MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Český jazyk a literatura
Tomáš Jelínek Funkce odborného názvosloví v časopise Computer Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: prof. PhDr. Marie Krčmová CSc.
Brno 2012
Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
............................................................... Podpis autora práce 2
Na tomto místě bych velmi rád poděkoval vedoucí mé bakalářské diplomové práce prof. PhDr. Marii Krčmové CSc., za cenné odborné i životní rady, nezměrnou vstřícnost a trpělivost při osobních i korespondenčních konzultacích. Velké poděkování pak patří také mé rodině a přátelům za podporu při dosavadním studiu. 3
Obsah 1. Úvod ……………………………………………………………………………………….5 2. Charakter odborné terminologie …………………………………………………...…...6 2.1
Definice termínu …………………….…………………………………………………6
2.2
Pojmenování a pojem ……………………………………………………….…………7
2.3
Znaky termínu ………………………………………………………………..………..8
3. Tvoření a vlastnosti termínu …………………………………………………..…….…10 3.1
Tvoření termínu ………………………………………………………………………10
3.2
Hlavní vlastnosti termínu …………………………………………………….………12
4. Jazyková situace v oblasti výpočetních a informačních technologií …………………15 4.1
Komunikační situace ……………………………………………………..…………..15
4.2
Slovní zásoba ………………………………………………………………………....16
5. Charakteristika časopisu Computer ………………………………………………..…17 5.1
Skladba časopisu ………………………………………………………………..……17
5.2
Rubriky a tematika textů ………………………………………………………..……18
6. Analýza konkrétních textů ……………………………………………………….…….20 6.1
Terminologická nasycenost textů ……………………………………………………20
6.2
Poměr českých a přejatých termínů ………………………………………….………21
6.3
Zastoupení termínů z hlediska slovních druhů ………………………………………22
6.4
Zastoupení terminologických sousloví a jednoslovných termínů ……………..….….24
6.5
Zhodnocení a porovnání výsledných dat ……………………………………….……25
7. Závěr ……………………………………………………………………………….……28 8. Použitá literatura ………………………………………………………………….……30 9. Příloha ……………………………………………………………………….………..…31 9.1
Seznam analyzovaných článků …………………………………………………………………….…….…..31
9.2
Zanalyzované články………………………………………………………………………….….………...….…32
4
1. Úvod
Primárním cílem této bakalářské diplomové práce je analýza a zhodnocení odborné terminologie obsažené ve vybraném komunikačním prostředku. V teoretické části práce se budeme soustředit především na výklad terminologických problémů, které se budeme snažit selektovat z velmi širokého spektra s ohledem na jednotlivé části praktické. Nejprve si popíšeme charakter odborných termínů, jejich funkce, vlastnosti a způsoby tvoření. Dále se budeme věnovat současné jazykové situaci v odborné oblasti vymezené typem periodika. Nedílnou součástí bude také charakterizace vybraného časopisu. Druhá část práce bude zaměřena na průzkum a analýzu konkrétních textů. Zaměříme se především na procentuální zastoupení termínů z několika hledisek a uvedeme si příklady různých druhů termínů vyskytujících se v textech. Na závěr se pokusíme o shrnutí, zhodnocení a porovnání výsledných dat. Odborná terminologie je v současnosti neodmyslitelnou součástí vědecké a společenské komunikace. Jednou z nejrychleji se rozvíjejících sfér v odborné komunikaci je oblast techniky a informačních technologií. Existuje mnoho odborných periodik, která se zabývají těmito oblastmi. Mezi nejznámější z nich patří časopis Computer, který se zabývá teoreticky i prakticky problémy spojenými s rozvojem hardwaru a softwaru. Pro účely naší práce jsme zvolili právě toto periodikum
5
2. Charakter odborné terminologie Abychom se mohli blíže věnovat praktickým otázkám odborné terminologie, musíme si v prvé řadě vymezit charakter odborné terminologie samotné. V následující kapitole se proto zaměříme na obecný výklad týkající se terminologie. Prvním úkolem bude vymezení podstatných pojmů oboru a definice termínu. Přiblížíme si funkce, které termíny v textu zastupují. Dále se podíváme na charakteristické znaky termínu a pokusíme se popsat rozdíly mezi terminologickým a neterminologickým pojmenováním. Nezapomeneme ani na charakterizaci slangových výrazů a profesionalismů, jejichž velká frekvence je pro oblast působnosti vybraného periodika typická. Těmto problémům se v monografii O české terminologii věnuje Běla Poštolková, právě z této práce budeme primárně čerpat (B. Poštolková, 1983).
2.1 Definice termínu V souladu s Poštolkovou (B. Poštolková, 1983, 9-10) sledujeme u odborného vyjádření dvě hlavní složky. První ze složek je jazykový základ, který je společný pro celý systém spisovného jazyka a má obecný charakter. Druhou složkou je odborná terminologie, ta je speciální součástí spisovné slovní zásoby. Pro efektivní komunikaci v odborném diskurzu nám slouží odborné termíny. Ty nalezneme ve všech vědních, technických či společenských oborech. Jsou jejich nedílnou součástí, bez které by nemohly efektivně fungovat a dále se rozvíjet. Termíny jsou nezbytné pro jednoznačné a srozumitelné vyjádření myšlenek a zkušeností. Slouží k jednoduššímu přenášení těchto myšlenek, a to nejen v rámci jednoho národního jazyka, ale díky internacionalizaci odborného terminologie také na úrovni mezistátní. Od neodborné slovní zásoby se odborná terminologie liší tím, že k pochopení a porozumění termínů je vyžadovaná určitá míra vzdělanosti v daném oboru, či praktická průprava, nebo alespoň všeobecná znalost. Odborná terminologie tvoří ve většině případů ustálené systémy. Terminologické problémy řeší nauka o odborné terminologii. Ta je podle Poštolkové (Poštolková, 1983 s. 7) „z části založena na jazykovědě, ale využíváním výsledků jiných vědních oborů se z ní stává mezioborová disciplína, která se kromě jazykovědy opírá i o informatiku, logiku, gnoseologii a poznatky z dalších speciálních oborů.“ 6
V Encyklopedickém slovníku češtiny (Karlík, Nekula, Pleskalová, 2002) je termín definován (O. Martincová, 2002, s. 488) jako „pojmenování pojmu v systému některého vědního nebo technického vědního oboru.“ K plnému porozumění této definice je ovšem zapotřebí vysvětlit si také některé slova, která se v ní vyskytují.
2.2 Pojmenování a pojem Slovem pojmenování máme na mysli jazykové označení, a to ve smyslu jednoslovného a víceslovného, ale také ve smyslu různých symbolů a grafických znaků. Encyklopedický slovník češtiny jej definuje (Z. Hladká, 2002, s. 318) jako „přiřazení jazykové formy k určitému obsahu i rezultát tohoto procesu.“ Skutečnost můžeme pojmenovat slovem, slovním spojením, souvětím či polovětnou konstrukcí. V definici termínu však pojmenováním rozumíme pouze ty konstrukce, u kterých nedochází k predikaci tedy k určitému syntaktickému aktu. Slovo pojem nabývá v různých oborech rozdílných definic (v jazykovědě, v logice, v didaktice, ve filozofii, atd.). Přesný význam tohoto slova nám tedy přes jeho různé definice může unikat. Poštolková uvádí, že ve filozofických pracích existuje definice, jež říká: „pojem je forma myšlení, která odráží a zachycuje podstatné vlastnosti jevů skutečnosti.“ Dále poznamenává, že Česká terminologická komise definuje v roce 1964 pojem jako zevšeobecněný obraz těch stránek předmětu, které jsou pro lidské poznání podstatné. Podstatné pro výběr správné definice výrazu pojem je ovšem vědomí toho, že pojem není něco konstantního, protože tento jev se proměňuje stejně, jako se mění prostředí, ve kterém žijeme, tedy neustále a kontinuálně. Některé pojmy zanikají, jiné nabývají odlišného významu, další se nově utváří. Poštolková dále uvádí, že někteří lingvisté, mezi nimi například G. O. Vinokur, shledali jako podstatný rozdíl mezi termínem a netermínem tu skutečnost, že termín je pojmenováním pojmu, zatímco netermín je pojmenováním určité věci (Poštolková, 1983, s. 25-26). Pojmenování však slouží k označení každého pojmu a výše zmíněný rozdíl je rozpoznatelný až v závislosti na daném kontextu.
7
2.3 Znaky termínu Charakteristickým znakem termínu je jeho intelektuální charakter, pojmovost (nocionálnost) a neexpresivnost. Termíny jsou nejčastěji používány v rámci jednoho oboru. Není to však pravidlem, protože existují termíny, jejichž jedna podoba je využívána ve více oborech najednou. Tyto termíny nazýváme terminologickými homonymy. V souladu s Poštolkovou (1983, s. 29) uvádíme jako další distinktivní znak termínu jeho silnou funkci nominativní. Tato hlavní funkce termínu se ovšem projevuje pouze v oblasti, do které termín spadá, tedy v odborné komunikaci. Jiné funkce jako je apelativnost či expresivnost jsou pro termín silně nežádoucí a patří spíše do sféry běžně sdělovacího lexika. Svůj neutrální charakter a přesný význam uchovávají termíny pouze v oblasti, ke které náleží. Pokud termíny proniknou do jiného kontextu (neodborná slovní zásoba) jsou samozřejmě zasaženy sémantickými posuny a proměnami. Jeden z vyzdvihovaných rysů termínu je také jeho přesně definovaný význam, který je velice přísně vymezený, na rozdíl od pojmenování z jiné vrstvy slovní zásoby. Za konstitutivní rys termínu se uvádí jeho oproštěnost od kontextové vazby. Tento rys ovšem neplatí pro všechny termíny, některé z nich nabývají vícero významů. Jejich přesné zařazení záleží na daném kontextu. Poštolková (1983, s. 29) poznamenává, že rozdíl mezi terminologickým a neterminologickým pojmenování je ten, že neterminologická pojmenování jsou velice často víceznačná, což odporuje jednoznačnému charakteru termínu. Význam neterminologických pojmenování zpravidla závisí na kontextu, ve kterém jsou užity. Termíny mohou fungovat jako slova speciálně utvořená pro daný obor nebo slova, jejichž význam se v rámci terminologie zjednoznačnil či zúžil. Základ pro toto významové zúžení je dán slovní zásobou běžného jazyka. Z jeho množiny je vybráno slovo, které se musí, pro správnou terminologickou funkci, zbavit jeho dřívějších konotací. Tím slovo vstoupí do struktury významových vztahů určitého oboru. S odbornou terminologií také souvisí takzvané nomenklaturní názvy. Poštolková uvádí, že tyto názvy jsou dobře viditelné v těch oborech, kde se vrstvy pojmenování jasně odlišují (např. anatomie, botanika, zoologie). Jde především o pojmenování určitých systémových jednotek, jež jsou seřazeny podle předem daných klasifikačních kritérií (B. Poštolková, 1983, s. 30). V terminologické oblasti se velkou měrou projevuje snaha o to, aby pro určitý pojem fungoval jako pojmenování pouze jediný termín. Bez ohledu na to však vznikají takzvaná terminologická synonyma. Ta jsou ve většině případu nežádoucí. Přesto existuje snaha některé z nich zachovat, a to například v rámci internacionální terminologie. Na druhou stranu 8
jejich domácí protějšky se velice často uplatňují třeba v popularizačních textech, které kladou důraz na srozumitelnost pro všechny druhy recipientů. Termíny se běžně řadí do spisovné jazykové vrstvy národního jazyka. V odborných pracích se však vyskytují také termíny, které nejsou kodifikovány, ale přesto mají určité znaky termínu. Takové termíny jsou označovány jako profesionalismy a slangové výrazy. Jejich stručné charakteristice se budeme věnovat v následujících odstavcích. Profesionalismus je zvláštním typem pojmenování, jehož se využívá v různých profesích, především pak namísto odborného pojmenování. Jako profesní mluvu můžeme označit komunikaci založenou na struktuře termínů, která je užívána pracovníky při určité pracovní činnosti. Z velké části se jedná o jednoslovná pojmenování z běžného lexika nebo lexika vymezeného odbornou oblastí. Slovo slang pochází z anglosaského prostředí a dříve označovalo jazyk vulgární. Jeho význam se postupem času proměňoval. Dnes slang označuje soubor nespisovných jazykových prostředků, kterého je užíváno v uzavřených zájmových nebo pracovních skupinách se silnými sociálními vazbami. Velice výrazným znakem slangových výrazů je způsob utváření, který vede k diferenciaci a vymezení vůči ostatním skupinám uživatelů. Typickým znakem slangových výrazů je také jejich expresivní charakter a příklon k deformaci slov. Při vytváření slangových výrazů je viditelná snaha o úspornost vyjádření a díky tomu, stejně jako u profesionalismů, tendence k vytváření jednoslovných pojmenování. Pro slangovou slovní zásobu je typická jazyková hra, metaforičnost a vytváření synonymických řad. Hranice mezi profesionalismy a slangovými výrazy je velice těžko vymezitelná. V mnoha případech tyto dva typy splývají a není snadné mezi nimi rozlišovat. Profesionalismy a slangové výrazy velmi často fungují v daném prostředí ve funkci odborného výraziva, na rozdíl od odborné terminologie však nejsou kodifikovány jako spisovné výrazy.
