Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny
Možnost využití cestovního ruchu pro rozvoj venkova na Drahanské vrchovině Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Jitka Fialová, MSc, Ph.D.
Vypracovala: Bc. Adéla Holásková Brno 2012
ZADÁNÍ
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Možnost využití cestovního ruchu pro rozvoj venkova na Drahanské vrchovině vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucí diplomové práce a děkana AF MENDELU v Brně.
Brno, dne…………………………………. Podpis studenta……………………………
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí diplomové práce Ing. Jitce Fialové, MSc, Ph.D. za konzultace, odborný dohled a metodickou pomoc. Dále mé poděkování patří pracovníkům Turistického informačního centra Luleč, starostovi obce Luleč, Račice-Pístovice a starostce obce Olšany, kteří mi poskytli potřebné údaje a odborné rady nezbytné k vypracování této diplomové práce. V neposlední řadě také děkuji své rodině za morální podporu, která mi byla poskytnuta po celou dobu studia.
ABSTRAKT Název diplomové práce je „Možnost využití cestovního ruchu pro rozvoj venkova na Drahanské vrchovině“. Jako ukázkové byly vybrány obce Luleč, Račice-Pístovice a Olšany, kde je podrobněji hodnocena možnost využití cestovního ruchu pro rozvoj venkova. První – teoretická část se zabývá poznatky získanými z odborné literatury, týkající se obecně cestovního ruchu a sociologickými metodami. Je zde také popsán mikroregion Drahanská vrchovina (historie, primární krajinná struktura) a obce Drahanské vrchoviny z hlediska možnosti využití cestovního ruchu. Druhá – praktická část se zabývá hlouběji vybranými třemi obcemi. Praktická část vychází jednak z dotazníkového šetření, interview a terénního šetření. Po zhodnocení jednotlivých informací byla vypracována návrhová opatření k optimalizaci rekreačního potenciálu pro vybrané obce Drahanské vrchoviny.
Klíčová slova: rekreační potenciál, návrhová opatření, Luleč, Račice-Pístovice, Olšany
ABSTRACT This diploma thesis is titled “The possibility of utilisation of tourism for development of rural areas in the Drahan Highlands“. The municipalitieis of Luleč, Račice-Pístovice and Olšany were chosen as examples, where the possibility of use of tourism for development of rural areas is assessed in detail. The first – theoretical - section is about findings obtained from expert literature, concerning tourism in general and sociological methods. The micro-region of the Drahan Highlands and the municipalities of the Drahan Highlands are also described here (history, primary landscape structure) from the aspect of the possibility of application of tourism. The second – practical – section discusses the three selected municipalities in more detail. The practical section is based on a questionnaire survey, interviews and field survey. After evaluation of individual information, measures were proposed for optimising the recreational potential of the selected municipalities in the Drahan Highlands.
Key words: recreational potential, proposed measures, Luleč, Račice-Pístovice, Olšany
OBSAH 1
ÚVOD........................................................................................................................ 9
2
CÍL PRÁCE............................................................................................................. 11
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED PROBLEMATIKY......................................................... 12 3.1 Cestovní ruch ...................................................................................................... 12 3.1.1
Specifické rysy cestovního ruchu ............................................................. 12
3.1.2
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu..................................................... 12
3.1.3
Členění nabídky cestovního ruchu............................................................ 13
3.2 Venkovský cestovní ruch.................................................................................... 14 3.3 Zákon o podpoře regionálního rozvoje............................................................... 16 3.4 Sociologické šetření ............................................................................................ 17 3.4.1
Dotazníkové šetření .................................................................................. 18
3.4.2
Anketa....................................................................................................... 18
3.4.3
Rozhovor (interview)................................................................................ 18
3.4.4
Pozorování (observation).......................................................................... 18
3.4.5
Studium dokumentů.................................................................................. 19
4
METODIKA PRÁCE.............................................................................................. 20
5
CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO ÚZEMÍ.................................................... 22 5.1 Správní zařazení.................................................................................................. 22 5.2 Základní charakteristika...................................................................................... 22 5.3 Historie................................................................................................................ 22 5.4 Mikroregion Drahanská vrchovina ..................................................................... 24 5.5 Primární krajinná struktura ................................................................................. 25 5.5.1
Geologická stavba..................................................................................... 25
5.5.2
Typy a charakteristické znaky reliéfu ....................................................... 25
5.5.3
Pedologické charakteristiky...................................................................... 26
5.5.4
Výšková členitost...................................................................................... 26
5.5.5
Klimatické poměry ................................................................................... 27
5.5.6
Hydrické poměry – povrchové a podzemní vody..................................... 27
5.5.7
Vegetace.................................................................................................... 28
5.5.8
Biogeografické jednotky v území ............................................................. 28
5.6 Obce Drahanské vrchoviny a jejich vazba na cestovní ruch .............................. 28 5.6.1
Drnovice.................................................................................................... 29
6
5.6.2
Habrovany................................................................................................. 29
5.6.3
Ježkovice................................................................................................... 30
5.6.4
Krásensko.................................................................................................. 31
5.6.5
Luleč ......................................................................................................... 31
5.6.6
Nemojany.................................................................................................. 32
5.6.7
Nové Sady................................................................................................. 33
5.6.8
Olšany ....................................................................................................... 34
5.6.9
Podomí ...................................................................................................... 35
5.6.10
Račice-Pístovice........................................................................................ 35
5.6.11
Ruprechtov................................................................................................ 37
5.6.12
Studnice .................................................................................................... 38
VÝSLEDKY............................................................................................................ 39 6.1 Podrobnější a terénní šetření............................................................................... 39 6.1.1
Šetření v obci Luleč .................................................................................. 39
6.1.2
Šetření v obci Račice-Pístovice ................................................................ 40
6.1.3
Šetření v obci Olšany................................................................................ 42
6.2 Dotazníkové šetření ............................................................................................ 43 6.2.1
Luleč ......................................................................................................... 43
6.2.2
Račice-Pístovice........................................................................................ 46
6.2.3
Olšany ....................................................................................................... 50
6.3 Rozpočty obcí na rok 2012 ................................................................................. 54 6.3.1
Rozpočet obce Luleč na rok 2012............................................................. 54
6.3.2
Rozpočet obce Račice-Pístovice na rok 2012........................................... 55
6.3.3
Rozpočet obce Olšany na rok 2012-03-02................................................ 55
6.4 Interview ............................................................................................................. 55
7
6.4.1
Interview se starostou obce Luleč - Petrem Halasem ............................... 56
6.4.2
Interview se starostou obce Račice-Pístovice – Lubomírem Svobodou... 57
6.4.3
Interview se starostkou obce Olšany – Danou Křížovou.......................... 58
NÁVRHY OPATŘENÍ ........................................................................................... 60 7.1 Návrhy opatření – Luleč ..................................................................................... 60 7.2 Návrhy opatření – Račice – Pístovice................................................................. 62 7.3 Návrhy opatření – Olšany ................................................................................... 64
8
NÁVRHY FINANCOVÁNÍ ................................................................................... 66
8.1 Program rozvoje venkova 2007 – 2013 .............................................................. 66 8.2 Individuální dotace JMK 2012 ........................................................................... 67 8.3 Podpora obnovy a rozvoje venkova.................................................................... 67 8.4 ROP Jihovýchod ................................................................................................. 68 8.5 Společnost E.ON................................................................................................. 69 8.6 MAS.................................................................................................................... 69 9
DISKUZE ................................................................................................................ 70
10 ZÁVĚR.................................................................................................................... 72 11 POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA................................................................... 74 11.1
Použitá literatura .............................................................................................. 74
11.2
Použité internetové zdroje................................................................................ 75
11.3
Další použité zdroje.......................................................................................... 76
12 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 77 13 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................. 78
1 ÚVOD Cestování a poznávání jiných krajin doprovází lidstvo už od nepaměti. I dnes patří poznávání nových krajin, jiné kultury, touha po odpočinku a sportovním vyžití k jedné ze základních lidských vlastností. Ke splnění těchto potřeb, tužeb a přání slouží člověku cestovní ruch. Cestovní ruch tvoří významnou část hospodářství, jak z celosvětového tak i národního pohledu. Cestovního ruchu se zúčastňuje stále více osob a jedná se o slibně rozvíjející odvětví. Neustále přibývá nových míst, která se orientují na rozvoj cestovního ruchu na svém území. Důležitou úlohu hraje cestovní ruch při vytváření pracovních míst. S rostoucí životní úrovní obyvatelstva jsou na cestovní ruch kladeny stále vyšší požadavky, je tedy v zájmu každého státu, aby se na cestovní ruch a s ním spojené příležitosti dostatečně zaměřila a podporoval jeho rozvoj. Velmi důležitým předpokladem pro spokojenost účastníka cestovního ruchu je kvalita a nabídka služeb, ať už se jedná o ubytování nebo stravování, popř. přístup a ochotu zaměstnanců cestovního ruchu. Právě zaměstnanci jsou s turisty v neustálém kontaktu a jejich ochota nebo naopak neochota je většinou jedním z nejdůležitějších faktorů, který určí spokojenost či nespokojenost návštěvníka a rozhodne o tom, zda se v budoucnu vrátí nebo doporučí destinaci svým známým. Mikroregion
Drahanská
vrchovina
spojuje
svědky
dávné
i
nedávné
historie v podobě jedinečných památkových objektů a atraktivní přírody, která je vhodná k návštěvám ve všech ročních obdobích. Romantická krajina Drahanské vrchoviny je z více jak poloviny pokryta hustými lesy, sítí turisticky značených tras, cyklotras a naučných stezek. Najdeme zde řadu přírodních zajímavostí, jako je přírodní park Říčky, přírodní park Rakovecké údolí či drnovické mokřady Žumpy. V létě si přijdou na své milovníci koupání, kteří mohou zamířit k zatopenému lomu Libuše nebo se na pístovické Riviéře projet na lodičkách. Velkým lákadlem je Farma Bolka Polívky v Olšanech. V zimě si přijdou na své i milovníci běžeckého lyžování. Na území mikroregionu byla v průběhu staletí vybudována řada hodnotných objektů. Patří k nim např. zámky v Račicích, Habrovanech nebo v Drnovicích, hodnotná sakrální architektura. Podobu lidové architektury přibližuje několik dochovaných objektů, jako jsou např. doškové chalupy v Ježkovicích a Ruprechtově nebo ruprechtovský větrný mlýn.
9
Z výše uvedených důvodů jsem si jako téma mé diplomové práce vybrala „Možnost využití cestovního ruchu pro rozvoj venkova na Drahanské vrchovině“. Toto téma mě oslovilo i z řady dalších důvodů. Tento mikroregion je pro mě samotnou i pro další lidi nejatraktivnější, turisticky nejvíce navštěvovaný a chalupáři nejvyhledávanější mikroregion v okrese Vyškov.
10
2 CÍL PRÁCE Cílem mé diplomové práce bylo na základě výzkumu získaného dotazníkovým šetřením, studiem literatury a poznáváním vybraných obcí zhodnotit možnost využití cestovního ruchu v obcích mikroregionu Drahanská vrchovina. Diplomová práce je rozdělena na dvě části – na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá poznatky získanými z odborné literatury - týkající se obecně cestovního ruchu. Dále se zabývá sociologickými metodami, které jsou blíže použity v části praktické. Je zde také popsán mikroregion Drahanská vrchovina (historie, primární krajinná struktura) a obce Drahanské vrchoviny z hlediska možnosti využití cestovního ruchu. Praktická část se zabývá hlouběji vybranými třemi obcemi a to obcí Luleč, Račice-Pístovice a Olšany. Praktická část vychází z dotazníkového šetření, terénního a interwiev. Po zhodnocení jednotlivých informací byla vypracována návrhová opatření k optimalizaci rekreačního potenciálu.
11
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED PROBLEMATIKY 3.1 Cestovní ruch „Cestovní ruch je mnohostranné odvětví, které zahrnuje zejména dopravu, turistická zařízení poskytující ubytování a stravování, další infrastrukturu cestovního ruchu.“ (Schneider, Fialová & Vyskot, 2008) Definice Světové organizace cestovního ruchu (WTO): „Cestovní ruch je činnost lidí spočívající v cestování a pobytu do doby kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a za jinými účely.“
3.1.1 -
Specifické rysy cestovního ruchu vysoká míra závislosti na přírodních a kulturně historických atraktivitách – nelze je přemístit, spotřebitel se přemisťuje za nimi
-
ekonomické využití atraktivit cestovního ruchu se většinou děje formou poskytování služeb, služby cestovního ruchu mají pomíjivý charakter a nelze je skladovat
-
tvorba realizace a spotřeba služeb je v cestovním ruchu místně a časově spojena
-
uspokojování potřeb i samotná spokojenost účastníků cestovního ruchu
-
vysoká míra subjektivního vnímání a posuzování, místní a časové oddělení nabídky, poptávky a spotřeby produktu cestovního ruchu
-
vysoká míra sezónnosti
-
významný vliv mimoekonomických faktorů (např. přírodní katastrofy, válečné konflikty, terorismus, aj.)
-
trh cestovního ruchu má mezinárodní charakter (Schneider, Fialová & Vyskot, 2008)
3.1.2
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu
a) přírodní b) socioekonomické
a) Přírodní zdroje a předpoklady -
reliéf – primární stimul migrace v cestovním ruchu (horské oblasti pro lyžování, pobřežní oblasti pro přímořská letoviska) 12
-
podnebí – základní předpoklad cestovního ruchu
-
vodstvo – povrchové vodstvo (vodní nádrže, řeky, jezera, moře – vnitrozemské pro vodní turistiku, moře pro dlouhodobou pobytovou rekreaci), podpovrchové vodstvo (prameny – lázně)
-
vegetace – dotváří celkový charakter oblasti (les – rozvoj turistiky, rozvoj lyžařských sportů)
-
živočišstvo – nejmenší význam (lov)
b) Socioekonomické zdroje a předpoklady -
kulturně historické předpoklady - umělecké a historické památky, lidová architektura, archeologické památky aj.
-
společenské předpoklady - veletrhy, výstavy, kongresy, olympiády
-
realizační předpoklady – vlastní uskutečňování cestovního ruchu o materiálně technické předpoklady – zařízení umožňující rozvoj cestovního ruchu a rekreace (ubytování, stravování, sportovně rekreační, zábavní a ostatní zařízení) o dopravní předpoklady – dopravní síť a dopravní prostředky o medializace (propagace) (Schneider, Fialová & Vyskot, 2008)
3.1.3
Členění nabídky cestovního ruchu
Česká republika je významnou evropskou turistickou destinací nabízející řadu historických památek, přírodních krás, zajímavostí a kultury. Cestovní ruch ČR je možné členit na: -
kulturní cestovní ruch (historická města, kulturně-historické památky, divadla, koncerty aj.)
