ‬ا‪١‬ش اٌّ‪١‬بٖ‬

‫‪ --‬اازخذاَ اٌزمٕ‪١‬بد اٌؾذ‪٠‬ضخ إل بدح رذ‪٠ٚ‬ش ‪ٚ‬رغذ‪٠‬ذ اٌّ‪ٛ‬اسد اٌّب ‪١‬خ‬

‫‪156‬‬

‫‪ِ -‬مزشؽبد خبصخ ثبٌّؤٌا ِٓ ؽٍ‪ٛ‬ي رىٕ‪ٌٛٛ‬ع‪١‬خ‬‫اٌففً اٌزّ‪١ٙ‬ذ‪٘ ِٓ ٞ‬زٖ اٌشاـبٌخ رؾزـ‪ٍ ٞٛ‬ـ‪ِ ٝ‬عٍ‪ِٛ‬ـبد بِـخ ـٓ األسدْ‪ٛ٠ٚ .‬صـك ثشـىً ‪ٚ‬ع‪١‬ـض إٌّـ‪ٛ‬‬ ‫اٌسىبٔ‪ٚ ٟ‬اٌّشبوً االلزفبد‪٠‬خ اٌؾبٌ‪١‬ـخ ٌٍجٍـذ‪ٚ .‬ااـزٕبدا اٌـ‪٘ ٝ‬ـزٖ األسلـبَ ا ‪٠‬فزـشض ثْ اٌّشـبوً اٌج‪١‬ئ‪١‬ـخ‬ ‫ا‪ ٟ‬اٌجقد ا‪ٛ‬ف رضداد ا‪ٛ‬ءا ا خبصخ إٌمص اٌؾبد ا‪ ٟ‬اٌّ‪١‬ـبٖ ا اال ارا رـُ ؽـً ٘ـزا اٌ‪ ٛ‬ـف ثسـش خ ‪ٚ‬اعبٌ‪١‬ـخ‪.‬‬

‫اف‪ٛ‬ي ا با‪١‬خ رؾز‪ِ ٍٝ ٞٛ‬عٍ‪ِٛ‬بد ثابا‪١‬خ ؽـ‪ٛ‬ي اٌّ‪١‬ـبٖ ‪ٚ‬االلزفـبد اـ‪ ٟ‬اٌّ‪١‬ـبٖ اـ‪ ٟ‬االسدْ ثّـب اـ‪ ٟ‬رٌـه‬

‫اٌّ‪ٛ‬اصفبد اٌ‪١ٙ‬ذ س‪ٌٛٚ‬ع‪١‬خ ٌّ‪ٛ‬اسد اٌّ‪١‬ـبٖ اٌسـطؾ‪١‬خ ‪ٚ‬اٌّ‪١‬ـبٖ اٌغ‪ٛ‬ا‪١‬ـخ ا ‪ٚ‬صـفب ٌشـجىبد لٕـ‪ٛ‬اد اٌـش‪ ٞ‬اٌزـ‪ٟ‬‬ ‫رى‪ِ ْٛ‬ؾذدح ٌىً ِ‪ٛ‬لف ا ‪ٚ‬وزٌه يج‪١‬عخ اٌجؾش اٌّ‪١‬ذ اٌزـ‪٘ ٟ‬ـ‪ ٟ‬اش‪٠‬ـذح ِـٓ ٔ‪ٙ ٛ‬ـب ٍـ‪ِ ٝ‬سـز‪ ٜٛ‬اٌعـبٌُ‪.‬‬ ‫‪ ٚ‬ق‪ٚ‬ح ٍ‪ ٝ‬رٌه ا ٘زٖ اٌشابٌخ ر‪ ٛ‬ؼ اٌج‪١‬بٔـبد اٌطج‪ٛ‬غشاا‪١‬ـخ األاباـ‪١‬خ اـ‪ ٟ‬األسدْ ا ‪ٚ‬رفـا ِٕـبيك ِخزٍفـخ‬ ‫ِٓ اٌجقد االسدْ ‪ٚ‬يج‪١‬عز‪ٙ‬با ‪ٚ‬اٌ طبء إٌجبر‪ ٟ‬ا ‪ ٚ‬قلزـٗ اٌزـ‪ٛ‬اصْ اٌّـب ‪ ٟ‬اـ‪ ٟ‬اٌـجقد‪ .‬اْ اٌزشو‪١‬ـض ٘ـ‪ٍ ٛ‬ـ‪ٝ‬‬

