Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny

Krajinářské hodnocení území a revitalizace obecního sadu Diplomová práce Technická dokumentace je přiložena v deskách

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Kotásková, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Jana Barašová BRNO 2012/2013

PROHLÁŠENÍ:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Krajinářská studie a revitalizace obecního sadu“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne

............................................. Barašová Jana

PODĚKOVÁNÍ

Chci poděkovat vedoucí diplomové práce Ing. Pavle Kotáskové, Ph.D. za odborné vedení, rady a připomínky poskytnuté během zpracování diplomové práce. Dále pak za odborné konzultace Ing. Petrovi Pelikánovi, doc. Ing. Luboši Úradníčkovi, CSc., Ing. Janu Deutscherovi za zapůjčení přístrojů, starostovi obce Chudčice za umožnění nahlédnutí do kroniky obce, konzultaci současné situace v obci a navrhovaných opatření a také svým rodičům a sourozencům za trpělivost a podporu při zpracovávání této práce.

ABSTRAKT Jméno: Bc. Jana Barašová Název: Krajinářská studie území a revitalizace obecního sadu

Diplomová práce řeší téma obnovy sadů na katastrálním území obce Chudčice, jejich zpřístupnění a navrhuje opatření pro rekreační využití. Autorka této práce zpracovala zájmové charakteristiky stromů, sadů, zhodnotila jejich stav, navrhla opatření pro zachování, ošetření, obnovu i novou výsadbu dřevinných prvků. Dále provedla návrh řešení dřevěného přístřešku a cestních těles. Pro navržená opatření byl zpracován rozpočet a nalezeny možné zdroje financování.

Klíčová slova: extenzivní ovocné sady, křížová cesta, rekreační zpřístupnění, kryté posezení, Chudčice, financování .

ABSTRACT Name: Bc. Jana Barašová Title: Landscape study and revitalisation of extensive fruit orchards of the municipal territory of Chudčice

This thesis is on the extensive orchards of the municipal territory of Chudčice in relation to restoring traditional orchards and improving their recreational possibilities. The study evaluates the characteristics of orchards and trees to propose a suitable plan for their conservation. There are also studies of wooden gazebo and road structure included. For the suggested plans (made by the author), there is an estimation of costs and the possibilities of financing.

Key words: extensive fruit orchards, calvary, accessibility of the area, gazebo, recreation, Chudčice, financing

Obsah 1.

Úvod .............................................................................................................................. 1

2.

Motiv a cíle práce .......................................................................................................... 2

3.

Přehled současného stavu řešené problematiky ............................................................ 3

3.1

3.2

3.3

Vysvětlení pojmů .................................................................................................... 3 3.1.1

Hlavní kategorie krajinných prvků .................................................................. 3

3.1.2

Typ krajinného prvku ...................................................................................... 3

3.1.3

Vymezení pojmů VKP a ÚSES ....................................................................... 5

Staré, extenzivní ovocné sady................................................................................. 7 3.2.1

Funkce extenzivní výsadby ovocných stromů a její význam v krajině ........... 8

3.2.2

Důvody úbytku extenzivních výsadeb ovocných dřevin ................................. 9

3.2.3

Stará versus krajová odrůda............................................................................. 9

3.2.4

Produkční význam ......................................................................................... 10

3.2.5

Šlechtitelský význam ..................................................................................... 11

3.2.6

Charakteristika extenzivních výsadeb ........................................................... 11

3.2.7

Procesy růstu a vývoje ovocných dřevin ....................................................... 12

3.2.8

Odrůdy jádrovin podle rychlosti vývoje ........................................................ 12

3.2.9

Opylovací poměry ......................................................................................... 13

3.2.10

Význam a uplatnění řezu v extenzivních výsadbách ..................................... 13

3.2.11

Množení ovocných dřevin ............................................................................. 15

3.2.12

Zakládání extenzivních ovocných výsadeb ................................................... 15

Aleje a stromořadí ................................................................................................. 19 3.3.1

Historie výsadby stromořadí a alejí ............................................................... 20

3.4

Stavební materiály pro rekreační využití .............................................................. 21

3.5

Materiály a konstrukce pro stavby v krajině ......................................................... 21 3.5.1

3.6

Informační tabule .................................................................................................. 22 3.6.1

3.7

4.

Dřevo ............................................................................................................. 21 Základní pravidla pro návrh tabulí ................................................................ 22

Cesty ..................................................................................................................... 22 3.7.1

Polní cesty ..................................................................................................... 23

3.7.2

Konstrukční skladba netuhé vozovky ............................................................ 23

Popis lokality ............................................................................................................... 25

4.1

Administrativní členění a poloha .......................................................................... 25

4.2

Využití území........................................................................................................ 25

4.3

Přírodní podmínky ................................................................................................ 25 4.3.1

Geomorfologické členění .............................................................................. 25

4.3.2

Klimatické poměry ........................................................................................ 26

4.3.3

Půdní poměry................................................................................................. 26

4.3.4

Hydrologické a hydrobiologické poměry ...................................................... 26

4.3.5

Biogeografické členění, PLO, biotopy .......................................................... 26

4.4

Historie obce ......................................................................................................... 28

4.5

Popis EVKP (ekologicky významný krajinný prvek)........................................... 28

5.

Metodika řešení problematiky ..................................................................................... 30

5.1

Terénní průzkum ................................................................................................... 30

5.2

Kancelářské práce ................................................................................................. 30

5.3

Pracovní postup..................................................................................................... 30

6. 6.1

6.2

6.3

6.4

6.5

Výsledky řešení ........................................................................................................... 33 Terénní šetření a zjištěné charakteristiky.............................................................. 33 6.1.1

Sad Osvobození ............................................................................................. 33

6.1.2

Křížová cesta ................................................................................................. 35

6.1.3

Podkomorské lesy .......................................................................................... 35

6.1.4

Hřbitov ........................................................................................................... 36

6.1.5

Sad ve VKP Haluzník .................................................................................... 36

Stav porostů a dřevin, navržená opatření .............................................................. 37 6.2.1

Sad Osvobození ............................................................................................. 37

6.2.2

Sad na Kamínkách ......................................................................................... 39

6.2.3

Alej u křížové cesty ....................................................................................... 42

Návrh cestní sítě a doprovodné vegetace .............................................................. 46 6.3.1

Sad Osvobození ............................................................................................. 46

6.3.2

Sad Na Kamínkách ........................................................................................ 47

Návrh odpočinkového zařízení s informačními tabulemi ..................................... 48 6.4.1

Sad Osvobození ............................................................................................. 48

6.4.2

Sad Na Kamínkách ........................................................................................ 49

Návrh výsadby dřevin kolem hřbitova.................................................................. 50

7.

Rozpočet – pro navržená opatření ............................................................................... 52

8.

Možnosti financování navržených opatření ................................................................. 55

8.1

PPK (MŽP) - PPK B (volná krajina) .................................................................... 55

8.2

POPFK - 115 165 – Podpora adaptace nelesních ekosystémů ............................. 55

8.3

OP ŽP (Obnova krajinných struktur 2007-2013) - prioritní osa 6 - Zlepšování stavu

přírody a krajiny a prioritní osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu ............................................................................................................ 56

8.4

PRV (Program rozvoje venkova) - Osa III - Turisticky značené cesty, naučné

stezky v ZCHÚ a návštěvnická infrastruktura..................................................................... 57 8.5 9.

Nadace Partnerství – Strom života........................................................................ 57 Diskuze ........................................................................................................................ 58

10.

Závěr ......................................................................................................................... 60

11.

Summary................................................................................................................... 61

12.

Použitá a doporučená literatura ................................................................................ 63

13.

Přílohy ...................................................................................................................... 70

1. Úvod Ovocné sady tvoří lidmi často neuvědomovanou součást krajiny, která je nápadná jak svou strukturou, tak texturou nejen během vegetačního období, ale v průběhu celého roku. Nejatraktivnější jsou tyto plochy v době květu a v době plodu, hlavně tedy na jaře a na podzim, z části také v období sběru „Barborek“ – větviček ulamovaných v čase předvánočním. Ovocné dřeviny a jejich plody jsou vázané v lidových tradicích velice často. Typický obraz venkovské krajiny dotvářely po dlouhou dobu ovocné dřeviny, často i solitérně postavené. Současný trend není k ovocným dřevinám přívětivý, stále se hojně do ploch před domy vysazují konifery a různé kultivary dřevin. Mezi lidmi stále panuje názor, že ovoce z těchto ploch je plné nebezpečných látek a navíc, plodící stromy s sebou přináší nutnost sklízet či odklízet plody, listí i opadané větve. Staré sady jsou často situovány za zástavbou, na rozhraní intravilánu a extravilánu, kde požadavek na bezúdržbovost během celého roku není tak vysoký – ze zásahů prováděných na těchto plochách se jedná o kosení travin a likvidaci dřevinného náletu, řez (dle stáří a stavu dřeviny). Staré sady se často zahrnují do prvků ÚSES, pohyb osob v těchto lokalitách je nižší a nyní není ani tlak veřejnosti na sklizeň – téměř všechny plody tak zůstávají na ploše a mohou sloužit jako potrava různým volně žijícím živočichům. Staré sady jsou často v dezolátním stavu, mají přehoustlé koruny, jsou napadeny houbovými chorobami a plochy jsou zarostlé nejen travinami, plevely ale i křovím. V současné době se vyskytují skupinky lidí, které si této zajímavé krajinné struktury, jež staré sady vytvářejí, všímají a snaží se jejich charakter i dřevinnou skladbu obnovit a přitáhnou pozornost do takových to lokalit.

1

2. Motiv a cíle práce Staré a extenzivní sady se dostávají do pozornosti malých skupin, jako jedinečné a mizející formy biotopu a také jako genofondový zdroj místních, starých a krajových odrůd, které jsou výborně přizpůsobeny místním podmínkám. Motivem pro zpracování tohoto tématu na katastru obce Chudčice autorky této práce je zájem o krajinnou strukturu v místě bydliště, snaha o zachování ovocných dřevin v krajině, touha po obnově starých a zvykových cest, zachování rázu typické vesnice, zatraktivnění území obce pro život, přilákání nové skupiny turistů na území obce a rozšíření nabídky vycházkových okruhů pro místní obyvatele i turisty, kdy hlavními zahraničními hosty jsou Holanďané, kteří mají ke starým výsadbám velmi pozitivní vztah. Účelem je tedy obnovit krajinné struktury, jak dosadbou, tak ošetřením porostů i ploch, na kterých dřeviny rostou, zamezit další likvidaci těchto prostor (jak zástavbou, černými skládkami, tak postupným rozpadem sadů) a zpopularizování návštěvy ploch ovocných sadů po veřejnost v rozumném měřítku, nejenom s cílem sběru plodů, ale také pro pozorování různých živočichů a rostlin vyskytujících se v těchto lokalitách. Cílem je orientovat se spíše na informačně naučné krátkodobé procházky a pohyb v těchto lokalitách, aby nedocházelo k rušení živočichů. Cílem práce je zpracovat přehledný materiál o současném stavu, možnostech zlepšení stavu a využitelnosti zájmových ploch, zpřístupnění území, s navržením druhového i materiálového řešení pro navržená opatření v katastrálním území obce Chudčice a zjištěním možných zdrojů financování. Vizí diplomové práce je zpracování zhodnocení zájmových porostů a návrhu, jak zájmové lokality řešit - tedy zajištění péče o tyto porosty, odstranění dřevin i jejich dosadby. Dále je řešeno rekreační využití tohoto území navržením účelových komunikací s napojením na stávající cestní síť a vytipováním vhodných odpočinkových ploch pro umístění dřevěného přístřešku k posezení.

2

3. Přehled současného stavu řešené problematiky Ovocné výsadby jsou poměrně velmi zastoupené v okolí obce Chudčice – jedná se jak o aleje a stromořadí kolem silnic i cest, solitérní dřeviny před rodinnými domy, ovocné dřeviny na soukromých zahradách, ale i staré výsadby sadů na pozemcích ve vlastnictví obce. Nejenom sady a stromořadí nalézáme na území všech blízkých katastrů – Sentice, Moravské Knínice, Veverská Bítýška, Čebín, Jinačovice a v Lažánkách dokonce i intenzivně obhospodářovávané výsadby. Vztah k ovocným dřevinám je zde patrný téměř na každém kroku, i přes stále narůstající trend výsadeb kultivarů všech dřevin do zahrad a volných prostranství kolem domů, který vede ke stírání rozdílů mezi zelení ve městě a na vesnici, vytrácí se tak kouzlo a osobitost i malebnost vesnice.

3.1 Vysvětlení pojmů Z pohledu zemědělského využívání krajiny můžeme každou konkrétní krajinu zařadit do jednoho z pěti základních krajinných typů. Jedná se o následující krajinné typy: - přírodní krajina – část krajiny, v níž převažují přírodní prvky, člověkem méně než z poloviny obhospodařovaná výlučně za použití extenzivních způsobů hospodaření - obhospodařovaná krajina – část krajiny využívaná člověkem více než z poloviny extenzivními hospodářskými postupy - obdělávaná krajina – část krajiny využívaná člověkem více než z poloviny intenzivními hospodářskými postupy - příměstská krajina – krajina více než z poloviny ovlivněná urbanizovaným prostředím - městská krajina – krajina urbanizovaná (MANA, BROKL, 2006) 3.1.1 Hlavní kategorie krajinných prvků Podobně jako v případě definice krajiny dělíme i krajinné prvky do dvou hlavních kategorií na: - krajinné prvky přirozené - krajinné prvky umělé (MANA, BROKL, 2006) 3.1.2 Typ krajinného prvku Typ krajinného prvku je základní typologickou jednotkou charakterizovanou společnými prostorovými a vývojovými znaky větší nebo menší části krajiny. Lze je rozdělit podle jejich velikosti (plošného rozsahu) na maloplošné (rozlohou do 1 ha v případě prvků

3

plošných nebo do 100 m v případě prvků liniových) a velkoplošné (nad 1 ha a nad 100 m). (MANA, BROKL, 2006)

Stromořadí Popis: Stromořadí je uměle vytvořená liniová skupina stromů (ovocných i neovocných), zpravidla jednoho druhu, obvykle v pravidelných rozestupech, ve většině případů vysázená jako doprovodná zeleň podél komunikací nebo vodních toků. Formy krajinného prvku: Rozlišujeme aleje ovocné a okrasné, dále také rozlišujeme aleje jednořadé a víceřadé. Ekologické vazby a možná ohrožení: Stromořadí je specifickou formou skupiny stromů, které jsou daleko více zdůrazněny individuální charakteristiky každého jednotlivého stromu a na rozdíl od skupiny dřevin zde nedochází k vytváření přechodového biotopu mezi volnou krajinou a lesem. Přesto jsou stromořadí nesmírně důležitým krajinným prvkem a ve volné krajině jsou biotopem pro mnoho vzácných druhů živočichů. Ohrožení stromořadí plyne jednak z hrozby přímé likvidace celého stromořadí nebo jeho částí a jednak z poškozování jednotlivých částí stromořadí způsobem obhospodařování okolních pozemků. (MANA, BROKL, 2006)

Skupina dřevin Popis: Skupina dřevin mimo lesní komplexy nejčastěji jako součást rozsáhlých zemědělských komplexů. V zemědělské krajině vytvářejí určitý přechod k lesním společenstvům. Biotopy, které tyto prvky vytvářejí, však nejsou typicky lesními biotopy. O skupině dřevin hovoříme, je-li tvořena minimálně třemi stromy, které mají ve výšce 130 cm od paty kmene obvod kmene minimálně 80 cm. Formy krajinného prvku: V případě skupiny dřevin rozlišujeme formu plošnou a formu liniovou. V případech, kdy se skupina dřevin vyskytuje jako doprovod vodního toku nebo vodní nádrže, hovoříme o břehovém nebo doprovodném porostu. V zemědělské krajině se vyskytující plošná forma skupiny dřevin bývá často označována jako remízek. Specifickou formou krajinného prvku jsou extenzívně obhospodařované staré sady ovocných dřevin tvořené vysokokmennou formou ovocných dřevin. Ekologické vazby a možná ohrožení: Skupiny dřevin poskytují podobné biotopy jako solitérní dřeviny s tím, že v závislosti na ploše skupiny se mohou v rámci tohoto krajinného prvku vyskytovat specifické biotopy pro rostlinná společenstva. Lze tedy konstatovat, že význam skupiny dřevin je podobný významu solitérních dřevin, v závislosti na velikosti 4

skupiny dřevin jej však velmi často kvalitativně i kvantitativně převyšuje. Podobě ohrožení tohoto krajinného prvku je prakticky shodné s ohrožením solitérních dřevin, tedy vedle přímé likvidace jsou tyto prvky ohrožovány především způsobem obhospodařování okolních zemědělských pozemků. V případě starých ovocných sadů je největším rizikem absence péče a postupná degradace těchto sadů. (MANA, BROKL, 2006)

Zemědělská komunikace Popis: Jedná se o většinou nezpevněné pozemní komunikace v lučních nebo polních honech vytvářené za účelem přístupu na jednotlivé zemědělské pozemky, aby bylo umožněno jejich obhospodařování. Formy krajinného prvku: Rozlišujeme polní komunikace zpevněné a nezpevněné. Ekologické vazby a možná ohrožení: Především nezpevněné komunikace hrají významnou roli pro větší diverzitu území, a to jak z pohledu geomorfologického, tak z pohledu biologického. Okraje polních komunikací vytvářejí většinou přechodovou zónu mezi intenzívně obhospodařovaným zemědělským pozemkem a vlastní komunikací. A právě tyto okraje nabízejí řadu náhradních biotopů pro společenstva rostlin a živočichů a zvyšují celkovou biodiverzitu krajiny. Polní a luční komunikace mohou být ohroženy přímou likvidací. Společenstva vyskytující se v okrajích podél polních a lučních komunikací jsou pak ohrožována nešetrnými agrotechnologiemi. (MANA, BROKL, 2006)

3.1.3 Vymezení pojmů VKP a ÚSES dle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 3

VKP (Významný krajinný prvek) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata.

5

ÚSES (Územní systém ekologické stability krajiny) (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Biocentra, biokoridory a interakční prvky jsou skladebné části ÚSES tvořené účelně vybranými EVSK (ekologicky významný segment krajiny) na základě převažujících funkčních kritérií tj. převažující funkce, kterou jim v ÚSES přisoudíme (BUČEK, LACINA, 1995). Míchal (1994) uvádí do dělení EVSK dle převažující funkce ještě ochranné zóny biocenter a biokoridorů. (JAREŠ a kol, 2007)

Biocentrum je skladebnou částí ÚSES, která je nebo cílově má být tvořena EVSK, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci druhů i společenstev přirozeného genofondu krajiny. Jedná se o biotop nebo soubor biotopů, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného, či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému (BUČEK, LACINA, 1995). Biocentra mohou být tvořena: biocenózami přírodními, typickými pro určitou biogeografickou oblast (např. zbytky lesních porostů s přirozenou dřevinnou skladbou), nebo biocenózami, jejichž stav a vývoj je podmíněn lidskou činností [např. lada = opuštěné travní nebo polní kultury, ale lesem nezarostlé, v první fázi sukcese (NOVOTNÁ, 2001), rybníky, louky s převahou přirozeně rostoucích druhů] (MÍCHAL, 1994). (JAREŠ a kol, 2007) Biokoridor je skladebnou částí ÚSES, která je nebo cílově má být tvořena EVSK, který propojuje biocentra a umožňuje migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Biokoridory zprostředkovávají tok biotických informací v krajině. Na rozdíl od biocenter nemusí umožňovat trvalou existenci všech druhů zastoupených společenstev. Nejsouvislejší síť biokoridorů tvoří v kulturní krajině společenstva tekoucích vod s litorálními lemy a břehovými porosty (BUČEK, LACINA, 1995, s. 21). SKLENIČKA (2003, s. 239) uvádí další funkce biokoridorů jako např. pozitivní působení na ekologicky labilní části krajiny, pozitivní působení v rámci orientace dálkových migrantů, zvyšují prostupnost krajiny, zvyšování estetické hodnoty krajiny. (JAREŠ a kol, 2007)

Interakční prvky jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně 6

ovlivňujícím fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním systému ekologické stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Jsou součástí ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim jako potravní základna, místo úkrytu, místo rozmnožování a pro orientaci. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních řetězců. Typickými interakčními prvky jsou například ekotonová společenstva lesních okrajů, remízky, skupiny stromů i solitery v polích (BUČEK, LACINA, 1995). (JAREŠ a kol, 2007)

3.2 Staré, extenzivní ovocné sady Ovocné stromy jsou neodmyslitelnou součástí venkovské i městské krajiny. Ovocné zahrady u domu, ovocné sady navazující na selská hospodářství, ovocné aleje či stromořadí se vyskytují v našich regionech již od středověku. Svědčí o tom značný počet starých a krajových odrůd, které se v hojné míře pěstovaly ještě na začátku minulého století a dodnes se s nimi setkáváme v řadě lokalit. (ŘEZNÍČEK, 2005) Dřevinné biotopy vnášejí do kulturní krajiny rozmanitost, harmonické měřítko, kontrast a poskytují potravu a úkryt četným volně žijícím živočichům. Při správném založení a údržbě mohou v zemědělské krajině plnit spoustu funkcí – mimoprodukční (rozmanitost krajiny, ochrannou - protierozní a úprava mikroklima, význam pro organismy poskytováním životního prostoru, potravy a úkrytu, utvářet migrační cesty, poskytovat stín) a produkční (palivové dříví, krmivo pro hospodářská zvířata, plody, dále potravinářské a farmaceutické účely, myslivost). (ŠARAPATKA a kol., 2008) V minulosti bylo využívání a údržba nelesní dřevinné vegetace úzce propojeny, dnes nad využitím musíme přemýšlet, aby se tato vegetace nestala pouze finanční, časovou a pracovní přítěží. (ŠARAPATKA a kol., 2008)

Staré ovocné sady a extenzivní výsadba ovocných dřevin jsou v dnešní stále více uniformní krajině důležitým artefaktem, představující tradiční péči o krajinu a významné kulturní dědictví. Ovocné dřeviny plní od nepaměti funkci produkční, tedy hospodářskou, ale zároveň také funkci ekologickou a krajinářskou (napomáhaly v minulosti k orientaci v krajině a solitéry byly vždy významnými orientačními body, ovocné sady tradičně propojovaly extravilán a intravilán obce). Mají i svou hodnotu estetickou a kulturní (přenáší z generace na generaci místní zvyky a tradice). (EKODOMOV, 2012) 7

Tradiční sady jsou definovány jako skupiny ovocných a ořechových stromů vysazených na vitální podnože při nízkých hustotách výsadeb, podrost tvoří trvalé travní porosty a jsou obhospodařovány jako low-input systémy. Na rozdíl od intenzivního pěstování a produkce ovoce, kde jsou používány herbicidy – na odstranění bylinné vegetace, anorganická hnojiva, pesticidy a jsou pěstovány na zakrslých a nízkých tvarech kmene s krátkou životností v hustých výsadbách. Od ostatních výsadeb je odlišuje především druhové složen dřevin – převažuje rod Rosaceae. Charakteristickými druhy pro tyto sady jsou druhy jako jabloně, švestky, třešně, ořešáky i lísky. Tyto sady byly zakládány na méně úrodných kyselých půdách, ale i úrodných vápnitých půdách a také na lokalitách s různým sklonem – od rovin po svahy. (UK Biodiversity Action Plan, 2008) 3.2.1 Funkce extenzivní výsadby ovocných stromů a její význam v krajině Ekologický, historický a krajinářsko-estetický význam: Ovocné sady patří k trvalým kulturám, jedná se tedy o mohutné organismy žijící několik desítek let na jednom místě. Listová plocha koruny vzrostlého ovocného stromu zajišťuje příznivé (stabilní) mikroklima v sadu a společně s mohutným kořenovým systémem ovlivňuje i stabilitu a biologickou aktivitu v půdě (chrání půdu před erozí, teplotními a vláhovými výkyvy, opadané listí se podílí na tvorbě humusu, apod.). Díky věkové, druhové a odrůdové různorodosti se extenzivní sady vyznačuji silnou ekologickou stabilitou a biodiverzitou. Nesklizené či spadané plody a listí zajišťuji zdroj potravy, úkryt a životní prostor pro hmyz, ptáky i savce. (EKODOMOV, 2012) Celkově také dotvářejí krajinný ráz České republiky, kdy extenzivní výsadby ve světě nejsou tak rozšířeny a začíná se uvažovat o vyzdvihnutí této jedinečnosti za účelem přilákání nových turistů. Mareček (2006) se zmiňuje o významném osobitém vlivu ovocných stromů na krajinný ráz naší země – habituelní shodnost s charakteristickými rysy naši krajiny je dána převážně zaoblenými, nekontrastními tvary korun ovocných stromů, zejména u tradičně nejrozšířenějších druhů – jabloni a švestek. Extenzivní výsadby jsou neoplocené a zajišťují tak průchodnost krajiny, v polních sadech se pěstovaly ještě další plodiny, na rozdíl od intenzivních sadů, které tvoří od krajiny oddělené celky, často monokulturní.

