MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra Porodní asistence
Lenka Chaloupková
Informovanost dospívajících dívek o těhotenství, porodu a antikoncepci Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Bc. Jaroslava Polášková
Brno, 2007
1
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.
Brno 16. dubna 2006
2
Děkuji Bc. Jaroslavě Poláškové za odborné vedení bakalářské práce a za cenné rady a trpělivost při zpracování této práce. Také děkuji Gymnáziu v Moravském Krumlově a Gymnáziu v Brně, ul. Elgartova za jejich pomoc při realizaci průzkumu.
3
OBSAH: ÚVOD................................................................................................................................ 6 1
CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY…………………………………………...............7
2
CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU.............................................................. 8
2.1
TĚHOTENSTVÍ………………………………………………………… 8
2.1.1 Oplození………………………………………………………………………... 8 2.1.2 Vývoj plodu…………………………………………………………………….. 8 2.1.2.1 Placenta…………………………………………………………………. 8 2.1.2.2 Plodové obaly…………………………………………………................ 9 2.1.2.3 Plodové voda……………………………………………......................... 9 2.1.2.4 Pupečník…………………………………………………........................ 9 2.1.2.5 Plod……………………………………………….................................... 9 2.1.3 Trvání těhotenství, určení termínu porodu…………………............................... 10 2.1.4 Změny v organizmu ženy vyvolané těhotenstvím……………............................ 10 2.1.4.1 Těhotenské změny na rodidlech………………….................................... 11 2.1.4.2 Těhotenské změny ostatních orgánů……………..................................... 11 2.1.5 Projevy těhotenství…………………………………........................................... 12 2.1.5.1 Nejisté známky těhotenství…………………………................................12 2.1.5.2 Pravděpodobné známky těhotenství………………….............................. 12 2.1.5.3 Jisté známky těhotenství………………………….................................... 12 2.1.6 Životospráva těhotné…………………………………........................................ 13 2.1.6.1 Strava………………………………………………................................ 13 2.1.6.2 Cvičení…………………………………………….................................. 14 2.1.6.3 Kouření……………………………………………................................. 14 2.1.6.4 Alkohol a drogy……………………………………................................ 14
2.2 POROD……………………………………............................................................. 15 2.2.1 Definice a klasifikace…………………………………....................................... 15 2.2.2 Uložení plodu v děloze…………………………………..................................... 15 2.2.3 Porodní cesty………………………………………............................................ 16 2.2.4 Porodní síly……………………………………………....................................... 16 2.2.5 Průběh porodu…………………………………………...................................... 17 2.2.5.1 Období přípravné……………………………………............................... 17 2.2.5.2 I.doba porodní, doba otevírací………………………............................... 17 2.2.5.3 II.doba porodní, doba vypuzovací…………………................................. 17
4
2.2.5.4 III. doba porodní, doba k lůžku………………………............................. 17 2.2.5.5 IV. doba porodní, doba poporodní……………………............................ 18 2.2.6 Novorozenec…………………………………..................................................... 18 2.2.7 Šestinedělí……………………………………….................................................19 2.2.7.1 Involuční změny v těhotenství…………………….................................. 19 2.2.7.2 Kojení……………………………………………................................... 20
2.3 ANTIKONCEPCE…………………………………............................................. 21 2.3.1 Metody antikoncepce………………………………............................................21 2.3.1.1 Výběr metody………………………………………................................. 21 2.3.1.2 Hormonální antikoncepce………………………….................................. 22 2.3.1.3 Chemické metody………………………………...................................... 23 2.3.1.4 Postkoitální antikoncepce………………….............................................. 23 2.3.1.5 Bariérové metody...................................................................................... 24 2.3.1.6 Přirozené metody plánovaného rodičovství………….............................. 24 2.3.2 Interrupce……………………………………….................................................. 24 2.3.2.1 Komplikace interrupce…………………………….................................. 24
2.4 ROLE RODINY……………………………........................................................... 25 3
METODIKA PRÁCE……………………………................................................26
4
VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA…….............................. 27 4.1 Vyhodnocení – úvod...............................................................................................27 4.2 Analýza otázek...................................................................................................... 27
5
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ……………................................................................... 63
6
DISKUSE………………......................................................................................... 75
7
NÁVRH ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ........................................................ 76
ZÁVĚR.............................................................................................................................. 77 ANOTACE....................................................................................................................... 78 LITERATURA A PRAMENY.................................................................................... 79 SEZNAM TABULEK.................................................................................................... 81 SEZNAM GRAFŮ.......................................................................................................... 83 SEZNAM PŘÍLOH........................................................................................................ 83 PŘÍLOHY......................................................................................................................... 84
5
ÚVOD
Když se podívám na televizní zprávy nebo přečtu denní tisk, jsem nemile překvapena, kolik nezletilých má problémy se sexuálním chováním, kolik mladých na těhotenství nepřipravených dívek přichází do jiného stavu a to všechno z důvodu, že se jim nedostává dostatečných informací o antikoncepci, těhotenství a porodu, které by jim měly zajistit především rodiče a škola. Ty se ale k této problematice většinou staví zády, ve škole se mylně domnívají, že dívky jsou informované z domova, rodiče zase vidí ve svých dcerách stále „malé holčičky“, které na TO mají ještě dost času! A tak dospívající dívky získávají tolik potřebné informace z ne zcela vhodných zdrojů – z médií, od kamarádů, z internetu. Tyto aspekty mě motivovaly, abych se touto problematikou zabývala hlouběji ve své bakalářské práci. Jejím cílem bylo zjistit míru informovanosti dospívajících dívek na Gymnáziu v Moravském Krumlově a Gymnáziu v Brně o těhotenství, porodu a antikoncepci, zjistit zdroje, ze kterých čerpají a porovnat jejich informovanost. Dále jsem zjišťovala, který ze tří okruhů je pro ně nejdůležitější a jakou roli zde hraje rodina. K průzkumu jsem použila dotazníkovou metodu. Dívky na obou gymnáziích byly vstřícné, měly zájem o danou problematiku. Spolupracovalo se mi s nimi velmi dobře.
Pokud budou dívky o dané problematice dostatečně informovány, mohou předejít problémy s nechtěným těhotenstvím, rozhodováním, zda ukončí studium nebo podstoupí interrupci, která může pro dívky znamenat doživotní trauma. Těhotenství by mělo být chtěné, aby se stalo pro ženu nezapomenutelným zážitkem, stejně jako jeho vyvrcholení, kterým je porod. Je to jeden z mála okamžiků, na který může žena společně se svým partnerem vzpomínat celý život!
6
1 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY
CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je zjistit míru informovanosti dospívajících dívek o těhotenství, porodu a antikoncepci. Dále bych chtěla zjistit, jaké jsou nejčastější zdroje informací pro tyto dívky, porovnat informovanost dívek z Gymnázia Moravský Krumlov a Gymnázia Brno a zjistit, které informace jsou pro ně prioritní. Dále bych se chtěla dozvědět, jakou roli v jejich informovanosti hrají rodiče, to vše na základě dotazníkové metody.
HYPOTÉZY Hypotéza č.1: Předpokládám, že nejčastějšími zdroji informací pro dospívající dívky o těhotenství, porodu a antikoncepci budou rodiče a internet.
Hypotéza č.2: Domnívám se, že dívky z Gymnázia v Brně budou více informované o těhotenství, porodu a antikoncepci než dívky z Gymnázia v Moravském Krumlově.
Hypotéza č.3: Předpokládám, že pro dívky budou prioritní informace o antikoncepci.
Hypotéza č.4: Myslím si, že více než 20 % dívek ze zkoumaného vzorku nebude od rodičů vůbec poučena o těhotenství, porodu a antikoncepci.
7
2
CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU
2.1 TĚHOTENSTVÍ
2.1.1 Oplození Spermie proniknou při souloži z pochvy děložním hrdlem do děložní dutiny a odtud do vejcovodů. Tam se setkají s vajíčkem a jedna z nich do vajíčka pronikne. Oplodněním rozumíme splynutí pohlavní buňky ženské – vajíčka – se zárodečnou buňkou mužskou – spermií. Obě mají, oproti normální buňce lidského těla, poloviční počet chromozomů – 23. Spojením spermie s vajíčkem vznikne zygota s plným počtem chromozomů: buď 46, XX předurčuje ženské pohlaví, nebo 46, XY předurčuje mužské pohlaví budoucího jedince.
Po oplození dochází k rýhování. Vzniká morula, poté blastocysta s pouzdrem – trofoblastem, ze kterého se později vytvoří plodové obaly (placenta a plodové blány). Uvnitř je zárodečný terčík, ze kterého se vyvine zárodek a později plod. Při rýhování migruje oplozené vajíčko vejcovodem směrem k děložní dutině. Tam začne nidovat do děložní sliznice. (Macků, 2002, s. 11)
2.1.2 Vývoj plodového vejce Plodové vejce se skládá z placenty, plodových obalů, plodové vody, pupečníku a plodu.
2.1.2.1 Placenta Placenta je orgán, který v průběhu těhotenství zprostředkuje kontakt mezi organizmem matky a plodu, zásobuje plod kyslíkem a živinami a odvádí zplodiny jeho metabolismu. Je dočasnou endokrinní žlázou.
8
2.1.2.2 Plodové obaly Rozlišují se tři plodové obaly: 1) Decidua – zevní obal plodového vejce, zajišťuje nidaci a první výživu plodového vejce. 2) Chorion 3) Amnion – vnitřní obal plodového vejce. Je to bezcévnatá blána, která překrývá plodovou část placenty a přechází na pupečník.
2.1.2.3 Plodová voda Plodová voda je tekutina, která vyplňuje amniální dutinu a tím zabezpečuje ideální podmínky pro růst a vývoj embrya a plodu. Větší část plodové vody je secernována amniálním epitelem. Další část je tvořena močí plodu. Relativně nejvíce plodové vody je přítomno ve 4. měsíci gravidity. Na konci těhotenství je 600-1000ml plodové vody.
2.1.2.4 Pupečník Pupečník spojuje placentu s plodem. Upíná se většinou v centrální části placenty a na přední stěně břicha plodu kožním pupkem. Na konci těhotenství je asi 50 cm dlouhý a je 2 cm tlustý. Skládá se z jedné žíly, která vede okysličenou krev k plodu, a ze dvou arterií, které odvádějí odkysličenou krev od plodu k matce. Hlavní funkcí pupečníku je vytvořit cestu pro fyziologickou výměnu mezi plodem a placentou.
2.1.2.5 Plod Po fázi implantační a nidační nastupují dvě vývojové etapy zárodku. V průběhu embryonálního vývoje trvajícího od 3. do 12. týdne těhotenství prochází embryo stádii organogeneze. Od 12. týdne nastupuje období fetálního růstu a embryo se mění na plod. (Roztočil, 2001, s. 75)
9
Růst plodu není stejný po celou dobu gravidity. Do 16. týdne je růstová křivka nízká, pak se urychluje. Maxima dosahuje ve II. – III. trimestru, od 37. týdne opět klesá. Průměrná hmotnost plodu v jednotlivých měsících je:
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
Hmotnost(g) 5
20
120
300
800
1100
1800
2750
3300
měsíc
Tento růst je disproporcionální. Na počátku gravidity ve III. měsíci je hlavička stejně velká jako zbytek plodu, v termínu pak zaujímá již jen jednu čtvrtinu. (Kudela, 2004, s. 129)
2.1.3 Trvání těhotenství, určení termínu porodu U člověka trvá těhotenství od prvního dne poslední menstruace 280 dnů, tj. 10 lunárních měsíců. Pravděpodobný termín porodu při 28denním menstruačním cyklu lze určit tak, že k datu prvního dne poslední menstruace přičteme sedm dnů a odečteme tři měsíce. Orientačně lze termín porodu určit také podle data prvních pohybů plodu, připočtením čtyř a půl kalendářního měsíce u prvorodičky a pěti měsíců u vícerodičky. Nejpřesněji lze stanovit stáří těhotenství ultrazvukovou biometrií. (Macků, 2002, s.22)
2.1.4 Změny v organizmu ženy vyvolané těhotenstvím Těhotenství vyvolává v mateřském organizmu řadu změn souvisejících se zajištěním vývoje a výživy plodu, přípravou na porod a kojení. Bazální metabolismus v průběhu gravidity stoupá. Tělesná hmotnost se zvyšuje, přírůstek je nejvyšší ve druhé polovině těhotenství. Podílí se na něm jednak plodové vejce (plod, placenta, plodová voda), jednak mateřské objemové změny (děloha, prsy, krev, tuk, mimotělní tekutina). (Macků, 2002, s. 23)
10
2.1.4.1 Těhotenské změny na rodidlech Děloha – je následkem hormonálních změn v těhotenství překrvená, mění svou konzistenci a barvu a rostoucím plodovým vejcem v dutině děložní mění svůj tvar a uložení v malé pánvi a později v dutině břišní. Hmotnost dělohy se v průběhu těhotenství zvětší z 50 g na 1000 g. Stěna dělohy, která je v prvním trimestru silná 2 – 2,5 cm se ztenčuje na konci těhotenství na 0,5 – 1 cm. (Roztočil, 2001, s. 87) Děložní hrdlo – plní funkci uzávěru děložní dutiny a zachovává až do konce gravidity svůj tvar. Je prosáklé, měkké, překrvené, uložené více vzadu. Pochva a vulva – jsou překrvené, prosáklé, sliznice mají lividní barvu. Zevní rodidla bývají zvýšeně pigmentovaná. (Macků, 2002, s. 27)
2.1.4.2 Těhotenské změny ostatních orgánů Mléčná žláza – se v těhotenství připravuje na tvorbu mléka. její objem se zvětší zmnožením a překrvením žlázových lalůčků i vývodů a ukládáním tuku. Močové ústrojí – průtok krve ledvinami je vyšší, zvýší se glomerulární filtrace o 60 %. Močový měchýř i močovody jsou vysunuty z normálního uložení dolním děložním segmentem. Je vyšší sklon k infekcím močových cest. Oběhový systém – je těhotenstvím zatížen. Zvětšilo se cévní řečiště o nově tvořené cévy v děložní stěně, v mléčné žláze a o uteroplacentární oběh. Minutový srdeční oběh se zvětšuje o 40%. Tonus žilních stěn je snížený, což u disponovaných žen podporuje vznik varixů. Krevní změny – objem kolující krve je na konci těhotenství asi o třetinu vyšší než před gestací. Zmnoží se především plazma. Dýchací ústrojí – je v závěru těhotenství ovlivněno vysokým stavem bránice, snížila se vitální kapacita plic. Trávicí ústrojí – v prvním trimestru těhotenství ženy často trpí nechutenstvím, nauzeou a někdy i zvracením. Vlivem progesteronu se snižuje tonus i motilita žaludku a střev. Důsledkem toho je pak zácpa a meteorismus těhotných. Pohybové ústrojí – přírůstek tělesné hmotnosti v těhotenství vyvolá změny statiky v oblasti pánevního pletence. Prosáknutí spony stydké, kloubních vazů a pouzder vede k určitému uvolnění pánevního pletence a ke kolébavé chůzi.
11
Břišní stěna – je rozepjata zvětšeným obsahem břišní dutiny. Ve střední části pod pupkem se objeví pigmentace. U 70 % těhotných se v posledních třech měsících objeví ve škáře kůže trhlinky, tzv. pajizévky – strie. Kůže – je zvýšeně pigmentovaná i na vulvě a kolem řitního otvoru, na dvorcích a prsních bradavkách. V posledních měsících těhotenství se u některých žen objeví na obličeji hnědavé skvrny, které po porodu většinou mizí. (Macků, 2002, s. 27)
2.1.5 Projevy těhotenství
2.1.5.1 Nejisté známky těhotenství Nejisté známky těhotenství jsou jednak celkové (změny nálady, únavnost, sklon k závratím až k mdlobám), jednak příznaky poruch činnosti trávicího ústrojí (ranní nevolnost až zvracení, změny chuti apod.) a častější nucení k močení. Mezi nejisté známky těhotenství patří i zvětšený objem břicha.