‫إٌّـ‪ ٛ‬اٌؾـشط ٌٍّٕـبيك اٌفــؾشا‪٠ٚ‬خ اٌزـ‪ ٟ‬رشـىً اٌ‪١‬ـ‪ِ ٪ 4..7 َٛ‬ــٓ اٌّسـبؽخ اإلعّبٌ‪١‬ـخ ٌٍـجقد ا ‪ِٛٚ‬اصــٍخ‬ ‫اٌزؾّ‪١‬ــً اٌّفــشم ٌٍّــ‪ٛ‬اسد اٌّب ‪١‬ــخ اٌمب ّــخ اٌــز‪ ٞ‬وــبْ ٌــٗ ثصــش اــٍج‪ٍ ٟ‬ــ‪ ٝ‬اٌ طــبء إٌجــبر‪.ٟ‬‬ ‫‪ٕ٘ٚ‬بن افً ِسزمً ‪٠‬فا األسدْ االلزفبد ا ‪ٚ‬ال ا‪ّ١‬ب اال زّـبد اٌ مبرـً ٍـ‪ ٝ‬اٌّ‪١‬ـبٖ ‪ ٛ٠ٚ‬ـؼ و‪١‬ـا أـٗ ‪٠‬ـؤصش‬ ‫اـــــــــٍجب ٍـــــــــ‪ ٝ‬اٌزـــــــــ‪ٛ‬اصْ اٌّـــــــــب ‪ ٟ‬اـــــــــ‪ ٟ‬اٌـــــــــجقد‪.‬‬ ‫‪ ٍٝ ٚ‬اٌشغُ ِٓ اٌـٕمص اٌؾـبد اـ‪ ٟ‬اٌّ‪١‬ـبٖ ألغـشاض اٌـش‪ ٞ‬ا اـبْ ‪ِ ٪ 74‬ـٓ األسا ـ‪ ٟ‬اٌضسا ‪١‬ـخ رـش‪ٜٚ‬‬

‫ثباٌطشق اٌزمٍ‪١‬ذ‪٠‬خ غ‪ ١‬ش االلزفـبد‪٠‬خ ‪ٚ‬اٌزـ‪٠ ٟ‬مـ‪ٍ َٛ‬ـ‪ ٝ‬غّـش اٌؾمـ‪ٛ‬ي جـش لٕـ‪ٛ‬اد اٌز‪ٛ‬ص‪٠‬ـف اٌسـطؾ‪ .ٟ‬اْ‬ ‫اٌّشىٍخ رىّٓ اـ‪ ٟ‬صسا ـخ ثٔـ‪ٛ‬اي غ‪١‬ـش ِق ّـخ ٌٍضسا ـخ ِّـب ‪٠‬ـؤد‪ ٞ‬اٌـ‪ ٝ‬ص‪٠‬ـبدح اٌضـ ط ٍـ‪ ٝ‬إٌّـبيك‬ ‫اٌضسا ‪١‬ــخ‪ِٚ .‬ــٓ ٘ــزٖ األٔــ‪ٛ‬اي ِــٓ اٌّؾبصــ‪٘ ً١‬ــ‪ ٟ‬اٌزــ‪ ٟ‬ثؾبعــخ اٌــ‪ ٝ‬اٌىض‪١‬ــش ِــٓ اٌــش‪ِ ٞ‬ضــً اٌّــ‪ٛ‬ص‪.‬‬ ‫‪ ٍٝ ٚ‬اٌشغُ ِٓ إٌغب ؽبد اٌز‪ ٟ‬ؽممز‪ٙ‬ب ِشاوـض اٌجؾـ‪ٛ‬س اٌعبٌّ‪١‬ـخ ‪ٚ‬اٌزّٕ‪١‬ـخ اـ‪ ٟ‬رطـ‪٠ٛ‬ش رىٕ‪ٌٛٛ‬ع‪١‬ـبد ا ـبدح‬ ‫رذ‪٠ٚ‬ش اٌّ‪١‬بٖ ا ابْ األسدْ ‪٠‬عبٔ‪ٔ ِٓ ٟ‬مص ؽـبد اـ‪ ٟ‬اٌّفـبٔف اٌغذ‪٠‬ـذح ٌّعبٌغـخ اٌّ‪١‬ـبٖ ثـٕف‬

‫اٌمـذس ِـٓ‬

‫إٌمص ا‪ِ ٟ‬ؾطبد ِعبٌغخ اٌّ‪١‬ـبٖ اٌّ‪ٛ‬عـ‪ٛ‬دح ؽبٌ‪١‬ـب ا ِّـب ثد‪ ٜ‬اٌـ‪ ٝ‬ـذَ وفب‪٠‬ـخ ااـزخذاَ اٌّ‪١‬ـبٖ اٌّعـبد‬ ‫رــذ ‪٠ٚ‬ش٘ب اٌّســزخذِخ اــ‪ ٟ‬اٌــش‪ٚ ٞ‬اٌضسا ــخ ا ‪ ٚ‬ااــزعبدح إٌّــب ش اٌطج‪١‬ع‪١‬ــخ ‪ٚ‬اٌ طــبء إٌجــبر‪.ٟ‬‬ ‫رؾذد ٘زٖ األيش‪ٚ‬ؽخ األاجبة األابا‪١‬خ ٌٍعغض اـ‪ ٟ‬اٌزـ‪ٛ‬اصْ اٌّـب ‪ ٟ‬اٌؾـبٌ‪ ٟ‬اـ‪ ٟ‬األسدْ ‪ٚ‬اٌـز‪٠ ٞ‬عـ‪ٛ‬د اٌـ‪ٝ‬‬ ‫ِ‪ٛ‬لع‪ٙ‬ب اٌغ شاا‪ٟ‬ا اٌظـش‪ٚ‬ف إٌّبخ‪١‬ـخ اٌّؾـذدح ا ثٕ‪١‬ـخ ‪ٚ‬يج‪١‬عـخ اـٍ‪ٛ‬ن رـعج‪ٙ‬ب ‪ٚ‬اٌؾبٌـخ اٌس‪١‬باـ‪١‬خ اٌفـعجخ‬