9
3. Tvoření a vlastnosti termínu Při ustalování odborné terminologie je kladen důraz především na sémantické a slovotvorné hledisko. V této kapitole si proto popíšeme různé způsoby tvoření termínů, na jejichž základě jsou utvářeny. Pro správné pochopení odborné terminologie je také nutné vymezit si hlavní vlastnosti termínu.
3.1 Tvoření termínu Způsoby tvoření termínů jsou shodné se způsoby tvoření nových slov. Tyto způsoby popisuje slovotvorba. D. Šlosar ji v Příruční mluvnici češtiny (Karlík, Nekula, Rusínová, 2008) definoval (Šlosar, 2008, s. 109) jako disciplínu „zabývající se formou a významem jednoslovných pojmenování vzniklých na základě pojmenování už existujících, popř. procesem jejich vzniku.“ Nové termíny v češtině nevznikají jenom na základě slov už zakotvených ve slovní zásobě. Příruční mluvnice češtiny se však věnuje pouze tvoření slov pomocí derivace, kompozice a abreviace, což jsou způsoby tvoření jednoslovných pojmenování. Pro termíny jsou ovšem typická i víceslovná pojmenování, která vznikají na základě spojení více slov. Slovní zásoba se může měnit i dalším způsobem, a to přejímáním slov z cizích jazyků. Tento proces pak funguje také mezi vrstvami jednoho národního jazyka. V následujících odstavcích se budeme blíže věnovat těmto způsobům tvoření nových termínů. V souladu se Šlosarem (1995, s. 109-110) si popíšeme způsoby tvoření jednoslovných pojmenování. U nově utvářených jednoslovných pojmenování můžeme sledovat jejich podobu určenou jednotlivými složkami, které ji utváří. První z těchto složek je slovotvorný základ už existujícího pojmenování. Další složka pak konstituuje nový význam slova. Slovotvorný základ zde plní funkci slova motivujícího. Samotný akt utváření potom můžeme rozdělit podle jednotlivých složek na derivaci a kompozici. Derivace je způsob tvoření pomocí morfémů, bývá také označována českým termínem odvozování (odvozování od slovních základů). Kompozice je založena na kombinaci více slovních základů. Speciálním případem je také abreviace (zkracování). Výše zmíněné postupy jsou souhrnně označovány jako tvoření morfologické a platí pouze pro jednoslovná pojmenování. Pokud mají jednotlivé složky při tvoření povahu morfému, mluvíme o způsobu tvoření odvozováním (derivací). V tomto případě se nová slova derivují z existujících základů pomocí 10
afixů. Jestliže je afix připojen za slovotvorný základ, nazýváme ho sufix (počítačový). V opačném případě, kdy je afix připojen před základ, mluvíme o prefixu (zazálohujte). Tyto dva afixy je možné také kombinovat (nainstalovat). Slovotvorným základem zde rozumíme určitou strukturu, jež slouží jako prvek motivující k vytvoření nového slova. Součástí sufixů bývají také koncovky, které určují morfologické vlastnosti, slovní druh, deklinační paradigma, atd. Čeština disponuje velkým množstvím těchto afixů. Z velké části se jedná o afixy domácího původu, ale běžné jsou také afixy přejaté a morfologicky přizpůsobené. V dřívějších dobách nedocházelo ke spojení slovotvorného základu s cizím afixem, tak často jako v současné době, kdy jsou takováto spojení běžná. Slovotvorné prostředky se liší svojí produktivitou, ta je podle Příruční mluvnice češtiny (Šlosar, 2008, s. 111) „dána spojitelností afixů s jistými druhy základů, závislou na jejich vlastnostech sémantických, morfologických, slovotvorných a na hláskovém složení, kde je zvlášť důležité koncové uskupení základu.“ Tento způsob tvoření je v českém jazyce živý a produktivní a při tvoření jednoslovných termínů má nezastupitelnou funkci. Kompozice představuje způsob tvoření nových slov pomocí skládání dvou už existujících autosémantických slovních základů (digifotka). Při tvoření slov kompozicí rozlišujeme ve vzniklých tvarech členy přední a zadní, které jsou spojeny konektem (spojovníkem). Podle povahy obou členů kompozita můžeme výsledné tvary rozdělit do několika kategorií: vazební, určovací, slučovací, atd. Tvoření kompozicí je velmi produktivní například u nomenklaturních názvů, které mnohdy kombinují i více než dva slovní základy. Speciálním případem jsou pak hybridní složeniny, které vznikají kombinací přejatého slova se slovem domácím (minipočítač). V odborných textech nalezneme také velkou frekvenci zkratkových slov a zkratek. Tvoření těchto výrazů nazýváme abreviace. Například zkratky hláskové (podle počátečních hlásek: FTP, NTFS, USB) vznikají z terminologických sousloví a také z kompozit. Slabičné zkratky vznikají kombinací hláskových uskupení (Wi-Fi, Adware, Spyware). Zkratková slova mohou označovat výrobky, materiály, názvy společností – často vznikají ze jmen výrobců. Iniciálové zkratky v podstatě jen nahrazují plné znění názvů a působí tak směrem k ekonomičnosti vyjádření (hlavně v psaných projevech, v mluvené formě se častěji využívá plného znění). Využívání zkratek je jeden z charakteristických rysů odborného vyjadřování V úvodu této kapitoly jsme mluvili o přejímání slov mezi vrstvami jednoho národního jazyka. S tím souvisí také další způsoby tvoření nových termínů, a to sémantické tvoření, které je založeno na zpřesňování významu slov z běžně sdělovacího lexika nebo na metaforickém a metonymickém přenášení významů slov (jazyk, větev). 11
V dnešní době je asi nejvíce využívaným způsobem rozšiřování terminologické slovní zásoby přejímání slov z cizích jazyků. U přejatých slov je důležitá adaptace těchto slov do českého jazykového systému. Poštolková poznamenává, že jedním z hlavních problémů je rozdíl mezi grafickou a zvukovou podobou slov. Pokud se totiž pravopisná podoba neupraví včas podle výslovnosti (scanner – skener), stává se, že se výslovnost ustaluje podle podoby grafické. Spisovné adaptaci v mnoha případech brání skutečnost, že se počeštěná forma postupně odliší od podoby původní. Poštolková dále poznamenává, že se tím narušuje internacionální charakter termínu a tím pádem i jeho úspěšná funkce v mezinárodní komunikaci, a proto se v mnoha případech volí, místo přejímaní, tzv. kalkování. Tímto výrazem se označuje doslovné překládání termínu, zachování jeho jazykového vyjádření a vnitřní formy (Poštolková, 1983, s. 59-60). V odborném názvosloví jsou běžná terminologická sousloví, která obsahují spojení dvou či více slov. Ta jsou tvořena tzv. syntakticky a tvoří gramatický i lexikální celek. Pozice slov v terminologickém sousloví je pevně dána a nemůže být libovolně zaměněna. Zastoupení terminologických sousloví v jazyce stále stoupá – Běla Poštolková ve svém výzkumu uvádí, že počet terminologických sousloví v analyzovaných textech dosáhl 77,5 %. Dále také uvádí rozdělení terminologických sousloví z hlediska významové struktury: 1) spojení termínů 2) spojení slov, která nemají charakter termínů 3) terminologické frazeologismy
Pro tvoření termínů je důležité určité systematické využívání slovotvorných prostředků a ustalování ve slovní zásobě. S tím souvisí systémovost a funkčnost odborného termínu, kterou si definujeme v následujících odstavcích. V praxi to znamená opakované využívání jednoho afixu pro výrazy propojené určitou odbornou oblastí nebo společnými významovými rysy.
