Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita v BrnČ Lesnická a dĜevaĜská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny
STUDIE NÁVRHU NAUýNÉ STEZKY „VSETÍNSKO“ BakaláĜská práce PĜiloženy samostatné pĜílohy – 10 obrázkĤ a 3 rysy
2007/2008
Veronika Rambousková
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakaláĜskou práci na téma: Studie návrhu nauþné stezky „Vsetínsko“ zpracovala sama a uvedl/a jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje
diplomová práce byla zveĜejnČna v souladu s § 47b Zákona þ. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovnČ Mendelovy zemČdČlské a lesnické univerzity v BrnČ, zpĜístupnČna ke studijním úþelĤm ve shodČ s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závČreþných prací.
Autor kvalifikaþní práce se dále zavazuje, že pĜed sepsáním licenþní smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že pĜedmČtná licenþní smlouva není v rozporu s oprávnČnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit pĜípadný pĜíspČvek na úhradu nákladĤ spojených se vznikem díla dle Ĝádné kalkulace. V BrnČ, dne:
Podpis studenta:
PodČkování ChtČla bych podČkovat Ing. Pavle Kotáskové za odborné vedení, pĜipomínky a cenné rady, kterými pĜispČla k vypracování této bakaláĜské práce. Dále dČkuji þeskému úĜadu zemČmČĜickému a katastrálnímu za zapĤjþení mapových podkladĤ.
Jméno posluchaþe :
Veronika Rambousková
Název bakaláĜské práce :
Studie návrhu nauþné stezky „Vsetínsko“
Title of bachelor work :
Nature trail "Vsetínsko" study of project
Abstrakt Tato bakaláĜská práce struþnČ popisuje pĜírodní pomČry okresu Vsetín. Dále se zabývá studií nauþné stezky Vsetínsko. Práce Ĝeší trasu, konstrukci a obsah informaþních tabulí. Nauþná stezka bude situována na turistickou trasu mezi Vsetínem a Vsackým Cábem. Na dvanáct a pĤl kilometru dlouhé trase je navrženo celkem deset zastavení, které popisují historii a souþasnost Vsetína, tradiþní výrobu, zvyky, vsetínský lidový kroj, významné druhy rostlin a živoþichĤ, ostatní stezky okresu Vsetín, ptaþí oblast Vsacký Cáb a pĜírodní rezervaci Kutaný. Cílem práce je vytvoĜit kvalitní podklady pro pĜípadnou realizaci nauþné stezky Vsetínsko. Klíþová slova: Nauþná stezka, informaþní tabule, turistická trasa, Vsetínsko, Vsacký Cáb.
Abstract This bachelor study gives a brief description on natural conditions of Vsetín district. Furthermore deals with study about nature trail called Vsetínsko. This work unravels the direction, construction and content of information boards. The twelve and half long path is projected with ten stops, which describe history and present situation in Vsetin, traditional manufacture, habits, traditional folk costumes of Vsetin region, significant plant and animal species, other paths in Vsetin district, bird region called Vsacký Cáb and natural reservation called Kutaný. The aim of this work is to create a good quality basis for possible realization of nature trail Vsetínsko. Key words: Nature trail , information board, tourist path, Vsetínsko, Vsacký Cáb
OBSAH 1 ÚVOD ........................................................................................................ 7 2 MOTIV A CÍL PRÁCE ........................................................................... 8 3 SOUýASNÝ STAV .................................................................................. 9 4 POPIS LOKALITY ............................................................................... 10 4.1 Základní údaje o lokalitČ....................................................................................... 10 4.2 Fytogeografické þlenČní........................................................................................ 10 4.3 Biogeografické þlenČní ......................................................................................... 11 4.4 Pedologické pomČry ............................................................................................. 11 4.5 Geologické pomČry............................................................................................... 12 4.6 Geomorfologie území ........................................................................................... 13 4.7 Hydrologické pomČry ........................................................................................... 14 4.8 Klimatické pomČry ............................................................................................... 15 4.9 Vývoj a souþasný stav krajiny .............................................................................. 16 4.10 Ochrana pĜírody .................................................................................................. 17 4.11 Biota.................................................................................................................... 18 4.11.1 Rostlinná složka........................................................................................... 19 4.11.1.1 Lesní vegetace....................................................................................... 19 4.11.1.2 Luþní vegetace ...................................................................................... 21 4.11.2 Živoþišná složka .......................................................................................... 22
5 METODIKA ........................................................................................... 24 5.1 PĜípravné práce .................................................................................................... 24 5.2 Terénní práce ........................................................................................................ 24 5.3 Zpracování ............................................................................................................ 24
6 VÝSLEDKY ěEŠENÍ............................................................................ 25
6.1 Popis konstrukce informaþní tabule...................................................................... 25 6.2 Obsah informaþních tabulí.................................................................................... 26 6.2.1 Vítáme vás ..................................................................................................... 26 6.2.2 Historie a souþasnost Vsetína ........................................................................ 26 6.2.3 Tradice na Vsetínsku ..................................................................................... 27 6.2.4 Tradiþní výroba.............................................................................................. 29 6.2.5 Vsetínský lidový kroj..................................................................................... 30 6.2.5.1 Souþásti mužského kroje ........................................................................ 31 6.2.5.2 Souþásti ženského kroje.......................................................................... 32 6.2.6 Významné druhy rostlin................................................................................. 33 6.2.7 Významné druhy živoþichĤ ........................................................................... 33 6.2.8 Nauþné stezky okresu Vsetín......................................................................... 34 6.2.9 Ptaþí oblast Horní Vsacko.............................................................................. 35 6.2.10 PR Kutaný.................................................................................................... 36
7 DISKUSE ................................................................................................ 37 8 ZÁVċR.................................................................................................... 38 9 SUMMARY............................................................................................. 39 10 POUŽITÁ LITERATURA.................................................................. 40 11 POUŽITÉ OBRÁZKY......................................................................... 42 12 PěÍLOHY ............................................................................................. 46
1 ÚVOD ýlovČk je odjakživa souþástí pĜírody. V dĜívČjších dobách krajinu vnímal jako zdroj obživy a samozĜejmou souþást každodenního života. S postupem þasu a rostoucí urbanizací se však z této samozĜejmosti stala spíše vzácnost. Ze stále hektiþtČjšího lidského života se poþal kontakt s pĜírodou postupnČ vytrácet. Jelikož však þlovČk pĜírodu stále potĜebuje a v souþasném svČtČ snad ještČ více než kdy dĜív, zaþal hledat cesty, jak do stresujícího moderního života vnést fyzický i psychický odpoþinek. Ten našel opČt v pĜírodČ, do které se zaþal stále þastČji vracet. To vedlo k rozvoji turistiky a s tím i turistických tras. Lidé své cesty, aĢ už lovecké, obchodní, þi ke svým domovĤm, odjakživa znaþili. Toto konali nejrĤznČjšími zpĤsoby. Používali napĜíklad vČtviþky, záĜezy do stromĤ, patníky, nebo hromady kamení. NejvČtší rozvoj však nastal v devatenáctém století právČ s narĤstající oblibou zmínČné turistiky. První turistická trasa v ýeské republice byla vyznaþena v roce 1889 Klubem þeských turistĤ, který turistické trasy u nás znaþí dodnes. Postupem þasu vznikla u nás jedna z nejhustších a nejdokonalejších sítí znaþených turistických tras. NČkteré turistické trasy jsou doplnČny informaþními tabulemi. Takovým cestám Ĝíkáme nauþné stezky. Budují se zejména v místech pĜírodnČ þi historicky zajímavých. Informaþní tabule jsou pĜíjemným zpestĜením turistického výletu. ýlovČk se z takové trasy vrací s pocitem, že nejen udČlal nČco pro zdraví, ale zároveĖ se i dozvČdČl zajímavosti z lokality, kterou procházel. Informaþní panely tedy zvyšují turistickou zajímavost trasy a tím i turistický ruch v oblasti.
7
2 MOTIV A CÍL PRÁCE Motivem k vytvoĜení této práce je skuteþnost, že na turisticky velice zajímavé trase mezi Vsetínem a Vsackým Cábem, která vede malebnou krajinou nejzápadnČjší þásti Vsetínských vrchĤ, doposud nebyla vytvoĜena žádná nauþná stezka, aþkoli by se sem mimo jiné i díky vysoké návštČvnosti velmi hodila. Cílem této práce je navrhnout nauþnou stezku, která by obohatila turistickou trasu o zajímavé informace o lokalitČ, kterou prochází. Koneþným výsledkem práce by mČl být návrh kvalitních podkladĤ pro pĜípadnou realizaci nauþné stezky o deseti zastaveních s názvem Vsetínsko.
8
3 SOUýASNÝ STAV Zkoumaná lokalita se nachází v pohoĜí Beskydy, konkrétnČ v západní þásti Vsetínských vrchĤ. Toto území je turisticky velmi atraktivní a navštČvované. Jeho hlavní pĜedností je bohatá historie a malebná krajina. Oblast je dobĜe dostupná z okolních obcí, kde zaþíná vČtšina turistických tras a ve kterých je možnost ubytování. Nocleh najdeme i ve velkém množství nejrĤznČjších turistických a horských chat. Také nabídka sportovních aktivit v oblasti je velmi pestrá, a to jak v letních, tak i v zimních mČsících. Vsetínské vrchy poskytují stejnČ jako celé Beskydy ideální podmínky pro pČší turistiku. Mimo turistiky mĤžeme v létČ provozovat cyklistiku, plavání, nebo využít nabídky velkého množství sportovišĢ, a v zimČ navštívit nČkteré z lyžaĜských center nebo bČžkaĜských tras. ýeská republika má jednu z nejhustších a nejdokonalejších sítí znaþených turistických tras a Vsetínské vrchy nejsou výjimkou. NávštČvníci si mohou vybrat z velkého množství turistických tras rĤzné délky i nároþnosti. NČkteré trasy jsou doplnČny informaþními tabulemi a fungují jako nauþné stezky. KonkrétnČ na území mČsta Vsetín zaþínají takovéto stezky dvČ. Nauþná stezka Okolím Vsetína, která zaþíná u mČstských lázní a konþí na autobusové zastávce U Kovárny. Toto stezka je dlouhá 8 km a na deseti zastaveních popisuje pĜírodu Vsetína. Druhá nauþná stezka, nazvaná Tesák, zaþíná v centru mČsta Vsetín a po 27 km konþí na hlavním vrcholu Hostýnských vrchĤ. Na tĜiadvaceti zastaveních popisuje historii a pĜírodu. Z mČsta Vsetín se na horskou chatu Cáb, u které by mČla konþit navrhovaná stezka Vsetínsko, lze dostat dvČma zpĤsoby. První možností je zaþít u vsetínského zámku a pokraþovat pĜes Putýrku, Lopunice a rozcestí Pod Vsackým Cábem. Druhou variantou je zaþít na vlakovém nádraží a pokraþovat pĜes Lysný-sedlo, rozcestí U KrošenkĤ a rozcestí Pod Vsackým Cábem. PrávČ po této trase by mČla vést nauþná stezka Vsetínsko. Vzdálenost mezi Vsetínem a Vsackým Cábem je touto trasou 12,5 km. Prvních 8 km vede po žluté znaþce, která je zároveĖ i cyklotrasou. Pokraþuje po þervené znaþce jako pouze pČší trasa, ze které se po 4 km napojuje na znaþku žlutou, kterou opČt mohou využít i cyklisté. Trasa je kvalitnČ a pĜehlednČ znaþená. V prĤbČhu celé trasy není možnost žádného obþerstvení. To mĤžeme až na horské chatČ Cáb, kde se lze i ubytovat.
