MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA KATEDRA ÚSTAVNÍHO PRÁVA A POLITOLOGIE. Bakalářská práce Orgány obce. Vladimír Havel

MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA KATEDRA ÚSTAVNÍHO PRÁVA A POLITOLOGIE

Bakalářská práce Orgány obce

Vladimír Havel Akademický rok: 2009/2010

1

,,Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma ,,Orgány obce‘‘ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny.‘‘

2

Anotace Cílem mé práce je vyjádřit, alespoň ve zkratce, vývoj a náplň činnosti orgánů obce v ČR, zaměřit se na právní postavení obcí, volby do obecních zastupitelstev, neboť každou funkci na obci provází určitá specifika. Dále pak komparace s obecním zřízením ve Slovenské republice. Klíčová slova Zastupitelstvo obce Rada obce Starosta obce Obecní úřad Výbory, komise a zvláštní orgány obce Slovenský volební systém

3

Obsah: strana Úvod …………………………………………………………………………

6

Právní postavení obce v ČR…………………………………………………

8

Typy obcí………………………………………………………………………

10

Občané obcí a jejich práva …………………………………………………..

12

Území obce a jeho změny……………………………………………………..

14

Samostatná působnost obce…………..……………………………………..

19

Přenesená působnost obce…………………………………………………...

22

Orgány obce

……..…………………………………………………………

23

Zastupitelstvo obce……………………………………………………………

23

Rada obce……………………………………………………………………..

32

Starosta obce…………………………………………………………………..

34

Obecní úřad……………………………………………………………………

37

Výbory, komise a zvláštní orgány obce……………………………………….

38

Obecní policie ………………………………………………………………..

42

Volby do zastupitelstva obce a místní referendum v ČR………………….

43

Obecní zřízení na Slovensku…..…………………………………………….

49

Závěr a úvahy de lege ferenda ……………………………………………...

52

Resumé v německém jazyce……………………..…………………………..

53

Použitá literatura a ostatní zdroje………………………………………….

55

Přílohy ……………………………………………………………………….

57

4

5

Úvod Jako téma na svoji bakalářskou práci jsem si vybral téma „orgány obce“, které společně, byť každý z orgánů rozdílně, se podílí na samostatné a přenesené působnosti obce jako územního samosprávného celku. V průběhu doby co jsem psal tuto bakalářskou práci, jsem se setkal s názory lidí v naší obci, že stejně nemá cenu jít k volbám, jelikož pokaždé jejich volený kandidát má nejvíc hlasů a stejně není zvolen starostou. Na základě toho, že se blíží volby do obecních zastupitelstev jsem usoudil, dle názorů občanů (voličů) naší obce, že takto poukazují, na ne zrovna optimální volební systém. Nikdo z nich nemá patrně ani nejmenší tušení jak se volí z členů zastupitelstva starosta obce a následně její místostarosta. Proto jsem se rozhodl těmto lidem přiblížit tuto problematiku a lépe ji objasnit, a tím snad posílit volební účast v naší obci. V úvodu jsem nejprve přiblížil právní postavení obce České republiky, obce jako základní jednotky veřejné správy a samosprávy, její typy, občany, jejich práva a území České republiky. Následující kapitoly tvoří vymezení samostatné působnosti obce a přenesené působnosti obce. Dále se již věnuji orgánům obce, ustanovování do zvolených funkcí, členů zastupitelstva obce, rady obce, volbou starosty a místostarosty, pravomocemi a náplní jejich hlavních činností. Dále pak působnost a pravomoc obecního úřadu jako orgánu obce, zřizování výborů jako iniciativních a kontrolních orgánů zastupitelstva obce, zřizování komise jako iniciativního a poradního orgánu rady obce, zvláštních orgánů a obecní policie jako orgánu obce zřízeného na základě obecně závazné vyhlášky obce. Poté se zabývám volbami do zastupitelstev obce, sestavování kandidátních listin a podmínky pro jejich podání, letmo se zmíním o místním referendu v České republice, právní úpravě referenda v ČR, kdo může referendum vyhlašovat, o čem v něm lze rozhodovat a kdo v něm může rozhodovat. V poslední části bakalářské práce se zabývám obecním zřízením na Slovensku, kdy jej, a to převážně jen v rozcházejících se skutečnostech, srovnávám s úpravou obecního zřízení v České republice. Nakonec srovnávám podmínky pro kandidování nezávislého kandidáta do zastupitelstva obce na Slovensku. Výhody volby starosty obce a zastupitelstva obce na Slovensku a v České republice, vlastní názor na volby v České republice, a ve výkladu starosty obce se jen

6

letmo dotknu místního referenda na Slovensku v souvislosti se sloučením obcí, rozdělením, zrušením nebo změně jejího názvu a o odvolání starosty obce. Do přílohy jsem poté zařadil několik stránek dokumentů, týkajících se orgánů obce. Jedná se o osvědčení o zvolení člena zastupitelstva obce, jednací řád zastupitelstva obce, pozvánka na jednání zastupitelstva obce (program s prezenční listinou) - zápis z jednání zastupitelstva, obecně závazná vyhláška o zřízení městské policie.

7

Právní postavení obce v ČR Obec je charakterizována v ústavě ČR jako územní společenství občanů, kteří mají právo na samosprávu1. Což znamená, že obec se vyznačuje třemi základními znaky, územím, občany, kteří na uvedeném území obce žijí a samosprávou, tj. samostatnou působností obce. Samotné postavení obce je charakterizováno v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Území obce je dle zákona o obcích charakterizováno jako základní územní samosprávné společenství občanů tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce2, a že každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví–li zákon jinak3. To, co zde stanoví zákon ‘‘jinak‘‘, se týká zákona upravujícího postavení vojenských újezdů4, na jejichž území však obecní samospráva neexistuje. Samostatnou působností se rozumí právo obce spravovat své záležitosti samostatně. Přitom se řídí pouze zákony, a nejde-li o vydání obecně závazných vyhlášek, též jinými právními předpisy, vydanými na základě zákona. Právo na samostatnou působnost obce zaručuje obci Ústava ČR, a to zejména tak, že státním orgánům dovoluje zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen tehdy, vyžaduje-li to ochrana zákona, a to jen způsobem stanoveným zákonem5. Obec při výkonu samosprávy své záležitosti vykonává vlastním jménem na vlastní odpovědnost, není vůbec nikomu podřízena a její výkon podléhá dozoru pouze ze strany orgánů státu a orgánů kraje. Tyto mohou do samostatné působnosti zasahovat jen v případě, vyžaduje-li to ochrana zákona, a to jen způsobem, který stanoví zákon.6 Jak již bylo uvedeno, základní právní postavení obcí je třeba hledat již v právních předpisech nejvyšší právní síly. Ústavní zakotvení územní samosprávy nalezneme zejména pak v Ústavě ČR. V hlavě I. čl. 8 Ústavy ČR je výslovně uvedeno, že se zaručuje samospráva územně samosprávných celků. Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a na kraje které jsou vyššími územními samosprávnými celky7.

1

) ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, čl. 99 a čl. 100 ) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 1 3 ) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 18 4 ) zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, ve znění pozdějších předpisů 5 ) ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, čl. 101 odst. 4 6 ) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 7 7 ) ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, čl. 99 2

8

Ačkoliv však jsou kraje Ústavou ČR označeny jako vyšší územní samosprávné celky, v žádném případě to neznamená, že by byly obcím nadřízeny. Postavení obce jako územního samosprávného celku je obsaženo v hlavě sedmé Ústavy České republiky. Kdy podstata právního postavení obce vyplývá z čl. 100, podle něhož jsou územní samosprávné celky územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu s tím, že zákon stanoví, kdy jsou správními obvody.8 Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, se kterým hospodaří a pečuje o všestranný rozvoj svého území, a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Nedílnou součástí ústavního pořádku České republiky je ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve které je v hlavě I. čl. 1 zakotveno – lidé jsou svobodní a rovní v důstojnostech i právech, čímž je osobní svoboda zaručena. V hlavě II. v čl. 10 je zajištěno právo na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst a ochranu jména, jakož i v dalších odstavcích, kde je zajištěna ochrana před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života, poté právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. V čl. 11 je zjištěno právo vlastnit majetek a nakládání s majetkem v odst. 4 vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu, čl. 17 odst. 1, zaručuje svobodu projevu a právo na informace v čl. 21 je zakotveno právo občanů se podílet na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců apod. Toto je jen zlomek z předpisů nejvyšší právní síly, na jejichž základech jsou postaveny zákony jako zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Podrobnou úpravu ohledně postavení obcí, její organizaci, působnosti a pravomoci jejich orgánů nalezneme v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000Sb., o krajích, a tomu odpovídající zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a dalších právních předpisech jako je zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí apod.

8

) ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, čl. 100 odst. 1

9

Typy obcí Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů chrání veřejný zájem.9 Toto platí dle zákona o obcích pro všechny obce, přičemž zákon č. 128/2000 Sb., o obcích rozlišuje obce, městyse, města a statutární města. Obce jsou převážně menší obce tvořené zpravidla jednou nebo několika vesnicemi a přilehlým územím. Z hlediska státní správy se obce, které jsou pověřené širší působností státní správy, označují jako obce s pověřeným obecním úřadem. Jedná se o tzv. obce II. stupně, tj. o města. Obce s ještě větším rozsahem působnosti se nazývají obce s rozšířenou působností, a jedná se o tzv. obce III. stupně, v těchto případech se však jedná o města. Městys - jedná se o historický titul, který by se v současné době dal přirovnat k názvu městečko. Titul městec souvisel původně s právem pořádat týdenní a dobytčí trhy na rozdíl od vsí. Navíc museli plnit spádovou roli pro okolní vesnice. Oproti městům ale měli výrazně zemědělský charakter. Je však zajímavé, že většina z necelých 200 městysů se koncentruje ve třech krajích a to ve Středočeském (42), Vysočině (34) a Jihomoravském (33), což představuje tři pětiny všech městysů. V Karlovarském kraji není žádný, v Libereckém (2) a v Moravskoslezském (3)10. Toto označování reálně vymizelo po druhé světové válce a to s novým společným řádem zavedeným v Československu. V současné době mají historická města a městyse od 1.července 2006 s novelou zákona o obcích zákonnou možnost nabýt na svou žádost označení zpět, jelikož toto označení nebylo žádným právním předpisem výslovně odňato. Městysem je obec, o níž to stanovil předseda Poslanecké sněmovny, po vyjádření vlády.11 Další možností vzniku městyse je sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž žádná není městem, ale alespoň jedna je městysem, je i nová vzniklá obec městysem. Oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního městyse nebo část jeho názvu, je i nadále městysem. 9

) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 1 - § 2

10 11

) Balík, S., Komunální politika. Praha: Grada Publishing, 2009, s. 21 ) Drahovzal, P., Správce obce, (citace 20.5.2010), přístupné na (http://www.smocr.cz/cinnosti/spravaobce/)

10

Město je titul udělovaný za stanovených podmínek, kdy jakousi nutnou podmínkou, která však nezaručuje nárok na to aby byl obci přiřazen titul město, je dosažení počtu 3.000 obyvatel. Pokud však u takového města počet obyvatel klesne pod uvedenou mez, nadále zůstává městem, protože zákon o obcích neumožňuje zbavit obec postavení města. Městem však může být i obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny, tak tento na její žádost stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem. Další možností jak může obec získat titul města je, sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem. V případě, oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního města nebo jeho část názvu, je i nadále městem. Zcela výjimečné postavení má hlavní město Praha, které je současně vyšším územně samosprávným celkem, a jehož postavení upravuje zvláštní zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Statutární města jsou města, jímž zákon o obcích přiznává zvláštní postavení. Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Územně členěná statutární města upravují své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce. Ve statutu se stanoví zejména výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí, vymezení jejich území, pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti, pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti, jakož i majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem, a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv, či rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky. Městské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem, a v mezích zákona statutem. Městské obvody a městské části však nemohou vydávat závazné vyhlášky nebo nařízení12. Zcela speciální úprava je pro hlavní město v zákoně o hlavním městě Praze, který upravuje postavení Prahy jako hlavního města České republiky, kraje a obce, a dále postavení městských částí hlavního města Prahy.

