BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Studie současnosti a rozvoje okolí Baťova kanálu

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2007

Pavlína Havlíková

Zadávací list

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Studie současnosti a rozvoje okolí Baťova kanálu zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla řádné kalkulace.

V Brně, dne: .........................

..........................................

Poděkování: Mé poděkování patří především vedoucímu bakalářské práce Ing. Synkové za její kladný přístup a odbornou pomoc. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Daňhelkovi a Ing. Novotnému, pracovníkům Povodí Moravy s.p. v Uherském Hradišti, za poskytnutí podkladových materiálů a panu Bartákovi z Agentury pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu.

ABSTRAKT Jméno autora: Pavlína Havlíková Název bakalářské práce: Studie současnosti a rozvoje okolí Baťova kanálu

Má bakalářská práce se zabývá obnovou Baťova kanálu a jeho blízkého okolí. Sleduje rozvoj obcí v blízkosti této vodní cesty a jejich zapojení do turistického ruchu. Baťův kanál je průplav unikátní v celé České Republice a ve střední Evropě. V současné době slouží vodní cesta především k rekreačním účelům. V práci je popsána celá trasa Baťova kanálu s umístěním přístavů objektů.

a jiných

Výsledkem mé studie bylo zhodnocení současného stavu této vodní cesty. V závěru byly navrhnuty možnosti dalšího rozvoje.

Klíčová slova: Baťův kanál, vodní cesta, rozvoj okolí, rekreace

ABSTRACT Name of writer: Havlíková Pavlína The title of the bachelor work: The study of the present and development of environ of Bata canal

My bachelor work is engaged in renewal of Bata canal and his near environ. It contemplate villages in nearness of this water way and connection of villages into turistic activity. Bata canal is canal unique in all Czech Republic and in the central Europe. In this time it menial to recreation objects. In my bachelor work is described all route of Bata canal with location of ports and of other objects. The result of my study was valorized contemporary stete of this water way. There was suggested possibilities of next developement. Key words: Bata canal, water way, development of environ, recreation

OBSAH

1. ÚVOD.......................................................................................................................- 7 2. CÍL PRÁCE ..............................................................................................................- 8 3. PŘÍRODNÍ POMĚRY OBLASTI ............................................................................- 9 3.1. Systémová charakteristika zájmové lokality...................................................- 9 3.2. Geologické a pedologické poměry .................................................................- 9 3.3. Klimatické poměry .......................................................................................- 11 3.4. Hydrologické poměry ...................................................................................- 12 3.5. Vegetační poměry .........................................................................................- 13 3.6. Antropogenní a hospodářské poměry ...........................................................- 13 4. VODNÍ CESTA......................................................................................................- 15 4.1. Popis a funkce Baťova kanálu .....................................................................- 15 4.2. Historie vzniku Baťova kanálu a plavby ......................................................- 16 4.2.1. Regulace řeky Moravy..............................................................................- 16 4.2.2. Stavba Baťova kanálu ...............................................................................- 16 4.2.3. Opětovné zprovoznění a obnova Baťova kanálu ......................................- 18 4.3. Trasa vodní cesty .............................................................................................- 20 4.4. Objekty na vodní cestě.....................................................................................- 22 4.5. Vodní cesta Dunaj-Odra-Labe ......................................................................- 24 4.5.1. Vývoj realizace průplavu Dunaj – Odra – Labe .......................................- 24 4.5.2. Vliv průplavu Dunaj – Odra – Labe na krajinu ........................................- 25 5. VÝSLEDKY...........................................................................................................- 27 5.1. Podpora projektů a organizací při obnově Baťova kanálu............................- 27 5.1.1. Projekty Evropské Unie ............................................................................- 27 5.1.2. Projekty a organizace České Republiky ...................................................- 28 5.2. Obce a Baťův kanál ......................................................................................- 29 5.2.1. Rozvoj obcí v blízkosti Vodní cesty .........................................................- 29 5.2.2. Vazba obcí na vodní cestu .......................................................................- 29 5.3. Míra uplatnění vodní cesty v dopravě a rekreaci ..........................................- 40 5.3.1. Počátky rekreačního využití Baťova kanálu .............................................- 40 5.3.2. Vodní turistika ..........................................................................................- 40 5.3.3. Cyklostezky v okolí vodní cesty...............................................................- 41 6. OBNOVA BAŤOVA KANÁLU............................................................................- 43 6.1. Rozvoj turismu..............................................................................................- 43 6.3. Obce a okolí .....................................................................................................- 43 6.2. Ochrana přírody v blízkosti vodní cesty .......................................................- 43 7. MOŽNOSTI ROZVOJE OBLASTI .......................................................................- 45 7.1. Tradice folklóru a lidových řemesel .............................................................- 45 7.2. Návrhy odpočívadel při trase cyklostezky....................................................- 45 7.3. Návrh informačních tabulí ............................................................................- 45 7.4. Financování návrhů.......................................................................................- 46 8. DISKUSE................................................................................................................- 47 9. ZÁVĚR ...................................................................................................................- 48 10. SUMMARY..........................................................................................................- 49 11. LITERÁRNÍ ZDROJE .........................................................................................- 50 12. PŘÍLOHY .............................................................................................................- 52 -

1. ÚVOD

Vodní toky jsou tvořeny spletitou mozaiku řek, potoků a říček, které jsou nedílnou součástí naší krajiny a zdrojem životadárné vody. Mnoho řek bylo v minulosti upraveno a dříve meandrující toky byly narovnány a přehrazeny vodními nádržemi. Pro spojení vodních toků byly budovány uměle vyhloubené koryta zvané průplavy, které umožňovaly usnadnění vodní dopravy. Odpradávna sloužily vodní toky k jednoduché a levné dopravě lidí i nákladů. Vodní doprava neztratila svůj význam ani s rozvojem silniční a později železniční dopravy. Jedná se stále o nejlevnější druh dopravy. Baťův kanál je jedním z uměle vybudovaných průplavů a nachází se v turisticky velmi atraktivním prostředí Slovácka. Tato oblast v posledních letech přitahuje stále více návštěvníků a to nejen domácích, ale i zahraničních. Je zde velké množství lákadel jako je tradiční folklor a spousta krásných míst a památek, v neposlední řadě je také přátelský přístup místních obyvatel. Oprava a zprovoznění Baťova kanálu naskytly neuvěřitelné možnosti. Kanál dříve sloužil jako závlahový kanál pro potřeby zemědělství a přepravě zboží Baťových závodů. Po jeho obnově se tak naskytly velké možnosti v oblasti rozvoje cestovního ruchu a cestování. Správcem kanálu je Povodí Moravy s. p., které se stará o funkčnost, odbahnění a provoz vodní cesty a plavebních komor. Velkou zásluhu na modernizaci kanálu má Ředitelství vodních cest Praha, které je investorskou organizací Ministerstva dopravy pro rozvoj, modernizaci a výstavbu vodních cest.

2. CÍL PRÁCE

Tato bakalářská práce má za cíl zhodnotit stávající potenciál využití Baťova kanálu a rozvoj obcí kolem této vodní cesty. Hlavním předmětem studie je zapojení obcí do projektů obnovy Baťova kanálu a jejich vzájemná spolupráce. Zvýšená pozornost byla věnována zejména rozvoji cestovního ruchu a hospodářskému oživení celé oblasti této vodní cesty, která zasahuje značnou část území. Práce popisuje vývoj Baťova kanálu a jeho přeměnu z funkce závlahového a průmyslově dopravního kanálu na funkci rekreační. Pro zlepšení rekreačního využití byly navrženy odpočinkové zařízení pro cyklostezku vedoucí ze Starého Města do Babic a byly také navrženy informační tabule využitelné při celé trase vodní cesty.

3. PŘÍRODNÍ POMĚRY OBLASTI

3.1. Systémová charakteristika zájmové lokality Baťův kanál zasahuje do zlínského a jihomoravského kraje. Jeho trasa začíná v Otrokovicích a po 52 km končí v Rohatci. Terén v blízkosti kanálu je rovinatý, průměrná nadmořská výška je zde cca 180 m n m. V okolí se na východě rozprostírá horské pásmo Bílých Karpat s nejvyšším vrcholem Velkou Javořinou 970 m n.m. Ve středu oblasti se rozkládá široká niva řeky Moravy se zbytky vzácných lužních lesů, kterou lemuje na západě pohoří Chřiby, s nejvyšším vrcholem Brdem 587 m n. m. Tato oblast patří k jednomu z mála míst v České republice s nejméně znečištěným ovzduším.

3.2. Geologické a pedologické poměry Geologické podloží tvoří usazené horniny Západních Karpat, a to magurského flyše a vídeňské pánve. Magurský flyš se člení na dílčí jednotky račanskou, bystrickou a bělokarpatskou, které mají charakter samostatných příkrovů. Račanská jednotka tvoří oblast Chřibů a východní okolí Uherského Hradiště. Sedimenty v račanské jednotce vznikly v časovém rozpětí od svrchní křídy po spodní oligocén. Vídeňská pánev zasahuje na území tzv. hradišťským příkopem s výplní sedimentů sarmatu a panonu. 1

Z regionálního geologického hlediska se zájmové území nachází v oblasti pokryvných platformních jednotek českého masívu. Největší rozšíření mají sedimenty badenu. Z petrografického hlediska mají paleogenní sedimenty, tvořící podklad území vycházející nad dnem na východním (patrně zlomově predisponovaném) svahu charakter středně až hrubě rytmického flyše Pod pojmem flyš jsou označovány mohutné sedimentární sekvence střídajících se poloh jemnozrnných, zde vápnité jílovce, a hrubozrnných, zde glaukonitické pískovce, hornin. Na nich jsou uložené jak mladší terciérní sedimenty písčitojílovitého charakteru, tak především horniny kvartérního stáří. Z celkově převažujícího schématu dominantního zastoupení písčitých a jílovitých kvartérních sedimentů se vymykají plošně rozsáhlé akumulace písčitých štěrků risského (střední pleistocén) stáří pokrývající západní břeh údolí. Štěrky budou patrně tvořit i značnou část mohutného výplavového kužele Jakubského potoka jižně od Huštěnovic.2

1

MACKOVČIN, P., SEDLÁČEK, M., 2002. Chráněná území ČR, svazek II. Praha , Agentura ochrany

přírody a krajiny ČR a EKOCentrum Brno. 2

POVODÍ MORAVY, s.p., 2004. Dokumentace hodnocení na životní prostředí: Morava, Staré Město,

Uherské Hradiště, PPO. Uherské Hradiště, Povodí Moravy s.p.

V bioregionu převažují glejové fluvizemě na bezkarbonátových sedimentech, ovšem ve vyšších částech bioregionu, kde řeky usazovaly po opuštění vrchovin hruboznější materiál, převládají typické fluvizemě. V nivě Moravy jsou pod ústím přítoků z nižších flyšových pohoří (Velička, Kyjovka) vlivem přínosu jemnozrnnějšího a vápnitějšího materiálu zastoupeny hojněji glejové černice. Pod ústím Olšavy jsou naopak vlivem přínosu převážně písčitého materiálu z vyšších Karpat písčitější typické fluvizemě. V depresích niv v bioregionu jsou místy úživné půdy slatinné, v mrtvých ramenech jsou typické gleje a hnilokaly.3

Nivní půdy jsou u nás všeobecně rozšířeny a na větších plochách vystupují zejména v nížinách. Vyplňují plochá dna říčních údolí, zvláště podél větších toků. Původními porosty byly lužní lesy, druhotnými údolní louky. Půdotvorným substrátem jsou výhradně nivní uloženiny (říční a potoční náplavy). Nivní půdy jsou vývojově velmi mladými půdami. Půdotvorný proces je, nebo nedávno byl, často periodicky přerušován akumulační činností vodního toku při záplavách, při kterých byl na tvořící se půdu ukládán nový nános zeminného, do značné míry prohumózněného materiálu. Pod výrazným humózním horizontem leží přímo mateční substrát, tvořený naplaveným materiálem. Barva celého profilu je hnědá nebo šedohnědá. Zrnitostní složení nivních půd silně kolísá v závislosti na rychlosti toku a na vzdálenosti řečiště. Projevy glejového procesu jsou v půdním profilu patrné až poměrně hluboko. Obsah humuse je obvykle střední a jeho složení je relativně příznivé. Reakce půdy je většinou slabě kyselá až neutrální, sorpční vlastnosti, zvláště u těžších půd, jsou dobré. Fyzikální vlastnosti nivních půd jsou, zejména ve svrchních částech profilu, příznivé.4

Vlastní půdní sonda byla provedena na katastru obce Huštěnovice asi 8 m od Baťova kanálu a 10m od mostu vedoucího ke slepému ramenu Moravy Výrovka. Humózní horizont hnědé barvy měl mocnost zhruba 40 cm. Ihned pod ním se nacházela šedohnědá vrstva naplaveného materiálu. V přibližně 60 cm hlouby sondy začalo docházet k průsaku spodní vody.

3

CULEK, M., a kol., 1993. Biogeografické regiony České Republiky. Brno, Společnost pro životní

prostředí spol. s. r. o. 4

TOMÁŠEK, M., 2000. Půdy České Republiky. Praha, Český geologický ústav.

