MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy
PROSTOR V AKCI (Realizace projektu intermediálního umění)
Doprovodný text k praktické diplomové práci
Brno 2011
Autorka práce: BcA. Romana Hricová Vedoucí práce: MgA. Jana Francová
Bibliografický záznam HRICOVÁ, Romana. Prostor v akci. Akce: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy, 2011. Vedoucí diplomové práce MgA. Jana Francová.
2
Anotace Doprovodný text k umělecké diplomové práci Prostor v akci pojednává o myšlenkovém a tvůrčím procesu vzniku výtvarně-tanečně-hudebního vystoupení a popisuje provedení jeho finální fáze. Cílem celé diplomové práce bylo vytvoření multimediální instalace v prostoru, která zaměřuje pozornost diváka na atmosféru prostoru a vnímaného okolí. Ukazuje prostor z jiné perspektivy a doplňuje ho o autorské prvky, čímţ se snaţí působit na smysly a emocionální sloţku vnímání recipienta. Prostředí se tímto začíná pohybovat na hranici mezi výtvarnou a divadelní scénou. Celý projekt je svázán konceptem, který se týká tématu reprodukce a originálu v multimediálním uměleckém odvětví. Text navazuje na teoretické a praktické poznatky z mé dosavadní výtvarné tvorby. Obsahuje subjektivní pohledy, názory a reflexe, čerpá z vlastního zkoumání popisovaných médií. První část popisuje akční umění a jeho formy. Rozděluje a rozebírá typy médií a nahlíţí na tvorbu autorů v daném oboru u nás a v zahraničí. Druhá část je věnovaná konfrontaci interaktivních medií s uměním a autorům, kteří mne inspirovali a jejichţ tvorba mne oslovila. Ve druhé dílčí části doplňkového textu diplomové práce se zmiňuji o moţnostech vzdělávání v daném oboru v České republice. Třetí část je věnovaná samotné akci Prostor v akci, inspiraci a motivaci, jejího vzniku a procesu realizace.
3
Annotation Accompanying text to the artistic diploma thesis Space in Action deals with the conception of the creative and artistic-dance-music shows and describes the implementation of its final phase. The aim of the thesis was to create a multimedia installation in the space, which focuses the viewer's attention on the perceived atmosphere of space and surroundings. The action shows the space from a different perspective and together with author’s contribution attempts to affect the senses and the emotional component of recipient’s perception. The space begins to move the boundary between art and theater scene. The concept of the entire project is related to the issue of reproduction and original art in multimedia industry. The text follows the theoretical and practical knowledge gained from my recent art work. It contains the subjective views, opinions and reflections, draws on my research of described media. The first part describes the action and its art forms. It classifies and analyzes media types and maps the artworks in the discussed field in our country and abroad. The second part is devoted to interactive media confrontation with art and authors, who inspired me and whose work influenced me. The second part of the accompanying text of the thesis describes the opportunities for education in the discussed art field in the Czech Republic. The third part is devoted to the event Space in Action itself, inspiration and motivation, its formation and implementation process.
4
Klíčová slova Akční umění, médium, interakce, VJ-ing, multimédia, intermédia, performance, výrazový tanec, experiment, multimédia, instalace, mediální tvorba, inspirace, projekt, propagace.
Key words Art of action, interaction, VJ-ing, multimedia, intermedia, performance, dance, experiment, media, multimedia, installation, media creation, inspiration, project, promotion.
5
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem doprovodný text k diplomové práci, akci Prostor v akci, zpracovala samostatně a pouţil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům. Hlavní částí diplomové práce je praktický umělecký výkon, akce. Předloţený text má charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické diplomové práci.
V Praze dne 10. 12. 2011
BcA. Romana Hricová 6
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří se určitým způsobem podíleli na přípravě a realizaci mé diplomové práce, především vedoucí práce, MgA. Janě Francové, za odborné vedení a podnětné rady a připomínky, dále mé sestře Lence Hricové, kapele Spálený sušenky, Michalu Kolářovi, Stevu Holdsworthovi a Martině Novákové. 7
Obsah
Úvod .......................................................................................................................... 9 1 Umění akce – Akční umění ................................................................................ 11 1.1 Formy akčního umění a vymezení pojmů (umění interaktivních medií) ....... 11 1.2 Typologie medií podle McQuaila .................................................................. 13 1.3 Náhled na tvorbu autorů akčního umění v ČR a v zahraničí ......................... 14
2 Intermedialita, multimedialita a jejich hranice ............................................... 16 2.1 Konfrontace umění interaktivních médií ....................................................... 17 2.2 Autoři a umělci, jejichţ tvorba mě inspirovala .............................................. 18 2.3 Moţnosti vzdělávání v dané oblasti ............................................................... 19
3 Akce „Prostor v akci“ ......................................................................................... 22 3.1 Osobní pohled na současnou mediální tvorbu ............................................... 22 3.2 Vlastní inspirace jako součást tvorby projektu .............................................. 24 3.3 Poznámky během přípravy projektu aneb z deníku autorky .......................... 26 3.4 Večer v akci ................................................................................................... 31 3.5 Technické podmínky a propagace.................................................................. 34
Závěr ....................................................................................................................... 35 Literatura ............................................................................................................... 36 Hypertextové odkazy ............................................................................................. 37 Seznam příloh......................................................................................................... 39 8
Úvod Akce Prostor v akci je rozvinutým a obohaceným pokračováním mých předchozích projektů. Stěţejní část spočívá v praktickém provedení diplomové práce. Skládá se z realizované performance a doprovodného textu, který shrnuje teoretické a praktické poznatky získané při tvorbě diplomové práce. Doprovodný text je psán strukturovanou formou, aby mohl plně poskytnout náhled na mé intuitivní vnímání médií včetně subjektivních názorů a reflexí. Diplomová práce je odrazem posunu v umělecké
tvorbě během mého
magisterského studia oboru Vizuální tvorba. V minulém projektu v rámci bakalářské práce jsem se zabývala prací, hrou a experimentováním s prostorem jako takovým, jeho pojetím a naplněním prostoru tělem, zvukem, světlem a jinými médii. Zajímalo mne zkoumání a moţnosti vrstvení a vazbení těchto médií. Jako posun od minulé práce vnímám jiný způsob přemýšlení o syntéze a kompozici tělesnosti. Tím je myšlen pohyb těla, zvuku a světla v několika moţných mutacích. Mým záměrem bylo pojednat daný prostor formou syntézy různých výrazových prostředků přenášejících informace a naplnit ho dějem, zároveň spojit scénář a improvizaci. Autor i divák se ocitá na hranici mezi pohledem na scénu a mnohovrstevnou kompozicí. Výchozím zadáním mé práce a mého tvoření byla forma, která byla jasná jiţ od počátku. Pouţila jsem formu pohybovo – výtvarné akce – performance s ţivými sloţkami, jako jsou například lidské tělo a ţivá hudba, a sloţkami neţivými, jako jsou předměty coby nedílná součást prostoru. V první části textu představuji jednotlivé formy akčního umění, typoligii médií a pojmy s daným výtvaně-uměleckým oborem spjaté. Nahlíţím na tvorbu autorů a aktuální tendence akčního umění u nás a v zahraničí. Další část doprovodného textu je věnovaná zkoumání hranic mezi významy pojmů intermedialita, multimédia, představení umělců z oblastí výtvarného, vizuálního, tanečního umění, kteří mě ovlivnili na cestě k formě mého vyjádření a kteří pracovali s podobnými prvky, jako jsem se rozhodla v závěrečné praktické práci pouţít. Uvádím moţnosti získání vzdělání v dané oblasti. Text dále směřuje k samotné performanci Prostor v akci. Závěrečná část poskytuje stručnou zprávu o díle a jeho důleţitých aspektech. Popisuje motivaci jeho vzniku, podněty, které vedly k nápadu 9
uskutečnění celé práce a inspirační zdroje, proces realizace, pouţité pracovní přístupy, postupy a techniky. Součástí této kapitoly je i zamyšlení se nad smyslem tohoto experimentu a působení provedené performance na diváka.
