MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra pedagogiky
Regionální ekologická výchova na Základní škole Pozořice Diplomová práce
Brno 2008
Autor práce: Marcela Coufalová
Vedoucí práce: Ing. Aleš Máchal
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Hradci Králové 10.4.2008
Marcela Coufalová
2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Aleši Máchalovi za trpělivost a Mgr. Aleši Tinkovi za vstřícný přístup a cenné informace.
3
Obsah Úvod…………………………………………………………………………………….7 I. Teoretická část 1. Ekologie a ekologická výchova ..............................................................................10 1.1. Ekologie a její zařazení na 1. stupni ZŠ.............................................................10 1.2. Environmentální výchova ……………………………………………………..10 1.2.1. Ekologie versus výchova?........................................................................11 1.2.2. Ekologická a environmentální výchova………………………………...11 1.3. Cíle a úkoly environmentální a ekologické výchovy.........................................12 1.3.1. Výchova k ekologickému myšlení a vědomí…………………………...13 1.4. Role a možnosti učitele jak zařadit ekologickou výchovu do výuky a výchovy žáků na 1.stupni ZŠ……………………………………………………………15 1.4.1. Role a osobnost učitele v ekologické výchově…………………………15 1.4.2. Možnosti zařazení ekologické výchovy ve výuce………………………15 1.5. Věková specifika žáků na 1. stupni ZŠ..............................................................16 1.5.1. Motivační vliv vrstevníků………………………………………………17 2. Rámcový vzdělávací program a Školní vzdělávací program na 1. stupni základní školy……………………………………………………………………...19 2.1. Průřezové téma Environmentální výchova.........................................................19 3. Regionální ekologická výchova…………………………………………………...21 3.1. Pozořice a Základní škola Pozořice....................................................................21 3.1.1. Městys Pozořice………………………………………………………...21 3.1.2. Základní škola Pozořice………………………………………………...22 3.1.3. Ekologická výchova ve Školním vzdělávácím programu na Základní škole Pozořice.............................................................................................23 3.1.4. Den otevřených dveří v Panské zahradě..................................................24 3.1.5. Panská zahrada.........................................................................................25 II. Praktická část 4. Úvod k praktické části.............................................................................................26 5. Vznik projektu „Kolik vody člověk (s)potřebuje?”..............................................27 5.1. Přehledná charakteristika projektu.....................................................................27 5.2. Plánovaná realizace projektu..............................................................................30 5.3. Samotná realizace projektu................................................................................38 4
5.3.1. Hodnocení projetku obecně.....................................................................39 5.3.2. Hodnocení projektu na základě dotazníku a pozorování.........................40 5.3.3. Jednotlivé části projektu pod drobnohledem...........................................40 5.3.4. Upravené tabulky.....................................................................................44 6. Střípky inspirace k naplňování vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět...............47 6.1. Panská zarada ....................................................................................................47 6.1.1. Pravidla chování v Dětské přírodní rezervaci Pančava…………………47 6.1.2. Výroba piktogramů……………………………………………………..48 6.1.3. Deník Pančavy………………………………………………………….48 6.1.4. Vaření v Panské zahradě………………………………………………..49 6.1.5. Mapa Pančavy…………………………………………………………..49 6.1.6. Výuková tabule s ptačími budkami pro jejich obyvatele……………….49 6.2. Ptačí hrátky.........................................................................................................51 6.2.1. Ptačí říše………………………………………………………………...51 6.2.2. Ptačí shromáždění – živý obraz……………………………………...…52 6.2.3. Bystré oko………………………………………………………………53 6.2.4. Ptačí stezkou……………………………………………………………54 6.2.5. Ptačí stěhování………………………………………………………….55 6.2.6. Unavená křídla………………………………………………………….56 6.3. Keře……………………………………………………………………………57 6.3.1. Kimova hra……………………………………………………………..57 6.3.2. Badatelská………………………………………………………………58 6.3.3. Kreslené hraní…………………………………………………………..59 6.3.4. Drobničky s keři a na keře…………………………………………...…60 6.3.5. Marmeláda……………………………...………………………………60 6.3.6. Rybízi, nezlob se!....................................................................................60 6.4. Hry na louce.......................................................................................................61 6.4.1. Telegraf…………………………………………………………………61 6.4.2. Přírodní okénka…………………………………………………………61 6.4.3. Lovení hmyzu……………………………………..……………………62 6.4.4. Putování za kořeny……………………………………………………...63 7. Možnosti zařazení environmentální výchovy do jednotlivých předmětů na 1. stupni ZŠ................................................................................................................64 5
7.1. Výtvarná a pracovní výchova.............................................................................64 7.1.1. Umění dívat se.........................................................................................64 7.1.2. Inspirace z listů........................................................................................64 7.1.3. Výrobky z přírodnin.................................................................................65 7.1.4. Frotáž.......................................................................................................66 7.1.5. Začarovaná příroda..................................................................................66 7.2. Dramatická výchova...........................................................................................66 7.2.1. Přírodní scenérie......................................................................................67 7.2.2. Co se šustne v lese...................................................................................67 7.2.3. Narativní pantomima...............................................................................67 7.2.4. Vandalové na výletě.................................................................................68 7.2.5. Měsíční obrazy.........................................................................................69 7.2.6. Vyprávění staré šišky................................................................................69 7.3. Český jazyk a literatura......................................................................................69 7.3.1. Příběh stromu………………………………………...…………………69 7.3.2. Stopovaná……………………………………………………………….70 7.3.3. Moudra našich dědů…………………………………………………….70 7.3.4. Práce s příběhy………………………………………………………….70 7.3.5. Inspirace v květinách……………………...……………………………71 7.3.6. Tematická slohová práce………………………………………………..71 7.3.7. Větné rozbory…………………………………………………...………71 7.4. Matematika a její aplikace……………………………………………………..72 7.4.1. Ukázka slovních úloh………………………………...…………………72 8. Závěr.........................................................................................................................74 Použitá literatura Seznam příloh Přílohy
6
Úvod „Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové, nádherné vydání.“ Hans Christian Andersen
Tento citát od Hanse Christiana Andersena mě dojal, okouzlil svojí poetičností, donutil mě zastavit a zasnít se. Cítila jsem dotek větru, šumění potůčku, chladil mě stín lesa, který byl plný zvuků, plný života. Tento okamžik trval nekonečně dlouhý zlomek vteřiny, kdy se mi v mysli okamžitě vynořil tento citát v upravené podobě:
„Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové vydání.“
Ale víme, jaké to vydání bude? Bude nádherné jako v mých představách? Nebo bude rok co rok šedivější, poničenější, chudší o svá přírodní bohatství, která budou zničena a nahrazena výdobytky moderní společnosti? Zůstane pro budoucí generace vůbec nějaké nové vydání, které jim kniha přírody může předložit ke čtení?
Ano, věřím, že zůstane. Je ale na každém z nás, jakou měrou se o zachování knihy přírody zasadíme. Jakou měrou jsme schopni a hlavně ochotni uskromnit se ze svého pohodlného způsobu života a dozrát v dospělé, zodpovědné osobnosti, jejichž hodnoty jsou jinde než v rychlých autech, přepychových domech a drahých dovolených u moře. Dozrát v osobnosti, kdy na miskách vah chování a jednání člověka vůči přírodě ve smyslu má dáti dal, bude převažovat miska má dáti. Lidé se většinou domnívají, že příroda a veškerá její krása a bohatství je tu jenom pro potěchu jejich oka, pro braní si všeho potřebného z jejího přírodního bohatství v jakémkoli množství a na oplátku nemusí dávat nic. Je to jeden z největších omylů lidstva, který se jako bumerang vrací ve formě mizejících nenarušených míst v přírodě, kde by se dalo nerušeně odpočívat a rozjímat, vymíráním jednoho živočišného a rostlinného druhu za druhým, umíráním lidí hladem a žízní, šířením smrtelně vážných onemocnění, zvětšováním ozonové díry, táním ledovců vlivem oteplování planety v důsledku klimatických změn, na kterých lidé mají nemalou míru odpovědnosti a mnoha dalšími. 7
Patřím mezi ty, kteří vnímají závažnost těchto problémů a nedozírných dopadů na naši planetu a pro lidstvo samotné. Probírám-li to s kamarády, s rodinou, všichni se mnou souhlasí, kývají, společně se pohoršíme nad tím: „Kam to lidstvo spěje?“ a „Takhle už to dál nejde!“ Povzdychnu, napustím si vanu plnou horké vody s masážním systémem, vysuším vlasy fénem, proberu se množstvím jídla v ledničce, do igelitových sáčků připravím svačinu, na internetu vyhledám správnou cestu, naskáčeme s rodinou do auta a vyrazíme na celodenní výlet do nákupního střediska. Vždyť, jak já mohu změnit problémy celého světa? Asi příliš ne. Co ale změnit mohu, jsem já. Nezměním se ze dne na den a nestane se ze mě poustevník o vodě a chlebu žijící pod hvězdami. Ale mohu se změnit v drobnostech každodenního života. Změnit, jak se chovám vůči svému okolí a přírodě, která se nachází v mé bezprostřední blízkosti. Mohu důsledně třídit odpad, kupovat výrobky ekologického zemědělství, nosit do obchodu vlastní sáček na pečivo, používat ekologicky šetrné výrobky v oblasti hygieny a čistících prostředků, zbytečně nesvítit, omezit jízdu dopravními prostředky a spoustu dalších drobností, které postupně změní můj životní styl, standard a alespoň z malé části snížit svůj díl zátěže na životní prostředí. V mé životní roli člověka mohu svým příkladem ovlivnit i své přátelé a rodinu. Jako pedagog mohu připojit cílenou výuku a výchovu, vést citlivě žáky k nelhostejnému a nesobeckému přístupu k životnímu prostředí a tím vlastně k sobě samým. To mě vedlo i ke zvolení tématu diplomové práce Regionální ekologická výchova na Základní škole Pozořice. Jejím cílem je vytvořit inspirační balíček nápadů a námětů s ekologickou tématikou, které mohou učitelé na prvním stupni základní školy v Pozořicích využít k vyzdvihnutí, podpoření a začlenění ekologického myšlení do každodenního života žáků. Zároveň ho využít při naplňování průřezového tématu Environmentální výchova, vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a k naplňování všech klíčových kompetencích vymezených v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP VZ). Cílem je také ověření a vyzkoušení daných námětů a nápadů. K tomuto slouží zrealizovaný projekt „Kolik vody člověk (s)potřebuje?“ pro žáky 4. a 5. tříd ZŠ. První část diplomové práce se zabývá teoretickými otázkami ekologie a ekologické výchovy, předkládá podmínky a možnosti začlenění ekologické výchovy na prvním stupni základní školy v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní 8
vzdělávání, včetně role a možností učitele v ekologické výchově a věková specifika žáků. Představuje Základní školu Pozořice, její základní charakteristiku, postoj
k
ekologické výchově a její zařazení ve školním vzdělávacím programu školy (ŠVP). V praktické části diplomové práce je nejprve podrobně rozebrán projekt „Kolik vody člověk (s)potřebuje?“, který byl uskutečněn v pátém ročníku dané školy. Projekt je rozpracovaný od stručného přehledu jednotlivých aktivit, po jejich podrobnou analýzu a uvedení návrhů pro změny, úpravy a varianty projektu. Další část předkládá náměty, hry a činnosti, které mohou sloužit jako malý metodický sborníček nápadů, z kterých mohou učitelé dané školy čerpat při naplňování vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět – tematický okruh Rozmanitost přírody. Výběr jednotlivých činností a aktivit využívá specifika daného mikroregionu (Panskou zahradu, školní park). V poslední části jsou navrženy možnosti zařazení environmentální výchovy do vybraných předmětů 1. stupně ZŠ (výtvarná výchova, dramatická výchova, český jazyk a literatura, matematika).
9
I. Teoretická část 1. Ekologie a ekologická výchova 1.1 Ekologie a její zařazení na 1. stupni ZŠ
Definice ekologie: „Ekologie je věda zkoumající vzájemné vztahy mezi živými organismy i vzájemné vztahy těchto organismů k jejich prostředí, nauka o souvislostech v přírodě, věda o ekosystémech“ (Máchal, 2006, s.18)
Úzce pojatou výše zmíněnou definici, je ekologie vědní obor zabývající se souvislostmi mezi organizmy a jejich prostředím pouze v rovině přírodního dění. Ekologie se tak ve školním prostředí stala součástí převážně předmětů přírodověda, přírodopis a vlastivěda. V současné době, kdy se zcela změnila koncepce vzdělávání, se hlavní důraz vzdělávání přesouvá z množství naučených znalostí na jejich kvalitu a schopnost využít je v běžném životě žáků. Projevuje se zde snaha odbourávat jednotlivé předměty z důvodu přílišné sevřenosti a izolovanosti poznatků v probírané látce. Na jejich místo nastupují jednotlivé vzdělávací obory, které otevírají možnost pro větší propojenost předmětů, témat i informací, kladou důraz na sepětí s reálným životem. Na 1. stupni základní školy se tak učivo ekologie přesouvá do vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. Jeho součásti tvoří vzdělávací okruhy „Místo, kde žijeme“ a „Rozmanitost přírody“. Žáci se zde učí poznávat své nejbližší okolí – domov, školu, obec, a to z nejrůznějších úhlů pohledu – poloha bydliště, plán cesty do školy, vyhledávají regionální zvláštnosti, pozorují přírodu, zjišťují vzájemné vztahy a závislosti živé a neživé přírody, hodnotí činnosti lidí vůči přírodě, dopady na ni a další.
1.2 Environmentální výchova
Definice environmentalistiky: „Environmentalistika je nauka využívající poznatky vědního oboru ekologie, 10
zabývá se vztahem člověka k přírodě a k životnímu prostředí, jakož i péčí o životní prostředí. Důležitými součástmi e. jsou např. zkoumání vlivů člověka na ekosystémy, využívání přírodních zdrojů, prevence nežádoucích zásahů a znečišťování životního prostředí, nápravy škod, ochrana přírody a krajiny, péče o lidské zdraví apod.“ (Máchal, 2006, s. 21)
Environmentalistika staví člověka do role nejen toho, kdo přírodu pozoruje, učí se o ní a analyzuje ji. Člověk je zde označen jako její přirozená součást, která má k životnímu prostředí vymezený vztah, svým jednáním a životním stylem určitým způsobem (ať kladným či záporným) ovlivňuje prostředí a přírodu kolem sebe a prostředím a přírodou je zpětně ovlivňován.
1.2.1 Ekologie versus výchova?
Ekologickou výchovu si můžeme představit jako červenou nit táhnoucí se napříč výukou a výchovným působením učitele na žáky. V cílené koncepci výuky a výchovy žáků k zodpovědnému způsobu života vůči sobě i životnímu prostředí nelze od sebe ekologii a výchovu oddělit. Naopak, jedna složka by měla přirozeně podporovat a doplňovat druhou. Je žádoucí, aby na škole probíhala výuka teoretických znalostí o fungování přírodních zákonitostí, seznamovala žáky se základními ekologickými pojmy, jejich vztahy a propojeností. Zároveň pomocí přímého kontaktů žáků s přírodou a zařazováním ekologické výchovy i do ostatních vyučovacích předmětů, probouzet v žácích potřebu zajímat se o současný stav životního prostředí a aktivně se podílet na jeho ochraně.
1.2.2 Ekologická a environmentální výchova
Pro potřeby školní výuky není nezbytné rozlišovat mezi environmentální výchovou a ekologickou výchovou, protože z hlediska cílů, které chceme ve výuce 11
dosáhnout, je můžeme považovat za rovnocenné.
