MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY
Zvyšování finanční gramotnosti u osob se sluchovým postiţením Diplomová práce
Brno 2015
Vedoucí práce:
Vypracoval/a:
PhDr. Lenka Hricová, Ph.D.
Bc. Veronika Landová
Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracoval/a samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
………………………… V Brně, dne 18.3.2015
Bc. Veronika Landová
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat PhDr. Lence Hricové, Ph.D. za cenné rady a připomínky při vedení mé diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Zdeňku Čechovi za uvedení do problematiky v oblasti financí a pojišťovnictví a také Janě Vrané společně s organizací Tichý svět za poskytnutí vhledu do světa osob se sluchovým postižením a ochotě dále spolupracovat. V neposlední řadě děkuji všem, kteří se zúčastnili výzkumného šetření a těm, kteří svými zkušenostmi a názory přispívali a přispívají k realizaci projektu vztahujícího se k této diplomové práci.
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 5 1 Osoby se sluchovým postiţením ve světě slyšících .................................................... 7 1.1 Psychologické aspekty sluchového postiţení .......................................................... 7 1.2 Vzdělávání a profesní uplatnění osob se sluchovým postiţením ............................ 9 1.3 Vztah osob se sluchovým postiţením a osob intaktních ....................................... 13 2 Komunikace osob se sluchovým postiţením ............................................................ 17 2.1 Komunikace osob se sluchovým postiţením prostřednictvím mluveného českého jazyka........................................................................................................................... 17 2.2 Vizuálně-motorické komunikační systémy ........................................................... 22 2.3 Komunikace osob se sluchovým postiţením pomocí grafické podoby českého jazyka........................................................................................................................... 25 3 Finanční gramotnost .................................................................................................. 29 3.1 Peněţní a cenová gramotnost ................................................................................ 30 3.2 Rozpočtová gramotnost ......................................................................................... 31 3.3 Ochrana spotřebitele .............................................................................................. 36 4 Výzkumné šetření ....................................................................................................... 40 4.1 Cíle a metodologie výzkumného projektu ............................................................. 40 4.2 Vlastní šetření ........................................................................................................ 42 4.3 Závěr šetření .......................................................................................................... 68 Závěr .............................................................................................................................. 73 Shrnutí............................................................................................................................ 75 Summary ........................................................................................................................ 76 Literatura ....................................................................................................................... 77 Legislativní dokumenty ............................................................................................... 82 Internetové zdroje ........................................................................................................ 83 Zdroje pouţitých obrázků ............................................................................................ 84 Seznam obrázků ............................................................................................................ 85 Seznam tabulek ............................................................................................................. 86 Seznam grafů ................................................................................................................. 87 Seznam příloh ................................................................................................................ 89
Úvod Svou diplomovou práci bych ráda začala slovy Jaroslava Duška o neslyšících: „Jsou dlouhodobě přehlíženou menšinou ve společnosti a díky tomu mi připomínají velmi silně indiány. Zdá se mi, že mají dokonce společné rysy v chápání skutečnosti. Mají jiný typ bystrosti, než je vlastní nám, je to zřejmě pro to, že nejsou zaměřeni na řeč, na způsob, kterým si povídáme. Jsou nastaveni tak, že vnímají prostor a čas celým svým tělem. Mají také mnohem větší citlivost, jakýsi indiánský způsob vnímání prostoru. My, školeni v učebnách, ve školách, pořád nám někdo něco vykládá, píšeme, mailujeme, ale de facto víme o realitě „starou belu“. Připadá mi, že neslyšící se pohybují ve fyzické realitě, prostorově časové. Zřejmě proto mají jiný způsob orientace a komunikace. Vytvářejí komunitu s vlastním druhem humoru, s jinou citlivostí.“(Brzáková, P., Dušek, J., 2011) Neslyšící se od slyšících odlišují nejen v tom, ţe neslyší a pouţívají (většinou) jiný komunikační systém, ale hlavně tím, ţe mají jiný způsob myšlení, uvaţování a chápání. Tento jejich odlišný způsob vnímání světa a orientace v prostředí není horší, či podřadnější, neţ je ten náš, avšak ve světě slyšících se mohou stát předmětem předsudků, opovrţení či přehnaného soucitu. Této jejich odlišnosti, bezprostřednosti a důvěry někteří lidé zneuţívají ve svůj prospěch, a tak se můţe stát, ţe, například právě ve finanční oblasti, s důvěrou podepíší smlouvu, uzavřou pojištění či si půjčí peníze, aniţ by si zjistili podrobné informace (a často aniţ by věděli, jaké informace si mají zjistit). To má potom za následek nepříjemnosti spojené s rušením smluv, nesmyslným placení produktů, které nepotřebují, či dohadování se s bankovními či nebankovními institucemi. Tyto neuváţené kroky pak často vedou k exekučním řízením. Proto je velice nutné zvýšit informovanost osob se sluchovým postiţením a poskytnout jim odbornou radu a pomoc ve finančních otázkách, aby k těmto závaţným problémům docházelo co nejméně. Tato diplomová práce se tedy bude zabývat analýzou dosavadní úrovně finanční gramotnosti osob se sluchovým postiţením a návrhem a vytvořením materiálů pro rozvoj finanční gramotnosti, informovanosti o základních finančních otázkách a vytvořením poradenského systému v této problematice pro osoby se sluchovým postiţením. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. První dvě kapitoly se zabývají osobami se sluchovým postiţením, jejich psychikou, komunikačními formami, vzděláním a neposlední řadě jejich vztahem a interakcí s většinovou populací. Třetí kapitola popisuje základní pojmy z oblasti finanční gramotnosti a jejich praktické uţití. Závěrečná kapitola je pak věnována
5
vlastnímu výzkumnému šetření, které se zabývá zjištěním úrovně finanční gramotnosti, zjištěním finančního chování osob se sluchovým postiţením a postojů osob pracující v oblasti financí k osobám se sluchovým postiţením. Protoţe toto výzkumné šetření slouţí jako podklad pro vytvoření praktických materiálů pro rozvoj finanční gramotnosti osob se sluchovým postiţením a rozšiřování povědomí osob pracující ve finančním sektoru o sluchovém postiţení, budou zde také nastíněny postupy práce na těchto materiálech a případně uvedeny jiţ realizované části výše zmíněného projektu.
6
1 Osoby se sluchovým postiţením ve světě slyšících Ať uţ je míra sluchového postiţení jakákoliv, musí osoby se sluchovým postiţením zvládat kaţdodenní situace, a to nejen jako samostatní jedinci, ale převáţně jako členové společnosti, coţ se neobejde bez dorozumívání se s ostatními. Snaha o vstřícnou a plnohodnotnou komunikaci, které osoba se sluchovým postiţením porozumí, tedy musí panovat na obou stranách. (Slowík, J., 2010) 1.1 Psychologické aspekty sluchového postiţení Lehká nedoslýchavost I kdyţ je ztráta sluchu minimální, projevují se, a to převáţně v rušivém nebo hlučném prostředí, problémy v porozumění a v interakci mezi komunikačními partnery. Osoba se sluchovým postiţením můţe nepřirozeně naklánět hlavu či trup, vyţadovat větší zrakový kontakt, a tato námaha můţe danou osobu negativně ovlivňovat v oblasti paměti, udrţení pozornosti či psychické pohody. (Michalík, J., 2011) Středně těţká nedoslýchavost Takové sluchové postiţení je sice dobře kompenzovatelné sluchadly, avšak i zde existují problémy, obzvláště v oblasti selektivního slyšení (pokud mluví více osob najednou). Tyto problémy se projevují např. značnou unavitelností (z důvodu soustředění se na skupinovou konverzaci), která se sekundárně projevuje denním sněním či nepozorností. (Michalík, J., 2011) Nedoslýchaví se také většinou snaţí vyhýbat dlouhým rozhovorům z obavy, ţe by nebyli schopni porozumět sdělení. (Skákalová, T., 2011) Těţká, velmi těţká nedoslýchavost aţ hluchota Pokud dítě s těţkou nedoslýchavostí není od začátku vystavováno plnohodnotnému jazyku (např. znakový jazyk, nebo kvalitní sluchadlo či kochleární implantát + mluvená řeč), je pravděpodobné, ţe bude mít problémy v socializaci, v komunikaci, v osvojování pojmů a také v psaní a porozumění čtenému textu. Často se také objevují pocity méněcennosti a značné závislosti na kompenzačních pomůckách. (Michalík, J., 2011)
7
Osoby ohluchlé v průběhu dospělého ţivota mají při komunikaci se slyšícími výhodu vzhledem k jiţ osvojeným jazykovým kompetencím i orientaci v sociálním kontextu, avšak porozumění i jazykové vyjadřování je sluchovou vadou do určité míry ovlivněno. Ovšem ztráta sluchových podnětů je pro takového člověka zásadní změnou, která negativně ovlivňuje jeho psychiku. (Slowík, J., 2010) Osobnost osob se sluchovým postiţením Osoby se sluchovým postiţením (napříč stupni sluchové vady) mají často problémy se socializací. Hlavním důvodem je to, ţe tyto osoby nemají moţnost mimovolného učení, kterého se slyšícím lidem dostává pouze tím, ţe jsou někde přítomni, zaslechnou část hovoru či vnímají zvuky a dění okolí, čímţ se jim vytváří představa o světě kolem nich. Dalším důvodem nízké úrovně socializace je zařazování sluchově postiţených dětí do škol pro sluchově postiţené, kde nepřicházejí do kontaktu se slyšícími, a proto se tito ţáci spíše sdruţují ve společnosti neslyšících. (Potměšil, M., 1999) Socializace osob se sluchovým postiţením je také ovlivněna obtíţemi v chápání zásad chování či odchylkami v navazování a udrţování prosociálních vztahů. Důsledkem narušení procesu socializace pak můţe být opoţdění v morálním vývoji (jelikoţ morálka je ovlivňována jak náhodným učením, tak efektivní komunikací), egocentričnost, neschopnost popsat vlastní emoce, či se s nimi vypořádat. (Potměšil, M., 2007). M. Greenberg (1987, in Potměšil, M., 2007) poukazuje také na nízkou úroveň sociálního chápání (sníţená schopnost aţ neschopnost pochopit, zda určitá událost proběhla spontánně či plánovaně), sociální neinformovanost (nechápou některé jevy, protoţe
netuší,
ţe
existují),
či
větší
závislost
na
okolí
(často
z důvodu
hyperprotektivního přístupu rodičů). Dle J. Michalíka (2011) se u některých osob se sluchovým postiţením mohou projevovat následující specifika osobnosti: Neadekvátní reakce způsobené nejistotou a napětím Problémy s pozorností Špatná socializace Agresivita Emoční problémy, problémy popsat své emoce
8
Nízké sebevědomí a sebehodnocení Impulzivita Ţádné koníčky či ochota se dále vzdělávat Denní snění Obavy z neúspěšnosti Dalším specifikem osob se sluchovým postiţením je myšlení, které je vázáno na konkrétní realitu, proto se objevují obtíţe v abstrakci či hypotetickém uvaţování, potíţemi v plánování budoucnosti, hodnocení svých zkušeností, či se objevují problémy v pojmovém myšlení. (Zborteková, K., 2000, in Vágnerová, M., 2008) 1.2 Vzdělávání a profesní uplatnění osob se sluchovým postiţením V minulosti byl postoj k osobám se sluchovým postiţením ovlivněn mimo jiné výrokem Aristotela, ţe neslyšící nejsou schopni myšlení. Proto byli povaţováni za nevzdělavatelné a byli odsunuti aţ na samý okraj společnosti. Postupně však sílily snahy o vytvoření komunikačních systémů pro neslyšící (prvotním systémem byla prstová abeceda) a o jejich vzdělávání. Ovšem výuka formou znakového jazyka nebyla tolerována, a nakonec byla i zakázána. U nás byla povolena pouze orální metoda vyučování, a to aţ do roku 1989. Od roku 1993 lze jiţ na českých vysokých školách studovat znakový jazyk a od roku 1999 pak v Praze působí České centrum znakového jazyka Pevnost. V současnosti je jiţ samozřejmostí výuka ve znakovém jazyce a existují jiţ i další moţnosti vzdělávání jako je bilingvální metoda nebo vzdělávání formou totální komunikace. (Skákalová, T., 2011) Vzdělávání pomocí orální metody Tato metoda je praktikována u dětí se zbytky sluchu, které vyuţívají sluchadla či kochleární implantáty. Je zaměřena na vytvoření a rozvoj orální řeči a také se klade značný důraz na sluchový trénink. Ač některé striktní formy tohoto přístupu zakazují vyuţívání zrakových podnětů, ve většině případů je naopak podporován i rozvoj odezírání, gest či psaní při komunikaci. (Horáková, R., 2012)
9
Vzdělávání pomocí bilingválního přístupu Tento typ vyučování je moţný pouze na základních školách pro sluchově postiţené, protoţe jsou při vyučování vyuţívány oba dva jazyky - jak znakový, tak mluvený. (Skákalová, T., 2011) Ze začátku je vyučování převáţně vedeno ve znakovém jazyce, posléze je poměr vyuţití jazyků vyrovnaný. Je zde nutná spolupráce slyšícího pedagoga, neslyšícího pedagoga a tlumočníka, přičemţ platí, ţe kaţdý pedagog prezentuje látku svým přirozeným jazykem. Slyšící učitel je pro ţáky jazykovým vzorem, neslyšící učitel pak vzorem kulturním. (Neničková, T., 2010, in Skákalová, T., 2011) Vzdělávání formou totální komunikace Totální komunikace je spíše filozofií přístupu neţ jen vyučovací metodou. Při vzdělávání osob se sluchovým postiţením formou totální komunikace se dbá na úplné porozumění a pochopení obsahu sdělení. Ţák má právo zvolit si jakýkoliv způsob komunikace, který mu vyhovuje. Ve třídě je také zaveden tzv. společný jazyk, který obsahuje mluvenou řeč i znakový jazyk. (Potměšil, M., 1999) Mateřské školy pro sluchově postiţené Mateřské školy pro sluchově postiţené jsou zřizovány společně u základních škol pro sluchově postiţené. Kromě běţných činností poskytují i speciální diagnostickou a individuální péči včetně dalších specifických úkolů. Mateřská škola také úzce spolupracuje s rodinou dítěte a se speciálně pedagogickým centrem. (Doleţalová, L., 2012) Mateřské školy pro sluchově postiţené jsou například v Berouně, Kyjově, Brně, Šumperku, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a v Praze (bilingvální MŠ). (www.lorm.cz) Základní školy pro sluchově postiţené Vzdělávací program v základní škole pro sluchově postiţené volí ředitel školy (orální, bilingvální přístup či vzdělávání ve formě totální komunikace). Je zde sníţený počet ţáků ve třídě (8-10) a dbá se na individuální přístup a vyuţití speciálních pomůcek. Součástí výuky v tomto typu školy jsou i hodiny individuální logopedické péče. (Doleţalová, L., 2012) Základní školy pro sluchově postiţené jsou například v Praze, Plzni, Ostravě či Teplicích. (www.lorm.cz)
10
Střední školy pro sluchově postiţené V současné době mají ţáci a studenti se sluchovým postiţením mnohem více moţností studia, a to jak na středních odborných učilištích, tak i na středních školách pro sluchově postiţené či na běţných školách formou integrace. (Doleţalová, L., 2012) Střední školy pro sluchově postiţené jsou např. v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Hradci Králové atd. (www.lorm.cz) Vysoké školy pro sluchově postiţené V dnešní době jiţ není neobvyklé, ţe studenti se sluchovým postiţením studují na vysoké škole. Existují přímo obory pro osoby se sluchovým postiţením (např. Výchovná dramatika neslyšících na JAMU či Čeština v komunikaci neslyšících na UK) avšak v integrované formě mohou tito studenti studovat jakýkoliv jiný obor. To, jestli student se sluchovým postiţením úspěšně absolvuje studium na vysoké škole, je dáno, kromě vlastních studijních předpokladů, i aspekty jeho sluchového postiţení. Pro studenty se speciálními potřebami jsou při vysokých školách zřizována centra (např. středisko Teireisiás na MU), ve kterých jsou zajišťovány specifické sluţby, např. tlumočení apod. (Doleţalová, L., 2012) Integrace Při integraci dětí se sluchovým postiţením se můţeme setkat s určitými obtíţemi vyplývajícími z povahy sluchového postiţení. Jedná se například o podnětovou deprivaci v důsledku těţké sluchové vady, která se odrazí na rychlosti osvojení vnímání jazyka, a tím i pomalejším rozvoji verbální inteligence. Niţší stupeň sociální inteligence, hyperprotektivní výchova, předchozí pobyt ve speciální škole (kde nebyl ve styku se slyšícími) či chybějící mimovolní učení mají pak za následek sníţenou schopnost socializace, chápání a ovlivňování mezilidských vztahů, a tím pádem i problémy v začlenění se do intaktní společnosti. Tyto faktory by mohly mít za následek neúspěšnost integrace a v tomto případě by byla vhodnější forma vzdělávání na školách pro sluchově postiţené. Tato specifika se však neobjevují u všech dětí se sluchovým postiţením, a proto je nutné kaţdé dítě individuálně posoudit. Pokud je dítě na integraci připraveno a následně je integrováno, je integrace značným přínosem pro jeho psychiku. Na integraci však musí být dostatečně připravena i daná škola a třída, aby mohlo být dítě účastno (samozřejmě s určitými omezeními) všech školních i mimoškolních aktivit, a byl podporován jeho celkový rozvoj. (Potměšil, M., 1999) 11
Profesní uplatnění osob se sluchovým postiţením „Pracovní
uplatnění
je
jedním
z
prioritních
cílů
speciálněpedagogické
i zdravotně-sociální podpory lidí s postižením, neboť nemůže-li se člověk realizovat, uplatnit své dovednosti a vědomosti, podílet se na své soběstačnosti a nemá možnost se při práci setkávat s jinými lidmi, je využití veškeré rehabilitační podpory jen částečné. Člověk tak ztrácí motivaci k práci na sobě, překonávání překážek, ke vzdělávání a profesní přípravě nebo k odbornému růstu.“ (Novosad, L., 2009, s. 46) Dle zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb.) se osobám se zdravotním postiţením poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. Jedná se například o tzv. pracovní rehabilitaci, v rámci které jsou osobě se zdravotním postiţením poskytovány poradenské sluţby z oblasti výběru a udrţení si zaměstnání, pomoc při změně zaměstnání, zprostředkování rekvalifikačních kurzů apod. Jsou také zřizována chráněná pracovní místa, která zaměstnavatel, po dohodě s úřadem práce (ten na provoz takového místa přispívá), nabídne osobě se zdravotním postiţením. Podporované zaměstnávání Podporované zaměstnávání je sluţba pro osoby se zdravotním postiţením, které hledají či získají práci na běţném pracovním trhu. Sluţba trvá omezenou dobu a poskytuje podporu a pomoc při hledání práce i v prvních měsících po nástupu do zaměstnání. (Ludíková, L., 2012) Podporované zaměstnání poskytuje například Česká unie pro podporované zaměstnávání či organizace Tichý svět. Základním principem této sluţby je umoţnit osobám se zdravotním postiţením rovné moţnosti v uplatnění na trhu práce a zvýšit úroveň jejich dovedností a samostatnosti při hledání pracovního uplatnění a udrţení si zaměstnání. (www.unie-pz.cz) Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo zřizuje zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postiţením v délce trvání 3 roky. Za zřízení takového místa pak náleţí zaměstnavateli příspěvek od státu. (zákon 435/2004 Sb.) Chráněná pracovní dílna Chráněná pracovní dílna se zřizuje minimálně na dobu 2 let a jejími zaměstnanci jsou ze 60 % osoby se zdravotním postiţením. Stát poskytuje zaměstnavateli příspěvek na provozní náklady a mzdy zaměstnanců. (Fialová, I., 2011 in Ludíková, L., 2012) 12
1.3 Vztah osob se sluchovým postiţením a osob intaktních Sluchové postiţení a z něho vyplývající odlišné způsoby komunikace způsobují obtíţe při komunikaci s osobami slyšícími. Právě odlišný způsob chování a komunikace neslyšícího můţe u slyšících lidí působit jako projevy osoby s niţší inteligencí. Nestandartně mnohdy působí i mimika či nemoţnost kontrolovat některé zvuky (mlaskání u jídla). (Vágnerová, M., 2008). Slyšící často osoby se sluchovým postiţením označují jako „hluchoněmé“, coţ je nesprávný výraz, který osoby se sluchovým postiţením uráţí. Dalšími problémy, vyskytujícími se při komunikaci osob slyšících a osob se sluchovým postiţením, jsou příliš hlasitý mluvní projev aţ křik slyšícího, který se mylně domnívá, ţe tak mu bude lépe porozuměno, nebo naopak domnění, ţe jej osoba se sluchovým postiţením nemůţe slyšet a vyuţíváním této situace k nevhodným vtipům či uráţkám dané osoby. (Slowík, -J., 2010) K. Zborteková (1996, in Vágnerová, M., 2008) poukazuje na to, ţe ani vztah osob se sluchovým postiţením ke slyšícím není vţdy bezproblémový. Neslyšící mají k majoritní společnosti často (na základě negativních zkušeností, předsudků či nejistoty) odtaţitý postoj, coţ můţe vést buď k některým formám afektivních projevů, nebo naopak k uzavření se a neochotě komunikovat. Předsudky a diskriminace osob se zdravotním postiţením L. Novosad (2009) poukazuje na to, ţe znevýhodnění vyplývající ze zdravotního postiţení je kromě určitých osobních omezení v orientaci, komunikaci, pracovním uplatněním apod. umocňováno také neznalostí problematiky ze strany intaktní populace. Dle J. Michalíka (2011, s. 46) se jedná převáţně o „dlouhodobé nerespektování či neznalost základních a zásadních odlišností, které tuto minoritu občanů definují.“ Toto
se
nejčastěji
projevuje
v diskriminaci
společenských
zvyklostí,
v architektonických, komunikačních, edukativních i pracovních bariérách a, v neposlední řadě, také v odsuzování a negativních postojích jak k osobám se zdravotním postiţením, tak ke zdravotnímu postiţení samotnému. (Michalík, J., 2011)
13
L. Novosad (2009) uvádí 4 nejtypičtější postoje, nebo spíše předsudky veřejnosti vůči osobám se zdravotním postiţením: 1) Osoby se zdravotním postiţením jsou „chudáci“, kteří potřebují politování a soucit. Jejich osud je tragický. 2) Osoby se zdravotním postiţením jsou „mrzáci“, „invalidé“, kteří jsou neuţiteční a společnost jen zatěţují. Za svůj osud si mohou sami. 3) Osoby se zdravotním postiţením mají spoustu výhod, dávek a příspěvků, které nepotřebují nebo si je nezaslouţili. 4) Osoby se zdravotním postiţením mají díky svému postiţení rozvinuté jiné, lepší vlastnosti. Jsou vnitřně silnější, ušlechtilejší či statečnější a jsou hodni obdivu. Diskriminací rozumíme rozdílné chování k určité osobě neţ k jiné nebo k celku (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz). Takové chování vţdy diskriminaci samozřejmě neznamená, avšak pokud se osoba se zdravotním postiţením cítí diskriminovaná, můţe si poloţit následující otázku: „Jednalo by se v této situaci s osobou bez zdravotního postiţení stejně jako se mnou?“. (Čermák, M., 2012) Pokud je odpověď na tuto otázku záporná, jedná se s největší pravděpodobností o přímou diskriminaci. Existuje však také diskriminace nepřímá, která se například projevuje v neochotě přijmout opatření umoţňující osobě se zdravotním postiţením „přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení“. (zákon 198/2009 Sb.) Skrytá forma diskriminace je pak např. nepřiměřeně dlouhé oddalování těchto opatření, které nelze ospravedlnit. Posledním typem diskriminace je pak obtěţování, kdy dochází k porušování důstojnosti osoby se zdravotním postiţením formou zastrašování, poniţování, uráţení či jiných projevů nepřátelského chování. (Novosad, L., 2009) Pojem předsudek znamená předpojatost či nepříznivý postoj ke člověku (případně jevu, činnosti) a lze jej jen velmi těţko vyvrátit byť i opodstatněnými argumenty. (slovnik-cizich-slov.abz.cz) Předsudky se šíří ve větších či menších sociálních 14
skupinách (rodina, přátelé), ale i prostřednictvím médií či neznalých vzdělavatelů a vychovatelů a mají za následek nedůstojné jednání s osobami se zdravotním postiţením, coţ můţe vést aţ k diskriminaci. I velmi malé děti (ve věku kolem 3 let) jiţ mohou zastávat, na základě přebírání vzorů chování od svých rodičů či jiných blízkých osob, určité negativní postoje či předsudky k některým skupinám osob (tmavé pleti, se zdravotním postiţením, apod.). Takové postoje mohou přetrvat i do dospělosti. (Michalík, J., 2011) Komunikace mezi osobami se sluchovým postiţením a slyšícími V první řadě je třeba vyvrátit domněnky, které vycházejí z neinformovanosti společnosti, ţe osoby se sluchovým postiţením mají niţší IQ neţ většinová populace. Jedná se (ve většině případů) pouze o dojem na základě horšího porozumění a verbálních projevů osob se sluchovým postiţením. Ač se, zejména u osob s vrozenou hluchotou, objevuje převáţně konkrétní myšlení, nemusí mít toto omezení (samozřejmě při vhodné a časné stimulaci a výchovném působení) zásadní vliv na rozvoj jedince. Značný význam při komunikaci s osobami se sluchovým postiţením nese neverbální komunikace, proto je vhodné ji při komunikaci vyuţívat podstatně více, neţ při komunikaci se slyšícím člověkem. (Slowík, J., 2010) J. Michalík (2011) uvádí poţadavky, které mohou napomoci k lepší interakci mezi osobami se sluchovým postiţením a osobami slyšícími: 1) Informovanost prostředí – protoţe sluchové postiţení není na první pohled poznatelné, měla by osoba se sluchovým postiţením tuto informaci svému komunikačnímu partnerovi sdělit a současně mu sdělit i formu komunikace či jiné specifické potřeby 2) Informovanost společnosti – informování veřejnosti o sluchovém postiţení, jeho druzích, specificích a projevech a také o moţnostech komunikace, aby veřejnost tyto osoby lépe přijímala 3) Práce s rodinou – rodina musí osobě se sluchovým postiţením poskytovat nejen pečující zázemí, ale také prostředí, kde můţe rozvíjet a upevňovat komunikační dovednosti 4) Ohleduplnost – zaloţená na oboustranné informovanosti
15
5) Úprava akustického prostředí – sníţit na minimum rušivé zvuky (např. rádio, zvuk z ulice, apod.), protoţe negativně působí na pozornost osoby se sluchovým postiţením, coţ zvyšuje její unavitelnost 6) Vhodné osvětlení – pokud osoba se sluchovým postiţením vyuţívá odezírání, není vhodné, aby stála čelem ke zdroji světla 7) Názornost – jedná se například o ukázání na osobu, předmět či dokument, o kterém se hovoří, kolonku, kde se má podepsat apod.
