MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií
Modernizace obsahu vzdělávání oboru Kosmetické sluţby Bakalářská práce
Brno, 2012
Vedoucí práce: Ing. Pavla Stejskalová
Autor práce: Veronika Knappová
Bibliografický záznam KNAPPOVÁ, Veronika. Modernizace obsahu vzdělávání oboru Kosmetické služby: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií, 2012. 54 l., 3 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Pavla Stejskalová.
Anotace Bakalářská práce „Modernizace obsahu vzdělávání oboru kosmetička“ pojednává o změnách potřebných v tematických plánech odborného výcviku. V současné době shledávám závaţné nedostatky v tomto předmětu, a proto jsem navrhla změny tak aby lépe vyhovovaly dnešním potřebám. První kapitola popisuje historii kosmetiky, jak byla chápána v mnoha civilizacích a jaké přinesla v kaţdé době změny a jiný pohled na ni. V druhé kapitole se zaměřuji na rozdíly vzdělávacích systému v délce studia, počtu hodin, způsobu výuky. Třetí kapitola je zaměřená na odborné předměty nejdůleţitější pro práci kosmetičky. Nejzávaţnější téma je obsaţené ve čtvrté kapitole, kde jsem naznačila změny v tematickém plánu a provedla jeho modernizaci. Toto, společně s druhou kapitolou povaţuji za stěţejní přínos svoji práce. V páté kapitole se můţeme dočíst názory odborníků, kteří posuzovali provedené změny a měli moţnost projevit svoje připomínky. V poslední šesté kapitole jsem navrhla několik pracovních listů, které by mohli slouţit jako pomůcky k zapojení studentek do daného problému. Listy obsahují nejen informace od učitelky odborného výcviku, ale další, které si musí doplnit studentky samy. Tato práce nabízí moţnost změn prospěšných pro studentky a pro jejich odbornou práci.
Annotation The bachelor‘s thesis „Modernization of the beautician field curriculum“ deals with required changes in vocational training thematic plans. Currently I find serious flaws in this subject, therefore I propose changes that would better meet these days requirments. The first chapter describes the history of cosmetics, how it was understood in many civilizations, what changes and different points of view were made on the beauty care in every era. In the second chapter, I focus on the education system differences in the study length, the number of hours and a teaching methods.
The third chapter is focused on the technical subjects most important for the beautician work. The most serious topic is included in the fourth chapter. I indicated changes in the thematic plan and carried out its modernization. This and the chapter two, I consider as a crucial contribution of my thesis. In the fifth chapter, you can find the opinions of the professionals who assessed performed changes and had a chance to express their objections. In the last chapter, I suggested several working sheets, which could be a useful teaching aid for students involved in this particular problem. The sheets include not only an information from vocatioanl teacher, but also another must be completed by the students themselves. This thesis offers the possibility of beneficial changes for the students and their professional work.
Klíčová slova Kosmetika, odborný výcvik, hodinová dotace odborného výcviku, tematický plán, odborné předměty, kosmetické školy.
Keywords Cosmetics, vocational training, hour count of vocational training, thematic plan, vocational subjects, cosmetics schools.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“ V Brně dne 20. dubna 2012
Veronika Knappová
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Pavle Stejskalové za cenné rady a připomínky, které mi v průběhu psaní poskytla, dále bych chtěla poděkovat PeadDr. Soni Cupákové za korekturu bakalářské práce a manţelům Michelfeitovým za technickou podporu.
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 7 1
HISTORIE KOSMETIKY..................................................................................... 8 1.1 KOSMETIKA V PRAVĚKU, ČÍNĚ, INDII, EGYPTĚ ...................................................... 8 1.1.1 Pravěk ........................................................................................................... 8 1.1.2 Čína ............................................................................................................... 9 1.1.3 Indie .............................................................................................................. 9 1.1.4 Egypt ........................................................................................................... 10 1.2 ŘECKO ................................................................................................................. 11 1.3 ŘÍM ...................................................................................................................... 12 1.4 STŘEDOVĚK ......................................................................................................... 12 1.5 NOVOVĚK ............................................................................................................ 13 1.6 MODERNÍ KOSMETIKA.......................................................................................... 14
2
POSOUZENÍ VÝVOJE OBORU VZDĚLÁVÁNÍ KOSMETICKÉ SLUŢBY .. ................................................................................................................................. 17 2.1 VÝUKA KOSMETIČEK V OBDOBÍ OD 1995 - 2004 .................................................. 17 2.2 VÝUKA KOSMETIČEK V OBDOBÍ OD 2003 - DODNES ............................................. 19
3
ODBORNÉ PŘEDMĚTY VE VÝUCE KOSMETICKÉ SLUŢBY ................. 23 3.1 3.2 3.3 3.4
KOSMETIKA ......................................................................................................... 24 MATERIÁLY ......................................................................................................... 26 ZDRAVOVĚDA ...................................................................................................... 28 ODBORNÝ VÝCVIK ............................................................................................... 30
4
INOVACE V ODBORNÉM VÝCVIKU ............................................................. 34
5
NÁZORY ODBORNÍKŮ ..................................................................................... 45
6
PRACOVNÍ DIDAKTICKÉ LISTY ................................................................... 48
ZÁVĚR........................................................................................................................... 52 POUŢITÁ LITERATURA ........................................................................................... 53 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................... 55
Úvod Kosmetika je v dnešní době součástí kaţdodenního ţivota mnoha ţen i muţů a to nejen pro skupinu s vyššími příjmy. Vzhledem k dnešnímu ţivotnímu stylu, který na nás tlačí ze všech stran, je potřebná stálá péče o sebe sama. Časopisy, televize a jiná média nám neustále nutí představu toho, ţe jen lidé, kteří o sebe pečují, mohou být dokonalí a úspěšní a tím nás stále více posouvají do rukou různorodých odborníků. Ovšem abychom byli vţdy spokojeni a odcházeli jsme s perfektním výsledkem, je potřeba, aby odborníci byli opravdu kvalifikovaní a svojí práci rozuměli ve všech ohledech. Největším profesionálem by měla být především kosmetička. Její práce je na první pohled vidět a například špatně vytrhané obočí můţe ţeně sníţit sebevědomí či vyvolat vlnu kritiky. Proto je velmi důleţité, aby kosmetičky byly perfekcionistky, měly správné základy a dostatečnou praxi na výkon tohoto povolání. K tomu by jim měla dopomoci škola a především odborné předměty, díky nimţ studentky nabydou teoretické znalosti. Odborný výcvik je poté velmi důleţitý, jelikoţ teorii pomůţe převést do praxe a tím studentkám umoţní správně pochopit danou problematiku. V dnešní době je ovšem příprava studentek na povolání kosmetičky nedostatečná. Je to způsobeno tím, ţe se systém výuky změnil z tří let zakončených závěrečnou učňovskou zkouškou na současné čtyři roky ukončené maturitní zkouškou. Mohlo by se zdát, ţe čtyři roky mohou studentkám více pomoci, ale opak je pravdou. Ve své práci chci poukázat právě na nedostatky vyplývající ze změny systému a tím na upadání tohoto oboru. Ze své několikaleté praxe se cítím oprávněna kritizovat systém, který shledávám nedostatečným a chtěla bych navrhnout změny na zlepšení výuky kosmetiček. Především bych ráda upozornila na nedostatečnou hodinovou dotaci v předmětu odborný výcvik a navrhla změny přímo v tematickém plánu, tak aby lépe připravovaly studentky a dávaly jim moţnost více se zlepšovat v praktických dovednostech. Jsem toho názoru, ţe pro práci kosmetičky jsou šikovnost a dovednosti důleţitější neţ teoretické znalosti. Také bych chtěla navrhnout pracovní listy, které budou obsahovat texty od učitelky odborného výcviku. I studentky samy budou listy doplňovat o svoje poznatky a tím se více zapojí do výuky. Tato práce má upozornit na problémy v dnešní výuce a pokusit se ukázat novinky ke zlepšení a modernizaci dnešní přípravy. [7]
1 Historie kosmetiky Činnost označovaná termínem kosmetika se zrodila z touhy po kráse. Jedná se o poměrně široký pojem, který nemá jednoznačný základ. Podle V. Rozsívalové et al. (2010, s. 9) je slovo kosmetika: „odvozené od řeckého slova „ kosmeo“, což znamená zdobím, krášlím.“ Podle jiného vysvětlení J. Lidaje (1995, s. 5) pochází ze slova „„ cosmos“ (vesmír) a jde o uspořádaný a harmonický systém.“ Ve středověku se pouţívalo označení „kosmetes“ (Rozsívalová, V. a kol., 2010, s. 9). Samotná kosmetika vznikla v úzkém vztahu k medicíně a hygieně. Vývoji podléhá stejně tak i pojem krása. Mění se podle módy a kultury. Např. z hlediska dnešního moderního člověka lze těţko souhlasit s tím, ţe jsou krásné jizvy na těle, propíchnuté uši nebo nos, tedy zdobení, které je stále oblíbené u primitivních národů. V dějinách kosmetiky lze rozeznat šest významných etap: 1. Období kosmetiky v Pravěku, Číně, Indii, Egyptě
15. aţ 3. stol. př. n. l.
2. Období kosmetiky řecké
4. aţ 1. stol. př. n. l.
3. Období římské
1. st. př. n. l. aţ 5. st.
4. Období středověku
5. aţ 15. století
5. Období novověku
16. aţ 19. století
6. Období moderní kosmetiky
20. století
Rozdělení kosmetických etap vychází ze zápisů z přednášek předmětu Odborný výcvik
1.1 Kosmetika v Pravěku, Číně, Indii, Egyptě 1.1.1
Pravěk Zrod kosmetiky se klade do doby kamenné, tj. 15 000 let před naším letopočtem.
Při archeologických vykopávkách se našly první primitivní hřebeny a ozdoby. Ideálem krásy pravěkých lidí byla ţena typu Věstonické Venuše, tedy ţena – matka a udrţovatelka rodu. Líčení v této době bylo současně znamením příslušnosti k určitému kmeni či vypovídalo o společenském významu jednotlivých osob (šamané, vůdci kmene nebo lovci).
[8]
Kromě líčení bylo v této době velmi obvyklé i jiné krášlení těla. Například nařezávání kůţe s následnou tvorbou keloidních jizev, tedy jizev z nadměrně zbujelého vaziva. Tyto praktiky můţeme vidět i dnes převáţně u kmenů v Jiţní Americe a Africe. (Rozsívalová, V. et al., 2010). V této době se lidé natírali převáţně tukem. Cílem tohoto počínání byla převáţně ochrana před chladem, vlhkem, horkem a hmyzem. Z dnešní doby to byl předchůdce repelentů. Byla to vše sice jen primitivní péče, ale péče to byla (Evropská unie [online], 2005-2011).
1.1.2
Čína Číňanky velmi dbaly o štíhlou linii. Dodrţovaly diety tak tvrdé, ţe dokonce
některé zemřely vyčerpáním. Velmi oblíbené byly malé noţky čínských ţen, které pro tento módní trend podstupovaly velmi bolestivé mrzačení nohou. Děvčatům jiţ od čtyř let byly nohy bandáţované. Palce se nechaly volné, ostatní prsty se ohnuly k chodidlům, pata dozadu a vzhůru. V Číně bylo oblíbené barvení vlasů a splétání sloţitých účesů. Číňanky si pudrovaly obličej, barvily si řasy i rty. Módní bylo rovněţ lakování nehtů. Ty se nosily dlouhé i několik centimetrů. Číňanky je chránily před zlomením tím, ţe na nich nosily stříbrná, umělecky zdobená pouzdra. Dnešní obliba dlouhých, zdobených a krásných nehtů pramení z tohoto období. Pro kosmetické účely ţeny vyuţívaly svých znalostí různých rostlin. Účinky těchto rostlin pouţívaly ke zkrášlování pleti i těla. Nejznámější rostlina je žen –šen, kterému se připisují např. protizánětlivé, omlazující a povzbuzující účinky. (Rozsívalová, V., et al. 2010)
1.1.3
Indie Indie je známá svoji vyspělou kulturou, krásou a pěstováním nejen zevnějšku ale
i osobní hygienou. Indové si ráno čistili zuby pastou či práškem (byla to směs betelových ořechů, pepře a zázvoru) a kartáčkem z větviček stromů. V čistotě udrţovali kromě úst nejen vlasy, ale i vousy a nehty. Jedli pouze dvakrát denně a to převáţně obilniny, rýţi, ovoce, zeleninu, dále různé druhy koření, olej, mléko, med a máslo. Zajímavý je výrok starého indického lékaře: „ Člověče, teplá lázeň, čerstvé mléko, [9]
mladé děvče a střídmě poţívaná tučná strava slouţí tvému zdraví.“ Aţ do dnešní doby se dochovala obliba šperků a vkládání diamantů do nosního křídla (Rozsívalová, V., et al, 2010).
