MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Studie návrhu likvidace odpadních vod v obci Jankovice

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2009

Bc. Pavlína Havlíková

Zadávací list

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Studie návrhu likvidace odpadních vod v obci Jankovice zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla řádné kalkulace.

V Brně, dne: .........................

..........................................

Poděkování: Mé poděkování patří především vedoucímu bakalářské práce Ing. Janě Synkové Ph.D. za její kladný přístup a odbornou pomoc. Dále bych chtěla poděkovat místostarostovi obce Jankovice, panu Antonínu Dúbravovi, za poskytnutí podkladových materiálů a potřebných informací o obci.

ABSTRAKT Jméno autora: Bc. Pavlína Havlíková Název diplomové práce: Studie návrhu likvidace odpadních vod v obci Jankovice Diplomová práce se zabývá návrhem vhodného způsobu likvidace odpadních vod v obci Jankovice. Na základě dotazníků a terénního průzkumu bylo vyhodnoceno nakládání s odpadními vodami. Výsledkem studie bylo vyhodnocení možných způsobů čištění odpadních vod v obci. Jako nejoptimálnější varianta byla navržena vegetační kořenová čistírna odpadních vod.

U vegetační kořenové čistírny byly navrženy

základní parametry a způsob financování její výstavby.

Klíčová slova: Odpadní vody, čistírny odpadních vod, vegetační kořenová čistírna, stabilizační nádrže, půdní filtr, mechanicko-biologická čistírna.

ABSTRACT Name of writer: Bc. Pavlína Havlíková Title of the diploma thesis: The study of proposal disposal of waste water in Jankovice village Thesis describes the design of appropriate disposal of waste water in the village Jankovice. Based on questionnaires and field survey was evaluated for its waste water. The result of this study was to evaluate the possible ways of wast ewater treatment in the village. The best variant was proposed by the root waste water treatment plants. The basic parameters and how to finance the building has been designed for the root waste water treatment plant.

Key words: Waste water, waste water treatment plants, root waste water treatment plant, stabilization tank, soil filter, mechanic-biological waste water treatment plant.

OBSAH 1. ÚVOD.....................................................................................................................- 8 2. CÍL PRÁCE............................................................................................................- 9 3. LITERÁRNÍ REŠERŠE......................................................................................- 10 3.1. Historie čištění odpadních vod....................................................................- 10 3.1.1. Vývoj čistění odpadních vod ve světě...................................................- 10 3.1.2. Vývoj čistění odpadních vod v Českých zemích...................................- 11 3.1.3. Historie použití kořenových čistíren v České Republice........................ -12 3.2. Odpadní vody.................................................................................................- 13 3.3. Možnosti dopravy odpadních vod..................................................................- 14 3.4. Technické zařízení čistíren odpadních vod....................................................- 16 3.4.1. Předčištění a mechanické čištění............................................................- 16 3.4.2. Biologické čištění....................................................................................- 18 3.4.3. Chemické čištění.....................................................................................- 18 3.5. Přírodě blízké způsoby čištění odpadních vod...............................................- 18 3.6. Půdní filtry.....................................................................................................- 19 3.7. Stabilizační nádrže a akvakultury..................................................................- 20 3.7.1. Aerobní biologické nádrže.......................................................................- 213.7.2. Anaerobní biologické nádrže..................................................................- 23 3.7.3. Přednosti a nevýhody využití stabilizačních nádrží...............................- 23 3.8. Závlaha odpadními vodami a tekutými odpady.............................................- 24 3.9. Kořenové čistírny odpadních vod..................................................................- 24 3.9.1. Výhody a nevýhody využití kořenových čistíren.................................- 25 3.9.2. Rozdělení kořenových čistíren..............................................................- 25 3.9.2.1. Kořenové čistírny s radiálním prouděním......................................- 26 3.9.2.2. Kořenové čistírny s vertikálním prouděním..................................- 26 3.9.2.3. Kořenové čistírny s horizontálním prouděním..............................- 27 3.10. Kořenové čistírny s horizontálním podpovrchovým průtokem...................- 28 3.10.1. Speciální objekty na kořenových čistírnách.........................................- 29 3.10.2. Vegetace kořenových čistíren...............................................................- 31 3.10.3. Odstraňování znečištění v kořenových čistírnách.................................- 33 3.11. Kalové a odpadové hospodářství.................................................................- 35 3.11.1. Stabilizace kalu.....................................................................................- 35 3.11.2. Odvodňování kalu.................................................................................- 36 3.11.3. Zemědělské využívání kalů...................................................................- 36 3.12. Legislativa a právo v čištění odpadních vod................................................- 36 4. PŘÍRODNÍ POMĚRY OBLASTI........................................................................- 40 4.1. Charakteristika zájmového území..................................................................- 40 4.2. Biogeografické členění.................................................................................- 40 4.3. Geologické poměry.......................................................................................- 40 4.4. Pedologické poměry.......................................................................................- 41 4.5. Klimatické poměry.........................................................................................- 42 4.5.1. Odvozené klimatické charakteristiky území...........................................- 43 4.6. Hydrologické poměry....................................................................................- 45 4.7. Biota...............................................................................................................- 46 4.7.1. Flóra........................................................................................................- 46 4.7.2. Fauna.......................................................................................................- 46 4.7.3. NATURA 2000.......................................................................................- 47 5. METODIKA.........................................................................................................- 49 -

5.1. Přípravné práce..............................................................................................- 49 5.2. Návrh dotazníku.............................................................................................- 49 5.3. Návrh způsobů likvidace odpadních vod v obci............................................- 50 5.4. Stanovení množství odpadních vod...............................................................- 51 5.5. Výpočet parametrů a návrh čistírny odpadních vod......................................- 55 6. VÝSLEDKY.........................................................................................................- 56 6.1. Obec Jankovice..............................................................................................- 56 6.1.1. Základní údaje o obci..............................................................................- 56 6.1.2. Zásobování obce pitnou vodou...............................................................- 56 6.1.3. Současný stav odkanalizování obce........................................................- 57 6.1.4. Údaje o recipientu...................................................................................- 57 6.1.5. Umístění čistírny odpadních vod............................................................- 57 6.2. Nakládání s odpadními vodami v obci Jankovice..........................................- 58 6.3. Návrh likvidace odpadních vod.....................................................................- 61 6.4. Návrh vegetační kořenové čistírny odpadních vod........................................- 62 6.4.1. Stanovení množství odpadních vod........................................................- 62 6.4.2. Parametry vegetační kořenové čistírny odpadních vod.........................- 64 6.4.2.1. Kontrola návrhu...............................................................................- 67 6.4.3. Návrh uspořádaní vegetační kořenové čistírny.......................................- 68 6.4.4. Provoz a údržba.......................................................................................- 71 6.5. Odpadové a kalové hospodářství...................................................................- 71 6.6. Zdroje financování čistírny odpadních vod...................................................- 71 7. DISKUSE..............................................................................................................- 73 8. ZÁVĚR.................................................................................................................- 75 9. SUMMARY..........................................................................................................- 77 10. LITERÁRNÍ ZDROJE........................................................................................- 79 11. PŘÍLOHY...........................................................................................................- 81 11.1. Obsah příloh obsažených v textu.................................................................- 82 11.2. Seznam příloh...............................................................................................- 83

1. ÚVOD

Voda je jedním ze základních živlů naší planety, ve vodě vznikl život a nelze bez ní existovat. Vyskytuje se na většině povrchu Země, ale jen 3% z celkového množství tvoří sladká voda. Voda je nezbytná nejen pro rostliny a živočichy, využívá se také hojně v různých průmyslových odvětvích. Vodní zdroje ovšem nejsou nevyčerpatelné, proto je nezbytné naučit se vodu chránit a správně s ní hospodařit. V současné době dochází k úbytku vody na Zemi a postupně stoupá i její spotřeba. Ochrana vod je komplexní činnost a zahrnuje ochranu jak povrchových, tak podzemních vod. Voda se stále více mění ve strategický zdroj a již dnes se objevuje několik teorií, které jako možný důvod světové krize budoucnosti neoznačují peníze, ale právě vodu. Znečištění vody vzniká především lidskou činností a způsobuje zhoršení kvality toků a ostatních vodních ploch. I když v posledních letech sledujeme jisté zlepšení kvality vody na našich tocích, je stále nezbytné vytvářet vhodná opatření pro čistotu vod. Člověk je v zájmu udržitelného rozvoje povinen vodu navracenou do přírody čistit. Zlepšování kvality odpadních vod lze dosáhnout díky technologiím čistíren odpadních vod, které jsou budovány u měst, obcí a zemědělských a průmyslových provozů. V současné době existuje mnoho možných způsobů čištění odpadních vod. Klasické mechanicko – biologické čistírny bývají, především v menších obcích do 1000 EO, stále častěji nahrazovány přírodními způsoby čištění odpadních vod. Důvodem jsou mnohé aspekty jak ekologické tak ekonomické. Přírodní způsoby čištění

odpadních vod využívají

přirozených

samočistících procesů ve vodním, půdním nebo mokřadním prostředí. Nejvíce uplatňovaným způsobem přírodního čištění je budování kořenových čistíren odpadních vod, jejichž výstavba v České republice v posledních letech značně stoupá. Vybudovaná kořenová čistírna představuje nejen možný způsob likvidace odpadních vod, je také významným krajinným prvkem a prostředím pro život mnoha rostlin a živočichů. Mnoho menších obcí v současné době řeší problém likvidace odpadních a hledá různé alternativy jak vybudovat funkční a výkonnou čističku při nízkých stavebních a provozních nákladech.

2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo navrhnout vhodný způsob likvidace odpadních vod v obci Jankovice. Za tímto účelem byl vytvořen dotazník, jehož účelem bylo zjistit jak je v obci s odpadními vodami nakládáno. Na základě výsledku dotazníku bylo navrženo několik variant způsobů čištění odpadní vod z nichž byl vybrán jeden, který vyhovoval nejvíce daným kritériím a vyhovoval také z hlediska přírodních poměrů dané lokality.

3. LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1.

Historie čištění odpadních vod

3.1.1. Vývoj čistění odpadních vod ve světě V roce 3700 př. Kr. nechal vypracovat Samsuiluna, syn babylonského krále Chammurapiho, nejstarší vodohospodářský plán na světě. Jeho součástí byly projekty na vodovod pro Babylon, zavlažovací kanály zahrad Semiramidiných, regulace Eufratu a jiné. Projekty byly vybudovány za pouhých šestnáct let. V Mezopotámii a protoindických městech byly vybudovány kolem roku 2510 př. Kr. speciální kanalizační systémy na odvádění odpadních vod. Začaly se zde také poprvé používat splachovací záchody, z nichž fekálie odcházely přímo do kanalizace. V sumerských městech si obyvatelé také vybudovaly rozvětvenou kanalizační síť s přípojkami, které vedly pod jednotlivé domy. Přípojky měly prudký spád pro snadný odtok vody do hlavních stok. Část přípojek byla tvořena z hliněných trub a část z pálených cihel zakrytých čtverhrannými deskami. V Pákistánu dokázali přibližně již v roce 2300 př. Kr. vystavět v údolí Indu město s koupelnami v každém domě a funkční terkotovou kanalizační síť. V Římě byly první akvadukty stavěny v roce 305 př. Kr. Později nechal Augustu Octavianus Caesar pro 900 tisíc obyvatel Říma vybudovat 150 vodovodů, 700 veřejných studní a 130 kašen.1 Problémy se znečištěním toků se nejvíce projevily v Anglii a to z důvodů největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu. V roce 1865 byla založena první Royal Commission on River Pollutin. Její vznik vedl k vydání zákonu na ochranu řek před znečištěním. Za zlom lze považoval ale až vznik komise, která se věnovala poznání faktorů ovlivňujících kvalitu vody v recipientech a vývoji čistírenských postupů. Výsledkem bylo například stanovení BSK5, nebo různé modifikace biofiltrů od periodicky pracujících s ponořovanou náplní až po kontinuální zkrápěné biofiltry.

1

BRONCOVÁ, D., 2002. Historie kanalizací: dějiny odvádění a čištění odpadních vod v českých zemích. Praha, MILPO MEDIA.

V roce 1914 dospěl v Anglii vývoj čištění odpadních vod až k vynálezu aktivačního procesu.2

3.1.2. Vývoj čistění odpadních vod v Českých zemích Dříve se nikde u nás splašková kanalizace nevyskytovala. Pokud byla ulice dlážděna vedly ní otevřené příkopy, do nichž se vlévalo vše, co bylo tekuté. Volně zde také pobíhali hlodavci a lehce se šířily nemoci jako mor a jiné vážné choroby. V létě se ve městech šířil nesnesitelný zápach. Postupně byly tedy budovány uzavřené zděné kanalizace, které odváděly splaškovou vodu a také dešťovou vodu z ulic a střech do blízkých řek či rybníků. V 19. století byly kanalizace a vodovody na celém území Království českého vystavěny především jen pro měšťanské domy, teprve po vzniku republiky nastal rozvoj obecních vodovodů a kanalizací. Největší rozvoj jejich budování nastal na počátku třicátých let, pak byl přerušen hospodářskou krizí a k dalšímu rozvoji pak došlo až po válce. Odvod splašků do rybníků a řek způsobil jejich značné znečištění, což neuniklo českým vědcům. Jakost vody ve vodních tocích byla u nás vyhovující až do konce 19. století, kdy koncentrace obyvatel do měst a průmyslová revoluce způsobily své. Po druhé světové válce u nás již bylo tedy vybudováno 51 čistíren odpadních vod. V té době bylo ale na znečištěné vody v Čechách a na Moravě potřeba takových čistíren 912. V rove 1950 proto vznikla pod záštitou ministerstva techniky Komise pro péči

o

čistotu vody a začal vznikat první Státní vodohospodářský plán. V roce 1970 bylo 55,3% obyvatel připojeno na veřejnou kanalizaci a bylo postaveno přibližně 800 čistíren odpadních vod.3 V polovině osmdesátých let 18. století navrhl v Praze Magistrát zřídit v ulicích podzemní stoky, do nichž ústily odpady z jednotlivých domů. Majitelé domů si museli zaplatit přípojky a také platili roční příspěvky na kanalizaci, ostatní náklady měly být

2

GRODA, B., VÍTĚZ, T., 2008. Čištění a čistírny odpadních vod. Brno, skriptum, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.