Různí autoři uvádí vymezení těchto pojmů takto: „Environmentální výchova je zaměřena na
aktuální problémy současného
světa...Hlavním smyslem environmentální výchovy je pochopení složitých a vzájemně provázaných vztahů mezi přírodou a lidskou společností a především v probuzení zájmu o okolní prostředí.“ (Matějček, 2007, s. 3) A k porovnání: „Ekologická výchova směruje k ekologické kultuře osobnosti jako určitému souhrnu poznatků, přesvědčení a hodnot, umožňujících člověku chovat se a jednat v souladu s požadavky šetrného vztahu k přírodě...Znamená poznávat obecné zákonitosti vývoje přírody a společnosti, chápat jejich vzájemnou souvislost, uvědomit si hodnotu přírody a být přesvědčen o nutnosti harmonie ve vztazích člověka k člověku a člověka k přírodě...“ (Horká, 1996, s. 9)
1.3 Cíle a úkoly environmentální a ekologické výchovy
Mezi cíle a úkoly environmentální výchova nejširším slova smyslu patří: −
„zvyšovat spoluodpovědnost lidí za současný i příští stav přírody i společnosti, za místo, ve kterém žijí a které je jim domovem, za smysluplné užívání místních zdrojů
−
rozvíjet citlivost, vstřícnost a tvořivost lidí k řešení problémů péče o přírodu i problémů lidské společnosti
−
utvářet ekologicky příznivé hodnotové orientace, které kladou důraz na dobrovolnou střídmost, na nekonzumní, duchovní kvality lidského života“ (Máchal, 2000, s. 15)
Pro rozšíření a obohacení těchto cílů přidávám výběr úkolů ekologické výchovy podle Hany Horké, která je dělí do jednotlivých rovin: Rovina poznávací – rozvoj poznávacích schopností, kdy žáci se učí pozorovat, srovnávat, poznávat a uvědomovat si souvislosti v životním prostředím, pochopení procesů, které tvoří základ života, vlivu prostředí na organismy, vlivu člověka na prostředí při jeho zasahování do něj a další. Rovina utváření hodnotově-orientačních vztahů – osvojování etických principů jednání a chování, pochopení estetické hodnoty vztahující se k přírodě, hodnotit krásu přírody 12
jako celku, zachovávat pořádek a čistotu v přírodě atd. Rovina činností (přetvářecí) – zahrnuje odpovědné a šetrné jednání v každodenních situacích, nezatěžujících životní prostředí, rozvoj kultivace mezilidských vztahů – úcta, respekt, tolerance apod. (Horká, 1996)
1.3.1 Výchova k ekologickému myšlení a vědomí
„Ekologicky myslet znamená ctít přírodní zákonitosti, předvídat a domýšlet důsledků všech zásahů a vlivů člověka na přírodu.“ (Špetka dobromysli, str.19) „Ekologické vědomí - myslí se tím rozvíjející emocionality (cítění), racionality (přemýšlení o problémech a odpovědnosti )...oblast cítění - intuitivní smysl pro dění v přírodě i tušení hranic lidských nároků vůči přírodnímu světu...Přemýšlení o problémech - lidské cíle i širší souvislosti jejich naplňování...odpovědnost – schopnost zvnitřnění morálních norem v oblasti vztahů k přírodě...“ (Jemelka, 2003, s. 52 - 53)
V současné době je stav životního prostředí vážně ohrožen vlivem pohodlného, neohleduplného a až vykořisťujícího životního stylu většiny lidí. Je potřeba žákům nabídnout zrcadlo ke konzumnímu způsobu života a jeho dopadu na životní prostředí. Nejsou tím myšleny žádné katastrofické scénáře, ale naopak probouzení a povzbuzování chutě a potřeby u žáků hledat nové alternativy a způsoby životního stylu, které jsou šetrné k přírodě i životnímu prostředí. Abychom v žácích systematicky formovali a rozvíjeli potřebu vážit si svého okolí a přírody, aby byli schopni a ochotni ji chránit a vážit si jí, musí současně se získáváním základních znalostí o přírodě poznávat a rozvíjet i svoji osobnost. Měli by si být vědomi toho, kdo jsou, jaké je jejich nezastupitelné místo u nich doma, ve škole, v obci (městě), až po své místo v globálním, celosvětovém měřítku. Musí si uvědomit hodnotu sebe samého, znát své vlastní já a jaká se platí daň za možnost svobodné vůle rozhodovat o svém vlastním životě. Daní za možnost svobodné vůle je myšlena zodpovědnost, tíha rozhodnutí a nesení důsledků svého jednání, svůj díl zodpovědnosti vůči prostředí, které je obklopuje. Je nezbytné žáky k samostatnosti jak v úsudcích, tak jednání – schopnosti 13
sebenahlížení a sebereflexe. Abychom tak vychovali osobnosti, které se nebojí říci otevřeně svůj názor a umí si ho náležitě (patřičně) obhájit. Osobnosti, které se dokáží na daný problém podívat z různých úhlů a rozhodnout se na základě objektivních hledisek pro cestu, která je šetrná k němu, ostatním lidem i životnímu prostředí. „Josef Vavruška definuje svobodu slovy: Svoboda každého jedince končí nejen tam, kde začíná svoboda druhého, ale také tam, kde dochází k ničení přírody. Žijme tak, abychom při uspokojování svých potřeb neomezovali práva těch, co přijdou po nás.“ (Činčera, 1996, s. 1) „Ekologická výchova vede k pochopení systémové (globální) povahy světa a měla by připravovat pro život v rychle se měnícím světě.“ (Horká, Brno, 1993, s.3)
Vše musí probíhat v souladu s ohledem na věková specifika žáků. Od prvních tříd základní školy učit žáky pozorovat a vnímat své nejbližší okolí, přírodu, která je obklopuje. Využívat k tomu všechny smysly – od zraku, hmatu, čichu, chuti i sluchu – tak, aby žáci byli s přírodou v co nejužším kontaktu a své poznatky mohli propojit s konkrétním prožitkem. Seznamovat je se zákonitostmi a vztahy mezi organismy a prostředím, se vzájemnou interakcí mezi různými organismy, prostředím a člověkem. Rozvíjet u žáků jejich citlivost a potřebu starat se a ochraňovat to, s čím se dennodenně setkávají. Postupně jejich získané znalosti a dovednosti rozšiřovat a propojovat v širších souvislostech a neustále v nich utužovat vědomí, že každý z nich má ve možnost ovlivnit dění okolo sebe, byť by se jednalo zdánlivě o drobnosti (přesvědčení rodičů o třídění odpadu u nich doma, každý den sebrat a správně vyhodit jeden cizí odpadek, nenechat otevřený vodovodní kohoutek, když si čistí zuby, vyčištění studánky společně se spolužáky, přihlásit se na brigádu k výsadbě nových stromků apod.). „Vycházíme z faktu, že počáteční škola má nezastupitelnou roli při utváření vztahu dítěte ke všem složkám prostředí, zejména k přírodě, právě při poskytování primárního uceleného obrazu světa a při pěstování základních kulturních dovedností.“ (Horká, 1993, s. 4)
14
1.4 Role a možnosti učitele jak zařadit ekologickou výchovy do výuky a výchovy žáků na 1. stupni ZŠ
1.4.1 Role a osobnost učitele v ekologické výchově
Na prvním stupni základní školy vyučuje v každé třídě většinu předmětů třídní učitel. Jeho role zdaleka nespočívá v pouze v odučení dané látky, ale i k výchově a formování postojů, názorů a hodnot žáků. Učitel tráví se svými žáky spoustu času, má tak jedinečnou možnost poznávat je po všech stránkách jejich osobností. Má dostatek prostoru pro výběr vhodných forem a metod práce, které nenásilnou cestou budou utvářet hodnotový žebříček žáků. Na vrcholu žebříčku pak snad nebude neohleduplný, konzumní způsob života a honba za penězi, ale potřeba smysluplně a zodpovědně naplňovat svůj život, kde nade vším stojí láska, respekt a porozumění pro vše živé i neživé okolo nás. Silnou motivací pro žáky k ekologickému myšlení a jednání může být samotná osobnost učitele a jeho životní styl. Pokud v něm žáci uvidí dobrý příklad a přesvědčí se, že jedná a žije v souladu s tím, co žáky učí, mnozí ho budou chtít napodobovat. Učitel tak vytvoří pevnější základ pro budoucí pozitivní výchovné působení na ně. Nezbytné, pro jakýkoli vliv na žáky, jsou důvěra a respekt ze strany žáků vůči učiteli, i ze strany učitele k žákům. Tyto vzájemné vazby se mohou posilovat otevřeným a vstřícným jednáním, naslouchání žákům a řešením jejich problémů s potřebnou dávkou citlivosti a pochopení. Nutné je vytvořit pro žáky třídu místem důvěrně známého a bezpečného prostředí, kde vládne příjemná atmosféra před stresem a strachem.
1.4.2 Možnosti zařazení ekologické výchovy ve výuce
Učitel má řadu možností, jak žáky seznámit s vybraným tématem. Mezi tyto možnosti patří představit žáků danou látku v jednotlivé hodině, v tematickém bloku, využít projektovou výuku, v mezipředmětových vztazích, domluvit exkurzi nebo besedu s odborníkem. K dalším možnostem patří využití multimediálních prostředků – přírodovědné pořady v televizi, instruktážní videa, CD-přehrávače a CD-romy s 15
interaktivními programy, internet. Motivující se mohou stát přírodovědné exkurze, využití nabídky některých eko-center atd. Zjednodušeně řečeno se ekologická výchova dá zařadit a využít kdykoli je vhodná příležitost a v jakémkoli vyučovacím předmětu. Učitel může vhodným zařazením určité ekologické problematiky do vyučovacího předmětu umocnit a někdy i obnovit zájem žáka o daný předmět. Například v českém jazyce a literatuře mohou využít znalostí a vědomostí k napsání úvahy či zamyšlení na dané téma, ve výtvarné výchově se žáci mohou učit pozorovat přírodu v detailech, rozdílnostech, barvách, a tím rozvíjet své estetické cítění apod. (více viz. kapitolu Možnosti zařazení environmentální výchovy do jednotlivých předmětů na 1. stupni ZŠ) K podpoře ekologické výchovy také určitě patří vybavení a výzdoba třídy. Mohou sem patřit živé květiny, obrázky zvířat a rostlin, čtenářský koutek s různými encyklopediemi a přírodovědnými časopisy, odpadkové koše na třídění odpadu, portfolia, kam si žáci zakládají vydařené práce. Rozhodně by zde neměly chybět vystavené práce žáků, které ve škole vytvořili – ať se jedná o výrobky z přírodních nebo odpadních materiálů, společně zpracované prezentace, pojmové mapy apod.
1.5 Věková specifika žáků na 1. stupni ZŠ
Učitel při výuce i výchově musí svoji práci přizpůsobovat věku žáků, jejich možnostem a schopnostem. „Podle Václava Břicháčka má ekologická výchova dva časové rozměry: Aktuální postupy - při kterých se snažíme výchovně působit „zde a nyní“ a zároveň řešit otázky, které jsou viditelné na první pohled. Převažuje pohled dospělých, který se racionálně opírá o teorii a o současné nápadné poznatky či úkoly. Dlouhodobé postupy - Uvažujeme s perspektivou několika let a vedeme dnešní děti k jednání, jehož výsledky se projeví až za delší dobu.. Jsou to postupy mnohem náročnější a nepřinášejí bezprostřední užitek.“ (Máchal, 2000, s. 59) Václav Břicháček vymezuje specifika ekologické výchovy pro mladší školní věk: Čím jsou žáci mladší (6-10 let), tím více by jednotlivé činnosti měli být velmi názorné a krátkodobé. (Žáci nevydrží u jedné činnosti příliš dlouho, nedokáží se dlouhodobě soustředit.) Můžeme zde využít smysl mladších dětí pro povinnost, touhu a potřebu se o něco nebo o někoho starat. Můžeme jim poskytnout malý kousek přírody, který mohou 16
pozorovat nebo se o něho starat. (Máchal, 2000) Na 1. stupni základní školy respektujeme a využíváme „zvýšenou senzibilitu k přírodě, dětskou spontaneitu a fantazii, subjektivismus, zvídavost, zájem činorodost, potřebu aktivity, experimentace.“ (Horká, 1996, str.27) Například jedním z přání žáků bývá mít ve třídě živého tvora (křečka, morče, gekona apod.). Je to ideální možnost, jak žáky učit zodpovědnosti a důslednosti a zároveň cesta, jak na žáky přesunout část zodpovědnosti za to, co se učí. Žáci si sami musí vymyslet, jaký živočich to bude, zjistit o něm veškeré informace a domluvit se, jak bude péče o tohoto tvora probíhat. Mohou to být jednoduchá pravidla, která všichni odsouhlasí, ale pak je nutné důsledně tyto pravidla dodržovat. Z daných pravidel také musí jasně vyplývat, co se stane, pokud se dodržovat nebudou. Žáci musí vymyslet systém služeb v krmení, čištění terária nebo klece, musí připravit systém péče během prázdnin (včetně prázdnin letních), jakým způsobem získají prostředky na nezbytné vybavení a krmivo pro zvířátko. To může otevřít dveře k dalším ekologickým aktivitám – sběr papíru, bylin, uspořádáním školní burzy se starým oblečením atd.
1.5.1 Motivační vliv vrstevníků
Jak již bylo výše zmíněno, může se učitel stát vzorem pro své žáky, který budou chtít napodobovat. Velký vliv na chování a názory žáků mají i jejich vrstevníci a starší žáci. Můžeme starší žáky využít při organizaci ekologické akce pro školu nebo veřejnost, kdy každý z nich bude zodpovídat za své stanoviště, ke kterému si připraví aktivity a nastudují potřebné informace. Mohou se také stát průvodci daného úseku nebo skupiny žáků z nižších ročníků. Podání výkladu nebo ukázka nějaké činnosti může být pro ostatní mnohem jasnější a přijatelnější než ze strany dospělé osoby. Žáci tak uplatní praxí získané znalosti a dovednosti, což povede k další nebo zvýšené motivaci ke studiu.
Od nejnižších ročníků by se s žáky mělo také systémově pracovat na tom, aby si dokázali navzájem naslouchat, nechávat si prostor a spolupracovat. V první třídě jsou žáci ještě hodně zaměřeni na své vlastní já a mnohdy o skupinovou práci nejeví příliš zájem. Ale i zde již je možné učit žáky pracovat ve dvojicích a později v malých 17
skupinkách (2 – 4 žáci). Čím jsou žáci starší, tím více je zajímá, co si o nich myslí ostatní spolužáci a velkou měrou činnost ve třídě ovlivňuje celkové klima, které tam panuje. Je dobré s žáky společně vytvářet pravidla pro fungování třídy, vést je ke společným otevřeným diskusím a skupinovým aktivitám. Ze všeho nejdůležitější a zároveň nejtěžší při vzdělávání a výchově je udržet si zájem, nadšení, pozornost žáků. Základem všeho je jejich pozitivní motivace. „Nenahraditelnou zdrojnicí motivace k ekopedagogické práci je dětská tvořivost, schopnost citlivého vnímání a kladného přijímání aktivit směřujících k většímu porozumění přírodním zákonitostem“ (Máchal, 1996, s. 75) K udržování motivace stále živé musí žáci v tom, co se učí, vidět jasný smysl a využitelnost v jejich životě. Dopřát jim proto co nejčastější kontakt s živou přírodou, využívat v maximální míře možností terénní výuky, v ukázkách využívat živé přírodniny. Nechat žáky vyzkoušet si co nejvíce činností prakticky – pozorování přírody pod lupou, mikroskopem nebo pomocí vizualizéru, nechat je vyrobit recyklovaný papír a využít jej třeba jako přání pro rodiče, uspořádat soutěž o vymyšlení co nejoriginálnějšího dalšího využití věcí, které se špatně recyklují, upéct s nimi perníčky a nechat je pátrat, odkud pocházejí všechny ingredience atp.
18
2. Rámcový vzdělávací program a Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání na 1. stupni ZŠ V roce 2005 se v souladu s novými principy kurikulární politiky, které jsou zformulované v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR a zakotvenými v novém školském zákonu č. 561/2004 Sb., do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. (Jeřábek, 2005) V tomto systému je zařazen i Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV). Tento program mimo jiné vymezuje co je nezbytné a povinné v základním vzdělávání žáků a vymezuje vzdělávací obsah – očekávané výstupy a učivo. Podle zásad stanovených v RVP ZV si každá škola vytváří svůj vlastní Školní vzdělávací program. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (ŠVP ZV) je povinným dokumentem stanoveným školským zákonem. „Tvorba ŠVP ZV dává možnost svobodně formulovat představy o nejvhodnější podobě vzdělávání na dané škole. Dává především příležitost k propojení úsilí a zkušeností jednotlivých učitelů, které by mělo vést k vytvoření společné představy o tom, jaké postupy zvolíme k realizaci požadavků RVP ZV na škole (výchovné a vzdělávací strategie školy), jak je budeme zajišťovat (promyšlená organizace, vhodné klima, fungující vztahy aj.), jaký vzdělávací obsah zvolíme a jak jej přizpůsobíme potřebám žáků a podmínkám školy (dohoda o specifikaci očekávaných výstupů, o výběru, rozčlenění a propojení učiva), jak budeme společně působit na žáky, jejich rodiče, partnery školy atd.“ (cit. z http://www.rvp.cz/soubor/manual.pdf, 3.4.2008) Rámcový vzdělávací program je rozdělen do vzdělávacích oblastí, průřezových témat a vymezuje dané kompetence, které mají být během vzdělávání naplněny.
2.1 Průřezové téma Environmentální výchova
„Průřezová témata by měla být pojítkem mezi všemi nebo větším počtem vyučovacích předmětů i mezi výukou, životem ve škole i mimo školu. Především by měla podpořit výchovnou funkci vzdělávání. Např. smyslem průřezových témat není doplnění vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů. Proto také nemají v RVP ZV 19
formulované své výstupy ani učivo. Jejich "průřezovost" spočívá v tom, že naznačují společná místa (okruhy, náměty, činnosti) ve výchově a vzdělávání žáků, která jsou vhodná pro vytváření obecnějších postojů žáků k sobě samým, k ostatním lidem, přírodě, praktickému životu.“ (Tupý, 3.3.2008) Jedním z průřezových témat je i průřezové téma Environmentální výchova. Díky němu mají učitelé své žáky vést ke komplexnímu pochopení vztahů mezi člověkem a životním prostředím a k proniknutí do problematiky, které jsou s daným tématem spojené. Do tohoto průřezového tématu spadají mimo ekologického hlediska i hlediska ekonomická, vědeckotechnická, politická a občanská. K průřezovému tématu se vztahují jednotlivé okruhy, díky nimž je v průběhu vzdělávání toto téma naplňováno. Tyto okruhy tvoří ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí a vztah člověka k prostředí. Průřezové téma prostupuje všemi ročníky základní školy a pro jeho realizaci můžeme použít většinu vzdělávacích oblastí. Na 1. stupni základní školy se environmentalistika a ekologie vztahuje ke vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, která obsahuje i tematický okruh Rozmanitost přírody. V něm se žákům nabízí základní pohled na okolní prostředí a přírodu. Učí žáky přírodu poznávat, pozorovat, vnímat a chránit ji. Vede k ochraně přírody, přírodních zdrojů a odpovědnosti člověka za své každodenní jednání vůči sobě, přírodě, a tak i celému světu. Díky nabízeným tématům a rozmanitým možnostem práce s nimi jsou naplňovány i všechny klíčové kompetence vzdělávání - kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, kompetence sociální a personální, občanské i kompetence pracovní.
20
3. Regionální ekologická výchova Seznámit žáky se základy ekologie, vést je k ekologickému smýšlení a jednání, rozvíjet jejich potřebu k odpovědnosti za dění v přírodě a aktivně se podílet na její ochraně je úkol nelehký, dlouhodobý a po celé základní vzdělávání nekončící. Jedna z cest, kterou se můžeme vydat je, vycházíme-li z dětského egocentrismu, který si svým způsobem usurpuje nárok na vše, co je kolem něho. Žáci, a obzvláště žáci na nižším stupni základní školy, si myslí, že celý svět je zde jen pro ně, vše na ně čeká a mají právo si vše vzít a využít pro své momentální potřeby. Využije-li se správně tohoto vývojového stádia dětské „sobeckosti a nedokonalosti“, otevírá se tak možnost, jak apelovat právě na jejich potřeby ve vztahu k životnímu prostředí. Můžeme vycházet z toho, že každý žák se bude snažit hájit a chránit to, co si myslí, že je jeho a na co má právo, na čem mu záleží. Bude chtít mít okolo sebe vše hezké a pokud možno nejlepší ze všech. V ekologické výchově tudíž musíme začít tím, že žáky podrobně seznamujeme s tím, co se nachází v jejich nejbližším okolí – to znamená jejich domov, škola, obec (město). Žáci se budou velmi aktivně zajímat o témata, která se jich bezprostředně týkají. Například, co komu roste na zahrádce, jakým způsobem péče to vyžaduje a jaký užitek z toho budou mít. Kdo doma chová jaká zvířata a jaké povinnosti a radosti z toho vyplývají. Co zajímavého vidí cestou do školy, jak by mohli přispět k zvelebení třídy, co mohou z dané přírodniny vytvořit atd. Pomocí těchto témat a prací s nimi v žácích probouzet přirozeným způsobem kladný vztah k dění okolo nich. Čím budou žáci schopnější jasněji a bezpečněji se orientovat ve svém známém prostředí, tím přirozeněji se otevírá cesta, jak začít získané vědomosti a dovednosti propojovat do širších souvislostí a složitější problematiky až k celorepublikovému a světovému měřítku.
3.1 Pozořice a Základní škola Pozořice
3.1.1 Městys Pozořice
Pozořice leží asi 15 km východně od Brna na rozhraní Vyškovské brázdy a 21
Drahanské vrchoviny. Tento městys dnes tvoří dvě dříve samostatné obce, a to Pozořice a Jezera. Pozořice se rozkládají
na 1547 ha, mají asi 2000 obyvatel a veškerou
občanskou vybavenost (zdravotní středisko, lékárna, pošta, knihovna, škola, mateřská školka, dům s pečovatelskou služnou, fotbalové hřiště a další). Obec je zajímavá svým geografickým umístěním, řadou historických památek (Kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple sv. Antonína a další) i společenskými akcemi (Pohádkový les – pochod lesem pro rodiče s dětmi, Recesní "Májová veselice" ve stylu 80. let minulého století, Pozořický dětský den a další) (upraveno podle http://www.pozorice.cz/index.php?menu=1, 8.3.2008)
3.1.2 Základní škola Pozořice
První zprávy o pozořické škole se objevují již v letech 1600 – 1650. Současnou ředitelkou pozořické školy je RNDr. Ivana Vařeková. Součástí základní školy je školní družina a školní jídelna. Školu navštěvuje na 1. stupni 114 žáků a na 2. stupni 244 žáků. Dochází sem i žáci z okolních obcí Sivice, Tvarožná, Hostěnice, Kovalovice, Viničné Šumice. Škola má vlastní školní vzdělávací program nazvaný „Zvídavá škola“. Žákům je zde nabídnuta řada školních i mimoškolních aktivit. Mezi ně například patří nejrůznější soutěže jako recitační, dějepisná olympiáda, matematické, zeměpisné, výtvarné soutěže, sportovní – fotbal, šplh, basketbal. Škola také spolupracuje s obcí, spádovými školami, místními podniky a organizacemi. Mezi nejvýraznější organizaci, která je provázaná se životem místní školy a obce je Středisko ekologický výchovy (SEV) Větřák. Tuto organizaci spoluzaložili Městys Pozořice, ČSOP Pozořice a Junák Pozořice. Všechny tyto instituce mají zastoupení ve správní radě obce. Mohou tak prosadit potřebné nápady při rozhodování zastupitelstva. Např. Větřák nechal na základě námětů žáků zpracovat studii na oplocení a dobudování školní zahrady a toto vše předložil zastupitelstvu, které projekt schválilo a přistoupilo k realizaci. Navrhl také změnu využití území - místo 3 rodinných domů vybudovat park a chodník pro děti, což bylo též schváleno. SEV Větřák také startuje pro školu některé projekty (např. Dětská přírodní rezervace, Lesní naučná stezka, Miss Polyethylen, Školní zahrada). V těchto projektech se také angažuje 22
a vypomáhá materiálně - zajistil škole dataprojektor, odměny a další. Ve spolupráci se školou pomalu rozjíždí vzdělávací projekt "Centrum 21 centrum pro ekologicky rozumný život v 21. století”. Ve škole jsou pořádány vzdělávací a výchovné pořady pro děti a pro dospělé. Své akce nabízí školákům také Studánka – místní organizace Českého svazu ochránců přírody, např. Vítání Jara, Otvírání studánek, Ukliďmě svět a ornitologické vycházky.
