Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny. Rekreační potenciál Šumperka Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Rekreační potenciál Šumperka Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. BRNO 2010

Vypracovala: Markéta Smutná

PROHLÁŠENÍ:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Rekreační potenciál Šumperka“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autorka kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 30. června 2010 ...……………………………. Markéta Smutná

PODĚKOVÁNÍ

V úvodu bych ráda poděkovala Ing. Jiřímu Schneiderovi, Ph.D. za odborné vedení, rady a připomínky, které mi poskytl během zpracování bakalářské práce. Poděkování také patří mé rodině a přátelům za podporu během studia na vysoké škole.

ABSTRAKT Jméno: Markéta Smutná Název: Rekreační potenciál Šumperka Tato bakalářská práce je zpracována na téma „Rekreační potenciál Šumperka“. Cílem práce je popis a zhodnocení současného rekreačního potenciálu města Šumperka a jeho blízkého okolí. Studované území se nachází v olomouckém kraji, přibližně 60 km severozápadně od města Olomouc. V první části práce je řešena problematika rekreace a rekreačního potenciálu. Následuje stručný popis města Šumperka, širších územních vztahů a přírodních podmínek. Hodnocení území je provedeno na základě metodiky Bíny (2002). Jsou definovány a vyhodnoceny hlavní charakteristiky krajinného rázu a přihlédnuto i k atraktivitám okolní krajiny. Výsledky hodnocení jsou přeneseny do mapových výstupů. Klíčová slova: rekreace, rekreační potenciál, město Šumperk, katastrální území

THE ABSTRACT Name: Markéta Smutná Tittle: The recreational potential of town Šumperk This bachelor thesis is elaborated on the theme „The recreational potential of town Šumperk“. The target of the thesis is the description and evaluation of present recreational potential of Šumperk and it´s contiguous surroundings. The studied locality is situated in Olomouc region, approximately 60 km to the north-west from the city Olomouc. In the first part of the thesis the questions of recreation and recreational potential are resolved. After that follows the brief description of town Šumperk, broader territorial interactions and natural

conditoins. The evaluation

of the area

is realized on the basis of the method of Bína (2002). The main characteristics of landscape character are defined and evaluated and also is accounted of the attractions of the surrounding landscape. The evaluation results are transferred to the map outputs. Key words: the recreation, the recreational potential, town Šumperk, land register

OBSAH

1 ÚVOD ................................................................................................................. 7 2 CÍL PRÁCE ........................................................................................................ 8 3 PŘEHLED PROBLEMATIKY .......................................................................... 9 3.1 Rekreace, rekreační potenciál ...................................................................... 9 3.1.1 Problematika rekreace ........................................................................... 9 3.1.2 Problematika rekreačního potenciálu .................................................. 10 3.2 Přehled metodik při hodnocení rekreačního potenciálu krajiny ................ 11 3.2.1 Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN....... 11 3.2.2 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Vepřeka .................... 13 3.2.3 Metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Bíny .............................................................................................................. 13 4 POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ............................................................................ 14 4.1 Obecná charakteristika Šumperka .............................................................. 14 4.2 Přírodní poměry ......................................................................................... 15 4.2.1 Přírodní lesní oblast ............................................................................ 15 4.2.2 Biogeografické členění ....................................................................... 15 4.2.3 Fytogeografické členění ...................................................................... 15 4.2.4 Geomorfologické poměry ................................................................... 15 4.2.5 Geologické poměry ............................................................................. 16 4.2.6 Klimatické poměry .............................................................................. 16 4.2.7 Půdní poměry ...................................................................................... 18 4.2.8 Hydrologické a hydrobiologické poměry ........................................... 18 4.2.9 Biota .................................................................................................... 18

4.3 Historie města Šumperka ........................................................................... 20 5 METODIKA ................................................................................................. 22 5.1 Vlastní postup řešení práce ........................................................................ 22 5.2 Základní metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu a rekreace podle Bíny.......................................................................................... 23 5.3 Kladné stupně lokalizačních podmínek složek cestovního ruchu.............. 25 5.4 Rámcový popis situací pro zařazování do kladných stupňů lokalizačních podmínek jednotlivých rekreačních aktivit a cestovního ruchu ...................... 25 5.5 Výsledné bodové hodnoty .......................................................................... 32 6 VÝSLEDKY ..................................................................................................... 33 6.1 Hodnocení složek rekreačního potenciálu Šumperka a Dolní Temenice .. 33 6.2 Hodnocení složek rekreačního potenciálu katastrálních území vybraných obcí v okolí města Šumperka ........................................................................... 38 6.3 SWOT analýza ........................................................................................... 45 6.4 Celkové zhodnocení rekreačního potenciálu ............................................. 47 7 DISKUZE .......................................................................................................... 48 8 ZÁVĚR.............................................................................................................. 50 9 THE SUMMARY ............................................................................................. 52 10 LITERATURA A PRAMENY ....................................................................... 54 11 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK, PŘÍLOHY ......................................... 57

1 ÚVOD Rekreační potenciál krajiny je vnímán jako jeden ze základních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Má svůj význam zejména pro místní obyvatele, kvalitu jejich životního prostředí a úrovně. Rekreační potenciál krajiny je nezbytné vnímat a hodnotit ze dvou úhlů pohledu, tj. potenciálních rekreantů a místních obyvatel. Přírodní zajímavosti, strategická poloha v blízkosti jesenických hor, dobrá dopravní dostupnost, bohatá síť turistických a cykloturistických tras, historie spojená s čarodějnickými procesy a dostatek historických a kulturních památek poskytují optimální podmínky pro rekreační využívání Šumperka a jeho okolí. Město Šumperk je vyhledávaným rekreačním centrem i zahraničních návštěvníků. Téma jsem si zvolila z důvodu, že v tomto městě bydlím od narození a mám k němu a jeho okolí blízký vztah. Proto vyvstal nápad provést zhodnocení současného rekreačního potenciálu Šumperka. V první části je práce zaměřena na problematiku a vysvětlení pojmů: rekreace a rekreační potenciál. V kapitole Metodika byly popsány základní metodiky, které se používají při hodnocení rekreačního potenciálu krajiny. Kapitola Popis řešeného území je věnována stručné charakteristice Šumperka, přírodním podmínkám a historii. Zvolenou metodikou byl následně zhodnocen rekreační potenciál města Šumperka a jeho okolí. Součástí práce je SWOT analýza, mapy rekreačního využití území a fotodokumentace, která je na přiloženém CD.

7

2 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je popsat a zhodnotit současný rekreační potenciál města Šumperka a jeho blízkého okolí. V případě potřeby pak navrhnout další možnosti, které by přispěly ke zvýšení kvality služeb. Dílčím cílem práce je charakteristika kulturního, přírodního, společenského i historického rekreačního potenciálu zvoleného území. Součástí mé práce je rovněž popis metodiky, která se používá při hodnocení rekreačního potenciálu. Na studovaném území byla aplikována metodika od Bíny (2002). Zvolenou metodikou byla následně zjištěna intenzita rekreačního potenciálu. Bakalářská práce je zaměřena na katastrální území města Šumperka společně s Dolní Temenicí. V rámci hodnocení bylo rovněž přihlédnuto k regionálně významným rekreačním atraktivitám vybraných obcí, ovlivňujících i rekreační potenciál Šumperka. Mezi tyto zvolené obce patří Bludov, Dolní Studénky, Hrabenov, Nový Malín, Rapotín a Velké Losiny.

8

3 PŘEHLED PROBLEMATIKY 3.1 Rekreace, rekreační potenciál 3.1.1 Problematika rekreace Rekreace je činnost člověka v krajinném prostředí, kterou realizuje ve svém volném čase, a která slouží k regeneraci fyzických a duševních sil a k uspokojování jeho osobních zájmů (Schneider et al., 2008). Pojem rekreace z anglického slova „recreation“ označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují svoje tělo nebo mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace také vymezuje prostor, umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Rekreace). Jiný zdroj uvádí, že rekreace pochází z latinského slova „creare“, což znamená tvořit. Předpona „re“ značí vratný charakter a z toho plyne, že „rekreace“ je nové tvoření nebo lépe: znovustvoření. Samotný význam slova nabádá jedince k činorodému a rozvíjejícímu způsobu využití volného času ve smyslu harmonického rozvoje osobnosti v somatické, psychické a psychosociální oblasti, přičemž intenzita a míra uspokojování potřeb závisí čistě na vůli a motivaci jedince (Kubíček, 2008). Typizace rekreace 1) podle časových kategorií, a. krátkodobá rekreace (max. 3 dny, dopravní čas max. 25% rekreačního času) -

každodenní (popracovní 2 – 3 hod.),

-

polodenní (víkendová),

-

jednodenní (víkendová),

-

vícedenní (1 – 3 dny),

b. dlouhodobá rekreace (více jak 3 dny, dovolenkového charakteru, není vázána dopravní vzdáleností a časovou dostupností), 2) podle prostorových kategorií, 3) podle druhu činnosti (Schneider et al., 2008).

9

Společenský význam rekreace Rekreace má pro jedince a tím potažmo i pro společnost nezastupitelnou úlohu. Lze ji doložit četnými sociologickými, psychologickými i ekonomickými studiemi (Schneider et al., 2008). Sociologický a psychologický význam rekreace -

Primární - regenerace duševních a fyzických sil jedince jako člena společnosti

-

Sekundární – prostřednictvím cestovního ruchu či realizace rekreačních aktivit •

rozvoj služeb – ekonomické ukazatele (zaměstnanost),

•

regionální rozvoj,

•

vliv na krajinu, její obyvatelnost a životní prostředí obecně.

Environmentální význam rekreace - modifikace krajinné struktury, kvality a ekologické stability krajiny a jejich složek, - rozvoj infrastruktury – dopady na krajinu (kladný i záporný). Ekonomický význam rekreace - primární – zvýšená pracovní efektivita, - sekundární – rozvoj regionů v důsledku rozvoje ekonomických aktivit, - rozvoj ekonomických činností – vývoj a realizace služeb a výrobků přímo či nepřímo vázaných na cestovní ruch. 3.1.2 Problematika rekreačního potenciálu Rekreační potenciál území je definován jako souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na člověka a jeho rekreační aktivity (Schneider et al., 2009). V souvislosti s rekreačním potenciálem se rozlišují následující pojmy: Rekreační atraktivita území je souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, historických, kulturních a sociálních podmínek území. Rekreační infrastruktura území představuje určité prvky umožňující rekreační utilizaci území – zpřístupnění, ubytovací a pohostinské kapacity, informační centra aj. Rekreační efekt území je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území

10

Rekreační kapacita území je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice (Schneider et al., 2009). Pro každé odvětví průmyslu existují určité podmínky, které utváří a ovlivňují vývoj procesů. U cestovního ruchu rozeznáváme podmínky lokalizační a realizační. Každá z těchto dvou podmínek představuje jiný aspekt. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi (Schneider et al., 2009). Rekreační efekt a utilizace území představují realizační podmínky cestovního ruchu. Tyto podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit (Bína, 2002 in Schneider et al., 2009).

3.2 Přehled metodik při hodnocení rekreačního potenciálu krajiny Při určování hodnocení krajiny se používají tři základní metodiky z hlediska rekreačního potenciálu, využití a atraktivity území (Schneider et al., 2009). V České republice jsou nejčastěji používány následující metodiky: • Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN. • Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka. • Metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny. 3.2.1 Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN Metoda TERPLANu se přímo používá při hodnocení rekreačního potenciálu a byla zpracována pro účely rajonizace. Tato metoda pracuje se zájmovým územím, které se rozdělí na síť čtverců o straně délky odpovídající 2,4 km. Následný výzkum se provádí v rámci jednotlivých čtverců. Popis metodiky byl převzat z práce Carbola (2008).