9
4 POPIS LOKALITY 4.1 Základní údaje o lokalitČ Z hlediska územnČsprávního rozdČlení spadá lokalita urþená k návrhu nauþné stezky pod okres Vsetín, který leží na východním okraji ýeské republiky a jeho rozloha þiní 1143 km2. Okres sousedí s okresem Zlín na jihozápadČ a jihu, s okresy KromČĜíž a PĜerov na západČ, s okresem Nový Jiþín na severu, s okresem Frýdek-Místek na severovýchodČ, a jihovýchodem a východem okresu probíhá státní hranice se Slovenskou republikou. V okrese Vsetín se nachází 5 mČst, 59 samostatných obcí a celkem 90 katastrálních území. Navrhovaná nauþná stezka je dlouhá celkem 12,5 km a pĜevýšení na této trase þiní 445 m. Zaþíná na katastrálním území Vsetín v mČstské þásti Vsetín Ohrada, pokraþuje katastrálním územím Janová a konþí opČt v katastrálním území Vsetín u turistické chaty Cáb. Nauþná stezka bude situována na stávající turistickou trasu, která od 2. kilometru a 700. metru kopíruje hranici CHKO Beskydy.
4.2 Fytogeografické þlenČní Fytogeografie je nauka zabývající se zákonitostmi zemČpisného rozšíĜení rostlin. Dle Hejného a Slavíka (1988) náleží lokalita do: Fytogeografická oblast – Mezofytikum (Mesophyticum) Fytogeografický obvod – Karpatské mezofytikum (Mesophyticum carpaticum) Fytogeografický okres – 80 StĜední Pobeþví Fytogeografický podokres – Vsetínská kotlina
10
4.3 Biogeografické þlenČní Provincie – Karpatská Podprovincie – Západokarpatská Bioregion – Vsetínský Vsetínský bioregion leží na severovýchodní MoravČ a þástí zasahuje i na Slovensko. Zabírá geomorfologický celek Javorníky, východní þást celku Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní výbČžek Vizovické vrchoviny. Plocha bioregionu v ýR je 812 km2 (Culek a kol. 1995).
4.4 Pedologické pomČry V okrese Vsetín se vyskytují zemČdČlské pĤdy, které zahrnují zejména tyto pĤdní typy: hnČdozemČ, ilimerizované pĤdy, oglejené pĤdy, hnČdé pĤdy (kambizemČ) typické a kyselé. Vyšší polohy okresu, pĜevážnČ pokryté lesními komplexy, tvoĜí hnČdé pĤdy kyselé, silnČ kyselé, silnČ podzolované a podzoly. TĜetí kategorie pĤd jsou pĤdy, jejichž vlastnosti þlovČk úplnČ zmČnil nebo které umČle vytvoĜil – tzv. antropogenní pĤdy, nacházející se v oblastech souvislé i rozptýlené zástavby, rekultivovaných skládek apod. (Pavelka a Trezner 2001). Podle syntetické pĤdní mapy ýR od Nováka a kol. (1994) se na zkoumané lokalitČ vyskytují pĜedevším hnČdé lesní pĤdy (kambizemČ). Kambizem je na našem území nejrozšíĜenČjším pĤdním typem. Nejvíce jsou rozšíĜeny mezi 450 až 800 m.n.m. v oblastech s þlenitým reliéfem. Vlastnosti pĤdy se mČní s nadmoĜskou výškou. S ní stoupá jejich hloubka a obsah humusu. HnČdá lesní pĤda je pro své dobré vlastnosti hospodáĜsky využívána. Ve vyšších polohách lesnicky, a v nižších zemČdČlsky. Na zkoumané lokalitČ se vyskytuje konkrétnČ kambizem kyselá. Pro ni je charakteristická nízká pĤdní reakce, málo nasycený sorpþní komplex a nižší obsah humusu.
11
4.5 Geologické pomČry Na geologické stavbČ okresu Vsetín se podílí pĜedevším pĜedþtvrtohorní regionálnČ geologická jednotka – flyšové pásmo Západních Karpat. Geologicky jsou Západní Karpaty souþástí rozsáhlé soustavy mladých pásemných pohoĜí, vznikajících ve tĜetihorách pĤsobením nČkolika fází alpinského vrásnČní. Protože od ukonþení tČchto pohybĤ neuplynula z geologického hlediska dlouhá doba, jeví se jako soustava mohutných hĜbetĤ, oddČlených hlubokými údolími nebo kotlinami. Modelace reliéfu je podporována trvalým výzdvihem celé oblasti ve þtvrtohorách (Pavelka a Trezner 2001). Flyšové pásmo Západních Karpat se dČlí na vnČjší flyšové pásmo s jednotkami podslezskou, slezskou a pĜedmagurskou, a na magurské flyšové pásmo s jednotkami bystrickou a raþanskou, do které spadá i zkoumaná lokalita. Usazování flyšových vrstev zaþalo v raþanském bazénu v období spodní kĜídy a skonþilo pĜibližnČ ve svrchním eocénu. Flyš je soubor usazených hornin, který vznikal usazováním turbiditĤ (bahnotokĤ, pískotokĤ nebo štČrkotokĤ) na moĜském dnČ. Je pro nČj charakteristické gradaþní zvrstvení, což je zvrstvení dané tíhou a velikostí þástic. Celý turbidit se usazoval hodiny (maximálnČ dny), jen pelagická vrstviþka (svrchní vrstva jemných sedimentĤ) se ukládala až tisíc let. Flyš se skládá z prachovcĤ, jílovcĤ, slínovcĤ, vzácnČ i slepencĤ. Najdeme zde i vápence, ale pouze v podobČ tektonických útržkĤ. Z hlediska nalezišĢ nerostných surovin patĜí okres Vsetín v dĤsledku geologického uspoĜádání ke spíše chudým lokalitám. V oblasti najdeme pouze nČkolik desítek povrchových lomĤ, které jsou vČtšinou opuštČné. Hloubkovým vrtem „JablĤnka 1“ (6 500 m), který je nejhlubší v ýeské republice, bylo zjištČno, že se na území okresu sice nachází uhlonosný karbon, ale v takové hloubce, že jeho využití prakticky není možné. Pozitivním dopadem tČchto skuteþností na životní prostĜedí je, že do budoucna nebude na území okresu nejspíše probíhat žádná významnČjší tČžba.
12
4.6 Geomorfologie území Podle regionálního þlenČní se tato lokalita nachází v Západních Beskydách v
þásti
Hostýnsko-vsetínské
hornatiny
zvané
Vsetínské
vrchy,
konkrétnČ
na ValašskobystĜické vrchovinČ, jejímž nejvyšším bodem je Cáb (841 m), který náleží do 4. až 5. vegetaþního stupnČ, a nejnižším bodem je Beþva u NČmetic. Okres Vsetín je z hlediska geomorfologie velmi þlenitý. V krajinČ se stĜídají horské hĜbety a hluboká údolí, což podnČcuje její krásu a dynamiku. Vysoká þlenitost území se projevuje velkým pĜevýšením na relativnČ malých vzdálenostech. O strmosti svahĤ svČdþí i prĤmČrný sklon oblasti 15 %. Pro krajinný ráz Vsetínských vrchĤ je též charakteristický reliéf, který tvoĜí soustava hĜbetĤ pĜevážnČ ve smČru SV-JZ, který odpovídá osám flyšových pĜíkrovĤ. Taktéž hlavní vodní toky jsou orientovány ve smČru SV-JZ. Reliéf byl ovlivnČn zejména u níže položených území a kolem vodních tokĤ, kde v minulosti probíhalo nejintenzivnČjší osidlování. Dnes zde najdeme mČsta, komunikace a železnice, zatímco vyšší polohy okresu zĤstaly díky své nepĜístupnosti nepozmČnČné, jen s ojedinČlou zástavbou. CelkovČ lze však Ĝíci, že vČtšina reliéfu okresu Vsetín nebyla þlovČkem nijak výraznČji ovlivnČna. KvĤli vysoké svažitosti je pro toto území typická vodní eroze a s ní související sesuvy. Svahové procesy, které se výraznČ podílely na modelaci reliéfu Vsetínska, jsou vyvolávány gravitaþní silou v kombinaci s urþitým spouštČcím prvkem, kterým je v pĜípadČ okresu nejþastČji voda. Dalším pĜispívajícím faktorem je i flyšové podloží, které vytváĜí velmi pĜíznivé podmínky pro vznik sesuvĤ. Srážková voda projde propustnou þástí podloží a narazí na nepropustnou vrstvu. V tomto místČ dojde k rozbahnČní pĤdy, po které pak snadno ujíždí vodou nasáklý a ztČžklý pĤdní profil. Extrémní þervencové srážky v roce 1997 aktivizovaly Ĝadu starých již stabilizovaných þi doþasnČ stabilizovaných sesuvĤ, urychlily prĤbČh aktivních sesuvĤ a rovnČž vedly ke vzniku nových sesuvných svahových deformací. Do konce roku 1998 bylo v okrese Vsetín registrováno více než 250 lokalit s rozvojem svahových pohybĤ. NejniþivČjší sesuv, pravdČpodobnČ v rámci celé republiky, se nachází v RĤžćce (Pavelka a Trezner 2001).
13
4.7 Hydrologické pomČry Okres Vsetín je v dĤsledku málo propustného Karpatského flyše chudý na podzemní vody. Zdroje podzemních vod mají vČtšinou malou vydatnost. To zpĤsobuje nedostatek zdrojĤ z hlediska vodohospodáĜského. I pĜesto jsou výraznou souþástí zdejší krajiny prameny. Tyto vývČry podzemní vody bývají þasto upraveny do studánek. Stojaté vody zabírají jen málo katastrálního území Vsetín, jedná se jen o necelých 200 ha. NejvČtší je padesátihektarová vodní nádrž Stanovnice u Karolinky, která zásobuje okresy Vsetín a Zlín pitnou vodou. Vody z území okresu jsou odvádČny Ĝekou Beþvou do Ĝeky Moravy, která se vlévá do Dunaje a ten do ýerného moĜe. Severní hranice okresu je dokonce rozvodnicí mezi úmoĜím Baltského a ýerného moĜe. Území náleží do povodí Beþvy. Celé povodí je kvĤli vysokému specifickému odtoku vyhlášeno jako chránČná oblast pĜirozené akumulace vod. ěeka Beþva vzniká soutokem Vsetínské Beþvy a Rožnovské Beþvy. Vsetínská Beþva pramení na Trojaþce v nadmoĜské výšce 880 m.n.m. K jejim nejvýznamnČjším pĜítokĤm patĜí z pravé strany Jasenice a BystĜice, a z levé strany TísĖanský potok, Stanovnice, Kychová, Senice, Rokytenka a RatiboĜka. Plocha jejího povodí je 734,39 km2 a prĤmČrný prĤtok je 9,21 m3/s. Tok Vsetínské Beþvy od pramene po Karolinku patĜí do I. tĜídy, což je þistá voda, a od Karolinky po Vsetín do II. tĜídy, což je voda zneþištČná. Od osmdesátých let, kdy byla kvalita vody ve Vsetínské BeþvČ asi nejhorší a vyhynul tehdy ve vČtšinČ tokĤ rak Ĝíþní, se kvalita vody výraznČ zlepšila, zejména díky zrušení prĤmyslové výroby silnČ zneþišĢující prostĜedí a zavádČním kvalitnČjších a k pĜírodČ šetrnČjších þistíren odpadních vod v rámci projektu þistá Ĝeka Beþva.
