Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
Počátky družstevnictví v našich zemích, stručný vývoj právní úpravy a JZD Přáslavice v letech 1952 -1974
Zpracoval: Mgr. Bc. Aleš Mádr, učo 69399
Seminární skupina: ISP
Práci zadal: doc. JUDr. Ing. Milan Pekárek, CSc., prosinec 2011
Obsah
Strana 1. Úvod
3
2. Historie družstevnictví 2.1. Do roku 1918
3
2.2. Za Československa 1918-1945
4
2.3. Období let 1945 až 1989
4
2.4. Po roce 1989 až dosud
5
3. JZD Přáslavice v letech 1952 -1974 3.1. Právní a faktický vývoj
6
3.2. Pracovní řád JZD
7
3.3. Dělba práce JZD
7
3.4. Koně družstevníka J. Vinše
8
4. Závěr
8
5. Literatůra
9
6. Přílohy
10
1. Úvod Družstevnická myšlenka byla roce 1989 oslabena příchodem nového myšlení, které omezilo sdružování osob za účelem ekonomické a sociální potřeby. Nově bylo kodifikováno obchodní právo, které přineslo nové formy podnikání. První část práce je stručný pohled na historii družstevního práva. V druhé části je uveden právní a faktický vývoj JZD Přáslavice od jeho založení do zániku. Pozornost je věnována pracovnímu řádu a dělbě práce. Je zde uveden i případ družstevníka Vinše, jehož láska ke koním byla v rozporu se zájmy JZD. V příloze jsou dobové písemnosti JZD Přáslavice. Informace získány v Okresním archívu Olomouc a odborných textů.
2. Historie družstevnictví 2.1. Do roku 1918 Družstevnictví vzniklo jako účinný nástroj k řešení hromadících se hospodářských a sociálních problémů, které s sebou koncem první poloviny 19. století přinesla průmyslová revoluce a kapitalistické hospodářství. Družstevnictví tvořilo od svého počátku zvláštní společensko ekonomickou formu, založenou na principech svépomoci, spolupráce a v neposlení řadě sociální solidarity. Vůbec první družstvo se zrodilo v Anglii ve městě Rochdale1 v roce 1844. Jednalo se o družstvo spotřební a jeho zásady jsou dodnes platné. V českých zemích se první družstvo objevilo v roce 1847, kdy byl v Praze ustanoven Pražský potravní a spořitelní spolek. První družstevní záložnou byla Záložna kasa ve Vlašimi, založená v roce 1858.
Záložny vycházely s myšlenek, které hlásali F.W.
Raiffeisen, H.F. Schulze-Delitzsch, F.C. Kampelík, F.L.Chleborád a F. Šimáček, který založil časopis propagující družstevnictví Posle z Prahy. Podstata myšlenek byla, že drobní zemědělci a živnostníci nedosáhnou na drahé úvěry, proto se sdruží v družstevní záložně, a ta jim pak poskytuje půjčky. V roce 1876 existoval již u nás 600 záložen. Existovali záložny živnostenské, občanské svépomocné, všeobecné, dělnické, zaměstnanecké a jiné. První právní úpravou družstev byl císařský patent 253/1852 ř.z. o spolcích. Důležitým historickým momentem bylo vydání zákona
č. 70/1873 ř.z., o vydělečných a
1. Rochdale Society of Equitable Pioners, mělo dva základní principy svépomoc a vzájemné pomoc drobných živnostníků, kteří se měli sdružit za účelem ekonomického přežití a na principu sociální solidarity a pro ochranu před lichvou. Dvořák , J. Družstevní právo 3.. Praha: C.H. Beck, 2001. s. 3.
hospodářských společnostech. Tento zákon byl doplněn zákonem č. 133/1903 ř.z, o revizi společenstev výdělkových a hospodářských a jiných spolcích. Z hlediska mezinárodního družstevního hnutí je významným rok 1895, kdy byl založen Mezinárodní družstevní svaz.
