Masarykovy univerzity Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Studijní obor: Veřejná finanční správa
Pojištění vkladů Bakalářská práce Tomáš Nahodil Brno 2016
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá pojištěním vkladů. V první části práce je popsáno pojištění vkladů v současném bankovnictví. Druhá část zpracovává legislativní úpravu pojištění vkladů.
Annotation This bachelor thesis deals with deposit insurance. The first part describes the deposit insurance in the current banking. The second part deals with the legislation governing deposit insurance.
Klíčová slova Pojištění vkladů, pojistné limity, současné bankovnictví.
Keywords Deposit insurance, the insurance limits, current banking.
Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Johanu Schweiglovi, Ph.D. za rady a cenné připomínky.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Pojištění vkladů vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Johana Schweigla, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy Masarykovy univerzity. V Brně dne 4. dubna 2016: …………………………….. podpis autora
2
Obsah:
03
Úvod
04
1.Podstata pojištění vkladů
06
1.1.Jak to funguje, aneb „Pohádka o bankách“
06
1.1.1. Historicky první pojištění vkladů
08
1.2.Povinné pojištění vkladů jako ochrana vkladatelů 1.2.1.Funguje pojištění vkladů na 100 % 1.3. Fakta o Fondu pojištění vkladů v ČR
09 13 15
1.3.1. Co je pojištěné
15
1.3.2. Co není pojištěné
16
1.3.3. Kdo je pojištěn
18
1.3.4. Výše náhrady a způsob výplaty
20
1.3.5. Základní údaje a historické milníky PV
22
1.3.6. Probíhající výplaty
27
1.3.7. Kde bere Fond pojištění vkladů peníze
28
2.Legislativní úprava Fondu pojištění vkladů
31
2.1. Vývoj legislativy
31
2.2. Nová legislativa v ČR
34
2.3. Garanční systém finančního trhu
38
2.4. Fond pro řešení krize
40
2.5. Vklady obcí nejsou pojištěny
41
Závěr
44
Seznam literatury
46
Seznam tabulek
47
3
Úvod Kde je moje banka? Kde jsou moje peníze? To jsou otázky, které si kladli klienti regionálních bank na konci minulého století, kdy zkrachovalo poměrně velké množství našich bank (menších jako „Česká banka, První slezská banka, Realitbanka, Kreditní banka Plzeň, Pragobanka a další“ ale i dost středně velkých typu „Union banka, Moravia banka, Universal banka“). Když v roce 2008 přišli globální problémy řady finančních institucí, ale i ekonomicky rozvinutých zemí, vedlo to ke zvýšení aktuálnosti lepší regulace bankovního sektoru a sjednocení ochrany vkladů v rámci EU. Potřeba finančním krizím předcházet, včas je detekovat a účinně řešit, pokud možno bez zásahů do státních rozpočtů a na úkor daňových poplatníků, vedla též k přijetí dvou směrnic EU (2014/59/EU a 2014/49/EU). Tyto se promítly i do legislativy ČR. Mimo jiné se od 1.1.2016 změnil Fond pojištění vkladů (tzv. FPV) na Garanční systém finančního trhu (tzv. GSFT). Vedle toho tu aktuálně máme kvantitativní uvolňování, narůstající zadluženost států i domácností, změny právních předpisů, ale i řadu politických a sociálních vlivů působících na ekonomiku i bankovnictví. To, že běžný občan nemá objektivně dostatek informací a znalostí, aby mohl kvalifikovaně posoudit rizikovost banky, u které má uloženy své prostředky, je pak jedním z hlavních podnětů, právě pro existenci Fondu pojištění vkladů. Dalším pak je ochrana před runy na banky, které mohou ovlivnit ekonomické dění. Toto všechno jsou důvody, které mě vedly k rozhodnutí vybrat si za téma bakalářské práce - Pojištění vkladů a zaměřit se v ní na přiblížení problematiky, podstaty a účelu pojištění vkladů. Téma je mi blízké i proto, že mám dlouholetou pracovní zkušenost v bankovnictví, kdy jsem s klienty banky často hovořil o rozsahu pojištění jejich vkladů a také odpovídal na dotazy s tím spojené. Nejvíce pak ohledně výše pojištění vkladů u bank a na její garanci či záruky státu. Dále pak proto, že se dotýká většiny dospělé populace,
4
řady studentů, dětí, firem, ale i obcí a jejich peněz. Jsem přesvědčen, že mnoho z nich vnímá problematiku pojištění vkladů u bank povrchně nebo ji ne zcela rozumí. Budu rád, pokud má práce, alespoň částečně, přispěje k lepšímu pochopení pojištění vkladů s přihlédnutím na současnou situaci v ekonomice a bankovnictví. Cílem práce je vymezení ekonomických a právních aspektů pojištění vkladů v současném globalizovaném bankovnictví. Dále pak snaha pomocí metod dedukce, analogie a komparace, potvrdit či vyvrátit hypotézu, že „Pojištění vkladů“, i když legislativně garantováno, je spíše pouze psychologickým prvkem ochrany klientů bank v ČR. V první části práce je popsáno pojištění vkladů, jeho fungování v dnešní ekonomice a struktura Fondu pojištění vkladů. Co může FPV sanovat a na co se nevztahuje. Druhá část zpracovává legislativní úpravu pojištění vkladů, zákon č.156/1994 Sb., směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 94/19/ES a 2014/59/EU, zákon č. 374/2015 sb. (který mění FPV na GSFT), související předpisy a novinky v legislativě od roku 2016.
5
1. Podstata pojištění vkladů Základním smyslem pojištění vkladů je ochrana malých vkladatelů pro případ úpadku banky.
1.1. Jak to funguje, aneb „Pohádka o bankách“ V rámci multidisciplinárního pojetí bakalářské práce, si dovolím hned na jejím začátku, využít pro vysvětlení principu fungování pojištění vkladů, pohádkový příběh o penězích a bankách, který dle mého názoru velice trefně osvětluje tento princip a ten se tak stává lépe pochopitelný i pro bankovnictví neznalé občany či dokonce malé děti. „Kde je moje banka? Kde jsou moje peníze? Haló, je tu někdo?“ Nikoho ale nenašel. „Banka zbankrotovala. Půjčila jednomu klientovi příliš mnoho zlata. Když pak přišel jiný klient a chtěl si svoje uložené zlato vybrat, banka ho neměla dost. Klient se za chvíli vrátil s kamarády, banku vypálili a odnesli všechno, co mělo nějakou cenu. Banka je zničená. „ To není možné. Kde je tedy moje zlato. Bylo tu přece v bezpečí! Střežili ho psi, tak nějak to skřítek Emil říkal. „ Bývalo, banka byla v obtížné situaci, to víte… Teď už tu žádné zlato není. Spoléhali jsme na to, že když si někdo bude chtít své zlato z banky vyzvednout, někdo jiný si zase své zlato do banky uloží. To se ale nestalo. „ Jen co dorazil domů, vyhrnul Servác hned ve dveřích na Bonifáce: „ bylo u Tebe v bance všechno v pořádku? Co by nemělo být v pořádku?“ Nerozuměl Bonifác. „ No, dostal ses ke svým penězům?“ „Samozřejmě jako vždy. Ty snad ne?“ divil se Bonifác. „ Kdepak. Moje banka zbankrotovala, je pryč a s ní i moje zlato. Vůbec tomu nerozumím. Musím najít skřítka Emila, který nám tu lumpárnu s bankami poradil.“ „ Copak, copak, Serváci? Proč jsi tak smutný?“ zajímal se Emil. „ Podvedl jsi mě! Moje banka Maličů zbankrotovala. Jak je to možné? Vždyť jsi říkal, že jsou banky nejlepším místem pro uložení peněz.“ „ Milej zlatej Serváci, vy jste mě tehdy ale nenechali domluvit! Chtěl jsem Vám vysvětlit, že podobně jako mezi lidmi jsou rozdíly, jsou rozdíly i mezi skřítky a mezi bankami. Není
6
banka jako banka. Některé banky jsou malé, jiné jsou velké. Některé mají nízké úroky, jiné vysoké. Některé jsou staré a jiné nové. Některé mají dobrou pověst, jiné horší pověst. Musíš vždy dobře zvážit, do které banky peníze uložíš. Zbankrotovala Bonifácova banka?“ „Ne“ zavrtěl popravdě hlavou Servác. „No vidíš. A jaký byl mezi bankami rozdíl?“ zeptal se skřítek. „Moje banka Maličů mi platila vyšší úroky. Byla lepší než ta Bonifácova!“ „A Tobě to nikdy nepřišlo divné?“ divil se skřítek. „Přemýšlej! Proč asi platila Tvoje banka vyšší úroky? No? No přeci, protože byla menší, mladší, míň zkušená, s horší pověstí! A tak se musela podbízet klientům vyššími úroky. Zkrátka Tvoje banka nebyla lepší, jenom víc riskovala, podstupovala větší nebezpečí, a právě za to Ti platila vyšší odměnu. A Ty jsi teď na větší riziko doplatil. Musíš vždy přemýšlet nad tím, jak věci fungují a proč. Kdyby ses byl zajímal o to, proč Ti banka platí na úrocích víc, než Bonifácova, dozvěděl by ses, že je méně bezpečná než banka Tvého bratra, a možná by ses sám zavčasu rozhodl od ní odejít.“ „A co mám teď dělat? Poraď mi skřítku, prosím…“ škemral Servác. „Je pozdě, Serváci. O zlato jsi už přišel stejně jako Silvestr,“ odpověděl skřítek. Když se ráno všichni tři bratři sešli u snídaně, Bonifác i Silvestr hned viděli, že Servác je celý smutný. „Co říkal skřítek?“ ptali se. „Říkal, že je vše ztraceno a že si za to mohu sám, protože jsem si vybral špatnou banku,“ přiznal jim Servác. „Všechno moje bohatství je pryč. Budu zase muset začít pracovat. No, nic, nějak to přežiju,“ přemýšlel nahlas Servác. Bonifácovi, kterému jako jedinému zbyl podíl na pokladu, se ho ale zželelo: „uděláme to jinak. Měl jsi být sice prozíravější, ale stejně to, myslím, není moc spravedlivé, abys přišel úplně o všechno. Snažil ses přeci svoje peníze ochránit a nemůžeš za to, že banku někdo vypálil. Myslím, že takovým lidem, jako jsi Ty, by se mělo pomáhat. A já to zařídím. Budeme té pomoci říkat třeba … záchranný fond. Záchranný fond bude pomáhat lidem, kteří přijdou ne svou vinou o své peníze v bance. Takoví lidé dostanou vždy aspoň něco málo zpátky, aby nezůstali úplně na mizině. A Ty budeš mým prvním zachráněným klientem.“ „A jak to chceš zařídit?“ chtěli vědět Servác se Silvestrem.