11

Základem pro výpočet při hodnocení rekreačního potenciálu metodou TERPLANu je vzorec: r = ( A + B + C + D )xK přičemž: A je celková délka okrajů lesa v km B je délka okrajů vodních ploch a toků B1 jsou okraje vodních ploch v km (násobeno koeficientem 2,0) B2 jsou okraje vodních toků v km B = B1 + B2 C je výškové rozpětí území v přepočtu na jednotku plochy (uváděno v ha nebo km2) D je struktura půdního fondu v % D1 je zastavěná plocha a devastované území (násobeno koeficientem 0) D2 je orná půda (násobeno koeficientem 0,1) D3 jsou trvalé travní porosty, louky, pastviny, neobdělané půdy, rašeliniště aj. (násobeno koeficientem 0,3) D4 jsou lesy (násobeno koeficientem 0,3) D5 jsou vodní plochy (násobeno koeficientem 1) D = D1 + D2 + D3 + D4 + D5 K je koeficient L je koeficient počtu pobytových dnů v letní sezóně (průměrný počet dnů s teplotou vyšší než 10 ºC) Z je koeficient počtu pobytových dnů v zimní sezóně (průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou vyšší než 40 cm) K=L+Z Výpočtem jednotlivých částí dostaneme výslednou hodnotu čísla r, která nám slouží při porovnání v jednotlivém území. Tento výpočet nám říká, že čím je číslo r vyšší, tím je vyšší i rekreační potenciál. Na počátku výpočtu je potřeba uvést celkovou

12

plochu oblasti a nejvyšší a nejnižší bod oblasti. Při výpočtu se klade důraz na správnost naměřených údajů. 3.2.2 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Vepřeka Při hodnocení potenciálu cestovního ruchu vycházíme z bodovacích tabulek, které jsou rozděleny na 4 části. Jedná se o sportovně technická zařízení a trasy (15 bodovaných kritérií), přírodní atraktivity (12 bodovaných kritérií), obslužná zařízení a vybavenost (10 bodovaných kritérií) a architektonické a stavební atraktivity (9 bodovaných kritérií). Tato metodika navazuje na hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Bíny (2002). Bodovací tabulky a jejich jednotlivé části jsou ještě vylišeny podle sezóny na letní a zimní. Hodnocení se provádí na mapách rozčleněných sítí polygonů (nejmenší obdélník má většinou rozměry 1,2 x 0,9 km, tzn. 1,08 km2. Samotné hodnocení se provádí na základě map, které jsou tvořeny sítí polygonů. Při hodnocení potenciálu cestovního ruchu jsou součástí mapy nejen body či čtverce, které nám znázorňují využitelný potenciál, ale také místa, která nejsou pro potenciál vhodná. Tyto body nám pak dávají proměnlivou mapu v podobě rastru (Carbol, 2008). 3.2.3 Metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Bíny Tato metoda ve své podstatě navazuje na metodiku možností využití krajinných celků, která vychází ze stupnice hodnocení dané oblasti v jednotlivých sekcích (např. letní, zimní a dlouhodobá rekreace, cykloturistika, vodní sporty, agroturistika, myslivost a sportovní rybolov). Princip metodiky podle Bíny spočívá v tom, že k jednotlivým stupňům hodnocení (1, 2, 3) jsou přiřazovány rozdílné bodové hodnoty u každého hodnoceného kritéria, podle jeho významnosti a důležitosti pro cestovní ruch a rekreaci. Toto řešení umožňuje vystihnout a zpracovat do celkového řešení „váhu“ jednotlivých kritérií (Carbol, 2008). Metoda hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Bíny byla vybrána pro účely bakalářské práce. Její vhodnost je dána zejména tím, že je specificky zaměřená na podmínky České republiky a zohledňuje místní specifika. V kapitole Metodika je zvolená metoda popsána podrobněji.

13

4 POPIS ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 4.1 Obecná charakteristika Šumperka Město Šumperk se nachází na území České republiky, v Olomouckém kraji a okresu Šumperk, přibližně 60 km severozápadně od Olomouce. Leží na 50° severní zeměpisné šířky a na 17° východní zeměpisné délky. Město je správním, politickým a hospodářským centrem severozápadní Moravy. Rozkládá se v údolí řeky Desné, chráněném od severu masívem jesenických hor. Šumperk je jednou ze vstupních bran pohoří Jeseníky, které je členěno na Hrubý a Nízký Jeseník. Šumperk je právem označován za „Bránu Jeseníků“, protože leží na křižovatce cest, které vedou k nejvýznamnějším horským střediskům - Skřítku, Červenohorskému sedlu, Ramzové a také k úpatí masivu Kralického Sněžníku. Město Šumperk leží na hranici podhůří Hrubého Jeseníku a přilehlé části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny. Katastrální výměra města Šumperka činí 27,91 km2. Průměrná nadmořská výška je 330 m n. m. Počet obyvatel se v současné době pohybuje kolem 28 000. Město Šumperk spadá do NUTS 3 (Olomoucký kraj), NUTS 4 (okres Šumperk) a NUTS 5 (obec Šumperk) (http://cs.wikipedia.org/wiki/Šumperk).

Obr. 1: Poloha zájmového území s vyznačenými hranicemi v České republice

14

4.2 Přírodní poměry 4.2.1 Přírodní lesní oblast Město Šumperk náleží do přírodní lesní oblasti (PLO) č. 28 (Předhoří Hrubého Jeseníku), která navazuje na oblast Hrubého Jeseníku (Plíva et al., 1984). Zvlněná krajina pozvolna přechází od rovin až po vrchoviny a vytváří určitou krajinnou mozaikovitost. Na studovaném území se vyskytují trvalé travní porosty, zvýšený podíl dřevinné vegetace, pole a louky. Území náleží do CHKO Jeseníky. 4.2.2 Biogeografické členění Šumperk spadá v rámci biogeografického členění do bioregionu č. 1.53 (Šumperský bioregion). Bioregion má biotu 3. dubo-bukového až 5. jedlo-bukového vegetačního stupně. Potenciální vegetaci tvoří květnaté bučiny. V lesích převažují kulturní smrčiny, v údolích řek jsou četné bučiny a suťové lesy, hojné jsou mezofilní pastviny (Culek, 1995). 4.2.3 Fytogeografické členění V rámci fytogeografického členění Šumperk náleží do oblasti č. 73 (Mesophyticum, podokres Hanušovicko – Rychlebská vrchovina). Velkoplošné chráněné území v přímé blízkosti není, pouze několik přírodních rezervací a památek. V druhové skladbě převládají smrkové monokultury (Culek, 1995). 4.2.4 Geomorfologické poměry Město Šumperk náleží podle členění reliéfu do provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko-jesenická, oblasti Jesenická a okrsku Hanušovická vrchovina. Celé území se rozkládá v oblasti geomorfologického celku Hanušovická vrchovina, která se člení na další podcelky a okrsky. Západní část, která leží severně od města Šumperk, spadá do podcelku Branenské vrchoviny, okrsku Kopřivenská vrchovina. Ta je tvořena krátkými hřbítky, rozřezaná různě zahloubenými údolími vodních toků. Řada tvarů vznikla v pleistocénu (izolované skály). Dominantními vrcholy na tomto území jsou Ořešák (703m), Pod skálami (689m), Městské skály (675m), Kokrháč (511m). Kopřivenská vrchovina přechází do podcelku Šumperská kotlina, která

15

je tvořena údolím řeky Desné. Nejnižší nadmořská výška na tomto území je v údolí řeky Desné v Šumperské kotlině a dosahuje 317 m (Demek et al., 2006). 4.2.5 Geologické poměry Geologické podloží města a jeho okolí je složeno hlavně z krystalických břidlic a zvrásněných prvohorních usazenin, ve sníženinách neogenními a kvarterními horninami. Převládají dvojslídné ruly, svory a amfibolity. Nynější ráz vznikl zvrásněním hercynské kry v prvohorách a částečně algonkiu. V pleistocénu vystupovaly z rovin vyvýšeniny sprašových hlín se štěrkovými terasami a v holocénu se ukládaly náplavy hlinitého a štěrkovitého charakteru podél řek a vodotečí v rovinách i užších údolích. Vybrané území leží v geologicky velmi pestré lokalitě. Horniny obsahují větší příměs halických součástí a vzrůstově, i co do složení porostní skladby je tento vliv s dalšími faktory lesního prostředí výrazně patrný. Největší podíl na této skutečnosti má přítomnost poměrně dosti širokého pruhu amfibolitu a tonalitu (tvoří přechod od amfibolitu k rule). Okolí města Šumperka náleží do oblasti Kenozoikum Q1 (nivní uloženiny, plachy), Proterozoikum (dvojslídné svory a svorové ruly, místy fylity), Kenozoikum 1Q (spraše a sprašové hlíny), eluviální a deluviální sedimenty (Buday, 1990). 4.2.6 Klimatické poměry Klimatické poměry jsou charakterizovány především klimatickými oblastmi. Zkoumané území patří podle Quittovy klasifikace do oblasti mírně teplé - MT7. Oblast MT7 má normálně dlouhé, mírné až mírně suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatické poměry jsou pro názornost vyjádřeny v následující tabulce: Tab. 1: Charakteristika klimatické oblasti MT 7 (Quitt, 1971) Klimatické charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu v °C Průměrná teplota v červenci v °C

16

MT7 30 - 40 140 - 160 110 - 130 40 - 50 -2 - -3 16 - 17

Průměrná teplota v dubnu v °C Průměrná teplota v říjnu v °C Průměrný počet srážkových dnů Srážkový úhrn za vegetační období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 - 80 120 - 150 40 - 50

Tab. 2: Průměrné měsíční srážky a teploty za období 1960-1990 naměřené ve stanici Šumperk, Temenice (Zítek, 1961) Průměrné měsíční srážky a teploty za období 1960 až 1990 Měsíc

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Průměrné srážky 1960-90/ mm

30,00

25,00

31,00

42,00

60,00

76,00

90,00

77,00

51,00

51,00

44,00

35,00

Průměrné teploty 1960-90/ °C

-3,00

-1,60

2,60

7,50

13,10

16,00

17,70

16,80

13,20

8,00

2,90

-0,80

Obr. 2: Klimadiagram průměrných měsíčních srážek a teplot za období 1960-1990 naměřených ve stanici Šumperk, Temenice Průměrné měsíční srážky a teploty za období 1960-90

33,00

99,00

28,00

79,00

13,00

39,00

8,00

19,00

Srážky v mm

59,00

18,00

3,00 -1,00

-7,00

11

9

7

5

3

-2,00 1

Teplota ve °C

23,00

-21,00

Měsíce

prům. teploty 1960-90/ °C

prům. srážky 1960-90/ mm

17

Získané údaje průměrných měsíčních srážek a teplot za určité období jsou použity ze stanice Šumperk, Temenice v nadmořské výšce 329 m n. m. Souřadnice stanice jsou následující: 49°58´ severní zeměpisné šířky a 16°58´ východní zeměpisné délky. 4.2.7 Půdní poměry Výskyt půdních typů je dán morfologií terénu, geologickým podložím a klimatem. Na území Šumperka je zastoupen převážně oddíl terestrických půd. Tyto půdy vznikají zvětráváním matečné horniny a zůstávají na místě rozpadu. Na živiny jsou různě bohaté, podle chemického složení horniny, hloubky půdy a působení vody (Hruška a Jelínek, 1998). Převládajícím půdním typem je mezotrofní kambizem. Ta se vyskytuje na horninách střední minerální síly. Zrnitost je lehčí, písčitohlinitá nebo hlinitopísčitá s větším podílem štěrku a kamení (Rysková, 1991). 4.2.8 Hydrologické a hydrobiologické poměry Město Šumperk náleží k úmoří Černého moře do povodí řeky Dunaje. Hlavním tokem je zde řeka Desná. Ta vzniká soutokem Divoké Desné a Hučivé Desné v Koutech nad Desnou. Severní část daného území je odvodňována Hraběšickým potokem, východní část pak odvodňuje Rejchartický potok s ústím v Rapotíně, západní území Bratrušovský potok s ústím do Desné jižně od Šumperka a jih je odvodňován Malínským potokem. Řeka Desná se vlévá u Postřelmova do Moravy (Vlček, 1971). 4.2.9 Biota Významnou přírodní složkou krajiny je biota – soubor rostlinných a živočišných organismů obývajících určitý prostor. Současná biota města Šumperka a jeho blízkého okolí je výsledkem dlouhodobého přirozeného vývoje, který probíhal v těsné závislosti na zdejších ekologických podmínkách prostředí a později pod vlivem stupňujících se aktivit lidské společnosti. Flora daného území byla rozlišena na základě Deyla a Híska (2001). Vlastním pozorováním pak byla popsána fauna. Flora Ve volné krajině studovaného území se nachází zejména tyto floristické druhy: řebříček obecný (Achillea millefolium), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris),