‫ٌٍ ب‪٠‬خ ا‪ ٟ‬اٌششق األ‪ٚ‬اط‪ .‬اْ اٌعبًِ األخ‪١‬ش ٍ‪ٚ ٝ‬عـٗ اٌخفـ‪ٛ‬ه ٘ـ‪ ٛ‬اـ‪ ٟ‬ثّ٘‪١‬ـخ ِزضا‪٠‬ـذح ٔظـشا ٌؾم‪١‬مـخ ثْ‬ ‫رٕش‪١‬ط اٌّ‪ٛ‬اسد اٌّب ‪١‬خ االسدْ ‪٠‬عزّذ وٍ‪١‬ـب ٍـ‪١ِ ٝ‬ـبٖ اٌش‪ٚ‬ااـذ اٌمبدِـخ ِـٓ ع‪١‬شأ‪ٙ‬ـب ا ااـشا ‪ٚ ً١‬اـ‪ٛ‬س‪٠‬خ‬ ‫ٍ‪ٚ ٝ‬عٗ اٌخف‪ٛ‬ه‪.‬‬ ‫رىّٓ اٌؾٍ‪ٛ‬ي ا‪ ٟ‬ارخبر اٌزذاث‪١‬ش اٌقصِخ ٌٍؾذ ِـٓ اٌعغـض اٌّـب ‪ ٟ‬اـ‪ ٟ‬األسدْا ‪ٚ‬رشـًّ رىٕ‪ٌٛٛ‬ع‪١‬برؾٍ‪١‬ـخ ِ‪١‬ـبٖ‬

‫اٌجؾش ‪ٚ‬اٌز‪ ٟ‬رم‪ ٍٝ َٛ‬اٌزمط‪١‬ش اٌشّس‪ ٟ‬ا ‪ٚ‬وزٌه ثعض اٌؾٍـ‪ٛ‬ي اٌج‪١‬ئ‪١‬ـخ اٌزـ‪ ٟ‬رمـ‪ٍ َٛ‬ـ‪ ٝ‬رـذاث‪١‬ش ِٕـف ر‪ٛ‬اـف‬ ‫اٌفؾشاء ثبرىبٌ‪ٙ‬ب اٌّخزٍفخ‪ .‬صـبؽت ٘ـزٖ األيش‪ٚ‬ؽـخ ‪٠‬مـذَ ؽـق عض ‪١‬ـب ٌٍّشـىٍخ ثباـزخذاَ ـقط اٌىزش‪ٔٚ‬ـ‪ٟ‬‬ ‫ٌٍّ‪١‬بٖ ثبازخذاَ ع‪ٙ‬بص ‪ٚ MEUV‬اٌز‪ ٞ‬رُ رط‪٠ٛ‬شٖ ثّشبسوخ اٌؤٌا‪.‬‬

‫‪157‬‬

‫‪ٚ‬لذ رُ ا زّبد ‪ٚ‬رشخ‪١‬ص ٘ـزا اٌغ‪ٙ‬ـبص اـبثمب اـ‪ ٟ‬اٌغّ‪ٛٙ‬س‪٠‬ـخ اٌزشـ‪١‬ى‪١‬خ ِـٓ لجـً ِ‪ٙ‬ـذ اٌزفزـ‪١‬ا اٌزمٕـ‪ٟ‬‬ ‫‪ٚ . Technisher Ueberwachungs- Verein‬لـذ رـُ رطـ‪٠ٛ‬ش إٌسـخخ اٌّؾّ‪ٌٛ‬ـخ ِـٓ اٌغ‪ٙ‬ـبص‪ .‬اْ ِـٓ‬ ‫اٍج‪١‬بد ٘زا اٌغ‪ٙ‬بص ٘‪ ٛ‬ااـز‪ٙ‬قن اٌطبلـخ اٌعـبٌ‪٠ٚ .ٟ‬ىّـٓ ؽـً ٘ـزٖ اٌّشـىٍخ ِـٓ خـقي ِشـش‪ٚ‬ي "ثٔظّـخ‬

‫ِزعـذد اٌ‪ ٛ‬ــب ا اٌعضـ‪٠ٛ‬خ ‪ٚ " Fotoalcaic‬اٌــز‪٠ ٞ‬عزّــذ ٍـ‪ِ ٝ‬شوجــبد ضـ‪٠ٛ‬خ ‪ٚ‬رطج‪١‬مبر‪ٙ‬ــب‪ .‬اْ وبرــت‬ ‫٘زٖ اٌشابٌخ ٘‪ ٛ‬ض‪ِ ٛ‬شبسن ا‪ ٟ‬اش‪٠‬ك اٌّشـش‪ٚ‬ي‪٘ .‬ـزٖ اٌّفـبدس اٌجذ‪ٍ٠‬ـخ ٌٍطبلـخ ِ‪ٙ‬ـُ ٌـ‪١‬‬