7
„Jednoduše. Obejdu všechny skřítčí banky, vysvětlím jim to a požádám je o příspěvek do záchranného fondu.“ A jak řekl, tak udělal. Bonifác obešel všechny skřítčí banky a v každé mu dali pár zlaťáků pro Bonifácův záchranný fond. V něm se od té doby vždy našla alespoň trocha zlata pro skřítka, nebo člověka, který si špatně vybral banku a o své zlato v bance přišel. A takové záchranné pojistné fondy od té doby fungují ve většině zemí světa, a proto se dnes klienti bank nemusí o své peníze v bankách zase tolik bát, ani když jejich banka zbankrotuje. Ale trochu se přeci jenom bát musí, protože z fondu se jim obvykle nevrátí vše, o kolik přišli. To proto, aby nezapomněli přemýšlet nad tím, jak a proč věci fungují. A aby nezapomněli svou banku pečlivě vybírat.“1 Na základě tohoto pojetí a předchozích slov bych mohl pokračovat ve stylu: „Díky „Elfí unii“ a jejím nařízením, platí aktuálně pro všechny skřítčí střadatele, kteří mají své zlaté poklady uloženy v bankách, pojištění vkladů do 100.000,- Elfích Unijních Rarášků“. Vraťme se však do reality. 1.1.1. Historicky první pojištění vkladů Realitou v době Velké hospodářské krize, byly krachující banky. Největší pád jediné banky v historii Spojených států se odehrál 11. prosince 1930. Zhroutila se Bank of United States se svými dvaašedesáti pobočkami. Tento krach měl kaskádovitý efekt, v jednom měsíci způsobil pád 352 bank s více než 370 miliony USD ve vkladech. Nejhorší ze všeho bylo, že tato situace nastala před pojištěním vkladů. Celoživotní úspory lidí byly v jediném okamžiku ztraceny.2 Pojištění vkladů na „státní úrovni“ a na povinné bázi bylo prvně zavedeno v roce 1933 ve Spojených státech amerických v přímé souvislosti právě s Velkou hospodářskou krizí,3 která se tak silně promítla nejenom do finančního systému.
1
PIKORA, Vladimír – ŠICHTAŘOVÁ, Markéta. Zlatý poklad: aneb Pohádky o penězích, které vaše rodiče nesměli znát. Praha: NF Distribuce s.r.o., 2015, ISBN 978-80-905564-3-0. s. 12-15. 2 MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2010, ISBN 978-80-7349-156-7. s. 56 3 REVENDA, Zbyněk. Teoretické a ekonomické aspekty pojištění vkladů. Politická ekonomie. Praha: VŠE, 2013, (2), ISSN 2336-8225. s. 151
8
1.2. Povinné pojištění vkladů jako ochrana vkladatelů Nedílnou součástí finančních systémů jednotlivých států (případně i finančních systémů nadnárodních) je bankovní systém. Ten se sestává z centrální banky a celé řady jí regulovaných obchodních bank, jež poskytují ekonomickým subjektům disponujícím volnými prostředky možnost si je kdykoli uložit (neboli investovat) formou bankovních vkladů. Ty sice nebývají (ve srovnání s jinými druhy alternativních finančních investic) příliš výnosné, nicméně vzhledem ke své snadné a poměrně nízké rizikovosti ( ve většině vyspělých zemí jsou bankovní vklady pojištěny) poskytují ekonomickým subjektům všeobecně dostupnou možnost přeměny jejich volných peněžních prostředků ve finanční kapitál přinášející výnos – v daném případě v podobě úroku.4 Úrok, neboli úroková sazba, se udává v procentech za rok (% p. a.) a je vlastně jakousi cenou peněz. Vyjadřuje skutečnost, že 1 koruna dnes měla jinou hodnotu včera a bude mít jinou hodnotu zítra.5 Pro řadu střadatelů je pak nepředstavitelná, v poslední době hojně diskutovaná, možnost zavedení záporné úrokové míry na bankovních vkladech. Peníze tak slouží k uchování kupní síly v čase, neboli k překlenutí času mezi příjmem důchodu a jeho spotřebou. Ve srovnání s ostatními finančními aktivy peníze nejvíce podléhají inflaci, takže plnění funkce uchovatele hodnoty nebývá (zejména při vyšších mírách inflace) příliš dokonalé.6 Domnívám se, že aktuálně nám vyšší inflace hrozí minimálně, to však neznamená, že nemůže přijít v blízké budoucnosti a ovlivnit úrokové sazby jak vkladů tak úvěrových produktů. To že jsou bankovní vklady v ČR hojně využívány i v době nízkých úroků, svědčí o konzervativnosti klientů našich bank a jejich víře v pojištění vkladů. Je pravdou, že smyslem tohoto zákony stanoveného povinného pojištění je ochrana vkladatelů pro případ úpadku některé obchodní banky.
4
REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 5., aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010. ISBN 978-80-214-4044-9. s. 138-139. 5 BUDINSKÝ, Petr a Přemysl ZÁŠKODNÝ. Finanční a investiční matematika. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2004. ISBN 80-86754-11-1. s. 5 6 REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 5., aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010. ISBN 978-80-214-4044-9. s. 34
9
Ve většině vyspělých zemí se vztahuje výhradně na adresné vklady především fyzických, ale i právnických osob, přičemž bývá garantováno státem. Maximální částka vyplacená z tohoto druhu pojištění jednotlivým ekonomickým subjektům však bývá ve většině zemí omezena.7 Povinné pojištění vkladů v obchodních a dalších bankách je jednou ze základních součástí systému regulace bank a s dohledem souvisí pouze nepřímo; dohled bank je primárně zaměřen na prověřování plnění základních povinností bank a popř. i vyvozování důsledků při neplnění těchto povinností. Finanční krize vedla v bankovnictví především k určité rekonstrukci základních povinností bank (zpřísňování požadavků na kapitál a likviditu) a značné modifikaci role věřitele poslední instance (směrem od centrální banky k rozpočtovým prostředkům, často v podobě neúvěrové pomoci). V zemích Evropské unie byly v zásadě již sjednocené vstupní podmínky, resp. podmínky pro získání bankovní licence. Pojištění vkladů se měnilo především ve smyslu růstu ochrany vkladatelů s tím, že v některých zemích se v krizovém období ocitly před krachem – z důvodu nedostatků zdrojů k vyplácení vkladů – samotné specializované pojišťovny. K růstu pojistné ochrany přistoupily nejen země Evropské unie, ale i další země, například Spojené státy americké,8 kde bylo povinné pojištění zavedeno již v roce 1933, jak již bylo řečeno. Samotný termín pojištění vkladů je zcela běžně používaný, ale může být vnímán jako mírně nepřesný. V základní podobě lze pojištění vymezit jako systém určený ke zmírnění či eliminaci negativních důsledků nahodilých událostí. Specializovaná finanční instituce (pojišťovna) za úplatu, jejíž výše je odvozena od pravděpodobnosti nastání předem vymezené pojistné události, kryje důsledky této události pro pojištěné subjekty. To také znamená, že zdroje k úhradě dopadů se tvoří pojistným placeným pojištěnými subjekty, tj. těmi subjekty, kterým by v případě, že pojistná událost nastane, byly vyplaceny pojistné náhrady.