3.3. Klimatické poměry Dle Quitta leží celý bioregion v nejteplejší oblasti ČR – T 4. Podnebí je výrazně teplé, jedno z nejteplejších v českých zemích. Tab. 1. – Teplotní oblast T 4 – dle Quitta T4 60 až 70 170 až 180 100 až 110 30 až 40 -2 až -1 °C 19 až 20 °C 9 až 10 °C

Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu

Srážky v nivě Moravy: Hodonín 9,5 °C, 585 mm; Uherské Hradiště 9,0 °C, 600 mm. Klima niv je charakteristické slabými přízemními teplotními inverzemi, celkově se však podnebí regionu blíží podnebí Podunajských nížin.5 Stav ovzduší na území aglomerace Uherské Hradiště, které leží zhruba v polovině trasy Baťova kanálu, je monitorován sítí měřících stanic (Hygienická služba), sledovány jsou zejména škodliviny NOx, SO2, CO, O3 , prašný aerosol. Ovzduší v oblasti je znečištěné především oxidy dusíku ze silniční dopravy. K překračování imisních limitů z pohledu ročních aritmetických průměrů a 95% kvantilů průměrných denních koncentrací pro NOx, SO2 a prašného aerosolu v posledních letech v okrese Uherské Hradiště nedochází, okres náleží z celorepublikového pohledu mezi středně zatížené měrnými emisemi oxidu dusíku a oxidem siřičitým, významné bodové zdroje prašných a plynných emisí se v okrese nenachází.6

Průměrné teploty se pohybují v oblasti Dyjsko-moravské nivy od 8,7 do 9,4°C. Okres Uherské Hradiště patří mezi srážkově bohatší oblasti naší republiky. Na podzim a v zimě zde spadne v průměru 217 až 404 mm srážek, což znamená 36- 43 % ročního srážkového úhrnu.

5

CULEK, M., a kol., 1993. Biogeografické regiony České Republiky. Brno, Společnost pro životní

prostředí spol. s. r. o. 6

POVODÍ MORAVY, s.p., 2004. Dokumentace hodnocení na životní prostředí:Morava, Staré Město,

Uherské Hradiště, PPO. Uherské Hradiště, Povodí Moravy s.p.

Tab. 2. - Teploty vzduchu a srážky t vzduchu v °C srážky v mm

I -2,2 35

II III IV V VI VII VIII IX X XI XII ROK -0,7 3,8 8,8 14,1 16,9 18,8 18 14,3 9,1 4 -0,1 8,7 31 34 44 67 69 71 76 52 54 49 43 625

Na jaře a v létě činí průměrný srážkový úhrn 380 až 522 mm. Z ročního srážkového úhrnu je to 57 až 64%. Absolutní měsíční srážkové maximum bylo zaznamenáno v Bojkovicích v červnu 1926, kdy spadlo 216 mm.7

3.4. Hydrologické poměry Hydrologické poměry území jsou poměrně jednoduché. Zastoupené předkvartérní horniny prakticky vylučují souvislý oběh průlomových podzemních vod. Jak flyšové sekvence, tak i svrchnomiocénní jíly s vložkami písků vytváří struktury vzájemně izolovaných vodovodních kolektorů (písky, pískovce) a izolátorů (jíly, jílovce). Oběh vody tak zůstává soustředěn na psamitické polohy s tím, že převládá pohyb laterální, zatímco pohyb kolmo k plochám vrstevnatosti je brzděn přítomností izolátorů.8 Tab. 3 .- Průměrné měsíční průtoky vodní cesty, profil Strážnice.9 Měsíc Průtok m3/s leden 7,346 únor 6,693 březen 30,432 duben 25,161 květen 21,570 červen 11,550 červenec 9,312 srpen 8,144 září 5,447 říjen 5,543 listopad 10,931 prosinec 10,551 min. roční průměr 22,822 min. Q 1934 - 1980 3,700

7


přírody a krajiny ČR a EKOCentrum Brno. 8

POVODÍ MORAVY, s.p., 2004. Dokumentace hodnocení na životní prostředí:Morava, Staré Město,

Uherské Hradiště, PPO. Uherské Hradiště, Povodí Moravy s.p. 9 POVODÍ MORAVY, a.s, 1997. Prozatímní manipulační a provozní řád pro vodní cestu řeky Moravy a průplavu Otrokovice – Rohatec. Brno, Povodí Moravy, a.s., vodohospodářský dispečink.

Řeka Morava, na kterou je Baťův kanál napojen, pramení na jižních svazích Kralického Sněžníku ve výšce 1380 m n. m., ústí z leva do Dunaje u Děvína v 136 m n. m., plocha povodí 26579,7 km2, délka toku 353,1 km. Průměrný průtok u ústí činí 120 m3 ·s-1. Morava se svými přítoky odvodňuje převážnou část území obou moravských krajů. Od pramenů teče přibližně jižním až jihovýchodním směrem. Nejprve protéká hornatinou Kralického Sněžníku, dále pak Branenskou vrchovinu a Mohelnickou brázdu. Střední část toku se nachází na území Hornomoravského úvalu a dolní úsek v Dolnomoravském úvalu, kde se tato řeka stáčí k jihozápadu. Zásoby podzemní vody jsou soustředěny v nivě řeky Moravy. Jinak jsou flyšová území chudá na podzemní vodu. Ve východní části okresu Uherské Hradiště nalézáme vývěry alkalických minerálních vod (Nezdenice, Březová a další) a kyselku se zvýšeným obsahem lithia v Suché Lozi. Lázně využívající vody se zvýšeným obsahem sirovodíku jsou v Ostrožské Nové Vsi a ve Smrďavce u Buchlovic. Sirovodíkové vody se vyskytují i v řadě dalších míst: Břestek, Březolupy, Kopytná, Podolí u Uherského Hradiště, Salaš, Strání a další.10

3.5. Vegetační poměry Baťův kanál je součástí nivy řeky Moravy, která je biologicky velmi hodnotná. V jeho okolí se vyskytuje měkký a tvrdý luh. V měkkém luhu se vyskytují v největším počtu vrby jako vrba bílá (Salix alba), dále je zde zastoupen dub letní (Quercus robur), jasan úzkolistý (Fraxinus excelsior), topol černý (Populus nigra), topol bílý (Populus alba) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Tvrdý luh je složen převážně z dubu letního (Quercus robur) a jasanu úzkolistého (Fraxinus excelsior). V podrostu nalezneme bez černý (Sambucus nigra) a svidu krvavou (Swida sanguinea).

3.6. Antropogenní a hospodářské poměry V dnešní době je kanál využíván především jako turistická atrakce. Turistický projekt využití vodní cesty byl na počátku své realizace v rove 1995 podpořen sedmi obcemi, které za tímto účelem zřídily Nadaci Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu (Spytihněv, Huštěnovice, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou, Uherský Ostroh, Veselý nad Moravou a Vnorovy). Postupně se zapojily další obce a dochází k budování dalších přístavů s občerstvením a přistávacích míst. Kvůli zvýšené erozi a vymílání břehů byla určena hranice rychlosti pro plavidla plující po kanále 5 km/h, její překročení je trestáno vysokou pokutou. Nezbytnou součástí provozu kanálu je čištění komor od naplavenin a to zejména před začátkem sezóny či po povodních. 10


přírody a krajiny ČR a EKOCentrum Brno.

Baťův kanál je v rámci ÚSES začleněn jako biokoridor, protože je zde velká různorodost rostlinných i živočišných druhů a má vyhovující tvar, tedy dostatečnou délku i vyhovující šířku. Toto biocentrum má charakter regionálního až nadregionálního biocentra. Jeho šířka je zhruba 15 – 20 m a délka výrazně přesahuje jeho šířku. Celková délka činí okolo 52 km. Jeho trasa je protkána i lokálními biocentry.11 V okolí kanálu se vyskytují převážně orné půdy a vlivem větrné eroze dochází k přemísťování jemných frakcí zeminy do vodního toku. Povodí Moravy provádí každoročně v některém z úseku kanálu také vybagrování splavenin, které byly do těchto míst vlivem proudu postupně zaneseny z horních částí toku Moravy.

11

MADĚRA, P., ZIMOVÁ, E., 2004. Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. Brno, Ústav

lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně, Low a spol.

4. VODNÍ CESTA Vodní doprava je stále velmi aktuální, i když byla z velké části nahrazena leteckou a silniční dopravou. Potřeba tažné síly je 75 krát menší a hmotnost dopravních prostředků 4 krát menší než u silniční a železniční dopravy. Protože je ale vodní síť řídká, je nezbytná její kombinace s jinými druhy dopravy. V České Republice zajišťuje vodní doprava pouze 2% z celkového objemu dopravy zboží. Jedná se především o námořní dopravy po Labi do Hamburku. Vnitrozemské vodní cesty utvářejí síť, která je tvořena přirozeně splavnými vodními toky a jezery, dále ji tvoří toky splavné regulačními úpravami, toky splavné kanalizační metodou a průplavy, neboli umělé vodní cesty. Baťův kanál je řazen mezi průplavy. Jsou to uměle vybudované vodní cesty mimo přirozené vodní toky. Slouží ke spojení dvou nebo více splavných toků nebo ke spojení průmyslových center, což je také případ Baťova kanálu.12

4.1. Popis a funkce Baťova kanálu Délka celé trasy Baťova kanálu je 52 km. Řekou Moravou je vedena přibližně polovina cesty. Přeměnou obhospodařování luk na ornou půdu došlo ve většině území údolní nivy řeky Moravy ke ztrátě významu závlahového kanálu. Vodní cesta je staničena směrem proti proudu toku, počáteční staničení je na řece Moravě v km 107,930 v místě odbočení plavebního kanálu – Radějovky. V úseku od Otrokovic po Rohatec je využívána vodní energie na výrobu elektrické energie ve vodní elektrárně Spytihněv a Veselý nad Moravou. Na vodní cestě Otrokovice - Rohatec je v rámci úprav toku vybodována kaskáda jezů: jez Bělov, jez Spytihněv, jez Kunovský les, jez Nedakonice, jez Uherský Ostroh (jez pevný a jez pohyblivý na odlehčovacím rameni), jez na vodním toku Velička a jez Strážnice. V provozu je také třináct plavebních komor: Spytihněv, Babice, Huštěnovice, Staré Město, Kunovský les, Nedakonice, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy I, Vnorovy II, Strážnice I, Strážnice II, Petrov. Plavební komory ve Strážnici jsou mimo krátké povodňové stavy na Veličce trvale otevřeny. V květnu, červnu a září jsou všechny plavební komory otevřeny každý pátek, sobotu, neděli a ve státní svátky od 10:00 do 18:00 hodin. V červenci a srpnu jsou plavební komory otevřeny každé úterý, středu, čtvrtek, pátek, sobotu, neděli a ve státní svátky od 10:00 do 18:00 hodin.13

12

MALEŇÁK, J., PODSEDNÍK, O., 2002. Vodní stavby : úpravy toků, jezy, vodní cesty a plavba. Brno,

CERM, Učební texty vysokých škol, 130 s. 13

POVODÍ MORAVY, a.s, 1997. Prozatímní manipulační a provozní řád pro vodní cestu řeky Moravy a

průplavu Otrokovice – Rohatec. Brno, Povodí Moravy, a.s., vodohospodářský dispečink.

4.2. Historie vzniku Baťova kanálu a plavby 4.2.1. Regulace řeky Moravy V údolní nivě řeky Moravy docházelo k postupnému osidlování a využívání krajiny především pro zemědělské účely. Vzhledem k tomu, že se koryto řek nacházelo jen v přirozeném stavu, docházelo často z důvodů jeho malé kapacity k rozlivu vod do krajiny při jarních táních a letních bouřkových přívalech. Tento jev byl sice užitečný pro zlepšování kvality okolních pozemků, které byly vydatně vyživovány působením okalových vod, ale s takovouto situací však nebyli spokojeni ani obyvatelé nejblíže situovaného osídlení, ani sami zemědělci obhospodařující pozemky údolní nivy, kde byla velmi často zničena úroda právě v důsledku proběhnutí povodňových situací. Tato skutečnost vedla k tomu, že výše uváděné důvody si vynutily v této oblasti regulaci řeky Moravy, aby se předmětným jevům dokázalo předcházet. S vlastními úpravami na řece Moravě dochází ve 30. letech i k rozvoji projektování závlah. Nejbohatší síť závlah a to přeronem s perfektně propracovaným a důmyslným systémem zavodňovacích příkopů byla navrhována v oblasti mezi Otrokovicemi a Hodonínem.14 Nový spád dostalo jednání o regulaci řeky Moravy v roce 1927 při přechodu kompetencí z Ministerstva veřejných prací na Ministerstvo zemědělství , které začalo prosazovat úpravy koryt řek také kvůli melioračním účelům. Velký zájem o řešenou problematiku projevil v té době velkoprůmyslník Tomáš Baťa, z důvodu levnějšího a jednoduššího spojení se světovými trhy po splavnění Moravy a následném vybudování Dunajsko-oderského průplavu. Po jeho tragické smrti převzal plány, ale ve zcela odlišné podobě uskutečnil, jeho nevlastní bratr a nový šéf Baťových závodů Antonín Baťa.15

4.2.2. Stavba Baťova kanálu Cílem stavby kanálu bylo jednak zajistit vodu pro závlahy v celé oblasti Moravského Slovácka a jednak sloužila pro dopravu lignitu pro Baťovy závody z překladiště v Rohatci až do přístavu v Otrokovicích. Čluny o nosnosti 150 tun byly z otrokovického přístavu taženy po řece Moravě remorkérem do komory ve Spytihněvi a dále pak umělým kanálem koňskými potahy (později traktory). Pod každým z 23 mostů přes kanál byly vybudovány podchody.