-
dovolená v přírodě (kempink, dovolená u vody, letní a zimní pobyty v horách)
-
sportovní a aktivní dovolená (všechny formy nejrozšířenějších sportů, turistika, cykloturistika, zimní sporty, vodní sporty)
-
lázeňský cestovní ruch (wellness, pobyty v lázních)
-
kongresový a incentivní cestovní ruch (kongresový cestovní ruch, incentivní cestovní ruch) (Schneider, Fialová & Vyskot, 2008) 13
3.2 Venkovský cestovní ruch Venkovský
cestovní
ruch
představuje
soubor
činností
spojených
s cestováním a pobytem osob ve venkovském prostředí, které s sebou přináší mnohá specifika. Jedná se především o snahu žít v souladu s přírodou (poznání, ochrana) prostřednictvím rekreačních aktivit v dané oblasti. Dalším specifikem venkovského cestovního ruchu je odklon od hektického městského života k poklidnému venkovskému, především zemědělskému, způsobu života. (Hesková, 2005) Venkovský cestovní ruch je považován za produkt udržitelného cestovního ruchu neboli šetrné formy cestovního ruchu. Tento druh cestovního ruchu splňuje harmonický, ekonomický, sociální a ekologický rozvoj, a to při uspokojování požadavků současné generace s ohledem na zachování zdrojů i pro generace budoucí. (Holešinská, 2006) Venkovská
turistika
šetrnou k životnímu
představuje
prostředí,
alternativní
zároveň
podnikatelskou
umožňuje
stabilizaci
činnost
venkovského
obyvatelstva prostřednictvím tvorby pracovních příležitostí, především pro ženy, což zmírňuje odliv obyvatel do městských center za prací. Dalšími pozitivními dopady rozvoje turistiky ve venkovských oblastech jsou příliv kapitálu, rozvoj malého a středního podnikání, tvorba příjmů zemědělského hospodářství, zhodnocení nemovitostí, zvýšení životní a kulturní úrovně, zlepšení rozvoje společenského života a neopomenutelně rozvoj území a péče o krajinu. Tato turistika je charakteristická ohleduplným vztahem k přírodě, krajině a zároveň vůči residentům daných oblastí a tamní kultuře, proto není vhodný její rozvoj v masovém měřítku. Například v ubytování je nejvhodnější ubytování v soukromí: decentralizované ubytování s omezenou kapacitou (optimálně kolem 10 osob), rodinné komorní zázemí, pochopení pro individuální aktivity návštěvníků a turistů s tím, že převažující klientelou jsou rodiny s dětmi, symbióza se zemědělstvím. Z kategorie hromadných ubytovacích zařízení nejlépe vyhovuje penzion. Tato
turistika
tedy
zahrnuje
dovolenou
s
ubytováním
na
farmách
(agroturistiku), zahrnuje i dovolenou v přírodě, ekoturistiku, dovolenou s pěší turistikou, horolezectví, jezdectví na koni, dobrodružství, sportovní a zdravotní turistiku, myslivost, rybaření, cesty za poznáním, turistiku za uměním a dědictvím minulosti a v některých případech i etnickou turistiku. Zvýšení venkovského turismu o 2 mil. návštěvníků by mohlo vytvořit 7 000 nových pracovních míst za předpokladu vynaložení 1,4 mld. Kč do roku 2013. (Stříbrná, 2005) 14
Venkovská
turistika
je
založena
na
některých
aspektech
skutečného
nebo fabulovaného venkovského rázu života, kterou charakterizuje rozsáhlá tichá klidná krajina, čistý vzduch, zvyky a folklór, rozmanitá fauna i flóra atd. Rozvoj
venkovského
cestovního
ruchu
souvisí
s
rozvojem
venkova,
budováním pěších tras a cyklotras, farem s alternativním zemědělstvím, budováním místních muzeí, skanzenů, obnovením tradičních řemesel, budováním a obnovou menších ubytovacích zařízení a stravovacích zařízení atd. Venkovská
turistika
má
mnoho
podob,
rozvíjí
se
například
jako
agroturistika, ekoturistika, ekoagroturistika, dobrodružný cestovní ruch, kulturní cestovní ruch, chataření a chalupaření. (Pásková, 2002) Přínosy venkovské turistiky mají poměrně široký záběr. Samozřejmě na prvním místě je hledisko ekonomické, ale nelze opomíjet i pozitivní dopady společenské a kulturní a zejména pak regionální rozměr problematiky. Ve venkovském prostoru jsou zachovány služby a přitom dochází k podpoře rodinných farem. Rozvoj menších obcí podmiňuje rozvoj lidového umění a řemesel a zajištění péče o kulturní dědictví a záchranu historických staveb. Z hlediska oživení lidských zdrojů se uplatní zejména venkovské ženy. V neposlední řadě se může zlepšovat životní prostředí v malých obcích, zvláště ochranu přírody a tvorbu krajiny. Cestovní ruch se může stát obětí vlastního úspěchu, pokud se nerozvíjí udržitelným způsobem. Biologická rozmanitost, funkce ekosystémů, přírodní zdroje a neobnovitelné kulturní dědictví může být ohroženo nekontrolovatelným rozvojem cestovního ruchu. Hospodářská, sociální a ekologická udržitelnost jsou klíčovými faktory pro konkurenceschopnost turistických destinací a dobré životní podmínky jejich obyvatel, jakož i pro vytváření pracovních příležitostí a ochranu přírodních a kulturních atrakcí. V současné době v některých oblastech jsou na příklad cyklisté rozděleni do dvou skupin, první skupina jsou turisté bez hlubšího vztahu k přírodě, sledující počet ujetých kilometrů a druhou skupinu tvoří turisté sledující ochranu přírody a krajiny. Přecenění únosné kapacity dané lokality návštěvníky a turisty nezpůsobují obvykle sami podnikatelé v cestovním ruchu, ale především zastupitelstva obcí a měst, která považují přínosy z cestovního ruchu pouze za vítaný zdroj příjmů obecní nebo městské pokladny, aniž by se věnovala stejně důležitou pozornost tvorbě a udržování potřebné infrastruktury CR. Venkovská turistika je přímo závislá na stavu a kvalitě krajiny
15
a okolní přírody. Infrastruktura ČR a občanská vybavenost lokality hraje rovněž důležitou roli v nabídce produktů. Jednou z příčin nízké návštěvnosti venkova z hlediska cestovního ruchu je stav místních komunikací a cyklostezek. Odborníci na cestovní ruch ale kritizují i majitele venkovských usedlostí. Někteří se podle nich zaměřili především na chov zvířat. Podnikatelé v agroturistice by si měli uvědomit, že hosté vedle poznávání života na vesnici vyžadují kvalitní ubytování a potřebné služby. Cestovní ruch je především závislý na dostatku kvalifikovaných a vzdělaných pracovních sil, což rozšiřuje pracovní příležitosti pro všechny vzdělanostní skupiny. (Stříbrná, 2005) Nezájem hostů o venkovský cestovní ruch je zapříčiněn i nedostatečnou propagací. Některé kraje se snaží rozvoj agroturistiky podporovat, například vydáváním samostatných katalogů, které by mohly pomoci podobné podniky zviditelnit. Poskytnout více informací o agroturistice se snaží i různé veletrhy zabývající se jak cestovním ruchem, tak i zemědělstvím a ekologií. Hlavními třemi produkty, které by měly
podpořit
vznik,
rozvoj
a
využití
venkovských
kapacit
jsou:
Prázdniny na venkově, Zelené prázdniny a Stezky dědictví. Všechny zaručují kvalitu prostřednictvím mezinárodní kompatibilní "eko-certifikace". (Stříbrná, 2005)
3.3 Zákon o podpoře regionálního rozvoje Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, stanovuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje. Rovněž vytváří podmínky pro koordinaci a realizaci hospodářské a sociální soudržnosti.
Podpora regionálního rozvoje je zaměřena na: -
rozvoj podnikání, zlepšení hospodářské struktury, vytváření nových pracovních míst popř. stabilizaci ohrožených pracovních míst
-
rozvoj lidských zdrojů a opatření v oblasti trhu práce
-
výzkum a technologický vývoj přispívající k rozvoji regionu
-
rozvoj cestovního ruchu
-
zlepšení vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti 16
-
rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče
-
rozvoj občanské vybavenosti a zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež a aktivity občanů v jejich volném čase
-
rozvoj sociálních služeb
-
zajištění dostupnosti a zlepšení úrovně zdravotnických služeb
-
opatření k ochraně životního prostředí, udržení kulturní krajiny
-
tvorbu programů sloužících k celkovému rozvoji regionu
-
provádění pozemkových úprav
-
dosažení jiných cílů, jsou – li v souladu s důvody, pro něž byl region vymezen (Zákon o podpoře regionálního rozvoje, 2000)
3.4 Sociologické šetření Sociologické metody - postupy, jak objevit, vysvětlit či ověřit poznatky - lze rozdělit na kvantitativní a kvalitativní. V případě kvantitativních metod se ze zvláštností zkoumaného vzorku usuzuje na vlastnosti celé populace, zkoumá se množství jedinců a to tak, aby jejich výběr byl reprezentativní. Výsledků se dosahuje pomocí statistických postupů. Je zde nutná redukce dat – realita je zjednodušena na několik proměnných vlastností a několik vztahů mezi nimi. Zkoumaná skutečnost se musí vtěsnat do předem připravených schémat. V případě rozhovorů se často spoléhá na to, že lidé chápou pojmy
stejně,
mají
stejné
životní
zkušenosti,
jazykové
schopnosti
apod.,
také že odpovídají skutečně podle svých názorů či svého jednání. Kvantitativními metodami získáme omezené informace o mnoha jedincích – ovšem reprezentativní pro celou populaci. Pomocí těchto metod se snažíme testovat (potvrdit či vyvrátit) hypotézy. Kvalitativní
metody umožňují problém
pochopit,
jít
více do hloubky.
Porozumět podstatě problému, který ještě dobře neznáme, získat více informací o už trochu známém jevu anebo zcela nový náhled na něj. Pomáhají nám pochopit běžný život lidí v přirozených podmínkách – z jejich pohledu, v jejich interpretaci, v jejich jazyce. Poznatky však nelze generalizovat na celou společnost. Mohou vést k formulování nových hypotéz nebo teorií. (www.socioweb.cz)
17
Mezi sociologické metody patří: -
dotazníkové šetření
-
anketa
-
rozhovor (interview)
-
pozorování (observation)
-
studium dokumentů
3.4.1
Dotazníkové šetření
„Jedná se o klasický nástroj sociologického šetření. Používáme formulář pro respondenty, obsahující otázky a varianty odpovědí. Lze je rozesílat poštou, přes média, prostřednictvím škol, podniků, úřadů či osobně. Výhodou je rychlý sběr mnoha údajů. Nevýhodou je omezenost prostoru pro vyjádření“. (Vaishar, 2010)
3.4.2
Anketa
„Jedná se o formulaci otázek, které musí být jednoznačné a výstižné. Dotazovaný musí být přátelský k respondentům a musí srozumitelně vysvětlit účel ankety a způsob využívání výsledků. Důležité je dbát na časovou náročnost a dodržení anonymity při sběru a zpracování dat“. (Vaishar, 2010)
3.4.3
Rozhovor (interview)
„Výhodou je vyšší návratnost a možnost získání dalších informací. Nevýhoda spočívá v nutnosti školených tazatelů a menším počtu získaných odpovědí. Rozhovor může být částečně strukturovaný – jsou dána témata, ale otázky se přizpůsobují předchozím odpovědím, přidávají se další - vysvětlující otázky. Rozhovor může být i zcela strukturovaný - vedený na základě dotazníku - jedná o techniku čistě kvantitativní, nebo o rozhovor zcela volný - volné vyprávění.“ (Vaishar, 2010)
3.4.4
Pozorování (observation)
„Může být přímé (bezkontaktní) pozorování – vhodné pro zkoumání malých skupin. Zúčastněné pozorování – výzkumník se stává součástí studované komunity. Skryté pozorování – studovaná komunita není informována – etické problémy. Zjevné pozorování – studovaná skupina se může chovat nepřirozeně.“ (Vaishar, 2010) 18
3.4.5
Studium dokumentů
Je založeno na zkoumání osobních dokumentů (dopisy, deníky), úředních dokumentů (úřední zápisy), dokumentů hromadného předávání (noviny, knihy, fotografie, filmy). Výhodou je, že lze zkoumat i výtvory lidí již zemřelých. Jsou spontánní a jedná se o levnou metodu. Nevýhodou je, že studium dokumentů nebylo vytvořeno pro výzkum, není standardní, nebývá úplné a neverbální chování uniká. (www.socioweb.cz)
19
4 METODIKA PRÁCE Diplomová práce je rozdělena do dvou částí na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se podrobně zabývá studiem literatury, která se věnuje venkovskému cestovnímu ruchu. Zaměřuje se na to, jak autoři ve své publikaci popisují venkovský cestovní ruch a venkovskou turistiku, jak hodnotí vliv venkovské turistiky na venkov - zda pozitivně nebo negativně. Zamýšlí se nad tím, jaké přínosy má cestovní ruch pro rozvoj obcí. Popisuje metody sociologického šetření, které se dělí na kvantitativní a kvalitativní. Hodnotí jejich kladné a záporné stránky a způsob, jakým jednotlivá sociologická šetření probíhají. Teoretická část dále popisuje - mikroregion Drahanskou vrchovinu. Jeho správní zařazení, historii a vznik území. Předmět činnosti tohoto spolku, primární krajinnou strukturu - geologickou stavbu, typy a charakteristické znaky reliéfu, pedologickou charakteristiku, výškovou členitost, klimatické a hydrické poměry, vegetaci a biogeografické jednotky v území. Informace uvedené v této části byly získány v knize „Drahanskou vrchovinou“. Zaměřuje se na obce Drahanské vrchoviny, především jejich potenciál možnosti využití cestovního ruchu pro rozvoj venkova. Prvotní informace o obcích Drahanské vrchoviny byly získány od Ing. Bačíka z Centrály CR Jižní Morava. Další informace o obcích byly z velké části čerpány na oficiálních stránkách obcí, v brožurkách, které jsou volně dostupné v informačním centru Drahanské vrchoviny a mým průzkumem. Informační centrum se nachází v obci Luleč. V praktické části diplomové práce jsou uvedeny výsledky, které byly získány v rámci terénního šetření, dotazníkového šetření a interview. V rámci terénního šetření byla v červenci a srpnu 2011 absolvována výprava do mnou vybraných obcí. Informace, které byly získány v rámci studia literatury, byly doplněny o osobní dojmy a vlastní poznatky. V rámci dotazníkového šetření byl nejdříve vypracován dotazník, který byl pro všechny obyvatele dotazovaných obcí stejný. Dotazník je uveden v příloze číslo 1. V každé obci bylo rozdáno 100 dotazníků. Hlavním cílem bylo zjistit, jak pohlíží obyvatelé na rozvoj cestovního ruchu a jaký má z jejich pohledu obec, ve které žijí, předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu. Dotazníkové šetření proběhlo v obcích Luleč, Račice-Pístovice a Olšany. Centrem dotazování a místem, kde byly dotazníky rozdány, 20
se stala pohostinství, obecní úřady, obchody, školy a jiná veřejná místa. Asi po dvou měsících byly dotazníky vysbírány a bylo provedeno vyhodnocení jednotlivých dotazníků. Pro každou obec a pro každou otázku zvlášť. Poté následovalo sečtení jednotlivých odpovědí a byly zpracovány grafy. V rámci interview proběhly osobní schůzky se starosty Lulče a Račic-Pístovic a starostkou Olšan. Byl s nimi veden rozhovor týkající se možnosti rozvoje cestovního ruchu v jejich obci. Cílem bylo získat co nejvíce informací a odpovědí na otázky typu: Co je podle nich v jejich obci nejvíce atraktivní, na co by nalákali turisty, jaké vidí hlavní nedostatky v možnosti rozvoje cestovního ruchu a jaké mají plány do budoucna? Jejich odpovědi byly pečlivě zapisovány. Jelikož velmi často jejich odpovědi odbíhali jiným směrem, bylo zapotřebí v rámci diplomové práce tyto otázky a odpovědi sjednotit. Na závěr diplomové práce byla pro jednotlivé obce zpracována návrhová opatření, kde je popsáno, na které nedostatky a trhliny, jež mohou být důvodem nízké návštěvnosti obce, by se podnikatelé a starosti obce, měli zaměřit. Jsou zde popsány návrhy rekonstrukce jednotlivých rekreačních zařízení a také nevyužitý potenciál jednotlivých přírodních atraktivit. Dále se zde pojednává o možnostech financování jednotlivých návrhových opatření, které jsou blíže popsány v kapitole 7 NÁVRHY OPATŘENÍ.
21
5 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO ÚZEMÍ 5.1 Správní zařazení Řešené území se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Vyškov, který se dále dělí na tři obce s rozšířenou působností a to Vyškov – do kterého spadají i obce mikroregionu Drahanská vrchovina, Slavkov u Brna a Bučovice. Obce tvoří samostatná katastrální území. Z jihomoravských okresů sousedí okres Vyškov na jihu s okresem Břeclav, na jihozápadě
s okresem
Hodonín,
na
západě s okresem
Brno
–
venkov,
na severozápadě s okresem Blansko. Na severu a severovýchodě sousedí s okresem Prostějov, který spadá do Olomouckého kraje a na východě s okresem Kroměříž, který spadá do Zlínského kraje.
5.2 Základní charakteristika Jedná se o geomorfologický celek spadající pod Brněnskou vrchovinu. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-Svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu s Zábřežskou vrchovinou. Drahanská vrchovina je nazvána podle obce Drahany, které leží na Prostějovsku. Nejvyšší bod Skalky, který leží 735 metrů nad mořem, se nachází ve východní části, označované jako Konická vrchovina. Součástí Drahanské vrchoviny je Moravský kras, v němž prvohorní devonské vápence vystupují na ploše téměř 100 km2. Adamovská vrchovina byla rozrušena třetihorními tektonickými pohyby a činností řek. (www.mezistromy.cz)
5.3 Historie Až do 12. století byla Drahanská vrchovina velmi řídce osídlena. Většina území byla pokryta hlubokými lesy. Územím procházelo několik obchodních stezek. Ve 13. století dostávala vznikající šlechta od krále rozlehlá území, na kterých začala vznikat (případně se rozšiřovat) světská i církevní panství. Jejich centry se staly hrady Blansek, Boskovice, Dědice, Doubravice, Grünberk, Holštejn, Nový hrad, Obřany, Račice, Starý Plumlov, Vildenberk a další. V rámci velké (nebo též německé) 22
kolonizace přišlo na území Drahanské vrchoviny velké množství kolonistů z Bavorska, Dolního Rakouska, Dolního Saska, ale i z Holandska a Belgie. Po moravských markraběcích válkách a husitských válkách došlo k vylidnění této oblasti a zániku mnoha vsí, přičemž zde začal převládat český živel. Drsná a zemědělsky málo výnosná Drahanská vrchovina již nepřitahovala nové osadníky a katastry zaniklých vsí obvykle zarostly lesem. Území bylo nadále využíváno zemědělsky, k těžbě dřeva a částečně i k těžbě surovin. Mnoho původních panských sídel zaniklo a vznikla nová centra panství, která se nacházela většinou na okraji Drahanské vrchoviny v níže položené oblasti. Bylo to Blansko, Boskovice, Habrovany, Konice, Plumlov, Pozořice, Račice, Rájec nad Svitavou, Šebetov a Vyškov. V průběhu staletí zde nevyrostlo žádné významné město, v době průmyslové revoluce zde nevznikl žádný významný podnik a obyvatelé, kteří se nezabývali zemědělstvím, začali cestovat za prací do měst, ležících v níže položených okolních oblastech. V roce 1935 došlo v jihovýchodní části zalesněného území Drahanské vrchoviny ke vzniku vojenské střelnice (Vojenský výcvikový prostor Vyškov). Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava bylo v rámci programu germanizace a konečného řešení české otázky vysídleno 33 obcí Drahanské vrchoviny, přičemž záminkou bylo rozšíření vojenské střelnice. Po druhé světové válce se obyvatelstvo vrátilo do svých vesnic zpět. Vojenská střelnice byla zachována v rozsahu z roku 1935 - nyní Vojenský újezd Březina. Za druhé světové války bylo na jižní části Drahanské vrchoviny zbudováno značné množství betonových bunkrů, jež byly součástí vojenského cvičiště a které zůstaly zachovány dodnes. V roce 1944 byl mezi Ruprechtovem a Račicemi vysazen partyzánský oddíl Jermak, který na Drahanské vrchovině působil až do konce války. Ani po ukončení druhé světové války nedošlo na Drahanské vrchovině k rozvoji průmyslu, oblast byla využívána spíše zemědělsky. Od 70. let 20. století docházelo v rámci Jednotných zemědělských družstev k rozvoji nezemědělské výroby, která zajišťovala zaměstnanost pro značnou část pracovních sil. Po roce 1989 postupně docházelo k rušení těchto činností a snižování počtu pracovníků v zemědělství, čímž se výrazně zvýšil počet lidí dojíždějících za prací do center na okraji Drahanské vrchoviny,
jako
jsou
Blansko,
Boskovice,
(Křetínský, Zouharová, 1998)
23
Brno,
Prostějov
a
Vyškov.