7
REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 5., aktualiz. vyd. Brno: Akademické
nakladatelství CERM, 2010. ISBN 978-80-214-4044-9. s. 55 8
REVENDA, Zbyněk. Teoretické a ekonomické aspekty pojištění vkladů. Politická ekonomie. Praha: VŠE, 2013, (2), ISSN 2336-8225. s. 150
10
Pojištění vkladů se od uvedeného základního vymezení liší. Nejde o pojištění v komerčním smyslu, s pojistně technickými kalkulačními principy nemá nic společného. Stejné výhrady lze použít pro další používané termíny jako je pojistné, pojistná ochrana, pojistné plnění apod. Je na povinné bázi a pojistné platí banky, tj. subjekty, kterým by žádné náhrady vypláceny nebyly a které mohou samy příslušnou „pojistnou událost“ způsobit. Až na některé výjimky (USA) je v dané zemi jediná pojišťovna specializovaná na pojištění vkladů v bankách. Pojištění vkladů je navíc, jak ukázala poslední finanční krize, různými způsoby garantováno státem.9 Zároveň vývoj soudobé světové ekonomiky stále více ovlivňují tzv. „nadnárodní společnosti“. Jedná se o velké a hospodářsky významné korporace, které zřizují pobočky (dceřiné společnosti) v mnoha zemích. Tento vývojový trend, jenž se velkou měrou týká i finančních institucí, ovšem vykazuje vedle svých kladných stránek i celou řadu stránek záporných. Např: přizpůsobování tržních podmínek oligopolu,10 či složitě destruktivní kreativita. Finanční inovace, které stály na počátku současné (hypoteční pozn. autora) krize, byly v počátku mnohými ekonomy oceňovány, protože umožnily převádění úvěrového rizika mimo banky, rozproudily pohyb peněz a zvýšily dostupnost úvěrů. Později však jejich složitost vedla k destrukci.11 Stále více nadnárodních korporací, mezi něž pochopitelně patří i finanční instituce, dosahuje již takových velikostí, že je velice obtížné, ne-li zcela nemožné se v jejich vnitřní struktuře a v existujících vlastnických vztazích vůbec vyznat, natož je efektivně řídit a kontrolovat. To ohrožuje stabilitu světového finančního (resp. ekonomického) systému, přičemž je dostatečně známo, že případné úpadky velkých společností mohou způsobit vážné potíže všem držitelům jimi vydaných cenných papírů, jakož i spolupracujícím firmám. A pokud vyhlásí úpadek
9
REVENDA, Zbyněk. Teoretické a ekonomické aspekty pojištění vkladů. Politická ekonomie. Praha: VŠE, 2013, (2), ISSN 2336-8225. s. 150-151 10 REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 5., aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010. ISBN 978-80-214-4044-9. s. 348 11 SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. 1. vyd. Praha: 65.pole, 2009. ISBN 978-80-903944-3-8. s. 232
11
některá významná finanční instituce (zejména banka), bývají hospodářské důsledky o to katastrofálnější.12 Přesto, že se ekonomicky vyspělé země snaží hospodářským (a tudíž i finančním) poruchám předcházet, nejsou zatím schopny uspokojivě regulovat ani své „národní“ finanční systémy, natož pak celosvětový finanční systém.13 Je zřejmé, že pokud nebude zaveden celosvětově platný jednotný systém zásad a pravidel finančního podnikání, budou vždy existovat možnosti, jak regulační pravidla jednotlivých států obejít.14 Globalizaci světového finančního systému je možno chápat jako postupný proces vedoucí k vzájemnému propojování jak jednotlivých národních finančních trhů, tak i národních finančních systémů a jejich postupné přerůstání v jediný celosvětový finanční systém. Nejvýznamnějším faktorem, na němž je rychlost postupu globalizace světového finančního systému nejvíce závislá, je technický pokrok v oblasti výpočetních a komunikačních technologií. Tím, že stále více ekonomických subjektů může využívat dokonalejší výpočetní a přenosovou techniku, narůstá jejich vzájemná propojenost a zároveň se zvyšuje i provázanost všech „národních“ finančních a ekonomických systémů. Z toho vyplývá , že na jedné straně dochází k efektivnější alokaci investic, na druhé straně se však obchodování investičních instrumentů stává stále citlivějším na nahodilé události vzniklé kdekoli ve světě, a to prakticky bez ohledu na to, kterých teritorií se dotýkají, resp. zda se jedná o otřesy ekonomické, či jiného charakteru. Navíc jsou tyto změny stále častěji vyvolávány i zásahy státních, resp. mezinárodních institucí, které se snaží finanční trhy regulovat. Proto také dochází k tomu, že na všech dílčích segmentech světového finančního trhu vzniká pouze parciální rovnováha, neboť vzhledem k neustálému působení různých vlivů nemá finanční trh nikdy dostatek času k tomu, aby dosáhl rovnováhy dlouhodobější, jež by znamenala stabilitu.
12
REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 5., aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010. ISBN 978-80-214-4044-9. s. 349 13 REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 5., aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010. ISBN 978-80-214-4044-9. s. 350 14 REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 5., aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010. ISBN 978-80-214-4044-9. s. 351
12
A pokud jde o působení výše uvedených rizikových faktorů (resp. vývojových trendů), ty ovlivňují velice negativně vývoj světového finančního systému a zvyšují jeho náchylnost k poruchám projevujícím se hospodářskými krizemi. Ty byly v minulosti řešeny buď vstupem zahraničního kapitálu, nebo zásahem mezinárodních finančních institucí, jež poskytovaly postiženým státům finanční pomoc. Nyní však dochází k tomu, že poruchy vznikající na světovém finančním trhu již nepostihují pouze jednotlivé země, ale celá mezinárodní, resp. nadnárodní hospodářská uskupení, neboli celou řadu zemí zároveň. Důsledky takových poruch jsou samozřejmě podstatně nebezpečnější a jejich řešení obtížnější, přičemž není nikdy vyloučena možnost jejich dalšího šíření.15
1.2.1. Funguje pojištění vkladů na 100% Největší banky v ČR jsou součástí právě výše zmíněných nadnárodních korporací, které jsou nedílnou součástí globalizovaného finančního trhu a tak výše položená otázka je na pořadu dne. Přestože Fond pojištění vkladů, spravuje řádově jednotky miliard a program schválený ČNB mu umožňuje vydat dluhopisy v řádu desítek miliard Kč (maximálně 100 mld.), tak už v roce 2012 byly u FPV pojištěny vklady za 2.300 mld. Kč.16 Na uspokojení klientů velkých bank (v případě jejich úpadku), by tak bylo potřeba prostředků v řádu stovek miliard Kč. Pro představu tři největší banky v ČR spravovaly v roce 2014 na účtech občanů asi 1.039 mld. Kč (ČS cca 515 mld., ČSOB cca 351 mld. a KB cca 173 mld.)17
15
REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 5., aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010. ISBN 978-80-214-4044-9. s. 352 16 FPV.cz. [online]. 23.3.2011 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: www.fpv.cz/data/files/11-03-23-pruvodcefpv.pdf 17 CSAS.cz. [online]. 26.4.2015 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2014.pdf CSOB.cz. [online]. 13.5.2015 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: www.csob.cz/portal/documents/10710/444804/VZ_CSOB_2014.pdf/ KB.cz. [online]. 19.4.2015 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-sinvestory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2014-vyrocni-zprava.pdf
13
Je jasné, že fond samostatně stačí na výplatu klientů družstevních záložen či menších bank. Naposledy bylo vyplaceno klientům Metropolitního spořitelního družstva kolem 12 mld. Kč, čímž se výše prostředků ve fondu rázem snížila přibližně o dvě pětiny na necelých 19 mld. Kč na konci roku 2014.18 Mimochodem to bylo druhé největší odškodnění klientů (zlákaných vyššími úroky u záložen, což je typický příklad morálního hazardu klientů) po té, co v roce 2003 fond vyplatil cca 12,4 mld. Kč klientům Union banky. Na základě těchto faktů jsem dospěl k závěru, že Fond pojištění vkladů sice aktuálně funguje na 100%, ale v případě úpadku velkých bank, je naprosto nemožné aby Fond zvládl svoji úlohu sám, bez další vnější pomoci. Ve Fondu nejsou a nemohou být prostředky ve výši všech uložených vkladů všech bank. To by bylo zcela ekonomicky nereálné. Fond z nahromaděných prostředků může přímo řešit problémy menších či středních bank (můžeme například vyplatit naráz všechny záložny, nebo středně velkou banku). Je třeba říci, že garance vkladů není závislá jen na schopnosti Fondu vyplatit prostředky ze stávajících rezerv, Fond si například může vypůjčit prostředky na mezibankovním trhu nebo přímo od státu. Pokud by však došlo ke krachu systémové banky, tedy jedné z velkých, jde o problém zasahující i do systému ekonomiky a je nutné hledat strategická řešení. Řešení takové situace pak přebírá ČNB ve spolupráci s MF a východiskem je například prodej banky nebo její části strategickému partnerovi. V takových případech pak vůbec k výplatě vkladů nedochází a Fond tedy není vlastně „angažován“. Takový případ známe například z minulosti, kdy byla aktiva IPB prodána ČSOB, která převzala závazky vůči klientům.19 ČSOB tak podala klientům IPB pomyslnou pomocnou ruku a v podstatě tak „nahradila“ Fond pojištění vkladů. Ten, jak již bylo řečeno, nemá dostatečné prostředky k záchraně velkých systémových bank a je hlavně psychologickým prvkem v bankovním systému pojištění vkladů.
18
FPV.cz. [online]. 12.4.2015 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: www.fpv.cz/data/files/vyrocnizpravy/vyrocni-zprava-2014.pdf 19
FINANCE.CZ. [online]. 8.3.2013 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/381976-kadlecova-fond-pojisteni-vkladu-neni-schopen-sanovat-krachvelke-banky/
14
1.3. Fakta o Fondu pojištění vkladů v ČR Záchranným kruhem pro všechny drobné střadatele v současném bankovnictví je pojištění vkladů. Toto odvětví ekonomiky je totiž velice citlivé na všechny turbulence a může zároveň citelně ovlivnit i ekonomiku státu či v dnešním globálním světě i kontinentu. V České republice vznikl Fond pojištění vkladů (FPV) již v roce 1994. Od té doby chrání všechny klienty bank, stavebních spořitelen a od roku 2006 i družstevních záložen v České republice před ztrátami, které by je mohly potkat v případě, že by instituce, u které měli uložené peníze, byla platebně neschopná. Zákon o bankách ukládá všem bankám, družstevním záložnám a stavebním spořitelnám povinnost účastnit se systému pojištění vkladů. Podle platných právních předpisů České republiky, které jsou zároveň plně v souladu s nařízeními Evropské unie, jsou vklady jednoho klienta u jedné banky pojištěny v plné výši až do částky odpovídající částce 100 000 eur, tedy aktuálně zhruba 2,7 milionu korun. FPV svojí činností přispívá k posílení důvěry v český bankovní systém a přispívá k celkové ekonomické a finanční rovnováze. Jde o právnickou osobu, jejíž činnost řídí pětičlenná správní rada, kterou jmenuje a odvolává ministr financí. Členy správní rady jsou zástupci z představenstev bank, Ministerstva financí, ČNB a České bankovní asociace.
1.3.1. Co je pojištěné U FPV jsou ze zákona pojištěny vklady občanů a firem vedené u těch bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen, které podnikají v České republice na základě licence vydané Českou národní bankou. Podmínkou pro pojištění každého jednotlivého vkladu je, že vkladatel bude řádně a správně identifikován. Tzn., že v případě: občanů bude vklad veden na jméno, příjmení, rodné číslo (nebo datum narození nebo identifikační číslo) a adresu vkladatele; firem bude vklad veden na obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo a identifikační číslo (pouze u tuzemských firem).
