Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Návrh revitalizačních opatření na dílčím povodí Plchovského potoka Bakalářská práce

Brno 2008

Pavla PILAŘOVÁ

Mendelova zemědělská a lesnická

Lesnická a dřevařská fakulta

univerzita v Brně

2007/2008

Ústav tvorby a ochrany krajiny

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce:

Pavla Pilařová

Studijní program:

Krajinářství

Obor:

Krajinářství

Název tématu:

Návrh revitalizačních opatření na dílčím povodí Plchovského potoka

Rozsah práce:

cca 30 stran textu, přílohy neomezeně

Zásady pro vypracování: 1.Literární rešerše 2. Sběr podkladů, terréní průzkum 3. Přírodní poměry lokality: geologie, pedologie, klima, hydrologie, vegetační poměry, antropogenní vlivy 4. Vyhodnocení získaných podkladů a dat, zhodnocení současného stavu lokality, podrobný popis trasy a objektů na toku 5. Návrh revitalizačních opatřní na daném toku a v jeho blízkém okolí 6. Závěr, vypracování mapových a výkresových příloh

Datum zadání bakalářské práce:

listopad 2006

Termín odevzdání bakalářské práce:

květen 2008

Pavla Pilařová

Ing. Jana Synková

řešitelka bakalářské práce

vedoucí bakalářské práce

prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc.

doc. Dr. Ing. Petr Horáček

vedoucí ústavu

děkan LDF MZLU v Brně

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Návrh revitalizačních opatření na dílčím povodí Plchovského potoka zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Zavazuji se, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: Podpis:

Poděkování Chtěla bych poděkovat Ing. Janě Synkové z Ústavu tvorby a ochrany krajiny za odborný dohled, cenné rady, informace a čas při psaní bakalářské práce. Zemědělské a vodohospodářské správě v Mladé Boleslavi za umožnění nahlédnutí do projektové dokumentace Odvodnění pozemků JZD Zásada a získání potřebných informací ke zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat celé své rodině za aktivní, psychickou a materiální pomoc při psaní této bakalářské práce. Na konec bych rada poděkovala Ing. Ladislavu Němcovi, správci toku, za doporučení Plchovského potoka k zpracování bakalářské práce.

Jméno Pavla PILAŘOVÁ

Téma Návrh revitalizačních opatření na dílčím povodí Plchovského potoka

Klíčová slov vodní tok povodí technické vodohospodářské úpravy revitalizace

Abstrakt Tato bakalářská práce řeší problematiku provedených úprav na Plchovském potoce. Zabývá se nejen studiem Plchovského potoka, ale i popisem povodí, obce, bioregionu, atd., v kterém se potok nachází. Hlavní součástí práce je popis úpravami dotčeného úseku Plchovského potoka. Dalším úkolem je srovnání aktuálního stavu těchto úprav se stavem, který byl navržen v projektové dokumentaci, podle které se úpravy prováděly. Z toho vychází návrh úprav a oprav řešeného úseku Plchovského potoka a jeho okolí. Na závěr práce řeší, jestli by při případné realizaci úprav nedošlo ke střetu s inženýrskými sítěmi.

Name Pavla PILAŘOVÁ

Theme A proposal of revitalization measurement in a part of the basin of the Plchovsky stream.

Key words Flow Basin Technical waterways adjustment River and stream revitalisation

Abstract This bachelor thesis solves problems of regulations realized in the Plchovsky stream. It deals not only with a study of the Plchovsky stream, but also a description of the stream-basin, the village, the bioregion etc., where the stream is situated. A general part of the thesis is a description of regulations in the particular segment of the Plchovsky stream. The suggestion of these regulations depends on a comparison of the actual state of these regulations with the state proposed in the project documentation, according a regulations were realized to. Finally the thesis solves, if there is not a possibility of the crossing with mains, water distribution system and other lines.

OBSAH 1. Úvod.............................................................................................................................. 8 2. Motiv a cíl práce ......................................................................................................... 10 3. Literární rešerše .......................................................................................................... 11 4. Výběr a popis území ................................................................................................... 14 4.1 Systémová charakteristika zájmového území ....................................................... 14 4.2 Geologické poměry............................................................................................... 14 4.3 Pedologické poměry ............................................................................................. 15 4.4 Klimatické poměry ............................................................................................... 16 4.5 Hydrologické poměry ........................................................................................... 17 4.6 Vegetační poměry ................................................................................................. 18 4.6.1 Aktuální stav lesních porostů......................................................................... 18 4.6.2 Zařazení do přírodní lesní oblasti .................................................................. 19 4.6.3 Biogeografické rajonizace ............................................................................. 20 4.6.4 Lesní vegetační stupeň................................................................................... 22 4.7 Antropogenní a hospodářské poměry ................................................................... 23 5. Metodika ..................................................................................................................... 24 6. Charakteristika zájmového území............................................................................... 26 6.1 Charakteristika obce ............................................................................................. 26 6.2 Charakteristika zemědělského biotopu ................................................................. 27 6.3 Charakteristika lesního biotopu ............................................................................ 27 6.4 Flora a fauna ......................................................................................................... 28 6.5 Charakteristika povodí Kopaňského potoka ......................................................... 29 6.6 Hydrologická charakteristika dílčího povodí Plchovského potoka ...................... 30 6.7 Charakteristika Plchovského potoka..................................................................... 31 6.7.1 Zařazení Plchovského potoka ........................................................................ 31 6.7.2 Popis Plchovského potoka ............................................................................. 31 6.7.3 Informace o provedené úpravě na Plchovském potoce ................................. 33 6.7.4 Aktuální stav provedených úprav na Plchovském potoce ............................. 34 6.7.5 Shrnutí pochůzky ........................................................................................... 39 7. Návrh revitalizace ....................................................................................................... 41 8. Inženýrské sítě ............................................................................................................ 45 9. Diskuze ....................................................................................................................... 47 10. Závěr ......................................................................................................................... 48 11. Summary................................................................................................................... 50 12. Literatura................................................................................................................... 51 13. Seznam příloh ........................................................................................................... 53

1. Úvod Tak jako země, oheň, aether a vzduch je i voda řazena mezi archetypální živly, které využívalo mnoho filosofických směrů k vysvětlení vzniku světa a dějů v přírodě. V různých skupenstvích se nachází na většině vesmírných těles i v mezihvězdném prostoru, v chemických sloučeninách, horninách, půdě a v neposlední řadě i v živých organismech. Je základní podmínkou života a zároveň nejvyšší determinantou jeho vzniku. V lidském těle jí je obsaženo 70 % a v rostlinách dokonce 90 %. Ztráta vody vede u člověka k dehydrataci a následně až ke smrti. To, že si lidé uvědomovali důležitost a sílu vody již v minulosti, dokazují zmínky o bájných stvořeních s nadpřirozenými schopnostmi, vystupujících z vody, nebo jinak na vodu vázaných. Tyto příběhy měly vyvolávat v člověku respekt a často i strach z vody. V některých náboženstvích byli dokonce uctíváni bohové vody. Tím je například známá Řecká mytologie. Ta uctívala boha Poseidóna za boha moří a vodního živlu. Dále se v Řecké mytologii vyskytuje strážce mořských příšer Forkýs, Pontós bůh mořských hlubin, Krataie bohyně mořských vln a spousta mořských příšer jako Skylla nebo Charybdys. O důležitosti vody pro vývoj člověka vypovídají také archeologické nálezy. Z těch je patrné, že pravěcí lidé osidlovali nejčastěji potoční nivy. Zpočátku byl důvodem hojný výskyt potenciální potravy v těchto oblastech. Později, v době neolitu, se začalo rozvíjet zemědělství. Vzhledem k dostatku vláhy a k úrodnosti půd lidem nadále vyhovovaly oblasti podél vodních toků. Se zemědělstvím také přímo souvisí první pokusy o využití vody ve prospěch člověka, které spočívaly ve stavbě primitivních zavlažovacích kanálů. Tím začalo období snahy člověka o využití a později o ovládnutí tohoto živlu. Postupem času začal člověk používat vodu nejen na zavlažování, ale také na svou ochranu (vodní příkopy) a k velmi efektivní dopravě (zpočátku pomocí vorů a později pomocí lodí). Zlom ve způsobu využívání vody nastal při potřebě člověka využívat vodní energii k pohonu jemu prospěšných mechanismů. Z těch je nejznámější vodní kolo, které se používalo jako zdroj energie k pohonu mlýnů, čerpadel, hamrů a pil. Vzhledem k potřebě vyváženého výkonu těchto zařízení a k oscilaci průtoků v potocích a řekách se v této době také rozvíjí hrazení bystřin a regulace vodních toků. Poslední a pro lidstvo nejrazantnější změnou ve využívání vodní energie byl vynález vodních turbín a s tím spojená přeměna vodní energie na energii elektrickou. K tomuto účelu slouží vodní elektrárny, z nichž první byla postavena v roce 1882 v USA. V novodobé společnosti, vlivem rozšiřování hospodaření, se stalo prakticky celé území naší republiky kulturní krajinou a přirozený vodní tok už zde zřejmě nenajdeme. Pro snížení negativního působení vody a kvůli intenzifikaci rostlinné výroby docházelo k nešetrné regulaci vodních toků zaměřené na zvýšení průtoku a snížení energie vodní masy. To mělo za následek rychlé odtékání vody z horních oblastí a její kumulaci ve středních a dolních oblastech. Při zvýšených vodních stavech proto docházelo ve spodních částech toků k velkým škodám. Tento stav také negativně ovlivňoval kvalitu povrchových a podpovrchových vod. Tato negativní zkušenost má v posledních letech za následek změnu chápání a přístupu vodohospodářů. Ti se snaží pomocí revitalizačních opatření iniciovat přírodní pochody, které tento stále se zhoršující stav omezí a přispějí k obnově přírodě bližšího

-8-

stavu říčních systémů i jejich okolí. Tato snaha a samotná naléhavost zlepšení hospodaření s vodou vedla k vytvoření národního programu. V roce 1992 byl zaveden Program revitalizace říčních systémů ČR. Tento program je zaměřen na podporu a zvýšení retenční schopnosti krajiny, na systémovou nápravu negativních dopadů realizovaných opatření při neuvážené intenzifikaci rostlinné výroby a na obnovu přirozené funkce vodních toků v celém komplexu, tj. koryt, doprovodných břehových porostů a údolních niv.

-9-

2. Motiv a cíl práce V roce 1989 bylo na území obce Zásada realizováno odvodnění pozemků JZD. Jednalo se o pozemky kolem Plchovského potoka v jeho horní třetině od km 2.265 do km 3.565. Plchovský potok byl upraven tak, aby do něj mohlo vyústit drenážní odvodnění, a aby zajistil rychlé a bezpečné odvedení srážkových vod z území. Díky těmto úpravám se z tohoto úseku Plchovského potoka stal meliorační kanál, v kterém nejsou vhodné podmínky pro život ichtyofauny, v krajině působí neesteticky a snižuje celkovou biodiverzitu krajiny kolem upraveného úseku. Předmětem této práce je shromáždit dostupné informace o zájmovém území, zjistit informace o provedeném odvodnění pozemků a úpravě Plchovského potoka, získat vyjádření od jednotlivých společností k existenci inženýrských sítí a zhodnotit současný stav lokality. Navrhnout revitalizační opatření, které by navrátilo upravený úsek do stavu bližšího přirozenému a posílilo by tak přírodní a krajinné hodnoty celého Plchovského potoka. Zjistit jestli dochází ke střetu s inženýrskými sítěmi v trase Plchovského potoka.

- 10 -

3. Literární rešerše Historie technických vodohospodářských úprav Historie úprav vodních toků zasahuje až do středověku. Just a kol. (2005) uvádí jako nejstarší zaznamenatelné lidské zásahy do koryt potoků a řek mlynářské, pilařské a hamernické úpravy. Mlýnské jezy byly prvními významnými umělými překážkami v migraci vodních živočichů. Začátek hlavní éry technických vodohospodářských úprav Just a kol. (2005) datuje do konce 19. století. Kdy byly zahájeny zesplavňovací regulace Vltavy a Labe a současně probíhaly úpravy menších vodních toků, zaměřené na lokální ochranu před povodněmi a na odvodňování zemědělských ploch v nivách. V 50. a 60. letech 20. století dochází k dalšímu rozvoji technických vodohospodářských úprav. K vyvrcholení těchto aktivit pak dochází během 70. a 80. let 20. století. Just a kol. (2005) období mezi rokem 1890 a 1990 nazývá „století regulací“. Vrána (2004) shledává za nejvýznamnější období v úpravách vodních toků posledních cca 50 let, kde cíl úpravy vodních toků nazývá snahou o „ovládnutí a podmanění vodního živlu“. Nepříznivé dopady vodohospodářských technických úprav Tradiční technicky pojímané úpravy vodních toků a niv ve většině případů zmenšovaly rozsah, členitost a stabilitu vodního a zvodnělého prostředí (Just a kol., 2005). To mělo za následek, dle Justa a kol. (2005):
nepříznivé změny průtokového a splaveninového režimu
riziko nestability koryt, a tedy větší nároky na jejich pevnost
zrychlení odtoku velkých vod a větší škody v níže ležících území
změna četnosti povodňových záplav v nivách
zmenšení zásob podzemní vody v nivách jako následek plošného odvodnění a zahloubení koryt toků
zhoršení podmínek doplňování zásob mělké podzemní vody v nivách infiltrací v důsledku zahloubení koryt vodních toků
ztížení až znemožnění migrace vodních živočichů
zhoršení podmínek pro přirozené samočištění a dočišťování vody
zhoršení vzhledu koryta Jako další důsledek rozsáhlých změn v organizaci krajiny uvádí Šíbl a kol. (2002) podstatné omezení ekologických funkcí vodních toků, a tím spojenou degradaci až úplnou likvidaci přirozených vodních a mokřadních ekosystémů. Často byla opomíjená otázka proč a pro jaký užitek se má zásah dělat. Just a kol. (2005) podotýká, že četné úpravy koryt a na ně navazující odvodňování ploch stejně nepřinášely očekávané efekty. Na druhou stranu je nutné zmínit, že na příklad při protipovodňové ochraně intravilánu není často jiná možnost než výrazné zvýšení průtočné kapacity koryta (Vrána, 2004). Všechny tyto nepříznivé efekty a mnohé další začaly vyvolávat potřebu revitalizací.

