MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra sociální pedagogiky. Školní družina. Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra sociální pedagogiky

Školní družina Bakalářská práce

Brno 2009

vedoucí práce: PhDr. Dana Knotová, PhD.

autor práce: Lenka Rabušicová

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím informačních zdrojů uvedených v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne 14. 4. 2009

Lenka Rabušicová

2

Poděkování

Děkuji vedoucí bakalářské práce PhDr. Daně Knotové, PhD. za ochotné vedení, vstřícný přístup, trpělivost a cenné rady, které mi při zpracovávání mé práce poskytla. 3

Obsah Úvod …………………………………………………………………………...…… 5 1. Výchova mimo vyučování………………………………………………….….….7 1.1 Vymezení pojmu volný čas ………………………………………………………7 1.2 Funkce výchovy mimo vyučování ……………………………………………….8 1.3 Zařízení pro výchovu mimo vyučování a zájmové vzdělávání ……...…………12

2. Školní družina …………………………………………………………………..14 2.1 Funkce a výchovné cíle školní družiny …………………………...……………14 2.2 Podmínky činnosti školní družiny ………...……………………………………17 2.2.1 Prostředí a materiální vybavení ………………………………………………17 2.2.2 Vychovatelka ………………………….……………………………………...18 2.2.3 Režim dne ………………………………….…………………………………23 2.2.4 Dokumentace …………………………………………………………………25 2.2.5 Kontrola a hodnocení …………………………………………...…………….27 2.2.6 Image školní družiny …………………………………………………………29

3. Charakteristika dítěte mladšího školního věku ………………………………30 3.1 Vývoj a rozvoj osobnosti ……………………………………………………….30 3.2 Sociální chování ………………..………………………………….……………32 3.3 Vývoj hry a zájmů ………………………………………….….………………..32

4. Výzkumné šetření ………………………………………………………………36 4.1 Cíle výzkumného šetření a formulace výzkumných otázek ……………………36 4.2 Charakteristika souboru …………………………………..….…………………36 4.3 Metody šetření ………………………………………………….………………37 4.5 Vyhodnocení výsledků šetření …………………………………….……………38

Závěr ………………………………………………………………….……………60 Použitá literatura …………………………….……………………………………61 Resumé ……………………………………………………………………………..62 Seznam příloh ……………………………………………...………………………63

4

Úvod Mé první setkání se školní družinou proběhlo před 35 lety a nebylo právě šťastné. Rodiče mi tehdy dali na vybranou: buď se přestanu cestou ze školy toulat nebo mi sundají klíč z krku a půjdu do družiny. Došlo na druhou variantu… Už ani nevím, jak to tam tenkrát chodilo, zda byla vychovatelka hodná, co jsme dělali. Na nic z toho si nevzpomínám, jen na to, že jsem tam musela být. Přes hořkou první zkušenost se stalo, že mám za sebou patnáct let strávených v tomto zařízení, tentokrát už ale ve funkci vychovatelky. Mám svou práci ráda a uprostřed dětí je mi dobře. Pořád si pamatuji, jak jsem se cítila, když jsem do družiny musela chodit, i když jsem nechtěla. A upřímně řečeno – v podstatě téměř všechny děti jsou ve školní družině ne proto, že chtějí, ale proto, že se si to přejí jejich rodiče. Aby na ně někdo dohlédl, když jsou maminka a tatínek v zaměstnání, aby se jim doma bez dozoru něco nestalo, aby jim někdo neublížil. Pro vychovatelku to není právě výhodná pozice. Ale tento fakt beru jako výzvu: Podaří se mi vytvořit takové prostředí, aby se zde dítě cítilo příjemně, mezi svými? Dokážu být dostatečně nápaditá a aktivní, aby se dítě nenudilo, něco se naučilo a odpočinulo si po náročném vyučování? Mám dostatek pedagogických schopností, abych – úplně nenápadně – výchovně působila? Výše uvedené nadšení bylo hlavním motivem pro volbu tématu mé bakalářské práce. Její název zní zřejmě příliš obecně, mým cílem však bylo předložit základní pohled na tuto instituci. V první kapitole vysvětluji pojmy volný čas, výchova mimo vyučování a předkládám přehled zařízení pro výchovu mimo vyučování a zájmové vzdělávání v ČR, kam školní družina patří. V druhé kapitole se zabývám přímo institucí školní družiny. Teoretické poznatky doplňuji zkušenostmi ze svého pracoviště. Charakteristice věkové kategorie dětí, které družinu navštěvují, se věnuji ve třetí kapitole. V závěrečné, čtvrté kapitole jsem se pokusila shrnout výsledky vlastního výzkumného šetření. Prostřednictvím dotazníku jsem oslovila rodiče dětí docházejících do školních družin, abych zjistila jak činnost zařízení hodnotí, jak jsou informováni o materiálním zajištění i o vlastní činnosti. Tuto cílovou skupinu jsem oslovila proto, že komunikace s rodiči dětí je pro mě občas zdrojem problémů. Ne vždy si rozumíme a nejsem si ani jistá, zda mají o životě v družině dostatečnou

5

představu. Byla bych ráda, kdyby poznatky získané v tomto šetření byly pro mě užitečné – v práci s dětmi i v práci na sobě. V příloze bakalářské práce je uveden formulář dotazníku, připojeny jsou rovněž některé dokumenty nezbytné pro činnost školní družiny.

6

1. Výchova mimo vyučování 1.1 Vymezení pojmu volný čas Historie Volný čas se stal významnou součástí života každého člověka až ve 20. století. Zatímco dnes je způsob trávení volna ukazatelem spokojeného života, dříve byl tento pojem pro obyčejného člověka synonymem pro zahálku. Způsob trávení volného času byl přímo závislý na společenském postavení jedince. Ve středověku, kdy měla rozhodující vliv církev, byla zahálka považována za hřích, cesta k Bohu byla možná pouze prostřednictvím práce. Jediným dnem odpočinku poddaných byla neděle, ta však byla určena k návštěvě kostela a k dodržování církevních rituálů. Nakládání s časem bylo tedy opět nesvobodné. Nástup protestantismu (14. 15. stol.) přináší změny v pojetí morálky, v pojetí práce, ale zároveň odsuzuje zahálku, prožitky, samoúčelná zábava je hřích. V průběhu 15. – 16. století zaznamenává Evropa intenzivní hospodářský i kulturní rozvoj. Stoupá potřeba vzdělání, postoj k životu je optimističtější, ideály humanismu znovu ožívají. Města bohatnou a s novým rozvrstvením obyvatelstva se mění i jejich potřeby a způsoby jejich uspokojování. Chápání životního stylu ovlivnili utopisté (Campanella: Sluneční stát), podle nichž má každý člověk v novém typu společenského zřízení nárok na svobodně trávené volno. Zásadní změna přichází s průmyslovou revolucí v 17. – 18. století. Země západní a střední Evropy procházejí bouřlivým hospodářským rozvojem, dílny se mění v manufaktury a továrny. Modernizace provozů však s sebou nesla i propouštění – pracující tak byli nuceni přizpůsobovat se požadavkům majetné elity. 14hodinová pracovní doba byla běžným jevem, volné víkendy či dovolené neexistovaly. Na přelomu 19. a 20. století dochází ke vzniku odborových organizací, které začínají úspěšně prosazovat mnohé požadavky: zkrácení pracovní doby, nemocenské dávky, nárok na placenou dovolenou, vyšší výdělky. S vyššími výdělky přímo souvisí i stoupající nároky na kvalitu trávení volného času. Pojem volný čas začíná být považován za životní kvalitu.

7

Pojem volný čas Teoretickým vymezením problematiky volného času se zabývají mnohé odborné publikace. Podle Pávkové (2002, s.13) „volný čas je doba, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení“. Lze sem zahrnout odpočinek, rekreaci, zábavu, zájmovou činnost, dobrovolnou veřejně prospěšnou činnost. Negativní definice vymezuje činnosti, které do volného času nepatří. Je to tedy doba, která zbývá po splnění pracovních či školních povinností a povinností spojených se zajištěním chodu domácnosti. Součástí volného času není ani doba vyhrazená jídlu, spánku, péči o zevnějšek či o zdraví. Naopak svobodně zvolenou povinnost v podobě studia jazyků či absolvování kurzů souvisejících s osobními zájmy lze považovat za volnočasovou aktivitu. Volná čas by měl kompenzovat pracovní zatížení, přinášet příjemné zážitky spojené s pocitem smysluplné seberealizace. Mnohé aktivity přispívají k upevnění psychického i fyzického zdraví v rámci zdravého životního stylu. Kvalita trávení volného času je závislá na mnoha faktorech – na finančních možnostech, rodinném zázemí, na aktivním či pasivním přístupu jedince, negativním vlivu prostředí, zdravotním znevýhodnění apod. Problémem dnešní doby je i podceňování významu správného naplnění volného času. Tzv. workholismus, závislost na práci, s sebou přináší závažné problémy: civilizační choroby, stresy, poruchy ve fungování rodin, duševní choroby.

1.2 Funkce výchovy mimo vyučování Problematika volného času dětí má specifické zvláštnosti: „z výchovných důvodů je žádoucí jeho pedagogické ovlivňování. Děti ještě nemají dostatek zkušeností, nedovedou se orientovat ve všech oblastech zájmových činností, potřebují citlivé vedení. Podmínkou účinnosti je, aby toto vedení bylo nenásilné, nabízené činnosti pestré a přitažlivé, účast na nich dobrovolná“ (Pávková, 2002, s. 13).

Péče o volný čas dětí a mládeže má z pedagogického hlediska dva základní cíle:

8

Výchovu ve volném čase, tj. smysluplné aktivní trávení volného času prostřednictvím zájmových činností a výchovu k volnému času, která vede k vytváření správných návyků

v souladu se zásadami zdravého volného času a

pomáhá orientovat se v nabídce volnočasových aktivit.

Výchova ve volném čase plní významné funkce


Socializační:

Činnosti ve volném čase jsou zdrojem nových sociálních kontaktů, napomáhají utváření správných společenských vztahů a osvojování si základních společenských norem.




Kompenzační:

Přiměřeně volené aktivity napomáhají odstranit nežádoucí vlivy pramenící z pracovní či školní zátěže – stres, únavu, nedostatek pohybu.




Seberealizační:

Prostřednictvím zájmových činností může dítě projevit své schopnosti a vlohy, což vede k pocitu uspokojení, tolik důležitému hlavně u dětí, které jsou méně úspěšné ve škole.




Preventivní:

Atraktivní, smysluplný způsob trávení času po skončení vyučování je účinnou obranou proti nudě. Pocit nenaplněnosti volného času vede často k sociálně patologickým jevům – agresivitě, vandalismu, gamblerství, užívání návykových látek.




Formativní:

Volnočasové prostředí ovlivňuje životní styl, vztah k hodnotám, k lidem, k majetku. Výchovné působení na dítě zde probíhá nenásilně, přirozeně, o to však účinněji.

Hlavní roli ve výchově mimo vyučování hraje rodina, spolupodílejí se na ní však i další subjekty: volnočasové instituce, vrstevnické skupiny, média, informační technologie. Kromě pojmu výchova mimo vyučování se také používá termínu

9

pedagogika volného času. Tyto pojmy jsou si významově blízké, ale existují mezi nimi určité rozdíly. Výraz výchova mimo vyučování označuje jednu z oblastí výchovy, pedagogika volného času je vědní obor, který se zabývá teorií výchovy ve volném čase. Počátky výchovy ve volném čase souvisí s historickými proměnami způsobu práce a životního stylu. Průmyslová výroba, vznik odborů, zkracování pracovní doby – „tento vývoj oslaboval výraznou časovou převahu pracovní doby nad sférou volného času, umožnil ho demokratizovat a sekularizovat, obsahově diferencovat a přibližovat potřebám a zájmům jednotlivců a věkových, sociálních a zájmových skupin, také mladé generace. Zásluhou obcí, sdružení dospělých i mládeže, osvícených pedagogů, lékařů a veřejných pracovníků se rozvíjely nové typy činností a realizačních institucí“ (Pávková, 2002, s. 21). Původně šlo především o tělovýchovná a sportovní sdružení a spolky určené dospělým členům, avšak s občasnými aktivitami zaměřenými na děti a mládež. Tyto organizace postupně rozšiřovaly svá pole působnosti o spolkové knihovny či divadla (u nás např. od roku 1862 Sokol). Postupně se ale začaly objevovat organizace zaměřené výhradně na činnost dětí a mládeže. V polovině 19. století zakládá Don Bosco v průmyslovém Turíně Oratoř svatého Františka Saleského, domov pro opuštěné děti a dělnickou mládež. V Anglii vznikají sdružení mladých křesťanských mužů a žen ZMCA a YWCA. Začínají také pracovat specificky zaměřená zařízení: dětské zahrádky polského lékaře Henrika Jordana, sportovní dětské kluby při anglických školách, ozdravné tábory a letní kolonie v Německu, Itálii a Rusku. Na počátku 20. století vzniká dosud nejrozšířenější výchovné hnutí dětí a mládeže – skauting. Bylo iniciováno jednak anglickým generálem Robertem BadenPowelem, jednak severoamerickým spisovatelem Ernestem Thompsonem Setonem. Hnutí se rychle rozvíjelo v Anglii, ale organizace postupně vznikaly i v dalších zemích světa. Mládež je zde vedena k správnému vztahu k přírodě, je vychovávána k praktickým tábornickým dovednostem, družnosti a sebekázni. V českých zemích se začal skauting šířit díky pražskému středoškolskému profesorovi Antonínu Benjaminu Svojsíkovi, v roce 1914 vzniká česká skautská organizace Junák – Český skaut. V období mezi světovými válkami se v Evropě vyvinuly dva základní modely výchovy dětí a mládeže ve volném čase. V západní a severní Evropě jsou iniciátory 10

aktivit zaměřených na tuto problematiku především sdružení a asociace dětí a mládeže, nadace, pokrokoví pedagogové. Stát jejich činnost podporuje, jeho úloha není však dominantní. Vznikají první domy mládeže, ubytovny, letní tábory a kolonie, často na základě mezinárodní spolupráce. Zkušenosti získané prací s mládeží začínají analyzovat a teoreticky zpracovávat a zobecňovat odborníci, vznikají

základy

budoucího

vědního

oboru

pedagogika

volného

času.

Československo se koncem uvedeného období tomuto západoevropskému modelu postupně přibližovalo, „nestačily se však ještě konstituovat nové typy zařízení výrazně volnočasového a zájmového zaměření, proto nevznikla ani ucelená koncepce teorie této oblasti“ (Pávková, 2002, s. 23). Druhý model se začal uplatňovat při práci s dětmi a mládeží v Sovětském svazu. Hlavní myšlenkou byla jednota bez alternativ, vliv státu a jeho ideologie byl rozhodující. Cílem působení bylo snížení negramotnosti a zvyšování úrovně vzdělanosti, ale také vliv na směřování zájmů – šlo především o technické a přírodovědné oblasti, lidové umění, turistiku, sport a branné aktivity. Vznikaly paláce pionýrů, stanice mladých techniků, hřiště a stadiony. V poválečném období pokračoval v západoevropských zemích vývoj na základě pluralismu ve společnosti. Na předchozí model navázal rovněž Sovětský svaz i nové socialistické státy. U nás se otvírají nové domy dětí a mládeže s širokou nabídkou zájmových aktivit, často na vysoké odborné i pedagogické úrovni. Vznikají školní družiny a školní kluby, které mají pomoci zaměstnaným rodičům s péčí a dohledem nad jejich dětmi, lidové školy umění zaměřené na rozvoj talentů v oblasti hudební, výtvarné, taneční a dramatické. Činnost těchto institucí je však řízená státem, zájmová sdružení, kroužky či letní tábory existují pouze pod hlavičkou pionýrské organizace, svazu mládeže či odborů. Počet členů dosahuje maxima, členství je však často formální a z různých důvodů povinné nebo aspoň žádoucí. Společenské změny 90. let ovlivnily u nás i pojetí výchovy dětí a mládeže ve volném čase. Mezi zásadní změny patří pluralita názorů, znovuobnovení činnosti tradičních sdružení (YMCA, YWCA, Junák, salesiánské hnutí), vznik nových zařízení a institucí (církevních, sociálních, komerčních), rozšiřující se mezinárodní spolupráce. Společnost je nucena reagovat na problémy, které západoevropské země musely řešit již v 70. – 80. letech, u nás však nebyly tak výrazně pociťovány: dlouhodobá nezaměstnanost, bezdomovectví, drogy, brutalita, xenofobie. Výchova ve volném čase se na řešení těchto problémů spolupodílí. 11

1.3 Zařízení pro výchovu mimo vyučování a zájmové vzdělávání Výchova mimo vyučování je zpravidla realizovaná v prostředí společenských institucí.

Školní družiny „se zaměřují na práci s dětmi prvního stupně základní školy. Kromě výchovné a zdravotní funkce má velký význam sociálního poslání, protože toto zařízení zajišťuje sociální péči a bezpečnost dětí v době, kdy jsou rodiče v zaměstnání“ (Pávková, 2002, s. 43). Nabízí dětem širokou škálu zájmových aktivit, umožňuje odpočinek a relaxaci od školní zátěže, zdokonaluje jejich sociální kompetence. V případě potřeby mohou pracovat i v době prázdnin. Školní družiny mohou organizovat zájmové kroužky i pro žáky, kteří družinu nenavštěvují. Školní družiny jsou nejrozšířenějším zařízením pro výchovu mimo vyučování. Podle statistických údajů pracovalo v ČR ve školním roce 2006/2007 celkem 4 101 školních družin při MŠ, ZŠ, víceletých SŠ a školách pro žáky se SVP a školních družin samostatných. Do těchto zařízení bylo přihlášeno 228 135 žáků. Je tedy v zájmu společnosti, aby této instituci věnovala zaslouženou pozornost.

Školní kluby „pracují s dětmi středního školního věku, se žáky druhého stupně základní školy. Vycházejí z charakteristik této věkové skupiny, zejména z větší samostatnosti dětí a jejich vyhraněnější a specializovanější zájmové činnost.“ (Pávková, 2002, s. 44). V dnešní době jsou školní kluby na školách spíše výjimkou, a to především z ekonomických důvodů.

Střediska pro volný čas mládeže, která zahrnují domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností. „Jsou to zařízení, která se zaměřují především na realizaci specializovaných zájmových činností pod odborným pedagogickým vedením“ (Pávková, 2002, s. 44). Nabízejí pestrou škálu specializovaných zájmových činností v pravidelných kroužcích nebo prostřednictvím příležitostných akcí, soutěží, pobytových táborů. Akce jsou určeny dětem, ale často také jejich rodičům s dětmi. V Brně je největším zařízením tohoto typu Středisko pro volný čas dětí a mládeže Lužánky.

