MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY
Výuka anglického jazyka v předškolním vzdělávání Bakalářská práce
Brno 2014
Vedoucí práce:
Vypracoval/a:
Mgr. Gabriela Věchtová
Kristýna Ješinová
Obsah Obsah ......................................................................................................................2 Anotace ...................................................................................................................6 Úvod ........................................................................................................................8 Teoretická část .......................................................................................................9 1 1.1
Základní pojmy a definice ..............................................................................9 Předškolní vzdělávání .....................................................................................10
1.1.1
Cíle předškolního vzdělávání.................................................................. 10
1.1.2
Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) ........................... 11
1.1.3
Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) ....................................... 11
1.2
Didaktický styl učitele mateřské školy ...........................................................12 2
Anglický jazyk ...............................................................................................13
2.1
Globalizace angličtiny ....................................................................................13
2.2
Anglický jazyk a Evropa.................................................................................13
2.2.1
Anglický jazyk jako nejrozšířenější a nejpouţívanější cizí jazyk .......... 13
2.2.2
Motivace občanŧ EU učit se cizí jazyky ................................................. 14
2.2.3
Názory Evropanŧ na znalost cizích jazykŧ ............................................. 14
2.2.4
Evropané a výuka cizích jazykŧ ............................................................. 14
2.2.5
Věk pro zahájení výuky prvního a druhého cizího jazyka dle Evropanŧ .................................................................................................................15
2.3
Studium cizího jazyka v raném věku ..............................................................15
2.3.1
Velikost skupiny dětí při osvojování cizího jazyka ................................ 19
2.3.2
Metody osvojování cizího jazyka ........................................................... 19
2.3.3
Aktivity rozvíjející seznamování dětí s cizím jazykem .......................... 21
3
Vztah dítěte k jazyku ....................................................................................22
3.1
Verbální schopnosti dítěte ..............................................................................22
3.2
Psychický vývoj dítěte ....................................................................................25
3.3
Tělesný vývoj dítěte ........................................................................................26 4
Výuka anglického jazyka .............................................................................27
4.1
Charakteristika mladého ţáka anglického jazyka (5 - 7 let) ...........................27
4.2
Pedagogické zásady výuky předškolních dětí ................................................27
4.3
Stavba hodiny .................................................................................................28
4.4
Pouţívání jazyka .............................................................................................28
4.5
Motivace .........................................................................................................29
4.6
Části výuky .....................................................................................................29
4.6.1
Listening – poslech ................................................................................. 29
4.6.2
Oral work – mluvení ............................................................................... 30
4.7
Vyuţití her při výuce anglického jazyka ........................................................31 5
5.1
Metody a formy výuky .................................................................................32 Jazykové kurzy ...............................................................................................33
5.1.1 5.2
Angličtina ZuZu ...................................................................................... 33 Mateřské školy s výukou anglického jazyka ..................................................34
5.2.1
Anglická mateřská škola Mateřídouška .................................................. 34
Praktická část .......................................................................................................34 6
Názory rodičů na výuku anglického jazyka v předškolním vzdělávání ..34
6.1
Metodologie výzkumného šetření a charakteristika zkoumaného vzorku ......34
6.2
Analýza dotazníkového šetření .......................................................................36
6.3
Vyhodnocení hypotéz .....................................................................................46 7
Srovnání vybraných jazykových kurzů a mateřských škol s výukou
anglického jazyka .................................................................................................47 8
Porovnání předškolní výuky anglického jazyka v jazykovém kurzu a
mateřské škole s výukou anglického jazyka ......................................................51 8.1
Srovnání jazykových kurzŧ a mateřských škol s výukou anglického jazyka .51 Závěr .....................................................................................................................54 Resumé ..................................................................................................................56 Summary...............................................................................................................56 Seznam tabulek a grafů .......................................................................................61 Seznam příloh .......................................................................................................62
Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracoval/a samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
……………………………………. Podpis v Brně 27. března 2014
Poděkování Chtěla bych poděkovat své vedoucí práce Mgr. Gabriele Věchtové za ochotu, trpělivost a vstřícnost při vedení mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat panu René Oulehlovi z Angličtiny ZuZu a anglické mateřské škole Mateřídouška za ochotnou a vstřícnou spolupráci. V neposlední řadě děkuji také svým rodičŧm a příteli za jejich podporu a trpělivost.
Bibliografický záznam JESINOVA, K. (2013). Výuka anglického jazyka v předškolním vzdělávání. Brno. 62 l., 3 l. přil. Bakalarska prace. Masarykova univerzita, Pedagogicka fakulta. Vedouci prace: Mgr. Gabriela Věchtová
Anotace Bakalářská práce se věnuje výuce anglického jazyka v předškolním vzdělávání. Uvádí definici předškolního vzdělání a jeho cíle. Anglický jazyk je prezentován jako nejpouţívanější a nejrozšířenější cizí jazyk v Evropě. Je uvedena motivace občanŧ EU učit se cizí jazyky, názory Evropanŧ na znalost a výuku cizích jazykŧ a nejvhodnější věk pro zahájení výuky prvního a druhého cizího jazyka dle Evropanŧ. Práce se zabývá studiem cizího jazyka v raném věku a vztahem dítěte k jazyku; psychickým,
tělesným
vývojem
dítěte
a
jeho
verbálními
schopnostmi.
Je
charakterizován mladý ţák anglického jazyka. Práce uvádí pedagogické zásady při výuce předškolních dětí, jejich motivaci, stavbu výukové hodiny a pouţívání jazyka při výuce. Nejdŧleţitějšími částmi výuky jsou poslech (listening) a mluvení (oral work), je také zmíněna dŧleţitost vyuţívání her při výuce. Anglický jazyk je v předškolním vzdělávání vyučován prostřednictvím jazykových kurzŧ a mateřských škol s výukou anglického jazyka. Práce obsahuje výzkum zaloţený na dotazníkovém šetření týkající se názorŧ rodičŧ na výuku anglického jazyka v předškolním věku. Dotazník byl určen pro rodiče dětí, které navštěvují anglické jazykové kurzy v mateřských školách. V práci je porovnávána předškolní výuka anglického jazyka v jazykových kurzech a mateřských školách s výukou anglického jazyka, vybrané jazykové kurzy a mateřské školy s výukou anglického jazyka. Abstract Bachelor thesis deals with Teaching English in Pre-school Education. It shows the definition of pre-school education and its goals. English language is presented as the most spoken and extensively used language in Europe. It focuses on the motivation of the European citizens to learn foreign languages, their opinions about the knowledge
and teaching foreign languages and the most appropriate age for learning second language. It deals with learning foreign language in pre-school age and the relation of the child to the language; physic, physical development of the child and the child’s verbal abilities. The young language learner is characterized. It presents pedagogical principles when teaching pre-school children, their motivation, the structure of the lesson and the use of language in teaching. Listening and oral work are the most important parts of teaching; the importance of using games in teaching is mentioned. English language is taught in English kindergartens and language courses in preschool education. The work provides the research based on the questionnaire regarding the opinions of parents on teaching English in pre-school education. The questionnaire was created for the parents whose children visit English language courses in kindergartens. Teaching English in pre-school language courses is compared to English kindergartens as well as some language courses and English kindergartens are compared. Klíčová slova Anglický jazyk, výuka, předškolní vzdělávání, výukové metody, mateřská škola, cizí jazyk Key words English language, teaching, pre-school education, teaching methods, kindergarten, foreign language
,,Kolik řečí znáš, tolikrát si člověkem.„„ T.G. Masaryk
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Výuka anglického jazyka v předškolním vzdělávání. Předloţená bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaloţena na základě analýzy odborné literatury, zabývající se výukou anglického jazyka v předškolním věku. Teoretická část dále uvádí studium cizího jazyka v raném věku a metody a formy výuky anglického jazyka. Příští rok bych ráda začala vyučovat anglický jazyk v mateřské škole, předtím bych tedy ráda nasbírala co nejvíce teoretických poznatkŧ. Poznatky jistě později v praxi ocením a vyuţiji. Ve své bakalářské práci se zaměřím na výuku anglického jazyka, vztah dítěte k jazyku, anglický jazyk jako nejrozšířenější a nejpouţívanější cizí jazyk a mateřské školy s výukou anglického jazyka, které jsou poměrně novou formou výuky v předškolním věku. V dnešní době se setkáváme s anglickým jazykem téměř denně. Od absolventŧ škol se očekává, ţe disponují znalostí alespoň jednoho cizího jazyka. Angličtina je nejrozšířenějším a nejpouţívanějším jazykem nejen v Evropě, ale i ve světě. Znalost anglického jazyka nabízí moţnost uplatnit své profesní znalosti jak v České republice, tak v zahraničí. Čím dříve děti začnou s výukou anglického jazyka, tím více se pro ně stane jazyk přirozeným a získávání nových znalostí bude méně obtíţnější neţ v pozdějším věku. Všichni rodiče chtějí pro své děti to nejlepší do budoucna. Znalost anglického jazyka jejich dětem přináší mnohé moţnosti. Mohou se dorozumět, studovat, pracovat či dokonce ţít v cizích zemích. Děti se neučí pouze cizí jazyk, ale jsou vychovávány v multikulturním duchu, poznávají tradice a kultury jiných zemí.
8
Teoretická část 1 Základní pojmy a definice Pro definici základních pedagogických pojmŧ lze nejlépe vyuţít pedagogický slovník. Podle J. Maňáka je výuka definovaná takto: ,,Hlavní forma vzdělávací činnosti, při níž učitel a žáci vstupují do určitých vztahů a jejímž cílem je dosahování stanovených cílů.„„1 Dŧleţitými pojmy pro tuto práci jsou jazyk, který je dle Prŧchy ,,konvenční systém znaků používaný pro účely sociální komunikace. Je jedním ze základních vyučovacích předmětů.„„2 a jazyková dovednost (kompetence), coţ je ,,schopnost používat osvojený jazyk (mateřský, cizí) pro komunikační účely. Základní jazykové dovednosti jsou: receptivní (poslech s porozuměním, čtení s porozuměním), produktivní (ústní projev, písemný projev„„)3. S těmito pojmy souvisí cizí jazyk, který je ,,jazyk odlišný od mateřského jazyka příslušníků určitého jazykového společenství. Nutno odlišovat od druhého jazyka. Některé cizí jazyky se stávají ,,světovým jazykem„„, tj. jsou rozšířeny v mezinárodní komunikaci (dnes hlavně angličtina).„„4 Prŧcha charakterizuje předškolní věk jako ,,vývojové období dítěte od dovršení 3. roku věku po vstup do školy, tzn. dovršení 6. roku života„„5, s tímto pojmem úzce souvisí předškolní výchova, která je definována jako ,,výchova zabezpečující uspokojování přirozených potřeb dítěte a rozvoj jeho osobnosti. Podporuje zdravý tělesný, psychický a sociální vývoj dětí, vytváří předpoklady jejich pozdějšího vzdělávání.„„6 a předškolní
1 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 357. ISBN 9788073676476. 2 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 117. ISBN 9788073676476. 3 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 117. ISBN 9788073676476. 4 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 36. ISBN 9788073676476. 5 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 228. ISBN 9788073676476. 6 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 228. ISBN 9788073676476.
9
zařízení Prŧcha popisuje tak, ţe ,,V ČR jsou to: mateřská škola; přípravný stupeň pomocné školy; přípravný ročník základní speciální školy; přípravná třída.„„7 Je nutné zmínit pedagogický pojem výuková metoda, coţ je ,,postup, cesta, způsob vyučování (řec. methodos). Charakterizuje činnost učitele vedoucí žáka k dosažení stanovených vzdělávacích cílů.„„8
1.1 Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání je součástí celkového vzdělávacího systému. ,,Běžná laická představa je, že vzdělávání v pravém slova smyslu začíná až po zahájení povinné školní docházky, tedy v základní škole. Jak je ale známo jistě i vám, tato představa není správná. Již v mateřské škole jsou děti začleněny do systematické a organizované edukace – do předškolního vzdělávání, které je ovšem přizpůsobeno rozumové vyspělosti a jiným schopnostem dětí ve věku od tří do šesti let. Předškolní vzdělávání je tedy součástí procesu celoživotního vzdělávání.„„9
1.1.1 Cíle předškolního vzdělávání ,,Nejobecnějším cílem předškolního vzdělávání je dovést dítě k tomu, aby na základě optimálního rozvoje svých individuálních předpokladů získalo základy klíčových, to znamená pro život důležitých kompetencí. K dílčím cílům dále patří pomoc dětem v jejich rozvoji a učení, pomoc při osvojování základů hodnot, na nichž je založena naše společnost, i pomoc dětem stát se samostatnými osobnostmi, schopnými se projevit a působit na své okolí. Oblasti předškolního vzdělávání jsou v rámcovém programu vzdělávání strukturovány do pěti oblastí – Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.„„10 Dle Šikulové je hlavním záměrem předškolního vzdělávání, ,,aby dítě na konci předškolního období získalo věku přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost a základy k tomu, aby se mohlo dále aktivně rozvíjet a vzdělávat.
7 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 228. ISBN 9788073676476. 8 PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. 2009, s. 355. ISBN 9788073676476. 9 PRŮCHA, Jan a Soňa KOŤÁTKOVÁ. 2013, s. 112. ISBN 9788026204954. 10 KOLLÁRIKOVÁ, Zuzana a Branislav PUPALA. 2001, s. 138. ISBN 8071785857.
10
V souladu se všeobecnými cíli současného vzdělávání a vzhledem k věku dítěte to znamená: -
rozvíjet a podporovat sebevědomí dítěte, jeho spokojené prožívání, sebejistotu a důvěru ve vlastní schopnosti
-
učit dítě dívat se kolem sebe, být otevřené poznání
-
učit děti přijímat změny a přizpůsobovat se jim
-
učit děti žít mezi ostatními, spolu s nimi komunikovat, nacházet mezi nimi své kamarády pro život, hru i učení
-
učit je snášenlivosti a toleranci k odlišnostem druhých
-
rozvíjet v nich schopnosti uplatnit se a prosadit se mezi ostatními„„11
1.1.2 Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) -
,,rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)
-
rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu
-
osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)
1.1.3 Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) -
artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti
-
společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.)
-
komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv
-
samostatný slovní projev na určité téma
-
poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů
11 ŠIKULOVÁ, Renata, Ivana BRTNOVÁ ČEPIČKOVÁ a Iva WEDLICHOVÁ. 2005, s. 68-69. ISBN 8070446854.