- 11 -

Nástup vodohospodářských revitalizací Postupná změna pohledu na vodní toky a sbližování přístupů mezi vodohospodáři a ochranáři přineslo s sebou potřebu navrátit vodní toky do stavu, v kterém by byly schopné plnit jak funkce vodohospodářské tak funkce ekologické (Šíbl a kol., 2005). Tato postupná změna pohledu, které napomohla změna společenských poměrů v roce 1989, získala v roce 1992 reálnou oporu v dotačním Programu revitalizace říčních systémů. Vývoj způsobů a metod revitalizací Přístup k revitalizačním akcím se od roku 1992 mění a vyvíjí. Rozvoj komplikovalo mnoho aspektů jako například: nedostatečná odborná a organizační připravenost, pozemková politika, malé využití příkladů a zkušeností ze zahraničí, atd. Ale i přesto již v České republice proběhla řada podélných revitalizací koryt (Včelnička, Borová, Mlýnský potok, Milná), které přinášejí očekávané efekty a poskytují cenné poznatky (Just a kol., 2005). Vrána (2004) rozděluje období vývoje revitalizčních akcí od roku 1992 do současnosti na 3 vývojové fáze, jenž jsou dané určitým stupněm poznání problematiky a vnějšími podmínkami. Jednotlivé časové etapy charakterizuje takto: 1. generace – úplné zachování původního koryta (trasa, průtočný profil, opevnění), dosahování „revitalizačního efektu“ vkládáním kamenných a dřevěných prahů, jízků, přehrážek a tůní do původního profilu koryta 2. generace – návrh nové trasy toku (zpravidla obloukovité až meandrující), výrazně mělčí nové koryto, odstranění opevnění, zahrnutí starého koryta 3. generace – komplexní řešení v rámci pásu údolní nivy, napojení revitalizace toku na okolí Just a kol. (2005) uvádí několik cest k renaturaci vodních toků a niv: 1. dlouhodobé samovolné renaturace – spočívají zejména v zanášení upravených koryt splaveninami, v zarůstání bylinami a dřevinami a v postupném rozpadu umělých opevnění, příčných objektů a dalších technických prvků v korytech. Limitujícími faktory samovolných renaturací jsou tuhá opevnění koryt a nadměrné zahloubení koryt. 2. postupné renaturace korekční údržbou – snaha podpořit přirozenou renaturaci nenáročnými zásahy, které vedou k rozvolnění proudnice a následně celého koryta. Jedná se o vkládání různých prvků (po stranách koryt střídavě velké kameny, usměrňovací výhony z kamene, dřeva či drnů, ponechané skácené stromy v korytě jako usměrňovače) rozčleňujících a rozvlňujících proudění, způsobujících zavzdutí určitých úseků a podporujících stranovou erozi. 3. renaturace povodněmi – u technicky upravených koryt záleží na velikosti povodňové destrukce a místě jejího působení. Pokud se jedná o technicky upravené koryto v intravilánu, je na prvním místě ochrana před škodami, a tedy obnova stabilního a kapacitního koryta. Jinak tomu může být v úsecích toků ve volné krajině, kdy se podporuje obnova přirozeného rázu (ovšem i zde je mnoho parametrů, které vyvolávají diferenciovaný přístup k povodňovým změnám koryt).

- 12 -

4. technické revitalizace – záměrná stavebně – technická opatření, jejichž cílem je odstranění nepříznivých dopadů dřívějších úprav vodních toků a niv a jejich opětovné přiblížení přírodě. Králová (2001) zmiňuje dva způsoby, jimiž lze revitalizace toků provádět: 1. pasivní způsob – ponechání toku přirozené obnově a omezení rušivých vlivů 2. speciální revitalizační opatření Je zřejmě pravděpodobné, že pasivní způsob od Králové (2001) odpovídá Justově a kol. (2005) dlouhodobé samovolné renaturaci, postupné renaturaci a renaturaci povodněmi. A speciální revitalizační opatření od Králové (2001) odpovídá Justově a kol. (2005) technické revitalizaci. Cíle revitalizace Cílem revitalizace je nepochybně „návrat do stavu bližšího přirozenému“ Vrána (2004). Cílem revitalizací koryt by neměla být snaha o vytvoření jakéhosi univerzálního biotopu pro nepřirozeně široké spektrum druhů živočichů, ale rekonstrukce toků tak, aby vznikly biotopy nabízející vhodné podmínky pro druhy, které se v dané geografické oblasti, nadmořské výšce apod. přirozeně vyskytují Just a kol. (2005). Uvedení autoři, ale i další, se shodují, že cílem revitalizace je provádět takové zásahy, které posilují přírodní a krajinné hodnoty a současně příznivé vodohospodářské funkce vodního prostředí. Tento fakt ukazuje, že revitalizace toku by neměla řešit pouze jeden nebo některé problémy, ale být komplexním řešením, vycházejícím z řady sledovaných charakteristik. Jedná se o komplex vodohospodářských efektů (doby průchodu vody revitalizovaným úsekem, objem vody v korytě, kontaktní povrch profilu koryta, atd.), efektů biologických a krajinářských (zvýšení biodiverzity, migrační propustnosti, zvýšení zeleně v krajině), efektů užitkových (obnovení ryb v toku), společenských (estetický vzhled, pobytová hodnota prostředí), atd. Vrána (2004). Proto často dochází k rozdílným názorům na to, jak takové revitalizační opatření projektovat a realizovat v konkrétním případě. Budoucnost revitalizací Pro další vývoj revitalizačních akcí uvádí Vrána (2004) potřebu studovat již akce realizované, poučit se z chyb, které přinášel vývoj této problematiky a stupeň jeho poznání, a naopak využít pozitivních výsledků úspěšně provedených revitalizačních akcí. Just a kol. (2005) si klade jako hlavní úkol do budoucna posunout revitalizace od nahodilé podpory individuálně a izolovaně vznikajících záměrů do podoby koncepční a plánovité činnosti, jednoznačně orientované na obnovování přírodního rázu a přirozených funkcí vodních toků a jejich niv v rámci povodí. Těžiště revitalizačních aktivit by mělo probíhat v rámci základních činností správců vodních toků.

- 13 -

4. Výběr a popis území 4.1 Systémová charakteristika zájmového území Administrativně správní členění Kraj – Liberecký Obec s rozšířenou působností – Železný Brod Obec s pověřeným obecním úřadem – Železný Brod Pověřená obec – Zásada Typ oblasti z hlediska geomorfologie Členitá vrchovina Geomorfologické členění Systém: Hercynský Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Krkonošsko – jesenická soustava Oblast: Krkonošská oblast Celek: Krkonošské podhůří Podcelek: Železnobrodská vrchovina Okrsek: Bozkovická vrchovina (Demek,J. a kol.,1987)

4.2 Geologické poměry Podloží Železnobrodského bioregionu je geologicky nesourodé. Geologicky patří Železnobrodský bioregion do Českého masivu – Západních Sudet a je součástí Krkonošsko-jizerského krystalinika. Dochází zde ke styku Krkonošsko-jizerského žulového masivu a metamorfovaných hornin Krkonošského podhůří. (Culek a kol., 1995) Vlastní horninu tvoří v severní části katastrálního území středně zrnitá muskovitbiotitická žula hřbetu Černé Studnice, střed zaujímá pruh šedých muskovitických svorů až fylitů a zelenošedých chlorit-muskovitických svorů až fylitů. Dolní část území vyplňují sedimenty, tj. písčité hlíny a úlomky hornin. Reliéf je charakteristicky zvlněný a rozčleněný mělkými údolími, která se směrem k jihu postupně zahlubují a zužují. Typická výška v regionu je (300-) 400 700 m. (Culek a kol., 1995)

- 14 -

Geologická mapa ČSSR Biotitické až muskoviticko-biotitické granity, zčásti kataklastické hrubozrnné biotitické až muskoviticko-biotitické granity. Chloriticko-seritické a viotické fylity. (Anonymus, 1989) Střední výška reliéfu 400-600 metrů (Anonymus, 1989)

4.3 Pedologické poměry Katastrální území obce Zásada z pedologického hlediska patří do oblasti hnědých půd pahorkatin, mírně chladné a vlhčí přírodní stanoviště. V závislosti na matečních horninách a klimatických poměrech vznikly v prostoru Zásady ve střední části území půdy slabě podzolované, pod lesními porosty na východním i západním okraji území půdy středně podzolované s převahou typu hnědých půd podzolovaných až slabě oglejených, středně těžkých s příznivými vláhovými poměry a se sklonem k mírnému převlhčení. Do údolních poloch maloplošně zasahují hnědé půdy oglejené a vlastní oglejené půdy na zahliněných štěrkopíscích, středně těžké, slabě štěrkovité a náchylné k dočasnému zamokření. Údolí střední části Plchovského potoka, dolního toku bezejmenného potoka pod zástavbou Zásady a nad kravínem vyplňují glejové půdy zrašeliněné a rašeliništní, těžké výrazně zamokřené. Podle půdního chemismu se jedná o půdy trofické řady B (živná – půdy mezotrofních, převážně na minerálně středně zásobených podloží) s přechody do řady A (A/B – půdy hemioligotrofní, polochudé živinami). Z hlediska ekologického významu půdní vody patří zdejší půdy do hydrické řady normální (vůdčí – 3) s přechody do půd zamokřené (půdy oglejené – 4) až mokré řady (půdy zrašelinělé a rašeliništní – 5). (Zuna, 2000) Půdotvorné substráty Zvětraliny hornin staršího paleozoika- vápence, břidlice, droby, fylity, pískovce, slepence, křemence, diabasy Zvětraliny starých vyvřelin – intruziv- bazické, neutrální a kyselé horniny žulového typu (Tomášek, 2007) Půdní zrnitost Půdy převážně štěrkovité až kamenité (Tomášek, 2007)

- 15 -

Potenciální eroze půdy Průměrná intenzita potenciální eroze půdy je: a) proudící vodou – 1,01-5,00 mm/rok → velká potenciální eroze b) větrem – půdy nejsou potenciálně náchylné k větrné erozi (Stehlík, 1983) Syntetická půdní mapa ČR Typický glej, podzol-kambizem (rezivé půdy = kryptopodzoly) a kambizem dystrická (Novák, 1991) Půdní mapa ČR Hnědé kyselé půdy - s nápadným poklesem půdní reakce a nízkým nasycením půdního komplexu, nejčastěji se s ní setkáváme mezi 400 až 600 m n.m. Hnědé půdy silně kyselé - půdní reakce je silně kyselá, sorpční komplex extrémně nenasycen, nejhojnější výskyt nad 600 m n.m. Rezivé půdy s podzoly – mělčí, obvykle ve spodině výrazně skeletovité, obsah humusu poměrně vysoký, půdní reakce je velice nízká, sorpční vlastnosti nepříznivé Hnědá půda oglejená a glejová – s projevy oglejení nebo glejového procesu (Tomášek, 2007)

4.4 Klimatické poměry Klimatické podmínky se v území výrazněji odlišují vlivem proměnlivých nadmořských výšek terénu a dalšími mezoklimatickými vlivy. Dle Quitta (1975) leží teplejší západní okraj Železnobrodského bioregionu v mírně teplé oblasti MT 4, chladnější východ v MT 2, Kozákov a vyšší severní části v chladné oblasti CH7. Podnebí je tedy mírně teplé až chladnější, bohatě zásobené srážkami, které rychle stoupají k úpatí Jizerských hor a Krkonoš. (Culek a kol. 1995) MT4 – oblast vymezená v prostoru Liberecké kotliny a jihozápadního a jižního úbočí Ještědského hřbetu. Krátké léto, mírné, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT2 – nejchladnější a nejvlhčí z mírně teplých oblastí v Železnobrodském bioregionu. Krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. CH7 – zahrnuje podhůří Krkonoš a Jizerských hor. Velmi krátké až krátké léto a mírně chladné a vlhké. Přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. (www.hradek.cz/upn/downloud/zp2.doc ze dne 10.4.2008)

- 16 -

Tab. 1 Charakteristické klimatické údaje pro CH7 (Quitt, 1975)

Počet mrazových dnů (tmin <= -0,1°C) Počet ledových dnů (tmax <= -0,1°C Počet letních dnů (tmax => 25°C) Počet dnů hl. vegetačního období (td => 10°C) Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Počet dnů se sněhovou pokrývkou Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a víc Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu

140-160 50-60 10 30 120-160 150-160 40-50 90-120 120-130 500-600 350-450 -3,5 - -4,5 14,5 - 15,5 4,5 - 5,5 5,5 - 6,5

Tab. 2 Průměrné hodnoty srážek v jednotlivých měsících za období 1901 – 1950, stanice Lhotka

I. 92

II. 73

III. 58

IV. 64

V. 69

VI. 84

VII. VIII. IX. 95 93 68

X. 79

XI. 81

XII.

roční úhrn

87

943

Průměrné srážky byly naměřené na srážkoměrné stanici Lhotka, Navarov. Stanice se nachází v bývalém okrese Jablonec nad Nisou, v nadmořské výšce 442 m n.m.. Poloha stanice je 50°41´ severní šířky a 15°19´ východní délky.

Tab. 3 Průměrné hodnoty teplot vzduchu v jednotlivých měsících za období 1901 – 1950, stanice Lučany nad Nisou I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Ø za rok

-4

-3.1

0.4

4.8

10.3

13

14.8

13.9

10.7

6.1

1.1

-2.4

5.5

Průměrné teploty vzduchu byly vzaty ze stanice Lučany nad Nisou, Důl. Tato stanice leží v bývalém okrese Jablonec nad Nisou v nadmořské výšce 657 m s polohou 50°45´severní šířky a 15°14´ východní délky.

4.5 Hydrologické poměry Území Železnobrodského bioregionu patří do povodí řeky Jizery a jejích přítoků. Samotné katastrální území obce Zásada spadá do povodí Kopaňského potoka, číslo hydrologického pořadí 1-05-02-001.

- 17 -

Region povrchových vod IV-C-3-d Oblast vodnosti (IV) Retenční schopnost (C) Odtok (3) Koeficient odtoku (d) -

dosti vodná; nejvodnatější měsíce březen a duben dobrá středně rozkolísaný dosti vysoký (Anonymus,1971)

Vodohospodářský potenciál území Vodohospodářský potenciál mírně nadprůměrnýVodohospodářský potenciál velmi vysokýJakost vody-

povrchové vody podpovrchové vody velmi čistá až čistá (Vlček,1992)

Umělá vodní díla - koupaliště – požární nádrž (0,20 ha) - soustava drobných rybníků z let 1975-80 na Kopaňském potoce - rybník Hliniště (0,40 ha) vedle areálu v Plchově - nádrž na Žalmanském potoce na severovýchodním okraji území (u mlýna) Významným zásahem do krajiny a jejího vodního režimu jsou úpravy vodních toků. Potoky zde mají z převážné části přírodní břehy i dno, výjimku tvoří upravený (vyrovnáním, úprava břehů a výsadba jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) v rámci odvodnění okolní orné půdy) tok Plchovského potoka v horním úseku nad areálem kravína. Horní úsek Plchovského potoka je hlavním zájmem této práce. Minerální vývěry vod se zde nevyskytují a prameny slouží jako místní zdroje pitné vody.