12

Domovy mládeže „zajišťují žákům středních škol, kteří vzhledem ke vzdálenosti zvolené školy od místa trvalého bydliště nemohou denně dojíždět, výchovnou péči, ubytování a stravování“ (Pávková, 2002, s.44). Důležitým úkolem tohoto zařízení je dbát o vhodný způsob trávení volného času s přihlédnutím k věkovým zvláštnostem mládeže.

Dětské domovy „jako zařízení ústavní výchovy mají specifické postavení, jedním z jejich úkolů je však také dbát o hodnotné využívání volného času a rozvíjení a kultivaci zájmů dětí a mládeže“ (Pávková, 2002, s.44). V dětských domovech jsou umisťovány děti od tří do osmnácti let, případně i déle, po dobu studia. Snahou pedagogů je vytvořit dětem prostředí co nejbližší prostředí rodinnému a připravit je na samostatný život.

Základní umělecké školy „se svými hudebními, hudebně-pohybovými, výtvarnými a literárně dramatickými obory poskytuje uplatnění dětem, mládeži i dospělým s vyhraněnými zájmy a schopnostmi v estetickovýchovné oblasti“ (Pávková, 2002, s. 44). Rozvíjejí nadání a zájmy, připravují ke studiu na školách s uměleckým zaměřením.

Jazykové školy „plní odbornou funkci v oblasti výuky cizích jazyků“ (Pávková, 2002, s. 44).

Kromě uvedených typů zařízení působí v oblasti výchovy dětí a mládeže ve volném čase i další instituce: -

sociálního a zdravotního zaměření (dětské výchovné a léčebné ústavy, dětské diagnostické ústavy, výchovné a diagnostické ústavy pro mládež)

-

kulturní zařízení (knihovny, muzea, divadla)

-

církevní a náboženská společenství (salesiánská střediska mládeže)

-

tělovýchovné a sportovní organizace a zařízení

-

občanská sdružení, sdružení dětí a mládeže, obecně prospěšné společnosti

-

komerční zařízení (cestovní kanceláře, zábavní střediska)

13

Vedle pravidelné zájmových aktivit realizovaných v uvedených institucích má velký význam také vytvoření prostoru pro spontánní, neorganizované činnosti. Děti, mládež ale i dospělí potřebují i čas, který mají jen sami pro sebe.

2. Školní družina 2.1 Funkce a výchovné cíle školní družiny Školní družina je školské zařízení výchovy mimo vyučování a je určeno žákům prvního stupně základních škol. Družiny jsou buď součástí těchto škol nebo fungují jako samostatné zařízení, mohou sloužit i více školám. Přihlášení žáci jsou rozděleni do oddělení o maximální kapacitě 25 žáků. Školní družina může organizovat zájmové kroužky, a to i pro děti, které nejsou do ŠD přihlášené. V případě potřeby může být družina v provozu i v době prázdnin. Činnost školních družin upravuje Metodický pokyn k postavení, organizaci a činnosti školních družin MŠMT. Základním požadavkem, který rodiče na družinu kladou je, aby jejich dítě bylo pod dozorem v době, kdy jsou v zaměstnání a nemohou se o ně sami postarat. Školní družina však není a vzhledem k délce času, který zde děti denně pobývají, ani nemůže být pouhou sociální službou. Doba strávená v tomto zařízení musí být smysluplně a atraktivně naplněna, podle zásad výchovy ve volném čase. Neméně důležitá je i výchova k volnému času, tj. dostatečná nabídka informací o zájmových aktivitách a vytváření správných návyků v oblasti trávení volného času. Každá školní družina by měla žákům poskytovat čtyři základní okruhy činnosti. Odpočinkové činnosti „mají odstranit únavu. Důležité je zařazení odpočinkových činností do denního režimu ŠD, jejich organizace a náplň plní psychohygienické poslání“ (Hájek, 2003, s. 17). Tyto činnosti bývají obvykle zařazovány po návratu z oběda ve školní jídelně. Děti jsou po dopoledni stráveném ve třídě unavené a většinou i bez chuti a energie pouštět se do jakýchkoliv aktivit, navíc bezprostředně po jídle je chvilka klidu namístě. V naší školní družině je tato doba vyhrazena četbě na pokračování. Děti se 14

mohou posadit ke stolečkům nebo se natáhnout na koberec či na pohovku. 15 – 20 minut poslechu textu v klidu a v příjemné poloze stačí, aby si děti odpočinuly a s energií sobě vlastní se pustili do dalších činností.

Rekreační činnosti „slouží k regeneraci sil, převažuje v nich aktivní odpočinek s náročnějšími pohybovými, sportovními, turistickými nebo manuálními prvky“ (Hájek, 2003, s. 17). Dítě, které stráví 4 – 5 hodin (většinou) vsedě ve školní lavici, potřebuje změnu. Potřebuje se proběhnout, proskočit, zahrát si s kamarády nějakou hru, která je baví a při které si vybijí energii, potlačovanou při plnění školních povinností. Pokud vychovatelka dbá na bezpečnost, nevadí, jsou-li tyto aktivity – míčové hry, honičky apod. – poněkud živější a hlučnější. V ideálním případě probíhají tyto hry na čerstvém vzduchu – v parku nebo na hřišti.

Zájmové činnosti „rozvíjejí osobnost dítěte. Umožňují dětem nejen seberealizaci (popř. také kompenzaci možných školních neúspěchů), ale i další poznávání a rozvoj pohybových dovedností“ (Hájek, 2003, s. 17). Zájmové činnosti by se měly pravidelně střídat, aby byly pokryty všechny oblasti – výtvarné a rukodělné, sportovní, literárně-dramatické, hudební a přírodovědné. Je pochopitelné, že každá vychovatelka má nějakou oblíbenou zájmovou oblast, ve které se cítí „doma“ a na kterou má i talent. To by ale nemělo znamenat, že program bude jednostranný, stereotypní podle zaměření vychovatelky. Školní družina by měla rozvíjet dovednosti dětí všestranně, navíc je důležité, aby dítě, kterému se nedaří v jedné oblasti, zažívalo pocit úspěchu v činnosti jiné. Otázkou, která občas na začátku organizované činnosti z úst dětí zazní, je: „Je to povinné?“, případně: „Proč to máme dělat?“ Podmínkou toho, aby děti o nabízený program projevily zájem, je navozující účinná motivace. „Motiv má u dítěte vyvolat určité chování, udržovat aktivitu a zaměřovat činnost žádoucím směrem“ (Hájek, 2003, s. 67). V praxi se mi osvědčilo děti do ničeho nenutit, předkládat připravené aktivity jako nabídku. Vysvětlím dětem, proč by si podle mého názoru měly tuto činnost vyzkoušet, co jim to přinese (zkušenost s něčím novým, zábavu a legraci, radost z krásné, vlastnoručně vyrobené věci, překvapení pro rodiče, dobrodružství aj.).

15

Pokud jde o výtvarnou a rukodělnou tvorbu, jedné konkrétní činnosti se věnujeme celý týden. Dítě si tak může zvolit den, kdy se do této práce pustí, práce v malých skupinkách je navíc jednodušší a klidnější. K účasti na kolektivních a sportovních hrách rovněž nikdy nepřemlouvám. Váhající děti se většinou po chvilce pozorování dobře se bavících kamarádů samy přidají. Velmi důležité je mít připravenou nabídku alternativních činností.

Příprava na vyučování „zahrnuje okruh činností souvisejících s plněním školních povinností, není však legislativně stanovena jako povinná činnost ŠD“ (Hájek, 2003, s. 17). Mnoho rodičů se domnívá, že všechny děti mají neomezenou možnost psát si v družině domácí úkoly. Jak jsem již výše uvedla, není tato činnost ze zákona stanovena jako povinná. V našem zařízení si žáci vypracovávají úkoly pouze výjimečně. Týká se to pouze žáků, kteří navštěvují 3. až 5. třídu a ze školní družiny odcházejí až po 16. hodině. Podle názorů učitelů vypracovávání domácích úloh v družině často vedlo k tomu, že mnozí rodiče se o probírané učivo a o práci vlastního dítěte vůbec nezajímali a aktivní účast na přípravě do školy se omezila pouze na podpis úkolu. Daleko vhodnější je začlenit probírané učivo do programu formou didaktických her a praktických činností. Existuje rovněž široká nabídka zajímavých časopisů a knih určených k procvičování znalostí formou hádanek, doplňovaček a rébusů. Úsměvný postřeh: Je zajímavé, jak často a rády si děti po několikahodinovém sezení v lavicích hrají „na školu“.

Se životem v družině souvisí řada režimových momentů, činností, které se každodenně, stereotypně opakují. Patří sem přesuny na trase třída-šatna-družinajídelna, dále oblékání, uklízení, mytí, stravování. Cílem každé vychovatelky je naučit děti vykonávat tyto sebeobslužné činnosti rychle, správně, ale bez nervozity a napětí. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je to běh na dlouhou trať. Vyžaduje hodně trpělivosti a vyrovnanosti, ale důsledný a zároveň vlídný přístup přináší své ovoce.

16

2.2 Podmínky činnosti školní družiny Aby školní družina mohla úspěšně plnit své poslání, je nutné, aby byly splněny všechny nezbytné podmínky: zázemí a materiální vybavení, kvalifikovaná vychovatelka, vhodně zvolený režim dne, správně vedená dokumentace. Neméně důležitá je i evaluace práce a prezentace činnosti ŠD navenek.

2.2.1 Prostředí a materiální vybavení Většina školních družin je součástí jedné základní školy a sídlí přímo ve školní budově. Tento fakt s sebou přináší jak výhody, tak nevýhody. Výhodou je, že družina může využívat prostory a vybavení školy: jídelnu, tělocvičnu, hřiště, počítačové učebny. Přesuny po skončení vyučování jsou plynulé, bez zbytečných časových ztrát. Díky každodennímu kontaktu s ostatními pedagogy je možné vzájemně konzultovat případně výchovné problémy. Nevýhodou je, že dítě stráví celý den (často i 8 hodin) ve stejném prostředí. Tuto nevýhodu lze kompenzovat vhodným uspořádáním a vybavením herny. Prostor by měl být dostatečně velký (norma stanoví 2 čtvereční metry na 1 žáka, tj. minimálně 50 čtverečních metrů na běžné oddělení), světlý, bezpečný, dobře udržovatelný v čistotě. Vybavení by mělo být uspořádáno tak, aby umožňovalo pestrou zájmovou činnost, ale zároveň aby zůstalo dostatek volného prostoru pro hry. Děti by se měly cítit v družině dobře, mělo by se jim zde líbit. Je příjemné, mohou-li školní židličky vyměnit za polštářky, pohodlnou pohovku či křesla nebo koberec (ne celoplošný). Důležitá je péče o estetické působení prostředí – děti se spolupodílejí na výzdobě prostor a zároveň tak prezentují výsledky tvořivé činnosti. Vybavení školních družin hračkami, pomůckami a materiálem je závislé na finanční podpoře ze strany školy. Služby školní družiny jsou poskytovány za úplatu, tyto platby se však odvádějí do školní pokladny a je pouze na rozhodnutí ředitele školy, jak tyto prostředky rozdělí. V žádné školní družině určitě nechybí hračky (stavebnice, stolní hry, auta, panenky) a sportovní náčiní (míče, švihadla, gumy). Pro rukodělné aktivity jsou družiny obvykle vybaveny pastelkami, barvami, papíry, modelovací hmotou, nůžkami a lepidly. Dnešní nabídka na trhu s výtvarnými potřebami je však mnohem pestřejší než dříve, děti se mohou seznámit i s méně tradičními technikami, např.

17

s malováním na textil či na sklo, tvorbou z korálků a drátů, ubrouskovou technikou aj. Náplní školní družiny jsou i poslechové činnosti, práce s dětskými knihami a časopisy, k vybavení patří i hudební nástroje. Většina heren školní družiny disponuje technikou – televizory, CD a DVD přehrávači, počítačem, případně si tuto techniku může zapůjčovat z majetku školy. Výrazným obohacením je, může-li družina využívat další prostory školy – tělocvičnu, bazén, dílny apod. Neméně důležitá je i poloha školní budovy – zda se nachází v klidné či rušné ulici nebo dokonce v zeleni, zda je součástí areálu hřiště nebo alespoň dostatečně velká a bezpečná plocha vhodná ke hrám na čerstvém vzduchu. Součástí výchovné práce je vést děti k ohleduplnému zacházení s vybavením školy i samotné družiny a k šetrnému využívání materiálu při tvořivých činnostech.

2.2.2 Vychovatelka Po patnácti letech praxe vychovatelky ve školní družině mohu tvrdit: Vychovatelkou se člověk nestává nástupem do funkce, ale postupně se vyvíjí s osobním zráním, s přibývajícími zkušenostmi, s prožitými úspěchy i nezdary. Práce vychovatelky není dosud společensky doceněna, jak by si zasloužila, pro mnoho lidí jde o pouhé hlídání dětí. Mně však moje práce přináší opravdové uspokojení. Každodenní kontakt s dětmi poskytuje dostatek prostoru pro vybudování pevného vztahu. Vychovatelka má, na rozdíl od učitelky, mnohem víc času dítě vyslechnout, poznat, získat si jeho důvěru. Není pod tlakem povinností vyplývajících ze školních osnov, nemusí zkoušet a známkovat. Má mnohem větší volnost v rozhodování o náplni činností, může projevit svou tvořivost a fantazii.

Pro úspěšné vykonávání práce vychovatelky jsou nezbytné některé předpoklady: Vzdělanostní předpoklady „Vychovatelka má všeobecný přehled na úrovni středoškolského vzdělání. Má hluboké vědomosti o věkových zvláštnostech dětí zejména mladšího školního věku (psychologie a vývojové psychologie), zná sociální psychologii a umí teoretické poznatky užívat v praxi. Pedagogické metody, postupy a zásady umí průběžně uplatňovat v každodenní výchovné práci“ (Hájek, 2003, s. 36).

18

Za velkou výhodu považuji také základní schopnost orientovat se v právu, zejména v problematice sociálně právní ochrany dítěte. Důležité (a bohužel podceňovaná) jsou i znalosti z biologie dítěte, zdravovědy a poskytování první pomoci.

Dovednosti „Předpokladem úspěchu vychovatelky jsou dovednosti v různých zájmových oblastech, ale stejně důležitá je její schopnost v těchto oblastech děti vést, podněcovat je, rozvíjet jejich schopnosti“ (Hájek, 2003, s. 36). Jak jsem již uvedla, je vcelku přirozené, že každá vychovatelka je v některé z oblastí zájmových aktivit schopnější než v ostatních. Nemělo by to však znamenat, že program bude jednotvárný a jedna oblast činností bude převažovat na úkor ostatních. Pokud

v rámci školní družiny funguje více oddělení, mohou se

vychovatelky dohodnout a na některé činnosti se navzájem zastupovat. Kromě schopností v oblasti zájmové činnosti je třeba zdůraznit nutnost ovládat komunikační dovednosti, a to nejen při práci s dětmi, ale také při kontaktech s rodiči. Vychovatelka by na první kontakt s rodiči neměla čekat, až nastane problém, měla by při vhodných chvílích (např. při přebírání či předávání dítěte) krátce promluvit o tom, co se dítěti podařilo, s čím si rádo hraje apod. Dává tím najevo, že i jí na dítěti záleží a že bude ráda spolupracovat při jeho výchově. Naváželi s rodiči dobrý vztah, získá-li si jejich důvěru, lépe se pak řeší i případné problémy.

Osobnostní dispozice „Základním předpokladem pro úspěšný výkon funkce vychovatelky, je její kladný vztah k dětem, který dokáže projevovat“ (Hájek, 2003, s. 34). Z výše uvedené citace vyplývá, že každá vychovatelka by především měla mít ráda děti. Já bych k lásce k dětem ještě přiřadila neméně důležitý smysl pro humor. Pokud dítě vnímá, že je přijímáno takové, jaké je, se všemi nedostatky, nesympatickými vlastnostmi a problémy, cítí se v družině v bezpečí (bohužel někdy víc než doma, uprostřed vlastní rodiny). Je-li vychovatelka laskavá a vlídná a navíc i veselá, velkorysá, schopná zasmát se i sama sobě, dokáží děti přijmout i pokárání či trest.

19

Pracovní náplň vychovatelek „Vládní nařízení č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství, ve znění pozdějších předpisů, určuje pro vychovatelky ŠD míru přímé výchovné povinnosti 28-30 hodin týdně. Počet hodin výchovné práce ve stanoveném rozmezí stanovuje ředitel školy“ (Hájek, 2003, s. 38). Do přímé výchovné práce patří výchovně vzdělávací práce od převzetí dítěte od rodičů, případně od vyučujícího do odchodu dítěte domů. Nepřímá výchovná práce zahrnuje přípravu na přímou výchovnou činnost, vypracovávání plánů a příprav, vedení administrativy a dokumentace, účast na poradách, školeních a kurzech, styk s rodiči. Pracovní náplň je součástí pracovní smlouvy a vychází z poslání, které školní družina plní. V našem zařízení má následující podobu:

I. Všeobecná ustanovení


Vychovatelka je přímo podřízena vedoucí vychovatelce školní družiny.




Řídí se platnými zákony i vyhláškami, vnitřními normami školy a pokyny ředitele školy nebo jeho zástupců a jedná v souladu s nimi.




Dodržuje a dbá o ochranu osobních a citlivých údajů zaměstnanců a žáků školy, zejména o výši platu, odměn a osobních příplatků. Porušení tohoto bodu je považováno za hrubé porušení pracovní kázně.

II. Výchova a vzdělání


Provádí vychovatelskou činnost zaměřenou na rozvoj osobnosti dítěte nebo žáka, jeho zájmů, znalostí a tvořivých schopností probíhající podle vzdělávacího programu.




Samostatně zajišťuje organizaci výchovy a výuky v odděleních podle pracovního úvazku.




Ve spolupráci s třídními učiteli hodnotí a diagnostikuje své žáky.




Upozorňuje na případně výchovné či vzdělávací problémy žáků. 20




Oznamuje poznatky, které mohou nasvědčovat tomu, že žák je v rodině vystaven týrání, zneužívání či zanedbávání.




Školnímu metodikovi primární prevence oznamuje poznatky o ohrožení žáků užívajících návykové látky nebo o podezření na jejich užívání.




Usiluje o to, aby na základě výchovně vzdělávacího procesu docházelo k soužití lidí různých národností, náboženství a kultur.




Vede předepsanou pedagogickou dokumentaci.




Provádí osobní přípravu na vyučování, přípravu učebních pomůcek a přístrojů didaktické techniky, přípravu materiálů k vyučování.

II. Organizační a pracovní oblast


Po skončeném vyučování přebírá děti od vyučujícího.