11
-
vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo
-
přednes, recitace, dramatizace, zpěv
-
grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen
-
prohlížení a „čtení“ knížek
-
hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest
-
činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika)„„12
1.2 Didaktický styl učitele mateřské školy Jak by měl vypadat didaktický styl učitele mateřské školy definuje RVP PV (2004) v podkapitole týkající se psychosociálních podmínek. ,,Pedagogický styl, resp. způsob, jakým jsou děti vedeny, je podporující, sympatizující, projevuje se přímou, vstřícnou, empatickou a naslouchající komunikací pedagoga s dětmi. Je vyloučeno manipulování s dítětem, zbytečné organizování dětí z obavy o časové prostoje, podporování nezdravé soutěživosti dětí. Jakákoli komunikace s dítětem, kterou dítě pociťuje jako násilí, je nepřípustná. Pedagogové respektují potřeby dětí (obecně lidské, vývojové a individuální), reagují na ně a napomáhají v jejich uspokojování (jednají nenásilně, přirozeně a citlivě, navozují situace pohody, klidu, relaxace apod.). Děti nejsou neúměrně zatěžovány, či neurotizovány spěchem a chvatem. Pedagog se vyhýbá negativním slovním komentářům a podporuje děti v samostatných pokusech, je uznalý, dostatečně oceňuje a vyhodnocuje konkrétní projevy a výkony dítěte a přiměřeně na ně reaguje pozitivním oceněním, vyvaruje se paušálních pochval stejně jako odsudků. Pedagog se programově věnuje neformálním vztahům dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňuje prosociálním směrem (prevence šikany a jiných sociálně patologických jevů u dětí). Je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným
rozhodováním
dítěte.
Vzdělávací
nabídka
odpovídá
mentalitě
předškolního dítěte a potřebám jeho života (je dítěti tematicky blízká, jemu pochopitelná, přiměřeně náročná, dítěti užitečná a prakticky využitelná.) Ve vztazích mezi dospělými i mezi dětmi se projevuje vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a
12 SMOLÍKOVÁ, Kateřina. 2004. ISBN 80-870-0000-5.
12
zdvořilost, solidarita, vzájemná pomoc a podpora. Dospělí se chovají důvěryhodně a spolehlivě (autenticky).„„ 13
2 Anglický jazyk 2.1 Globalizace angličtiny Anglický jazyk je na dobré cestě stát se prvním ,,globálním jazykem‘‘ a stojí za to zmínit, ţe to není v ţádném případě vzhledem k přínosŧm jazyka samotného nebo jeho mluvčích. Zjednodušeně lze říci, ţe angličtina měla prospěch ze tří překrývajících se období světové historie. První bylo období imperiálních rozšíření evropských mocností, které rozšířily pouţívání angličtiny – stejně jako ostatních jazykŧ, jako jsou španělština, francouzština a portugalština po celém světě. Druhé období je období technické revoluce začínají prŧmyslovou revolucí, ve které anglicky mluvící národy z Velké Británie a Spojených státŧ amerických měly vedoucí roli a také pozdější elektronická revoluce vedená v prvé řadě Spojenými státy americkými. Třetím obdobím je období globalizace. Svět se začíná chovat jako jedna společnost, nicméně komplexně co se týče politické, ekonomické, ekologické, komunikativní a ostatních sfér činnosti. 14 Dle Svartvika a Leeche v globalizované společnosti, v které nyní ţijeme, potřebujeme světový jazyk.15
2.2 Anglický jazyk a Evropa 2.2.1 Anglický jazyk jako nejrozšířenější a nejpoužívanější cizí jazyk ,,Nejrozšířenějším cizím jazykem v celé Evropě je angličtina. 38 % občanů Evropské unie (dále jen ,,EU„„) uvádí, že umí anglicky natolik dobře, že se tímto jazykem domluví. Angličtina je kromě mateřštiny nejrozšířenějším jazykem, zejména to platí ve Švédsku (89 %), na Maltě (88 %) a v Nizozemsku (87 %).
13 SMOLÍKOVÁ, Kateřina. 2004. ISBN 80-870-0000-5. 14 SVARTVIK, Jan a Geoffrey Neil LEECH. 2006, s. 227-228. ISBN 1403918309. (vlastní překlad) 15 SVARTVIK, Jan a Geoffrey Neil LEECH. 2006, s. 5. ISBN 1403918309. (vlastní překlad)
13
Nejpoužívanějším jazykem v EU je angličtina, kterou více než 51 % obyvatel hovoří buď jako svou mateřštinou nebo cizím jazykem.„„ 16
2.2.2 Motivace občanů EU učit se cizí jazyky Občané EU nejsou příliš motivovaní k učení se cizím jazykŧm. Jen malá většina uvádí, ţe se během posledních dvou let učili cizí jazyk, zlepšovali si znalosti nebo to mají v nadcházejícím roce v úmyslu. Nejčastěji je od studia odrazuje nedostatek času, motivace a náklady na jazykové kurzy. Kdyţ uţ se rozhodnou, ţe se budou výuce věnovat, činí tak nejčastěji z praktických dŧvodŧ – vyuţití znalosti v práci nebo práce v zahraničí. Mezi spíše osobní motivy patří vyuţití znalosti při komunikaci na dovolené a nebo jen pro své osobní uspokojení. 17
2.2.3 Názory Evropanů na znalost cizích jazyků Evropané se shodují na tvrzení, ţe umět několik jazykŧ je výhodné a uţitečné. Jen malá část občanŧ EU si neuvědomuje výhody plynoucí ze znalosti cizího jazyka. Téměř všichni obyvatelé Švédska, Kypru a Lucemburska jsou si vědomi výhod znalosti cizího jazyka, stejně jako většina obyvatel zemí s nejniţší podporou – Portugalska a Řecka.18
2.2.4 Evropané a výuka cizích jazyků Evropané se učí jazyky zejména na základní a střední škole. Velká většina respondentŧ si zlepšovala své jazykové znalosti ve škole. Nejvíce respondentŧ tak činilo na střední škole, méně pak na základní škole. Evropané často neuvádí jiné místo, kde by si zdokonalovali znalost cizího jazyka. Shodují se na tom, ţe by se mladí lidé měli učit cizí jazyky z dŧvodu lepších pracovních příleţitostí či celosvětové rozšířenosti daného jazyka. Téměř nikdo si nemyslí, ţe pro mladé lidi není dŧleţité učit se cizím jazykŧm. 19 16 Evropané a jejich jazyky. In: Evropané a jejich jazyky [online]. Speciální eurobarometr, 2005 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_cs.pdf 17 Evropané a jejich jazyky. In: Evropané a jejich jazyky [online]. Speciální eurobarometr, 2005 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_cs.pdf 18 Evropané a jejich jazyky. In: Evropané a jejich jazyky [online]. Speciální eurobarometr, 2005 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_cs.pdf
14
2.2.5 Věk pro zahájení výuky prvního a druhého cizího jazyka dle Evropanů ,,Většina Evropanů si myslí, že nejlepším věkem pro zahájení výuky prvního a druhého cizího jazyka u dětí je šest let a více (55 % a 64 %), jinými slovy na základní škole. Pokud jde o otázku zahájení výuky dvou cizích jazyků v raném věku, 39 % občanů EU by souhlasilo s tím, aby se děti začaly učit první cizí jazyk před dosažením věku 6 let. Avšak pouze 17 % respondentů sdílí tento názor, co se týče druhého cizího jazyka. 77 % občanů EU se domnívá, že děti by se měly jako první cizí jazyk učit angličtinu. Angličtina se na prvním místě umístila ve všech zemích, kde byl proveden průzkum, s výjimkou Spojeného království, Irska a Lucemburska. Dále následuje francouzština (33 %) a němčina (28 %).„„20
2.3 Studium cizího jazyka v raném věku Janíková uvádí, ţe ,,Jestliže promeškáme vhodný okamžik pro začátek osvojování jazyka, je osvojení v pozdějším věku buďto zcela nemožné, nebo je možné jen se značnými obtížemi, s velkým úsilím a málokdy bude komplexní. Čím více zkušeností děti během prvních let svého věku nasbírají, čím více podnětům budou vystaveny, tím větší bude jejich schopnost osvojit si jazyk.„„21 Mertin a Gillernová uvádí, ţe ,,pokud jsou děti správně nastartovány k seznamování s cizím jazykem a práce je kvalitní a odborně vedena, není důvod, proč s ní nezačít již v mateřské škole. Domnívají se, že vhodným věkem dítěte pro zahájení výuky cizího jazyka je kolem pátého roku. Ve věku kolem pěti let se mateřský jazyk stal pro dítě základním prostředkem dorozumívání, uspokojování jeho potřeb a vyjadřování jeho přání. Dítě má dostatečnou slovní zásobu v českém jazyce, dokáže téměř správně vyslovovat. Pokud neovládá mateřský jazyk z důvodu malé slovní zásoby nebo logopedických vad, lze doporučit rodičům, aby s jazykem počkali na pozdější věk dítěte.
19 Evropané a jejich jazyky. In: Evropané a jejich jazyky [online]. Speciální eurobarometr, 2005 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_cs.pdf 20 Evropané a jejich jazyky. In: Evropané a jejich jazyky [online]. Speciální eurobarometr, 2005 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_cs.pdf 21 JANÍKOVÁ, Věra. 2011, s. 24. Pedagogika (Grada). ISBN 9788024735122.
15
Pro dítě při vstupu do základní školy je prioritou, aby dobře vyslovovalo a aktivity před vstupem do základní školy zaměřilo k tomuto náročnému úkolu.„„ 22 Pro období kolem pátého roku je typická spontánnost projevu dětí, většinou absence zábran a
kontroly, coţ je podle některých odborníkŧ povaţováno za
mimořádně příznivou etapu seznamování se s cizím jazykem. Etapa je neopakovatelná, děti jsou v tomto období mimořádně citlivé na běţné i specifické jazykové podněty. Míra citlivosti se s přibývajícím věkem vytrácí. Dle autorŧ jsou dalšími zvláštnostmi ,,značná pruţnost nervové soustavy, imitační schopnosti, úroveň rozvoje paměti, hlavně převaha její mechanické sloţky, a schopnost sluchové diferenciace.‘‘ Vyskytuje se obava o směšování jazykŧ dětmi a zda-li nebude ohroţen vývoj mateřského jazyka. Ke směšování mateřského a cizího jazyka dochází v případě, ţe ,,děti znají slovo pouze v jednom jazyce a potřebují je pouţít v jazyce druhém. Toto experimentování s jazykem nelze nazývat směšováním, neboť je součástí implicitní strategie poznávání.‘‘23 Dle národního plánu výuky cizích jazykŧ se ,,výhody jazykového vzdělávání v útlém věku, mezi které patří i lepší dovednosti v mateřském jazyce, projeví jen tehdy, když jsou učitelé speciálně vyškoleni pro výuku jazyků velmi malých dětí. Odpovídající nástroje a pomůcky a dostatečný prostor pro jazykovou výuku v učebním plánu jsou nezbytnými podmínkami. Iniciativy směřující ke snadnější dostupnosti jazykového vzdělávání pro stále mladší a mladší žáky musí být podpořeny přiměřenými zdroji včetně zdrojů pro přípravu učitelů.„„24 Děti v raném věku si uvědomují, ţe patří k určité kultuře a zajímají se i o ostatní kultury. Výuka cizích jazykŧ v mateřských a základních školách hraje dŧleţitou roli co se týče vztahu k jazykŧm a kulturám. Vytváří celoţivotní přístup ţáka k cizím jazykŧm. Je třeba zdŧraznit, ţe rané vyučování není klasickou výukou jazyka, ale jedná se spíše o přípravu na jeho osvojování. Dle odborníkŧ se děti v raném věku potřebují věnovat výuce denně v krátkých intervalech. Materiály pouţívané v hodině k výuce by se měly poskytovat také rodičŧm.
22 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 186-187. ISBN 9788073676278. 23 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 187. ISBN 9788073676278. 24 MŠMT ČR. Akční plán výuky cizích jazyků pro období 2005 – 2008: Národní plán výuky cizích jazyků [on-line]. 14 s. [cit. 31. 3. 2014]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/JT010NPvyukyCJnaNet.pdf
16
Dŧleţitost je přikládána odborné kvalifikaci učitelek mateřských škol. Jiné zpŧsoby výuky cizího jazyka v mateřské škole jsou označeny za neefektivní a nelze je srovnávat s dvojjazyčným prostředím v rodině. Je potřeba vědomí skutečnosti, ţe jedna výuková hodina týdně přináší velmi slabý výsledek. Rodiče jsou tímto zpŧsobem výuky často zklamáni. 25 Odlišný názor zastává například Alena Coubalová uvádí, ţe ,,dnes již nikdo nepochybuje o tom, že raný začátek nezajišťuje automaticky výraznou úspěšnost. Zvládnutí cizího jazyka není totiž závislé na tom, odkdy se jej dítě začne učit, ale na kvalitním jazykovém i pedagogickém vedení, na pravidelnosti a výši hodinové dotace pro samotnou výuku. Nestačí tedy pouze přání a tlak rodičů a nadšení vyučujícího.„„26 Obdobný názor prezentují Hanušová a Najvar, dle nich ,,byly v Evropě i Spojených státech v uplynulých dekádách provedeny desítky rozsáhlých výzkumných projektů v oblasti osvojování nebo učení se cizích jazyků. Výsledky některých hovoří ve prospěch rané výuky cizích jazyků, zatímco závěry jiných jsou spíše zdrženlivé. Vliv rané výuky cizího jazyka je brzy vyrovnán vlivem komplexu jiných proměnných, jako jsou: -
nadání žáka;
-
odborná způsobilost učitele;
-
materiální podmínky vyučování;
-
pohlaví žáka;
-
věk žáka;
-
motivace žáka;
-
osobnostní charakteristiky a hodnotová orientace žáka;
-
socioekonomický status rodiny žáka;
-
typ a zaměření školy;
-
hodinová dotace cizích jazyků v dané škole;
-
počet učitelů, kteří žáka vyučovali AJ;
-
kvalifikovanost a aprobovanost těchto učitelů;
-
věk učitelů;
25 MŠMT ČR. Akční plán výuky cizích jazyků pro období 2005 – 2008: Národní plán výuky cizích jazyků [on-line]. 14 s. [cit. 31. 3. 2014]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/JT010NPvyukyCJnaNet.pdf 26 COUBALOVÁ, Alena. Podněty k výuce cizích jazyků v ČR: Informační cesta Goethe-institutu po Německu splnila své poslání: Aktuální podněty k výuce cizích jazyků a vícejazyčnosti na českých školách. In: Podněty k výuce cizích jazyků v ČR [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/podnety-k-vyuce-cizich-jazyku-v-cr
17
-
počet žáků ve skupině;
-
region;
-
velikost sídla;
-
počet studovaných jazyků;
-
vyučovací metody a techniky, které učitel využívá, a další.„„ 27
Při zavádění cizojazyčné výuky do niţších ročníkŧ základních škol a do škol mateřských je potřeba myslet na zajištění kontinuity. Nedostatek kontinuity často vede k neúspěchu v rané výuce. Mohou se objevit problémy, jako například určitý dominový efekt (,,knock-on effect‘‘), kdy učitelé budou muset přejít od výuky naprostých začátečníkŧ k výuce stejně starých mírně pokročilých ţákŧ. Do vzdělávacího systému bude dle Národního plánu výuky cizích jazykŧ zavedena jazykové propedeutika jiţ od předškolního vzdělávání. Je moţnost vyuţívat CLIL (Content and Language Integrated Learning), tedy výuku jednotlivých školních předmětŧ v cizím jazyce. U nás však nebude dostatek kvalifikovaných učitelŧ pro tuto formu výuky. 28 Hanušová a Najvar se domnívají, ţe ,,plošnému zavedení cizích jazyků do primárního kurikula by měl rovněž předcházet výzkum identifikující vhodné postupy a metody výuky odpovídající specifickým požadavkům českých žáků. Pozornost je třeba věnovat postupům optimálním také pro žáky znevýhodněné, zejména pro žáky se specifickými poruchami učení, u nichž by bylo vhodné zvážit také možnost volby studovaného jazyka.„„29 Wilesová tvrdí, ţe pokud je dětem, jejichţ mateřštinou není angličtina, ,,umožněno užívat svůj mateřský jazyk doma i ve škole, postupují v osvojování jazyka mnohem rychleji. Tímto způsobem je tedy možné aktivně podporovat dvojjazyčnost.„„ 30
27 Pedagogická orientace: Výuka cizího jazyka v raném věku. Praha: Česká pedagogická společnost, 2007, roč. 2007, č. 3. ISSN 1211-4669. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2007/Pedor07_3_VyukaCizihoJazykaVRanemVeku_HanusovaNajvar.pdf 28 Pedagogická orientace: Výuka cizího jazyka v raném věku. Praha: Česká pedagogická společnost, 2007, roč. 2007, č. 3. ISSN 1211-4669. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2007/Pedor07_3_VyukaCizihoJazykaVRanemVeku_HanusovaNajvar.pdf 29 Pedagogická orientace: Výuka cizího jazyka v raném věku. Praha: Česká pedagogická společnost, 2007, roč. 2007, č. 3. ISSN 1211-4669. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2007/Pedor07_3_VyukaCizihoJazykaVRanemVeku_HanusovaNajvar.pdf 30 BRUCEOVÁ, Tina. 1996, s. 85. ISBN 8071780685.