5.4 Mikroregion Drahanská vrchovina Dobrovolný svazek obcí "Drahanská vrchovina" byl založen na ustavující schůzi zástupců obcí dne 3. 4. 2000. Je ustaven v souladu s § 46 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Jeho členy jsou Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice. Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad Luleč. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí svazku. Dne 11. 12. 2001 byl Svazek obcí "Drahanská vrchovina" zapsán do registru zájmových sdružení právnických osob dle § 20i odst. 2 a 3 občanského zákoníku.
Obr. 1: Mikroregion Drahanská vrchovina
Předmět činnosti: 1. Úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata. 2. Zabezpečení
čistoty
osvětlení, shromažďování
obcí, a
správy odvozu
veřejné
zeleně,
komunálních
a
odpadů
veřejného a
jejich
nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod. 3. Zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti území.
24
4. Úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí. 5. Správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi a s tím související podpora rozvoje společenského života v obcích. 6. Součinnost při vytváření nových pracovních příležitostí. 7. Součinnost při rozvoji služeb.
5.5 Primární krajinná struktura 5.5.1
Geologická stavba
Oblast leží na hranici dvou základních regionálně – geologických jednotek střední Evropy, Českého masívu a Západních Karpat. Na Drahanské vrchovině převládají prvohorní (karbonské) horniny usazené (sedimenty). Na velké části území jsou také poměrně mocné čtvrtohorní usazeniny. Nejčastěji lze tedy pozorovat horniny usazené, s vyvřelými a přeměněnými se můžeme setkat pouze v hlubokých vrtech a v podobě valounů v odkryvech prvohorních slepenců. (Křetínský, Zouharová, 1998)
Obr. 2: Pístovice - opuštěný lom
5.5.2
Typy a charakteristické znaky reliéfu
Vrchovina má klenbovitý tvar s nápadnými okraji vystupujícími nad okolní sníženiny. Tuto podobu získala netektonickými zdvihy. Centrální části jsou tvořeny plochým, mírně zvlněným georeliéfem planin, který je pozůstatkem zarovnaného 25
povrchu z období před svrchní křídou. Západní, východní a jižní okraje vrchoviny jsou tektonicky
rozhýbány
a
rozlámány
a
také
rozřezány
hlubokými
údolími.
(Stryjová, 2009)
5.5.3
Pedologické charakteristiky
Území Drahanské vrchoviny je tvořeno horninami prvohorního stáří – převážně drobami, které nesnadno zvětrávají. Vznikají v nich půdy hnědé, kyselé a mělké. Protože mají nedostatek živin, jsou málo úrodné. Z hlediska zemědělského je území řazeno do výrobního typu bramborářského. Na 76 % půdního fondu je orná půda, zbytek připadá na zahrady, louky a pastviny. Louky a pastviny však zůstaly pouze na místech zamokřených nebo svažitých, které nebylo možné převádět na ornou půdu. (Křetínský, Zouharová, 1998)
5.5.4
Výšková členitost
Drahanská vrchovina -
horský obloukovitě prohnutý hřeben se táhne zhruba
od Brna po Prostějov. Díky tomu se jednotlivé části Drahanské vrchoviny od sebe poměrně odlišují. Asi nejznámější částí je vápenci a dolomitickými vápenci budovaná oblast Moravského krasu. Dalšími jsou Adamovská vrchovina a Konická vrchovina. Adamovská vrchovina se rozkládá severně od Brna a má relativně členitý reliéf vybudovaný na silně deformovaném žulovém podloží. Její povrch tvoří zřetelné vyvýšeniny hrásťových struktur, které se v terénu projevují jako mírně vystupující, obvykle zalesněné hřbety četných kopců. Na rozdíl od ní představuje sousední Konická vrchovina náhorní planinu s malými výškovými rozdíly. Strmější srázy a členitější reliéf se objevuje obvykle jen v okrajových partiích pohoří, kde svahy Drahanské vrchoviny spadají do Dyjsko-svrateckého úvalu, Hornomoravského úvalu, Vyškovské brázdy či Boskovické
brázdy.
Nejvyšším
vrcholem
Drahanské
vrchoviny
jsou
Skalky (735 m n. m.) východně od Boskovic. Krajina Drahanské vrchoviny je poměrně řídce osídlena. Nalezneme zde velké komplexy neporušených lesů, v nichž převládají bukové porosty či teplomilné doubravy. Zajímavé jsou rovněž mokřady a nivní louky s velice vzácnými živočišnými a rostlinnými společenstvy. Zachovalost přírody je rovněž dána absencí velkého průmyslu. (www.lyzarsketrasy.cz)
26
5.5.5
Klimatické poměry
Drahanská vrchovina leží v klimatické oblasti mírně teplé až mírně vlhké, vrchovinné. Atmosférické srážky se zde pohybují v rozmezí 616 až 711 mm za rok (nejvíce prší v červenci, nejmenší srážky jsou v únoru a v březnu). Ve vegetačním období je průměrná teplota 12,5 ˚C. Průměrné datum prvního mrazu je podle stanice Konice (450 m n. m.) 11. října. Na jaře se poslední mrazíky objevují kolem 10. května. Podle stanice Protivanov převládá jihozápadní směr větru, maximální rychlost větru je 17 m/s (61km/h), na jeden měsíc připadají průměrně 2 – 3 klidné dny. (Křetínský, Zouharová, 1998)
5.5.6
Hydrické poměry – povrchové a podzemní vody
Drahanská vrchovina leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, která zadržuje většinu srážek přinášených západními větry. Je velmi chudá na povrchové vodní zdroje a na zásoby podzemních vod, jejichž hladina poklesla mimo jiné i v důsledku odvodňování velkého počtu podmáčených luk. Drahanská vrchovina nemá velké toky, neboť se jedná o pramennou oblast tvořící rozvodí (rozhraní mezi dvěma povodími) řeky Moravy a Svratky. Drobné potoky jsou odváděny říčkou Hanou a Hloučelou do Moravy, Litavou do Svratky; Dunajem pak do Černého moře. Rybníky byly u nás budovány již ve středověku. Staré mapy dokazují, že ještě před dvěma staletími byl na Drahanské vrchovině daleko větší počet rybníků než dnes. Byly zbytečně rušeny, aby se získala orná půda, ale zapomnělo se, že mají vliv na mikroklima okolní krajiny. Zásoby
podzemních
vod
jsou
zcela
nedostačující
a
často
znečištěné.
Jsou doplňovány povrchovými podzemními zdroji, kde probíhá finančně velmi nákladná úprava vody. Na dolním toku Malé Hané se rozkládá významná Vodní nádrž Opatovice. Do provozu byla uvedena v roce 1972. Hlavním účelem stavby je hromadění pitné vody pro skupinový vodovod Vyškova a Bučovic, dále zajišťování minimálního průtoku řeky Moravy, v případě přívalu dešťových srážek snižování povodňových průtoků. Artézský pramen v Rakoveckém údolí svědčí o dvojím zaplavení údolí třetihorním mořem. Zvodnělé štěrkopísky byly z horní i dolní strany uzavřeny nepropustnými jíly. Dnes je pramen odčerpáván vodovodem pro Ježkovice a Ruprechtov. 27
Nejbližší pramen minerálních vod se nachází jižně od Drahanské vrchoviny poblíž Slavkova. Hořká voda vznikající rozpuštěním síranů se od roku 1908 čerpá z mělkých kolem 2 – 3 m hlubokých studní v polích u Šaratic. Odstraňuje zažívací potíže. (Křetínský, Zouharová, 1998)
5.5.7
Vegetace
Původními lesy Drahanské vrchoviny byly lesy listnaté, ve vyšších polohách bučiny s jedlí, v nižších polohách doubravy s habrem. Lesy listnaté byly v 19. století z ekonomických důvodů káceny a nahrazovány monokulturami smrků s příměsí borovic a modřínů. Tyto trpí polomy, vývraty, kalamitami kůrovců a bekyní mniškou. Z původních lesů zůstaly jen ostrůvky na méně přístupných místech. V současné době jsou monokultury jehličnanů postupně nahrazovány lesy smíšenými, které kalamitami téměř netrpí. Lesy mají v krajině obrovský význam půdoochranný, vodohospodářský, klimatický, rekreační a národohospodářský. (Křetínský, Zouharová, 1998)
5.5.8
Biogeografické jednotky v území
Drahanská vrchovina se stejně jako celé území státu nachází na území provincie středoevropských listnatých lesů a na území hercynské podprovincie. V rámci území se nachází dvě odlišné biogeografické jednotky. V jižní části je to Brněnský biogeografický region a v severní části Macošský biogeografický region. Biota této podprovincie je ovlivněna charakteristickou geologickou stavbou a reliéfem Hercyn, vázaným na mocné usazeniny flyše, v nichž se střídají pískovce, jílovce a nesouvislý řetězec bradlových vápenců. Typickým jevem jsou poměrně velká převýšení, která umožňují plynulé vyznívání teplomilné flóry vysoko do pohoří a naopak sestup horských druhů do inverzních poloh. (www.herber.kvalitne.cz)
5.6 Obce Drahanské vrchoviny a jejich vazba na cestovní ruch Z turistických cílů patří mezi nejvyhledávanější areál rybníka v Pístovicích a koupaliště U Libuše. V posledních letech i farma Bolka Polívky v Olšanech. Koupaliště avšak najdeme i v dalších obcích (Nemojany, Ruprechtov). Z přírodních památek jsou nejvýznamnější přírodní park Rakovecké údolí a přírodní park Říčky, dále Panská skála nedaleko Habrovan, drnovické Žumpy a Studnické louky. 28
Řada obcí má naučné stezky – Krásensko, Podomí, Račice – Pístovice a Ruprechtov. Návštěvníci mikroregionu mohou shlédnout historicky cenné stavby – v Lulči dva kostely, v Račicích, Drnovicích a Habrovanech kostel a zámek. (Sdružení obcí, 2001)
5.6.1
Drnovice
Obec Drnovice leží necelé 4 km západně od Vyškova na předělu jihovýchodních svahů Drahanské vrchoviny a úrodné nížiny Vyškovské brány, v nadmořské výšce 270 - 290 m n. m. Obec Drnovice patří k nejstarším a největším v regionu, v současné době
má
téměř
2300 obyvatel.
Znak
Drnovic
je
uveden
v příloze
2.
Krajinou dominantou okolí je kopec Chocholík s nadmořskou výškou 366,5 m n. m. Vesnicí protéká potok Drnůvka, v katastru se nachází prameniště kvalitní pitné vody. Z přírodních zajímavostí stojí za zmínku Drnovický mokřad Žumpy a památné lípy u kostela sv. Vavřince. Pod kostelem se nachází hrobka Mundyů. U paty věže najdeme barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1738 a sv. Floriána z roku 1755. Za budovou Obecního úřadu se nachází nově opravená zámecká zahrada. Obcí prochází cyklotrasa č. 5071. Stravování v obci nabízí restaurace Sport, restaurace U Kummerů, pivnice Alcon. Ubytování nabízí Hotel Allvet. (www.oudrnovice.cz)
5.6.2
Habrovany
Habrovany se nacházejí na jihovýchodním úpatí Drahanské vrchoviny asi 12 km severozápadně od Vyškova ve výšce 290 m n. m. Zde Haná hraničí s brněnskou oblastí. Znak Habrovan je uveden v příloze 3. Od roku 1960 do roku 1990, tedy 30 let, byly Habrovany sloučeny se sousedními Olšany (vzdálenými 1,5 km) do jedné obce s názvem Habrovany-Olšany. Od té doby se vzhled obce v mnohém mění - ve většině nemovitostí je zaveden plyn, opravují se komunikace a veřejné budovy. Dominantou obce je klasicistní zámeček a park, ve kterém najdeme ojedinělé dendrologické zvláštnosti. Zámeček nyní slouží jako Ústav tělesně postižených pro cca 60 - 80 obyvatel. Další dominantní stavbou Habrovan je kostel Nejsvětější Trojice, který je umístěn poblíž zámečku, na začátku obce. Byl postaven pravděpodobně v roce 1523. Relaxaci nabízí areál Pod Lipami, kde se konají taneční zábavy. Každoroční akce Veteránklubu, Jarní otvírání šoupátek 29
a srpnový sraz veteránů pořádaný na návsi, mají svou tradici. Přes Habrovany prochází trasa č. 5071, na kterou se pak napojuje trasa č. 5072 vedoucí do Olšan. Stravování v obci nabízí pohostinství U Zámečku, pohostinství Pod Zrcadlem, restaurace U Havránků. (www.habrovany.cz)
5.6.3
Ježkovice
Ježkovice leží v průměrné nadmořské výšce 400 m n. m. V současné době mají necelých 400 obyvatel. Znak a vlajka Ježkovic jsou uvedeny v příloze 4. Ze všech světových stran jsou obklopeny lesy a jsoupovažovány za vstupní bránu Drahanské vrchoviny. Nejvyšším bodem katastrálního území obce je vrch hradiska Černov o výšce 504 m. n. m. Nachází se přibližně 5 km od Ježkovic směrem na Ruprechtov poblíž pomníku sovětských letců. V Ježkovicích pramení potok Drnůvka, který ústí do Rostěnického potoka a dále pak do řeky Haná. Západním směrem od obce jsou dva malé rybníčky zbudované jako hasičské nádrže a 2 km na severovýchod od obce se rozprostírá vodní nádrž Opatovice, zásobárna pitné vody pro Vyškov a okolí. Na západ od Ježkovic je oblast přírodního parku Rakovecké údolí. Na začátku obce směrem na Drnovice stojí kaple Nejsvětějšího Srdce Páně postavená v roce 1939. V obci a jejím blízkém okolí je zaznamenáno 7 drobných sakrálních památek. Na katastru obce jsou významné archeologické lokality. Dvě keltská hradiště (starší "Černov" a mladší hradiště Na Zbitých), dále pak významná lokalita a zřícenina hradu Kuchlov. Zvlněná krajina katastrálního území Ježkovic, jejíž nadmořská výška se pohybuje v intervalu 300–500 m n. m., skýtá dobré podmínky pro pěší
turistiku
i cykloturistiku.
Přes
obec
prochází
zelená
turistická
značka z Vyškova do Ruprechtova a žlutá turistická značka vedoucí do oblasti Moravského krasu a opačným směrem k vodní nádrži Opatovice. Obec též protíná cyklostezka srdcem Jižní Moravy č. 5071 z Blanska do Vyškova. Obec nabízí občanům ke sportovnímu vyžití tenisové kurty, travnaté fotbalové hřiště a rybník. Památkou lidové architektury v obci je došková chaloupka, která je ještě dnes obývaná místními rodák. (www.drahanska-vrchovina.cz)
30
5.6.4
Krásensko
Obec Krásensko se nachází v oblasti Drahanské vrchoviny v těsné blízkosti chráněné krajinné oblasti Moravského krasu. Území obce je v pramenné oblasti říčky Malá Haná. Obec přináleží k okresu Vyškov, od kterého je vzdálena cca 20 km. Leží v nadmořské výšce 570 m n. m. Znak a vlajka Krásenska jsou uvedeny v příloze 5. Její dominantou je kopec Kojál, na kterém je postaven televizní vysílač. V obci je zavedena elektřina, voda, plyn, kanalizace, telefon. Silnice a chodníky jsou zpevněné a upravené. Na návsi je možné se bezdrátově připojit zdarma k internetu. Nedaleko obce se nachází řada turisticky zajímavých míst např. propast Macocha, Punkevní jeskyně, hrad Holštejn, moderní kostel sv. Josefa v Senetářově, Westernové městečko v Boskovicích aj. Při procházce krásně upraveným parkem v centru obce nelze přehlédnout kostel sv. Vavřince vysvěcený v roce 1795. V kostele se nachází náhrobní kámen vladyky krásenského Kašpara Lukaveckého. V roce 2001 vznikla v historické budově
bývalého
panského
dvora
Rychta
Krásensko
-
školské
zařízení
pro environmentální vzdělávání, kde je prováděna výuka o ekologii. Hlavní činností je pořádání pobytových programů s přírodovědnou, environmentální a geografickou tématikou.