2.1.5.2 Pravděpodobné známky těhotenství Pravděpodobné známky jsou vesměs příznaky funkční a morfologické na pohlavních orgánech. Jako první se projeví vynechání menstruace. Celá vulva prosákne, sliznice poševního vchodu je lividní, poševní sliznice zbytní, také děložní čípek je prosáklý, měkčí. Děloha mění tvar, velikost a konzistenci. Zvětšují se prsy.
2.1.5.3 Jisté známky těhotenství Jisté známky spočívají v objektivním průkazu plodu a jeho funkcí, mezi které patří ozvy plodu, pohyby plodu a jeho částí. (Macků, 2002, s. 29)
12
2.1.6 Životospráva těhotné Těhotenství klade na organizmus ženy mimořádné nároky. Dodržování správné životosprávy snižuje možnost zdravotních komplikací. Základem správné životosprávy v těhotenství je zachování pravidelnosti spánku, zdravé stravy, vyměšování, zajištění dostatečného pohybu a zejména možnost odpočinku, kdykoliv ho žena potřebuje. Těhotná by se měla vyhýbat nadměrné tělesné námaze a duševním stresům. Nesmí pobývat v prostředí, které ohrožuje ji nebo plod. (www.neonatologie.cz)
2.1.6.1 Strava
Zdravá strava je důležitá neustále, v těhotenství to ale platí dvojnásob. Rovnováha mezi proteiny, složenými sacharidy, mléčnými produkty s velkým množstvím vápníku a čerstvým ovocem a zeleninou zajistí, že bude žena přijímat všechny živiny – a také energii – , které bude v dalších měsících potřebovat. (Symons, 2003, s. 14) V prvním trimestru se požadavky energetického příjmu neliší od stavu před graviditou. Těhotná žena se musí vyhnout extrémům přejídání i hladovění. Delší dobu trvající malnutrice vede k retardaci růstu plodu i k abortům. Obezita vede k hypertrofii plodu, zvyšuje zátěž kloubů, riziko preeklampsie, tromboembolie a porodní komplikace. Pro zajištění normálního růstu plodu je nutný dostatečný přísun bílkovin (1,3 g/kg denně), vápníku (1200 mg denně), hořčíku (300 – 400 mg denně), železa (80 mg), dále jódu a kyseliny listové. V obecné rovině je vhodné doporučit stravu, která obsahuje hodně ovoce a zeleniny, málo tuků a sladkostí. (www.neonatologie.cz)
13
2.1.6.2 Cvičení
Správné cvičení pomáhá zvládnout vysoké nároky, které jsou kladeny na tělo i mysl těhotné a pomohou jí připravit se na velký den, který ji po devíti měsících čeká. Těhotenské hormony uvolňují svaly a vazy, což sice během porodu usnadňuje a zrychluje rozevření svalů pánevního dna, může to však také vést k rychlejšímu poškození svalů. Proto je nyní důležitější než kdy jindy svaly před cvičením dobře zahřát a po cvičení je nechat zase zklidnit. Dobrými příklady vhodného pohybu jsou plavání, chůze a jóga. Nevyvolávají příliš velký tlak na tělo těhotné ani její miminko. Při cvičení na zádech se může začít točit hlava, je to způsobeno tím, že hmotnost miminka a dělohy tlačí na jednu z tepen, a omezuje tak krevní oběh. V takovém případě je vhodné se položit na bok a kolena mírně přitáhnout. Závrať pak rychle odezní. Za nevhodné sporty v období těhotenství jsou považovány seskoky, bungee jumping, horolezectví, ale také lyžování, jízda na koni a bruslení.(Symons, 2003, s. 79)
2.1.6.3 Kouření Toxické látky vznikající při kouření omezují v mateřském organizmu přenos kyslíku, nikotin snižuje průtok krve dělohou. U kuřaček jsou častější spontánní potraty, perinatální úmrtnost,
předčasný porod, nízká porodní hmotnost a také syndrom
náhlého úmrtí plodu. (www.neonatologie.cz)
2.1.6.4 Alkohol a drogy Používání alkoholických nápojů a drog může vést k vážným poruchám plodu ve smyslu embryopatie, fetopatie nebo dystrofie plodu podle dávky, pravidelnosti příjmu a době gravidity, ve které je plod toxické látce vystaven. Fetální alkoholový syndrom u dítěte charakterizuje mentální retardace dítěte, krátký nos s nízkým přemostěním a malýma očima. (www.neonatologie.cz)
14
2.2 POROD
2.2.1 Definice a klasifikace Porod je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce (plod, placenta, pupečník, plodové obaly, plodová voda) porozením z organizmu matky. Porozeným plodem rozumíme novorozence se známkami života (cca od ukončeného 24.týdne těhotenství), nebo bez známek života s porodní hmotností 1000g a více. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, jde o potrat. Pokud má plod porodní hmotnost menší než 500g, je oklasifikován jako novorozenec pouze tehdy, pokud projevuje alespoň jednu známku života déle než hodin.
Podle ukončeného týdne těhotenství klasifikujeme porod na: ● předčasný porod, k porodu dojde před ukončením 38. týdne těhotenství ● porod v termínu, k porodu dojde v průběhu 39. – 42. týdne těhotenství ● potermínový porod, k porodu dojde po ukončeném 42. týdnu těhotenství. (Chmel, 2005, s. 33)
2.2.2 Uložení plodu v děloze Poloha plodu je dána vztahem podélné osy plodu k podélné ose dělohy. V době porodu jednoznačně převahuje poloha podélná, pouze ojediněle se vyskytne poloha příčná (obvykle u vícerodiček). Šikmá poloha, v níž se plod často nachází kdykoli v průběhu gravidity, je většinou pouze přechodná a v době před porodem se zpravidla mění v podélnou, která je základním předpokladem porodu přirozenou cestou. (Chmel, 2005, s. 33)
Postavení plodu je dáno vztahem hřbetu plodu k děložním hranám. Častěji je postavení levé (první), a to přední – hřbet je vlevo vpředu, což je téměř 70 % těhotenství. Méně časté je postavení pravé (druhé) zadní – hřbet je vpravo vzadu. Vzácnější je postavení levé zadní a nejméně časté je pravé přední. (Macků, 2002, s. 23)
15
Držení plodu je vztah jednotlivých částí plodu k sobě navzájem. při fyziologickém držení je hlava plodu skloněná k hrudníku, paže jsou přiloženy k hrudníku a předloktí zkřížena před hrudníkem. Stehna jsou přiložena k břichu a holeně zkříženy před břichem. Kličky pupečníku jsou volně uloženy v prostoru před břichem mezi končetinami plodu. takto zaujímá plod v děloze nejmenší objem. (Macků, 2002, s. 23)
Naléhání plodu je vztah nejníže uložené části plodu, tzv. naléhající části k pánevnímu vchodu. Fyziologické naléhání hlavičky na konci těhotenství je centrické, synklitické a indiferentní. (Macků, 2002, s. 23)
2.2.3 Porodní cesty Porodními cestami prochází plod za porodu z dutiny děložní do zevního prostředí. Dělíme je na tvrdé a měkké. Tvrdé porodní cesty jsou tvořeny kostěnou pánví. Fylogeneticky je ženská pánev přizpůsobena průchodu plodu porodním kanálem. Měkké porodní cesty jsou tvořeny dolním děložním segmentem, hrdlem, pochvou, zevními rodidly a pánevním dnem.
2.2.4 Porodní síly Mezi porodní síly patří: ● děložní kontrakce – mimovolné stahy svaloviny mometria v aktivní, horní části dělohy. Rodička zpravidla vnímá tyto kontrakce bolestivě a proto byly nazývány porodní bolesti. Při porodu je nutno sledovat délku, intenzitu a pravidelnost děložních kontrakcí. ● břišní lis – aktivní, vůlí ovladatelné a řízené stažení svaloviny příčně pruhovaných svalů stěny břišní a bránice. Tím dojde ke zvýšení intraabdominálního tlaku, který napomáhá vypuzení plodu z dutiny děložní přes porodní cesty. Rodička ho využívá v době děložní kontrakce po zajití branky. ● zemská gravitace hmotností plodu – napomáhá k pasivní dilataci porodních cest. Proto jsou vhodnější vertikální porodní polohy. (Roztočil, 2001, s. 117)
16
2.2.5 Průběh porodu
2.2.5.1 Období přípravné Je provázeno známkami blížícího se porodu, které jsou patrny u prvorodiček během posledního měsíce těhotenství, u vícerodiček pak těsně před začátkem porodu. Tyto znaky jsou: -
Poslíčky neboli stahy předzvěstné
-
Zvýšená dráždivost děložní svaloviny
-
Následkem úbytku plodové vody zmenšení objemu břicha
-
Pokles děložního fundu o 2 – 3 cm
-
Odloučení cervikální hlenové zátky (několik dní před začátkem porodu) (Roztočil, 2001, s. 116)
2.2.5.2 I. doba porodní, doba otevírací Porod začíná nástupem pravidelných děložních stahů. Děložní hrdlo se postupně otevírá, až zcela vymizí. Na konci I.doby porodní dochází k úplnému zániku branky.
2.2.5.3 II. doba porodní, doba vypuzovací Začíná zánikem branky a končí porodem plodu. V tomto období pociťuje rodička potřebu zapojit břišní lis a to následkem tlaku sestupující hlavičky na nervové pleteně v oblasti pánevního dna. Může použít jak svalstvo přední stěny břišní tak bránice k podpoření děložních kontrakcí. na této fázi porodu se aktivně podílí tím, že koordinuje své dýchání a břišní lis s děložními kontrakcemi. V tomto období se provádí v indikovaných případech nástřih hráze.
2.2.5.4 III. doba porodní, doba k lůžku Po porodu se děloha retrahuje, získá kulovitý tvar a její fundus sahá zhruba k pupku. po uplynutí cca 5 minut se obnovují děložní kontrakce, které jsou ale mnohem slabší než ve II. době porodní. Objem dutiny děložní se zmenšuje a placenta,
17
která se zmenšit nemůže je postupně odlupována od děložní stěny. přitom se vytváří retroplacentární hematom, který dále mechanicky napomáhá dalšímu odlučování placenty. Po odloučení lůžka žena s pomocí porodníka placentu i blány vytlačí a porodí.
2.2.5.5 IV. doba porodní, doba poporodní Jde o tříhodinový interval po porodu placenty, ve kterém je žena nejvíce ohrožena časným poporodním krvácením. po porodu placenty a plodových obalů se myometrium silně kontrahuje, děloha se zmenšuje a fundus sahá asi 3 prsty pod pupek. palpačně je stěna děložní velmi tuhá. (Roztočil, 2001, s. 122)
2.2.6 Novorozenec Období 4 týdny po narození označujeme jako novorozenecké období. Již bezprostředně po porodu a podvázání pupečníku novorozence probíhají důležité změny v jeho těle. Novorozenec se postupně adaptuje na vnější prostředí. Drážděním receptorů citlivých na kyslík a oxid uhličitý v jeho těle dojde k prvnímu nadechnutí a k dýchání, dojde k upravení průtoku krve cévním systémem, k postupnému snížení počtu červených krvinek a k aktivizaci činnosti většiny orgánů (mozku, ledvin, žláz s vnitřní sekrecí apod.). Novorozenec je vybaven důležitými reflexy (sací, dýchací, uchopovací, polykací). Nervová soustava novorozence je však celkově velmi nevyzrálá. V těle novorozence dosud není ukončen růst a vývoj nervových spojení, počet neuronů je však již definitivní. Novorozenec mívá délku přibližně 50 cm při hmotnosti 3,0 – 3,5 kg. Hlava přitom zaujímá přibližně jednu čtvrtinu těla. Lebeční kryt není zcela uzavřen. Novorozenec je velmi citlivý a potřebuje dostatek potravy, tepla, spánku a citlivé zacházení. (Novotný, 2002, s. 187)
18
2.2.7 Šestinedělí Těhotenství doprovází mnoho fyziologických změn v organizmu ženy. Období, kdy tyto změny odeznívají, nazýváme šestinedělí. U většiny žen se rozprostírá v období 6 – 8 týdnů po porodu, kdy dochází k mateřské fyziologické adaptaci na novou situaci po porodu. Ta je charakterizovaná návratem k netěhotnému stavu ženy, rozvojem kojení, ale také různými nepravidelnostmi, které se mohou v tomto období objevit.
2.2.7.1 Involuční změny v šestinedělí Tyto změny postihují téměř všechny orgány nedělky a navracejí její organizmus do původního předporodního stavu. (Roztočil, 2001, s. 148) Změny jsou patrné především na reprodukčních orgánech: ● Děloha – po porodu lůžka sahá 2 – 3 prsty pod pupek, po 12 hodinách zase vystoupí do úrovně pupku, ale od druhého dne se postupně zmenšuje, zavinuje se. Děložní vazy se zkrátí, zůstanou však chabější než před otěhotněním. ● Očistky – lochia. Po odloučení placenty zůstala v místě její inzerce rána. Sekret z této plochy, spolu s útržky děložní sliznice a rozpouštějícími se cévními tromby odtéká z dělohy jako očistky. První 3 – 4 dny jsou krvavé, dalších 4 až 5 dnů hnědavé, v druhém týdnu šestinedělí žluté, od třetího týdne bílé, hlenovité. Jejich množství se postupně snižuje a koncem šestinedělí očistky vymizí. ● Břišní svaly a svalstvo hráze – nabývá postupně dřívější pevnosti a pružnosti. Na kůži podbřišku, někdy i na hýždích, zůstanou natrvalo stříbřité pajizévky. ●
Porodní poranění, pokud byla řádně ošetřena, rychle se hojí. drobné trhlinky
poševních stěn a hymenálního kruhu nevyžadují ošetření. ● Mléčná žláza – pod vlivem hormonu prolaktinu zahajuje svoji sekreční činnost. První dva dny se tvoří mlezivo, tj. hustá tekutina s vysokým obsahem bílkovin, od třetího dne je secernováno mléko. (Macků, 2002, s. 111)
Změny jsou patrné ale i na dalších systémech – kardiovaskulárním, gastrointestinálním,uropoetickém, endokrinním, muskoskeletárním...
19
Také dochází k psychické adaptaci, která má dvě fáze. Ihned po porodu nastupuje pasivní fáze (2 – 3 dny). Nedělka se řídí pouze doporučeními a pokyny, váhá s rozhodnutími, jejími hlavními zájmy jsou potrava a spánek. Aktivní fáze nastupuje druhý nebo třetí den po porodu, kdy se žena začíná přizpůsobovat své nové životní situaci. (Roztočil, 2001, s. 150)
2.2.7.2 Kojení Kojení je považováno za optimální výživu novorozence. Výhody kojení oproti umělé výživě jsou jak v oblasti psychické, tak i fyziologické. Kojení vyvolává mnoho pozitivních emočních změn a to jak u matky, tak i u dítěte. Protilátky a ostatní ochranné faktory obsažené v kolostru a v mléce chrání novorozence před infekcí. Je nutné zahájit kojení co nejčasněji, ihned jak to dovolí poporodní stav matky a novorozence. Důraz se klade na první poporodní přiložení. Poloha matky při kojení musí být pohodlná a účinná. Frekvence kojení by měla odpovídat potřebám dítěte. (Roztočil, 2001, s. 150)
20
2.3 ANTIKONCEPCE Mezi metody omezování porodnosti patří antikoncepce, sterilizace a umělé ukončení těhotenství. Jedním z cílů plánovaného rodičovství je rozšiřování metod antikoncepce a v indikovaných případech sterilizace na úkor snižování počtu umělých ukončení těhotenství. Nejde jen o důvody etické, ale zejména zdravotní. Předcházení těhotenství má daleko méně negativních účinků na organismus ženy než ukončení nechtěného těhotenství.
