Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Hodnocení rekreační atraktivity území obce Adršpach a jejího okolí Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jitka Fialová, MSc., Ph.D.

Vypracoval: Lukáš Vašek BRNO 2011/2012

ZADÁNÍ 1. Zpracujte literární přehled problematiky 2. Vypracujte komplexní analýzu podmínek, charakteristik a vlastností řešeného území 3. Proveďte terénní průzkum a dotazníkové šetření a vše vyhodnoťte 4. Navrhněte rámcová krajinářská opatření v území na základě výsledků 5. Uveďte možné zdroje financování návrhů 6. Vypracujte závěr

PODĚKOVÁNÍ Chci poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Jitce Fialové, MSc., Ph.D. za odborné vedení, vstřícnost a za její rady a připomínky poskytnuté během zpracování bakalářské práce. Dále pak starostce obce Adršpach za poskytnutí materiálů o obci a za konzultaci k situaci v obci.

PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Hodnocení rekreační atraktivity území obce Adršpach a jejího okolí“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s §47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

V Brně, dne

............................................. Lukáš Vašek

ABSTRAKT Bakalářská práce řeší téma hodnocení rekreační atraktivnosti území obce Adršpach a jejího okolí pro turisty. Adršpach se nachází v Královehradeckém kraji, v okrese Náchod, nedaleko od hranic s Polskem. Práce zahrnuje jak literární přehled problematiky, přírodní a socioekonomické poměry, tak i vlastní řešení otázky rekreační atraktivity pomocí dotazníkového a terénního šetření, dále jsou navržena možná opatření a zdroje financování. Klíčová slova: rekreace, Adršpach, Adršpašsko-teplické skály

ABSTRACT The bachelor thesis tackle theme a rating of recreational atractivity of municipal territory of Adršpach and its surroundings for turists. Adršpach is situated in region of Hradec Králové, in district of Náchod, near to border with Poland. This thesis covers definition of literature view, natural and social-economical conditions and also solution of recreational atractvitiy by questionnaires and fieldwork. Thereafter are proposed possibilities of measure for improvement of situation and them financing. Key words: recreation, Adršpach, Adršpach-teplice rocks

Obsah 1. Úvod..................................................................................................................... 8 2. Cíl práce ............................................................................................................... 9 3. Literární přehled problematiky ............................................................................ 10 3.1

Pojmy rekreace, krajinná rekreologie .......................................................... 10

3.1.1

Typizace rekreace ................................................................................. 11

3.1.2

Společenský význam rekreace ............................................................. 11

3.2

Volný čas ..................................................................................................... 12

3.2.1 3.3

Limity volného času .............................................................................. 12

Rekreace ve volné krajině, vliv rekreace na krajinu ..................................... 13

3.3.1

Rekreační únosnost území ................................................................... 13

3.3.2

Vliv rekreace na prostředí ..................................................................... 14

3.3.3

Šetrné formy turistika ............................................................................ 14

3.4

Cestovní ruch .............................................................................................. 15

3.4.1

Druhy cestovního ruchu ........................................................................ 15

3.4.2

Specifika cestovního ruchu ................................................................... 17

3.5

Legislativa ................................................................................................... 17

4. Širší územní vztahy ............................................................................................ 19 4.1

Správní zařazení - základní údaje o lokalitě ................................................ 19

4.2

Geologie a geomorfologie .......................................................................... 20

4.3

Pedologie ................................................................................................... 20

4.4

Klima ........................................................................................................... 20

4.5

Hydrologie ................................................................................................... 21

4.6

Biota ............................................................................................................ 22

4.6.1

Fytogeografická charakteristika ............................................................ 22

4.6.2

Zoogeografická charakteristika ............................................................. 23

4.7

Chráněná část území .................................................................................. 23

4.8

Turistika ....................................................................................................... 24

5. Metodika práce .................................................................................................. 28 6. Výsledky ............................................................................................................. 30 6.1

SWOT analýza vybraného území z hlediska jeho rekreační atraktivity ....... 30

6.2

Terénní šetření ............................................................................................ 31

6.3

Dotazníkové šetření..................................................................................... 32

7. Návrhy opatření ................................................................................................. 43 -6-

8. Diskuze .............................................................................................................. 45 9. Závěr .................................................................................................................. 46 10. Summary............................................................................................................ 47 11. Přehled literatury a pramenů .............................................................................. 48 12. Přílohy ................................................................................................................ 50

-7-

1. Úvod S postupem času se veškerá lidská činnosti vyvíjí. Jinak tomu není ani v oblasti rekreace a turistiky. Je tomu již dávno, kdy většina obyvatel bydlela na vesnici a výlet do města pro ně byl malým svátkem. V dnešní moderní době je tomu právě naopak. Mnoho lidí, především z velkých aglomerací, kteří nemají svoji chatu či chalupu mimo rušné město, vyhledává příležitosti k rekreaci na místech, kde panuje pohoda a klid. Stejně tak začíná být populární trend tzv. šetrné neboli „měkké“ turistiky, kdy se dbá na ekologičnost dané činnosti. Jedna z možností jak takovouto turistiku provozovat je využít k rekreaci území své vlasti a nevyjíždět do vzdálených zahraničních destinací. Tomu napomáhá i fakt nižší ekonomické náročnosti takovéto dovolené. Podmínkou je však dobrá dostupnost lokality a fungující služby. Tyto podmínky splňuje oblast Adršpachu, na které lze pozorovat za posledních několik let výrazný nárůst návštěvnosti. Adršpach je místo, které se může pochlubit nádhernou přírodou, impozantním skalním městem s nespočetnými skalními útvary, pestrou skladbou krajinného rázu a také malebnou architekturou roubených chaloupek obklopených rozsáhlými loukami a hlubokými lesy. To vše dělá z Adršpachu a jeho okolí velmi populární a vyhledávanou destinaci, jak pro běžné turisty, tak pro cyklisty či sportovce hledající vyžití v adrenalinových, ale i jiných sportovních činnostech.

-8-

2. Cíl práce Hlavním cílem práce je zhodnocení potenciálu rekreační atraktivity vybraného území – Adršpach a jeho okolí, zjištění, co je pro návštěvníky regionu největším lákadlem, a naopak, co jim v regionu chybí a s čím jsou nespokojeni. Na základě těchto výsledků budou navržena možná řešení důležitých problémů v oblasti ochrany přírody a krajiny. Veškeré výsledky a návrhy opatření budou poskytnuty správě obce jako podklad pro budoucí řešení problematiky rekreačního využití dané lokality.

-9-

3. Literární přehled problematiky 3.1

Pojmy rekreace, krajinná rekreologie

Rekreace je činnost člověka v krajinném prostředí, kterou realizuje ve svém volném čase a která slouží k regeneraci fyzických i duševních sil a k uspokojování jeho osobních zájmů. Slovo rekreace pochází z latinského „creare“, což znamená tvořit. Předpona „re“ značí vratný charakter a z toho plyne, že „rekreace“ je nové tvoření nebo lépe: znovustvoření. Rekreace je předmětem zkoumání vědní disciplíny rekreologie. Krajinná rekreologie studuje reakční účinky krajinného prostoru. Řeší rekreační potenciál krajiny a rekreační požadavky společnosti na jeho využívání. Hodnotí limity rekreačního využívání krajiny a zabývá se trvale udržitelným rozvojem rekreačního potenciálu Krajinná rekreologie je vědní disciplína na pomezí mnoha věd a oborů: sociologie, medicíny, geografie, psychologie, ekonomiky, politiky, historie, krajinné ekologie, filosofie, kultury, práva, urbanismu, religionistiky a dalšími. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008) V obecném slova smyslu můžeme pro rekreaci uvést tyto charakteristické znaky:  Rekreace je vždy činností, na rozdíl od odpočinku. Může být fyzická, mentální nebo emocionální.  Rekreace nemá jedinou formu. Rozsah aktivit je nekonečný.  Na určení, zda se jedná o rekreaci či ne, má rozhodující vliv motivace. Je-li motivací pobavit se a resultátem je osobní uspokojení, jedná se o rekreaci.  Rekreace se uskutečňuje pouze ve volném čase.  Rekreace je činnost dobrovolná. To však neznamená, že by nemohla být plánována a organizována, ale vždy musí být ponechána jedinci možnost svobodného výběru.  Rekreace má vždy svůj účel a svůj smysl. (HODAŇ, DOHNAL; 2008)