18
2.3.1 Velikost skupiny dětí při osvojování cizího jazyka Na velikost skupiny při seznamování dětí s cizím jazykem je kladen velký dŧraz. Pro seznamování je ,,vhodná skupina kolem deseti dětí, optimální je však pět aţ šest dětí.‘‘ V této skupině jsou děti schopny udrţet pozornost a neustálý kontakt s učitelkou. Dŧleţité je, aby si děti měly moţnost opakovat znalosti denně, nikoli několikrát týdně. Při skupinové organizaci práce je dŧleţité nepřekračovat dobu 10-20 minut. Dle Mertina a Gillernové pokud děti výuka baví a opakují si své znalosti častěji, lze očekávat dobré výsledky. Pedagog dbá na to, aby nedocházelo k přetěţování dětí. Dětem mnohem více prospívá, kdyţ na ně není činěn nátlak. 31 Rŧzné aktivity vyţadují rozdílné uskupení dětí. Nejvíce pouţívané jsou: -
individuální: pro čtení, vyrábění věcí, vytváření nahrávek se slovní zásobou
-
párové: práce ve dvojicích je nejvíce pouţívaná v mluvených aktivitách jako je hraní rolí, děti mohou také číst a psát ve dvojicích
-
skupinové: skupina se skládá ze tří a více dětí, skupina s více jak pěti dětmi je obvykle kontraproduktivní
-
celá třída: děti mohou pracovat jako celá třída soustřeďující se na učitele, např.: v prezentaci nebo při hře
Práce ve skupinách mŧţe být pro děti nová a ze začátku to mohou povaţovat za obtíţné, protoţe potřebují čas k vyvinutí schopnosti převzít odpovědnost a pracovat bez stálého dohledu. V tomto případě je dobré začít s prací ve dvojicích a přísně kontrolovanými aktivitami a postupně představit větší skupiny a volné aktivity.32
2.3.2 Metody osvojování cizího jazyka Existuje mnoho zpŧsobŧ a metod, jakými zpŧsoby se děti v mateřských školách mohou učit cizí jazyk – angličtinu. ,,Didaktická hra je vhodnou a přirozenou formou seznamování s cizím jazykem pro děti v předškolním věku. Didaktické hry využívají různých prvků na posílení svých efektů. Například hra může být spojena s pohybem, při němž se využívají znalosti angličtiny. Didaktické hry mohou nahrazovat složitý výklad, který je používán pro starší děti. Ve hrách jsou obsaženy různé modely, kterými si děti danou mluvnickou látku osvojují.„„33 31 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 188. ISBN 9788073676278. 32 PHILLIPS, Sarah. 1993, s. 7-8. ISBN 0194371956. (vlastní překlad) 33 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 189. ISBN 9788073676278.
19
Situací, při kterých se děti učí efektivně a zábavnou formou je mnoho. Patří mezi ně pojmenovávání oblečení při oblékání, potravin při jídle, hračky při hraní, názvy činností, které vykonávají, kdyţ ony samy jinému nebo někdo jiný jim něco dělá. Objevuje se zde dŧleţitost spojování mluvení s pohybovými aktivitami. Je dŧleţité fráze opakovat, děti chválit za námahu, kterou vynakládají při seznamování s cizím jazykem.34 V mateřské škole s výukou angličtiny Mateřídouška bylo moţné pozorovat mnoho podob didaktických her. Jednou z nich je hra s názvem ,,Let’s make a pizza‘‘. Hra spojuje pohyb s pouţíváním cizího jazyka. Děti sedí na zemi a za pomoci učitelky imaginárně ,,vyrábějí pizzu‘‘. Nejprve je potřeba vyválet těsto na samotnou pizzu, děti se při vykonávání těchto pohybŧ protahují a rozcvičují. Učitelka se jich anglicky ptá, které ingredience by chtěly přidat na jejich pizzu. Děti anglicky navrhují rŧzné ingredience, kterých znaly opravdu hodně. Po vyválení těsta a přidání všech přísad děti dávají pizzu do pece ,,upéct‘‘, pak ji vyndají a rychle sní. Bylo moţné pozorovat, ţe děti byly hrou nadšené a procvičily si za pomocí ní spoustu anglických slovíček a také se krásně protáhly. Hra byla dobrovolná a všechny děti se s nadšením zúčastnily. Mertin a Gillernová uvádí pro inspiraci několik pedagogický zásad při výuce: -
,,Používat srozumitelný jazyk bez zbytečný slov, ale užívání příliš složitých výrazů může být důvodem, že dítě ztrácí pozornost a nechce se jazyku učit.
-
Neošidit dítě o jeho rodný jazyk. Pokud má dítě potřebu mluvit mateřských jazykem, nemá mu to pedagog zakazovat.
-
Mluvit pomalu, v krátkých větách a frázích.
-
Nepoužívat abstraktní slova, ale užívat obrázky nebo jasné gestikulace, která dělá význam slov ,,čistým„„.
-
Zachovávat kratičké přestávky po každé větě nebo frázi, protože tak se výraz nemůže stát odlišným od zvuku.
-
Předvádět ,,čisté a jasné„„ ukázky, aby je děti mohly co nejvěrněji opakovat.
-
Předvádět reakci, kterou pedagog požaduje, ukázky toho, co mají děti konkrétně dělat.
-
Opakovat a vysvětlovat tak dlouho, dokud je potřeba.
-
Ověřovat, zda dítě pochopilo, co mu chtěl pedagog říci.
34 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 189. ISBN 9788073676278.
20
-
Formovat otázky od nejjednodušších, pomocí nichž můžeme zjišťovat, zda dítě něco nepotřebuje, na které děti mohou odpovídat ,,ano„„, ,,ne„„ (,,Potřebuješ červenou pastelku?„„, ke složitějším (,,Může malý ptáček létat?„„) až k ještě složitějším otázkám, kdy dítě volí ze dvou alternativ (,,Kdo se o tebe stará? Maminka, nebo tatínek?„„) U otázek typu ,,Kdo utíká za tatínkem, kdo za maminkou?„„, ,,Kde je míč?„„, ,,Jakou má barvu?„„ apod. se doporučuje nejprve používat obrázky nebo pomůcky.„„35
V mateřské škole s výukou angličtiny pedagog děti sice motivoval a povzbuzoval k mluvení v anglickém jazyce, nicméně děti nenutil. Zajímavým faktem je, ţe děti při celodenní výuce mluvily spíše mateřským jazykem, ale odpovídaly jím na otázky kladené v angličtině. Děti tedy určitě neztrácí naprostý kontakt se svým mateřským jazykem. Přesto, ţe děti odpovídají mnohdy v češtině na anglicky kladené otázky, pro pedagoga se jedná o zpětnou vazbu, ţe mu dětí rozumí. Pedagog mluvil pomalu, v krátkých větách a srozumitelným jazykem, coţ dětem jistě velice pomohlo k porozumění jeho mluveného projevu.
2.3.3 Aktivity rozvíjející seznamování dětí s cizím jazykem Děti se učí kontrole nad svým chováním prostřednictvím základních poţadavkŧ, např.: aby nemluvily - ,,Don’t talk‘‘. Je moţné tento poţadavek doplnit rŧznými neverbálními signály – zazvoněním zvonečku, zvednutím prstu před ústa atd. Moţností jsou také pohybové aktivity, kdy učitelka pojmenovává rŧzné pohyby a cviky nebo hry s kouzelnou krabicí, která obsahuje rŧzné obrázky nebo předměty k danému tématu. Dětem lze samozřejmě také vyprávět kratičké příběhy. Doporučuje se příběhy doplňovat obrázky, mimikou, gesty, maňásky. Je vhodné zařazovat vyprávění příběhŧ vícekrát do týdne, pokaţdé děti budou rozumět mluvenému slovu více. Děti se rády učí jednoduché písničky a říkadla s pohybem, musí si však uvědomovat rozdíl mezi českou a anglickou výslovností. Vhodné jsou písničky, kde se střídá mateřský jazyk s angličtinou. Dle autorŧ jsou dŧleţité aktivity učitelek s dětmi, které se vztahují k péči o školní třídu. Dětem je potřeba zadávat práce, ve kterých se budou střídat – zalévání 35 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 190. ISBN 9788073676278.
21
květin, úklid třídy, rozsvěcení a zhasínání světla. Mohou si tak kaţdodenně procvičovat angličtinu a upevňovat své znalosti. Je dobré, aby děti měly doma k dispozici slova a témata, se kterými se setkaly při výuce během týdne. Materiály jsou předány rodičŧm dětí. Rodiče, kteří angličtinu neovládají, se mohou učit základy angličtiny společně s dětmi a přispět k jejich rozvoji. Děti by se neměly zahrnovat nadměrným mnoţstvím nových slovíček a frází. Je potřeba vracet se k probraným slovíčkŧm, frázím a na ně navazovat ostatní znalosti. Nemělo by se zapomínat ani na seznamování dětí s reáliemi (typické hračky, typické jídlo, tradice...). 36
3 Vztah dítěte k jazyku 3.1 Verbální schopnosti dítěte ,,Jazyk je chápán a používán na úrovni, která odpovídá stupni rozvoje poznávacích procesů. Informace získané v rámci verbální komunikace jsou zpracovány způsobem odpovídajícím úrovni myšlení určitého jedince. Verbální kompetence předškolního dítěte se zdokonalují v obsahu i ve formě. Děti je rozvíjejí především v komunikaci s dospělými, v menší míře je mohou ovlivnit média (např. televize) a komunikace s vrstevníky. Otázky typu ,,proč“ mají význam nejenom pro obohacení znalostí, tzn. i dětského slovníku, ale i pro rozvoj správného vyjadřování. Děti se učí mluvit prostřednictvím nápodoby verbálního projevu dospělých lidí (případně starších dětí), s nimiž žijí a komunikují. Avšak nápodoba řeči má selektivní charakter. Předškolní děti nenapodobují všechno, co slyší. Většinou si zapamatují určitou část sdělení, kterou opakují bezprostředně poté, co ji slyšely. (McTear, 1985). Často jsou to věty, které obsahují nějaké nové slovo nebo známá slova v nové podobě, jiné vazbě apod. Děti rády experimentují s novými slovními výrazy, např. složeným slovem nebo slovním spojením, a spontánně je různým způsobem modifikují. Nápodobou se děti učí i gramatická pravidla. Mladší předškoláci ještě užívají gramatická pravidla rigidně a dělají v nich chyby, které svědčí pro relativně pomalý rozvoj jazykového citu. Od čtyř let začínají děti mluvit v delších a složitějších větách, později i souvětích. Avšak stále dělají chyby, zvláště když vyjadřují různé časové vztahy. 36 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 191-192. ISBN 9788073676278.
22
Z hlediska rozvoje poznávacích procesů je významnou složkou řečového vývoje tzv. egocentrická řeč, která není primárně určena pro jinou osobu a bývá spojena s myšlením. Egocentrická řeč později přechází na úroveň vnitřní řeči. V průběhu vývoje se nejprve diferencují různé řečové funkce a teprve mnohem později, s souvislosti s jejich zaměřením, se začne měnit i jejich struktura.„„37 ,,Předškolní období je mimořádně významné pro rozvoj intelektu a osvojení si jazyka. Děti, na které nebylo z různých důvodů dostatečně mluveno do 6 nebo 7 let věku, mohou v této oblasti selhat docela.„„38 Dítě by mělo na konci předškolního vzdělávání v oblasti řečových schopností: -
,,ovládat řeč
-
používat správně formulované věty
-
samostatně vyjadřovat myšlenky, sdělení, otázky, odpovědi
-
rozumět slyšenému
-
verbálně reagovat
-
vést smysluplný dialog„„ 39
Dle Bytešníkové u dětí předškolního věku dochází k ,,postupnému osvojování základních forem verbální komunikace, tzn. dialogické a monologické řeči.‘‘ Při dialogu se mluvící a oslovovaný rychle střídají. Rozhovor pedagoga s dětmi většinou probíhá formou otázek a odpovědí, které jsou určeny situací a zvoleným tématem. Bytešníková zdŧrazňuje, aby předškolní pedagogové předem dobře promysleli otázky pro rozhovory s dětmi a byli schopni správně a pohotově formulovat otázky dle situace. Při vedení monologu musí mít dítě adekvátní slovní zásobu, dostatečné zkušenosti a poznatky a schopnost ovládat gramatickou stavbu řeči.40 ,,Monolog je pro děti často obtížnější než dialog, poněvadž dítě musí vyjádřit myšlenky v plně rozvinuté formě, logicky a souvisle.„„ 41 Dítě by mělo být schopno na konci předškolního období: -
,,domluvit se gesty i slovy
-
rozlišovat některé symboly
37 VÁGNEROVÁ, Marie. 2000, s. 113-115. ISBN 8071783080. 38 ŠIKULOVÁ, Renata, Ivana BRTNOVÁ ČEPIČKOVÁ a Iva WEDLICHOVÁ. 2005, s. 11. ISBN 8070446854. 39 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 90. ISBN 9788024730080. 40 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 91. ISBN 9788024730080. 41 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 91. ISBN 9788024730080.