Během
vegetačního
období
zajišťuje jednodenní
terénní
exkurze v Moravském krasu a na Drahanské vrchovině. V zimním období nabízí jednodenní ekologické výukové programy. V okolí se nachází dvě studánky: Karlíkova studánka – 500 m východně od vrcholu Holanda - na prameništi pravého přítoku Kulířovského potoka, Studánka Roviny – 50 m jižním směrem od rozcestníku Roviny - na levém břehu malé Hané. Naučná trasa „Krásensko dříve“ – informuje o historii obce. Obcí prochází cyklotrasy č. 5029 Vyškov – Protivanov a č. 5080 Holštejn – Jedovnice. V okolí se také nachází běžecké trasy. Stravování v obci nabízí Hospoda Na Hasičce. V roce 2010 bylo zvoleno Vesnicí Jihomoravského kraje. (www.krasensko.cz)
5.6.5
Luleč
Luleč je obec v Jihomoravském kraji v okrese Vyškov. V současné době má asi 800 obyvatel. Nachází se 7 km jihozápadně od města Vyškov na úpatí Drahanské vrchoviny, na rozhraní Hané, Litenčické pahorkatiny a Brněnské nížiny v nadmořské výšce 320 m n. m. Znak a vlajka Lulče jsou uvedeny v příloze 6. 31
Výraznou dominantou je „Filiální kostel svatého Martina“ se nachází na tzv. Liliové hoře. Stojí na zbytcích středověkého hradu a bývalého kostelíka, ještě dříve však byl kopec pravěkým hradiskem. Ke kostelu sv. Martina vede křížová cesta. Druhou dominantou obce je kostel sv. Isidora, který byl postaven v roce 1739 a je pojmenován podle patrona zdejších rolníků. Mezi další kulturní památky patří např. došková chalupa (dnes bonský šindel, hradisko a tvrziště na kopci u kostela sv. Martina) aj. Luleč je známá jako přitažlivé rekreační letovisko s přírodním koupalištěm U Libuše (původně zatopený lom). Zde se může člověk slunit na 3 plážích, zaplavat si, zahrát si volejbal, nohejbal a také se pohodlně občerstvit a vyspat. V blízkosti se nachází sportovní areál, dětské hřiště a překrásné okolí vhodné pro vycházky, pěší turistiku, cykloturistiku a vyjížďky na koních. V Lulči je i bohatý kulturní život, o který se stará obec a místní zájmové organizace. Pořádají se zde běžecké závody, Pohádkový les, Uspávání broučků, Pálení čarodějnic, Lulečská lávka, Martinské hody a další kulturní akce, které zpestřují život místním občanům, ale i návštěvníkům obce. Obcí prochází cyklotrasa č. 5071 – Rousínov, Habrovany, Nemojany, Pístovice, Ježkovice, Opatovice, Drnovice, Vyškov. V Pístovicích navazují na tuto cyklotrasu další cyklotrasy (č. 5072 a 5073),
které
jsou
na
území
Moravského
Krasu
součástí
celého
cykloturistického systému CHKO. Obcí prochází 3 turistické trasy červená, zelená a modrá. Červená turistická trasa začíná na železniční zastávce v Lulči, pokračuje do Račic-Pístovic, dále pak do Jedovnic, Ostrova, Sloupu, Vilémovic, Rudic, Vranova, Lekovic a končí v Brně – Mokrá Hora. Zelená turistická trasa vede severně od obce a to z Vyškova přes Drnovice, Ježkovice až do Ruprechtova. Po této trasa zavede turisty rovněž do území Moravského krasu. Modrá turistická trasa vede z vlakové zastávky Luleč přes obec Nemojany, Olšany, Ochoz, Podolí až do Brna. Stravování v obci nabízí restaurace U Štrbů, občerstvení U Libuše, restaurace U Libuše, restaurace a penzion U Smrku, restaurace a penzion Pohoda. Ubytování nabízí G-Hotel a Chaty 5*5. (www.lulec.cz )
5.6.6
Nemojany
Obec Nemojany se rozkládá asi 7 km jihozápadně od Vyškova. Leží v průměrné výšce 265 m n. m. V současné době má obec 636 obyvatel. Znak a vlajka Nemojan jsou uvedeny v příloze 7.
32
Nachází se zde také kostel sv. Martina se hřbitovem a kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1855. Asi 200 m severně od kapličky je studánka Bařina. Byla zde vystavena rozhledna. V dnešní době jsou Nemojany nástupní cestou k procházkám a pěším túrám do přírodního parku Rakoveckého údolí. Překrásná příroda v kterémkoliv ročním období uchvátí každého návštěvníka. Ať již probouzející se příroda v jarním období, rozkvetlé louky a stráně v letním slunci, překrásný kolorit podzimně zbarvených lesů nebo zimní zasněžená krajina. Obec Nemojany doplňuje rybník Chobot, který je známý sportovním rybařením a pěknou rekreační podívanou. Sportovní vyžití je možné na tenisových kurtech v Kutaci. Obcí Nemojany vede cyklotrasa č. 5071, která měří 32 km. Trasa vede z města Vyškova přes Drnovice – Opatovice - Ježkovice - Pístovice Luleč - Nemojany - Habrovany - Rousínov. Nově vystavený hotel Nemojanský mlýn je situován v klidném prostředí u rybníka Chobot a je obklopen přírodou. Hotel nabízí velké sportovní vyžití (stolní tenis, kulečníkový sál, půjčovna horských kol, rybolov, na objednávku – panitball, airsoft, lukostřelba, lanové aktivity, půjčovna čtyřkolek). Součástí je nekuřácká restaurace pro 55 osob a kuřácká pro 55 osob a hotelový bar. Hotel poskytuje ubytování pro 33 osob. Stravování v obci nabízí nemojanská hospůdka Na Návsi a hospůdka U Nádraží. (www.nemojany.cz)
5.6.7
Nové Sady
Nové Sady leží v severozápadní části okresu Vyškov. V současné době má obec 90 trvale bydlících obyvatel. Znak Nových Sadů je uveden v příloze 8. Katastrem obce protéká řeka Velká Haná. Obec je ze tří stran obklopena Vojenským újezdem Březina - pro veřejnost nepřístupným. V obci jsou kulturní památky a to zvonice z roku 1888, kříž před zvonicí z roku 1771 a boží muka v polích. Obce se nachází v krásné přírodě Drahanské vrchoviny v blízkosti lesního masivu. Má příznivé klimatické podmínky. Leží ve výšce 570 m n. m., a proto je ve větší míře využívána k rekreaci. V zimním období lze provozovat lyžování, v létě jízdu na kole. Krásný pohled je na ekologický chov ovcí. V současné době je v obci z celkového počtu domů asi jedna třetina chalupářů. Pro jednodenní pobytovou rekreaci nejsou v současné době v obci příznivé podmínky. Do obce je možné se dostat po cyklotrase č. 5076, která vede z Vysočan přes Otinoves do Studnic. Asi 5 km od Otinovsi je odbočka vlevo
33
na Nové Sady. V okolí obce jsou vhodné podmínky pro místní obyvatele a to vycházky v lesích, houbaření, cykloturistika. (www.autee.cz/nove-sady)
5.6.8
Olšany
Olšany jsou jednou z nejmladších obcí v okrese Vyškov. Na obecní pečeti je uveden jako rok vzniku obce letopočet 1713. Existuje však písemný doklad potvrzující osídlení Olšan v 17. století. Obec leží v údolí v lesnaté, kopcovité krajině na okraji Drahanské vrchoviny ve výšce 420 m n. m. a je vklíněna do hradby rozsáhlých lesů. V obci žije 526 obyvatel. Znak a vlajka Olšan jsou uvedeny v příloze 9. Na nejvyšším vrcholu v okolí obce - Červeném vrchu (535 m n. m.) byla v roce 1876 vystavěna rozhledna - pyramida, která byla v roce 1918 pro vojenské účely opravena. V roce 1926 byla postavena nová pyramida vysoká 36 m, která byla užívána k zeměměřickým účelům, k obnově došlo v roce 1939. Na katastru obce se nachází přírodní park Říčky, který byl zřízen v roce 1984 na rozhraní okresů Vyškov, Blansko a Brno – venkov. U vodní nádrže nad obcí je studánka U Haltýře, o kousek dál nad ní se nachází studánka Koretinku. V okolí Olšan se nachází dalších 8 studánek. Lesnatým katastrem prochází několik turistických tras a cyklotras, mimo jiné i č. 5071 vedoucí z Ruprechtova do Habrovan. Olšany jsou odedávna vyhledávány pro skvělé rekreační možnosti. Příznivá poloha obce poskytuje nespočet příležitostí ke klidným vycházkám a k poznávání okolní krajiny. O oblibě Olšan, jakožto místa pro relaxaci a únik před každodenním shonem a starostmi, svědčí značný počet rekreačních chat a chalup. V roce
1993
byl
původní
objekt
kravína
zakoupen
firmou
Poulain
s.r.o.
(Bolkem Polívkou) a přestavěn na farmu, kde jsou nyní stáje pro koně a restaurace. Zde Boleslav Polívka pořádá každý rok několik kulturních a sportovních akcí pro širokou veřejnost. V letech byl objekt farmy rozšířen a od roku 1999 mají návštěvníci obce možnost ubytování v hotelu "U Krále". Součástí je zoo koutek, tenisové kurty, konírna s krytou jízdárnou a nově přistavěné welnes centrum. Stravování v obci nabízí restaurace U Klauna na Farmě B. Polívky, restaurace U Kalábů, pohostinství U Pštrosa, občerstvení U Červeného buku, Absinthe Bar. Ubytování nabízí hotel U Krále na Farmě Bolka Polívky, penzion U Kalábů, apartmány U Slavotínků, apartmány v Absinthe Baru, privát U Nohelů. (www.olsany.org)
34
5.6.9
Podomí
Podomí je středně velká obec s 420 obyvateli a najdeme ji pod západními vrcholky Drahanské vrchoviny, severozápadním směrem od Vyškova a východním směrem od Blanska. Rozprostírá se ve výši 510 až 576 m n. m. Znak a vlajka Podomí jsou uvedeny v příloze 10. Obec se rozkládá v údolí Podomského potoka, na jeho levém břehu a je obklopena krásnými lesy. Všechny jeho vodoteče vtékají do potoka Podomky. Jihozápadním směrem od obce je na toku Podomského potoka a na okraji lesa Podomský rybník. Jižním
směrem
a severovýchodním
od
obce
směrem
se rozprostírá lesy
přírodní
vojenského
park
výcvikového
Rakovecké prostoru
údolí Dědice.
Obcí prochází značená trasa lokální cyklostezky a vydat se po ní můžeme do oblasti Moravského krasu – cyklotrasa č. 5080 – Holštejn, Lipovec, Krásensko, Podomí, Maliná, Lipový květ, Jedovnice. (www.turistika.cz) Příroda kolem Podomí ukrývá řadu malebných zákoutí a zvláštních míst jako je studánka U Habrového stání. Nad studánkou jsou 2 lípy a několik smírčích kamenů. (www.podomi.cz) Stravování v obci nabízí pohostinství Na Bělidle. Ubytování nabízí Sport hotel Vrchovina, ubytování v soukromí Bemus, Ing. Pátek a ubytovna Ing. Ševčíková. (www.drahanska-vrchovina.cz)
5.6.10
Račice-Pístovice
Obec Račice-Pístovice se nachází na úpatí Drahanské vrchoviny asi 10 km severozápadně od Vyškova, od metropole jižní Moravy města Brna 30 km východním směrem. V roce 1960 došlo ke sloučení Račic se sousedními Pístovicemi v jeden správní celek nesoucí název Račice-Pístovice. Znak a vlajka Račic-Pístovic jsou uvedeny v příloze 11. Nejvyšší bodem katastru je Podhora s nadmořskou výškou 453 m. (Stryjová, 2009) Obec Račice-Pístovice je vstupní branou do přírodního parku Rakovecké údolí. Důvodem zřízení přírodního parku bylo zachování estetických a přírodních hodnot území. Račice jsou obklopeny poměrně vysokými kopci, které jsou hustě zalesněné a leží v údolí potoka Rakovec, který přitéká překrásným údolím dlouhým asi 13 km ze severozápadu až z Jedovnic, kde pramení. Rakovecké údolí je po celý rok vyhledávané turisty k vycházkám. Kolem potoka vede částí romantického údolí naučná 35
stezka Rakovec, dlouhá 7 km a obsahující 10 tabulí, informujících o historii území, geologických podmínkách, floře a fauně. Stezka začíná asi 2 km od konce Račic směrem na Ruprechtov, u pomníčku Jermak, postaveného na památku seskoku paradesantní skupiny v roce 1944. Pístovice jsou podobně jako Račice obklopené poměrně vysokými zalesněným kopci. Jsou rozložené kolem potoka Rakovec, který přitéká z Račic a ústí do Pístovického rybníka. Pístovický rybník je vyhledávaným rekreačním místem, nejen pro místní obyvatele, ale i pro rybáře a rekreanty z nedalekého Vyškova a Brna. U rybníka jsou pro rekreanty připravené půjčovny loděk, tenisové kurty, kemp Riviéra s tábořištěm s možností ubytování a stravování. K přírodním atraktivitám obce patří i naučná stezka Říčky, začínající u silnice z Račic do Bukovinky u hájenky, kde je umístěna informační tabule. Stezka končí u rekreačního střediska Hádek u Ochozu. Mezi kulturní památky obce patří renesanční zámek, původně gotický hrad z roku 1312. Součástí zámku je zvonice a zámecký park. Zámek je veřejnosti nepřístupný, dnes je v něm ZŠ, Odborné učiliště a Dětský domov. Další kulturní atraktivitou je kostel Zvěstování Panny Marie v Račicích, barokní sochy sv. Floriána, sv. Vendelína a sv. Imaculaty. Obcí prochází řada cyklistických stezek. První trasa je dlouhá 15,9 km a vede od Pístovic přes Račice, U Tří Javorů, Olšany, Nemojany, Luleč k pístovickýmu mlýnu a zpátky do Pístovic. Mapa první cyklostezky je uvedena v příloze 12. Druhá trasa je delší - měří 25,5 km a vede z Pístovic přes Račice, Říček Kříž mezi Bukovinkou a Račicemi (BO), Říčky, Bukovinku, NS Rakovecké údolí, Ruprechtov, Ježkovice (křiž.), Račice (křiž.), Račice do Pístovic. Mapa druhé cyklostezky je uvedena v příloze 13. Třetí trasa je nejdelší měří 36,5 km a vede z Pístovic přes Račice, Račice (křiž.), Ježkovice (křiž.), Ruprechtov, Podomí (u motorestu), Podomí, Senetářov, Kotvrdovice (křiž.), Kotvrdovice, Jedovnice, Olšovec (hráz), Olšovec (kemp), Proklest - Vrchol, Bukovinu, Bukovinku, Říčky, Říčky (Kříž) mezi Bukovinkou a Račicemi (BO), Račice do Pístovic. Mapa třetí cyklostezky je uvedena v příloze 14. Stravování v obci nabízí restaurace Pod Kopcem v Pístovicích, restaurace Riviéra u rybníka v Pístovicích, restaurace Laguna u rybníka v Pístovicích. Ubytování nabízí hotel Rakovec v Račicích a Autokemp Riviéra u rybníka v Pístovicích. (www.racice-pistovice.cz)
36
5.6.11
Ruprechtov
Ruprechtov je středně velkou obcí s 560 obyvateli a najdeme ji severozápadně od města Vyškov a pod vrcholky Drahanské vrchoviny. Obec leží v údolí tvořeném říčkami Podomice a Černov a od okrajových částí obce se rozprostírají rozlehlé lesy. Znak a vlajka Ruprechtova jsou uvedeny v příloze 15. V okrajových částech lesů a kolem malé vodní nádrže vybudované na toku Podomice jihozápadně od obce najdeme řadu soukromých chat. Jižním směrem nedaleko obce je chráněné území přírodního parku Rakovecké údolí, tato oblast je označována jako nejpěknější území v Drahanské vrchovině. Nachází se zde 7 kulturních památek. U severního okraje obce najdeme zděný větrný mlýn holandského typu s unikátní Halladayovou turbínou z roku 1873, barokní socha sv. Norberta ze 17. století a 4 litinové kříže. Mezi zajímavé stavby patří také zvonička na návsi z roku 1755 a kostel sv. Václava. Významnou přírodní památkou jsou 3 památkové stromy – smrky ztepilé. Na území obce najdeme 2 studánky – Posílkovou, která se nachází 500 m jihozápadně od Ruprechtovské vodní nádrže a Padevětovou studánku, která je o 300 m dále. V okolí Ruprechtova je rozsáhlá rekreační oblast s vodní nádrží, s možností koupání a rybolovu. Východním směrem od Ruprechtova jsou v oblasti lesa dvě hradní zříceniny a to Kuchlov a kousek dále Hrádek. Kuchlov byl postaven na konci 13. století a do dnešních dnů se dochovaly jen příkopy a malé části obvodových zdí. Hrádek byl postaven na začátku 13. století a i z tohoto hradu se dochovaly jen příkopy a části základových zdí. Ruprechtovem prochází modrá turistická značka a je tu výchozí bod zelené značky. Po modré se východním směrem z obce můžeme vydat k výše uvedeným zříceninám, anebo opačným směrem do oblasti Rakoveckého údolí. Zelená značka spojuje obec Ruprechtov s Vyškovem. Kromě turistických tras se v Ruprechtově křižují trasy lokálních cyklostezek. Cyklotrasa č. 5072 – směr Rakovecké údolí – Kuchlov – Ruprechtov – Pístovice – Olšany – Habrovany = stezka Srdcem Jižní Moravy. (www.turistika.cz) Stravování v obci nabízí restaurace Pod Větrným mlýnem, restaurace Andrlová. Ubytování nabízí Turistická základna Maliná – DDM Vyškov. (www.drahanska-vrchovina.cz)
37
5.6.12
Studnice
Studnice je horská obec na náhorní plošině Drahanské vrchoviny. Vzdálená asi 16 km od okresního města Vyškova, ležící v nadmořské výšce 596 m. Znak a vlajka Studnic jsou uvedeny v příloze 16. V obci je shromážděno mnoho kulturních památek, jako je kostel sv. Jiljí, socha sv. Jana Nepomuckého, socha Panny Marie Svatohostýnské s Jezulátkem, zvonička v Odrůvkách se zvonem umíráčkem. Mezi přírodní zajímavosti patří studánky, kterých je v okolí obce několik a rybníky, které jsou využívány k rybolovu. Asi 1 km za Studnicemi se nachází přírodní rezervace Studnické louky, kde se vyskytuje chráněný prstenec májový. Okolí obce nabízí dobré příležitosti pro pěší turistiku i cykloturistiku. Obcí vede cyklotrasa č. 5076 – Vysočany – Baldovec – Odrůvky – Studnice. Do Studnic je možné se dostat cyklistickou stezkou okolo zřícenin hradu Kuchlov a Stagnov, nebo po hlavní silnici Vyškov - Rychtářov. Přímo v obci je možné využití sportovního areálu, kde je zpevněná asfaltová plocha na tenis, nohejbal, volejbal, košíkovou a kolečkové brusle. Dále kurt s umělým povrchem na tenis, nohejbal, volejbal. V zimě jsou zde dobré lyžařské podmínky pro běžkaře. V blízkém okolí se nachází jeskyně Moravský kras. (www.obec-studnice.cz) Stravování
v obci
nabízí
restaurace
TOUR
CLUB,
Ubytování nabízí Turistická ubytovna, ubytovna Kocourek. (www.drahanska-vrchovina.cz)
38
Zájezdní
hostinec.