- 10 -

3.1.1 Typizace rekreace 1. podle časových kategorií a) krátkodobá rekreace (max. 3 dny, dopravní čas max. 25% rekreačního času)  každodenní (popracovní 2-3 hodiny)  polodenní (víkendová)  jednodenní (víkendová)  vícedenní (1-3 dny) b) dlouhodobá rekreace (více jak 3 dny, dovolenkového charakteru, není vázaná na dopravní vzdálenosti a časovou dostupností) 2. podle prostorových kategorií  příměstská (každodenní až jednodenní)  ve volné krajině (krátkodobá i dlouhodobá)  středisková (rekreační oblasti a zařízení)  pobytová individuální (chatová a chalupářská, apod.) 3. podle druhu činnosti  procházky a klidový odpočinek  pohybová rekreace  rekreační sportování  myslivost a rybaření  sběr přírodnin (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008) 3.1.2 Společenský význam rekreace Rekreace má pro jedince a tím potažmo i pro společnost nezastupitelnou úlohu. Lze ji doložit četnými sociologickými, psychologickými i ekonomickými studiemi. Sociologický a psychologický význam rekreace  Primární – regenerace duševních a fyzických sil jedince jako člena společnosti  Sekundární – prostřednictvím cestovního ruchu či realizace rekreačních aktivit o Rozvoj služeb – ekonomické ukazatele (zaměstnanost, atd.) o Regionální rozvoj o Vliv na krajinu, její obyvatelnost a životní prostředí obecně - 11 -

Environmentální význam rekreace  Modifikace krajinné struktury, kvality a ekologické stability krajiny a jejích složek  Rozvoj infrastruktury – dopady na krajinu (kladný i záporný) Ekonomický význam rekreace  Primární – zvýšená pracovní efektivita  Sekundární – rozvoj regionů v důsledku rozvoje ekonomických aktivit  Rozvoj ekonomických činností – vývoj a realizace služeb a výrobků přímo či nepřímo vázaných na cestovní ruch (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008)

3.2

Volný čas

Volný čas je doba, kdy člověk koná činnosti podle své vůle takovou intenzitou, aby si odpočinul, bez záměru produktivity pro prospěch společnosti. Je to tedy část mimopracovní doby, osvobozená od času přesčasové práce a dojíždění na místo pracoviště. Z tohoto úhlu pohledu sem patří i čas na realizaci osobních biologických potřeb (strava, hygiena, spánek) a rodinné povinnosti (vaření, úklid, nákup, péče o děti). Základními funkcemi volného času jsou:  Odpočinek, zotavení, reprodukce pracovní síly  Rozptýlení, zábava, kompenzace, únik z monotónnosti práce  Rozvoj osobnosti, fyzický, kulturní, sociální (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008) 3.2.1 Limity volného času Stejně jako všechny činnosti člověka je také činnost v rámci trávení volného času determinovaná a limituje tak částečně svobodu, která je stěžejní při definici volného času. Z obecných faktorů to jsou:  geografické prostředí

- 12 -

 stupeň rozvoje společnosti Dále pak charakteristiky jedince:  sociální status – pohlaví, věk, zdravotní stav, rodinný stav, vliv rodinného prostředí, tradice kultury  socioekonomický status – místo bydliště, vzdělání, profese, kvalifikace, ekonomicko-materiální zajištění, podíl na moci  osobnostní charakteristika – hodnotová orientace jedince, psychika, temperament, struktura zájmů (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008)

3.3

Rekreace ve volné krajině, vliv rekreace na krajinu

Rekreační dostupnost území – vzdálenost místa rekreace vzhledem k jejímu času omezení. Rekreační atraktivita území – souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, historických, kulturních a sociálních podmínek území. Rekreační kapacita území – únosnost krajiny podle jejího rekreačního zatížení. Rekreační potenciál území – souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na rekreační atraktivity člověka. Rekreační efekt území – míra vytížení potenciálních rekreačních schopností území. Rekreační únosnost území – schopnost území unést reprezentativní soubor na ní provozovaných aktivit. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008) 3.3.1 Rekreační únosnost území Cílem stanovení rekreační únosnosti území je odhadnutí mezní hodnoty potu osob provozujících formy rekreace, jež jsou typické pro danou lokalitu. Složkami únosné kapacity jsou:  Fyzicky únosná kapacita (tj. maximální množství osob, které může daný objekt či prostranství pojmout aby nedošlo k jeho destrukci)  Ekologicky únosná kapacita (maximální úroveň dlouhodobě chápané turistické zátěže, se kterou se ekosystém vyrovná bez trvalých následků)

- 13 -

 Ekonomicky únosná kapacita (stanovuje míru maximálního ekonomického přínosu cestovního ruchu při současné minimalizaci čerpání kapitálu cestovního ruchu)  Socio-kulturně únosná kapacita (představují hranici rozvoje cestovního ruchu, při jejímž překročení aktivity cestovního ruchu způsobují v místní komunitě negativní nevratné změny)  Psychologicky únosná kapacita (percepční kapacita, tj. zahrnuje subjektivní ukazatele indikující maximální stupeň rozvoje cestovního ruchu, intenzity návštěvnosti, který je ještě kompatibilní s určitým typem turistického zážitku, vyhledávaným v daném objektu či prostranství) (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008) 3.3.2 Vliv rekreace na prostředí Rekreační využívání krajiny s sebou zcela logicky přináší i zpětné ovlivnění krajiny rekreací a činnostmi s ní spojenými, projevující se jak na jednotlivých prvcích krajinné struktury, tak i sociologii místních obyvatel. Tyto vlivy můžeme rovněž rovněž členit na pozitivní a negativní. Musíme však dodat, že toto hledisko odráží aktuální společenský a vědní pohled na krajinu. Pozitivní aspekty vlivu rekreace na prostředí nejsou tak intenzivní a na první pohled patrné, jako vlivy negativní. Pozitivní vlivy – napomáhají rozvoji chudších regionů, na podporu rekreačního a turistického využívání se zde buduje nová infrastruktura, zkvalitňuje se životní prostředí, finanční prostředky z turismu zvyšují životní úroveň obyvatel. Negativní vlivy – zvyšující se pracovní zatížení lidí, rychlejší způsob života, nekvalitní (zejména městské) životní prostředí, exploatace přírodních zdrojů a mnohá další narušení dle jednotlivých činností. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008) 3.3.3 Šetrné formy turistika „Měkká“ forma turistiky je turistika, která je šetrná k životnímu prostředí. „Ekologická“ forma turistiky se chová ekologicky vůči životnímu prostředí. Jde o formy turistiky, které neovlivňují, resp. nemají negativní dopady do životního prostředí a snaží se negativní vlivy na životní prostředí v maximální míře eliminovat. - 14 -

Minimalizuje nepříznivé dopady na místní společenství, kulturní dědictví, krajinu, zvyky a živočišné druhy a zároveň podporuje sociální a ekonomickou prosperitu. Zanechává hmotné a sociální prostřední neoslabené, v ideální případě i zkrášlené, jako zdroj pro budoucí požitek. Ze základních forem šetrné turistiky můžeme vyjmenovat následující: pěší turistika, cykloturistika, agroekoturistika, vodácká turistika, lyžařská turistika, hipoturistika, kulturní turistika, historická turistika, folklórní nebo národopisná turistika, železniční turistika, turistika za technickými památkami, potápěčská turistika… (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT; 2008)

3.4

Cestovní ruch

Za cestovní ruch (tourism) se považuje činnost osoby, cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního cestovního ruchu maximálně na jeden rok, u domácího šest měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě. Jako návštěvník (visitor) se označuje každá osoba cestující do jiného místa, v němž nemá trvalé bydliště. Pokud přenocuje, stáva se turistou (tourist). Bez přenocování se jedná o jednodenního návštěvníka považovaného za výletníka (excursionist), který v novém místě pobyl méně než 24 hodin. Jestliže jeho pobyt překročí 24 hodin a alespoň jednou přenocuje, stává se krátkodobě pobývajícím turistou (short-term tourist). Při větším počtu dnů (3 a více přenocování) se jedná o turistu na dovolené (holidaymaker). (FORET, FORETOVÁ; 2001) 3.4.1 Druhy cestovního ruchu Dle účelu dělíme cestovní ruch na: -

rekreační (ve vhodném prostředí s cílem odpočinku)

-

kulturně poznávací (poznávání historie, kultury, tradic, atd.)

-

náboženský (poutní turistika)

-

vzdělávací (cílem je něco nového se naučit – jazyky, sporty, atd.)