2.3.1 Metody antikoncepce 2.3.1.1 Výběr metody Při výběru metody je nutno posoudit následující faktory: - Spolehlivost metody. Ta je hodnocena těhotenským číslem (indexem Pearlové), což je počet nechtěných těhotenství na 100 ženských roků. - Bezpečnost metody. Antikoncepční metody jsou hodnoceny podle výskytu nežádoucích vedlejších účinků na organismus uživatele. - Aplikační komfort. - Pozitivní vedlejší účinky. Některé antikoncepční metody pozitivně ovlivňují některé funkce a orgány uživatele (hormonální antikoncepce). - Prožitek pohlavního styku. Může dojít k negativnímu ovlivnění sexuálního prožitku (bariérové metody). - Psychické zábrany - Náboženské a etické postoje. - Nutnost lékařské kontroly. - Plánování dalšího těhotenství. Pro ženu bezdětnou je vhodnější hormonální antikoncepce. Pro ženu, která ukončila svoji reprodukční funkci, např. nitroděložní tělísko (IUD). - Věk. - Četnost pohlavních styků. - Celková a lokální onemocnění. - Cena antikoncepčního preparátu hraje u některých uživatelů významnou roli.
21
2.3.1.2 Hormonální antikoncepce Podle způsobu aplikace preparátu rozeznáváme metody perorální, injekční, intrauterinní a podkožní implantáty. (Roztočil, 2001, s. 58)
Perorální antikoncepce Hlavní způsob, kterým pilulka vykonává své antikoncepční působení, spočívá v tom, že blokuje ovulaci, uvolnění vajíčka z vaječníku. Pilulka má ale i další účinky, které se na antikoncepčním efektu podílejí: mění strukturu děložní sliznice, mění fyzikální vlastnosti hlenu v děložním hrdle – ten se pak stává pro mužské pohlavní buňky těžko prostupným. Pilulka obsahuje dva hormony – estrogen a gestagen. Mezi příznivé účinky hormonální antikoncepce patří: slabší nebolestivá menstruace, snížení výskytu premenstruační tenze, pokles výskytu rakoviny děložní sliznice, vaječníku, ochrana před endometriózou, příznivě působí také na akné. (Čepický, 1993, s.7) Mezi nepříznivé vedlejší účinky hormonální antikoncepce patří: a) Krátkodobé: nauzea, zvracení, bolesti hlavy, napětí v prsou, zvýšení váhy, únavnost, deprese. S postupujícím užíváním preparátu mizí. b) Dlouhodobé: trombembolická nemoc, hypertenze, karcinom endometria, jaterní poruchy. Perorální antikoncepce je metoda vyžadující lékařskou kontrolu. Lékař stanoví po vyšetření pacientky vhodnost
preparátu a vyloučí kontraindikace. Současné
preparáty se většinou užívají od 1. do 21. dne cyklu, poté dochází ke krvácení ze spádu. Kontraindikace zavedení hormonální antikoncepce jsou: kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění, karcinom prsu, endometria, jaterní onemocnění, těhotenství nebo podezření na něj, diabetes mellitus, věk nad 30 let a kouření více než 15 cigaret denně, věk nad 40 let.
22
Injekční antikoncepce Jde o méně užívanou metodu depotní aplikace gestagenů a estrogenů v měsíčních intervalech. Mechanismem účinku je především blokáda ovulace a vliv na endometrium a cervikální hlen jako u perorální aplikace. Pro časté vedlejší účinky (výskyt nepravidelného krvácení) nezaznamenala tato metoda širšího uplatnění.
Nitroděložní tělísko (IUD) Antikoncepční metoda, při které se zavádí do dělohy tělísko, dnes výhradně plastické. V minulosti bez dalších účinných látek, dnes se používají tělíska obsahující měděný drátek nebo tělíska obsahující gestagen.
Podkožní implantáty Jde o systém šesti silastikových kapslí obsahujících levonorgestrel, který se graduálně uvolňuje do organismu ženy po dobu 5 roků. Zavádí se speciální jehlou nebo troakarem do paže ženy. (Roztočil, 2001, s.60)
2.3.1.3 Chemické metody Spermicidy se aplikují hluboko do pochvy bezprostředně před každým pohlavním stykem. Jsou vyráběny v podobě tablet, čípků, krémů, pěn, vaginálních tampónů. Účinek krémů, pěn a tampónů nastupuje okamžitě, u tablet a čípků je třeba vyčkat cca 5 – 10 minut, než se rozpustí v pochvě. Většina spermicidů účinkuje 2 – 10 hodin po aplikaci. (www.gyn.cz)
2.3.1.4 Postkoitální antikoncepce Postkoitální antikoncepce zahrnuje dodatečná opatření k zabránění otěhotnění po nechráněném pohlavním styku či při selhání kondomu. Pravděpodobnost otěhotnění v období kolem ovulace je 20 – 30%. Tato metoda je „první pomocí“ a nemůže nahrazovat žádnou z metod pravidelné antikoncepce. Uváděné možnosti jak zabránit otěhotnění po nechráněném pohlavním styku: ● do 1 hodiny použít tabletku gestagenní antikoncepce
23
● do 72 hodin lze podat 2 dávky hormonální antikoncepce po 12-ti hodinách ● do 5-ti dnů lze zavést nitroděložní tělísko (www.gyn.cz)
2.3.1.5 Bariérové metody Bariérové metody antikoncepce zabraňují průniku spermií do dutiny děložní. Dělíme je na mužské (prezervativ), ženské (pesar, diafragma) a přerušovanou soulož.
2.3.1.6 Přirozené metody plánovaného rodičovství Společný princip těchto metod spočívá v periodické pohlavní abstinenci v období plodných dnů. Nechráněný styk se provádí v období neplodných dnů po menstruaci a po ovulaci. Mezi metody stanovení neplodných dnů patří měření bazální tělesné teploty, hlenová metoda, kalendářní metoda podle Ogina a Knause, krystalizace slin. (Roztočil, 2001, s. 62)
2.3.2 Interrupce Umělé ukončení těhotenství je zákrok, kterým se zabraňuje dalšímu vývoji plodového vejce. V České republice řeší tuto problematiku Zákon o umělém přerušení těhotenství (66/1986 Sb.) (viz příloha č. 2).
2.3.2.1 Komplikace interrupce
Komplikace po provedeném umělém ukončení těhotenství mohou být: a) bezprostřední: výrazná krevní ztráta, poranění hrdla, perforace děložního těla, b) časné (do 6 týdnů po zákroku): nepoznání mimoděložního těhotenství, rezidua plodového vejce po výkonu, zánětlivé komplikace, c) pozdní: záněty vnitřních rodidel, poruchy menstruačního cyklu, psychické a sexuální změny, poruchy fertility, endometrióza, Rh imunizace. (Roztočil, 2001, s. 66)
24
2.4 ROLE RODINY
V určitém okamžiku života dětí mnozí rodičové seberou odvahu a snaží se děti seznámit se základními fakty o sexualitě a rozmnožování. Většina rodičů ale sdělí příliš málo a příliš pozdě. Dokonce i když se podaří předat dětem informace o biologii sexu, většina rodičů si neuvědomuje, že rozhodující je přejít na vyšší úroveň. Naše děti potřebují vědět mnohem víc, než odkud se berou děti a jak zabránit početí. Jedním z hlavních rodičovských úkolů je ukázat dětem, jak vypadají zdravé vztahy mezi mužem a ženou, a vytvořit v jejich myslích a srdcích představu hlubokého a rozvinutého vztahu. (Laaser, 2004, s. 4) Rodiče často říkají, že jim jejich děti nikdy nekladou žádné otázky týkající se sexu. Hlavním problémem je, že většina dětí neví, jak se správně zeptat, proto je vhodné poskytnout základní informace a poté dítěti naslouchat. Není vhodné děti nutit mluvit, odkládat odpovědi „na příště“. Je dobré vyprávět dětem příběhy, vlastní zkušenosti, využívat poučných situací, hovořit s dětmi společně jako pár a přijímat své chyby. Mark Laaser píše: „Je třeba, abyste se svými dětmi vedli obšírný dialog o fyzických změnách, které je během puberty čekají. I když jste s nimi už o základní biologii lidské sexuality a reprodukce hovořili, je v tomto období třeba se k těmto tématům vrátit. Jedním z důvodů je nezbytnost potvrdit správné informace. Vaše děti vstřebávají mnoho zavádějících informací od svých přátel a z okolí společnosti. Neočekávejte, že získají všechny informace, které potřebují, ve škole. Chlapci i dívky obvykle potřebují slyšet informace, které se přímo týkají jejich vývoje – o růstu prsou, o menstruaci. Zároveň potřebují vědět, k jakým vývojovým změnám dochází u opačného pohlaví. Neinformovanost vyvolává u dítěte pocity opuštěnosti a izolace. Také živí v dítěti zvědavost a touhu po experimentování. Dítě pak může ve snaze zjistit, co je zajímá, dělat nesprávné věci včetně sexuálních experimentů.“ (Laaser, 2004, s. 106)
25
3
METODIKA PRÁCE Pro průzkum mé bakalářské práce jsem zvolila metodu dotazníku (viz příloha 1).
Jde o získání informací na základě písemně kladených otázek. Dotazník začíná úvodním oslovením respondentek, představení mne a mnou studovaného oboru, seznámení s důvodem mého výzkumu a zajištění anonymity. Dále obsahuje návod, jak na dané otázky odpovídat. Dotazník se skládá z 31 otázek, z čehož 25 je uzavřených (dívky si vybírají z odpovědí, které jsou jim nabídnuty), 3 polootevřené (otázky č. 8, 16 a 22), kdy si respondentky mohly vybrat z nabídnutých odpovědí nebo napsat vlastní odpověď, a 3 otázky jsou otevřené (otázky č. 6, 7 a 30), u kterých dívky odpovědi samy vymýšlely. První dvě otázky jsou zaměřeny na získání informací ohledně věku a gymnázia, které respondentky navštěvují. Otázky č. 3 – 5 zjišťují, zda mají ve škole předmět týkající se dané problematiky, možné ovlivnění vyučujícím a zda je biologii vyučuje muž či žena. Otázkami č. 6 – 8 zjišťuji, jaký je stav informací o těhotenství, porodu a antikoncepci pro dívky ve škole a jaké jiné zdroje informací mají k dispozici. Otázky č. 9 – 14, 17 – 21 a 23 – 27 jsou vědomostní, týkají se těhotenství, porodu a antikoncepce. Otázky č. 8, 16 a 22 zjišťují, odkud respondentky čerpají informace k dané problematice. V závěru dotazníku (otázky č. 28 – 31) jsem se chtěla dozvědět, zda mají dívky dostatek informací ze školy a od rodičů, v kolika letech by měly tyto informace získávat a dále respondentky srovnávaly, jakou důležitost mají pro ně jednotlivé oblasti. Pro průzkum jsem oslovila Gymnázium v Moravském Krumlově, kde jsem dříve studovala, a Gymnázium v Brně, ul. Elgartova 3 (dále už jen v Brně), konkrétně 1.a 4. ročníky. Ve své práci jsem se rozhodla porovnat tato dvě gymnázia mezi sebou a dále zjistit, jaký je posun ve vývoji informací mezi 1. a 4. ročníky. Po telefonických konzultacích jsem si na gymnáziích zajistila souhlas, že mohu svůj průzkum uskutečnit (písemný souhlas gymnázia nepožadovala). Po domluvě jsem dotazníky osobně ve třídách rozdala, čímž jsem chtěla zajistit větší návratnost, ale také případné zodpovězení otázek týkajících se těhotenství, porodu a antikoncepce. Před tím jsem studentkám vysvětlila, k čemu dotazníky slouží a zajistila jim, anonymitu. Celkem jsem rozdala 138 dotazníků, které jsem ručně vyhodnocovala (čárkovací metodou) a zpracovala do tabulek a grafů.
26
4
VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA
4.1 Vyhodnocení – úvod Během mého průzkumu jsem rozdala dotazníky 138 respondentkám, jejich návratnost byla 100 %, dva dotazníky jsem ale musela vyřadit pro jejich neúplné vyplnění. Pro výzkum jsem tedy využila 136 dotazníků (98,55 %). Všechny výsledky jsem zaokrouhlila na dvě desetinná místa.
4.2 Analýza otázek Otázka č. 1: Kolik Vám je let? První otázkou jsem chtěla od sebe oddělit dvě věkové skupiny a to studentky 1. ročníků gymnázií (věk 15 – 17) a studentky 4. ročníků (věk 18 – 19). (viz tab. 1) Tabulka č. 1: Věk respondentek Věk
A
%
15 – 17 let
68
50
18 – 19 let
68
50
Celkem
136
100
Otázka č. 2: Jakou školu navštěvujete? Tato otázka rozdělila dívky podle gymnázií, která navštěvují. (viz tab. 2) Tabulka č. 2: Škola 1. ročník
4. ročník
A
%
A
%
Krumlov
33
48,53
32
47,06
Gymnázium Brno
35
51,47
36
52,94
Celkem
68
100
68
100
Gymnázium Moravský
27
Otázka č. 3: Máte ve škole předmět (kromě biologie, ve kterém se dozvídáte o těhotenství, porodu a antikoncepci? Jelikož jsem předpokládala, že se respondentky nedozvídají o těhotenství, porodu a antikoncepci pouze v biologii, ale také v jiných předmětech (např. v rodinné nebo sexuální výchově apod.), zařadila jsem do dotazníku i tuto otázku. (viz tab. 3) Tabulka č. 3: Předmět G M.Krumlov
G Brno
1.ročník
4.ročník
1.ročník
4.ročník
A
A
A
A
%
%
%
%
Ano
0
0
0
0
0
0
0
0
Ne
33
100
32
100
35
100
36
100
Celkem
33
100
32
100
35
100
36
100
Výsledek ale jasně ukazuje, že na Gymnáziu v Moravském Krumlově ani na Gymnáziu v Brně nemají dívky jiný předmět, než je biologie, ve kterém by se dozvídaly o těhotenství, porodu a antikoncepci.
Otázka č. 4: Myslíte si, že by mohl tento předmět ovlivnit vyučující? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda si respondentky myslí, že by pohlaví vyučujícího mohlo ovlivnit informace, které jsou jim poskytnuty, co se týče množství. Pro lepší přehlednost jsem zvolila dvě tabulky – 4 a 5.
Tabulka č. 4: Ovlivnění vyučujícím na Gymnáziu v Mor. Krumlově 1.ročník
4.ročník
Celkem
A
%
A
%
A
%
Více informací žena
25
75,76
27
84,38
52
80
Více informací muž
0
0
0
0
0
0
Neovlivňuje
8
24,24
5
15,62
13
20
Celkem
33
100
32
100
65
100
28
Tabulka č. 5: Ovlivnění vyučujícím na Gymnáziu v Brně 1.ročník
4.ročník
Celkem
A
%
A
%
A
%
Více informací žena
19
54,29
16
44,44
35
49,30
Více informací muž
2
5,71
0
0
2
2,82
Neovlivňuje
14
40
20
55,56
34
47,88
Celkem
35
100
36
100
71
100
Graf č.1: Biologie 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
1.r. MK 4.r. MK 1.r.Brno 4.r.Brno
Žena
Muž
Neovlivňuje
Z obou tabulek i grafu č. 1 vyplývá, že v Moravském Krumlově si 80 % dívek myslí, že více informací by jim poskytla žena a 20 % se domnívá, že pohlaví vyučujícího neovlivňuje množství informací. Na Gymnáziu v Brně se 49,30 % dívek domnívá, že více informací jim poskytne žena, 2,82 % si myslí, že muž a 47,88 % dívek si myslí, že pohlaví vyučujícího neovlivňuje množství informací.