14

Baťův kanál : vodní cesta [online]. 2000 [cit. 2006-11-18]. Dostupný z WWW:

. 15

ČMELÍK, P., ONDRAČKA, I., 2003. Přírodní a technická památka Baťův kanál. Veselý nad

Moravou, Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, 109 s.

Na trase byla řada unikátních technických zařízení, např. výklopník uhlí v Rohatci, lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech apod. U každé plavební komory byl postaven typický „baťovský“ domek pro obsluhu.16 Když v roce 1927 přešly úpravy Moravy z kompetence Ministerstva veřejných prací pod Ministerstvo zemědělství, začala se propagovat a následně realizovat i otázka řešení nedostatku vody, tedy závlahy a to hlavně po suchých letech 1932 – 1933. Stavba Baťova kanálu byla zahájena 16. října 1934 s podmínkou, že při zahájení stavby průplavu Dunaj – Odra může být stavební provoz na tomto kanále omezen nebo dokonce zastaven. Rozpočet na stavbu činil 35 miliónů korun.17 V průběhu první poloviny r. 1935 práce postupovaly rychle. Jednalo se především o výkopové práce, zpevňování břehů a přípravu staveb plavebních komor. V této době pracovalo na celé trase kanálu přes 1500 pracovníků pod vedením asi desítky stavebních firem. V roce 1936 začalo budování plavebních komor, které měly zajistit dostatečně vysokou hladinu vody v řece a zároveň umožnit lodím plujícím proti proudu překonat výškový rozdíl 18,6 m. V letních měsících r. 1937 práce na Baťově kanálu vrcholily. Aby mohli lodě v Otrokovicích proplout až do objektu továrny, nechala zde správa závodů vybudovat 760 m dlouhý kanál protínající závody podél koželužen až k elektrárně. Do umělého kanálu na trase Spytihněv – Staré Město bylo řečiště převedeno koncem července 1937. V pátek 2. prosince 1938 byl Baťův kanál po předešlé zkušební jízdě a říjnové povodňové záplavě, po které zůstal neporušen, konečně otevřen.18 Některé ze staveb vybudovaných na plavebním kanále byly zničeny za války, jiné dosloužily a již nebyly obnoveny. Plavba lodí probíhala následovně: prázdný člun byl v Otrokovicích za plavební komorou připojen za remorkér, kterým byl odtáhnut až ke komoře ve Spytihněvi. Tam byl odpojen a remorkér se vrátil zpět do Baťova (dnešní Otrokovice). Člun byl potom zapojen za traktor (v začátcích dopravy za koňský potah) a vlečen až k plavební komoře u pevného jezu v Uherském Ostrohu. Zde byl přepojen za druhý remorkér. Ten zavezl člun do Veselí nad Moravou, kde začíná opět kanál a člun zde byl znovu zapojen za traktor (koňský potah). Ten již člun dotáhnul do cíle cesty, tedy do přístaviště v Rohatci. Překonání celé cesty z Baťova do Rohatce či naopak trvalo kolem 10 hodin za ideálních vodních stavů. V roce 1945 byl kanál frontou poškozen a opravoval se až do roku 1948. Po roce 1948 lodní doprava na kanále začala stagnovat a kanál se začal zanášet bahnem. V roce 1972 zrušilo Federální ministerstvo

16

Rady.cz cestujte s přehledem [online]. 1995-2007 [cit. 2006-11-20]. Dostupný z WWW:

. 17

ONDRŮŠEK, F., 2001. Baťův kanál – historická funkce a program jeho oživení pro rozvoj turistiky a

rekreace. Uherské Hradiště Povodí Moravy s.p. 18

ONDRŮŠEK, F., 1997. Studie zprovoznění plavební cesty Otrokovice – Rohatec. Uherské Hradiště,

Povodí Moravy s.p.

dopravy pro kanál Otrokovice-Rohatec statut vodní cesty a převedlo jeho správu pod Povodí Moravy.19

4.2.3. Opětovné zprovoznění a obnova Baťova kanálu Od roku 1972 je kanál využíván jako zdroj povrchové vody pro závlahy, pro napouštění rybníků a pro chov ryb. Uplynulo téměř třicet let, kdy se začaly objevovat iniciativy k obnově a zprovoznění této vodní cesty. Hlavní příčina bylo možné komerční využití. Prvními tvůrci této myšlenky byly strojírenské podniky Ostravska a z regionu JZD agrokombinát Slušovice. Následně pak i Ekotransmoravia Zlín a.s. Postupně byla zpracována dokumentace na zprovoznění kanálu. Následná realizace pak byla rozložena na několik etap. Investory této akce se stalo Povodí Moravy Brno, na stavbě se podílel i závod Střední Morava Uherské Hradiště. Změnou podmínek po roce 1989 došlo prakticky k utlumení požadavků na zprovoznění a práce byly téměř zastaveny. Tento stav trval až do roku 1994, kdy byla za spolupráce Ekotransmoravia, Povodí Moravy a plavební správy Přerov a.s. zrealizována propagační plavba s cílem připomenout existující vodní cestu. K odezvě však nedošlo, proto v květnu 1995 zorganizovala a.s. Etmas, nástupnická organizace Ekotrasmoravie, mnohem slavnostnější otevřeněji plavby v Uherském Hradišti, tato akce měla již výrazně nadregionální charakter a byly zde i zástupci Ministerstev dopravy, životního prostředí a práce sociálních věcí.20 V roce 1995 začala podnikat na říčním úseku Veselí nad Moravou - Uherský Ostroh plavbu loď Bobra, v následujícím roce bylo možné tento úsek proplout i na lodi Tomáš Baťa, která byla svým jmenovatelem Baťou také pokřtěna. Plavbu bylo možno kombinovat s návštěvou Muzea ve Veselí nad Moravou, kde v letech 1996-1997 byly instalována výstava o historii a budoucnosti využívání Baťova kanálu. Bohužel obě zmiňované lodě nebyly svými parametry vhodné pro Baťův kanál, a proto nebyly dále využívány.21 Iniciativy se tedy chopily samy obce v blízkosti vodní cesty a na základě společného EU projektu INWARD I založily r. 1996 pro tyto účely nadační fond Agenturu pro rozvoj turistiky na Baťově kanále, jehož cílem bylo zpřístupnění této vodní cesty pro širší veřejnost.22

19

Trosečníci : zpravodajský server [online]. 2005 [cit. 2006-11-18]. Dostupný z WWW:

. 20

DAŇHEL, Č., NOVOTNÝ, J., ONDRŮŠEK, F., 2000. Technické řešení Baťova plavebního kanálu.

Uherské Hradiště, Povodí Moravy a.s. 21

Baťův kanál [online]. 2001 [cit. 2007-02-14]. Dostupný z WWW:

. 22

ČMELÍK, P.,ONDRAČKA,I., 2003. Přírodní a technická památka Baťův kanál. Veselý nad Moravou,

Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, 109 s.

Díky účasti Agentury v rozvojových programech Evropské unie mohla právě ona podpořit v roce 1997 vznik prvních půjčoven motorových člunů, a to ve Spytihněvi, Uherském Hradišti a Veselí nad Moravou. Svou činnost také rozvinula půjčovna člunů v Hodoníně. V této době Agentura započala s podporou a budováním atraktivit na březích - byly otevřeny expozice rybářství v Kostelanech nad Moravou, expozice sladovnictví v Uh. Ostrohu a naučná stezka ve Vnorovech. Turisté mohli využívat plavební úseky Otrokovice-Nedakonice, Uherský Ostroh-Vnorovy a říční úsek u Hodonína. Bohužel úspěšně nastartovaná plavební sezóna byla přerušena ničivou povodní, která postihla celý region. V roce 1998 se ke stávajícím půjčovnám připojila půjčovna lodí ve Strážnici, jejíž specializací byla zejména vodácká nabídka - putování po meandrech neregulované řeky Moravy. Následující rok se služby rozšířily. V roce 2000 obce a města sdružené v Agentuře pokračovaly v projektech spolufinancovaných Evropskou unií, díky čemuž byla speciálně pro Baťův kanál postavena loď Danaj s kapacitou 60 osob, nové turistické centrum ve Veselí nad Moravou s přístavištěm a dochází k propojení turistiky vodní s turistikou vinařskou. Na umělé části plavebního kanálu blízko Huštěnovic bylo v příjemném, stinném prostředí vybudováno odpočinkové místo a naučná stezka. Zlepšování podmínek při pobytech na Baťově kanálu ocenilo v roce 2000 takřka 25 000 návštěvníků. 23 Díky dalšímu EU projektu INWARD II došlo k podpoře několika soukromých půjčoven, dvou expozicí a široké reklamní kampani. Projekt v rámci programu CREDO realizoval ukázkový turistický přístav, osobní loď Danaj, a půjčovny kol. Následně byl realizován projekt na podporu vinařství, díky kterému byla ustavena regionální ochranná známka pro nejkvalitnější vína v regionu, regionální vinotéka a vinné centrum. Do roku 2002 se turistické využívání vodní cesty stalo jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí Moravského Slovácka. V roce 2002 byla Agenturou pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu nadačním fondem založena dceřiná organizace Baťův kanál, obecně prospěšná společnost. Tato společnost se zabývá problematikou provozu vodní cesty, je provozovatelem informačního centra, zajišťuje propagaci a podporuje podnikatele. V souvislosti se vznikem krajů a s ukončením prvního finančního období Agentury pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu došlo v roce 2005 k významným změnám v oblasti podpory rozvoje Baťova kanálu ze strany samospráv. Na území Zlínského kraje vzniklo "Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě". Na území Jihomoravského kraje byl založen dobrovolný svazek obcí "Obce pro Baťův kanál". Účelem těchto sdružení je podpora rozvoje turistické infrastuktury.24

23


. 24

ČMELÍK, P., ONDRAČKA, I., 2003. Přírodní a technická památka Baťův kanál. Veselý nad Moravou,

Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, 109 s.

4.3. Trasa vodní cesty Baťův kanál, označován také jako vodní cesta Otrokovice Rohatec, začínal původně na řece Dřevnici a končil v Rohatci. Nyní se už trasa vedoucí po Dřevnici nevyužívá, je nahrazena využitím koryta řeky Moravy proti proudu až po Bělov. Z technických parametrů kanálu je třeba uvést, že šířka dna je 6 m, sklon svahů 1 : 1,5, rozměr plavebních komor 38 x 5,05 m.

Vodní cesta je staničena směrem proti proudu. Trasa je dnes členěna na následující úseky: ▪ Úsek od Rohatce po zaústění Radějovky do řeky Moravy (0,900 – 0,000 km). ▪ Kanálová část končí v Petrově a vodní cesta pokračuje korytem řeky Radějovky, až po konec cesty u obce Rohatec (5,253 – 0,900 km). ▪ Plavební komora Petrov (5,768 km) ▪ Kanálový úsek Strážnice – Petrov (10,220 – 5,768 km). ▪ Plavební komory Strážnice I. (10,220 km) a Strážnice II. (10,406 km). ▪ Kanálový úsek Vnorovy – Strážnice (12,994 – 10,406 km). ▪ Plavební komory Vnorovy I. (12,994 km) a Vnorovy II. (13,225 km). ▪ Koryto řeky Moravy opouští vodní cesta ve Veselý nad Moravou a pokračuje kanálem až do Petrova po potok Radějovku (5,253 km). ▪ Plavební komora pevného jezu v Uherském Ostrohu (22,264 km). - v roce 1998 – 1999 byla provedena oprava této komory a bylo zde vybudováno hydraulické ovládání. ▪ Část vodní cesty vedoucí korytem řeky Moravy až po Veselý nad Moravou (35,957 – 18,410 km). ▪ Úsek napojení kanálu pod komorou Staré Město (35,957 km). ▪ Plavební komora Staré Město (36,117 km). ▪ Kanálový úsek Huštěnovice – Staré Město (37,527 – 36,117 km). ▪ Plavební komora Huštěnovice (37,527 km). ▪ Kanálový úsek Babice – Huštěnovice (40,778 – 37,527 km). ▪ Plavební komora Babice (40,778 km). ▪ Kanálový úsek Spytihněv – Babice (43,877 – 40,778 km). ▪ Plavební komora Spytihněv (43,877 km). ▪ Vtoková část do horní rejdy plavební komory Spytihněv (44,123 km). ▪ Část vodní cesty vedoucí korytem řeky Moravy do Otrokovic (51,800 – 44,123 km) 25

25

ONDRŮŠEK, F.,1997. Studie zprovoznění plavební cesty Otrokovice – Rohatec. Uherské Hradiště.

Povodí Moravy a. s.

