Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Český jazyk a literatura
Jana Zmrzlíková
Vyjadřování aspektu v češtině a ve finštině Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Karlík, CSc.
2009 I
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
Podpis autora práce
II
Poděkování
Především bych chtěla poděkovat vedoucímu práce, profesorovi Petru Karlíkovi, za mnoho přínosných rad a veškerý čas, který mně a mé práci věnoval. Bez jeho pomoci by tato práce vůbec nevznikla. Chtěla bych také poděkovat profesorce Heleně Sulkale za konzultace ohledně vyjadřování aspektu ve finštině a za to, že jsem mohla na univerzitě v Oulu ve Finsku strávit tři krásné měsíce. Velký dík patří i mé rodině a přátelům za jejich podporu a trpělivost, kterou se mnou měli.
III
Obsah 1. Úvod ............................................................................................................................ 1 2. Obecná teorie ............................................................................................................. 2 2.1. Pojem aspekt ....................................................................................................... 2 2.2. Lexikální sémantika sloves neboli inherentní lexikální aspekt ........................... 3 2.2.1. Vendlerova klasifikace ................................................................................ 4 2.2.2. Telicita ......................................................................................................... 7 2.2.3. Stavy, procesy, události ................................................................................ 8 2.2.4. Typy eventualit ............................................................................................. 8 2.3. Aktionsart ........................................................................................................... 11 3. Aspekt ve finštině – tradiční pojetí ........................................................................ 13 3.1. Rezultativnost .................................................................................................... 13 3.2. Objekt ve finštině ............................................................................................... 15 3.2.1. Totální objekt ............................................................................................. 15 3.2.1.1. Názvosloví .......................................................................................... 15 3.2.1.2. Použití totálního objektu ..................................................................... 16 3.2.1.3. Pádové varianty .................................................................................. 16 3.2.2. Partitivní objekt .......................................................................................... 19 3.2.2.1. Názvosloví .......................................................................................... 19 3.2.2.2. Použití partitivního objektu ................................................................ 19 3.3. Osma (durativní modifikátor) ............................................................................ 22 3.4. M-infinitiv v inessivu ......................................................................................... 24 3.5. Terminativnost ................................................................................................... 25 3.6. Aktionsart ve finštině ......................................................................................... 26 3.7. Shrnutí ................................................................................................................ 28 4. Aspekt v češtině – tradiční pojetí ........................................................................... 30 4.1. Perfektivnost (dokonavost) a imperfektivnost (nedokonavost) ......................... 30 4.2. Různé pohledy na vid ......................................................................................... 31 4.2.1. František Kopečný a jeho třívidová koncepce ........................................... 31 4.2.2. Ivan Poldauf ............................................................................................... 33 4.3. Testy na rozlišení vidu ....................................................................................... 33 4.4. Časové paradigma u dokonavých a nedokonavých sloves ................................ 34 4.5. Slovotvorba a vid ............................................................................................... 35 4.6. Aktionsart v češtině ............................................................................................ 37 4.7. Shrnutí ................................................................................................................ 37 5. Aspekt v češtině – současný výzkum ...................................................................... 39 5.1. Kontextová interpretace dokonavých a nedokonavých sloves .......................... 39 5.2. Durativnost a terminativnost a rozlišení pojmů vid a aspekt ............................. 41 5.3. Kompozicionalita aspektu a inkrementální predikáty ........................................ 42 5.4. Předložkové fráze ............................................................................................... 47 5.5. Aplikace Vendlerových a Bachových kategorií na česká slovesa a slovesné fráze, telicita a atelicita ...................................................................................... 47 5.6. Předefinování pojmu aspekt ............................................................................... 49 IV
5.7. Shrnutí ................................................................................................................ 51 6. Aspekt ve finštině – současný výzkum ................................................................... 53 6.1. Ohraničení .......................................................................................................... 53 6.2. Inkrementální predikáty ..................................................................................... 56 6.3. Kvazirezultativní slovesa ................................................................................... 56 6.4. Naše pojetí ohraničenosti a kategorie durativnosti a terminativnosti aplikované na finštinu .......................................................................................................... 58 6.5. Shrnutí ................................................................................................................ 61 7. Srovnání obou jazyků .............................................................................................. 64 7.1. Srovnání použití variant objektů a slovesného vidu na příkladech z beletrie .... 64 7.1.1. Varianty vidových a objektových forem .................................................... 64 7.1.2. Vymezení beletristických zdrojů a excerpovaných výpovědí .................... 65 7.1.3. Příklady z beletrie ...................................................................................... 66 7.1.4. Shrnutí ........................................................................................................ 71 7.2. Náš model aspektu ............................................................................................. 72 7.2.1. Popis ........................................................................................................... 72 7.2.1. Náš model aspektu aplikovaný na příkladech ............................................ 73 7.2.3. Shrnutí ........................................................................................................ 75 8. Závěr ......................................................................................................................... 77 Literatura ..................................................................................................................... 79 Příloha 1 – Mika Waltari: Cizinec přichází .............................................................. 84 Příloha 2 – Milan Kundera: Žert ............................................................................... 94 Příloha 3 – Joanne K. Rowlingová: Harry Potter a vězeň z Azkabanu ............... 107
V
1. Úvod Jak název práce napovídá, na²ím cílem je popsat prost°edky slouºící k vyjad°ování aspektu v £e²tin¥ a n²tin¥. Srovnání rozdíl· mezi ob¥ma jazyky m·ºe p°inést zajímavé poznatky, nebo´ tyto jazyky pro vyjád°ení aspektuální opozice vyuºívají rozdílných strategií: zatímco v £e²tin¥ bývá aspekt spojován se slovesy a jejich morfologií, ve n²tin¥ je manifestován p°edev²ím na objektu, a to variací jeho pád·. Cílem na²í práce je také porovnat, zda si situace, v nichº je konkrétních manifestací aspektu pouºito, odpovídají, £i nikoli. Kategorie aspektu se °adí k nejdiskutovan¥j²ím témat·m nejen £eské, ale i sv¥tové lingvistiky dvacátého století. Teoretická literatura pojednávající o aspektu je velmi rozsáhlá a tento fenomén chápe mnohdy protich·dn¥. My se v na²í práci pokusíme zmapovat nejen nejd·leºit¥j²í publikace z obou jazykových prost°edí nského i £eského, ale i jiné p°ístupy, jeº podstatnou m¥rou ovlivnily výzkum a popis aspektu ve sv¥tové lingvistice. Literatura nám bude teoretickou oporou pro samotné srovnání. Na²e práce se skládá z n¥kolika kapitol. První je v¥nována obecné teorii o aspektu. Na základ¥ de nic z odborné literatury objasníme podstatu pojmu aspekt a rozli²íme aspekt gramatický a lexikální. Následn¥ se budeme zabývat lexikální sémantikou slovesa a rozd¥lením sloves do jednotlivých t°íd na základ¥ sémantických rys·. Hlavní pozornost budeme v¥novat kategoriím Vendlerovým a Bachovým. Poté se pokusíme de novat pojem Aktionsart a objasnit vztah této kategorie k aspektu. Dal²í kapitoly jsou jiº v¥novány výzkumu aspektu v klí£ových jazycích na²í práce v £e²tin¥ a ve n²tin¥. Na základ¥ klasických i sou£asných pohled· na aspekt se v obou jazycích pokusíme popsat jevy, jeº jsou podstatné k deskripci aspektu. Poslední kapitola je v¥nována srovnání konkrétních p°íklad· z £e²tiny a n²tiny. Na²í snahou je díky t¥mto poznatk·m vytvo°it model aspektu, jenº není pouze slovesnou kategorií (a tedy se nerovná vidu), nýbrº se vztahuje k celé výpov¥di.
1
2. Obecná teorie 2.1. Pojem aspekt Výzkum aspektu má dlouhou tradici; jiº Aristoteles ve svém díle De Anima, Nicomachean Ethics and Metaphysics poukázal na to, ºe n¥která slovesa ve svém významu zahrnují konec nebo výsledek, zatímco jiná ne (Dowty 1979: 52, Filip 1999: 73). Literatura nabízí dva r·zné pohledy na to, jak lze pojem aspekt de novat (viz Filip 1999: 34, Filip 2000: 2). Podle prvního p°ístupu, který je tradi£n¥j²í, je aspekt gramatickou kategorií sloves (proto bývá nazýván gramatickým aspektem (grammatical aspect)) a odkazuje k rozdílu mezi perfektivním a imperfektivním d¥jem. P°edb¥ºn¥ de nujme imperfektivní d¥j jako d¥j, který není ukon£ený. Oproti tomu perfektivní je d¥j dokon£ený, nebo který bude dokon£en.
