Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Fakulta lesnická a dřevařská Ústav tvorby a ochrany krajiny

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Fakulta lesnická a dřevařská Ústav tvorby a ochrany krajiny

Diplomová práce

Studie odtokových poměrů levostranných přítoků Bělé v horní části povodí

Akademicky rok:

Vypracoval:

2005/2006

Jiří Vogel 1

Poděkování Touto cestou bych chtěl poděkovat lidem, kteří mi pomáhali při vypracování diplomové práce svými radami a zkušenostmi a také poskytováním potřebných materiálů. Rád bych poděkoval Ing. Synkové za odborné vedení, dále Ing. Sajdlovi z Oblastní správy toků Lesů České republiky za poskytnuté materiály a užitečné rady. 2

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma:

Studie odtokových poměrů

levostranných přítoků Bělé v horní části povodí zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autorský závazek

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko university o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 15.4.2006

……………………. Jiří Vogel

3

Abstrakt

Cílem diplomové práce je na základě terénního průzkumu a shromážděných podkladů zhodnotit odtokové poměry přítoků Bělé v Královéhradeckém kraji, zhodnotit stávající úpravu bystřin a navrhnout opatření k jejich zlepšení. Účelem těchto opatření je zlepšit poměry srážkového odtoku tím, že se zpomalí odtok vody z povodí, zlepší se vsakování vody do půdy, čímž se zabrání vzniku velkých a erozně nebezpečných vod a takto zmenšený odtok se neškodně a v čistém stavu odvede z povodí do upravovaného koryta toku . Studie popisuje základní charakteristiky ovlivňující režim odtoku vody z povodí a na podkladě terénního průzkumu a základních map 1 : 10 000 navrhuje opatření směřující k zlepšení srážkového odtoku. Jednotlivá opatření jsou navrhována v obecné rovině a situována do jednotlivých úseků toku.

The purpose of the graduation these is to review the condition of sinistral inflow of Bělá stream in Hradec Králové distrikt and make a proposal of measures leading to their improvement on the base of the terrain survey and technical bases. The purpose of these measures is improvement rainfall effluent by slow-down water drainage area effluent and soil infitrative improvement by which prevents occurance high and erosion dangerous waters. As follows redukce effluent is harmlessly and in clear case drain from drainage basin to modified stream. These studies describe base charakteristics influencing condition effluent of water from drainage basin and make a propsal of measures leading to their improvement on the base of terain survey and maps with ratio scale 1 : 10 000. Single measures are shemed out in general plain and situated to particular stream section.

4

Obsah 1.

Úvod....................................................................................................................... 7 1.1.

2.

Územní specifikace ................................................................................................ 8 2.1.

Základní identifikační údaje ............................................................................. 8

2.2.

Popis zájmového území .................................................................................... 8

2.2.1.

Charakteristika širších územních vztahů................................................ 9

2.2.2.

Historický vývoj území .......................................................................... 9

2.3.

3.

Cíl studie a metodika řešení.............................................................................. 7

Základní geofyzikální vlastnosti povodí......................................................... 10

2.3.1.

Základní údaje povodí.......................................................................... 10

2.3.2.

Geometrické vlastnosti povodí............................................................. 11

2.3.3.

Fyzicko-geografické vlastnosti povodí ................................................ 12

Přírodní charakteristika ........................................................................................ 14 3.1.

Klimatické poměry ......................................................................................... 14

3.2.

Geomorfologické poměry ............................................................................... 16

3.2.1.

Geomorfologické začlenění území....................................................... 16

3.2.2.

Deštenská hornatina ............................................................................. 16

3.3.

Geologické poměry......................................................................................... 17

3.4.

Půdní poměry.................................................................................................. 17

3.5.

Hydrologické poměry ..................................................................................... 18

3.6.

Vegetační poměry ........................................................................................... 21

3.6.1. 4.

Přírodní (potencionální) stav................................................................ 21

Aktuální stav ....................................................................................................... 26 4.1.

Fauna............................................................................................................... 28

4.2.

Antropogení ovlivnění území ......................................................................... 29

5.

Současný stav cestní sítě ...................................................................................... 30

6.

Současný stav odtokových poměrů v povodí....................................................... 31 6.1.

Současný stav povodí...................................................................................... 31

6.2.

Aktuální stav vodopisné sítě ........................................................................... 32

6.2.1.

Levostranný přítok L2.......................................................................... 32

6.2.2.

Přítok L3............................................................................................... 34

6.2.3.

Přítok L4............................................................................................... 35 5

6.2.4. 7.

Přítok L5............................................................................................... 36

Návrh opatření v povodí....................................................................................... 40 poměrů ..................... 40

7.1.

Stanovení hlavních zásad optimalizace odtokových

7.2.

Popis navržených opatření .............................................................................. 41

7.3.

Specifikace navržených opatření .................................................................... 44

7.3.1.

Přítok L2............................................................................................... 44

7.3.2.

Přítok L3............................................................................................... 45

7.3.3.

Přítok L4............................................................................................... 46

7.3.4.

Přítok L5............................................................................................... 46

7.4.

Přehled navržených opatření, návrh priorit realizace a ekonomická úroveň .. 49

8.

Diskuse................................................................................................................. 58

9.

Závěr .................................................................................................................... 59

10.

Summary .............................................................................................................. 60

11.

Použitá literatura .................................................................................................. 61

12.

Seznam příloh....................................................................................................... 63

6

1.

Úvod 1.1.

Cíl studie a metodika řešení

Vlivem extremních přívalových srážek spadlých v Orlických horách v roce 1998 došlo k prudkému zvýšení odtoku vody z povodí. Důsledky se projevily především v totální devastaci koryt vodních toků dnovou a břehovou erozí, transportem a sedimentací značných objemů hrubých splavenin. V návaznosti na tuto povodeň byla vybudována jednotlivá protipovodňová opatření především v dolní části povodí. Od této povodně již uplynulo 8 let. Z důvodu, že se neřešily protipovodňová opatření komplexně, byly vybrány nejrizikovější přítoky Bělé, ke kterým se vztahuje tato studie. Cílem studie je na základě terénního průzkumu a shromážděných podkladů zhodnotit odtokové poměry levostranných přítoků L2, L3, L4 a L5 v povodí Bělé v Královéhradeckém kraji, zhodnotit stávající úpravu bystřin a navrhnout opatření k jejich zlepšení. Účelem je popsat základní geografické, klimatické, geomorfologické, geologické, pedologické, hydrologické, biologické a ekologické charakteristiky ovlivňující režim odtoku vody v povodí, tedy i režim vlastních vodních toků. Dále popsat současný stav povodí a vodní sítě a na základě těchto údajů navrhnout protipovodňová opatření ve vodopisné síti a protierozních opatření v povodí, která by přispěla k zlepšení současné situace. Podrobný terénní průzkum jsem provedl v srpnu roku 2005 na podkladě základních map v měřítku 1 : 10 000. Současně jsem zhotovil fotodokumentaci, charakterizující jednotlivé úseky vodních toků. Použité podklady jsou uvedeny v souhrnu literatury .

7

2.

Územní specifikace

2.1.

Základní identifikační údaje

Tok:

Bělá

Číslo hydrologického pořadí:

1-02-01-053

Plocha povodí v říčním km 4,69:

14,01 km2

Geomorfologická jednotka:

Deštenská hornatina

Kraj:

Kralovéhradecký

Katastrální území:

Deštné v Orlických horách

2.2.

Popis zájmového území

Řešené povodí přítoků Bělé se nachází severovýchodně od obce Deštné v Orlických horách v Královéhradeckém kraji. Území se nachází v CHKO Orlické hory. Základní hydrologické poměry jsou patrné z následující tabulky (Tab.1.).

Tab.1. Základní hydrologické poměry Přítok

L2

L3

L4

L5

Plocha povodí (km2)

2,88

1,26

1,33

1,47

Délka údolnice hlavního toku (km) 2,11

1,67

1,25

1,48

Charakteristika tvaru povodí

0,60

0,45

0,85

0,67

Lesnatost (%)

97

99

100

95

Tab.2. Dílčí přítoky jednotlivých přítoků Přítok

L2-1

L2-2

L3-1

L5-1

L5-2

L5-3

L5-4

Délka údolnice toku(km) 1,10

0,30

0,25

0,35

0,40

0,45

0,30

8

2.2.1.

Charakteristika širších územních vztahů

Biogeograficky je území zařazeno do Podkrkonošského biogeografického regionu 1,69 – Orlickohorská a přírodní lesní oblast Orlické hory (25).

Členění reliéfu ČR Provincie - Česká vysočina Subprovincie – Krkonošsko – jesenická Oblast- Orlická podsoustava Celek – Orlické hory (Culek, M.a kol ,1995)

Území jsem zařadil do klimatické oblasti chladné (CH4). Území spadá do vegetačního stupně 5. – jedlobukový a 6. – smrkojedlobukový. 7. - smrkový stupeň, pokrývající pouze vrcholové partie Malé a Velké Deštné. Podle vegetačních rekonstrukcí v zájmovém území výrazně převládaly druhově bohaté bučiny a jedlobučiny svazu Fagion (Luquet 1926). V nejvyšších hřebenových partiích se nacházely druhově chudé acidofilní bučiny, smrkové bučiny a jedliny svazu Luzulo-Fagion (Lohmeyer Tüxen, 1954). Pouze nejvyšších hřebenových polohách (nad 1050 m n.m.) se vyskytovaly přirozené smrčiny svazu Vaccinio-Piceion (Sissingh a Vlieger 1939).

2.2.2.

Historický vývoj území

Nejstarší osídlení oblasti spadá až do období středního paleolitu. Nálezy z této doby byly objeveny u Dobrušky. Počátky slovanského osídlení jsou spjaty s rodem Slavníkovců. Po jeho vyvraždění se oblast dostala do držení pražských knížat. Jejich opěrným bodem byl hrad Opočen, který se stal základem pozdějšího města, nebo hrad Vratislav. Zde byli roku 1108 vyvražděni Vršovci. Důležitým zdrojem příjmů této doby byly obchodní stezky s Kladskem. Stezky sloužily také k obraně země proti vpádu nepřítele. Oblast byla kolonizována i prostřednictvím klášterů. Období od 13. do 15. století je pro oblast charakteristické stavbou početných sídelních a střážních hradů, např. Potštejn, Žampach, Kyšperk, aj. Ve 13. století probíhala intenzivní vnitřní kolonizace, v níž hrály kromě panovníka významnou úlohu také 9

Drslavici a páni z Drnholce, kteří zde zakládali nová sídla. Přirozenými centry se v té době již stávala podorlické města a městečka, například Rychnov nad Kněžnou, Dobruška, Solnice, Vamberk, Lanškroun aj. Vlastní oblast Orlických hor byla významněji kolonizována až v polovině 14. století. V této době se rozvíjelo plátenictví. Obyvatelstvo Orlických hor se živilo především plátenictvím. Významnou úlohu zde sehrálo také sklářství. Od 16. do 20. století zde působily na dvě desítky sklářských hutí. Na mnoha místech je doložena také těžby železné rudy. Rostoucí potřeba dřeva vedla i k

rozvoji

jeho

těžby,

což

významně

ovlivňovalo

obraz

krajiny.

Od počátku 90. let 19. století byla v oblasti budována síť turistických značených cest. Roku 1921 byla vytvořena tzv. Jiráskova cesta o délce 97km. Lyžovaní se zde objevilo na počátku 90. let 19. století, kdy začínaly vznikat lyžařská střediska. První bylo v Sedloňově a druhé v Bartošovicích. Rozvoj lyžování nastal především v období mezi válkami. Ve 20. století bylo území Orlických hor i Broumovska vyhlášeno Chráněnými krajinnými oblastmi.(Bohadlo,2002)

2.3.

Základní geofyzikální vlastnosti povodí

2.3.1.