1.1.4
Egypt O vyspělejší péči o těla a obličej se postarali Egypťané a jejich vyspělá kultura.
V mnoha literaturách se spíše hovoří o největším rozmachu a dosaţení vysoké úrovně v celkové péči. Egypťané byli velmi známí svým nápadným líčením jak u ţen, tak u muţů. Převáţně to byly podmalované oči, které povaţovali za střed obličeje. Oči si malovali směsí, kterou získávali z malachitu (zelený nerost), lazuritu či sulfidu olovnatého získávaných z drcených nerostů. Na horním víčku vedli černou čáru, na spodním víčku zelenou. Líčení očí neslouţilo pouze ke zkrášlování, ale mělo i funkci ochrannou. Oči byly lépe chráněny před sluncem a jeho zářením. Také líčení chránilo před trachomem – oční chorobou, která je v Egyptě dodnes rozšířená. Kromě výrazného líčení se Egypťané vyznačovali také péčí o celé svoje tělo a dokonalou hygienou. Myli se několikrát denně, vţdy ráno a večer a také před kaţdým jídlem. Také si pravidelně česali a barvili vlasy Henou, ale rovněţ si důkladně a několikrát denně vyplachovali ústa vodou, do které přidávali extrakt myrty, skořice, levandule a kopru. Egypťané ţvýkali kuličky z myrhy, a tak odstraňovali zápach z úst (prototyp dnešních ţvýkaček). Další nedílnou součástí kaţdodenního ţivota v královském paláci bylo natírání těla vonnými mastmi a oleji. Masti byly i součástí dělnické mzdy. Tyto oleje opět obsahovaly velké mnoţství vonných esencí získávaných především z částí rostlin. Oleje se nacházely i v hrobkách faraonů. Mimo to se starali i o ruce, nohy a nehty, a co bylo nejzajímavější, i o ochlupení. Byli známí svými depilacemi celého těla. Ve skříňkách s toaletními
potřebami
byly
nalezeny kovové
pinzety, pomůcky k manikúře
a kosmetické přípravky ke krášlení pleti. Egypťané znali masáţe, pouţívali pleťové masky, zvláště z medu, vosku, pryskyřice a kyperské trávy. (Rozsívalová, V., et al, 2010) Byli přesvědčeni, ţe tělo je dokonale čisté, pokud je umyté, navoněné a odepilované (eMagazíny.CZ s. r. o. [online], 2012).
[10]
1.2 Řecko Mnoho pramenů ovšem uvádí, ţe za kosmetiku v dnešním slova smyslu, nebo spíše za její podobu, vděčíme Řekům. Řekové jako první zásadu zavedli dokonalost ducha a těla. Záleţelo jim na tom, aby bylo krásné nejen jejich tělo, ale aby bylo v dokonalé souhře s duší. Krásná ţena musela být nejen duchaplná a vzdělaná, ale také zdravá, neboť podle řeckých představ platilo, ţe „co je zdravé, je i krásné.“ V Řecku se hodně dbalo na krásu těla. To můţeme pozorovat na sochách z tehdejší doby. Dodnes můţeme obdivovat jejich dokonalá těla. Pokud se zaměříme na obličej, v této době se za dokonalost krásy povaţovala bledá pleť. Jednak to byla známka nadřazené třídy, protoţe vyšší třída nemusela pracovat, a tím nebyla vystavena zbytečně slunci, jednak to bylo povaţováno za vrchol krásy. I tak se tomuto modelu velmi pomáhalo především bělícími krémovými pudry. Pudry obsahovaly kromě tuků, olejů a bílků také olověnou bělobu. Mělo to však svoje stinné stránky. Olovo při pronikání do kůţe můţe u lidí vyvolat nechutenství, závratě, bolesti hlavy, dráţdění ţaludku a můţe vést aţ ke smrti. V té době se doporučovalo jako protilátku pouţívat například masky z těsta a oslího mléka. Tyto látky olovo a jeho účinky neutralizují. Velký důraz kladli stejně jako Egypťané na tělo. Proti pocení pouţívali kamenec a tělo si natírali například mandlovým, datlovým nebo růţovým olejem, dále medem či vonnými oleji. Růţový olej připravovali zavařením růţových lístků do olivového oleje a vymačkáním rukama namočenýma v medu. Připravovali také masti z oleje, vosku, terpentýnu, vepřového a husího sádla. Velmi zvláštní, pro nás těţko přijatelný, byl oblíbený „olej zápasníků“, uznávaný jako vynikající kosmetický přípravek. Zápasníci si před zápasem natírali tělo olejem. Tento olej, který byl po skončení zápasu smíchaný s prachem a potem, se seškraboval a byla po něm velká poptávka. Zásadní změnou pro muţe však bylo holení. Zvláště Alexandr Veliký zavedl povinné holení všech svých vojáků. Tento rozkaz byl přijat kvůli ochraně před nepřáteli. Za dlouhé vousy bylo snadné uchopit nepřítele a zneškodnit ho. V Řecku se holení stalo módní vlnou a ten, kdo byl oholený, byl správný Řek (SOU Domaţlice [online], 2012). Z Řecka pochází i kniha, která se věnuje pěstování krásy s názvem „ Kosmetikon“ a napsala ji jedna řecká lékařka (srov. Rozsívalová, V., Feřteková, V., Lidaj, J., Smithová, V.).
[11]
1.3 Řím I kdyţ se dnes ví, ţe stejně jako Řekové, tak i Římané byli velkými příznivci koupelí a ţe navázali na řeckou tradici, přesto začátek římské kultury znamenal na krátkou dobu úpadek kosmetiky. I hygiena byla ze začátku lehce pozadu. Podle Senecy si myli Římané ruce a nohy kaţdý den pouze pokud se ušpinili, jinak se koupali kaţdý osmý den (OBRA, s. r. o. [online], 2011). Toto období ovšem netrvalo dlouho a Římané začali stavět velké lázně, kde se scházeli k pravidelným koupelím, které trvaly i několik hodin denně. Římané nebrali lázně pouze jako umývání těla, ale i jakési centrum společenského ţivota. V těchto lázních se dochovali i důkazy o tom, ţe se zde prováděly i kosmetické sluţby. Kůţe se masírovala oleji, pleť se pokrývala maskami a vlasy se upravovaly do vln, do kterých se ještě vplétaly různé ozdoby. Kaţdá vznešená dáma měla řadu speciálně vycvičených otrokyň, které ji upravovaly vlasy, pleť, nehty a líčily ji. Večer po ulehnutí nanesla otrokyně na obličej a krk své paní pleťovou masku. V oblibě bylo těsto z chlebové střídky a mléka, nazývané popeana – podle manželky krutého Nerona, Poppey. Ráno se ženy omývaly kozím či oslím mlékem. Stejně jako v Egyptě i v Římě dbali o vonný dech. (Rozsívalová, V., et al 2010) Starořímský lékař Galena rozdělil kosmetiku na dva směry a tyto směry se téměř ve stejné podobě dochovávají dodnes. První směr zahrnuje všestrannou péči o tělo a jeho zkrášlení, dnes bychom to mohli nazvat jako zdravý ţivotní styl spojený s wellnes kúrou, a druhý spočíval v umění zakrývat chyby na kráse. Z dnešního pohledu mluvíme o kosmetice či dermatologii. Jedem slavný římský básník Ovidius zanechal i několik veršů, ve kterých vyzdvihuje líčení tváře „ De medicamine faciei“. (Chorvátová, 1983, s. 9)
1.4 Středověk Tato doba bývá ve vztahu ke kosmetice přezdívána jako „doba temna“. Nedochovaly se ţádné informace o kosmetice nebo o hygienických zásadách. V této době byla Evropa pod nadvládou náboţensko-politických poměrů. Tělo bylo povaţováno za nádobu hříchu. Péče o tělo, o hygienu a hlavně líčení bylo pokládáno za hřích. [12]
V dobách, kdy rytíři odcházeli na řadu let do války a zanechávali své ţeny samotné na hradech, vymysleli pro ně pásy cudnosti. Pásy obepínaly ţenský pas a pokračovaly do rozkroku. Zde byly tři otvory - na moč, stolici a krev při menstruaci. Je jasné, ţe hygieny těchto ţen byla značně nedostatečná. Vylepšování vzhledu a pouţití make-upu se přesunulo do nevěstinců a k dívkám se špatnou pověstí a lehkých mravů. Zvrat v tomto období nastal aţ v době, kdy se šlechta začala pudrovat a pleť bělit, zvýrazňovat si rty a opět se zkrášlovat. (Chorvátová, 1983, s. 10-11)
1.5 Novověk S příchodem baroka se do Evropy vrátila touha po krásné pleti a po péči o obličej. Z Francie se ke šlechtě dostala móda bohatých šatů a objemných účesů. Účesy byly zdobeny různými dekoracemi a bohatými kloboučky. Dámy ale i muţi se začali pudrovat bílým pudrem nejen na obličej, ale i do vlasů. Také se začaly pouţívat rtěnky, a to nejen u ţen, ale i u muţů. I kdyţ se to můţe zdát zvrácené, pěkně vykreslené rty byly znakem váţnosti a vznešenosti. Další ozdobou, která měla velký úspěch a která se pouţívala nejen na obličeji, ale někdy i na těla, byla pihy krásy tzv. muška. Tyto ozdoby se opět objevovaly u ţen i muţů a měly mnoho rozličných tvarů. Nešlo jen o pihu kulatou nebo oválnou, mušky měly tvar květu, zvířátka či jiných excentrických tvarů. Tato doba znamenala nejen opětný vzrůst kosmetiky jako takové, ale i velký úpadek hygieny. Obličej si lidé, nebo spíše šlechta zkrášlovali a dbali o něj. Tělo a celková péče o něj ovšem upadla. Pouţívaly se piţmové kuličky, kterým se říkalo pompa ambre. Šlo o směs ambry a piţma. Ambra je voskovitá látka vznikající ve střevech vorvaně a pižmo je část výměšku přeţvýkavce kabara piţmového. Tyto vonné kuličky se dávaly do zlatých jablíček, která měla dírky a nosila se u pasu nebo na řetízku kolem krku. Od této doby se rozvoj kosmetiky ubíral jiţ jen směrem kupředu. I kdyţ to nebyly zrovna mílové kroky kosmetiky, péče o tělo se opět stala součástí ţivota. I hygiena se začala znovu dostávat do popředí. Lidé postupně začali zjišťovat, ţe krása a čistota patří k sobě a jedno bez druhého nemůţe být. (Rozsívalová, V. et al. 2010) [13]
1.6 Moderní kosmetika Její zaloţení se připisuje Pierre la Contemu, který ţil v 17. století a ve svých spisech oţivil staré myšlenky řeckých a arabských lékařů. O začátcích a rozvoji moderní kosmetiky v součastném slova smyslu, kdy se stává zájem široké veřejnosti, můţeme hovořit teprve v souvislosti s průmyslovou revolucí, s novými poznatky v oblasti chemie, hygieny i medicíny a v souvislosti s průmyslovou výrobou kosmetických přípravků. Další rozvoj kosmetiky a všech jejich podoborů vyústil ve 30. letech našeho století ve vzniku kosmetologie jako samotné vědecké disciplíny, která spojuje poznatky, kromě jiţ zmiňovaných, i farmakologie, botaniky, biologie, fyziologie, fyziky, atd. V Československu neměla kosmetika před druhou světovou válkou ţádné specifické rysy. Chyběla zde vlastní tradice, výroba kosmetických přípravků byla minimální a odborná péče v kosmetických salonech ojedinělá. V poválečných letech, v souvislosti s růstem ţivotní úrovně, a tím i společenské potřeby, jsou patrné první změny. Je zásluţným faktorem, ţe první, kdo se o krytí této společenské potřeby začali prakticky zajímat, byli dermatologové. Přednosta olomoucké dermatologické kliniky MUDr. G. Lejhanec v roce 1951 otevřel rozsáhlou diskusi na téma aktuálnosti péče o pleť a vytvořil tak podmínky pro rozvoj a popularizaci kosmetiky. V září 1956 byla při dermatologické sekci Čs. lékařské společnosti J.E.Purkyně ustavena kosmetická komise. Byli v ní zastoupeni čeští a slovenští dermatologové, odborníci jiných lékařských oborů a odborníci na výrobu kosmetických
přípravků.