23
-
pochopit význam a funkci symbolů„„42
Předškolní pedagogové mohou dosahovat dětských kompetencí při kaţdodenních činnostech. Například při vycházce se děti seznamují se základními pravidly silničního provozu a s tím souvisejícími symboly, tzn. dopravními značkami, semafory atd.; při návštěvě muzea či kina se děti mohou seznámit s běţně pouţívanými piktogramy. Hry na rŧzná povolání podněcují rozvoj nonverbální komunikace, chápání a uţívání gest a symbolŧ. 43 ,,U dítěte by mělo na konci předškolního vzdělávání v oblasti slovní zásoby docházet: -
k průběžnému rozšiřování
-
k aktivnímu používání slov
-
k dokonalejší komunikaci
Dítě by mělo na konci předškolního vzdělávání v oblasti komunikace v různých situacích: -
bez zábran komunikovat s dětmi i dospělými
-
být komunikativní
-
být vstřícné a iniciativní
Dítě by mělo na konci předškolního vzdělávání v oblasti cizích jazyků disponovat následujícími předpoklady: -
chápat, že existuje možnost dorozumívání a učení se jiným jazykům
-
mít vytvořeny elementární předpoklady k učením se cizímu jazyku„„44
Bytešníková upozorňuje ,,na nevhodnost výuky cizího jazyka u těch dětí, u kterých se vyskytují deficity ve výslovnosti v mateřské řeči. V těchto případech je třeba individuálně vždy zvážit vhodnost a eventuální negativní následky výuky cizího jazyka.‘‘45 ,,Prudký rozvoj řeči, charakteristický pro celý předškolní věk, se u dítěte projevuje velkým zájmem o řečové formy, neobyčejným smyslem pro osvojování a tvoření jazykových útvarů. Proto toto období bývá označováno jako senzitivní (citlivá) perioda z hlediska rozvíjení řeči, perioda, které poskytuje neopakovatelné předpoklady k co
42 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 92. ISBN 9788024730080. 43 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 92. ISBN 9788024730080. 44 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 93, 95. ISBN 9788024730080. 45 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 95. ISBN 9788024730080.
24
nejúčinnějšímu výchovnému využití. Do vstupu do školy by dítě mělo zvládnout řeč po stránce obsahové i formální tak, aby mu sloužila jako skutečný nástroj dorozumění, komunikace i poznávání.„„ 46
3.2 Psychický vývoj dítěte ,,Počitky jsou zpravidla již dostatečně rozvinuté a schopné zachytit i nepatrné detaily, upoutají-li pozornost dítěte. Formou hry je však možné jejich kvalitu ještě zvýšit. Například soutěžením v rozpoznávání předmětů hmatem, sluchem, čichem atp. Vnímání dosud zachycuje spíše celkový dojem. Vnímání je tedy globální, neanalytické, orientované převážně jen na to, co dítě subjektivně a bezprostředně upoutá. Dítěti prospívá cvičení všímavosti, třeba otázkami: ,,Co má společného či rozdílného...„„ (např. osobní a nákladní auto aj.). Po celý předškolní věk dělá dětem potíže i stálá proměnlivost časových vztahů (dnes, včera, zítra). Dosud slabou analytičnost vnímání předškolních dětí, včetně faktu, že stále častý ,,obrys„„ není zdaleka ještě žádnou ,,obecnou představou„„, dokládá i skutečnost, že 3 – 4 leté děti znázorňují všechny geometrické tvary jako kruhy. Přelétavost dětské pozornosti je v raných vývojových fázích nezbytnou podmínkou častějšího a bohatšího příjmu informací. Subjektivní prožitky a touhy dětí předškolního věku zasahují i do vštěpování a vybavování, takže paměť je také dosud nespolehlivá. Díky organické plastičnosti mozkové kůry si však děti osvojují značné množství materiálu. Přirozeně si fixují zvláště konkrétní a názorné jevy. Učí se bezděčně a mechanicky. Snadno si však osvojují říkanky, často i bez jakéhokoliv soustředění na obsah, uspokojují se jen rytmem a rýmem. Mechanické učení u dětí nepřetěžujeme. Naopak, je užitečné je vést už v tomto věku k rozvíjení samotných počátků logické paměti, například podněcováním k vyprávění. Ještě v prvních letech školní docházky však z řady důvodů převládá sklon k mechanickému osvojování, a to bez dostatečného myšlenkového zpracování.
46 ŠIKULOVÁ, Renata, Ivana BRTNOVÁ ČEPIČKOVÁ a Iva WEDLICHOVÁ. 2005, s. 15. ISBN 8070446854.
25
Se vzrůstající kvalitou paměti, pozornosti, emočního prožívání, manipulačních aj. schopností, jsou také stále jemnější a bohatší dětské představy. Zvláště v těch oblastech, se kterými přicházejí častěji do styku. Bohatá dětská fantazie, vyznačující se konkrétností, citlivostí a svérázností, není dosud zatížena žádnou korekcí kritickým myšlením.47 Kolem čtyř let se předpojmová (symbolická) úroveň inteligence přeměňuje na názorové (intuitivní) myšlení. Dítě usuzuje pouze na základě toho, co vnímá nebo si představuje. Je schopné vyvozování závěrŧ, avšak pouze v závislosti na vizuálním tvaru. Myšlení dítěte je označováno jako ,,prelogické‘‘, předoperační. 48
3.3 Tělesný vývoj dítěte Dle Mertina a Gillernové se dítě v předškolním věku pohybuje koordinovaněji, plynuleji, přesněji a účelněji. Velmi dobře napodobuje nebo pozoruje sportovní aktivity, předškolní období je vhodné pro zahájení sportŧ jako je lyţování, plavání či jízda na kole. Motorický vývoj souvisí s podmínkami a moţnostmi pohybu, které jsou dítěti nabízeny. Rovněţ ,,dochází k rozvoji jemné motoriky, která je však značně determinována osifikací (přeměnou chrupavky v kost) ruky.‘‘ Děti si v tomto období rády hrají s rŧznými materiály – plastelínou, knoflíky, kostkami, kamínky, látkou, korálky, napodobují rŧzné rozmanité tvary. Kolem čtvrtého roku se vyhraňuje lateralita a dítě se stává pravákem nebo levákem. S rozvojem jemné motoriky souvisí rozvoj kresby. Ze spontánního čárání se stává schopnost dobře napodobit základní tvary. Děti předškolního věku bývají ve svých výtvarných výtvorech značně kreativní. ,,Jak rodiče, tak učitelky v mateřských školách mohou podporovat spontánní umělecké vyjadřování dítěte za pomoci vhodných podmínek – pracovní prostor, rŧzné vhodné materiály, dostatek podnětŧ.‘‘ 49 ,,Vzdělávací záměry v biologické oblasti směřují ke stimulaci a podpoře neurosvalového vývoje dítěte. Zásadní roli hraje i podpora rozvoje pohybových a manipulačních schopností dítěte a nácvik samoobslužných činností. V této oblasti má předškolní pedagog obrovský potenciál pro rozvoj hrubé i jemné motoriky, motoriky mluvních orgánů a grafomotorických činností, což vše pozitivně působí na rozvoj dětské
47 ČAČKA, Otto. 1994, s. 42-44. ISBN 8085799030. 48 ŠIKULOVÁ, Renata, Ivana BRTNOVÁ ČEPIČKOVÁ a Iva WEDLICHOVÁ. 2005, s. 16. ISBN 8070446854. 49 MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ. 2010, s. 11-12. ISBN 9788073676278.
26
řeči. Hravou formou lze u dětí vytvářet návyky zaměřené na správné držení těla, správné dýchání nosem, základy hlasové hygieny. Významnou roli ve sledované oblasti hraje i rozvoj a užívání všech smyslů, kdy pedagog může do denních činností zakomponovat smyslové a psychomotorické hry. Zmíněná vzdělávací oblast zahrnuje dostatečné možnosti pro vytvoření příležitostí pro rozvoj komunikace především v rámci foneticko-fonologické roviny řeči„„. 50
4 Výuka anglického jazyka 4.1 Charakteristika mladého žáka anglického jazyka (5 - 7 let) -
Ví, ţe svět je řízen pravidly. Vţdy těmto pravidlŧm nemusí rozumět, ale ví, ţe se jim musí podřídit.
-
Rozumí situacím rychleji neţ pouţitému cizímu jazyku.
-
Pouţívá jazykové dovednosti o hodně dříve, neţ si jich je vědom.
-
Jeho porozumění jazyku prochází skrze ruce, oči a uši. Vnímání světa z jeho fyzické stránky je vţdy dominantní.
-
Uvaţuje logicky, co vyučující řekne jako první, to se také podle něj skutečně stane první.
-
Doba jeho pozornosti a koncentrace je velmi krátká.
-
Občas má potíţe s určením, jestli se jedná o fakt nebo fikci. Pomyslná dělící čára mezi reálným světem a imaginárním není jasná. 51
4.2 Pedagogické zásady výuky předškolních dětí Děti jsou v předškolním věku rychle unavitelné a také rychle ztrácí pozornost. Pro úspěšnost výuky je nutné dodrţovat určité zásady. Pokud chceme děti probudit k aktivitě, nahradíme klidové aktivity za pohybové apod. Děti se budou lépe koncentrovat, avšak to ještě není dŧvodem k tomu, aby byly přetěţovány. Zvolené aktivity jsou vţdy závislé na momentální situaci a atmosféře ve třídě. Podle toho volíme rŧzné druhy aktivit a jejich délku. Pokud jsou s dětmi opakovány jejich znalosti, děti se
50 BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. 2012, s. 91. . ISBN 9788024730080. 51 SCOTT, Wendy A a Lisbeth H YTREBERG. Teaching English to children. New York: Longman, 1990, s. 1-2. ISBN 058274606x. (vlastní překlad)
27
cítí bezpečněji a sebevědoměji. Začátek a konec hodiny se stávají rutinní záleţitostí, stejně tak stavba hodiny a rŧzné aktivity či hry. 52
4.3 Stavba hodiny ,,Angličtina by se v optimálním případě měla začleňovat v průběhu celého dne. Neměl by být problém si s dětmi popovídat při ranních hrách, udělat rozcvičku v angličtině a jednoduché organizační pokyny také dávat v angličtině (dojít si na WC, umýt ruce, oblékat se apod.), zahrát si hru v angličtině během pobytu venku, zopakovat slovní zásobu či písničku při prostojích, např. když čekáme, až se všichni obléknou. Přesto by se pravidelná výuka (podle možností školy) měla zařazovat několikrát během týdne. Tyto hodiny musí mít určitý řád, aby byly pro děti určitou jistotou a prvkem radosti i bezpečí současně.„„53 V mateřských školách, které nabízejí celodenní výuku anglického jazyka se děti s jazykem setkávají v běţných denních situacích a stává se pro ně více přirozené cizí jazyk pouţít. Děti by neměly mít pocit, ţe se učí, ale ţe se pouze účastní her či běţného denního programu v mateřské škole.
4.4 Používání jazyka ,,Výuka dětí by samozřejmě měla probíhat pouze v angličtině, jelikož pro mnohé z nich je to jediná příležitost, kdy mohou slyšet cizí jazyk ve známém prostředí. Takto by s nimi měla komunikovat i učitelka; přirozeně a se slovní zásobou odpovídající jejich věku, v níž není nutné volit složitá souvětí. Lektor by měl mít středně pokročilé znalosti jazyka, nestačí znát jen slovní zásobu, kterou má děti učit. Dětem slovíčka nepřekládáme, k objasnění významu postačí obrázek, reálné předměty nebo jiné vizuální pomůcky, rovněž tak mimika či gestikulace.„„54 Učitel by měl věnovat velkou část pozornosti svému hlasovému projevu, protoţe předškolní děti se učí především poslechem a nápodobou.
52 HENNOVÁ, Iva. 2010, s. 12. ISBN 9788073676926. 53 HENNOVÁ, Iva. 2010, s. 13-14. ISBN 9788073676926. 54 HENNOVÁ, Iva. 2010, s. 11. ISBN 9788073676926.
28
4.5 Motivace Děti je dŧleţité motivovat, v předškolním věku to není příliš obtíţné. Vcítit se do jejich představ, nálad či problémŧ a dostat se co nejblíţe k dětské duši, je klíčem k úspěšné motivaci. Samozřejmostí je, ţe výuka probíhá formou hry v přátelské a příjemné atmosféře. 55 Panenky a loutky, které ,,rozumí pouze angličtině‘‘ jsou dalším efektivním zpŧsobem, jak povzbuzovat děti k mluvení v angličtině a pomáhají odstraňovat dětské zábrany. Na druhou stranu některé děti nemají ţádné zábrany a vţdy se snaţí předvést, co umí. Pokud chcete děti upozornit, kdy musí pouţít anglický jazyk, mŧţete si nasadit ,,speciální‘‘ čepici či klobouk, která by ale měla být vţdy stejná. Dětem se řekne, ţe toto je ,,anglická čepice‘‘ a pokud ji má učitel/lektor na sobě, nemŧţe mluvit nebo rozumět ničemu jinému neţ angličtině. Stejně jako učitel/lektor mohou děti nosit své ,,anglické čepice‘‘, v kterých mohou mluvit pouze anglicky. 56
4.6 Části výuky Děti předškolního věku se učí zejména prostřednictvím poslechu (listening) a mluvení (oral work).
4.6.1 Listening – poslech Poslech patří k obtíţným činnostem při výuce cizího jazyka. Práce vyučujících je mnohem lehčí, kdyţ jsou ţáci motivovaní a baví je daná činnost. Je na vyučujících, aby se ujistili, ţe aktivity, které ţáci provádějí, jsou zajímavé a zábavné. Studie, které se zabývají vzájemnou komunikací ve třídě, ukazují, ţe ţáci stráví velkou část z vyučovací hodiny poslechem – posloucháním učitele, ostatních ţákŧ nebo nahrávek. Pokaţdé kdyţ učitel pouţije anglický jazyk, aby něco vysvětlil, zadal instrukce, řekl příběh nebo někoho pochválil, tak vytváří poslechové nároky na ţáky. Existuje mnoho aktivit, při niţ si děti procvičují poslechové dovednosti. Jednou z nich je poslouchání příběhŧ. Poslouchání příběhŧ by mělo být součástí vývoje kaţdého dítěte. Pedagogové a psychologové jiţ mnohokrát ukázali, ţe příběhy jsou nezbytnou součástí v dětském vývoji a v neposlední řadě také ve vývoji jazyka. 55 HENNOVÁ, Iva. 2010, s. 11. ISBN 9788073676926. 56 REILLY, Vanessa a Sheila M WARD. 1997, s. 6. ISBN 019437209x. (vlastní překlad)
29
,,Poslouchej a nakresli“ je dalším oblíbeným typem poslechové aktivity. Kreslení zabere více času, takţe je potřeba kreslit jednoduché obrázky. V této aktivitě učitel nebo ţák říká ostatním ţákŧm, co mají nakreslit. Pomocí této aktivity částečně kontrolujeme znalost předloţek, barev a čísel. 57
4.6.2 Oral work – mluvení Mluvení patří pravděpodobně k nejnáročnějším schopnostem, které má učitel své ţáky naučit. V mateřském jazyce jsou děti schopny vyjádřit své emoce, vyjádřit své záměry a úmysly, prozkoumávat jazyk a je to pro ně zábavné. Očekávají tedy, ţe tohle mohou dělat také v angličtině. Pokud je snaha o to, aby ţáci přemýšleli o angličtině jednoduše jako o zpŧsobu komunikace, je zde moţnost neschopnosti předpovědět, který jazyk děti pouţijí. Jejich volba je neomezená a nelze rozhodnout, co řeknou nebo co chtějí říct. Děti také často vyuţijí jejich mateřský jazyk, kdyţ nebudou znát to správné slovo v angličtině. Při práci se začátečníky je dŧleţité najít rovnováhu mezi představováním jazyka prostřednictvím kontrolovaných a řízených aktivit a současně dovolit vychutnat si přirozené mluvení.