14
4.8 Klimatické pomČry Vsetín má mírnČ kontinentální mírné podnebí. Na klima má významný vliv nadmoĜská výška a þlenitost území. PrĤmČrná teplota v okrese je 6,9 °C. Na území okresu Vsetín se nacházejí dvČ klimatické oblasti. MírnČ teplá oblast (MT) zabírá níže položené þásti okresu. Naopak vyšší polohy spadají pod chladnou oblast (CH). KonkrétnČ lokalita, na kterou bude situována nauþná stezka, se nachází v oblasti CH7. Podle údajĤ o klimatické oblasti CH7, uvádČných Quitem (1975), je lokalita, dle þasové Ĝady 1901 – 1950, charakterizována takto:
Poþet letních dnĤ Poþet dnĤ s prĤmČrnou teplotou 10 °C a více Poþet mrazových dnĤ Poþet ledových dnĤ PrĤmČrná teplota v lednu PrĤmČrná teplota v þervenci PrĤmČrná teplota v dubnu PrĤmČrná teplota v Ĝíjnu PrĤmČrný poþet dnĤ se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetaþním období Srážkový úhrn v zimním období Poþet dnĤ se snČhovou pokrývkou Poþet dnĤ zamraþených Poþet dnĤ jasných
15
10 – 30 120 – 140 140 – 160 50 – 60 (–3) – (–4) °C 15 – 16 °C 4 – 6 °C 6 – 7 °C 120 – 130 500 – 600 mm 350 – 400 mm 100 – 120 150 – 160 40 – 50
4.9 Vývoj a souþasný stav krajiny VýraznČjší vliv þlovČka na krajinu zapoþal v období neolitu, kdy se z lovce stal zemČdČlcem a zapoþal pĜetváĜet lesní pĤdu na zemČdČlskou. První stopy tohoto vlivu v okrese Vsetín jsou z okolí Kelþe, kam pronikl rolnický lid z Podunají. K rozsáhlejšímu osídlení však dochází až v prĤbČhu 11. století. BČhem kolonizaþní vlny ve 13. a 14. století vznikala podél vodních tokĤ vČtšina dnes existujících vesnic a mČst. Od 16. století dochází k takzvané valašské kolonizaci, spojené s trvalým odlesnČním výše poležených míst a salašnickým zpĤsobem chovu dobytka, zejména ovcí a koz. S rozvojem skláĜského prĤmyslu a manufaktur v 17. století došlo ke zvýšení spotĜeby dĜeva a vČtší míĜe odlesnČní. Tento trend trval až do 19. století, kdy se v prĤmyslu zaþalo více využívat uhlí. Na konci 19. století byly dĜíve vytČžené plochy v horských a podhorských polohách monokulturnČ zalesnČny smrkem. Nejvíce negativní dopad na krajinu mČl však pĜíchod intenzivního zemČdČlství v polovinČ 20. století, který byl spojen s likvidací mezí, scelováním pozemkĤ, odvodnČním a plošným užíváním prĤmyslových hnojiv a pesticidĤ. K þásteþné regeneraci pĜírody došlo až s útlumem zemČdČlské výroby na konci devadesátých let minulého století. I pĜes všechny tyto negativní vlivy si zdejší krajina zachovala mimoĜádnou estetickou hodnotu, vzniklou soužitím þlovČka s horami.
16
4.10 Ochrana pĜírody Jednotlivé složky pĜírody v okrese Vsetín jsou prozkoumány na rĤzné úrovni. Nejvíce poznatkĤ je z živoþišné Ĝíše o obratlovcích, a z rostlinné Ĝíše o orchidejích. Na zkoumání pĜírody okresu se podílí Ĝada organizací. Mezi nejvýznamnČjší patĜí pĜírodovČdné oddČlení Okresního vlastivČdného muzea Vsetín, Správa CHKO Beskydy, referát životního prostĜedí Okresního úĜadu Vsetín, Valašský ornitologický klub pĜi OVM Vsetín, ýeský svaz ochráncĤ pĜírody a Ĝada dalších organizací i jednotlivcĤ. Z hlediska územního systému ekologické stability se na území okresu nachází dvČ nadregionální biocentra (RadhošĢ – KnČhynČ a Makyta) a asi patnáct regionálních biocenter (Cáb, Léští – RaĢkov, Hradisko a další). Dále zde najdeme dva nadregionální biokoridory (jeden vede po vrcholech RadhošĢské hornatiny a druhý po vrcholech JavorníkĤ) a nČkolik regionálních biokoridorĤ (jeden vede napĜíklad po vrcholech Vsetínských vrchĤ, další vede údolím Rožnovské a spojené Beþvy a další). Celá síĢ je ještČ doplnČna Ĝadou lokálních biokoridorĤ a biocenter. Z velkoplošných chránČných území se na území okresu Vsetín nachází dvČ chránČné krajinné oblasti : Bílé Karpaty, které zabírají jen 3 ha okresu, a Beskydy, které zaujímají 55 500 ha jeho rozlohy. CHKO Beskydy má rozlohu 116 000 ha a bylo vyhlášeno 5. 3. 1973 kvĤli výjimeþným pĜírodním podmínkám zdejší krajiny. Se vstupem do Evropské unie bylo CHKO Beskydy celé navrženo jako evropsky významná lokalita a v rámci projektu Natura 2000 v nČm byly v roce 2005 vyhlášeny dvČ ptaþí oblasti, z nichž se na území okresu Vsetín nachází ptaþí oblast Horní Vsacko. Mimo území Beskyd se v okrese Vsetín nachází ještČ ptaþí oblast Hostýnské vrchy. V okrese Vsetín se nachází 45 maloplošných zvláštČ chránČných území, z toho tĜi národní pĜírodní rezervace (NPR), šest pĜírodních rezervací (PR) a 36 pĜírodních památek (PP). Mezi nejvýznamnČjší patĜí napĜíklad NPR ýertĤv mlýn – KnČhynČ, NPR Pulþín – Hradisko, NPR Razula, PR Kutaný, PP JežĤvka a mnoho dalších. Z hlediska ochrany dĜevin v okrese Vsetín vyhlásila správa CHKO Beskydy a obecní úĜady 52 památných stromĤ. Z tohoto poþtu se 5 vyskytuje na území CHKO Beskydy. V okrese se nachází další desítky cenných dĜevin, které jsou evidovány a þekají na vyhlášení za památné stromy.
17
4.11 Biota Významnou pĜírodní složkou krajiny je biota – tj. soubor rostlinných a živoþišných organismĤ obývajících urþitý prostor. Souþasná biota okresu Vsetín je výsledkem dlouhodobého pĜirozeného vývoje, který probíhal v tČsné závislosti na zdejších ekologických podmínkách prostĜedí a pozdČji pod vlivem stupĖujících se aktivit lidské spoleþnosti. Ekosystémy mají ve svém vzhledu a struktuĜe dlouhodobým vývojem zafixované vlivy klimatické, pĤsobení reliéfu, horninového podloží, vodního režimu, typu a druhu pĤd. Tyto vlivy spolurozhodují o druhovém bohatství ekosystémĤ právČ tak jako sama geografická poloha okresu v rámci našeho státu (Pavelka a Trezner 2001). Každý druh, jak z živoþišné, tak z rostlinné Ĝíše, obývá urþitý prostor v ekosystému a adaptuje se na jeho podmínky specifickou životního strategií, která je oznaþována jako ekologická nika. Organismy se adaptují na biotické a biotické faktory. Míru tolerance k tČmto faktorĤm oznaþujeme jako ekologickou valenci, jež je specificky široká pro jednotlivé druhy organismĤ. Druhy s úzkou valencí oznaþujeme jako stenovalentní, to jest druhy s vysokými nároky na urþitý faktor – tyto druhy mají znaþnou bioindikaþní schopnost. Opakem jsou druhy euryvalentní, které jsou znaþnČ pĜizpĤsobivé k výkyvĤm daných faktorĤ. Jelikož na každý druh pĤsobí více faktorĤ, je pro jeho výskyt limitující ten faktor, pro nČž má nejužší kĜivku valence. ObecnČ platí, že þím širší je kĜivka ekologické valence druhu, tím vČtší je pak pĜedpoklad rozvoje tohoto druhu. Pro posouzení stavu bioty jsou urþující vegetaþní stupnČ vyjadĜující zmČnu druhové skladby v závislosti na nadmoĜské výšce a expozici. Toto se však týká pouze rostlinné složky. V rámci ýeské republiky rozlišujeme devČt vegetaþních stupĖĤ, z nichž se na území okresu Vsetín vyskytuje tĜetí až sedmý, pĜiþemž pátý je nejrozšíĜenČjší. Názvy tČchto stupĖĤ jsou odvozeny od pĜevládající dĜeviny. Pro pĜíklad ve zmínČném pátém stupni „Jedlobukový vegetaþní stupeĖ“ dominuje buk s pĜímČsí jedle. Jedlobukové porosty byly z þásti vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami a z þásti zmČnČny na horské louky a pastviny.
18
4.11.1 Rostlinná složka Na území okresu Vsetín se pĤvodnČ vyskytovaly nejrĤznČjší typy lesĤ, a to od údolí až po vrcholy hor. S pĜíchodem þlovČka však docházelo k postupnému odlesĖování, s þímž bylo spojeno šíĜení luþních a polních druhĤ rostlin, a kvČtena se stávala pestĜejší. Vlivem þlovČka tedy došlo k rozrĤznČní stanovišĢ, þímž se v této oblasti mnohonásobnČ zvýšila rostlinná diverzita.