12

) Kadečka, S., Šromová, E. a kol., Obce 2008-2009, vydalo: ASPI, s. 10

11

Občané obce a jejich práva Občané obce tvoří osobní základ obce, bez něhož by existence obce jako samosprávního společenství nebyla myslitelná. Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Občany ČR jsou fyzické osoby, které ke dni 31.prosince 1992 byly státními občany České republiky a zároveň státními občany České a Slovenské Federativní republiky. Dále osoby, které nabyly státní občanství České republiky jako děti narozením, neboť alespoň jeden rodič byl státním občanem ČR. Kdo je občanem ČR stanovuje zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky ve znění pozdějších předpisů, kterým stanovila Česká republika na přelomu let 1992/1993 podmínky, za nichž občané ČSFR nabudou občanství ČR, a dále podmínky získávání občanství obecně. Zákon upravuje jednotlivé možnosti nabytí, přičemž nejvíce se věnuje podmínkám, za nichž lze státní občanství udělit cizinci. Zákon v zásadě nepřipouští dvojí občanství s dvěma výjimkami, a to pokud jde o Slovensko a pokud jde o státy, které své občany ze státoobčanského vztahu nepropouští, a tudíž jim neumožňují nechat si udělit občanství české. Zákon rovněž nepřipouští situaci, že by určitá osoba měla na udělení občanství nárok. Za splnění všech podmínek Ministerstvo vnitra občanství udělit může, ale nemusí. Pokud jde o otázky spojené s rozpadem Československa, zákon byl kritizován za to, že vymezil podmínky získání občanství příliš úzce, což způsobilo, že mnoho osob trvale žijících na našem území po mnoho let nezískalo české občanství. Na základě čehož byl zákon v průběhu devadesátých let dvakrát zásadně liberalizován.13 Institut trvalého pobytu a hlášení k trvalému pobytu upravuje zákon o evidenci obyvatel. Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popř. orientačním číslem, a který je podle zvláštního předpisu určen k bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Občany obce jsou všechny fyzické osoby, které jsou státními občany České republiky a jsou v obci hlášeny k trvalému pobytu14. Ti z občanů, kteří dosáhli věku

13 14

) Nabývání a pozbývání státního občanství ČR, dne 21.5.2010, přístupné na (http://www.mvcr.cz) ) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 1

12

18 let, mají v jejich obci určitá práva. Tato práva mohou za dodržení podmínek stanovených zákony uplatňovat ve vztahu k obci a jejím orgánům: -

právo volit a být volen do zastupitelstva obce

-

hlasovat v místním referendu

-

právo vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce k projednávaným věcem

-

právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce

-

právo nahlížet do rozpočtu obce a do jejího závěrečného účtu za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva a komisní rady, výborů zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva obce a komisní rady obce a pořizovat si z nich výpisy

-

právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce, je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce tak nejpozději do 90 dnů15. Uvedená práva, přiznaná zákonem občanům obce s výjimkou práva volebního

a práva hlasovat v místním referendu, má i fyzická osoba, která dovršila věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost16. Volební právo a právo hlasovat v místním referendu přísluší pouze oprávněným občanům obce. Jednou z výjimek související s přistoupením České republiky k Evropské unii je pravidlo, které je zakotvené v českém obecním zřízení odkazující na mezinárodní smlouvu, platné od přistoupení dne 1. května 2005, dle něhož oprávnění přiznaná občanům obce, kteří dosáhli věku 18 let, má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu.17 Onou mezinárodní smlouvou, která je uvedena v § 17 zákona o obcích, je Smlouva o založení Evropského společenství ve znění tzv. Amsterdamské smlouvy zakotvující občanství Evropské unie, kdy každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Evropské unie, občanství Evropské unie nenahrazuje, nýbrž doplňuje státní příslušnost členského státu. Ustanovení čl. 19 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství obsahuje následující pravidlo: Každý občan Evropské unie pobývající v členském státu, 15

) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 ) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 3 17 ) Kadečka, S., Šromová, E. a kol., Obce 2008-2009, vydalo: ASPI, 2009, s. 12 16

13

jehož není státním příslušníkem, má právo volit a být volen v obecních volbách v členském státu, v němž pobývá, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Výkon tohoto práva podléhá podrobné úpravě jednomyslně přijaté Radou na návrh komise a po konzultaci s Evropským parlamentem; tato úprava může stanovit výjimky tam, kde je to odůvodněno specifickými problémy některého členského státu.18 Podrobnosti realizace citovaného ustanovení čl. 19 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství byly na návrh Komise a po konzultaci s evropským parlamentem stanoveny Radou ve směrnici č. 94 /80/ES ze dne 19 prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Evropské unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky. Další výjimku zde tvoří fyzické osoby, a to jak ti, co jsou občany ČR, tak cizinci, kteří se významnou měrou zasloužili zejména o rozvoj obce. Těmto osobám může obec udělit čestné občanství obce. Čestný občan obce má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva obce. Jiná další práva těmto osobám zákon o obcích nepřiznává. Území obce a jeho změny Jedním z určujících znaků obce je její území, každá obec musí mít alespoň jedno katastrální území. Dojde-li ke sloučení obcí, které spolu sousedí, území obce vytvoří území slučovaných obcí. Sloučení lze provést jen na počátku kalendářního roku. Dle zákona o obcích je každá část území České republiky součástí nějaké obce, nebo vojenského újezdu.19 Vojenský újezd je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a převážně k výcviku a cvičení české armády se svými spojenci, nejdříve v rámci programu Partnerství pro mír a později s vojenskými jednotkami států NATO. Od roku 2001 se ve vojenských výcvikových prostorech uskutečnily také národní cvičení ozbrojených sil Belgie, Francie, Maďarska, Nizozemska, Rakouska a Spojených států amerických. Území vojenských újezdů mimo jiné upravuje zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

18

) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 17, Směrnice Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, čl.19 19 ) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 18 odst. 1

14

V současné době je v ČR zřízeno pět vojenských újezdů: Boletice, Brdy, Březina, Hradiště a Libavá. Obyvatelé těchto prostorů nemají právo na samosprávu, a tudíž nevolí zastupitelstvo. Na území těchto prostorů zajišťují pouze některé úkoly na úseku výkonu státní správy újezdní úřady zřízené Ministerstvem obrany. Újezdní úřad vykonává státní správu v rozsahu úkolů, které stanoví zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. V čele Újezdního úřadu Vojenského újezdu je přednosta, který je podřízen řediteli sekce rozvoje druhů sil - operační sekce Ministerstva obrany.20 Došlo-li by ke zrušení nebo ke zmenšení území některého vojenského újezdu, přicházelo by v úvahu buď připojení tohoto území k některým sousedním obcím, nebo ke vzniku nové obce.21 Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcí, a to po projednání takové dohody s příslušným katastrálním úřadem. Schvalovat dohody o změně hranic obce je přitom vyhrazeno zastupitelstvům obcí. Uzavření dohody oznámí obec Ministerstvu financí a příslušnému finančnímu úřadu. Změna hranic obcí nepředstavuje žádný zásah do vlastnického práva k nemovitostem, dokonce se stává, že obec vlastní nemovitosti na území obce jiné. Výjimku tvoří změny u hranic obcí, které jsou zároveň změnami hranic samosprávných krajů. Tyto lze provádět pouze zákonem. Aby mohla vzniknout nová obec, musí mít samostatný katastr. Pokud je obec s jedním katastrálním územím, nemůže se dělit, čímž je zákonodárcem zajištěna obrana před další fragmentací lokální samosprávy. Území obce nesmí sousedit pouze s jednou obcí, ale buď se dvěma obcemi, nebo jednou obcí a cizím státem. Poslední a patrně nejzávažnější podmínkou vzniku nové obce je požadavek, aby nová i původní obec měly alespoň 1000 obyvatel. Procesy představující podstatné změny území obce: -

sloučení obce

-

připojení obce k jiné obci

-

vznik nové obce oddělením části obce Sloučením dvou nebo více obcí, které spolu sousedí, se mohou na základě

dohody sloučit. Území obce po sloučení, tvoří území slučovaných obcí. Obec ponese po sloučení název jedné obce ze slučovaných obcí, na němž se slučované obce dohodnou. V případě, že se obce o názvu nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo vnitra. 20 21

) vojenský újezd Brdy, dokument .ppt, (citace 19.3.2010), přístupné na (http://www.army.cz/scripts) ) zákon č. 128/2000Sb., ve znění pozdějších předpisů, komentář k § 18

15

Rovněž tak k jinému názvu sloučené obce, než je název jedné ze slučovaných obcí, je nutný souhlas Ministerstva vnitra. Připojení obce k jiné obci. Obec se může na základě dohody připojit k jiné obci, se kterou sousedí. Tento proces lze provést jen k 1. lednu. Pokud dojde ke sloučení, všechny orgány obce zanikají a obec do nových voleb spravuje správce obce. Správce obce je jmenován na základě zákona o obcích ředitelem místě příslušného Krajského úřadu, kdy jmenovaný je zaměstnanec Krajského úřadu. Správce obce po jeho jmenování stojí v čele obecního úřadu a v obci zabezpečuje výkon přenesené působnosti. Úkolem správce není vyřešit všechny problémy obce. Správce obce má zejména dvě základní povinnosti. Zachovat fungování běžného života občanů obce a běžnou činnost obecního úřadu v době, kdy zastupitelstvo není ze zákona oprávněno rozhodovat a zvolit si starostu a připravit nové volby v obci tak, aby bylo možné zvolit nové zastupitelstvo a nového starostu. Jde-li však o obec, kde je tajemník obecního úřadu, zabezpečuje výkon přenesené působnosti tajemník, který je podřízen správci obce. V oblasti samostatné působnosti správce obce zabezpečuje schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce a dále vykonává pravomoc vyhrazenou radě obce. Osoba správce obce po dobu výkonu této funkce i nadále zůstává zaměstnancem kraje, přičemž osobní výdaje spojené s výkonem funkce správce obce hradí kraj. Činnost správce obce kontroluje ředitel krajského úřadu. Dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (nebo dnem zvolení starosty) činnost správce obce končí. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce je správce obce povinen podat zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.22 Pokud však dojde k připojení obce, zaniknou jen orgány připojované obce. O tom, zda se obce sloučí či připojí, rozhodují zastupitelstva dotčených obcí a to pouze v případě pokud do 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí zastupitelstev není podán návrh na místní referendum v této otázce. Je-li návrh podán, je nezbytně nutný kladný výsledek referenda, tj. nadpoloviční většina všech voličů. Oddělení části obce. O oddělení rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti na návrh obce, který podá obec na základě kladného výsledku místního referenda konaného v té části obce, která se chce oddělit. Součástí návrhu je i písemná dohoda obce o rozdělení majetku obce mezi původní obce a nově vzniklou obec, bylo-li však 22

) Břeň, J.,Správce obce a volby do zastupitelstev obcí, 6.12.2002, přístupné na (http://spravni.juristic.cz)

16

této dohody mezi obcí a přípravným výborem dosaženo. V případě že se obec a přípravný výbor nedohodnou o rozdělení majetku, rozdělí se majetek obce mezi původní obec a nově vzniklou obec tak, že vlastnické právo k nemovitostem, včetně jejich příslušenství, jakož i věcná práva k věcem cizím a závazky váznoucí na nemovitostech, přecházejí na tu obec, na jejímž území se nemovitost nachází; pro přechod vlastnického práva k nemovitostem je rozhodný stav ke dni konání místního referenda o oddělení části obce. Rozdělení v poměru podle počtu obyvatel původní obce a nově vzniklé obce přecházejí na nově vzniklou obec movité věci, s výjimkou příslušenství nemovitostí, finanční prostředky, závazky, podíly na právnických osobách založených obcí a ostatní práva. Vznik nové obce oddělením od jiné části obce může dojít za předpokladu, že oddělená část obce bude mít taktéž vlastní samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi a tvoří souvislý územní celek. Po jejím oddělení musí mít alespoň 1000 občanů. Na oddělení obce vyslovili občané žijící v její části souhlas v místním referendu. Občané si taktéž sestavili přípravný výbor, který je bude zastupovat při jednání s obcí o rozdělení majetku a uspořádání místního referenda o oddělení části obce. Po vyhlášení výsledků referenda požádá obec Ministerstvo vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obce. Poté musí obec podat návrh ke krajskému úřadu na oddělení části obce, a to nejpozději do 30. června předchozího kalendářního roku. Krajský úřad svým rozhodnutím návrh schválí za předpokladu, že jsou ze strany obce splněny všechny podmínky stanovené zákonem. Opis svého rozhodnutí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu. Dnem vzniku nové obce na ni přechází její zákonem vymezený majetek. A do 3 měsíců po zasedání zastupitelstva nově vzniklé obce předá původní obec nově vzniklé obci majetek, který jí náleží podle krajského úřadu. O předání majetku sepíše původní obec a nově zřízená obec písemný zápis. Pokud však nebylo dosaženo dohody o rozdělení majetku mezi obcí a přípravným výborem, může nově vzniklá obec podat žalobu k soudu na určení, který movitý majetek na ni přešel. Řízení o oddělení části obce ukončené pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obce nejde přezkoumat ve správním řízení. Připojení obce k jiné obci a oddělení části obce může dojít jen za dodržení základních pravidel. Dohodou na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcí, pokud však do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci, a je-li takový návrh podán, je k uzavření dohody 17

o sloučení obcí nebo o připojení obce, nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v obci, ve které byl podán návrh na jeho konání. Dotčené obce oznámí krajskému úřadu rozhodnutí svých zastupitelstev, na jejichž základě má být uzavřena dohoda o sloučení obcí nebo o připojení obce. Koná-li se místní referendum o sloučení obce

nebo

o

připojení

obce,

oznámí

dotčené

obce

i

rozhodnutí

přijaté

v místním referendu. Právním nástupcem sloučených nebo připojených obcí je obec vniklá jejich sloučením nebo obec, která při připojení obce nezaniká. Tato obec se stává příjemcem výnosu daní, které by jinak připadly zaniklé obci. Na tuto obec přechází též majetek, včetně finančních prostředků zaniklých obcí, ostatní práva a závazky těchto obcí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a dále organizační složky těchto obcí, a to dnem, ke kterému se obce slučují, nebo se obec připojuje. Nově vzniklá obec nebo obec, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, příslušnému katastrálnímu úřadu a příslušnému finančnímu úřadu.23