1
Tato diference bývá v jazycích vyjád°ena r·znými zp·soby nap°. p°ímo na
slovese (nap°íklad ve slovanských jazycích), nebo jinými konstituenty, jeº jsou sou£ástí
2
slovesné fráze (nap°íklad progresivní
konstrukcí v angli£tin¥), ale i jinak. Tradi£n¥ byl
perfektivní a imperfektivní aspekt chápán jako vlastnost sloves nebo slovesných frází, av²ak v n¥kterých jazycích je obdobná významová distinkce vyjád°ena na jmén¥, a to pádovými variantami. Proto je vhodné rozli²ovat dv¥ hlavní strategie vyjad°ování aspektu, a to slovesnou (coº je typické pro £e²tinu) a jmennou (jejíº p°íkladem je n²tina). Eventuáln¥ m·ºe být aspekt vyjád°en kombinací obou strategií i jinými v¥tnými konstituenty. Aspekt se pak nutn¥ jeví jako kategorie v¥ty a ne pouze slovesa. Druhý p°ístup pojímání aspektu, který bývá ozna£ován jako (inherentní) lexikální aspekt ((inherent) lexical aspect, Comrie (1976)), nebo jako aspektuální t°ída (aspectual class, Dowty (1979)), je zaloºen na klasi kaci slovesných predikát· podle toho, zda tyto struktury ve své lexikální sémantice obsahují pevné hranice, a jestliºe ne, zda p°ed-
1
Sémantická podstata aspektu v²ak bývá de nována i na základ¥ jiných opozic nap°. rezultativní a nerezultativní, o tom viz dále. V literatu°e zabývající se aspektem také panuje zna£ná nejednotnost v pouºívání pojm·, coº zp·sobuje problémy nejen p°i popisu, ale jiº i p°i samotné snaze pochopit fenomén aspektu.
2
Progresiv je chápán jako subkategorie imperfektivního vidu.
2
povídají n¥jakou zm¥nu stavu. Na tomto úhlu pohledu je zaloºena nap°íklad klasi kace Zena Vendlera (viz dále). Pod lexikální aspekt lze zahrnout i distinkci telický a atelický, kterou ve své práci poprvé zmínil Garey (1957). I v tomto p°ístupu se klasi kace postupn¥
3
roz²í°ila na celou v¥tu (do klasi kace byly zahrnuty i jména, temporální fráze atd.) . Jakkoli jsou názory lingvist· na to, co je aspekt, rozdílné, alespo¬ v jedné v¥ci panuje shoda, totiº ºe je nutné rozli²it pojmy slovesný £as a aspekt. Zatímco slovesný £as (tense), tedy minulý, p°ítomný, budoucí, p°edp°ítomný atd., umis´uje situaci na £asovou p°ímku a vyjad°uje se ke vztahu této situace k £asu promluvy (nebo k £asu jiné jazykem vyjád°ené situace), aspekt (a´ jiº ve smyslu lexikálním, tak gramatickém) oproti tomu slouºí k ozna£ení vnit°ních £asových náleºitostí situace poukazuje na její pr·b¥h, na to, zda má n¥jaký po£átek a zda byla £i bude ukon£ena (Comrie 1976: 35).
2.2. Lexikální sémantika sloves neboli inherentní lexikální aspekt Slovesa mohou být podle svého lexikálního významu d¥lena do r·zných kategorií. Zkoumání lexikální sémantiky sloves relevantní pro poznání aspektu bývá spojováno s tzv. lozo í mysli a akce (philosophy of mind and action), jejíº p°edstaviteli byli Ryle (1949), Vendler (1957/1967) a Kenny (1963) a kterou do moderní lingvistiky zavedl David R. Dowty (1972, 1979).
4
Hledání rozdíl· ve významu sloves bylo £asto provád¥no pod hla-
vi£kou verbálního aspektu, £ímº docházelo k nesrovnalostem v de nicích aspektu. Proto se za£al rozli²ovat aspekt gramatický, který je zaloºen na distinkci perfektivnost / imperfektivnost, od aspektu (inherentního) lexikálního spojeného se sémantickými vlast-
5
nostmi slovesných predikát· (Filip 1999: 34, Filip 2000: 2) . Klasi kaci sloves podle jejich lexikální sémantiky v²ak samoz°ejm¥ lze k popisu gramatického aspektu vyuºít. Sémantické rozdíly totiº zp·sobují, ºe ur£itá slovesa, £i spí²e slovesné fráze (viz dále)
3
P°i tomto chápání aspektu jako vlastnosti celé v¥ty v²ak vyvstává otázka, zda je je²t¥ legitimní hovo°it o inherentním aspektu.
4
Z vý²e uvedených d¥l jsme pracovali pouze s £lánky Vendlera (1967) a Dowtyho (1979), jejichº p°esné bibliogra cké údaje jsou uvedeny v seznamu literatury na konci na²í práce. Bibliogra cké údaje ostatních pojednání naleznete nap°. ve Filip (2000).
5
O rozli²ování gramatického a lexikálního aspektu jiº d°íve, viz str. 2.
3
mohou nést znaky pouze imperfektivního, £i perfektivního vidu a pojit se jen s n¥kterými £asovými frázemi (Comrie 1976: Chapter 2).
2.2.1. Vendlerova klasi kace
6
Zeno Vendler (1967 ), jehoº klasi kace pat°í k nejuznávan¥j²ím a na n¥hoº se v¥t²ina následujících lingvistických prací odvolává jako na toho, kdo svou lozo cky orientovanou teorií udal sm¥r v aspektologickém bádání v gramatice p°irozeného jazyka, rozd¥lil anglická slovesa
7
podle jejich vnit°ních £asových vlastností do £ty° t°íd: states, activities,
accomplishments a achievements:
(1)
states: love, know, have, want
(2)
activities: run, walk, swim, push a cart
(3)
accomplishments: run a mile, draw a circle, grow up, write a novel
(4)
achievements: recognize, reach the top, win the race, die
Je²t¥ p°edtím, neº Vendler slovesa
8
rozt°ídil do £ty° skupin, rozd¥lil je podle toho, zda
jsou v angli£tin¥ schopna tvo°it pr·b¥hovou formu (progressive form), £i ne. Zatímco accomplishments (3a) a activities (2a) tutu schopnost mají, tedy vyjad°ují durativní
9
d¥je, states (1a) a achievements (4a) ne .
(1)
a.
(2)
a.
I am running.
(3)
a.
I am writing a novel.
6 7
*I am loving.
Poprvé vy²lo v roce 1957, my v²ak pracujeme s nov¥j²í verzí z roku 1967. Zeno Vendler pracoval pouze s anglicými slovesy. Pokusíme-li se takto rozt°ídit slovesné predikáty jiných jazyk·, je pravd¥podobné, ºe narazíme na obtíºe.
8 9
Z p°íklad· je patrné, ºe se nejedná pouze o holá slovesa. O tom v²ak dále v textu práce. Toto Vendlerovo tvrzení není zcela správné. V n¥kterých speci ckých p°ípadech lze i anglické states a achievements pouºít v progresivní konstrukci, o tom viz dále.
4
(4)
a.
*I am recognizing.
Dal²ím kritériem jeho t°íd¥ní je spojitelnost s £asovými frázemi. States (1b) a activities (2b) mohou být rozvíjeny durativním modi kátorem (for an hour hodinu).
(1)
b.
I loved her for three years.
(2)
b.
He was pushing it for an hour.
Accomplishments se naopak pojí s terminativním modi kátorem (in an hour za hodinu) a m·ºou být pouºity v konstrukci take . . . to . . . :
(3)
b.
He drew the circle in twenty seconds.
b'.
It took him twenty seconds to draw the circle.
10
Achievements
(4)
b.
se pojí s £asovou frází ozna£ující okamºitost d¥je.
At this moment he has won the race.
Shr¬me si tedy vlastnosti jednotlivých t°íd. Achievements zachycují momentální okamºik, a to bu¤ po£átek, nebo zavr²en, dokonání (klimax) d¥je. Oproti tomu accomplishments ozna£ují d¥je, které trvají n¥jakou dobu. Accomplishments nejsou homogenní v £ase, zatímco activities ano: Jestliºe je pravda, ºe n¥kdo b¥ºel p·l hodiny, pak musí
být pravda, ºe b¥ºel v jakoukoli dobu b¥hem té p·l hodiny. Ale stejn¥ pokud je pravdou, ºe b¥ºec ub¥hl míli za £ty°i minuty, tak není pravdou, ºe ub¥hl míli za jakoukoli dobu, která je £ástí té dané doby
11 . Activities tedy nijak nenazna£ují, ºe d¥j bude kulminovat
nebo bude ukon£en. States se li²í od v²ech ostatních t°íd tím, ºe nevyjad°ují dynamiku.
