MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Katedra ošetřovatelství. Bc. Eva Stránská. Mládí a stáří. Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Bc. Eva Stránská

Mládí a stáří … Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Brno 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod metodickým vedením Doc. PhDr. Miroslavy Kyasové, Ph.D. a v seznamu literatury a pramenů jsem uvedla všechny zdroje.

Brno 19.dubna 2012

…………………………… Bc. Eva Stránská

Poděkování:

Děkuji Doc. PhDr. Miroslavě Kyasové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, za cenné rady a připomínky, RNDr. Jiřímu Poláchovi za pomoc při statistickém zpracování výsledků a MUDr. Janu Vlachovi, primáři chirurgického oddělení děkuji za podporu a trpělivost při mém studiu.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 6 1

2

3

VÝVOJOVÉ ETAPY LIDSKÉHO ŢIVOTA .................................................... 8 1.1

Přehled vybraných vývojových etap ........................................................... 8

1.2

Psychosociální vývojová periodizace ....................................................... 11

OBDOBÍ ADOLESCENCE ............................................................................. 14 2.1

Diferenciace období adolescence.............................................................. 15

2.2

Stručná charakteristika období adolescence ............................................. 16

2.3

Vývoj identity adolescenta........................................................................ 17

2.4

Kognitivní vývoj ....................................................................................... 18

2.5

Socializace v období adolescence ............................................................. 19

2.6

Vztah adolescentů k dospělým ................................................................. 20

2.7

Generace dospívajících na počátku 21. století .......................................... 21

STÁRNUTÍ A STÁŘÍ ...................................................................................... 22 3.1

4

Aspekty stárnutí ........................................................................................ 22 3.1.1

Biologické aspekty stárnutí ............................................................... 22

3.1.2

Psychické aspekty stárnutí. ……….…...………………………… 24

3.1.3

Sociální aspekty stárnutí…..……………...…...……………………25

3.2

Reakce na stáří .......................................................................................... 27

3.3

Úkoly stáří................................................................................................. 29

3.4

Vývoj osobnosti a změny rolí ve stáří ...................................................... 30

3.5

Role prarodiče ........................................................................................... 32

3.6

Vztah seniorů k potomkům ....................................................................... 34

KVANTITATIVNÍ ŠETŘENÍ ......................................................................... 37 4.1

Cíle práce a hypotézy ................................................................................ 37

4.2

Metodika šetření ....................................................................................... 39

4.3

Pilotní šetření ............................................................................................ 42

4.4

Kritéria pro výběr respondentů ................................................................. 42

4.5

Výsledky a jejich analýza ......................................................................... 42

4.5.1 Charakteristika respondentů…………………….……………………........43 4.5.2 Názory respondentů na stáří…………………………….………………….49

4

4.5.3 Znalosti respondentů o stáří……………………………………….……….54 4.5.4 Doplňující informace………………………………………………………...61 4.5.5 Ochota respondentů pečovat o nesoběstačného seniora.……………….65 4.6

Testování a statistické ověřování hypotéz…….…………………………70

DISKUSE.................................................................................................................... 114 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 129 ANOTACE ................................................................................................................. 131 ANNOTATION .......................................................................................................... 132 LITERATURA A PRAMENY ................................................................................... 133 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 136 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................... 137 SEZNAM TABULEK ................................................................................................ 139 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 142

5

ÚVOD

Důvodem, proč jsem si vybrala k psaní diplomové práce právě toto téma byla myšlenka, psát o normálním kaţdodenním ţivotě, tzn. neřešit ţádné zdravotní problémy, které ovlivňují zdraví člověka a hlavně kvalitu ţivota. Chtěla jsem se zaměřit jen na běţný denní ţivot. Ţijeme vedle sebe nebo společně několik generací a máme zájem jedna o druhou nebo jen tak vedle sebe pobýváme? Druhým důvodem pro volbu tohoto tématu je moje povolání ve zdravotnictví. Jako všeobecná sestra v manaţerské pozici se setkávám na svém oddělení s ţáky a s absolventy střední zdravotnické školy z oboru zdravotnický asistent. Od svých kolegyň, všeobecných sester stále slýchávám, ţe tito zdravotničtí asistenti nejsou pro praxi připraveni, ţe nemají dostatek znalostí a ţe je potřeba stále je něco „doučovat“. Určitě je potřeba zdravotnického asistenta v praxi stále něčemu novému učit, vţdyť i všeobecná sestra se stále musí učit. Zda mají nebo nemají ţáci středních zdravotnických škol dostatek znalostí pro ošetřování pacientů a zejména pacientů v seniorském věku jsem zjišťovala a porovnávala pomocí dotazníků, které jsem distribuovala na střední školy (gymnázium a střední zdravotnickou školu). Chtěla jsem tak získat alespoň částečný obraz rozdílnosti v přípravě na zdravotnické povolání. Domnívám se, ţe ţáci zdravotnické školy by měli bez problémů dosáhnout vyššího stupně ochoty v zapojení se do péče o nesoběstačné seniory vzhledem k přípravě na své povolání, neţ ţáci gymnázia. Rovněţ předpokládám, ţe ţáci zdravotnické školy budou dosahovat vyšší míry ve znalostech o stáří či stárnoucího organismu neţ ţáci gymnázia. Jaké mají ţáci názory na starého člověka, zda ţáci potvrdí či vyvrátí „Mýty o stáří“ se domnívám, ţe nezáleţí na typu školy, kterou ţáci navštěvují, ale ţe jde pouze o problém kultury, ke které tito mladí lidé patří. Vzhledem k tomu, ţe se zajímám pouze o českou populaci mladých a starých lidí, vyuţila jsem pouze české knihy, od českých autorů. Dalším a zároveň tím největším důvodem pro volbu tohoto tématu je věk mých dětí (starší adolescenti) a věk mých rodičů (mladší senioři). Říká se, ţe mladí lidé, respektive adolescenti, mají kritický pohled na stárnoucího člověka. Moţná mají kritický pohled na celý svět a senioři jsou jen pouhým zlomkem. Od seniorů zase slýcháme, jak je dnešní mládeţ zkaţená,

6

neochotná, neukázněná atd. Slýcháme to nejen denně, ale jiţ celé roky. Pokud se ohlédnu ve svém ţivotě zpět, říkávala to generace mých prarodičů, mých rodičů a začíná to říkat jiţ i moje generace. Je tomu skutečně tak? Na téma generační problémy či souţití několika generací, bylo napsáno několik závěrečných prací. Já se nebudu ve své práci ţádným z generačních problémů zabývat, nebudu se zabývat ani mezilidskými vztahy, chtěla jsem jenom přimět i kdyţ jen nepatrnou část populace adolescentů, zamyslet se nad procesem stárnutí a ţivotní etapou samotného stáří. Protoţe i oni jednou zestárnou a protoţe i oni moţná budou pouţívat stejná nebo podobná slova dnešních seniorů o tom, jak je mládeţ zkaţená a moţná i oni jednou budou slýchávat, ţe jsou staří a ţe jsou neuţiteční. Všechny kultury znaly mládí, protoţe všichni lidé byli mladí, ale jen malý počet znal stáří. Stáří představuje v dosavadní kulturní a evoluční historii naší společnosti něco nového: vţdy to bylo cosi málo pravděpodobného, zkušenost sdílená menšinou. Výzkumy této oblasti nejsou ještě ani padesát let staré. Informantů na tomto poli je velice málo. „Dnešní starší lidé,“ píše biolog Tom Kirkwood, „tvoří avantgardu neslýchané revoluce délky našeho ţivota, která ohlásila radikální přeměnu celé struktury společnosti a ukazuje ţivot a smrt v novém světle.“1 Česká republika představuje zatím jednu z relativně mladých zemí Evropské unie. Tato situace se však bude velmi rychle měnit a populace České republiky se stane během několika desetiletí naopak jednou z nejstarších.2 To, co dnes vypadá jen jako čísla ve statistikách, jsme my sami v budoucnosti. Budeme muset poslouchat hlasité diskuse o tom, ţe je nás příliš mnoho, diskuse o eutanazii, o posledních týdnech ţivota takzvaných beznadějných případů, které svými náklady představují obrovskou zátěţ pro sociální systém. Neexistuje ţádná zkušenost, která by nám mohla napovědět, co se stane, kdyţ se ve vysoce moderní společnosti setká velké mnoţství starých lidí s mnohem menším počtem mladých.3

___________________________________________ 1

SCHIRRMACHER, F., Spiknutí metuzalémů, s. 23.

2

HOLMEROVÁ, I., JURAŠKOVÁ, B.,ZIKMUNDOVÁ, K. Vybrané kapitoly z gerontologie, s. 7.

3

SCHIRRMACHER, F., Spiknutí metuzalémů, s. 62.

7

1

VÝVOJOVÉ ETAPY LIDSKÉHO ŢIVOTA Ţivot nás všech probíhá od narození aţ do smrti v určitých vývojových

etapách. Kaţdá etapa má své zákonitosti, které z ní vyplývají, ovlivňují kvalitu, způsob a rozsah našeho ţivota, a my se jim musíme poměrně zásadním způsobem přizpůsobit a zohledňovat je. Kaţdé vývojové období nám dává určité moţnosti a v něčem nás zase limituje.4

1.1 Přehled vybraných vývojových etap Byla vypracována řada periodizačních systémů. Některé z nich, např. ty starší, stanovují vývojové etapy s konstantním trváním (např. Pythagoras 20 let, J. A. Komenský 7 let). Novější periodizace mívají různou délku jednotlivých etap. Jako příklad nám můţe poslouţit následující schéma: 1. období prenatální (280 dnů, 10 lunárních, čili zhruba 9 kalendářních měsíců); 2. období kojenecké (do 1 roku, novorozenecké období do 10 dnů, případně 6 týdnů narození); 3. rané dětství (do 3 let); 4. předškolní dětství (do 6/7 let); 5. školní dětství – mladší (do 11/12 let) – starší, puberta (do 14 – 15 let); 6. adolescence (do 18/21 let); 7. mladší dospělost (do 30/32 let); 8. střední dospělost (do 45 let); 9. starší dospělost (do 60/65 let); 10. stáří (do 75 let); 11. pokračující stáří (nad 75 let, vysoký věk nebo krajní stáří nad 90 let).5

___________________________________________________ 4

MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 13.

5

PAULÍK, K., Vývojová psychologie pro doplňující pedagogické vzdělání., s. 28.

8

M. Skořepa (1928) rozeznal 7 etap, z nichţ 4 dělí na další druhotné fáze: I.

etapa – raný věk do 3 let;

II.

etapa – dětství od 3 do 8 let: 1. rané dětství 3 - 4 roky, 2. dětství 4 – 8 let;

III.

etapa chlapce a děvčete od 8 do 14 let: 1. od 8 do 11 let, 2. prepuberta od 11 do 14 let;

IV.

etapa hocha a dívky od 14 do 17 let: 1. puberta od 14 do 16 let, 2. dozrávání od 16 do 17 let;

V.

etapa – ucelování vývoje: 1. adolescence od 17 do 24 let, 2. dovršení vývoje do 32 let;

VI.

etapa – plná zralost;

VII.

etapa – senium6

Příhoda pro svou věkovou periodizaci navrhuje toto dělení: I.

Rozvoj antenatální: a) zárodečný a embryonální od 0 do 3 lunárních měsíců, b) fetální od 4. do 7. měsíce, c) prenatální v uţším smyslu od 8. do 10. měsíce;

II.

První dětství: 1. Období nemluvněte, a) natální období od 0 do 10 dnů, b) novorozenectví od 10 do 60 dnů, c) kojenectví od 2 do 12 měsíců; 2. Věk batolete mladšího od 1 do 2 let a staršího od 2 do 3 let;

III.

Druhé dětství: 1. předškolní do počátku trvalého chrupu od 3 do 6 let, 2. prepubescence od 6 do 11 let;

_________________________________ 6

ČÍŢKOVÁ, Jitka a kol. Přehled vývojové psychologie, s. 19.

9

IV.

Pubescence od 11 do 15 let;

V.

Období hebetické: 1. postpubescente od 15 do 20 let, 2. mecítma od 20 do 30 let;

VI.

Ţivotní stabilizace a vyvrcholení od 30 do 45 let;

VII.

Interevium (počínající involuce) od 45 do 60 let;

VIII. Senium: 1. genescence od 60 do 75 let, 2. kmetství od 75 do 90 let, 3. patriarchium od 90 let.7 Vývojové etapy, s nimiţ se obvykle setkáváme v pracích psychologů, mají více členitou rannou fázi ţivota. J. Švancara (1983) vyhrazuje pro věk dětí celkem šest fází ve svém dvanáctifázovém přehledu vývoje člověka. Pro dospívající má dvě fáze (pubescence a adolescence). Pro věk dospělosti má ještě tři fáze – mladé, střední a zralé dospělosti. Pro stáří mu však zbývá jen jedna jediná – poslední (dvanáctá). Bromley má daleko více rozčleněnou fázi vyššího věku: předdůchodový věk 56 – 65 let, věk uvolňování aktivit 65 – 70 let, stáří 70 – 75 let, věk senility 75 a výše. Jiní autoři (např. Levinson) člení vyšší věk na fázi pozdní dospělosti (60 – 85) a vysoký věk (od 80 let výše). Mezi jednotlivými etapami však Levinson uvaţuje o tzv. přechodových fázích. Ty podle jeho názoru trvají vţdy zhruba asi pět let.8 Erikson ve své koncepci psychosexálního vývoje dospěl k rozdělení na „osm věků člověka“ a vychází z předpokladu, ţe člověk na určitém stupni svého vývoje musí řešit určitý psychosociální konflikt. V Eriksonově pojetí se kategorie stáří objevuje tradičně na posledním místě periodizace lidského věku a ani zde není člověk ušetřen vývojového úkolu. Podle tohoto pojetí musí starý člověk dosáhnout osobní integrity, která je výsledkem celého dřívějšího ţivota. Nedostatek integrace vyvolá strach ze smrti, zoufalství a nevyrovnanost. Etapu stáří nazývá Erikson pozdní věk a zahrnuje do ní člověka od 65 let.9 _________________________________ 7


8

KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci, s.137.

9


10

1.2 Psychosociální vývojová periodizace Psychosociální

vývojová

periodizace

dle

Eriksona.

Erikson

vychází

z předpokladu, ţe si jedinec musí na kaţdém stupni vývoje řešit určitý „psychosociální konflikt“. Podaří-li se mu to, můţe postoupit zdárně dále, jinak je jeho vývoj pozdrţen a ohroţen. Erikson dělí lidský ţivot a jeho krize do 8 vývojových etap: I.

Základní důvěra proti pocitům nejistoty (asi do 1 roku);

II.

Autonomie proti pocitům studu (asi do 3 let věku);

III.

Iniciativa proti pocitům viny (předškolní věk);

IV.

Snaţivost proti pocitům vlastní méněcennosti (mladší školák);

V.

Iniciativa proti pocitům nejistoty o své roli mezi lidmi (dospívání);

VI.

Intimita proti pocitům izolace (mladá dospělost);

VII.

Generativita proti pocitu stagnace (dospělost);

VIII.

Integrita proti strachu ze smrti (stárnutí a stáří).

I. Závislost V nejranějším období ţivota proţívá dítě silný pocit závislosti na matce, která mu umoţňuje získat základní důvěru nejen k vlastní osobě, ale i jiným lidem. Způsob, jakým matka uspokojuje potřeby dítěte, by měl odstraňovat jeho pocity nejistoty. Toto stádium a jeho konfliktnost tedy spočívá na vztahu matky a dítěte, a ve své podstatě se odvíjí od vztahu matky k dítěti. II. Nezávislost Druhé období je charakteristické získáváním nezávislosti dítěte na matce ve smyslu sebeobsluhy a mobility v rodinném prostředí. Pocit autonomie se střetává s pocitem studu, kdy dítě nedokáţe splnit poţadavky okolních osob. Pevné vedení vymezuje dítěti jeho moţnosti a povzbuzuje jej v samostatnosti. Přitom dítě brání před zbytečnými proţitky studu a časných pochybností.

11

III. Iniciativa Iniciativa přidává k autonomii kvalitu, která se projevuje ve schopnosti určit si cíl a aktivně k němu směřovat. Nebezpečí stádia je v pocitu viny, od něhoţ se odvíjí základ pro vývoj lidského svědomí. V předchozím stádiu se dítě stydělo, kdyţ bylo káráno dospělými za nevhodné chování. Ve fázi iniciativy má pocit viny, pokud nedosáhne stanoveného cíle. IV. Snaţivost V období školní docházky se dítě nemůţe zcela vyhnout pocitům méněcennosti, úzkostem, ţe nestačí na školní úkoly a další nároky prostředí, v němţ je stále konfrontováno s vrstevníky. Ve všech kulturách je věk mezi 5 aţ 7 lety dobou, kdy děti „vstupují do ţivota“ a jejich činnost spolu s ostatními je hodnocena. Vlastní snaţivostí se dítě zapojuje do své kultury, hrozí mu však nebezpečí krajnosti, které vyplývá z toho, ţe výsledek své činnosti – učení, práci – pokládá za jediné kritérium hodnoty člověka. V. Identita Dospívání přináší jedinci otázky „kdo jsem já“ a „jaký je smysl mého ţivota“. Je to období mezi dětstvím a dospělostí, kdy se problémy mladistvých soustřeďují na hledání vlastní identity v boji proti ohroţujícím pocitům nejistoty o své vlastní roli mezi lidmi. Charakteristikou tohoto věku je pátrání po hodnotách a po smyslu svého ţivota. VI. Intimita Specifickým psychosociálním problémem mladé dospělosti je ochota vzdát se toho, o co jedinec nedávno tolik usiloval – „vlastní totoţnosti“. Tu je nyní ochoten nechat splynout s totoţností druhého člověka v intimitě odevzdání se druhému a v tomto odevzdání vytrvat, i kdyţ to vyţaduje oběti a kompromisy. Nebezpečí stádia je pocit izolace pro neschopnost navázat blízké partnerské vztahy. VII. Generativita Dospělost předpokládá zralost k „plození i vedení příští generace“. Pojem generativity je podle Eriksona širší neţ zájem o plození a výchovu. Jsou jedinci, kteří

12

nemají děti a přesto v sobě pocit generativy rozvíjejí tvořivou činností, zatímco jiní tu selhávají s pocitem stagnace a osobního ochuzení. Generativita ve své podstatě znamená nejen „ztrátu sebe v setkání těl a myslí, ale také postupné rozšíření zájmu investovat své libido tomu, co se rodí a co pomáhám vytvářet. VIII. Integrita V pozdní dospělosti a ve stáří má člověk podle Eriksona za úkol „přijetí vlastního ţivotního běhu jako něčeho, co muselo být a co nezbytně nemohlo být jinak“. Taková integrita či moudrost je patrná u zralých lidí ve všech kulturách, i kdyţ právě v kaţdém společenství nese jeho historickou pečeť. Integrita je výsledkem celého dřívějšího ţivota a jeho smysluplným dovršením. Nedostatek integrace se projevuje strachem ze smrti, pocitem zoufalství, snahou začít nový ţivot, vyzkoušet alternativní cestu apod. Osobní ţivot člověka ukazuje, jak integrita souvisí s jeho počátky a rodící se důvěrou jedince v lidi kolem sebe i svět, neboť „jen zdravé děti se nebudou bát ţivota, jestliţe jejich předkové budou mít dost integrity, aby se nebáli smrti“.10

_________________________________ 10

ČÍŢKOVÁ, Jitka a kol. Přehled vývojové psychologie, s. 28 - 30.

13

2

OBDOBÍ ADOLESCENCE Vývojové období mezi patnáctým a dvacátým rokem ţivota označujeme jako

adolescenci. Je to ţivotní období mezi dětstvím a dospělostí. Někteří autoři období adolescence postupně prodluţují do vyššího věku (patří sem např. i začínající vysokoškolák), jiní autoři posunují hranici do niţšího věku a hovoří o adolescenci v období mezi 10. – 20. rokem. Její začátek a průběh charakterizuje zejména oblast biologických změn organismu. Zahrnuje také faktory sociální, které představují významnou základnu pro vytváření a přebírání sociální role dospělého jedince. V této významné ţivotní fázi se tedy jedná o jednoznačnou kumulaci biologických, psychických a sociálních vývojových procesů v návaznosti především na problematiku: -

rozvoje biologické konstituce jedince,

-

puberty – pohlavního dozrávání se všemi průvodními jevy,

-

prohlubování poznávacích a motivačních schopností,

-

postupnému vyhraňování emotivních a morálních vlastností,

-

rozvoje sítě sociálních vztahů s výrazným významem vazby na opačné pohlaví,

-

krizí při vzájemné výměně názorů ve vztahu k rodičovské autoritě a s tím souvisejícím rozvojem osobnosti v rámci primární rodiny,

-

komplexnosti přechodu od dětství k dospělosti, včetně sféry vytváření osobních i pracovních perspektiv (volba povolání či oboru studia).

Adolescence při akceptování mnoţství i komplikovanosti průvodních jevů a jejich překrývání tedy představuje velmi sloţitou fázi ţivota se zřetelem na její multifaktoriální charakteristiku. Pro adolescenci je příznačná četnost těchto jevů, jejich překrývání i vzájemná konfliktnost. V důsledku svého krizového rázu tedy představuje velmi zranitelný stupeň ţivotního vývoje. Vyhrocené potíţe v tomto věku nazýváme krizí zrání (krize adolescentů).11 __________________________________________________ 11

BÁRTLOVÁ, S., Sociologie medicíny a zdravotnictví, s.29.

14

Podstatným úkolem zrání v adolescenci je najít vlastní identitu. To znamená najít sám sebe ve své vlastní autonomní osobnosti, najít jednotu vlastního proţívání Já v chování a moţnost se na ni spolehnout. Koncept sebe sama je obraz, který si kaţdý udělá sám v sobě. Obsahově se tento koncept vztahuje k vlastnímu tělu, představě o jeho potřebách o udrţení zdraví, k vlastním schopnostem, specifickým naučeným způsobům chování a rolím (např. muţská, ţenská role) a k sociálním skupinám, k nimţ člověk patří. 12

2.1 Diferenciace období adolescence V období adolescence se odehrává mnoho změn biologických, psychických a sociálních. Proto má smysl členit adolescenci na ranou, střední a pozdní. V časné adolescenci, v současnosti obvykle datované od deseti (jedenácti) do třinácti let, dominují pubertální změny (Alsaker, 1992). Projev prvních biologických a fyzických změn otevírá první „pasáţ“ pro průchod z dětství do adolescence a posléze i do dospělosti. V zásadě se dá říci, ţe všichni adolescenti v období rané adolescence pohlavní dozrávání nastartují, většina ho v tomto období ukončí (povaţujeme-li za hlavní kritérium schopnost reprodukce) a u některých probíhá v podstatě při normálním vývoji do střední adolescence. Některé psychické a sociální změny v rané adolescenci lze povaţovat za přímý důsledek pubertálních změn. Typické je např. zvýšení zájmu o vrstevníky opačného pohlaví, jenţ je posilován právě projeveným pohlavním pudem a výskytem sekundárních pohlavních znaků. Další změny se objevují v té stejné době, ale nejsou v přímém vztahu k pubertě, např. vývoj kognitivních procesů. A konečně, některé změny v tomto věku jsou determinovány

především

společenskými

podmínkami

a

nejsou

zapříčiněny

biologickým dozráváním. Například ve většině evropských zemí a v USA absolvuje ke konci časné adolescence většina dospívajících základní školu a přechází na střední školy. Přesto je základní charakteristikou tohoto období pubertální změna (Petersen, Leftert, 1992).

______________________________________________ 12

BÁRTLOVÁ, S., Sociologie medicíny a zdravotnictví, s.29.

15

Střední adolescence, většinou datovaná od 14 do 16 let věku, je období, kdy je vlastní dospívání nejčastěji objektem úvah a hodnocení. V mnoha společnostech je charakteristické, ţe v této době se adolescenti snaţí výrazně odlišovat od svého okolí, jinak se oblékají, preferují specifickou hudbu atd. Toto odlišné zaměření se pak spojuje v tom, co sociologický přístup k adolescenci charakterizuje jako specifický ţivotní styl, resp. kulturu mládeţe (Havighurst, 1987; Abma, 1992). V psychologickém slova smyslu je to období hledání osobní identity, tj. vlastní jedinečnosti a autentičnosti. V kontrastu ke změnám v časné adolescenci, v níţ není tak typická regulace vlastního chování (kontrola), je střední adolescence charakterizována změnami, které si způsobují adolescenti sami. Dospívající v tomto věku však nemůţe být povaţován za individualistu jenom proto, ţe má odlišné názory na módu, ţe se odlišně obléká a ţe se odlišně chová. Právě tyto zvláštnosti naopak zvyšují jeho skupinovou příslušnost k vrstevníkům (Lloyd, 1985). Pozdní adolescence, datovaná obvykle od sedmnácti do dvaceti let (či později), je fáze, která nejvíce explicitně směřuje k dospělosti (Petersen, 1988). Většina dospívajících ukončuje v této době svoje vzdělání a snaţí se nalézt pracovní uplatnění. Posiluje se sociální aspekt identity, tj. potřeba někam patřit, podílet se na něčem a něco s druhým sdílet. V daleko větší míře neţ v dřívějších fázích vývoje se adolescent zamýšlí nad svou osobní perspektivou, uvaţuje o budoucích cílech a plánech, a to jak ve vztahu k profesi, tak i v oblasti partnerských vztahů. Šíře změn v tomto období závisí na tom, jak adolescenti sami časují svoje dospělé role, jestli se např. rozhodují pro vysokoškolská studia, zda se ekonomicky osamostatňují, nebydlí s rodiči, vstupují do manţelství, stávají se rodiči.13

2.2 Stručná charakteristika období adolescence Do období adolescence je lokalizován první pohlavní styk (za nepříznivých okolností i početí dítěte, které je z mnoha důvodů předčasné). Období adolescence ohraničují dva sociální mezníky. Prvním je ukončení povinné školní docházky. Druhým je dovršení přípravného profesního období, následované nástupem do zaměstnání (s výjimkou vysokoškoláků). ________________________________________________________________ 13

MACEK, P., Adolescence, s.35 - 36.