4.11.1.1 Lesní vegetace
Lesní vegetace v okrese Vsetín mírnČ pĜevládá nad nelesní. Od 19. století, kdy se zaþalo intenzivnČji hospodaĜit a pĤvodní dĜeviny byly nahrazovány smrkem, pĜevládají na území okresu kulturní a polokulturní lesy. Stále však existují místa, kde lze nalézt pĜírodní nebo pĜírodČ blízké porosty. Dle Pavelky a Treznera (2001) se v okrese zachovala tato pĤvodní lesní spoleþenstva : habĜiny a dubohabĜiny Stromové a keĜové patro : habr obecný (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea) a lípa srdþitá (Tilia cordata), jilm habrolistý (Ulmus minor), buk lesní (Fagus sylvatica) a javory (Acer), brslen evropský (Euonymus europaesus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), hloh (Crataegus) a líska obecná (Corylus avellana). Bylinné patro : vstavaþ bledý (Orchis pallens), hlístník hnízdák (Neottia nidusavis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), ostĜice chlupatá (Carex pilosa), pryšec mandloĖovitý (Euphorbia amygdaloides), kyþelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), violka lesní (Viola reichenbachiana), þernýš hajní (Melampyrum nemorosum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum) a další. acidofilní doubravy Stromové a keĜové patro : dub zimní (Quercus petraea), bĜíza bČlokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), jedle bČlokorá (Abies alba), krušina olšová (Frangula alnus). Bylinné patro : bika chlupatá (Luzula pilosa), hasivka orliþí (Pteridium aquilinum), borĤvka þerná (Vaccinium myrtillus) a jiné.
19
buþiny, jedlobuþiny a suĢové lesy Stromové a keĜové patro : buk lesní (Fagus sylvatica), jedle bČlokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus) a dub zimní (Quercus petraea), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a zimolez obecný (Lonicera xylosteum). Bylinné patro : ostĜice chlupatá (Carex pilosa), kyþelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kyþelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyþelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), maĜinka vonná (Galium odoratum), violka lesní (Viola reichenbachiana), hlístník hnízdák (Neottia nidus avis), pstroþek dvoulistý (Maianthemum bifolium) a další. smrþiny Stromové patro : smrk ztepilý (Picea abies), jeĜáb ptaþí (Sorbus aucuparia), jedle bČlokorá (Abies alba). Bylinné patro : papratka vysokohorská (Athyrium distentifolium), podbČlice alpská (Homogyne alpina), tĜtina chlupatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica) a jiné. lužní lesy Stromové patro : jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), olše lepkavá (Alnus glutinosa), olše šedá (Alnus incana), jilm habrolistý (Ulmus minor). Bylinné patro : orsej jarní (Ficaria verna), prvosenka vyšší (Primula elatior), svízel pĜítula (Galium aparine), kopĜiva dvoudomá (Urtica dioica), kostival lékaĜský (Symphytum officinale), váleþka lesní (Brachypodium sylvaticum) a další.
20
4.11.1.2 Luþní vegetace Všechny louky na území okresu vznikly zásahem þlovČka. DČlíme je tedy na polopĜirozené, kde druhy samovolnČ obsadily odlesnČné plochy, a umČlé, které zámČrnČ vytvoĜil þlovČk. Veškerá nelesní vegetace je závislá na lidské péþi a pokud se jí tato nedostává, zaþne plocha postupnČ zarĤstat lesní vegetací. Proto je velmi dĤležité louky, pastviny a mokĜady pravidelnČ udržovat. Louky na území okresu mĤžeme dle Pavelky a Treznera (2001) rozdČlit do tČchto skupin : kvČtnaté teplomilné louky ostĜice horská (Carex montana), ostĜice jarní (Carex caryophyllea), bika ladní (Luzula campestris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), prvosenka jarní (Primula veris), jitrocel prostĜední (Plantago media), jetel horský (Trifolium montanum), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon), váleþka prapoĜitá (Brachypodium pinnatum), vstavaþ osmahlý (Orchis ustulata), vstavaþ mužský (Orchis mascula), vstavaþ kukaþka (Orchis morio), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) aj. ovsíkové louky ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha Ĝíznaþka (Dactylis glomerata), bojínek luþní (Phleum pratense), trojštČt žlutavý (Trisetum flavescens), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), psárka luþní (Alopecurus pratensis), zvonek rozkladitý (Campanula
patula),
šĢírovník
rĤžkatý
(Lotus
corniculatus),
kopretina
bílá
(Leucanthemum ircutianum), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), šĢovík luþní (Acetosa pratensis), šĢovík tupolistý (Rumex obtusifolius) aj. mokĜadní louky MedynČk vlnatý (Holcus lanatus), lipnice obecná (Poa trivialis), blatouch bahenní (Caltha palustris), pcháþ zelinný (Cirsium oleraceum), pcháþ potoþní (Cirsium rivulare), skĜípina lesní (Scirpus sylvaticus), kohoutek luþní (Lychnis flos-cuculi), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), þertkus luþní (Succisa pratensis) aj.
21
4.11.2 Živoþišná složka Fauna oblasti je velmi bohatá. Vyskytuje se zde i Ĝada chránČných druhĤ živoþichĤ. Zajímavá je zejména tĜída ptákĤ, jelikož znaþná þást okresu je souþástí ptaþí rezervace Vsacký Cáb. Z druhĤ, které uvádí Pavelka a Trezner (2001) jsem vybrala tyto nejdĤležitČjší : Ryby Pstruh obecný potoþní (Salmo trutta m. fario), hlavatka podunajská (Hucho hucho), lipan podhorní (Thymallus thymallus), štika obecná (Esox lucius), plotice obecná (Rutilus rutilus), jelec tloušĢ (Leuciscus cephalus), stĜevle potoþní (Phoxinus phoxinus), bolen dravý (Aspius aspius), lín obecný (Tinca tinca), ostroretka stČhovavá (Chondrostoma nasus), hrouzek obecný (Gobio gobio), parma obecná (Barbus barbus), ouklej obecná (alburnus alburnus), ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus), cejnek malý (Blicca bjoerkna), cejn velký (Abramis brama), podoustev Ĝíþní (Vimba vimba), kapr obecný (Cyprinus carpio), mĜenka mramorovaná (barbatula barbatula), úhoĜ Ĝíþní (Anguilla anguilla), candát obecný (Stizostedion lucioperca), okoun Ĝíþní (Perca fluviatilis), vranka obecná (Cottus gobio) aj. Obojživelníci Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), þolek velký (Triturus cristatus), þolek horský (Triturus alpestris), þolek obecný (Triturus vulgaris), þolek karpatský (Triturus montandoni), kuĖka žlutobĜichá (Bombina variegata), kuĖka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), rosniþka zelená (Hyla arborea), skokan hnČdý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skĜehotavý (Rana ridibunda), skokan zelený (Rana kl. esculenta), skokan krátkonohý (Rana lessonae). Plazi JeštČrka obecná (Lacerta agilis), ještČrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš kĜehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix), užovka podplamatá (Natrix tessellata), užovka hladká (Coronella austriaca), užovka stromová (Elaphe longissima), zmije obecná (Vipera berus).
22
Ptáci Potápka roháþ (Podiceps cristatus), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), þáp bílý (Ciconia ciconia), bukaþ velký (Botaurus stellaris), volavka popelavá (Ardea cinerea), kvakoš noþní (Nycticorax nycticorax), labuĢ velká (Cygnus olor), lžiþák pestrý (Anas clypeata), kachna divoká (Anas platyrhynchos), polák velký (Aythya ferina), husa velká (Anser anser), luĖák hnČdý (Milvus migrans), moták pochop (Circus aeruginosus), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestĜáb lesní (Accipiter gentilis), kánČ lesní (Buteo buteo), poštolka obecná (Falco tinnunculus), tetĜev hlušec (Tetrao urogallus), jeĜábek lesní (Bonasa bonasia), koroptev polní (Perdix perdix), kĜepelka polní (Coturnix coturnix), bažant obecný (Phasianus colchicus), chĜástal polní (Crex crex), lyska þerná (Fulica atra), þejka chocholatá (Vanellus vanellus), bekasína otavní (Gallinago gallinago), sluka lesní (Scolopax rusticola), racek chechtavý (Larus ridibundus), holub hĜivnáþ (Columba palumbus), hrdliþka divoká (Streptopelia turtur), výr velký (Bubo bubo), kalous ušatý (Asio otus), kukaþka obecná (Cuculus canorus), ledĖáþek Ĝíþní (Alcedo atthis), vlha pestrá (Merops apiaster), rorýs obecný (Apus apus), žluna zelená (Picus viridis), datel þerný (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), skĜivan polní (Alauda arvensis), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), konipas horský (Motacilla cinerea), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), kos þerný (Turdus merula), drozd kvíþala (Turdus pilaris), pČnice vlašská (Sylvia nisoria), sýkora koĖadra (Parus major), Ģuhýk obecný (Lanius collurio), sojka obecná (Garrulus glandarius), pČnkava obecná (Fringilla coelebs) a mnoho dalších. Savci Rejsek horský (Sorex alpinum), ježek (Erinaceus), vrápenec malý (Rhinolophus hypposideros), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopír vodní (Myotis daubentonii), veverka obecná (Cricetus cricetus), norník rudý (Clethrionomys glareolus), hryzec vodní (Arvicola terrestris), ondatra (Ondatra zibethycus), hraboš polní (Microtus arvalis), myšice lesní (Apodemus flavicollis), plšík lískový (Muscardinus avellanarius), myšivka horská (Sicista betulina), zajíc polní (Lepus europaeus), králík divoký (oryctolagus cuniculus), medvČd hnČdý (Ursus arctos), lasice (Mustela), kuna (Martes), jezevec lesní (Meles meles), tchoĜ tmavý (Martes putorius), vydra Ĝíþní (Lutra lutra), liška obecná (Vulpes vulpes), jelen lesní (Cervus elaphus), danČk skvrnitý (Dama dama), srnec obecný (Capreolus capreolus), muflon (Ovis musimon), prase divoké (Sus scrofa) a další. 23
5 METODIKA 5.1 PĜípravné práce Prvním krokem pĜi zpracování této práce bylo nastudování materiálĤ o pĜírodních pomČrech lokality, souþasném stavu turistických tras a stezek v okolí, a v neposlední ĜadČ informací o tématech popsaných na jednotlivých informaþních tabulích. PotĜebné údaje byly získány v MahenovČ knihovnČ v BrnČ, MČstské knihovnČ Vsetín, ze správy CHKO Beskydy, z internetových zdrojĤ a z ýeského úĜadu zemČmČĜiþského a katastrálního v Praze, který poskytl mapové podklady.
5.2 Terénní práce Terénní práce byly uskuteþnČny v létČ roku 2007 a na jaĜe roku 2008. Hlavní náplní terénních prací bylo seznámení s lokalitou, nároþností a kvalitou znaþení stávající trasy. Dále pak byla vybrána vhodná místa pro instalaci informaþních tabulí. BČhem terénních pochĤzek byla poĜizována i nezbytná fotodokumentace a pomocí navigaþního pĜístroje GPS i výškopisné a polohopisné údaje o prĤbČhu trasy.