8

Výrazná všudypřítomnost ovocných dřevin vycházela jednak z tradiční malovýroby a jednak ze značné rozmanitosti komplexu přírodních podmínek. Ovocné sady i jednotlivé solitéry tak odedávna dotvářely architektonickou podobu lidských sídel. Hobby pěstování ovoce bylo také spojováno s formou aktivního odpočinku. Významnou součásti je také schopnost uchovávat dědictví, čím staré odrůdy jistě jsou, zaznamenat legendy, kterými jsou stromy opředeny, ponechat místní názvy a celkově zachovat tvář a rozmanitost venkovské krajiny, ke které ovocné dřeviny patří stovky let, jak je patrné z literatury, malby, ale i současných fotografií. 3.2.2 Důvody úbytku extenzivních výsadeb ovocných dřevin Původcem úbytku je nejenom vylidňování venkovských oblastí a ztráta znalostí v oblasti zemědělského hospodaření, ale i přeorientování na intenzivní výsadby. Významné snížení zastoupení ovocných výsadeb bylo způsobeno změnou managementu krajiny po r. 1989, kdy došlo k omezení zemědělského hospodaření v podhorských lokalitách. 3.2.3 Stará versus krajová odrůda Podle Bočka (2008) je krajová odrůda taková odrůda, jejíž pěstování je soustředěno v určitém kraji, ze kterého vzešla, nemusí být teoreticky vůbec stará. U krajové odrůdy vnímáme hledisko prostoru, u staré hledisko času. Avšak označení odrůdy jako stará odrůda se nedá konkrétně časově určit, často se tak bere odrůda, která má stáří několika desítek let od svého vzniku nebo rozšíření. Rozdílně vnímá toto hledisko času pomolog (pro něj je to odrůda např. z 19.st), praktický ovocnář (odrůda registrována roku 1977). Různí odborníci zařazují odrůdy různě – např. polská pomoložka Marta Dziubiak označuje jako starou odrůdu takovou, která se pěstovala před koncem druhé světové války nebo dělení německého pomologa Hans Thomas Bosch, který dělí odrůdy do 3 kategorií - 1. odrůdy historické (vznikly před rokem 1870), 2. odrůdy klasické (vznikly v letech 1870–1950), 3. odrůdy moderní (vznikly po roce 1950). Hánl a Pekarková (1999) dělí z historického hlediska odrůdy na krajové a šlechtěné. Krajové odrůdy jsou složité populace dobře přizpůsobené určitým užším lokalitám, v nichž prokazuji vysokou výkonnost, odolnost a specifické kvalitativní vlastnosti. Vyvíjely se po staletí přirozeným působením klimatických faktorů, vlastností půdy a určité minimální selekce, prováděné pěstitelem. V jednotlivých letech nedosahuji obvykle maximální výkony, v průměru let jsou však díky své přizpůsobivosti spolehlivě výnosné. Šlechtěné odrůdy jsou naproti tomu produktem cílevědomé šlechtitelské práce, přirozený výběr nebyl při jejich vzniku tak významný. Jsou specializovanější, při vysoké agrotechnice podstatně výnosnější a 9

kvalitnější než odrůdy krajové. Vondráček a Pekárková (1997) charakterizují krajovou odrůdu tím, že nebyla vyšlechtěna určitým šlechtitelem, ale je produktem lidové selekce a dlouhodobého působení místních pěstitelských a přírodních podmínek.

Krajové ovocné

odrůdy vznikaly často nahodile a pro některé významné znaky a vlastnosti byly rozmnožovány v kraji, popř. se rozšířily do jiných oblastí. (BOČEK, 2008) 3.2.4 Produkční význam Pěstování ovocných dřevin se provádělo vždy za účelem produkce ovoce a samozásobitelství. V Československu rozvoj mechanizace ovlivnil i výsadbu produkčních sadů v 70. a 80. letech ve tvaru pásových výsadeb volně rostoucích zákrsků na polozakrslých podnožích ve sponech 4,5 až 5 x 2až 3 m. Vycházelo se z důkazu, že nejsnazším způsobem zvýšeného výnosu na jednotku plochy je výsadba většího počtu stromů. V současné době se v intenzivních výsadbách zakládá porost o hustotě do 6 000 ks/ha a počítá se s osmiletým setrváním na stanovišti, v podmínkách ČR při obnově sadů zůstává nejvhodnějším řešením jednořádek štíhlého vřetene ve sponu 3,2-3,5 x 1,0-1,5 m. (KRŠKA a DANĚK, 2001) V roce 2012 je v seznamu odrůd SOK (Státní odrůdová kniha) 117 odrůd jabloní, z nich 88 tuzemských, avšak na pultech obchodníků pouze s několika odrůdami (Golden Delicious, Idared, Braeburn , Gala, Jonagold, Elstar a další). Je za tím hlavně požadavek dodávat stejný sortiment do celého řetězce, cena, znalost odrůd a jejich popularita mezi lidmi. Například odrůda Golden Delicious je významným alergenem. Spousta osob opět nakupuje přímo u pěstitele v blízkosti svého bydliště (např. v Lažánkách, Lipůvce, Lysicích), maloobchodech či specializovaných prodejnách a prodejnách s regionálními potravinami, bioprodukty či na jarmarcích.

Stolní ovoce - odrůda jabloně Gravštynské je považována za jednu z nejchutnějších podzimních jablek vůbec, u západních sousedů v Rakousku, Německu a také ve Švýcarsku se dosud hojně pěstuje a to i v intenzivních sadech. Pro svou výraznou vůni, vysokou šťavnatost a harmonickou chuť se s oblibou konzumuje nejen v čerstvém stavu, ale zpracovává se i do odrůdově čistých moštů nebo jablečných vín. Odrůda Kalvil bílý zimní, která prý byla pěstována již ve starém Římě, nebo odrůda Cornwallské hřebíčkové, původem z Anglie, patři mezi jablka určena pro labužníky královského stolu. Podobná dánská odrůda Signe Tillisch je méně náročná a může se pěstovat i v chladnějších oblastech. Mezi další velmi chutné, kdysi velmi ceněné, dnes již málo vysazované odrůdy můžeme zařadit jabloně Chodské, Malinové 10

holovouské, Matčino, Blenheimska reneta, Kanadská reneta, Parkerovo nebo Ribstonské. Jadernička moravská je dosud nejoblíbenější odrůdou východní Moravy, její plody se hodí prakticky ke všemu: jsou chutné přímo k jídlu, dobře se suší, lze z nich vařit povidla, zpracovat moštováním a následně vyrobit ovocné víno nebo pálenku. Ze starých stromů se nejlépe ovoce zužitkuje na moštování a případně dále na výrobu ovocných vín a destilátů, např. Landsberská reneta, Lebelovo, Strýmka. Ze skupiny odrůd vhodných pro kuchyňské zpracování, výrobu přesnídávek, dětských výživ nebo kompotů je možné doporučit odrůdy jako Kardinál žíhaný, Boikovo obrovské, Vilémovo. Na sušení se výborně hodí odrůdy Boikovo, Boskoopské

a Boskoopské červené,

Citronové zimní, Jadernička moravská, Jeptiška, Krátkostopka královská, Smiřické vzácné, Panenské české nebo Řehtáč soudkovitý. (BOČEK, 2008) 3.2.5 Šlechtitelský význam Mnohé ze starých odrůd se v současné době jeví zajímavě ve šlechtitelských programech jako donory rezistence (odolnost vůči houbovým chorobám, nízké teplotě, zamokření, zasolení, suchu apod.). (ŘEZNÍČEK, 2005) Celosvětově jsou pořádány sběrové expedice zaměřené na nalezení zajímavých starých a krajových odrůd. Objevené zajímavé odrůdy jsou následně přemnoženy a uchovávány v genofondových výsadbách. U nás genofondy hlavních ovocných odrůd spravuje Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o., teplomilné peckoviny a méně rozšířené druhy jsou soustředěny na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně, v Lednici. Kromě tohoto oficiálního proudu odvádějí velký kus práce neziskové organizace, zejména základní organizace Českého svazu ochránců přírody. (BOČEK, 2008) 3.2.6 Charakteristika extenzivních výsadeb − kmenný tvar stromů (polokmeny, vysokokmeny), − vzrůstné, generativně množené podnože (semenáče, pláňata), − širší spony – menší počet stromů na jednotku plochy, − pozemek často nebývá oplocen, − nízká úroveň agrotechniky: obvykle celoplošně zatravnění s max. 1–2 sečemi travního porostu ročně, omezení nebo úplné vyloučení používání syntetických chemických látek (hnojiva, pesticidy) a závlahy, omezeni a nepravidelnost řezových prací, zvláště v prvních letech po výsadbě, tzv. low in-put system (nízké energetické vstupy), − méně náročné ovocné druhy a odrůdy (menší ale celkově stabilní plodnost 11

i v horších půdně-klimatických podmínkách), − uplatněni na zemědělsky problematicky využitelných plochách (vyšší polohy, svahy) v okrajových (marginálních) oblastech, − nízké náklady na založení a následné ošetřování, − pomalejší vstup stromků do plodnosti, − nižší specifická plodnost, − v pozdějším věku často střídání plodnosti, − dlouhá životnost stromů, − produkce ovoce je často zálibou, má samozásobitelský charakter nebo představuje vedlejší finanční příjem, − významná funkce mimoprodukční. (BOČEK, 2008) 3.2.7 Procesy růstu a vývoje ovocných dřevin Rostliny vzniklé ze semen polokulturních či kulturních forem – pěstovaných odrůd – označujeme jako semenáč příslušné odrůdy, rostliny vyrostlé ze semene planých druhů označujeme jako pláňky nebo pláňata. Všechna období vývoje lze shrnout do 3 období – období růstu (od vyklíčení do začátku plodnosti, provádíme výchovný řez), období plodnosti (od 20 do 50 let, strom intenzivně plodí, provádíme řez udržovací a zmlazovací), období stárnutí (u jádrovin na semenných podnožích nastává kolem 50. až 70. roku života, dochází k odstranění produkční výsadby). (BOČEK, 2008) 3.2.8 Odrůdy jádrovin podle rychlosti vývoje Odrůdy rychlého vývoje – zákrsky, vřetena, palmety (Ananasová reneta, Bernské nové, James Grieve, Parména zlatá zimní, Konference, Williamsova atd.) Odrůdy středně rychlého vývoje – růst a plodnost je silně závislá na použité podnoži, tvaru a prostředí. (Baumannova reneta, Golden Delicious, Janathan, Ladnsberská reneta, Malinové hornokrajské, Panenské české, Boscova lahvice, Pařížanka atd.) Odrůdy pomalého (dlouhého vývoje) – s bujným až velmi bujným růstem, pozdní nástup do plodnosti, koruny značných rozměrů, stromy jsou dlouhověké a vitální. Řez je omezen na průklest, až v pozdním věku je třeba slabé zmlazení. Díky schopnosti autoregulace jsou vhodné do výsadeb ve volné krajině, zatravněných sadech a na pastvinách. (často triploidy – Boskoopské, Blenheimaská renetam Grávštýnské, Jadernička moravská, Strýmka, Vilémovo, Muškatelka šedá, Solanka, Špinka, krajové odrůdy). (BOČEK, 2008)

12

3.2.9 Opylovací poměry Jabloně jsou obecně cizosprašné (autosterilní), navíc se u nich vyskytuje inkompatibilita (vzájemná neschopnost opylení konkrétních partnerů). Diploidní odrůdy (mají normální dvě sádky chromozómů, jednu od otce, druhou od matky) jsou většinou dobří opylovači. Triploidní odrůdy (mají tři sádky chromozómů a nepravidelné redukční dělení) jsou špatní opylovači (např. Boskoopské, Kanadská reneta, Ribstonské, Grávštýnské). Zajištění oplození triploidních odrůd dosáhneme zařazením nejméně 2 diploidních odrůd, které se současně opylují navzájem a alespoň částečně se všechny tři překrývaly v době kvetení. Spolehlivými opylovači jsou Parména zlatá zimní, Bernské růžové, Landsberská reneta, Ananasová reneta, Grahamovo, Londýnské, Matčino, Panenské české, Ontario, James Grieva, Coxova reneta, Ušlechtilé žluté, Průsvitné letní. Hrušně jsou obecně cizosprašné s výskytem inkompatibility. Spolehliví diploidní opylovači jsou Avaranšská, Boskova lahvice, Clappova, Červecová, Drouardova, Eliška, Esperenova máslovka, Hardyho, Charneuská, Konference, Madame Vertí, Trévouxská, Williamsova. Triploidní odrůdy hrušní jsou Pastornice, Lucasova, Merodova, Kongresovka. Třešně jsou většinou cizosprašné s častou skupinovou intersterilitou. Výsadbu proto volíme složenou minimálně ze tří odrůd různých intersterilních skupin. (BOČEK, 2007) 3.2.10 Význam a uplatnění řezu v extenzivních výsadbách Smyslem je zajištění rovnováhy mezi vegetativním růstem a plodností, udržení dobrého zdravotního stavu rostlin a tím přispět k prodloužení věku. Omezení řezu je jedním ze specifik extenzivních výsadeb – neprovádí se každoročně, avšak pokud nám jde o sklizeň, musíme jej provádět (řez udržovací pro zajištění kondice a zdravotního stavu). Důležitá je znalost růstového typu a jednotlivých odrůd, utváření koruny, rychlosti průběhu vývojových období.

Cíle řezu jsou následující: – Vytvořit pevnou kostru s účelným rozmístěním kosterních větví. – Zajistit optimální dobu vstupu do plodnosti. – Udržet korunu v požadovaných rozměrech (dle sponu a způsobu pěstování). – Zabezpečit optimální osvětleni a vzdušnost všech časti koruny. – Zajistit fyziologickou rovnováhu mezi růstem a plodnosti. – Stabilizovat každoroční sklizeň kvalitního ovoce. – Zlepšit zdravotní stav a prodloužit životnost dřeviny. (BOČEK, 2007)

13

Řez podle vývojových období – Výchovný (tvarovací) – cílem je dobré zakořenění stromu po výsadbě a založení korunky s omezeným počtem dobře rozmístěných větví (většinou 3-4 postranní větve, které nevychází z jednoho místa a jsou vzdáleny nad sebou min. 10-20 cm), trvá 3-5 let, V prvním roce po vysazení zkracujeme výhony asi o 2/3. Ve druhém roce odstraníme všechny konkurenční výhony a bujné výhony rostoucí dovnitř koruny. Ve třetím roce zkracujeme prodlužující větve jen o 1/3. Zakládáme 2. patro korunky. – Udržovací (průklest) – cílem je zabezpečení rovnováhy mezi vegetativním růstem a plodností a vzdušnost koruny (omezení rozvoje chorob a škůdců), u dobře založené korunky je třeba 1x za pět let. Odstraňují se suché, nemocné, poškozené větve, prosvětluje se a upravuje se koruna. – Zmlazovací – používaný v období nástupu projevů stárnutí (markantní zkracování vegetativních přírůstků, nadměrná či často střídavá plodnost. Rozlišujeme mírné zmlazení – zakrácení do 2-3 letého dřeva, středně hluboké zmlazení – do 4-6 letého dřeva, hluboké zmlazení – kdy seřezáváme kosterní větve. Ovocná dřevina reaguje na zmlazení silnou tvorbou nových letorostů, které vznikly z adventivních pupenů, redukujeme je již letním řezem. (BOČEK, 2007)

Řez podle ročních období – Zimní řez – v době vegetačního klidu (IX.-III.), podporuje vegetativní růst, upravujeme tvar koruny, provádí se u jádrovin, u peckovin ne (nedokáží se účinně bránit infekcím patogenů). – Letní řez – v době od V.-VIII., především u peckovin. Odstraňujeme i tzv. vlky, prosvětlujeme korunu. (BOČEK, 2007)

Řez podle požadavků skupin druhů, druhů a odrůd Jádroviny snášejí řez nejlépe. Do extenzivních výsadeb jsou tedy z hlediska životnosti velmi vhodné. Velice dobře snáší zimní řez. Peckoviny se vyznačují rychlejším vývojem, dřívější plodností (plodí na jednoletém dřevě), ale také rychlejším stárnutím. Řez peckovin se provádí zásadně během vegetace. Velké řezné plochy se špatně hojí. Třešně se řežou do 3. roku po výsadbě výchovným řezem, pak se už řez neprovádí. V extenzivních výsadbách však třešně rychle stárnou, proto je třeba provést zmlazovací řez. (BOČEK, 2007)

14

3.2.11 Množení ovocných dřevin Pohlavní způsob nebo-li generativní množení, kdy nová rostlina vzniká ze semene, má význam ve šlechtění a získávání podnoží, na které štěpujeme odrůdy. Druhým způsobem je vegetativní množení, které spočívá v zakořeňování různých části rostlin. Podnože tvoří prostředníka mezi naštěpovanou odrůdou a půdou. Role prostředníka však není zdaleka jen pasivní, ale významně aktivní. Mezi specifické vlivy podnožových odrůd na nadzemní soustavu ovocných dřevin lze zařadit vlivy: na vzrůstnost (bujnost růstu, na přísun minerálních látek, na fotosyntézu, na obsah cukrů a mrazuvzdornost květních pupenů, na výtěžnost stromků ve školce, na délku dormance, na nástup fenofáze kvetení, na nástup plodnosti, na hmotnost sklizně (kg/strom a na m3), periodicitu plodnosti, hmotnost plodu, vybarvenost plodu, na obsah vitamínu C, skladovatelnost plodů, sklizňovou zralost, obsah cukrů v plodech, na tvar plodu, habitus koruny, na úhyn stromů a vliv zdravotního stavu (bezrzivost) podnoží na růst a plodnost naštěpené odrůdy. (VACHŮN, 2001) Generativní podnože pěstujeme u všech hlavních ovocných druhů jako jsou jabloně, hrušně, třešně,višně, slivoně, meruňky, broskvoně a ořešáky. Vegetativní způsoby množeni dělíme na autovegetativní, kdy nová rostlina vzniká pouze z jedné mateřské rostliny, a xenovegetativní, kdy na podnož štěpujeme (roubujeme nebo očkujeme) jinou rostlinu – odrůdu. Pro extenzivní sady používáme spojení silně vzrůstná podnož a silně vzrůstná odrůda. U jabloní jsou to podnože generativně množené (např. Jadernička moravská), vegetativně množené A-2 a 111, pro třešně nejčastěji podnož ptáčnice, což je pláně třešně. (VACHŮN, 2001) 3.2.12 Zakládání extenzivních ovocných výsadeb Charakteristikou těchto výsadeb je nízká potřeba ošetřování pěstovaných stromků a menší péče o prostředí dané výsadby (řez, hnojení, chemická ochrana, obdělávání půdy, volná průchodnost krajiny). Volba stanoviště je významným krokem, který zajišťuje, stejně jako vhodná odrůda a podnož, úspěšné pěstování. Vyhýbáme se mrazovým kotlinám a stanovištím vystaveným silným nárazovým větrům. Obecně nejvhodnější stanoviště jsou mírné svahy se západní expozicí, pro třešně je výhodné volit i svahy severní (později na nich rozkvétají). Nevhodné jsou svahy východní a jižní, v předjaří zde dochází k teplotnímu šoku (osvícená X zastíněná strana). Nevhodné jsou také zamokřené půdy (nedostatek půdního vzduchu a napadení houbovými chorobami), některým se však nedaří na suchých půdách.

15

Extenzivní výsadby mívají zpravidla nižší počet stromů na jednotku plochy, než by odpovídalo jejímu plnému využití. Výsadby můžeme stručně rozdělit na výsadby uzavřené (zapojené), otevřené (volné) a rozptýlené. (BOČEK, 2008) Uzavřené výsadby: Reprezentuji je sady, ve kterých vysazujeme stromy na nejmenší přípustnou vzdálenost, odpovídající podnoži a vzrůstnosti odrůdy, pěstebním tvarem je polokmen na semenáči nebo pláněti, výjimečně na bujné typové podnoži (výška kmínku 1,30 až 1,50 m). S pěstováním podkultur počítáme jen v prvních letech po výsadbě, v dospělosti jsou koruny plně zapojené. Výhodou těchto sadů jsou příznivé opylovací podmínky, menší poškození zimními mrazy, nevýhodou možnost nebezpečí pozdních jarních mrazíků (nedochází k odvodu chladného vzduchu pod korunami stromů). Typem uzavřené výsadby mohou být sady v domácích zahradách,venkovské zahrady, oplocené parky či klášterní štěpnice. Otevřené výsadby: V období dospělosti je mezi korunami jednotlivých stromů dostatečný prostor, který umožňuje průchod světla a vzduchu i do meziřadí, kterého tak může byt využito pro pěstování podkultur po celé období trvaní ovocné výsadby. Otevřené výsadby jsou převládajícím typem extenzivního ovocnářství - zařadíme sem např. polní sady, nebo silniční či polní stromořadí. Výhodou je menší riziko poškození pozdními jarními mrazy, nevýhodou je větší riziko tvorby mrazových desek. Rozptýlené výsadby: Tvoří je stromy vysázené nepravidelně, náhodně a roztroušeně. Mezi tento typ mohou byt zahrnuty ovocné meze či remízky a samozřejmě ovocné solitéry v minulosti hojně vysazované na návsích, dvorech, polích či loukách, které jsou velmi cennou součástí rozptýlené zeleně. (EKODOMOV, 2012)

Extenzivní výsadby jsou tedy vysazovány v širokých sponech, nejobvyklejším tvarem je vysokokmen nebo alejový strom na semenáči nebo pláněti (výška kmínku 1,70–2,20 m). Spon výsadby volíme čtvercový, obdélníkový, trojúhelníkový i nepravidelný. Dále jsou uvedeny orientační doporučené spony pro kmenné tvary (vysokokmen a polokmen) u hlavních ovocných druhů.