10
1 Umění akce – Akční umění Umění akce vznikalo od 50. let 20. století, odehrává se v prostoru, čase, s určitým dějem, na rozhraní mezi divadlem a výtvarným uměním a chce vtáhnout diváka, aby spoluvytvářel akci. Všední realitu včleňuje do umění a naopak. Cílem není hmotné dílo, ale proţitek, lidské vědomí i podvědomí. Akční umění (anglický pojem action, actionism) obvykle popisuje rané projevy překračování statického působení obrazu, ke kterým docházelo právě od 50. let 20. století. Klíčovou roli ve vývoji akčního umění sehrála v té době gestická malba, tzv. action painting abstraktních expresionistů (Jackson Pollock, Hans Hartung, Elsworth Kelly), stejně jako malba pomocí ţivých štětců, tzv. antropometrie Yvese Kleina, nebo malířské a materiálové akce vídeňských akcionistů (Otto Mühl, Herman Nitsch). Spíše neţ rozšiřující prostředky a postupy malby se pojmem akční umění označuje jako předchůdce happeningů, performancí, body artu. Oproti tomu je v českém prostředí termín akční umění často pouţíván jako střešní pojem zahrnující všechny umělecké projevy, které zdůrazňují akci, tedy kladou důraz na svůj časoprostorový a vtělený rozměr. Takto byl pojem akční umění definován i v souvislosti s výstavou Umění akce, připravenou Vlastou Čihákovou Noshiro v Mánesu v září 1992. V této koncepci se akční umění dělí na tři kategorie: performance, event a happening (www.artlist.cz).
1.1 Formy akčního umění a vymezení pojmů (umění interaktivních medií) Jednou z forem akčního umění je happening, který v překladu znamená událost, příhodu. Označuje způsob uměleckého výrazu, který se formuje náhodným rozvíjením děje formou inscenované události za účasti umělce i diváků coby účastníků happeningu. Tato forma se utvořila v USA na konci 50. let 20. století. Autorem pojmu byl A. Kaprow v roce 1958. Kaprow definoval happening jako: „Soubor událostí předváděných nebo vnímaných po určitou dobu a na více 11
místech.“ Při účasti v happeningu nebyl člověk jen příjemcem sdělovaných obsahů, ale byl přiveden k vědomí vlastní existence (http://www.iluze55.net). Happeningu je většinou věnován delší časový úsek, daný scénář. Součástí happeningu je improvizace. Za jeho předchůdce se pozvaţuje hnutí dada a umělecký směr futurismus – avantgardní (průkopnický, objevný) umělecký směr. Pro tento směr je charakteristické odmítání všech dosavadních kulturních a uměleckých hodnot (Edward, S. 1996). S. Edward (1996, s. 391) uvádí: “Environmentální forma akčního umění znamenala původně to, co zbylo po happeningu, později se termín kryje s pojem instalace. Environment – tento pojem znamená životní prostředí, okolí člověka, vnější podmínky pro život.” Další formou akčního umění je event. Jednoduchá událost, příhoda, velice krátký časový úsek, např. vyhazovací akce. Event znamená v angličtině událost. Akční performanční umění se jako samostatná událost objevuje od 2. poloviny 50. let 20. století. V tomto kontextu bývá event součástí happeningů. V 60. letech směřuje event na jedné straně ke konceptuálnímu umění, u kterého je důleţitější spíše forma nazírání na umění neţli forma umění. Na druhé straně patří k výraznějším scénickým formám. Vyznačuje se hlavně tím, ţe nedosahuje samostatnosti akce, ale spojuje se buď s objektem nebo navozuje sekundární význam pro předem kalkulovanou situaci. Důleţité je spíše uskutečnění události, neţ percepce divákem. Definice uměleckého díla, jeho fotografická a materiální reprezentace jsou pro konceptuálního umělce rovnocenné a tudíţ stejně hodnotné. Konceptuální umění je tedy při zachování ideji či jiné formy reprezentace opakovatelné (www.pcuifs2.fit.vutbr.cz). Termín performance se v širším a retrospektivním smyslu pojmu uţívá pro všechny formy uměleckého sdělení, které od počátku 60. let 20. století uţívají jako výrazový nástroj ţivého předvádění před diváky nebo za účasti diváků. V uţším smyslu se performance odlišuje od vývojově starší výrazové formy, kterou je happening, a to tím, ţe diváci tu nejsou nutně aktéry děje. Tím performance reflektuje názor 70. a dalších let 20. století, kdy všechny formy „divadelní rampy“ oddělující diváky od herců či „obrazového rámu“ uţ nejsou pociťovány jako zásadní překáţka plné 12
realizace uměleckého sdělení, jak tomu bylo v 60. letech 20. století. Od divadelního představení se výtvarná performance liší tím, ţe zůstává vţdy fragmentem příběhu v tom smyslu, ţe jako kaţdé výtvarné dílo, je pouze podnětem pro konečnou realizaci díla v mysli diváka. Termínem body art, který vznikl v roce 1970, byla nazvána jedna z forem umění akce, kdy tělo slouţí jako plátno, je otiskováno, nebo pouţito k vytvoření odlitku. Zkoumalo se, co tělo vydrţí a jaké jsou při akci umělcovy proţitky. Body art je termín odkazující k uţívání těla jako východiska a vlastního materiálu umělecké tvorby. Jako samostatná kategorie začíná být vnímán v 60. letech 20. století v souvislosti s rozvojem performance a happeningu. Body art navazuje na fenomenologické chápání těla jako „pole událostí“. Umělci, experimentující se svým tělem, často evokují základní vědomé i podvědomé pohnutky určující naše chování (sexuální touhu, agresivitu, strach). Akce většinou nemají povahu příběhu, ale zhušťují proţitek těla prostřednictvím jednoduchého gesta, bolesti, rituálního opakování, fyzického
omezení, extrémního
tělesného nasazení
či narcisistní posedlosti vlastní osobou. V některých případech vyuţívá body art karnevalových motivů (groteskního těla, metamorfóz, protéz, různých forem masek a transvestitismu) a svou formou a účinkem připomíná exorcismus nebo šamanský rituál. Body artové akce často ztělesňují drama konfliktů odehrávající se v psychice jednotlivce, ale i v jeho interakcích s okolím. Společensky kritický aţ aktivistický rozměr body artu zdůrazňovaly především feministicky zaměřené umělkyně, lesbické umělkyně a umělci z řad gayů, či umělci jiné neţ bílé barvy pleti. Stejně jako u performance je výstupem většinou fotografická či filmová dokumentace, či slovní záznam (www.artlist.cz).