16

V našich sociokulturních podmínkách je ekonomická závislost povaţována za jeden z důkazů dospělosti a předpokladem k přiznání větších práv. Adolescent dosahuje plnoletosti, která není chápána jen jako právní charakteristika, ale funguje zároveň jako jeden ze sociálních mezníků dospělosti. Podle současného práva je člověk dospělý jiţ v 18 letech, a je tudíţ od tohoto věku plně zodpovědný za své jednání. Můţe uzavírat manţelství apod.14 Hlavní vývojový úkol adolescenta je vytvořit si pocit vlastní identity, přijmout normy společnosti, vytvořit si vědomí vlastní hodnoty, přijmout za své morální principy dané společnosti, postupně se stát nezávislým na rodičovské autoritě a vytvářet heterosexuální vztahy. Adolescent se tak postupně stává osobností, získává charakteristické vzorce myšlení, emocí a chování, které ovlivňují jeho interakce s prostředím.15 Přechodné období adolescence má za úkol poskytnout jedinci čas a moţnost, aby dosáhl předpokladů stát se dospělým ve všech oblastech, v nichţ to současná společnost vyţaduje. Právě v tom bývá jeden ze zdrojů napětí, protoţe tempo biologického, psychického a sociálního vývoje můţe být rozdílné.16

2.3 Vývoj identity adolescenta V adolescentním období pokračuje proces vlastní identity dvěma fázemi (podle Josselsonové, 1980): 1.

Fáze postupné stabilizace. Na počátku adolescence dochází k postupnému vyrovnávání vztahů s rodiči. To je znamením, ţe dospívající jiţ dosáhl určité samostatnosti, osvojil si zralejší způsoby chování, a nemá tudíţ potřebu reagovat demonstrativními projevy. Můţe zde působit i fakt, ţe dospívající se necítí zralý na úplnou separaci. Takto navozená úzkost a nejistota jej pomocí kyvadlového mechanismu vrací zpět, do bezpečí rodiny, avšak uţ na jiné úrovni. Pozitivním výsledkem této fáze je vytvoření nových pravidel souţití, které je vzhledem k tomu klidnější a méně konfliktní. K podobným výkyvům

____________________________________________ 14

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří, s.194.

15


16


17

ovšem můţe docházet znovu a opakovaně. Dospívající můţe kolísat mezi odmítáním a opětovným přijímáním rodiny. Nakonec se situace uklidní zcela a starší adolescent si najde způsob, jak si udrţet samostatnost a přitom s rodiči vycházet. 2. Fáze psychického osamostatnění – ukončení separace ze závislosti na rodině. Poslední fází individuace je doba dosaţení úplné samostatnosti a vytvoření takové identity, která potvrzuje jedinečnost osobnosti a je alespoň přibliţně realistická. To znamená, ţe sebehodnocení adolescenta a jeho hodnocení ostatními lidmi se zásadním způsobem neliší. Taková identita můţe slouţit jako integrující a regulující mechanismus, který ovlivňuje budoucí směřování i aktuální chování a proţívání jedince. Dává jeho existenci určitý řád a smysl.17

2.4 Kognitivní vývoj V kognitivním vývoji přetrvává kritický realismus, který se projevuje přezkoumáváním získaných poznatků, ale jiţ na vyšší úrovni, neţ bylo patrné u puberty. Mizí naivní romantismus, je větší příklon k realitě. Adolescent je ještě typický svým radikalismem a nekompromisností, projevuje jednostrannost v chápání skutečnosti, nepostihne všechny faktory, které danou situaci ovlivňují, a proto je u něho tendence ke zjednodušení a radikálnímu prosazování takto nabyté zkušenosti. Řešení situací mu bývá hned jasné, svůj názor vehementně prosazuje, zvláště ve střetu s dospělými. Nepředvídá zcela důsledky svého chování. Proto mladí lidé více riskují, mají méně zábran, a také mají méně zkušeností s rafinovanými vztahy mezi dospělými.18 V tomto období se prosazuje nová tendence v kognitivním vývoji a tou je systematizace poznatků, adolescent zjišťuje vztahy a souvislosti mezi nimi, poznává nové obory a je schopen získat v nich širokou pojmovou znalost. V mnohém tak překonává dospělé.19 ________________________________ 17

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří, s.203 - 204.

18


19

Tamtéţ.

18

2.5 Socializace v období adolescence Adolescence je obdobím přechodu do dospělosti. Z toho vyplývají specifické rysy socializace v této fázi: jedinec je čím dál víc akceptován jako dospělý a zároveň se od něho očekává odpovídající chování. Adolescence je typická i diferenciací a kvalitativní proměnou sociálních rolí a s nimi spojených společenských poţadavků. Dospívající se dostává do nového sociálního prostředí, jemuţ se musí přizpůsobit a chovat se podle určitých pravidel. Normy a pravidla chování Adolescent je ochoten akceptovat, ţe normy jsou k tomu, aby regulovaly chování lidí a usnadňovaly tak jejich souţití i fungování celé společnosti. Na druhé straně uţ mladiství nechtějí přijímat pravidla jen proto, ţe jsou daná, ale uvaţují o nich. Pokud budou určitá pravidla povaţovat za správná, tak budou v rámci svého radikalismu vyţadovat i jejich dodrţování a nespokojí se s pouhou proklamací. E. Erikson (1964) mluví v této souvislosti o autoidentifikaci: adolescenti si sami vybírají hodnoty a normy, k nimţ chtějí být loajální a nepřijímají automaticky to, co jim rodiče či společnost nabízejí. Leckdy je tomu dokonce naopak. Jedním z výsledků adolescenčního hledání identity je volba hodnot a norem. Adolescent dovede být věrný tomu, co povaţuje za významné, co si sám zvolil. Individuální přesvědčení, tj. vnitřní regulace, má nyní větší váhu neţ vnější tlak na dodrţování určitých norem.20 Komunikace Komunikační styl adolescentů se postupně mění, začíná se přibliţovat běţnému standardu. Pro dospívajícího je velmi významné, ţe mu cizí dospělí v různých institucích začínají vykat. Je to pro něho zadostiučinění, ţe ho jiţ nepovaţují za ditě. Vykání má pro něj (a nakonec i pro celou společnost) význam potvrzení symbolické proměny, která vede k získání statusu dospělého. Sám adolescent ve vztahu k dospělým naopak touţí po tom, aby jim směl tykat a dokázat si tímto způsobem svou rovnocennost. Komunikace v adolescenční skupině začíná pozvolna pozbývat znaků typických pro pubertu (jako je hlučnost, teatrálnost a akcentovaná gestikulace). ________________________________ 20


19

V rámci osobnostního rozvoje se jejich komunikační projevy stávají standardnějšími.21 Sociální role V průběhu adolescence se stále více přibliţuje dosaţení role dospělého. Její jednotlivé sloţky (např. zletilost) získává dospívající postupně. V rodině se adolescent zbavuje subjektivně degradující role dítěte. Po uplynutí přechodné fáze, kdy rodičům ani jemu není přesně jasné, jak by měla její nová varianta vypadat, získává nakonec roli dospělého syna či dcery se všemi právy a minimem povinností. Na této úrovni ubývají i konflikty s rodiči. Nedochází k nim obvykle ani tehdy, mají-li odlišné názory. Za této fáze je adolescent spíše ignoruje. Významnou proměnou procházejí i role směřující k profesnímu uplatnění. Adolescent získává přechodnou roli středoškolského studenta nebo učně, která nemá sama o sobě příliš vysoký sociální status. Vyjadřuje skutečnost, ţe její nositel ještě nemá dostatečné znalosti i zkušenosti a vzhledem k tomu má omezené pravomoci. (Role vysokoškolského studenta má mnohem vyšší společenskou prestiţ, protoţe potvrzuje dosaţení určitého stupně vzdělání.) 22

2.6 Vztah adolescentů k dospělým Adolescenční období je fází budování nové identity, jejímţ předpokladem i důsledkem jsou různé změny v sociálních vztazích. Odpoutání z rodinných vazeb a změna rodinné konstelace začala jiţ v pubertě a v adolescenci bývá obyčejně dokončena. Výsledkem by měla být proměna vzájemných vztahů ve smyslu akceptace osamostatnění adolescenta a uchování pozitivního vztahu mezi rodiči a dítětem, i kdyţ na jiné úrovni neţ dříve. Dospívající odmítá automaticky přijímat dosavadní hodnoty i způsoby chování a experimentuje s novými alternativami. K. Lorenz (1993) mluví o adolescenční neofilii, o potřebě nových postojů a způsobů chování, která má podle jeho názoru genetický základ. Dost často se stává, ţe dospívající odmítají některé hodnoty a varianty řešení problémů jen proto, ţe se jim jeví zastaralé.23 __________________________________ 21


22

Tamtéţ, s. 215 - 216.

23

Tamtéţ, s.217.

20

2.7 Generace dospívajících na počátku 21. století V posledních desetiletích se obraz, průběh a význam období adolescence výrazně změnil. Většina současných adolescentů jiţ nepociťuje svoje dospívání jako období plné krizí, konfliktů, střetů s autoritami a společenskými normami. 24 Dnešní dospívající se od generací předchozích odlišují především jinou osobní zkušeností. To, co bylo na počátku devadesátých let mladými lidmi oceňováno jako nové moţnosti – např. svoboda názorů a postojů, moţnost kvalitního vzdělání, cestování do zahraničí, prostor pro seberealizaci, je současnými adolescenty vnímáno jako samozřejmá realita. Běţnými atributy jejich ţivota se také stávají charakteristiky, které nově provázejí ţivot v současné Evropě (rozvoj informačních technologií, globalizace kultury, relativizace tradičních hodnot, nejednoznačná identita, odklad rodičovství atd.). Styl ţivota současné mládeţe rovněţ charakterizuje relativně vysoká míra individuální svobodné volby, je však také doprovázena vyšší mírou osobní a sociální nejistoty. 25 Výsledky výzkumů naznačují, ţe dnešní adolescenti jsou pravděpodobně o něco spokojenější neţ předchozí generace. Na realitu ţivota si nestěţují, ve větší míře ji berou takovou, jaká je.26 Současná mládeţ tvoří generaci, která nezaţila ţádné historické zvraty, nikdy nestála před ţádnou historickou hrozbou, nikdy nemusela přinášet nějaké oběti. Je to po mnoha desetiletí první česká generace, která si uţívá ţivota bez traumat, strachu a hranic. Proto chce dnešní mládeţ všechno: cestovat, mít peníze, být šťastná a ţít podle sebe.27

_________________________________ 24

MACEK, P., Adolescence, s.116.

25

Tamtéţ.

26

Tamtéţ, s. 117.

27

KUBÁTOVÁ, H., Sociologie životního způsobu, s.229.

21

3

STÁRNUTÍ A STÁŘÍ

3.1 Aspekty stárnutí 3.1.1 Biologické aspekty stárnutí Biologické aspekty stárnutí představují průběh typických tělesných změn ve stárnoucím organismu. Změny probíhají u jednotlivých osob odlišnou rychlostí a s různou intenzitou a souvisejí se vznikem a výskytem nemocí obvyklých ve stáří. Typickými obecnými projevy stárnutí jsou celkové sníţení výkonnosti všech funkcí, atrofie (úbytek původní funkční tkáně a nahrazení jinou) a změny reakcí organismu na určitou zátěţ. Jarošová (2006, s. 22-24) uvádí přehled typických biologických změn: -

Objevuje se celková atrofie, která postihuje všechny orgány a tkáně (např. atrofovaná mozková tkáň je nahrazena pojivovou tkání), dále dochází k atrofii kůţe, svalů, jater atd.).

-

Sniţuje se elasticita orgánů a tkání – projevuje se to především v cévním systému a plicích.

-

Sniţuje se funkce endokrinních ţláz – vzniká hormonální nerovnováha v důsledku nerovnoměrného sníţení jednotlivých funkcí.

-

Mění se distribuce tělesných tekutin – celkové mnoţství vody v těle se nemění, ale sniţuje se obsah tekutiny v buňkách, tj. intracelulární tekutiny, a mění se sloţení vody v organismu.

-

Zvyšuje se obsah tělesného tuku a mění se ukládání vápníku v těle – vápník proniká do buněk a membrán.

-

Zmenšuje se postava v důsledku zmenšení meziobratlového prostoru a shrbené pozice těla z důvodu svalové ochablosti.

-

Změna v minerálovém hospodářství vede k niţšímu mnoţství vápníku v kostech, vzniká osteoporóza a vyšší riziko lomivosti kostí, sniţuje se kvalita zubů.

-

Sniţuje se elasticita a výkonnost kosterního svalstva.

22

-

Objevují se změny na kůţi – kůţe je v důsledku niţšího obsahu vody suchá, tenká a svraštělá, je sníţený koţní turgor, vznikají stařecké skvrny na kůţi.

-

V důsledku sníţení činnosti vlasové pokoţky a vlasových kořínků padají a šedivějí vlasy.

-

Zpomaluje se růst nehtů, v důsledku zpomalených metabolických procesů mají nehty vyšší lomivost.

-

Sniţuje se činnost nervového systému – ke změnám dochází na centrálním i periferním nervovém systému, ukládá se stařecký lipofuscin, odpadový produkt při odbourávání buněk, tvoří se senilní plaky, mění se mnoţství neurotransmiterů, sniţuje se funkce senzitivních nervů, vzniká senilní porucha motoriky – zhoršení pohybových schopností, porušení stability, problém udrţet rovnováhu aj.

-

Objevují se poruchy spánku – insomnie (subjektivně nedostatečná kvalita spánku, obtíţné usínání, časté noční buzení, mělký spánek a časné probouzení).

-

Projevují se metabolické změny – zhoršuje se vstup glukózy do buňky s poruchou glukózové tolerance, sniţuje se bazální metabolismus, klesá maximální spotřeba kyslíku, sniţuje se adaptabilita na změnu tělesné teploty.

-

Vznikají změny v oběhovém systému – klesá elasticita cév, sniţuje se průtok krve všemi orgány, především ledvinami, vzniká izolovaná systolická hypertenze, klesá výkonnost levé srdeční komory, zanikají buňky převodního srdečního systému, degenerují srdeční chlopně, do chlopní se ukládá vápník, klesá srdeční výkonnost při zátěţi.

-

Nastávají změny v respiračním systému – sniţuje se poddajnost plic, klesá vitální kapacita plic a funkce řasinkového epitelu, coţ vede k insektům dýchacího ústrojí, zvětšují se alveolární prostory – stařecký emfyzém.

-

Ve vylučovacím systému zanikají ledvinné glomeruly a následně se sniţuje glomerulární filtrace, výrazně se sniţuje očišťovací a maximální koncentrační schopnost ledvin, klesá elasticita uretry, sniţuje se kapacita močového měchýře, zvyšuje se postmikční reziduum (obsah moči v močovém měchýři po vymočení), často se vyskytuje močová inkontinence.

-

V trávicím systému klesá tvorba slin, sniţuje se kyselost ţaludečních šťáv, klesá mobilita trávicí trubice, vyprazdňování ţaludku se zpomaluje. Klesá schopnost vstřebávání vitamínů a minerálů, atrofují buňky Langerhansových

23

ostrůvků v pankreatu – vzniká diabetes mellitus. Sníţená peristaltika vede k zácpě. -

Zhoršuje se funkce smyslových orgánů – sniţuje se chuť, čich, hmat, sluch i zrak. Úbytek orbitálního tuku vede k zapadnutí očí, sniţuje se akomodační schopnost oka a zhoršuje se vidění do blízka, zhoršuje se stav čočky, zvyšuje se výskyt glaukomu a katarakty – zeleného a šedého zákalu, celkové atrofické změny oka vedou ke sníţení zrakové ostrosti, zhoršení vidění v šeru aj. Atrofické změny sluchové dráhy vedou ke stařecké nedoslýchavosti (presbyakuzii). Na zhoršení funkce smyslových orgánů mají vliv další okolnosti: dlouhodobé nadměrné působení hluku, ateroskleróza, civilizační choroby aj. Pokud jsou smyslové poruchy řešitelné (operace očí a uší, kompenzační pomůcky – brýle, kontaktní oční čočky, naslouchadla atd.), mohou výrazně zlepšit proţívání seniora, přispět k jeho spokojenosti a vést k usnadnění komunikace.

3.1.2 Psychické aspekty stárnutí Stáří je dále ovlivněno psychickými aspekty. Kromě situací patologického stárnutí není důvod, aby psychické aspekty významně ovlivňovaly kvalitu ţivota stárnoucího a starého jedince. Spíše se často poukazuje na souvislost mezi změnami tělesnými (biologickými) a psychickými. To znamená, ţe gradující tělesné změny jsou seniorem negativně proţívány a následovně se projevují změnami psychickými. V některých případech mohou tělesné změny vést i ke změnám intelektovým. Obecně se předpokládá, ţe v psychické oblasti a rysech osobnosti by nemělo ani přes pokračující věk docházet k zásadním změnám. Změny v psychické oblasti při fyziologickém stárnutí nastupují pozvolna. Typické změny v psychické oblasti a intelektových schopnostech Jarošová (2006, s. 24-28) uvádí tyto psychické změny: -

Sníţení kognitivních a gnostických funkcí – zvýšené zapomínání, sníţení schopnosti paměti, koncentrace, výbavnosti, zapamatování nových informací, schopnosti rozpoznat viděné předměty, rozumět slyšeným zvukům.

-

Sníţení fatických funkcí – tj. sníţení funkce řeči, pokles schopnosti cokoliv pojmenovat, porozumět řeči.

24

-

Sníţení výkonnosti intelektových funkcí.

-

Zvýšená nestabilita aţ labilita, výkyvy nálad, proměnlivost rozhodnutí a postojů, změny poţadavků.

-

Někdy naopak citová zploštělost ve stáří, ztráta schopnosti citových proţitků.

-

Celkové povahové změny – z pozitivních vlastností do neutrálních nebo aţ silně negativních, nebo úplně opačně z negativních vlastností a postojů do neutrálních či pozitivních (např. dříve laskavý člověk je najednou neochotný, nevstřícný, reaguje tak, jak nikdy v průběhu svého ţivota nereagoval, nebo naopak; jeho postoj je překvapením pro blízké osoby).

-

Zvýraznění povahových vlastností a osobnostních projevů, většinou těch negativních.

-

Celkový nebo částečný pokles zájmu seniora – buď ve všech oblastech ţivota, nebo jen v některých (apatie, rezignace, sociální izolace, neochota zapojit se do jakékoliv činnosti a být aktivní apod.).

-

Změny v pořadí ţivotních hodnot – orientace na rodinu, zdraví, duchovní hodnoty.

-

Změny potřeb a jejich pořadí – souvisejí se změnou ţivotních hodnot a orientují se více na uspokojení potřeby lásky, sounáleţitosti, duchovních potřeb a spirituality.

-

Změna zájmů a potřeby jejich uspokojení – často klesá, ale někdy se naopak probouzí zájem o nové oblasti a činnosti (souvisí to s více okolnostmi).

-

Tendence k bilancování svého ţivota a posuzování situací s časovým odstupem, z nadhledu.

-

Sníţená schopnost adaptace na změny, nové a náročné situace.28

3.1.3 Sociální aspekty stárnutí Stárnutí a stáří je také ovlivněno sociálními aspekty. Těch je celá řada. Pokud budeme na stáří nahlíţet očima teorie psychosociálního vývoje E. H. Eriksona, musíme akceptovat, ţe nejdůleţitějším úkolem kaţdého jedince ve věku nad 60 let je potřeba dosáhnout integrity v pojetí vlastního ţivota. _________________________________ 28

MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 19 – 21.

25

Podle Eriksona kaţdý člověk v tomto věku řeší konflikt mezi integritou a zoufalstvím. Pro dosaţení integrity jsou nezbytné základní podmínky: pravdivost, smíření a kontinuita. Správné zpracování tématu integrity vede k tomu, ţe senior přijme globálně celý svůj ţivot a akceptuje jeho smysl. Přijímá své stáří, ţivotní chyby a omyly, nesplněná přání, nedosaţené cíle. Akceptuje sám sebe takového, jaký je, neodsuzuje se, odpouští si. To mu dává prostor svobodně a důstojně doţít. Jinak nemůţe dosáhnout integrity. Nezpracování nebo nezvládnutí tohoto tématu vede k postupně se rozvíjejícím psychickým změnám a změnám rysů osobnosti. V konfliktu podle Eriksona zvítězilo zoufalství. Realita se stává neúnosnou a tak změna psychických funkcí a projevů v chování pomáhá přeţívat období stáří, ale neumoţňuje jeho důstojné proţití. Sociální aspekty, ovlivňující stáří jsou všeobecně velmi známé a citované v literatuře i dalších informačních zdrojích. Nejvýznamnější nepříznivé sociální aspekty: -

Odchod do důchodu – často jej hůře zvládají muţi, kteří nemají zájmy, koníčky a jiné neţ pracovní aktivity.

-

Omezení sociální integrace ve společenských, kulturních a jiných aktivitách a činnostech.

-

Změna ekonomické situace seniorů – zhoršení finančního zabezpečení, limitace výší penze atd.

-

Generační osamělost – úmrtí partnera nebo stárnutí osamělé osoby.

-

Zhoršená moţnost kontaktů s přáteli a jinými osobami, zhoršení participace na dříve vykonávaných oblíbených činnostech.

-

Sociální izolace (z mnoha příčin) – omezení rodinných kontaktů, úbytek přátel z důvodu jejich nemoci či úmrtí.

-

Strach z osamělosti a nesoběstačnosti.

-

Fyzická závislost – z důvodu nemoci, pohybového nebo smyslového omezení apod.

-

Nutná, ale nevyhovující změna ţivotního stylu.

-

Strach ze stáří, samoty, nesoběstačnosti.

-

Vliv ageismu.

-

Stěhování.

26

Nejvýznamnější pozitivní sociální aspekty podle Jarošové (2006, s. 31) jsou nejvýznamnější pozitivní sociální aspekty tyto: -

Funkční rodina, dobré rodinné vztahy a pevná citová pouta.

-

Plánovaná ekonomická příprava na zabezpečení stáří – zajištění vhodného bydlení, penzijní připojištění atd.

-

Plánovaná příprava na vyplnění volného času (zájmy, koníčky, dohodnutá forma občasné výpomoci atd.) a efektivní nakládání s volným časem.

-

Moţnost uspokojení potřeb seniora.29

3.2 Reakce na stáří Podle společných znaků byly reakce na stáří typologicky rozděleny do následujících pěti oblastí (Haškovcová, 1990, s. 114 - 116). 1. Konstruktivní přístup: Jde o ideální postoj, kdy jedinec soběstačný, akceptuje své stárnutí a všechny jeho projevy. Soustředí se na udrţování své tělesné kondice a podporování soběstačnosti. Disponuje vlastnostmi jako optimismus, vstřícnost, smysl pro humor, radost ze ţivota, přizpůsobivost, tolerance aj. Udrţuje také dobré vztahy s okolím (rodinou, přáteli aj.) a ovládá způsoby jak si udrţovat svoji duševní rovnováhu. 2. Strategie závislosti: Tento postoj znamená vţdy vynucování pomoci a péče na okolí. Je hodně rozšířený. Jedinec vyuţívá své zdravotní a jiné obtíţe k manipulaci se svým okolím, nejčastěji s příbuznými. Většinou se nejedná o cílevědomé ambiciózní osoby, které by se nemohly vyrovnat s odchodem do penze. Lidé s postojem strategie závislosti preferují spíše pohodlný způsob ţivota a spoléhají na materiální zabezpečení, poskytnutí pomoci a citového zázemí, nejlépe rodinou nebo formou institucionální péče. Aby dosáhli svých cílů a byly splněny jejich představy o péči a pomoci okolí, neváhají pouţívat manipulační praktiky a formy citového vydírání. ____________________________________________ 29

MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 21 – 22.

27

3. Obranná strategie: Obrannou strategii pouţívají osoby, které popírají své přibliţující se stáří a nechtějí akceptovat svůj věk se vším všudy. Brání se tím, ţe oddalují svůj odchod do penze a snaţí se za kaţdou cenu udrţet svou soběstačnost a pracovní i společenské postavení. Do této kategorie patří lidé, kteří v průběhu svého ţivota hodně pracovali, nebyli zvyklí brát, ale dávat. Často pracují ve vysokých funkcích a pohybují se ve vyšších společenských kruzích. Jde o specifický způsob, jinou formu popírání reality, oddalování řešení nové situace, která z této ţivotní etapy vyplývá. 4. Strategie nepřátelství: Tato forma strategie je velmi náročná a zatěţující pro obě zúčastněné strany – seniora samotného a osoby v jeho okolí (příbuzné, sousedy, pečující). Strategie nepřátelství jednoznačně vyjadřuje nepřijetí nepříznivé situace seniora. Volí ji lidé, kteří přes veškerou svou snahu a vydané úsilí neměli příliš úspěšný ţivot. Jsou plní pocitů křivdy, zloby, nenávisti, vzteku, zklamání a dalších negativních emocí. V takovém emočním rozpoloţení je nad rámec jejich sil a ochoty přijmout stáří se všemi změnami, problémy a omezeními, které jim věk přináší. Nespokojenost nejen se svým věkem, ale i se svou celoţivotní situací chtějí proţívat spíše v ústraní, o samotě. Pod maskou jejich nepřátelství, obviňování a pocitů křivdy je zraněná duše, velká lítost a silná emoční bolest. 5. Strategie sebenenávisti: Jedná se o velmi závaţný postoj svědčící o silně negativním vztahu seniora k sobě samému, vyhroceném aţ do pocitu sebenenávisti. Jedinec se zlobí sám na sebe, protoţe nebyl v ţivotě příliš úspěšný a není schopen si to odpustit.30

____________________________________________ 30

MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s. 25.

28

3.3 Úkoly stáří Specifické úkoly stáří se pokusil vyjádřit například Havighurst: 1. Přizpůsobovat svůj ţivot změnám zdravotního stavu a úbytkům sil ve stáří. 2. Přizpůsobovat se ekonomickým změnám, k nimţ dochází v průběhu stáří (viz např. úbytek ekonomické úrovně při přechodu do důchodu). 3. Nutnost vyrovnat se s odchodem manţelského partnera či partnerky (akceptovat tuto skutečnost – přijmout a smířit se s ní). 4. Nutnost vytvářet kladné sociální vztahy uvnitř věkové skupiny (s lidmi relativně stejného stáří). 5. Neschovávat se do sociální ulity (a stát se druhým lidem problémem, případně aţ břemenem), ale naopak vycházet vstříc sociálnímu dění a nevyvazovat se ze sociálních závazků (nepřestat sociálně fungovat). 6. Vytvářet si podmínky pro relativně uspokojivou ţivotosprávu (nejen pro vhodnou dietu ve stáří, ale pro vhodný ţivotní řád a pohybový, psychický i sociální ţivotní styl).31 Mít pro co ţít Jiným úkolem, který stojí před stárnoucím člověkem, je vyrovnat poměr nové tzv. retrospektivním a prospektivním pohledem na ţivot. V době mládí a dospělosti dominuje pohled kupředu – prospektivní pohled na ţivot. Ve stáří se zaměřuje pozornost člověka spíše na minulost (dominuje tzv. retrospektivní zahledění). Jde o to, aby se ve stáří neztratilo právě prospektivní hledisko, aby stárnoucí člověk neustále měl pro co ţít – ţít pro něco, co by jeho ţivotu dávalo smysluplnou náplň. Rozdíly jsou i ve vnímání přítomnosti. I kdyţ vţdy ţijeme ve všech časových sférách (minulosti, přítomnosti a budoucnosti), přece jen se ve stáří zvyšuje pozornost věnovaná tomu, co se momentálně děje. I zde jsou nebezpečí, aby tato pozornost nezastínila vše ostatní a nepřebujela.32

________________________________ 31

KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci, s.143 – 144.