Tvary dle výšky kmene Vysokokmen 180-200 cm Polokmen 130-150 cm Čtvrtkmen 90-110 cm Zákrsek 50-70 cm 16

Vřeteno 30-60 cm

Doporučený spon Jabloně: 8 x 8 m až 12 x 12 m (min 8 x 6 m) Hrušně: 8 x 8 m až 10 x 10 m (min 8 x 6 m) Třešně: 10 x 10 m až 12 x 12 m (min 10 x 7 m)

Vlastní výsadba stromů Na zatravněných pozemcích provedeme plošné posečení travin a bylin co nejníže nad zemí, Poté odstraníme drn pouze v místech, kde budeme hloubit výsadbovou jámu. (ŠARAPATKA a kol., 2008) Jámu vykopeme a osadíme opěrný kůl. Jáma má být širší než hlubší, min. 0,6 x 0,6 x 0,4. Do jam se může dát kompost. Do jámy umístíme opěrný kůl o průměru 6-8 cm, výšky dle výšky kmínku (do výšky 10 cm pod rozvětvení korunky, aby se výhony neodíraly) a připočteme 0,5 m na zaražení kůlu do země. Kůl situujeme na jižní stranu kmínku. Jámu prolijeme dostatečným množstvím vody. Vsadíme sazenici, jíž jsme zkrátili výhony o 1/3 délky a také jsme zakrátili příliš dlouhé kořeny, sazenici přihrneme zeminou, kterou ušlapeme. Poté vyvážeme sazenici arboristickou páskou ke kůlu a umístíme chráničku – nejlépe pletivovou (drátěnou nebo plastovou), kterou uchytíme ke kůlu. (ŠARAPATKA a kol., 2008)

Volba odrůd Pro výsadbu je třeba zvolit kvalitní školkařský výpěstek. Při volbě odrůd se řídíme účelem a smyslem zakládané výsadby, mají-li ovocné stromky dávat čistě hospodářský užitek, volíme odrůdy vhodné pro přímý konzum - stolní ovoce (Panenské české, Matčino, Malinové holovouské,Jadernička moravská a další), nebo na zpracování - moštové, na sušení (Kardinál žíhaný, Parména zlatá, Ontario, Jadernička moravská, Boskoopské a další). Má-li ovocný strom plnit i funkci mimoprodukční, okrasnou nebo společenskou, hledíme si více i stromových znaků a vlastností. Podržíme-li hlavní smysl ovocných stromů, tedy přinášet ovoce, je třeba při zakládání výsadeb dbát na opylovací poměry. Většina ovocných odrůd, zejména ze skupiny jádrovin, jsou cizosprašné, tj. pro opylení a oplození potřebují pyl jiné odrůdy. (EKODOMOV, 2012)

17

Ochrana před škůdci a chorobami Prevence chorob spočívá ve vysázení certifikovaných sazenic odolných a stanovištně vhodných odrůd, správným provedení výsadby a řezu, zajištěním vhodným podmínek pro rozmnožování přirozených nepřátel (např. mykofágních hub, dravého hmyzu). Léčba chorob je složitá a prakticky nemožná. V ekologickém zemědělství jsou na ochranu proti chorobám povoleny přípravky na bázi síry a mědi, jejichž ekotoxicita není tak velká, jako u organických pesticidů. (BOČEK, 2008) Slunéčka, zlatoočka, denivky, pestřenky, střevlíky, škvory, dravé bejlomorky a ploštice, lumky, lumčíky nebo pavoukovce udržíme v druhově pestrém složení květnatých luk. Velmi vhodnými rostlinami, které zabezpečuji život užitečného mšicožravého hmyzu (afidofagů) jsou např. javory, lípy, zimolez, olše, líska, rákos, lebeda, heřmánek a řebříček, které jsou hostitelskými druhy cele řady mšic. Dospělci mnohých užitečných organismů se živi pylem, proto by přímo v sadu nebo v jeho blízkosti měl byt zdroj kvetoucích rostlin. Jedny z nejlepších představuji miříkovité (kmín, bedrník, fenykl, kopr, pastiňák, kerblík, mrkev) a hvězdnicovité (slunečnice, vratič), dále bez černý a kalina. Je však třeba dávat pozor na přenašeče virové šarky a nevysazovat v blízkosti slivoní druhy hostící mšice jako je trnka, rákos a chmel (Pultar, 2007). Cela řada užitečných živočichů (ještěrky, hadi, ježci, rejsci aj.) se snáze udrží v sadu, připravíme-li jim na vhodných místech úkryt, který může představovat hromada větvi po řezu stromů spolu se spadaným listím nebo vyskládaná kupka kameni. Můžeme také umisťovat hnízdní budky pro pěvce, v sadu se snažíme udržet i dravce (regulace hlodavců). (EKODOMOV, 2012) Nejvýznamnější choroba jabloní je strupovitost jabloně způsobená vřeckatou houbou Venturia inaequalis. Na listech se objevují zpočátku šedohnědé skvrny, které se postupně zvětšují a tmavnou. Silná infekce může byt příčinou i předčasného opadu listů. Na plodech se tvoří hnědé až černé skvrny, při silném napadeni dochází k praskání a deformacím. Houba přezimuje v infikovaném spadaném listí. Preventivní ochranou na malých plochách je shrabání a likvidace napadeného listí na podzim, lze použit i aplikaci dusíkatých hnojiv pod koruny stromů (např. močůvka, močovina apod.), které podpoří rozklad listí. Chemická ochrana spočívá v aplikaci fungicidů s preventivním, kurativním nebo kombinovaným účinkem. Další významnou chorobou je padlí jabloně, jejíž význam prudce vzrůstá vlivem oteplování, a proto už není problémem jen teplých nížinných oblastí, stále více se stěhuje i do poloh vyšších. Původcem choroby je houba Podosphaera leucotricha. Napadá především pupeny, letorosty, listy a květenství, ale i plody. Pupeny špatně raší, listy se deformuji, květy 18

jsou menší, nevyvinuté, květní orgány deformované, letorosty špatně rostou, jsou retardované, na plodech se při silné infekci vytváří bílý povlak, později jemná síťkovitá rzivost. Houba přezimuje ve formě podhoubí na květních a listových pupenech, po vyrašení brzy zjara se infekce projeví moučnatým povlakem listových růžic nebo letorostů. V průběhu vegetace se šíří konidiemi. Komplex doporučených preventivních opatření zahrnuje výběr vhodné polohy a stanoviště, vyrovnanou výživu (nepřehnojit dusíkem), racionální řez a včasné mechanické odstraňování napadených částí – letorostů a listových nebo květních růžic. Ze škůdců je třeba zmínit vlnatku krvavou, která přímo saje na rostlinách, ale posátá místa jsou vstupní branou pro infekci dřeva houbovými a bakteriálními patogeny, které způsobují rakovinné zduřeniny. Ochrana proti mšicím spočívá v podpoře přirozených nepřátel (ploštice, zlatoočka, slunečka, střevlíci, larvy pestřenek, larvy bejlomorek – rod Aphidoletes). Z biologických přípravků se používají olejové přípravky a draselné mýdlo. Dále se umísťují lepové pásy na kmínky a znemožňujeme pohyb mravenců do korun stromů (roznáší mšice). (BOČEK, 2008)

3.3 Aleje a stromořadí Zvláštní postavení pak mají ovocné aleje a stromořadí, která představuji jedinečný fenomén české krajiny a patří k českému kulturnímu dědictví. Zahrnují stromořadí či aleje podél silnic, polních cest, vodních toků nebo vodních ploch. Na území České republiky jsou neodmyslitelnou součástí krajiny. Slovo alej pochází z francouzštiny- aller znamená jíti, allée je cesta. Název jasně odkazuje k tomu, že aleje jsou spojeny s komunikací, cestou nebo pěšinou. V české terminologii je alej tvořena minimálně dvěma řadami stromů, zatímco stromořadí je pouze jednoduchá řada stromů. Aleje a stromořadí člení krajinu, vizuálně propojují zemi a nebe, vzbuzují pocit bezpečí, pro rostliny a živočichy jsou útočištěm, stromy zlepšují mikroklima, poskytují stín, plní funkci hlukové a prachové bariéry, orientačního prvku, estetického prvku a mohou sloužit i k produkčním účelům. Mohou se stát prvky ÚSES (Územní systém ekologické stability) jako biokoridory či interakční prvky, přesto jsou v médiích nejvíce prezentovány v souvislosti se silniční dopravou a autonehodami. Údržba, péče a obnova je v současnosti diskutovaným tématem, které nemá jednoznačné řešení. Už jen při obnově dochází ke konfliktu, zda výsadbu obnovit postupně či naráz, aby i nadále působila jednotným dojmem. 19

3.3.1 Historie výsadby stromořadí a alejí - za vlády Karla IV. docházelo k budování nových cest a zakládání porostů, - z období renesance pochází např. Valdštejnská alej v Jičíně, hovoří se o termínu komponované krajiny - kdy se aleje orientují na významné osy – např. kostel – zámek, šlechta buduje aleje z dubu, javoru a lípy; naproti tomu „lidoví krajináři“, tedy venkované vysazují ovocné stromy a umisťují do krajiny kapličky, křížky a boží muka - za vlády Marie Terezie a Josefa II. se mohutně rozmáhá budování cest, u kterých se vysazují ovocné aleje, které mají poskytovat stín a na podzim i potravu pro vojáky, ale pochází odsud i nařízení o odstranění dřevin, pokud brání vysychání cest: „Jestliže blízko silnice stojící stromy a keře vrhajícím stínem překážejí jejímu vyschnutí, nařizujeme a každému k zachování ukládáme, aby ve vzdálenosti 2 sáhů (3,8 m) od patníku nebo hrany silnice nově se nevysadil žádný strom, veškeré pak nyní v této vzdálenosti stojící stromy, vyjma stromy ovocné, aby byly ihned poraženy a odstraněny". (ŠVÉDOVÁ, 2010) - v polovině 19. století je vydáno nařízení sázet aleje z ovocných stromů a moruší - konec 19. století je sepjat s činností okrašlovacích spolků, které si kladou za cíl povýšit pěšiny na vycházkové cesty - počátek 20. století rozkvět vysazovaní ovocných alejí - období kolektivizace v zemědělství znamená zánik drobných cest a pěšin lemovaných dřevinami, avšak dochází k výsadbě alejí kolem silnic - v současné době podléhá výsadba stromů podél silnic a dálnic ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic (HENDRYCH, 2008)

Silniční stromořadí se ve velkém rozsahu zakládala po druhé světové válce formou velmi intenzivního ovocnářství. Zpevněná silnice umožňovala snadnou dostupnost mechanizaci, usnadňovala řezové práce, ochranu proti chorobám či škůdcům a také sklizeň. Dnes jsou stromy okolo silnic vnímány často negativně – obavy o bezpečnost silničního provozu, kdy vznikají statistiky o souvislosti vzdálenosti stromu od příkopu cesty a nehodovosti. Problém je také zajistit finance na údržbu dřevin.

V současné době se k cestám volí stromy s pyramidálním tvarem koruny, odolností na zasolení, vyšší odolnost k suchu a také s nižší plodností, která nastupuje později, s neatraktivními plody, které neopadávají a s pozdějším zráním (ne letní odrůdy), odolné k chorobám a škůdcům, celkově nenáročné nebo se vysazují triploidní odrůdy tak, aby nemohlo dojít k oplození a vzniku plodů. 20

Realizace stromořadí naráží na další problém – vlastnické vztahy, protože stromy se dle ČSN mohou sázet až za tělesem příkopu. Tato situace se dá řešit formou pozemkových úprav. (BOČEK, 2008)

3.4 Stavební materiály pro rekreační využití Pro drobné stavby v krajině jsou vhodné konstrukce z přírodních materiálů nejen z estetického a ekologického hlediska, ale také přispívají k celkovému pozitivnímu psychologickému působení na člověka. (KOTÁSKOVÁ, 2009) Vhodným umístěním studánek, přístřešků, altánků nebo laviček a informačních tabulí v krajině je možné usměrňovat lidské aktivity. Jednoduchá zařízení mohou sloužit k rekreaci i jako útočiště před nepřízní počasí. Naučné a informační tabule pak mohou pomoci výchově a vzdělávání v přírodním prostředí. Jejich lokalizace je obvykle určena atraktivním výhledem do krajiny, blízkosti zajímavé skupiny dřevin nebo přírodního toku a zejména tam, kde převažuje rekreační funkce lesa. (KOTÁSKOVÁ, 2009)

3.5 Materiály a konstrukce pro stavby v krajině Většinou se bude jednat o lehké dřevěné konstrukce, ale můžeme použít i kámen např. na soklové zdivo přístřešku, opěrné zdi studánek, podezdívky nebo nízké zídky tvořící lavičky. (KOTÁSKOVÁ, 2009) 3.5.1 Dřevo Dřevo je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších stavebních materiálů. Do přírodního prostředí se nejlépe hodí pro jeho snadnou dostupnost a příznivé vlastnosti (pevnost, lehká zpracovatelnost, nízká hmotnost, příjemný vzhled), není poškozováno déletrvajícím mrazem ani táním. Dřevěné konstrukce i jednotlivé prvky mohou být navrženy z kulatiny, tyčoviny, hraněných profilů nebo lepeného dřeva. Trvanlivost různých druhů dřeva se výrazně liší. Ze dřevin užívaných v ČR má nejdelší životnost dub, avšak je cenově náročnější, nejlépe použitelnou dřevinou je smrk, dále se používá modřín. Životnost dřeva je možné prodloužit vhodnou konstrukční ochranou (omezení pronikání vody do dřeva – sklon střechy, vhodná krytina, dostatečné přesahy; ocelové patky pro uchycení do podkladu), a ochranou impregnací a nátěry (hydrofobní nátěry, fungicidní a algicidní přípravky), ideální je použít tlakovou impregnaci. Krytinu volíme z přírodního materiálu, nejvhodnější je dvojitá krytina šindelová na řídké laťování. (KOTÁSKOVÁ, 2009) 21

Smrk je nejpoužívanějším dřevem ve stavebnictví – používá se na konstrukce krovů, bednění, vnitřní okna, podlahy, zárubně, lehké konstrukce objektů pro hospodářská zvířata. Modřín, polotvrdá dřevina, se lépe klíží než borovice, hřebíkové spoje však velmi lehce štípají. Je vhodné pro okna, domovní dveře, pergoly, chatový a zahradní nábytek. (HÁJEK, 1997)

3.6 Informační tabule Plní informační i výchovnou funkci. Slouží jednak k lepší orientaci v obcích, zajímavých místech, na naučných stezkách v krajině a u zajímavých míst podávají podrobnou informaci o konkrétní lokalitě nebo tamní historii. Textová část je doplněna fotografiemi nebo ilustracemi. (KOTÁSKOVÁ, 2009) 3.6.1 Základní pravidla pro návrh tabulí Text na tabulích by měl být stručný, maximálně by měla jedna tabule obsahovat 200 slov, na tabuli by mělo být uvedeno, kde najdou návštěvníci další informace. Vždy je nutné zvážit, zda použít spíše ilustrace nebo text, není dobré dublovat ilustrací věci, které mohou lidé přímo vidět. Při použití map je dobré mít na zřeteli to, že někteří lidé se orientují hůře v topografických mapách než v panoramatických, mapu je třeba orientovat tak, aby byly zobrazovaná místa v terénu téměř ve stejném směru jako je vidí na mapě. Text musí být dobře čitelný, písmena by měla mít velikost nejméně 8 mm a text rozdělen do bloků o max. 50 slovech. Je vhodné využít nadpisy, abychom zvýraznily hlavní myšlenku a upoutali pozornost. Informace na tabulích nesmí být povrchní a banální, popř. značně kontroverzní. Důležité je upozornit na organizaci, která investuje do zřízení naučných tabulí. Na tabulích by se měly objevit zákazové piktogramy. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT, 2008)

3.7 Cesty Pro turistiku a cykloturistiku se v krajině využívají účelové komunikace, zejména polní a lesní cestní síť, která je multifunkční. Primárně má cestní síť za úkol umožnit vlastníkům pozemků hospodařit na jejich majetku. (KOTÁSKOVÁ, 2009)

22

Kritériem, zda bude cesta využívaná i turisty je její celkové technické řešení a atraktivita krajiny. 3.7.1 Polní cesty Polní cesty slouží především zemědělské dopravě a dělí se na: - hlavní polní cesty (návrhová šířka 7 až 4 m, návrhová rychlost 50 až 30 km/h, jednopruhové i dvoupruhové, pro svoz z oblasti 50 až 500 ha) - vedlejší polní cesty (návrhová šířka 4,5 až 3,5 m, návrhová rychlost 30 km/h, jednopruhové, pro svoz z oblasti 50 až 200 ha) - doplňkové (návrhová šířka 3,5 až 3 m, návrhová rychlost 30 km/h, jednopruhové, nezpevněné, často s vyjetými kolejemi)

Polní cesty většinou nemají velké dopravní zatížení a konstrukce je zvolena tak, aby byla zajištěná dostatečná životnost při nízké ceně konstrukce. (KOTÁSKOVÁ, 2009) Vozovky dělíme na tuhé a netuhé. Tuhé jsou např. kryty cementobetonové (betonové panely) a netuhé, jež se při krátkodobém zatížení chovají jako pružný vícevrstevný systém. Netuhé vozovky dále dělíme na stmelené (vozovky složené z několika vrstev materiálů stmelených živicí, cementem nebo jiným pojivem, např. penetrační makadam) a nestmelené (se zrnitou skladbou materiálu, jehož vlastnosti ve vozovce záleží jen na vnitřním tření zrn kameniva, je to např. vibrovaný štěrk, štěrkodrť, mechanicky zpevněné kamenivo). (KOTÁSKOVÁ, 2009) Vozovka je zpevněná část cestní komunikace, určena pro pojíždění vozidel. Převážná část lesní odvozních cest 1. třídy je zpevňována netuhou vozovkou. 3.7.2 Konstrukční skladba netuhé vozovky - ochranná vrstva, zřizována na upravené a zhutněné pláni, funkce filtrační, meliorační, částečně nosnou, materiál – štěrkopískový podsyp, mechanicky zpevněné místní zeminy nebo silniční geotextilie - podkladní vrstva, je spodní nepojížděná část vozovky, tvoří základ nosného systému konstrukce, materiál – stmelené podklady ze stabilizovaných zemin (stabilizace s použitím pojiv), nestmelené podkladní vrstvy – ostrohranné přírodní i umělé (struska) drcené kamenivo, disponující dostatečnou tvrdostí, odolností proti mrazu a trvanlivostí, novodobé nestmelené vrstvy jsou vytvořeny ze směsi rovnoměrně zastoupených frakcí kameniva – hrubého, tvořící kostru a jemného, tvořící výplň – účinně zhutněného při optimální vlhkosti, viz vibrovaný štěrk a mechanicky zpevněné kamenivo 23

- kryt, je horní konstrukční uzavírací vrstva vozovky, jejíž povrh je přímo namáhán účinky provozu a je vystaven povětrnostním vlivům, je budován z nejkvalitnějších materiálů, používá se stabilizace kvality I-SI a cementový makadam - obrusná vrstva, je zřizována na povrchu vozovky uzavíracími nátěry (pohozem a zaválcování drtě do postřiku živicí či asfaltem). (HANÁK a kol., 2012)

Vibrovaný štěrk (štěrk s výplňovým kamenivem) Na povrch štěrkové vrstvy frakce 32-63 mm, lehce zhutněného vibrací, je rozprostřena lomová prosívka frakce 0-4 mm, event. 0-8 mm, jako výplňové kamenivo a to v množství 30 až 35% hmotnosti hrubého štěrku. Prosívka je poté postupně zavibrována do nosné štěrkové vrstvy. Nejmenší tloušťka vibrovaného štěrku je 2,5 násobkem největšího zrna, tj. 15-20 cm, optimálně 25 cm. (HANÁK a kol., 2012)

Mechanicky zpevněné kamenivo (MZK, minerální beton) MZK je v současnosti neprogresivnějším typem nestmelených vrstev, který je zřizován nejen jako podkladní vrstva, ale u dopravně méně exponovaných komunikací může nahradit svými technickými parametry i stmelené krytové vrstvy. Je definováno jako směs nejméně dvou frakcí přírodního nebo umělého kameniva, drobného i hrubého s vodou. Hrubé kamenivo tvoří kostru úpravy, jemné kamenivo (propad sítem 4 mm) pak její výplň. (HANÁK a kol., 2012) Povrch z MZK je z pohledu začlenění do krajiny vhodnější než asfaltové povrchy. Také pro turisty je pohyb po takovém povrchu zdravější. (KOTÁSKOVÁ, 2009)

24

4. Popis lokality Práce se zabývá dvěma sady ve vlastnictví obce Chudčice, oba vyhlášeny v roce 1995 referátem životního prostředí jako významný krajinný prvek. Jedná se o Sad Osvobození ve VKP Za křížovou cestou a třešňový sad ve VKP Haluzník.

4.1 Administrativní členění a poloha Zvolené lokality se nachází na katastrálním území obce Chudčice, v okrese Brnovenkov, Jihomoravský kraj v České republice (viz přílohy – Přehledová mapa). Sad Osvobození, hřbitov a křížová cesta se nachází v jihovýchodní části k.ú. Chudčice, sad na Kamínkách se rozprostírá v severozápadní části katastru.

4.2 Využití území Katastrální území má dle indikátorů zpracovaných po EU (2006) cca 410 ha, z toho 313 ha zemědělské půdy (267 ha orná půda, 21 ha zahrady, 9,16 ha sadů, 16 ha luk), lesní půdy 41 ha, vodní plochy 5 ha, zastavěné plochy 13 ha a ostatních ploch 38 ha. Podle autorů Mana a Brokla (2006) se na katastru obce jedná o obdělávanou krajinu – část krajiny využívaná člověkem více než z poloviny intenzivními hospodářskými postupy, krajinné prvky jsou umělé, zemědělské a biologické. Sad Osvobození je situován poblíž zástavby a chatové oblasti, se kterou sousedí na jihozápadní straně, hřbitova (na západní straně), pole (na severozápadní hranici) a lesa (podél severovýchodní a východní hranice). Druhý sad je umístěn v sousedství lesního pozemku a polí. Oba sady jsou bez komerčního využití, orby i lesnického hospodaření, avšak jejich okolí je těmito lidskými činnostmi značně ovlivněné.

4.3 Přírodní podmínky 4.3.1 Geomorfologické členění Chudčická pahorkatina je okrsek Oslavanské brázdy, členitá pahorkatina v rámci sníženiny Boskovické brázdy, tvořena z velké části podél průlomového údolí Svratky rulami bítýšské skupiny moravika, ve východní části slepenci, jílovci a pískovci permu boskovické brázdy a miocénními usazeninami, ve středu pahorkatiny sečné plošiny zarovnávající jak ruly, tak i permské slepence, nejvýchodnější bod Sokolí 398,4 m, Haluzník 320 m. (DEMEK, 2006) 25

Chudčická pahorkatina je částí Bobravské vrchoviny, Lipovské vrchoviny okrsků Trnovka a Omická vrchovina, celku Boskovická brázda, podcelku Oslavanská brázda, okrsků Hvozdecká pahorkatina a Veverskobitýšská kotlina. Výšková členitost reliéfu (KUDRNOVSKÁ, 1975) je 150 až 200 metrů, což odpovídá ploché vrchovině a má stupnici středních výšek (200-300 metrů).

