Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny
Návrh soustavy malých vodních nádrží v k.ú. Dolní Morava Diplomová práce
2014
Sylva Jakoubková
Prohlašuji, že jsem tuto práci: Návrh soustavy malých vodních nádrží v k.ú. Dolní Morava vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne: 7. dubna 2014
…………………………
Tímto bych ráda poděkovala celé firmě Agroprojekce Litomyšl, s.r.o., za poskytnuté zázemí, techniku a podklady, především ale mé pracovní skupině za odborné rady a čas mi věnovaný. V neposlední řadě také Ing. Janě Markové, Ph.D. za vedení, užitečné připomínky a vstřícnost při vedení této diplomové práce. Poděkování patří i mé rodině a přátelům za podporu během celého studia.
Abstrakt Jakoubková, S.: Návrh soustavy malých vodních nádrží v k.ú. Dolní Morava Diplomová práce shrnuje návrh interakčního prvku čtyř vodních ploch v k.ú. obce Dolní Morava, kraj Pardubický. Na bezejmenném toku, pravostranném přítoku řeky Moravy, jsou navrženy kaskádovitě nad sebou tři malé vodní nádrže a jedna tůň. Malé vodní nádrže jsou průtočné, jedna z nich bez výpustného zařízení pouze s trvalým průtokem přes bezpečnostní přeliv. Nově vzniklý interakční prvek bude plnit funkci ochrannou i vodohospodářskou, rekreační i estetickou. Práce vznikla se spoluprací s firmou Agroprojekce Litomyšl, s.r.o. Výslednému návrhu předcházelo geodetické zaměření, terénní průzkum lokality, jednání s dotčenými stranami a geologický průzkum. Součástí výstavby vodních ploch je výsadba doprovodné dřevinné vegetace.
Klíčová slova malá vodní nádrž, hráz, výpustné zařízení, bezpečnostní přeliv, doprovodná vegetace, projektová dokumentace
Abstract Jakoubková, S.: Project of system of small water reservoirs in cadastral areas of Dolní Morava
The thesis summarizes an interactive element project of four waterbodies of the municipality of Dolní Morava cadastral areas in Pardubice region. Three water reservoirs and one pool are projected in a cascade style on a nameless stream, a right-hand affluent of the Morava River. Small water reservoirs are through flow, one of them does not have a blow off, only a permanent flow through safety spillway. Newly created interactive element will serve protective and water management functions, as well as recreational and esthetical functions. The thesis was written in cooperation with the company Agroprojekce Litomyšl, s.r.o. The final project was preceded by geodetic surveying, field survey of the area, consultations with involved parties and geological prospecting. The build-up of waterbodies also involves planting accompanying vegetation of woody plants.
Keywords small water reservoir, embankment, blow off, safety spillway, accompanying vegetation, document of project
Obsah 1
Úvod .......................................................................................................................... 1
2
1.1 Cíl práce ......................................................................................................... 1 Přehled řešené problematiky .................................................................................. 2 2.1 2.2
2.3
2.4 2.5 2.6
2.7
2.8
2.9
3
Definice a účel malých vodních nádrží .......................................................... 2 Historie a současnost MVN na našem území ................................................ 2 2.2.1 Současné problémy .............................................................................. 3 2.2.2 Interakce malé vodní nádrže s prostředím ........................................... 4 Rozdělení vodních nádrží .............................................................................. 4 2.3.1 Podle vzniku ........................................................................................ 4 2.3.2 Podle průtoku....................................................................................... 4 2.3.3 Podle umístění ..................................................................................... 4 2.3.4 Podle funkce ........................................................................................ 5 2.3.5 Podle cyklu nádrže .............................................................................. 5 Volba funkce a typu nádrže ........................................................................... 6 Podklady pro umístění a návrh nádrže ........................................................... 6 Doprovodná vegetace..................................................................................... 7 2.6.1 Prostorové uspořádání ......................................................................... 7 2.6.2 Funkce vegetačního doprovodu ........................................................... 7 2.6.3 Návrh vegetačního doprovodu ............................................................ 8 2.6.4 Péče o vegetaci .................................................................................... 9 2.6.5 Druhová skladba .................................................................................. 9 Pochody v nádrži............................................................................................ 9 2.7.1 Fyzikální pochody ............................................................................. 10 2.7.2 Biologické pochody a biologie nádrží ............................................... 10 2.7.3 Chemické pochody ............................................................................ 10 Vodohospodářské řešení .............................................................................. 11 2.8.1 Ztráty vody ........................................................................................ 11 2.8.2 Manipulační a provozní řád, technicko bezpečnostní dohled ........... 11 Technické řešení .......................................................................................... 13 2.9.1 Základní prostory nádrže a její charakteristiky ................................. 13 2.9.2 Hráz ................................................................................................... 13 2.9.2.1 Prvky hráze ................................................................................. 14
2.9.3 Bezpečnostní přeliv ........................................................................... 16 2.9.4 Výpustná zařízení - požerák .............................................................. 17 2.9.5 Přívodní a odpadní zařízení ............................................................... 18 2.10 Projektová dokumentace .............................................................................. 18 2.11 Vodní plochy jako součást revitalizace........................................................ 19 Širší územní vztahy a přírodní poměry ............................................................... 20 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7
Lokalizace toku ............................................................................................ 20 Hydrologické a hydrobiologické poměry .................................................... 20 Geomorfologické poměry ............................................................................ 21 Geologické poměry ...................................................................................... 22 Půdní poměry ............................................................................................... 22 Klimatické poměry....................................................................................... 23 Biota ............................................................................................................. 24 3.7.1 Fytogeografická charakteristika ........................................................ 24
4
3.7.2 Zoogeografická charakteristika ......................................................... 24 3.7.3 Vegetační poměry .............................................................................. 25 3.7.4 Současný stav krajiny a ochrana přírody ........................................... 25 Metodika ................................................................................................................. 26
5
4.1 Použité vzorce pro hydrovýpočty ................................................................ 28 Stav před realizací ................................................................................................. 31
6
Výsledky.................................................................................................................. 35
7
6. A Průvodní zpráva ........................................................................................... 35 6. B Souhrnná technická zpráva .......................................................................... 39 6. C Situační výkresy ........................................................................................... 63 6. D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení ............... 63 6. E Dokladová část ............................................................................................. 63 Možné zdroje financování ..................................................................................... 64
8
Diskuse .................................................................................................................... 66
9
Závěr ....................................................................................................................... 68
10 Summary ................................................................................................................ 70 11 Literatura ............................................................................................................... 71 12 Přílohy ..................................................................................................................... 75
1
ÚVOD Na rozmanitost krajiny se ve společnosti klade stále větší důraz. Do popředí se
dostávají přírodě blízké a přírodní celky, které se vzájemně propojují a vytváří tak jeden společný rovnovážný celek, známý jako územní systém ekologické stability. Nejmenší skladební prvek, jenž tvoří základ celého systému, je interakční prvek. Může to být například skupina stromů, prameniště nebo tůňky na toku. V roce 2012 byl zadán podnět na vypracování projektu interakčního prvku na malém toku v obci Dolní Morava. Území se nachází v přírodním parku a v oblasti Natura 2000, interakční prvek tu tedy má svoji opodstatněnost. Měl by navrátit různorodost okolní zemědělské a člověkem rekreačně využívané krajině. Původně bylo počítáno s vytvořením tůní, ale kvůli následnému vývoji projektu, vznikl konečný návrh na soustavu čtyř vodních ploch, v nichž mají zastoupení jak prosté tůně, tak malé vodní nádrže. Jejich litorál vytvoří nové prostředí pro rostlinstvo, doprovodná výsadba dřevin poskytne úkryt živočichům, vodní plochy zároveň zpomalí průtok vody a zadrží vodu v krajině. Neměli bychom zapomínat na přirozenost prostředí na úkor uspokojení lidí v krajině, z které se pak snadno stává kulturní. Interakční prvky jsou potřebné pro svůj pozitivní vliv na okolí. Malé vodní nádrže, tůně a jiné vodní plochy plní funkci jak ochrannou, tak hospodářskou, rekreační i estetickou a stávají se následně důležitou součástí přírody.
1.1 Cíl práce Cílem práce, resp. zadaného projektu, je navrhnout interakční prvek vodních ploch v krajině, který bude stabilní i funkční a zároveň bude splňovat podmínky zadané investorem a ostatními dotčenými stranami. Konečnému návrhu bude předcházet seznámení s odbornou literaturou, přírodními podmínkami území a geodetické zaměření lokality. Následně spolu s technickým řešením nádrží bude řešeno vytvoření vhodného biologického prostředí – litorálního pásma a doplnění výsadbou vegetace. Návrh výsadby dřevinné vegetace by měl brát v úvahu i výskyt chřástala polního (Crex crex) v oblasti Natura 2000, stejně tak nesmí být v práci zapomenuto na další související právní předpisy a normy, které bude při výstavbě nutno dodržovat.
1
2
PŘEHLED ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 2.1 Definice a účel malých vodních nádrží Pojem malé vodní nádrže stanovuje norma ČSN 75 2410: Malé vodní nádrže,
2011, která platí pro navrhování, výstavbu, rekonstrukci a provoz vodních nádrží se sypanými hrázemi. Malé vodní nádrže jsou pak definovány za předpokladu: a) že objem nádrže po hladinu ovladatelného prostoru (normální hladinu) není větší než 2 mil. m³. Přičemž hladinou ovladatelného prostoru se rozumí úroveň, pod níž v nádrži lze akumulovat a vypouštět vodu dle potřeby. b) svislá vzdálenost nejníže položeného místa dna nádrže od hladiny maximálního nadržení (tedy vskutku největší hloubka nádrže) nepřesahuje 9 m. V tomto případě se ale neberou v úvahu místní prolákliny či původní dno koryta toku.
Základním úkonem všech vodních nádrží, který zmiňuje Broža a kol. (2005), je transformovat časový průběh přítoku na časový průběh odtoku z nádrže a vytvářet vodní prostředí (zaměřeného podle funkce nádrže). Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, jsou vodní nádrže považovány za vodní díla, protože slouží pro vzdouvání a zadržování vody.
2.2 Historie a současnost MVN na našem území Nádrže v krajině zastupují mnoho funkcí, které budou podrobněji řešeny dále. Z pohledu těchto funkcí lze ale říci, že naši předci vodní nádrže budovali pro účely zásobní a chovné. Samozřejmě i tyto nádrže přispěly k rozvoji krajiny. Jejich důležitostí si byl vědom už Karel IV. Tato doba budování rybníků byla přerušena historickými událostmi - husitskými válkami. Až v 2. polovině 15. století nastává další vývoj. Rybníkářství zaujímá velký význam hlavně v jižních Čechách, vystupují nám tak dobře známé postavy jako Vilém z Pernštejna, Rožmberkové, později pak Štěpán Netolický s kanálem Zlatá stoka a Jakub Krčín. Rybníky se ale budovaly na celém našem území, vzniklo tak několik lokalit s rybničními soustavami (Doksy, kolem Prahy, Litomyšl, jižně od Brna a další).
2
V dnešní době se na malé vodní nádrže díváme především z pohledu funkce zadržení vody v krajině, zpomalení odtoku vody, vyrovnání průtoků. Nádrže plní funkci krajinotvornou a jsou také významné součásti biocenter. (Šálek, 2000)
2.2.1
Současné problémy
Jako významný krajinný prvek jsou vodní plochy ukotveny v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tvoří tak důležitou složku krajiny a její kostry ekologické stability. Podle Vrány a Berana (2008) je současný stav malých vodních nádrží značně neuspokojivý, což je zejména způsobeno špatnou údržbou, malými investicemi na opravy i na prevenci negativních vlivů. Nynější problémy pak rozčleňují do několika skupin: - problémy technické (stáří hrází, objektů) - problémy vodohospodářské (zanášení sedimenty) - problémy ekonomické (financování obnovy, oprav, údržby) - problémy ekologické (jakost sedimentů, kvalita vody, následná ochrana ekosystému) - problémy legislativní (těžba sedimentů a nakládání s nimi; aktualizace zákonů) - problémy majetkoprávní (např. voda a pozemek pod ní nemusí patřit stejnému vlastníkovi) Z pohledu Herynka (2000) celkově existují protichůdné zájmy ze tří hledisek.
Tab. 1: Objektivní protichůdné zájmy (Herynek, 2000) VODOHOSPODÁŘSKÉ
EKOLOGICKÉ
MAJETKOPRÁVNÍ
Hospodaření s vodními zdroji k jejich užívání
Ochrana vody a jejích zdrojů jako složky životního prostředí
Ochrana nemovitostí před škodlivými účinky
Je dobře viditelný jejich rozpor v užívání a technických zásazích, které mění přirozený charakter vodních zdrojů, ohrožují život v okolním ekosystému, ovlivňují kvalitu vody a celkovou strukturu krajiny. Proto je důležitá jistá harmonizace a koordinace ve vodním hospodářství, jež by měl garantovat stát (právními normami, předpisy, kontrolními nástroji, monitorováním, stanovením financování).
3
2.2.2
Interakce malé vodní nádrže s prostředím
Broža a kol. (2005) ve své publikaci popisuje vztah, jaký nastává při výstavbě většího vodního díla v krajině. Budováním i malých vodních nádrží se ovlivňují vodní zdroje v okolí. Je to ale ovlivňování pro člověka záměrné a účelné, jdoucí za určitým cílem, jehož chce dosáhnout nějakou funkcí. Realizace malé vodní nádrže s sebou přináší pozitiva i negativa. Nádrže mají podle něho vliv na hydrologický režim toku pod ní, na režim podzemní vody. Další jevy, které neúčelně přichází, jsou zanášení nádrže, abraze břehů, teplotní režimy toku, vlastní stavba nádrže, prostředky na provoz či její financování.
Všechny negativní i pozitivní účinky závisí na velikosti, typu i funkci nádrže. O minimalizaci negativních účinků se snaží už samotný projekt malé vodní nádrže. Na něm závisí umístění v krajině, způsob řízení odtoků a celková koncepce provedení. Nemělo by se zapomínat ani na informovanost obyvatelstva.
2.3 Rozdělení vodních nádrží Základní rozdělení podle funkcí lze najít v každé dostupné literatuře zaměřené na malé vodní nádrže. Vodní nádrže ale můžeme dělit i podle různých hledisek. (Broža a kol., 2005) 2.3.1
Podle vzniku
a) přírodní - vzniklé samovolně, bez zásahu člověku (jezera krasová, jezera ledovcového původu) b) umělé - cíleně vzniklé zásahem člověka 2.3.2
Podle průtoku
a) průtočné - protékané vodním tokem b) neprůtočné - mimo vodní tok, přívod vody je uměle vybudovaný
2.3.3
Podle umístění
a) údolní - vznikají přehrazením toku v údolí b) boční nádrž - vzniká oddělením části údolí vedle toku obvodovou hrází c) postranní nádrž - vznikne přehrazením údolí postranního přítoku, kdy voda do nádrže je přiváděna z hlavního toku 4
d) vyhloubené nádrže - např. horní akumulační nádrže přečerpávacích vodních elektráren e) vrcholové nádrže - při rozvodí řek, kdy chceme převádět vodu z jednoho povodí do druhého (doprava) f) podzemní nádrže g) kaskády nádrží - řada za sebou umístěných údolních nádrží h) soustava nádrží - spolupracující nádrže na různých tocích 2.3.4
Podle funkce
a) zásobní - průmyslové, vodárenské, energetické… b) ochranné - snižují povodňové průtoky (poldry)
Vedle těchto dvou základních funkcí mají nádrže i účely další, neméně významné. (Tlapák, Herynek, 2002) c) hospodářské nádrže d) rekreační e) nádrže upravující vlastnosti vody f) rybochovné nádrže g) asanační - např. laguny, rekultivační h) nádrže na ochranu bioty i) nádrže krajinotvorné a v obytné zástavbě j) speciální - např. už zmíněné přečerpávací nádrže 2.3.5
Podle cyklu nádrže
a) s ročním cyklem - jedno naplnění a vyprázdnění zásobního objemu proběhne vždy v rámci jednoho roku b) s víceletým cyklem - přesahuje období jednoho roku c) s krátkodobým cyklem - nejčastěji jeden den či týden d) s nepravidelným cyklem - nádrže na příležitostný odběr
5
2.4 Volba funkce a typu nádrže Ne mnoho nádrží je pouze jednoúčelových. Vybíráme-li hlavní a vedlejší funkce navrhované nádrže musíme přihlížet podle Pavlici (1964) hned k několika aspektům, jako jsou např. nadmořská výška, stav povodí nad uvažovanou nádrží, hydrologickým poměrům, kvalitě vody, rybochovnému či rekreačnímu využití. Následnými technickými a biologickými zásahy můžeme poměry pro námi zvolenou funkci také v mnoha případech upravit. Podle plánovaných funkcí a dalších základních otázek týkajících se nádrže (průzkumy vodohospodářské situace povodí a okolí, ekonomická stránka, průtoky…) nastává základní rozhodnutí, zda navrhnout průtočný nebo boční typ malé vodní nádrže. Podle toho, zda má pak nádrž působit jen pro tok, na němž leží, volíme velikost obsahu. Slouží-li nádrž výhradně toku, jenž ji napájí, počítáme optimální velikost nádrže podle získaných hydrologických dat toku. Mimo to také samozřejmě rozhodují geologické a morfologické podmínky, blízké dotčené stavby, financování stavby. Stále ale musíme dbát na to, abychom zaručili stálý objem vody v nádrži a stálý výtok takový, abychom udrželi život ve vodě, zdravou osádku ryb, na jejichž podporu nezapomíná ani Vodní zákon 254/2001 Sb.
2.5 Podklady pro umístění a návrh nádrže V souladu s využitím nádrže, jejích hlavních a vedlejších funkcí a terénními podmínkami je důležité její umístění do krajiny. Výběr místa také záleží na ekologických stanovištních podmínkách, oblasti CHKO, pramenném území, způsobu hospodaření v krajině, hydrogeologických poměrech nebo určení vhodného druhu doprovodné vegetace. (Šálek, 2000) Z ekonomického hlediska je nejvhodnější umístit hráz v nejužším místě údolí, kdy se vytvoří největší akumulační prostor vybudováním krátké hráze. Tuto
závislost
lze
početně
vyjádřit
objemovým
ukazatelem
(Synková, Zlatuška, 2003) η=VA/VH, kde VA je objem zásobního prostoru a VH představuje objem tělesa hráze. Optimální poměry charakterizuje hodnota 10, ukazatel by neměl klesnout pod hodnotu 4 (5).