5.3 Zpracování V práci byly zhodnoceny pĜírodní pomČry a souþasný stav turistických tras a stezek v lokalitČ. Hlavní náplní však byl návrh konstrukce a obsahu informaþních tabulí. PĜi Ĝešení konstrukce vychází práce z ekonomických a technických požadavkĤ. Podélný profil a návrh konstrukce informaþní tabule byl vypracován v programu AutoCAD. Design informaþních tabulí byl navržen v programu Microsoft Office PowerPoint. Mezi hlavní zásady pĜi zpracování tabulí patĜila jednoduchost a poutavost textu, tak aby byl srozumitelný pro širokou veĜejnost. Dále pak dodržení maximálního poþtu cca 10 slov na jednom Ĝádku pro snadnou orientaci v textu a doplnČní o množství fotografií a ilustrací. Nezbytné bylo také zakreslení prĤbČhu trasy a jednotlivých zastavení do mapových podkladĤ v programu ArcGIS .
24
6 VÝSLEDKY ěEŠENÍ Na trase mezi Vsetínem a turistickou chatou Cáb byla navržena nauþná stezka nazvaná Vsetínsko. Stezka vede po stávajícím žlutém a þerveném turistickém znaþení. Trasa stezky na 12,5 kilometrech pĜekovává pĜevýšení 445 metrĤ a je na ní navrženo celkem 10 informaþních tabulí. Informaþní tabule jsou navrženy ve vzdálenostech 1,65 km, 2,95 km, 4,75 km, 6 km, 7,15 km, 8,65 km, 9,8 km, 11,1 km a 12,5 km od zaþátku stezky ve smČru od Vsetína. Jednotlivá zastavení popisují co nejsrozumitelnČjší formou historii, pĜírodu a tradice Vsetínska.
6.1 Popis konstrukce informaþní tabule Konstrukce informaþní tabule je tvoĜena dvČma svislými dĜevČnými sloupky, které jsou kotveny pomocí ocelových kotev do patek z prostého betonu. Kotvy jsou ke sloupkĤm pĜipevnČny dvČma svorníky. Tabule je vytvoĜena z dĜevČných prken tloušĢky 25 mm a bude umístČna mezi sloupky. Ke sloupkĤm jsou prkna tabule pĜipevnČna zezadu pomocí dvou ocelových tyþových profilĤ L 40 x 40 x 3 mm délky 800 mm. Plastové tabule jednotlivých zastavení budou pĜipevnČny hĜebíky nebo vruty. HĜebíky budou kryty dĜevČnými lištami, aby nemohlo docházet k poškození okrajĤ plastových tabulí. Lišty budou pĜipevnČny vruty. V horní þásti konstrukce je osazena jednoduchá sedlová stĜíška. Na sloupky je v nejvyšším místČ pĜipevnČna vodorovná vazniþka se zkosenými obČma horními hranami pro osazení dĜevČných šindelĤ. Spodní þást šindelĤ je pĜipevnČna na stĜešní latČ, které jsou podporovány dvČma rozpČrami. RozpČry jsou pĜichyceny vruty z vnČjší strany ke sloupkĤm. Sloupky mohou být osazeny pĜímo do betonu, ale dĜevo by bylo v pĜímém styku se zemí. V tomto pĜípadČ bude spodní þást z estetického hlediska výhodnČjší, ale bude docházet rychleji k degradaci dĜeva. Proto je konstrukce navržena s kotvením pomocí ocelových kotev nebo botek. VýhodnČjší by bylo osazovat sloupky do výšky 300 mm nad terén, ale takto dlouhé ocelové kotevní prvky by nevypadaly v krajinČ pČknČ. Konstrukce informaþní tabule vþetnČ stĜíšky bude zhotovena ze smrkového dĜeva, které je sice ménČ odolné ale zato levné a dostupné.
25
6.2 Obsah informaþních tabulí 6.2.1 Vítáme vás Vítejte na nauþné stezce Vsetínsko, jež vede po žluté a þervené turistické znaþce. BČhem 12,5 km dlouhé trasy se na deseti informaþních tabulích seznámíte se zajímavostmi o historii, tradicích, souþasnosti, pĜírodČ a zajímavých lokalitách Vsetínska. Celkem pĜekonáte 445 metrĤ pĜevýšení. Na zaþátku a konci trasy Vás þeká pomČrnČ nároþné stoupání, budete však odmČnČni nádhernými výhledy z hĜebene Vsetínské vrchoviny. Stezka vede lesem i po louce a konþí u turistické chaty Cáb, kde se mĤžete obþerstvit pĜed zpáteþní cestou. 6.2.2 Historie a souþasnost Vsetína První zmínky o mČstČ Vsetín pochází z roku 1308. ěeka Beþva, která protéká centrem Vsetína, dČlí mČsto na dvČ þásti. Mladší dolní mČsto vzniklo v 17. století a starší Horní mČsto bylo založeno na zaþátku 14. století. ObČ þásti fungovaly jako samostatné obce až do roku 1849, kdy byly spojeny a povýšeny na mČsto. V roce 1909 se ze Vsetína stalo okresní mČsto. Vsetín byl dĜíve významnou kĜižovatkou obchodních cest a dnes je významným dopravním uzlem. V souþasné dobČ žije ve mČstČ, jehož rozloha þiní 5 760 ha, asi 30 000 obyvatel. VČtšinu kulturních památek najdeme na Horním mČstČ. Stojí zde napĜíklad budova Staré radnice, Nová radnice, kostel Pany Marie, evangelický kostel, Maštaliska (bývalý panský dvĤr) a v neposlední ĜadČ Vsetínský zámek. Ve VsetínČ se nachází také mnoho významných dČl moderní funkcionalistické architektury, jako je napĜíklad budova Komerþní banky, obchodní dĤm a jesle s mateĜskou školkou v centru mČsta. NejvýznamnČjší kulturní památkou mČsta je bezpochyby Vsetínský zámek, ve kterém dnes sídlí Okresní vlastivČdné muzeum. Vznikl pĜestavbou tvrze pĜibližnČ na konci 16. století. BČhem své existence prošel nČkolika pĜestavbami. NejkritiþtČji byl poznamenán požárem v roce 1915, kdy byla zniþena skoro celá budova a trvalo témČĜ deset let, než byl opraven. K jeho poslední významnČjší rekonstrukci došlo v šedesátých letech. Zámek je v souþasné podobČ v renesanþním stylu a jeho dominantou je 59 metrĤ vysoká hranolová vČž. K zámku patĜí také krásný anglický park.
26
6.2.3 Tradice na Vsetínsku
Valašsko bylo od pradávna krajem velice bohatým na tradice a kulturní dČní. BČhem celého roku po vesnicích probíhaly nejrĤznČjší slavnosti a svátky, spojené s tancem, zábavou a prostĜeným stolem. StejnČ tak kolovaly nejrĤznČjší báje a povČsti pro pobavení ve chvílích volna þi nepĜíznČ poþasí. Lidé si vymýšleli nejrĤznČjší tance a písniþky, u kterých pak na zábavČ tancovali až do ranních hodin. Mnoho tČchto tradic a zvykĤ se zachovalo dodnes. Svátky a zvyky Velikonoce byly velice významným duchovním svátkem. Na Velký pátek se nesmČlo vyjíždČt na pole ani jinak zasahovat do pĤdy. O Bílé sobotČ a v nedČli byly svČceny potraviny. Velikonoþní pomlázka se nesla v duchu tradiþního bití jalovcem nebo pruty z bĜízy a vrby. Na oplátku se koledníkĤm darovala malovaná vajíþka. Vánoce zaþínaly adventem þtyĜi týdny pĜed ŠtČdrým dnem. Symbolem þistoty byly „barborky“ jež obcházely v bílém obleþení domy do 4 prosince. 13. prosince chodily po domech zase „lucinky“. Na druhý svátek vánoþní se konaly prĤvody a trhy. Na ŠtČdrý den mČly nadílku nejen dČti, ale i domácí zvíĜata, kterým hospodáĜ taktéž nČþím pĜilepšil. PouštČly se skoĜápky a lilo olovo. Souþástí Vánoc byly i modlitby a vánoþní mše. Slavil se i pĜíchod nového roku. Známým svátkem byl masopust, který zaþínal masopustní nedČlí. Celý svátek byl ve znamení hudby, tance a samozĜejmČ bohatČ prostĜeného stolu. Zábava vrcholila v úterý prĤvodem maškar po vesnici, jež byly všude pohoštČny jídlem a pitím. Masopustní zábava konþila v úterý o pĤlnoci, pĜed zaþátkem Popeleþní stĜedy, která znaþila pĜedvelikonoþní pĤst. Masopust nemČl pevné datum a probíhal v závislosti na zaþátku Velikonoc. Tradicí, které se dochovala ve vČtšinČ vesnic dodnes je StavČní máje. Máje byly ze vzrostlého odkornČného smrku, až ke 30 metrĤm vysokého, nazdobeného smrkovou špicí a pentlemi. Muži v noci drželi pod májkou stráž, neboĢ nejvČtší ostudou bylo, když májku pĜespolní skáceli a za její špici pak požadovali výkupné. Tato slavnost probČhla vždy 1. kvČtna a 31. kvČtna se lidé sešli na kácení máje. Dalšími kulturními událostmi na vsi bývaly nejrĤznČjší hody, poutČ, jarmarky a slavnosti.
27
Lidová tvoĜivost Základem valašské lidové tvoĜivosti jsou pohádky, vyprávČní a povČsti. Ve vČtšinČ pohádek bojuje chudý „ogar“ proti zlu a bezpráví, þímž se pĜibližuje obyþejnému lidu. StejnČ tak se v povČstech objevují þerti, strašidla, þarodČjnice a další nadpĜirozené bytosti, ale i loupežníci a zbojníci, kteĜí mnohdy existovali i ve skuteþnosti a na Valašsku opravdu pĤsobili. Jako napĜíklad Ondráš, zbojník známý po celých Beskydech. Velkým dílem je v lidové tvorbČ regionu zastoupena hudba a tanec. Nejvíce rozšíĜenými hudebními nástroji Valašska byly housle, basa a cimbál. Ke každé slavnosti patĜila hudba, zpČv a tanec. StejnČ jako typický valašský kroj. Dodnes na upomínku hudební historie Valašska existuje v celém regionu velké množství folklorních souborĤ. Strava Na Valašsku se jedlo a vaĜilo velmi prostČ. Lidé museli vyjít s tím, co byli schopni sami vypČstovat na zdejší málo úrodné pĤdČ. Kupovalo se jen koĜení, sĤl a rýže. Maso se jedlo jen výjimeþnČ, a to hlavnČ z doma chované drĤbeže nebo ovþí a vepĜové po zabijaþce. HovČzí se kupovalo jen na velmi významné svátky, þi na svatbu. K snídani se nejþastČji jedly vaĜené brambory a zelí, nČkdy i koláþky nebo škubánky. Kafe se vaĜilo z doma praženého žita nebo pšenice, a to jen ve svátek, jelikož se do nČj musel dávat cukr a ten byl velmi drahý. K obČdu se jedli nejþastČji opČt brambory se zelím nebo krupice. V pátek se þasto obČdvaly buchty. Svaþina se podávala jen v létČ za dlouhého dne, proto se o ní Ĝíkalo, že ji pĜinesly i odnesly divoké husy. Jen nejbohatší lidé svaþily chleba se sýrem. K veþeĜi se jídávaly brambory s mlékem nebo polévka v pĜípadČ, že krávy zaprahly (pĜestaly dojit). V urþité dny vaĜila celá vesnice stejnČ. NapĜíklad na velký pátek se pekly koláþky slazené medem a vČĜilo se, že když se naválí dlouhé a dobĜe se osadí tak vyrostou dlouhé klasy a lidé budou po celý rok dobĜí.