Shrnutí V dnešní době mají osoby se sluchovým postižením možnost se kvalitně vzdělávat s ohledem na své specifické potřeby i vlastní možnosti a zájmy, a to jak ve školách hlavního vzdělávacího proudu, tak ve školách pro sluchově postižené. Pracovní uplatnění osob se sluchovým postižením může být složité, avšak již existují různé podpory od státu i od organizací pro sluchově postižené, díky čemuž se osoba se sluchovým postižením může plnohodnotně zapojit do pracovního života na stejné úrovni jako osoba slyšící. Protože však v důsledku sluchového postižení dochází k různým odlišnostem v oblasti psychiky, jednání, uvažování a v nejzásadnější oblasti - komunikaci, bývá mnohdy vzájemné porozumění a soužití osob se sluchovým postižením a intaktní populace komplikované a plné nepochopení či předsudků. 16
2 Komunikace osob se sluchovým postiţením Sluchové postiţení výrazně ovlivňuje komunikační kompetence jedince. Osoba se sluchovým postiţením má omezenou schopnost vnímat a diferencovat sluchové podněty, coţ negativně ovlivňuje rozvoj mluvené řeči. Vzhledem k tomu, ţe osoby neslyšící či osoby s těţkým postiţením sluchu komunikují odlišně od majoritní společnosti, je pro obě strany mnohdy obtíţné se navzájem dorozumět. (Vágnerová, M., 2008) S osobami se sluchovým postiţením lze komunikovat různými způsoby. Existují však některá pravidla, která by se měla dodrţovat, aby mohla komunikace probíhat co nejlépe a nejefektivněji. Jedná se například o nutnost neustálého zrakového kontaktu (problém např. při komunikaci většího počtu lidí, nebo kdyţ má při komunikaci provádět ještě jinou činnost), vyuţití mimiky a gest (pro osobu se sluchovým postiţením je mimika nositelem významných informací usnadňujících porozumění), nebo vyuţití doteků, které ale mohou znamenat narušení osobní zóny ze strany osoby se sluchovým postiţením (dotykem vyjadřují začátek či konec konverzace apod., coţ můţe být pro slyšícího člověka nepřirozené aţ nepříjemné). Tyto doteky však mají svá pravidla – dotýkat se lze například ramen či horní části paţe, nevhodné je dotýkat se například hlavy, rukou nebo pouţívat jakékoliv doteky zezadu. (E. Martínková in Jurkovičová, P., 2010) 2.1 Komunikace osob se sluchovým postiţením prostřednictvím mluveného českého jazyka Řeč Pokud se dítě narodí s úplnou ztrátou sluchu, objevují se předverbální projevy řeči (křik, broukání), které se, v období přechodu na napodobivé ţvatlání (osmý měsíc), postupně ztrácí. Pokud dojde k úplné ztrátě sluchu před zafixováním mluvené řeči (tzn. před sedmým rokem ţivota), dochází ke stejnému jevu – řeč, pokud není poskytnuta logopedická péče, postupně vymizí. Pokud ke ztrátě sluchu dojde aţ po sedmém roce ţivota, ke ztrátě řečových schopností nedochází, avšak tato osoba ztrácí sluchovou kontrolu, coţ se negativně projevuje nejvíce na artikulaci a prozodických faktorech řeči. (Lechta, V., 2008)
17
Při ztrátě sluchu 60 dB a více je moţné pozorovat specifické změny v řečovém vývoji a projevu. Řeč osob s těţkým sluchovým postiţením je tedy značně narušena. Specificky narušeno je dýchání, artikulace (kvalitu ovlivňuje včasná a intenzivní logopedická péče), fonace, objevuje se audiogenní dysgramatismus. (Krahulcová, B., 2002) Pokud se jedná o niţší ztrátu sluchu, bývá řeč ve většině případů srozumitelná, avšak objevuje se vadná výslovnost sykavek. Ve všech případech je nutná logopedická péče a vhodná je i maximální spolupráce rodiny a nejbliţšího okolí, aby nedošlo nejen ke ztrátě jiţ získaných komunikačních schopností, ale také k sociální izolaci dané osoby. (Škodová, E., Jedlička, I., 2003) Porozumění řeči Verbální komunikace je pro osobu s velmi těţkým sluchovým postiţením nebo osobu neslyšící psychicky náročná aţ stresující. Musí být například dodrţen zrakový kontakt, aby bylo umoţněno odezírání (viz níţe). Tato osoba také těţko odhaduje kontext komunikace – nerozezná totiţ (ani odezíráním ani omezenou sluchovou percepcí) intonaci či přízvuk, který obsah slov modifikují. Problémy v orální komunikaci mají však i osoby s těţkou nedoslýchavostí, kde se problémy v porozumění projevují především v oblasti rozlišení zvukově podobných slov, v pochopení významu slov a délce zpracování slyšené informace. (Vágnerová, M., 2008) Odezírání „V bance. Kráťa: „Dobrý den. Jsem úplně hluchý a vy tu máte on-line přepis pro neslyšící. Potřeboval bych se na něco zeptat ohledně mého účtu.“ Pracovnice: „Dobrý den. A co potřebujete“? Kráťa: „Nevím, co říkáte. Nic neslyším. Abych vám rozuměl, spusťte přepis.“ Pět minut hledání přístupových údajů k přepisu a telefonování o rady. Mezitím dotaz pracovnice: „Vy neumíte odezírat?“ Kráťa (otázku odezře): „Ne, a vy?““ Velké mnoţství neslyšících odezírá, avšak pouze kývají, aniţ by se kdy zeptali na zopakování sdělené informace. Ve většině případů ale dostatečně nerozumí a nelze čekat, ţe porozumí např. důleţitému sdělení v bance, navíc od neznámého člověka. „Myslet si, že kdo neslyší, umí automaticky odezírat na sto procent, případně komunikovat ve znakovém jazyce, je jako myslet si, že ten, komu amputují nohu, umí po probuzení plynně somálsky.“ (Kratochvíl, L., 2014)
18
Odezírání je schopnost osoby specificky vnímat verbální sdělení pomocí zraku a obsah tohoto sdělení pochopit na základě pohybu úst, celkového výrazu, mimiky a gest. (Janotová, N., 1996) Pro osoby s částečnou ztrátou sluchu je odezírání velmi vhodným doplněním mluvené řeči. Díky tomu dokáţí porozumět většině sdělení. Pokud je však ztráta sluchu totální, porozumění vyslovenému je velmi obtíţné aţ nemoţné. Odezírání také vyţaduje trénink i neustálé opakování a procvičování, jinak tato schopnost postupně mizí. (Strnadová, V., 2001b) Kvalita odezírání je závislá na vnitřních i vnějších podmínkách. N. Janotová (1999) uvádí, ţe ke kvalitnímu odezírání je nutný dobrý stav zraku (u osob se sluchovým postiţením jsou zrakové vady časté, a proto je potřeba případně zajistit adekvátní korekci brýlemi), vzdálenost komunikačních partnerů by měla být 0,5-3m a také by měli udrţovat zrakový kontakt. V. Strnadová, 1996 (in Krahulcová 2002) uvádí jako podmínky pro správné odezírání např. vyuţitelnost zbytků sluchu, zkušenosti v odezírání, pozornost (rozsah, udrţení pozornosti,…), dobrou úroveň slovní zásoby, znalost gramatiky jazyka, aktuální stav (únava, emoční stav,…), apod. Co se týče samotné řeči, mělo by se mluvit obvyklým způsobem, zřetelně a s přiměřenou hlasitostí. Rozhodně se nedoporučuje mluvit rychle nebo naopak příliš pomalu, aţ slabikovitě. Konverzaci je vhodné doplnit mimikou, výrazy a gesty. (Janotová, N., 1996). J. Fikejs (www.ruce.cz) uvádí následující přehled základních pravidel pro komunikaci s osobami se sluchovým postiţením, které odezírají: 1) nutnost vzájemného očního kontaktu 2) během celého hovoru odezírající potřebuje vidět ústa svého komunikačního partnera (pozor na podpírání hlavy nebo nevědomé zakrývání úst) 3) během hovoru nestát zády k oknu nebo ke zdroji světla 4) nemluvit rychle ani velmi pomalu, nekřičet, přirozeně artikulovat 5) uţívat jednoduché věty, známá slova, vyhnout se ironii 6) vţdy se ujistit, ţe odezírající rozumí - není vhodné ptát se, zda odezírající rozuměl (nemusí si být totiţ vědom toho, ţe rozuměl správně nebo mu můţe být toto přiznání nepříjemné), proto je spíše vhodné se ptát, co nám rozuměl (Strnadová, 2001, in Jurkovičová, P., 2010)
19
7) pamatovat, ţe odezírání je náročné a proto nevést dlouhé hovory/monology 8) pro vysvětlení některých slov či části sdělení je moţno vyuţít prstovou abecedu nebo sdělení napsat Dle B. Krahulcové (2002) existují tři typy odezírajících. Vizuální typ si při odezírání představuje slovo jako napsané, vizualizuje si jej a pokud některé části slova neporozumí, dokáţe si jej na základě této představy doplnit. Motorický typ si odezíraná slova představuje jako soustavu motorických pohybů. Většinou pohybuje ústy společně s komunikačním partnerem. Smíšený typ pak představuje kombinaci předchozích. Kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postiţením Sluchadlo zesiluje a moduluje akustický zvukový signál a tím pomáhá lépe slyšet. Sluchadel je mnoho druhů, např. kapesní, závěsná (nejčastěji vyuţívaná, lze vyuţít takřka u všech případů nedoslýchavosti, zavěšují se za boltec a zvuk je do zvukovodu přiveden pomocí hadičky s ušní olivkou), boltcová (vyplňují boltec), zvukovodová (umístěna ve vchodu do zvukovodu), brýlová (součást brýlí) a další. Sluchadla se konstruují jak pro vzdušné, tak pro kostní vedení akustického signálu. (Lejska, M., 2003)
Obr. 1: Sluchadla (www2.teiresias.muni.cz)
Kochleární implantát je určen osobám s těţkým sluchovým postiţením či hluchotou. (Horáková, R., 2012) Jedná se o „elektronické zařízení, které dráždí elektrickým proudem nervová zakončení sluchového nervu v hlemýždi.“ (Lejska, M., 2003, s. 76) 20
Obr. 2: Kochleární implantát (www2.teiresias.muni.cz)
Kmenový implantát pak pomocí stimuluje kochleární jádra přímo v mozkovém kmeni. Efektivnost této metody je však mnohem niţší neţ u kochleární implantace. (Horáková, R., 2012) Dalšími pomůckami, které osoby se sluchovým postiţením vyuţívají, jsou např. světelné zvonky, vibrační budíky, PC technika, internetová komunikace, skryté titulky apod. (Horáková, R., in Kapitoly ze speciální pedagogiky, 2006)
Obr. 3: Vibrační budík (www.pomuckyproneslysici.cz)
21
2.2 Vizuálně-motorické komunikační systémy Prstová abeceda „Prstová abeceda je slovní vizuálně-motorická komunikační forma, při které se užívá různých poloh a postavení prstů k vyjádření písmen.“ (Krahulcová, B., 2002) Předpokladem vyuţívání prstové abecedy je ovládnutí jazyka v jeho psané podobě, neboť se jednoručně či dvouručně ukazují jednotlivá písmena abecedy. (Horáková, R., 2012) Prstové abecedy se v různých zemích liší. V USA se nejvíce vyuţívá jednoruční abeceda, která byla přijata i jako mezinárodní. V České republice se nejvíce vyuţívá dvouruční prstová abeceda, která je velmi jednoduchá na naučení i pro slyšící, jelikoţ tvar takto vytvořených písmen odpovídá tvaru v jejich písemné formě. (Strnadová, V., 2001a) Tato forma komunikace je však velmi pomalá a z toho důvodu ji nelze vyuţít jako komunikační systém v běţné mluvě. Vyuţívá se proto převáţně při vysvětlování artikulace, jako podpora odezírání a při výuce počátečního čtení. (Horáková, R., 2012)
Obr. 4: Písmeno A ve dvouruční prstové abecedě (www.ruce.cz)
Obr. 5: Písmeno A v jednoruční prstové abecedě (www.ruce.cz)
Pomocné artikulační znaky Pomocné artikulační znaky pomáhají při osvojování, rozvoji a upevňování správné artikulace u dětí se sluchovým postiţením. Kaţdá hláska je doprovázena vlastním znakem, který ukazuje polohu a pohyb mluvidel, charakter výdechového proudu apod. Tyto znaky jsou velmi snadné na naučení, avšak nejsou sjednocené (kaţdá škola, pracoviště má svůj vlastní systém). (Krahulcová, B., 2002)
22
Znakovaná čeština „Znakovaná čeština využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována. Spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány jednotlivé znaky, převzaté z českého znakového jazyka. Znakovaná čeština v taktilní formě může být využívána jako komunikační systém hluchoslepých osob, které ovládají český jazyk.“ (zákon 384/2008 Sb.) Znakovaná čeština je uměle vytvořený komunikační systém, který má strukturu a gramatiku stejnou jako český jazyk. (Růţičková, M., 2001) Tuto formu komunikace vyuţívají převáţně postlingválně ohluchlí a nedoslýchaví, protoţe se vyuţívá spíše jako doplnění odezírání. (Horáková, R., 2012) Český znakový jazyk Český znakový jazyk, který někteří neslyšící vyuţívají jako hlavní formu své komunikace, je „přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Český znakový jazyk má základní atributy jazyka, tj. znakovost, systémovost, dvojí členění, produktivnost, svébytnost a historický rozměr, a je ustálen po stránce lexikální i gramatické.“ (zákon 384/2008 Sb.) Znakový jazyk se neustále vyvíjí a existuje mnoho jeho forem (jiný v zahraničí, dialekty, generační rozdíly, dětská řeč, uţití v různých situacích). (Skákalová, T., 2011) A. Macurová (2001, s. 249, in Doleţalová, L., 2012) uvádí, ţe prostředkem artikulace u znakového jazyka jsou hlava, obličej, ruce, jazyk, mimika a další části těla, které jsou současně či jednotlivě vyuţívány pro vyjádření určitého sdělení. Znalost znakového jazyka nijak nebrání osvojení jazyka většinového a poznání strukturních rozdílů mezi většinovým (mluveným) jazykem a příslušným jazykem znakovým může přispět k efektivní výuce většinového jazyka.“
Obr. 6: Ukázka věty v českém znakovém jazyce (www.ruce.cz)
23
Totální komunikace Tento komunikační systém vychází z myšlenky vyuţít všech dostupných prostředků ke komunikaci s osobou se sluchovým postiţením. Jeho cílem je rozvíjet jak orální, tak vizuálně-motorické komunikační systémy a individuálně je vyuţívat v závislosti na dané situaci. (Šedivá, Z., 2006) B. Krahulcová (2002), s odkazem na rezoluci Světové federace neslyšících, uvádí následující rysy totální komunikace: 1) Totální komunikace neomezuje rozvoj dítěte se sluchovým postiţením a nenutí jej přizpůsobovat svou komunikaci ostatní populaci. Naopak je populace podporována k vyuţívání alternativních komunikačních forem, aby se usnadnilo vzájemné porozumění. 2) Totální komunikace vyuţívá všech moţných komunikačních prostředků a to rovnocenně. Dbá se také na rozvoj sluchu a mluvené řeči. 3) Formou totální komunikace musí komunikovat všichni z okolí dítěte (i kdyţ hovoří mezi sebou), aby byly dítěti umoţněny podmínky k rozvoji řeči stejně, jako je to u dítěte slyšícího. Podpoří se tak i jeho psychický či kognitivní vývoj. 4) Je vhodné začít vyuţívat totální komunikaci jiţ od nejútlejšího věku dítěte, stejně tak, jak je to u dětí slyšících. 5) Totální komunikaci lze vyuţívat ve všech stupních vzdělávání i v pracovním uplatnění. Tlumočnické sluţby Výhodou vyuţití tlumočníka ke komunikaci je rychlá, pro obě strany příjemná a bezproblémová výměna velkého mnoţství informací a, dle některých neslyšících, komunikace prostřednictvím tlumočníka přispívá také ke zrovnoprávnění osob slyšících a neslyšících. Nevýhodou bývá, a to převáţně u dětí a mladistvých, ţe poté ztrácejí chuť snaţit se komunikovat s ostatními slyšícími dětmi a spoluţáky přímo, hledat způsoby jak se dorozumět se slyšícími a následně i nacházet si mezi nimi přátele. (Richterová, K., 2008) Tlumočnické
sluţby
poskytuje
například
Centrum
zprostředkování
tlumočníků pro neslyšící (www.cztn.cz), Tichý svět (online tlumočení, nonstop, www.appn.cz), Unie neslyšících Brno (www.unieneslysicichbrno.cz) či Česká komora tlumočníků znakového jazyka. (www.cktzj.com) 24
2.3 Komunikace osob se sluchovým postiţením pomocí grafické podoby českého jazyka Pro to, aby člověk mohl efektivně komunikovat ať uţ verbálně či písemně, musí mít dostatečnou úroveň znalostí či kompetencí pro recepci a produkci řeči a textu. Jedná se o jazykové znalosti (slovní zásoba, gramatika jazyka, ale i intonace, rytmus apod.), věcné znalosti (jedná se o znalosti vztahující se k tématu textu) a znalosti interakční (volba adekvátních komunikačních prostředků, znalost komunikačních norem, srozumitelnost a posloupnost produkovaného sdělení apod.) a v neposlední řadě i určité jazykové předpoklady. (Komorná, M., 2008) Čtení osob se sluchovým postiţením a porozumění čtenému textu Osoby se sluchovým postiţením mají ke čtení často negativní postoj. Důvodem je nedostatečná znalost češtiny a z toho vyplývající problémy s porozuměním čtenému textu. Tato nedostatečná schopnost přijímat informace v psané podobě můţe v některých situacích způsobit takto znevýhodněné osobě značné problémy (např. kdyţ si potřebuje přečíst návod, vyplnit dotazník, formulář nebo porozumět uzavírané smlouvě). (Horáková, R., 2012) To, jak dobře osoba se sluchovým postiţením textu porozumí, závisí na řadě faktorů. Pro neslyšícího člověka je sloţité aţ nemoţné pochopit význam slov v textu psaných formou ironie, nebo slovních spojení o různých významech (např. Proč ne? - můţe se jednat o dotaz nebo také vyjádření souhlasu). (Souralová, E., 2002) Dalšími problémy, které ovlivňují porozumění čtenému textu, jsou nejčastěji malá slovní zásoba, neznalost jazykových prostředků vyjadřujících vztahy mezi slovy a větami, neznalost různých frází, přenesených významů apod. (Krahulcová, B., 2002) Pro jednodušší pochopení čteného textu je moţné text poskytnutý čtenáři se sluchovým postiţením upravit. Při úpravě textu však dochází k jeho zkrácení a vynechání některých částí, proto je nutné nejen pečlivě zváţit, které části vynechat (aby text nepozbyl informační a literární hodnotu), ale také jak moc text „zjednodušit“, aby odpovídal čtenářským schopnostem dané osoby. Text je takto vhodné doplnit poznámkami pod čarou, které mohou vysvětlit některé pojmy, ale nenarušují plynulost a posloupnost textu. Musí se však nalézt hranice mezi doplňujícími informacemi a samotným textem/příběhem, aby přemíra vysvětlivek neodváděla pozornost od podstaty textu. (Souralová, 2007, online). Úpravou textu pro neslyšící čtenáře se zabývá např. Tichá knihovna (www.tichaknihovna.cz), která takto upravila např. Malostranské 25
povídky od Jana Nerudy, Pohádky Karla Jaromíra Erbena a další. Ilustrace v knihách či v textu mají nezastupitelnou hodnotu nejen jakoţto vhodné doplnění psaného projevu vyjadřující určitou atmosféru či pro zvýšení poutavosti knihy, ale, zvláště pro osoby se sluchovým postiţením, jsou vhodné k vysvětlení neznámých slov nebo k pochopení děje, který je pro osobu se sluchovým postiţením náročný na pochopení pouze z textu (např. z důvodu abstrakcí). (Souralová, E., 2002) Výuka čtení slyšících a neslyšících je odlišná. Zatímco slyšící děti se učí číst aţ po osvojení mateřského jazyka, neslyšící děti začínají číst jiţ kolem 3. roku věku. (Souralová, E., 2002) Avšak to, zda se dítě se sluchovým postiţením naučí číst s porozuměním, značně závisí na tom, zda bylo v kritickém období vystaveno nějakému jazyku (mluvenému či znakovému). (R. Conrad in Hrubý, J., 1999) Ve většině případů se děti se sluchovým postiţením učí číst nejdříve na základě globální metody. V předškolním věku se seznamují se slovy, jmény či jednoduchými frázemi, které jsou napsány na lístcích a jsou vyuţívány jako doplnění či označení určité situace nebo předmětu. Toto globální vnímání slov je pro malé dítě snadné a slouţí jako základ pro analyticko-syntetické čtení. (Krahulcová, B., 2002) Komunikace psanou formou jazyka Osoby se získaným postiţením sluchu mají moţnost komunikovat prostřednictvím psané formy jazyka. Tento způsob, vzhledem ke své zdlouhavosti a tudíţ nepraktičnosti, není vţdy zcela vítán u obou komunikačních partnerů. Osoba se sluchovým postiţením také můţe odmítat se takto projevovat vzhledem ke svým nedostatečným schopnostem v psaní (chybování v gramatice, nevzhledné písmo) či nutností např. nosit brýle. (Strnadová, V., 2001a) Pokud se zaměříme přímo na neslyšící, mají v produkci textu ještě větší problémy neţ při jeho percepci. Vzhledem k tomu, ţe mají omezenou slovní zásobu i gramatické znalosti, je pro ně jasné a srozumitelné písemné vyjadřování velmi sloţité. Specifickými znaky textu psaného neslyšícími jsou: stejný způsob psaní jakéhokoliv textu (soukromý, úřední), opisování gramaticky správných částí textu, o kterých vědí, ţe jsou správné, avšak v daném textu nemusí dávat smysl, jejich texty jsou kratší, nepouţívají souvětí, nevhodně vybírají slova, zaměňují být/mít, pouţívají absolutní zápor nebo jej vyjadřují pomocí slova „vůbec“, uţívají gramaticky nesprávné výrazy apod. (Komorná, M., 2008)