Dále se vodní cesta dělí na plavební úseky s částmi neudržovanými, říčními a kanálovými: Plavební úsek Kroměříž – Otrokovice je celý řazen mezi neudržované úseky a zvláště za nízkých říčních stavů je nutné se plavit se zvýšenou opatrností. Plavební úsek Otrokovice – Spytihněv – je dlouhý 12 km a je řazen do říčního úseku. Je trvale splavný a ve Spytihněvi trasa odbočuje na umělý kanál. Plavební úsek Spytihněv – Uherské Hradiště – jeho délka je 10 km a jeho hlavní plavební trasa vede kanálovým úsekem. Dále navazuje říční úsek z Uherského Hradiště k Spytihněvskému jezu, odtud vede s neudržovanou plavební trasou. Plavební úsek Uherské Hradiště – jedná se o klidný říční úsek, trvale splavný o šířce 40 – 80 m. Kolem břehů jsou ostré kameny. Plavební úsek Veselý nad Moravou – Strážnice – trasa je zde členěna na úsek kanálový vedoucí od PK Veselý nad Moravou a na úsek neudržovaný. Plavební úsek Petrov – Hodonín – trasa je zde členěna na část kanálovou a neudržovaná část přechází nad Rohatcem na část říční. Obr. 1.: Plavební úseky26

26

Baťův kanál [online]. 2001 [cit. 2007-02-14]. Dostupný z WWW: < http://www.batacanal.cz/nove/cz/kanal/cesta.htm >.

4.4. Objekty na vodní cestě

■ Plavební komory Plavební komora je zařízení, které umožňuje přesun člunů a jiných plavidel z níže položené zdrže do zdrže výše položené a naopak. Je to vlastně nádrž podlouhlého tvaru opatřená na obou koncích pohyblivými uzávěry, tedy vraty. Vrata slouží k uzavření proti horní a dolní vodě. Komora je pak napojena na plavební dráhu rejdami. Po vplutí lodě do plavební komory jsou vrata uzavřena a komora se otevřením uzávěrů pro plnění, respektive prázdnění plní, respektive prázdní. Pro bezpečný vjezd a výjezd je plavební komora vybavena svodidly s vodorovnými dřevěnými trámy nebo dalbami.

Výstroj plavebních komor:

Odrazné trámce – jsou dřevěné svislé trámce upevněné na bočních zdech plavební komory po 6 až 10 m vyčnívající před líc zdiva o 3 až 5 cm, aby tlumily nárazy plavidel o zdi plavební komory.

Dalby - slouží k připoutání plavidel v prostoru rejdy plavební komory, někdy nahrazují svodidla plavební komory. Pacholata - jsou rotační tělesa umístěná na koruně bočních zdí a slouží k vyvazování plavidel. Závěsné lano – slouží k vyvazování a zachycení malých plavidel. Optická signální zařízení (světelná, denní) – vplouvání do plavební komory se ve dne i v noci řídí optickými signály, umístěnými na jedné nebo obou stranách plavební komory. Žebříky – zřizují se ve výklencích bočních zdí plavební komory a umožňují vstup ke dnu plavební komory a výstup posádky na plavební komoru.

Na Baťově kanále je vybudováno celkem 14 plavebních komor, z toho je 13 funkčních. Jedná se o plavební komory: PK Baťov, PK Spytihněv, PK Babice, PK Huštěnovice, PK Staré Město, PK Kunovský les, PK Nedakonice, PK Uherský Ostroh, PK Veselý nad Moravou, PK pravá Vnorovy, PK levá Vnorovy, PK pravá Strážnice, PK levá Strážnice a PK Petrov.

■ Vodní elektrárny Na vodní cestě se nachází dvě vodní elektrárny, a to ve Spytihněvi, kde je využito dvou Kaplanových turbín a Veselý nad Moravou s použitím dvou Francoisových turbín. Obě elektrárny jsou ve vlastnictví Hydročez a.s. Praha. ■ Mosty Celkem 23 mostu křižuje Baťův. Pod mosty byly vybudovány podchody s okovaným sníženým zábradlím, přes které se v minulosti táhla lana ke člunům.27 ■ Rejdy plavebních komor Rejdy plavebních komor jsou plochy před plavební komorou a za ní. Využívají se k manipulaci se čluny při proplouvání z jedné zdrže do druhé. Rozměry rejdy se navrhují podle druhu lodí a také dle způsobu a četnosti plavby. ■ Jezy Jako jez označujeme vzdouvací stavbu, která je vybudovaná napříč vodním tokem s cílem vytvořit vzdutí vody. Jezy mají různé využití. Používají se například pro zajištění odběru vody, soustředění spádu pro využití energie vody, dosažení požadované hloubky. Jako doplňkový účel jezů může být rekreační a sportovní využití.28 Na Baťově kanále a celé vodní cestě od Hodonína po Kroměříž se nachází celkem 11 jezů, jeden je pevný a 10 jezů je pohyblivých. ■ Přístavy Přístavy slouží především ke kotvení lodí. Dají se zde lodě zapůjčit, nachází se zde občerstvení, sociální zařízení a je zde možnost parkování auta či autobusu. V současné době jsou provozu nebo se budují tyto přístavy: Hodonín, Skalica, Výklopník, Strážnice, Vnorovy, Veselý nad Moravou, Staré Město a Spytihněv. ■ Přístaviště Na vodní cestě se nachází také přístaviště, které slouží i ke kotvení, ale především k bezpečnému nástupu a výstupu z lodí. Jejich součástí bývá většinou i občerstvení. Jedná se o přístaviště: Ropák, Perunská lúka, Rohatec, Petrov, Hvězdárna, Nad splavem, Pod plavební komorou, Huštěnovská naučná stezka a Otrokovice.29

27

POVODÍ MORAVY,a.s., 1997. Prozatímní manipulační a provozní řád pro vodní cestu řeky Moravy a

průplavu Otrokovice – Rohatec. Brno ,Povodí Moravy, a.s., vodohospodářský dispečink. 28

MALEŇÁK, J., PODSEDNÍK, O., 2002. Vodní stavby : úpravy toků, jezy, vodní cesty a plavba.

Brno, CERM, Učební texty vysokých škol, 130 s. 29

Baťův kanál [online]. 2001 [cit. 2007-02-14]. Dostupný z WWW: < http://www.batacanal.cz/nove/cz/kanal/pristavy-pristaviste.htm >.

4.5. Vodní cesta Dunaj-Odra-Labe 4.5.1. Vývoj realizace průplavu Dunaj – Odra – Labe Spojení tří největších středoevropských řek nemá intenzitou, rozsahem a dlouhodobostí ovlivnění krajiny ani výší potřebných nákladů v České republice obdobu. Labe bylo stále využíváno jako přirozená vodní cesta a až v polovině 19. století měli regulační zásahy, ve snaze odstranit překážky bránících v plavbě, pouze lokální charakter a neovlivňovali zásadně převážně přirozený charakter řeky. Morava a Odra měli zcela odlišné přírodní podmínky a odlišnou socioekonomickou situaci a poloha Moravy a Slezska způsobily, že při regulaci toku se stala prioritou omezení záplav přilehlých pozemků v nivách nad splavností.30 První zmínka a jednání o průplavu Dunaj – Odra – Labe (DOL) se objevila v roce 1653, kdy jednal zemský sněm a zemské hejtmanství moravské o opětovném splavnění řeky Moravy a o jejím propojení s řekou Odrou. Spojení těchto dvou řek by zajistilo obchodní kontakty od severního Baltického moře až k jižnímu Středozemnímu moři, realizace byla ale ukončena válkou. V roce 1771 vznikl projekt úpravy Moravy proti záplavám, jehož autorem byl plukovník Brequin. K realizaci nedošlo z důvodu neshody s vlastníky pozemků. Spory s obyvateli na březích ukončily i záměr z roku 1780 vypracovaný Ing. Janem Rochusem Dorfleuthnerem. V roce 1809 vypracoval nový projekt Wiebeking, důvodem ukončení záměru byla nevole vlády financovat tento projekt. Dne 11. června 1901 byl vládou přijat nový vodocestný zákon a průplav mezi Dunajem a Odrou byl jedním z pěti připravovaných vodních cest k realizaci. Dne 11. listopadu téhož rok bylo zřízeno dokonce Ředitelství pro stavbu vodních cest se sídlem v Přerově. Z velkolepých plánů, které obsahovaly více než 80 plavebních komor se soustavou vodních zdrží pro zásobování průplavu, byla realizována pouze výstavba přehrady na Bystřičce u Vsetína. V minulosti tak bylo navrženo mnoho plánů a projektů, ale žádný nebyl realizován. Nový spád dostalo jednaní o regulaci řeky Moravy až roku 1927, při přechodu kompetencí z ministerstva veřejných prací na ministerstvo zemědělství, které prosazovalo úpravy koryt řek také kvůli melioračním účelům. V té době se začal o záměr zajímat velkoprůmyslník Tomáš Baťa, který ve vybudování Dunajsko – Oderského průplavu viděl jednodušší a levnější spojení jeho továrny se světovými trhy. Po jeho smrti se myšlenky ujal jeho nevlastní bratr a nový šéf Baťových závodů Jan Antonín Baťa, který v říjnu 1934 začal realizovat část vodní cesty, avšak v podstatně menších rozměrech, než měl původní projekt. 31

30

BUČEK, A., 2005. Vliv vodní cesty Dunaj-Odra-Labe na krajinu. In Fyzickogeografický sborník. Brno,

Masarykova univerzita v Brně, s. 37- 42. 31


Moravou, Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, 109 s.

V letech 1938 – 1943 bylo v nacistickém Německu rozhodnuto o umístění hlavního dunajského přístavu k Vídni. U Lobau, na východním okraji Vídně, byly s pomocí vězňů z koncentračních táborů vybudovány tři úseky kanálu. Jejich účelem bylo spojit Dunaj s řekou Moravou u Argen, celková délka kanálu činila však jen 9 km. Nejucelenější a nepodrobnější projekt DOL, byl vypracován v letech 1966 – 1970, jeho autorem byl Hydroprojekt Praha. V červnu 1989 byl založena akciová společnost Ekotrans Moravia, jejímž cíle bylo vybudování průplavu. Realizace narazila na velký odpor nově vznikajících ekologických organizací i některých obcí. Firma Ekotrans se tak raději zaměřila na obnově lodní dopravy na Baťově kanálu. Vláda ČR přijala v roce 1996 usnesení č.635/1996, kterým ukládá Ministerstvu pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a spojů zabezpečit ochranu území pro výhledové splavnění vodních toků Morava a Odra a trasy uvažovaného průplavního spojení DOL v rámci směrných částí územních plánů velkých územních celků. V roce 1997 vzniklo zájmové sdružení na podporu vodní cesty DOL se sídlem v Praze. Přehled historických aktivit při budování průplavu ukazují, že k intenzivnějšímu prosazování docházelo obvykle v období společenských převratů a nestálé ekonomiky.32 Případné vybudování průplavu by zapojilo Českou republiku na celoevropskou síť vodních cest s možností tranzitu zboží. Dalším pozitivem by byla případná možnost zásobování vodou přečerpáváním z Dunaje do oblastí s jejím nedostatkem v povodí Moravy a Labe. V současné době existují technické podmínky uskutečnění projektu, kdy by průplav vedl zcela mimo vodní toky, nebo by bylo využito kanalizovaných koryt řek Moravy či Váhu, Bečvy, Odry, Třebůvky a Tiché Orlice. V tomto případě by měl průplav počátek ve Vídni nebo Bratislavě.33 4.5.2. Vliv průplavu Dunaj – Odra – Labe na krajinu Výstavbou a provozem DOL by byla ovlivněna rozhodující část segmentů nivních geobiocénů na území České republiky. Trasa DOL prochází velkou částí údolních niv a ovlivnila by tedy jejich strukturu a fungování. Řeky Morava, Labe a Odra tvoř páteř ekologické sítě střední Evropy, kde tvoří nezaměnitelné nadregionální biokoridory. Je třeba uvážit mnoho vlivů v souvislosti s vybudováním průplavu DOL. Jedná se například o změnu vodního režimu biocenóz, narušení krajinného rázu, změnu fluviálních geomorfologických procesů, prostorová izolace biocenter a přerušení biokoridorů a mnoho dalších. Teprve koncem 20. století začala být věnována větší pozornost možným ekologickým a environmentálním vlivům budování a provozu DOL. V 80. a 90. letech vznikla řada geografických environmentálních studií.34 32

BUČEK, A., 2005. Vliv vodní cesty Dunaj-Odra-Labe na krajinu. In Fyzickogeografický sborník.

Brno, Masarykova univerzita v Brně, s. 37- 42. 33

MALEŇÁK, J., PODSEDNÍK, O., 2002. Vodní stavby : úpravy toků, jezy, vodní cesty a plavba. Brno,

CERM, Učební texty vysokých škol , 130 s. 34

BUČEK, A., 2005. Vliv vodní cesty Dunaj-Odra-Labe na krajinu. In Fyzickogeografický sborník. Brno,

Masarykova univerzita v Brně, s. 37- 42.

I když je výstavba DOL v blízké době nereálná, dochází k tlumení plánování sídelní aktivity a tlumení realizaci opatření vedoucích k harmonizaci využití krajiny. Z environmentálního a ekologického hlediska je nejvhodnější variantou zrušení územní ochrany průplavu Dunaj – Odra –Labe. To by zapříčinilo uvolnění prostoru v dotčené krajině, především v říčních nivách Bečvy, Moravy, Labe a Odry pro uskutečnění potřebných ekologických optimalizačních opatření. Pak by trasa DOL mohla být prezentována v nezávazné části územně plánovací dokumentace. Pro zajištění budoucího harmonického vývoje krajiny je potřeba pro tato území zpracovat celkový krajinný plán, v němž budou rozbor současného stavu krajiny, kalkulace finančních nákladů a další optimalizační opatření. Zahájení výstavby DOL ve výhledu několika desetiletí lze s vysokou pravděpodobností považovat za nemožné. 35

35

BUČEK, A., 2005. Budoucnost záměru výstavby vodní cesty. Veronica, sv. 19, č. 1, s. 8.