6 VÝSLEDKY 6.1 Podrobnější a terénní šetření 6.1.1
Šetření v obci Luleč
Obec Luleč se nachází v krásné přírodě Drahanské vrchoviny a v blízkosti lesního komplexu. Tato oblast má příznivé klimatické podmínky a je proto využívána k rekreaci. V severní části obce se nachází přírodní koupaliště U Libuše, které je stále vyhledávaným objektem pro návštěvníky z blízkého i vzdálenějšího okolí. Jedná se o zatopený lom, který byl v 30. letech upraven na přírodní koupaliště. Zdrojem vody je podzemní puklinová voda – jedná se tedy o relativně čistou vodu. Areál koupaliště je oplocený. Nachází se zde 3 travnaté pláže, 2 skokanské můstky, velká a dětská skluzavka, hřiště na volejbal, brouzdaliště, kabiny na převlékání a sprchy. Z celkového počtu domů se v obci nachází asi 1/3 chalup sloužící k rekreaci, 231 chat, které jsou soustředěny mimo obec ve 4 samostatných chatových oblastí – to svědčí o tom, že obec Luleč je oblíbeným rekreačním střediskem. Pro místní obyvatele a pro rekreanty je v obci celkem 6 možností stravování a to buď v restauracích, nebo v rychlém občerstvení. Obec Luleč má dobré dopravní spojení. Na zastávkách v obci zastavuje v pracovní den 40 spojů v obou směrech a v sobotu a neděli 19 spojů. Pro obec jsou zřízeny 3 zastávky: Luleč – kamenolom, Luleč – obecní úřad, Luleč – rozcestí k železniční stanici. V červnu 2011 došlo v Lulči k otevření naučné stezky. Trasa stezky přibližuje turistům historii, památky a okolí obce. Okruh stezky se skládá ze dvou částí: historického okruhu uličkami obce a vycházkové trasy východním okolím Lulče – tato trasa je spojena s průchodem chatovou oblastí Kopaniny a prohlídkou areálu chrámu sv. Martina. Trasu tvoří 21 informačních panelů, ze kterých se turista doví informace o historických událostech, osobnostech a zajímavých objektech Lulče. Na dvou místech této naučné stezky jsou vybudovány odpočinkové prostory – stůl se dvěma lavicemi. Naučná stezka začíná u obecního úřadu, odtud pokračuje přes náves kolem dřevěné zvoničky, obecního hostince. Potom stezka pokračuje kolem kostela sv. Isidora k přírodnímu koupališti U Libuše. Zde začíná vycházková část procházející chatovou oblasti „Kopaniny“, areálem chrámu sv. Martina a lesní stezkou ke kostelu sv. Isidora. 39
Zde stezka pokračuje úzkou uličkou do ulice „Zárybničí“ a vrací se zpět k obecnímu úřadu. Celá trasa je dlouhá přibližně 5,3 km a je značena značkami a směrovkami.
Obr. 3: Naučná stezka Luleč
Velmi oblíbeným letním zpestřením, které se v Lulči traduje rok co rok vždy jeden týden na konci července, je zpřístupnění letního kina na parkovišti nad koupalištěm U Libuše.
6.1.2
Šetření v obci Račice-Pístovice
Obec Račice-Pístovice je jedinečná pro velké množství památkových objektů a atraktivní krajinu, která je vhodná k návštěvám ve všech ročních obdobích. V přírodním parku Rakovecké údolí můžeme sledovat dlouhé výhledy přes louky kolem meandrujícího toku Rakovce. Ze skalních útvarů např. Dalekých skal nelze přehlédnout velkou část údolí i kulisu dubových a dubobukových okolních lesů. Právě husté okolní lesy jsou pro Račice-Pístovice příznivým znakem, které lákají k procházkám, houbaření, jízdě na kole a cyklistice. 40
V okolí Račic-Pístovic je vybudováno velké množství cyklistických stezek. Cyklisté se mohou vypravit nejen do blízkého okolí, ale i do více vzdálených lokalit. Z mého pohledu je v obci Račice-Pístovice nejvýznamnější zámek Račice, který v současné době slouží jako zvláštní škola. Na zámeckém nádvoří od roku 1598 je z jednoho kusu pískovce vytesaná Pískovcová kašna. Také významný je zámecký park, kde se nachází 65 druhů nejrůznějších stromů a rostlin.
Obr. 4: Zámek Račice
Račice-Pístovice
jsou
turisty
navštěvované
převážně
v letních
měsících.
Především do Pístovic se sjíždí chataři z celého okolí, kteří zde vlastní chaty, nebo si je mohou za rozumnou cenu pronajmout. Prostředí pístovické Riviéry nabízí rekreaci u vody a na vodě, posezení na zahrádce, vyžití dětí a dospělých na hřišti a procházky po lese. V současné době se však problémem stala voda v rybníce, kde se objevily řasy. Obec má relativně dobré autobusové spojení do Vyškova i do Brna. V roce 1986 se začalo pracovat na technické vybavenosti lokality, zvelebovat koupaliště a byla vyměněna podlaha v bývalém sále kina (nová škola). V roce 1987 došlo k převzetí „pístovické Riviéry“ od tělovýchovné jednoty Vyškov do správy MNV. Byl proveden celkový úklid areálu koupaliště a přilehlého lesa, opraveno skladiště, obě pokladny, zbudovány lavečky a stolky, zahájena úprava parkoviště, opraveno molo, loďky, šlapací vodní kola a pořízeno jedno nové. V roce 2004 byla dokončena stavba sociálního zařízení Autokempu v Pístovicích, včetně kanalizace a vodovodní přípojky. Zároveň byla zavedena elektrika do 8 chatek a opatřeny vnitřními i venkovními nátěry.
41
6.1.3
Šetření v obci Olšany
Za nejvýznamnější a turisty nejvyhledávanější můžeme v obci Olšany u Vyškova považovat Farmu Bolka Polívky – původní kravín na kopci, který se po rozsáhlých rekonstrukcích stal velmi atraktivním místem. Součástí areálu je i hotel a restaurace U Krále a nově vystavěné wellness centrum. Odměnou je návštěvníkům nádherný výhled na Drahanskou vrchovinu, možnost projížďky na krásných koních. Bolek Polívka na Farmě každoročně pořádá řadu akcí jako Starobrno Olšany open – v rámci kterého probíhá gastronomický maraton, v šapitó Prvního českého Národního cirkusu Jo-Joo a na tenisových kurtech tradiční turnaj o Polívkovu mísu, dále Manéž Bolka Polívky, Olšany Color 4 + 4 a jiné podobné akce. Katastrem obce stejně tak jako katastrem obce Račice-Pístovice prochází přírodní park Říčky a Rakovecké údolí, které láká návštěvníky k cyklistice a turistice. Naučná stezka Říčky vede z Račic do Bukovinky u hájenky, kde je umístěna informační tabule. Stezka končí u rekreačního střediska Hádek u Ochozu. Přes Olšany prochází modrá turistická trasa, která vede z vlakové zastávky Luleč přes obec Nemojany, Olšany, Ochoz, Podolí až do Brna. Obec prolíná cyklotrasa č. 507 Hradec Králové - Břeclav a regionální cyklotrasy č. 5072 z Habrovan do Račic, Ruprechtova, ke zřícenině hradu Kuchlov a do obcí severní části mikroregionu Drahanská vrchovina a č. 5135 Hádek – Kalečník – Hostěnice, rozcestí. V okolí obce Olšany se nachází 8 studánek. Nejznámější z nich jsou: U Dudka, Miluška, Parašutistická, Na Hrázi, Koretinka, U Huberta, U Wiehlovy boudy. Mezi nejvydatnější patří pramen ze studánky Miluše. I v době sucha vytéká ze studánky mohutný proud vody. Turisty nejvíce navštěvovaná je studánka U Dudka – studánka je doplněna stolem, lavicemi a lávkou přes potok. Mezi nejkrásnější studánky patří studánka Parašutistická. Nejznámější v okolí Olšan je studánka Koretinka – je označena ukazatelem, cedulí s básní a výsledky rozborů vody. V listopadu 2011 byla v obci dokončena výstavba víceúčelového areálu pro míčové sporty. V areálu za obchodem bylo vybudováno dětské sportovní hřiště. Obec je začleněna do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Autobusová linka zajišťuje pouze spojení mezi obcí Olšany a Rousínov, zde můžou cestující přestoupit na autobus směrem do Vyškova, Brna, Bučovic a Slavkova u Brna.
42
V září roku 2011 byla v obci otevřena nová prodejna potravin COOP, která se dočkala velká ohlasu, jelikož do té doby byla původní prodejna potravin po dlouho dobu uzavřena. Vzhledem k velikosti obce, obec Olšany disponuje dobrým stravovacím a ubytovacím zařízením. Nejvyšší ubytovací kapacitu nabízí hotel U Krále a penzion U Kalábů. Mezi nejznámější restaurace patří restaurace U Klauna a kiosek U Červeného buku – kiosek se nachází v blízkosti rybníka, u kterého se nachází dětské hřiště, a návštěvníci si zde mohou zahrát ruské kuželky. Kiosek se těší návštěvnosti cyklistů a milovníků přírody
6.2 Dotazníkové šetření Dotazníkového šetření proběhlo ve vybraných obcích Luleč, Račice-Pístovice a Olšany. Do každé obce bylo rozdáno 100 dotazníků v období červen – září 2011, sběr dat probíhal do půlky ledna 2012, poté následovalo jejich vyhodnocení. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit postoj obyvatel obcí Drahanské vrchoviny k rozvoji cestovního ruchu (dále jen CR).
6.2.1
Luleč
Z celkových 100 dotázaných tvořily 44 % muži a 56 % ženy. Z hlediska věkové skladby převažovali respondenti ve věku 15 – 25 let (35 %), 26 – 40 let (29 %) a ve věku 41 – 55 let (25 %). Převážná část dotázaných byla zaměstnána mimo obec (32 %), další velkou skupinu tvořili studenti (29 %) a zaměstnanci v obci (11 %).
6.2.1.1 Výsledky dotazování – Luleč Z dotazování vyplynulo, že většina dotázaných je s chodem obce relativně spokojena (38 % spíš spokojeno, 35 % ani spokojeno ani nespokojeno). Dle názoru většiny dotázaných (66 %) je CR jednou z možností rozvoje obce. K otázce možnosti CR v jejich obci přistupovali její obyvatelé rozdílně. 41 % dotázaných by mělo zájem o rozvoj CR a 54 % spíše ne. Stejně tak se staví k ochotě aktivně se zapojit do rozvoje obce. 49 % dotázaných by se nezapojilo do rozvoje obce, 30 % by se zapojilo v omezené míře a pouhých 6 % by se aktivně zapojilo do rozvoje obce. Dotázaní se
43
shodli na tom, že s turisty se setkávají především v době konání společenských, sportovních či kulturních akcí (68 %). Od rozvoje CR dotázaní očekávají především příliv finančních prostředků (Obr. 5). Naopak největší riziko vidí dotázaní v narušení poklidu obce (Obr. 6). Více jak 70 % dotázaných se shodne na tom, že obec má předpoklad pro rozvoj CR. Největší nedostatky pro rozvoj CR vidí v nedostatečné propagaci území a nedostatku kulturních, společenských a sportovních aktivit (Obr. 7).
Obr. 5: Co očekávají dotázaní od rozvoje cestovního ruchu v obci Luleč
Obr. 6: Jaké nebezpečí vidí dotázení v rozvoji cestovního ruchu v obci Luleč 44
Obr. 7: Jaké nedostatky vidí dotázaní v rozvoji cestovního ruchu v obci Luleč
Z dotazování rovněž vyplynulo, že úroveň ubytovacích a stravovacích zařízení je mezi dotázanými vnímána jako průměrná, naopak kvalita přírody a čistota vod, jako dobrá. Obyvatelé obce Luleč ve své obci považují za nejvíce atraktivní zatopený lom U Libuše, který je v dnešní době využíván jako koupaliště a krásnou přírodu a okolní lesy (Obr. 8). Právě v zatopeném lomu a krásné přírodě se dle jejich mínění skrývá největší potenciál rozvoje cestovního ruchu (Obr. 9).
Obr. 8: Co považují dotázaní v obci Luleč za nejvíce atraktivní 45
Obr. 9: Na co by dotázaní v obci Luleč nalákali turisty
6.2.1.2 Shrnutí – Luleč Výsledky tohoto dotazníkové šetření přinesly zjištění, že většina respondentů považuje CR za jednu z možností rozvoje jejich obce a je přesvědčena, že obec má pro tento rozvoj dostatečné předpoklady. Na rozvoji CR by se však většina dotázaných nepodílela, jelikož více jak polovina dotázaných o rozvoj CR v jejich obci nemá zájem. Největší potenciál vidí v zatopeném lomu - U Libuše, který je v současné době využíván jako koupaliště, shodují se však na tom, že by bylo vhodné ho opravit. Další velký potenciál vidí v krásné přírodě. Obávají se, že s rozvojem CR by mohlo dojít k jejímu narušení a stejně tak k narušení poklidu a chodu obce. Největším nedostatkem rozvoje CR je podle nich nízká propagace území, kterou by bylo zapotřebí rozšířit. Od rozvoje CR by očekávali především příliv finančních prostředků.
6.2.2
Račice-Pístovice
Z celkových 100 dotázaných tvořily 52 % muži a 48 % ženy. Z hlediska věkové skladby převažovali respondenti ve věku 15 – 25 let (42 %), 26 – 40 let (29 %) a ve věku 41 – 55 let (19 %). Převážnou část dotázaných tvořili studenti (39 %), další velkou skupinu tvořili osoby zaměstnané mimo obec (23 %) a zaměstnanci v obci (13 %). 46
6.2.2.1 Výsledky dotazování – Račice-Pístovice Z dotazování vyplynulo, že většina dotázaných je s chodem obce relativně spokojena (35 % spíš spokojeno, 39 % ani spokojeno ani nespokojeno). V názoru na to, zda je CR jednou z možností rozvoje obce, se názory dotázaných lišily. 48 % si myslí, že CR je jednou z možností rozvoje obce a 45 % má názor opačný. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 38% má zájem o rozvoj CR v obci a 52 % zásadně o rozvoj CR nestojí – o turisty nemá zájem. Stejně tak se staví k ochotě aktivně se zapojit do rozvoje obce. 55 % dotázaných by se nezapojilo do rozvoje obce, 26 % by se zapojilo v omezené míře a pouhých 7 % by se aktivně zapojilo do rozvoje obce. 48 % dotázaných se shodli na tom, že návštěvnost obce vnímají jako nižší, 23 % ji považuje za špatnou a 19 % je přesvědčeno, že návštěvnost obce je vysoká pouze v rámci konání společenských, kulturních či sportovních akcí. Od rozvoje CR dotázaní očekávají především příliv finančních prostředků (Obr. 10). Naopak největší riziko vidí dotázaní v narušení přírodních hodnot (Obr. 11). Dotázaní nejsou ani jednotní v tom, zda má obec dostatečný předpoklad pro rozvoj CR. 45 % si myslí, že má a 45 %, že nemá obec předpoklad pro rozvoj CR. Největší nedostatky pro rozvoj CR vidí v nedostatku ubytovacích a stravovacích zařízení (Obr. 12).
Obr. 10: Co očekávají dotázaní od rozvoje cestovního ruchu v obci R.-P.
47
Obr. 11: Jaké nebezpečí vidí dotázaní v rozvoji cestovního ruchu v obci R.-P.
Obr. 12: Jaké nedostatky vidí dotázaní v rozvoji cestovního ruchu v obci R.-P.
48
Z dotazování rovněž vyplynulo, že úroveň ubytovacích a stravovacích zařízení je mezi dotázanými vnímána jako průměrná, charakter a kvalita přírody jako dobrá a čistota vod jako průměrná. Obyvatelé obce Račice-Pístovice ve své obci považují za nejvíce atraktivní rybník v Pístovicích, kde je bohužel v současné době špatná kvalita vody, a Rakovecké údolí (Obr. 13), kam by také nalákali nejvíce turistů (Obr. 14).
Obr. 13: Co považují dotázaní v obci R.-P. za nejvíce atraktivní
Obr. 14: Na co by dotázaní v obci R.-P. nalákali turisty
49
6.2.2.2 Shrnutí – Račice-Pístovice Výsledky tohoto dotazníkové šetření přinesly zjištění, že jen polovina respondentů považuje CR za jednu z možností rozvoje jejich obce a je přesvědčena, že obec má pro tento rozvoj dostatečné předpoklady. Na rozvoji CR by se více jak polovina dotázaných nepodílela, jelikož stejná část dotázaných o rozvoj CR v obci nemá zájem. Ta část dotázaných, která se na rozvoj CR v obci pohlíží pozitivně, od něj očekává především příliv finančních prostředků a oživení obce. Druhá polovina naopak vidí velké riziko v narušení přírodních hodnot, narušení poklidu a chodu obce a ve vyšším provozu. Dotázaní vidí největší potenciál v Pístovickém rybníku, okolo nějž se nachází chatová oblast a autokempu Riviéra. Další velký potenciál vidí v krásné přírodě Rakoveckého údolí a husté síti cyklostezek. Dle názoru velké části dotázaných by návštěvnost obce mohlo zvýšit zpřístupnění zámku a zámecké zahrady v Račicích. Přestože dotázaní považují ubytovací a stravovací zařízení za průměrné, mohlo by právě ono stát v cestě rozvoji CR v obci Račice-Pístovice. Za další velký nedostatek považují nízkou propagaci území.