3

BRONCOVÁ, D., 2002. Historie kanalizací: dějiny odvádění a čištění odpadních vod v českých zemích. Praha, MILPO MEDIA.

hrazeny z obecních financí. Do roku 1830 bylo v Praze vybudováno 44 km stok s 35 výpusťmi do Vltavy. V roce 1884 vyhlásilo zastupitelstvo královského hlavního města Prahy soutěž na projekt generálního řešení pražské kanalizace. Podmínkou bylo , že všechny stoky musí být vedeny podzemím a odpadní vody budou vypouštěny do Vltavy mimo Prahu. Žádný z předložených návrhů ale porota nepřijala. V roce 1893 vypracoval Sir Lindley návrh technického řešení kanalizace. Jeho projekt si kladl za cíl odvádět všechny odpadní vody co nejrychleji a nejbezpečněji ven z obvodu města, kde se měli čistit před vypouštěním do Vltavy. Projekt byl realizován během následujících dvaceti let. Lindleyova ČOV (čistírna odpadních vod) se zachovala až do současnosti a byla v roce 1991 prohlášena za národní kulturní památku, dnes slouží jako ekotechnické muzeum.4 Odvodnění města Brna patří mezi nejstarší soustavné systémy odvodnění v České Republice. Soustava byla vybudována v sedmdesátých letech 19. století a z této doby se zachovaly plně funkční stoky. Sytém kanalizace byl téměř 100 let koncipován jako jednotný. Nejprve byla odpadní voda odváděna mimo trvalou zástavbu na jih města, později po vybudování čistírenské koncovky na ČOV Modřice. ČOV Modřice byla vystavěna v roce 1959 jako mechanicko – biologická čistírna, s hospodářským rozmachem šedesátých let přestala ale kapacitně dostačovat. Její přestavba tedy započal v roce 1972 a trvala téměř dvacet let.

3.1.3. Historie použití kořenových čistíren v České Republice Historie kořenových čistíren v České republice je ve srovnání s jinými zeměmi v Evropě a Americe velmi krátká. Poprvé se téma kořenových čistíren objevilo na semináři v Brně až v roce 1987. Poté byl v Praze vybudován poloprovozní model, ve kterém byly po dobu jednoho roku prováděny různé pokusy. Způsob čištění se tak ukázal jako velmi efektivní, a to především pro nerozpuštěné a organické látky. V roce 1989 byly prováděny pokusy s čištěním odpadní vody ze slepičí kejdy. Byl opět prokázán velmi dobrý čistící efekt, ale také se ověřila velká odolnost rákosu

4

GRODA, B., VÍTĚZ, T., 2008. Čištění a čistírny odpadních vod, skriptum, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.

vyrovnat se s extrémně znečištěnou odpadní vodou. V témže roce byla v Petrově u Jílového uvedena do provozu první plnoprovozní kořenová čistírna u nás.5

3.2. Odpadní vody Čistírny odpadních vod představují zařízení, ve kterých dochází k čištění znečištěných vod. Setkáváme se s nimi proto u obcí a měst, kde čistí vody smíšené komunální, u zemědělské výroby a v blízkosti různých provozů, kde dochází k čištění průmyslových vod. Vody natékající do ČOV jsou tedy různého původu a proto je dělíme na jednotlivé kategorie: ▪

splaškové odpadní vody

▪

průmyslové odpadní vody

▪

balastní vody

▪

dešťové odpadní vody6

Splaškové odpadní vody jsou odpadní vody vypouštěné z obytných domů a bytů. Do této kategorie řadíme i odpadní vody z obecní či městské vybavenosti. Jedná se tedy o odpadní vody vypouštěné školami, úřady, hotely, restauracemi, atd. Při návrhu či rekonstrukci ČOV vychází množství splaškových vod z fakturované pitné vody odebírané obyvatelstvem, protože většina této vody odtéká po použití do kanalizace. Skutečný návrh tedy vychází z vyhodnocení daného místa či lokality. Tímto způsobem získáme hodnotu specifického množství splaškových odpadních vod qspec, neboli množství na jednoho obyvatele za den. V praxi se většinou využívá mírně nadhodnocená hodnota qspec = 150 l na osobu a den. Průmyslové odpadní vody jsou znečištěné vody vypouštěné do veřejné kanalizace z průmyslových podniků. Aby mohli být takové vody čistitelné technologií komunální ČOV, je nezbytné jejich předchozí upravení před vypuštěním ze závodu do

5

Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách [online]. 2002 [cit. 2008-04-09]. Dostupný z WWW: .

6

Seznam : encyklopedie [online]. 1996-2008 [cit. 2008-02-06]. Dostupný z WWW: .

veřejné kanalizace. Množství průmyslových odpadních vod se stanovuje individuálně, a to dle typu a technologie výroby. Balastní vody jsou většinou vody podzemní, které se dostávají do veřejné kanalizace různými netěsnostmi, nebo se může jednat o povrchové toky, které jsou zaústěny do kanalizačního systému. Balastní vody mají negativní vliv, protože ochlazují odpadní vody a nařeďují vody splaškové. Setkáváme se s nimi většinou u starších systémů. Dešťové odpadní vody jsou vody odváděné veřejnou kanalizací z intravilánu obce. Veřejná kanalizace v obci je pak buď jednotná, kdy se splašková i dešťová voda odvádí společně v jednom potrubí na ČOV, nebo se vody odvádí odděleně, jedním potrubím je vedena samostatně voda splašková a druhým se odvádí voda dešťová.7 Splaškové vody se odvádějí do vybudované stokové sítě, do ní je možné vypouštět některé průmyslové a zemědělské odpadní vody a to buď přímo nebo až po předčištění. Některé druhy odpadních vod z průmyslu je nutné odvádět a čistit samostatně. Dešťová odpadní voda prochází také značným znečištěním při průchodu ovzduším a především oplachem objektů, komunikací a povrchu země.8

3.3. Možnosti dopravy odpadních vod Způsob dopravy odpadních vod je závislý na mnoha faktorech, především na použité soustavě odkanalizování a morfologii terénu. Dopravu odpadních vod tak dělíme na: ▪ tradiční způsob dopravy odpadních vod ▪ alternativní způsoby odvádění odpadních vod Tradiční

způsob

dopravy

odpadních

vod

urbanizovaných

území

je

zprostředkován pomocí jednotlivé nebo oddílné soustavy s gravitační dopravou odpadních vod. Předností toho způsobu dopravy je především jeho jednoduchost a spolehlivost.

7


8

BROŽA, M., A KOL., 2005. Vodohospodářské stavby. Praha, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Vydavatelství ČVUT.

Alternativní způsoby odvádění odpadních vod řeší problémy spojené s odkanalizováním území bez soustavného odvodnění. Jedná se především o oblasti s plochým či zvlněným reliéfem terénu, příměstské oblasti, oblasti malých sídelních celků s velmi roztroušenou zástavbou , rekreační oblasti a jiné. Zde lze tedy využít alternativní způsob odkanalizování jako je kanalizace tlaková, kanalizace podtlaková a vakuová a kanalizace gravitační maloprofilová. Nejrozšířenějším způsobem z alternativních možností odvádění odpadních vod je tlaková kanalizace, a to zejména díky nízkým pořizovacím nákladům. Tlakové odkanalizování j založeno na principu přetlaku uvnitř větevné nebo okruhové dopravní sítě. Čerpadla umístěná v čerpacích stanicích zabezpečují dopravu splašek do systému a vyvozují vnitřní přetlak.9 Obr. 1. – Schéma tlakové stokové sítě

Dalším alternativním způsobem odvádění odpadních vod je podtlaková kanalizace, která je založena na principu vyvození tlaku v hlavním uličním stokovém potrubí, do něhož se přes domovní sací ventily kanalizačních přípojek nasávají odpadní vody z napojené nemovitosti. Tento systém má centrální vakuovou stanici, v níž se pomocí čerpadel vytváří podtlak ve sběrném zásobníku. Z vakuové stanice jsou odpadní vody na čistírnu dopravovány gravitačně nebo čerpáním.

9

HLAVÍNEK, P., MIČÍN, J, PRAX, P., 2003. Stokování a čištění odpadních vod. Brno, skriptum, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Akademické nakladatelství CERM s.r.o. Brno.

Obr. 2. – Schéma podtlakové stokové sítě

3.4. Technické zařízení čistíren odpadních vod

3.4.1. Předčištění a mechanické čištění Při mechanickém čištění dochází separací znečišťujících látek k odstranění znečištění z vody. Čištění je zpravidla dvoustupňové. V prvním stupni jsou odstraněny hrubé nečistoty za pomocí česlí a lapáku písku. V dalším stupni dochází k usazování menších nečistot sedimentací. Mechanický způsob čištění je využíván především jako předčištění pro další procesy čištění.10 Z technologického hlediska se jedná o poměrně jednoduché procesy založené na jevech jako jsou flotace, sedimentace nebo cezení. Při návrhu jednotlivých zařízení na předčištění a mechanické čištění je nutné brát v úvahu druh, charakter a stav stokové sítě. Ručně stírané česle Využívají se především u čistíren do 500 EO (ekvivalentních obyvatel). Jsou navrhované tak, aby byly vyjímatelné a stíratelné po celé ploše. Česle s průlinami 15 až

10

SOJKA, J., 2001. Malé čistírny odpadních vod. Brno, Vydavatelství Era.

20 mm mají být na přítoku, pro čistírny bez primární aerace a s jemnobublinnou aerací se doporučuje použít česle s průlinami do 10 mm. Česle by měly být ve sklonu vůči žlabu okolo 45° a rychlost vody v česlích by neměla překročit maximální průtokovou rychlost 1 m/s. Strojně stírané česle Označují se také jako samočisticí. Při průtoku odpadní vody dochází k zachycení části unášených látek na česlicovém pásu a ten je vynáší do prostoru výsypky a voda zbavená shrabků pak prochází k dalšímu čistícímu procesu. Strojně stírané česle se vyznačují vysokou separační účinností, velikost průlin česlí se pak pohybuje od 1 mm a výše. Sklon česlí v základních řadách je vůči přívodnímu žlabu 60° až 70°.11 Lapák písku Lapáky písku zachycují písek minerální povahy a jsou založeny na principu sedimentace písčitých částic, nebo na využití odstředivé síly k oddělení částic. Lapáky dělíme na horizontální a vertikální.

Lapáky tuků a olejů Tyto lapáky zachycují z odpadní vody částice tuků, olejů, naftových derivátů a jiných podobných látek. Většinou jsou tvořeny jednoduchou nornou stěnou umístěnou v nádrži. Doba zdržení v lapáku bývá 3 minuty. Usazovací nádrže Usazovací nádrže slouží k zachycení podstatného množství usaditelných látek. Jsou navrhovány na nepřerušovaný provoz a dělí se na nádrže s průtokem horizontálním, vertikálním a radiálním. Doba zdržení v usazovací nádrži by neměla klesnout pod 2 hodiny. Při návrhu usazovací nádrže se doporučuje dodržovat parametry uvedené v ČSN 73 6401.12

11


12

ŠÁLEK, J., TLAPÁK, V., 2006. Přírodní způsoby čištění znečištěných povrchových a odpadních vod. Praha, Informační centrum ČKAIT s.r.o.

3.4.2. Biologické čištění Při biologickém čištění je využito schopnosti mikroorganismů rozkládat složky znečištění ve vodním prostředí. Důležitými faktory rychlosti rozkladu jsou pH, obsah kyslíku ve vodě, teplota, typ znečištění, přítomnost toxických látek a použité metody čištění. Předpokládá se odstranění množství znečištění úměrné poměru parametrů BSK5,: N : P(uhlík, dusík, fosfor) na přítoku 100:5:1.

3.4.3. Chemické čištění

Chemické čištění je vhodné zejména u průmyslových odpadních vod, kdy se pro dosažení očistného účinku do odpadní vody dávkují chemikálie. Jedná se o proces, kdy dochází ke smísení odpadní vody s koagulantem při němž dochází ke vzniku vloček. Metoda srážení fosforu pomocí solí hliníku nebo železa bývá využívána při čištění splaškových odpadních vod bez průmyslového znečištění. 13 S ohledem na značné zatížení vody se zde výhodně uplatňují čiřiče. Nevýhodou chemického čištění je především zvýšená produkce kalu, který již nelze pro své vlastnosti dále využít.14

3.5. Přírodě blízké způsoby čištění odpadních vod U přírodních způsobů čištění je využito

přirozených samočistících procesů

probíhajících v půdním, mokřadním a vodním prostředí a to za součinnosti vegetace. Vegetace se

na samočistícím procesu podílí zejména tvorbou mikroorganismů a

současně využívá uvolněné rostlinné živiny pro tvorbu biomasy. Mezi takové rostlinné živiny řadíme především dusík, fosfor a jiné. Mezi přírodě blízké způsoby čištění odpadních vod řadíme: ▪ půdní filtry ▪ stabilizační nádrže a akvakultury ▪ závlahu odpadními vodami a tekutými odpady

13


14


▪ kořenové čistírny odpadních vod.

3.6. Půdní filtry Půdní filtry využívají čistícího účinku porézního půdního prostředí, kde při filtraci odpadních vod probíhají intenzivní fyzikální, chemické a biologické čistící procesy. Půdní filtry se podle převažujícího způsobu proudění vody dělí na: ▪ půdní filtry s vertikálním prouděním směrem vzhůru ▪ půdní filtry s vertikálním prouděním směrem dolů ▪ půdní filtry s radiálním prouděním ▪ půdní filtry s horizontálním prouděním Půdní filtry se nejčastěji navrhují do těsněné zemní jímky vyplněné filtračním materiálem. K těsnění se dnes navrhují těsnící fólie z PE, která je opatřena vhodnou krycí a ochrannou geotextýlií. U půdního filtru s jednou filtrační vrstvou se na povrchu filtru nejčastěji navrhuje travní porost. Směrem dolů se dále navrhuje: ▪ krycí vrstva zeminy o mocnosti 400 – 700 mm ▪ pískový pás s geotextýlií , 100 mm ▪ štěrkový pás D 8/16 s rozdělovacím perforovaným potrubím, 300 mm ▪ filtrační betonářský písek D 2/4, 700 mm ▪ štěrkový pás D 8/16 s drénem DN 100, 300 mm ▪ geotextýlie a těsnící fólie z PE (PVC) U návrhu půdního filtru se dvěma filtračními vrstvami se pod vrstvu filtračního betonářského písku D 2/4 navrhuje navíc vrstva filtračního betonářského písku D 1/2. Při návrhu půdního filtru stanovujeme filtrační plochu, výšku porézního filtračního prostředí, zatížení filtru, filtrační rychlost, sorpční vlastnosti filtračního materiálu apod. Výpočet plochy zemního filtru SF = n * Q * k / h

(m2)

n – počet připojených obyvatel Q - produkce odpadních vod (m3/os. *den) k - součinitel charakterizující místní podmínky k = 1,0 až 1,6 h - denní nápustná výška zatížení (m)

Obr. 3. – Uspořádaní půdního filtru 15

3.7. Stabilizační nádrže a akvakultury Akvakultury jsou využity zejména v kombinaci s jiným typem čištění odpadních vod, například s provzdušňovanými aerobními biologickými nádržemi, kombinovanými s dočištěním v nádrži s okřehky. Tuto vodní biomasu lze po vysušení různě účelně využít, např. na kompostovaní, jako krmivo nebo na výrobu bioplynu.