Mnoho ţákŧ nemá dostatek příleţitostí procvičovat mluvení
v angličtině mimo třídu, proto potřebují hodně procvičování ve výuce. Při řízených aktivitách, je snaha o to, aby děti pouţívaly bezchybný jazyk. Kdyţ při těchto aktivitách udělají chybu, měly by být zároveň opraveny učitelem. Při neřízených aktivitách je hlavním cílem, aby děti řekly, co chtějí říct a vyjádřily své osobnosti. Aktivita je striktně kontrolována učitelem
nebo pomocí
učebnice, ale dŧraz by vţdy měl být kladen na obsah. Jeden z nejúspěšnějších zpŧsobŧ představení jazyka malým dětem je s pomocí maňáskŧ nebo třídního maskota. Mít ‘‘někoho‘‘ na ruce, s kým mŧţete mít rozhovory o čemkoliv a všem je úţasný zpŧsob představení nových předmětŧ a nového jazyka dětem. Hraní rolí je jiným zpŧsobem představení dialogŧ. Při hraní rolí děti předstírají, ţe jsou někdo jiný jako učitel, prodavač, jeden z rodičŧ atd. Je potřeba začít od strukturovaného k více otevřenému typu aktivity. 58
57 SCOTT, Wendy A a Lisbeth H YTREBERG. 1990, s. 21-24. ISBN 058274606x. (vlastní překlad) 58 SCOTT, Wendy A a Lisbeth H YTREBERG. 1990, s. 33-40. ISBN 058274606x. (vlastní překlad)
30
4.7 Využití her při výuce anglického jazyka Děti si hrají a chtějí si hrát. Učí se prostřednictvím hraní. Při hraní ve skupině děti spolupracují a při spolupráci rozvíjejí své jazykové dovednosti. Co je hra? Kaţdý se intuitivně domnívá, ţe zná definici, ale ta je nezachytitelná. Klíčovou charakteristikou je, ţe hry jsou aktivity ovládané pravidly, které jasně stanoveny definují cíle. Dosaţení těchto cílŧ značí konec hry. Hry jsou aktivity, kterých se děti přirozeně zúčastňují. Je jasné, ţe hry – dokud je děti chtějí hrát, mohou být motivující. Děti však potřebují být do hry zahrnuty a dokonce potřebují být nadšené, aby se učily efektivně. Aktivity zaloţené na úkolech vylepšují učení. Při výuce jazyka aktivity zaloţené na úkolech jsou ty, které stimulují efektivní pouţití jazyka, ale nezahrnují ţádnou vědomou analýzu. Hrát hru znamená, uţívat si soutěţení sám nebo ve skupině proti ostatním hráčŧm, navzdory času nebo navzdory výzvě úkolu a nemyslet vědomě na zahrnutý cizí jazyk. Zahrnutí dětí do her, které jsou dychtivé hrát, mŧţe být dobrým zpŧsobem vytvoření silné potřeby pouţít jazyk. Učitelé potřebují zváţit, které hry pouţít, kdy je pouţít, jak je spojit s učebním programem, učebnicí a jak rŧzné hry obohatí děti rŧznými zpŧsoby. Příkladem hry je Simon says (Simon říká). Učitel instruuje ţáky, jakou aktivitu předvést. Ţáci aktivitu předvádí, jen kdyţ pokyn začne slovy: ,,Simon says...‘‘ a pokračuje např.: sit down (všichni hráči by si měli sednout) atd. Hráči, kteří předvedou aktivitu, bez toho aby bylo řečeno ,,Simon says‘‘, vypadávají ze hry. Vítězem je poslední hráč, který zŧstane a stává se z něj Simon.59 ,,Osou osobnostně orientované předškolní výchovy je hra jako nejlepší způsob, jak může dítě postupně zvládat předpoklady k rozvoji všeho, co bude v životě později potřebovat. Mnohé pedagogické systémy stanovovaly pro hru dítěte určité podmínky, založené na jejím systematickém uspořádání a řízení dospělým.
59 BRUMFIT, Christopher, Jayne MOON a Ray TONGUE. 1991, s. 142-153. ISBN 000370288x. (vlastní překlad)
31
Za hru v tomto případě označujeme zvnějšku řízenou motivovanou činnost, kterou využíváme k naplnění pedagogických záměrů.„„60 Dle Zajitzové je ,,hra dítěte v tomto období symbolická. Dítě se přizpůsobuje vnějšímu sociálnímu světu, jehož pravidla jsou mu cizí, a také zatím nepochopenému fyzikálnímu světu. Čím je dítě mladší, tím lépe se na prostředí dokáže adaptovat. Potřebuje ale také asimilovat skutečnost sobě samému a tu realizuje právě prostřednictvím hry. Vzhledem k tomu, že dítě zatím není zcela schopno své zážitky vyjádřit jazykem, vyjadřuje je pomocí symbolů a nápodob.„„61
5 Metody a formy výuky Anglický jazyk je v předškolním vzdělávání vyučován prostřednictvím jazykových kurzŧ, které zahrnují jednu či více výukových lekcí týdně. Další moţností je navštěvování mateřských škol s výukou anglického jazyka, kde celodenní výuka probíhá v anglickém jazyce. Koťátková uvádí, ţe ,,rozhodují-li se rodiče pro mateřskou školu v cizím jazyce, tedy pro takovou, která má svůj program organizovaný v jiném než mateřském jazyce, mělo by jejich přemýšlení směřovat k odpovědím na dvě základní otázky: 1. Je naše dítě z bilingvního prostředí a jazyk, kterým se bude ve školce mluvit, je mateřským jazykem jednoho z rodičů? 2. Půjde naše dítě do základní školy, která bude mít tento cizí jazyk jako jazyk, ve kterém se budou všechny předměty vyučovat? Jestliže v obou případech odpovídáte – ano, pak lze jinojazyčnou školku doporučit. V ostatních případech je to velmi problematické rozhodnutí. Dítě musí v takovém zařízení mluvit jen cizím jazykem prakticky po celý den. Několikaleté zkušenosti učitelek z těchto školek ukazují, že děti, které nemají v tomto jazyce doma žádné zázemí a jsou např. i mírně uzavřené povahy, často promluví ve školce jen několikrát za den, a to ještě jednoduchým způsobem. Jejich vlastní mateřština ještě není plně jazykově a gramaticky utvořena a dítě stagnuje pro nedostatek možností se v ní vyjadřovat a kvalitu prohlubovat. V cizím jazyce se s ním jinde nemluví a ani v základní škole mluvit nebude, a to znamená nabytí jednoduché orientační znalosti za poměrně vysokou cenu. Je 60 KOLLÁRIKOVÁ, Zuzana a Branislav PUPALA. 2001, s. 135. ISBN 8071785857. 61 ZAJITZOVÁ, Eliška. 2011, s. 49. ISBN 9788086798141.
32
důležité si taky uvědomit propojenost rozvoje dětského myšlení a vyjadřování a ta je v případě malé řečové aktivity ohrožena.„„62
5.1 Jazykové kurzy 5.1.1 Angličtina ZuZu Jedná se o jazykovou školu zaměřenou na alternativní formu výuky angličtiny v mateřských školách. ,,Tradiční
anglické
dětské
písně
(Nursery
Rhymes),
vytvořené
společnostmi Super Simple Learning, Dream English a Maple Leaf Publishing, jsou speciálně upraveny tak, aby vyhovovaly výuce dětí ve věku 3 - 6 let, nemajícím angličtinu
jako
rodný
jazyk.
Zpívání
těchto
písní
během
výuky
je
doprovázeno pohybově-rytmickými aktivitami, kde děti využívají pohybu, gest i mimiky a tím si snadněji slovíčka z písniček zapamatují.„„63 Metodika se zaměřuje na to, aby děti při výuce zaţily spoustu zábavy, smály se a byly šťastné. Tak pro ně angličtina bude něčím příjemným v jejich ţivotě a vybudují si k ní pozitivní vztah. Nebudou tak z ní mít zbytečný strach a ostýchat se jazyk pouţít. Výuka probíhá 1x týdně po 45 minutách. Závěrečných 15 minut je věnováno výtvarným aktivitám, zaměřeným na téma z aktuální hodiny. Děti pracují s pracovními listy, které si pak odnášejí domŧ. Z pracovních listŧ si doma ve spolupráci s rodiči mohou vytvářet pomŧcky k písničkám a opakovat si probrané učivo. Rodičŧm jsou emailem zasílány výstupy z kaţdé hodiny s odkazy na pouţité písničky a videa, a také s radami a tipy, jak s dětmi doma pracovat. Heslo je "To, co se naučíš s radostí... naučíš se na celý ţivot!" 64
62 KOŤÁTKOVÁ, Soňa. 2008, s. 66-67. ISBN 9788024715681. 63 Angličtina ZuZu: Angličtina hrou [online]. 2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.anglictina-zuzu.cz/ 64 Angličtina ZuZu: Angličtina hrou [online]. 2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.anglictina-zuzu.cz/
33
5.2 Mateřské školy s výukou anglického jazyka 5.2.1 Mateřská škola Mateřídouška Anglická školka Mateřídouška je mateřská škola, kde celodenní výuka dětí probíhá převáţně v anglickém jazyce. Cizí jazyk je vyučován v běţných denních situacích. Kaţdý týden má své téma (např.: nemocnice, zvířátka, rodina), které se pravidelně mění. Děti mluví častěji ve svém rodném jazyce, ale jsou učiteli vedeni k mluvení v anglickém jazyce. Dětem jsou dávány instrukce a kladeny otázky v angličtině, obvykle rozumí a odpovídají na otázky převáţně česky. Tento druh komunikace poskytuje učiteli zpětnou vazbu ve smyslu porozumění anglického mluveného slova. Jeden učitel se stará přibliţně o šest dětí, výuka je proto velice individuální. Účast dětí ve výukových aktivitách je dobrovolná. Hlavní dŧraz je u dětí kladen na dovednosti poslech a mluvení v anglickém jazyce.
Praktická část 6 Názory rodičů na výuku anglického jazyka v předškolním vzdělávání 6.1 Metodologie výzkumného šetření a charakteristika zkoumaného vzorku Cíle výzkumného šetření Hlavním cílem výzkumného šetření je analýza názoru rodičŧ dětí předškolního věku na výuku anglického jazyka v mateřských školách. Výzkum byl prováděn ve městě Brně. Respondentŧm byly kladeny otázky týkající se výuky anglického jazyka v předškolním věku. Dílčím cílem tohoto výzkumného šetření je zjištění názorŧ na výuku anglického jazyka u respondentŧ, jejichţ děti navštěvují jazykové kurzy angličtiny ZuZu.
34
Metodologie výzkumného šetření Empirická část je zaloţena na výzkumném šetření, které má kvantitativní charakter, přičemţ hlavní technikou tohoto šetření byl dotazník, sestavený autorkou práce. Tento dotazník obsahuje 12 uzavřených otázek a 1 polootevřenou otázku. Vyhodnocení tohoto šetření je uspořádáno v grafech, které ukazují kolikrát byla daná moţnost odpovědi uvedena a kolik respondentŧ tuto moţnost uvedlo. V rámci výzkumného šetření a na základě uvedeného dílčího cíle byly stanoveny následující hypotézy: 1. Rodiče jsou toho názoru, že znalost anglického jazyka přinese jejich dětem náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily. 2. Dle rodičů znalost anglického jazyka zvýhodňuje žadatele o práci před těmi, kteří touto znalostí nedisponují. 3. Rodiče upřednostňují při výběru mateřské školy ta zařízení, která nabízejí výuku anglického jazyka před těmi, která výuku nenabízejí. 4. Rodiče u lektora/učitele anglického jazyka považují za nejdůležitější jeho perfektní znalost anglického jazyka a metodu jeho výuky.
Charakter zkoumaného vzorku Byly tázány rodiče dětí, které navštěvují jazykový kurz anglického jazyka ZuZu. Empirická část byla realizována ve spolupráci s jazykovým centrem angličtina ZuZu, které má hlavní sídlo v Tišnově. Výzkumného šetření se zúčastnilo 100 rodičŧ.
35
6.2 Analýza dotazníkového šetření Otázka č. 1: „Kterou mateřskou školu byste zvolili pro své dítě?“ Kterou mateřskou školu byste zvolili pro své dítě?
9%
4% S nabídkou jazykových kurzů angličtiny Mateřskou školu s výukou angličtiny během celého dne Bez nabídky jazykových kurzů angličtiny 87%
Graf č. 1: „Kterou mateřskou školu byste zvolili pro své dítě?“
Z grafu č. 1 vyplývá, ţe 87 respondentŧ (tj. 87 %) by zvolilo pro své dítě mateřskou školu s nabídkou jazykových kurzŧ angličtiny, 9 respondentŧ (tj. 9 %) by zvolilo mateřskou školu s výukou angličtiny během celého dne a 4 respondenti (tj. 4 %) by zvolili mateřskou školu bez nabídky jazykových kurzŧ. Z uvedených dat vyplývá, ţe většina rodičŧ preferuje mateřské školy s moţností výuky anglického jazyka pro jejich děti.
36
Otázka č. 2: „Domníváte se, že znalost anglického jazyka přinese Vašim dětem náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily?“ Domníváte se, že znalost anglického jazyka přinese Vašim dětem náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily?
12%
Ano Ne
88%
Graf č. 2: „Domníváte se, ţe znalost anglického jazyka přinese Vašim dětem náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily?“
Z výzkumného šetření plyne, ţe z celkového počtu 100 respondentŧ se 88 respondentŧ (tj. 88 %) domnívá, ţe znalost anglického jazyka přinese jejich dětem náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily a 12 respondentŧ (tj. 12 %) se domnívá, ţe tomu tak není. Lze tedy říci, ţe rodiče mají zájem o dobré výsledky dětí při výuce anglického jazyka na základní škole. Je však dŧleţité zmínit, ţe výuka na ZŠ by měla určitým zpŧsobem navazovat na výuku z mateřské školy a záleţí uţ jen na rodičích, zda-li zvolí takovou ZŠ, která danou návaznost výuky umoţňuje. Některé ZŠ nabízejí výuku anglického jazyka jiţ od prvního ročníku základní školy.