29
Otázka č. 5: Kdo Vás ve škole vyučuje biologii? Tato otázka navazuje na předešlou, kdy jsem chtěla zjistit, kdo dívky vyučuje v biologii danou problematiku, zda muž či žena. (viz tab. 6)
Tabulka č. 6: Výuka biologie G Mor. Krumlov
G Brno
1.ročník
4. ročník
1.ročník
4.ročník
A
%
A
%
A
%
A
%
Žena
19
57,58
18
56,25
35
100
36
100
Muž
14
42,42
14
43,75
0
0
0
0
Celkem
33
100
32
100
35
100
36
100
Vyučující biologie
Na Gymnáziu v Moravském Krumlově vyučuje muž i žena vždy dvě třídy respondentek. Na Gymnáziu v Brně vyučuje biologii respondentky v 1. i ve 4. ročníku žena.
Otázka č. 6: Chybí Vám ve škole informace o těhotenství, porodu a antikoncepci nebo si myslíte, že by tam být vůbec neměly?
Tato otázka byla otevřená, do dotazníku jsem ji zařadila, abych zjistila, zda respondentkám informace ve škole chybí či nikoli. Dívky odpovídaly ve většině případů jen slovy: chybí, nechybí. Některé doplnily např., že jsou informované z domova nebo že co nevědí, najdou na internetu nebo se někoho zeptají. V tabulce č. 7 jsem uvedla, zda odpověděly, že jim informace o těhotenství, porodu a antikoncepci ve škole chybí či nikoli.
30
Tabulka č. 7: Informace ve škole Gymnázium Mor.Krumlov 1.ročník 4.ročník
Gymnázium Brno 1.ročník 4.ročník
A
%
A
%
A
%
A
%
14
42,42
20
62,5
8
22,86
14
38,89
Nechybí 19
57,58
12
37,5
27
77,14
22
61,11
Celkem
100
32
100
35
100
36
100
Chybí
33
Graf č. 2: Informace ve škole 80 70 60 50
1.r.M.Krumlov
40
4.r.M.Krumlov
30
1.r.Brno
20
4.r.Brno
10 0 Chybí
Nechybí
Tabulka i graf č. 2 ukazují, že informace o těhotenství, porodu a antikoncepci chybí především studentkám na Gymnáziu v Moravském Krumlově a to ve 4. ročníku v
62,5 % a v 1. ročníku 42,42 %. Studentkám na Gymnáziu v Brně chybí tyto informace ve 4. ročníku v 38,89 % a
v 1. ročníku v 22,86 %.
31
Otázka č. 7 : Kdo by Vám měl poskytnout informace o těhotenství, porodu a antikoncepci?
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, odkud si respondentky myslí, že by dané informace měly získávat. Tato otázka byla otevřená. (viz tab. 8, 9)
Tabulka č. 8: Informace v Moravském Krumlově 1. ročník
4.ročník
Celkem
A
%
A
%
A
%
Rodiče
17
37,78
13
25
30
31,39
Gynekolog
18
40
28
53,85
46
46,93
Škola
8
17,78
8
15,38
16
16,58
Sourozenci
2
4,44
1
1,92
3
3,18
Média
0
0
2
3,85
2
1,92
Celkem
45
100
52
100
97
100
Tabulka č. 9: Informace v Brně 1. ročník
4.ročník
Celkem
A
%
A
%
A
%
Rodiče
24
44,44
18
31,58
42
38,01
Gynekolog
16
29,63
23
40,35
39
34,99
Škola
11
20,37
12
21,06
23
20,72
Sourozenci
0
0
1
1,75
1
0,87
Média
3
5,56
3
5,26
6
5,41
Celkem
54
100
57
100
111
100
Nejčastější odpovědí v Moravském Krumlově bylo gynekolog (46,93 %) , poté rodiče (31,39 %). Na Gymnáziu v Brně dívky 1. ročníku jako nejčastější zdroj informací uváděly rodiče (44,44 %), dívky 4. ročníku gynekologa (40,35 %).
32
Otázka č. 8: Kde čerpáte nejčastěji informace o těhotenství? Touto otázkou jsem zjišťovala zdroje informací pro dívky o těhotenství. Jedná se o polootevřenou otázku, s nabídkou odpovědí a možností doplnit vlastní odpověď. (viz tab. 10, 11 a graf 3)
Tabulka č. 10: Zdroje informací o těhotenství dívek z Mor. Krumlova 1.ročník
4.ročník
Celkem
A
%
A
%
A
%
Škola
14
14,58
17
15,74
31
15,20
Rodiče
20
20,84
16
14,82
36
17,65
Sourozenci
2
2,08
2
1,85
4
1,96
Kamarádi
16
16,67
17
15,74
33
16,18
Televize a časopisy
24
25
27
25
51
25
Internet
10
10,42
10
9,26
20
9,80
Váš gynekolog
8
8,33
17
15,74
25
12,25
Jiné
2
2,08
2
1,85
4
1,96
Celkem
96
100
108
100
204
100
Tabulka č. 11: Zdroje informací o těhotenství dívek z Brna 1.ročník
4.ročník
Celkem
A
%
A
%
A
%
Škola
13
11,82
6
5,46
19
8,64
Rodiče
24
21,82
22
20
46
20,91
Sourozenci
3
2,73
1
0,91
4
1,82
Kamarádi
18
16,36
18
16,36
36
16,36
Televize a časopisy
27
24,55
19
17,27
46
20,90
Internet
12
10,91
20
18,18
32
14,55
Váš gynekolog
10
9,09
22
20
32
14,55
Jiné
3
2,72
2
1,82
5
2,27
Celkem
110
100
110
100
220
100
33
Graf č. 3: Informace o těhotenství 30 25 20 15 10 5 0 A
B
1. ročník MK
C
D
E
4. ročník MK
F
1. ročník Brno
G
H
4. ročník Brno
Legenda: A – Škola
E – Televize a časopisy
B – Rodiče
F – Internet
C – Sourozenci
G – Váš gynekolog
D – Kamarádi
H – Jiné
Informace o těhotenství získávaly respondentky z Moravského Krumlova nejčastěji z televize a časopisů (25 %), poté od rodičů (17,65 %). Dívky z Gymnázia v Brně tyto informace čerpaly nejvíce od rodičů (20,91 %) a z televize a časopisů (20,90 %).
34
Otázka č. 9: Jak dlouho trvá těhotenství ženy? a) 34 týdnů b) 36 týdnů c) 38 týdnů d) 40 týdnů
Správná odpověď: d) 40 týdnů (viz tab.12)
Tabulka č. 12: Délka těhotenství Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
3
9,09
M.Krumlov 4.ročník
32
1
3,13
Brno 1.ročník
35
6
17,14
Brno 4.ročník
36
6
16,67
Celkem
136
16
11,51
Na tuto otázku nejúspěšněji odpověděly respondentky 1. ročníku Gymnázia v Brně, 6 (17,14 %), dále respondentky 4. ročníku stejné školy, 6 (16,67 %). Hůře si vedly dívky v Moravském Krumlově, v 1. ročníku správnou odpověď uvedly 3 dívky (9,09 %), ve 4. ročníku pouze 1 (3,13 %). Respondentky na Gymnáziu Brno odpověděly správně v 16,91 %. U respondentek Gymnázia Moravský Krumlov zaznělo správně 6,11 % odpovědí. Celkem 16 (11,51 %) respondentek zná délku těhotenství ženy.
35
Otázka č. 10: Co by těhotná žena/dívka neměla dělat? a) kouřit b) zvedat těžké věci c) sportovat d) brát hormonální antikoncepci e) mít pohlavní styk
Správné odpovědi: a) kouřit, b) zvedat těžké věci, d) brát hormonální antikoncepci (viz tab. 13)
Tabulka č. 13: Co by neměla těhotná žena dělat Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
17
51,52
M.Krumlov 4.ročník
32
28
87,5
Brno 1.ročník
35
17
48,57
Brno 4.ročník
36
35
97,22
Celkem
136
97
71,20
V této otázce se nejlépe orientovaly dívky 4. ročníku Gymnázia v Brně, správně odpovědělo 35 (97,22 %), dále dívky 4. ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově, kdy správně reagovalo 28 (87,5 %) dívek. Nejmenší procento správných odpovědí prokázaly studentky 1. ročníku v Brně 17 (48,57 %) a studentky 1. ročníku v Moravském Krumlově 17 (51,52 %). Na Gymnáziu v Brně odpovědělo správně 72,90 % dívek, na Gymnáziu v Moravském Krumlově bylo úspěšných 69,51 % dívek. Celkem 97 (71,20 %) respondentek vědělo, čeho by se těhotná žena měla vyvarovat.
36
Otázka č. 11: Kolik žena přibere průměrně během těhotenství? a) 1-4 kg b) 5-15 kg c) 20-25 kg d) 26-30 kg
Správná odpověď: b) 5 – 15 kg (viz tab. 14)
Tabulka č. 14: Nárůst hmotnosti Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
31
93,94
M.Krumlov 4.ročník
32
29
90,63
Brno 1.ročník
35
28
80
Brno 4.ročník
36
33
91,67
Celkem
136
121
89
Na otázku č. 11 odpověděly nejlépe dívky z Gymnázia v Moravském Krumlově, 31 (93,94 %) správných odpovědí, dále dívky 4. ročníku Gymnázia Brno, u kterých byla úspěšnost 33 (91,67 %), o něco méně správných odpovědí bylo u respondentek 4. ročníku z Moravského Krumlova, 29 (90,63 %). Nejmenší znalost byla u dívek 1. ročníku v Brně, 28 (80 %). Na Gymnáziu v Moravském Krumlově odpovědělo správně 60 (92,29 %) studentek, na gymnáziu v Brně 61 (85,84 %). Celkem uvedlo, že těhotná žena přibere během těhotenství 5 – 15 kg, 121 (89 %) dívek.
37
Otázka č. 12: Ve které části těhotenství je největší riziko pro samovolný potrat plodu? a) v 1.-3. měsíci b) v 3.-6. měsíci c) v 6.-9. měsíci
Správná odpověď: a) v 1.-3. měsíci (viz tab. 15)
Tabulka č. 15: Riziko samovolného potratu Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
30
90,91
M.Krumlov 4.ročník
32
30
93,75
Brno 1.ročník
35
26
74,29
Brno 4.ročník
36
33
91,67
Celkem
136
119
87,66
Nejlepší znalost ukázaly studentky 4. ročníku z Moravského Krumlova, 30 (93,75 %) správných odpovědí a studentky 4. ročníku z Brna, 33 (91,67 %). U dívek 1. ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově reagovalo správně 30 (90,91 %). Nejhůře si vedly dívky 1. ročníku v Brně, 26 (74,29 %). Na Gymnáziu v Moravském Krumlově odpovědělo správně 92,33 % respondentek, na Gymnáziu v Brně 82,98 %. 119 (87,66 %) dívek vědělo, že největší riziko pro samovolný potrat plodu je v 1.-3. měsíci těhotenství.
38
Otázka č. 13: Do kterého týdne těhotenství může žena požadovat interrupci? a) do 10. týdne těhotenství b) do 12. týdne těhotenství c) do 14. týdne těhotenství d) do 16. týdne těhotenství
Správná odpověď: b) do 12. týdne těhotenství (viz tab. 16)
Tabulka č. 16: Interrupce Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
14
42,42
M.Krumlov 4.ročník
32
22
68,75
Brno 1.ročník
35
18
51,43
Brno 4.ročník
36
24
66,67
Celkem
136
78
57,32
Nejlépe odpovídaly dívky ze 4. ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově, 22 (68,75 %) a dívky ze 4. ročníku Gymnázia v Brně, 24 (66,67 %). Studentky 1. ročníku Gymnázia v Brně uvedly 18 (51,43 %) správných odpovědí. Nejmenší úspěšnost byla u dívek 1. ročníku z Moravského Krumlova, 14 (42,42 %). Na Gymnáziu v Moravském Krumlově bylo celkem 55,59 % správných odpovědí, na Gymnáziu v Brně 59,05 %. Celkem 78 (57,32 %) respondentek vědělo, že žena může požadovat interrupci do 12. týdne těhotenství.
39
Otázka č. 14: Má interrupce nějaká rizika? a) ano b) ne c) nevím
Správná odpověď: a) ano (viz tabulka č. 17)
Tabulka č.17: Rizika interrupce Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
32
96,97
M.Krumlov 4.ročník
32
32
100
Brno 1.ročník
35
33
94,28
Brno 4.ročník
36
36
100
Celkem
136
133
97,81
Všechny dívky z obou 4. ročníků věděly, že interrupce má rizika (100 %). Na Gymnáziu v Moravském Krumlově znalo správnou odpověď 32 (96,97 %) studentek z 1. ročníku. Ve stejném ročníku v Brně správně odpovědělo 33 (94,28 %) studentek. Na Gymnáziu v Moravském Krumlově tedy správně odpovědělo 98,49 % dívek, na Gymnáziu v Brně 97,14 %. Celkem 133 (97,81 %) respondentek vědělo, že interrupce má rizika.
40
Otázka č. 15: Svěřila by jste se své matce v tuto dobu s nečekaným (neplánovaným) otěhotněním?
Z tabulky č. 18 i grafu č. 4 jasně vyplývá, že většina dívek by se matce s neplánovaným otěhotněním svěřila. U dívek z Gymnázia v Moravském Krumlově je to v 1. ročníku 84,85 % a ve 4. ročníku 90,63 % dívek. Na Gymnáziu v Brně jich je o poznání více, v 1. ročníku 94,28 % a ve 4. ročníku 97,22 %.
Tabulka č. 18 : Matka Moravský Krumlov
Brno
1.ročník
4.ročník
1.ročník
4.ročník
A
%
A
%
A
%
A
%
Ano
28
84,85
29
90,63
33
94,28
31
97,22
Ne
5
15,15
3
9,37
2
5,72
5
2,78
celkem
33
100
32
100
35
100
36
100
Graf č. 4: Matka 100 80 1.ročník MK
60
4.ročník MK 40
1.ročník Brno 4.ročník Brno
20 0 Ano
Ne
41
Otázka č. 16: Kde čerpáte nejčastěji informace o porodu?