3.2 Hlavní vlastnosti termínu Texty odborné oblasti vznikají na základě spisovného vyjadřování. V důsledku toho je jednou z hlavních vlastností termínu spisovnost. Není to však jediná hlavní vlastnost, protože termín disponuje i dalšími pro něj specifickými vlastnostmi, které ve velké míře určují jeho charakter a míru využití. Tyto vlastnosti si stručně popíšeme v následujících odstavcích. 12
Přesnost termínu je taková vlastnost, která klade důraz na pojmový význam. Poštolková (1983, s. 73) poznamenává: „V úvahách o vlastnostech ideálního termínu se často zdůrazňuje, že termín nemá být jakýmkoli pojmenováním pojmu, ale takovým, které by s maximální přesností odráželo obsah pojmenovávaného pojmu, aby termín kromě své funkce pojmenovávací mohl zároveň plnit i funkci vymezovací.“ Potřeba po přesnosti vede však v mnoha případech k vytváření termínů příliš dlouhých, popisných a těžko pochopitelných. Tyto podoby jsou využívány především v oficiálních normách, katalozích a předpisech. Právě v těch je nutná snaha o co nejúplnější popsání informací o pojmenovávaném předmětu. Už dříve jsme si vymezili nomenklaturní názvy jako specifické typy termínů. U nich se vyjadřují znaky pojmu na základě hierarchicky vystavěných klasifikačních kritérií, a to právě z potřeby po popisném a explicitním vyjádřením, které vede k jednoznačné identifikaci pojmenovávaného předmětu či skutečnosti. Nosnost termínu je vlastnost jednoslovných pojmenování, jež symbolizuje schopnost termínu být východiskem při tvoření nových termínů. Tato vlastnost je velice důležitá v rámci jazykové úspornosti a ekonomie. Díky ní se terminologie vyhýbá zbytečnému zatěžování v oblasti víceslovných spojení a dlouhých popisných názvů. Nosnost je důležitou vlastností také proto, že z terminologických sousloví nelze odvozovat, a tak se v mnoha případech využívá jednoslovného termínu přejatého, namísto užití víceslovného tvaru v domácím jazyce. Ve výsledku je tedy snaha o úspornost velice důležitá, ale neměla by převažovat na úkor srozumitelnosti a jednoznačnosti odborného sdělení. V předchozích kapitolách jsme uvedli definici termínu, která říká, že hlavním rysem termínu je pojmenovávání pojmu v určitém systému vědního či technického oboru a že pro termín je rovněž důležitá také snaha o vyjádření podstatných znaků pojmu. Většina termínů je tedy tvořena a následně ustalována se zřetelem k postavení pojmu v systému. Poštolková (1983, s. 62) definuje ustálenost termínu jako vlastnost, jež zajišťuje plynulou a bezproblémovou odbornou komunikaci. Systémovost pak určuje míru, do jaké určitý termín zapadá do systému terminologie oboru. Existují však také termíny, které jsou tvořeny nesystémově. Jde především o slova a slovní spojení přejatá z běžného jazyka, jejichž motivační znaky jsou vzhledem k systému nesprávně orientující. Takové termíny jsou naprosto běžné a setkáváme se s nimi napříč obory. Přestože jsou tvořeny nesystémově, jsou v terminologii zcela stabilizované, a to proto, že jejich původní význam z vrstvy běžně sdělovací je vytěsněn významem novým. Význam původní si uživatelé už neuvědomují. Zde dochází k tzv. deetymologizaci pojmenování. Ta je jedním ze základních sémantických procesů, které můžeme sledovat v jazycích po celém světě. 13
Požadavek systémovosti a ustálenosti termínu je jeden z důvodů, který vede k řízeným zásahům do terminologických soustav. Tento proces nazýváme normalizací odborného názvosloví a Encyklopedický slovník jej definuje (O. Martincová, 2002, s. 489) jako „kolektivní stanovení názvosloví, kterého se má závazně užívat.“ Dochází k němu jak ve sféře národní, tak ve sféře internacionální. Tuto činnost má na starosti Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO). Jeden z důvodů proč jazykovědci zasahují do terminologických soustav je fakt, že terminologie kodifikovaná v normativních příručkách musí vyhovovat kritériím spisovnosti. Těchto kritérií je hned několik a bývají různě hierarchizovány. Hlavní z nich jsou funkčnost a strukturnost, dále pak také národní reprezentativnost, logičnost, ustálenost, pravidelnost, aj. Strukturnost termínu by správně měla být v souladu se zákonitostmi a pravidly jazykového systému. Poštolková (1983, s. 81) poznamenává, že „název se hodnotí jako spisovný, je-li strukturní, tj. je-li jeho struktura v souladu s normami spisovného jazyka. Při tom se počítá s normami opírajícími se o jazykový úzus a o jazykové povědomí vzdělaných odborníků.“ Při posuzování spisovnosti je kladen důraz také na funkčnost termínu. Funkčnost je podle Poštolkové (1983, s. 82) termínu přisouzena, pokud název už po delší čas dobře funguje v komunikaci odborné sféry. Jestliže je termín funkční, může být přijat i přes porušení slovotvorných zákonitostí spisovného jazyka. Do spisovné vrstvy se často dostávají také profesionalismy, a to díky stylové neutralizaci. Oproti tomu se mimo spisovnou slovní zásobu drží slangové expresivní názvy.
Systémové propracování terminologie, na kterém usilovně pracují jazykovědci, by mělo vést k podpoře kultury odborných jazykových projevů a k jejich stabilizaci. Zásahy do terminologických soustav bychom tedy neměli chápat jako něco špatného, ale naopak jako pomoc při racionalizaci a ustalování spisovného jazyka.
14
4. Jazyková situace v oblasti výpočetních a informačních technologií
V poslední výkladové části obrátíme pozornost na jazykovou situaci v oblasti výpočetních a informačních technologií. Na základě publikace Český jazyk na přelomu tisíciletí (Daneš a kol, 1997) si vymezíme hlavní typy komunikačních situací a přiblížíme si složení počítačové slovní zásoby. Jak uvádí Bozděchová (Bozděchová, 1997, s. 105) sféra výpočetní techniky prošla v posledních letech velkou proměnou. Dlouhou dobu si tato oblast udržovala exkluzivní charakter. Avšak s pronikáním informačních technologií do běžného života začíná tento charakter ztrácet. Význam a důležitost výpočetní techniky se rozšiřuje ruku v ruce s jejím postupným začleňováním do různých oblastí lidských činností. To s sebou přináší také vyšší nároky na způsoby komunikace. Pro jazykovou stránku technické komunikace je specifický styl textů, jeho výstavba a především slovní zásoba. V počátcích rozvoje počítačů bylo jejich užívání výhradou programátorů, matematiků, techniků a různých odborníku v této oblasti. Jak se však počítače začaly rozšiřovat i do jiných oblastí lidské společnosti, začali se také měnit jejich uživatelé a s nimi způsoby vzájemné komunikace.
4.1 Komunikační situace V souladu s Bozděchovou (Bozděchovou, 1997, s. 105) si popíšeme tři hlavní typy počítačové komunikace. První z nich je komunikace verbální (jazyková), která slouží uživatelům počítačů s různými stupni odborností. Další je komunikace multimediální, tzn. komunikace prostřednictvím počítačů (e-mail, skype, icq, atd.). V neposlední řadě pak komunikace umělá, která slouží k dorozumění uživatele s počítačem (programy, programovací jazyky, atd.). V souvislosti s tím autorka vyčleňuje tři typy účastníků komunikace: počítačové odborníky, uživatele se zájmem o počítače a uživatele počítačů bez hlubšího zájmu v oboru (Bozděchová, 1997, s. 106). Každý z nich pak klade jiné nároky na komunikační zatíženost textu.
15
4.2
Slovní zásoba Slovní zásoba počítačové terminologie se z velké části shoduje se slovní zásobou
odborných textů. Můžeme v ní nalézt odborné výrazy, oborové termíny, slova a slovní spojení z běžně sdělovacího lexika, termíny z jiných či příbuzných oborů. Bozděchová (1997, s. 107) vyčleňuje několik typů sémantických okruhů počítačové slovní zásoby: typy počítačů (stolní počítač, notebook, netbook), součásti počítačů (grafická karta, pevný disk, port, procesor), typy kláves (numerické, funkční), typy disků (pevný, SSD, přenosný), přídavné zařízení (skener, myš, klávesnice, tiskárna), funkce programů (možnosti, nástroje), počítačové úkony (surfování, stahování, instalování). Hojně se ve slovní zásobě informačních technologií objevují interdisciplinární výrazy. Ty do češtiny pronikají především z příbuzných oborů, a to formou přeneseného pojmenování. Podstatnou část současné počítačové slovní zásoby představují názvy přejaté s cizích jazyků, hlavně pak z angličtiny. Od přejatého základního tvaru je možné dále derivovat nová slova (např. oskenovat, naskenovaný, skenerový, atd.). Vedle derivace se hojně uplatňují další způsoby tvoření: kompozice, hybridní tvoření. Při terminologie se využívá také tvoření nápodobou. Toto tvoření je, jak uvádí Bozděchová (1997, s. 108) založeno buď na slovotvorném modelu anglické podoby (cliper – odřezávač), nebo na základě typů domácích (zápatí – záhlaví). Podíváme-li se blíže na hybridní tvoření, zjistíme, že většina termínů takto tvořených má spíše slangový charakter s tendencí k jednoslovnému pojmenování. Nezanedbatelná jsou také anglická jména a názvy, které jsou tvořeny spojováním zkratek, slov, číslic nebo částí slov. Taková jména se přejímají už hotová v původní grafické podobě a slouží především jako vlastní názvy. Velký prostor v počítačové slovní zásobě zabírají výrazy tzv. interdisciplinární povahy. Tyto výrazy pocházejí především z oborů příbuzných (matematika, technika, logika, elektrotechnika, lingvistika). Do počítačové slovní zásoby pak pronikají na základě přenesení významu. Bozděchová uvádí, že česká počítačová slovní zásoba je nejednotná v rovině významové i formální. Doposud značně neustálený je i pravopis mnoha výrazů přejatých z angličtiny. S hlediska slovních druhů představují největší zastoupení podstatná jména, ovšem početná jsou také slovesa, a to především díky popisům procesů, dějů, operací a úkonů, které jsou typické pro počítačovou odbornou oblast (Bozděchová, 1997). Důležitou součástí jazykové kultury je péče o lexikální zásobu spisovného jazyka. Součástí práce odborníků zasahujících do terminologických soustav je například posuzování nových slov (neologismů) pronikajících do slovní zásoby. Stěžejní při této činnosti je především hledisko sémantické a slovotvorné. Milan Jelínek v článku Odborná terminologie 16
a jazyková kultura (M. Jelínek, 2003) uvádí: „zatímco běžná slovní zásoba je ustálena jako gramatická soustava územ, terminologie vyžaduje od příslušníků daného oboru regulaci. Je to vlastně specifická lexikální vrstva, do které mohou v daném oboru vlivní jednotlivci nebo častěji vlivné skupiny zasahovat. Jsou sice zpravidla omezeni obecným spisovným systémem, ale v jeho rámci mají značné selekční možnosti.“
5. Charakteristika časopisu Computer Časopis Computer funguje jako čtrnáctideník. Zaměřuje se především na nové trendy v oblasti informačních a výpočetních technologií. Je určen širokému spektru recipientů od laiků, přes zájmové skupiny, běžné uživatele, až po počítačové odborníky a specialisty. Všem těmto skupinám se časopis v různých typech příspěvků snaží více či méně vyhovět. Většinou jsou však příspěvky určeny pokročilejším a náročnějším uživatelům. Typickou vrstvou recipientů jsou hlavně muži v rozmezí od 18 do 35 let. Časopis obsahuje články, recenze, praktické návody a pracovní postupy, rozhovory, testy. Nalezneme zde však také různé reklamy, soutěže, inzerce, technické parametry výrobků. Součástí časopisu bývá také příloha ve formě CD nebo DVD, jež obsahuje různé programy, aplikace, videa, demoverze či plné verze pro praktické testování. Od roku 2010 je součástí časopisu příloha Connect, která je určena především specialistům v oblasti IT. Na její podobě se podílí převážně odborníci a světové kapacity z oborové praxe. Časopis vychází v tištěné formě na stáncích už od roku 1994 a jeho elektronickou verzi je možné objednat na internetu. Na webu časopisu (www.zive.cz) je k dispozici volně přístupný archív starších čísel ve formátu PDF. Vydavatelem časopisu je Mladá fronta, a.s. Rozsah časopisu je proměnlivý, jeho průměrný rozsah je však kolem 100-115 stránek v klasickém formátu A4.