37
Otázka č. 3: „Myslíte si, že znalost anglického jazyka zvýhodňuje žadatele o práci před těmi, kteří znalostí nedisponují?“
Myslíte si, že znalost anglického jazyka zvýhodňuje žadatele o práci před těmi, kteří znalostí nedisponují?
1%
Ano Ne
99%
Graf č. 3: „Myslíte si, ţe znalost anglického jazyka zvýhodňuje ţadatele o práci před těmi, kteří znalostí nedisponují?“
Z grafu vyplývá, ţe 99 respondentŧ (tj. 99 %) si myslí, ţe znalost anglického jazyka zvýhodňuje ţadatele o práci před těmi, kteří znalostí nedisponují a 1 respondent (tj. 1 %) se domnívá, ţe znalost anglického jazyka neznevýhodňuje ţadatele o práci před těmi, kteří znalostí nedisponují. Lze tedy uvést, ţe rodičŧm záleţí na budoucím kariérním uplatnění jejich dětí.
Otázka č. 4: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo mluvit anglicky?“
Proč chcete, aby Vaše dítě umělo mluvit anglicky?
15%
Lepší kariérní uplatnění v dospělosti 34% Možnost studovat nebo pracovat v zahraničí v dospělosti Jiná
20%
Výhody při komunikaci v zahraničí 31%
Graf č. 4: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo mluvit anglicky“
38
Z daných údajŧ vyplývá, ţe 34 respondentŧ (tj. 34 %) chce, aby jejich dítě umělo mluvit anglicky kvŧli lepšímu kariérnímu uplatnění v dospělosti, 31 respondentŧ (tj. 31 %) z dŧvodu moţnosti studia nebo práce v zahraničí v dospělosti, 15 respondentŧ (tj. 15 %) upřednostňuje výhody při komunikaci v zahraničí a 20 respondentŧ (tj. 20 %) uvádí jiný dŧvod. Názory respondentŧ uvádějící jiné dŧvody: ,,aby dítě nemělo odpor k cizím jazykŧm‘‘; ,,všechny tři uvedené moţnosti‘‘; ,,dítě to baví‘‘; ,,v tomto věku se děti učí zcela nenásilně, tak proč toho nevyuţít‘‘; ,,kolik jazykŧ znáš, tolikrát jsi člověkem‘‘; ,,komunikace s rodinou ţijící v zahraničí‘‘; ,,lepší komunikace v zahraničí, lepší kariérní uplatnění‘‘; ,,angličtina je v dnešní době nutnost, nikoliv výhoda‘‘; ,,angličtina přispívá k celkové lepší orientaci i doma (počítače, odborná literatura atd.).‘‘ Lze konstatovat, ţe respondentŧm záleţí zejména na lepším kariérním uplatnění jejich dětí a chtějí pro ně nechat otevřenou moţnost studovat nebo pracovat v zahraničí. Část respondentŧ by ocenila, pokud by se jejich děti dokázaly dorozumět v zahraničí. Zbytek respondentŧ se domnívá, ţe znalost anglického jazyka je v dnešní době nutností, děti se v předškolním věku učí bez větších obtíţí, tak by byla škoda toho nevyuţít a v neposlední řadě uvádí názor, aby jejich dítě mělo zkušenost s cizím jazykem jiţ v tomto věku.
Otázka č. 5: „Co je pro Vás nejdůležitějším kritériem, zda dítě poslat do jazykového kurzu angličtiny či mateřské školy s výukou anglického jazyka?“ Co je pro Vás nejdůležitějším kritériem, zda dítě poslat do jazykového kurzu angličtiny či mateřské školy s výukou anglického jazyka?
11%
Rád/a bych, aby moje dítě umělo anglicky
5%
Rád/a bych, aby se dokázalo v zahraničí dorozumět 57%
27%
Pozdější uplatnění znalostí na ZŠ Zaplnění volného času dítěte
Graf č. 5: „Co je pro Vás nejdŧleţitějším kritériem, zda dítě poslat do jazykového kurzu angličtiny či mateřské školy s výukou anglického jazyka?“
39
Z grafu plyne, ţe pro 57 respondentŧ (tj. 57 %) je nejdŧleţitějším kritériem, zda dítě poslat do jazykového kurzu angličtiny či mateřské školy s výukou anglického jazyka skutečnost, aby jejich dítě umělo mluvit anglicky, 27 respondentŧ (tj. 27 %) povaţuje za dŧleţité, aby se jejich dítě v zahraničí dorozumělo, 11 respondentŧ (tj. 11 %) myslí na pozdější uplatnění znalosti anglického jazyka na ZŠ a pro 5 respondentŧ (tj. 5 %) je dŧleţité zaplnění volného času dítěte. Lze se domnívat, ţe pro rodiče je skutečně dŧleţitá znalost anglického jazyka jejich dětí, nejedná se o pouhé zaplnění volného času dítěte.
Otázka č. 6: „Proč si myslíte, že je dobré s výukou začít již v předškolním věku?“
Proč si myslíte, že je dobré s výukou začít již v předškolním věku?
5%
Pozitivní přístup k angličtině
20% 41%
Možnost brzkého seznámení s jazykem To, co se naučí v předškolním věku, si zafixují již napořád Příprava na výuku na ZŠ
34%
Graf č. 6: „Proč si myslíte, ţe je dobré s výukou začít jiţ v předškolním věku?“
V otázce č. 6 měli respondenti uvést, proč si myslí, ţe je dobré s výukou začít jiţ v předškolním věku. Pozitivní přístup k angličtině uvádí 41 respondentŧ (tj. 41 %), 34 respondentŧ (tj. 34 %) uvádí moţnost brzkého seznámení se s cizím jazykem, 20 respondentŧ (tj. 20 %) si myslí, ţe to, co se děti naučí jiţ v předškolním věku, si zafixují jiţ napořád a pro 5 respondentŧ (tj. 5 %) je dŧvodem příprava na výuku na ZŠ.
40
Z výsledkŧ výzkumného šetření se lze domnívat, ţe rodiče chtějí u svých dětí vybudovat pozitivní přístup k angličtině jiţ v předškolním věku a nedomnívají se, ţe se jedná o přípravu na výuku na ZŠ.
Otázka č. 7: „Co považujete za nejdůležitější u lektora/učitele angličtiny pro Vaše děti?“ Co považujete za nejdůležitější u lektora/učitele angličtiny pro Vaše děti? Snaha o to, aby výuka děti bavila 15%
3%0% 0%
Pozitivní přístup k dětem Metoda jeho výuky Perfektní znalost anglického jazyka
15% 67%
Pedagogické vzdělání Nepřetěžování dětí
Graf č. 7: „Co povaţujete za nejdŧleţitější u lektora/učitele angličtiny pro Vaše děti?“
Pro 67 respondentŧ (tj. 67 %) je nejdŧleţitější u lektora/učitele angličtiny jeho snaha o to, aby výuka děti bavila, 15 respondentŧ (tj. 15 %) uvádí jako nejdŧleţitější aspekt pozitivní přístup k dětem, pro 15 respondentŧ (tj. 15 %) je nejdŧleţitější metoda jeho výuky, pro 3 respondenty (tj. 3 %) se jedná o perfektní znalost anglického jazyka, pro ţádného respondenta (tj. 0 %) není nejdŧleţitějším faktem pedagogické vzdělání a nepřetěţování dětí. Je moţné se domnívat, ţe rodičŧm nejvíce záleţí na skutečnosti, aby děti výuka bavila, metodě výuky a lektorově/učitelově pozitivním přístupu k dětem. Pro rodiče není nejdŧleţitějším rysem lektora/učitele jeho pedagogické vzdělání a skutečnost, jsou-li děti ve výuce přetěţovány.
41
Otázka č. 8: „Víte jako metodu výuky používá Váš lektor?
Víte jako metodu výuky používá Váš lektor?
4%
Ano Ne
96%
Graf č. 8: „Víte jako metodu výuky pouţívá Váš lektor?
Z celkového počtu 100 respondentŧ ví 96 (tj. 96 %), jakou metodu výuky pouţívá lektor a 4 respondenti (tj. 4 %) neví, jakou metodu lektor pouţívá. Lze uvést, ţe rodiče znají a zajímají se o metodu výuky anglického jazyka svých dětí.
Otázka č. 9: „Který přístup k výuce upřednostňujete?“
Který přístup k výuce upřednostňujete?
Nekonveční přístup - důraz na poslech, mluvení a zábavu
7% 15%
Učení nových slovíček prostřednictvím obrázků a jiných tištěných materiálů Celodenní přirozená výuka 78%
Graf č. 9: „Který přístup k výuce upřednostňujete?“
42
Dŧraz na poslech, mluvení a zábavu upřednostňuje jako přístup k výuce 78 respondentŧ (tj. 78 %), 15 respondentŧ (tj. 15. %) zvolilo odpověď učení nových slovíček prostřednictvím obrázkŧ a jiných tištěných materiálŧ, 7 respondentŧ (tj. 7 %) uvedlo celodenní přirozenou výuku.
Otázka č. 10: „Jste rádi, že Vaše dítě navštěvuje jazykový kurz angličtiny?“
Jste rádi, že Vaše dítě navštěvuje jazykový kurz angličtiny?
0%
Ano Ne
100%
Graf č. 10: „Jste rádi, ţe Vaše dítě navštěvuje jazykový kurz angličtiny?“
100 respondentŧ (tj. 100 %) je rádo, ţe jejich dítě navštěvuje jazykový kurz angličtiny. Z této odpovědi respondentŧ lze říci, ţe jsou s jazykovým kurzem spokojeni a neváhali by své dítě do kurzu poslat znovu.
43
Otázka č. 11: „Co je pro Vás nejdůležitější u Vašeho dítěte?
Co je pro Vás nejdůležitější u Vašeho dítěte?
7%
Výuka ho baví
35%
Pozitivní přístup k angličtině 58%
Znalosti, které získal
Graf č. 11: „Co je pro Vás nejdŧleţitější u Vašeho dítěte?“
Pro 58 respondentŧ (tj. 58 %) je nejdŧleţitější u jejich dítěte, aby ho výuka bavila. Pro 35 respondentŧ (tj. 35 %) je to pozitivní přístup k angličtině a pro 7 respondentŧ (tj. 7 %) jsou to znalosti, které získal. Z uvedených odpovědí vyplývá, ţe rodiče předškolních dětí upřednostňují výuku, která děti baví před mírou znalostí, které získaly.
Otázka č. 12: „Procvičujete si s dětmi angličtinu i po příchodu domů?“ Procvičujete si s dětmi angličtinu i po příchodu domů?
9%
Ano Ne
91%
Graf č. 12: „Procvičujete si s dětmi angličtinu i po příchodu domŧ?“
44
91 respondentŧ (tj. 91 %) si procvičuje s dětmi angličtinu i po příchodu domŧ, 9 respondentŧ (tj. 9 %) si s nimi angličtinu doma neprocvičuje. Výsledek výzkumného šetření je příznivý vzhledem ke skutečnosti, ţe děti si potřebují nové znalosti často opakovat. Při jedné aţ dvou výukových hodinách týdně opakování znalostí v domácím prostředí jistě přispěje k rozvoji znalostí. Pokud rodiče angličtinu neovládají, mohou se společně s dětmi naučit její základy.
Otázka č. 13: „Pozorujete u svého dítěte/dětí pokrok ve znalosti anglického jazyka?“
Pozorujete u svého dítěte/dětí pokrok ve znalosti anglického jazyka?
10%
Ano Ne
90%
Graf č. 13: „Pozorujete u svého dítěte/dětí pokrok ve znalosti anglického jazyka?“
90 respondentŧ (tj. 90 %) pozoruje u svého dítěte pokrok ve znalosti anglického jazyka, 10 respondentŧ (tj. 10 %) pokrok nepozoruje. Lze tvrdit, ţe metoda výuky angličtiny ZuZu je efektivní a má svŧj význam.
45
6.3 Vyhodnocení hypotéz Hypotéza 1 ,,Rodiče jsou toho názoru, že znalost anglického jazyka přinese jejich dětem náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily.‘‘ Hypotéza č. 1 se potvrdila. V grafu č. 2 je uvedeno, ţe 88 respondentŧ (tj. 88 %) se domnívá, ţe znalost anglického jazyka přinese jejich dětem náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily a pouze 12 respondentŧ (tj. 12 %) se domnívá, ţe tomu tak není. Na druhou stranu podle grafu č. 5 pouze pro 11 respondentŧ (tj. 11 %) je nejdŧleţitějším kritériem, zda dítě poslat do jazykového kurzu angličtiny či mateřské školy s výukou anglického jazyka moţnost pozdějšího uplatnění znalosti anglického jazyka na ZŠ a pro 5 respondentŧ (tj. 5 %) je dŧvodem proč je dobré s výukou začít jiţ v předškolním věku příprava na výuku na ZŠ.
Hypotéza 2 ,,Dle rodičů znalost anglického jazyka zvýhodňuje žadatele o práci před těmi, kteří touto znalostí nedisponují.‘‘ Hypotéza je pravdivá. V grafu č. 3 je uvedeno, ţe tomu tak opravdu je. 99 respondentŧ (tj. 99 %) si myslí, ţe znalost anglického jazyka zvýhodňuje ţadatele o práci před těmi, kteří znalostí nedisponují a pouze 1 respondent (tj. 1 %) se domnívá, ţe znalost anglického jazyka neznevýhodňuje ţadatele o práci před těmi, kteří znalostí nedisponují. Z grafu č. 4 vyplývá, ţe 34 respondentŧ (tj. 34 %) chce, aby jejich dítě umělo mluvit anglicky kvŧli lepšímu kariérnímu uplatnění v dospělosti.
Hypotéza 3 ,,Rodiče upřednostňují při výběru mateřské školy ta zařízení, která nabízejí výuku anglického jazyka před těmi, která výuku nenabízejí.‘‘ Z grafu č. 1 vyplývá, ţe se jedná o pravdivou hypotézu. 87 respondentŧ (tj. 87 %) by zvolilo pro své dítě mateřskou školu s nabídkou jazykových kurzŧ angličtiny, 9 respondentŧ (tj. 9 %) by zvolilo mateřskou školu s výukou anglického jazyka a pouze 4 respondenti (tj. 4 %) by zvolili mateřskou školu bez nabídky
46
jazykových kurzŧ. Z hypotézy vyplývá, ţe většina rodičŧ preferuje mateřské školy s moţností výuky anglického jazyka pro jejich děti.