Stabilizační nádrže jsou malé účelové vodní nádrže určené k úpravě vlastností vody, dočištění, čištění, krátkodobé akumulaci a dalšímu využití znečištěných povrchových a odpadních vod. Je zde využito přírodních způsobů čištění vody pro

15

Jana Říhová Ambrožová Encyklopedie hydrobiologie [online]. 2007 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: < www.vydavatelstvi.vscht.cz >.

dosažení její lepší kvality. Podle technologie čištění a způsobu úpravy vlastnosti vody se stabilizační nádrže dělí do dvou základních skupin, nádrže upravující fyzikální vlastnosti vody a nádrže biologické, které upravují fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. V praxi se nejčastěji setkáváme s kombinací všech základních typů biologických nádrží, kdy je dosahováno lepších čistících účinků. Předřazení anaerobní nádrže má za účel rozrušit organickou hmotu a tak usnadnit její mineralizaci v aerobních podmínkách, podobnou funkci mají i fakultativní nádrže. Tab. 1. - Přehled základních typů stabilizačních nádrží a možnosti jejích využití 16 Stabilizace Úprava fyzikálních vlastností

Typ nádrží

Rozdělení

Chladící

Akumul./průtočné

Oteplovací

Akumul./průtočné

Možnosti využití Chlazení vody z energetických provozů Ohřev chladných podzemních vod

Sedimentační Podle doby zdržení Odstranění usaditelných látek Nízkozatěžované Aerobní biologické nádrže

Čištění znečištěných odpadních vod

Vysokozatěžované Čištění splaškových vod

Provzdušňované Úprava a stabilizace Dočišťovací fyzikálních, chemických Fakultativní Přechodné a Průtočné biologických Anaerobní vlastností biologické Sedimentační nádrže Akumulační

Intenzivní čištění odpadních vod Dočištění čištěných odpadních vod Přechod anaerobního a aerobního procesu Anaerobní čištění odpadních vod Prodloužená sedimentace odpadních vod Čištění vod kampaňových producentů

3.7.1. Aerobní biologické nádrže

Rozklad v aerobních biologických nádržích probíhá díky procesům probíhajícím za přístupu kyslíku. Odbourávání organické hmoty probíhá v několika fázích. Jedná se o sedimentaci usaditelných látek, biologická a chemická flokulace, oxidace či redukce a

16


mineralizace organické hmoty. Kyslík k oxidačním procesům je získáván z atmosféry při styku s vodní hladinou a někdy také z prokysličené povrchové vody. Aerobní biologické nádrže se navrhují s úplným mechanickým předčištěním. K základním parametrům při návrhu patří stanovení střední hloubky, plochy, doby zdržení a počtu nádrží v sériovém zapojení.17

Tab. 2. - Návrhové parametry aerobních biologických nádrží18

Aerobní biologické nádrže Návrhové parametry

Jednotky

m2 m d

Spec. Plocha (na 1EO) Stř. hloubka Doba zdržení Oxigen. poměr

Neprovzdušňované

Provzdušňované

10 až 15 0,8 až 1,2 ≥ 20

2 až 3 1,5 až 2,5 ≥5 ≥ 1,5

Výpočet plochy neprovzdušňované biologické nádrže S10 = EO * 10

(m2)

S15 = EO * 15

(m2)

EO - počet ekvivalentních obyvatel S10

- minimální velikost neprovzdušňované BN

S15

- maximální velikost neprovzdušňované BN

Výpočet plochy provzdušňované biologické nádrže S2 = EO * 2

(m2)

S3 = EO * 3

(m2)

EO - počet ekvivalentních obyvatel

17

S2

- minimální velikost provzdušňované BN

S3

- maximální velikost provzdušňované BN

ŠÁLEK, J., 1994. Návrh a využití biologických nádrží na čištění odpadních vod. Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Metodiky pro zemědělskou praxi.

18


3.7.2. Anaerobní biologické nádrže Rozklad v anaerobních biologických nádržích probíhá v anoxickém prostředí, ve kterém je převaha kvasných a vyhnívacích procesů. Anaerobní biologické usazovací nádrže se navrhují na maximální dobu zdržení 1 až 3 dny. Nádrže se většinou navrhují dvě s možností střídavého provozu, kdy je jedna nádrž v provozu a jedna nádrž se prázdní, odvodňuje a těží se z ní sedimenty. Předřazují se před aerobní biologické nádrže. Anaerobní

akumulační

nádrže

se

navrhují

na

maximální

množství

produkovaných odpadních vod kampaňového producenta. Jejich využití je vhodné pro čištění škrobárenských, cukrovarnických a lihovarských odpadních vod. Doba zdržení pak závisí na rozsahu znečištění, požadovaném čistícím účinku apod. Anaerobní

průtočné biologické nádrže bývají většinou předřazeny soustavě

aerobních nádrží. Cílem těchto nádrží je narušit složité vazby organických sloučenin a usnadnit následné aerobní procesy. Doba zdržení vody je od 2 do 5 dnů.19

3.7.3.

Přednosti a nevýhody využití stabilizačních nádrží

Výhody využití biologických nádrží ▪ nižší stavební náklady v porovnání s klasickou ČOV ▪ jednoduché stavební provedení a ekologický charakter ▪ možnost čištění odpadních vod s vysokým podílem balastních vod ▪ možnost kombinace se závlahovým využitím čištěné vody ▪ vysoký čistící účinek při odbourání bakteriálního znečištění

Nevýhody využití biologických nádrží ▪ velká potřeba plochy na 1 EO ▪ při nekvalitním provedení možnost kontaminace podzemních vod a vznik pachových závad ▪ nezbytnost těžby biomasy z biologických nádrží

19

ŠÁLEK, J., 1996. Malé vodní nádrže v životním prostředí. Praha, MŽP, PHARE.

▪ dlouhá doba zdržení potřebná k odbourání amoniakálního znečištění ▪ nižší čistící účinek v zimním období, potřeba přídavné aerace

3.8. Závlaha odpadními vodami a tekutými odpady

Při závlaze využíváme vodní i hnojivou hodnotu odpadních vod za jejich současného ekonomického čištění v půdním prostředí. Mezi nedostatky využití odpadních vod k závlaze patří obtížnost zabezpečení celoročního provozu závlah, možnost vzniku pachových závad a kontaminace ovzduší, závislost čistícího účinku na klimatických podmínkách apod.20 Tato závlaha se provádí v nevegetačním období, podobně jako běžné hnojení a dodává tak do půdy živiny. Závlaha ve vegetačním období je možná dle potřeby, druhu a typu zavlažovaných plodin. Využívá se především městských a průmyslových odpadních vod, přirozených i umělých hnojivých roztoků. Pro závlahu se využívá i kalná voda z řek s obsahem hnojivých látek. Aby nedošlo ke kontaminaci půdy a rostlin, musí být při použití odpadních vod k závlaze respektována přísná bakteriologická a hygienická hlediska.21

3.9. Kořenové čistírny odpadních vod

Způsob čištění odpadních vod malých producentů ve vegetačních kořenových čistírnách patří k novějším trendům. Čištění probíhá v porézním filtračním mokřadním prostředí za spolupůsobení mokřadní vegetace. 22 Vegetační kořenové čistírny se využívají k čištění znečištěných povrchových a odpadních vod. Je zde přitom využito jen

přirozených v přírodě se vyskytující

samočistících procesů, které probíhají v mokřadním, vodním a půdním prostředí.23

20


21

BROŽA, M., A KOL., 2005. Vodohospodářské stavby. Praha, České vysoké učení technické v Praze,

22


Fakulta stavební, Vydavatelství ČVUT.

Koncentrace organických znečišťujících látek v odpadních vodách bývá vyjádřeno jako jejich celkové množství v jednotkovém objemu vody (mg/l, kg/m3) nebo množství začas (kg/den, g/s). Ke zjišťování podílu tragických látek v odpadní vodě se využívají moderní analytické technologie.24

3.9.1.

Výhody a nevýhody využití kořenových čistíren

Výhody využití kořenových čistíren ▪ začlenění do životního prostředí a ekologický charakter čistírny ▪ minimální potřeba energie a provozních nákladů ▪ poutání části dusíku, fosforu a těžkých kovů ▪ možnost přerušení provozu bez negativního vlivu ▪ jednoduché stavební a technologické provedení Nevýhody využití kořenových čistíren ▪ velké nároky na plochu ▪ závislost čistícího účinku na teplotě a sluneční radiaci ▪ využití čistírny vhodné spíše pro menší producenty odpadních vod ▪ delší doba zdržení pro dosažení odbourání amoniakálního znečištění ▪ možnost kontaminace podzemních vod při nekvalitním provedení čistírny25

3.9.2.

Rozdělení kořenových čistíren Čištění u kořenových čistíren

probíhá v porézním filtračním mokřadním

prostředí za součinnosti mokřadní vegetace. Podle druhu proudění dělíme nejčastěji kořenové čistírny odpadních vod na: ▪ kořenové čistírny s radiálním prouděním ▪ kořenové čistírny s vertikálním prouděním směrem dolů

23

ŠÁLEK, J., 1999. Navrhovaní a provozování vegetačních kořenových čistíren. Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Metodiky pro zemědělskou praxi.

24


25


▪ kořenové čistírny s vertikálním prouděním směrem vzhůru ▪ kořenové čistírny s horizontálním povrchovým prouděním ▪ kořenové čistírny s horizontálním podpovrchovým prouděním

Nejvíce

uplatňovaný

způsob

u

nás

je

využití

kořenových

čistíren

s horizontálním podpovrchovým prouděním.

3.9.2.1.

Kořenové čistírny s radiálním prouděním

Tento typ kořenových čistíren je tvořen kruhovou, půlkruhovou nebo ledvinovitou jímkou s těsněním. Mechanicky čištěná voda se přivádí rozdělovacím potrubím uloženým po obvodu jímky. Voda proudí ke středu jímky, kde je umístěna jímací studna s perforovaným pláštěm. Přechodový filtr a vlastní filtr se skládá z kameniva o zrnitosti 4 – 8 mm, přechodový filtr se nachází rovněž kolem jímacího objektu. Rozdělovací je tvořen kamenivem o průměru 63 – 125 mm. Rozdělovací potrubí je uloženo na povrchu a je určeno pro letní provoz, pro zimní provoz je pak určeno potrubí uložené při dně. Ostatní uspořádání je totožné s horizontálním povrchovým prouděním.

3.9.2.2.

Kořenové čistírny s vertikálním prouděním

Kořenové čistírny s vertikálním prouděním dělíme na dva typy, čistírny s prouděním směrem dolů a čistírny s prouděním směrem vzhůru. U kořenových čistíren s prouděním směrem dolů se přivádí odpadní voda u nezamrzlých filtrů na povrch čistírny, v zimním období se pak při minusových teplotách přivádí odpadní voda do rozdělovacího potrubí, které je umístěno pod terénem. Odpadní voda se profiltruje přes porézní prostředí a je odváděna sběrným drénem umístěným na dně těsněné jímky.

Obr. 4. – Příklad vegetační čistírny s vertikálním prouděním26

Ve vertikálních kořenových čistírnách je odpadní voda přiváděna k těsněnému dnu čistírny do rozdělovacího potrubí, filtruje se přes přechodový filtr a filtrační prostředí směrem vzhůru a na povrchu přepadá do sběrného žlábku. Při celoročním použití je nezbytné ochránit čistírnu před zamrzáním vhodným tepelně izolačním krytem. Výška filtrační náplně a její zrnitost se stanový v závislosti na druhu a složení splaškových vod.

3.9.2.3.

Kořenové čistírny s horizontálním prouděním Tento typ kořenových čistíren je tvořen přeronovými poli. Povrchový tok vody

se vyznačuje velmi malými průtočnými rychlostmi, prokysličováním vody a intenzivní sedimentací.Vodní rostliny zde napomáhají také snížení průtočné rychlosti. V zimním období je potřeba zvýšit hladinu, voda proudí pod ledem a v půdním prostředí. Při větších mrazech se voda čistí ve vegetační kořenové čistírně pouze podpovrchovým způsobem a povrchové sekce se odpojí. Při přetížení čistírny zde vzniká možnost pachových závad.

26


Vegetační kořenové čistírny s horizontálním prouděním dále dělíme na čistírny s horizontálním povrchovým prouděním a čistírny s podpovrchovým prouděním.27 Obr. 5. – Příklad vegetační čistírny s horizontálním prouděním28

Princip účinku kořenové čistírny s horizontálním povrchovým prouděním spočívá v proudění odpadní vody hustým porostem mokřadním rostlin, které rostou v relativně málo propustném substrátu. Účinnost čištění je značná především pro nerozpustné a organické látky. Vzhledem k malému

kontaktu odpadní vody s půdou je zde nižší schopnost

odstraňování dusíku a fosforu. Kořenové čistírny s horizontálním podpovrchovým prouděním jsou v České republice upřednostňovaným typem kořenových čistíren.

3.10. Kořenové čistírny s horizontálním podpovrchovým průtokem Základem tohoto způsobu čištění odpadních vod je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, který je osázen mokřadními rostlinami. Průchodem

27


28


odpadní vody substrátem dochází k značnému odstranění nerozpustných a organických látek a mikrobiálního znečištění.29

Výpočet plochy vegetační kořenové čistírny s horizontálním podpovrchovým prouděním S = QC * (ln Cp1 – ln Co) / Kt * h * n

(m2)

QC - celkové množství odpadních vod přitékajících na ČOV ( m3/den) Cp1 - koncentrace BSK5 na přítoku Co

- koncentrace BSK5 na odtoku

Kt

- rychlost odbourávání BSK5

h

- hloubka náplně

n

- pórovitost náplně

3.10.1. Speciální objekty na kořenových čistírnách Mezi objekty používané na kořenových čistírnách řadíme: ▪

vyrovnávací nádrže

▪

rozdělovací a regulační objekty

▪

přívodní a rozdělovací potrubí

▪

odběrné a výpustné zařízení

▪

měrná a regulační zařízení

▪

zařízení na regeneraci filtrační náplně

Vyrovnávací nádrže Vyrovnávací nádrže umožňují dávkování odpadní vody do kořenové čistírny. Je tvořena nádrží z plastu, kovu či železobetonu a dávkovacím zařízením jako je násoska, elektroventil atd.

29

VYMAZAL, J. 1995. Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Praha, ENVI s.r.o.

Rozdělovací a regulační objekty Tyto objekty slouží k rozdělování přitékající odpadní vody do jednotlivých frakcí. Řadíme sem regulační uzávěry na přívodním potrubí, dělící stěny a přepady umístěné v šachticích. Přívodní a rozdělovací potrubí Jsou určeny k přívodu vody do kořenové čistírny a jejímu rozdělení po celé šířce čistírny. Voda je rozdělována rozdělovacím potrubím s výtokovými otvory a krytkami. Potrubí je uloženo v rozdělovacím pásu z hrubého kameniva. Rovnoměrného rozdělení vody dosáhneme impulzivním plněním z dávkovací nádrže. Konce rozdělovacího potrubí jsou vyvedeny nad terén, aby bylo umožněno jejich čištění. Odběrné a výpustné zařízení Odběrné a výpustné zařízení jsou tvořena jímacím drénem, který je uložen do štěrkového jímacího pásu o zrnitosti 63 – 125 mm, s obráceným filtrem vedoucím do regulační šachtice. Regulační šachtice slouží k nastavení výsky hladiny ve filtračním prostředí kořenové čistírny

Měrná a regulační zařízení Zabezpečují bezporuchový provoz kořenových čistíren

a také jejich řízení.

Měrné přepady, měrné nátrubky, měrné žlaby a stavidla se používají k měření průtoků v gravitačních trubních přívodech o volné hladině a v otevřených kanálech. Průřezové vodoměry, rychlostní vodoměry, indukční průtokoměry a ultrazvukové průtokoměry se využívají k měření průtoku v nízkotlakových a tlakových trubních rozvodech.