Základní údaje povodí

Nejnižší nadmořská výška v povodí (Hmin):

610 m

Nejvyšší nadmořská výška v povodí (Hmax):

1115 m

Délka údolnice hlavního toku (L):

8,60 km

Nejnižší nadmořská výška údolnice (HminL):

610 m

Nejvyšší nadmořská výška údolnice (HmaxL):

1050 m

Celková délka všech vodních toků v povodí (∑L):

17,16 km

Délka rozvodnice (Lr):

13,26 km

Plocha povodí pokrytá lesem (SpL):

11,80 km2

Tab.3. Základní údaje dílčích povodí Přítok

L2

L3

L4

L5

Hmin (m)

680

705

745

785

Hmax (m)

1115

1114

1090

1090

10

L (m)

2,11

1,67

1,25

1,48

HminL (m)

680

705

745

785

HmaxL (m)

895

1070

990

1030

∑L (km)

3,51

1,92

1,25

2,98

Lr (km)

2

3,9

4,1

4,4

SpL (km2)

2,88

1,26

1,33

1,47

2.3.2.

Geometrické vlastnosti povodí

Plocha povodí: S p = 14,01 km2

Charakteristika povodí: α = Sp * L-2 α = 14,01 * 8,6-2 = 0,18

Členitost rozvodnice: mα = 0,282 * Lr * Sp-1/2 mα = 0,282 * 13,26 * 14,01-1/2 = 1,06 Tab.4. Geometrické vlastnosti dílčích povodí Přítok

L2

L3

L4

L5

Sp (km2) 2,88

1,26

1,33

1,47

α

0,23

0,34

0,85

0,16

mα

0,33

0,97

1,01

1,00

11

2.3.3.

Fyzicko-geografické vlastnosti povodí

Průměrná nadmořská výška:

Hpr = (Hmax + Hmin)/2 Hpr = (1115 + 610)/2 = 862,5m

Průměrný sklon povodí: Ip = (Hmax - Hmin) * Sp-1/2 Ip = (1115- 610)* 14010000-1/2 = 0,135

*100 = 13,5 %

tab 5. Průměrný sklon dílčích povodí: Přítok

L2

L3

L4

L5

Ip(%)

26

36

29

25

Průměrný sklon toku: lt = (HmaxL - HminL)* L-1 lt = (1050 – 610)* 8600-1 = 0,051

* 100 = 5,1 %

Tab 6. Průměrný sklon dílčích toků Přítok

L2

L3

L4

L5

It (%)

10,10

21,80

19,60

16,50

Lesnatost: L = SpL * Sp-1 * 100 L = 11,8 * 14,01-1 * 100 = 84,2 %

Hustota říční sítě: Ds = ΣL * Sp-1 Ds = 17,16 * 14,01-1 = 1,22 km.km-2 12

Tab.7. Fyzicko-geografické vlastnosti dílčích povodí Přítok

L2

L3

L4

L5

Hpr(m)

897,50

909,50

917,50

937,50

Ip (%)

25,63

36,43

29,91

25,15

Lt (%)

10,18

21,85

19,60

16,55

L (%)

35,06

100,00

100,00

95,23

1,21

1,52

0,93

2,02

Ds (km.km-2)

13

3.

Přírodní charakteristika 3.1.

Klimatické poměry

Zájmové území klimaticky patří do chladné oblasti C, okrsku C1 – mírně chladného. Dle Quitta leží povodí v klimatické oblasti chladné (CH4). Průměrná roční teplota se ve výškovém rozpětí pohybuje od 5,4 oC (Deštné) do 4,2 oC (Velká Deštná), ve vegetačním období v průměru kolísá od 10 do 12 oC. Průměrný roční úhrn srážek činí od 1116 mm (Deštné) asi do 1300 – 1400 mm ve vrcholových partiích. Délka vegetační doby je ve výšce 700 m n.m. 123 dní a ve výšce 1100 m n.m. jen 83 dní. Převládá západní proudění vzduchu, častý je i severovýchodní vítr zvaný “polák”. Tab.8. Klimatické charakteristiky Klimatická oblast

C1

Srážkový úhrn ve vegetačním období 600 Srážkový úhrn v zimním období

600

Počet mrazových dnů

140-160

Počet ledových dnů

70-80

Počet letních dnů

20

Průměrná

teplota

ve

vegetačním 11

období Počet dnů se sněhovou pokrývkou

100-120

Průměrná relativní vlhkost v červenci 75% Průměrná relativní vlhkost v prosinci 90% Průměrné trvání slunečního svitu

1800 hod

Počet jasných dnů

40

Počet zamračených dnů

160

Počet dnů s mlhou

100

14

Tab.9. Agroklimatické začlenění Rajonizace

Agroklimatický ukazatel

Makrooblast mírně teplá

teploty (TS10) 2400 až 2001 °C

Oblast slabě mírně teplá

teploty (TS10) 2001 až 2200 °C

Podoblast převážně vlhká

zavlažení (K) 0 až -50

Okrsek převážně chladné zimy

přezimování (Tmin) –22 až –24 °C

Kde TS10 je teplotní suma za období s průměrnou denní teplotou vzduchu ≥10°C charakterizující vegetační podmínky, K vyjadřuje podmínky zavlažení rozdílem potenciální evapotranspirace a srážek za letní měsíce (nedostatek vyjadřují kladné hodnoty) a Tmin je průměr ročních absolutních teplotních minim teploty vzduchu vystihující teplotní podmínky během zimy.

Tab.10. Průměrná teplota vzduchu, stanice Deštné v O.H.(°C) za období 1901-1950

I

II

-4,3 3,3

III

IV

V

VI

0

4,8

10,4 13

VII

VIII

IX

X

XI

XII

rok

14,9

14

10,7

6,2 0,9 -2,5

5,4

Tab.11. Průměrný úhrn srážek (mm), stanice Deštné v O.H. za období 1901-1950 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

rok

90

78

74

82

82

102

115

125

90

94

88

96

1116

Vlhkostní charakteristiky Langův dešťový faktor D = Hsr · Tr-1 kde Hsr … roční úhrn srážek (mm) Tr… průměrná roční teplota (oC) D = 1116 · 5,4-1 = 206,7=> velmi vlhká oblast

15

Minářova vláhová jistota α = (Hsr – Hs´) · Tr-1 kde Hsr … roční úhrn srážek (mm) Tr … průměrná roční teplota (oC) Hs´ … hranice podnebních kultur podle Gregora Hs´ = 30 · (Tr + 7) (mm) Hs´ = 30 · (5,4+7) = 372 mm α = (1116 – 372) · 5,2-1 = 143,1 => silně vlhká až nejvlhčí oblast

3.2.

Geomorfologické poměry

3.2.1.

Geomorfologické začlenění území

Provincie - Česká vysočina Subprovincie – Krkonošsko – jesenická Oblast – Orlická podsoustava Celek – Orlické hory Podcelek – Deštenská hornatina (Culek, M.a kol.,1995) Regionální členění reliefu IV Sudetská soustava Východní sudety (Czudek,1976)

3.2.2.

Deštenská hornatina

Deštenská hornatina tvoří severozápadní, nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší část Orlických hor. Hřeben tvoří od severu Vrchmezí (1084m), Šerlich(1027), Malá Deštná (1090), Velká Deštná (1115 - nejvyšší hora Orlických hor), Jelenka (1097m), Koruna (1099), Homole (1001m), Tetřevec (1043m), Kunštátská kaple (1035m) a Anenský vrch (995m). Severovýchodní příkrý svah je založen na zlomové tektonické linii.Jihozápadní svahy vybíhají rozsochami, např. Sedloňovský vrch (1050m), Maruša (1042m) a 16

Zakletý (991m), oddělenými přítoky horní Bělé, Zdobnice a Říčky. (Culek, M.a kol.,1995)

3.3.

Geologické poměry

Převážná část území Orlických hor je tvořena krystalinikem – svorovými rulami, granitickými svory, méně ortorulami, pararulami a migmatity. Geologický podklad zájmového povodí tvoří krystalinikum horského pásma Orlických hor, zastoupené především svory. Podle geologické mapy se zde vyskytuje drobnozrnná, zrnito-šupinatá až zrnitá dvojslídná žula. Reliéf a morfologie terénu povodí je charakterizována strmými svahy ve směru východ-západ, které doprovázejí koryto vodního toku v celé délce 1.48 km. (http://www.orlickehory.ochranaprirody.cz/)

3.4.

Půdní poměry

Pedologický pokryv tvoří 1 až 2 m hluboké hnědé lesní půdy, středně těžké, hlinitopísčité, snadno podléhající vodní erozi. V horních partiích území na mírně svažitém terénu se setkáváme s půdami ovliněnými vodou, horskými pseudogleji, svahovými gleji, rašelinnými gleji a semigleji. (http://www.orlickehory.ochranaprirody.cz) Kambizem typická - varieta kyselá a silně kyselá - převládají v podhůří a vystupují až do výšek kolem 850 m n.m. Vegetaci tvoří bučiny, jedlobučiny a luční porosty vlhkých stanovišť, na zemědělské půdě pak horské pastviny. Diagnostickým znakem, který mají všechny kambizemě, je kambický B horizont charakteristický alterací (změnou) bez iluviace. Převažuje chemické zvětrávání prvotních minerálů, přičemž se uvolňuje železo, mangan a hliník (hnědnutí - braunifikace). Vedle hnědnutí dochází u těchto půd k procesům tvorby a přeměn jílu. Půdy se vytvářejí hlavně ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin, v menší míře ( sypké substráty ) v rovinatém reliéfu. Vznik těchto půd z tak pestrého spektra substrátů podmiňuje jejich velkou rozmanitost z hlediska tropismu, zrnitosti a skeletovitosti. Tyto půdy mají vysokou pórovitost a dobrou vnitřní drenáž a do značné míry jsou využívány zemědělsky.

17

Podzol kambizemní je převládající půdní typ v nadmořské výšce od 850 m do 1 000 m Vyvíjí se na podkladě ortorul a svorů. Vegetací tvoří nejčastěji jedlové bučiny se smrkem (Fageto abietino-piceosum).

Podzol typický se nachází v nejvyšších částech hřebene Orlických hor na minerálně slabých půdách s půdotvorným substrátem tvořeným ortorulami a na plochách s převažující severní expozicí (srážky cca 1000 mm). Glejové půdy Jde převážně o tzv. svahové gleje, doprovázející svahová prameniště. Rostlinný kryt tvoří prameništní vegetace. Silně prohumózněný povrchový horizont s častým sklonem k rašelinění přechází hlouběji přes hnědorezivě skvrnitý až mramorovaný horizont do šedě. Modrošedě až zelenošedě zbarvené, zajílené spodiny. Půdní reakce je silně kyselá, sorpční vlastnosti velmi nepříznivé. Totéž platí i o obsahu rostlinných živin. Pseudoglej je půda zamokřená převážně povrchovou vodou. Nachází se na půdách v blízkosti vodních toků, na plochách se severní nebo severovýchodní expozicí, v oblasti srážek nad 700 mm. V minulosti byl na těchto plochách upravován vodní režim plošnými melioracemi. V CHKO se vyskytují převážně v Zaorlicku. Glej je půda zamokřená převážně podzemní vodou. V CHKO se nachází v těsné blízkosti vodních toků.

3.5.

Hydrologické poměry

Bělá pramení na západních svazích Vrchmezí a protéká přibližně v severojižním směru. Po třech kilometrech se do Bělé vlévají levostranné přítoky L2-L5 (značení Lesy České republiky). Poté protéká obcí Deštné v Orlických horách, Solnicí a u Častolovic se do Bělé vlévá Kněžna. Po jednom kilometru se pak Bělá vlévá do Divoké Orlice.