2.2. Za Československa 1918-1945 První Českoslovenkská republiky přejala recepčním zákonem č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného československého státu, právní úpravu rakouského císařství, platné pro české země. Pro Slovenskou a Podkarpatskou Rus, platily předpisy Uherska a došlo tak k právním dualismu Československého družstevního práva. První úpravou byl zákon č. 210/1919 Sb., o úpravě poměrů družstev na Slovensku. Další byl zákon č. 238/1924 Sb., kterým se zřídil všeobecný fond pěněžních ústavů Československa, který byl novelizován zákonem č. 130/1926 Sb., o přeměně společností s ručením omezeným v družstva. Nově byl přijat zákon č. 130/1926 Sb., o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi, která byla do ruku 1938 součástí Československa. Přes tyto změny zůstal i nadále platný zákon 70 z roku 1873, pozdější úpravy měly upevnit postavení družstevnictví v právním řádu. Družstva za první republiky proživaly svůj prudký rozvoj narušen až 2. světovou válkou.
2.3. Období let 1945 až 1989 Poválečný politický vývoj a komunismus napsal zajímavou kapitolu historie českého družstevnictví. Družstva se začala obnovovathned po 2. světové válce, politický vývoj po roce 1948 a nástup komunistického režimu přinesl zásadní změnu. Dnes je těžko určit, zda kolektivizace a centralizace byla na škodu, jelikož solidarita a společné hospodářství na určitém uzemí, vždy přináší střet zájmů nového se starým. Družstvům se podařilo vybudovat v zájmu svých členů solidně fungující síť výroby a služeb, rovněž pojištění, což dříve neexistovalo. Byl přijat zákon č. 187/1948 Sb., o Ústřední radě družstev, která byla ustanovena jako jediný vrcholný organ družstev. Návazoval zákon č. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech (JZD), rušící pro JZD zákon 70 z roku 1873. Tento zákon nově zavedl dvojí právní úpravu družstev, jednu pro JZD a druhou pro výrobní, strojní, stavební a jiná. Lidová družstava byly upraveny zákonem č. 53/1954 Sb, o lidových družstvech a družstevních organizacích. Nový zákon o JZD, zákon č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, už jen definitivně znemožnil jiné organizování rolníků než v JZD. V této době byla veškerá činnost upravena vyhláškami ministerstev a
vyhláškami Ústřední rady družstev a dalších úřadů. Tvorba právní úpravy jiných družstev než JZD, byla zcela přenesena na Ústřední radu družstev. V roce 1968 byly snahy o sjednocení právní úpravy pro všechny družstva v podobě nového zákona o socialistickém družstevnictví, což se vzhledem k politické situaci nepodařilo.
2.4. Po roce 1989 až dosud Společenské změny po roce 1989 se promítl i do systému družstevnictví. Byly přijaty nové zákony č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví a č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví. Přestože se zachovala dvojí právní úprava pro družstva zemědělské a jiné, právní úprava znamenala změnu oproti socialistickému družstevnictví. Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, přinesl úpravu nezemědělských restitucí a zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnictkých vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), řešil problematiku zemědělských restitucí. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zrušil dosavadní družstevní zákony a právní úprava družstev byla přenesena do obchodního zákoníku. Byl přijat i zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, který byl postaven na myšlence restituce původních majetkových práv oprávněných osob. Začal proces přeměny některých družstev na obchodní společnosti. Další byl zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a někté vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorám (zákon o vlastnictví bytu). Zákon 87/1995 Sb, o spořitelních a úvěrových družstvech, měl přinést návrat družstevního hospodaření, tato právní úprava však nesplnila co od ní bylo očekáváno a po roce 1999 se družstevní záložny dostaly do velkých problémů, která vedly k jejich úpadku. Jedna s posledních právních úprav je zákon č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení, který měl obnovit státní podporu pro výstavbu družstevních bytů.