Touto otázkou se dotazuji na zdroje informací pro dívky o porodu. Jedná se o polootevřenou otázku s nabídkou odpovědí a možností doplnit vlastní odpověď. (viz tabulky č. 19, 20 a graf č. 5)
Tabulka č. 19: Zdroje informací o porodu dívek z Mor. Krumlova 1.ročník
4.ročník
Celkem
A
%
A
%
A
%
Škola
14
16,67
17
17,35
31
17,01
Rodiče
20
23,81
13
13,27
33
18,54
Sourozenci
2
2,39
3
3,06
5
2,72
Kamarádi
8
9,52
14
14,28
22
11,9
Televize a časopisy
22
26,18
24
24,49
46
25,34
Internet
9
10,71
12
12,24
21
11,48
Váš gynekolog
7
8,33
13
13,27
20
10,8
Jiné
2
2,39
2
2,04
4
2,21
Celkem
84
100
98
100
182
100
Tabulka č. 20 : Zdroje informací o porodu dívek z Brna 1.ročník
4.ročník
Celkem
A
%
A
%
A
%
Škola
16
17,39
11
11,58
27
14,48
Rodiče
22
23,91
21
22,11
43
23,01
Sourozenci
2
2,17
0
0
2
1,08
Kamarádi
9
9,78
11
11,58
20
10,68
Televize a časopisy
25
27,18
18
18,95
43
23,07
Internet
12
13,05
13
13,68
25
13,37
Váš gynekolog
4
4,35
17
17,89
21
11,12
Jiné
2
2,17
4
4,21
6
3,19
Celkem
92
100
95
100
187
100
42
Graf č. 5: Informace o porodu 30 25 20 15 10 5 0 A
B
1, ročník MK
C
D
4. ročník MK
E
F
1. ročník Brno
G
H
4. ročník Brno
Legenda: A – Škola
E – Televize a časopisy
B – Rodiče
F – Internet
C – Sourozenci
G – Váš gynekolog
D – Kamarádi
H – Jiné
Informace o porodu získávaly respondentky z Moravského Krumlova nejčastěji z televize a časopisů (25,34 %), poté od rodičů (18,54 %). Dívky z Gymnázia v Brně tyto informace čerpaly také nejvíce z televize a časopisů (23,07) a od rodičů (23,01 %).
43
Otázka č. 17: Jak dlouho průměrně trvá porod? a) 1 hodinu b) 2-8 hodin c) 1-2 dny d) 2 dny a více
Správná odpověď: b) 2-8 hodin (viz tab. 21)
Tabulka č. 21: Délka porodu Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
26
78,79
M.Krumlov 4.ročník
32
30
93,75
Brno 1.ročník
35
25
71,43
Brno 4.ročník
36
28
77,78
Celkem
136
109
80,44
Na tuto otázku nejúspěšněji odpověděly respondentky 4. ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově, 30 (93,75 %), dále respondentky 1. ročníku stejné školy, 26 (78,79 %). Hůře si vedly dívky v Brně, ve 4. ročníku správnou odpověď uvedlo 28 dívek (77,78 %), v 1. ročníku 25 (71,43 %). Respondentky na Gymnáziu
v Moravském Krumlově odpověděly správně
v 86,27 %. U respondentek Gymnázia Brno zaznělo správně 74,61 % odpovědí. Celkem 109 (80,44 %) respondentek vědělo, jak dlouho trvá porod.
44
Otázka č. 18: Jak by jste poznala, že porod začíná? a) žena začne rychle dýchat b) odteče plodová voda c) žena začne tlačit d) začnou porodní bolesti e) žena začne krvácet
I. doba porodní je charakterizována začátkem pravidelných kontrakcí (bolestí). Správná odpověď tedy byla d). Pokud dívky zatrhly odpověď b) i d), uznala jsem ji taktéž za správnou. (viz tab. 22)
Tabulka č. 22: Začátek porodu Správné odpovědi
Počet respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
23
69,70
M.Krumlov 4.ročník
32
29
90,63
Brno 1.ročník
35
25
71,43
Brno 4.ročník
36
22
61,11
Celkem
136
99
73,22
V této otázce se nejlépe orientovaly dívky 4. ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově, správně odpovědělo 29 (90,63 %), dále dívky 1. ročníku Gymnázia v Brně, kdy správně reagovalo 25 (71,43 %) dívek. Nejmenší procento správných odpovědí prokázaly studentky 1. ročníku v Moravském Krumlově 23 (69,70 %) a studentky 1. ročníku v Brně 22 (61,11 0%). Na Gymnáziu v Moravském Krumlově odpovědělo správně 80,17 % dívek, na Gymnáziu v Brně bylo úspěšných 66,27 % dívek. Celkem 99 (73,22 %) respondentek by poznalo, jak porod začíná.
45
Otázka č. 19: Jak se jmenuje období po porodu? a) šestinedělí b) ovulace c) koncepce d) období přechodu (menopauza)
Správná odpověď: a) šestinedělí (viz tab. 23)
Tabulka č. 23: Období po porodu Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
30
90,91
M.Krumlov 4.ročník
32
32
100
Brno 1.ročník
35
30
85,71
Brno 4.ročník
36
36
100
Celkem
136
128
94,16
Na tuto otázku odpověděly správně všechny dívky ze 4. ročníků obou Gymnázií, 100 % správných odpovědí. Studentky 1. ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově uvedly 30 (90,91 %) správných odpovědí a studentky 1. ročníku Gymnázia v Brně 30 (85,71 %). Na Gymnáziu v Moravském Krumlově tedy odpovědělo správně 95,46 % studentek, na gymnáziu v Brně 92,86 %. Celkem zaznělo 128 (94,16 %) správných odpovědí.
46
Otázka č. 20: Přiřaďte čísla 1 – 5 podle časové posloupnosti. a) porod plodu
….
b) odcházení očistky
….
c) žena tlačí
.…
d) porodní bolesti
….
e) porod placenty
….
Správná odpověď: a) 3, b) 5, c) 2, d) 1, e) 4 (viz tab. 24)
Tabulka č. 24: Časová posloupnost porodu Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
14
42,42
M.Krumlov 4.ročník
32
24
75
Brno 1.ročník
35
18
51,43
Brno 4.ročník
36
19
52,78
Celkem
136
75
55,41
Nejlepší znalost ukázaly studentky 4. ročníku z Moravského Krumlova, 24 (75 %) správných odpovědí a studentky 4. ročníku z Brna, 19 (52,78 %). U 1. ročníku Gymnázia v Brně reagovalo správně 18 (51,43 %) dívek. Nejhůře si vedly dívky 1. ročníku v Moravském Krumlově, 14 (42,42 %) správných odpovědí. Na Gymnáziu v Moravském Krumlově odpovědělo správně 58,71 % respondentek, na Gymnáziu v Brně 52,11 %. 75 (55,41 %) dívek vědělo, jakou časovou posloupnost má porod.
47
Otázka č. 21: Kolik průměrně váží novorozenec? a) 1500-2500g b) 2600-3900g c) 4000-5000g d) 5100g a více
Správná odpověď: b) 2600-3900g (viz tab. 25)
Tabulka č. 25: Hmotnost novorozence Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
29
87,88
M.Krumlov 4.ročník
32
27
84,38
Brno 1.ročník
35
33
94,28
Brno 4.ročník
36
32
88,89
Celkem
136
121
88,86
Nejlépe odpovídaly dívky z 1. ročníku Gymnázia v Brně, 33 (94,28 %) a dívky ze 4. ročníku Gymnázia v Brně, 32 (88,89 %). Studentky 1. ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově uvedly 29 (87,88 %) správných odpovědí. Nejmenší úspěšnost byla u dívek 4. ročníku z Moravského Krumlova, 27 (84,38 %). Na Gymnáziu v Moravském Krumlově bylo celkem 86,13 % správných odpovědí, na Gymnáziu v Brně 91,59 %. Celkem 121 (88,86 %) respondentek vědělo, kolik váží novorozenec.
48
Otázka č. 22: Kde čerpáte nejčastěji informace o antikoncepci?
Tato otázka zjišťuje zdroje informací dívek o antikoncepci. Jedná se o polootevřenou otázku s nabídkou odpovědí a možností doplnit vlastní odpověď. (viz tabulky č. 26, 27 a graf č. 6)
Tabulka č. 26: Zdroje informací o antikoncepci dívek z Mor. Krumlova 1.ročník
4.ročník
Celkem
A
%
A
%
A
%
Škola
12
12,37
9
8,82
21
10,55
Rodiče
15
15,46
12
11,76
27
13,57
Sourozenci
3
3,09
5
4,90
8
4,02
Kamarádi
19
19,59
20
19,61
39
19,60
Televize a časopisy
20
20,62
20
19,61
40
20,10
Internet
11
11,34
14
13,73
25
12,56
Váš gynekolog
17
17,53
21
20,59
38
19,10
Jiné
0
0
1
0,98
1
0,50
Celkem
97
100
102
100
199
100
Tabulka č. 27: Zdroje informací o antikoncepci dívek z Brna 1.ročník
4.ročník
A
%
A
%
A
%
Škola
16
14,29
5
4,47
21
9,37
Rodiče
15
13,39
15
13,39
30
13,39
Sourozenci
4
3,57
1
0,89
5
2,23
Kamarádi
23
20,53
25
22,32
48
21,43
Televize a časopisy
20
17,86
19
16,96
39
17,41
Internet
15
13,39
14
12,50
29
12,95
Váš gynekolog
17
15,18
31
27,68
48
21,44
Jiné
2
1,79
2
1,79
4
1,78
Celkem
112
100
112
100
224
100
49
Celkem
Graf č. 6: Informace o antikoncepci 30 25 20 15 10 5 0 A
B
1. ročník MK
C
D
4. ročník MK
E
F
1. ročník Brno
G
H
4. ročník Brno
Legenda: A – Škola
E – Televize a časopisy
B – Rodiče
F – Internet
C – Sourozenci
G – Váš gynekolog
D – Kamarádi
H – Jiné
Informace o antikoncepci získávaly respondentky z Moravského Krumlova nejčastěji z televize a časopisů (20,10 %), poté od kamarádů (19,60 %) a od gynekologa (19,10 %). Dívky z Gymnázia v Brně tyto informace čerpaly nejvíce od gynekologa (21,44 %), od kamarádů (21,43 %) a z televize a časopisů (17,41 %).
50
Otázka č. 23: K čemu slouží antikoncepce? a) k přerušení těhotenství b) k přerušení menstruace c) k zabránění pohlavního styku d) k zabránění otěhotnění
Správná odpověď: d) k zabránění otěhotnění (viz tab. 28)
Tabulka č. 28: Antikoncepce Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
32
96,97
M.Krumlov 4.ročník
32
32
100
Brno 1.ročník
35
35
100
Brno 4.ročník
36
35
97,22
Celkem
136
134
98,55
Na tuto otázku odpověděly správně všechny dívky ze 4. ročníku Gymnázia Moravský Krumlov a dívky 1. ročníku Gymnázia Brno, 100 % správných odpovědí. Studentky 1. ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově uvedly 32 (96,97 %) správných odpovědí a studentky 4. ročníku Gymnázia v Brně 35 (97,22 %). Na Gymnáziu v Moravském Krumlově tedy odpovědělo správně 98,49 % studentek, na gymnáziu v Brně 98,61 %. Celkem zaznělo 134 (98,55 %) správných odpovědí.
51
Otázka č. 24: Vyjmenujte, jaké znáte možnosti antikoncepce.
U této otázky jsem nechala 5 volných řádků na odpovědi dívek. (viz tab. 29)
Tabulka č. 29: Možnosti antikoncepce Možnosti antikoncepce A
%
Hormonální antikoncepce (pilulky)
133
21,59
Kondom
130
21,10
Nitroděložní tělísko
85
13,80
Injekce
58
9,42
Pesar
55
8,93
Náplasti
42
6,82
Abstinence
30
4,87
Sterilizace
22
3,57
Přerušovaný pohlavní styk
18
2,92
Čípky
16
2,60
Podkožní implantáty
11
1,79
Spermicidy
10
1,62
Sledování plodných dní
6
0,97
616
100
Celkem
Nejčastější metodou antikoncepce, kterou dívky uváděly, byla hormonální antikoncepce, pilulky (21,59 %), poté kondom (21,10 %), nitroděložní tělísko (13,80 %), injekce (9,42 %).
52
Otázka č. 25: Jak získáte hormonální antikoncepci? a) lze volně zakoupit v lékárně b) pouze na předpis obvodního lékaře c) pouze na předpis gynekologa
Správná odpověď: c) pouze na předpis gynekologa (viz tab. 30)
Tabulka č. 30: Získání hormonální antikoncepce Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
33
100
M.Krumlov 4.ročník
32
31
96,88
Brno 1.ročník
35
34
97,14
Brno 4.ročník
36
36
100
Celkem
136
134
98,51
Na tuto otázku odpověděly na 100 % respondentky 1. ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově a respondentky 4. ročníku Gymnázia v Brně. Dívky 4. ročníku v Moravském Krumlově správně uvedly 31 (96,88 %) odpovědí, dívky 1. ročníku v Brně 34 (97,14 %) odpovědí. Respondentky na Gymnáziu
v Moravském Krumlově odpověděly správně
v 98,44 %. U respondentek Gymnázia Brno zaznělo správně 98,57 % odpovědí. Celkem 134 (98,51 %) respondentek vědělo, jak získat hormonální antikoncepci.
53
Otázka č. 26: Když žena používá hormonální antikoncepci, měla by se vyvarovat: a) kouření b) pohlavního styku c) alkoholu
Správná odpověď: a) kouření (viz tab. 31)
Tabulka č. 31: Čeho se vyvarovat při hormonální antikoncepci Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
12
36,36
M.Krumlov 4.ročník
32
14
43,75
Brno 1.ročník
35
10
28,57
Brno 4.ročník
36
28
77,78
Celkem
136
64
46,62
Nejlépe odpovídaly dívky ze 4. ročníku Gymnázia v Brně, 28 (77,78 %) a dívky ze 4. ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově, 14 (43,75 %). Studentky 1. ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově uvedly 12 (36,36 %) správných odpovědí. Nejmenší úspěšnost byla u dívek 1. ročníku z Brna, 10 (28,57 %). Na Gymnáziu v Moravském Krumlově bylo celkem 40,06 % správných odpovědí, na Gymnáziu v Brně 53,18 %. Celkem 64 (46,62 %) respondentek vědělo, čeho se vyvarovat při užívání hormonální antikoncepce.
54
Otázka č. 27: Která metoda antikoncepce patří mezi bariérovou? a) hormonální antikoncepce b) prezervativ c) injekční antikoncepce
Správná odpověď: b) prezervativ (viz tab. 32)
Tabulka č. 32: Bariérová metoda antikoncepce Počet
Správné odpovědi
respondentek
A
%
M.Krumlov 1.ročník
33
30
90,91
M.Krumlov 4.ročník
32
30
93,75
Brno 1.ročník
35
30
85,71
Brno 4.ročník
36
35
97,22
Celkem
136
125
91,90
Nejlepší znalost ukázaly studentky 4. ročníku z Brna, 35 (97,22 %) správných odpovědí a studentky 4. ročníku z Moravského Krumlova, 30 (93,75 %). U 1. ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově reagovalo správně 30 (90,91 %) dívek. Nejhůře si vedly dívky 1. ročníku v Brně, 30 (85,71 %) správných odpovědí. Na Gymnáziu v Moravském Krumlově odpovědělo správně 92,33 % respondentek, na Gymnáziu v Brně 91,47 %. 125 (91,90 %) dívek vědělo,že prezervativ je metodou bariérovou.
55
Otázka č. 28: Myslíte si, že Vás ve škole dostatečně informují o těhotenství, porodu a antikoncepci?
Z otázky č. 3 jsem zjistila, že se dívky o těhotenství, porodu a antikoncepci ve škole dozvídají pouze z biologie. Následující tabulky ukazují, zda si myslí, že je ve škole o dané problematice informují. Nabídla jsem možnosti: Ano, Jen částečně, Ne (viz. tab. 33, 34 a graf)
Tabulka č. 33: Informace ze školy v Moravském Krumlově 1.ročník
4.ročník
Těhotenst
Porod
Antikon.
Těhotenst.
Porod
Antikon.
A
%
A
%
A
%
A
%
A
%
A
%
5
15,15
3
9,09
6
18,18
11
34,38
8
25
6
18,76
částečně
21
63,64
18
54,55
15
45,46
15
46,87
14
43,75
13
40,62
Ne
7
21,21
12
36,36
12
36,36
6
18,75
10
31,25
13
40,62
Celkem
33
100
33
100
33
100
32
100
32
100
32
100
Ano Jen
Tabulka č. 34: Informace ze školy v Brně 1.ročník
4.ročník
Těhotenst.