6
Kravka a kol. (2009) upozorňují s tímto na souvislost hloubky a budoucího využití nádrže. Pro vodárenské či například závlahové nádrže je prioritní velký objem, ale tak aby zabíraly co nejmenší plochu. Takto využívané nádrže tedy budou mít zákonitě větší hloubku. U chovných nádrží (ryby, drůbež) dáváme zase přednost plochou větším nádržím, kdy se hloubka pohybuje pouze okolo 1m.
Aby byla nádrž schopná plnit požadované funkce a abychom vůbec mohli posoudit správné umístění nádrže, musíme při navrhování projektu vycházet z celkových průzkumných prací. Základním východiskem pro nás bude geodetické zaměření
stávajícího
terénu,
nutné
je
pořídit
pedologické,
geologické
a hydrologeologické rozbory, často se do rozhodování začleňují zájmy ochrany přírody (výskyt chráněných druhů), kdy je nutné následné vyjádření úřadů a provedení biologického průzkumu. Pro naše následné výpočty jsou důležitá klimatická a meteorologická data, hodnoty průtoků Qm a Qn. Součástí projektu musí být i dokladová část, kde přikládáme veškeré vyjádření dotčených subjektů. (Šálek, 2000)
2.6 Doprovodná vegetace 2.6.1
Prostorové uspořádání
Známe-li už výsledky z průzkumů a víme-li rozmístění nádrže a tělesa hráze, můžeme začít uvažovat o skladbě doprovodné vegetace. Její výběr bude záviset na stanovištních podmínkách, potenciální vegetaci a stejně tak přihlížíme už k funkcím nádrže a jejímu využití. Volíme prostorově rozrůzněná společenstva dřevin a keřů, estetický vjem pak záleží nejen na skladbě druhů, ale i jejich vhodným prostorovým rozmístěním. Měli bychom dbát na to, aby skupiny dřevin nebránily průhledu, netvořily tak stinnou kulisu. Keře mají v tomto významné postavení, svým menším vzrůstem totiž rozčleňují skupiny dřevin a vytvářejí návaznost na zeleň v krajině. (Herynek, 2000)
2.6.2
Funkce vegetačního doprovodu
Nepostradatelnost malých vodních nádrží, tedy sekundárního vodního zdroje, vůči vegetaci ukazuje i Vyskot (1995), kdy přírodní potřeba vody je zakotvena v biogenní složce vystupující jako medium a součást živé hmoty. Vegetační doprovod podél toků i v blízkosti nádrží je podstatný pro propojení migračních prvků v krajině - vypomáhá 7
pro celek územních systémů ekologické stability (ÚSES). Šlezingr a Úradníček (2009) zmiňují výčet základních funkcí vegetačního doprovodu: •
protierozní - proti vlnobití. Význam nadzemní i podzemní části (kořenový systém zpevňuje břehy)
•
protideflační - před zanášením nádrže materiálem přineseného větrem z okolí
•
ochranná - před zarůstáním a následným zanášením. Stínění dřevinami se snižuje prohřívání vody a ke snížení bujnému růstu vodní flóry.
•
kvalita vody - samočisticí schopnost toku
•
útočiště fauny - zvláště v zemědělsky využívané krajině
•
estetická - nenahraditelný krajinný prvek
•
produkční - následná zásoba dřeva
•
tvorba přirozeného biokoridoru
•
rekreační - vytvoření klidové zóny
•
hygienická - zachycení prašnosti, protihluková stěna
2.6.3
Návrh vegetačního doprovodu
Především je na místě se před jakýmkoliv návrhem seznámit se současným stavem a to nejlépe vlastní prohlídkou. Získáme tak přehled o stávajících dřevinách, jejich počtu, zdravotním stavu, následném rozhodnutí o jejich ponechání či případném pokácení. Sledujeme společně i jejich druhovou rozmanitost, přičemž nezapomínáme ani na bylinné patro, travní porost v krajině má taktéž nezastupitelnou funkci. Pro správné fungování doprovodné a břehové vegetace je potřeba znát rozdělení do zón pro nejlépe prosperující vegetaci. Dřevinnou výsadbu volíme až od hladiny Q150d. (Šlezingr, Úradníček, 2009)
Doprovodnou vegetaci a její vícestranný význam neopomíjí ani Pavlica (1964), její nesprávný návrh může mít velký dopad, který se těžce napravuje. Dřeviny sice dokážou svými kořeny zpevnit svahy kolem nádrže, ale měli bychom se jich vyvarovat pro výsadbu těsně k patě hráze. Tady by mohly naopak svými kořeny narušit celistvost hráze. Celá úprava okolí je konečnou vizitkou díla, která by mohla pokazit estetický dojem i u dobře navržené a vyřešené nádrže.
8
2.6.4
Péče o vegetaci
Pro výsadbu užíváme jen zdravé sazenice a doporučené sadební postupy. Dbáme na skupinové umístění a uvažujeme následné zastínění. Pro ochranu dřevin volíme vhodné nástroje - proti okusu zvěří, povětrnostním vlivům, buřeni. Nezbytná je následná prohlídka a případné provádění výchovných řezů. Měli bychom předpokládat, že z důvodu péče o koryto jsou správci vodních toků oprávněni odstraňovat nebo vysazovat dřeviny na pozemcích při toku. Na druhou stranu jsou i vlastníci pozemků povinni strpět na svém pozemku břehové porosty. (Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách) 2.6.5
Druhová skladba
Šlezingr a Úradníček (2009) zdůrazňují jako hlavní cíl výsadby porostů vytvoření společenstva, které bude svým druhovým složením co nejvíce odpovídat stanovištním podmínkám lokality. Vyvarovat bychom se tedy měli druhům nepůvodním, introdukovaným. Nemusíme ale zavrhovat druhy náletové či plevelné, které svou nenáročností mohou dobře sloužit při zpevnění břehů a rekultivacích (bez černý Sambucus nigra, bříza bělokorá Betula pendula, habr obecný Carpinus betulus, jeřáb ptačí Sorbus aucuparia, rod olše Alnus sp.).
Šlezingr a Úradníček (2009) dále předkládají možné druhy dřevin, které lze obecně použít na výsadbu břehových porostů - olše (Alnus sp.), vrba (Salix sp.), jasan (Fraxinus sp.), javor (Acer sp.), brslen (Euonymus sp.), krušina (Frangula sp.) a další. Pro doprovodné porosty vymezují např. lípu (Tilia sp.), javor (Acer sp.), dub letní (Quercus robur) a z keřů ptačí zob (Ligustrum vulgare), lísku (Corylus sp.) nebo rod zimolez (Lonicera sp.).
Ve výběrových kriteriích je pak nutno navíc dbát na možný výskyt chorob u jednotlivých druhů, na odolnost proti emisím, habitus navrhované dřeviny a její celkové biologické požadavky.
2.7 Pochody v nádrži Vybudováním malé vodní nádrže změníme značně veškeré živé procesy v samotné nádrži i v okolí. Šálek (2000) rozděluje tyto pochody do tří základních kategorií. 9
2.7.1
Fyzikální pochody
Svou velkou vodní plochou je hladina nádrže vystavena po většinu dne slunečnímu záření, což ovlivňuje teplotní procesy v nádrži, které se samozřejmě mění během dne i celého roku v závislosti na střídání dne a noci a ročních období. Zdroj tepla ale není pouze ze Slunce, určitý podíl tepla se získává i při styku s půdou a ovzduším nebo přítokem vody z toku. Proudění vody v nádrži a s ním spojené usazovací procesy ovlivňuje další fyzikální pochod - sedimentaci. To je jeden z procesů, s jehož následky se člověk potýká obzvláště při revitalizacích nádrží - odbahnění. Při výstavbě nádrže můžeme materiál ze dna za jistých podmínek využít přímo na stavbu nové hráze. Je nutno s tím počítat už při zadávání geologického a pedologického průzkumu, ne všechny zeminy jsou pro stavbu hráze využitelné. Jak ale Pavlica (1964) upozorňuje, musíme předem uvážit hloubku těžby, abychom nezpůsobili umělou propustnost dna. Měli bychom ponechat dostatečnou vrstvu těsnících hlín a nezapomenout na to, že hloubka těžby přímo ovlivňuje objem nádrže a hladinu vody. Souhrnně řečeno fyzikální děje mají vliv na obsah kyslíku ve vodě, ovlivňují život ve vodě (dýchání, trávení ryb, odolnost vůči chorobám) i samočisticí procesy.
2.7.2
Biologické pochody a biologie nádrží
I v malých vodních nádržích je podstatný děj fotosyntézy. Bez ní by ani zde nefungoval potravní řetězec - od primárních producentů, přes konzumenty až ke konečným destruentům. Vodní biotop nádrže se dělí na zónu litorálu (příbřežní část, hl. 0,6–0,8 m), bentálu (dno) a pelagiálu (volné vody). Vodní rostliny i břehové porosty, jak už bylo řečeno, jsou nepostradatelné při ochraně břehů proti abrazi, pro činnost fotosyntézy, při samočisticích procesech, jejich biomasa se nyní využívá jako krmivo i výrobní materiál.
2.7.3
Chemické pochody
Kyslík úzce spjatý s fotosyntézou je jeden z prvků ovlivňující život ve vodě. Jeho přítomnost je nezbytná v aerobních procesech. K anaerobním procesům podle Šálka (2000) dochází výjimečně v zimním období a při zatížení znečištěnými vodami. 10
2.8 Vodohospodářské řešení Fungování nádrže, řízení odtoku a bilance vody v nádrži je odvislá od početních a
řešení.
grafických
Tyto
vodohospodářské
výpočty
řeší
ČSN
73
6815
(Vodohospodářská řešení vodních nádrží). Je to tedy souhrn úloh zejména k: •
stanovení objemů akumulačního a retenčního prostoru
•
stanovení minimálního průtoku
•
při daných objemech nádrže k vyšetření optimálního využití
•
stanovení parametrů přelivů a výpustí, k manipulaci s hladinou
•
vyhodnocení vlivu na vodní tok pod nádrží (Vrána, Beran, 2008)
Obr. 1: Schéma uspořádání prostorů v MVN (vyrobeno řešitelem)
2.8.1
Ztráty vody
S návrhem prostorů nádrže úzce souvisí ztráty vody výparem z vodní hladiny, průsakem dna, břehy a hrází i ztráta netěsností objektů, dočasná ztráta může být i zamrznutím. Tyto objemy vody nemůže nijak hospodářky využít. K bezpečnému odvedení prosáklé vody hrází slouží patní drén, vedený patou vzdušné hrany. Voda se soustředí v silně propustném materiálu (většinou hrubozrnný štěrk)
a
následně
je
odvedena
drenážními
trubkami
mimo
hráz.
(Synková, Zlatuška, 2003)
2.8.2
Manipulační a provozní řád, technicko bezpečnostní dohled
Výsledkem vodohospodářského řešení je stanovení nádržných prostorů. Provoz nádrže musí dodržet výsledky řešení a umožnit manipulaci s vodou ve všech situacích. 11
Pravidla pro hospodaření s vodou v nádrži (soustavě) stanovuje manipulační řád, který by měl obsahovat tyto údaje (Broža a kol., 2005): •
hlavní údaje o díle, popis objektů, účel díla, průběh stavby
•
pokyny pro hospodaření za normálního provozu
•
manipulaci při plnění a vypouštění nádrže
•
manipulaci s ochranným prostorem a za povodní
•
pokyny pro zimní režim nádrže
•
určení provozovatele a uživatele Řád jako soubor předpisů, zásad a směrnic se dělí na několik částí. V provozní
musí být mimo jiné popsáno první plnění nádrže, manipulace s prostorami nádrže, průtoky pod hrází, odběry vody a další. Nutné je i popsat bezpečnostní opatření. Hydrotechnické podklady a výkresy jsou obsaženy v grafické části. Schválení manipulačního řádu musí být vydáno ještě před prvním napuštěním nádrže, na starosti ho má příslušný vodohospodářský orgán. (Tlapák, Herynek, 2002) Manipulační řád je nutné vypracovat vždy. Pro vodní díla na jednom toku, která spolu souvisí, je možné zpracovat jeden řád. Dojde-li kdykoliv ke změnám, které se závažně liší od schválených podmínek (změny průtoků, vodní bilanci, rekonstrukce), musí být vytvořen a znovu schválen nový manipulační řád. (Synková, Zlatuška, 2003)
Souhrn předpisů a zásad pro obsluhu a údržbu zařízení vodního díla je provozní řád. Zpracovává se jako samostatný dokument (výjimku udělí vodohospodářský orgán). Jak píše Šálek (2000) provozní řád obsahuje zejména údaje: •
provozní předpisy zařízení a jejich návod na obsluhu
•
pokyny na pozorování, provádění prohlídek a kontrol
•
pokyny zabezpečující bezpečnost práce při provozu a údržbě
•
pokyny pro vedení provozního deníku
•
zákazy platné na vodním díle a v jeho okolí
Prohlídky, kontroly, měření, hodnocení výsledků pozorování nad vodním dílem má na starosti technicko bezpečnostní dohled (dále jen TBD). Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, vymezuje TBD jako zjišťování technického stavu díla, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin poruch. TBD může provádět jen osoba tomu
12
oprávněná Ministerstvem zemědělství, která také následně navrhuje opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Zákon také dále stanovuje rozdělení vodních děl z hlediska TBD. Podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu se dělí na I. – IV. kategorii (malé vodní nádrže se zařazují do III. či IV. kategorie).
2.9 Technické řešení 2.9.1
Základní prostory nádrže a její charakteristiky
Připomeňme si 3 základní prostory nádrží (Obr. 1): •
prostor stálého nadržení
•
prostor zásobní (akumulační)
•
prostor retenční (ochranný) - využíván za povodňových stavů o ovladatelný - po hranu přelivu o neovladatelný - výška přepadu od hrany přelivu
S těmito objemy úzce souvisí charakteristika nádrže vyjádřená tzv. batygrafickými křivkami. Podle definice Tlapáka a Herynka (2002) je to dvojice čar, které vystihují tvar a velikost topografického útvaru tvořeného hrází, boky a dnem nádrže. Jedna křivka vyjadřuje závislost plochy na hloubce, druhá závislost objemu na hloubce nádrže. Křivky se stanovují z vrstevnicového plánu a to planimetricky. Pro každou hloubku tak lze zjistit odpovídající zatopenou plochu omezenou danou vrstevnicí a osou hráze. Pak podle jednotlivých hloubek můžeme vypočítat objemy vody v nádrži v libovolné kótě. (Tlapák, Herynek, 2002)
2.9.2
Hráz
Hráz je základním prvkem malé vodní nádrže, obvykle má v příčném profilu tvar lichoběžníkový a volí se jako hráz sypaná zemní. Pro správnou volbu zeminy je nutné vycházet z provedeného geologicko-pedologického průzkumu a nezapomínáme ani na spolupráci s normami. Třídění a klasifikaci zemin uvádí norma ČSN 72 1001, pro posouzení mezních stavů základových půd pod plošnými základy používáme normu
13
ČSN 73 1001. Norma ČSN 75 2410: Malé vodní nádrže vylišuje zeminy pro sypané hráze. Z průzkumu získáme představu, jaké zeminy se v blízkosti stavby nacházejí. Určitě je výhodné (ekonomické, vlastnické, ekologické hledisko) místní materiály využít a z jejich vlastností tak určit, jaký typ nádrže navrhneme. 1) Homogenní hráz 2) S těsnícím jádrem (nehomogenní) a) s vnitřním těsnícím jádrem b) s návodním těsněním c) z různorodých materiálů d) s těsnícím zámkem e) s těsnící štětovou stěnou
(Kravka a kol., 2009)
Homogenní hráz je výhodné budovat do výšky 6 m, obecně jsou pro ně vhodné jílovito-písčité zeminy s obsahem 50–70 % písku. Zatímco nehomogenní hráze přistupují v úvahu při nedostatku vhodné zeminy, kdy těsnícím jádrem (nepropustná zemina, beton, železobeton, folie) zabráníme průsaku vody. Minimální šířka těsnícího jádra je závislá na výšce hráze. (Synková, Zlatuška, 2003)
Zásadní požadavky na hráz, které zmiňuje Tlapák a Herynek (2002) jsou: •
filtrační stabilita
•
podloží s bezpečným odvedením vody prosakující tělesem hráze
•
statickou a deformační stabilitu
•
potřebnou vodotěsnost
•
bezpečnost proti přelití a porušení
•
určitou životnost Podle umístění lze hráze dělit na čelní, boční a dělící. Podle uspořádání v pohledu
půdorysném rozlišujeme přímé, lomené a zaoblené. (Šálek, 2000)
2.9.2.1 Prvky hráze Koruna Její vlastnosti podle Synkové a Zlatušky (2003) lze shrnout takto: 14
- příčný sklon 1–3 % směrem do nádrže - koruna bez komunikace min 3,5 m široká. K opevnění postačí osetí. - šířka koruny s vedenou komunikací se řídí podle ČSN 73 6101 a ČSN 73 6118. Opevnění je shodné s konstrukční vrstvou vozovky. - u hrází vyšších jak 5 m nesmí být šířka koruny menší 3 m Návodní svah Jeho opevnění je potřebné až pod hladinu stálého nadržení (nárazy vln - abraze) a to min 0,8 m (u nižších hrází celý svah). Materiál opevnění se odvíjí od sklonu svahu. Lomový kámen se používá u sklonu do 1 : 2, u větších sklonů je na řadě kamenná rovnanina, dlažba, zához, či betonové desky. (Kravka a kol., 2009) Sklon svahů se odvíjí od použité zeminy. Mnohdy je nutné stabilitu svahů posoudit vhodnou metodou pro mechaniku zeminy. Sklon může být v délce svahu i proměnlivý, pak se oddělují bermami (lavičkami), vzniká tak složený příčný profil hráze. (Synková, Zlatuška, 2003) Vzdušný svah Podmínky pro volbu sklonu jsou obdobné jako u svahu návodního. Jako opevnění zde ale postačí osetí na tloušťku ornice obvykle 0,10–0,15 cm. (Kravka a kol., 2009) Patní drén Jak už bylo výše řečeno, patní drén je důležitý pro zachycení prosáklé vody hrází. Je tvořen z propustného materiálu, kde se voda soustřeďuje, a drenážními trubkami je odvedena mimo hráz (většinou do koryta pod hrází). Rozměry trubek se volí podle velikosti hráze a výpočtu depresní křivky (vzdálenost křivky musí být od vzdušného svahu větší než hloubka promrzání). (Synková, Zlatuška, 2003) Filtry Jak uvádí Tlapák a Herynek (2002), filtry se umísťují tam, kde by mohlo docházet k vyplavování částic zemin (na styku dvou různě zrnitých materiálů). Navrhují se tedy okolo patního drénu, ve stykové ploše těsnícího prvku se zeminou, pod opevněním návodního svahu či na styku paty hráze s podložím. Vhodné je použít přírodní materiály jako jsou písky, štěrkopísky a drcené kamenivo (nebo syntetické materiály - geotextilie). Filtry mohou být i vícevrstevné, minimální tloušťka vrstvy 0,2 m. Zrnitost jednotlivých vrstev je volena tak, aby přecházela plynule např. od hrubého materiálu patního drénu po jemný materiál zemní hráze. Pro návrh filtračních vrstev, rozlišených 15
podle zrnitosti materiálu, doporučuje kriteria norma ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže. (Synková, Zlatuška, 2003)
2.9.3
Bezpečnostní přeliv
V kapitole 2.9.1. je zmíněn jako jeden z prostorů nádrže neovladatelný retenční prostor. Ten je určen výškou přepadu od hrany přelivu. Bezpečnostní přeliv má za úkol bezpečně převést přes hráz povodňové průtoky. Vrána a Beran (2008) upozorňují, že bezpečnostní přeliv je nutný u všech nádrží průtočných.