-

společenský (setkávání příbuzných, vzpomínkové akce)

-

zdravotní (lázeňsko-léčebný)

-

sportovní (včetně tzv. lovecké turistiky nebo pasivního diváctví sportovních akcí) - 15 -

-

poznávání přírody (flory a fauny v podobě návštěv přírodních rezervací)

-

dobrodružný (adrenalinové sporty)

-

profesní (obchodní a služební cesty)

-

politický (sjezdy a mítinky politických stran)

-

nákupní (cesty za nákupy)

-

specifický (například turistika pro vozíčkáře)

-

apod...

(FORET, TURČÍNKOVÁ; 2005) Přehledně lze cestovní ruch rozdělit dle:  Místa o domácí cestovní ruch (na území státu, jehož jsme občany) o zahraniční cestovní ruch (přes hranice)  Doby pobytu o krátkodobý (obvykle do 3 dnů) o dlouhodobý (obvykle nad 3 dny)  Počtu účastníků o individuální (jednotlivci, rodina) o skupinový (skupiny, zájezdy) o masový (hromadné akce jako poutě, sportovní události)  Způsobu organizace o organizovaný (zajištěný specializovanými subjekty) o neorganizovaný  Způsobu dopravy o silniční (auta, autobusy, motocykly) o železniční (pravidelné i nepravidelné spoje) o letecká (pravidelné i nepravidelné spoje) o vodní (říční i námořní doprava) o ostatní (pěší turistika)  Způsobu placení o komerční (plně hrazený zákazníkem, běžně k dostání) o vázaný (musí splnit podmínky např. členství v organizaci, hradí pouze část nákladů) (FORET, TURČÍNKOVÁ; 2005) - 16 -

3.4.2 Specifika cestovního ruchu Za specifika cestovního ruchu se považují následující charakteristiky:  rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami  produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad  místní vázanost, bezprostřední spojitost s územím (místem, ve kterém se realizuje, zejména s kvalitou jeho životního prostředí  výrazná sezonnost  trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy  vysoký podíl lidské práce  těsný vztah nabídky a poptávky (změny v cenách a příjmech se obvykle bezprostředně projeví na trhu)  poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a prestiží, celkovým způsobem života  nabídku silně ovlivňuje také rozvoj a využívání techniky a technologií (internet, informační a rezervační systémy)  za velmi důležité lze považovat také spojení cestovního ruchu s průmyslem volného času a zábavy (FORET, FORETOVÁ; 2001)

3.5

Legislativa

Problematice legislativy v ochraně životního prostředí ve vztahu k rekreaci se věnují zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. CHKO jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovávány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny je v CHKO přípustné rekreační využití, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.

- 17 -

Zakázáno je zde zejména (ve vztahu k návštěvníkům):  zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody  tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody  vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody (mimo výjimky uvedené v zákoně 114/1992 Sb.)  měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti

- 18 -

4. Širší územní vztahy 4.1 Obec

Správní zařazení - základní údaje o lokalitě Adršpach

se

nachází

v severovýchodních

Čechách,

v kraji

Královehradeckém, v okrese Náchod, 6 km severozápadně od města Teplice nad Metují, 23 km severně od okresního města Náchod a 15 km severovýchodně od okresního města Trutnov. Katastrální výměra obce je 1972 ha a počet obyvatel je 520. Katastrálně je Adršpach rozdělen na Dolní Adršpach a Horní Adršpach. Nadmořská výška obce je 554 m, nejvyšším bodem je Krupná hora 705 m n. m. a nejnižším bodem je místo v korytě Metuje 488 m n. m. Adršpach je oblíbené turistické místo nadregionálního významu. Hlavní atrakcí jsou Adršpašsko-teplické skály a Křížový vrch. Dále je zde také pozoruhodná ruina hradu Adršpach a Adršpašský zámek (ten je v současné době nepřístupný). Poblíž Adršpachu jsou prameny řeky Metuje. Adršpašské skály jsou součástí Národní přírodní rezervace (dále jen NPR) Adršpašsko-teplické skály, ta byla vyhlášena již v roce 1933 a její rozlohou 1803,4 ha je největší NPR v České Republice. Samostatná část Křížový vrch byla vyhlášena roku 1956 a nese statut Přírodní rezervace (dále jen PR). Od roku 1991 jsou obě oblasti rovněž významnou součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Nejskalnatější oblast Adršpachu je tabule ležící na sever od Vlčí rokle a zahrnuje i její krátký úsek nad jezírkem. Výškové rozdíly jsou zde značné, výtoky ze skal ústí ve výšce kolem 500 m n. m. a náhorní plošiny dosahují výšky až 660 m n. m. Nejvyšším vrcholem Adršpašských skal je Starozámecký vrch s výškou 671 m n. m. Nejvyšší z kvádrových pískovců je skalní útvar Milenci, který dosahuje výšky okolo 96 m z údolní stěny. Skalami protéká Skalní a Řeřichový potok s četnými přítoky. Nachází se zde i jeden z významných pramenů řeky Metuje. Mimo to zde najdeme také umělé jezírko, dva vodopády a velké jezero, které vzniklo v rozsáhlém prostoru po vytěženém písku. Křížový vrch (667 m n. m.) je rovněž významnou součástí obce, vypíná se v těsné blízkosti Adršpašských skal, od kterých ho odděluje údolní niva. Křížový vrch je izolovaná a pronikavě rozrušená kra kdysi souvislé tabule. Skalní torzo představují jen dva oblouky hřbetů s oboustranně příkrými svahy a jižní cíp oddělený roklemi. (WWW.ADRSPACH.CZ)

- 19 -

4.2

Geologie a geomorfologie

Celá oblast Adršpašsko-teplických skal je součástí Polické vrchoviny, jež je součástí většího geomorfologického celku Broumovské vrchoviny, která tvoří sníženinu mezi vyššími masívy krystalinika Krkonoš, Sovích hor, Bystřických a Orlických hor. Geologicky je tato oblast řazena do rozsáhlejší vnitrosudetské pánve (tvoří její českou část). Horninový celek Polické vrchoviny je tvořen jílovitými a vápnitými pískovci nebo křemitými kvádrovými pískovci středního turonu až koniaku – sedimenty tehdejšího moře z geologického období svrchní křídy (mezozoikum – druhohory). Skalní oblast tvořená svrchněkřídovými kvádrovými pískovci je situována do severní části Polické vrchoviny, kde se geomorfologicky projevuje jako fragment původně rozsáhlé tabulové plošiny vystupující při ose brachysynklinály (tektonicky podmíněné) Polické pánve, protažené ve směru SZ–JV. Podobně jako celou Polickou pánev i oblast Adršpašsko-teplických skal člení tektonické poruchy jak podélné (ve směru SZ – JV), tak i poruchy příčné (ve směru JZ–SV). Přítomnost charakteristických svislých puklin

vzniklých tektonickým

rozpukáním pískovců a subhorizontálních vrstevních spár spolu s nestejnorodostí pískovcových vrstev podmínily vznik a vývoj všech povrchových i podzemních tvarů reliéfu pseudokrasového charakteru. (PP A-T SKÁLY, 2001)

4.3

Pedologie

V nižších polohách na úživnějších podkladech převládají typické kambizemě s přechody do luvizemí. Na plochých svazích pod břehy a skalmi dominují kyselé typické kambizemě. Na pískovcích jsou v rozsáhlých plochách zastoupeny arenické podzoly s velkým zastoupením luvizemí (CULEK, 1996).

4.4

Klima

Dle Quitta území patří do nejchladnější mírně teplé oblasti MT 2 pro níž je charakteristické:  počet letních dnů 20 – 30  počet dnů s průměrnou teplotou +10 °C 140 – 160  počet mrazových dnů 110-130  počet ledových dnů 40 – 50 - 20 -

 průměrná teplota v lednu -3 °C až -4 °C  průměrná teplota v červenci 16 – 17 °C  průměrná teplota v dubnu 6 – 7 °C  průměrná teplota v říjnu 7 – 8 °C  průměrná roční teplota vzduchu 7 – 8 °C  počet dnů se srážkami více jak 1mm 120 – 130  srážkový úhrn ve vegetačním období 450 – 500 mm  srážkový úhrn v zimním období 250 – 300 mm  počet dnů se sněhovou pokrývkou 80 – 100  počet dnů zamračených 150 – 160  počet dnů jasných 40 – 50 (ZÍTEK, 1961) Díky inverzním zvratům a vyšší nadmořské výšce jsou však teplotní poměry ve skalních městech výrazně extrémnější. V hlubokých stinných skalních roklích průměrné roční teploty kolísají i kolem 4 °C. Podobně jako teplotní jsou i srážkové poměry skalních měst specifické. Například sněhová pokrývka v hlubokých, stinných skalních roklích místy leží až 9 měsíců.