4.6 Vegetační poměry 4.6.1 Aktuální stav lesních porostů Obecně Liberecký kraj Mimo hospodářské funkce - produkce dřevní hmoty, která je značným faktorem ovlivňujícím rozvoj území, se lesní hospodářství podílí na plnění ostatních velmi významných funkcí. Je to v prvé řadě ochrana vodních zdrojů, vodohospodářská, půdoochranná a klimatická funkce, dále ve vztahu k člověku i funkce hygienická a především rekreační. Oblast Libereckého kraje, do něhož spadá Železnobrodský bioregion, patří z hlediska podílu lesní půdy k nadprůměrně zalesněným oblastem. Lesy zaujímají 43 % výměry kraje (okres Jablonec 55%), republikový průměr činí 33,4 ha. V současné druhové skladbě převažují jehličnany, z nichž má nejvyšší zastoupení smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestirs). Z listnáčů dominuje ve vyšších polohách buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petrea)

- 18 -

a bříza bělokorá (Betula pendula), v nižších polohách a podél vodních toků, dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a olše lepkavá (Alnus glutinosa)s jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Tato stávající druhová skladba je výrazně odlišná od přirozené. Původní přirozená druhová skladba jedlobukových porostů byla vytěžena a na jejich místo byl vysazen smrk ztepilý (Picea abies). Původně významná a hojná jedle bělokorá (Abies alba) má v území minimální zastoupení. V posledních letech (4-5let) se ale objevuje stále vyšší zastoupení semenáčků. (www.hradek.cz/upn/downloud/zp2.doc ze dne 10.4.2008) Lesní hospodářství v rámci povodí Kopaňského potoka Převažující lesnickou kategorií je les hospodářský, podružně je vymezen les ochranný nebo les zvláštního určení. Organizačně je severní část povodí odborně řízena Lesní správou Jablonec nad Nisou, jižní část Lesní správou Dvůr Králové nad Labem, které jsou složkami Lesů ČR s.p. v Hradci Králové. Kromě převažujícího státního vlastnictví lesa jsou drobnými vlastníky i fyzické osoby. V povodí byla vyhlášena pásma hygienické ochrany vodních zdrojů 1. a 2. stupně. Hospodářské soubory lesa se prolínají, jde o:
HS 59 - Hospodářství podmáčených stanovišť středních a vyšších poloh
HS 57 - Hospodářství oglejených stanovišť vyšších poloh
HS 55 - Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh
HS 53 - Hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh
HS 29 - Hospodářství olšových stanovišť na podmáčených půdách

4.6.2 Zařazení do přírodní lesní oblasti Přírodní lesní oblasti vystihují podobné přírodní a růstové podmínky v území a slouží pro koncepční dlouhodobé záměry lesního hospodaření. Povodí Kopaňského potoka rozděluje hranice mezi Přírodními lesními oblastmi, a to PLO 21-Jizerské hory a Ještěd (severní část) a PLO 23-Podkrkonoší (jižní část). V rámci k.ú. Zásada se většina území nachází v Přírodní lesní oblasti 23 – Podkrkonoší, pouze severovýchodní část spadá do Přírodní lesní oblasti 21 – Jizerské hory a Ještěd. (www.uhul.cz ze dne 14.3.2008) Charakteristiky jednotlivých PLO
Přírodní lesní oblast 23 – Podkrkonoší Podkrkonoší je oblast pahorkatin, které zaujímají rozsáhlou sníženinu, lemovanou na jihu a jihozápadě Kozákovským hřbetem a přecházející na východ nevýrazně do Sudetského mezihoří. Jsou zde hluboko zaříznutá údolí řeky Jizery, Kamenice a jejich přítoků. Nadmořská výška se pohybuje mezi 250 – 850 m, převážná část leží v 300 – 700 m. Převažuje klimatický okrsek mírně teplý, mírně vlhký, pahorkatinný. - 19 -

Přechodný ráz této oblasti potvrzuje i rozsah lesních vegetačních stupňů, a to od borů po smrkobukový LVS. Plošně výrazně převládá jedlobukový (44 %) a dubobukový (42 %). V současné době je v lesních porostech v Podkrkonoší toto zastoupení dřevin: smrk ztepilý (Picea abies) 68 %, borovice lesní (Pinus sylvestris)11 %, modřín opadavý (Larix decidua)3 %, z listnáčů dub (Quercus sp.) 6 %, buk lesní (Fagus sylvatica) 3 % a bříza bělokorá (Betula pendula) 4 %. Jedle bělokorá (Abies alba) se vyskytuje jen ojediněle v hlubokých údolích Jizery a Kamenice. Přibližně 10 % smrkových porostů je ohroženo imisemi. (www.hradek.cz/upn/downloud/zp2.doc ze dne 10.4.2008)
Přírodní lesní oblast 21 - Jizerské hory a Ještěd Centrální část Jizerských hor tvoří zaoblené vrcholy a ploché hřbety, vyčnívající nad náhorní plošinu a široká údolí s malým převýšením. Severní okraj je strmý, jižní okraj se postupně svažuje do hustě osídlených míst. Ještěd v jihozápadní části lesní oblasti tvoří poměrně úzký hřbet se strmějšími svahy, přerušený hlubokým Kryštofovým údolím. Jizerské hory jsou chráněnou oblastí přirozené akumulace vod s častým výskytem vodních nádrží a podzemních vodních zdrojů. Ve vrchních partiích se nachází mnoho, většinou chráněných, rašelinišť. Zastoupení LVS sahá od jedlobukového až po smrkový při převaze smrkobukového (41 %). Charakteristická je mimořádně vysoká lesnatost (73,3 %), převahuje jehličnatý porost (82 %). (www.hradek.cz/upn/downloud/zp2.doc ze dne 10.4.2008)

4.6.3 Biogeografické rajonizace  Provincie: Středoevropských opadavých lesů  Podprovincie: Hercynská  Bioregion: 1.36 – Železnobrodský bioregion 1.36 Železnobrodský bioregion Poloha a základní údaje Železnobrodský bioregion leží v mezofytiku ve fytogeografickém podokrese 56a. Železnobrodském Podkrkonoší a v severozápadní části fytogeografického podokresu 56b. Jilemnické Podkrkonoší. Bioregion je typicky hercynský, zahrnuje biocenózy 3. dubovo-bukového až 5. jedlovo-bukového vegetačního stupně. Potenciální vegetace je převážně tvořena květnatými bučinami. Méně typickou část představuje jihovýchodní výběžek bez údolních zářezů, tvořící přechod k ploššímu Podkrkonošskému bioregionu (ozn. 1.37). Podél toků se vyskytují nivy s olší lepkavou (Alnus glutinosa), v bezotokých sníženinách se stagnující vodou se vyskytují bažinné olšiny. - 20 -

Bioregion má vyvážené zastoupení lesů (převážně kulturní smrčiny s příměsí buku lesního (Fagus sylvatica)), mezofilních pastvin i polí. (Culek a kol., 1995) Současný stav krajiny a ochrana přírody V území se nachází dosti jednotvárná květena, složena z převážně z mezofilních hercynských druhů. Mezi mezními prvky je řada horských druhů, splavených z vyšších poloh Krkonoš a Jizerských hor. Lesy zpravidla tvoří malé a středně velké segmenty smrkových monokultur. Les v Železnobrodském bioregionu zabírá asi 1/3 území. Rozloha travních porostů po systematickém odvodnění v 60. až 80. letech 20. století velmi klesla. V současnosti jsou travní porosty zastoupeny především vlhkými meliorovanými loukami. Nejvlhčí místa v depresích, v nivách a na okrajích rybníků naopak byla zcela opuštěna a přeměnila se většinou v mírně ruderalizované mokřady, zarůstající olšinami a vrbami. Celková plocha travních porostů v současné době je téměř 30 % plochy bioregionu. Orná půda činí zhruba 25 % plochy. V bioregionu nebyla ochraně přírody dosud věnována náležitá pozornost. Do současné doby zde bylo vyhlášeno minimum chráněných území. Je jím NPP Strážník s mineralogickým motivem ochrany, PR Údolí Jizery u Semil a Bítouchova. Nejblíže zájmovému území je PP Zásada pod školou, kde se nachází prameniště s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata). (Culek a kol,. 1995) Fauna a flora V bioregionu se vyskytuje běžná fauna hercynské zkulturněné krajiny se západními vlivy např. ježek západní (Erinaceus europaeus), a submontánními formami hlavně v zalesněných kaňonech Jizery a Kamenice např. lejsek malý (Ficedula parva). Tekoucí vody patří do pstruhového pásma, Jizera k přechodu do lipanového pásma. Významné druhy zde žijící:
savci – ježek západní (Erinaceus europaeus),
ptáci – lejsek malý (Ficedula parva),
obojživelníci – mlok skvrnitý (Salamandra salamandra),
měkkýši – vřetenatka mnohozubá (Lacinaria plicata) , závornatka malá (Clausilia parvula), vřetenovka (Cochlodina dubiosa corcontica). V území se vyskytuje dosti jednotvárná květena, složená převážně z mezofilních hercynských druhů. Mezi mezními prvky je řada horských druhů, splavených z vyšších poloh Krkonoš a Jizerských hor. Území charakterizuje téměř souvislý výskyt druhů jako je řeřišničník Halleyův (Cardaminopsis halleri), penízek namodralý (Thlaspi caerulescens) a pitulník žlutý (Galeobdolon luteum). Mezi dominantními druhy jsou např. oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), violka dvoukvětá (Viola biflora), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), kerblík lesklý (Anthriscus nitida) a svízel horský (Galium saxatile). (Culek a kol,. 1995)

- 21 -

Tab. 4 Využití území bioregionu v % a KES, (Cůlek a kol., 1995)

plocha bioregionu 386 km2

orná půda 24

travní porosty 29

lesy 32

vodní plochy 1

KES 2,6

Tab. 5 Zastoupení dřevin v les. porostech v % , (Cůlek a kol., 1995) Sm

Bo

BIKs Jd

Md

OJh Db

Bk

Hb Jv

Lp

Tp

Ol

Vr Bř

67,3

9,3

-

3,4

1,2

4,6

0,7 1,8

0,1

1,5

2,4

+

0,2

1,8

Ak Ols

4,6 +

1.0

4.6.4 Lesní vegetační stupeň 4. Bukový vegetační stupeň Charakteristické rysy ekotopu Vyskytuje se v členitých vrchovinách a hornatinách zpravidla v rozmezí nadm. výšek 400 až 700 m. Převažujícím půdním typem jsou kambizemě na nejrozmanitějších půdotvorných substrátech. Souvislý výskyt je vázán na mírně teplé klimatické oblasti, především MT 3, MT 5 a MT 7. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7 oC, průměrné roční srážky činí kolem 700 mm, délka vegetační doby je kolem 140 až 150 dní. Klima lze označit jako mírně teplé, mírně vlhké, s mírnou zimou. Počet mrazových dnů je 130, sněhová pokrývka trvá kolem 80 dnů. Přírodní stav biocenóz Hlavní porostotvornou dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica). Další dřeviny se uplatňují na minerálně chudších půdách, především dub zimní (Quercus petraea) a jedle bělokorá (Abies alba). Na bohatších půdách se zvýšeným obsahem skeletu a na sutích je dřevinné patro druhově bohatší, nad bukem zde zpravidla převládají javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm horský (Ulmus glabra), výjimečně sem ještě zasahuje i habr obecný (Carpinus betulus). Z druhů vyšších poloh se začínají objevovat bez hroznatý (Sambucus racemosa), meruzalka alpská (Grossularia alpinum), v inverzních polohách i růže převislá (Rosa pendulina). V potočních nivách jsou dominantními dřevinami olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba křehká (Salix fragilis), přimíšeny jsou jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) a jilm horský (Ulmus glabra). V synusii podrostu dominují typické lesní mezofyty - mařinka vonná (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pitulník horský (Galeobdolon montanum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), bukovinec kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) aj., na kyselejších substrátech převládají metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), bika hajní (Luzula luzuloides), borůvka (Vaccinium myrtillus), ploník ztenčený (Polytrichum formosum) aj. V bukovém

- 22 -

vegetačním stupni se začínají pravidelně vyskytovat mnohé druhy s těžištěm výskytu ve vyšších vegetačních stupních - např. ostružiník srstnatý (Rubus hirtus), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum). (Buček a Lacina, 2002)

4.7 Antropogenní a hospodářské poměry Obecně se jedná o dynamickou krajinu s vyšším podílem zemědělské půdy. Produkční potenciál půd a jeho ohrožení
rostlinná produkce zemědělských půd – podprůměrná
produkce potenciálních lesních půd – mírně podprůměrná
okyselení půd atmosférickými depozicemi – velmi silné
zornění půdy 15-24 % Rostlinná výroba Území obce je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti pahorkatinné (P4), charakterizované jako mírně chladné, vlhčí části pahorkatin. Rostlinná výroba je vzhledem k málo příznivým klimatickým a terénním podmínkám zaměřena především na výrobu obilovin a produkci pícnin. Tomuto odpovídá zemědělská výrobní oblast bramborářsko - ovesná (B3), která je průměrně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením náročnějších druhů plodin. Živočišná výroba Živočišná prvovýroba, jako jedna ze složek utvářejících krajinu s dopadem na kvalitu, způsob a intenzitu využívání zemědělských pozemků, doznala v kraji od roku 1989 značných změn. Dochází ke značnému snižování počtu hospodářských zvířat a celkovému útlumu živočišné výroby. Pokračující útlum živočišné výroby má za následek znehodnocení nevyužívaných areálů, sníženou údržbu krajiny, zvýšení nezaměstnanosti apod. (www.hradek.cz/upn/downloud/zp2.doc ze dne 10.4.2008)

- 23 -

5. Metodika Charakteristika Plchovského potoka Pro napsání charakteristiky Plchovského potoka bylo nutné provést pochůzku po délce celé vodoteče. Pochůzka byla provedena dne 10. 4. 2008. Pochůzka postupovala směrem od zaústění Plchovského potoka do Kopaňského potoka k prameništi vodoteče. Při pochůzce byly sledovány následující údaje:
trasa potoka – meandrující nebo spíše přímá
profil koryta – upraven nebo v původním přirozeném stavu
narušení profilu koryta – nátrže, výmoly, adt.
příčné a podélné objekty na potoce – jejich výskyt a aktuální stav
doprovodná břehová vegetace – složení a stav Byla projita celá trasa Plchovského potoka o celkové délce 3,6 km. Zjištěné údaje jsou uvedeny v kapitole 6.7.2 Popis Plchovského potoka. Aktuální stav provedených úprav na Plchovském potoce Za účelem porovnání aktuálního stavu upraveného úseku se stavem navrženým v projektové dokumentaci, byla dne 4. 11. 2007 provedena pochůzka po úpravou dotčeném úseku. Pro zjištění v jakém úseku a jak byl potok upraven, bylo nutné získat informace o provedené úpravě. Do dokumentace mi bylo umožněno nahlédnou na pracovišti Zemědělské a vodohospodářské správy v Mladé Boleslavi. Z dokumentace jsem zjistila potřebné informace, abych mohla provést zhodnocení aktuálního stavu. Informace o provedené úpravě jsou uvedeny v kapitole 6.7.3 Informace o provedené úpravě na Plchovském potoce. Při pochůzce jsem postupovala proti proudu od trubního propustku v silnici Zásada – Držkov, kde byly zahájeny úpravy Plchovského potoka, k silničnímu propustku v silnici Zásada – Plavy, kde úpravy končily. Díky projektové dokumentaci jsem zjistila staničení jednotlivých vyústění svodných drénů, což mi pomohlo k orientaci v korytě. Cílem pochůzky bylo najít jednotlivá vyústění svodných drénů a ostatní objekty vybudované při úpravě Plchovského potoka, vyhodnotit stav provedených úprav a stav doprovodné dřevinné vegetace. Hodnocení jednotlivých úseků je uvedeno v kapitole 6.7.4 Aktuální stav provedených úprav na Plchovském potoce a shrnutí zjištěných odchylek od projektové dokumentace a celkového stavu Plchovského potoka je uvedeno v kapitole 6.7.5 Shrnutí pochůzky. Pomůcky pro měření jednotlivých profilů, trubních propustků a ostatních objektů na potoce byly zcela amatérské. Měděná tyč (na které byly barevnou lepící páskou po 0,5 m vyznačené pruhy), která sloužila k výškovému měření jednotlivých profilů. Dále 5 ti metrový rolovací metr, jenž sloužil k měření šířky dna a vzdálenosti břehových hran. Proto je nutné zde uvést, že příčné profily vykresleny v Příloze č. 8, jsou pouze orientační.