32

Tamtéţ, s. 144.

29

3.4 Vývoj osobnosti a změny rolí ve stáří Stárnutí se projevuje změnou v pojetí intimity i generativity: a) Potřeba intimity staršího člověka je více zaměřena na sdílení, jistotu akceptace a podpory. V tomto směru ji mohou lépe uspokojovat trvalé a stabilní vztahy, nová zkušenost přestává být atraktivní. V dlouhodobých vztazích je více tolerance a pochopení, větší důraz na psychické sdílení, zatímco sexuální výkonnost uţ není tak důleţitá. Pozdní potřebu intimity uţ nenaplňuje bouřlivý milenecký vztah, mnohem významnější je proţitek citové blízkosti a souznění. b) Potřeba generativity je zaměřena na rozvoj další generace a na předání zkušeností. Stárnoucí člověk si potřebuje potvrdit význam své pozice v rámci generační kontinuity. Zaměřenost na další rozvoj vlastní identity se můţe objevit u lidí, kteří začínají nějakou novou ţivotní fázi (např. ovdovělí lidé).33 Stárnutí mění postoj ke světu. Zvídavost a otevřenost k nové zkušenosti postupně klesá. Stárnoucí člověk dává přednost stereotypu, protoţe je lépe zvládnutelný a v tomto smyslu posiluje jeho pocit jistoty. Stárnutí je spojeno s prohlubováním introverze. Tato změna je pozvolná, tendence k introverzi je zřejmá jiţ v období středního věku. Stárnoucí člověk se více zaměřuje na sebe, na své proţitky neţ na dění ve společnosti. Stárnutí mění postoj k jiným lidem. Projevuje se změnou jejich hodnocení, důrazem a preferencí jiných psychických vlastností. Starší člověk má jiná kritéria, neţ mají mladí lidé a jsou pro něj důleţitější jiné projevy chování. V důsledku toho se mění i vztahy s lidmi. Otevřenost, schopnost projevovat sympatii a chovat se altruisticky se můţe měnit ve smyslu zvýšení selektivity takového projevu. Můţe dojít k poklesu tendence chovat se tak k cizím lidem. Starší člověk šetří síly a uţívá je jen ve prospěch svých blízkých. (S přibývajícím věkem se lidé stále více stahují do rodiny, která pro ně představuje bezpečné teritorium.) Stárnoucí člověk nenavazuje tak snadno nové kontakty, dává přednost jistým a stabilním vztahům. Nový vztah jakéhokoliv druhu by vyţadoval __________________________________________________________________ 33


30

větší námahu. Bylo by nutné jej budovat a přizpůsobovat se mu, a na to starší člověk raději rezignuje. Navíc bývá jeho potřeba sociálních kontaktů uţ nasycena. Většina stárnoucích lidí je v této oblasti dostatečně uspokojována rodinou, přáteli či spolupracovníky. Stárnutí mění postoj k sobě samému i k vlastnímu jednání. Svědomitost a zásadovost můţe mít v této době aţ charakter ulpívavosti, lidé jsou rigidnější, neţ bývali dřív. Bývají méně flexibilní a nejsou ochotni měnit zafixované způsoby uvaţování ani své zásady a hodnoty. Stárnoucí člověk si uvědomuje pokles vlastních kompetencí, a můţe se proto cítit více ohroţen, v důsledku toho se stává labilnějším. Ke zvýšení emoční zátěţe přispívá i zkušenost s různými ztrátami (úmrtí blízkých lidí), kterým se člověk nemůţe vyhnout, a můţe se proto cítit bezmocný. Vývojově podmíněné změny mohou narušit celkovou stabilitu osobnosti stárnoucího člověka. Proměna postoje k sobě samému se projeví i změnou sebehodnocení. Míra této změny je závislá na mnoha faktorech: a) Celkové sebehodnocení ovlivňuje dosaţená úroveň vzdělání a z toho vyplývající sociální postavení. D. E. Papaliaová a S. W. Plesová (1992) uvádějí, ţe se v tomto věku hodnotili hůře lidé s niţší úrovní vzdělání, pracující manuálně. Lidé s vyšším vzděláním měli celkově lepší sebehodnocení. Intelektuální kompetence posílené vzděláním poskytují v tomto věku mnohem více šancí neţ manuální činnost. b) Sebehodnocení je ovlivněno muţskou a ţenskou rolí: - Stárnoucí muţ aţ do odchodu do důchodu neprochází ţádným jednoznačným mezníkem, který by měnil jeho roli. Je méně závislý na vnějších, zejména sociálních faktorech. Ty působí převáţně jen ve vztahu k profesní kariéře. Proto řeší svou identitu více vnitřně a individuálně specificky. Zde má značnou svobodu volby, ale o to víc se můţe cítit nejistý a ohroţený. Na druhé straně mohou někteří muţi proţívat toto období jako velice šťastné. Pokud jsou zdraví, úspěšní a mají dobré rodinné zázemí, není důvod k negativnímu hodnocení. - Stárnoucí ţena uzavírá v tomto věku jednu fázi své ţenské role, její biologické i sociální proměny jsou výraznější. Dostává se do fáze, kdy končí období její plodnosti. Svoje děti uţ vychovala a jejich osamostatnění ji přináší větší svobodu, moţnost se věnovat vlastnímu rozvoji. Nároky rodiny jsou v této době menší, neţ byly

31

dřív. Tyto okolnosti ţenu nutí, aby si hledala nový cíl a definovala jinak svoji roli. Změny ji více tlačí do bilancování neţ muţe, jehoţ stárnutí je plynulejší. Uvolnění tlaku rodinných povinností obvykle vede k pozitivní změně. Ţeny bývají v tomto období sebevědomější a sebejistější, roste jejich nezávislost a dominance, která se můţe projevovat různým způsobem. Ţenská generativita se můţe projevit tendencí vládnout široké rodině a pečovat o ni. Tato tendence přetrvává, i kdyţ se dospělé děti osamostatňují a uzavírají manţelství. Ţeny bývají v průměru po celý ţivot ve značné míře svázány s rodinou. V tomto věku mají většinou dostatek rolí, které je mohou v různé míře uspokojovat a potvrzovat jejich hodnotu. Na druhé straně můţe negativně působit stres z prázdnoty a chybění náplně ţivota. D. E. Papaliaová a S. W. Oldsová (1992) zjistily, ţe nejméně spokojená nebyla skupina přetíţených zaměstnaných matek dospělých či dospívajících dětí, jak by se dalo očekávat. Nespokojené byly především vdané, bezdětné ţeny v domácnosti.34

3.5 Role prarodiče Prarodičovská role má několik typických znaků: 1. Posouvá generační příslušnost jedince, a proto má z tohoto hlediska největší subjektivní význam, kdyţ ji člověk získá poprvé. Narození uţ dalších vnoučat uţ takový účinek nemá a můţe být přijímáno odlišným způsobem. 2. Nepřináší přímou zodpovědnost a jednoznačně vyjádřenou povinnost k narozenému vnoučeti. Prarodič nemá stejná práva ani stejné povinnosti jako rodiče: můţe se s touto rolí ztotoţnit, ale můţe ji i odmítnout. 3. Potvrzuje normalitu rodiny, protoţe splňuje určitá sociální očekávání. Je součástí generativity, jednou ze sloţek seberealizace tohoto věku.35

__________________________________ 34

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří, s. 327 - 328.

35

Tamtéţ, s. 333.

32

Narození zdravého vnoučete uspokojuje mnohé psychické potřeby prarodiče: 1. Potřeba stimulace – vnouče přináší mnoho nových podnětů, s nimiţ je spojena moţnost různé prarodičovské aktivity, obvykle příjemné a lákavé. S vnoučaty je moţný návrat k atraktivním činnostem dětského věku, které stárnoucího člověka těší samy o sobě. Dítě můţe samozřejmě působit i rušivě, zejména pokud rodina ţije společně v malém bytě. 2. Potřeba orientace – prarodič se musí přizpůsobit nové situaci, změně mnoha rolí a vztahů. Učí se rozumět vnoučeti, oţivují se v něm vzpomínky na dobu počátku jejich vlastního rodičovství, na období, kdy byly jeho děti malé. 3. Potřeba citového vztahu – vnouče je vděčným objektem citové investice, přijímá lásku dědečka i babičky a oplácí ji. Pro mnohé prarodiče je takový vztah velice důleţitý, protoţe je autentický, ţivý a neoslabuje jej ţádný stereotyp. Někdy je významný i tělesný kontakt, mazlení s dětmi, které je příjemné jako projev blízkosti a na jiné neerotické úrovni jej společnost nepřipouští (Perlmutter a Hall, 1992). 4. Potřeba seberealizace – zdravé vnouče potvrzuje kontinuitu i kvalitu rodu, a tím i prarodiče. On se s ním také chlubí, je to i jeho potomek, přestoţe se narodil v další generaci. 5. Potřeba otevřené budoucnosti – vnouče je symbolicky chápáno jako pokračování vlastního ţivota, zajišťuje určitou rodovou kontinuitu. Lze se s ním identifikovat a v době pozdního stáří lze díky tomuto vztahu proţívat jakýsi „ţivot v zastoupení“. Vnouče je součástí ţivota prarodiče a zároveň jeho pokračováním.36 Ve vztahu k vnoučeti představují prarodiče jakousi psychosociální pojistku, která by mohla kompenzovat nebo alespoň doplňovat rodičovské působení. 1. Postoj prarodičů je více emocionální, poskytuje vnoučeti jinou kvalitu stimulace. Prarodiče jsou klidnější, mají méně jiných, osobně důleţitých zájmů, a proto se dítěti ochotně věnují. Nemusejí se pro tuto činnost ničeho subjektivně významného vzdávat. To platí leckdy víc pro muţe neţ pro ţeny.

___________________________________________ 36


33

Proměna muţské osobnosti v období stárnutí je z tohoto hlediska příznivá. Role dědečka vyjadřuje muţské pečovatelství i generativitu pozdní dospělosti. Pro stárnoucího muţe je to většinou nová zkušenost, zatímco babičky je ve značné míře spojena s opakováním podobného záţitku, jaký byl spojen s její mateřskou rolí. Z. Matějček (1997) připomíná, ţe prarodiče ochotněji slouţí jako tzv. biologické zrcadlo. To znamená, ţe napodobují to, co děti samy dělají. Mají tendenci je rozmazlovat a jsou ochotni pro ně více obětovat. 2. Prarodiče podporují rozvoj jiné sloţky identity neţ rodiče. Zdůrazňují jiné vlastnosti a projevy tohoto dítěte. Děti jsou ve vztahu k nim jinak definovány. Prarodiče bývají rovněţ méně kritičtí a více pozitivně potvrzující. 3. Prarodiče poskytují dítěti jinou sociální zkušenost, protoţe mají jiné role a v rámci svých sociálních rolí se chovají jinak neţ rodiče. Kladou větší důraz na jiné hodnoty a normy. Děti se od nich naučí jiné věci, získají jinou zpětnou vazbu. Nějakou činnost s dědečkem a babičkou mělo rádo 64% dětí (Matějček a Dytrych 1997). Prarodiče prostřednictvím svých zkušeností a společné aktivity předávají vnukům určitou tradici.37

3.6

Vztah seniorů k potomkům

Kontakt s potomky uspokojuje různé psychické potřeby starých lidí: 1. Ţivot dětí a vnuků přináší starému člověku mnohé podněty a záţitky, které by jinak neměl, protoţe jeho ţivot se stal stereotypnější a v mnoha směrech omezený. 2. Vztah k dětem a vnukům je jedním z nejvýznamnějších zdrojů uspokojení potřeby citové jistoty, představuje jakési symbolické zázemí. 3. V rámci rodiny je moţné saturovat potřebu seberealizace, potvrdit si svůj význam alespoň pro své potomky, kdyţ uţ to není moţné v rámci široké společnosti. Staří lidé chtějí svoje dospělé děti a vnuky bez ohledu na jejich věk vést. I v tomto období je mají tendenci ochraňovat, event. dirigovat a manipulovat. _________________________________ 37


34

4. Potřeba otevřené budoucnosti můţe být v pozdějším věku uspokojována jen symbolicky, ve vazbě na ţivot mladších generací, protoţe vlastní fyzická existence je limitována. Staří lidé mají tendenci svoje děti a vnuky idealizovat. Proţívají jejich úspěchy i neúspěchy jako svoje vlastní. Obě mladší generace jsou součástí a symbolickým pokračováním jejich ţivota.38 Ve vztahu prarodičů a vnuků jde o proměnu vztahové symetrie. V této oblasti lze diferencovat tři, po sobě následující fáze: 1. Fáze asymetrického vztahu autority prarodičů k vnukům v dětském věku. Toto období bývá lokalizováno do věku mladšího stáří, kdy jsou lidé ještě aktivní a soběstační. V této době se starají o vnuky v raném školním věku (event. i mladší), pro něţ jsou autoritou i citově významnou bytostí. Vnoučata je plně akceptují a jsou pro ně vesměs vítanými společníky. Prepubertální dítě prarodiče potřebuje a poskytuje jim svým chováním jednoznačně pozitivní zpětnou vazbu. V průběhu relativně krátké doby začnou děti dospívat a prarodiče zestárnou. Jejich vzájemný vztah se v důsledku toho změní. 2. Fáze postupné symetrizace rolí. V tomto období se dospívající osamostatňují a emancipují se z vazby na rodinu. To znamená, ţe se mění i jejich vztah k prarodičům. Společnost starých lidí bývá v této době málo atraktivní, i kdyţ nelze říci, ţe to je signál úbytku citového vztahu. Dospívající vnuci uţ nejsou ochotni se svěřovat a trávit s prarodiči volný čas. Obtěţuje je, ţe staří lidé opakují mnohé historky stále dokola. Stárnoucí prarodiče v této době neztrácejí jen svou formální autoritu, ale i mnohé reálné kompetence. Vývojovou změnu v postoji vnuků nechápou a chování dospívajících si nesprávně interpretují. V rámci obranných reakcí se snaţí udrţet lásku a zájem vnuků finanční podporou. Ta bývá akceptována nejčastěji jako samozřejmost a samotný citový vztah nijak neovlivňuje. Tuto skutečnost si staří lidé velmi často nejsou schopni uvědomit. (Chovají se podobným způsobem i k vlastním dětem.) ________________________________ 38


35

Mnohdy mají tendenci zasahovat do ţivota svých vnuků podle vlastních představ a manipulovat je k ideálu, jaký oni sami uznávají. Neuvědomují si, ţe jejich názory a zkušenosti nemají pro nejmladší generaci velkou hodnotu. 3. Fáze nové asymetrie, kdy se staří lidé stanou závislými na pomoci mladších členů rodiny, to znamená i na generaci vnuků. Nejmladší generace získává tímto způsobem nejen novou dominantní roli, ale i určitou míru zodpovědnosti za závislého a nesoběstačného starého člověka. Mladí lidé bývají k nezvyklým projevům prarodičů mnohdy shovívavější a tolerantnější neţ jejich rodiče. Jejich osobnostní proměnu akceptují s menšími problémy. Nevadí jim zapomínání či různá podivínství. Nenutí staré lidi dodrţovat striktní pořádek a ţivotosprávu. Dopřejí jim i to, co pro ně z rozumového hlediska není příliš vhodné. Mnohdy se v této době alespoň částečně obnovuje solidarita vnuků se starými lidmi. Mladé lidi tolik nedráţdí iracionální potřeby prarodičů, protoţe k nim přistupují jinak neţ střední generace. Nejsou sice schopni převzít veškerou péči o starého člověka, ale jsou ochotni se na ní nějak podílet, zejména pokud mají na babičku či dědečka hezké vzpomínky. Smrt starého člověka bývá pro mladé lidi jedním ze symbolických mezníků definitivního konce jejich dětství, s nímţ je osoba prarodiče asociována.39

_________________________________________________________________ 39


36

4

KVANTITATIVNÍ ŠETŘENÍ

4.1 Cíle práce a hypotézy Cíl 1. Zjistit, jaký názor na stáří mají ţáci středních škol. Hypotéza 1 1H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl v názorech na stáří mezi ţáky gymnázií a ţáky zdravotnických škol. 1HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl v názorech na stáří mezi ţáky gymnázií a ţáky zdravotnických škol. Hypotéza 2 2H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl v názorech na stáří mezi dívkami a mezi chlapci. 2HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl v názorech na stáří mezi dívkami a mezi chlapci. Hypotéza 3 3H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl v názorech ţáků na stáří mezi ţáky ţijícími na vesnici a ţáky ţijícími ve městech. 3HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl v názorech ţáků na stáří mezi ţáky ţijícími na vesnici a ţáky ţijícími ve městech. Cíl 2. Zjistit znalosti o stáří u ţáků středních škol. Hypotéza 4 4H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl o znalostech stáří mezi ţáky gymnázií a ţáky zdravotnických škol. 4HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl o znalostech stáří mezi ţáky gymnázií a ţáky zdravotnických škol. Hypotéza 5 5H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl o znalostech stáří mezi dívkami a mezi chlapci.

37

5HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl o znalostech stáří mezi dívkami a mezi chlapci. Hypotéza 6 6H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl o znalostech stáří u ţáků, kteří ţijí na vesnici a u ţáků, kteří ţijí ve městech. 6HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl o znalostech stáří u ţáků, kteří ţijí na vesnici a u ţáků, kteří ţijí ve městech. Cíl 3. Zjistit ochotu ţáků středních škol zapojit se do péče o nesoběstačného seniora. Hypotéza 7 7H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl v ochotě ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory mezi ţáky gymnázií a ţáky zdravotnických škol. 7HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl v ochotě ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory mezi ţáky gymnázií a ţáky zdravotnických škol. Hypotéza 8 8H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl v ochotě ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory mezi dívkami a chlapci. 8HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl v ochotě ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory mezi dívkami a chlapci. Hypotéza 9 9H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl v ochotě ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory mezi ţáky, kteří ţijí na vesnici a ţáky, kteří ţijí ve městech. 9HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl v ochotě ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory mezi ţáky, kteří ţijí na vesnici a ţáky, kteří ţijí ve městech.

38

4.2 Metodika šetření Průzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou. Do souboru byli zařazeni ţáci střední zdravotnické školy (dále jen SZŠ) a gymnázia. Pro získání dat byla zvolena metoda anonymního dotazníku. Vlastnímu šetření předcházelo vytvoření dotazníku, konzultace s vedoucí práce a se statistikem. Dále před rozdáním dotazníků předcházela schůzka s ředitelem příslušné střední školy, ukázkou dotazníku a získání povolení k výzkumnému šetření. Dotazník pro toto výzkumné šetření obsahoval celkem 26 poloţek (viz příloha č.1, str. 143) zaměřených na pět části. Ty byly pro respondenta povinné. Poslední šestá část byla nepovinná, respondent ji nemusel vyplňovat. První část otázek, poloţky č. 1 aţ č. 6 byly vytvořeny pro získání informací o respondentech. Byly to poloţky zavřené, respondent si vybíral z nabízených odpovědí, se kterými souhlasil. Dále zde byly poloţky polootevřené, kdy respondentům byly nabízeny moţnosti zavřeného výběru odpovědí, ke kterému bylo moţno přidat odpověď s otevřeným zakončením. Druhá část otázek, poloţky č. 7 aţ č. 11 byly poloţky uzavřené, ditochonické. Respondent měl moţnost vybrat mezi alternativou ano – ne. Tato část poloţek dotazníku se vztahovala k prvnímu cíli. Cílem bylo zjistit, jaký názor na stáří mají ţáci středních škol. K tvorbě poloţek pro tuto část dotazníku jsem pouţila a poupravila článek „Mýty o stáří“, které jsem nalezla v Manuálku sociální gerontologie od Haškovcové (viz literatura a jiné prameny). Třetí část otázek, poloţky č. 12 aţ č. 18 byly poloţky zavřené. Respondent měl moţnost volby výběru ze tří moţných odpovědí. Tato část dotazníku se vztahovala k druhému cíli. Cílem bylo zjistit míru znalosti o stáří u ţáků středních škol. Poloţky pro tuto část dotazníku jsem vybírala z odborné literatury, poloţky byly upraveny a zjednodušeny pouze pro věkovou hranici respondentů, tj. adolescentů. Čtvrtá část otázek, poloţky č. 19 aţ č. 21 byly poloţky zavřené, otevřené a polootevřené. Respondent měl moţnost volit z nabízených odpovědí, mohl doplnit nabízenou odpověď a mohl vybrat i více neţ jednu alternativu, tak jak on to povaţoval za vhodné. Tato část dotazníku se vztahovala částečně k druhému cíli, ale spíše měla za úkol zjistit, jak by se respondent orientoval v krizových situacích v návaznosti

39

na péči o nesoběstačného seniora. Bohuţel respondenti nevyuţili více neţ jednu alternativu moţných odpovědí. Pátá část otázek, poloţky č. 22 aţ č. 26 byly poloţky uzavřené, ditochonické. Respondent měl moţnost vybrat mezi alternativou ano – ne. Tato část poloţek dotazníku se vztahovala ke třetímu cíli. Cílem bylo zjistit ochotu ţáků středních škol zapojit se do péče o nesoběstačného seniora. Poloţky do této části dotazníku jsem vybírala z praxe a ze ţivotních zkušeností. V poslední části dotazníku dostali respondenti moţnost vyjádřit se k dané problematice a to k ošetřování nesoběstačného seniora. Tato část neobsahovala ţádné otázky, respondent měl moţnost vyjádřit svoji myšlenku. Před samotným vyhodnocením dotazníků jsem z dotazníkových poloţek č. 12 aţ č. 18 pomocí odborné literatury rozdělila správné a nesprávné odpovědi. (viz tabulka č. 1, uvedena níţe). Ve výsledcích výzkumného šetření (viz 4.5.3, str.54) jsou správné odpovědi zvýrazněny v tabulkách i grafech ţlutou barvou. Výsledky dotazníkového šetření jsem zanesla do tabulek a vyjádřila je pomocí absolutní a relativní četnosti. Dále jsem pro lepší přehlednost vyuţila sloupcových nebo výsečových grafů. K počítačovému zpracování jsem pouţila program Microsoft Excel. Absolutní četnosti odpovědí v jednotlivých poloţkách dotazníku jsou uvedeny v tabulkách, relativní četnosti jsou v tabulkách uvedeny v procentech. V práci jsem chtěla dosáhnout tří cílů. U kaţdého z cílů byly formulovány 3 hypotézy. Pro statistické zpracování jsem stanovila vţdy dvojici hypotéz H0 (hypotéza nulová) a HA (hypotéza alternativní). Hypotézy byly statisticky ověřovány Pearsonovým chí-kvadrát testem a doprovázeny kontingenční tabulkou. Závěry o statistické významnosti byly formulovány pro hladinu významnosti 0,05. V kaţdé kontingenční tabulce jsou uvedeny pozorované absolutní počty a relativní řádkové a sloupcové počty. Pod tabulkou jsou vypsány: hodnota testového kriteria (Pearsonův chí - kvadrát.), stupně volnosti (s.v.) a hladina významnosti testu (p). Je-li p menší nebo rovno hodnotě 0,05, pak prohlašujeme závislost mezi poloţkami za statisticky významnou na zvolené hladině významnosti 0,05 (v tomto případě je hodnota p zvýrazněna). Pro závislé vztahy jsou také uvedeny grafy řádkových relativních četností (grafy řádkových interakcí). V komentáři, který jsem uvedla ke kaţdé kontingenční tabulce jsou v závorkách uvedeny dosaţené hodnoty řádkových

40

četností vţdy z prvního sloupce odpovědí, tzn. odpovědi ANO (dotazníkové poloţky č. 7 aţ č. 11 a č. 22 aţ č. 26) a nesprávné odpovědi (dotazníkové poloţky č. 12 aţ č. 18). Pro zpracování dat byly pouţity statistické programové balíky: -

StatSoft, Inc. STATISTICA (data analysis software systém), version 7.

-

Hintze J. (2001), NCSS and PASS, Numer Cruncher Statistical Systém, Kavsville, Utah.

Pro testování hypotéz byl pouţit Pearsonův chí - kvadrát test, v některých případech Fisherův test. Tab. 1 - Správné odpovědi Dotazníkové poloţky

Správná odpověď

Poloţka č. 12

Pohybový aparát, osteoporózou jsou postiţeny kosti, často dochází ke zlomeninám.

Poloţka č. 13

Ztráta sociálního kontaktu aţ osamělost.

Poloţka č. 14

Ztráta orientace v prostoru, sníţení soběstačnosti a sebepéče.

Poloţka č. 15

Krátkodobá paměť.

Poloţka č. 16

Věk odpovídající funkčním schopnostem organismu, to jak se člověk cítí.

Poloţka č. 17

Zařízení, které umoţní maximální kvalitu ţivota umírajícímu člověku, poskytuje péči a podporu umírajícím a jejich rodinám.

Poloţka č. 18

Věková diskriminace, zaloţená na sdíleném přesvědčení o kvalitní nerovnosti jednotlivých fázích lidského ţivotního cyklu.

41

4.3

Pilotní šetření Vlastnímu výzkumnému šetření předcházelo pilotní šetření. Pro pilotní šetření

jsem dotazníky rozdala svým dětem, jejich vrstevníkům a neteři (17 – 20 let). Celkem jsem pro pilotní šetření rozdala 8 dotazníků. Cílem tohoto šetření bylo zjistit, zda jsou poloţky v dotazníku srozumitelné a pro tuto generaci odpovídající. Respondenti odpověděli, ţe otázkám rozumí, ale ţe neví, zda na všechny otázky odpověděli správně. V dotazníku nebyla provedena ţádná úprava. Zároveň jsem chtěla zjistit čas, který budou ţáci potřebovat pro vyplnění dotazníku.