Z iniciativy
kosmetické
komise
byl
ve
spolupráci
s ministerstvem zdravotnictví a s pracovníky odboru místního hospodářství vypracován systém a náplň školení kosmetiček. V dalším pak výuka budoucích kosmetiček přešla do čtyřletých učňovských škol s maturitou řízených ministerstvem školství. Souběţně s tímto procesem probíhá i rozšiřování počtu zdravotnických zařízení specializovaných na lékařskou kosmetiku. Pro tento úkol bylo nutno připravit nejen lékaře, ale i zdravotní sestry a vytvořit systém vyhovujícího doškolování v kosmetické problematice. Ministerstvo zdravotnictví v roce 1958 rozhodlo o zřízení Ústavu lékařské kosmetiky. Vedle něho se pak rozvíjí řada profesionálních kosmetických salonů,
tak
i
řada
dermatologických
specializovaných na kosmetickou problematiku
[14]
a
plasticko-chirurgických
pracovišť
Studium kosmetiky je v posledních letech velmi oblíbené. Mnoho mladých dívek si podává přihlášku ke studiu, chtějí se stát kosmetičkou, nehtařkou, pedikérkou nebo vizáţistkou. Chtějí se naučit starat o jiné ţeny či muţe, ale i sebe. Studentky, které nastupují ke studiu, touţí po krásné, čisté, příjemné a voňavé práci. Chtějí se naučit péči o pleť, ruce a osvojit si bezchybné líčení. (srov. Rozsívalová V., Feřteková V., zápisy z přednášek předmětu Odborný výcvik) I péče v kosmetických salonech je dnes trochu jiná neţ před několika lety. V dnešní době je na našem trhu obrovské mnoţství kosmetických značek a kaţdou chvíli přibývají další a další. Je potom velmi těţké vybrat tu, která kosmetičce a jejím zákaznicím
nejlépe
vyhovuje.
Proto
se
výrobci
předhánění
v nejrůznějších
modernizacích. Ať uţ jde o délku kosmetiky, která se někdy protahuje, nové styly masáţí, nebo další doplňující sluţby navíc. Objevují se nové sluţby, které jsou buď zakomponované do kosmetické péče, nebo se nabízí jako sluţba samostatná. Kosmetika je velmi rozmanitá a příjemná sluţba, kterou si v dnešní době oblíbili i muţi. Je potřeba si uvědomit, ţe to není jen luxusní a nadstandardní záleţitost, ale ţe jde hlavně o zlepšení stavu pleti. Pro mnoho lidí uţ je to naštěstí příjemný standard. Jiní kosmetiku berou téměř jako návštěvu psychologa. Při kosmetice se uvolní, zapomenou na své problémy a trápení, odpočinou si, cítí se lépe. Dnešní doba klade na kaţdého čím dál větší nároky, předpokládá se, ţe bude člověk krásný, upravený, skoro aţ dokonalý. Právě kosmetika mu v tom můţe pomoci.
[15]
15. – 3. stol. př. n. l.
Pravěk
první repelenty
15. – 3. stol. př. n. l.
Egypt
•líčení očí •depilace •ústní hygiena
5. – 15. století
Středověk
•úpadek hygieny a péče o tělo a pleť
Čína
•malé nohy •udržované nehty
4. – 1. stol. př. n. l.
Řecko
•souhra ducha a těla •bělení pleti
16. – 19. století
Novověk
•bílý pudr •piha krásy •pižmové kuličky
[16]
Indie
•osobní hygiena •jídlo 2x denně
1. stol. př. n. l. – 5. stol.
Řím
•vzestup koupelí •masky z chleba a mléka
20. století
20. století
zrod kosmetiky jako takové
2 Posouzení vývoje oboru vzdělávání kosmetické sluţby Výuka kosmetiček probíhá jiţ řadu let. Začátek tohoto oboru nebyl úplně tak specifický, jak jej známe dnes. Kosmetika se vyvinula z medicíny a péče o tělo. Dříve byla i péče o pleť jiná (viz 1. kapitola). Kosmetika se vyvinula jako odnoţ dermatologického
lékařství
z důvodu
primární
péče
o
pleť
předcházející
dermatologickým problémům. Postupem času se ukázalo, ţe to bylo dobré rozhodnutí. I kdyţ se kosmetika rozdělila na dva hlavní obory - péče o pleť a tělo, a dekorativní kosmetiku, základem výuky kosmetiky jako takové je péče o pleť a tělo. Výuka kosmetiček prošla od svého zrodu řadou změn. Od čtyřletého studijního oboru s maturitou, přes tříletý učební obor s výučním listem, k opětovnému návratu ke studijnímu oboru na čtyři roky. I přes veškeré změny a inovace se výuka stále snaţila a snaţí dát kosmetičkám nejlepší vzdělání a co nejlépe je připravit na jejich budoucí povolání. V následující kapitole přiblíţím problematiku obou těchto systémů s jejich klady a zápory. Porovnám jejich hodinovou dotaci, ukončení studia a přístup ke studiu.
2.1 Výuka kosmetiček v období od 1995 - 2004 Vzdělávací program učebního oboru kosmetička byl koncipován jako tříletý a zabezpečoval získání odborných vědomostí a praktických dovedností potřebných k profesionálnímu vykonávání kosmetických sluţeb na úrovní středního odborného vzdělávání. Pokud byl obor kosmetička tříletý, byl zakončený závěrečnou učňovskou zkouškou. Tato zkouška se skládala z písemné, praktické a ústní části. Studium bylo rozdělené na teoretickou a praktickou část, přičemţ obojí v délce trvání jednoho týdne. Praxe byla rozdělena na ranní a odpolední směnu. Tento model byl lepší z několika důvodů. Prvním důvodem bylo menší mnoţství studentek na pracovišti, coţ přispívalo k většímu klidu a soustředění na výuku. Druhým důvodem byla moţnost vyzkoušet si směnný provoz, který fungoval a dodnes stále funguje v mnoha kosmetických salonech v naší zemi.
[17]
Myslím si, ţe výhoda tohoto modelu byla v tom, ţe pokud studentky měly školu, vstřebaly během týdne do sebe spoustu informací, na které mohly plynule navazovat dalším týdnem, kde vše mohly převést do praxe. Během praxe poté měly spoustu času, aby si vše důkladně procvičily a mohly si tak lépe zapamatovat, jak teoretické znalosti, tak znalosti praktické. Cílem vzdělávacího programu byla příprava k poskytování kvalifikovaných a kvalitních kosmetických sluţeb (základní odborné práce při přípravě zákazníků pro kosmetické ošetření, např. povrchové čištění pleti pleťovým mlékem a vodou, odborné odličování řas a obočí, odstranění chloupků, napařování kompresí i přístroji a různé druhy ručních a strojních masáţí obličeje a krku, běţné odborné práce při ošetřování pleti a pokoţky, např. depilace, aplikace obkladů a masek a kosmetické masáţe různých částí těla, poradenské sluţby v kosmetickém ošetřování pleti ohledně pouţívání vhodných přípravků podle typu pleti a věku zákazníků) a poskytování kvalifikované a kvalitní péče o ruce a nohy. Studium bylo organizováno jako tříleté denní, mohlo být i jako večerní a dálkové. Bylo ukončeno závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytovalo střední odborné vzdělání. Střední odborné učiliště zajišťovalo teoretické i praktické vyučování nebo bylo praktické vyučování zajišťováno ve střediscích praktického vyučování nebo pracovištích praktického vyučování.
Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku
Kategorie a názvy vyučovacích předmětů
Celkem
1.
2.
3.
Kosmetika
3
2
3
8
Zdravověda
2
1,5
1,5
5
Materiály
1
1
1
3
Odborný výcvik
15
17,5
17,5
50
Jsem toho názoru, ţe odborný výcvik byl v tříletém studiu lepší. Nejen z pohledu, který jsem jiţ zmínila výše, ale i z důvodu větší moţnosti práce se zákazníkem. Během týdenní práce se studentky mohly potkat s větším mnoţstvím [18]
zákaznic, které na provozovnu přišly. Studentky poznávali nové lidi a osvojili si tak komunikaci se zákaznicemi a asertivitu. Samozřejmě, toto studium mělo i svoje nevýhody. Pro mnoho studentek byl hlavní problém fakt, ţe k doplnění úplného středoškolského vzdělání bylo potřeba dostudovat i Nástavbové studium koncipované na dva roky denní docházky, nebo tříleté dálkové. Díky týdenní výuce bylo i potřebné, aby některé probrané okruhy dívky dostudovaly v samostudiu. I tak jsem přesvědčena, ţe tříleté studiu pomohlo studentkám lépe se připravit na toto povolání a na to, jak by to v praxi mělo vypadat.
2.2 Výuka kosmetiček v období od 2003 - dodnes Jak jsem jiţ zmiňovala výše, tento model výuky je jiţ jediný, který je v České republice moţný. Nepočítám zde rekvalifikační kurzy, které jsou zakončené pouze certifikáty a nejsou brány jako školní výuka. Tento systém výuky se u nás zavedl od roku 2002. Dnes je výuka na čtyři roky a zakončuje se maturitní zkouškou. I název oboru se lehce upravil z původní kosmetičky s kódem 69-41-L/004 na dnešní Kosmetické sluţby s kódem 69-41-L/01. Dnešní koncept výuky není jiţ tak jednoznačný, jako byl u tříletého oboru. Liší se hlavně hodinovou dotací a stylem, jak jsou hodiny odborného výcviky rozdělené. Je jen velmi málo škol, které by měly stejný počet hodin a stejně utvořený systém výuky odborného výcviku. Coţ je podle mého názoru značný problém. V průměru je celková dotace hodinového fondu za celé studium okolo 1200 hodin. V prvním ročníku studentky stráví na odborném výcviku 6,2 hodin, ve druhém ročníku 11,2 hodin, třetím ročníku 12,7 a ve čtvrtém ročníku mají 9,7hodin týdně. (Tyto údaje jsou zprůměrované podle učebních osnov uvedených v ŠVP 29 Středních odborných škol v České republice).
[19]
Poměr hodinové dotace v jednotlivých ročnících
Rozdělení škol
1. ročník
Soukromé
2. ročník
Státní
3. ročník 4. ročník
Studentky převáţně tráví na odborných provozovnách v prvním ročníku jeden den v týdnu a zbylé dny tráví ve škole výukou teorie. Ve druhém a třetím ročníku to bývají převáţně dva dny kaţdý týden a zbytek je opět teoretická výuka. V posledním ročníku je praxe dohromady průměrně dva aţ tři dny jednou za čtrnáct dní a jsou seřazené v jednom týdnu hned za sebou. V následující tabulce jde vidět, jak se hodinová dotace u jednotlivých škol mění, a je poznat na kterých školách je hodinová dotace větší a na kterých je hodin, kdy studentky stráví výukou odborného výcviku, menší. Zde jsou uvedené jen některé školy (celkový seznam všech škol s plnou adresou je v příloze)
[20]
Tabulka analýzy týdenní hodinové dotace odborného výcviku I. ročník
II. ročník
III. ročník
IV. ročník
6
12,5
12,5
10,5
Ţďár n. Sázavou
6
12
12
6
Č. B.