1.2 Typologie médií podle McQuaila Denis McQuail je akademik a spisovatel zabývající se komunikační teorií. Věnuje se především masovým médiím, zaměřuje se na vysvětlení komunikačních teorií a na jejich aplikaci (www.cs.wikipedia.org).
13
Typologie médií podle McQuaila (2006): Intermédia – je termín označující oblast umění, která je typická překračováním hranic určitého média. Odborný výraz koncept byl uţívaný v polovině 60. let 20. století Dickem Higginsem z hnutí Fluxus k popsání neuchopitelných, často matoucích, interdisciplinárních aktivit, které se odehrávaly na pomezí více uměleckých ţánrů (např. oblast mezi kresbou a poezií, malbou a divadlem, apod.) Multimédia – označuje médium, které pouţívá různé formy informačního obsahu a zpracování informací (např. obraz, zvuk, text). Filmová projekce v kině je příkladem non-interaktivního lineárního multimédia. Mixmédia – termín označuje uţití různých technických prostředků. Jedná se o synonymum výrazu multimédia. Nová média (interaktivní média) – je termín uţívaný k popisu forem elektronické komunikace zprostředkované počítačovou technologií. Jejich výhodou je interaktivita, která umoţňuje jak tvůrci, tak příjemci vstupovat do dialogu. Například webové stránky, blogy, email, CD/DVD-ROM, elektronické stojany, virtuální realita, interaktivní televize, internetová telefonie, mobilní technologie, podcasting, apod. Hypermédia – je termín vytvořený v roce 1965 Tedem Nelsonem (filosof, sociolog z United States) Je logickou extenzí termínu hypertext, ve kterém se prostřednictvím hyperlinků (odkazů) spojuje grafika, audio, video a text v nonlineární informační médium. Příkladem hypermédia je World Wide Web (www.tim09.blog.cz).
1.3 Náhled na tvorbu akčního umění v ČR a v zahraničí Akční tvorba v podobě happeningu se v Čechách započala roku 1963 (Milan Kníţák, Zorka Ságlová, Olaf Hanel) a rozkvět zaznamenala znovu v 70. letech 20. století (Petr Štembera, Karel Miller, Jan Mlčoch, Jiří Kovanda).
14
Evropský happening byl političtější, důleţité bylo téma. V roce 1961 působilo v Kolíně nad Rýnem hnutí Fluxus a s ním úzce spjatý J. Beuys.V USA je produkce happeningů typická pro 60. léta 20. století. Od roku 1952 se konala představení odpovídající tomuto názvu na Black Mountain College za účasti Cage, Kaprowa, Rauschenberga, Tudora a Cunninghama. Americký happening se povaţuje za hravější, divadelnější (Ruhrberg, Schneckenburger, Frickeová, Honnef, Umění 20. století, s 583). Na happening a akční umění u nás se zaměřovalo hnutí Aktual, které vycházelo z umělecké skupiny zaloţené v roce 1963 sdruţující mladé umělce kolem Milana Kníţáka. Aktual pořádal pouliční akce, výstavy a happeningy. Jejími členy byli Milan Kníţák, Jan Maria Mach, Vít Mach, Soňa Švecová a Jan Trtílek. Body artu se u nás věnovali například Petr Štembera (Narcis č. 4 – 1978, Ryby – 1980) a Jan Mlčoch (Igelitový pytel – 1974, 20 minut – 1975). Mezi významné představitele body artu v zahraničí patří mezi jinými Herman Nitsch, Rudolf Schwarzkogler, Chris Burden, Herman Nitsch, Chris Burden (Jappe, 1993). Akční tvorbě se v současnosti kromě jednotlivců (Martin Zet, Lubo Kristek, Milan Kohout) věnují také různé aktivistické skupiny, které svými novými a originálními uměleckými přístupy a projekty nabízí nezaujatý a alternativní pohled na mnoho událostí v naší společnosti. Umělecké skupiny vznikly v důsledku větší náročnosti či cíle dosáhnout větší efektivity jednotlivých akcí. Rafani, Ztohoven, Guma Guar, Kamera Skura, Pode Bal. Tyto aktivistické skupiny se ve své tvorbě snaţí vyuţívat prvky umění akce. Mohou se tím nejvíce přiblíţit lidem a v rámci svých happeningů a performance se snaţí přenášet umění do nového prostoru, který často bývá omezen pouze limity jejich daných schopností.
15
2 Intermedialita, multimédialita a jejich hranice Intermédia se zabývají interaktivní strukturou komunikace za pouţití všech více či méně dostupných prostředků. Umění týkající se forem umění, jakými jsou kresba, hudba, video, malba, fotografie, konceptuální tendence a nová média (intermédia, multimédia) (Ruhrberg, Schneckenburger, Frickeová, 2004). Jak se v jednom svém článku o původu pojmu intermédia a intermedialita zmínil pan Petr Szczepanik (2009, s. 17), docent Ústavu filmu a audiovizuální kultury Masarykovy univerzity v Brně, „Samotný pojem "intermedia" (a od něj odvozená intermedialita) byl v roce 1966 převzat Dickem Higginsem (1938-1998), umělcem, teoretikem experimentálního umění a příslušníkem hnutí Fluxus, od básníka Samuela Taylora Coleridge, který jej používal ve svých kritických pracích počátkem 19. století k definici forem, jež spadají do prostoru mezi již známými médii. Stéphan Mallarmé a Jamese Joyce do formální stavby svých textů integrovali principy médií tisku a dokonce audiovizuálních médií budoucnosti. Takto bychom mohli pokračovat ještě řadou příkladů (především z oblasti první avantgardy), ale to podstatné se odehrálo až během druhé poloviny 20. století. Zmíněný Higgins pojmy intermédia a intermedialita nově uvedl do obecného povědomí v textu nazvaném Intermédia, kde je použil pro označení experimentálních děl především z oblasti happeningu, která "spadala do prostoru mezi médii". Neklasifikovatelné tvůrčí počiny v hraničních zónách mezi zavedenými kategoriemi spojuje s kritikou tradičního rozdělení společenských vrstev, kulturních institucí a uměleckých disciplín. Higgins chápe pojem médium velmi široce: nepíše jen o prostém křížení např. poezie s malířstvím, nýbrž i o překračování hranice mezi sférou "médií umění" [art media] a "médií života" [life media].“ Počátky myšlení o sloučeních mezi formami a médii můţeme hledat jiţ v antických pojetích
korespondencí
mezi
malířstvím a
poezií. Například happening
je intermédiem mezi koláţí, hudbou a divadlem. Ready-made například stojí mezi uměním a ţivotem. Fúze je neoddělitelným sjednocením starších médií, z něhoţ vzniká médium nové, intermediální (www.novamedia.xf.cz).