10
Schopnost sloves ze t°ídy achievements pojit se s terminativním modi kátorem Zeno Vendler nezkoumal.
11
If it is true that someone has been running for half an hour, then it must be true that he has been running for every period within that half hour. But even if it is true that a runner has run a mile in four minutes, it cannot be true that he has run a mile in any period which is a real part of that time. (Vendler 1967: 101)
5
12 (1979: 55), states nelze pouºít jako komplement sloves force
Jak následn¥ uvádí Dowty
p°inutit a persuade p°esv¥d£it, srov. (1c) a (2c), a také jich nelze pouºít v imperativu (1c').
(1)
c.
*John forced Harry to know the answer. (state)
(2)
c.
(1)
c'. *Know the answer! (state)
John persuaded Harry to run. (activity)
Jak mnozí následn¥ poukázali, Vendlerovy testy nejsou zcela pr·kazné; problémy nastaly nap°íklad p°i klasi kaci kognitivních sloves. Vendler ve své klasi kaci zd·raz¬uje spojení mezi states a achievements v tom, ºe ob¥ kategorie nejsou v angli£tin¥ schopny vytvá°et pr·b¥hový £as. Av²ak n¥která slovesa ze skupiny achievements se v progresivní form¥ vyskytují (Mourelatos 1978: 417)
(3)
c.
13 :
He is winning the race.
Mourelatos také upozor¬uje na to, ºe Vendlerova klasi kace klade d·raz na slovesa, která ozna£ují aktivity a události spojené s lidským jednáním, coº je z lingvistického hlediska p°íli² úzký pohled. Z Vendlerova pozorování a rozt°íd¥ní v²ak vyplývá podstatná v¥c. States a activities oproti accomplishments a achievements ve své sémantické podstat¥ neobsahují ohrani£ení, ani výsledek. Z názvu Vendlerovy práce (Verbs and Times) by se mohlo zdát, ºe klasi koval jen slovesa, jak v²ak z p°íklad· vidíme, za°azení n¥kterých sloves do t°ídy je patrné aº z v¥t²ích jazykových jednotek; ze spojení slovesa a jiného konstituentu, v¥t²inou p°edm¥tu. Ty mohou fungovat jako ohrani£ení daného d¥je, viz p°íklad run a mile u accomplishments (3), srov. s pouhým run u activity (2). O tom, ºe pouze slovesa nejsou jediným
12
Dowty uvádí i dal²í testy vycházeje nejen z poznatk· Vendlera, ale i Ryleho (1949), Kennyho (1963), Lakoa (1965) a Rosse (1972), viz Filip (1999: 19).
13
N¥kterým rodilým mluv£ím se jeví jako gramatická také konstrukce He was loving me for three years.
6
ur£ujícím £initelem lexikálního aspektu, se následn¥, a to jiº p°ímo explicitn¥, zmi¬ují nap°íklad Verkuyl (1972), Mourelatos (1978), Dowty (1979) a dal²í. Ti ve svých studiích poukazují na fakt, ºe slovesný predikát se chová jako activity, nap°. build houses (2d), nebo jako accomplishment, nap°. build that house (3d), také podle toho, zda se pojí s neur£itým plurálem a s hromadným jménem, nebo s ur£itým jménem v jednotném £ísle (Dowty 1979: 62).
(2)
d. *John built houses in a month.
(3)
d.
John built that house in a month.
Z t¥chto p°íklad· vyplývá, ºe aspekt není pouze vlastností slovesa, ale je dán také vlastnostmi jména v pozici komplementu (Verkuyl (1972)).
2.2.2. Telicita Ve stejném roce, ve kterém byl poprvé vydán Vendler·v £lánek, tj. v roce 1957, se objevila i ozna£ení telický pro d¥j, který vede k výsledku, a atelický pro d¥j, který je realizovaný, jakmile byl zapo£at. Pod tímto významem slova telický a atelický poprvé pouºil Howard B. Garey ve své práci Verbal Aspect in French
14 .
Pojem telický odvodil
z °eckého slova télos znamenajícího cíl. Pojmy telický a atelický v²ak £asto bývají pouºívány v ²ir²ím významu, a to identicky s opozicí ohrani£ený / neohrani£ený. V tomto pojetí jsou telickými ty verbální fráze, které ve své sémantice
15
obsahují n¥jaké ohrani£ení, a naopak atelickými ty verbální
fráze, které ve své sémantice ºádné takové ohrani£ení nemají (Filip 1999: 45). I my zde budeme chápat pojmy telický a atelický v tomto smyslu. Aplikujeme-li pojmy telický a atelický na Vendlerovy kategorie, odpovídá ozna£ení
14
Garey, Howard B. 1957. Verbal Aspect in French. Language 33, s. 91100, viz Mourelatos (1978: 431) nebo Filip (1999: 45).
15
Ohrani£ení m·ºe být obsaºeno jiº v lexikální sémantice samotného slovesa, nap°. u slovesa um°ít, ohrani£ení v²ak m·ºe být i gramatické, srov. ohrani£ené psát dopis a neohrani£ené psát £iteln¥.
7
16 .
telický t°ídám accomplishments a achievements a atelický states a activities
P°i roz-
d¥lení slovesných t°íd na states, processes a events, viz dále, jsou atelickými predikáty spadající do kategorie states a processes, zatímco v kategorii events jsou predikáty telické. Jak jsme jiº °ekli, states a activities se pojí s durativním modi kátorem (for an hour, hodinu), zatímco accomplishments a achievements s modi kátorem terminativním (in
an hour, za hodinu). Test se v literatu°e pouºívá také pro rozli²ování telického a atelického predikátu telický se pojí s modi kátorem terminativním, atelický s modi kátorem durativním. My v²ak v na²í práci poté, co se pokusíme pojmy atelický a telický aplikovat na £eské a nské verbální fráze, nebudeme tyto testy pro rozli²ení telické a atelické situace pouºívat, nýbrº nám poslouºí k testování situací durativních a terminativních
17 .
2.2.3. Stavy, procesy, události Mourelatos (1978) v návaznosti na svoji kritiku Vendlerovy £ty°kategoriální klasi kace navrhl zjednodu²it systém pouze na t°i kategorie stavy (states), procesy (processes) a události (events). Events obsahují jak Vendlerovu kategorii accomplishments (které Mourelatos ozna£uje jako developments), tak i achievements (u Mourelatose jako punctual occurrences), které v mnohém vykazují stejné vlastnosti. D·vodem sjednocení accomplishments a achievements do jedné kategorie pro n¥j bylo to, ºe slovesa z obou t¥chto slovesných t°íd ve své sémantice obsahují výsledek, konec, záv¥r
18 . Spole£né sé-
mantické a syntaktické chování, alespo¬ v n¥kterých vlastnostech, lze nalézt i u stav· a proces· ob¥ tyto kategorie jsou atelické. Naopak události jsou telické (Filip 1999: 16).
2.2.4. Typy eventualit Bach (1981, 1986)
19
pouºívá namísto pojm· inherentní lexikální aspekt a aspektuální
t°ídy termíny eventualita a typy eventualit (eventuality types), jelikoº tyto pojmy po-
16 17 18 19
Chápeme je jako t°ídy nejen sloves, ale celých verbálních frází. Pojmy telický / terminativní a atelický / durativní od sebe odli²íme.
a product, upshot, or outcome (Mourelatos 1978: 417) Jeho práce nám nebyly dostupné. Podklady a citace jsem £erpala z Filip (1999: 3841).
8
vaºuje za teoreticky a ontologicky nejvíce neutrální ozna£ení a nedochází tady k zám¥n¥ s aspektem jako kategorií gramatickou. V návaznosti na Mourelatose i Bach rozd¥luje eventuality na stavy (states), procesy (processes) a události (events). Stavy dále rozli²uje na dynamické (5) a statické (6). Kritériem pro rozd¥lení mu je, ºe se pouze dynamické stavy mohou v angli£tin¥ b¥ºn¥ vyskytovat v progresivní konstrukci (5a), srov. (6a):
(5)
dynamic states: sit, stand, live; drunk, present, sick
(5)
a.
(6)
static states: be in New York, own (a house), love (one's cat); tall, intelligent
(6)
a.