28
6.2.4 Tradiþní výroba V dĜívČjších dobách Valaši nemČli dostatek zemČdČlských produktĤ které by mohli smČnit za peníze, za které by mohli nakoupit potĜebné výrobní pomĤcky. Museli si jich tedy vČtšinu vyrobit sami. Tak se z mnohých stávali Ĝemeslníci. VyrábČli to, co umČli nejlépe, a pozdČji mohli smČnit za jiné potĜebné vČci. Lidový Ĝemeslník se tedy rodil z kombinace zájmu a nutnosti. Do dnešní doby se zachovalo jen málo lidových ĜemeslníkĤ. Tito však své Ĝemeslo vykonávají spíše jako koníþek a pĜedvádČjí jej na nejrĤznČjších jarmarcích a ve skanzenech. Ukázky tradiþní lidové práce mĤžeme vidČt napĜíklad ve skanzenu v RožnovČ pod RadhoštČm. Provaznictví Provazy se zkrucovaly ze þtyĜ jednoduchých pramenĤ vláken za pomoci tzv. vozíkĤ. Jeden byl pevnČ ukotven k zemi pomocí zátČže (napĜ. kamenĤ) a nacházela se na nČm klika zakonþená hákem, za který byly zachyceny dva pĜehnuté prameny vláken. Druhý vozík byl pohyblivý díky dvČma koleþkĤm a opatĜen þtyĜmi háþky k uchycení druhého konce každého pramene. Všemi háþky se naráz otáþelo pomocí desky se dvČma držadly. Aby nedocházelo k pĜedþasnému spojování pramenĤ, byl mezi nČ umístČn tzv. vrabec, který pĜi zkrucování sám ustupoval. DĜevČné uhlí Výroba dĜevČného uhlí tzv. milíĜováním probíhala na území Vsetína naposledy asi pĜed sedmdesáti lety. Uhlí se pálilo z jinak prakticky nezpracovatelného sukovitého bukového dĜeva, které se pĜedtím sušilo i dva roky. DĜevo se uskládalo na pyramidu se tĜemi prĤduchy, pokrylo chvojím, utČsnilo uhelným mourem a zapálilo. PrĤduchy se milíĜ zapálil a za dozoru uhlíĜe doutnal až 14 dní. Stloukání másla Domácí stloukání másla bylo do 19. století jediným zpĤsobem jeho výroby. V máselnici se stloukala smetana , která se sbírala z doma nadojeného kravského mléka. NejþastČji se máslo stloukalo ve stoji. Máselnice byla nádoba kuželovitého tvaru, uzavĜená deklem s otvorem, kterým procházelo držadlo zakonþené kruhem s mnoha otvory. Ten pĜi pohybu držadlem v máselnici stloukal smetanu. Po utluþení se máslo omylo a vytvarovalo, nebo natlaþilo do dĜevČných formiþek a nechalo ztuhnout.
29
Modrotisk Tato technika se zaþala rozvíjet v 17. století, kdy se zaþalo dovážet indigo. Na plátno se dĜevČnými tiskátky nanášela smČs kaolínu a gumy, která zabraĖovala vstupu barvy pĜi následném máþení plátna v barvČ pĜipravené z vody, indiga, vápna, zelené skalice a jiných pĜímČsí. Z takto obarveného plátna se na Valašsku nejþastČji šily zástČry. Modro tiskaĜi se nejdéle udržely v chudších krajích jako je právČ valašsko, kde mČli nejlepší odbyt. Výroba brouskĤ Brousky se na Vsetínsku vyrábČly od poloviny 17. století. BrouskaĜi nejprve pískovcový kámen rozdČlili dlátem nebo kladivem na tenké pásky, které potom ve svČráku štípaly do pĜibližného tvaru brousku. HrubČ opracovaný brousek na závČr dobrousily na kameni z jemného hrubozrnného pískovce. Práce to byla velmi nároþná, ale kamenné brousky byly velmi vyhledávané díky své kvalitČ a vlastnostem. Výroba šindelĤ Pro valašskou architekturu byly typické dĜevČné stavby. Velmi používanou stĜešní krytinou byl šindel. Ten se vyrábČl z naštípaného smrkového dĜeva, které se opracovávalo poĜízem na šindeláĜské lavici, tzv. strýþkovi. Ruþní výroba a výbČr kvalitního dĜeva s rovnČ rostoucími vlákny a bez sukĤ byly zárukou kvality a dlouhé trvanlivosti. Dnes se šindelová krytina zaþíná znovu používat, je však velmi drahá. 6.2.5 Vsetínský lidový kroj Lidový kroj je jednou z dĤležitých souþástí kulturního dČdictví každého kraje. PĜedával se z generace na generaci a odlišoval od sebe obyvatele rĤzných oblastí. Tím v lidech vzbuzoval pocit sounáležitosti a spjatosti s rodným krajem. Svým provedením charakterizuje lid urþité oblasti a dá se z nČj hodnČ usuzovat na podmínky, ve kterých jeho nositel žil. Valašský kroj musel chránit proti drsnému horskému poþasí a zároveĖ musel být pohodlný, aby se v nČm dalo pracovat. VyrábČl se z dostupných materiálĤ pĜírodního pĤvodu, jako je kĤže, vlna, len a konopí. Kroj dále udával i sociální postavení nositele a jeho povolání. S tradiþními Valašskými kroji se však dnes setkáme už jen v muzeích, netradiþních jarmarcích nebo na pĜehlídkách lidových písní a tancĤ. Ze života na vesnici již vymizel.
30
6.2.5.1 Souþásti mužského kroje Pokrývka hlavy Valaši nosili na hlavČ nejrĤznČjší typy kloboukĤ a þepic. Baþové vysoké þerné klobouky, zatímco ostatní Valaši malé širáky. Nosily se i þepice, a to jak plátČné, tak tzv. hubánČ, které se vyrábČli z chorošĤ. „ýépky“ se nosily buć samostatnČ, nebo pod kloboukem, aby chránily pĜed mrazem. V zimČ se nosili hlavnČ beranice vyrábČné z kĤže þerných beránkĤ, které si bohatší obþané ještČ lemovaly vydĜí nebo lišþí kĤží. Košile – „košula“ Košile se šily z doma tkaného lnČného nebo konopného plátna. MČly jednoduchý rovný stĜih, trojúhelníkový výstĜih a vyšívaný stojatý límeþek zvaný obojek. U krku se košile buć zavazovala (u svobodných þervenou pentlí a u ženatých bílou tkaniþkou) nebo spínala mosazným špendlíkem þi kotulou, což byla perleĢová, mosazná nebo kostČná kruhová brož. Vesta – „brunclek“ Na Vsetínsku se nosily vesty bez výstĜihu a límeþku dlouhé pod pás. Šily se ze sukna nejrĤznČjších barev avšak pĜevládaly þervené. Ve pĜedu mČly velký poþet malých kovových knoflíkĤ, které se však nedaly zapínat, jelikož naznaþené dírky na protČjší stranČ nebyly prostĜižené. Kalhoty – „nohavice“ Kalhoty se šily z doma tkaného plátna a byly nejþastČji bílé nebo modré barvy. Na pravém boku mČly rozparek krytý kouskem sukna ve stejné barvČ jako zbytek kalhot. Dolní þást nohavic nebyla z vnČjší strany sešita a zapínala se na kovové háþky. Kolem pasu se nosil na dvakrát omotaný tenký kožený pásek. Obuv Na nohou Valaši nosili nejþastČji krbce, které byly vyrábČny každý z jednoho kusu kĤže a stahovaly se koženými Ĝemínky. Do krbcĤ se nosily bílé hunČné ponožky. Kožené boty byly nákladnČjší, a tak se nosily jen na sváteþní pĜíležitosti. V létČ a po domČ se však nejþastČji chodilo bosky, aby se boty ušetĜily.
31
6.2.5.2 Souþásti ženského kroje Pokrývka hlavy Vdané ženy na Valašsku chodily jak doma tak venku se zakrytými vlasy. NejþastČji nosily síĢované þi háþkované þepce pod vyšívaným nebo jiným typem šátku. Ženská košile – „Rukávce“ Rukávce se šily z lnČného nebo konopného plátna a na límeþku, ramenou a koncích rukávĤ se vyšívaly. U krku se rukávce zapínaly kotulou, která byla podobná té mužské, jen mČla menší prĤmČr. Vesta – „Kordulka“ Ženy na Vsetínsku nosily kordulky nejrĤznČjších barev, avšak nejrozšíĜenČjší byly þervené. Vestiþka mČla okrouhlý výstĜih, který byl spolu s vnitĜním okrajem pĜednic zdoben zelenou sametkou. Kordulky byly krátké, takže nedosahovaly do pasu a zapínaly se na nejspodnČjší ze tĜí knoflíkĤ. SuknČ Na spodní suknČ z bílého plátna se oblékala buć suknČ nešitá, jež se skládala ze dvou proti sobČ vázaných zástČr, nebo suknČ sešitá, pĜes kterou se ještČ vázala nejþastČji modrá bíle tištČná zástČra. Pod suknČmi se nosila spodniþka neboli „rubáþ“. Obuv Ve všední dny chodily ženy v krbcích nebo papuþích. Na sváteþní pĜíležitosti si obouvaly nízké kožené boty. Souþástí obutí byly i dlouhé vlnČné punþochy, tzv. varhánky.
32
6.2.6 Významné druhy rostlin Vsetínsko je velmi bohaté na ochranáĜsky hodnotné druhy rostlin. Zejména díky velké diverzitČ biotopĤ a minimální kolektivizaci zemČdČlství v 70. až 80. letech. Jen v nejbližším okolí mČsta Vsetín najdeme 17 druhĤ orchidejí, jejichž populace se každým rokem zvyšují, zejména díky extenzivní údržbČ luk. Jedná se o vstavaþ mužský (Orchis mascula), vstavaþ bledý (Orchis pallens), vstavaþ kukaþka (Orchis morio), vstavaþ osmahlý (Orchis ustulata), vstavaþ vojenský (Orchis militaris), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pČtiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec FuchsĤv (Dactylorhiza fuchsii), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kruštík bahenní (Epipactis palustris), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), bradáþek vejþitý (Listera ovata). Mimo orchidejí se na Vsetínsku mĤžeme setkat napĜíklad s meþíkem stĜechovitým (Gladiolus imbricatus), dymnivkou
dutou
(Corydalis
kociánkem dvoudomým (Antennaria dioica), sasankou
cava),
pryskyĜníkovitou
(Anemone
ranunculoides) , lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum) a mnoha dalšími. 6.2.7 Významné druhy živoþichĤ StejnČ jako flóra je i vsetínská fauna druhovČ velmi bohatá. S ochranáĜsky významných druhĤ se v oblasti zdržuje pravidelnČ silnČ ohrožený (SO) rys ostrovid (Lynx lynx) a vzácnČ se zde vyskytuje kriticky ohrožený (KO) medvČd hnČdý (Ursus arctos). Z chránČných netopýrĤ se na Vsetínsku vyskytuje KO vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Ze vzácných obojživelníkĤ se v oblasti vyskytuje SO mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), SO þolek horský (Triturus alpestris), KO þolek velký (Triturus cristatus), SO þolek obecný (Triturus vulgaris), ohrožená (O) ropucha obecná (Bufo bufo), SO rosniþka zelená (Hyla arborea) a SO skokan skĜehotavý (Rana dalmatina). Vzácnou ichtyofaunu zastupuje O stĜevle potoþní (Phoxinus phoxinus) a O vranka obecná (Cottus gobio).
