MASARYKOVA UNIVERZITA. Romské děti v aspektu volnočasových aktivit PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra sociální pedagogiky

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra sociální pedagogiky

Romské děti v aspektu volnočasových aktivit

Bakalářská práce

Brno 2008

Autor práce: Marcela Gabčová

Vedoucí práce: Mgr. Ema Štěpařová 1

Bibliografický záznam GABČOVÁ, Marcela. Romské děti v aspektu volnočasových aktivit: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra sociální pedagogiky, 2008, 64 l., 5 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Ema Štěpařová.

Anotace Bakalářská práce „Romské děti v aspektu volnočasových aktivit“ pojednává o volnočasových aktivitách romských dětí a mládeže. Celá tato bakalářská práce je soustředěna na projekt tzv. Amari familija – Naše rodina, který se realizuje v rámci neziskové organizace Společenství Romů na Moravě a je nastaven tak, aby reagoval na problematické situace, vyskytující se ve všech lokalitách, v nichž tato organizace působí. Projekt je zajímavý tím, že do volnočasových aktivit je možné zapojit rodiče a prarodiče dětí, kde zároveň mají možnost se aktivně podílet na přípravě těchto volnočasových aktivit a jejich realizaci. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit informace o tom, jak děti často navštěvují volnočasové aktivity tohoto projektu, zda-li jsou rády, že můžou na tyto aktivity chodit společně s rodiči a jak děti tráví svůj volný čas mimo tyto kroužky. Dalším cílem bylo zjistit, jestli se rodiče snaží do kroužků chodit s dětmi společně, zda-li vůbec mají rodiče zájem, jak jejich dítě tráví svůj volný čas a zda-li si myslí, že díky tomuto projektu bude výskyt sociálně patologických jevů u dětí eliminován.

Annotation The topic of this diploma thesis is “Roma children in the aspect of free-time activities.” As the title suggests, it deals with free-time activities of Roma children and young adults. The main focus of the thesis is on a project called Amari familija (Our family) which is carried out under the terms of non-profit organization The Association of Roma in Moravia and reacts to problematic situations, which occur in locations where this organization has its influence. Amari familija project is interesting as it is possible to involve parents and grandparents of children in preparation and implementation of the free-time activities. The main target of this thesis was to collect information about how often children attend free-time activities offered by this project, if they enjoy coming there with their parents or in what other ways children spend their leisure time outside this project. Apart from that I have tried to find out if parents make some effort to attend those activities with their children, to what extent they are interested in what their children do in their free time, or if they believe that it is possible to eliminate socially pathological phenomena of children due to such projects. 2

Klíčová slova Romové, romská rodina, romská komunita, romská výchova dítěte, romské děti, romští rodiče, organizace, volný čas, volnočasové aktivity, projekt Naše rodina, společenství Romů, hodnoty, Amari familija, problémy Romů, romský hudba.

Keywords Roma, Romany family, Romany community, Romany child care, Romany children, Romany parents, organization, freetime, freetime activities, projekt Our family, community of Roma, values, Amari familija, problemms of Roma, Romany music.

3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně 19.4.2008

………………………………... podpis

4

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Emě Štěpařové za udělené konzultace a odborné rady při zpracování mé práce, a taktéž Společenství Romů na Moravě za příkladnou pomoc a ochotu při zpracování výzkumné části této bakalářské práce.

Obsah Úvod.................................................................... 8 Motivace k práci .................................................. 9 1. Romové v ČR.................................................... 11 1.1.

Rozdělení Romů....................................................... 11 5

1.2.

Rozdělení dle způsobu života ................................. 13

1.3.

Romská komunita, romská rodina .................... …15

1.4.

Hodnoty současných Romů .................................... 17

1.4.1. Autentické hodnoty ................................................... 17 1.4.2.

1.5.

Pseudohodnoty ......................................................... 19

Problémy současné romské rodiny ........................ 19

2. ROMSKÉ DÍTĚ .......................................................... 21 2.1.

Výchova romského dítě ........................................... 21

2.2.

Romské dítě ve škole ............................................... 22

3. VOLNÝ ČAS ROMSKÝCH DĚTÍ............................ 24 3.1.

Vybrané instituce navštěvující romské děti v rámci města Brna ................................................ 24

3.2.

Osoby pracující s romskými dětmi ........................ 30

3.2.1. Pedagog volného času ............................................... 31 3.2.2. Sociální pedagog ........................................................ 32 3.2.3. Asistent pedagoga...................................................... 33

3.3.

Vybrané projekty, díky nimž se rozvíjí romský Talent ....................................................................... 34

Praktická část ........................................................ 39 Cíle bakalářské práce, výzkumný vzorek, metody výzkumu, sběr dat ..................................................... 39 4. POPIS PROJETKU AMARI FAMILIJA – NAŠE RODINA ........................................................... 42 5. VÝSLEDKY HODNOCENÍ....................................... 43 5.1.

Hodnocení dotazníku č.1......................................... 43

5.2.

Hodnocení dotazníku č.2......................................... 55

Závěr

............................................................................ 59

RESUMÉ ........................................................................... 61 6

SUMMARY ....................................................................... 62 Seznam použité literatury ................................................ 63 Přílohy

............................................................................ 65

Teoretická část Úvod Pojem volný čas v dnešním světě pro mnohé lidi má zcela jiný

7

význam, než tomu bylo v minulosti. Chvíle odpočinku, klidu, pohody, ve které se člověk může věnovat tomu, co ho baví, to co ho naplňuje. Čas, na který se těší může být pro druhé noční můrou, při které naskakuje husí kůže. Odborníci definují volný čas, jako chvíle, která je určena pro nás samotné, tedy chvíle, ve které neděláme žádné povinnosti, nic co musíme. Je to čas jen pro nás, abychom si mohli v něm odpočinout, relaxovat, načerpat nové síly nebo udělat jen tak něco, co máme rádi, co nás baví. Je však tento čas pro všechny takovým potěšením? Někteří mladí spojují automaticky volný čas s nudou. Bohužel, nejsnadnější prostředky pro zahnání této nudy nebývají vždy takové jako bychom si přáli a na ty dražší často nejsou peníze, vybavení, vůle či jsou nám nedosažitelné. Avšak nevím, kolik z nás a především společnost si uvědomuje význam a důležitost volného času pro náš život. Kromě zjevných projevů jako způsobů chování, odívaní, je to taky způsob myšlení. U mladých lidí volný čas silně ovlivňuje životní styl a tedy i hodnoty. Budeme-li hledat jistou spojitost mezi volným časem a životním stylem, napadá mě, že i životní styl má vliv na volný čas. Jako příklad si můžeme uvést fotbalistu. Pokoj vylepený plakáty nejslavnějších fotbalistů, sledování oblíbených hvězd při nejrůznějších soutěžích, volné sportovní oblečení a volné chvíle strávenými na hřišti. Avšak co člověk, který volný čas naplnit neumí? Nebo právě naopak, co když ho tráví nevhodným způsobem? Myslím, že je to jen otázka času, kdy se nevhodné způsoby prožívání objeví i v životě. Nebo pak skupiny lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, jak tito lidé vnímají volný čas? Může si i tento člověk zaplatit posilovnu či nějaké relaxační cvičení, aby odlehčil své duši, či svému tělu? Ideální stav by tedy byl, aby si každý mohl vybrat to, co ho baví. Bohužel mám pocit, že ideální stav často znamená nereálný stav. Současná doba nám nabízí nejširší škálu aktivit a tato různost nám může pomoct nacházet nové a snad i skryté schopnosti, o kterých zatím nevíme. Věřím, že tato objevená schopnost nás může naplnit sebevědomím, optimismem a tím, co potřebuje každý nezbytně ke svému životu. S lítostí však musím doplnit, že tyto aktivity nejsou přístupné pro všechny. Někdy jsou překážkou peníze, někdy společenské zařazení či postavení a někdy jen 8

slabá vůle. Opomenu–li význam volnočasových aktivit jako prevenci před sociálně patologickými jevy, je to také především velké mínus pro každého jedince a v důsledku pro celou společnost.

Motivace k práci Myslím, že nejsem jediná Romka, které se často lidé z majoritní společnosti ptají na Romy, na způsob života, hodnoty, priority a způsob výchovy. Někteří se dokážou ptát zcela diplomaticky, ale jsou i tací, kteří se zeptají přímo tzv. bez servítek. Odpovědět není vždy jednoduché, příčiny problémů nejsou často tak jednoduché jak by se mohlo zdát. Člověk taktéž musí rozpoznat, zda se člověk táže, protože sám si odpovědět nemůže či neumí nebo protože ten dotyčný má potřebu vyříkat všechno to, co ho s Romy bolí, trápí či co s nimi zažil. Nejlépe se komunikuje s těmi, kteří hledají pravdu, možná proto, že tito lidé jsou schopni se odprostit od předsudků a ať ji mám už já nebo ať už k ní dojdeme společně. Při projíždění tramvají jsem si nejednou všimla, jak lidé kroutí hlavami při pohledu na romské děti stojící před domy. Někdy stály, někdy tancovaly či si zpívaly. Jednou jsem si v tu chvíli vzpomněla na mého romského kamaráda, který vyprávěl, jak se na Slovensku jeho děda po práci scházel s bratry. Vytáhli nástroje a hráli až do tmy a jejich děti zpívaly. Avšak je jasné, že tyto příběhy mí spolucestující neznali, proto v nich nemohli objevit i to hezké, které jsem našla já. V tom lepším případě jejich projevy nelibosti končily jen u gest, v tom horším snesly „odbornou“ kritiku a ne vždy to bylo příjemné. Myslím si, že pokud si děti umí najít aktivitu, která je rozvíjí, je všechno v pořádku stejně tak jako u těchto dětí, a právě proto by zasluhovaly pochvalu. Avšak ne vždy je to tak. Častěji však vidíme děti jen tak se „poflakovat“, někdy se uchylují k činnostem, které řadíme do skupiny sociálně patologických jevů. Jejich rodiče si nevědí rady a při nejrůznějších rozhovorech mluví o tom, že nemají a ani nevědí, co by mohli nabídnout svým dětem, aby jim den zpříjemnili. Dále pak pokračují, že jejich doba byla velice jiná, nebylo tolik špatných 9

vlivů. Tyto problémy, naštěstí, nejsou lhostejné neziskovým organizacím, které si uvědomují jejich nebezpečí. Jednou z nich je i organizace působící nejen v Brně, Společenství Romů na Moravě. Jejich projekt Amari Fameľija (Naše Rodina) a Volnočasové aktivity pro romské děti na Moravě byly zaměřeny přímo na otázky této problematiky. Měla jsem možnost podílet se na tomto projektu, a proto bych chtěla v první fázi ještě přidat teoretický základ a následně rozvést výsledky. Myslím, že úspěch tohoto projektu pro samotnou věc by měl být znám možná co největšímu počtu lidí, především těm, kteří v neziskovém sektoru pracují. Projekt mě zaujal natolik, že bych se chtěla této záležitosti věnovat dále i profesně. A nakonec myslím, že znalosti získané při psaní této práce zužitkuji i při rozhovorech s lidmi, kteří se zajímají z nejrůznějších důvodů o romský život.

10

1.

Romové v ČR

Romy můžeme rozdělit podle různých hledisek. Rom je souhrnný název řady etnických skupin, mající společný jazyk, původ a mnoho společenských a kulturních rysů či prvků. Odhaduje se, že na území České republiky žije až 200 000 – 300 000 Romů.