4.5

Hydrologie

Hlavním povodím je zde povodí řeky Metuje. Ta pramení v Adršpašsko-teplických skalách u Hodkovic v nadmořské výšce 586 m, na svém horním toku protéká soutěskovitými

údolími

Adršpašsko-teplických

skal,

poté

protíná

Polickou

a Náchodskou vrchovinu. Její povodí má plochu 607,6 km2, celý tok je dlouhý 77,2 km, průměrný průtok u ústí řeky činí 6,08 m3/s. Jedná se o levý přítok řeky Labe, tudíž o vodní tok 2. řádu (Metuje – Labe – Severní moře). (WWW.CHMI.CZ) Mezi vedlejší povodí zde patří povodí: Adršpašský potok, Zdoňovský potok, Bučnice, Skalní potok a Teplický potok.

- 21 -

4.6

Biota 4.6.1 Fytogeografická charakteristika

Bioregion leží v mezofytiku, ve fytogeografickém okrese 94. Teplicko-adršpašské skály. Vegetační stupně jsou zde zastoupeny převážně ve 4. a 5. stupni (CULEK, 1996). V NPR Adršpašsko-teplické skály, která je pro turisty nejzajímavější převažují druhotné smrkové monokultury často nepříliš vhodné provenience. Najdeme zde však i fragmenty v minulosti přvládajících acidofilních bučin, smrkových bučin a jedlin. V rezervaci se vyskytuje více než 250 druhů mechorostů a asi 400 druhů cévnatých rostlin. Na živinami chudém křemičitém podloží je i vegetace druhově poměrně chudá. Nejzajímavější druhy rostlin se vyskytují v hluboko zaříznutých roklích a soutěskách, jejichž klimatické podmínky odpovídají vyšším horským polohám. Ve skalních městech vznikly podél potoků úzké květnaté nivy s papratkou horskou (Athyrium distentifolium). Můžeme zde najít například mléčivec alpský (Cicerbita alpina) či violku dvoukvětou (Viola biflora), podbělici alpskou (Homogyne alpina) aj. Krásným a vzácným zástupcem rašeliníkových společenstev je zde rojovník bahenní (Ledum palustre). Na prameništích a podél vodotečí je místy hojná bledule jarní (Leucojum vernum) a při Metuji byla zaznamenána přeslička luční (Equisetum pratense). K nepůvodním druhům rezervace patří hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) a v poslední době se šířící kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). Flóru mechorostů tvoří až na vyjímky druhy rostoucí na živinami chudém kyselém substrátu. Nejzajímavější druhy jsou vázány na skalní města a hluboké úzké rokle s výraznou teplotní inverzí. Například na skalních stěnách roste hyčovka drsná (Dicranodontium asperulum) a chudozubík (Tetradontium repandum), na zemi ploník horský (Polytrichum alpinum), plonitka horská (Oligotrichum hercynicum), paprutka hromadná (Pohlia drummondi) a měřík (Rhizomnium pseudopunctatum). (PP A-T SKÁLY, 2001) V katastrálním území obce Adršpach vypadalo využití území z celkové výměry 1971.52 ha v roce 2006 takto:  Zemědělská půda 900.85 ha (z toho: orná půda 466.80 ha, zahrady 5.13 ha, louky 428.92 ha)  Lesní půda 951.75 ha - 22 -

 Vodní plochy 9.93 ha  Zastavěné plochy 12.98 ha  Ostatní plochy 96,00 ha (WWW.INDIKATORY.EU) 4.6.2 Zoogeografická charakteristika Převažuje zde relativně chladnomilná hercynská fauna zkulturněné krajiny, s poměrně bohatým spektrem lesních živočichů včetně druhů horského lesa (ořešník) a s patrným vlivem polonské podrpovincie (myšice temnopásá). Tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Mezi významné druhy zde patří: savci – ježek západní (Erinaceus europaeus), ježek východní (Erinaceus concolor), myšice temnopásá (Apodemus agrarius), netopýr severní (Eptesicus nilssoni), ptáci – ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), objoživelníci – mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), plazi – ještěrka živorodá (Lacerta viviparia), zmije obecná (Vipera berus), měkkýši – vrápenka pomezní (Discus ruderatus), (CULEK, 1996). Ze zvěře se zde můžeme setkat s těmito zástupci: liška obecná (Vulpes vulpes), srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké (Sus scrofa), kuna skalní (Martes foina), kuna lesní (Martes martes), jelen evropský (Cervus elaphus).

4.7

Chráněná část území

Mezi chráněnou část území můžeme zahrnout oblast NPR Adršpaško-teplické skály a PR Křížová cesta. Komplexně je celé území součástí CHKO Broumovsko.  CHKO Broumovsko – byla vyhlášena roku 1991, rozkládá se na území téměř celého Broumovského výběžku v okrese Náchod a Trutnov na ploše 410 km 2. Hlavním posláním CHKO Broumovsko je ochrana a postupná obnova krajiny, všech jejich přírodních prvků, druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, ochrana a dohled nad využíváním zásob velmi kvalitní pitné vody nashromážděné pod povrchem Polické křídové pánve, dohled nad využíváním místních surovinových zdrojů, zemědělské a lesní půdy.  NPR Adršpaško-teplické skály – rezervace byla zřízena v roce 1933 a její rozloha je 1712,65 ha. Hlavním motivem ochrany je uchování geomorfologicky vysoce zajímavého území kvádrových pískovců svrchní křídy a na ně

- 23 -

vázaných specifických původních rostlinných a živočišných společenstev. Adršpašské skalní město je tvořeno převážně soustavou izolovaných věží a pilířů. Pro teplické skalní město jsou naopak typické mohutné souvislé skalní stěny. Obě skalní města jsou od sebe oddělena hlubokou Vlčí roklí. Oblast je výjimečná také z hlediska výskytu fauny a flory. Mezi pískovcovými skalami na dně hlubokých roklí dochází k inverzi klimatu, která způsobuje, že v nízké nadmořské výšce umožňuje podnebí alpínského stupně výskyt horským druhům rostlin a živočichů.  PR Křížová cesta – nazývaná též Křížový vrch byla vyhlášena v roce 1956, na území o rozloze 3,53 ha. Nyní PR zaujímá rozlohu 13,72 ha. Vrch je tvořen seskupením pískovcových bloků ve tvaru podkovy.

Hlavním předmětem

ochrany je geomorfologicky cenné území v kvádrových pískovcích svrchní křídy s přírodovědně významnými formami pseudokrasového reliéfu, kryté přírodě blízkým lesním ekosystémem smrkového boru se specifickými rostlinnými i živočišnými lesními a skalními společenstvy.

4.8

Turistika

Obec Adršpach a jeho okolí patří v České republice mezi jedno z nejznámějších a turisticky nejatraktivnějších míst. Nejvyhledávanějšími jsou turistické okruhy skalními městy Adršpašských a Teplických skal. Nejnavštěvovanější je okruh Adršpašskými skalami, kde je také možnost vyjížďky na lodičkách po jezírku ve skalní soutěsce. Mezi skalní dominanty patří Starosta a Starostová či skalní blok Milenci. Teplické skály jsou rozsáhlejší a zaujímají největší část přírodní rezervace. Tyto turistické okruhy jsou propojeny asi 4 km dlouhou stezkou ve Vlčí rokli, lze je tak libovolně kombinovat. U vedlejšího vstupu do Adršpašských skal je k vidění zatopená bývalá pískovna. Nedaleko Adršpašského skalního města, na jeho severním okraji, mimo placený okruh skalami se nachází zřícenina hradu Adršpach, je volně přístupný. Jeho vznik se datuje mezi lety 1320 až 1330. Stavebníkem byl nejspíše král Jan Lucemburský a hrad Adršpach měl zajišťovat jeho pozici v pohraničí. Podobně i v Teplických skalách je mimo placený okruh volně přístupná zřícenina hradu Střemen (jinak také nazývaný Střmen). Jedná se o typický skalní hrad. Na vrcholu skalních věží, kde se torzo hradu nachází, je vybudována ohrazená vyhlídka,