I am living in California.
?Mary is being in New York.
Distinkce eventualit na stavy (states) a nestavy (non-states) je d·leºitým bodem Bachova t°íd¥ní, nebo´ rozdíl mezi t¥mito dv¥ma kategoriemi, jenº je zaloºen na p°ítomnosti sémantického rysu zm¥na, hraje podstatnou roli v organizaci gramatiky jazyk· (Filip 1999: 40). Do nestav· spadají kategorie procesy (processes) (7) a události (events). Události Bach následn¥ rozli²uje na plynoucí (protracted) (8) a momentální (momentaneous). Momentální události mohou být bu¤ vyvrcholeními (culminations) (9) nebo p°íhodami (happenings) (10). Oproti stav·m se nestavové predikáty, aº na n¥kolik málo výjimek, mohou objevovat v progresivní konstrukci.
(7)
processes: walk, push a cart, rain sleep
(8)
protracted events: build (a cabin), eat a sandwich, walk to Boston, melt
(9)
momentaneous events: culminations: take o, arrive, leave, depart
(10)
momentaneous events: happenings: blink, ash, knock, recognize, notice, nd (a penny), burst, explode
Bach zd·raz¬uje, ºe typy eventualit je moºné od sebe odli²it na základ¥ toho, v jakém vztahu je eventualita jako celek ke svým £ástem. Tato metoda vychází z teorie mereolo-
9
20 a z logiky vztah· mezi £ástí a celkem. ádná £ást události není rovná události jako
gie
takové. Nazv¥me tuto vlastnost ned¥litelnost (antisubdivisibility). Tuto vlastnost nevykazují procesy. Pov²imn¥te si, ºe o procesech nelze °íci, ºe vºdy je moºné rozd¥lit je na £ásti, které se rovnají procesu jako takovému. Jedná se o to, ºe procesy je moºné roz£lenit n¥kdy, zatímco události nikdy. Následn¥, pokud máte dv¥ stejné události, jejich sou£et není nikdy stejná událost; ale jestliºe slou£íte dva nebo více proces· stejného charakteru do jednoho, dostanete nebo m·ºete dostat stejný proces tuto vlastnost nazv¥me slu£itelnost (additivity). M·ºeme tedy °íci, ºe události jsou ned¥litelné a neslu£itelné; procesy tyto vlastnosti nemají.
21
Na základ¥ de nování vlastností d¥litelnosti / ned¥litelnosti, slu£itelnosti /
neslu£itelnosti u typ· eventualit se Bach a dal²í (Hinrich, Link, Krifka, Lasersohn, Zucchi, Filip atd.) snaºili poukázat na podobnosti ve struktu°e jmenných a slovesných frází: pro-
ces (bu¤ jako predikát nebo v¥ta) má stejný vztah k události (k predikátu nebo v¥t¥) jako má látkové jméno k po£itatelnému.
22 I je lze totiº charakterizovat na základ¥ slu£itelnosti
a d¥litelnosti. Rozd¥líme-li látkové jméno nap°íklad vodu na £ásti, vºdy dostaneme vodu, zatímco rozd¥líme-li sklenici vody, jiº sklenici vody nemáme.
23 Látková jména jsou
tedy stejn¥ jako procesy kumulativní (slu£itelná) a d¥litelná. T¥mito vlastnostmi slovesných predikát· a jmen se budeme zabývat dále (viz Kompozicionalita aspektu).
20
Autorem termínu mereologie je polský logik Stanislaw Lesniewski. Mereologie bývá de nována jako teorie o vztazích £ástí k celku a vztazích mezi £ástmi.
21
No proper part of one event can be an event of the same kind. Call this property ANTISUBDIVISIBILITY. This property is clearly not shared by processes. Note that it is not correct to say that a process can always be subdivided into parts that are also processes of the same kind. The point is that sometimes processes can be so subdivided but events never can. Further if you have two distinct events of the same kind, their sum is never an event of the same kind; but if you have two or more processes of the same kind add up to one process of the same kind, you will or may have a process of the same kind: call the latter ADDITIVITY. Thus we can say that events are antisubdivisible and nonadditive; processes lack these properties. (Bach 1981: 70). Citace viz Filip (1999: 4041).
22
A process predicate (or sentence) is to an event predicate (or a sentence) as a mass noun is to a count noun. (Filip 1999: 38).
23
Viz nap°. Quine, Willard V. O. 1960. Word and Object. Cambridge, Mass.: The MIT Press.
10
2.3. Aktionsart Pojem Aktionsart bývá v souvislosti s aspektem £asto zmi¬ován. V £eském prost°edí mu odpovídá termín zp·sob slovesného d¥je a v literatu°e má více význam·. V sou£asné lingvistice jsou dv¥ hlavní koncepce jeho pojetí. V první koncepci se zp·sob slovesného d¥je povaºuje za deriva£ní kategorii a za jeho instance se pokládají slovesa, která jsou derivovaná od jiného slovesa, a p°i této derivaci dochází k modi kaci lexikálního významu. V koncepci druhé se za zp·sob slovesného d¥je pokládají slovesa bez ohledu na to, zda jsou derivovaná, £i ne (ES 2002: 567). Ve nském prost°edí stejn¥ jako v £eském je Aktionsart tradi£n¥ spojován p°edev²ím s derivací sloves. Problémem pro derivatologii je ov²em ur£ení hranice, kdy je²t¥ jde o modi kaci významu a kdy se jiº jedná o zm¥nu významu (srov. £eské £init u£init x £init vy£init ). Teorie zabývající se výzkumem zp·sob· slovesného d¥je se také neshodují ve vymezení jednotlivých typ·, a proto je v publikacích nalezneme jak v rozdílném po£tu, tak i pod jinými názvy. Z n¥kterých jmenujme nap°íklad ingresiva, tj. slovesa ozna£ující po£átek d¥je (v £e²tin¥ nap°íklad sloveso zaka²lat ), distributiva, tj. slovesa vyjad°ující n¥kolikanásobný pr·b¥h d¥je v £asové posloupnosti (povyhazovat ), semelfaktiva / okamºitá slovesa, slovesa spojují jednorázový pr·b¥h d¥je s £asovou minimalizací (bodnout ) atd. (ES 2002: 568569). P°estoºe n¥kte°í badatelé Aktionsart a aspekt od sebe striktn¥ rozli²ují (v £eském prost°edí nap°íklad Isa£enko (1960)), podle Miroslava Komárka (2002) i jiných autor·
24 .
jsou tyto kategorie velmi provázané
Podle n¥ho jsou zp·soby slovesného d¥je nad-
stavbou slovesného vidu, jenº v této práci chápeme jako fenomén vyskytující se ve slovanských jazycích (viz dále), a jsou slovesnému vidu jakoºto abstraktní kategorii vy²²ího °ádu pod°ízeny. Slovanské sloveso, které pat°í do ur£itého zp·sobu slovesného d¥je, je totiº zárove¬ bu¤ dokonavé, nebo nedokonavé. Také ve n²tin¥ m·ºe dojít p°i derivaci slovesa z jiného slovesa ke zm¥n¥ aspektu. Zp·soby slovesného d¥je v obou jazycích se budeme více zabývat v kapitolách v¥novaných výzkumu aspektu v t¥chto jazycích. P°edesíláme
24
Pojmy zp·sob slovesného d¥je a vid byly v 19. století pouºívány £asto ve stejném významu, pojmová diferenciace navazuje na dílo ²védského slavisty S. Agrella z roku 1908 (ES 2002: 567).
11
v²ak, ºe pro tuto práci není Aktionsart podstatnou kateogorií a vymezení jednotlivých typ· pro nás není d·leºité.
12
3. Aspekt ve n²tin¥ tradi£ní pojetí Ve nské lingvistice do 70. let 20. století nebylo aspektu v¥nováno p°íli² pozornosti. To bylo dáno tím, ºe byl aspekt tradi£n¥ chápán jako problém morfologie slovesa a ve n²tin¥ naproti slovanským jazyk·m sloveso nenese znaky aspektu. Aspekt ve n²tin¥ byl spojován p°edev²ím s variací objektového pádu u sloves, a to jiº od konce 19. století
25 ).
(viz nap°. Setälä (1901)
Sémantická podstata aspektu, která je signalizovaná pádem objektu, ale týká se vlastnosti sloves, byla v r·zné literatu°e charakterizována na základ¥ dvou opozic: rezultativnost versus nerezultativnost (£ast¥j²í) a terminativnost versus kursivnost / durativnost
26 .