15
Fyzická ani právnická osoba nemusí o pojištění vkladu nijak žádat. Vklad vedený u banky, stavební spořitelny a družstevní záložny je pojištěný zcela automaticky až do výše 100 000 eur, přímo ze zákona. Pojištěny u Fondu pojištění vkladů jsou zcela automaticky např. všechny následující druhy vkladů vedené u bank, stavebních spořitelen nebo družstevních záložen. Pojištěné vklady Běţný účet - bankovní účet vedený u banky, na kterém má majitel účtu (klient) uloženy své peníze. S peněžními prostředky může bezprostředně uskutečňovat různé hotovostní či bezhotovostní transakce. Spořicí účet – účet, na který lze uložit volné finanční prostředky. Peníze jsou úročeny vyšší úrokovou sazbou než na běžném účtu a dostupnost k uloženým prostředkům je také rychlá. Termínovaný účet – účet nabízející vyšší úročení za delší dobu vázanosti finančních prostředků. Jedná se o bankovní vklad na dobu určitou s předem stanovenou úrokovou sazbou. Vkladový účet – slouží k uložení peněz klienta na určitou dobu za předem dohodnutou pevnou úrokovou sazbu. Vkladní kníţka – jedna ze spořících produktů na trhu, ale mezi konkurenty nacházející se spíše v pozadí. Existují knížky na jméno, s nebo bez výpovědní lhůty. Disponovat s prostředky na „vkladní knížce na jméno“ může pouze majitel nebo jím zmocněné osoby.
1.3.2. Co není pojištěné U FPV nejsou pojištěny vklady finančních institucí (tedy samotných bank, investičních společností, pojišťoven, penzijních nebo podílových fondů), zdravotních pojišťoven a státních fondů. Pojištění se dále nevztahuje ani na vklady, které je pojištěná instituce oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh), ani na směnky či jiné cenné papíry (například akcie, podílové listy a dluhopisy).
16
Nepojištěné vklady Penzijní pojištění – specifický druh pojištění, který je prováděn penzijními fondy na komerční bázi. Spolu se soukromým životním pojištěním vytváří do budoucna pro pojištěnce předpoklady pro lepší finanční zabezpečení v důchodu. Ţivotní pojištění – pojištění pro případ smrti, dožití sjednaného věku anebo pro případ jiné pojistné události. Jde o finanční zajištění do budoucna (ve stáří) nebo v případných neočekávaných životních situacích; zhodnocuje vložené prostředky. Podřízený dluh – může mít podobu přijatého úvěru, půjčky, nebo vkladu a v případě banky či obchodníka s cennými papíry také podobu vydaného podřízeného dluhopisu. Směnka – převoditelný cenný papír, ze kterého vyplývá dlužnický závazek. Směnečník dává dlužníkovi povinnost zaplatit a současně majiteli směnky právo požadovat zaplacení směnečné sumy na určeném místě a čase. Cenný papír – písemnou formou zachycený právní vztah mezi emitentem (dlužníkem) a věřitelem (majitelem cenného papíru), např. akcie, dluhopisy. Tato písemnost musí obsahovat určité náležitosti stanovené zákonem. Členský vklad člena druţstevní záloţny – základní členský vklad a další členský vklad člena družstevní záložny (§ 4b zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů).
Vklady vedené v pobočkách zahraničních bank Tyto vklady jsou pojištěny u systému pojištění vkladů v zemi, ve které má sídlo mateřská banka. Minimální úroveň pojištění vkladů je v zemích EU, stejně jako v ČR, 100% vkladu, maximálně však 100 000 EUR. Informace o pojištění vkladů je vkladatelům povinna poskytnout příslušná pobočka zahraniční banky nebo je možné je získat u příslušného systému pojištění vkladů.
17
1.3.3. Kdo je pojištěn Banky Air bank a.s. Česká exportní banka, a.s. Česká spořitelna, a.s Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Československá obchodní banka, a. s. Equa bank a.s. (dříve Banco Popolare Česká republika a. s.) ERB bank, a.s. Expobank CZ a.s. Fio banka, a.s. GE Money Bank, a.s. Hypoteční banka, a.s. J & T BANKA, a.s. Komerční banka, a.s. PPF banka a.s. Raiffeisenbank a.s. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. Sberbank CZ, a.s. (původně Volksbank CZ, a.s.) Wüstenrot hypoteční banka a.s. Stavební spořitelny Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.
18
Druţstevní záloţny AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo ANO spořitelní družstvo Artesa, spořitelní družstvo Citfin, spořitelní družstvo České spořitelní družstvo Družstevní záložna Kredit Družstevní záložna PSD Moravský Peněžní Ústav – spořitelní družstvo Peněžní dům, spořitelní družstvo Podnikatelská družstevní záložna Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo
Seznam účastníků pojištění pohledávek z vkladů v ČR pojištěných v zemích EU20 Banky Bank Gutmann Aktiengesellschaft, pobočka Česká republika Bank of China (Hungary) Close Ltd. Prague branch, odštěpný závod Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka BNP Paribas Fortis SA/NV, pobočka Česká republika BNP Paribas Personal Finance SA, odštěpný závod Citibank Europe plc, organizační složka COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka HSBC Bank plc - pobočka Praha ING Bank N.V. 20
FPV.CZ. [online]. 21.10.2014 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/kde-je-pojisteno.html
19
mBank S.A., organizační složka Oberbank AG pobočka Česká republika Poštová banka a. s., pobočka Česká republika PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod Saxo Bank A/S, organizační složka Sumitomo Mitsui Banking Corporation Europe Limited, Prague Branch The Royal Bank of Scotland N.V. Volksbank Löbau-Zittau eG, pobočka Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha Waldviertler Sparkasse Bank AG Western Union International Bank GmbH, organizační složka ZUNO BANK AG, organizační složka
1.3.4. Výše náhrady a způsob výplaty FPV vyplácí náhrady vkladů poté, co obdrží písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky, stavební spořitelny nebo družstevní záložny dostát svým závazkům vůči vkladatelům („oznámení o platební neschopnosti“). V případě, že se jedná o pobočku zahraniční banky, která má své vklady připojištěny u FPV, obdrží FPV oznámení o platební neschopnosti od příslušného orgánu bankovního dohledu domovského státu.
20
Výše náhrady Náhrada vkladů se poskytuje do 100 % jejich výše. Maximální výše náhrady je 100 000 EUR na jednoho klienta v jedné bance, stavební spořitelně či družstevní záložně. Náhrady za devizové vklady jsou vypláceny v české měně. Tab. 1: Vývoj změny limitu pojištění pohledávek z vkladů a spoluúčasti oprávněných osob
Pramen: www.fpv.cz
Poznámka: Pro účely výplaty náhrady vkladů se sečtou všechny vklady jednoho vkladatele vedené u jedné banky, stavební spořitelny nebo družstevní záložny včetně úroků vypočtených ke dni vydání oznámení o platební neschopnosti. V případě, že je vklad na účtu veden pro dva a více spolumajitelů, potom je podíl spolumajitele účtu roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud vkladatelé při založení či dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Přepočet kurzu Eura Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB ke dni doručení oznámení o platební neschopnosti. U devizových vkladů se přepočet na českou korunu provádí také podle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB ke dni doručení oznámení o platební neschopnosti.
21
Výplata náhrady Výplata náhrad musí být zahájena do 20 pracovních dní od data doručení o platební neschopnosti. (nová legislativa přináší zkrácení na 7 pracovních dní) Vkladatel nemusí o výplatu náhrady žádat. Informace o zahájení výplaty a jejím způsobu se zveřejňuje prostřednictvím tisku, internetových stránek Fondu, internet. stránek platebně neschopné instituce a také prostřednictvím vyplácející banky. Výplaty náhrad probíhají po dobu 3 let ode dne jejich zahájení (tzn., že vkladatel si může náhradu vkladu vyzvednout kdykoli od data, kdy je výplata náhrad zahájena až do uplynutí 3 letého promlčecího období). Náhrady jsou vypláceny prostřednictvím banky s širokou pobočkovou sítí, a to jak výplatou v hotovosti, tak i formou bezhotovostního převodu.