23

) Kadečka, S., Šromová, E. a kol., Obce 2008-2009, Praha, ASPI, s. 13 - 15

18

Samostatná působnost obce Samostatná působnost obce je působnost samosprávná, zakotvená, jak jsem již uvedl, v právu na samosprávu a v ústavním ustanovení, ve kterém je obec spravována zastupitelstvem. Odvíjí se od českého obecního zřízení tzv. smíšeného systému, kdy jednotky územní samosprávy vykonávají vedle vlastní působnosti, samosprávy i působnost přenesenou, tj. určitou část místní státní správy. Samostatná působnost je vymezována jako vše, co se týká zájmu obce a co obec může sama vykonávat. Dá se říci, že samostatná působnost obce spočívá v tom spravovat záležitosti týkající se obce v rámci právního řádu, není vázána interními akty státních orgánů a orgánů kraje. Stát do samostatné působnosti obce může zasahovat jen způsoben stanoveným zákonem, a za předpokladu, vyžaduje-li to ochrana zákona. Dozor nad výkonem samostatné působnosti vykonává krajský úřad a Ministerstvo vnitra. O tom, zda působnost obce spadá do její samostatné či přenesené působnosti, má zásadní význam ustanovení § 8 zákona o obcích, kde je obsažena obecná formulace samostatné působnosti obce: Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.24 Do samostatné působnosti patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a v zájmu občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitostí, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon.25 Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje, v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi, o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů – pravomoc zastupitelstva a pravomoc rady. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, ochrany veřejného pořádku, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělání a celkového kulturního rozvoje. Dle zákona o obcích do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti týkající se zejména: - hospodaření obce, s financemi, nemovitým a movitým majetkem, - vydávání komunálních dluhopisů (využívají převážně velká města), 24 25

) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, §8 ) Matrasová, E., Šlauf, V., Zákon o obcích včetně prováděcích předpisů s komentářem, Praha: Nakladatelství Polygon, komentář k § 35 odst. 1

19

- program rozvoje územního obvodu obce, - rozpočet obce (finanční plán na celý rok), - závěrečný účet obce (údaje o ročním hospodaření), - přezkoumání hospodaření, obec může zadat přezkoumání hospodaření auditorovi nebo v přenesené působnosti přezkoumá hospodaření na požádání krajský úřad, - trvalé a dočasné peněžní fondy obce, - vydávání obecně závazných vyhlášek, - místní referendum, - návrh změny katastrálního území uvnitř obce, změny hranic obce, slučování obcí, - ustanovování orgánů samosprávy (starosta, místostarosta, rada, výbory a komise), - osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu, - zřízení obecní policie, - spolupráce s jinými obcemi, - zřizování části obce, pojmenování částí obce, ulic a dalších veřejných prostranství, - udělování čestného občanství, - řešení návrhů, podnětů a připomínek orgánů obce, - řešení správních deliktů v samostatné působnosti a ukládání pokut, - péče v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytvoření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů obce.26 Samostatnou působnost však nemusí obec vykonávat jen přímo, ale může pro její výkon zakládat a zřizovat právnické osoby, kdy převážně půjde o příspěvkové organizace dle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným dle obchodního zákoníku, obecně prospěšné společnosti dle zákona o obecně prospěšných společnostech a školské právnické osoby dle školského zákona. Dále obec může zřizovat organizační složky obce, jedná se o zařízení bez právní subjektivity vznikající rozhodnutím obce, vydáním tzv. zřizovatelské listiny. Pod samostatnou působnost obce spadají i další záležitosti, které jsou upraveny zvláštními zákony: -

zřizování a správa předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol a zařízení jim sloužící,

26

) Balík, S., Komunální politika. Praha: Grada Publishing, 2009, s. 65

20

-

konečné schválení územně plánovací dokumentace, zato vydání územního a regulačního plánu a příprava územně plánovací dokumentace probíhá v rámci přenesené působnosti,

-

zřizování jednotky dobrovolných hasičů, a tím zajištění požární ochrany v obci,

-

ochrana před alkoholismem a dalšími toxikomaniemi,

-

místní poplatky,

-

ochrana veřejného zdraví ve věcech dezinfekce, deratizace a ochrany nočního klidu,

-

zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a podílení se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva,

-

provozování pohřebiště

-

obecní kronika27 Sám způsob, kterým je zákonodárcem vymezena samostatná působnost obce,

kdy sice obsahuje větší množství, ale jen organizačně technický výčet věcné působnosti, namísto pojmového vymezení samosprávy, zde není přesně patrné, kde meze samostatné činnosti obce končí; a to ani ve vztahu k činnosti přenesené působnosti. Zde pak vzniká problém, že se obce pouští do činností, které jim nepřísluší a řeší je pak přednostové okresních úřadů, kteří poté tyto dešifrují jako záležitosti, přesahující hranice samostatné působnosti obce.28 Rozsah samostatné působnosti obce je zároveň rozsah, v jakém lze konat místní referendum, jako jediný obecně uzákoněný nástroj přímé demokracie, který český právní řád zná.29 Dozor nad výkonem samostatné působnosti vykonává Ministerstvo vnitra.

27

) Balík, S. Komunální politika. Praha: Grada Publishing, 2009, str. 65-66 ) Kadečka, S., Právo obcí a krajů v České republice, Praha: C.H.Beck, 2003, s. 134 29 ) informační server Občanská společnost, Místní referendum, ze dne 11.12.2009, přístupné na (http://obcan.ecn.cz) 28

21

Přenesená působnost obce Obce vedle své samostatné působnosti disponují také působností přenesenou. Ta byla posílena v roce 2003, kdy došlo k přesunu pravomocí zrušených okresních úřadů, a to z větší části na krajské úřady a na větší obce s rozšířenou působností, někdy též obce III. stupně, případně na obce s pověřeným obecním úřadem. Tyto dva typy obecních úřadů vykonávají pro menší obce ve svém okolí některé správní funkce a dá se říci, že pro ně fungují jako okresní úřady. Přenesenou působností obce je však myšlen výkon státní správy příslušným orgánem obce, zpravidla obecním úřadem. V případě přenesené působnosti se zjednodušeně jedná o to, že stát zákonem přenesl na obce svou působnost, aby zajistila určité úkoly, které svojí povahou jinak náležejí státu.30 Přenosem výkonu státu na obce zároveň vzniká povinnost státu finančně vykompenzovat náklady obce, které jsou spojeny s výkonem úkolů v přenesené působnosti. Taková finanční kompenzace na plnění úkolů v přenesené působnosti se poskytuje státem formou příspěvků ze státního rozpočtu. Na rozdíl od samostatné působnosti, kde neexistují vztahy nadřízenosti a podřízenosti si jsou všechny obce zcela rovny, jak co do rozsahu svého práva na samosprávu. V případě přenesené působnosti obce je tomu jinak. Pro výkon státní správy jsou typické hierarchické vztahy nadřízenosti a podřízenosti mezi jednotlivými orgány. To znamená, že příslušný orgán státní správy na nižší úrovni je podřízen orgánu stojícímu v organizační struktuře státní správy výše. Rozsah samostatné působnosti je u všech obcí shodný. Pro rozsah přenesené působnosti se obce rozdělují do třech stupňů, které se liší rozsahem výkonu státní správy. Přenesená působnost I. stupně, jde o tzv. základní rozsah přenesené působnosti a do této kategorie spadá všech 6245 obcí v České republice. Dále rozlišujeme obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně), a obce s rozšířenou působností (obce III. stupně). Jedná se o obce, u nichž vedle základního rozsahu přenesené působnosti existuje ještě výkon části přenesené působnosti pro obce patřící do jejich správního obvodu. Obec s rozšířenou působností se většinou skládá z několika správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a je zároveň i úřadem obvodu pověřené obce. V současnosti se v České republice eviduje 388 obcí II. stupně a 205 obcí III. stupně.

30

) Balík, S., Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností: Koalice, voličské vzorce a politické straněna místní úrovni v letech 1994-2006, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008, s. 19-20

22

Orgány obce Obec je veřejnoprávní korporací, navenek může jednat jen prostřednictvím svých orgánů tj. fyzických osob. Ústava České republiky však zná pouze zastupitelstvo, čl. 101 „Obec je samostatně spravována zastupitelstvem“. Zákon o obcích rozlišuje zastupitelstvo obce, radu obce, starostu, obecní úřad, zvláštní orgány obce a komise, za předpokladu, že jim byl svěřen výkon přenesené působnosti. Ve městě plní funkci zastupitelstva obce, zastupitelstvo města a dalšími orgány města jsou rada města, starosta a městský úřad. Ve statutárním městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města, dalšími orgány statutárního města jsou rada měst, primátor a magistrát. V územně členěných statutárních městech působí v městském obvodu zastupitelstvo městského obvodu a v městské části zastupitelstvo městské části. Dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta a úřad městského obvodu. V městské části rada městské části, starosta a úřad městské části. Orgány obce (města) může být obecní (městská) policie, pokud si jí obec (město) zřídilo obecně závaznou vyhláškou.31 Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo obce je jednokomorový kolegiální orgán územní samosprávy, kterému přísluší na základě příslušných zákonů, a to zejména zákona č. 128/2000Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, rozhodovat o nejvýznamnějších otázkách obecní samosprávy. Zastupitelstvo je složené ze členů zastupitelstva obce. Do zastupitelstva obce může být zvolen každý občan, který je přihlášen v obci k trvalému pobytu a není u něho překážka ve výkonu volebního práva, kterými jsou zákonem stanovené omezení osobní svobody z výkonu trestu odnětí svobody, zbavení způsobilosti k právním úkonům. Dalším omezením vztahujícím se na mandát člena zastupitelstva obce: (2) Funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy zařazeným do obecního nebo městského úřadu této obce nebo města nebo Magistrátu hlavního města Prahy; funkce člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu tohoto městského obvodu

31

) Kadečka, S., Právo obcí a krajů v České republice, Praha: C.H.Beck, 2003, s. 139

23

nebo městské části a s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do magistrátu příslušného územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy; funkce člena zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu městského obvodu nebo městské části tohoto města; funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu 11) nebo krajského nebo finančního úřadu. (3) Funkce člena zastupitelstva obce, města, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části (dále jen "zastupitelstvo obce") je neslučitelná podle odstavce 2 pouze za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce, města, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části (dále jen "obec"), nebo za podmínky, že jde o zaměstnance jmenovaného starostou, primátorem, v hlavním městě Praze primátorem hlavního města Prahy nebo starostou městské části, hejtmanem nebo radou kraje, obce, města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části. (4) Funkce člena zastupitelstva obce je po dobu jejího výkonu neslučitelná s výkonem státní služby podle služebního zákona.32 Počet zastupitelů obce na každé volební období stanoví v souladu se zákonem o obcích zastupitelstvo obce a to nejpozději 85 dnů před dnem voleb do zastupitelstva obce. Jen v případě, jestliže se v obci mají konat nové volby do zastupitelstev v období, které je mimo celostátně vyhlášený termín, tak zákon33 pro tyto případy připouští stanovit počet členů pro nové zastupitelstvo obce ve zkrácené lhůtě až o jednu třetinu. Na základě čehož může dosavadní zastupitelstvo stanovit počet nového zastupitelstva nejpozději 57 dnů před konáním nových voleb.