3.1.3 Ekologická výchova ve Školním vzdělávácím programu na Základní škole Pozořice
Pozořická škola se s novými možnostmi ve vzdělávání snaží postupně zavádět ekologickou výchovu a ekologické projekty do běžné výuky. Není vždy úplně jednoduché vše zrealizovat podle plánů a snahy školních koordinátorů EVVO (školní koordinátor environmentální vzdělávání, výchovy a osvěty), kdy se nejvíce potýkají s časovou dotací a vytížeností ostatních učitelů. V dokumentech školního vzdělávacího programu je ekologická výchova obsažena v průřezovém tématu Environmentální výchova. (Její naplňování může probíhat formou samostatného předmětu ekologická výchova, jednak pomocí integrované výuky v ostatních předmětěch nebo jako ročníkové tematické projekty.) Mezi plánované projekty v jednotlivých ročnících v základní škole Pozořice patří: Lidé a zvířata (staráme se o domácí mazlíčky), Les (využití ekostřediska Jelenice), Voda a spotřeba v domácnosti, Problémy životního prostředí v obci a regionu, Odpady v domácnosti, škole a obci (jejich recyklace), Biopotraviny, Fairtrade a ekologické zemědělství, Provoz školy (energie, voda, odpady), Cementárna (suroviny, znečištění, zásahy do krajiny, nebezpečné spalování). Na škole jsou k vidění tzv. eko-dveře, které slouží k informacím o akcích a žáci na nich mohou prezentovat své výstupy z různých ekologických aktivit. V roce 2006 se škola přihlásila k mezinárodnímu projektu Ekoškola a postupně pracuje na své vnitřní ekologizaci. (Ekoškola je mezinárodní projekt spojující enviromentální výchovu ve škole s konkrétními praktickými kroky, které vedou k její ekologizaci. Zapojuje celou školu – vedení školy, žáky, učitele i rodiče - do procesu plánování, realizace i hodnocení enviromentální výchovy ve škole. Projekt nabízí 23
zviditelnění školy a její uznání na národní i mezinárodní úrovni, dodává podněty pro školní vzdělávací program, předkládá formy rozvoje spolupráce ve škole, rozvoje vztahů v místní komunitě. Poskytuje potenciál pro finanční úspory a nabízí mezinárodní kontakty. Realizace tohoto projektu spočívá v sedmi krocích: Založení pracovního týmu, analýza ekologického stavu školy, plán činností, ekokodex školy, enviromentální výchova ve výuce, informování, spolupráce, monitorování a vyhodnocování. Náplň obsahuje čtyři základní témata: odpady, energie, voda a prostředí školy. V závěru projektu získává škola prestižní světové ocenění a titul Ekoškola spojený s udělením vlajky, mezinárodního certifikátu a loga Ekoškoly.) (upraveno podle http://www.zsstipa.cz/ekostanice/projekty_ekoskola.htm, 9.4.2008 ) Pro žáky, kteří mají zájem se o přírodě dozvědět více informací mimo rámec školní docházky a mají zájem se aktivně podílet na ochraně a rozvoji přírody v obci, slouží zájmový kroužek pod vedením školního koordinátora EVVO Mgr. Aleše Tinky. Jednou z priorit školy je být součástí společenského dění v obci a zároveň usiluje i o zapojení obyvatel do akcí pořádaných školou. Zde se profiluje zvláště v oblasti ekologie a ochrany přírody. Ve spolupráci s SEV Větřák vzniká v suterénu školy tzv. zelená klubovna, která bude sloužit jako zázemí pro přírodovědné, ekologické výchovné i osvětové programy. Školní koordinátor EVVO připravuje vybudování naučné stezky se zajímavými a užitečnými informacemi o lese u lesní chaty Jelenice (vzdálenost od školy je 3 km. Žáci se tam mohou dopravit autobusem nebo dojít pěšky běm 0,5 – 1 hodiny), kde by měly probíhat jednodenní výukové programy právě se zaměřením na lesní tématiku.
3.1.4 Den otevřených dveří v Panské zahradě
Jednou z akcí školy był i Den otevřených dveří, který se uskutečnil minulé jaro (r. 2007) v Panské zahradě, tzv. Pančava. Zde se návštěvníci mohli podívat, jaké úpravy zde byly v nedávné době provedeny (výsadba nových keřů, pročištění rybníčku, postavení dřeveného chodníčku přes bažinu a další) a také měli možnost prožít příjemné chvilky v přírodě a s přírodou pomocí aktivit, které pro ně přichystané. Mezi ně patřil sběr lučních rostlin a jejich lepení na paletku, pozorování vylovených drobných bezobratlých živočichů z rybníčku. 24
Návštěvníci testovali své smysly – chuť potravin a různé vůně – se zavázanýma očima, poznávali dřeviny, dalekohledem pozorovali obrázky ptáků a další.
3.1.5 Panská zahrada
Panská zahrada je unikátním kouskem přírody, který se nachází v zástavbě obce a každý k ní má volný přístup. Tato zahrada je pozůstatkem původně rozsáhlejší zahrady, která patřila k lichtenštejnskému panskému velkostatku v Pozořicích (dnes prostranství V Zámku). Vyvěrají zde prameny, díky kterým je část zahrady bažinatá. V pozdější době rybník zarostl a částečně byl zasypán. Zůstaly po něm jen rákosové porosty. V roce 2004 získala obec peníze na vyhloubení tůní a výsadbu zeleně starými vrbami. (upraveno podle http://www.pozorice.cz/index.php?id_text=546&search_string=pansk %E1__zahrada, 8.3.2008) Území se nachází v
podmáčené nivě bezejmenného přítoku Tvaroženského
potoka. Ze západní strany k ní přiléhá dům s pečovatelskou službou, od kterého je oddělena prudkou mezí ve výšce cca 2,5 m. Jedinečnost tohoto místa spočívá v tom, že na velmi malé ploše se zde vedle sebe nachází několik biotopů: louka – částečně obhospodařovaná, rybníček, tzv. prales (volně rostoucí staré vrby, větve, které nikdo nesbírá, bažinatá půda, rákosové porosty) a část ovocného sadu. Se schválením zastupitelstva obce se škola tohoto místa ujala a nazvala ho Dětská přírodní rezervace. Škola by ráda, aby se z tohoto území stalo místo pro ekologickou výuku a aktivní ochranu přírody nejen pro potřeby místní školy.
Kromě Panské zahrady se v Pozořicích nabízejí i další místa, kterých je možné využít v rámci ekologické výchovy. Mezi ně například patří školní park o rozloze 0,5 ha, zalesněný kopec Poustka (10 minut chůze od školy) nebo již výše zmíněná lesní chata Jelenice.
25
II. Praktická část
4. Úvod k praktické části Následující část je určena nejen učitelům na 1. stupni Základní školy Pozořice. Jejím cílem je nabídnout řadu námětů, nápadů a aktivit, které lze zařazovat do výuky žáků a díky nim naplňovat cíle průřezového tématu Environmentální výchova a vzdělávací oblasti Člověka a jeho svět. Tím zároveň v žácích podporovat a formovat lásku a respekt ke všemu živému i neživému okolo nich a vést je k zodpovědnému přístupu za svoje chování vůči přírodě a životnímu prostředí. Aby se žák naučil přírodě rozumět a mít potřebu nejen ji chránit, ale být i její plnohodnotnou součástí, musí mu být zprostředkován přímý kontakt s přírodou a jeho nejbližším okolím. Z tohoto důvodu je řada aktivit směřována ven ze školy, do přírody. Využívá možnosti daného prostředí, zvláště Dětskou přírodní rezervaci Pančava a školní park. Uvedené činnosti se mohou zařazovat jednotlivě do vybraných vyučovacích hodin nebo vyučovacích bloků. Mohou se využít jako motivační tematický prvek nebo propojit ve výuku projektovou. První část práce obsahuje seznámení s projektem „Kolik vody člověk (s)potřebuje?“, který proběhl na Základní škole Pozořice v 5. ročníku jako ve vybrané experimentální třídě. Po seznámení třídy s projektem, první tři dny žáci zjišťovali potřebné údaje v jejich domácnostech a zaznamenávali je do příslušných tabulek. Dva dny pak probíhala přímá část projektu ve třídě. Na základě přímého pozorování a s přihlédnutím na reakce žáků a jejich písemnému vyjádření k projektu (vyplněním dotazníku), byl částečně upraven nebo byly navrhnuty varianty některých aktivit. Následující náměty, hry a činnosti se zaměřují k naplňování tematického okruhu Rozmanitost přírody, patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Pozornost je zde věnována Panské zahradě a školnímu parku a tématům a aktivitám, které s nimi souvisí nebo na ně mohou volně navazovat. V poslední části jsou zpracovány některé možnosti a postupy jak zařazovat ekologickou výchovu i do vyučovacích předmětů, které vzdáleně s výchovou k ekologickému myšlení nemají nic společného (výtvarná a pracovní výchova, dramatická výchova, český jazyk a literatura, matematika). 26
5. Vznik projetku „Kolik vody člověk (s)potřebuje?“ Projekt vznikl jako součást experimentálního prvního ročníku předmětu Ekologická praxe zařazeného ve studijním programu 3. ročníku PdF MU. Cílem předmětu je „přispět k osvojení environmentálních kompetencí a ekologicky příznivých postojů studentů, seznámit je s metodikou EV, prohloubit povědomí o ekologickoetických východiscích EV.“ https://is.muni.cz/auth/predmety/predmet.pl?id=439674 Nabízí možnost spolupráce mezi studenty a školními koordinátory EVV, kteří prošli výukou v brněnském středisku Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání. Využila jsem této možnosti a ve spolupráci se školním ekoordinátorem EVVO Mgr. Alešem Tinkou vznikl nejen tento projekt, ale vytvořil se tak i prostor pro zpracování dalších témat, která mohou být na místní škole využitelná při naplňování průřezového tématu Environmentální výchova a výukové oblasti Člověk a jeho svět.
5.1 Přehledná charakteristika projetku
Název projektu
Kolik vody člověk (s)potřebuje?
Vedoucí pedagog
Mgr. Aleš Tinka, školní koordinátor EVVO na ZŠ Pozořice,
Cíl projektu
- utvoření představy žáků o dennodenní potřebě vody v domácnostech a její nadměrná spotřeba, možnosti hospodaření s pitnou a užitkovou vodou - formování postoje žáků k aktivnímu přístupu k řešení předloženého environmentálního problému - žáci spolupracují ve skupinách, vzájemně se respektují a naslouchají si přírodověda – získávání informací o spotřebě a využívání vody v domácnostech, důležitost pitného režimu matematika – počínání a měření obsahů, počítaných veličin, nalézání jejich praktického využití v životě český jazyk a literatura – rozbor daného textu, psaní úvahy a básničky dle zadání 5 dnů: 3 dny domácí příprava žáků (zaznamenávání údajů do tabulek o spotřebě vody v domácnosti), 2 dny přímá práce s žáky 5. třída, 18 žáků
Zařazení do předmětů
Doba trvání
Účastníci projektu (věková skupina, počet účastníků)
27
třída, umývárny Prostředí (třída, škola, využití blízkého okolí aj.) Vybavení vyučujícího: text s příběhem Poklad, zadání s úkoly Pomůcky pro jednotlivé skupiny, tabulky Měření spotřeby vody v domácnosti a Pitný režim, závěrečný dotazník, sady karet s výroky o vodě, sady kartiček k obsahu vody v potravinách, sady kartiček o množství spotřeby vody podle tabulky, balicí papír, magnetky nebo kolíčky, odměrné válce, misky, hrníčky, skleničky, talíře, trychtýře Vybavení žáků: psací a výtvarné pomůcky, volné papíry, kalkulačka, hodinky s vteřinovou ručičkou, vyplněné tabulky o pitném režimu a spotřeby vody v domácnosti Horká, H., Santlerová, K. Motýlek, ekologická čítanka pro děti Zdroje (publikace příp. jiné od 7 do 11 let Brno: Učebnice a knihy Jitka Spiesová, 1995 inspirační materiály) Využití příprav k výuce studentek 5. ročníku PdF MU (Jakubová, Hloucalová, Bendová, Chadimová) Otevřená encyklopedie online dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#V.C3.BDznam_a_pou.C5.B Eit.C3.AD Průběh Motivace a úvod - Vyzdvihnutí třídy, která je speciálně vybraná jako • Motivace (podnět, úkol, nejšikovnější. Jako třída na které projekt bude zkoušen poprvé problém) a díky jejich práci a připomínkám pomohou projekt upravit pro další třídy. - Seznámení s projektem * Realizace (organizace a - Zadání a vysvětlení domácí přípravy průběh - Motivační otázky konkrétních - Příběh Poklad činností) - Otázky k textu – motivační rozhovor s žáky * Prezentace (tj. žákovské výstupy projektu, např. výrobky, výstavka, vystoupení aj.)
1. část Voda a její důležitost 1. skupiny, brainstormig, prezentace nápadů Rozdělení žáků do skupin, ve kterých zaznamenávají na balicí papír nápady, kde všude je voda potřebná, jak se využívá apod. Své nápady si vzájemně prezentují. 2. Kolik má v sobě vody? Hra: v průběhu hry zjistit, kolik mají potraviny, které konzumujeme, v sobě vody 3. Zvuky vody Hra: Vodní pexeso – dle pravidel klasické hry pexeso dva protihráči hledají stejné dvojice (z řad žáků, kteří se předem domluví). Tyto dvojice vždy předvedou určitý pohyb spojený se zvukem vody. 28
2. část Voda a člověk Rozdělení třídy na 4 skupiny, kdy vždy dvě skupiny se věnují stejnému tématu. Zadání úkolů skupinám: – odhad a měření vody v různých nádobách − práce s pitným režimem − měření, kolik vody odkape z vodovodního kohoutky za 1 minutu − výpočty kolik vody odkape za určité období (hodina, den atd.) − úvaha nad výhodami vody z vodovodního kohoutku a v PET lahvích, práce s výroky o vodě − vytvoření prezentace o zpracovaných úkolech Vzájemná prezentace skupin o svých činnostech a výsledcích. 3. část Žijeme ve světě vody 1. Spotřeba vody v domácnosti Ve skupinách skládání dvojic lístků s informacemi o množství vody využívané k jednotlivým činnostem v domácnosti (praní, splachování apod.) Hromadná kontrola. Počítání spotřeby vody ve vlastní domácnosti. Společné zhodnocení, zjišťování dle údajů kdo má nejvyšší spotřebu vody a proč. 2. Živé obrazy a pantomima Ve skupině vyberou žáci jednu činnost, při které lidé užívají vodu - pantomimicky nebo v živém obrazu předvedou ostatním skupinám. 3. Kampaň: Jak chránit vodu? Tvorba plakátů, tabulek na ochranu vody. 4. Žijeme ve světě vody Práce pro jednotlivce nebo dvojice Žáci napíší úvahu, příběh nebo básničku, jak se větě „Žijeme ve světě vody“ dá rozumět. Prezentace prací
Průřezové téma
Klíčové
4. část Hodnocení, závěrečné shrnutí, vyplnění dotazníku Environmentální výchova, vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Environmentální výchova vede k vnímání a hodnocení jednání lidí, přispívá k osvojování základních návyků aktivního a zodpovědného přístupu k sobě i okolnímu prostředí v každodenním životě. Kompetence pracovní, Kompetence komunikační, Kompetence 29
kompetence, které jsou projektem rozvíjeny Seznam příloh k projektu
řešení problémů, Kompetence sociální a personální
Kompetence
Příběh Poklad Tabulky: Kolik má v sobě vody? Měření spotřeby vody v domácnosti Pitný režim Dotazník
5.2 Plánovaná realizace projektu
1.část Voda a její důležitost
1. Příběh „Poklad“ Otázky k textu: Co se v příběhu stalo? Jaká je hlavní myšlenka? Jaký je pro vás největší poklad? Rozdělení do skupin (max. 4-5). Úkol: Zamyslete se nad tím, proč v příběhu zaznělo, že bez vody se nedá žít. Zapište na balicí papír všechny nápady a možnosti, kde všude je voda potřeba. Kdo, k čemu a jak ji využívá, její význam a použití. Vzájemná prezentace nápadů, podtrhnutí hlavních bodů, vyvěšení papírů s nápady.
2. Kolik má v sobě vody? Žáci se rozdělí na 4 skupiny. Ve vyznačeném prostrou budou rozmístěny čtyřbarevně rozlišené lístky s čísly 1 - 20. Úkolem žáků je postupně najít všechny lístky své barvy v pořadí jak jdou čísla po sobě a to tak, že v poli s lístky může být vždy jen jeden hráč z dané skupiny. Vítězem je ta skupina, která bude mít lístky nejrychleji sesbírané a zároveň správě seřazené dvojice údajů ze spodní strany lístků, které obsahují, kolik vody najdeme v jednotlivých potravinách.
Správné údaje pro kontrolu: máslo 18%, chléb 40%, sýr 30 až 60%, jogurt 87,5%, mléko 87%, maso 60-70%, 30
jablko, hruška 85%, vodní meloun 90%, mrkev 94%, okurky, rajčata 98% vody (převzato z http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#V.C3.BDznam_a_pou.C5.BEit.C3.AD, 14.2.2008)
3. Zvuky vody Hra: Vodní pexeso Dva dobrovolníci počkají za dveřmi nebo stranou od ostatních žáků tak, aby je neviděli a neslyšeli. Ostatní žáci se rozdělí do dvojic, v nichž si zvolí nějaký zvuk, který může vydávat voda nebo manipulace s vodou, doprovázený pohybem. Rozmístí se po vymezeném prostoru pro hru a dřepnou si. Dvojice, která byla stranou třídy, si rozlosuje, kdo začíná a hra pokračuje již podle klasických pravidel pexesa. První z dvojice vyvolá postupně dva žáky a ti mu předvedou svůj pohyb a zvuk. Pokud uhodl stejnou dvojici, tato se jde postavit za něho a hráč je stále na tahu. Pokud neuhodl, je na řadě jeho protihráč.
2. část Voda a člověk Rozdělení třídy na 4 skupiny, kdy vždy dvě skupiny se budou věnovat stejnému tématu.
Úkoly pro skupiny jsou uvedené ve formě, v jaké je žáci obdrželi:
SKUPINA 1 a 2
1. úkol - Udělejte odhad, kolik vody se vejde do jednotlivých nádob a zapište. Ověřte si svůj odhad prakticky. Měli jste dobré oko? - Naplňte všechny nádoby vodou a poté přelijte vodu do odměrného válce a zapište, co jste naměřili. Použijte jednotky ml, cl. Pomůcky: tužka a papír, 1 odměrný válec, hrníček, malá sklenička, vysoká sklenička, hluboký talíř, miska.