4.3.2 Klimatické poměry Tab. 1 Dle Quitta se jedná o klimatický region T3 – teplý, mírně vlhký.

Symbol regionu

Charakteristika Počet letních regionu dnů

Průměrná roční teplota (°C)

Průměrný roční úhrn srážek (mm)

Pravděpodobnost suchých Vláhová vegetačních jistota období (%)

T3

teplý, mírně vlhký

8-9

550-700

10-20

50-60

1-7

4.3.3 Půdní poměry Dle Syntetické půdní mapy ČR (NOVÁK, 1991) se jedná především o hnědozemě typické, kde jako půdotvorný substrát jsou spraše, fluvizem typická tvořená nivními bezkarbonátovými sedimenty. Podrobnější popis jednotlivých lokalit – viz přehledová tabulka. 4.3.4 Hydrologické a hydrobiologické poměry Z hlediska povrchových vod patří tato oblast k nejméně vodnatým, s malou retenční schopností a silně rozkolísaným odtokem (VLČEK, 1971). V zájmových lokalitách nejsou vodní toky zastoupeny. 4.3.5 Biogeografické členění, PLO, biotopy Oblast se nachází v Brněnském bioregionu. Typická výška bioregionu je 250-500 m. Bioregion leží na rozhraní termofytika a mezofitika. (CULEK, 1996) Přírodní lesní oblast (PLO) – 33 Předhoří Českomoravské vrchoviny. Podle katalogu biotopů se jedná o X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla (Woody vegetation outside forest and human settlements) - Extenzivní sady s travinným podrostem, parky, zahrady, hřbitovy, aleje, stromořadí a větrolamy.

26

Fytogeorafická charakteristika Brněnského bioregionu Jedná se o termofytikum. Převážná část je zorněna a využívá se k pěstování různých plodin (řepka, slunečnice, kukuřice, brambory, řepa, pšenice, žito, vojtěška), trvalé travní porosty zde nejsou zastoupeny. Zbylých asi 20% procent území slouží lesnímu hospodářství. Na polovině rozlohy se jedná o obecní les, zbytek tvoří plochy soukromých vlastníků. Přes území prochází několik elektrovodů, což silně ovlivňuje vzhled krajiny – vznikají tak totiž holé pásy v jinak zapojeném porostu. (CULEK, 1996) Setkáme se zde s 1 až 3. lesním vegetačním stupněm, což je vidět i na pěstovaných dřevinách. Jsou to především smrky, borovice, duby a v menší míře buky, modříny, habr. V zahradách se daří ovocným i teplomilným dřevinám. (CULEK, 1996) Floristická skladba odpovídá poloze bioregionu na okraji hercynské podprovincie. Skladba mezních a enklávních prvků je podobná jako v jevišovickém regionu. Převažují prvky středoevropské, hercynské (zejména v lesní flóře), vzácně se objevují i druhy karpatského migrantu, např. ostřice převislá (Carex pendula), hvězdnatec nemařicový (Hacquetia epipactis) a pryšec mandloňolistý (Tithymalus amygdolides). Panonské druhy jsou lokálně omezené, většinou na vápencové ostrůvky. Náleží k nim dub pýřitý (Quercus pubescens), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), tuřice úzkolistá (Vignea stenophylla), kavyl sličný (Stipa pulcherrima) a len žlutý (Linum flavum). Norické druhy vyznívají od jihu, např. kručinka chlupatá (Genista pilosa), křivatec český (Gagea bohemica) a brambořík nachový (Cyclamen purpurascens). Skuteční dealpidi a perialpidi jsou ojedinělí, náleží k nimpenízek chlumní (Thlaspi montanum), lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata) a pěchava vápnomilná (Sesleria albicans). Řídký je výskyt slatinných druhů, jako jsou kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), tuřice latnatá (Vignea paniculata), t. přioblá (V. diandra), t. odchylná (V. appropinquata). (CULEK, 1996)

Zoogeografická charakteristika Brněnského bioregionu Přechodná mezi třemi podprovinciemi, severní a severo-západní hercynskou, z jihu panonskou a z východu doznívají vlivy karpatské. Fauna je silně ovlivněna brněnskou aglomerací, synantropní výskyt a sekundární změna rozšíření různých druhů, jako kuna skalní (Martens foina), poštolka obecná (Falco tinnunculus). Většinu ochuzené fauny představují lesní druhy, zástupci panonského prvku (ještěrka zelená, kudlanka nábožná) dodnes přežívají na některých xerotermních lokalitách. Svratka náleží parmovému pásmu. Významné druhy – savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), kuna skalní (Martens foina), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis 27

myotis). Ptáci: strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), cvrčilka slavíková (Locustella luscinoides), lejsek malý (Ficedula parva), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), poštolka obecná (Falco tinnunculus). Plazi: ještěrka zelená (Lacerta viridis). Měkkýši: páskovka žíhaná (Cepaea vindobonesis), žitovka obilná (Granaria frumentum), skalice lepá (Helicogona faustina). Hmyz: kobylka (Ephippigera ephippiger), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena). (CULEK, 1996)

4.4 Historie obce Chudčice náleží do pravěké sídelní krajiny panoptika – polní krajiny. První zmínka o obci pochází již z počátku 13. století, ze 4.8.1235 na darovací listině pro klášter v Doubravníku vydané v Brně. Dle koncovky v názvu obce -ice můžeme soudit, že obec však patří mezi nejstarší slovanské obce, které tvořily nejsevernější hranici slovanského osídlení v bývalém okrese Brno-venkov. (DUPAL, 2006)

4.5 Popis EVKP (ekologicky významný krajinný prvek) EVKP Za křížovou cestou – Horka nad rybníkem Výměra: 12,0 ha Prudší svahy severozápadní expozice, jihovýchodně od chudčického hřbitova, nad údolím Kuřimky na podloží hornin Boskovické brázdy, s výchozy slepenců. Mozaika krajinných segmentů tvořící harmonickou kulturní krajinu. Vedle extenzivních sadů jsou zde polokulturní a kulturní louky, lada, soustavy mezí i malé plochy s náletem lesních dřevin a ekotonové lemy na okraji lesního komplexu. Důvodem ochrany je zachování biodiverzity a harmonické kulturní krajiny. Lokalita je také významným biotopem motýlů, vyskytují se i zvláště chráněné druhy, otakárek ovocný, batolec červený a bělopásek topolový.

EVKP Křížová cesta Dvouřadá alej jírovce maďalu podél chráněné křížové cesty, tvořící s křížovou cestou jeden architektonický celek.

Samostatnou kategorií jsou solitérní stromy, vytvářející výrazné krajinné dominanty. „Chudčická lípa“ byla vyhlášena památným stromem v roce 2003 o obvodu kmene 320 cm. 28

EVKP Haluzník – Na Kamínkách Výměra: 3,5 ha Izolovaný polní lesík, obklopující extenzivní třešňový sad. V jeho východní části převážně doubrava, při okrajích s vtroušeným akátem. V jižní části převládají jehličnaté dřeviny – smrk, borovice. Na severním okraji je hustý křovinný lem s lesními dřevinami dubem, břízou a osikou. Z keřů roste trnka, ptačí zob, šípek, řešetlák, jíva. Druhově bohaté je travinobylinné patro. (LÖW a spol., 2006)

29

5. Metodika řešení problematiky 5.1 Terénní průzkum Prvotně provedený terénní průzkum lokalit vedl k zjištění, že lokality by se mohly stát atraktivními plochami pro každodenní rekreaci místních obyvatel. Za tímto účelem byly vylišeny určité návrhy, po zatraktivnění ploch. Pro další pochůzky byly vytvořeny zápisníky. Na zájmových plochách bylo zjištěno druhové složení a zastoupení jednotlivých biotopů i dřevin. V terénu byly také zhodnoceny možnosti a perspektivita dřevinných porostů. Pro zjištění těchto parametrů bylo v terénu použito svinovacího metru (délky 3 m), pásma (délky 50 m), GPS přístroje Garmin Oregon a výškoměru Vertex Laser VL402.

5.2 Kancelářské práce Pro podrobnější terénní průzkum byly vyhotoveny formuláře a zápisníky použitelné v polních podmínkách. Pro interpretaci dat byly zjištěné charakteristiky přeneseny a zpracovány v MS Excel, AutoCAD a ArcGIS. Již existující písemné a mapové podklady k zájmové lokalitě byly zapůjčeny starostou obce Chudčice – p. Vladimírem Kalusem. Dále proběhl průzkum všech dostupných zdrojů informací – různých internetových stránek, mapových portálů, tištěných publikací, ale i ústní sběr dat. Všechny zjištěné a významné charakteristiky jsou převedeny do tabulek, textů, výkresů. Významným podkladem jsou také fotografie z období cca 5 let. Starší fotografie lokalit nebyly u dotázaných osob nalezeny, proto jsou v přílohách uvedeny pouze fotografie pořízené autorkou této práce.

5.3 Pracovní postup 1. Terénní pochůzka za účelem zjištění všeobecného přehledu charakteristik zájmových sadů a jejich přilehlého okolí byla provedena ve vegetačním období. Konečná volba lokalit pro řešení v rámci diplomové práce. 2. V průběhu terénních pochůzek byla zpracovávána fotodokumentace. 3. Domluvení schůzky se starostou obce za účelem zjištění zájmu obce o obnovu a rekreační využití těchto ploch. Komunikace se zástupci organizací působících v obci, které by mohli plochy využívat. 4. Zjištění, zda existují studie, seminární práce, popř. projektová dokumentace, historické fotografie či jiné podklady k zájmovým plochám.

30

5. Zhodnocení

informací

obsažených

v dostupných

materiálech

(tištěných,

elektronických, ústně sdělených). 6. Vytvoření terénních zápisníku pro hodnocení stavu dřevin. 7. Terénní práce za účelem vyplnění terénních zápisníků, při této pochůzce byly změřeny hlavní charakteristiky zájmových dřevin pomocí svinovacího metru, pásma, GPS a výškoměru. Dále byly zhodnoceny zájmové parametry – poškození, dutiny, výskyt plodnic hub, napadení škůdci apod. v lokalitách: Sad Osvobození, sad ve VKP Haluzník, jírovce podél křížové cesty. Orientačně byla zaměřena trasa navrhovaných cest v terénu pomocí GPS. 8. Získané informace z terénního průzkumu vztahující se ke dřevinám byly přeneseny do MS Excel a MS Word a vyhodnoceny. K jednotlivým dřevinám i celým porostům byla navržena opatření pro další péči. Tato opatření a poloha dřevin byla zpracovány do grafického výstupu v ArcGIS. 9. Zpracování návrhu výsadby a dosadeb v sadech, aleji i u hřbitova – jak druhové, tak odrůdové složení, navržení sponu, zjištění potřebného materiálu, zakreslení výsadbových schémat do map zpracovaných v AutoCAD a ArcGIS. 10. Zpracování projektu návrhu polní cesty byl proveden podle zásad trasování cest za účelem zpřístupnění sadu na Kamínkách. Trasování bylo řešeno na souřadnicově orientovaných mapách, s vrstevnicovým podkladem v intervalu 2 m, získaného ze ZABAGED, s překryvem katastrální mapy, exportovaných z ArcGIS do AutoCAD. Pro jednotlivé úseky byl zvolen přetínací interval tak, aby návrh vyhovoval nárokům navržené vozovky (pro MZK id. do 7%, max. 10% podélného sklonu). Návrh cestního tělesa vycházek z dostupných skript a materiálů. 11. V AutoCADu byl zakreslen do situace návrh osy trasy cesty, koruny vozovky, popř. průleh, navržena výsadba a zaznamenány parametry vrcholů směrových oblouků vč. legendy a popisu materiálového řešení. V podélném profilu došlo k vykreslení sklonových poměrů navržené trasy cesty. 12. Návrh druhového a odrůdového složení výsadeb – v lokalitách sadů a podél cest. 13. V Sadu Osvobození byla navrhnuta komunikace pro pěší tak, aby byl zajištěn jak zajímavý výhled do krajiny, dostatečná šířka vozovky a akceptovatelný podélný sklon při respektování konfigurace terénu. Omezení návrhu spočívá v terasovitém uspořádání plochy, možnosti napojení na existující komunikace a zajištění atraktivního výhledu do krajiny při minimálním narušení vzhledu místa.

31

14. V Sadu Osvobození bylo dále lokalizováno místo pro možnost odpočinku tak, aby bylo dostupné jak pěším putujícím po křížové cestě, tak návštěvníkům sadu. Pro tento účel byl navržen dřevěný altán s lavičkami a informačně-naučnou tabulí, vzhledově zapadající do prostředí sadu a křížové cesty. Byla zpracována studie návrhu řešení tohoto odpočinkového altánu (Solid Works a AutoCAD) a proveden návrh obsahu i vzhledu informačně-naučné tabule. 15. Okolo plochy obecního hřbitova byl proveden návrh výsadby stromů za účelem oddělení této plochy od okolí a také vytvoření atraktivního rázu tohoto významného místa. 16. Pro vytvoření přehledu finanční náročnosti navrhovaných opatření došlo k vytvoření rozpočtu – se zaměřením na výsadby a těleso vozovek (použití ceníku URS, popřípadě průměrných cen dle cen uvedených na internetu). 17. Vyhledání možných zdrojů financování – dotace, jiné zdroje. 18. Poslední částí bylo shrnutí poznatků a výsledků práce v závěrečné kapitole.

32

6. Výsledky řešení 6.1 Terénní šetření a zjištěné charakteristiky 6.1.1 Sad Osvobození Sad se nachází se v těsném sousedství zástavby, chatové oblasti, křížové cesty lemované jírovci, hřbitova, polí a lesa. Orientace sadu je na západní stranu, jižní část zájmové lokality je tvořena terasami, v severní části donedávna probíhala orba – jednalo se o tzv. polní sad. Sad je dostupný z obce po panelové cestě vedoucí ke hřbitovu a k chatové oblasti, z lesa do sadu vede nezpevněná cesta – kolem křížové cesty (turistická značka – modrá a zelená) nebo kolem hřbitova (neznačená). Založení sadu je spjato s oslavami 20. výročí založení republiky, kdy byly stromy vysázeny na terasách a k této události byl také postaven pomník v sadě. Před osázením plochy ovocnými dřevinami zde byla pastvina (bravinka). O vysázení bylo rozhodnuto v roce 1936 a z rozpočtu obce bylo přiděleno 1 500 Kč. Sad na obecním pozemku byl odevzdán veřejnosti v roce 1938. (DUPAL, 2006) Památník založení sadu měl být přesunut do okraje sadu poblíž obecního hřbitova, kde se nachází mladá památná lípa.

Přechod sad-les zůstává zachován díky modelaci terénu a jsou tak zachovány podmínky travo-bylinného lemu, který má ekotonový efekt. Severní část sadu je od pole oddělena mezí, porostlou křovinami a je tak zajištěno stabilní oddělení díky velkému výškovému rozdílu pole-sad. Sad je rozdělen na tři části cestou. Jižní část je u zástavby a křížové cesty, stromy jsou ošetřeny a nové dosazeny, podrost je pravidelně kosen, celkově působí uspořádaně a obhospodařovaně. Střední část tvoří v mapě přibližně trojúhelníkový tvar, je nejblíže lesu a chatám. Porost není každoročně kosen, zarůstá travinami i křovinami, maliníkem. V této části je velký sklon území, v části je místo charakteru prameniště. Severní část, na západní straně s hřbitovem, je výrazně méně obstarávána. Porost je plný stařiny, zarůstá křovinami, vysázené stromy jsou neperspektivní a neprosperují kvůli silné konkurenci travin, v horní části i kvůli zastínění přilehlým lesním porostem. Celkově je tato plocha méně atraktivní, navzdory tomu, že byla ještě donedávna využívána poměrně intenzivně – byla zde malá políčka, především pro pěstování okopanin. V současné době tato část sadu slouží zvěři, jejíž výskyt je zřejmý zejména díky množství trusu, pěšinek a ochozů. 33

V současné době je sad bez využití, využití materiálu a produkce ovoce ze sadu je minimální – sběr větviček v předvánočním čase, na 1.máje a na podzim příležitostná konzumace ovoce.

Ve skladbě ovocných dřevin výrazně převládají jabloně, doplněny slivoní a třešní. Dále jsou zde duby, švestkové výmladky a keře (růže šípková, svída, trnka). Z pomologického určení, které proběhlo v roce 2004 lze vyjmenovat odrůdy jabloní: Baumannova reneta, Boskoopské, Grávštýnské, Harbertova reneta, Jadernička moravská, Jonathan, Kanadská renera, Kožená reneta zimní, Landsberská renta, Lecar, Matčino, Ontario, Parkerovo, Parména zlatá, Ribsstonský jadernáč, Spartan, Strýmka, Sudetská reneta.

Péče a povědomí o sadu byla zajišťována díky zájmu starostky Heleny Navrátilové a tak, v roce 2003 byla získána první dotace na úpravu sadu (58 000 Kč), v roce 2004 obec obdržela dotaci na údržbu sadu jako VKP (48 000 Kč), v témže roce zpracovává Ing. Schneiderová projektovou dokumentaci k údržbě sadu. Dřeviny byly určeny do rodu, jádroviny do odrůdy, byly u nich zjištěny základní parametry a navržena opatření. Součástí projektu bylo i navržení dosadby dřevin. Sad byl také dosázen v letech 2005 – 2007 z dotace. Dosadba v letech 2005-2006 obsahovala jabloně (8 ks) – Gascoygneho šarlatové, Wessenerovo, Astrachán bílý, Malinové hornokrajské, Sign Tillish, Boikovo. Dosadba v roce 2007 (2008) zahrnovala tyto druhy: jabloně (32 ks, 18 odrůd) - Astrachán bílý, Astrachán červený, Bernské růžové, Car Alexandr, Grávštýnské, Gascoygneho šarlatové, Harbertova reneta, Jadernička moravská, Kalvil červený podzimní, Kožená reneta zimní, Lecar, Malinové holovouské, Panenské české, Parkerovo, Ribstonské, Řehtáč soudkovitý, Smiřické vzácné, Soudek zlatý, hrušně – Amalinská a Solanka (2 ks), oskeruše (2 ks), třešeň Denisenova (2 ks), moruše (2 ks). Tento sad dále zmiňuje inženýrka Jitka Sikorová v práci Relikty ovocných sadů na Kuřimsku.

Existence sadu byla několikrát ohrožena – MNV chtěl získat peníze na úhradu obecních dluhů vyčleněním trati Na Horce pro zástavbu a za stejným účelem měla být část sadu využita jako stavební parcely. Ani v jednom případě však veřejnost nebyla nakloněna takovémuto řešení a sad tak zůstal zachován.

34

Všechny výše zmíněné faktory ovlivňují stav a možnost využívání sadu. V souvislosti s blízkostí zástavby zde často dochází k hromadění organického odpadu přiváženého občany, na jaře v roce 2011 dokonce došlo k požáru, zřejmě kvůli zapálení hromady rostlinného odpadu, kdy se oheň rozšířil do části sadu, která nebývá sečena a došlo tak k ohoření a tím poškození několika desítek stromů. Dalším problémem je parkování v jižním okraji sadu místními obyvateli a chataři i přes zákaz parkování – dochází tak k uhutnění půdy, poškození stromů, občas i přilehlých kapliček křížové cesty.

6.1.2 Křížová cesta Křížová cesta je zapsaná v Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Brnovenkov jako účelová kulturní památka Křížová cesta, nyní je v majetku obce Chudčice. Je to nábožensky a turisticky významné poutní místo, která zasahuje do přírodního parku Podkomorské lesy. Vybudována byla architektem Eduardem Svobodou, místním rodákem (autor Besedního domu v Brně). Začíná v Sadě osvobození, pokračuje jírovcovou alejí a prudce stoupá k návrší U tří křížů. Jedná se o 14 zastavení, kapliček, zděných z cihel a „obřadní místo“ u pramene, kde je vodní kaplička, vystavených v roce 1856. Voda je samozřejmě „léčivá“ a má zázračné účinky – jak se vypráví v pověstech. Někteří lidé sem chodí pro vodu dodnes. Podle pověsti je místo mnohem starší, kaple zde byla již v dobách šíření křesťanství (tedy někdy v 10. století). Později prý byla od nepřátelských Uhrů zbořena, po delším čase znovu postavena ze dřeva a od sv. Hyacintha, žáka svatého Dominika, na počátku 13. století vysvěcena. Nejstarší spolehlivá zpráva o tomto místě je zapsána v domácím protokolu fary Veversko-Bytyšské z roku 1686. Jednotlivá zastavení jsou nyní v majetku obce, která získala dotaci na jejich opravu. Zastavení se nachází na k.ú. Chudčice a k.ú. Kníničky.

6.1.3 Podkomorské lesy Podkomorské lesy byly vyhlášeny přírodním parkem (dále jen PP) Okresním národním výborem Brno-město a Brno-venkov v roce 1989. Rozloha parku je 3406,33 ha. PP leží z větší části na území města Brna, malá část zasahuje na území okresu Brno-venkov. Území je tvořeno rozsáhlou členitou zalesněnou náhorní plošinou s průměrnou nadmořskou výškou 450 m n.m., rozdělenou hlubokým zářezem řeky Svratky. Od roku 1932 je zde obora pro chov muflonů a daňků. Na území parku se nacházejí i porosty přírodě

35

blízkého charakteru a bylo zde vyhlášeno více lesních chráněných území (přírodní rezervace Jelení žlíbek, Krnovec, Břenčák a přírodní památky Na skalách a Kůlny).

6.1.4 Hřbitov Na jaře roku 1937 bylo rozhodnuto o výstavbě hřbitova, financovaného půjčkou a v roce 1940 se začalo stavět. Náklady na stavbu činily 82 410 Kč. První zemřelí zde byli pochováni v roce 1943. Zelený háj na hřbitově byl vykácen v r. 2002 – tvořili ho „jalovce“. Významná je vstupní brána hřbitova nesoucí nápis „Věřím v těla vzkříšení a život věčný.“ Před hřbitovní branou se nachází vzrostlá památná lípa a několik dalších dřevin. 6.1.5 Sad ve VKP Haluzník Lokalita Poloudíly za silnicí (dříve Polodíly u dubu), často nazývaná Na Kamínkách je situována severozápadně od zástavby obce v polích obhospodářovaných ZD Čebín. Na lokalitu vede v terénu pouze jedna přístupová polní cesta ve vlastnictví obce – navazuje na silnici III.třídy (směr Tišnov – Veverská Bítýška). Druhá cesta je v katastru nemovitostí zakreslena avšak v terénu nevylišena z důvodu přetrvávajícího obhospodařování polí zemědělským družstvem, které má pozemky v pronájmu. Cesta se bude realizovat až po ukončení činnosti ZD a obhospodářování pozemků vlastníky (tzn. nebude se již hospodařit na půdních blocích – což je zatím v nedohlednu). Sad byl založen před rokem 1953, jak je patrné ze snímků III. vojenského snímkování, dle kroniky obce se tak stalo v říjnu 1948 a bylo vysázeno 300 stromků třesně. Na něj navazoval jehličnatý les (dle mapy z let 1952) a listnatý porost. Sad byl v pronájmu – hospodařil zde obyvatel Chudčic, jeho hospodaření však bylo ohroženo neustálými nájezdy sběračů ovoce, proto od pronájmu opustil, svůj vliv na to měla určitě i politická situace. O péči o lokalitu na Kamínkách se zasloužila starostka obce H. Navrátilová – v roce 2004 zjistila, že se na lokalitě vyskytují skryté černé skládky, velké díry – ty byly zavezeny ekologickým materiálem (za poplatek 50 Kč/t – platilo pouze pro občany obce) a zeminou, poté proběhlo osázení listnatými stromy. Oproti snímku ortofotomapy z roku 2006 a fotografii Ing. Sikorové z roku 2007 se počet třešní značně snížil. V roce 2007 se zde vyskytovalo ještě 99 ks stromů třešní, nyní je na ploše dle snímku ortofotomapy okolo 50 stromů. Západní část je tvořena listnatým porostem, v jižní části s pozůstatkem kamenice. V jihovýchodní části se nachází blíže k cestě výsadba borovic a několika listnáčů. Východní 36

lem je druhově pestrý, tvoří ho i vzrostlé stromy. Sad je tedy spíše ve stadiu rozpadu, proto se bude jednat spíše o rekonstrukci sadu. Okolí sadu je tvořeno nekvalitní kmenovinou a kulturou v izolovaném lesíku mezi zemědělskými kulturami. Pro lesní porost je z hospodářské knihy zjištěno druhové a věkové složení: dub (30 let), skupina lip (80 a 100 let), skupina dubu letního (80 a 100 let), borovicová oplocenka (15 let), skupina javorů (80 let). Lesní okraj tvoří topoly, břízy a olše. Místy se vykytuje akát. Sad není nijak významně lidmi využíván, pouze kosení a odvoz sena je zajištěn místním obyvatelem. Má tedy spíše význam pro lesní zvěř, která se zde díky četným mysliveckým zařízením zdržuje. I přes nedostupnost je plocha často navštěvována několika místními obyvateli.