6.2.3
Olšany
Z celkových 100 dotázaných tvořily 44 % muži a 56 % ženy. Z hlediska věkové skladby převažovali respondenti ve věku 15 – 25 let (48 %), 41 - 55 let (22 %), ve věku 26 – 40 let (15 %) a věku 55 – 70 let také (15 %). Převážnou část dotázaných tvořili studenti (52 %), další velkou skupinu tvořili osoby zaměstnané mimo obec (26 %) a důchodci (11 %).
6.2.3.1 Výsledky dotazování – Olšany Z dotazování vyplynulo, že většina dotázaných je s chodem obce relativně spokojena (37 % spíš spokojeno, 30 % ani spokojeno ani nespokojeno). K otázce, zda je CR jednou z možností rozvoje obce, přistupovala většina dotázaných kladně. 54 % si myslí, že CR je jednou z možností rozvoje obce a 30 % si myslí, že spíše není. Z dotazníkového šetření také vyplynulo, že 40 % dotázaných má zájem o rozvoj CR v obci a 41 % spíše o rozvoj CR nestojí. Relativně kladně přistoupila velká část dotázaných k otázce, zda by se zapojili do rozvoje obce. 44 % by se zapojilo v omezené míře, 33 % by se nezapojilo do rozvoje obce a 4 % by se aktivně zapojily do rozvoje 50
obce. 37 % dotázaných se shodlo na tom, že návštěvnost obce vnímají jako nižší, 33 % si myslí, že návštěvnost obce je vysoká pouze v rámci konání společenských, kulturních či sportovních akcí a 11 % je přesvědčeno, že návštěvnost obce je vysoká. Od rozvoje CR převážná část dotázaných očekává především příliv finančních prostředků (Obr. 15). Naopak největší riziko vidí dotázaní v narušení přírodních hodnot (Obr. 16). Většina dotázaných je přesvědčena o tom, že obec Olšany má dostatečný předpoklad pro rozvoj CR – 59 %. 22 % si myslí, že obec spíše nemá předpoklad pro rozvoj CR a pouhých 7 % je přesvědčeno o tom, že obec pro rozvoj CR předpoklad nemá. Největší nedostatky, které by mohly mít vliv na rozvoj CR, vidí dotázaní ve špatné dopravní dostupnosti (Obr. 17).
Obr. 15: Co očekávají dotázaní od rozvoje cestovního ruchu v obci Olšany
51
Obr. 16: Jaké nebezpečí vidí dotázaní v rozvoji cestovního ruchu v obci Olšany
Obr. 17: Jaké nedostatky vidí dotázaní v rozvoji cestovního ruchu v obci Olšany
52
Z dotazování rovněž vyplynulo, že úroveň ubytovacích a stravovacích zařízení je mezi dotázanými vnímána jako průměrná, charakter a kvalita přírody jako dobrá a čistota vod jako průměrná. Obyvatelé obce Olšany ve své obci považují za nejvíce atraktivní Farmu Bolka Polívky a krásnou přírodu (Obr. 18), kam by také nalákali nejvíce turistů (Obr. 19).
Obr. 18: Co považují dotázaní v obci Olšany za nejvíce atraktivní
Obr. 19: Na co by dotázaní v obci Olšany nalákali turisty
53
6.2.3.2 Shrnutí – Olšany Výsledky tohoto dotazníkové šetření přinesly zjištění, že více jak polovina respondentů považuje CR za jednu z možností rozvoje jejich obce a je přesvědčena, že obec má pro rozvoj obce dostatečné předpoklady. Na rozvoji CR by se polovina dotázaných ráda podílela – jelikož stejná část dotázaných má o rozvoj CR zájem, 1/3 dotázaných by se na rozvoji obce nepodílela - o rozvoj CR v obci spíše nestojí. Převážná část dotázaných, která se na rozvoj CR v obci pohlíží pozitivně, od něj očekává především oživení obce a příliv finančních prostředků. Riziko spojené s rozvojem CR v obci vidí dotázaní především v narušení přírodních hodnot, narušení poklidu a chodu obce a ničení hodnot v obci a jejím okolí. Velká část dotázaných považuje v obci za nejvíce atraktivní Farmu Bolka Polívky, kde se návštěvníci mohou podívat na koně a velbloudy, dále okolní přírodu, kde se nachází 8 studánek a která je využívána cykloturisty. Dotázaní považují ubytovací a stravovací zařízení jako průměrné, stejně tak i čistotu vod. Naopak charakter a kvalitu přírody považují za velmi dobrou. Velkým nedostatkem obce, je především špatná dopravní dostupnost, kterou je zapotřebí zintenzivnit, a nedostatek kulturních, společenských a kulturních akcí. Právě tyto slabé stránky by mohly stát v cestě rozvoji CR v obci.
6.3 Rozpočty obcí na rok 2012 6.3.1
Rozpočet obce Luleč na rok 2012
Obec Luleč počítá na rok 2012 s rozpočtem o celkové výši 8.958.000,-. Finanční částka, která je určena pro rozvoj obce a cestovního ruchu činí 1.665.000,-. Z toho: -
komunální služby a územní rozvoj – 1.150 000,-
-
ostatní zájmová činnost a rekreace – 250 000,-
-
péče o vzhled krajiny a veřejnou zeleň – 100 000,-
-
silnice – 60 000,-
-
ostatní záležitosti kultury – 50 000,-
-
ostatní záležitosti pozemní komunikace – 30 000,-
-
letní kino – 15 000,-
-
pěstební činnost – 10 000,-
54
6.3.2
Rozpočet obce Račice-Pístovice na rok 2012
Obec Račice-Pístovice počítá na rok 2012 s rozpočtem o celkové výši 9.933.700,-. Finanční částka, která je určena pro rozvoj obce a cestovního ruchu činí 2.638.000,-. Z toho: -
komunální služby a územní rozvoj – 1.568.900,-
-
ostatní záležitosti pozemní komunikace – 600 000,-
-
péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň – 147 800,-
-
silnice – 100 000,-
-
místní kulturní památky – 91 000,-
-
ostatní záležitosti kultury – 80 000,-
-
zachování a obnova kulturních památek – 51 200,-
Rozpočet obce Olšany na rok 2012-03-02
6.3.3
Obec Olšany počítá na rok 2012 s rozpočtem o celkové výši 6.874.400,-. Finanční částka, která je určena pro rozvoj obce a cestovního ruchu činí 1.575.600,-. Z toho: -
oprava budov – 625 000,-
-
údržba sportovních zařízení a víceúčelového areálu v majetku obce – 500 000,-
-
naučná stezka – 150 000,-
-
ostatní záležitosti kultury (kulturní akce, zájezdy, vedení kronika) – 112 000,-
-
péče o vzhled krajiny a veřejnou zeleň – 80 000,-
-
územní plánování – 63 600,-
-
silnice (údržba, opravy) – 25 000,-
-
nákup propagačních předmětů – 20 000,-
6.4 Interview V rámci sociologického šetření byla využita i metodu interview, zpočátku se jednalo se o rozhovor částečně strukturovaný, který postupně přecházel k rozhovoru zcela volnému. Tato metoda byla využita při rozhovorech se starosty, pro autorku diplomové práce, nejvýznamnějších obcí Drahanské vrchoviny – Lulče, Račice-Pístovic a Olšan.
55
6.4.1
Interview se starostou obce Luleč - Petrem Halasem
Co je ve vaší obci turisty nejvíce navštěvované, za jakým účelem se sem sjíždí turisté? Luleč je hojně navštěvován turisty a chalupáři především pro svou krásnou přírodu a okolní lesy. V obci se nachází 400 popisných domů a 200 chat, což samo o sobě mluví o velké oblíbenosti obce a využívání jí jako rekreačního střediska. Celoročně využívané jsou také Chaty 5*5, penzion U Libuše – který často využívají návštěvníci a vystavovatelé BVV, a Hotel G, kde se pořádají firemní akce a školení. Sjíždí se sem také turisté, kteří projíždí okolím a v obci pouze přespí. Řadu let – je také Luleč navštěvován pro své přírodní koupaliště, které vzniklo na místě bývalého lomu. Za účelem koupání se sem sjíždí i hodně cykloturistů. Voda v lomu je docela kvalitní, nikdy zde nenastal problém s odpadními vodami, je napájena vodou dešťovou a vodou z lesů.
Žije ve vaší obci někdo, kdo se věnuje nějakému starému tradičnímu řemeslu? V obci žijí asi 3 lidé, kteří se věnují starému řemeslu. Patří mezi ně pan Kutila, který vyrábí pálenou keramiku, pan Herman, který se po dlouhá léta věnuje malování vodovými barvami, a pan Hostaša, který se věnuje kovářství.
Myslíte si, že je ve vaší obci prostor pro vznik agroturistiky? V naší obci prostor pro vznik agroturistiky, bohužel, není. JZD bylo odprodáno a na jeho místě se nyní nachází stavebniny a autodoprava. Nevýhodou obce Luleč je, že je ze všech stran ohraničena a to kamenolomem, železnicí a jinými vesnicemi.
Jsou ve vaší obci dostatečná ubytovací a stravovací zařízení? Obec poskytuje svým návštěvníkům dostatečné ubytovací kapacity. Ubytování poskytuje G-Hotel, Chaty 5*5 a penzion U Libuše. Stravování v obci nabízí restaurace U Štábů, občerstvení U Libuše, restaurace U Libuše, restaurace a penzion U Smrku, restaurace a penzion Pohoda.
Jaké máte v současné době plány do budoucna? V současné době se nám podařilo zrealizovat jeden velký projekt a to sice „naučnou stezku“, jedná se o systém několika panelů, který mapuje historická místa. V rámci naučné stezky jsme vybudovali i odpočinková místa s lavičkami. 56
Nad obcí v lese bychom chtěli vybudovat Autocamp, ale v současné době nebyl ještě proveden průzkum, jestli by byl o něj zájem. Plánujeme rekonstrukci kurtů u koupaliště, volejbalového hřiště a dětského hřiště s antukovým povrchem. V rámci 20 – 30 let se také uvažuje o zatopení kamenolomu a využívání jej jako přírodního koupaliště. Tento plán je uveden jako možnost rekultivace kamenolomu.
6.4.2
Interview se starostou obce Račice-Pístovice – Lubomírem Svobodou
Co ve vaší obci považujete za atraktivní, na co byste nalákal turisty? Račice – Pístovice jsou nejvíce navštěvované turisty a cyklisty v letních měsících, protože katastrem obce prochází několik turistických a cyklistických tras, je zde pěkná krajina s blízkým přírodním parkem Říčky a Rakoveckým údolím – nachází se zde chráněné území, kde se ve velkém nachází bledule jarní, které lákají spousty turistů. Hluboké husté lesy jsou rájem houbařů. Za velmi atraktivní považuji zámek Račice. která je
přístupná
návštěvníkům
–
zámek
K zámku patří zámecká zahrada, však
ne.
Zámek
obhospodařuje
Mgr. Hložková, která je ochotna po domluvě zámkem provést. Před Vánocemi se v prostoru zámku koná výstava pod názvem „Račická šiška“ – kde je možné zakoupit si adventní věnce.
Co je v současné době ve vaší obci turisty nejvíce navštěvované? Turisty je nejvíce navštěvovaná pístovická Riviéra. Návštěvníci si zde můžou za menší poplatek půjčit šlapadla, nebo lodičky. V blízkosti Riviéry se nachází kemp, který
využívají
k přespání
především
cykloturisté,
kteří
projíždí
okolím.
V okolí Račic-Pístovic se nachází 3 cyklostezky a směrem na Ruprechtov vede naučná stezka, která je vybavena odpočívadlem i směrníky.
Žije ve vaší obci někdo, kdo se věnuje nějakému starému řemeslu? V obci se nachází statek, na kterém paní Šílerová vyrábí kozí sýr a distribuuje ho do Brna.
57
V čem vidíte hlavní nedostatky? Obcí prochází 3 různě dlouhé cyklostezky, chybí však cyklostezka z Račic do Pístovic – důvodem jsou neshody s vlastníky těchto pozemků. V původním plánu bylo vést cyklostezku lesem – spojující Račice s Pístovicemi, ale Lesy ČR, s.p. – tento návrh zamítl. Další návrh byl vést cyklostezku areálem JZD – tato možnost však také byla zastupitelstvem JZD zamítnuta.
Jaké máte plány do budoucna? V současné době je nejdůležitější zlepšit obecní komunikace a dodělat chodníky. Zde však narážíme na problém s dotacemi, protože nárok získat dotace mají jen obce do 1 000 obyvatel a Račice – Pístovice mají v současné době 1 060 obyvatel, proto musí tyto náklady hradit z vlastního rozpočtu. V plánu je také oprava okolí Riviéry a rekonstrukce a úprava víceúčelového hřiště.
Z jakých fondů čerpáte finance? Obec Račice – Pístovice čerpá dotace především ze SZIF (Státního zemědělského intervenčního fondu) – např. na úpravu hřiště. V současné době je však nejdůležitější získat peníze na úpravu veřejných komunikací.
6.4.3
Interview se starostkou obce Olšany – Danou Křížovou
Co ve vaší obci považujete za atraktivní, na co byste nalákala turisty? Obec Olšany je dostatečně navštěvovaná turisty, cyklisty, protože katastrem obce prochází několik turistických a cyklistických tras, je zde pěkná krajina s blízkým přírodním parkem Říčky a Rakoveckým údolím. Spousta lidí přijíždí i kvůli Farmě Bolka Polívky, a to nejen při větších kulturních akcích. Nad obcí se nachází pěkný rybník s hřištěm a posezením pro turisty.
Žije ve vaší obci někdo, kdo se věnuje nějakému starému řemeslu? V obci se nenachází nikdo, kdo by provozoval nějaké řemeslo. V obci jen jedna paní peče perníky.
58
Myslíte si, že je ve vaší obci prostor pro vznik agroturistiky? Rovněž
v
obci
není
prostor
pro
vznik
agroturistiky.
Zemědělství zde ve větším nikdo neprovozuje a většinu pozemku kolem obce má ve vlastnictví nebo pronájmu Farma Bolka Polívky a využívá je jako pastviny pro koně.
Jsou ve vaší obci dostatečná ubytovací a stravovací zařízení? V obci je dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení - včetně welnes služeb.
Jaké máte v současné době plány do budoucna? Do
budoucna
bych
chtěla
pro
turisty
zrealizovat
v
rámci
mikroregionu Rakovec naučnou stezku kolem studánek a součástí připraveného projektu je i vyhlídková věž na Červeném vrchu. Proti ní sice brojí místní myslivci, proto upřednostňuji naučnou stezku z tohoto projektu. V obci jsou naplánovány na letošní rok práce na budování víceúčelového areálu, kde bude velké hřiště pro míčové sporty, dětské hřiště, zpevněná plocha u obchodu, bude využíván pro pořádání kulturních akcí. V budoucnu zde možná vznikne kulturní dům, šatny pro sportovce.
59
7 NÁVRHY OPATŘENÍ 7.1 Návrhy opatření – Luleč -
Koupaliště U Libuše
V současné době tvoří koupaliště U Libuše největší podíl na cestovním ruchu a ekonomickém příjmu obce. Proto je důležité dbát na kvalitu vody, která stále splňuje všechny hygienické normy. Do budoucna se plánuje rekonstrukce kurtů u koupaliště, volejbalového hřiště a dětského hřiště s antukovým povrchem a dětského brouzdaliště. -
Hartlova skála
Jedná se rovněž o zatopený lom, který se nachází necelý kilometr od koupaliště U Libuše. Jedná se o jezero, které vzniklo antropogenní činnosti po těžbě nerostných surovin. V současné době je zde koupání možné pouze na vlastní nebezpečí. Hartlova skála by se po menších technických úpravách, jako je zlepšení přístupu do vody, vyčistění vody od větví a hromady listí, zlepšení přístupu k samotnému lomu a za předpokladu poskytnutí finanční pomoci, mohla stát vhodným místem k rekreaci. -
Zatopení kamenolomu
V rámci rekultivačních opatření se do budoucna uvažuje o zatopení části kamenolomu a využití jej jako přírodního placeného koupaliště. Tímto by obec získala další finanční prostředky pro rozvoj obce a nalákala by do obce turisty. -
Sportovní areál
V obci v současné době není hřiště na kopanou a jiné míčové sporty, proto by bylo vhodné do budoucna v jižní části obce zrekonstruovat sportovní areál, kde by se nacházelo fotbalové hřiště, hřiště na volejbal a tenis. Součástí sportovního areálu by měla být i budova, ve které by byly umístěny kabiny, sociální zařízení a klubovna. U areálu by bylo vhodné vybudovat asfaltové parkoviště cca pro 10 aut, z nichž jedno místo by bylo určeno pro vozíčkáře. -
Autocamp
Součástí katastru Luleč jsou 4 samostatné chatové lokality (Kopaniny, Brda, Klučenice a Vinohrady). V těchto lokalitách jsou přípustné jen stavby, které přímo souvisí s individuálním rekreačním využitím. V rekreační lokalitě Brda je do budoucna plánováno vybudovat nový veřejný Autocamp. V současné době se uvažuje o vybudování 3 rekreačních objektů, správní budovy a plochy pro stanování pro cca 120 osob. 60
-
Areál vodních skautů Luleč
Pro oddíl vodních skautů Luleč je plánováno vybudování víceúčelového objektu v areálu za kostelem sv. Martina. Okolí objektu by bylo dobré vhodně upravit a jako součást objektu vybudovat (víceúčelové hřiště pro míčové sporty, naučnou stezku a prostor pro skautské dovednosti). Součástí objektu by rovněž měla být zděná klubovna se sociálním zařízením. -
Parkovací plochy
V současné době jsou v obci zřízeny parkovací plochy dle momentální potřeby bez dopravního značení. V případě zvýšené potřeby auta zastavují a krátkodobě parkují na okraji vozovky - místních komunikacích, popř. na chodníku. Pro parkující auta návštěvníků u navržených i současných objektů je nutné zajistit vlastní místa pro parkování buď před budovou, nebo ve dvorní části objektu, vzhledem k těsné zástavbě podél silnic. Pro občerstvení na koupališti slouží parkovací plochy – společné i pro koupaliště, které zajistí parkování pro 360 – 750 návštěvníků. Budování dalších parkovacích ploch naráží na nedostatek volných ploch, které jsou omezeny složitou konfigurací terénu, kompaktní zástavbou i na okrajích obce a lesními pozemky, které obec obklopují. -
Propagace
V obci se nachází Turistické informační centrum Luleč, které je zaměřeno na propagaci cestovního ruchu v Drahanské vrchovině. Zde může turista získat bezplatně informace o dopravě, službách, ubytovacích a stravovacích možnostech, kulturních, společenských a sportovních akcích v mikroregionu Drahanská vrchovina. Aby se obec stala více navštěvovanou, bylo by zapotřebí zlepšit její propagaci a to jako samostatné obce – ne jen jako celku Drahanské vrchoviny, jak to v mnohých případech bývá. Obec by se mohla prezentovat na internetových stránkách Kudy z nudy a také prostřednictvím tištěného materiálu – ponechaného v turistických informačních centrech jiných krajů. Vhodnou formou propagace je také prezentace regionu na veletrhu Regiontour – zaměřeného na propagaci domácího cestovního ruchu.