2. úkol - Použijte svoji tabulku pro pitný režim. - Každý za sebe spočítej, kolik tekutin vypiješ za jeden den a porovnej se spolužáky, 31
kdo vypije nejvíce. - Proberte ve skupině, proč je pitný režim důležitý. Informace můžete hledat v dalších materiálech - učebnice, knížky atd. - Najděte odpovědi na tyto otázky: Kolik tekutin by měl člověk vypít za jeden den? Jak dlouho vydrží člověk bez vody? Kolik procent těla člověka tvoří voda? (znázorněte) - Do své tabulky doplň, zda splňuješ denní pitný režim, kolik tekutin bys měl ještě denně vypít.
3. úkol - Vypočítejte, kolik vody vypije celá vaše skupinka na jeden den, jeden týden, jeden měsíc, za rok. - Využijte údaje z předchozích úkolů.
4. úkol - Nachystejte krátkou prezentaci o předchozích činnostech, zaměřte se na důležitost pitného režimu. - Každý ze skupiny musí říct minimálně dvě věty. - Svoji prezentaci můžete doplnit i obrázkem, tabulkou nebo nějakou zajímavostí, kterou jste objevili, zjistili.
SKUPINA 3 a 4 1. úkol - Úkolem vaší práce bude zjišťovat a měřit, kolik vody zbytečně a bez užitku uteče do odpadu, pokud někdo zapomene řádně zatáhnout vodovodní kohoutek nebo nemá na kohoutku správné těsnění. - Ve skupině si rozdělte úlohy: Držák, Časoměřič, Počtář, Měřič, Vrchní kontrolor Držák – Drží odměrný válec nebo zkumavku pod kapajícím kohoutkem a zajišťuje, aby voda kapala přímo do něho. Časoměřič – Stopuje na hodinkách jednu minutu. Počtář – Počítá, kolik kapek spadlo do zkumavky. Měřič – Zapíše zjištěný údaj v ml. Vrchní kontrolor - Zajišťuje plnění úkolu, dbá na bezpečnost a pořádek. Pomůcky: tužka, papír, hodinky s vteřinovou ručičkou, zkumavka nebo odměrný válec 32
Celé měření zopakujte ještě dvakrát, ve funkcích se vyměňte.
Držel Držák zkumavku poctivě? A co Počtář – nezapomněl započítat nějakou kapku?
Pokud jste mimo třídu, na plnění dalšího úkolu se vraťte.
2. úkol - Ze zjištěných údajů vypočítejte průměrnou hodnotu nakapané vody za 1 minutu v ml. Průměrná hodnota se vypočítá tak, že sečtete výsledky všech měření v ml a vydělíte je počtem měření. (Ve vašem případě je to děleno 3.) - Daný výsledek vynásobte 60, získáte tak údaj, kolik vody odkape z kohoutku za jednu hodinu. - Pokud je číslo příliš velké, převeďte ho na vyšší jednotky objemu. Když si nevíte rady, ve třídě máte plakát s převody, který vám pomůže. - Vypočítejte, kolik vody odkape z kohoutku za jeden den, za týden, za měsíc a za rok.
3. úkol - Zkuste ve skupině vymyslet nějaké výhody a nevýhody pitné vody ve vodovodním kohoutku a vody v PET lahvích. - Můžete využít i literaturu a další materiály, snažte se zjistit co nejvíce zajímavostí o vodě jako přírodním bohatství. - Mohou vám pomoci i pomocné kartičky o vodě.
Karty s výroky o vodě: -Voda je základní podmínkou života. -Ve vodě vznikl život. -Voda je rozpouštědlo, ve kterém probíhají veškeré chemické děje v organismu. -Voda je nejdůležitější surovinou všech průmyslových odvětví, využívá se ke chlazení, ohřevu, oplachu, k výrobě elektrické energie, v potravinářství. -Voda základní podmínkou rostlinné a živočišné výroby - Voda je zdrojem obživy v některých přímořských státech - Přítomnost vodních ploch má vliv na klima krajiny 33
- Voda je využívána při rekreaci a sportu (upraveno podle http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#V.C3.BDznam_a_pou.C5.BEit.C3.AD) - Vytvořte krátkou prezentaci o předchozích činnostech, zaměřte se na zajímavosti o vodě jako přírodním bohatství. Můžete využít literaturu, obrázky, použít karty s výroky o vodě apod. Každý ve skupině musí říct minimálně dvě věty.
3. část Žijeme ve světě vody
1. Spotřeba vody v domácnostech Žáci ve skupinách přiřazují dvojice karet, díky nimž získají údaje, kolik litrů vody se přibližně spotřebuje při spláchnutí WC, při mytí nádobí atd. Údaje korespondují s tabulkou, do které žáci zaznamenávali údaje doma. Správné dvojice karet se zkontrolují společně. Na základě těchto údajů vypočítají spotřebu vody v jejich domácnosti na osobu a den. Porovnají ve skupinách a poté v celé třídě, kdo má největší, nejmenší spotřebu vody a proč?
2. Živé obrazy a pantomima Ve skupině vyberou žáci jednu činnost, při které lidé užívají vodu, pantomimicky nebo v živém obrazu ji předvedou ostatním skupinám.
3. Kampaň: „Jak šetřit vodou?“ Uvítáme žáky v rámci kampaně: „Jak šetřit vodou“ jako zodpovědné dobrovolníky, kteří se starají o své okolí a životní prostředí. Nastolíme diskuzi následujícími otázkami: Co se stane, pokud člověk nebude vodu chránit? Jaké znáte příklady, kdy se lidé nechovají vůči vodě šetrně a ohleduplně? Jakou my, jako jednotlivci, máme možnost ovlivnit spotřebu vody doma nebo ve škole? Úkolem žáků je vybrat si jednu z možností a tu zpracovat: - vytvořit plakát s návrhy jak šetřit vodou doma a na zahradě - vytvořit jednotlivé tabulky a vtipné, trefné heslo, které by lidem radilo jak ušetřit nebo 34
je naopak varovalo nebo napomínalo k neplýtvání vodou i s vhodnou grafickou úpravou - popřemýšlet, kde by bylo vhodné tyto cedulky umístit. - prezentace těchto nápadů - žáci mohou pracovat jednotlivě nebo ve dvojicích.
4. Žijeme ve světě vody -práce pro jednotlivce nebo dvojice Žáci napíší úvahu, příběh nebo básničku, jak se větě „Žijeme ve světě vody“ dá rozumět. Kdo bude mít zájem, přečte ostatním nahlas, zbylé práce se vystaví.
4. část Hodnocení Žáci vyplní dotazník.
Přílohy:
Poklad
V malebném údolí pod vysokou horou se krčila při zemi malá, obyčejná vesnička. I lidé v ní byli obyčejní a žili poklidným životem. A žili by tak dál, kdyby při praní nenašla žena chalupníka Koudely v kapse kalhot svého synka Michala tři lesklé a průsvitné kamínky. Chvíli si je prohlížela, ale potom je odhodila k cestě a pokračovala v praní. Naštěstí, nebo naneštěstí - kdoví - šel tudy v tom okamžiku starý kantor. Jeden kamínek zvedl, důkladně si ho prohlédl, a potom na pradlenu zavolal: "Copak to, Koudelová, vyhazujete? Vždyť to jsou pravé diamanty!" Koudelová přestala prát, otřela si ruce do zástěry a běžela kamínky sebrat. Vzala i ten od kantora, něco zabreptala a utíkala za mužem na pole, aby potom vyhledali Michala mezi dětmi u rybníka a společně se vrátili domů: za chvíli už vedl Michal svého otce k úpatí hory, kde průsvitné kamínky našel. Tam oba hledali a kopali až do setmění. Domů donesli další čtyři drahokamy. A protože se na vesnici nic neutají, hned druhý den vyrazili muži ze vsi k hoře, aby i oni 35
zbohatli. Když už to trvalo čtrnáct dnů, dal rychtář svolat všechny obyvatele do hospody. Marně jim domlouval, marně je prosil, aby se vrátili ke své práci. Sotva jim připomněl, že se na jaře všichni dohodli na tom, že vyhloubí studnu, aby bylo dost pitné vody, vysmáli se mu a kdosi vykřikl: "Diamanty jsou důležitější, voda nám neuteče!" Nikdo v té chvíli o pravdivosti těchto slov nepochyboval. Jako omámení denně chodili k hoře hledat bohatství. Vůbec je nezajímalo, že už měsíc nesprchlo, že tráva na lukách schne a vyprahlá zem puká, že ze dna potoka vyčuhují kameny a voda v rybníku vysychá. Jen rychtář usilovně přemýšlel, jak přivést sousedy k rozumu. Jednoho večera zašel do hospody a začal vyprávět o tom, že tři dny po sobě se mu ve snu zjevil jeho děd a vždy mu řekl: "Budeš-li kopat mezi dvěma nejstaršími lípami na návsi, najdeš veliký poklad." Druhý den od samého rána byl na návsi nebývalý ruch. Vesničané kopali mezi dvěma nejstaršími lípami a odhazovali vykopanou zem jako o závod. K večeru byla jáma tak hluboká, že se muselo dolů i nahoru lézt po žebříku. Ale po pokladu nebyla ani památka. Všude byl jen blátivý jíl. Když při záři loučí narazili před půlnocí na skálu, další námahy se vzdali. Nazítří brzy ráno pospíchal rychtář k vykopané šachtě. Sotva pohlédl dolů, radostně zvolal: "Sousedi, poběžte sem, ať vidíte ten poklad!" Zvědavost všechny popoháněla, aby se co nejdříve pokochali pohledem na třpytivé zlato, nádherné šperky s perlami a drahokamy. Místo toho spatřili čistou pramenitou vodu. Tvářili se zklamaně, ale rychtář je ujistil: "Je to pro naši vesnici ten nejcennější poklad. Bez diamantů nebo zlata se žít dá, ale bez vody ne!" A měl svatou pravdu. (Horká, Santlerová,1995, s. 38 – 40)
Měření spotřeby vody v domácnosti:
Od dnešního dne pečlivě zaznamenávej do tabulky údaje o tom, k čemu všemu se u vás doma používá voda a jak často. 36
U okénka Voda pro domácí zvířata a Zalévání květin, doplň přesný údaj. V ostatních okénkách udělej čárku vždy, když tato činnost v domácnosti probíhá. Popros zbývající rodinu, aby ti se zaznamenáváním údajů pomohla v případě, že nejsi doma.
Mytí nádobí - pod tekoucí vodou - vedou v dřezu - v myčce Čištění zubů - pod tekoucí vodou - vypnutý kohoutek Sprchování: Koupání: Vaření: Úklid: Zalévání květin: Spláchnutí na WC - malé spláchnutí: - velké spláchnutí: Voda pro domácí zvířata: Mytí rukou: Pitný režim: Neuvedená možnost: Počet členů v domácnosti:
čištění zubů pod tekoucí vodou: 19 l, mytí nádobí pod tekoucí vodou: 120 l, mytí nádobí ve dřezu: 25 l ze den, při sprchování: každou minutu 20 l, koupel: 190 l, pračka: 200 l za jedno praní, pití a vaření 15 l na osobu a den, zalévání zahrady hadicí: 35 l za minutu, spláchnutí na záchodě: malé spláchnutí 3 l, velké spláchnutí 6-10 l, mytí rukou 0,5-1 l. (Horká, Santlerová, 1995 a konzultace s odborníkem – vodoinstalatér)
Pitný režim
Co a v jakém množství jsem vypil/a za 24 hodin: čaj šťávu 37
minerální vodu vodu z vodovodního kohoutku džus colu, sprite, 7up apod. mléko další možnosti
Dotazník
Napiš, co tě nejvíce zaujalo, bavilo: Napiš, co jsi se dozvěděl/a nového: Napiš, co tě nebavilo, co bys změnil nebo vynechal/a: Napiš, co pro tebe bylo obtížné nebo jsi nepochopil/a:
5.3 Samotná realizace projektu
1. Pondělí: Úvodní motivace, zadání úkolů na doma, vysvětlení jednotlivých položek, zodpovězení otázek žáků. Upřesnění zadání: začátek zaznamenávání pitného režimu si mohou zvolit sami, ale musí to být po dobu 24 hodin. Zaznamenávání spotřeby vody v domácnosti začíná od chvíle, kdy přijdou domů, poprosí o pomoc rodiče.
2. Čtvrtek: 1. hodina - motivační rozhovor, vytvoření zásad spolupráce - přečtení příběhu Poklad + otázky k textu - rozdělení do skupin, pojmová mapa s nápady o vodě a jejich prezentace - hra – Kolik má v sobě vody a kontrola
38
2. hodina - zadání úkolů jednotlivým skupinám a jejich plnění
3. hodina - prezentace jednotlivých skupin + rozhovor, jak se jim pracovalo ve skupině. - přiřazování kartiček o spotřebě vody, počítání spotřeby vody v jednotlivých domácnostech. Pomocný postup výpočtu napsaný na tabuli.
4. hodina - rozhovor – co se stane, když člověk nebude vodu chránit a o prohřešcích lidí vůči vodě - kampaň "Jak chránit vodu"?
3. Pátek: 1. hodina - přehlídka prací žáků, jejich komentáře - shrnutí toho, co jsme dělali předchozí den, co jsme se dozvěděli a proč, k čemu nám to bude - hra Vodní pexeso
2. hodina - psaní práce na téma: „Žijeme ve světě vody“ - vyplnění dotazníku - čtení prací
5.3.1 Hodnocení projektu obecně
Myslím si, že po určitých úpravách je to životaschopný projekt, který se bude moci využívat i nadále, jak v pátých třídách, tak i čtvrtých. Projekt z větší části splnil očekávané cíle a naplnil dané kompetence. Pro žáky představa měření a zjišťování údajů u nich doma, byla silná motivace a na práci se těšili. Stejně tak je bavilo věnovat se ve škole jednomu tématickému celku 39
dva dny po sobě. S žáky této třídy byla vcelku bezproblémová spolupráce, ale muselo se přihlédnout k určitým individuálním potřebám žáků, například při rozdělování do skupin.
5.3.2 Hodnocení projektu na základě dotazníku a pozorování
Úpravy tabulek a některých aktivit, či doplnění variant, jak jednotlivé aktivity pozměnit nebo oživit, vycházejí z mého pozorování během činností dětí a také jako reakce na jejich odpovědi v dotaznících shrnujících projekt z jejich úhlu pohledu. Z dotazníků jednoznačně vyplývá, že nejvíce se žákům líbily ty aktivity, při kterých měli pocit, že se neučí a nejslabší odezvu měly úkoly založené pouze na výpočtech. Vzhledem k tomu, že se jednalo již o pátý ročník, byla zde zjevná potřeba mít činnosti, v kterých se mohou realizovat a také činnosti, při kterých mohou objevit nějaké souvislosti vztahujících se k jejich vlastnímu životu, ale které je dosud nenapadly. Proto aktivity, kdy zjišťovali kolik vody spotřebovávají doma i výroba plakátů pro kampaň, byly velmi dobře hodnocené. Kritických
připomínek
nebylo
mnoho,
převážně
se
vztahovaly
k
předimenzovanému a složitému počítání a určitých nedostatků v tabulkách.
5.3.3 Jednotlivé části projektu pod drobnohledem
1. část Úvodní část, která obsahovala rozhovor s žáky o tom, jak se jim doma měřilo, kdo jim pomáhal, ukázka knížek žáků, které si donesli i čtení příběhu Poklad a následující otázky na něj, proběhlo bez problémů a žáci se vcelku spontánně zapojili do rozhovoru. Pouze jeden žák doma zapomněl dané tabulky, při úkolech, kdy byly potřebné, pomáhal spolužákům. První malý problém nastal v okamžiku rozdělení žáků do čtyř skupin. Tři skupiny se rozdělily bez problému, ve čtvrté na sebe zůstali žáci, kteří spolu v žádném případě 40
nechtěli pracovat. Zde to nebyl velký problém, rozdělila jsem je ještě na dvě skupiny (2 hochy, 2 děvčata) a v nich již spolupracovali. Pro další činnosti jsem skupiny po domluvě trochu pozměnila. Hledání kartiček a přiřazování procent vody k jednotlivým potravinám proběhla bez problémů. Z časových důvodů jsme již nestihli hru Vodní pexeso, kterou jsem zařadila do páteční hodiny.
2. část Úkoly pro skupinu byly vcelku přiměřené. Myslím si ale, že pro ulehčení práce měli mít nachystané tabulky pro výpočty, protože takto jejich záznamy byly nepřehledné a prakticky nebylo kontrolovatelné, zda postupovali a počítali dobře.
Pro skupiny 1 a 2 byla i optimální přiřazená literatura, z které mohly čerpat pro přípravu své prezentace. Zjednodušila bych tabulku pro pitný režim, protože jsme se s žáky zabývali pouze množstvím tekutin, které vypili, ale již jsme se nevěnovali jednotlivým druhům pití, které žáci v tabulce vyplňovali. Je to ale jedna z možností, s kterou je možné tématicky dále pracovat.
Se skupinou 3 a 4 jsme měli menší problém s nastavením pákové baterie tak, aby kapala dle našich představ. Tímto problémem se žáci velice zdrželi a později nastala časová tíseň vše zvládnout do konce vyučovací hodiny. U běžných vodovodních kohoutků bylo vše v pořádku. Z textů a literatury bych zde doporučila ponechat karty s výroky o vodě (žáci neměli čas si jiné texty pročítat). Každý vysvětlí při prezentaci minimálně jednu kartu, kterou si vybere. Doporučit žákům, že si mohou práci ve skupinách podělit - někdo počítá, někdo chystá prezentaci.
Tato část kladla velký důraz na spolupráci žáků ve skupině, na jejich pozornost a samostatnost. Ačkoliv se mi chvílemi zdálo, že úkoly jsou pro ně velmi obtížné, že se 41
snad nikdy nedopočítají konečného výsledku, samotné prezentace, které se uskutečnili na začátku další hodiny, byly velmi vydařené a mohla jsem žáky jen chválit. Neplánovaně jsem zde zařadila i možnost pro každého, aby se mohl vyjádřit k tomu, jak se jim ve skupině pracovalo a co oni sami mohou udělat pro to, aby příště byla spolupráce lepší.
Varianta: V další hodině se mohou poloviny třídy vyměnit, protože žáky mrzelo, že si nemohli vyzkoušet všechno. V tomto případě bych místo prezentace navrhovala vyplnění pracovního listu, kde každý za sebe – s možností spolupráce se skupinou – vyplní údaje, které zjistili, naměřili a proběhla hromadná kontrola výsledků u vybraných žáků. Na konec tohoto bloku bych přeřadila hru o obsahu vody v potravinách. Myslím si, že by to tématiky doplňovalo otázku pitného režimu.
3.část Spotřeba vody v domácnosti se příliš nevydařila. První chyba byla v přílišné složitosti tabulky, kterou žáci doma vyplňovali. Druhá chyba byla, že ve snaze, abych nezapomněla na další možnosti, kdy se doma používá voda, jsem dopisovala další a další, ale již jsem neaktualizovala kartičky s množstvím spotřebované vody. Takže v momentě, kdy žáci měli na základě získaných informací spočítat spotřebu ve své domácnosti, neměli k dispozici všechny informace. Třetí chybou bylo, že žáci sice měli přiřazené a zkontrolované dvojice kartiček o spotřebě vody v domácnosti k jednotlivým bodům z tabulky, ale tím, že je používali, se jim brzy zpřeházely a bylo to nepřehledné a někdy i k nepoužití. Hru se stejným zadáním bych zařadila, pokud je na to dostatek času a po jejím odehrání poskytnout do skupin žákům tabulku se správnými údaji. Aktivitu je možné realizovat bez úvodní hry a pracovat přímo s tabulkou s údaji. I tak samotné počítání žáky zaměstná.