‫امـط وّفـذس‬

‫ثذ‪ٌّ ً٠‬عبٌغخ اٌّ‪١‬بٖ و‪ٙ‬شثب ‪١‬ب ٌىٓ ٔظش‪٠‬ب ‪ّ٠‬ىٓ ااـزخذاِ‪ٙ‬ب ثشـىً ِف‪١‬ـذ اـ‪ ٟ‬ث‪ِ ٞ‬ىـبْ رخـش اـ‪ ٟ‬االلزفـبد‬ ‫األسدٔ‪ٔ ٟ‬ز‪١‬غخ ٌّٕبؿ اٌجقد إٌّبات‬

‫رمــذَ ٔزــب ظ ٘ــزٖ األيش‪ٚ‬ؽــخ ا ِذ ‪ِٛ‬ــخ ثب٘زّــبَ ‪ٚ‬ؽبعــخ اٌســٍطبد األسدٔ‪١‬ــخ ا اٌــ‪ ٝ‬األسدْ (ثٍــذ‪ ٞ‬األَ)‬ ‫ٌٍّسب ذح ا‪ ٟ‬ؽً ‪ٚ‬اؽذح ِٓ ثوضـش اٌّشـبوً اٌّؾٍ‪١‬ـخ اٌزـ‪ ٟ‬ر‪ٛ‬اعـٗ األسدْ اٌ‪١‬ـ‪ّ٠ .َٛ‬ىـٓ ثْ رىـ‪٘ ْٛ‬ـزٖ‬ ‫اٌّسب ذح ا‪ ٟ‬رىً ؽً عض ‪٠ ٟ‬مـذَ ِـٓ اٌؤٌـا ٌؾـً ِشـىٍخ اٌّ‪١‬ـبٖ ا ث‪ ٚ‬وزض‪٠ٚ‬ـذ ٌمب ـذح ث‪١‬بٔـبد خبصـخ‬

‫ثبٌّشــىٍخ إلعــشاء اٌّض‪٠‬ــذ ِــٓ اٌذسااــبد اٌزــ‪ّ٠ ٟ‬ىــٓ ثْ رزجــف ااــزّشاسا ٌ‪ٙ‬ــزٖ اٌشاــبٌخ‪.‬‬ ‫‪ِٕٚ‬ز وبْ صبؽت ثيش‪ٚ‬ؽخ ‪٠‬ع‪١‬ا ؽبٌ‪١‬ب ا‪ ٟ‬اٌغّ‪ٛٙ‬س‪٠‬ـخ اٌزشـ‪١‬ى‪١‬خ ا ٕـذِب وـبْ ‪٠‬عّـً ثيش‪ٚ‬ؽـخ اٌـذوز‪ٛ‬ساٖ ا‬

‫ابٔٗ ‪٠‬عزجش ا‪ ٚ ٟ‬ف اش‪٠‬ذ ٌزطج‪١‬ك وً ِٓ إٌّظـ‪ٛ‬س األ‪ٚ‬س‪ٚ‬ثـ‪ٚ ٟ‬األسدٔـ‪ِ ٟ‬عـب ثشـأْ ٘ـزا اٌّ‪ ٛ‬ـ‪ٛ‬ي ‪ٚ‬اٌـز‪ٞ‬‬

‫‪ّ٠‬ىٓ ثْ ‪٠‬ى‪ ِٓ ْٛ‬اٌفـعت ٍـ‪ ٝ‬ث‪ِ ٞ‬ـٓ اٌغٕسـ‪١‬بد ٌ‪ٛ‬ؽـذ٘ب ثْ رمـذسٖ‪ّ٠ٚ .‬ىـٓ ث‪٠‬ضـب ثْ رمـذَ ٘ـزٖ‬ ‫األيش‪ٚ‬ؽخ وّبدح ٌّٓ ‪ٙ٠‬زُ ثبٌّشبسوخ ا‪ ٟ‬ؽً ٘زٖ اٌّشـىٍخ وغـضء ِـٓ ِشـش‪ٚ‬ي د‪ٌٚ‬ـ‪ ٟ‬اـ‪ٚ ٟ‬لـذ ِـب اـ‪ٟ‬‬

‫اٌّسزمجً‬

158

10 Literatura index

autor, název publikace, vydavatel, rok vydání, vydání, strany publikace, z nichž je citováno

Al-Urdun Al-Jadid Research Center,2001, The State of 1 ) Environment in Jordan 2000-2001, Sindbad Publishing House, Amman, ,první vydání,informativní publikace 2

)

3

)

4

)

5

)

6

)

7

)

8

)

9

)

10

)

11

)

12

)

13

) )