18

kopretina bílá (Leucanthemum vulhare), devětsil lékařský (Petasites hybridu), podběl lékařský (Tussilago farfara), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), kostival lékařský (Symphytum officinale), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kapraď samec (Dryopteris filix mas), jetel luční (Trifolium pretense), jetel plazivý (Trifolium repens), kakost luční (Geranium pretense), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), lipnice hajní (Poa nemoralis), šťovík obecný (Rumex acetosa), orsej jarní (Ficaria verna), jahodník obecný (Fragaria vesca), kuklík městský (Geum urbanum), svízel přítula (Galium aparine), mařinka vonná (Galium odoratum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a violka lesní (Viola reichenbachiana). Na studovaném území lze spatřit památné stromy. Tyto stromy jsou vyznačeny do mapových výstupů (viz. Příloha č. 21). V Šumperku se vyskytuje buk lesní (Fagus sylvatica - forma Attropunicea) a jilm vaz (Ulmus laevis). V obci Bludov se nachází jeden buk lesní (Fagus sylvatica), pět dubů letních (Quercus robur), jeden javor babyka (Acer campestre) a tři lípy velkolisté (Tilia platyphyllos). Na území Rapotína se vyskytuje jilm horský (Ulmus glabra). Ve Velkých Losinách se nachází buk lesní (Fagus sylvatica) a dub letní (Quercus robur). Fauna Ze zástupců živočichů se v dané oblasti vyskytuje např. krtek obecný (Talpa europia), zajíc polní (Lepus europaeus), veverka obecná (Sciurus vulgaris), hraboš polní (Microtus arvalis), srnec obecný (Capreolus capreolus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), holub hřivnáč (Columba palumbus), datel černý (Dryocopus martius), skřivan polní (Alauda arvensis), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), jiřička obecná (Delichon urbica), kos černý (Turdus merula), sýkora koňadra (Parus major), koroptev polní (Perdix perdix), sýkora modřinka (Parus caeruleus), slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ještěrka obecná (Lacerta agilis), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), čáp bílý (Ciconia ciconia), užovka obojková (Natrix natrix), ropucha obecná (Bufo bufo). Z chráněných druhů se zde místy objevuje zmije obecná (Vipera berus), strnad luční (Miliaria calandra), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), orlovec říční (Pandion haliaetus) a luňák hnědý (Milvus migrans).

19

4.3 Historie města Šumperka Založení města Šumperka spadá do doby vrcholu tzv. velké kolonizace ve 13. století. Přesné datum založení města není známo, jelikož se nedochovala zakládací listina. Pravděpodobné období založení odhadují historikové do rozmezí let 1269 – 1276; první zmínka k městu se datuje k roku 1281. Prvních 68 rodin si vybralo pro svůj domov místo, jemuž dali název „Krásný vrch“ neboli Schön-Berg. V Šumperku se také natrvalo usadil Dominikánský řád, který si v roce 1293 založil svůj klášter, ke kterému příslušel i kostel Zvěstování Panny Marie. Šumperk se díky těžbě nerostných surovin, poměrně rychle rozvíjel. V roce 1391 udělil markrabě Jošt městu řadu práv a výsad (mj. mílové právo), které ho stavěly téměř na úroveň měst královských. Po bouřlivých válečných letech v 15. století získal město Petr ze Žerotína, který ho opevnil městskými hradbami, jejichž zbytky se zachovaly dodnes. Za jeho panování byl původní hrad přebudován v renesanční zámek, a po požáru v roce 1513 byl opraven klášter i s kostelem. Hospodářská situace města rostla a nakonec vyústila ve spor mezi měšťany a Petrem ml. a Janem ze Žerotína. Spor nakonec skončil vítězně pro měšťany a Žerotínové se natrvalo přestěhovali do Velkých Losin. Český král Ferdinand I. v roce 1562 povýšil město na královské komorní a udělil mu znak – městskou bránu s věžemi, v nichž na důkaz přízně povolil i dvě F (Ferdinandus fecit – Ferdinand učinil). Krátké období prosperity a svobody bylo ukončeno v listopadu roku 1620 událostí na Bílé hoře. Šumperk za aktivní podpory českých stavů upadl v roce 1622 do lichtenštejnského poddanství. Následovalo klidné období, které bylo přerušeno pouze invazí švédských vojsk roku 1643, které město prakticky vyplenily a rozvrátily v morálce. V roce 1669 pak postihl město Šumperk obrovský požár, který ho téměř celý zničil. Další ranou byly pro město a samotné obyvatele nechvalně proslulé čarodějnické procesy, které probíhaly v letech 1679 až 1694. Při těchto procesech padlo 25 obětí, v čele s děkanem Kryštofem Aloisem Lautnerem, Jindřichem Peškem a rodinou Kašpara Sattlera. Roku 1713 postihla město morová epidemie, kterou dodnes připomíná barokní morový sloup u radnice (http://cs.wikipedia.org/wiki/Šumperk). Město Šumperk se z těchto katastrof postupně vzpamatovávalo. Tomu dopomohl navíc zájem vrchnosti o zemědělství a návrat k tradičnímu podnikání v textilním

20

odvětví. V 80. letech 18. století se dostal vliv manufaktury i do Šumperka, přičemž přispěl k výrobě damašku, mezulánu, plyše, sametu, tripu a manšestru. Na přelomu 19. a 20. století se s příchodem průmyslové revoluce usadili ve městě bohatí a významní vídeňští obchodníci a podnikatelé, kteří si od významných architektů (např. Theofil von Hansen nebo Josef a Anton Drexler) nechali postavit honosné paláce po architektonickém vzoru města Vídně. Tato architektura a nová podoba přinesla městu označení „Malá Vídeň“. Dějiny Šumperka ve 20. století byly negativně poznamenány odsunem drtivé většiny německy mluvícího obyvatelstva v roce 1945 a okupací sovětským vojskem po roce 1968. Od této doby historické jádro města pustlo a samotné město stále více zahlcovala průmyslová výstavba. Obrat přišel po sametové revoluci, kdy historické centrum bylo Ministerstvem kultury prohlášeno za městskou památkovou zónu a město se

tak

postupně

začalo

proměňovat

do

lepšího

vzhledu

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Šumperk). Seznam významných kulturně-historických památek a souborů v Šumperku jsou uvedeny v přílohách (viz. Příloha č. 1).

21

5 METODIKA 5.1 Vlastní postup řešení práce Pro hodnocení rekreačního potenciálu Šumperka a jeho blízkého okolí bylo zapotřebí získat potřebné údaje a informace. Tyto údaje byly získány prostřednictvím literárních pramenů, internetových odkazů, rekognoskaci terénu a mapových podkladů. Dílčí náplní práce bylo zvolení katastrálního území města Šumperka společně s Dolní Temenicí. Katastr Dolní Temenice byl připojen pro ucelenost ke katastrálnímu území Šumperka. Při hodnocení rekreačního potenciálu vlastního území bylo přihlédnuto i k rekreačním atraktivitám okolních obcí, které však ovlivňují rekreační potenciál zájmového území. Území zkoumaných obcí bylo tedy vybráno na základě výskytu určité rekreační atraktivity regionálního významu. Mezi zvolené obce, které jsou předmětem zájmu, patří Bludov, Dolní Studénky, Hrabenov, Nový Malín, Rapotín a Velké Losiny. Náplní práce bylo přiřazování prvků hodnocení k jednotlivým složkám rekreačního potenciálu. Následovalo zařazení do stupně významnosti, který byl bodově klasifikován. Stupně byly rozděleny do tří úrovní. Nejvýznamnější prvek byl ohodnocen stupněm 3, nejméně významný stupněm 1. Při přiřazování stupně významnosti se postupovalo tak, že hodnocené prvky byly zhodnoceny z hlediska významu pro místní obyvatele a pro potenciální návštěvníky (viz. Příloha č. 23 a 24). Bakalářská práce vychází ze základní metodiky potenciálu cestovního ruchu podle Bíny (2002). V samotné práci se vyskytl problém, kdy se na zvoleném území nacházely 2 prvky s rozdílným stupněm významnosti. V použité publikované verzi metodiky Bíny není tento problém řešen. Z toho důvodu byl navržen vlastní postup řešení. Princip spočívá v tom, že pokud se na daném území vyskytne více než jeden prvek s rozdílným stupněm hodnocení, bude mít příslušná složka rekreačního potenciálu hodnotu převažujícího stupně významnosti. Součástí bakalářské práce jsou mapy, které byly zhotoveny v programu ArcGIS 9.3. Mapové podklady poskytl Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Výstupem jsou mapy s vyznačenými prvky typu bod, linie nebo polygon. Tyto mapy slouží pro názornost a doplňují přehled hodnocených prvků na daném území (viz. Příloha č. 23 a 24). V rámci práce byla vytvořena SWOT analýza, která popisuje, jak kladné a záporné

22

stránky, tak i příležitosti a hrozby studovaného území a zároveň doplňuje analýzu rekreačního potenciálu města Šumperka a okolních obcí. Při rekognoskaci terénu byla provedena i fotodokumentace krajiny a významných přírodních a kulturních památek. Fotodokumentace je k dispozici na přiloženém CD.

5.2 Základní metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu a rekreace podle Bíny Při hodnocení potenciálu cestovního ruchu a rekreace se vychází z předpokladu, že se jedná o určitý formalizovaný výsledek, který zahrnuje co nejvíce možných předpokladů a lokalizačních podmínek v rámci rozvoje cestovního ruchu. Lokalizační podmínky cestovního ruchu vytváří poměrně složitý systém, který pracuje s několika vědními obory. Důležité je tento systém zjednodušit a rozdělit na jednotlivé segmenty, např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika, kongresová turistika apod. Následně se celkový potenciál cestovního ruchu skládá z jednotlivých potenciálů, které se na daném území nacházejí a slouží k provozování určitých aktivit cestovního ruchu (Bína, 2002). Lokalizační podmínky cestovního ruchu se vyskytují ve třech hlavních formách: 1) jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (při jejich provozování hraje důležitou roli přírodní prostředí); např. vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, pro horolezectví apod., 2) jako určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky; např. kulturně historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod., 3) jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci odjinud. Úroveň stability a časové stálosti lokalizačních podmínek cestovního ruchu směrem od bodu 1) k bodu 3) se zmenšuje. Přírodní a krajinné podmínky (1) jsou poměrně stálé. Při budování nových „kamenných“ kulturních atraktivit (2) cestovního ruchu se vyskytuje značný problém (za určitých okolností to však jde. Potenciál cestovního ruchu se dá, do značné míry, ovlivnit také tím, že se v dané obci začnou pořádat různé akce (3) a bude zajištěna jejich publicita.

23

Je ovšem důležité zdůraznit, že pokud chceme lokalizační podmínky cestovního ruchu obcí vystihnout určitým formalizovaným modelem, nelze to provést jednoznačně. Některé původní místní jevy, vztahy a charakteristiky stojí pod možným rozlišovacím prahem hodnocených geografických, krajinně-přírodních, kulturně památkových a jiných územních systémů pro území obcí. Tyto podstatné znaky mohou významně dotvářet obraz vlastních možností a atraktivit, pro něž se daná obec stává cílem návštěv účastníků cestovního ruchu. Za určitých předpokladů může dojít k tomu, že realizační podmínky cestovního ruchu jsou důležitější než lokalizační podmínky. V takových případech bývá významně zastoupen lidský faktor, iniciativa vlastních tvůrců a provozovatelů zařízení a produktů s přímou i nepřímou vazbou na cestovní ruch (Bína, 2002). Tab. 3: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Bíny (Bína, 2002) Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek

Složka potenciálu ČR

Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létání Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturně-historické památky a soubory Skanzeny a muzea Lázeňská funkce Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce Církevní akce Veletrhy a tématické trhy Místní produkty Příhraniční specifika

24

1

2

3

10 5 10 7 3 10 7 3 3

20 10 15 15 7 20 13 7 7 2 2 2 2 1 25 15 15 10 20 7 4 20 10 5

45 15 20 30 10 40 20 10 15

10 5 5 2 10 2 2 5 5 2

50 35 35 20 40 20 10 40 25 10

5.3 Kladné stupně lokalizačních podmínek složek cestovního ruchu Je zřejmé, že lokalizační podmínky v rámci jednotlivých složek cestovního ruchu jsou přirozeně někde vyšší, někde nižší, někde se nevyskytují vůbec. Pokud tyto podmínky neexistují vůbec, jedná se o nulový stupeň. Pro ostatní neboli kladné případy se zavádí tři stupně vhodnosti lokalizačních podmínek cestovního ruchu: •

stupeň 1 – podmínky jsou v základní úrovni, tj. potenciálně relevantní jev je v konkrétním prostoru registrovatelný,

•

stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tj. potenciálově relevantní jev vykazuje v konkrétním prostoru již zřetelný a výrazný stav,

•

stupeň 3 – podmínky jsou ve vysoké úrovni, tj. potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostoru dominantní stav.