16
2.1 Konfrontace umění interaktivních médií Pojem konfrontace je ve slovníku cizích slov vysvětlen synonymy: porovnání, srovnání, střetnutí. Při konfrontaci s průnikem v rámci medií je recipient skoro nucen přijmout dílo jako něco radikálně mezi-lehlého, vycházejícího současně ze dvou nebo více zdrojů, a nechat ve své zkušenosti vzájemně pronikat různé vnímatelné horizonty. Intermedialita je v širším kontextu projevem vztahů dvou či více mediálních forem, které vstupují do takové vzájemného konceptuálního sloučení, v níţ obě zakomponovaná média jiţ nelze od sebe oddělit a vrátit jim původní význam. Koncepty jednoho média nahradí v jejich funkci koncepty média druhého, a tím danou mediální formu zevnitř změní. Výsledkem této fúze je nová forma média, která slučuje rysy dřívějších mediálních forem, ale současně obsahuje moţnosti a kvality zcela nové. Intermedialita se odlišuje doplňujícím kritériem odrazovosti. Strukturní prvky různých médií se střetávají, vzájemně proměňují a výsledná forma vzešlá z této transformace zviditelňuje rysy a vzájemné rozdíly střetávajících se médií. Hledá mezi jednotlivými sloţkami nové vztahy. Multimédia vytváří široké propojení (hypermédia), přenosy (transmedialita), juxtapozice (multimédia) či kombinace (mixed-media). Jednotlivé formy médií, respektive intermediálních forem akčního umění, se liší ve vztahu k prostoru a čase ve kterém se odehrávají, ve své podobě (tzn. akci) a v participaci diváka (www.tim-artblog.cz). Intermediální formy tedy nejsou tedy jen jednoduchým součtem navzájem si cizích prvků, nýbrţ výsledkem jejich hluboké transformace a konfrontace. V intermedialitě nejde o hranice mezi obrazy jak světelné, tak zvukové, ale spíše o obrazy těchto hranic. Multimédia a multimedialita se dají vnímat jako dílčí část výše uvedené skupiny intermedií.
Jako
součást
spektra
vyjadřovacích
způsobů
a
pomyslných
elektronických jazyků a technik pro invenční jedince s potřebou něco sdělit. Záleţí na osobním vnímání prostředků vyjádření kaţdého autora. Co to vlastně multimédia jsou? Pojem médium je ve slovníku cizích slov vysvětlen jako zprostředkující činitel. Koncem 20. století si slovo média přisvojila především 17
oblast komunikace a rozuměla jimi druhy sdělovacích prostředků, případně soubory prostředků, sítí a systémů, zajišťujících přenos často sloţitých sdělení. Termín multimédia znamená tedy společné působení více médií, jejich prolínání. Multimédia
se
dají
také
vysvětlit
jako
oblast
informační
technologie
charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači. Multimediální systém je souhrn technických prostředků jako jsou počítač, televize, kamera, video a další zařízení, která jsou schopná provozovat audiovizuální prezentaci ve spojení s uţivatelem. Moderní počítačové systémy jiţ bývají vybavovány alespoň základními technickými prostředky pro provozování multimediálních aplikací. Od počátku 90. let minulého století se začalo pouţívat označení multimediální aplikace, nebo multimediální software, které vyuţívaly kombinace textových, obrazových, zvukových či animovaných nebo filmových dat (www.multimedia.zde.cz).
2.2 Autoři a umělci, jejichž tvorba mě inspirovala Jedním ze zdrojů inspirace nejen pro tento projekt, ale i pro mou výtvarnou tvorbu posledních let, byla tvorba následujících autorů, kterou v této kapitole krátce představím. Zmíním dvojici umělců Cynthia Quinn a Mosses Pendleton, kteří vytvořili soubor Momix. Tvorba této taneční skupiny se soustředí na spojení tance, kostýmů, scény a choreografie performance. Například v tanci „Botanica“ dokonale vytvořené kostýmy připomínající květiny maximálně podporují estetický a emoční záţitek z představení. Velice inspirativní pro mě byla Erika Janunger se svým tancem „Weightless“ ve specificky pojednaném prostoru, kde otočením záběru při snímání klipu o 90 stupňů vzniká pohybová a gravitační iluze. Antony Gormley ve svém videu „The Blind Light“ má v záběru návštěvníky galerie pohybující se v husté mlze, kterou je naplněná velká krychle, kde mohou návštěvníci galerie, ve které byla tato „mlhová“ krychle vstavena, procházet. Velmi mě zaujal klip k písni „Her morning Elegance“, který řeţírovala zpěvačka, tvůrkyně divadelních her, divadelní ředitelka Oren Lavie. Z prezentací pro mě a mou výtvarnou tvorbu 18
významných umělců nemohu opomenout divadelní reţisérku a propagátorku současného tance Ninu Vangeli. Dále zmíním Williama Dočolomanskiho a jeho mezinárodní divadelní studio zaměřené na tvorbu, vývoj a výzkum lidského výrazu „Farma v jeskyni“. Definuje se vztahy mezi já – ty, tělo – hlas, kultura – příroda, veřejnost – intimita, výzkum – tvorba. Tato umělecká pohybová skupina hledá artikulaci toho, co se slovem ani jiným médiem nedá vyjádřit. Představení Farmy v jeskyni můţete v současné době shlédnout v divadle Alfréd ve dvoře v Praze. Některé prvky z mojí tvorby zpětně porovnávám s výtvarnými počiny umělkyně Janine Antoni a jejím dílem „Loving care“, kdy pomalovala celou podlahu výstavní místnosti svými vlasy namočenými v barvě. Pipiloti Rist ve svém díle „Homo sapiens sapiens“ zase projektuje na strop snové abstraktní krajiny a surrealistické kompozice. Elke Kristufek, Marina Abramovič a její performance reagující na podněty jako je například nahota, Yvonne Rainer v performance „Box“ i Vanessa Beecroft
s instalací
ţivých
převáţně
ţenských
těl
tvoří
kompozice
i divadelní scény a příběhy zasáhly do mého vnímání pojetí prostoru, lidského těla, jeho výrazu a náboje.