1.1. Rozdělení Romů a) Rumungre Roma Tito Romové nejčastěji z historických příčin (pronásledováni a negativní vztah s majoritní společností) žili v osadách – vzhledem k majoritě sice v určité sociální izolaci, avšak byly vždy ekonomiky závislí na majoritě. Davidová (1). Zastávali drobné řemesla a svým speciálním zbožím doplňovali sortiment místních řemeslníků. Kovářství, zpracování dřeva, textilní řemesla, výroba válků, výroba hudebních nástrojů, provozování hudby byly nejčastějším sortimentem zajišťovaných služeb. Potřeba těchto služeb byla zničena modernizací společnosti. Hudebníci byli nahrazeni rádiem, kinem a televizí. Kovářství bylo zničeno industrializací. Hospodářský propad se zesiloval stejně tak jako závislost na majoritní společnosti. Hübschmannová (2) tvrdí, že význam tradičních řemesel spočíval v tom, že Romům umožňoval se zapojit do sociálního systému tehdejší společnosti, kde měli svoji roli. Svými řemesly byli potřební a nebyli pociťováni jako paraziti, jako přítěž společnosti, jako asociálové, i když měli nízký společenský status. Sice se ze strany majority vyskytovaly také ojedinělé pogromy, ale celkově vztahy s majoritním obyvatelstvem na Slovensku nevyvolávaly trvalý konfliktní stav. Je důležité zmínit ještě vztah mezi majoritou a touto skupinou Romů. Každý sedlák měl svého Roma, kterému zajišťoval přežití ve formě potravy. Povinnosti Romů bylo chodit pomáhat, když sedlák zavolal. Vztah byl stvrzován kmotrstvím. Zdá se, že dříve byla integrovanost Cikánů přes jejich nízký status větší 11

než dnes, uzavírá Hübschmannová (3). Po druhé světové válce se významně demografické rozložení Romů změnilo. Státem řízené rozptyly, touha lidí začít život na vyšší úrovni motivoval mladé Romy k opuštění osad a hledání práce. Cílem se stávalo industrializující se ostravsko, Němci opuštěné pohraničí či jiné města převážně zabývajícím se těžkým průmyslem. Nejčastějšími problémy těchto migrací byla sociální dezorientace a přerušení tradičních sociálních vztahů. Z celkového počtu Romů žije v ČR asi 85% slovenských Romů.

b) Vlachika Roma - Olaští Romové V Česku tvoří asi 10%. Zatímco se v Evropě objevovalo několik skupin, u nás to byly především dvě skupiny: Svárové – koňští handlíři a Kalderáši – výrobci kotlů. U nás převážně žijí potomci Lovárů. (4) Na naše území přišli v 19. století z rumunské jazykové oblasti (rumunské knížectví Valachie), odtud v slovenském dialektu označení Vlachike Roma. Samotní Olaši si říkají vlašika Rom. Mluvíme o Romech tradičně žijícím kočováním. V roce 1959 byli drastickou intervencí komunistického režimu přestěhování do bytů. Na ostatní Romy pohlížejí s despektem. Důvodem může být, že usazující Romové přebírali způsoby života bílých (opouštění tradic a hodnot) nebo taky jako pozůstatek kastovního systému, přeneseného z Indie. Olašští Romové výhradně používají pro svou komunikaci romštinu – hovořit romsky je pro tuto skupinu otázkou cti. (5) Práci vnímají podřadně, fyzickou námahu jako nedostatek mentálních schopností. Z toho vyplívá, že si vysoko cenní činností, zajišťující finance myšlením, především obchodováním apod. Dodnes mají Olaši své představitele, které uznávají pro svou moudrost a autoritu. Samotná skupina i vůči ostatním romským skupinám je velmi uzavřená. Sňatky mezi skupinami jsou proto velice ojedinělé.

12

c) Ungerike Roma Tato skupina Romů se často identifikuje prostřednictvím maďarského jazyka. Do ČR přicházejí především z jižního Slovenska.

d) Moravští a čeští Romové Skupiny Romů, nejčastěji bydlících v domech či bytech. Většina českých a moravských Romů byla vyvražděna v Osvětimi ve II. světové válce.

e) Sinti Němečtí Romové, kteří si dosud zachovali tradiční způsob života. Provozují pouťové atrakce. Na našem území jich žije velmi málo a jádro svých komunit mají v Německu.

1.2. Rozdělení dle způsobu života a) Kočovní, polokočovní a usedlí Romové Romové se dělili před zákazem kočování v roce 1959 na kočovné, polokočovné a usedlé. (6) Kočovné a polokočovné skupiny olašských Romů k nám přišli z dnešního území Rumunska, z Valašska a Moldávie. Polokočovné skupiny měly svá útočiště, ke kterým se uchylovaly především v zimním období. Běžně se přemisťovali pomocí koňských povozů – šiatry, pokrytými plachtami. Druhý způsob putování představoval chození pěšky a tábořili se ve stanech. Způsob obživy u těchto skupin představoval koňské handlířství či drobné krádeže. Usedlí Romové se usadili za dob Marie Terezie. Živili se provozováním svých profesí – nebo drobnými službami gádžům – Neromům byli najímání sedláky z vesnic, u kterých žili v osobitých sídelních jednotkách – osadách (7).

13

b) Žuže Rom a Degeša Roma Základem tohoto dělení Romů je respektování a nerespektování romských tradic a pravidel. Romy dodržující tradice jsou nazýváni Žuže Roma, tedy čistými Romy a Romy, pro které zvyklosti nejsou důležitou součástí života, jsou nazváni hanlivým Degeše. Do skupiny nečistých Romů patřili ti, co jedli například i koňské maso (kůň byl téměř posvátný) nebo ti, kteří jedli zbytky jídel (ohřívána jídla). Takto dělení Romové se spolu navzájem nestýkali a kontaktům navzájem se vyhýbali.

c) Bohatí Romové a chudí Romové Za

nejchudší

z východního

Romy

byli

Slovenska.

považování

K nejbohatším

především Romům

Romové patřili

z osad

především

hudebníci, kteří již od pradávna účinkovali na šlechtických dvorech a později vytvořili zvláštní vrstvu kavárenských muzikantů. Nejmarkantnější změnu můžeme spatřit u olašských Romů. Ti do roku 1950 patřili k nejchudším Romům, a však dnes patří v důsledků „různých forem“ obchodování mezi ty nejbohatší. Největší hodnotou pro Olašského Roma je zlato, které symbolizuje schopnosti muže, a také dává magickou sílu odhánět zlé duchy.

d) Romové ve městě a Romové na vesnici Romové žijí rozptýleně mezi neromským obyvatelstvem buď ve zvláštních čtvrtích a ulicích, ve městech nebo na předměstích (městští), nebo v oddělených venkovských osadách nebo na okraji venkovských obcí (venkovští). Venkovští Romové si uchovali daleko více ze své kultury či tradičního života, a to především díky své izolovanosti od ostatních. Romové ve městech se však stále víc přibližovali k majoritní společnosti a přebírali její způsob života především v oblastech ekonomického života a v některých rysech sociálního chování. 14

1.3. Romská komunita, romská rodina Romská komunita Romská komunita byla tvořena především širší rodinou, jejíž základem byly širší příbuzenské vztahy. Tato síť společenských vztahů zároveň umožňovala společenský status každému jedinci a zároveň poskytovala sociální, společenskou i ekonomickou ochranu. Svou pružnost dokazovala mimo jiné i tím, že byla ochotná přijmout nové členy, většinou podle toho, co který jedinec provozoval či uměl. Velký vliv na posilování společenství uvnitř této komunity měl odmítavý postoj majoritní společnosti. Funkci této široké rodiny posiloval distanční postoj majority a vynucená společenská izolace Romů - prostředkem k přežití bylo mimo jiné právě uchovávání tradičních stereotypů, vnitřních příkazů chování a soustavy zvyklostí a obřadů, ve kterých byla jistota každodenního života i uchování identity skupiny. Největším trestem při provinění těchto příkazů bylo vyloučení z komunity.

To

představovala

nebezpečí

v nepřátelském

světě

a

minimalizovalo šanci na slušný život, nevezme-li ho k sobě nějaká jiná komunita. Jeho postavení v nové komunitě bylo méněcennější. Nad dodržováním těchto etických norem bděl celou komunitou uznávaný muž čhibalo – vajda. Součástí jeho funkce bylo oddávání či loučení na pohřbech. Jeho funkce i důležitost upadla s rozpadem tradičních sociálních vazeb. Své úctyhodné místo v komunitě měli i staří Romové pro své zkušenosti a svou moudrost. Phuri daj – stará matka, byla uznávanou ženou, která uměla komunikovat s transedententálnem či léčit.

Romská rodina Autoři referující o životním způsobu Romů se shodují, že rodina je základní institucí pro romské společenství a pro život jednotlivce. (8)

15

Jak jsme již zmínili, Romové si v historii udržovali jistou distanci od majoritní společnosti a nedůvěřovali státním institucím. Po staletých zkušenostech pronásledováním byla rodina jediným útočištěm, kde zažívali jistotu citového a sociálního zázemí. Pro Romy je rodina největší hodnotou. Rodina a příbuzenské vztahy jsou posvátné. Slovo rodina – fameľija znamená pro Roma hlavně širší velkorodinu, která je podle Davidové (9) chápána v rozsahu tří až čtyř generací, je rozdělená do pěti až deseti domácností a vedena autoritou nejstaršího člena. To potvrzuje Hübschmannová (10), která uvádí, že veškerou existenci romského společenství určoval příbuzenský systém, který zjišťoval biologickou reprodukci, byl základní ekonomicko– profesní jednotkou, zajišťoval socializaci dětí a profesní přípravu na život, poskytoval sociální zabezpečení svým členům a byl základním strážcem a nositelem etických norem a hodnot. Úloha muže bylo postavit dům, nosit a štípat dřevo. Dobrý muž se uměl postarat o své děti, když byla matka nemocná nebo když obstarávala živobytí. Rozhodoval o všem co se týkalo domova a věcí spojených. Zajišťoval peníze, které pak předal své ženě, aby s nimi hospodařila. Je hlavou rodiny. Úlohou ženy bylo zajišťování potravy a chodu domácnosti, starání se o děti, rodinu. Nevěra ženy byla naprosto vyloučená. Vulgární mluva byla netolerována jak před rodiči, tak i před staršími. Romům je příznačná cudnost. Rodiče před dětmi nechodí neobnažení nebo ve spodním prádle, stejně tak jak i děti. Vážené postavení má i nejstarší syn v rodině, který spolurozhoduje o dění v rodině. V případě úmrtí otce, přebíral jeho postavení a rozhodoval o všech věcech. Dokonce i o tom, zda se může matka znovu provdat. Život v této velkorodině je však podřízen širší skupině pokrevně spjatých příbuzných, kterou Romové nazývají fajta. Právě zákony a vztahy na úrovni fajty vymezují vztahy rodinné, strukturu rodiny a hierarchii v ní, vymezují role jednotlivých členů rodiny. (11) 16

Fameľja a fajta jsou podle Davidové (12): „základními funkčními složkami širší pospolitosti, jako je kumpania (sídlištní pospolitost) a natsia

(subetnická

skupina),

charakterizovaná

tradiční

profesí,

přežívající endogamií, vlastním dialektem a odchylkami v kulturních zvyklostech.“

1.4. Hodnoty současných Romů Každé etnikum rozlišuje hodnoty významné, žádoucí, ale také hodnoty negativní, ohrožující, před kterými je nutno se varovat. Je zajímavé, že antropologové dokazují svými objevy, že základní hodnoty, které udržují lidský život, jsou v mnoha kulturách podobné, ba téměř shodné, co do obsahu (např. manželství, mateřství, otcovství, vazba dítěte na matku, péče o děti, přátelství, služba, obětavost, věrnost, a na druhé straně např. odmítání lži, manželské nevěry, pohlavní nevázanosti, incestu, krádeže, vraždy apod.). Co do formy existuje velká variabilita vyjádření hodnot. Je podmíněna prostředím přírodním a společenským. Způsob vyjádření hodnot se mění také vlivem historických okolností. (13) Podle Hübschmannové (15) můžeme u Romů rozlišit hodnoty pravé autentické hodnoty od pseudohodnot.

1.4.1. Autentické hodnoty Tyto hodnoty z dlouhodobého hlediska pomáhají mnohým generacím v určitých životních podmínkách přežít a udržet kvalitu života. Jsou prověřeny historickou zkušeností a předávají se výchovou a socializací. Jejich udržovaní závisí na míře sociální kontroly, která má silný vliv na zachování tradic. Proto se taky nazývají tradiční. Tvoří jádro identity etnika a jedince v tradičních společnostech. Mezi nejvýznamnější romské hodnoty patří rodina a příbuzenstvo čest, slušnost, úcta, poctivost, pohostinnost, zdraví, vzájemná solidarita, dále umění bránit se a žertovat, vyprávění, 17

schopnosti odpouštět, čistotě srdce a života v souladu s Bohem. Jak si můžeme všimnout téměř každá hodnota je směřovány do společenství, komunity. Vysoký standart soužití s ostatními zaručoval ochranu a kvalitu přežití uvnitř společnosti. Pro toto tvrzení můžeme použít příkladu, ve kterém romské přísloví říká: Bokhales de te chal, te lačho vaj nalačho – Nakrm hladového, ať je dobrý, či špatný, však tato solidarita přesahuje běžné představy o spravedlnosti a směřuje k záchraně člověka, která může vést k obnově jeho existence nejen z hlediska biologického, ale také z hlediska sociálního, psychologického a spirituálního (16). Jsem přesvědčena, že tak jak dochází Romové po době různých nátlaků asimilace, znova hledají své tradiční hodnoty stejně tak jako s tím spojenou identitu. I přes dlouhé zamyšlení jsem nepřišla na „nové“ hodnoty moderní romské rodiny, neboť bych tím popřela tezi antropologů, kteří říkají, že hodnoty jsou jádrem identity jedince a společnosti. V případě, že by nové „základní“ hodnoty vznikaly, znamenalo by to, že ty staré, staletími prověřené, nebyli kvalitní a neměli své místo a jejich přítomnost v naší kultuře by byla postradatelná. Jedna a jistá změna, věřím, že dostatečná změna, však patrná tu je. Jde o počet členů v rodině. Dřívější mnohočetný počet dětí je díky době omezován. Náročnost doby představuje především i ekonomické zázemí. Oproti době totality je snaha Romů o aspiraci na společenském životě. Můžeme říct, že střední vrstva společnosti je rozšiřována a s ní i důležitost reakce na společenský či politický život. Významně se posiluje hodnota vzdělávání. Uvědomování si možnosti zařazení se do pracovního procesu, a taktéž osobní růst představuje zkvalitnění způsobu života a především výhodnější status ve společnosti.