26
eScribe Jedná se o projekt pro osoby se sluchovým postiţením, který navazuje na projekt simultánního přepisu mluvené řeči, kdy zapisovatel přepisuje mluvenou řeč na PC a sdělení je pak prezentováno na monitoru počítače, tabletu či plátně při přednášce. Jedná se o velmi vhodnou formu komunikace s osobami se sluchovým postiţením, kteří ovládají český (psaný) jazyk. Projekt eScribe funguje na stejném principu, avšak se tak děje
prostřednictvím
online
přenosu,
takţe
přepisovatel
nemusí
být
na
jednání/přednášce apod. přítomen, coţ je nejen výhodnější z hlediska moţnosti přepisovat na kterémkoliv místě ale je taky mnohem méně finančně náročnější. Sluţba je v současné době poskytována pouze po předchozí domluvě s klientem, do budoucna se ale plánuje její nepřetrţitý provoz bez potřeby předchozí domluvy. (www.escribe.cz) SignWriting SignWriting je systém symbolů, kterými se zapisují jednotlivé znaky znakového jazyka (označí se tvar a pozice ruky, pohyb apod.). Vzhledem k tomu, ţe neslyšící mají problémy se čtením psaného textu, byl navrţen právě tento systém, který převádí znakový jazyk do psané (respektive kreslené) formy. Neslyšící tak mají moţnost číst ve svém rodném jazyce. V zahraničí se tato metoda pouţívá ve vzdělávání jako jeden z prostředků učení a zapamatování si učeného a zesílení vnímání a rozšiřování znalostí o vlastní kultuře Neslyšících. V České republice však o tento systém zatím větší zájem není. (www.ruce.cz)
Obr. 7: Ukázka zápisu znaku DŮM v systému sign writing (www.ruce.cz)
27
Komunikace prostřednictvím informačních technologií Komunikace prostřednictvím internetu je velmi vyuţívaná a zásadní forma komunikace v současném světě. Pokud osoby se sluchovým postiţením na dostatečné úrovní čtou i píší, velmi často vyuţívají ke komunikaci email, chat či sociální sítě. (www.30minut.cz) Velmi vyuţívaným programem pro vzájemnou komunikaci je také Skype. Zajímavé internetové stránky pro osoby se sluchovým postiţením uvádí P. Kachlík (in Vítková, M., 2004). Jedná se například o stránky www.ceskatelevize.cz (zprávy ČT pro neslyšící, pořady se skrytými titulky, televizní klub neslyšících), www.neslysici.cz, www.ticho.cz, či www.gong.cz (časopis pro osoby se sluchovým postiţením).
Shrnutí Osoby se sluchovým postižením nejvíce odděluje od majoritní společnosti odlišný způsob komunikace. Ať už komunikují znakovým jazykem nebo orálně, komunikují jiným způsobem a za jiných pravidel než osoby slyšící. Protože je tento způsob komunikace nápadný a má svá specifika, nemusí se vždy dosáhnout kvalitní a, bohužel, v některých případech i jakékoliv komunikace. Osoby se sluchovým postižením (obzvláště neslyšící) mají mnohdy také problémy s produkcí a reprodukcí textu, takže bývá složitá i tato forma komunikace. Ovšem i přes tyto zdánlivě nepřekonatelné bariéry lze, při dodržení určitých pravidel a oboustranné ochoty přizpůsobit se, docílit plnohodnotné komunikace. 28
3 Finanční gramotnost Pro to, aby mohl být člověk aktivně účasten finančního trhu (ať uţ se jedná o znalost svých práv jako spotřebitele nebo přímé vyuţívání finančních produktů a sluţeb), a aby nepokračoval a nenarůstal trend zadluţení či předluţení českých domácností, a tím stoupající počet exekucí, je kromě jiného nutná i určitá úroveň finanční gramotnosti. (Národní strategie finančního vzdělávání, 2010) U určitých skupin obyvatel, jako jsou např. lidé dlouhodobě nezaměstnaní, příslušníci menšin, osoby ţijící ve znevýhodněné oblasti či osoby se zdravotním postiţením, můţe docházet a často dochází k většímu či menšímu sociálnímu vyloučení. Pokud má takto znevýhodněná osoba finanční problémy či je předluţená, tato situace můţe podpořit její společenské vyloučení aţ na okraj společnosti, ze kterého je velmi těţký návrat zpět. (Vybíhal, V., 2011) Pokud bude mít kaţdý člověk určitou úroveň finanční gramotnosti a díky tomu se bude lépe orientovat ve světě financí, můţe těmto, i dalších problémům s tím spojených, předcházet a nemusí se dostat do tíţivé finanční situace či dluhové pasti. Národní strategie finančního vzdělávání (2010) uvádí tuto definici finanční gramotnosti: „Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“ Finanční gramotnost je součástí tzv. ekonomické gramotnosti, která obsahuje např. Schopnost zajištění vlastního příjmu, orientaci na trhu práce, rozhodování o vlastních výdajích apod. Finanční gramotnost také souvisí s gramotností numerickou, informační a právní. (Národní strategie finančního vzdělávání, 2010) Z. Dvořáková a L. Smrčka (2011) uvádějí funkční definici finanční gramotnosti, která FG označuje jako „schopnost číst, analyzovat, řídit a komunikovat o osobních finančních podmínkách, které ovlivňují hmotnou životní úroveň.“ Dle jejich názoru slouţí funkční definice „k hodnocení a srovnání finanční gramotnosti, a to ve výzkumu, studiích a programech finančního vzdělávání.“
29
Národní strategie finančního vzdělávání (2010) dělí finanční gramotnost na 3 sloţky: 1) peněţní gramotnost 2) cenová gramotnost 3) rozpočtová gramotnost Na základě definice finanční gramotnosti jsou vytvořeny standardy finanční gramotnosti stanovující úroveň finanční gramotnosti pro různé cílové skupiny, respektive pro různé stupně vzdělávání. (Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, 2007). Tyto standardy jsou uvedeny v příloze 1. 3.1 Peněţní a cenová gramotnost Národní strategie finančního vzdělávání (2010) definuje peněţní gramotnost jako soubor kompetencí pro hotovostní a bezhotovostní správu peněz a jejich transakce včetně vyuţívání produktů typu běţný účet, platební karta apod. Cenovou gramotnost pak popisuje jako porozumění inflaci, úrokům, poplatkům atd. Základním produktem denní potřeby je běţný účet, který je vyuţíván pro příchozí a odchozí platby. I kdyţ zastává funkci podobné naší peněţence, měl by slouţit pouze pro převod peněz dále a větší obnos peněz by zde zůstávat neměl, jelikoţ podléhá inflaci. (Kociánová, H., 2012) Inflace znamená „proces trvalého růstu cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz“; jedná se tedy o pohyb cenové hladiny (například některé zboţí se vzhledem k jinému zdraţí, nebo naopak), jejímţ důsledkem je pak „oslabení reálné hodnoty peněz, čili oslabení kupní síly.“ (Černohorský, J., 2011) S bankovním účtem se bezpodmínečně pojí i platební karta. Nejčastějším typem je debetní karta, slouţící k výběru z bankomatu či bezhotovostnímu placení z běţného účtu. Oproti ní kreditní karta slouţí k placení za zboţí na úvěr. Kolik se dá z karty vyčerpat, záleţí na velikosti úvěrového limitu, který je obnovován po kaţdém splacení dluţné částky. Pokud se úvěr splatí do stanovené doby, nepoţaduje banka ţádné úroky, avšak po překročení této doby se počítá úrok mezi 1 a 3 %. Pokud se však úrok pohybuje kolem 1 %, je niţší neţ u spotřebitelského úvěru či kontokorentu. (Martínková, E., 2003) K běţnému účtu lze vyuţít sluţby kontokorent, u kterého je princip podobný jako u kreditní karty. I zde je předem daná částka, kterou můţeme čerpat, avšak úročena je pouze aktuálně vyčerpaná výše limitu, nikoliv celková. Nevýhodou kontokorentu je, ţe má vyšší úrok neţ spotřebitelský úvěr, proto je výhodnější nadbytečné výdaje zaplatit 30
kreditní kartou a po výplatě ji vyrovnat, neţ vyuţít kontokorent. Výhodou však je, ţe vedení kontokorentu je zdarma a můţe slouţit jako finanční rezerva, kterou lze čerpat opakovaně a lze ji variabilně splácet. (Kociánová, H., 2012) Pokud chceme své peníze spořit, avšak je potřebujeme mít kdykoliv k dispozici, je vhodným produktem tzv. spořicí účet. Protoţe se tu peníze úročí více neţ na běţném účtu a vedení spořicího účtu je většinou zdarma, můţe slouţit jako „rezerva“ pro nečekané finanční výdaje. (www.penize.cz) Spoření s vyšším úročením, a tudíţ vyšší ochranou před inflací zajišťují termínované vklady, u těchto vkladů však nelze s penězi po závazně danou dobu disponovat. Obvykle platí, ţe čím delší je doba uloţení, tím větší je úrok, avšak toto nemusí být vţdy zcela výhodné, proto je vhodné takovéto investice konzultovat s odborníkem. (Kociánová, H., 2012) 3.2 Rozpočtová gramotnost Rozpočtová gramotnost zahrnuje schopnost orientovat se v nabídce finančních produktů, porovnat tyto produkty a vybírat pro sebe ty nevhodnější. Dále pak obsahuje kompetence pro správu osobního či rodinného rozpočtu a schopnost spravovat své investice, pojištění nebo úvěry. (Národní strategie finančního vzdělávání, 2010) Osobní a rodinný rozpočet Jak uvádí Z. Dvořáková a L. Smrčka (2011), „základem finanční gramotnosti nejsou teoretické znalosti, ale spíše schopnost pracovat s rozpočtem domácnosti a pochopit nutnost jeho vedení“. Rozpočet znamená předpoklad všech příjmů a výdajů, který se řídí několika pravidly a to, ţe musí být pravdivý, postavený na reálných sumách (nesmí se zde započítávat např. přislíbené prémie apod.) a musí zde být zahrnuty očekávané výdaje i rezervy na nečekané události. Zároveň s rozpočtem musí být vedeno také účetnictví, aby bylo moţné ověřovat poměr příjmů a výdajů. Stejná pravidla platí i u osobního rozpočtu s tím, ţe (ostatně i jako u rodinného rozpočtu) musí být postaven na reálných moţnostech. To znamená, ţe výdaje nemohou překračovat příjmy a pokud je třeba pořídit draţší věc, aniţ by bylo třeba vyuţít např. úvěru, je třeba na tuto věc našetřit. (Dvořáková, Z., Smrčka, L., 2011) Do příjmů zařazujeme příjmy ze zaměstnání či podnikatelské činnosti, příjmy z úroků z cenných papírů, vkladních kníţek apod., příjmy z pronájmu, příjmy ze sociálních dávek a ostatní příjmy (např. příjem z prodeje majetku, avšak takovýto typ 31
příjmu je nestabilní, a proto by se s ním v rámci rodinného rozpočtu nemělo počítat). (Jak ovládnout své peníze, 2013) Výdaje domácnosti jsou veškeré výdaje pro běţnou spotřebu, výdaje na bydlení (nájem, energie včetně doplatků, internet, telefon apod.), zábava a vzdělání (školné, krouţky, sportovní aktivity, dovolená, návštěvy restaurace), pojištění, spoření, splácení dluhů a ostatní výdaje. (Vybíhal, V., 2011) Jak příjmy, tak výdaje by měly být v rozpočtu uváděny na stejném základě, např. po měsíci. To znamená, ţe pokud máme jednorázový příjem nebo výdaj, který je kupříkladu čtvrtletní, vydělíme ho třemi a do rozpočtu započítáme kaţdý měsíc tuto poměrnou část. (Jak ovládnout své peníze, 2013) Z. Dvořáková a L. Smrčka (2011) uvádějí tyto zásady rodinného rozpočtu: 1) nevyhnutelné výdaje (např. na bydlení, školné) by neměly přesáhnout 33 % příjmu rodiny 2) nutné výdaje (potraviny, drogerie, oblečení) by neměly přesáhnout více neţ 25 % příjmu domácnosti 3) zbytné výdaje (restaurace, dárky, koníčky, vybavení domácnosti) by se měly pohybovat maximálně do úrovně 27 % příjmů 4) minimálně 15 % příjmů rodiny by mělo slouţit k vytváření finančních rezerv a na spoření V. Vybíhal (2011) také poukazuje na to, ţe splátky úvěrů, leasingů či hypoték by neměly přesáhnout jednu třetinu příjmů domácnosti. Snadno by se tak domácnost mohla ocitnout v dluhové pasti (stav kdy člověk, nezvládající splácet své dluhy, tyto pohledávky splatí jinou půjčkou a protoţe nezvládá splácet ani tuto půjčku, ještě více se zadluţuje). Finanční rezervy a spoření Pro případ neočekávaného výpadku příjmu či nečekaných výdajů je nutné si vytvářet finanční rezervy. Pro takovýto případ se vytváří tzv. krátkodobá rezerva, která by měla pokrývat minimálně tři měsíční nezbytné výdaje domácnosti a je vhodné ji mít k dispozici na spořicím účtu. Pro plánované větší výdaje (dovolená, koupě drahého elektrospotřebiče, auta) se vytváří střednědobá rezerva. Střednědobou rezervu můţeme mít uloţenou např. na termínovaných vkladech. Dlouhodobá rezerva je nejnáročnější na vytvoření a představuje větší finanční prostředky pro případ 32
dlouhodobého či trvalého výpadku příjmů, pro zajištění na stáří či na financování studia dětí. Tato finanční rezerva by se měla ukládat na kombinaci produktů, jako je například investice do akcií, podílových fondů, pojištění, penzijního spoření nebo jako investice do nemovitostí apod. (Jak ovládnout své peníze, 2013) Další moţností, jak spořit své peníze, je stavební spoření. Klient zpravidla cca 6 let spoří a zároveň dostává (při splnění podmínek) navíc k naspořeným penězům i státní podporu. Po této době si klient můţe poţádat o úvěr ze stavebního spoření, který lze vyuţít pouze na účely vymezené zákonem.(Dvořáková, Z., Smrčka, L., 2011) Stavební spoření je oblíbené také pro to, ţe peníze na stavebním spoření jsou ze zákona pojištěny, tím pádem nepředstavuje ţádné riziko a jsou i dopředu známé jeho výnosy, takţe lze odhadnout, jak se bude naše investice vyvíjet. (Syrový, Tyl, 2011) Investice „Smyslem investování je dosažení výnosu, který bude odpovídat alespoň míře inflace. (…) Jednoduše řečeno, jestliže investor nakoupil státní dluhopisy, které mu přinášejí roční výnos 2 %, a přitom se inflace pohybuje kolem 3 %, potom jeho investice postupně ztrácí kupní sílu.“ (Jak ovládnout své peníze, 2013) Za investici je povaţováno vzdání se určitého obnosu peněz za účelem (nejistého) zhodnocení v budoucnosti. Investice mohou být finanční (do akcií, dluhopisů, drahých kovů) nebo reálné (do nemovitostí, podnikání apod.). (Šoba, O., 2013) Investice do dluhopisů (státních, firemních, rozvíjejících se zemí), lze, při investičním horizontu 4-5 let, pokládat za relativně bezpečné investice. K nákupu je ale nutné přistupovat s rozvahou a po poradě s odborníkem. (Kociánová, H., 2012) Akcie znamená cenný papír určující podíl na vlastnictví dané akciové společnosti. Akcie můţe mít podobu listinnou (cenný papír) nebo zaknihovanou (zaevidována v registru cenných papírů), mohou být na jméno (spojené s konkrétní osobou) nebo na doručitele, která není vázána na ţádnou osobu. (Jílek, J., 2009) Investování do akcií je poměrně jednoduché a dostupné, navíc lze investovat i jen několik set korun. Investice do akcií však je, pokud má být výnosná, dlouhodobější záleţitost. Oproti tomu spekulace je investování do akcií na mnohem kratší dobu (např. pokud očekáváme náhlý nárůst zisků společnosti). Lze tak podstatně více zhodnotit své peníze, ovšem 33
je zde velmi vysoké riziko, ţe se náš vklad do těchto akcií nevrátí a o své peníze tak přijdeme. (Tyl, T., 2013) Investice do komodit znamená investování do energie (ropa, zemní plyn), průmyslových kovů, drahých kovů či zemědělských produktů. Tyto investice probíhají formou spekulací a představují nejvyšší riziko. Tento typ investování by proto měl provádět pouze zkušený obchodník a s prostředky, které můţe postrádat. Do komodit se dá investovat i dlouhodobě jako doplněk vlastního investování do jiných oblastí. (Syrový, P., Tyl, T., 2011) Další moţností, jak investovat a zhodnocovat své peníze, je investice do otevřených podílových fondů. Nespornou výhodou tohoto typu investování je moţnost kdykoliv svůj podíl prodat bez poplatků za zrušení. Je však vhodné s prodejem počkat, aţ bude dosaţena poţadovaná výnosnost (pokud nehrozí pravý opak). Aktuální hodnota fondu je denně aktualizována na webových stránkách příslušné společnosti. (Vybíhal, V., 2011) Mezi další výhody patří to, ţe fondy investují do stovek typů cenných papírů, čímţ se podstatně sniţuje riziko ztráty investice, lze rovněţ investovat postupně (pravidelné, měsíční nebo čtvrtletní, investování bez ohledu na aktuální stav trhu), a jsou zde i nízké náklady spojené se vstupem do fondu (výběr je, na rozdíl od akcií, zdarma). Jako hlavní nevýhodu je třeba uvést, ţe ač je zde eliminováno riziko velké ztráty, není zde moţnost náhlého vysokého zisku (investuje se do malého počtu akcií u velkého počtu společností). (Steigauf, S., 2003) Pojištění Nejprve je třeba objasnit rozdíl mezi zajištěním a pojištěním. Zajištěním se rozumí vytváření finančních rezerv pro nenadálé ţivotní situace (krátkodobý výpadek příjmu, nečekané výdaje, atd.). Oproti tomu pojištění je uzavíráno s pojišťovnou a mělo by se uzavírat na ţivotní události, které bychom ze svých úspor nepokryli, nebo by se citelně projevily na naší aktuální finanční situaci (smrt, trvalá invalidita, neschopnost nadále pracovat, značná škoda na majetku apod.). (Syrový, P., Tyl, T., 2011) Ţivotní pojištění je vhodné pro ekonomicky aktivního člověka, který potřebuje zajistit svou rodinu v případě jeho úmrtí. Ideální je zaloţit jej uţ v mladém věku a přibliţně kaţdých 5 let optimalizovat. Důchodové ţivotní pojištění slouţí ke spoření na penzi. Od určitého věku se pojištěnci vyplácí z naspořené sumy renta, ovšem 34
pojištění pro případ smrti je minimální. Neţivotním pojištěním pak rozumíme pojištění automobilů (povinné ručení, havarijní pojištění, pojištění odpovědnosti, aj.), majetku, domácnosti, cestovní pojištění a pojištění úrazové. (Janda, J., 2011) U úrazového pojištění se nejčastěji jedná o pojištění za přechodné nebo trvalé poškození zdraví či smrt následkem úrazu. Jaká částka je vyplacena, záleţí na době léčení, stupni zranění a v neposlední řadě vlivu zranění na moţnost vykonávat své povolání. (Daňhel, 2005) Je také moţné sjednat pojištění odpovědnosti, a to buď za škodu způsobenou provozem motorových vozidel, pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu pro fyzickou či právnickou osobu i pojištění z výkonu povolání pro zaměstnance. (Vybíhal, V., 2011) P. Syrový a T. Tyl (2011) uvádějí, na jaké částky je třeba se pojistit: U pojištění majetku by se neměl majetek podhodnocovat, ale mělo by se vycházet z reálné hodnoty, je také důleţité znát rizika, proti kterým se majetek pojišťuje, a jaké jsou výluky. Velmi vhodné je majetek pojistit se spoluúčastí, coţ pojistku podstatně zlevní. Při pojištění odpovědnosti je vhodné zvolit co nejvyšší moţnou částku, protoţe odškodnění, která bychom platili, mohou být vysoká. Co se týče pojištění pracovní neschopnosti, autoři radí mít na tuto událost spíše vytvořenou finanční rezervu a toto pojištění volit pouze tehdy, kdy ji daná osoba nemá a nedokáţe vytvořit (např. z důvodu splácení hypotéky). Pojištění úmrtí a invalidity by se také nemělo podceňovat a pojistná částka by se měla pohybovat v řádech milionů korun, s přihlédnutím k finanční situaci manţela/manţelky, hodnotě úvěru apod. V neposlední řadě je nutné zvolit vysokou pojistnou částku na trvalé následky úrazu dětí, protoţe by se touto událostí zvýšily nejen výdaje rodiny, ale sníţil by se také příjem jednoho z rodičů, který by se o dítě musel starat. Navíc by takové dítě nemohlo v budoucnu pracovat, a tudíţ je potřeba zajistit mu rentu. (Syrový, P., Tyl, T., 2011) Úvěry V dnešní době lze sjednat úvěr prakticky kdekoliv. V bance, nebankovní společnosti, u finančního poradce, doma, či jen stačí vytočit telefonní číslo nebo otevřít okno internetového prohlíţeče a sjednat úvěr během pár minut. Na co se ovšem zapomíná, je to, ţe před sjednáním úvěru je nutné si pozorně a hlavně v klidu přečíst veškeré podmínky a ideálně je také prokonzultovat s jinou, zkušenou osobou (přítel, právník, finanční poradce) a aţ teprve poté smlouvu uzavřít. (Janda, J., 2011) 35