2.3 Možnosti vzdělávání v dané oblasti Umělecké vzdělání v multimediálních, intermediálních a přidruţených výtvarných oborech v České republice je v současné době moţné získat studiem v ateliérech na níţe uvedených vysokých školách. Akademie výtvarných umění v Praze ateliér intermediální tvorby I – vedoucí Prof. Milan Kníţák , Dr.A. ateliér intermediální tvorby II – vedoucí MgA. Jiří Příhoda ateliér intermediální tvorby III – vedoucí MgA. Tomáš Vaňek ateliér nových médií I – vedoucí Markus Huemer ateliér nových médií II – vedoucí doc. akad. soch. Anna Daučíková
19
Vysoká škola umělecko průmyslová v Praze ateliér intermediální konfrontace – vedoucí doc. ak. mal. Jiří David, asistent MgA. Milan Salák ateliér supermédií – vedoucí MgA. Federico Díaz, asistent Mgr. David Kořínek Fakulta výtvarných umění – Vysoké učení technické v Brně výtvarné umění konceptuální tendence ateliér environment – MgA. Barbora Klímová, asistent doc. Mgr. Art Dušan Záhoranský ateliér intermédií – doc. prom. ped. Václav Stratil, asistent MgA. Filip Cenek výtvarné umění video multimédia performance ateliér video – akad. soch. Martin Zet, asistent BcA. Anna Baláţová ateliér multimédia – MgA. Petr Zubek, asistent MgA. Tomáš Hrůza ateliér performance – prof. ak. soch. Tomáš Ruller, asistent MgA. Jennifer Helia de Felice, asistent 2 MgA. Matěj Kolář Fakulta umění – Ostravská univerzita v Ostravě katedra intermédií Ústav umění a designu – Západočeská univerzita v Plzni obor multimediální design (specializace: multimédia, prostorová tvorba) Fakulta umění a architektury – Technická univerzita v Liberci obor vizuální komunikace Fakulta umění a design – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem obor fotografie a intermediální tvorba
20
Fakulta multimediálních komunikací – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ateliér multimédia a design ateliér vizuální komunikace
21
3 Akce Prostor v akci Cílem celé diplomové práce bylo vytvoření multimediální instalace v prostoru, která zaměřuje pozornost diváka na atmosféru prostoru a vnímaného okolí. Instalace ukazuje prostor z jiné perspektivy a doplňuje ho o autorské prvky, čímţ se snaţí působit na vjemy a emocionální sloţku vnímání recipienta. Pojednané prostředí se tímto začíná pohybovat na hranici mezi výtvarnou a divadelní scénou. Ve finální fázi procesu vznikání díla byla výsledkem mnohovrstevná kompozice, kde najdeme různá média, jako jsou obraz, zvuk, tělo a jejich dílčí podkategorie jako světlo, projekce, hudba, rytmus, tanec, pohyb. Celý projekt je svázán konceptem, který se týká tématu reprodukce a originálu v multimediálním uměleckém odvětví. Tento problém nalezneme v hudebním, tanečním i výtvarném světě. Je bez pochyby, ţe reprodukce je manipulovatelná. Můţe jí zhotovit kdokoli, jakkoli a pouţít k čemukoli. Pouţití reprodukce je rovněţ nekontrolovatelné. To, co jednou proběhne, uţ po skončení reálně není. Existují jen záznamy, v jejichţ podobě dílo, či představení dál ţije do svého dalšího zopakování v reálném čase. Slovník cizích slov nám pro slova originál a reprodukce nabízí tato vymezení. Originál – svérázný, osobitý, nezávislý na vzorech. Reprodukce – napodobení, obnovení, rozmnoţení (www.slovnikcizichslov.cz).
3.1 Osobní pohled na současnou mediální tvorbu Z mého pohledu mediální umění u nás rozhodně nepatří do kategorie vymyšlených, uměle vypěstovaných uměleckých proudů, jak tomu můţe být vzhledem k vývojové i například politické situaci v jiných zemích, například v Rumunsku. Mediální umění se objevilo a rozvíjí se v mnoha ohledech v souladu s reálnými podmínkami. Současné umění je přímo závislé na stupni rozvoje kulturní infrastruktury a na kulturní politice vlády. Taková infrastruktura, za dobu uţ téměř dvacetiletého rozvíjení současného umění v České Republice, byla vytvořena. Vznikly nadace, festivaly, galerie atd. Řekla bych, ţe v systému je dost místa pro 22
inovace, komplikovanější myšlenky nebo originální gesta, i kdyţ stále jde vše malinko pomaleji, neţ v některých našich sousedních i jiných mimoevropských státech. Technologická náročnost většiny výtvorů z oblasti mediálního umění předpokládá v procesu jejich vzniku a prezentace, kromě účasti obvyklých hráčů soudobé artscény, také zapojení technických a vědeckých zdrojů. Současný umělec, který se zabývá malířstvím, instalacemi nebo performancemi, si sice můţe stále stěţovat na všudypřítomnou absenci státní podpory nebo různých nadací, je nicméně schopný realizovat své projekty i v těch nejméně příznivých podmínkách. V případě mediálního umění nepřítomnost podpory zpochybňuje samotnou jeho existenci. V lepším případě špatné podmínky tlačí mediálního umělce do spíše amatérské a profánní oblasti, jako je internet nebo flashová animace, případně do čistě komerční sféry reklamy a masmédií. Společnosti podnikající v oblasti high-tech v západní Evropě, Severní Americe a v Japonsku navazují ochotně dipólně výhodnou spolupráci s umělci. Umělec je akceptován jako odborník, který dokáţe v podstatě bezduchou technologii obohatit nestandardním pohledem a konstrukcí originálních tvůrčích nápadů. Instituce, pro kterou mediální umění vystavují, zajišťují novým technologiím pohotovou reklamu v neustále rostoucí skupině potenciálních kupců a uţivatelů (www.divus.cz). Jak se dá vypozorovat, festivaly mediálního umění, například Ostravský Malamut, které jsou hlavními prostředky jeho popularizace, se většinou vyvinuly z festivalů videoartu. Ty zase vycházely z festivalů dokumentárních filmů, například Ji–hlava, nebo Nadotek v Ústí nad Orlicí. Výsledkem takového vývoje není tedy pouze ohromné rozšíření vyuţívaných médií i modelů prezentace, ale i vymanění z uzavřeného světa intelektuálů a profesionálů ke skutečně širokému obecenstvu, čemuţ se aktivně věnuje Ciant v Praze, který se prezentuje jako podpora produkce a propagace umění a kultury nových médií jiţ od roku 1998 (www.ciant).
23
3.2 Vlastní inspirace jako součást tvorby projektu Inspirace k nám přichází zásadně nečekaně. Nemůţeme si ji uměle navodit, nevíme, kdy přijde, jako by na nás doráţela odněkud zvenčí. A přitom je podle posledních výzkumů velice významná pro lidský ţivot. Podíváme-li se do Oxfordského slovníku naučného, najdeme tam dva výklady slovesa „inspirovat“. Zaprvé, „inspirovat“ v doslovném významu znamená prostě „nadechnout“. Ve významu přeneseném nacházíme definici následující: „Prodchnutí nebo proniknutí nějaké myšlenky, záměru atd. do mysli: nápad, vyburcování či vznik určitého pocitu nebo impulzu, obzvláště pak impulsu exaltovaného charakteru“ (www.psychologie.cz). Jiţ jsem realizovala několik instalací i akcí, jejichţ principy se odráţejí v prezentaci mé praktické diplomové práce. Pracuji s pohybem těla, s tělem jako elementem, s videem, světlem, zvukem a prostorem, který zceluje situaci a dalo by se aţ říci, ţe dává scénické poţehnání akci. Kdyţ zavzpomínám na minulé instalace či akce, jedna ze zásadních byla „Polární záře“. Náhodně jsem s mojí sestrou přišla na moţnost jakýchsi světelných efektů, které jsem natočila na videokameru a promítala v promrzlé místnosti, krajině se stanem (instalovaným do místnosti), jako polární záři. Práce s náhodou a intuitivním přístupem, který ponechává otevřenost situace do okamţiku prezentace, je u mé tvorby, dalo by se říct, jiţ tradicí. Hlavním mým poznávacím znakem je, ţe se nehlásím příliš výrazně ke konceptuálním postupům tvorby, jde spíše o pocitově laděnou pohyblivou otevřenou situaci naplněnou významotvornými moţnostmi. V tomto případě jsem vyuţila specifika prostoru, která zapadají zejména do práce se světlem. Přestoţe, a nebo právě proto, ţe pouţívám vizuálně banální téma, pracuji s ním spíše antiiluzivně, stejně jako zvuk je analyzuji a ponechávám ho v čisté formě. Objevy spojitostí a moţností kombinovat výrazové prostředky mi otevřel další myšlenkové roviny ve vibrativním pojetí akce. Všechna tato témata si nesu z realizací v letech minulých, kdy jsem mimo jiné studovala intermediálně průmyslový obor na Fakultě výtvarných umění VUT Brno a zkušenosti získávala v ateliéru Tělový design pod vedením doc. Mgr. Jany Prekové během interfakultní 24