Děti předává osobně vyučujícímu nebo zástupcům žáků uvedeným na zápisním lístku.




Denně zapisuje docházku a obsah činnosti oddělení.




Ze třídy neodchází, pokud nemá za sebe zajištěn pedagogický dozor.




Zastupuje přechodně nepřítomné učitele.




Účastní se pedagogických rad a pracovních porad svolaných vedoucími pracovníky školy.




Jedná jménem školy s rodiči ve věcech týkajících se výchovy a vzdělání jejich dítěte.




Spolupracuje s rodiči žáků, pracovníky pedagogicko-psychologické poradny, lékaři, policií, pracovníky jiných škol a školských zařízení.




Se souhlasem ředitele je oprávněn organizovat výlety, exkurze, účastnit se škol v přírodě.

IV. BOZP


Provádí poučení žáků o bezpečnosti ve školní družině a při pořádání akcí.




Vykonává dozor nad žáky podle pracovního úvazku.

21




Vytváří, dodržuje a kontroluje podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků při jejich účasti na výuce a výchově.




Sleduje zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informuje bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka.




Při úrazu poskytne žákovi nebo jiné osobě nacházející se ve škole první pomoc a nahlásí úraz do kanceláře školy. Provede zápis o úrazu.

V. Zvyšování kvalifikace další vzdělávání


Vychovatel se dále vzdělává, a to v samostatném studiu nebo v organizovaných

formách

dalšího

vzdělávání

pedagogických

pracovníků, samostatně studuje právní předpisy a vnitřní školní normy.

„Pro zajišťování nezbytných organizačních,koordinačních a metodických činností je stanoveno, že ředitel jmenuje vedoucí vychovatelku“ (Hájek, 2003, s. 40). Do funkce vedoucí vychovatelky jsem byla jmenovaná před dvěma lety, a to po 13 letech praxe v tomtéž zařízení. Na práci vedoucí ŠD jsem se těšila. Ne že by mě tolik nadchla vidina postupu na kariérním žebříčku, takovou prestiž toto zaměstnání nemá a kdo má profesní ambice, hledá si místo jinde. Mně lákala představa větších možností a pravomocí v ovlivňování podoby našeho zařízení. Pokud se za uplynulými dvěma lety ohlédnu, těší mě, že se mi podařilo získat sponzora, který nás finančně i organizačně podporuje, prosadit rozšíření ŠD o další dvě oddělení, včetně vybavení nových heren a navázat kontakty s oblastním metodickým sdružením vychovatelek školních družin. Za úspěch považuji i pravidelné organizování sobotních tvořivých dílen (nejen) pro maminky. Přesto, že z výše uvedených změn mám radost, existuje několik oblastí, kde se mi nedaří tolik, jak bych si představovala. Jde především o komunikaci s rodiči. Řešení výchovných obtíží dětí probíhá většinou bez komplikací, rodiče, jak doufám, věří, že máme společný cíl – zdravé, šikovné, spokojené a vychované dítě. Problém nastává, pokud rodiče nerespektují organizační řád školní družiny, tj. nedodržují provozní dobu a dítě si vyzvedávají se zpožděním nebo se naopak ráno dožadují předání dítěte dříve, případně si pro dítě přicházejí v době, která je určená pro 22

plánované činnosti, především pro pobyt venku či v tělocvičně. Občas se setkávám i s neochotou přijít si pro nemocné dítě – s horečkou, prudkými bolestmi břicha nebo dlouhodobým krvácením z nosu. Zvláště posledně jmenovaný problém je pro mě velkou zkouškou. Situaci je nutno zvládnout v klidu, zdvořile, s jasným cílem zlepšit současný stav, potlačit osobní antipatie a emoce. To vyžaduje schopnost ovládat nástroje správné komunikace mezi lidmi. Ne vždy se mi to daří, ale stále se učím. Za velký, dosud nevyřešený problém, považuji postavení školní družiny v rámci naší základní školy. Těmito tématy se konkrétněji zabývám v kapitolách, které se věnují plánování a hodnocení činnosti ŠD.

2.2.3 Režim dne Vhodně zvolený režim dne je další nezbytnou podmínkou pro úspěšné plnění výchovných a vzdělávacích cílů školní družiny. „Časové rozvržení a uspořádání činností ve ŠD se řídí požadavky psychohygieny. Je takové, aby podporovalo zdravý tělesný, duševní i sociální vývoj dítěte“ (Pávková, 2003, s. 65). Při strukturování denního režimu je nutno respektovat biorytmy dítěte. V období útlumu a větší únavy (tj. brzy ráno, po skončení vyučování a po obědě) je třeba zařazovat nenáročné, odpočinkové a rekreační činnosti, které budou kompenzovat dlouhé sezení a soustředění se na výuku. V našem zařízení je denní program sestaven následovně:

6.30 – 7.45 hod: provoz ranní družiny. Činnosti jsou vzhledem k postupnému přicházení žáků do ŠD spíše individuální, klidné a nenáročné. Děti si případně ještě mohou poležet na pohovce nebo na koberci s polštářky.

11.30 – 12.00 hod: přesun ze školních tříd do prostor družiny, oběd. Děti si odloží v šatně a pokračují společně s vychovatelkou do školní jídelny. Součástí výchovné práce je i vedení k dodržování zásad hygieny a osvojování si zásad společenského chování při jídle.

12.00 – 12.30 hod: doba určená ke kontrole docházky, k četbě na pokračování a k další nenáročné spontánní činnosti. Odborné publikace doporučují

23

v této době pohybové aktivity coby relaxaci po dlouhém sezení v lavicích, podle mého názoru je to příliš brzy po jídle.

12.30 – 13.30: čas na náročnější zájmovou činnost, např. výtvarné a rukodělné činnosti, soutěže, nácvik hudebních a dramatických vystoupení. Oblíbené jsou i různé přírodovědné „vědecké“ pokusy a pozorování, náměty čerpáme většinou z dětských časopisů a publikací tohoto zaměření. Děti jsou na účasti v připraveném programu vhodně motivované, pokud ale neprojeví o tyto aktivity zájem, mohou si hrát podle vlastní volby. Nesmí však rušit činnost ostatních.

13.30 – 15.00 hod: pobyt venku. Zařazovány jsou sportovní a pohybové aktivity, a to jak organizované, tak individuální. Stále populární jsou míčové hry, hlavně kopaná a vybíjená, ale také různé honičky, školky přes švihadlo a gumu, kolektivní pohybové a závodivé hry. Pravidelně organizujeme atletickou olympiádu pro všechna oddělení, nejlepší sportovci nás reprezentují na oblastní olympiádě v Brně. Velkou výhodou je, že můžeme využít jednu ze dvou školních tělocvičen i bazén. Občas místo sportovních aktivit zařazujeme i vycházky do přírody, ale i po městě. Děti se rády pochlubí ostatním, kde bydlí, navíc je to dobrý způsob, jak dětí zblízka poznají své město (většinou je vozí rodiče autem) a osvojí si správný způsob pohybu v městském provozu. Mezi 14. a 15. hodinu zařazujeme i dohodnuté návštěvy muzea, knihovny nebo kinosálu.

15.00 – 17.00 hod: doba využívaná k odpočinkovým činnostem. Děti rády hrají společenské hry, tvoří ze stavebnic a kostek nebo kreslí. Činnosti si volí spontánně, podle vlastního výběru, vychovatelka pouze pomáhá a usměrňuje.

Počet dětí se během dne mění (doba určená k odchodu je od 12.00 do 13.30 hod a od 15.00 do 17.00 hod.). Kolísání počtu dětí zvyšuje nároky na organizaci všech činností v rámci družiny. Jde však o charakteristický rys tohoto zařízení, vychovatelka musí proto umět pružně a tvořivě reagovat na tyto náročné podmínky.

24

2.2.4 Dokumentace „Školní družina jako školské zařízení má povinnost vést pedagogickou dokumentaci o své činnosti, jak jí to ukládá § 45b zákona č. 76/1978 Sb. O školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů“ (Hájek, 2003, s. 47). Základním dokumentem, který je povinna vést vychovatelka v každém oddělení, je Přehled výchovně vzdělávací práce (tiskopis SEVT 49 185 1), běžně označovaným jako „třídní kniha“. Obsahuje seznam zapsaných žáků, adresy trvalého bydliště, kontakt na zákonné zástupce a data přihlášení a odhlášení. Jsou zde uvedeny i rodiči stanovené časy odchodů, denní absence a záznamy o výchovné práci v rámci týdne.

Pro docházku do ranní družiny slouží Docházkový sešit pro nepravidelnou docházku žáků.

K přihlášení dítěte do školní družiny používá škola vlastní tiskopis zápisových lístků (viz příloha). Měl by obsahovat jméno a příjmení žáka, adresu, telefonické kontakty na zákonné zástupce, dobu a způsob odchodu, tj. v kolik hodin a s kým může odcházet domů, případně do kroužků a dalších zájmových aktivit. V našem zařízení obsahuje přihlašovací lístek i základní informace týkající se provozu ŠD: pracovní dobu, způsob úhrady a čas určený k vyzvedávání dětí. Rodiče svým podpisem berou tyto pokyny na vědomí a zavazují se je dodržovat.

Ke vzájemné komunikaci mezi pedagogy a rodiči používáme notýsek ŠD. Rodiče dětí, kteří nejsou v každodenním kontaktu s družinou (dítě již chodí domů samo, vyzvedávají je jiné osoby apod.) mohou prostřednictvím tohoto sešitu sdělovat své připomínky, informovat o změnách odchodů nebo si domlouvat osobní schůzky s vychovatelkou. Vychovatelka využívá notýsek obdobně – k písemným pochvalám, v krajním případě i k pokárání, k informování o akcích mimo běžný provoz ŠD a rovněž k dohodnutí setkání s rodiči.

Závazným dokumentem je také Vnitřní řád školní družiny. „Pro školní družiny podle vyhlášky č. 87/1992 Sb., o školních družinách a školních klubech, podle § 2, odst. 5, vydává ředitel po dohodě se zřizovatelem vnitřní řád, který stanoví

25

provoz družiny a jeho podmínky“ (Hájek, 2003, s. 48). Řád reaguje na místní podmínky, tj. na provoz školy, dopravní obslužnost, kapacitu školní družiny. Směrnice je součástí organizačního řádu školy. O vnitřním řádu jsou rodiče informováni při přihlašování k docházce dítěte do zařízení, je k dispozici u ředitele školy i u vedoucí vychovatelky, případně na internetových stránkách školy. Vnitřní řád je pro pedagogické pracovníky závazným dokumentem. Upravuje stručně základní okruhy provozu, aby mohl sloužit dlouhodobě. Ve školní družině, kde pracuji, upravuje vnitřní řád školy následující okruhy: -

provozní dobu

-

kapacitu zařízení způsob přijímání žáků k docházce

-

podmínky docházky do ŠD

-

provoz v době volna

-

způsob úhrady za docházku do ŠD Přesná podoba vnitřního řádu školní družiny je připojena v příloze této práce.

Vypracovávání dalšího dokumentu, plánu činnosti, není pro školní družiny stanoveno zákonem. Je v kompetenci ředitele školy, zda plán školní družiny vyžaduje, obvykle bývá součástí ročního plánu školy. Stanovení závazných termínů významnějších akcí umožňuje koordinovat činnost školy. Jedná se především o pravidelné soutěže a sportovní turnaje, vystoupení pro veřejnost a besídky. Plán by měl obsahovat informace o datu konání akce, o tom, kdo se podílí na jejím zajištění (organizačně i materiálně), zda bude vyžadovat i prostory mimo ŠD, zda je určena i rodičům a širší veřejnosti. V měsíčních a týdenních plánech jsou již jednotlivé činnosti a sledované cíle podrobně rozpracovány. Podoba plánu není závazně stanovena, plán by však měl mimo popisu aktivit a organizačně-materiální přípravy informovat, jakých má být dosaženo výchovných cílů, které dovednosti si mají děti osvojit, jak a kde budou výsledky práce prezentovány. Na konci plánovaného období je nutno vyhodnotit, jakých bylo dosaženo výsledků. Hodnocení by se nemělo omezovat pouze na výčet splněných úkolů, mělo by být zdrojem poučení a námětů do budoucí činnosti. Jaká je situace u nás? Plánování činností školní družiny není ze strany vedení školy vůbec vyžadováno. Omezuje se pouze na zpětné sestavení seznamu akcí, které se v ŠD v průběhu školního roku uskutečnily. Tento seznam slouží jako podklad k vypracování výroční zprávy školy. Rovněž ve školním vzdělávacím programu je 26

školní družina uvedena pouze formálně, bez konkrétního programu a začlenění do týmové spolupráce v rámci školy. Plány činnosti jsou jen otázkou iniciativy a svědomitosti vychovatelek. Tento fakt by mohl být vnímán jako příjemná úspora času a námahy. Já osobně však tento postoj nesdílím a ráda bych postavení školní družiny změnila. Považuji to za důležitý úkol, který bych ráda splnila ve funkci vedoucí vychovatelky.

2.2.5 Kontrola a hodnocení Termín hodnocení je běžně používaný a srozumitelný. V pedagogickém prostředí se používá v širších kontextech, v případě školní družiny hovoříme o hodnocení dětí a o hodnocení práce vychovatelky.

Hodnocení dětí Při hodnocení práce dětí ve školní družině nelze uplatňovat stejné postupy jako při hodnocení školní výkonnosti. Družina vytváří vlídné prostředí pro děti různého stupně sociální vyspělosti, s rozdílnými schopnostmi a dovednostmi. Činnosti zařazené do programu jsou vybírány a připravovány tak, aby každé dítě mělo možnost si vybrat, vyzkoušet aktivity podle momentální nálady, odvahy či kondice. Úkolem vychovatelky je vhodně motivovat a podněcovat k aktivnosti. Vychovatelka by měla ocenit snahu a dosažené zlepšení, hodnocení by nemělo být srážející, ale taktní a povzbuzující k dalšímu snažení.

Hodnocení vychovatelky Má-li být hodnocení vychovatelky objektivní, nelze vycházet z jednorázové krátkodobé hospitace a do posuzování je nutno zahrnout i vnější vlivy: počasí, události průběhu dne, začátek či konec týdne, školního roku apod. „Posuzuje se intenzifikační úsilí vychovatelky z hlediska rozdílu mezi stavem počátečním a konečným“ (Hájek, 2003, s. 57).

Hodnocení práce vychovatelky lze členit do několika sledovaných okruhů: Zvolení činnosti: Práce vychovatelky poskytuje volnost při volbě metod vedoucích k dosažení stanoveného výchovného cíle. Zvolení formy činnosti však musí odpovídat věku a zralosti dětí, jejich předchozím zkušenostem a dosaženým

27

dovednostem. Nabízené aktivity by měly být atraktivní a lákavé, nutné je dodržení bezpečnosti dětí. Motivace: Hodnotí se, jak vychovatelka dokáže děti pro připravenou činnost nadchnout a získat jejich zájem. Průběžné podněcování: Vychovatelka v průběhu činnosti sleduje práci dětí, vhodně podněcuje jejich tvořivost a vytrvalost, povzbuzuje k další aktivitě. Individuální přístup: Vychovatelka se věnuje při skupinové práci jednotlivým žákům, pro které je tato individuální péče žádoucí. Atmosféra: Při hodnocení práce vychovatelky je třeba sledovat, jaké vztahy uvnitř kolektivu pomáhá budovat, zda je ve skupině kamarádské ovzduší bez nezdravé rivality, zda zde panuje důvěra, spolupráce a tolerance. Organizační schopnosti: Sleduje se zvládnutí organizace výchovněvzdělávací činnosti, zajištění bezpečnosti dětí, hladký průběh každodenních režimových momentů. Posuzuje se, zda je řazení aktivit v průběhu dne plynulé, zda odpovídá zásadám zdravého režimu a zda poskytuje dětem prostor k vzájemné komunikaci a navazování kamarádských vztahů. Pravou zkouškou schopností vychovatelky je ztišení hlučících dětí. Používá píšťalku? Křičí? Nebo dokáže volit klidné, ale účinné gesto, na které děti reagují žádoucím způsobem? Závěrečné hodnocení: Vychovatelka by měla umět děti po skončení každé činnosti pochválit. To neznamená přehnaně oceňovat každý výkon a hodnotu pochvaly tak snižovat, ale konkrétné ocenit průběh i výsledek činnosti, zlepšení, kterého bylo dosaženo. Pochvala by měla být adresována jak spolupracujícímu kolektivu, tak jednotlivcům.

A jak probíhají hospitace, zdroje zpětné vazby důležité pro práci každé vychovatelky, v našem zařízení? Situace v kontrolní činnosti ze strany vedení školy se podobá situaci, kterou jsem popsala v kapitole týkající se plánu činnosti. Hospitace se omezují výhradně na kontrolu předepsané dokumentace. Vnímám to jako znevážení práce vychovatelek školní družiny a podcenění výchovněvzdělávacího působení na žáky v době po skončení vyučování.

28

2.2.6 Image školní družiny Výraz image „se chápe jako tvář něčeho, překlad by zněl jako dojem z něčeho či představa o něčem. Je to vnější obraz, jaký o sobě zařízení vytváří.“ (Hájek, 2003, s. 77) Image školní družiny ovlivňuje skutečnost, jaká je image celé školy. Přesto je v silách družiny ovlivnit, jak je toto zařízení vnímáno. Práce na pozitivním působení ŠD navenek je dlouhodobá, náročná a vyžaduje stanovení vhodné a účinné strategie. Mezi základní otázky, které je nutno si položit, patří:




Co nejvýstižněji charakterizuje školní družinu?




Jaký první dojem vyvolávají prostory – herny, šatny?




Jak působí vychovatelka při prvním setkání s rodiči, s dětmi?




Na jaké úrovni jsou její komunikační dovednosti?




Je ochotna věnovat se dětem i nad rámec své pracovní doby?




Těší se dítě do družiny?




Cítí se dítě v družině bezpečně?




Udělalo dítě pokroky v dovednostech a znalostech za dobu docházky do družiny?




Mají rodiče informace o náplni činnosti ve školní družině?




Prezentuje družina výsledky své práce na veřejnosti, jak ?




Má vlastní internetové stránky?




Účastní se veřejného života obce?

Pro získání představy o tom, jak je školní družina vnímána, jaká je její aktuální image, je možné využít informací získaných anonymním šetřením. Položky dotazníku mohou vycházet z výše uvedených otázek. Výsledky analýzy by měly být prakticky využity: kritické postřehy by měly odhalit slabé stránky zařízení a nasměrovat pedagogy k jejich zmírnění nebo odstranění, kladné ohlasy se mohou stát povzbuzením do další práce. Zamýšlím-li se nad tím, jakým dojmem působí naše zařízení, musím konstatovat, že vlastně nevím. Doufám, že veřejnost v nás vidí víc, než jen hlídací službu, ale ucelenou a podloženou představu nemám. Díky této bakalářské práci jsem

29

však dospěla k rozhodnutí, že zjištění skutečného stavu je další úkol, který jsem si stanovila pro nejbližší období.