18

Vodohospodářský potenciál území (Vlček, 1992) Vysoký Podzemní vody – velmi vysoký Regiony velkých podzemních vod (Kříž, GÚ ČSAU Brno) Specifický průměrný odtok podzemních vod 5,0 a více l/s

Časový výskyt průměrných měsíčních stavů hladin podz. vod a vydatnosti pramenů nejvyšší – květen až červen nejnižší - prosinec až únor

Regiony povrchových vod (Vlček, GÚ ČSAU BrnoM.) Oblast vodnosti – nejvodnatější Oblast retenční schopnosti – dobrá Stupeň rozkolísanosti odtoku – 501 –1000 = středně rozkolísaný Koeficient odtoku – nejvyšší 0,61 a více

Posouzení oblasti z hlediska speciální ochrany vodních zdrojů (www.env.cz) Řešené území je řazeno do kategorie chráněných oblastí přirozené akumulace povrchových vod.

Základní hydrologická data pro jednotlivé profily jsou uvedena v následujícím přehledu a tabulkách (Tab.11, 12). Z hlediska čistoty vod lze usuzovat podle výskytu bioindikátorů (například zástupců larvy jepic rodu Hepatagenia sp. a chrostíků Silo sp.), že se jedná o potok čistý.

Bělá číslo hydrologického pořadí:

1-02-01-053

v profilu:

nad ústím Deštné

plocha povodí (km2):

14,01

průměrný dlouhodobý úhrn srážek (mm): 1116 průměrný dlouhodobý průtok (l . s-1): Qa = 277 l/s třída spolehlivosti:

III. 19

Přítok L3 číslo hydrologického pořadí:

1-02-01-053

v profilu:

ústí do Bělé

plocha povodí (km2):

1,26

průměrný dlouhodobý úhrn srážek (mm): 1116 průměrný dlouhodobý průtok (l . s-1): Qa = 28,6 l/s třída spolehlivosti:

III.

Přítok L4 číslo hydrologického pořadí:

1-02-01-053

v profilu:

ústí do Bělé

plocha povodí (km2):

1,33

průměrný dlouhodobý úhrn srážek (mm): 1116 průměrný dlouhodobý průtok (l . s-1): Qa = 30,2 l/s třída spolehlivosti:

III.

Přítok L5 číslo hydrologického pořadí:

1-02-01-053

v profilu:

ústí do Bělé

plocha povodí (km2):

1,47

průměrný dlouhodobý úhrn srážek (mm): 1116 průměrný dlouhodobý průtok (l . s-1): Qa = 33,4; l/s třída spolehlivosti:

III.

Tab.12. M – denní průtoky (QMd ) v l. s-1 k profilu Pod přítokem z Luisina údolí.

M

30

60

90

120 150 180 210 240 270

QMd 655 440 333 265 216 178 147 122 99

20

300 330 355 364 78

58

40

29

Tab.13. N – leté průtoky (QN) v m3.s-1 k profilu Pod přítokem z Luisina údolí.

N

1

2

5

10

20

QN

3,00

5,44

10,10

14,90

20,90 30,8

3.6.

50

100 40,00

Vegetační poměry

3.6.1.

Přírodní (potencionální) stav

Biogeograficky je území zařazeno do Orlickohorského biogeografického regionu 1.69 – Orlickohorský bioregion a přírodní lesní oblast Orlické hory (25). Geobiocenologicky (Zlatník) území spadá do vegetačního stupně 5. – jedlobukový a

6. –

smrkojedlobukový. 7. - smrkový stupeň, pokrývající pouze vrcholové partie Malé a Velké Deštné.

Tab.14. Lesní vegetační stupně Nadmořská Průměrná Roční výška

teplota

srážky

Vegetační

LVS

(m.n.m)

(°C)

(mm)

doba (dni)

5. jedlobukový

600-900

6°

700-1000 Do 140

3°

900-1100 120-130

6.bukojedlosmrkový 900-1200 7.smrkový

1200-1350 2°

nad 1200 do 100

Podle vegetačních rekonstrukcí v zájmovém území výrazně převládaly druhově bohaté bučiny a jedlobučiny svazu Fagion (Luquet 1926). V nejvyšších hřebenových partiích se nacházely druhově chudé acidofilní bučiny, smrkové bučiny a jedliny svazu LuzuloFagion (Lohmeyer Tüxen, 1954). Pouze v nejvyšších hřebenových polohách (nad 1050

m n.m.) se vyskytovaly přirozené smrčiny svazu Vaccinio-Piceion (Sissingh a Vlieger 1939).

21

Na základě zhodnocení lesních typů z lesnických typologických map, půdních typů z map komplexního průzkumu půd (KPP) a bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) převládá mezotrofní trofická řada (B) a oligotrofně mezotrofní meziřada (AB), vlhkostně pak normální hydrická řada (3).

Tab.15. Půdně ekologické jednotky 1.1. Půdní

Humusová

Sorpční

Řada

pH

reakce

forma

Poměr C/N komplex

AB–oligotrofně

3,8-4,2

silně

Moder

25-30

mezotrofní

kyselá

silně nenasycené (10%-20%)

B – mezotrofní řada > 4,2

kyselá

až typický až <25

nenasycené

mírně kyselá

mulový

(>20%)

moder

Ze skupin typů geobiocénů (STG) jsou to jedlové bučiny (5 AB 3), typické jedlové bučiny (5 B 3), smrkojedlové bučiny Apa 5 A 3, jedlosmrkové bučiny 6 A 3, smrkové jedlové bučiny 6AB 3, javorové bučiny s jasanem vyššího stupně 6BC-C 4(5), smrkové olšiny 5-6(A) B-BC 5b a jeřábové smrčiny 7 A-AB 3.

Jedlové bučiny (Abieti-fageta, Af), 5 AB 3 Hlavními porostotvornými dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba), pravidelnou příměs tvoří smrk ztepilý (Picea abies). V podúrovni roste jeřáb ptačí (Sorbus acuparia). Z keřů se ojediněle vyskytuje bez hroznatý (Sambucus 22

racemosa). V synusii podrostu s nízkou pokryvností (obvykle do 30 %) je typický

společný výskyt oligotrofních a mezotrofních druhů (Buček, 1999).

Typické jedlové bučiny (Abieti-fageta typica, AFt), 5 B 3 Hlavní úroveň tvoří dobře vzrůstný buk lesní (Fagus sylvatica), do nadúrovně pronikají spoludominantní jedle bělokorá (Abies alba) a ojediněle i smrk ztepilý (Picea abies), které dosahují v této skupině vynikajícího vzrůstu. Z dalších dřevin bývá nepravidelně přimíšen javor klen (Acer pseudoplatanus). Může se vyskytovat jilm horský (Ulmus glabra). Z keřů se roztroušeně jednotlivě vyskytují bez hroznatý (Sambucus racemosa),

zimolez černý (Lonicera nigra) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Synusii podrostu obvykle s vysokou pokryvností tvoří mezotrofní až heminitrofilní druhy, dosti často je synusie podrostu vícevrstevnatá (Buček, 1999).

Smrkojedlové bučiny (Fageta piceoso-abietina, Apa), 5 A 3 Hlavními porostotvornými dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba) a smrkem ztepilým (Picea Abies). V podúrovni roste jeřáb ptačí (Sorbus Aucuparia). Z keřů se ojediněle vyskytuje bez hroznatý (Sambucus racemosa). V synusii podrostu patří k dominantám metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis vilosa). Dále se vyskytuje šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), jestřábník lesní (Hieracium muromum). Z mechorostů zejména ploník ztenčený (Polytrichum formosum).

Jedlosmrkové bučiny (Fageta abietino piceosa, Fap), 6 A 3 Hlavními porostotvornými dřevinami jsou smrk ztepilý (Picea Abies), jedle bělokorá (Abies alba) a buk lesní (Fagus sylvatica). V podúrovni roste jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V druhově chudé synusii podrostu se vyskytují pouze oligotrofní druhy.

K dominantám patří metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis vilosa), borůvka (Vaccinium myrtilus). Pravidelně se vyskytuje šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium). Potoční nivy, podsvahová deluvia a dna úžlabin v pramenných částech zamokřené (4) a mokré hydrické řady s proudící vodou (5a) lze zařadit do smrkových olšin 23

Smrkové jedlové bučiny (Abieti-fageta piceae, AFp) 6AB 3 Hlavní úroveň dřevinného patra tvoří buk lesní (Fagus sylvatica), do nadúrovně proniká jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý(Picea Abies), podíl buku klesá se vzrůstající nadmořskou výškou a stoupá podíl smrku. Příměs tvoří jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), ojediněle i javor klen (Acer pseudoplatanus). Dominantní synusie podrostu tvoří zejména třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika lesní (Luzula sylvatica), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), na kontaktu se společenstvy 7. smrkového stupně i papratka alpská (Athyrium distentifolium). Vždy se vyskytují typické oligotrofní druhy, nejčastěji borůvka (Vaccinium myrtillus) a metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa). Z mezotrofních druhů se nejčastěji přidružuje starček Fuchsův (Senecio fuchsii). Dále se vyskytují některé horské druhy – např. podbělice alpská (Homogyne alpina).

Javorové bučiny s jasanem vyššího stupně (Aceri-fageta fraxini superiora, AcFfr sup) 6BC-C 4(5) Vodou obohacené báze svahů často s drobnými prameništi. Složení bylinného patra je variabilní. Hlavnímy dřevinami byly buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Pří

Příměs tvořily jedle bělokorá (Abies alba), smrk ztepilý (Picea abies). Z keřů je zde nápadně vitální zimolez černý (Lonicera nigra). V druhově bohaté synusii podrostu převládají vlhkomilné heminitrofilní a nitrofilní druhy. Dominantní je zpravidla devětsil bílý (Petasites albus), hojné jsou netykavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), čarovník alpský (Circaea alpina), z kapraďorostů zejména papratka samičí (Athyrium filix-femina) a kapraď rozprostřená (Dryopteris dilatata). Pravidelně se vyskytují šťavel kyselý (Oxalis acetosella), starček Fuchsův

(Senecio fuchsii), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), mléčivec alpský (Cicerbita alpina) a bika lesní (Luzula sylvatica).

24

Smrkové olšiny (Picei-alneta, Pal), 5-6(A) B-BC 5b Hlavní porostovou dřevinou je olše lepkavá (Alnus glutinosa) a olše šedá (Alnus incana). Mělce zakořeněný smrk ztepilý (Picea Abies) se vyskytuje na vyvýšených

částech reliéfu. Ve stromovém patře je příměs Břízy pířité (Betula pubescens) a jeřábu ptačího (Sorbus Aucuparia). Z keřů jsou nejčastější krušina olšová (Frangula alnus), vrba ušatá (Salix aurita). Dominantami synuzie podrostu bývají mokřadní druhy a vlhkomilné střídané mezotrofními. Na vyvýšených místech jsou acidofilní druhy. Nejčastěji ostřice oddálená (Carex remota), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis vilosa), blatouch bahení (Caltha palustris), čarovník alpský (Circaea alpina). Z kapraďorostů nejčastěji (Athirium filix-femina). Mechorosty, zejména měříky

(Mnimum hornum) a ploníky (Polytrichum commune).

Jeřábové smrčiny (Sorbi-piceeta, SoP) 7 A-AB 3 Ekologické podmínky této skupiny snáší nejlépe smrk ztepilý (Picea abies). Obvykle mezernaté smrkové porosty s hluboce zavětřenými kmeny doplňuje jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), vyjímečně i javor klen (Acer pseudoplatanus).

V synusii podrostu převládají druhy acidofilní, charakteristický je pravidelný výskyt montálních druhů. K dominantám patří třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bila lesní (Luzula sylvatica), borůvka (Vaccinium myrtilus). Z montálních druhů se vyskytují podbělice alpská (Athyrium distentifolium), žebrovice různolistá (Blechnum spirant). Z mechorostů je nejčastější ploník ztenčený (Polytrichum formosum). Vlhký surový humus umožňuje ostrůvkovitý výskyt rašeliníku (Sphagnum sp.).