32

) zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst. 2, 3, 4 33 ) zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 58

24

Zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů zastupitelstva obce přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci, městě městském obvodu, městské části do 500 obyvatel

5 až 15 členů

nad 500 do 3 000 obyvatel

7 až 15 členů

nad 3 000 do 10 000 obyvatel

11 až 25 členů

nad 10 000 do 50 000 obyvatel

15 až 35 členů

nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů nad 150 000 obyvatel

35 až 55 členů.

Počet členů zastupitelstva obce, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení. Kromě toho může být počet členů zastupitelstva obce uveřejněn způsobem v místě obvyklým. Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obce je počet obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby. Neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva podle počtu členů zastupitelstva obce v končícím volebním období. Dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce, stanoví počet členů zastupitelstva obce, který má být zvolen, Ministerstvo vnitra. Dojde-li ke zřízení městského obvodu nebo městské části v územně členěném statutárním městě, stanoví počet členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, který má být zvolen, magistrát v přenesené působnosti. Při takovém stanovení počtu členů zastupitelstva obce a členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části se postupuje v mezích daných výše uvedených limitů.34 Rozpětí počtu zastupitelů, ve kterém si obec určuje počet členů zastupitelstva, je stanoven široce proto, aby si mohla stanovit obec sama takový počet členů zastupitelstva obce, který je s přihlédnutím k místním podmínkám a ze zkušenosti z předchozích období pro danou obec nejoptimálnější. Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením a trvá 4 roky. Ke zvolení dojde ukončením hlasování. Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Zvolený člen zastupitelstva obdrží od registračního úřadu osvědčení o svém zvolení nejpozději do prvního zasedání zastupitelstva obce. Na prvním zasedání obce, kterého se zúčastní a složí před zastupitelstvem obce, pokud je přítomna nadpoloviční většina všech členů slib, který zní

34

) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 68

25

„Slibuji věrnost České republice, Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města) a jejích (jeho občanů), řídit se ústavou a zákony České republiky“. Slib skládá zastupitel slovem „slibuji“ a potvrdí jej svým podpisem pod text slibu. Zastupitel obce vykonává svá práva a povinnosti člena zastupitelstva osobně, nemůže se nechat zastoupit, není přitom vázán příkazy své politické strany nebo hnutí.35 Pokud platně zvolený člen zastupitelstva odmítne složit slib nebo složí slib s výhradou, ztrácí ze zákona svůj mandát. Člen zastupitelstva obce může ztratit svůj mandát dále v případě úmrtí člena zastupitelstva, okamžikem, kdy starosta anebo primátor obdrží písemnou rezignaci na jeho mandát, dnem voleb do zastupitelstva v obci, dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci, okamžikem, kdy tak vysloví zastupitelstvo obce z důvodu, že člen zastupitelstva přestal být volitelný, to nastane v případě, že pozbyl státní občanství České republiky, nebo nemá již v obci trvalý pobyt, nebo u něho nastal nějaký z případů neslučitelnosti výkonu funkce člena zastupitelstva s jinou funkcí , nebo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Uvolněné mandáty zastupitelů obce se obsadí náhradníky z kandidátní listiny téže volební strany, kteří kandidovali do zastupitelstva a nezískali mandát. V případě není-li takový náhradník, zůstane mandát neobsazený do konce funkčního období zastupitelstva obce.36 Zákon o obcích rozlišuje členy zastupitelstva obce na uvolněné a neuvolněné. Uvolněným členem zastupitelstva obce je ten, kdo je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn ze svého pracovního poměru na základě zákoníku práce, anebo před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva obce sice nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkci ve stejném rozsahu jako kterýkoliv jiný dlouhodobě uvolněný zastupitel. Tito členové zastupitelstva obce vykonávají svou funkci tzv. ‘‘ na plný úvazek‘‘. O tom, kdo bude uvolněným a neuvolněným zastupitelem, rozhoduje samo zastupitelstvo obce. Obecní zřízení přitom nijak neomezuje zastupitelstvo obce v tom, kolik jeho zastupitelů bude uvolněných a kolik neuvolněných. Nedá se vyloučit např. to, aby nebyl uvolněn žádný člen zastupitelstva obce, což je pochopitelné a obvyklé zejména v malých obcích z finančních důvodů. Protože za výkon funkce má uvolněný člen zastupitelstva obce nárok na měsíční odměnu, jde vlastně o měsíční plat, byť se tomu tak neříká, a zákon o platu se na to nevztahuje. Oproti tomu neuvolnění členové 35 36

) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 69 ) Matrasová, E., Šlauf, V., Zákon o obcích včetně prováděcích předpisů s komentářem, Praha: Nakladatelství Polygon, s. 101-103

26

zastupitelstva obce mohou obdržet od obce fakultativní odměnu obsahující měsíční odměny a další odměny, ale na poskytnutí odměny neuvolnění členové zastupitelstva, na rozdíl, od dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva, nemají nárok. Uvolněný člen zastupitelstva obce disponuje stejnými právy a povinnostmi jako neuvolněný člen zastupitelstva obce.37 Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. Zákonodárce tak stanovil požadavek, aby se zastupitelstvo obce sešlo minimálně čtyřikrát do roka. Pokud se však zastupitelstvo obce nesejde po dobu delší než 6 měsíců v takovém počtu, aby bylo schopné se usnášet, Ministerstvo vnitra ho rozpustí a budou vyhlášeny nové volby. Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o rozpuštění zastupitelstva může obec podat žalobu k soudu. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce nebo hejtman kraje, nebo v případě stanoveném v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí, ředitel Krajského úřadu. Koná se pak nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu. Nesvolá-li zasedání starosta, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva.38 Zastupitelstvo je schopné se usnášet za předpokladu, že je přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. K platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce. V případě, že při zahájení jednání zastupitelstva nebo v jeho průběhu, není přítomna nadpoloviční většina zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obce a do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání. Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci o zasedání zastupitelstva obce vyvěsí na úřední desce obecního úřadu a to s minimálním předstihem 7 dnů od zasedání zastupitelstva obce. Dále pak může zasedání zastupitelstva obce uveřejnit způsobem v místě obvyklým. Avšak případné nedodržení 7 denní lhůty nemá žádný vliv na platnost následně přijatých usnesení zastupitelstva obce, jelikož zákon připouští, aby na zasedání zastupitelstva obce byly zařazeny body programu jednání i v jeho samotném průběhu a pak není možné o tom předem informovat veřejnost. Zasedání zastupitelstva musí být vždy veřejná a musí se konat v územním obvodu obce z důvodu, aby se jej občané obce 37

) Břeň. J., Deník veřejné správy, Práva a povinnosti zastupitelů,ze dne 11.12.2009, přístupné na (http://denik.obce.cz) 38 ) Býma, M., Moderní obec, odborný časopis pro širokou veřejnost, č. 11/2008, s. 46

27

měli možnost zúčastnit a nedošlo tak k porušení principu veřejnosti. V praxi se ale často stává, že zastupitelé konají před zasedáním neveřejné pracovní porady. Neveřejné porady ale nejsou zasedáním zastupitelstva, a na nich nemohou zastupitelé přijímat žádná závazná usnesení. Zde na první pohled vzniká kompetentní problém mezi zastupitelstvem a radou obce, kdy zákon přiznává, že pravomoci zastupitelstva obce nejsou stanoveny pouze taxativním výčtem.

Neznamená to, že zastupitelstvo nemůže a nesmí rozhodovat

o jiných záležitostech obce, vyjma těch, které zákon výslovně svěřuje obecní radě, čímž je vlastně zákonodárcem stanoveno zastupitelstvo obce jako dominantní orgán obce. Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce, jako je způsob svolávání zastupitelstva, četnost zasedání zastupitelstva v průběhu kalendářního roku, způsob usnášení, podávání návrhů nebo pořizování zápisu, způsobu hlasování atd. Jednací řád je typickým vnitřním předpisem, jehož obsah musí respektovat příslušná ustanovení obecního zřízení. Protizákonný jednací řád by byl takový, který by kupříkladu zaváděl odlišné kvórum pro přijímání usnesení zastupitelstva obce, anebo by stanovil, že zasedání zastupitelstva obce je neveřejné apod.39 Přijetím jednacího řádu se především vyřeší některé otázky, k nimž se nebude třeba na příštím zasedání opět vracet. Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory zastupitelstva obce. O zařazení návrhů přenesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce. Do diskuze zastupitelů obce se mají právo vyjadřovat přítomní občané, a to kdykoliv se souhlasem přednášejícího, nebo až poté, co jsou k danému bodu vyčerpány diskusní příspěvky členů zastupitelstva. O průběhu zasedání zastupitelstva obce se provádí dle zákona o obcích zápis. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, téma jednání zastupitelstva, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis je nutné pořídit do deseti dnů od zasedání a musí být ponechán na obecním úřadu k nahlédnutí. Usnesení jsou přijata na zasedání již okamžikem schválení konkrétního bodu bez ohledu na to, kdy bude proveden zápis. Do zápisu ze zasedání zastupitelstva obce mají právo nahlížet všichni, kterým zákon o obcích přiznává práva občanů obce starších 18 let. 39

) Břeň, J., Deník Veřejné správy, Jednání zastupitelstva a postavení rady obce, ze dne 10.9.2007, přístupné na (http://denik.obce.cz)

28

Pravomoc zastupitelstva obce je dána rozhodováním ve věcech patřících do samostatné působnosti obce a jednat taxativním výčtem vyhrazených pravomocí. Přitom platí, že zastupitelstvo obce si může vyhradit i další pravomoc v samostatné působnosti obce, vyjma pravomocí vyhrazených radě obce.40 Zastupitelstvo obce dále rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou–li mu předložena starostou k rozhodnutí. Zastupitelstvo obce může zrušit usnesení rady obce, považuje-li je za nesprávné. Postup však musí být iniciován starostou obce. Práva

a

povinnosti

členů

zastupitelstva

obce

upravené

v

zákoně

č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. -

Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není při tom vázán žádnými příkazy.

-

Funkce člena zastupitelstva je funkcí veřejnou. Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.

-

Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání.

-

Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výboru, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila. Písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů.

-

Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce. Informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.

-

Člen zastupitelstva obce je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.

-

Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projevování a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat

40

) zákon č. 128/2000Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, § 102 odst. 2 -Kadečka, S., Šromová, E. a kol., Obce 2008-2009, vydalo: ASPI, s .54

29

výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, a tudíž by tak mohlo dojít ke střetu zájmů, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednáním orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce.41 Vyhrazenými pravomoci zastupitelstva obce jsou: -

schvalování programu rozvoje obce,

-

schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce,

-

zřizování trvalých nebo dočasných peněžních fondů obce,

-

zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce, schvalování jejich zřizovací listiny,

-

rozhodování o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny,

společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a

rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách, -

vydávání obecně závazných vyhlášek obce (obecně závazná vyhláška je jedním z dvou typů právních předpisů, který může obec vydat - jako příklad lze uvést obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích, či o místních záležitostech veřejného pořádku),

-

rozhodování o vyhlášení místního referenda,

-

navrhování změn katastrálních území uvnitř obce, schvalování dohod o změně hranic obce a o slučování obcí,

-

určování funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni,

-

zřizování a rušení výborů, volba jejich předsedy a dalších členů a odvolávání je z funkce,

-

volba (z řad členů zastupitelstva obce) starosty, místostarosty a dalších členů rady obce a odvolávání je z funkce,

-

stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,

-

zřizování a zrušování obecní policie jakožto orgánu obce (formou obecně závazné vyhlášky),

-

41

rozhodování o spolupráci obce s jinými obcemi,

) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 69 odst. 3, § 70, § 82, § 83