6
14
14
11
Domaţlice
6
12
9
9
Dvůr Králové
5
12
12
7
Fr. Místek
6
9
12
9
Havířov
6
6
14
14
BrnoCharbulova
12
9
9
9
Jihlava
9
9
9
9
Liberec
6
12
12
10,5
Polička
6
12
12
9
Přerov
6
12
12
9
Sokolov
6
12
12
6
Vizovice
6
12
12
12
Uh. Hradiště
6
14
14
10,5
Lanškroun
6
6+1
10+4
10+0,5
Šilheřovice
6
14
14
10
Břeclav
3
6
12
15
Karlovy Vary
6
14
14
10
Ml. Boleslav
V této tabulce je vidět jeden z hlavních problémů, který shledávám v současném systému výuky. Není jednoznačně dáno, kolik hodin by studentky měly na praxi trávit, a proto se můţe stávat, ţe některé školy mají pouze 1170 hodin během celého studia [21]
a jiné 1407 hodin. Někdo by sice mohl namítnout, ţe jde o nepodstatnou věc a ţe záleţí na tom, co studentky po ukončení školy umí, já jsem ale toho názoru, ţe pokud mají moţnost více se vzdělávat prakticky v odborném výcviku, jsou lépe připravené na výkon povolání. Vzdělávání kosmetiček je v dnešní době zakončené maturitní zkouškou. Z výše uvedených zjištění analýzy je vidno, ţe kaţdý systém vzdělávání má svoje silné a slabé stránky a v kaţdém z vyučovacích postupů by bylo potřebné provést jisté změny a modernizace. Nelze jednoznačně říct který způsob výuky je lepší, ale je potřeba se dívat stále dopředu a nefungovat podle jednoho modelu řadu let. Stejně jako se vyvíjí celá naše společnost, tak se vyvíjí i kosmetický svět, nové přípravky, modernější postupy, to vše je potřeba umět a rozvíjet. Proto si myslím, ţe by školy měly svoje školní vzdělávací programy po určité době inovovat, modernizovat a zabránit tím zaostávání rozvoje. I učitelky odborného výcviku by se měly neustále vzdělávat v nových trendech, aby studentkám poskytovaly nejnovější informace.
[22]
3 Odborné předměty ve výuce kosmetické sluţby Sloţka
odborného
vzdělávání
je
odvozena
od
základního
kurikulu
vypracovaného v podobě vzdělávacích cílů a obsahových okruhů pro vzdělávací směr péče o vzhled člověka. Poskytuje ţákům ucelený soubor teoretických vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich uplatnění v kosmetických sluţbách.
Odborné kompetence Odborné předměty pomáhají studentkám, aby si prohloubily vědomosti a po ukončení školy uměly: Volit pracovní postupy s ohledem na dodrţování technologických postupů a s přihlédnutím k individuálním přáním zákazníka Připravit pracoviště, zvolit a připravit potřebné nástroje, pomůcky a kosmetické přípravky vzhledem k volbě pracovních postupů Připravit zákazníka pro kosmetické ošetření podle hygienických předpisů Určit typ pleti zákazníka a v souladu s typem pleti zvolit vhodný způsob ošetření pleti Provádět hluboké čištění pleti (odstranění komedonů, drobných pustulek a mílií) Aplikovat obklady a masky Provádět kosmetickou masáţ obličeje, krku, dekoltu, poprsí a rukou Provádět ošetření nohou Poskytnout poradenskou sluţbu v péči o nohy Provádět běţnou údrţbu pouţívaných pracovních prostředků Organizovat samostatně svoji práci Dodrţovat zásady a předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, předpisy protipoţární ochrany a zacházet s protipoţárním zařízením Určovat způsoby kosmetických zásahů a provádět sloţité odborné práce při poskytování kosmetických sluţeb, např. atypické kosmetické ošetření Poskytovat poradenskou sluţbu v kosmetickém ošetření pleti z hlediska pouţívaných přípravků podle typu pleti, věku a zaměstnání zákazníka, v souladu s módními trendy v líčení apod. [23]
Další klíčové kompetence získané během školních let, kterými se absolventky vyznačují Vypěstovanou profesní etikou, uměním jednat s lidmi Dovedností vyrovnat se se stresovými situacemi Dovedností samostatně řešit nezvyklé situace ve styku se zákazníkem Kultivovaným vystupováním Estetickým cítěním a uplatňováním estetických hledisek v kaţdodenním ţivotě Soustavnou péči o svůj vzhled a osobní hygienu Vědomím, ţe svým vystupováním a vzhledem reprezentuje firmu Trvalým a všestranným zájmem o rozvoj osobnosti Soustavným zdokonalováním znalostí cizích jazyků Pracovní kázní a rozvinutými organizačními schopnostmi (Učební dokumenty Střední odborné učiliště tradičních řemesel, Střední 59, Brno, s. 4). Ve sloţce odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z oblasti technologie, zařízení a vybavení provozoven, materiálu, zdravovědy, kosmetiky a ekonomie. Těţiště odborných znalostí spojuje několik předmětů: Kosmetika Materiály Zdravověda Odborný výcvik
3.1 Kosmetika Tento předmět je jeden z nejdůleţitějších ve výuce. Zde se studentky učí teoretickým znalostem, které poté zdokonalují v praktické části v odborném výcviku. Poskytuje ţákům poznatky o provádění kvalifikované kosmetické péči, manikérských a pedikérských prací, o hygieně a bezpečnosti práce a o nejčastěji se vyskytujících koţních onemocněních. Výchovně vzdělávacím cílem předmětu je výchova studentky k uvědomělému dodrţování zásad, pravidel a předpisů o hygieně a ochraně zdraví pří práci, k dokonalé [24]
péči o zákazníka i sebe po zdravotní stránce a k péči o osobní hygienu a čistotu na pracovišti. Nejdůleţitější věcí, kterou se v tomto předmětu studentky učí, je řešení problémů, které se mohou na pleti objevit. Učí se, jak se má správně analyzovat pleť, nedostatky, které se na ní objevují, dermatologické problémy, a určují řešení, které pomůţe ke zlepšení celkového stavu pokoţky. Obsah přípravy je uspořádán tak, aby si ţáci na základě poznatku o anatomii a fyziologii kůţe a vnitřních a vnějších vlivech působících na stav kůţe mohli osvojit poznatky o provádění jednotlivých kosmetických úkonů. Ţákyně se teoreticky seznamují s veškerými kosmetickými postupy, které je nutno znát a dodrţovat, aby se dosáhlo co nejlepších výsledků v péči nejen o pleť, ale i o tělo a nedošlo k neţádoucímu poškození pokoţky způsobené špatnou prací kosmetičky. Jeden z nejdůleţitějších předmětů, které se studentky učí, je dermatologie. I kdyţ je kosmetička omezena tím, co můţe a nemůţe z pleti odstranit, je potřeba poznat, o jaký útvar se jedná. Je potřeba se seznámit s různými chorobami, jejich původem, klinickým obrazem i léčbou. Vysvětlení je velice jednoduché. Pokud by kosmetička nepoznala například zhoubný nádor a neupozornila na něj, mohla by zákaznici způsobit zanedbání léčby. Také by mohlo dojít k problémům, pokud by kosmetička chtěla z pleti odstranit daný útvar a nepoznala, ţe toto není v kompetenci kosmetičky. Je potřeba, aby si také studentky uvědomily, co je ještě v mezi kosmetické práce a co uţ je na dermatologickém odborníkovi. Další neméně důleţitou součástí předmětu kosmetika je i péče o ruce a nohy. V dnešní době je zařazeno do výuky větší mnoţství hodin strávených touto problematikou. Je to způsobeno tím, ţe některé školy nabízejí po ukončení studia studentkám certifikát, který je opravňuje k moţnosti zařídit si ţivnostenský list na jednu z těchto činností. Proto se ve výuce objevuje nejen péče o nohy, ale také choroby nohou, odstranění kuřích ok, potivých nohou a například i pouţití ortopedických pomůcek. Vyučující předmětu kosmetika dbá na to, aby studentky připravil na vykonávání běţné a hygienicky bezchybné práce. Soustavně upozorňuje na nebezpečí ohroţení zdraví zákazníků, zdůrazňuje zásady bezpečnosti a hygieny práce, aby se v nich utvrdily potřebné návyky. Studentky vede k bezpečnému zacházení s elektrickými přístroji a zařízeními. [25]
Předmět je rozdělen do čtyř let studia. Tematický plán začíná v prvním ročníku základními okruhy tohoto předmětu. Na začátku se probírá především historie a postupné vytváření oboru kosmetiky. Následuje anatomie, funkce a vzhled kůţe následované anatomií a fyziologií onemocnělé kůţe, koţní adnexa. Další okruhy jsou vnitřní vlivy působící na stav kůţi, vnější vlivy působící na stav pokoţky a poslední je starost o svůj vnitřní a vnější vzhled jako kosmetičky. V druhém ročníku se začíná základními pravidly kosmetické péče, průběh kosmetické péče, divadelní a večerní líčení, přístroje pouţívané v kosmetice. Třetí ročník se zaměřuje na choroby pleti. Je to velmi důleţitý okruh, jehoţ znalost je pro kosmetičku velkým přínosem. Zaměřuje se na příčiny koţních chorob, projevy a jejich léčení, dále na onemocnění mazových ţláz a parazitní koţní choroby. V posledním ročníku, neţ začne závěrečné opakování, se studentky seznamují s teorií péče o nohy, poznávají různé druhy masáţí. Končí se opakováním a přípravou k maturitní zkoušce. Tento předmět je velmi důleţitý k tomu, aby studentky pochopily teoretické poznatky a dokázaly je co nejlépe převést do praxe (Učební dokumenty Střední odborné učiliště tradičních řemesel, Střední 59, Brno, s. 26).
3.2 Materiály Vyučující předmět Materiály poskytuje ţačkám dokonalou teoretickou přípravu v oblasti kosmetické chemie, poznatky o druzích kosmetických přípravků, jejich sloţení. Je nezbytné, aby byly dobře připraveny na práci v odborném výcviku a poté v praxi kosmetičky, aby uměly pracovat s hotovými produkty a dokázaly se orientovat v jejich účincích na pleť. Důkladné zvládnutí učební látky vyučovacího předmětu Materiály je nezbytné pro kosmetickou praxi. Jestliţe studentky pochopí chemické a fyzikální děje a poznají sloţení a vlastnosti kosmetických přípravků, budou je umět správně aplikovat a tím dosáhnou poţadovaných účinků. Obsah předmětu navazuje na vědomosti studentek ze základní školy, vychází především z poznatků chemie. Vyučující předmět Materiály doplňuje po odborné stránce všeobecně vzdělávací předmět Chemie. Poskytuje poznatky nezbytné pro další [26]
odborné předměty, neboť znalost materiálů vytváří předpoklady pro pochopení pracovních postupů v předmětu kosmetika a pro práci v odborném výcviku
Výchovně vzdělávacím cílem je, aby ţákyně: Znala kosmetické suroviny pouţívané při výrobě kosmetických přípravků Znala druhy, sloţení, vlastnosti a způsoby pouţití kosmetických přípravků pouţívaných k ošetření pleti a pokoţky celého těla Znala druhy, sloţení, vlastnosti a způsob pouţití přípravků k depilaci, epilaci, desinfekci, líčení, k péči o ruce a nohy Uměla úsporně zacházet s pouţívanými materiály Důsledně dbala na pouţívání a likvidaci materiálů z hlediska zásad ochrany ţivotního prostředí Uměla dodrţovat pravidla hygieny a bezpečnosti práce, manipulovat s kosmetickými přípravky a vhodně je skladovat Vyučující dbá na to, aby si studentky neosvojily poznatky jen učením se nazpaměť, ale aby vlastnosti a pouţití kosmetických přípravků spojily s konkrétním pouţitím v praxi. Upozorňuje na nebezpečí ohroţení zdraví zákazníka i pracovníka při nesprávném pouţití kosmetických přípravků. Poţaduje se, aby odborný předmět Materiály vyučoval chemik z oboru, případně magistr farmacie. Je totiţ nesmírně důleţité, aby se studentky naučily pouţívat veškeré informace se samozřejmostí. Pokud se kosmetička podívá na sloţení krémů, měla by být schopná okamţitě říct, zda je přípravek vhodný pro danou pleť či nikoli. Je dobré i v rámci své vlastní praxe poznat, jak přípravek zřejmě funguje. Na kosmetickém trhu se objevuje spousta nových značek a přípravků a pro kosmetičku je velká výhoda, pokud dokáţe podle sloţení zjistit, jaké účinky daný krém bude na pleti mít. Po kosmetice je to druhý nejdůleţitější teoretický předmět. Protoţe společně s kosmetikou se pojí s praxí, takţe i s praktickým vyučováním, je tedy znalost této problematiky velmi důleţitá. Materiály stejně jako předmět Kosmetika jsou ve čtyřech ročnících rozděleny od základních znalostí po ty sloţitější. V prvním ročníku se začíná historií, významem a specifickými znaky. Následně se začínají postupně probírat základní kosmetické [27]
suroviny. Začíná se od základních minerálních olejů, vosků a vazelíny přes rostlinné a ţivočišné oleje, syntetické vosky, alkoholy a steroly. Druhý ročník navazuje na základní suroviny, kde se objevují samostatně a komplexně účinné látky a zvláštní důraz se klade na vitamíny. Následují navazující suroviny jako silikonové oleje, vonné látky, barviva a konzervanty. Potom se studentky dostávají ke konkrétním přípravkům pouţívaných v kosmetické péči. Začínají pleťovými mléky, toniky, emulzemi a maskami. Třetí ročník začíná dokončením přípravků na čištění pleti. Pleťové pudry, krémy a pudrkrémy. Další jsou aerosoly, mýdla a saponáty a desinfekce. Poté se probírají přípravky na vyhlazení, regeneraci, hydrataci, výţivu, dodání energie a vitamínů do pleti. Poslední látka, která se ve třetím ročníku probírá, jsou přípravky na depilaci a přípravky k péči o vlasy. V posledním ročníku se opět opakuje na maturitní zkoušky učivo všech tří let. Pouze se doplní o poslední neméně důleţité přípravky na osobní hygienu, jako jsou zubní pasty a vody, deodoranty a antiperspiranty, koupelové přípravky, přípravky na opalování a v neposlední řadě přípravky na líčení. Zde se kromě sloţení líčidel dívky seznamují i s ideálními pomůckami na líčení jako například štětci, houbičkami, labutěnkami atd. (Učební dokumenty Střední odborné učiliště tradičních řemesel, Střední 59, Brno, s. 38).