- 24 -

odkud lze pozorovat Teplické skalní město, Krkonoše s nejvyšším vrcholem České republiky Sněžkou a údolí řeky Metuje. Na protilehlém kopci se nachází Křížový vrch (667 m n. m.), který je také hojně navštěvován, ale nejedná se zde již převážně o turisty, ale spíše o lezce, kteří zde mohou využít široký potenciál skalních bloků a věží s nespočtem lezeckých cest. K vyhlídce na jeho vrcholu vede křížová cesta s vytesanými znameními do skalních útvarů. Asi 200 metrů od jeho úpatí stojí socha Svatého Václava, patrona České země. V nedalekém okolí obce Adršpach máme možnost v krajině, lesích, při silnicích a na mnoha dalších místech spatřit kamenné kříže, většinou nazývané a označované jako smírčí kříže. K většině z nich se váže nějaká místní lidová pověst. Důvody vzniku se u jednotlivých křížů liší. Může se jednat například o smírčí význam kříže, kdy byl kříž zbudován k usmíření a nápravě zločinu. V širším okolí (do 30 km) je mnoho dalších turisticky atraktivních míst: Skály Bishofstein – též nazývány Jiráskovy skály. Leží nedaleko skal Teplických, lze zde dojít pěšky či dojet na kole. Na kopci, kterému zdálky vévodí skála zvaná Biskup, jsou skalní útvary rozloženy ve dvou skupinách, které od sebe odděluje silnice a malý barokní zámeček. První se soustředí nad Černým jezírkem okolo zříceniny hradu Skály, kde je dnes vyhlídka s výhledem na Ostaš a Polici nad Metují. Další skalní uskupení je okolo vrcholku kopce Čáp (786 m n. m.), který je nejvýše položeným místem této oblasti. Broumovské stěny – Národní přírodní rezervace Broumovské stěny, vyhlášená roku 1956, představuje v krajině výrazný 10 až 12 km dlouhý hřbet mezi městy Police nad Metují a Broumovem. Broumovské stěny tvoří samostatná skalní města, skalní věže, hluboké rokle a velice zajímavé skalní hřiby. Hvězda – Barokní kaple Panny Marie Sněžné na vrchu Hvězda v Broumovských stěnách nedaleko obce Hlavňov. Kaple je centrálního půdorysu pěticípé hvězdy, vnitřek kaple je kruhového půdorysu s půlkruhovými výklenky v jednotlivých cípech pětiboké hvězdy. Byla postavena v letech 1732-1733 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ostaš – přírodní rezervace, vyhlášená roku 1956, nachází se ve vrcholové části stolové hory Ostaš s výškou 700 m. Na vrcholu Ostaše skály tvoří náhorní plošinu, ta je rozdělena na Horní a Dolní labyrint. Turistický okruh je přístupný zdarma - 25 -

a návštěvníkům nabízí pohledy na rozmanitou soustavu skal, jeskyní, chodeb a mnoho dalších zvláštních útvarů. Broumovský klášter – Národní kulturní památka Broumovský klášter byla založena před rokem 1322 řádem benediktínů. Po částečném poboření původního kláštera s kostelem v roce 1420 se začalo se stavbou nového komplexu. Architektonické hodnoty a krásy získává definitivně celý klášterní komplex barokní přestavbou za opatů Tomáše Sartoria a Otmara Zinka, největší zásluhu na radikální přestavbě měl stejně jako u barokní kaple Hvězda Kilián Ignác Dientzenhofer. Další možností je dovolenou v Adršpachu strávit aktivně, některé z možností jsou uvedeny zde: Horolezectví – Lezecké kurzy je možné objednat u několika agentur. Po domluvě s nimi je možné vyzkoušet si lezení po skalách jen na několik hodin nebo absolvovat celý horolezecký kurz, který trvá několik dní. Cyklistika – Přestože je dnes Broumovsko protkáno poměrně hustou sítí značených cyklotras, některé oblasti zůstávají pro kolo nedostupné. Jde především o skalní města a oblasti, spadajících do Národních přírodních rezervací (Adršpašsko-teplické skály). Nicméně tras a možností pro cykloturisty je tu mnoho, výletní trasy lze propojit i s cyklotrasami na nedaleké Polské straně. Jízda na koních – Pro milovníky jezdectví je zde možnost výletů po tzv. hippo stezkách (značených jezdeckých stezkách), které nyní zažívají velký boom. Pro běžné turisty, kteří si jízdu na koni chtějí pouze vyzkoušet, je zde možnost zajezdit si v Hucul ranči v Dolním Adršpachu, který nabízí různě dlouhé vyjížďky na koních pro jednotlivce i pro skupiny turistů. Koupání – Nejlákavější pro turisty je jistě koupání v bývalé pískovně v Adršpachu. To je však oficiálně zakázáno. Je tu ale možnost se po hladině plavit na vypůjčených lodičkách či šlapadlech. Možnosti vlastního koupání jsou mimo obec Adršpach, a to na menším koupališti v Teplicích nad Metují, o něco dál je pak koupaliště v Polici nad Metují či koupaliště v Meziměstí, které je největší na celém Broumovsku. Přírodní koupání je možné v jezírku na Bischofsteinu (Jiráskovy skály). Vyhlídkové lety - Vyhlídkové lety je možné zajistit po předchozí domluvě v aeroklubu v Broumově, který tuto službu provozuje v letní sezóně. Nejoblíbenější jsou vyhlídkové lety nad skalními městy Adršpašsko-teplických skal, nad Broumovskými stěnami a nad stolovou horou Ostaš. - 26 -

Sjezdové lyžování – V zimní sezóně, která v Adršpachu není již tak atraktivní jako ta letní je zde možnost jet na lyže, a to například do Ski areálu Kamenec, který se nachází v Teplicích nad Metují. Je zde nově zbudovaná sjezdovka s dobrým technickým a terénním zázemím. Sjezdovka má celkovou délku 500 m, přičemž od poloviny se rozvětvuje do dvou různě náročných úseků. O několik kilometrů dál je možné navštívit taktéž menší sjezdové tratě v Radvanicích a v Petříkovicích. Pro začátečníky či rodiny s dětmi ideální svahy. Běžecké lyžování – Pro běžecké lyžování je oblast Adršpachu a jejího okolí velmi oblíbenou destinací. Za dobrých sněhových podmínek, které tu jsou takřka pravidelně, se zde upravuje několik desítek kilometrů běžeckých tras. Spolu s přírodními krásami okolí je projížďka na běžkách touto krajinou krásný zážitek. Sportovní centrum Teplice nad Metují – Celoročně je v provozu nový sportovní areál, ve kterém se nachází víceúčelová zastřešená hala pro squash, fitness, 3x tenis a volejbal, nohejbal, fotbal, florbal, házená a badminton. V lokalitě je široká nabídka ubytovacích kapacit a restauračních zařízení, mezi nejvyužívanější můžeme uvést: Hotel Javor a Pension Adršpach – Nabízí luxusní ubytování přímo v centru Adršpachu, nedaleko vstupu do skalního města s výhledem na skály. Ubytování U Morouse, U Tošováka, U Peňáka – Nacházejí se o několik stovek metrů dál od vstupu na okruh skálami, jsou hojně využívány horolezci i turisty, kteří se vydají mimo placený okruh. Autokemp Bučnice – Pro školní výlety či pro větší organizované skupiny, které nechtějí platit poměrně drahé ubytování v hotelu či penzionu, je možnost ubytování v autokempu Bučnice. Nachází se zhruba na polovině cesty mezi Adršpachem a Teplicemi nad Metují. Jeho rozloha je cca 4 ha a kromě možnosti postavení svého stanu je zde několik 4 – 6 lůžkových chatek. Sociální zařízení je samozřejmostí. V blízkém i mírně vzdáleném okolí jsou další desítky možností ubytování v různých chatách, apartmánech, penzionech či v soukromí. Kapacity bývají naplněny sezóně, převážně v letním období a pak v období Vánoc a oslav na Silvestra. Z této široké škály ubytovacích kapacit si může každý vybrat, co považuje za pro něj ideální možnost.

- 27 -

5. Metodika práce Výběr lokality Lokalita byla zvolena na základě několikaletého navštěvování území autorem. Obec Adršpach a jeho okolí zná, od roku 2007 zde v letním období pracoval jako instruktor horolezectví. Mimo to nesčetněkrát navštívil Adršpach a jeho okolí, především skalní města, zříceniny hradů nebo cyklotrasy. Zná podmínky několika místních obyvatel i majitelů hotelů či penzionů. Terénní šetření Při terénním šetření autor prošel a okulárně zhodnotil vybranou lokalitu, navštívil nejvyhledávanější místa a promluvil s mnoha turisty, místními lidmi a také s několika majiteli místních ubytovacích zařízení. Vzhledem k autorově několikaleté znalosti lokality lze konstatovat, že rekognoskace terénu probíhala po několik let již před samotným započetím bakalářské práce a z těchto pozorování bylo také vycházeno. Vyhledáno bylo také množství materiálů v tištěné i elektronické podobě z historie vybrané lokality i ze současného stavu, především v oblasti přírodních poměrů a rekreace. Některé údaje byly získány za přispění obecního úřadu. Rovněž byla nastudována literatura v oblasti rekreologie a turismu ve všeobecné rovině. Kapitola 4.8 byla zpracována na základě vlastních znalostí a zkušeností. Místo a doba sběru dat Sběr dat probíhal v letním a podzimním období let 2010 a 2011. Data byla získávána v lokalitě Adršpašsko-teplické skály.