18

1.4.2. Pseudohodnoty Pseudohodnoty jsou popisovány jako skutečnosti, které vytvářejí iluzi života a z dlouhodobého hlediska jsou kontraproduktivní. Jsou důsledkem

narušení

původního

dlouhodobě

utvářeného

sociokultrurního systému a jeho kontrolních mechanismů. (17) Jako příklad uvedu hodnotu vzdělání a vzdělávání. Praktická účinnost nebyla viděna, a proto považovali vzdělání za nedůležité. Je logické, že rodiči byl školní systém (v době komunismu, obzvlášť při potlačování romské kultury) vnímán negativně. Jakýkoliv finanční příjem nabyl většího významu než výuční list. V samotném důsledku se

tak

vzdělání ocitlo hluboko pod celospolečenským průměrem.

1.5. Problémy současné romské rodiny Významný podíl na vzniklých problémech současné romské rodiny má především asimilační snaha předešlého totalitního systému, oslabení sociální kontroly a silný vliv patologických jevů moderní doby. Negativními vlivy bohužel nepůsobí jen na děti a mládež, ale i na rodiče. Jsou atakováni nepříjemnostmi mající vliv na jejich život např. jako neochota zaměstnávat Romy a s tím spojená nezaměstnanost. Nejrůznější formy rasismu či diskriminace, nepřijímání ze strany majoritní společnosti má vliv oslabování psychické odolnosti. Uchylování se k nejrůznějším formám relaxace, nebo útěk z reality jako drogy či alkoholismus, nebo nerealistická vysněná touha vyhrát a „pomoct“ své rodinně na hracích automatech či v sazkových kancelářích, má všeobecně špatný vliv na chod a pohodu rodiny. Rozvod, který je v dnešní době téměř samozřejmostí, také významně oslabil hodnotu zachování rodiny jako takové. Důsledkem bývají často finanční problémy v rodině způsobené omezeným přístupem na trh práce. Nových patologickým jevem se stala prostituce. V mnoha případech 19

jde o dívky vychovávané v domovech, které mají minimální vazbu na svou rodinu. Příčinou mohlo být jednání sociálních úřadů v dobách komunismu, kdy chtěli uchránit dítě před nevhodnými sociálními poměry v rodině. V tomto důsledku bylo dítě odebráno a

posláno do dětského domova.

Zeslabený nebo téměř žádný cit pro rodinu a odcizenost vůči vlastní kulturní i osobní identitě, dovoloval zanechávat své dítě i v porodnici. Jedním z dalších problémů je nepřijetí či odcizení se romské identitě. Může jít o následek potlačovaní romství po pokusech asimilace a následné výchovy v ní. Romové se začali ztotožňovat s představou, která byla o nich vytvořena, ať už pod negativním vlivem masmédií, či v případě neznalosti svého kulturního dědictví a historie. Romové sami přiznávají, že pociťují problém s přípravou svých dětí do školy. Často se stává, že rodiče, byť by chtěli, nemohou svým dětem pomoci. Už látka třetí třídy může být pro rodiče, kteří by ji chtěli svým dětem vysvětlit, značný problém. Obecně známe pojmy prvouky pro romské rodiče, narozené a vyrůstající na SR, může být příčinou vzniku pocitu selhání a marnosti. Dalším se školou spojeným problémem je rasismus v podobě šikany a agrese. Upjatý vztah Romů ke svým dětem a představa neschopnosti zasáhnout v momentě napadení svého dítěte, vyvolává značnou úzkost. V některých případech přichází v úvahu i řešení změnit prostředí školy na úkor osobního růstu dítěte.

20

2.

Romské dítě

Romové říkají, že dům bez dětí je prázdným domem. Děti jsou pro Romy požehnáním Božím. O dítě bývá zpravidla pečováno ještě dříve než se narodí. Matky se řídí zákazy a rituály, aby dítě, které se narodí, bylo co nejzdravější a radostné. Rozdílnost výchovy romské a neromské kultury hezky vystihují Šimíková at al. (2003): české majoritní matky se chovají jako hrnčíři – tvarují děti podle svých představ. Naproti tomu romské matky postupují jako zahradníci, kteří o své květiny pečují, zalévají je, hnojí je, okopávají, občas něco přistřihnou. Jaká však rostlina je nebo bude, záleží na rostlině samé. (18) Dětství romských dětí a dětí z majoritní společnosti je velice odlišné. Děti již brzy od svých měsíců neustálé cítí něčí blízkost. Ať už blízkost své matky, či pak svých tet. Můžeme říct, že nikdy není samo. V noci spí vedle matky, přes den je v náručí její či u svých tet. Neustále cítí teplo své matky. Stává se málokdy, že by dítě bylo odložené v jiné místnosti než matka, pokud nespí. Je neustále v přítomnosti lidí.

2.1. Výchova romského dítěte Romské děti se učí tím, že vidí a vnímají, co dělají druzí. Nikdo je nedrezíruje, učí se jaksi samočinně (19). Výchova probíhá všemi členy rodiny. Pozornost celé rodiny je zaměřena na právě narozené dítě. Tato pozornost je odňata ve chvíli, kdy se narodí další dítě. Všichni si s ním hrají, hýčkají si ho. Dítě je přijato celou rodinou, celou komunitou a výchovy se může zúčastnit každý starší jedinec a je vedeno k samostatnosti od nejútlejšího věku. Láska k dítěti byla často nekritická. Dítě mohlo teoreticky všechno. Samotný jedinec si už velice brzo začíná uvědomovat, že je součástí širšího společenství. Přestože matky svým dětem nečtou, nepovídají si s nimi pohádky, nebo nezpívají, děti nejsou nikdy sami. V rodině mají

21

několik bratranců a sestřenic, se kterýma se mohou kamarádit či hrát si. Často je úlohou nejstarších sourozenců, aby se o své nejmladší starali nebo zajišťovali ochranu. Romské děti často nemají dostatek podněcujících prostředků, které by rozvíjeli jejich jemnou či hrubou motoriku. Oproti tomu, však můžeme říct, že již brzo je vyspělá jejich sociální inteligence. Lidé z majoritní společnosti vidí venku často špinavé a osamocené hloučky dětí. Pro Romy je však důležité, aby dítě bylo šťastné, jsou si vědomi, že neustálými zákazy a domlouváním či naopak bitím, dítě šťastné nebude. Pravidelný režim není dodržován. Děti chodí často spát později, a pak později vstávají. Jí kdy a co se jim zachce. Rodiče brzo vnímají děti jako rovnocenné partnery, které mají svůj názor, a který mohou prezentovat. Děti jsou přítomny při rozhodování, hledání či řešení problémů rodičů v jakékoliv situaci. Sedí s nimi za stolem a i jeho názor je vyslechnut. I touto skutečností jako fakt, že děti se účastní debat a diskuzí rodičů, vedle další skutečnosti jako dřívější puberta a dřívější sexuální život, můžeme nazvat faktory, které zkracují dětem jejich dětství.

2.2. Romské dítě ve škole Školnímu „gádžovskému” vzdělání nepřipisovali a dodnes bohužel nepřipisují Romové velkou hodnotu (20). Škola bývala často vnímána jako nepřátelská instituce, která chtěla ničit romskou identitu a romskou kulturu. Romové za dob totality nesměli mluvit romsky, nesměli nosit romské oděvy a za jakékoliv projevy romství byli trestáni. Za dob totalitního režimu nebylo vzdělání nutné, neboť práce bylo dost a za dob demokracie Rom práci nedostal i přes jakoukoliv kvalifikaci. Tyto důvody se staly základem pro jasnou lhostejnost ke vzdělávání romských dětí. Navíc i ve školách docházelo k atakům na děti pro jejich národnostní jinakost, a tak rodiče byli rádi, když děti školu vyšli a nebyli nikým ohrožováni. 22

Příchod romského dítěte do školy často bývá považován za první styk se světem bílých. Najednou jim rozkazují bílé paní učitelky, mluví se na ně pouze česky, neustále někdo něco chce a pořád musí sedět v lavici. Děti byly často zmatené, nerozuměli, co po nich paní učitelky chtějí a co mají dělat. Nepřipravenost dítěte na tuto změnu bývá pro dítě často stresujícím faktorem vedle těch dalších jako nedostatečná znalost českého jazyka a problémem přijetí jiných autorit. Jazyk a neschopnost soustředění se na jeden bod bývá častým důvodem pro nezvládnutí školní látky. Děti z majoritní společnosti už při příchodu do školy znají spoustu říkánek, básniček a pohádek, zatímco romské děti na tomto poli neznají nic. Nemají své knihovničky, nemají tabulky a neznají barvy. Nedostatečná je i připravenost jejich motoriky. Taneční pohyb či zpěv není dostatečně doceňován, a tak děti se cítí druhořadé. Jistá pomoc pro tyto děti je příprava z mateřských škol či asistent pedagoga. Školní docházku a školní úspěchy závisí často na rodinném prostředí. Rodiče sami často neznají látku z dalších ročníků, a proto ji tedy nemohou svým dětem vysvětlit. V opačném případě, mají-li rodiče vzdělání, maximálně podporují vzdělání svých dětí a snaží se, aby i jejich děti pro své vzdělání udělaly maximum. Tito rodiče se snaží taktéž komunikovat se školou, či shánět někoho na doučování. Příchod puberty často znamená zlom. Pro děti je důležité co si vezmou na sebe, chtějí se líbit a této skutečnosti – líbit se všem, obětují vše. Pokud je toto znásobeno i nepřátelskou atmosférou ve škole, začíná mít problém s školní docházkou. Další vzdělávání již závisí na úspěšnosti absolvování základní školy nebo touhy realizace v nějakém povolání. Důležitost tohoto problémů si uvědomuje neziskový sektor, který často nabízí dětem bezplatné doučování nebo naopak se snaží děti k vyššímu vzdělávání motivovat.

23

3.

Volný čas romských dětí

Jak již bylo zmíněno v kapitole o romských dětech, tradiční výchova směřuje jedince k samostatnosti. Proto i rodiče se cíleně svým dětem nevěnují. Volný čas děti tráví ve společnosti svých vrstevníků. Zpravidla nenavštěvují žádné kroužky či zájmové činnosti, ale čas tráví na ulici podle toho, co se udá. Musíme podotknout, že mají daleko více času, než dítě z majoritní společnosti. Hodnotu volného času si však neuvědomuje, neboť po té, co přijde ze školy domů, již žádné povinnosti nemá. Většinou se zapojují do činností, které však opouští ve chvíli, kdy to taky cítí. Protože svůj volný čas nemá vyplněn žádnou aktivitou, je vystaven sociálně patologickým a rizikovým vlivům. Téměř v každém městě již existuje řada institucí, sdružení či klub nabízející prevenci ve formách aktivit či kroužků.

3.1. Vybrané instituce navštěvující romské děti v rámci města Brna I Brno, jako jakékoliv jiné město, se potýká s problémy naplnění volného času dětí, potažmo romských dětí. Této práci se tam věnují několik organizací. Vybrala jsem si tři, které budu popisovat. Všechny tyto organizace si jsou v jistých detailech velmi podobné. Jsou v bezprostřední blízkosti domů obývaných hlavně Romy, nabízejí velmi podobný sortiment služeb a zároveň pracovníky středisek jsou Romové. Všechny zmíněné fakta považuji za velmi důležité faktory pro úspěšnou práci s romskými dětmi.

IQ Roma servis

IQRS bylo založeno jakou součást střediska Drom. Jako samostatná organizace vznikla oddělením v roce 2003. Stejným rokem prošla komplexní reformou a stala se profesionální, dynamicky se rozvíjející nevládní neziskovou organizací. Je důvěry-hodným, kvalitním a

24

vyhledávaným partnerem klientů a společnosti nejen v Brně, ale též v rámci jihomoravského regionu, České republiky a EU vůbec. Činnost sdružení se zaměřuje na mapování a analýzu potřeb a zdrojů místních sociálně vyloučených romských komunit a na podporu a vytváření podmínek

ke

zvyšování

občanských,

sociálních,

ekonomických,

vzdělávacích a pracovních příležitostí a úspěchů jednotlivců, rodin a komunit ohrožených sociálním vyloučením. (23)

Organizace je rozdělena do dvou sekcí. První je zaměřena na komunitní a sociální práci, druhá se věnuje pedagogické činnosti. Do sociálního programu je dále zahrnuto: Centrum komunitní a sociální práce, Centrum zaměstnanosti a Antidiskriminační centrum. Cílová skupina této činnosti jsou především klienti, potýkající se s často s problémy, které v krajních případech může ohrozit jejich existenci. Pro takto podobné případy nebo i pro případy diskriminace, je možnost bezplatného právního poradenství Pedagogická sekce je obsažena především Centrem motivace a stimulace a Centrem vzdělávaní. Cílová skupina tohoto programu je především mládež. Aktivity počínaje počítačovým kroužkem a doučováním mají pomoct při dosahování lepších výsledků ve vzdělávání. Součástí této sekce je i nízkoprahový klub, který nabízí volnočasové aktivity. V této práci se budeme věnovat Centru motivace a stimulace, do kterého spadá práce s dětmi a mládeži. Technickou i personální vybaveností je IQRS nejlépe a nejkvalitněji připraveno nabídnout služby, které by mohli klientům pomoci ve výběru a přípravou na povolání. Centrum je rozděleno na několik částí: Poradenství pro volbu školy EEG biofeedback Dramatická výchova a Divadlo Forům Besedy s osobnostmi a exkurze Nízkoprahový klub a volnočasové aktivity 25

Mimořádné aktivity Poradenství je určeno dětem, kteří se rozhodují kam po základní škole. Ke snadnějšímu a odpovědnějšímu rozhodnutí má přispět porada s odborníkem, nebo návštěvy

nejrůznějších pracovišť ve formě exkursí.