- 24 -

Inženýrské sítě Panem Ing. Ladislavem Němcem, správcem toku, jsem byla požádána, abych zjistila, jestli na řešeném úseku Plchovského potoka se nacházejí inženýrské sítě. Pokud ano, tak jestli by při případné realizaci revitalizace došlo ke střetu s těmito sítěmi. Aby mi jednotlivé společnosti mohly poskytnout jejich stanovisko k dotčení inženýrských sítí na dané lokalitě, bylo nutné jim poskytnout mapu s vyznačenými pozemky, kterých by se revitalizace týkala a mohlo by na nich dojít ke střetu se sítěmi. Just (2005) uvádí, že pro hodnotnou revitalizaci drobných toků by postačoval potoční pás o šířce 10 - 15 m. Proto jsem se rozhodla, že do mapy vyznačím pozemky, které zasahují do 15 m, na každou stranu potoka, širokého pásu. Výslednou mapu jsem předkládala jako přehledovou situaci dotčených pozemků (viz. Příloha č. 6). Dne 22. 2. 2008 jsem navštívila tyto společnosti se sídlem Liberci:
ČEZ Distribuce, a. s.
Severočeská plynárenská, a. s.
Severočeské vodovody a kanalizace, a. s.
Telefónica O2 Czech Republic, a. s. Nejprve jsem navštívila závod Vratislavice nad Nisou společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., se sídlem Sladovnická 1082, Liberec 30. Zde jsem jednala s panem Miroslavem Petrýdesem, referentem Útvaru technicko provozní činnosti. Po vysvětlení mé žádosti mi bylo ihned na místě sděleno stanovisko k existenci sítí na zájmovém území. Domluvila jsem se, že vyjádření mi bude posláno na adresu mého trvalého bydliště. Dále jsem navštívila společné zákaznické centrum ČEZ a SČP, se sídlem Mrštníkova 444, Liberec. Zde mi bylo řečeno, že k vyjádření o existenci sítí je potřeba podat žádost, která mi zde v tištěné podobě byla poskytnuta. K vyplněné žádosti je potřeba dodat další dokumenty ve formě – mapy zájmového území, kopii katastrální mapy s vyznačenými dotčenými pozemky, odůvodnění žádosti. Jelikož jsem tyto podklady neměla u sebe k dispozici, rozhodla jsem se obrátit s žádostí na zákaznické linky – [email protected] a [email protected], kde má žádost byla ihned přijata k dalšímu zpracování a během 14 ti dnů mi byla doručena jednotlivá vyjádření na adresu mého trvalého bydliště. Poslední společnost, kterou jsem navštívila, byla Telefónica O2 Czech Republic, a. s. se sídlem Nerudovo náměstí 120/6, Liberec – Staré Město. Zde jsem zjistila, že žádost mohu podat pouze pomocí webové aplikace – Vyjádření o existenci sítí na webové adrese www.cz.o2.com/okumentace. Jednotlivá vyjádření k existenci inženýrských sítí jsou uvedena v kapitole 8. Inženýrské sítě. Kopie zaslaných jednotlivých vyjádření jsou v Přílohách č. 10 -13.

- 25 -

6. Charakteristika zájmového území 6.1 Charakteristika obce Zájmové území leží v katastrálním území obce Zásada. Obec Zásada Obec Zásada leží v bývalém okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Území obce Zásada zahrnující k.ú. Zásada leží jihovýchodně od Jablonce nad Nisou v nadmořských výškách 468 m n.m. (údolní niva Kopaninského potoka u Kopaně na jižní hranici k.ú.) – 764 m n.m. (severně od Zbytků na úbočí hřbetu Černé Studnice) na jižním svahu Černostudničního hřbetu v hornaté krajině. Plošná výměra katastrálního území obce je 612 ha. Obec Zásada sousedí s obcemi: Držkov, Loužnice, Pěnčín, Plavy a Velké Hamry. Území obce náleží do správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem a současně do správního obvodu obce s rozšířenou působností Železný Brod. Rozhodnutím Poslanecké sněmovny z 10.10.2006 bylo 110 obcí v ČR stanoveno městysem, mezi tyto obce byla zařazena i Zásada. Historie Urbanistická struktura je výsledkem dlouhodobého vývoje. První zmínka o obci se datuje k r.1356, v r.1360 je historicky prokázána existence tvrze na místě obecné školy v držení Petra Čucha ze Zásady. Od r.1400 byl rod vlastníkem též hradu a panství Navarov. Později byla původní tvrz přestavěna na poplužní dvůr. Na počátku 18. stol. zastávala rychtářský úřad rodina Šourků, v r.1749 vybudovali kapli sv. Prokopa. V r.1810 byla zřízena v č.p.91 první škola, nová škola byla postavena v r.1876, v r.1906 zřízena pošta, v r.1928 otevřena Masarykova měšťanská škola a v letech 1927 – 29 postavena sokolovna. Zásada je proslavena sklářskou výrobou. Původní sklářská pec v r.1558 západně od hranic katastru, později přeložena ve směru ke Zbytkům. Po r.1859 nastává průmyslový rozvoj, v období 1.republiky v sídle 72 samostatných podnikatelů v oboru, 5 brusíren a 20 menších provozoven. Největšího rozkvětu obec dosáhla před druhou světovou válkou, kdy v ní žilo šestnáct set obyvatel, z nichž bylo jedenáct milionářů. V r.1964 byl vybudován moderní závod Železnobrodské sklo, České perličky, dnes závod Ornela, a.s. Do období kolektivizace zemědělství utvářená zástavba je ovlivněna převážně zástavbou bytových domů původního obyvatelstva sklářů a doplňujících živnostníků s minimálním zastoupením zemědělské výroby. V období kolektivizace zemědělství bylo založeno v r.1950 JZD, dále navazuje výstavba areálu živočišné výroby a střediska služeb, v území jsou realizovány nové bytové a rodinné domy. V období let 1970 – 1990 byly vybudovány rybníky v údolí Kopaňského potoka. Význačné pro obec Zásada byla realizace státních silnic, realizace vodovou, v r.1921 provedení elektrifikace a následná její rekonstrukce, napojení na vodovod ze Souše, realizace 1. etapy kanalizace a ČOV a realizace plynofikace. (www.zasada.cz ze dne 5.2.2008)

- 26 -

Současnost Po roce 1989 doznává Zásada velikých změn. Během let 1990-1991 vyrůstá v obci 7 nových obchodů, tím se Zásada stává téměř soběstačná, co se týče nabízeného zboží a služeb. V obci je nově postavená víceúčelová budova obecního úřadu, ve které je rovněž umístněna knihovna, spořitelna, obvodní lékař a policie. Dále byly opraveny hřiště na kopanou, tenis a provedena realizace víceúčelové nádrže. Významným podnikem v Zásadě je Ornela, která své výrobky (skleněná bižuterie) vyváží do mnoha zemí světa a poskytuje pracovní příležitosti lidem z blízkého okolí. Dopravní dostupnost je vyhovující do všech míst okresu Jablonec nad Nisou. Území obce Zásada je začleněno do dobrovolného svazku obcí „Mikroregion Železno-Brodsko“ se sídlem mikroregionu v Pěnčíně. Na základě výsledku konference v r.1991 v Zittau je území obce jako součást Libereckého kraje součástí Euroregionu „Trojmezí“ (v současné době - Euroregion Nisa). (www.zasada.cz ze dne 5.2.2008)

6.2 Charakteristika zemědělského biotopu Plocha zemědělské půdy v dílčím povodí Plchovského potoka zaujímá 59,3 %, to znamená 0,8 km2. Zjištěno pomocí výpočtu v programu ArcGIS. Tradiční způsob hospodaření přetrval s malými změnami do poloviny 20. století, kdy s nástupem intenzifikace zemědělské výroby byly zcela změněny přístupy k půdě, jako primárního zdroje a základu zemědělství. Zúžený zájem pouze na efektivní velkoprodukci kulturních plodin a chov hospodářských zvířat potlačilo mimoprodukční funkce zemědělství a namísto příznivé krajinotvorné a vodohospodářské funkce docházelo k výrazným negativním zásahům do krajiny. Díky scelování pozemků byly rušeny polní cesty, meze, kamenice a remízky. Za účelem zvýšení podílu orné půdy byly prováděny odvodňovací akce. Bylo tomu tak i v případě zemědělských pozemků okolo řešeného úseku Plchovského potoka. Přímo v projektové dokumentaci se píše o nezbytném včasném provedení předmelioračních rekultivačních prací, které zahrnují smýcení náletových porostů, odstranění náletových dřevin, zahrnutí starých odvodňovacích stružek a odstranění mezí. Obec Zásada má v zastavěném území poměrně bohatou vzrostlou zeleň. Jedná se většinou o skupiny (aleje kolem cest) nebo solitery javoru mléče (Acer platanoides), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a lip (Tilia sp.) v blízkosti původních chalup nebo na oplocených pozemcích zahrad. V intravilánu obce převažují rodinné domky se zahradou, kde nechybí ovocné dřeviny, záhonky pro zeleninu, okrasné rostliny a trávník.

6.3 Charakteristika lesního biotopu Plocha lesních porostů v dílčím povodí Plchovského potoka je 0,45 km2, což je 33,3 % z celkové plochy dílčího povodí. Údaj byl získán pomocí výpočtu v programu ArcGIS. Lesní porosty na údolních svazích i v oblasti Černé Studnice jsou tvořeny malými a středně velkými segmenty smrkových monokultur s poměrně častou příměsí

- 27 -

borovice lesní (Pinus sylvestris), v údolích podél vodních toků a na okraji rybníků zcela převládá olše lepkavá (Alnus glutinosa). V severní části se vyskytují drobné lesíky a remízky tvořené břízou bělokorou (Betula pendula), javory (Acer sp.), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), trnkou obecnou (Prinus spinosa), střemchou hroznovitou (Padus avium) atd., podél komunikací se uplatňují aleje s břízou bělokorou (Betula pendula), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) i ovocnými stromy.

6.4 Flora a fauna Během pochůzky celé oblasti dne 5. 5. 2007 byl zaznamenán výskyt těchto druhů:


blatouch bahenní (Caltha palustris), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), bojínek luční (Phleum pratense), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), černýš lení (Melapyrum sylvaticum), devětsil bílý (Petasites albus), jarmanka větší (Astrantia major), jetel luční (Trifolium pratense), jetel plazivý (Trifolium repens), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kostřava luční (Festuca pratensis), krtičník hliznatý (Scrophularia nodosa), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), locilka zední (Mycelis muralis), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), orobinec širokolistý (Typha latifolia), orsej jarní (Ficaria verna), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice ostrá (Carex acutiformis), pampeliška obecná (Taraxacum officinale), poměnka volnokvětá (Myosotis laxiflora), prvosenka jarní (Primula veris), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), psárka luční (Alopecorus pratensis), rdesno hadí kořen (Bistorta major), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedris), rozrazil rolní (Veronica arvensis), řebříček obecný (Achillea millefolium), řeřišnice hořká (Cardamine amara), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), sasanka luční (Anemone nemorosa), sedmikráska chudobka (Bellis perennis), sitina rozkladitá (Juncus effusus), skřipina lesní (Scirpus sylvaticus), srha laločnatá (Dactylis glomerata), starček Fuchsův (Senecio ovatus), šťavel kyselý (Rumex acetosella), šťovík obecný (Rumex acetosa), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), violka lesní (Viola reichenbachiana), vrbovka horská (Epilobium montanum), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), zvonek rozkladitý (Campanula patula), atd. Z živočichů byly pozorovány :
bažant obecný (Phasianus colchicus), mravenci rodu Formica, poštolka (Falco tinnunculus), pstruh obecný potoční (Salmo trutta morpha phario), slunéčko sedmitečně (Coccinella septenpunctata), sojka obecná (Garrulus glandarius), srnec obecný (Capreolus capreolus), straka obecná (Pica pica), veverka obecná (Sciurus vulgaris), atd.

- 28 -

6.5 Charakteristika povodí Kopaňského potoka Plocha povodí je 11,112 km2, z toho je dílčí povodí Plchovského potoka 4,500 km2. Nejvyšší kótou v povodí je Černá studnice s výškou 852 m.n.m., nejnižší bod povodí je v profilu zaústění potoka s výškou 398 m.n.m. Zuna (2000) uvádí tyto charakteristiky povodí Kopaňského potoka: Tvar povodí je silně vějířovité, střední šířka povodí je 2.10 km, maximální šířka činí 5,5 km, délka údolí je 5,3 km. Délka rozvodnice je 15,9 km, výškový rozdíl činí 454 m, střední sklon povodí je 13,63 %. Lesní porosty pokrývají 5,81 km2, tj. 52,55 % plochy povodí. Luční travnaté porosty zaujímají 3,07 km2, tj. 27,65 %, orná půda 1,26 km2, tj. 11,34 % a intravilán obcí 0,94 km2, tj. 8,46 % plochy povodí. Trvalý vegetační kryt, tj. lesní porosty, louky a pastviny, pokrývá 80,18 % plochy povodí. Kopaňský potok je v odborné správě Lesů ČR – Oblastní správa vodních toků Liberec. Kopaňský potok Kopaňský potok, číslo hydrologického pořadí 1-05-02-001, je levostranným přítokem Žernovníku, který se vlévá do Jizery zprava v km 97.7 v Železném Brodě. Kopaňský potok pramení v rozsáhlém balvanitém poli v mírném sklonu terénu a na konci své trasy zaúsťuje neupraveným profilem do Žernovníku. Délka tratě Kopaňského potoka je 4,150 km a během své trasy protéká intravilánem i extravilánem. Kopaňský potok má tři přítoky, dva levostranné Plchovský potok a potok od Zásady a jeden pravostranný potok Lumka. Koryto v extravilánu, na několika málo místech i v intravilánu, má převážně přírodní charakter s nepravidelnými kamenitými či hlinitými břehy, v kterých se tvoří břehové nátrže. Zpevňující charakter má kořenový systém doprovodné dřevinné vegetace, jenž je převážně tvořen olší lepkavou (Alnus glutinosa), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), javory (Acer sp.) a keřovými vrbami (Salix sp.). Dno koryta je většinou štěrkovité s valouny a nánosy štěrku a písku, střídají se peřejnaté úseky s tůněmi. Potok ve své dolní části prochází obcí Loužnice. Zde je koryto většinou upraveno v obdélníkový tvar s kamennými zdmi z lomového kamene na cementovou maltu. Některé zdi jsou ve špatném stavu, jsou podemlety a zdivo je uvolněno. V km 2.800, 2.930 a 3.045 se nachází soustava bočních rybníčků, které jsou částečně zaneseny splaveninami a zarůstají rákosem obecným (Phragmites australis) a orobincem širokolistým (Typha latifolia).