14 15

Al-Beiruti,Shihab Najit, Bino,Murad Jabay,2002, Financed Research Projects, Monitoring Quality of Water in King Abdullah Canal, Inter-Islamic Network on Water Resources, Development & Management, Amman, str.29 JICA, rok neuveden,Environment Monitoring & Research Central Unit EMARCU Yachio Engineering Co,Japan,str.2x3,informativní publikace Jordan Ministry of Municipal,Rural Affairs and the Environment,1991, National Environment Strategy for Jordan, Ad-Dostour Commercial Press ,Amman, informativní publikace Kohutiar,Juraj, Kováč,Martin, Kravčík,Michal, Pokorný ,Michal, Tóth,Eugen, 2007,Voda pre ozdraveni klímy-Nová vodná paradigma,Krupa Print,Ţilina,str.90 Ministry of Water & Irrigation, Water Authority of Jordan – Jordan Valley Authority, 2007, Annual Report of Water Authority for the year 2007, Department of Information and Water Quality,,první vydání, informativní publikace Ministry of Water & Irrigation, Water Authority of Jordan – Jordan Valley Authority, 2008, Annual Report of Water Authority for the year 2008, Department of Information and Water Quality,,první vydání, informativní publikace Morvová ,Marcela,2008.,Princípy metód a využiti obnovitelných zdrojov energie,Kniţné a edičné centrum FMFI UK,první vydání,str.222 Sakka ,Walid , 2003, Financed Research Projects, Uses of water disposed from the water treatment plant by mixing it with base-course & layers of embankment, , Amman, str.30,projekt Salameh ,Elias,1996 ,Water Quality Degradation in Jordan (Impacts on Environment, Ekonomy and Future Generations Resources Base), The National Library Amman, str.179 The National Water Master Plan,2004,Water Resources in Jordan,,Water Resources and Planning Directorate,druhé vydání,plán ministerstva Towards Sustainable Development, rok neuveden, Jordan Agenda 21,National Environmental Impact Assessment for Jordan,str.211, informativní publikace Encyklopedie Universum 4 ,verze září 2004 http://cs.wikipedia.org/wiki

) http://www.dos.gov.jo/dos_home_a/main/index.htm

strany

34 49 93 118 75

54 49 90 139

47

72 73 74 144

89

91 41 43 69 92 83 90 44 45

‫‪159‬‬

‫‪79‬‬ ‫‪93‬‬ ‫‪120‬‬ ‫‪116‬‬ ‫‪35‬‬ ‫‪36‬‬ ‫‪37‬‬ ‫‪38‬‬ ‫‪39‬‬ ‫‪49‬‬ ‫‪50‬‬ ‫‪51‬‬ ‫‪52‬‬ ‫‪53‬‬ ‫‪94‬‬ ‫‪40‬‬ ‫‪122‬‬ ‫‪48‬‬ ‫‪84‬‬ ‫‪82‬‬ ‫‪78‬‬ ‫‪82‬‬ ‫‪81‬‬ ‫‪61‬‬ ‫‪61‬‬ ‫‪83‬‬ ‫‪84‬‬ ‫‪46‬‬ ‫‪48‬‬ ‫‪58‬‬ ‫‪57‬‬ ‫‪68‬‬ ‫‪41‬‬ ‫‪42‬‬ ‫‪69‬‬ ‫‪82‬‬ ‫‪112‬‬

‫‪http://www.mwi.gov.jo/Dashboard.aspx‬‬ ‫‪http://www.moa.gov.jo/‬‬ ‫‪http://www.chmi.cz/meteo/CBKS/sbornik04/prispevky/Krska.pdf‬‬ ‫‪http://www.jva.gov.jo/sites/ar-jo/default.aspx‬‬

‫‪16‬‬

‫)‬ ‫)‬ ‫‪18‬‬ ‫)‬ ‫‪19‬‬ ‫)‬ ‫‪17‬‬

‫‪20‬‬

‫‪) http://www.allmetsat.com‬‬

‫‪http://www.rscn.org.jo/RSCN/HelpingNature/ProtectedAreas/tabid‬‬ ‫‪/91/language/ar-JO/Default.aspx‬‬

‫‪21‬‬

‫)‬

‫‪22‬‬

‫‪) http://www.pme.gov.sa/Report-6.asp‬‬ ‫إبراهٌم المدنً‪ ،)2008( .‬مشكلة المٌاه فً األردن خالل العقدٌن القادمٌن كلٌة الدفاع الوطنً‬ ‫الملكٌة األردنٌة دورة الدفاع الوطنً ‪.2008/5‬‬ ‫ابراهٌم محمود حبٌب‪ ،‬ورضوان جهاد الكٌالنً‪ ،)2007(.‬جفاف البحر المٌت وقناة البحرٌن‬ ‫(األحمر –المٌت)‪ .‬مجلة الجامعة اإلسالمٌة‪ ،‬سلسلة الدراسات الطبٌعٌة والهندسٌة‪ ،‬المجلد‬ ‫‪ ،15‬العدد ‪.2007 ،2‬‬ ‫احمد عٌد المصاروة‪ ،)2005( .‬قناة البحرٌن قناة السالم‪ ،‬مقالة‪ :‬مدٌرٌة التوجٌه المعنوي‪،‬‬ ‫حزٌران ‪.2005‬‬ ‫صاحب الربٌعً‪ ،)2004( .‬مشارٌع المٌاه فً الشرق األوسط‪ ،‬دمشق‪ ،‬دار الحصاد للنشر‬ ‫والطباعة والتوزٌع‪ ،‬ط‪. 2004 ،1‬‬ ‫محاسن ٌوسف حمدان‪ ،)1985( .‬قناة البحرٌن المتوسط والمٌت ‪ ،‬ط‪ ،1‬عمان‪ ،‬جمعٌة عمال‬ ‫المطابع التعاونٌة‪.1985 ،‬‬ ‫محمد أبو شرخ‪ ،)2003( .‬مشروع قناة البحرٌن (المٌت ‪ -‬األحمر) نظرة على األبعاد البٌئٌة‬ ‫واإلستراتٌجٌة‪ ،‬مركز اإلعالم والمعلومات‬ ‫محمد المومنً‪ ،)1994( .‬نهر الٌرموك واألمن المائً العربً دراسة فً الجغرافٌة السٌاسٌة‪،‬‬ ‫دراسات مستقبلٌة ‪( ،4‬د‪ ،‬ت)‪ .‬عمان‪ :‬األردن‬ ‫منذر حدادٌن‪ ،)2006( .‬سالم على الٌرموك‪ ،‬المواجهات والمفاوضات (‪.)2000 – 1967‬‬ ‫مطبعة النجم الساطع‪( ،‬عمان‪:‬االردن)‪.‬‬