Paralelně vedle těchto činností jsou nabízeny aktivity, které mohou rozšířit vědění či poznání o sobě samém nebo druhých. Besedy se s lidmi jsou často motivující ale také vedou k zamyšlení nad sebou samým, svým životem. Divadlo Fórum můžeme vnímat podpůrnou činnost, která umožňuje nahlédnutí do životních situací a vyzkoušení si širokou škálu rolí a reakcí na situaci. Cílem všech zmíněných aktivit je motivace a příprava dětí a mládeže k budoucímu povolání. Možnost využití volného času v klubu, je také nejlepší varianta prevence.

Společenství Romů na Moravě Společenství Romů na Moravě, o. p. s. zaměřuje své aktivity na integraci Romů do společnosti v různých oblastech života a na snižování jejich sociálního vyloučení. Svou činností rovněž podporuje romskou emancipaci a dialog na všech úrovních společnosti. Realizované projekty probíhají zejména na území Moravy a Slezska. Společenství Romů na Moravě bylo založeno v roce 1991 jako občanské sdružení. Mělo být partnerskou organizací pro státní správu a snažit se o to, aby se romská menšina mohla spolupodílet na koncepčním plánování a realizaci sociální politiky. V roce 2003 se Společenství Romů na Moravě přeměnilo na obecně prospěšnou společnost. (26) V současné době působí Společenství Romů na Moravě (dále jen SRNM) na území tří moravských krajů. Centrum SRNM působí v Brně, jednotlivé pobočky pak v Hodoníně, Znojmě, Šternberku, Olomouci, Novém Jičíně, Rýmařově, Rožnově pod Radhoštěm,

Ostravě, Frýdku-Místku,

Jeseníku a Kobylé nad Vidnávkou. Ve většině pobočkách jsou založena komunitní centa, kde probíhají volnočasové aktivity. SRNM se zabývá problematikou a řešením sociálně vyloučených 26

romských rodin (terénní sociálně práce), poskytuje občansko právní poradenství a podporu zaměstnanosti, podporuje romskou kulturu (i na základě vydávání pravidelného romského čtrnáctideníku Romano Hangos) a v poslední řadě svou činnost zaměřuje především na rozvoj vzdělanosti a výchovně vzdělávací a volnočasové aktivity pro romské děti a mládež. Na podporu rozvoje vzdělanosti se SRNM snaží dětem pomocí lektorů a dobrovolníků z řad vysokoškolských studentů poskytovat doučování, které je zaměřené na základní předměty vyžadované při přijímacím řízení na střední školu tj. matematika, český jazyk, cizí jazyky (angličtina, němčina) a výuka na PC. Velkou motivací pro děti a mládež jsou také volnočasové aktivity, díky nimž mají děti možnost vyplnit svůj volný čas a předejít tak sociálně patologickým jevům. Tyto aktivity jsou realizovány v jednotlivých komunitních centrech. Mezi tyto volnočasové aktivity patří kroužek taneční a hudební, výtvarný, sportovní a fotbalový, a také velmi populární kroužek vaření aj. Mimo jiné SRNM každoročně pořádá jednorázové akce, kterých se účastní velký počet zájemců. Mezi ně patří například Mezinárodní den Romů, Den dětí, fotbalové turnaj v rámci poboček SRNM, dětské tábory, výlety, pouť na Svatý kopeček pořádaný v Olomouci a již sedmý ročník hudebního festivalu tzv. Django fest, který se každoročně koná v prostorách brněnského klubu Fléda.

Dětský dům Zábrdovice Nízkoprahový klub se věnuje převážně dětem a mládeži od roku 2000. Tento dům je denně navštěvován romskými dětmi z blízkého okolí. Je součástí farní budovy obývajícím knězem, který se Romům věnuje. Kromě duchovních potřeb se tento dům věnuje i dětem a mládeži. Je zde zaměstnáno pět osob, které se snaží přispívat k rozvoji svých klientů. Práce s dětmi je rozdělena na dvě části. První částí je nízkoprahové centrum, ve kterém si mohou zahrát hry jako např.: stolní tenis, stolní fotbal či jiné hry v místnosti. K dispozici mají i aparaturu, která jim umožňuje 27

zapojení hudby, podle které mohou tancovat či zpívat. Druhou část tvoří kroužky. Jde především o fotbal (tento dům je zapojen do futsalové ligy v Brně), cyklokroužek, a taky poměrně dobře vybavenou místnost s hudebními nástroji. Tento dům se věnuje i předškolní činnosti v projektu Asaben (úsměv). Pedagogičtí pracovníci připravují program i pro děti od 3 do 7 let, které napomáhají rozvinout hrubou i jemnou motoriku. Program je také zaměřen na zmírnění jazykové bariéry, která je překážkou v úspěšném pobytu na škole. Projekt je napodoben způsobu výuky a vedení mateřským školám. Prázdninové,

víkendové

či

několikadenní

pobyty

umožňují

pedagogickým pracovníkům bližší poznání dětí samých, navázat osobní vztah, který je při tomto vedení velmi důležitý, ale také nabízejí širokou škálu zábavných, sportovních nebo oddychových aktivit.

Romské středisko Drom Historie tohoto střediska sahá až dob totalitního režimu, kdy se městští představitelé rozhodli nabídnout Romům aktivity, které by mohlo vyplnit jejich volný čas a současně je rozvíjet. Cílovou skupinou byly především děti a mládež. Avšak nezkušenost s práce s minoritami představovaly překážky, které byly zdolávány velice pomalu. Současnou podobu střediska vtiskl sdružení ředitel Miroslav Zima, který si byl zároveň vědom, že práce s Romy musí být daleko komplexnější pokud možno s co nejširší věkovou strukturou. Cílem této organizace je především integrace Romů, rozvíjení identity Romů a vytváření vztahu ke své vlastní kultuře. Toto středisko je součástí pavlačového domu, obydlený převážně Romy. V jehož prostorách nalezneme velmi dobře vybavené místnosti, které díky zařízení slouží k úspěšné realizaci kroužků, které je vytvářen dle potřeb klientely. Široká škála aktivit je taktéž odpovědí na potřeby či zájmy klientů různých věkových skupin. 28

Aktivity: - Policejní asistence - Řemeslné dílny - Kulturní aktivity - Zaměstnávání - Zdravotně sociální pracovníci - Vzdělávání - Zájmové kroužky - Nízkoprahová klubovna - Sociálně právní poradna Protože se ve své práci věnují dětem a volnému času rozepíšu se pouze o zájmových kroužcích v tomto zařízení. Zájmové kroužky: - Výuka práce na PC a výuka základů práce s Internetem - Taneční klub Čercheňa - Hudební kroužek - Výtvarná dílna - Šicí dílna - Košíkářská dílna - Řemeslná dílna - Fotbal - Neformální skupina - Posilovna - Hřiště Vranovská Kroužky obsahují další podsekce aktivit pro děti a mládež, a proto o nich můžeme říct, že pro širokost své nabídky patří k nejlépe vnímaným svým okolím. Dalším vnímaným pozitivem je skutečnost, že aktivity jsou nabízeny i rodičům. Součástí tohoto střediska je i Drom o. p. s. které se svými projekty snaží o rozvoj vztahu Romů ke kulturnímu dědictví. Zároveň však vytváří projekty, jako např. škole TSP, kterými umožňují připravit pracovníky, kteří 29

budou schopní reagovat na vzniklé problémy rodin.

3.2. Osoby pracující s romskými dětmi Pojem volného času je často spojován s relaxací, odreagování, získávání nových zkušeností a zážitků. Asociace, která se objeví při zmíněném „volném času“ a nových možnostech jeho prožívání je prevence. Nastává doba, uznávající osobnost mladého člověka pro jeho odvahu zkusit jiné, nezvyklé často i nebezpečné aktivity zvyšující hladinu adrenalinu nebo jenom výletem do nepoznaných stavů. Jde o systém, který má mladého člověka ochránit či obrnit před negativními jevy. Co z toho všeho pro pedagogické pracovníky vyplývá? Nároky na kvalitu jeho lidských vlastností i kvalitu vzdělání neustále stoupají. Současná situace vypovídá o tom, že v některých typech zařízení, kde vychovatelé působí, už nestačí jen středoškolské vzdělání (21). Již nestačí středoškolské vzdělání, ale vyžaduje se nutnost vzdělání vysokoškolského. Organizační znalosti, schopnost tvořit a hrát jsou stejně důležité jako znalosti z psychologie, či intervence při krizových situacích. Pole působnosti, které nabízí při práci s romskými dětmi na nejrůznějších úrovních vyžaduje nejen odborné znalosti z pedagogiky a psychologie, ale taky znalosti romské kultury, romského života a romských tradic, ale také romského vnímání. Nedorozumění, netušená zranění mohou vzniknout právě z těchto neznalostí. Může ovšem dojít i k opačnému efektu. Pedagog může cítit, že není přijímán, není brán vážně. Toto vzájemné nepochopení může způsobit jisté bloky, které se mohou stát trvalou překážkou či i nepřátelstvím. Prevence v podobě znalostí a schopnosti tento „kapitál“ v praxi používat pomáhá tyto bariéry bourat a pedagog dostává příležitost budovat důvěru, která otevírá brány k romským srdcím. Avšak každá specializace znamená i jiný pohled a přístup k věci, ale taky i jiné cíle, i přestože, metody mohou být velmi podobné. Přes všechny 30

rozdíly v této práci musí mít všichni na paměti, že jde především o maximální rozvoj jedince (duševní, tělesní a duchovní), tak aby jeho další rozvoj či etapy v životě, byl schopen pokud možno co nejoptimálněji zvládnout a jeho život byl plnohodnotný. Kdybychom měli definovat, které specializace v rámci pedagogiky při práci s romskými dětmi se nejvíce pojí, byly by to především tyto: Pedagog volného času Sociální pedagog Asistent pedagoga

3.2.1. Pedagog volného času Pedagog volného času, je profese, která se zabývá kvalitním využitím volného času. Volný čas je často definován jako čas, ve kterém má právo člověk vykonávat aktivity, které nijak nesouvisí s jeho povinnostmi či se zajištěním jeho života. Je to čas, ve kterém může vykovávat to, co ho baví, naplňuje, přináší mu úlevu, relaxaci a odpočinek zároveň. Široká různorodost činností počínající pasivními hrami u stolu až po ty aktivní sporty, by měl volnočasový pedagog znát a mít s nimi zkušenost. Přehled, úroveň, náročnost a zúročený efekt by měl být výbavou takto specializovaného pedagoga. Schopnost analýzy a rozpoznání patologického směřování v chování jedince by měla být jednou z kvalit této profese. Své poslání může volnočasový pedagog naplňovat především v centrech volného času či nízkoprahových centrech. Specifika těchto zařízení jsou především v jedincích. Ti nejsou zařazeni v aktivitách či kroužcích nabízejících jiné organizace. Převážně jsou to tzv. klienti „ulice“. Tedy ti, kteří nejsou nikde zařazeni, nemají žádné kvalitní naplnění volného času a 31

nebyli k tomu vedeni ani rodiči. Stolní tenis, stolní fotbálek – kalčo, šipky nebo stolní hry jsou aktivity, které jedinci mohou kdykoliv opustit a hra i bez nich může pokračovat. Nevyžadují žádnou technicky náročnou přípravu stejně tak jako i rychlé přemístění.

3.2.2. Sociální pedagog Osobnost tohoto specializovaného pedagoga by měla být složena ze schopností a vlastností směřující k lidem a pro lidi v oblasti náročných životních situací. Zároveň by tento jedinec měl vyzařovat silou osobnosti, působit naprostým dojmem přirozené a otevřené, optimisticky smýšlející osobnosti. Role sociálního pedagoga není zatím jasně stanovena a prochází neustálým vývojem, ale jistě je odpovědí na rostoucí počet sociálně patologických jevů. V této zatím nedoceněné profesi vnímám, a to především i díky odhadům a vážnosti tohoto oboru v zahraničí, že je to především povolání budoucnosti. Tím jsem naznačila, že prostor působnosti, jenž se sociálnímu pedagogu nabízí, jsou především místa, kde dochází ke konfliktu mezi jedincem a společností nebo jedincem a institucemi. Jistě spadá do kategorie pomáhajících profesí, přestože odborná příprava z programů přednášek seznamuje posluchače se znalostmi pedagogiky, psychologie a řadou dalších příbuzných oborů. O roli sociálního pedagoga už napovídá i sám překlad názvu. Socio – společnost, paida - dítě, gogos – průvodce. Může jít o průvodce světem společnosti, ale také o průvodce své vlastní osoby. Proto by příprava v žádném případě neměla být podceňována a stejný počet hodin věnující se teoretickým znalostem z psychologie, pedagogiky by měla odpovídat i odborná praxe stejně tak jako pozornost osobního růstu pedagoga. Podíváme-li se na tento název z jakéhokoliv úhlu, cítím to jako vztah moudrého pedagoga k jedinci, který se ocitl v různých situacích. Tento vztah však je vztahem přátelským.