Typologicky 5V vlhká jedlová bučina a 3L jasanová olšina, lze zařadit do javorových jasanových olšin vyššího stupně (4-5 BC 4(5a)). Na trvale zamokřených lokalitách jsou zastoupeny olšiny vyššího stupně (3-4 BC-C 5b). Jednotlivé charakteristiky potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová) a STG jsou uvedeny v následujícím textu.

25

4.

Aktuální stav

Členění podle podle stupně ochrany Území se nachází v CHKO Orlické hory (http://www.orlickehory.ochranaprirody.cz)

Přírodní lesní oblast Orlické hory - 25 (Plíva,1986) Lesnatost 65-95% (Kudrnovská, 1975)

Lesní porosty: Současný stav z pohledu dlouhodobosti života lesa je charakterizován jednoznačnou převahou smrku v druhové skladbě zdejších lesů. Zbytky květnatých bučin se dochovaly pouze v rezervacích, které se nacházejí mimo zájmovou oblast. Ve vyšších polohách na vlhkých svazích a podél potoků se vzácně vyskytují horské klenové bučiny. Kromě příměsi javoru klenu ve stromovém patře se vyznačují velmi bohatým bylinným patem, s řadou nápadných a i ohrožených druhů rostlin. Jsou to např. kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum) a oměj pestrý (Aconitum variegatum). Prudké kamenité či balvanité svahy pokrývají suťové lesy. Ve stromovém patře převládá javor klen (Acer pseudoplatanus). Na svazích v údolí Bělé se hojně vyskytují suťové lesy. Ve vrcholových partiích hor se nacházejí klimaxové smrčiny. Vedle převládajícího smrku (Picea abies) je vtroušen jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Klimaxové smrčiny se v minulosti vyskytovaly jen na Velká Deštné. Podél vodních toků se nacházejí horské olšiny s olší šedou. Časté jsou též lesní prameniště. Dominantní synusie podrostu tvoří zejména třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika lesní (Luzula sylvatica), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), na kontaktu se společenstvy 7. smrkového stupně i papratka alpská (Athyrium distentifolium). Vždy se vyskytují typické oligotrofní druhy, nejčastěji borůvka (Vaccinium myrtillus) a metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa).

26

Z mezotrofních druhů se nejčastěji přidružuje starček Fuchsův (Senecio fuchsii). Dále se vyskytují některé horské druhy – např. podbělice alpská (Homogyne alpina). V současné druhové skladbě přírodní lesní oblasti zaujímají jehličnany 84 % (SM 69 %, BO 8 %, MD 6 %), listnáče pak 16 % (BR 4 %, BK 3 %, DB 3 %, OL 2 %) (OPRL, 1998).

Vegetační doprovody vodních toků: Břehové a doprovodné porosty území se vyznačují poměrně přirozenou druhovou skladbou. Většinou převládají stejnověké porosty středního věku. V upravovaných částech toků a v nelesních částech jsou významné řadové porosty zejména jasanu a klenu. Porosty přiléhající k pastvinám jsou často nesmyslně poškozovány ohrazením a pasoucím se dobytkem. K hlavním dřevinám patří olše lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), doplněné klenem (Acer pseudoplatanus). Z dalších dřevin jsou zastoupeny stromovité vrby: vrba křehká (Salix fragilis). Dále pak bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), smrk ztepilý (Picea abies). Keřové patro nebývá souvislé, nejčastěji se vyskytují vrby: vrba košíkářská (Salix viminalis), vrba trojmužná (Salix triandra) a vrba popelavá (Salix cinerea), dále líska obecná (Corylus avellana), aj. V synusii podrostu se objevují ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), metlice trsnatá (Daschampsia caespitosa), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), blatouch bahení (Caltha palustris), mokrýš střídavolistý (Chrysoplenium alternifolium),

krabilice

chlupatá

(Chaerophyllum

hirsutum),

vrbina

obecná

(Lysimachia vulgaris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), z kapraďorostů například papratka samice (Anthyrium filix-femina).

Ostatní společenstva: Člověk dal v minulosti vznik mnoha dalším biotopům a tím tak zvýšil pestrost Orlických hor. Na místech, která kdysi pokrýval les, vznikly různé typy luk a pastvin. V nejvyšších polohách a na suchých a chudých místech se tak vyvinuly horské a podhorské smilkové trávníky (např. Šerlich, Luisino Údolí).

27

4.1.

Fauna

V Orlickohorském bioregionu se vyskytuje běžná fauna hercynské zkulturněné krajiny. Z běžných druhů savců se vyskytuje srnec lesní (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus), prase divoké (Sus scrofta), liška obecná (Vulpes vulpes), jezevec lesní (Meles meles). Z plazů a obojživelníků jsou zastoupeni ještěrka obecná (Lacerta aqilis) (Culek, 1995). Z kriticky ohrožených druhů živočichů se lokálně vyskytují

v čistých tocích rak bahenní (Astacus leptodactylus). Mezi druhy silně ohrožené pak z obojživelníků čolek horský (Triturus alpestris), skokan zelený (Rana esculenta). Ptáky zastupuje čáp černý (Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus), tetřívek obecný (Tetryl tetrix), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), lelek lesní (Camprimulgus europaeus), ostříž lesní (Falco subbuteo). Z bezobratlých ohrožených druhů zde žije

mravenec (Formica spp.) ze savců netopýr Brandtův (Myotis brandti)a z ptáků výr velký(Bubo bubo)(vyhláška 395/1992 Sb) .

Ekologická charakteristika povodí Ekologicky významné segmenty krajiny mají základní význam pro zajištění ekologické stability v krajině. Jsou to ty části krajiny, které tvoří ekosystémy s relativně vyšší ekologickou stabilitou, nebo v nichž tyto ekosystémy převažují.Vyznačují se podmínkami umožňujícími trvalou existenci druhů přirozeného genofondu. Mohou být tvořeny geobiocenózami přírodními, nebo geobiocenózami s vysokou biodiverzitou, jejichž vznik byl podmíněn lidskou činností (Löv, 1995). V daném území jsou takové segmenty velmi vzácné. Většinu lesních porostů lze vzhledem k převládajícím smrkovým monokulturám charakterizovat jako středně stabilní (stupeň 3). Druhově pestré a ekologicky stabilnější segmenty lesa se nacházejí obvykle jen na hůře obhospodařovatelných prudších svazích. Společně s nimi patří vegetační doprovody vodních toků a rozptýlená dřevinná vegetace s poměrně přirozenou druhovou skladbou mezi nejstabilnější společenstva území (stupeň 3 - 4). Trvalé travní porosty jsou většinou ekologicky málo až středně stabilní (stupeň 2 - 3). Soubor existujících ekologicky významných segmentů krajiny tvoří kostru ekologické stability, kterou vymezujeme na základě srovnání přírodního a současného stavu ekosystémů. Vybraná soustava těchto segmentů doplněná o další skladební části tvoří územní systém ekologické stability (Löv, 1995). 28

4.2.

Antropogení ovlivnění území

Řešené povodí přítoků Bělé se nachází severovýchodně od obce Deštné v Orlických horách v Královéhradeckém kraji. Přesto že se studované povodí nachází v CHKO Orlické hory, je značně antropicky ovlivněno. Nejdůležitějším antropickým faktorem ovlivňující retenci a erozní poměry v povodí je druhová skladba a vitalita lesních porostů. Současná druhová skladba lesů z velké části neodpovídá původní struktuře. Na řešeném území se nachází z velké části smrkové monokultury. V současné době v hřebenové oblasti Orlických hor výrazně poškozeno více než 1000 ha lesů. Za jeden z hlavních důvodů poškození je považován dusík z narůstajícího automobilismu, který se hromadí v půdě dlouhodobě devastované předchozími emisemi (ÚHUL, 2002). Řešeným územím vede komunikace II. třídy, která spojuje Deštné v Orlických horách , Zdobnici a Orlické Záhoří. Silnice se v zimě udržuje pouze pluhováním a tak nedochází při zimním udržování silnic k narušování ekosystémů přidáváním soli do posypu.

29

5.

Současný stav cestní sítě

Stav cestní sítě má základní vliv na odtok vody z povodí. Vozovka tvoří nepřirozenou cestu po níž stéká voda. Tato pak urychluje a usměrňuje odtok z povodí. Při zpřístupňování území je třeba dodržovat pravidla: ● Optimální hustota odvozních cest 20 m ha-1. ● Lanovkové přibližování dříví. ● Zalesňování nepoužívaných cest. Řešené území protínají komunikace II. Třídy, které spojují obce Deštné v Orlických horách , Zdobnici a Orlické Záhoří. Těleso vozovky není vzhledem k její rekonstrukci z roku 2000 nijak poničeno. Cestními objekty jsou zejména trubní propustky, které jsou v dobrém stavu. Krajnici vozovky místy narušuje erozní činnost přítoku L2. Lesní odvozní cesta LU 1 začíná u křížení přítoku L5-2 s komunikací, která spojuje obce Deštné v Orlických horách a Orlické Záhoří. Pokračuje jižním směrem. Po jednom kilometru kříží přítok L4 a po 500 m i přítok L3. Cestu jsem zařadil do kategorie 2L s volnou šířka cesty 3,5 m. Stav cesty je uspokojivý. Povrch vozovky je opatřen štěrkem z drceného kameniva. Krajnice jsou z velké části zanešené, flóra značně narušuje těleso vozovky. Cestními objekty jsou zejména trubní propustky ve stavu značně nevyhovujícím stavu. Podél přítoku L3 se nachází lesní odvozní cesta LU 2 kategorie L4. Je ve špatném technickém stavu. Volná šířka cesty je 3,0 m. Povrch cesty nelze jednoznačně určit. Cesty přibližovací není možno pro jejich rozsáhlost hodnotit. Všeobecně mohu konstatovat, že jsou ve stavu, který odpovídá jejich využívání při lesní těžbě. Lesní odvozní cesta LU 3 začíná v jedné polovině vzdálenosti komunikace Šerlichodbočka na Šerlišský mlýn. Cestu jsem zařadil do kategorie 2L s volnou šířka cesty 3,5 m. Stav cesty je uspokojivý. Povrch vozovky je opatřen štěrkem z drceného kameniva. Cesta končí u přítoku L5-1. Její pokračování není v terénu zřejmé.

30

6.

Současný stav odtokových poměrů v povodí 6.1.

Současný stav povodí

Odtokový režim povodí a tedy i vlastních toků je dán jeho základními charakteristikami, přírodními poměry a vlivem lidské činnosti. Tyto charakteristiky rozhodují o vzniku a průběhu srážkového odtoku. Vezmeme-li v úvahu průměrné sklonitosti jednotlivých přítoků Bělé v povodí (až 21,8%) i samotné „hlavní“ údolnice (5,1%), nepříznivé geologické a půdní poměry (hluboké hnědé lesní půdy, středně těžké, hlinito-písčité, snadno podléhající vodní erozi) a vegetační poměry (lesnatost 95 % s 95% zastoupením smrkových monokultur), vše vede k přesvědčení o neustálených odtokových poměrech v povodí. Zejména přívalové deště a jarní tání sněhu, kdy ještě promrzlá půda není schopná přijímat vodu, vytvářejí rychle probíhající povrchové odtoky způsobující rozvodnění toků spojené s intenzivní tvorbou a pohybem splavenin, jejichž výsledkem jsou značné škody v povodí. Příčiny lze hledat v komplexním působení všech faktorů, ale zvláště v negativních projevech lidské činnosti (nevhodné druhové složení lesních porostů). V současné době je koryto Bělé nad km 31.000 intravilánu obce Deštné v Orlických horách narušeno průchodem velkých vod. Došlo k hloubkové i boční erozi koryta a v některých úsecích sedimentovali hrubozrnné splaveniny z povodí ve velkém množství. Při povodni v roce 1998 byly ohroženy a poškozeny komunikace, některé obytné a rekreační objekty. V levostranných přítocích Bělé došlo vlivem nevhodně uspořádaných silničních propustků k extrémní stržové erozi, vznikly až 10m hluboké rýhy v lesních pozemcích a velké množství splavenin bylo transportováno do koryta Bělé a dále po proudu. Korytotvornou erozí byly poškozeny místní komunikace, zvláště lesní cesty a objekty přemostění. V korytech bystřinných přítoků Bělé je v současné době uloženo velké množství štěrku a valounů. Tento potenciální splaveninový materiál je nestabilní a při zvýšených průtocích bude pravděpodobně transportován do recipientu. Do současné doby byla provedena dílčí prohrábka koryta Bělé a byly opraveny používané objekty přemostění na přítocích. Dále pak byly na jednotlivých přítocích vystavěny nové hrazenářské objekty. 31

V dílčím povodí Bělé je dominantní přítok z Šerlišského Dolu (L5),

do kterého

zaúsťuje pět krátkých přítoků. Do Bělé dále zaúsťují přítoky L1 až L13, které však nejsou předmětem nášeho zájmu. Struktura vodopisné sítě v zájmovém území je patrná ze situace.