30

-

rozhodování o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství,

-

udělování a odnímání čestného občanství obce a ceny obce,

-

stanovit zásady pro poskytnutí cestovních náhrad členům zastupitelstva obce,

-

rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů,42 Mezi další významnou pravomoc zastupitelstva obce patří vydávání nařízení

obce, a to v případě, že v obci není zřízena rada obce (nařízení obce je právní předpis vydávaný v přenesené působnosti radou obce, na rozdíl od obecně závazné vyhlášky, která je vydávána vždy zastupitelstvem obce v samostatné působnosti). Druhou skupinu vyhrazených pravomocí zastupitelstva obce představují majetkoprávní úkony, uvedené v § 85 zákona o obcích. Podle tohoto ustanovení je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat o: -

nabytí a převodu nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,

-

převodu bytů a nebytových prostorů z majetku obce,

-

poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,

-

poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí,

-

uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem,

42

-

peněžitých i nepeněžitých vkladech do právnických osob,

-

vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 000 Kč,

-

zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,

-

dohodě o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

-

postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč,

) Kadečka, S., Šromová, E. a kol., Obce 2008-2009, vydalo: ASPI, s. 54-55

31

-

uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení,

-

zastavení nemovitých věcí,

-

vydání komunálních dluhopisů.43 Zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti

obce, a to jen tehdy, jsou-li výslovně uvedeny v obecním zřízení, avšak s výjimkou těch pravomocí, které jsou vyhrazeny radě obce. Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti, a to zejména pokud jde o záležitosti vyžadující operativnější řešení, protože schůze rady se konají častěji než zasedání zastupitelstva obce. Je volena nikoli přímo občany obce, ale zastupitelstvem. Radu obce tvoří starosta, místostarosta a další radní, kteří jsou voleni z řad členů zastupitelstva obce. Starosta a místostarosta jsou členy rady obce přímo z titulu svých funkcí, a proto nejsou zvlášť voleni jako radní. Funkční období rady obce je totožný s funkčním obdobím zastupitelstva obce. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Počet členů rady určí ve stanoveném rozmezí zastupitelstvo obce svým usnesením. Zároveň také určí, kteří členové rady budou pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni. Rada obce se nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo obce méně než 15 členů. V obcích kde není volena rada obce, vykonává její záležitosti starosta obce, vyjma pravomocí ve věci schvalování nařízení obce, rozhodování ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizování a zrušování odborů a oddělení obecního úřadu, stanovení počtu zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce a přezkoumávání opatření v samostatné působnosti, která v tomto případě spadají do pravomocí zastupitelstva obce.44 43 44

) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 85 ) Matrasová, E., Šlauf, V., Zákon o obcích včetně prováděcích předpisů s komentářem, Praha: Nakladatelství Polygon, komentář k § 99

32

Rada obce se schází podle potřeby, schůze převážně svolává starosta. Její schůze jsou na rozdíl od zasedání zastupitelstva obce neveřejné. Jiné osoby než členové rady obce se mohou schůze rady zúčastnit jen tehdy, jestliže radou obce byly k projednání přizvány. Rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Stejně jako zastupitelstvo obce, tak i rada obce, pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta obce spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání. Zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce. Podrobnosti o jednání rady obce má povinnost rada stanovit ve svém jednacím řádu, který je interním předpisem. Stejně jako jednací řád stanovený zastupitelstvem obce i jednací řád rady obce nesmí být v rozporu s obecním zřízením. Povinnosti a oprávnění rady obce jsou podrobně upraveny v zákoně o obcích § 102 -

Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.

-

Radě obce je vyhrazeno

a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám, založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2), c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, d) vydávat nařízení obce, e) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2), g) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,32b)

33

h) zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen "komise"), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy, i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, k) ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti, l) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi, m) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti. n) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, o) schvalovat organizační řád obecního úřadu, p) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem. Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce, nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Jde o tzv. zbytkovou pravomoc rady obce, přičemž v zájmu určité operativnosti může rada některé (nebo teoreticky všechny) z těchto nevyhrazených pravomocí svěřit starostovi či obecnímu úřadu (samozřejmě pouze za podmínky, že si je zastupitelstvo nevyhradí).45 Starosta obce Starosta obce zastupuje obec navenek. V České republice má starosta postavení nejvyššího představitele místní samosprávy, městské nebo obecní, případně zastupitelstva městské části či městského obvodu, ve statutárních městech a v hlavním městě Praze se funkce nazývá primátor. Starostu zastupuje místostarosta. Starostu a místostarostu, popřípadě více místostarostů pro případ, že je jim třeba svěřit více úkolů, volí do funkce zastupitelstvo obce z řad jeho členů. Zastupitelstvo obce zároveň stanoví, zda bude starosta obce pro výkon své funkce uvolněn. Mezi starostou 45

) Břeň, J., Deník Veřejné správy, Jednání zastupitelstva a postavení rady obce, ze dne 10.9.2007, přístupné na (http://denik.obce.cz)

34

a místostarostou není v samostatné působnosti žádný vztah nadřízenosti a podřízenosti, avšak při výkonu přenesené působnosti lze vztah dovodit již z toho, že starosta stojí v čele obecního úřadu. Starosta a místostarosta musí být občanem České republiky. Za výkon své funkce odpovídají zastupitelstvu obce, které je může svým usnesením kdykoliv odvolat. Místostarosta, který je určen zastupitelstvem obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává svou funkci. V případě, že je starosta odvolán ze své funkce nebo se funkce vzdal, a není-li současně zvolen jiný starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení nového starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k zastupování starosty. Neurčí-li zastupitelstvo obce místostarostu k zastupování starosty, nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty někoho z členů zastupitelstva obce.46 Není-li do 6 měsíců ode dne odvolání nebo rezignace starosty zvolený starosta obce nový, ředitel krajského úřadu jmenuje ze zaměstnanců zařazených do krajského úřadu správce obce.47 Starosta společně s místostarostou, nebo s jiným radním, podepisují právní předpisy obce, tedy obecně závazné vyhlášky i nařízení obce, usnesení zastupitelstva a rady obce. Jejich podpisy zde však mají jen jakýsi stvrzující charakter a na platnost nemají vliv, jelikož uvedené právní předpisy obce jsou již přijaté a schválené. To je ostatně logické, jelikož starosta ani místostarosta nemají vůči rozhodnutím zastupitelstva nebo rady právo veta, jedinou výjimkou u starosty je pravomoc pozastavit výkon usnesení rady obce pokud se domnívá, že je nesprávné. Věc následně předloží k projednání na nejbližším zasedání zastupitelstva obce, které rozhodne o zrušení usnesení rady obce. Starosta také svolává a zpravidla i řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání zastupitelstva obce. V obcích s pověřeným obecním úřadem a též v obcích s rozšířenou působností se zřizuje funkce tajemníka obce, který je zaměstnancem obce. Starosta tajemníka obecního úřadu jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu. Starosta má 46

) Břeň, J., Deník Veřejné správy, Starosta a jiné orgány obce, ze dne 13.11.2007, přístupné na (http://denik.obce.cz) 47 ) Samčík P., Příručka pro starostu, Starosta obce, Vznik a zánik funkce starosty, část 2/3.1

35

právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu znaku je uveden název Česká republika. Pokud zastupitelstvo nestanoví jinak, starosta: a) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok (§ 42), b) plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů,

pokud není v obci tajemník obecního úřadu; vedoucí odboru

jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada obce, c) může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech, d) může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, e) odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, f) zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, g) rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony, i) plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.48 V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje starosta pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy. Starosta obce se nedá považovat za statutárního zástupce obce, jelikož k většině svých úkolů potřebuje předchozí souhlas jiného orgánu obce, a tudíž není ve svém jednání samostatný a nezávislý na vůli zastupitelstva nebo rady obce.

48

) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 103

36

Obecní úřad Obecní úřad je orgánem administrativního typu, je tvořen starostou, místostarostou, případně místostarosty, tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta. Obecní úřad vykonává veškerou státní správu svěřenou obci s výjimkou té, která je výslovně zákonem přiznaná zastupitelstvu obce. V samostatné působnosti obecní úřad plní především úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo nebo rada obce a pomáhá výborům zastupitelstva a komisím rady v jejich činnosti. Obecní úřad se může členit na odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazeni do obecního úřadu. O dělení rozhoduje rada obce a v obcích kde se nevolí rada, obce tam o dělení odborů rozhoduje zastupitelstvo obce. Současná právní úprava neukládá povinnost členit úřad na odbory a to dokonce ani v obcích s pověřeným obecním úřadem. V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností se povinně zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu. Ostatní obce mají možnost nikoliv povinnost zřídit tajemníka obecního úřadu. Tajemníka obecního úřadu do funkce jmenuje a z funkce odvolává starosta obce s předchozím souhlasem ředitele krajského úřadu. Tajemník za plnění úkolů obecního úřadu, a to ať v samostatné či přenesené působnosti, odpovídá starostovi obce. V obci kde není funkce tajemníka zřízena, vykonává úkoly mu svěřené zákonem starosta obce.49 Konkrétní působnosti a pravomoci tajemníka obecního úřadu, jsou upraveny v § 110 odst. 4 zákona o obcích podle, kterého tajemník obecního úřadu: a) zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce, b) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou, c) stanoví podle zvláštních právních předpisů33) platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, d) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,

49

) Balík, S., Komunální politika, Praha: Grada Publishing, 2009, s. 77 -Samčík, P. a kol., Příručka pro starostu, Praha: Nakladatelství Verlag Dashöfer, 2009, část 2/4.2

37

e) vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce. Tajemník obecního úřadu se zúčastňuje zasedání zastupitelstva obce a schůzí rady obce s hlasem poradním. Tajemník obecního úřadu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích.50 Výbory, komise a zvláštní orgány obce Zákon o obcích umožňuje jak zastupitelstvu obce, tak radě obce zřídit si své orgány. Výbory zastupitelstva obce Zastupitelstvo obce si zřizuje výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány. Výbory nemají ze zákona žádnou rozhodovací pravomoc a není ani možné jim takovou pravomoc svěřit; jde pouze o iniciativní a kontrolní orgány, které mohou předkládat zastupitelstvu svá stanoviska a návrhy. Je proto možné, aby třeba i převažující část členů jednotlivých výborů tvořili občané, kteří nejsou členy zastupitelstva. Složení výboru není nijak zákonem upraveno vyjma ustanovení, že jeho předsedou musí být člen zastupitelstva obce, počet členů výboru je vždy lichý. Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru. Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. Je na vůli zastupitelstva, kolik výborů a pro jaké úseky činnosti zřídí. Zákon o obcích se výslovně zmiňuje o čtyřech typech výborů, stanoví však povinnost zřízení finančního výboru a kontrolního výboru. Dále stanovuje podmínky pro případ, kdy na území obce žije alespoň 10 % občanů hlásících se k jiné národnosti než české, rovněž výboru pro národnostní menšiny. S podmínkou, že příslušníci národnostní menšiny musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru, i zde však platí, že v čele výboru stojí člen zastupitelstva obce. Zákon pak upravuje postavení osadních výborů. Vedle toho zastupitelstva mohou dále zřizovat například výbory sociální, výbory pro školství, dopravu atd. Doporučuje se, aby v usnesení o jejich zřízení bylo uvedeno, že se zřizuje na volební období, a to např. 2006-2010, nebo při závěrečném zasedání zastupitelstva stanovit ukončení jejich činnosti. V případě, že by funkční

50

) Kadečka, S., Šromová, E. a kol., Obce 2008-2009, vydalo: ASPI, 2009, s. 65

38

období nebylo vymezeno a činnost výborů by pokračovala i v dalším volebním období, je třeba mít na paměti, že předsedou výboru musí být člen zastupitelstva.51 Finanční a kontrolní výbory jsou nejméně tříčlenné. Jejich členové nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu. Finanční výbor -

provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce,

-

plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.

Kontrolní výbor -

kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena

-

kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti,

-

plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo

kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala. Výbor předloží zápis zastupitelstvu obce; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.52 Osadní výbor V částech obce může zastupitelstvo obce zřídit osadní nebo místní výbory. Osadní výbor má minimálně 3 členy. Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce. Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce. Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru.53 Osadní výbory se zřizují, aby se zohlednily odlišné podmínky v jednotlivých částech obce a to zejména těch, které byly před sloučením samostatnou obcí a její

51

) Býma, M., Samková, P., Moderní obec, odborný časopis pro širokou veřejnost, č.6 /2007, s. 44 Býma, M., Moderní obec, odborný časopis pro širokou veřejnost, č. 1/2009, s. 39 52 ) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění posledních předpisů, § 119 53 ) zákon č. 128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, § 120

39

občané mají pocit ztráty identity, a to zejména pokud nejsou zastoupeni v zastupitelstvu obce. Osadní výbor je oprávněn: a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce, b) vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce, c) vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce. Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno. Výbory působí v samostatné působnosti obce a nelze jim svěřovat úkoly na úseku státní správy na rozdíl od komisí zřizovaných radou obce. Úkoly výborům jako svým orgánům může ukládat pouze zastupitelstvo obce, kterému také odpovídají za výkon své činnosti.54 Komise rady obce Rada obce může podle zákona o obcích zřídit, jako své iniciativní a poradní orgány, komise. Povaha jejich činnosti je obdobná jako v případě výborů zastupitelstva obce s tím, že komise rady obce se mohou pohybovat jen v rámci působnosti rady obce. Na rozdíl od výborů zákon neukládá povinnost zřizovat komise, jedinou výjimkou jsou lázeňské komise, které jsou zřizovány v obcích s lázeňským statutem, kde musí dbát na dodržování opatření uložené lázeňským statutem.55 To se však týká jen malého počtu obcí.