Hypotéza 4 ,,Rodiče u lektora/učitele anglického jazyka považují za nejdůležitější jeho perfektní znalost anglického jazyka a metodu jeho výuky.‘‘ Dle grafu č. 7 se hypotéza nepotvrdila. Perfektní znalost anglického jazyka není nejdŧleţitější pro ţádného respondenta (tj. 0 %) a pro 15 respondentŧ (tj. 15 %) je nejdŧleţitější metoda jeho výuky. Pro většinu respondentŧ tedy 67 respondentŧ (tj. 67 %) je nejdŧleţitější u lektora/učitele angličtiny jeho snaha o to, aby výuka děti bavila. Danou skutečnost potvrzuje graf č. 9, kdy 78 rodičŧ (tj. 78 %) upřednostňuje jako přístup k výuce dŧraz na poslech, mluvení a zábavu a graf č. 11 dle které je pro 58 respondentŧ (tj. 58 %) nejdŧleţitější u jejich dítěte, aby ho výuka bavila. Dle grafu č. 8 lze zmínit fakt, ţe 96 respondentŧ (tj. 96 %) ví, jakou metodu výuky pouţívá lektor.
7 Srovnání vybraných jazykových kurzů a mateřských škol s výukou anglického jazyka Jazykový kurz
Angličtina Zu-Zu
Helen Doron
Akcent IH Prague
English Možnost účasti
Od 3 let
Od 3 měsícŧ
Od 3 let
Počet dětí ve
Maximálně 12 dětí
Není specifikované
4 – 8 dětí
Pozitivní vztah
Rozšíření slovní
Dŧraz na pasivní
k angličtině,
zásoby, bezchybná
znalost, která
rozšíření slovní
výslovnost,
předchází aktivní
zásoby
osvojení větné
produkci jazyka
skupině na jednoho lektora/učitele Hlavní cíl výuky
skladby anglické věty
47
Průběh výuky
Pohybově-rytmické
Animované epizody Písničky, pohyb,
aktivity spojené
s příběhem, písně
s anglickými
hry, příběhy, výtvarná činnost
písničkami, výtvarné aktivity Hlavní princip
Základem jsou
Opakovaný
Dŧraz na pasivní
výuky
speciální anglické
poslech, pozitivní
znalost, přirozená
výukové písně
podpora při
kaţdodenní
upevňování
komunikace
jazykových znalostí Opakování učiva
Rodiče mají
Výukové materiály
Potřebná podpora
k dispozici výstupy
jsou k dispozici
rodičŧ, domácí
z kaţdé hodiny s
rodičŧm, záleţí na
poslouchání CD
radami a tipy, jak s
jejich rozhodnutí
s angličtinou
Není uvedeno
dětmi pracovat doma Návaznost na
Spolupráce
Neexistuje přímá
výuku na ZŠ
s některými
návaznost
základními školami Motto
"To, co se naučíš s
"Angličtina pro děti
"Naším cílem je
radostí... naučíš se
s Helen Doron –
poskytnout dětem
na celý ţivot!"
výuka, která přináší
pozitivní a
skutečné výsledky." konstruktivní první setkání s angličtinou." Tab. č. 1: Srovnání jazykových kurzŧ
Z tabulky č. 1 vyplývá, ţe s jazykovým kurzem Helen Doron English (dále jen ,,HDE‘‘) mohou začít děti výuku nejdříve a to jiţ od 3 měsícŧ. Zbývající jazykové kurzy Angličtina ZuZu (dále jen ,,ZuZu‘‘) a Akcent IH Prague (dále jen ,,Akcent‘‘) je moţné navštěvovat od 3 let věku dítěte. HDE nemá specifikovaný počet dětí v jazykovém kurzu, více individuální přístup k dítěti nabízí Akcent se 4 - 8 dětmi na jednoho lektora/učitele oproti ZuZu, kde je obvykle 12 dětí ve skupině. HDE a Zuzu mají společný hlavní cíl výuky – rozšíření 48
slovní zásoby dítěte. Zuzu se dále zaměřuje na pozitivní vztah k angličtině, HDE na bezchybnou výslovnost a osvojení větné skladby anglické věty. Akcent klade dŧraz na pasivní znalost, která předchází aktivní produkci jazyka. V Zuzu probíhá výuka prostřednictvím pohybově-rytmických aktivit spojených s anglickými písničkami a výtvarnými aktivitami. U HDE jsou to animované epizody a písně. Akcent zahrnuje do výuky písničky, pohyb, hry, příběhy a výtvarnou činnost. Společným rysem pro všechny jazykové kurzy jsou anglické písničky. Pro Zuzu jsou hlavním principem výuky anglické výukové písně, HDE se věnuje zejména poslechu a Akcent kaţdodenní přirozené komunikaci. Rodiče dětí ze všech jazykových kurzŧ mají moţnost zjistit, jak s dětmi doma pracovat a jsou jim poskytovány rady pro domácí opakování znalostí. Návaznost na základní školu nabízí pouze jazykový kurz ZuZu, který spolupracuje s některými ZŠ. 65
Mateřská škola
Mateřídouška
Safirka
Perlička
Možnost účasti
Od 3 let
Od 3 let
Od 3 let
Počet dětí ve
Prŧměrně 10 dětí
13 – 16 dětí
Obvykle 15 dětí
skupině na jednoho lektora/učitele Hlavní cíl výuky
Zlepšení dovednosti Rozšíření slovní
Osvojení
poslechu a mluvení
anglického jazyka
zásoby, zlepšení dovednosti poslechu a mluvení v angličtině
Průběh výuky
Kaţdý týden má
Písničky, říkanky,
Děti se mohou
své téma, dětem
pohádky, výtvarné
volně pohybovat po
jsou dávány
aktivity, pohybové
třídách, pracují
instrukce a kladeny
a hudební aktivity
samy nebo se
65 Akcent International House: Prague [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.akcent.cz Helen Doron English: Angličtina pro děti [online]. 2011 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.helendoron.cz/ Angličtina ZuZu: Angličtina hrou [online]. 2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.anglictina-zuzu.cz/
49
otázky v angličtině
připojí k jiným dětem
Hlavní princip
Pouţívání cizího
Snaha
Osvojování
výuky
jazyka v běţných
prostřednictvím
anglického jazyka
denních situacích
zájmu dětí učit o
díky přirozeným
motivuje k jeho
světe kolem nás a
situacím a
pouţití
být jeho spolutvŧrci
smysluplným aktivitám
Opakování učiva
Záleţí na rodičích
Záleţí na rodičích
Záleţí na rodičích
Návaznost na
Spolupráce
Spolupráce s
Návaznost výuky
výuku na ZŠ
s některými ZŠ
některými ZŠ
v dvojjazyčné česko-anglické Montessori ZŠ Perlička
Motto
"Především chceme
"Vyuţíváme
"Radost je známkou
vytvářet podmínky
přirozené
vnitřního rŧstu. "
pro pohodu a
zvídavosti a
zdraví. "
tvŧrčího potenciálu dětí k jejich učení."
Tab. č. 2: Srovnání mateřských škol s výukou anglického jazyka
Tabulka č. 2 uvádí, ţe výuky ve všech mateřských školách se děti mohou zúčastnit od 3 let věku. Počet dětí ve skupině na jednoho lektora/učitele se v mateřské škole Mateřídouška pohybuje prŧměrně okolo 10 dětí, v Safirce je to 13 - 16 dětí a v Perličce obvykle 15 dětí. Nejvíce individuální výuku nabízí mateřská škola Mateřídouška. Mateřídouška a Safirka si kladou za společný hlavní cíl výuky zlepšení dovednosti poslechu a mluvení v anglickém jazyce, Safirka se dále zaměřuje na rozšíření slovní zásoby. Mateřská škola Perlička nemá určen konkrétní hlavní cíl výuky, věnuje se obecně osvojení cizího jazyka. Narozdíl od mateřských škol Mateřídouška a Safirka, kde je program výuky určován lektorem/učitelem, se v Perličce děti mohou volně pohybovat po třídách, pracují samy nebo se připojí k jiným dětem.
50
V Mateřídoušce a Perličce je hlavním principem výuky pouţívání jazyka v běţných denních situacích. Děti jsou díky přirozeným situacím a smysluplným aktivitám motivovány k mluvení v angličtině. Ve všech třech mateřských školách záleţí zcela na rodičích, zda-li budou se svým dítětem procvičovat angličtinu i po příchodu domŧ. Mateřídouška a Safirka spolupracují s některými ZŠ ohledně návaznosti výuky, avšak děti z mateřské školy Perlička mohou navštěvovat dvojjazyčnou česko-anglickou Montessori ZŠ Perlička, která přímo navazuje svojí výukou na mateřskou školu Perlička. 66
8 Porovnání předškolní výuky anglického jazyka v jazykovém kurzu a mateřské škole s výukou anglického jazyka 8.1 Srovnání jazykových kurzů a mateřských škol s výukou anglického jazyka Kritérium srovnání
Jazykový kurz
Mateřská škola s výukou anglického jazyka
Délka trvání výuky Přístup k výuce
Obvykle 1 výuková lekce
5 dnŧ v týdnu, celodenní
týdně (45 minut)
výuka
Přesně vyměřený čas na
Přirozená výuka,
komunikaci a poslech
komunikace a poslech
v anglickém jazyce
anglického jazyka v běţných denních situacích
Opakování učiva
Jedenkrát týdně, případně
Pětkrát týdně, případně
doma s rodiči
doma s rodiči
66 Anglická školka v Brně: Safirka [online]. 2013 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.safirka.cz/ Mezinárodní Montessori Mateřská škola Perlička [online]. 2006 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.msperlicka.cz/
51
Návaznost na výuku na
Je moţná, záleţí na typu
Je moţná, záleţí na typu
ZŠ
jazykového kurzu
mateřské školy
Používaný jazyk
Výhradně anglický jazyk
Výhradně anglický jazyk, v případě kázeňských obtíţí nutnost pouţití mateřského jazyka
Počet dětí ve skupině na
Záleţí na velikosti
Individuální, mŧţe se
jednoho lektora/učitele
mateřské školy, obvykle
pohybovat i kolem 6 dětí
kolem 12 dětí ve skupině
ve skupině
Většinou nerodilý mluvčí
Nerodilý mluvčí, často také
Vztah učitele
rodilý mluvčí
k anglickému jazyku Hlavní cíl výuky
Často pouze rozšíření
Rozšíření slovní zásoby,
slovní zásoby
zlepšení dovedností poslech a mluvení
Styk lektora/učitele
Pouze několikrát týdně,
s dětmi
v časově omezenou dobu
Účast dětí v aktivitách
Obvykle se od dítěte
Kaţdodenní Dobrovolná
očekává, ţe se aktivit zúčastní Tab. č. 3: Porovnání předškolní výuky anglického jazyka v jazykovém kurzu a anglické mateřské škole
Mezi hlavní přednosti mateřské školy s výukou anglického jazyka patří délka trvání výuky. Výuka probíhá kaţdý den a to celodenně. Děti se setkávají s anglickým jazykem v běţných denních situacích, které je mnohdy pobízejí k pouţití cizího jazyka. Kaţdý den se prostřednictvím poslechu setkávají s cizím jazykem a ten se tak stává přirozenou součástí jejich denního programu. Dále mají děti moţnost si upevňovat a procvičovat své znalosti kaţdý den s lektorem, případně také s rodiči po příchodu domŧ. Snahou mnoha mateřských škol s výukou anglického jazyka je spolupráce s místní základní školou ve snaze navázat obsah předškolní výuky na výuku v 1. ročníku základní školy. Výuka anglického jazyka v předškolním věku ztrácí na svém významu, pokud děti po nástupu na základní školu nepokračují v prohlubování jiţ získaných znalostí. Mnoho základních škol nabízí rozšířenou výuku cizích jazykŧ, děti mají moţnost učit se anglickému jazyku od 1. ročníku na prvním stupni základní školy. 52
Lektoři/učitelé komunikují s dětmi v tomto typu mateřské školy výhradně anglickým jazykem, pouze v nutných případech pouţijí mateřský jazyk děti. Stává se tak nejčastěji v případě kázeňských obtíţí. Počet dětí na lektora/učitele ve skupině bývá nízký. Obvykle se pohybuje od šesti do třinácti dětí ve skupině. Lektor/učitel má moţnost pracovat s kaţdým dítětem individuálně a věnovat se jeho potřebám. Značnou předností bývá anglicky mluvící rodilý mluvčí, který dětem mŧţe nabídnout poslech typického přízvuku cizího jazyka, který si děti zafixují. Výuka v mateřské škole s výukou anglického jazyka je zaměřena jak na rozšiřování slovní zásoby dětí, tak zejména na jejich dovednosti mluvit a poslouchat v anglickém jazyce. Děti nejsou zkoušeny z jednotlivých slovíček, spíše je lektor/učitel pobízí k samostatnému slovnímu projevu v cizím jazyce. Děti mají obvykle se svým lektorem/učitelem blízký vztah, jsou s ním ve styku kaţdý den. Účast dětí v jazykových aktivitách je zcela dobrovolná. Pokud se dané aktivity nechtějí zúčastnit, jedinou podmínkou je, aby svou jinou činností nevyrušovaly ostatní děti. V případě, ţe děti navštěvují jazykový kurz angličtiny v mateřské škole, výuka nejčastěji trvá okolo 45 minut týdně. Doba výuky obvykle nestačí k tomu, aby si děti na cizí jazyk zvykly a začaly jej přirozeně pouţívat. Děti si často potřebují opakovat nově získané znalosti a pokud si angličtinu doma s dětmi neprocvičují rodiče, mají tuto moţnost pouze jedenkrát v týdnu. Návaznost znalostí z kurzu na výuku na základní škole je moţná, záleţí na daném jazykovém kurzu. Vţdy je daná návaznost výhodou nebo spíše nutností k efektivnímu osvojení jazyka. Jediným pouţívaným jazykem v době jazykového kurzu je anglický jazyk. Ve skupině je obvykle 12 dětí na jednoho lektora/učitele, vţdy záleţí na velikosti mateřské školy a moţnostech jazykové školy. Zřídka bývá lektorem/učitelem v jazykovém kurzu rodilý mluvčí, není to však pravidlem. Obrovskou slabinou jazykových kurzŧ z hlediska výuky bývá často fakt, ţe se snaţí naučit děti co nejvíce nových slovíček a frází na rŧzná témata. Opomíjí tak často rozvíjení dětské dovednosti komunikovat a také skládat věty v cizím jazyce. Děti obvykle vídají svého lektora/učitele z kurzu pouze jedenkrát týdně, coţ znevýhodňuje jazykové kurzy oproti mateřským školám s výukou anglického jazyka. Také oproti mateřské škole s výukou anglického jazyka se od dítěte očekává, ţe se do všech aktivit zapojí. Povinností lektora/učitele není vymýšlet dítěti náhradní program v případě jeho nezájmu o výuku. 53
Závěr Bakalářská práce se věnuje výuce anglického jazyka v předškolním vzdělávání. Teoretická část se zabývá anglickým jazykem ve vztahu k Evropě. Míra motivace občanŧ EU učit se cizí jazyky je malá, avšak občané EU se shodují na tom, aby se děti začaly učit první cizí jazyk před dosaţením věku šesti let. Tento názor jiţ není sdílen pro druhý cizí jazyk. Většina občanŧ EU se domnívá, ţe děti by se měly jako první cizí jazyk učit angličtinu. Dále se zaměřuje na studium cizího jazyka v raném věku a proč je dobré začít s výukou co nejdříve. Děti předškolního věku se učí zejména prostřednictvím poslechu a mluvení. V České republice jsou v předškolním věku metodami a formami výuky anglického jazyka anglické jazykové kurzy při mateřských školách a mateřské školy s výukou anglického jazyka. Záleţí na rodičích, kterou metodu a formu výuky zvolí pro své děti. Výzkumná část je zaloţena na empirickém výzkumu, jehoţ nejdŧleţitějším nástrojem byl dotazník. Tento dotazník byl sestaven pro rodiče dětí, které navštěvují anglické jazykové kurzy při mateřských školách v Brně. Dotazník se týkal především názoru rodičŧ na předškolní výuku anglického jazyka. Hlavním cílem bylo zjistit, zda-li rodiče upřednostňují při výběru mateřské školy ta zařízení, které nabízejí výuku anglického jazyka před těmi, které výuku nenabízejí a jejich názory na rŧzné aspekty výuky anglického jazyka. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe rodiče upřednostňují mateřské školy s nabídkou jazykových kurzŧ angličtiny a domnívají se, ţe znalost anglického jazyka přinese jejich dětem náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily. Rodiče povaţují za dŧvody, proč je dobré s výukou začít jiţ v předškolním věku pozitivní přístup k angličtině a moţnost brzkého seznámení se s cizím jazykem. Nejdŧleţitější vlastností lektora/učitele angličtiny je pro rodiče jeho snaha, aby děti výuka bavila. Není to tedy perfektní znalost anglického jazyka či pedagogické vzdělání, jak jsem se domnívala. Všichni rodiče jsou rádi, ţe jejich dítě navštěvuje jazykový kurz angličtiny. Další část praktické části je věnována porovnání předškolní výuky anglického jazyka v jazykovém kurzu a mateřské škole s výukou anglického jazyka. Tyto dvě dané
54
formy výuky jsou srovnávány na základě rŧzných kritérií jako je hlavní cíl výuky nebo návaznost výuky na ZŠ. Mezi hlavní přednosti mateřské školy s výukou anglického jazyka oproti jazykových kurzŧm patří délka trvání výuky a to, ţe se děti se setkávají s anglickým jazykem v běţných denních situacích. Také srovnávám vybrané jazykové kurzy a mateřské školy s výukou angličtiny na základě rŧzných kritérií jako jsou hlavní princip výuky nebo návaznost na výuku na ZŠ. Mou snahou je také prostřednictvím práce upozornit na dŧleţitost znalosti anglického jazyka. Faktem je, ţe angličtina je nejrozšířenějším a nejpouţívanějším jazykem nejen v Evropě, ale i ve světě. Znalost angličtiny přináší mnohé výhody, jak pro budoucí profesi, tak i výhody při cestování v zahraničí. V mnohých zemích na celém světě se lze bez větších problému domluvit v anglickém jazyce. Veškeré přání a potřeby nelze mnohdy vyjádřit pomocí několika základních slovíček a frází. Myslím si, ţe tato práce mŧţe být přínosem nejen pro budoucí pedagogy, ale hlavně pro rodiče dětí předškolního věku. V práci se dozví, kdy je dobré začít s výukou, aby byla co nejefektivnější, jaké typy zařízení mohou zvolit pro své děti a o vztahu dítěte k jazyku v předškolním věku. Rodiče by měli pečlivě zváţit dŧleţitost znalosti anglického jazyka a z ní plynoucí výhody pro jejich dítě při rozhodování, jestli své dítě v předškolním věku k výuce přihlásí. Děti se seznámí s tradicemi a kulturou jiných zemí a budou jiţ od raného věku vychovávány multikulturně.