32

Tento pedagog by ovšem neměl být „průvodcem“, který se po vyřešení problémů ztratí z mysli. Současně by měla být poznána síla jeho osobnosti a nejideálnější stav by byl, kdyby se vedený jedinec chtěl ztotožnit s pedigovým názory, postoji, pojetím světa, pojetím problémů a podobně. Zároveň by tento člověk měl téměř dokonalé znalosti o fungování sociální síti, aby se mohl kdykoliv obrátit na instituce. Součástí kompetencí sociálního pedagoga by měl být diagnostický odhad. Včasné rozpoznání osobnosti, příčin problémů a následná včasná intervence jsou důležitými předpoklady pro zabránění dalších problémů a nápravu těch stávajících a zároveň i možnost směřovat k odborníkům. Významnou úlohou je i komunikace a aktivní naslouchání. Obě tyto schopnosti k úspěšné práci soc. pedagoga, by měli být součástí osobnosti, tedy by měli mít platformu přirozenosti. Proto by měl znát hodnotu a atributy důvěry a především mít schopnost jak si tuto důvěru získat.

3.2.3. Asistent pedagoga Tato vzniklá pedagogická role byla vytvořena na základě potřeb žáků se specifickými problémy minorit přicházející do systému škol. Problémy jako neznalost češtiny, absolutní jinakost prostředí, uznání cizí autority, problémy koncentrace byly příčiny, které znemožňovaly plno integraci dítěte do školních procesů. Tyto komplikace, byly základem těch větších, které přímo ovlivňovali vzdělání, pohled na něj. K snadnější adaptaci na školní prostředí probíranou látku. Role Asistenta pedagoga (dříve romský pedagogický asistent) funguje od roku 1997. V naprosté míře Romové dostali možnost pomáhat dětem na prvním stupni, při jejich prvních krůčcích školního života. Úloha těchto pomocníků pedagoga spočívala především ve vysvětlování, překládání nebo pomoci s češtinou. Pro děti, kteří se najednou ocitly v novém a hlavně jiném světě, kde se i jinak mluví a kladou se na ně nové požadavky, je asistent nezaplatitelným pomocníkem, který je schopen 33

požadavek či úkol přetlumočit do romského jazyka, a tak dát žáčkovi možnost při učení se jazyka. Míru výchovné práce tvoří: - přímá výchovná práce se žáky v rozsahu 20 - 28 vyučovacích hodin týdně podle provozu a potřeb školy - příprava a práce bezprostředně související s přímou výchovnou činností (zpracováno dle Metodického pokynu MŠMT ke zřizování přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním a k ustanovení funkce vychovatele asistenta učitele, č.j.25 484/2000-22). Obecnými znaky této funkce jsou především, asistence pedagoga při probíraní nové látky především v prvním ročníku ZŠ, řešení problému přímo v rodinách, komunikace s romskými žáky a příprava volních aktivit. (22) Taktéž asistent pedagoga je důležitým prostředníkem mezi školou a rodiči. Skutečnost, že se s rodinou zná z mimoškolního prostředí, je příležitost, kdy problémy jsou ve větší míře řešeny formou přátelštější než formální. Rodiče i děti vnímají přítomnost romského asistenta velmi pozitivně, neboť uklidňuje a dodává škole větší důvěru.

3.3. Vybrané projekty, díky nimž se rozvíjí romský talent Řada neziskových organizací si klade za jeden ze svých úkolů rozvíjení romské kultury, potažmo romského talentu. Jednou z možností jak tento talent rozvíjet je vytvoření prostoru k aktivitám, které talent rozvíjí. Proto vznikla řada kroužků či volnočasových aktivit, které tuto možnost nabízí. K vytvoření dlouhodobé motivace slouží řada lokálních či národních přehlídek či festivalů.

34

Husovický skřivánek Husovický skřivánek se koná už od roku 1996 a z Husovic, které byly původním místem konání, se v roce 2003 přesunul do klubu Fléda. Festival je pojatý jako jednodenní přehlídka volnočasových aktivit dětí a mládeže, na které mohou děti předvést své pěvecké, hudební a taneční schopnosti a dovednosti. Kromě romských folklorních písní a tanců, předvedou některé soubory i tance moderní, například break dance, který je mezi dětmi velice populární,“ (24) Tento projekt je realizován Romským střediskem Drom, které taktéž bývá vždy zastoupeno, neboť jednou ze součástí tohoto zařízení je i nízkoprahový klub, kde děti ve svém volném čase se mohou připravovat na své vystoupení. Nezapomíná se i na dospělé, kterým patří závěr v podání nějakých známějších hudebníků. Festival je doprovázen i výstavou romských produktu z tradičních řemeslnických dílen nebo i výtvarnými díly žáků škol či sdružení. Přehlídky se účastní téměř všechny neziskové organizace, které se věnují romským dětem či mládeži v Brně a taktéž jsou zastoupeny školy, které romské děti z větší části navštěvují. Pro děti samotné má tato akce veliký ohlas. Především tím, že mohou ukázat co umí, mohou vidět druhé a často se jejich nadšení mění v motivaci do příštího roku.

Django fest Tento hudební festival, který je pořádaný neziskovou organizací Společenství Romů na Moravě, se koná každoročně v prostorách známého brněnského klubu Fléda. Tento festival nese jméno profesionálního kytaristy Django Reinhardta (1910-1953). Program, který se zde nabízí, je velkou motivací nejenom pro děti a mládež , ale i pro širokou veřejnost. Vystupuje zde široká škála hudebních, ale i tanečních romských skupin jako je např. Gulo čar, Terne čhave, Kokavakere lavutara aj., známých nejenom u nás, ale 35

třeba i na Slovensku. Nejedná se pouze o tradiční romskou hudbu, ale o směsici různých hudebních žánrů jako je např. funky, soul, hip hop aj. Tento hudební festival má každoročně velký ohlas a SRNM se snaží prostřednictvím něj zapojit děti do smysluplným programů, díky nimž by se mohl rozvinout jejich přirozený talent a nadání.

Gipsy Celebration Tento projekt, který byl už po šestý rok realizován na hradě Svojanov, se snaží o osvětu, nejen k Romům, ale taky i k neromům. Ročně se schází k festivalové noci oslavě romství na desetitisíce lidí nejen z řád Romů, ale taky z řad majority. Celoroční snažení v jednotlivých organizacích je vyvrcholením nacvičených písní nebo tanečních kreací pro diváky, kteří mají zájem o romskou kulturu. Samotný čtyřdenní program nabízí taneční, pěvecké či jinak umělecky zaměřené skupiny. Nedílnou součástí je uvědomování si romství, romské kultury a romských tradic. Samotná autorka projektu Ida Kelarová výrazně přispívá k chodu a přípravě celého projektu. Gypsy celebration se skládá z několika samostatných, ale vzájemně propojených projektů: - Samotný hudební festival - Pěvecké a taneční workshopy - Kurzy, přednášky, semináře - Dětský tábor

Hudební festival Myšlenkou této části projektu, je přesvědčení, že všichni můžeme žít společně s otevřeným srdcem a myslí, otevřeně komunikovat a naslouchat si. Tato myšlenka je sdělována setkáním Romů a ne-Romů

hudební

přehlídkou, kdy mohou sdílet své písně i svá srdce. 36

Pěvecké a taneční workshopy Workshopy pěvecky či tanečně zaměřené jsou vedeny nebo aspoň z části do nich přispívají Romští umělci, např. jako Ida Kellarová a Desider Duža, vokální trio divadla Ramathan – Kaľi Čercheň, kapelami Kale či Kokavakere Lavutara. Do této sekce spadá i tradiční romský tanec a moderní tanec, které jsou vedeny lidmi z řad profesionálů.

Kurzy, přednášky a semináře Každoročně jsou připraveny lekce z historie, tradic, romského jazyka, filmy s romskou tématikou, dětské dílny, divadlo jsou nabízeny v lekcích. Přednášejí významné osobnosti Romského života jako jsou Denisa Havrľová, Jiří Daniel, Kateřina Kelarová atd.

Dětský tábor Pestrý rozmanitý program a multikulturní prostředí to je základ letního dětského tábora Svojanov. Romské a neromské děti mají možnost si zkusit společně zazpívat, hrát na hudební nástroje, ale taktéž se mohou něco naučit od profesionálních herců, výtvarníků či tanečníků. Taktéž je dětem nabídnuta angličtina pod vedením rodilého mluvčího. Cílem organizátorů je zaměřit se na romské tradice a kulturu, na děti a jejich kulturní a životní hodnoty, spojené s jejich životním stylem. Romské děti z dětských domovů mají možnost vidět kulturní a historické hodnoty jejich vlastního národa. Zároveň jedním z cílů je rozvoj kreativity, dětského potenciálu, ale taky na přirozené sebevyjádření a sebepoznání.

37

Nedělní večer bývá každý rok krásným pohlazením a ohlédnutím zpět k tradicím, jež celý víkend cítíme, jak prorůstají dál do všech hudebních žánrů dnešní romské tvorby. Nedělní večer jako projev úcty k Romům otevřel hromadný sborový zpěv romské hymny. Ti, kteří se v pátek či v sobotu rozhlíželi a poslouchali, tak v neděli určitě tančili až do rána, protože tradiční romské písně, rychlé čardáše, neuvěřitelný proud energie a zvuky cimbálu, který na lidi z pódia umělci posílali, přitáhl na parket pod jevištěm úplně každého (25)

38

Praktická část

Cíl bakalářské práce Celá praktická část se zaměřuje na projekt Amari Famil´ija – Naše rodina, který následně popisuji viz. dole. Tento projekt je realizován v rámci neziskové organizace Společenství Romů na Moravě (dále jen SRNM) a je nastaven tak, aby reagoval na problematické situace, vyskytující se ve všech lokalitách, v nichž SRNM působí. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit informace o tom, jak děti často navštěvují volnočasové aktivity tohoto projektu, zda-li jsou rádi, že můžou na tyto aktivity chodit společně s rodiči a jak děti tráví svůj volný čas mimo tyto kroužky. Dalším mým cílem bylo zjistit, jestli se rodiče snaží do kroužků chodit s dětmi společně, zda-li vůbec mají rodiče zájem, jak jejich dítě tráví svůj volný čas a zda-li si myslí, že díky tomuto projektu bude výskyt sociálně patologických jevů u dětí eliminován.

Vzhledem k cílům mé bakalářské práce jsem si stanovila následující hypotézy: H1: Předpokládám, že projekt „Naše rodina" napomůže k prohloubení vztahů mezi rodiči a dětmi, neboť tento projekt umožní rodičům se aktivně podílet na přípravě volnočasových aktivit a jejich realizaci, a tím umožní trávit svůj volný čas společně. H2: Předpokládám, že aktivní zapojení rodičů do kroužků napomůže dětem k motivaci tyto kroužky nejen pravidelně navštěvovat, ale také svůj volný čas více rozvíjet o další zájmové kroužky. H3: Předpokládám, že díky podpoře rodičů a jejich přítomnosti v zájmových kroužcích bude riziko uchýlení se dětí k sociálně patologickým jevům minimalizováno.

39

Výzkumný vzorek Pro realizaci výzkumu jsem si zvolila čtyři pobočky SRNM, v nichž je návštěvnost kroužků percentuálně nejvyšší. Jsou to pobočky v Olomouci, Šternberku, Rýmařově a Novém Jičíně. Cílovou skupinou jsou zdě děti prvního a druhého stupně základní školy ve věku od 8 – 14 let. Následně jako výzkumný vzorek jsem si zvolila taky rodiče, kteří kroužky společně s dětmi navštěvují. Šetření se zúčastnilo celkem 120 dětí a 64 rodičů.

Metody výzkumu Ke zjištění informací a ověření daných hypotéz jsem zvolila metodu dotazníků vlastní konstrukce, kde jsem se zaměřila především na návštěvnost kroužků v projektu Amari familija a také na volný čas dětí mimo tyto kroužky. Dotazník č.1 je určen pro děti, který jsem rozdělila do několika okruhů otázek a dotazník č.2 je určen pro rodiče. Dotazník č.1 (pro děti) má celkem 19 otázek, které jsem rozdělila do několika okruhů. První okruh otázek (otázka č. 1, 2) je zaměřen na volný čas dětí a co dělají ve svém volném času nejraději. Druhý okruh otázek (č. 3, 4, 5) zjišťuje informace týkající se přímo projektu Amari familija, tzn. co děti vedlo navštěvovat tyto kroužky, kolik kroužků z nich navštěvuje a jestli chodí na tyto kroužky děti rády. Třetí okruh otázek (6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) se týče především návaznosti vztahu mezi dětmi a rodiči tzn. zjišťuje informace, zda-li rodiče chodí do kroužku s dětmi spolu, zda-li jsou děti rády, že můžou rodiče chodit s nimi a jestli si myslí, že díky přítomnosti rodičů se nějakým způsobem ovlivňuje jejich vzájemný vztah atd. Čtvrtý okruh otázek (č. 13, 14, 15, 16, 17, 18) zkoumá návštěvnost kroužků mimo projekt Amari familija a sociálně patologické jevy u dětí. Závěrečná poslední otázka (č. 19) má za úkol zjistit, jestli by děti rády pokračovaly s návštěvou těchto kroužků i do budoucna. Všechny uvedené otázky v dotazníku zde byly polouzavřené či uzavřené. 40

Protože tyto kroužky byly určeny i pro rodiče, zajímaly mě taky odpovědi ze strany rodičů. Proto jsem zvolila druhou variantu dotazníku č. 2 (viz. příloha) určený jenom pro ně, kde byly otázky čistě jenom otevřené. Cílem tohoto dotazníku bylo zjistit informace, zda-li si rodiče myslí, že tyto kroužky jsou pro děti nějakým způsobem přínosné a zda-li bude díky těmto kroužkům výskyt sociálně patologických jevů u dětí eliminován.