54

) Býma, M., Samková, P., Moderní obec, odborný časopis pro širokou veřejnost, č.6 /2007, s. 45 ) Lázeňské místo, lázeňský statut, ochrana lázeňského prostředí a zřízení komisí je upraven zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních a léčivých zdrojích, přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních , lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů ,v § 28 odst. 1, 2 , 3 a 4 (1)Za lázeňské místo lze stanovit území obce nebo jeho část anebo území více obcí, popřípadě jejich částí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa. (2) Lázeňské místo a statut lázeňského místa stanoví vláda nařízením. Lázeňské místo a statut lázeňského místa vláda nařízením zruší, pokud důvody pro stanovení lázeňského místa podle tohoto zákona zanikly. (3) Lázeňský statut zejména vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí stanoví a) omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa, 55

40

Zřizování komisí, je vyhrazená kompetence rady, která v případě, že se v obci nevolí, přechází na starostu. Tudíž i starosta je oprávněn za této situace zřídit v působnosti rady komise. Rozhodování o zřízení nebo zrušení komisí je vyhrazeno radě, stejně tak jmenování jejich předsedů a dalších členů a jejich odvolávání z funkce. Při jmenování členů komisí však nemusí rada, na rozdíl od zastupitelstva při volbě členů výborů, respektovat téměř žádná pravidla, jelikož zákon neupravuje ani počet členů komisí, nestanoví ani podmínku členství v zastupitelstvu pro předsedy komisí. Jediné omezení dle zákona o obcích ve vztahu k členům komisí je pro případ, kdy je komisi svěřen výkon v přenesené působnosti a to takové, které by jinak vykonával obecní úřad. Za předpokladu, že jí byl svěřen výkon přenesené působnosti starostou po projednání s ředitelem krajského úřadu. Předsedou takové komise, může být jen osoba, která není-li zvláštním zákonem stanoveno jinak, prokázala zvláštní odbornost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Komise je ze své činnosti odpovědna radě obce. Ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi. Úkoly jednotlivých komisí jsou radou stanoveny současně s jejich řízením a jsou formulovány tak, aby se jejich působnost, pokud je to možné, nepřekrývala. Vlastní činnost komisí bývá obdobně jako u výborů zpravidla upravena jednacím řádem komisí, který může být radou vydán jako součást jednacího řádu rady. Svolávání k jednání komise provádí předseda komise, který určuje čas, místo a pořad jednání komise. Jednání komise jsou neveřejné, řídí ho předseda v jeho nepřítomnosti místo předseda popřípadě jiný člen komise. Usnáší se většinou hlasů všech svých členů. Zákon výslovně neukládá komisím pořizovat zápis z jednání komise a vyhotovovat písemně usnesení. Zápis z komise se ale doporučuje (může být upraveno již v jednacím řádu komisí) vzhledem k tomu, že občan obce má dle § 16 zákona o obcích právo nahlížet do usnesení komisí a pořizovat si z něj výpisy. Tak by usnesení komisí měla být vždy vyhotovována v písemné podobě a ukládána na obecním úřadu.56 Zvláštním orgánem obce jsou takové orgány, jejich zřízení umožňují nebo přímo ukládají zvláštní zákony. Zvláštní orgány obce zřizuje pro výkon přenesené působnosti v případech stanovených zvláštními zákony starosta, který též jmenuje

b) činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují, c) zařízení, která se v něm nesmí zřizovat. (4) Obce, na jejichž území bylo stanoveno lázeňské místo, jsou povinny dbát na dodržování opatření uložených v lázeňském místě lázeňským statutem; za tím účelem zřizují podle zvláštního právního předpisu lázeňskou komisi. 56 ) Býma, M., Samková, P., Moderní obec, odborný časopis pro širokou veřejnost, č. 7/2007,s. 38

41

a odvolává jejich členy. Jde především o komisi k projednávání přestupků podle zákona o přestupcích57 a o povodňovou komisi podle zákona o vodách.58 Povodňovou komisi, i přestože jde o zvláštní orgán obce, zřizuje rada obce. Zvláštní orgány nejsou při výkonu své funkce podřízeny zastupitelstvu, radě ani starostovi obce.59 Obecní policie Dalším orgánem obce je zákonem o obecní policii60 výslovně označena obecní policie. Obecní policii zřizuje a zrušuje zastupitelstvo obce obecně závaznou vyhláškou. Úkoly obecní policie plní v obcích, které jsou městy nebo statutárními městy, a v hlavním městě Praze městská policie. Obecní policii řídí starosta obce, pokud zastupitelstvo obce nepověří řízením obecní policie jiného člena zastupitelstva obce. Obecní policie zabezpečuje na území obce záležitosti týkající se veřejného pořádku a dalších úkolů, pokud tak stanoví zákon. Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a dalších úkonů vykonává zejména: -

ochranu bezpečnosti osob a majetku

-

dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití

-

dohlíží v rozsahu stanoveném zákonem k bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích

-

odhaluje přestupky a jiné správní delikty,

-

dohlíží na dodržování obecně závazných předpisů a činí opatření k nápravě Sousední obce, které nemají zřízenou obecní policii, mohou s obcemi uzavřít

veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídili a jsou smluvními stranami uzavřené smlouvy. Podmínkou uzavření smlouvy je, aby všechny smluvní strany obcí byly v témže kraji.

57

) zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích ) zákon č. 254/2001 Sb., o vodách 59 ) Vedral, J. a kol., Příručka člena zastupitelstva obce po volbách 2006, Praha: Svaz měst a obcí České republiky, 2006, s. 26 60 ) zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů 58

42

Volby do zastupitelstva obce a místní referendum v ČR Občané se mohou podílet na výkonu místní samosprávy různými způsoby, kdy vedle rozhodování občanů obce v místním referendu spočívá jejich nejvýznamnější forma podílu na samosprávě obce ve volbách jednotlivých členů zastupitelstva obce. Členem zastupitelstva obce může být volen každý volič, který není zbaven způsobilosti k právním úkonům a není ve výkonu trestu odnětí svobody. Volební strany, splňující podmínky61, mohou podávat pro volby do zastupitelstva obce kandidátní listiny. Tvoří-li volební stranu nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů, připojí volební strana ke kandidátní listině petici podepsanou voliči podporující jeho kandidaturu. U individuálních kandidátů se počet podpisů pohybuje od 0,5 % pro obce nad 150 tisíc obyvatel až po 5 % u obcí do 500 obyvatel. V případě sdružení nezávislých kandidátů je stanovena na 7 % obyvatel, což je u obce nad 15 tisíc obyvatel více než požaduje petice, podporující založení nové politické strany.62 Každá volební strana může podat pro volby do téhož zastupitelstva obce pouze jednu kandidátní listinu, volí-li se do téhož zastupitelstva obce ve dvou nebo více volebních obvodech, může volební strana podat kandidátní listinu v každém volebním obvodě. Kandidátní listiny se podávají nejpozději do 66 dnů před dnem voleb registračnímu úřadu, kterým je pro účely volebního zákona obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň dva odbory, pro ostatní obce je registračním úřadem pověřený obecní úřad. Registrace kandidátní listiny registračním úřadem je také podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků. Volební strana může na kandidátní listinu uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce. Jsou-li pro volby do zastupitelstva obce vytvořeny volební obvody, může volební strana na kandidátní listině pro každý volební obvod uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik členů tohoto zastupitelstva má být v tomto volebním obvodu voleno. V obcích kde se má volit 7 a méně členů zastupitelstva obce, volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce zvýšený o jednu třetinu a zaokrouhlený dolu na celé číslo.63

61

) zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, dle § 20 odst.1, Mohou být volební stranou podle tohoto zákona, registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. 62 ) Krejčí, O., Nová kniha o volbách, Praha: Professional Publishing, 2006, s.331 63 ) Kadečka, S., Šromová, E. a kol., Obce 2008-2009, vydalo: ASPI, 2009, s. 666

43

K zabezpečení přípravy a provedení voleb jsou zřizovány volební orgány. Starosta obce je na úseku voleb povinen stanovit stálé volební okrsky, informovat voliče o době a místě konání voleb do zastupitelstva obce, zajistit distribuci hlasovacích lístků voličům, stanovit, s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce, minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 6, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná. Dále pak musí svolat první zasedání okrskové volební komise, tak aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů přede dnem voleb a jmenovat zapisovatele okrskové komise, který na prvním zasedání řídí losování při určení předsedy a místopředsedy okrskové komise. Okrsková volební komise představuje základní volební orgán, který zajišťuje průběh hlasování a po ukončení hlasování sčítání hlasů v příslušném volebním okrsku. Členem této volební komise může být státní občan České republiky a státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Je přihlášen k trvalému pobytu na území České republiky, v den kdy složil slib a dosáhl věku nejméně 18 let, nenastala u něj překážka výkonu volebního práva a není kandidátem pro volby do zastupitelstva obce, pro které je okrsková volební komise vytvořena.64 Právo volit má každý občan od 18 let, který má v obci trvalé bydliště. Volit může nejen občan České republiky ale i občané ostatních států Evropské unie, kteří mají v obci trvalé bydliště. Každý volič hlasuje osobně. Po příchodu do volební místnosti je povinen prokázat svou totožnost občanským průkazem nebo jiným dokladem totožnosti a prokázat své občanství popř. občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území České republiky. Volič má možnost své hlasy dát až tolika lidem, a to třemi způsoby. Na hlasovacím lístku může označit jednu volební stranu, čímž dává svůj hlas každému kandidátovi této strany. Nebo může označit jednotlivé kandidáty různých volebních stran, čímž každý z nich získává jeden hlas. Třetím způsobem je možnost zkombinovat předchozí dva způsoby a to tak, že volič označí jednu volební stranu a z ostatních stran další jednotlivé kandidáty, čímž získávají hlas jednotliví označení kandidáti. Na lístku, kde označil celou volební stranu, dostanou hlas první zapsaní kandidáti, kdy počet

64

) Kadečka, S., Šromová, E. a kol., Obce 2008-2009, vydalo: ASPI, 2009, s.664-665

44

těchto prvních kandidátů, kteří dostanou hlas, závisí na počtu volených členů zastupitelstva, a to po odečtení prvních jednotlivě označených kandidátů.65 Volby členů zastupitelstev obcí se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásad poměrného zastoupení.66 Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Řádné obecní volby do zastupitelstev, které se konají v souladu s ústavní úpravou jednou za čtyři roky, jsou vyhlašovány prezidentem republiky a to nejpozději 90 dnů před jejich konáním, probíhají ve dvou dnech. Vyhlášení se zveřejní ve Sbírce zákonů. Naproti tomu mimořádné obecní volby vyhlašuje ministr vnitra z důvodů stanovených zákonem a konají se pouze v jednom dni.67 Poslední řádné volby do zastupitelstev obcí se uskutečnily ve dnech 20. a 21. října 2006, tzn., že funkční období zastupitelstev obcí uplyne 21. října 2010. S ohledem na lhůty stanovené Ústavou České republiky a zákonem o volbách se mohou volby do zastupitelstev obcí konat nejdříve ve dnech 24. a 25. září 2010, nejpozději 15. a 16. října 2010. Přesný termín konání řádných voleb do zastupitelstev obcí není ještě znám.68 Místní referendum Volby do zastupitelstva obce představují nepřímou formu demokracie, kdy občané volí své zástupce, aby jejich prostřednictvím byly spravovány věci veřejné, zatímco místní referendum reprezentuje jedinou zákonem uznanou formu přímé demokracie v podmínkách obecní samosprávy. Místní referendum je v České republice součástí ustavně zaručeného práva na samosprávu, a to i přesto, že není v Ústavě České republiky o místním referendu ani zmínka. Je projevem práva občanů na samosprávu v konkrétní obci a práva podílet se přímo na správě veřejných věcí.69 Místní referendum je upraveno na úrovni zákona (č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých předpisů) a to pouze v oblasti samosprávy obcí. Na úrovni krajské samosprávy referendum zatím neexistuje, jedinou výjimkou zůstává hlavní město Praha, které je současně krajem i obcí, a tudíž na jeho území lze konat místní referendum, a to jak o věcech samostatné působnosti jako obce,