Výjimku tvoří některé složky cestovního ruchu (např. vhodnost krajiny pro horolezectví,

pro

závěsné létání,

pro

sportovní

myslivost,

pro

rybolov

a pro pozorování vodních ptáků), které při splnění lokalizačních podmínek mají pouze jediný stupeň. Pokud území dané obce vyhovuje určitým lokalizačním podmínkám, je považováno za vhodné pro určité aktivity. V případě, že nevyhovuje daným podmínkám, je území obce nevhodné (Bína, 2002).

5.4 Rámcový popis situací pro zařazování do kladných stupňů lokalizačních podmínek jednotlivých rekreačních aktivit a cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnosti Do stupně 1 jsou zařazeny jednotlivé atraktivní přírodní výtvory, které se v krajině vyskytují (zejména skalní formace). Do stupně 2 patří větší a významnější přírodní výtvory, které mají navíc širší publicitu v průvodcích a turistických mapách. Do této kategorie jsou zařazeny i krasové povrchové a podzemní jevy. Ve stupni 3 se pak vyskytují obce, které jsou celostátně i mezinárodně proslulé svými přírodními výtvory. Tyto výtvory jsou z pravidla hlavním důvodem návštěvy celé oblasti. Jedná se např. o pískovcová skalní města, kaňony, jeskyně, propasti, rezervace s naučnými stezkami apod.

25

Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Krajina ve stupni 1 je mírně členitá pahorkatina až vrchovina, kterou protéká vodoteč. Dále je charakterizována střídáním lesů se zemědělskou půdou, terén musí být rozmanitý. Na území se nachází vhodné mimosilniční trasy, které se dají využít i pěšími turisty. Stupeň 2 je členitější ve vztahu k reliéfu, a má vyšší nadmořskou výšku. V krajině přibývá podíl lesů a objevují se louky i pastviny. Ve stupni 3 se vyskytuje převážně horská a podhorská krajina se souvislejšími lesy a extenzivnějším zemědělstvím. Nachází se zde četné turistické stezky (někdy s vyhlídkami), rozhledny a drobné osídlení. Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Do stupně 1 je zařazena rovinatá až pahorkatinná krajina v zemědělských územích, v oblastech bez výraznějšího ekologického poškození, s malým podílem lesů, se sídly seskupenými pohromadě a taky s vhodnými vedlejšími silnicemi a polními cestami. Ve stupni 2 se vyskytuje rovinatá až pahorkatinná krajina se zvýšeným výskytem lesů a vodotečí, popř. i vodních ploch. Patří sem také výše položené krajiny odpovídající vrchovinám, které mají charakter rozevřených údolí a širokých hřbetů. Krajina ve stupni 3 odpovídá území s větším podílem lesů, nízkou hustotou osídlení a s vysokým podílem krajinné estetiky. Patří sem i náhorní plošiny hor. Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Stupeň 1 je částečně vhodný pro provozování sjezdových zimních sportů. Nadmořská výška se pohybuje nad 500 m. Do tohoto stupně jsou zařazeny i oblasti s nižšími nadmořskými výškami, mají-li dobré klimatické podmínky, dostatečnou sněhovou pokrývku a vhodnou sklonitostí terénu. Ve stupni 2 se nachází poměrně vhodný terén k provozování zimních sportů. Nadmořská výška se pohybuje průměrně okolo 800 m n. m. Sklon svahu i klimatické podmínky jsou vhodné pro provozování zimních sportů i pro náročnější lyžaře a snowboardisty. Krajina ve stupni 3 odpovídá území s náročným lyžařským svahem ve výrazně členitém terénu. Nadmořská výška se pohybuje okolo 1000 m n. m. a výše. Území patří do chladných klimatických oblastí s vhodnými teplotními i srážkovými poměry a dlouhou dobou trvání sněhové pokrývky.

26

Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Krajina ve stupni 1 je částečně vhodná pro provozování lyžařské turistiky. Nadmořská výška se pohybuje kolem 500 m n. m. Do této kategorie jsou zařazeny oblasti s nižšími nadmořskými výškami v případě dobrých klimatických podmínek, dostatečné sněhové pokrývky a dostatečné přírodní atraktivity oblasti. Krajina ve stupni 2 vykazuje poměrně vhodný terén k provozování lyžařské turistiky, přírodně atraktivní prostředí, vhodné klimatické podmínky s dostatečnou a dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. Krajina ve stupni 3 je charakteristická vysokým podílem přírodních hodnot a atraktivit. Patří většinou do chladné klimatické oblasti s vhodnými teplotními a srážkovými poměry, s dostatečnou dobou trvání sněhové pokrývky. Patří sem oblasti s méně členitým povrchem, které splňují výše uvedené podmínky. Tyto oblasti jsou využívány k provozování lyžařské turistiky plošně a vede jimi řada cest. Do tohoto stupně jsou navíc zařazeny také oblasti s vysokou členitostí terénu vytvářející možnosti souvislých hřebenových nebo údolních cest s určitým převýšením. Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Do stupně 1 jsou zařazeny obce mající přírodní vodní plochy nadmístního významu. V tomto stupni se vyskytují menší vodní plochy a také větší plochy, u nichž se k rekreaci využívá pouze jejich malá část. Krajina ve stupni 2 má charakter regionálního, částečně i nadregionálního významu. Patří sem především větší vodní plochy rybníků a přehradní nádrže střední velikosti. Zpravidla jsou k dispozici ubytovací kapacity a další obslužné zázemí. Krajina ve stupni 3 je charakterizována vodní plochou velkého rozsahu, zejména se jedná o velké přehradní nádrže. Tyto oblasti jsou využívány k rekreaci a známé z hlediska publicistiky v rámci celé republiky a často přitahují i zahraniční návštěvníky. Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory Krajina ve stupni 1 je pahorkatinná, výjimečně i nížinná rovinná se zvýšeným podílem lesů a nejvýše průměrnou hustotou obyvatelstva a osídlení. Do tohoto stupně jsou zařazeny i některé výše položené a členitější oblasti, které jsou v blízkosti velkých měst. Ve stupni 2 odpovídá krajina oblasti v nadmořských výškách 500 – 800 m n. m., ráz reliéfu jsou vrchoviny, s celostátně výrazně nadprůměrným podílem lesů, s drobným, částečně i rozptýleným osídlením a malou hustotou zalidnění. Krajina

27

ve stupni 3 patří mezi horské oblasti se souvislými lesy a nejlepšími možnostmi rekreačního využití. Zpravidla se jedná o území s nadmořskou výškou nad 900 m n. m. Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Krajina ve stupni 1 je tvořena obcemi se sídly vesnického charakteru v rovinaté, či mírně zvlněné zemědělské krajině, průměrně nebo podprůměrně osídlené s menším podílem lesů, vodních ploch a turisticky značených cest. Stupeň 2 představuje obce s venkovskými sídly v členitější krajině mající charakter vrchovin s vyšším podílem lesů, vodních ploch a turisticky značených cest. Ve stupni 3 odpovídá krajina venkovským rozptýleným sídlům, v členité podhorské a horské krajině, s vysokým podílem lesů a travních porostů a dostatkem možností pro turistiku. Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Krajina ve stupni 1 odpovídá území obcí v blízkosti vodních toků, které jsou klasifikovány v pramenu Atlas pro volný čas jako vhodné pro vodní turistiku, jako méně využívané. Stupeň 2 zahrnuje obce vyskytující se při části řek klasifikovaných v pramenu Atlas pro volný čas jako vhodné pro vodní turistiku, jako využívané. Do této skupiny byly zařazeny i obce podél souvislejších tras výletní lodní dopravy. Stupeň 3 odpovídá území, které se vyskytuje při březích nejpopulárnějších řek v ČR využívané pro splavení. Vhodnost krajiny pro horolezectví Lokalizační podmínky pro vhodnost krajiny, která se využívá pro horolezectví, splňuje výskyt skal pro horolezecké výstupy nebo alespoň výcvik. Vhodnost krajiny pro závěsné létání Lokalizační podmínky odpovídají členitosti terénu, který je vhodný pro sporty rogallových křídel a pro paragliding. Terén je charakterizován poměrně prudkými, málo zalesněnými osamělými vrchy nebo jinými prudkými svahy spadající do roviny nebo širší kotliny. V potenciálním letovém a přistávacím prostoru by neměly být větší vodní plochy, větší sídla, lesy, dálnice a silnice I. třídy.

28

Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost V dané krajině se vyskytují myslivecké revíry, které vydávají turistická lovecká povolení. Na základě informace z příslušného odboru Ministerstva zemědělství vydává dnes tato povolení velké množství mysliveckých sdružení, takže je není možno evidovat. Proto byly příslušné lokalizační podmínky vyhodnoceny kladně v každé obci s výjimkou silně urbanizované a intenzivně zemědělské krajiny s minimem rozptýlené zeleně. Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Lokalizačním podmínkám odpovídá výskyt rybářských revírů, které vydávají turistické rybářské lístky. Na základě dostupných rybářských map jsou do této kategorie řazeny všechny pstruhové a mimopstruhové revíry Českého a Moravského rybářského svazu i další organizace a soukromí vlastníci. V krajích, které nemají tyto mapy k dispozici, je vhodnost pro sportovní rybářství posuzována dle průměrného průtoku (šířky) příslušného vodního toku dle mapy. Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků V dané krajině se vyskytují lokality s možností sezónního pozorování ptáků při páření či hnízdění. Tyto druhy vodních ptáků jsou zajímavé z hlediska vzácnosti nebo většího množství. Těmto podmínkám většinou odpovídají břehové porosty velkých rybníků či vodních toků. Výjimečně to mohou být i některé jiné ornitologické lokality ve stepních, lesních, horských i jiných oblastech. Kulturně-historické památky a soubory Stupeň 1 je charakterizován obcemi, v nichž byly vyhlášeny vesnické památkové zóny. Dále sem patří obce, jejichž jednotlivé kulturní památky jsou klasifikovány, v knize Kulturně historický potenciál České republiky pro cestovní ruch, jako 3. třída významnosti. Do stupně 2 patří obce s městskými památkovými zónami a také obce s uznanými vesnickými památkovými rezervacemi. Jednotlivé významné objekty jsou zařazeny do 2. třídy významnosti v pramenu Kulturně historický potenciál České republiky pro cestovní ruch. Ve stupni 3 jsou městské památkové rezervace a obce, na jejichž území se nachází památka UNESCO nebo národní kulturní památka. V případě jednotlivých významných objektů se provádí zařazení do 1. třídy

29

významnosti v pramenu Kulturně historický potenciál České republiky pro cestovní ruch. Skanzeny a muzea Do stupně 1 jsou zařazeny obce, v nichž existují skanzeny a muzea s regionálním a místním významem. Stupeň 2 je tvořen obcemi, které mají skanzeny nebo muzea s nadregionálním významem. Ve stupni 3 jsou obce, ve kterých se vyskytují skanzeny a muzea s celostátním a mezinárodním významem. Lázeňská funkce Ve stupni 1 jsou zastoupeny minimálně všechny obce, které jsou oficiálně klasifikovány jako lázeňské. Stupeň 2 tvoří lázeňské obce se střední kapacitou specializovaných zdravotnických zařízení a se zřetelným utvářením lázeňské čtvrti. Stupeň 3 odpovídá podobě lázeňského města s významným postavením v léčebném procesu a s velmi výraznou utvářením lázeňské podoby. Zároveň je tento stupeň velmi atraktivní z hlediska kulturní a společenské turistiky. Kongresy a konference Stupeň 1 je charakterizován obcemi, v nichž se poměrně často konají valné hromady a konference regionálního a místního významu. Stupeň 2 se používá za předpokladu, že se v dané obci relativně často konají konference a kongresy celostátního i nadregionálního významu. Do stupně 3 jsou zahrnuty obce s častým pořádáním

nejvýznamnějších

kongresů,

konferencí

a

sympozií

celostátního

i mezinárodního významu. Kulturní akce Stupeň 1 tvoří obce s meziročně pravidelným konáním kulturních akcí, slavností regionálního a místního významu. Do stupně 2 byly zahrnuty obce s meziročně pravidelným konáním festivalů, slavností a jiných akcí převážně s nadregionálním a celostátním významem. Stupeň 3 odpovídá obcím, v nichž se konají nejvýznamnější festivaly, přehlídky, slavnosti apod. s celostátním a mezinárodním významem. Do tohoto stupně jsou zahrnuty i nejnavštěvovanější místa letních divadelních představení.