6.2. 6.2.1.

Aktuální stav vodopisné sítě Levostranný přítok L2

Povodí levostranného přítoku L2 vedoucí z Luisina údolí je charakteristické poměrně nižší lesnatostí (35 %). Průvodní erozní projevy, vznik, transport a ukládání splavenin mají za následek negativní jevy na dolním toku potoka. Dolní část toku sousedí s vozovkou, na které činností toku vznikají nátrže. Při povodni v roce 1998 byla korytotvornou erozí poškozena tato místní komunikace, dále pak lesní cesty a objekty přemostění. Na soutoku s Bělou je uloženo velké množství štěrku a valounů, tento potenciální splaveninový materiál je nestabilní a při zvýšených průtocích bude pravděpodobně transportován do recipientu.

Přítok L2 z Luisina údolí zaúsťuje do Bělé pod silničním mostem v Zákoutí. ● Km 0,010: štěrkový nános o velikosti 20 x 20m. ● Km 0,240: krytý obdélníkový průtočný profil šířky 5m pod parkovištěm u chaty Orlice. Průtočný profil je kapacitní, bez známek narušení. ● Km 0,350: silniční mostek, nad kterým je patrná boční eroze koryta. Před vtokem do silničního mostku v km 0,350 je kamenný skluzový stupeň s poškozenou přelivnou hranou. Dále pokračuje koryto v úzké úžlabině, na levém břehu je zalesněný svah (Picea abies), na pravém vozovka. ● Km 0,500: opěrná zeď vozovky, četné nátrže v tělese vozovky v délce 50m. ● Km 0,550: zaústění přítoku 2-2, opěrná zídka do výšky 1,5 m.

32

● Km 0,700 – km 0,750: nekapacitní koryto, spadlé stromy, potok vybočuje ze svého koryta na turisticky značenou cestu v délce 20m. ● Km 0,770: přítok pokračuje v zalesněném terénu (Picea abies) balvanitým korytem se skalními výchozy ve stržové rýze o hloubce 1,5-2,0 m a šířce dna 2,0-2,5 m s kaskádami a balvany velikosti až 1 x 1 m. Je zde patrný transport valounů a hrubého štěrku. ● Km 0,940: deskový obdélníkový propustek o šířce 2,5 m a světlé výšce 3,0 m. Nad propustkem je stupeň o výšce 1m, nad kterým se snižuje podélný sklon. Koryto je balvanité o velikosti balvanů 0,5 x 0,3 m a je patrný transport štěrkových splavenin. ● Km 1,160: pravostranný přítok L2-1. Potok dále prochází mělkou údolnicí porostem smrku ve stáří 80 let. ● Km 1,750: přechod do porostu o stáří 15 let , koryto o hloubce 0,5 m a šířce dna 0,7 m. ● Km 1,840: propustek DN 50 o délce 20 m. Území má mírný sklon, potok se nachází na rozvodnicí mezi povodím Bělé a Zdobnice. Potok má místy charakter lučního potoka. ● Km 1,850: betonová nádrž 2 m x 6 m , hloubka 1,5 m. ● Km 1,960: jímací objekt sloužící k odběru vody pro rekreační objekty. Potok

dále pokračuje náhonem v délce 1km do povodí Zdobnice a je napájen

Zdobnicí. Hloubka 0,4 m a šířce dna 0,5 m. Pravostranný přítok L2-2 ● Zaústění do L1 v km 0,550 pod kamenným deskovým silničním propustkem bez zábradlí z uvolněnými podpěrami z kamenitého zdiva. Nad propustkem prochází koryto hustým lesním porostem smrku (Picea abies), bez známek boční i hloubkové eroze. ● Km 0,200: boční eroze zasahující do kraje tělesa vozovky. ● Km 0,260: deskový propustek v oblouku silnice, kamenné zdivo podpěr je uvolněné. Koryto pokračuje dále smrkovým porostem (Picea abies) s příměsí buku (Fagus sylvatica) ve věku 80 let, na březích potoka je příměs javoru klenu.

Koryto prochází v 20 m hluboké úžlabině . ● Km 0,440 – 0,700: pomístné nátrže po obou stranách koryta. Pravostranný přítok L2-1 33

● Zaústění v km 1,160 má štěrkové dno šířky 1,0 až 1,5 m s valouny a balvany. Prochází porostem smrku (Picea abies) ve věku 80 let. Koryto je balvanité o velikosti balvanů 0,2 x 0,3 m a je patrný transport štěrkových splavenin. ● Km 0,050: pravostranný přítok.

6.2.2.

Přítok L3

● Přítok zaúsťuje do Bělé pod silničním propustkem obdélníkového profilu šířky dna 1,5 m a světlé výšky 3 m. Pod propustkem na levém břehu je drátokošová zeď bez zjevného porušení. ● Km 0,050: pod silnicí je kamenný propustek rozměrů 1,5 x 1 m s uvolněnými podpěrami. Koryto je upraveno. Po obou březích je výsadba javoru klenu, 100% ujímavost. ● Km 0,070: pod silnicí je kamenný propustek rozměrů 1,5 x 1m. ● Km 0,250: dřevěný mostek pro přístup k rekreačnímu objektu. ● Km 0,320: propustek obdélníkového profilu, pod propustkem jsou tři kmenné stupně o výšce 0,5m. Koryto pokračuje dále porostem smrku (Picea Abies) ve věku 80 let, na březích potoka je příměs javoru klenu (Acer pseudoplatanus). ● Km 0,700: porost se mění na patnáctiletý smrkový s četnými prameništi kolem koryta. Dále pokračuje balvanité koryto šířky 3m a hloubky 1,5m s kaskádami a meandry. Místy jsou v korytě drobné štěrkové akumulace. ● Km 1,100: zaústění přítoku L3-1. ● Km 1,200: trubní propustek DN 40. Nad propustkem jsou dva konsolidační drátokamenné stupně. Jsou částečně obnažené. Smrkový porost s četnými prameništi kolem koryta. ● V úseku km 1,250 – 1,540 jsou popadané stromy přes koryto. ● Km 1,340: podemletý trubní propustek DN 50 v tělese lesní cesty je propadlá vozovka.

34

● Km 1,590: trubní propustek DN 50. Koryto prochází smrkovým porostem ve věku 20 let. ● Km 1,600: trubní propustek DN 50. Pravostranný přítok L3-1 ● Zaústění v km 1,100. ● Km 0,050: trubní propustek s kamennými čely DN 40. Pod propustkem jsou dva konsolidační drátokamenné stupně o výšce 0,3 m a 0,5m. Nad propustkem je porost smrku (Picea Abies) ve věku 20 let.

6.2.3.

Přítok L4

Nad vyústěním koryto prochází smrkovým porostem ve věku 80 let. ● Km 0,070: koryto mírně meandruje, na pravém břehu je vymílajícím proudem narušována pata svahu a dochází k jeho pozvolnému sesuvu. Potok je doprovázený břehovými a doprovodnými porosty středního věku tvořenými olší lepkavou a javorem klenem. ● Km 0,310 – 0,400: napadané stromy přes koryto. ● Km 0,550: následuje úsek toku poškozený erozní činností vody s břehovou nátrží po pravém břehu . ● Km 0,750: podélný sklon nivelety dna je upraven vložením 2 dřevěných prahů s výškou 0,1m a třemi srubovými přehrážkami se zpevněnými vývary. Výška přehrážek se pohybuje okolo jednoho metru. Pod prahem se nachází kamenný zához v délce 1m. Na práh navazují dvě konsolidační přehrážky s 1,5 m dlouhým vývarem s kamenného záhozu. Po čtyřech metrech úprava pokračuje přehrážkou o výšce 0,5 m s vývarem tvořeným kamenným záhozem o délce 1m a prahem o výšce přelivné hrany 0,1m. Poslední práh navazuje na propustek. Pro zpevnění břehů je kolem úpravy výsadba javoru klenu a jeřábu ptačího. ● Km 0,800: deskový propustek v oblouku silnice o šířce 2,5m a světlé výšce 3,0 m. ● Km 0,820: nad propustkem byla vybudována kamenná retenční přehrážka výšky 2,5 m, šířky 15m s vybíratelným, obnovitelným retenčním prostorem. Retenční prostor je zaplněn sedimenty po výústní otvory. 35

K úpravě podélného sklonu byly vybudovány pod přehrážkou dva betonové prahy. Břehy jsou opevněny kamennou rovnaninou o velikosti kamene 0,4 x 0,4 m a o sklonu 1:1. Okolí úpravy bylo osázeno javorem klenem a jeřábem ptačím. ● Km 0,850 – 0,900: úsek který má značný sklon. Potok šířky 3-5 m prochází lesním porostem ve věku 50 let. V korytě jsou kaskády, velké břehové nátrže a svahové sesuvy, které dosahují velikosti až 25x20 m. Přes koryto leží napadané stromy. Dochází ke stržovitému vývoji a vzniku velkého množství splavenin. ● Km 1,050: zaústění pravostranného přítok L4-2. ● Km 1,200: zde byla provedena stabilizace lesní cesty a strže objektem z drátokamenných matrací, voda je převáděna dvojitým ocelovým potrubím DN 600. Koruna vozovky je v úseku objektu převedení vody zpevněna kamennou dlažbou na cementovou maltu. ● Km 1,200 – 1250: potok pokračuje jako dvě samostatná koryta vzdálená od sebe 10 m v délce 50 m. Jejich hloubka je 2 m a šířka 3 m . Přes koryta leží napadané stromy.

6.2.4.

Přítok L5

Přítok L5 zaúsťuje do Bělé pod silničním mostem v polovině silnice, která vede na Šerlišský Mlýn. V místě vyústění do Bělé jsou vysázeny javor klen, olše lepkavá. Výsadby mají za úkol zpevnit protější břeh zaústění přítoku. Nad vyústěním koryto prochází smrkovým porostem ve věku 80 let. Přítok ze Šerlišského dolu má ve výústní trati koryto šířky 3 až 5 m s balvany, kaskádami, s četnými skalními výchozy a balvanitými stupni. Koryto prochází smrkobukovým lesem ve věku 80 let. Lze tu spatřit transport valounů a štěrku. Není zde hloubková ani boční eroze. V trasách levostranných přítoků bystřiny Šerlišský důl vznikly vlivem soustředěného odtoku vody od silničních propustků o vysoké energii proudění stržové rýhy extrémní hloubky.

● Km 0,300: potok pokračuje v úvalu hloubky 10 m. ● Km 0,300 – 0,700: v korytě jsou akumulace balvanů a ve svazích malé místní sesuvy. 36

● Km 0,490: zaústění přítoku L5-4. ● Km 0,580: zaústění přítoku L5-5. ● Km 0,770: jsou zde patrné akumulace písčitých a hlinitých splavenin na ploše 20 x 30 m , pocházejících ze strží pod silnicí na levém břehu z přítoků L5-3,2,1. Nekapacitní koryto. ● Km 0,780: zaústění přítoku L5-1 Nad zaústěním přítoku L5-1 pokračuje koryto po okraji lesa bez výrazného poškození a transportu splavenin.