Varianta: Žáci mají za úkol odnést domů tabulku, kdy každý z rodiny do své příslušné kolonky zapíše, jakým způsobem využívá vodu v domácnosti (stačí udělat čárku). Ve škole si každý z žáků spočítá spotřebu vody v domácnosti všech členů, pokud symbolicky danou věc vykonají jedenkrát za den. Žáci budou porovnávat, kdo má ve 42
třídě největší/nejmenší spotřebu vody a proč. K zjištění, s jakými údaji mají žáci počítat, můžeme využít původní hru s přiřazováním lístků nebo dát žákům opět jenom množstevní tabulku.(nutné upravit)
Z časových důvodů již nebyl čas na pantomimickou hru.
Na základě rozhovoru s žáky a tím, kam nám celý projekt směřoval, jsem pozměnila název kampaně. Kampaň „Jak chránit vodu?“ se vydařila a v rámci zadání a možností se tohoto úkolu žáci chopili s velkou chutí. Z mého pohledu bylo ale zadání příliš široké a měla jsem se spíše zaměřit přímo na omezení spotřeby vody v domácnosti nebo škole a na zahradě, jak bylo původně v plánu, protože by to lépe korespondovalo s daným tématem. Při motivačním rozhovoru k této aktivitě se mohla krásně shrnout činnost celého dne. Mohlo se pohovořit více o výsledcích spotřeby vody v jejich domácnostech a možnostech, jak vodu ochraňovat a šetřit jí.
Psaní závěrečné práce „Žijeme ve světě vody“, bylo pro některé žáky příliš složité a nevěděli si s ním rady. Musela jsem téma hodně rozvádět a upřesňovat. Žákům, kterým se příliš nedařilo a měli to jen na pár řádků, jsem doporučila, ať o vodě zkusí napsat nějakou básničku, což ve finále zkusili téměř všichni. V konečném důsledku to byly vydařené práce. (Ukázky vybraných prací žáků viz. příloha diplomové práce.) Po zkušenostech bych toto téma přiblížila více dětské duši a pozměnila ho na „Voda nad zlato“, což by se i logicky vrátilo k počátečnímu příběhu a toto téma hezky uzavřelo.
4. část Vyplnění dotazníku proběhlo bez problémů. Z hlediska zpětné vazby bych ho doplnila o tyto položky: Napiš 3 situace, jak doma nebo na zahradě mohou lidé šetřit vodou. Napiš 3 situace, jak doma nebo na zahradě lidé vodou plýtvají.
43
5.3.4 Upravené tabulky
Kolik vody se vejde do nádoby? Pomůcka
Odhad
měření
Hrníček Malá sklenička Vysoká sklenička Hluboký talíř Miska
Kolik toho vypijeme? Jména:
Příklad
Výpočet
Vypijeme za jeden den Vypijeme za jeden týden (týden má 7 dnů) Vypijeme za jeden měsíc ( měsíc má 30 dnů)
Kapající kohoutek Příklad Za jednu hodinu Za jeden den (den má 24 hodin) Za jeden týden (týden má 7 dnů) Za jeden měsíc (měsíc má 30 dnů) Za jeden rok (rok má 12 měsíců)
44
Výpočet
Měření kapajícího kohoutku Počet kapek
ml
1.měření 2.měření 3.měření součet
Můj pitný režim Zaznamenávej vše, co vypiješ po dobu jednoho dne, to je 24 hodin. Vždy, když vypiješ hrníček tekutin, vybarvi si jedno políčko. Jeden hrníček je přibližně 0,25 l. (čtvrt litru). Vybarvuj tabulku od spodních políček.
1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček
Jak doma používáme vodu? Do prázdných okének napiš jména svých sourozenců. (pokud máš) Já
Maminka
Tatínek
Myji nádobí pod tekoucí vodou Myji 45
nádobí v napuštěném dřezu Myji nádobí v myčce Čistím si zuby pod tekoucí vodou Čistím si zuby s vypnutým kohoutkem Většinou se sprchuji Většinou se koupu Na WC využívám možnosti malého spláchnutí Na WC používám jen velké spláchnutí Odhadem denně vypiji
Na tento projekt mohou navazovat témata a projekty o spotřebě vody ve škole, hledání vodních zdrojů pro obec a vodní plochy v okolí, o současném stavu pitné vody ve světě, vyvození koloběhu vody v přírodě apod.
46
6. Střípky inspirace k naplňování vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět vymezuje komplexně obsah vzdělávání týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody a dalších témat. Žáci se učí pozorovat, pojmenovávat věci a jejich vzájemné vztahy a souvislosti. Utváří si prvotní ucelený obraz světa. Úspěšné vzdělávání v dané oblasti je podmíněno vlastním prožitkem žáků, který vychází z modelových nebo konkrétních situací. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem žáků je nezbytné. Obsah tohoto vzdělávacího oboru je rozdělen do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví. Níže uvedené náměty a činnosti se vztahují převážně k tematickému okruhu Rozmanitost přírody. Jsou zde zohledněny možnosti školy, využití školního parku a Panské zahrady, proto je část her a aktivit situovaná právě na tato místa. Volbu témat ovlivnila specifika daných míst a inspirace školního koordinátora EVVO Mgr. Aleše Tinky. Možnosti ani témata, která by se dala zpracovat a využít v daných místech nejsou zdaleka vyčerpávající. Doufám ale, že i tak poslouží jako inspirace a impulsy k naplňování daného vzdělávacího tématu. Činnosti se mohou libovolně upravovat, kombinovat s mezipředmětovými vztahy, projektovou výukou a přizpůsobovat věku žáků.
6.1 Panská zahrada
6.1.1 Pravidla chování v Dětské přírodní rezervaci Pančava
Žáci se rozdělí do dvojic a jejich úkolem je vymyslet osm pravidel, o kterých si myslí, že by je návštěvníci Pančavy měli dodržovat. Poté se spojí do čtveřic, navzájem si vyslechnou co kdo vymyslel a co mají společného. Poté z nich vyberou opět osm pravidel. Spojí se do osmičlenných skupin a proběhne stejná debata. Závěrem diskutuje celá třída a vybírá nejvhodnější pravidla, proč tato ano, tato ne a proč. Diskuze probíhá tak dlouho, dokud se na pravidlech nedohodnou. 47
6.1.2 Výroba piktogramů
Žáci si mezi sebou rozdělí zvolená pravidla. Každý z žáků (nebo ve dvojici) zkusí převést pravidlo ve výstižný obrázek. Na konci činnosti tak vznikne ke každému pravidlu několik variant, z kterých mohou ostatní volit ten nejvýstižnější, nejvydařenější, nejvtipnější. Vítězný autor (autoři) svůj návrh překreslí na tvrdý papír vhodného formátu, který se zalaminuje nebo ochrání eurofolií. Celá třída prodiskutuje a domluví se, kde by tato pravidla měla mít umístěna. Domluví se, zda na Pančavě umístí jenom piktogramy nebo i jejich písemnou podobu. Zda bude vše umístěné na nějaké desce a v jakých místech, nebo volně rozmístěné v prostoru apod. Své návrhy zrealizují.
6.1.3 Deník Pančavy
Žáci si zvolí systém vedení deníku Panské zahrady (např. každý měsíc budou mít službu dva nebo tři žáci tak, aby se během školního roku všichni vystřídali, každý rok bude mít úkol mapovat Pančavu čtvrtá třída apod.). Pro dobrou motivaci žáky můžeme pasovat do role strážců Panské zahrady. Pro tento účel jim vytvořit nějaký zástupný předmět, který mají jenom oni. Úkoly a povinnosti těch, kteří mají garanci nad Panskou zahradou v danou dobu jsou tyto: - Pokud se v Panské zahradě odvíjela nějaká výuka, akce školy nebo pro veřejnost, vytvořit krátký zápis. - Zapsat, pokud byly provedeny v Panské zahradě nějaké změny (umístění piktogramů, kosení trávy, pročištění rybníčku apod.) - Zvolit si s celou třídou jedno místo na louce, u rybníčku, v mezi, v pralese a v sadě (tato místa vhodným způsobem označit) a vyfotografovat je. Vznikne tak fotodokumentace přírody v Pančavě v jednotlivých měsících během roku. Žáci tak mohou pozorovat a porovnávat jak se mění nejen příroda v jednotlivých ročních 48
obdobích, ale pokud žáci vytrvají v této činnosti, mohou porovnávat Panskou zahradu a její proměnu i v průběhu let.
6.1.4 Vaření v Panské zahradě
Žáci zajistí za pomoci učitele dřevo pro oheň a nachystají ho podle pravidel bezpečnosti. V Panské zahradě si mohou uvařit čaj. Využijí k tomu místní byliny – kopřivy, sedmikrásky, jitrocel, smetánky lékařské, heřmánek, ostružiny, maliny apod.
6.1.5 Mapa Pančavy
Žáci mají za úkol zmapovat území Panské zahrady. Mohou se rozdělit na menší skupiny, kdy každá bude mít na starosti jednu část Pančavy – louka, rybníček, prales, sad. Jejich úkolem je co nejpodrobněji zaznamenat přibližný tvar svého území, co se na něm nachází a v jakých místech. Snaží se vše zachytit jakoby z ptačí perspektivy a vytvoří ke svému plánu legendu (trojúhelník – sedmikráska, kolečko – kopřiva apod.) Po dokončení práce spojí všechny části Panské zahrady dohromady a na tomto základě vytvoří plastickou mapu území. K tvorbě použijí vatu, lepidlo ředěné vodou, špejle, barvy, štětce.
6.1.6 Výuková tabule s ptačími budkami pro jejich obyvatele
Cíl: Žáci plánují svoji činnost, realizují ji, procvičují pracovní dovednosti, zpracovávají informace, spolupracují, seznamují se s různými druhy ptačích budek, jejich specifik podle jednotlivých druhů. Místo: třída a Panská zahrada Pomůcky: obrázky druhů ptáků a obrázky různých druhů ptačích budek, encyklopedie, internet, tiskárna, balicí papír, eurofolie Časová dotace: Úkolu se třída může věnovat během celého pololetí ve volných chvílích 49
v jednotlivých hodinách nebo jako týdenní projekt.
Na začátku proběhne motivační rozhovor, zda žáci někde viděli ptačí budky, zda jsou užitečné a proč. Zda vědí, že různé druhy ptáků potřebují různé druhy budek. Třída se rozdělí na 3 skupiny, kdy každá skupina má svůj vlastní úkol. Skupina č. 1 – Vymyslí návrh výukové tabule a rozkleslí ho – rozměry, materiál, co je všechno potřeba pro výrobu, postup výroby, rozvržení informací na tabuli, umístění v Panské zahradě. Nemusí to být klasická deska, na kterou se informace jen upevní (může to být konstrukce z netradičního nebo přírodního materiálu, na které se informace různým způsobem rozvěsí). Skupina č. 2 – Zjišťuje vše o ptačích budkách – zda a jak se pro různé druhy ptáků liší, jaký je vhodný materiál pro výrobu, postup, zásady pro umisťování budek a péče o ně. Vyhledají obrázky různých typů budek, nalepí je na tvrdý papír (obrázky se mohou tisknout z počítače nebo kopírovat z encyklopedie, zalaminovat nebo použít eurofolie – záleží na vybavení a možnostech školy) Skupina č. 3 – Vyhledá obrázky vybraných ptáků – alespoň tři zástupce ke každému typu budky. Vyhledá základní informace o nich – charakteristické znaky, dobu páření, počet mláďat, zda na zimu odlétají nebo zůstávají atd. (vymezí učitel). Pokud je možnost, obrázky i informace přehledně sepsané zalaminovat nebo použít eurofolie.
- Po ukončení úkolů všech skupin, si navzájem prezentují zjištěné informace. Dohodnou se kdo a jakým způsobem vyrobí základní tabuli, kterou vymyslela skupina č. 1. - Po dokončení práce se celá třída zúčastní umístění výukové tabule do Panské zahrady.
Na tuto činnost lze navazovat skutečnu stavbou ptačí budky (budek), kterou žáci (pod odborným dohledem) umístí v Panské zahradě a budou provádět záznamy z pozorování, kdo budku skutečně obydlel, zda vyvedl mladé apod. Žáci ponesou za budku zodpovědnost.
50
6.2 Ptačí hrátky
Pokud se žáci mají učit o ptactvu, obývajícím naše území, nejlépe je začít s druhy, které se vyskytují nejbližším okolí, tzn. v okolí školy. V případě ptactva je velmi obtížné naplánovat vyučovací hodinu v přírodě tak, abychom měli to štěstí zachytit ptáky v jejich přirozeném prostředí a pozorovat je.V běžné výuce ve třídě slouží exponáty ptáků nebo obrázky. Dobře nám poslouží
učebnice Přírodopisu a Přírodovědy, nejrůznější
encyklopedie a internetové stránky (př. www.biolib.cz, www.ptacisvet.cz), výukové programy v televizi. Pro oživení výuky jsou zajímavé CD s ptačími zvuky nebo transkripce jejich zvuků. Při procházce venku nebo v lese zkusit podle toho skutečně ptáky určit. Neméně atraktivní je i možnost besedy s odborníkem – ornitologem.
6.2.1 Ptačí říše
Cíl: Žáci procvičují pozorování různých druhů ptactva, stavbu těla a charakteristické znaky, vyhledávají zajímavosti o jednotlivých druzích, spolupracují ve skupině, procvičují komunikaci Místo: třída Pomůcky: archy balicího papíru, kreslící pomůcky, fixy, encyklopedie, učebnice Přírodopisu, Přírodovědy, internet, obrázky ptáků, čtvrtky formátu A3, lepidlo Časová dotace: 90 min
Žáci se rozdělí na tříčlenné výzkumné týmy z ptačí říše. Ve skupince si rozdělí role Ilustrátor, Vědec, Fanoušek. Jejich úkoly: Ilustrátor – Podle obrázku kreslí zástupce vybraného druhu. Vědec – Popíše jeho základní charakteristiku – poznávací znaky, čím se živí, kde sídlí, kolik má mláďat a kdy je vyvádí, zda je stěhovavý nebo zůstává u nás přes zimní období (učitel přesně vymezí informace, které má zjistit). Fanoušek – Jako milovník zvířat se bude snažit najít co největší zajímavosti daném 51
druhu. Každý má k dispozici čtvrtku formátu A3. Po dokončení své práce nalepí na arch balicího papíru obrázek daného ptáka, napíší o jaký druh se jedná a rozmístí na arch svůj díl práce. Své dílo mohou dle fantazie vyzdobit, doplnit. Ostatní členové skupiny se mohou vyjádřit k práci svého kolegy a pomoci si navzájem. Dohodnou se, jakým způsobem budou svoji práci prezentovat. Po ukončení všech prezentací by měla následovat diskuse o tom, co koho nejvíce zaujalo, překvapilo, zda se dozvěděli něco nového. Každý z žáků by měl mít možnost vyjádřit se k tomu, jak byl spokojený se svojí rolí, jakým způsobem se ve skupině domlouvali, kdo co bude dělat a jak se ve skupině cítili, co by se dalo zlepšit pro budoucí spolupráci. Závěrem se všechna díla vystaví a mohou sloužit jako učební pomůcka. Může proběhnout malé hlasování o nejvydařenější plakát – každý může k práci jiné skupiny položit nějaký drobný předmět.
6.2.2 Ptačí shromáždění – živý obraz
Cíl: žáci prožívají vzájemnost a spolupráci celé třídy, učí se vyjadřovat své pocity a neverbální komunikaci, využívají znalosti z chování ptactva Místo: třída nebo Panská zahrada Časová dotace: 15 - 25 min
Učitel motivuje žáky tím, že mají jedinečnou možnost účastnit celorepublikového ptačího shromáždění, které se pořádá pouze jednou za rok. Sešli se zde zástupci všech ptačích druhů a rokují zde o velmi důležitých ptačích záležitostech. Učitel vymezí plochu, na které se shromáždění koná. Všichni stojí mimo toto území. Každý z žáků si vymyslí libovolného ptáka, který by chtěl na shromáždění být. Učitel vyšle prvního z žáků, aby kdekoli ve vymezeném prostoru zaujal své místo a předvedl zvuk a pohyb typický pro svoji volbu – každý může mít také svoji náladu – někdo jezdí na shromáždění rád, aby si popovídal s ostatními, někdo je věčný bručoun, který se chce hádat. Po předvedení pták zkamení – štronzo – a na shromáždění přibude další člen. 52
Předvede se, připojí se k němu první a opět oba zkamení. Takto se pokračuje, dokud na shromáždění není celá třída. Teď může proběhnout závěrečné rokování. Je na učiteli zda rokování povolí pouze v ptačí řeči pomocí různého pípání, klapání zobáku apod., nebo propůjčí ptactvu lidský hlas.
Varianta: Žáci nemusí být pouze ptáky, někteří z nich mohou také dotvářet prostředí – slunce, vítr, mraky, déšť, mohou se objevit návštěvníci ze vzdálených zemí apod. Učitel může zadat náladu, která na shromáždění vládne – všichni mají dobrou náladu, někdo rozhodil mezi ptáky pamlsky, ptáci se dohadují o oteplování planety apod. Na závěr by měla následovat diskuse, kdo byl kdo, jak se choval a proč, jak se v této roli cítil, o čem rokovali.
Tato hra by měla určitě své velké kouzlo po té, kdy by žáci v předchozích aktivitách měli možnost slyšet a pracovat s hlasy ptáků nebo jejich charakteristikami chování. Hra je také výborná jako určitá sociomapa, kdy učitel může pozorovat chování jednotlivých žáků v roli někoho jiného.
6.2.3 Bystré oko
Cíl: Žáci pozorují ptáky, poznávají je dle charakteristických znaků, zpracovávají informace. Místo: Panská zahrada Pomůcky: Obrázky ptáků (mohou být očíslované), přírodní provázek, dalekohled, tužka, papír, encyklopedie ptactva, učebnice přírodovědy nebo sada kartiček s informacemi o vybraných druzích Časová dotace: 30 min
Příklady možných pozorovaných ptáků: vlaštovka obecná, jiřička obecná, sýkora modřinka, vrabec domácí, pěnkava obecná, stehlík obecný, skřivan polní, kos černý, sojka obecná, konipas luční, strakapoud velký, slavík obecný, drozd kvíčala, kukačka obecná, datel černý, špaček obecný, straka obecná atd. 53
Doporučuji pracovat s menší skupinkou dětí, kdy zbývající část třídy plní jiné úkoly. Aktivita může sloužit jako opakovací nebo naopak jako úvodní k výuce o ptactvu. V „pralese“ Panské zahrady a v ovocném sadu umístíme obrázky vybraných druhů ptáků. Žáci je vyhledávají pomocí dalekohledu a zapisují jejich nejvýraznější znaky, kterých si bylo možné všimnout a podle kterých je možné je určit. S využitím encyklopedie nebo učebnice a podle svých záznamů vyhledávají, o který druh se jedná.
Varianta: Využijí sady kartiček s informacemi o ptácích a podle nich se snaží určit, který obrázek ptáka patří ke které kartičce. Mohou se mezi sebou radit a pomáhat si.