65

) Balík, S., Komunální politika. 1.vydání. Praha: Grada Publishing, 2009, s. 97 Zákon č. 491/2001, o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, § 2 67 ) Krejčí, O., Nová kniha o volbách. 1.vydání. Praha: Professional Publishing, 2006, s. 331 68 ) Odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování, Volby do zastupitelstev obcí, 23.4.2010, přístupné na (http://www.mvcr.cz) 69 ) Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, čl. 21 odst. 1 66

45

tak o věcech náležících do jeho samostatné působnosti jako kraje. Konání místního referenda obsahují dva předpisy obecní samosprávy, byť jde jen odkazy na zákon o místním referendu, jimiž jsou zákon o obcích a zákon o hlavním městě Praze. V místním referendu rozhodují občané obce, kteří jsou oprávněni volit v té dané obci členy do zastupitelstva obce (města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy („dále jen obec“), a hlavního města Prahy a územně členěného statutárního města (dále jen „statutární město“) dále jen obec.70 Občané mohou podle zákona o místním referendu rozhodovat pouze o konkrétně položených otázkách patřících do samostatné působnosti obce, na které lze jednoznačně odpovědět „ano“ nebo „ne“. V referendu nelze zasahovat do přenesené působnosti obce a nelze ani rozhodovat o některých dalších věcech uvedených v zákoně. Co konkrétně spadá do samostatné působnosti obce je uvedeno v zákoně o obcích § 84, 85, 102, kde jsou určeny kompetence zastupitelstva a rady obce. Jedná se například o rozdělení či sloučení obce. Nejtypičtějším příkladem je nakládání s majetkem. Je pouze věcí obce, co s majetkem, který vlastní, udělá. V referendu lze také rozhodovat o tom, jaká stanoviska mají orgány obce v samostatné působnosti zastávat v záležitostech, které přímo nespadají do jejich rozhodovací pravomoci, např. stanovisko obce k umístění nějaké stavby či činnosti na jejím území. Podle zákona nelze místní referendum konat o -

o místních poplatcích a o rozpočtu obce nebo statutárního města

-

o zřízení nebo zrušení orgánů obce nebo statutárního města a o jejich vnitřním uspořádání

-

o volbě a odvolání starosty, primátora, zástupce starosty či primátora, člena rady a dalších členů zastupitelstva, dalších volených členů dalších orgánů obce či statutárního města (více o volbách v samostatné sekci)

-

jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy

-

jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy

70

) Ministerstvo vnitra České republiky, Místní referendum, (12.3.2010), přístupné na (www.mvcr.cz)

46

-

o věcech, o nichž se rozhoduje ve správním řízení či v dalších zvláštních řízeních

-

o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti

-

o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce

-

jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.71 Místní referendum se koná, jestliže se na tom usnese zastupitelstvo obce nebo

zastupitelstvo statutárního města formou usnesení zastupitelstva obce a to za předpokladu, pokud se ke konání místního referenda vyslovila dvoutřetinová většina všech členů zastupitelstva. Nebo pokud přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda a zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne o jeho vyhlášení. Podá-li návrh na místní referendum přípravný výbor, musí být přípravný výbor složený nejméně ze tří občanů obce, kteří jsou oprávněni k hlasování v komunálních volbách a pokud jej podpořilo svým podpisem, alespoň v obci nebo její část, anebo ve statutárním městě: do 3 000 obyvatel ...... 30 % oprávněných osob, do 20 000 obyvatel ...... 20 % oprávněných osob, do 200 000 obyvatel ...... 10 % oprávněných osob, nad 200 000 obyvatel ....... 6 % oprávněných osob Návrh přípravného výboru se předkládá obecnímu úřadu nebo magistrátu statutárního města, který jej posoudí ve lhůtě 15 dnů. Pokud návrh splňuje zákonem taxativně vymezené podmínky a splňuje zákonné náležitosti a nejednalo by se o případy, v nichž nelze referendum konat, existuje právo na jeho konání.72 Pokud je návrh bezvadný, předloží jej obecní úřad prostřednictvím rady obce k projednání zastupitelstvu obce, které rozhodne vyhlášení referenda a zároveň stanoví den jeho konání. Vyhlášením referenda v obci se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva obce o vyhlášení místního referenda na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů, referendum se pak koná do 90 dnů od jeho vyhlášení. Dále starosta obce, nejpozději 15 dnů před konáním referenda, zveřejní na úřední desce dobu, místo 71

72

) zákon č. 22/2004 Sb. o místním referendu, ve znění pozdějších předpisů, § 7 ) Kadečka, S., Šromová, E. a kol., Obce 2008-2009, vydalo: ASPI, 2009, s. 681

47

případně místa, je-li na území obce více hlasovacích okrsků, a otázky položené k rozhodnutím v místním referendu. Celkový průběh následného hlasování probíhá obdobně jako ve volbách do zastupitelstev, kdy se zřizují okrskové komise (místní komise), které zejména zajišťují průběh hlasování a poté sčítání hlasů.73 Platnost a závaznost rozhodnutí místního referenda je určena taktéž zákonem č. 22/2004 Sb. o místním referendu, který již byl dvakrát novelizován, poslední novelizace, která na základě výsledků z předchozích referend snížila kvórum pro platnost rozhodnutí v místním referendu z 50 % na 35 % všech osob oprávněných hlasovat v místním referendu.74 To se na jedné straně zdá méně přísným požadavkem pro dosažení platnosti v místním referendu, ale na druhé straně nadále zůstává dosti vysoké, jako požadavku zachování dostatečné reprezentativnosti místního referenda. Pokud byla nutná 50 % účast všech oprávněných osob na hlasování v místním referendu, vedlo rozhodování v místním referendu, a to převážně ve větších obcích a městech, pro svou nízkou účast oprávněných osob k častému výskytu neplatných rozhodnutí, a tudíž tak docházelo ke zbytečnému konání místního referenda. Jako příklad lze uvést poměrně dosti medializované téma v roce 2004, týkající se přesunu zastávky hlavního nádraží v Brně, kdy tohoto referenda se zúčastnilo pouze 24,9 %, tudíž nebyla splněna podmínka účasti 50% oprávněných osob a místní referendum se nestalo v dané věci závazné a bylo neplatné. Novela dále zároveň změnila ustanovení počtu hlasů potřebných pro to, aby bylo místní referendum závazné. A to tak, že místní referendum je závazné, pokud pro něj bude hlasovat nadpoloviční většina hlasujících, která však bude zároveň obsahovat alespoň 25 % všech osob oprávněných hlasovat v místním referendu. Uvedená podmínka 25% všech osob má přispět k zachování legitimity rozhodnutí přijatého v místním referendu.75

73

) Kadečka, S., Šromová, E. a kol., Obce 2008-2009, vydalo: ASPI, 2009, s. 682-683 ) Břeň, J. ,Deník veřejné zprávy, Místní referendum, (12.1.2010), přístupné na (www.denik.obce.cz) 75 ) Břeň, J. ,Deník veřejné správy, Místní referendum, (12.1.2010), přístupné na (www.denik.obce.cz) 74

48

Novela ponechala beze změny úpravu obsaženou v § 48 odst. 3 zákona o místním referendu, týkající se rozhodování v místním referendu, jde-li o oddělení části obce nebo o sloučení obcí, a nebo o připojení obce k jiné obci, je rozhodnutí přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob: -

v případě oddělení, v té části popřípadě částech obce, která se má oddělit,

-

v případě sloučení obcí nebo připojení obce v té obci, ve které byl návrh přípravného výboru podán.

Obecní zřízení na Slovensku Právní úprava samosprávy Slovenské republiky ve srovnání s Českou republikou je odlišná a řekl bych napřed a patrně jenom tím, že se Slovensko ztotožnilo s právní úpravou většiny států Evropy. Základním pilířem právní úpravy je Ústavní zákon č. 460/1992 Zb. Ústava Slovenské republiky, ve kterém se již v čl. 2 odst. 1, stanoveno „Státní moc pochází od občanů, kteří jí vykonávají prostřednictvím svých volených zástupců a nebo přímo.“ V čele slovenských obcí stojí přímo volený starosta a přímo volení poslanci do zastupitelstva obce. Funkční období obou orgánů je shodné, a jako u nás čtyřleté. Institut kolektivně rozhodujícího orgánu obdobného české radě slovenský systém nezná. Zvláštní

postavení

srovnatelné

s českými

statutárními

městy

má

Bratislava

a Košice. Starosta obce je volen oproti našemu systému občany na základě všeobecného rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Pro obecní volby na Slovensku platí zákon č. 346/1990 Zb., o volbách do orgánů samosprávy obcí ve znění pozdějších předpisů, kdy do roku 2006 prošel dvanácti novelizacemi. Počet zastupitelů se pohybuje mezi 9 a 41. Jen ta obec, která má méně než 40 obyvatel, může mít zastupitelstvo pětičlenné. Obce či městské části vytvoří vícemandátové obvody s nejvíce 12 mandáty; v obci s méně než 12 mandáty se vytváří jeden obvod. V každém obvodu se vytváří jeden hlasovací lístek pro všechny zaregistrované kandidáty všech stran i nezávislých, přičemž kandidáti jsou na seznamu uvedeni podle abecedy. Volič pak hlasuje tak, že na hlasovacím lístku zakroužkuje pořadové číslo u tolika kandidátů, kolik je poslanců v zastupitelstvu. Za poslance obecního (městského) zastupitelstva byly zvoleni ti kandidáti, kteří obdrželi největší počet hlasů. Je-li u dvou kandidátů z jedné politické strany shodný počet hlasů, o zvolení rozhoduje pořadí na stranické kandidátní listině příslušné strany. Pokud se však 49

jedná o shodu hlasů u kandidátů různých stran, či nezávislých, rozhoduje los.76 Podle tohoto zákona mohou kandidovat nejen politické strany a jejich koalice, ale i nezávislí kandidáti a to ve srovnání s ČR za jednodušších podmínek. Existuje ovšem zde i možnost sdružení nezávislých kandidátů. Registrace nezávislého kandidáta vyžaduje petici občanů, přičemž počet podpisů se řídí velikostí obce. U obce do 50 obyvatel musí nezávislý kandidát dodat 10 podpisů voličů souhlasících s jeho kandidaturou, s 51-100 obyvateli 20 podpisů, se 101-500 obyvateli 40 podpisů, s 501-2 000 obyvateli 100 podpisů, s 2 001-20 000 obyvateli 200 podpisů, s 20 001-100 000 obyvateli 400 podpisů a nad 100 000 obyvatel 600 podpisů.77 Zastupitelstvo obce dále volí ze svých řad starostova zástupce, který starostu v době nepřítomnosti zastupuje. Pokud je v obci zřízena rada, je zástupce starosty jejím členem. V obcích působí obecní úřad, v jehož čele stojí přednosta obecního úřadu podřízený starostovi. Zastupitelstvo dále obsazuje, nikoliv ze svých řad, hlavního kontrolora, který je zaměstnancem obce a kontroluje její hospodaření. Obecní zastupitelstvo dále vyhlašuje místní referendum, a to vždy pokud se jedná o sloučení obcí, rozdělení nebo zrušení obce, o změně jejího názvu, o odvolání starosty, nebo pokud to navrhne petice podepsaná alespoň 30% oprávněných voličů. V případě potřeby zřizuje zastupitelstvo obecní radu, ta je složená z členů zastupitelstva, kdy počet jejích členů je maximálně jedna třetina všech poslanců zastupitelstva a plní vůči starostovi pouze jakousi poradní funkci. 78 Starosta obce je volen, taktéž oproti našemu systému, občany na základě všeobecného rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Starostou může být zvolen občan obce s trvalým pobytem v dané obci, u kterého nenastaly překážky ve výkonu volebního práva, a který dosáhl nejpozději v den voleb věku 25 let. Při volbě starosty obec tvoří jeden jednomandátový obvod a dle zákona se vytváří jeden hlasovací lístek pro všechny registrované kandidáty všech stran i nezávislých, přičemž kandidáti jsou na seznamu uvedeni podle abecedy. Volič poté na hlasovacím lístku se jmény kandidátů na starostu zakroužkuje pořadové číslo svého favorita. Za starostu je po sečtení hlasů zvolen ten kandidát, který obdržel největší počet hlasů, při rovnosti hlasů se konají nové volby. Voliči mohou o odvolání starosty rozhodovat v referendu, které je vyhlášeno v případě, že jej ve formě petice podpoří alespoň 30 % oprávněných voličů. 76