Přítok L5-1 Přítok L5-1 zaúsťuje v km 0,780. Od zaústění je koryto tvořeno strží o hloubce 8-10 m a šířce 15-20 m s hlinitými svislými svahy. V korytě jsou valouny průměru 0,6 m. ● Km 0,010 – 0,500: dno je erodované až na skalní podloží, strž prochází lesním porostem, který je ve věku 80 let. ● Km 0,040: zaústění přítoku L5-3. ● Km 0,190: zaústění přítoku L5-2. ● Km 0,550: trubní propustek 2 x 2 m obdélníkového tvaru. Pod propustkem se vytvořil stupeň vysoký 3m s výmolem. ● Km 0,600– 0,800: koryto pokračuje erozní rýhou o hloubce 1,5 m a šířce 2 m. V korytě jsou valouny průměru 0,6 m.

Přítok L5-2 Zaúsťuje zleva do přítoku L5, kde se vytváří akumulace naplavenin. ● Km 0,010 – 0,100: koryto přechází do strže hluboké 5-8 m a široké až 15 m s hlinitými svislými svahy. Prochází smrkovým porostem. V korytě jsou valouny průměru 0,6 m. ● Km 0,215: koryto končí jako hluboká erozní rýha a přechází do obdélníkové kynety. ● Km 0,220 jsou umístěny dva silniční propustky, pod objekty jsou kamenné obdélníkové kynety, které se spojují. Nad propustkem je stupeň o výšce 2 m, ve vzdálenosti 9 m nad ním je další stupeň o výšce 1,5 m. Dno šířky 1,5 m je opevněno dlažbou. 37

● Km 0,230 – 0,350: koryto pokračuje erozní rýhou o hloubce 1,5 m a šířce 2 m. V korytě jsou valouny průměru 0,6 m.

Přítok L5-3 Zaúsťuje zleva do strže přítoku L5-2. ● Km 0,010 – 0,290: eroze se projevuje do hloubky 4-5m s převislými stěnami. ● Km 0,290: propustek ze železobetonové trouby DN 0,6. Pod propustkem je kamenná obdélníková kyneta. ● Km 0,300 – 0,420: koryto pokračuje erozní rýhou o hloubce 1,5 m a šířce 2 m. V korytě jsou valouny průměru 0,6 m. ● Km 0,450 je umístěn dva silniční propustek ● Km 0,450 – 0,550: koryto pokračuje erozní rýhou o hloubce 1,5 m a šířce 2 m. V korytě jsou valouny průměru 0,6 m.

Přítok L5-4 Zaúsťuje zleva do přítoku L5. ● Km 0,010: na tomto přítoku se nachází hrazenářské úpravy. Začínají šesti půlmetrovými srubovými stupni. Boční stěny koryta jsou z kamenné rovnaniny. Délka mezi jednotlivými stupni je 4 m. Kolem veškerých úprav na tomto přítoku byly vysázeny olše lepkavé, javor klen, buk lesní. ● Km 0,065: trubní propustek s kamennými čely pod lesní cestou. Je zde použita kameninová trouba DN 40. Do propustku zaúsťuje kameninový skluz. ● Km 0,075: je vybudováno pět srubových přehrážek s vývarem z kamenného záhozu. ● Km 0,090: kameninová přehrážka částečně zaplněná sedimenty, vývar z kamenného záhozu. ● Km 0,095: kameninová přehrážka částečně zaplněná sedimenty, vývar z kamenného záhozu. ● Km 0,099: drátokamenná přehrážka, s naplaveninami až po výtok. ● Km 0,150: dřevěný práh. Ve svahu jsou porušené dřevěné laťové plůtky za kterými je vysázen buk lesní (Fagus sylvatica). 38

● Km 0,200: čtyři břehové nátrže po pravé straně přítoku. ● Km 0,205: kameninová přehrážka zaplněná sedimenty po výústní otvory, vývar z kamenného záhozu. ● Km 0,211: tři dřevěné prahy. ● Km 0,225: dvě kameninové přehrážky zaplněné sedimenty po výústní otvory, vývar z kamenného záhozu. ● Km 0,230: dřevěný práh. ● Km 0,234: dvě kameninové přehrážky zaplněné sedimenty po výústní otvory, vývar z kamenného záhozu. ● Km 0,240: drátokamenná přehrážka , s naplaveninami až po výtok. ● Km 0,345: tři dřevěné prahy. ● Km 0,500: dvě kameninové přehrážky zaplněné sedimenty po výústní otvory, vývar z kamenného záhozu. ● Km 0,285: dvě kameninové přehrážky zaplněné sedimenty po výústní otvory, vývar z kamenného záhozu. ● Km 0,300: propustek ze železobetonové trouby DN 0,6. Pod propustkem je kamenná obdélníková kyneta. Nad propustkem koryto pokračuje erozní rýhou o hloubce 1,5 m a šířce 2 m. ● Km 0,300 – 0,350: koryto pokračuje erozní rýhou o hloubce 1,5 m a šířce 2 m.

Všechny hrazenářské úpravy v přítoku L 5-4 plní dobře svoji funkci, pouze výsadba břehového porostu se ujala z 70%.

39

7.

Návrh opatření v povodí 7.1.

Stanovení hlavních zásad optimalizace odtokových

poměrů Jak prokázal průběh povodně v červenci 1998, největší povodňové škody způsobila ničivá síla průtoku povodňové vlny při aktivní inundaci a současně s ní působící transport a sedimentace značného objemu hlinitých a štěrkových splavenin, vznikající bystřinou erozí v korytech toků. Koncepce stabilizace území a ochrany proti škodlivému působení vody je založena na opatřeních k omezení korytotvorné eroze v horních partiích povodí a na regulaci transportu především hrubých splavenin z lesních pozemků do Bělé. Optimalizace odtokových poměrů v povodí přítoků Bělé však nesmí spočívat pouze v dále specifikovaných opatřeních na vlastních tocích, ale musí vycházet z komplexního přístupu v rámci celého povodí. A to zejména v biologických opatřeních v lesnictví směřujících ke zlepšení poměrů srážkového odtoku, tedy ke zvýšení retenční schopnosti povodí a omezení erozní činnosti. Hospodaření v lesích by mělo směřovat k uplatňování pojetí integrovaného polyfunkčního hospodaření, tedy rovnosti všech funkcí lesů. Změnou druhové (k přírodě blízké - viz. vegetační poměry), věkové a prostorové skladby porostů, jakožto pěstebně výchovnými zásahy, by měla být podporována vodohospodářská a půdoochranná funkce lesů. Významná pozornost by měla být věnována zejména vegetačním doprovodům (břehové a doprovodné porosty), které jsou výrazným krajinotvorným prvkem v povodí a neméně důležitá je i jejich funkce vodohospodářská. Péče o břehové a doprovodné porosty musí být cílevědomá a systematická po celou dobu jejich trvání, od založení, přes jejich ochranu před biotickými a abiotickými činiteli, pročistky (prořezávky), probírky až po jejich obnovu. Nepříznivý stav lesní dopravní sítě by měl být řešen komplexně její optimalizací. Negativní účinky cestní sítě spočívající v urychlení odtoku a s tím spojenou erozí by měly být minimalizovány správným trasováním a zabezpečením podélného a příčného odvodnění, které by zajišťovalo bezpečné zachycení a odvedení vody. 40

Důležitý je i technický stav a správné nadimenzování objektů přemostění tak, aby nebránily volnému odtoku vody .

7.2.

Popis navržených opatření

Prohrábka a vyčištění průtočného profilu koryta Opatření bude provedeno v místech, kde je koryto značně zaneseno splaveninami a nánosy, které zmenšují jeho průtočnou kapacitu. Při této úpravě se jedná o prohloubení dna koryta a odstranění splavenin a naplavenin. Břehy ohrožené boční erozí budou zpevněny kamenným záhozem ve sklonu 1:1,5. Koryto je tak schopno pojmout větší objem vody při vyšších průtocích a břehy jsou více chráněny před boční erozí. Vyčištění průtočného profilu koryta je nutné provést v místech, kde je napadaná dřevní hmota, která rovněž výrazně snižuje průtočnou kapacitu.

Laťový plůtek Používá se k opevňování paty břehů koryt. Jelikož se z hlediska ochrany přírody jedná o šetrnější opatření než kamenný zához, bude laťový plůtek použit v úsecích, kde jsou břehy ohroženy podemíláním. Kostru budou tvořit dřevěné kůly 125 cm dlouhé o průměru 9-12 cm, které budou zatloukány na vzdálenost do 1 m do připravené rýhy. Na dřevěné kůly budou přibity latě které se zahrnou zeminou. Laťový plůtek bude zejména použit na stabilizaci břehů a svahů v dolních částech toků.

Kamenný zához Kamenný zához slouží ke stabilizaci a zpevnění břehů a koryta. Zhotovuje se z těžkých kamenů, které působí svojí vahou. Zához bude použit v úsecích, kde je narušen břeh erozí nebo nátržemi a kde není možné využít zápletový plůtek. Bude použit lomový kámen o hmotnosti do 80 kg.

41

Tampónování břehových nátřží Tampónování břehových nátrží zabraňuje podemílaní břehů. Zhotovuje se z těžkých kamenů, za které je zasypána zemina opatřena jílovým těsněním. Bude použit lomový kámen o hmotnosti do 80 kg. Používá se tam, kde potřebujeme asanovat větší část břehového tělesa a tudíž by bylo použití kamenného záhozu nehospodárné.

Rekonstrukce trubních propustí Jelikož je značná část trubních propustí zanesena, je nutné jejich pročištění. Dále je nutné propusti opatřit novými čely z lomového kamene na vtoku či výtoku.

Stabilizace erozních rýh v lesních porostech Vzhledem k extrémnímu poškození koryt přítoků L3, L4 a zejména L5 a s přihlédnutím k ekonomickým hlediskům a hlediskům ochrany přírody, nebude provedeno stavebnětechnické zahrazení hlubokých erozních rýh. Navrhuje se zmenšení hloubky rýh zásypem zeminou z převislých boků rýhy a stabilizace zásypu neodvětvenými stromy, odtěženými podél narušených svahů boků rýh. Zásyp se provede ve dvou fázích. Nejprve se vyplní rýha v dolní části na výšku 1,0 až 3,0 m podle hloubky rýhy. Na tento částečný zásyp se umístí stromy, které budou ukládány podélně ve dvou řadách střídavě vrcholem po svahu a proti svahu. Ve druhé fázi budou stromy zasypány zeminou opět ze břehů rýhy. Povrch zásypu se upraví do úvalu hloubky 1,5 až 3,0 m a šířky 8,0m až 15,0 m se svahy v mírném sklonu. Ve vzdálenosti po 15 až 20 m bude zásyp zpevněn záhozem z kamene průměru 0,5 až 0,7 m délky 1,0 až 2,0 m.

Retenční a konsolidační přehrážky V řešeném území se nacházejí extrémně dlouhé a hluboké strže, které jsou v zalesněném území. Tyto strže jsou hlavním zdrojem splavenin Bělé z přítoku L5. Splaveniny jsou transportovány při přívalových deštích do dolní části, což má za následek zanášení průtočného profilu, snižování jeho kapacity a tím zvyšování nebezpečí vylití při zvýšených průtocích. Na některých místech dokonce vytvoření štěrkových nánosů. Vzhledem k rozsahu erozních rýh a aby bylo dosaženo trvalé stabilizace území, budou přehrážky vybudovány ze železobetonu s obkladem kamenného zdiva. Křídla objektu 42

budou provedena z kamenného zdiva na cementovou maltu. Podjezí bude upraveno jako dopadiště s vysokou drsností a stabilizováno velkými kameny tvořící výstupky až 200 mm. Rovnanina bude uložena na štěrkové lože, svahy stabilizovány pobřežními zídkami z lomového kamene výšky 1m. Z důvodů ochrany přírody je také navrženo zbudování klestových přehrážek, které by měli být umístěny tak, aby podchytily břehové nátrže a stabilizovaly dno. Přehrážky se zhotovují z několika řad jehličnatých výřezů o průměru 190 mm. Plůtky se přibíjí na dřevěné piloty stejného průměru, jejichž osová vzdálenost je 1,5 m. Mezi jednotlivé řady pilot se ukládá klest, který zachycuje jemné splaveniny. Vzdušná strana přehrážek se opevňuje záhozem z lomového kamene s urovnáním líce. Konsolidační přehrážky budou sloužit ke stabilizaci štěrkovišť a ke zvýšení a zajištění dna koryt prohloubených dnovou erozí. Tím se sníží podélný sklon nad přehrážkou a dojde k sedimentaci splavenin, které budou takto stabilizovány.