‫‪23‬‬

‫)‬

‫‪24‬‬

‫)‬

‫‪25‬‬

‫)‬

‫‪26‬‬

‫)‬

‫‪27‬‬

‫)‬

‫‪28‬‬

‫)‬

‫‪29‬‬

‫)‬

‫‪30‬‬

‫)‬

‫ودٌع العواودة‪ ،)2005( .‬مشروع إنقاذ البحر المٌت قد ٌقتله‪.2005 ،‬‬

‫‪31‬‬

‫دائرة اإلحصاءات العامة‪ ،‬النشرة اإلحصائٌة لعام ‪.2006‬‬ ‫وزارة المٌاه والري األردنٌة‪ ،‬إستراتٌجٌة المٌاه والسٌاسات المائٌة فً األردن عمان ‪.2002‬‬ ‫وزارة المٌاه والري األردنٌة‪ ،‬التقرٌر السنوي لعام ‪.2007‬‬

‫‪32‬‬ ‫‪33‬‬

‫وزارة المٌاه والري األردنٌة‪ ،‬المٌاه الجوفٌة‪.2004 ،‬‬

‫‪35‬‬

‫وزارة المٌاه والري األردنٌة‪ ،‬دلٌل الصحفٌٌن المائً سنة ‪.2004‬‬ ‫وزارة المٌاه والري األردنٌة‪ ،‬سلطة وادي األردن‪ ،‬الحصاد المائً – اإلنجازات والخطط‬ ‫المستقبلة‪2001 ،‬‬ ‫وزارة المٌاه والري األردنٌة‪ ،‬مشروع الدٌسً‪ 15 ،‬حزٌران ‪.2002‬‬ ‫حازم الناصر‪ ،)2003( .‬لماذا تبنى األردن مشروع البحرٌن األحمر والمٌت‪ ،‬بٌروت‪،‬‬ ‫صحٌفة الشرق األوسط‪ 24 ،‬تموز ‪2003‬‬ ‫محاضرة المهندس خلدون الخشمان‪ ،‬أمٌن عام وزارة المٌاه والري‪ ،‬ندوة‬ ‫الدبلوماسٌٌن ‪ 2008‬فً كلٌة الدفاع الوطنً‪.‬‬

‫‪36‬‬

‫)‬

‫)‬ ‫)‬ ‫‪34‬‬ ‫)‬ ‫)‬ ‫)‬

‫‪37‬‬

‫)‬

‫‪38‬‬

‫)‬

‫‪39‬‬

‫)‬

‫‪40‬‬

‫)‬

‫‪160‬‬

‫‪112‬‬

‫تنظٌم استعمال مٌاه الري والرقابة علٌها لسنة ‪2003‬‬ ‫صادرة باالستناد ألحكام المادة ( ‪ -24‬ي )‬ ‫من قانون تطوٌر وادي األردن رقم ( ‪ ) 19‬لسنة ‪1988‬‬ ‫المعدل بالقانون رقم ‪ 30‬لسنة ‪2001‬‬