Sběr dat Sběr dat probíhal ve dvou fázích. Pobočky jsem osobně navštívila a to v rámci dvou dnů. První den jsem navštívila pobočku Olomouc a Rýmařov, druhý den Šternberk a Nový Jičín. V každé pobočce jsem rozdávala dětem dotazníky po 30ti kusech, takže se mi podařilo je získat v celkovém počtu 120. Při rozdávání dotazníků jsem vysvětlila jak mají dotazník vyplnit a sdělila jsem jim také, že dotazník je anonymní, tudíž nemusí mít žádné obavy, že by byl nějakým způsobem zveřejněn. Návratnost těchto dotazníků byla stoprocentní díky pomoci daných pracovníků jednotlivých center. Co se týče dotazníků pro rodiče, nepodařilo se mi dotazníky nashromáždit v tak velkém počtu jako u dětí, jelikož účast rodičů v jednotlivých centrech nebyla natolik velká. Získala jsem jich celkem 64. Po výběru těchto dotazníků se rodiče zúčastnili menší diskuse, která byla zaměřená na celkový projekt Amari familija. Zajímalo mě, jestli by v tomto projektu rádi se svými dětmi pokračovali a jestli by bylo něco, co by na tomto projektu změnili či doplnili.

41

4.

Popis projektu Amari familija – Naše rodina

Základní myšlenkou tohoto projektu je zapojit romské rodiče a prarodiče dětí před-školního, mladšího, ale i staršího školního věku do činnosti v komunitních centrech, které v SRNM fungují většinou již více let. Cílem těchto center je poskytnout prostor k vzájemnému setkávání, vzdělávání v oblasti rodinného života a správné výchovy dětí, možnosti využití volného času aj. Hlavními aktivitami jsou zde především: -

volnočasové aktivity (hudební, výtvarné, sportovní a kurz vaření) pro rodiče a jejich děti

-

pravidelné setkávání rodičů a jejich dětí

-

poskytnutí konzultačních a přednáškových činností (přednášky vedoucí ke zlepšení informovanosti a prohloubení zkušeností ve výchově a možnosti řešení výchovných problémů u dětí, péče o zdraví, prevence kriminality aj.)

-

předškolní výchova s důrazem na rozvoj kognitivních funkcí dětí – nácvik rodičovských dovedností

-

kulturní akce – společenské programy (taneční či divadelní vystoupení dětí, výstavy prací, výlety atd.)

Obecným cílem projektu je prevence společensko-patologických jevů u romské mládeže a romských dětí v lokalitách Brno, Bruntál, Frýdek-Místek, Hodonín, Jeseník, Kobylá nad Vidnávkou, Nový Jičín, Olomouc, Rožnov pod Radhoštěm, Rýmařov, Šternberk a Znojmo. Existence těchto jevů u romských dětí a mládeže se zde projevuje zejména drobnou kriminalitou, záškoláctvím, prostitucí a narkomanií. Sociální vyloučení cílové skupiny z majoritní společnosti je především způsobeno častou absencí funkční rodiny, nebo její velmi

špatným

sociálním

či

finančním

zázemím

(vysoká

míra

nezaměstnanosti, zadluženost až celých rodin), nemotivovaností ke vzdělání a devalvací žebříčku hodnot.

42

5. Výsledky hodnocení

Celkem jsem vyhodnocovala dva dotazníky. Jeden byl pro děti a druhý pro rodiče. Při vyhodnocování dotazníku č.1 znázorňuji pro lepší přehlednost grafy.

5.1. Vyhodnocení dotazníku č.1

Procenta [%]

1. Myslíš, že máš dostatek volného času?

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

76%

ANO NE 24%

ANO

NE

. graf č.1

76% dotazovaných dětí odpovědělo, že si myslí, že má dostatek volného času. Nedostatek volného času pociťovalo 24% odpovídajících.

43

2. Co děláš ve svém volném čase? (vyber si pouze jednu činnost, kterou děláš nejčastěji) Čtení knihy Sledování TV Poslech hudby 5% 6%

10%

1%

8% 22%

Hraní si s kamarády venku Hraní her na počítači

14%

34%

Učení, úkoly Sportovní aktivity Jiné

graf č.2 Nejčastější provozovanou aktivitou, na kterou odpovědělo 34% dětí, bylo hraní si s kamarády venku. Druhá nejčastěji zmiňovaná aktivita bylo sledování televize 22%. Hudbu poslouchalo 14% dětí a 10% se věnovalo nějakému sportu. 8% tázaných si četlo a 6% si hrálo na PC. Učení a úkolům se věnovalo nejnižší procento dětí tedy 5%.

3. Co Tě vedlo navštěvovat kroužky projektu Naše rodina?

Kamarád(ka) 6% 19%

Zájem o nějaký kroužek 51%

24%

Rodiče chtěli aby se přihlásil(a) Jiný důvod

graf č. 3 51% dětí navštěvovalo kroužky díky kamarádce či kamarádovi (nebo dokonce bratr, sestra nebo kdokoliv jiný z rodiny). Motivací 24% dětí byl

44

samotný zájem o kroužek a 19% odpovědělo, že navštěvovat kroužek bylo přání rodičů. 6% uvedlo, že pro navštěvování kroužku mělo jiný důvod.

4. Kolik našich kroužků celkem navštěvuješ? (kroužek výtvarný, taneční, sportovní a kroužek vaření)

8%

16%

28%

Jeden Dva Tři Čtyři

48%

graf. 4 Tři kroužky navštěvovalo 48% dětí. Dva kroužky navštěvovalo 28% dětí. 16% dětí docházelo do čtyř kroužků během jednoho týdne a 8% navštěvovalo jen jeden kroužek (podle vysoké míry návštěvnosti lze usoudit, že tyto kroužky jsou pro děti velmi zajímavou aktivitou) 5. Chodíš na tyto kroužky rád(a)? 100%

92%

Procenta [%]

80% 60%

ANO

40%

NE

20%

8%

0% ANO

NE

graf č. 5

92% tedy drtivá většina odpověděla, že na tyto kroužky chodí rádi. 8% odpovědělo, že se kroužku účastní pocity nelibosti (u nich lze předpokládat, 45

že navštěvují kroužek kvůli rodičům).

6. Zajímá tvé rodiče, jak trávíš svůj volný čas?

41%

42%

ANO NE Jen někdy

17%

graf č.6 Z grafu č. 6 odpovědělo 42% dotazových, že si myslí, že jejich rodiče mají zájem jak tráví svůj volný čas, dalších 41% jen někdy (ale přece), tudíž lze usoudit, že zájem rodičů o to, jak tráví svůj volný čas jejich dítě je opravdu velký. Zbylých 17% odpovědělo, že si to nemyslí (lze předpokládat, že zde rodiče do kroužků s dětmi ani nedocházejí) 7.

Trávíš svůj volný čas nějakým způsobem i s rodiči?

Návštěva kina 8%

28%

Sporotvní aktivity 16% Výlet 12%

36%

Netrávím s nimi žádný volný čas Jiné

graf č.7 Tato otázka byla polouzavřená. 36% respondentů odpovědělo, že s rodiči 46

netráví žádný volný čas, 16% tráví s rodiči volný čas sportovními aktivitami, 12% výletem, 8% návštěvou kina a zbylých 28 % jinými aktivitami. Příklad jiných aktivit nejčastěji uváděli poslech hudby, tanec a dívání se na televizi, občas se objevilo hraní her na počítači nebo dokonce zazněla odpověď návštěva rodiny.

8. Chodí tví rodiče do těchto kroužků s tebou?

25% ANO NE Občas

8%

67%

graf č. 8

Většina dotázaných tj. 67% odpovědělo, že rodiče chodí do kroužků s dětmi spolu, 25% občas a 8% ne. Tuto otázku lze srovnat s otázkou č. 6, kdy jsem se respondentů ptala, zda-li jejich rodiče zajímá jak tráví svůj volný čas. Pokud se podíváme na percentuální vyjádření u grafu č. 6, lze podle toho předpokládat i návštěvnost rodičů těchto kroužků, což souhlasí.

47

9.

Jsi rád(a), že mohou tví rodiče chodit do těchto kroužku s tebou?

Řada 1 100%

92%

80% 60%

ANO

40%

NE

20%

8%

Řada 1

0% ANO

NE [%]

graf č. 9

Tato otázka byla polouzavřená. Drtivá většina respondentů tedy 92% odpovědělo ano, že jsou rádi, tudíž lze předpokládat, že přítomnost rodičů má velmi pozitivní vliv na děti samotné, neboť mají větší zájem kroužky navštěvovat. Zbylých 8% odpovědělo, že rádi nejsou. Na tuto odpověď jsem zvolila další možnost podotázky.

Pokud ne, tak proč?.................................................................................... Zde se výpovědi ve větší míře shodovaly. Děti nebyly rády, že rodiče mohou chodit společně s rodiči, neboť byly ze strany rodičů nuceni, aby kroužky navštěvovaly.

10. Trávíš díky kroužkům projektu Naše rodina více volného času s rodiči než obvykle?

48

[%]

84%

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ANO NE 16%

ANO

NE

graf č. 10 Otázka zde byla uzavřená, kde 84% dětí odpovědělo ano, 16 % ne. U odpovědi ANO lze usoudit, že návštěvnost rodičů v kroužcích je opravdu velká, tudíž i děti tráví s dětmi více volného času než obvykle

Z odpovědí u otázek č. 4, 5, 8, 9, 10 usuzuji, že hypotéza H2 je potvrzena. H2: Předpokládám, že aktivní zapojení rodičů do kroužků napomůže dětem k motivaci tyto kroužky nejen pravidelně navštěvovat, ale také svůj volný čas více rozvíjet o další zájmové kroužky. Aktivní zapojení rodičů do kroužků a zájem rodičů o to, jak tráví jejich dítě svůj volný čas, napomohlo dětem tyto kroužky nejenom pravidelně navštěvovat, ale zároveň se zapojit do vícero kroužků projektu Naše rodina.

11. Rozebíráte s rodiči, když jste doma společně strávený volný čas?

28% ANO NE 60%

12%

Občas

graf č. 11 49

Otázka zde byla polouzavřená. Překvapivým výsledkem bylo, že 60% respondentů odpovědělo ano, 28% občas. Lze konstatovat, že když rodiče a děti tráví svůj volný čas díky kroužkům Naše rodina více spolu, mají rodiče i děti větší motivaci se o aktivitách s dětmi více bavit i mimo kroužky Naše rodina. Zbylých 12% odpovědělo ne, takže lze usoudit, že zde rodiče do kroužků s dětmi nedocházejí. Pokud ano, co nejčastěji rozebíráte?............................................................... Nejčastější odpovědi byly ty, že se děti již samy rodičům svěřovaly, co je na kroužcích nejvíc baví, jaký kroužek by ještě rády navštěvovaly, co se jim nejvíc líbilo na tom, že mohli rodiče kroužek navštívit spolu s dítětem apod.

12. Máš dojem, že díky kroužkům, na které chodíš společně s rodiči, se váš vztah nějak změnil?

Ano velmi

28% 47%

Jen velmi málo Nepozoruji žádnou změnu

25%

graf. č 12 Z grafu č. 12 vyplývá, že 47% respondentů má pocit, že se jejich vztah k rodičům díky kroužkům velmi změnil, 28% má dojem, že jen velmi málo a zbylých 25% nepozoruje žádnou změnu. Ti, kteří odpověděli kladně, lze říci, že děti mají díky společně strávenému času s rodiči větší zájem s rodiči hovořit o svých aktivitách a rodiče naopak mají větší zájem vědět více o svých dětech, rozvíjet jejich talent apod. Rozebírají své pocity a hlavně mezi sebou více komunikují, tudíž dochází k prohloubení vztahů mezi rodiči a dětmi.

50

Z odpovědí u otázky č. 10, 11, 12 usuzuji, že hypotéza H1 je potvrzena. H1: Předpokládám, že projekt „Naše rodina" napomůže k prohloubení vztahů mezi rodiči a dětmi, neboť tento projekt umožní rodičům se aktivně podílet na přípravě volnočasových aktivit a jejich realizaci, a tím umožní trávit svůj volný čas společně. Díky tomu, že rodiče mohli navštěvovat kroužky společně s dětmi a zároveň o tom více konzultovat i doma, došlo k prohloubení jejich vzájemného vztahu a sblížení se.

13.

Navštěvuješ ještě nějaký kroužek mimo kroužek Naše rodina?