Chrání tedy pak nejen hráz, ale celou stavbu nádrže před přelitím,
poškozením. Území pod hrází je na dobře vybudovaném přelivu také velmi závislé, chrání jej před možnými vzniklými škodami z protržení hráze. Bezpečnostní
přelivy u
malých
vodních
nádrží
se budují
nehrazené,
bez jakýchkoliv zařízení, které by vyžadovaly obsluhu či snižovaly jeho kapacitu. Dimenzují se na provedení návrhového průtoku, což u malých vodních nádrží je Q100 (pouze ve zdůvodněných a povolených případech na nižší). (Kravka a kol., 2009)
Dále Vrána a Beran (2008) uvádí vzorec pro výpočet rozměrů přelivu - tedy délky přelivné hrany a výšky přepadového paprsku, dimenzovaného právě pro návrhový průtok Q.
Kdy m je součinitel přepadu, b představuje délku přelivné hrany a výšku přepadového paprsku při návrhovém průtoku zastupuje h. Podle umístění a tvaru se rozlišují typy přelivů:
Přímé přelivy Umísťují se do čelní hráze nádrže. Jsou tvořeny přelivnou hranou, jejíž úroveň odpovídá kótě normální hladiny. Pod přeliv se navrhuje pro tlumení energie vývar, pro odvedení vody slouží koryto. Konstrukčně se používá kámen či beton. (Synková, Zlatuška, 2003) Boční přelivy Už název vypovídá, že jsou budovány do boku nádrže, kdy přelivná hrana je kolmá na osu hráze. Skládají se z přelivné hrany, spadiště, skluzu, vývaru a napojení 16
do koryta toku. Koruna se navrhuje zaoblená, půdorysně má přeliv tvar lichoběžníkový nebo obdélníkový. Návodní stranu tvoří opěrná zeď, založená do svahu nádrže. (Vrána a Beran, 2008) Kašnové přelivy Tento typ přelivu je využitelný tam, kde délka přelivné hrany je příliš velká pro přeliv čelní, tak že by zabírala podstatnou část celé délky hráze. Tvoří jej kašna, spadiště, odpad a vývar. Kašna se v půdorysu navrhuje půlkruhová, eliptická, nepravidelná. Použitelný materiál je lomový kámen, beton nebo železobeton. (Šálek, 2000) Šachtový přeliv Je tvořen z válce, který přechází do štoly, horní část se rozšiřuje, koruna je zaoblená a tvoří přelivnou hranu. U malých vodních nádrží se vyskytují zřídka. (Šálek, 2000) Kombinované přelivy Sdružují v jednom objektu hned několik funkcí (bezpečnostní přeliv, výpustní zařízení i odběrný objekt), nazývají se též sdružené funkční objekty. Jejich použití je výhodné z hlediska ekonomického, provozního i technického. (Vrána, Beran, 2008) Speciální přelivy Řadíme sem především přelivy nouzové, jejichž účelem je snížit zatížení hlavního přelivu. Jsou dimenzovány pro nižší návrhový průtok a zpravidla se jeho koruna umísťuje výš než koruna přelivu hlavního. (Vrána, Beran, 2008)
2.9.4
Výpustná zařízení - požerák
Každá nádrž podle Synkové a Zlatušky (2003) musí být vybavena výpustným zařízením, které má takovou kapacitu, aby umožňovalo vypouštění v souladu s funkcí nádrže při různých výškách hladiny. Dále poukazuje na minimální DN výpustě a to 300 mm, která musí mít zároveň vždy alespoň jeden ovladatelný uzávěr (lopaty, čepy, šoupátka,
stavidla,
požeráky),
jež
umožňuje požadovanou
regulaci
průtoků.
Před vnikem nežádoucích předmětů do výpustě slouží česle. Obecně se výpustné zařízení skládá z vtokové části, kam se umísťují uzávěry, výpustného potrubí, procházející přes těleso hráze, a vývaru.
17
Dělení výpustí rozlišuje Kravka a kol. (2009) na dva základní typy podle konstrukce - otevřené či uzavřené (popř. polozavřené). Nejčastějším typem u malých vodních nádrží zmiňuje požerák. Konstrukčně je řešený z betonové (železobetonové i dřevěné) skříně, uzávěr tvoří tzv. dlužová stěna, jejíž dluže se jednotlivě zasouvají do drážek. Postupným vytahováním (resp. zasouváním) dluží se manipuluje s hladinou v nádrži. Lepšího prouděné vody dosáhneme u požeráku s dvojitou dlužovou stěnou, která zaručí odběr vody i ode dna nádrže.
2.9.5
Přívodní a odpadní zařízení
K přívodu vody do nádrže slouží kanály, odběrné objekty, měrná a regulační zařízení a neměla by chybět ani zařízení pro ochranu před splaveninami. Navrhují se gravitační, čerpací jen výjimečně. Od výpustných zařízení se pro odvedení vody používají kanály, stoky, které je nutno opevnit a zkapacitnit. (Šálek, 2000)
2.10 Projektová dokumentace Před vyhotovením projektové dokumentace je nutné obstarání územního rozhodnutí, které vydává v jednání o územním řízení stavební úřad. Připomínky, které jsou v územním rozhodnutí obsaženy, musí brát projektant v potaz při návrhu dokumentace.
Projektant oprávněný k vyhotovení dokumentace autorizací si musí opatřit veškeré podklady nutné pro její vyhotovení. Jeho úkolem je získat vyjádření k provedení stavby od všech dotčených právnických či fyzických osob, údaje o geopedologickém průzkumu lokality, údaje hydrologické z ČHMÚ, podrobné geodetické zaměření území (vlastní nebo od specializované osoby) a v neposlední řadě je nezbytná jeho vlastní prohlídka lokality, pořízení fotodokumentace a osobní jednání se zainteresovanými stranami. Do řízení se mohou dostat i přímo nedotčené osoby, které ale mají vlastní zájem o řešení stavby - většinou jsou to neziskové organizace a sdružení, které svou činností zastupují zájmy široké společnosti. Projektant musí také umět navrhnout optimální zpracování a zlikvidování odpadu vzniklého při stavbě (vytěžená půda podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, se považuje za odpad). 18
Veškerá dokumentace, povolení, vyjádření, zápisy z jednání, poskytnuté informace se zařazují do výsledné projektové dokumentace, která se vyhotovuje v několika paré. Dokončený projekt tak musí obsahovat vlastní textovou a výkresovou část, doklady, výkazy výměr a kubatur, rozpočet. Rozsah a obsah dokumentace staveb stanovuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Investor po zhotovení dokumentace má právo požádat o stavební povolení. Pokud do dvou let o vydání územního rozhodnutí nepožádá o vydání stavebního povolení na danou stavbu, pozbývá územní rozhodnutí platnost. (Vrána, Beran, 2008)
2.11 Vodní plochy jako součást revitalizace Revitalizacemi obecně se snažíme posílit přírodní funkce v daném prostředí. U vodohospodářských revitalizací jsou zásadními prvky tůně, mokřady či právě malé vodní nádrže. Vodními plochami lépe zabezpečíme zadržení vody v krajině, vyrovnáme odtokové poměry i ovlivníme průtok velkých vod. Vytvoří se tak prostředí příznivé pro mnoho druhů rostlin a živočichů, které je leckdy jako interakční prvek součástí územního systému ekologické stability (ÚSES). Technologicky méně náročné je prosté vyhloubení prostoru pro zaplavení vodou - tedy tůně. Tůně je prvek, který lze považovat za více blízký přírodě než ohrázovanou a ovladatelnou malou vodní nádrž. Při výstavbě používáme mírnějších sklonů svahů a omezujeme i jejich opevnění, čímž jsou i náklady značně nižší. Přesto, jak upozorňují Just a kol. (2003), je jim mnohdy vytýkána malá životnost či rychlé zanášení splaveninami. Při revitalizacích i nových výstavbách je nutno uvažovat o vhodných podmínkách pro život. Používají se přednostně přírodní prvky a materiál. V projektu je nutné počítat s podílem plochy litorálu a průstupem objektu pro ryby - návrh rybího přechodu.
19
3
ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY A PŘÍRODNÍ POMĚRY 3.1 Lokalizace toku kraj: Pardubický okres: Ústí nad Orlicí obec: Dolní Morava obec s rozšířenou působností: Králíky katastrální území/číslo dotčené parcely: Dolní Morava/2142
Tok pramení ve svažitém terénu v blízkosti obce Dolní Morava, kterou dále v délce asi 340 m protéká, a jako pravostranný přítok III. řádu se vlévá do řeky Moravy.
Obr. 2: Lokalizace toku (Mapy.cz 2014)
3.2 Hydrologické a hydrobiologické poměry Sledovaný tok pramení na západních svazích nad obcí Dolní Morava, jde o bezejmenný tok s hydrologickým pořadím 4-10-01-001/0, číslo 98 (Agroprojekce Litomyšl, s.r.o., 2013). Prameniště je podmáčená plocha v úpatí svahů, nelze tak přesně lokalizovat pramen. V údolí obce ústí do řeky Moravy v 635 m n. m. Podle Vlčka a kol. (1984) patří horní toky Moravy se svými přítoky do pstruhového pásma až po jez v Hanušovicích.
20
Podle MŽP ČR (2009) tvoří základní jednotku pro bilancování podzemních vod hydrologický rajon. Lze ho definovat jako celek s obdobnými hydrologickými poměry, na jeho území tak převládá určitý typ oběhu podzemní vody a zvodnění. Ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění dalších předpisů jsou hydrologické rajóny součástí informačního systému veřejné správy, při jejichž rajonizaci se v roce 2005 navazovalo na starší verze vymezení rajonů (z let 1965, 1973, 1986) Sledované území patří do rajonu Krystalinikum jižní části východních Sudet s číslem 6432. Pro tento rajon je průměrný specifický základní odtok, sloužící jako ukazatel změn akumulace podzemních vod, vysoký a to 5,00–6,99 l. s-1.km-2. (MŽP ČR, 2009). Pro hydrogeografický region, podle MŽP ČR (2009) ozn. IVE5c6, je celkový odtok vody z oblasti vysoký (15,01–25,00 l. s-1.km-2), koeficient odtoku velmi vysoký (> 0,6), stejně tak je velmi vysoká retenční schopnost povodí (> 30 q355d/q.100), zatímco rozkolísanost odtoku vody je vyrovnaná (<200 Q355d/Q100). Z mapy Regionů mělkých podzemních vod v ČSR (Kříž, 1971) se území řadí k pásmu IIG6, které je typické pro okrajové hornatiny a vrchoviny. Toto pásmo se vyznačuje nejvyššími specifickými odtoky podzemních vod, stručně ho Kříž (1971) charakterizoval jako průměrný výskyt nejvyšších průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod a vydatností pramenů převážně v květnu a červnu (podle MŽP ČR 2009 v měsících únor – květen), snížená vodnatost měsíčních průměrů v zimním období (říjen – prosinec) a výskyt maximálních průtoků v jarních a letních období (podle MŽP ČR 2009 v měsících únor – květen a červenec – srpen).
3.3 Geomorfologické poměry Systém:
Hercynský
Provincie:
Česká vysočina
Subprovincie:
Krkonošsko-jesenická soustava
Oblast:
Jesenická oblast
Celek:
Králický Sněžník
Podcelek:
nečlení se (Národní geoportálu INSPIRE 2014)
Králický Sněžník je celek na rozhraní České republiky a Polska, kam zasahuje z větší části. Česká část, jak udává Demek a kol. (2006), má plochu 86,32 km², střední 21
výšku 930,9 m a střední sklon 15°. Plíva (1986) zmiňuje, že Králický Sněžník jako geomorfologický celek území nabyl kvůli činnosti řek mladých tvarů. I zde se ale rozkládají nad prudšími svahy zbytky slabě klenuté paroviny. Podle bonitových půdně ekologických jednotek vyskytujících se na území (ČÚZK 2014) lze charakterizovat v horní části sklon území jako střední (7°–12°), v dolní části při ústí jako úplnou rovinu až rovinu (0°–3°); expozice jižní (JZ – JV) či všesměrná. (vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci) Králický Sněžník svou střední částí dosahuje výšky až 1422 m a směrem k jihu vysílá
dva
hřbety,
které
jsou
odděleny
hlubokým
údolím
Moravy.
Horský ráz tvoří úzké rozvodné části a hluboce zaříznutá údolí. Reliéf dokreslují hluboká sedla a velké sklony řek a potoků. (Plíva, 1986)
3.4 Geologické poměry Celek Králického Sněžníku v české části je složený z dvojslídných rul orlicko-kladského krystalinika, ze svorů stroňské skupiny s vložkami křemenců a krystalických vápenců (krasové jevy), častá jsou také kamenná moře a suťové pokryvy. (Demek a kol., 2006) Podle České geologické služby (Česká geologická služba 2014) se v oblasti toku nachází horniny jíly, štěrky a písky.
3.5 Půdní poměry Horní část toku se nachází v pásmu půd kambizemě dystrická, zatímco směrem dál po toku až k ústí zabírá značnou část území glej fluvická. (Česká geologická služba 2014) Kambizemě (dříve označované jako hnědé lesní půdy) patří podle Vopravila a kol. (2009) mezi půdy střední až nižší kvality, přesto na našem území hojně rozšířené (nejvíce mezi 450–800 m n. m.). Nacházející se většinou na svazích, vrcholech a hřbetech, v nížinách naopak málo - svůj původ mají pod listnatými a smíšenými lesy. Kambizemě vznikly půdotvorným pochodem intenzivního vnitro půdního zvětrávání. Vývojově jsou to mladé půdy. Až hlouběji v horizontu se vyskytuje zvětráváním méně dotčená světleji zbarvená hornina, která je více skeletovitá.
22
Ve vyšších nadmořských výškách je také větší obsah humusu, ale méně kvalitního. (Tomášek, 2000) Společným znakem kambizemí je tříhorizontový profil s postupným přechodem: horizont humusový (do 20 cm), hnědý horizont jako produkt procesu hnědnutí (40–100 cm) a horizont matečního substrátu. (Klimo, 1998) Struktura kambizemí je drobtovitá (zrnitá) s příznivými vláhovými poměry. Jsou ale slabě náchylné k erozi a jejich pórovitost je mírná (40–45 %). Podle tříd těžitelnosti je lze zařadit do 1. – 2. třídy, čili zeminy kypré až rypné. (Vopravil a kol., 2011) Obecnou nevýhodou kambizemí je malá mocnost půdního profilu, obsah skeletu a členitý terén, jsou ale dobrými lesními stanovišti. U subtypu dystrické kambizemě je typický nízká hodnota sorpčního nasycení a vysoká nasycenost hliníkem. (Vopravil a kol., 2009) Vznik glejí souvisí s blízkým výskytem vodních toků, jejichž hladina během roku dost kolísá, je-li zamokření větší. Organická hmota se špatně rozkládá a vzniká tak surový humus, což způsobuje špatné zemědělské využití. Gleje jsou tzv. intrazonální půdy, kvůli blízkosti toků se totiž mohou nacházet v různých nadmořských výškách a tím i klimatických podmínkách. (Klimo, 1998) Gleje charakterizuje glejový redukovaný horizont se zelenošedou až namodralou barvou a glejový horizont s rezivými novotvary (oxidované chodbičky po kořenech). Typický je pro ně mazlavý horizont a často i nepříjemný sirovodíkový zápach. Glej fluvický se vyvinul z nivních sedimentů, zaplavovaných alespoň v minulosti. (Vopravil a kol., 2009) Tomášek (2000) uvádí jako jejich původní porosty luhy, dnes však kvůli své špatné kvalitě pro zemědělské využití bývají využívány jako louky.
3.6 Klimatické poměry Podnebí v Jesenickém bioregionu, do kterého geomorfologický celek Králického Sněžníku patří, je charakteristické pro klimatickou oblast chladnou CH 7 v nižších částech. Při úpatí pohoří panuje klima mírně teplé, průměrné vlhké. Srážky rostou s vyšší nadmořskou výškou, teploty zas naopak klesají. Na hřbetech je klima drsnější, vlhké a větrné. (Culek a kol., 1996) Klimatický region je podle vyhlášky MZe č. 327/1998 Sb. chladný, vlhký (CH); suma teplot nad 10 °C je pod 2000; průměrná roční teplota < 5 °C; průměrný roční úhrn 23
srážek > 800 mm; pravděpodobnost suchých vegetačních období 0 %; vláhová jistota > 10.