4.4 Kritéria pro výběr respondentů Kritéria pro výběr respondentů: -

věk respondentů: 17 aţ 20 let;

-

střední škola: gymnázium a střední zdravotnická škola pro moţnost porovnání;

-

souhlas ředitelů středních škol s výzkumným šetřením;

-

ochota vyučujících předat ţákům dotazníky a umoţnit jim čas pro vyplnění dotazníků;

-

4.5

ochota ţáků zapojit se do výzkumného šetření.

Výsledky a jejich analýza

Celkem bylo distribuováno 240 dotazníků ţákům středních škol, vráceno bylo 219 vyplněných dotazníků. Dva dotazníky byly vyřazeny pro nemoţnost zjistit odpověď, kterou respondent preferuje a jeden dotazník byl vyřazen z důvodu, kdy respondent vyplnil pouze prvních 9 dotazníkových poloţek. K analýze bylo vyuţito celkem 216 dotazníků. Z toho bylo 107 dotazníků vyplněno ţáky gymnázia a 109 dotazníků bylo vyplněno ţáky střední zdravotnické školy. Chlapců bylo celkem 58, dívek 158.

42

4.5.1 Charakteristika respondentů Poloţka č. 1 – Studijní obor respondenta. Tab. 2 - Typ školy respondenta Odpověď

Absolutní četnost n

Relativní četnost %

Gymnázium

107

49,54

SZŠ

109

50,46

Celková četnost

216

100

Gymnázium 49,54%

SZŠ 50,46%

Gymnázium

SZŠ

Graf č. 1 - Typ školy respondenta Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) je 107 ţáků gymnázia (tj. 49,54 %) a 109 ţáků SZŠ (tj. 50,46 %). Viz tabulka č. 2, graf č. 1.

43

Poloţka č. 2 – Pohlaví respondenta. Tab. 3 - Pohlaví respondenta Odpověď



Chlapci

58

26,85

Dívky

158

73,15

Celková četnost

216

100

Chlapci 26,85%

Dívky 73,15%

Chlapci

Dívky

Graf č. 2 - Pohlaví respondenta Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) je 58 ţáků muţského pohlaví (tj. 26,85 %) a 158 ţáků ţenského pohlaví (tj. 73,15 %). Viz tabulka č. 3, graf č. 2.

44

Poloţka č. 3 – Věk respondenta. Tab. 4 - Věk respondenta Odpověď



17 let

112

51,85

18 let

80

37,04

19 let

22

10,19

20 let

2

0,93

216

100

Celková četnost

60

51,85%

50 37,04%

40 % 30 20

10,19%

10 0

0,93% 17 let

18 let

19 let

20 let

Graf č. 3 - Věk respondenta Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %), 112 ţáků (tj. 51,85 %) je ve věku 17 let, 80 ţáků (tj. 37,04 %) je ve věku 18 let, 22 ţáků (tj. 10,19 %) je ve věku 19 let a 2 ţáci (tj. 0,93 %) jsou ve věku 20 let. Viz tabulka č. 4, graf č. 3.

45

Poloţka č. 4 – Bydliště respondenta. Tab. 5 - Bydliště respondenta Odpověď

Absolutní četnost N


Město

108

50,00

Vesnice

108

50,00

Celková četnost

216

100

Vesnice 50,00%

Město 50,00%

Město

Vesnice

Graf č. 4 - Bydliště respondenta Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) bydlí 108 ţáků (tj. 50,00 %) ve městech a 108 ţáků (tj. 50,00 %) bydlí na venkově. Viz tabulka č. 5, graf č. 4.

46

Poloţka č. 5 – S kým bydlíte, ţijete? Tab. 6 - Spolubydlící respondenta Odpověď



S rodiči

28

12,96

S rodiči a sourozenci

130

60,19

S rodiči, sourozenci a prarodiči Sám

50

23,15

2

0,93

Jiné

6

2,78

216

100

Celková četnost

70

60,19%

60 50 %

40 30 20

23,15% 12,96%

10

0,93%

2,78%

0 Rodiče

Rodiče a Rodiče, sourozenci sourozenci a prarodiče

Sám

Jiné

Graf č. 5 - Spolubydlící respondenta Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) bydlí 28 ţáků (tj. 12,96 %) ve společné domácnosti pouze s rodiči, 130 ţáků (tj. 60,19 %) bydlí ve společné domácnosti s rodiči a sourozenci, 50 ţáků (tj. 23,15 %) bydlí s rodiči, sourozenci a prarodiči, 2 ţáci (tj. 0,93 %) bydlí samostatně a 6 ţáků (tj. 2,78 %) bydlí jinak tzn. s přítelem. Viz tabulka č. 6, graf č. 5.

47

Poloţka č. 6 – Máte v rodině seniora, člověka vyššího věku? Tab. 7 - Přítomnost seniora v rodině Odpověď



ANO

201

93,06

NE

15

6,94

Celková četnost

216

100

NE 6,94%

ANO 93,06%

ANO

NE

Graf č. 6 - Přítomnost seniora v rodině Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) uvedlo 201 ţáků (tj. 93,06 %) přítomnost seniora v rodině, 15 ţáků (tj. 6,94 %) uvedlo nepřítomnost seniora v rodině. Viz tabulka č. 7, graf č. 6.

48

4.5.2 Názory respondentů na stáří Poloţka č. 7 – Souhlasíte s názorem, ţe za starého člověka je povaţován jiţ ten, kdo přestal pracovat a odešel do penze? Tab. 8 - Starý je ten, který jiţ nepracuje a je v důchodu Odpověď



ANO

74

34,26

NE

142

65,74

Celková četnost

216

100

ANO 34,26%

NE 65,74%

ANO

NE

Graf č. 7 - Starý je ten, který jiţ nepracuje a je v důchodu Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) s názorem, ţe starý je ten, který jiţ nepracuje a je v důchodu souhlasí 74 ţáků (tj. 34,26 %) a s tímto názorem nesouhlasí 142 ţáků (tj. 65,74 %). Viz tabulka č. 8, graf č. 7.

49

Poloţka č. 8 – Souhlasíte s názorem, ţe senioři vypadají všichni stejně (vrásčitá tvář, šedivé vlasy, pomalejší pohyby, zhoršený zrak a sluch aj.) a ztratili svou osobní identitu? Tab. 9 - Všichni senioři jsou stejní Odpověď



4

1,85

NE

212

98,15

Celková četnost

216

100

ANO

ANO 1,85%

NE 98,15%

ANO

NE

Graf č. 8 - Všichni senioři jsou stejní Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) s názorem, ţe jsou všichni senioři stejní souhlasí 4 ţáci (tj. 1,85 %) a s tímto názorem nesouhlasí 212 ţáků (tj. 98,15 %). Viz tabulka č. 9, graf č. 8.

50

Poloţka č. 9 – Souhlasíte s názorem, ţe staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem, ale naopak přítěţí, jsou tedy neuţiteční? Tab. 10 - Staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem Odpověď



ANO

14

6,48

NE

202

93,52

Celková četnost

216

100

ANO 6,48%

NE 93,52%

ANO

NE

Graf č. 9 - Staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) s názorem, ţe všichni staří lidé nepracují a nejsou pro společnost přínosem souhlasí 14 ţáků (tj. 6,48 %) a s tímto názorem nesouhlasí 202 ţáků (tj. 93,52 %). Viz tabulka č. 10, graf č. 9.

51

Poloţka č. 10 – Souhlasíte s názorem, ţe všichni staří lidé jsou sklerotičtí, nic si nepamatují? Tab. 11 - Všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují Odpověď



2

0,93

NE

214

99,07

Celková četnost

216

100

ANO

ANO 0,93%

NE 99,07%

ANO

NE

Graf č. 10 - Všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) s názorem, ţe jsou všichni staří lidé sklerotičtí, nic si nepamatují souhlasí 2 ţáci (tj. 0,93 %) a s tímto názorem nesouhlasí 214 ţáků (tj. 99,07 %). Viz tabulka č. 11, graf č. 10.

52

Poloţka č. 11 – Souhlasíte s názorem, ţe stáří je nemoc? Tab. 12 - Stáří je nemoc Odpověď



8

3,70

NE

208

96,33

Celková četnost

216

100

ANO

ANO 3,70%

NE 96,30%

ANO

NE

Graf č. 11 - Stáří je nemoc Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) s názorem, ţe stáří je nemoc souhlasí 8 ţáků (tj. 3,70 %) a s tímto názorem nesouhlasí 208 ţáků (tj. 96,33 %). Viz tabulka č. 12, graf č. 11.

53

4.5.3 Znalosti respondentů o stáří Poloţka č. 12 – Ve stáří se objevují některé choroby, např. osteoporóza. Který systém, aparát je u seniora postiţený osteoporózou? Tab. 13 - Systém / aparát seniora postiţený osteoporózou Odpověď



208

96,3

5

2,31

Nervový aparát

3

1,39

Celková četnost

216

100

Pohybový systém, zejména kosti Cévní systém

100

96,30%

80 60 % 40 20 0

2,31% Pohybový aparát

Cévní systém

1,39% Nervový aparát

Graf č. 12 - Systém / aparát seniora postiţený osteoporózou Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) správnou odpověď uvedlo 208 ţáků (tj. 96,30 %), nesprávnou odpověď, ţe osteoporózou je postiţený cévní systém uvedlo 5 ţáků (tj. 2,31 %) a další nesprávnou odpověď, ţe osteoporóza postihuje nervový aparát uvedli 3 ţáci (tj. 1,39 %). Viz tabulka č. 13, graf č. 12.

54

Poloţka č. 13 – Ve stáří dochází k poruchám sluchu. Vyberte, co podle vás, ztráta sluchu můţe pro seniora znamenat. Tab. 14 - Ztráta sluchu ve stáří můţe pro seniora znamenat Odpověď



Ztráta soběstačnosti

26

12,04

Ztráta sociálního kontaktu Vznik zánětu sluchového aparátu Celková četnost

184

85,19

6

2,78

216

100

100

85,19%

80 %

60 40 20 0

12,04%

2,78%

Ztráta Ztráta sociálního Vznik zánětu soběstačnosti kontaktu sluchového aparátu

Graf č. 13 - Ztráta sluchu ve stáří můţe pro seniora znamenat Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) správnou odpověď uvedli 184 ţáci (tj. 85,19 %), nesprávnou odpověď, ztrátu soběstačnosti uvedlo 26 ţáků (tj. 12,04 %) a druhou nesprávnou odpověď, vznik zánětu sluchového aparátu uvedlo 6 ţáků (tj. 2,78 %). Viz tabulka č. 14, graf č. 13.

55

Poloţka č. 14 – Ve stáří dochází k poruchám zraku. Vyberte, co podle vás, ztráta zraku můţe pro seniora znamenat. Tab. 15 - Ztráta zraku ve stáří můţe pro seniora znamenat Odpověď



Ztráta orientace v prostoru, sníţení soběstačnosti Neschopnost komunikace Neschopnost rozlišit roční období Celková četnost

204

94,44

12

5,56

0

0

216

100

100

94,44%

80 %

60 40 20

5,56%

0%

0 Ztráta orientace v Neschopnost prostoru komunikace

Neschopnost rozlišit roční období

Graf č. 14 - Ztráta zraku ve stáří můţe pro seniora znamenat Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) správnou odpověď uvedli 204 ţáci (tj. 94,44 %) a nesprávnou odpověď, neschopnost komunikace uvedlo 12 ţáků (tj. 5,56 %) ke třetí moţné, ale nesprávné odpovědi, neschopnost rozlišit roční období se vyjádřilo 0 ţáků (tj. 0 %). Viz tabulka č. 15, graf č. 14.

56

Poloţka č. 15 – Ve stáří dochází k poruchám paměti. Vyberte, která z paměti je u seniora nejčastěji postiţena. Tab. 16 - Nejčastěji postiţený typ paměti v seniorském věku Odpověď



Dlouhodobá paměť

26

12,04

Střednědobá paměť

8

3,70

Krátkodobá paměť

182

84,26

Celková četnost

216

100

100

84,26%

80 60 % 40 20 0

12,04%

Dlouhodobá paměť

3,70% Střednědobá paměť


Graf č. 15 - Nejčastěji postiţený typ paměti v seniorském věku Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) uvedli správnou odpověď 182 ţáci (tj. 84,26 %), nesprávnou odpověď, ţe u seniora bývá nejčastěji postiţena dlouhodobá paměť uvedlo 26 ţáků (tj. 12,04 %) a druhou nesprávnou odpověď, ţe u seniora bývá nejčastěji postiţena střednědobá paměť uvedlo 8 ţáků (tj. 3,70 %). Viz tabulka č. 16, graf č. 15.

57

Poloţka č. 16 – Vyberte nabízenou odpověď, která podle vás nejlépe vystihuje biologický věk. Tab. 17 - Biologický věk je … Odpověď



Věk dle kalendářního data Věk dle funkčních schopností organismu Věk shodný s kalendářním věkem Celková četnost

76

35,19

117

54,17

23

10,65

216

100

54,17%

60 50 40

35,19%

% 30 20

10,65%

10 0

Věk dle Věk dle funkčních Věk shodný s kalendářního data schopností kalendářním organismu věkem

Graf č. 16 - Biologický věk je… Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) uvedlo správnou odpověď 117 ţáků (tj. 54,17 %) a nesprávnou odpověď, ţe biologický věk, je věk dle kalendářního data, uvedlo 76 ţáků (tj. 35,19 %) a druhou nesprávnou odpověď, ţe biologický věk je shodný s kalendářním věkem, uvedlo 23 ţáků (tj. 10,65 %). Viz tabulka č. 17, graf č. 16.

58

Poloţka č. 17 – Víte, co je to hospic? Tab. 18 - Hospic je zařízení….. Odpověď



Pro handicapované děti Pro umírající s podporou umírajícím a jejich rodinám Pro nesoběstačné seniory se stálou psychiatrickou péči Celková četnost

5

2,31

146

67,59

65

30,09

216

100

67,59%

70 60 50 %

40

30,09%

30 20 10

2,31%

0 Pro handic. děti

Pro umírající

Pro nesoběstačné seniory

Graf č. 17 - Hospic je zařízení….. Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) správnou odpověď uvedlo 146 ţáků (tj. 67,59 %) a nesprávnou odpověď, ţe hospic je zařízení pro handicapované děti uvedlo 5 ţáků (tj. 2,31 %) a druhou nesprávnou odpověď, ţe hospic je zařízení pro nesoběstačné seniory s psychiatrickou péčí uvedlo 65 ţáků (tj. 30,09 %). Viz tabulka č. 18, graf č. 17. 59

Poloţka č. 18 – Víte, co je to ageismus? Tab. 19 - Ageismus je… Odpověď



Věková diskriminace Chronické onemocnění Akutní onemocnění

170

78,70

35

16,20

11

5,09

Celková četnost

216

100

80 70 60 50 % 40 30 20 10 0

78,70%

16,20% 5,09% Věková diskriminace

Chronické onemocnění

Akutní onemocnění

Graf č. 18 - Ageismus je… Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) uvedlo správnou odpověď 170 ţáků (tj. 78,70 %) a nesprávnou odpověď, ţe ageismus je chronické onemocnění, uvedlo 35 ţáků (tj. 16,20 %) jako druhou nesprávnou odpověď, ţe ageismus je akutní onemocnění, uvedlo 11 ţáků (tj. 5,09 %). Viz tabulka č. 19, graf č. 18.

60

4.5.4 Doplňující informace Poloţka č. 19 – Kdo by měl, podle vás, zajistit péči o nesoběstačného seniora? Tab. 20 - Kdo by měl pečovat o nesoběstačného seniora Odpověď

Absolutní četnost n Relativní četnost %

Rodina

165

76,39

Stát, obec

18

8,33

Jiné

33

15,28

Celková četnost

216

100

80 70

76,39%

60 50 % 40 30 20 10 0

15,28%

8,33%

Rodina

Stát, obec

Jiné

Graf č. 19 - Kdo by měl pečovat o nesoběstačného seniora Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) uvedlo 165 ţáků (tj. 76,39 %), ţe o nesoběstačného seniora by měla pečovat rodina, 18 ţáků (tj. 8,33 %) uvedlo, ţe o nesoběstačného seniora by měl pečovat stát / obec a 33 ţáci (tj. 15, 28 %) uvedli jako moţnou odpověď jiné a doplnili, ţe o nesoběstačného seniora by měla pečovat rodina za finanční podpory státu. Další jiné odpovědi ţáci neuvedli. Viz tabulka č. 20, graf č. 19.

61

Poloţka č. 20 – V případě, ţe byste byl/a v situaci, ţe musíte sám/a pečovat o nesoběstačného seniora i kdyţ jen na relativně krátký čas (jeden týden), kde byste hledal/a případné informace, jak pečovat o nesoběstačného seniora? Tab. 21 - Varianta, kde hledat informace Odpověď



Internet

45

20,83

Městský úřad

0

0

Praktický lékař pro dospělé Vlastní rodina

84

38,89

65

30,09

Známí

7

3,24

Jinde

15

6,94

Celková četnost

216

100

40 35 30 25 % 20 15 10 5 0

38,89% 30,09% 20,83%

3,24%

0% Internet Městský Praktický Vlastní úřad lékař pro rodina dospělé

Známí

6,94%

Jinde

Graf č. 20 - Varianta, kde hledat informace Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) na dotaz, kde by hledali informace o tom, jak pečovat o nesoběstačného seniora, uvedlo 45 ţáků (tj. 20,83 %), ţe by informace získávali pomocí internetu, na Městském úřadě by o informace ţádalo 0 ţáků (tj. 0 %), u praktického lékaře pro dospělé by ţádalo o informace 84 ţáků (tj. 38,89 %), ve vlastní rodině by o informace ţádalo 65 ţáků (tj. 30,09 %), od známého by 62

informace poţadovalo 7 ţáků (tj. 3,24 %) a 15 ţáků (tj. 6,94 %) by hledalo informace jinde, ţáci uvedli, ţe by o informace ţádali v domovech pro seniory, v nemocnicích a ve škole. Viz tabulka č. 21, graf č. 20.

63

Poloţka č. 21 – Co by v takovéto situaci pro vás bylo největší překáţkou ? Tab. 22 - Největší překáţka pro péči o nesoběstačného seniora Odpověď



Nedostatek znalostí

62

28,70

Nedostatek času pro sebe Finance

74

34,26

20

9,26

Ţádná překáţka

50

23,15

Jiné

10

4,63

Celková četnost

216

100

34,26%

35 30

28,70% 23,15%

25 %

20 15 10

9,26% 4,63%

5 0 Nedostatek Nedostatek Finance znalostí času pro sebe


Jiné

Graf č. 21 - Největší překáţka pro péči o nesoběstačného seniora Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) uvedlo 62 ţáků (tj. 28,70 %) nedostatek znalostí jako největší překáţku pro péči o nesoběstačného seniora, nedostatek času pro sebe uvedlo 74 ţáků (tj. 34,26 %), finance uvedlo 20 ţáků (tj. 9,26 %), 50 ţáků (tj. 23,15 %) uvedlo, ţe by neměli ţádnou překáţku, jako jiné uvedlo 10 ţáků (tj. 4,63 %). V poslední variantě se jednalo o osobní vztah. Viz tabulka č. 22, graf č. 21.

64

4.5.5 Ochota respondentů pečovat o nesoběstačného seniora Poloţka č. 22 – Byl/a byste ochoten / ochotna zajistit nesoběstačnému seniorovi běţný nákup potravin, v případě, ţe byste měl/a k dispozici určitý finanční obnos? Tab. 23 - Ochota zajistit nákup potravin Odpověď ANO



214

99,07

2

0,93

216

100

NE Celková četnost

NE 0,93%

ANO 99,07%

ANO

NE

Graf č. 22 - Ochota zajistit nákup potravin Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) se vyjádřilo k ochotě zajistit nákup potravin pro nesoběstačného seniora 214 ţáků (tj. 99,07 %) a neochotu vyjádřili 2 ţáci (tj. 0,93 %). Viz tabulka č. 23, graf č. 22.

65

Poloţka č. 23 – Byl/a byste ochoten / ochotna zajistit nesoběstačnému seniorovi potřebné léky? Tab. 24 - Ochota zajistit potřebné léky Odpověď ANO



214

99,07

2

0,93

216

100

NE Celková četnost

NE 0,93%

ANO 99,07%

ANO

NE

Graf č. 23 - Ochota zajistit potřebné léky Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) se vyjádřilo k ochotě zajistit potřebné léky pro nesoběstačného seniora 214 ţáků (tj. 99,07 %) a neochotu vyjádřili 2 ţáci (tj. 0,93 %). Viz tabulka č. 24, graf č. 23.

66

Poloţka č. 24 – Byl/a byste ochoten / ochotna zajistit u nesoběstačného seniora podávání stravy (krmení) ? Tab. 25 - Ochota zajistit podávání stravy / krmení Odpověď



ANO

188

87,04

NE

28

12,96

Celková četnost

216

100

NE 12,96%

ANO 87,04%

ANO

NE

Graf č. 24 - Ochota zajistit podávání stravy / krmení Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) se vyjádřilo k ochotě podávat stravu / krmit nesoběstačného seniora 188 ţáků (tj. 87,04 %) a neochotu vyjádřilo 28 ţáků (tj. 12,96 %). Viz tabulka č. 25, graf č. 24.

67

Poloţka č. 25 – Byl/a byste ochoten / ochotna zajistit u nesoběstačného seniora hygienickou péči, koupel ve vaně, sprše, v případě, ţe máte dostatek fyzických sil a mechanických pomůcek? Tab. 26 - Ochota zajistit hygienickou péči, koupel Odpověď


ANO

152

70,37

NE

64

29,63

Celková četnost

216

100

NE 29,63%

ANO 70,37%

ANO

NE

Graf č. 25 - Ochota zajistit hygienickou péči, koupel Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %) se vyjádřilo k ochotě zajistit hygienickou péči, koupel pro nesoběstačného seniora 152 ţáků (tj. 70,37 %) a neochotu vyjádřilo 64 ţáků (tj. 29,63 %). Viz tabulka č. 26, graf č. 25.

68

Poloţka č. 26 – Byl/a byste ochoten / ochotna setrvat u umírajícího seniora aţ do konce jeho ţivota v případě, ţe by jinak zůstal sám? Tab. 27 - Ochota doprovázet umírajícího seniora Odpověď


ANO

196

90,74

NE

20

9,26

Celková četnost

216

100

NE 9,26%

ANO 90,74%

ANO

NE

Graf č. 26 - Ochota doprovázet umírajícího seniora Z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %), se vyjádřilo k ochotě doprovázet umírajícího seniora 196 ţáků (tj. 90,74 %) a neochotu vyjádřilo 20 ţáků (tj. 9,26 %). Viz tabulka č. 27, graf č. 26.

69

4.6

Testování a statistické ověřování hypotéz

Hypotéza č. 1 1H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl v názorech na stáří mezi ţáky gymnázií a ţáky zdravotnických škol. 1HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl v názorech na stáří mezi ţáky gymnázií a ţáky zdravotnických škol. Tab. 28 - Starý je ten, který jiţ nepracuje a je v důchodu vzhledem k typu školy Názor dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 45 60,81% 42,06% 29 39,19% 26,61% 74

Odpovědi NE 62 43,66% 57,94% 80 56,34% 73,39% 142

Pearsonův chí - kvadrát : 5,72312 s. v. = 1 p = 0,016745

Graf č. 27 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 7

70

Řádk. součty 107

109

216

Z tabulky č. 28 resp. grafu č. 27 je vidět, ţe ţáci gymnázia významně častěji neţ ţáci SZŠ (42,06 % vs. 26,61 %) označují za starého člověka toho, který jiţ nepracuje a je v důchodu. Zde je p = 0,016745 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 7. Tab. 29 - Všichni senioři jsou stejní vzhledem k typu školy Názor dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 4 100,00% 3,74% 0 0,00% 0,00% 4

Odpovědi NE 103 48,58% 96,26% 109 51,42% 100,00% 212

Řádk. součty 107

109

216

Pearsonův chí - kvadrát : 4,15165 s.v. = 1 p = 0,041597 Tato tabulka byla vzhledem k hraniční hodnotě přepočítána přesným Fisherovým testem s výsledkem p = 0,059. V tomto případě tedy není závislost mezi typem školy a poloţkou č. 8. Tab. 30 - Staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem vzhledem k typu školy Názor dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 12 85,71% 11,21% 2 14,29% 1,83% 14

Pearsonův chí - kvadrát : 7,83788 s.v. = 1 p = 0,005117

71

Odpovědi NE 95 47,03% 88,79% 107 52,97% 98,17% 202

Řádk. součty 107

109

216

Graf č. 28 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 9 Podle hodnot v tabulce č. 30 a grafu č. 28 bylo zjištěno, ţe ţáci gymnázia povaţují významně častěji neţ ţáci SZŠ (11,21 % vs. 1,83 %) starého člověka za přítěţ společnosti. Zde je p = 0,005117, tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 9. Tab. 31 - Všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují vzhledem k typu školy Názor dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 2 100,00% 1,87% 0 0,00% 0,00% 2

Odpovědi NE 105 49,07% 98,13% 109 50,93% 100,00% 214

Řádk. součty 107

109

216

Pearsonův chí - kvadrát : 2,05642 s. v. = 1 p = 0,151569 Podle hodnot v tabulce č. 31 bylo zjištěno, ţe nejsou mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ (1,87 % vs. 0,00 %) významně rozdílné názory, zda jsou staří lidé sklerotičtí a nic si

72

nepamatují. Zde je p = 0,151569 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 10. Tab. 32 - Stáří je nemoc vzhledem k typu školy Názor dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 4 50,00% 3,74% 4 50,00% 3,67% 8

Odpovědi NE 103 49,52% 96,26% 105 50,48% 96,33% 208

Řádk. součty 107

109

216

Pearsonův chí - kvadrát : 0,000712 s. v. = 1 p = 0,978708 Podle hodnot v tabulce č. 32 bylo zjištěno, ţe nejsou mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ (3,74 % vs. 3,67 %) téměř ţádné rozdíly v názoru, zda je stáří nemoc. Zde je p = 0,978708 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 11. Závěr k hypotéze č. 1 Testoval se rozdíl mezi ţáky z gymnázia a SZŠ v názorech na stáří. Názory ţáků středních škol byly zjišťovány v dotazníku pomocí poloţek č. 7 aţ č. 11, typ školy ţáka je v poloţce škola. Testovaly se tedy vztahy škola k poloţkám č. 7, 8, 9, 10, 11. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 28 aţ 32. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi ţáky z gymnázií a SZŠ jsou v poloţkách č.7, 9. Na základě výsledků testování byla potvrzena hypotéza 1HA u dotazníkových poloţek č. 7, 9 tzn., ţe zde je statisticky významný rozdíl mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ v názorech na stáří. U dotazníkových poloţek č. 8, 10, 11 zamítáme hypotézu 1HA a přijímáme hypotézu 1H0, zde nebyl potvrzen statisticky významný rozdíl v názorech na stáří mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ.