6.2 Stav porostů a dřevin, navržená opatření 6.2.1 Sad Osvobození Dle terénního průzkumu má převážná většina vzrostlých jedinců přehoustlé koruny, které je třeba prořezat (především jabloně). Dále se zde nachází 7 stromů, které je třeba neprodleně ošetřit řezem – jedná se o stromy s vylomenými kosterními větvemi, 8 ovocných stromů je třeba úplně odstranit – jsou v nevyhovujícím stavu, mají vyhnilé dutiny ve kmeni, jsou napadeny chorobami či dřevokazným hmyzem. Dále je doporučeno odstranit vzrostlého jedince dubu, který velmi silně konkuruje zdravé třešni. U 3 ovocných stromů v části sadu u křížové cesty je třeba odstranit obrost. V severní části sadu je třeba pro účel zachování a perspektivy nových výsadeb odstranit obrosty i keře u všech žádaných jedinců. Navrženy jsou stromy určené k odstranění a místa zvolená pro doplnění ovocných dřevin, které je třeba osadit kvalitním sadebním materiálem typu prostokořenný vysokokmen – počet stromů 64. Výsadbu je třeba provést na podzim s dostatečnou zálivkou a uchycením ke kůlu (výšky po korunku) arboristickou páskou, včetně chráničky – pletiva (lesnické chráničky nebudou použity z důvodu možnosti přehřívání kmene), uchyceného ke kůlu, aby ho zvěř nemohla odsunout. Dále by mělo být zajištěno alespoň jedenkrát ročně obsíkání kolem stromů, aby se podpořila jejich konkurenceschopnost. O vysazené jedince je třeba pečovat pravidelně po dobu minimálně 5 let, aby se zajistila kvalitní koruna. Poté stačí provádět řez 1x za 5 let. U mnoha mladých jedinců tento předpoklad dodržen nebyl, a proto nedochází k zapěstování kvalitní korunky. U těchto jedinců je navrženo provést nápravný řez, který povede k vytvoření kvalitní korunky. 37

V současné době se v celém sadu nachází 147 mladých ovocných stromků (do stáří cca 10 let) – jedná se především o jabloně, dále třešně a dokonce i švestky domácí (viz přílohy).

Tab. 2 Zvolené odrůdy jabloní a hrušní pro dosadbu v Sadu Osvobození Odrůda

Počet

Odrůda

Počet

Aderslebenský kalvil

1

Muškatelka letní

2

Astrachán bílý

2

Matčino

2

Baumannova reneta

2

Míšenské

3

Bernské růžové

2

Ontario

1

Blenheimská reneta

2

Opat Bruno

1

Boskoopské

2

Panenské české

3

Car Alexander

2

Parména zlatá zimní

1

Grávštýnské

3

Řehtáč soudkovitý

1

Hvězdnatá reneta

1

Ribstonské

1

Jadernička moravská

1

Ruklat

1

Jeptiška

2

Signe Ulrich

1

Kalvil červený podzimní

3

Šálové

1

Kanadská reneta

2

Smiřické vzácné

2

Košíkové

2

Strýmka

3

Kožená reneta zimní

1

Studničné

1

Krasokvět žlutý

6

Vlkovo

1

Landsberská reneta

2

Wesenerovo

2

Malinové podzimní

1

celkem (ks)

64

Využití a likvidace materiálu: Hroubí bude bezúplatně za odvoz poskytnuto místním obyvatelům, nehroubí bude na místě rozdrceno štěpkovačem, v případě menšího objemu materiálu odvezeno mimo plochu, stejně jako třtina. Pařezy budou ponechány. Kůly, ke kterým jsou vysazené stromky uchyceny, se budou odstraňovat cca za 5 let od provedení výsadby a budou nabídnuty místním občanům. Chráničky budou dle materiálu umístěny do tříděného odpadu, arboristické pásky umístěny do směsného komunálního odpadu.

38

Navržený plán opatření Cíl: Zachování extenzivního sadu jako typické historicko-kulturní složky venkovské krajiny Plán zásahů a opatření: - Péče o dřeviny: Regulace ostatních dřevin za účelem vytvoření podmínek pro prosperování jedinců ovocných dřevin. Provádět pravidelné dosadby uhynulých jedinců, výchovného řezu a zdravotního řezu, kontrolovat zdravotní stav a napadení „škůdci“. - Péče o rostliny: Likvidace třtiny křovištní a ostružiníku maliníku za účelem podpory lučních společenstev v bylinném patře. - Péče o živočichy: Za účelem možnosti dokončování vývoje hmyzu je navrženo v části sadu provádět kosení 1x za 2 roky. Sad je ideálním místem pro rozvoj včelařství. - Návrhy pro regulaci rekreačního využití území: Vytvořením cesty je možné přivést rekreanty nejen do okrajů sadů, ale je možné umožnit jim vstup do celé plochy sadu po technicky nezpevněném povrchu. Finančními sankcemi trestat zjištěný a zdokumentovaný nepovolený vjezd vozidly do plochy sadu. Vytvářet kladný vztah chatařů k sadu. - Návrh pro rekreačně -naučné využití území: Umístění odpočinkového altánu s lavičkami, bez ohniště či krbu, s informačně-naučnými tabulemi o území, ovocných odrůdách, zvěři, ptactvu a včelách. - Návrh na provedení průzkumu: Hodnotné by bylo provést entomologický, ornitologický i botanický průzkum. Pomologický průzkum jádrovin již proveden byl.

6.2.2 Sad na Kamínkách Původní výsadba je již zcela rozpadlá, na volné ploše přežívá posledních 25 jedinců třešně. Jejich výčetní tloušťky jsou v rozmezí 70-130 cm, výška stromu 5,4-11,6 m, výška nasazení koruny 1,5-5 m. Stromy jsou přibližně podobného stáří, většina z nich je již v neperspektivním stavu a je navrženo jejich odstranění. Několik jedinců je doporučeno zachovat za účelem dočasného vyplnění produkce a dochování svědka historie sadu. Uvnitř houštiny bylo nalezeno cca 30 jedinců. (viz výkres v přílohách) Na volné ploše se nachází plocha 400 m2 osázená sazenicemi borovice, která je utlačována porostem třtiny. Houština je tvořena porostem vzrostlých topolů, dubů, bříz a několika smrků, dále pak vrb, růže šípkové i trnité, trnky a svídy. Topoly byly zřejmě účelně vysázeny – jedná se o plochu obdélníkového tvaru se 100 % zastoupením topolu. Další vegetace má původ v přirozené sukcesi spojené se zarůstáním sadu. 39

Tab. 3 Hodnocení třešní na travnaté ploše ve VKP Haluzník (1 – výborný, 2 – zhoršený, 3 – nevyhovující) č.

GPS

1

taxon

007 TŘ

obvod výška v 1,3 m stromu (cm) (m) 105

11,3

výška nasazení zdravotní pěstební dutiny koruny stav stav (m) 1,5

3

houby výletové poranění a nález otvory poškození plodnice

3 x

x

x

návrh

odstranit

2

008 TŘ

90

10

2

2

3

mrazové trhliny, nádory, klejotok

3

009 TŘ

110

11,6

1,8

3

3

trhliny, klejotok

odstranit

4

010 TŘ

80

9,2

2,5

2

3

5

011 TŘ

95

7,2

1,8

3

3

vylomené kosterní větve

odstranit

6

012 TŘ

70

5,4

2

3

3 x

x

odstranit

7

013 TŘ

105

8,7

1,8

2

2

8

014 TŘ

105

10,1

3

2

2

9

015 TŘ

100

7,4

3

2

2

10

016 TŘ

100

8,6

3,5

2

2

trhliny, tvorba vlků

11

017 TŘ

95

8,8

2

2

2

trhliny, klejotok

12

018 TŘ

85

5,9

1,7

2

2

klejotok, nerovnoměrná koruny

13

019 TŘ

85

5,3

2,8

2

2

14

020 TŘ

80

7,6

2,4

2

2

15

021 TŘ

90

6,5

1,8

2

2

16

022 TŘ

130

7,5

3

3

2 x

17

023 TŘ

100

10,3

2,9

2

18

024 TŘ

110

7,9

5,3

19

025 TŘ

95

9,2

20

026 TŘ

95

21

027 TŘ

22 23

x

nádor, malovánky

x

praskliny

odstranit

2

rakovina, klejotok, ulámané větve

odstranit

2

2 x

nádory

2,6

2

2

proschlá koruna

8,2

5

2

2

95

7,9

3,4

2

2

028 TŘ

100

6,3

2,3

2

2 x

praskliny

029 TŘ

115

9,9

1,9

2

1

klejotok

24

030 TŘ

100

8,9

1,6

3

3

praskliny

25

031 TŘ

105

8,2

3,2

2

3

40

x

odstranit odstranit

odstranit

odstranit neprodleně odstranit

Návrh řešení Navrženo je odstranění houštiny, borovic a téměř všech třešní (všechny z houštiny a také některé z volné plochy), stejně jako mysliveckých zařízení a založit znovu výsadbu třešňového sadu. Použité sazenice vysokokmen v počtu 153 ve sponu 10 x 10 m, s chráničkami – pletivo, připevněné arboristickou páskou osmičkovým úvazkem ke kůlu. Výsadba bude provedena na podzim s dostatečnou zálivkou. Bude proveden řez výchovný – pro založení korunky, poté je doporučení třešně spíše neřezat. Pro dosadbu byly zvoleny odrůdy na podnoži ptáčnice: Karešova, Napoleonova, Bitnerova, Kasandra, Rychlice německá.

Tab.4 Přehled vlastností navržených odrůd pro dosadbu náročnost na půdu

odolnost proti mrazu

opylovací opylovači poměry

velikost sklizňová plodů zralost

odrůda

zatřízení

Karešova

tmavá střední srdcovka

velká

cizospr.

Napoleonova, Kaštánka

velké

2.tř.týden

Napoleonova

chrupka pestrá

velká

cizospr.

Karešova, Kaštánka

velké

5.-6- tř. týden

střední

Bitnerova Kasandra Rychlice německá

náchylnost vhodnost k napadení ke vrtulí zpracování třešňovou střední až x malá velká

poznámka

bujný růst

velká

vysoká pravidelná plodnost

x

raná

cizospr. tmavá srdcovka srdcovka střední tmavá

cizospr. střední až velká

cizospr.

3. tř.týden velká Napoleonova

malé

1 x

Následná péče Bude nutné zajistit pravidelné kosení sadu (2 x ročně), tak, aby nebyly sazenice poškozovány a také aby nedocházelo k zarůstání plochy křovinami a třtinou, zřejmě bude nutné pravidelně likvidovat nálet – vyřezáním či odstraněním křovinořezem a řeznou plochu poté natřít Round-upem. V době od výsadby do věku vysazených stromů 5 let, provádět výchovný řez a kontrolu uchycení kůlu a chráničky. V případě potřeby provést nátěr Aversolem.

Využití a likvidace materiálu Dřevo (hroubí) bude bezúplatně za odvoz poskytnuto místním obyvatelům, nehroubí bude na místě rozdrceno štěpkovačem. Pokosená třtina bude odvezena a likvidována mimo plochu, stejně jako pařezy. Kůly, ke kterým jsou vysazené stromky uchyceny, se budou odstraňovat cca za 5 let od provedení výsadby a budou nabídnuty místním občanům.

41

Chráničky budou dle materiálu umístěny do tříděného odpadu, arboristické pásky umístěny do směsného komunálního odpadu.

Navržený plán opatření Cíl: Zachování extenzivního sadu jako typické historicko-kulturní složky venkovské krajiny na lokalitě, která je jinak bez produkčního významu. Plán zásahů a opatření: - Péče o dřeviny: V ploše osázené ovocnými dřevinami odstraňovat všechny jiné dřeviny, které zhoršují podmínky pro růst ovocných dřevin. Minimálně 1x za 5 let provádět kontrolu stavu porostu, popřípadě přistoupit k razantnějšímu zásahu – kácení a likvidace jiných dřevin, popřípadě provést dosadby uhynulých jedinců. - Péče o rostliny: Likvidace třtiny křovištní a ostružiníku maliníku za účelem podpory lučních společenstev v bylinném patře. - Péče o živočichy: Zajistit možnost hnízdění a úkrytu v přilehlé lesní vegetaci, obnovit kamenici. - Návrhy pro regulaci rekreačního využití území: Vytvořením cesty přivést osoby do okrajů sadů, avšak umožnit jim vstup i do celé plochy sadu po technicky nezpevněném povrchu. - Návrh pro rekreačně -naučné využití území: Návrh počítá s umístěním odpočinkového altánu s lavičkami, bez ohniště či krbu, s informačně-naučnými tabulemi o území, ovocných odrůdách, zvěři, ptactvu a včelách. - Návrh na provedení průzkumu: V současné době přichází v úvahu entomologický průzkum na odumírajícím dřevě.

6.2.3 Alej u křížové cesty Alej, která je cca 250 m dlouhá, doprovází křížovou cestu a je složena výhradně z jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum), stáří těchto stromů je odhadováno na 80 až 120 let, není však registrována a chráněna státem. Z terénní pochůzky je patrné, že stromy trpí neodbornými zásahy chatařů – na straně k zahradám jsou do značné výšky vyvětveny, další poškození je zřejmě spojeno s lesnickým hospodařením v lesním komplexu, do kterého cesta vede. Jedná se o poranění kmenů několika jírovců. Tyto rány jsou velké plochy, proto je stromy nedokázaly zcela zavalit, dostala se do nich hniloba. Problémem je také panelová

42

cesta, která tvoří cestu. Panely už dosluhují, místy se uvolňují a lidé je proto auty objíždějí, často tak dochází k obnažení a poškození kořenů.

Původně dobré řešení starosty, jak v aleji dosázet stromy – tedy uložením náhradní výsadby se ukázalo jako nevhodné. Občané totiž vysazují nekvalitní sazenice (kvalitní, zdravý a perspektivní sadební materiál je však základem pro založení kvalitní aleje) většina z nich nebyla tvaru vysokokmeny, ani alejový strom a byly velmi špatně zapěstovány. V současnosti je tímto nevhodným způsobem vysazen 1 ks, vysoký asi 50 cm.

Návrh výsadby má dvě varianty. První, razantnější - je odstranění všech stromů, vytvoření nového cestního tělesa a stromy vysázet nejspíše jen po straně k sadu (nikoli k chatám). Tato varianta se ale zřejmě realizovat nebude, jasným důsledkem by byly protesty lidí, ale i AOPK, které by zřejmě nepovolilo vysázet opět jírovec, z důvodu napadání klíněnkou jírovcovou a nepůvodnosti této dřeviny v ČR. S tímto řešením nesouhlasí ani starosta obce. Druhá varianta spočívá v dosázení chybějících stromů a postupném nahrazování nejpoškozenějších a z hlediska provozní bezpečnosti nevyhovujících jedinců. Omezením pro dosadbu je vedení nízkonapěťového vedení, pozice jednotlivých kapliček, ale i vjezdy k rekreačním objektům. Realizace bude tedy řešena druhou variantou. Dosázeno bude v první etapě 5 stromů, tvaru vysokokmen v období na podzim s dostatečnou zálivkou. Další etapa bude znamenat odstranění 7 stromů, které jsou napadeny hnilobou ve kmeni a nejsou tak z provozněbezpečnostního hlediska přijatelné. Tyto budou v dalším roce nahrazeny novými stromy. Podle doporučení znaleckého posudku (FORAL, 2013) bude třeba pravidelně opadané listí shrabovat a likvidovat, aby nedošlo k množení klíněnky. Doporučeno je i použití postřiku na samečky v období páření. Dle posudku je doporučeno nahrazení – jírovcem pleťovým (Aesculus carnea), lípami, buky, javory nebo duby, což by ale zcela změnilo historicko-estetický ráz místa. Dle doporučení (FORAL, 2013) je dále třeba zajistit ošetření houbou napadených a špatně ořezaných větví opravným řezem a jejich neprodlené zatření měďnatým fungicidem.

Tab.5 Hodnocení jírovcové aleje u křížové cesty, vycházející z terénního průzkumu (Bc. J. Barašová) a znaleckého posudku z ledna 2013 (Ing. T. Foral), (1- výborný, 2- zhoršený, 3 – nevyhovující) 43

základní parametry č.

poškození

stav

navržené opatření

pz.

zdravotní

akutně

výhledově

umístění

výška

obvod

průměr koruny

řez

tlaková vidlice

hniloba

praskliny

1

25

207

11

špatně provedený

x

v kmeni

podélná

3

odstranit

sledovat stav

2

26

216

12

x

ano

pata kmene, v ráně

x

3

odstranit

sledovat stav

3

24

132

10

špatně provedený

x

x

x

2

4

20

146

6

x

x

v ráně

x

odřený kmen

3

5

20

142

6

špatně provedený

x

v ráně

x

odřený kmen

3

odstranit

2

odstranit větev

jiné poškození

sledovat stav odstranit

sledovat stav

6

13

117

6

špatně provedený

x

x

na větvi nad cestou

7

20

177

9

x

x

v dutině

x

nesouměrná koruna

2

sledovat stav

8

23

213

10

špatně provedený

x

x

x

poškozený kmen

2

sledovat stav

9

25

206

11

špatně provedený

x

x

x

dutina ve větvi

2

odstranit větev

x

2

sledovat stav

2

sledovat stav

2

sledovat stav

10

25

188

9

x

x

v ráně - kmen, větev

11

25

220

8,5

špatně provedený

x

x

x

12

26

250

15

x

x

v ráně

ano

13

22

189

8,5

špatně provedený

x

x

x

odřený kmen

2

sledovat stav

14

23

186

6,5

špatně provedený

x

v ráně

x

odřený kmen

2

sledovat stav

15

24

188

7,5

x

x

x

x

2

sledovat stav

16

23

185

6

špatně provedený

x

x

ano

2

sledovat stav

17

23

236

12

x

x

v ráně

x

2

sledovat stav

18

20

281

7

špatně provedený

x

v kmeni, v dutině

x

3

19

23

197

4

špatně provedený

x

x

x

odřený kmen, sekundární větvení

2

sledovat stav

20

25

236

8

vysoko vyvětvený

ano

x

x

sekundární větvení

3

odstranit

21

20

181

4

špatně provedený, radikální

x

v ráně

x

2

sledovat stav

22

20

180

7,5

špatně provedený

x

x

x

2

sledovat stav

23

19

155

5

špatně provedený

x

x

x

vysoko vyvětvený

2

sledovat stav

24

20

178

8

x

x

x

x

cedule

2

sledovat stav

44

ukotvení ocelového lanka zavelené odřeniny kmene výletové otvory, cedule

odstranit

sledovat stav

vjezd k chatě vjezd k chatě vjezd k chatě

u kapličky

25

22

176

4

x

x

v ráně

x

dutiny v ranách

2

sledovat stav

26

20

148

4

vyvětvení

x

x

x

vysoko vyvětvený

2

sledovat stav

27

22

158

5

x

x

v ráně

x

2

sledovat stav

28

22

162

4

špatně provedený

x

v dutině

x

2

29

18

140

4

špatně provedený

x

v kmeni, v ráně

podélná

3

30

18

135

6

špatně provedený

ano

v ráně

x

2

odstranit

31

18

125

4

x

x

v ráně

x

2

sledovat stav

32

17

126

6

x

x

x

x

odřený kmen

2

sledovat stav

33

18

144

6

x

x

v ráně

x

odřený kmen

2

sledovat stav

34

17

152

6

špatně provedený

x

2

sledovat stav

před chatou

35

15

136

8

špatně provedený

x

v ráně

x

2

sledovat stav

u chaty

36

20

189

10

x

x

x

x

2

sledovat stav

velmi blízko plotu

37

17

189

8

x

x

v ráně, v kmeni

podélná

3

38

15

137

4,5

špatně provedený

x

v ráně

x

2

sledovat stav

39

17

149

5

špatně provedený

x

x

x

2

sledovat stav

40

20

218

8

ano

x

x

2

sledovat stav

41

17

203

6

ano

v kmeni

x

42

15

155

4

v kmeni

x

2

odstranit

43

14

150

6

x

v dutině

x

2

sledovat stav

44

15

149

6

x

v ráně

x

2

sledovat stav

45

15

178

6

x

x

x

2

sledovat stav

46

18

208

12

ano

v ráně

x

2

sledovat stav

47

20

212

12

špatně provedený

x

x

x

2

sledovat stav

48

15

107

4

špatně provedený

x

x

x

2

sledovat stav

špatně provedený

špatně provedený

45

poškozené kořeny

obkopaná pata kmene

poškození ohněm

poškození kmene

3

u kapličky

sledovat stav odstranit

odstranit

odstranit

sledovat stav

sledovat stav

vjezd k chatě

sledovat stav

úzký vjezd k chatě

6.3 Návrh cestní sítě a doprovodné vegetace 6.3.1 Sad Osvobození V Sadu Osvobození bude pro pěší navržena jedna cesta, vedoucí zhruba středem sadu přibližně po úrovni jedné terasy. Napojí se na stávající komunikace – tedy na cestu křížové cesty (cca 50 m od chaty nacházející se v okraji sadu) a na cestu vedoucí od hřbitova do sadu. Zhruba v polovině trasy bude umístěno odpočinkové zařízení s informačně-naučnou tabulí. V sadu navrhuji několik možných variant materiálového řešení, hlavním kritériem je dostupnost financí a omezení při umisťování komunikace do VKP – je třeba získat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Šířka cesty 1,80 m je volena tak, aby se zde pohodlně vyhnuly dva kočárky.