Respondenti Data o rekreační atraktivitě území obce Adršpach a jejího okolí byla získávána přímo od návštěvníků. Cílem bylo oslovit 100 návštěvníků v centru vybrané lokality Adršpašsko-teplické skály.

- 28 -

Způsob sběru dat Sběr dat byl uskutečněn formou dotazníkového šetření. Jednalo se o tzv. kvalitativní průzkum. Proškolení tazatelé kontaktovali na vybraných místech návštěvníky a kladli jim otázky dle předem připraveného dotazníku. Dotazník se skládal ze 14 otázek, které byly shodné pro všechny lokality sběru. V dotazníku byly obsaženy současně otázky uzavřené (nabízející pouze výběr odpovědí), tak i otázky otevřené, na které mohli respondenti odpovídat svými slovy. Byla hodnocena také spokojenost návštěvníků, která je ale velmi ovlivněna subjektivitou. Sledované údaje 1. délka pobytu 2. s kým respondent přicestoval 3. způsob dopravy 4. důvod výběru tohoto regionu 5. místo ubytování 6. jak se respondent dozvěděl o této lokalitě 7. co respondentovi v lokalitě chybí 8. co respondenta zaujalo 9. spokojenost se službami 10. úmysl v budoucnu opět přijet 11. znalost pravidel CHKO Broumovsko 12. místo bydliště 13. pohlaví 14. věk SWOT analýza Zpracování situační analýzy vlivu vnějšího a vnitřního prostředí poskytne vstupní informaci pro SWOT analýzu. Je založena na analýze silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek z vnitřního prostředí, příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats) z vnějšího prostředí, které tvoří východiska k plánování opatření (strategií).

- 29 -

6. Výsledky 6.1

SWOT analýza vybraného území z hlediska jeho rekreační atraktivity

Silné stránky (Strengths)  Přitažlivá a jedinečná krajina a příroda s vysokým stupněm ochrany  Kvalitní životní prostředí  Obecné povědomí občanů o nebezpečnosti tzv. černých skládek  Rozsáhlá síť cyklotras v regionu  Dobré silniční i železniční propojení se sousedním Polskem  Otevřené hranice s Polskem  Poměrně hustá cestní síť  Dobrá vybavenost pro cestovní ruch a možnost jeho rozvoje Slabé stránky (Weaknesses)  Nevyužité a chátrající stavby a památky  Nedostatečná síť obchodů  Nedostatečný vztah lidí ke krajině a prostředí  Špatný technický stav infrastruktury (silnice, železnice)  Nízká úroveň obecné informovanosti o ochraně přírody a možnosti využití přírodních zdrojů  Sezonní turistická návštěvnost  Nedostatek příležitostí pro využití volného času v zimním období Příležitosti (Opportunities)  Rozvoj ubytovacích a sportovních služeb  Prostor pro uplatnění kvalifikovaných osob v oblasti rekreace  Možnost změny využití zemědělské půdy pro krajinotvorné programy  Další možný rozvoj cyklotras vzhledem k atraktivitě území  Zlepšení parametrů infrastruktury (stav silnic a železnice)  Rozšíření spolupráce s okolními regiony (včetně spolupráce přeshraniční s Polskem)  Rozvoj cestovního ruchu prodloužením turistické sezony, s ohledem na ochranu přírody a krajiny

- 30 -

Hrozby (Threats)  Zhoršení kvality ovzduší způsobené spalováním nekvalitních paliv z důvodu zdražování cen zemního plynu  Poškození

přírody

a

krajiny

v důsledku

nedisciplinovanosti

turistů

a nešetrného hospodaření v lesích  Nízký podíl mladých a vzdělaných lidí v regionu z důvodu nízké nabídky pracovního uplatnění  Znehodnocení krajinného rázu nevhodnými stavbami  Nerealizování zlepšení parametrů a úprav infrastruktury  Znehodnocení podzemních vod v důsledku plánované těžby břidlicového plynu v regionu  Spekulace s prodejem nemovitostí

6.2

Terénní šetření Mezi pozitivní body můžeme zařadit samozřejmě celkový dojem z NPR

Adršpašsko-teplické skály, přírodu i samotné skalní útvary, které obdivují všichni návštěvníci lokality. Turistické značení v lokalitě je nadprůměrné, informační systém funguje velmi dobře. Hojně využívaná je i nová cyklostezka z Adršpachu do Teplic nad Metují. Samotné možnosti výletů v lokalitě jsou poměrně široké, avšak pokud zde rekreanti tráví několik dní a nechtějí stále navštěvovat skalní města a skalní útvary, kterých je zde bezpočet, musí vyrazit do vzdálenějších lokalit, což při jízdě autem není problém. Pro zjištění informací o lokalitě lze jednoduše využít internetu. Webové stránky obce jsou přehledné a pravidelně aktualizované, existuje i několik dalších portálů, kde se člověk může informovat o turistice, přírodě, možnostech ubytování a dalších zajímavostech z dané oblasti. Úroveň těchto webů je poměrně vysoká, jsou kvalitně zpracovány a potencionální návštěvníky do oblasti lákají. Jako negativní z hlediska rekreace lze hodnotit stav infrastruktury (ať již železnice či silnice), který je do budoucna limitujícím faktorem. Vzhledem ke koncentraci dopravy a turistů v Adršpachu chybí podél hlavní silnice v některých částech mezi Horním a Dolním Adršpachem chodník pro pěší. Dalším problémem je i chybějící kanalizace v části Dolní Adršpach, což je už po několik let diskutovanou věcí mezi místními obyvateli.

- 31 -

Také možnost větších (ale i běžných) nákupů v nejbližším okolí je nedostatečná, vzhledem k tomu, že v Adršpachu je, pomineme-li stánky s občerstvením u vstupu do skalního města, pouze jeden malý obchod s potravinami, který se nachází v Horním Adršpachu, což je vzhledem k rozvleklosti obce poměrně daleko od vstupu do skal. Za ostatními nákupy se musí jet minimálně do Teplic nad Metují (7 km), případně do Police nad Metují (16 km) či Trutnova (22 km). Také za širší nabídkou kultury musí návštěvník mimo Adršpach. Problémem pro obec a také pro ubytovatele jsou velké rozdíly v návštěvnosti přes sezónu a mimo sezónu. Sezonnost se projevuje poměrně značným přetlakem turistů především v období letních prázdnin a velmi nízkou návštěvností v zimním období (mimo období Vánoc a oslav příchodu Nového roku). V obci chybí lákadla pro turisty přes období, kdy není možné navštěvovat skalní město.

6.3

Dotazníkové šetření

Zkoumaný soubor tvořilo 100 návštěvníků vybrané lokality. Získaná data byla převedena do elektronické podoby a statisticky vyhodnocena. Počet získaných odpovědí na některé otázky převyšoval počet dotázaných respondentů. To způsobily tzv. otevřené otázky, na které mohli respondenti uvést více než jednu odpověď. Pro přehlednost byly v grafech použity procentuální hodnoty se zaokrouhlením na celá čísla.