61
7.2 Návrhy opatření – Račice – Pístovice -
Zámek Račice
Zámek Račice, který v současné době slouží jako zvláštní škola, by bylo dobré do budoucna zpřístupnit veřejnosti, obec by na tom mohla vydělat peníze, které by později mohla využít např. na vybudování sociálního zařízení v areálu Pístovické riviéry a zlepšení jejího okolí, které bylo ještě před pár lety hojně navštěvováno turisty. Zámek – dříve nedobytný hrad je starý 780 let. -
Cyklistika
Husté lesy nabízejí své kouzlo houbaření, trampingu a jízdě na kole. V současné době zde fungují 3 trasy cyklostezek. Na těchto cestách bych doporučovala zlepšit značení, které je dle mého názoru někdy nepřehledné, a také v některých místech zlepšit stav cest, především ve směru Jedovnice – Ruprechtov, kde by bylo zapotřebí cesty zpevnit např. prefabrikáty, nebo betonovou dlažbou. Dále bych navrhovala vést cyklostezku z Račic do Pístovic, která prozatím chybí. Přestože Lesy ČR i JZD prozatím návrh cyklostezky, která by vedla přes jejich pozemky, zamítají – doporučila bych i tak návrh projednat a zrealizovat. -
Sportovní plochy
Chceme – li, aby se obec stala více navštěvovanou a turisticky oblíbenější, je zapotřebí zaměřit se na zvýšení atraktivity obce a rekonstrukci sportovních a rekreačních ploch. Dětská hřiště u pístovické Riviéry by vyžadovala nutnou opravu, stejně jako v Račicích úprava prostoru mezi autobusovou zastávkou a obchodem na dětské hřiště a veřejnou zeleň. Okolí restaurace Laguna by bylo dobré upravit na sportovní areál, jehož součástí by bylo víceúčelové hřiště pro míčové sporty a dětské hřiště. -
Přístup do vody
Aby se pístovická Riviéra opět stala hojně navštěvovanou oblastí, bylo by zapotřebí zlepšit kvalitu vody v rybníce (odstraněním nežádoucích porostů, aplikací vápenného hydrátu a úpravou rybničního dna) a celkově zlepšit přístup do vody (vybudovat schody do rybníka a z břehových částí odstranit balvany a kameny). -
Místa k posezení
Územní rozvoj sídla je vhodné navrhnout tak, aby byla zachována současná struktura sídla a nezasahovalo se příliš do přírodního rázu krajiny. Zapotřebí by bylo navrhnout rekonstrukci veřejných prostranství a to z velké části provést rekonstrukci 62
návsi Račic – opravit budovy a vybudovat více míst k posezení (v centru obce Račice-Pístovice a v místech Pístovického rybníka). -
Parkovací plochy
Zapotřebí by bylo navrhnout místní komunikace tam, kde chybí. Navrhnout parkovací
plochy
s možností
parkování
vozíčkářů,
zejména
v centru
obce
Račice-Pístovice. Dále by bylo dobré zaměřit se na zlepšení parkovacích ploch v místě pístovické Riviéry, které využívají z velké části především turisté. Vhodné by bylo opravit výmoly na příjezdové cestě k restauraci Laguna. Rovněž cestu k autokempu navrhuji zrekonstruovat. -
Horolezecká stěna
Velkým přínosem pro rozvoj turismu by se mohla stát výstavba sportovní areálu s horolezeckou stěnou na Mixově skále v Říčkách. -
Agroturistika na rodinné farmě
Některé typicky venkovské domy by bylo vhodné využít k dnes stále více populární agroturistice na rodinné farmě, která je ideální formou rodinné dovolené, umožňuje strávit volný čas ve zdravém prostředí venkova a zároveň získat zajímavé znalosti a zkušenosti, které člověk jinde nezíská. -
Hotel Pístovický mlýn
Pístovický mlýn by kromě restaurace mohl plnit funkci ubytovacího zařízení, jistě by si získal mnoho příznivců, hlavně v letním období, kdy by se turisté mohli věnovat pěší turistice, houbaření, cyklistice, rybaření a honitbě. -
ÚSES
Pro budoucí vývoj obce je důležité chránit stávající prvky ÚSES, zachovat stávající ekologicky hodnotná společenstva uvnitř významných krajinných prvků, respektovat stavební uzávěru v území kolem rybníka v Pístovicích, posoudit skutečnou zátěž z živočišné výroby v zemědělském areálu v Račicích a opodstatněnost stanoveného ochranného pásma, navrhnout potřebná opatření pro složky lidské činnosti, které ohrožují hygienickou situaci v obci a životní prostředí (výroba, živočišná výroba), regulovat chovatelskou a řemeslnou činnost v obytné zástavbě, respektovat přírodní park Rakovecké údolí, na správním území obce respektovat všechny pozemky určené pro plnění funkce lesa.
63
-
Domácí produkt – kozí sýr
V obci se nachází statek, na kterém paní Šílerová vyrábí kozí sýr a distribuuje ho do Brna. Tato paní by mohla získat na základě nezávislé kontroly od Ministerstva zemědělství ČR certifikát, který by ji opravňoval označovat svoje produkty značkou BIO. Po-té by bylo dobré rozšířit svoji nabídku i na další produkty jako je (kozí mléko, jogurty, syrovátkové nápoje, popř. kozí mýdlo) a tyto výrobky nabízet přímo tzv. „prodej ze dvora“. -
Propagace
Obec Račice-Pístovice by se měla zaměřit na lepší úpravu svých oficiálních webových stránek. Návštěvnost obce by se mohla zvýšit propagačními letáky zaměřujícími se tematicky na rekreační potenciál obce, které by byly umístěné v Turistickém informačním centru ve Vyškově, Lulči a Brně. Obec by také mohla vytvořit krátkou upoutávku na portálu Kudy z nudy. Vhodnou formou propagace je také prezentace regionu na veletrhu Regiontour – zaměřeného na propagaci domácího cestovního ruchu.
7.3 Návrhy opatření – Olšany -
Vyhlídková věž na Červeném vrchu
Červený vrch je tradiční místo, kde vyhlídkové věže stávaly již v minulosti. První z nich byla postavena v roce 1876 a druhá postavena v roce 1918 byla vyvrácena větrem. Předpokládaná výška nově umístěné stavby by měla být 32 metrů. Na okolí Olšan a Rakoveckého údolí se tak návštěvníkům naskytne opravdu překrásný pohled na okolní přírodu. -
Naučná stezka kolem studánek
V okolí vyhlídkové věže by starostka Olšan chtěla vybudovat naučnou stezku, která by vedla z Olšan přes věž do Vítovic. Stezka by měla být dlouhá 9,5 km. Seznámí návštěvníky s přírodou, lidovými zvyky a tradicemi. Měla by být doplněna naučnými zastaveními vždy v blízkosti studánek v okolí Olšan a Vítovic. Také by měla být vybavena lavičkami, stoly, odpadkovými koši a stojany na kola.
64
-
Víceúčelový sportovní areál
Na nově vybudovaném sportovním areálu by bylo vhodné dokončit osvětlení hřiště, provést výsev trávy a výsadbu keřů. V současné době je hojně využívána výsadba umělých trávníků. Často využívaným prvkem jsou keře, volně rostoucí, tvarované či popínavé (meruzalka, dřín, zimolez, šeřík). -
Kulturní dům
V obci Olšany stále chybí kulturní dům, kde by mohly probíhat veškeré kulturní a společenské akce – tento nedostatek bych navrhovala do budoucna napravit. -
Dopravní dostupnost
Největším nedostatkem obce, který by mohl stát v cestě rozvoji cestovního ruchu je špatná dopravní (autobusová) dostupnost. Z obce Olšany vede přímá linka pouze do obce Rousínov, kde je možné navázat na další spojení do Vyškova, Brna a Bučovic. Bylo by vhodné zvýšit frekventovanost linky Olšany – Rousínov a to oběma směry, alespoň 1* za hodinu především v době od 6 – 18 hodin. Také bych doporučovala zavést přímou linku do Vyškova s intervaly jednou za 2 hodiny. -
Propagace
Obec Olšany by se měla zaměřit na úpravu svých oficiálních webových stránek obce. Návštěvnost obce by se mohla zvýšit na základě propagačních letáků zaměřujících se tematicky na rekreační potenciál obce, které by byly umístěné v Turistickém informačním centru ve Vyškově, Lulči a Brně. Návštěvnost obce by také pomohly zvýšit články umístěné ve zpravodaji města Vyškova, popř. články umístěné v republikových periodikách. Obec by také mohla vytvořit krátkou upoutávku na portálu Kudy z nudy. Vhodnou formou propagace je také prezentace regionu na veletrhu Regiontour – zaměřeného na propagaci domácího cestovního ruchu.
65
8 NÁVRHY FINANCOVÁNÍ 8.1 Program rozvoje venkova 2007 – 2013 Vrchní garance: Ministerstvo zemědělství ČR Trvání programu: V období let 2007 - 2013 Od roku 2007 byly v České republice otevřeny tzv. (operační) dotační programy. Jedná se o prostředky, které k nám proudí z Evropské unie. Obce Luleč, Račice-Pístovice a Olšany by mohly z tohoto fondu čerpat finanční zdroje. OSA III.1.3 Podpora cestovního ruchu: Podpora je určena na vybudování ubytovacích zařízení včetně stravování, sportovních zařízení, půjčoven sportovních potřeb a další turistické infrastruktury v obcích do 2000 obyvatel. Osa III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby: Podpora je určena pro budování a obnovu místních komunikací, zlepšení vzhledu obcí, zlepšení občanské vybavenosti a pořizování územních plánů. Projekty mohou být realizovány v obcích do 500 obyvatel. Osa III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova: Investice jsou určené pro udržování, obnovu, zhodnocení a využívání kulturního dědictví, jako např. kulturních památek, památkově významných území, kulturních prvků vesnic a venkovské krajiny včetně historických parků, historických zahrad a alejí. Osa III.3.1 Vzdělání a informace: Podpora je určena na vzdělávání a informování fyzických a právnických osob, které mají vážný zájem zahájit nebo rozšířit podnikání, případně jiné působení, na venkově v rámci aktivit podporovaných v ose III (tzn. v oblastech diverzifikace činností nezemědělské povahy, zakládání a rozvoje mikropodniků, venkovského cestovního ruchu, obnovy a rozvoje vesnic, občanského vybavení a služeb a ochrany a rozvoje kulturního dědictví venkova). (www.eagri.cz) Osa IV. Leader: Základní myšlenkou je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově.
66
8.2 Individuální dotace JMK 2012 Program schválen: Zastupitelstvem Jihomoravského kraje Příjem žádostí: celoročně/průběžně Tyto dotace jsou určeny pro konkrétního žadatele z důvodů zvláštního zřetele hodných, a to zejména pro okruh projektů, které nejsou v předmětném období podporovány
žádným
z
vyhlášených
dotačních
programů.
(www.dotace.kr-jihomoravsky.cz)
8.3 Podpora obnovy a rozvoje venkova Program schválen: Ministerstvem pro místní rozvoj ČR Příjem žádostí: celoročně/průběžně Cílem podprogramu je formou dotace podpořit obnovu a rozvoj venkovských obcí. Podprogram předpokládá participaci obyvatel venkova, občanských spolků a sdružení při obnově jejich obce v souladu s místními tradicemi. Příjemci podpory jsou vymezeni a specifikováni pro každý z pěti dotačních titulů zvlášť. Obecně se však jedná o obce či svazky obcí. o Dotační titul č. 1 - Podpora vítězů soutěže Vesnice roku o Dotační titul č. 2 - Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci: V rámci programu budou podporovány akce s výstupy sloužícími převážně dětem a mládeži, na jejichž výběru a přípravě se děti a mládež prokazatelně podílely a které jsou zaměřené na: -
obnovu a údržbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti (např. školy, předškolní zařízení, kulturní zařízení)
-
úpravu veřejných prostranství
-
obnovu a zřizování veřejné zeleně
-
rekonstrukci
nebo
vybudování
zařízení
pro
volnočasové
aktivity
(hřiště, klubovny, cyklostezky, bruslařské dráhy, naučné stezky apod.) -
Dotační titul č. 3 - Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova: V rámci programu budou podporovány akce nadregionálního významu zaměřené na:
-
prezentaci úspěšných projektů zaměřených na obnovu a rozvoj venkova
67
-
výměnu zkušeností při přípravě projektů zaměřených na obnovu a rozvoj venkova
-
podporu spolupráce a odborného vzdělávání zástupců obcí zaměřeného na obnovu a rozvoj venkova
-
Dotační titul č. 4 - Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci Budou podporovány akce zaměřené na obnovu drobných sakrálních staveb nalézajících se v katastrálním území obce, které nejsou prohlášeny kulturním památkou a jsou v majetku obce. Jedná se zejména o obnovu staveb jako:
-
kaple, kaplička
-
socha
-
boží muka, kříž
-
úprava prostranství v okolí drobných sakrálních staveb
-
Dotační titul č. 5 - Podpora zapojení romské komunity do života obce a společnosti (www.mmr.cz)
8.4 ROP Jihovýchod Program schválen: Regionální radou Jihovýchod Příjem žádostí: 2. 4. 2012 - 29. 6. 2012 Regionální rada Jihovýchod vyhlásila dvě nové výzvy pro předkládání projektů žádajících o dotace z EU. Půl miliardy korun půjde na Vysočině a na jižní Moravě na turistiku a projekty týkající se výstavby turistických zařízení, zpřístupnění památek, značení a úpravy cyklotras nebo zlepšení zpřístupnění kulturních památek a památek UNESCO, druhá výzva je určena pro kraje, které si mohou požádat o dotaci na zařízení celoživotního vzdělávání. Projektové záměry se mohou týkat: -
výstavby či technického zhodnocení turistických zařízení - tyto památky kromě zpřístupnění čeká i obnova doprovodné infrastruktury jako je značení, sociální zařízení nebo odpočívadla
-
značení a úprav cyklotras, naučných a vinařských stezek a tras pro pěší a lyžaře
-
výstavby přístupových komunikací k památkám UNESCO a památkám regionálníhoho významu spjatých s regionem 68
O půl miliardy korun, které na výše uvedené aktivity uvolnila Regionální rada Jihovýchod, budou soutěžit obce a svazky obcí, kraje, nestátní neziskové organizace nebo i malí a střední podnikatelé. (www.jihovychod.cz)
8.5 Společnost E.ON Možným zdrojem financování je společnost E.ON. Na webových stránkách společnosti E.ON se nachází odkaz na sponzoring („reklama & sponzoring“), kde na základě
vyplněného
on-line
dotazníku
můžeme
žádat
o
sponzoring.