Úvěry jsou tzv. půjčky za úplatu, neboli za úrok. Můţeme je rozdělit na krátkodobé (cca 1 rok), střednědobé (2-4 roky) a dlouhodobé (více neţ 4 roky). (Kroh, M., 1999) V rámci finančního poradenství se úvěry dělí na dobré dluhy (např. hypotéka namísto placení nájmu) a špatné dluhy (úvěry na zakoupení spotřebního zboţí, dovolené, dárky apod.). (Syrový, P., Tyl, T., 2011) Spotřebitelský úvěr, který v drtivé většině nabízejí nebankovní instituce, je velmi dostupný, není třeba dokládat příjem a peníze jsou poskytnuty většinou do druhého dne. Patří však k nejdraţším a nejméně výhodným půjčkám. (Vybíhal, V., 2011). Nejvýhodnějším typem úvěru je v dnešní době úvěr hypoteční. Jedná se o účelový úvěr, za který se ručí nemovitostí, a díky tomu je úroková sazba podstatně niţší neţ u jiných typů úvěrů. Důleţitou sloţkou hypotečního úvěru je tzv. doba fixace, po kterou je nejen fixován úrok, ale zároveň tomto období nelze částečně či plně splatit dluţnou částku bez vysokého poplatku. Proto je lepší, pokud máme prostředky na doplacení hypotéky, tyto prostředky investovat a zhodnotit, a úvěr jimi splatit aţ po uběhnutí této lhůty. Na konci fixačního období lze pak úvěr nebo jeho část předčasně splatit, či přejít k jiné bance, nabízející výhodnější podmínky. (Kociánová, H., 2012) Formou leasingu se ve většině případů kupují osobní a nákladní automobily, stroje či zařízení. Rozdíl oproti ostatním úvěrům spočívá v tom, ţe koupenou věc má ve vlastnictví leasingová společnost a do vlastnictví dluţníka spadá aţ po zaplacení celé dluţné částky. Výhoda leasingu spočívá v moţnosti sníţení základu daně z příjmů, takţe tuto formu úvěru vyuţívají především podnikatelé. (Janda, J, 2013) 3.3 Ochrana spotřebitele V dnešní době je na českém finančním trhu registrováno obrovské mnoţství finančních zprostředkovatelů. Hlavním důvodem, proč tomu tak je, je vysoké odměňování za uzavření pojistných (a dalších) smluv, které se můţe vyšplhat aţ na desetitisíce korun. Dalším důvodem jsou pak takřka nulové poţadavky, které musí člověk splnit, aby se stal finančním poradcem (není zde poţadavek ani na odborné vzdělání). Proto se finančními poradci stávají i lidé, kteří nabízené produkty nedokáţí klientovi správně vysvětlit a sestavit finanční plán, který by opravdu vyhovoval jeho potřebám i finančním moţnostem. Další skupinu „finančních poradců“ pak tvoří poradci, baţící pouze po výše zmiňovaných provizích, kteří nejenom ţe klienta 36
přesvědčují o zřízení produktu či úvěru, který pro něj není výhodný, ale poskytují mu také neúplné, klamavé, či lţivé informace. Pokud spotřebitel nemá dostatečnou úroveň finanční gramotnosti, není v jeho moţnostech zhodnotit, zda je pro něj nabízený produkt opravdu vhodný a při přistoupení k takové smlouvě se vystavuje velkému riziku. (Dvořáková, Z., Smrčka, L., 2011) Dle T. Tyla (2013) je vhodné znát těchto 6 zásad, které jsou jakýmsi základním principem v přistupování k investicím takovým způsobem, aby zisky či samotné investované peníze nebyly vyuţity pouze na zaplacení poplatků: 1) Pokud klient investuje, neměl by (i kdyţ ho k tomu podněcuje makléř) obchodovat často a vţdy by měl znát aktuální výši poplatku za obchod. 2) Nikdy neplatit ţivotní pojištění při jednorázové investici, kdy se má platit běţně. Jedná se o podvod a měla by být o něm informována pojišťovna či ČNB. 3) Pokud poradce slibuje poradenství zdarma, nejedná se o poradce, nýbrţ o zprostředkovatele, který nejedná v zájmu klienta. Finanční poradce by měl sdělit svou odměnu za zprostředkování svých sluţeb (byť se jedná o provizi) – je to základní důvěra, která musí provázet vztah klienta a poradce. 4) Investování přes pojistky není výhodné, protoţe jsou zde vysoké poplatky. Je
mnohem
vhodnější
investovat
přímo
či
vyuţít
stavební
spoření
či termínované vklady. 5) Pravidelné investice by se neměly předplácet na více neţ 5 let. 6) Je nutné znát veškeré průběţné poplatky a jejich výši. Klient by se měl vyhnout produktům se zdvojenými či ztrojenými poplatky, kterými jsou například některé fondy v ţivotních pojistkách, fondy fondů či investiční programy. Rozpoznat kvalitního finančního poradce je velmi sloţité, existují však indicie, které mohou napovědět, zda se jedná o poradce profesionálního či nikoliv. Kvalitní finanční poradce by měl mít několikaletou praxi v oboru, neměl by nabízet produkty pouze jedné společnosti, neměl by klientovi nastavit pojistku na spoření, protoţe je nevýhodná a pokud nabízí investiční pojistku na spoření, měl by nabízet i přímé investice – pokud je nenabízí, nejspíše se v této problematice vůbec neorientuje. Důleţitá je také první schůzka s klientem. Profesionální poradce při první schůzce nenabízí ţádný produkt ani změny produktu stávajícího – měl by pouze zjistit potřebné informace k vytvoření 37
návrhu vhodných produktů. U stavebního spoření by neměl navrhovat zbytečně vysoké cílové částky a pro financování bydlení by měl upřednostňovat hypotéku před úvěrem.(Kociánová, H., 2012) Zákon 634/1992 označuje jako klamavé praktiky takové, při nichţ je uveden nepravdivý údaj, nebo je důleţitý údaj vynechán či sdělen způsobem, který je nesrozumitelný. Dále pak uvedení pravdivého údaje, který však můţe uvést spotřebitele v omyl ve vztahu k souvislostem, při jakých byl uţit. Za klamavou praktiku je také povaţováno nedodrţení kodexu chování, k němuţ se daný prodejce zavázal. Kodexy vyuţívané ve finanční oblasti jsou např. Kodex chování mezi bankami a klienty, kodex jednání členů ČLFA, Kodex etiky v pojišťovnictví, Kodex etiky APF ČR a další. (Dvořáková, Z., Smrčka, L., 2011) „Nejlepší ochranou spotřebitele je jeho rozum“, proto je důleţité se na vlastní rozum spoléhat, či se případně zeptat odborníka. Pokud má klient podezření na nekalé úmysly poradce či nevýhodně nastavenou smlouvu, je vhodné tuto skutečnost konzultovat s jiným finančním poradcem či, v případě podezření na nestandartní nastavení smlouvy či lţivé údaje, na centrálu dané společnosti, případně na ČNB, finanční arbitr nebo Českou obchodní inspekci. (Jak ovládnout své peníze, 2013) Česká národní banka vykonává dohled nad bankami, obchodníky s cennými papíry a investičními společnostmi, pojišťovnami a osobami působící v oblasti pojišťovnictví. Také vykonává dohled nad dodrţováním povinností při uzavírání finančních smluv a spotřebitelských úvěrů a v neposlední řadě i na dodrţování zákazu nekalých obchodních praktik. (Zákon 6/1993) Česká obchodní inspekce pak vykonává dohled nad leasingovými společnostmi, finančními poradci a nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů. (Vybíhal, V., 2011)
38
Shrnutí: Pro to, abychom mohli efektivně a bezpečně spravovat své finance, aniž bychom se dostali do dluhové pasti či byli oklamáni nekalými praktikami některých finančních poradců, je třeba mít alespoň základní úroveň finanční gramotnosti. Finanční gramotnost je široký pojem soustřeďující znalosti z oblasti hospodaření s rodinným rozpočtem, investicemi, pojištěním a úvěry a v neposlední řadě taky znalosti právní z hlediska ochrany spotřebitele. Finanční gramotnost znamená orientaci ve světě finančního trhu, schopnost zjistit si informace o nabízených službách i znalost institucí, kam se v případě podezření na podvod obrátit.
39
4 Výzkumné šetření Tato praktická část práce popisuje výzkumné šetření, které proběhlo v zimě 2014 a bylo zaměřeno na zjištění stávající úrovně finanční gramotnosti osob se sluchovým postiţením a na zjištění orientace finančních poradců v problematice sluchového postiţení. Výzkum byl zpracován kvantitativně pomocí dotazníkového šetření a doplněn kvalitativní metodou - strukturovanými rozhovory. 4.1 Cíle a metodologie výzkumného projektu Cílem výzkumného projektu je analýza úrovně finanční gramotnosti osob se sluchovým postiţením a zároveň i analýza povědomí finančních poradců o sluchovém postiţení a jejich zkušeností a postojů k dané problematice. Hlavním cílem práce je posouzení finančního povědomí a chování osob se sluchovým postiţením. Posuzovány budou nejenom teoretické znalosti základních finančních pojmů či produktů, ale také to, zda osoby se sluchovým postiţením nějaké finanční sluţby vyuţívají, orientují se v této problematice a nejednají impulzivně při zásadních finančních rozhodnutích. Dílčím cílem je pak analýza zkušeností finančních poradců s osobami se sluchovým postiţením, jejich názorů a znalostí o tomto tématu a jejich ochotě se o problematice sluchového postiţení dozvědět ty informace, které jim pomohou ve vzájemné interakci. Určitá míra znalostí a ochoty finančních poradců je pro danou problematiku velmi důleţitá, protoţe jedině tak mohou poskytnout kvalitní poradenství i pro osoby se sluchovým postiţením a díky tomu sníţit riziko případných nedorozumění. Metodologie výzkumného šetření Teoretická část práce se opírá o studium odborné literatury k tématu sluchového postiţení se zaměřením převáţně na ty oblasti potřebné v jednání a ve vztahu osob se sluchovým postiţením a osob slyšících (psychické vlastnosti, komunikace, postoje apod.), a také přímo na jednotlivé oblasti finanční gramotnosti, která je zásadní pro orientaci v moderním světě. Na základě studia této literatury byly vypracovány dotazníky (u dotazníku na téma finanční gramotnost bylo čerpáno také z testu finanční gramotnosti poskytnutým nejmenovanou finanční institucí jako vzor jejich interního testu). Výzkumné šetření bude tedy kvantitativní, a to formou dotazníků s převáţně uzavřenými otázkami (obsah dotazníků je uveden v příloze 2 a 3). Toto výzkumné
40
šetření bude doplněno strukturovanými rozhovory, tedy kvalitativní výzkumnou metodou. Rozhovory s odborníky z obou zkoumaných oblastí poskytnou větší náhled na danou problematiku. Hypotézy Pro výzkumné šetření byly stanoveny tyto hypotézy: H1: Úroveň finanční gramotnosti osob se sluchovým postiţením je nízká H2: Osoby se sluchovým postiţením vyuţívají jen minimum finančních produktů (běţný účet, debetní karta, stavební spoření) H3: Osoby se sluchovým postiţením jednají ve finančních otázkách spíše impulzivněji neţ s rozvahou H4: Finanční poradci mají malé povědomí o sluchovém postiţení H5: Postoj finančních poradců k osobám se sluchovým postiţením není odtaţitý a mají zájem se o této oblasti dozvědět více Výzkumné metody Jako hlavní výzkumná metoda je pouţita dotazníková forma šetření. Dotazník s názvem Finanční gramotnost osob se sluchovým postiţením obsahuje 8 osobních otázek zjišťující například věk, stupeň sluchové vady či úroveň vzdělání. Druhá část je test finanční gramotnosti, skládající se ze 7 otázek zaměřených na základní znalosti z oblasti osobních financí. Poslední část dotazníku má název finanční chování a obsahuje 10 (respektive 11) otázek zaměřených na vlastní jednání respondenta v různých finančních situacích a jeho zkušenosti s danou problematikou. Druhý dotazník s názvem Orientace finančních poradců v oblasti sluchového postiţení obsahuje 4 osobní otázky a 7 otázek analyzujících povědomí finančních poradců o dané problematice a jejich postoje ke sluchovému postiţení. Dotazníky budou vytvořeny online a budou rozesílány prostřednictvím e-mailu, sociálních sítí a také budou k dispozici na internetových stránkách, vytvořených jako jeden z praktických výstupů k tomuto šetření (více o stránkách bude uvedeno v závěru šetření). V případě zájmu budou dotazníky individuálně rozeslány v tištěné podobě. Pro doplnění výzkumného šetření budou realizovány dva strukturované rozhovory, a to s finančním poradcem, pracujícím jiţ 20 let v oblasti financí, a s osobou, která má sama sluchové postiţení a aktivně se zabývá problematikou sluchového postiţení. 41
Moţné zdroje zkreslení výzkumu Ač byly dotazníky pro osoby se sluchovým postiţením rozesílány po celé České republice, nebylo moţné obsáhnout všechny osoby napříč sluchovým postiţením. Z organizačních důvodů nebylo moţné vytvořit dotazník ve formě videa s otázkami i odpověďmi ve znakovém jazyce, tudíţ se tohoto typu výzkumu mohly zúčastnit pouze ty osoby se sluchovým postiţením, které ovládají grafickou formu českého jazyka. Z tohoto důvodu nebylo moţné obsáhnout skupinu Neslyšících, díky čemuţ mohlo dojít k určitému zkreslení údajů. Dalším, a zásadním, zdrojem zkreslení můţe být i skupina respondentů, kteří dotazník vyplnili, a to z řad finančních poradců i z řad osob se sluchovým postiţením. Častou reakcí na zaslaný dotazník ze strany finančních poradců byla projevená nechuť dotazník vyplnit či jen nabídka finančního poradenství pro osoby se sluchovým postiţením. Tato nabídka však neobsahovala jakýkoliv zájem o danou problematiku, ale spíše instrukce typu „ať si s sebou přivede tlumočníka“ apod. Od
některých
organizací
zase
přišly
reakce,
ţe
dotazník
nerozešlou,
a to z důvodu, ţe jejich klienti se v této oblasti naprosto neorientují a dotazník by se tudíţ ani nepokusili vyplnit. Proto je vhodné se domnívat, ţe ti respondenti, kteří dotazník vyplnili, mají o problematiku zájem či se v ní relativně dobře orientují a orientovat chtějí (a to jak o problematiku finanční ze strany osob se sluchovým postiţením, tak o problematiku sluchového postiţení ze strany finančních poradců). 4.2 Vlastní šetření Po vytvoření dotazníků byl proveden předvýzkum, kdy byl dotazník poslán jak finančním poradcům, tak osobám se sluchovým postiţením. Ti pak měli za úkol zhodnotit kvalitu a srozumitelnost otázek, délku dotazníku a čas, který vyplňováním dotazníku strávili. U dotazníku pro finanční poradce byl upraven počet otázek tak, aby doba strávená vyplňováním byla co nejkratší. Bylo tak učiněno na rady prvních respondentů, jelikoţ vyjádřili obavy, ţe delší dotazník by finanční poradci nemuseli být ochotni vyplnit. U dotazníku pro osoby se sluchovým postiţením bylo na základě předvýzkumu upraveno několik otázek tak aby byli srozumitelnější i pro osoby, které zcela neovládají psanou formu jazyka a do odpovědí byla zařazena i moţnost „nevím“, která se sice můţe stát „únikovou otázkou“, avšak sníţí snahu o tipování odpovědí. Dotazníky byly po upravení převedeny do elektronické formy a poslány na e-mailové adresy následujících organizací sídlících po celé České republice: ASNEP, ČUN, Český klub nedoslýchavých HELP, Českomoravská jednota neslyšících, Pevnost, Centrum 42
sluţeb pro sluchově postiţené v Ústí nad Labem, Český klub ohluchlých, Jihlavský spolek neslyšících, Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR (rozesláno na jednotlivá centra do všech krajů), Hradecké centrum pro osoby se sluchovým postiţením, Centrum pro zdravotně postiţené Pardubického kraje, Centrum pro zdravotně postiţené Středočeského kraje, Tichý svět. Dále pak byly osloveny internetové stránky www.ruce.cz a skupiny na sociální síti Facebook Týden komunikace osob se sluchovým postiţením,
ZO
sluchově
postiţených,
Poradenské
Centrum
pro
neslyšící
a nedoslýchavé Domaţlice, Nedoslýchavým, Neslyšící a nedoslýchaví z Rakovníka a okolí, Ohluchlí, Neslyšící, nedoslýchaví a implantovaní mají práci. Dotazníky pro finanční poradce byly rozeslány následujícím společnostem: Česká pojišťovna, Partners, Skupina EFP, Modrá pyramida, Finanční poradenství s.r.o., AKROPOL (všechny pobočky), GI Holding, ING, Swiss life (všechny pobočky), INDECON, SMS Finanční poradenství (všechny pobočky), Kapitol, Fincentrum, Ekoma, OVB (všechny pobočky), MP finanční servis, GEPARD (všechny pobočky), Reality Mars, Institut pro finanční poradenství, Česká finanční poradenská, OK klient finanční poradenství, Bonnet servis pro finanční poradce, Finep, Erste premier, Profi investor a Benefita. Dále byly dotazníky odeslány na internetové stránky Poradci-sobe.cz a skupiny na sociální síti Facebook Dům financí, Ex. pomoc Jihlava, Fincentrum Jihlava, Kooperativa, Úvěrové a hypoteční centrum Pelhřimov, Půjčkomat Praha, Finanční poradenství, Finanční poradci. Reakce na zaslané dotazníky či jakákoliv zpětná vazba byla velmi malá, a to jak od finančních institucí, tak od organizací pro sluchově postiţené. V první fázi přišlo pouze několik negativních aţ uráţlivých odpovědí ze stran finančních poradců, případně pouze jejich nabídky na finanční poradenství pro osoby se sluchovým postiţením (ale bez zájmu o danou problematiku či projekt vztahující se k tomuto výzkumnému šetření). Po několika dnech však začali odepisovat i finanční poradci, kteří měli o tuto problematiku zájem a také nabízeli svou spolupráci na projektu (projekt bude popsán v závěru diplomové práce). U velkých finančních společností, jako je Česká spořitelna a Partners, byl o tuto problematiku projeven větší zájem a byla přislíbena spolupráce s rozesláním dotazníků. Od organizací pro sluchově postiţené přišlo minimum reakcí na zasílané e-maily. Všechny organizace, které odepsaly, přislíbily spolupráci a některé téţ projevily zájem o tuto problematiku. Pouze od jedné organizace přišla zpráva, ţe dotazníky nerozešle, 43
protoţe její klienti by jej nevyplnili a to z toho důvodu, ţe se v této problematice absolutně neorientují. Ač prvotní reakce na zaslané dotazníky nebyly velké, podařilo se během třítýdenního sběru odpovědí získat 89 responsí od finančních poradců a 100 responsí od osob se sluchovým postiţením. Současně s vytvořením dotazníků byla zprovozněna zkušební verze internetových stránek financevmalicku.webnode.cz, kam byl respondent automaticky přesměrován po vyplnění elektronického dotazníku. Na těchto stránkách jsou uvedeny odkazy na dotazníky, budou zde zveřejněny výsledky výzkumu a jsou zde uvedeny moţnosti kontaktu pro sdělení více informací o připravovaném projektu. Na stránkách byla zveřejněna také otázka, zjišťující zájem osob se sluchovým postiţením o sluţbu bezplatného online poradenství ve finančních otázkách. Pro ozřejmění dané problematiky proběhl rozhovor (formou e-mailové komunikace) s osobou z finančního sektoru a s osobou se zkušenostmi v oblasti sluchového postiţení. Po uzavření výzkumného šetření proběhlo vyhodnocení dat a vyvození závěrů pro praxi. Vyhodnocení dotazníku Orientace finančních poradců v oblasti sluchového postiţení Dotazník byl otevřen celkem 136x, z toho jej 33 respondentů pouze otevřelo, 14 nedokončilo a 89 pak zcela vyplnilo. Celková úspěšnost vyplnění dotazníku byla tedy 65,4 %.