- 32 -

Délka pobytu Otázka: Uveďte délku vašeho pobytu. Hodnocení: Nejčastější odpovědí byla délka pobytu 6 – 7 dnů, kterou uvedlo 36% návštěvníků, 18% respondentů se zdrželo 1 den a 16% půl dne. Graf:

Doprovod Otázka: S kým jste přijel/a? Hodnocení: Téměř 70% respondentů přicestovalo do lokality spolu se svou rodinnou, čtvrtina návštěvníků trávila svůj pobyt s přáteli. Graf:

- 33 -

Doprava Otázka: Uveďte způsob dopravy. Hodnocení: V první části otázky uvedlo 85% respondentů, že přijeli samostatně, pouze 15% dotázaných přijelo organizovaně. V druhé části otázky uvedly téměř ¾ návštěvníků způsob dopravy autem. Graf:

- 34 -

Výběr regionu Otázka: Uveďte důvod, proč jste si k pobytu vybral/a tento region? Hodnocení: 64% dotázaných uvedlo, že jsou zde na pobytové a poznávací dovolené, 16% je zde pak z důvodu sportovního vyžití. Graf:

Ubytování Otázka: Kde jste ubytován/a? Hodnocení: 33% návštěvníků bylo bez ubytování, nejvíce, 38% dotázaných bylo ubytováno v penzionu či v soukromí. V hotelu pak bylo ubytováno 9% respondentů. Graf:

- 35 -

Inspirace k návštěvě Otázka: Na základě čeho nebo koho jste se rozhodl/a pro návštěvu? Co Vás k ní inspirovalo? Hodnocení: Nejvíce, 38% dotázaných se inspirovalo pro návštěvu tohoto regionu na základě referencí od svých příbuzných či přátel, 27% respondentů na základě vlastní zkušenosti a 16% návštěvníků se inspirovalo na internetu. Graf:

- 36 -

Nelíbilo se Otázka: Co se Vám během pobytu nelíbilo, případně co Vám chybělo? Hodnocení: Návštěvníci uváděli, že jim chybí toalety uvnitř skalního městečka. Nespokojeni byli i s neupravenými či blátivými cestami, špatným stavem infrastruktury či se spoustou cizinců (především z Polska). Dále bylo v dotaznících uvedeno: krádež, hodně lidí, špatný stav vozovky ve Zdoňově, chybějící bankomat, málo parkovacích kapacit, chybějící obchod, nedostatek občerstvení v areálu Graf:

- 37 -

Líbilo se Otázka: Co Vás nejvíce zaujalo? Hodnocení: Nejvíce se návštěvníkům líbila samotná příroda v okolí, pochvalovali si také vlastní skalní útvary a skalní městečko. Líbila se i pohoda a klid v regionu. Dále bylo v dotaznících uvedeno: koupaliště, Mezinárodní horolezecký filmový festival v Teplicích nad Metují Graf:

- 38 -

Spokojenost Otázka: Uveďte Vaši spokojenost se službami? Možnosti výběru byly: velmi spokojen, spíše spokojen, spíše nespokojen, velmi nespokojen, nevím nebo nevyužil. Hodnocení: Nejvyšší spokojenost respondenti udávali u informačního systému, dopravy a parkování a u sportu. Naopak nespokojeni byli respondenti s nabídkou kultury a s možnostmi nákupu v lokalitě.

Tabulka: informační systém ubytování stavování sport kultura doprava a parkování nákupy ostatní

velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen neví nebo nevyužil celkem 49 29 9 0 13 100 31 38 0 2 29 100 31 36 9 2 22 100 40 16 5 2 36 100 18 31 11 2 38 100 36 29 18 2 15 100 11 22 22 9 36 100 18 25 5 0 51 100

Graf:

- 39 -

Budoucí návštěva Otázka: Máte v úmyslu v budoucnosti opět navštívit tento region? Hodnocení: Téměř polovina návštěvníku je pevně rozhodnuta v budoucnosti opět navštívit tuto lokalitu, dalších 34% dotázaných se kloní k možnosti spíše ano. Graf:

Pravidla CHKO Otázka: Znáte pravidla CHKO Broumovsko? Co je pro návštěvníky zakázáno? Hodnocení: 73% lidí si uvedlo, že zná pravidla CHKO Broumovsko a ví, jak se zde chovat. Graf:

- 40 -

Místo bydliště Otázka: Uveďte místo bydliště (okres). Hodnocení: Nejčastěji zde cestují návštěvníci z přilehlého okolí – okres Trutnov a Náchod. Dále do lokality přicestovalo nejvíce návštěvníku ze Středočeského kraje a Prahy a z Jižní Moravy. Několik návštěvníků bylo také ze Slovenska. Pohlaví Otázka: Pohlaví? Hodnocení: Z dotázaných bylo 53% žen a 47% mužů. Graf:

- 41 -

Věk Otázka: Kolik Vám je let? Hodnocení: Nejvíce respondentů bylo ve věkové kategorii 26 – 45 let, třetina dotázaných pak byla ve věkové kategorii do 25 let. Graf:

Shrnutí dotazníkového šetření Při shrnutí výsledků dojdeme k závěru, že obec a její okolí je pro návštěvníky velmi atraktivní. Spokojeni jsou především s celkovým dojmem z přírody a skalního města a také s nabídkou sportovních aktivit v lokalitě. Nespokojenost byla vyjádřena především nad kulturou a možnostmi nákupů v obci Adršpach. K zamyšlení je i fakt, že stále je dostatek těch, kteří neznají pravidla CHKO, jako jsou například táboření a rozdělávání ohňů nebo vjezd vozidel mimo místa se souhlasem orgánu ochrany přírody, a neví, jak se zde mají chovat. Návštěvníci zde přijíždějí nejvíce z přilehlých okresů Trutnov a Náchod, avšak mnoho turistů přijelo také ze Středočeského kraje a z Jižní Moravy. Celkový výsledek lze hodnotit kladně i z důvodu toho, že většina návštěvníků plánuje tento region v budoucnosti opět navštívit.

- 42 -

7. Návrhy opatření Návrhy opatření pro vybranou lokalitu:  Vybudovat mezi Horním a Dolním Adršpachem chodník pro pěší v úsecích, kde doposud chybí.  Pro zatraktivnění lokality mimo sezónu opravit bývalé sídlo barona Nádherného – Adršpašský zámek a vybudovat v něm muzeum Adršpašska, jehož bohatá historie je velmi zajímavá a má vysoký potenciál.  Při vytváření územního plánu zohlednit historický vývoj obce a vysokou přírodní a krajinářskou hodnotu okolní krajiny (zachovat jedinečný krajinný ráz oblasti).  V zimním období za dobrých sněhových podmínek upravovat trasy pro běžkaře, které jsou v tomto regionu pro sportovce velmi atraktivní.  Na cedulích s informacemi o lokalitě zdůraznit pravidla CHKO, co je pro turisty dovoleno a naopak zakázáno, ne všichni návštěvníci jsou s těmito pravidly obeznámeni.  Spolu s úpravou cedulí doplnit také na webové stránky obce informace pro návštěvníky o pravidlech CHKO.  Doplnit na webové stránky obce informace o horolezectví – jeho možnosti v lokalitě, pravidla a také termíny, kdy je možno pro jednotlivé oblasti horolezectví provozovat.  Zavedení bankomatu by bylo jistě přínosem pro cestovní ruch.  Rozčlenit zemědělskou půdu vybudováním krajinotvorných prvků – např. místních biokoridorů.  Upravovat cesty pro turisty ve skalním městě, aby byly dobře schůdné i za nepříznivého počasí.

Možnosti financování Uvedené návrhy je možné financovat z regionálního operačního programu (ROP) NUTS II Severovýchod, který je určen pro region soudržnosti Severovýchod sestávající se z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. ROP Severovýchod je financován ze strukturálních fondů EU a jsou určeny pro - 43 -

programové období 2007 – 2013. Ten je rozdělen do 5 základních os, přičemž využitelné by byly především osy – Rozvoj městských a venkovských oblastí a Cestovní ruch. Další možností jsou Norské fondy a fondy EHP (Evropského hospodářského prostoru), které v polovině roku 2012 zahájí druhou fázi programu s cílem snížení sociálních a ekonomických nerovností. Zde jsou nově vymezeny prioritní sektory, z nichž nejvíce využitelné pro dané účely jsou sektory Ochrana a management životního prostředí a Ochrana kulturního dědictví.