3.7 Biota 3.7.1
Fytogeografická charakteristika
Fytogeografický okres Králický Sněžník (č. 96) náleží dle Culka a kol. (1996) do Jesenického bioregionu (1.70) jehož jádro leží v oreofytiku. Území lze zařadit k potenciální přirozené vegetaci bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli - Fagetum). Ta je tvořena bylinným i stromovitým patrem, zatímco keřové patro bývá vyvinuto fragmentárně nebo úplně chybí. Stromovému patro převládá buk lesní (Fagus sylvatica), jako příměs se vyskytuje javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). (Neuhäuslová a kol., 1998) Nelesní přirozená vegetace je charakteristická pro lavinové dráhy, kde se lokálně vyskytují křovinaté porosty svazu Salicion silesiaceae, na něž navazují vysokobylinná společenstva. U pramenišť je zjištěno více asociací svazu Cardamino - Montion. Náhradní vegetace přirozená má charakter travinobylinného společenstva. Z květeny převažují středoevropské druhy jako třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), kostřava lesní (Festuca altissima) a druhy alpínské, např. hlaváč lesklý (Scabiosa lucida), pryskyřník platanolistý (Ranunculus palatanifolius). Endemitů je v bioregionu velmi málo. Podobně jsou vzácné i teplomilné druhy. (Culek a kol., 1996)
3.7.2
Zoogeografická charakteristika
Fauna je zastoupena druhy horskými montánního a subalpínského stupně. Z části do regionu zasahuje i karpatský element. Tekoucí vody náleží do pásma pstruhového. Z významných druhů lze jmenovat např.: rejsek horský (Sorex alpinus), plch lesní (Dryomys nitedula); tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), sýc rousný (Aegolius funereus); čolek karpatský (Triturus montandoni), zmije obecná (Vipera berus) a mnoho druhů hmyzu. (Culek a kol., 1996)
24
3.7.3
Vegetační poměry
Zařazení do vegetační stupňovitosti daného území podle MŽP ČR (2009) spadá k 5. vegetačnímu stupni, což v daném bioregionu (Jesenický 1.70) odpovídá biochorám 5SQ a 5SS. Biochora 5SQ (svahy na pestrých metamorfitech) - převažuje rozčlenění zařezanými svahovými údolími hlubokými i přes 100 m. V půdním pokryvu dominují typy kyselé a méně úživné (kambizem dystrická). Podél toků vznikly fluvizemě typické či gleje. Málo častá jsou pole, podobně jsou málo zastoupeny sady. Osídlení je relativně husté, nejčastěji využívané rekreačně. Biochora 5SS (svahy na kyselých metamorfitech) - svahy jsou příkré, převýšení je velmi variabilní, typický je výskyt skal. Výrazné jsou horizontální srážky. Pole se vyskytují vzácně (v blízkosti sídel). (Culek a kol., 2005)
3.7.4
Současný stav krajiny a ochrana přírody
Osídlení krajiny je středověké, ve vyšších polohách bez trvalých sídel. Na hřbetech pohoří byla uměle vysazována kosodřevina. Přirozená lesní vegetace je zčásti nahrazena lignikulturami, či byla přeměněna na louky a pastviny. Příroda je ohrožována jak imisemi, projevuje se i eutrofizace, jež jsou podmíněny zvýšenou rekreací a zimními sporty. (Culek a kol., 1996)
Tab. 2: Plošná struktura využití území bioregionu v % (Culek a kol., 1996) plocha bioregionu
orná půda
1 159 km2
travní porosty
5
lesy
12
vodní plochy
77
0,5
Tab. 3: Zastoupení dřevin v lesních porostech v % (Culek a kol., 1996) Sm Bo 78
BIKs
Jd
0,5 0,1/0,3 0,3
Md OJh
Db
Bk
Hb
2,5
0,1
13,2
-
+
Jv
Lp
Js Tp
1,2 0,5 0,3
-
Ol 1,2
Vr Bř Ak +
1,4
-
25
4
METODIKA V roce 2012 bylo vyhlášeno Státním pozemkovým úřadem výběrové řízení
na vyhotovení projektu interakčního prvku na bezejmenném toku v katastrálním území Dolní Morava (kraj Pardubický). Výběrové řízení vyhrála firma Agroprojekce Litomyšl, s.r.o. Území bylo podrobně geodeticky zaměřeno 19. prosince 2012. Vlastnímu zaměření předcházela pochůzka po lokalitě, zjištění stávající vegetace, objektů na toku a jejich stav a nalezení pevných výškových bodů v k. ú. Dolní Morava (bod č. 514 a č. 504), na které se měření napojilo. Geodetické měření provedli tři zaměstnanci firmy Agroprojekce Litomyšl, s.r.o. s pomocí geodetických zařízení Topcon. Celkem bylo zaměřeno 274 výškových bodů, které byly určeny pomocí 4 stanovisek. Následovaly kroky nutné k vyhotovení projektové dokumentace. Získání vyjádření dotčených stran, sběr podkladů a dat. Geologický průzkum byl proveden autorizovanou osobou RNDr. Františkem Medříkem dne 21. 1. 2013. Vzhledem k přírodním terénním podmínkám pro přístup rypadla byly vytyčeny 2 sondy, které 25. 1. 2013 byly pomocí strojního rypadla vyhloubeny do hloubky 1,5–2 m. Na místě RNDr. Medřík materiál ihned popsal a zároveň odebral další 2 porušené vzorky zemin a 1 vzorek vody z místního potoka. Terén byl po ukončení prací uveden do původního stavu. Vzorky poté předal k laboratorním rozborům pro určení vlhkosti, zrnitosti a plasticity. Odebraný vzorek vody byl postoupen chemickému rozboru. Veškeré výsledky geologického průzkumu byly poskytnuty firmě Agroprojekce Litomyšl, s.r.o. a použity pro technické návrhy v projektové dokumentaci. Původně se podle zadání mělo jednat o zpracování projektu na soustavu tří tůní v k. ú. obce Dolní Morava. Po proběhlém měření, zhlédnutí lokality byl pro jednání s investorem a obcí (9. 1. 2013) vyhotoven prvotní návrh vodních ploch vykreslených v podélném profilu toku. Jednání s dotčenými stranami odsouhlasilo návrh projektantů, upuštění od plánovaných tůní a přistoupilo se k řešení malých vodních nádrží. Situace si vyžádala změnu hlavně kvůli většímu podélnému sklonu lokality (13% stoupání údolnice) na poměrně krátké délce toku. N-leté průtoky potřebné pro dimenzace parametrů malých vodních nádrží byly stanoveny v programu DesQ – MaxQ. Ze vstupních údajů indexu předchozích srážek, plochy povodí a délky údolnice byl pomocí CN křivek stanoven hydrogram povodní. 26
Z naměřených
geodetických
dat
byla
zpracována
v programu
Bentley
MicroStation V8 výkresová část projektu v soustavě S – JTSK a výškovém systému Bpv. V situaci byly navrženy osy hrází a zábory vodních ploch malých vodních nádrží. Příslušné příčné řezy tokem a hrázemi, podélný profil tokem a hrázemi byly vytvořeny v programu AutoPEN a upraveny v programu Bentley MicroStation V8. Výšky hrází byly zvoleny s přihlédnutím na závěr jednání dotčených stran na max. 1,5 m (s výjimkou horní vodní nádrže, která je umístěna v největším sklonu) a na jejich základě zvoleny kóty hladiny maximálního nadržení 50 cm pod korunami hrází. V případě navrženého výpustného zařízení se hladina stálého nadržení vyskytuje na kótě 60 cm pod korunami hrází. Nové návrhy byly zakresleny do výkresů řezů i podrobné situace. Do příloh byl zařazen i vzorový řez hrázemi a nádržemi, podrobný výkres bezpečnostními přelivy a výpustnými objekty. Potřebné
hydrotechnické
výpočty
byly
provedeny
na
základě
údajů
z tachymetrického měření a dat poskytnutých z ČHMÚ a zpracovány v programu Hydrocheck 1, 2 a pomocí programu Excel. Podle získaných výkresů byly vypočítány příslušné tabulky kubatur vodních ploch, rozpočet byl proveden v programu RTS Stavitel+ 2013. Veškeré použité programy jsou ve vlastnictví firmy Agroprojekce Litomyšl, s.r.o.. Po uzavření návrhu vodních ploch, byl projekt odeslán na posouzení o zařazení vodních děl do kategorie provádění technicko bezpečnostního dohledu. Výsledný projekt „Realizace IP2 v k. ú. Dolní Morava“ je podkladem pro interakční prvek tří malých vodních nádrží, jedné průtočné vodní plochy a výsadbu dřevin. Projekt byl dokončen a odevzdán v březnu 2013. Jako jedna ze zaměstnanců firmy Agroprojekce Litomyšl, s.r.o. jsem byla u vytváření projektu od jeho počátku. Účastnila jsem se zaměření lokality, jednání s dotčenými stranami i tvorby konečného projektu (zejména výkresové dokumentace). K vypracování diplomové práce jsem využila zázemí firmy a odborné konzultace zaměstnanců. Spolu s poskytnutými daty z ČHMÚ, ČÚZK, potřebnou odbornou literaturou (uvedenou v seznamu pramenů) a vlastními zjištěními byl výsledný projekt použit jako hlavní podklad této práce. Pro vytvoření digitálního modelu z výškopisu ZABAGED (ČÚZK 2014) v příloze č. 7 byl použit program ArcGIS Desktop – ArcMap 10.1 a ArcScene 10.1.
27
4.1 Použité vzorce pro hydrovýpočty Bezpečnostní přeliv •
Ověření délky přelivné hrany Q 100 0,5 H b
Q100 = 2,4 m³/s … návrhový průtok H = 0,3 m … výška přepad. paprsku m = 0,33 … součinitel přepadu (ostrá hrana) bezpečnostní převýšení 20 cm Výpustný objekt •
Výpočet součinitele vtoku Kv b = 0,796 m … šířka dluže H = 0,2 m … výška dluže Kvo= 0,1 … součinitel ostrosti hrany (ostrá hrana)
•
Výpočet účinné šířky přelivu bo (zúžení přepadového paprsku) H = 0,2 m … výška přepad. paprsku (výška dluže) b = 0,796 m … šířka dluže (ostrá hrana) Kv … součinitel vtoku
•
Výpočet průtoku přes požerák QPŽ m … součinitel přepadu (praktická koruna) 0,667H < d < 2H d = 0,24 m … šířka přelivu v koruně H = 0,2 m výška přepad. paprsku bo … účinná šířka přelivu g = 9,81 m/s2 … gravitační zrychlení
28
Potrubí •
Ověření průměru potrubí
DN 400 … návrh potrubí (ocel) n = 0,011 … drsnostní souč. potrubí I … sklon uložení potrubí S … průtočná plocha o … omočený obvod R … hydraulický poloměr c … chezyho rychlostní součinitel v … rychlost proudění
Vývar Dimenzací byla, dle Chezyho rovnice Q = S . v, zjištěna dolní hloubka vody hd v neupraveném korytě za vývarem. Pro hodnoty: QPO … průtok potrubím b = 0,3 m … šířka koryta ve dně n = 0,035 … drnostní součinitel (přirozený malý tok zaplevelený) I … sklon koryta m … pořadnice sklonu svahů 1 : m. •
Posouzení potřeby vývaru q … specifický průtok b = 0,4 … šířka přepad. paprsku (DN 400) HO … hladina vody se započtením rychlostní výšky h = 0,4 m … hloubka vody před vývarem (DN 400) α = 1 …Coriolisovo číslo v … rychlost proudění v potrubí
hd < h2 … vývar je nutný 29
EO … energetická výška
h2 … 2. vzájemná hloubka vodního
s = 0,4 m … výška přepadu
skoku
Φ … funkce vodního skoku dle
τ2
Agroskina
pro dimenzování vývaru
φ = 0,95 … koeficient ztrát
hd … hloubka vody za vývarem
…
interpolace
dle
tabulek
Ztráta výparem Hd T … průměrná roční (4,3 °C)/červencová (13,9 °C) teplota vzduchu – ČHMÚ Wr … průměrná roční (82,5 %)/červencová (77,5 %) relativní vlhkost vzduchu – Atlas podnebí ČR
30
5
STAV PŘED REALIZACÍ
Charakteristika lokality: (ČÚZK 2014) Parcelní číslo:
2142
Katastrální území:
Dolní Morava
Číslo LV:
10001
Výměra parcely:
9955 m²
Druh pozemku:
trvalý travní porost
Vlastník:
obec Dolní Morava
Ochrana nemovitosti:
zemědělský půdní fond
Na parcele pramení bezejmenný tok, k němuž se vztahuje celá realizace projektu a který není dosud v katastru vyjmut z trvalé travní plochy. Podle státního pozemkového úřadu jde o tok s hydrologickým pořadím 4-10-01-001/0, číslo 98 (Agroprojekce Litomyšl, s.r.o., 2013), jeho správu mají na starosti Lesy České republiky, s. p. Okolní sousední parcely jsou podle katastru stejně tak trvalým travním porostem a ostatní plochou - zelení. Průběh toku: Lokalita leží mimo intravilán v nadmořské výšce přibližně 654,5–675 m n. m., na pravém břehu řeky Moravy. Terén je ve tvaru U, v jehož údolnici leží vodní tok. Podél toku, zejména v dolní části parcely, se nachází porost dřevinné vegetace (Betula sp., Fraxinus sp., Salix sp.), ve střední části je zpevněná plocha s napajedlem pro dobytek. Pohyb dobytka po parcele a jeho přístup na okolní parcely je omezen elektrickým plotem. V horní části není trasa toku místy příliš zřetelná - jedná se o pramennou oblast, která je bez výskytu dřevinné vegetace s mocným porostem sítiny (Juncus sp.) a ostřic (Carex sp.). Koryto toku má přírodní charakter, břehy jsou neopevněné, hlinité. Komunikace: Přes parcelu vede polní cesta, křížící tok u napajedla pro dobytek, její přechod je řešen už starším rozpadajícím se kamenným propustkem a zásypem zeminou. Jako komunikace ale není v katastru vedena. Zaměřen byl i starý přístup k meliorační šachtě, dnes už nevyužívané a nefunkční, při jednání bylo rozhodnuto o jejím ponechání. 31
Při jihovýchodních hranicích parcely vede místní zpevněná komunikace, pod kterou je tok převeden betonovým propustkem DN 500. Intravilán a inženýrské stavby: Zastavěné plochy se nachází až za cestou, od lokality vzdálené asi 30 m. Při těchto hranicích podél cesty také vede vodovodní potrubí PVC DN 100, které by ale stavbou nemělo být dotčeno. Stejně tak území nekříží žádné jiné inženýrské sítě. Chráněná území: Řešená lokalita se nachází v oblasti výskytu chřástala polního (Crex crex), který je předmětem ochrany v ptačí oblasti Králický Sněžník (NATURA 2000). Proto bylo nutné tuto skutečnost brát v úvahu při návrhu projektu a rozmyslem nové výsadby. Území také spadá pod chráněné území Přírodního parku Králický Sněžník. Nadregionální ani regionální prvky ÚSES se v lokalitě nenachází. (Národní geoportál INSPIRE 2014) Pedologické charakteristiky: Bonitové půdně ekologické jednotky (BPEJ) se na území nacházejí v dvojím zastoupení: 93644 a 96701. (ČÚZK 2014) Skeletovitost je střední s celkovým obsahem skeletu 25–50 %, v rovinách pak slabě skeletovitá. Půdy jsou obecně hluboké až středně hluboké (30–60 cm a více). (vyhláška MZe č. 327/1998 Sb.) Geologické charakteristiky: Pro zpracování projektové dokumentace byl firmou Agroprojekce Litomyšl, s.r.o. objednán podrobný geologický průzkum u RNDr. Františka Medříka. Podle provedeného průzkumu v lednu 2013 se jedná o horninový masiv, při povrchu zvětralý a silně rozpukaný, hlouběji rozpukaný slabě až zcela kompaktní. Vyskytují se zde hlinitopísčité balvanité sutě GF, výše kamenité hlíny MG. Pro stavbu homogenních hrází se při jihozápadních hranicích parcely nalézají vhodné pevné středně plastické jíly CI a CG s příměsí kamenů až balvanů (60–80 cm). Podzemní voda: Při geologickém průzkumu byl odebrán i vzorek vody z vodního toku při hladině, který byl podroben analýze v laboratořích Lahučkové Blanky v Pardubicích. Z výsledků rozboru lze vodu vyhodnotit jako velmi měkkou, neutrální a s velmi nízkou uhličitanovou tvrdostí. Voda je středně agresivní, vhodná pro betonáž všech druhů betonu. Z půdních sond byla zjištěna podzemní voda v 1,2 m pod terénem, její ustálená 32
hladina v hloubce 1,0 m. Ve svazích se podzemní voda nevyskytuje, zvýšená zemní vlhkost zde ale patrná je. (Medřík, 2013) Vlastnosti povodí v dotčeném úseku: Na základě podkladů z projektové dokumentace a ze základní mapy ZM10 byly získány charakteristiky pro dílčí povodí a vypočítány jeho základní geofyzikální vlastnosti. Tab. 4: Charakteristiky dílčího povodí (Agroprojekce Litomyšl, s.r.o. 2013; ČÚZK ZM10) ID toku Lp Sp Hmax/P Hmin/P Hmax/T Hmin/T
Dílčí délka toku Plocha dílčího povodí Maximální nadmořská výška povodí Minimální nadmořská výška povodí Výškový rozdíl (Hmax/P - Hmin/P) Závěrový profil Začátek úseku podélného profilu Výškový rozdíl (Hmax/T - Hmin/T) Střední sklon Průtok Q100 Dosavadní vodní díla na toku Přítoky
10186734 150,3 m 0,26 km² 813,00 m n. m. 654,08 m n. m. 158,92 m 673,69 m n. m. 654,08 m n. m. 19,61 m 13,05 % 2,4 m³/s žádná občasný přepad z vodojemu
o Plocha povodí Sp < 1 km²
…elementární povodí
o Střední sklon toku s = (Hmax/T - Hmin/T) : Lp = 19,61 m : 150,3 m = 0,1305
…13,05 %
o Průměrný sklon I = (Hmax/P - Hmin/P) : √Sp = 0,15892 km : √0,26 km² = 0,3117
…31,17 %
o Střední šířka povodí b = Sp : Lu = 0,26 km² : 0,872 km Lu
…0,3 km
…délka údolnice
o Charakteristika tvaru α = Sp : Lu² = 0,26 km² : (0,872 km²)² = 0,34 α > 0,25
…vějířovité povodí
o Zatravnění Z = 0,26 km2 z 0,26 km²
…100 % 33
o Průměrná nadmořská výška ΦH = (Hmax/P + Hmin/P) : 2 = (813,00 m + 654,08 m) : 2
…733,54 m n. m.
o Hustota vodní sítě D = ∑Lt : Sp = 0,1503 km : 0,26 km² Lt
…0,58 km/km²
…délka toků v povodí
Tab. 5: Souhrnná tabulka geofyzikálních vlastností dílčího povodí Sp < 1 km² s I
b α Z ΦH D
Plocha povodí Střední sklon toku Průměrný sklon Střední šířka povodí Charakteristika tvaru Zatravnění Průměrná nadmořská výška Hustota vodní sítě
elementární 13,05 % 31,17 % 0,3 km vějířovité povodí 100 % 733,54 m n. m. 0,58 km/km²
34
6
VÝSLEDKY Tato kapitola vychází z dokumentace pro provádění stavby - DPS (Agroprojekce
Litomyšl, s.r.o., 2013) a je zpracována na základě vyhlášky č. 499/2006, o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
6. A Průvodní zpráva A.1
Identifikační údaje
A.1.1 Údaje o stavbě Název stavby:
Projektová dokumentace - Realizace IP2 v k.ú. Dolní Morava
Místo stavby:
obec Dolní Morava, k.ú. Dolní Morava, parcela č. 2142
A.1.2. Údaje o stavebníkovi Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Pardubický kraj A.1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace projektanti firmy Agroprojekce Litomyšl, s.r.o.