6.2.4 Ptačí stezkou:
Cíl: Žáci procvičují znalosti o ptácích – poznávání druhů, jejich charakteristiku. Místo: Panská zahrada Pomůcky: Sada otázek s možnostmi, obrázky ptáků nebo vycpané exponáty Časová dotace: dle obtížnosti a počtu otázek, cca 15 – 30 min
Ideální je menší počet hráčů, proto je dobré třídu rozdělit na dvě poloviny nebo malé skupiny, kdy jedna část se bude věnovat hře a druhá bude plnit jiný úkol, činnost. Ptačí stezku může absolvovat každý sám za sebe nebo ve dvojicích, záleží na učiteli. (Hra by mohla sloužit i jako určitý druh zkoušení.) Pokud žák projde ptačí stezkou za určitý časový limit, dostane jedničku.
Na Panské zahradě rozmístíme tabulky s otázkami 1 – 20. Úkolem hráčů je dojít od otázky číslo 1 k otázce číslo 20, tam je cíl. Tabulky mohou být rozmístěny v pomyslné řadě (nemícháme pořadí otázek) nebo v soustředném kruhu. U každé otázky má žák možnost rozhodnutí a, b, c popřípadě d. Na konci každé možnosti je napsané číslo otázky, ke kterému se má přemístit.
Např. Otázka č. 2 54
Samec kosa černého má: a) hnědý zobák (4) b) žlutý zobák (15) c) narůžovělý zobák (8) V systému musí být zajištěna správná cesta tak, aby žák pokud vždy odpověděl správně, dojde k cíli bez opakování jakékoliv otázky. Zajištěna musí být i otázková smyčka, aby se žák, který odpoví špatně, vrátil k některé ze starších otázek a mohl volbu udělat znovu. Pro zjednodušení může ve hře být pár karet, které nemají napsaný zadaný úkol, pouze své číslo a vrací hráče k začátku cesty.
6.2.5 Ptačí stěhování
Cíl: Žáci zpracovávají informace o migraci ptactva, využívají mediální prostředky, orientují se na mapě Místo: třída Pomůcky: časopisy, encyklopedie, mapa světa, internet, barevné provázky, špendlíky, štítky s názvem ptačího druhu Časová dotace: 30 min, nebo jako domácí práce s následnou prezentací
Žáci na mapách světa zkoumají, kam a kteří ptáci na zimu odlétají, jaké vzdálenosti musí urazit a kdy se zase vrací. Každý si může vybrat náhodně (nebo vylosovat) jeden druh a může se tak vytvořit přátelská soutěž, čí ptačí druh urazí nejvíce kilometrů, který se stěhuje na nejvzdálenější místo od naší republiky apod. Žáci mohou pracovat ve dvojicích. Každá dvojice vytvoří štítek s názvem svého druhu, určí si barvu svého provázku a na mapě vyznačí pomocí špendlíku a provázku cestu tam a zpět svého ptačího druhu.
Na tuto aktivitu může navazovat hra, kde žáci využijí své získané vědomosti a hodně si zaběhají.
55
6.2.6 Unavená křídla
Žáci se dohodnou na šesti ptačích druzích od nejdelší vzdálenosti, kterou musí urazit během svého stěhování, po nejkratší (ti, co na zimu zůstávají u nás). Přidělí jim bodovou hodnotu 1 – 6. Vyrobí šestibokou házecí kostku a na tu nalepí obrázky vybraných druhů a jejich číselnou hodnotu. Žáci se rozdělí na 4 skupiny. Na louce vymezí čtverec přibližně 5 x 5 m, vprostřed kruhu je vymezený kruh z lana. V každém rohu čtverce má domeček jedna skupina. Cílem celé skupiny je dostat se na zimu tam, kde to mají nejraději a to podle následujících pravidel. Zástupce skupiny hodí kostkou a ta skupina, které padne nejvyšší počet bodů, začíná. První hráč hodí kostkou a to, co padne, určuje počet kol, které musí oběhnout okolo vymezeného čtverce, aby se dostal do kýženého domečku na přezimování (kruh uprostřed). Ve směru hodinových ručiček mezitím házejí zástupci z dalších domečků. Vyhrává ten domeček, který se bezpečně celý přesune do kruhu uprostřed.
Těžší varianta hry: Pokud se kterémukoli hráči na trati podaří dohonit někoho z cizího domečku a dotknout se ho, ten utrpěl vážnou újmu a musí se vrátit do výchozího domečku. Každý domeček musí vymyslet vhodnou strategii, jakým způsobem se budou střídat v běhání.
Následující dva tematické okruhy jsou keře a louka. Jsou vybrané z důvodu, že v břehu Panské zahrady proběhla výsadba 60 keřů, z toho 15 původních druhů. Tato výsadba bude později sloužit jako dendrologická sbírka domácích dřevin a bude sloužit pro poznávání těchto planě rostoucích druhů v mírně teplé a mírně suché klimatické oblasti.
56
6.3 Keře
Příklady keřů v Panské zahradě: brslen bradavičnatý, dřín obecný, hloh jednosemenný, jalovec obecný, ptačí zob obecný, růže šípková, hrušeň polnička a další (kompletní seznam viz. příloha). Do budoucna je plánovaný i dosev lučních bylin. Příklady keřů rozšířených v našich podmínkách: ostružiník malina, ostružiník, tis červený, rybíz, angrešt srstka, brusnice borůvka, vraní oko čtyřlisté, ptačí zob obecný, slivoň trnka, pámelník bílý, zlatice převislá, líska obecná.
6.3.1 Kimova hra
Cíl: Žáci procvičí znalost keřů, trénují svoji paměť a postřeh. Místo: třída, za hezkého počasí školní park, Panská zahrada Pomůcky: obrázky keřů (nejlépe s jejich plody nebo květy), živé větve, šátek Časová dotace: 20 min
Učitel ukáže všem žákům za několik vteřin obrázky keřů, zakryje je a všichni naráz píší, které keře poznali a pamatují si. Poté učitel ukáže jednotlivé keře a společně s žáky určují, o který druh keře se jedná a podle jakých znaků se dají rozlišit od ostatních. Pochválí se žák s největšími znalostmi a největším postřehem. Pro procvičení hru obnovíme tím, že učitel jednu ukázku vyjme a žáci hádají, co zmizelo. V dalších kolech se stává vedoucím hry vždy ten, který uhodl co schází.
Varianta: Učitel ukazuje žákům jednotlivé exponáty, žáci mohou pracovat ve dvojicích a zapisují na kousek papíru svůj typ. Po vyčerpání všech keřů proběhne hromadná kontrola.
Třída se rozdělí na 3-4 skupiny. Každá skupina si zvolí svého vedoucího hry. Žáci vytvoří kruh okolo rozložených obrázků nebo exponátů, prohlédnou si je po dobu 30 vteřin. Vedoucí hry je zakryje šátkem (nebo ostatní hráči zavřou oči). Vyjme jedenu 57
ukázku a na pokyn ostatních se snaží uhodnout, co zmizelo. Na konci hry se zjistí, kdo má nejlepší paměť a postřeh.
Varianta hry č.1: Jednotlivé skupiny hrají proti sobě. Varianta hry č.2: Po té, co každá skupina vyzkouší hru sama, vyšle jednoho zástupce, aby je reprezentoval. Varianta hry č.3: Na obrázcích jsou stejné keře, jaké jsou vysazené v Panské zahradě. Žáci se je nejdříve naučí poznávat podle obrázků, potom si vyzkoušejí, zda je poznají i ve skutečnosti. Napíší na cedulky jejich názvy a zkusí je přiřadit ke správnému keři.
6.3.2 Badatelská
Cíl: Žáci zkoumají využití keřů v přírodě, vyhledávají informace z různých zdrojů, zpracovávají je, pracují ve skupině, trénují komunikativní dovednosti. Místo: třída Pomůcky: přírodovědné encyklopedie, internet, čtvrtka formátu A2 nebo balicí papír, psací a kresebné pomůcky, nůžky, lepidlo Časová dotace: 60 min
Třídu rozdělíme na menší skupiny – max. 4 žáci ve skupině. Jednotlivým skupinám je zadán jeden keř s jedlými a jeden keř s nejedlými plody. Úkolem žáků je vytvořit plakát, na kterém budou prezentovat své keře. Musí najít co nejvíce informací ke svým keřům, zpracovat je, nalepit nebo nakreslit obrázek keře, charakteristické znaky, podle kterých se dá určit, kde se vyskytuje. Vyhledat, zda jeho plody jsou jedlé, nejedlé. U jedovatých zkusit zjistit příznaky a první pomoc při otravě, doba květu apod. (Přesné zadání vymezí učitel.) Podmínkou prezentace je, že každý člen skupiny musí říct minimálně dvě věty. Výtvory žáků vystavit ve třídě.
Varianta: Každá skupina dostane za úkol zpracovat informace o keřích vysázených v Panské zahradě. Získané informace vypracuje na tvrdý arch papíru formátu A4, který buď zalaminují nebo použijí eurofolii. Opatří provázkem a na daný keř zavěsí. Mohou 58
vytvořit knihu keřů Panské zahrady, která bude k dispozici ve škole každému, kdo ji bude potřebovat.
6.3.3 Kreslené hraní
Cíl: Žáci si osvojují kresbu tužkou, rudkou, procvičují pozorovací schopnosti – vnímání detailu Místo: třída, školní park Pomůcky: větvičky různých keřů, čtvrtka A3, obyčejná tužka č.1 a 3, rudka. lupa nebo vizualizér, pravítko, barevné křídy Časová dotace: 45 min
Ve třídě žáci pod vizualizérem, popřípadě lupou, pozorují strukturu větvičky keře, dřeva, listů, pupenu nebo květu. Za pomocí lupy pozorují přímo v přírodě. Na čtvrtku v horním levém rohu narýsují okénko pro detail – min. 8 x 10 cm, použijí tužku č. 3. Do zbylého prostoru žáci nakreslí zvětšeně část větve keře. Zde mají na výběr, zda ponechají kresbu tužkou č.1 nebo některé linie zvýrazní rudkou. Po dokončení této části vyberou detail – nejlépe kousku větvičky s pupenem nebo květem – a ten nakreslí do vyznačeného rámečku. Detail by měl být přibližně 10x větší než realita. Na závěr mohou na podklad kresby použít barevné křídy.
Varianta: V zimě je možné pozorovat a poznávat druhy dřevin podle pupenů. Namalovat typický tvar pupenu (pro mnohé pupeny je barva typická). Pokud je to příliš složité, použít kresbu tuší, tužkou a barvu pupene co nejvěrněji popsat – můžeme tak vytvořit karty, které mohou sloužit k další výuce.
Následujících hry lze využít k roztřídění žáků na dvojice nebo skupiny nebo jako hry oddychové.
59
6.3.4 Drobničky s keři a na keře:
Dvě sady kartiček – na jedné sadě název keře, na druhé jeho obrázek. Každý z žáků si vybere jednu kartičku a na dané znamení se musí dvojice najít.
Varianta hry: Učitel rozstříhá vybrané obrázky keřů na 3 – 4 díly. Každý žák si vylosuje jednu část obrázku a celá skupina se musí najít a složit obrázek, pojmenovat ho, zařadit jeho plody mezi jedlé, nejedlé.
6.3.5 Marmeláda
Žáci sedí v kruhu a učitel postupně každému přiřadí jeden z plodů keřů (př. malina, ostružina, šípek, angrešt, rybíz). Z kruhu se odejme jedna židle, takže jeden žák nesedí. Ten vyvolá jeden ze zadaných plodů. Všichni s tímto označením si musí vyměnit místo a žák bez židle se této situace snaží rychle využít a sednout si. Na řadě je žák, který nesedí nebo si nevyměnil místo. Pokud vyvolávající žák řekne heslo „marmeláda“, musí si vyměnit místo všichni. Žáci při další činnosti mohou pracovat v takto rozdělených skupinách.
6.3.6 Rybízi, nezlob se!
Žáci se posadí na židle do kruhu. Učitel postupně označí všechny žáky určitým druhem keře, např. ostružiník, šípek, rybíz, líska, trnka, zimolez. Poté učitel hází speciálně upravenou kostkou, na které jsou názvy zadaných druhů keřů. Ten, jehož druh padne na kostce, se posune o jedno místo vlevo. Cílem je, dostat se zpátky na své místo. Posunout se smí ale vždy jen ten hráč, kterému v pohybu nic nebrání. Například, padne-li na kostce rybíz, ale hráči „rybízu“ sedí na klíně jiný hráč (např. šípek), musí rybíz zůstat na místě a počkat, až bude mít volnou cestu, tzn., nejdříve musí padnou 60
šípek a tento hráč (nesedí-li mu na klíně někdo další) se posune o jedno místo vlevo. Pak rybíz musí počkat, až opět padne na kostce.
6.4 Hry na louce
6.4.1 Telegraf
Cíl: žáci poznávají stavbu rostlin, procvičují jejich znalost, pracují s odbornou literaturou, spolupracují Místo: Panská zahrada, školní park Pomůcky: klíč k určování druhů rostlin, atlas rostlin, provázek, tužka, papír Časová dotace: 10 – 15 minut
Žáci se rozdělí do 4-5ti členných skupin. Ve vymezeném prostoru učitel vyznačí provázkem určitý počet rostlin. Okolo rostlin vytvoří kroužek z provázku nebo provázek umístí přímo na rostlinu, popřípadě je může očíslovat. Hru můžeme motivovat tím, že žáci jsou členové expediční skupiny, která má za úkol zmapovat výskyt rostlin v nově objeveném území. Nemají ale k dispozici fotoaparát ani internet, pouze starý telegraf, který mohou využít k tomu, aby informace, které zjistili, mohli předat na jejich ústředí, kde si s jejich informacemi již umí poradit. Ve skupinách se žáci rozdělí na výzkumníka v základně, telegrafní síť a badatele. Žáci se rozmístí tak, aby mezi výzkumníkem v základně a rostlině, kterou badatel objevuje byli v pravidelných rozestupech. Badatel posílá po telegrafu přesný popis rostliny, ten ho předá další části telegrafu, až k výzkumníkovi, který informace zaznamenává a podle nich vyhledá správnou rostlinu v klíči pro určování.
6.4.2 Přírodní okénka
Cíl: žáci aktivně procvičují pozorování rostlin, tvarovou rozmanitost listů a květů, pracují s odbornou literaturou a zpracovávají informace Místo: Panská zahrada, školní park 61
Pomůcky: svázané provázky nebo rámečky, tužka, papír, klíč k určování rostlin, brouků Časová dotace: 20 - 30 minut
Žáci si vyberou zajímavé a pěkné místo na louce a položí tam kolečko z provázku nebo rámeček. Poté zkoumají, co všechno se v jejich rámečku nachází. Učitel může vymezit, zda se budou soustředit jenom na rostliny nebo třeba i co najdou pod kamenem, drnem apod. Vymezení na rostliny – žáci zkoumají, jaké rostliny se nacházejí v jejich rámečku, popíší a zapíší je. Zkoumají, která rostlina je v rámečku nejnižší, která nejvyšší. Kolik rostlin samotných tam mají a jejich druhovou rozmanitost. Zaměří se na tvar listu, barvu květu apod. Každý u svého stanoviště nechá zjištěné informace a jde si prohlédnout okénka ostatních. Ke komukoli může dopsat další informace a postřehy, kterých si předchozí „majitel okénka“ nevšiml, pak může ohodnotit drobným kamínkem okénko, které se mu líbilo nejvíce. Závěrem bude následovat diskuse, kolik druhů rostlin nalezli, kdo měl ve svém okénku nejvíce druhů, kdo nejvyšší rostlinu atp.
6.4.3 Lovení hmyzu
Cíl: Žáci trénují svoji zručnost při odchytu hmyzu, zkoumají jejich rozmanitost a podle charakteristických znaků je vyhledávají v odborné literatuře. Místo: Panská zahrada, školní park Pomůcky: smýkací síť, klíč k určování bezobratlých živočichů, pinzeta, lopatka, sklenice Časová dotace: 20 – 30 minut
Necháme žáky volně lovit různý hmyz vyskytující se na louce. Odchycené druhy žáci zkusí vyhledat v klíči nebo encyklopedii. Můžeme vymyslet soutěž, kdo chytí nejvíce různých druhů. Upozorníme žáky, jak se k chycenému hmyzu mají chovat a jak ho bezpečně zase pustit na svobodu. Nemáte-li dostatek sítěk pro všechny žáky, rozdělíme je na dvě poloviny. Zatím 62
co jedna loví pomocí sítěk, druhá se vydá na lov pomocí lopatek. Opatrně nadzdvihnou kamen nebo drn a pomocí pinzety nebo prstů se snaží ulovit do sklenic brouky, kteří tam přebývají.
6.4.4 Putování za kořeny
Cíl: žáci poznávají kořenové systémy, procvičují se v manipulaci s nářadím Místo: Panská zahrada, školní park, Pomůcky: rýč, klíč k určování rostlin, papír, tužka. Časová dotace: 20 – 25 minut
Žáci vyberou různé druhy bylin a opatrně ho vyprostí z půdy s celým kořenovým systémem. Zkoumají, v čem se liší jednotlivé kořenové systémy. Vytvoří sbírku různých kořenů, schematicky si je zakreslí na papír, zapíší druh rostliny. Zjišťují, proč se jednotlivé kořenové systémy od sebe liší. Pomocí učebnice nebo odborné literatury vyhledají další kořenové systémy. Vytvořenou sbírku si mohou vystavit ve třídě jako vyučovací pomůcku nebo založit do portfolia.
Navazovat mohou témata o používání hnojení, jestli a jak se zbavovat plevele, porovnávat výhody a nevýhody anglického trávníku a volně rostoucí trávy. Podívat se na kořenový systém stromů a jejich funkci.
63
7. Možnosti zařazení environmentální výchovy do jednotlivých předmětů na 1. stuni ZŠ Každý
vyučovací
předmět
umožňuje
naplňování
průřezového
tématu
Environmentální výchova, které je možné do výuky zařazovat v průběhu celého školní roku. Jako příklady uvádím náměty vztahující se k ekologické výchově ve vzdělávacích oblastí Umění a kultura - výtvarná výchova, Člověk a svět práce - pracovní výchova, Jazyk a jazyková komunikace - český jazyk a literatura, Matematika a její aplikace a dramatická výchova.
7.1 Výtvarná a pracovní výchova
Ve výtvarné a pracovní výchově se ekologická výchova může uplatňovat v momentech, kdy se pracuje s přírodním materiálem, vyrábí z přírodnin nebo při kreslení a malování přírody. Potřebou soustředění při vnímání detailů se rozvíjí estetické cítění žáků vůči přírodě (vnímání barev, odstínů, rozdílů, struktury, rozmanitosti atd.).
7.1.1 Umění dívat se
- Žáci pozorují rostlinu nebo živočicha, které poté nakreslí a namalují na karton formátu A3. Cílem je zachytit co nejvýstižněji charakteristiku objektu, rozvoj kresebných a malířských dovedností.
(Rostliny mohou žáci pozorovat přímo v přírodě, drobné
živočichy si odchytit v rámci předchozí aktivity) - Z vybraného objektu pozorují určitý zajímavý detail (například pomocí lupy, mikroskopu), a tento detail nakreslí tuší, tužkou nebo rudkou ve zvětšené podobě. Po dokončení práce se utvoří výstavka a žáci typují z prací druhých, co kdo pozoroval.