) Krejčí, O., Nová kniha o volbách, Praha: Professional Publishing, 2006, s. 369-370 ) Balík, S., Komunální politika, Praha: Grada Publishing, 2009 , s. 114-115 78 ) Balík, S., Komunální politika, Praha: Grada Publishing, 2009, s. 115 77

50

Referendum na odvolání starosty může též vyhlásit zastupitelstvo obce, pokud starosta hrubě nebo opakovaně zanedbává své povinnosti, porušuje ústavu, ústavní zákon, zákony a ostatní všeobecně závazné právní předpisy, nebo když jeho neschopnost nebo nepřítomnost přesáhne šest měsíců. Kandiduje-li občan obce na poslance zastupitelstva obce, může zároveň kandidovat i na starostu obce.79 Starosta na Slovensku není jen statutárním orgánem obce, ale i nejvyšším výkonným orgánem a rovněž správním orgánem, disponuje všemi kompetencemi, které si nevyhradí zastupitelstvo obce. Rozhodování ve správních věcech nemůže starosta svěřit obecnímu úřadu, protože za správní rozhodnutí výlučně odpovídá (obecní úřad mu je sice může připravit, odpovědnost za obsah však zůstává na starostovi). S tím souvisí také povinnost podepisování všech správních rozhodnutí. Na rozdíl od právní úpravy České republiky obecní úřad jako takový není oprávněn vystupovat navenek. Slovenský systém tak klade značné nároky na odbornou vybavenost starosty.80 Přesto, že jsou pravomoci samostatně volených zastupitelstev a starostů na Slovensku oddělené, v řadě obcí dochází k tzv. politickému zablokování, protože jsou při výkonu řady kompetencí tyto dva orgány na sobě závislé. Problém nastane v případě, kdy je starosta obce z jiného politického tábora, než je třeba i většina poslanců v zastupitelstvu. V tomto bych viděl jako takovou nestabilitu oproti ČR, protože u nás to je spíše naopak. Když už u nás zastupitelstvo zvolí starostu, tak buď není jejich politický tábor od sebe natolik vzdálen, aby s ním nesetrvali jedno funkční období, když si ho sami zvolili. U nás je však ten opačný případ, kdy tvoří zastupitelstvo třeba i polovinu starostových spřízněnců, se kterými tvořil společnou kandidátku. A jak je u nás patrně již nepsaným pravidlem, mají předem domluveno, kdo bude dělat starostu. Proto si myslím a to je možná jen můj názor, že přímou volbu starostů v České republice v poměrech na malých obcích jako je ta, ve které bydlím nastane to, že počet starostů na kandidátce nebude nikterak zázračný a nebude možnost takového výběru mezi případnými kvalitami kandidátů na starostu, jak by se mohlo zdát.

79 80

) Krejčí, O., Nová kniha o volbách, Praha: Professional Publishing, 2006, s. 370 ) Deník veřejné správy, Ještě k tématu přímé volby starostů, 30.4.2009, přístupné na (www.denik.obce.cz)

51

Závěr a úvahy de lege ferenda Protože bydlím v malé obci Olešník v Jižních Čechách, která má 570 obyvatel, budou mé názory patrně odlišné od problematiky orgánů větších obcí nebo měst. Ale nemohu se nezmínit o tom, jak to u nás v zajetých kolejích chodí, a to již 16tý rok se stejnou starostkou. U mě převažuje názor, že pokud člověk má pocit, že vše po všech těch letech dělá dobře a není schopen přiznat jiné, třeba i lepší, řešení, usnul již na pomyslných vavřínech a obci již nic pozitivního nepřinese. V tomto, a ještě mnohém jiném, jsem si jen utvrdil svůj názor, když jsem se zúčastnil jednání zastupitelstva naší obce, nepamatuji si již obsah projednávaných věcí, ale zaskočil mě průběh samotného jednání, nejmenovaných věkem řekl bych starých zastupitelů, kteří bez jakékoliv připomínky nebo dotazu jen jakoby pomyslně přikyvovali a neustále pohlíželi na starostku obce a s jejími názory jako by se ztotožňovali, ať byly jakékoliv. A těch pár vlastní hlavou myslících zastupitelů, kteří hlasovali v převážných případech proti, a byli starostovými spřízněnci přehlasovány, jen zakroutili hlavou a asi si říkali, že za tohoto stavu to lepší nebude. Proto nechápu, proč jdou do zastupitelstva lidi, co nemají vlastní názor a ztotožňují se s názorem toho, se kterým chtějí být zadobře. Za tohoto stavu bych nejradši šel kandidovat do zastupitelstva naší obce, ale vzhledem ke svému pracovnímu zařazení nemohu. K problému, o kterém jsem se zmínil již v úvodu, kdy nelze u nás vytvořit takový systém, aby kandidát, který dostane nejvíc hlasů byl starostou. Inspirovat bychom se mohli volbami do orgánů obce na Slovensku. Tam kandidují zvlášť do zastupitelstva a zvlášť na starostu, kdy kandidát na starostu přitom může kandidovat i do zastupitelstva obce. Jistou záruku pak na Slovensku zajišťuje odvolání starosty, a to pouze v místním referendu a ne jako u nás, kdy stačí, aby se domluvila nadpoloviční většina zastupitelů a na základě, třeba i nepravdivého, obvinění mohou starostu odvolat. Ve volbách, které nás čekají v tomto roce jsme se změny zákona opět nedočkali, ale možná snad v těch příštích se té přímé volby starosty dočkáme, ba třeba dokonce jednou půjdeme k volbám dát svůj hlas, který najednou i pro nás bude mít větší váhu. Nakonec nám bude v obci nebo ve městě dělat starostu někdo, kdo oprávněně volby vyhrál. Otázkou však zůstává, jak dlouho to bude, ale nejvíce času bude trvat parlamentním stranám než se dohodnou a navrhnou změny volebního zákona. Nezbývá nám nic jiného než doufat, stejně jako po volbách v roce 2006, že přímá volba starosty bude v roce 2014.

52

Resumé v německém jazyce Als Bachelorarbeiteit habe ich mir das Thema „die Gemeindeorgane“ausgesucht, die sich gemeinsam, wenn auch jeder dieser Organe selbstständig und in übertragener Wirkung in der Gemeinde als territoriale eigenständige Einheit beteiligen. Im Laufe der Zeit, wo ich diese Bachelorarbeit geschrieben habe und offensichtlich nur auf Grund dessen, dass sich die Wahlen in der Gemeindevertretungen näherten, habe ich einige Meinungen der Leute in unserer Gemeinde mitbekommen. Sie beschwerten sich, dass es keinen Zweck hat zu wählen, da ihr gewählter Kandidat zwar die meisten Stimmen erhält, aber doch nie als Bürgermeister gewählt wird. Deshalb bin ich lt. den Meinungen der Bürger (Wähler) zu der Erkenntnis gekommen, dass sie auf ein nicht gerade optimales Wählersystem aufmerksam gemacht haben, oder keiner von ihnen eine Ahnung hat, wie man aus der Mitgliedsvertretung

den

Bürgermeister der Gemeinde wählt und nachfolgend den lokalen Bürgermeister. Deshalb habe ich mich entschieden, diesen Leuten die Problematik näher zu bringen und sie besser aufzuklären, um vielleicht die Wahlanteilnahme in unserer Gemeinde zu verstärken. In der Einleitung brachte ich ihnen den rechtlichen Aufbau der Gemeinde in der Tschechischen Republik, der Gemeinde als Grundeinheit, der öffentlichen Verwaltung und Selbsverwaltung , ihre Typen, die Bürger , ihre Rechte und das Gebiet der Tschechischen Republik, näher. Ausserdem widme ich mich den Organen der Gemeinde, der Bestimmung in die gewählten

Funktionen,

den

Mitgliedern

der

Gemeindevertretung,

dem

Gemeindeamtsrat, der Bürger.-und Lokalbürgemeisterwahl, der Rechtskräfte und dem Inhalt Ihrer Haupttätigkeiten. Weiter widme ich mich der Zuständigkeit und der Rechtskraft des Gemeindeamtes, als Organ der Gemeinde, der Gründung des Ausschusses, als Initiative.- und Kontrollorgane der Gemeindevertretung, der Kommissionserrichtung, als Initiative.-und Beratungsorgan der Gemeindeberatung der Sonderorgane und der Gemeindepolizei als Gemeindeorgan, gegründet auf Grund der gemeindeverbindlichen Kundgebung der Gemeinde. Danach widme ich mich den Wahlen für die Gemeindevertretung, der Aufstellung der Kandidatenliste und den Einreichungsbedingungen, flüchtig erwähne 53

ich des örtliche Referendum der Tschechischen Republik, rechtlich geregelte Referenden in der Tschechischen Republik, wer ein Referendum verkünden kann, über was man darin entscheiden und wer darüber entscheiden kann. Im

letzten

Teil

meiner

Bachelorarbeit

widme

ich

mich

den

Gemeindeeinrichtungen in der Slowakischen Republik, wo ich vorallem die auseinandergehenden Tatsachen, mit der Regelung der Gemeindeeinrichtung in der Tschechischen Republik vergleiche. Zum Schluss vergeleiche ich dann die Bedingungen

für

die

Kandidierung

des

unanbhängigen

Kandidaten

in

die

Gemeindevertretung der Slowakischen Republik. Ausserdem widme ich mich den Vorteilen der Bürgermeisterwahlen der Gemeinden und der Gemeindevertretung in der Slowakischen und Tschechischen Republik, der eigenen Wählermeinung

in der

Tschechischen Republik und in der Ausführung des Bürgermeisters der Gemeinde schneide ich nur flüchtig das lokale Referendum in der Slowakischen Republik und im Zusammenhang mit der Vereinigung der Gemeinden, der Zerteilung, der Aufhebung oder der Namensänderung und der Widerrufung des Bürgermeisters der Gemeinde an. In die Beilage habe ich einige Seiten von Dokumenten , betreffend der Organe der Gemeinden eingeordnet. Dabei handelt es sich um das Protokoll, um die Mitgliedswahl

der

Gemeindevertretung

,

um

die

Verhandlungsordnung

der

Gemeindevertretung, um die Einladung für die Verhandlung der Gemeindevertretung (Programm mit Anwesenheitsliste) – um das Verhandlungsprotokoll der Vertretung und die allgemein verbindliche Verordnung über die Einrichtung der Stadtpolizei.

54

Použitá literatura a ostatní zdroje Balík, S., Komunální politika. 1.vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. 256 s. ISBN 978-80-247-2908-4 Balík, S., Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností: Koalice, voličské vzorce a politické straněna místní úrovni v letech 1994-2006. 1.vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008, 387 s. ISBN 978-80-7325144-4 Kadečka, S., Právo obcí a krajů v České republice. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2003, 425 s. ISBN 80-7179-794-4 Kadečka, S., Šromová, E. a kol., Obce 2008-2009, vydalo: ASPI, 2009, 1168 s. ISBN 978-80-7357-331-7 Krejčí, O., Nová kniha o volbách. 1.vydání. Praha: Professional Publishing, 2006, 481 s. ISBN 80-86946-01-0 Matrasová, E., Šlauf, V., Zákon o obcích včetně prováděcích předpisů s komentářem, 2.vydání. Praha: Nakladatelství Polygon, 312 s. ISBN 80-7273-088-6 Samčík, P. a kol., Příručka pro starostu, Praha: Nakladatelství Verlag Dashöfer, 2009, ISSN 1801-7819 Vedral, J. a kol., Příručka člena zastupitelstva obce po volbách 2006. 1.vydání. Praha: Svaz měst a obcí České republiky, 2006, 183 s. ISBN 80-978-80-239-8318-0 Odborné články: Moderní obec, odborný časopis pro veřejnou správu, přístupný také na (http://moderniobec.cz) Použité právní předpisy ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů usnesení České národní rady č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů 55

zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních a léčivých zdrojích, přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a změně některých zákonů, ve změně některých předpisů ústavní zákon č. 460/1992 Zb., Ústava Slovenské Republiky zákon č. 369/1990 Zb., o obecním zřízení - Slovensko zákon č. 246/1990 Zb., o volbách do orgánů samosprávy obcí - Slovensko Ostatní zdroje Deník veřejné správy, dostupný na (www.denik.obce.cz) Volby do zastupitelstev obcí (www.mvcr.cz) Redakce JURISTIC (http://spravni.juristic.cz) Moderní obec (http://moderniobec.cz)

56

Přílohy : Osvědčení o zvolení člena zastupitelstva obce Jednací řád zastupitelstva obce Pozvánka na jednání zastupitelstva obce Program s prezenční listinou Zápis z jednání zastupitelstva Obecně závazná vyhláška o zřízení městské policie

57