3.3 Zdravověda Na začátek je potřeba říct, ţe ani tento předmět se nedá opomíjet. A to z jednoho prostého důvodu. Je spousta specifických útvarů či nedokonalostí na pokoţce obličeje i těla, ale velká část z toho má příčinu uvnitř našeho těla. Často se mezi kosmetičkami pouţívá věta. „Co se děje uvnitř našeho těla, je poznat i navenek.“ Proto je předmět Zdravověda prolínán všemi čtyřmi roky. Vyučující
předmět
Zdravověda
poskytuje
ţákům
poznatky
z hygieny,
somatologie, mikrobiologie, patologie a epidemiologie. Poznatky z jednotlivých vědních disciplín se navzájem doplňují a tvoří jednotný celek. Podstatnou část učiva tvoří somatologie. Výklad poznatků z anatomie a fyziologie lidského těla a jednotlivých orgánů má umoţnit studentkám pochopit [28]
neoddělitelnost funkce od struktury a tvaru a dosáhnout tak vytvoření jasné představy o harmonické jednotě lidského těla. Dokonalé poznání zdravého lidského těla, poznání jeho stavby a všech základních ţivotních projevů a dějů vede k vybudování odborných základů pro práci v oboru. Velmi důleţitou součástí obsahu vyučovacího předmětu je učivo hygieny. Jedná se zde nejen o správné umytí rukou, ale jde o to, jak správně dodrţovat hygienické zásady nejen z pohledu nás samých, ale i při práci na zákaznících. Další jsou obory mikrobiologie, patologie a epidemiologie, které se všechny velmi úzce váţí k oboru. Vyučující seznámí studentky s příčinami chorob, s prevencí a nejdůleţitějšími zásadami hygieny a bezpečností práce.
Výchovně vzdělávací cílem je, aby studentky: Znaly anatomii a fyziologii lidského těla a jednotlivých orgánů Měly základní poznatky z patologie, mikrobiologie, imunologie a všeobecné epidemiologie Uměly uvědoměle dodrţovat zásady, pravidla a předpisy o hygieně, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Uměly pečovat o sebe a zákazníka po stránce zdravotní a pečovat o osobní hygienu Znaly zásady první pomoci Uměly dodrţovat pořádek a čistotu na pracovišti Obsah předmětu Zdravověda navazuje na poznatky studentek ze základní školy, především z předmětu Biologie člověka. Utváří nevyhnutelný základ pro ostatní odborné předměty, především pro kosmetiku a odborný výcvik. Vyučující na příkladech z pracovního prostředí ţáků dokumentuje obecné poučky o hygieně a bezpečnosti práce. Vede ţáky k tomu, aby se poznatky ze zdravovědy staly účinnou formou prevence nemocí a úrazů. Předmět zdravověda nemůţeme chápat a vyučovat pouze z odborného hlediska, ale i z hlediska pomoci zdokonalit sama sebe. Člověk se můţe kdykoli stát účastníkem jakékoliv nehody a je důleţité, aby dokázal poskytnout první pomoc bez dlouhého otálení. [29]
U tohoto předmětu by bylo ţádoucí, aby jeho výuku vedl vyučující lékař, popřípadě v jakémkoli ročníku lékař – hygienik. V prvním ročníku začíná výuka základními pojmy z biologie a všeobecnou hygienou. Pokračuje se buňkou, tkání, kosterní a svalovou stavbou a cévní soustavou. Druhý ročník navazuje ţlázami s vnitřní sekrecí, nervovou soustavou a pokračuje soustavou dýchací a smyslovou soustavou. Výuka třetího ročníku zahrnuje trávící soustavu spojenou s výţivou člověka, přeměnu látek a energie, význam termoregulace, pokračuje vylučovací a pohlavní soustavou. Čtvrtý ročník, který zakončuje výuku
zdravovědy, obsahuje základy
z mikrobiologie, parazitologie, imunologie a všeobecné epidemiologie (Učební dokumenty Střední odborné učiliště tradičních řemesel Střední 59, Brno, s. 32).
3.4 Odborný výcvik Cílem odborného výcviku je připravit v souladu s poţadavky stanovenými v profilu absolventky a v charakteristice studijního oboru kosmetičky, které budou schopny plnit náročné sluţby v oboru. Studentky se mají v odborném výcviku naučit všem pracím v péči o odborné kosmetické ošetření pleti, volit vhodné pracovní postupy a materiály a doporučovat takovou volbu úpravy, která odpovídá typu pleti a charakteru zákazníka. Mají také zvládnout péči o ruce a nohy. Měli by pracovat podle technologických postupů a neustále se seznamovat s novými technikami v oboru. Mistrová odborného výcviku se snaţí vytvářet a rozvíjet jejich profesní schopnosti a vlastnosti. Připravit kvalifikované pracovníky, kteří budou schopni dobře poskytnout odborné kosmetické sluţby. Odborná práce kosmetičky vyţaduje k dokonalému osvojení dovednosti velmi intenzivní nácvik, aby nedošlo k poškození zákazníka. Proto je nutné, aby studentky přistupovaly k obsluze klienta aţ po dokonalém a bezpečném zvládnutí všech přípravných a cvičných prací a za stálého dozoru mistra odborného výcviku. Mistr odborného výcviku naučí ţáky dodrţovat zásady hygieny a bezpečnosti práce a pečovat o ochranu zákazníka i vlastní osoby. Průběţně je poučuje o vhodném společenském chování a jednání se zákazníky. [30]
Obsah předmětu poskytuje ţákům ucelený soubor praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění v kosmetických sluţbách. Důleţitou součástí výuky je seznámení s pracovištěm, poučení o hygieně osobní a pracoviště, o bezpečnosti práce. Klade se hlavní důraz na dodrţování technologických postupů, ochranu zákazníka a ţáků a na přípravu chemických přípravků (bezpečná manipulace s chemikáliemi a pouţívání ochranných pomůcek). Práce v kosmetickém salonu vyţaduje k dokonalému osvojení intenzivní nácvik. Odborný výcvik navazuje na vědomosti studentek získaných ve škole, aplikuje je v praxi a dále rozvíjí. Obě tyto sloţky, odborný výcvik a učivo probírané ve škole, spolu souvisejí, vzájemně se doplňují, podporují, ale nenahrazují. Při probírání učiva a jeho aplikaci pouţívá mistr odborného výcviku vhodné metody vyučování a výcviku, organizuje exkurze do moderních provozoven, vyuţívá odbornou literaturu a pouţívá vhodné názorné učební pomůcky. Hodnocení ţáků je prováděno na základě předvedení a splnění praktických úkolů. Při hodnocení je kladen důraz na praktické vědomosti a dovednosti. Průběţně se hodnotí odpovědný přístup při provádění kosmetických úkonů, manuální zručnost, správnost, přesnost, dodrţování technologických postupů, způsob komunikace, dodrţování bezpečnostních, hygienických a jiných předpisů (Učební dokumenty Střední odborné učiliště Tradičních řemesel Střední 59, Brno, s. 45 – 46). Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Klíčové kompetence Kompetence k učení – mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace, vyuţívat informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí, znát moţnost svého dalšího vzdělávání Kompetence k řešení problémů – volit prostředky a způsoby vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, vyuţívat zkušeností a nabytých vědomostí. Komunikativní kompetence – vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování Personální a sociální kompetence – přijímat a plnit odpovědně svěřené úkoly, při obsluze zákazníků předcházet konfliktům
[31]
Občanské kompetence a kulturní povědomí – jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatnění hodnot demokracie (ŠVP). Ţáci nesmějí provádět v odborném výcviku jakákoliv ošetření spadající do působnosti zdravotnické lékařské sluţby. V prvním ročníku chodí dívky na odborný výcvik průměrně jednou týdně na šest hodin. Celkem absolvují za rok cca 235 hodin. Začínají úvodem do studia, kde se seznámí s pracovištěm, pracovním řádek, povinnostmi a hygienickým minimem. Následují další teoretické celky. Cíle kosmetiky, prostorové členění a vybavení provozoven a úprava pracovního prostředí. Poté se jiţ začínají zabývat i praxí. Začíná výuka péče o ruce a nehty, poté se přejde na úpravu a barvení obočí a řas a poslední praktickou částí je depilace a epilace. Na konci roku se učivo zopakuje a probere se ještě jeden teoretický celek kosmetické diagnózy, poradenské sluţby a kartotéčního záznamu. Druhý ročník jiţ obsahuje celkem okolo 539 hodin a dívky chodí na odborný výcvik průměrně jednou aţ dvakrát týdně na sedm hodin. Začátkem roku se zopakuje učivo z prvního ročníku. Druhý ročník je pro studentky zajímavější díky většímu mnoţství praktických celků. Začíná se povrchovým čištěním pleti, peelingem, napařováním a změkčováním pleti, pokračuje se hlubokým čištěním a kosmetickými maskami. Poté je potřeba opět menší opakování. Posledním velkým celkem je soubor kosmetických masáţí a všeobecné kosmetické líčení a drobné úpravy make-upem. Koncem druhého ročníku se učivo znovu opakuje. Třetí ročník dívky chodí průměrně dva dny v týdnu na šest nebo sedm hodin a celkem je to něco přes 500 hodin ročně. Stejně jako první dva ročníky začíná i tento celkovým opakováním obou ročníků. Navazuje dlouhý a náročný celek péče o nohy. Jak teoretická, tak praktická část. Další částí je fantazijní líčení, masáţe šíje. Druhou poloviny třetího ročníku dívky opakují a stále se zdokonalují v praktických dovednostech. Je velmi důleţité, aby se studentky stále zlepšovaly a stále dokola opakovaly všechny sloţky kosmetické péče. Čtvrtý ročník je hodně specifický nejen tím, ţe se končí a dívky musí trénovat na maturitní zkoušky, ale také tím ţe mají odborný výcvik dva nebo tři dny během dvou týdnů. Vychází to na jeden týden školy a druhý týden tři dny výcviku, dva dny školy. [32]
Celkový počet hodin za rok je okolo 300. Opět je potřeba začátkem školního roku zopakovat předešlé dovednosti. Poté uţ následuje procvičování a zdokonalování jednotlivých úkonů, které je potřeba znát. Všechny čtyři ročníky jsou poskládané tak, aby se dívky postupně učily jednotlivým kosmetickým postupům a zvládly tyto postupy aplikovat do praxe tak, aby jejich nastávající zákaznice byly spokojené a neměly důvod měnit kosmetičku. Jsou vedeny k tomu, aby věděly, jak dodrţovat hygienické zásady, jak dodrţovat veškeré předpisy, které jsou s prací kosmetičky spojené a jak dodrţovat provozní řád a vše, co k tomuto patří (srov. Učební dokumenty a Tematické plány, 1998).