Žádost je zpracována kompetentním pracovníkem. Společnost E.ON podporuje a sponzoruje hodnotné projekty, sdružení a instituce působící v mnoha různých oblastech. Stěžejními oblastmi, do kterých společnost E.ON směřuje své aktivity jsou vzdělání dětí a ekologie.(www.eon.cz)
8.6 MAS Místní akční skupiny (MAS) jsou společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství za předpokladu získání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region – metodou LEADER. (www.eagri.cz) Místní akční skupiny MAS Moravský kras, je sdružení zástupců neziskových organizací, samospráv a podnikatelů působících na území 5-ti mikroregionu, ležících severovýchodně od města Brna na části území turistické oblasti Moravský kras a okolí. Území
těchto
mikroregionu
–
Časnýř,
Černohorsko,
Drahanská
vrchovina, Moravský kras a Protivanovsko má rozlohu 51 334 ha. Místní akční skupina MAS Moravský kras o.s. poskytuje služby v oblasti přípravy a realizace
rozvojových
projektů
veřejných,
soukromých,
podnikatelských
i neziskových subjektů. Poskytuje poradenství při přípravě projektové dokumentace pro získání dotace z regionálních, "národních" i "evropských" programů, poradenství při realizaci projektů financovaných z dotačních zdrojů zahrnující přípravu a realizaci výběrových řízení, kompletní administraci projektu ve vztahu k poskytovateli dotace atd. (www.mas-moravsky-kras.cz)
69
9 DISKUZE Když se řekne „Luleč“ většině lidí se vybaví zatopený lom U Libuše, dnes využívaný jako koupaliště, krásná příroda Rakoveckého údolí a spousta chalupářů. Stejně tak prezentují obec Luleč internetové stránky a rovněž narazíme na tyto odkazy v každé literatuře. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že více jak 50 % dotázaných nemá v obci o rozvoj CR zájem, jelikož má strach o narušení poklidu a chodu obce, ničení hodnot v obci a narušení přírodních hodnot. Tuto část dotázaných by bylo třeba přesvědčit o tom, že rozvoj CR by do obce přinesl především příliv finančních prostředků a více pracovních míst. Druhá polovina dotázaných však o rozvoj CR zájem má a za nejvíce atraktivní považuje koupaliště U Libuše, okolní přírodu a lesy. Stejně tak se k této otázce staví starosta obce, který prozradil, že v současné době je v obci více jak 200 chat a 1/3 chalup, což svědčí o oblíbenosti tohoto místa. Mohlo by se zdát, že tato obec je ideální pro rozvoj agroturistiky. Jak prozradil starosta obce, opak je pravdou. Nevýhodou obce je, že je ze všech stran ohraničena - kamenolomem, železnicí a jinými vesnicemi. JZD bylo odprodáno a na jeho místě se nyní nachází stavebniny a autodoprava. Starosta dále upozornil na to, že v červnu 2011 došlo v Lulči k otevření naučné stezky. Trasa stezky přibližuje turistům historii, památky a okolí obce. I přesto, že stránky obce na tuto naučnou stezku upozorňují, v dotazníkovém šetření ji zmínilo pouze 6 lidí ze 100. To může svědčit o tom, že propagace obce (tak, jak vyplynulo z dotazníkového šetření) je opravdu na špatné úrovni a že by bylo za potřebí se na ní více zaměřit. Z mého pohledu má obec Luleč velmi přehledné internetové stránky obce, které rovněž odkazují na stránky mikroregionu Drahanská vrchovina, proto bych pouze doporučila propagovat tuto obec více pomocí informačních letáků umístěných v turistických informačních centrech v jiných městech, obcích a okolních krajích. S obcí „Račice-Pístovice“ má většina obyvatel blízkého okolí spojenou pístovickou Riviéru, zámek Račice a Rakovecké údolí. Stejně tak o této obci pojednává literatura a internetové zdroje, které turisty lákají do Rakoveckého údolí, jehož součástí je i naučná stezka Rakovec a přírodní park Říčky, jehož součástí je naučná stezka Říčky. Okolím Račic-Pístovic vedou 3 cyklistické stezky a obzvlášť v létě se toto okolí stává rájem cyklistů. Z dotazníkového šetření a rovněž z rozhovoru se starostou vyplynulo, že většina dotázaných považuje za nejvíce atraktivní Pístovický rybník, dle mého názoru spíše 70
okolí pístovické Riviéry, jehož součástí je půjčovna loděk, tenisové kurty a Autokemp Riviéra, který většina cyklistů využívá k přenocování – jak prozradil starosta obce. Dále Rakovecké údolí a zámek Račice. Součástí zámku Račice je i překrásná zahrada. Velkou nevýhodou pro obec je, že veřejnosti je zámek i zahrada nepřístupná. Zpřístupnění by mohlo mít vliv na větší návštěvnost této lokality a příliv finančních prostředků do obce. Více jak 50 % dotázaných zásadně o rozvoj CR v obci nemá zájem, jelikož se obává narušení přírodních hodnot a narušení poklidu a chodu obce, naopak od něj očekává příliv finančních prostředků, oživení obce a zvýšení zaměstnanosti. Většina dotázaných považuje za největší nedostatek obce nízkou propagaci obce. Z mého pohledu jsou internetové stránky obce přehledné, odkazují na stránky mikroregionu Drahanská vrchovina i stránky MAS Moravského krasu. Proto bych navrhovala lepší propagaci formou tištěného materiálu v turistických informačních centrech okolních měst a informačním centru Drahanské vrchoviny. Dalším negativem obce je nedostatek ubytovacích kapacit. Celoročně je využíván pouze hotel Rakovec, který disponuje 40 lůžky, v letních měsících je navíc využívám Autokemp Riviéra. Na zřízení hotelu však obci chybí peníze. Obec Olšany je známá především Farmou Bolka Polívky, na které každoročně probíhá řada kulturních a společenských akcí, na které upozorňují internetové stránky obce i deníky okolních obcí. Internetové stránky a literatura rovněž lákají turisty na cyklistický nebo turistický výlet přírodním parkem Říčky. Okolí Olšan je známé svými osmi studánkami, kde starostka obce plánuje do budoucna vybudovat naučnou stezku spojenou s jejich poznáním. V rámci dotazníkového šetření většina dotázaných jako nejvíce atraktivní a turisty nejvíce navštěvovanou označila Farmu Bolka Polívky, přírodní park Říčky a místní studánky. Stejně tak i starostka obce za největší přínos pro obec považuje Farmu Bolka Polívky a přírodní park Říčky. Tato obec by mohla být ideálním místem pro rozvoj agroturistiky. Většinu pozemků kolem obce má však ve vlastnictví Bolek Polívka a využívá je jako pastviny pro koně, proto pro rozvoj agroturistiky není v obci prostor. Obec Olšany disponuje velmi dobrými ubytovacími kapacitami a také širokou nabídkou možnosti stravování. Jako největší nedostatek považují místní obyvatelé špatné dopravní
autobusové
spojení,
kde
přímá
linka
vede
pouze
z Olšan
do Rousínova. Bylo by dobré zintenzivnit frekvenci této linky a také zavést přímou linku do Vyškova. 71
10 ZÁVĚR Dnešní moderní doba velmi přeje rozvoji cestovního ruchu. Ten se stal trendem současnosti a zároveň neodmyslitelnou součástí prakticky každého z nás. Tak jak bude růst vliv a objem cestovního ruchu, tak na něj bude také působit tlak spotřebitelů, kteří budou mít stále specifičtější požadavky na trávení volného času. Cílem práce bylo na základě dostupné literatury a vlastního šetření prostudovat a zhodnotit potenciál vybraných obcí pro cestovní ruch. Na základě získaných informací byla pro dané obce navržena návrhová opatření a rovněž možnost získání finanční podpory. V rámci praktické části bylo zpracováno dotazníkové šetření, interview se starosty vybraných obcí a terénní šetření. Mikroregion Drahanská vrchovina – jehož součástí jsou mnou analyzované obce, nabízí nespočet možností pro trávení volného času a rozvoj cestovního ruchu (především venkovského). Svůj dík na tom má krásná a zachovalá příroda Rakoveckého údolí, přírodní park Říčky, množství cyklistických a turistických tras, historické památky a bohatý kulturní život. I přes to není tato oblast turisty zdaleka tolik navštěvovaná, jak by mohla. Převažují spíše jednodenní návštěvy a to převážně příbuzných, známých, návštěvníků z blízkého okolí, kterým je tato oblast velmi blízká a krása tohoto okolí dobře známa. Často je tato oblast navštěvována cykloturisty, kteří zde využívají možnosti přenocování. V době konání veletrhů v městě Brně tuto možnost využívají i jejich pořadatelé a návštěvníci. Lze tedy usoudit, že této oblasti chybí lepší prezentace a možná i komplexní produkt, který by návštěvníky přiměl k delšímu pobytu. Obec Luleč, Račice-Pístovice a Olšany se stále potýká s nedostatkem finančních prostředků, chybí peníze na opravu i toho nejzákladnějšího, jako jsou místní komunikace a s nedostatkem pozornosti věnované péči o historické a kulturní památky. Obce mají velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, který v sobě skrývá okolní příroda, zámek Račice, lom U Libuše, pístovická Riviér a studánky v okolí Olšan. Proto jsem se v kapitole 7 NÁVRHY OPATŘENÍ, zaměřila na další možnosti rozvoje cestovního ruchu v těchto obcí a navrhla případná opatření, rekonstrukce a inovace. Do těchto míst je však nutné nejdříve určité finance investovat, aby z nich v budoucnu obec mohla těžit. Potenciální zdroje financování jsou uvedeny v kapitole 8 NÁVRH FINANCOVÁNÍ. Potenciál cestovního ruchu, který se v těchto oblastech vyskytuje lze 72
využít za předpokladu, že daná oblast má již dobrou základní infrastrukturu. Z hlediska dopravní dostupnosti, je na tom nejhůř obce Olšany, kde byla navrhnuta opatření, ostatní obce, jsou na tom relativně dobře. Naopak z hlediska ubytovacího a stravovacího zařízení, je na tom nejhůř obec Račice-Pístovice. Obce Olšany a Luleč poskytují návštěvníkům široké spektrum možnosti využití ubytovacích a stravovacích zařízení. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina dotázaných vnímá kladně rozvoj cestovního ruchu a je přesvědčena, že obce pro něj mají dostatečný předpoklad. Očekávají od něj především příliv finančních prostředků a oživení obce. Příliv turistů by v budoucnu mohlo zvýšit otevření nové naučné stezky v Lulči. Cestovní ruch přináší do oblastí jednak velké množství kladů, které je nutné rozumně využít. Důležité je nezapomínat na místní obyvatele a jejich životní prostor. Pakliže bude fungovat spolupráce mezi těmito subjekty a nedojde ke zneužívání zdrojů, pro rozvoj cestovního ruchu, může z toho daná oblast i poskytovatelé služeb profitovat.
73
11 POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA 11.1 Použitá literatura •
HEJDA J., 2005: Kronika obce Račice-Pístovice. 259 s.
•
HESKOVÁ M. a kolektiv., 2006: Cestovní ruch. Fortuna, Praha
•
HOLEŠINSKÁ A., 2006: Venkovský cestovní ruch v České republice. In IX. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. ESF MU, Brno, 255 s.
•
KOTÁSKOVÁ P., 2009: Krajinné stavitelství pro rekreační využití. MENDELU, Brno, 79 s.
•
KŘETINSKÝ E., ZOUHAROVÁ D., 1998: Drahanskou vrchovinou. Podomí, 122 s.
•
PÁSKOVÁ M., ZELENKA J., 2002: Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 448 s.
•
SDRUŽENÍ OBCÍ., 2001: Mikroregion Drahanská vrchovina. Moravská Třebová, 26 s.
•
SCHNEIDER J., FIALOVÁ J. & VYSKOT I., 2008: Krajinná rekreologie I. MENDELU, Brno, 140 s.
•
STRYJOVÁ D., 2009: Městys Račice: historie a současnost. Knínice u Boskovic, 367 s.
•
STŘÍBRNÁ M., 2005: Venkovská turistika a agroturistika. Profi Press, s. r. o., Praha, 65 s.
•
Česká republika. Územní plán Luleč. In: 183/2006. Vyškov: MěÚ Vyškov, 2011.
•
Česká republika. Územní plán Olšany. In: 183/2006. Vyškov: MěÚ Vyškov, 2008.
•
Česká republika. Územní plán Račice-Pístovice. In: 183/2006. Vyškov: MěÚ Vyškov, 2008.
•
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.
74
11.2 Použité internetové zdroje •
ČESKO. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ,
eAGRI, 2012: [online].
[cit. 2012-02-06]. Dostupné na:
•
ČESKO. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, Ministerstvo pro místní ČR,
rozvoj
2012:
[online].
[cit.
2012-02-06].
Dostupné na:
•
Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje, 2012: [online]. [cit. 2012-02-16]. Dostupné na: < http://dotace.kr-jihomoravsky.cz>
•
E.ON,
2012:
[online].
[cit. 2012-02-29].
Dostupné
na:
•
Habrovany,
2006:
[online].
[cit.
2011-01-24].
Dostupné
na:
•
HERBER V., DOBROVOLNÝ P. & HYNEK A., Herber – kvalitně, 2010: [online].
[cit.2011-01-21].
Dostupné
na:
•
Internetový
portál
„Toulky
Drahanskou
vrchovinou“,
2010:
[online].
[cit. 2011-01-24]. Dostupné na: < http://www.drahanska-vrchovina.cz> •
Luleč, 2009: [online]. [cit. 2011-01-24]. Dostupné na:
•
Lyžařský průvodce Drahanské vrchoviny a Boskovicka, 2011: [online]. [cit. 2011-01-18]. Dostupné na: < http://lyzarsketrasy.cz/region.php>
•
MAS Moravský kras, 2012: [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné na:
•
Mezi
stromy,
2010:
[online].
[cit.
2011-01-18].
Dostupné
na:
< http://www.mezistromy.cz/cz/les/prirodni-lesni-oblasti/drahanska-vrchovina> •
Obec
Drnovice,
2006:
[online].
[cit.
2011-01-24].
Dostupné
na:
[online].
[cit.
2011-01-24].
Dostupné
na:
[online].
[cit.
2011-01-26].
Dostupné
na:
Dostupné
na:
•
Obec
Krásensko,
2010:
•
Obec
Nemojany,
2010:
•
Obec
Nové
Sady,
2011:
[online].
75
[cit.
2011-01-26].
•
Obec
Podomí,
2009:
[online].
[cit.
2011-01-26].
Dostupné
na:
[online].
[cit.
2011-01-26].
Dostupné
na:
•
Obec
Studnice,
2010:
•
Olšany okres Vyškov, 2011: [online]. [cit. 2011-01-26]. Dostupné na:
•
Račice-Pístovice – oficiální stránky obce, 2010: [online] [cit. 2011-01-26]. Dostupné na: <www.racice-pistovice.cz>
•
Regionální
rada
regionu
soudržnosti
Jihovýchod,
2012:
[online].
[cit. 2012-02-26]. Dostupné na: •
Sociologický webzin, 2011: [online]. [cit. 2011-01-18]. Dostupné na: < http://www.socioweb.cz>
•
Turistika,
2010:
[online].
[cit.
2011-01-26].
Dostupné
na:
•
WIKIPEDIE, Luleč,
2010: [online]. [cit. 2011-01-24]. Dostupné na:
< http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lule%C4%8D&oldid=8117559 >
11.3 Další použité zdroje •
Informace získané v rámci přednášek doc. Vaishara v předmětu Sociologie venkova v roce 2010
76
12 SEZNAM OBRÁZKŮ •
Obr. 1: Mikroregion Drahanská vrchovina (Zdroj: www.drahanska-vrchovina.cz)
•
Obr. 2: Pístovice - opuštěný lom (Zdroj: www.geology.cz)
•
Obr. 3: Naučná stezka Luleč (Zdroj: www.ns-lulec.skauting.cz)
•
Obr. 4: Zámek Račice (Zdroj: www.obrazky.cz)
•
Obr. 5: Co očekávají dotázaní od rozvoje cestovního ruchu v obci Luleč
•
Obr. 6: Jaké nebezpečí vidí dotázení v rozvoji cestovního ruchu v obci Luleč
•
Obr. 7: Jaké nedostatky vidí dotázaní v rozvoji cestovního ruchu v obci Luleč
•
Obr. 8: Co považují dotázaní v obci Luleč za nejvíce atraktivní
•
Obr. 9: Na co by dotázaní v obci Luleč nalákali turisty
•
Obr. 10: Co očekávají dotázaní od rozvoje cestovního ruchu v obci R.-P.
•
Obr. 11: Jaké nebezpečí vidí dotázaní v rozvoji cestovního ruchu v obci R.-P.
•
Obr. 12: Jaké nedostatky vidí dotázaní v rozvoji cestovního ruchu v obci R.-P.
•
Obr. 13: Co považují dotázaní v obci R.-P. za nejvíce atraktivní
•
Obr. 14: Na co by dotázaní v obci R.-P. nalákali turisty
•
Obr. 15: Co očekávají dotázaní od rozvoje cestovního ruchu v obci Olšany
•
Obr. 16: Jaké nebezpečí vidí dotázaní v rozvoji cestovního ruchu v obci Olšany
•
Obr. 17: Jaké nedostatky vidí dotázaní v rozvoji cestovního ruchu v obci Olšany
•
Obr. 18: Co považují dotázaní v obci Olšany za nejvíce atraktivní
•
Obr. 19: Na co by dotázaní v obci Olšany nalákali turisty
77
13 SEZNAM PŘÍLOH • Příloha 1. Dotazník •
Příloha 2. Obec Drnovice (Zdroj: www.oudrnovice.cz)
•
Příloha 3. Znak Habrovan (Zdroj: www.habrovany.ic.cz)
•
Příloha 4. Znak a vlajka Ježkovic (Zdroj: www. cs.wikipedia.org)
•
Příloha 5. Znak a vlajka Krásenska (Zdroj: www. cs.wikipedia.org)
•
Příloha 6. Znak a vlajka Lulče (Zdroj: www.cs.wikipedia.org)
•
Příloha 7. Znak a vlajka Nemojan (Zdroj: www.cs.wikipedia.org)
•
Příloha 8. Znak Nových Sadů (Zdroj: www.autee.cz/nove-sady)
•
Příloha 9. Znak a vlajka Olšan (Zdroj: www.cs.wikipedia.org)
•
Příloha 10. Znak a vlajka Podomí (Zdroj: www.cs.wikipedia.org)
•
Příloha 11. Znak a vlajka Račic – Pístovic
•
(Zdroj: www.cs.wikipedia.org)
•
Příloha 12. První cyklostezka délky 15,9 km (Zdroj: www.racice-pistovice.cz)
•
Příloha 13. Druhá cyklostezka délky 25,5 km (Zdroj: www.racice-pistovice.cz)
•
Příloha 14. Třetí cyklostezka délky 36,5 km (Zdroj: www.racice-pistovice.cz)
•
Příloha 15. Znak a vlajka Ruprechtova (Zdroj: www.cs.wikipedia.org)
•
Příloha 16. Znak a vlajka Studnic (Zdroj: www.obec-studnice.cz) 78
•
Příloha 17. Fotogalerie
-
Naučná stezka Luleč
-
Koupaliště U Libuše
-
Dětské brouzdaliště a převlékárny U Libuše
-
Restaurace U Smrku
-
Restaurace a penzion Pohoda
-
G Hotel
-
Pohostinství U Pštrosa
-
Restaurace a penzion U Kalábů
-
Absinthe BAR
-
Dětské hřiště v Olšanech
-
Potraviny COOP Olšany
-
Hotel U Krále
-
Restaurace U Krále
-
Farma Bolka Polívky
-
Pístovický rybník
-
Restaurace Laguna
-
Občerstvení Riviéra
-
Pístovický mlýn
-
Zámek Račice
-
Restaurace a pension U Pastorků
79