30

Sportovní akce Do stupně 1 jsou zahrnuty obce, kde se zpravidla nejméně jednou za rok konají sportovní závody a jiné akce regionálního a místního významu. Stupeň 2 odpovídá obcím, kde mají sportovní akce větší význam a delší tradici. Stupeň 3 je charakterizován seskupením obcí, kde mají sportovní závody a akce celostátní a mezinárodní publicitu a zároveň i nejdelší tradici. Církevní akce Ve stupni 1 se nacházejí minimálně všechna církevní poutní místa, která jsou takto speciálně vymezena v pramenech Poutní místa v Čechách a Poutní místa Moravy a Slezska. Stupeň 2 odpovídá církevním poutním místům vyššího významu (např. více poutí do roka, více poutníků). Do stupně 3 patří církevní poutní místa nejvyššího významu. Veletrhy a tématické trhy Stupeň 1 tvoří obce, kde se minimálně jednou za rok konají trhy, jarmarky a podobné akce regionálního a místního významu. Ve stupni 2 jsou zahrnuty obce, v nichž se trhy a jiné akce zaměřují převážně na výstavnictví a obvykle jsou spojeny s kulturními akcemi. Do stupně 3 spadají obce s nejvýznamnějšími veletrhy a výstavami v mezinárodním významu. Místní produkty Ve stupni 1 jsou zastoupeny obce s nadmístně známou výrobou a prodejem řemeslných a tradičních potravinářských produktů. Do stupně 2 jsou zahrnuty obce, jejichž vyráběné produkty (keramika, víno, proutěné zboží, tradiční pečivo aj.) jsou široko známé a jejich prodej vytváří turistickou atraktivitu v regionálním měřítku. Stupeň 3 je charakterizován seskupením obcí s celostátně nejznámějšími a turisticky atraktivními produkty a příslušnou infrastrukturou (např. vinné sklepy). Příhraniční specifika Stupeň 1 představuje ekonomický potenciál příhraniční turistiky obcí v pásu do cca. 10–15 km od státní hranice, v případě měst je tato vzdálenost větší. Stupeň 2 zahrnuje obce, které se nachází na silnicích I. a II. třídy vedoucích k hraničním

31

přechodům, vzdáleným cca 7–15 km. Tento stupeň předznamenává zvýšené množství příhraniční turistiky. Do stupně 3 pak jsou zařazeny obce vyskytující se přímo v blízkosti silničních hraničních přechodech nebo města v těsné blízkosti přechodů (Bína, 2002).

5.5 Výsledné bodové hodnoty Hodnocení intenzity rekreačního potenciálu (Bína, 2002) je dáno rozmezím výsledných bodových hodnot: 1) Bodová hodnota 0 = bez potenciálu 2) Bodová hodnota 1 – 25 = základní potenciál 3) Bodová hodnota 26 – 50 = zvýšený potenciál 4) Bodová hodnota 51 – 100 = vysoký potenciál 5) Bodová hodnota 101 – 200 = velmi vysoký potenciál 6) Bodová hodnota 201 a více = výjimečný potenciál

32

6 VÝSLEDKY V následující kapitole jsou popsány složky potenciálu České republiky, které jsou vztaženy ke katastrálním územím Šumperka a Dolní Temenice. Další část je věnována katastrálním územím vybraných obcí v okolí města Šumperka (viz. Kapitola 5.1). Jednotlivé složky daného území jsou zařazeny do určitého stupně a k nim pak jsou přiřazeny bodové hodnoty (viz. Příloha č. 23 a 24) Tyto body slouží k porovnání intenzity rekreačního potenciálu. Obce s vysokým rekreačním potenciálem nabízí obecně větší množství aktivit, za to obce s menším potenciálem méně možností. Pro hodnocení jednotlivých složek cestovního ruchu jsou použity údaje a informace z literárních a internetových pramenů, turistických map a v neposlední řadě i z terénních průzkumů.

6.1 Hodnocení složek rekreačního potenciálu Šumperka a Dolní Temenice Přírodní pozoruhodnosti Přírodní pozoruhodnosti zájmového území jsou hodnoceny stupněm 1. Důvodem je jednak jejich malé zastoupení a rovněž omezená rekreační a estetická atraktivita. Jediným prvkem, který je z hlediska přírodních atraktivit významný, jsou Městské skály. Ty se využívají pro pěší turistiku, závěsné létání a horolezectví. Tato přírodní atraktivita je známa spíše místním lidem. Na turistických mapách jsou Městské skály sice vyznačeny, ale jejich charakter je spíše místního významu. Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Při posuzování vhodnosti krajiny pro pěší a horskou turistiku bylo dané území zařazeno do stupně 2. Terén je v tomto stupni poměrně členitý a vykazuje zvýšený podíl lesů. Městská část postupně přechází v pole, lesy, louky a pastviny, které tvoří pestrou a atraktivní krajinnou mozaiku. Krajina zkoumaného území vykazuje určitou biodiverzitu.

33

Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku odpovídá stupni 2. Krajina má kopcovitý charakter. Na studovaném území se vyskytuje řeka Desná a rybník Benátky. Podíl lesů je v této oblasti zvýšený. Terén je poměrně členitý s výskytem, jak městské zástavby, tak polí a luk. Přímo v Šumperku se nachází lesopark Cihelna, kde se vyskytují singltreky. Městem Šumperk navíc prochází 3 cykloturistické trasy. Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty V dané oblasti se nevyskytuje žádný prvek, který by sloužil pro sjezdové zimní sporty. Místní obyvatelé proto vyhledávají jiné lokality. Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Krajina dané lokality odpovídá stupni 1. Převážnou část území zaujímá městská zástavba se zvýšeným podílem lesů. Na zvoleném území se vyskytuje menší počet přírodních atraktivit. Sněhová pokrývka má trvalejší charakter. Krajina je tedy částečně vhodná pro provozování lyžařské turistiky. Běžecké cesty nejsou sice na mapě vyznačeny, za to místní obyvatelé znají své vlastní lyžařské trasy. Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Zkoumané území náleží do stupně hodnocení 1. Mezi hodnocené prvky patří rybník Benátky, u kterého se v těsné blízkosti vyskytuje plavecký areál Aquatoll a venkovní koupaliště na ulici Bratrušovské. Jednotlivé atraktivity mají povahu místního významu, ale jsou navštěvovány rekreanty i z okolních obcí. Za zmínku stojí i menší rybník, který se nachází na okraji města, v blízkosti bývalého sanatoria. Jeho význam v současné době slouží pouze jako krajinotvorný a estetický prvek. Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory Díky členitosti krajiny, zvýšenému podílu lesů, převážnému zastoupení městské zástavby, která má průměrnou hustotu obyvatelstva a osídlení, náleží město Šumperk do stupně 1. K rekreaci slouží lesy, které se vyskytují na severním okraji katastrálního území.

34

Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Při posuzování vhodnosti krajiny pro venkovskou turistiku byla daná oblast začleněna do stupně 2. Důvodem zařazení je především mozaikovitost krajiny, členitost terénu, se zvýšeným zastoupením lesů v krajině. V neposlední řadě se zde vyskytuje řada dobře značených turistických a cykloturistických tras. Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Studované území nelze zařadit do žádného stupně hodnocení. Městem protéká Bratrušovský potok a řeka Desná. Oba vodní toky jsou však na celém území Šumperka nesjízdné. Vhodnost krajiny pro horolezectví Při posuzování vhodnosti krajiny pro horolezectví je podstatný výskyt Městských skal, které slouží pro horolezecké výstupy i výcvik v krajině. Daná atraktivita má místní význam, jen malé procento návštěvníků pochází z okolních obcí. Vhodnost krajiny pro závěsné létání Členitost terénu, především díky výskytu Městských skal, předurčuje vhodnost pro sporty rogallových křídel. Tato oblast je využívána zejména místními obyvateli, návštěvníci z jiných obcí tvoří malé procento. Městské skály mají tedy v rámci závěsného létání místní charakter. Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Zkoumané území má vhodné předpoklady pro provozování sportovní myslivosti. Krajina je členitá, se zvýšeným podílem dřevinné vegetace, výskytem trvalých travních porostů, mezí a remízků. Území poskytuje dobré podmínky pro výskyt zvěře. V těsné blízkosti katastrálního území města Šumperka a Dolní Temenice se nachází několik mysliveckých revírů. Do dané lokality zasahuje výběžek jesenických hor, kde se v lesích hojně vyskytují kamzíci, kteří sem byli vysázeni v uplynulých sto letech. Přímo v Šumperku se nachází Okresní myslivecký spolek Šumperk, který spadá pod Českomoravskou mysliveckou jednotu.

35

Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Ve zkoumaném území se vyskytuje rybářský revír, konkrétně mimopstruhový, který spadá pod Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko. Tento výbor je pod záštitou Českého rybářského svazu. Zdejší mimopstruhový revír se nazývá „Benátky 1 A – MO Šumperk“. Jedná se o rybník, který se nachází v městské části na okraji katastrálního území. Plocha rybníka je 2,5 ha. Na revíru je zákaz lovu ryb ze strany od plotu areálu bazénu (vyznačeno tabulemi) a je stanovena horní míra kapra 70 cm. Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Při posuzování vhodnosti pro pozorování vodních ptáků při jejich páření a hnízdění bylo zjištěno, že zvolené území nevyhovuje podmínkám pro výskyt vodních ptáků. Lidé zabývající se danou problematikou nebo chtějí pozorovat vodní ptáky mají možnost až v okolních katastrech, které nabízí vhodnější podmínky. Kulturně-historické památky Město Šumperk a přímo jeho historické jádro je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Toto zařazení s historickými památkami města, samotnou historií města a možností trávení volného času, jsou hlavním důvodem, proč město Šumperk náleží do 2. stupně hodnocení. Mezi památky města patří zejména zbytky městských hradeb, morový sloup na náměstí Míru, šumperská radnice, farní kostel sv. Jana Křtitele, bývalý dominikánský klášter a klášterní kostel Zvěstování P. Marie, kostel sv. Barbory v Jiráskových sadech, bývalý šumperský zámek, Geschaderův dům neboli Dům evropského setkání, Klapperothova manufaktur, čtyři sochy evangelistů pod farním kostelem, Městské domy, sousoší Nejsvětější Trojice v Jiráskových sadech, Židovský hřbitov, Boží muka, Okresní vlastivědné muzeum, židovský hřbitov, busta T. G. Masaryka a pamětní deska Jana Zajíce. Lepší využití kulturních památek a seznámení s historickým jádrem města je zprostředkováno prostřednictvím procházkových okruhů městem, které jsou rozděleny do tří okruhů. Skanzeny a muzea V Šumperku se vyskytuje Okresní vlastivědné muzeum, což je nejstarší muzeum v okrese. Je zde stálá expozice „Příroda a dějiny severozápadní Moravy“. Charakter