5. VÝSLEDKY

5.1. Podpora projektů a organizací při obnově Baťova kanálu

5.1.1. Projekty Evropské Unie Na počátku turistického rozvoje byl v roce 1996 zřízen na základě společného EU projektu INWARD I Nadační fond Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu. Agentura byla založena sedmi obcemi, Spytihněv, Huštěnovice, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou , Uherský Ostroh, Veselý nad Moravou a Vnorovy, postupně se pak připojila i řada dalších obcí v okolí Baťova kanálu a řeky Moravy. 36 Na projekt INWARD I navázal projekt INWARD II a probíhal v letech 1996 až 1998 v rámci EU programu ECOS-Ouverture. Díku němu vznikly nové podnikatelské subjekty, oživila se vnitrozemská plavba a vytvořily se nové pracovní místa. Partnery v obou projektech byly Skalica (Slovensko), Eberswalde (SRN), Mayo (Irsko), Province of Groningen (Nizozemí) a Lancashire (Anglie). Dalším projektem realizovaný v rámci programu EU ECOS-Ouverture byl projekt IMAGINE ACTION, probíhající v letech 1999 do roku 2002. Na projektu se opět podílelo několik zahraničních partnerů ze Skalice (Slovensko), čtyři obce v Andalusii (Španělsko) a Provincia di Allesandria (Itálie). Cílem projektu bylo zapojení obyvatelstva do místního rozvoje, podpora a intenzivní zapojení mladých vinařů a další cíle. Projekt GET OFF WITH EUROPE - DEJTE SI RANDE S EVROPOU byl realizován v roce 2003 a byl zaměřen na setkání a diskuse se zájemci o možné budoucí podnikaní v oblastech domácího ubytování a využití kulturních památek Velké Moravy při propagaci regionu, zajištění propagace a prodeje tradičně připravované slivovice i na otázky zajištění produkce dalších zemědělských výrobků. V rámci projektu bylo uspořádáno několik projektů. DoRIS byl projekt, připravující návrh říčních informačních služeb na Baťově kanálu, jehož základem využití zkušeností rakouských expertů a aplikace DoRIS (Dunajských informačních služeb - Rakouská implementace evropských standardů a doporučení pro informační služby pro vnitrozemskou plavbu). Projekt Moravské dědictví vychází z programu EU Interreg IIIC (Projekt kulinárního dědictví Evropy) a vidí velkou příležitost v oblasti tradičního potravinářství. 36

ČMELÍK, P., ONDRAČKA, I., 2003. Přírodní a technická památka Baťův kanál.

Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, Veselý nad Moravou , 109 s.

Kulinářství zde znamená všechny potravinářské produkty regionu, tedy od ovoce, zeleniny, masných výrobků, chleba, pečiva, cukroví, až po nápoje a lihoviny.37

5.1.2. Projekty a organizace České Republiky

Projekt Cross Border Tourism Development in the Bata canal Corridor probíhal v letech 1999 až 2000 v rámci programu Phare CREDO a podílela se na něm města Veselý nad Moravou, Strážnice a Skalica. Myšlenkou projektu bylo zvýšením mobility návštěvníků využitím vodní cesty i turistických cyklotras. Cílem pak bylo vznik příjemného a ekologicky výhodného spojení tří měst kombinací vodní a cyklistické dopravy. V roce 2002 byla nadačním fondem Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu založena obecně prospěšná společnost Baťův kanál, jejím hlavním úkolem je organizování a řízení pravidelných koordinační jednání ve věci provozu, údržby a dokončení Baťova kanálu s Povodím Moravy s.p., Státní plavební správou, Ředitelstvím vodních cest (Ministerstvo dopravy) a dalšími subjekty.38

O rozvoj Baťova kanálu na území Zlínského kraje se od července roku 2005 stará také Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě, společně s Krajským úřadem Zlínského kraje. Cílem jejich společného snažení je efektivnější využití dosud málo využívaného turistického potenciálu této vodní cesty. Zakládajícími členy svazku Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu jsou: město Kroměříž, obec Tlumačov, obec Kvasice, obec Žlutava, obec Bělov, město Otrokovice, město Napajedla, obec Spytihněv, obec Babice, obec Huštěnovice, město Staré Město, město Uherské Hradiště, město Kunovice, obec Kostelany nad Moravou, obec Nedakonice, obec Ostrožská Nová Ves a obec Uherský Ostroh. Postupně se připojují i další obce, ovšem jen se souhlasem těch stávajících. Předmětem činnosti tohoto sdružení je za koordinace a aktivní účasti Zlínského kraje: ▪ Podpora rozvojových aktivit na vodní cestě Baťův kanál na území Zlínského kraje. ▪ Realizace partnerské spolupráce při stimulaci rozvoje turistických a rekreačních funkcí na Baťově kanálu a ve vazbě na Baťův kanál.

37


. 38


< http://www.batacanal.cz/nove/cz/dnes/onas/ops.htm >.

▪ Realizace aktuálního Akčního plánu rozvoje vodní cesty Baťův kanál na území Zlínského kraje, rozvojového dokumentu Zlínského kraje schváleného orgány Zlínského kraje. ▪ Příprava dokumentace rozvojových projektů a hledání zdrojů pro jejich realizaci. ▪ Naplňování Smlouvy o spolupráci uzavřené mezi Zlínským krajem a Sdružením obcí pro rozvoj Baťova kanálu.39

5.2. Obce a Baťův kanál

5.2.1. Rozvoj obcí v blízkosti Vodní cesty Závlahový a plavební kanál byl vybudován jako dopravní trasa firmy Baťa s napojením na města a obce, ve kterých měli být postupně nákladní přístavy. Firma Baťa se podílela z části na financování dopravní části stavby a vlastnila domky obsluhy u každé plavební komory a zajišťovala jejich údržbu. Lidé a obce v okolí se na tuto záležitost dívaly jako na podnik firmy Baťa a tak dali vodní cestě název Baťův kanál. Teprve někdy koncem 90. let začaly obce uvažovat o možném turistickém využití Baťova kanálu a k tomuto záměru nalezlo cestu i několik podnikatelů, kteří se rozhodly vybudovat u přístavišť občerstvení a půjčovny loděk. Obce se tak v roce 1996 dohodly a vytvořily spolek Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě. Společně tak organizují a podílejí se na vytvoření přístavišť a cyklostezek v okolí této vodní cesty. 40

5.2.2. Vazba obcí na vodní cestu Kroměříž Kroměříž je znám především svou městskou památkovou rezervací a zámkem s komplexem zahrad, které jsou i se zámkem na seznamu památek UNESCO. Velkým turistickým lákadlem jsou zde i arcibiskupské vinné sklepy s výrobou mešních vín. Každoročně se ve městě koná spousta kulturních akcí. Je zde velká nabídka možnosti ubytování a nespočet restaurací. Na řece Moravě bylo vybudováno přístaviště, kde je možnost zapůjčení loděk.41

39

Obec Bělov [online]. 2002-2007 [cit. 2007-03-08]. Dostupný z WWW:

. 40


Moravou, Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, 109 s. 41

Objevte východní Moravu [online]. 1999 [cit. 2007-01-04]. Dostupný z WWW:
zlinsky.cz/tourism/cestina/objevte/objevte_koncove/architektura/koncova_architektura_kromeriz.html>.

Jedním ze zvažovaných projektů je prodloužení vodní cesty i do Kroměříže. To by znamenalo výstavbu nové plavební komory v Otrokovicích. Náklady na tuto stavbu jsou odhadovány na dvě stě milionů korun, přípravné práce by měly začít už letos.42 Tlumačov Obec je členem Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu. Spolu s ostatními obcemi rozhodujeme o vývoji vodní cesty a účastní se jednání o jeho dalším rozvoji. Obec se rozkládá v rovině při středním toku řeky Moravy na rozhraní Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu a je členem Mikroregionu Jižní Haná, který tvoří spolu s městem Hulín a obcí Kvasice. Od severu sem zasahuje svým jižním cípem úrodná Haná, na východ začíná Valašsko a jižněji Slovácko. Funguje zde Kulturní a informační středisko, kde je možné nalézt různé propagační materiály obce, mikroregionu Haná a okolních obcí Zlínského Kraje. Středisko dále poskytuje turistické mapy a cyklomapy Olomoucka, Chřibů, Slovácka a dalších oblastí v okolí. Pro turisty nabízí okolí mnoho zajímavých míst, je to například chráněná přírodní památka Tlumačovská tůňka, přírodní památka Kunovický lom, přírodní park Záhlinické rybníky, místní hřebčín nebo je možno podniknout výlet na chřibskou rozhlednu Brdo a to například po cylkostezce Tlumačov – Kvasice - Nová Dědina – Kostelany – Bunč – Brdo, která je zhruba 23 km dlouhá.43 Kvasice Obec leží na úseku, který je sice teoreticky součástí plavební cesty řeka Morava, ale prakticky se neudržuje pro plavbu, protože zde není intenzivnější pravidelné plavební využití. Kvasice jsou členem Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu formálním. Obec leží při břehu řeky Moravy a je nejníže položenou obcí v kroměřížském okrese. Nejzápadnější část obce je mírně vyvýšená, neboť tam zasahuje výběžek předhůří Chřibů. Za zmínku stojí vodní hrad ze 14. století, přestavený později na zámek, dnes slouží jako domov důchodců.44

Žlutava Obec neležíme přímo na toku řeky, ale je také členem Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a účastní se všech shromáždění a rozhoduje o vývoji vodní cesty a jejím okolí spolu s ostatními obcemi.

42

Aktuálně.cz [online]. 1999-2007 [cit. 2007-02-01]. Dostupný z WWW: .

43

Tlumačov [online]. 2002-2007 [cit. 2007-01-04]. Dostupný z WWW:

. 44

Kvasice [online]. 2004 [cit. 2007-02-20]. Dostupný z WWW:

.

Žlutava leží v podhůří Chřibů na severozápadním okraji zlínského okresu a je součástí zpracovaného velkého územního celku Chřiby, proto má tato oblast poměrně dobré podmínky v oblasti cestovního ruchu. K hlavním přírodním atraktivitám patří některé skalní útvary ve vrcholových částech Chřibů.45 Bělov Obec Bělov leží na pravém břehu řeky Moravy. Vybudováním jezu na řece Moravě v letech 1960-1966 byl zregulován samotný tok a obec získala spojení se sousedními Otrokovicemi vybudováním i nové komunikace. Jedná se o klapkovým jez s horní silniční komunikací. Nad jezem se nachází také sjezd. Do té doby k přechodu na levý břeh řeky sloužil pouze soukromý dřevěný most. Před rokem 1929 byl v provozu jen převoz přes řeku, posledním převozníkem byl pan František Bartoník. Vybudováním mostu byla obec spojena se zlínským okresem. Obec je obklopena lesy pohoří Chřibů. Pro obec jsou důležitější hory střílecké, které jsou rozděleny do tří částí z nichž větev žlutavská a novodědinská zasahují do katastru obce.46 U jezu Bělov se uvažuje o výstavbě plavební komory pro turistickou plavbu. Musí být řešena tak, aby nenarušovala možnou výstavbu plavební komory pro Dunajsko – Oderský kanál.47 Otrokovice Město Otrokovice leží v západní části Zlínského kraje, na rozhraní tří regionů: Valašska, Slovácka a Hané. Otrokovice jsou moderním průmyslovým sídlem, jehož rozvoj byl založen ve třicátých letech 20. století výstavbou Baťových závodů. Svou polohou na důležitých silničních a železničních tazích jsou Otrokovice vstupní branou Zlínského kraje. Ve městě je velká škála nabídky ubytování a k dispozici je také spousta restaurací. V areálu veslařského klubu Otrokovice je po dohodě s majitelem možné využít sjezd. V blízké době bude započata výstavba přístaviště Otrokovice – Bahňák. Přístaviště se zázemím tzv. Marina pro malá turistická plavidla bude poskytovat sociální a technické zázemí, především doplnění pohonných hmot a pitné vody, odčerpání splaškových vod, parkování aut, stravování, ubytování a jiné. Přístavní bazén bude umístěn v místě zaústění odlehčovacího koryta do řeky Moravy. Přístavní hrana bude tvořena stěnou ze štětovnic typu LARSEN III na níž budou nabetonována přístavní

45

Žlutava [online]. 2007 [cit. 2007-02-19]. Dostupný z WWW:

. 46

Bělov [online]. 2002-2007 [cit. 2007-02-20]. Dostupný z WWW:

. 47


.