5.1 Skladba časopisu Obálka časopisu je konstruována v moderním vzhledu. Při prvním pohledu nás zaujme její pestrobarevnost v kombinaci s různými grafickými objekty a obrázky. Naši pozornost bezpochyby zaujmou také velké nadpisy, které nám, se snahou upoutat pozornost, představí 17
hlavní témata a články. Podobným způsobem je s grafickou a vzhledovou stránkou zacházeno v celém časopise. Každá jednotlivá stránka je podložena pozadím připomínajícím pracovní plochu počítače nebo je doplněna o obrázek spojený s tématem daného článku. Na celé ploše časopisu nalezneme ve velké míře reklamy, různé doplňující informace v rámečcích připomínajících pracovní okna operačního systému, fotky, obrázky, ať už autentické nebo vytvořené pomocí počítačové grafiky. Vše je podtrhováno pestrým využitím barev. Tento vzhled se nám může na první pohled zdát matoucí a překombinovaný. Při bližším zkoumání je však viditelná určitá systematičnost využitých vzhledových prvků. To co se nám na první pohled může zdát matoucí, vytváří při důsledném prozkoumání či delším čtení určité pomocné prvky, které nám pomáhají orientovat se v rámci článků, rubrik i celého časopisu. Velké množství obrázků a fotek nejrůznějších zařízení slouží především k optickému představení produktů. Hojně se se zde vyskytují rámečky, ikony, okna, postranní panely, které napodobují počítačový vzhled.
5.2 Rubriky a tematika textů V časopise Computer nalezneme poměrně velké množství rubrik. Každá z rubrik má odlišný charakter. Specifičnost těchto charakterů představuje především využití různých slohových postupů a útvarů. Rubriky se také liší zaměřením na adresáta, tématy a komunikační situací. Vyjmenujeme si tedy jednotlivé rubriky a stručně si je charakterizujeme. Časopis Computer obsahuje tyto rubriky: Téma čísla, Recenze, Prakticky, Herní doupě, Živě, Speciál, Profi, Megatest. Téma čísla - Rubrika Téma čísla, jak už samotný název naznačuje, je úvodním tematicky uzavřeným celkem, ve kterém je na ploše několika článků probíráno nastolené téma. Články v této rubrice jsou určeny především běžným uživatelům. Autoři čtenářům radí, jakým způsobem postupovat, aby dosáhli potřebných cílů. Jedná se hlavně o praktické postupy, které mají pomáhat při práci s počítačem. Téma rubriky v rozebíraném čísle je Windows v dokonalé kondici. Toto téma je rozděleno do pěti článků. Každý z nich se věnuje různým aspektům práce s operačním systémem Windows (Jak se vyhnout potížím, Jak reinstalovat systém, Jak instalovat pomocí HD, atd.). Rubrika zabírá plochu sedmi stran a představuje tak jeden z kratších oddílů periodika. Recenze - V rubrice Recenze nalezneme krátké články zaměřené na zhodnocení nových uživatelsky dostupných technologií a výrobků. Autoři se v recenzích zaměřují na testování a 18
následné reprodukování výsledků, které jsou mnohdy vyjádřeny ve formě výkonnostních tabulek, parametrů, ale také verbálního, mnohdy subjektivního, hodnocení. Co do počtu stran je tento oddíl nejrozsáhlejší v celém časopise. Prakticky - Tato rubrika se, už podle svého názvu, zaměřuje na praktické návody a pracovní postupy. Články se věnují například postupu při vypalování a ukládání souborů na různé datové nosiče, správnému užívání programů a aplikací. Radí běžným uživatelům jak postupovat při koupi určitého výrobku nebo jak s ním nakládat. Snaží se vytyčit a následně vysvětlit problémy spojené s užíváním různých typů výrobků. Herní doupě - Tato velmi specifická rubrika se věnuje situaci v herním průmyslu. Recenzuje nové počítačové a konzolové hry se snahou především informovat o dění na trhu. Tato rubrika je v rámci časopisu asi nejodlišnější, co se týče zaměření. Nevěnuje se totiž přímo odborné oblasti, ale oblasti vesměs populární, která je spojena s komunitou či sociální skupinou, jíž je společná zájmová aktivita, v tomto případě hraní počítačových her. Živě - Rubrika Živě je nejkratším oddílem časopisu. Na rozdíl od předchozích rubrik, které jsou hlavně ve formě delších článků a recenzí, zde nalezneme například rozhovory s odborníky na dané téma, kratší úvahové a hodnotící články. Profi - Rubrika Profi je specifická především druhem očekávaného adresáta. Ten je v tomto případě, na rozdíl od rubrik předchozích, specialista a odborník v dané oblasti. Tomu se přizpůsobuje i charakter obsažených článků. Ty jsou doslova přeplněny odbornými výrazy a specifickými názvy jednotlivých výrobků. Příspěvky jsou podávány většinou ve formě recenzí, testů, hodnocení či popisů technických parametrů. Megatest - Poslední rubrika, jak už název napovídá, se zaměřuje na testování nejrůznějších typů výrobků. Vždy je testován jeden typ zařízení, a to od různých výrobců. Výsledky testování jsou pak referenčně zhodnoceny nejen verbálně, ale jsou také pro názornost vyčísleny ve formě tabulek a grafů.
19
6. Analýza konkrétních textů
Primární záměry analýzy: 1) stanovení procentuálního zastoupení termínů z celkového počtu slov 2) stanovení procentuálního zastoupení termínů jednoslovných a víceslovných 3) stanovení procentuálního zastoupení českých a přejatých termínů 4) stanovení procentuálního zastoupení termínů podle slovních druhů 5) prozkoumání dalších aspektů obsažených termínů a zhodnocení výsledných dat Zkoumaný materiál sestává z osmi článků, vždy jeden z každé rubriky časopisu. Pro účely analýzy jsme zvolili jedno číslo časopisu Computer, konkrétně se jedná o č. 21 z roku 2009. Samotné zanalyzované texty jsou připojeny k práci jako součást přílohy (odkazujeme: Vzorek č. 1 - č. 8). Autor si je vědom toho, že analýza probíhá na poměrně malém počtu materiálů. Avšak vzhledem k povaze práce, která představuje spíše sondu zaměřující se na průzkum terminologie v dané oblasti, je přesvědčen, že tato materiálová základna může poskytnout odpovědi na některé otázky a hlavně otevřít cestu k otázkám novým.
6.1 Terminologická nasycenost textů Všechny vzorky: Počet slov: 3920 Počet zjištěných termínů: 674 Procentuální zastoupení termínů: 17,2 % Rubrika Téma čísla (Vzorek č. 1): Počet slov: 757 Počet zjištěných termínů: 140 Procentuální zastoupení termínů: 18,5 % Rubrika Recenze (Vzorek č. 2): Počet slov: 727 Počet zjištěných termínů: 120 Procentuální zastoupení termínů: 16,5 % Rubrika Speciál (Vzorek č. 3): Počet slov: 531 20
Počet zjištěných termínů: 72 Procentuální zastoupení termínů: 13,6 % Rubrika Prakticky (Vzorek č. 4): Počet slov: 523 Počet zjištěných termínů: 125 Procentuální zastoupení termínů: 24 % Rubrika Herní doupě (Vzorek č. 5): Počet slov: 170 Počet zjištěných termínů: 18 Procentuální zastoupení termínů: 10,5 % Rubrika Živě (viz. Vzorek č. 6): Počet slov: 425 Počet zjištěných termínů: 55 Procentuální zastoupení termínů: 13 % Rubrika Profi (viz. Vzorek č. 7): Počet slov: 180 Počet zjištěných termínů: 33 Procentuální zastoupení termínů: 18, 3 % Rubrika Megatest (viz. Vzorek č. 8): Počet slov: 607 Počet zjištěných termínů: 111 Procentuální zastoupení termínů: 18,3 % Průměrné procentuální zastoupení: Průměrné procentuální zastoupení termínů: 16,6 %
6.2
Poměr českých a přejatých termínů
Ve všech vzorcích: Procentuální zastoupení přejatých termínů: 51,2 % Procentuální zastoupení českých termínů: 48,8 % Rubrika Téma čísla (viz. Vzorek č. 1): Procentuální zastoupení přejatých termínů: 55,7 % Procentuální zastoupení českých termínů: 44,3 % 21
Rubrika Recenze (viz. Vzorek č. 2): Procentuální zastoupení přejatých termínů: 57,5 % Procentuální zastoupení českých termínů: 42,5 % Rubrika Speciál (viz. Vzorek č. 3): Procentuální zastoupení přejatých termínů: 68,1 % Procentuální zastoupení českých termínů: 31,9 % Rubrika Prakticky (viz. Vzorek č. 4): Procentuální zastoupení přejatých termínů: 40,8 % Procentuální zastoupení českých termínů: 59,2 % Rubrika Herní doupě (viz. Vzorek č. 5): Procentuální zastoupení přejatých termínů: 66,7 % Procentuální zastoupení českých termínů: 33,3 % Rubrika Živě (viz. Vzorek č. 6): Procentuální zastoupení přejatých termínů: 51% Procentuální zastoupení českých termínů: 49 % Rubrika Profi (viz. Vzorek č. 7): Procentuální zastoupení přejatých termínů: 42,4 % Procentuální zastoupení českých termínů: 57,6 % Rubrika Megatest (viz. Vzorek č. 8): Procentuální zastoupení přejatých termínů: 39,6 % Procentuální zastoupení českých termínů: 60,4 % Průměrné procentuální zastoupení: Průměrné procentuální zastoupení přejatých termínů: 52,7 % Průměrné procentuální zastoupení českých termínů: 47,3 %
6.3 Zastoupení termínů z hlediska slovních druhů Ve všech vzorcích: Procentuální zastoupení substantiv: 88,5 % Procentuální zastoupení adjektiv: 0,7 % Procentuální zastoupení verb: 10, 8 % Rubrika Téma čísla (viz. Vzorek č. 1): Procentuální zastoupení substantiv: 80 % 22