7.1.2 Inspirace z listů
- Listy jednotlivých rostlin (každý žák si přinese z domu nebo nasbíral na přírodovědné 64
vycházce) rubovou stranou přitisknou na polštářek s inkoustem nebo ho přetřou tuší a obtisknou na tvrdý papír. Připíší botanické jméno rostliny. Hledají rozdíly jak se od sebe liší jednotlivé listy podle stromu, kterému náleží. (Jaký je rozdíl mezi listem jírovce maďalu a dubu?) - Z různých druhů listů vytvoří koláž, vytvoří listové lidi nebo zvířata, listové koruny. - Zakreslí dráhu padajícího listu, list poté nalepí na konec padací dráhy na tvrdý papír a celkovou náladu, jakou z padajícího listu cítili, dokreslí tuší.List poslouží jako šablona pro sypanou batiku - Výroba pexesa – žáci vyrobí kartičky s nakreslenými určitý tvary listů (pokud je možné zalaminovat skutečný list). Na obou kartičkách může být list ze stejného stromu nebo na jedné list a na druhé název stromu či jeho obrázek. Další variantou je, aby na jedné kartičce byl stín daného listu. - Podobným způsobem lze vytvořit i domino
7.1.3 Výrobky z přírodnin
- Na kartónový papír formátu A2 vytvoří koláž – přírodniny versus odpadky nebo pomocí věcí vyrobených z přírodního materiálu (použít jen to, co je vyrobené ze dřeva, využít různé druhé papíru apod.) - Výroba náhrdelníků, přírodních závěsů, vánočních řetězů (ozdoby z bezové větvičky, jeřabin, kukuřice, šípků, šišek, slámy). - Výroba voňavých pytlíčků do oblečení, s výkladem o uklidňujících, povzbuzujících bylinkách. (Žáci si jednotlivé bylinky mohou nasbírat sami – v přírodě, doma na zahrádce). - Pomocí otisků různých druhů přírodnin žáci znázorní určitou náladu. Otisky mohou být černobílé a dotvořené barevnou tuší nebo křídami. Nebo každou přírodninu otisknout v různé barvě. - Vytvoření přírodních paletek – paletky mohou být co nejpestřejší s využitím přírodnin, které žáci naleznou ve školním parku nebo Panské zahradě. Mohou být tematicky vymezené – co nejvíce odstínů zeleně, paletka les, louka, město apod.
65
7.1.4 Frotáž
Přiložením balicího papíru na borku stromu a za použití měkké pastely nebo voskovky, kterou žáci přitlačí na papír, vznikne frotáž borky daného stromu. Každý získaný vzorek žáci popíší, aby věděli, z kterého je stromu a zkoumají, jak se od sebe navzájem liší ve strukturách. Svoji frotáž mohou použít jako základ, který se nalepí na větší formát a k němu dokreslí, domalují příslušný strom Mohou svůj vzorek nalepit na menší formát kartonu, k němu přidat list stromu, napsat na zadní stranu jeho název a vytvořit tak zajímavou sbírku.
7.1.5 Začarovaná příroda
Žáci prohlížejí obrázek nějaké stavby nebo ulice a hledají motivy a tvary, které byly užity z přírody. Tyto tvary vystřihnou, nalepí na čtvrtku a domalují k němu přírodní motiv, z kterého pochází (lze i opačně).
7.2 Dramatická výchova
V dramatické výchově se environmentální výchova nejlépe naplňuje skrze emoční stánku žáků. Dovoluje jim prožít nejrůznější situace v prostředí představ a fantazie. Zde mohou žáci řešit pomocí strukturovaného dramatu, narativní pantomimy, divadla fóra, živými obrazy nebo pomocí dramatických her nejrůznější sociální i ekologické problémy naší planety (vyzkoušet si nedostatek vody a jídla, vytvořit město bez kousku přírody, zažít povodně, stát se ministrem životního prostředí a mnohé další). Na všechny tyto nové role se mají možnost podívat z různých úhlů pohledu (jednou být chudák bez koruny v kapse, podruhé boháč, který má nač si pomyslí), přehrát si je tolikrát, než budou s řešením problému spokojeni a pak se ze své role opět bezpečně vrátit do svého známého prostředí, kde o svých názorech a pocitech mohou diskutovat. Pomocí své fantazie mohou oživovat věci kolem sebe, zjišťovat jejich životní 66
příběhy, stát se stromem nebo kamenem, vytvořit loutky skrze které vyjádří své názory a pocity na dění okolo nich. Pro žáky je velmi atraktivní zdramatizovat příběh se zajímavou zápletkou nebo pomocí živých obrazů domýšlet jeho otevřený konec.
7.2.1 Přírodní scenérie
Třída se rozdělí na 3 - 4 skupiny. Každá skupina si zvolí nějakou přírodní situaci (učitel může tematicky vymezit – všichni mohou mít také stejné téma)žabí koncert, vítr v lese, bouřka atd. Každá skupina pomocí svých hlasů, hry na tělo, listů, kamenů, větví, vodě v lahvi apod. secvičí zvukový obraz vybrané situace. Hře může předcházet přírodovědná vycházka právě třeba do lesa nebo k rybníku, kde žáci budou naslouchat zvukům v daném prostředí a nasbírají si potřebný materiál.
7.2.2 Co se šustne v lese
Zopakujeme si s žáky, co všechno tvoří les. Každý si pak v duchu vymyslí, jakou částí lesa by se chtěl stát a jaký je pro to charakteristický pohyb, zvuk. Ve vymezeném prostoru učitel vyšle jednoho žáka, ten předvede svoji roli a zkamení. Přidá se další žák a postupně se tak vytvoří celý les. Učitel může zadat náladu lesa – les při úsvitu, v hluboké noci, před bouřkou apod.
7.2.3 Narativní pantomima
Narativní pantomimou rozumíme dramatické hry a cvičení, kdy žáci podle hlasového vedení učitele vykonávají řadu úkolů, vžívají se do nejrůznějších rolí a plní úkoly dle zadání.Učitel má možnost hru nastavit dvojím způsobem - na zadaný úkol všichni zkamení a učitel postupně všechny oživuje nebo nechá předvést všechny všechno naráz. Možné zajímavé varianty se vytvoří pokud se na začátku hry vymezí, zda každý žák hraje jenom sám za sebe a ostatních si nevšímá, nebo se mohou libovolně 67
sdružovat a domlouvat.
7.2.4 Vandalové na výletě (příklad narativní pantomimy)
- Vandalové jeli na výlet. Žáci si zvolí libovolný dopravní prostředek, kterým jedou a ten předvedou. - Cestou se chovali ale velmi neslušně vůči lidem, které potkali. - Vandalové dorazili na kraj lesa a rozhodli se postavit si tábor. Postavili stany, rozdělali oheň, vybalili jídlo a oblečení, někdo dovezl i kytaru a jali se pět písně. - Přišla hluboká noc. - Je ráno, vandalové se pomalu probouzí. - Později během dne se vydali do lesa na houby. - Sbalili věci a vydali se na zpáteční cestu.
Učitel příběh ukončí, žáci vystoupí ze svých rolí a začíná diskuse na to, co se právě odehrálo. Jak se žáci cítili jako vandalové? Co všechno ti vandalové dělali nesprávně a neohleduplně vůči přírodě? Jak vypadalo tábořiště, které opustili? Co po nich zbylo v lese? Co si o tom žáci myslí? Jak by to mělo vypadat, když se jede do přírody? Pokud je dostatek času a zájem žáků, může se přehrát nová verze např. skauti na výletě. Pro urychlení je možné jednotlivé klíčové momenty přehrát v živých obrazech.
Varianta: Třída se rozdělí na menší skupiny, kdy každá si vylosuje určitou etapu z výletu vandalů – cesta vandalů do přírody, tábor vandalů, vandalové v noci, chování vandalů v noci apod. Všechny skupiny secvičují svoji scénu naráz (15 – 20 min). Potom první skupina předvede, co nacvičila. Ostatní skupiny, které následují, musí svoji scénu přizpůsobit tomu, co předvedla předchozí skupina. Před vlastním výstupem necháme každé skupině minutu – dvě na rychlé změny ve svém scénáři.
68
7.2.5 Měsíční obrazy
Žáci se rozdělí do skupin podle měsíců v kterých se narodili. V této skupince vytvoří živé obrazy činností, které se vztahují k jejich období – co je charakteristické pro přírodu v této době (odlétají ptáci, kvetou rostliny, vyvádějí se mláďata atd.), jaké práce jsou potřeba v té době konat na zahrádce apod. Podle počtu žáků se mohou spojit i do jednotlivých ročních období. Každý z žáků si vybere jeden charakteristický pohyb a zvuk, který při oživení obrazu předvede. Je na žácích, jakou zvolí strategii – zda zvuk s pohybem předvedou všichni najednou nebo vytvoří lavinový efekt apod.
7.2.6 Vyprávění staré šišky
Z nabídky přírodnin nebo výrobku z přírodního materiálu si každý žák vybere jednu a snaží se ji oživit příběhem (např. Jak se z přírodniny stal daný výrobek, jaký měl život apod.). Žáci mohou s věcí vést rozhovor nebo mluvit za ni.
Varianta 1: Využít staré hračky dětí. Žáci budou vyprávět příběh hračky – jaká byla, když si ji koupila její Anička. Jak dlouho a jaké hry si s ní hrála, kde bydlí, jak se cítí atd. Varianta 2: Využít věcí, které se mohou recyklovat (plastové, skleněné lahve, hliníkového víčka od jogurtu, popsaný sešit)
7.3 Český jazyk a literatura
7.3.1 Příběh stromu
Zadáme žákům úkol najít nejstarší nebo nejzajímavější strom v obci. Vymyslí a napíší příběh jeho života - kdo tam strom zasadil, co strom viděl kolem sebe během svého růstu, jestli někdo odpočíval v jeho stínu, jaké překážky musel překonávat během růstu atd.
69
7.3.2 Stopovaná
Úkolem žáků je najít v obci někoho, kdo se konkrétním způsobem zasazuje o ochranu a rozvoj přírody v Pozořicích. S tímto člověkem udělat rozhovor, zpracovat ho a přednést před třídou (ve třídě se předem domluví na základních bodech rozhovoru).
7.3.3 Moudra našich dědů
Žáci vyhledávají různá rčení a pranostiky, pátrají po jejich významu a jak jsou platné v dnešní době.
7.3.4 Práce s příběhem
- Po přečtení příběhu s otevřeným koncem, který se zabývá určitým ekologickým problémem, např. nešetrným chováním lidí vůči přírodě, žáci domýšlejí konec příběhu. - Čtení příběhu - vyhledávání v příběhu, kde se lidé nechovali ohleduplně vůči přírodě nebo ekologicky. V takovém případě žáci mohou poskočit, otočit se nebo vstát apod. a zase poslouchat dále. Vhodným příběhem je možné shrnout probírané téma např. recyklaci:
- Žáci musí vždy, když si myslí, že bylo v příběhu odhozené něco, co lze recyklovat, musí doběhnout k odpovídajícímu sběrnému místu – rozmístěné ve třídě nebo zvednout příslušnou kartu, na které jsou příslušné barevné popelnice.
„Dnes ráno jsem se probudil a šel jsem do koupelny. Na kartáček jsem vytlačil poslední zbytek zubní pasty a tubu hodil do koše. Ze skříňky jsem si vzal nové mýdlo, rozbalil jsem je a obal vyhodil. Ve sprše mi došel šampon, a tak jsem hned zahodil plastovou láhev. Jakmile jsem se umyl a osušil, začal jsem se oblékat. Všiml jsem si, že mé ponožky mají na patě díru, tak jsem je hodil do koše a vzal si nové. Před snídaní jsem musel nakrmit kočky. Prázdnou plechovku od krmení pro kočky jsem hodil do odpadkového koše. Z papírové krabice jsem vysypal zbylé kukuřičné lupínky a snědl 70
jsem je s banány. K pití jsem si nalil pomerančovou šťávu ze skleněné láhve. Chutnala mi tak, že jsem láhev dopil. Podíval jsem se do poštovní schránky, ale našel jsem tam jen reklamní letáky, které u nás nikdo nečte a nechce. Vynášel jsem odpadky a po cestě jsem na schodech zavadil o sklenici kompotu. Sklenice se roztříštila a kompot se rozlil po zemi. Naštěstí byly po ruce papírové ubrousky. Chtěl jsem si ještě vzít krajíc chleba. Byl ale tak tvrdý, že se nedal ani ukrojit. Místo toho jsem tedy dojedl sušenky v plastikovém obalu. Z tašky jsem vytáhl sáček od páteční svačiny se zbytky, vyhodil jsem ho odpadkového koše a vydal jsem se do školy.“ (Hederer, 1994, str. 100-101)
Žáci mohou napsat svůj vlastní příběh, jak vypadá jejich den.
7.3.5 Inspirace v květinách
- Žáci složí básničku k rostlině, která je jejich oblíbená, objevili ji na louce nebo tvoří jejich herbář. Mohou ji přepsat na ručně vyrobený papír s kousky dané byliny nebo vytvořit knížku. - Hra se slovy – žáci si dávají hádanky s různými slovními přesmyčkami – např. Pampevlk, pětikráska, mžikev, protilíčka rolní.
7.3.6 Tématická slohová práce
„Co je v místě mého bydliště zajímavé, co nemají v žádném jiném místě na světě“ „Voda nad zlato“ „Příběh mojí hračky“ „Co jsem viděl v lese“
7.3.7 Větné rozbory
Žáci mohou slovní druhy, větné členy, druhy vět apod. určovat ve větách s ekologickým podtextem nebo pracovat s celými texty, zaměřené na určitý ekologické téma, které se s žáky probírají nebo řeší v jiném předmětu. Samotné rozbory by ale 71
neměli význam, bez využití doplňujících otázek vztahující se k větě nebo textu.
Př. „Tomáš všecko pozoroval dalekohledem, hledal skřivana, zaslechl jeho vzdálený hlas. První v tomto roce. Skřivan se přibližoval. Tomáš sundal batoh, vyndal do hadru zabalený malý magnetofon, podíval se, jestli dobře sedí baterie, připevnil mikrofon a s rukou nataženou ke skřivanovi nahrával si jeho trylkování.“ (Horká, Santlerová, 1995, str. 46)
Ukázka otázek a úkolů k textu: Pozoroval jsi někdy ptáky na obloze nebo v přírodě? Co jsi viděl? Víš nějaké zajímavosti o skřivanovi? Jaké? Proč Tomáš skřivana nahrával?
Spočítej počet vět v textu a rozděl je na věty jednoduché a souvětí. Ve čtvrté větě urči počet vět a vyhledej základní skladební dvojice. Urči slovní druhy.
7.4 Matematika a její aplikace
Zde je možnost využívat nejrůznější slovní úlohy, které jsou ekologicky zaměřené. Platí zde to stejné co pro český jazyk a literaturu. Nejlépe je využívat v tematicky propojených hodinách nebo projektovém vyučování. Žáci mohou počítat spotřebu vody v domácnosti, ve škole. Počítat, kolik pitné vody ve světe připadne na jednu osobu, kolik je potřeba stromů k osázení určitého území, jak dlouho stromy rostou, kolik se z nich vytěží a vyrobí výrobků, spotřebu benzínu auty a jehich vliv na životní prostředí apod.
7.4.1 Ukázka slovních úloh
1. Zajíc hopsal lesem a počítal cestou smrky. Napočítal jich přesně 187. Z toho jich však bylo 57 vyvrácených a 35 uschlých. Spočítej, kolik má zajíc v lese zdravých smrků.
72
Co mohlo způsobit polom stromů? Jak můžeme pomoci lesu, který je zničený polomy po vichřici nebo suchými stromy?
2. Třída se rozhodla vysadit nové stromky. Celkem jich měly 1327, ale 98 stromků již vysadit nestihli, protože začalo pršet. Kolik jich tedy vysadili?
Proč se děti rozhodli sázet stromky? Jak nám pomáhají?
3. Když žáci odcházeli z lesa, po cestě našli 168 různých odpadků. Našli plastové lahve, sklenice, konzervy a papírky od bonbonů. Každý z žáků našel 6 odpadků. Kolik bylo žáků ve třídě? Pokud našli 23 plastových lahví, 12 sklenic a 6 konzerv, kolik našli papírků od bonbonů?
Jak můžeme lidem bránit v odhazování odpadků v lese? Co žáci udělali s nalezenými odpadky?
73
8. Závěr „Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové, nádherné vydání.“ Hans Christian Andersen
Citátem, kterým jsem začala v úvodu, chci také svoji diplomovou práci zakončit. Nechci zde již polemizovat o tom, jaké to vydání knihy přírody bude, protože věřím, že každým dnem přibývá více a více lidí, kteří si jsou vědomi, jaké skutečné bohatství a jakou skutečnou hodnotu pro život na naší planetě má pro nás příroda a zdravé životní prostředí. A nejen, že si to tito lidé uvědomují, ale jsou ochotni se na její ochraně a záchraně aktivně podílet. Věřím, že zasazování se o aktivní ochranu přírody a životního prostředí se také den ode dne stává součástí myšlení pedagogů a učitelů. Tito tak mají jedinečnou možnost vést své žáky přirozenou cestou k pochopení vztahů v přírodě, k zodpovědnosti, lásce a potřebě starat se a ochraňovat ji. Touto diplomovou prací jsem chtěla napomoci sobě i učitelům orientovat se v základních cílech a myšlenkách ekologické výchovy a jejích možnostech využití a zařazení v rámci výuky na prvním stupni základní školy. Jejím cílem bylo vytvořit sadu metodických a inspiračních námětů a nápadů k práci s ekologickou tematikou pro Základní školu Pozořice. Měly by posloužit nejen
inspirací, ale i jako součást
naplňování průřezového tématu Environmentální výchova a vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, tematický okruh Rozmanitost přírody. Při volbě jednotlivých témat, námětů a činností jsem přihlížela k regionálním specifikům daného prostředí (Panská zahrada, školní park). K ověření použitelnosti témat a námětů jsem zrealizovala projekt „Kolik vody člověk (s)potřebuje?“, který se zabýval spotřebou vody v domácnostech žáků. Jeho cílem bylo umožnit žákům nahlédnou do nemalé spotřeby vody u nich doma a na základě zjištěných informací formovat postoj žáků k vodě jako přírodnímu bohatství, s kterým je potřeba zacházet šetrně. Chtěla jsem přispět alespoň malým podílem k šíření ekologických myšlenek a ekologického jednání, které by mělo prolínat naším každodenním životem.
74
Resumé Diplomová práce „Regionální ekologická výchova na Základní škole Pozořice“ předkládá podmínky a možnosti začlenění ekologické výchovy na prvním stupni základní školy v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, včetně role a možností učitele v ekologické výchově. Diplomová práce představuje Základní školu Pozořice, její postoj k ekologické výchově a její zařazení ve školním vzdělávacím programu školy. Předkládá projekt „Kolik vody člověk (s)potřebuje?“, který byl zrealizovaný v 5. třídě na Základní škole Pozořice, jeho podrobnou analýzu a návrhy na úpravy. Dále předkládá řadu různých forem a metod práce (náměty, nápady a aktivity) s ekologickou
tematikou,
které
pomáhají
k
naplňování
průřezového
tématu
Emvironmentální výchova.
Resumé
Diploma thesis “Regional environmental education at Primary school Pozořice” deals with conditions and possibilities to include the environmental education at the first stage of primary school in the Framing education program for primary education, including the role and possibilities of the environmental education teacher. The diploma thesis presents the Primary school Pozořice, its attitude towards environmental education and its place in the school education program. It deals with the project “How much water does a man need (consume)?” realized in the 5th class of the Primary school Pozořice, its detailed analysis and improvement proposals. Further, it deals with a range of various forms and methods of environmentalism oriented work (themes, ideas and activities) which helps to complete the sectional subject Environmental education.