73

Hypotéza č. 2 2H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl v názorech na stáří mezi dívkami a mezi chlapci. 2HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl v názorech na stáří mezi dívkami a mezi chlapci. Tab. 33 - Starý je ten, kdo nepracuje a je v důchodu vzhledem k pohlaví Názor dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 25 33,78% 43,10% 49 66,22% 31,01% 74

Odpovědi NE 33 23,24% 56,90% 109 76,76% 68,99% 142

Řádk. součty 58

158

216

Pearsonův chí - kvadrát : 2,75377 s. v. = 1 p = 0,097028 Podle hodnot v tabulce č. 33 bylo zjištěno, ţe nejsou mezi chlapci a dívkami (43,10 % vs. 31,01 %) významné rozdíly v názorech, zda je starý ten, kdo nepracuje a je v důchodu. Zde je p = 0,097028 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 7. Tab. 34 - Všichni senioři jsou stejní vzhledem k pohlaví Názor dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 2 50,00% 3,45% 2 50,00% 1,27% 4

Pearsonův chí - kvadrát : 1,11182

74

Odpovědi NE 56 26,42% 96,55% 156 73,58% 98,73% 212

Řádk. součty 58

158

216

s.v. = 1 p = 0,291690 Podle hodnot v tabulce č. 34 bylo zjištěno, ţe nejsou mezi chlapci a dívkami (3,45 % vs. 1,27 %) významné rozdíly v názorech, zda jsou všichni senioři stejní. Zde je p = 0,291690 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 8. Tab. 35 - Staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem vzhledem k pohlaví Názor dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 7 50,00% 12,07% 7 50,00% 4,43% 14

Odpovědi NE 51 25,25% 87,93% 151 74,75% 95,57% 202


Graf č. 29 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č. 9

75

Řádk. součty 58

158

216

Podle hodnot v tabulce č. 35 a grafu č. 29 bylo zjištěno, ţe chlapci povaţují častěji neţ dívky (12,07 % vs. 4,43 %) starého člověka za toho, kdo není pro společnost přínosem. Zde je p = 0,043294 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 9. Tab. 36 - Všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují vzhledem k pohlaví Názor dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 0 0,00% 0,00% 2 100,00% 1,27% 2

Odpovědi NE 58 27,10% 100,00% 156 72,90% 98,73% 214

Řádk. Součty 58

158

216

Pearsonův chí - kvadrát : 0,741039 s. v. = 1 p = 0,389330 Podle hodnot v tabulce č. 36 nejsou mezi chlapci a dívkami (0,00 % vs. 1,27 %) významné rozdíly v názorech, zda jsou staří lidé sklerotičtí a nic si nepamatují. Zde je p = 0,389330 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 10. Tab. 37 - Stáří je nemoc vzhledem k pohlaví Názor dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 6 75,00% 10,34% 2 25,00% 1,27% 8

Pearsonův chí - kvadrát : 9,80533 s. v. = 1

76

Odpovědi NE 52 25,00% 89,66% 156 75,00% 98,73% 208

Řádk. součty 58

158

216

p = 0,001741

Graf č. 30 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č. 11

Podle hodnot v tabulce č. 37 a grafu č. 30 povaţují chlapci častěji neţ dívky (10,34 % vs. 1,27 %) stáří za nemoc. Zde je p = 0,001741 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 11. Závěr k hypotéze č. 2 Testoval se rozdíl mezi pohlavím v názorech na stáří. Názory ţáků středních škol byly zjišťovány v dotazníku pomocí poloţek č. 7 aţ č. 11, pohlaví respondenta je v poloţce Pohlaví. Testovaly se tedy vztahy Pohlaví k poloţkám č.7, 8, 9, 10, 11. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 33 aţ 37. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou v poloţkách č. 9 a 11. Na základě výsledků testování byla potvrzena hypotéza 2HA u dotazníkových poloţek č. 9, 11 tzn., ţe zde je statisticky významný rozdíl mezi chlapci a dívkami v názorech na stáří. U dotazníkových poloţek č. 7, 8, 10 zamítáme hypotézu 2HA a přijímáme zde hypotézu 2H0.

77

Hypotéza č. 3 3H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl v názorech ţáků na stáří mezi ţáky ţijícími na vesnici a ţáky ţijícími ve městech. 3HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl v názorech ţáků na stáří mezi ţáky ţijícími na vesnici a ţáky ţijícími ve městech. Tab. 38 - Starý je ten, kdo nepracuje a je v důchodu vzhledem k bydlišti Názor dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 47 63,51% 43,52% 27 36,49% 25,00% 74

Odpovědi NE 61 42,96% 56,48% 81 57,04% 75,00% 142

Řádk. součty 108

158

216


Graf č. 31 - Graf řádkové interakce bydliště vs. poloţka č. 7 Podle hodnot v tabulce č. 38 a grafu č. 31 povaţují ţáci, ţijící ve městech významně častěji, neţ ţáci, ţijící na venkově (43,52 % vs. 25,00 %) za starého člověka toho, kdo

78

nepracuje a je v důchodu. Zde je p = 0,004139 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi místem bydliště ţáků a poloţkou č. 7. Tab. 39 - Všichni senioři jsou stejní vzhledem k bydlišti Názor dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 4 100,00% 3,70% 0 0,00% 0,00% 4

Odpovědi NE 104 49,06% 96,30% 108 50,94% 100,00% 212

Řádk. součty 108

108

216

Pearsonův chí - kvadrát : 4,07547 s. v. = 1 p = 0,043513 Tato tabulka byla vzhledem k hraniční hodnotě přepočítána přesným Fisherovým testem s výsledkem p = 0,122. V tomto případě tedy není závislost mezi bydlištěm ţáků a poloţkou č. 8, tzn. názorem, zda jsou všichni senioři stejní. Tab. 40 - Staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem vzhledem k bydlišti Názor dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 8 57,14% 7,41% 6 42,86% 5,56% 14


79

Odpovědi NE 100 49,50% 92,59% 102 50,50% 94,44% 202

Řádk. součty 108

108

216

Podle hodnot v tabulce č. 40 bylo zjištěno, ţe nejsou zjevné rozdíly mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (7,41 % vs. 5,56 %) v názorech, ţe staří lidé nejsou pro společnost přínosem. Zde je p = 0,580446 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi místem bydliště ţáků a poloţkou č. 9. Tab. 41 - Všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují vzhledem k bydlišti Názor dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 2 100,00% 1,85% 0 0,00% 0,00% 2

Odpovědi NE 106 49,53% 98,15% 108 50,47% 100,00% 214

Řádk. součty 108

108

216

Pearsonův chí-kvadrát : 2,01869 s. v. = 1 p = 0,155376 Podle hodnot v tabulce č. 41 bylo zjištěno, ţe nejsou zjevné rozdíly mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (1,85 % vs. 0,00 %) v názorech, ţe staří lidé jsou sklerotičtí. Zde je p = 0,1553 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi místem bydliště ţáků a poloţkou č. 10. Tab. 42 - Stáří je nemoc vzhledem k bydlišti Názor dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 2 25,00% 1,85% 6 75,00% 5,56% 8

80

Odpovědi NE 106 50,96% 98,15% 102 49,04% 94,44% 208

Řádk. součty 108

108

216

Pearsonův chí - kvadrát : 2,07692 s.v. = 1 p = 0,149544 Podle hodnot v tabulce č. 42 bylo zjištěno, ţe nejsou zjevné rozdíly mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (1,85 % vs. 5,56 %) v názorech, ţe stáří je nemoc. Zde je p = 0,149544 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi místem bydliště ţáků a poloţkou č. 11. Závěr k hypotéze č. 3 Testoval se rozdíl mezi respondenty z města a venkova v názorech na stáří. Názory ţáků středních škol byly zjišťovány v dotazníku pomocí poloţek č. 7 aţ č. 11, bydliště respondenta je v poloţce Bydliště. Testovaly se tedy vztahy Bydliště k poloţkám 7, 8, 9, 10, 11. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 38 aţ 42. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi respondenty z města a venkova jsou v poloţce č.7. Na základě výsledků testování byla potvrzena hypotéza 3HA u dotazníkové poloţky č. 7 tzn., ţe zde je statisticky významný rozdíl mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově v názorech na stáří. U dotazníkových poloţek č. 8, 9, 10, 11 zamítáme hypotézu 3HA a přijímáme hypotézu 3H0, nebyl zde potvrzen statisticky významný rozdíl mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově v názorech na stáří.

Hypotéza č. 4 4H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl o znalostech stáří mezi ţáky gymnázií a ţáky zdravotnických škol. 4HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl o znalostech stáří mezi ţáky gymnázií a ţáky zdravotnických škol.

81

Tab. 43 - Systém / aparát seniora postiţený osteoporózou vzhledem k typu školy Znalost dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny

Nesprávné odpovědi 8 100,00% 7,48% 0 0,00% 0,00% 8

Správné odpovědi 99 47,60% 92,52% 109 52,40% 100,00% 208

Řádk. součty 107

109

216

Pearsonův chí - kvadrát : 8,46298 s.v. = 1 p = 0,003625

Graf č. 32 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka 12 Podle hodnot v tabulce č. 43 a grafu č. 32 bylo zjištěno, ţe ţáci gymnázia mají niţší míru znalosti neţ ţáci SZŠ (7,48 % vs. 0,00 %) v oblasti znalosti o systému, který je u seniora postiţen osteoporózou. Zde je p = 0,003625 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 12.

82

Tab. 44 – Ztráta sluchu ve stáří můţe pro seniora znamenat vzhledem k typu školy Znalost dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny



Řádk. součty 107

109

216

Pearsonův chí - kvadrát : 2,52518 s. v. = 1 p = 0,112045 Podle hodnot v tabulce č. 44 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře znalosti mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ (18,69 % vs. 11,01 %) v oblasti znalosti ztráty sluchu v seniorském věku. Zde je p = 0,112045 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 13. Tab. 45 – Ztráta zraku ve stáří můţe pro seniora znamenat vzhledem k typu školy Znalost dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny



83


Řádk. součty 107

109

216

Graf č. 33 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka 14 Podle hodnot v tabulce č. 45 a grafu č. 33 bylo zjištěno, ţe ţáci gymnázia mají vyšší míru znalosti neţ ţáci SZŠ (1,87 % vs. 9,17 %) v oblasti znalosti ztráty zraku v seniorském věku. Zde je p = 0,019108, tzn. ţe hladina je niţší neţ 0,05 Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 14. Tab. 46 -Nejčastěji postiţený typ paměti v seniorském věku vzhledem k typu školy Znalost dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny



Řádk. součty 107

109

216

Pearsonův chí - kvadrát : 2,06181 s. v. = 1 p = 0,151034 Podle hodnot v tabulce č. 46 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře znalosti mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ (12,15 % vs. 12,27 %) v oblasti znalosti typu paměti.

84

Zde je p = 0,112045 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 15. Tab. 47 – Biologický věk je… vzhledem k typu školy Znalost dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny



Řádk. součty 107

109

216

Pearsonův chí-kvadrát : 9,09493 s.v. = 1 p = 0,002564

Graf č. 34 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č.16 Podle hodnot v tabulce č. 47 a grafu č. 34 bylo zjištěno, ţe ţáci gymnázia mají vyšší míru znalosti neţ ţáci SZŠ (35,51 % vs. 55,96 %) v oblasti znalosti biologického věku. Zde je p = 0,002564 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 16.

85

Tab. 48 - Hospic je zařízení… vzhledem k typu školy Znalost dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny



Řádk. součty 107

109

216


Graf č. 35 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č.17 Podle hodnot v tabulce č. 48 a grafu č. 35 bylo zjištěno, ţe ţáci gymnázia mají niţší míru znalosti neţ ţáci SZŠ (48,60 % vs. 16,51 %) v oblasti znalosti zařízení typu hospic. Zde je p = 0,000000 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 17.

86

Tab. 49 - Ageismus je … vzhledem k typu školy Znalost dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny



Řádk. součty 107

109

216


Graf č. 36 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 18 Podle hodnot v tabulce č. 49 a grafu č. 36 bylo zjištěno, ţe ţáci gymnázia mají niţší míru znalosti neţ ţáci SZŠ (31,78 % vs. 11,01 %) v oblasti znalosti definice ageismu. Zde je p = 0,000194 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 18.

87

Závěr k hypotéze č. 4 Testoval se rozdíl mezi respondenty z gymnázia a SZŠ o znalostech stáří. Znalosti ţáků středních škol byly zjišťovány v dotazníku pomocí poloţek č. 12 aţ č. 18, typ školy respondenta je v poloţce Škola. Testovaly se tedy vztahy Škola k poloţkám č. 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 18. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 43 aţ 49. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi ţáky z gymnázia a SZŠ jsou v poloţkách 12, 14, 16, 17 a 18. Na základě výsledků testování byla potvrzena hypotéza 4HA u dotazníkové poloţky č. 12, 14, 16, 17, 18 tzn., ţe zde je statisticky významný rozdíl mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ ve znalostech o stáří. U dotazníkových poloţek č. 13, 15 zamítáme hypotézu 4HA a přijímáme hypotézu 4H0, protoţe zde nebyl potvrzen statisticky významný rozdíl mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ ve znalostech o stáří.

Hypotéza č. 5 5H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl o znalostech stáří mezi dívkami a mezi chlapci. 5HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl o znalostech stáří mezi dívkami a mezi chlapci. Tab. 50 – Systém / aparát seniora postiţený osteoporózou vzhledem k pohlaví Znalost dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny



88


Řádk. součty 58

158

216

Podle hodnot v tabulce č. 50 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi chlapci a dívkami (3,45 % vs. 3,80 %) v oblasti znalosti systému postiţeném osteoporózou v seniorském věku. Zde je p = 0,904138 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 12. Tab. 51 - Ztráta sluchu ve stáří můţe pro seniora znamenat vzhledem k pohlaví Znalost dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny



Řádk. součty 58

158

216

Pearsonův chí - kvadrát : 2,16849 s. v. = 1 p = 0,140868 Podle hodnot v tabulce č. 51 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi chlapci a dívkami (20,69 % vs. 12,66 %) v oblasti znalosti ztráty sluchu v seniorském věku. V tomto případě je p = 0,140868 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 13. Tab. 52 - Ztráta zraku ve stáří můţe pro seniora znamenat vzhledem k pohlaví Znalost dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny


89


Řádk. součty 58

158

216

Pearsonův chí - kvadrát : 0,022184 s. v. = 1 p = 0,881599 Podle hodnot v tabulce č. 52 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi chlapci a dívkami (5,17 % vs. 5,70 %) v oblasti ztráty zraku v seniorském věku. Zde je p = 0,881599 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 14. Tab. 53 - Nejčastěji postiţený typ paměti v seniorském věku vzhledem k pohlaví Znalost dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny



Řádk. součty 58

158

216

Pearsonův chí - kvadrát : 0,134628 s. v. = 1 p = 0,713682 Podle hodnot v tabulce č. 53 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi chlapci a dívkami (17,24 % vs. 15,19 %) v oblasti znalosti typu paměti postiţené ve stáří. Zde je p = 0,713682 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 15.

90

Tab. 54 - Biologický věk je…vzhledem k pohlaví Znalost dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny



Řádk. součty 58

158

216


Graf č. 37 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č.16 Podle hodnot v tabulce č. 54 a grafu č. 37 bylo zjištěno, ţe chlapci mají vyšší míru znalosti neţ dívky (29,31 % vs. 51,90 %) v oblasti znalosti biologického věku. Zde je p = 0,003149 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 16.

91

Tab. 55 - Hospic je zařízení… vzhledem k pohlaví Znalost dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny



Řádk. součty 58

158

216


Graf č. 38 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č.17 Podle hodnot v tabulce č. 55 a grafu č. 38 bylo zjištěno, ţe chlapci mají niţší míru znalosti neţ dívky (55,17 % vs. 24,05 %) v oblasti znalosti zařízení typu hospice. Zde je p = 0,000015 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 17.

92

Tab. 56 - Ageismus je … vzhledem k pohlaví Znalost dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny



Řádk. součty 58

158

216

Pearsonův chí - kvadrát : 2,66328 s. v. = 1 p = 0,10269 Podle hodnot v tabulce č. 56 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi chlapci a dívkami (13,79 % vs. 24,05 %) v oblasti znalosti definice ageismu. Zde je p = 0,10269 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 18. Závěr k hypotéze č. 5 Testoval se rozdíl mezi pohlavím ve znalostech o stáří. Znalosti ţáků středních škol byly zjišťovány v dotazníku pomocí poloţek č. 12 aţ 18, pohlaví respondenta je v poloţce Pohlaví. Testovaly se tedy vztahy Pohlaví k poloţkám č. 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 18. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 50 aţ 56. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi respondenty z gymnázia a SZŠ jsou v poloţkách č. 16 a 17. Na základě výsledků testování byla potvrzena hypotéza 5HA u dotazníkových poloţek č. 16, 17 tzn., ţe zde je statisticky významný rozdíl mezi chlapci a dívkami ve znalostech o stáří. U dotazníkových poloţek č. 12, 13, 14, 15 a 18 zamítáme hypotézu 5HA a přijímáme 5H0, protoţe zde nebyl potvrzen statisticky významný rozdíl mezi chlapci a dívkami ve znalostech o stáří.

93

Hypotéza č. 6 6H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl o znalostech stáří u ţáků, kteří ţijí na vesnici a u ţáků, kteří ţijí ve městech. 6HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl o znalostech stáří u ţáků, kteří ţijí na vesnici a u ţáků, kteří ţijí ve městech. Tab. 57 - Systém / aparát seniora postiţený osteoporózou vzhledem k bydlišti Znalost dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny



Řádk. součty 108

108

216

Pearsonův chí - kvadrát : 2,07692 s. v. = 1 p = 0,149544 Podle hodnot v tabulce č. 57 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře znalosti mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (5,56 % vs. 1,85 %) v oblasti znalosti systému postiţeném osteoporózou v seniorském věku. Zde je p = 0,149544 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi místem bydliště a poloţkou č. 12. Tab. 58 - Ztráta sluchu ve stáří můţe pro seniora znamenat vzhledem k bydlišti Znalost dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny


94


Řádk. součty 108

108

216

Pearsonův chí - kvadrát : 2,34783 s. v. = 1 p = 0,125461 Podle hodnot v tabulce č. 58 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře znalosti mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (18,52 % vs. 11,11 %) v oblasti znalosti ztráty sluchu v seniorském věku. Zde je p = 0,125461 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi místem bydliště a poloţkou č. 13. Tab. 59 - Ztráta zraku ve stáří můţe pro seniora znamenat vzhledem k bydlišti Znalost dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny



Řádk. součty 108

108

216

Pearsonův chí - kvadrát : 3,17647 s. v. = 1 p = 0,074709 Podle hodnot v tabulce č. 59 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře znalosti mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (2,78 % vs. 8,33 %) v oblasti znalosti ztráty zraku v seniorském věku. Zde je p = 0,074709 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi místem bydliště a poloţkou č. 14.

95

Tab. 60 – Nejčastěji postiţený typ paměti v seniorském věku vzhledem k bydlišti Znalost dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny



Řádk. součty 108

108

216

Pearsonův chí - kvadrát : 1,25663 s. v. = 1 p = 0,262293 Podle hodnot v tabulce č. 60 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře znalosti mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (18,52 % vs. 12,96 %) v oblasti znalosti typu paměti postiţené v seniorském věku. Zde je p = 0,262293 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi místem bydliště a poloţkou č. 15. Tab. 60 - Biologický věk je… vzhledem k bydlišti Znalost dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny



Řádk. součty 108

108

216

Pearsonův chí - kvadrát : 0,018648 s. v. = 1 p = 0,891381 Podle hodnot v tabulce č. 61 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře znalosti mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (46,30 % vs. 45,37 %) 96

v oblasti znalosti biologického věku. Zde je p = 0,891381 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla potvrzena statisticky významná závislost mezi místem bydliště a poloţkou č. 16. Tab. 61 - Hospic je zařízení… vzhledem k bydlišti Znalost dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny



Řádk. součty 108

108

216


Graf č. 39 - Graf řádkové interakce bydliště vs. poloţka č. 17 Podle hodnot v tabulce č. 62 a grafu č. 39 bylo zjištěno, ţe ţáci, ţijící ve městech mají niţší míru znalosti neţ ţáci, ţijící na venkově (39,81 % vs. 25,00 %) v oblasti znalosti zařízení typu hospice. Zde je p = 0,020017 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi místem bydliště a poloţkou č. 17.

97

Tab. 62 - Ageismus je … vzhledem k bydlišti Znalost dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny



Řádk. součty 108

108

216


Graf č. 40 - Graf řádkové interakce bydliště vs. poloţka č. 18

Podle hodnot v tabulce č. 63 a grafu č. 40 bylo zjištěno, ţe ţáci, ţijící ve městech mají niţší míru znalosti neţ ţáci, ţijící na venkově (29,63 % vs. 12,96 %) v oblasti znalosti definice ageismu. Zde je p = 0,002776 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla potvrzena statisticky významná závislost mezi místem bydliště a poloţkou č. 18. Závěr k hypotéze č. 6 Testoval se rozdíl mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově ve znalostech o stáří. Znalosti ţáků středních škol byly zjišťovány v dotazníku pomocí

98

poloţek č. 12 aţ č. 18, bydliště ţáků je v poloţce Bydliště. Testovaly se tedy vztahy Bydliště k poloţkám č. 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 18. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 57 aţ č. 63. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově jsou v poloţkách č. 17 a 18. Na základě výsledků testování byla potvrzena hypotéza 6HA u dotazníkových poloţek č.17 a 18 tzn., ţe zde je statisticky významný rozdíl mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově ve znalostech o stáří. U dotazníkových poloţek č. 12, 13, 14, 15, 16 zamítáme 6HA a přijímáme 6H0, protoţe zde nebyl potvrzen statisticky významný rozdíl mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově ve znalostech o stáří. Hypotéza č. 7 7H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl v ochotě ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory mezi ţáky gymnázií a ţáky zdravotnických škol. 7HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl v ochotě ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory mezi ţáky gymnázií a ţáky zdravotnických škol. Tab. 63 - Ochota zajistit nákup potravin vzhledem k typu školy Ochota dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 107 50,00% 100,00% 107 50,00% 98,17% 214

Odpovědi NE 0 0,00% 0,00% 2 100,00% 1,83% 2

Řádk. součty 107

109

216

Pearsonův chí - kvadrát : 1,98165 s. v. = 1 p = 0,159220 Podle hodnot v tabulce č. 64 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ (100,00 % vs. 98,17 %) v oblasti ochoty zajistit

99

nákup potravin pro nesoběstačného seniora. Zde je p = 0,159220 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 22. Tab. 64 - Ochota zajistit potřebné léky vzhledem k typu školy Ochota dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 107 50,00% 100,00% 107 50,00% 98,17% 214

Odpovědi NE 0 0,00% 0,00% 2 100,00% 1,83% 2

Řádk. součty 107

109

216

Pearsonův chí - kvadrát : 1,98165 s. v. = 1 p = 0,159220 Podle hodnot v tabulce č. 65 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ (100,00 % vs. 98,17 %) v oblasti ochoty zajistit potřebné léky pro nesoběstačného seniora. Zde je p = 0,159220 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 23. Tab. 65 - Ochota zajistit podávání stravy / krmení vzhledem k typu školy Ochota dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 81 43,09% 75,70% 107 56,91% 98,17% 188

Pearsonův chí - kvadrát : 24,1507

100

Odpovědi NE 26 92,86% 24,30% 2 7,14% 1,83% 28

Řádk. součty 107

109

216

s. v. = 1 p = 0,000001

Graf č. 41 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 24 Podle hodnot v tabulce č. 66 a grafu č. 41 bylo zjištěno, ţe ţáci gymnázia mají niţší míru ochoty neţ ţáci SZŠ (75,70 % vs. 98,17 %) v oblasti ochoty podávat stravu, krmit nesoběstačného seniora. Zde je p = 0,000001 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla zjištěna statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 24. Tab. 66 - Ochota zajistit hygienickou péči, koupel vzhledem k typu školy Ochota dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 47 30,92% 43,93% 105 69,08% 96,33% 152


101

Odpovědi NE 60 93,75% 56,07% 4 6,25% 3,67% 64

Řádk. součty 107

109

216

Graf č. 42 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 25 Podle hodnot v tabulce č. 67 a grafu č. 42 bylo zjištěno, ţe ţáci gymnázia mají niţší míru ochoty neţ ţáci SZŠ (43,93 % vs. 96,33 %) v oblasti ochoty zajistit hygienickou péči, koupel u nesoběstačného seniora. Zde je p = 0,000000 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla zjištěna statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 25. Tab. 67 – Ochota doprovázet umírajícího seniora vzhledem k typu školy Ochota dle školy Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Škola Gymnázium

SZŠ

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 91 46,43% 85,05% 105 53,57% 96,33% 196


102

Odpovědi NE 16 80,00% 14,95% 4 20,00% 3,67% 20

Řádk. součty 107

109

216

Graf č. 43 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 26 Podle hodnot v tabulce č. 68 a grafu č. 43 bylo zjištěno, ţe ţáci gymnázia mají niţší míru ochoty neţ ţáci SZŠ (85,05 % vs. 96,33 %) v oblasti ochoty doprovázet umírajícího seniora. Zde je p = 0,004231 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla zjištěna statisticky významná závislost mezi typem školy a poloţkou č. 26. Závěr k hypotéze č. 7 Testoval se rozdíl mezi ţáky gymnázia a SZŠ v ochotě zapojit se do péče o nesoběstačné seniory. Ochota ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory byla zjišťována v dotazníku pomocí poloţek č. 22 aţ č. 26, typ školy ţáka je v poloţce Škola. Testovaly se tedy vztahy Škola k poloţkám č. 22, 23, 24, 25, 26. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 64 aţ 68. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi ţáky z gymnázia a SZŠ jsou v poloţkách 24, 25, 26. Na základě výsledků testování byla potvrzena hypotéza 7HA u dotazníkových poloţek č. 24, 25, 26 tzn., ţe zde je statisticky významný rozdíl mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ v ochotě zapojit se do péče o nesoběstačného seniora. U dotazníkových poloţek č. 22, 23 zamítáme hypotézu 7HA a přijímáme hypotézu 7H0, protoţe zde nebyl potvrzen statisticky významný rozdíl mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ v ochotě zapojit se do péče o nesoběstačného seniora.