3. JZD Přáslavice v letech 1952 -1974
3.1. Právní a faktický vývoj Ustavující schůze přípravného výboru jednotného zemědělského družstva (JZD) se konala 16. února 1951. Byl ustaven devítičlenný přípravný výbor JZD. Okresní rada družstev schválila 2. prosince 1952 reorganizaci přípravného výboru, za předsedu zvolen Krečmer Bedřich a místopředsedou zvolen František Mrázek. V přípravném výboru bylo šest zemědělců, cestář, ředitel školy, vedoucí pošty a vedoucí hostince. Dne 2. března 1951 svolal místní národní výbor spolu s přípravným výborem JZD veřejnou schůzi k projednání hospodářsko-technického uspořádání půdy. JZD Přáslavice vzniklo schválením Jednotného národního výboru v Olomouci, dne 9. prosince 1952, podle § 5 odst 2. zákona č. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech (příloha 1.). Vzniklo přeměnou zemědělského strojního družstva na jednotné zemědělské družstvo. Zápis do podnikového rejstříku byl proveden Okresním soudem v Olomouci dne 5. ledna 1953. Do volby řádných orgánů družstva vykonával funkci výkonného orgánu družstva 10 členný přípravný výbor. JZD bylo zařazeno do výrobní oblasti řepařsko – ječné. Zařazeno bylo do II. typu, což obsahovalo rozorání mezí a zvětšení osevné plochy. V roce 1953 přešlo na hospodaření III. typu, jehož smyslem bylo spojení živočišné a rostliné výroby. Společné ustájení dobytka bylo zavedeno 1. dubna 1953. V roce 1956 JZD hospodařilo na 335 ha půdy, z toho bylo 248 ha orné půdy. Členů bylo při založení 117. V roce 1957 bylo členů 116 z toho 76 žen. V roce 1958 bylo 120 členů, z toho 81žen. V roce 1959 bylo 157 členů z toho 103 žen a v roce 1959 bylo 210 členů a z toho 139 žen. Vlastní stanovy JZD Přáslavice (nedochovaly se) byly schváleny na členské schůzi v prosince 1957. JZD samostatně hospodařilo do roku 1974, a pak bylo přes odpor sloučeno s JZD Podlesí se sídlem ve Velké Bystřici. Sloučení bylo schváleno radou ONV Olomouc 31.5.1974. Po celou dobu existence družsva, bylo za družstevníky placeno důchodové a nemocenské pojistění. V roce 1953 mělo JZD drůbežárnu na 1000 slepic, 7 stájí kde bylo umístněno 102 dojnic a ve 4 stájích 112 vepřového dobytka. Významný byl rok 1958, kdy na družstevní pole vyjel první kombajn. Od roku 1962 se sklízelo jen kombajny a mlátičky obilí již nebyly používány.
3.2. Pracovní řád JZD Každý člen JZD měl tyto práva, na práci podle svých pracovních schopností a kvalifikace s přihlédnutím k možnostem družstva, na spravedlivou odměnu za vykonanou práci podle zásluhy a výsledků společného hospodaření, volit a být volen do představenstva, revizní komise, případně jiné pomocné komise a zůčastňovat se každé členské schůze družstva, vznášet připomínky a návrhy, rozhodovat o činnosti družstva. Dále měl podíl na podporách a pomoci ze sociálního fondu družstva podle pravidel sociálního řádu, používat výhody vyplývající z kultůrního fondu družstva, právo zůčastnit se všech akcí pořádaných pro členy JZD, podílet se na všech výhodách a vymožeností, které družstvo poskytuje svým členům a jejich rodinným příslušníkům a v neposlední řadě podílet se na všech výhodách, které stát poskytuje družstvům a družstevníkům jako nositelům pokrokového výrobního způsobu. Mezi povinnosti družstevníku patřilo, osobní účast na společné práci družstva, utužování pracovní kázně, uplatňování a propagace osvědčených nových metod a poznatků vedoucích ke zvyšování produktivity práce, důsledně dodržovat stanovy a pracovní řád družstva, dodržovat pokyny vedoucích pracovníků a přísně chránit družstevní majetek.