mola délky 33,5 a 75 m. Hloubka dna bazénu bude 1,5 m a na jeho konci bude sjezd pro lodě.48 Napajedla Město se nachází na hranici geomorfologických jednotek Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu. Údolí, ve které se město nachází bylo od nepaměti označováno jako Napajedelská brána. Napajedla jsou proslulá hřebčínem s největším chovem anglického plnokrevníka v České Republice. Historickou památkou je napajedelský zámek z 18. století se zámeckým parkem ve francouzském a anglickém stylu. Chloubou města v oblasti turistiky je rekreační areál Pahrbek, který je vybudován na březích slepého ramene řeky Moravy. Šestihektarová vodní plocha je ideálním místem ke koupání, rybaření a pro vodní sporty. Břehy lemují travnaté pláže. Krásná příroda a klidné prostředí zajišťují příjemný pobyt. Areálem vede evropská cykloturistická stezka. Připravuje se realizace přístaviště Napajedla na řece Moravě 49

Spytihněv Spytihněv je nejsevernější obcí Slovácka a zde se také odpojuje kanál od řeky Moravy. Nachází se zde turisty velmi vyhledávané přístav Na rejdě, které nabízí občerstvení, stanování a půjčování hausbótů, lodí pro jednotlivce i skupiny, projížďky pro školní výlety či zájezdy. Pro cyklisty je zde možnost vzít si s sebou kola na loď. Majitel a jeden z prvních rejdařů, Stanislav Hampala, se velkou měrou podílel na obnovení plavby na Baťově kanálu. Přístaviště nabízí mnoho programů na výlety. Turisté si tak mohou vybrat Základní projížďku po řece Moravě, jejíž součástí je jedenkrát proplutí plavební komorou. Dále je zde možnost Poznávací plavby. Jedná se o jednosměrnou plavbu po Baťově kanále, trvající asi 2 hodiny s proplutím minimálně dvakrát plavební komorou. Z dalších programů je nabízena Projížďka k naučné stezce s možností opékání, Napajedelské plavení, Vepřová plavba, Plavba mezi proutím nebo Plavby za historií, kombinovanou s návštěvou některé z místních památek. Navštívit je možné Velkomoravské Staré Město, Hrad Buchlov, Zámek Buchlovice, Lapidárium Velehrad, historické památky Uh. Hradiště atd. Zapůjčení loděk a provoz hospody je od května do září. Cena zapůjčení pětimístné loďky stojí okolo 400 Kč na 1 hod., za den je pak cena půjčení loďky zhruba 1300 Kč. Cena je závislá na období, nejdražší je tak zapůjčení v hlavní turistické sezóně, což je červenec až srpen. Hausbót je možné zapůjčit na víkend či celý týden, přičemž cena za

48

Ředitelství vodních cest ČR [online]. 2006 [cit. 2007-02-20]. Dostupný z WWW:

. 49

Město Napajedla [online]. 2004 [cit. 2007-02-12]. Dostupný z WWW: .

týden se pohybuje od 11800 do 7800 Kč v hlavní turistické sezóně a je závislá na vybavení a kapacitě plavidla.50 Babice V obci Babice byla v červenci 2006 dokončena výstavba přístaviště na Baťově kanálu, které je první dokončenou částí z celkem dvanácti přístavišť, jenž jsou součástí projektu: Vývaziště a přístaviště městského typu na území Zlínského kraje. Ve výstavbě je nyní ještě budova u přístaviště, ve které bude turistům nabídnuto občerstvení a budou jim zde k dispozici také sociální zařízení a sprchy. Přístaviště je vybudováno na pravém břehu plavebního kanálu, nad shybkou, která převádí Kudlovický potok pod plavebním kanálem. Nosnou část objektu tvoří železobetonová stěna o celkové výšce 3,3 m a délce 30 m, na kterou jsou navázána betonová křídla, zajišťující přechod na odsazenou hrázku. Nástupiště pro plavidla má rozměr 30 x 3 m, má tři výškové úrovně, a to 40, 60 a 80 cm nad plavební hladinou. Za objektem přístaviště se zřídí odsazená zemní hrázka, která plynule navazuje na zvýšený terén u Kudlovického potoka. Dále od přístaviště, směrem na Huštěnovice, je umístěna plavební komora Babice.51 Obec leží těsné blízkosti Baťova kanálu a obklopují ji tři slepá ramena řeky Moravy. V obci se nachází několik restaurací a v letošním roce byla v centru obce otevřena nová restaurace v tradičním vesnickém stylu. Tradičně se zde pořádají hody s právem a fašanková obchůzka obcí. Dominantou obce je kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1898.52

Huštěnovice Obec je stará zemědělská a dříve známá chovatelská obec. Leží na rovině v údolí řeky Moravy v severní části moravského Slovácka asi 5 km severně od okresního města Uherské Hradiště. Každoročně se zde pořádají Kateřinské hody s právem a fašanková obchůzka obcí. V kanálovém úseku obce Huštěnovice je vybudované jednoduché dřevěné přístaviště. V jeho okolí se nachází Naučná stezka měkkého luhu. Stezku lemuje několik tabulí, na kterých turisté naleznou mnoho informací o okolní přírodě a naleznou zde fotografie a popis mnoha zdejších vzácných živočichů a rostlin. Směrem na Staré Město se nachází plavební komora Huštěnovice. Ředitelství vodních cest ČR připravuje realizaci nového přistávacího místa Huštěnovice.53

50

Půjčovna lodí Na Rejdě [online]. 2005 [cit. 2007-02-20]. Dostupný z WWW:

. 51


. 52

Babice u Uherského Hradiště [online]. 2007 [cit. 2007-02-24]. Dostupný z WWW:

. 53

Obec Huštěnovice [online]. 2007 [cit. 2007-02-24]. Dostupný z WWW:

.

Staré Město Na levém břehu Baťova kanálu, u jeho ústí do řeky Moravy pod plavební komorou Staré Město, se v obci nalézá přístav. Odtud je možné se plavit po kanále směrem na Spytihněv, po Moravě proti proudu na Jarošov a po proudu na Kostelany. Místním rejdařem je pan Mgr. Petr Fryšták, který nabízí i stavbu, přestavbu a rekonstrukci plavidel. Součástí přístavu je občerstvení se zastřešeným posezením pro 130 osob, půjčovna lodí a sjezd do vody. Doprovodným programem zde bývají večery s country kapelou. Bufet i přístaviště jsou v provozu od května do září.54

Uherské Hradiště Město je tradičním centrem Slovácka a nalezneme zde mnoho historických památek. Každoročně se zde koná spousta kulturních akcí jako jsou například Slavnosti vína, Letní filmová škola a další. První půjčovna lodí zde byla zřízena Nadací Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu v roce 1997. Půjčovna byla vybavena čtyřmi motorovými čluny a nástupním pontonem. Obyvatele města ale tyto provizorní podmínky půjčovny a blátivé nástupy na lodě nepřesvědčily. Jeho funkce byla úspěšně nahrazena vybudováním přístavu Staré Město.55

Kunovice Město Kunovice se nachází v jihozápadní části Zlínského kraje 3 km jižně od Uherského Hradiště. Leží na řece Olšavě nedaleko jejího ústí do řeky Moravy a náleží do mikroregionu Dolní Poolšaví. Kunovice byly od roku 1971 součástí města Uh. Hradiště jako jeho městská část. Kunovice se proslavily především výrobou letadel. Je zde letiště s mezinárodními parametry. Pro turisty je zde možnost návštěvy unikátního leteckého muzea, které dnes připomíná leteckou výrobu. Město dnes žije bohatým kulturním životem a místními tradicemi, především masopust, jízda králů a hody s právem se staly významnými kulturními akcemi. Také pálení čarodějnic a stavění máje na jaře a vánoční zpívání a jarmark v zimě přitahují každoročně hodně lidí z blízkého i vzdálenějšího okolí. V okolí je velké množství cyklostezek a tras pro pěší turistiku. Město je členem Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu víceméně formálním. Účastní se Valných hromad sdružení a spolurozhodujeme o jeho vývoji.56

54

Lodě - Hausboty [online]. 2003-2007 [cit. 2007-02-12]. Dostupný z WWW:
hausboty.cz/>. 55

Město Uherské Hradiště [online]. 2003 [cit. 2007-02-03]. Dostupný z WWW:
uh.cz/cms/obecne/vseobecne>. 56

Kunovice [online]. 2004 [cit. 2007-03-02]. Dostupný z WWW:
kunovice.cz/default.php?pageType=news&newsid=18>.

Kostelany nad Moravou Obec leží na pravém břehu Moravy je vzdálena asi 4 km od Uherského Hradiště. Přírodní dominantou obce je slepé rameno řeky zvané Tůně, kde nalezněme výskyt kriticky ohrožených druhů naší flóry i fauny. Významnou památkou v obci je kostel sv. Floriána. Každoročně se zde pořádají fašank a Slováckého hody s právem. V roce 2002 zde Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu zřídila naučnou stezkou, která bezpochyby přispěla k atraktivnosti místa. V roce 1997 zde bylo povodní zničeno provizorní přístaviště, stavbě nového však bránily vlastníci pozemků a tak zde osádky lodí téměř pět let nemohly vstoupit na břeh. K významným památkám obce patří i památkově chráněný portálový nýtovaný most přes řeku Moravu vystavěný v roce 1912.57

Nedakonice Obec Nedakonice se rozprostírá na pravém břehu řeky Moravy 7 km jihozápadně od Uherského Hradiště. V Nedakonicích se mohou pyšnit bohatým kulturním životem. Působí zde mužský pěvecký sbor, známá dechová hudba Nedakoňanka a folklorní kroužky Kosárek a Svatopluk. Nedakoňané pořádají své hody v říjnu. Zajímavou sportovně - společenskou akcí jsou červencové rybářské závody.58 Nedakonice jsou členem Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě spíše formální, účastní se jednání a spolurozhoduje o jejím dalším rozvoji a využití.59

Ostrožská Nová Ves Obec je v poslední době proslulá Novoveskými sirnatými koupelemi, které v roce 1903 vystavil dr. František Botek. Původních šesti kabinek s malou čekárnou se postupně rozrostlo ve významné lázeňské zařízení. V roce 1995 byly lázně kompletně zrekonstruovány. Bohatý je místní kulturní život, reprezentovaný především populární dechovkou Novovešťankou. V Ostrožské Nové Vsi pořádají svatováclavské hody s právem. K kreaci mohou turisté využít rozsáhlá jezera, která vznikla těžbou štěrkopísku a jsou označována jako Slovácké moře, k dispozici je zde autocamping Jezero. V okolí se nachází i nesčetné cyklostezky, obec leží na tzv. Vinařské stezce.60

57

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek [online]. 2006 [cit. 2007-02-09]. Dostupný z WWW:

. 58

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek [online]. 2006 [cit. 2007-02-10]. Dostupný z WWW:

. 59

Obec Nedakonice [online]. 2007 [cit. 2007-03-02]. Dostupný z WWW:

. 60

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek [online]. 2006 [cit. 2007-02-09]. Dostupný z WWW

< http://www.slavnostivinauh.cz/mikroregiony/ostrozsko >.

Město je členem Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu víceméně formálním. Účastníme se Valných hromad sdružení a spolurozhodujeme o jeho vývoji. Uherský Ostroh V Uherském Ostrohu bylo v roce 1996 zřízeno provizorní přístaviště pod jezem pro přistávání lodi Tomáš Baťa. Výstavba nového přístaviště v dolní rejdě PK byla dokončena v roce 2006. V roce 2003 proběhla také výstavba otočného mostu. Ocelový otočný most přes plavební komoru byl vybudován z důvodu zajištění příjezdu pro obsluhu plavební komory a jezu. Provizorní stabilní přemostění plavební komory bylo demontováno a nahrazeno pohyblivým, které umožňuje bezproblémový a bezpečný průjezd plavidel.61 Obec byla v minulosti vybudována na někdejším ostrově řeky Moravy. Dominantou města je obloukový, železobetonový most z r. 1928. Městem prochází i řada cyklostezek. 62

Veselý nad Moravou Veselý nad Moravou se stalo sídlem Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě a poskytlo potřebné technické a organizační zázemí tak, aby všechny příspěvky obcí byly správně a účelně soustředěny. V roce 1995 byla zřízena expozice vodní cesty. V roce 1996 byla pokřtěna loď Tomáš Baťa a v roce následujícím byla vybudována půjčovna motorových člunů. V roce 1998 se město zapojilo do programu Credo a následně byl postaven přístav. Jeho součástí je půjčovna lodí, bufet s občerstvením a nabízí se i možnost ubytování. Dále jsou na tomto úseku vodní cesty vybudovány dvě přístaviště, Nad stavem a Hvězdárna, kde je k dispozici bufet a sociální zařízení.63 Město Veselí nad Moravou leží v blízkosti chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a blízko přírodního parku Strážnické Pomoraví. Dominantou obce je zámek, k němuž náleží zámecký park se soustavou rybníků. Pro turisty je možnost využít některou z cyklostezek vedoucí městem, například Strážnickou vinařskou stezku nebo Moravskou Dálkovou.64

61




< http://www.slavnostivinauh.cz/mikroregiony/ostrozsko >. 63




< http://www.slavnostivinauh.cz/mikroregiony/ostrozsko >.