80%

72%

70% 60% 50% ANO

[%] 40% 30%

NE

28%

20% 10% 0% ANO

NE

graf č. 13

Z grafu vyplývá, že 28% dětí ještě nějaký kroužek mimo kroužky Naše rodina navštěvuje, zbylých 72% nenavštěvuje. Na tuto otázku jsem zvolila ještě podotázku.

Pokud ano, tak kde a jaký?............................................................................ Odpovědi zde byly jednoznačné. Romské děti jsou již od dětství vedené ke katolickému vyznání, takže ve větší míře se zde objevila návštěva náboženského kroužku, dále pěveckého kroužku či jiného tanečního a hudebního kroužku (hra na nějaký hudební nástroj).

51

14.

Vnímáš mezi těmito kroužky nějaký rozdíl? 80% 70%

67%

60% 50% 40%

ANO

33%

NE

30% 20% 10% 0% ANO

NE

graf č. 14 67% dotazovaných odpovědělo, že zde nějaký rozdíl zaznamenávají, zbylých 33% naopak ne. Na tuto otázku jsem zvolila podotázku.

Pokud ano, tak jaký?...................................................................................... Odpovědi byly jednoznačné a to, že děti mohou trávit svůj volný čas v kroužcích projektu Naše rodina společně s rodiči, což je pro ně velmi motivující.

15.

Trávíš svůj volný čas mimo tyto kroužky někdy i venku na ulici?

26%

35%

ANO NE Někdy 39%

graf č. 15 Z grafu č. 15 vyplývá, že 26% respondentů odpovědělo, že svůj čas tráví venku na ulici a 35% respondentů jen někdy. Děti ve větší míře, když 52

přijdou domů ze školy nebo z kroužků, mají stále hodně času. Nevěnují se natolik přípravě do školy a rodiče jim nevěnují příliš velkou pozornost, aby si děti plnily své každodenní povinnosti. Lze tudíž zde počítat s rizikem, že se děti mohou uchýlit k soc. patologickým jevům. Zbylých 39 % procent odpovědělo ne. Lze předpokládat, že rodiče zde již projevují větší zájem o to, jak jejich dítě tráví svůj volný čas a také, že se děti věnují vícero kroužkům, přičemž jim už nezbývá tolik času na to, aby trávili čas ještě venku na ulici.

16.

Máš zkušenost s nějakou drogou či jinou návykovou látkou?

100% 90%

86%

80% 70% 60%

ANO

50%

NE

40% 30% 14%

20% 10% 0% ANO

NE

graf č. 16 Tato otázka byla uzavřená. Respondenti měli odpovědět ano či ne. 86% odpovědělo, že nějakou zkušenost s drogou či jinou návykovou látkou má, zbylých 14% ne. K této otázce jsem zvolila ještě podotázku označenou jako otázku č. 17.

53

17.

Pokud ano, tak kterou? (Uveď jen jednu, se kterou máš největší zkušenost)

Cigareta 14% 37%

Alkohol Marihuana

24% 25%

Jiná droga (pervitin, toluen, LSD)

graf č. 17 Tato otázka je podotázkou otázky č. 16. Pokud bylo odpovězeno u otázky č. 16 ano, měli ještě uvést, se kterou návykovou látkou mají zkušenost. Z grafu č. 16 můžeme vidět, že 86% respondentů odpovědělo kladně, což je velmi vysoké procento. Z grafu č. 17 již můžeme vidět, kteréže to návykové látky jsou a jejich percentuální vyjádření. Mezi nejvýše vyjádřené procenta patří cigareta (37%), alkohol (25%) a marihuana (24%). 14% respondentů odpovědělo, že má zkušenost s tvrdými drogami, což se mi zdá z 86% velmi vysoké procento a je to až alarmující.

18.

Chodíš někdy za školu?

21% 37%

ANO Jen velmi zřídka NE 42%

graf č. 18 Otázka byla uzavřená. 21% respondentů odpovědělo, že za školu chodí, 42% jen velmi zřídka, zbylých 37% za školu nechodí. Lze usoudit, že pokud se děti 54

nevěnují přípravě do školy, často se vyhýbají zkouškám či testům, než by měli dostat nějakou špatnou známku. Dalším takovým důvodem, proč děti chodí za školu jsou kamarádi nebo nějaká jiná špatná společnost, které je k záškoláctví vztahují.

19.

Pokračoval(a) bys s návštěvou kroužků projektu NR i do budoucna?

100%

91%

80% 60%

ANO NE

40% 20%

9%

0% ANO

NE

graf č. 19 Drtivá většina respondentů tedy 91% odpovědělo, že by tyto kroužky rádi navštěvovali i do budoucna, zbylých 9% ne. Je jednoznačné, že pokud děti odpověděly kladně, je tato odpověď zřejmá již z předešlých otázek. Zajímala mě ale především ta část respondentů, kteří odpověděli ne, takže jsem zvolila další podotázku.

Pokud ne, tak proč?........................................................................................ Na tuto otázku mi ve větší míře odpověděli, že do kroužků chodí děti z donucení ze strany rodičů nebo, že je nemají zájem navštěvovat, neboť je nijak zvlášť nebaví.

5.2. Vyhodnocení dotazníku č.2

1. Zajímá vás jak tráví svůj volný čas vaše dítě? Všichni přítomni rodiče odpověděli, že jsou velmi zainteresování jakým 55

způsobem děti čas tráví a s kým, a byli si vědomi rizika ulice. (Tento počet respondentů odpovědělo shodně a jasně, protože součástí projektu Naše rodina byla i přednáška o způsobech a důsledcích nevhodně tráveného volného času a po celou dobu projektu byly informace připomínány). 2. Chodí vaše dítě do kroužku projektu Naše rodina pravidelně? Přes 90% rodičů odpovědělo ano, protože se snaží dítě motivovat a jsou vděčni za nabídky kroužků. Zbylých 10% odpovědělo, že se snaží posílat děti do kroužků, ale i tak neví, jestli tam ve skutečnosti jsou. 3. Navštěvujete tyto kroužky s vaším dítětem pravidelně? 49 respondentů odpovědělo ano, navštěvujeme, protože se snaží dítě podporovat svou přítomností a zároveň jej nějak motivovat. Zbylých 15 odpovědělo, že se někdy nedaří kroužek navštívit společně, pro rodinné či pracovní důvody a odpovědělo, že kroužek společně navštěvují zřídka. 4. Máte pocit, že díky těmto kroužkům máte větší přehled o tom, jak tráví vaše dítě svůj volný čas? K otázce se vyjádřilo všech 64 respondent, z nichž 49 potvrdilo, že má větší přehled o tom, jak tráví volný čas, neboť díky kroužkům se mohli seznámit s prostředím, ale i s lidmi ve středisku, které dítě navštěvuje. V 7 případech respondenti odpověděli, že částečně, neboť jejich děti tráví čas i mimo středisko. 8 lidí odpovědělo, že si nemyslí, že má přehled o tom, jak tráví volný čas jejich děti, neboť děti chodí do kroužku zřídka. Rodiče dětí, se kterými kroužek navštěvovali, projevili zájem o možnost navštěvování kroužků i v následujícím roce a sami hodnotili tuto možnost jako velmi přínosnou. 5. Měli jste s vašim dítětem nějaké problémy než začalo navštěvovat tento kroužek? Míra projevů problematičnosti dětí se různila rodiny od rodiny. Široká škála problémů představovala nejčastěji odmlouvání, neplnění požadavků ze strany rodičů, pozdní příchody domů až po záškoláctví, cigarety alkohol a lehké drogy. Z odpovědí vyplývá, že čas rodičů, který s dětmi strávili, měl 56

vždy pozitivní vliv na jejich chování. 35% respondentů odpovědělo, že došlo k celkem výrazné změně, 51% odpovědělo, že výrazná změna zaregistrována až natolik nebyla, ale jistý posun byl zaznamenán. 9 % dotazových odpovědělo, že si nevšimli ničeho důležitého ve změně chování, ale cítili bližší vztah k dětem. 6. Myslíte si, že když navštěvuje vaše dítě nějaký kroužek, je tak uchráněno před špatnými vlivy? Jakými? Ze 64 vrácených dotazníků 48 dotázaných odpovědělo, že si jsou jisti, že čas strávený v prostorách střediska je chrání před špatnými vlivy ulice, především před závislostí na drogách či jiných návykových látkách, majetkovou trestnou činností apod. Z odpovědí vyplývá, že rodiče si jsou vědomi důležitosti kvalitně vyplněného volného času, k čemuž došli právě po navštěvování kroužků pořádaným střediskem SRNM. 10 lidí odpovědělo, že si nemyslí, že přítomnost dětí ve středisku je jistou zárukou, že se dítě k ničemu „zlému“ nedostane. I středisko se může stát místem, ve kterém se právě „takové různé akce“ mohou domlouvat, a proto záleží na schopnostech vedoucích a organizátorech. 6 lidí neví nebo neodpovědělo vůbec. 7. Vnímáte od té doby, co vaše dítě navštěvuje tento kroužek nějaký výrazný posun v chování či v čemkoliv jiném? Dítě projevovalo zvýšený zájem o souvislosti a informace s aktivitou spojené, kterou navštěvovalo. Kroužek vedl ke zkvalitnění schopností, kterým byl směřován. Evidentní byl posun v komunikaci, kdy rodiče s dětmi více komunikovali a tedy se dá předpokládat, že se rozvinul vztah mezi rodičem a dítětem. V konečném důsledku to znamenalo, že dítě vycházelo vstříc rodičům v jejich požadavcích, stejně jako i rodiče se snažili porozumět a vidět skutečnosti z pohledu dítěte. Rodiče taktéž odpovídali, že omezením pohybu „na ulici“ a kladným působením pedagogických pracovníků mělo nejenom vliv na jejich celkové chování,

ale také vnímání skutečnosti

negativních jevů.

57

H3: Předpokládám, že díky podpoře rodičů a jejich přítomnosti v zájmových kroužcích bude riziko uchýlení se dětí k sociálně patologickým jevům minimalizováno. Hypotéza potvrzena. Vzhledem k tomu, že rodiče ve všech případech odpovídali kladně, lze tvrdit, že aktivní podpora rodičů (jejich přítomnost v kroužcích) je pro děti významná. Podporování dětí (aby dítě kroužek navštěvovalo pravidelně) bylo téměř maximální především proto, protože znali prostředí a vedoucího kroužku. Samotný fakt, že dítě tráví svůj volný čas s dospělým jedincem, který se snaží vtisknout dítěti kladné hodnoty, působí na dítě kladně, neboť pozitivně rozvíjí osobnost jedince a zároveň má možnost reflektovat nejrůznější jevy, které mají negativní až patologický vliv na osobnost jedince. Vkládání energie do zájmových aktivit má dvojí formu prevence. První, především tím, že netráví čas „na ulici“ a druhým, nabýváním nové energie je vytvářen prostor ke komunikaci s rodiči nebo časem stráveným doma, tedy vytváří prostor pro čas strávený v pozitivně laděném prostředí.

58

Závěr

Cílem mé bakalářské práce bylo zaměření se na volnočasové aktivity romských dětí a mládeže za přítomnosti jejich rodičů a prarodičů. Jednou z priorit bylo prohloubení citového vztahu rodič – dítě. Projekt Amari familija umožnil rodičům i prarodičům účastnit se spolu se svými dětmi společně kroužku vaření, tanečních, výtvarných, sportovních aktivit, které přispěly k upevnění sociálních kontaktů celé romské rodiny a tím přispěl k jejich harmonickému fungování. Ve své práci jsem si stanovila tři hypotézy, na základě kterých jsem chtěla potvrdit důležitost a funkčnost daného projetku Amari familija. H1: Předpokládám, že projekt „Naše rodina" napomůže k prohloubení vztahů mezi rodiči a dětmi, neboť tento projekt umožní rodičům se aktivně podílet na přípravě volnočasových aktivit a jejich realizaci, a tím umožní trávit svůj volný čas společně. Z dotazníku jasně vyplynulo,