A.2
Seznam vstupních podkladů
- podrobné geodetické zaměření území - vyjádření a podklady od dotčených stran - Geologický průzkum pro tři tůně v k.ú. Dolní Morava, kraj Pardubický - projektová dokumentace pro provedení stavby - hydrologická a meteorologický data ČHMÚ, datové sady ČÚZK - terénní šetření - další zdroje uvedené v seznamu literatury diplomové práce
A.3
Údaje o území
Stavba se nachází na vyhrazené parcele č. 2142, k.ú. Dolní Morava, je umístěna v horním úseku údolnice místního bezejmenného toku (ID 10186734; ČHP 4-10-01001/0) od jeho prameniště po vtok do trubního propustku pod komunikací (parcelní číslo 2155) při jihovýchodních hraničících parcely. Tok se jako pravostranný přítok vlévá do řeky Moravy. Lokalita spadá do ptačí oblasti Králický Sněžník (NATURA 2000) s ochranou chřástala polního (Crex crex) a současně k území Přírodního parku Králický Sněžník. 35
Podle aktuálně platného územního plánu obce Dolní Morava patří dotčená plocha pod zemědělský půdní fond, stejně tak se s tímto využitím parcely počítá i v novém návrhu. Parcela je dle komplexních pozemkových úprav navržena do plánu společných zařízení. Území se nachází mimo intravilán ve výšce okolo 654,5–675 m n. m. Současné využití druhu pozemku je charakterizováno jako trvalý travní porost, část pozemku je využívána k pastvě dobytka.
Tab. 6: Údaje o splnění požadavků dotčených orgánů Orgán výrobní výbor Krajský úřad Pardubického kraje - odbor ŽP Městský úřad Králíky - odbor ŽP Povodí Moravy, s.p. Správa toků - oblast povodí Moravy Ministerstvo obrany ČR, Vojenská a stavební správa Pardubice MERO ČR, a.s. Telefónica O2 RWE distribuční služby ČEZ Distribuce, a.s. ČEZ ICT Service, a.s. Vodní díla - TBD a.s.
Vyjádření respektováno dle záznamu z jednání záměr nemá významný vliv na chráněná území bez připomínek bez připomínek bez připomínek povolení při dodržení údajů předložených v projektové dokumentaci nedochází ke střetu nedochází ke střetu nedochází ke střetu nedochází ke střetu nedochází ke střetu vodní plochy I a IV se zařazuje do IV. kategorie TBD; vodní plochy II a III navrhují nezařazovat do kategorie TBD
Tab. 7: Seznam pozemků dotčených prováděním stavby (ČÚZK 2014) dotčená parcela číslo
číslo LV
2142
10001
sousední parcela číslo 2141
číslo LV 10001
ostatní plocha
2147
382
ostatní plocha
2143
382
2155
10001
druh pozemku trvalý travní porost druh pozemku
trvalý travní porost ostatní plocha
výměra
zábor
9955 m²
2552 m²
vlastník Obec Dolní Morava, 56169 Dolní Morava vlastník
Obec Dolní Morava, 56169 Dolní Morava SNĚŽNÍK , a.s., Gajdošova 4392/7, Židenice, 61500 Brno SNĚŽNÍK , a.s., Gajdošova 4392/7, Židenice, 61500 Brno Obec Dolní Morava, 56169 Dolní Morava
36
A.4
Údaje o stavbě
Jedná se o novou stavbu interakčního prvku čtyř vodních ploch a výsadbu dřevin s trvalým
užíváním.
Nádrže
jsou
průtočné,
plní
tak
funkci
ochrannou
i vodohospodářskou, rekreační i estetickou. Zvláštní požadavky na bezpečnost práce se nevyskytují. Při stavbě je nutné se řídit platnými právními předpisy a bezpečnostními pravidly. Bezbariérové užívání není kvůli charakteru stavby řešeno. Požadavky dotčených orgánů jsou v projektové dokumentaci zahrnuty, seznam výjimek není. Kapacity objektů byly navrženy na provedení vody Q100 2,4 m³/s pro plochu povodí 0,26 km², celkový zábor plochy činí 2 552 m². Opevnění vodorysu hrází je provedeno kamenným záhozem zrna 40 kg, bezpečnostní přelivy pro provedení maximálních průtoků jsou stabilizovány betonovými prahy a opevněny kamenným záhozem zrna 80 kg. Celkové výkopy zeminy činí 2 131,42 m³, celkové násypy představují objem 1 945,27 m³. Koryto bude mezi jednotlivými nádržemi ponecháno v původním stavu. Odstraněno bude celkem 18 ks listnatých stromů a 50 m² plochy keřů. Nová výsadba přepokládá 47 ks listnatých stromů a 11 ks keřů. Další možné vzniklé odpady ze stavby budou likvidovány podle podmínek zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění dalších předpisů.
Tab. 8: Parametry jednotlivých vodních ploch Kóta koruny hráze (m n.m.) Výška hráze (m) Délka koruny hráze (m) Šířka koruny hráze (m) Kóta bezpečnostního přelivu (m n.m.) Kóta hladiny při průchodu Q100 (m n.m.) Objem nádrže při průchodu Q100 (m³) Zatopená plocha při průchodu Q100 (m²) Kóta hladiny normálního nadržení (m n.m.) Objem nádrže při normálním nadržení (m³) Zatopená plocha při normálním nadržení (m²) Prefabrikovaný otevřený požerák vysoký (m) Výpustné potrubí DN 400 délky (m)
VP I
VP II
VP III
VP IV
657,60 1,2 55,3 3,0 657,10 657,37 474 548 657,00 288 380 1,6 6,55
665,50 0,6 35,0 3,0 665,00 665,31 225 241 665,00 158 195 -
667,21 99 181 667,00 65 141 -
673,60 2,5 39,13 3,0 673,10 673,37 406 389 673,00 274 323 2,0 9,67 37
Předpoklad realizace je stanoven na období let 2014–2016, celková doba výstavby asi 8 měsíců. Konkrétní doba výstavby, její počátek i ukončení bude ovlivněn výběrovým řízením, vydáním stavebního povolení či následnými finančními podmínkami investora. Vzhledem k výskytu chřástala polního (Crex crex) je nutné dodržovat období klidu, které je stanoveno na 15. 4. – 15. 8., pouze mimo toto období je možno provádět stavební práce. Stejně tak je nezbytné provádět přípravné kácení dřevin v období vegetačního klidu (1. 11. – 31. 3.). Orientační náklady stavby vodních ploch spojené s novou výsadbou a její následnou péčí jsou následující:
SO – 01
Vodní plochy
SO – 02
Ozelenění
73 000 Kč
SO – 03
Následná péče
15 000 Kč
CELKEM (s DPH 21%)
A.5
3 604 000 Kč
3 692 000 Kč
Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení
Stavba je členěna na následující objekty: SO - 01 vodní plochy SO - 02 ozelenění SO - 03 následná péče
38
6. B Souhrnná technická zpráva B.1
Popis území stavby
o Charakteristika stavebního pozemku Pozemek je aktuálně využíván jako trvalý travní porost s občasnou pastvou dobytka. Plánovaná výstavba čtyř vodních ploch je umístěna na obecní parcele č. 2142, kterou protéká dotčený bezejmenný tok ID 10186734 (pravostranný přítok řeky Moravy), se 13% stoupáním údolnice. Stavba se nachází v nadmořské výšce 654,5–675 m n. m., mimo intravilán obce. Na ploše staveniště při linii toku se nacházejí vzrostlé dřeviny, které bude nutno před výstavbou odstranit.
o Výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů Podle provedeného geologického průzkumu RNDr. Medříkem v lednu 2013 se jedná o horninový masiv, při povrchu zvětralý a silně rozpukaný, hlouběji rozpukaný slabě až zcela kompaktní. Vyskytují se zde hlinitopísčité balvanité sutě GF, výše kamenité hlíny MG. Pro stavbu homogenních hrází se při jihozápadních hranicích parcely nalézají vhodné pevné středně plastické jíly CI a CG s příměsí kamenů až balvanů (60–80 cm). Z půdních sond byla zjištěna podzemní voda v 1,2 m pod terénem, její ustálená hladina v hloubce 1,0 m. Ve svazích se podzemní voda nevyskytuje, zvýšená zemní vlhkost zde ale patrná je. Z výsledků chemického rozboru odebraného vzorku z toku, lze vodu vyhodnotit jako velmi měkkou, neutrální a s velmi nízkou uhličitanovou tvrdostí. Voda je středně agresivní, vhodná pro betonáž všech druhů betonu.
o Stávající ochranná pásma Stavba se nachází v ochranném pásmu vod, bude proto nutné dodržovat bezpečnost zacházení s nebezpečnými látkami. Řešená lokalita se nachází v oblasti výskytu chřástala polního (Crex crex), který je předmětem ochrany v ptačí oblasti Králický Sněžník (NATURA 2000). Území také spadá pod chráněné území Přírodního parku Králický Sněžník.
o Poloha vzhledem k záplavovému území Zájmová lokalita je umístěna v zátopovém území bezejmenného toku ID 10186734. 39
o Vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí Stavba je plánovaná mimo intravilán na obecním pozemku, nebude mít vliv na okolní pozemky. Ochrana okolí bude dodržovaná údržbou cestní sítě a ochranou okolní vegetace proti mechanickému poškození. Vstup na staveniště bude zajištěn proti nepovolaným osobám. Odvodnění staveniště bude řešeno zajímkováním a přečerpáváním vody.
o Požadavky na kácení dřevin Odstraněny budou pouze dřeviny bránící přímo výstavbě. Je nezbytné provádět přípravné kácení dřevin v období vegetačního klidu (1. 11. – 31. 3.). Kácení bude prováděno s ohledem na zdraví a bezpečnost osob. Použity budou ochranné pomůcky.
o Požadavky na maximální zábory zemědělského půdního fondu Parcela patří k zemědělskému půdnímu fondu, celkový trvalý zábor plochy činí 2 552 m².
o Územně technické podmínky Možnost napojení na staveniště je ze stávající infrastruktury polní cesty (parcela č. 2141 ve vlastnictví obce), která se napojuje na místní účelovou komunikaci (parcela č. 2155 ve vlastnictví obce). Ke střetu inženýrských staveb nedochází. Při hranicích parcely se nachází obecní vodovod a odkalovací potrubí, které bude nutno před zahájením vytyčit. Vlastní výstavba se jich ale nebude dotýkat. Napojení na energetické sítě bude řešeno dieselagregáty. Potřeba vody není předpokládána, případná potřeba bude řešena dovozem.
o Věcné a časové vazby stavby Vazby na dotčení inženýrských sítí se na stavbě nevyskytují. V průběhu stavby může dojít k obnažení odkalovacího potrubí, jeho funkce a stav ale musí být zachovány. Vzhledem k zařazení lokality do ptačí oblasti Králický Sněžník, z důvodu výskytu chřástala polního (Crex crex), je nutné dodržovat dobu stavby v období klidu 15. 4. – 15. 8. Konkrétní doba výstavby, její počátek i ukončení bude ovlivněn
40
výběrovým řízením, vydáním stavebního povolení či následnými finančními podmínkami investora.
B.2
Celkový popis stavby
B.2.1 Účel užívání stavby o Funkční náplň stavby Projekt je zpracován s ohledem na udržení ekologické stability, vzniklé vodní plochy budou sloužit jako interakční prvek v krajině. Jedná se o nádrže průtočné, které budou plnit funkci retenční, krajinotvornou a přispějí k ochraně bioty.
o Základní kapacity funkčních jednotek Viz Tab. 8: Parametry jednotlivých vodních ploch (str. 37)
B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení o Urbanismus - územní regulace, kompozice prostorového řešení Urbanistické řešení je navrženo tak, aby nedošlo k trvalému narušení stávajícího stavu prostředí mimo parcely přímo dotčené pracemi. Vzdutá hladina nezaplavuje žádné rozhodující objekty. Jedná se o výstavbu nových malých vodních nádrží s trvalým nadržením. Stavba bude realizována v prostoru zemědělsky využívané oblasti, proto má za cíl vytvořit interakční prvek s vodními plochami prospěšnými pro místní biotu. Malé vodní nádrže jsou umístěny kaskádovitě nad sebou. Jejich hráze budou homogenní, z místních zemin a s mírným proměnným sklonem vzdušného líce. Místní vytěžený kámen bude použit na opevnění vodorysu. Koruny hrází a vzdušné svahy budou osety luční směsí. Hráze budou zaoblené a řešeny jako nepojízdné. Výpustné objekty budou umístěny tak, aby co nejméně narušovaly krajinný vzhled, tedy co nejtěsněji posunuty do tělesa hráze. Vývařiště jsou navržena v miskovitém tvaru. Nová výsadba, která má přispět k rychlému zapojení stavby do místní krajiny, je volena s ohledem na pastvu dobytka a výskyt chřástala polního (Crex crex).
B.2.3 Bezbariérové užívání stavby Charakter
stavby
nepředpokládá
užívání
stavby
osobami
s omezenou
pohyblivostí. 41
B.2.4 Bezpečnost při užívání stavby Při užívání stavby se nepředpokládá žádné zvýšené nebezpečí, než bylo doposud.
B.2.5 Základní charakteristika objektů SO – 01 vodní plochy Stavba vodních ploch sestává ze 4 kaskádovitě umístěných nádrží, označených číselně sestupně po proudu toku. Plochy jsou průtočné s nepojízdnými hrázemi. Malé vodní nádrže (vodní plochy) I a IV jsou navrženy s ovladatelnou hladinou pomocí prefabrikovaného výpustného zařízení (požeráku). Vodní plocha II bude bez výpustného zařízení pouze s trvalým průtokem přes bezpečnostní přeliv ve středu hráze. Bezpečnostní přelivy hrází jsou dimenzovány na Q100 2,4 m³/s. Vodní plocha III je řešena jako jednoduchá vyhloubená tůň. Před zahájením výkopových prací bude z povrchu v prostoru hrází a zátop sejmuta humózní vrstva hlíny s drnem v tl. 0,2 m. Tato zemina bude uložena a po ukončení prací použita na ohumusování hrází, okolí a na prosypání záhozů. Následné zemní práce budou probíhat dle jednotlivých podélných a příčných výkresů hrází a nádrží. Zemina na hráze se získá z výkopů, kdy na tělesa budou přednostně podle geotechnického doporučení použity pevné středně plastické prachové hlíny CI a jíly CG (v hloubce do 1,5 m pod terénem). Dostatek těchto materiálů je v pravém svahu úpadu. Zemník pro všechny 3 hráze je vhodný otevřít v pásu širokém asi 20 m od geologické sondy K2 k hrázi horní nádrže. Kameny v příměsi výkopů budou použity na opevnění hrází. Zemní práce budou prováděny dle planých ČSN 73 3050 v třídách těžitelnosti 2 až 4, dle ČSN 73 6133 s třídou těžitelnosti 1, rozpojitelnou běžnými rypadly. Před hutněním hrází bude nutno zkouškou Proctor standart stanovit parametry hutnění. Samotné hutnění hrází bude prováděno v dlouhodobě suchém počasí. Výška sypaných vrstev před zhutněním max. 30 cm. Váha válce minimálně 10 tun. Počet zhutňovacích jízd minimálně 8 (jejich počet bude nutno určit klasicky zhutňovacím procesem za optimálních vlhkostních podmínek). Je nutno prokázat, že u soudržných zemin zhutněným bylo dosaženo 95% max objemové hmotnosti sušiny (dle Proctor standart). U nesoudržných zemin musí být zhutnění provedeno na 0,7 relativní hutnosti. Průsaky pod hrázemi budou zachyceny drenáží z kameniva 8/16 a potrubím DN 200 svedeny patním drénem do vývarů. Vzdušné svahy hrází budou přebytečnou 42
zeminou dosypány do proměnlivých sklonů, následně ohumusovány v tloušťce 0,2 m a osety. Po dokončení zemních prací budou i ostatní nově obnažené plochy osety a okolí hrází bude doplněno výsadbou dřevin. Koryto mezi nádržemi bude ponecháno ve stávajícím stavu. Celá výstavba se bude řídit přiloženými výkresy k jednotlivým vodním plochám.
VODNÍ PLOCHA I Hráz Jedná se o zemní homogenní sypanou hutněnou hráz lichoběžníkového průřezu se šířkou koruny 3,0 m, maximální výškou 1,2 m a korunou na kótě 657,60 m n. m., dlouhou 55,3 m. Základní sklony svahů jsou navrženy na vzdušné straně 1 : 2 a na návodním líci 1 : 3,3. Koruna a vzdušný líc hráze budou pokryty 0,2 cm ornice. Zpevnění návodní strany je provedeno kamenným záhozem zrna 40 kg v tloušťce 0,4 m do hloubky 0,8 m pod úroveň hladiny stálého nadržení. Zámek hráze o šířce 2,5 m je umístěn 2 m pod původním terénem, jeho svahy jsou ve sklonu 1 : 0,5. Součástí hráze je i bezpečnostní přeliv, který bude umístěn na pravém svahu a zavázán do terénu. Ve vzdušné patě je navržen 40 m dlouhý kamenný filtr s odvodním drenážním potrubím PVC DN 200, který bude odvádět zachycenou vodu do vývaru.