3. Charakteristika vývojového období mladšího školního věku 3.1 Vývoj a rozvoj osobnosti Družinu navštěvují děti mladšího školního věku, tj. děti 6-9leté. Období počátku školní docházky je pro dítě velmi náročné po stránce psychické, fyzické i sociální a přináší s sebou mnoho změn. Dítě se musí podřídit určitým pravidlům a režimu, autoritě učitele, začlenit se do nového kolektivu. Není-li dítě pro školní docházku zralé, stává se pro něj škola nepřiměřenou zátěží, což může vést k k poruchám v oblasti tělesného a duševního zdraví, potížím v citové oblasti a v oblasti sociálních vztahů. Přechod od předškoláka ke školákovi je proto řazen mezi kritická vývojová období. V oblasti somatické je pro tuto etapu charakteristické urychlení růstu a změna tělesných proporcí. Významné pro zvládnutí požadavků školní docházky je zdokonalení jemné motoriky ruky. Koordinace všech pohybů těla se zlepšuje, roste i síla svalů, pohyby se zrychlují. S tím souvisí i vzrůstající potřeba fyzického „vybití“ prostřednictvím sportovních aktivit.

Po nástupu do školy dochází k dynamickému rozvoji poznávacích procesů – čití, vnímání, paměti a pozornosti i komplexnějších duševních projevů, tj. myšlení a obrazotvornosti. Vliv genetických faktorů na tyto funkce slábne, větší roli hraje aktivní cvičení a působení podnětného prostředí. Jemnost čivosti závisí na úrovni zkušenosti a cviku. Zdokonaluje se zraková a sluchová diferenciace, rozlišení tónů je jemnější. Vjem už není jen informací o přítomnosti smyslových kvalit, představuje rovněž vnímání prostoru, času, tvarů, pohybu. Pozorování začíná být zacílené, plánovité a aktivní. „Nahodilost a

30

nepročleněnost“ tohoto procesu je v průběhu školní docházky postupně střídáno „analytičností a systematičností“ (Čačka, 2000, s. 114). Intenzita a stabilita pozornosti je závislá na vrozených dispozicích, motivaci a tréninku. Schopnost koncentrace na jednu činnost se u sedmiletého školáka pohybuje mezi 15 – 20 minutami, u školáka desetiletého se posunuje až ke 30 minutám, rozsah výčtu prvků vzrůstá ze 4 – 5 na 6 – 7. Paměť je spíše mechanická, dobře využitelná při získávání prvních školních znalostí – písmen a číslic. Stále rostoucí slovní zásoba, přísun informací, znalostí a zkušeností však napomáhá dynamickému rozvoji paměti logické. Živá fantazie předškolního věku je postupně utlumována jednak působením „školní uniformity a oceňováním uchopitelnější vědomé racionality“, jednak „zvyšující se sebekontrolou a sebekritičností“ (Čačka, 2000, s. 119). Pro myšlenkové operace tohoto období je charakteristické názorné myšlení – dominantní

je

bezprostřední

vjem,

spojený

s asociovanou

představou

a

prožitkem.“Dětské myšlení se nedokáže odpoutat od názornosti, to ale nijak nesnižuje jeho účinnost“ (Čačka, 200, s. 121). „Celkový nárůst výkonu myšlenkových schopností se mezi II. až VI. ročníkem obecně zvyšuje na dvojnásobek“ (Čačka, 2000, s. 122). Slovní zásoba roste kvantitativně i kvalitativně, sedmileté dítě zná asi 2 500 slov, devítileté dítě přibližně dvojnásobek. Mění se nejen objem slov, ale také hloubka porozumění. Děti chápou nejen označení konkrétních jevů, ale roste i schopnost chápat obecnější kategorie. Vzrůstající zásoba představ a pojmů a jejich uvědomělé užívání při práci ve škole vede k rozvoji takových myšlenkových operací jako je analýza, syntéza, srovnávání či analogie.

City začínajících školáků mívají intenzivní, bouřlivé projevy s krátkým trváním. Pláč, vztek či strach dokáží vyvolat i zdánlivě nenápadné okolnosti jako je pokárání, nedorozumění či nenaplnění momentálních potřeb. Citová stabilita však postupně roste a „jsou-li životní okolnosti příznivé, dosáhnou již ve IV.-V. ročníku určité citové vyrovnanosti, kterou však nezřídka ještě před nástupem puberty opět vystřídají projevy neklidu, způsobené především počínajícími hormonálními změnami.“ (Čačka, 2000, s. 131). Dítě si v tomto věku buduje pevné návyky a citové vztahy a rozšiřuje si mravní představy. V předškolním věku posuzovalo míru provinění podle výše způsobené škody, školák už začíná rozlišovat úmysl, okolnosti a motivy jednání. Má už přibližnou představu o významu pojmů podvod, lež a 31

zbabělost, ale také statečnost či obětavost. Pochvala od paní učitelky je pro něj vyznamenáním, pokárání či trest hanbou.

3.2 Sociální chování Vstup dítěte do školy znamená vstup do nového prostředí. Přináší s sebou nutnost přizpůsobit se změně režimu, obstát při plnění nových povinností, vyrovnat se s novými sociálními rolemi. Období adaptace na školu není u všech dětí stejné, úspěšné zvládnutí závisí na předchozím působení rodinného prostředí. Přílišná citová závislost, „strašení“ školou či nesamostatnost při sebeobsluze mohou tuto etapu prodloužit a zkomplikovat. Postoje rodičů jsou poprvé konfrontovány s názory a požadavky učitele. Dítě touží po uznání a pochvale obou autorit. Pokud nejsou v souladu, přivádí to dítě ve zmatek a oslabuje osvojení a upevnění odpovídajících norem chování. Se začátkem školní docházky se dítě stává členem ohraničené sociální skupiny vrstevníků. Nenavštěvoval-li mateřskou školu, opouští bezpeční úzkého kruhu rodiny a získává první zkušenost s kolektivem. Pro první třídu jsou ještě typické menší nestabilní skupinky bez společné pevné struktury. Postavení jednotlivých žáků je více méně rovnoprávné, neexistuje hierarchie pozic, kamarádství vzniká na náhodných základech, např. blízkosti bydliště či pokračuje již od mateřské školky. Ve druhé a třetí třídě se začíná vyvíjet skupinová struktura – skupinky, které dříve vedle sebe v klidu existovaly, začínají mezi sebou soupeřit. Objevují se vůdcové, ale i outsideři. Hodnoty, které tyto skupiny vyznávají, se již nemusí shodovat s požadavky rodičů či pedagogů, což může vést u dítěte k vnitřním konfliktům. Od čtvrtého ročníku se začínají vytvářet hlubší přátelské vztahy vznikající na základě společných zájmů.

3.3 Vývoj hry a zájmů Výrazným rysem dítěte na začátku školní docházky je aktivita. Dítě činnosti nejdříve rychle střídá, výběr je ještě spontánní a nahodilý, své zájmy teprve hledá. Nejčastější aktivitou mladšího školáka je hra.

32

Hru lze definovat jako spontánní svobodnou činnost, která má buď smysl sama o sobě nebo její smysl stojí mimo ni. Potom se stává prostředkem k dosažení jiných cílů. Hra nám poskytuje svobodu a prožití výběru, ale zároveň i řád v podobě pravidel a časové ohraničenosti. Umožňuje nám vystupování v rozmanitých rolích, je zdrojem často i hlubokých prožitků. Hra je zdrojem poznání i sebepoznání, nutí nás rychle se rozhodovat, řešit problémové situace a spolupracovat v kolektivu. I dítě jinak nepříliš úspěšné ve zvládání školních povinností může prostřednictvím hry zažít příjemný pocit úspěchu a uznání.

V dějinách pedagogiky je možné setkat se s několika výklady teorie hry. Podle Herberta Spencera, anglického filozofa 19. století, je hra vypouštěním přebytečné energie, kterou již člověk není schopen spotřebovat při zajištění základních potřeb nutných k přežití. Jeho teorie přebytečné energie je však již překonaná. Podle teorie přípravného cvičení (Groos) souvisí hrové aktivity s nácvikem činností, které člověk v dospělém životě potřebuje zvládat – pohyb, zápas, milostné škádlení apod. Lze sem zařadit i hry „na rodinu“, ve kterých si dítě může vyzkoušet rodičovské role. Teorie relaxace (Schaller) vidí hru jako opak práce, povinností, jako způsob zotavení. Je zdrojem načerpání nových sil, aktivním odpočinkem. Podle teorie atavismu (Hall) děti ve svých hrách projevují sklony, které jsou v lidstvu historicky zakódované, třebaže dnes již nemají skutečné opodstatnění – např. bojové hry na rytíře, válečníky. Freudova psychoanalytická teorie hry vykládá tyto činnosti jako možnost splnit si skrytá přání či vyrovnat se s problémy, odžít si stresující zátěžové situace v bezpečném prostředí rodiny. Freud považuje rovněž hru za pomůcku při navazování komunikace s dětmi.

Třídění her Hry lze klasifikovat podle různých měřítek a kategorií: podle zapojení psychických procesů, podle prostředí, věku a pohlaví hráčů, rozvíjených schopností, míry pedagogického ovlivňování, doby trvání aj. V pedagogické praxi se hry nejčastěji třídí na hry:

33

Pohybové, které uspokojují přirozenou potřebu dítěte po aktivitě, vybití energie, podporují rozvoj fyzické kondice a napomáhají správnému vývoji pohybové koordinace a motoriky. Posilují rovněž spolupráci v ve skupině a schopnost respektovat daná pravidla. Manipulační, typické hlavně pro předškolní a mladší školní věk. Podstatou těchto her je manipulace s předměty – sbírání, skládání, rozebírání, navlékání. Tyto činnosti jsou především cvičením jemné motoriky, ale také zkouškou trpělivosti a vytrvalosti. Tématické, námětové hry „na něco, na někoho“ – na rodinu, na obchod, na lékaře. Děti v nich uplatňují své zkušenosti s reálným světem, představy o jeho fungování, zkoušejí si různé sociální role. Mohou si splnit i nereálná přání, např. být princeznou či pejskem. Ve zjednodušené podobě se objevují již u batolat (krmení medvídka apod.), u dětí mladšího školního věku jde již o hry v plně rozvinuté podobě. Konstruktivní, jejichž výsledkem je výtvor dítěte –dům ze stavebnice, figurka z modelíny. Tyto hry rozvíjejí fantazii, tvořivost, trpělivost a manuální zručnost. Jsou zdrojem uspokojení z vlastního díla. S přibývajícím věkem jsou výsledky tvorby náročnější, roste i schopnost sebekritického posouzení. Didaktické, mají stanoven konkrétní výchovné a vzdělávací cíle. Napomáhají k tomu, aby si dítě nenásilnou a zábavnou formou osvojilo žádoucí znalosti, procvičilo paměť a pozornost či si rozšířilo slovní zásobu. Tyto hry nejsou spontánní aktivitou, ale činností organizovanou pedagogem.

Hra z hlediska vývojového období dítěte Piaget člení intelektuální vývoj dítěte do čtyř období: Od narození do 18 měsíců jde o tzv. senzomotorické období, kdy hry spočívají především v pohybu končetin a hlavy, později je hra již spojena s radostí z fungování – dítě je samo příčinou pohybu předmětu, dokáže předmět úmyslně ukrýt a opět „najít“. Od 2 do 7 let. Zpočátku dítě není schopno logického uvažování, opakuje již naučené a prožité na symbolické a verbální úrovni. Později je hra již konstruktivní a vychází z reality. Od 8 do 11 let. Hru „na něco“ stále častěji střídají aktivity s pravidly, zvyšuje se schopnost kolektivní spolupráce, myšlení je již objektivnější a logičtější. 34

11 – 12 let. V tomto období je dítě již schopno provádět zpětné operace u konkrétních situací a formálně a logicky argumentovat.

Dítě navštěvující školní družinu, tj. dítě na začátku mladšího školního věku své zájmy a činnosti nejdříve rychle střídá, výběr je ještě spontánní a nahodilý. Hra se však stává postupně plánovitější a bližší realitě, fantazijní prvky ustupují střízlivosti. Zvyšuje se i schopnost spolupráce při kolektivních hrách a dodržování společně stanovených pravidel. Oblíbené jsou konstruktivní hry – se stavebnicemi, mozaikami, výtvarná tvorba. Vychovatelky by měly z těchto poznatků vycházet a přizpůsobit jim plánované činnosti. V režimu dne každého dítěte by neměly chybět sportovní aktivity, pokud možno na čerstvém vzduchu, coby kompenzace dlouhého sezení a soustředění se na školní povinnosti. Pohyb patří mezi základní biologické potřeby a nedostatek pohybových aktivit si školák musí vynahrazovat jinak a v situacích, které nejsou vždy právě vhodné.

35

4. Výzkumné šetření 4. 1 Cíle výzkumného šetření a formulace výzkumných otázek Cílem výzkumného šetření bylo získat představu o tom, jak je hodnocena činnost školních družin u nás rodiči žáků, a to jak z hlediska materiálního, tak z hlediska organizačního. Rovněž jsem si chtěla ověřit, jaká je informovanost rodičů o činnosti zařízení, ve kterém pravidelně tráví volný čas jejich děti. Vzhledem k tomu, že počet školních družin v České republice je vysoký ,není možné prostřednictvím tohoto šetření získat takový objem informací, aby vyslovené závěry mohly být považovány za všeobecně platné. Jedná se tedy o rámcový pohled na danou problematiku.

Výzkumné otázky: 1. Jak jsou rodiče informováni o činnosti volnočasového zařízení, kam pravidelně dochází jejich dítě?

2. Jaká je úroveň materiálního vybavení školních družin?

3. Jakou roli hraje velikost obce, v níž školní družina sídlí?

4. 2 Charakteristika souboru Mým cílem bylo vytvořit v rámci možností co největší a nejrozmanitější výzkumný soubor.Respondenty byli rodiče žáků, kteří navštěvují školní družinu. O spolupráci jsem požádala běžné státní školy v Praze, Brně, Vyškově, Slavkově, Rousínově, Mostě, Havířově a školy malých obcí na okresech Brno – venkov, Vyškov, Benešov a Opava. S žádostí o pomoc jsem oslovila rovněž spolužáky z Pedagogické fakulty MU, kteří již mají zkušenosti se školními družinami z pozice rodiče. Rozeslala jsem celkem 300 dotazníků,vyplněných se vrátilo 138, úspěšnost je tedy 46%. Ochota rodičů spolupracovat byla vzácně vyrovnaná jak v malých obcích, tak ve městech.

36

Náhodným výběrem jsem sestavila soubor 120 respondentů, a to po 40 z každé skupiny podle velikosti obce. Jedná se tedy o vzorek objemem malý, ale poměrně pestrý, pokud jde o množství školních družin do šetření zahrnutých.

4. 3 Metody šetření Pro realizaci šetření jsem zvolila kvantitativní přístup. Kvantitativní výzkum lze charakterizovat jako práci s číselnými údaji, třídění informací a ověřování teorií (verifikaci). Výzkumník je nestranný, od účastníků výzkumu má odstup. Z tohoto důvodu jsem neoslovila rodiče dětí navštěvují školní družinu, ve které jsem zaměstnaná. Čím širší soubor, tím obecnější závěry lze z výzkumu vyvozovat. Ke sběru údajů jsem použila anonymní nestandardní dotazník (viz příloha). Výhodou dotazníkové metody je možnost současně oslovit velký počet respondentů, snadné vyplňování i kvantifikace dat. Metoda má však i své zápory, a to především nízkou validitu. Vzhledem k tomu, že v tomto oboru pracuji více než 15 let a problematika mě velice zajímá, měla jsem předběžně připraveno velké množství podrobných otázek, na které bych ráda znala odpovědi. Uvědomila jsem si však, že tento přístup není vhodný, a to především proto, že příliš rozsáhlý dotazník může oslovené osoby odradit. Musela jsem proto vytvořit okruhy, které by pokryly základní oblasti. Dotazník tvoří tedy 41 otázek uspořádaných do 7 okruhů. Ke každé otázce je přiřazena sada možných odpovědí, z nichž si dotazovaný vybírá –u otázek 1 – 13 a 16 – 35 pouze jednu možnost, u otázek 14, 15 a v celém okruhu 7 všechny možnosti, které odpovídají skutečnosti.




Položky první části se týkají kvality prostředí, ve kterém se škola, resp. družina nachází.




Položky druhé části se zabývají organizací činnosti, tj. pracovní dobou, zájmovými kroužky a odchody dětí ze zařízení.




Třetí okruh je zaměřen na složení a klima dětského kolektivu.




Položky čtvrtého okruhu zkoumají, zda mají rodiče přehled o volnočasových aktivitách, které ve školní družině probíhají.




Položky pátého okruhu se zabývají osobou vychovatelky/vychovatele.

37




Šestý okruh zkoumá úroveň spolupráce s rodiči.




Položky sedmého okruhu zjišťují, jak je školní družina vybavena hračkami, knihami, sportovními a výtvarnými potřebami, hudebními nástroji a technikou.

V závěru dotazníku se mohli respondenti podělit o své zkušenosti, názory či připomínky. Podobu dotazníku jsem konzultovala s několika rodiči dětí, které navštěvují naše zařízení, abych se ujistila, zda jsou uvedené otázky formulovány jasně a srozumitelně.

4. 4 Vyhodnocení výsledků šetření Shromážděná data jsem utřídila a zpracovala formou tabulace. Každá statistická tabulka je uvedena číslem a zněním jednotlivých otázek. Tabulky jsou vertikálně členěny do šesti sloupců. První sloupec obsahuje varianty odpovědí, ve druhém až čtvrtém sloupci je uvedena četnost odpovědí s přihlédnutím k velikosti obce, v pátém sloupci je četnost odpovědí celkem a šestý sloupec uvádí tato data přepočtená na procenta.

Pozn.: V = vesnice, MM = malé město, VM = velké město

I. Prostředí

Tab. 1: Jak byla družina zřízena? při jedné ZŠ slouží více ZŠ nevím

V

MM

VM

celkem

%

28 10 2

18 21 1

26 10 4

72 41 7

60 34 5

Z tabulky 1 vyplývá, že nejčastěji, ze 60%, slouží školní družina jedné škole, 34% družin využívají minimálně dvě základní školy – v menších městech je to

38

dokonce obvyklejší než první varianta. 6% respondentů nezná na tuto otázku odpověď.