Celkem návštěv
Čas vyplňování dotazníku
Pouze zobrazeno: 24,3 %
2 - 5 minut
Nedokončeno: 10,3 %
10 - 30 minut
Dokončeno: 65,4 %
5%
43%
24% 66%
Graf 1: Počet zobrazení
5 - 10 minut
10%
52%
Graf 2: Čas vyplňování dotazníku
44
Nyní bude uvedeno celkové vyhodnocení otázek dotazníku, za kterým bude následovat podrobnější rozbor s ohledem na daná kritéria: Dotazník vyplnilo 43 muţů a 46 ţen. Věk respondentů a jejich praxi v oblasti financí popisují následující grafy: Věk
Praxe v oblasti financí 18 - 25 let: 0 osob
Méně neţ 5 let: 23 osob
0% 28%
29%
26 - 35 let: 26 osob 38% 36 - 50 let: 38 osob
26% 36%
43% 50 let a více: 25 osob Graf 3: Věk respondentů
5 - 10 let: 32 osob Více neţ 10 let: 34 osob
Graf 4: Praxe v oblasti financí
Zkušenosti finančních poradců s osobami se sluchovým postiţením S osobami se sluchovým postiţením nemá ţádnou zkušenost 30 respondentů. V rámci své profese se minimálně 1x setkalo s klienty se sluchovým postiţením 34 finančních poradců a zkušenosti z osobního ţivota uvádí 21 finančních poradců, 4 poradci pak uvedli, ţe zkušenost mají, ale neuvedli odkud. 5 respondentů se účastnilo semináře finanční gramotnosti pro osoby se sluchovým postiţením a jedna osoba organizovala školení pro desítky osob se sluchovým postiţením. Celkem se tedy s osobami se sluchovým postiţením setkalo 59 respondentů z 89 dotazovaných. S kolika lidmi se sluchovým postiţením jste se setkal/a a kde? 4% Zkušenost v profesním ţivotě 38%
34%
Zkušenost v osobním ţivotě Nemá zkušenost
24%
Zkušenost má, ale nebylo zjištěno odkud
Graf 5: Zkušenost finančních poradců s osobami se sluchovým postiţením
45
Prvotní reakce finančního poradce na klienta se sluchovým postiţením Pokud k Vám přijde klient, který Vám naznačí, ţe má sluchové postiţení: Dorozumím se s ním jiným způsobem (textová odpověď): 53 osob Domluvím se s ním pomocí znakového jazyka, ovládám jej: 4 osoby
59.60%
4.50%
Zkontaktoval/a bych tlumočníka, ale nevím, kam se obrátit: 17
19.10%
Zkontaktuji tlumočníka, vím, kam se obrátit: 6 osob
6.70%
Odkážu jej na finančního poradce, o kterém vím, že s ním dokáže komunikovat: 6 osob
6.70%
Neumím se s ním domluvit, proto mu naznačím, že mu nemohu pomoci a případně ho pošlu za jiným poradcem, ten třeba bude…
3.40%
Graf 6: Jednání s klientem se sluchovým postiţením
V textové odpovědi u moţnosti komunikovat jiným způsobem drtivá většina finančních poradců uvedla komunikaci prostřednictvím psané formy českého jazyka, 4 respondenti uvedli také vyuţití gest a 8 respondentů orální komunikaci + odezírání. Jen 5 finančních poradců uvedlo, ţe se prvotně (většinou písemně) zeptají na upřednostňovaný způsob komunikace osoby se sluchovým postiţením, avšak velmi pozitivní výsledek této otázky je značné projevení snahy finančních poradců o komunikaci a nevzdání se ihned při první informaci o sluchovém postiţení klienta.
46
Komunikace s klientem se sluchovým postiţením, který umí odezírat Osoba se sluchovým postiţením, která za Vámi přišla, umí odezírat: Bavím se s ním jako se slyšícícm: 21 osob 24% Existují pravidla, která je nutno dodrţet: 68 osob 76%
Graf 7: Odezírání
U této otázky byli ti respondenti, kteří odpověděli, ţe existují určitá pravidla pro odezírání, odkázáni na podotázku, týkající se pravidel odezírání. Pravidla odezírání Vyberte správná tvrzení, týkající se odezírání Kvalitu odezírání a porozumění můţe ovlivnit i aktuální psychický stav dané osoby
28
Často se ptám, zda mi daná osoba rozumí. Pokud mi odpoví, ţe ano, vím, ţe tomu tak… Mluvit velmi nahlas a zblízka
47 3
Udrţovat stálý zrakový kontakt
51
Vyuţívat mimiku, gesta Vyslovovat velmi pomalu nebo slabikovat Mluvit klidně a zřetelně
37 16 64
Graf 8: Pravidla odezírání
Tato otázka umoţňovala výběr z více moţností. Nesprávné odpovědi na tuto otázku byly „Mluvit velmi nahlas a zblízka“ (3 odpovědi), „Vyslovovat velmi pomalu nebo
47
slabikovat“ (16 odpovědí) a „Často se ptám, zda mi daná osoba rozumí….“ (47 odpovědí). Správně zaškrtnuté či správně nezaškrtnuté odpovědi byly hodnoceny 1 bodem, nesprávně zaškrtnuté nebo nezaškrtnuté odpovědi pak 0 body. Maximální počet bodů byl 7. Celkové výsledky podle počtu dosaţených bodů 40 20
25 3
6
2 body
3 body
13
18 3
0 4 body
5 bodů
6 bodů
7 bodů
Graf 9: Správné odpovědi - pravidla odezírání
Orientace finančních poradců v problematice sluchového postiţení Vyberte správná tvrzení o osobách se sluchovým postiţením Osoby se sluchovým postiţením mají obecně niţší IQ neţ většinová populace: 0 osob
0%
Osoby se sluchovým postiţením mají moţnost studovat na běţných vysokých školách: 68 osob
76.40%
Osoby se sluchovým postiţením se nazývají hluchoněmí: 25 osob
28.10%
Osoby se sluchovým postiţením mají horší prostorovou orientaci: 22 osob
24.70%
Před tím, neţ začneme komunikovat, se zeptám, jakou formu komunikace upřednostňuje: 67 osob
75.30%
Kdyţ někdo ohluchne v průběhu ţivota, naučí se bez větších problémů odezírat: 27 osob Neslyšící nemohou, vzhledem ke svému postiţení, pracovat: 2 osoby
30.30%
2.20%
Všichni neslyšící dobře čtou, proto s nimi mohu bez problémů komunikovat písemnou formou: 32 osob Neslyšící nemohou řídit auto: 8 osob Osoby se sluchovým postiţením vyuţívají různé formy komunikace, nejen znakový jazyk: 83 osob
36%
9%
93.30%
Graf 10: Tvrzení o osobách se sluchovým postiţením
48
Z této otázky je patrné, ţe v povědomí některých osob stále přetrvává nesprávné pojmenování osob se sluchovým postiţením „hluchoněmými“. Dalšími nesprávnými odpověďmi byly: „Osoby se sluchovým postiţením mají obecně niţší IQ…“, „Kdyţ někdo ohluchne v průběhu ţivota, naučí se bez větších problémů odezírat.“, „Osoby se sluchovým postiţením nemohou, vzhledem ke svému postiţení, pracovat“, „Všichni neslyšící dobře čtou…“ a „Neslyšící nemohou řídit auto“. Tyto otázky však označilo jen velmi malé procento respondentů. Výjimkou byla pouze otázka týkající se čtení neslyšících, kterou zaškrtlo 36 % respondentů. Rozloţení portfolia pro klienta se sluchovým postiţením Při rozloţení portfolia osobě se sluchovým postiţením budete, na rozdíl od běţného klienta, prosazovat:
7%
93%
Konzervativnější přístup: 6 osob
Budu postupovat stejně jako u slyšícího klienta: 83 osob
Graf 11: Sestavování portfolia
U této otázky je samozřejmou správnou odpovědí stejný přístup jako ke kterémukoliv jinému klientovi, který je slyšící. Sluchové postiţení totiţ nehraje ţádnou roli při sestavování portfolia. Otázka obsahovala ještě moţnosti „agresivnější přístup“ a „klientovi se sluchovým postiţením bych nenavrhoval/a nic“, které neoznačil ani jeden z respondentů.
49
Zájem finančních poradců o oblast sluchového postiţení Měl/a byste zájem se o této problematice dozvědět více? 50 40 30 20 10 0
39
47
15
9
Ano, zajímalo by Ano, zajímalo by Ne, o sluchovém Ne, vůbec mě to mě to z osobního mě to z postižení mám nezajímá hlediska pracovního dostatek informací hlediska Graf 12: Zájem o problematiku sluchového postiţení
Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, ţe 65 respondentů (73 %) má o problematiku sluchového postiţení zájem a to z pracovního a/nebo z osobního hlediska.
50
Vyhodnocení dotazníku Finanční gramotnost osob se sluchovým postiţením Dotazník pro osoby se sluchovým postiţením byl otevřen celkem 264x, z toho 77 osob si jej pouze zobrazilo, 87 jej nedokončilo a 100 vyplnilo celý. Celková úspěšnost vyplnění dotazníku byla tedy 37,9 %.
Celkem návštěv
Čas vyplňování dotazníku 4% 5%
38%
Pouze zobrazeno
29%
2 - 5 min 5 - 10 min
30%
Nedokončeno
33%
10 - 30 min
61%
Dokončeno
Graf 13: Návštěvnost dotazníku
30 - 60 min
Graf 14: Čas vyplňování dotazníku
Dotazník vyplnilo celkem 36 muţů a 64 ţen. Následující grafy popisují rozloţení respondentů s ohledem na stanovená kritéria:
Věk
Dosaţené vzdělání Základní vzdělání
3% 6%
Méně neţ 20 28%
19%
27%
20 - 25
20%
26 - 35 22% 28%
36 - 50 51 a více
4%
Učiliště (výuční list) Středoškolské (maturita) Vyšší odborné
43% Vysokoškolské
Graf 15: Věk respondentů
Graf 16: Vzdělání respondentů
51
Typ sluchového postiţení Jaký typ sluchového postiţení máte? 4% 2% 2% 6%
Lehká nedoslýchavost (ztráta 20 - 40 dB) Středně těţká nedoslýchavost (ztráta 40 - 60 dB)
19%
Těţká nedoslýchavost (ztráta 60 - 80 dB) Velmi těţká nedoslýchavost (ztráta 80 - 90 dB)
67%
Hluchota (ztráta 90 dB a více) Jiný typ
Graf 17: Typ sluchového postiţení
Nejvíce respondentů uvedlo ztrátu sluchu 90 dB a více, tedy hluchotu. Jako jiný typ sluchového postiţení respondenti uvedli Tinnitus, progredující sluchovou vadu s následnou hluchotou, dále se pak označili jako neslyšící a uţivatel KI. Věk, ve kterém došlo ke ztrátě sluchu V jakém věku u Vás došlo k postiţení sluchu? Sluchové postiţení od narození
6% 8%
Získané před dovršením 6. let
15%
Získané po 6. roce věku
71%
Získané v dospělosti či stáří Graf 18: Věk, ve kterém došlo ke ztrátě sluchu
Vyuţití kompenzačních pomůcek Jaký typ kompenzační pomůcky vyuţíváte? Jiná
8
Sluchadlo Kochleární implantát Nevyužívám žádnou kompenzační pomůcku
43 12 38
Graf 19: Kompenzační pomůcky
52
Nejčastěji
vyuţívanou
kompenzační
pomůckou
respondentů
je
sluchadlo,
38 % respondentů pak kompenzační pomůcku nevyuţívá ţádnou. Jako jiné kompenzační pomůcky byly uvedeny světelné a vibrační osobní pomůcky, tablet na přepis mluvené řeči do textu a výjimečné nošení sluchadel či očekávaná kochleární implantace. Forma komunikace Jaké formy komunikace vyuţíváte? Jiná
5
Psaná forma českého jazyka
39
Znakovaná čeština
27
Český znakový jazyk
62
Odezírání
67
Mluvený český jazyk
65
Graf 20: Forma komunikace
V odpovědi „jiná“ byla pak uvedena dedukce, znaková řeč, přepis či kombinace různých forem komunikace. Profesní uplatnění Jste zaměstnaný/á? Studuji
17
Pobírám důchod Jsem nezaměstnaný/á Ano, na částečný úvazek Ano, na plný úvazek
38 3 26 37
Graf 21: Profesní uplatnění
53
Následující část dotazníku byla formulována jako test základní finanční gramotnosti, kdy za kaţdou správnou odpověď byl respondentovi přidělen 1 bod a za kaţdou nesprávnou odpověď či odpověď „nevím“ přiděleno 0 bodů. Nyní budou graficky zobrazeny odpovědi respondentů na jednotlivé otázky a v závěru vyhodnocení dotazníku budou uvedeny souhrnné výsledky s ohledem na jednotlivá kritéria. Pojem inflace Díky inflaci
21%
máme pořád MENŠÍ ţivotní náklady
11%
máme pořád STEJNÉ ţivotní náklady 29% 39%
máme pořád VĚTŠÍ ţivotní náklady nevím
Graf 22: Inflace
Správnou odpověď „máme pořád VĚTŠÍ ţivotní náklady“ označilo 39 respondentů, chybně odpovědělo 40 respondentů a 21 pak odpověď neznalo. Kreditní karta Kreditní kartu pouţíváme pro výběr z bankomatu a bezhotovostní platby. 2% Toto tvrzení je správné 23% Toto tvrzení je chybné 75%
Nevím, co to je kreditní karta
Graf 23: Kreditní karta
Tuto otázku zodpovědělo správně 75 respondentů, 2 osoby pak uvedly, ţe neví, co to kreditní karta je. 54
Spoření Chci spořit peníze a zároveň je mít kdykoliv k dispozici, vyuţiji proto: 5% 4% 6% Termínovaný vklad
9%
Kontokorent Spořicí účet Peníze si uloţím doma 76%
Nevím
Graf 24: Spoření
Správnou odpověď „spořicí účet“ uvedlo 76 respondentů, 19 odpovědělo nesprávně a 5 osob odpověď neznalo. Výnosnost a rizika finančního produktu Větší výnosnost finančního produktu znamená: Větší riziko 24% Menší riziko 15%
61%
Nevím
Graf 25: Výnosnost finančního produktu
Správná odpověď na tuto otázku je, ţe větší výnosnost finančního produktu znamená i vyšší riziko pro vloţené finance. Správně tedy odpovědělo 61 osob.
55
Americká hypotéka Americká hypotéka je nabízena zahraničními bankami a proto jsou zde výhodnější podmínky
11% 13%
49%
27%
se zřizuje bez nutnosti ručit majetkem se zřizuje bez nutnosti uvést účel půjčených peněz nevím, co je to americká hypotéka
Graf 26: Americká hypotéka
Správnou odpověď „zřizuje se bez nutnosti uvést účel půjčených peněz“ označilo 27 respondentů, 24 odpovědělo chybně a 49 osob uvedlo, ţe neví, co to je americká hypotéka. Pojem konsolidace úvěrů Konsolidace úvěrů znamená: Okamţité splacení úvěrů 9%
Sloučení několika úvěrů do jednoho
36%
Prodlouţení doby splacení úvěrů 49%
Nevím, co to je konsolidace úvěrů
6%
Graf 27: Konsolidace úvěrů
Konsolidace úvěrů znamená jejich sloučení do jednoho. Takto odpovědělo 49 respondentů. 15 respondentů odpovědělo chybně a 36 označilo odpověď „nevím“.
56
Exekuce majetku manţelů Vztahuje se exekuce i na majetek ve společném jmění manţelů? Ano 11% Ano, ale jen tehdy, kdyţ o tom rozhodne exekuční soud
10% 23%
56%
Ne Nevím
Graf 28: Exekuce
V poslední otázce testu odpovědělo „Ano“ 56 respondentů, nesprávnou odpověď zvolilo 33 respondentů a 11 odpovědělo „Nevím“.
57
V poslední části se dotazník zaměřil na finanční chování a uvaţování osob se sluchovým postiţením. Jedná se o otázky zjišťující schopnosti osob se sluchovým postiţením obstát v běţných finančních situacích a dokázat se správně rozhodnout či správně jednat tak, aby se nedostali do finančních problémů. Osobní a rodinný rozpočet Sestavujete si osobní/rodinný rozpočet? Ano, pravidelně
6%
Ano, občas 12%
27%
18% 37%
Ne, ale uvaţuji o tom Ne, přijde mi to zbytečné Nevím, co je to osobní/rodinný rozpočet
Graf 29: Osobní a rodinný rozpočet
64 respondentů, kteří si sestavují rodinný rozpočet, bylo odkázáno na podotázku, dotazující se na nejčastější výsledek jejich rodinného rozpočtu. Z těchto 64 osob má 29 nejčastěji přebytkový rozpočet a 29 vyrovnaný rozpočet. Pouze 6 respondentů uvedlo rozpočet minusový. Zkušenost s jednáním s finančním poradcem Vyuţil/a jste někdy sluţeb finančního poradce?
11%
Ne, ale plánuji jej vyuţít. 14% Ne a neplánuji jej vyuţít.
29%
Ano a jsem spokojen/a. 46%
Ano, ale nejsem spokojen/a. (důvod)
Graf 30: Jednání s finančním poradcem
46 respondentů uvedlo, ţe nikdy nenavštívilo finančního poradce a v dohledné době to ani nemá v plánu. 40 osob zkušenost s finančním poradcem má a z toho 11 nebylo
58
spokojeno. V drtivé většině je důvodem nespokojenosti s finančním poradcem byla značná nedostatečnost poskytnutých informací či snaha finančních poradců vnutit těmto osobám co nejvíce produktů, které nepotřebují či jsou pro ně nevýhodné. Vyuţívání finančních produktů Jaké finanční produkty vyuţíváte, či jste někdy vyuţil/a? Jiný produkt
3
Nevyužívám žádný finanční produkt
3
Leasing
9
Hypoteční úvěr Spotřebitelský úvěr
16 9
Nákup na splátky
16
Kreditní karta
45
Kontokorent
17
Stavební spoření
57
Penzijní spoření
61
Investice (akcie, fondy, dluhopisy,…) Termínovaný vklad
23 8
Spořicí účet Debetní karta
57 20
Běžný účet
88
Graf 31: Vyuţití finančních produktů
Nejčastěji vyuţívaným produktem je běţný účet, následuje spořicí účet a penzijní a stavební spoření. Nejčastějším úvěrovým produktem pak kreditní karta. 3 respondenti nevyuţívají ţádný finanční produkt a 3 zvolili moţnost jiné, kde uvedli platební kartu Era, pojištění majetku a odpovědnosti, a 1 osoba uvedla, ţe neví.
59
Důsledné čtení smluv Čtete si smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek?
14% 41%
Ano, vţdy a pečlivě. Ano, ale jen letmo. Ne, smlouvy si nečtu.
45%
Graf 32: Čtení smluv
U této otázky 45 respondentů uvedlo, ţe si předkládané smlouvy nečte, coţ můţe znamenat zásadní problém při různých finančních rozhodnutích. 41 osob pak uvedlo, ţe si čte smlouvy pečlivě a alespoň letmo je čte 14 osob. Nákupy na předváděcích akcích Koupil/a jste si někdy něco po telefonu, v televizní nabídce, u pouličního prodejce nebo na předváděcí akci? 9% 18%
Ano, několikrát. Ano, ale jen jednou.
73%
Ne.
Graf 33: Předváděcí akce
Kladná odpověď na tuto otázku můţe značit jistou míru impulzivnějšího jednání. Většinou se totiţ jedná o časově omezené nabídky, kdy se zákazník musí téměř okamţitě rozhodnout, zda si nabízený produkt koupí, či nikoliv. Často se pak stane, ţe si tato osoba koupí produkt, který buď nepotřebuje, nebo je nevýhodný. Většina respondentů (73 osob) však těchto nabídek nevyuţívá.
60
Fixace hypotéky a její splacení Představte si, ţe máte hypotéku s pětiletou fixací. Po dvou letech splácení získáte větší obnos peněz. Co uděláte? Okamţitě jimi splatím hypotéku.
32%
35%
Peníze si nechám a budu z nich hypotéku splácet. Budu tak mít větší ţivotní standart. Peníze vyuţiji na jiné účely.
10% 23%
Peníze investuji. Po uplynutí fixace za tři roky těmito penězi splatím hypotéku.