36

muzea je nadregionální, vzhledem k velkému počtu návštěvníků z jiných krajů. Na studovaném území se nachází muzeum silnic, které bude přesunuto do Vikýřovic. Z hlediska charakteru a historické stránky muzea je území zařazeno do stupně 2. Lázeňská funkce Město Šumperk nelze zařadit do žádného stupně při posuzování lázeňské funkce. Jeho charakter je zaměřen spíše na kulturu a společenský život. Kongresy a konference Kongresy a konference se v Šumperku vyskytují pouze ojediněle, mají tedy povahu místní než nadregionální. Zkoumané území patří do 1. stupně hodnocení v rámci výskytu a významu kongresů a konferencí. Kulturní akce Při posuzování kulturních akcí, které se v Šumperku pořádají, je podstatné zmínit Mezinárodní folklórní festival, který zde probíhá každoročně. Další každoroční akcí je festival Blues Alive pro příznivce blues. Pro mladé a začínající umělce probíhá každý rok koncert Klasika Viva a Šumperské preludium. Začátkem června si občané a návštěvníci připomínají založení města a jeho historii akcí, nazvanou Slavnosti města Šumperka. V průběhu měsíce prosince se zde konají každoroční vánoční trhy. Tyto akce a mnohé jiné přispívají k tomu, že dané území patří do stupně 2. Sportovní akce Na území města Šumperka probíhají pravidelné sportovní akce, které mají místní charakter. Mezi sportovní akce probíhající v Šumperku patří hokejová utkání šumperských Draků, zápasy fotbalového klubu SAN-JV. Za zmínku stojí zápasy ve futsallu, házené, baseballu, florbalu s příležitostným vystoupením šumperských mažoretek. Sportovní akce jsou umožněny výstavbou sportovišť a hal. Na základě těchto poznatků a získaných údajů náleží zkoumané území do stupně 1. Církevní akce Církevní akce na zvoleném území jsou zařazeny do stupně 1. V Šumperku má sídlo církev starokatolická, československá husitská a českobratrská církev

37

evangelická. Církevní akce zde probíhají pravidelně a z převážné většiny je navštěvují místní obyvatelé. Pravidelné bohoslužby se pořádají v neděli. V období Velikonoc a Vánoc jsou navíc spojeny se svátky. Veletrhy a tématické trhy V případě konání veletrhu studentských firem – Veletrh nápadů, každoročních vánočních trhů a různě zaměřených seminářů se jedná o oblast, která je vhodná a využívaná pro veletrhy a trhy. Avšak jejich význam není natolik podstatný, aby byl využíván nadregionálně. Z toho důvodu je Šumperk začleněn do stupně 1. Místní produkty Šumperk byl v minulém století významným centrem textilního průmyslu. Tradice textilní výroby se dochovala pouze ve společnosti Hedva a.s. Tato společnost se zabývá výrobou šicích a vyšívacích nití z polyesterového, polyamidového, viskózového a přírodního hedvábí a střiží. Další místní produkty na studovaném území nemají významný podíl, proto je tato oblast zařazena do stupně 1. Příhraniční specifika Zkoumané území se vyskytuje ve vzdálenosti větší než 20 km od státních hranic. S přihlédnutím k nízkému přílivu zahraničních turistů a vzdálenosti od hranic, nelze oblast zařadit do žádného stupně hodnocení.

6.2 Hodnocení složek rekreačního potenciálu katastrálních území vybraných obcí v okolí města Šumperka V dané kapitole jsou zhodnoceny složky potenciálu v rámci vybraných katastrálních území. Jedná se o katastrální území obce Bludov, Hrabenov, Dolní Studénky, Nový Malín, Velké Losiny a Rapotín. Přírodní pozoruhodnosti Na katastrálních území vybraných obcí se nevyskytují žádné skalní útvary, podzemní a povrchové krasové jevy, propasti či pískovcová skalní města. Z toho důvodu není tato složka zařazena do žádného stupně.

38

Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Studované území patří do stupně 2. Krajina vybraných území je poměrně členitá. Vyskytují se zde jak louky a pastviny, tak i městská zástavba, pole a zvýšený podíl lesů (do katastru Nový Malín zasahuje CHKO Jeseníky). Terén postupně přechází z roviny až do pahorkatiny. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 250 - 700 m n. m. Terén je tedy velmi vhodný pro provozování pěší a horské turistiky. Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Krajina vykazuje určitou mozaikovitost. Vyskytují se zde pole a louky, podíl lesů je zvýšený, dostatek kulturních a historických památek, výskyt městské zástavby, přírodní

atraktivity s výskytem

vodních

ploch

a především

dobře značené

cykloturistické trasy. Mezi cyklotrasy, které protínají studované katastry, patří Čarodějnická cyklotrasa, cyklotrasa Tajemné bradlo a hrad Brníčko, cyklotrasa Nad údolím Desné a Moravská stezka. Území vybraných obcí náleží do 2. stupně. Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Terén vybraných obcí je poměrně členitý. Nadmořská výška se v některých místech pohybuje až kolem 700 m n. m. Podíl lesů je v daných lokalitách ve zvýšené míře. Podmínky pro provozování zimních sportů jsou sice dobré, ale v současné době zatím nejsou dostatečně využity. Dané území není tedy zařazeno do žádného stupně hodnocení. Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Ve vybraných katastrálních území má krajina poměrně vhodné podmínky pro provozování lyžařské turistiky. Terén nabízí řadu přírodních atraktivit, sněhová pokrývka je v zimním období dostatečná a dlouhotrvající, s vhodnými klimatickými podmínkami. Jelikož je daná krajina poměrně členitá a poskytuje spoustu možností při provozování lyžařské turistiky, je zařazena do 2. stupně hodnocení. Lyžařská turistika má v této oblasti místní charakter. Je to dáno především znalostí terénu a přírodních podmínek místních obyvatel.

39

Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Při posuzování vhodnosti krajiny pro rekreaci u vody ve vybraných katastrech je podstatný výskyt Velkého rybníka (katastr Dolní Studénky), rybníka Třemešek, který náleží k třemešskému zámku (katastr Dolní Studénky) a termální koupaliště ve Velkých Losinách. Dané lokality mají místní význam a především termální koupaliště ve Velkých Losinách má dokonce význam nadmístní. Na základě těchto poznatků spadá studovaná oblast do 2. stupně. Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory Zkoumané území je zařazeno do stupně 2. Krajina na území vybraných katastrů je poměrně členitá, s vhodnými klimatickými podmínkami a se zvýšeným podílem lesů. Terén je proměnlivý, na některých místech nížiny postupně přechází v pahorkatiny, s rozptýleným osídlením a malou hustotou obyvatel. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 250 – 700 m n. m. Dané území tedy poskytuje vhodné podmínky pro provozování rekreace v lese. Do katastrálního území Nový Malín navíc zasahuje výběžek CHKO Jeseníky. Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Zvolené území tvoří obce s převládajícím vesnickým charakterem nacházející se v poměrně členité krajině, se zvýšeným podílem lesů a zastoupením vodních ploch. Na daném území se vyskytují roviny a vrchoviny s velkým počtem dobře značených turistických tras. Přírodní podmínky, členitost terénu a způsob osídlení jsou důležité faktory, které začleňují vybrané obce do 2. stupně hodnocení. Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Jednotlivé obce se nachází v blízkosti vodních toků, jejich sjízdnost však není natolik významná. Daným územím protéká řeka Desná se svými přítoky, která se u Postřelmova vlévá do řeky Moravy. Kvůli povodním z roku 1997 byla část řeky Desné v oblasti CHKO Jeseníky velmi poškozena. V úseku Kouty nad Desnou – Filipová je vybudováno 14 nových rybích přechodů. Řeka Desná je sjízdná kajaky v úseku od obce Filipová k Velkým Losinám. Z hlediska sjízdnosti řek a vhodnosti krajiny pro vodní turistiku jsou obce zařazeny do 1. stupně hodnocení.

40

Vhodnost krajiny pro horolezectví Ve vybraných katastrálních území se nevyskytují žádné skalní útvary, které by splňovaly podmínky pro horolezectví nebo výcvik. Vhodnost krajiny pro závěsné létání Při posuzování vhodnosti krajiny pro závěsné létání v rámci vybraných obcí nebyly nalezeny žádné lokality, které by splňovaly podmínky pro provozování sportů rogallových křídel a paragliding. Z toho důvody nelze obce zařadit do žádného stupně. Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Krajina studovaného území je mozaikovitého typu, se zvýšeným podílem lesů, výskytem trvalých travních porostů, remízků a mezí, luk a polí. Na území se nachází myslivecké obory a myslivecká zařízení. Do části obce Velké Losiny zasahují CHKO Jeseníky. Zdejší krajina poskytuje dobré přírodní podmínky a je tedy vhodná pro provozování sportovní myslivosti. Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Na studovaném území se nachází pstruhový i mimopstruhový rybářský revír. Konkrétně

se

jedná

o

revíry:

Morava

22

-

MO

Šumperk,

Losinka

1 - MO Šumperk a Desná 2 - MO Šumperk. Revír Morava 22 - MO Šumperk je mimopstruhový a ústí od řeky Desné v Sudkově až k jezu mlýna u obce Chromeč. Délka toku je 10 km a plocha zaujímá 17,5 ha. Všechny přítoky patří mezi chráněné rybí oblasti, tudíž je lov ryb zakázán. Revír Desná 2 - MO Šumperk patří mezi pstruhové a ústí od Hraběšického potoka v Novém Malíně až k ústí potoka Tříramenného v Kociánově včetně všech přítoků mimo Mertu a Losinku. Délka toku činí 19 km a plocha je 11 ha. Lov ryb je zde zakázán. Poslední z revírů, který se zde vyskytuje, se nazývá Losinka 1 – MO Šumperk. Jedná se opět o revír pstruhový, který je vymezen částí od ústí do řeky Desné v Rapotíně až k pramenům, včetně všech náhonů a přítoků. Jeho délka je 11 km a plocha odpovídá 5 ha. Celý revír patří mezi chráněné rybí oblasti, takže lov ryb je zde zakázán. Jednotlivé revíry patří pod Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko a ty spadají pod Český rybářský svaz.

41

Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Na zkoumaném území se vyskytují lokality, kde jde sezónně pozorovat ptáky při hnízdění nebo páření. Konkrétně se jedná o rybník Třemešek a Velký rybník, které se oba nachází v Dolních Studénkách. Z hlediska významu nejsou tyto rybníky při pozorování vodních ptáků podstatné. Kulturně – historické památky a soubory V jednotlivých obcích se vyskytují památky, které jsou významné z hlediska kultury a historie. V obci Dolní Studénky se nachází třemešský zámek s rybníkem a kostel sv. Linharta. V Bludově je možné nahlédnout do kaple Nejsvětější Trojice, navštívit bludovský renesanční zámek, poutní kostelíček Božího Těla, kostel sv. Jiří a Habrmanův mlýn. V obci Velké Losiny si návštěvníci mohou prohlédnout renesanční zámek, ruční papírnu, muzeum papíru a velkolosinský renesanční farní kostel sv. Jana Křtitele s barokní žerotínskou hrobkou. V Rapotíně byl nedávno postaven pomník obětem čarodějnických procesů a návštěvníci se mohou podívat do novogotického kostela Nanebevzetí Panny Marie. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je i v Novém Malíně, na rozdíl od toho v Rapotíně je však postaven v gotickém slohu. Tyto kulturní a historické atraktivity mají nadregionální charakter s velkým význam pro místní obyvatele. Z toho důvodu jsou začleněny do 2. stupně hodnocení. Skanzeny a muzea Ve vybraných obcí se vyskytuje muzeum i skanzen. Ve Velkých Losinách se nachází Muzeum papíru, které je umístěno hned vedle ruční papírny. V Rapotíně je zřízený Zemědělský skanzen a Veteran muzeum se zooparkem. Tyto atraktivity mají nadregionální charakter a zejména Muzeum papíru se dá označit za celostátní, jelikož je navštěvováno i zahraničními turisty. Zvolené území patří tedy do 3. stupně, díky Muzeu papíru ve Velkých Losinách, Lázeňská funkce Za lázeňské obce lze označit Bludov a Velké Losiny. Lázně Bludov nabízí detoxikaci organismu, léčbu dýchacích cest, alergií, neplodnosti žen a jiné. Termální lázně ve Velkých Losinách se zaměřují především na nemoci pohybového ústrojí, nervové nemoci a netuberkulózní nemoci dýchacího aparátu. Charakter těchto míst