3.1. Rezultativnost Opozice rezultativnosti a nerezultativnosti je postavena na tom, zda popisovaný d¥j vede k dosaºení výsledku nebo k rozhodující zm¥n¥, £i nikoli (Heinämäki 1994: 207).
innost je rezultativní, £ili aspekt je rezultativní, pokud dojde k takovéto rozhodující zm¥n¥; pokud ne, aspekt je nerezultativní
27
(Hakulinen-Karlsson 1979: 183).
Samotné pouºívání pojm· rezultativnost a nerezultativnost v literatu°e nebylo jednotné
28 ; n¥kte°í t¥mito pojmy ozna£ovali slovesa samotná (nap°. Penttilä 1963: 589), jiní
(nap°. Hakulinen-Karlsson 1979: 183184, viz citace vý²e) aspekt. V druhém p°ípad¥ se pak mluví o slovesech, která jsou svým aspektem rezultativní (11), nebo nerezultativní (12). Mnohá ze sloves v²ak vykazují vlastnosti obou t¥chto skupin (13ab) ta jsou ve nské literatu°e ozna£ována jako kaksikasvoiset verbit (v p°ekladu slovesa dvou tvá°í,
25
Pracovali jsme s 5. vydáním, 1. vydání pochází jiº z 80. let 19. století. V t¥chto vydáních je²t¥ Setälä nepouºívá pojem aspekt, ale pracuje s termínem teon laadu, jenº v pozd¥j²í literatu°e odpovídá pojmu Aktionsart.
26
S termíny perfektivnost a imperfektivnost se ve Finsku b¥ºn¥ nepracovalo, nejspí²e proto, ºe jimi byl popisován aspekt u slovanských jazyk·.
27
Tekeminen on resultatiivisen eli aspekti on resultatiivinen, jos tällainen ratkaiseva muutos tapahtuu; jos sitä ei tapahdu, aspekti on irresultatiivinen.
28
Poprvé termín rezultativní pouºil ve Finsku Erik Ahlman roku 1915 (viz nap°. Itkonen (1976: 176)).
13
viz nap°. Hakulinen-Karlsson (1979)) nebo jako rezultativn¥-nerezultativní slovesa (viz nap°. Itkonen (1976)).
(11)
Löysin najít
lasin.
PAST.1SG
sklenice
Na²el jsem sklenici. (12)
inhota nesná²et
TOT
homejuustoa
INF
nesná²et plesnivý sýr (13)
a.
Suurensin zv¥t²it
PART
plesnivý sýr
PAST.1SG
valokuvan.
b.
Suurensin zv¥t²it
PAST.1SG
TOT
fotka
Zv¥t²il jsem fotku.
valokuvaa.
PART
fotka
Zv¥t²oval jsem fotku.
Jak uvádí nap°. Terho Itkonen (1976: 176180), jehoº p°íklady jsou zde pouºity, rezulta-
29
tivní slovesa (11) vyºadují totální objekt
(TOT), nerezultativní (12) partitivní objekt
(PART), slovesa ze skupiny (13) se podle sémantiky konkrétní v¥ty pojí jak s objektem totálním, tak partitivním. Itkonen (1976: 183) následn¥ vyd¥luje je²t¥ skupinu kvazirezultativních sloves (14), jeº se pojí s totálním objektem (a proto byla d°íve za°azována mezi rezultativní slovesa, viz nap°. Pentillä (1963: 594595)), p°estoºe nep°etrºitá £innost, kterou vyjad°ují, ne-
musí vést k takovému výsledku, který by zabra¬oval v jejím pokra£ování
30 .
Do této
skupiny se °adí p°edev²ím kognitivní slovesa. Oproti sloves·m rezultativním se slovesa kvazirezultativní mohou pojit s tzv. osmou (viz dále).
29
Terho Itkonen pouºívá název akuzativní objekt, nám se v²ak jako p°íhodn¥j²í jeví ozna£ení totální objekt. O pojmenování objektu viz dále.
30
Vaikka niiden ilmaisem jatkuva tekeminen ei 'täyty', johda semmoiseen tulokseen, joka estäisi sen semmoisenaan jatkumasta. (Itkonen 1976: 181182)
14
(14)
Näen vid¥t
talon.
PRES.1SG
d·m
Vidím d·m.
TOT
Jiº v tradi£ní literatu°e nalezneme p°íklady toho, jak se ze slovesa b¥ºn¥ povaºovaného za nerezultativní stává sloveso rezultativní (15a), srov. (15b):
(15)
a.
Hevonen potkaisi k·¬
NOM
kopat
PAST.3SG
lapsen dít¥
K·¬ ukopal dít¥ k smrti.
b.
Hevonen potkaisi k·¬
NOM
kopat
PAST.3SG
TOT
kuoliaaksi. smrt
(Setälä 1901: 14)
TRANSL
lasta. dít¥
K·¬ kopl dít¥.
PART
Karlsson (Hakulinen-Karlsson 1979: 184) explicitn¥ vyslovuje, ºe pokud se ve v¥t¥ pouºije adverbiále typu kuoliaaksi k smrti, loppuun do konce, puhki pro-, stane se z nerezultativního slovesa sloveso rezultativní. Na základ¥ tohoto modelu se podívejme na variaci objektových pád· ve n²tin¥.
3.2. Objekt ve n²tin¥ Je z°ejmé, ºe se objekt pojí pouze s tranzitivními slovesy. Intranzitivní slovesa se v²ak mohou stát tranzitivními, pokud získají kauzativní význam. Ve n²tin¥ existují dva typy objekt·: totální a partitivní objekt. Rozdíl mezi nimi je distinktivní; opozice je zaloºena na významovém rozdílu (Hakulinen-Karlsson 1975: 339).
3.2.1. Totální objekt 3.2.1.1. Názvosloví
Nejprve se musíme pozastavit u názvu tohoto typu objektu. Ve n-
ské literatu°e existují r·zné p°ístupy, jak tento druh objektu ozna£ovat. Zastánci prvního (viz nap°. Setälä (1901), Pentillä (1963), nov¥ji ISK (2004)) pouºívají termín totální objekt, který m·ºe mít pádovou koncovku akuzativu (-t ), genitivu (-n ) nebo nominativu (∅, nebo -t v plurálu).
15
Druhá velká skupina (nap°. Ikola (1968), Sirko (1964), Hakulinen-Karlsson (1975), Tommola (1990), Leino (1991), Heinämäki (1994)) hovo°í o akuzativu. Akuzativ je ve
nských gramatikách b¥ºn¥ pouºívaný jako syntaktická a ne jako £ist¥ morfologická kategorie. Pokrývá v²echny povrchové (morfologické) pády objektu krom¥ partitivu, coº je nominativ, genitiv a sám akuzativ, který se vyskytuje pouze u osobních zájmen a tázacího zájmena kuka.
31
V dal²í literatu°e je pouºíváno ozna£ení nominativní-genitivní objekt
(nap°. Sulkala (1996)), nebo restriktivní objekt (nap°. Huumo (2005)). V této práci i p°es velkou tradici termínu akuzativ se nám jeví jako názorn¥j²í pouºívat pojem totální objekt
32 . O akuzativu proto budeme hovo°it výhradn¥ v souvislosti s výrazy
majícími pádovou koncovkou -t. Pokud budemi situací donuceni tento termín pouºít v obecném smyslu, explicitn¥ to zd·razníme.
3.2.1.2. Pouºití totálního objektu
V tradi£ní teorii bylo uvád¥no, ºe se totální objekt
pouºije p°i vyjád°ení rezultativního d¥je (Hakulinen-Karlsson 1975: 339). Mezi nská slovesa, jeº jsou svou podstatou rezultativní, pat°í nap°íklad kuolla zem°ít, aivastaa kýchat, huomata v²imnout si, tappaa zabít, saada dostat. Podmínkou pro pouºití akuzativního objektu ov²em je, aby v¥ta byla kladná a objekt byl kvantitativn¥ ur£itý.
3.2.1.3. Pádové varianty
Totální objekt m·ºe být bu¤ v nominativu, genitivu nebo
akuzativu. Rozdíl je pouze v morfologii a ne v sémantice; jednotlivé varianty jsou v syntaktické komplementární distribuci. Jelikoº cílem této práce je srovnání vyjad°ování aspektu v £e²tin¥ a ve n²tin¥ a rozdíl mezi pádovými variantami se pro tento popis nejeví jako relevantní, zobrazíme zde distribuci jednotlivých pádových koncovek jen stru£n¥
31
Accusative is generally used in Finnish grammars as a syntactic, and not as a purely morphological category. It covers all those surface (morphological) cases of the object that are not partitive, i.e., nominative, genitive and the accusative proper, which occurs only in the personal pronouns and in the interrogative pronoun kuka. (Heinämäki 1994: 230)
32
V sou£asnosti (od roku 1994) se doporu£uje pouºívat akuzativ pouze jako pád objektu u osobních zájmen, aby se systém zp°ehlednil. P°esto n¥kte°í lpí na tradici a pouºívají termín akuzativ jako obecný název objektu. Termín totální objekt je nyní nejpouºívan¥j²í. Za poznámku d¥kujeme Helen¥ Sulkale.