Vnorovy Obec leží na levém břehu Moravy. Západní část katastru je protkána hustou sítí vodních toků, je to řeka Morava, meandry staré Moravy, Baťův plavební kanál a zavlažovací kanály. Na jihu protéká katastrem řeka Velička. Z hlediska klimatických poměrů patří obec do jedné z nejteplejších oblastí ČR, je velmi vhodná pro letní rekreaci u vody a rybaření.65 Významnou památkou obce Vnorovy je lodní lanovka na křížení kanálu s řekou Moravou. Přístaviště Vnorovy je vybaveno bufetem a je zde možnost stanování či ubytování v obytné lodi. V domku u Plavební komory sídlí půjčovna lodí a vedle komory se nachází naučná stezka Vnorovy – Včelín.66 V roce 1999 byla dokončena komplexní rekonstrukce stavební i technologické části plavebních komor, elektrifikace pohonů vrat a uzávěrů včetně ovládání plavebních komor. Provizorní stabilní přemostění plavební komory bylo demontováno a nahrazeno pohyblivým, které umožňuje bezproblémový a bezpečný průjezd plavidel. Délka mostu je 15 m a šířka 3,5 m.67 Strážnice V roce 2001 byla dokončena komplexní rekonstrukce stavební i technologické části plavebních komor. Z důvodu trvalého udržování hladin na řece Veličce a v přilehlých kanálových úsecích Vnorovy - Strážnice a Strážnice - Petrov na stejné úrovni, které zajišťuje přestavěný jez, jsou při běžném provozu vrata plavebních komor otevřená a není třeba s nimi manipulovat. Z tohoto důvodu bylo pouze opraveno původní ruční ovládání. 68 Cestovní agentura Strážnice zřizuje zdejší přístav a zprostředkovává výpůjčky motorových lodí, člunů či kánoí včetně průvodcovských služeb po celém regionu Slovácko. Osobní loď Ámos pro 30 osob je určena na vyhlídkové plavby, semináře a oslavy, zajišťuje plavby na pravidelné lince Strážnice – Skalica na Slovensku. Malá motorová loď Caroline je pro 5 osob a pro krátkém zaškolení si ji může zákazník řídit sám. Slouží k rodinným výletům po Baťově kanále a půjčuje se maximálně na jeden den. Kajutový motorový člun Vega pro 5 osob je určen k vícedenním plavbám. Pro plavbu po meandrech řeky Moravy agentura zapůjčuje kánoe Prijon. Rejdařem ve Strážnici je Mgr. Petr Antoš, jehož firma má zázemí u Strážnického skanzenu. Město je proslavené díky svému bohatému folklóru, lidovým tancům a zpěvu. Každoročně se

65

66

Vnorovy [online]. 2005 [cit. 2007-02-24]. Dostupný z WWW: . ČMELÍK, P., ONDRAČKA, I., 2003. Přírodní a technická památka Baťův kanál. Veselý nad



. 68


.

zde koná velkolepý folklorní festival na který se sjedou soubory z celé České republiky i ze zahraničí.69

Petrov Na úseku Baťova kanálu u obce Petrov nalezneme sjezd do vody a funkční plavební komoru, která byla v roce 2002 rekonstruována, bylo zde vybudováno ovládání plavebních komor a elektrifikace pohonů vrat a uzávěrů. U přístaviště bylo vytvořeno nástupiště pro tělesně postižené.70 Dominantou obce jsou vinné sklepy. Petrovské Plže náleží k typu sklepů zahloubených ve břehu bez nadzemní části. Vinné sklepy zde vytvářejí ulicovou koncipovanou zástavbu se dvěma návesními prostory, tvořícími společenská centra vinohradnického areálu. Horní z obou center slouží jako přírodní hlediště do něhož ústí ulice se starými a výtvarně nejhodnotnějšími sklepy.71

Sudoměřice Významnou památkou v Sudoměřicích je Výklopník, postavený v roce 1939. Sloužil k překládaní lignitového uhlí, které se dopravovalo po železniční trati z nedalekého dolu Tomáš v Ratiškovicíh. Plně naložené vagóny se za pomoci lanového navijáku vtahovaly do místnosti Výklopníku. Zde byl vagón lanovým kladkostrojem zdvižen a čelními dvířky se prašný lignit vysypal do lodí. Lodě pak putovaly do Otrokovické elektrárny. Od roku 2004 je rejdař Zdeněk Fojtík provozovatel občerstvení a průvodce na technické památce Výklopník. Zdejší přístaviště zajišťuje výpůjčku člunů, úschovnu člunů a kol, bufet a poskytuje i ubytování ve stanu. V obci se dochovalo několik tradičních usedlostí, nazývaných Podunajské hliněné domky. Dochoval se i Panský dvůr a zvonice z 18. století. V údolí Sudoměřického potoka se nachází rekreační oblast Mlýnky s ubytovacím zařízením a letním táborem.72

Rohatec Název obce vznikl pravděpodobně díky písečnému formování řečiště Moravy, kde řeka vytvářela časté ohyby v písečné zemi, takzvané rohy. Před regulací Moravy tudy vedl tok v několika řečištích a pak opět sléval v jedno řečiště a pokračoval k Hodonínu. Dnes je úsek řeky Moravy od Strážnice po Rohatec, zasahující podstatnou část 69

Cestovní agentura Strážnice [online]. 2005 [cit. 2007-02-06]. Dostupný z WWW:

. 70


. 71

Obec Petrov [online]. 2005 [cit. 2007-02-26]. Dostupný z WWW:
petrov.cz/hlav.html>. 72

Technická památka výklopník Sudoměřice [online]. 2006 [cit. 2007-01-27]. Dostupný z WWW:

.

rohateckého katastru, unikátní přírodní rezervací. Spolu s přilehlými lužními lesy je významným prvkem přírodního bohatství v okolí Rohatce. Celý úsek je také hojně využíván turisty na malých plavidlech a v úseku od hodonínského jezu v letních měsících projíždí výletní loď. Postupně se opravuje Baťův kanál, kterým bude možno z Moravy od Hodonína přes Rohatec projíždět až do Napajedel. V současnosti je Baťův kanál splavný až po plavební komoru v Petrově.73 Letos měla být započata stavba plavební komory na řece Moravě u Rohatce. Z důvodu průtahu posuzování vlivu této stavby na životní prostředí se její realizace přesouvá na jaro roku 2008. V současné době se připravuje i realizace přistávacího místa Rohatec – Kolonie. V provozu je bezbariérové přístaviště Rohatec. Posunuta bude také stavba cyklostezky, která by vedla při Baťově kanálu z Hodonína do Veselý nad Moravou.74

Hodonín Město je bohaté na historické památky a nalézá se v oblasti proslulé kvalitním vínem. Stále se zde zachovávají bohaté kulturní tradice a folklor. V okolí nalezneme mnoho tras na pěší turistiku, cykloturistiku, rozvinuta je zde i vodní turistika. Moravu a okolí si turisté mohou prohlédnou plavbou na lodi Konstancie s kapacitou 60 osob.75 Letos loď nově přistává každou neděli odpoledne i na slovenském břehu u Skalice. Pro děti je v sezóně každou sobotu odpoledne připravena Pohádková plavba, na které je na palubě doprovází nadpřirozené a pohádkové postavy.76 V posledních letech se přístaviště U Jezu v Hodoníně postupně rekonstruuje, vybudovala se k němu přístupová cesta, má nové zázemí a letos proběhne výstavba mola. Současně se shánějí peníze i na vybudování dětského hřiště.77

73

Rohatec [online]. 2006-2007 [cit. 2007-01-23]. Dostupný z WWW:
obce>. 74

IDnes [online]. 1998-2007 [cit. 2007-02-01]. Dostupný z WWW: .

75

Hodonín [online]. 2003 [cit. 2007-02-26]. Dostupný z WWW: .

76

Plavba.cz [online]. 2004 [cit. 2007-02-21]. Dostupný z WWW:

. 77

IDnes [online]. 1998-2007 [cit. 2007-02-01]. Dostupný z WWW: .

5.3. Míra uplatnění vodní cesty v dopravě a rekreaci

5.3.1. Počátky rekreačního využití Baťova kanálu Pro obnovu Baťova kanálu bylo důležité získání zkušeností z obnovy LeedsLiverpoolského kanálu v Anglii a z obnovy kanálové sítě v provincii Groningen v Holandsku. V roce 1994 pak západoevropské regiony hledy středoevropského nebo východoevropského partnera pro realizaci programu INWARD I. Veselý nad Moravou se tak úspěšně do projektu zapojilo. V rámci tohoto projektu byl natočen propagační video snímek, vytisknuta brožura o celém záměru a na podzim roku 1995 byla ve Veselý nad Moravou realizovaná výstava o Baťově kanálu, jejíž součástí byla i plavba lodí.78 Velký průlom v plavě učinila vyhláška č. 295 vydána 25 . července 2005 kterou se mění vyhláška ministerstva dopravy č. 224/1995 o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel.79

5.3.2. Vodní turistika V roce 1995 byla obcemi a městy ležícími podél Baťova kanálu založena Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu. Jde o neziskovou organizaci, jejímž účelem je podpora turistického využití nejen samotného plavebního kanálu, ale také celého regionu. Od tohoto roku se postupně turistický ruch rozvíjel a byly budovány nová přístaviště a přístavy, vodní cestu začalo vyhledávat stále více turistů. Obr. 2.: Počet plavidel proplavených komorami v komorovacích dnech Poče t plavidel proplavených plave bními komorami v komorov acích dne ch 7000

Lodě

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Rok Lodě

78


Moravou ,Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, 109 s. 79


.

S narůstajícím počtem turistů se začaly zvyšovat nároky na množství a kvalitu služeb. Rostl počet vodních dopravních prostředků a zvyšovala se jejich rozmanitost ve výbavě či množství přepravy osob. K plavbě se začaly připojovat různé doprovodné programy. Vodní cesta byla navržena pro plavidla o velikosti 5,2 x 38m, s ponorem 1,4m, a požadovanou hloubkou v plavební dráze 1,8m, šířka 6m. Vodní cesta je dle zákona č. 114/1995 Sb. O vnitrozemské plavbě klasifikována v třídě I dle klasifikace AGN. V současnosti je udržována pro plavidla o ponoru max. 0,8m, šířce mimořádně 4,2m a výškou pevné nástavby nad hladinou 2,2m.80

Obr. 3.: Počet osob přepravených po vodní cestě Počet osob přepravených po vodní cestě

Počet osob

60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1996 1997

1998 1999

2000 2001

2002 2003

2004 2005

Rok počet osob

5.3.3. Cyklostezky v okolí vodní cesty V regionu Slovácka se nachází mnoho tras pro cyklisty. V současné době lze využít jednu z tras v okolí Baťova členěna na dvě etapy a to jižní trasu a severní trasu. Ty jsou pak dle náročnosti upraveny buď pro sportovce, seniory nebo pro rodiny. Jižní trasa kolem Baťova kanálu pro rodiny dětmi začíná v Uherském Hradišti, dále vede po levém břehu řeky Moravy a kolem jezer až do Ostrožské Nové Vsi. Trasa pokračuje do Uherského Ostrohu a vede podél Nedakonice a přes Kostelany nad Moravou zpátky do Uherského Hradiště. Po cestě mohou turisté navštívit památkovou rezervaci v Uherském Hradišti, zámek a zámeckou vinotéku v Uherském Ostrohu, přírodní rezervaci Kolébku poblíž Nedakonice nebo muzeum rybářství v Kostelanech nad Moravou. Severní trasa kolem Baťova kanálu určená pro rodiny s dětmi začíná také 80

ODRAČKA. I., JAŠEK. O., 2003. Rozvoj cestovního ruchu a hospodářské oživení oblasti Baťova

kanálu. Veselý nad Moravou, Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, nadační fond.

v památkové rezervaci v Uherském Hradišti. Dále vede do Starého Města, Babic, pak přes Spytihněv, Napajedla, Topornou, Kněžpole a zpět do Uherského Hradiště. Po cestě lze navštívit proslulý hřebčín v Napajedlech a také místní zámek a zámecký park, v Toporné je možné si prohlédnou t několik selských usedlostí.81 Koncem roku 2006 byla dokončena nová cyklostezka podél Baťova plavebního kanálu ze Starého Města až do Babic. Úpravy terénu a budování stezky začalo začátkem srpna téhož roku. Dvě třetiny cesty, směrem na Babice, tvoří kvůli omezeným financím uválcovaná vrstva štěrkovitého kameniva, zbytek cesty pak tvoří asfaltový koberec. Náklady na stavbu se vyšplhaly na dvanáct a půl milionu korun. Státní fond dopravní infrastruktury poskytl dotaci ve výši šedesáti procent. Obce poskytly ze svého rozpočtu více jak dva milióny korun. Do budoucna se plánuje prodloužení trasy až do Napajedel. Letos plánovaná výstavba cyklostezky, která by vedla při Baťově kanálu z Hodonína do Veselý nad Moravou, byla z důvodu prodloužení posudku záměru na životní prostředí posunuta. 82

Většina nově budovaných cyklostezek v těsné blízkosti kanálu je budována v místě potahových stezek, které v minulosti sloužily pro koně táhnoucí plavidla.

81

MACHOVSKÝ. J., 2004. Tématické cyklistické okruhy kolem Uherského Hradiště. Uherské Hradiště,

Region Slovácko, Avedon. 82

Zlin.cz : informační server [online]. 2006 [cit. 2007-03-04]. Dostupný z WWW:

.