Zařízení na regeneraci filtrační náplně Toto zařízení je tvořeno těsněnou zpevněnou plochou, na které se před zimou uloží ve vrstvě 10 - 20 cm zakolmatovaný filtrační materiál. Tyto plochy se odvodňují a zaúsťují před usazovací nádrž, dešťovou vodou se pak postupně vyplavuje mineralizovaný kal.30

30


3.10.2. Vegetace kořenových čistíren

Funkce a přítomnost rostlin v kořenových čistírnách je stále velmi diskutabilní. Přesto dlouhodobý výzkum jednoznačně potvrdil, že přítomnost rostlin v kořenových čistírnách má svůj význam. Kromě transportu kyslíku do filtračního lože mají rostliny i mnoho dalších funkcí. Rostliny poskytují podklad pro růst různých druhů bakterií, jenž jsou vázány na podzemní část rostlin. Rostliny také zateplují povrch kořenové čistírny, což je velmi potřebné zejména v chladnějších oblastech a zimních měsících. Z tohoto důvodu také nedochází ke sklízení odumřelé nadzemní části rostlin, vytváří se tím tak izolační vrstva. Kořeny mokřadních rostlin vylučují velkou řadu látek s baktericidními účinky. Kořeny mnoha mokřadních rostlin redukují počty bakterií Escherichia coli na 50 až 90%. Tyto desinfekční účinky jsou zvláště silné u rákosu obecného a skřípince jezerního. Rostliny dále poskytují organický uhlík nutný pro denitrifikaci. V neposlední řadě je u rostlin v kořenových čistírnách velmi významná funkce estetická. Porost mokřadních rostlin

působí značně příjemnějším dojmem oproti

plevelným rostlinám, které se při neosázení filtračního lože velmi rychle rozšíří.31

V České republice patří mezi nejužívanější rostliny filtračních loží především: ▪

rákos obecný (Phragmites australis)

▪ chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) ▪ orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) ▪ zblochan vodní (Glyceria maxima) ▪ skřípinec jezerní (Scirpus lacustris) ▪ kosatec žlutý (Iris pseudacorus) ▪ šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) ▪ puškvorec obecný (Acorus talamus)

31


Rákos obecný (Phragmites australis) Rákos obecný je naše nejstatnější tráva a dosahuje výšky přes 4 m. Z plazivého oddenku pevně zakořeněného v půdě vyrůstají přímá, šedozelená stébla se širokými, drsnými, tuhými listy. Listové pochvy jsou na vnější straně drsné a uvnitř hladké. Při větru a silnějším dešti se listy otáčejí kolem stébla, takto lépe odolávají nárazům větru a stéblo lépe odolává zlomení. Kořenový systém má hustý a hluboký. Rákos obecný je velmi odolný vůči klimatickým podmínkám.

Chrastice rákosovitá (Phararis arundinacea) Jedná se o vytrvalou trávu s plazivým, výběžkatým oddenkem.

Z oddenku

vybíhají přímá, lysá, lesklá, 1,5 - 3 m vysoká stébla se širokými listy s drsnými okraji. Stéblo končí velkou, jednostrannou, často načervenalou latou. Obilky jsou drobné, červenohnědé barvy a jsou zabaleny v lesklých pluchách. Kvete v červnu a červenci.

Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) Z plazivého oddenku vyrůstají štíhlé, vysoké lodyhy s dlouhými ve dvou řadách rozestavěnými listy. Listová čepel je zkroucená, aby se proud vzduchu tříštil o hrany listů a listy se nelámaly. Květní válcovité palice stojí nad sebou odděleny holým vřetenem. Po opálení větrem se z pestíkových květů vyvinou chmýřité nažky, které jsou směstnané hustě v palici podobají se červenohnědému doutníku. Kvete v červnu a srpnu.

Zblochan vodní (Glyceria maxima) Zblochan vodní je žlutavě zelená rostlina rákosovitého vzhledu. Z oddenku vyrůstají silná, až 2 m vysoká stébla se širokými a drsnými listy. Má dlouhé vegetační období , což přispívá k jeho rozrůstání. Kvete v červenci a srpnu.

Skřípinec jezerní (Scirpus lacustris) Lodyhy vyrůstají s vodorovně rostoucího oddenku, který je velmi silný, krátký a článkovaný. Lodyhy jsou v dolní části obepjaty několika bezčepelnatými pochvami. Na vrcholku nese lodyha červenohnědé klásky. Plodem skřípince jezerního jsou trojboké, hladké nažky. V podkladu není vybíravý a snáší dobře i hlubší vodu. Kvete od června do října.

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) Kosatec žlutý je vytrvalá bylina. Z tlustého oddenku vyrůstají sivozelené 2 - 4 cm široké mečovité listy. Květy mají žlutou barvu a jsou sestavené do vějířku. V mládí jsou zabalené v zelených pochvatých listech. Květy mají tři tyčinky, dozrávající po opálení v trojpouzdru a zašpičatělou, mnohosemennou tobolku s okrouhlými, zploštělými semeny. Kvete v květnu a červnu. Kosatec žlutý má dekorativní charakter.

Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) Je stálá, vytrvalá bažinná bylina se silným oddenkem. Z oddenku vyrůstají až přes 1 m dlouhé čárkovité, žlabovitě trojhranné listy světle zelené barvy. Listy jsou zakončené dvojšroubelem narůžovělých květů, pod kterými vyrůstá větší počet blanitých listenů. Květy obsahují 9 tyčinek s černými prašníky a 6 pestíků, které dozrávají po opálení v měchýřcích s lehkým semeny. Má dekorativní charakter. Rozmnožuje se také vegetativně oddenkovými pupeny. Kvete od června do srpna.

Puškvorec obecný (Acorus talamus) Puškvorec obecný využíváme v kořenových čistírnách také pro jeho dekorativní charakter. Jeho lodyhy jsou pře 1 m dlouhé a jsou aromaticky vonné. Vyrůstají z tlustého, článkovaného a větveného oddenku. Drobné, žlutozelené kvítky

tvoří

klasovitou palici, vyrůstající z boku toulce. Květy mají 6 šupinovitých plátků okvětních, 6 tyčinek a trojpouzdrý svrchní semeník s přisedlou bliznou. Kvete v červnu a červenci, ale plody u nás nedozrávají, proto se v našich vodách rozmnožuje jen vegetativně oddenky. Původně puškvorec pochází z východní Indie a Číny.32

3.10.3. Odstraňování znečištění v kořenových čistírnách Při čištění odpadních vod v kořenových čistírnách se uplatňuje celá řada procesů.

32

PODUBSKÝ, J. ŠTĚDRONSKÝ, E., 1954. Vodní, bažinné a pobřežní rostliny, Výskyt, život a význam zvláště v rybářství. Státní zemědělské nakladatelství Praha.

Organické znečištění Označované také jako BSK5, je z části odstraňováno sedimentací a filtrací usaditelných a partikulovaných částic. Větší část organického znečištění je ovšem odstraňována mikrobiálním rozkladem. Vzhledem k omezené dávce kyslíku probíhá v kořenových čistírnách aerobní respirace pouze minimálně, po odčerpání kyslíku se akceptory elektronů stávají postupně NO3-, Mn4+, Fe3+, SO42- a CO2 v sekvenci řízení redoxním potenciálem. Účinnost odstraňování organických látek je nezávislá na ročním období a nezvyšuje se příliš ani s délkou provozu. Odstraňování organických látek, označovaných jako CHSKCR, je nižší ve srovnání s BSK5 a pohybuje se v rozmezí okolo 50 až 70%.

Nerozpustné látky Odstraňování nerozpustných látek v kořenových čistírnách je velmi účinné. Podílí se na něm především procesy filtrace a sedimentace. K největšímu zachycení nerozpustných látek dochází ihned při kontaktu odpadní vody se substrátem kořenového lože. Lokálnímu přetížení a tím i kontaminaci lože zabráníme použitím co nejdelší nátokové hrany a použitím velmi hrubého kameniva pro rozvodnou zónu. Dusík Koloběh dusíku v mokřadech je velmi složitý a komplexní. Kořenové čistírny dimenzované pro odstraňování organických a nerozpustných látek, tj. na 5 m2 EO-1, většinou nemají vyšší účinek při odstraňování dusíku. Odstraňování dusíku se pohybuje pro amoniak i celkový dusík v rozmezí 30 – 60%.

Fosfor Fosfor je v mokřadech zadržován především fyzikálně-chemickými procesy. Jedná se o adsorpci, absorpci, komplexaci a srážení. Účinnost při odstraňování fosforu v kořenových čistírnách se pohybuje kolem 30 až 50%. K největšímu zachycení fosforu v mokřadech dochází v organické půdě. Adsorpce fosforu se sice v minerálních půdách vyšší, ale běžně používané druhy štěrku a písku jsou v tomto směru inertní, neboť většinou neobsahují výraznější podíly vápníku, hliníku nebo železa. Použitím vápencových štěrků, strusky nebo důlní hlušiny lze výrazně zvýšit odstraňování fosforu.

Těžké kovy Zadržování těžkých kovů v kořenových čistírnách se děje srážením a adsorpcí. Zadržení Cu, Zn a Cd se pohybuje kolem 97 až 99%. Kovy jsou akumulovány v rostlinách velmi nerovnoměrně. Nejvyšší koncentrace byly nalezeny v kořenech, nižší koncentrace v oddencích a nejnižší koncentrace byly naměřeny v nadzemních částech. Většina těžkých kovů zůstává kumulována v zemním loži.

Bakteriální znečištění Bakterie jsou v kořenových čistírnách odstraňovány především přirozeným úhynem a dále také sedimentací, UV zářením a chemickými reakcemi. Účinnost při odstraňování bakteriálního znečištění je kolem 98%. Kořenové čistírny s velkou účinností zadržují také indikátory virového znečištění při hydraulickém zatížení, které se běžně používá při čištění splaškových odpadních vod.

3.11. Kalové a odpadové hospodářství Při řešení přírodních způsobů čištění je důležitou součástí návrh kalového a odpadového hospodářství. V praxi se jedná zejména o shrabky z česlí, písek z lapáku písků, tuky a oleje z lapáku tuku, kal z primárních usazovacích nádrží, mokřadní rostliny z vegetačních kořenových polí a jiné.

3.11.1. Stabilizace kalu Úkolem stabilizace kalu je zlepšení jeho hygienických , pachových a fyzikálních vlastností. Takto upravený kal se snadněji zahušťuje a odvodňuje. Stabilizace kalu dosáhneme postupy biologickými a chemickými. Nejčastějším způsobem je mikrobiální rozklad biologicky přístupné organické hmoty v anaerobním nebo aerobním prostředí. U menších čistírenských zařízení probíhá vyhnívání v kalovém prostoru štěrbinových nádrží, u kterých je kalový prostor temperován protékající odpadní vodou. Teplota zde výrazně ovlivňuje účinnost a rychlost procesu.

3.11.2. Odvodňování kalu Pro menší čistírny jsou nejobvyklejší kalová pole, kalové laguny, solární odvodnění a kalová pole s mokřadní vegetací. Kalová pole se napouštějí tekutým stabilizovaným kalem na výšku 0,2 až 0,4 m a při odvodnění se uplatňuje filtrace a odpar, díky nimž lze dosáhnout až 45 % obsahu sušiny. Kalové laguny tvoří zemní nádrže o hloubce 1 až 2 m a napouští se do nich tekutý stabilizovaný kal. Odvodnění spočívá ve výparu vody, stupeň odvodnění ale zpravidla nepřesahuje 25 % obsahu sušiny. Novým řešením odvodňování kalů je solární vysoušení kalů ve fóliovnících a speciálních halách, kde je k vysoušení využito sluneční energie.

3.11.3. Zemědělské využívání kalů Výhodným způsobem využití stabilizovaných primárních

kalů z přírodních

způsobů čištění je jejich využití v zemědělství. Využívají se zde zejména v tekutém stavu k přímému hnojení zemědělských plodin, k výrobě kompostů, k závlaze a hnojení rychlerostoucích dřevin, k rekultivaci půd narušených těžbou, na sanaci povrchu uzavřených skládek apod. 33

3.12. Legislativa a právo v čištění odpadních vod Vodní zákon upravuje dva nejvýznamnější zdroje ohrožení čistoty vod. Jedná se o odpadní vody a o závadné látky. Dle § 38 Zákona o vodách se jako odpadní vody rozumí: ,,Vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť nebo ze skládek odpadu.“ Jako závadné látky se dle § 39 Zákona o vodách rozumí:,, Látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit 33


přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. “34 Při porušení povinností vyplývajících z příslušných právních předpisů ukládá Česká inspekce životního prostředí nebo vodoprávní úřad sankce peněžní povahy. Ty jsou ukládány za přestupky a také za správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob.35 Související zákony ▪ Zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizaci). ▪ Zákon 254/2002 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Související vyhlášky ▪ Vyhláška 7/2003 Sb. o vodoprávní evidenci. ▪ Vyhláška 20/2002 Sb. o způsobu a četnosti měření množství jakosti vody. ▪ Vyhláška 110/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva Životního prostředí č. 293/2002 Sb. o poplatcích za vypouštění

odpadních vod

do vod povrchových. ▪ Vyhláška 137/1999 Sb., Vyhláška kterou se kterou se stanoví seznam

Ministerstva

vodárenských

životního

prostředí,

nádrží a zásady pro

stanovení změny ochranných pásem vodních zdrojů. ▪ Vyhláška 142/2005 Sb. o plánování v oblasti vod. ▪ Vyhláška 195/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva zemědělství o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl. ▪ Vyhláška 142/2005 Sb. o plánování v oblasti vod. ▪ Vyhláška 293/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí o oplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. ▪ Vyhláška 391/2004 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů o informačních systémů veřejné správy. ▪ Vyhláška 428/2001

Sb.,

Vyhláška Ministerstva zemědělství,

34

Zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých vodních zákonů (vodní zákon)

35

DAMOHORSKÝ, M., a kol., 2003. Právo v životním prostředí. 1. vydání. Praha, C. H. Beck.

kterou

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro

se provádí

veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích.) ▪ Vyhláška

619/2004

Sb.,

Vyhláška,

kterou

se

mění

vyhláška

Ministerstva zemědělství č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci. ▪ Vyhláška 620/2004 Sb., Vyhláška, kterou se mění Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb. o

dokladech

žádosti o Rozhodnutí nebo

vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění vyhlášky č. 295/2003 Sb. Související nařízení vlády ▪ Nařízení znečištění

61/2003

Sb., o

ukazatelích

a

hodnotách

přípustného

povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení

k vypouštění

odpadních vod do vod

povrchových a do

kanalizace

a o citlivých oblastech. ▪ Nařízení

71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život

a reprodukci

původních

druhů

ryba

dalších

vodních

živočichů

a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. ▪ Nařízení 169/2006 Sb., kterým se mění nařízení vláda č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod.36

Související ČSN ▪ ČSN 75 6401 Čistírny odpadních vod pro více než 500 ekvivalentních obyvatel. ▪ ČSN 75 6402 Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel. ▪ ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže. ▪ ČSN EN 12255 Čistírny odpadních vod. ▪ ČSN EN 1085 Čištění odpadních vod – slovník. ▪ ČSN EN 12255-5 Čištění odpadních vod – Část 5.: Čištění odpadních vod v biologických nádržích. 36

Ministerstvo životního prostředí České republiky [online]. 2009 [cit. 2009-01-26]. Dostupný z WWW: .