Porod
Antikon.
Těhotenst.
Porod
Antikon.
A
%
A
%
A
%
A
%
A
%
A
%
10
28,57
3
8,57
14
40
5
13,89
5
13,89
7
19,44
částečně
18
51,43
14
40
14
40
19
52,78
18
50
11
30,56
Ne
7
20
18
51,43
7
20
12
33,33
13
36,11
18
50
Celkem
35
100
35
100
35
100
36
100
36
100
36
100
Ano Jen
56
Graf č. 7: Informace ze školy v Mor. Krumlově a Brně 100 80 60 Mor.Krumlov 40
Brno
20 0 Ano
Častečně
Ne
Z tabulek i grafu vyplývá, že se dívkám v Moravském Krumlově informace o těhotenství, porodu a antikoncepci ve škole ve 20,09 % dostávají dostatečně, ve 49,15 % jen částečně a ve 30,76 % jim nejsou podávány vůbec. Na Gymnáziu v Brně byla situace podobná. 20,73 % dívek si myslí, že je ve škole informují dostatečně, částečně chybí informace 44,13 % dívkám a 35,14 % respondentek odpovědělo, že je ve škole o daném tématu neinformují.
57
Otázka č. 29: Myslíte si, že Vás rodiče dostatečně informovali o těhotenství, porodu a antikoncepci?
Následující tabulky ukazují, zda si dívky myslí, že je rodiče dostatečně informovali o těhotenství, porodu a antikoncepci. (viz tab. 35, 36)
Tabulka č. 35: Informace od rodičů v Moravském Krumlově 1.ročník
4.ročník
Těhotenství
Porod
Antikon.
Těhotenství
Porod
Antikon.
A
%
A
%
A
A
%
A
%
A
10
30,30
5
15,15 11 33,33 8
25
7
21,88 16 50
13
39,40
20 60,61 15 45,46 14
43,75
10 31,25 9
28,12
Ne
10
30,30
8
31,25
15 46,87 7
21,88
Celkem
33
100
33 100
100
32 100
32 100
Ano Jen částečně
24,24 7
%
21,21 10
33 100
32
%
Tabulka č. 36: Informace od rodičů v Brně 1.ročník
4.ročník
Těhotenství
Porod
Antikon.
Těhotenství
Porod
Antikon.
A
%
A
A
A
%
A
A
14
40
10 28,57 18 51,43 17
47,22
13 36,11 24 66,66
13
37,14
15 42,86 10 28,57 11
30,56
15 41,67 6
16,67
Ne
8
22,86
10 28,57 7
8
22,22
8
16,67
Celkem
35
100
35 100
36
100
36 100
Ano Jen částečně
%
%
20
35 100
58
%
22,22 6
%
36 100
Graf č. 8: Informace od rodičů v Mor. Krumlově a Brně 100 80 60 Mor. Krumlov 40
Brno
20 0 Ano
Částečně
Ne
Dívky v Moravském Krumlově odpovídaly, že mají informace o těhotenství, porodu a antikoncepci od rodičů dostačující ve 29,28 %, částečné ve 41,43 % a 29,29 % dívkám tyto informace od rodičů chybí úplně. Na Gymnáziu v Brně si 45 % respondentek myslí, že má od rodičů dostačující informace, 32,91 % částečné a 22,09 % respondentek udává, že je rodiče o těhotenství, porodu a antikoncepci neinformovali.
59
Otázka č. 30: V kolika letech by se podle Vás dívky měly dozvídat informace o těhotenství, porodu a antikoncepci?
Tuto otevřenou otázku jsem do dotazníku zařadila, abych zjistila, v jakém věku by se dívky chtěly dozvídat informace o těhotenství, porodu a antikoncepci. Výsledky ukazuje tabulka 37.
Tabulka č. 37: Věk na získávání informací Gymnázium M.Krumlov
Gymnázium Brno Celkem
1.ročník
4.ročník
1.ročník
4.ročník
A
%
A
%
A
%
A
%
A
%
10
1
3,03
3
9,38
4
11,43
4
11,11
12
8,82
11
1
3,03
0
0
4
11,43
2
5,55
7
5,15
12
4
12,12
8
25
9
25,71
9
25
30
22,06
13
9
27,28
10
31,25
10
28,57
10
27,78
39
28,68
14
11
33,33
6
18,75
2
5,72
5
13,89
24
17,65
15
7
21,21
4
12,5
6
17,14
6
16,67
23
16,91
16
0
0
1
3,12
0
0
0
0
1
0,73
Celkem
33
100
32
100
35
100
36
100
136
100
Nejvíce z oslovených respondentek si myslí, že by se dívky o těhotenství, porodu a antikoncepci měly dozvídat ve věku 13 let, což uvedlo 39 (28,68 %). 30 (22,06 %) si myslí, že by se tyto informace měly dozvídat o rok dříve a 24 (17,65 %) respondetek uvedlo věk 14 let.
60
Otázka č. 31: Jaké informace jsou pro Vás nejdůležitější z těchto oblastí? (Zakroužkujte na stupnici 1 – 5,
5 – nejdůležitější, 1 – nejméně důležité)
a) o antikoncepci 1 2 3 4 5 b) o těhotenství
12345
c) o porodu
12345
V této otázce dívky zakroužkovaly, které informace jsou pro ně prioritní, zda informace o antikoncepci, těhotenství nebo porodu. (viz. tab.č.32,33 a graf č.6,7) . Tabulka č. 38: Priorita informací v Moravském Krumlově Priorita % Antikoncepce
Těhotenství
Porod
Celkem
1. ročník MK
91,4
68,4
55,8
71,67
4. ročník MK
98,2
78,2
70,6
82,33
Celkem
94,8
73,3
63,2
77,00
Graf č. 9: Priorita informací v Moravském Krumlově 100 80 60 1.r. M.Krum lov
40
4.r. M.Krum lov
20 0 Antikoncepce
Těhotenství
Porod
Pro dívky 1.ročníku Gymnázia v Moravském Krumlově jsou nyní nejdůležitější informace o antikoncepci (91,4 %), dále o těhotenství (68,4 %) a za nejméně důležité považují informace o porodu (55,8 %). Informace o antikoncepci jsou nejdůležitější i pro dívky 4.ročníku (98,2 %), jako druhé nejdůležitější uvedly informace o těhotenství (78,2 %) a naposledy o porodu (70,6 %).
61
Tabulka č. 39: Priorita informací v Brně Priorita % Antikoncepce Těhotenství
Porod
Celkem
1. ročník Brno
89,8
72
63,4
75,07
4. ročník Brno
98,4
78,8
64,4
80,53
Celkem
94,1
75,4
63,9
77,80
Graf č. 10: Priorita informací v Brně 100 80 60 1.r. Brno 4.r. Brno
40 20 0 Antikoncepce
Těhotenství
Porod
Pro dívky 1. ročníku Gymnázia v Brně jsou nyní nejdůležitější informace o antikoncepci (89,8 %), na druhém místě informace o těhotenství (72 %) a nejméně důležité jsou pro ně informace o porodu (63,4 %). Nejdůležitější informace pro dívky 4. ročníku jsou o antikoncepci (98,4 %), dále o těhotenství (78,8 %) a na posledním místě informace o porodu (64,4 %).
62
5 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ
Sledovanými skupinami mého průzkumu byly dívky prvních a čtvrtých ročníků na Gymnáziu v Brně a v Moravském Krumlově. Prostřednictvím dotazníků jsem zjišťovala jejich informovanost o těhotenství, porodu a antikoncepci. Ve škole se o dané problematice respondentky dozvídají pouze v biologii, kterou na Gymnáziu v Brně vyučuje žena, na Gymnáziu v Moravském Krumlově ve 43 % muž. 64,65 % respondentek uvedlo, že více informací o těhotenství, porodu a antikoncepci by jim poskytla žena, 33,94 % dívek se domnívá, že množství informací pohlaví vyučujícího neovlivní. S neplánovaným otěhotněním by se matce svěřilo 89,57 % respondentek 1. ročníků a 93,93 % dívek 4. ročníků. Informace o dané problematice studentkám ve škole z 41,67 % chybí. Podle jejich mínění by jim je měli poskytnout gynekolog (43,64 %), rodiče (37,92 %) a škola (18,65 %). Nejčastěji získávaly respondentky informace o těhotenství z televize a časopisů (22,95 %), od rodičů (19,28 %) a od přátel (16,27 %). Podobně odpověděly dívky i na otázku: „Kde čerpáte nejčastěji informace o porodu?“ 24,21 % dívek uvedlo televizi a časopisy, 20,78 % rodiče a 15,75 % školu. O antikoncepci získávaly respondentky informace od přátel (20,52 %), gynekologa (20,27 %) a z televize a časopisů (18,76 %). 46,64 % dívek uvedlo, že se jim informace o těhotenství, porodu a antikoncepci ve škole dostávají jen částečně a 32,95 % dokonce vůbec. Od rodičů je informováno 37,14 % respondentek, 37,17 % má informace jen částečné a 25,69 % respondentkám tyto informace nebyly vůbec sděleny. Přitom dívky uvedly, že by se jim informace o dané problematice měly dostávat ve věku 12 – 14 let. Nejvíce prioritní je pro respondentky v danou dobu antikoncepce (94,45 %), poté těhotenství (74,35 %) a na posledním místě porod (63,55 %).
63
Těhotenství Nyní uvádím tabulku a graf, kde srovnávám počet správných odpovědí obou Gymnázií mezi sebou, abych zjistila, zda jsou o těhotenství více informované studentky Gymnázia v Moravském Krumlově nebo Gymnázia v Brně.
Tabulka č. 40: Těhotenství – srovnání gymnázií Správné odpovědi % Ot.9
Ot.10
Ot.11
Ot.12
Ot.13
Ot.14
Celkem
Mor.Krumlov
6,11
69,51
92,29
92,33
55,59
98,49
69,05
Brno
16,91
72,90
85,84
82,98
59,05
97,14
69,14
Celkem
11,51
71,20
89
87,66
57,32
97,81
69,08
Graf č. 11: Těhotenství – srovnání gymnázií 100 80 60 Moravský Krumlov 40
Brno
20 0 Ot.9
Ot.10
Ot.11
Ot.12
Ot.13
Ot.14
Z tabulky a grafu vyplývá, že co se týče informovanosti dívek o těhotenství, jsou na tom obě Gymnázia podobně. Na Gymnáziu v Moravském Krumlově správně odpovídalo na otázky týkající se těhotenství 69,05 % dívek, na Gymnáziu v Brně 69,14 % dívek. Abych zjistila, zda a k jakému nárůstu informací došlo mezi prvními a čtvrtými ročníky, uvádím nejprve tabulku graf, kde srovnávám počet správných odpovědí na otázky o těhotenství na Gymnáziu v Moravském Krumlově.
64
Tabulka č. 41: Těhotenství – nárůst informací v Moravském Krumlově Gymnázium
Správné odpovědi %
Moravský Krumlov
Ot.9
Ot.10
Ot.11
Ot.12
Ot.13
Ot.14
Celkem
1. ročník
9,09
51,52
93,94
90,91
42,42
96,97
64,14
4. ročník
3,13
87,5
90,63
93,75
68,75
100
73,96
Celkem
6,11
69,51
92,29
92,33
55,59
98,49
69,05
Graf č. 12: Těhotenství – nárůst informací v Moravském Krumlově 100 80 60
1.r.M.Krum lov
40
4.r.M.Krum lov
20 0 Správných odpovědí
Dívky 1. ročníku Gymnázia Brno odpovídaly správně v 64,14 %. Dívky ve 4. ročníku uvedly 73,96 % správných odpovědí na otázky týkající se těhotenství.
65
Nyní posuzuji správné odpovědi 1. a 4. ročníku Gymnázia v Brně. Výsledky uvádím v tabulce č. 42 a grafu č. 13.
Tabulka č. 42: Těhotenství – nárůst informací v Brně Gymnázium
Správné odpovědi %
Brno
Ot.9
Ot.10
Ot.11
Ot.12
Ot.13
Ot.14
Celkem
1. ročník
17,14
48,57
80
74,29
51,43
94,28
60,95
4. ročník
16,67
97,22
91,67
91,67
66,67
100
77,32
Celkem
16,91
72,90
85,84
82,98
59,05
97,14
69,14
Graf č. 13: Těhotenství – nárůst informací v Brně 100 80 60
1.r.Brno 4.r.Brno
40 20 0 Správných odpovědí
V 1. ročníku Gymnázia Brno správně odpovědělo 60,95 % dívek na otázky týkající se těhotenství, ve 4. ročníku uvedlo správných odpovědí 77,32 % dívek.
66
Porod Nyní uvádím tabulku a graf, kde srovnávám počet správných odpovědí obou Gymnázií mezi sebou, abych zjistila, zda jsou o porodu více informované studentky Gymnázia v Moravském Krumlově nebo Gymnázia v Brně.
Tabulka č. 43: Porod – srovnání gymnázií Správné odpovědi % Ot.17
Ot.18
Ot.19
Ot.20
Ot.21
Celkem
Mor.Krumlov
86,27
80,17
95,46
58,71
86,13
81,35
Brno
74,61
66,27
92,86
52,11
91,59
75,49
Celkem
80,44
73,22
94,16
55,41
88,86
78,42
Graf č. 14: Porod – srovnání Gymnázií 100 80 60 Moravský Krum lov 40
Brno
20 0 Ot. 17
Ot. 18
Ot. 19
Ot. 20
Ot. 21
Na otázky týkající se porodu odpovídaly lépe dívky z Gymnázia v Moravském Krumlově, celkem 81,35 % správných odpovědí. Na Gymnáziu v Brně uvádělo správné odpovědi 75,49 % respondentek.
67
Abych zjistila, zda a k jakému nárůstu informací došlo mezi prvními a čtvrtými ročníky, uvádím nejprve tabulku a graf, kde srovnávám počet správných odpovědí na otázky týkající se porodu na Gymnáziu v Moravském Krumlově.
Tabulka č. 44: Porod – nárůst informací v Moravském Krumlově Gymnázium
Správné odpovědi %
Moravský Krumlov
Ot. 17
Ot. 18
Ot. 19
Ot. 20
Ot. 21
Celkem
1. ročník
78,79
69,70
90,91
42,42
87,88
73,94
4. ročník
93,75
90,63
100
75
84,38
88,75
Celkem
86,27
80,17
95,46
58,71
86,13
81,35
Graf č. 15: Porod – nárůst informací v Moravském Krumlově 100 80 60 1.r. M.Krumlov 40
4.r. M.Krumlov
20 0 Správných odpovědí
Dívky 1. ročníku Gymnázia Moravský Krumlov odpovídaly správně v 73,94 %. Dívky 4. ročníku uvedly 88,75 % správných odpovědí na otázky týkající se porodu.
68
Nyní posuzuji správné odpovědi 1. a 4. ročníku Gymnázia v Brně. Výsledky uvádím v tabulce č. 45 a grafu č. 16.
Tabulka č. 45: Porod – nárůst informací v Brně Gymnázium
Správné odpovědi %
Brno
Ot. 17
Ot. 18
Ot. 19
Ot. 20
Ot. 21
Celkem
1. ročník
71,43
71,43
85,71
51,43
94,28
74,86
4. ročník
77,78
61,11
100
52,78
88,89
76
Celkem
74,61
66,27
92,86
52,11
91,59
75,49
Graf č. 16: Porod – nárůst informací v Brně 100 80 60 1.r. Brno 40
4.r. Brno
20 0 Správných odpovědí
V 1. ročníku Gymnázia v Brně odpovědělo správně na otázky týkající se porodu 74,86 % dívek. Ve 4. ročníku uvedlo správnou odpověď 76 % dívek.