Výsadba břehového porostu Ochranný účinek břehových porostů spočívá ve snížení energie proudící vody, snížení její rychlosti a unášecí síly. Pro výsadby se použijí školkařské výpěstky I. třídy jakosti, místního původu. Bude se jednat o zákrsky kde báze koruny je ve výši 60-80 cm. Vegetační úpravy navazují na zemní práce. Jamky a rýhy pro výsadbu je nutné vyhloubit v šířce odpovídající 1,5 násobku průměru kořenového balu. Každý strom je nutno upevnit ke kůlu ve 2/3 své výšky. Veškeré výsadby musí být namulčovány. Pro výsadby se použijí: javor klen (Acer pseudoplatanus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Půdoochranné zalesnění Účelem půdoochranného zalesnění je vázat půdu, zakrýt jí vegetací, snížit škodlivý účinek deště, sněhu a mrazu na půdu, zabránit půdnímu splachu a odnosu půdy, zlepšit zasakovací schopnost půdy a tím zlepšit retenci povodí, snížit prudké a náhlé povrchové odtoky, obnovit porušený vegetační kryt a zajistit stabilizaci svahů proti erozi a sesouvání půdy.

43

Založení dřevního porostu se bude provádět výsadbou sazenic do jamek hlubokých podle velikosti kořenů. Pro výsadby se použijí : javor klen (Acer pseudoplatanus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Podélné lavice a lavičky Podélné lavice a lavičky vegetačně zpevněné jsou tyče, popřípadě velmi slabá kulatina ležící na příčných kůlech, položených a zatlačených vodorovně do svahu. Podélné tyče i příčné kůly jsou spolu spojeny železnými skobami. Tyče o tloušťce 12 cm se dávají ve 3 – 5 řadách za sebou. Jejich meziprostora bude osázena vrbovými řízky: vrba křehká (Salix fragilis ), vrba nachová (Salix purpurea). Provádí se v délkách, jakých je třeba k podchycení utržené části svahu.

7.3.

Specifikace navržených opatření

Ke zlepšení odtokových poměrů přítoků Bělé navrhuji níže uvedená opatření k jejich zlepšení.

7.3.1.

Přítok L2

Km 0,010 Odstranění štěrkového nánosu.

Km 0,240 nad silničním mostkem

Stabilizace svahu bude provedena zápletovým plůtkem s výsadbou břehového porostu (JS).

Km 0,350 před vtokem do silničního mostku Oprava kamenného skluzového stupně s poškozenou přelivnou hranou.

Km 0,500 Celková rekonstrukce stávající opěrné zdi v délce 57 m a výšce 2m.

44

Km 0,700-0,750 Pročištění původního průtočného profilu s usazenými splaveninami a odstranění spadaných stromů.

Pravostranný přítok L2-1

Km 0,000 Rekonstrukce uvolněných podpěr silničního propustku a z hotovení zábradlí.

Km 0, 200 Výstavba opěrné zdi v délce 15 m k zajištění stability komunikace.

Km 0,260 Oprava podpěr deskového propustku v oblouku silnice.

Úsek v km 0,440 – 0,700 Sanace pomístných břehových nátrží kamenným záhozem.

Km 0,510 Zbudování klestové přehrážky.

7.3.2.

Přítok L3

Km 0,050 Rekonstrukce podpěr kamenného propustku.

Úsek 1,250 – 1,540 Odstranění spadaných stromů.

Km 1,340 Celková rekonstrukce cestního propustku. 45

7.3.3.

Přítok L4

Km 0,070 Sanace břehové nátrže bude provedena tamponováním

Úsek v km 0,310 – 0,400 Odstranění spadaných stromů.

Km 0,550 Stabilizace svahu laťovým plůtkem s výsadbou břehového (JS).

Km 0,920 Odstranění sedimentů z retenčního prostoru přehrážky.

Úsek Km 0,850 – 0,900 Sanace břehových nátrží laťovým plůtkem a kamenným záhozem. Svahové sesuvy budou opatřeny podélnými lavicemi. Na sesuvech bude uplatněno

půdoochranné

zalesnění (JK, JP) a provedeny výchovné zásahy, tak aby splňovaly požadavky na stabilizaci břehů.

Úsek Km 1,200 - 1250 (za přehrážkou) Odstranění spadaných stromů z koryta.

7.3.4.

Přítok L5

Km 0,300 – 0,700 Sanace břehových nátrží provedena laťovým plůtkem a kamenným záhozem.

Km 0,770 Odstranění splavenin a zřízení retenční přehrážky výšky 3m a šířky 45m, předpokládaný retenční prostor 410 m3. Okolí zbudované retenční přehrážky bude

46

osázeno břehovým porostem. Pro výsadby se použijí: javor klen (Acer pseudoplatanus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Přítok L5-1

Úsek v km 0,010 – 0,500 Odstranění spadaných stromů, stabilizace strže provedena použitím neodvětvených stromů, těžkého kamenného záhozu a zeminy z převislých svahů rýhy. Vegetační doprovody budou doplněny dosadbami (JK, JP).

Km 0,450 Zřízení konsolidační přehrážky pod objektem silničního propustku výšky 4m a šířky 15m. Okolí zbudované přehrážky bude osázeno břehovým porostem. Pro výsadby se použijí : javor klen (Acer pseudoplatanus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Úsek km 0,500 – 0,550 Stabilizace strže pod silnicí přehrážkami s použitím neodvětvených stromů, těžkého kamenného záhozu a zeminy z převislých svahů rýhy. Svahové sesuvy budou opatřeny podélnými lavicemi. Na sesuvech pod silnicí bude uplatněno půdoochranné zalesnění (JK, JP) a provedeny výchovné zásahy, tak aby splňovaly požadavky na stabilizaci břehů.

Úsek km 0,600 – 0,750 Odstranění spadaných stromů.

Km 0,650 Zbudování klestové přehrážky.

47

Přítok L5-2

Úsek v km 0,010 – 0,100 Stabilizace strže s použitím neodvětvených stromů, těžkého kamenného záhozu a zeminy z převislých svahů rýhy. Vegetační doprovody budou doplněny dosadbami (JK, JP).

Km 0,190 Zřízení konsolidační přehrážky výšky 4 m a šířky 15 m. Okolí zbudované retenční přehrážky bude osázeno břehovým porostem. Pro výsadby se použijí: javor klen (Acer pseudoplatanus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Km 0,190 – 0,220 Stabilizace strže pod silnicí přehrážkami s použitím neodvětvených stromů, těžkého kamenného záhozu a zeminy z převislých svahů rýhy. Svahové sesuvy budou opatřeny podélnými lavicemi a osázeny vrbovými řízky. Na sesuvech pod silnicí bude uplatněno půdoochranné zalesnění (JK, JP) a provedeny výchovné zásahy. tak aby splňovaly požadavky na stabilizaci břehů.

Úsek km 0,230 – 0,350 Odstranění spadlých stromů

Km 0,250 Pročištění průtočného profilu a odstranění spadaných stromů a navržení zbudování klestové přehrážky.

Přítok L5-3

Úsek km 0,010 – 0,290 Stabilizace strže pod silnicí použitím neodvětvených stromů, těžkého kamenného záhozu a zeminy z převislých svahů rýhy. Svahové sesuvy budou opatřeny podélnými lavicemi a osázeny vrbovými řízky. Na sesuvech pod silnicí bude uplatněno 48

půdoochranné zalesnění (JK, JP) a provedeny výchovné zásahy, tak aby splňovaly požadavky na stabilizaci břehů.

Km 0,400 Zřízení konsolidační přehrážky pod objektem silničního propustku výšky 4 m a šířky 15m, předpokládaný retenční prostor 90m3. Okolí zbudované retenční přehrážky bude osázeno břehovým porostem. Pro výsadby se použijí: javor klen (Acer pseudoplatanus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Úsek km 0,500 – 0,550 Odstranění spadaných stromů

Km 0,500 Zbudování klestové přehrážky.

Přítok L5-4 Úsekv km 0,150 – 0, 300 Zřízení a oprava laťových plůtků a vybudování kamenných záhozů.

Úsekv km 0,000 – 0, 250 Výsadba břehového porostu.

Km 0,380 Zbudování klestové přehrážky

7.4.

Přehled navržených opatření, návrh priorit realizace a

ekonomická úroveň Přehled navržených opatření, pořadí naléhavosti a předpokládané náklady na realizaci jsou uvedeny v následujících přehledech po jednotlivých tocích. Celkové náklady jsou uvedeny v tabulce (Tab.25.). Uvedené náklady jsou navržené dle Katalogu popisů a směrných cen stavebních prací ÚRS. Priorita č.1 je nejdůležitější. 49

Tab.16.Tabulka navržených opatření – přítok L2 Staničení (km)

Náklady Navržené opatření

Množství Priorita

(tis. Kč)

Odstranění stěrkového 0,010

nánosu

100m3

1

20

0,240

laťový plůtek

10m

1

1,1

5 ks

2

1,2

1ks

1

7

94m2

1

165

100m3

1

20

100m2

1

3

výsadba

břehového

porostu rekonstrukce kamenného skluzového 0,350

stupně rekonstrukce

0,500

opěrné zdi

0,700

- pročištění

0,750

stávající

průtočného

profilu odstranění stromů.

spadaných

50

Tab.17.Tabulka navržených opatření – přítok L2-1 Staničení

Náklady Navržené opatření

(km)

rekonstrukce

uvolněných

podpěr 0

silničního

propustku - zdivo

8m2

1

12,8

zhotovení zábradlí

10m

3

5,6

75m2

2

120

propustku -zdivo

10m2

1

16

kamenný zához

100m3

1

80

1ks

1

80

výstavba 0,200

Množství Priorita (tis. Kč)

opěrné

zdi

v délce 15 m Oprava podpěr deskového

0,260 0,4400,700

zbudování

klestové

přehrážky

0,510

Tab.18.Tabulka navržených opatření – přítok L3 Staničení (km)

Priorit Náklady Navržené opatření

Množství a

(tis. Kč)

1ks

1

2

200 m2

1

6

1ks

1

18

0,050 rekonstrukce

podpěr

kamenného propustku. 1,250 1,540

- odstranění stromů výstavba

1,340

spadaných

propustku

trubního

51

Tab.19.Tabulka navržených opatření – přítok L4 Náklady

Staničení (km)

Navržené opatření Množství Priorita (tis. Kč) tampónování

0,700 0,310

80m3

břehové nátrže

1

52

- odstranění

0,400

spadaných stromů 400m2

1

12

0,550

laťový plůtek

5m

2

0,55

25ks

2

6

prostoru přehrážky 70m3

1

12

laťový plůtek

50m

1

5,5

kamenný zához

10m3

1

7,3

80m

1

64

400ks

2

20

25ks

2

6

200m2

1

6

výsadba břehového porostu odstranění sedimentů

z

retenčního 0,920 0,850 0,900

–

zřízení podélných lavic osazení podélných lavic

vrbovými

řízky půdoochranné zalesnění odstranění 1,200 1,250

- spadaných stromů z koryta

52

Tab.20.Tabulka navržených opatření – přítok L5

Náklady

Staničení (km)