6. OBNOVA BAŤOVA KANÁLU 6.1. Rozvoj turismu Realizace myšlenky na obnovu Baťova kanálu se ukázala jako velmi zdařilá a během několika let se do tohoto záměru zapojilo hned několik obcí a desítek soukromých subjektů, postupně se připojovaly a připojují další obce i podnikatelé. Po úpravě a rekonstrukci začala být vodní cesta využívána pro rekreační účely. Za podpory dotačních programů Evropské Unie a České republiky se nashromáždily peníze na koupi plavidel a na stavbu souvisejících objektů jako jsou přístavy a přístaviště. Nezbytnou součástí obnovy vodní cesty bylo přilákání turistů a tak započala v roce 1995 kampaň na podporu a propagaci turistického ruchu. Za podpory Agentury pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu vzniklo několik propagačních letáků a Baťův kanál se začal také více objevovat v médiích. Velkou zásluhu na jeho propagaci mělo i Městské informační centrum v Uherském Hradišti. V posledních letech začaly nároky turistů značně stoupat, proto vznikly různé doprovodné programy k plavbě. Pro školy je nabídka denních poznávacích výletů, škola v přírodě nebo plavba k hvězdárně. Náročnější turista si může vybrat z několika speciálních plaveb jako je plavba s degustací vína, plavba se zabijačkovými specialitami, vepřová plavba nebo je zde výběr plavby s poznávání okolí a místních tradic.

6.3. Obce a okolí Postoj obcí k obnově Baťova kanálu se ukázal jako velmi kladný. Společným úsilím se snaží vytvořit propojenější území, na kterém budou moci turistům poskytnout kvalitnější a dostupnější služby. V rámci budování turisticky atraktivnějšího území je ale kladen malý důraz na přístupové komunikace k Baťovu kanálu, které mnohdy nejsou v odpovídajícím stavu. Dalším z problémů je také nedostatek parkovacích míst u přístavů a přístavišť.

6.2. Ochrana přírody v blízkosti vodní cesty

V blízkosti obce Huštěnovice bylo využito trvale podmáčených pozemků a byla zde vybudována naučná stezka měkkého luhu. V místě se plánuje rekonstrukce přístaviště a bylo zde instalováno několik informačních tabulí s popisem zdejší fauny a flóry.

Pro ochranu pobřežní vegetace a v ní hnízdících ptáků a jiných živočichů, byla nařízena maximální povolená rychlost v kanálových úsecích na 5 km/hod, případné porušení se trestá pod pokutou až do výše 5000 Kč. V období nedostatku vody hraje Baťův kanál klíčovou roli při zásobování množství okolních vodních ploch. Z tohoto důvodu je odbahňování nutný zásah pro zajištění funkčnosti celého systému.

7. MOŽNOSTI ROZVOJE OBLASTI 7.1. Tradice folklóru a lidových řemesel Vzhledem k atraktivnímu umístění vodní cesty v oblasti Slovácka by se měl další rozvoj turismu ubírat především vyzdvihováním předností teto lokality, tedy propagací folklóru a tradicí lidových řemesel. Oblast Slovácka si většina obyvatel České Republiky spojuje s kroji a lidovými písněmi. Ve vesnicích a městech okolo Baťova kanálu se stále udržuje řada zvyklostí, které jsou již jinde v republice zapomenuty, jako jsou hody s právem, fašanková obchůzka obcí, pomlázka či košty vína a slivovice. Tradiční lidové řemeslo představuje například košíkářka Hana Špalková z Huštěnovic, která spolupracuje s majitele přístaviště Na Rejdě ve Spytihněvi a společně organizují Plavbu mezi vrbovým proutím.

7.2. Návrhy odpočívadel při trase cyklostezky

V okolí vodní cesty je vybudováni již mnoho kilometrů cyklostezek, které využívají jak turisté se vzdálenějšího okolí tak místní obyvatelé a to k rekreaci nebo k cestě do práce. V letošním roce byl vybudován také úsek cyklostezky ze Starého město do Babic, který je jedním z úseků cyklostezek budovaných v místě potahových stezek v těsné blízkosti vodní cesty. Při trase této cyklostezky by bylo výhodné vybudovat odpočinková zařízení, která přispějí k atraktivnosti této cesty. Jednoduchá odpočinková zařízení by neměla nijak narušovat ráz krajiny a měla by být vyrobena z přírodních materiálů.

7.3. Návrh informačních tabulí K větší informovanosti o Baťově kanálu a jeho zviditelnění by přispělo vybudování informačních tabulí, které by byly umístěny především u mostů, přístavišť a přístavů a na dalších vhodných místech. Kolem vodní cesty se pohybuje velké množství cyklistů a dalších turistů, kteří o její významnosti nemají mnohdy ani ponětí. Informační tabule jsou proto jednoduchým řešením, jak se může veřejnost o této vodní cestě něco dozvědět.

7.4. Financování návrhů Jednou z možných variant financování návrhů je rozpočet obcí nebo z financí mikroregionů. Další možností řešení finanční otázky návrhu jsou dotace od státu, zejména dotační program rozvoje venkova, spadající pod Ministerstvo životního prostředí. Orientační ceny při použití smrkového dřeva: lavička 2000 Kč, stůl s lavicemi 4000 – 5000 Kč, informační tabule 2000 Kč.

8. DISKUSE Slovácko je především místem, které turisté vyhledávají zejména k vůli folkloru a lidovým tradicím, které se zde stále udržují. Tato oblast nabízí ale i spoustu atraktivních míst jako je hrad Buchlov, archeoskanzen v Modré, poutní místo Velehrad a mnoho dalších. Přeměnou Baťova kanálu, který měl původně funkci závlahového kanálu a průmyslové dopravní cesty, vznikl další rekreační prvek v této části České Republiky a svým charakterem se stal jedinečnou atrakcí. Jedná se o skloubení několika subjektů. Plavbou lodí mohou turisté obdivovat okolní přírodu a k vůli tomuto záměru byly v blízkosti vodní cesty vybudované i naučné stezky. Plavba lodí se dá dále kombinovat s návštěvou vinného sklepa aj. Protože vodní cesta svou délkou 53 km zasahuje značnou část území, využívá její rekreační potenciál mnoho měst a vesnic při jeho toku. Jejich vzájemnou spoluprácí vzniká komplex služeb, které se snaží uspokojit všechny potřeby turistů. Velmi úspěšně probíhá spolupráce se slovenským městem Skalica, ve kterém probíhá výstavba přístavu. Přístav bude vybaven občerstvením, sociálním zařízením a půjčovnou loděk. Zároveň bude sloužit i jako místo pro překročení státní hranice se zvláštním režimem namátkové kontroly. V letošním roce byla dokončena trasa cyklostezky u Baťova kanálu umístěná v místě dřívější potahové stezky, vedoucí ze Starého Města do Babic v délce okolo 8 km. Cyklostezka se ukázala jako velmi atraktivní a zejména o víkendu ji využívá značné množství cyklistů zejména z okolních vesnic. Jediný negativní postojem k trase této cyklostezky vyjádřili myslivci z místních sdružení, kteří se obávají plašení zvěře v blízkosti stezky.

9. ZÁVĚR Tato bakalářská práce se zabývá studií současnosti a rozvoje okolí Baťova kanálu, který byl jako původní závlahový kanál postupně zrekonstruován a po opravách plavebních komor obnoven pro účely rekreační plavby. Odbahněním a rekonstrukcí Baťova kanálu vznikla vodní cesta, která nemá v České Republice obdoby. Baťův kanál má bohatou historii a o jeho stavbu se zasloužil především Velkoprůmyslník Tomáš Baťa. V úřední dokumentaci je kanál označován jako vodní cesta Otrokovice – Rohatec a měl být součástí velkolepého průplavu Dunaj – Odra – Labe, jehož realizace je ale z důvodu obrovské ekologické zátěže na okolí neproveditelná. O rozvoj turistiky se značně zasloužila Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanále se sídlem ve Veselý nad Moravou, která se stará o propagaci kanálu v České Republice a také v zahraničí. Funkčnost vodní cesty velmi podpořily projekty Evropské Unie. Velmi pozitivně se projevil i postoj okolních obcí, které se odění kolem Baťova kanálu velmi zajímají a vytvořily proto sdružení, jehož cílem je rozvoj vodní cesty v oblasti cestovního ruchu. Společně pořádají valné hromady a rozhodují o dalším vývoji této vodní cesty a budují na svých katastrech nová zařízení pro větší spokojenost a přilákání turistů . Postupně se do aktivit kolem Baťova kanálu zapojuje i mnoho soukromých podnikatelů, kteří se snaží poskytnout nové služby. Služby se také stávají přístupné pro všechny věkové kategorii a pro hendikepované osoby. Ve finančně nejnáročnější etapě, obnově infrastuktury vodní cesty, se podařilo získat podporu Ministerstva dopravy a Povodí Moravy s.p. Ředitelství vodních cest České Republiky tak zajišťuje veškerou výstavbu nových přístavů a přístavišť a rekonstrukci plavebních komor. Vodní cesta je dlouhá 52 km a zasahuje tak značnou část území a její využití se ukázalo ve všech regionech jako velmi ekonomicky přínosné. Nejvíce se pak uplatňují služby ubytovací a stravování.

10. SUMMARY Bata canal is artifical constructed water way and is situated in south-east Morava. Canal is long 52 km and it was built in 1934 - 1938 The canal passes by the river from Spytihnev down to Stare Mesto. It leaves the river in Veseli nad Moravou, criss-crossing it again in Vnorovy and continuing to Rohatec, there canal again meeting river. In last time canal was used to transport and as irrigation canal, now it is advantage to purpose of recreation navigation. Villages in nearness of this water way maked Association of towns and villages along the Bata canal. They together maked very nice environs of water way. There were built new ports, port facilities, restaurations and other objects to accomodate needs of turists. Projects of Europe Unie very help to renewal of Bata canal. The headquarters of water way of Czech Republic ensured renovetion a bulid of ports and port facilities. Using of Bata canal displayed as very economicly benefit.

11. LITERÁRNÍ ZDROJE BUČEK, A., 2005. Budoucnost záměru výstavby vodní cesty. Veronica, sv. 19, č. 1, s. 8. BUČEK, A., 2005. Vliv vodní cesty Dunaj-Odra-Labe na krajinu. Fyzickogeografický sborník. Brno, Masarykova univerzita v Brně, s. 37- 42.

In

CULEK, M., a kol., 1993. Biogeografické regiony České Republiky. Brno, Společnost pro životní prostředí spol. s. r. o. ČMELÍK, P., ONDRAČKA, I., 2003. Přírodní a technická památka Baťův kanál. Veselý nad Moravou, Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, 109 s. DAŇHEL, Č., NOVOTNÝ, J., ONDRŮŠEK, F., 2000. Technické řešení Baťova plavebního kanálu. Uherské Hradiště, Povodí Moravy a.s. MACKOVČIN, P., SEDLÁČEK, M., 2002. Chráněná území ČR, svazek II. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EKOCentrum Brno. MADĚRA, P., ZIMOVÁ, E., 2004. Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. Brno, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně, Low a spol. MACHOVSKÝ. J., 2004. Tématické cyklistické okruhy kolem Uherského Hradiště. Uherské Hradiště, Region Slovácko, Avedon. MALEŇÁK, J., PODSEDNÍK, O., 2002. Vodní stavby : úpravy toků, jezy, vodní cesty a plavba. Brno, CERM, Učební texty vysokých škol, 130 s. ODRAČKA. I., JAŠEK. O., 2003. Rozvoj cestovního ruchu a hospodářské oživení oblasti Baťova kanálu. Veselý nad Moravou, Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, nadační fond. ONDRŮŠEK, F., 2001. Baťův kanál – historická funkce a program jeho oživení pro rozvoj turistiky a rekreace. Uherské Hradiště Povodí Moravy s. p. ONDRŮŠEK, F., 1997. Studie zprovoznění plavební cesty Otrokovice – Rohatec. Uherské Hradiště, Povodí Moravy s.p. POVODÍ MORAVY, a.s, 1997. Prozatímní manipulační a provozní řád pro vodní cestu řeky Moravy a průplavu Otrokovice – Rohatec. Brno, Povodí Moravy, a.s., vodohospodářský dispečink.

POVODÍ MORAVY s.p., 2004. Dokumentace hodnocení na životní prostředí:Morava, Staré Město, Uherské Hradiště, PPO. Uherské Hradiště, Povodí Moravy s.p. TOMÁŠEK, M., 2000. Půdy České Republiky. Praha, Český geologický ústav. ZÍTEK. J., A KOL., 1961. Podnebí ČSSR – Tabulky. Praha, Hydrometeorologický ústav Praha. www.aktualne.centrum.cz www.babice.cz www.batacanal.cz www.batuvkanal.net www.belov.cz www.hodonin.com www.hrady.cz www.hustenovice.cz www.idnes.cz www.kr-zlinsky.cz www.kvasice.cz www.lode-hausboty.cz www.mesto-kunovice.cz www.mesto-uh.cz www.napajedla.cz www.obec.nedakonice.cz www.obec-petrov.cz www.plavidla.cz www.pujcovnalodi.cz www.rohatec.cz www.rvccr.cz www.slavnostivinauh.cz www.tlumacov.cz www.trosecnici.cz www.vnorovy.cz www.vyklopnik.wz.cz www.zlin.cz www.zlutava.cz

12. PŘÍLOHY

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Recommend Documents