Zátopa Celý prostor budoucí zátopy bude nutno uvolnit pro výstavbu, odstranění se tak dřeviny rostoucí v zátopové oblasti. Dno nádrže je upraveno v průměrném sklonu 1 %, výkopy zeminy budou použity na stavbu hrází. Přebytečná zemina se použije pro úpravu okolí stavby. Svahy budou upraveny ve sklonu 1 : 1,5. Nad hladinou trvalého nadržení budou ohumusovány v tl. 0,2 m. Hladina stálého nadržení je v kótě 657,0 m n. m, objem při normálním zadržení je 288 m³ a plocha zátopy 380 m². Maximální hladina při Q100 dosahuje kóty 657,37 m n. m., její plocha je 548 m ², objem zadržení činí 474 m³. Zásobní prostor tak 43
tvoří 186 m³. Průměrná hloubka zátopy se pohybuje okolo 1,3 m, délka stálé zátopy asi 12 m.
Bezpečnostní přeliv Na pravém svahu toku na kótě 657,10 m n. m. bude vybudován bezpečnostní přeliv lichoběžníkového profilu. Délka přelivné hrany je 10 m, výška přelivu je 0,5 m. Sklon levého ramene je v poměru 1 : 2, pravé rameno je navázáno na terén. Navržen je pro průchod Q100 2,4 m³/s. Plocha přelivu a jeho vzdušný svah budou zpevněny kamenným záhozem zrna 80 kg tl. 0,6 m, prosypány zeminou a osety. Svah návodního líce bude zpevněn kamenným záhozem zrna 40 kg tl. 0,4 m. Pro zajištění stability bude opatřen dvěma prahy z betonu C25/30 odolného na agresivní vodu stupně XA2, které budou založeny do rostlého terénu. Z tohoto důvodu bude zámek hráze pod přelivem založen pouze do hloubky 1,1 m. Pro prahy je navržena výztuž síťovinou 100 x 100 x 6 mm. Budou vybetonovány do bednění po jednotlivých dilatačních celcích, výšky 1,2 m a tl. 0,3 m (dle jednotlivých řezů ve výkresové dokumentaci bezpečnostním přelivem). Dilatační spáry budou s lepenkou V60 – S35, pro těsnění bude použito spárových pásem. Voda bude odváděna vyspádovaným terénem podél paty hráze, převážně se bude rozlívat do okolí a část bude směřována do vývaru. Práh zpevněný kamenný zához zrna 200 kg, prosypaný zeminou a následně osetý.
Výpustný objekt Na návodní straně bude do tělesa hráze umístěn otevřený prefabrikovaný požerák se zdvojenou dlužovou stěnou. Stěny budou zhotoveny z betonu C25/30 XA2, základový betonový blok bude umístěn do hloubky 0,6 m (půdorysné rozměry 2,0 x 1,8 m) na podkladním betonu C12/15 tl. 0,15 m (o rozměrech 2,3 x 2,13 m). Výška požeráku činí 1,6 m, půdorysné rozměry 1,4 x 1,23 m a tloušťka stěn 0,2 m. Zavázání do tělesa hráze bude zpevněné vodorovně položenými srubovými křídly ze smrkových tyčovin průměru 0,2 m, které budou svisle zajištěny 4 kuláči o průměru 0,2 m. Jejich délky vychází z výkresové dokumentace výpustného objektu. Pro umístění dluží je použito ocelových U profilů. Požerák bude z výroby vybaven ocelovým potrubím, které umožňuje sestup na dno, dubovými dlužemi a poklopem. 44
Pod hrází bude voda převáděna ocelovým potrubím DN 400 pod podélným sklonem 5,15 %. Délka potrubí dosahuje 6,55 m. Uloženo bude do betonového lože C25/30 XA2 tl. 0,3 m a položeno na vrstvě pokladního betonu C 12/15 tl. 0,15 m. Ukončeno bude na vzdušné straně hráze v čele z lomového kamene na cementovém maltu a jím ústit do vývaru. Čelo bude vystavěno na betonovém základu C 25/30 XA2 hloubky 0,8 m.
Vývar Energii tlumí 0,4 m hluboký vývar miskovitého tvaru z kamenného záhozu zrna 60 kg, tloušťce desky 0,6 m, s nejnižší hloubkou na kótě 654,69 m n. m. a délky 4 m. Deska dna je z kamenného záhozu zrna 60 kg. Jako přelivná hrana slouží zajišťovací práh z vyskládaného kamene zrna 200 kg, založeného do hloubky 1 m pod úroveň stávajícího dna a dlouhého 6,2 m. Svahy budou ve sklonu 1 : 1 opevněny kamenným záhozem zrna 60 kg. Do vývařiště bude vyústěn i patní drén.
VODNÍ PLOCHA II Hráz Jedná se o zemní homogenní sypanou hutněnou hráz lichoběžníkového průřezu se šířkou koruny 3,0 m, maximální výškou 0,6 m a korunou na kótě 665,50 m n. m., dlouhou 35,0 m. Parametry týkající se svahů a koruny hráze, jejich opevnění, zámku hráze jsou shodné jako u Vodní plochy I. Bezpečnostní přeliv bude umístěn do středu hráze a bude stále průtočný. Vzdušný svah pod přelivem je nutno zpevnit a směřovat vytékající vodu do toku pod hrází. Výpustný objekt se zde nenachází, hladinu tedy nelze regulovat. Ve vzdušné patě je navržen 20 m dlouhý kamenný filtr s odvodním drenážním potrubím PVC DN 200, který bude odvádět zachycenou vodu do kamenného prahu a toku.
Zátopa Celý prostor budoucí zátopy bude nutno uvolnit pro výstavbu, odstranění se tak dřeviny rostoucí v zátopové oblasti. 45
Dno nádrže je upraveno v průměrném sklonu 1 %, výkopy zeminy budou použity na stavbu hrází. Přebytečná zemina se použije pro úpravu okolí stavby. Svahy budou upraveny ve sklonu 1 : 1,5. Nad hladinou trvalého nadržení budou ohumusovány v tl. 0,2 m. Hladina stálého nadržení je v kótě 665,00 m n. m, objem při normálním zadržení je 158 m³ a plocha zátopy 195 m². Maximální hladina při Q100 dosahuje kóty 665,31 m n. m., její plocha je 241 m ², objem zadržení činí 225 m³. Zásobní prostor tak tvoří 67 m³. Průměrná hloubka zátopy se pohybuje okolo 1,4 m, délka stálé zátopy asi 13 m.
Bezpečnostní přeliv Ve středu hráze na kótě 665,00 m n. m. bude vybudován bezpečnostní přeliv lichoběžníkového profilu. Jeho umístění vychází z požadavků vznesených na jednání stran. Délka přelivné hrany je 12 m, výška přelivu je 0,5 m. Sklony ramen přelivu jsou v poměru 1 : 7, plocha přelivu je spádovaná v 3% sklonu ke středu. Navržen je pro průchod Q100 2,4 m³/s. Plocha přelivu a jeho vzdušný svah budou zpevněny kamenným záhozem zrna 80 kg tl. 0,6 m, prosypány zeminou a osety. Vzdušný svah bude opevněn v celé délce hráze pod přelivem a u paty ukončen kamenným prahem zrna 200 kg (podle výkresové dokumentace bezpečnostního přelivu Vodní plochy II). Práh sahá do hloubky 1 m, prosypán bude zeminou a oset. Pod kamenným záhozem a prahem bude uložena netkaná geotextilie s CBR 3kN – 600g/m². Svah návodního líce bude zpevněn kamenným záhozem zrna 40 kg tl. 0,4 m. Pro zajištění stability bude bezpečnostní přeliv opatřen dvěma prahy z betonu C25/30 XA2, které budou založeny do rostlého terénu až pod niveletu základové spáry hráze. Zámek hráze je v tomto případě i pod přelivem hluboký 2 m pod stávající terén. Spodní část prahů bude vybetonována do již zhutnění hráze, kde bude kari sítí po dilatačních celcích fixovaná připravená rýha. Dilatační spáry budou s lepenkou V60 – S35, pro těsnění bude použito spárových pásem (např. SIKA). Až po očištění horní spáry a jejím natřením spojovacím nátěrem bude betonována horní část prahů. Obdobně po jednotlivých dilatačních celcích (dle jednotlivých řezů ve výkresové dokumentaci bezpečnostním přelivem).
46
Pro prahy je navržena výztuž síťovinou 100 x 100 x 6 mm. Kvůli založení do rostlého terénu mají prahy tl. 0,3 m proměnnou výšku.
VODNÍ PLOCHA III Tato vodní nádrž, resp. tůň bude prostě vyhloubena v terénu v blízkosti napajedla pro dobytek. Do této tůně bude při levém břehu ústit občasný přepad z vodojemu. Sklony svahů tůně budou proměnlivé v poměrech 1 : 1,5 až 1 : 7. Stejně jako u ostatních nádrží je ohumusování zvoleno nad hladinou trvalé zátopy o tl. 0,2 m. Výtok z nádrže bude na kótě 667,0 m n. m. stabilizován prahem o zrnu do 200 kg. Jedná se kamenný zához min do hloubky 1 m pod stávající terén, jeho délka bude 3,5 m. Hladina stálého nadržení je na kótě 667,00 m n. m, objem při normálním zadržení je 65 m³ a plocha zátopy 141 m². Maximální hladina při Q100 dosahuje kóty 667,21 m n. m., její plocha je 181 m ², objem zadržení činí 99 m³. Zásobní prostor tak tvoří 34 m³. Průměrná hloubka zátopy se pohybuje okolo 0,5 m, délka stálé zátopy asi 8 m.
VODNÍ PLOCHA IV Malá vodní nádrž IV v horním úseku toku je obdobou Vodní plochy I. Nádrž je navržena s ovladatelnou hladinou, jako výpustný objekt bude sloužit prefabrikovaný požerák. Bezpečnostní přeliv je umístěn při pravém svahu a taktéž zasazen do terénu. U paty vzdušného líce je filtr v délce 20 m s drenážním potrubím PVC DN 200, které odvádí zadrženou vodu do vývaru. Rozdílné parametry jsou patrné z následující tabulky vodních ploch. Odlišnost je ve výšce hráze, výšce požeráku, délce výpustného potrubí, jeho sklonu a délce přelivné hrany přelivu. Vše je patrné na výkresové dokumentaci přiložené k Vodní ploše IV. Hladina stálého nadržení je na kótě 673,60 m n. m, objem při normálním zadržení je 274 m³ a plocha zátopy 323 m². Maximální hladina při Q100 dosahuje kóty 673,37 m n. m., její plocha je 389 m ², objem zadržení činí 406 m³. Zásobní prostor tak činí 132 m³. Průměrná hloubka zátopy se pohybuje okolo 1,2 m, délka stálé zátopy asi 12 m.
47
Tab. 9: Shrnutí parametrů vodních ploch
VP I
VP II VP III
VP IV
2,4 m³/s
Průtok při Q100
IV.
-
-
IV.
657,60 1,2 55,3 3,0 1:2 1 : 3,3
665,50 0,6 35,0 3,0 1:2 1 : 3,3
-
673,60 2,5 39,13 3,0 1:2 1 : 3,3
Kóta nejhlubšího dna (m n.m.)
656,00
663,30 666,30
671,50
Kóta hladiny při průchodu Q100 (m n.m.)
657,37
665,31 667,21
673,37
Kategorizace nádrže dle TBD HRÁZ Kóta koruny hráze (m n.m.) Výška hráze (m) Délka koruny hráze (m) Šířka koruny hráze (m) Sklon vzdušné strany Sklon návodní strany ZÁTOPA
Objem nádrže při průchodu Q100 (m³) Zatopená plocha při průchodu Q100 (m²) Kóta hladiny normálního nadržení Objem nádrže při normálním nadržení (m³) Zatopená plocha při normálním nadržení (m²) Zásobní prostor (m³) Sklon dna (%) Délka zátopy (m) Průměrná hloubka (m)
474 548 657,00 288 380 186 1 12 1,3
225
99
406
241 181 665,00 667,00 158 65 195 141 67 34 1 1 13 8 1,4 0,5
389 673,00 274 323 132 1 12 1,2
665,00 12
-
673,10 9,7
-
-
2,1 DN 400 11,57 18,9
BEZPEČNOSTNÍ PŘELIV
657,10 10
Kóta přelivu (m n.m.) Délka přelivné hrany (m)
VÝPUSTNÝ OBJEKT Prefabrikovaný otevřený požerák vysoký (m) Profil potrubí Délka potrubí (m) Sklon potrubí (%)
1,6 DN 400 6,55 5,15
o Mechanická odolnost a stabilita Hloubka základových spár hrází je založena na geologickém průzkumu RNDr. Medříka a jeho geotechnickém doporučení proti průsaku vody pod hrázemi. Ze zrnitostní křivky jílů CG lze odvodit součinitel propustnosti k na 1.10-7 m/s, kdy jsou 48
tedy zařazeny jako velmi slabě až nepatrně propustné. Únosnost základových spár je hodnocena podle průzkumu jako dostatečná s minimální hodnotou Rdt = 0,25 MPa. Betonové prahy bezpečnostních přelivů budou vyztuženy síťovinou (100 x 100 x 6 mm) a založeny do rostlého terénu. Zvolené betony hrází budou v kontaktu s agresivní vodou stupně XA2, při jejich výrobě je nutné počítat s použitím odolnějšího struskoportlandského cementu třídy CEM II. Podle zatřídění zemin použitých k hutnění hrází jsou navrženy sklony svahů dle ČSN 75 24 10.
B.2.6 Základní charakteristika technických a technologických zařízení Výrobní nebo nevýrobní technologická zařízení nejsou součástí stavby.
B.2.7 Požárně bezpečnostní řešení Vzhledem k charakteru stavby nejsou předurčena žádná požární rizika. Řešení stavby z hlediska požární bezpečnosti je bezpředmětné.
B.2.8 Zásady hospodaření s energiemi Řešení úspory energie a ochrany tepla je vzhledem k charakteru stavby bezpředmětné.
B.2.9 Hygienické požadavky, požadavky na pracovní a komunální prostředí Zvýšení hluku se předpokládá pouze po dobu výstavby. Sociální zázemí pro pracovníky bude umístěno na samotné parcele č. 2142.
B.2.10 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí Žádné negativní účinky vnějšího prostředí nejsou v oblasti pozorovány.
49
B.3
Připojení na technickou infrastrukturu
Ke střetu inženýrských staveb nedochází. Při hranicích parcely se nachází obecní vodovod a odkalovací potrubí, které bude nutno před zahájením vytyčit. Vlastní výstavba se jich ale nebude dotýkat. Napojení na energetické sítě bude řešeno dieselagregáty. Potřeba vody není předpokládána, případná potřeba bude řešena dovozem.
B.4
Dopravní řešení
Možnost napojení na staveniště je ze stávající infrastruktury polní cesty (parcela č. 2141 ve vlastnictví obce), která se napojuje na místní účelovou komunikaci (parcela č. 2155 ve vlastnictví obce).
B.5
Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav SO – 02 ozelenění
Pro zapojení stavby do širšího krajinného rázu byla zvolena náhradní výsadba. Musela být ale přizpůsobena výskytu chřástala polního (Crex crex), jehož hnízdění je vázáno na louky či pastviny. Na jednání výrobního výboru se odsouhlasila druhová skladba výsadbových dřevin a jejich prostorové uspořádání. Výsadbu tak tvoří pouze dvě řady dřevin (Acer pseudoplatanus; Populus tremula) střídající se druhově v samotné linii, zatímco stejný druh je k sobě navzájem v trojúhelníkovém sponu. Odstup řad je 3 m, rozestup jedinců v řadě je 6 m. Tyto dvě řady tvoří přirozenou hranici mezi dotčenou parcelou č. 2142 a sousedním zemědělsky obhospodařovaným pozemkem (parcela č. 2143). Podhrází v blízkosti vývarů vodních ploch a okolí toku bude doplněno o keřovou výsadbu vrb (Salix purpurea; Salix aurita), jejichž rozmístění je patrné s výkresu situace. Použity budou stromky krytokořenné, Φ 10-12 cm v kmínku. Pro keře budou zvoleny 2-3 leté sazenice.
Zvolené množství a složení:
javor klen (Acer pseudoplatanus)
24 ks
topol osika (Populus tremula)
23 ks
CELKEM stromů
47 ks 50
vrba nachová (Salix purpurea)
6 ks
vrba ušatá (Salix aurita)
5 ks
CELKEM keřů
11 ks
Celkem je plánováno vysadit 47 ks stromů a 11 ks keřů.
Sazenice budou použity podle navržených druhů zapěstovaných ve školkách, výška sazenic stromů se bude pohybovat okolo 1,3–1,6 m nebo bude brán v úvahu uvedený obvod kmínku. Před vlastní výsadbou je zapotřebí pokosení bylinného patra v místě výsadby. Připravené jamky pro keře budou o rozměrech 30 x 30 x 30 cm, pro stromy 50 x 50 x 50 cm. Výsadba bude provedena za opadu asimilačních orgánů vysazovaných dřevin. Ke stromům budou umístěny 2 kůly o délce min. 2 m na jejich vyvázání, jako ochrana proti okusu zvěří budou použity chráničky. Keře budou označeny tyčí a ošetřeny repelentem proti okusu zvěří. Zatravněna bude plocha přibližně o výměře 1 084 m². Směs bude použita luční s hlavními druhy trav jílek vytrvalý (Lolium perenne), lipnice luční (Poa pratensis) a kostřava červená (Festuca rubra).