▪ ČSN EN 12255-8 Čištění odpadních vod – Část 8.: Kalové hospodářství Související odvětvové normy ▪ TNV 75 2131 Odběrné a výpustné objekty na vodních tocích. ▪ TNV 75 6011 Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení ▪ TSm-So ,,Anoxická a anaerobní nádrže v technické lince ČOV“37

Související směrnice a normy EU ▪ Směrnice rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami. ▪ Směrnice

Rady

91/271/EHS

ze dne 21. května

1991

o

čištění

městských odpadních vod. ▪ Směrnice Rady 91/676/EEC

ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod

před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. ▪ Směrnice Evropského

parlamentu

a Rady 2006/118/ES

ze

dne

12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu. ▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES

ze dne 15. února

2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství. ▪ Směrnice Rady 80/778/EHS ze dne 15. července o jakosti vody určené k lidské spotřebě. ▪ Směrnice Rady 80/778/EHS ze dne 15. července o jakosti vody určené k lidské spotřebě.38

37

Technické normy [online]. 2008 [cit. 2009-01-26]. Dostupný z WWW: .

38

EUR – Lex [online]. 2009 [cit. 2009-01-28]. Dostupný z WWW: .

4. PŘÍRODNÍ POMĚRY OBLASTI

4.1. Charakteristika zájmového území Zájmové území se nachází na jihovýchodní Moravě asi 12 km od okresního města Uherské Hradiště. Obec Jankovice zasahuje do přírodní rezervace Chřiby, jejímž nejvyšším bodem je Brdo (586 m.n.m.). Horské pásmo Chřiby odděluje severně položené roviny Hané od jižních rovin Slovácka.

4.2. Biogeografické členění Území náleží do chřibského bioregionu, který leží na pomezí jižní a východní Moravy a zabírá téměř celý geomorfologický celek Chřiby. Tvoří ho výrazná vrchovina pískovcové flyše a je charakterizován biotou typického západokarpatského bukového lesa.

4.3. Geologické poměry Území Chřibů je na východě budován jedním hlavním hřbetem z něhož sbíhají k jihu dlouhá pozvolná údolí a k severu spadají strmé svahy rozčleněné krátkými strmými údolími. Údolí jsou 140 až 250 m hluboká, ale rozevřená. Místy se v oblasti nachází tvrdé partie pískovců v podobě izolovaných skalisek. Typickým útvarem na počátcích údolí jsou strže.39 Z

geomorfologického

hlediska

lokalita

spadá

do

celku

Chřiby,

podcelku Stupavská vrchovina, okrsku Kostelanská vrchovina. Jedná se o plochou vrchovinu na paleogenních jílovcích a pískovcích s erozně-denudačním

reliéfem

s plošinami, široce zaoblenými hřbety a různou měrou zahloubenými údolími.40

39

CULEK, M., a kol., 1993. Biogeografické regiony České Republiky. Brno, Společnost pro životní

prostředí spol. s. r. o. 40

NATURA 2000 [online]. 2006 [cit. 2008-12-18].Dostupný z WWW: .

Geologické podloží tvoří usazené horniny Západních Karpat, a to magurského flyše a vídeňské pánve. Magurský flyš se člení na dílčí jednotky račanskou, bystrickou a bělokarpatskou, které mají charakter samostatných příkrovů. Račanská jednotka tvoří oblast Chřibů a východní okolí Uherského Hradiště. Sedimenty v račanské jednotce vznikly v časovém rozpětí od svrchní křídy po spodní oligocén. Vídeňská pánev zasahuje na území tzv. hradišťským příkopem s výplní sedimentů sarmatu a panonu.41

4.4. Pedologické poměry V oblasti chřibského bioregionu dominují typické kambizemě, na svahovinách a na úpatí přecházejí do topických luvizemí a na vlhčích místech často až do pseudoglejových kambizemí. Nivy jsou pak tvořeny glejovými fluvizeměmi. Na nejvyšších hřbetech se na převážně kyselých pískovcích vyvinuly typické kambizemě. Litozemě na skalách tvoří malé ostrůvky, místy jsou ale vápnité a podmiňují výskyt specifické vegetace.42 V okolí Jankovického potoku se vyskytují fluviální písčito-jílovité sedimenty a písčité hlíny.43 Jankovice leží v oblasti výskytu hnědozemí. Hnědozemě se vyskytují v nižším stupni pahorkatin nebo v okrajových částech nížin s poněkud vlhčím podnebím Roční úhrn srážek se pohybuje od 500 do 700 mm a průměrné roční teploty od 7 do 9°C. Hnědozemě vznikly pod původními dubohabrovými lesy, půdotvorným substrátem je spraš, sprašová hlína nebo smíšená svahovina. Pod humusovým horizontem leží slabě zesvětlený eluviální horizont, který je však orbou téměř vždy zlikvidován. V hloubce v 30 až 50 cm je mocný, hnědě až rezivohnědě zbarvený horizont iluviální s příměsí jílové substance. Pod ním pak leží matečný substrát. Horizonty se liší nejen zbarvením, ale i zrnitostní skladbou a strukturou. Jedná se o nejčastěji středně těžké, někdy i těžší

41

MACKOVČIN, P., SEDLÁČEK, M., 2002. Chráněná území ČR, svazek II. Praha , Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EKOCentrum Brno.

42

NATURA 2000 : Evropsky významné lokality v České republice [online]. 2006 [cit. 2008-12-18]. Dostupný z WWW: .

43

NATURA 2000 [online]. 2006 [cit. 2008-12-18].Dostupný z WWW: .

půdy. Půdní reakce bývá většinou slabě kyselá, fyzikální vlastnosti jsou příznivé a sorpční vlastnosti zhoršené.44

4.5. Klimatické poměry Oblast leží dle Quitta na hranici mírně teplé oblasti MT 11 a nejteplejší oblasti ČR – T4. 45

Tab. 3. – Teplotní oblast T 4 – dle Quitta T4 60 až 70 170 až 180 100 až 110 30 až 40 -2 až -1 °C 19 až 20 °C 9 až 10 °C

Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu

Tab. 4. – Teplotní oblast T 11 – dle Quitta T11 40 až 50 140 až 160 110 až 130 30 až 40 -2 až -1 °C 17 až 18 °C 7 až 8 °C

Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu

Podnebí je zde mírně teplé až teplé a relativně dobře zásobené srážkami. Buchlovice, ležící na jižním okraji bioregionu, mají 8,2 °C a srážky 628 mm, Střílky

44

TOMÁŠEK, M., 2007. Půdy české republiky. Praha, Česká geologická služba.

45

QUITTE, E., 1975. Klimatické oblasti ČSR. Mapa 1:500000. GÚ ČSAV Brno.

665 mm, Kostelany mají na nižších hřbetech východní části 705 mm srážek. Průměrná roční teplota na hřbetech je 7 °C a úhrn srážek až 750 mm.46 Tab. 5. - Teploty vzduchu a srážky47

t vzduchu v °C srážky v mm

I -2,2 35

II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ROK -0,7 3,8 8,8 14,1 16,9 18,8 18 14,3 9,1 4 -0,1 8,7 31 34 44 67 69 71 76 52 54 49 43 625

Stav ovzduší v okresním městě Jankovic, Uherském Hradišti, je monitorován sítí měřících stanic. Sledovány jsou zejména škodliviny NOx, SO2, CO, O3, prašný aerosol. Ovzduší v oblasti je znečištěné především oxidy dusíku ze silniční dopravy. V posledních letech v okrese již nedochází k překračování imisních limitů z pohledu ročních aritmetických průměrů a 95% kvantilů průměrných denních koncentrací pro NOx, SO2 a prašného aerosolu. Okres Uherské Hradiště náleží z celorepublikového pohledu mezi středně zatížené měrnými emisemi oxidu dusíku a oxidem siřičitým, významné bodové zdroje prašných a plynných emisí se v okrese nenachází.48

4.5.1. Odvozené klimatické charakteristiky území 49 Langův dešťový faktor Dle Langova dešťového faktoru řadíme zájmovou oblast mezi oblasti normální (III). D = Hsr * Tr--1

(mm/°C) Hsr – roční úhrn srážek (mm) Tr--1 - průměrná roční teplota (°C)

D = Hsr * Tr--1

(mm/°C)

D = 625 * 8,7--1

(mm/°C)

D = 71,8

46

mm/°C

CULEK, M., a kol., 1993. Biogeografické regiony České Republiky. Brno, Společnost pro životní prostředí spol. s. r. o.

47 48

ČHMÚ Brno POVODÍ MORAVY, s.p., 2004. Dokumentace hodnocení na životní prostředí:Morava, Staré Město, Uherské Hradiště, PPO. Uherské Hradiště, Povodí Moravy s.p.

49

Česká bioklimatologická společnost [online]. 2009 [cit. 2009-01-16]. Dostupný z WWW: .

Tab. 6. – Oblasti dle Langova dešťového faktoru

Oblast

D

Oblast

I II III IV V

≤ 60 61 - 70 71 - 80 81 - 100 101 a více

Velmi suchá Suchá Normální Vlhká Velmi vlhká

Minářova vláhová jistota Dle Minářovi vláhové jistoty řadíme zájmovou oblast mezi oblasti přechodné. α = (Hsr – Hs) * Tr--1

(mm/°C) Hsr – roční úhrn srážek (mm) Tr--1 - průměrná roční teplota ve (°C) Hs

- hranice podnebí polních kultur podle Gregora Hs = 30 * (Tr + 7)

(mm)

Hs = 30 * (8,7 + 7)

(mm)

Hs = 471

mm

α = (Hsr – Hs) * Tr--1

(mm/°C)

α = (625 – 471) * 8,7--1

(mm/°C)

α = 17,7

mm/°C

Tab. 7. – Oblasti dle Minářovi vláhové jistoty

α

Oblast

-4 až 0 1 až 7

Nejsušší Silně suchá Středně až mírně suchá Přechodná Mírně vlhká Středně vlhká Silně vlhká až nejvlhčí

8 až 14 15 až 21 22 až 28 29 až 35 36 a více

Pravděpodobnost výskytu suchých let v % 50 a více 25 - 50 15 - 25 5 - 15 5-0 5-0 5-0

4.6. Hydrologické poměry Celou obcí protéká Jankovický potok, který spadá pod správu Lesů České Republiky, oblastní správa toků Bojkovice. V roce 2003 došlo na Jankovickém potoku k odstranění křovin, stromů a nánosu a byla nevýšena břehová hrázka, vše prováděla firma Contunix. Zásoby podzemní vody jsou v okrese Uherské Hradiště soustředěny především v nivě řeky Moravy. Jinak jsou flyšová území chudá na podzemní vodu. Ve východní části okresu nalézáme vývěry alkalických minerálních vod (Nezdenice, Březová a další) a kyselku se zvýšeným obsahem lithia v Suché Lozi. Lázně využívající vody se zvýšeným obsahem sirovodíku jsou v Ostrožské Nové Vsi a ve Smrďavce u Buchlovic. Sirovodíkové vody se vyskytují i v řadě dalších míst: Břestek, Březolupy, Kopytná, Podolí u Uherského Hradiště, Salaš, Strání a další.50

Základní hydrologické údaje51: ■ Pro tok: Jankovický potok ■ Hydrologické číslo povodí: 4-13-01-062 ■ Plocha povodí (F) v km2: 9,95 ■ Lesnatost: 50% ■ Prům. roční výška srážek na povodí [Hsa] v mm za období 1931 -1980: 677 ■ Prům. roční průtok [Qa ] v l/s za období 1931 - 1980 : 29,5

třída : III

Tab. 8. – M-denní průtoky [Qmd] v l/s za období: 1931 - 1980

třída: III

M 30 60 90 120 150 180 210 240 Qmd 78,5 49,0 35,5 27,5 22,0 17,5 14,0 11,0

50

300 5,9

330 3,5

355 1,4

MACKOVČIN, P., SEDLÁČEK, M., 2002. Chráněná území ČR, svazek II. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EKOCentrum Brno.

51

270 8,5

ČHMÚ Brno

364 0,1

Tab. 9. – p-procentní denní průtoky [Qpd] v l/s za období: 1931 – 1980 třída: III p% 1 2 5 10 20 50 80 90 95 99 99,7 Qpd --------------------------------------------------------------------------------- 0,6 ------

Tab. 10. - N-leté průtoky [QN] v m3.s-1 N QN

1 1,5

2 2,7

5 5

třída III 10 7

20 9,5

50 14

100 18,5

4.7. Biota

4.7.1. Flóra Chřibský bioregion leží v mezofytiku fytogeografického podokresu 77c, vegetační stupeň suprakolinní až submontánní. Stromové patro tvoří dub zimní (Quercus petraea), buk lesní (Fagus sylvatica), javor mléč (Acer platanoides), lípa srdčitá (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus), jeřáb břek (Sorbus torminalis). V bylinném patře se vyskytuje zvonek broskvolistý (Camapnula persicifolia), hrachor černý (Lathyrus niger), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), violka lesní (Viola reichenbachiana).

4.7.2. Fauna V oblasti Chřibů nalezneme především lesní druhy, typické pro západní výběžky Karpatského systému. Druhově nejbohatší skupinou jsou bezobratlí živočichové. K nim náleží i měkkýši, z nichž nejčastější a nejznámější je hlemýžď zahradní, dále se můžeme setkat se suchomilkou obecnou, páskovkou keřovou, srstnatkou karpatskou a jednozubou. Obojživelnícijsou zastoupeni v lesnaté části Chřibů mlokem skvrnitým,

čolkem horský a obecným, kuňkou žlutobřichou, ropuchou obecnou a skokany hnědým, štíhlým a ostronosým. Z hmyzu se stále častěji objevuje kudlanka nábožná, dále se objevují cikády chlumní, z brouků nosorožírek kapucínek, roháč obecný a několika druhů vzácnějších tesaříků a střevlíků. Mezi motýli jsou zastoupeni otakárek fenyklový a ovocný, babočky admirál, osiková, kopřivová, perleťovec velký, dvouřadý a stříbropásek, batolec duhový a červený, velmi vzácně se vyskytuje pestrokřídlec podražcový, jasoň dymnivkový nebo hnědásek osikový. Ptáků bylo v popisované oblasti zaznamenáno přes 150 druhů. Je zde možné pozorovat čápa černého, krkavce velkého, včelojeda lesního, krutihlava obecného, žlunu šedou, datla černého, ojediněle i vlhu pestrou, mandelíka hajního a dudka chocholatého. Ze zástupců větších savců se zde vyskytují jelen, srnec, divoké prase a také uměle vysazený daněk a muflon. Z hlodavců se vyskytují různé druhy myšovitých, veverka obecná, plch velký, plšík lískový, zajíc polní a králík divoký. Hmyzožravce zastupují rejsci a ježek východní, šelmy jsou zastoupeny liškou obecnou, jezevcem lesním, kunou lesní i sklaní, lasicí kolčavou i hranostajem.52

4.7.3. NATURA 2000 Kostel v obci Janovice spadá do Natury 2000 jako Evropsky významná lokalita (status navrženo) z důvodu významné letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis). Navrhovaná kategorie ochrany jako PP přírodní památka. Katastr obce Jankovice náleží do oblasti přírodní rezervace Chřiby. Území leží na pomezí jižní a východní Moravy. Jde o výraznou vrchovinu protáhlou ve směru SV - JZ mezi městy Kroměříž, Uherské Hradiště a Koryčany. Jde o soubor převážně lesních společenstev na pravém břehu Moravy kam ještě zasahuje typická karpatská lesní fauna. Vyšší polohy nebyly prakticky nikdy osídleny. Převažují přirozená nebo přírodě blízká lesní společenstva s charakteristickou výškovou členitostí. Významné jsou i luční společenstva s teplomilnou květenou a s řadou chráněných druhů z čeledi vstavačovitých. Z druhových lokalit je významný Holý kopec, jedna ze dvou recentních

52

Chřiby.cz [online]. 2004-2008 [cit. 2008-12-18]. Dostupný z WWW: .

lokalit druhu Rosalia alpina na Moravě. V oblasti Chřibů se nachází početná populace kuňky žlutobřiché a kuňky ohnivé.53

53

NATURA 2000 : Evropsky významné lokality v České republice [online]. 2006 [cit. 2008-12-18]. Dostupný z WWW: .