16
(podrobn¥ji viz nap°. Hakulinen-Karlsson (1975)).
Akuzativ
Pádovou koncovku akuzativu -t mají osobní zájmena a tázací zájmeno kuka
kdo ve funkci objektu, a to ve v¥t¥ kladné oznamovací a tázací (16a), v pasivu (16b), v imperativu (16c) i v tzv. nesesivní konstrukci (16d):
(16)
a.
Huomasitko
minut?
PAST.2SG
v²imnout si
TOT-AKUZ
m¥
V²iml sis m¥?
b.
Minut m¥
huomattiin.
TOT-AKUZ
c.
Huomatkaa
minut.
IMPER.2PL
v²imnout si
V²imn¥te si m¥.
d.
Hänen pitäisi on
GEN
mít
PAST.PAS
v²imnout si
Byl jsem pov²imnut.
KOND.3SG
TOT-AKUZ
m¥
huomata
minut.
INF
v²imnout si
M¥l by si m¥ v²imnout.
Genitiv
TOT-AKUZ
m¥
Pokud je totálním objektem substantivum v jednotném £ísle nebo zájmeno
krom¥ zájmen osobních a tázacího zájmena kuka a v¥ta je zárove¬ kladná a nerozkazovací, objekt je v genitivu (-n) (17):
(17)
Tilatko objednat
jo taksin?
PRES.2SG+QUEST
Objedná² uº taxi?
Nominativ
TOT-GEN
uº taxi
V nominativu jednotného £ísla (bez pádové koncovky) jsou substantiva
v jednotném £ísle a zájmena (která nejsou v akuzativu), a to v p°ípad¥, kdyº zastávají funkci totálního objektu v pasivní (18a), imperativní (18b) a v nesesivní konstrukci (18c):
17
(18)
a.
Meille tilattiin my
ALL
objednat
taksi.
PAST.PAS
TOT-NOM
taksi
Objednalo se nám taxi.
b.
Tilaa
meille
objednat
IMPER.2SG
my
Objednej nám taxi.
c.
Nyt pitäisi te¤ mít
taksi.
ALL
TOT-NOM
taksi
tilata
KOND.3SG
taksi.
objednat
INF
TOT-NOM
taksi
Te¤ by se m¥lo objednat taxi.
Pokud je totálním objektem £íslovka nebo je objekt v mnoºném £ísle, pádem objektu se stává nominativ (v mnoºném £ísle má koncovku -t ), a to nejen v pasivu (18a'), imperativu (18b') a v nesesivní konstrukci (18c'), ale také v kladné oznamovací a tázací v¥t¥ (17') (VISK: 934935).
(18)
a'.
Meille tilattiin my
ALL
objednat
taksit
PAST.PAS
/ kaksi
TOT-NOM.PL
taksi
huonetta.
TOT-NOM
/ dva
pokoje
PART
Objednaly se nám taxíky / dva pokoje.
b'.
Tilaa
meille
objednat
IMPER.2SG
my
ALL
taksit
/ kaksi
TOT-NOM.PL
taksi
huonetta.
TOT-NOM
/ dva
pokoje
PART
Objednej nám taxíky / dva pokoje.
c'.
Nyt pitäisi
KOND.3SG
te¤ mít
tilata objednat
taksit
INF
/ kaksi
TOT-NOM.PL
taksi
TOT-NOM
/ dva
huonetta. pokoje
PART
Nyní by se m¥ly objednat taxíky / dva pokoje. (17')
Tilatko objednat
jo taksit
PRES.2SG+QUEST
/ kaksi
TOT-NOM.PL
uº taxi
Objedná² uº taxíky / dva pokoje?
18
TOT-NOM
/ dva
huonetta? pokoje
PART
3.2.2. Partitivní objekt 3.2.2.1. Názvosloví
V n¥které literatu°e je jako opozice totálního objektu uvád¥n par-
ciální (Penttilä 1963: 589590) nebo £áste£ný objekt (Setälä 1901: 12). Tento název v²ak pln¥ neodpovídá pouºívání partitivu (viz dále), a proto budu následn¥ mluvit o objektu partitivním (tedy o tom, jenº má pádovou koncovku partitivu -a/ä, -ta/tä ).
3.2.2.2. Pouºití partitivního objektu
Objekt je v partitivu, kdyº a) je v¥ta záporná,
b) objekt je v neur£itém mnoºství, c) predikátem je sloveso s nerezultativním významem (Paavo Siro 1964: 76). V tradi£ním pojetí tedy bylo vyjad°ování aspektu pouze jednou z vlastností partitivu. P°i uºívání partitivu ve n²tin¥ existuje následující hierarchie: v záporné v¥t¥ je objekt vºdy v partitivu a nezáleºí na aspektu a kvantit¥ objektové NP. Následn¥, pokud je aspekt nerezultativní, objekt je také vºdy v partitivu a nezáleºí na jeho kvantit¥. Pádová opozice partitiv / totální objekt je tedy platná pouze v rezultativních kladných v¥tách (Hakulinen-Karlsson 1979: 185). Podívejme se nyní na tyto okolnosti pouºití partitivu jako objektového pádu podrobn¥ji.
Zápor
Tradi£n¥ byla negace zmi¬ována jako faktor, který vyºaduje partitiv a nemá nic
spole£ného s aspektem (Heinämäki 1994: 221). Partitiv se pouºije ve n²tin¥ vºdy, pokud je v¥ta záporná, srov. nskou v¥tu a její £eský p°eklad:
(19)
En ne
NEG.1SG
lue £íst
tätä
PRES.PRTC
tuto
kirjaa.
PART
PART
knihu
Ne£tu tuto knihu. / Nep°e£tu tuto knihu.
Ale v otázkách, které obsahují zápor, av²ak o£ekávaná odpov¥¤ je kladná, se m·ºe pouºít i objekt totální (Hakulinen-Karsson 1979: 182):
(20)
Eikö ne
NEG.3SG+QUEST
oteta
PRES.PAS
vzít
lepohetki? chvilku odpo£inku
Neodpo£ineme si na chvilku?
19
TOT
Na druhou stranu v pochybova£ných otázkách, které jsou svým tvarem kladné, ale presupozicí záporné nebo nejisté, se vyskytuje partitiv (Hakulinen-Karlsson 1979: 182):
(21)
Oletko být
ottanut
PRES.2SG+QUEST
viskipulloani?
PAST.PRTC
PART
vzít
Vzal jsi láhev whisky?
láhev whisky
Obdobn¥ i se slovy jako harva °ídce, málokdo, tuskin sotva, st¥ºí, turha marný, zbyte£ný, vaikea st¥ºí, se slovy s negativním pre xem epä- ne- nebo su xem -ton ne- se m·ºe pojit partitiv, p°estoºe sloveso v normální situaci vyºaduje totální objekt (Heinämäki (1984), Heinämäki 1994: 221), srov (22a) a (22b), (23a) a (23b):
(22)
a.
Pirkko Pirkko
huomaa
NOM
sen
PRES.3SG
v²imnout si
TOT
to
Pirkko si toho hned v²imne.
b.
Tuskin Pirkko sotva
Pirkko
sen
PRES.3SG
TOT
/ sitä
to
a.
Anja mainitsi Anja uvést
jokaisen nimen
PAST.3SG
kaºdé jméno
Anja uvedla kaºdé jméno. b.
On být
TOT
PART
/ *to
heti. hned
huomaa.
PART
/ to
Pirkko si toho sotva v²imne. (23)
/ *sitä
PRES.3SG
v²imnout si
/ *jokaista nimeä. / *kaºdé jméno
PART
mahdotonta / tarpeetonta / epäviisasta mainita
PRES.3SG
PART
nemoºný / zbyte£ný / nemoudrý
jokainen nimi kaºdé jméno
TOT
uvést
INF
/ jokaista nimea. / kaºdé jméno
PART
Je nemoºné / zbyte£né / nemoudré uvést kaºdé jméno.