Tab. 2: Kde se ŠD nachází? V 14 20 6

v rušné ulici v klidné ulici uprostřed zeleně

MM 2 25 13

VM celkem 11 27 17 62 12 31

% 22 52 26

52% školních družin (a jak vyplývá z tab. 3 vlastně celých školních budov) je situováno v klidné ulici, 26% dokonce uprostřed zeleně, pouze 22% se nachází v rušné ulici. Je zajímavé, že malá obec nemusí znamenat příjemné prostředí a velké město naopak frekventovanou ulici.

Tab. 3: Jaká je její poloha vzhledem ke škole? V 40 0 0

přímo v budově školy v areálu školy nedaleko školy

MM 35 5 0

VM celkem 24 99 8 13 8 8

% 82 11 7

Naprostá většina družin (82%) sídlí přímo v budově školy, v malých obcích dokonce ve všech případech. 11% se nachází v areálu školy, ve velkých městech i mimo areál. Z praktického hlediska je určitě lepší, pokud vychovatelka nemusí děti převádět mimo školní budovu, důležitou roli hraje také návaznost na jídelnu, tělocvičnu apod.

Tab.4: Má družina vlastní místnost? V 10 3 27

využívá se školní třída místnost je samostatná, ale nevyhovující místnost je samostatná, vyhovující

39

MM 5 3 32

VM celkem 8 23 10 16 22 81

% 19 13 68

68% družin má vlastní, podle mínění rodičů i vyhovující místnost. V 19% musí družina využívat školní třídu, což určitě není právě ideální. Děti by po skončení vyučování, které na ně klade nemalé nároky, měly relaxovat v prostředí pohodlném, příjemném a hlavně – jiném. Praktické toto řešení není určitě ani pro učitele, kteří jsou tak nuceni dát třídu se zazvoněním k dispozici. 13% zařízení využívá sice místnost vlastní, ale nevyhovující. Nejhorší situace je z tohoto hlediska ve velkých městech, naopak nejlepší v městech malých.

Tab. 5: Má družina samostatnou šatnu? šatna není oddělena od místnosti ŠD šatna je v bezprostřední blízkosti místnosti ŠD šatna je od místnosti ŠD vzdálená

V 0 38 2

MM 2 38 0

VM celkem 5 7 23 99 12 14

% 6 82 12

Šatna by měla být nedaleko místnosti ŠD především proto, aby vychovatelka měla děti pod dozorem i v době, kdy se chystají odejít domů nebo kdy přicházejí do ranní družiny. Pokud si děti odkládají obuv a svrchní oděv přímo v družině, je to v rozporu s hygienickými předpisy. V 82% případů je šatna umístěna blízko místnosti ŠD, ve 12% ale ve větší vzdálenosti, v 6% žáci nemají oddělenou šatnu. Čím větší obec, tím horší situace.

Tab. 6: Jak je vybaveno hygienické příslušenství? ŠD má umyvadla i WC vlastní ŠD má umyvadla vlastní WC společné se ZŠ umyvadla i WC jsou mimo prostor ŠD ŠD má vlastní umývárnu včetně sprch

V 12 28 0 0

MM 11 23 5 1

VM celkem 18 41 18 69 3 8 1 2

Nejčastější je varianta, kdy se družina musí dělit o WC se žáky školy, ale má aspoň vlastní umyvadla – v 57% případů. Ještě lépe na tom je 34% zařízení, mají vlastní WC i umyvadla. 7% družin má nejen WC, ale i umyvadla mimo svou místnost, což je nejen nehygienické, ale i nepraktické např. při výtvarných činnostech. 40

% 34 57 7 2

V ideálním případě by měla družina mít i vlastní sprchu (především u žáků prvních tříd se občas stane „nehoda“, která vyžaduje převléknutí a osprchování dítěte). Toto však podle šetření platí pouze pro 2% zařízení. Obecně lze říct, že z hlediska vybavenosti hygienickým zařízením jsou na tom nejhůře menší města.

Tab. 7: Může ŠD využívat nějaké sportoviště (hřiště, tělocvičnu, bazén)? V 26 14 0

ano, a je v dobrém stavu ano, ale je ve špatném stavu zcela chybí

MM 35 4 1

VM celkem 27 88 9 27 4 5

% 73 23 4

Je potěšitelné, že pouze ve 4% případů zcela chybí jakékoliv přístupné sportoviště. Ovšem 23% sportovišť je nevyhovujících, v dobrém stavu jich je 73%. Hodnocení z hlediska velikosti obce není zcela jednoznačné. Na vesnici sice sportoviště nechybí, ale více než 1/3 je ve špatném stavu. Velká města mají nejčastěji hřiště či tělocvičnu kvalitní, ale také nejčastěji úplně chybí. Nejvyrovnanější situace je tedy v malých městech.

II. Organizace činnosti

Tab. 8: Kdy začíná ranní provoz? V 0 2 5 33

v 6.00 hod v 6.30 v 7.00 jinak

MM 0 23 12 5

VM celkem 3 3 26 51 8 25 3 41

Ve 43% zařízení začíná provoz v 6.30 hod, v 21% v 7.00 hod, ve 2% dokonce již v 6.00 hod. 34% respondentů označilo odpověď „jinak“, což ve všech případech znamenalo, že družina je zde využívána pouze odpoledne. Mezi družinami malých obcí a velkých měst je z hlediska ranního provozu velký rozdíl. Zatímco ve velkých městech začínají fungovat některé družiny již

41

% 2 43 21 34

v 6.00 hod, na vesnicích je podle tohoto šetření pouze odpolední provoz. Výhradně odpolední provoz je i v pěti menších městech. Rodiče v malých obcích musí také určitě dojíždět za prací, ale zřejmě se – vzhledem k větší bezpečnosti dětí a menší anonymitě prostředí – nebojí nechat děti, aby se samy vypravily do školy. Zřejmě je zde i jednodušší využít pomoci babiček a tet.

Tab. 9: kdy končí odpolední provoz? V 37 0 0 3

v 16.00 hod v 17.00 hod v 18.00 hod nevím

MM 29 7 0 4

VM 8 11 9 12

celkem % 74 62 18 15 9 7 19 16

V 62% případů končí provoz ŠD již v 16.00 hod, v 15% v 17.00 hod a v 7% až v 18.00 hod. 16% rodičů odpovědělo“nevím“ – zřejmě proto, že školní družinu nevyužívají až do konce provozu. Z výsledků v této tabulce vyplývá, že čím je větší obec, tím má družina delší pracovní dobu. Podle mého názoru je to ze stejných důvodů, jaké jsem uvedla u tabulky 8.

Tab.10: Je pracovní doba stanovena po dohodě s rodiči? V 9 6 1 24

ano ne, ale vyhovuje nám ne, a nevyhovuje nám nevím

MM 2 19 2 17

VM celkem 7 18 13 38 9 12 11 52

43% rodičů neví, jak byla stanovena pracovní doba, 32% rodičů si myslí, že nebylo přihlédnuto k jejich připomínkám, ale přesto jim provozní doba vyhovuje, zatímco 10% je nespokojeno. 15% rodičů odpovídá, že provoz je určen po vzájemné dohodě. Čím větší obec, tím větší nespokojenost s dobou provozu.

42

% 15 32 10 43

Tab. 11: Jak je stanoven čas odchodu dětí? mohou odcházet pouze v době určené řádem ŠD doba odchodu záleží pouze na rodičích jinak

V 5 34 1

MM 8 32 0

VM celkem 15 28 25 91 0 1

% 23 76 1

V 76% případů nemá školní družina pevně stanovenu dobu, kdy mohou děti odcházet – ať už samy, nebo v doprovodu rodičů. Odchod dětí ze zařízení pevně upravuje řád ŠD v 23%. Jeden respondent, tj. necelé 1% označil odpověď „jinak“, neuvedl však jak. U této otázky jsem nezjistila žádné výrazné rozdíly z hlediska velikosti obce. Výsledek šetření mě ale překvapil. Podle mé zkušenosti je vhodnější, je-li stanovena doba, kdy děti nemohou z družiny odcházet, aby bylo možné realizovat bez narušování předem plánovaný program – vycházky, sportovní aktivity v tělocvičně či bazénu, promítání filmů apod.

Tab. 12: Jak jsou organizovány odchody dětí? pouze na základě písemného sdělení rodičů podle ústní dohody s rodiči jinak

V 28 12 0

MM 36 3 1

VM celkem 29 93 8 23 3 4

78% zařízení požaduje na rodičích, aby sdělili písemnou formou, kdy bude jejich dítě odcházet z družiny domů, v 19% stačí pouze ústní sdělení. 3% respondentů odpovědělo „jinak“, vždy šlo o možnost domluvy po telefonu. Nejpřísnější postoj k této problematice zaujímají v malých městech. I tento výsledek mě překvapil. Vyhláška o ŠD totiž stanoví, že doba odchodu dítěte ze zařízení musí být oznámena písemně, a to v přihlašovacím lístku, což je jeden z dokumentů, který musí každá družina povinně vést. Z tohoto pohledu je tedy číslo 19% vysoké.

43

% 78 19 3

Tab. 13: Pracují v rámci ŠD zájmové kroužky? ŠD nabízí práci v kroužcích i dětem, které nejsou přihlášené do ŠD ŠD nabízí práci v kroužcích jen dětem, které jsou přihlášené do ŠD v ŠD nepracují žádné kroužky nevím

V

MM

VM celkem

%

0

1

11

12

10

0 24 16

6 25 8

11 11 7

17 60 31

14 50 26

Respondenti v 50% uvádějí, že v ŠD nepracují žádné kroužky, 26% z nich na tuto otázku neznají odpověď. Ve 14% družin pracují kroužky jen pro děti do zařízení přihlášené, v 10% jsou kroužky přístupné všem žákům. Výrazně nejvíce zájmových kroužků nabízejí družiny ve velkých městech, na vesnicích naopak rodiče uvádějí, že takové aktivity ŠD vůbec neorganizuje nebo že o nich neví. Je otázkou, zda tyto výsledky znamenají jen pasivitu zařízení nebo také fakt, že děti mohou navštěvovat v místě bydliště či přímo ve škole zájmové kroužky, které fungují prostřednictvím jiných organizací.

Tab. 14: Jaké typy kroužků v rámci ŠD pracují? V 0 0 0 21

sportovní výtvarné hudební jiné

MM 2 1 0 17

VM celkem 7 9 5 6 4 4 22 60

Pokud v rámci ŠD nějaké kroužky pracují, jedná se v 9 případech o sportovní aktivity, dále 5x o výtvarné a 4x o hudebně zaměřené kroužky. V možnosti „jiné“ se objevil i kroužek dramatický a počítačový.

44

% 6 5 3 50

Tab. 15: Jaké akce družina organizuje mimo provozní dobu? V 7 1 0 11 8 13

výlety návštěvy kina, divadla tábory vystoupení pro veřejnost jiné nevím

MM 2 2 0 4 4 2

VM celkem 9 18 11 14 1 1 0 15 5 17 14 29

% 15 12 1 12 14 24

Nejfrekventovanější byla odpověď „nevím“, a to ve 24%. 15% ŠD organizuje výlety, 12% návštěvy kulturních institucí a rovněž 12% vystoupení pro veřejnost. Vlastní letní tábor pořádá podle tohoto šetření pouze jedna družina. 14% odpovědí „jiné“ zahrnuje 1x noc v ŠD, 1x výtvarnou dílnu a 15x znamená „žádné akce“. Největší rozdíly v porovnání obcí jsem zaznamenala u návštěvy kina či divadla – zatímco u velkých měst je to 11 případů, na vesnici se tato možnost objevila pouze 1x, u malých měst 2x. naopak v malých obcích poměrně rozšířená vystoupení pro veřejnost se ve velkých městech vůbec nevyskytují. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že na vesnicích se školská zařízení (nejen družiny, ale i školní třídy, mateřské školy, ZUŠ) tradičně spolupodílejí na veřejném životě obce.

III. Kolektiv

Tab. 16: Jaké je věkové složení oddělení? věkově jednotná oddělení oddělení jsou rozdělena na "mladší" a "starší" oddělení jsou zcela smíšená

V 2 10 28

MM 6 30 4

VM celkem 10 18 23 63 7 39

V 53% zařízení jsou děti rozděleny do oddělení podle věku jen přibližně, na skupiny starších a mladších. V e třetině ŠD jsou oddělení zcela smíšená. Vzhledem k tomu, že nejčastěji tomu tak je na vesnických školách, je pravděpodobné, že se jedná o družiny s jedním oddělením. 15% respondentů uvádí věkově jednotné třídy.

45

% 15 53 32

Pokud jsou oddělení složená z dětí jednoho ročníku, je to praktičtější (stejná délka vyučování, podobná úroveň znalostí a dovedností apod.), smíšený kolektiv je zase přirozenější, starší děti se učí pomáhat mladším.

Tab. 17: Kolik dětí je v jednom oddělení? V 11 14 13 2

10-15 dětí 15-20dětí 20-25 dětí jinak

MM 5 10 18 7

VM celkem 8 24 15 39 12 43 5 14

% 20 32 36 12

V 36% případů je velikost jednoho oddělení 20-25 dětí, v 32% 15-20 dětí. Ve 20% družin mají v jednom oddělení pouze 10-15 dětí, 12% rodičů vybralo odpověď „jinak“ – ve 12 zařízeních je kapacita tříd větší (vždy ve velkých městech), dvakrát rodiče nevěděli. Podle vyhlášky o SD je maximální počet dětí v jednom oddělení 30, pokud je plocha využívané místnosti menší než stanoví norma, kapacita se snižuje.

Tab. 18: Našlo si vaše dítě v družině kamarády? i v družině si hraje především se spolužáky ze třídy dítě má kamarády bez ohledu na to, z jaké jsou třídy ve třídě kamarády nemá, ale v družině si je našel dítě nemá kamarády

V 9

MM 10

31 0 0

30 0 0

VM celkem 9 28 22 7 2

83 7 2

69% dětí si v družině hraje i s kamarády z jiných tříd školy, 23% z nich si hraje především se spolužáky. Pro 6% dětí docházka do ŠD znamená, že si našlo kamaráda. 2% rodičů uvádí, že jejich syn či dcera kamarády nemá. V obou případech šlo o školu ve velkém městě. Z čistě matematického hlediska se zdají 2% málo, ale v této situaci je i jedno dítě hodně.

46

% 23 69 6 2

Tab. 19: Setkalo se vaše dítě v družině se šikanou? V 1 0 39 0

v družině bylo dítě obětí šikany v družině bylo dítě svědkem šikany v družině se se šikanou nesetkalo šikanoval

MM 2 0 37 1

VM celkem 2 5 6 6 32 108 0 1

% 4 5 90 1

90% dětí se – podle rodičů – se šikanou nesetkalo, 5% jich bylo svědkem a 4% obětí šikany. Jeden rodič uvádí, že jeho dítě někoho v družině šikanovalo. Výsledky jsou jen mírně nepříznivější ve větších městech. Smutné přiznání jednoho z rodičů, že jeho dítě se dopustilo šikany, je možná překvapující, ale zároveň znamená, že si v rodině problém uvědomují a tím pádem i řeší.

Tab. 20: Jaká je v družině vyžadovaná kázeň? vychovatelky/vychovatelé vyžadují přísnou kázeň a klid vychovatelky/vychovatelé vyžadují přiměřenou kázeň v družině panuje absolutní volnost nevím

V

MM

0 31 3 6

4 33 0 3

VM celkem 4 31 4 1

8 95 7 10

Podle většiny rodičů (v 79%) jsou vychovatelky přiměřeně přísné, v 7% panuje v družině příliš tvrdá kázeň, v 6% naopak naprostá volnost. 8% respondentů nemá o této problematice žádnou představu. Rodiče z malých obcí jsou spokojenější, ale také méně informovaní.

47

% 7 79 6 8

IV. Aktivity

Tab. 21: Jakou náplň mají aktivity? jsou všestranně rozvíjející, atraktivní jsou jednostranné, podle zaměření vychovatelky/ vychovatele dětem není nabízen žádný připravený program nevím

V 29

MM 29

3 3 5

5 0 6

VM celkem 21 73 8 8 3

16 11 14

% 66 13 9 12

66% rodičů považuje činnost, kterou ŠD jejich dětem nabízí, za zajímavou a pestrou, 13% z nich si však myslí, že aktivity jsou jednostranné podle zájmů vychovatelky. Podle 9% rodičů dokonce družina neorganizuje vůbec žádný program. Ve 12% případů byla označena odpověď „nevím“. Z hlediska velikosti obce není v odpovědích větší rozdíl.

Tab. 22: Jaká je možnost volby aktivit dítětem? V 5 23 7 5

veškeré aktivity jsou povinné některé jsou povinné, jiné ne. žádné aktivity nejsou povinné nevím

MM 6 22 4 8

VM celkem 4 15 18 63 12 23 6 19

53% rozlišuje mezi programem povinným a nepovinným, v 19% družin nejsou žádné aktivity povinné, naopak ve 12% jsou povinné všechny aktivity. 16% rodičů odpovědělo „nevím“. U respondentů z větších měst se častěji objevil názor, že žádné aktivity nejsou povinné, což zřejmě souvisí s údajem z tabulky 21. Rodiče zde totiž 8x uvádějí, že podle nich není dětem nabízen žádný připravený program. Tento fakt si lze jen těžko představit v praxi, zvláště když si uvědomíme, že z tohoto šetření vyplývá skutečnost, že větší město = delší doba, ve které děti tráví svůj volný čas v družině.

48

% 12 53 19 16

Tab. 23: Jak často tráví děti volno venku? V 22 13 3 2

denně, téměř za každého počasí občas, maximálně 3x týdně pouze výjimečně nevím

MM 28 8 0 4

VM celkem 31 81 6 27 1 4 2 8

% 68 22 3 7

V 68% zařízení je pobyt venku každodenní součástí programu, ve 22% je tomu tak alespoň občas. 3% rodičů se domnívá, že děti tráví čas mimo budovu jen výjimečně. Vzhledem k tomu, že tuto odpověď označili především respondenti z malých obcí, nezbývá než doufat, že si děti čas na pohyb na čerstvém vzduchu najdou po návratu domů. 7% rodičů o pobytu venku nemá informace.

Tab. 24: Jak pobyt venku nejčastěji probíhá? V 0 7 5 17 11

vycházky po městě vycházky do přírody sportovní aktivity hry podle vlastní volby dětí nevím

MM 2 5 6 8 19

VM celkem 6 8 8 20 7 18 11 36 8 38

Na tuto otázku jsem nejčastěji z celého šetření získala odpověď „nevím“ – ve 32%. 30% rodičů se domnívá, že při pobytu venku si děti většinou samy volí činnost, v 17% uvádějí vycházky do přírody, v 15% sportovní aktivity. V 6% družin jsou nejčastější činností při pobytu venku vycházky po městě, celkem pochopitelně se to netýká malých obcí. Domnívám se, že ani jedna z uvedených aktivit není lepší či horší. Důležitá je pestrost, aby děti měly dostatek pohybu při sportu či při vycházkách v příjemném prostředí, aby si ale také mohli činnost volit podle svých zájmů a momentální nálady.