Procentuální zastoupení adjektiv: 2,5 % Procentuální zastoupení verb: 17,5 % Rubrika Recenze (viz. Vzorek č. 2): Procentuální zastoupení substantiv: 99,2 % Procentuální zastoupení adjektiv: 0 % Procentuální zastoupení verb: 0,8 % Rubrika Speciál (viz. Vzorek č. 3): Procentuální zastoupení substantiv: 89 % Procentuální zastoupení adjektiv: 9,7 % Procentuální zastoupení verb: 1,3 % Rubrika Prakticky (viz. Vzorek č. 4): Procentuální zastoupení substantiv: 87,3 % Procentuální zastoupení adjektiv: 0 % Procentuální zastoupení verb: 12,7 % Rubrika Herní doupě (viz. Vzorek č. 5) Procentuální zastoupení substantiv: 100 % Procentuální zastoupení adjektiv: 0 % Procentuální zastoupení verb: 0 % Rubrika Živě (viz. Vzorek č. 6): Procentuální zastoupení substantiv: 96,4 % Procentuální zastoupení adjektiv: 0 % Procentuální zastoupení verb: 3,6 % Rubrika Profi (viz. Vzorek č. 7): Procentuální zastoupení substantiv: 97 % Procentuální zastoupení adjektiv: 0 % Procentuální zastoupení verb: 3 % Rubrika Megatest (viz. Vzorek č. 8): Procentuální zastoupení substantiv: 78 % Procentuální zastoupení adjektiv: 0,9 % Procentuální zastoupení verb: 21, 1 % Průměrné zastoupení: Průměrné procentuální zastoupení substantiv: 90,9 % Průměrné procentuální zastoupení adjektiv: 1,6 % Průměrné procentuální zastoupení verb: 7,5 % 23
6.4 Zastoupení terminologických sousloví a jednoslovných termínů Ve všech vzorcích: Zastoupení terminologických sousloví: 22,6 % Zastoupení jednoslovných termínů: 77,4 % Rubrika Téma čísla (viz. Vzorek č. 1): Zastoupení terminologických sousloví: 20 % Zastoupení jednoslovných termínů: 80 % Rubrika Recenze (viz. Vzorek č. 2): Zastoupení terminologických sousloví: 20,8 % Zastoupení jednoslovných termínů: 79,2 % Rubrika Speciál (viz. Vzorek č. 3): Zastoupení terminologických sousloví: 19,4 % Zastoupení jednoslovných termínů: 80,6 % Rubrika Prakticky (viz. Vzorek č. 4): Zastoupení terminologických sousloví: 24,8 % Zastoupení jednoslovných termínů: 75,2 % Rubrika Herní doupě (viz. Vzorek č. 5): Zastoupení terminologických sousloví: 16,6 % Zastoupení jednoslovných termínů: 83,6 % Rubrika Živě (viz. Vzorek č. 6): Zastoupení terminologických sousloví: 27,3 % Zastoupení jednoslovných termínů: 72,7 % Rubrika Profi (viz. Vzorek č. 7): Zastoupení terminologických sousloví: 39,4 % Zastoupení jednoslovných termínů: 60,6 % Rubrika Megatest (viz. Vzorek č. 8): Zastoupení terminologických sousloví: 20,7 % Zastoupení jednoslovných termínů: 79,3 % Průměrné procentuální zastoupení: Průměrné procentuální zastoupení terminologických sousloví: 23, 6 % Průměrné procentuální zastoupení jednoslovných termínů: 76,4 % 24
6.5 Zhodnocení a porovnání výsledných dat Běla Poštolková v monografii O české terminologii (Poštolková, 1983) uvádí výsledky frekvenčního výzkumu termínů z technických oblastí. Tyto výsledky nám mohou posloužit jako materiál k porovnání výsledků vlastních. Jak už bylo popsáno dříve (viz. 3.1 Tvoření slov), jedním z velmi produktivních způsobů tvoření nových termínů v češtině je přejímání výrazů z cizích jazyků. Toto tvrzení podporuje i naše analýza. Zastoupení přejatých termínů v textech je 51, 2 %, což představuje více jak polovinu vyskytujících se termínů. Jedním z důvodů tohoto faktu může být charakter samotné oblasti výpočetních technologií. Tento charakter je určován jednou důležitou skutečností. Protože počítače byly ve svých počátcích doménou především anglosaského prostředí, je vliv anglicismů (nejen) na českou slovní zásobu velice silný. Angloamerické prostředí si stále drží výsadní postavení při vývoji nových technologií. Stále se zrychlující a nezastavitelný vývoj s sebou logicky přináší také další rozšiřování nově vzniklých pojmenování (image, nettop, sandbox, netbook, spyware, adware). Poštolková (1983, s. 58) uvádí, že procentuální zastoupení přejatých termínů v jejím materiálu je 35,1 %. Tento výsledek se výrazně liší od našeho (51,2 %). Otázkou pak je, proč zde nacházíme tak výrazný rozdíl? Jedním z důvodů může být právě současný rychlý rozvoj technologií v technické oblasti. Poštolková svůj výzkum zakládá na všech hlavních technických oborech, proto může být rozdíl způsoben i užší specializací oboru, který zkoumáme, a samozřejmě také rozsahem využitého materiálu v kombinaci se značným časovým odstupem mezi oběma výzkumy. Velice zajímavým problémem je v tomto směru adaptace těchto pojmenování do české slovní zásoby. Je to ovšem téma velice rozsáhlé a vyžadovalo by prostor mnohem větší, než mu můžeme v naší práci věnovat. Uvedeme si zde alespoň příklady některých adaptovaných termínů nalezených v našem vzorku: instalace, nainstalovat, přeinstalovat, reinstalovat, notebooky, server, firewall. Obrátíme-li pozornost na termíny v jednotlivých článcích, zjistíme, že ve třech případech (viz. Vzorek č. 4, 7, 8) bylo procentuální zastoupení českých termínů převažující. To je pravděpodobně způsobeno následkem toho, že zmiňované vzorky jsou spíše praktického charakteru (praktické návody) a nalézá se v nich více sloves (klepněte, nastavte, spusťte, stiskněte, povolte, přihlaste se, poslat, otevře se, přehrávat, atd.). Průměrné procentuální zastoupení je ovšem opět na straně přejatých názvů (52,7%). 25
Součástí rozboru bylo také zjišťování původu přejatých výrazů. Nevěnovali jsme se však jejich procentuálnímu vyčíslení, a proto si alespoň pro představu uvedeme příklady některých těchto slov a s nimi oblasti jejich původu. 1) Angličtina – server, spyware, adware, instalace, port, displej, bluetooth, image, engine, software, hardware, desing, nootebook, fileserver, online, aj. 2) Latina – procesor, komponenta, aktualizace, verze, kopírování, data, dokumenty, funkčnost, formát, fragmentace, frekvence, konstrukce, aj. 3) Řečtina – téma, program, systém, disk, fotka, vir, automatický, plast, ergonomie, telefon, graf, mechanika, aj. 4) Francouzština – kabel, režim, moderní, platforma, adresář, konzole, financování, aj. 5) Ostatní jazyky: linka, filtr, pant (němčina); pošta, model, arzenál (italština) Větší výskyt profesionalismů nebo spíše slangových výrazů je možné sledovat ve Vzorku č. 5. Ten je totiž zaměřen na čtenáře z tzv. herních komunit – sociální skupiny spojené společnou aktivitou a zájmy. Zde je samozřejmě větší frekvence těchto výrazů obecně předpokládaná. Poštolková uvádí výsledky výzkumu relativní frekvence slovních druhů termínů v technické oblasti: podstatná jména 92,38 %, slovesa 7,19 %, adjektiva 0,35 % (Poštolková, 1983, s. 35). V naší analýze jsme dospěli k následujícím frekvenčním hodnotám. Podstatná jména jsou celkově zastoupena 88 %, slovesa pak 10,8 % a adjektiva 0,7 %. Vidíme zde více jak čtyřprocentní propad zastoupení podstatných jmen a naopak skoro čtyřprocentní vzrůst zastoupení sloves. Frekvence adjektiv se díky jejich nízkému výskytu zvětšila pouze zanedbatelně. Tento rozdíl může být způsoben poměrně omezeným rozsahem našeho materiálu. V jednotlivých článcích je patrný větší výskyt sloves u prakticky zaměřených příspěvků. Při analýze jsme se zaměřili také na procentuální zastoupení jednoslovných termínů a zastoupení terminologických sousloví. Výsledek byl vzhledem k výzkumu Poštolkové značně překvapující. V našem materiálu jsme zjistili, že procentuální zastoupení jednoslovných termínů je 77,4 % a zastoupení terminologických sousloví 22,6 %. Poštolková naopak přichází s výsledky zcela opačnými: 77,5 % terminologických sousloví a 22,5 % jednoslovných pojmenování (Poštolková, 1983, s 49.). Otázkou tedy je, jak vysvětlit tuto polaritu? Odpovědí může být silná tendence k univerbizaci sousloví. Slova vzniklá univerbizací jsou často považována za hovorová a nespisovná a v terminologické funkci jsou 26
považována spíše za profesionalismy. Oblast výpočetních a informačních technologií je specifická úzkou hranící mezi odbornými termíny, profesionalismy a slangovými výrazy. Neexistují skoro žádné normativní příručky, které by tuto hranici jasně vytyčili. Jak už bylo popsáno dříve (3.2 Hlavní vlastnosti termínu), důležitou vlastností termínu je jeho funkčnost. Ta je termínu přisouzena, pokud po delší dobu úspěšně funguje v odborné komunikaci. U profesionalismů tak dochází ke stylové neutralizaci, díky které může být daný výraz ustálen do spisovné vrstvy jazyka. Neexistuje-li v daném oboru dostatečná normalizační činnost, kterou zajišťují především jazykovědci řízenými zásahy, je tento úkol na odborných pracovnících a specialistech. Pro pracovníky pak není překážkou užít v terminologické funkci právě těchto univerbizovaných slov (operační systém>systém; mobilní telefon>mobil). Časté užívání univerbizovaných slov je spojeno také se snahou o ekonomičnost vyjádření, která je typická například pro komunikáty publicistického charakteru. Tento charakter má i námi vybraný komunikát. I to může být jeden z důvodů rozdílnosti výše zmíněných výsledků zkoumání. Převahu jednoslovných pojmenování může podporovat také zaměření textů na různé druhy recipientů. Některé texty jsou totiž záměrně stylizovány, tak aby odpovídaly předpokládanému typu čtenáře. Tyto typy jsme si definovali v jedné z předchozích kapitol (4.1 Komunikační situace). Jedná se o odborníky v oblasti, uživatele se zájmem v oboru a uživatele bez většího zájmu v oboru. Jestliže tyto typy aplikujeme na jednotlivé rubriky časopisu Computer, zjistíme, že většina rubrik je zaměřena na běžné uživatele se zájmem o počítače. Pouze rubrika Profi očekává jako svého čtenáře vzdělaného odborníka v oblasti. A právě tomu odpovídá i procentuální zastoupení terminologických sousloví v jednotlivých textech (Téma čísla: 20 %, Recenze: 20,8 % - Profi: 39,4 %). Terminologická sousloví totiž umožňují vyjádřit větší počet hlavních znaků pojmu, což je pro komunikaci mezi odborníky jeden z potřebných jevů.