Navržené opatření Množství Priorita (tis. Kč)

0,3 - 0,7 laťový plůtek kamenný zához

50m

1

5,5

20m3

1

14,6

100m3

1

20

1ks

1

80

Odstranění 0,770

splavenin zřízení přehrážky

retenční

53

Tab.21.Tabulka navržených opatření – přítok L5-1 Náklady

Staničení (km) 0,010 0,500

Navržené opatření Množství Priorita (tis. Kč) - odstranění spadaných stromů 760m2

1

22

stabilizace strže

50m

1

150

50ks

2

12

1ks

1

2000

10ks

2

2,4

100m

1

250

50ks

2

12

20m

1

16

100ks

2

5

spadaných stromů 200m2

1

6

1

54

výsadba břehového porostu zřízení konsolidační 0,2

přehrážky výsadba břehového porostu

0,2 - 0,25 stabilizace strže půdoochranné zalesnění zřízení podélných lavic osazení podélných lavic

vrbovými

řízky 0,250 0,300

- odstranění

zbudování klestové 0,32

přehrážky

1ks

54

Tab.22.Tabulka navržených opatření – přítok L5-2 Náklady

Staničení (km) 0,01

Navržené opatření Množství Priorita (tis. Kč) -

0,450

stabilizace strže

300m

1

650

450ks

1

108

1ks

1

2000

porostu

10ks

2

2,4

stabilizace strže

10m

1

25

20m

1

16

100ks

2

5

20ks

2

4,8

1

4,8

1

54

výsadba břehového porostu zřízení konsolidační přehrážky

0,450

výsadba břehového

0,500 0,550

–

zřízení podélných lavic osazení podélných lavic

vrbovými

řízky půdoochranné zalesnění 0,600 0,750

- odstranění spadaných stromů 160m2 zbudování klestové

0,650

přehrážky

1ks

55

Tab.23.Tabulka navržených opatření – přítok L5-3 Náklady

Staničení (km) 0,010 0,290

Navržené opatření Množství Priorita (tis. Kč) stabilizace strží

100m

1

250

20ks

2

4,8

20 m

1

16

100ks

2

5

1ks

1

2000

10ks

2

2,4

1

6

1

54

půdoochranné zalesnění zřízení podélných lavic osazení podélných lavic

vrbovými

řízky zřízení konsolidační 0,400

přehrážky výsadba břehového porostu

0,230 0,350

- odstranění spadaných stromů 200m2 zbudování klestové

0,250

přehrážky

1ks

56

Tab.24.Tabulka navržených opatření – přítok L5-4 Staničení Navržené (km) 0,150

opatření

Náklady Množství Priorita (tis. Kč)

- zřízení laťových

0,300

plůtků

50m

1

5,5

50 ks

2

12

1ks

1

54

výsadba 0,300

- břehového

0,350

porostu zbudování klestové

0,380

přehrážky

Tab.25. Celkové náklady Náklady

(tis.

Kč) Priorita 1

8726,25

Priorita 2

221,55

Priorita 3

5,60

Celkové náklady 8953,40

57

8.

Diskuse

Vzhledem k poměrně přirozenému charakteru toků a k již provedeným úpravám toků, zejména k jejich hrazení, zajišťujících omezení dopravy splavenin z povodí, jsem návrhy

opatření

s upřednostňováním

na

tocích

zaměřil

vegetačních

spíše

opevnění

k odstraňování

využívajících

místních

přírodních

poruch hmot

a

uchovávajících přírodní ráz neupravených toků. Upřednostňování biotechnických opatření v dílčím povodí Šerlišský Důl však nelze uplatnit, vzhledem k jejich budoucí životnosti a jsou nahrazeny úpravami technickými. Navrhované zahrazovací úpravy bystřinných koryt je třeba koncipovat z ekologického hlediska co nejšetrněji a v rámci zpracování jednotlivých projektů spolupracovat se správou CHKO Orlické hory a vymezit okruhy bioty při požadavku na udržení migrační spojitosti koryta. Racionální řešení ekologických požadavků při zahrazovacích úpravách spočívá v hledání a nalezení priorit. Při přípravě zahrazovací stavby je třeba za prioritní považovat její vodohospodářskou funkčnost, pokud by mělo dojít ke snížení funkčnosti uplatněním ekologických požadavků, byla by realizace funkčně nedokonalé stavby nehospodárným vynakládáním finančních prostředků. Z hlediska druhové skladby porostů podle Kantora a Šacha (2002) výsledky výzkumu (pozorování v Orlických horách, Beskydech a analýzy mnoha zahraničních studií) zcela jednoznačně prokázaly, že zvýšený podíl listnáčů nesníží nebezpečí velkých vod a povodí. Listnaté dřeviny jsou totiž vzhledem k bezlistému stavu v mimovegetačních obdobích i menší biomase asimilačních orgánů schopny zadržet a odčerpat méně srážkové vody než dřeviny jehličnaté (zejména smrk). Přeměna smrkových monokultur na lesy smíšené má ale nezpochybnitelný význam z pohledu ekologické stability. Proto by bylo vhodná postupná přeměna smrkové monokultury na smíšený les.

58

9.

Závěr

Předkládaná studie se zabývá zhodnocením odtokových poměrů přítoků Bělé v Královéhradeckém kraji a návrhem opatření k jejich zlepšení. Základní informace o povodí jsem získal z mapových a literárních podkladů. Tyto údaje byly doplněny podrobným terénním průzkumem. Studované území pokrývá převážně smrková monokultura s částečným zastoupením původních biocenóz nacházející se převážně podél toku. Zvyšování podílu původních druhů dřevin a šetrné hospodářské způsoby by měly vést k zlepšení vodohospodářské a protierozní funkce lesních porostů. Návrhy spočívají v místních opatřeních biotechnického a technického charakteru vedoucích k odstranění poruch odtokového a splaveninového režimu (opevnění koryta, stabilizace břehových nátrží a úprava podélného sklonu příčnými objekty), odstranění překážek z průtočného profilu k zabezpečení volného odtoku vody a zaústění přítoků. Při návrhu opatření, jsem dával přednost vegetačním opevněním, využívajících stabilizačního a opevňovacího účinku dřevinné vegetace, což předpokládá soustavnou péči o vegetační doprovody (zakládání, ochranu, pěstebně - výchovné zásahy, doplňování porostů výsadbou, obnovu apod.). Dále pak opevnění laťovými plůtky s využitím místních přírodních materiálů. Pro zajištění a stabilizaci erodovaných svahů jsem navrhl půdoochranné zalesnění, na půdních sesuvech pak podélné lavice a lavičky. V horní části přítoku L5 jsem navrhl technická opevnění koryt. Jedná se o kamenné záhozy a retenční a konsolidační přehrážky, které mají stabilizovat koryta jednotlivých přítoků. Sanace břehových nátrží bude provedena tampónováním, případně kamenným záhozem. Zmenšení hloubky erozních rýh bude provedena zásypem zeminy z převislých boků rýhy a rýhy a k jejich stabilizaci použity neodvětvené stromy.

59

10. Summary The thesis evaluates left-hand inflows’ effluent proportions of Bělá stream in Hradec Kralové district and suggests proposals for their improvement. I have gathered the information about drainage area from maps and referenced literature. The data were complemented by a terrain survey. Studied area is covered by spruce monoculture with partial representation of original biocenose mainly situated along the river stream. Increase in number of origin wood species and careful silvicultural behavior should lead to improvement of water management and anti-erosion function of forest. Propositions for improvement consists of local biotechnical and technical arrangements that

lead to the elimination of effluent and floating-solids regime malfunctions

(bunding, stabilization of stream-bank laceration and adjustment gradient by transverse dike), elimination of obstacles from flow area to ensure free drain and leading inflow. While giving proposition, I have preferred a vegetation type of bunding that utilizes the stabilization and fortifying effect of tree vegetation. This requires systematic care of vegetation (heeling in, protection, silvicultural operations, refilling and restoration etc.). Also bunding by strip fences with utilization of local nature material were preferred propositions. I have proposed forestation and linear berm on soil slides for ensuring the stabilization of eroded downhill. I have proposed technical bundings as are stone rip-rap and retentive and consolidation dikes for upper parts of inflow L5. This proposal should stabilize singles inflow. Sanation of stream side laceration will be done by tamponage, eventually by stone riprap. Decrease in eroded grooves will be done by soil-filling taken from overhanging groove’s edges and for stabilization a no-disbranched trees will be used.

60

11. Použitá literatura

Biely, A. a kol. Geologická mapa ČSSR. Mapa 1 : 1 000 000. Praha: Ústřední ústav geologický, 1966. Bohadlo, S. Orlické hory. Nové Město nad Metují: Imlauf, 2002 Buček, A. Geobiocenologie II. Brno: MZLU v Brně, 1999. Culek, M. Biogeografické členění ČR. Praha: Enigma, 1995. Czudek, T. Vývoj reliéfu krajiny české republiky v kvartéru. Brno: Moravské zemské muzeum, 2005. Demek, J. Fyzickogeografické regiony ČSR. Mapa 1 : 500 000. Brno: Geografický ústav ČSAV Brno, 1975. Hrkal, Z. Hydrogeologická mapa ČSR. Mapa 1 : 50 000. list 14-01. Praha: Ústřední ústav geologický, 1987. Hruška, B. Lesnická geologie. Brno: MZLU v Brně, 1998. Jůva, K. Hrabal, A. Tlapák, V. Malé vodní toky. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984. Krešl, J. Hydrologie. Brno: MZLU v Brně, 2001. Krešl, J. Lesnické meliorace. Praha: Vysoká škola zemědělská v Brně, 1989. Kříž, M. Region mělkých podzemních vod v ČSR. Mapa 1 : 500 000. Brno: Geografický ústav ČSAV Brno, 1971. Kudrnovská, O. Lesnatost v ČSR . Mapa 1 : 500 000. Brno: Geografický ústav ČSAV Brno, 1975. Ministerstvo

životního

prostředí

ČR.

Dostupné

na

World

Wide

Web:

Plíva, K. Žlábek, I. Přírodní lesní oblasti ČSR. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1986. Quitt, E. Klimatické oblasti ČSR. Mapa 1 : 500 000. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1975. Rožnovský, J.,Havlíček, V. Bioklimatologie. Brno: MZLU v Brně, 2000. Správa

CHKO

Orlické

hory.

Dostupné

61

na

World

Wide

Web:

Šimíček, V. Břehové a doprovodné porosty vodních toků. Praha: Agrospoj, 1999. Tlapák, V. Herynek, J. Úpravy vodních toků a hrazení bystřin. Brno: MZLU v Brně, 2001. Toman, F. Protierozní ochrana půdy. Brno: MZLU v Brně, 1996. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Dostupné na World Wide Web:



Vacek, S. Význam typologických ploch.

Dostupné na World Wide Web:

Vlček, V. Regiony povrchových vod v ČSR. Mapa 1 : 500 000. Brno: Geografický ústav ČSAV Brno, 1971. Vosecký, A., Petrovič, S. Atlas podnebí ČSSR, Praha: Academia, 1958 Vyskot, I. Ochrana a tvorba krajiny. Brno: MZLU v Brně, 1995. Zítek, J. Podnebí ČSSR. Praha: HMÚ, 1961. Zuna, J. Odtokové poměry Bělé Praha: Atelier Cifa, 2000.

62

12. Seznam příloh

Příloha č.1 – Přehledná mapa M 1:250 000 Příloha č.2 – Vodohospodářská mapa M 1: 50 000 Příloha č.3 – Vzorové objekty Příloha č.4 – Fotodokumentace Příloha č.5 – Klimadiagram Příloha č.6 – Mapa návrhů opatření přítoku L2 Příloha č.7 – Mapa návrhů opatření přítoků L3, L4 Příloha č.8 – Mapa návrhů opatření přítoků L5

63

64