1.3.5. Základní údaje a historické milníky PV Základní údaje Fond pojištění vkladů založen: na základě Zákona č. 156/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne 29.7.1994. Zápis do obchodního rejstříku: 29.12.1994 Založení kanceláře FPV: 1. 4. 1995 FPV k 31. 12. 2015 spravoval: 28,758 mld. Kč Výkonná ředitelka FPV: Ing. Renáta Kadlecová Předseda správní rady: Ing. Josef Tauber Fond pojištění vkladů vznikl roku 1994 na základě zákona o bankách. Pojištěny jsou veškeré vklady jak fyzických, tak právnických osob, vedené v pojištěných institucích v české nebo cizí měně, včetně úroků. Pojištěny jsou tak zejména kreditní zůstatky na běžných, termínovaných či vkladových účtech nebo vkladních knížkách, vklady potvrzené vkladovým
22
certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem. FPV poskytuje náhrady za pohledávky z vkladů bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen se sídlem v ČR ve výši 100% vkladu maximálně však 100.000 EUR na jednoho klienta v jedné bance. Vklady klientů v pobočkách zahraničních bank, jejichž mateřská společnost má sídlo v zemích Evropské Unie, jsou pojištěny u systému pojištění vkladů působícího v sídle mateřské společnosti. Za dobu své existence Fond pojištění vkladů vyplácel náhrady vkladů ve dvaceti případech, při kterých poskytl v podobě šestnácti řádných a čtyř dodatečných výplat náhrady vkladatelům dvanácti bank a čtyř družstevních záložen v celkové výši zhruba 39,4 miliard korun. Fond je řízen pětičlennou správní radou, kterou jmenuje a odvolává ministr financí. Milníky v historii Fondu pojištění vkladů duben 1995 zahájení činnosti kanceláře Fondu pojištění vkladů 1995 krach první banky od počátku existence Fondu (Česká banka,a.s.) 2002 rozšíření pojištění na vklady vedené v cizí měně a navýšení maximálního limitu ze 400 tis. Kč na 25.000 EUR 2003 ČNB označila Union banku za insolventní, Fond zahájil největší výplatu náhrad vkladů ve své historii (12,5 mld. Kč, 130 tisíc klientů) 2003 poslední krach banky v historii České republiky (Plzeňská banka, a.s.) 2006 zapojení družstevních záložen do systémů pojištění vkladů 2008 ukončena výplata klientů zkrachovalé Plzeňské banky 2008 zrušení 10% spoluúčasti klientů a navýšení maximálního limitu z 25.000 EUR na 50.000 EUR 2009 zahájení příprav přechodu na nový, zrychlený systém výplaty náhrad vkladů z dílny Evropské komise 2011 zvýšení limitu pojistného krytí na 100.000 EUR, zkrácení výplatní lhůty na 20 pracovních dní 2011 zahájena výplata náhrad vkladů Vojenské družstevní záložny 2012 zahájena výplata náhrad vkladůUNIBON, spořitelního a úvěrního družstva
23
2012 ČNB schválila dluhopisový program FPV s dobou trvání 10 let a v nejvyšším objemu nesplacených dluhopisů vydaných v rámci dluhopisového programu 100 mld. 2013 novými vyplácejícími bankami se staly Česká spořitelna a GE Money Bank. 2013 zahájena výplata náhrad vkladů Úvěrního družstva PDW, Praha 2014 zahájena výplata náhrad vkladů Metropolitního spořitelního družstva v likvidaci 2015 20 let existence Fondu pojištění vkladů 2016 FPV nově součástí GSFT, pojistný limit až 200.000 EUR pro vybrané případy, zkrácení výplatní lhůty na 7 pracovních dní 21 Nejstarší fond, americký Federal Deposit Insurance Corporation, byl založen již v roce 1933. Kromě pojištění vkladů vykonává také funkci bankovního dohledu nad více než 4 900 bankami a spořitelnami, což je více než polovina institucí působících v bankovním systému USA. Od té doby se pojištění vkladů rozšířilo celosvětově, dnes má Mezinárodní asociace pojistitelů vkladů (International Association of Deposit Insurers – IADI) 64 členů a pojištění vkladů existuje celkem ve 111 zemích světa. Fond pojištění vkladů byl dokonce jedním z 25 zakládajících členů IADI. Fond pojištění vkladů je zřízen na základě Zákona č. 156/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Působí jako významný stabilizační prvek české bankovní scény i české ekonomiky. Do Fondu pojištění vkladů ze zákona povinně přispívají všechny banky, stavební spořitelny a družstevní záložny se sídlem v České republice. V případě, kdy Česká národní banka oznámí, že libovolná z těchto institucí není schopna dostát svým závazkům, vyplatí Fond pojištění vkladů všem fyzickým a právnickým osobám 100 % jejich vkladů, a to včetně úroků, až do výše 100.000 EUR, přičemž výplata náhrad musí být zahájena do 20 pracovních dní (dle nové legislativy je doba zkrácena na 7 dní) od doručení tohoto oznámení. Fond pojištění vkladů je tak spolu s Českou národní bankou, která dohlíží 21
FPV.CZ. [online]. 21.10.2014 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/pro-media/milniky-vhistorii-fondu-pojisteni-vkladu.html
24
nad finančním zdravím a kapitálovou přiměřeností jednotlivých subjektů na bankovním trhu a Ministerstvem financí součástí záchranné finanční sítě. Občané ani firmy se tak v České republice nemusejí obávat, že by přišli o své úspory v okamžiku, kdy by se některá z českých finančních institucí dostala do potíží. Fond pojištění vkladů od svého vzniku vyplatil přes 300.000 klientům náhrady za pojištěné vklady, ve dvaceti případech, při kterých poskytl v podobě šestnácti řádných a čtyř dodatečných výplat náhrady vkladatelům dvanácti bank a pěti družstevních záložen v hodnotě přesahující 41,9 miliard korun. Výplaty se týkaly klientů bank a družstevních záložen, které zkrachovaly mezi roky 1995 a 2014. Fond je řízen pětičlennou správní radou, kterou jmenuje a odvolává ministr financí. Do 5. 1. 2016 byl řízen pětičlennou správní radou, ve sloţení: Předseda:
Ing.
Josef
Tauber
poradce prezidenta České bankovní asociace Místopředseda: Ing.
Karel
Bauer
ředitel sekce bankovních obchodů České národní banky Členové:
Ing.
Daniel
Heler
člen představenstva České spořitelny, a.s. Ing.
Dušan
Hradil
ředitel odboru Finanční trhy I Ministerstva financí Mgr.
Ladislav
Šilha
člen představenstva a náměstek generálního ředitele Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s.
25
Fond se k 1. 1. 2016 přeměnil na Garanční systém finančního trhu. Následně došlo také ke změně řídící struktury. Od 6. 1. 2016 je nejvyšším orgánem Správní rada ve sloţení: Předseda:
Ing.
Dušan
Hradil
ředitel odboru Finanční trhy I Ministerstva financí Místopředseda:
Ing.
Karel
Bauer
ředitel sekce bankovních obchodů České národní banky Členové:
Mgr.
Ondřej
Landa
náměstek ministra - právní sekce Ministerstva financí Ing.
Radek
Urban
ředitel odboru restrukturalizace České národní banky Ing.
Josef
Tauber
poradce prezidenta České bankovní asociace
Od. 14. 1. 2016 je statutárním orgánem Výkonná rada ve sloţení: Předseda:
Ing. Renáta Kadlecová
Členové:
JUDr. Tomáš Hejduk Ing. Roman Kahánek
Pramen: www.fpv.cz
Fond pojištění vkladů není státním fondem. FPV není součástí státní správy. Je řízen pětičlennou správní radou, kterou jmenuje a odvolává ministr financí. Nejméně jeden člen zastupuje ČNB a nejméně dva členové představenstva bank. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna. Náklady na provoz Fondu se hradí z výnosů z investování finančních rezerv.
26
1.3.6. Probíhající výplaty
Přehled pojištěných institucí, u kterých probíhá výplata náhrad vklad Datum
Datum
zahájení
ukončení
výplaty
výplaty
náhrad
náhrad
Úvěrní družstvo PDW, Praha
11. 3. 2013
11. 3. 2016
GE Money bank, a.s.
Metropolitní spořitelní družstvo
27. 1. 2014
27. 1. 2017
Česká spořitelna, a.s.
WPB Capital, spořitelní družstvo
14. 10. 2014
14. 10. 2017
Česká spořitelna, a.s.
Název
Vyplácející banka
Pramen: www.fpv.cz
Tab.2: Přehled přihlášených pohledávek v konkurzu a likvidaci, stav k 31. prosinci 2014
Pramen: www.fpv.cz/data/files/vyrocni-zprava-2014.pdf
27
1.3.7. Kde bere Fond pojištění vkladů peníze Do Fondu pojištění vkladů přispívají čtvrtletně ze zákona všechny instituce (banky, stavební spořitelny a družstevní záložny), u kterých jsou vedeny pojištěné vklady. Pojistné odvádí banka a družstevní záložna čtvrtletně ve výši 0,04 % z objemu pojištěných vkladů, stavební spořitelna pouze ve výši 0,02 %. Fond pojištění vkladů má dále možnost vypůjčit si finanční prostředky na finančním trhu, a to buď vydáním dluhopisů, nebo půjčkou. Za tímto účelem Fond založil dluhopisový program s dobou trvání 10 let a v nejvyšším objemu nesplacených dluhopisů vydaných v rámci dluhopisového programu 100 mld. Kč, který v červnu 2012 schválila ČNB. Založení programu má přípravný charakter pro případ, že by v budoucnu bylo potřebné zajistit finanční zdroje nad rámec finančních rezerv Fondu. Vytvoření dokumentace umožní, aby Fond v případě náhlé potřeby financí mohl realizovat transakci v co nejkratším době. Pokud by Fond nebyl schopen financovat se na finančním trhu, může požádat Ministerstvo financí o poskytnutí návratné finanční výpomoci či dotace ze státního rozpočtu. Dalšími zdroji Fondu jsou plnění z konkursních, likvidačních a insolvenčních řízení za zkrachovalými bankami, kde je Fond v postavení FPV jako věřitele.
Platby příspěvků Banky, stavební spořitelny a družstevní záložny odvádí do Fondu čtvrtletně příspěvky ve výši stanovené v §41c odst. 6 a odst. 7 zákona o bankách a v § 14 odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Příspěvek banky do Fondu činí 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí, včetně úroků. Příspěvek družstevní záložny do Fondu činí 0,08 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí, včetně úroků. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka a družstevní záložna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni.