5. METODIKA

5.1. Přípravné práce

Vypracování studie o návrhu likvidace odpadních vod v obci Jankovice předcházelo nastudování odborné literatury, zjištění přírodních charakteristik lokality a terénní šetření. Účelem terénního šetření bylo zjistit, zda se v obci nenachází možné zdroje většího znečištění jako jsou průmyslové, zemědělské a jiné podniky produkující škodlivé látky. Konkrétní složení znečištěných odpadních vod a jejich množství lze na dané určité lokalitě zjistit pouze průzkumem.

5.2. Návrh dotazníku V obci Janovice byl proveden průzkum za pomocí dotazníků, jejichž účelem bylo zajistit základní potřebné údaje o nakládání s odpadními vodami v obci a výběr vhodného způsobu likvidace odpadních vod. Současně byl zjišťován i postoj občanů ke způsobům čištění odpadních vod, které by mohly být v obci uplatněny.

Tab. 11. – Otázky dotazníku Číslo otázky

Otázky dotazníku

1

Máte dům napojenou na kanalizaci?

2

Máte septik?

3

Máte žumpu?

4

Chováte nějaká domácí zvířata? (Jaké, kolik)

5

Jaké množství pracích a čistících prostředků spotřebujete v průběhu jednoho měsíce?

6

Jaký typ čistírny odpadních vod by jste ve Vaší obci preferovali? (klasická mechanicko – biologická, přírodní způsoby čištění)

7

Zachytáváte dešťovou vodu pro její další využití?

8

Má Váš dům vlastní čistírnu odpadních vod?

9

Počet osob žijících v domě.

Dotazník byl zaměřen na jednotlivé domácnosti a obsahoval celkem 9 otázek. Dotazování domácností bylo časově voleno tak, aby bylo zastiženo co největší počet domácnosti. Proto účel průzkumu byly zvoleny tři termíny, a to 22. února odpoledne kdy byly navštíveny všechny domácnosti a dále 25. února odpoledne a 27. února dopoledne, kdy byly navštíveny nezastižené domácnosti při první pochůzce.

5.3. Návrh způsobů likvidace odpadních vod v obci Pro obec Jankovice byly navrženy čtyři typy čistíren odpadních vod, které by na dané lokalitě bylo možno vybudovat. Výběr zahrnuje jak klasickou mechanickobiologickou čistírnu, tak přírodní způsoby čištění. V úvahu bylo bráno i množství a složení odpadních voda a také přírodní poměry dané oblasti.

Tab. 12. – Navrhované způsoby čištění odpadních vod v obci Jankovice Způsoby čištění odpadních vod Klasická mechanicko-biologická ČOV Stabilizační nádrže Půdní filtr Vegetační kořenová čistírna Pro výběr vhodného způsobu čištění odpadních bylo zvoleno několik kritérií, které budou hodnoceny u všech možných realizovatelných způsobů čistíren. Zvolená kritéria vystihují klady a zápory daných typů čistíren. Tab. 13. – Kritéria výběru vhodného způsobu čištění odpadních vod Porovnávaná kritéria Nároky na energii a speciální technologie Potřeba plochy Provozní náklady Ekologický charakter a začlenění do ŽP Závislost čistícího účinku na teplotě Čistící účinek Náročnost výstavby

Aby bylo dosaženo co nejvyšší kvality rozhodování, bylo daným kritériím přiřazeno číselné ohodnocení, kde nejlépe hodnocená kritéria budou označena číslem 1 – výborné vlastnosti pro danou čistírnu a číslem 4 – nedostatečné vlastnosti dané čistírny. Číselná hodnota 2 pak vyjadřuje dobré vlastnosti čistírny a hodnota 3 uspokojivé vlastnosti. Číselné hodnoty byly přiřazovány dle úsudku zpracovatele diplomové práce na základě znalostí získaných studiem dané problematiky jednotlivých způsobů čištění. Ve výsledku budou hodnoty pro jednotlivé čistírny sečteny. Způsob čištění odpadních vod, který bude mít ve výsledku nejnižší součet bude vybrán pro obec Jankovice jako nejvýhodnější.

Tab. 14. – Hodnocení kritérií

Charakteristika vlastnosti kritéria

Hodnocení

výborně

1

dobře

2

uspokojivě

3

nedostatečně

4

5.4. Stanovení množství odpadních vod Přesné množství odpadních vod lze zjistit pouze přímým měřením. Přibližný výpočet lze zjistit výpočtem potřeby vody na obyvatele a den. Pro výpočty bylo využito vzorců dle Šálka54 a Sojky55.

54

ŠÁLEK, J., 1999. Navrhovaní a provozování vegetačních kořenových čistíren. Praha, Ústav

55


zemědělských a potravinářských informací, Metodiky pro zemědělskou praxi.

▪ Průměrná denní produkce odpadních vod

Počet EO byl stanoven na 480. Počet trvale žijících osob v obci byl v roce 2008 466, pro návrh čistírny je ale nutné počítat i s případným mírným nárůstem trvale žijících osob v obci a s osobami přijíždějícími do obce na víkend, chataři. Jelikož se do obce stěhují většinou starší lidé, kteří v obci dříve žili a vracejí se až v důchodovém věku, bylo zvoleno nižší navýšení počtu ekvivalentních obyvatel. Specifická produkce splaškových vod má pro obec Jankovice hodnotu 100 l/os/den.56

Q24M = EO * qs

(m3/den) Q24M - průměrný denní přítok odpadních vod (m3/den) EO

- počet ekvivalentních obyvatel, EO = 480

qs

- specifická produkce splaškových vod (m3/den)

▪ Množství balastních vod Množství balastních vod, které nařeďují odpadní vody, se určí jako 12,5 % z celkového průměrného denního bezdeštného přítoku Q24.

QB = Q24M * 0,125

(m3/den) Q24M - průměrný denní přítok (m3/den)

▪ Průměrný denní bezdeštný přítok odpadních vod na ČOV

Q24 = Q24M + QB

(m3/den) Q24M - průměrný denní přítok (m3/den) QB

56

Obec Jankovice

- průměrný denní přítok balastních vod (m3/den)

▪ Maximální denní bezdeštný přítok Qd

Qd = Q24M * kd + QB

( m3/den)

kd - součinitel denní nerovnoměrnosti QB - průměrný denní přítok balastních vod (m3/den)

Tab. 15. – Součinitel denní nerovnoměrnosti kd57 Počet obyvatel

Koeficient denní nerovnoměrnosti kd

do 1000

1,5

1000 – 5000

1,4

5000 – 20 000

1,35

20 000 – 100 000

1,25

▪ Výpočet srážkových odpadních vod Qdešť Srážkové odpadní vody jsou vody, které odtečou z odvodňovaného území a dostanou se do stokové sítě. U návrhu jednotné kanalizace je nezbytné zahrnout je do výpočtu celkového množství vody přitékajícího na čistírnu. Z důvodu jednotné kanalizace bude před čistírnou vytvořena dešťová zdrž, která slouží k zachycení náporu dešťových vod. Voda akumulovaná v dešťové zdrži je ve vhodnou dobu pouštěna do čistícího procesu.

Qdešť = Ss * qm * ψ

(10-3 m3/s)

Ss - plocha povodí (ha) qm - mezní intenzita směrodatného deště v periodicitě p qm =127 m/s * 10-7

58

57

ČSN 75 6402

58

DÝROVÁ, E., KOUKALOVÁ, E., 1978. Ochrana a organizace povodí. Brno, VUT.

ψ - součinitel odtoku, ψ = 0,3 – budovy izolované v zahradách, území svažité59

Tab. 16. – Součinitel odtoku ψ podle ČSN 75 610160

Způsob zástavby a druh pozemku v uzavřených blocích (vydlážděné nebo zastavěné dvory)

Součinitel odtoku ψ při konfiguraci území rovinné svažité prudce svažité (do 1%) (1 až 5%) (nad 5%) 0,70

0,80

0,90

Bytové v uzavřených blocích (uvnitř domy bloku zahrada)

0,60

0,70

0,80

v otevřených blocích

0,50

0,60

0,70

při volné zástavbě

0,40

0,50

0,60

Rodinné sdružené v zahradách domy izolované v zahradách

0,30

0,40

0,50

0,20

0,30

0,40

Výrobní starší (hustší zástavba) objekty nový (volnější zástavba)

0,50

0,60

-

0,40

0,50

-

Železniční pozemky

0,25

-

-

Hřbitovy, sady, hřiště

0,10

0,15

0,20

Zelené pásy, pole, louky

0,05

0,10

0,15

Lesy

0,00

0,05

0,10

▪ Celkové množství vody přitékající na čistírnu Qc Qc = Qd + Qdešť

( m3/den)

Qd

- maximální bezdeštný denní přítok (m3/den)

Qdešť - přítok srážkových vod (m3/den)

59

ŠÁLEK, J., TLAPÁK, V., 2006. Přírodní způsoby čištění znečištěných povrchových a odpadních vod.

Praha, Informační centrum ČKAIT s.r.o. 60

ŠÁLEK, J., TLAPÁK, V., 2006. Přírodní způsoby čištění znečištěných povrchových a odpadních vod.

Praha, Informační centrum ČKAIT s.r.o.

5.5. Výpočet parametrů a návrh čistírny odpadních vod

Parametry čistírny odpadních vod budou stanoveny na základě vyhodnocení nejvhodnějšího způsobu čištění odpadních pro obec Jankovice. Při výpočtu bude využito hodnoty celkového množství vody přitékající na čistírnu. Dále bude navrženo konstrukční řešení této čistírny s popisem jejich jednotlivých částí a zařízení. Pro čistírnu bude stanoveno jak nakládat s odpadem vyprodukovaným při mechanickém předčištění a bude stanoven způsob možného financování výstavby čistírny odpadních vod.

6. VÝSLEDKY

6.1. Obec Jankovice 6.1.1. Základní údaje o obci Obec Janovice se nachází ve zlínském kraji na jihovýchodní Moravě 12 km severozápadně od města Uherské Hradiště. Obcí protéká Jankovický potok pramenící v místě Kadlcova paseka, lidově na Kyselce, původní název potoka byl Bystrý. Potok se vlévá se do řeky Moravy. Obec leží v chřibském údolí v nadmořské výšce 277 m.n.m. Zástavba obce je soustředěna podél místního potoka, při němž je vedena i komunikace. Současný počet obyvatel je 466 osob.

Tab. 17. – Vývoj počtu obyvatel v obci Jankovice Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Počet obyvatel 474 473 471 470 469 468 466 465 466 Obec je součástí Mikroregionů Staroměstsko a Chřiby, hraničí s obcemi Salaš, Roštín, Kostelany, Košíky, Kudlovice, Traplice a Modrá. Přes obec prochází mnohé turistické stezky. V obci se nenachází žádný průmyslový ani zemědělský podnik.

6.1.2. Zásobování obce pitnou vodou Budování vodovodu v obci Jankovice započalo na podzim roku 2008. Doposud bylo zásobení obyvatelstva pitnou vodou jen z individuálních zdrojů a to studní, případně z obecních studní s poměrně dostatečnými vydatnostmi. Nově budovaný vodovod bude napojen na skupinový vodovod Babicko. Návrh počítá s vybudováním nové čerpací stanice s akumulací u stávající čerpací stanicí Košíky na rozcestí Košíky-Jankovice a vybudováním nového výtlačného řadu DN 100 dl. 3000 m, vodojemu Jankovice 2x50 m3 s max. a min. hladinou 325,00/322,50

m n.m., odkud bude zásobovacím řadem plněna rozvodná síť PVC DN 100 v délce cca 3100 m. Napojení obce Jankovice na skupinový vodovod Babicko je podmíněno zprovozněním záložního zdroje na k.ú. Traplice.

6.1.3. Současný stav odkanalizování obce Obec Jankovice má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, kterou jsou odváděny splaškové a dešťové vody do Jankovického potoka. Kanalizační stoky byly vybudovány nesoustavně v letech 1972 - 1976 z betonových trub. Jednotlivé stoky jsou postupně vyústěny do recipientu, kolem něhož jsou tyto stoky vedeny. V obci se nachází celkem 13 výustních objektů. Kanalizace je v současné době v dobrém stavu. Délka kanalizace je přibližně 3210 m, DN 300 – 600. Většina obyvatel je do kanalizace či vodoteče napojena přes septik, menší část má pak žumpy na vyvážení.

6.1.4. Údaje o recipientu Jankovický potok pramení v místě Kadlcova paseka, lidově nazývaném na Kyselce. Původní název potoka byl Bystrý, na počátku 20. století se nazýval Smitý. Potok se vlévá se do řeky Moravy.

6.1.5. Umístění čistírny odpadních vod Obec Jankovice má v územním plánu na rok 2012 vyčleněné pozemky pro výstavbu čistírny odpadních vod. Obec má již vyřešeny všechny majetkoprávní vztahy těchto pozemků. Čistírna bude umístěna pod obcí na levém břehu Jankovického potoka. V její těsné blízkosti se nachází fotbalové hřiště a sportovně-kulturní areál.

6.2. Nakládání s odpadními vodami v obci Jankovice

Na základě dotazníku bylo zjišťováno, jak dochází v obci Jankovice k nakládání s odpadními vodami. V rámci průzkumu mělo být osloveno celkem 213 domácností. Z tohoto počtu bylo 22 domácností nezastiženo, 11 domácností nebylo zastiženo, jelikož jsou domy využívány jako chatové objekty a bývají obydleny většinou jen o víkendech, 4 domy byly neobydleny a 6 domů slouží jako objekty občanské vybavenosti obce. Celkem tedy bylo osloveno 170 domácností.