Graf 34: Fixace hypotéky
Protoţe je v zadání uvedeno, ţe fixace hypotéky je na 5 let, bylo by nevýhodné splatit hypotéku po dvou letech vzhledem k vysokým poplatkům za předčasné splacení hypotéky před uplynutím doby fixace. Výhodnější je peníze na zbývající 3 roky investovat a tím je zhodnotit a aţ po této době je pak vhodné hypotéku splatit. Správně tedy odpovědělo 32 respondentů. Chování při neposkytnutí půjčky Pokud si chcete něco koupit, ale banka Vám na to nepůjčí: Půjčím si peníze od nebankovní instituce
6%
Postupně na danou věc našetřím
48% 46%
Tuto věc si nekoupím
Graf 35: Chování při neposkytnutí půjčky
V takovéto situaci by se zachovalo správně 94 respondentů. 6 osob pak uvedlo, ţe by si půjčili od nebankovní instituce, coţ by v budoucnu mohlo znamenat problémy ve splácení dluhu.
61
Uloţení přebytečných peněz Na běţném účtu Vám po zaplacení všech výdajů zbudou peníze. Co uděláte? Peníze mi nezbývají, utratím vše, co mi na účet přijde.
9% 36%
8% Peníze mi nezbývají, na účtu jsem často v mínusu. Přebytečné peníze nechám na tomto účtu - pro případ nečekané potřeby.
47%
Graf 36: Přebytečné peníze
Přebytečné peníze není vhodné nechávat na běţném účtu, protoţe se nejenom nezhodnocují, ale také se z nich odečítají různé poplatky. Pokud je chceme mít k dispozici pro případ jakékoliv nečekané potřeby, je mnohem vhodnější je uloţit na spořicí účet, jehoţ vedení je bez poplatků a zároveň se zde peníze, byť malým procentem, úročí. Správně tedy odpovědělo 47 osob, nesprávně 36 osob a 17 osob pak přiznalo, ţe jim peníze nezbývají či dokonce chybí. Zkušenost s půjčkami Zaškrtněte tvrzení, které se Vás týká Ţádné půjčky nemám, a nikdy jsem neměl/a.
49
Své půjčky splácím včas. Jiţ mi hrozila nebo mi hrozí exekuce. Jiţ se mi stalo, ţe jsem neměl/a na zaplacení úvěru.
45 1 8
Graf 37: Půjčky
Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, ţe 49 % respondentů nikdy nemělo či nemá ţádnou půjčku a z těch, co tento finanční produkt vyuţívají, mělo jen minimum problém s jejím splácením.
62
Názory respondentů na osobu finančního poradce Finanční poradce: Jiné Vyřeší se mnou exekuci Pouze zprostředkovává podpis smluv, jaký produkt potřebuji si musím zjistit sám/sama
7 3 8
Nejdříve zjistí mé potřeby a na základě toho mi pak nabídne ideální řešení pro mé finance Myslí jen na to, jak mi vnutit něco, co nepotřebuji, aby ze mě měl co nejvíce peněz Mi můţe pomoci najít pro mne nejvýhodnější a nejpotřebnější finanční produkty
51 22 39
Graf 38: Finanční poradce - názory
V odpovědích na tuto otázku převládají kladné response, dle předpokladu se objevují i negativní, nejčastěji z důvodu špatných osobních zkušeností (viz podobná otázka výše). V odpovědi „jiné“ respondenti odkazovali buď na vlastní nezkušenost s finančními poradci, nebo na fakt, ţe ne všichni poradci umí a chtějí kvalitně poradit.
63
Vyhodnocení testu podle počtu dosaţených bodů Do testu základní úrovně finanční gramotnosti byly zařazeny všechny otázky z druhé části dotazníku a tyto otázky z části třetí: „Čtete si smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek?“, „Koupil/a jste si někdy něco po telefonu, v televizní nabídce, u pouličního prodejce nebo na předváděcí akci?“, „Představte si, ţe máte hypotéku s pětiletou fixací. Po dvou letech splácení získáte větší obnos peněz. Co uděláte?“, „Pokud si chcete něco koupit, ale banka Vám na to nepůjčí“ a „Na běţném účtu Vám po zaplacení všech výdajů zbudou peníze. Co uděláte?“. Dohromady se tedy test skládal ze 12 otázek. Správná odpověď byla hodnocena jedním bodem, nesprávná pak 0 body. Počet dosaţených bodů znázorňuje následující tabulka: Počet dosaţených bodů
Počet respondentů
2 body
3
3 body
5
4 body
15
5 bodů
11
6 bodů
15
7 bodů
19
8 bodů
8
9 bodů
10
10 bodů
10
11 bodů
4
Tabulka 1: Výsledky testu finanční gramotnosti
64
Minimálního ani maximálního počtu bodů nedosáhl ani jeden z respondentů. Nejvíce osob se bodově pohybovalo kolem poloviny z maximálního počtu bodů. Stejně průměrně vyšlo i srovnání mezi jednotlivými kategoriemi. Toto srovnání popisují i následující grafy: Výsledky dle pohlaví
Výsledky dle věku Méně než 20 let 20 - 25 let
8
7
Muži
8
6
7
Ženy
26 - 35 let
7
9
Graf 39: Výsledky dle pohlaví
36 - 50 let 51 let a více
Graf 40: Výsledky dle věku
Z grafů 40 a 41 je patrné, ţe na výsledky v testu nemá vliv ani pohlaví ani věk respondentů. Lepší bodový průměr (9) má věková kategorie 26-35 let, jinak jsou výsledky téměř totoţné. Výsledky dle typu sluchového postiţení Hluchota 7
Velmi těţká nedoslýchavost
6
5
7 9
6
Těţká nedoslýchavost Středně těţká nedoslýchavost Lehká nedoslýchavost Jiný typ
Graf 42: Výsledky dle typu sluchového postiţení
65
Výsledky dle dosaţeného vzdělání Vysokoškolské 4
Vyšší odborné
7
Středoškolské
6 7
Učiliště
8
Základní
Graf 42: Výsledky dle dosaţeného vzdělání
Ani dle této analýzy nevyplývá zásadní vliv typu sluchové vady či dosaţeného vzdělání na úroveň finanční gramotnosti. Pouze u analýzy dle dosaţeného vzdělání byl zjištěn menší bodový průměr u respondentů se základním vzděláním. Respondentů se základním vzděláním však dotazník vyplnilo jen 6, takţe tento výsledek nelze kvantifikovat. Anketní otázka na webu financevmalicku.webnode.cz: Měli byste zájem o zprostředkování videohovorů s finančními poradci, kteří by Vám bezplatně poskytovali rady v oblasti Vašich financí? 0% 25%
Ano Ne
75%
Moţná
Graf 43: Anketa
Z osob, které vyplnily anketu, nikdo neuvedl moţnost „ano“. 75 % osob odpovědělo „moţná“ a 25 % pak tuto sluţbu odmítlo. Bezplatné poradenství na těchto internetových stránkách je součástí níţe uvedeného projektu a jeho zkušební provoz je naplánován od března 2015. Ač je z výsledků této ankety patrná jistá skepse respondentů k této sluţbě, je moţným důvodem právě nedůvěra ve finanční poradce. Zde se však nejedná o finanční poradenství jako takové (nabízení produktů a uzavírání smluv), nýbrţ o rady z oblasti financí (viz níţe).
66
Rozhovory s finančním poradcem a osobou věnující se problematice sluchového postiţení Pro doplnění kvalitativního výzkumného šetření byly provedeny rozhovory prostřednictvím e-mailové komunikace s pracovníkem v oblasti financí a osobou věnující se problematice sluchového postiţení. Tyto rozhovory nebyly nijak upravovány a jsou zde uveřejněny se souhlasem obou zúčastněných. Celé rozhovory jsou uvedeny v příloze této diplomové práce. Jak vyplývá z rozhovoru s finančním poradcem, osoby se sluchovým postiţením mezi běţnou klientelu finančních poradců nepatří. Stejně, jak jiţ bylo uvedeno, se domnívá, ţe úroveň finanční gramotnosti je obecně nízká u celé populace, natoţ u osob s určitým postiţením, proto je třeba se touto problematikou zabývat a zlepšovat finanční gramotnost jak u osob slyšících, tak u osob se sluchovým postiţením. Z druhého rozhovoru je patrné, ţe největším problémem, se kterým se osoby se sluchovým postiţením setkávají, je neznalost, jak s těmito osobami komunikovat. Přitom stačí jen překonat prvotní obavu a zeptat se, jakým způsobem bude chtít osoba se sluchovým postiţením komunikovat, a ve většině případů je pak moţné se společně domluvit.
67
4.3 Závěr šetření Pro toto výzkumné šetření bylo stanoveno pět hypotéz, které byly zhodnoceny následovně: H1: Úroveň finanční gramotnosti osob se sluchovým postiţením je nízká Finanční gramotnost osob se sluchovým postiţením, které se účastnily výzkumného šetření, opravdu není vysoká. Ve většině případů bylo sice dosaţeno průměrného výsledku, avšak tento test byl konstruován jako základní a co nejjednodušší (nedosahuje takové úrovně jako oficiální testy finanční gramotnosti). Proto lze konstatovat, ţe tato hypotéza byla potvrzena. H2: Osoby se sluchovým postiţením vyuţívají jen minimum finančních produktů (běţný účet, debetní karta, stavební spoření) Osoby se sluchovým postiţením vyuţívají různé typy bankovních produktů. Dle výzkumného šetření se jedná nejčastěji o běţný účet, spořicí účet, penzijní spoření, stavební spoření či různé druhy úvěrů. Proto byla tato hypotéza vyvrácena. H3: Osoby se sluchovým postiţením jednají ve finančních otázkách spíše impulzivněji, neţ s rozvahou Tato hypotéza byla výzkumným šetřením vyvrácena. Na základě otázek zjišťující mimo jiné i moţné sklony k impulzivnímu jednání je nutné konstatovat, ţe osoby se sluchovým postiţením volí spíše konzervativnější přístup při rozhodování o svých finančních výdajích. H4: Finanční poradci mají malé povědomí o sluchovém postiţení Určitou zkušenost s lidmi se sluchovým postiţením má 66 % finančních poradců. Dle výzkumného šetření lze konstatovat, ţe určité povědomí o problematice sluchového postiţení mají, proto lze říci, ţe tato hypotéza se ve výzkumném šetření nepotvrdila. H5: Postoj finančních poradců k osobám se sluchovým postiţením není odtaţitý a mají zájem se o této oblasti dozvědět více Tato hypotéza se výzkumným šetřením potvrdila. Více neţ 70 % respondentů projevilo zájem o zvýšení svých znalostí v této problematice a někteří jiţ také zaslali, 68
prostřednictvím internetových stránek financevmalicku.webnode.cz, své nabídky spolupráce na připravovaném projektu. Shrnutí výsledků výzkumného šetření Výsledky výzkumného šetření jsou nad očekávání dobré. Z výzkumu vyplývá zájem a orientace v problematice sluchového postiţení ze strany finančních poradců a také dobrá úroveň základní finanční gramotnosti u osob se sluchovým postiţením. Vzhledem k informacím od některých finančních poradců i organizací pro osoby se sluchovým postiţením je však třeba se domnívat, ţe toto výzkumné šetření mohlo podlehnout jistému zkreslení. Jak jiţ bylo uvedeno výše, ne všichni finanční poradci byli ochotni spolupracovat na tomto výzkumném šetření a bylo zaznamenáno několik nepřiměřených reakcí na prosby o vyplnění dotazníku. Ti finanční poradci, kteří dotazník vyplnili, byli naopak velmi vstřícní a ochotni se o této problematice dozvědět více či dokonce nabídli svou účast na níţe uvedeném projektu. Ze stran organizací pro osoby se sluchovým postiţením byly přijaty odpovědi, které nasvědčují menší úrovni finanční gramotnosti, neţ jaká byla tímto výzkumným šetřením zjištěna. Od nejmenovaných zdrojů bylo zjištěno, ţe některé osoby se sluchovým postiţením dotazník vyplňovat nebudou, a to z toho důvodu, ţe se v této oblasti absolutně neorientují, neví, co to je účet, kreditní karta apod., a tudíţ nebudou tento dotazník ani číst. Dále pak bylo zjištěno, ţe se osoby se sluchovým postiţením často o tuto problematiku nezajímají a to, ţe jejich finanční chování můţe mít nějaké následky, řeší, aţ kdyţ se dostanou do problémů (nejčastěji exekuce). Z popsané charakteristiky tedy můţe vyplývat teze, ţe tento typ osob nebude mít ani zájem o vyplnění dotazníku na téma finanční gramotnost. Velice pozitivním výsledkem výzkumu je však fakt, ţe existují finanční poradci, kterým není problematika sluchového postiţení lhostejná, a mají zájem aktivně se podílet na zvyšování finanční gramotnosti u osob se sluchovým postiţením. Dalším pozitivem je zjištění, ţe stejná ochota k získávání nových a důleţitých znalostí a zkušeností panuje i na straně osob se sluchovým postiţením
69
Praktický výstup diplomové práce - projekt Finance v malíčku Výše uvedené výzkumné šetření slouţí jako podklad k vypracování projektu s názvem Finance v malíčku, který si klade za úkol zvýšit informovanost poradců, pracujících ve finančním sektoru, o sluchovém postiţení a jejich přístupu a schopnosti komunikovat s osobami se sluchovým postiţením. Dalším úkolem projektu je pak zvyšovat finanční gramotnost osob se sluchovým postiţením a pomoci jim v orientaci ve světě financí tak, aby byli schopni nejen efektivně spravovat své finance, ale byli také schopni předcházet nečekaným finančním situacím či nesprávným krokům učiněným z důvodu neznalosti či neinformovanosti o dané problematice. Na tento projekt bude ţádáno o grant na jaře 2015. Projekt se skládá ze sedmi částí, které se postupně připravují a realizují: 1) Informační centrum financevmalicku.webnode.cz K projektu Finance v malíčku byly vytvořeny internetové stránky, na kterých budou umísťovány odkazy na články zabývajícími se osobními financemi, bude zde zřízena online finanční poradna (viz bod č. 2.) a v neposlední řadě tu bude moţné najít informace o pokračování projektu a moţnostech, jak se do něj zapojit a to jak pro osoby se sluchovým postiţením, tak pro finanční poradce. Na stránky byly umístěny i odkazy na dotazníky a stejně tak zde budou veřejně dostupné výsledky výzkumu. 2) Online finanční poradna Na výše zmíněných internetových stránkách vznikne tzv. online finanční poradna, jejíţ provoz začne v březnu 2015. Na stránkách budou umístěny kontakty na finanční poradce, kteří by byli ochotni se na této sluţbě podílet bez nároku na finanční odměnu. Pokud bude mít osoba se sluchovým postiţením jakýkoliv problém či dotaz (ať uţ se jedná o vysvětlení různých typů finančních produktů, pomoc s porozuměním obsahu smlouvy či pomoc s postupem při nečekaných ţivotních situacích apod.), bude moci kontaktovat některého z finančních poradců prostřednictvím uvedených kontaktů (telefon/sms, e-mail, Skype). V současné době probíhá jednání s nejmenovanou organizací na zprostředkování online tlumočnické sluţby, aby mohla být tato poradna přístupná i pro osoby se sluchovým postiţením komunikujícími prostřednictvím českého znakového jazyka. V tomto případě by se prostřednictvím stránek dopředu domluvil videokonferenční hovor přes Skype s finančním poradcem a tlumočníkem. 70
3) Informační video Ve spolupráci s organizací pro osoby se sluchovým postiţením vznikne informační video, které bude rozděleno na dvě části. V první části bude poskytovat informace pro osoby pracující v oblasti financí, a to zejména o základní problematice sluchového postiţení a moţnostech komunikace a přístupu k osobám se sluchovým postiţením. Druhá část videa bude informovat osoby se sluchovým postiţením o základních termínech z oblasti financí, jak poznat nekvalitního finančního poradce, či na co si dát pozor při uzavírání smluv. Video bude samozřejmě opatřeno titulky a bude tlumočeno do českého znakového jazyka. Příprava a natáčení videa je plánována na podzim 2015. 4) Přednášky z oblasti financí pro osoby se sluchovým postiţením. V případě zájmu organizací pro osoby se sluchovým postiţením (některé jej jiţ na základě zaslaných dotazníků projevily) budou ve spolupráci s finančními poradci realizovány přednášky na téma finanční gramotnost. 5) Přednášky z oblasti sluchového postiţení pro osoby pracující ve finančním sektoru V případě zájmu finančních institucí budou realizovány přednášky na téma komunikace s osobami se sluchovým postiţením. Zahájení přednášek je plánováno na podzim /zimu 2015. 6) Metodika finančního poradce pro jednání s osobami se sluchovým postiţením Tato diplomová práce je mimo jiné i podkladem pro zahájení zpracování metodik pro finanční poradce se zaměřením na jednání s klienty se sluchovým i jiným postiţením, na specifika přístupu a v neposlední řadě na vzájemnou efektivní komunikaci. Tato část projektu bude nejobsáhlejší a časově náročná, proto se její realizace plánuje aţ na rok 2016. 7) Finanční plán pro osoby se sluchovým postiţením Úprava textu finančního plánu tak, aby byl pro osoby se sluchovým postiţením, které mají problémy s porozuměním čteného textu, srozumitelný. Vytvoření CD, obsahujícího všeobecné pojistné podmínky, které budou prezentovány formou videí v českém znakovém jazyce. Tato část projektu je však časově i finančně náročná, a proto bude realizována pouze v případě zájmu jak ze strany osob se sluchovým postiţením 71
či organizací pro osoby se sluchovým postiţením, tak ze strany finanční instituce, se kterou bude navázána spolupráce.
72
Závěr V dnešní době mají osoby se sluchovým postiţením moţnost se kvalitně vzdělávat s ohledem na své specifické potřeby i vlastní moţnosti a zájmy, a to jak ve školách hlavního vzdělávacího proudu, tak ve školách pro sluchově postiţené. Pracovní uplatnění osob se sluchovým postiţením můţe být sloţité, avšak jiţ existují různé podpory od státu i od organizací pro sluchově postiţené, díky čemuţ se osoba se sluchovým postiţením můţe plnohodnotně zapojit do pracovního ţivota na stejné úrovni jako osoba slyšící. Protoţe však v důsledku sluchového postiţení dochází k různým odlišnostem v oblasti psychiky, jednání, uvaţování a v nejzásadnější oblasti - komunikaci, bývá mnohdy vzájemné porozumění a souţití osob se sluchovým postiţením a intaktní populace komplikované a plné nepochopení či předsudků. Osoby se sluchovým postiţením tedy od majoritní společnosti nejvíce odděluje odlišný způsob komunikace. Ať uţ komunikují znakovým jazykem, orálně či písemně, komunikují jiným způsobem a za jiných pravidel, neţ osoby slyšící. Protoţe je tento způsob komunikace nápadný a má svá specifika, nemusí se vţdy dosáhnout kvalitní a, bohuţel, v některých
případech
jakékoliv,
komunikace.
Osoby
se
sluchovým
postiţením (obzvláště neslyšící) mají mnohdy také problémy s produkcí a reprodukcí textu, takţe bývá sloţitá i tato forma komunikace. Ovšem i přes tyto zdánlivě nepřekonatelné bariéry lze, při dodrţení určitých pravidel a oboustranné ochoty přizpůsobit se, docílit plnohodnotné komunikace. Pro to, abychom mohli efektivně a bezpečně spravovat své finance, aniţ bychom se dostali do dluhové pasti či byli oklamáni nekalými praktikami některých finančních poradců, je třeba mít alespoň základní úroveň finanční gramotnosti. Finanční gramotnost je široký pojem soustřeďující znalosti z oblasti hospodaření s rodinným rozpočtem, investicemi, pojištěním a úvěry a v neposlední řadě taky znalosti právní z hlediska ochrany spotřebitele. Finanční gramotnost znamená orientaci ve světě finančního trhu, schopnost zjistit si informace o nabízených sluţbách i znalost institucí, kam se v případě podezření na podvod obrátit. Téma finanční gramotnost je v dnešní době velice aktuální a důleţité. Úroveň finanční gramotnosti je velmi nízká u celé populace a u osob se sluchovým postiţením můţe být tato úroveň, z důvodů, jakými jsou například méně moţností komunikace a přístupu k informacím, ještě mnohem niţší. Problém ovšem není jen ve znalostech osob se sluchovým postiţením, ale také v přístupu pracovníků ve finanční oblasti, jejich
73
neznalosti, jak komunikovat či jak správně a srozumitelně poskytnout informace. Ač je z dotazníkového šetření patrná zkušenost finančních poradců s danou problematikou i ochota se v tomto směru zdokonalit, je vzhledem k velmi malé návratnosti dotazníků a některým nepříjemným reakcím na zaslané dotazníky patrné, ţe značná část těchto osob není ochotna svůj přístup měnit. Vzhledem k tomu, ţe zvyšování finanční gramotnosti osob se sluchovým postiţením je relativně novým tématem a teprve se začíná projevovat i zájem o změnu přístupu ve finančních institucích, je moţné, ţe se postupně zvýší snaha tuto zásadní problematiku více řešit.
74
Shrnutí Diplomová práce se zabývá finanční gramotností osob se sluchovým postiţením, potřebou zvyšování její dosavadní úrovně a zjišťováním zájmu o toto téma u osob pracující v oblasti financí. Cílem diplomové práce je analýza úrovně finanční gramotnosti osob se sluchovým postiţením a zároveň i analýza povědomí finančních poradců o sluchovém postiţení a jejich zkušeností a postojů k dané problematice. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola pojednává o osobách se sluchovým postiţením, o jejich osobnosti, o moţnostech vzdělávání a pracovního uplatnění a jejich vztahu s osobami slyšícími. V druhé kapitole jsou popsány komunikační systémy, které osoby se sluchovým postiţením vyuţívají, jejich specifika i pravidla, která jsou potřeba při komunikaci dodrţovat. Třetí kapitola se zabývá finanční gramotností obecně, vysvětluje základní finanční pojmy a finanční produkty a také osvětluje problematiku finančního poradenství jako takového. Závěrečná, čtvrtá kapitola je pak kapitolou empirickou, která popisuje průběh a výsledky výzkumného šetření na téma zvyšování finanční gramotnosti osob se sluchovým postiţením. V této kapitole je popsán i praktický výstup práce - projekt Finance v malíčku, který se postupně realizuje a bude poskytovat podporu a pomoc v oblasti zvyšování finanční gramotnosti osob se sluchovým postiţením a rozšiřováním znalostí z oblasti sluchového postiţení mezi finančními poradci tak, aby bylo docíleno plnohodnotné komunikace a spolupráce mezi oběma stranami.