33
6.2.8 Nauþné stezky okresu Vsetín V ýeské republice je vybudováno nČkolik set nauþných stezek, z toho v okrese Vsetín jich najdeme sedmnáct. Tyto stezky jsou z pĜevážné vČtšiny zamČĜeny na seznámení návštČvníkĤ s pĜírodním bohatstvím, historií a krásou okolí. Následující struþný popis nČkolika nauþných stezek Vsetínského okresu Vám mĤže posloužit jako inspirace pro Váš další výlet do vsetínské pĜírody. Nauþná stezka okolím Vsetína Jedná se o stezku zamČĜenou na pĜírodovČdné a historické zajímavosti Vsetínska, která vede z centra mČsta Vsetína do mČstské þásti Jasenice. Stezka je dlouhá 7 km a je urþena pro pČší a cyklisty. Nauþná stezka Tesák Stezka dlouhá 27 km je zamČĜená na pĜírodovČdné a historické zajímavosti krajiny mezi Vsetínem a hlavním hĜebenem Hostýnských vrchĤ. Trasa vede od MČstských lázní Vsetín na vrchol Tesáku. Vhodná pro pČší a cykloturistiku. Nauþná stezka Klenov Stezka pro pČší a cyklisty dlouhá 7 km zamČĜená na pĜírodovČdné a historické zajímavosti. Trasa zaþíná u vodní nádrže BystĜiþka a konþí na Dušné. Nauþná stezka Jana Karafiáta Stezka je dlouhá 14 km a vede pomČrnČ nároþným terénem z vlakového nádraží ve Valašském MeziĜíþí k vodní nádrži BystĜiþka. Nauþná stezka pro pČší turistiku je zamČĜená na pĜírodovČdné a historické zajímavosti. Nauþná stezka Radegast Stezka dlouhá 9 km zaþíná na Pustevnách a konþí na vrcholu RadhoštČ. Na trase, urþené pro pČší, se dozvíme o historii a pĜírodČ v okolí RadhoštČ. Nauþná stezka ýertĤv mlýn Trasa dlouhá 6 km, urþená pro pČší turistiku, zaþíná na Pustevnách a konþí vrcholu MartiĖáku. Nauþná stezka popisuje pĜírodní zajímavosti a vliv þlovČka
na na
krajinu. Nauþná stezka VeĜovické vrchy Nauþná stezka je zamČĜená na pĜírodovČdné a historické zajímavosti VeĜovických vrchĤ. PČší trasa z Valašského MeziĜíþí do VeĜovic je dlouhá 21 km.
34
6.2.9 Ptaþí oblast Horní Vsacko Po vstupu do Evropské unie se ýeská republika pĜipojila k soustavČ Natura 2000, þímž jí mimo jiné vznikla povinnost vyhlásit ptaþí oblasti. Ty se vyhlašují na území výskytu druhĤ uvedených v pĜíloze evropské smČrnice þ. 79/409/EHS o ochranČ volnČ žijících ptákĤ. V ýeské republice je navrženo 41 ptaþích oblastí, z nich je zatím schváleno a vyhlášeno 38. V tČchto oblastech se chrání všichni ptáci (mimo druhy, na které je pĜípadnČ udČlena výjimka) a provádí se pravidelný monitoring druhĤ, pro které byly vyhlášeny. Ptaþí oblast Horní Vsacko byla vyhlášena 8. 12. 2004 a její rozloha þiní 26 998 ha. PĜedmČtem ochrany jsou populace þápa þerného (Ciconia nigra), datlíka tĜíprstého (Picoides tridactylus), chĜástala polního (Crex crex), jeĜábka lesního (Bonasa bonasia), lejska malého (Ficedula parva), strakapouda bČlohĜbetého (Dendrocopos leucotos) a Ģuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy. Z dalších významných druhĤ se v oblasti vyskytují napĜíklad datel þerný (Dryocopus martius), ledĖáþek Ĝíþní (Alcedo atthis), puštík bČlavý (Strix uralensis), sýc rousný (Aegolius funereus), tetĜev hlušec (Tetrao urogallus), vþelojed lesní (Pernis apivorus), výr velký (Bubo bubo), žluna zelená (Picus viridis) a další. ýáp þerný (Ciconia nigra) je silnČ ohrožený druh (7 – 11 párĤ), který narozdíl od þápa bílého hnízdí v lese a žije skrytým zpĤsobem života. Datlík tĜíprstý (Picoides tridactylus) je silnČ ohrožený (7 – 15 párĤ). Jelikož je potravnČ závislý na kĤrovci, hnízdí v dutinách poškozených smrkĤ. ChĜástal polní (Crex crex) je silnČ ohrožený druh (60 - 80 párĤ). Hnízdí na loukách, kde je pĜi intenzivním zpĤsobu kosení ohrožen secími stroji. JeĜábek lesní (Bonasa bonasia), silnČ ohrožený druh (50 - 70 párĤ), hnízdí v lesním podrostu, kde ho dokonale kryje hnČdorezavé zbarvení. Lejsek malý (Ficedula parva) je silnČ ohrožený druh (100 – 170 párĤ), který hnízdí hlavnČ v buþinách , kde se živí pĜevážnČ hmyzem. Strakapoud bČlohĜbetý (Dendrocopos leucotos) je silnČ ohrožený druh (25 – 45 párĤ), typický pro staré bukové lesy, kde se živí pĜedevším larvami tesaĜíka. ġuhýk obecný (Lanius collurio) je ohrožený druh (350 – 440) hnízdící v kĜovinách. Živí se vČtším hmyzem, který napichuje na trny, þímž si jej uchovává na pozdČji.
35
6.2.10 PR Kutaný PĜírodní rezervace Kutaný, která se nachází pod turistickou chatou Cáb, byla vyhlášena v roce 1969 a její rozloha þiní 14,93 ha. PĜedmČtem ochrany této lokality je zbytek rĤznovČké jedlové buþiny, typický pro Vsetínské vrchy. V rezervaci najdeme mnoho pĤvodních, dnes již pomČrnČ vzácných, lesních druhĤ rostlin, jako je napĜíklad kyþelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kyþelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), pryšec mandloĖovitý (Euphorbia amygdaloides), kokoĜík pĜeslenitý (Polygonatum verticillatum) a mnoho dalších. V doupných stromech na území hnízdí Ĝada druhĤ sov, šplhavcĤ i jiných ptákĤ. Lokalita je cenná také svým pralesovitým charakterem. Takto vyvinuté lesní spoleþenstvo se odbornČ oznaþuje jako pĜírodní les. Tento typ lesa je v rámci ýeské republiky pĜírodČ nejbližší, jelikož prales jako takový na území našeho státu v dĤsledku dlouhodobého lidského vlivu nenajdeme. PĜírodní les je, narozdíl od lesa hospodáĜského, ponechán prakticky bez zásahĤ. Porost se tedy vyvíjí jen díky pĜírodním þinitelĤm, což má za následek zvýšení biodiverzity a ekologické stability území.
36
7 DISKUSE Velmi diskutovanou otázkou je instalace košĤ na trase nauþných stezek. Toto téma se probírá i u ostatních turistických tras a lokalit v pĜírodČ, které jsou využívány k rekreaci. Pokud totiž koše instalujeme, budeme muset zajistit jejich vynášení a tím se zvýší náklady na údržbu stezky. Odvoz odpadkĤ je navíc komplikovaný, jelikož se k jednotlivým košĤm þasto nedá pĜijet vývozním prostĜedkem a odpad se musí odnášet ruþnČ. ýasto i nČkolik kilometrĤ, k nejbližšímu dopravnČ pĜístupnému místu. NČkdo mĤže naopak namítnout, že pokud koše v prĤbČhu trasy nebudou, zvýší se množství odpadkĤ okolo stezky. Faktem však je, že pokud lidé dokáží unést potraviny a nápoje plné, dokáží unést i jejich prázdné, ménČ objemné a lehþí obaly. Kdo toto není schopen dodržet, neodnesl by odpadky ani k nejbližšímu koši. Navíc by si lidé mČli uvČdomit, že vyrazili do pĜírody a musí tedy poþítat s tím, že se budou muset trochu uskromnit. Jsou zde totiž jako návštČvníci a ne jako majitelé. Další otázkou je, zda by nebylo vhodné instalovat na nauþné stezky, vedoucí mimo intravilán, lékárniþky. Ne každý si totiž bere s sebou na výlet balíþek první pomoci, aþ by to bylo vhodné. Nejbližší pomoc je totiž od trasy stezek þasto dost vzdálená. Instalaci takových balíþkĤ na konstrukci nČkterých tabulí by tedy mČla své opodstatnČní. PĜi umístČní lékárniþek na stezku však riskujeme jejich znehodnocení, þi zcizení. Pokud bychom ale mČli posuzovat vše podle toho, že lidé se þasto chovají neukáznČnČ a vandalsky, nikam bychom se nedostali. S tímto pĜístupem by se nemohla vybudovat ani samotná nauþná stezka. Je totiž známo hodnČ pĜípadĤ niþení informaþních tabulí. Ale aby kvĤli nim byl slušný þlovČk, kterých je snad stále pĜevaha, ochuzen o pĜíjemné zpestĜení výletu, se mi nezdá být Ĝešením. Dobrým doplĖkem k nauþné stezce by pĜípadnČ byla i návštČvní kniha umístČná na poslední informaþní tabuli. Lidé by zde mohli zvČþnit své zážitky z výletu a pĜípadné pĜipomínky þi návrhy k nauþné stezce. Taková kniha by tedy mČla velký význam i z hlediska zpČtné vazby jejímu autorovi.