Otázka č. 1 : Máte dům napojen na kanalizaci? Na otázku, zda je dům napojen na kanalizaci odpovědělo kladně 142 domácností. 28 domácností není napojeno na kanalizaci a řeší problém odvádění odpadních vod jiným způsobem. Graf 1. – Otázka č. 1

Otázka č. 2 : Máte septik? Septik má v obci vybudovaný celkem 142 domácností. 28 domácností nemá septik a řeší problém čištění a odvádění odpadních vod jiným způsobem. Graf 2. – Otázka č. 2

Otázka č. 3 : Máte žumpu? Žumpu má v obci vybudovanou 25 domácností. Jedná se o domy, které jsou situovány ve větší vzdálenosti od vedení jednotné kanalizace. Graf 3. – Otázka č. 3

Otázka č. 4 : Chováte nějaká domácí zvířata? Domácí zvířata v obci chová 70 % domácností, tedy 119 dotazovaných. Z velké části se jedná především o slepice, dále jsou v domácnostech chováni králíci a v menší míře také prasat a ovce. Graf 4. – Otázka č. 4

Otázka č. 5 : Jaké množství pracích a čistících prostředků spotřebujete v průběhu jednoho měsíce? Na otázku ohledně spotřebovaného množství pracích a čistících prostředků odpověděly všechny zastižené domácnosti. Množství prostředků na jednu domácnost dotazovaní vždy hrubě odhadovali podle počtu osob žijících v domě a v průměru se pohybovalo okolo 0,5 kg čistících a pracích prostředků na osobu za měsíc.

Otázka č. 6: Jaký typ čistírny odpadních vod by jste ve Vaší obci preferovali? Občané Jankovic ze výrazně nepřiklonily k žádné ze dvou volených variant čištění odpadních vod a výsled dopadl téměř nerozhodně. 91 domácností by preferovalo přírodní způsoby čištění odpadních vod a 79 domácností dalo přednost klasické čistírně odpadních vod.

Graf 5. – Otázka č. 6

Otázka č. 7: Zachytáváte dešťovou vodu pro její další využití? Dešťovou vodu pro další využití zachytává 65% domácností, tedy 111 dotazovaných.


Otázka č.8: Mám Váš dům vlastní čistírnu odpadních vod? Jen 3 domácnosti mají v obci Jankovice domovní čistírnu odpadních vod. Ve dvou případech se jedná o novostavby, v jednom případě o starší dům.


Otázka č. 9:Počet osob žijících v domě? Tato otázka řešila konkrétní počet osob a tedy producentů domovních odpadních vod v domácnosti.

6.3. Návrh likvidace odpadních vod

Na základě průzkumu způsobu nakládání s odpadními vodami v obci Jankovice a dle úsudku zpracovatele diplomové práce byly porovnávány čtyři způsoby čištění odpadních vod, z nichž jeden způsob odpovídal klasickým způsobům čištění odpadních vod a tři způsoby čištění byly navrženy jako přírodní způsoby čištění odpadních vod. Tab. 18. – Vyhodnocení vhodných způsobů čištění odpadních vod Způsoby čištění odpadních vod Porovnávaná kritéria

Nároky na energii a speciální technologie Potřeba plochy Provozní náklady Ekologický charakter a začlenění do ŽP Závislost čistícího účinku na teplotě Čistící účinek Náročnost výstavby Σ

Klasická mechanicko biologická ČOV

Stabilizační nádrže

Půdní filtr

Vegetační kořenová čistírna

4

3

1

1

1 4

4 2

3 1

3 1

4

1

1

1

1

2

2

2

1 4 19

2 3 17

3 2 13

2 2 12

Jednotlivé typy čistíren byly hodnoceny podle porovnávaných kritérií. Pro každý typ čistírny bylo danému kritériu uděleno číselné ohodnocení. Po sečtení číselných hodnot přidělených jednotlivým typům čistíren byla vyhodnocena vegetační kořenová čistírna odpadních vod jako nejvhodnější možný způsob likvidace znečištěných odpadních vod na dané lokalitě, jelikož získala nejnižší a tudíž nejlepší výsledné číselné ohodnocení. Hodnota číselného ohodnocení pro vegetační kořenovou čistírnu měla hodnotu 12. V úvahu byl brán především její ekologický charakter a začlenění do krajiny, čistící účinek a také nízké provozní náklady. Jako nejméně vhodná se ukázala možnost vybudování klasické mechanicko – biologické čistírny odpadních vod, jejíž součet číselných hodnot činil 19. U čtyř hodnocených kritérií byla udělena číselná hodnota 4, tedy nedostatečně vyhovující. U kritéria ekologický charakter a začlenění do ŽP bylo uděleno nejhorší ohodnocení, jelikož čistírna bude vybudována na počátku obce a mechanicko –biologická čistírna by tak značně narušila ráz krajiny v blízkosti obce. Možnost čištění odpadních vod ve stabilizačních nádržích a v půdním filtru vyšla jako průměrná v porovnání s vegetační kořenovou čistírnou a klasickou čistírnou.

Jelikož je jednotná kanalizace v obci v dobrém stavu, lze ji využít pro odvádění odpadních a dešťových vod. Stávající kanalizace bude doplněna novými stokami jednotného systému, které budou odvádět veškeré odpadní vody na čistírnu odpadních vod. Odpadní a dešťové vody budou na cestě do čistírny procházet přes dešťovou zdrž, ze která bude voda ve vhodnou dobu přečerpávána do čistícího procesu.

6.4. Návrh vegetační kořenové čistírny odpadních vod 6.4.1. Stanovení množství odpadních vod ▪ Průměrná denní produkce odpadních vod

Q24M = EO * qs

(m3/den)

Q24M = 480 * 0,1

(m3/den)

Q24M = 48

m3/den

Q24M - průměrný denní přítok odpadních vod (m3/den) EO


qs

- specifická produkce splaškových vod (m3/den) qs = 100 l/os/den 61

▪ Množství balastních vod

QB = Q24M * 0,125

(m3/den)

QB = 48 * 0,125

(m3/den)

QB = 6

m3/den Q24M - průměrný denní přítok (m3/den)

▪ Průměrný denní bezdeštný přítok odpadních vod na ČOV

Q24 = Q24M + QB

(m3/den)

Q24 = 48 + 6

(m3/den)

Q24 =54

m3/den Q24M - průměrný denní přítok (m3/den) QB

- průměrný denní přítok balastních vod (m3/den)

▪ Maximální denní bezdeštný přítok Qd

Qd = Q24M * kd + QB

( m3/den)

Qd = 48 * 1,5 + 6

( m3/den)

Qd = 78

m3/den

kd - součinitel denní nerovnoměrnosti QB - průměrný denní přítok balastních vod (m3/den) hodinové nerovnoměrnosti

61

Obec Jankovice

▪ Výpočet srážkových odpadních vod Qdešť Qdešť = Ss * qm * ψ

(10-3 m3/s)

Qdešť = 995 * 127* 10-7 * 0,3

(10-3 m3/s)

Qdešť = 0,00379

(10-3 m3/s)

Qdešť =3,791 * 10-6

m3/s m3/den

Qdešť = 0,327

Ss - plocha povodí (ha) qm - mezní intenzita směrodatného deště v periodicitě p qm =127 m/s * 10-7

62

ψ - součinitel odtoku, ψ = 0,3 – budovy izolované v zahradách, území svažité63

▪ Celkové množství vody přitékající na čistírnu Qc Qc = Qd + Qdešť

( m3/den)

Qc = 78 + 0,327

( m3/den)

Qc = 78,327

m3/den

Qd

- maximální bezdeštný denní přítok (m3/den)

Qdešť - přítok srážkových vod (m3/den)

6.4.2. Parametry vegetační kořenové čistírny odpadních vod ▪ Koncentrace BSK5 Cp = BSK5 * EO / Qc

(g)

Cp = 60 * 480 / 78,327

(g)

Cp = 367,69

g

BSK5 - biochemická spotřeba kyslíku za 5 dní, BSK5 = 60 62


63


EO


QC

- Celkové množství vody přitékající na ČOV ( m3/den)

▪ Koncentrace BSK5 na přítoku Snížení o 25% díky mechanickému předčištění Cp1 = Cp * 0,75

(g)

Cp1 = 367,69 * 0,75

(g)

Cp1 = 275,77

g

Cp - koncentrace BSK5 (g)

▪ Koncentrace BSK5 na odtoku Účinnost VKČ je 80 %64 Co = Cp * 0,2

(g)

Co = 367,69 * 0,2

(g)

Co = 73,54

g

Cp - koncentrace BSK5 (g) ▪ Rychlost odbourávání BSK5 Známe-li hodnotu rychlosti odstranění Kt pro teplotu 20°C K20, pro jinou teplotu ji lze vypočítat ze vztahu dle CONLEYE-DICKA-LIONA65. Jelikož se se snižující teplotou zvyšují nároky na plochu kořenové čistírny bude proveden výpočet rychlosti odbourávání BSK5 na teplotu vody v zimním, mimovegetačním období T = 4°C. Kt = K20 * 1,06t-20

(den-1)

Kt = 0,30 * 1,064-20

(den-1)

Kt = 0,118

den-1

64 65

ČSN 75 6402 ( kde je stanovena účinnost VKČ na 65 až 95%) ŠÁLEK, J., 1996. Malé vodní nádrže v životním prostředí. Praha, MŽP, PHARE

K20 - rychlost odstranění Kt pro teplotu 20°C, K20 = 0,30 t = 4 °C

▪ Objem půdního filtru VKČ V = Qc * (ln Cp1 – ln Co) / Kt * n

(m3)

V = 78,327 * (ln 275,77 – ln 73,54) / 0,118 * 0,35

(m3)

V = 2506,73

m3

QC

- celkové množství vody přitékající na ČOV ( m3/den)

Cp1 - koncentrace BSK5 na přítoku (g) Co

- koncentrace BSK5 na odtoku (g)

Kt

- rychlost odbourávání BSK5 (den-1)

n

- pórovitost, n = 0,35

▪ Velikost kořenového pole S = Q24 * (ln Cp1 – ln Co) / Kt * h * n

(m2)

S = 78,327 * (ln 275,77 – ln 73,54) / 0,118 * 1,1 * 0,35

(m2)

S = 2278,84

m2

QC - celkové množství vody přitékající na ČOV ( m3/den) Cp1 - koncentrace BSK5 na přítoku Co

- koncentrace BSK5 na odtoku

Kt

- rychlost odbourávání BSK5

h

- hloubka náplně, h = 1,1 m

n


▪ Plocha jednoho kořenového pole S1,2,3 = S/3

(m2)

S1,2,3 = 2278,84 / 3

(m2)

S1,2,3 = 759,61

m2

EO - počet ekvivalentních obyvatel, EO = 480 S

- celková velikost kořenové čistírny

Plocha jednoho kořenového pole byla navržena na 760 m2. Jednotlivá pole budou obdélníkového tvaru o rozměru 20 m x 38 m. Celková upravená plochá kořenových polí Su = 2280 m2.

6.4.2.1. Kontrola návrhu ▪ Plocha na 1EO S1EO = Su / EO

(m2)

S1EO = 2280 / 480

(m2)

S1EO = 4,75

m2 S1EO - plocha KČOV na jednoho EO EO - počet ekvivalentních obyvatel, EO = 480 Su - celková upravená velikost kořenové čistírny (m2)

Aby byla zajištěna dostatečná funkčnost kořenové čistírny doporučuje se potřeba plochy KČOV na jednoho EO 4 – 8 m2. Návrh tedy odpovídá stanoveným požadavkům.

▪ Doba zdržení t t = Vp / QC

(dní)

t = 877,8 / 78,327

(dní)

t = 11,21

dní QC - celkové množství vody přitékající na ČOV ( m3/den) Su - celková upravená velikost kořenové čistírny (m2) h

- hloubka náplně, h = 1,1 m

n


Vp - objem volných pórů Vp = Su * h * n

(m3)

Vp = 2280 * 1,1 * 0,35

(m3)

Vp = 877,8

m3

Optimální doba zdržení odpadní vody v poli kořenové čistírny se pohybuje v rozmezí od 6 do 20 dní. Návrh tedy odpovídá stanoveným požadavkům.

6.4.3. Návrh uspořádaní vegetační kořenové čistírny ▪ Uspořádaní filtračních kořenových polí Z hlediska lepší účinnosti čistírny byla plocha vegetační kořenové čistírny rozdělena na 3 kořenová pole, což umožní sériový provoz jednotlivých polí, které budou umístěny liniově za sebou. Celková plocha všech polí byla navržena na 2280 m2. Rozměr jednoho kořenového pole byl stanoven na 20 m x 38 m o ploše 760 m2. Dno bylo navrženo ve sklonu 1% a sklon svahů kořenového pole 1:1. Dno i svahy jímky je nutné vyplnit pískem o tloušťce 100 mm a opatřit geotextýlií o tloušťce 3 mm, na které bude položena těsnící PVC fólie o tloušťce 1,5 mm. Hladina vody bude při běžném provozu udržována 10 cm pod povrchem filtračního lože. ▪ Mechanické předčištění Přírodním způsoby čištění odpadních vod musí předcházet kvalitní mechanické předčištění. Jelikož ne všechny domácnosti mají v obci vybudované septiky, bylo v obci navrženo úplné mechanické předčištění složené z dešťové zdrže, česlí, lapáku písku a usazovací nádrž.

Dešťová zdrž Z důvodu ochrany před přívalovými dešti bude před čistírnou vybudována dešťová zdrž, která zachytí nadměrné množství přitékajících odpadních vod. Tato voda bude ve vhodnou dobu přečerpána a uvedena na čistírnu odpadních vod k přečištění.

Česle Česle, sloužící k zachycení hrubých nečistot z odpadních vod přitékajících na čistírnu, byly navrženy jako ručně stírané. Průliny česlí mají návrhovou velikosti 30 mm. Zachycené nečistoty budou uloženy na zpevněné ploše, kde dojde k jejich odvodnění. Česle budou umístěny před vtokem odpadních vod do lapáku písku.

Lapák písku Byl navržen jako horizontální štěrbinový lapák písku. Sedimentují zde částice o velikosti 0,1 až 0,3 mm. Doba zdržení by neměla klesnout pod 30 s.

Štěrbinová usazovací nádrž Štěrbinová usazovací nádrž bude tvořena dvěma prostory, horním usazovacím a dolním vyhnívacím, které jsou od sebe navzájem odděleny štěrbinou. Při průtoku odpadních vod usazovacím prostorem padají usaditelné částice ke dnu a štěrbinou pak do vyhnívacího prostoru. ▪ Filtrační lože Návrhová mocnost filtračního lože činí 1100 mm. Filtrační lože bude složeno z několika vrstev písku a štěrkopísku o různém průměru zrna, čímž dosáhneme větší efektivity čištění. Štěrkový rozdělovací pás bude tvořen štěrkem frakce 63 – 125 mm. Přechodové filtry byly navrženy o celkové tloušťce 500 mm. První pás přechodového filtru o tloušťce 250 mm bude tvořen štěrkopískem frakce 16 – 32 mm. Druhý pás, rovněž tloušťky 250, bude tvořen pískem frakce 8 – 16 mm. Oba tyto pásy budou vůči dnu ve sklonu 70°. Zbytek těsnící jímky bude tvořit písek frakce 4 – 8 mm.