69
Antikoncepce V následující tabulce a grafu srovnávám počet správných odpovědí obou Gymnázií mezi sebou, abych zjistila, zda jsou o antikoncepci více informované studentky Gymnázia v Moravském Krumlově nebo Gymnázia v Brně.
Tabulka č. 46: Antikoncepce – srovnání gymnázií Správné odpovědi % Ot.17
Ot.18
Ot.19
Ot.20
Celkem
Mor.Krumlov
98,49
98,44
40,06
92,33
82,33
Brno
98,61
98,57
53,18
91,47
85,46
Celkem
98,55
98,51
46,62
91,90
83,90
Graf č. 17: Antikoncepce – srovnání Gymnázií 100 80 60 Moravský Krumlov 40
Brno
20 0 Ot. 23
Ot. 25
Ot. 26
Ot. 27
O antikoncepci byly lépe informované respondentky z Gymnázia v Brně, uvedly 85,46 % správných odpovědí. Úspěšnost u dívek z Moravského Krumlova byla 82,33 %.
70
Nyní porovnávám nárůst informací mezi 1. a 4. ročníky. Nejprve uvádím tabulku č. 47 a graf č. 18, kde srovnávám počet správných odpovědí na otázky týkající se antikoncepce na Gymnáziu v Moravském Krumlově.
Tabulka č. 47: Antikoncepce – nárůst informací v Moravském Krumlově Gymnázium
Správné odpovědi %
Moravský Krumlov
Ot. 23
Ot. 25
Ot. 26
Ot. 27
Celkem
1. ročník
96,97
100
36,36
90,91
81,06
4. ročník
100
96,88
43,75
93,75
83,60
Celkem
98,49
98,44
40,06
92,33
82,33
Graf č. 18: Antikoncepce – nárůst informací v Moravském Krumlově 100 80 60
1.r. Mor. Krumlov
40
4.r. Mor. Krumlov
20 0 Správných odpovědí
Na Gymnáziu Moravský Krumlov uvedly dívky 1. ročníku 81,06 % správných odpovědí. Studentky 4. ročníku byly úspěšnější, na otázky týkající se antikoncepce odpověděly ve 83,60 % správně.
71
Nyní posuzuji správné odpovědi 1. a 4. ročníku Gymnázia v Brně. Výsledky uvádím v tabulce a grafu.
Tabulka č. 48: Antikoncepce – nárůst informací v Brně Gymnázium
Správné odpovědi %
Brno
Ot. 23
Ot. 25
Ot. 26
Ot. 27
Celkem
1. ročník
100
97,14
28,57
85,71
77,86
4. ročník
97,22
100
77,78
97,22
93,06
Celkem
98,61
98,57
53,18
91,47
85,46
Graf č. 19: Antikoncepce – nárůst informací v Brně 100 80 60
1.r. Brno
40
4.r. Brno
20 0 Správných odpovědí
Dívky 1. ročníku Gymnázia v Brně uvedly 77,86 % správných odpovědí, úspěšnější v oblasti otázek o antikoncepci byly respondentky 4. ročníku, 93,06 % správně zodpovězených otázek.
72
Shrnutí těhotenství, porodu a antikoncepce
O těhotenství a antikoncepci byly více informované respondentky z Gymnázia v Brně, o porodu respondentky z Moravského Krumlova. Celkově uvedly dívky z Brna 76,77 % správných odpovědí, dívky z Moravského Krumlova 77,58 %. Studentky 1. ročníků uvedly 72,14 % správných odpovědí, studentky 4. ročníků 82,12 %. K nárůstu informací tedy došlo o cca. 10 %. Nejlépe se respondentky orientovaly v oblasti antikoncepce, uvedly 83,90 % správných odpovědí, na otázky týkající se porodu vědělo 78,42 % dívek správnou odpověď. Nejméně informací věděly studentky o těhotenství, 69,10 %. Správných odpovědí ve všech třech oblastech na obou gymnáziích bylo 77,63 %.
73
6 DISKUSE
Výsledky svého průzkumu jsem srovnala s absolventskou prací, kterou vypracovala studentka 3. ročníku Vyšší zdravotnické školy Josefa Podsedníka, oboru diplomovaná porodní asistentka, Petra Hanousková (rok vydání 2005). Tato práce se nazývá Informovanost dospívajících dívek o těhotenství a porodu. Ve svém průzkumu porovnávala respondentky základní školy a gymnázia v průměrném věku 15 let a 10 měsíců. Zjistila, že pro 44 % dívek je ve škole sexuální výchova nedostačující. Informace o těhotenství a porodu získávají respondentky nejčastěji z časopisů (47 %), od kamarádek (34 %), z televize (24 %), od rodičů (18 %), na internetu (14 %) a od starších sourozenců (5 %). Dále z absolventské práce vyplývá, že 60 % dívek mluvilo s matkou o antikoncepci, 25 % by chtělo, ale matka s nimi o tom nemluví a 15 % dívek tato problematika nezajímá. Dívky, které s matkou o antikoncepci mluví, téměř všechny uvedly, že by se matce s neplánovaným otěhotněním svěřily. Ty, které s matkou o antikoncepci nemluví, by se svěřily raději kamarádce a partnerovi.
V mém průzkumu byl průměrný věk respondentek 17 let. Ve škole chybí informace o těhotenství, porodu a antikoncepci 41,67 %. Jako zdroje informací o těhotenství a porodu udávaly dívky rovněž nejčastěji televizi a časopisy (23,75 %), poté rodiče (19,92 %), přátele (15,12 %) a školu (15,32 %). Co se týče otázky, zda by se dívky svěřily své matce s neplánovaným otěhotněním, zaznamenala jsem ve své práci vyšší procento dívek, které by se svěřily (91,75 %), což je podle mého názoru dáno vyšším věkem respondentek v mém průzkumu.
Jak z výsledků vyplývá, rozdíl mezi výše uvedenými pracemi není velký. Tedy informace o dané problematice dívkám ve škole připadají nedostačující a chybí jim. Informace čerpají nejčastěji z časopisů a televize, což mnohdy nelze považovat za důvěryhodný a úplný zdroj.
74
7
NÁVRH ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ
Průzkum byl zaměřený na informovanost dospívajících dívek o těhotenství, porodu a antikoncepci. Myslím, že informace, že 77,63 % respondentek odpovědělo na otázky o dané problematice správně, je velmi dobrá. Respondentky ale jako zdroj svých informací uvedly na prvním místě televizi a časopisy, což nepovažuji za uspokojivé, neboť jsou zde informace mnohdy zkreslené nebo nejsou úplné. Až poté uváděly rodiče, přátele, školu a gynekologa. Přičemž na otázku: „Kdo by Vám měl informace poskytnout?“, zazněla nejčastěji odpověď: gynekolog (43,63 %), rodiče (37,92 %) a škola (18,65 %). Televize a časopisy se zde neobjevily ani v jediném případě a přesto se staly pro dívky nejčastějšími zdroji. Za vážný nedostatek považuji rovněž informovanost dívek od rodičů. 41,14 % dívek 4. ročníků uvedlo, že je rodiče o těhotenství, porodu a antikoncepci vůbec neinformovaly. Přitom se jedná o dívky, které „mají věk“ na pohlavní život a založení rodiny. Návrhem řešení by mohla být přednáška o výchově, která by byla určená rodičům. Jako jedno z témat by se zde objevila i otázka důležitosti podávat dospívajícím informace o těhotenství, porodu a antikoncepci. Bylo by ale také možné apelovat na rodiče na třídních schůzkách, aby své děti o dané problematice informovali. Jelikož dívky uvádějí, že jim informace o těhotenství, porodu a antikoncepci chybí i ve škole, měly by jim být poskytnuty v biologii nebo alespoň zajistit pro dívky přednášky na toto téma, které by jistě mohla vést i porodní asistentka.
75
ZÁVĚR
Tato bakalářská práce s názvem: „Informovanost dospívajících dívek o těhotenství, porodu a antikoncepci“ byla pro mě velmi přínosná. Zjistila jsem zde především nedostatky v podávání informací o dané problematice ve škole i od rodičů. Dívky by přitom chtěly tyto informace získávat již ve věku 12 – 14 let.
Cílem mé práce bylo zjistit míru informovanosti dospívajících dívek o těhotenství, porodu a antikoncepci. Dále jsem chtěla zjistit, jaké jsou nejčastější zdroje informací pro tyto dívky, porovnat informovanost dívek z Gymnázia Moravský Krumlov a Gymnázia Brno a zjistit, které informace jsou pro ně prioritní. Dále jsem se chtěla dozvědět, jakou roli v jejich informovanosti hrají rodiče, to vše na základě dotazníkové metody. Pro svůj průzkum jsem stanovila 4 hypotézy:
Hypotéza č.1: Předpokládám, že nejčastějšími zdroji informací pro dospívající dívky o těhotenství, porodu a antikoncepci budou rodiče a internet. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Jako nejčastější zdroj informací o těhotenství, porodu a antikoncepci uvedly dívky u těhotenství televizi a časopisy (22,95 %) a rodiče (19,28 %), u porodu taktéž televizi a časopisy (24,21 %) a rodiče (20,78 %) a co se týče antikoncepce, staly se zdroji informací přátelé (20,52 %) a gynekolog (20,27 %).
Hypotéza č.2: Domnívám se, že dívky z Gymnázia v Brně budou více informované o těhotenství, porodu a antikoncepci než dívky z Gymnázia v Moravském Krumlově. Předpokládala jsem, že dívky z většího města budou mít více informací, tato hypotéza se mi ale také nepotvrdila, rozdíly však byly velmi malé. Respondentky z Gymnázia v Moravském Krumlově uvedly 77,58 % správných odpovědí a respondentky Gymnázia v Brně 76,77 %.
76
Hypotéza č.3: Předpokládám, že pro dívky budou prioritní informace o antikoncepci. Tato hypotéza se mi potvrdila. Pro dívky jsou v této době opravdu nejvíce prioritní informace o antikoncepci (94,45 %), což se vzhledem k tomu, že studují na gymnáziu a připravují se na další studium, dalo očekávat.
Hypotéza č.4: Myslím si, že více než 20 % dívek ze zkoumaného vzorku nebude od rodičů vůbec poučena o těhotenství, porodu a antikoncepci. Poslední hypotéza se mi rovněž potvrdila. 25,69 % dívek uvedlo, že je rodiče vůbec neinformovali o těhotenství, porodu a antikoncepci, což považuji za velký nedostatek ve výchově.
Cíl se mi podařilo splnit. Na otázky týkající se těhotenství, porodu a antikoncepce dívky uvedly 77,63 % správných odpovědí. Jako nejčastější zdroje informací označily televizi a časopisy. Dívky z Gymnázia v Moravském Krumlově uvedly o 0,81 % více správných odpovědí než respondentky z Gymnázia v Brně. Za prioritní informace pak dívky považovaly znalosti o antikoncepci.
Výsledky mé práce se nedají považovat za zcela reprezentativní, jelikož jsem oslovila pouze 135 respondentek ze dvou měst. I tak doufám, že mnohým budou ku prospěchu nebo alespoň povedou k zamyšlení o tom, že i když nám může být nepříjemné s dospívajícími mluvit o dané problematice, je lepší to udělat. Když totiž budeme čekat a oddalovat rozhovor s nimi na toto téma, vyhledají si informace, které budou chtít vědět, sami a jak ukazuje průzkum, ne ve zcela vhodných zdrojích.
77
ANOTACE Příjmení a jméno autora: Lenka Chaloupková Instituce:
Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta, katedra Porodní asistence
Název práce:
Informovanost dospívajících dívek o těhotenství, porodu a antikoncepci
Vedoucí práce:
Bc. Jaroslava Polášková
Počet stran:
93
Počet příloh:
3
Rok obhajoby:
2007
Klíčová slova:
Informovanost, těhotenství, porod, antikoncepce, rodina, škola
Má bakalářská práce má název: Informovanost dospívajících dívek o těhotenství, porodu a antikoncepci. Průzkum jsem prováděla pomocí dotazníků na Gymnáziu v Moravském Krumlově a na Gymnáziu v Brně. Mým cílem bylo zjistit míru informovanosti dívek, nejčastější zdroje informací a také porovnat informovanost dívek z obou měst. V neposlední řadě jsem zjišťovala, které z daných oblastí považují za prioritní a jakou roli v jejich informovanosti hraje rodina.
My thesis is called: Knowledge of teenage girls in pregnancy, birth and contraception. In order to investigate this issue I handed out questionnaires to students in first and last year on high school in Moravský Krumlov and on high school in Brno. My aim was to find out the extent of knowledge of those girl, the most often sources of informations. Thesis also compares the obtained data from both cities. I also investigated which of these topics do they prefer and if the family background has an impact on their opinion.
Keywords: Knowledge, pregnancy, birth, contraception, family, school
78
LITERATURA A PRAMENY ČECH, Evžen, MACKŮ, František. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2002. 143 s. ISBN 80-86073-92-0. ČEPICKÝ, Pavel. Antikoncepce. 1. vyd. Praha: Národní centrum podpory zdraví, 1993. 30 s. ISBN 80-7071-004-7. DEANSOVÁ, Anne. Kniha knih o mateřství. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, 2003. 392 s. ISBN 80-7321-117-3 CHMEL, Roman. Otázky a odpovědi o porodu, 1. vyd. Havlíčkův Brod: Grada , 2005. 114 s. ISBN 80-247-1124-9. IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vydání Olomouc: 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. KUDELA, Milan. Základy gynekologie a porodnictví pro posluchače lékařské fakulty. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 273 s. ISBN 80-244-0837-6. LAASER, Mark. Jak mluvit s dětmi o sexu. 1. vydání. Praha: Samuel, Biblická práce pro děti, 2004. ISBN 1-57856-199-X. LECJAKSOVÁ, Šárka. Poprvé s bříškem.1.vyd. Plzeň: Fraus, 2004.104 s. ISBN 80-7238-349-9 LEES, Christoph, Reynoldsová, Karina. Těhotenství v otázkách a odpovědích. 1.vyd. Praha: IKAR, 2002. 240 s. ISBN 80-249-0017-3 NOVOTNÝ, Ivan. Biologie člověka. 3. rozš. a upr. vydání. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2002. 239 s. ISBN 80-7168-819-3. ROZTOČIL, Aleš. Porodnictví. 1. vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001, ISBN??? SYMONS, Jane. Těhotenství a péče o dítě.1.vyd. Praha:Rebo Productions, 2003. 252 s. ISBN 80-7234-284-3 ŠILEROVÁ, Lenka. Sexuální výchova. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 103 s. ISBN 80-247-0291-6. Zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství. Sbírka zákonů ČR. Praha: Česká národní rada.
79
Rybová, Zdeňka. Hnutí Pro život ČR. [cit. 2007-04-04]. Dostupné na WWW: Straňák, Zbyněk. NeoWeb v.o.s. 2002. [cit. 2007-09-01] Dostupné na WWW: GYN.CZ. Copyright © 2002 – 2003. [cit. 2007-09-01]. Dostupné na WWW: eStránky.cz. © 2005 – 2006. [cit. 2007-06-03].