1. varianta spočívá ve výstavbě dlážděného chodníku z přírodního kamene pokládaného do pískového lože. Na dlažbu je nejvhodnější kámen rozvrstvené struktury, který má alespoň jednu stranu rovnou a desky mají tloušťku 5 až 8 cm. Založení cesty: obrubníky, lože hluboké 30 cm – uhutněné plošným vibrátorem, nosná vrstva - štěrk, vyrovnávací vrstva štěrkopísek. Spáry zapískovat. Toto řešení je finančně a časově nejnáročnější, je spíše parkového charakteru a má zajistit zpřístupnění lokality za jakéhokoli počasí.

2. varianta je řešena uložením jednotlivých kamenných desek do trávníku. Jednotlivé desky se ukládají vždy do pískového lože, přičemž úpravu je třeba udělat tak, aby se trávník mezi dlaždicemi mohl sekat. Takto řešená cesta je vhodná pro pěší turisty bez snížené pohyblivosti. Také pojíždění s kočárkem není zcela komfortní.

3. varianta je založena na možnostech a perspektivě využívání MZK (mechanicky zpevněné kamenivo). Na takto širokou cestu (1,8 m), se bude provádět pokládka menšími stavebními stroji – čelním nakladačem, popřípadě ručně, musíme však dbát na dodržení optimální vlhkosti směsi, poté je třeba každou vrstvu dostatečně zhutnit. Toto řešení se jeví jako nejvhodnější pro možnost využívání pěšími turisty, jak staršími osobami, malými dětmi i rodinami s kočárkem, proto je navrženo jako výchozí varianta. Důležité je zajistit odvodnění vozovky, na této lokalitě by bylo odvodnění řešeno jednostranným příčným sklonem 3%. Navržená skladba vozovky je navrženo mechanicky zpevněné kamenivo, tloušťka vrstvy 130 mm, štěrkodrť (frakce 0-63), tloušťka vrstvy 120 mm, položena na uhutněnou zemní pláň.

46

4. varianta vychází z požadavku na nenarušení rázu místa a je navržen tzv. štěrkový trávník, který je vytvořen smícháním 75% štěrku a 25% ornice, rozprostřené na povrch ve vrstvě 15 cm a tato směs se poté oseje trávou. Vznikne tak odolná a dlouhodobě ozeleněná plocha. (WIRTH, 2004)

6.3.2 Sad Na Kamínkách Do oblasti sadu na Kamínkách je navržena nová vedlejší jednopruhová polní cesta (P 4,0/30), šířky 4 m z mechanicky zpevněného kameniva, jehož složení a počet vrstev bude odpovídat příslušným stavebním normám pro dané kamenivo a únosnost zeminy. Toto bude zajištěno dodávkou firmy s certifikátem na celou technologii. Navržena byla tato skladba: mechanicky zpevněné kamenivo, tloušťky 150 mm, štěrkodrť (frakce 0-63) tloušťky 150 mm, mechanicky zpevněná zemina, tloušťka vrstvy 200 mm. Příčný sklon je navržen na 3%, sklon svahů tělesa vozovky 1:1,5% a dále je navržen průleh se sklonem svahů 1:4. Podél cesty bude vysázeno jednostranné stromořadí z třešní – prostokořenné vysokokmeny, stejného sortimentu jako v sadu ve vzdálenosti 1m od cesty a sponu 10 m. Účelem cesty je zpřístupnit sad a zajistit příjezdovou cestu na jednotlivé pozemky jednotlivých vlastníků (jak polní, tak lesní). Stávající přístupová cesta k sadu na Kamínkách, na horizontu, navazující na silnici III.třídy je tvořena pouze půdním krytem a jsou zde vyjeté koleje. Pro pohodlný pohyb pěších je navržena úprava MZK, kategorie jednopruhová polní cesta (P 3,5/30). Navržena byla tato skladba: mechanicky zpevněné kamenivo, tloušťky 150 mm, štěrkodrť (frakce 0-63) tloušťky 150 mm, mechanicky zpevněná zemina, tloušťka vrstvy 200 mm. Příčný sklon je navržen na 3%, sklon svahů 1:1,5%. Cesta bude osázena jednostranným stromořadím z hrušní. Cesta je ve vlastnictví obce. Zvolené odrůdy: Boscova lahvice, Hardyho, Charneuská, Solanka, Špinka. Výsadba bude provedena až po realizaci úpravy vozovky, na podzim, s dostatečnou zálivkou. Jednotlivé prostokořenné vysokokmeny budou uchyceny ke 2 kůlům arboristickou páskou osmičkovým úvazkem a budou opatřeny chráničkou z pletiva. Konstrukční řešení a návrh osy komunikace je uveden ve výkrese Situace – Sad ve VKP Haluzník v přílohách.

47

Tab. 6 Přehled vlastností navržených odrůd hrušní k cestě Odrůda

náročnost na půdu

odolnost proti mrazu

opylovací poměry

velikost plodů

sklizňová zralost

Hardyho

malá

dobrá

cizosprašná

velké

IX-X

Charneuská

velká

malá, později dobrá

Boscova lahvice

náchylnost ke strupovitosti

bujnost růstu

tvar koruny

velká

jehlancovitá

stolní

použití

cizosprašná

střední

IX

velká až střední

střední

úzce jehlancovitá

stolní, kompoty, sušení

velká až malá velmi velká

cizosprašná

střední až velké

IX

střední až velká

střední

jehlancovitá

nejchutnější hrušky, stolní, kompoty

Solanka

velká

velká

cizosprašná

střední až malé

VIII

střední

velká

široká

sušení, pálení, přímý konzum

Špinka

malá

velká

cizosprašná

střední až malé

VIII-IX

velká

široce jehlancová

sušení, pálení, povidla

6.4 Návrh odpočinkového zařízení s informačními tabulemi Odpočinkové zařízení bude umístěno vždy u cesty. Navrženo je kryté posezení s naučno-výchovnými tabulemi s konstrukcí ze dřeva. 6.4.1 Sad Osvobození V sadě Osvobození se bude jednat o přístřešek s lavičkou, podlaha bude z přírodního kamene, pro kotvení dřevěné konstrukce budou použity kovové patky. Vizuální podoba vychází z tvarosloví jednotlivých kapliček (zastavení) křížové cesty tak, aby tvarově navazovala na křížovou cestu.

Obr.1. Zastavení křížové cesty

Obr. 2. Vizualizace návrhu posezení v Sadu Osvobození,

jako výchozí tvar pro návrh

zpracováno Ing. Pavlou Kotáskovou, Ph.D. v Solid

krytého přístřešku.

Works. Studie přístřešku viz přílohy. 48

Pro přístřešek bylo navrhnuto toto řešení: délka altánu 3 m, šířka 2,2 m, výška 3 m, světlá výška 2 m. V přední části jsou navrženy 2 sloupky (hranol 100/100 mm) bez zadeskování. Zadní část tvoří 3 sloupky (hranol 100/100 mm) se zadeskováním palubkami. Na zadeskované straně bude umístěna informačně naučná tabule (její návrh viz přílohy) o rozměrech 1050 x 1500 mm. Střed tabule je ve výšce 1,5 m. Založení altánu je provedeno do betonových patek (do nezámrzné hloubky 0,8 m), pro kotvení dřevěné konstrukce jsou použity ocelové patky. Dřevěná konstrukce bude kotvena do terénu ocelovými botkami, které budou 10 cm nad terénem – tato vrstva bude vysypána štěrkem. V altánu budou 2 lavičky ukotvené do konstrukce altánu, nebude je tak možno přesouvat. Šířka sedáku je navržena na 400 mm a výška od terénu je 460 mm. Krytina střechy navržena z asfaltových šindelí (zelené či hnědé barvy), pod kterou bude po okraji umístěna plechová okapnice. Kratina je ukládána na bednění z prken tl. 18 mm. Tvar střechy je volen tak, aby vycházel z tvaru střech jednotlivých zastavení křížové cesty. Oproti zastavení, je volen větší sklon střechy, aby byl zajištěn odtok vody a aby se zde nezadržoval sníh. Nosná konstrukce střechy je tvořena dvojicí krokví (větší a menší sklon), podepíraných příčlemi. Příčle jsou podepřeny vaznicemi, které jsou uloženy na sloupkách altánu. Konstrukce je v podélném směru ztužena navrženými krátkými pásky. Dostatečně tuhá konstrukce by měla zabránit i možnosti zcizení tohoto přístřešku. Podlaha bude řešena vrstvou štěrku. Výkres studie návrhu přístřešku viz přílohy – technická dokumentace. Dalším prvkem v sadu budou malé cedule o rozměru 210 x 300 umístěné u jednotlivých dřevin. Na těchto cedulích bude stručně popsána odrůda daného stromu.

6.4.2 Sad Na Kamínkách V sadě ve VKP Haluzník bude posezení řešeno altánem ve tvaru 6-úhelníku, s lavičkami a informačně naučnými tabulemi. Sloužit bude nejen k odpočinku, ale i jako úkryt před nepřízní počasí. Návrh vzhledu altánu je: šestiúhelníkový tvar, průměr altánu 5 m, 3 stěny budou zadeskované palubkami, zbylé 3 volné, tak, aby zajistily úkryt před deštěm i větrem. Uvnitř bude umístěna lavička se stolem tvořící jednu konstrukci, aby bylo zamezeno možnému zcizení. Světlá výška 2,2 m, tvar střechy viz obrázek č. 3. Materiálově bude kryt střechy řešen asfaltovou šindelí v zelené barvě.

49

Vše bude vyrobeno z modřínového a smrkového dřeva, opatřeno ochranným nátěrem, kotvení dřevěné konstrukce k základovým patkám je řešeno kovovými patkami. Podlaha bude vysypána štěrkem, nebo vyskládaná z místního kamene.

Obr. 3. Možný vzhled přístřešku ve VKP Haluzník.http://www.hauner.cz/GC2BEQF/[13.1.2013]

6.5 Návrh výsadby dřevin kolem hřbitova Účelem výsadby v prostorách kolem hřbitova je nejen prostorové oddělení různě využívaných ploch, ale do budoucna i stabilizace cesty, která se má obnovit v rámci společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav a jsou pro ni již vylišeny parcely. Zbudování cest by mělo být hrazeno z fondů pro pozemkové úpravy. Výsadba je navržena prozatím kolem hřbitovní obvodové zdi jen po dvou stranách, z důvodu potřeby rozšířit plochu hřbitova, na pozemcích ve vlastnictví obce Chudčice. Účelem výsadby je optické oddělení od zástavby obce a polí, ostré hranice přechodu pole – hřbitov a hřbitov – sad. Dřevinná skladba bude odpovídat vegetačnímu stupni, avšak pro významnost místa a zdůraznění jeho postavení, je navržen u všech stromů sloupový či pyramidální kultivar. Druhové složení bude dub, habr a sloupovitý javor mléč. Celkový počet vysazených stromů bude 22 ks.(viz výkres v přílohách) Výsadba bude realizována ve sponu 8 m, probíhat bude podobně jako u ovocných stromů, požadovaný tvar je vysokokmen, uchycený ke 3 kůlům arboristickou páskou, umístěny budou chráničky – pletivové. Jako na ostatních plochách je zde totiž předpoklad tlaku zvěře. Ochrana sazenic proti poškození zemědělskou činností bude zajištěna místem výsadby – výsadba bude provedena na vyvýšenině ve vzdálenosti 1,5 m od hřbitovní zdi. Do budoucna se předpokládá podobná výsadba u cesty, ta však může být realizována až po terénních úpravách a dokončení výstavby cestního tělesa, z důvodu možnosti poškození stromů při stavební činnosti. 50

Otázkou zůstává, zda vzhledem ke stavu obvodové zdi hřbitova nebude muset být nejprve provedena oprava či znovu vystavění této zdi, protože zdivo je provlhlé, omítka opadaná a celkově působí nedůstojně. Úpravu vyžaduje také plocha u vstupní brány hřbitova, jednak umístěním kontejnerů do přístřešků a také návrhem dřevinné výsadby. Před vstupní branou v současnosti roste památná lípa, dále několik tisů, jalovců, zlatic, svíd, borovic, modřín, zeravy, stříbrné smrky. Plocha tedy působí dost nejednotně. Výsadba by měla být víceúrovňová, z dekorativních dřevin, které rostou spíše pomalu (např. Buxus, Berberis, kultivary vrb, dubů apod).

51

7. Rozpočet – pro navržená opatření číslo Výsadby

cena m.j. [Kč]

položka

Odstranění nevhodných dřevin průměru kmene (krčku) do 100 mm a výšky do 1 m s na svahu přes 111 21-2112 odstraněním pařezu 1:5 do 1:2 na svahu přes 1:5 do 1:2, listnatého o průměru kmene Pokácení stromu s rozřezáním a na řezné ploše odstraněním větví a pařezu, tl. do 300 do 400 mm 112 10-1133 kmene na svahu přes 1:5 do 1:2, listnatého o Pokácení stromu s průměru kmene rozřezáním a na řezné ploše odstraněním větví a pařezu, tl. do 112 10-1136 kmene 600 do 700 mm na svahu přes 1:5 do 1:2, listnatého o Pokácení stromu s průměru kmene rozřezáním a na řezné ploše odstraněním větví a pařezu, tl. do 113 10-1134 kmene 200 mm Chemické odplevelení na svahu přes půdy před založením 1:5 do 1:2, kultury, trávníku nebo postřikem na 184 80-2211 zpevněných ploch široko Založení trávníku na svahu přes 180 40-1212 výsevem lučního 1:5 do 1:2 na svahu přes Pokosení trávníku 111 10-4312 lučního 1:5 do 1:2 Hloubení jamek pro vysazování rostlin v na svahu přes zemině tř. 1-4 bez 1:5 do 1:2, přes výměny půdy, vč. 0,125 do 0,40 183 10-2135 usazení kůlu m2 Výsadba stromů bez na svahu přes balu do předem 1:5 do 1:2, při vyhloubené jamky se výšce kmene 184 20-1122 zalitím přes 1,8 do 2,5 Prostokořenný ovocný MATERIÁL vysokokmen 52

množství

cena [Kč]

m2

46,6

6510

303 366

ks

2550

19

48 450

ks

12600

7

88 200

ks

5030

30

150 900

m2

2,49

6510

16 210

m2

10,4

6510

67 704

m2

6

75175

451 050

kus

510

320

163 200

ks

112

320

35 840

ks

200

320

64 000

Sloupové a pyramidální kontejnerované - dub, MATERIÁL habr, javor Ochrana dřevin před z drátěného 184 80-4112 okusem zvěří pletiva příplatek, na Ochrana dřevin před svahu přes 1:5 184 80-4114 okusem zvěří do 1:2 třemi a více kůly průměru do 100 mm, 184 20-2122 Ukotvení dřeviny délky do 2 m kůl k sazenici délky 2 m, průměru od 0,04 m do 0,06 184 81-2112 Ošetřování stromů m 300cm pr. 6 cm, (3ks/1strom nebo 1ks/ strom) MATERIÁL Dřevěné kůly pr. 9cm, délka Příčka z půlené frézované 60cm, MATERIÁL kulatiny 3ks/1strom

Komunikace Sad na Kamínkách Úprava pláně se 181 10-1102 zhutněním Zřízení podkladu nebo ochranné vrstvy 561 12-1112 vozovky z MZ tl. 200 mm Podklad ze ŠD s rozprostřením s 564 85-1111 zhutněním, po zhutnění tl. 150 mm tl. 150 mm, po 564 95-2111 Podklad z MZK zhutnění

53

ks

1500

22

33 000

ks

26,4

320

8 448

ks

11,4

320

3 648

ks

139

98

13 622

ks

11,2

217

2 430

ks

200

526

105 200

ks

40

309 12 360 celkem [Kč] 1 567 628

m2

11,3

3142,56

35 511

m2

35,5

3142,56

47 029

m2

99,4

3142,56

312 370

m2

205

3142,56 644 224 celkem [Kč] 1 003 623

Komunikace Sad Osvobození Úprava pláně se 181 10-1102 zhutněním Podklad ze ŠD s rozprostřením s 564 84-1111 zhutněním, po zhutnění 564 94-2112 Podklad z MZK Kladení šlapáků z jednotlivých kusů do lože ze štěrkopísku nebo z prohozené 596 91-1112 zeminy

m2

11,3

268,2

3 031

tl. 120 mm tl. 130 mm

m2 m2

82,6 178

268,2 268,2

22 153 47 740

na svahu přes 1:5 do 1:2

m2

93,7

268,2 celkem [Kč]

25 130 95 023

40000 15000

2 2 celkem [Kč]

80 000 30 000 110 000

Zařízení pro rekreaci MATERIÁL Altán ze dřeva MATERIÁL Naučná tabule

vyrobený na zakázku

ks ks

celkem [Kč]

2 776 274

pozn.: ceník prací dle URS Dle ceníku ÚRS Praha, a.s. a cen zjištěných na internetu (uvedeno jako MATERIÁL) byly zjištěny náklady na realizaci navržených opatření v ceně 2 621 415 Kč.

54

8. Možnosti financování navržených opatření Navržená opatření lze realizovat z evropských fondů a rozpočtu České republiky. Řešení výsadeb a tvorba cest jsou součástí řešení protierozní ochrany navrhované a prováděné v rámci komplexních pozemkových úprav, v jejichž režii probíhá také financování těchto prvků. Z dotačních titulů lze hradit i některé prvky pro rekreaci jako naučné tabule, altány, lavičky. Výsadby, obnovu a péči o dřeviny lze tedy realizovat z dotačních programů PPK B, POPFK – 115 165 a OP ŽP – prioritní osa 6. Rekreační infrastrukturu pak z PRV – Osa III. Pro možné financování z dotací byly vybrány tyto programy:

8.1 PPK (MŽP) - PPK B (volná krajina) Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí" (PPK volná krajina), v rámci Programu péče o krajinu (PPK), slouží pro zajištění drobného managementu a dalších drobných neinvestičních jednoletých opatření. Řízení a garanci programu zajišťuje Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP ČR) a jeho realizací je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) prostřednictvím svých krajských středisek. Podprogram podporuje následující opatření: •

nelesní opatření (ochrana krajiny proti erozi, udržení kulturního stavu krajiny),

•

realizace a péče o prvky ÚSES,

•

vytváření drobných přírodních prvků v krajině (obnova mezí a remízků).

8.2 POPFK - 115 165 – Podpora adaptace nelesních ekosystémů Podprogram 115 165 - Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na nelesní ekosystémy v rámci programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny slouží k financování opatření týkající se tvorby a obnovy ekostabilizačních prvků v krajině. Žadatelem může být široký okruh žadatelů, maximální výše podpory v rámci podprogramu činí 250 tis. Kč. Podprogram podporuje následující opatření: •

obnova vegetačního krytu,

•

odstraňování nepovolených skládek odpadu,

•

péče o dřeviny,

•

protierozní opatření,

•

regulace šíření invazních druhů, 55

•

šetrné hospodaření na zemědělské půdě,

•

úprava stanovištních poměrů,

•

zachování a vytváření krajinných prvků.

8.3 OP ŽP (Obnova krajinných struktur 2007-2013) - prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny a prioritní osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Operační program Životní prostředí (OP ŽP) nabízí v období let 2007-2013 možnost realizace široké škály opatření investičního i neinvestičního charakteru. Jedná se o program primárně financovaný z fondů EU, kofinancovaný z národních zdrojů a ukládající příjemci podpory povinnost finanční spoluúčasti ve výši minimálně 10 % z celkových způsobilých výdajů. Řízení a garanci OP ŽP zajišťuje Řídící orgán - Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Zprostředkujícím subjektem je Státní fond životního prostředí (SFŽP). Příjem žádostí o podporu provádí krajská pracoviště SFŽP a v prioritní ose 6 také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Formulář žádosti vyplňuje žadatel v elektronickém prostředí aplikace Bene-fill. Termíny podávání žádostí jsou zveřejňovány formou výzvy na portálu OP ŽP - www.opzp.cz. Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny - Oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur podporuje projekty: •

realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy,

•

příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability,

•

zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o památné stromy,

Prioritní osa 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu - 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací – příjem žádostí červen, červenec 2013, podporuje projekty:

56

•

nákup, rekonstrukce a výstavba objektů za účelem vzniku nových center a poraden, v případě, že je po dobu 20 let od podání žádosti každoročně předložen na MŽP a SFŽP a jimi schválen celoroční vzdělávací nebo poradenský plán činnosti včetně zhodnocení činnosti a příjmů za uplynulý rok,

•

technické vybavení center a poraden investičního charakteru, v případě, že je po dobu 5 let od podání žádosti každoročně předložen na MŽP a SFŽP a jimi schválen celoroční vzdělávací nebo poradenský plán činnosti včetně zhodnocení činnosti a příjmů za uplynulý rok,

•

tvorbu materiálů a pomůcek investičního charakteru.

•

8.4 PRV (Program rozvoje venkova) - Osa III - Turisticky značené cesty, naučné stezky v ZCHÚ a návštěvnická infrastruktura Popis: vybudování rekreační infrastruktury a rekreačních zařízení, včetně zajišťování služeb pro pěší turistiku. Výše podpory je až 90 %. Územní vymezení: obce do 2000 obyvatel na celém území ČR Žadatel: zemědělský podnikatel – fyzická i právnická osoba, nezemědělský podnikatel pouze pokud činnost zahajuje, nebo má kratší než dvouletou historii a neziskové organizace (včetně zájmových sdružení a spolků) s právní subjektivitou. (http://www.dotace.nature.cz)

8.5 Nadace Partnerství – Strom života Peníze rozdělují vždy dvakrát v roce, na jaře a na podzim, rozdělují je mezi obce, školy, spolky a občanská sdružení žádající o příspěvek na výsadbu stromů. Do samotného sázení se musí zapojit široká veřejnost, od dětí přes studenty až po důchodce.

Pro výsadbu stromů nebo na péči o stromy lze žádat z těchto grantů: - Zdravé stromy pro zítřek – ošetření jednoho vzrostlého stromu (aktuálně bez výzvy). - Projekt Stromy místo letáků – je výsledkem spolupráce Nadace Partnerství a velkoobchodní společnosti Makro Cash&Carry ČR. Za každého zákazníka, který se na internetu zaregistruje k odběru elektronických letáků na místo papírových, věnuje společnost Makro Nadaci Partnerství 20 korun na výsadby stromů. O tom, kde se stromy vysadí, rozhoduje veřejnost prostřednictvím

hlasování

na

internetu

(http://www.nadacepartnerstvi.cz/stromzivota) 57

(proběhlo

na

jaře).