[33]
4 INOVACE V ODBORNÉM VÝCVIKU Odborný výcvik je pro studentky nejdůleţitějším předmětem v celé délce studia. Zde se sloučí teoretické poznatky ze všech odborných znalostí a postupně vytvoří dokonalé praktické dovednosti. Ty je nutné pro povolání kosmetičky vypilovat do dokonalosti, aby byla kaţdá kosmetička schopna svoje povolání vykonávat co nejlépe. I kdyţ se v dnešní době mnoho škol snaţí obnovit svoje tematické plány, stálé zůstává několik škol při zastaralém systému. Ze své několikaleté praxe kosmetičky mám však dojem, ţe je potřeba změnit některé zastaralé metody a nahradit je moderními prvky. A tím poskytnout studentkám lepší, modernější a odbornější přípravu na toto povolání. Sama z vlastní zkušenosti mohu říci, ţe to, co se mi zdálo před lety, kdyţ jsem vyšla ze školy, dokonalé, je nyní, při zpětném pohledu, nedostačující. Během posledních let jsem pracovala jako školitelka. Kdyţ jsem se setkala s mladými kosmetičkami po ukončení školy, viděla jsem, ţe ne vţdy jsou schopné perfektní práce. Hlavní problém, který jsem u těchto dívek pozorovala, byly nedostatečné hygienické zásady při práci s klientkou a nedostatečná znalost jiných značek, se kterými mohou pracovat, či znalost modernějších pracovních postupů. Některé z nich si před začátkem práce ani neumyly ruce. ZÁSADNÍ NEDBALOST! Toto pravidlo MUSÍ škola vštěpovat od začátku výuky a zdůrazňovat hygienu kosmetičky jako prioritu! Bez tohoto nelze v ţádném případě přistupovat k zákazníkům. Stejně tak je důleţitá hygiena pracoviště. V ţádném případě není moţné mít v saloně neumytou podlahu, neutřený prach, nesrovnané, nevyčištěné a nevysterilované pracovní pomůcky. I tyto zásady by měla škola neustále, znovu a znovu, po dobu celé školní docházky opakovat a budoucím kosmetičkám vštěpovat. Další, z mého pohledu, nedostatečnou přípravou je výuka masáţí. Samozřejmě je důleţité naučit se několik základních tahů, ze kterých poté kaţdá kosmetička vychází, ale je potřebné ukázat i jiné moţnosti práce. Je potřeba studentkám představovat i jiné druhy, jiné postupy a modernější tahy, ze kterých mohou čerpat inspiraci. I kdyţ má kaţdá firma jiný postup a kaţdá značka svoje masáţní tahy dané v pracovním protokolu, kosmetička si masáţ individuálně, v rámci moţností, upraví a dodá masáţi svoji zručnost, osobité kouzlo. V kaţdé masáţi by měl být prostor pro improvizaci [34]
a přizpůsobení masáţních tahů, které by se jí samotné líbily. Je potřebné začít od jednodušších tahů, které se lehce provádí, ale musí po nich následovat postupně sloţitější, těţší na práci, aby vznikla jedinečná masáţ, charakterizující danou kosmetičku. Dnes ţijeme v moderní době, ve které je technika na denním pořádku a stává se běţnou součástí našeho ţivota. I v kosmetice se tento trend začíná vyvíjet velmi rychlým tempem. Kosmetické přístroje, které byly ještě před několika lety velkým hitem, jsou uţ dnes zastaralé a nahrazují je nové. Přestoţe nejsem velkým příznivcem tohoto trendu, je podle mého názoru pro kosmetičku důleţité vědět, co nového nám trh přináší a s čím je potřeba počítat jako s přímým konkurentem ruční práce. Proto jsem znalost moderních přístrojů zařadila do povinné části odborného výcviku. Moţná s tím studentky nebudou souhlasit, nebo mohou být stejného názoru jako já, je ale potřeba si uvědomit, ţe to patří k všeobecným znalostem kosmetičky, stejně jako znalost kosmetických značek na trhu. Tím se dostávám k dalšímu problému, který jsem v tematickém plánu řešila. Kosmetické značky jsou v dnešní době velký problém, který je dán obrovským mnoţstvím produktů, které se na náš trh dostávají. Není jednoduché se ve všech těchto značkách zorientovat. Zde by měla zasáhnout škola, fungující jako prostředník mezi kosmetickými značkami a produkty a studentkami. Dovolit prezentaci výrobků konkrétním zástupcům kosmetických firem. Studentky by tak měly moţnost poznat, která kosmetika je kvalitní, s dostačujícím mnoţstvím produktů a nabízející široké moţnosti uplatnění. Poslední změnou v mém tematickém plánu je přiblíţit studentkám problematiku otevírání soukromého kosmetického salonu. Z mých zkušeností jde o velmi důleţitý problém, s jehoţ problematikou jsem se na střední škole nesetkala. V osnovách studia je sice uvedena příprava provozního řádu, ale ten zahrnuje jen nepatrný kousek z toho, co musí kosmetička před otevřením salonu udělat. Jde téměř o poslední část celého projektu. Zde se projevuje i spojení odborného výcviku s ekonomikou. V případě, ţe si chce kosmetička otevřít svůj salon, musí se nejdříve rozhodnou, kolik financí si můţe dovolit investovat a na jaký účel tyto peníze vynaloţí. Dále si musí vybrat prostory, ve kterých hodlá kosmetický salon provozovat a které budou pro její práci vyhovující. Nejde ale jen o příjemné pracovní prostředí, ale tyto místnosti musí především splňovat náročné hygienické předpisy. Ať uţ jde o zavedení vody do prostor, lehce omyvatelnou [35]
podlahu, či přírodní osvětlení nebo větrání. Je potřeba dodrţovat hygienické zásady a předpisy, které jsou pravidelně kontrolovány. Dále musí být místnost schválena hasiči a stavebním úřadem dané lokality. Poté se můţe poţádat o schválení hygieny a o potvrzení jiţ zmiňovaného provozního řádu. Na závěr přicházejí jiţ příjemnější povinnosti, jako výběr kosmetické značky, vybavení prostor a dodání osobitého stylu salonu. Všechny tyto připomínky vyústí z vlastnictví ţivnostenského listu. Chci vysvětlit, proč jsem se rozhodla k dramatické změně výuky péče o ruce a nohy, převedla manikúru do třetího ročníku a oběma zkrátila hodinovou dotaci. Podle mého názoru je péče o obličej, krk a dekolt základem kosmetiky. Manikúra a pedikúra jsou rozšířením poskytovaných sluţeb. Ne všechny školy po ukončení studia vydávají studentkám certifikát, který toleruje Ţivnostenský úřad pro vydání Ţivnostenského listu. Ve většině případů Ţivnostenský úřad poţaduje certifikát ze speciálního kurzu na manikúru nebo pedikúru. Zvláště v dnešní době, kdy většina ţen preferuje umělé nehty, tudíţ speciální manikúru. I v případě pedikúry je více druhů ošetření nohou, a také pedikúra je specializace. Jsem toho názoru, ţe všechny sluţby (kosmetika, manikúra, pedikúra, masáţe, vizáţistika) nelze provozovat současně na 100% profesionální úrovni. Kosmetička po ukončení školy by měla mít přehled o všech sluţbách a vybrat si svoji vlastní specializaci. A v té by se měla dále vzdělávat. Další věcí, kterou bych ráda ve výuce odborného výcviku změnila, je vyplnění času ve výuce. Je samozřejmé, ţe se můţe stát, ţe studentky mají veškerou svoji práci hotovou a mají volný čas. Poté mohou být roztěkané a nevěnovat se patřičně dalšímu vzdělávání. Proto je potřeba, aby se zabavili a stále se zdokonalovali. Připravila jsem na ukázku několik pracovních listů, kterými by se dala výuka zpestřit a dodat studentkám informace i trochu zábavnější formou.
[36]
Tematický plán Obor: Kosmetické sluţby Týdně: 6 hodin
Ročník: 1. Celkem: 217 hodin
Učivo 1. Úvod Seznámení s pracovištěm a jeho zařízením Základní ustanovení právních norem bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Pracovní řád Cíle kosmetiky 2. Hygiena a hygienické zásady Hygienické minimum Hygienické a bezpečností předpisy Hygienické kontroly 3. Provozní řád Důleţitost provozního řádu Sestavení provozního řádu 4. Styk se zákazníkem Základy slušného chování Postřehy a iniciativa Asertivní chování Umění jednat se zákazníkem 5. Péče o svůj zevnějšek Vzhled kosmetičky Péče o sebe sama 6. Vybavení provozoven Prostorové členění provozovny Vybavení pracovního boxu Úprava pracovního prostředí Prádlo a jeho údrţba Pracovní materiál 7. Desinfekce a sterilizace Desinfekce Sterilizace Celkový úklid provozu 8. Opakování předešlého učiva 9. Příprava provozovny na denní práci Doplnění jednorázového zboţí Doplnění přípravků Připravení lehátka na práci Dodrţování čistoty v boxu během práce
[37]
Hodinová Doba dotace 12 Září
6
6 Říjen 6
6 15
4 Listopad 6 6
Prosinec
Učivo 10. Příprava zákaznice na ošetření pleti Základní kosmetické úkony Příprava zákaznice, uloţení na lehátko Kdy se nesmí provádět kosmetické ošetření 11. Posouzení pleti Diagnóza pleti Citlivost pleti Promaštění Tonus a turgor Barva pleti Tvar obličeje Vrásky Névy Poruchy pigmentace Bradavice, senilní keratózy, milia, xantelazma, jizvy Koţní nádory Typy pleti 12. Povrchové čištění pleti Přípravky dle typu pleti Způsoby Ukázka Procvičování 13. Úprava obočí a řas Vybavení pracovního stolku Zkouška citlivosti Pracovní postup při barvení obočí Pracovní postup při barvení řas Kdy se nesmí provádět barvení Formování obočí Hygienické zásady Praktická ukázka a procvičování Moderní úpravy obočí a řas 14. Epilace a depilace Depilace Epilace dočasná Epilace trvalá Kontraindikace Praktická ukázka a procvičování Moderní metody depilace a epilace 15. Opakování a procvičování probraných témat 16. Přípravky pouţívané v kosmetice
[38]
Hodinová Doba dotace 15 Leden 32 Únor
Březen 24
Duben 24
Květen 24 Červen
18 13
Tematický plán Obor: Kosmetické sluţby Týdně: 14 hodin
Ročník: 2. Celkem: 504 hodin
Učivo
Hodinová dotace 7
1. Úvod
2.
3.
4.
5.