SO -03 následná péče Na výrobním výboru bylo dohodnuto, že v prvním roce po výsadbě bude o dřeviny pečovat Státní pozemkový úřad, následná dlouhodobá péče připadne obci. Po dobu první vegetační sezóny po výsadbě: - bylinné patro bude vyžínáno v místech výsadby min. 2krát ročně (květen – červen; září – říjen) - zálivka je nutná zejména v době přísušku (10 l/strom; 5 l/ keř), asi 5krát za vegetační období - v průběhu roku potřebné ošetřování sazenic (tvarování korun, oprava úvazků, oprava kůlů, odstranění odumřelých větví, narovnání sazenic apod.) - proti okusu zvěří zopakovat ochranu dřevin na jaře a na podzim (u stromů nad chráničkami kmenů) - vylepšení sazenic uhynulých jedinců na podzim 51
Po uplynutí první vegetační sezóny: - rozsah péče bude stanoven až po zhodnocení první vegetační sezóny - při špatně prosperující výsadbě bude nutno pokračovat v intenzivnější péči - jinak postačí potřebné ošetřování sazenic v průběhu roku a vyžínání bylinného patra alespoň 1krát ročně
Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana
B.6
Vzhledem k ochraně vod, životního prostředí i okolní vegetace je nutno dbát všeobecných bezpečnostních předpisů na ochranu, zejména pak zabezpečit stroje proti úniku ropných látek. Zvýšená intenzita hluku a prašnosti za suchého období se předpokládá pouze v období výstavby, pojezdem motorových vozidel a terénními pracemi na stavbě. Odpad ze stavby bude likvidován podle podmínek zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění dalších předpisů. Zohledněny jsou podmínky na výskyt chřástala polního (Crex crex) v ptačí oblasti Králický Sněžník, kdy je nutné respektovat období klidu (15. 4. – 15. 8.). Pro přípravu staveniště se předpokládá kácení vzrostlých stromů. Ochrana okolí bude dodržovaná údržbou cestní sítě a ochranou okolní vegetace dřevěným bedněním proti mechanickému poškození. Nová výsadba by měla přispět k lepšímu a rychlejšímu zařazení stavby do širší krajiny. Oddělí nově vzniklý biotop od okolní zemědělsky využívané plochy a bude sloužit jako prostředí pro hnízdění chřástala polního (Crex crex).
B.7
Ochrana obyvatelstva
Stavbou nejsou dotčeny zájmy orgánů ochrany obyvatelstva.
B.8
Zásady organizace výstavby •
Potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění
Napojení na energetické sítě bude řešeno dieselagregáty. Potřeba vody není předpokládána, případná potřeba bude řešena dovozem. •
Odvodnění staveniště
Odvodnění staveniště bude řešeno zajímkováním a přečerpáváním vody. 52
•
Napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu
Možnost dopravního napojení na staveniště je ze stávající infrastruktury polní cesty (parcela č. 2141 ve vlastnictví obce), která se napojuje na místní účelovou komunikaci (parcela č. 2155 ve vlastnictví obce). Napojení na technickou infrastrukturu není při charakteru stavby potřebné. Ke střetu inženýrských staveb nedochází. Při hranicích parcely se nachází obecní vodovod a odkalovací potrubí, které bude nutno před zahájením vytyčit. Vlastní výstavba se jich ale nebude dotýkat. •
Vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky
K výstavbě je výhradně určena parcela č. 2142, na které budou umístěna všechna potřebná zařízení a stroje. Jakékoliv využívání okolních pozemků je nepředpokládané. Příjezd na dotčenou parcelu je řešen z obecních účelových komunikací. •
Ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin
Odpad ze stavby bude likvidován podle podmínek zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění dalších předpisů. Pro přípravu staveniště se předpokládá kácení vzrostlých stromů. Ochrana okolí bude dodržovaná údržbou cestní sítě a ochranou okolní vegetace dřevěným bedněním proti mechanickému poškození. •
Maximální zábory pro staveniště
Trvalý zábor stavby je předpokládán na: dotčená parcela č.:
2142
číslo LV:
10001
druh pozemku:
trvalý travní porost
výměra:
9955 m²
zábor:
2552 m²
vlastník:
Obec Dolní Morava, 561 69 Dolní Morava
53
•
Maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace
Terénním pracím bude předcházet odstranění dřevin, které budou využity pro potřeby obce Dolní Morava. Celkem bude nutno odstranit: 15 ks listnatých dřevin v Φ 10-30 cm 3 ks listnatých dřevin v Φ 30-50 cm Ostatní možné vzniklé odpady budou likvidovány podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. •
Bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin
Tab. 10: Bilance hmot za jednotlivé vodní plochy výkopy m³ hráz
zátopa
násypy m³ hráz
zátopa
481 695,58 0 vodní plocha I 509,16 113 307,9 0 vodní plocha II 314,89 0 105 0 0 vodní plocha III 356,37 252 941,79 0 vodní plocha IV 2131,42 1945,27 CELKEM
sejmutí
Ohumusování
ornice m²
a osetí m² tl.
tl. 0,2m
0,2m
1284,51 570,46 186
459,39 136,68 72
1012,13
415,88
3053,10
1083,95
Přebytek výkopů 186 m³ bude použit na dokončovací práce spojené s urovnáním terénu na dotčené parcele č. 2142. Na veškeré terénní úpravy budou použity humózní zeminy z přebytečných výkopů a následně osety. •
Ochrana životního prostředí při výstavbě
Vzhledem k ochraně vod, životního prostředí i okolní vegetace je nutno dbát všeobecných bezpečnostních předpisů na ochranu, zejména pak zabezpečit stroje proti úniku ropných látek. Zvýšená intenzita hluku a prašnosti za suchého období se předpokládá pouze v období výstavby, pojezdem motorových vozidel a terénními pracemi na stavbě. Odpad ze stavby bude likvidován podle podmínek zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění dalších předpisů.
54
Zohledněny jsou podmínky na výskyt chřástala polního (Crex crex) v ptačí oblasti Králický Sněžník, kdy je nutné respektovat období klidu (15. 4. – 15. 8.). Pro přípravu staveniště se předpokládá kácení vzrostlých stromů. Ochrana okolí bude dodržovaná údržbou cestní sítě a ochranou okolní vegetace dřevěným bedněním proti mechanickému poškození. Nová výsadba by měla přispět k lepšímu a rychlejšímu zařazení stavby do širší krajiny. Oddělí nově vzniklý biotop od okolní zemědělsky využívané plochy a bude sloužit jako prostředí pro hnízdění chřástala polního (Crex crex). •
Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi
Při stavbě je nutné předem seznámit pracovníky a jiné zúčastněné osoby s bezpečnostními pravidly na staveništi, dalšími platnými právními předpisy. Základní povinnosti dodavatele stavebních prací se řídí platným Zákoníkem práce č. 262/2006 Sb., ve znění dalších předpisů. Zejména je nutné dodržovat prevenci a bezpečnostní zásady technické povahy, hygienické a sociální, poskytnutí ochranných pomůcek, prevenci požární a zamezení vstupu nepovolaným osobám na staveniště. •
Úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb
Bezbariérové užívání není vzhledem k charakteru stavby řešeno. •
Stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby
Nejsou stanoveny. •
Postup výstavby, rozhodující dílčí termíny
Předpoklad realizace je stanoven na období let 2014–2016, celková doba výstavby asi 8 měsíců. Konkrétní doba výstavby, její počátek i ukončení bude ovlivněn výběrovým řízením, vydáním stavebního povolení či následnými finančními podmínkami investora.
55
B.9
Hydrovýpočty
Pro výpočty byly použity vzorce uvedené v kapitole 4.1 (str. 28), dosazeny byly příslušné veličiny a vypočítány dané hodnoty.
VODNÍ PLOCHA I Bezpečnostní přeliv návrh délky přelivné hrany 10 m b = 9,99 m b = 7,87 m … pro navržený lichoběžníkový profil
Navrhovaná délka přelivné hrany bezpečnostního přelivu 10 m při celkové výšce přelivu 0,5 m vyhovuje pro provedení Q100.
Výpustný objekt •
Výpočet součinitele vtoku Kv
•
Výpočet účinné šířky přelivu bo (zúžení přepadového paprsku)
Kv = 0,08
Kv = 0,08 … součinitel vtoku bo = 0,764 m •
Výpočet průtoku přes požerák QPŽ
bo = 0,764 m m = 0,359 QPŽ = 0,11 m³ /s Průtok otevřeným zdvojeným požerákem o výšce dluží 0,2 m a šířce přelivu v koruně je stanoven na 0,11 m³ /s.
56
Potrubí •
Ověření průměru potrubí
DN 400 … návrh potrubí (ocel) I = 5,15 % … sklon uložení potrubí
S = 0, 13 m² o = 1,26 m R = 0,1 m c = 63,28 v = 4,54 m/s
QPO = 0,59 m³/s
Navržené potrubí o DN 400 vyhovuje, je schopno převést daný průtok z výpustného objektu.
Vývar QPO = 0,59 m³/s … průtok potrubím I = 11% … sklon koryta m = 2 … pořadnice sklonu svahů 1 : m
Dimenzací byla stanovena dolní hloubka za vývarem hd na 0,3 m. •
Posouzení potřeby vývaru
v = 4,54 m/s … rychlost proudění v potrubí hd = 0,31 m … hloubka vody za vývarem q = 1,47 m³/s.m Ho = 1,45 m Eo = 1,85 m Φ =0,617 τ2= 0,157 h2= 0,291 m
57
hd < h2 … vývar je nutný 0,31 m < 0,291 m … neplatí Vývar pro průtok potrubím není nutný. Pro zajištění stability koryta je ale navrhnut základní vývar miskovitého tvaru o délce 4 m, největší hloubce 0,4 m a tloušťce vývarové desky 0,6 m. Do vývaru bude ústit patní drén a případný průtok z bezpečnostního přelivu, který se nevylije do okolí.
Ztráta výparem Hd Hdr = 0,7 mm/den = 0,7 dm3/m².den … denní výpar v roce HdVII = 2,42 mm/den = 2,42 dm3/m².den…denní výpar v nejteplejším měsíci (VII) Snorm = 380 m² … plocha stálého nadržení
Z plochy 380 m² (Vodní plocha I) se v průběhu roku průměrně vypaří za den 0,3 m³ vody, zatímco v nejteplejším měsíci červenci se průměrně za den vypaří 0,9 m³ vody.
VODNÍ PLOCHA II Bezpečnostní přeliv návrh délky přelivné hrany 12 m b = 9,99 m b = 7,59 m … pro navržený lichoběžníkový profil
Navrhovaná délka přelivné hrany bezpečnostního přelivu 12 m při celkové výšce přelivu 0,5 m vyhovuje pro provedení Q100.
Ztráta výparem Hd Hdr = 0,7 mm/den = 0,7 dm3/m².den … denní výpar v roce HdVII = 2,42 mm/den = 2,42 dm3/m².den…denní výpar v nejteplejším měsíci (VII) Snorm = 195 m² … plocha stálého nadržení 58
Z plochy 195 m² (Vodní plocha II) se v průběhu roku průměrně vypaří za den 0,1 m³ vody, zatímco v nejteplejším měsíci červenci se průměrně za den vypaří 0,5 m³ vody.
VODNÍ PLOCHA III Ztráta výparem Hd Hdr = 0,7 mm/den = 0,7 dm3/m².den … denní výpar v roce HdVII = 2,42 mm/den = 2,42 dm3/m².den…denní výpar v nejteplejším měsíci (VII) Snorm = 141 m² … plocha stálého nadržení
Z plochy 141 m² (Vodní plocha III) se v průběhu roku průměrně vypaří za den 0,1 m³ vody, zatímco v nejteplejším měsíci červenci se průměrně za den vypaří 0,3 m³ vody.
59
VODNÍ PLOCHA IV Bezpečnostní přeliv návrh délky přelivné hrany 9,7 m b = 9,99 m b = 8,03 m … pro navržený lichoběžníkový profil
Navrhovaná délka přelivné hrany bezpečnostního přelivu 9,7 m při celkové výšce přelivu 0,5 m vyhovuje pro provedení Q100.
Výpustný objekt •
Výpočet součinitele vtoku Kv
•
Výpočet účinné šířky přelivu bo (zúžení přepadového paprsku)
Kv = 0,08
Kv = 0,08 … součinitel vtoku bo = 0,764 m •
Výpočet průtoku přes požerák QPŽ
bo = 0,764 m m = 0,359 QPŽ = 0,11 m³ /s Průtok otevřeným zdvojeným požerákem o výšce dluží 0,2 m a šířce přelivu v koruně je stanoven na 0,11 m³ /s.
Potrubí •
Ověření průměru potrubí
DN 400 … návrh potrubí (ocel) I = 18,9 % … sklon uložení potrubí
S = 0, 13 m² o = 1,26 m R = 0,1 m 60
c = 63,28 v = 8,7 m/s
QPO = 1,13 m³/s
Navržené potrubí o DN 400 vyhovuje, je schopno převést daný průtok z výpustného objektu.
Vývar QPO = 1,13 m³/s … průtok potrubím I = 7,65 % … sklon koryta m = 3 … pořadnice sklonu svahů 1 : m
Dimenzací byla stanovena dolní hloubka za vývarem hd na 0,37 m. •
Posouzení potřeby vývaru
v = 8,7 m/s … rychlost proudění v potrubí hd = 0,37 m … hloubka vody za vývarem q = 2,83 m³/s.m Ho = 4,26 m Eo = 4,66 m Φ =0,296 τ2= 0,027 h2= 0,126 m hd < h2 … vývar je nutný 0,37 m < 0,126 m … neplatí Vývar pro průtok potrubím není nutný. Pro zajištění stability koryta je ale navrhnut stejně jako u objektu Vodní plocha I základní vývar miskovitého tvaru o délce 4 m, největší hloubce 0,4 m a tloušťce vývarové desky 0,6 m. Do vývaru také bude ústit patní drén a případný průtok z bezpečnostního přelivu, který se nevylije do okolí.
61
Ztráta výparem Hd Hdr = 0,7 mm/den = 0,7 dm3/m².den … denní výpar v roce HdVII = 2,42 mm/den = 2,42 dm3/m².den…denní výpar v nejteplejším měsíci (VII) Snorm = 323 m² … plocha stálého nadržení
Z plochy 323 m² (Vodní plocha IV) se v průběhu roku průměrně vypaří za den 0,2 m³ vody, zatímco v nejteplejším měsíci červenci se průměrně za den vypaří 0,8 m³ vody.
62
6. C Situační výkresy Zařazeny v přílohách diplomové práce jako: Příloha C.1 - Vodohospodářská mapa 1 : 50 000 Příloha C.2 - Přehledná mapa širších vztahů 1 : 10 000 Příloha C.3 - Katastrální mapa se zákresem stavby 1 : 1 000 Příloha C.4 – Situace plánu organizace výstavby 1 : 1 000
6. D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení Zařazeny v přílohách diplomové práce jako: Příloha D.1 - Podrobná situace 1 : 500 Příloha D.2 - Podélný profil 1 : 100/100 Příloha D.3 - Příčné řezy tokem 1 : 100 Příloha D.4 - Vzorový řez hrázemi a nádržemi 1 : 100 Příloha D.5 - Podélný profil hrází VP I 1 : 100/100 Příloha D.6 - Příčné řezy VP I 1 : 100 Příloha D.7 - Bezpečnostní přeliv VP I 1 : 100 Příloha D.8 - Výpustný objekt VP I 1 : 100 Příloha D.9 - Podélný profil hrází VP II 1 : 100/100 Příloha D.10 - Příčné řezy VP II 1 : 100 Příloha D.11 - Bezpečnostní přeliv VP II 1 : 100 Příloha D.12 - Podélný profil hrází VP IV 1 : 100/100 Příloha D.13 - Příčné řezy VP IV 1 : 100 Příloha D.14 - Bezpečnostní přeliv VP IV 1 : 100 Příloha D.15 - Výpustný objekt VP IV 1 : 100 Příloha 5 - Tabulky kubatur vodních ploch
6. E Dokladová část V dokladové části projektu jsou zařazena vyjádření všech dotčených účastníků stavby pro stavební řízení. V diplomové práci nejsou začleněna, z jejich seznamu vychází výčet v Tab. 6: Údaje o splnění požadavků dotčených orgánů na str. 36. 63
7
MOŽNÉ ZDROJE FINANCOVÁNÍ Výstavbu vodních ploch v obci Dolní Morava jako investor předpokládá Státní
pozemkový úřad s pobočkou v Ústí nad Orlicí. Možné aktuální zdroje financí pro chystanou stavbu zaměříme tedy do sektoru státního a evropského. Poskytování dotací v oblastech týkajících se vodních toků, podpory biodiverzity či posílení ekologické stability v krajině, mají na starosti programy podporující ochranu, péči o přírodu a krajinu. Jejich rozdělování přísluší řídícímu orgánu – Ministerstvu životního prostředí. Podle portálu AOPK ČR jsou to v České republice především programy: Operační program Životního prostředí (OPŽP), program Podpory obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK), Program péče o krajinu (PPK).
OP Životního prostředí Rokem 2014 začalo nové programovací období v čerpání prostředků v rámci Evropské unie, které končí v roce 2020. Přináší s sebou několik změn, administrativních i ekonomických. Operační program životního prostředí, nadále zůstává v řízení Ministerstva životního prostředí. O dotace z OPŽP lze žádat pouze v rámci vyhlášené výzvy pro danou prioritu. Kvůli nevyčerpaným zdrojům evropských fondů z minulého období (2007 – 2013) vydalo začátkem roku MŽP Plán výzev pro rok 2014. Podpora je možná v získání až 90 % dotací, příjem žádostí na tyto prostředky je ale ohraničen březnem a dubnem 2014. •
prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny: podpora výstavby malých vodních nádrží
•
prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny: tvorba tůní včetně výstavby souvisejících technických objektů s cílem zvýšit retenční a akumulační schopnost krajiny
Nynější programové období navazuje svým zaměřením na období OPŽP 2007 – 2013, uskupení prioritních os se ale změní. Nově bude podle portálu OPŽP Ochrana a péče o přírodu a krajinu zařazena pod osou 4.
64
Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny Patří mezi národní dotační programy Ministerstva životního prostředí. Podporuje stavební činnosti, dále činnosti spojené s doprovodnou výsadbou dřevin, vyřezáváním náletových dřevin a další. •
podprogram 115 164: výstavba vodních nádrží přírodě blízkého charakteru s cílem zlepšení retenční schopnosti krajiny a podpory biodiverzity. Výše podpory ve výši max 1 mil. Kč.