80
Dostupné na WWW:
SEZNAM TABULEK Tab. 1 – Věk respondentek..................................................................................... 27 Tab. 2 – Škola......................................................................................................... 27 Tab. 3 – Předmět..................................................................................................... 28 Tab. 4 – Ovlivnění vyučujícím na Gymnáziu v Moravském Krumlově................ 28 Tab. 5 – Ovlivnění vyučujícím na Gymnáziu v Brně............................................. 29 Tab. 6 – Výuka biologie......................................................................................... 30 Tab. 7 – Informace ve škole................................................................................... 31 Tab. 8 – Informace v Moravském Krumlově......................................................... 32 Tab. 9 – Informace v Brně
................................................................................. 32
Tab. 10 – Zdroje informací o těhotenství dívek z Moravského Krumlova............. 33 Tab. 11 – Zdroje informací o těhotenství dívek z Brna .......................................... 33 Tab. 12 – Délka těhotenství..................................................................................... 35 Tab. 13 – Co by neměla těhotná žena dělat............................................................. 36 Tab. 14 – Nárůst hmotnosti..................................................................................... 37 Tab. 15 – Riziko samovolného potratu.................................................................... 38 Tab. 16 – Interrupce................................................................................................. 39 Tab. 17 – Rizika interrupce..................................................................................... 40 Tab. 18 – Matka....................................................................................................... 41 Tab. 19 – Zdroje informací o porodu dívek z Moravského Krumlova.................... 42 Tab. 20 – Zdroje informací o porodu dívek z Brna................................................. 42 Tab. 21 – Délka porodu........................................................................................... 44 Tab. 22 – Začátek porodu........................................................................................ 45 Tab. 23 – Období po porodu.................................................................................... 46 Tab. 24 – Časová posloupnost porodu..................................................................... 47 Tab. 25 – Hmotnost novorozence............................................................................ 48 Tab. 26 – Zdroje informací o antikoncepci dívek z Moravského Krumlova...........49 Tab. 27 – Zdroje informací o antikoncepci dívek z Brna........................................ 49 Tab. 28 – Antikoncepce .......................................................................................... 51 Tab. 29 – Možnosti antikoncepce............................................................................ 52 Tab. 30 – Získání hormonální antikoncepce............................................................53
81
Tab. 31 – Čeho se vyvarovat při hormonální antikoncepci..................................... 54 Tab. 32 – Bariérová metoda antikoncepce.............................................................. 55 Tab. 33 – Informace ze školy v Moravském Krumlově.......................................... 56 Tab. 34 – Informace ze školy v Brně....................................................................... 56 Tab. 35 – Informace od rodičů v Moravském Krumlově........................................ 58 Tab. 36 – Informace od rodičů v Brně..................................................................... 58 Tab. 37 – Věk na získávání informací..................................................................... 60 Tab. 38 – Priorita informací v Moravském Krumlově............................................ 61 Tab. 39 – Priorita informací v Brně......................................................................... 62 Tab. 40 – Těhotenství – srovnání gymnázií.............................................................64 Tab. 41 – Těhotenství – nárůst informací v Moravském Krumlově........................65 Tab. 42 – Těhotenství – nárůst informací v Brně ................................................... 66 Tab. 43 – Porod – srovnání gymnázií...................................................................... 67 Tab. 44 – Porod – nárůst informací v Moravském Krumlově................................. 68 Tab. 45 – Porod – nárůst informací v Brně............................................................. 69 Tab. 46 – Antikoncepce – srovnání gymnázií......................................................... 70 Tab. 47 – Antikoncepce – nárůst informací v Moravském Krumlově.................... 71 Tab. 48 – Antikoncepce – nárůst informací v Brně................................................. 72
82
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Biologie.................................................................................................... 29 Graf 2 – Informace ve škole................................................................................... 31 Graf 3 – Informace o těhotenství............................................................................ 34 Graf 4 – Matka........................................................................................................ 41 Graf 5 – Informace o porodu.................................................................................. 43 Graf 6 – Informace o antikoncepci......................................................................... 50 Graf 7 – Informace ze školy v Moravském Krumlově a Brně............................... 57 Graf 8 – Informace od rodičů v Moravském Krumlově a Brně............................. 59 Graf 9 – Priorita informací v Moravském Krumlově............................................. 61 Graf 10 – Priorita informací v Brně........................................................................ 62 Graf 11 – Těhotenství – srovnání gymnázií........................................................... 64 Graf 12 – Těhotenství – nárůst informací v Moravském Krumlově...................... 65 Graf 13 – Těhotenství – nárůst informací v Brně.................................................. 66 Graf 14 – Porod – srovnání gymnázií..................................................................... 67 Graf 15 – Porod – nárůst informací v Moravském Krumlově................................ 68 Graf 16 – Porod – nárůst informací v Brně............................................................ 69 Graf 17 – Antikoncepce – srovnání gymnázií........................................................ 70 Graf 18 – Antikoncepce – nárůst informací v Moravském Krumlově................... 71 Graf 19 – Antikoncepce – Nárůst informací v Brně............................................... 72
SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 – Dotazník..................................................................................................... 84 Příl. 2 – Zákon o umělém přerušení těhotenství...................................................... 89 Příl. 3 – Fotodokumentace: Těhotenství a porod..................................................... 93
83
Příl. 1 – Dotazník
DOTAZNÍK
Vážené studentky, jmenuji se Lenka Chaloupková a jsem studentkou 3.ročníku oboru Porodní asistentka na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. V rukou právě držíte dotazník, který je součástí mé bakalářské práce na téma: Informovanost dospívajících dívek o těhotenství, porodu a antikoncepci. Tento dotazník je anonymní a veškeré získané informace budou použity pouze pro statistické zpracování v mé bakalářské práci. Děkuji Vám za vyplnění. Pokud není uvedeno jinak, zakroužkujte pouze jednu odpověď. 1) Kolik Vám je let? .….. 2) Jakou školu navštěvujete? a) Gymnázium Moravský Krumlov b) Gymnázium Brno 3) Máte ve škole předmět (kromě biologie), ve kterém se dozvídáte o těhotenství, porodu a antikoncepci? a) ano b) ne 4) Myslíte si, že by mohl tento předmět ovlivnit vyučující? a) ano, více informací od ženy b) ano, více informací od muže c) ne, neovlivňuje 5) Kdo Vás ve škole vyučuje biologii? a) žena b) muž 6) Chybí Vám ve škole informace o těhotenství, porodu a antikoncepci nebo si myslíte, že by tam být vůbec nemusely? ………………………………………………………………………………… 7) Kdo by Vám měl poskytnout informace o těhotenství, porodu a antikoncepci? ………………………………………..
84
8) Kde čerpáte nejčastěji informace o těhotenství? (Můžete zakroužkovat více odpovědí) a) škola (vyučování) b) rodiče c) sourozenci d) kamarádi e) televize a časopisy f) internet g) Váš gynekolog h) jiné (doplňte jaké)………………….
9) Jak dlouho trvá těhotenství ženy? a) 34 týdnů b) 36 týdnů c) 38 týdnů d) 40 týdnů 10) Zakroužkujte, co by těhotná žena/dívka neměla dělat. (Více správných odpovědí) a) kouřit b) zvedat těžké věci c) sportovat d) brát hormonální antikoncepci e) mít pohlavní styk 11) Kolik žena přibere průměrně během těhotenství? a) 1-4 kg b) 5-15 kg c) 16-25 kg d) 26-30 kg 12) Ve které části těhotenství je největší riziko pro samovolný potrat plodu? a) v 1.-3. měsíci b) v 3.-6. měsíci c) v 6.-9. měsíci 13) Do kterého týdne těhotenství může žena požadovat interrupci?(Jsou-li žena i plod zdraví.) a) do 10. týdne těhotenství b) do 12. týdne těhotenství c) do 14. týdne těhotenství d) do 16. týdne těhotenství 14) Má interrupce nějaká rizika? a) ano b) ne c) nevím
85
15) Svěřila by jste se své matce v tuto dobu s nečekaným (neplánovaným) otěhotněním? a) ano b) ne 16) Kde čerpáte nejčastěji informace o porodu? (Můžete zakroužkovat více odpovědí.) a) škola (vyučování) b) rodiče c) sourozenci d) kamarádi e) televize a časopisy f) internet g) Váš gynekolog h) jiné (doplňte jaké)…………………. 17) Jak dlouho průměrně trvá porod? a) 1 hodinu b) 2-8 hodin c) 10-24 hodin d) 1 den a více 18) Jak byste poznala, že porod začíná? (Více správných odpovědí) a) žena začne rychle dýchat b) odteče plodová voda c) žena začne tlačit d) začnou porodní bolesti e) žena začne krvácet 19) Jak se jmenuje období po porodu? a) ovulace b) šestinedělí c) koncepce d) období přechodu (menopauza)
20) Přiřaďte čísla 1-5 podle časové posloupnosti (1-začátek…..5-konec) a) porod plodu …. b) odcházejí očistky .… c) žena tlačí .… d) porodní bolesti …. e) porod placenty .…. 21) Kolik průměrně váží novorozenec? a) 1500-2500g b) 2600-3900g c) 4000-5000g d) 5100g a více
86
22) Kde čerpáte nečastěji informace o antikoncepci? (Můžete zakroužkovat více odpovědí.) a) škola (vyučování) b) rodiče c) sourozenci d) kamarádi e) televize a časopisy f) internet g) Váš gynekolog h) jiné (doplňte jaké)…………………. 23) K čemu slouží antikoncepce? a) k přerušení těhotenství b) k přerušení menstruace c) k zabránění pohlavního styku d) k zabránění otěhotnění
24) Vyjmenujte, jaké znáte možnosti antikoncepce. …………………………………… …………………………………… …………………………………… …………………………………… ……………………………………
25) Jak získáte hormonální antikoncepci? a) lze volně zakoupit v lékárně b) pouze na předpis obvodního lékaře c) pouze na předpis gynekologa 26) Když žena používá hormonální antikoncepci, měla by se vyvarovat: a) kouření b) pohlavního styku c) alkoholu 27) Která metoda antikoncepce patří mezi bariérovou? a) hormonální antikoncepce b) prezervativ c) injekční antikoncepce 28) Myslíte si, že Vás ve škole dostatečně informují o: Těhotenství Porodu Antikoncepci a) ano a) ano a) ano b) jen částečně b) jen částečně b) jen částečně c) ne c) ne c) ne
87
29) Myslíte si, že Vás rodiče dostatečně informovali o: Těhotenství Porodu Antikoncepci a) ano a) ano a) ano b) jen částečně b) jen částečně b) jen částečně c) ne c) ne c) ne 30) V kolika letech by se podle Vás dívky měly dozvídat informace o těhotenství, porodu a antikoncepci? Doplňte……………………………………………….…………………………….
31) Jaké informace jsou pro Vás nejdůležitější z těchto oblastí?(Zakroužkujte na stupnici 1-5, 5 – nejdůležitější, 1 – nejméně důležité) a) o antikoncepci 1 2 3 4 5 b) o těhotenství 1 2 3 4 5 c) o porodu 1 2 3 4 5
88
Příl. 2: Zákon o umělém přerušení těhotenství
Zákon o umělém přerušení těhotenství (66/1986 Sb.)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: §1 Účel zákona Zákon upravuje umělé přerušení těhotenství a se zřetelem na ochranu života a zdraví ženy a v zájmu plánovaného a odpovědného rodičovství stanoví podmínky pro jeho provádění. Předcházení nežádoucímu těhotenství §2 Nežádoucímu těhotenství se předchází především výchovou k plánovanému a odpovědnému rodičovství v rodině, ve škole a zdravotnických zařízeních, výchovným působením v oblasti sociální a kulturní a využíváním prostředků k zabránění těhotenství. §3 Prostředky k zabránění těhotenství, které jsou na lékařský předpis, jakož i lékařské vyšetření a kontrola s tím související se poskytují ženě bezplatně.
Podmínky pro umělé přerušení těhotenství §4 Ženě se uměle přeruší těhotenství, jestliže o to písemně požádá, nepřesahuje-li těhotenství dvanáct týdnů a nebrání-li tomu její zdravotní důvody. §5 Ženě lze uměle přerušit těhotenství ze zdravotních důvodů s jejím souhlasem nebo z jejího podnětu, jestliže je ohrožen její život nebo zdraví nebo zdravý vývoj plodu nebo jestliže jde o geneticky vadný vývoj plodu.
89
§6 1. Ženě, která nedovršila šestnácti let, lze uměle přerušit těhotenství podle § 4 se souhlasem zákonného zástupce, popřípadě toho, jemuž byla svěřena do výchovy. 2. Jestliže bylo podle § 4 uměle přerušeno těhotenství ženě ve věku od šestnácti do osmnácti let, vyrozumí o tom zdravotnické zařízení jejího zákonného zástupce. Postup při projednání umělého přerušení těhotenství §7 Žena písemně požádá o umělé přerušení těhotenství ženského lékaře zdravotnického zařízení příslušného podle místa jejího trvalého pobytu nebo místa pracoviště nebo školy. Lékař je povinen poučit ženu o možných zdravotních důsledcích umělého přerušení těhotenství i o způsobech používání antikoncepčních metod a prostředků. Jestliže žena na umělém přerušení těhotenství trvá a zjistí-li lékař, že jsou splněny podmínky pro jeho výkon, určí zdravotnické zařízení, kde se výkon provede. §8 1. Jestliže lékař neshledal podmínky pro umělé přerušení těhotenství (§ 4 a 5), může žena do tří dnů písemně požádat o přezkoumání jeho závěru okresního odborníka pro obor gynekologie a porodnictví, který tuto žádost přezkoumá nejpozději do dvou dnů od jejího doručení. K přezkoumání žádosti si tento odborník přizve dva další lékaře z tohoto oboru, popřípadě i lékaře z jiného dotčeného oboru. Zjistí-li, že podmínky pro umělé přerušení těhotenství jsou splněny, oznámí to ženě a určí zdravotnické zařízení, kde se výkon provede. 2. Jestliže okresní odborník pro obor gynekologie a porodnictví neshledal podmínky pro umělé přerušení těhotenství a žena na něm trvá, postoupí ihned její písemnou žádost k přezkoumání krajskému odborníkovi pro obor gynekologie a porodnictví, který si přizve dva další lékaře z tohoto oboru, popřípadě i lékaře z jiného dotčeného oboru a přezkoumá žádost nejpozději do tří dnů od jejího doručení. Neshledal-li podmínky pro umělé přerušení těhotenství, písemně oznámí ženě výsledek přezkoumání, který je konečný; v
90
případě, že podmínky pro umělé přerušení těhotenství jsou splněny, postupuje obdobně jako okresní odborník pro obor gynekologie a porodnictví podle odstavce 1. §9 Na postup stanovený tímto zákonem se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. § 10 Umělé přerušení těhotenství cizinkám Umělé přerušení těhotenství podle § 4 se neprovede cizinkám, které se v České socialistické republice zdržují pouze přechodně. § 11 Příplatek nebo úhrada za umělé přerušení těhotenství 1. Za umělé přerušení těhotenství provedené podle § 4 uhradí žena v případech stanovených obecně závazným právním předpisem zdravotnickému zařízení příplatek. 2. Úhradu za umělé přerušení těhotenství cizinkám upravuje zvláštní předpis. § 12 Zmocnění Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky vydá obecně závazný právní předpis, jímž podrobněji upraví podmínky pro umělé přerušení těhotenství, postup při projednávání umělého přerušení těhotenství a výši příplatku a podmínky jeho placení. Tento předpis též upraví okruh cizinek, kterým lze provést umělé přerušení těhotenství za úhradu. § 13 Přechodné ustanovení Podle tohoto zákona se projednají též žádosti o umělé přerušení těhotenství, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto před počátkem jeho účinnosti.
91
§ 14 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. zákon č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství, 2. vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizuje interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství, ve znění vládního nařízení č. 54/1966 Sb., a nařízení vlády ČSR č. 69/1973 Sb., 3. vyhláška č. 71/1973 Sb., kterou se provádí zákon č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství, ve znění vyhlášky č. 80/1980 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 71/1973 Sb. § 15 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1987. Kempný v.r. Korčák v.r.
92
Příl. 3 – Fotodokumentace: Těhotenství a porod
93