103

Hypotéza č. 8 8H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl v ochotě ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory mezi dívkami a chlapci. 8HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl v ochotě ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory mezi dívkami a chlapci. Tab. 68 - Ochota zajistit nákup potravin vzhledem k pohlaví Ochota dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 58 27,10% 100,00% 156 72,90% 98,73% 214

Odpovědi NE 0 0,00% 0,00% 2 100,00% 1,27% 2

Řádk. součty 58

158

216

Pearsonův chí - kvadrát : 0,741039 s. v. = 1 p = 0,389330 Podle hodnot v tabulce č. 69 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty mezi chlapci a dívkami (100,00 % vs. 98,73 %) v oblasti ochoty zajistit nákup potravin pro nesoběstačného seniora. Zde je p = 0,389330 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 22. Tab. 70 - Ochota zajistit potřebné léky vzhledem k pohlaví Ochota dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 58 27,10% 100,00% 156 72,90% 98,73% 214

104

Odpovědi NE 0 0,00% 0,00% 2 100,00% 1,27% 2

Řádk. součty 58

158

216

Pearsonův chí - kvadrát : 0,741039 s. v. = 1 p = 0,389330 Podle hodnot v tabulce č. 70 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty mezi chlapci a dívkami (100,00 % vs. 98,73 %) v oblasti ochoty zajistit potřebné léky pro nesoběstačného seniora. Zde je p = 0,389330 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 23. Tab. 69 - Ochota zajistit podávání stravy / krmení vzhledem k pohlaví Ochota dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 36 19,15% 62,07% 152 80,85% 96,20% 188


105

Odpovědi NE 22 78,57% 37,93% 6 21,43% 3,80% 28

Řádk. součty 58

158

216

Graf č. 44 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka 24 Podle hodnot v tabulce č. 71 a grafu č. 44 bylo zjištěno, ţe chlapci mají niţší míru ochoty neţ dívky (62,07 % vs. 96,20 %) v oblasti ochoty podávat stravu, krmit nesoběstačného seniora. Zde je p = 0,000000 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla zjištěna statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 24. Tab. 70 - Ochota zajistit hygienickou péči, koupel vzhledem k pohlaví Ochota dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 24 15,79% 41,38% 128 84,21% 81,01% 152


106

Odpovědi NE 34 53,13% 58,62% 30 46,88% 18,99% 64

Řádk. součty 58

158

216

Graf č. 45 – Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č. 25 Podle hodnot v tabulce č. 72 a grafu č. 45 bylo zjištěno, ţe chlapci mají niţší míru ochoty neţ dívky (41,38 % vs. 81,01 %) v oblasti ochoty zajistit hygienickou péči, koupel nesoběstačného seniora. Zde je p = 0,000000 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla zjištěna statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 25. Tab. 73 - Ochota doprovázet umírajícího seniora vzhledem k pohlaví Ochota dle pohlaví Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Pohlaví Chlapci

Dívky

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 48 24,49% 82,76% 148 75,51% 93,67% 196


107

Odpovědi NE 10 50,00% 17,24% 10 50,00% 6,33% 20

Řádk. součty 58

158

216

Graf č. 46 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č. 26 Podle hodnot v tabulce č. 73 a grafu č. 46 bylo zjištěno, ţe chlapci mají niţší míru ochoty neţ dívky (82,76 % vs. 93,67 %) v oblasti ochoty doprovázet umírajícího seniora. Zde je p = 0,014204 tzn., ţe hladina je niţší neţ 0,05. Byla zjištěna statisticky významná závislost mezi pohlavím a poloţkou č. 26. Závěr k hypotéze č. 8 Testoval se rozdíl mezi chlapci a dívkami v ochotě zapojit se do péče o nesoběstačné seniory. Ochota ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory byla zjišťována v dotazníku pomocí poloţek č. 22 aţ č. 26, pohlaví ţáka je v poloţce Pohlaví. Testují se tedy vztahy Pohlaví k poloţkám č. 22, 23, 24, 25, 26. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 69 aţ č. 73. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou v poloţkách 24, 25, 26. Na základě výsledků testování byla potvrzena hypotéza 8HA (podobně jako u hypotézy 7HA) u dotazníkových poloţek č. 24, 25, 26 tzn., ţe zde je statisticky významný rozdíl mezi chlapci a dívkami v ochotě zapojit se do péče o nesoběstačné seniory. U dotazníkových poloţek č. 22 a 23 zamítáme hypotézu 8HA a přijímáme hypotézu 8H0, protoţe zde nebyl potvrzen statisticky významný rozdíl mezi chlapci a dívkami v ochotě zapojit se do péče o nesoběstačné seniory.

108

Hypotéza č. 9 9H0: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významný rozdíl v ochotě ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory mezi ţáky, kteří ţijí na vesnici a ţáky, kteří ţijí ve městech. 9HA: Předpokládám, ţe existuje statisticky významný rozdíl v ochotě ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory mezi ţáky, kteří ţijí na vesnici a ţáky, kteří ţijí ve městech. Tab. 71 - Ochota zajistit nákup potravin vzhledem k bydlišti Ochota dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 108 50,47% 100,00% 106 49,53% 98,15% 214

Odpovědi NE 0 0,00% 0,00% 2 100,00% 1,85% 2

Řádk. součty 108

108

216

Pearsonův chí - kvadrát : 2,01869 s. v. = 1 p = 0,155376 Podle hodnot v tabulce č. 74 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (100,00 % vs. 98,15 %) v oblasti ochoty zajistit nákup potravin pro nesoběstačného seniora. Zde je p = 0,155376 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi místem bydliště a poloţkou č. 22.

109

Tab. 72 - Ochota zajistit potřebné léky vzhledem k bydlišti Ochota dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 108 50,47% 100,00% 106 49,53% 98,15% 214

Odpovědi NE 0 0,00% 0,00% 2 100,00% 1,85% 2

Řádk. součty 108

108

216

Pearsonův chí - kvadrát : 2,01869 s. v. = 1 p = 0,155376 Podle hodnot v tabulce č. 75 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (100,00 % vs. 98,15 %) v oblasti ochoty zajistit potřebné léky pro nesoběstačného seniora. Zde je p = 0,155376 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi místem bydliště a poloţkou č. 23. Tab. 73 - Ochota zajistit podávání stravy / krmení vzhledem k bydlišti Ochota dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 94 50,00% 87,04% 94 50,00% 87,04% 188

Pearsonův chí - kvadrát = 0,000 s. v. = 1 p = 1,000

110

Odpovědi NE 14 50,00% 12,96% 14 50,00% 12,96% 28

Řádk. součty 108

108

216

Podle hodnot v tabulce č. 76 bylo zjištěno, ţe nejsou ţádné rozdíly v míře ochoty mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (87,04 % vs. 87,04 %) v oblasti ochoty podávat stravu, krmit nesoběstačného seniora. Zde je p = 1,000 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi místem bydliště a poloţkou č. 24. Tab. 74 - Ochota zajistit hygienickou péči, koupel vzhledem k bydlišti Ochota dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny

Odpovědi ANO 72 47,37% 66,67% 80 52,63% 74,07% 152

Odpovědi NE 36 56,25% 33,33% 28 43,75% 25,93% 64

Řádk. součty 108

108

216

Pearsonův chí - kvadrát : 1,42105 s. v. = 1 p = 0,233233 Podle hodnot v tabulce č. 77 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (66,67 % vs. 74,07 %) v oblasti ochoty zajistit hygienickou péči, koupel u nesoběstačného seniora. Zde je p = 0,233233 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi místem bydliště a poloţkou č. 25. Tab. 75 - Ochota doprovázet umírajícího seniora vzhledem k bydlišti Ochota dle bydliště Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost Sloup. četn. Řádk. četn. Četnost

Bydliště Město

Vesnice

Vš. skupiny

ANO

NE

100 51,02% 92,59% 96 48,98% 88,89% 196

8 40,00% 7,41% 12 60,00% 11,11% 20

111

Řádk. součty 108

108

216

Pearsonův chí - kvadrát : 0,881633 s. v. = 1 p = 0,347757 Podle hodnot v tabulce č. 78 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (92,59 % vs. 88,89 %) v oblasti ochoty doprovázet umírajícího seniora. Zde je p = 0,347757 tzn., ţe hladina je vyšší neţ 0,05. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost mezi místem bydliště a poloţkou č. 26. Závěr k hypotéze č. 9 Testoval se rozdíl mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově v ochotě zapojit se do péče o nesoběstačné seniory. Ochota ţáků zapojit se do péče o nesoběstačné seniory byla zjišťována v dotazníku pomocí poloţek č. 22 aţ č. 26, bydliště ţáků je v poloţce Bydliště. Testovaly se tedy vztahy Bydliště k poloţkám č. 22, 23, 24, 25, 26. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 74 aţ 78. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi ţáky z města a venkova se neprokázaly v ţádné ze sledovaných poloţek. Na základě výsledků testování nebyla potvrzena hypotéza 9HA u ţádné dotazníkové poloţky. Proto zamítáme hypotézu 9HA a přijímáme hypotézu 9H0, zde nebyl potvrzen statisticky významný rozdíl mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově v ochotě zapojit se do péče o nesoběstačného seniora.

112

Výsledky hypotéz – souhrn Tab. 76 - Výsledky testování hypotéz 1H, 2H, 3H k cíli č. 1 Poloţka Hypotéza

Poloţka

7

1H

Škola

*

2H

Pohlaví

3H

Bydliště

8

9

10

11

* *

*

*

Tab. 77 - Výsledky testování hypotéz 4H, 5H, 6H k cíli č. 2 Hypotéza

Poloţka

12

4H

Škola

*

5H

Pohlaví

6H

Bydliště

13

14

Poloţka 15

*

16

17

18

* *

* * *

*

Tab. 78 - Výsledky testování hypotéz 7H, 8H, 9H k cíli č. 3 Hypotéza

Poloţka

7H

Škola

8H

Pohlaví

9H

Bydliště

22

23

Poloţka 24

25

26

* *

* *

* *

Poznámka: Hvězdička označuje statisticky významný vztah na hladině významnosti 0,05.

113

DISKUSE V diplomové práci jsem porovnávala názory na stáří, znalosti o stáří a ochotu ţáků gymnázia a ţáků střední zdravotnické školy zapojit se do péče o nesoběstačného seniora, to vše pouze ve vybraných oblastech. Empirickou část diplomové práce jsem realizovala pomocí anonymního dotazníku. Pro moţnost porovnání názorů na stáří, míry znalosti o stáří a míry ochoty jsem vyuţila moţných alternativ jako byl typ školy, pohlaví a místo bydliště ţáků. Dotazník obsahoval dotazníkové poloţky vzhledem k cílům práce. Cíle byly stanoveny 3 a hypotéz bylo celkem 9 (vţdy dvojice hypotéz alternativní a nulová). Dotazníkového šetření se zúčastnili ţáci gymnázia v počtu 107 (tj. 49,54 %) a ţáci střední zdravotnické školy v počtu 109 (tj. 50,46 %), zjištěno z dotazníkové poloţky č. 1. Šetření se účastnilo 58 chlapců (tj. 26,85 % ) a 158 dívek (tj. 73,15 %), zjištěno z dotazníkové poloţky č. 2. Tento rozdíl v zastoupení chlapců a dívek je dán pravděpodobně typem škol, které jsem poţádala o vyplnění dotazníků. Střední zdravotnickou školu stále ještě navštěvuje více dívek neţ chlapců, to je dáno pravděpodobně představou, ţe pouze dívky jsou určeny k ošetřování a pečování. Zároveň se můţeme přiklonit i k úvahám o výši platů ve zdravotnictví, neboť ţena stále ještě není v naší společnosti chápána jako ţivitelka rodiny narozdíl od muţe. Ţáci středních škol byli ve věku 17 aţ 20 let, tzn., ţe šlo o adolescenty, zjištěno z dotazníkové poloţky č. 3. V další dotazníkové poloţce, v poloţce č. 4 jsem poţadovala, aby ţáci uvedli místo svého bydliště, město nebo venkov. Výsledek je 50,00 % ţáků ţije ve městech a 50,00 % ţáků ţije na venkově. Důvodem, proč jsem zařadila tuto dotazníkovou poloţku, byla moje potřeba zjistit, zda stále ještě mají lidé na venkově k sobě blíţ neţ lidé ţijící ve městech. Tuto moji domněnku však vyvrátilo testování hypotézy č. 9, kde byla vyvrácena 9HA a potvrzena 9H0. V další dotazníkové poloţce č. 5 zjišťuji, s kým ţák bydlí, ţije. V této poloţce jsem chtěla zjistit, zda ţáci bydlí společně s prarodiči, tzn. se seniorem. Dle mého názoru by tito ţáci měli problematiku stáří, zejména znalost o stáří, bez problémů v dotazníkových poloţkách vyplnit správně. Zde jsem zjistila, ţe 2 ţáci (tj. 0,93 %) ţijí sami, 6 ţákyň (tj. 2,78 %) bydlí s přítelem, 28 ţáků (tj. 12,96 %) ţije pouze s rodiči,

114

50 ţáků (tj. 23,15 %) ţije s rodiči, sourozenci a prarodiči. Nejvíce ţáků 130 (tj. 60,19 %) ţije s rodiči a sourozenci. V dotazníkové poloţce č. 6 zjišťuji přítomnost seniora v rodině respondenta. Z této dotazníkové poloţky je patrné, ţe populace opravdu stárne, neboť 93,06 % ţáků uvádí přítomnost seniora v rodině, pouze 6,94 % ţáků seniora v rodině nemá. Cíl 1.: Zjistit, jaký názor na stáří mají ţáci středních škol. K tomuto cíli byly stanoveny 3 hypotézy. V dotazníku byly k tomuto cíly určeny poloţky č. 7 aţ č. 11. Pro hypotézy k cíli 1 jsem vyuţila moţnost sledovat závislost mezi typem školy, pohlavím a místem bydliště ţáka. Z dotazníkových poloţek č. 7 aţ č. 11 jsem zjistila nejvyšší a nejniţší míru souhlasu s názory na stáří u ţáků středních škol. Nejvyšší míru souhlasu s názory, ţáci vyjádřili v poloţce č. 7, tzn., ţe 74 ţáků (tj. 34,26 %) souhlasí s názorem, ţe za starého člověka je považován již ten, kdo přestal pracovat a odešel do penze. S tímto názorem nesouhlasí 142 ţáků (tj. 65,74 %). Celkem bylo 216 odpovědí (tj. 100,00 %). Nejniţší míru souhlasu s názory, ţáci vyjádřili v poloţce č. 10, tzn., ţe pouze 2 ţáci (tj. 0,93 %) souhlasí s názorem, ţe všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují. Nesouhlas s tímto názorem projevilo 214 ţáků (tj. 99,07 %). Celkem bylo 216 odpovědí (tj. 100,00 %). Hypotéza č. 1 V hypotéze č. 1 se testoval rozdíl mezi ţáky gymnázia a SZŠ v názorech na stáří. Z výsledků uvedených v tabulkách č. 28 aţ č. 32 je patrné, ţe rozdíly mezi ţáky dvou středních škol jsou v poloţkách č. 7, 8, 9. Z dotazníkové poloţky č. 7 bylo zjištěno, ţe žáci gymnázia významně častěji než žáci SZŠ (42,06 % vs. 26,61 %) označují za starého člověka toho, který jiţ nepracuje a je v důchodu (viz tabulka č. 28). Z dotazníkové poloţky č. 8 musely být výsledky vzhledem k uvedeným výsledkům v tabulce č. 29 přepočítány a bylo zjištěno, ţe v této poloţce není závislost mezi typem školy a poloţkou č. 8. Z dotazníkové poloţky č. 9 bylo zjištěno, ţe žáci gymnázia významně častěji než žáci SZŠ (11,21 % vs. 1,83 %) povaţují starého člověka za přítěţ společnosti (viz tabulka č. 30).

115

Z dotazníkové poloţky č. 10 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v názorech mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ (1,87 % vs. 0,00 %) v názoru, ţe všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují (viz tabulka č. 31). Z dotazníkové poloţky č. 11 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v názorech mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ (3,74 % vs. 3,67 %) v názoru, ţe stáří je nemoc (viz tabulka č. 32). Hypotéza č.1 byla potvrzena u poloţek č. 7 a č. 9. Proto zde přijímáme 1HA. U ostatních dotazníkových poloţek se 1HA nepotvrdila a proto u dotazníkových poloţek č. 8, 10, 11 přijímáme 1H0. Hypotéza č. 2 V hypotéze č. 2 se testoval rozdíl mezi chlapci a dívkami v názorech na stáří. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 33 aţ č. 37. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou v poloţkách č. 9 a č. 11. Z poloţky č. 7 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi chlapci a dívkami (43,10 % vs. 31,01 %) v názorech, ţe za starého člověka je povaţován ten, který jiţ nepracuje a je v důchodu (viz tabulka č. 33). Z poloţky č. 8 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi chlapci a dívkami (3,45 % vs. 1,27 %) v názorech, ţe jsou všichni senioři stejní (viz tabulka č. 34). Z poloţky č. 9 bylo zjištěno, ţe chlapci častěji než dívky (12,07 % vs. 4,43 %) povaţují starého člověka za toho, kdo není pro společnost přínosem (viz tabulka č. 35). Z poloţky č. 10 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi chlapci a dívkami (0,00 % vs. 1,27 %) v názorech, ţe jsou staří lidé sklerotičtí (viz tabulka č. 36). Z poloţky č. 11 bylo zjištěno, ţe chlapci častěji než dívky (10,34 % vs. 1,27 %) povaţují stáří za nemoc (viz tabulka č. 37). Hypotéza č. 2 byla potvrzena u poloţek č. 9 a č. 11. Proto zde přijímáme 2HA. U ostatních dotazníkových poloţek se 2HA nepotvrdila a proto u dotazníkových poloţek č. 7, 8, 10 přijímáme 2H0. Hypotéza č. 3 V hypotéze č. 3 se testoval rozdíl mezi ţáky z města a venkova v názorech na stáří.

116

Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 38 aţ č. 42. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi ţáky z města a venkova jsou v poloţkách č. 7, 8. Z poloţky č. 7 bylo zjištěno, ţe žáci, žijící ve městech častěji než žáci, žijící na venkově (43,52 % vs. 25,00 %) povaţují za starého člověka toho, kdo nepracuje a je v důchodu (viz tabulka č. 38). Z poloţky č. 8 bylo zjištěno, ţe není závislost mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (3,70 % vs. 0,00 %) v názorech, ţe jsou všichni senioři stejní (viz tabulka č. 39). Z poloţky č. 9 bylo zjištěno, ţe není závislost mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (7,41 % vs. 5,56 %) v názorech, ţe staří lidé nejsou pro společnost přínosem (viz tabulka č. 40). Z poloţky č. 10 bylo zjištěno, ţe není závislost mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (1,85 % vs. 0,00 %) v názorech, ţe staří lidé jsou sklerotičtí (viz tabulka č. 41). Z poloţky č. 11 bylo zjištěno, ţe není závislost mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (1,85 % vs. 5,56 %) v názorech, ţe stáří je nemoc (viz tabulka č. 42). Hypotéza č. 3 byla potvrzena u poloţky č. 7, u ostatních poloţek nebyla 3HA potvrzena a proto u dotazníkových poloţek č. 8, 9, 10, 11 přijímáme 3H0. Cíl 1. byl splněn. Cíl 2.: Zjistit znalosti o stáří u ţáků středních škol. K tomuto cíli byly stanoveny 3 hypotézy. V dotazníku k cíli 2 byly určeny dotazníkové poloţky č. 12 aţ č. 18. Pro hypotézy jsem vyuţila moţnost sledovat závislost mezi typem školy, pohlavím a místem bydliště respondenta. Z výsledků dotazníkového šetření jsem zjistila nejvyšší a nejniţší míru znalostí ţáků o stáří ve vybraných oblastech. Nejvyšší míru znalosti, ţáci vyjádřili v poloţce č. 12, ţáci měli odpovědět na dotaz, který systém / aparát je u seniora postižený osteoporózou. V této poloţce uvedlo 208 ţáků (tj. 96,30 %) správnou odpověď, pouze 8 ţáků (tj. 3,70 %) uvedlo nesprávnou odpověď. V této dotazníkové poloţce odpovědělo celkem 216 ţáků (tj. 100,00 %). Nejniţší míru znalosti, ţáci vyjádřili v poloţce č. 16, zde žáci měli zvolit správnou odpověď, která nejlépe vystihuje biologický věk. V této poloţce pouze 117 ţáků

117

(tj. 54,17 %) uvedlo správnou odpověď, ale 99 ţáků (tj. 45,83 %) uvedlo nesprávné odpovědi. V této poloţce odpovědělo celkem 216 ţáků (tj. 100,00 %). Hypotéza č. 4 V hypotéze č. 4 se testoval rozdíl mezi ţáky z gymnázia a SZŠ o znalostech stáří. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 43 aţ č. 49. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi ţáky z gymnázií a SZŠ jsou v poloţkách č. 12, 14, 16, 17 a 18. Z dotazníkové poloţky č. 12 je patrné, ţe žáci gymnázia mají nižší míru znalosti než žáci SZŠ (7,48 % vs. 0,00 %) v oblasti systému, který je v seniorském věku postiţený osteoporózou (viz tabulka č. 43). Z dotazníkové poloţky č. 13 nejsou významné rozdíly v míře znalosti mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ (18,69 % vs. 11,01 %) v oblasti znalosti o ztrátě sluchu ve stáří (viz tabulka č. 44). Z dotazníkové poloţky č. 14 mají žáci gymnázia vyšší míru znalosti než žáci SZŠ (1,87 % vs. 9,17 %) v oblasti znalosti o ztrátě zraku v seniorském věku (viz tabulka č. 45). Z dotazníkové poloţky č. 15 bylo zjištěno, ţe nejsou téměř žádné rozdíly v míře znalosti mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ (12,15 % vs. 12,27 %) v oblasti znalosti o typu paměti postiţené ve stáří (viz tabulka č. 46). Z dotazníkové poloţky č. 16 bylo zjištěno, ţe žáci gymnázia mají vyšší míru znalosti než žáci SZŠ (35,51 % vs. 55,96 %) v oblasti znalosti biologického věku (viz tabulka č.47). Z dotazníkové poloţky č. 17 bylo zjištěno, ţe žáci gymnázia mají nižší míru znalosti než žáci SZŠ (48,60 % vs. 16,51 %) v oblasti znalosti zařízení typu hospice (viz tabulka č. 48). Z dotazníkové poloţky č. 18 bylo zjištěno, ţe žáci gymnázia mají nižší míru znalosti než žáci SZŠ (31,78 % vs. 11,01 %) v oblasti definice ageismu (viz tabulka č. 49). Hypotéza 4HA byla potvrzena u poloţek č. 12, 14, 16, 17 a 18. U ostatních dotazníkových poloţek nebyla potvrzena a proto u dotazníkových poloţek č. 13, 15 přijímáme 4H0.

118

Hypotéza č. 5 V hypotéze č. 5 se testoval rozdíl mezi dívkami a chlapci ve znalostech o stáří. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 50 aţ č. 56. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou v poloţkách č. 16 a 17. Z dotazníkové poloţky č. 12 bylo zjištěno, ţe téměř nejsou rozdíly mezi chlapci a dívkami (3,45 % vs. 3,80 %) v oblasti znalosti systému seniora, který je postiţený osteoporózou. Z dotazníkové poloţky č. 13 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi chlapci a dívkami (20,69 % vs. 12,66 %) v oblasti znalosti ztráty sluchu v seniorském věku (viz tabulka č. 51). Z dotazníkové poloţky č. 14 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi chlapci a dívkami (5,17 % vs. 5,70 %) v oblasti znalosti ztráty zraku v seniorském věku (viz tabulka č. 52). Z dotazníkové poloţky č. 15 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi chlapci a dívkami (17,24 % vs. 15,19 %) v oblasti znalosti typu paměti postiţené ve stáří (viz tabulka č. 53). Z dotazníkové poloţky č. 16 bylo zjištěno, ţe chlapci mají vyšší míru znalosti než dívky (29,31 % vs. 51,90 %) v oblasti znalosti biologického věku (viz tabulka č. 54). Z dotazníkové poloţky č. 17 bylo zjištěno, ţe chlapci mají nižší míru znalosti než dívky (55,17 % vs. 24,05 %) v oblasti znalosti zařízení typu hospice (viz tabulka č.55). Z dotazníkové poloţky č. 18 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi chlapci a dívkami (13,79 % vs. 24,05 %) v oblasti znalosti definice ageismu (viz tabulka č. 56). Hypotéza 5HA byla potvrzena u poloţek 16 a 17. U ostatních dotazníkových poloţek nebyla potvrzena a proto u dotazníkových poloţek č. 12, 13, 14, 15 a 18 přijímáme 5H0. Hypotéza č. 6 V hypotéze č. 6 se testoval rozdíl mezi ţáky z města a venkova ve znalostech o stáří. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 57 aţ č. 63. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi ţáky z města a venkova jsou v dotazníkových poloţkách č. 17 a 18.