27
7. Závěr
Cílem této práce bylo vytvořit sondu, která nám měla ukázat, jaké odborné termíny se vyskytují v časopise Computer a jaké je jejich procentuální zastoupení v textech. Tato sonda nám vytvořila podklad, na jehož základě jsme dále přistupovali k hodnocení výsledných dat. Pro analýzu jsme zvolili jedno číslo časopisu Computer. Hlavní iniciační silou pro výběr právě tohoto periodika je rychle rostoucí rozvoj v této oblasti a s ním související potřeba po dokonalejší komunikaci. Na terminologické rovině se, jak jsme doufali, tato potřeba projevila v mnoha směrech. Na základě analýzy jsme došli k několika dílčím závěrům. V prvé řadě jsme se zaměřili na celkovou frekvenci odborné terminologie ve vybraných textech. Zjistili jsme, že procentuální zastoupení termínů je 17, 2 %, což představuje skoro jednu pětinu všech slov. Dále jsme zjišťovali procentuální zastoupení termínů v rámci jednotlivých rubrik časopisu. Došli jsme tak k výsledkům, jež nám ukázaly, že zastoupení termínů se v jednotlivých rubrikách mírně liší. V prakticky zaměřených článcích jsme nalezli vyšší procento výskytu termínů, než u článků ostatních. Tento rozdíl můžeme interpretovat specifickým výběrem výrazových prostředků vzhledem k očekávanému adresátovi. Zastoupení českých a přejatých termínů nám v porovnání s výsledky jiných výzkumů ukázalo patrný nárůst výrazů přejatých. Tento nárůst jsme přisoudili především povaze odborné oblasti výpočetních technologií, do které periodikum spadá. V ní je patrný výrazný rozvoj spojený s přílivem stále nových technologií. Tento stav je pak logicky doprovázen potřebou po vytváření nových pojmenování, především pak z anglosaského prostředí. Právě z tohoto prostředí k nám v technické sféře proniká velké množství přejatých termínů. Velice značný rozdíl v porovnání s ostatními výzkumy jsme shledali v zastoupení terminologických sousloví a jednoslovných termínů. Tento rozdíl jsme opět přisoudili specifičnosti oblasti výpočetních technologií. Mluvíme-li o specifičnosti, máme tím na mysli především vysoký výskyt profesionalismů a slangových výrazů. Jedním ze způsobů vytváření profesionalismů je univerbizace, která ze sousloví utváří jednoslovná pojmenování. U zastoupení slovních druhů jsme v porovnání s dalšími výzkumy zaznamenali rozdíl u jednotlivých článků, a to pouze u sloves. Tuto skutečnost přičítáme praktické povaze článků, ve kterých jsme rozdíly zaznamenali. V těchto článcích autoři využívají různých návodů k pracovním postupům, v nichž se uplatňuje více sloves. 28
Odborná terminologie tvoří specifickou součást spisovné slovní zásoby. V odborných oblastech se bez funkce termínů nedá obejít. Jednoznačnost a přesnost termínu jsou totiž nezastupitelné funkce zajišťující úspěšnou komunikaci ve vědeckém diskurzu. Přenášení poznatků a myšlenek je funkce, bez které by různé odborné oblasti nemohly fungovat a dále se rozvíjet.
Autor věří, že výzkum, který provedl, je i přes poměrně úzkou materiálovou základnu vypovídající o určitém stavu současné odborné terminologie v daném typu periodika. Sonda měla především za úkol poodkrýt další možnosti zkoumání na rozsáhlejším počtu materiálů. Autor při psaní získal nové podněty k dalšímu zkoumání a rád by v budoucnu na výsledky navázal v magisterské diplomové práci.
29
8. Použitá literatura BOZDĚCHOVÁ, I. Jazyk počítačů. In DANEŠ, F. a kol. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 1997, s. 105-109. Computer. Č. 21 (2009). Brno: CPess Media a.s. Čtrnáctideník. Dostupné z:
[cit. 2012-06-30] ČECHOVÁ, M., KRČMOVÁ, M., MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: Lidové noviny, 2008. 381 s. ISBN 978-80-7106-961-4. ČERNÝ, J. Slovník počítačových zkratek. České Budějovice: Nakladatelství KOPP, 1998. DANEŠ, F. a kol. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 1997. FILIPEC, J., DANEŠ, F., MACHAČ, J. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2010. HLADKÁ, Z. Pojmenování. In KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002, s. 318. JELÍNEK, M. Odborná terminologie a jazyková kultura. In Národní knihovna. Knihovnická revue. 2003, roč. 14, č. 4, s. 212-218. Dostupné z: [cit. 2012-06-30] KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, 2008. KRAUS, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2009. MARTINCOVÁ, O. Termín. In KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002, s. 488. MARTINCOVÁ, O. Termín. In KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002, s. 489.
30
MARTINCOVÁ, O. a kol. Nová slova v češtině: slovník neologismů. Praha: Academia, 2004. MATOUŠKOVÁ, S. a kol. Český etymologický slovník. Leda, 2001. NÁDBĚLA, J. Velký slovník počítačů. Computer Media, 2006. POŠTOLKOVÁ, B. a kol. O české terminologii. Praha: Academia, 1983. ŠLOSAR, D. Slovotvorba. In KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008, s. 109. ŠLOSAR, D. Slovotvorba. In KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008, s. 111.
9. Příloha 9.1 Seznam analyzovaných článků 1. 10 rad pro udržení v kondici ………………………………………………………….....…6 2. Výkon pro šetřivé …………………………………………………………..………….….18 3. Postarejte se o ty nejmenší ………………………...………………………………………36 4. Rychle a pohodlně ………………………………………………………………………....51 5. Quake 3 Arena a Unreal Tournament zdarma ......................................................................56 6. Konec starých časů ………………………………………………………………………...63 7. Tichý orel přilétá + Corsair TX950 …………………………………………………….….68 8. HD nettop? ……...…………………………………………………………………………87
31
9.2 Zanalyzované příspěvky Legenda vyznačování: Termín Terminologické sousloví České Přejaté Zkratky Profesionalismus Slang, expresivní Názvy Původ přejatých slov: (l) – latina (ř) – řečtina (a) – angličtina (n) – němčina (f) – francouzština (it) – italština (arab) – arabština (hebr) – hebrejština
32
Vzorek č. 1 10 rad pro udržení v kondici (P. Nygrýn, Computer, 2009, s. 6) Nebudeme vám radit, jak se zvednout od počítače a jít si zacvičit. Poradíme vám ale, co dělat (a nedělat), aby se v kondici udržela vaše (a)Windows. Po tom totiž nejspíš nebudete potřebovat nic z toho, co najdete na následujících stránkách tohoto (ř)tématu.
Opravdu musíte (a)instalovat? Mezi nejčastější příčiny zpomalení (ř)systému patří instalace zbytečného množství (ř)programů. Skutečně musíte mít nainstalovaný každý zajímavý prográmek pro vylepšení vzhledu? Opravdu potřebujete tři měřiče vytížení (l)procesoru? Problémy přitom nedělají jen programy, které běží stále. Mnoho na první pohled neškodných nástrojů si s sebou přinese i nějakou „stáleběžící“ (l)komponentu – hlídač (l)aktualizací, adware*… Další problém samozřejmě nastává při odinstalování takového množství programů. Zálohujte si čistý systém Pokud počítáte s tím, že systém budete stejně tak jako tak přeinstalovávat, zkuste si vše urychlit. Nainstalujte čistý systém, dopřejte mu záplaty a aktuální (l)verze ovladačů, přidejte základní programy a vše poté zazálohujte některým z vhodných nástrojů. Při problémech pak přepište kompletní obsah (ř)disku a vše pojede jako blesk. Zálohování prostým (l)kopírováním v tomto případě není to pravé, lépe se hodí programy, které umí uložit (a)image disku – třeba Acronis True Image, který jsme vyzkoušeli v minulém Computeru. Zálohujte si cenná (l)data Zatímco zálohou systému ušetříte snad trochu času, zálohováním dat ušetříte čas určitě. Není nic zbytečnějšího, než opravovat ručně komponenty systému jen kvůli tomu, že se jinak nedostanete k datům (která pak stejně konečně zazálohujete a systém pro jistotu přeinstalujete). Mezi nepostradatelná data dnes patří vlastní (l)dokumenty, sbírka (l+ř)digifotek a podobné výsledky vaší tvorby, ale nezapomeňte ani na úložiště hesel a certifikátů. Hrajte si na pískovišti Pokud potřebujete často zkoušet nové programy, určitě není nutné je hned vpustit do vašeho hlavního systému. Kromě možnosti spouštět vše pod (l)virtuálním strojem připadá v úvahu 33
i výkonnostně vhodnější (a často jednodušší) instalace programů do (a)sandboxu. Jak je použít a co to přinese, jste si mohli přečíst v minulém čísle Computeru. Možná stačí jen smazat Pokud máte i při dodržení zásad zdravého rozumu pocit, že počítač tak jako tak leniví, nepouštějte se hned do velkého úklidu. Nejprve jen zkuste smazat obsah složky s dočasnými soubory (ve výchozím nastavení ji najdete mimo jiné ve \Windows\ Temp). Některé programy si po sobě prostě neumí uklízet a navíc se množstvím vlastních (již nepotřebných) souborů dokážou doslova zahltit. Kromě zpomalení pak může docházet třeba i ke ztrátě (l)funkčnosti – známý je třeba případ, kdy kvůli přeplněné složce Temp odmítal Internet Explorer ukládat obrázky do (l)formátu JPG. (l +ř)Antivir se hodí Antivirový program není přežitek. To ale neznamená, že jej musíte používat ve výchozím nastavení. Pokud máte jistotu, že je váš počítač zcela viruprostý, můžete vypnout mnoho (ř)automatických (f)kontrol. Určitě ale nechte zapnutou kontrolu souboru při vytváření a ukládání a kontrolu příchozí (it)pošty. Při tomto nastavení ušetříte mnoho výkonu a zároveň odchytíte viry, které by k vám doputovaly (a)mailem nebo staženým souborem. A pro jistotu ještě často opakovaná rada – skutečně nespouštějte dva antiviry. Místo dvojnásobné ochrany získáte desetinásobnou porci potíží. (l +a)Antispyware se také hodí Jestliže v předchozím bodě použijete místo antiviru celý bezpečnostní balík, může tento odstavec přeskočit. V opačném případě myslete i na spyware a adware – dva druhy nežádoucích programů (byť adware může být i zcela legální cestou k (a)softwaru), které sice nemusí způsobit mnoho škody, zato zcela jistě nabourají rovnováhu vašeho systému. Pokud čas od času spustíte nějaký vhodný antispyware (např. AdAware Free), určitě nic nezkazíte. Ne všechno automaticky Automatické spouštění programů je jedním z míst, která mohou výrazně snížit výkon vašeho systému. Výrobci všemožných programů jsou přesvědčeni, že právě jejich komponenta si zaslouží běh po celou dobu vaší práce, a to není dobře. Návod, jak a čím upravit seznam automaticky spouštěných programů, najdete na straně 14. Pracujte opatrně, nejprve program jen (l)deaktivujte a zkuste, jak se změní chování systému – ve velké části případů pak zjistíte, že šlo o téměř zbytečného žrouta paměti. Disky si také zaslouží péči 34
Doby systému FAT, který byl sice krásně jednoduchý, ale měl velké sklony k sebedestrukci, jsou dávno pryč, i dnes ale stojí za to disk občas popohnat. Na systému NTFS sice nastávají chyby málokdy a (l)fragmentace není noční můrou, i tak ale zkuste čas od času spustit kontrolu disku a poté i defragmentaci. Čistič je sluha i vrah Pokud máte pocit, že jste pro systém udělali první poslední, a on přesto zpomaluje, zkuste ještě před tím, než se pustíte do reinstalace, použít některý z programů-čističů. Možná se jen něco špatně odinstalovalo, možná programy čekají na načtení obsahu neexistující složky. Postupujte raději v menších krůčcích, i čistič občas dokáže mírně nabořený systém dovést do stavu silně nabořeného. Ale vy už přece máte zálohu.