‫‪41‬‬

‫)‬

161

11 Rejstříky 11.1 Tabulky číslo

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

název Gramotnost populace z hlediska schopnosti samostatně číst a psát Věková struktura obyvatel Průměrný věk obyvatel Poměrné zastoupení obou pohlaví v populaci Kojenecká úmrtnost Pravděpodobná délka života předpokládaná při narození Zastoupení etnických skupin v populaci Zastoupení náboženských skupin v populaci Podíl jednotlivých hospodářských odvětví na hrubém domácím produktu Počet zaměstnanců v jednotlivých hospodářských odvětvích Bilance státního rozpočtu Produkce a spotřeba elektrické energie Import a export elektrické energie Produkce a spotřeba ropy Import a export ropy Produkce a spotřeba zemního plynu Import a export zemního plynu Nejdůležitější exportní partneři Nejdůležitější importní partneři Maximální kapacity největších přehradních nádrží 36) Maximální denní kapacity čističek odpadních vod 15) Čističky odpadních vod s nedostatečnou kapacitou 15) Úhrny atmosférických srážek hydrograficky specifikovaných oblastí ve dvou po sobě jdoucích obdobích dešťů (2004/2005 a 2005/2006) 6) Dlouhodobý srážkový průměr hydrograficky specifikovaných oblastí za období od roku 1937 do roku 2007 6) Mocnost oblastí povrchových vod Mocnost oblastí podzemních vod 34) Objemy záplavových vod v říčkách a potocích za období od října 2007 do září 2008 7) Průměrné měsíční průtoky na říčních tocích v severní části Jordánska za období od října 2007 do září 2008 7) Průměrné měsíční průtoky na říčních tocích v jižní části Jordánska za období od října 2007 do září 2008 7) Skutečný (předpokládaný) úbytek výšky a plochy vodní hladiny Mrtvého moře v období od roku 1950 do roku 2050 21) Druhová skladba lesních porostů na vrchovině dle jednotlivých dřevin 12) Výměra zavlažované a nezavlažované zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1996 až 2006 Výměra zavlažované a nezavlažované ovocnými stromy osázené zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1994 až 2008

strana

17 21 21 22 23 23 23 23 28 29 29 30 30 30 30 30 31 32 32 41 44 45 46 47 56 58 72 73 74 84 92 98 101

162

34 35 36 37 38 39 40 41 42

43

44

45 46 47 48 49 50

51 52

Výměra zavlažované a nezavlažované polními plodinami osázené zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1994 až 2008 Výměra zavlažované a nezavlažované zeleninou osázené zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1994 až 2008 Výměra zavlažované a nezavlažované ovocnými stromy osázené zemědělské půdy na Jordánské vrchovině v letech 1994 až 2008 Výměra zavlažované a nezavlažované polními plodinami osázené zemědělské půdy na Jordánské vrchovině v letech 1994 až 2008 Výměra zavlažované a nezavlažované zeleninou osázené zemědělské půdy na Jordánské vrchovině v letech 1994 až 2008 Výměra zavlažované a nezavlažované ovocnými stromy osázené zemědělské půdy v Jordánském údolí v letech 1994 až 2008 Výměra zavlažované a nezavlažované polními plodinami osázené zemědělské půdy v Jordánském údolí v letech 1994 až 2008 Výměra zavlažované a nezavlažované zeleninou osázené zemědělské půdy v Jordánském údolí v letech 1994 až 2008 Spotřeba vody (m3 / měsíc / ar) při zavlažování banánovníků v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období dle údajů tří nezávislých odborných studií (I – III) Spotřeba vody (m3 / měsíc / ar) při zavlažování citrusovníků v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období dle údajů tří nezávislých odborných studií (I – III) Stanovené průměrné spotřeby vody (m3 / den / ar) při zavlažování banánovníků v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období Stanovené průměrné spotřeby vody (m3 / den / ar) při zavlažování citrusovníků v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období Stanovené průměrné spotřeby vody (m3 / den / ar) při zavlažování zeleniny v závislosti na části Jordánského údolí a ročním období Dlouhodobé průměry srážkek a výparů za období od roku 1937 do roku 2008 Uhrny srážkek a výparů za hydrologický rok 2007 / 2008 Čističky odpadních vod s nedostatečnou kapacitou Mocnost nejdůležitějších povrchových vodních zdrojů v hydrologickém roce 2006 / 2007 a doporučené objemy odběrů vody v hydrologickém roce 2007 / 2008 Mocnost nejdůležitějších podzemních vodních zdrojů v hydrologickém roce 2006 / 2007 a doporučené objemy odběrů vody v hydrologickém roce 2007 / 2008 Porovnání ekonomických parametrů jednotlivých typů energetických článků

102 103 105 106 107 108 109 110 112

113

114

114 114 126 126 134 137

138 148

163

11.2 Obrázky a grafy číslo

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

název Zeměpisná poloha Jordánska v oblasti východního středomoří Státní hranice Jordánského hášimovského království Povrch území Jordánska Správní členění Jordánska Grafické znázornění růstu počtu obyvatel Jordánska v období od roku 1952 do roku 2007 (v milionech obyvatel) Grafické znázornění podílů jednotlivých vodních zdrojů na celkové vodní bilanci Jordánska 1) Průměrné měsíční srážky v mm naměřené na meteorologické stanici Ammán – Marka na Jordánské vrchovině 20) Počty dnů v jednotlivých měsících se srážkami rovnajícími se nebo převyšujícími hodnotu 1 mm dle měření na meteorologické stanici Ammán – Marka na Jordánské vrchovině 20) Průměrné měsíční srážky v mm naměřené na meteorologické stanici Deir Alla v Jordánském údolí 20) Počty dnů v jednotlivých měsících se srážkami rovnajícími se nebo převyšujícími hodnotu 1 mm dle měření na meteorologické stanici Deir Alla v Jordánském údolí 20) Průměrné měsíční srážky v mm naměřené na meteorologické stanici Irbid 20) Počty dnů v jednotlivých měsících se srážkami rovnajícími se nebo převyšujícími hodnotu 1 mm dle měření na meteorologické stanici Irbid 20) Průměrné měsíční srážky v mm naměřené na meteorologické stanici Ma’an v poušti 20) Počty dnů v jednotlivých měsících se srážkami rovnajícími se nebo převyšujícími hodnotu 1 mm dle měření na meteorologické stanici Ma’an v poušti 20) Zeměpisná poloha největších přehradních nádrží 11) Zeměpisná poloha čističek odpadních vod (celé území) 37) Zeměpisná poloha čističek odpadních vod (část území) 11) Roční srážkové průměry na území Jordánska 33) Průměrné měsíční hodnoty slunečního svitu v hodinách naměřené na meteorologické stanici Ammán – Marka na Jordánské vrchovině 20 ) Průměrné měsíční hodnoty slunečního svitu v hodinách naměřené na meteorologické stanici Deir Alla v Jordánském údolí 20) Průměrné měsíční hodnoty slunečního svitu v hodinách naměřené na meteorologické stanici Irbid 20) Průměrné měsíční hodnoty slunečního svitu v hodinách naměřené na meteorologické stanici Ma’an v poušti 20) Průměrné měsíční minimální a maximální teploty ve °C naměřené na meteorologické stanici Ammán – Marka na Jordánské vrchovině 20 ) Průměrné měsíční minimální a maximální teploty ve °C naměřené na meteorologické stanici Deir Alla v Jordánském údolí 20)