- 29 -

6.6 Hydrologická Plchovského potoka

charakteristika

dílčího

Plocha povodí (A) … 1,350 km2 Průměrná dlouhodobá roční srážka (P) … 984 mm Průměrný dlouhodobý roční průtok (Qa) … 24,5 l.s-1 Nejvyšší kóta povodí (Hmaxp) …831 m n.m. Nejnižší kóta povodí = závěrový profil (Hminp) … 508 m n.m. Absolutní výškový rozdíl (Vs) … 323 m


sklon toku : I t =

H max t − H min t 564 − 508 ⋅ 100 = ⋅ 100 = 4,1 % L 1360

Hmaxt … nadmořská výška pramene toku Hmint … nadmořská výška závěrového profilu L … délka toku [m]


lesnatost : L =

S pl Sp

⋅ 100 =

0,45 ⋅ 100 = 33,3 % 1,35

Spl … plocha lesů [km2] Sp … plocha povodí [km2]


zemědělská půda: Z =

S pz Sp

⋅ 100 =

0 ,80 ⋅ 100 = 59,3 % 1,35

Spz … plocha zemědělské půdy [km2] Sp … plocha povodí [km2]


zastavěné plochy a silnice: P =

S pp Sp

⋅ 100 =

0 ,10 ⋅ 100 = 7,4 % 1,35

Spp … zastavěné plochy [km2] Sp …. plocha povodí [km2]


Hp =

průměrná nadmořská výška dílčího povodí:

H max p + H min p 2

=

831 + 508 = 669,5 m n.m. 2

Hmaxp … nejvyšší kóta v povodí Hminp … nejnižší kóta v povodí = závěrový profil

- 30 -

povodí

6.7 Charakteristika Plchovského potoka 6.7.1 Zařazení Plchovského potoka Hlavní povodí I.řádu – Labe 1-01-01-001 • Oblast povodí – Horní a střední Labe Dílčí povodí hlavního toku II.řádu – Jizera 1-05-01-001 Základní povodí III.řádu – Žernovník 1-05-02-002 Povodí IV.řádu – Kopaňský potok 1-05-02-003 Přítok 03 – Plchovský potok

6.7.2 Popis Plchovského potoka Plchovský potok o délce 3,60 km je významným levostranným přítokem Kopaňského potoka, jehož dílčí povodí tvoří 40,5 % - 4,500 km2 z plochy povodí Kopaňského potoka - 11,112 km2. Do Plchovského potoka ústí jeden pravostranný a dva levostranné přítoky o celkové délce 2,58 km. Do Kopaňského potoka ústí Plchovský potok z levé strany v obci Loužnice. Toto zaústění je v km 2.135 Kopaňského potoka a není upraveno (viz. Obr. 1). Prvních 20 m potoka je neupraveno s četnými peřejemi, trasa volně meandruje, dno je tvořeno štěrkem (viz. Obr. 2). Porost po levé straně tvoří dřevinné lado s výskytem olše lepkavé (Alnus glutinosa) s jarním aspektem bledule jarní (Leucojum vernum). Po pravé straně potoka je bylinné lado taktéž s jarním aspektem bledule jarní (Leucojum vernum). V km 0.020 začíná úprava potoka. Koryto má lichoběžníkový tvar, levá strana je tvořena kamennou zídkou z lomového kamene na cementovou maltu, pravý břeh a dno je vydlážděné lomovým kamenem na cementovou maltu. Začátek této úpravy je poškozený, první 2 m dlažby chybí, zítka vlevo je podemletá a ve dně se vytvořil výmol hloubky 0,7 m (viz. Obr. 3). Po celé délce úpravy v km 0,020 – 0,100 se na levé straně nachází areál koupaliště (viz. Obr. 4). Kolem zídky je vysázen pámelník bílý (Symphoricarpos albus), na pravém břehu potoka je obhospodařovaná louka, na které při břehu potoka roste mezernatý porost tvořený olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) (viz. Obr. 5). Za areálem koupaliště končí úprava malým jezem, jenž slouží k odběru vody do koupaliště (viz. Obr. 6). Dál potok protéká po 250 m převážně lučním pozemkem, který je po pravé straně u potoka zamokřený s porostem bledule jarní (Leucojum vernum). Na levé straně se střídají udržované zahrady s pruhy porostu olše lepkavé (Alnus glutinosa). Po obou stranách je vždy břehová a doprovodná vegetace tvořená olší lepkavou (Alnus glutinosa), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), břízou bělokorou (Betula pendula), topolem osikou (Populus tremula) a keřovými vrbami (Salix sp.) v jarním období s podrostem bledule jarní (Leucojum vernum). Dřevinná vegetace má funkci zpevnění břehů koryta, které jsou místy podemlívány. Koryto potoka je nepravidelné, široké,

- 31 -

s kamenito-štěrkovým dnem, místy se vytvořil nános štěrku a písku, jinde se zase vytvořily tůňky (viz. Obr. 7). V km 0.350 je deskový mostek na polní cestě (viz. Obr. 8). Za ním pokračuje koryto smrkovým porostem s olší lepkavou (Alnus glutinosa), rostoucí kolem potoka až po silniční propustek v km 0.500. Koryto je stejného charakteru jako v předešlém úseku (viz Obr. 9). Silniční propustek v silnici Zásada – Loužnice je ze železobetonových trubek 2 × D = 1000 mm. Pod výtokovým otvorem se vytvořil výmol dna. Boční křídla silničního propustku jsou podemletá. (viz. Obr. 10). Za výmolem ve dně je nános štěrku. Nad propustkem je nános štěrku a hlinitopísčité usazeniny. Nad km 0.500 pokračuje trasa potoka úzkým zalesněným úvalem. Koryto je mělké s hlinito-kamenitými břehy, místy s nánosy štěrku a písku. Po levé straně je porost olše lepkavé (Alnus glutinosa), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), v podrostu bledule jarní (Leucojum vernum) a česnek medvědí (Allium ursinum) v jarním období. Vegetace na levé straně potoka je po 20 m od silničního propustku tvořená zapojeným smrkovým porostem (viz. Obr. 11). V km 0.600 je vytvořena malá vodní nádrž (viz. Obr. 12), její hráze jsou místy narušeny (viz. Obr. 13). Nad nádrží je koryto přehrazeno. Přehrazení slouží k odběru vody do nádrže, jedná se o odběr ze dna, ale není zde žádné sítko, takže písčito-hlinitý materiál se dostává do nádrže, kde se usazuje a nádrže pomalu zanáší. Za tímto přehrazením vznikl až 70 cm hluboký nános štěrku a písku (viz. Obr. 14). Dál pokračuje Plchovský potok hlubokým stržovitým zalesněným úvalem. Ve dně jsou mocné nánosy stěrku a písku (viz. Obr. 15). Na některých místech z lesního porostu po levé straně vyúsťují do potoka odvodňovací rýhy (viz. Obr. 16). Zhruba po 250 m se úval začíná rozšiřovat a strmý svah po pravé straně koryta se zmírňuje. V km 0.900 ústí do Plchovského potoka jeho pravostranný přítok z lučního úvalu (viz. Obr. 17). Dále protéká potok širokým úvalem, po levé straně doprovází v úzkém pruhu trasu potoka porost olše lepkavé (Alnus glutinosa) a břízy bělokoré (Betula pendula), po pravé straně se střídají přírodě blízké louky (viz. Obr. 18) s porosty olše lepkavé (Alnus glutinosa), keřových vrb (Salix sp.), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), smrku ztepilého (Picea abies) a břízy bělokoré (Betula pendula), tvořící pás někdy 10 – 20 m široký. Svahy úvalu jsou zalesněny. Koryto má kamenité dno, místy s valouny, balvany, s nánosem štěrku a písku, je neupravené. Střídají se peřejnaté úseky s tišinami a tůněmi (viz. Obr. 19). Na několika místech se potok rozdvojuje nebo jsou vytvořená slepá ramena (viz. Obr. 20). Od km 1.400 do 2.010 je Plchovský potok upraven. Paty svahu jsou opevněny laťovým plůtkem (viz. Obr. 21), do dna jsou v neurčitém rozestupu vloženy dřevěné prahy. Úpravou se Plchovský potok napřímil, ale na většině míst je opevnění ztrouchnivělé, neplní svou funkci a potok si vytváří vlastní koryto (viz. Obr. 22). V km 2.010 zaúsťuje lesní přítok zleva (viz. Obr.k 23), dál je koryto neupravené a teče kolem výrobního areálu na pravém břehu (viz. Obr. 24). Dřevinná vegetace je tvořena olší lepkavou (Alnus glutinosa), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia), smrkem ztepilým (Picea abies), místy jsou vrby (Salix sp.). V km 2.265 kříží koryto Plchovského potoka silnici Zásada – Držkov (viz. Obr. 25).

- 32 -

Od trubního propustku je koryto upraveno jako meliorační kanál a probíhá širokým zalučněným úvalem. Po obou březích je mezernatý břehový porost s olší lepkavou (Alnus glutinosa), břízou bělokorou (Betula pendula), topolem osikou (Populus tremula), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) a místy s vtroušeným smrkem ztepilým (Picea abies), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), atd. (viz. Obr. 26). Plchovský potok pramení v zalesněném úvalu nad silnicí Zásada – Držkov (viz. Obr. 27).

6.7.3 Informace o provedené úpravě na Plchovském potoce Na základě projektu „Odvodnění pozemků JZD Zásada“ z roku 1986, který byl zpracován Hydroprojektem, dnes Hydroprojekt, a.s. Praha, byla na zájmovém území provedena úprava Plchovského potoka a odvodnění okolních zemědělských pozemků. Z dokumentace o provedené úpravě, jenž byla získána na pracovišti Zemědělské a vodohospodářské správy v Mladé Boleslavi, bylo zjištěno, na jakém úseku Plchovského potoka byla provedena úprava. Jednalo se o úsek mezi trubním propustkem v silnici Zásada – Držkov a trubním propustkem v silnici Zásada – Plavy. Celková délka dotčeného úseku činila 1 300 m. Důvodem realizace byla snaha zlepšit podmínky pro zemědělskou činnost na pozemcích okolo Plchovského potoka. Jednalo se o 15,45 ha pozemků, které byly podmáčené, a proto pro zemědělskou mechanizaci nepřístupné. Po odvodnění mělo být 4,74 ha využíváno jako pole a 10,35 ha jako louka. Jako příčiny zamokření jsou v projektu uvedeny tyto subjekty:
potoky, jejichž koryta jsou neupravena, meandrují, lokálně tekou ve více korytech a místy vymělčují na povrch tak, že se jejich vlivem vytváří trvale zvýšená hladina podzemní vody
svahové podzemní vody, vázané na přítomnost vodovodního štěrkového horizontu vykliňujícího nebo se přibližujícího k terénu
neupravené koryto náhonu, jehož trasa je vedena téměř po vrstevnici směrem k obci, dochází zde díky rozlivu a průsaku k zamokření níže položených zemědělských pozemků
lokální propustnost půdního profilu Pro odvodnění pozemků byla navržena systematická drenáž s diferenciovaným návrhovým rozchodem v rozmezí 8-14 m s hloubkou 0,8-1,1 m. Drenážní systém byl dimenzován na návrhový drenážní specifický odtok q = 0,95 l/s/ha. Materiálem pro svodnou drenáž byly použity trubky z pálené hlíny o průměru 6,5-13 cm a z tvrdého PVC o průměru 9-12,5 cm (při sklonu nad 100‰), pro sběrnou drenáž byly použity trubky z pálené hlíny o průměru 5-6,5 cm. V nejvlhčích místech a v depresních polohách byl navržen obsyp štěrkopískem, frakce o průměru 0,5-4 mm, pro zvýšení hydraulické účinnosti a jako ochrana proti zanesení, a to 50%-ní obsyp do 30 cm u sběrných drenáží a 100%-ní obsyp do 55 cm u svodných drénů. Pro podchycení vývěru svahových vod a jejich přítoku do depresních poloh byly použity záchytné drény, které byly zaštěrkovány.

- 33 -

Aby bylo možné drenáž zaústit do daného potoka, bylo nutné jej upravit. Cílem úpravy, kromě umožnění vyústění drenážního odvodnění, bylo i zajištění rychlého a bezpečného odvedení srážkových vod z území. Trasa úpravy potoka „Od Zbytků“, jak je v projektové dokumentaci Plchovský potok nazván, probíhala údolnicí dané lokality ve směru SZ – JV, zhruba ve směru původního koryta. Koryto bylo nadimenzováno na návrhový průtok Q2. Příčný profil koryta byl navržen jako lichoběžníkový, se šířkou dna 0,6 m, se sklonem svahů 1:1,5. Návrh opevnění koryta byl variantně posuzován pro Q2, Q5, Q20 a pro jednotlivé navržené sklony nivelety dna. Koryto bylo opevněné polovegetačními tvárnicemi, ve dně TBM 16-60, ve svazích TBM 15-30 na šikmou výšku 0,3 m. Zbytek svahu byl ohumusován (tloušťka 10 cm) a oset, lokálně při větším sklonu nivelety zpevněn polynetem na šikmou výšku 0,6 m. Lomy nivelety byly zajištěny betonovými prahy o výšce 60 cm pro zmírnění vysokého sklonu nivelety. V rybochovné části toku (km 0.000-0.500) byly po 30 m zřízeny vždy oboustranné boční rybí útulky. Příčný profil navržený dle projektové dokumentace je vykreslen v Příloze č. 7. V projektu byly navrženy i úpravy svodů (napojení bezejmenného potoka a úprava náhonu k obci Zásada), které byly částečně otevřené a částečně trubní. V otevřených svodech bylo navrženo pročištění. Jako vegetační doprovod byl navrhnut jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), který byl v jedné linii vysázen na břehovou hranu ve sponu 5 m.

6.7.4 Aktuální stav provedených úprav na Plchovském potoce Úsek, v kterém byl potok upraven a okolní pozemky odvodněny, začíná v 2.265 km Plchovského potoka. Zde kříží koryto Plchovského potoka silnici Zásada – Držkov trubním propustkem D = 600 mm s betonovou vtokovou šachtou. Převýšení koruny silnice nade dnem potrubí je 1,3 m. Kapacita propustku je omezena z důvodu zanesení naplavenými větvemi a jinými nečistotami ve vtokové části (viz. Obr. 28). Pod čelem trubního propustku vedou kabely. Jelikož trubní propustek je brán jako závěrový profil k řešenému úseku Plchovského potoka, je v tomto bodě zvolen začátek staničení, od kterého se odvíjí staničení jednotlivých objektů a profilů uvedených v dalším textu. Koryto Plchovského potoka v úseku od trubního propustku v km 0.000 po zaústění svodnice S 3.1 v km 0.110: V km 0.002 po levé straně koryta se nachází zaústění svodnice S 6.1, která vede podél komunikace k zemědělskému družstvu. Zhruba v km 0.090 je po levé straně koryta vytvořena břehová nátrž velikosti 1 × 1 (viz. Obr. 29). Před zaústěním svodnice S 3.1 (viz. Obr. 30) by podle projektové dokumentace mělo být v km 0.103 po levé straně vyústění odvodňovací drenáže V 6.19. Bohužel, vyústění nebylo nalezeno ani při opakování pochůzky dne 8. 3. 2008. Jednotlivé příčné profily naměřené v tomto úseku jsou v Příloze 8. Trasu potoka tvoří převážně rovné úseky s 2-3 mírnými oblouky. Úroveň dna koryta oproti okolnímu terénu je po celé délce úseku různá, místy je koryto široké a mělké, jindy naopak jsou svahy koryta strmější a potok je do terénu více zaříznut. - 34 -

V korytě jsou vytvořeny štěrko-písčité nánosy o mocnosti až 10 cm, proto polovegetační tvárnice, které byly usazeny do dna, zde nejsou téměř vidět (viz. Obr. 31). Výjimku tvoří několikametrový úsek kolem km 0.075 (viz. Obr. 32). Přes polovegetační tvárnice, které byly dány na šikmou výšku 30 cm, přerůstá po celé délce travní drn, díky tomu je koryto místy zúženo. Doprovodná břehová vegetace začíná vpravo 5 m od trubní propusti , po levé straně až po 10 m. Na začátku tohoto úseku je dřevinná vegetace mezerovitá, tvořena převážně keřovými porosty vrby (Salix sp.), později přechází do stromovitého vzrůstu, tvořeného břízou bělokorou (Betula pendula), olší lepkavou (Alnus glutinosa), místy s náletem topolu osiky (Populus tremula), výjimečně je zde jedinec smrku ztepilého (Picea abies) (viz. Obr. 33). Koryto Plchovského potoka v úseku od svodnice S 3.1 v km 0.113 po vyústění V 6.2 v km 0.187: Ihned za vyústěním S 3.1 je po levé straně v km 0.113 vývod drenážního odvodnění V 6.18 (viz. Obr. 34 a Příloha č. 8). Zhruba v km 0.170 byl měřen příčný profil (viz. Příloha č. 8). Tento úsek je zakončen vyústěním odvodňovací drenáže V 6.2 v km 0.187 po pravé straně koryta. Vyústění bylo zakryto betonovým krytem, pod kterým byla trubka z pálené hlíny (viz. Obr. 35) téměř celá zanesená. V první třetině úseku jsou v jednom místě do dna koryta zaraženy 4 ocelové trny D = 10 mm. O trubky se zachycují plaveniny nesené vodou (větve, listí a jiný plavený materiál), a tak vzniká v korytě umělá přehrážka. Za touto uměle vytvořenou přehrážkou ve směru proudění vody je vytvořena v levém břehu nátrž 1 × 0,5 m (délka × šířka) (viz. Obr. 36). V projektové dokumentaci nejsou ocelové trny upevněné ve dně koryta popsány. Proto je možné, že byly do potoka umístěny později po provedené úpravě potoka za účelem rozčlenění trasy koryta na úseky rychleji (pod uměle vytvořenou přehrážkou) a pomaleji tekoucí (nad uměle vytvořenou přehrážkou). Koryto Plchovského potoka je zde opět zúžené (viz. Obr. 37). Doprovodná vegetace je mezerovitá s převahou olše lepkavé (Alnus glutinosa) a břízy bělokoré (Betula pendula). Bylo zde nalezeno i několik jedinců borovice vejmutovky (Pinus strobus) (viz. Obr. 37). Koryto Plchovského potoka v úseku od vyústění V 6.2 v km 0.187 po vyústění V 6.3 v km 0.294: V km 0.210 je přes koryto Plchovského potoku položen deskový mostek, tvořen 2 betonovými deskami o celková šířce 3 m (viz. Obr. 38). Deskový mostek není v projektové dokumentaci zaznamenán, zřejmě jde o dodatečnou provizorní stavbu. V projektové dokumentaci je v km 0.211 navrženo vyústění odvodňovací drenáže V 6.17, vyústění nebylo při pochůzce nalezeno. Je možné že nebylo realizováno nebo se nachází pod provizorním můstkem. Zhruba v km 0.230 je v korytě opět vytvořena umělá přehrážka. Před i za umělou přehrážkou je vytvořen výmol do levého břehu (viz. Obr. 39). Přibližně v místě kde se nalézá výmol v levém břehu, začíná po pravé straně břehu Plchovského potoka les, jehož lem tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa) a dále