- 44 -

8. Diskuze Při zpracovávání bakalářské práce bylo zjištěno při terénním šetření několik zajímavých skutečností a spolu s použitím dotazníkového šetření byl možný pohled na rekreaci i z pohledu návštěvníků. K ucelení všech souvislostí byly použity webové stránky, které poskytly mnoho cenných informací. Nejvíce času zabralo vypracování dotazníků a jeho distribuce s následným vyhodnocením. K získání osobního pohledu návštěvníků na rekreaci byly součástí i tzv. otevřené otázky, kde respondenti mohli sami uvést svůj názor, bohužel ve většině vyplněných dotazníků byly tyto kolonky prázdné a respondenti si ulehčovali vyplňování dotazníků výběr z předepsaných možností. Návštěvníků vizuálně každým rokem přibývá, bohužel k přesným statistikám se nelze dostat, areál Adršpašsko-teplických skal patří do správy subjektu Technické služby Adršpach, které tyto údaje neposkytují. Při vlastním terénním šetření byl pozorován také vliv rekreantů na okolní prostředí. Nejviditelnějším problémem je jistě nepořádek, který po sobě turisté zanechávají volně pohozený v lesích, na loukách či mezi skalami. Dalším velmi častým prohřeškem bývá neukázněnost návštěvníků při průchodu skalami po vyznačených cestách, kdy z rozličných důvodů opouštějí vyznačené a často zahrazené stezky a vydávají se prozkoumávat různá zákoutí a rokliny mezi skalami, kde svým pohybem narušují půdní pokryv a často i ohrožují vzácné mechorosty a jiné chráněné rostliny. Vzhledem k autorově znalosti lezeckých terénů lze také hodnotit jako problém neukázněnost některých lezců při zdolávání skalních cest, ať už je to používáním magnézia, které narušuje strukturu nepříliš houževnatého pískovce, nebo také špatně

technicky

provedeným

jištěním

lezců,

kdy

dochází

třením

lana

k mechanickému narušování a obrušování skalního povrchu. Rovněž s nárůstem popularity tohoto sportu stoupá početnost lezců, což se projevuje například v lokalitě Křížový vrch také tím, že některé velmi oblíbené a hojně využívané lezecké cesty jsou každým rokem víc a víc narušovány vlastním pohybem lezců po skále kdy se především tzv. stupy obrušují a vydrolují, až jsou postupně takřka nepoužitelné. Celková informovanost návštěvníků se zlepšuje především prostřednictvím internetu, který je využíván stále častěji k plánování dovolené, měl by však být i prostředkem ke zvýšení informovanosti k pravidlům CHKO, které je nutno dodržovat s ohledem na zachování cenného přírodního bohatství.

- 45 -

9. Závěr Bakalářská práce se zabývá hodnocením rekreační atraktivity území obce Adršpach a jejího okolí. Obec se nachází v Královehradeckém kraji, v okrese Náchod a je součástí CHKO Broumovsko. Do vybrané lokality náleží NPR Adršpašskoteplické skály a PR Křížová cesta. Práce se zabývá jak návštěvníky, kteří sem přijeli na poznávací a pobytovou dovolenou, tak i těmi, kteří zde přicestovali za cykloturistikou nebo horolezectvím. Nejdříve byly nastudovány literární podklady vztahující se k cestovnímu ruchu a k rekreologii, poté byly za pomocí knižních podkladů a internetových stránek vypracovány socioekonomické vztahy obce a přírodní poměry vybrané lokality a také byla zpracována legislativní stránka vztahu CHKO k rekreaci. Jako jedna z nejdůležitějších součástí bakalářské práce bylo vypracování, distribuce a vyhodnocení dotazníkového šetření, které nastínilo pohled respondentů na problematiku rekreace v lokalitě. Spolu s terénním šetřením a SWOT analýzou byly východiskem pro vypracování návrhů opatření, která by pomohla rekreaci v obci a jeho okolí ještě více zatraktivnit. Nejvýraznějším problémem, který je po několik let diskutovaný i mezi místními obyvateli, je dokončení chodníku pro pěší v úsecích mezi Horním a Dolním Adršpachem, kde doposud ještě chybí. Pro komplexní řešení situace bylo také nutné navrhnout možné zdroje financování, ty jsou uvedeny v kapitole 7. Celkově lze hodnotit vybrané území z hlediska rekreační atraktivity kladně, neboť nebyly shledány významné nedostatky v kvalitě služeb ani v narušení přírody a z pohledu rekreantů převažují ti, kteří byli se svým pobytem zde spokojeni a chtějí se sem opět vrátit.

- 46 -

10.

Summary

This bachelor thesis solved rating of recreational atractivity of municipal territory of Adršpach and its surroundings. Adršpach is situated in region of Hradec Králové, in district of Náchod and is a part of protected area of Broumovsko. This locality contains national nature reserve Adršpach-teplice rocks and nature reserve Křížová cesta. Thesis deal with visitors who comes here for sightseeing holidays or for sporting activity as a cycling or climbing. Firtst it was studied literature and internet sources about recreology, tourism, natural and social-economical conditions and then was worked up materials about legislation in relation with recreation in protected area. One of the most important parts of this bachelor thesis was to formulate, distribute and evaluate of questionnaires which showed the sight of turists on recreation in this locality. By using of questionnaires, SWOT analysis and fieldwork it was made results for improvement recreational atractivity. The most pronounced problem, which is also few years discussed between local people is missing sidewalk in some parts along the road from Upper Adršpach to Lower Adršpach. For comprehensive solution of situation it was proposed possibilities of financing in chapter 7. Generally is selected locality possible to considered as a very recreational atractive. There wasn´t found significant deficiencies in quality of service or nature conditions. Also is most of them, who wants arrive to this locality again.

- 47 -

11.

Přehled literatury a pramenů

HODAŇ, B., DOHNAL, T. 2008. Rekreologie. 2. uprav. a rozš. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, ISBN 978-80-244-2197-1 FORET, M., FORETOVÁ, V. 2001. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 180 s. ISBN 80-247-0207-X SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I., 2008. Krajinná rekreologie I. 1. vyd. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, ISBN 978-80-7375-200-2 CULEK, M. a kol., 1996. Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma, 347 s. FORET, M., TURČÍNKOVÁ, J. 2005. Cestovní ruch. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 108 s. ISBN 80-7157-838-X VACEK, S., PODRÁZSKÝ, V. 2001. Plán péče o národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály a její ochranné pásmo na období 2001 – 2016, VÚLHM VS Opočno, 57 s. MALINA, M., VACEK, S. 2008. Plán péče o Přírodní rezervaci „ Křížová cesta“ na období 2008 – 2017, VÚLHM VS Opočno, 35 s. DIMTER, T., LISÁK, P. 2011, Adršpašsko, Nakladatelství JUKO, 391 s. ISBN 97880-86213-45-3 ZÍTEK, J., 1961. Podnebí ČSR. Hydrometerologický ústav, Praha, Polygrafia 1 Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Zákon ć. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

- 48 -

World Wide Web: citováno dne 20.2.2012 citováno dne 19.1.2012 citováno dne 15.3.2012 citováno dne 22.2.2012 citováno dne 25.4.2012 Fotografie č. 1,2,4,5,6 jsou z knihy DIMTER, T., LISÁK, P. 2011, Adršpašsko. Fotografie č. 3,7 jsou z osobního archivu autora.

- 49 -

12.

Přílohy

Příloha 1: Náhled vyplněného dotazníku Příloha 2: Pozice obce Adršpach Příloha 3: Cykloturistické a turistické trasy v obci Adršpach a jejím okolí. Příloha 4: Fotogalerie Obr. 1: Pohled z temene Bučiny přes okraj Adršpašských skal a starozámecký vrch na zasněžené Krkonoše a Sněžku. Obr. 2: Pohled na skalní útvary s dominantním Starostou na levé straně. Obr. 3: Vlaková trať pod Adršpašskými skalami. Obr. 4: Netradiční pohled na impozantní severozápadní stěnu Milenců. Obr. 5: Socha sv. Václava na úpatí Křížového vrchu. Obr. 6: Zdoňovský smírčí kříž. Obr. 7: Pohled na Chrámové stěny v Teplických skalách (horolezec v cestě Bumerang).

- 50 -

Příloha 1: Náhled vyplněného dotaníku.

- 51 -

- 52 -

Pozice obce Adršpach dle základní mapy na

Příloha 2: Pozice obce Adršpach.

- 53 -

Turistické trasy a cyklotrasy v obci Adršpach a jejím okolí dle turistické mapy na

Příloha 3: Cykloturistické a turistické trasy v obci Adršpach a jejím okolí.

- 54 -

Příloha 4: Fotogalerie

obr. 1: Pohled z temene Bučiny přes okraj Adršpašských skal a starozámecký vrch na zasněžené Krkonoše a Sněžku. (foto: DIMTER, LISÁK; 2011)

obr. 2: Pohled na skalní útvary s dominantním Starostou na levé straně. (foto: DIMTER, LISÁK; 2011)

- 55 -

obr. 3: Vlaková trať pod Adršpašskými skalami. (foto: osobní archív)

obr. 4: Netradiční pohled na impozantní severozápadní stěnu Milenců. (foto: DIMTER, LISÁK; 2011) - 56 -

Obr. 5 a 6: Socha sv. Václava na úpatí Křížového vrchu a Zdoňovský smírčí kříž. (foto: DIMTER, LISÁK; 2011)

Obr. 7:Pohled na Chrámové stěny v Teplických skalách (horolezec v cestě Bumerang) . (foto: osobní archív) - 57 -