stáţe v ateliéru Intermédia, který vede doc. Václav Stratil, prom. ped. a stáţe v ateliéru Video taktéţ na FaVU VUT Brno, který v té době vedl prof. ak. mal. Peter Rónai. V následující části textu uvádím umělce, jejichţ dílo ovlivnilo moji tvorbu a stalo se mi podnětem a inspirací. Zahrnuje osobnosti nejen z řad multimediálních a intermediálních autorů, ale také tanečnice a performeři, autoři land artu a další výtvarníky. Jejich tvorba má společné rysy, především se vyznačuje podobným zobrazováním a charakteristickou více či méně prostorovou stylizací, které pramení z citlivého vnímání okolního světa. Kaţdá umělecká osobnost je popisována v kontextu uměleckých priorit autora, který tvoří konkrétní dílo. Na jednotlivé umělce pohlíţím mimojiné i subjektivně, s intuitivním přístupem a přihlédnutím k mému estetickému vnímání. Zdůrazňuji především ty prvky a úseky jejich tvorby, které mě nejvíce zaujaly a rozšířily můj pohled na médium akce. Také se snaţím komentovat jejich dílo takovým způsobem, aby bylo zřejmé, v čem se s nimi ztotoţňuji a co mi dodalo a dodává inspiraci. Výstupu předcházela dlouhá příprava a postupně měnící se vývojový proces práce. Na projektu jsem začala pracovat na konci léta roku 2010. Dopředu nebylo jasné, v jakém prostoru bude akce probíhat. Proběhlo zkoušení dílčích částí performance v Bezbariérovém divadle Barka a v dalších různých prostorách. Nakonec se výběr prostoru ustálil a začla jsem souvisle pracovat, připravovat se a meditovat v počítačové střiţně na půdě PdF MU na ulici Poříčí. Psala jsem si během celého tvůrčího procesu poznámky. Některé z nich uvádím níţe. Fotodokumentaci pak naleznete v závěru práce v kapitole přílohy. Má diplomová práce je představení – světelná a zvuková instalace, která přesahuje do prostoru scény. Nabízí místo k dění, akci, širokospektrálnímu vnímání člověka všech přítomných fragment a spočívá v pojednání prostoru energiemi, zalití místnosti barevnými a spektrálními vrstvami. Jde o hraní si se zvukovou a obrazovou linkou a plochou. Udávání časovosti probíhá ţivou hrou na nástroj, v tomto případě na africké bubny dovezené přímo ze západní Afriky, hledání, zachycování a spojování světelné přítomnosti s mým tělem a tělem hráček, jedná 25
se o zčásti improvizovanou kompozici s rytmem fragmentů a tepem obsahu. Můj záměr anebo přání je nechat diváka vtáhnout se do děje přítomného času na konkrétním místě. Jak bylo řečeno jiţ v úvodu, má praktická umělecká diplomová práce Prostor v akci je výtvarně-tanečně-hudební vystoupení, nebo také pohybově-výtvarně-taneční performance zasazená do prostoru místnosti počítačové střiţny v půdních prostorách na Katedře výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě na Poříčí 7. Během akce byly znázorněny vztahy mezi jednotlivými ţivými a reprodukovanými sloţkami performancí, objevilo se jejich vrstvení a překrývání. Akce by se také dala nazvat VJ-ingem, coţ znamená mixování videa. VJ-ing k ţivé hudbě a ţivým VJ-ingem k reprodukované muzice v podobě výrazového tance. „Vídţejing“ je dost podobný „dýdţejingu“, jen se nemíchá zvuk, ale obraz. DJ = Disk Jockey, VJ = Video Jockey (www.ceskatelevize.cz).
3.3 Poznámky během přípravy projektu aneb z deníku autorky Během vziku závěrečné práce jsem se snaţila zachytit myšlenky a témata, jimiţ jsem se ve vztahu k diplomové práci právě zabývala a nad nimiţ jsem se zamýšlela. Zápisky jsou útrţkovité a heslovité. Pro mě byly a jsou důleţité tím, ţe při jejich čtení můţu vrátit do určitého bodu, jisté fáze cesty, která byla velmi klikatá a několikrát se stočila úplně jiným směrem, neţ v jaký nakonec vyústila. Pro diváka a čtenáře můţou poznámky poslouţit k jakémusi vstoupení do zákulisí mé tvorby. Zápisky jsou vţdy nadepsány datem, kdy jsem si poznámku zanesla do sešitu.
20. dubna 2010 – Konzultace s Janou Francovou Hotový magisterský projekt a teoretický podklad – literature. Ráno cestou na konzultaci – nápad rytmu. Tanec.
26
9. srpna 2010 – Návrhy v deníku Světlo točící se uprostřed plastové mozaiky. Slepit barevné PET láhve. Bubny (rytmus srdce), tanec by mohla se mnou provést Jindřiška… Hudba se mi stala za posledního 1,5 roku bliţší neţ výtvarné umění? V jakém prostředí se to bude odehrávat? Divadlo anebo místnost na PdF, kterou lze zatemnit? Představuji si záplavu světel! Záběry k projekci: ve vaně, visací závoje, zvuky: bublání vody, praskání pěny, zachytit zvuk v co nejvyšší moţné kvalitě. 25. října 2010 „Sedím…a představuji si zvuky, slyším rytmy, vnímám pulzy.. Stále si představuji záplavu světel, zvuků, obrazů pohybujících se všude kolem mě.“ Mé myšlenky ze dne 23. 10. 2010. Koncepce a plán zkoušek: Divadlo Barka (zkouška) listopad, místnost č. 18 prosinec, (moţnost zatemnění místnosti). Meotar + projektor – doc. Kamenický, DVD přehrávač, sehnat gramofon, doma máme jeden. Magnetofonové pásky – rozmístit po stěnách a různě do prostoru na pohyblivou konstrukci, závěsný systém – laťky a silon. 16. prosince 2010 „Tóny živé i neživé, kapela hraje.. Tanečnice a tanečník nechá prostupovat rytmy svým tělem a myslí. Tancuje. Vnímá přítomné diváky. Panuje intimní atmosféra.“ Mé myšlenky ze dne 16. 12. 2010. Praktické řešení diplomové práce, organizace a časové rozvrţení. 30 str. + praktická část PŘEDSTAVENÍ v rámci festivalu, duben. Místo: Divadlo Barka? Mínus Tro3jka? v jednání. Fragmenty/materiál a záznamy: text, fotky, video. Projektory?? Potřeba několik – projekce se nastaví, aby vzájemně pronikala jedna do druhé. 27
28. února 2011 – Práce na textové části – zpracování koncepce Hypotéza, slova, která mě napadají (brainstorming). Osnova – Vymezení problematiky, vymezení pojmů, shrnutí stavu, pracovní postup, metody a nástroje, organizační, materiální a finanční zabezpečení práce, vyuţití výstedků, literatura. Název…domyslí se na konci. Forma – jasná. Plán psaní práce, časové rozvrţení. 6. dubna 2011 Název? Přeci jen předřešit… Návrh osnovy DP popis projektu + podmínky pro jeho tvorbu účastníci technické pomínky a zázemí účel, smysl, funkce + co očekávám tvůrčí historie cesta druhách aneb kontext záznam akce a komentář interpretace výsledky a změny naplnění cíle, experiment → podrobnější? Pojmy, definovat termíny – experiment, média, multimédia, instalace. Knihovna, autoři! 28. května 2011 – poznámky z kurzu vedeného panem doc. Fišerem Vazba – řeším formát a návrhy plakátu. Slova „zajímavý“ a „klíčový“ NEPOUŢÍVAT!! doprovodný text k diplomové práci technologický postup, „co budu dělat“ po sobě navazující souvislosti a jejich popis kdo to bude dělat, kontext 28
parametry ODBORNÉHO TEXTU: neutrální spisovný jazyk, přesné definice, poznámky pod čarou, odstavec min. 1 strana, hranaté závorky […] vynechávám „Ze zásad performance…“ Vyjádřit se k citacím a parafrázím! METODY: jak to bude probíhat, jak se to bude zaznamenávat, scénář, sotazníky pro účastníky? pozvat si odborníky? Odborná literatura: slovníky umění, učebnice, prof. Horáček, Zhoř. HODNOCENÍ: splnilo X nesplnilo účel, povede X nepovede k tomu, ţe …, jak to bude fungovat s různými cílovými skupinami? Popis – jak to vypadalo? 3. června 2011 – Zamyšlení nad využitím instalace Aneb k čemu je to dobré. Jaká jsou jiná moţná vyuţití mojí instalace? Lze za její pomoci podtrhnnout jiné obory, jako jsou věda, pedagogické aktivity, terapie? Moţnosti vyuţití: (???) VJ divadelní představení koncerty performance pracovní prostředí – uspěchaná doba workshop (lektoring…) didaktická prostředí terapeutický prostor („na míru“) → podpoří vjemy? zjistit dotazníkem, odpočinek, svačina… 6. července 2011 – Jasnější vize provedení a programu Netradiční KONCERT, kapela: Spálený sušenky. kde: místnost 18a na fakultě PdF MU na Poříčí kdy ……….. v kolik: ………..