28
Příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí, včetně úroků. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu. Příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí jsou banky, družstevní záložny a stavební spořitelny povinny zaplatit nejpozději do konce měsíce následujícího po jeho skončení. Příspěvek se platí v českých korunách na účet Fondu vedený u České spořitelny č.1875562/0800. Tab.3: Příspěvky pojištěných institucí hrazené do Fondu podle jednotlivých let dle roku úhrady
Pramen: www.fpv.cz/data/files/vyrocni-zprava-2014.pdf
29
Tab.4: Náhrady vyplacené z FPV do 31. prosince 2014
Pramen: www.fpv.cz/data/files/vyrocni-zprava-2014.pdf
Tab.5: Souhrnný přehled příjmů a výdajů FPV v letech 1995-2014 (v mil. Kč)
Pramen: www.fpv.cz/data/files/vyrocni-zprava-2014.pdf
30
2. Legislativní úprava Fondu pojištění vkladů Fond pojištění vkladů založen: na základě Zákona č. 156/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne 29.7.1994.22
2.1. Vývoj legislativy Činnost Fondu je upravena v § 41a až § 41o a ve společných a přechodných ustanoveních novel zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Zákon“). Podle Zákona jsou všechny banky a stavební spořitelny povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném zákonem o bankách do Fondu. Od roku 2006 jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívat do tohoto systému v rozsahu stanoveném zákonem o bankách i družstevní záložny. Výše uvedení účastníci systému pojištění vkladů, tj. banky, stavební spořitelny a družstevní záložny, jsou v dalším textu souhrnně označovány jako „pojištěné instituce". Podle § 41c Zákona jsou pojištěny veškeré pohledávky z vkladů v české nebo cizí měně, včetně úroků, při splnění požadavků na identifikaci vkladatelů podle § 41c odst. 3 Zákona, které jsou evidované jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem. Fyzické osoby jsou identifikovány jménem, příjmením, adresou a datem narození nebo rodným číslem vkladatele, popřípadě identifikačním číslem, právnické osoby obchodní firmou nebo názvem právnické osoby, jejím sídlem, v případě tuzemských právnických osob též identifikačním číslem. Pojištění se nevztahuje na pohledávky z vkladů bank, zahraničních bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. Pojištěny nejsou také pohledávky z vkladů, 22
FPV.cz. [online]. 20.9.2014 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/legislativa.html
31
které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh). Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry. Na poskytnutí náhrady za pohledávku z vkladů z Fondu však nemají podle § 41g odst. 2 Zákona nárok osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, a osoby jinak oprávněné, jestliže byl pravomocným rozsudkem prokázán původ vkladu v trestné činnosti. Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Náhrady jsou poskytovány jak fyzickým, tak právnickým osobám a jsou vypláceny v české měně. Česká republika vstupem do Evropské unie (v roce 2004) se řídí podmínkami pojištění vkladů, které vychází z požadavků práva Evropských společenství. V roce 2010 vstoupil v platnost zákon č. 156/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon přinesl do systému pojištění vkladů celou řadu významných změn. Mezi nejzávažnější změny je možno zařadit tato ustanovení: stanovení výše objemu prostředků Fondu ve výši 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu, od kterého se výrazně snižuje příspěvek; změna frekvence odvádění příspěvků bank do Fondu z roční periody na čtvrtletní a současné zvýšení tohoto příspěvku o 60 % (výše příspěvku činí nově 0,04 % pro banky a družstevní záložny, resp. 0,02 % pro stavební spořitelny, z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí); možnost Fondu zažádat si v případě nutnosti o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu; v případě výplaty náhrady vkladů změna způsobu výpočtu náhrady vkladů (změna výpočtu úroků a zrušení odpočtu závazků a splatných pohledávek oprávněné osoby od výše zůstatku na účtu); povinnost bank vést evidenci údajů a v případě výplaty náhrady vkladů tyto údaje poskytnout Fondu; povinnost Fondu pravidelně nejméně jedenkrát ročně ověřovat funkčnost systému vyplácení náhrad vkladů (tzn. testování bankovních dat). Ke dni 31. prosince 2010 došlo v souladu s výše
32
zmíněným zákonem k zvýšení limitu maximálně vyplacené náhrady pro oprávněnou osobu na úroveň 100 000 eur a současně k podstatnému zkrácení doby pro zahájení výplaty náhrad vkladů z 3 měsíců na 20 pracovních dnů ode dne, kdy Česká národní banka označí banku za insolventní, tj. neschopnou dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Dnem 1. dubna 2011 nabyla účinnosti vyhláška Ministerstva financí ČR č. 71/2011 Sb., o formě, struktuře a způsobu vedení a poskytování údajů, které je pojištěná instituce a pobočka zahraniční pojištěné instituce povinna vést a které je povinna poskytnout Fondu pojištění vkladů. Pojištěná instituce je povinna poskytovat Fondu údaje ve shodě s touto vyhláškou jak v případě testování bankovních dat, tak i v případě vyplácení náhrady vkladů. Na evropské úrovni byla v roce 2014 vydána nová Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů, která zavádí významné změny v oblasti pojištění vkladů (například pojištění dočasně vysokých zůstatků nad základní limit pojištění v určitých případech, zkracuje lhůtu pro výplatu náhrad vkladů, stanoví jiný způsob výpočtu příspěvků se zohledněním rizika nesolventnosti jednotlivých finančních institucí, upravuje přeshraniční výplaty náhrad vkladů atd.). V roce 2014 byla dále vydána Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, na základě které jsou členské státy povinny zřídit mechanismy financování řešení krize.
33
2.2. Nová legislativa v ČR Na základě výše jmenovaných směrnic byly navrženy nové zákony pro naši legislativu. Účelem návrhů zákonů je provést v českém právním řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU („směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank“ nebo „směrnice BRRD“), a stanovit tak právní rámec pro ozdravné postupy a řešení krize některých druhů subjektů působících na finančním trhu, včetně úvěrových institucí, investičních podniků a finančních holdingových osob se sídlem v České republice (dále jen „povinné osoby“). Návrh zákona upravuje plány a postupy na ozdravení a řešení krize povinných osob jak na individuální úrovni, tak na úrovni skupiny, postavení a pravomoci příslušného orgánu dohledu a orgánu příslušného k řešení krize a postupy, kterými mohou v subjektech, jež se nacházejí v nesnázích, zasáhnout nebo ve vztahu k nim přijmout opatření k řešení krize v případě, že selhávají nebo je u nich selhání pravděpodobné. Hlavní ustanovení návrhu zákona, která se týkají úkolů v oblasti řešení krize, lze shrnout takto: Orgánem příslušným k řešení krize se stanoví Česká národní banka (ČNB), která je orgánem dohledu nad českým finančním trhem, a úkoly ČNB se rozšiřují tak, že zahrnují přijímání opatření týkající se ozdravných postupů a řešení krize ve vztahu k povinným osobám. ČNB je dále povinna prostřednictvím vnitřního předpisu zajistit provozní nezávislost svého útvaru pro řešení krizí, který byl v rámci ČNB ustaven. Stanoví se řada opatření k řešení krize, která může ČNB za účelem řešení krizové finanční situace povinné osoby uplatnit. Kromě nástrojů k řešení krize upravených směrnicí BRRD zahrnují tato opatření přímou správu, při níž ČNB na neurčitou dobu přebírá kontrolu nad institucí tím, že pozastaví výkon pravomocí jejích statutárních a dozorčích orgánů a přijímá rozhodnutí namísto nich, a to buď sama, nebo prostřednictvím pověřeného zaměstnance ČNB.
34
Výkon pravomocí ČNB k řešení krize obecně nepodléhá omezením či schválení. ČNB však může uplatnit opatření k řešení krize nebo nařídit odpis či konverzi kapitálových nástrojů pouze po předchozím souhlasu Ministerstva financí, pokud navrhované opatření: a) vyžaduje použití prostředků z veřejných prostředků, poskytnutí státní záruky nebo využití překlenovací instituce nebo osoby pro správu aktiv, nebo b) vyžaduje čerpání prostředků z Fondu pro řešení krize nebo z Fondu pro pojištění vkladů v objemu přesahujícím 60 % dostupného objemu majetku v některém z fondů. ČNB má ve vztahu k povinným osobám a jiným stanoveným osobám nárok na náhradu nákladů, které řádně vynaložila v souvislosti s uplatněním opatření k řešení krize, přičemž tyto pohledávky, jakož i pohledávky vyplývající z úvěrů, které ČNB poskytne povinným osobám, mají v případě úpadku přednostní postavení. Státu se výslovně ukládá povinnost uhradit náklady, které ČNB řádně vynaložila při výkonu některých úkolů spojených s včasným zásahem a řešením krize, pokud majetek povinné osoby na úhradu takových nákladů nepostačuje. Návrh zákona upravuje též mechanismus financování řešení krize včetně maximálního omezení případného financování opatření k řešení krize státem. Návrh zákona zejména: - zřizuje Fond pro řešení krize za účelem financování opatření k řešení krize, do něhož jsou povinny přispívat instituce se sídlem v České republice a tuzemské pobočky institucí z jiných než členských států, a vymezuje zdroje jeho financování a jak lze tyto prostředky použít; - zřizuje Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“), který je samostatnou právnickou osobou a který má vlastním jménem vykonávat správu Fondu pro řešení krize a stávajícího Fondu pojištění vkladů. Garanční fond je subjektem sui generis, přičemž se výslovně stanoví, že není státním fondem podle českého práva. Fond pro řešení krize a Fond pojištění vkladů nemají právní subjektivitu, jsou samostatnými účetními jednotkami s odlišnými zdroji financování.