3.3. Dělba práce JZD Základní výrobní a organizační jednotky byly stále pracovní skupiny. Družstevník byl podle svého vzdělání a schopností zařazen do pracovní skupiny s přihlídnutím k možnostem JZD. Pracovní doba byla stanovene pro jednotlivé výrobní skupiny, podle roční doby, představenstvo ji uveřejnilo na vyvěsce. Další ustanovení stanov dávalo možnost představenstvu vyhlásit den státního svátku, či neděli za pracovní den. Vedoucí pracovníci byli povinni sdělit družstevníkovi práci na příští den, tak, aby večer den před tím družstevní znal druh práce a místo výkonu práce. Byla vymezena pracovní kázeň, tak aby ji každý družstevník dodržoval. Práce byla ohodnocena pracovními jednotkami a každý družstevník měl povinnost odpracovat učitý počet pracovních jednotek. Významný byl rok 1962, kdy byla zavedena pevná mzda, na místo jednotek. Pracovní řád rozdělil odpovědnost za plnění úkolů mezi jednotlivé funkcionáře. Předseda odpovídal představenstvu zejména za plnění hospodářských a politických úkolů, za řádný chod družstva po stránce organizační, výrobní a administrativní. Odpovídal za péči o mládež pracující v JZD a za jejich získávání pro práci v JZD, organizoval družstevní školu práce, pečovat o spolupráci s STS. Účetní odpovídala za řádné vedení účetních dokladů a evidence, sestavovala rozpočet na další rok. Pokladník
měl na starosti manipulaci s hotovostí a zaznamenával její pohyb do účetní knihy. Agronom odpovídal za živočišnou výrobu, byli mu podřízení vedoucí polních prací a tomu vedoucí polní čety. Zootechnik odpovídal za veškerou živočišnou výrobu, byl mu podřízen vedoucí odchovu, a tomu vedoucí skupiny odchovu. Dále byly v pracovním řádu stanoveny povinnosti pro funkce mechanizátor, skladník, bezpečnostní technik, hlídač v živočišné výrobě a revizní komise. Družstvo aktivně přijímalo mladé lidi podle učebních smluv, obsahem smluv bylo stanovení učebního oboru pro pozdější pracovní uplatnění v rámci JZD a vytvářelo tak podmínky pro vstup do družstva.
3.4. Koně družstevníka J. Vinše Láska člověka ke zvířatům je mnohdy silnější, než touha společnosti po jednotnosti a dodržování jí stanovených pravidel. Koňe pro člověka pracují a poskytují mu radost, dnes je jejich práce omezena na těžbu dřeva. Jaroslav Vinš byl jeden ze zemědělců, který byl přinucen do JZD vstoupit. Aby byl zlomen odpor rolníků, byla na počátku socializace zemědělství uspořádána v Přáslavicích veřejná schůze k násilnému vystěhovéní tří velkých rolníků Vinše, Slepici a Kutry, ke kterému nakonec nedošlo. Do družstva předal Vinš i pár koní a druhá pára koní mu zůstala ve stáji. Postupem času došlo k dohodě (příloha 2.) a J. Vinš koně do JZD prodal za podmínky, že budou ustájeny u něj doma a on s nimi bude pracovat v JZD. Na koně začal byt poskytován příděl krmiva. Mezi pracovní povinnosti patřila orba, která byly později zcela nahrazena traktory. Koně JZD později využívalo k dovozu krmiv a rozvozu družstevních přídělů, tedy naturálních podílů za práci. Po roce 1989 došlo k odprodejí koní zpět J. Vinšovi, který do své smrti s koňmi obhospodařoval záhumenky v okolí Přáslavic. Tento životní příběh ukazuje, že ne vše co si režim vynucuje pomocí práva je dobré a žádoucí a byl na konci 80. let světlou vyjímkou, které se podařilo přežít přes odpor tehdejší doby.
4. Závěr Vývoj ukazuje, že majetková, rozhodovací a osobní účast na výsledcích hospodaření, přináší vyšší odpovědnost, zájem o společnou práci a její výsledky.
5. Literatůra Okresní archív Olomouc, svazek 03-19, Olomouc, 1990.
Dvořák, T. Družstevní právo 3.. Praha: C.H. Beck, 2006.
Kalábková, P.; Koudelka, M.; Pospěch, P.; Doležel, A.; Horák, M.; Vymlátil, P. Přáslavice 2006. Přáslavice: Obec Přáslavice na Hané, 2006. s. 91-92.
6. Přílohy Příloha 1.: Schválení ustavení JZD
Příloha 2.: Dopis JZD oznamující koupi koní J. Vinše