55
Resumé Bakalářská práce „Výuka anglického jazyka v předškolním vzdělávání“ se zabývá problematikou výuky anglického jazyka u dětí předškolního věku. Teoretická část uvádí základní pedagogické pojmy, anglický jazyk ve vztahu k Evropě a přibliţuje studium cizího jazyka v raném věku. Práce objasňuje vztah dítěte k jazyku a výuku anglického jazyka. Práce jmenuje konkrétní příklady jazykových kurzŧ a mateřských škol s výukou anglického jazyka. Praktická část je zaloţena na kvantitativním výzkumu, jehoţ hlavním nástrojem byl dotazník. Jeho cílem bylo zjistit, jestli rodiče upřednostňují při výběru mateřské školy ta zařízení, která nabízejí výuku anglického jazyka před těmi, která výuku nenabízejí a jejich názory na rŧzné aspekty výuky anglického jazyka. Dotazník byl určen pro rodiče dětí, které navštěvují anglické jazykové kurzy při mateřských školách. Ve městě Brně se výzkumu zúčastnilo 100 respondentŧ. Odpovědi respondentŧ jsou analyzovány. V praktické části je dále porovnávána předškolní výuka anglického jazyka v jazykovém kurzu a mateřské škole s výukou anglického jazyka, vybrané jazykové kurzy a mateřské školy s výukou anglického jazyka na základě rŧzných kritérií.
Summary Bachelor thesis “Teaching English in Pre-school education” deals with teaching English to preschool children. The theoretical part explains basic pedagogical terms, English language in relation to Europe and deals with teaching English in early years. It includes the relation of the child to the language and teaching English. It enumerates the examples of the language courses and English kindergartens. The practical part is based on the quantitative research. Questionnaires of this research investigated opinions of parents about their preferences when choosing kindergartens. It focuses on the fact if the parents prefer kindergarten with or without teaching English and also their opinions on different aspects of teaching English in pre-school education. The questionnaire was created for the parents whose children visit English language courses in kindergartens. In Brno 100 respondents participated in the research. The answers are analyzed. In the practical part pre-school teaching in language courses is compared to English kindergartens as well as some language courses and English kindergartens are compared and based on various criteria. 56
Seznam literatury BRUCEOVÁ, Tina. Předškolní výchova: deset principů moderní pedagogiky a jejich aplikace v praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 1996. Výchova dětí od 3 do 8 let. ISBN 8071780685.
BRUMFIT, Christopher, Jayne MOON a Ray TONGUE. Teaching English to children: from practice to principle. 1st ed. Editor Jayne Moon, Ray Tongue, Christopher Brumfit. London: Collins ELT, 1991, 309 s. ISBN 00-037-0288-X.
BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona. Komunikace dětí předškolního věku. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 236 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3008-0.
ČAČKA, Otto. Psychologie dítěte. Vydání první. Tišnov: Masarykova Univerzita Brno, 1994. 112 s. ISBN 80-85799-03-0. HENNOVÁ, Iva. Angličtina pro předškoláky: metodika pro výuku v mateřské škole. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 143 s. ISBN 978-80-7367-692-6. JANÍKOVÁ, Věra. Výuka cizích jazyků. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. 200 s. ISBN 978802-4735-122. KOLLÁRIKOVÁ, Zuzana; PUPALA, Branislav. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001. 455 s. ISBN 80-717-8585-7. KOŤÁTKOVÁ, Soňa. Dítě a mateřská škola. Vyd. 1. Praha, 2008. Pedagogika (Grada). ISBN 9788024715681. MERTIN, Václav; GILLERNOVÁ, Ilona. Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, 2010. 247 s. ISBN 978-807-3676-278.
57
PHILLIPS. Young learners. Oxford: Oxford University Press, c1993. Resource books for teachers. ISBN 0194371956. PRŦCHA, Jan a KOŤÁTKOVÁ. Předškolní pedagogika: učebnice pro střední a vyšší odborné školy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013. ISBN 9788026204954.
PRŦCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-807-3676-476. REILLY, Vanessa a WARD. Very young learners. Oxford: Oxford University Press, c1997. Resource books for teachers. ISBN 019437209x. SCOTT, Wendy A; YTREBERG, Lisbeth H. Teaching English to children. New York: Longman, 1990. 115 s. ISBN 05-827-4606-X. SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004. ISBN 80-870-0000-5. SVARTVIK, Jan a LEECH. English: one tongue, many voices. Hampshire: Palgrave Macmillan, 2006. ISBN 1403918309. ŠIKULOVÁ, Renata, Ivana BRTNOVÁ ČEPIČKOVÁ. Kapitoly z předškolní pedagogiky. Vyd. 1. V Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2005. Skripta (Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem). ISBN 8070446854. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 522 s. ISBN 80-717-8308-0. ZAJITZOVÁ. Předškolní vzdělávání a jeho význam pro rozvoj jazyka a řeči. Vyd. 1. Praha: Hnutí R, 2011. ISBN 9788086798141.
58
Internetové zdroje Akcent International House: Prague [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.akcent.cz Anglická školka v Brně: Safirka [online]. 2013 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.safirka.cz/
Angličtina ZuZu: Angličtina hrou [online]. 2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.anglictina-zuzu.cz/ COUBALOVÁ, Alena. Podněty k výuce cizích jazykŧ v ČR: Informační cesta Goetheinstitutu po Německu splnila své poslání: Aktuální podněty k výuce cizích jazykŧ a vícejazyčnosti na českých školách. In: Podněty k výuce cizích jazykŧ v ČR [online]. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/podnety-k-vyuce-cizich-jazyku-v-cr Helen Doron English: Angličtina pro děti [online]. 2011 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.helendoron.cz/ Evropané a jejich jazyky. In: Evropané a jejich jazyky [online]. Speciální eurobarometr, 2005 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_cs.pdf Mezinárodní Montessori Mateřská škola Perlička [online]. 2006 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.msperlicka.cz/ MŠMT ČR. Akční plán výuky cizích jazykŧ pro období 2005 – 2008: Národní plán výuky cizích jazykŧ [on-line]. 14 s. [cit. 31. 3. 2014]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/JT010NPvyukyCJnaNet.pdf Pedagogická orientace: Výuka cizího jazyka v raném věku. Praha: Česká pedagogická společnost, 2007, roč. 2007, č. 3. ISSN 1211-4669. Dostupné z:
59
http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2007/Pedor07_3_VyukaCizihoJazykaVRanemVe ku_HanusovaNajvar.pdf
60
Seznam tabulek a grafů Tab. č. 1: Srovnání jazykových kurzŧ Tab. č. 2: Srovnání mateřských škol s výukou anglického jazyka Tab. č. 3: Porovnání předškolní výuky anglického jazyka v jazykovém kurzu a anglické mateřské škole
Graf č. 1: „Kterou mateřskou školu byste zvolili pro své dítě?“ Graf č. 2: „Domníváte se, ţe znalost anglického jazyka přinese Vašim dětem náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily?“ Graf č. 3: „Myslíte si, ţe znalost anglického jazyka zvýhodňuje ţadatele o práci před těmi, kteří znalostí nedisponují?“ Graf č. 4: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo mluvit anglicky?“ Graf č. 5: „Co je pro Vás nejdŧleţitějším kritériem, zda dítě poslat do jazykového kurzu angličtiny či mateřské školy s výukou anglického jazyka?“ Graf č. 6: „Proč si myslíte, ţe je dobré s výukou začít jiţ v předškolním věku?“ Graf č. 7: „Co povaţujete za nejdŧleţitější u lektora/učitele angličtiny pro Vaše děti?“ Graf č. 8: „Víte, jakou metodu výuky pouţívá Váš lektor? Graf č. 9: „Který přístup k výuce upřednostňujete?“ Graf č. 10: „Jste rádi, ţe Vaše dítě navštěvuje jazykový kurz angličtiny?“ Graf č. 11: „Co je pro Vás nejdŧleţitější u Vašeho dítěte?“ Graf č. 12: „Procvičujete si s dětmi angličtinu i po příchodu domŧ?“ Graf č. 13: „Pozorujete u svého dítěte/dětí pokrok ve znalosti anglického jazyka?“
61
Seznam příloh Příloha č. 1 - Dotazník
62
Příloha č. 1 Dotazník pro rodiče dětí, které navštěvují jazykové kurzy angličtiny ZuZu v mateřských školách
Milí rodiče, jsem studentka pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce na téma Výuka anglického jazyka v předškolním vzdělávání. Dovoluji si Vás poprosit o jeho vyplnění, nezabere Vám více neţ pár minut a velice mi tím pomŧţete. Děkuji. Kristýna Ješinová 1) Kterou mateřskou školu byste zvolili pro své dítě? S nabídkou jazykových kurzŧ angličtiny Bez nabídky jazykových kurzŧ angličtiny Mateřskou školu s výukou angličtiny (výuka angličtiny během celého dne)
2) Domníváte se, ţe znalost anglického jazyka přinese Vašim dětem náskok před dětmi na základní škole, které se této výuky nezúčastnily? Ano Ne 3) Myslíte si, ţe znalost anglického jazyka zvýhodňuje ţadatele o práci před těmi, kteří touto znalostí nedisponují? Ano Ne 4) Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky? Výhody při komunikaci v zahraničí Lepší kariérní uplatnění v dospělosti
Moţnost pracovat nebo studovat v zahraničí v dospělosti Jiný dŧvod, uveďte prosím jaký_______________________ 5) Co je pro Vás nejdŧleţitějším kritériem, zda dítě poslat do jazykového kurzu angličtiny či mateřské školy s výukou anglického jazyka: Rád/a bych, aby moje dítě umělo anglicky Zaplnění volného času dítěte Pozdější uplatnění znalostí na ZŠ Rád/a bych, aby se dokázalo v zahraničí dorozumět 6) Proč si myslíte, ţe je dobré začít s výukou jiţ v předškolním věku? Moţnost brzkého seznámení se s cizím jazykem To, co se naučí v předškolním věku, si zafixují jiţ napořád Příprava na výuku na ZŠ Pozitivní přístup k angličtině 7) Co povaţujete za nejdŧleţitější u lektora/učitele angličtiny pro Vaše děti? Pozitivní přístup k dětem Perfektní znalost anglického jazyka Pedagogické vzdělání Snaha o to, aby si toho děti zapamatovaly co nejvíce Nepřetěţování dětí Metoda jeho výuky 8) Víte, jakou metodu výuky pouţívá Váš lektor? Ano Ne 9) Který přístup k výuce upřednostňujete? Učení nových slovíček prostřednictvím obrázkŧ a jiných tištěných materiálŧ Nekonvenční přístup – dŧraz na poslech, mluvení a zábavu Celodenní přirozená výuka
10) Jste rádi, ţe Vaše dítě navštěvuje jazykový kurz angličtiny? Ano Ne 11) Co je pro Vás nejdŧleţitější u Vašeho dítěte? Výuka ho baví Znalosti, které získal Pozitivní přístup k angličtině 12) Procvičujete si s dětmi angličtinu i po příchodu domŧ? Ano Ne 13) Pozorujete u svého dítěte/dětí pokrok ve znalosti anglického jazyka? Ano Ne