42

je nadregionální. Obě tyto lokality mají dostatečnou lůžkovou kapacitu a odpovídající vybavenost, která je srovnatelná s celostátní úrovní. Při posouzení daných informací náleží tyto lokality do 2. stupně. Kongresy a konference Ve studovaném území se nepořádají žádné kongresy a konference. Stupeň hodnocení je tedy nula. Kulturní akce Při posuzování výskytu a významu kulturních akcí v rámci vybraných obcí je podstatné zmínit, že kulturní akce zde probíhají pravidelně, minimálně jednou za rok. Jejich význam však není velký, jedná se o místní charakter. Stupeň hodnocení je tedy 1. Mezi kulturní akce, které probíhají ve vybraných obcích, patří např. Losinské kulturní léto, svatojánské slavnosti, tunning sraz ve Velkých Losinách. Každoročně se v obcích pořádají trhy, pouťové atrakce a kácení májky. V Dolních Studénkách a Rapotíně se každým rokem pořádá akce zvaná Pálení čarodějnic. Sportovní akce Sportovní akce jsou zařazeny do stupně 1, jelikož se ve zvoleném území vyskytují pouze ojediněle. Výjimku tvoří hasičské závody dobrovolných hasičů, které probíhají každý rok. Daná oblast je zaměřena spíše na kulturu a přírodní prostředí. Větší význam má např. novoroční výstup na kopec Háj s rozhlednou v Hrabenově. Tato atraktivita láká spoustu lidí, díky výhledu na město Šumperk a jeho okolí. Církevní akce V jednotlivých obcích se vyskytuje základní zastoupení poutních míst, s výskytem alespoň jednoho kostela. Na některých místech se nachází pamětní desky, památníky nebo pomníky. Pravidelně pořádané bohoslužby mají svůj základ v náboženských zvyklostech a tradicích. O Vánocích a Velikonocích probíhají sváteční bohoslužby, kterých se vždy zúčastní spousta návštěvníků. Církevních akcí se účastní v převážné většině místní obyvatelé. Charakter těchto akcí je tedy místní a patří do stupně 1.

43

Veletrhy a tématické trhy Studované území spadá do 1. stupně. Trhy a jarmarky se na území vybraných obcí pořádají pravidelně, minimálně jednou za rok. Zejména se jedná o jarmarky dobových řemesel a poutě se sváteční tématikou. Trhy mají význam především pro místní obyvatele. Zavítají sem, ale i návštěvníci z jiných obcí v okolí. Místní produkty Obec Bludov je významná díky vlastnímu zpracování masa a masných produktů, které jsou velmi kvalitní. Toto maso odebírají většinou místní obyvatelé, ale zakázky přichází i z jiných krajů. Známost masných produktů není velká a využití je převážně místního charakteru, patří dané obce do 1. stupně. Příhraniční specifika Zkoumané území neleží v dostatečné vzdálenosti se sousedními státy. Z toho vyplývá, že přísun zahraničních turistů a celkově potenciál příhraniční turistiky je velmi nízký. Stupeň hodnocení příhraniční rekreace je nulový.

44

6.3 SWOT analýza Rekreační potenciál území byl rovněž vyhodnocen SWOT analýzou, poskytující přehledný souhrn všech aspektů. Silné stránky -

okresní město s geografickou polohou v blízkosti jesenických hor (CHKO Jeseníky)

-

výhodná strategická poloha (vzdálenost zhruba 50 km od Olomouce)

-

kvalitní komunikace a dobrá dopravní dostupnost (železniční a autobusová zastávka)

-

pořádání kulturních akcí místního i nadregionálního významu (Mezinárodní folklórní festival, Blues Alive)

-

dostatek stravovacích a ubytovacích zařízení

-

vodní prvky - přítomnost vodních toků (řeka Desná), výskyt rybníka Benátky, plavecký areál Aquatoll a venkovní koupaliště na Bratrušovské ulici

-

síť dobře značených turistických a cykloturistických tras

-

dostatek historických i kulturních památek a souborů

-

elektrifikace trati Šumperk – Zábřeh na Moravě

-

dobrá infrastruktura a vhodná kvalita komunikací

-

dostatečný počet informačních tabulí

-

kvalitní webové stránky

-

jádro města je vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci

-

turisticky atraktivní krajina

-

blízkost významných turistických cílů (Velké Losiny, Bludov, Rapotín, Třemešek)

-

dobře fungující informační turistické centrum

-

nově zřízená odpočinková zařízení (lavičky), sportovní a dětská hřiště

-

výskyt soukromé železnice Desná

-

současná podoba města

-

dostatečná kapacita ubytovacích zařízení

45

Slabé stránky - nemožnost provozování sjezdových zimních sportů - nedostatečná propagace zachovalých městských hradeb - ve volné krajině nejsou zřízeny žádné naučné stezky - sezonní charakter turistických služeb převážně v letním období - minimální sjízdnost vodních toků -> menší možnost provozování vodní turistiky - nízký počet probíhajících kongresů - výskyt vzteklinou infikovaných lišek - rozpadlá budova bývalého sanatoria na konci města - nedostatečná péče o louky - špatný technický stav a využití prostoru před budovou vlakového nádraží - málo vodních ploch Příležitosti -

spolupráce města Šumperka s okolními městy a vytvoření společných podmínek pro rekreační potenciál daného území

-

výhodná strategická poloha v blízkosti Olomouce a dobrá dopravní dostupnost na Zábřeh na Moravě – Česká Třebová – Praha

-

využití podpůrných programů Evropské Unie

-

využití příznivé situace v blízkosti města Olomouc pro podnikání a možné přilákání potenciálních investorů

-

možnost přílivu turistů, díky výskytu kulturních atraktivit, jak ve městě Šumperk, tak v okolních obcích

-

spolupráce se zahraničními městy (jihomoravský Mikulov, německý Bad Hersfeld, polská Nysa, slovenská Prievidza, rakouský Ebreichsdorf, holandský Maarsen a běloruský Polock)

-

výstavba dětských hřišť z fondů Evropské Unie

-

vybudování víceúčelových sportovních hřišť s celoročním provozem

-

možnost výměnných pobytů studentů středních škol

-

využití atraktivnosti území pro rozvoj rekreačního potenciálu

-

zájem zahraničních turistů o rekreaci na daném území

46

Hrozby -

zátěž z podnikání místních firem na životní prostředí

-

zvyšující se počet obyvatel a zastavěných ploch

-

střet turismu (zejména cykloturistika) se zájmy ochrany přírody

-

převládající sezonní rekreace

-

ztráta rázu krajiny rozšiřováním zástavby v Šumperku a v jeho blízkém okolí

-

nevyužití možností pro rozvoj rekreačního potenciálu a tím pádem menší počet návštěvníků

6.4 Celkové zhodnocení rekreačního potenciálu Rekreační potenciál zkoumaného území podle metodiky Bíny (2002) vyšel velmi vysoký. Katastrální území města Šumperka s Dolní Temenicí dosahuje podle mého subjektivního hodnocení 146 bodů. V případě potenciálních návštěvníků a investorů činí bodová hodnota území 167 bodů. Území vybraných obcí (Bludov, Dolní Studénky, Hrabenov, Nový Malín, Rapotín a Velké Losiny) odpovídá bodová hodnota, dle mého uvážení, 124 bodů. Při posuzování z pohledu potenciálních návštěvníků dosahuje hodnoty 179 bodů. Z výsledných hodnot je patrné, že dané území je atraktivní a poskytuje dobré podmínky pro rekreační potenciál. Krajina studovaného území poskytuje dostatečné množství aktivit pro pěší a horskou turistiku, lyžařskou turistiku, rekreaci u vody, venkovskou a vodní turistiku. Území je navíc dostatečně protkané sítí turistických a cykloturistických tras. Větší procento návštěvníků však míří za kulturními akcemi a historickými památkami a soubory. Město Šumperk je z tohoto pohledu velmi významné, protože nabízí nejen turisticky zajímavou krajinu pro provozování řady aktivit, ale také i bohatý kulturní a společenský život. Z tabulek (viz. Příloha 23 a 24) je zřejmé, že studované území je více navštěvované potenciálními návštěvníky, než místními obyvateli.

47

7 DISKUZE Hodnocení rekreačního potenciálu města Šumperka a jeho okolních obcí bylo provedeno metodikou dle Bíny (2002). Zvolená metodika byla použita vzhledem k dobré přehlednosti jednotlivých složek potenciálu a k nim přidělených bodových hodnot. Tato metodika se opírá především o subjektivní pohled hodnotícího. Pozitivním hlediskem metodiky je fakt, že pracuje s různými složkami rekreačního potenciálu a rozdílným bodovým hodnocením jednotlivých složek. Metodika zahrnuje, jak složky přírodní, tak kulturní a společenské. Při hodnocení je zapotřebí dostatečná znalost území, množství literárních pramenů, mapových podkladů a internetových odkazů. Problematickým aspektem metodiky je nedůsledné oddělení rekreačního potenciálu území a potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu. Při třístupňové klasifikaci a následném přidělování bodů se projevila absence rozsahu bodových hodnot. Např. ve stupni tři může hodnota rekreačního potenciálu dosahovat, jak 25, tak i 40 bodů dle skutečného významu daného fenoménu. Intenzita potenciálu zkoumaného území vyšla velmi vysoká. Je to dáno zvolenou metodikou, která pracuje s určitými stupni a příslušným bodovým ohodnocením. Je však důležité podotknout, že potenciál města Šumperka nelze srovnávat s jinými městy v České republice. Např. rekreační potenciál v oblasti Českého ráje nebo Kokořínska je pro návštěvníky a rekreanty více atraktivní a nabízí lepší přírodní a socio-ekonomické podmínky. V průběhu hodnocení území vyvstal problém nejednoznačnosti složek potenciálu. Složky, jako např. vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku, rekreaci typu les/hory a venkovskou turistiku, jsou popsány příliš obecně a jejich význam je podobný. Bylo by dobré tyto složky doplnit o detailní popis či „klíč“ rozdílů mezi nimi. Při hodnocení potenciálu cestovního ruchu se na zvoleném území vyskytly dva významné prvky s různým stupněm hodnocením. V použité metodice tento problém není zmíněn. Zvolená metodika pracuje s kladnými stupni lokalizačních podmínek, které rekreační potenciál daného území vyzdvihují a upřednostňují. Pokud se však v krajině vyskytuje záporný stupeň jako např. skládka, čistička odpadních bod, větrolam nebo dráty vysokého napětí, dochází následně k snížení atraktivnosti území a s ní i celkového rekreačního potenciálu.

48

V současné době je rozvinuta řada nových aktivit pro vhodnost krajiny, které by bylo vhodné do metodiky zahrnout. Jedná se např. o hippoturistiku, vhodnost krajiny pro kolečkové brusle, houbaření a nově objevený tzv. geocaching. Ten spočívá v ukládání a následnému hledání různých „keší“ (předmětů) pomocí GPS nebo internetu. V tomto případě se jedná o lehčí formu turistiky s poznávacím významem. Z výše uvedeného vyplývá, že použitá metoda může být aktualizována dle aktuálně módních rekreačních aktivit. To je na jedné straně výhoda z hlediska flexibility použití, na straně druhé nevýhoda, neboť neumožňuje srovnání použití na více lokalitách či po určitém časovém období. Tím pádem nepopisuje celý rekreační potenciál území, protože nehodnotí vztah ke všem zásadním rekreačním atraktivitám. Jelikož zvolená metodika neobsahuje dostatečné množství informací a potřebných údajů, které se týkají rekreačního potenciálu zvoleného území, je práce doplněna o SWOT analýzu. Ta rozšiřuje hodnocení i o negativní prvky, snižující rekreační potenciál území. Kombinace obou analýz pak dává prostor pro praktickou aplikaci v podobě návrhu opatření na optimalizaci rekreačního potenciálu území.