Vzorek č. 2 Výkon pro šetřivé (R. Dorňák, Computer, 2009, s. 18) (a)Notebooky Umax nabízí oproti jiným především lepší poměr hrubý výkon/cena. To však není ani zdaleka jediné kritérium, na které byste měli při výběru brát ohled. V zavřeném stavu vás notebook Umax VisionBook W760TUN na první pohled zcela jistě nezaujme. Kryt (a)displeje je totiž z matného fádního černého (ř)plastu bez jakéhokoliv (ř)loga či nápisu. Po otevření displeje vás ale oslní nezvykle bílá klávesnice se zcela plochými klávesami a také kompletně stříbrný povrch kolem ní. Posouzení vzhledu této kombinace nechám na vás, nutno ale říci, že se mi na klávesnici hlavně zpočátku nepsalo kvůli větším rozestupům mezi písmeny zrovna nejlépe. Po čase si člověk zvykne, ale rozhodně se nejedná o ideální klávesnici pro psaní všemi deseti. Jistě však uvítáte přítomnost (nř)kamery, (a)Bluetooth, (a)Wi-Fi či (l)monitoru, jsou přístupné přes Fn a funkční klávesy. Uvítal bych tlačítka aspoň pro přímé ovládání hlasitosti nebo vypnutí touchpadu. Naopak výrobce se rozhodl umístit nad klávesnici tři úplně jiná tlačítka rychlé volby – jedno pro spuštění aplikace Windows Mail, druhé (a)webového prohlížeče a třetí pro okamžité 35
ztišení (l)ventilátoru. Samotná konstrukce notebooku není příliš vydařená. Černé plasty jsou hodně měkké a prohýbají se. Týká se to jak spodní části, tak víka notebooku, kde to vadí více – displej je více náchylný na ohyb, a zatlačíteli na zadní stranu trochu více, začne se v místě tlaku vlnit obraz. (n)Panty víka ale jsou již hodně pevné a akorát tuhé. Jen je škoda, že lze displej vyklopit pouze do 135° – větší vyklopení se totiž hodí například při provozu na vyšším notebookovém podstavci. Nadprůměrně vybaven Na pravé straně notebooku budete mít hned při ruce (l)audio (l)konektory (digitální výstup, mikrofon a sluchátka), USB (a)port, DVD vypalovací (ř)mechaniku a již prakticky zbytečnou zdířku pro připojení (ř)telefonní (n
tohoto notebooku se může jevit koupě tohoto notebooku jako hodně výhodná. Vezmete-li ale v úvahu horší (l)konstrukci a klávesnici, nepříliš povedený (a)design, nízkou výdrž na baterii a absenci jakéhokoliv software, už to tak slavné není. Přesto ale není Umax VisionBook W760TUN špatný notebook například domů pro běžné používání. Jen zvažte, co je pro vás při výběru prioritou.
Vzorek č. 3 Postarejte se o ty nejmenší (J. Sedlák, Computer, 2009, s. 36) Malé netbooky doslova překvapily trh se softwarem a dlouhou dobu pro ně neexistoval speciálně upravený (l)operační systém. Nyní jich pár je a my jsme ty nejzajímavější otestovali. Kdo by to byl řekl, že malé levné notebooky vytvoří nejen vlastní název, ale i kompletně přizpůsobený a z veliké části separovaný trh, který nenechal spát ani programátory a obchodníky v Microsoftu. Pamatuji si, jako by to bylo dnes, když do redakce přišel první (it)model Asus Eee se sedmipalcovým displejem, titěrnou klávesnicí a rozporuplným využitím. Když jsem si s tím pak hrál na veřejnosti, obdivovalo tohoto prcka větší množství lidí, než když si dnes někdo hraje s MacBook Air: v dnešní době se nad vlastnictvím netbooku nikdo nepozastavuje, neboť se pomalu stává standardem. Je to tak, cena těchto skřítků je nízká, displeje už mají oněch přijatelných 10", klávesnice nejsou „jen o něco větší“ než ty u mobilních telefonů a i technologie na pozadí dokáží podávat takový výkon, který utáhne běžné aplikace bez neustálého proklínání počítačového boha. Výdrž na baterie s lepšími modely navíc snadno porazí notebookové konkurenty. Co však poměrně dlouho dobu zaostávalo, byla softwarová výbava. Hledáme Super Systém První Asus Eee měl speciálně upravenou linuxovou (l)distribuci, která se však vůbec neuchytila, a uživatelé i v dalších modelech (i od jiných výrobců) začali upřednostňovat spíše Windows XP. Mnoho let starý systém však není pro takové účely zcela přizpůsoben – což se mimo jiné projevilo i v našem testu – a tak se ladilo, ladilo, až vzniklo několik zajímavých linuxových distribucí a nyní i dobře připravená (l)edice Windows 7. Operační systém musí dbát na menší rozlišení netbooků svojí ergonomií a uživatelským rozhraním, musí umět pracovat s pevnými disky i SSD a (f)moderními (ř)technologiemi, musí umět rychle uspávat a probouzet a bezproblémově a bez prodlev spouštět a přepínat běžné aplikace. Právě tyto hodnoty jsme při (a
systémy jsme otestovali na dvou hodně rozšířených modelech netbooků – Acer Aspire One D150 s klasickým pevným diskem a Asus Eee PC 1000 s SSD diskem. Veškeré naměřené hodnoty naleznete v přiloženém (ř)grafu, osobní zkušenosti s běžným provozem jsem pak podrobně rozepsal. Z testu jasně vychází najevo, že současnou jedničkou jsou Windows 7 a je v podstatě jedno, zda volíte (l)variantu Starter, která je vyvinuta přesně pro netbooky, nebo dražší Home Premium. Tyto dvě edice se liší v ceně, ale i co do výčtu funkcí. Starteru toho hodně chybí, ale naštěstí to není vůbec nic, co byste potřebovali k práci s netbookem. O edici Home Premium uvažujte v případě, že třeba potřebujete nezávislý výstup na (l)externí (l)monitor, 64bitovou* verzi či prostě (l)efekty Aero. Testované distribuce Linuxu pak spojuje nejen základ z Ubuntu, ale i nulové pořizovací náklady jak samotného systému, tak i obsažených aplikací. Pryč jsou doby, kdy Linux strašil pocestné a vše řešil složitě, nyní pouze nainstalujete systém a fungujete. Na netbooku navíc odpadají nevýhody instalace (l)nativních programů pro Windows – náročné hry na něm hrát nebudete, prohlížeč zde najdete, stejně jako (l)kancelářský balík. Pokud vyloženě nepotřebujete prostředí Windows a chcete při nákupu netbooku ušetřit tisíc korun za Windows, Linux pro vás může být velmi dobrou alternativou. Naopak bych se dnes zcela vyhnul Windows XP, zvláště pak u SSD disků.