strana

10 11 12 14 22 34 35 36 36 37 37 38 38 39 41 42 43 48 49 50 50 51 52 52

164

25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48

Průměrné měsíční minimální a maximální teploty ve °C naměřené na meteorologické stanici Irbid 20) Průměrné měsíční minimální a maximální teploty ve °C naměřené na meteorologické stanici Ma’an v poušti 20) Oblasti povrchových vodních zdrojů Oblasti podzemních vodních zdrojů 35) Podíl Jordánska na množství vody, odebrané z řeky Jarmuku v letech 1990 až 2003 (v milionech m3) Podíl Jordánska na množství vody, odebrané z řeky Jarmuku v jednotlivých měsících roku 2003 (v milionech m3) Průtok vody korytem řeky Zarqa v období hydrologických let 1928/1929 až 1968/1969 (v milionech m3) Průtok vody korytem řeky Zarqa v období hydrologických let 1970/1971 až 2008/2009 (v milionech m3) Hydraulické schéma Jordánského údolí Hydraulické schéma kanálu spojujícího Rudé moře s Mrtvým mořem 16) Projekt kanálu spojujícího Rudé moře s Mrtvým mořem Grafické znázornění plánovaných podílů jednotlivých států na odběrech vody z kanálu spojujícího Rudé moře s Mrtvým mořem Schematický řez Jordánským údolím Grafické znázornění podílů zavlažované a nezavlažované zemědělské půdy v Jordánsku v letech 1996 až 2006 Grafické znázornění podílů jednotlivých zemědělských plodin na celkové výměře osázené zemědělské půdy v Jordánském údolí Grafické znázornění podílů ploch skleníků z celkové zemědělsky využívané půdy v Jordánského údolí Grafické znázornění podílů jednotlivých zavlažovacích systémů na celkové výměře zavlažované zemědělské půdy v Jordánsku 19) Grafické znázornění podílu Jordánska na množství vody, odebrané z řeky Jarmuku v letech 1990 až 2003 (v milionech m3) Grafické znázornění podílu Jordánska na množství vody, odebrané z řeky Jarmuku v jednotlivých měsících roku 2003 (v milionech m3) Schéma nárůstu oblasti pouště či polopouště s rozpadajícím se malým vodním cyklem Schéma systému zadržování vody na okraji oblasti s kritickým nedostatkem vody Úbytek pouštního území a obnova vegetace Schéma modulové elektrolytické úpravny vody Schematické znázornění principu odsolování mořské vody s využitím fotovoltaického zdroje energie

53 53 55 57 62 63 65 66 77 79 80 81 91 99 104 111 116 126 127 139 140 140 146 149

165

11.3 Přílohy číslo

1 2 3 4 5

název Kopie Certifikátu číslo VTÚPV – 005/2004 ze dne 5. 5. 2004 Kopie Certifikátu číslo 1222 – 1 ze dne 16. 12. 2004 Kopie Certifikátu typu evidenčního čísla 472/07/07/02/0 ze dne 8. 11. 2007 Kopie přílohy k Certifikátu typu evidenčního čísla 472/07/07/02/0 ze dne 8. 11. 2007 Kopie přílohy k Certifikátu typu evidenčního čísla 472/07/07/02/0 ze dne 8. 11. 2007

Strana

166

Příloha 1: Kopie Certifikátu číslo VTÚPV – 005/2004 ze dne 5. 5. 2004

167

Příloha 2: Kopie Certifikátu číslo 1222 – 1 ze dne 16. 12. 2004

168

Příloha 3: Kopie Certifikátu typu evidenčního čísla 472/07/07/02/0 ze dne 8. 11. 2007

169

Příloha 4: Kopie přílohy k Certifikátu typu evidenčního čísla 472/07/07/02/0 ze dne 8. 11. 2007

170

Příloha 5: Kopie přílohy k Certifikátu typu evidenčního čísla 472/07/07/02/0 ze dne 8. 11. 2007