35
Finanční prostředky obou fondů jsou ze zákona vzájemně odděleny a lze je použít výlučně jen pro zákonem stanovené účely daného fondu. Majetek v těchto fondech není součástí majetku Garančního systému. Ke splnění či uspokojení pohledávky věřitele za některým z těchto fondů vzniklé v souvislosti s plněním z daného fondu lze použít pouze majetek v tomto fondu; - upravuje správu a řízení Garančního systému prostřednictvím pětičlenné správní rady, jejíž členy jmenuje a odvolává ministr financí. Správní radu tvoří dva členové jmenovaní z řad zaměstnanců Ministerstva financí, dva členové jmenovaní z řad zaměstnanců ČNB a jeden člen jmenovaný na návrh České bankovní asociace; - požaduje, aby Garanční systém, ČNB a Ministerstvo financí při své činnosti a plnění příslušných úkolů úzce spolupracovaly, včetně jakékoli výměny informací. Návrh zákona provádí řadu navazujících změn souvisejících zákonů, mimo jiné s cílem: - stanovit, že v případě, že Fond pojištění vkladů nemá dostatek volných finančních prostředků a taková situace by mohla ohrozit stabilitu na finančním trhu, může mu ČNB na základě žádosti poskytnout krátkodobý úvěr zajištěný státními dluhopisy nebo jinými cennými papíry se státní zárukou, které má Fond pojištění vkladů v držení, a to na dobu nejvýše tří měsíců; - stanovit, že takové úvěry a návratné finanční výpomoci ze strany ČNB jsou dalším zdrojem financování příspěvkového fondu pojištění vkladů. Na konci roku 2014 byl rovněž přijat zákon č. 333/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, jenž i z hlediska pojištění vkladů přináší významné změny. S účinností od 1. ledna 2015 se procentní sazba příspěvku družstevní záložny zvyšuje na dvojnásobek procentní sazby příspěvku banky. S účinností od 1. července 2015 souhrn zůstatků vkladů člena družstevní záložny spojený s úrokem nebo obdobnou výhodou nebude smět překročit desetinásobek souhrnu jeho splaceného základního členského a dalšího členského vkladu (pro vklady provedené před 1. červencem 2015 bude platit přechodné období). Vzhledem k tomu, že členské vklady nejsou podle § 41c odst. 2 Zákona pojištěny,
36
dojde tímto krokem ke snížení objemu pojištěných finančních prostředků členů družstevních záložen, které členové do takové pojištěné instituce vložili. Dále s účinností od 1. ledna 2018 nebude smět bilanční suma družstevní záložny překročit 5 mld. Kč a lze tedy i v tomto ohledu očekávat změny v daném sektoru. Výplaty náhrad vkladů respektive jejich zahájení se od 1.6.2016 zkracují z 20 na 7 dnů Prostředky z Fondu lze podle § 41a odst. 5 Zákona čerpat pouze na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám a na splátky dluhů Fondu. Za dobu své existence vyplácel Fond náhrady vkladů v 21 případech, při kterých ke dni 31. prosince 2014 poskytl náhrady vkladatelům dvanácti bank a pěti družstevních záložen v podobě sedmnácti řádných a čtyř dodatečných výplat v celkové výši 41,9 mld. Kč.23 Tab.6: Náhrady vyplacené z FPV do 31. prosince 2014
Pramen: www.fpv.cz/data/files/vyrocni-zprava-2014.pdf
23
FPV.cz. [online]. 12.4.2015 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: www.fpv.cz/data/files/vyrocnizpravy/vyrocni-zprava-2014.pdf
37
2.3. Garanční systém finančního trhu Směrnice (2014/59/EU a 2014/49/EU) vyvolaly povinnost jejich promítnutí do národních legislativ. První zavádí nástroje pro předcházení a řešení problémových situací finančních institucí, druhá staví na současném a dosud jediném prvku garance, institutu pojištění vkladů. V rámci nového uspořádání pojištění vkladů posiluje svůj význam a integruje se do celkového rámce, který úpravou vzniká. Tab.7: Uspořádání Garančního systému finančního trhu
Pramen: www.bankovnictvionline.cz
38
Mezi nejzásadnější úpravy patří redefinice postavení a působnosti Fondu pojištění vkladů. Působnost této entity vzniklé na základě zákona o bankách se rozšířila a integrovala se pod novým názvem – Garanční systém finančního trhu, který aktuálně spravuje dvě účetně oddělené jednotky bez právní osobnosti: 1) Fond pojištění vkladů (včetně výkonu všech funkcí souvisejících s příspěvky a výplatou náhrad 2) Fond pro řešení krize Dosavadní Fond pojištění vkladů jako nástroj řešení krize tedy nadále přetrvává, ale stává se „podřízeným“ nástrojem nově vzniklého Garančního systému finančního trhu. Změna názvu a role je logickým důsledkem rozšíření a posílení garančních mechanismů. Vzhledem k integraci Fondu pojištění vkladů do Garančního systému finančního trhu proběhla i změna řízení, neboť statutárním orgánem se stala výkonná rada složená ze zaměstnanců Garančního systému. Tu jmenuje správní rada, která je i nadále odpovědná zejména za strategická rozhodnutí a koncepční řízení. Z pohledu vkladatelů, tedy klientů finančních institucí, jsou změny v řízení garancí finančního trhu díky novým možnostem řešení krizí, ale i větší flexibilitě a operativnosti. Pojištění vkladů je i nadále limitováno částkou 100.000,- EUR, ale zkracuje se lhůta pro výplatu náhrad z 20 na 7 pracovních dní. Účinnost zákonů je od 1. 1. 2016 (s výjimkou zkrácení doby pro zahájení výplaty náhrad, které bude účinné od 1. 6. 2016). Nově se zavádí možnost tzv. zvýšené náhrady za vklady fyzických osob vzniklé ve specifických případech – jako jsou dědictví, prodej nemovitosti k bydlení nebo pojistné v případě úrazu, nemoci, invalidity či smrti. U těchto vkladů bude možná náhrada až do výše 200.000,- EUR v případě, že byl vklad vložen do banky nejdéle 3 měsíce před jejím krachem. Komfortnější pro vkladatele bude též zavedení povinné spolupráce systémů pojištění vkladů v případě výplaty náhrad poboček zahraničních bank, kdy hostitelský systém pojištění vkladů bude na základě obdržených informací a finančních prostředků od domovského systému realizovat výplatu náhrad v hostitelské zemi.
39
Z hlediska určení výše příspěvků jednotlivých finančních institucí do Fondu pojištění vkladů se zavádí přímá úměra mezi výší příspěvku a rizikovostí dané instituce. To je změna, po které volali mnozí účastníci jak na straně samotných finančních institucí, tak na straně regulatorních orgánů. Metodika pro výpočet příspěvků, bude stanovena ČNB. Přitom platí, že pokud výše rezerv Fondu pojištění vkladů překročí zákonem stanovenou hranici, výše příspěvku výrazně klesá. Posunem je, na základě evropských směrnic, definování spolupráce Garančního systému finančního trhu a ČNB, a to jak na pravidelné bázi, tak i v situaci, kdy existuje možnost, že by měla být uplatněna protikrizová opatření nebo použit majetek Fondu pojištění vkladů či Fondu pro řešení krize. Nově je definována i spolupráce s Evropským orgánem pro bankovnictví.
2.4. Fond pro řešení krize Zcela novým nástrojem jak řešit a předcházet krize je Fond pro řešení krize. Fond by měl být naplňován postupně formou ročních příspěvků a v případě potřeby doplnění zdrojů mimořádných příspěvků finančních institucí. Fond bude ještě mít možnost získat další zdroje buď na finančním trhu, nebo úvěrem od obdobných evropských institucí či přímo ze státního rozpočtu. Cílový objem tohoto fondu je stanoven jako 1% celkového objemu krytých vkladů. Nashromážděné prostředky jsou určeny pro aktivní řešení krizové situace příslušné instituce, což doprovází řada pravomocí přidělených zejména ČNB. Tyto pravomoci sahají od možnosti uložení zvýšené informační povinnosti, přes přímé vstoupení do smluvních vztahů, do řídících struktur, až po převzetí problémové instituce státem nebo jim ovládanou osobou. Z pohledu zachování stability a důvěryhodnosti finančních trhů je pak nutno uvítat možnost, že na řešení krize, aniž by došlo k uzavření finanční instituce, se může podílet i Fond pojištění vkladů. To platí pro situace, kdy by byly ohroženy pojištěné vklady, a to pouze do té výše, kdy tato účast pro něj nebude znamenat vyšší zátěž, než kdyby ke krachu došlo a byl by povinen vyplatit náhradu vkladů.
40
Neopodstatněné se ukazují obavy z příliš vysokých příspěvků a tím neadekvátně velkého zatížení finančních institucí. Současná právní úprava stanoví, že příspěvky do Fondu pojištění vkladů výrazně klesají po dosažení úrovně 1,5% z celkového objemu pojištěných vkladů Novou legislativou dochází ke snížení této úrovně na 0,8% z objemu krytých vkladů, tedy vkladů do výše 100.000 EUR držených jedním vkladatelem u jedné finanční instituce. Kryté vklady představují dnes cca 67% objemu pojištěných vkladů všech finančních institucí přispívajících do Fondu. Agregovaná cílová úroveň obou fondů tedy dosahuje 1,8% krytých vkladů (tj. cca 1,2% pojištěných vkladů). Přičemž této úrovně má být dosaženo v roce 2024, Při pohledu na rozsah úprav stanovených novou legislativou se mohou vyskytnout otázky, zda je to opravdu nutné. Pokud si však uvědomíme, že jsme součástí evropského prostoru, který byl finanční krizí významně poznamenán, a že stabilita finančního sektoru se snadno může ukázat velmi vratkou, je jistě na místě problémovým situacím předcházet a včas se na jejich řešení připravit.24
2.5. Vklady obcí nejsou pojištěny Novinky v legislativě, která vstoupila v platnost 1. 1. 2016 (Zákon 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu) zabývající se garančními mechanismy finančních trhů, která upravuje také nástroje pro řešení problémů finančních institucí a aktualizuje podmínky pojištění vkladů, neumožňuje pojištění vkladů některých územních samosprávních celků, jakož i vkladů státu. Takže se změny netýkají jen vkladů fyzických osob, ale i například právě obcí. Tato úprava vychází z evropské směrnice účinné i pro ČR. Tato směrnice stanovila, že pojištění vkladů se nevztahuje na veřejné orgány, avšak zároveň připustila, aby členské státy pojištění vkladů umožnily těm místním orgánům, které mají roční rozpočet nepřesahující 500.000 EUR. 24
Bankovnictvionline.cz. [online]. 20.11.2015 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://www.bankovnictvionline.cz/banky-finance/fond-pojisteni-vkladu-rozsiruje-svou-pusobnost-pod-novymnazvem
41
ČR se rozhodla umožnit pojištění vkladů malým obcím a v nové legislativě nastavila přesná pravidla, jak mohou obce toto pojištění získat. Důležité je, že umožnění pojištění vkladů menších obcí neznamená, že by vklady těchto obcí byly „automaticky“ pojištěny i po nabytí účinnosti nové legislativy. Naopak, od 1.1.2016 jejich vklady pojištěny nejsou, a o zavedení pojištění vkladů musí malá obec sama požádat v bance či v družstevní záložně, kde má veden účet, nebo uloženy vklady, které by mohly podléhat pojištění, a doložit dokumenty pro splnění podmínek pro pojištění vkladů. Postup pro získání pojištění vkladů u malé obce. Dle zákona může pojištění vkladů získat pouze ta obec, jejíž daňové příjmy podle zákona o rozpočtovém určení daní dosahují nejvýše 500.000 EUR, tedy přibližně 13,5 mil. Kč. Získání pojištění je procedura, při které malá obec musí spolupracovat s bankou či družstevní záložnou, u které má účet, respektive využívá finanční produkt, na který by se mohlo vztahovat pojištění vkladů. Finanční instituce musí malé obci vydat potvrzení o vzniku pojištění vkladů. Teprve poté až finanční instituce vydá potvrzení, je možné, aby byly vklady malé obce pojištěny. V praxi to znamená, že: a) Pokud menší obec chce mít pojištěny vklady ve finanční instituci, kde již má uloženy finanční prostředky, musí požádat o potvrzení o pojištění od této finanční instituce (pokud má obec vklady u několika institucí, musí potvrzení získat od všech!). Vklady jsou pojištěny až po vydání potvrzení (nebo v příslušném roce viz dále). Bez tohoto potvrzení uložené finanční prostředky nepodléhají pojištění vkladů. b) Pokud menší obec uvažuje o novém vztahu s finanční institucí, od které nemá potvrzení o vzniku pojištění vkladů, a obec chce, aby její vklady u této finanční instituce byly od začátku pojištěny, musí získat potvrzení o pojištění ještě předtím, než své finanční prostředky finanční instituci svěří. Nicméně je možné, aby obec doložila své daňové příjmy později s tím, že vklady budou pojištěny až po obdržení potvrzení o pojištění podle písmene a). Jestliže má menší obec účet u pobočky zahraniční banky působící v České republice, je vhodné se informovat přímo v této pobočce na podmínky pojištění vkladů obcí, neboť některé země výjimky umožňující pojištění vkladů malých obcí nevyužily.