•
podprogram 115 164: tvorba tůní a jiných drobných ploch; výše podpory ve výši max 1 mil. Kč
•
podprogram 115 164: náklady na doprovodné výsadby dřevin související s realizací opatření
•
podprogram 115 165: skupinová výsadba dřevin; podpora max ve výši 250 tis Kč
Program péče o krajinu Řízení zajišťuje Ministerstvo životního prostředí, realizací je pověřena Agentura životního prostředí ČR. Podporuje projekty drobného managementu. •
PPK volná krajina: tvorba tůní a jiných drobných vodních ploch
•
PPK volná krajina: skupinová výsadba dřevin
65
8
DISKUSE Dolní Morava je obec rozkládající se v údolnici řeky Moravy, na zástavbu
ve svazích plynule navazují většinou trvalé travní porosty, využívané mnohdy k pastvě dobytka, lesy a jen zřídka orná půda. Obec je ale zároveň vyhlášeným lyžařským střediskem a tak zde má své zastoupení i několik zimních rekreačních středisek. Nový interakční prvek vodních ploch s výsadbou dřevin zde má tedy své jisté opodstatnění, i když přímo nebude propojen s územním systémem ekologické stability. Hustší rozmístění interakčních prvků vede k větší stabilizaci v krajině. Vodní plochy byly navrženy v lokalitě čtyři a umístěny kaskádovitě nad sebou. Jedna z nich (Vodní plocha III) bude pouze prostě vyhloubena a vznikne z ní tůň. Zvolení tůně na místo malé vodní nádrže je odůvodněno lokalitou. Je navržena v místě, kde se i nyní drží stále voda, terén je zde rovinný a v blízkosti se nachází napajedlo pro dobytek. Délka toku pro umístění dalších nádrží je pouhých 150 m i přírodní a ekonomické hledisko mluví spíše pro využití tůní. Stejně tak podle plánu společných zařízení bylo počítáno s výstavbou prostě zahloubených vodních ploch (tůní). Kvůli 13% stoupání terénu, bylo nutno doporučit výstavbu malých vodních ploch s vyvýšenou hrází, tedy malých vodních nádrží bez hospodářského využití. Jejich návrh byl po projednání s investorem odsouhlasen s přijetím několika technických podmínek tak, aby nádrže byly co nejvíce včleněny do krajiny a nenarušovaly její dojem. Výpustná zařízení, požeráky, jsou posunuta do hrází, u jedné (Vodní plocha II) zcela chybí, ta je volena jako stále průtočná, bez možnosti regulace, přes bezpečnostní přeliv ve středu hráze. U vzdušných svahů je použit proměnlivý sklon a osa hrází je zaoblená. Vývary, do nichž ústí potrubí z výpustných zařízení u vodních ploch I a IV, jsou miskovitého tvaru. Kvůli možnosti pohybu dobytka v okolí hrází, jsou skluzy pod bezpečnostními přelivy pouze jednoduše zpevněny kameny a neprohloubeny v koryto, voda se tak při přelivu rozlije do okolí. Podle zásad ÚSES by měly být nově vysázené dřeviny voleny z místních a původních druhů, jejich rozmístění uspořádáno skupinově, což více odpovídá přírodnímu uskupení. Na požádání investora a s ohledem na výskyt chřástala polního (Crex crex) v ptačí oblasti Králický Sněžník (Natura 2000), do které území zasahuje, byla navržena pouze základní výsadba dřevin (Salix sp.) v okolí vodních ploch. Dvě řady dřevin (Acer pseudoplatanus, Populus tremula) při jihozápadních hranici parcely 66
slouží zároveň k oddělení od sousedního pozemku a k alespoň částečnému zamezení přístupu dobytka. Předpokládaný rozpočet výstavby vodních ploch a výsadby dřevin s jejich následnou péčí byl určen na 3 692 000 Kč. Doba výstavby je stanovena na období let 2014–2016, celková doba výstavby asi 8 měsíců. Konkrétní doba výstavby, její počátek i ukončení budou ovlivněny výběrovým řízením, vydáním stavebního povolení či následnými finančními podmínkami investora.
67
9
ZÁVĚR Diplomová práce zpracovává návrh interakčního prvku vodních ploch
s doprovodnou výsadbou na obecní parcele v k. ú. Dolní Morava, v kraji Pardubickém. Projekt byl zadán Státním pozemkovým úřadem, jeho vyhotovení provedla firma Agroprojekce Litomyšl, s.r.o., jejímž jsem zaměstnancem. Návrhu předcházelo seznámení s danou literární problematikou, terénní průzkum s podrobným geodetickým zaměřením lokality a obeznámení se s místními přírodními podmínkami. Následné zpracování dat spolu s připomínkami dotčených stran vedlo k závěru návrhu soustavy čtyř vodních ploch, umístěných kaskádovitě nad sebou a doplněních o výsadbu dřevin. Diplomová práce popisuje metodiku vzniku celého projektu, výsledky jsou shrnuty ve formě průvodní a technické zprávy projektové dokumentace. Pro zdroje financování jsou uvedeny možnosti z dotačních evropských i státních programů. Navržený interakční prvek sestává ze dvou stále průtočných neovladatelných nádrží, z nichž jedna (Vodní plocha III) je prostě vyhloubená tůň s funkcí stabilizujícího vývaru pro vedlejší přítok (obecní vodojem). Druhá (Vodní plocha II) je technicky řešena jako malá vodní nádrž s výškou hráze 0,6 m a stálým průtokem přes bezpečnostní přeliv umístěný ve středu hráze. Zbylé dvě vodní plochy (Vodní plochy I a IV) odpovídají dle posudku technicko bezpečnostního dohledu kategorii IV pro malé vodní nádrže. Výška jejich hrází je 1,2 m a 2,5 m, jako výpustné zařízení slouží prefabrikovaný zdvojený požerák s ocelovým potrubím DN 400. Bezpečnostní přelivy všech malých vodních nádrží jsou navrženy na průtok Q100, který odpovídá 2,4 m³/s. Hráze jsou navrženy zemní homogenní, průřezu lichoběžníkového, se šířkou korun 3 m. Sklony návodních svahů nádrží jsou v poměru 1 : 3,3, zatímco vzdušné svahy mají základní sklon 1 : 2, podle přebytků nevyužité zeminy budou doplněny do proměnlivých sklonů. Po výstavbě bude okolí ploch doplněno osetím luční travní směsí a výsadbou dřevin. Doprovodná vegetace je nedílnou součástí okolí toků i vodních ploch a přispívá k začlenění do krajiny. Je důležitá nejen pro funkci estetickou, ale i protierozní či hygienickou. V blízkosti ploch, pod hrázemi je volena výsadba vrby nachové (Salix purpurea) a vrby ušaté (Salix aurita). Při jihozápadních hranicích parcely se nachází výsadba dvou řad stromů s druhovým složením javor klen (Acer pseudoplatanus) 68
a topol osika (Populus tremula), s rozestupem řad 3 m. Celkově bude vysázeno 47 kusů stromů a 11 kusů keřů. Rozmístění a početní uskupení výsadby respektuje požadavky investora na výskyt chřástala polního (Crex crex) v ptačí oblasti Králický Sněžník (Natura 2000), do níž lokalita náleží. Interakční prvek nebude přímo propojen s územním systémem ekologické stability, přesto přispěje ke stabilizaci a pozitivnímu vlivu zdejší krajiny v okolí trvalých travních porostů. Vodní nádrže budou sloužit i jako významný krajinný prvek, který bude plnit funkci ochrannou, vodohospodářskou, krajinotvornou i rekreační. Začlenění do prostoru a technické řešení je voleno tak, aby bylo co nejvíce přírodě blízké a nenarušovalo estetický ráz zdejší krajiny.
69
10 SUMMARY
The thesis treats a project of interactive element of waterbodies with accompanying outplanting on a municipal plot of land in cadastral areas of Dolní Morava in Pardubice region. The project was commissioned by the land office in Ústí nad Orlicí and it was developed by the company Agroprojekce Litomyšl, s.r.o., my employer. The project was preceded by consultation of relevant literature, field survey with detailed geodetic surveying of the area and surveying the local natural conditions. The thesis describes the methodology of the project development; the results are compiled in the form of a technical report of project documentation. European and national grant programmes are listed as potential sources of financing. The projected interactive element consists of two through flow uncontrolled dam lakes, one of them (Waterbody III) is a hollow pool functioning as a stabilizing stilling pool for the side affluent. The technical solution of the second one (Waterbody II) is a small water reservoir with the embankment of 0,6 m and continual flow through safety spillway located in the middle of the embankment. The remaining two waterbodies (Waterbody I and IV) belong to category IV according to a technical and safety control review. Their embankments are 1,2 m and 2,5 m high, with a prefabricated blow off of steel conduit DN 400.
Safety spillway of every small water reservoir is projected for the flow of Q100, corresponding to 2,4 m³/s. The projected embankments are made of soil, homogenous with a trapeze cross-section and 3 m wide top of the embankment. Slopes of the reservoirs’ upstream shells are in 1 : 3,3 ratio, while the air slopes are in 1 : 2 ratio. After the build-up, the surrounding area will be seeded and woody plants planted. It will be used 47 trees and 11 shrubs together. The project respects a birdlife of corn crake (Crex crex) in a birdy locality the Kralický Sněžník, which is written up in Natura 2000. Water reservoirs will serve as an important landscape element with protective, water management, esthetical and recreational functions.
70
11 LITERATURA AGROPROJEKCE Litomyšl, s.r.o.: Projektová dokumentace - Realizace IP2 v k. ú. Dolní Morava. 2013 BROŽA, V. a kol.: Vodohospodářské stavby. ČVUT, Praha, 2005, 162 s. ISBN 8001-03175-6 CULEK, M. a kol.: Biogeografické členění ČR I díl. Enigma, Praha, 1996, 347 s. CULEK, M. a kol.: Biogeografické členění ČR II díl. AOPK ČR, Praha, 2005, 589 str. DEMEK, J. a kol.: Hory a nížiny - Zeměpisný lexikon ČR. AOPK ČR, Brno, 2006, 580 str., ISBN 80-86064-99-9 HERYNEK, J.: Lesnické meliorace - cvičení. MZLU, Brno, 2000, 120 s. ISBN 807157-445-7 JUST, T. a kol.: Revitalizace vodního prostředí: všem, kteří si přejí udělat z příkopů a kanálů zase potoky a řeky. AOPK ČR, Praha, 2003, 144 s. ISBN 80-86064-72-7 KLIMO, E.: Lesnická pedologie. MZLU, Brno, 1998, 259 s. ISBN 80-7157-306-X KRAVKA, M. a kol.: Úpravy malých vodních toků v krajině a lesnické meliorace. MZLU, Brno, 2009, 132 s. ISBN 978-80-7375-337-5 MEDŘÍK, F.: Geologický průzkum pro tři tůně v k. ú. Dolní Morava, kraj Pardubický. Pardubice, 2013. NEUHÄUSLOVÁ, Z. a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR, textová část. Academia, Praha, 1998, 341 s., ISBN 80-200-0687-7 PAVLICA, J.: Malé vodní nádrže a rybníky. Státní nakladatelství technické literatury, Praha, 1964, 196 s. PLÍVA, K.: Přírodní lesní oblasti ČSR. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1986, 313 str. PUNČOCHÁŘ, P.: Zákon o vodách č. 254/2001 Sb.: v úplném znění k lednu 2004 s rozšířeným komentářem. Sondy, Praha, 2004, 392 s. ISBN 80-86846-00-8 SYNKOVÁ, J., ZLATUŠKA, K.: Malé vodní nádrže: cvičení. MZLU, Brno, 2003, 51 s. ISBN 8071576727 ŠÁLEK, J.: Malé vodní nádrže v zemědělské krajině: (studijní zpráva) = Small water reservoirs in agricultural landscape : (review). Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 2000, 70 s. ISBN 80-7271-051-6 71
ŠLEZINGR, M., ÚRADNÍČEK, L.: Vegetační doprovod vodních toků. MZLU, Brno, 2009, 175 s. ISBN 978-80-7375-349-8 TLAPÁK, V., HERYNEK, J.: Malé vodní nádrže. MZLU, Brno, 2002, 198 s. ISBN 80-7157-635-2 TOMÁŠEK, M.: Půdy České republiky. Český geologický ústav, Praha, 2000, 67 str., ISBN 80-7075-403-6 VOPRAVIL, J. a kol.: Půda a její hodnocení v ČR, díl I. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha, 2009, ISBN 978-80-87361-02-31 VOPRAVIL, J. a kol.: Půda a její hodnocení v ČR, díl II. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha, 2011, ISBN 978-80-87361-02-31 VRÁNA, K., BERAN, J.: Rybníky a účelové nádrže. Česká technika nakladatelství ČVUT, Praha, 2008, 150 s. ISBN 978-80-01-04002-7 VYSKOT, I.: Ochrana a tvorba krajiny: cvičení. MZLU, Brno, 1995, 123 s. ISBN 80-7157-159-8
Právní předpisy a normy o Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů o Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů o Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů o Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů o Vyhláška č. 499/2006, o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů o ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011, 48 s. o ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DOLNÍ MORAVA, Právní stav po vydání Změn č. 1–5. Závazná část Územního plánu obce Dolní Morava, který byl schválen Zastupitelstvem obce Dolní Morava dne 8. 2. 2001; změněného poslední Změnou č. 5 vydanou formou OOP dne 19. 3. 2012 pod č. usnesení 46/2012 72
Mapové a datové zdroje o Atlas krajiny České republiky Landscape atlas of the Czech Republic. Ministerstvo životního prostředí České republiky; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Praha/Průhonice, 2009, ISBN 978-80-85116-59-5 - část 4 Přírodní krajina/4.5 Vodstvo - mapa 103 Hydrologické rajony 1 : 1 000 000 -
mapa
101
Základní
odtok
hydrologických
rajonech
(2001–2006) 1 : 1 500 000 - mapa 109 Geografická klasifikace toků IIIC 1 : 1 000 000 - mapa 110 Hydrogeografické regiony 1 : 1 000 000 o Kříž, H.: Regiony mělkých podzemních vod v ČSR. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1971, 1 : 500 000 o Neuhäuslová, Z. a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Botanický ústav akademie věd ČR, Praha, 1997, 1 : 500 000 o Atlas podnebí Česka. Praha, ČHMÚ, 2007, 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1 - mapa Průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu v červenci 1 : 2 000 000 - mapa Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu 1 : 2 000 000 o Poskytnutá data ČHMÚ (pobočka Ostrava) k diplomové práci na základě žádosti, 2014 o Poskytnutá data ČÚZK (Praha) k diplomové práci na základě žádosti, 2014
Elektronické zdroje
o Portál webového katalogu drsností citovaný 17. prosince 2013 – dostupný na
o Portál Mapy.cz citovaný 30. ledna 2014 - dostupný na o Portál
Českého
úřadu
zeměměřičského
a
katastrálního
citovaný
30. ledna 2014 - dostupný na
73
o Portál Národního geoportálu INSPIRE citovaný 30. ledna 2014 - dostupný na o Portál České geologické služby citovaný 31. ledna 2014 - dostupný na o Portál Agentury ochrany přírody ČR citovaný 23. března 2014 – dostupný na o Portál Operačního programu životního prostředí citovaný 23. března 2014 – dostupný na o Portál Dotace EU, Cyrrus advisory (použitý 23. března 2014) – dostupný na
Seznam obrázků v textu Obr. 1: Schéma uspořádání prostorů v MVN (vyrobeno řešitelem) Obr. 2: Lokalizace toku (Mapy.cz 2014)
Seznam tabulek v textu Tab. 1: Objektivní protichůdné zájmy (Herynek, 2000) Tab. 2: Plošná struktura využití území bioregionu v % (Culek a kol., 1996) Tab. 3: Zastoupení dřevin v lesních porostech v % (Culek a kol., 1996) Tab. 4: Charakteristiky dílčího povodí (Agroprojekce Litomyšl, s.r.o. 2013; ČÚZK ZM10) Tab. 5: Souhrnná tabulka geofyzikálních vlastností dílčího povodí Tab. 6: Údaje o splnění požadavků dotčených orgánů Tab. 7: Seznam pozemků dotčených prováděním stavby Tab. 8: Parametry jednotlivých vodních ploch Tab. 9: Shrnutí parametrů vodních ploch Tab. 10: Bilance hmot za jednotlivé vodní plochy
74
12 PŘÍLOHY Příloha 1 - Klimadiagram (data z ČHMÚ, 2014) Příloha 2 – Situace sond 1 : 650 (Medřík, 2013) Příloha 3 – Zrnitostní křivka (Medřík, 2013) Příloha 4 - Stanovení N-letých průtoků (Agroprojekce Litomyšl, s.r.o., 2013) Příloha 5 - Tabulky kubatur vodních ploch Příloha 6 - Historické mapy a jiné podklady (data z ČUZK, 2014) Příloha 7 - Údolí řeky Moravy na digitálním modelu terénu (data z ČUZK, 2014) Příloha 8 - Fotodokumentace
VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE Příloha C.1 - Vodohospodářská mapa 1 : 50 000 Příloha C.2 - Přehledná mapa širších vztahů 1 : 10 000 Příloha C.3 - Katastrální mapa se zákresem stavby 1 : 1 000 Příloha C.4 – Situace plánu organizace výstavby 1 : 1 000
Příloha D.1 - Podrobná situace 1 : 500 Příloha D.2 - Podélný profil 1 : 100/100 Příloha D.3 - Příčné řezy tokem 1 : 100 Příloha D.4 - Vzorový řez hrázemi a nádržemi 1 : 100 Příloha D.5 - Podélný profil hrází VP I 1 : 100/100 Příloha D.6 - Příčné řezy VP I 1 : 100 Příloha D.7 - Bezpečnostní přeliv VP I 1 : 100 Příloha D.8 - Výpustný objekt VP I 1 : 100 Příloha D.9 - Podélný profil hrází VP II 1 : 100/100 Příloha D.10 - Příčné řezy VP II 1 : 100 Příloha D.11 - Bezpečnostní přeliv VP II 1 : 100 Příloha D.12 - Podélný profil hrází VP IV 1 : 100/100 Příloha D.13 - Příčné řezy VP IV 1 : 100 Příloha D.14 - Bezpečnostní přeliv VP IV 1 : 100 Příloha D.15 - Výpustný objekt VP IV 1 : 100
75