49

% 6 17 15 30 32

Tab. 25: Jak vypadá příprava na vyučování v rámci družiny? vypracovávání domácích úkolů je limitováno věkem či dobou odchodu vypracovávání domácích úkolů je bez omezení příprava probíhá v rámci her a soutěží program nijak nesouvisí s probíraným učivem nevím

V

MM

5 2 2 21 10

3 3 4 17 13

VM celkem 4 12 4 18 2

12 17 10 56 25

% 10 14 8 47 21

47% rodičů se domnívá, že aktivity ŠD nijak nesouvisí s probíraným učivem, 21% nezná na tuto otázku odpověď. Ve 14% družin probíhá vypracovávání domácích úkolů bez omezení, v 10% zařízení je tato činnost nějakým způsobem upravena. 8% družin zahrnuje nabyté vědomosti do her a soutěží. Větší odchylku při porovnávání získaných údajů jsem zaznamenala jen v případě velkých měst u odpovědi „vypracovávání domácích úkolů je bez omezení“. Takto odpovědělo 12 respondentů. Nabízí se souvislost s delší provozní dobou ŠD – až do 18.00 hod (viz tab. 9).

V. Vychovatel/ka

Tab. 26: Kdo ve vaší družině pracuje? V 40 0

vychovatelka vychovatel

MM 40 0

VM celkem 30 110 10 10

% 92 8

Podle tabulky jsou muži v této profesi bílými vranami, které se vyskytují jen ve velkých městech.

Tab. 27: Jaký má přístup k dětem? V 35 0 3 0 2

je laskavá/ý a trpělivá/ý ke všem je vážná/ý, bez smyslu pro humor často zvyšuje hlas má své oblíbence a neoblíbené nevím

50

MM 27 2 2 1 8

VM celkem 23 85 6 8 6 11 2 3 3 13

% 71 7 9 2 11

71% rodičů vidí vychovatelku jako laskavou a trpělivou, podle 10% příliš často zvyšuje hlas, 7% si myslí, že nemá smysl pro humor, 1% ji považuje dokonce za nespravedlivou osobu, která některým dětem nadržuje, jiné řadí mezi neoblíbené. 11% nedokáže vychovatelku posoudit. Výsledek tohoto šetření vyznívá pro pedagogy příznivě, většina odpovědí je kladných, vysloveně negativní hodnocení jsou výjimečná. Nejspokojenější a zároveň nejinformovanější jsou respondenti z malých měst, naopak nejkritičtější pocházejí z měst velkých.

Tab. 28: Co nejpřísněji trestá? V 6 12 3 1 18 0

používání vulgárních výrazů násilí hlučné chován poškozování majetku nevím jiné

MM 0 8 10 1 20 1

VM celkem 9 15 10 30 5 18 2 4 14 52 0 1

Tato otázka přináší pestrou škálu odpovědí, žádná z možností nezaznamenala výraznější převahu. Nejvíc zastoupená je alternativa „nevím“, a to v 43%. 25% rodičů se domnívá, že vychovatelka nejpřísněji postihuje projevy násilí, podle 15% je to hlučné chování, 13% si myslí, že vulgarita a 3% poškozování majetku. 1x se objevila odpověď „jiné“, a to zapomínání věcí. Respondenti z malých měst se ani jednou nedomnívají, že „jejich“ vychovatelka považuje za nejhorší prohřešek používání vulgárních výrazů, naopak častěji jí podle nich vadí hlučné chování. Překvapilo mě, že ve velkých městech, kde lze předpokládat větší anonymitu, je nejméně odpovědí „nevím“.

51

% 13 25 15 3 43 1

Tab. 29: Jaké tresty nejčastěji používá? V 14 11 0 11 4

křik písemný trest pohlavek, plácnutí nevím jinak

MM 6 17 1 15 1

VM celkem 22 42 2 30 6 7 8 34 2 7

% 35 25 6 28 6

35% rodičů si myslí, že většina prohřešků se řeší pouze zvýšením hlasu či okřiknutím, 25% považuje za nejrozšířenější písemné tresty, 6% pohlavek či plácnutí a dalších 6% jiné opatření, a to 6x domluvu a 1x žádné tresty. 28% rodičů neví. Hodnocení se tentokrát výrazně liší z hlediska velikosti obce. Rodiče ve velkých městech jsou poměrně dobře informováni, za výjimku označují písemný trest a za častý způsob postihu křik, u malých měst je to přesně naopak – malá informovanost, často udělovaný písemný trest a trestání křikem málo rozšířené. Za závažné zjištění považuji 7x uváděný fyzický trest. Tento způsob postihu je zcela nepřípustný a mrzí mě, že se o těchto konkrétních případech nemohu dozvědět víc.

Tab. 30: Co nejčastěji odměňuje? V 2 20 3 10 5

pomoc ostatním dětem vzorné chování zajímavé nápady nevím jiné

MM 4 4 8 23 1

VM celkem 16 22 7 31 5 16 10 43 2 8

36% rodičů nemá žádnou představu o tom, co vychovatelka u dětí nejvíc oceňuje. 26% z nich si myslí, že je to vzorné chování, 18% pomoc ostatním dětem a 13% zajímavé nápady. 7% označilo možnost „jiné“, což 6x znamená dobré výsledky v soutěžích, šikovnost a 2x žádné odměňování. I u této tabulky se data z hlediska velikosti obce výrazně liší. Polovina respondentů z vesnic si myslí, že vychovatelka nejvíce oceňuje vzorné chování – pojem vlastně nic neříkající a tolik diskutabilní, zatímco ve velkých městech je to –

52

% 18 26 13 36 7

podle mého subjektivního hodnocení mnohem sympatičtější – pomoc ostatním dětem. Rodiče z malých měst jsou opět málo informovaní.

Tab. 31: Jaké jsou nejčastější odměny? V 20 3 9 3 5 0

ústní pochvala písemná pochvala sladkost drobný dárek nevím jiné

MM 6 7 4 1 22 0

VM celkem 20 46 2 12 3 16 2 6 11 38 2 2

% 38 10 13 5 32 2

Nejčastěji uváděný způsob ocenění je ústní pochvala, a to v 38%. Následuje sladká odměna s 13%, dále 10% pro písemnou pochvalu a 5% pro drobný dárek. „Jiné“ s 2% znamená „žádné odměny“. 32% rodičů neví. Při porovnání údajů je zjevné, že nejhorší představu o těchto záležitostech mají na malých městech.

VI. Spolupráce s rodiči

Tab. 32: Jaký způsob kontaktu s rodiči převažuje? V 7 0 32 1

písemný kontakt osobní kontakt v rámci třídních schůzek osobní kontakt při přebírání dítěte předem domluvené schůzky

MM 11 0 29 0

VM celkem 6 24 3 3 31 92 0 1

Komunikace mezi pedagogy a rodiči probíhá nejčastěji ústně při přebírání dítěte, a to v 77%. 20% problémů se řeší písemnou formou, 2% respondentů využívá nejčastěji třídních schůzek. Pouze 1 rodič označil za nejobvyklejší možnost předem domluvené schůzky. Lze předpokládat, že touto cestou se řeší pouze závažnější případy.

53

% 20 2 77 1

Každodenní kontakt vychovatelky s rodiči je výhodný, protože umožňuje reagovat na vznikající problémy hned v zárodku. Podmínkou je samozřejmě oboustranná schopnost rozlišovat důležité záležitosti od malicherností. Pokud jde o srovnání z hlediska bydliště respondentů, nebyly zjištěny žádné výraznější rozdíly.

Tab. 33: Jaká je podle vás frekvence kontaktu s rodiči? V 40 0 0

dostačující nedostačující zbytečně častý kontakt

MM 39 1 0

VM celkem 37 116 2 3 1 1

% 97 2 1

Jednoznačný výsledek šetření. 97% respondentů považuje frekvenci kontaktů mezi rodiči a pedagogy za dostatečnou. Pouze 2% ji vidí jako málo častou a 1% jako zbytečně častou.

Tab. 34: Jak se s vychovatelkou/vychovatelem shodnete při řešení výchovných problémů? na řešení problémů jsme se s vychovatelkou/ vychovatelem vždy shodli přes rozdílné názory při řešení problémů jsme většinou došli ke kompromisu neshodujeme se nikdy jsme nemuseli řešit žádné výchovné problémy

V

MM

VM celkem

8

12

10

30

25

5 0 27

3 0 25

3 6 21

11 6 73

9 5 61

61% nemuselo řešit žádné výchovné problémy svých dětí ve školní družině, 25% uvádí, že potíže vyřešili ve shodě s vychovatelkou, 9% s případnými kompromisy. 5% se s vychovatelkou neshoduje. Nejspokojenější jsou z tohoto hlediska rodiče z malých vesnic, všechny odpovědi „neshodujeme se“ naopak pocházejí z velkých měst.

54

%

Tab. 35: Jak se rodiče nejčastěji spolupodílejí na aktivitách ŠD? vykonávají dozory na mimoškolních akcích spolupracují při vedení kroužků pracují jako asistenti vychovatelky/vychovatele nevím jiné

V 0 0 0 30 10

MM 2 4 0 32 2

VM celkem 1 3 4 8 1 1 29 91 5 17

% 2 7 1 76 14

76% respondentů neví, jak se rodiče spolupodílejí na aktivitách ŠD, 14% označilo odpověď „jiné“, což znamenalo 5x materiální podporu a 12x žádnou spolupráci. V 7% jde o vedení zájmových kroužků, ve 2% o dozory na mimoškolních akcích a v 1 případě o práci asistenta. Informovanost je v této otázce nízká bez ohledu na velikost obce. Fakt, že funkci vedoucích zájmových kroužků označili pouze ve velkých městech koresponduje s výsledky šetření v tabulce 13.

VII. Vybavenost

Tab. 36: Jaké jsou v družině hračky? stavebnice auta puzzle, skládačky, hlavolamy, společenské hry panenky, kočárky plyšové hračky nevím jiné

55

V 36 15 29 19 19 1 0

MM 35 12 30 9 15 2 0

VM celkem 36 107 30 57 27 86 15 43 15 49 3 6 1 1

% 89 48 72 36 41 5 1

Tab. 37: Jaké je v družině sportovní náčiní? míče, švihadla, gumy sáně, boby koloběžky, kola tenis, badminton nevím jiné

V 28 4 0 6 1 0

MM 33 2 1 5 2 1

VM celkem 35 96 3 9 0 1 12 23 5 8 2 3

% 80 8 1 19 7 2

V 17 20 8 3 1 1

MM 20 27 3 4 1 4

VM celkem 29 66 23 70 11 22 3 10 3 5 0 5

% 55 58 18 8 4 4

V 2 25 11 16 2 0

MM 2 29 5 11 4 0

VM celkem 7 11 31 85 8 24 21 48 2 8 0 0

% 9 71 20 40 7 0

V 0 1 0 26 13

MM 2 0 1 10 11

VM celkem 2 4 3 4 3 4 13 49 23 47

% 3 3 3 41 39

Tab. 38: S jakým výtvarným materiálem v družině pracují? s barvami s pastelkami, fixy s modelovací hmotou s hlínou nevím jiné Tab. 39: Jakými knihami a časopisy je družina vybavena? encyklopediemi pohádkami, příběhy sešity k procvičování učiva (hádanky, cvičení) dětskými časopisy nevím jiné

Tab. 40: Jaké jsou v družině hudební nástroje? klavír flétna kytara nevím jiné

56

Tab. 41: Jaká je v družině technika? V 13 19 10 17 3 5 12

rádio TV CD přehrávač, magnetofon video, DVD přehrávač fotoaparát nevím jiné

MM 6 8 18 14 6 4 9

VM celkem 12 31 15 42 15 43 27 58 1 10 1 10 3 24

Shrnutí výsledků šetření vybavenosti ŠD: Jak z výsledků šetření vyplývá, nejlépe jsou školní družiny vybaveny hračkami. Je zde pestrá nabídka stavebnic, společenských her a skládaček (uvádí je 89, resp. 72% respondentů), ale také plyšových hraček (41%), aut (48%) či panenek (36%). V 5% je zastoupena odpověď „nevím“. 1 respondent označil možnost „jiné“, ale neupřesnil. Poněkud méně pestrý je sortiment sportovního náčiní. Pouze tradiční míče, švihadla a gumy jsou zastoupeny častěji – v 80%. Ovšem i s těmito pomůckami si vychovatelka s fantazií a pestrou zásobou her a soutěží může docela dobře poradit, zvláště má-li k dispozici vhodné hřiště či tělocvičnu. Tenis či badminton vlastní 19%, sáně nebo boby 8% a kolo či koloběžku 1% družin. 1x se objevuje i lakros, 2x stolní tenis. 7% rodičů neví. Výtvarný materiál a pomůcky představují především pastelky a fixy (58%) a barvy (55%), případně modelovací hmoty (18%). Ostatní možnosti, jako je hlína, případně korálky, drátky a ubrousky z odpovědi „jiné“, jsou zastoupeny pouze okrajově, což je škoda, protože současná nabídka netradičních technik je opravdu pestrá. Variantu „nevím“ v tomto případě vybrala 4% respondentů. Nejčastěji uváděným typem literatury jsou pohádky a příběhy v 71% a dětské časopisy ve 40% družin. Sešity s hádankami a úkoly uvádí 20% a encyklopedie 9% rodičů, 7% neví. Hudební nástroje jsou z hlediska vybavenosti školních družin naprostou popelkou. Klavír, flétna i kytara po 4 zástupcích, 1x Orfova sada – to není právě bohatá nabídka. Podle 39% rodičů nejsou v družině žádné hudební nástroje, 41% nemá informace.

57

% 26 35 36 48 8 8 20

Mnohem lepší situace je u techniky. Polovina ŠD má DVD přehrávač nebo videorekordér, třetina i TV, rádio a CD přehrávač či magnetofon. Počítače (zahrnuté v alternativě „jiné“) vlastní 20% družin. Fotoaparát se vyskytuje pouze výjimečně, a to v 8%. „Nevím“ odpovědělo 8% rodičů. Vybavenost technikou vyznívá ještě lépe, pokud si uvědomíme, že velmi častá je možnost využívat i zařízení, která jsou v inventáři školy, nikoliv družiny. Při porovnání vybavenosti z hlediska velikosti obce lze říci, že ve vybavenosti není větší rozdíl mezi menšími a většími obcemi. Pokud se v některém sloupci tabulky objevuje nižší zjištěná hodnota, určitě naopak následuje vyšší hodnota v jiném sloupci. V závěru dotazníku měli respondenti příležitost podělit se o své zkušenosti se školními družinami. Tuto možnost využili pouze ve dvou případech. V prvním příspěvku se rodiče zmiňují o dvou naprosto rozdílných zkušenostech s družinou ve dvou různých školách. Druhý příspěvek je vlastně poděkováním rodičů za to, že jejich dítě může trávit smysluplně volný čas v době, kdy jsou v zaměstnání.

4.5 Vyhodnocení výsledků šetření V úvodu výzkumné části bakalářské práce jsem si položila tyto otázky:

1. Jak jsou rodiče informováni o činnosti volnočasového zařízení, kam pravidelně dochází jejich dítě?

2. Jaká je úroveň materiálního vybavení školních družin?

3. Jakou roli hraje velikost obce, v níž školní družina sídlí?

Na základě získaných údajů musím konstatovat, že informovanost rodičů je dobrá pouze v oblasti materiálního vybavení družin. Pokud jde o přehled o obsahu a kvalitě aktivit či o schopnost posoudit práci pedagoga, je informovanost na nízké úrovni.

58

Dále jsem zjistila, že vybavenost školních družin je na dobré úrovni a velikost obce v tomto směru nehraje roli. Rozdíl mezi školními družinami v malých obcích a městech není výrazný ani ve většině oblastí činnosti .

59

Závěr Školní družina je nejrozšířenější zařízení pro výchovu mimo vyučování a zájmové vzdělávání v ČR. Jak jsem již uvedla, navštěvuje ji téměř 230 tisíc dětí. Některé z nich přicházejí v 6 hodin ráno a v 18 hodin se vracejí domů. A to je dostatečný důvod pro to, aby zde bylo vlídné prostředí, vládla přátelská atmosféra, aby si zde děti nenásilnou formou osvojovaly nejen různé dovednosti, ale aby získaly i důležité návyky a postoje. Dobré materiální zázemí je pro činnost družiny neméně důležité. V úvodní kapitole této práce jsem konstatovala, že určitým zdrojem problémů a nepochopení je při mé práci vychovatelky komunikace s rodiči dětí, které naši družinu navštěvují. Proto jsem na tuto skupinu respondentů zaměřila své výzkumné šetření. Získané údaje pro mě jsou užitečným pramenem informací, potvrdily, že přehled rodičů o činnosti tohoto důležitého zařízení není příliš dobrý, přesto (nebo právě proto) jsou vcelku spokojeni. Nejužitečnější pro mě byla práce na kapitole Školní družina. Při jejím zpracování jsem vycházela z teoretického základu, který jsem čerpala z odborné literatury. Do těchto obecných východisek se mi hned promítaly zkušenosti získané praxí. Uvědomovala jsem si, jak by vypadal ideální stav a jaká je skutečnost. Toto srovnávání s realitou posílilo moje přesvědčení pracovat na odstranění některých problémů. Mým hlavním a nejbližším cílem je zlepšit postavení družiny v rámci naší školy. Myslím, že si to zasloužíme.

60

Použitá literatura:


ČAČKA, O. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno: Doplněk, 200. 377 s. ISBN 80-7239-060-0




HÁJEK, B., PÁVKOVÁ, J. Školní družina. Praha: Portál, 2003. 154 s. ISBN 80-7178-75-5




HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. 174 s. ISBN 80-7178-927-5




HOLEYŠOVSKÁ, A. Rok ve školní družině. Praha: Portál, 2003. 166 s. ISBN 80-7178-752-3




JŮVA, V. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 1997. 76 s. ISBN 80-85931-43-5




KAPLAN, A., BARTŮNĚK, D. Skáčeme, běháme a hrajeme si na hřišti i pod střechou. Praha: Portál, 2003. 149 s. ISBN 80-7178-785-X




MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2004. 78 s. ISBN 80-7315-078-6




MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. 309 s. ISBN 80-7178-473-7




NĚMEC, J. a kol. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2002. 119 s. ISBN 80-7315-012-3.




PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2002. 231 s. ISBN 80-7178-711-6




PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000. 269 s. ISBN 80-7178-399-4




STŘELEC, S. et al. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Brno: Paido,1998. 189 s. ISBN 80-85931-61-3

Internetové zdroje: http://www.msmt.cz http://www.uiv.cz/ http://www.zsslapanice.cz

61

Resumé Předložená bakalářská práce se věnuje nejrozšířenější instituci pro výchovu mimo vyučování v ČR – školní družině. V teoretické části jsem se zabývala volným časem a výchovou mimo vyučování, specifickými funkcemi a historickým vývojem. Charakterizovala jsem věkovou kategorii navštěvující školní družinu, tj. děti mladšího školního věku. V kapitole věnované přímo této instituci, jejím funkcím a výchovným cílům a podmínkám úspěšné činnosti, jsem teoretická východiska doplnila vlastními zkušenostmi z praxe vychovatelky. Na závěr jsem uvedla výsledky výzkumného šetření. Cílem šetření bylo získat odpovědi na otázky, jak rodiče dětí navštěvujících družinu toto zařízení hodnotí, jaké mají o její práci informace.

Summary

The bachelor thesis deals with the most widespread institution for afterschool education in the Czech Republic – school club. The theoretical part describes free time activities and out-of-school education, special functions, and historical progress. The age group attending a school club, i.e. younger pupils, is also defined. In the chapter which focuses on the institution itself, its functions and pedagogical aids and on the conditions of the successful working the theoretic sources are completed with the author’s own experience gained during her work in a school club. In the final part of the thesis, results of research are introduced. The target of the research was to find out how parents of the children attending a school club evaluate this institution and how much they know about its working.

62

Přílohy: 1. Dotazník pro rodiče dětí navštěvujících školní družinu 2. Metodický pokyn k postavení, organizaci a činnosti školních družin 3. Vnitřní řád školní družiny při ZŠ Šlapanice 4. Přihláška k docházce do školní družiny

63

Příloha 1 Vážení rodiče, jsem studentka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Dotazník, který jste obdrželi, bude sloužit jako podklad pro mou bakalářskou práci. K jeho vyplňování přizvěte, prosím, i své děti – v některých bodech budou určitě lépe informované. V otázkách 1 – 13 a 16 – 35 vyberte pouze jednu možnost, u otázek 14, 15 a v celém okruhu 7 označte všechny možnosti, které odpovídají skutečnosti. Na volných řádcích v závěru uvítám vaše další postřehy a zkušenosti. Dotazník je samozřejmě anonymní. Děkuji za vaši ochotu a pomoc Lenka Rabušicová

Dotazník vyplňuje: matka – otec Její /jeho/ zaměstnání: Školní družinu navštěvuje: syn – dcera – oba Bydliště: velké město (nad 20 tis. obyvatel) – malé město (2 –20 tis. obyvatel) vesnice (méně než 2 tis. obyvatel)

I. Prostředí 1. Jak byla družina zřízena?
jako samostatné školské zařízení
při jedné základní škole
slouží více školám
nevím 2. Kde se družina nachází?
v rušné ulici
v klidné ulici
uprostřed zeleně 3. Jaká je její poloha vzhledem ke škole?
přímo v budově školy
v areálu školy
nedaleko školy
ve větší vzdálenosti od školy (min. 10 minut) 4. Má družina vlastní místnost?
využívá se školní třída
místnost je samostatná, ale nevyhovující
místnost je samostatná, vyhovující

64

5. Má družina samostatnou šatnu?
šatna není oddělena od místnosti ŠD
šatna je v bezprostřední blízkosti místnosti ŠD
šatna je od místnosti ŠD vzdálená 6. Jak je vybaveno hygienické příslušenství?
ŠD má umyvadla i WC vlastní
ŠD má umyvadla vlastní, WC společné se ZŠ
umyvadla i WC jsou mimo prostor ŠD
ŠD má vlastní umývárnu včetně sprchy 7. Může družina využívat nějaké sportoviště (hřiště, tělocvičnu, bazén)?
ano, a je v dobrém stavu
ano, ale je ve špatném stavu
zcela chybí

II. Organizace činnosti 8. Kdy začíná ranní provoz?
v 6.00 hod
v 6.30 hod
v 7.00 hod
jinak ………………………………………………………………………… ………... 9. Kdy končí odpolední provoz?
v 16.00 hod
v 17.00 hod
v 18.00 hod
jinak ………………………………………………………………………… ……….. 10. Je pracovní doba stanovena po dohodě s rodiči?
ano
ne, ale vyhovuje nám
ne, a nevyhovuje nám
nevím 11. Jak je stanoven čas odchodu dětí?
děti mohou odcházet pouze v době určené řádem ŠD
doba odchodu záleží pouze na rodičích
jinak ………………………………………………………………………… ………. 12. Jak jsou organizovány odchody dětí?
pouze na základě písemného sdělení rodičů
podle ústní dohody s rodiči
jinak ………………………………………………………………………… ………..

65

13. Pracují v rámci družiny zájmové kroužky?
ŠD nabízí práci v kroužcích i dětem, které nejsou přihlášené do ŠD
ŠD nabízí práci v kroužcích jen dětem, které jsou přihlášené do ŠD
v ŠD nepracují žádné kroužky
nevím 14. Jaké typy kroužků v rámci družiny pracují?
sportovní
výtvarné
hudební
jiné ………………………………………………………………………… ……. 15. Jaké akce družina organizuje mimo provozní dobu?
výlety
návštěvy kina, divadla
tábory
vystoupení pro veřejnost
nevím
jiné ………………………………………………………………………… …….

III. Kolektiv 16. Jaké je věkové složení oddělení?
věkově jednotná oddělení
oddělení jsou rozdělená na „mladší“ a „starší“
oddělení jsou zcela smíšená 17. Kolik dětí je v jednom oddělení?
10 - 15 dětí
15 - 20 dětí
20 - 25 dětí
jinak ………………………………………………………………………… …….. 18. Našlo si vaše dítě v družině kamarády?
i v družině si dítě hraje především se spolužáky ze třídy
dítě má kamarády bez ohledu na to, z jaké jsou třídy
ve třídě kamarády nemá, ale v družině si je našel
dítě nemá kamarády 19. Setkalo se vaše dítě v družině se šikanou?
v družině bylo dítě obětí šikany
v družině bylo dítě svědkem šikany
v družině se se šikanou nesetkalo
jinak ………………………………………………………………………… ……

66

20. Jaká je v družině vyžadovaná kázeň?
vychovatelky /vychovatelé/ vyžadují přísnou kázeň a klid
vychovatelky /vychovatelé/ vyžadují přiměřenou kázeň
v družině panuje absolutní volnost
nevím

IV. Aktivity 21. Jakou náplň mají aktivity?
jsou všestranně rozvíjející, atraktivní
jsou jednostranné, podle zaměření vychovatelky /vychovatele/
dětem není nabízen žádný připravený program
nevím 22. Jaká je možnost volby aktivit dítětem?
veškeré aktivity jsou povinné
některé jsou povinné, jiné ne
žádné aktivity nejsou povinné
nevím 23. Jak často tráví děti volno venku?
denně, téměř za každého počasí
občas, maximálně 3x týdně
pouze výjimečně
nevím 24. Jak pobyt venku nejčastěji probíhá?
vycházky po městě
vycházky do přírody
sportovní aktivity
hry podle vlastní volby dětí
nevím 25. Jak vypadá příprava na vyučování v rámci družiny?
vypracovávání domácích úkolů je limitováno věkem či dobou odchodu
vypracovávání domácích úkolů je bez omezení
příprava probíhá v rámci her a soutěží zaměřených na probrané učivo
program nijak nesouvisí s probíraným učivem
nevím

V.

Vychovatelka

26. Kdo ve vaší družině pracuje?
vychovatelka
vychovatel 27. Jaký má přístup k dětem?
je laskavá/ý/ a trpělivá/ý/ ke všem 67







je vážná/ý/, bez smyslu pro humor často zvyšuje hlas má své oblíbence a neoblíbené nevím

28. Co nejpřísněji trestá?
používání vulgárních výrazů
násilí
hlučné chování
poškozování majetku
nevím
jiné ………………………………………………………………………… ………... 29. Jaké tresty nejčastěji používá?
křik
písemný trest
pohlavek, plácnutí
nevím
jiné ………………………………………………………………………… ………... 30. Co nejčastěji odměňuje?
pomoc ostatním dětem
vzorné chování
zajímavé nápady
dobré výsledky v zájmových aktivitách
nevím
jiné ………………………………………………………………………… ……….. 31. Jaké jsou nejčastější odměny?
ústní pochvala
písemná pochvala
sladkost
drobný dárek
nevím
jiné …………………………………………………………………………

68

VI. Spolupráce s rodiči 32. Jaký způsob kontaktu s rodiči převažuje?
písemný kontakt
osobní kontakt v rámci třídních schůzek
osobní kontakt při přebírání dítěte
předem domluvené schůzky 33. Jaká je podle vás frekvence kontaktu s rodiči?
dostačující
nedostačující
zbytečně častý kontakt 34. Jak se s vychovatelkou /vychovatelem/ shodujete při řešení výchovných problémů?
na řešení problémů jsme se s vychovatelkou /vychovatelem/ vždy shodli
přes rozdílné názory na řešení problému jsme většinou došli ke kompromisu
neshodujeme se
nikdy jsme nemuseli řešit žádné výchovné problémy 35. Jak se rodiče nejčastěji spolupodílejí na aktivitách školní družiny?
vykonávají dozory na mimoškolních akcích
spolupracují při vedení kroužků
pracují jako asistenti vychovatelky /vychovatele/
nevím
jiné ………………………………………………………………………… ………...

VII. Vybavenost 36. Jaké jsou v družině hračky?
stavebnice
auta
puzzle, skládačky, hlavolamy,společenské hry
panenky, kočárky
plyšové hračky
nevím
jiné ………………………………………………………………………… ……… 37. Jaké je v družině sportovní náčiní?
míče, švihadla, gumy
sáně, boby
koloběžky, kola 69






tenis, badminton nevím jiné ………………………………………………………………………… ……. 38. S jakým výtvarným materiálem v družině pracují?
s barvami
s pastelkami, fixy
s modelovací hmotou
s hlínou
nevím
jiné ………………………………………………………………………… ……… 39. Jakými knihami a časopisy je družina vybavena?
encyklopediemi
pohádkami, příběhy
sešity k procvičování učiva (hádanky, cvičení)
dětskými časopisy
nevím
jiné ………………………………………………………………………… ……. 40. Jaké jsou v družině hudební nástroje?
klavír
flétna
kytara
nevím
jiné ………………………………………………………………………… ……. 41. Jaká je v družině technika?
rádio
TV
CD přehrávač, magnetofon
video, DVD přehrávač
fotoaparát
nevím
jiné …………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

70

Příloha 2 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Č.j.: 17 749/2002-51

V Praze dne 10. června 2002

Metodický pokyn k postavení, organizaci a činnosti školních družin

Článek 1 Poslání školní družiny 1) Školní družina (dále jen ŠD) je základním článkem zařízení výchovy mimo vyučování, je mezi ostatními školskými zařízeními nejpočetnější, zaměstnává nejvíce vychovatelů a jeho odděleními prochází nejvíce žáků. 2) ŠD jsou zřizovány podle zákona č. 76/1978 Sb. o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MŠMT č. 87/1992 Sb., o školních družinách a školních klubech. 3) ŠD jsou zřizovány při základních školách, nebo mohou být zřízeny jako samostatné školské zařízení. ŠD může sloužit jedné nebo více školám (viz §1 odst. 2 vyhlášky č. 87/1992 Sb.), pokud se na tom školy se souhlasem zřizovatele dohodnou a tato skutečnost je uvedena v rozhodnutí MŠMT o zařazení do sítě škol, předškolních a školských zařízení. 4) Výchova je společenský proces a tedy i výchovu ve ŠD je nutné chápat jako součást nutné společenské reprodukce, nikoliv pouze jako sociální službu. Školní družina tvoří ve dnech školního vyučování mezistupeň mezi výukou ve škole a výchovou v rodině. 5) ŠD není pokračováním školního vyučování, má svá specifika, která ji odlišují od školního vyučování a z tohoto hlediska je nutné také postupovat při hodnocení její činnosti a výchovného působení vychovatelek. Hodnocení její činnosti vyplývá z požadavků a zásad pedagogiky volného času. Hlavním posláním ŠD je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a rekreace žáků. Mimo činnosti výchovně vzdělávací plní ŠD (zejména z pohledu části rodičů) částečně také funkci sociální, tzn. dohled nad žáky po určitou dobu před nebo po skončení školního vyučování. ŠD pracuje v kontextu dalších subjektů nabízejících aktivity výchovy mimo vyučování (zájmové kroužky škol, zájmové útvary domů dětí a mládeže, schůzky dětských organizací, výuka v základních uměleckých školách 71

atp.). Činnost ŠD je vymezena dobou bezprostředně před nebo po školním vyučování a odchodem žáků domů nebo za jinými mimoškolními aktivitami. ŠD může být v provozu i o prázdninách, či ve spolupráci s dalšími subjekty organizuje akce i ve volných dnech, kdy neprobíhá školní vyučování. Článek 2 Řády školních družin

1) Ředitel školy, jejíž součástí je ŠD, případně ředitel samostatné ŠD (dále jen ředitel) po projednání se zřizovatelem a obcí stanoví provoz družiny a vydá Řád školní družiny, který obsahuje zejména: •

• • • • • • • • • • • •

provozní dobu ŠD, tj. časové vymezení jejího provozu před zahájením školního vyučování (ranní družiny), časové vymezení běžného provozu po skončení školního vyučování (odpolední družiny), příp. vymezení doby pro další aktivity ŠD; užívané místnosti, tj. základní lokalizace ŠD; způsob přihlašování žáků do školní družiny, způsob přihlášení, odhlášení či vyloučení žáka ze ŠD; ustanovení o platbách zákonných zástupců za pobyt žáka ve ŠD; podmínky docházky do ŠD, podmínky a dobu odchodu či vyzvedávání žáků, přechod žáků ze školy do ŠD a zodpovědnost za žáky v této době; zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve ŠD; pitný režim; užívání dalších prostor školy či jiných prostor pravidelně využívaných družinou a stanovení podmínek; postup vychovatelky při nevyzvednutí žáka do stanovené doby; dočasné umísťování žáků do ŠD, kteří do ní nejsou přihlášeni, např. při dělených hodinách, v době, kdy je z různých důvodů cíleně či neplánovaně přerušena výuka; pravidla styku s rodiči (se zákonnými zástupci) žáků; podmínky spojování činnosti jednotlivých oddělení ŠD; další činnosti organizované ŠD či pořádané v jejím rámci.

2) Ředitel dále stanoví Vnitřní řád ŠD, a to samostatně nebo jako součást Řádu ŠD. Ten určuje pravidla provozu, stanoví režim ŠD, je závazný pro pedagogické pracovníky a má informativní funkci pro rodiče. Žádné z ustanovení nesmí být v rozporu s obecně platnými právními normami (např. Úmluvou o právech dítěte, zákonem o školských zařízeních, vyhláškou o školních družinách a školních klubech atd.). Ředitel zabezpečí, aby rodiče žáků byli s Řádem a Vnitřním řádem ŠD prokazatelně seznámeni.

72

Článek 3 Organizace školní družiny 1) Základní organizační jednotkou je oddělení. Obměna žáků v odděleních je denně velmi výrazná, žáci odcházejí na odpolední vyučování, do zájmových útvarů nebo za jinými aktivitami. Proto jsou oddělení sestavována s ohledem na tuto proměnlivost a naplňují se do počtu 25 žáků denně přítomných. Do jednoho oddělení ŠD lze zapsat maximálně 30 pravidelně docházejících žáků. Zařazování a počty žáků ve ŠD při speciálních a zvláštních školách se řídí ustanovením §§ 3 a 10 vyhlášky MŠMT č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.

2) Ředitel jmenuje vedoucí(ho) vychovatelku(e) (dle § 2, odst. (6) vyhlášky č. 87/1992 Sb., o školních družinách a školních klubech a dle § 8, odst. (1) vyhlášky č. 291/1991 Sb., o základní škole, nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství, ve znění nařízení vlády č. 153/1999 Sb.). Vedoucí vychovatel se ustavuje ve školních družinách od 2 oddělení (srov. příloha nařízení vlády č. 68/1997 Sb., kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míry povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství, v platném znění). Dle počtu oddělení ŠD ve smyslu zmíněné přílohy stanoví ředitel vedoucímu vychovateli snížený počet hodin přímé výchovné činnosti týdně.

3) Ředitel schvaluje podpisem na úvodní stránce přehledu výchovně vzdělávací práce týdenní skladbu zaměstnání, která obsahuje činnosti odpočinkové, zájmové a rekreační, pobyt venku a další aktivity. Činnost je strukturovaná a pro jednotlivé aktivity jsou vyhrazeny dostatečné časové dotace. Struktura činnosti se může měnit dle ročních období. Ředitel po dohodě s rodiči a podle místních podmínek určí v řádu družiny doby odchodů žáků (možné intervaly odchodů žáků či jejich vyzvedávání), aby strukturu činnosti bylo možné dodržovat a nebyly narušovány odchody žáků. Rozsah denního provozu projednává ředitel se zřizovatelem.

4) Do školní družiny jsou žáci přihlášeni zpravidla k pravidelné docházce. ŠD je určena především pro žáky 1. stupně základních škol. V odůvodněných případech může být do ŠD zařazen i žák druhého stupně ZŠ. ŠD při speciálních a zvláštních školách se řídí vyhláškou MŠMT č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách.

5) ŠD může v rámci své běžné činnosti, v průběhu stanovené provozní doby ŠD, zřizovat zájmové kroužky, jejichž členové mohou být i žáci, kteří nejsou přihlášeni do školní družiny k pravidelné docházce. Činnost v těchto kroužcích, pro žáky nezapsané k pravidelné docházce do ŠD, může být poskytována za

73

úplatu. ŠD mohou organizovat i další aktivity dle svého plánu a zájmu a potřeb žáků.

6) ŠD může zřizovat zájmové kroužky a další činnosti (jako např. výlety, exkurze, sportovní a kulturní akce atp.), které jsou uskutečňovány mimo stanovenou provozní dobu ŠD. Členství v těchto kroužcích, resp. na těchto aktivitách není vázáno na zápis do ŠD. Tyto činnosti mohou být poskytovány za úplatu.