42
Prvním krokem na cestě k pojištění vkladů obcí je vyjasnění, co se rozumí daňovým příjmem obce. V tomto ohledu nová legislativa odkazuje na zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, přičemž tento zákon uvádí výčet daňových příjmů obcí v § 4. Ministerstvo financí pak v souvislosti s aplikací nové legislativy uvedlo, že se jedná o daňové příjmy vykázané ve výkazu FIN2-12M sestavovaného podle vyhlášky č. 5/2014 Sb Druhým krokem je určení, za který rok se budou rozhodné daňové příjmy počítat. Není totiž vyloučeno, že v jednom roce obec podmínku daňových příjmů (nepřesahujících 500 000 EUR) splní, avšak v jiném roce nikoli. Pojištění vkladů je možno získat pouze v letech, pro které platí, že v jejich rozhodném předcházejícím roce byla podmínka maximálních daňových příjmů splněna. Tímto rozhodným předcházejícím rokem je dle zákona rok, který o 2 roky předchází roku, ve kterém obec chce mít vklady pojištěny. Důvodová zpráva pak přináší upřesnění v podobě příkladu, že pokud má obec zájem o pojištění vkladů v roce 2015, dokládá daňové příjmy za rok 2013. Pro pojištění vkladů v roce 2016 je tedy nutno dokládat daňové příjmy za rok 2014. Protože hranici 500.000 EUR je nutno přepočítat na ekvivalent v českých korunách, zákon stanovuje, že se tak má učinit kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují. Je zřejmé, že drtivá většina obcí, které budou mít zájem o pojištění vkladů, budou toto pojištění chtít co nejdříve po nabytí účinnosti nové legislativy v roce 2016. Rozhodným kurzem pro přepočet tak je kurz CZK/EUR vyhlášený ČNB pro 31. 12. 2014. Z přepočtu horní hranice 500.000 EUR tímto kurzem vyplývá, že horní hranice daňových příjmů obce v roce 2014 pro vznik nároku této obce na pojištění vkladů v roce 2016 činí 13 862 500 Kč.25 25
FPV.CZ. [online]. 30.12.2015 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/aktuality/vkladyobci-a-kraju-nejsou-od-ucinnosti-nove-pravni-upravy-automaticky-pojisteny-vetsina-vsak-muze-pojisteni-opetziskat-nepojisteny-jsou-dale-vklady-.html
43
Závěr
Cílem práce bylo vymezení ekonomických a právních aspektů pojištění vkladů v současném globalizovaném bankovnictví a snaha potvrdit či vyvrátit hypotézu, že „Pojištění vkladů“ je spíše psychologickým prvkem ochrany klientů bank v ČR. Je zcela bez diskuse, že takový prvek, jakým je pojištění vkladů, je velice přínosný a přispívá ke stabilizaci a funkčnosti našeho bankovnictví. V době kdy se navíc každá událost, která může ovlivnit ekonomiku, šíří díky moderním technologiím obrovskou rychlostí, je takový prvek uklidňující a může, v případě nějaké rychle se šířící informace, odradit klienty například před runem na banky a tím zabránit problémům celého finančního sektoru a veškeré ekonomiky. Aktuální důvěra v bankovnictví je stabilní a důkazem jsou i většinově se zvyšující vklady v našich bankách. Lze považovat za „pohádku“, že by se klienti bank a družstevních záložen, bez Fondu pojištění vkladů, domohli sumy asi 42 mld. korun, kterou jim fond za dobu své existence vyplatil. To jsou silné stránky této instituce. Od ledna 2016, pak navíc vstoupila v platnost nová legislativa (harmonizovaná s tou evropskou), která přináší další pozitiva. Například při splnění podmínek jsou některé vklady pojištěné až do výše 200.000 EUR (dědictví, pojistné plnění, prodej nemovitosti). Dosud byla pojištěna suma maximálně 100.000 EUR, u jedné finanční instituce. Další novinkou, kterou přináší nová legislativa, je zkrácení doby pro zahájení výplaty náhrad vkladů z 20 na 7 dnů. Tato změna vstoupí v platnost 1.6.2016. To vše můžeme považovat za kladné stránky pojištění vkladů.
44
Na druhou stranu, díky analýze současných rezerv Fondu pojištění vkladů (na konci roku 2014 měl fond rezervy asi 19 mld. Kč)26 a množství pojištěných vkladů, kdy už v roce 2012 byly u Fondu pojištění vkladů, pojištěny vklady za 2.300 mld. Kč od 36 finančních institucí27 a každým rokem rostou (jen pro představu tři největší banky v ČR spravovaly v roce 2014 na účtech občanů asi 1.039 mld. Kč - ČS cca 515 mld., ČSOB cca 351 mld. a KB cca 173 mld.)28 jsem došel k jasnému závěru, že Fond pojištění vkladů v současné době funguje dobře, ale je zcela nereálné, aby v případě krachu některé z výše jmenovaných systémových bank, zvládnul situaci sám a je tak hlavně psychologickým prvkem pro klienty bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen. V případě úpadku velké banky by pak přišla na řadu ČNB, která by ve spolupráci s Ministerstvem financí mohla situaci řešit například prodejem banky nebo její části strategickému partnerovi. Věřím, že nám nic podobného v blízké době nehrozí, že jsou naše vklady v bezpečí a že budeme mít vždy dostatek informací a zdravého rozumu pro výběr té správné banky.
26
FPV.cz. [online]. 12.4.2015 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: www.fpv.cz/data/files/vyrocnizpravy/vyrocni-zprava-2014.pdf 27
FPV.cz. [online]. 23.3.2011 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: www.fpv.cz/data/files/11-03-23-pruvodce-
fpv.pdf 28
CSAS.cz. [online]. 26.4.2015 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2014.pdf CSOB.cz. [online]. 13.5.2015 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: www.csob.cz/portal/documents/10710/444804/VZ_CSOB_2014.pdf/ KB.cz. [online]. 19.4.2015 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-sinvestory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2014-vyrocni-zprava.pdf
45
Seznam literatury: 1. BUDINSKÝ, Petr a Přemysl ZÁŠKODNÝ. Finanční a investiční matematika. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2004. ISBN 80-86754-11-1. 2. MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2010. ISBN 978-80-7349-156-7. 3. PIKORA, Vladimír a Markéta ŠICHTAŘOVÁ. Zlatý poklad. První vydání. Praha: Ibisingold, 2015. ISBN 978-80-905564-3-0. 4. REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 5., aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010. ISBN 978-80-214-4044-9. 5. REVENDA, Zbyněk. Teoretické a ekonomické aspekty pojištění vkladů. Politická ekonomie. Praha: VŠE, 2013 (2). ISSN 2336-8225. 6. SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. 1. vyd. Praha: 65.pole, 2009. ISBN 978-80-903944-3-8.
Seznam online zdrojů: 1. BANKOVNICTVIONLINE.cz. [online]. 20.11.2015 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://www.bankovnictvionline.cz/banky-finance/fond-pojisteni-vkladu-rozsiruje-svoupusobnost-pod-novym-nazvem 2. CSAS.cz. [online]. 26.4.2015 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2014.pdf 3. CSOB.cz. [online]. 13.5.2015 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: www.csob.cz/portal/documents/10710/444804/VZ_CSOB_2014.pdf/ 4. FINANCE.cz. [online]. 8.3.2013 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/381976-kadlecova-fond-pojisteni-vkladu-neni-schopensanovat-krach-velke-banky/ 5. FPV.cz. [online]. 23.3.2011 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: www.fpv.cz/data/files/11-03-23pruvodce-fpv.pdf 6. FPV.cz. [online]. 12.4.2015 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: www.fpv.cz/data/files/vyrocnizpravy/vyrocni-zprava-2014.pdf 7. FPV.cz. [online]. 30.12.2015 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/aktuality/vklady-obci-a-kraju-nejsou-od-ucinnosti-nove-pravni-upravyautomaticky-pojisteny-vetsina-vsak-muze-pojisteni-opet-ziskat-nepojisteny-jsou-dale-vklady.html 8. FPV.cz. [online]. 20.9.2014 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/legislativa.html 9. KB.cz. [online]. 19.4.2015 [cit. 2016-01-15]. Dostupné z: www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahys-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2014-vyrocni-zprava.pdf
46
Seznam tabulek: Str. 21 Tab.1: Vývoj změny limitu pojištění pohledávek z vkladů a spoluúčasti oprávněných osob Str. 27 Tab.2: Přehled přihlášených pohledávek v konkurzu a likvidaci, stav k 31. prosinci 2014 Str. 29 Tab.3: Příspěvky pojištěných institucí hrazené do Fondu podle jednotlivých let Str. 30 Tab.4: Náhrady vyplacené z FPV do 31. prosince 2014 Str. 30 Tab.5: Souhrnný přehled příjmů a výdajů FPV v letech 1995-2014 (v mil. Kč) Str. 37 Tab.6: Náhrady vyplacené z FPV do 31. prosince 2014 Str. 38 Tab.7: Uspořádání Garančního systému finančního trhu
47