- 35 -

navazuje smrk ztepilý (Picea abies). V porostu olše lepkavé (Alnus glutinosa) je místy možno vidět nejspíš původní koryto Plchovského potoka (viz. Obr. 40). Po pravé straně potoka v km 0.294 se nachází vyústění svodné drenáže V 6.3 (viz. Obr. 41 a Příloha č.8). Koryto Plchovského potoka v úseku od vyústění V 6.3 v km 0.294 po vyústění V 6.16 v km 0.424: Během prvních 50 ti m jsou na dvou místech opět vytvořené umělé přehrážky, před těmito přehrážkami byly měřeny příčné profily (viz Příloha č. 8). Za první konstrukcí, ve směru proudu, je vytvořena v pravém břehu nátrž o velikosti 3 × 2 m (viz. Obr. 42). Před koncem lesa, kde se nalézá druhá konstrukce, je ve břehu po pravé straně vytvořena nátrž 2 × 1 (viz. Obr. 43). Okolo km 0,350 jsou v potoce opět umístěny ocelové trny, za kterými po pravé straně břehu ve směru toku dochází k výmolu břehu. Po dalších 10 ti m jsou v korytě umístěny další 2 ocelové trny, na kterých jsou minimálně zachyceny splaveniny a břehy jsou zde bez narušení (viz. Obr. 44). Na konci úseku po levé straně je výusť V 6.16 v km 0.424 (viz. Obr. 45 a Příloha č. 8). Trasa Plchovského potoka je v úseku mírně meandrující ke konci napřímená (viz. Obr. 46). Ze začátku (podél lesa) je koryto potoka více zahloubeno, poté se stává širší a mělčí, pak před vyústěním V 6.16 se opět zahlubuje. Prvních zhruba 50 m vede trasa potoka kolem lesa, rozkládajícího se po levé straně koryta, dřevinná vegetace po pravém břehu je roztroušená (místy nálet topolu osiky (Populus tremula)) nebo zcela chybí. Koryto následkem zarůstání travním drnem je zúženo na 40 - 60 cm (viz. Obr. 47). Od konce lesa je po levé straně Plchovského potoka břehová vegetace tvořena jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia), který byl vysazen po 5 ti m na břehovou korunu, a olší lepkavou (Alnus glutinosa), která je spíše ve svahu koryta.. Místy je jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) uhynulý, zbylo z něj pouze torzo nebo zcela chybí. Po pravé straně je porost více mezernatý, tvořen olší lepkavou (Alnus glutinosa). Na dvou místech kříží vodoteč nadzemní elektrické vedení, proto je zde dřevinná vegetace v určitém pruhu vykácena (viz. Obr. 46). Koryto Plchovského potoka v úseku od vyústění V 6.16 v km 0.424 po těleso přejezdu v km 0.496: V tomto úseku bylo provedeno jedno měření příčného profilu v km 0.480 (viz. Příloha č. 8). K tomuto příčnému profilu je břehová vegetace prořídlá, od profilu směrem k přejezdu přibývá dřevin na svazích břehů, převážně nálet olše lepkavé (Alnus glutinosa) a topolu osiky (Populus tremula), vtroušená je i bříza bělokorá (Betula pendula) a vrby (Salix sp.) keřovitého vzrůstu. Po levém břehu místy roste vysázený jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Úsek je zakončen přejezdem v km 0.496, je 7,5 m široký, trubní propust je kruhová D = 1000 mm (viz. Obr. 48).

- 36 -

Koryto Plchovského potoka v úseku od přejezdu v km 0.496 po vyústění V 6.5 v km 0.620: Ihned za přejezdem v km 0.506 je po levé straně vyústění svodné drenáže V 6.15 (viz. Obr. 49 a Příloha č. 8). Podle projektové dokumentace by mělo být další vyústění V 6.4 zhruba o 10 m dál po pravé straně. Vyústění V 6.4 nebylo při pochůzce nalezeno. Po pravé straně v km 0.620 se nachází vyústění V 6.5 (viz. Obr. 50 a Příloha č. 8). V celém úseku je trasa Plchovského potoka napřímená, potok je zahlouben pod okolní terén 1 – 1,50 m, svahy koryta jsou strmé. Doprovodná vegetace za přejezdem je tvořena porostem olše lepkavé (Alnus glutinosa) a topolu osiky (Populus tremula). Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), který by měl být dle projektové dokumentace na břehové hraně, většinou chybí nebo se vyskytuje jednou za 10 – 15 m (v projektové dokumentaci jsou vzdálenosti navrhnuty na 5 m). V km 0.560 kříží trasu koryta další nadzemní elektrické vedení, proto je zde vysekána dřevinná vegetace (viz. Obr. 51a Příloha č. 8). Ve stejném místě jako se nalézá křížení s nadzemním elektrickým vedením, je v korytě Plchovského potoka vybudovaná umělá přehrážka. Za přehrážkou po levé i pravé straně ve směru toku jsou vytvořeny nátrže do obou břehů (viz. Obr. 52). Koryto Plchovského potoka v úseku od V 6.5 v 0.620 km po vyústění V 6.14 v 0.700 km: Asi 10 m za vyústěním V 6.5 jsou do dna koryta zabudované ocelové trny, jsou zde vidět i zbytky dřevěné přehrážky, která je v současné době nefunkční a postupně splavována dál po proudu vody. Po levé straně je vytvořena břehová nátrž až za polovegetačními tvárnicemi položenými na šikmo (viz. Obr. 53). Úsek je zakončen vyústěním svodného drénu V 6.14, který se nachází v km 0.700 (viz. Obr. 54 a Příloha č. 8). Hned naproti vyústění V 6.14 bylo nalezeno vyústění drenáže zakryté betonovým krytem (viz. Obr. 55).V projektové dokumentaci v příloze podélný profil, je další vyústění drenáže zakresleno až v km 0.740, v mapě skutečného provedení je však tato výusť zanesena blíže směrem k vyústi V 6.14. Je zřejmé, že při realizaci odvodnění došlo ke změně a vyústění V 6.6 bylo posunuto. Několik metrů za železnými trubkami končí vysekaný pruh dřevinné vegetace. Dřeviny, především olše lepkavá (Alnus glutinosa), zasahují až do dna koryta a způsobují jeho zúžení na 30 – 60 cm. V zúžených profilech se zachycují plaveniny a tvoří přirozené přehrazení toku, nad nimiž dochází k rozlivu naakumulované vody a vytvářejí se tůňky. Polovegetační tvárnice jsou zaneseny místy až 20 cm mocnou vrstvou štěrku a písku, díky těmto aspektům dosahuje koryto přírodě bližšího vzhledu (viz. Obr. 56). Tento úsek je dlouhý kolem 20 m, pak je koryto Plchovského potoka kříženo nadzemním elektrickým vedením, pod kterým je dřevinná vegetace vysekána. V místě křížení potoka s nadzemním elektrickým vedením je v korytě potoka vybudovaná umělá přehrážka (viz. Obr. 57). Břehová vegetace po tomto objektu je pouze na levé straně toku, tvořená jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) s rozestupem 5 m.

- 37 -

Koryto Plchovského potoka v úseku od V 6.14 v km 0.700 po přejezd v km 0.932: V km 0.900 je v pravém, břehu vyústění svodného drénu V 6.7 (viz. Obr. 58). V projektové dokumentaci v příloze podélný profil, je vyústění V 6.7 společně s V 6.13 zakresleno až v km 0.943, tedy za přejezdem. V mapě skutečného provedení, je pravostranné vyústění V 6.7 přeškrtnuté a nové je zaneseno právě v km 0.900. Nejspíš došlo ke změně projektu při jeho realizaci, jako tomu bylo u V 6.6 v předešlém úseku. Na konci tohoto úseku v km 0.932 je přejezd. Přejezd je široký 7,5 m široký. Na vtokové straně je trubní vpusť zanesena (viz. Obr. 59). Po celé délce úseku doprovází koryto Plchovského potoka převážně hustá, jen na několika málo místech mezerovitá dřevinná vegetace, s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa), topolem osikou (Populus tremula) a jako příměs je zde bříza bělokorá (Betula pendula) a vrba (Salix sp.) keřovitého vzrůstu. Olše lepkavá (Alnus glutinosa) místy zasahuje až na dno koryta a tím vznikají v potoce zúženiny, které se ucpávají plaveninami, a nad nimi se tvoří tůňky jako tomu bylo v předešlém úseku (viz. Obr. 60). Nebo jsou tyto zúženiny obtékány kolem a potok ve svém korytě mírně meandruje (viz. Obr. 61). Dno potoka je zde zaneseno štěrkem a pískem, z tohoto důvodu nejsou vidět polovegetační tvárnice. Všechny tyto aspekty dodávají Plchovskému potoku přírodě bližší vzhled. Koryto Plchovského potoka v úseku od přejezdu v km 0.932 po V 6.12 v km 1.107: Podle projektové dokumentace se v km 0,943 nachází v levém břehu vyústění svodné drenáže V 6.13. Při pochůzce byl nalezen betonový kryt, který nešel nadzvednout, a proto nemohlo být zjištěno, jestli se skutečně jedná o vyústění V 6.13. Jiné vyústění v okolí nebylo nalezeno a proto betonový kryt je nejspíš vyústěním V 6.13 (viz. Obr. 62). V km 0.998 se nachází vyústění V 6.8 po pravé straně koryta (viz. Obr. 63 a Příloha č. 8). Vyústění V 6.12, jimž je tento úsek zakončen, se nachází v km 1.107, za křížením nadzemního elektrického vedení s trasou Plchovského potoka. Vyústění svodného drénu leží na levém břehu a je zakryto betonovým krytem (viz. Obr. 64 a Příloha č. 8). Koryto v tomto úseku je jednou mírně esovitě prohnuté. Profil tvoří široký hluboký lichoběžník se štěrko-písčitým nánosem ve dně místy až 30 cm mocným (viz. Obr. 65). Doprovodná dřevinná vegetace je tvořena olší lepkavou (Alnus glutinosa), topolem osikou (Populus tremula), místy břízou bělokorou (Betula pendula). Na několika místech je přimíšen jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V místě, kde se trasa potoka kříží s nadzemním elektrickým vedením, byl měřen příčný profil (viz. Obr. 66 a Příloha č. 8).V křížení je dřevinná vegetace vykácena. Koryto Plchovského potoka v úseku od V 6.12 v km 1.107 po svodnici S 6.2 v km 1.244: V projektové dokumentaci jsou v úseku navrženy dva stupně H = 600 mm (pro zmírnění vysokého sklonu nivelety). Nacházejí se v 1.182 km a v 1.198 km. Při

- 38 -

pochůzce bylo zjištěno, že první ze stupňů byl přehrazen dřevěnými prkny (viz. Obr. 67). Díky přehrazení vznikla umělá nádrž v prostoru mezi stupni. V současné době je celý tento prostor zanesen stěrko-písčito-hlinitými sedimenty, naplaveninami větví a zarůstá bylinnou vegetací (viz. Obr. 68). V km 1.244 vyúsťuje do Plchovského potoka zatrubněná svodnice S 6.2 D = 400 mm, která vede od propustku silnice Zásada – Plavy (viz. Obr. 69 a Příloha č. 8). Trasa Plchovského potoka je napřímená, ke konci tohoto úseku je mírný levotočivý oblouk k vyústění S 6.2. Koryto je široké a hluboké se strmými svahy. Poměrně hustá dřevinná vegetace tvořená olší lepkavou (Alnus glutinosa) a topolem osikou (Populus tremula) se vyskytuje v celém profilu potoka. Koryto Plchovského potoka v úseku od svodnice S 6.2 v km 1.244 po propustek v silnici Zásada Plavy v km 1.300: V km 1.246 po levé straně koryta se nachází vyústění svodného drénu V 6.11 s betonovým krytem (viz. Obr. 70). Nad V 6.11 v km 1.265 bylo nalezeno po pravé straně koryta vyústění PVC trubky D = 150 mm (viz. Obr. 71), v projektové dokumentaci nebylo vyústění uvedeno. Zřejmě se jedná o dodatečnou úpravu, jejíž funkce nebyla zjištěna. Ke konci úseku v km 1.297 před silničním propustkem je vpravo svodnice S 3.2, jenž slouží jako náhon do obce Zásada (viz. Obr. 72). Úsek i celá úprava Plchovského potoka končí u silničního propustku v silnici Zásada – Plavy v km 1.300. Propustek je kamenné konstrukce se čtvercovým otvorem 50 × 50 cm. Převýšení koruny silnice nade dnem koryta je 1,4 m. Kamenné kvádry v konstrukci jsou uvolněné, některé chybí (viz. Obr. 73). Koryto je napřímené po celou délku úseku, profil koryta a doprovodná vegetace se shoduje s předcházejícím úsekem (viz. Obr. 74). Příčný profil byl přibližně měřen v km 1.275 (viz Příloha č. 8).

6.7.5 Shrnutí pochůzky Po pochůzce byly zjištěny tyto odchylky od navrženého provedení v projektové dokumentaci:
Vyústění V 6.19 v km 0,103, V 6.17 v km 0,211, V 6.4 v km 0,506 nebyly nalezeny.
Vyústění V 6.6 a V 6.7 byly nalezeny jinde než uvádí projektová dokumentace, ale jelikož v mapě skutečného provedení se umístění shoduje se zjištěným stavem, není bráno za odchylku.
Na místě vyústění V 6.13 v km 0,943 byl nalezen pouze betonový kryt, jelikož nešel odkrýt, nemohlo být zjištěno, jestli vyústění V 6.13 skutečně existuje.
Oboustranné boční rybí úkryty, jenž měly být zhotoveny v km 0.000 – 0.500 nebyly nalezeny.
Lom nivelety dna měl být zajišťován betonovými prahy 40/60 cm. Prahy během pochůzky nebyly zaznamenány.

- 39 -













Zhotovené 2 stupně H = 600 mm, jenž jsou od sebe 17 m vzdáleny, byly při pochůzce nalezeny. První z nich je přehrazen dřevěnými prkny, díky čemuž se vytvořila mezi oběma stupni nádrž, která je zanesená sedimenty až po okraj hrazení a zarostlá dřevinnou vegetací. Místo dvou stupňů pro zmírnění vysokého sklonu nivelety, je zde 160 cm vysoká přehrážka. Navržená břehová vegetace jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) na břehové hraně v rozestupu 5 m, byla shledána na úseku km 0,330 – 0,600, místy někteří jedinci zcela chyběli nebo byli ve špatném zdravotním stavu. Ocelové trny, které byly nalezeny na 9 místech v korytě Plchovského potoka, nejsou v projektové dokumentaci zapsány a ani v mapě skutečného provedení zakresleny. Je možné, že ocelové trny zaražené do dna, dříve i s dřevěným bedněním, tvořící tak umělou přehrážku, měly za úkol vytvořit v toku místa se střídavou rychlostí vody a voda přepadající přes umělou přehrážku měla potok okysličovat. Výsledkem by mohlo být zlepšení podmínek pro život ichtyofauny, která v navrženém korytě, jenž je vyhotoveno z polovegetačních tvárnic, bez členitého dna, s celkem vysokým spádem a tudíž i rychlostí, má velice špatné podmínky pro život. Provizorní mostek z betonových desek není v projektové dokumentaci uveden.