29
PLAKÁT, POZVÁNKY Uvést v rámci diplomové práce, anotace, hypotéza! DOTAZNÍKY?! 21. srpna 2011 – Úvahy nad technických provedením Název: „na pomezí“, změna názvu DP – do 10.9.!! „tzv. umělecký VJing“. V prostoru si zahrát koncert. 2D X 3D. Moje oblíbené vrstvy a hladiny. Návaznost na předchozí tvorbu. NA POMEZÍ SCÉNICKÉHO PROSTORU A INSTALACE. Témata k zamyšlení: Jak to proběhne a co mám od toho očekávat? Popsání rolí, kdo co jak kdy bude dělat a kde asi. Posouzení akce: interakce s diváky. Jaké důsledky vyvodím? Brainstorming – ze stříhání videa. 1. září 2011 – Poznámky k technickému provedení a scénáři Magnetofon NE -> projektor na lamely ze stříbrného materiálu, asi tvrdý ALOBAL Projekce: videa …………voda………….., postavy, stíny,………………,……… Úprava prostředí: pohodlné, deky na zem! POPSAT JAK TO FUNGUJE! POPSAT A DEFINOVAT ELEMENTY (POJMY) + vlastní chápání pojmů Improvizovaný scénář (návrh) – průběh a příprava: 10:00 – 12:00…..1. blok 12:30 – 14:30..…2. blok 15:00 – 17:00…..3. blok BLOK: projekce, hra na nástroje, tanec, hudba X zvuk + diváci (volně přístupná prostor), koncert v 18:00. Čím interakce? Stíny – hraní. Závěsy z alobalu a lamel na stěně, na vrchní části dveří.
30
3.4 Večer v akci Vlastní akce Prostor v akci proběhla 27. 9. 2011 od 18:00 a byla rozdělena do dvou částí. Část první byla v podobě krátké taneční performance s názvem RoLe Alter Ego, jako ţivá ilustrace k reprodukované hudbě a část druhá měla podobu ţivého hudebního vystoupení dívčí bubenické kapely Spálený sušenky jako ţivá ilustrace k obrazu promítaného do prostoru, kde koncert zazněl. Dalo by se to ještě vyjádřit naopak a trochu jednodušeji, a to tak, ţe se jednalo o obrazový doprovod taneční choreografie a v druhém případě o obrazový doprovod ke koncertu. S tím, ţe v obou případech byly jednotlivé výrazové mediální sloţky, obrazová a hudební či taneční, navzájem úzce spjaty a hluboce propojeny. Jednotlivá vystoupení pak byla spojena konceptem, který ukazuje, jak se dá s reprodukcí manipulovat, jak je variabilní a nekonečně opakovatelná. Ukazuje také, jak můţe umocňovat atmosféru děje a navozovat tak intenzivnější záţitek z vnímání produkce.
31
PROSTOR V AKCI Scénář vystoupení 2 vstupy: 1x6:35 min., 1x30:00 min.
PŘÍPRAVA -projektor -DVD přehrávač -notebook -zatemnění -deky na zemi na sednutí pro diváky
1. VSTUP 18:00 Taneční choreografie ROLE ALTER EGO
2. VSTUP 19:00 Vystoupení kapely SPÁLENÝ SUŠENKY ARANŽ – SEZNAM SKLADEB
1. Soko
6. Makru
2. Soli
7. Sunu
3. Kassa Dibon
8. Madan
4. Belle mamma
9. Calypso Drum
5. Balakulanya
10. Calypso 32
RoLe Alter Ego Taneční choreografie pro dvě tanečnice jsem zatancovala se svou sestrou Lenkou Hricovou. Alter Ego, tento termín ve slovníku cizích slov znamená “druhé já”, vnitřní přirozený rozpor, blízká osoba, věrný. Na vzniku krátkého představení se mnou pracovala moje sestra, mé alter ego. Naše pohybová komunikace pro mě byla velkou inspirací, a podnětem pro další tvorbu a její směr, kterým se dál ubírala. Tanec jsem si vybrala proto, ţe taneční pohyb, výrazový tanec a pohyb vůbec jako takový je mi od malička velmi blízký a snadno se jím vyjadřuji. Pracovala jsem kombinovaně s videoprojekcí, kresbou stínem těla na stěny, pohybem těl, taneční choreografií. Na projekci i v prostoru samotném se objevují postavy na plátně, stíny, které znázorňují rozpor reálného a nereálného, 2D a 3D formy zobrazení motivu, komunikace mezi mnou a mojí sestrou, mezi mnou a stíny na pozadí, mezi námi a diváky. V tanci jsou vyjádřeny různé nálady, bariéry i splynutí. Druhé já nejen mé samotné, ale i druhé já prostoru, ve kterém se akce odehrává. Jako hudební sloţka byla vybrána nahrávka písně inspirované skladbou Pukaea, jejímţ autorem je Jaz Coleman. Tato doprovodná část taneční performance byla vybrána kvůli její dynamičnosti a duchovní síle. Tanečnice měly přiléhavé kostýmy černé barvy, aby vynikla jednoduchost linie a pohyb.