9. Diskuze Obnova dřevinných prvků ve volné krajině je neustále brzděna názorem, že tyto výsadby jsou pouze finanční zátěží pro majitele pozemků. Musí se o ně totiž starat a zajistit jejich provozní bezpečnost. Když jsou stromy v pořádku, na nepříliš exponovaných místech, jejich plody jsou dobré a dostupné, jsou tyto dřeviny vnímány kladně. Jakmile jsou však u dopravně vytížených cest, blízko rodinných domů, vzniká větší tlak společnosti na údržbu těchto dřevin. Neustálé diskuze nad tématem alejí u silnic, ovocných dřevin, listnatých dřevin v intravilánu rozdělují lidi na dva tábory (např. studie, kde se sleduje, kolik autonehod bylo smrtelných, kvůli kolizi se stromem, pády stromů na lidi, následky parkování pod rozkvetlými lípami, opadané plody a trus ptáků na auta zaparkovaná pod stromy, „nedostatek“ ploch pro novou zástavbu a parkování, představa finanční zátěže pro obec). Jedni, kteří by nejradši stromy odstranili a druzí, kteří se za záchranu jedince stromu dokážou k němu i připoutat. Je tedy třeba, aby veřejnost nahlížela na výsadbu a růst dřevin nejen ve městech, ale i volné krajině jako na pěkný, bezpečný a potřebný prvek, který dotváří charakter lidských sídel a vytváří, jak uvedl na své přednášce Ing. Jan Vybíral (2013), ráz typické vesnice. Využití ovocných dřevin do výsadeb před rodinné domy, jako návrat k tradicím vesnice, jak uvádí Mareček (2005), bude běh na dlouhou trať. V podobné situaci se nachází i umisťování hřbitovů. Dříve se umisťovaly na významná místa, odkud je výhled do krajiny, v dnešní době však nové hřbitovy vznikají na okraji zástavby, často poblíž průmyslových, výrobních center. Podle Marečka (2005) je nutné si znovu uvědomit duchovní význam těchto míst a hřbitovy situovat na jiná místa. Toto řešení však zabraňuje využití atraktivních ploch pro rozvoj zástavby. Proto by bylo lepší, aby se význam místa podtrhoval spíše výsadbou dřevinné vegetace a úpravou okolní prostoru, který bude pravidelně opečováván. Využití plodů ovocných dřevin je přitom jednoduchou záležitostí. Jde o to, aby si lidé vytvořili nějaké asociace a vztahy k jednotlivým stromům, zmenšili množství ovoce kupovaného ve velkých obchodních řetězcích a naučili se chodit do krajiny, kterou mají kousek za domem. Extenzivní sady lze například využívat pro vzdělávání dětí, pořádání odborných seminářů, pro každodenní odpočinek (obdobná funkce jako městský park), ale také k poskytnutí možnosti občanům získat plody místních odrůd. Trendem je také zpracovávání plodů zájmovými kluby – moštováním, sušením, konzervováním, ale i pálením. Za tímto účelem vznikají moštárny, pálenice a sušárny, které dále slouží jednotlivcům ke zpracování jejich úrody – vzory pro možné řešení problematiky jsou např. Spojené království Velké Británie a Irska, Německo, Švýcarsko, ale i tuzemské organizace a sdružení (ekologickécentru v Hostětíně, MAS Podchlumí, MAS Pošembeří a Podlipansko – projekt Středočeská ovocná 58

stezka, v Beskydech ČSOP Salamandr, MAS Boskovicko, projekt Ovoce k lidem, lidé do sadů - MAS Opavsko a MAS Rozvoj Krnovska, Moravské a slezské ovocné stezky - MAS Nízký Jeseník, MAS Moštěnka, MAS Regionu Poodří, MAS Bojkovska, MAS Horňácko a Ostrožsko, MAS Rýmařovsko a MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko ale i např. hnutí Brontosaurus, park Rochus, občanské sdružení Lesák z Pardubic). Celé téma návratu ovocných dřevin do krajiny je pro zájmové skupiny velice atraktivní a díky evropské finanční politice i finančně podporovanou činností.

Použití MZK pro těleso vozovky polní cesty může být vnímáno jako významný zásah do krajiny. Z hlediska environmentálních aspektů je však vhodnější než asfaltové a asfaltobetonové kryty a zároveň zajišťuje sjízdnost komunikace během celého roku. Omezením je maximální podélný sklon cestního tělesa, který má dosahovat max. 7% (popř. 10%), jak uvádí Hanák (2012), dále zajištění vhodné křivky zrnitosti a optimální vlhkosti, kamenivo se nesmí dovlhčovat na staveništi a dodávka i pokládka by měla být zajištěna certifikovaným dodavatelem. Výhodou cest s krytem z MZK je nižší cena při výstavbě a možnost jednodušší údržby, jak se uvádí v Katalogu vozovek polních cest (2011). Požadavek na cestu je téměř celoroční průjezdnost zemědělské, popř. lesnické techniky a využití pro pěší, proto bylo pro návrh polních cest zvoleno toto řešení.

Pro výstavbu krytého přístřešku bylo voleno přírodního materiálu na celou konstrukci, kromě střešní krytiny, která je z důvodu nároků na údržbu řešena asfaltovou šindelí. Proti použití štípané dřevěné šindele rozhodly nároky na kontrolu stavu, doplňování, údržbu a finanční náročnost (WONDRÁČEK a KŘIVÁKOVÁ, 2009). Altán se nachází poblíž chatové zástavby a tak zvolená šindel nebude narušovat ráz okolí. Konstrukce altánu bude řešena z modřínového dřeva, popř. smrkového. Borové dřevo nebude použito z důvodu velké smolnatosti.

59

10.

Závěr

Ovocné sady mají na k.ú. obce Chudčice dlouholetou tradici, jedná se však o plošně menší plochy, které postupně zanikají – tvoří 2% z celkové rozlohy katastrálního území. Jedinou lokalitou, která je již cca 10 let revitalizována je Sad Osvobození, jejíž nejpočetnější dřevinou je jabloň. Druhý sad, který si zaslouží obnovu je třešňový sad ve VKP Haluzník. Pro oba tyto sady bylo provedeno hodnocení stavu porostů, navrženy dosadby (Sad Osvobození 64 ks dřevin, sad Na Kamínkách 153 ks třešní), stromy k odstranění (Sad Osvobození 8 ks), stromy k ošetření, návrh managementu území a varianty řešení pro rekreační zpřístupnění. V případě sadu ve VKP Haluzník se jedná o vytvoření dvou polních cest (P 3,5/ 30 a P 4,0/30 materiálové složení MZK 150 mm, ŠD (frakce 0-63) 150 mm a MZ 200 mm) s dřevinným doprovodem ovocných dřevin ve sponu 10 m – hrušně a třešně. V Sadu Osvobození byla navrhnuta účelová komunikace pro pěší – šířky 1,80 m, materiálové řešení MZK 130 mm, ŠD (0-63) 120 mm položeno na zhutněnou zemní pláň. Dále byla provedena studie přístřešku, který vychází z tvaru jednotlivých zastavení křížové cesty. Půdorys altánu je obdélníkový. Výška altánu 3 m, šířka 2,2 m a délka 3m, světlá výška 2,2 m. Návrh počítá s tím, že 3 strany budou volné, pouze 1 bude zadeskována palubkami – na této stěně bude umístěna informačně naučná tabule s informacemi o obci, sadu a křížové cestě. V altánu budou dvě lavičky ukotvené do konstrukce altánu. Podlaha bude řešena vrstvou štěrku. Pro alej doprovázející křížovou cestu bylo provedeno hodnocení stavu jírovců a navržena opatření – jak ořez, odstranění celých jedinců (7 ks), tak dosadby (nyní 5 ks). Navržena byla také výsadba dřevin kolem hřbitova – 2 stromořadí po stranách hřbitovní zdi, v počtu dřevin 22 ks, složení: dub, habr, javor pyramidálních a sloupových tvarů korun. Pro zjištění finančních nároků navržených opatření byl sestaven rozpočet, dále byly vylišeny možné zdroje financování navržených opatření. Navržená opatření by měla sloužit jako podklad pro další řešení dílčích částí katastrálního území obce a rozšířit možnosti rozvoje jeho rekreačního potenciálu a možnosti nabídnutí zvláštního typu ploch, jímž výsadby ovocných stromů jsou a získat tak další atraktivní plochu pro procházky místních obyvatel, ale i turistů.

60

11.

Summary

Traditional fruit orchards have a long history in Chudčice, but they are slowly going to disappear. These habitats cover 2.2 % of municipality area of Chudčice. Despite this trend, there is an area that has a quite long history of conservation – “Sad Osvobození”. It is based on its location – it is not far away from built-up area and its structure is distinguishable from the surrounding of the village. The main tree species which can be found in this orchard is an apple tree. The other orchard is cherry tree orchard “Na Kamínkách”. In both areas, there was made a measuring and evaluation of tree characteristics, suggested planting of fruit trees (in the orchard “Sad Osvobození” – 64 pcs., in the orchard “Na Kamínkách” 153 pcs. of cherry trees), distinguished trees for cutting (8 pcs. in “Sad Osvobození”), trees for trimming and suggestions for improving recreational possibilities. One of the goals of this thesis is to design a road route and road structure. Two unpaved rural roads were designed in order to create an access to the orchard “Na Kamínkách”. The structure is kind of gravel road – composed of layer of “MZK” (mechanically strengthened gravel aggregate) – layer thickness 150 mm, crushed stone (fraction 0-63 mm) – 150 mm and layer of mechanically stabilized earth – 200 mm. Width of road is in one case 3.5 metres and in the second case 4 meters. Along these routs a planting of fruit trees was designed– in the first case pear trees, second case cherry trees – spacing is 10 meters. Road in “Sad Ovobození” was designed for pedestrian – width 1.80 meters. The body of road was devised in two layers – layer of mechanically strengthened gravel aggregate – thickness 130 mm and layer of crushed stone (faction 0-63 mm) – 120 mm, laid on compacted soil. For tourist, who wants to rest in orchard area, gazebo was designed. The shape of gazebo comes from the contours of buildings (small chaples) of calvary and it is rectangle shaped. Height is 3 meters, width 2.2 meters, length 3 meters, clear height is 2.2 meters. Three walls of gazebo are open, only one is covered with shiplap (wooden strips) – on this wall there will be placed signboard with information about the village, orchard and calvary. The study of gazebo is included in chapter Technical documentation. The calvary is accompanied by horse chesnut alley. An evaluation of current condition was made and seven trees for cutting were chosen (because of their bad condition), places for planting a new five trees were found.

61

Planting of trees were also designed for local cemetery – based on need for dividing cemetery area from fields, orchard and forest. 22 pcs. of trees will be planted along the cemetery wall. Choosen species: oak, hornbeam, maple - with triangular or columnar shape of tree crown. For the suggested plans (made by the author), there is an estimation of costs and the possibilities of financing. All of these suggested plans are designed in order to draw new tourists and people to Chudčice. Orchard tourism, old trees and picturesque landscape structure are the most popular components of place that tourist like to visit.

62

12. •

Použitá a doporučená literatura

BARTOŠ, M. Dřevěná zahradní architektura - návrh dřevěné konstrukce přístřešku v závislosti na poloze objektu v oblastech ČR. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, 2005.

•

BOČEK, S., 2012 in Sborník Ekologicky šetrné pěstování ovocných dřevin na kmenných tvarech v zemědělské krajině. Olešnice.

•

BOČEK, S., et al. 2008. Ovocné dřeviny v krajině. Sborník přednášek a seminárních prací. Hostětín, ISBN 978-80-904109-2-3

•

CULEK, M. a kol., 1996. Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma, 347 s.

•

ČÍŽKOVÁ, S., ŠARAPATKA, B., KULIŠŤÁKOVÁ, L., 2008. Nelesní dřevinná vegetace: Návrh, výsadba, údržba. Olomouc, BIOINSTITUT, ISBN 978-80-9041740-3

•

DEMEK, J., MACKOVČÍN, P. a kol., 2006. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno, AOPK ČR, 580 s. ISBN 80-86064-99-9

•

DUDEK, A. (redaktor listu), 1990. Geologická mapa ČSSR: Mapa mapy předčtvrtohorních útvarů: list Jindřichův Hradec 1: 200 000. Praha, Ústřední ústav geologický

•

DUPAL, V. Kronika obce Chudčice.

•

DUPAL, V., 2006. Chudčice mezi staletími. REKLAMA SMĚR PLUS CZ,s.r.o

•

FORAL, T., 2013. Znalecký posudek 33/1/2013: Předmět posudku: Aesculus hippocastanum – jírovce 48 ks na pozemcích p.č. 2727, 723, 1091/1 a 2684 pro k.ú. a obec Chudčice.

•

FUSÁN, O., 1967. Geologická mapa ČSSR. Ústřední ústav geografický v Praze, Praha, 1:500 000

•

HÁJEK, V. Stavíme ze dřeva. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 1997. 153 s. ISBN 80-8592044-1.

•

HANÁK, K. a kol., 2012. Zpřístupňování lesa: Vybrané statě I. Dotisk. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 120 s. ISBN 978-80-7157-639-6.

•

HANÁK, K., HRŮZA, P., SKOUPIL, J., 2003. Zpřístupňování lesa: Trasování a projektování lesních odvozních cest. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 118 s. ISBN 80-7157-685-9.

63

•

HENDRYCH, J., 2005. Tvorba krajiny a zahrad: historické zahrady, parky a krajina jako významné prvky kulturní krajiny; jejich proměny, hodnoty, význam a ochrana. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT. 199 s. ISBN 80-01-03163-2.

•

HRUŠKOVÁ, M., HOLEČKOVÁ, M., VĚTVIČKA, V., 2012. Aleje. Mladá fronta, EUROPRINT, Praha, ISBN 978-80-204-2783-0

•

HUDEC, K., HUSÁK, Š., JATIOVÁ, M., 1995. Průvodce brněnskou přírodou. Brno, Veronica-Ulita, 198 s.

•

ISBN 978-80-7375-200-2

•

KOTÁSKOVÁ, P., 2009. Krajinné stavitelství pro rekreační využití. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 79 s. ISBN 978-80-7375-342-9.

•

KRŠKA, B., DANĚK, P., 2004. Ovocnictví: vybrané kapitoly pěstování jabloní. I. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 53 s. ISBN 807157-908-8

•

KUDRNOVSKÁ, O., KLUSAC J., 1971. Výšková členitost reliéfu ČSR. Geografický ústav ČSAV BRNO, BRNO, 1:500 000

•

KUTINA, J., a kol., 1991. Pomologický atlas 1. Praha, Zemědělské nakladatelství Brázda, 288 str, ISBN 80-209-0089-6

•

KUTINA, J., a kol., 1992. Pomologický atlas 2. Praha, Zemědělské nakladatelství Brázda, 304 str., ISBN 80-209-0192-2

•

LÁZNIČKA, V., 2005. Ochrana přírody a krajiny. Dotisk. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 84 s. ISBN 80-7157-886-X.

•

MANA,V., BROKL, M., 2006. Technická podpora implementace podmínek dobrého zemědělského a ekologického stavu (GAEC) – zachování krajinných prvků. Část B katalog krajinných prvků české republiky. EKOTOXA OPAVA s.r.o., Opava

•

MAREČEK, J., 2005. Krajinářská architektura venkovských sídel, ČZU v Praze, 404 str., ISBN 80-213-1324-2

•

MARTIŠKO, J., 1997. Příroda okresu Brno-venkov: Významné krajinné prvky Kuřimsko 1.3. Brno, Okresní úřad Brno-venkov, 47 s.

•

MOUČKOVÁ, M.: Po naučných stezkách. Daryl, Praha 2008. ISBN 978-80-9014308-1

•

NOVÁK, P., 1991. Syntetická půdní mapa České republiky. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, Praha, 1:200 000

64

•

PEJCHAL, M., 2005. Metodika obnovy dřevinných vegetačních prvků v zahradní a krajinné tvorbě. Nitra: Fakulta záhradníctva a krajinného inžinierstva SPU v Nitre. ISBN 80-8069-507-5.

•

ŘEZNÍČEK, V., 2005. Evidence výskytu starých a krajových odrůd ve vybraných lokalitách ČR. In Sborník z konference „ Nové poznatky z genetiky a šľachtenia poľnohospodárskych rastlín“, Piešťany. 90-91.

•

SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I., 2009. Krajinná rekreologie II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 132 s. ISBN 978-80-7375357-3.

•

SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I., 2008. Krajinná rekreologie I. 1. vyd. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně,

•

SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I., 2008. Krajinná rekreologie I. Brno: MZLU v Brně. 140 s. 1. ISBN 978-80-7375-200-2.

•

SCHNEIDEROVÁ, J., 2004. Obnova extenzivního sadu – VKP Za křížovou cestou v Chudčicích: Pomologické určení jádrovin. S-atelier, Brno.

•

SCHNEIDEROVÁ, J., 2004. Obnova extenzivního sadu – VKP Za křížovou cestou v Chudčicích: Projektová dokumentace. S-atelier, Brno.

•

SIKOROVÁ, J., 2007. Relikty ovocných sadů na Kuřimsku.

•

STEENBERGEN, C., WOUTER, R., 1996. Architecture and Landscape: The Design Experiment of the Great European Gardens and Landscapes. 1. vyd. Munich: Prestel Verlag. 373 s. ISBN 3-7913-1720-2.

•

SWIFTOVÁ, P., SZYMANOWSKY, J., 1997. Přístřešky a pergoly přeložil Elman, J., Príroda, Bratislava, 64 str., ISBN 80-07-00970-1

•

ŠTEFKO, J.,

REINPRECHT, L., 2004. Dřevěné stavby: konstrukce, ochrana

a údržba. 1. vyd. Bratislava: Jaga group. 196 s. ISBN 80-88905-95-8. •

ŠTYKAR, J. Metody zpracování a vyhodnocení fytocenologických informací. In POLEHLA, P., 2004. Hodnocení stavu a vývoje lesních geobiocenóz. Brno: Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie, s. 176--177. ISBN 80-7157-787-1.

•

ŠTYKAR, J., 2008. Lesnická fytocenologie a typologie: část první - fytocenologická. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 252 s. ISBN 97880-7375-144-9.

•

TOMÁŠEK, M., 2000. Půdní mapa ČR. Český geologický ústav, 1:1 000 000 65

•

VACHŮN, Z. Ovocnictví: Podnože ovocných dřevin. Dotisk. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 67 s. ISBN 80-7157-217-9.

•

VLČEK, V., 1971. Regiony povrchových vod v ČSR. Geografický ústav ČSAV Brno, BRNO, 1:500 000

•

WIRTH, P., 2004. Cestičky a posezení: návrh, projekt, rozpočet. 1. vyd. Praha: Grada,.79 s. Zahradní architekt. ISBN 80-247-0978-3.

•

ZÍTEK, J. , 1961. Podnebí ČSR. Hydrometerologický ústav, Praha, Polygrafia 1

•

Ceníky ÚRS Praha, a.s. – Katalog popisů a směrných cen staveních prací, 2011. 800-1 Zemní práce. 823-1 Plochy a úprava území. 823-2 Rekultivace. 822-1 Komunikace pozemní a letiště.

•

Česko. Zákon č. 114 ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny. [online] citováno dne 3.1.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

Aleje. [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné na World Wide Web: www.cka.cc/oficialni.../ps.../22a_aleje-pv-2542010.doc

•

Comunnity orchards. [online] citováno dne 15.2.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

Dokumentární film: Aleje jako součást naší krajiny. Scénář: VÁCLAVOVÁ, L., CÍLEK, V. Produkce: VÁCLAV, J. Allegro a ČT. 2007. [online] citováno dne 15.1.2013.

Dostupné

na

World

Wide

Web:

•

Dotace. [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

Dřevo na střeše, Wondráček L., Křiváková M., 2009. [online] citováno dne 24.3.2012. Dostupné na World Wide Web:< http://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/materialy-avyrobky/stresni-krytina/drevo-na-strese-1042.html>

•

Granty na výsadby stromů. [online] citováno dne 15.2.2013. Dostupné na World Wide Web: 66

•

Hodnocení alejí a stromořadí v krajině. HENDRYCH, 2008 in Hodnocení a dokumentace alejí a stromořadí v krajině, metody a přístupy. [online] citováno dne 3.1.2013. Dostupné na World Wide Web: <mail.vukoz.cz>

•

Chodníky a účelové komunikace. [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

Indikátor územní dynamiky. [online] citováno dne 20.12.2012. Dostupné na World Wide

Web:


%E2%80%93-udrzitelne-vyuziti-uzemi-chudcice> •

JAREŠ, V. a kol, 2007. Učebnice krajinné ekologie. [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné

na

World

Wide

Web:

, •

Katalog vozovek polních cest – technické podmínky, 2011. [online] citováno dne 20.12.2012.

Dostupné

na

World

Wide

Web:

•

LÖW & spol, s.r.o., 2006 in Integrovaná rozvojová strategie mikroregionu Kuřimka. [online]

citováno

dne

3.1.2013.

Dostupné

na

World

Wide

Web:

<www.kurim.cz/filemanager/files/file.php?file=22095> •

Mechanicky zpevněné kamenivo. [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

obci, Historie, [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

Obnova starých ovocných sadů, Metodická příručka k projektu „Záchrana starého sadu v Šárynce“, Ekodomov s.o., 2012. [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

Opravy živičných krytů vozovek. [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné na World Wide Web:

67

•

Orchard animals. [online] citováno dne 18.2.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

Orchards. [online] citováno dne 18.2.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

Ovocnářství. [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

Sadařství. [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

Silniční stromořadí v krajině: Koncepce jejich zachování, obnovy a péče o ně, Arnika, 2010. [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné na World Wide Web: <arnika.org/download-49>

•

Středočeská ovocná stezka. [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné na World Wide Web:


2013/> •

ŠVÉDOVÁ, D., Vegetační doprovod silnic, vliv na dopravní nehody a problémy s obnovou alejí, 2008, [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

Tourist places – apple orchards, India. [online] citováno dne 18.2.2013. Dostupné na World Wide Web: http://touristplaces.org/india/arunachal-pradesh/bomdila/appleorchards

•

Traditional orchards, UK Biodiversity Action Plan - Priority Habitat Descriptions, 2008. [online] citováno dne 18.2.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

Traditional orchards. [online] citováno dne 15.2.2013. Dostupné na World Wide Web:

•

ZLATUŠKA,K,. Mechanicky zpevněné kamenivo. [online] citováno dne 15.1.2013. Dostupné

na

World



68

Wide

Web:

Mapové podklady [online] citováno dne 3.1.2013. Dostupné na World Wide Web: •



•



•



•



•



•



•



•



•



•



•



•



•



•



69

13.