Celkový stav: Polovegetační tvárnice jsou v horní části potoka zanesené mocnými stěrkopísčitými nánosy. Na několika místech dochází k erozi břehu za polovegetačními tvárnicemi položenými na výšku, tím i k jejich podemílání a místy rozbití a odplavení. Téměř u všech těles umělých přehrážek dochází k boční erozi břehů. Stav vegetace je v průběhu trati Plchovského potoka různý. Místy je porost velice prořídlý až úplně chybí, na některých je zas přespříliš zhoustlý a dochází k zarůstání dřevinné vegetace až do dna koryta. Konstrukce přejezdů jsou v celkem dobrém stavu, ale jejich průtočný profil je omezen. Na vtokové straně do trubních propustků jsou naplavené větve a jiné plaveniny a dochází tak k ucpávání propustků. Stav silničního propustku v km 1.300 je v velice špatný, kamenné kvádry jsou uvolněné a některé dokonce chybí. Silniční propustek v km 0.000 je v dobrém stavu, až na zanesení plaveninami, což způsobuje snížení průtočného profilu. Okolní zemědělské pozemky jsou i přes provedené odvodnění stále zamokřené, hlavně v km 0.230 – 0.330 a km 0.700 – 1.107 po pravé straně Plchovského potoka. Vlhká místa jsou zarůstána orobincem širokolistým (Typha latifolia), tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) a náletem topolu osiky (Populus termika), olše lepkavé (Alnus glutinosa) a břízy bělokoré (Betula pendula) (viz. Obr. 75, 76 a 77). V potoce v do km 0.200 bylo pozorováno několik jedinců pstruha potočního.

- 40 -

7. Návrh revitalizace Při pochůzce zájmového území byl zjištěn aktuální stav řešeného úseku Plchovského potoka, jenž je shrnut v kapitole 6.7.5 Shrnutí pochůzky. Ze zjištěného stavu vyplývá, že na prvním místě by měla být řešena oprava silničních propustků a to i v případě, že se nebudou provádět jiná opatření. Zejména je nutná oprava silničního propustku v km 1.300, jelikož je ve špatném stavu a mohlo by dojít i k poškození vozovky nad tímto propustkem. Propustek v km 0.000 je v celkem dobrém stavu, je však nutné vtokovou část zbavit větví a dalšího naplaveného materiálu, který vtokovou část ucpává a snižuje tak průtočnou kapacitu propustku. U příčných objektů, jako jsou přejezdy, je nutné zabezpečit kapacitu propustků odstraněním naplaveného materiálu. U ostatních objektů, jako jsou přehrážky, stupně a jednotlivá vyústění svodné drenáže a u břehové vegetace, se řešení může volit variantně dle zvoleného návrhu revitalizačních opatření. Přehrážky tvořené ocelovými trny fixovanými do dna, které se nacházejí na několika místech řešeného úseku, byly do koryta vloženy zřejmě později po dokončení úpravy Plchovského potoka. Dle charakteristiky vývoje způsobů a metod revitalizací (Vrána, 2004) je možné, že se jednalo o první generaci realizace revitalizačních akcí, kdy do původního opevnění koryta se vkládaly spádové objekty, tůně a prohlubně. V tomto případě byly použity přehrážky fixované ocelovými trny osázenými do spár ve dně v tuhém opevnění. Jak Vrána (2004) uvádí, ve většině případů po použití tohoto opatření nedošlo k transformaci koryta vlivem sedimentace splavenin. Téměř vždy byla zachována původní hloubka koryta pod úrovní terénu a po průchodu povodňové vlny došlo k odstranění spádových objektů a k destrukci opevnění směrem po toku a vzniku nátrží břehů. Tak tomu bylo i na Plchovském potoce (viz. Obr. 43), kdy po vložení spádových objektu, ve formě umělých přehrážek, nedošlo k očekávanému „revitalizačnímu efektu“. Z tohoto důvodu by bylo vhodné provést revitalizaci řešeného úseku v celé jeho délce navrhnutím nové trasy potoka. V případě, že se nebudou provádět jiná opatření, bylo by vhodné ocelové trny odstranit seříznutím u jejich paty. V případě kdy potok by byl ponechán ve svém původním korytě, bylo by drenážní vyústění zachováno. Tuhé opevnění dna a břehů polovegetačními tvárnicemi by bylo vhodné odstranit. Stupně v horní části, jenž v současné době tvoří jednu 160 cm vysokou přehrážku, by bylo možné odstranit a pro snížení sklonu nivelety dna zde vybudovat drsný skluz. Břehová vegetace a doprovod by měly být řešeny variantně dle současného stavu. Místy, kde dřevinná vegetace chybí nebo je zde pouze jednořadá liniová výsadba, by bylo vhodné dosázet autochtonní dřeviny ve skupinách a s cílem vytvořit dvouetážový porost vysadit i keře. V jiných částech je dřevinná vegetace naopak hustá, zarůstá až do paty svahů nebo dokonce samotného dna. Dochází tak ke snížení průtočného profilu. Tento jev může být posuzován dvěma pohledy. Buď je zarůstání a tím snížení průtočného profilu a vytvoření přehrážek a tůní bráno jako pozitivní jev vedoucí k přírodě bližšímu stavu koryta, porost se zde ponechá. Nebo je to bráno jako negativní efekt a porost se ve dně koryta odstraní.

- 41 -

Jestliže by byla navrhnuta nová trasa potoka, mohlo by být staré koryto zasypáno. Před zasypáním starého koryta je vhodné odstranit polovegetační tvárnice. Je možnost do rušeného koryta před zasypáním položit sběrné potrubí, zachycující vyústění drenáží a v místech, kde by to bylo možné, by byl sběrač vyústěn do nového koryta. Nebo by bylo možné v místě vyústění drenáže do rušeného koryta vytvořit postranní tůně, které by se spojily s novým korytem. Jiným řešením může být otevření hlavníků a variantně je povrchově zaústit do nového koryta. Je mnoho řešení, je však potřeba posoudit, jaké bude mít nejlepší revitalizační efekt. Kolem nově navrženého koryta by měla být zvolena prostorově a druhově vhodná břehová a doprovodná vegetace. Nesmí být opomenuto ani na travní porost, který zpevňuje povrch, do značné míry dovede ochránit svah před vodní erozí a zvyšuje drsnost povrchu. Vhodné je použití strženého drnu z nově budovaného koryta. Před návrhem samotné revitalizace je nutné zhodnotit z celkového stavu projitého úseku, jakým směrem by bylo nejvhodnější se při revitalizaci ubírat a jakých výsledku má být dosaženo. Volba nezávisí pouze na tom, co by bylo nejideálnější řešení, ale také na spoustě okolností jako třeba majetkoprávní vztahy, dostupné technické vybavení, náklady na revitalizační opatření, atd. Návrhy na revitalizační optření: Za nejideálnější podmínky je brána situace, kdy projektant má k dispozici dostatečně široký potoční pás, veškeré potřebné vybavení, finanční prostředky a není potřeba brát ohled na zachování funkce provedených úprav. K tomuto řešení revitalizace by bylo možné se na řešeném úseku přiklonit za předpokladu, že vybudovaná systematická drenáž bude vyřazena z činnosti a od majitelů okolních pozemků by byl dán souhlas ke změně jejich využití nebo by byly pozemky přímo odkoupeny, a tak by byl zajištěn dostatečně široký potoční pás, který by byl revitalizačním opatřením využit. V tomto případě je vhodné revitalizaci spojit s komplexními pozemkovými úpravami. Za předpokladu splnění předešlých bodů by se návrh revitalizačních opatření mohl ubírat tímto směrem:
navrhnout nové koryto potoka, trasa a morfologie koryta by měla odpovídat místním přírodním podmínkám,.
pokud by bylo nové koryto vybudováno v rostlém terénu, staré koryto zasypat,
vyřadit drenážní odvodnění z činnosti nebo ho otevřít volně do terénu s následkem požadovaného zamokření nivy. Další možnost je drenážní odvodnění otevřít do nivní tůně nebo do mělkého koryta přírodě blízkého rázu, které by bylo zaústěno do nového koryta,
vhodně zvolit břehový a vegetační doprovod.

- 42 -

Další návrh revitalizačního opatření při zachování systematické drenáže, ale s možností vytvoření nové trasy koryta v potočním pásu:
v potočním pásu, který by byl k dispozici snížit úroveň terénu a v tomto snížení vybudovat přírodě blízké koryto,
otevřít drenážní odvodnění v okraji nivy do mělkého otevřeného koryta nebo vytvořit postranní tůně v rušeném korytě v místě vyústění drenážního odvodnění,
vhodně zvolit břehový a vegetační doprovod. V případě nutnosti zachování systematické drenáže a jejího vyústění do koryta a nemožnost vytvoření nové trasy koryta z důvodu majetkoprávních vztahů je možné:
odstranit polovegetační tvárnice
alespoň částečné změlčit koryto a rozvolnit břehy do mírnějších a proměnlivých sklonů
zpevnit a rozčlenit povrch koryta kamennými pohozy a záhozy,
polohou záhozových figur stabilizovat hloubku původního, upraveného koryta v místě vyústění drenáže
upravit břehový porost a založit doprovodný porost. U každého návrhu je nutné řešit napojení revitalizovaného úseku na další části Plchovského potoka. Především napojení na trubní propustek v km 0.000 a dále v místech přejezdů. Napojení na trubní propustek v km 0.000 při novém vedení trasy potoka je možné řešit postupným snižováním sklonu dna, např. kamenným skluzem. Na řešeném úseku se nacházejí 3 přejezdy. Jeden z přejezdů, který se nachází v km 0.210 je řešen pouze jako provizorní překlad z betonových desek. Zde by bylo vhodné zvážit nutnost tohoto objektu a případně ho odstranit. Další 2 přejezdy v km 0.496 a v km 0.932, které slouží k přejezdu zemědělské techniky, je potřeba zachovat. Je zřejmé, že při novém vedení trasy potoka bude muset být nové koryto vhodně napojeno před přejezdy na původní koryto. Za přejezdem bude snaha opět vést trasu mimo původní koryto.

Břehová a doprovodná vegetace Břehová vegetace, která byla navržena projektovou dokumentací se dochovala jen na malém úseku a její aktuální stav vypovídá o tom, že použití pouze liniové výsadby na břehovou hranu je nevhodné. Při použití pravidelné liniové výsadby nedochází k vytvoření samostatné úkrytové skupiny s vlastním mikroprostředím a estetické působení v krajině je sníženo, zvláště pokud některé stromy uhynou, jak tomu bylo i v případě liniové výsadby jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) kolem upraveného koryta Plchovského potoka. Při návrhu nového vedení trasy koryta by měl být zpracován i návrh břehové a doprovodné vegetace, která by měla mít vhodnou prostorovou a druhovou skladbu. Autochtonními dřevinami jsou v tomto případě Plchovského potoka olše lepkavá (Alnus glutinosa), topol osika (Populus tremula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior),

- 43 -

atd., do keřového patra je vhodné použít vrbu (Salix sp.) keřovitého vzrůstu, bez černý (Sambucus nigra) bez hroznatý (Sambucus racemosa), střemchu hroznovitou (Padus avium), atd. Vytvořením dvouetážového porostu se docílí lepších ekologických vlastností celé výsadby. Jestli to dovolují majetkoprávní vztahy a je možné využit potoční pás, měla by být provedena výsadba doprovodné vegetace, která se umísťuje za břehové hrany. Vhodná je výsadba prostorově i druhově členitého doprovodného porostu ve více řadách a patrech. Pokud to lze, je vhodné místně navrhnout i plošné rozšíření doprovodných porostů.

- 44 -

8. Inženýrské sítě Jedním z cílů této bakalářské práce bylo zjistit, jestli by při případné realizaci revitalizačních opatření na řešeném úseku Plchovského potoka došlo ke střetu s inženýrskými sítěmi. Byly dotázány 4 společnosti: ČEZ, a.s. Dne 5. 3. 2008 mi bylo doručeno stanovisko od společnosti ČEZ Správa majetku s.r.o se sídlem Teplická 874/8, Děčín 4. Jejich vyjádření je, že v zájmovém území se nenachází žádné podzemní zařízení distribuční soustavy v majetku ČEZ Distribuce a.s. Nadzemní zařízení je viditelné a musí být respektováno dle Zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění. Umístění staveb kanalizace od stávajících podpěrných bodů nadzemní distribuční sítě v majetku ČEZ Distribuce a.s. musí odpovídat ČSN 33 3301. Výkopovými prácemi nesmí být narušena stabilita stávajících podpěrných bodů distribuční sítě v majetku ČEZ Distribuce, a.s. Platnost vyjádření je 1 rok od data vydání, tedy do 4. 3. 2009 Vyjádření společnosti ČEZ, a.s., podmínky pro provádění činností v ochranných pásmech nadzemních vedení, podmínky pro provádění činností v ochranných pásmech podzemních vedení a informativní zákres je uveden v Příloze č. 10. Severočeská plynárenská, a.s. Stanovisko společnosti Severočeská plynárenská, a.s. se sídlem Klíšská 940, Ústí nad Labem mi bylo doručeno na adresu mého trvalého bydliště dne 6. 3. 2008. Stavba se nachází v bezpečnostním pásmu VTL DN 150, proto projektová dokumentace musí být schválena p. Františkem Vyleťalem a p. Miroslavem Ptáčkem. Severočeská plynárenská, a.s. – úsek provozu a údržby sítí nemá námitek proti realizaci dotčené stavby v ochranném a bezpečnostním pásmu plynárenských zařízení a činnostem s ní souvisejících za předpokladu, že budou dodržena Všeobecná ustanovení pro stavbu (činnost) prováděnou v ochranném a bezpečnostním pásmu plynárenských zařízení. Vyjádření platí pouze pro dotčenou stavbu (činnost) a to 12 měsíců ode dne vydání, tedy do 4. 3. 2009. Vyjádření společnosti Severočeská plynárenská, a.s., všeobecná ustanovení pro stavbu (činnost) prováděnou v ochranném a bezpečnostním pásmu plynárenských zařízení, doplňující podmínky a protokol o zaměření a vytyčení plynárenského zařízení je v Příloze č. 11. Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Vyjádření od společnosti SČVK, a.s. závod Vratislavice nad Nisou se sídlem Sladovnická 1082, Liberec30 mi bylo doručeno dne 18. 3. 2008 na adresu mého trvalého bydliště. Dané stanovisko je, že v zájmovém území se nenachází žádné zařízení ve správě SČVK a.s. závod Vratislavice nad Nisou (viz. Příloha č. 12). A že v zájmovém území se nachází vodovodní řád, který není ve správě SČVK a.s. (viz Příloha č.12). Vyjádření má platnost po dobu 2 let od data 18. 3. 2008.