75
Summary The thesis addresses the financial literacy of people with hearing impairment, need to increase it, and interest of this topic among people working in the financial field. The aim of this thesis is analysis of the financial literacy level among people with hearing impairment as well as analysis of the awareness of hearing impairment among financial advisors and their experience and attitudes towards this issue. The thesis is divided into four chapters. The first chapter deals with people with hearing impairment, their personality, education possibilities and ability to work, and their relationship with people with no hearing impairment. The second chapter describes the communication systems that people with hearing impairment use, their specifics and rules needed during conversation. The third chapter deals with financial literacy in general, explains the basic financial terminology and financial products, and sheds light on financial advisory as such. The final fourth chapter is an empirical chapter, which describes the process and results of the research on the topic of this thesis – increasing financial literacy of people with hearing impairment. This chapter also includes the practical result of the thesis – “Finance v malicku” project, which is gradually being implemented. It will provide support and help with increasing financial literacy among people with hearing impairment and knowledge of this issue among financial advisors in order to assure adequate communication between both sides.
76
Literatura BALABÁN, Zdeněk. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. aktualiz, vyd. Praha: Cofet, 2011, 416 s. ISBN 978-8090439-610. BERTL, Ivan. Kapitoly o finanční gramotnosti. 1. vyd. Praha: Triton, 2012. ISBN 978807-3876-227. BRZÁKOVÁ, Pavlína a Jaroslav DUŠEK. Ze mě: cesta Blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška. Ilustrace Zbyněk Zenkl. Praha: Eminent, 2011, 238 s. ISBN 978-8072814-329. ČERMÁK, Michal. Projevy a formy diskriminace osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha: Národní rada osob se zdravotním postiţením ČR, 2012, 63 s. ISBN 978-80-87181-08-9. ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3 ČERVINKOVÁ HOUŠKOVÁ, Kateřina. Specifika tlumočení pro neslyšící. 2., opr. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, c2008, 85 s. ISBN 978-8087218-334. DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2005, 332 s. ISBN 80-864-1984-3. DOHNAL, Jakub. Spotřebitelský úvěr: praktická příručka s příklady a judikaturou. Praha: Leges, 2011, 128 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-769. DOLEŢALOVÁ, Lenka. Terciální vzdělávání studentů se sluchovým postižením v České republice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 199 s. ISBN 978-802-1059931. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a Luboš SMRČKA. Finanční vzdělávání pro střední školy: se sbírkou řešených příkladů na CD. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2011, XIX, 312 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4000-089. FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Speciální pedagogika: edukace a rozvoj osob se somatickým, psychickým a sociálním znevýhodněním. Vyd. 1. Praha: Triton, 2008, 205 s. ISBN 978-807-3870-140. GRUDZIŃSKA, Alice. Nezaměstnanost a její psychologické dopady na osoby se zdravotním postižením. 1. vyd. České Budějovice: Nová Forma, 2012, 177 s. ISBN 978-807-4532-146.
77
HORÁKOVÁ, Radka. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, 159 s. ISBN 978-802-6200-840. HROBOŇ, Miloslav, Ivan JEDLIČKA a Jaroslav HOŘEJŠÍ. Nedoslýchavost. 1. vyd. Praha: Makropulos, 1998, 90 s. Trápí vás--, sv. 5. ISBN 80-860-0313-2. HRUBÝ, Jaroslav. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postiţených, 1999, 395 s. ISBN 80-721-6096-6. HUDÁKOVÁ, Andrea. Ve světě sluchového postižení: informační a vzdělávací publikace (nejen) pro zdravotnický personál o životě a potřebách neslyšících, nedoslýchavých a ohluchlých lidí a lidí s kochleárním implantátem. Praha: Středisko rané péče Tamtam, 2005, 101 s. ISBN 80-867-9227-7. Integrativní speciální pedagogika: integrace školní a sociální. 2. rozš. a přeprac. vyd. Editor Marie Vítková. Brno: Paido, 2004, 463 s. ISBN 80-731-5071-9. Jak ovládnout své peníze: finanční plánování pro každého. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, 227 s. Partners (BizBooks). ISBN 978-80-265-0127-5. JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 167 s. Finance pro kaţdého. ISBN 978-80-247-3670-9. JANDA, Josef. Jak žít šťastně na dluh. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 176 s. Finance pro kaţdého (Grada). ISBN 978-80-247-4833-7. JANOTOVÁ, Naděţda. Rozvíjení zrakového vnímání a odezírání sluchově postižených dětí. 1. vyd. Praha: Septima, 1996, 48 s. ISBN 80-858-0184-1. JANOTOVÁ, Naděţda. Odezírání u sluchově postižených dětí. Praha: Septima, 1999. ISBN 80-7216-82-6. JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 656 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-2963-3. JURKOVIČOVÁ, Petra Komunikace a lidé se smyslovým postižením: metodický materiál. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 97880-244-2649-5. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2., rozš. a přeprac. vyd. Editor Jarmila Pipeková. Brno: Paido, 2006, 404 s. ISBN 80-731-5120-0. KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce: aneb co Vás neměl kdo naučit. Olomouc: ANAG, 2012, 151 s. ISBN 978-80-7263-767-6. KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2009, 158 s. Právo (Key Publishing). ISBN 978-807-418078
224. KOMORNÁ, Marie. Psaná čeština českých neslyšících - čeština jako cizí jazyk. 2., opr. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, c2008, 79 s. ISBN 978808-7218-297. KOSINOVÁ, Barbora. Neslyšící jako jazyková a kulturní menšina - kultura neslyšících. 2., opr. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, c2008, 61 s. ISBN 978-808-7153-949. KRAHULCOVÁ, Beáta. Komunikace sluchově postižených. vydání druhé. Praha: Karolinium, 2002. ISBN 80-246-0329-2. KRATOCHVÍL, Ladislav. Vy neumíte odezírat?. GONG: časopis sluchově postižených. Praha, 2014, XXXXII, 7-9/2014, s. 1. ISSN 0323-0732. KROH, Michael. Jak si vzít úvěr. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1999, 154 s. ISBN 80-716-9617-X. KRONUSOVÁ, Martina. Možnosti poskytování tlumočnických služeb pro neslyšící. 2., opr. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008, 111 s. ISBN 978-808-7218-129. LECHTA, Viktor. Symptomatické poruchy řeči u dětí. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 191 s. ISBN 978-807-3674-335. LEJSKA, Mojmír. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 2003, 156 s. ISBN 80-731-5038-7. LUDÍKOVÁ, Libuše. Pohledy na kvalitu života osob se senzorickým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, 206 s. ISBN 978-802-4432-861. LUPOMĚSKÝ, Roman. Problematika práce s osobami sluchově postiženými v oblasti sociální, zdravotní a vzdělávací. Praha: Neslyšící s nadějí, 2013. ISBN 978-8026045-083. MACUROVÁ, ALENA, Andrea Hudáková. Rozumíme česky: učebnice pro neslyšící. Vyd. 1. Praha: Divus, 2003. ISBN 80-864-5024-4. MARTÍNKOVÁ, Eva. (Ne)máte peníze - co s tím?: slabikář rodinných financí. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003, 151 s. ISBN 80-720-0482-4 MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 511 s. ISBN 978-807-3678-593. NOVOSAD, Libor. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním: základy a předpoklady dobré poradenské praxe. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 269 s. ISBN 978-807-3675-097. 79
OPATŘILOVÁ, Dagmar a Lucie PROCHÁZKOVÁ. Předprofesní a profesní příprava jedinců se zdravotním postižením. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 159 s. ISBN 978-802-1055-360. POTMĚŠIL, Miloň. Úvodní stati k výchově a vzdělávání sluchově postižených. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1999, 69 s. ISBN 80-716-8715-4. POTMĚŠIL, Miloň. Sluchové postižení a sebereflexe. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2007, 197 s. ISBN 978-802-4613-000. POTMĚŠIL, Miloň. Psychosociální aspekty sluchového postižení. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 197 s. ISBN 978-802-1051-843. RADOVÁ, Jarmila. Finanční matematika pro každého. 4. rozš. vyd. Praha: Grada, 2003, 259 s. ISBN 80-247-0473-0. RICHTEROVÁ, Klára. Představy neslyšících o tlumočnických službách. 2., opr. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, c2008, 103 s. ISBN 978-8087218-037. RŮŢIČKOVÁ, Marie. Znakování pro každý den: základní konverzace v českém znakovém jazyce. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, 97 s. ISBN 80-721-6160-1. SERVUSOVÁ, Jana. Kontrastivní lingvistika - český jazyk x český znakový jazyk. 2., opr. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, c2008, 77 s. ISBN 978-808-7218-303. SIEGEL, Jeremy J. Investice do akcií: běh na dlouhou trať. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 295 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3860-4. SKÁKALOVÁ, Tereza. Uvedení do problematiky sluchového postižení: učební text pro studenty speciální pedagogiky. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, 94 s. ISBN 978-807-4350-986. SLOWÍK, Josef. Komunikace s lidmi s postižením. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 155 s. ISBN 978-80-7367-691-9. SOKOL, Jan, Marek MIČIENKA a Věra JIRÁSKOVÁ. Občanské minimum: učební text pro žáky. 1. vyd. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2002, 216 s. ISBN 80-211-0410-4. SOURALOVÁ, Eva. Čtení neslyšících. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002, 74 s. ISBN 80-244-0433-8. STEIGAUF, Slavomír. Fondy: jak vydělávat pomocí fondů. 1. vyd. Praha: Grada, 2003, 191 s. ISBN 80-247-0247-9. STRNADOVÁ, Věra. Jak se úspěšně vyrovnávat se ztrátou sluchu. Praha: ASNEP, 80
2001a, 165 s. ISBN 80-903-0352-8. STRNADOVÁ, Věra. Hádej, co říkám, aneb, Odezírání je nejisté umění: publikace na podporu Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. 2. dopl. vyd. Praha: Helix, 2001b, 186 s. ISBN 80-903-0350-1. STRNADOVÁ, Věra. Specifické neverbální projevy neslyšících lidí. 2., opr. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008a, 79 s. ISBN 978-808-7218-280. STRNADOVÁ, Věra. Odezírání jako schopnost. 2., opr. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008b, 85 s. ISBN 978-808-7218-051. STRNADOVÁ, Věra. Interpersonální komunikace: monografie. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, 542 s. Recenzované monografie. ISBN 978-80-7435157-0. SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. 5., zcela přeprac. vyd. Praha: Grada, 2009, 143 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-2388-4. SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance: řízení financí pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-3813-0. ŠEDIVÁ, Zoja. Psychologie sluchově postižených ve školní praxi. 1. vyd. Praha: Septima, 2006, 64 s. ISBN 80-721-6232-2. ŠKODOVÁ, Eva, Ivan JEDLIČKA Klinická logopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-717-8546-6. ŠOBA, Oldřich, Martin ŠIRŮČEK a Roman PTÁČEK. Finanční matematika v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 300 s. Partners. ISBN 978-80-247-4636-4. TYL, Tomáš. 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 222 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 978-80-247-4467-4. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2008, 870 s. ISBN 978-80-7367-414-4. PROF.
ING.
VÁCLAV VYBÍHAL,
CSC. A KOLEKTIV. Slabikář
finanční
gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. aktualiz, vyd. Ing. Vladimíra Nováková, Ph.D., JUDr. Věroslav Sobotka. Praha: Cofet, 2011, 416 s. ISBN 978-80-9043-96-1-0.
81
Legislativní dokumenty Česká republika. Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. In: 384/2008 Sb. 2008, 54. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/506-zakon-okomunikacnich-systemech-neslysicich-a-hluchoslepych-osob Česká republika. Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). In: 198/2009 Sb. 2008. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-198#cast1 Česká republika. Zákon o zaměstnanosti. In: 435/2004 Sb. stav k červnu 2014. Dostupné
z:
https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_-
_24._cervna_2014.pdf MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Národní strategie finančního vzdělávání. 2010, 27 s. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/narodni-strategiefinancniho-vzdelavani-2010 SPOLEČNÝ DOKUMENT MINISTERSTVA FINANCÍ ČR, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005. Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách: aktualizovaná verze a v souladu se Strategií
finančního
vzdělávání.
2007,
16
s.
Dostupné
z:
http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/system-budovani-financnigramotnosti-na-zakladnich-a-strednich-skolach Zákon České národní rady o České národní bance. In: 6/1993. 17. prosince 1992. Dostupné
z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=6~2F1993&rpp=15#seznam Zákon o ochraně spotřebitele: ve znění pozdějších předpisů. In: č.634/1992 Sb. 2013. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument6842.html
82
Internetové zdroje Adresář sluţeb pro hluchoslepé: Školy pro sluchově postiţené. In: LORM: společnost pro
hluchoslepé [online].
2013
[cit.
2015-01-03].
Dostupné
z: http://www.lorm.cz/cs/hluchoslepi/adresar-sluzeb.php#kategorie-4-6 Co je PZ?. In: Česká unie pro podporované zaměstnávání [online]. 2010 [cit. 2015-0122]. Dostupné z: http://www.unie-pz.cz/3-pz/14-co-je-pz.html Co jsou spořicí účty. Peníze.cz [online]. 2000-2014 [cit. 2014-07-12]. ISSN 1213-2217. Dostupné z:http://www.penize.cz/80304-co-jsou-sporici-ucty FIKEJS, Jan. Jak komunikovat s neslyšícími: Základní pravidla komunikace s neslyšícími (pokud neovládáte zj). In: Ruce.cz[online]. 2004 [cit. 2014-09-14]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/4-jak-komunikovat-s-neslysicimi Jaroslav Winter: Není neslyšící jako neslyšící, ale internet pomáhá oběma stejně. In: 30minut.cz [online].
2009
[cit.
2015-01-22].
Dostupné
z: http://www.30minut.cz/jaroslav-winter-neni-neslysici-jako-neslysici-aleinternet-pomaha-obema-stejne/ O projektu eScribe. EScribe: on-line centrum přepisu neslyšícím [online]. © 2009 [cit. 2015-02-19]. Dostupné z:http://www.escribe.cz/index.php?clanek=6 Pojem diskriminace. In: ABZ slovník cizích slov [online]. 2005-2014 [cit. 2014-09-13]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/diskriminace Pojem předsudek. In: ABZ.cz: slovník cizích slov [online]. © 2005-2015 [cit. 2015-0121]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/predsudek SOURALOVÁ, Eva. Úprava textů pro čtení s porozuměním. In: Ruce.cz [online]. 2007 [cit. 2014-08-27]. Dostupné z:http://ruce.cz/clanky/435-uprava-textu-pro-cteni-sporozumenim Prstová
abeceda.
In: Ruce.cz [online].
2005
[cit.
2014-08-27].
Dostupné
z: http://ruce.cz/clanky/3-prstova-abeceda SignWriting - Číst a psát znakový jazyk. In: Ruce.cz: Informační portál o světě neslyšících [online]. 2006 [cit. 2015-01-21]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/80signwriting-cist-a-psat-znakovy-jazyk
83
Zdroje pouţitých obrázků Obr. 1: Technologické prostředky ke kompenzaci sluchové ztráty: Sluchadla. In: UNIVERSAL
LEARNING
KOMUNIKAČNÍCH
DESIGN
SLUŽEB [online].
INOVACE ©2010
[cit.
INTERPRETAČNÍCH 2015-02-08].
A
Dostupné
z:http://www2.teiresias.muni.cz/comin/kurz-komunikace-se-sluchovepostizenymi/technologicke-prostredky-ke-kompenzaci-sluchove-ztraty Obr. 2: Technologické prostředky ke kompenzaci sluchové ztráty: Kochleární implantát. In: UNIVERSAL
LEARNING
KOMUNIKAČNÍCH
DESIGN
SLUŽEB [online].
INOVACE ©2010
[cit.
INTERPRETAČNÍCH 2015-02-08].
A
Dostupné
z:http://www2.teiresias.muni.cz/comin/kurz-komunikace-se-sluchovepostizenymi/technologicke-prostredky-ke-kompenzaci-sluchove-ztraty Obr. 3: digitální světelný, vibrační a zvukový budík sonic bomb skull (atomový budík). In: Unie
neslyšících
pomůcek [online].
Brno 2014
-
katalog
komunikačních
[cit.
a
kompenzačních
2015-02-08].
Dostupné
z:http://www.pomuckyproneslysici.cz/vibracni-budiky/digitalni/vibracni-budiksonic-bomb-skull-mp3-ipod-svetelny-vibracni-budik-atomovy-budik-sbb-550bc382.html Obr. 4. + Obr. 5.: Prstová abeceda: česká prstová abeceda. In: Ruce.cz: Informační portál
o
světě
neslyšících [online].
2005
[cit.
2015-01-21].
Dostupné
z: http://ruce.cz/clanky/3-prstova-abeceda Obr. 6: Znakování pro kaţdý den: recenze. In: RŮŢIČKOVÁ, Marie. Ruce.cz [online]. 2006 [cit. 2014-08-27]. Dostupné z:http://ruce.cz/clanky/481-znakovani-pro-kazdyden. publikovaný obrázek z knihy RŮŢIČKOVÁ, M. Znakování pro kaţdý den. Základní konverzace v českém znakovém jazyce. Praha: Septima, 2001. Obr. 7: SignWriting - Číst a psát znakový jazyk. In: Ruce.cz [online]. 2006 [cit. 201408-27]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/80-signwriting-cist-a-psat-znakovy-jazyk
84
Seznam obrázků Obr. 1: Sluchadla……………………………………………………………………….20 Obr. 2: Kochleární implantát……………..…...………………………………………..21 Obr. 3: Vibrační budík………………………………………………………………….21 Obr. 4: Písmeno A ve dvouruční prstové abecedě…………………………...….……...22 Obr. 5: Písmeno A v jednoruční prstové abecedě………….……………....…………...22 Obr. 6: Ukázka věty v českém znakovém jazyce………………....................................23 Obr. 7: Ukázka zápisu znaku DŮM v systému sign writing………………...................27
85
Seznam tabulek Tabulka 1: Výsledky testu finanční gramotnosti……………………………………..64
86
Seznam grafů Graf 1: Počet zobrazení…………………………………………………………..…….44 Graf 2: Čas vyplňování dotazníku……………………………………………………...44 Graf 3: Věk respondentů……………………………………………………………….45 Graf 4: Praxe v oblasti financí………………………………………………………….45 Graf 5: Zkušenost finančních poradců s osobami se sluchovým postiţením…………..45 Graf 6: Jednání s klientem se sluchovým postiţením………………………………….46 Graf 7: Odezírání……………………………………………………………………….47 Graf 8: Pravidla odezírání………………………………………………………………47 Graf 9: Správné odpovědi - pravidla odezírání…...……………………………………48 Graf 10: Tvrzení o osobách se sluchovým postiţením…………………………...…….48 Graf 11: Sestavování portfolia………………………………………………………….49 Graf 12: Zájem o problematiku sluchového postiţení………………………………….50 Graf 13: Návštěvnost dotazníku………………………………………………………..50 Graf 14: Čas vyplňování dotazníku…………………………………………………….50 Graf 15: Věk respondentů………………………………………………………………51 Graf 16: Vzdělání respondentů…………………………………………………………51 Graf 17: Typ sluchového postiţení……………………………………………………..52 Graf 18: Věk, ve kterém došlo ke ztrátě sluchu………………………………………..52 Graf 19: Kompenzační pomůcky………………………………………………………53 Graf 20: Forma komunikace……………………………………………………………53 Graf 21: Profesní uplatnění……………………………………………………………..53 Graf 22: Inflace…………………………………………………………………………54 Graf 23: Kreditní karta…………………………………………………………………54 Graf 24: Spoření………………………………………………………………………..55 Graf 25: Výnosnost finančního produktu………………………………………………55 Graf 26: Americká hypotéka……………………………………………………………56 Graf 27: Konsolidace úvěrů…………………………………………………………….56 Graf 28: Exekuce……………………………………………………………………….57 Graf 29: Osobní a rodinný rozpočet……………………………………………………58 Graf 30: Jednání s finančním poradcem………………………………………………..58 Graf 31: Vyuţití finančních produktů…………………………………………………..59 Graf 32: Čtení smluv…………………………………………………………………...60
87
Graf 33: Předváděcí akce………………………………………………………………60 Graf 34: Fixace hypotéky………………………………………………………………61 Graf 35: Chování při neposkytnutí půjčky……………………………………………..61 Graf 36: Přebytečné peníze……………………………………………………………..62 Graf 37: Půjčky…………………………………………………………………………62 Graf 38: Finanční poradce - názory…………………………………………………….63 Graf 39: Výsledky dle pohlaví………………………………………………………….65 Graf 40: Výsledky dle věku…………………………………………………………….65 Graf 41: Výsledky dle typu sluchového postiţení……………………………………...65 Graf 42: Výsledky dle dosaţeného vzdělání…………………………………………...66 Graf 43: Anketa………………………………………………………………………...66
88
Seznam příloh Příloha 1: Standardy finanční gramotnosti…………………..………………....(4 strany) Příloha 2: Dotazník - finanční gramotnost osob se sluchovým postiţením……...(6 stran) Příloha 3: Dotazník - orientace finančních poradců v oblasti sluchového postiţení……………………………………………………………...(4 strany) Příloha 4: Rozhovor s pracovníkem v oblasti financí…………………………..(2 strany) Příloha 5: Rozhovor s osobou věnující se problematice sluchového postiţení...(2 strany)
89
PŘÍLOHA 1 – STANDARDY FINANČNÍ GRAMOTNOSTI (Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, 2007) Standardy FG pro 1. stupeň ZŠ Peníze Hotovostní a bezhotovostní forma peněz Obsah
Způsoby placení Banka jako správce peněz Pouţívá peníze v běţných situacích
Výsledky Odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze Hospodaření domácnosti Rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti Obsah Nárok na reklamaci Výsledky
Na příkladu ukáţe, proč není moţné realizovat všechny chtěné výdaje Finanční produkty Úspory
Obsah Půjčky Výsledky
Vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy
Standardy FG pro 2. stupeň ZŠ
Peníze Nakládání s penězi Obsah
Tvorba ceny Inflace Na příkladech ukáţe vhodné vyuţití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení Na příkladu ukáţe tvorbu ceny jako součet nákladů,
Výsledky
zisku a DPH Objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny Popíše vliv inflace na hodnotu peněz Hospodaření domácnosti Rozpočet
Obsah
domácnosti,
typy
rozpočtu,
jejich
odlišnosti Základní práva spotřebitelů Sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje domácnosti, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy i výdaje
Výsledky
Objasní
princip
vyrovnaného,
schodkového
a
přebytkového rozpočtu Vysvětlí, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele Finanční produkty Sluţby bank, aktivní a pasivní operace Produkty finančního trhu pro investování a pro Obsah
získání prostředků Pojištění Úročení
Uvede příklady pouţití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení Uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice) Výsledky
Uvede a porovná nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing) Vysvětlí význam úroku placeného a přijatého Uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je vyuţít
Standardy FG pro střední vzdělávání Peníze Placení Obsah
Tvorba ceny Inflace Pouţívá nejběţnější platební nástroje, smění peníze pomocí kurzovního lístku Stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH Vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa,
Výsledky
období Rozpozná běţné cenové triky (cena bez DPH,...) a klamavé nabídky Vysvětlí podstatu inflace, její důsledky a jak se jejím důsledkům bránit Hospodaření domácnosti
Obsah
Rozpočet domácnosti Rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti
Výsledky Navrhne jak řešit schodkový rozpočet a jak naloţit s přebytkovým rozpočtem domácnosti
Finanční produkty Přebytek finančních prostředků Obsah
Nedostatek finančních prostředků Pojištění Navrhne
způsoby,
jak
vyuţít
volné
finanční
prostředky Vybere nevhodnější produkt pro investování a vysvětlí proč Vybere nejvýhodnější úvěrový produkt a vysvětlí proč Výsledky Posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí jak se vyvarovat předluţení Vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN Vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby Práva spotřebitele Obsah
Předpisy na ochranu spotřebitele Obsah smluv Na
Výsledky
příkladu
vysvětlí
jak
uplatňovat
práva
spotřebitele Na příkladu ukáţe moţné důsledky neznalosti smlouvy včetně jejich vseobecnych podminek
Příloha 2: Dotazník: finanční gramotnost osob se sluchovým postiţením Dobrý den, velice si ceníme Vašeho zájmu zúčastnit se výzkumného šetření, které má za úkol zjistit aktuální úroveň finanční gramotnosti osob se sluchovým postiţením. Dotazník je zcela anonymní. Dotazník má tři části. První část obsahuje otázky týkající se přímo Vás. Druhá část je zaměřena na Vaše znalosti z oblasti financí. V třetí části budete dotázáni na Vaše postoje k této tématice. Otázky jsou ve většině případů zaškrtávací, kdy zaškrtnete tu odpověď, o které si myslíte, ţe je správná, nebo vyjadřuje Váš názor. V rámci tohoto projektu vznikly webové stránky financevmalicku.webnode.cz, které budou slouţit jako informační centrum pro osoby se sluchovým postiţením. Zde Vám budou zodpovídány dotazy z dané problematiky či zprostředkovány tlumočené videohovory s finančními poradci. Na tyto stránky budete automaticky přesměrováni po vyplnění tohoto dotazníku.