75
Použitá literatura Burešová, K., Havlíčková, H. Učitelské lístky aneb praktická ekologická výchova na základní škole a nejen tam. Brno: Středisko ekologické výchovy Chaloupky, 1993. Činčera, J., Caha, M., Kulich, J. Hry a výchova k trvale udržitelnému rozvoji, Sborník simulačních her s enviromentální tématikou. Praha: Brontosaurus, 1996. Čížková, Z. Ekologická výchova nejmenších a malých, Projekty, Námětník. Praha: Pražské ekologické centrum, 1996. Hederer, J. Životní prostředí a výchova, Výchova dětí od 3 do 8 let. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-85282-88-7 Holý, F., Holý, M. Hry na přírodu a s přírodou. Praha: Mladá fronta, 1986, 236 s. Horká, H., Santlerová, K. Motýlek, ekologická čítanka. Brno: Učebnice a knihy Mgr. Jitka Spiesová, 1995, 50 s. Horká, H., Hrdličková, A. Výchova pro 21.století, Koncepce globální výchovy v podmínkách české školy. Brno: Paido, 1998, 127 s. ISBN 80-85931-54-0 Horká, H. Teorie a metodika ekologické výchovy. Brno: Paido, 1996, 75 s. ISBN 8085931-33-8 Horká, H. Ekologická výchova na 1. stupni základní školy. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1993. 78 s, ISBN 80-210-0742-7 Jemelka, P. Úvod do ekologické problematiky. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2003. ISBN 80-210-3103-4 Jeřábek, J., et al. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2005. ISBN 80-870000-02-1 Kolektiv: Škola pro život II. Praha, SSEV Pavučina, 2008. Korvasová, H., Máchal, A. Hrajeme si na přírodu, Soubor her s ekologickou tématikou. Praha: Institut dětí a mládeže Praha, 1991, 80 s. Máchal, A. Špetka dobromysli, Kapitoly z praktické ekologické výchovy. Brno: EkoCentrum Brno pro Rezekvítek, 1996. ISBN 80-901668-6-5 Máchal, A. Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Brno: Rezekvítek, 2000, 205 s. ISBN 80-902954-0-1 Máchal, A. Malý ekologický a environmentální slovníček. Brno: Rezekvítek, 2006, 56 s. ISBN 80-86626-08-3 76
Máchal, A., Vlašín, J. Desatero domácí ekologie. Brno: EkoCentrum Brno, 1996, 76 s. ISBN 80-902203-2-0 Matějček, T. Ekologická a environmentální výchova. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2007, 52 s., ISBN 978-80-86034-72-0 Neužil, V., Mazel, Z. Pověsti a zajímavosti Pozořic a okolí. Pozořice: Osvětová beseda, 1981 Neužil, V., Mazel, Z. Pozořice a okolí v minulosti. Pozořice: Osvětová beseda ,1967, 71 s. Podroužek, L., Jůza, J. Přírodověda s didaktikou pro primární školu, Plzeň: Aleš Čeněk, s. r. o., 2004, ISBN 80-86473-72-4 Podroužek, L. Didaktika prvouky a přírodovědy pro primární školu. Dobrá Voda u Pelhřimova: Vydavatelství a nakladatelství Aleše Čeněk, 2003. ISBN 80-8647337-6 Ponížilová, B. Lesní čarování I. Brno: Rezekvítek, 2004, 28 s. ISBN 80-902954-6-0 Ponížilová, B. Lesní miničarování aneb Lesní čarování pro nečtenáře, Brno: Rezekvítek, 2004, 32 s. ISBN 80-86626-04-0 Ponížilová, B. Lesní čarování II. Brno: Rezekvítek, 2002, 39 s. ISBN 80-86626-00-8 Ponížilová, B. Lesní čarování III, Brno: Rezekvítek, 2001, 40 s. ISBN 80-902954-8-7 http://www.biolib.cz/ http://cassiopeia.euweb.cz http://www.mezistromy.cz/cz/index.php http://www.pavucina-sev.cz/ http://www.citat.sk/index.php?citaty_z=107 Metodický portál RVP, portál vzdělávání [online]. c2005 – 2008. [cit. 2008-03-04]. Dostupný z WWW: http://www.rvp.cz/soubor/manual.pdf Tupý, Jan. Metodický portál RVP, portál vzdělávání, Průřezová témata. [online]. c.2005 [cit. 2008-03-03]. Dostupný z WWW: http://www.rvp.cz/clanek/60/338 Pozořice – Oficiální stránky jihomoravského městyse [online]. [cit. 8.3.2008]. Dostupný z WWW: http://www.pozorice.cz/index.php?menu=1 http://www.pozorice.cz/index.php?id_text=546&search_string=pansk%E1__zahrada Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 14.2.2008] Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#V.C3.BDznam_a_pou.C5.BEit.C3.AD Základní škola Zlín [online]. [cit. 9.4.2008]. Dostupný z WWW: 77
http://www.zsstipa.cz/ekostanice/projekty_ekoskola.htm
Seznam příloh Příloha č. 1: Základní škola Pozořice (fotografie) Příloha č. 2: Ageris - odborný návrh arboreta keřů v Panské zahradě Příloha č. 3: Upravené tabulky k projektu „Kolik vody člověk (s)potřebuje?“ (tabulky) - Kolik vody se vejde do nádoby? - Kolik toho vypijeme? - Kapající kohoutek - Měření kapajícího kohoutku - Můj pitný režim - Jak doma používáme vodu? Příloha č. 4: Procenta vody v potravinách (pomocné karty) Příloha č. 5: Výroky o vodě (pomocné karty) Příloha č. 6: Závěrečné práce žáků
78
Přílohy
Příloha č. 1: Základní škola Pozořice
79
80
Příloha č. 2: Ageris - odborný návrh arboreta keřů v Panské zahradě Panská zahrada – dětská přírodní rezervace Ideový záměr V městysi Pozořice je postupně budován výukový objekt „dětská rezervace“, který by měl seznamovat obyvatele a zejména mládež s principy ekologických vazeb. Toto území se nachází v zástavbě obce, ze západní strany k němu přiléhá dům s pečovatelskou službou. Vlastní výukové území se nachází v podmáčené nivě bezejmenného přítoku Tavroženského potoka, od domu s pečovatelskou službou je oddělen prudkou mezí ve výšce cca 2,5 m jižní expozice. Z estetických i provozních důvodů je vhodné tuto mez osázet dřevinami. Tyto výsadby skýtají možnost doplnit výukovou plochu sortimentem dřevin typických pro stanoviště omezeně zásobená vodou a plochu tak využít jeko dendrologickou sbírku domácích dřevin, která by sloužila pro poznávání druhů planě rostoucích v mírně teplé a mírně suché klimatické oblasti.
Návrh realizace Vybrané keře budou vysazovány ve skupinách 2 – 6 jedinců podle vzrůstnosti jednotlivých druhů v upraveném sponu. Skupiny se mohou opakovat. Každá skupina bude označena jmenovkou s českým a latinským názvem. Půda mezi dřevinami bude zatravněna a travní porost bude udržován obžínáním, dokud se křovinaté patro nezapojí. V rámci botanických experimentů může být prováděno dosévání lučních druhů bylin. Sortiment křovin je velmi pestrý, navržený tak, aby pokryl celou škálu dřevin odpovídajících stanovišti. Pokud nebude možno některý druh dřeviny zajistit, bude nahrazen jiným domácím druhem stejného rodu. Zahradnické kultivary nebudou používány. V mezi budou vysazeny dva stromy – jeřáb oskeruše Sorbus domestica a hrušeň polnička Pyrus pyraster. Navržený sortiment keřů: 1. brslen evropský - Berberis europaea 2. brslen bradavičnatý - Berberis verrucosus 3. dřín obecný - Cornus mas 81
4. dříšťál obecný – Berberis vulgaris 5. hloh jednosemenný – Crataegus monogyna 6. hloh obecný – Crataegus laeviagata (oxyacantha) 7. jalovec obecný - Juniperus communis 8. kalina tušalaj – Viburnum lantana 9. mahalebka obecná – Padellus mahaleb 10. ptačí zob obecný – Ligustrum vulgare 11. růže galská – Rosa galica 12. růže šípková – Rosa canina 13. řešetlák počistivý – Rhamnus cathartica 14. skalník černopolodý - Cotoneaster melanocarpus 15. svída krvavá - Swida sanguinea 16. trnka obecná – Prunus spinosa 17. zimolez obecný – Lonicera xylosteum 18. hrušeň polnička – Pyrus pyraster Celkem bude vysazeno 17 druhů keřů a dva stromy. Osazovaná plocha cca 240 m2 Počet vysazených dřevin: 160 U výsadby jeřábu oskeruše a hrušně polničky budou sazenice stromů ukotveny kůlem. Pro keře budou hloubeny jamky do 0,021 m3. Pouze pro jeřáb oskeruši a hrušeň polničku bude vyhloubena jamka 0,125 m3.Použité prostokořenné sazenice výše zmíněných druhů keřů musí mít min. výšku nadzemní 35 cm. Musí být v dobrém zdravotním stavu, v dormanci, nepoškozené, s dostatečně vyvinutým kořenovým systémem. Velikost jamek pro výsadbu sazenic je potřeba přizpůsobit velikosti kořenového systému, pro jeřáb by měla postačovat jáma o ∅ 60 cm, pro keře jamky o ∅ 30
cm. K propočtu nákladů na realizaci bylo použito Katalogů popisů a směrných cen
stavebních prací vydaných ÚRS Praha a. s. v roce 2003. Ceny sadebního materiálu byly zjištěny z katalogů dodavatelských firem a poptáváním. Všechny uvedené ceny jsou bez DPH.
82
Výsadby v obci budou doplněny výsabou živého plotu (v délce 20 m ve školním parku), který zabrání zkracování cesty přes zatravněnou plochu. Živý plot se navrhuje stříhaný, realizovaný ze dvou řad hlohyně šarlatové Pyracntha coccinea vysazené ve dvou řadách vzdálených 30 cm ve sponu 50 cm.
83
Příloha č. 3: Upravené tabulky k projektu „Kolik vody člověk (s)potřebuje?“
Kolik vody se vejde do nádoby? Pomůcka
Odhad
měření
Hrníček
Malá sklenička
Vysoká sklenička
Hluboký talíř
Miska
Kolik toho vypijeme? Jména:
Příklad
Vypijeme za jeden den
Vypijeme za jeden týden (týden má 7 dnů)
Vypijeme za jeden měsíc ( měsíc má 30 dnů)
84
Výpočet
Kapající kohoutek Příklad
Výpočet
Za jednu hodinu
Za jeden den (den má 24 hodin)
Za jeden týden (týden má 7 dnů)
Za jeden měsíc (měsíc má 30 dnů)
Za jeden rok (rok má 12 měsíců)
Měření kapajícího kohoutku Počet kapek
1.měření
2.měření
3.měření
součet
85
ml
Můj pitný režim Zaznamenávej vše, co vypiješ po dobu jednoho dne, to je 24 hodin. Vždy, když vypiješ hrníček tekutin, vybarvi si jedno políčko. Jeden hrníček je přibližně 0,25 l. (čtvrt litru). Vybarvuj tabulku od spodních políček.
1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček 1 hrníček
86
Jak doma používáme vodu? Do prázdných okének napiš jména svých sourozenců. (pokud máš) Já
Maminka
Tatínek
Myji nádobí pod tekoucí vodou Myji nádobí v napuštěném dřezu Myji nádobí v myčce Čistím si zuby pod tekoucí vodou Čistím si zuby s vypnutým kohoutkem Většinou se sprchuji Většinou se koupu Na WC využívám možnosti malého spláchnutí Na WC používám jen velké spláchnutí Odhadem denně vypiji
87
Příloha č. 4: Procenta vody v potravinách
máslo 18 % chléb 40 %
sýr 88
30-60 % jogurt 87,5 % mléko 87 % maso 89
60-70 % jablko, hruška 85 % vodní meloun 90 % mrkev 90
94 % okurky, rajčata 98 %
91
Příloha č. 5: Výroky o vodě
Voda je základní podmínkou života.
Ve vodě vznikl život.
92
Voda je rozpouštědlo, ve kterém probíhají veškeré chemické děje v organismu.
93
Voda je nejdůležitější surovinou všech průmyslových odvětví, využívá se ke chlazení, ohřevu, oplachu, k výrobě elektrické energie, v potravinářství.
94
Voda základní podmínkou rostlinné a živočišné výroby
Voda je zdrojem obživy v některých přímořských státech 95
Přítomnost vodních ploch má vliv na klima krajiny
Voda je využívána při rekreaci a sportu 96
Příloha č. 6: Závěrečné práce žáků Jak si lze vysvětlit výrok: „Žijeme ve světe vody.“ Autentický přepis závěrečných prací žáků 5. třídy v projektu „Kolik člověk (s)potřebuje vody?“. Voda – to jedno slovo je velmi vzácné. Je to poklad nad poklady. Bez ním nebude život, bez ní nebude nic. Voda to je drahokam. Musím si jí vážit.
Voda je náš živel. Bez vody se nedá žít. Bez ní by jsme vyschli. Obávám se, že ano. Trochu mi to připomíná pohádku Sůl nad zlato. Taky bylo soli všude dost a potom až nebyla, teprve si uvědomili, že je důležitější než zlato. Stejné je to s vodou. Voda je mnohem důležitější než všechny skvosty světa. Měli by jsme ji chránit. Měli by jsme si uvědomit, že například v Africe a na pouštích je vody nedostatek a pokud ano ji najdou, je většinou špinavá a znečištěná. Je to opravdu POKLAD. Voda se vyskytuje v rybnících, jezerech, potůčkách, řekách, mořích, oceánech a dalších vodních útvarů. Voda tvoří 72% člověka což je docela dost. Neumím si představit, že od hlavy až po kolena jsem z vody a zbytek tvoří jenom kosti, maso a ostatní. Připadá mi, že kdybychom žili ve světě vody tak by Země byla z vody. Ale pokud je to myšlené tak že všude je voda a je vzácná, tak to je v pořádku. Ale kdybych se v tom začala ještě dál babrat, tak bych potřebovala ještě několik takových papírů.
Teď bych ráda zapsala písničku. Není sice o vodě, ale je stoprocentně o přírodě:
Listí padá z dálky, Proč nejsou vidět ty červánky, V lesích vládne pouho pouhý klid, Až navždy by to mohlo být. Řeka se tak pomalu line, A čas za chvíli už uplyne. Po dlouhé noci nastane krátký den, Snad nechci toho tolik jen.. Ref: Déšť a slunce, vítr a bezvětří vidět sumce jak plavou po dešti, vítr si hraje s listím, 97
proč po v dlouhou noc přechází krátký den.
Život byl stvořen ve vodě. Vody je na světě mnoho, ale lidé si ji neváží. Zbytečně s ní plýtvají. Nechávají kapat kohoutky, koupou se místo aby se sprchovali atd.
Voda je náš přítel velký, Život v ní je velmi pěkný. Člověk si jí neváží, A ani se nesnaží. Pomáhejte k úsměvu Čistá kapka ta je ráda Že má velmi čistá záda
Ve vodě byl, je a bude život. Voda je domovem pro miliony a miliony živočichů. Možná i pro nějaké lidi. Odvážní dobrodruzi se potápí do mořských hlubin, aby zažili nějaké dobrodružství. Voda, hlubiny to je pořád záhadou. V těchto 5 hodinách jsme se dozvěděla mnoho zajímavých věcí. Dříve mi bylo úplně jedno kolik vody doma spotřebuju, ale až teď jsem si uvědomila, že voda je vzácná, někde vůbec není, nebo je jí nedostatek. Tak pomáhejme jí.
Voda to je přítel člověku Nekouše a nepíchá, Musíme se o ni starat A ne jí ubližovat. Kap, kap, kap Ať je tomu tak!
Někteří si musí chodit pro vodu 3 hodiny My máme vodu skoro u sebe V české republice je vody dostatek Ale třeba v tropickém pásu je vody velmi málo
98
Voda, voda, voděnka Čistá je jak skleněnka Od pramene ven Nikdy nepřestane protože teče pořád ven jen a jen čistě chraňme, ochraňme neproděláte
voda má být čistá a ne znečištěná
Voda je nejdražším pokladem na zemi. Kdyby nebyla, nikdo by nežil. Někteří lidé si neuvědomují, že voda je nejdůležitější. A proto do ní hází odpadky a různé chemikálie. Ryby by bez ní také umřely. A mořští živočichové také žijí ve světě vody jako my. Bez vody by prostě život nebyl. Člověk má v těle 72 % vody, a kdyby voda nikdy nevznikla, nikdo by nežil. Musíme být rádi, že ji máme. Rybník, řeka, potok atd…všude je voda.
Voda je naše příroda Hej, hej, příroda. Čistá jako kousek ledu, Od pramene do mlejníku. Kdo to ví, kdo to ví, Ten nám rychle odpoví.
Voda je naše příroda Hej, hej příroda.
Čistá jako kousek ledu, Od pramene do mlejníku. 99
Kdo to ví, kdo to ví, Ten nám rychle odpoví.
Voda je základní podmínkou života. Kdyby nebyla voda, tak by jsme nežili. Ve vodě vznikl život. Asi 70% na zemi je voda, zbývajících 30% je pevnina. A člověk je asi 72% voda.
Mrkev, zelí, jablíčko Podívej se vodičko Ty si pro nás něco jako sluníčko.
Voda, voda, Vodička, kravička Jen pustíte kohoutek hned je pryč Je to prostě kráva, co říct. Nikdo neví proč ten spěch Když je to někdy vážně pech. Někdy je to vážně smrad jako sirečky, Neničte ji prosím pijí ji naše kravičky
Ve světě vody žijeme, protože kolem nás je strašně moc vody. Všichni vodu potřebujeme. Bez vody by jsme byli mrtví.
Znám naši vodičku Krásnou jako matičku Rozběhla se dolů z hor Daleko až za vrchol Krásná voda vodovod
Já osobně si myslím, že je to řečeno tak, že je vody ve světě dosti. Konkrétně oceány. To mi každý potvrdí, že je v oceánech vody dost. Ovšem někteří lidi se k vodě chovají neslušně.
100
Lidi, lidi, lidičky Tam je pramen vodičky Žijí v ní i rybičky Plavou tam i housličky.
Naše planeta je převážně pokryta vodou. Naše tělo je ze 75% tvořeno vodou. Potřebujeme vodu k přežití.
Vodu potřebujeme proto, abychom přežili. Mořská voda je slaná, normální je sladká. Voda je všude okolo nás, voda je zdravá pro lidi, voda pomáhá stromům, rostlinám i lidem. Voda je čistá.
Znám naši zdravou vodičku Já mám rád i naši kapičku Co bych dělal bez vodičku Neměl bych ji na rybičky A i na ty kytičky.
Voda je náš poklad, protože bez vody se nedá žít a potřebujeme ji k životu rostlin, živočichů a k vaření, k umývání, k vaření čaje, kávy.
Naše planeta je z velké většina tvořena z vody. Také skoro všechno je vlhké, protože i ve vzduchu, který je kolem nás je obsažena voda, kterou potřebují rostliny k růstu a fotosyntéze, my k životu. Nejen lidé, ale i zvířata. Také spousta lidí si myslí, že jak byla dřív celá země zatopená tak se zatopí i za pár set, tisíců nebo milionů let. Co dále povědět k heslu „žijeme ve světě vody“. Například, že je potřeba k výrobě elektriky, papíru, i propisky kterou tohle píšu. Co nám dává teplo v topení, Kdepak nejsou tam trpaslíci, kteří rozdělávají ohně. Je to právě voda! Voda padá z nebe, na zmrzlé vodě bruslíme. Sníh na kterém lyžujeme je také voda. Voda je život!
Vodu potřebuje člověk, aby mohl žít, voda je mezi námi lidmi například je v rybnících, 101
v řekách atd.
Voděnka má v sobě pramínek zdraví Proto jak se jí pak někdo napije Pak je ihned zdravý.
102