Seznámení s pracovištěm Základní ustanovení bezpečnosti při práci Opakování povrchového čištění pleti Procvičování a opakování učiva z 1. ročníku Hygienické zásady Provozní řád a vybavení provozovny Zásady komunikace se zákaznicemi Příprava provozovny a zákaznice na kosmetické ošetření Posouzení pleti Povrchové čištění pleti Úprava obočí a řas Depilace a epilace Přípravky pouţívané při ošetření pleti Pleťová mléko, vody, čistící gely Peelingy Přípravky na změkčení pleti Masáţní přípravky Masky Ampule, séra, koncentráty Krémy Moderní přípravky v kosmetice Peeling Význam, kontraindikace Druhy peelingu Ukázka Procvičování Změkčení pleti a čištění pleti Jednotlivé druhy napářek Ukázka a procvičování Moderní metody změkčení pleti Technologický postup čištění pleti Hygienické zásady pleti Napářka a čištění pokoţky podle druhu pleti Procvičování
Doba Září
15
14
Říjen 10
17
Listopad
[39]
Učivo 6. Masáţe Přípravky k masáţím Účinky masáţí Masáţ dekoltu Masáţ obličeje a krku Mikromasáţ očního okolí Masáţ rukou Masáţ hlavy Masáţ šíje Různé druhy masáţe Předvedení masáţí a procvičování 7. Masky Rozdělení Účinky Aplikace Hygienické zásady Ukázka a procvičování 8. Různé druhy kosmetických ošetření Ukázka jiných druhů ošetření Ošetření podle značek Novinky v ošetření pleti 9. Přístroje v kosmetice Klasické přístroje pouţívané v kosmetice Moderní přípravky v kosmetice Přístroje ve velkých salonech nebo spa 10. Alternativní druhy péče o pleť Aromaterapie Shiatsu Lymfodrenáţ Cytomasáţ Olejová terapie 11. Ošetření těla lávovými kameny Kontraindikace Hygienické zásady Postup ošetření Různé druhy pouţívaní kamenů Celková péče při ošetření lávovými kameny 12. Opakování učiva 2. ročníku
Hodinová dotace 90
Doba
Prosinec
Leden 20
Únor 28
25 Březen 34 Duben
15
Květen
15 Červen
Průběţné opakování
194
Práce na vlastních modelech
20
[40]
Tematický plán Obor: Kosmetické sluţby Týdně: 14 Hodin
Ročník: 3. Celkem: 504 Hodin
Učivo
Hodinová dotace 12
1. Úvod Seznámení s pracovištěm Základní ustanovení bezpečnosti práce 2. Procvičování a opakování učiva 1. a 2. ročníku Hygienické zásady, provozní řád, vybavení provozovny Zásady komunikace se zákazníkem Posouzení pleti, povrchové čištění pleti Barvení a úprava obočí a řas Depilace a epilace Přípravky pouţívané ke kosmetice Peeling, změkčení a čištění pleti Masáţe Masky Přístroje v kosmetice Alternativní způsoby kosmetiky 3. Péče o ruce Pracovní nástroje a pomůcky pro manikúru Pouţití nástrojů a údrţba nástrojů Pracovní postup při manikúře Konečná úprava nehtů – lakování Případy, kdy se nesmí provádět manikúra Ukázka a nácvik Peeling rukou Masky a zábaly na ruce Hygienické zásady Choroby nehtů 4. Péče o nohy Hygienické a bezpečnostní zásady, sterilizace Onemocnění, při kterém se nesmí provádět pedikúra Nářadí a pomůcky Postup při ošetření nohou Ošetření mozolů, kuřích ok, potivých nohou Úprava nehtů Ortopedické pomůcky Koţní onemocnění nohou
[41]
Doba Září
110 Říjen
Listopad Prosinec 96 Leden
96
Únor
Březen
Učivo 5. Líčení Všeobecné zásady Líčidla a jejich rozdělení Denní líčení Večerní líčení Líčení s korekcí Fantazijní líčení Divadelní líčení Ukázka a nácvik 6. Moderní přístroje v kosmetice Moderní přístroje na obličej Moderní přístroje na tělo Přístroje k domácímu pouţití 7. Ošetření těla Ošetření suché pokoţky Ošetření zralé pokoţky Ošetření celulitidy Ukázka relaxačních masáţí 8. Příprava na otevření salonu Vhodné prostory Výběr kosmetické značky Povolení hygieny, stavební úřad, hasiči Vybavení salonu Určení sluţeb v salonu Určení ceny za sluţby, finanční plán 9. Různé změny prováděné v salonech 10. Opakování a procvičování 3. ročníku
[42]
Hodinová dotace 36
Doba
Březen 24
60
Duben
24
Květen
24 22
Červen
Tematický plán Obor: Kosmetické sluţby Týdně: 10,5
Ročník: 4 Celkem: 300 Hodin
Učivo
Hodinová dotace 7
1. Úvod Seznámení s pracovištěm a jeho zařízením Seznam s učivem 4. ročníku 2. Procvičování a opakování učiva 1., 2., a 3. ročníku
3.
4.
5.
6.
7.
Hygienické zásady Provozní řád a provozovna kosmetiky Posouzení pleti Povrchové a hluboké čištění pleti Změkčení pleti a pouţití masek Různé druhy masáţí Úprava obočí a řas Depilace a epilace Opakování péči o ruce Nástroje a pouţití nástrojů Choroby nehtů Postup manikúry Masáţ rukou Zábaly rukou Opakování péči o nohy Nástroje a jejich pouţití Postup pedikúry Ošetření nohou (lakování, masáţ, doporučení ortopedických pomůcek) Zdokonalování postupů masáţí Účinky masáţí Masáţ dekoltu a krku Masáţ obličeje Masáţ očí Masáţ šíje Masáţ hlavy Masáţe těla Opakování úpravy obličeje Závěrečné ošetření sérem a krémem Líčení denní, večerní, fantazijní Poradenská sluţba Domácí péče Masky Rozdělení masek dle typu pleti Druhy masek a pouţití
[43]
Doba Září
42
Říjen 30
30 Listopad 70 Prosinec Leden 30
Únor 20
Učivo 8. Celková péče o obličej Uloţení zákaznice Diagnóza pleti Povrchové čištění pleti Peeling Změkčení pleti Depilace a epilace Masáţ Maska Barvení obočí a řas Konečná péče (nanesení krému, make-upu) Poradenská sluţba 9. Příprava na maturitní zkoušku
[44]
Hodinová dotace 50
Doba Březen
Duben
5 Názory odborníků Zjištění a změny, které jsem v této práci napsala, jsou moţná trochu radikální. Proto jsem poprosila některé odborníky o jejich vyjádření. Jedná se převáţně o učitelky odborného výcviku a kosmetičky s praxí. Dala jsem jim přečíst svoji práci a poprosila je o vyjádření ke 2. a 4. kapitole. První zjištění, které jsem chtěla komentovat, bylo to, ţe kaţdá škola má přidělenou jinou hodinovou dotaci k odbornému výcviku. Některé odbornice byly velmi překvapené, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými školami a hodinovými dotacemi mezi jednotlivými ročníky. Podle dnešního typu výuky je odborný výcvik rozdělený do čtyř let. První ročník je ve většině škol stejný. Rozdíly jsou hlavně ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku. Zde mi několik odbornic řeklo, ţe si nedokáţí představit mít méně hodin odborného výcviku neţ průměrných 12hodin týdně. Některé mi ovšem řekly, ţe si myslí, ţe na studentkách lze lépe poznat, které chtějí jako kosmetičky pracovat a mají zájem se v tomto oboru vzdělávat, a jiné školu berou jen jako přechodné stanoviště. Studentky musí hodně věcí studovat a procvičovat doma, protoţe ve škole není dostatek času. Druhý problém, který jsem zjistila, je celková dotace hodin za celé studium kosmetiček. Díky tomu, ţe kaţdá škola má přidělený jiný počet hodin, se celkový součet liší průměrně o 300 hodin. Čísla k této problematice najdeme v kapitole 2.2 Většinu odborníku toto zjištění zaskočilo. Proto si myslím, ţe výuka na tři roky se systémem týden škola, týden praxe byla mnohem lepší a přehlednější na hodinové dotace neţ dnešní systém. Bylo mnohem jednodušší zjistit, kolik hodin studentky tráví na odborném výcviku a kolik hodin mají za celé studium. Ohledně hodin za celé studium mají mnohé učitelky stejný názor jako já. Souhlasí i s tím, ţe pokud studentky tráví ve škole za celé studium okolo1200hodin, nemají dostatečné praktické zkušenosti a musí poté mnohem více studovat samy a zlepšovat svoje dovednosti a znalosti. Nejsou dostatečně připravené na práci kosmetičky a mohou potom dělat i triviální chyby jen proto, ţe neměly dostatečnou moţnost praktického opakování pod dohledem učitelky odborného výcviku. Tematický plán, tak jak jsem jej předělaný předloţila, neměl uţ tak jednoznačný ohlas, tak jak názory na hodinové dotace. Téměř všechny odbornice byly toho názoru, ţe plány by se měly inovovat, ale jak přesně, na to uţ nebyl jednoznačný názor. Změna [45]
nejzásadnější, přesun péče o ruce z prvního ročníku do ročníku třetího, byla nejvíce komentovaná. Několik učitelek mi řeko, ţe je to téměř jediné praktické učivo, kromě úpravy obočí a řas a depilace, v prvním ročníku a nedokáţí si představit, ţe by studentky v tomto ročníku měly jen teorii. Podle názoru jiných to není úplně nereálný nápad. Vzhledem k tomu, ţe v prvním ročníku jsem doplnila jiné, sice teoretické, ale velmi podstatné okruhy, budou mít studentky i tak spoustu práce. Studentky by v prvním ročníku, podle nového plánu, více studovaly například hygienu, provozní řád, rozloţení provozovny a kaţdodenní práci v provozu. I sníţení hodinové dotace na výuku péče o ruce a péče o nohy se některým odbornicím nelíbilo. Několik škol totiţ dává studentkám certifikáty, které ţivnostenský úřad přijímá a následně vydá bez problému ţivnostenský list. Pro vydání tohoto potvrzení ale musí být splněný určitý počet hodin. Druhá strana odbornic ale dává za pravdu mému návrhu změnit počet hodin. Jsou toho názoru, ţe mnoho studentek nemá zájem pracovat jako pedikérky či manikérky, a spíše chtějí zvýšit kvalifikaci jako kosmetičky. Další věcí, rozdělující spíše učitelky odborného výcviku, je vloţení učiva moderní postupy a přístroje do třetího a čtvrtého ročníku. Jde o okruhy rozšiřující kosmetický rozhled studentek a větší znalost profesionálních kosmetických značek a postupů. Více učitelek odborného výcviku tuto změnu vítá a jsou ochotny se samy zapojit do změn a do kontaktu různých kosmetických značek a firem. Menšímu procentu se tato změna nelíbí a tvrdí, ţe mají práce dost a nemají čas samy vymýšlet nějaké změny a inovace. Hlavní názor ale sdílejí všechny oslovené odbornice. Obor kosmetička jako obor na tři roky, ukončený závěrečnou učňovskou zkouškou byl rozhodně lepší a podle názoru většiny odbornic tento systém posunoval obor mnohem výš na ţebříčku dobrých škol. V současné době uţ kosmetické sluţby nejsou tak oblíbené a vyhledávané jako před lety a uţ nejsou ani tak prestiţní obor, jak tomu bývalo. Ať uţ kosmetičky nebo učitelky odborného výcviku jsou toho názoru, ţe kosmetické sluţby by se měly vrátit do systému tříletého oboru zakončeného závěrečnou učňovskou zkouškou. Svým průzkumem jsem zjistila, ţe víc neţ polovina z oslovených odbornic nejsou spokojeny s nynějším systémem výuky. Myslí si, ţe systém je potřeba inovovat a dát větší prostor odbornému výcviku a tím i získávání více odborných znalostí. Bylo by to nejlepší pro studentky a pro jejich budoucí povolání. [46]
Při průzkumu jsem oslovila dvanáct odbornic z řad kosmetiček, učitelek odborného výcviku a školitelek. Mailem jsem rozeslala svoji analýzu a změny tematického plánu a z jejich odpovědí jsem sestavila tuto kapitolu.
[47]
6 Pracovní didaktické listy Pracovní list č. 1 Účinné látka v kosmetice Znalost účinných látek v kosmetice je velmi důleţitá. Kosmetička můţe podle sloţení přípravku okamţitě poznat na jakou pleť krém či masku pouţít a co se s pletí stane. Účinných látek je celá řada a rozdělují se do několika skupin, a kaţdou chvíli kosmetické značky vymyslí nové a účinnější. Proto je potřeba znát alespoň několik základních, které pomohou lehčeji se orientovat. Účinné látky: Kyselina hyaluronová: Brusinkový extrakt: Včelí produkty: Kaviár: Vitamín A: Vitamín C: Enzymy: Úkol: Doplnit účinky daných látek na pleť a doplnit o další látky, které si myslíte, ţe jsou pro práci kosmetičky důleţité.
[48]
Pracovní list č. 2 Stavba kůţe Kůţe je orgán, který pokrývá povrch celého těla. Plocha koţního povrchu je asi 1,5-2 m2. Povrch není hladký, je prostoupen vyvýšeninami, zbrázděn rýhami a záhyby, na dlaních a ploskách nohou tvoří při tom charakteristické kresby pro kaţdého jedince. Proto se vyuţívá k identifikaci osob (daktyloskopie). Kůţe se skládá ze tří základních vrstev: Pokoţka Škára Podkoţí Pokoţka se dále dělí: Stratum basale Stratum spinosum Stratum granulosum Stratum lucium Stratum corneum Úkol: Dopsat jak vypadají buňky v jednotlivých vrstvách. Nakreslit si obrázek řezu kůţe se všemi podrobnostmi.