Vzorek č. 4 Rychle a pohodlně (D. Kos, Computer, 2009, s. 51) Jednou z mnoha cest, jak poslat data z počítače na počítač, je i využití FTP (ř)protokolu (File Transfer Protocol). Hlavní výhodou přenosů pomocí tohoto protokolu je, že jej podporují vesměs všechny (a)webové* prohlížeče, není závislý na (f)platformě operačního systému a většina souborových manažerů umí obstarat roli (l)klienta. Stejně tak jednoduché je založit si FTP (a)server, abyste se mohli kdykoliv a odkudkoliv dostat ke svým datům nebo je zpřístupnit svým známým či ostatním uživatelům. Šikovným programem, jenž vám v několika málo krocích a velmi snadno FTP server vytvoří, je Cerberus FTP Server 3.0.8, který je navíc v případě nekomerčního použití zdarma. K jeho dalším výhodám patří i snadné ovládání a nastavení (ř)parametrů služby, stejně jako přehledná statistika uskutečněných spojení a přenosů (včetně grafů). Jako vždy jej najdete na přiloženém DVD Computeru nebo na našem (a)fileserveru na adrese gigamania.cz/5983. 38
Stáhněte si aplikaci a spusťte instalaci. V počátečních krocích odsouhlaste instalaci a potvrďte souhlas s ujednáním EULA. V dalším okně pak určete místo, kam Cerberus nainstalujete, a kdo jej smí používat. Dokončete instalaci klepnutím na tlačítko Next. Spusťte program, otevře se průvodce nastavením. Hned v prvním okně zvolte jako způsob užití aplikace nekomerční Personal Use (není-li jinak) a pokračujte stisknutím Next. Dalším krokem je okno, ve kterém nastavíte účet pro přihlášení k FTP serveru. Jako uživatele lze definovat jakoukoliv osobu (skupinu) zaškrtnutím položky Anonymous, nebo lze zadat rovnou jméno toho, kdo se bude přihlašovat (pro pozdější správu a (l)statistiku přihlášení). V případě, že jste využili (l)personifikace přihlašovaného, zvolte heslo do řádku Password. U položky Initial Root: nastavujete (f)adresář (nebo po klepnutí na „…“ a následném výběru v průzkumníkovi Windows i celý pevný disk), který bude po přihlášení klienta zpřístupněn přes FTP server. Rozhodněte se, zda necháte zaškrtnuté obě položky Allow Download (stahování) i Allow Upload (nahrávání), nebo jen povolíte přihlášenému klientovi stažení souborů. Nastavení můžete kdykoliv později změnit klepnutím na položku Configuration | User Manager v nástrojové liště (označením uživatelského účtu se zviditelní sdílený adresář, resp. disk, kde lze pak po klepnutí na něj a po následném zaškrtnutí/odškrtnutí nabídek nastavení změnit). Klepnutím na tlačítko Next přejděte k dalšímu kroku. Zde zkontrolujte (l)sumář ohledně nastavení sítě. Je třeba mít ve (a)firewallu nezablokovaný port 21 (naslouchání volání ze strany klienta) a 20 (slouží k samotnému přenosu dat). Rovněž je nutné mít nastaven FTP přenos na (l)pasivní (f)režim. Většinou není nutné provádět žádné změny, Cerberus FTP nastaví bez problémů vše sám. Klepněte opět na Next. V poslední části průvodce vytvoření FTP serveru se nastavuje (f<arab)šifrované zabezpečení přenosů. Pro spuštění a funkčnost FTP serveru není třeba zatrhnout položku Enable SSL/TLS. Trváte-li přesto na zabezpečení, zatrhněte ji, vyplňte položky v rámečku níže a dokončete nastavení stiskem Finish. Právě jste vytvořili FTP server na svém počítači. V hlavním okně serveru na záložce Log vidíte IP adresu, kterou zadáte společně se jménem a heslem uživatele (bod 3) do FTP klienta např. v Total Commanderu. V dalších záložkách Connections, Transfers a Statistics naleznete záznamy a grafy o uskutečněných připojeních a přenosech mezi klienty a FTP 0 serverem. Poznámka: Aby se vám podařilo FTP server úspěšně nastartovat, je potřeba mít kromě splnění podmínek v bodě 5 i název počítače bez jakékoliv (ř)diakritiky. 39
Vzorek č. 5 (Computer, 2009, s. 56) Quake 3 Arena a Unreal Tournament zdarma! Výše zmíněné hry sice nebyly uvolněny zdarma ke stažení, ovšem i tak je nadpis pravdivý. Alien Arena 2009 v sobě kombinuje právě to nejlepší z Quaka a Unrealu v jeden komplexní mix, který vám přinášíme zcela zdarma. Hra nabízí obstojný počet sedmi módů, mezi nimiž kromě klasického (a)deatchmatche nebo boje o vlajku narazíte i na originální scénáře ze (l)série Unreal Tournament. Nezůstalo však jen u scénářů, jestliže budete pozorní, jistě si všimnete některých hodně podobných map známých z komerčních předloh. Oproti verzi z roku 2008 se navíc dočkáte dalších sedmi zbrusu nových (l)map. Dále potěší rozsah zbraňového (it<arab)arzenálu a umělá (l)inteligence, jež zdatně sekunduje svým živým protějškům. Na druhou stranu v případě, že si hru budete chtít užít na sto procent, bude nejlepší, když se pustíte do multiplayeru. Komunita kolem Alien Areny je hodně rozsáhlá, a to jak na počet serverů, tak i co do množství samotných hráčů. Přestože (l)titul běží na dnes už zastaralém Quake 2 (a)enginu, (ř)grafické zpracování má co nabídnout.
Vzorek č. 6 Konec starých časů? (P. Nygrýn, Computer, 2009, s. 63) Windows 7 nejsou jen zbrusu novým systémem, který se patrně stane dominantním na trhu. Jsou také potvrzením toho, což už možná chvíli sledujete – vývoj v IT už nebude tak rychlý, jak jsme byli dlouhá léta zvyklí. Tentokrát vůbec nejde o vývojáře Microsoftu, podstatné je to, co Windows 7 nabízejí – poprvé v historii IT totiž nový systém Microsoftu nevyžaduje silnější hardware než jeho předchůdci. Platí to o doporučených (l)konfiguracích, ale především o těch reálných. Aspoň částečně můžeme tento efekt házet na neobyčejně rozežrané požadavky Windows Vista, které v době svého uvedení nešlapaly bez zadrhávání ani na většině nového hardwaru. Protože se ale Windows 7 ve skutečnosti spokojí s trochu slabší konfigurací než Vista, vyjde to nakonec nastejno. Dilema tvůrcovo Výrobci hardwaru mají prostě své tučné časy za sebou. Nový systém, tradiční důvod pro výměnu počítače, skvěle běží i na pár let starém hardwaru a to pro ně určitě není dobrá zpráva. Klasický životní (l<ř)cyklus počítače, který byl morálně zastaralý po dvou či třech letech, mizí v nenávratnu. Kancelářské počítače se stávají téměř nesmrtelnými a ani domácí 40
stroje se přitom nemusí nijak obávat: pokud jejich výkon stačí na HD video, není téměř žádný důvod je zahazovat. Výkon tak bude chybět jen hráčům – a ti zase masově utíkají s hrami směrem ke (f)konzolím. Nepočetnou množinu profesionálů (designérů, tvůrců efektů, střihačů a podobně), kterým se hodí každý kousek výkonu navíc, není možné nechat stranou, ale málo platné – velké peníze se točí v masové spotřebě, ne na jejím okraji. Bát o budoucnost se musí výrobci pamětí (ostatně primárních výrobců paměťových (a)čipů neustále ubývá), ale i oba procesoroví giganti. Problémem bude i financování vývoje nových (a)čipsetů – není určitě náhodou, že právě nyní opouští tento (l)segment nVidia. Kdo to vytrhne To, čeho se někteří analytici obávali už s příchodem prvních vícejádrových procesorů, prostě jen přišlo: vývoj hardwaru předehnal vývoj softwaru. Zatímco kdysi bylo stoprocentní vytížení systému při většině činnosti běžné (stačila i (a)online kontrola pravopisu), dnes je naopak problém najít situaci, kdy by při práci (hraní her opět nechme stranou) došla paměť nebo nestíhala všechna procesorová jádra. Nedá se přitom říct, že by nebylo jasné, k čemu se silnější hardware může hodit; třeba umělá inteligence už dlouho čeká ve frontě; jen se pořád nechce objevit v oblasti mimo zábavní průmysl. Přitom není nesnadné vymyslet pro ni každodenní využití: máte snad pocit, že kontrola (ř)gramatiky najde opravdu všechny nesmysly, že programy nabízejí vždy přesně to, co zrovna chcete dělat, nebo že byste nevyužili dokonalé rozpoznávaní obličejů? Otázka spíš zní, zda je to v reálných schopnostech programátorů a reálných možnostech (f)financování. Než se dozvíme odpověď, nejspíš budeme sledovat znatelné zpomalení celého IT – a doba, kdy jsme netrpělivě čekali na každou novinku, už se možná nikdy nevrátí.
Vzorek č. 7 (Computer, 2009, s. 68) Tichý orel přilétá Nabídka procesorových chladičů z produkce německého Sharkoonu se rozrostla o dva modely Silent Eagle C92 a C120. Číselné označení odkazuje na velikost použitých ventilátorů, zatímco název Silent Eagle určuje jejich verze. Ty se od ostatních ventilátorů odlišují důlkovanými lopatkami ve stylu (a)golfových míčků, což má přispět k nižšímu produkovanému hluku. Oba chladiče využívají čtyř (a)heatpipe trubic s přímým dotykem na rozvaděč tepla procesoru. Díky dodávané (f)montážní sadě lze obě novinky osadit na veškeré moderní patice procesorů AMD i Intel s výjimkou nejnovější LGA 1156. Corsair TX950 41
Společnost Corsair si připravila pro fanoušky extrémně výkonných počítačů nový zdroj s výkonem 950 W, což z něj činí druhý nejvýkonnější model v nabídce tohoto výrobce. Novinka je zařazena do třídy TX, tedy zdrojů bez odpojitelné kabeláže a pouze s jednou 12V větví. Ta u modelu TX950 snese zatížení až 78 A. Vysokému výkonu sekunduje také účinnost podpořená certifikací 80Plus Bronze. Zdroj je samozřejmě určen do herních sestav, čemuž odpovídá šest 6+2pinových PCIe napájecích konektorů a nebude tedy problém uživit tři výkonné grafické karty. Celkovou kvalitu pak výrobce podtrhuje pětiletou zárukou.
Vzorek č. 8 HD (a)nettop*? (Computer, 2009, s. 87) Řešíte dilema, jestli si za přibližně pět tisíc koupit minipočítač (nettop) s IONem, nebo některý z testovaných HD přehrávačů? Stolní HD přehrávače mají řadu výhod, které jim na rozdíl od HTPC nebo nettopu nelze upřít. Tou největší je absolutní jednoduchost. Přehrávač zkrátka zapnete, ihned naběhne, dálkovým ovladačem vyberete film či mp3 v přehledném a velkém menu a přehráváte. Zatímco tedy HD přehrávač zvládne pohodlně ovládat vaše manželka, děti a bez pochyby i babička, o počítač se budete muset neustále starat a budete voláni prosbami o pomoc, že „to“ nefunguje. Výhody počítače jsou ale víc než jasné – lze jej rozšířit třeba o DVB-T/S (a)tuner pro nahrávání, je zcela univerzální a nemá nejmenší problém se chovat i jako velmi rychlý NAS. Ve spotřebě už také není příliš velký rozdíl: nettop HAL3000 ION s pevným diskem, testovaný v Computeru 13-14/09, odebíral ze sítě při přehrávání 23 W, přehrávač DViCO TViX HD M-6500A je na tom zcela stejně. Nettop měl ovšem výhodu, že ve vypnutém stavu odebíral pouhý jeden watt.
Na HD video Donutit nettop dekódovat HD video přes (l)integrované grafické jádro (třeba právě u oblíbeného čipsetu nVidia ION) není nic jednoduchého. Pokud jej totiž jen tak spustíte, bude se vám trhat, jelikož ho slabý Atom přehrávat nezvládne. To nejjednodušší cestou, jak váš minipočítač naučit přehrávat H.264 videa ve vysokém rozlišení, je nainstalovat si placený (f)kodek CoreAVC Professional Edition (prejdi.cz/CoreAVC). Stojí necelých 15 dolarů (přibližně 290 Kč) a po jeho instalaci můžete jakékoliv H.264 video přehrávat s GPU (l)akcelerací přes BSPlayer, GOM Player či jakýkoliv jiný přehrávač videa. Je ale i jiná 42
cesta, a to zcela zdarma. Stačí si nainstalovat přehrávač Media Player Classics Home Cinema (prejdi.cz/MPClassic). Finta spočívá v tom, že tento přehrávač obsahuje (n
Když už jsme u dálkového ovládání – můžete pořídit speciální model určený právě pro Media Center a budete mít zaručenu maximální (f
43