37
8 ZÁVċR Krajina Vsetínských vrchĤ je malebná a turisticky velice atraktivní. Jejich nejzápadnČjší þástí prochází turistická trasa vedoucí ze Vsetína na turistickou chatu Cáb. Tato trasa je turisticky hojnČ navštČvovaná, a tak by zde pĜípadné vybudování nauþné stezky našlo své opodstatnČní. Informaþní tabule by trasu zpestĜily o zajímavosti z okolí lokality. Tato práce se zabývá vypracováním studie nauþné stezky s názvem Vsetínsko. Uvádí základní informace o pĜírodních pomČrech zájmového území. StruþnČ popisuje souþasný stav lokality, do které má být stezka situována. Dále Ĝeší parametry a provedení konstrukce informaþních panelĤ a obsah informaþních tabulí. Na tabulích se návštČvník nauþné stezky dozví základní informace napĜíklad o souþasnosti a historii mČsta Vsetín, tradicích, vsetínském lidovém kroji, pĜírodČ, ostatních nauþných stezkách okresu Vsetín, pĜírodní rezervaci Kutaný nebo o ptaþí oblasti Horní Vsacko. Informace jsou podány co nejsrozumitelnČji a doplnČny obrázky a fotografiemi. Cílem práce je vytvoĜení kvalitních podkladĤ pro pĜípadnou realizaci nauþné stezky Vsetínsko, která by obohatila turistickou trasu mezi Vsetínem a Vsackým Cábem.
38
9 SUMMARY The sorroundings of Vsetínské vrchy is very colourful and touristlike. There´s a tourist trail passing throught the most west part going from Vsetín to a shelter hut called Vsacký Cáb. There´s plenty of tourists visiting this trail and so building information boards by the side of the way would be very retentive. Information boards would also draw attention to interesting topics in the area. This work deals with elaboration of educative path called Vsetínsko. Gives basic information about natural conditions of the area of interest. Briefly describes an up to date situation in the territory
into which the path is supposed to be situated.
Furthermore unravels parameters, construction conditions and content of the information boards. Visitors will get to know information about variety of things such as present and history of the city Vsetín, traditions, folk costume, nature, other touristic paths in the region, national reservation Kutaný or bird area Vsacký Cáb. Information will be written in a way so it would be understandable to everyone and it will be enriched with photographs. Aim of this work is to create good quality basis for possible realization of the educative path called Vsetínsko , that would enrich turistic trail between Vsetín and Vsacký Cáb.
39
10 POUŽITÁ LITERATURA BAJER, V., 2004. Plán péþe k pĜírodní rezervaci Kutaný. Rožnov pod RadhoštČm, Správa CHKO Beskydy, 16 s. BALETKA, L., 1979. Vsetínský zámek, jeho historie a souþasnost. Vsetín, Okresní vlastivČdné muzeum, 34 s. BOUCHNER, M., 1997. Ptáci bez hranic, Praha, Granit s.r.o., 160 s. CULEK, M. a kol., 1995. Biogeografické þlenČní þeské republiky. Praha, Enigma, 347 s. DEMEK J., 1985. Lexikon ýR: Hory a nížiny. Praha, Academia, 584 s. HEJNÝ, S., SLAVÍK, B., 1988. KvČtena ýeské socialistické republiky. Praha, Academia, 557 s. JELÍNEK, J., ZICHÁýEK, V., 2002. Biologie pro gymnázia. 5. pĜeprac. vyd. Olomouc, Olomouc, 576 s. KUNZ, L., 1950. Jak hory žily na Rajnochovicku. Naše Valašsko : sborník prací o jeho životČ a potĜebách. Vsetín, VlastivČdný ústav, 13. 49-57. LANGER, K., 1950. Nejen se dívat, ale i vidČt. Naše Valašsko : sborník prací o jeho životČ a potĜebách. Vsetín, VlastivČdný ústav, 13. 37-41. NOVÁK, P. a kol., 1994. Syntetická pĤdní mapa ýeské republiky, mapa 1:200 000. Praha, MZ a MŽP ýR. PAVELKA, J., TREZNER, J. a kol., 2001. PĜíroda Valašska. Vsetín, Orchidea, 568 s. QUITT, E., 1975. Klimatické oblasti ýSR. Brno, Geografický ústav ýSAV, 73 s.
40
URBACHOVÁ, E., 2004. Lidový kroj na Vsetínsku. 2. rozš. vyd. Vsetín, Muzeum regionu Valašsko ve VsetínČ, 84 s. VRANECKÝ, J. O., 1950. O valašských jídlech. Naše Valašsko : sborník prací o jeho životČ a potĜebách. Vsetín, VlastivČdný ústav, 13. 61-63. VYSKOT, M. a kol., 1981. ýeskoslovenské pralesy. Praha, Academia, 272 s. ZÍTEK, J., 1961. Podnebí ýSSR. Praha, Polygrafia, 379 s.
Internetové zdroje MICHALIýKA, V. Ruþní výroba kamenných brouskĤ na Valašsku [online] citováno 14. bĜezna
2008.
Dostupný
na
Word
Wide
Web:
MČstský znak [online] citováno 23. ledna 2008. Dostupný na Word Wide Web: Modrotisk [online] citováno 16. bĜezna 2008. Dostupný na Word Wide Web: Ptaþí oblasti [online] citováno 9. bĜezna 2008. Dostupný na Word Wide Web: Správa CHKO Beskydy [online] citováno 9. bĜezna 2008. Dostupný na Word Wide Web: Valašské velikonoce [online] citováno 14. bĜezna 2008. Dostupný na Word Wide Web: < http://www.valassko-hornovsacko.cz/cs/turistika/architektura-a-tradice/produkt=636>
41
11 POUŽITÉ OBRÁZKY [1] Dolní námČstí [online] citováno 20. února 2008.Dostupný na Word Wide Web: [2] Horní mČsto [online] citováno 20. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [3] Stará a nová radnice [online] citováno 20. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [4] Maštaliska [online] citováno 20. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [5] 1998. Valašsko, ValašskomeziĜíþsko a Keleþsko, Rožnovsko, Horní Vsacko, Hornolideþsko. Vsetín, Okresní úĜad Vsetín, 50 s. [6 – 9] BALETKA, L., 1979. Vsetínský zámek, jeho historie a souþasnost. Vsetín, Okresní vlastivČdné muzeum, 34 s. [10] Ondráš [online] citováno 20. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [11] Májka [online] citováno 20. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [12] Masopust [online] citováno 20. února 2008. Dostupný na Word Wide Web:
42
[13] VRANECKÝ, J. O., 1950. O valašských jídlech. Naše Valašsko : sborník prací o jeho životČ a potĜebách. Vsetín, VlastivČdný ústav, 13. 61-63. [14] LANGER, K., 1950. Nejen se dívat, ale i vidČt. Naše Valašsko : sborník prací o jeho životČ a potĜebách. Vsetín, VlastivČdný ústav, 13. 37-41. [15] KUNZ, L., 1950. Jak hory žily na Rajnochovicku. Naše Valašsko : sborník prací o jeho životČ a potĜebách. Vsetín, VlastivČdný ústav, 13. 49-57. [16] MATOCHA, K. Brousek [online] citováno 26. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [17] Strýþek [online] citováno 26. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [18] Máselnice [online] citováno 26. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [19] Modrotisk [online] citováno 26. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [20 – 27] PAVELKA, J., TREZNER, J. a kol., 2001. PĜíroda Valašska. Vsetín, Orchidea, 568 s. [30] Dymnivka dutá [online] citováno 28. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [31] Meþík stĜechovitý [online] citováno 28. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [32] Lýkovec jedovatý [online] citováno 28. února 2008. Dostupný na Word Wide Web:
43
[33] Sasanka pryskyĜníkovitá [online] citováno 28. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [34 – 43] FELIX, J., 1995. Naší pĜírodou krok za krokem: ZvíĜata. 2. pĜeprac. vyd. Praha, Albatros, 240 s. [44] DAVIDOV, M. Okolo Vsetína [online] citováno 4. února 2008. Dostupný na Word Wide
Web:
detail.asp?id=2&id_s=1&stezka=NS%20Okolím%20Vsetína> [45] DAVIDOV, M. ýertĤv mlýn [online] citováno 4. února 2008. Dostupný na Word Wide
Web:
detail.asp?id=24&id_s=1&stezka=NS%20ýertĤv%20mlýn> [46] DAVIDOV, M. Tesák [online] citováno 4. února 2008. Dostupný na Word Wide Web:
detail.asp?id=27&id_s=1&stezka=NS%20Tesák> [47] DAVIDOV, M. VeĜovické vrchy [online] citováno 4. února 2008. Dostupný na Word
Wide
Web:
detail.asp?id=30&id_s=1&stezka=NS%20VeĜovické%20vrchy> [48] DAVIDOV, M. Jana Karafiáta [online] citováno 4. února 2008. Dostupný na Word
Wide
Web:
detail.asp?id=12&id_s=1&stezka=NS%20Jana%20Karafiáta> [49] DAVIDOV, M. Klenov [online] citováno 4. února 2008. Dostupný na Word Wide Web:
<
http://www.naucnastezka.cz/stezky-
detail.asp?id=15&id_s=1&stezka=NS%20Klenov> [50] DAVIDOV, M. Radegast [online] citováno 4. února 2008. Dostupný na Word Wide
Web:
<
http://www.naucnastezka.cz/stezky-
detail.asp?id=22&id_s=1&stezka=NS%20Radegast>
44
[51] Datlík tĜíprstý [online] citováno 6. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [52] Lejsek malý [online] citováno 6. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [53] ChĜástal polní [online] citováno 4. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [54] Strakapoud bČlohĜbetý [online] citováno 4. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [55 – 57] BOUCHNER, M., 1997. Ptáci bez hranic, Praha, Granit s.r.o., 160 s. [58] Puštík obecný [online] citováno 4. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [59] Datel þerný [online] citováno 4. února 2008. Dostupný na Word Wide Web: [60 – 61] BAJER, V., 2004. Plán péþe k pĜírodní rezervaci Kutaný. Rožnov pod RadhoštČm, Správa CHKO Beskydy, 16 s.
45
12 PěÍLOHY PĜíloha 1: Orientaþní mapa (M 1:100 000) PĜíloha 2: Trasa stezky s jednotlivými zastávkami (M 1:60 000) PĜíloha 3: Fotodokumentace PĜíloha 4: Konstrukce informaþní tabule 4.1 Technické pohledy a Ĝez 4.2 Pohledy PĜíloha 5: Podélný profil nauþné stezky Vsetínsko PĜíloha 6: Informaþní tabule 6.1 Zastavení 1. Vítáme Vás (M 1:3) 6.2 Zastavení 2. Historie a souþasnost mČsta Vsetín (M 1:3) 6.3 Zastavení 3. Tradice na Vsetínsku (M 1:3) 6.4 Zastavení 4. Tradiþní výroba (M 1:3) 6.5 Zastavení 5. Vsetínský lidový kroj (M 1:3) 6.6 Zastavení 6. Významné druhy rostlin (M 1:3) 6.7 Zastavení 7. Významné druhy živoþichĤ (M 1:3) 6.8 Zastavení 8. Nauþné stezky okresu Vsetín (M 1:3) 6.9 Zastavení 9. Ptaþí oblast Horní Vsacko (M 1:3) 6.10 Zastavení 10. PR Kutaný (M 1:3)
46