Spálený sušenky Vystoupení kapely Spálený sušenky se zúčastnily v abecedním pořadí podle jmen Andrea Sliviaková, Lenka Hricová, Magdalena Raszková, Mariana Raszková, Nicole Schicková a Romana Hricová. Sama v kapele působím od jejího vzniku a aktivně se podílím na vzniku všech skladeb. Naše kapela je “hudební koktejl inspirovaný západní Afrikou plný ţenské energie”, uskupení šesti dívek z Česka, Slovenska, Lotyšska. Spálený sušenky interpretují tradiční taneční rytmy a melodie západní Afriky, které se v krajích svého původu dodnes hrávají při různých slavnostech.
Struktura koncertu byla předem zvolená. Obsahovala cca 30ti minutovou aranţ, při které zaznělo 10 bubenických skladeb. Vystoupení doplňovala zpracovaná autorská videonahrávka z předešlých koncertů, která byla projektována na odrazový systém lamel z tvrdého alobalu připevněný na stropě, který měl za úkol rozmělnit světlo do prostoru, na těla hráček, jejich nástroje i na diváky, posluchače. Ve videu bylo moţno vidět jakýsi minimalismus pohybu, světelné spektrum rozbíjené vlnami, gravitační nihilismus a přemýšlivý ponor do pouţitého materiálu. Snaţila jsem se, aby obrazová část adekvátně korespondovala s aktuálně hranou skladbou a byly na ní zachyceny jednotlivé hráčky hrající svoje hudební party a prostředí, kde koncert probíhal. Šlo tedy o jakousi duplikaci a navrstvení. Kostýmy bubenic tvořily šaty z africké Nigerie.
3.5 Technické podmínky a propagace K provedení akce a její instalaci jsem měla k dispozici technické zázemí Pedagogické fakulty, katedry výtvarné výchovy. Konkrétně jsem ke své praktické práci pouţila následující techniku: projektor, DVD přehrávač, reproduktory. Dále jsem k proběhnutí akce pouţila prodluţovačku, notebook, alobal a lepící pásku. Bylo potřeba zajistit úplné zatemnění oken a vytvořit světlo rozmělňující lamely z tvrdého alobalu. Performanci Prostor v akci předcházela propagace. Rozeslala jsem osobní pozvánky a letáky elektronickou poštou a vyvěsila plakátky v budovách Pedagogické fakulty MU. Plakátek přikládám na konci textu jako přílohu. Oba výstupy byly zaznamenány filmařem Stevem Holdsworthem na profesionální videokameru, nahrávky byly poté sestříhány a jsou přiloţeny k textové části diplomové práce.
34
Závěr Akce Prostor v akci představuje dílo, jehoţ primárním účelem je povzbudit diváka a posluchače k návratu k sobě samému, vlastnímu vnímání světa a postupem času i k citlivějšímu vnímání prostoru a protředí, hudby, barev. Pomocí akce má dojít k znovunalezení zapomenuté schopnosti produkovat vlastní imaginární zvukové a barevné světy. Jedním z příjemných výsledků celé akce je to, ţe prostoru, ve kterém se vše odehrávalo, se dostalo oţivení. Namísto prozatímního klidně panujícího technologického nádechu do učebny vpadla atmosféra ţivá a hravá. Pro mě coby autorku práce představuje moţnost vyzkoušet kombinaci pouţitých technik a jejího působení na diváky i samotné účinkující, další velkou zkušenost. Dílo tím dodává silný sebereflexivní rozměr. Představení by bylo moţné převést i do jiných prostor například divadlo, koncertní sál. Lépe by však vyhovovaly malé, typově přesahové a alternativní prostory.
35
Literatura EDWARD, L. Art Today. Praha : Slovart, 1996. ISBN 80-85871-97-1. GOLDBERG, R. Performance Art: from Futurism to the Present. London : Thames and Hudson, 1990. ISBN 0-500-20214-1. GROSENICK U. Art now vol 2: the new direktory to 81 international contemporary artist. Taschen Köln, 2008. ISBN 978-3-8365-0324-2. JAPPE E. Performance ritual prozes : handbuch der aktionkunst in Europa. München : Prestel, 1993. ISBN 379131002. MORGANOVÁ, P. Akční umění. Olomouc : Votobia, 1999. ISBN 80-7198-351-9. RUHRBERG, SCHNECKENBURGER, FRICKEOVÁ, HONNEF. Umění 20. století. Praha ; Taschen/Slovart, 2004. ISBN 80-7209-521-8. RUSH, Michael. New media in late 20the-century art. Reprinted. London : Thames & Hudson, 2003. 224 s. ISBN 0-500-20329-6. SZCZEPANIK P. Konzervy se slovy. Počátky zvukového filmu a česká mediální kultura 30.let. Brno, 2009. ISBN 978-80-7294-316-6. WERNER H. HOLZWARTH . Art now vol 3. London : Taschen Köln, 2008. ISBN 978-3-8365-0511-6. ZET, M. Performance pro sebe/M. Zet. Brno : Galerie Eskort, 2006. ISBN 80-2398526-4. ZHOŘ, I, HORÁČEK, R., HAVLÍK, V. Akční tvorba. Olomouc : Rektorát Univerzity Palackého, 1991. ISBN 80-7067-074-6. ZHOŘ, I. Proměny soudobého výtvarného umění. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1992. 165s. ISBN 80-04-25555-8.
36
Hypertextové odkazy KOHOUTEK, R. Slovník cizích slov [on-line]. ©2006 [cit 16. 10. 2011]. Dostupné na World Wide Web:
. Artlist [on-line]. ©2009 [cit 12. 11. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . Česká televize [on-line]. ©2011 [cit 2. 8. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . Ciant [on-line]. ©2008 [cit 5. 10. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . Cinepur [on-line]. ©2010 [cit 6. 9. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . Wikipedia [on-line]. ©2006 [cit 5. 10. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . Divus [on-line]. ©2008 [cit 9. 7. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . Iluze 55 [on-line]. ©2010 [cit 3. 11. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . Multimédia zde [on-line]. ©2011 [cit 1. 12. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . Nová média [on-line]. ©2010 [cit 4. 10. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . PC [on-line]. ©2006 [cit 4. 10. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . Psychologie [on-line]. ©2007 [cit 2. 8. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . 37
Tomáš Ruller [on-line]. ©2009 [cit 6. 9. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . Slovník cizích slov [on-line]. ©2008 [cit 1. 12. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . Tim 2009 [on-line]. ©2011 [cit 6. 9. 2011]. Dostupné na World Wide Web: . Artblog [on-line]. ©2010 [cit 11. 8. 2011]. Dostupné na World Wide Web: .
38
Seznam příloh I.
Propagační leták / osobní pozvánka
II.
Fotodokumentace přípravy a zkoušek praktické diplomové práce
III.
Fotodokumentace přípravy před provedením praktické diplomové práce
IV.
Fotodokumentace první akce – choeografie RoLe Alter Ego
V.
Fotodokumentace druhé akce – koncertu Spálených sušenek
VI.
Video dokumentace obou akcí – choreografie RoLe Alter Ego a koncertu Spálených sušenek (vloţeno na vnitřní straně obálky)
39
Příloha I.
40
41
Příloha II.
42
43
44
Příloha III.
45
46
47
Příloha IV.
48
49
50
Příloha V.
51
52
53