119

Z dotazníkové poloţky č. 12 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (5,56 % vs. 1,85 %) v oblasti systému postiţeném osteoporózou v seniorském věku (viz tabulka č. 57). Z dotazníkové poloţky č. 13 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (18,52 % vs. 11,11 %) v oblasti znalosti ztráty sluchu v seniorském věku (viz tabulka č. 58). Z dotazníkové poloţky č. 14 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (2,78% vs. 8,33 %) v oblasti znalosti ztráty zraku v seniorském věku (viz tabulka č. 59). Z dotazníkové poloţky č. 15 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře znalosti

mezi

ţáky,

ţijícími

ve

městech

a

ţáky,

ţijícími

na

venkově

(18,52 % vs. 12,96 %) v oblasti znalosti typu paměti postiţené ve stáří (viz tabulka č. 60). Z dotazníkové poloţky č. 16 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře znalosti

mezi

ţáky,

ţijícími

ve

městech

a

ţáky,

ţijícími

na

venkově

(46,30 % vs. 45,37 %) v oblasti znalosti biologického věku (viz tabulka č. 61). Z dotazníkové poloţky č. 17 bylo zjištěno, ţe žáci, žijící ve městech mají nižší míru znalosti než žáci, žijící na venkově (39,81 % vs. 25,00 %) v oblasti znalosti zařízení typu hospice (viz tabulka č. 62). Z dotazníkové poloţky č. 18 bylo zjištěno, ţe žáci, žijící ve městech mají nižší míru znalosti než žáci, žijící na venkově (29,63 % vs. 12,96 %) v oblasti znalosti definice ageismu (viz tabulka č. 63). Hypotéza 6HA byla potvrzena u dotazníkových poloţek č. 17 a 18. U ostatních dotazníkových poloţek nebyla potvrzena a proto u dotazníkových poloţek č. 12, 13, 14, 15, 16 přijímáme 6H0. Cíl 2. byl splněn. Cíl 3.: Zjistit ochotu ţáků středních škol zapojit se do péče o nesoběstačného seniora. K tomuto cíli byly stanoveny 3 hypotézy. V dotazníku byly k tomuto cíli vytvořeny poloţky č. 22 aţ 26. Pro hypotézy jsem vyuţila moţnost sledovat závislost mezi typem školy, pohlavím a místem bydliště respondenta. Z výsledků dotazníkového šetření jsem zjistila nejvyšší a nejniţší míru ochoty.

120

Nejvyšší míru ochoty ţáci vyjádřili v poloţce č. 22, zde se ţáci měli vyjádřit, zda by byli ochotni zajistit nákup potravin pro nesoběstačného seniora. Zde ochotu projevilo 214 ţáků (tj. 99,07 %), pouze 2 ţáci (tj. 0,93 %) se vyjádřili, ţe by nebyli ochotni zajistit nákup potravin pro nesoběstačného seniora. Celkem odpovědělo 216 ţáků (tj. 100 %). V dotazníkové poloţce č. 23, zda by ţáci byli ochotni zajistit potřebné léky pro nesoběstačného seniora, jsou uvedeny stejné výsledky jako v poloţce č. 22. Nejniţší míru ochoty pečovat o nesoběstačného seniora jsem zjistila v poloţce č. 25, zda by ţáci byli ochotni vykoupat nesoběstačného seniora. V této poloţce uvedlo ochotu 152 ţáků (tj. 70,37 %), neochotu v této dotazníkové poloţce uvedlo 64 ţáků (tj. 29,63 %). Na tuto otázku odpovědělo celkem 216 ţáků (tj. 100 %). Hypotéza č. 7 V hypotéze č. 7 se testoval rozdíl mezi ţáky z gymnázia a SZŠ v ochotě zapojit se do péče o nesoběstačné seniory. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 64 aţ č. 68. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi ţáky z gymnázií a SZŠ jsou v poloţkách č. 24, 25 a 26. Z dotazníkové poloţky č. 22 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty mezi ţáky gymnázia a SZŠ (100,00 % vs. 98,17 %) v oblasti ochoty zajistit nákup potravin pro nesoběstačného seniora (viz tabulka č. 64). Z dotazníkové poloţky č. 23 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty mezi ţáky gymnázia a SZŠ (100,00 % vs. 98,17 %) v oblasti ochoty zajistit potřebné léky pro nesoběstačného seniora (viz tabulka č. 65). Z dotazníkové poloţky č. 24 bylo zjištěno, ţe u žáků gymnázia je nižší míra ochoty než u žáků SZŠ (75,70 % vs. 98,17 %) v oblasti ochoty podávat stravu / krmit nesoběstačného seniora (viz tabulka č. 66). Z dotazníkové poloţky č. 25 bylo zjištěno, ţe žáci gymnázia mají nižší míru ochoty než žáci SZŠ (43,93 % vs. 96,33 %) v oblasti ochoty zajistit hygienickou péči, koupel u nesoběstačného seniora (viz tabulka č. 67). Z dotazníkové poloţky č. 26 bylo zjištěno, ţe žáci gymnázia mají nižší míru ochoty než žáci SZŠ (85,05 % vs. 96,33 %) v oblasti ochoty doprovázet umírajícího seniora (viz tabulka č. 68).

121

Hypotéza 7HA byla potvrzena u poloţek č. 24, 25 a 26. U ostatních dotazníkových poloţek nebyla potvrzena a proto u dotazníkových poloţek č. 22 a 23 přijímáme 7H0. Hypotéza č. 8 V hypotéze č. 8 se testoval rozdíl mezi chlapci a dívkami v ochotě zapojit se do péče o nesoběstačné seniory. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 69 aţ č. 72. Z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou v poloţkách č. 24, 25 a 26. Z dotazníkové poloţky č. 22 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty mezi chlapci a dívkami (100,00 % vs. 98,73 %) v oblasti ochoty zajistit nákup potravin pro nesoběstačného seniora (viz tabulka č. 69). Z dotazníkové poloţky č. 23 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty mezi chlapci a dívkami (100,00 % vs. 98,73 %) v oblasti ochoty zajistit potřebné léky pro seniora (viz tabulka č. 70). Z dotazníkové poloţky č. 24 bylo zjištěno, ţe chlapci mají nižší míru ochoty než dívky (62,07 % vs. 96,20 %) v oblasti ochoty podávat stravu, krmit nesoběstačného seniora (viz tabulka č. 71). Z dotazníkové poloţky č. 25 bylo zjištěno, ţe chlapci mají nižší míru ochoty než dívky (41,38 % vs. 81,01 %) v oblasti ochoty zajištění koupele u nesoběstačného seniora (viz tabulka č. 72). Z dotazníkové poloţky č. 26 bylo zjištěno, ţe chlapci mají nižší míru ochoty než dívky (82,67 % vs. 93,67 %) v oblasti ochoty doprovázet umírajícího seniora (viz tabulka č. 73). Hypotéza 8HA byla potvrzena u poloţek č. 24, 25 a 26. U ostatních dotazníkových poloţek nebyla potvrzena a proto u dotazníkových poloţek č. 22 a 23 přijímáme 8H0. Hypotéza č. 9 V hypotéze č. 9 se testoval rozdíl mezi ţáky z města a venkova v ochotě zapojit se do péče o nesoběstačné seniory. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 74 aţ č. 78. V dotazníkové poloţce č. 22 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty

mezi

ţáky,

ţijícími

ve

městech

a

ţáky,

ţijícími

na

venkově

(100,00 % vs. 98,15 %) v oblasti ochoty zajistit nákup potravin pro nesoběstačného seniora (viz tabulka č. 74).

122

Z dotazníkové poloţky č. 23 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty

mezi

ţáky,

ţijícími

ve

městech

a

ţáky,

ţijícími

na

venkově

(100,00 % vs. 98,15 %) v oblasti ochoty zajistit potřebné léky pro nesoběstačného seniora (viz tabulka č. 75). Z dotazníkové poloţky č. 24 bylo zjištěno, ţe nejsou rozdíly v míře ochoty mezi ţáky, ţijícími ve městech a ţáky, ţijícími na venkově (87,04 % vs. 87,04 %) v oblasti ochoty zajistit podávání stravy, krmení nesoběstačného seniora (viz tabulka č. 76). Z dotazníkové poloţky č. 25 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty

mezi

ţáky,

ţijícími

ve

městech

a

ţáky,

ţijícími

na

venkově

(66,67 % vs. 74,07 %) v oblasti ochoty zajistit hygienickou péči / koupel u nesoběstačného seniora (viz tabulka č.77). Z dotazníkové poloţky č. 26 bylo zjištěno, ţe nejsou významné rozdíly v míře ochoty

mezi

ţáky,

ţijícími

ve

městech

a

ţáky,

ţijícími

na

venkově

(92,59 % vs. 88,89 %) v oblasti ochoty doprovázet umírajícího seniora (viz tabulka č. 78). Hypotéza 9HA se nepotvrdila, z výsledků je vidět, ţe rozdíly mezi ţáky z města a venkova se neprokázaly v ţádné ze sledovaných poloţek. Proto zamítáme 9HA a přijímáme 9H0. Cíl 3. byl splněn. Dále byly v dotazníku doplňující poloţky č. 19 aţ 21. V dotazníkové poloţce č. 19 jsem chtěla zjistit, kdo by měl zajistit péči o nesoběstačného seniora z pohledu respondenta, tzn. z pohledu adolescenta. 165 ţáků (tj. 76,39 %) uvedlo, ţe péči o nesoběstačného seniora by měla zajistit rodina. Současní adolescenti si pravděpodobně uvědomují, ţe pro staré lidi je rodina důleţitou součástí klidného a zaopatřeného stáří. V dotazníkové poloţce č. 20 se dotazuji ţáků, kde by hledali potřebné informace v případě, ţe by museli pečovat o nesoběstačného seniora. Z alternativ, které jsem jim nabízela, uvedli ţáci, ţe potřebné informace by hledali u praktického lékaře a to v počtu 84 odpovědí (tj. 38,89 %), další ţáci, v počtu 65 odpovědí (tj. 30,09 %) by o informace ţádali vlastní rodinu. Městský úřad nikdo z ţáků neuvedl 0 ţáků (tj. 0 %). Internetu by vyuţilo 45 ţáků (tj. 20,83 %). Celkem 15 odpovědí

123

(tj. 6,94 %) bylo uvedeno v poloţce jinde, kde ţáci doplnili, ţe by o informace ţádali v nemocnicích, domovech pro seniory, několik ţáků uvedlo, ţe by o informace ţádali ve škole (v tomto případě šlo o ţáky střední zdravotnické školy). V dotazníkové poloţce č. 21 jsem chtěla zjistit, co by bylo největší překáţkou pro ţáky v případě, ţe by měli pečovat o nesoběstačného seniora. Nedostatek času pro sebe a vlastní ţivot, byla odpověď, kterou preferovalo 74 ţáků (tj. 34,26 %), jako druhá nejčastěji uváděná odpověď byl nedostatek znalostí a to v počtu 62 odpovědí (tj. 28,70 %). Jako jiné, bylo uvedeno 10 odpovědí (tj. 4,63 %), ţáci doplňovali nezájem o starou generaci. K poslední nepovinné části dotazníkového šetření vyjádřilo svůj názor s problematikou stáří pouze 6 ţáků (tj. 3 %) a 210 ţáků (tj. 97 %) tuto část nevyuţilo. Těchto 6 ţáků středních škol uvedlo tyto názory: 1. Pokud rodina nemůţe věnovat starému, nesoběstačnému člověku dostatečnou péči, je lepší ho ubytovat v některém z domovů důchodců, kde mu bude poskytnuto vše, co potřebuje (uvedl ţák gymnázia). 2. Systém domovů důchodců je optimální pro staré lidi, protoţe tam jsou lidé šťastní, je jich tam více a někdo se o ně stará (uvedl ţák gymnázia). 3. Jednou tu pomoc budeme potřebovat také aţ budeme staří (uvedl ţák SZŠ). 4. Ţák gymnázia uvedl, ţe nesnáší protivnost seniorů a řeči o tom, ţe dnešní mládeţ je zkaţená. 5. Ţák gymnázia uvádí, ţe se domnívá, ţe v ČR není o seniory dostatečně postaráno. 6. Ţák gymnázia uvádí, ţe jeho teta pracuje v domově pro seniory, tak se v této problematice celkem orientuje a domnívá se, ţe je dobře, ţe se o tuto problematiku někdo zajímá. Při sběru dotazníkového šetření jsem obdrţela od jednoho učitele z gymnázia i jeho názory na některé z mých dotazníkových poloţek. U dotazníkových poloţek týkajících se názorů na stáří, jsem měla od tohoto učitele dopsáno, ţe stáří je vágní pojem a ţe jde o sugestivní otázky, které naznačují určitou odpověď. Tyto dotazníkové poloţky jsem takto volila záměrně, neboť jsem chtěla, aby ţáci potvrdili či vyvrátili a to bez dlouhého přemýšlení a diskutování mezi sebou, tak často zmiňované „Mýty o stáří“. U poloţky č. 19 jsem měla od tohoto učitele dodatek, zda se jedná o etickou

124

či ekonomickou myšlenku. Předpokládám, ţe tito ţáci ekonomickou situaci zatím neřeší, ale pravděpodobně uţ slyšeli, ţe populace stárne, ţe v budoucnosti budeme mít více důchodců neţ pracujících, ţe situace po ekonomické stránce nebude příznivá. Ţáci v této poloţce se více přikláněli k rodině a já se domnívám, ţe v tomto případě šlo ţákům hlavně o etickou myšlenku, kdy si uvědomovali soudrţnost rodiny a určitě chápou rodinu jako vícečlennou a s větším počtem neţ dvěma generacemi. U dotazníkové poloţky č. 21, kde měli ţáci moţnost vyjádřit se, jaká by pro ně byla největší překáţka, v případě, ţe by museli pečovat o nesoběstačného seniora, jsem měla od tohoto vyučujícího dodatek, ţe se jedná o velice dobrou otázku. Z odpovědí ţáků na tento dotaz, je patrné, ţe opravdu ekonomickou situaci neřeší, neboť nedostatek financí jako překáţku uvedlo pouze 20 ţáků (tj. 9,26 %) z celkového počtu 216 ţáků (tj. 100 %). Při hledání podobných témat z dostupných zdrojů závěrečných prací jsem nalezla pro moţnost porovnání následující diplomové práce. Diplomová práce Sedlákové s názvem Stáří očima dnešních maturantů, z roku 2009. Jako další diplomová práce Řičicové s názvem Stáří očima dnešní mladé populace, z roku 2011. Diplomová práce Pleskotové s názvem Mýty o stáří v očích mladé generace, z roku 2009 a diplomová práce Veverkové s názvem Gerontologie v oboru zdravotnický asistent, z roku 2007. Kaţdá z výše uvedených autorek se zajímá, tak jako já o mladou populaci, o pohled mladých lidí na stáří. Všechny jsme zvolily přibliţně stejnou věkovou kategorii respondentů. Kaţdá z uvedených autorek čerpá z vlastních zkušeností, kaţdá stavíme jiné, ale podobné cíle. Naše zjištění jsou v některých případech podobná a v některých případech se rozcházíme. Moţná, ţe tato zjištění jsou dána rokem šetření a dalším vývojem populace v naší společnosti a určitě i jinak poloţenou otázkou a moţností výběru nabízených odpovědí. Veverková ve své práci – Gerontologie v oboru zdravotnický asistent, došla k podobnému závěru jako já. Tato autorka řadí povolání zdravotnického asistenta mezi pomáhající profese a uvaţuje o tom, ţe toto povolání si volí ţáci s vyšším sociálním cítěním a ochotou pomáhat lidem.40 _________________________________ 40

Srov. VEVERKOVÁ, Jitka. Diplomová práce,

[online]. 2007, [2012-03-12]. Dostupné

na www:

125

Rovněţ tak já jsem došla k podobnému závěru při testování hypotézy č. 7, kdy jsem testovala rozdíl v ochotě ţáků gymnázia a SZŠ zapojit se do péče o nesoběstačného seniora. V této hypotéze jsem dospěla k závěru, ţe ţáci gymnázia mají niţší míru ochoty zapojit se do péče o nesoběstačného seniora neţ ţáci SZŠ a to ve třech dotazníkových poloţkách (v ochotě podávat stravu, vykoupat a doprovázet umírajícího seniora). Sedláková ve své práci – Stáří očima dnešních maturantů, porovnávala předsudky o stáří a míru znalostí o stáří u ţáků gymnázia, SZŠ a ţáků, studujících školu s technickým zaměřením. Tak jako já i ona volí několik typů školy i kdyţ já pouze dvě střední školy a rovněţ jako já předpokládá, ţe ţáci, ţijící na venkově budou mít více znalostí o stáří a méně předsudků o stáří. Rovněţ jsme se sešly i v moţnosti porovnat předsudky, jak uvádí Sedláková, a znalosti dle pohlaví. Sedláková dospěla k závěru, ţe znalosti o stáří nejsou ovlivněny typem studujícího oboru, typem školy. Dále dospěla k závěru, ţe pohlaví respondenta ovlivňuje předsudky a názory na stáří. Sedláková uvádí, ţe ţeny jsou v této oblasti více vzdělány a mají menší míru předsudků. Jejím dalším závěrem je, ţe bydliště ţáka rovněţ ovlivňuje znalosti a předsudky o stáří.41 Já jsem ve své práci dospěla k následujícím výsledkům. Zjistila jsem, ţe názory na stáří a znalosti o stáří dle typu školy jsou tyto: ţáci gymnázia projevili větší míru souhlasů s názory na stáří neţ ţáci SZŠ a ve znalostech o stáří byly v některých dotazníkových poloţkách statisticky významné rozdíly mezi ţáky gymnázia a ţáky SZŠ. Názory na stáří a znalosti o stáří dle pohlaví jsou tyto: chlapci častěji neţ dívky souhlasí s uvedenými názory na stáří a v případě znalostí o stáří jsem zjistila, ţe pouze ve dvou dotazníkových poloţkách jsou statisticky významné rozdíly mezi chlapci a mezi dívkami, ale v jednom případě mají vyšší míru znalosti chlapci a v druhém případě naopak dívky. Názory na stáří a znalosti o stáří dle bydliště jsou tyto: pouze v jedné dotazníkové poloţce bylo zjištěno, ţe ţáci, ţijící ve městech častěji neţ ţáci, ţijící na venkově souhlasí s názorem na stáří a pouze ve dvou dotazníkových poloţkách byla zjištěna niţší míra znalosti o stáří u ţáků, ţijících ve městech neţ u ţáků, ţijících na venkově. ______________________________________________ 41

Srov. SEDLÁKOVÁ, Jitka. Diplomová práce, [online]. 2009, [2012-03-12]. Dostupné na www:

126

Řičicová ve své práci – Stáří očima mladé populace má podobný vzorek respondentů jako já. Podobnost či moţnost porovnávat práci Řičicové a moji práci jsem našla v charakteristice respondentů, kdy jsme obě sledovaly, zda respondent má nebo nemá prarodiče. Kaţdá jsme tyto dotazy jinak formulovaly, protoţe kaţdá z nás měla jiný cíl. Dalším, co bylo podobné, byl ageismus. Obě jsme chtěly zjistit, zda generace adolescentů zná pojem ageismus. Při sledování charakteristiky respondentů v poloţce, která zjišťuje znalost ageismu, dospěla Řičicová k výsledku, ţe tento pojem je u mladé generace téměř tabu. Ve výsledcích uvádí, ţe pojem ageismus zná pouze jedna dívka. Řičicová poukazuje na naprostou neznalost tohoto pojmu a porovnává své výsledky s výsledky Sedlákové (viz výše), kdy se obě shodují v tom, ţe ţeny mají více povědomí o ageismu. 42 Pokud nyní srovnám moje výsledky o ageismu u sledovaného vzorku respondentů s výsledky, uvedenými v pracích mých předchůdkyň, musím podotknout, ţe situace se pravděpodobně změnila, ţe tato populace má více vědomostí o ageismu. Čím je to způsobeno, nedokáţu určit, snad je to zapříčiněno výchovou v rodině, ve škole, rozvojem technologie, stále větší zvídavostí této generace nebo jenom jinak poloţenou otázkou a nabídkou moţných odpovědí dotazníkového šetření. V oblasti ageismu jsem dospěla k výsledku, ţe ţáci gymnázia mají niţší míru znalosti neţ ţáci SZŠ (31,78 % vs. 11,01 %) v oblasti definice ageismu (viz tabulka č. 49). Ţe mezi chlapci a dívkami nejsou statisticky významné rozdíly (13,79 % vs. 24,05 %) v oblasti znalosti definice ageismu a ţe ţáci, ţijící ve městech mají niţší míru znalosti neţ ţáci, ţijící na venkově (29,63 % vs. 12,96 %) v oblasti znalosti definice ageismu (viz tabulka č. 63). Pleskotová ve své práci – Mýty o stáří v očích mladé generace sledovala názory na stáří u ţáků středních škol. Porovnávala názory na stáří u prvního a u čtvrtého ročníku oboru zdravotnický asistent a dále porovnávala názory na stáří u čtvrtého ročníku ţáků SZŠ se čtvrtým ročníkem ţáků z gymnázia.43

__________________________________ 42

Srov. ŘIČICOVÁ, Hana. Diplomová práce, [online]. 2011, [2012-03-12]. Dostupné na www:

43

Srov. PLESKOTOVÁ, Marta. Diplomová práce, ,[online]. 2009, [2012-03-12]. Dostupné na www:

127

I kdyţ se zdá určitá pravděpodobnost v moţném srovnávání diplomové práce Pleskotové s moji prací, nenalezla jsem ţádnou moţnou variantu pro diskusi. Tato autorka pouţila dotazníkové šetření úplně jinak zaměřené neţ já. Nyní se pokusím o vytvoření moţných doporučení tak, aby byli adolescenti více informováni o procesu stárnutí: -

informovat adolescenty o procesu stárnutí ve školách např. formou přednášek (komunitní sestrou pro školy, sestrou z geriatrického oddělení, lékařem geriatrem), bohuţel komunitní sestra pro školská zařízení je v ČR jako termín pouţívaný, ale v praxi neexistující;

-

zajistit kvalitní praktickou výuku u lůţka pacientů seniorů pro zdravotnické asistenty;

-

více zapojit do praktické výuky zdravotnických asistentů sestry z praxe z oddělení geriatrických, interních;

-

umoţnit ţákům alespoň oboru zdravotnický asistent návštěvu hospice;

-

vyzvat ţáky středních škol k účasti na zajištění kulturního programu pro seniory např. v domovech pro seniory, v nemocnicích na odděleních, kde jsou hospitalizováni senioři;

-

doporučit adolescentům besedy se seniory např. návštěvy skautů v domovech pro seniory;

-

umoţnit dobrovolnictví maturitních ročníků v ústavních zařízeních, kde jsou senioři;

-

zajistit v televizních, rozhlasových pořadech více informací o zdravém stárnutí.

128

ZÁVĚR Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly, vývojové etapy lidského ţivota, období adolescence a období stáří. V empirické části jsou výsledky anonymního dotazníku, testování hypotéz a v diskusi jsem se snaţila o komentář výsledků dotazníkového šetření a výsledků hypotéz a srovnání s jinou prací. Cíl 1.: Zjistit, jaký názor na stáří mají ţáci středních škol. Cíl 1. byl splněn. Ţáci středních škol ve většině případů s názory na stáří a starého člověka nesouhlasí. Přitom byla zjištěna nejvyšší a nejniţší míra souhlasů u ţáků středních škol. Pokud seřadíme míru souhlasů, bude řazení následující (řazeno od nejvyšší po nejniţší míru souhlasů): 1. Souhlas s názorem, ţe za starého člověka je povaţován jiţ ten, kdo právě přestal pracovat a odešel do penze. 2. Souhlas s názorem, ţe staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem, ale naopak přítěţí, jsou tedy neuţiteční. 3. Souhlas s názorem, ţe stáří je nemoc. 4. Souhlas s názorem, ţe senioři vypadají všichni stejně (vrásčitá tvář, šedivé vlasy, pomalé pohyby, zhoršený zrak a sluch aj.) a ztratili svou osobní identitu. 5. Souhlas s názorem, ţe všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují. Závěrem k této oblasti lze dodat, ţe ţáci povaţují za starého člověka, toho, kdo odešel do penze. Pravděpodobně názory ţáků (adolescentů) na stáří budou vyvracet případné mýty o stáří, naopak se ţáci budou více přiklánět k realitě, kde je pro ţáky středních škol důleţitý věk a to kalendářní. Cíl 2.: Zjistit znalosti o stáří u ţáků středních škol. Pro tento cíl byly v dotazníkových poloţkách zvoleny pouze vybrané oblasti. Cíl 2. byl splněn. Z dotazníkového šetření jsem zjistila nejvyšší a nejniţší míru znalostí o stáří u ţáků středních škol. Pokud seřadíme míru znalostí o stáří u ţáků středních škol, bude řazení následující (řazeno od nejvyšší po nejniţší znalost): 1. Znalost, který systém / aparát je u seniora postiţený osteoporózou. 2. Znalost, co můţe pro seniora znamenat ztráta zraku. 3. Znalost, co můţe pro seniora znamenat ztráta sluchu.

129

4. Znalost, který typ paměti bývá v seniorském věku nejčastěji postiţeným. 5. Znalost o definici ageismu. 6. Znalost o zařízení typu hospice. 7. Znalost o biologickém věku. Závěrem lze konstatovat, ţe ţáci jsou částečně seznámeni s moţnými zdravotními komplikacemi, které mohou významně ovlivnit proces stárnutí. V případě osteoporózy lze konstatovat, ţe pokud si tento problém budou mladé generace uvědomovat, můţe být prevence osteoporózy pro další vývoj populace úspěšná. Cíl 3.: Zjistit ochotu ţáků středních škol zapojit se do péče o nesoběstačného seniora. Pro tento cíl byly zvoleny pouze vybrané oblasti péče o nesoběstačného seniora. Cíl 3. byl splněn. Z dotazníkového šetření jsem zjistila nejvyšší a nejniţší míru ochoty ţáků středních škol, zapojit se do ošetřování nesoběstačného seniora, pouze ve vybraných oblastech. Pokud seřadíme míru ochoty ţáků pečovat o nesoběstačného seniora, bude řazení následující (řazeno od nejvyšší po nejniţší míru ochoty): 1. Ochota zajistit nesoběstačnému seniorovi nákup potravin. Tato ochota je na nejvyšším stupni ochoty společně s ochotou zajistit potřebné léky. 2. Ochota doprovázet umírajícího seniora. 3. Ochota zajistit podávání stravy / krmení nesoběstačného seniora. 4. Ochota zajistit hygienickou péči / koupel nesoběstačného seniora. Závěrem lze konstatovat, ţe ţáci jsou ochotni zajistit určitý komfort pro zajištění péče tzn. podílet se na nepřímé péči. Samotnou péči ohledně fyzické stránky seniora většina ţáků pravděpodobně přenechá generaci dospělých. Nelze však říci, ţe by ţáci nebyli ochotni zajistit určitou dopomoc při ošetřování nesoběstačného seniora. Ţáci SZŠ mají vyšší míru ochoty zapojit se do péče o nesoběstačného seniora ve vybraných oblastech neţ ţáci gymnázia a to v oblasti podávat stravu, zajistit hygienickou péči a doprovázet umírajícího seniora.