▪ Rozvod odpadní vody do kořenových polí

Předčištění odpadní voda bude přiváděna potrubím DN 100 na rozdělovací šachtu, díky níž bude umožněna regulace průtoků na jednotlivá filtrační pole. Šachty budou vybaveny stupadly a budou překryty roštem. Pro rovnoměrné rozvedení vody do filtračních polí bude použito rozdělovací potrubí DN 100, které bude navrženo ve dvou úrovních pro letní a zimní provoz. Rozdělovací potrubí bude opatřeno v pravidelné vzdálenosti po jednom metru dvěma otvory umístěnými proti sobě.

Sběrná drenáž bude tvořena perforovaným potrubím DN 100. Bude uložena těsně nad dnem kde bude zajišťovat odtok vody z filtračních loží. Pro možnost regulace hladiny vody ve filtračních ložích

bude využito

regulačních šachet s flexibilními hadicemi DN 100, které budou zavěšeny na stěně šachty. Šachty budou rovněž vybaveny stupadly a zakryty roštěm.

▪ Vegetace kořenové čistírny

Plocha kořenových polí bude vysázena z větší části rákosem obecným (Phragmites australis), který velmi dobře toleruje i větší znečištění a chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), která vytváří kompaktní porost již během prvního vegetačního období. Dále budou vysázeny mokřadní rostliny, které mají i dekorativní charakter, například orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) a kosatec žlutý (Iris pseudacorus). ▪ Ozelenění Pro ozelenění bude využito dřevin charakteristických pro danou oblast. Využito bude keřů a poloodrostků, které budou vysázeny skupinově. ▪ Provozní přístřešek V prostoru vegetační kořenové čistírny bude vybudován provozní přístřešek pro obsluhu čistírny. Přístřešek bude obsahovat umyvadlo, WC, místnost pro obsluhu a sklad nářadí. ▪ Oplocení Areál vegetační kořenové čistírny, obsahující mechanické předčištění a provozní přístřešek, bude oplocen drátěným pletivem, ve kterém budou osazena vrata.

6.4.4. Provoz a údržba

Česle bude obsluha stírat jedenkrát týdně. Shrabky budou ukládány na zpevněnou plochu, kde dojde k odvodnění shrabků a poté budou uloženy do kontejneru. Po naplnění bude tento materiál odvezen na skládku odpadů. Obsluha bude rovněž jedenkrát měsíčně kontrolovat a čistit lapač písku a štěrbinovou nádrž od zachyceného materiálu. Tento materiál bude rovněž ukládán do kontejneru. Kal ze štěrbinové nádrže bude dle potřeby vyvážen pomocí fekálního vozu. Dále bude obsluha sledovat stav ostatních technických zařízení, úroveň hladiny v kořenových polích a vizuálně bude kontrolovat stav polí a růst vysazených rostlin. Před začátek zimního období se odpustí ze štěrbinové nádrže větší množství kalu, aby vznikl dostatečný sedimentační prostor na zimní provoz. V zimním období jsou kořenová pole dostatečně izolována proti promrznutí uschlou vegetací.

6.5. Odpadové a kalové hospodářství Shrabky z česlí a nečistoty z lapače písku a štěrbinové nádrže budou odvodňovány a poté skladovány v kontejneru. Po naplnění bude tento materiál odvážen ke spálení nebo skládkování. Pokud nebude kal z vyhnívacího prostoru štěrbinové usazovací nádrže obsahovat žádné toxické látky a těžké kovy, bude možná jeho aplikace v tekutém stavu pomocí cisteren a rozstřikovacího zařízení přímo na zemědělské pozemky.

6.6. Zdroje financování čistírny odpadních vod ▪ Program rozvoje venkova Finanční prostředky na výstavbu vegetační kořenové čistírny odpadních vod lze získat z Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013. Program rozvoje venkova zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova.

Osa III – Výstavba a rekonstrukce ČOV a kanalizací pod 2000 EO Skupina opatření III.2 – Opatření ke zlepšení kvality života na venkovských oblastech III.2.1.1 a) Obnova a rozvoj vesnic Podopatření vychází z

podpory malých obcí v oblasti vodohospodářské

infrastruktury. Podporuje zejména budování a rekonstrukce vodovodů, kanalizací a ČOV pro veřejnou potřebu, nákup strojů a technologií souvisejících s projektem ČOV, nákup pozemků v souvislosti s projektem do 10 % způsobilých výdajů projektu a nákup staveb v souvislosti s projektem do 10 % způsobilých výdajů projektu, ze kterých je stanovena dotace. Žadateli o dotaci jsou obce a svazky obcí ČR mimo hlavního města Prahy. Podpora se poskytne na základě předloženého projektu, pro každý schválený projekt se může poskytnout pouze jeden zdroj financování Evropské unie. Projekt musí být posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí a nesmí se jednat o ekonomickou aktivitu. Forma a výše podpory: - Maximální výše podpory činí 90 % - Minimální celkové způsobilé výdaje na projekt jsou 50 000 Kč - Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů - Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů

7. DISKUSE

Řešení likvidace odpadních v malých obcích do 2000 EO je v současné době velmi aktuální téma. Jelikož je Česká republika členem Evropské unie, zavázala se tak k naplnění požadavků Rámcové směrnice pro vodní politiku (2000/60EHS) pro dosažení dobrého stavu vod se splněním nejpozději do roku 2015. Velkým problémem v situaci řešení likvidace odpadních vod v menších obcích je ekonomická náročnost celého toho projektu. Malé obce jsou závislé na výnosech z daní a státních dotacích, oproti větším obcím a městům tak mají nesrovnatelně menší příležitosti si vylepšit vlastní hospodářskou činností. Neméně snadné je pro malé obce získat přístup k evropským dotacím. Malé obce mají mnoho možností jak s odpadními vodami naložit. Nejčastěji se setkáváme s klasickými mechanicko - biologickými čistírnami odpadních vod. Jedná o osvědčený a praxí prověřený typ čistírny, který zaručuje výborný čistící účinek. Pro odvedení odpadních vod na čistírnu je však zapotřebí oddílné kanalizace. Jelikož je v obci Jankovice vybudovaná již částečná jednotná kanalizace v poměrně dobrém stavu, bylo by neekonomické přebudovat ji na kanalizaci oddílnou. Při řešení likvidace odpadních vod v obci Jankovice hrálo velmi významnou roli i začlenění této čistírny do okolního prostředí. Jelikož je místo pro vybudování čistírny v územním plánu navrženo na počátku obce, narušovala by klasická čistírna velmi ráz okolí obce. V blízkosti umístění ČOV je také sportovní a kulturní areál. Velmi výhodným typem čistíren pro obce s menším počtem ekvivalentních obyvatel jsou přírodní způsoby čištění odpadních vod, které využívají v přírodě se vyskytující samočisticí procesy. Tento způsob čištění je ovšem citlivý na odpadní vody s velkým obsahem organického znečištění a obsahem toxických látek. V praxi předpokládáme že u menších obcí bez zemědělských a průmyslových podniků k překročení přípustných mezí nedochází. Většina z přírodních způsobů čištění ovšem vyžaduje kvalitní mechanické předčištění. Vybudování stabilizačních nádrží se při porovnávání jednotlivých kritérií ukázalo jako střední cesta mezi klasickou ČOV a vegetační kořenovou čistírnou. Jako nejhůře ohodnocené kritérium byla u stabilizačních nádrží potřeba plochy. Ostatní kritéria byla hodnocena převážně kladně. Problémem například u aerobních nádrží je

nutný stálý přísun kyslíku, proto je v určitých obdobích nutná přídavná aerace za pomocí aerátorů. Jedná se o zimní období kdy neprobíhá výroba kyslíku z fotosyntézy a dále při přemnožení biomasy kdy nastává kyslíkový deficit. Půdní filtry byly ohodnoceny ve výsledku uspokojivě. V porovnání s vegetační kořenovou čistírnu zde ale není takový čistící účinek, který je u vegetační kořenové čistírny dosažen díky porostu mokřadních rostlin. Funkce mokřadních rostlin je velmi významná i v zimních měsících, kdy působí jako izolace a zabraňuje většímu promrzání. K nejčastěji budovaným typům čistíren přírodního typu jsou v posledních letech vegetační

kořenové

čistírny

s horizontálním

podpovrchovým

prouděním.

Při

porovnávání s klasickou mechanicko-biologickou čistírnou a s dalšími přírodními způsoby čištění obstála vegetační kořenová čistírna velmi dobře. Mezi nejlépe hodnocená kritéria tohoto typu čištění patřily minimální nároky na energii a speciální technologie, nízké provozní náklady a ekologický charakter čistírny s výborným začleněním do krajiny. Jednou z nevýhod výstavby vegetačních KČOV jsou velké nároky na plochu, kdy je nutné vybudovat i několik kořenových polí o specifických rozměrech. Jelikož je v obci vybudovaná jednotná kanalizace, bylo nutné navrhnout vybudování dešťové zdrže, která akumuluje dešťovou vodu a ta bude ve vhodnou dobu pouštěna do čistícího procesu.

8. ZÁVĚR

Studie byla zaměřena na nalezení vhodného způsobu likvidace odpadních vod v obci Jankovice, která spadá do kategorie obcí pod 500 EO. Pro zjištění nakládání s odpadními vodami v obci byl vytvořen dotazník a byl proveden terénní průzkum, kdy nebyl nalezen žádný velký zdroj průmyslového ani zemědělského znečištění. Množství odpadních vod bylo stanoveno výpočtem na 78,327 m3/den. Jelikož je v obci vybudovaná částečná kanalizace bylo ve výpočtu zahrnuto také množství srážkových odpadních vod. Na základě zjištěných podmínek byly stanoveny čtyři varianty možné likvidace znečištěných odpadních vod. Jedním ze způsobů byla klasická mechanicko-biologická čistírna a další tři způsoby spadaly do kategorie přírodního čištění a to půdní filtr, stabilizační nádrže a vegetační kořenová čistírna. Jednotlivé způsoby byly vzájemně porovnány dle zvolených kritérií s přihlédnutím k počtu obyvatel, množství a složení odpadních vod a přírodním podmínkám lokality. Podle těchto skutečností byla jako nejlépe vyhovující varianta zvolena vegetační kořenová čistírna. Vegetační kořenová čistírna byla navržena především díky nízkým provozním nákladům, nízké náročnosti výstavby a také díky dobrému začlení do okolní krajiny. Nevýhodou tohoto způsobu čištění je velká potřeba plochy a závislost čistícího účinku na teplotě. Vegetační kořenová čistírna byla navržena pro 480 EO. Čistírna bude situována na počátku obce při levém břehu Jankovického potoka, kde má již obec pro ČOV odkoupené pozemky. Čistírna bude složena ze tří polí obdélníkové tvaru celkové plochy 2280 m2. Jednotlivá budou vybudována o rozměrech 20 x 38 m a o ploše 760 m2. Čistírně bude předřazeno mechanické předčištění složené z česlí, lapáku písku a usazovací nádrže. Pro odvod odpadních vod bude využito stávající jednotné kanalizace doplněné o další úseky. Pro zachycení náporu dešťové vody bude před čistírnou vybudována dešťová zdrž, kde bude tato voda akumulovaná a ve vhodnou dobu pouštěna do čistícího procesu. Čistírna bude vybavena provozním přístřeškem pro obsluhu a provozní areál bude oplocen.

Způsob čištění odpadních vod ve vegetačních kořenových čistírnách je velmi vhodnou alternativou likvidace odpadních vod zejména pro menší obce do 500 EO v porovnání s klasickou mechanickou-biologickou čistírnou.

9. SUMMARY

The aim of thesis was to propose a suitable způl disposal of waste water in the village Jankovice. Solutions disposal of waste in small communities up to 500 EO is currently highly topical issue. To determine the treatment of sewage in the village was created a questionnaire and field survey was conducted, which did not yield any major source of industrial or agricultural pollution. The village has been designed in four types of sewage treatment plant, which would at the site could be built. The selection includes both traditional mechanical biological treatment plant, and natural ways of cleaning. Account has been taken and the quantity and composition of waste water and the natural conditions of the area. The various types of waste water treatment were evaluated according to comparative criteria. For each type of waste water treatment was the criteria for granting a numerical rating. After the addition of numerical values assigned to various types of treatment was evaluated root waste water treatment plant as the most appropriate way of disposal of contaminated waste water at the given area. The best assessment of the criteria of this type of treatment were minimal demands on energy and technology, low operating costs, and organic plant with excellent integration into the landscape. One of the disadvantages of construction of the growing root clearing are heavy demands on the area where it is necessary to build several root fields for specific dimensions. Root waste water treatment have been proposed for the EO 480. It will be located at the beginning of the village at the left bank of the river Jankovického where the municipality has already bought land for the root waste water treatment. Cleaning will be composed of three rectangular fields the total area of 2280 m2. Individual will be built on Dimensions 20 x 38 mao area 760 m2. Clean the leading mechanical pretreatment consisting of screenings, grit chambers and settling tanks. To be an onslaught of rain water treatment plant will be built before the rain stay where the water is accumulated and at the appropriate time given in the cleaning process.

Method of waste water treatment in the growing root cleaning is a very good alternative waste water disposal, in particular for small villages to 500 EO in comparison with the traditional mechanical-biological treatment plant.

10. LITERÁRNÍ ZDROJE BRONCOVÁ, D., 2002. Historie kanalizací: dějiny odvádění a čištění odpadních vod v českých zemích.

Praha, MILPO MEDIA.


CULEK, M., a kol., 1993. Biogeografické regiony České Republiky. Brno, Společnost pro životní prostředí spol. s. r. o

DAMOHORSKÝ, M., a kol., 2003. Právo v životním prostředí. 1. vydání. Praha, C. H. Beck.




MACKOVČIN, P., SEDLÁČEK, M., 2002. Chráněná území ČR, svazek II. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EKOCentrum Brno.

PODUBSKÝ, J. ŠTĚDRONSKÝ, E., 1954. Vodní, bažinné a pobřežní rostliny, Výskyt, život a význam zvláště v rybářství. Státní zemědělské nakladatelství Praha.

POVODÍ MORAVY, s.p., 2004. Dokumentace hodnocení na životní prostředí:Morava, Staré Město, Uherské Hradiště, PPO. Uherské Hradiště, Povodí Moravy s.p.

QUITTE, E., 1975. Klimatické oblasti ČSR. Mapa 1:500000. GÚ ČSAV Brno.


ŠÁLEK, J., 1994. Návrh a využití biologických nádrží na čištění odpadních vod. Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Metodiky pro zemědělskou praxi.

ŠÁLEK, J., 1996. Malé vodní nádrže v životním prostředí. Praha, MŽP, PHARE.


ŠÁLEK, J., TLAPÁK, V., 2006. Přírodní způsoby čištění znečištěných povrchových a odpadních vod. Praha, Informační centrum ČKAIT s.r.o. TOMÁŠEK, M., 2007. Půdy české republiky. Praha, Česká geologická služba


ČHMÚ Brno ČSN 75 6402 Zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých vodních zákonů (vodní zákon)

www.cbks.cz www.cistirna.hyperlink.cz www.encyklopedie.seznam.cz www.env.cz www.eur-lex.europa.eu www.chriby.cz www.nature.cz www.stanoviste.natura2000.cz www.technickenormy.cz www.vydavatelstvi.vscht.cz

11. PŘÍLOHY

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Recommend Documents