Pouºití ur£itého pádu v t¥chto v¥tách se tedy jeví závislé ne na tom, jestli je zápor vyjád°en explicitn¥ v rámci v¥tné syntaxe, ale jestli je zápor p°ítomen v sémantice sd¥lení (Hakulinen-Karlsson 1979: 183). Jak je patrné z p°íkladu (20), partitiv tedy automaticky nenásleduje za záporným morfémem.
Neur£ité mnoºství
Pokud je aspekt rezultativní a v¥ta kladná, ozna£uje partitiv necelé
nebo neur£ité mnoºství n¥jaké entity (24a), zatímco totální objekt se pouºije, pokud d¥j
20
zasáhne celé nebo ur£ité mnoºství (24b):
(24)
a.
Äiti
kantoi
NOM
Matka
nést
vettä
PAST.3SG
saunaan, kun
PART
voda
sauna
ILL
isä
joi
NOM
, kdyº otec
pít
PAST.3SG
olutta. pivo
PART
Matka zanesla (n¥jakou) vodu do sauny, kdyº otec vypil (n¥jaké) pivo.
b.
Äiti
kantoi
NOM
Matka
nést
veden
PAST.3SG
TOT
voda
saunaa, sauna
kun
isä
ILL , kdyº otecNOM
joi pít
PAST.3SG
oluen. pivo
TOT
Matka zanesla (v²echnu, kbelík...) vodu do sauny, kdyº otec vypil (v²echno, láhev...) pivo.
V¥ta (24a) v²ak m·ºe mít také nerezultativní význam:
(24)
a.'
Matka nosila vodu do sauny, kdyº otec pil pivo.
U nerezultativních sloves tato opozice neplatí (Hakulinen-Karlsson 1979: 185):
(25)
Harrastan
musiikkia
PRES.1SG
zajímat se
PART
hudba
/ *musiikin.
TOT
/ *hudba
Zajímám se o (n¥jakou / v²echnu) hudbu.
Srovnejme také v¥ty (26a) a (26b) a jejich p°eklady.
(26)
a.
Löysin najít
PAST.1SG
lasin. sklenice / sklo
TOT .
Na²el jsem sklenici / celé p°ední sklo (z auta) ...
b.
Löysin najít
PAST.1SG
lasia.
PART .
sklo
Na²el jsem sklo.
21
Totální objekt v p°íkladu (26a) ozna£uje ned¥litelný celek, zatímco partitiv (26b) neur£ité mnoºství d¥litelné
33
entity (Itkonen 1976: 174175). Z p°íkladu (26b) také není jasné,
zda jsem na²el v²echno sklo, nebo ne, z·stává to tedy v tomto p°ípad¥ otev°ené, oproti p°íkladu (26a).
Nerezultativní význam
Mezi slovesa, jeº jsou svým významem nerezultativní, pat°í
stavová slovesa (nap°. sisältää obsahovat), slovesa vyjad°ující pocity (rakastaa milovat) nebo subjektivní postoje (kunnioittaa oce¬ovat), psychologicko-fyziologická kauzativní slovesa (kiinnostaa zajímat) a slovesa vyjad°ující pohyb sem a tam (heiluttaa kývat) (Hakulinen-Karlsson 1979: 184). Aspekt je také nerezultativní, pokud je £innost podána jako teprve za£ínající (27), nebo nebyla, £i nebude ukon£ena, tedy m·ºe je²t¥ pokra£ovat (28) tyto p°íklady se týkají tzv. rezultativn¥-nerezultativních sloves. Tento pohled je tradi£ní (viz nap°. Penttilä 1963: 592). O tom, ºe je partitiv moºné pouºít i p°i popisu ukon£ených situací, kdy tato ukon£enost není pro mluv£ího d·leºitá, viz dále.
(27)
Aloin
lukea
PAST.1SG
za£ít
£íst
INF
kirjaa.
(28)
lämittää
INF
zah°ívat
PART
kniha
Za£al jsem £íst knihu. saunaa sauna
zah°ívat saunu
PART
3.3. Osma (durativní modi kátor) Za projev aspektu ve n²tin¥ se v sedmdesátých letech krom¥ pádové variace u objektu za£íná povaºovat i výskyt adverbiále v objektovém pádu, které je ve nské literatu°e nazýván osma
33
34 : Ve n²tin¥ se aspekt projevuje p°edev²ím jako variace pád· u objektu
D¥litelné v tom smyslu, ºe £ást skla je po°ád je²t¥ sklo, zatímco £ást sklenice jiº sklenicí není (viz d°íve).
34
Osma je klasický název pouºívaný ve nských gramatikách. Je to zkratka z objektinsijainen määrän adverbiaali, tedy adverbiále míry v objektovém pádu.
22
a u osmy
35 .
Variace objektových pád· u osmy do zna£né míry dodrºuje zásady, podle nichº jsou distribuovány pády u objektu: v kladné v¥t¥ je osma v genitivu (29a), v pasivu a v imperativu je v nominativu (29b) a v záporné v¥t¥ v partitivu (29c).
(29)
a.
Juoksin
tunnin.
PAST.1SG
b¥hat
b.
TOT-GEN
hodina
B¥ºel jsem hodinu.
Juokse
vielä tunti!
IMPER.2SG
b¥hat
TOT-NOM
je²t¥ hodina
B¥hej je²t¥ hodinu.
c.
En ne
juossut
NEG.1SG
tuntia.
PAST.PRTC
b¥ºet
PART
hodina
Neb¥ºel jsem hodinu.
Obdobn¥ je to i s vyjad°ováním kvantity. Pokud je kvantita neur£itá (v tomto p°ípad¥ není jisté, jestli d¥j probíhal nep°etrºit¥ po celou dobu, nebo jestli si dal mluv£í na n¥jaký rok pauzu), osma bude v partitivu:
(29)
d.
Olen být
juossut
PRES.1SG
B¥hám uº léta.
jo vuosia.
PAST.PRTC
b¥ºet
PART.PL
uº rok
D·vodem, pro£ se osma ve nských gramatikách nepovaºuje za objekt, je její adverbiální význam a to, ºe jich v jedné v¥t¥ m·ºe být pouºito více (29e). Osma také m·ºe být v jedné v¥t¥ spolu s objektem
(29)
e.
Juoksin
PAST.1SG
b¥hat
36 .
viisi
TOT.NOM
p¥t
kilometriä
35
PART
kilometr·
B¥hal jsem p¥t kilometr· celé léto.
koko kesän.
TOT.NOM
celé léto
Suomessa aspekti ilmenee ennen muuta objektin ja OSMA:n sijanvalinnassa. (Hakulinen-Karlsson 1979: 183)
36
Paavo Siro de noval pro n²tinu princip, ºe se jedno sloveso m·ºe pojit pouze s jedním objektem.
23
Zatímco objekt se vyskytuje pouze u tranzitivních sloves (nebo u sloves intranzitivních s kauzativním významem), osmu lze doplnit i k sloves·m jiným (29) (VISK 972973). To je jiº p°edstupn¥m k tomu, aby se aspekt za£al chápat jako vlastnost celé v¥ty. V dal²ím textu budeme pro osmu pouºívat ozna£ení durativní modi kátor, aby bylo z°ejmé, ºe je obdobou vyjád°ení v jiných jazycích nap°. nské tunnin, tunti, tuntia
37
z p°íklad· (29) odpovídá anglickému for an hour nebo £eskému hodinu.
3.4. M-in nitiv v inessivu Karlsson (Hakulinen-Karlsson 1979: 382) uvádí je²t¥ jeden zp·sob, jak ve n²tin¥ vyjád°it pokra£ující £i práv¥ probíhající d¥j, tedy v na²em dosavadním podání d¥j nerezultativní, a to pouºití m-in nitivu v inessivu. V t¥chto v¥tách je obvyklý objekt v partitivu a v¥ta s totálním objektem je negramatická:
(30)
Jaakko Jaakko
NOM
on být
sulkemassa
PRES.3SG
zavírat
Jaakko zavírá dve°e.
ovea
M-INF.INESS
/ *oven.
dve°e
PART
/ *dve°e
V t¥chto konstrukcích také nelze pouºít stavová slovesa (states)
(31)
*Oletko být
PRES.2SG
tietämässä v¥d¥t
M-INF.INESS
Neví², kolik to stojí?
, paljonko kolik
+QUEST
tämä
NOM
toto
TOT
38 :
maksaa?