- 45 -

Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Vyjádření o existenci sítě elektronických komunikací společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. bylo vydáno na základě určení a vyznačení zájmového území a na základě stanovení důvodu pro vydání vyjádření. Na adresu mého trvalého bydliště bylo doručeno dne 10. 3. 2008. Na zájmovém území dojde ke střetu se sítí elektronických komunikací společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Existence a poloha sítě elektronických komunikacích společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. a podmínky pro provádění stavebních prací v blízkosti vedení sítě elektronických komunikací společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. jsou uvedeny v Příloze č. 13. Vyjádření je platné pouze pro zájmové území a končí dne 4. 3. 2009. Tab. 6 Přehled střetů trasy Plchovského potoka s inženýrskými sítěmi

Společnost

Nedojede ke střetu

ČEZ, a.s.

s žádným podzemním zařízením distribuční soustavy v majetku ČEZ, a.s.

SČP, a.s.

---

SČVK, a.s.

s žádným zařízením ve správě SČVK a.s. závod Vratislavice nad Nisou

s vodovodním řádem, který není ve správě SČVK a.s.

17. 3. 2010

---

se sítí elektronických komunikací společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. v km 0.000 a v km 1.300

4. 3. 2009

Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

Dojde ke střetu

Platnost vyjádření do

s nadzemním zařízením distribuční soustavy v majetku ČEZ, a.s., ke křížení s trasou Plchovského potoka dochází na 5ti místech přibližně v km 0.490 se trasa Plchovského potoka kříží s VTL DN 150, pro které je předepsané bezpečnostní pásmo

- 46 -

4. 3. 2009

4. 3. 2009

9. Diskuze Problematika revitalizace říčních systémů se na našem území vyvíjí zhruba již 16 let. Počátkem éry revitalizací by se dal brát rok 1992, kdy byl v České republice zahájen na základě usnesení vlády České republiky Program revitalizace říčních systémů, finančně podporovaný ze státního rozpočtu a metodicky řízený Ministerstvem životního prostředí České republiky. Za dobu existence tohoto programu se názor na realizaci revitalizačních opatření vyvíjel a dále vyvíjí. Tento fakt je i zřetelný na řešeném úseku Plchovského potoka, kde zřejmě bylo v minulých letech provedeno revitalizační opatření, které by se dle Vrány (2004) dalo zařadit do první generace realizace revitalizačních akcí. V tomto období bylo „revitalizačního efektu“ dosahováno vkládáním příčných objektů do původního profilu koryta. V případě Plchovského potoka byly vloženy přehrážky, v tomto případě konstrukce z ocelových trnů osázených do spár opevnění a přehrazené dřevěnými deskami (viz. Obr. 52). Z provedené pochůzky po Plchovském potoce vyplynulo, že vkládáním příčných objektů do původního profilu koryta se nedocílilo potřebného „revitalizačního efektu“. Původní hloubka koryta pod úrovní terénu i průtočný profil byly zachovány. V řadě případů došlo k destrukci přehrážek, zřejmě při kulminačních průtocích povodní, a ke vzniku výrazných nátrží břehů (viz. Obr. 43). Návrh revitalizačních opatření je složitý proces, ke kterému je potřeba přistupovat komplexně. Před zahájením realizace konkrétního návrhu revitalizačního opatření je potřeba vypracovat projektovou dokumentaci, kde by měl být jasně dán cíl a účel revitalizace, samotný návrh opatření, posouzení „průchodnosti“ akce z hlediska vlastnických vztahů, z hlediska finančních dotací, atd. Jelikož cílem této práce nebylo zjištění majetkoprávních vztahů, případný postoj jednotlivých majitelů k případné revitalizaci a nebylo zjišťováno jestli funkčnost systematické odvodňovací drenáže má být zachována, nemohl být navrhnut jeden konkrétní návrh revitalizačního opatření. Proto v kapitole 7. Návrh revitalizačních opatření jsou uvedeny pouze příklady, jakými směry by se revitalizační opatření mohla ubírat za určitých podmínek. V současné době je za nejlepší revitalizaci brána situace, kdy je navrhnuta nová trasa koryta, sníží se zahloubení a průtočný profil koryta. Části původního koryta mohou být ponechány jako tůně, do kterých je možno vyústit drenážní systémy. Tato revitalizace vyžaduje dostatečně široký říčný pás, v kterém je vedena nová trasa potoka. Kromě návrhu nové trasy koryta by neměla být opomenuta břehová a doprovodná vegetace, která by měla mít vhodnou prostorovou a druhovou skladbu. Jako nedílnou součástí revitalizačního opatření by mělo být zpracování otázky inženýrských sítí. Tato otázka je řešena v kapitole 8. Inženýrské sítě, kde jsou uvedeny jednotlivé inženýrské sítě, které se na dané lokalitě nachází. Z hlediska inženýrských sítí bylo zjišťováno, jestli by při případné realizaci revitalizace došlo ke střetu s těmito sítěmi. Ze zjištěného stavu vyplynulo, že ke střetu by došlo u sítí, které jsou ve správě společností ČEZ, a.s., SČP, a.s., Telefónica O2 Czech Republic, a.s.Ve všech případech by bylo nutné se při realizaci revitalizačního opatření řídit pokyny pro provádění úprav od jednotlivých společností.

- 47 -

10. Závěr Tato bakalářská práce je studií dílčího povodí Plchovského potoka. Dále se tato práce zabývá aktuálním stavem provedených úprav na Plchovském potoce a řeší střet s inženýrskými sítěmi, ke kterému by došlo či nedošlo při případné realizaci revitalizačních opatření. Celé povodí bylo studováno z hlediska klimatických, geologických, pedologických, hydrologických a antropogenních poměrů. Byla vykonána pochůzka po celém Plchovském potoce, aby byl zjištěn jeho aktuální stav. Dále byla uskutečněna pochůzka pouze po úpravami dotčeném úseku, při které byl zjištěn aktuální stav realizovaných úprav a tento stav byl srovnán s projektovou dokumentací k provedeným úpravám. Návrh revitalizačních opatření na dílčím povodí Plchovského potoka, které jsou uvedeny v kapitole 7. Návrh revitalizace, je potřeba brát pouze jako příklady možného provedení těchto opatření. V případě, kdyby mělo skutečně dojít k realizaci revitalizačních opatření, by bylo nejprve nutné vyřešit majetkoprávní vztahy a nutnost zachování funkčnosti systematické drenáže. Zjištění těchto bodů nebylo cílem této bakalářské práce. Vyřešením majetkoprávních poměrů by se zjistilo, jestli k případné revitalizaci návrhu revitalizačního opatření bude k dispozici potoční pás. Jestli by byl potoční pás k dispozici, dala by se navrhnout nová trasa Plchovského potoka, u které by bylo nejvhodnější vedení v trase bývalého koryta, jenž by muselo být zjištěno z historických map. V případě, že by majitelé okolních pozemků nedovolili změnu využití pozemků, musel by být potok revitalizován v současném upraveném korytě. Při podmínce zachování drenážního odvodnění by se musela respektovat jednotlivá vyústění drenážního odvodnění. V tomto případě by bylo vhodné odstranit tuhé opevnění polovegetačními tvárnicemi ze dna a břehů koryta, alespoň částečné změlčit koryto a rozvolnit břehy do mírnějších a proměnlivých sklonů Výsadba doprovodné vegetace by se musela provádět v místě, kde se nenalézají trubky drenážního odvodnění, aby nedošlo k ucpání těchto trubek kořeny vysázených dřevin. Nejspíš by bylo potřeba zvážit jestli v případě, že nebude k dispozici potoční pás, bude se muset zachovat funkčnost drenážního odvodnění atd., má realizace revitalizačních opatření smysl. Za nejideálnější podmínky pro navrhnutí revitalizačního opatření je brán případ, kdyby byl k dispozici dostatečně široký potoční pás a nemusela by být zachována funkčnost systematické drenáže. V tomto případě by bylo vhodné navrhnout nové koryto potoka, jehož trasa a morfologie by měla odpovídat místním přírodním podmínkám. V případě, že je nové koryto vybudováno v rostlém terénu, je vhodné staré koryto zasypat. K návrhu vedení nové trasy potoka by měl být zpracován i návrh břehové a doprovodné vegetace, která by měla mít vhodnou prostorovou a druhovou skladbu.

- 48 -

Kromě řešení majetkoprávních vztahů a dalších podmínek pro realizaci úspěšné revitalizace je nutné respektovat křížení s jednotlivými inženýrskými sítěmi. V případě Plchovského potoka byla tato problematika zpracována v kapitole 8. Inženýrské sítě. Při realizaci revitalizačního opatření, které by bylo provedeno v trase stávajícího koryta, ale i v trase nové, by došlo ke střetu s inženýrskými sítěmi. Jednalo by se o střet s nadzemním zařízením distribuční soustavy v majetku ČEZ, a.s. Během trasy řešeného úseku Plchovského potoka dochází ke křížení s nadzemním zařízením na 5ti místech. V těchto místech by bylo nutné dodržet podmínky pro provádění činností v ochranných pásmech nadzemního vedení. Dále by došlo ke střetu s vysokotlakým plynovodem VTL DN 150 přibližně v km 0.490, který je ve správě společnosti SČP, a.s. Zde by bylo potřeba dodržet předepsané podmínky pro provádění činnosti v ochranném a bezpečnostním pásmu plynárenských zařízení. V km 0.000 a v km 1.300 by došlo ke střetu se sítí elektronických komunikací společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., i zde by bylo nutné dodržet podmínky pro provádění stavebních prací v blízkosti vedení sítě elektronických komunikací společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Na řešeném úseku by dále došlo ke střetu s vodovodním řádem, který není ve správě SČVK a.s. V tomto případě by bylo potřeba získat informace o podmínkách, jenž je potřeba dodržet při provádění stavebních prací v okolí tohoto zařízení.

- 49 -

11. Summary The objective of this thesis was to propose a revitalisation measurements in a part of the basin of the Plchovsky stream. Climatic, geologic, pedologic, hydrologic and anthropogenic conditions characterized a particular locality are described in this thesis. The work also includes a brief survey of realized regulations discovered from the project documentation. A walk was taken for a comparison of the actual state with the state proposed in the project documentation. On a basis of this walk a need of regulation measurements was established in the part of the Plchovsky stream. It is necessary to evaluated them from a view of complexity – property relations, a necessity of the maintaining of the function of the systematic drainage, etc. As the investigation of properte relations and attitude of owners towards eventual revitalisation and a possibility of the maintaining of the function of the drainage are not objectives of the thesis, it was absurd to propose only one concrete suggestion of revitalisation measurements. That is the reason, why the thesis notices only examples of these measurements, which can be aplicated only in particular circumstances. The optimal means of revitalisation measurements is a proposal of the new line of the Plchovsky stream, which is competent to local natural conditions. A density of the riparian vegetation differs in course of the line of the Plchovsky stream. It is also necessary to suggest a competent spatial and species composition. Even though revitalisation measurements will not be realisated, a road culvert in km 1.300 could be repaired and alluviums in other culverts could be cleared. In this work a particular networks, which are situated in the locality, are described. Then the possiblity of the crossing of the stream line with networks was investigated. This crossing could be a problem with networks of companies ČEZ, a.s., SČP, a.s., Telefónica O2 Czech Republic, a.s. It wold be necessary to follow their directions during realizing of the arrangement.

- 50 -

12. Literatura [ 1 ] ANONYMUS, 1989. Geologická mapa ČSSR, Praha, Ústřední ústav geologický [ 2 ] ANONYMUS, 1971. Regiony povrchových vod, Brno, Geografický ústav ČSAV Brno, 1: 500000 [ 3 ] ANONYMUS, 1971. Střední výška reliéfu, Brno, Geografický ústav ČSAV Brno, 1 : 500000 [ 4 ] BUČEK, A., LACINA, J., 2002. Geobiocenologie II., Brno, MZLU Brno, 249 s. [ 5 ] CULEK, M., a kol.,1995. Biogeografické členění ČR, Praha, Enigma [ 6 ] DEMEK, J., a kol.,1987. Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR, Praha, Academia [ 7 ] DEYL, M., HÍSEK, K., 2001. Naše květiny, Praha, Academia [ 8 ] JUST, T., a kol., 2005. Vodohospodářské revitalizace a jejich uplatnění v ochraně před povodněmi, Praha, ZO ČSOP Hořovicko, 359 s. [ 9 ] KOLEKTIV AUTORU., 2005. Živel voda, 1. vydání, Praha, Agentura Koniklec, 293 s. [ 10 ] KRÁLOVÁ, H., editorka, 2001. Řeky pro život, Brno, ZO ČSOP Veronica, 440 s. [ 11 ] KOUTNÝ, L., 2003. Stabilní úpravy toků v přírodních podmínkách : monografie, 1. vydání, Brno, MZLU Brno, 52 s. [ 8 ] NOVÁK 1971. Regiony povrchových vod, Brno, Geografický ústav ČSAV Brno, 1 : 500000 [ 12 ] NOVÁK, J., 1991. Syntetická půdní mapa, Praha, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, 1: 200000 [ 13 ] QUITT, E., 1975. Klimatické oblasti ČSR, Brno, Geografický ústav ČSAV Brno, 1 : 500000 [ 14 ] STEHLÍK., 1983.Potenciální eroze půdy, Brno, Geografický ústav ČSAV Brno, 1 : 1000000 [ 15 ] ŠÍBL, J., a kol., 2002. Revitalizácia vodných tokov, druhé rozšířené vydání, Nitra, Slovenská poľnohospodárska univerzita, 240 s. [ 16 ] ŠLEZINGR, M., ÚRADNÍČEK? L., 2002 Vegetační doprovod vodních toků a nádrží, 2. doplněné vydání, Brno, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 129 s. [ 17 ] TLAPÁK, V., HERYNEK, J., 2001. Úpravy vodních toků a hrazení bystřin, 1. vydání, Brno, MZLU Brno, 146 s. [ 18 ] TOMÁŠEK, M., 2007. Půdy České republiky, Praha, Česká geologická služba, 64 s. [ 19 ] VLČEK, V., 1992. Vodohospodářský potenciál území, Brno, Geografický ústav ČSAV Brno, 1 : 1000000

- 51 -

[ 20 ] VRÁNA, K., 1998. Krajinné inženýrství, 1. vydání, Praha, Český svaz stavebních inženýrů, Technická knižnice autorizovaného inženýra a technika, 200 s. [ 21 ] VRÁNA, K., editor, 2004. Revitalizace malých vodních toků – součást péče o krajinu, pro Ministerstvo životního prostředí vydal © Consult , 60 s. [ 22 ] ZUNA, J., 2000. Studie Odtokové poměry a ohrožení území bystřiny Kopaňský potok včetně přítoků, Praha, Atelier CIFA Praha Internetové odkazy [ 23 ] http://www.cez.cz – 23. 2. 2008 [ 24 ] http://www.cenia.cz – 10. 2. 2008 [ 25 ] http://www.cuzk.cz – 15. 2. 2008 [ 26 ] http://www.cz.o2.com – 2. 3. 2003 [ 27 ] http://www.env.cz – 25. 3.2008 [ 28 ] http://www.hradek.cz – 10. 4. 2008 [ 29 ] http://www.rwe-scp.cz – 23. 2. 2008 [ 30 ] http://www.scvk.cz - 23. 2. 2008 [ 31 ] http://www.uhul.cz – 14. 3. 2008 [ 32 ] http://www.zasada.cz – 5. 2. 2008

- 52 -

13. Seznam příloh Příloha č. 1: Fotodokumentace Příloha č. 2: Geologická mapa Příloha č. 3: Mapa ÚSES Příloha č. 4: Vodohospodářská mapa Příloha č. 5: Dílčí povodí Plchovského potoka Příloha č. 6: Přehledná mapa řešeného úseku Příloha č. 7: Příčný profil dle projektové dokumentace Příloha č. 8: Měřené příčné profily Příloha č. 9: Inženýrské sítě Příloha č. 10: Vyjádření společnosti ČEZ, a.s. Příloha č. 11: Vyjádření společnosti SČP, a.s. Příloha č. 12: Vyjádření společnosti SČVK, a.s. Příloha č. 13: Vyjádření společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

- 53 -