Přílohy

Seznam příloh Příloha 1: Tab. 7 Zjištěné vlastnosti a charakteristiky lokalit, na kterých se nachází zájmová území – ovocné extenzivní sady. Příloha 2: Tab. 8 Pomologické určení jádrovin provedené v r. 2004 Ing. Stanislavem Bočkem, Ph.D. a procentuální zastoupení jednotlivých odrůd vzrostlých stromů v Sadu Osvobození k roku 2004 Příloha 3: Tab. 9 Vlastnosti odrůd vzrostlých jabloní v Sadu Osvobození. Příloha 4: Tab. 10 Sklizňová a konzumní zralost, skladovatelnost plodů vzrostlých jabloní v Sadu Osvobození – vypracováno za účelem zjištění možného využití plodů. Příloha 5: Tab. 11 Sklizňová a konzumní zralost plodů výsadby mladých jabloní v Sadu Osvobození – vypracováno za účelem zjištění možného využití plodů. Příloha 6: Fotogalerie Obr. 4. Atraktivní vzhled lokality jako možný prvek zájmu turistů. Obr. 5. Pěkné výhledy do krajiny, na kopec Čebínka i zástavbu obce láká k posezení v altánu. Obr. 6. Terasovité uspořádání sadu. Obr. 7. Situování sadu mimo zástavbu, avšak v její blízkosti nese s sebou řadu rizik, ale i výhod. Sad může být využíván ke každodenní rekreaci díky dobré dostupnosti z obce a stát se tak alternativou městských parků. Z fotografie je navíc patrné, že plocha sadu je viditelná z širokého okolí, což přispívá k významu klást důraz na jeho zachování a péči o něj. Obr. 8. Sad je atraktivním a inspirativním místem pro odpočinek i v zimním období. Obr. 9. Požár sadu v dubnu 2011 a jeho následky. Obr. 10, 11, 12. Neodborné zásahy mohou vést až k odumření jedince. Při velkých řezných plochách se rány nemusí dobře zavalit a dochází k vniknutí houbových patogenů. Obr. 13, 14, 15. Neprovedení výchovného řezu pro založení korunky v mládí, ztěžuje zapěstování stromku. Zanedbání odstranění obrostu ovocných dřevin omezuje jejich vitalitu. Provádění zdravotního řezu je důležitým krokem pro zachování perspektivity celého sadu – nejen po zimě je potřeba zkontrolovat stav dřevin. Na obrázku rozlomená větev. 70

Obr. 16, 17. Ponechání torz stromů má význam nejen z ekologického hlediska, ale může mít zajímavý estetický účinek v jinak poměrně jednotném prostoru. Budování vztahu k sadu či jednotlivým stromům lze založit na výsadbách, které provádí děti či obyvatelé obce pod vedením odborníka. Je však potřeba zajistit včasné odstranění chráničky a kůlů tak, aby dřevinu neomezovaly v růstu. Obr. 18. Rozpadená kompozice výsadby třešňového sadu v pravidelně kosené části. Obr. 19. Markantní rozdíl v péči o obě části sadu. Vlevo kosená, vpravo nekosená část, zarostlá dřevinami, v době vegetace tvořící neprostupné území. V pravé části jsou všechny třešně v dezolátním stavu, příčinou je zapojenost porostu – třešeň je světlomilná dřevina. Obr. 20. Pestré druhové složení zarostlé části sadu – vyskytují se zde duby, topoly, břízy, vrby, smrky, trnky, šípky, bez černý, maliník apod. Obr. 21. Pohled na VKP Haluzník v době vegetace. Plocha sadu tvořila 1/3 porostu, nyní je patrný sad jen ve střední části porostu. Obr. 22, 23, 24. Poškození kmene: výletové otvory, klejotok a malovánky od zvěře. Obr. 28, 29. Nezavalená rána po neodborném odstranění kosterní větve, nasazení koruny je posunuto do výšky 5 m. Z provozního hlediska nevyhovující třešeň u cesty (podélné praskliny, rozlamování tlakové vidlice). Oba tyto stromy by měly být odstraněny. Obr. 30, 31. Jírovcová alej u křížové cesty má symbolizovat sepjaté ruce k Bohu. Má také propojit zemi s nebesy – je tedy patrný duchovní význam této výsadby, a proto by měla alej zůstat zachována ve stejném druhovém složení. Obr. 32. Podzimní pohled. Kaštany slouží jako potrava pro zvěř, ale i jako přírodní materiál pro tvoření v zájmových kroužcích, mateřské škole i doma. V období dozrávání kaštanů se zde vyskytuje velké množství rodin s malými dětmi. Měla by být proto zajištěna provozní bezpečnost všech stromů v aleji. To se však neobejde bez odstranění některých stromů – tedy jejich skácení. Aby zůstala zachována tato kompozice, bude průběžně prováděna dosadba. Obr. 33, 34, 35. Některé z poškození vyskytujících se v aleji – praskliny, poškození a hniloby ve kmeni. Na obrázku vpravo neperspektivně provedená výsadba (uloženo jako náhradní výsadba), z tohoto důvodu bude dosadbu lepší řešit v plné režii obce, popř. celkově z dotačních titulů než za pomoci ukládání náhradních výsadeb (podle zákona 114/1992 Sb.). 71

Obr. 36, 37. Vzrostlé stromy před areálem hřbitova. Vpravo památná lípa. Obrázek vpravo – pohled na hřbitov, který není nijak významně pohledově oddělen ani od pole, ani sadu, proto zde byl proveden návrh výsadby stromořadí.

Příloha 7: Technická dokumentace je umístěna v deskách Přehledová mapa, 1:200 000 Řešené lokality na k.ú. Chudčice, 1:15 000 Návrh informačně naučné tabule pro Sad Osvobození Návrh informačně naučné tabule pro Sad Osvobození – jednotlivé odrůdy Studie krytého přístřešku ze dřeva – Technické pohledy, pohled boční, 1:25 Studie krytého přístřešku ze dřeva – Technické pohledy, pohled přední a příčný řez, 1:25 Studie krytého přístřešku ze dřeva – Architektonické pohledy, 1:25 Návrh trasy polní cesty P 4,0/30 k sadu včetně výsadby, VKP Haluzník, Situace, 1:1 000 Návrh trasy polní cesty P 4,0/30 k sadu, VKP Haluzník, Podélný profil, 1:2 000/200 Existující trasa polní cesty P 3,5/30 k sadu včetně zakreslení návrhu výsadby, VKP Haluzník, Situace, 1:2 000 Návrh trasy cesty pro pěší v Sadu Osvobození, Situace, 1: 1 000 Návrh trasy cesty pro pěší v Sadu Osvobození, Podélný profil – navržená niveleta se sklonovými poměry, 1:1 500/150 Křížová cesta, jírovcová alej, k.ú. Chudčice, 1:1 500 Třešňový sad, k.ú. Chudčice, Vylišení ploch a označení v terénu nalezených jedinců třešně 1:2 000 Třešňový sad, k.ú. Chudčice, V terénu nalezení jedinci třešně, 1:1 000 Výsadbové schéma sad na Kamínkách, 1:1 000 Zájmové body v Sadu Osvobození, k.ú. Chudčice, 1:2 000 Návrh výsadby u obecního hřbitova, 1:1 000

72

Příloha 1

Tab. 7 Zjištěné vlastnosti a charakteristiky lokalit, na kterých se nachází zájmová území – ovocné extenzivní sady.

73

Zdroj informací Parametr způsob využití druh pozemku KN

OPRL

výměra (m2) (ha) BPEJ vlastník způsob ochrany LVS LT

Sad Osvobození x ovocný sad 58 481 5,8 30810, 34177, 30850 obec Chudčice ZPF 2 - bukodubový

svěží bk-DB, bohatá db- svěží bk-DB, bohatá dbBK, BK, kyselá bk-DB

nadmořská výška (m n.m.) 245-270 Dubohabrové a dubolipové háje (místy Program Arboreus typ přirozené vegetace jedle) v nížinách a pahorkatinách výrazný svah (12°-17°), sklon střední (7-12°), mírný (3°-7°) expozice bez rozlišení skeletovitost SOWAC vlastnosti dle BPEJ a ohrožení půda erozí produkční charakteristika

bezskeletovitá hluboká, černozem silně svažitá půda podprůměrná až průměrná

větrná eroze vodní eroze

geologická mapa, 1:50 000

Sad na Kamínkách jiná plocha ostatní plocha 16 694 1,7 30810, 31210, 33011 obec Chudčice x 2 - bukodubový

298-318 Dubohabrové a dubolipové háje (místy jedle) v nížinách a pahorkatinách mírný (3°-7°) bez rozlišení středně až slabě skeletovitá hluboká až středně hluboká, kambizemě až rankery velmi málo produkční až podprůměrně produkční

půdy náchylné (celé k.ú.) půdy silně ohroženy (celé k.ú.) arkózový pískovec, jílovec, prachovec pískovec

geologické podloží

splachové sedimenty, slepenec, brekcie

horniny

slepenec, brekcie, spraš, písčito-hlinitý až hlinitosprašová hlína písčitý sediment

ÚSES

na lokalitě ne, v blízkosti na lokalitě ne, v blízkosti plánované biocentrum a lokální biokoridor- trasa interakční prvek - liniová toku Kuřimka zeleň

VKP

Za křížovou cestou Horka nad rybníkem, Křížová cesta

Haluzník

1938

1948

kronika /Dupal rok založení

74

Dotace: 2004, 2006; Dosadby: 2005-2007

dosadby 2006

sad 2003 mladý sad, zřejmě s políčky

ortofoto 1953 historické mapy využití území III.vojenské mapování (1876-1878)

sad na části, spíše TTP a hustý dřevinný porost, patrý výrazný úbytek třešní sad - perspektivní výsadba na celé ploše

oddělená plocha, zřejmě zřejmě TTP dřevinný porost

II.vojenské mapování (1836-1852)

oddělená plocha, TTP

TTP

I.vojenské mapování oddělená plocha, TTP (1764-1768 a 1780-1783)

les

region

T3 - teplý mírně suchý

T3 - teplý mírně suchý

trofická rada

A, AB, B, BD,D AB, B, BD - oligotrofněoligotrofní, mezotrofní, mezotrofní, mezotrofní, bazická mezotrofně-bazická 2-3 - omezená až normální 2 A-AB 2-3, Piniquerceta inferiora, borové doubravy nižšího stupně

hydrická řada převod BPEJ a LVS na STG

STG

zpřístupnění využití

3 - normální 2 B 3, Fagi-querceta typica,typické bukové doubravy

2 D 1-2(3), Corniquerceta petraeaepubescentis superiora, dřínové doubravy vyššího stupně

2 AB 3, Fagi-querceta, bukové doubravy

2 B 3, Fagi-querceta typica,typické bukové doubravy

2 BD 3, Fagi-querceta tiliae, lipové bukové doubravy

X-Biotopy silně ovlivněné Katalog biotopů nebo vytvořené člověkem , České republiky L-lesy

Terénní pochůzka

x

X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla, L3.1Hercynské dubohabřiny ano, avšak horší dostupnost bez produkčního využití bez produkčního využití ovoce, využití sena ano

tvar terénu terasy převažující ovocná dřevina jabloň orientace SZ 75

rovina třešeň SZ

ohrožení

zahrádkářská činnost, parkování

zemědělská a lesnická činnost

myslivecká zařízení místo zdržování zvěře

x ano

krmelec, posed ano

revitalizace - ošetření a dosadba

rekonstrukce, odstranění dřevinné vegetace v S části, odstranění výsadby borovic, regulace třtiny

lesní hospodaření zemědělské hospodaření tvorba černých skádek ostatní ohrožení nájezdy sběračů ovoce

ano ano ano ano

ano ano ano ano

rozkradení výsadbového materiálu

ano

ano

navrhované opatření

Pozn. ( x= nezjištěno, neuvedeno)

76

Příloha 2

Tab. 8 Pomologické určení jádrovin provedené v r. 2004 Ing. Stanislavem Bočkem, Ph.D. a procentuální zastoupení jednotlivých odrůd vzrostlých stromů v Sadu Osvobození k roku 2004.

77

Pomologické určení, Boček, 2004 Odrůda četnost (ks) Ostatní (neurčeno) (neur 54 Jonathan 23 Baumannova reneta 16 Landsberská reneta 16 Zelené (?) 16 Boskoopské 15 Jaderni Jadernička moravská 11 Grávštýnské 10 Lecar 10 Ribstonský jadernáč jaderná 6 Kanadská reneta (Kmínová) 5 Strýmka 3 Harbertova reneta 2 Ontario 2 Kožená renera zimní 1 Matč Matčino 1 Parkerovo 1 Parména zlatá zimní 1 Spartan 1 Sudetská reneta 1 Celkem posouzeno (ks) 195

Odrůdové složení v roce 2004

Kanadská reneta (Kmínová) 4% Ribstonský jadernáč jaderná 4%

Strýmka 2%

Harbetova reneta, Kožená reneta zimní, Matčino, Parkerovo, Parména zlatá zimní, Spartan, Sudetská reneta - po 1%

Jonathan 16%

Lecar 7%

Baumannova reneta 11%

Grávštýnské 7%

Landsberská reneta 11%

Jadernička čka moravská 8%

Zelené (?) 11%

Boskoopské 11%

78

Příloha 3 Tab. 9Vlastnosti odrůd vzrostlých jabloní v Sadu Osvobození.

79

vlastnosti Odrůda bujnost

Jonathan Baumannova reneta Landsberská reneta Boskoopské

slabá

střední velká

koruna kulovitá, hustá, převisající šlahounovité slabé výhony kulovitá, řídká, nepravidelná mohutná, vyšší, kulatá

odolnost (p/s)

plodnost

plod (chuť)

skladovatelnost

nároky (půda)

n/n

pravidelná

výborně sladce navinulá s kořenitou chutí

do dubna

hluboká, hnojená

n/n

brzy, hojně

navinule sladká, nezajímavá

dobrá

n/?

brzy, hojně

šťavnatá, výborná

do března, mošty

velká

rozložitá

n/n

Jadernička moravská

střední

vznosná, mohutná, rozložitá až mírně převislá

?/n

Grávštýnské

střední

rozložitá, až převislá

n/n

Lecar

střední

velké široké, převislý nesouvislý obrost, silně zahušťuje

Ribstonský jadernáč

střední

mohutné silné větve, široká, převislá

n/a, rakovina, mšice krvavá

Kanadská reneta (Kmínová)

velká

ploše kulovitá, rozložitá, řidší

n/n

Strýmka

střední

široce jehlancovité, poté rozložité

Harbertova reneta

střední

velmi mohutná a široká

Ontario

střední

kulovitá

Kožená renera zimní

střední

Matčino

střední

péče

USA

propustná, stř. vlhká, pravidelný řez živná, teplé půdy ne mokré a studené, otevřené polohy hluboká, dosti vlhké, ne studené

pozdě, hojně, renetovitá, navinulé až přímý konzum, sušení, střídavě kyselé, dobré stolní později, sladce navinulá, kořenitá, výrazně do května vlhčí dobrá střídavě pozdě, velmi velmi šťavnaté, sladce přímý konzum, do Vánoc, bohatě hluboké, úrodné, vlhké navinulé, výborné stolní pravidelně

původ

Belgie Německo

úpatí a svahy hornatějších JB poloh, špatný opylovač vhodná do stromořadí nejúrodnější odrůdy

Holandsko ?

nesnáší řez

Pz

dožívá se vysokého věku

Německo

později, střídavá

příjemně nakyslá

do července

nevysýchavé, hluboké, úrodné, vlhké

brzy, střídavě

sladce nakyslá, velmi dobrá

do dubna (ztrácí chuť), stolní

vzdušná vlhkost

nesnáší hluboké zmlazení

Anglie

do dubna

úrodná p., chráněné polohy, teplo

řez snáší velmi dobře

Francie/S Am.

špatný opylovač, nejcennější X nejnáročnější

nenáročná, spíše těžké,vlhké, vápnité

Německo

dosahuje vysokého stáří

živné, těžké, vápnité

Německo

živné

Kanada

do března, stolní

živné, výhřevné, hluboké

Francie

do února, stolní

jako parména

USA

pozdě, výrazně sladce navinulá, střídavá renetovitá, kořenitá, dobrá

pozdě, do května, hospodářská pravidelně - podřadnější, nakyslá, bez odr. - mošty, sušení, každým vůně a aroma ovocné víno 2.rokem později, přiměřeně, kořenitá, sladce navinul, do března, nehnije, snáší neuvedeno každý 2 až 3. dobrá dopravu rok brzy, hojně, navinulá až nakyslá, bez n/n do dubna střídavá aroma, dobrá a/a

široké, řídké, někdy neuvedeno brzy, hojně sladce navinulá, dobrá až převislé vysoce kulovité, poté později, stř. až výborná aromatická, mírně rozložité neuvedeno slabě, méně sladká, voní koruny pravidelně

80

Česko (Tišnovsko)

pozdně zimní

lépe roste jako volně rostoucí zákrsek

Parkerovo

střední

kulovité, nepříliš husté

brzy, hojně

do prosince, stolní

hluboké, propustné, přiměřeně vlhké a teplé, živné

n/n

brzy, hojně, střídavá

velmi dobrá, aromatická, navinule sladká

do ledna

živné, vlhké

?/n

brzy, pravidelně

slade nakyslá, velmi dobrá

do března, choulostivé

kulovitá

střední

kulovitá, řidší

střední

ploše kulovitá

střední

Spartan Sudetská reneta

Anglie

velmi dobrá, sladce navinulá, velmi dobrá

n/n, mšice krvavá, rakovina

Parména zlatá zimní

přímý konzum, sušení, moštování, výrobě vína či pálenky

výborná, šťavnatá

81

náročnější

Anglie

silnice, stromořadí, polní sady, zahrady, krásný rovný kmen, výborný opylovač

Kanada Česko (Bludov)

roste pomalu (ne k silnicím), nejúrodnější odrůda

Příloha 4 Tab. 10 Sklizňová a konzumní zralost, skladovatelnost plodů vzrostlých jabloní v Sadu Osvobození – vypracováno za účelem zjištění možného využití plodů.

82

Odrůda

leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec

srpen

září

říjen

listopad prosinec

Jonathan Baumannova reneta Landsberská reneta Boskoopské Jadernička moravská Grávštýnské Lecar Ribstonský jadernáč Kanadská reneta (Kmínová) Strýmka Harbertova reneta Ontario Kožená renera zimní Matčino Parkerovo Parména zlatá zimní Spartan Sudetská reneta doba sklizně konzumní zralost skladování

83

Příloha 5

Tab. 11 Sklizňová a konzumní zralost plodů výsadby mladých jabloní v Sadu Osvobození – vypracováno za účelem zjištění možného využití plodů.

84

Odrůda ks 2013 srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen Aderslebenský kalvil 1 Astrachán bílý 1 Baumannova reneta 1 Bernské růžové 2 Blenheimská reneta 3 Boskoopské 2 Býkovické 1 Car Alexander 1 Čistecké lahůdkové 1 Coxova reneta 1 Grávštýnské 1 Hvězdnatá reneta 1 Chodské 1 Jadernička moravská 1 Jeptiška 2 Kalvil červený podzimní 4 Kanadská reneta 2 Košíkové 3 Kožená reneta zimní 1 Krasokvět žlutý 6 Landsberská reneta 2 Malinové podzimní 1 Matčino 2 Míšenské 3 Ontario 5 Opat Bruno 2 Panenské české 2 Parména zlatá zimní 1 Řehtáč soudkovitý 1 Ribstonské 1 Rucla (Coxova reneta) 1 Signe Ulrich 1 Šálové (Kardinál žíhaný) 1 Smiřické vzácné 2 Strýmka 3 Studničné 1 Vlkovo 1 Watervlietské mramorované 3 Wesenerovo 3 sklizňová zralost konzumní zralost

85

Příloha 6 Fotogalerie

86

Sad Osvobození

Obr. 4. Atraktivní vzhled lokality jako možný prvek zájmu turistů.

Obr. 5. Pěkné výhledy do krajiny, na kopec Čebínka i zástavbu obce láká k posezení v altánu. 87

Obr. 6. Terasovité uspořádání sadu.

Obr. 7. Situování sadu mimo zástavbu, avšak v její blízkosti nese s sebou řadu rizik, ale i výhod. Sad může být využíván ke každodenní rekreaci díky dobré dostupnosti z obce a stát se tak alternativou městských parků. Z fotografie je navíc patrné, že plocha sadu je viditelná z širokého okolí, což přispívá k významu klást důraz na jeho zachování a péči o něj.

Obr. 8. Sad je atraktivním a inspirativním místem pro odpočinek i v zimním období. 88

Obr. 9. Požár sadu v dubnu 2011 a jeho následky.

Obr. 10, 11, 12. Neodborné zásahy mohou vést až k odumření jedince. Při velkých řezných plochách se rány nemusí dobře zavalit a dochází k vniknutí houbových patogenů.

89

Obr. 13, 14, 15. Neprovedení výchovného řezu pro založení korunky v mládí, ztěžuje zapěstování stromku. Zanedbání odstranění obrostu ovocných dřevin omezuje jejich vitalitu. Provádění zdravotního řezu je důležitým krokem pro zachování perspektivity celého sadu – nejen po zimě je potřeba zkontrolovat stav dřevin. Na obrázku rozlomená větev.

Obr. 16, 17. Ponechání torz stromů má význam nejen z ekologického hlediska, ale může mít zajímavý estetický účinek v jinak poměrně jednotném prostoru. Budování vztahu k sadu či jednotlivým stromům lze založit na výsadbách, které provádí děti či obyvatelé obce pod vedením odborníka. Je však potřeba zajistit včasné odstranění chráničky a kůlů tak, aby dřevinu neomezovaly v růstu.

90

Sad ve VKP Haluzník

Obr. 18. Rozpadená kompozice výsadby třešňového sadu v pravidelně kosené části.

Obr. 19. Markantní rozdíl v péči o obě části sadu. Vlevo kosená, vpravo nekosená část, zarostlá dřevinami, v době vegetace tvořící neprostupné území. V pravé části jsou všechny třešně v dezolátním stavu, příčinou je zapojenost porostu – třešeň je světlomilná dřevina. 91

Obr. 20. Pestré druhové složení zarostlé části sadu – vyskytují se zde duby, topoly, břízy, vrby, smrky, trnky, šípky, bez černý, maliník apod.

Obr. 21. Pohled na VKP Haluzník v době vegetace. Plocha sadu tvořila 1/3 porostu, nyní je patrný sad jen ve střední části porostu.

92

Obr. 22, 23, 24. Poškození kmene: výletové otvory, klejotok a malovánky od zvěře.

Obr. 25, 26, 27. Poškození kmene v důsledku lidské činnosti, špatné zavalení rány a výskyt houbové infekce.

Obr. 28, 29. Nezavalená rána po neodborném odstranění kosterní větve, nasazení koruny je posunuto do výšky 5 m. Z provozního hlediska nevyhovující třešeň u cesty (podélné praskliny, rozlamování tlakové vidlice). Oba tyto stromy by měly být odstraněny. 93

Jírovcová alej u křížové cesty

Obr. 30, 31. Jírovcová alej u křížové cesty má symbolizovat sepjaté ruce k Bohu. Má také propojit zemi s nebesy – je tedy patrný duchovní význam této výsadby, a proto by měla alej zůstat zachována ve stejném druhovém složení.

Obr. 32. Podzimní pohled. Kaštany slouží jako potrava pro zvěř, ale i jako přírodní materiál pro tvoření v zájmových kroužcích, mateřské škole i doma. V období dozrávání kaštanů se zde vyskytuje velké množství rodin s malými dětmi. Měla by být proto zajištěna provozní bezpečnost všech stromů v aleji. To se však neobejde bez odstranění některých stromů – tedy jejich skácení. Aby zůstala zachována tato kompozice, bude průběžně prováděna dosadba. 94

Obr. 33, 34, 35. Některé z poškození vyskytujících se v aleji – praskliny, poškození a hniloby ve kmeni. Na obrázku vpravo neperspektivně provedená výsadba (uloženo jako náhradní výsadba), z tohoto důvodu bude dosadbu lepší řešit v plné režii obce, popř. celkově z dotačních titulů než za pomoci ukládání náhradních výsadeb (podle zákona 114/1992 Sb.). Obecní hřbitov

Obr. 36, 37. Vzrostlé stromy před areálem hřbitova. Vpravo památná lípa. Obrázek vpravo – pohled na hřbitov, který není nijak významně pohledově oddělen ani od pole, ani sadu, proto zde byl proveden návrh výsadby stromořadí.

95

Název souboru: Krajinářské hodnocení území a revitalizace obecního sadu (obnovený) Adresář: C:\Documents and Settings\Mirka\Dokumenty Šablona: C:\Documents and Settings\Mirka\Data aplikací\Microsoft\Šablony\Normal.dotm Název: Předmět: Autor: Barasovi Klíčová slova: Komentáře: Datum vytvoření: 6.4.2013 22:20:00 Číslo revize: 15 Poslední uložení: 12.4.2013 20:54:00 Uložil: Barasovi Celková doba úprav: 1 426 min. Poslední tisk: 12.4.2013 20:54:00 Jako poslední úplný tisk Počet stránek: 102 25 145 (přibližně) Počet slov: Počet znaků: 148 362 (přibližně)