že

díky

přítomnosti

rodičů

v daných

kroužcích

došlo

k vzájemnému prohloubení a sblížení se mezi dětmi a rodiči, neboť spolu trávili daleko více volného času než obvykle. Tím byla má hypotéza H1 potvrzena. H2: Předpokládám, že aktivní zapojení rodičů do kroužků napomůže dětem k motivaci tyto kroužky nejen pravidelně navštěvovat, ale také svůj volný čas více rozvíjet o další zájmové kroužky. Výzkum potvrdil, že děti díky aktivnímu zapojení rodičů do kroužků, měly zájem navštěvovat i několik kroužků naráz. Hypotéza H2 byla potvrzena. H3: Předpokládám, že díky podpoře rodičů a jejich přítomnosti v zájmových kroužcích bude uchýlení riziko se dětí k sociálně patologickým jevům minimalizováno. Rodiče pochopili, že je velmi důležité, aby děti svůj volný čas zaplňovaly pokud možno co nejvíce volnočasovým aktivitám, aby tak předcházely možným patologickým jevům (záškoláctví, drobná kriminalita, toxikomanie, atd.) Hypotézy H3 byla 59

potvrzena. Při vyplnění dotazníků č. 2 se rodiče zúčastnili menší diskuse, kde mě hlavně zajímalo, jak jsou s tímto projektem spokojeni, jestli by v tomto projektu rádi pokračovali se svými dětmi i do budoucna a jestli by bylo něco, co by na něm změnili či doplnili. Projekt rodiče hodnotili jako velmi přínosný nejen pro děti samotné, ale i pro ně samotné. Děti měly zajištěnou pravidelnou nabídku aktivit pro trávení volného času, rozvíjely se jejich dovednosti a znalosti a zároveň předcházelo se tak patologických jevům. Proto jednoznačně všichni se shodovali na tom, že by v tomto projektu se svými dětmi rádi pokračovali i do budoucna. Při otázce, zda-li by na něm něco změnili či doplnili, zazněl názor, že by se volnočasové aktivity mohly rozšířit o další zájmové kroužky jako je např. kroužek hudební (hra na nějaký hudební nástroj), kroužek šití, plavání apod. Také zazněl větší zájem o jednorázové akce (výlety na zámky a hrady, návštěva kina či bazénu apod.), při kterých by bylo ovšem zapotřebí většího obnosu finančních prostředků, což jim samotným finanční situace nedovoluje, neboť většina z nich jsou ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Při mém zamyšlení, jak by se tento projekt mohl do budoucna co nejefektivněji využít jsem došla k názoru, že by se měly tyto volnočasové aktivity rozšířit a zkvalitnit nejen pro rodiče a děti samotné, ale také takové aktivity, při kterých budou pod odborným vedením moci pracovat spolu s dítětem, poskytnout jim daleko lepší místo, kde se budou setkávat, získávat nové informace, vyměňovat si zkušenosti, zlepšovat vzájemné vztahy ze sociální izolace, ve které se mnohé z nich často nacházejí. Tato sociální izolace se často vyskytuje především u romských matek, které jsou dlouhodobě na mateřské dovolené než u většinové populace a především díky neschopnosti matek zajistit si určitý druh seberealizace např. vlastní náplní volného času. Této cílové skupinně se tak umožní nebo obnoví aktivní zapojení do života, aktivní zapojení pro volný čas, což posílí jejich chuť do života, kterou mnozí z nich dlouhodobou izolací ztratili, a zdůrazní jejich význam pozice ve společnosti. 60

Tato bakalářská práce byla pro mě velmi zajímavou prací, neboť sama jako Romka jsem zde zaznamenala velký posun v chování, ale i v nalezení nové hodnoty u Romů, kdy si začínají uvědomovat význam a využití volného času pro jejich plnohodnotný způsob života.

Resumé

Tato bakalářská práce se zaměřuje na volnočasové aktivity romských dětí. Celá bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část je rozdělená do tří kapitol. První část se zabývá základním rozdělením Romům, vymezením základních pojmů jako je romská rodina a romská komunita, dále hodnoty a problémy současných Romů. Další kapitola vymezuje romské dítě ve škole a popisuje výchovu romského dítěte. Poslední kapitola je zaměřena na volný čas romského dítěte. Je zde popis některých vybraných institucí v rámci města Brna, které romské děti navštěvují, následně popis osob, pracující s romskými dětmi a mládeží. Závěrem celé této části jsou vybrané projekty, díky nimž se rozvíjí romský talent. Praktická část se zabývá projektem v rámci neziskové organizace Společenství Romů na Moravě, nesoucí se pod názvem Amari familija – Naše rodina. Celý projekt je zaměřen nejen na volnočasové aktivity romských dětí a mládeže, ale také na aktivním podílení se rodičů při přípravě a realizaci tohoto projektu. Pomocí dotazníků jsem se pokusila ověřit platnost daných hypotéz, zjistit, zda-li děti i rodiče mají o tento projekt nadále zájem, případně zda-li je něco, co by na tomto projektu změnili. Na závěr této části jsem se pokusila zhodnotit výzkumnou část, případně najít možná řešení, jak tento projekt pokud možno co nejefektivněji využít

61

Summary This bachelor thesis focuses on free-time activities of Roma children. The thesis is divided into two main parts. The theoretical part is subdivided into three chapters. The first one presents a basic division of Roma people, defines essential terms such as Roma family and Roma community and also discusses values and problems of Roma people today. The following chapter characterizes the Roma child in school setting and describes their education process. The last chapter focuses on leisuretime activities of those children. Various institutions and people available to and working with Roma children in Brno are also depicted. To conclude the theoretical part I have presented several projects helping to develop Roma talents. The practical part of my thesis focuses on a project called Amari familija (Our family) which is provided by the non-profit organization The Association of Roma in Moravia. The main target of this project is not only the free-time activities of Roma children and young adults, but it also promotes active participation of their parents in preparation and implementation of this project. Based on results of a questionnaire I have attempted to verify my hypotheses; to find out if parents are still interested in this project or if there is anything they would like to change. The final part of my bachelor thesis is devoted to an attempt to evaluate the research and find possible solutions how to use the Amari familija project in the most effective way.

62

Seznam použité literatury

1.

DAVIDOVÁ, E. Romano drom Cesty Romů 1945 – 1990. Olomouc: UP, 1995. 245 s. ISBN 80-7067-533-8

2.

HÜBSCHMANNOVÁ, M. Co je tzv. cikánská otázka. In Sociologický časopis, 1970, roč. 6., č. 2, s. 105-120.

3.

HÜBSCHMANNOVÁ, M. Co je tzv. cikánská otázka. In Sociologický časopis, 1970, roč. 6., č. 2, s. 105-120.

4.

http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/d01kapitoly/16.pdf

5.

http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/d01kapitoly/16.pdf

6.

http://romove.radio.cz/cz/clanek/18901

7.

DAVIDOVÁ, E. Romano drom Cesty Romů 1945 – 1990. Olomouc: UP, 1995. 245 s. ISBN 80-7067-533-8

8.

KUCHAŘ, P. Rozvoj pozitivní identity romské mládeže v podmínkách výchovné činnosti Salesiánského střediska mládeže v Ostravě. Olomouc: Universita Palackého. Katedra antropologie a zdravovědy, 2003, s 49, vedoucí disertační práce Doc. RNDr. J. Klementa, DrSc.

9.

DAVIDOVÁ, E. Romano drom Cesty Romů 1945 – 1990. Olomouc: UP, 1995. 245 s. ISBN 80-7067-533-8

10.

HÜBSCHMANNOVÁ, M. Postavení a role některých členů tradiční romské rodiny. In Romano džaniben, 1996, roč. III, č. 1-2, s. 25-28.

11.

KUCHAŘ, P. Rozvoj pozitivní identity romské mládeže v podmínkách výchovné činnosti Salesiánského střediska mládeže v Ostravě. Olomouc: Universita Palackého. Katedra antropologie a zdravovědy, 2003, s 49, vedoucí disertační práce Doc. RNDr. J. Klementa, DrSc.

12.

DAVIDOVÁ, E. Romano drom Cesty Romů 1945 – 1990. Olomouc: UP, 1995. 245 s. ISBN 80-7067-533-8

13.

KUCHAŘ, P. Rozvoj pozitivní identity romské mládeže v podmínkách výchovné činnosti Salesiánského střediska mládeže v Ostravě. Olomouc: Universita Palackého. Katedra antropologie a zdravovědy, 2003, s 63, vedoucí disertační práce Doc. RNDr. J. Klementa, DrSc.

14.

HÜBSCHMANNOVÁ, M. Několik poznámek k hodnotám Romů. In Romové v České republice. Praha: SOCIOKLUB, 1999, s. 16-66. ISBN 80-902260-7-8

15.

HÜBSCHMANNOVÁ, M. Několik poznámek k hodnotám Romů. In Romové v České republice. Praha: SOCIOKLUB, 1999, s. 16-66. ISBN 80-902260-7-8

16.

KUCHAŘ, P. Rozvoj pozitivní identity romské mládeže v podmínkách 63

výchovné činnosti Salesiánského střediska mládeže v Ostravě. Olomouc: Universita Palackého. Katedra antropologie a zdravovědy, 2003, s 65, vedoucí disertační práce Doc. RNDr. J. Klementa, DrSc. 17.

KUCHAŘ, P. Rozvoj pozitivní identity romské mládeže v podmínkách výchovné činnosti Salesiánského střediska mládeže v Ostravě. Olomouc: Universita Palackého. Katedra antropologie a zdravovědy, 2003, s 68, vedoucí disertační práce Doc. RNDr. J. Klementa, DrSc.

18.

ŠIŠKOVÁ, T. a kol. Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, 2001.ISBN 80-7178-648-9.

19.

http://www.zkola.cz/zkedu/zaskolou/socialnepatologickejevyajejichprevence/rasismu sxenofobieaotazkamultikulturnihosouziti/15428.aspx

20.

http://www.zkola.cz/zkedu/zaskolou/socialnepatologickejevyajejichprevence/rasismu sxenofobieaotazkamultikulturnihosouziti/15428.aspx

21.

NĚMEC, J. a kol. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno, Paida 2002, s. 114, ISBN 80-7315-012-3

22.

POMPA. A, Romský pedagogický a sociální asistent a jejich funkce v praxi, role pedagogického asistenta ve škole, Brno, Masarykova univerzita, Katedra sociální pedagogiky, 2005, str.: 23, vedoucí bakalářské práce, Mgr. Ema Štěpařová

23.

http://www.iqrs.cz/view.php?nazevclanku=o-sdruzeni-iq-roma

servis&cisloclanku=2007050017 24.

http://rs.drom.cz/cs/tiskova-zprava.php/14-husovicky-skrivanek.html

25.

http://www.kelarova.com/cz/celebration

26.

http://www.srnm.cz/cz/aktivity.htm

64

Přílohy Dotazník č.1

Jsi: a) chlapec b) dívka

Kolik Ti je let?.............................. 1.

Myslíš, že máš dostatek volného času? Ano – Ne

2.

Co děláš ve svém volném čase? (vyber si pouze jednu činnost, kterou děláš nejčastěji)

a) čtení knihy b) sledování televize c) poslech hudby d) hraní si s kamarády venku e) hraní her na počítači f) učení a úkoly g) sportovní aktivity h) jiné……………………….

3. a)

Co Tě vedlo navštěvovat kroužky projektu Naše rodina? kamarád(ka)

b) zájem o nějaký kroužek c)

rodiče chtěli, abych se přihlásil(a)

65

d)

jiný důvod…………………………………………….

4.

Kolik našich kroužků celkem navštěvuješ? (kroužek výtvarný, taneční, sportovní a kroužek vaření)

a) b) c) d)

jeden dva tři čtyři

5.

Chodíš na tyto kroužky rád(a)? Ano - Ne

6.

Zajímá tvé rodiče, jak trávíš svůj volný čas?

a) b) c)

ano ne jen někdy

7.

Trávíš svůj volný čas nějakým způsobem i s rodiči?

a) b) c) d) e)

návštěva kina sportovní aktivity výlet netrávím s nimi žádný volný čas jiné……………………………………………………

8.

Chodí tví rodiče do těchto kroužků s tebou?

a) b) c)

ano ne občas

9.

Jseš rád(a), že můžou tví rodiče chodit do těchto kroužku s tebou? Ano – Ne

66

Pokud ne, tak proč?.....................................................................................

10.

Trávíš díky kroužkům projektu Naše rodina více volného času s rodiči než obvykle?? Ano – Ne

11.

Rozebíráte s rodiči, když jste doma společně strávený volný čas?

a) b) c)

ano ne občas

Pokud ano, co nejčastěji rozebíráte?.............................................................. 12. Máš dojem, že díky kroužkům, na které chodíš společně s rodiči, se váš vztah nějak změnil? a ) ano velmi b) jen velmi málo c) nepozoruji žádnou změnu

13.

Navštěvuješ ještě nějaký kroužek mimo kroužek Naše rodina? Ano - Ne

Pokud ano, tak kde a jaký?.......................................................................

14.

Vnímáš mezi těmito kroužky nějaký rozdíl? Ano - Ne Pokud ano, tak jaký?.................................................................................. 67

15.

Trávíš svůj volný čas mimo tyto kroužky někdy i venku na ulici?

a) ano b) ne c) někdy 16.

Máš zkušenost s nějakou drogou či jinou návykovou látkou? Ano – Ne

17. a) b) c) d) 18.

Pokud ano, tak kterou? (uveď jen jednu, se kterou máš největší zkušenost) cigareta alkohol marihuana jiná droga (pervitin, toluen, LSD, atd.) Chodíš někdy za školu?

a) ano b) jen velmi zřídka c) ne 19. Pokračoval(a) bys s návštěvou kroužků projektu NR i do budoucna? Ano - Ne

Pokud ne, tak proč?...............................................................................

68

Dotazník č. 2

1. Zajímá vás, jak tráví svůj volný čas vaše dítě?

2. Chodí vaše dítě do kroužku projektu Naše rodina pravidelně?

3. Navštěvujete tyto kroužky s vaším dítětem pravidelně?

4. Máte pocit, že díky těmto kroužkům máte větší přehled o tom, jak tráví vaše dítě svůj volný čas?

5. Měli jste s vašim dítětem nějaké problémy než začalo navštěvovat tento kroužek?

6. Myslíte si, že když vaše dítě navštěvuje kroužek, je tak uchráněno před špatnými vlivy? Jakými?

7. Vnímáte od té doby co vaše dítě navštěvuje tento kroužek nějaký výrazný posun v chování či v čemkoliv jiném?

69