49

8 ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá zhodnocením rekreačního potenciálu města Šumperka. Zvolené území se nachází v olomouckém kraji, vzdálené zhruba 60 km severozápadně od města Olomouc. Studované území bylo vymezeno katastrálním územím města Šumperka s Dolní Temenicí a katastrálních území vybraných obcí v okolí Šumperka (Bludov, Dolní Studénky, Hrabenov, Nový Malín, Rapotín a Velké Losiny). V práci jsou shrnuty informace o dané problematice, tj. rekreace a rekreační potenciál. Dále je podrobným způsobem popsáno zájmové území z hlediska širších územních vztahů a přírodních podmínek. Pro ucelenost je vložena kapitola s historií města Šumperka. Hodnocení rekreačního potenciálu na daném území bylo provedeno metodikou od Bíny: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky (2002). Zvolenou metodikou byly zhodnoceny vybrané katastrální území a následně určena jejich intenzita rekreačního potenciálu. Součástí práce je i celkové zhodnocení rekreačního potenciálu, SWOT analýza studovaného území a mapy rekreačního využití území. Výsledkem je intenzita potenciálu cestovního ruchu na studovaném území. Z hodnocení vyplývá, že město Šumperk a vybrané obce v jeho okolí vykazují velmi vysoký potenciál. Je to dáno především díky členitosti terénu, vysokému podílu lesů, výskytu městské zástavby, polí a luk. Do oblasti zasahuje výběžek jesenických hor a s tím souvisí i výskyt CHKO Jeseníky. Studované území má výhodnou polohu v blízkosti města Olomouc, vykazuje dobrou dopravní dostupnost a je vyhledávanou lokalitou i zahraničních turistů. V neposlední řadě je to město s bohatou historií, která je spojena s čarodějnickými procesy. Každoročně se zde pořádají kulturní akce místního i celostátního významu (např. Mezinárodní folklorní festival). Územím prochází bohatá síť turistický a cykloturistických stezek. Pro Šumperk navíc hraje roli přátelský vztahy se zahraničními městy. Při zpracování práce bylo zjištěno, že dané území je navštěvované celoročně, přesto v letním období je počet návštěvníků větší než v zimním. Je to dáno především tím, že zdejší krajina neumožňuje dostatečné možností aktivit pro provozování zimních sportů. Dále je patrné, že převládá rekreace krátkodobá – jednodenní či dvoudenní.

50

Závěrem bych chtěla říct, že město Šumperk a jeho okolí je atraktivní a velmi vhodné pro rekreaci. Díky přírodním podmínkám a kulturnímu životu poskytuje dostatečný počet možností trávení volného času.

51

9 THE SUMMARY This bachelor thesis deals with the evalution of the recreational potential of town Šumperk. The selected area is situated in Olomouc region which is distant approximately 60 km north-west from the city Olomouc. The studied locality was defined by the land register of town Šumperk with Dolní Temenice and land registers of the chosen villages in the surroundings of the town Šumperk (Bludov, Dolní Studénky, Hrabenov, Nový Malín, Rapotín a Velké Losiny). In this thesis the information about the specific problems are summarized, i.e. the recreation and the recreational potential. After the follows the interested area is described in detail by the point of view of the wider tract interactions and the natural conditions. The chapter about the history of the town Šumperk is included for the integrity. The evaluation of the recreational potential in the specific area was realized by the method of Bína: The evaluation of the potential of the tourism in municipalities in the Czech Republic (2002). By the chosen method was evaluated of the selected land registers and then the intensity of the recreation potential was determined. The overall evaluatio of the recreation potential, SWOT analysis and maps of the recreation usage of area are part of the bachelor thesis. As a result of the bachelor thesis is the intensity of the tourism potential in the studied area. From the evaluation implies that the town Šumperk and chosen municipalities in his surrounding have the very high potential in tourism. This is due by variety of the terrain, high share of the forests, build-up area, fields and grasslands. The part of Jeseniky moutains is situated in the interested area which means that the CHKO Jeseniky is partly in selected area. The studying area is in the profitable position near the town Olomouc, it has a good trafic availability and it is coveted locality by the foreign tourists. Finally, Šumperk is town with the interesting historical events paired with the witching pleadings. Every year the cultural actions with local and national importance are holded (e. g. The International folklore festival). There is huge net of the tourist and bicyclist tracks in the interested area. The big advantage is that town Šumperk has a good relationship with foreign cities. During the processing of the thesis it was found that the interested area is frequented whole year but in the summer season the amount of the tourist is bigger than in the winter season. The reason is that the local landscape has not enough amount activities

52

for to do the winter sports. It is evident that the short-time recreation – one- day or two-day dominated. In the end I would like to say that the city Šumperk and his surrounding is atractive and very useful for recreation. It provide enough amount of the activities and possibilities of spending free time thanks to the natural conditions and cultural life.

53

10 LITERATURA A PRAMENY 1. CARBOL, S., 2008. Analýza stavu krajiny v okolí města Tišnova z hlediska rekreačního využívání. Bakalářská práce. Brno. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 81 s. 2. CULEK, M., 1995. Biogeografické členění ČR. Praha. ENIGMA, s.r.o., 347 s. ISBN 80-85368-80-3 3. DEMEK, J., MACKOVČIN, P. et al., 2006. Hory a nížiny – Zeměpisný lexikon ČR. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 541 s. ISBN 80-86064-99-9 4. DEYL, M., HÍSEK, K., 2001. Naše květiny. 3. vydání Praha. Academia. 690 s. ISBN 80-200-0940-X 5. DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E., 2004. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání Praha. Fortuna. 205 s. ISBN 80-7168-901-7 6. FORET, M., FORETOVÁ, V., 2001. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha. Grada Publishing. 178 s. ISBN 80-247-0207-X 7. FORET, M., TURČÍNKOVÁ, J., 2005. Cestovní ruch. 1. vydání Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 108 s. ISBN 80-7157-838-X 8. HRUŠKA, B., JELÍNEK, S., 1998. Lesnická geologie. 1. vydání Brno. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. 197 s. ISBN 80-7157-321-3 9. KUBÍČEK, K., 2008. Analýza rekreačního potenciálu regionu MoravskotřebovskoJevíčsko. Bakalářská práce. Brno. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 76 s. 10. MELZER, M., 1996. Šumperk: město a jeho obyvatelé. 1. vydání Šumperk. Okresní vlastivědné muzeum. 266 s. ISBN 80-85083-14-0 11. PLÍVA, K., et al., 1986. Přírodní lesní oblasti ČSR. Praha. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ve Státním zemědělském nakladatelství. 314 s. 12. QUITT, E., 1971. Klimatické oblasti Československa. Brno, Academia. Geografický ústav ČSAV. 73 s.

54

13. SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I., 2008. Krajinná rekreologie I., 1. vydání Brno. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 140 s. ISBN 978-80-7375-200-2 14. SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I., 2009. Krajinná rekreologie II., 1. vydání Brno. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 124 s. ISBN 978-80-7375-357-3 15. ZÍTEK, J., 1961. Podnebí ČSSR - Tabulky. 1. vydání Praha. Hydrometeorologický ústav. 355 s. 16. ŠAFÁŘ, J. a kol., 2003. Olomoucko. 1. vydání Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 454 s. Chráněná území ČR svazek VI. ISBN 80-86064-46-8

MAPY 17. BUDAY, T., 1990. Geologická mapa ČSSR. List Gottwaldov. Praha. Ústřední ústav geologický v Praze. Mapa 1:200 000 18. JANDA J., 2004. Šumperk plán města. Šumperk. Janda Design. Mapa 1:9 000. ISBN 80-903267-2-2 19. MACHOVSKÝ J., 2008. Cyklotrasy. Olomouc. Olomoucký kraj. Mapa 1:135 000 20. QUITT, E., 1992. Znečištění ovzduší. Atlas životního prostředí. Brno. Geografický ústav ČSAV. Mapa 1:1000 000 21. RYSKOVÁ, R. et al., 1991. Syntetická půdní mapa České republiky. Praha. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Mapa 1:200 000 22. VLČEK, V., 1971. Regiony povrchových vod v ČSR. Brno. Geografický ústav ČSAV Brno. Mapa 1:500 000

WWW stránky
BÍNA, J., Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky, [online] citováno 23. února 2010. Dostupné na World Wide Web:

55


Agrární komora Olomouckého kraje, [online] citováno 3. června 2010. Dostupné

na

World

Wide

web:


olomoucky.cz/?path=m1|mt115|mo12853>
Rekreace, [online] citováno 23. února 2010. Dostupné na World Wide Web:
Šumperk, [online] citováno 6. března 2010. Dostupné na World Wide Web:
Šumperk, [online] citováno 6. března 2010. Dostupné na World Wide Web:
Rybářské revíry, [online] citováno 3. června 2010. Dostupné na World Wide Web:


reviry/benatky-1-a-mo-sumperk.html>
Rapotín, [online] citováno 8. června 2010. Dostupné na World Wide Web:
Vlastivědné muzeum v Šumperku, [online] citováno 10. června 2010. Dostupné na

World

Wide

Web:


muzea/sumperk/vlastivedne-muzeum-v-sumperku.html>
Rybářský svaz, [online] citováno 10. června 2010. Dostupné na World Wide Web:
Hedva Šumperk, [online] citováno 13. června 2010. Dostupné na World Wide Web:
Zajímavosti města Šumperk, [online] citováno 15. června 2010. Dostupné na

World

Wide

Web:

informace/zajimavosti-mesta.html>

56


11 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK, PŘÍLOHY Obrázky: Obr. 1: Poloha zájmového území s vyznačenými hranicemi Obr. 2: Průměrné měsíční srážky a teploty za období 1960-1990 Tabulky: Tab. 1: Charakteristika klimatické oblasti Tab. 2: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Bíny

Přílohy:
Příloha č. 1: Významné kulturně-historické památky a soubory města Šumperka
Příloha č. 2: Přírodní pozoruhodnosti, vhodnost krajiny pro rekreaci u vody a cykloturistiku na území Šumperka a Dolní Temenice
Příloha č. 3: Vhodnost krajiny pro závěsné létání, lyžařskou turistiku a sportovní rybolov na území Šumperka a Dolní Temenice
Příloha č. 4: Vhodnost krajiny pro horolezectví, sportovní myslivost na území Šumperka a Dolní Temenice
Příloha č. 5: Skanzeny a muzea, místní produkty na území Šumperka a Dolní Temenice
Příloha č. 6: Kulturně-historické památky a soubory na území Šumperka a Dolní Temenice
Příloha č. 7: Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku na území Šumperka a Dolní Temenice
Příloha č. 8: Kongresy a konference, sportovní akce na území Šumperka a Dolní Temenice
Příloha č. 9: Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory na území Šumperka a Dolní Temenice
Příloha č. 10: Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku na území Šumperka a Dolní Temenice
Příloha č. 11: Veletrhy a tématické trhy, kulturní akce, církevní akce na území Šumperka a Dolní Temenice

57


Příloha č. 12: Procházkové okruhy městem Šumperk
Příloha č. 13: Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody, cykloturistiku, pěší a horskou turistiku na území vybraných obcí
Příloha č. 14: Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků, vodní turistiku a lyžařskou turistiku na území vybraných obcí
Příloha č. 15: Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov a rekreaci typu les/hory na území vybraných obcí
Příloha č. 16: Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku na území vybraných obcí
Příloha č. 17: Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost na území vybraných obcí
Příloha č. 18: Lázeňská funkce, skanzeny a muzea na území vybraných obcí
Příloha č. 19: Místní produkty, sportovní akce a kulturní akce na území vybraných obcí
Příloha č. 20: Veletrhy a tématické trhy, církevní akce na území vybraných obcí
Příloha č. 21: Kulturně-historické památky a soubory na území vybraných obcí
Příloha č. 22: Památné stromy na území Šumperka a jeho okolních obcí
Příloha č. 23: Hodnocení rekreačního potenciálu v Šumperku a Dolní Temenici
Příloha č. 24: Hodnocení rekreačního potenciálu ve vybraných obcích v okolí Šumperka

58