Článek 4 Činnosti školní družiny 1) Svou funkci v péči o žáky v době mimo školní vyučování naplňuje ŠD činnostmi, řazenými do následujících skupin, aniž mezi nimi lze vést přesnou hranici: 1.1 Odpočinkové činnosti mají odstranit únavu. Do denního režimu se zařazují nejčastěji po obědě, popř. ráno pro žáky, kteří brzy vstávají a dále dle potřeby kdykoliv během dne. Klid může být na lůžku či lehátku. Tuto funkci mohou také plnit klidové hry, či jiné klidné zájmové činnosti, poslechové činnosti apod. Důležité je zařazení odpočinkových činností do denního režimu ŠD, jejich organizace a náplň plní psychohygienické poslání. 1.2 Rekreační činnosti slouží k regeneraci sil, převažuje v nich odpočinek aktivní s náročnějšími pohybovými prvky. Hry a spontánní činnosti mohou být rušnější, což nelze vždy považovat za nekázeň, ale za součást možné relaxace žáků po soustředění ve vyučování. 1.3 Zájmové činnosti rozvíjejí osobnost žáka. Umožňují žákům seberealizaci (popř. i kompenzaci možných školních neúspěchů), i další rozvoj pohybových dovedností a poznání. Mohou být zařazeny jako součást činnosti oddělení ŠD jako řízená kolektivní nebo individuální činnost, jako organizovaná nebo spontánní aktivita. Zájmová činnost může být organizována pro vybrané žáky z různých oddělení v zájmovém útvaru, který vede vychovatelka ŠD či jiný pedagog nebo rodič. 1.4 Příprava na vyučování zahrnuje okruh činností související s plněním školních povinností, není však legislativně stanovena jako povinná činnost ŠD. Může mít některou z následujících forem:
vypracovávání domácích úkolů pouze se souhlasem rodičů (tato činnost by měla být zařazována do denního režimu v souladu s křivkou výkonnosti žáka, tedy po odpočinkových činnostech - nikoliv tedy před 15. hodinou). Při vypracovávání písemných domácích úkolů vychovatelka žákům úkoly neopravuje, pouze vyzve k vyhledání chyby, opravení a zdůvodnění;
zábavné procvičování učiva formou didaktických her (včetně řešení problémů), ověřování a upevňování školních poznatků v praxi při vycházkách, exkurzích a dalších činnostech; 1.5 získávání dalších doplňujících poznatků při průběžné činnosti ŠD (např. 74

vycházky, poslechové činnosti, práce s knihou a časopisy).

2) Na aktivitách spojených s přípravou na vyučování, a to zejména při vypracovávání domácích úkolů, mohou dle místních podmínek škol spolupracovat i vyučující v rámci svého úvazku. To se týká zejména skupin žáků z méně podnětných prostředí či u žáků integrovaných. Formu spolupráce – zda vyučující povede žáky k vyhledání a odstranění případných chyb, nebo zda sám chyby opraví – zvolí vyučující.

3) Činnost ŠD je vhodné prezentovat v rámci školy i mimo ni například na veřejně přístupných výstavkách výtvarných a rukodělných prací, veřejnými vystoupeními, soutěžemi apod.

Článek 5 Prostředí školní družiny 1)

ŠD využívá pro svou činnost vlastní prostory, které svým vybavením a uspořádáním odpovídají potřebám dětí mladšího školního věku. Vlastní prostor by měl být členitý, aby umožňoval příležitost k odpočinku, k samostatné intelektuální aktivitě i k různým zájmovým činnostem i ke hrám. Do vybavení ŠD patří stolní hry, stavebnice, sportovní náčiní, dětské časopisy, knihy (dětská beletrie, poezie i naučná literatura), jednoduché hudební nástroje.

2)

V souladu s § 2, odst. (7) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví číslo 108/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, stanovuje: „Prostory pro pobyt žáků ve školských zařízeních pro výchovu mimo vyučování musí být upraveny a zařízeny tak, aby se výrazně odlišovaly od vybavení školních učeben. Nejmenší 2 plocha volného prostoru je stanovena ve výměře 2 m na 1 žáka.“ Odkaz následně určuje, že se toto ustanovení vztahuje i na školní družiny.

3)

ŠD má umožňovat a iniciovat svou činností i dispozičním řešením a uspořádáním nábytku komunikaci mezi žáky. Je proto nutné prostory vhodným způsobem upravit do odlišné podoby než je ve třídách při školním vyučování. ŠD se vybavují nábytkem, který svou velikostí odpovídá výšce žáků.

4)

Dle § 2 odst. (4) citované vyhlášky o hygienických požadavcích musí podlahy v užívaných prostorách odpovídat charakteru činnosti a musí být snadno čistitelné. Podlahová krytina má umožňovat celou škálu činností provozovaných ve školní družině bez výraznějších omezení či příprav, což celoplošné pokrytí kobercem nesplňuje. Kobercová krytina téměř vylučuje modelářské práce nebo 75

práci s barvami. Koberce v prostorách ŠD by měly být užívány zpravidla pouze v místech určených ke hrám či jiným činnostem na zemi. Podlahovou krytinu je nutné denně čistit. 5)

Většina místností ŠD bývá vybavena televizory a další audiovizuální technikou. Pasivní sledování pořadů zprostředkovaných audiovizuální technikou nelze považovat za optimální naplňování výchovně-vzdělávacího poslání školského zařízení pro zájmové vzdělávání. Pořad v televizi nebo videopořad, pokud je do programu ŠD výjimečně zařazen, by měl sloužit především jako motivace k výtvarnému vyjádření příběhu, nebo navození rozhovoru na dané téma, k dramatické hře atp.

6)

Obohacením výchovně-vzdělávacího programu ŠD je využívání výpočetní techniky. Počítače ve ŠD by měly být využívány k rozšiřování či prohlubování znalostí žáků v jejich užívání, k didaktickým nebo logickým hrám. Nelze připustit, aby byly nainstalovány hry agresivní či typu „automat“. V případě využívání počítačů v činnosti ŠD je nezbytné, aby vychovatelky byly na tuto činnost odpovídajícím způsobem připraveny, aby i v této oblasti mohly výchovně působit.

Článek 6 Pedagogická dokumentace školní družiny 1) Formulář Přehled výchovně vzdělávací práce o skutečné denní výchovněvzdělávací činnosti vypovídá pouze částečně. Do doby zavedení nového formuláře je žádoucí, aby u jednotlivých činností bylo uváděno datum, popř. časový rozsah. Zápisy o činnosti vychovatelka signuje. 2) Zápisové lístky do školní družiny byly zrušeny jako povinná dokumentace ŠD, neboť jejich použití nevyplývá ze zákona. Doporučuje se však zvážit, zda je nadále používat – ve vhodné, upravené podobě - jako interní dokument ŠD. Dávají vychovatelkám prokazatelné informace o zdravotním stavu žáka, o době a způsobu odchodu ze ŠD, příp. i další důležité informace. Zápisové lístky mohou být součástí nebo obdobou přihlášky žáka do ŠD. 3) Docházkový sešit slouží pro zaznamenávání docházky žáků přihlášených k občasné docházce, a zejména u ranních a koncových družin.

76

Článek 7 Plánování činnosti

1) Hlavní úkoly a významné akce školní družiny se zpracovávají do celoročního a do měsíčních plánů školy. Při zpracování těchto plánů by mělo být přihlíženo k přáním a požadavkům žáků, které by se měly, zřejmě formou námětů, na jejich zpracování podílet. Do úkolů školní družiny se zahrnují i přiměřené aktivity k prevenci sociálně patologických jevů, zejména v oblasti vytváření návyků účelného využívání volného času (tj. výchovy k volnému času). Postupuje se dle Metodického pokynu ministra školství mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, č.j.: 14 514/2000-51.

2) Doporučuje se zpracovávat týdenní plány činnosti jednotlivých oddělení ŠD a zveřejňovat je na místě přístupném rodičům. Týdenní plány mají motivační charakter pro žáky a informační funkci pro rodiče.

PaedDr. Ladislav M a l ý v.r. náměstek ministra

77

Příloha k Metodickému pokynu k postavení, organizaci a činnosti školních družin č.j.: 17 749/2002-51

Stanovisko k některým častým dotazům a problémům

Vykazování žáků tzv. nepřihlášených k pravidelné docházce, co to je ? Jak jsou vykazování ve statistice? Za žáky přihlášené k pravidelné docházce se považují žáci navštěvující družinu alespoň tři dny v týdnu a takto jsou také vykazováni ve statistických výkazech. Dle rozpisu jejich účasti se zařazují do oddělení ŠD. Ostatní žáci se vykazují jako účastníci akcí pořádaných ŠD. Jak se posuzuje kapacita ŠD? ŠD má stanovenou kapacitu dle zápisu v síti škol, předškolních a školských zařízení, schválené MŠMT. To stanovuje maximální počet žáků, kteří se jednorázově účastní pravidelné činnosti ŠD. Počet zapsaných žáků nesmí překročit stanovenou kapacitu ŠD, uvedené v rozhodnutí o zařazení ŠD do sítě škol, předškolních a školských zařízení. Dle ustanovení § odst. (1) vyhlášky č. 87/92 b., o školních družinách a školních klubech, se družina dělí na oddělení. Oddělení se naplňuje do počtu 25 žáků. Jedná se o žáky, kteří jsou v daný čas fyzicky přítomni. Jak lze organizovat systematickou činnost (zájmové kroužky, vycházky, různé akce a pod.), když žáci odcházejí ze ŠD průběžně ? Je nutno projednat s rodiči nebo zákonnými zástupci dětí, že ŠD chce pro žáky organizovat určité činnosti, vyžadující jejich ucelený či delší pobyt ve ŠD. Po dohodě s rodiči pak lze stanovit, že děti budou opouštět ŠD až v určitý čas. Mohou žáci migrovat mezi jednotlivými skupinami ŠD ? ŠD by měla organizovat program činnosti tak, aby umožňoval žákům volbu mezi různými činnostmi družiny. Družina může organizovat společné činnosti s dalšími výchovnými a vzdělávacími zařízeními.

Jak je to s činnosti ŠD ve dnech, kdy neprobíhá školní vyučování ?

78

ŠD může organizovat činnost v průběhu celého roku. Tato činnost se organizuje formou nabídky všem žákům školy. Tyto činnosti by měly být realizovány na náklady nebo za finanční spoluúčasti účastníků. Lze organizovat společné činnosti i pro dospělé zájemce ? ŠD může organizovat společnou činnost pro děti a jejich rodiče, a to kdykoliv, zejména pak o víkendech a školních prázdninách. Podle potřeby a možností může zajišťovat individuální nebo hromadnou výchovnou a osvětovou činnost pro rodiče a jinou veřejnost. Tyto činnosti mohou být významným příspěvkem k navázání těsnější a širší spolupráce rodičů se školou. Měly by být realizovány na náklady nebo za finanční spoluúčasti účastníků. Jak řešit situaci, kdy se do ŠD při základní škole přihlásí více zájemců, než může ŠD pojmout ? V případech, kdy nemohou být zařazeni všichni přihlášení žáci, rozhoduje o zařazení zřizovatel. Mohou se činnosti ŠD zúčastnit i nezařazení žáci ? Činnosti ŠD se mohou na písemnou žádost rodičů zúčastňovat i žáci do družiny nezařazení, pokud se této činnosti nezúčastní plný počet žáků zařazených do družiny stanovený pro oddělení. Je možné a za jakých podmínek vyloučit žáka ze školní družiny ? Toto krajní opatření je možné. Ředitel může rozhodnout o vyloučení žáka ze ŠD, pokud tento žák soustavně nebo nějakým významným projevem porušil kázeň a pořádek, ohrožuje zdraví a bezpečnost ostatních, dlouhodobě svévolně nenavštěvuje ŠD nebo z jiných zvláště závažných důvodů. Toto rozhodnutí by měl předem projednat se zákonnými zástupci žáka, vyhotovit o něm písemný zápis a informovat o něm zřizovatele. U ŠD základních škol a samostatných ŠD zřizovaných obcí nemá tento akt povahu správního řízení. Které právní předpisy se vztahují na školní družinu ? Jedná se zejména o zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, v platném znění, zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, v platném znění, vyhláška MŠMT č. 87/1992 Sb., o školních družinách a školních klubech. Na ŠD se dále vztahuje celá řada obecně závazných právních předpisů. Seznam platných předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy podle stavu k 5. březnu 2002 je uveřejněn ve Věstníku MŠMT, sešit. 3 z března roku 2002. Kdo může poskytnou případné další informace ? Informace týkající se problematiky ŠD mohou poskytnout ministerstvo a příslušné krajské úřady. Na MŠMT je to odbor pro mládež tel. 02/57193392, FAX 02/ 57193798, e-mail [email protected]. Metodickou pomoc ŠD mohou poskytnout i přímo řízené organizace MŠMT: 79

• • •

Institut dětí a mládeže MŠMT, Sámova 3, 101 00 Praha 10, tel. 02/71746615, FAX 02/71746923, e-mail [email protected] Institut zájmového vzdělávání MŠMT, Svatopluka Čecha 455, 268 01 Hořovice, tel./fax 0316/514356, e-mail [email protected]). Středisko vzdělávání, informací a služeb MŠMT, Ševčíkova 273, 383 01 Prachatice, tel. 0338/310407, FAX 0338/311439, e-mail [email protected].

80

Příloha 3

Vnitřní řád školní družiny při ZŠ Šlapanice 1. Školní družina je tvořena odděleními o celkové kapacitě 125 dětí. Jednotlivá oddělení mohou být naplněna maximálně do počtu 25ti žáků. 2. Družina poskytuje zájmové vzdělávání žákům ZŠ Šlapanice a je přednostně určena pro žáky prvního stupně základní školy. 3. Družina organizuje zájmové vzdělávání především pro žáky přihlášené k pravidelné denní docházce. 4. Družina vykonává činnost ve dnech školního vyučování a pokud to provozní podmínky umožňují také ve dnech, na které bylo ředitelem školy dle § 24 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhlášeno volno pro žáky. 5. O přijetí žáka do školní družiny rozhoduje ředitel školy na základě písemné přihlášky, jejíž součástí je sdělení zákonných zástupců žáka o rozsahu docházky a způsobu odchodu žáka z družiny. 6. Pokud je přihlášeno více žáků než je povolená kapacita družiny, jsou přednostně přijímáni žáci: a) prvního ročníku a dále postupně vyšších ročníků.b) přihlášení k pravidelné celodenní docházce.c) jejichž rodiče jsou oba zaměstnáni. Platba za školní družinu Na základě § 11 vyhlášky MŠMT č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, stanovil ředitel školy za žáka ve školní družině pro školní rok 2008/2009 měsíční poplatek ve výši 150 Kč splatný následovně: 1) do 15. září za měsíc září až prosinec (4 x 150 = 600 Kč) 2) do 15. ledna za měsíc leden až březen (3 x 150 = 450 Kč) 3) do 15. dubna za měsíc duben až červen (3 x 150 = 450 Kč) Nejedná se o částku za docházku (počet dnů nebo hodin strávených ve školní družině), ale o úhradu části provozních nákladů družiny. Různý čas odchodu ze školní družiny nebo rozdílná účast v jednotlivé dny v týdnu nemají vliv na snížení částky. Vybraná částka je používána na úhradu nákladů spojených s činností dětí v družině. Provoz školní družiny Pondělí 6:30-8:00 11:30-17:00 Úterý 6:30-8:00 11:30-16:00 Středa 6:30-8:00 11:30-17:00 Čtvrtek 6:30-8:00 11:30-16:00 Pátek 6:30-8:00 11:30-16:00

81

Příloha 4 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo náměstí 1594/16, 664 51 Šlapanice Přihláška k docházce do školní družiny školní rok: 2008/2009 Vážení rodiče, z kapacitních důvodů budou k docházce do školní družiny přijímáni přednostně žáci prvního ročníku a následně ročníků vyšších, žáci přihlášení k pravidelné celodenní docházce a žáci, jejichž oba rodiče jsou zaměstnáni. Na základě zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon a vyhlášky MŠMT č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, se zájmové vzdělávání ve školní družině poskytuje za úplatu. Nejedná se však o částku za docházku (počet dnů strávených ve školní družině), ale o úhradu části provozních nákladů družiny. O přijetí k docházce do školní družiny a způsobu platby budete informováni písemně Provoz školní družiny bude zajišťován následovně: pondělí – pátek 6:30 – 8:00 a 11:30 – 16, pondělí a středa až do 17:00 Pro nový školní rok stanovil ředitel školy jednotné měsíční poplatky ve výši 150 Kč. Příslušnou částku je nutné uhradit následovně: 1. do 15. září za měsíc září až prosinec (4 x 150 = 600 Kč) 2. do 15. ledna za měsíc leden až březen (3 x 150 = 450 Kč) 3. do 15. dubna za měsíc duben až červen (3 x 150 = 450 Kč) Různý čas odchodu ze školní družiny nebo rozdílná účast v jednotlivé dny v týdnu nemají vliv na snížení částky. Vybraná částka je použita na vybavení školní družiny pomůckami. Poplatek lze uhradit v hotovosti v kanceláři školy nebo bankovním převodem . U položky zaměstnavatel uveďte název a sídlo, případně i nezaměstnaný, mateřská dovolená apod. jméno

žáka:

...............................................................................................................

datum

nar.:

.................. třída: ........... bydliště:

........................................................................................................................................

tel.:

..................................... jméno otce (zák. zástupce): ........................................................................................................... tel.: ..................................... zaměstnavatel: ............................................................................................................................... tel.: ..................................... jméno matky (zák. zástupce): ....................................................................................................... tel.: ..................................... zaměstnavatel:

..............................................................................................................................

..................................... počet dětí v rodině: .................. z toho nezaopatřených: ..................

82

tel.:

Rozsah docházky a způsob odchodu žáka ze školní družiny Do tabulky uveďte přítomnost dítěte ve ŠD v jednotlivé dny (ANO/NE), předpokládaný čas odchodu, způsob odchodu ze ŠD (samostatně, doprovod sourozenců, rodičů nebo jiných rodinných příslušníků) a osobu(y) oprávněnou(é) k vyzvednutí dítěte. Z důvodu plánovaných dětských aktivit Vás žádáme, aby odchod dětí byl stanoven v tyto termíny: 12:30 – 13:30 a 15:00 – 17:00 hod. ČAS ZPŮSOB ODCHODU OPRÁVNĚNÁ(É) OSOBA(Y) K VYZVEDNUTÍ DÍTĚTE PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK

Beru na vědomí, že touto přihláškou dítěte do ŠD vzniká moje povinnost dbát na jeho včasnou a pravidelnou docházku do družiny. Každou absenci dítěte řádně omluvím, o jeho případné krátkodobé uvolnění požádám vychovatelku písemně předem. Má-li být dítě uvolněno z družiny dříve než v hodinu určenou v přihlášce, musí se předem prokázat písemným oznámením rodičů.

V(e) .................................. dne .................... ........................................................................ podpis matky, otce nebo zákonného zástupce

83