osobní otázky 1) Kolik je Vám let? a) méně neţ 20 b) 20-25 c) 26-35 d) 36-50 e) 51 a více 2) Pohlaví a) ţena b) muţ
3) Jaké máte vzdělání? a) základní vzdělání b) učiliště (výuční list) c) středoškolské (maturita) d) vyšší odborné e) vysokoškolské 4) Jaký typ sluchového postiţení máte? a) lehká nedoslýchavost (ztráta 20-40 dB) b) středně těţká nedoslýchavost (ztráta 40-60 dB) c) těţká nedoslýchavost (ztráta 60-80 dB) d) velmi těţká nedoslýchavost (ztráta 80-90 dB) e) hluchota (ztráta 90 dB a více) f) jiný typ ..........……………………...................................... 5) V jakém věku došlo k postiţení Vašeho sluchu? a) sluchové postiţení od narození b) získané před dovršením 6. let c) po 6. roce d) získané v dospělosti či stáří 6) Jaký typ kompenzačních pomůcek vyuţíváte?(můţete zaškrtnout i více moţností) a) sluchadlo b) kochleární implantát c) kmenový implantát d) jiné .............................................................. e) nevyuţívám ţádnou kompenzační pomůcku
7) Jaké formy komunikace vyuţíváte? (můţete zaškrtnout i více moţností) a) mluvený český jazyk b) odezírání c) český znakový jazyk d) znakovaná čeština e) psaná forma českého jazyka f) jiné ............................................................... 8) Jste zaměstnaný/á? a) ano, na plný úvazek b) ano, na částečný úvazek c) jsem nezaměstnaný d) pobírám důchod e) studuji otázky - finanční gramotnost (test) 1) Díky inflaci a) máme pořád menší ţivotní náklady b) máme stále stejné ţivotní náklady c) máme stále větší ţivotní náklady d) nevím 2) Kreditní kartu dostaneme k běţnému účtu pro výběr z bankomatu a bezhotovostní platby a) toto tvrzení je správné b) toto tvrzení je chybné c) nevím, co to je kreditní karta
3) Chci spořit peníze a zároveň je mít kdykoliv k dispozici. Vyuţiji proto: a) termínovaný vklad b) kontokorent c) spořicí účet d) peníze uloţím doma e) nevím 4) Větší výnosnost finančního produktu znamená a) menší riziko b) větší riziko c) nevím 5) Americká hypotéka a) je nabízena zahraničními bankami, a proto jsou zde výhodnější podmínky b) se zřizuje bez nutnosti ručit majetkem c) se zřizuje bez nutnosti uvést účel vyuţití půjčených peněz d) nevím, co to je americká hypotéka 7) Konsolidace úvěrů znamená: a) okamţité splacení úvěrů b) sloučení několika úvěrů do jednoho c) prodlouţení doby splatnosti úvěrů d) nevím, co to je konsolidace úvěrů 9) Vztahuje se exekuce i na majetek ve společném jmění manţelů? a) ano b) ano, ale jen tehdy, kdyţ o tom rozhodne exekuční soud c) ne d) nevím
finanční chování - otázky 1) Sestavujete si někdy osobní či rodinný rozpočet? a) ano, pravidelně b) ano, jen občas c) ne, ale uvaţuji o tom d) ne, přijde mi to zbytečné e) nevím, co je to osobní/rodinný rozpočet Pokud odpověď a-b: Váš rozpočet většinou vychází jako: a) přebytkový (peníze mi zbývají) b) vyrovnaný (peníze mi nezbývají, ale ani nechybí) c) v mínusu
2) Zaškrtněte, jaké bankovní sluţby či produkty vyuţíváte, či jste někdy vyuţili a) běţný účet b) debetní karta c) spořicí účet d) termínovaný vklad e) investice (do akcií, fondů, dluhopisů, ...) f) penzijní spoření g) stavební spoření h) kontokorent i) kreditní karta j) nákup na splátky k) spotřebitelský úvěr l) hypoteční úvěr m) leasing n) nevyuţívám ţádný finanční produkt o) jiný produkt…………………………………………..
3) Vyuţili jste někdy sluţeb finančního poradce? a) ano a jsem spokojen b) ano a nejsem spokojen - důvod .............................................................................. c) ne, ale plánuji jej vyuţít d) ne a neplánuji jej vyuţít 4) Čtete si smlouvy celé včetně všeobecných obchodních podmínek? a) ano, vţdy a pečlivě b) ano, avšak jen tak letmo c) ne, smlouvy si nečtu vůbec 5) Koupil/a jste si někdy něco po telefonu, v televizní nabídce, u pouličního prodejce nebo na předváděcí akci? a) ano, několikrát b) ano, ale jen jednou c) ne 6) Představte si, ţe máte hypotéku s pětiletou fixací. Po dvou letech placení získáte nečekaně větší obnos peněz. Co uděláte? a) okamţitě jimi splatím hypotéku b) peníze si nechám a budu z nich hypotéku splácet - budu tak mít větší ţivotní standart c) peníze vyuţiji na jiné účely d) peníze investuji, po uplynutí fixace za 3 roky těmito penězi splatím hypotéku 7) Pokud si něco chcete koupit něco a banka Vám na to peníze nepůjčí a) půjčím si peníze u nebankovní instituce (např. homecredit, cofidis, apod.) b) postupně na danou věc našetřím c) tuto věc si nekoupím
8) Na běţném účtu Vám po zaplacení všeho potřebného zbydou peníze, co s nimi uděláte? a) peníze mi nezbývají, utratím vše, co mi na účet přijde b) peníze mi nezbývají, na účtu jsem v mínusu c) přebytečné peníze mám na tomto účtu - pro případ nečekané potřeby d) posílám je na spořicí účet, termínovaný vklad či jiné 9) Zaškrtněte tvrzení, které se Vás týká a) neměl/a jsem na zaplacení úvěru b) jiţ se mi stalo, ţe jsem neměl/a na zaplacení úvěru c) jiţ mi hrozila nebo mi hrozí exekuce d) probíhá nebo proběhlo u mě exekuční řízení e) své půjčky splácím včas f) ţádné půjčky nemám, a nikdy jsem neměl/a 10) Finanční poradce: (zaškrtněte ty odpovědi, které vyjadřují Váš názor) a) mi můţe pomoci najít pro mne nejvýhodnější a nejpotřebnější finanční produkty b) myslí jen na to, jak mi vnutit něco, co nepotřebuji, aby ze mě měl co nejvíce peněz c) nejdříve zjistí mé potřeby a na základě toho mi pak nabídne ideální řešení pro mé finance d) pouze zprostředkovává popis smluv, jaký produkt potřebuji, si musím zjistit sám/sama e) vyřeší se mnou exekuci f) jiné…………………………………………………………………….
Příloha 3: Dotazník - orientace finančních poradců v oblasti sluchového postiţení Dobrý den, velmi si ceníme Vaší ochoty vyplnit tento dotazník, který je součástí výzkumného šetření zabývajícího se finanční gramotností osob se sluchovým postiţením. Zajímá nás, jaké máte zkušenosti s touto skupinou obyvatel, a proto budeme rádi, kdyţ věnujete 10 minut následujícímu dotazníku. Na základě tohoto výzkumného šetření budou zpracovány materiály jak pro osoby se sluchovým postiţením, tak pro finanční poradce, aby se umoţnila lepší komunikace mezi oběma stranami. Dotazník je zcela anonymní. Po vyplnění dotazníku budete automaticky přesměrováni na webové stránky financevmalicku.webnode.cz, které vznikly na základě tohoto projektu a kde se dozvíte nejen výsledky výzkumného šetření (na jaře 2015) ale také informace, jak se do tohoto projektu zapojit více. Děkujeme za vyplnění dotazníku a přejeme šťastná a úspěšná léta. 1) Kolik Vám je let a) 18-25 b) 26-35 c) 36-50 d) 50 a více 2) Pohlaví a) ţena b) muţ
3) Jak dlouho pracujete v oblasti financí a) méně neţ 5 let b) 5-10 let c) více neţ 10 let
4) S kolika lidmi se sluchovým postiţením jste se setkal/a a kde? ……………………………………………………………………………………………. 5) Pokud k Vám přijde klient, který Vám sdělí, ţe má sluchové postiţení: a) neumím se s ním domluvit, proto mu naznačím, ţe mu nemohu pomoci a případně ho pošlu za jiným poradcem, ten třeba bude vědět, jak s ním komunikovat b) odkáţu jej na jiného finančního poradce, o kterém vím, ţe s ním dokáţe komunikovat c) zkontaktuji tlumočníka, vím kam se obrátit d) zkontaktoval/a bych tlumočníka, ale nevím, kam se obrátit e) domluvím se s ním pomocí znakového jazyka - ovládám jej f) dorozumím se s ním jiným způsobem - jak ................................................... 6) Osoba se sluchovým postiţením, která za Vámi přišla, umí odezírat: a) bavím se s ní jako se slyšícím b) existují pravidla, která je nutno dodrţet
7) Pokud odpověď B - vyberte správná tvrzení týkající se odezírání (můţete zaškrtnout více moţností) a) mluvit klidně a zřetelně b) vyslovovat velmi pomalu nebo slabikovat c) vyuţívat mimiku, gesta d) udrţovat zrakový kontakt e) mluvit hodně nahlas a zblízka f) často se ptám, zda mi daná osoba rozumí. Pokud mi odpoví, ţe ano, vím, ţe tomu tak je a mohu pokračovat dál v hovoru. g) kvalitu odezírání a porozumění můţe ovlivnit i aktuální psychický stav dané osoby 8) Vyberte správná tvrzení o osobách se sluchovým postiţením: (můţete zaškrtnout více moţností) a) osoby se sluchovým postiţením vyuţívají různé formy komunikace, nejen znakový jazyk b) neslyšící nemohou řídit auto c) všichni neslyšící dobře čtou, proto s nimi bez problémů mohu komunikovat písemnou formou d) neslyšící nemohou, vzhledem ke svému postiţení, pracovat e) kdyţ někdo ohluchne v průběhu ţivota, naučí se bez větších problémů odezírat f) před tím, neţ začneme komunikovat, se zeptám, jakou formu komunikace upřednostňuje 9) Osoby se sluchovým postiţením (můţete zaškrtnout více moţností): a) mají obecně niţší IQ neţ většinová populace b) mají moţnost studovat na vysokých školách c) se nazývají hluchoněmí d) mají horší prostorovou orientaci
10) Při rozloţení portfolia osobě se sluchovým postiţením budete, narozdíl od běţného klienta, prosazovat: a) konzervativnější přístup b) agresivnější přístup c) budu postupovat stejně jako u běţného slyšícího klienta d) osobě se sluchovým postiţením bych nenavrhoval nic 11) Měl/a byste zájem se o dané problematice dozvědět více? a) ano, zajímalo by mě to z osobního hlediska b) ano, zajímalo by mě to z pracovního hlediska c) ne, o sluchovém postiţení mám dostatek informací d) ne, vůbec mě to nezajímá Děkujeme za Váš čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku. Chtěli bychom Vás ještě informovat, ţe současně s tímto výzkumným šetřením vznikly i webové stránky financevmalicku.webnode.cz, které budou slouţit jako informační portál z oblasti financí pro osoby se sluchovým postiţením. Zde na jaře 2015 naleznete také výsledky výzkumného šetření. Pokud Vás tato problematika zaujala, či byste se chtěli do tohoto projektu zapojit více (např. jako finanční poradce pro neslyšící bez nutnosti umět znakový jazyk), kontaktujte nás prosím prostřednictvím těchto stránek. Přejeme šťastná a úspěšná léta.
Příloha 4: Rozhovor s pracovníkem z oblasti financí Rozhovor byl proveden s Mgr. Zdeňkem Čechem €FA (European Financial Advisor), specialistou finančního poradenství, který více neţ 20 let pracuje v oblasti financí. 1) Jaký je podle Vás obecný přístup k osobám se sluchovým postiţením v oblasti finančního poradenství? (Navštěvují tyto osoby finanční instituce, jak je k nim přistupováno, jak se s nimi komunikuje?) 20 let pracuji ve finančnictví (větší část v bankovnictví) a nepamatuji si, ţe bych jednal s klientem takto postiţeným. V rámci finančního poradenství není nutné vytvářet nějakou zvláštní metodiku v oblasti spoření, investic nebo způsobu zajištění. Týkají se jich stejná rizika, ţijí ve stejných podmínkách jako “zdraví” lidé. 2) Co si vy osobně myslíte o této problematice? O problematice FP pro sluchově postiţené? To, co jsem psal výše. A navíc - určitě je zde násobně větší problém úrovně finanční gramotnosti. Víme, jak špatná úroveň této gramotnosti je mezi zdravými lidmi, u této skupiny to bude jistě horší. Kdyţ se k tomu přidá horší srozumitelnost podmínek různých produktů, tak rizika spojená s finančními problémy těchto lidí jsou určitě vysoká. Nejde jen o to, jestli “naletí” nějakému rádoby poradci, ale problémy budou i v tak “triviálních” záleţitostech, jako je stanovení si základní finanční rezervy rodiny nebo základní stanovení finančních priorit pro splnění důleţitých finančních cílů - zabezpečení svých dětí, ţivotní úrovně v penzi atp. 3) Co vidíte jako největší problém? 1. obecné podceňování této problematiky FG mezi lidmi 2. neexistující rozumná koncepce finančního vzdělávání obyvatelstva, a to jak ve školách, tak v běţné praxi 4) Co by se mohlo podle Vás změnit? - hlubší propracovanost finančního vzdělávání ve školách - koncepce systémového veřejného vzdělávání - úřady práce, instituce, média - propagace finanční gramotnosti obecně
5) Pouţíváte ve své kanceláři eScribe či jiný druh přepisu? Slyšel jste někdy o něčem takovém? Neslyšel :) 6) Velká část osob se sluchovým postiţením (většinou ohluchlí) dokáţe komunikovat písemnou formou. Protoţe psaní si na papíře nemusí být vţdy efektivní (pomalost, občas nečitelnost), existují jiţ nové moţnosti jak touto formou komunikovat. Buď se jedná o tzv. přepis mluvené řeči - mobilní telefony, PC či tablety mají u klávesnice mikrofon, který při zapnutí převádí mluvenou řeč na text, který si můţe daná osoba přečíst a slovně na něj reagovat). Tento způsob přepisu má však svá omezení a samozřejmě ne vţdy vše přepíše tak, jak bylo řečeno. Další a efektivnější moţností, jak takto komunikovat, je eScribe - mluvená řeč je přes mikrofon přenášena online k přepisovateli, který ji simultárně přepíše do psané podoby, která se poté zobrazí na monitoru/tabletu/promítacím plátně. Tato sluţba je prozatím poskytována po předchozí domluvě, ale časem by měla být k dispozici kdykoliv během dne. co si o této moţnosti komunikace myslíte? Měla by vyuţití i ve vaší společnosti? Zní to zajímavě. Trochu mám obavy s dostupností - operativnost, kvalita připojení při schůzce nebo prezentaci, atp. Ale beru to tak, ţe kaţdá forma, která pomůţe, je dobrá. Naše společnost by to asi vyuţít mohla. Zvláště pokud by například realizovala projekt sluţeb pro neslyšící. Jak jsem psal dříve, problém s aktivně příchozím neslyšícím jsem zatím nezaregistroval :). Ve firmách také půjde o to, kolik je to bude stát. Ale třeba v rámci toho „jednorázového“ projektu pro vzdělávání takto postiţených lidí to vidím jako dobré.
Příloha 5: Rozhovor s osobou věnující se problematice sluchového postiţení Druhý rozhovor byl realizován s Ladislavem Kratochvílem (Kráťou), autorem a provozovatelem www.kochlear.cz, stránek osob se sluchovým postiţením. 1) S jakými reakcemi a postoji se nejčastěji Vy či Vaši přátelé/známí se sluchovým postiţením setkáváte při komunikaci a jednání ve finančních institucích?(banky, pojišťovny, finanční poradci)? Reakce jsou většinou dobré (ochota), jen si často vezmou na psaní malý papírek a z deseti vět tam napíší deset slov. Přitom kdyby spustili Word a natočili monitor, tak to je docela v pohodě. Nejde o rychlost psaní, ale o to, mít kompletní sdělení. Prima to mají ve všech finančních centrech Era poštovní spořitelny,
v asi
15 pobočkách České spořitelny a v asi deseti pobočkách Vodafone. Mají tam simultánní on-line přepis. Pracovník/ce se nemusí soustředit na psaní, ale na obsah sdělení a dělat tak v podstatě svou práci (setkal jsem se i s tím, ţe klient chtěl na pobočce bankovního ústavu psát, protoţe nechtěl mluvit nahlas přes celou pobočku). U finančních záleţitostí to je obzvláště důleţité (pro obě strany) viz: http://ladislavkratochvil.blog.idnes.cz/c/286744/Neslysici-klienty-ziskate-kvalitnikomunikaci.html http://ladislavkratochvil.blog.idnes.cz/c/431053/Komprimovana-sdeleni.html 2) V čem vidíte největší problém? Myslím si, ţe největší problém je v neznalosti komunikace s neslyšícími klienty. V dnešní době jsou lidé přesvědčováni, ţe všichni, kdo neslyší, komunikují ve znakovém jazyce. Přitom je to tak, ţe v ČR je zhruba 500 000 lidí s postiţením sluchu a z toho komunikuje česky nějakých 490 000. Viz průzkum Doc Ing Hrubého http://www.gong.cz/neco-o-me. Pracovníci mají obavy, ţe se s klientem nedomluví, protoţe neovládají znakový jazyk. Přitom znakový jazyk je zcela samostatný jazyk, jenţ nemá s češtinou nic společného (nejsou to gesta). Myslet si, ţe kdo neslyší, automaticky komunikuje ve znakovém jazyce, je totéţ, jako myslet si, ţe kdyţ někomu amputují nohu, komunikuje najednou třeba finsky.
Nejlepší je, zeptat se, v jakém jazyce má komunikace probíhat, přičemţ ten, kdo potřebuje tlumočení, se obvykle (ne vţdy) na takové jednání dostaví s tlumočníkem, nebo ho vyţaduje. http://www.praha.cun.cz/index.php?clanek=1 (desatero komunikace) 3) Čeho si naopak ceníte (přístup, sluţba, která by se dala vyuţít i v jiných institucích)? Simultánní on-line přepis, nebo alespoň psaní ve Wordu, kdy se nemusí luštit rukopis, jde nastavit libovolná velikost písma a sdělení se "nesmrsknou", jako na papírku. 4) Pokud by byla zavedena bezplatná sluţba poradenství (vysvětlení smlouvy, co to znamená spotřebitelský úvěr, a další témata) pro osoby se sluchovým postiţením prostřednictví Skype (videokonference s tlumočníkem) nebo pomocí mailové komunikace - myslíte si, ţe existují lidé, kteří by ji vyuţívali a předešli tak například neuváţenému podpisu smlouvy? Osobně se domnívám, ţe by taková sluţba vyuţita nebyla. Podle mě si lidé myslí, ţe tomu rozumí a na sluţbu by se neobrátili. Ţadonili by aţ poté, co by o něco přišli. Avšak různé pojišťovací smlouvy by moţná nejdříve konzultovali. Otázka je "jak"? Vše podle mě záleţí na upřednostňované komunikaci (znakový jazyk x česky). Neslyšící-znakující moţná ano (nemohu posoudit), ale myslím si, ţe by spíše poprosili svého "známého" tlumočníka. Ti, co komunikují česky, by se písemně zeptali.