V epidermu jsou pouze buňky: -
Keratinocyty – tvoří rohovinu
-
Melanocyty – tvoří pigment
-
Lngerhansovy buňky – součástí imunity
-
Merkelovy buňky – zproetředkování dotyku [49]
Pracovní list č. 3 Cviky rukou Ruce jsou pro kosmetičku nejdůleţitějším pracovním nástrojem. Je ovšem potřeba vědět, ţe o ruce musíme neustále pečovat a chránit je. Kromě toho je ovšem důleţité i cvičení rukou. Toto cvičení je nejdůleţitější především v začátcích kosmetické profese. Některé tahy u masáţí mohou být pro studentky nové a mohou cítit bolest v zápěstí nebo prstech. Proto musíme ruce jednoduše posilovat a trénovat. Stačí procvičovat několik cviků, aby si ruce zvykly na zátěţ a práci a dostatečně se posílily. Cviky: 1. Ruce dáme před sebe a prsty se snaţíme tlačit co nejvíce k sobě. Tlak drţíme asi 10 vteřin a poté prsty uvolníme a roztáhneme je co nejvíce od sebe. Tím vytvoříme vějíř. Snaţíme se prsty tlačit co nejvíce od sebe a to po dobu 10 vteřin. Cvik několikrát opakujeme. 2. Krouţíme zápěstím střídavě na jednu a druhou stranu. Prsty máme uvolněné, ale do krouţení se snaţíme dát sílu. Cvik nám pomůţe uvolnit napětí v zápěstí. 3. Ruku máme před sebou, prsty jsou nataţené a snaţíme se zápěstím dělat pohyb jako při mávání. Pohyb je ovšem pomalejší a druhou rukou se snaţíme pomoci první tím, ţe prsty tlačíme do pohybu. 4. Prsty se snaţíme úplně uvolnit a třepeme s nimi tak, jakoby jsme chtěli setřepat nečistoty. 5. Natáhneme obě ruce před sebe, prsty jsou rovně. Ruce se snaţíme ohnout v lokti tak, aţ si prsty dosáhneme na ramena. Opět několikrát opakujeme. Úkol: Vymyslet pět dalších cviků
[50]
Pracovní list č. 4 Kosmetické značky Úkol: Najít informace o těchto značkách Dermacol Syn Care Klapp Sensai Bernard Cassiere Skeyndor Karin Herzog Bioraderm
Úkol: Doplnit další profesionální značky
[51]
Závěr Svoji práci jsem se snaţila zaměřit na inovace v tematickém plánu předmětu odborného výcviku. Je to okruh nejvíce důleţitý pro práci kosmetičky a z mnoha pohledů, v posledních několika letech, nedostatečně zmodernizovaný tak, aby vyhovoval dnešním poţadavkům kaţdé ţeny, na péči o svůj zevnějšek. Při práci jsem se setkala s řadou velmi závaţných zjištění a jsem přesvědčena, ţe tato fakta mohou při změně systému hrát velkou roli. Jedná se hlavně o hodinové dotace u odborného výcviku. Zjištění, jaký je rozdíl mezi jednotlivými školami v celkovém čase, zaskočil řadu lidí a poukázal na nedostatečnou přípravu některých škol. Nový tematický plán, tak jak jsem jej vytvořila, počítá s mnohem větší hodinovou dotací neţ je tomu v mnoha případech a doplňuje studium o několik nových, podle mého názoru, zásadních novinek, které pomohou studentkám být více profesionální a pro práci kosmetičky mnohem více manuálně zdatné. Mnohé moderní školní systémy se snaţí pojmout školu jako zábavu a hru, proto i já doufám, ţe mnohé změny provedené v mojí práci budou pro studentky lépe zapamatovatelné, a ţe pojem škola hrou jsem i já zahrnula do nového pojetí tematického plánu pro odborný výcvik. Myslím si, ţe změny provedené v tematickém plánu pomohou zvednout zájem studentek o studium kosmetiky a nebude pro ně škola jen pouhou přestupní stanicí k nějakému jinému cíli, ale ukáţe jim nezbytnost kosmetiček na trhu práce a příjemnou pracovní náplň jejich budoucího povolání. Pokud ovšem studentky nemají skutečný zájem o studium, tak inovace ŠVP nepomůţe, ale jsem toho názoru, ţe pokud se studentkám podá studium lepší formou s řadou změn a zajímavých novinek, které mohou přinášet kosmetické firmy, obchodní zástupci i návštěvy odborných sezení s řadou kosmetiček, dermatologů a psychologů, je moje práce pro budoucí výuku kosmetiček přínosem. Všechny tyto změny a výše zmínění odborníci mohou pomoci mladým kosmetičkám na jejich cestě za vysněným povoláním. Proto doufám, ţe moje práce alespoň přiměje některé profesionály k zamyšlení, a ţe se změny provedené v oboru kosmetické sluţby setkají s větším úspěchem neţ v minulých letech. [52]
Pouţitá literatura Internetové zdroje eMagazíny.CZ s. r. o. Starověká kosmetika [online]. c2012 [cit. 1. 4. 2012]. Dostupný na World Wide Web: http://www.mineralfit.cz/clanek/staroveka-kosmetika Evropská unie. Historie kosmetiky [online]. c2005-2011 [cit. 1. 4. 2012]. Dostupný na World Wide Web: http://www.dolceta.eu/ceska-republika/Mod5/Historiekosmetiky.html OBRA, s.r.o. Historie kosmetiky [online]. c2011 [cit. 18. 3. 2012]. Dostupný na World Wide Web: http://www.indulona.cz/clanky/Pece-o-telo/Historie-kosmetiky.html SOU Domaţlice. Historie kosmetiky [online]. c2012 [cit. 18. 3. 2012]. Dostupný na World Wide Web: http://www.soudom.cz/Ucebnice/Materialy/Treti_rocnik/HISTORIE.pdf
Kniţní zdroje BLÍŢKOVSKÝ, B. Úvod do pedagogiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1991. 79 s. ISBN 8021003065. FEŘTEKOVÁ, V. et al. Kosmetika v teorii a v praxi. 1. vyd. Praha: MAXDORF, 1994. 269 s. ISBN 8085800209. FRASEROVÁ, E. Obličej je Vaši vizitkou. 1 vyd. Praha: Erika, 1992. 183 s. ISBN 8085612089. CHORVÁTOVÁ, Z. Kozmetikou ku kráse. 1. vyd. Martin: Osveta, 1983. 167 s. JŮVA,V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1994. 130 s. ISBN 8090173764. LIDAJ, J. Kozmetika a starostilosť o telo. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1995. 95 s. ISBN 8007007326.
[53]
MINISTERSTVO ŠKOLSTVA SLOVENSKEJ SOCIALISTICKEJ REPUBLIKY. Učebné dokumenty pre stredné odborné učilištia: študijný odbor 64-46-4 Kozmetička. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1987. 104 s. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝVOVY ČESKÉ REPUBLIKY. Učební
dokumenty:
69-52-H/001
Kosmetička.
Praha:
MŠMT
ČR,
1999.
Čj. 24 911/99-23. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 2. vyd. Praha: Portál, 2002. 481 s. ISBN 8071786314. ROZSÍVALOVÁ, V. et al. Kosmetika I. 2. vyd. Praha: Informatorium, 2010. 139 s. ISBN 978807333084. ROZSÍVALOVÁ, V. et al. Kosmetika II. 2. vyd. Praha: Informatorium, 2011. 143 s. ISBN 9788073330835. SMITHOVÁ, V. Dějiny čistoty a osobní hygieny. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 458 s. ISBN 9788020018854. STOJAN, M. JŮVA, V. Obecná pedagogika a dějiny pedagogiky pro DPS. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 72 s. ISBN 8021008563. STOJAN, M. Přehled obecných pedagogických kategorií. 2. vyd. Brno: CERM, 2003. 60 s. ISBN 8072043234. ŠVARCOVÁ, I. Základy pedagogiky. 1. vyd. Praha, VŠCHT, 2005. 290 s. ISBN 8070805730. TEPLÁ, K. et al.
Kosmetika III. 2. vyd. Praha: Informatorium, 2010. 233 s.
ISBN 9788073330811.
[54]
Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam škol s oborem Kosmetické sluţby
[55]
Příloha č. 1 Seznam škol s oborem Kosmetické sluţby Název školy Střední škola ekonomiky, obchodu a sluţeb SČMSD Benešov, s.r.o. Soukromá střední odborná škola Břeclav s. r. o. Střední škola potravinářská a sluţeb, Brno, Charbulova 106 Střední odborné učiliště tradičních řemesel a Vyšší odborná škola, spol. s. r. o. Střední škola obchodu, sluţeb a podnikání a Vyšší odborná škola Střední škola řemesel a sluţeb Děčín Střední odborné učiliště Domaţlice Prokopa Velkého 640 Střední škola informatiky a sluţeb Dvůr Králové nad Labem Střední škola gastronomie, oděvnictví a sluţeb, Frýdek-Místek Střední škola Střední škola sluţeb, obchodu a gastronomie Hradec Králové Střední škola obchodu a sluţeb Jihlava Střední odborná škola obchodu, provozu hotelů a střední odborné učiliště s. r. o. Karlovy Vary Střední odborná škola a Střední odborné učiliště řemesel Kutná Hora Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Lanškroun
Adresa
Internetové stránky
Husova 742, Benešov 256 60
www.skola.eosbn.cz
Mládeţnická 3330/3, Břeclav 690 02 Charbulova 106, Brno, 618 00
www.ssos-bv.com
Střední 59, Brno, 602 00
www.skolyjh.cz
Kněţskodvorská 33/A, České Budějovice, 370 04
www.ssvos.cz
Ruská 147, Děčín IV, 405 02 Škroupova 18, Plzeň,
www.sosruska.cz
Elišky Krásnohorské 2069, Dvůr Králové nad Labem, 544 01 Tř. T. G. Masaryka 451, Frýdek-Místek 738 01
www.ssis.cz
Kapitána Jasioka 50/635, Havířov-Prostřední Suchá, 735 64 Velká 3, Hradec Králové, 503 41
www.stredniskola-sucha.cz
www.soups.cz
www.soudom.cz
www.ssgos.cz
www.sssoghk.cz
Karolíny Světlé 2, Jihlava, www.ssos-ji.cz 586 01 Zahradní 23, Karlovy Vary, www.sssou.tecard.cz 360 21 Čáslavská 202, Kutná Hora, 284 01
www.sosasoukh.cz
Kollárova 445, Lanškroun
www.spslan.cz
[56]
Střední škola gastronomie a sluţeb, Liberec
Dvorská 447/29, Liberec 5, 460 05
www.sos-gs.cz
Soukromá střední škola Maja s. r. o. Střední škola Odry Střední škola sluţeb a podnikání Integrovaná střední škola ţivnostenská Střední škola obchodní a sluţeb SČMSD Polička s.r.o. Střední škola managementu a sluţeb s. r. o. Střední odborné učiliště sluţeb Praha 9 Střední škola gastronomie a sluţeb, Přerov Střední škola ţivnostenská Sokolov Střední škola sluţeb a řemesel Stochov Střední škola hotelnictví, gastronomie a sluţeb SČMSD Šilheřovice, s. r. o. Střední škola oděvní a sluţeb Vizovice Střední škola obchodní a sluţeb SČMSD, Ţďár nad Sázavou, s. r. o. Střední škola sluţeb s. r. o.
Viniční 463, Mladá Boleslav, 293 01
www.maja-mb.cz
Příčná 1108, OstravaPoruba, Škroupova 13, Plzeň 301 00 náměstí B. Martinů 95, Polička 572 01
www.ssodry.cz www.ss-ostrava.cz www.issziv.cz ww.souobchpolicka.cz
Schulhoffova 844, Praha 4, 149 00
www.sousos.cz
Novovysočanská 5, Praha 9, 190 00 Šířava 670/7, Přerov, 750 02 Ţákovská 716, Sokol, 356 01 J. Šípka 187, Stochov, 273 03 Dolní 356, Šilheřovice, 747 15
www.sousluzeb.cz
Tyršova 874, Vizovice, 763 12 Komenského 10, Ţďár nad Sázavou, 591 01
www.souviz.cz
Štěpnická 1156, Uherské Hradiště, 686 06
www.sossluzeb.cz
[57]
www.sirava.cz www.zivnostenskasokolov.cz www.sousto.cz www.hssilherovice.cz
www.obchodskolazr.cz