130

ANOTACE Příjmení a jméno autora: Bc. Eva Stránská Instituce:

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Mládí a stáří…

Vedoucí práce:

Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Počet stran:

150

Počet příloh:

2

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova:

Adolescent Senior Stáří

Souhrn Diplomová práce se zabývá problematikou mládí a stáří. Teoretická část práce obsahuje tři hlavní kapitoly. V první kapitole jsou uvedeny některé vybrané vývojové etapy lidského ţivota, v druhé kapitole se zaměřuji na období adolescence a třetí kapitola je věnována období stáří. Kvantitativním šetřením zjišťuji názory ţáků středních škol (gymnázia a střední zdravotnické školy) na stáří, jejich znalosti o stáří a ochotu pečovat o nesoběstačné seniory.

131

ANNOTATION

Name and surname:

Bc. Eva Stránská

Institution:

Masaryk university Faculty of medicine Department of nursing

Title of thesis:

Youth and old age…

Supervisor:

Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Number of pages:

150

Number of attachments:

2

The year of defense:

2012

Key words:

adolescent senior age

Summary The thesis deals with the issue of youth and old age. The theoretical part of the work has three main chapters. In the first chapter are some of the selected development stages of human life, in the second chapter, I am focusing on the period of adolescence, and the third chapter is devoted to the period of old age. A quantitative investigation, I find the views of pupils of the secondary school (high school and middle medical school) on old age, their knowledge of the age and a willingness to take care of dependent old people.

132

LITERATURA A PRAMENY BÁRTLOVÁ, Sylva, HNILICOVÁ, Helena. Vybrané metody a techniky výzkumu. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2000. 118 s. ISBN 80-7013-311-2. BÁRTLOVÁ, Sylva. Sociologie medicíny a zdravotnictví. 6. přeprac. a dop. vyd. Praha: Grada, 2005. 188 s. ISBN 80-247-1197-4. ČELEDOVÁ, Libuše, ČEVELA, Rostislav. Výchova ke zdraví. 1.vyd. Praha: Grada, 2010. 126 s. ISBN 978-80-247-3213-8. ČÍŢKOVÁ, Jitka a kol. Přehled vývojové psychologie. 2. nezm. vyd. Olomouc, 2005. 171 s. ISBN 80-244-0629-2. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7. FARKAŠOVÁ, Dana a kol. Výzkum v ošetřovatelství. 1. české vyd. Martin: Osvěta, 2006. 88 s. ISBN 80-8063-229-4. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. 416 s. ISBN 80-7038-158-2. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Manuálek sociální gerontologie. 1.vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. 72 s. ISBN 807013-363-5. HOLMEROVÁ, Iva, JURAŠKOVÁ, Boţena, ZIKMUNDOVÁ, Květa. Vybrané kapitoly z gerontologie. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Gerontologické centrum, 2007. 143 s. ISBN 978-80-254-0179-8.

133

IVANOVOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 100 s. ISBN 978-80-244-1832-2. JEŘÁBEK, Hynek a kol. Rodinná péče o staré lidi. 1. vyd. Praha: UK FSV CESES, 2005. 99 s. ISBN 1801-1640. KALVACH, Zdeněk, ONDERKOVÁ, Alice. Stáří. Pojetí pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. Praha: Galén, 2006. 44 s. ISBN 80-7262-455-5. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 198 s. ISBN 80-247-0179-0. KUBÁTOVÁ, Helena. Sociologie životního způsobu. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-2456-0. MACEK, Petr. Adolescence. 2. uprav. vyd. Praha: Portál, 2003. 141 s. ISBN 80-7178747-7. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních službách. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3. MATOUŠEK, Oldřich, KODYMOVÁ, Pavla, KOLÁČKOVÁ, Jana. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 352 s. ISBN 80-7367-002-X. PAULÍK, Karel. Vývojová psychologie pro doplňující pedagogické vzdělání. 2. vyd. Ostrava: Centrum dalšího vzdělávání PdF OU, 2004. 64 s. PLESKOTOVÁ, Marta. Diplomová práce, [online]. 2009, [2012-03-12]. Dostupné na www:

134

ŘIČICOVÁ, Hana. Diplomová práce, [online]. 2011, [2012-03-12]. Dostupné na www: SATIROVÁ, Virginia. Kniha o rodině. 1. vyd. Praha: Práh, 1994. 350 s. ISBN 80901325-0-2. SEDLÁKOVÁ, Jitka. Diplomová práce, [online]. 2009, [2012-03-12]. Dostupné na www: SCHIRRMACHER, Frank. Spiknutí metuzalémů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2005. 208 s. ISBN 80-242-1496-2. TOPINKOVÁ, Eva. Geriatrie pro praxi. 1.vyd. Praha: Galén, 2005. 270 s. ISBN 807262-365-6. TOPINKOVÁ, E., NEUWIRTH, J. Geriatrie pro praktického lékaře. 1.vyd. Praha: Grada, 1995. 298 s. ISBN 80-7169-099-6. TOŠNEROVÁ, Tamara. Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině. 2. vyd. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, 2002. 61 s. ISBN 80-238-9505-2. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 403 s. ISBN 80-7178-308-0. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Problematické situace v péči o seniory. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-2170-5. VEVERKOVÁ, Jitka. Diplomová práce, [online]. 2007, [2012-03-12]. Dostupné na www:

135

SEZNAM ZKRATEK abs. č.

absolutní četnost

aj.

a jiné

a kol.

a kolektiv

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

atp.

a tak podobně

č.

číslo

ČR

Česká republika

event.

eventuálně

LDN

Léčebna dlouhodobě nemocných

např.

například

p

hladina významnosti

popř.

popřípadě

rel. č.

relativní četnost

s

strana

s.v.

stupeň volnosti

SZŠ

střední zdravotnická škola

vs

versus

tj.

to je

tzv.

tak zvaná / ý / é

136

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 - Typ školy respondenta................................................................................. 43 Graf č. 2 - Pohlaví respondenta .................................................................................... 44 Graf č. 3 - Věk respondenta .......................................................................................... 45 Graf č. 4 - Bydliště respondenta ................................................................................... 46 Graf č. 5 - Spolubydlící respondenta ............................................................................ 47 Graf č. 6 - Přítomnost seniora v rodině ......................................................................... 48 Graf č. 7 - Starý je ten, který jiţ nepracuje a je v důchodu........................................... 49 Graf č. 8 - Všichni senioři jsou stejní ........................................................................... 50 Graf č. 9 - Staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem .................................. 51 Graf č. 10 - Všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují ................................ 52 Graf č. 11 - Stáří je nemoc ............................................................................................ 53 Graf č. 12 - Systém / aparát seniora postiţený osteoporózou ....................................... 54 Graf č. 13 - Ztráta sluchu ve stáří můţe pro seniora znamenat .................................... 55 Graf č. 14 - Ztráta zraku ve stáří můţe pro seniora znamenat ...................................... 56 Graf č. 15 - Nejčastěji postiţený typ paměti v seniorském věku .................................. 57 Graf č. 16 - Biologický věk je…................................................................................... 58 Graf č. 17 - Hospic je zařízení….. ................................................................................ 59 Graf č. 18 - Ageismus je… ........................................................................................... 60 Graf č. 19 - Kdo by měl pečovat o nesoběstačného seniora ......................................... 61 Graf č. 20 - Varianta, kde hledat informace ................................................................. 62 Graf č. 21 - Největší překáţka pro péči o nesoběstačného seniora............................... 64 Graf č. 22 - Ochota zajistit nákup potravin ................................................................... 65 Graf č. 23 - Ochota zajistit potřebné léky ..................................................................... 66 Graf č. 24 - Ochota zajistit podávání stravy / krmení ................................................... 67 Graf č. 25 - Ochota zajistit hygienickou péči, koupel .................................................. 68 Graf č. 26 - Ochota doprovázet umírajícího seniora ..................................................... 69 Graf č. 27 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 7 ........................................... 70 Graf č. 28 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 9 ........................................... 72 Graf č. 29 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č. 9 ....................................... 75 Graf č. 30 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č. 11 ..................................... 77 Graf č. 31 - Graf řádkové interakce bydliště vs. poloţka č. 7 ...................................... 78

137

Graf č. 32 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č.12. ......................................... 82 Graf č. 33 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 14 ......................................... 84 Graf č. 34 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č.16 .......................................... 85 Graf č. 35 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č.17 .......................................... 86 Graf č. 36 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 18 ......................................... 87 Graf č. 37 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č.16 ...................................... 91 Graf č. 38 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č.17 ...................................... 92 Graf č. 39 - Graf řádkové interakce bydliště vs. poloţka č. 17 .................................... 97 Graf č. 40 - Graf řádkové interakce bydliště vs. poloţka č. 18 .................................... 98 Graf č. 41 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 24 ....................................... 101 Graf č. 42 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 25 ....................................... 102 Graf č. 43 - Graf řádkové interakce škola vs. poloţka č. 26 ....................................... 103 Graf č. 44 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č. 24 ................................... 106 Graf č. 45 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č. 25 ................................... 107 Graf č. 46 - Graf řádkové interakce pohlaví vs. poloţka č. 26 ................................... 108

138

SEZNAM TABULEK Tab. 1 - Správné odpovědi ............................................................................................ 41 Tab. 2 - Typ školy respondenta .................................................................................... 43 Tab. 3 - Pohlaví respondenta ........................................................................................ 44 Tab. 4 - Věk respondenta .............................................................................................. 45 Tab. 5 - Bydliště respondenta ....................................................................................... 46 Tab. 6 - Spolubydlící respondenta ................................................................................ 47 Tab. 7 - Přítomnost seniora v rodině............................................................................. 48 Tab. 8 - Starý je ten, který jiţ nepracuje a je v důchodu .............................................. 49 Tab. 9 - Všichni senioři jsou stejní ............................................................................... 50 Tab. 10 - Staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem .................................... 51 Tab. 11 - Všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují .................................... 52 Tab. 12 - Stáří je nemoc ................................................................................................ 53 Tab. 13 - Systém / aparát seniora postiţený osteoporózou ........................................... 54 Tab. 14 - Ztráta sluchu ve stáří můţe pro seniora znamenat ........................................ 55 Tab. 15 - Ztráta zraku ve stáří můţe pro seniora znamenat .......................................... 56 Tab. 16 - Nejčastěji postiţený typ paměti v seniorském věku...................................... 57 Tab. 17 - Biologický věk je … ..................................................................................... 58 Tab. 18 - Hospic je zařízení….. .................................................................................... 59 Tab. 19 - Ageismus je… ............................................................................................... 60 Tab. 20 - Kdo by měl pečovat o nesoběstačného seniora ............................................. 61 Tab. 21 - Varianta, kde hledat informace ..................................................................... 62 Tab. 22 - Největší překáţka pro péči o nesoběstačného seniora .................................. 64 Tab. 23 - Ochota zajistit nákup potravin....................................................................... 65 Tab. 24 - Ochota zajistit potřebné léky ......................................................................... 66 Tab. 25 - Ochota zajistit podávání stravy / krmení ....................................................... 67 Tab. 26 - Ochota zajistit hygienickou péči, koupel ...................................................... 68 Tab. 27 - Ochota doprovázet umírajícího seniora......................................................... 69 Tab. 28 - Starý je ten, který jiţ nepracuje a je v důchodu vzhledem k typu školy ....... 70 Tab. 29 - Všichni senioři jsou stejní vzhledem k typu školy ........................................ 71 Tab. 30 - Staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem vzhledem k typu školy ...................................................................................................................................... 71

139

Tab. 31 - Všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují vzhledem k typu školy ...................................................................................................................................... 72 Tab. 32 - Stáří je nemoc vzhledem k typu školy .......................................................... 73 Tab. 33 - Starý je ten, kdo nepracuje a je v důchodu vzhledem k pohlaví ................... 74 Tab. 34 - Všichni senioři jsou stejní vzhledem k pohlaví ............................................. 74 Tab. 35 - Staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem vzhledem k pohlaví ... 75 Tab. 36 - Všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují vzhledem k pohlaví ... 76 Tab. 37 - Stáří je nemoc vzhledem k pohlaví ............................................................... 76 Tab. 38 - Starý je ten, kdo nepracuje a je v důchodu vzhledem k bydlišti ................... 78 Tab. 39 - Všichni senioři jsou stejní vzhledem k bydlišti ............................................. 79 Tab. 40 - Staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem vzhledem k bydlišti ... 79 Tab. 41 - Všichni staří lidé jsou sklerotičtí a nic si nepamatují vzhledem k bydlišti ... 80 Tab. 42 - Stáří je nemoc vzhledem k bydlišti ............................................................... 80 Tab. 43 - Systém / aparát seniora postiţený osteoporózou vzhledem k typu školy ..... 82 Tab. 44 - Ztráta sluchu ve stáří můţe pro seniora znamenat vzhledem k typu školy ... 83 Tab. 45 - Ztráta zraku ve stáří můţe pro seniora znamenat vzhledem k typu školy..... 83 Tab. 46 - Nejčastěji postiţený typ paměti v seniorském věku vzhledem k typu školy 84 Tab. 47 - Biologický věk je… vzhledem k typu školy ................................................. 85 Tab. 48 - Hospic je zařízení… vzhledem k typu školy ................................................. 86 Tab. 49 - Ageismus je … vzhledem k typu školy ......................................................... 87 Tab. 50 - Systém / aparát seniora postiţený osteoporózou vzhledem k pohlaví .......... 88 Tab. 51 - Ztráta sluchu ve stáří můţe pro seniora znamenat vzhledem k pohlaví ........ 89 Tab. 52 - Ztráta zraku ve stáří můţe pro seniora znamenat vzhledem k pohlaví ......... 89 Tab. 53 - Nejčastěji postiţený typ paměti v seniorském věku vzhledem k pohlaví ..... 90 Tab. 54 - Biologický věk je…vzhledem k pohlaví ....................................................... 91 Tab. 55 - Hospic je zařízení… vzhledem k pohlaví ..................................................... 92 Tab. 56 - Ageismus je … vzhledem k pohlaví ............................................................. 93 Tab. 57 - Systém / aparát seniora postiţený osteoporózou vzhledem k bydlišti .......... 94 Tab. 58 - Ztráta sluchu ve stáří můţe pro seniora znamenat vzhledem k bydlišti ........ 94 Tab. 59 - Ztráta zraku ve stáří můţe pro seniora znamenat vzhledem k bydlišti ......... 95 Tab. 60 - Nejčastěji postiţený typ paměti v seniorském věku vzhledem k bydlišti…..96 Tab. 61 - Biologický věk je… vzhledem k bydlišti ...................................................... 96 Tab. 62 - Hospic je zařízení… vzhledem k bydlišti ..................................................... 97

140

Tab. 63 - Ageismus je … vzhledem k bydlišti ............................................................. 98 Tab. 64 - Ochota zajistit nákup potravin vzhledem k typu školy ................................. 99 Tab. 65 - Ochota zajistit potřebné léky vzhledem k typu školy ................................. 100 Tab. 66 - Ochota zajistit podávání stravy / krmení vzhledem k typu školy ............... 100 Tab. 67 - Ochota zajistit hygienickou péči, koupel vzhledem k typu školy ............... 101 Tab. 68 – Ochota doprovázet umírajícího seniora vzhledem k typu školy................. 102 Tab. 69 - Ochota zajistit nákup potravin vzhledem k pohlaví .................................... 104 Tab. 70 - Ochota zajistit potřebné léky vzhledem k pohlaví ...................................... 104 Tab. 71 - Ochota zajistit podávání stravy / krmení vzhledem k pohlaví .................... 105 Tab. 72 - Ochota zajistit hygienickou péči, koupel vzhledem k pohlaví .................... 106 Tab. 73 - Ochota doprovázet umírajícího seniora vzhledem k pohlaví ...................... 107 Tab. 74 - Ochota zajistit nákup potravin vzhledem k bydlišti .................................... 109 Tab. 75 - Ochota zajistit potřebné léky vzhledem k bydlišti ...................................... 110 Tab. 76 - Ochota zajistit podávání stravy / krmení vzhledem k bydlišti .................... 110 Tab. 77 - Ochota zajistit hygienickou péči, koupel vzhledem k bydlišti .................... 111 Tab. 78 - Ochota doprovázet umírajícího seniora vzhledem k bydlišti ...................... 111 Tab. 79 - Výsledky testování hypotéz 1H, 2H, 3H k cíli č. 1 ..................................... 113 Tab. 80 - Výsledky testování hypotéz 4H, 5H, 6H k cíli č. 2 ..................................... 113 Tab. 81 - Výsledky testování hypotéz 7H, 8H, 9H k cíli č. 3 ..................................... 113 Tab. 82 - Klíč .............................................................................................................. 148

141

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1- Dotazník ................................................................................................. 143 Příloha č. 2- Klíč ......................................................................................................... 148

142

Příloha č. 1- Dotazník Váţené ţákyně, váţení ţáci, v rámci diplomové práce zabývající se seniory (člověk věkové kategorie nad 65 let) si Vás dovoluji poţádat o pravdivé vyplnění následujícího dotazníku. Tento dotazník je zcela anonymní a odpovědi v něm budou vyuţity pouze pro moji diplomovou práci. Vámi vybranou odpověď, prosím, zakříţkujte, doplňte. Za vyplnění dotazníku předem děkuji, Eva Stránská. 1. Váš studijní obor, škola: 

Gymnázium



Střední zdravotnická škola

2. Jste:

□ muţ

□ ţena

3. Váš věk …………… 4. Místo vašeho bydliště 

Město



Vesnice

5. S kým bydlíte, ţijete? 

S rodiči



S rodiči a sourozenci



S rodiči, sourozenci a prarodiči



Sám



Jiné………………………………….

6. Máte v rodině seniora, člověka vyššího věku? 

ANO



NE

7. Souhlasíte s názorem, ţe za starého člověka je povaţován jiţ ten, kdo právě přestal pracovat a odešel do penze? 

ANO



NE

143

Příloha č. 1 - pokračování 8. Souhlasíte s názorem, ţe senioři vypadají všichni stejně ( vrásčitá tvář, šedivé vlasy, pomalejší pohyby, zhoršený zrak a sluch aj.) a ztratili svou osobní identitu? 

ANO



NE

9. Souhlasíte s názorem, ţe staří lidé nepracují, nejsou pro společnost přínosem, ale naopak přítěţí, jsou tedy neuţiteční? 

ANO



NE

10. Souhlasíte s názorem, ţe všichni staří lidé jsou sklerotičtí, nic si nepamatují? 

ANO



NE

11. Souhlasíte s názorem, ţe stáří je nemoc? 

ANO



NE

12. Ve stáří se objevují některé choroby, např. osteoporóza. Který systém / aparát je u seniora postiţený osteoporózou? 

Pohybový aparát, osteoporózou jsou postiţeny kosti, často dochází ke zlomeninám.



Cévní

systém,

osteoporózou

je

postiţeno

srdce,

často

dochází

k

srdečnímu infarktu. 

Nervový aparát, osteoporózou je nejčastěji postiţen mozek, dochází k rychlému odumírání mozkových buněk coţ se u seniora projeví ztrátou paměti.

13. Ve stáří dochází k poruchám sluchu. Vyberte, co podle vás můţe ztráta sluchu pro seniora znamenat. 

Ztrátu soběstačnosti, neschopnost sám o sebe pečovat.



Ztrátu sociálního kontaktu aţ osamělost.



Je častou příčinou pro vznik zánětů sluchového aparátu.

144

Příloha č. 1 – pokračování 14. Ve stáří dochází k poruchám zraku. Vyberte, co podle vás ztráta zraku pro seniora můţe znamenat. 

Ztráta orientace v prostoru, sníţení soběstačnosti a sebepéče.



Neschopnost komunikovat, neví, kdo s ním mluví.



Ztráta schopnosti rozlišit jednotlivá roční období.

15. Ve stáří dochází k poruchám paměti. Vyberte, která z paměti je u seniora nejčastěji postiţena. 

Dlouhodobá paměť







16. Vyberte nabízenou odpověď, která podle vás nejlépe vystihuje biologický věk. 

Věk dle kalendářního data, nemusí odpovídat tomu, jak se člověk cítí.



Věk odpovídající funkčním schopnostem organismu, to jak se člověk cítí.



Věk charakterizující bio, psycho, sociální schopnosti osobnosti, je shodný s kalendářním věkem.

17. Víte, co je to hospic? 

Zařízení pro handicapované děti do 15 ti let.



Zařízení, které umoţní maximální kvalitu ţivota umírajícímu člověku, poskytuje péči a podporu umírajícím a jejich rodinám.



Zařízení

pro

nesoběstačné

seniory,

kteří

potřebují

stálou

odbornou

psychiatrickou péči, pravidelný reţim a dohled. 18. Víte, co je to Ageismus? 

Věková diskriminace, zaloţená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského ţivotního cyklu.



Chronické onemocnění, projevující se úbytkem svalové hmoty, postihuje hlavně starší generaci.



Akutní onemocnění, projevující se dechovou nedostatečností, závaţnou poruchou srdečního rytmu, rozvratem vnitřního prostředí, postihuje hlavně starší generaci.

145

Příloha č. 1 – pokračování 19. Kdo by měl podle vás zajistit péči o nesoběstačného seniora? 

Rodina



Stát, obec



Jiné, doplňte……………………………………

20. V případě, ţe byste byl/a v situaci, ţe musíte sám pečovat o nesoběstačného seniora i kdyţ jen na relativně krátký čas (jeden týden), kde byste hledal/a případné informace, jak pečovat o nesoběstačného seniora? 

Internet



Městský úřad



Praktický lékař pro dospělé



Vlastní rodina



Známí



Jinde, uveďte…………………………………………………………..

21. Co by v takovéto situaci pro vás bylo největší překáţkou ? 

Nedostatek znalostí pro ošetřování nesoběstačného seniora



Nedostatek času pro sebe a vlastní ţivot



Finance



Nemám ţádný problém, ţádnou překáţku



Jiné, uveďte……………………………………

22. Byl/a byste ochoten / ochotna zajistit nesoběstačnému seniorovi běţný nákup potravin, v případě, ţe byste měl/a k dispozici určitý finanční obnos? 

ANO



NE

23. Byl/a byste ochoten / ochotna zajistit nesoběstačnému seniorovi potřebné léky? 

ANO



NE

24. Byl/a byste ochoten / ochotna zajistit u nesoběstačného seniora podávání stravy (krmení) ? 

ANO



NE

146

Příloha č. 1 – pokračování 25. Byl/a byste ochoten / ochotna zajistit u nesoběstačného seniora hygienickou péči, koupel ve vaně, sprše, v případě, ţe máte dostatek fyzických sil a mechanických pomůcek? 

ANO



NE

26. Byl/a byste ochoten / ochotna setrvat u umírajícího seniora aţ do konce jeho ţivota v případě, ţe by jinak zůstal sám? 

ANO



NE

Chcete-li ještě něco sdělit k procesu péče o seniory, prosím, dopište……

147

Příloha č. 2 - Klíč

Tab. 79 - Klíč Číslo

Poloţka

Rozsah hodnot

Kód

otázky

Zkrácený název poloţky

1 2

Typ školy Pohlaví

Gymnázium

1

SZŠ

2

Chlapci

1

Dívky

2

3

Věk

17 – 20

4

Bydliště

Město

1

Vesnice

2

Rodiče

1

Rodiče a sourozenci

2

Rodiče, sourozenci a

3

5

Spolubydlící

Škola Sex Vek Bydliště Rodina

prarodiče

6 7

Sám

4

Jiné

5

Přítomnost seniora

ANO

1

v rodině.

NE

2

Starý je ten, který jiţ

ANO

1

nepracuje a je

NE

2

Všichni senioři jsou

ANO

1

stejní.

NE

2

Staří lidé nepracují,

ANO

1

nejsou pro společnost

NE

2

Všichni staří lidé jsou

ANO

1

sklerotičtí a nic si

NE

2

Senior O7

v důchodu. 8 9

O8 O9

přínosem. 10

nepamatují.

148

O10

Příloha č. 2 – pokračováni 11 12

13

Stáří je nemoc.

ANO

1

NE

2

Systém / aparát seniora

Pohybový aparát

1

postiţený osteoporózou.

Cévní aparát

2

Nervový aparát

3

Ztráta sluchu ve stáří

Ztrátu soběstačnosti

1

můţe pro seniora

Ztrátu sociálního kontaktu

2

znamenat.

Vznik zánětu sluchového

3

O11 O12

O13

aparátu 14

15

16

Ztráta zraku ve stáří

Ztráta orientace v prostoru

1

můţe pro seniora

Neschopnost komunikovat

2

znamenat.

Nerozliší roční období

3

Nejčastěji postiţený typ

Dlouhodobá paměť

1

paměti v seniorském


2

věku.


3

Biologický věk je…

Věk dle kalendářního data

1

Věk dle funkčních

2

O14

O15

O16

schopností organismu Věk charakterizující bio,

3

psycho, soc. schopnosti 17

Hospic je zařízení…

Pro handicapované děti

1

Pro umírající a jejich rodinu

2

O17

se zajištěním maximální kvality ţivota Pro nesoběstačné seniory

3

s nutností psychiatrické péče 18

Ageismus je…

Věková diskriminace

1

Chronické onemocnění

2

Akutní onemocnění

3

149

O18

Příloha č. 2 - pokračování 19

20

21

22 23 24 25

Kdo by měl pečovat o

Rodina

1

nesoběstačného seniora.

Stát / obec

2

Jiné

3

Varianta, kde hledat

Internet

1

informace.

Městský úřad

2

Praktický lékař

3

Vlastní rodina

4

Známí

5

Jinde

6

Největší překáţka pro

Nedostatek znalostí

1

péči o nesoběstačného

Nedostatek času

2

seniora.

Finance

3


4

Jiné

5

Ochota zajistit nákup

ANO

1

potravin.

NE

2

Ochota zajistit potřebné

ANO

1

léky.

NE

2

Ochota zajistit podávání

ANO

1

stravy / krmení.

NE

2

Ochota zajistit

ANO

1

hygienickou péči,

NE

2

Ochota doprovázet

ANO

1

umírajícího seniora.

NE

2

O19

O20

O21

O22 O23 O24 O25

koupel. 26

150

O26

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Katedra ošetřovatelství. Bc. Eva Stránská. Mládí a stáří. Diplomová práce

Recommend Documents