PRES.3SG
stát
Konstrukce se slovesem v m-in nitivu v inessivu neodpovídají pr·b¥hovému anglickému £asu, pro tento p°ípad se ve n²tin¥ pouºije ur£itý tvar slovesa s partitivním objektem, srov. (30) a (30'), ale obsahují navíc sémantický rys zám¥ru, ú£elu; v p°íkladu (30) tedy
37
V literatu°e nalezneme pod pojmem durativní modi kátor jen £asové fráze. Osmou ve n²tin¥ jsou v²ak také jiná adverbiále nap°. koko matkan celou cestu. Tento poznatek lze následn¥ vyuºít i pro popis aspektu v jiných jazycích, srov. £eské v¥ty Celou cestu jsem psal dopis a *Celou cestu jsem napsal
dopis. V²imn¥te si také, ºe v¥ta je gramatická pouze v p°ípad¥, ºe sou£ástí fráze je kvanti kátor, srov. s v¥tou *Cestu jsem psal dopis. S adverbiálem cestou jsou pak gramatické ob¥ v¥ty: Cestou jsem psal
dopis a Cestou jsem napsal dopis. Za poznámku d¥kujeme P. Karlíkovi.
38
Viz Lexikální sémantika sloves.
24
Jaakko otevírá dve°e zám¥rn¥, nap°íklad proto, aby vyv¥tral
(30')
Jaakko Jaakko
sulkee
NOM
zavírat
39 .
ovea.
PRES.3SG
dve°e
"Jaakko is closing the door."
PART
3.5. Terminativnost Podívejme se nyní krátce na druhý zp·sob charakteristiky sémantické podstaty aspektu v tradi£ní literatu°e. Jako terminativní bývá ozna£ována ukon£ená nebo jinak limitovaná aktivita, durativní / kurzivní pak aktivita neohrani£ená, trvající. Ikola (1964: 9598) a v návaznosti na n¥j Siro (1964: 82) následn¥ d¥lí terminativní d¥je podle zp·sobu, jak je podána jejich ohrani£enost, na punktuáln¥-terminativní (32a) a lineárn¥-terminativní (32b):
(32)
a.
Mies muº
NOM
kirjoitti psát
PAST.3SG
kirjan dopis
kolmessa vuodessa.
TOT
t°i
Muº napsal dopis za t°i roky.
b.
Mies muº
NOM
kirjoitti psát
PAST.3SG
kirjaa dopis
Muº psal dopis t°i roky.
INESS
INESS
rok
kolme vuotta.
PART
t°i
TOT
PART
rok
V prvním p°ípad¥ (32a) je £innost ohrani£ená jiným zp·sobem neº £asov¥ (a p°íslove£né
40 je sekundárním dopln¥ním), zatímco v p°ípad¥ druhém (32b) £innost sama
ur£ení £asu
o sob¥ ohrani£ená není a ohrani£uje ji aº £asové ur£ení (durativní modi kátor)
41 .
Punktuáln¥-terminativní d¥j v²ak m·ºe být vyjád°en také objektem v partitivu, pokud je d¥j ukon£ený, ale nevede k dosaºení výsledku:
39
Tyto konstrukce se pouºijí taky v p°ípad¥, kdy se n¥co brzy stane, nap°. Liitto on hajoamassa Svaz se brzy rozpadne, svaz je na spadnutí. Za konzultaci o m-in nitivu v inessivu d¥kujeme Helen¥ Sulkale.
40 41
Frázi kolmessa vuodessa budeme v této práci nazývat terminativním modi kátorem. Jak vidíme, opozice terminativní durativní / kurzivní neodpovídá opozici rezultativní nezultativní.
25
(33)
Mies muº
NOM
ampui st°elit
lintua
PAST.3SG
pták
Muº st°elil ptáka do ocasu.
PART
pyrstöön. (Ikola 1964: 93)
ILL
ocas
Srovnejte také v¥ty (34a) a (34b). V prvním p°ípad¥ víme, ºe £íslo v seznamu je, £innost tedy vede k výsledku, a proto pouºijeme totální objekt, zatímco v p°ípad¥ druhém nevíme, zda £íslo v seznamu najdeme; d¥j bude pravd¥podobn¥ ukon£ený, ale není jisté, zda bude výsledku skute£n¥ dosaºeno:
(34)
a.
Etsin hledat
hänen
PAST.1SG
jeho
POSS
numeronsa £íslo
TOT+POSS.3SG
puhelinluettelosta.
(Leino
ELAT
telefonní seznam
1991: 156) Hledala jsem jeho £íslo v telefonním seznamu.
b.
Etsin hledat
hänen
PAST.1SG
jeho
POSS
numeroaan £íslo
PART+POSS.3SG
puhelinluettelosta.
(Leino
ELAT
telefonní seznam
1991: 156) Hledala jsem jeho £íslo v telefonním seznamu.
Na tento zp·sob p°emý²lení navázala teorie o ohrani£enosti, viz dále.
3.6. Aktionsart ve n²tin¥ Pojem Aktionsart je s aspektem úzce propojený. V tradi£ní nské lingvistice bývá pouºíván ve spojitosti se zkoumáním slovesné derivace, kdy p°idáním slovesného a xu dochází k modi kaci lexikálního významu slovesa. Ve n²tin¥ oproti £e²tin¥ není pre xace b¥ºným deriva£ním prost°edkem, modi kovat význam je v²ak moºné pomocí su xu. Nap°íklad frekventativní su x p°idává slovesu sémantický význam opakování £innosti (35). P°ipojením su xu dojde ke zm¥n¥ aspektu, coº poznáme z pádu objektu; zatímco v prvním p°ípad¥ je pouºit totální objekt signalizující ukon£ený / ohrani£ený d¥j, partitiv v druhém p°ípad¥ poukazuje na to, ºe je £innost neohrani£ená (35b).
26
(35)
a.
Hän on
NOM
kertoi °íct
minulle sen.
PAST.3SG jáALL
TOT
to
ekl mi to.
b.
Hän on
NOM
kertoili
PAST.3SG
°íkat
aina samaa vºdy stejný
juttua.
PART
PART
historka
íkal vºdy stejnou historku.
Jelikoº ozna£ováním situace jako ohrani£ené a neohrani£ené zde p°edvídáme nejnov¥j²í popisy aspektu ve n²tin¥, o nichº se v této práci zmíníme pozd¥ji, dovolíme si uvést je²t¥ jeden p°íklad, v n¥mº není testem pro ur£ení aspektu pád objektu, ale pouze durativní (tunnin hodinu) a terminativní modi kátor (tunnissa za hodinu).
(36)
a.
Hän on
NOM
nukkui spát
PAST.3SG
(tunnin
/ *tunnissa).
TOT
(hodina
INESS
/ *hodina
Spal (hodinu / *za hodinu).
b.
Hän on
NOM
nukahti usnout
PAST.3SG
(*tunnin
/ tunnissa).
TOT
(*hodina
INESS
/ hodina
Usnul (*hodinu / za hodinu).
V tomto p°íkladu momentální su x derivoval momentální d¥j (36b), který je telický. Jak jsme vid¥li, tvo°ení momentálních a frekventativních sloves ve n²tin¥ pomocí su x· je obdobné vidovému odvozování ve slovanských jazycích, viz dále. Ve n²tin¥ je sice toto odvozování produktivní, ale není povinné; nelze ho pouºít u v²ech sloves a frekvence t¥chto odvozenin je celkem nízká (Tommola 1990: 350).
42
Jelikoº je v²ak
Aktionsart kategorií vztahující se k derivaci a nevypovídá nic o podstat¥ aspektu, není pro ná² výzkum, jak jsme jiº °ekli, zásadním pojmem.
42
O Aktionsart ve n²tin¥ viz VISK, Heinämäki (1994), p°ímo ve spojitosti s aspektem nap°. KangasmaaMinn (1984), Sulkala (1996).
27
3.7. Shrnutí V tradi£ní nské jazykov¥d¥ bylo vyjad°ování aspektu chápáno jako jedna z funkcí pádové alternace u objektu. Sémantická podstata aspektu byla charakterizována bu¤ na základ¥ opozice rezultativní / nerezultativní, tedy zda d¥j vede k výsledku nebo ke zm¥n¥, £i nikoli, nebo na základ¥ opozice terminativní / kursivní (durativní), která je vystav¥na na protikladu ukon£ené a neukon£ené aktivity. Objekt ve n²tin¥ m·ºe být bu¤ totální (v tom p°ípad¥ nese pádové koncovky genitivu
-n, akuzativu -t nebo nominativu: v sg.
∅, v pl. -t ), nebo partitivní (-a,ä /-ta,tä ). Pouºití
pádové varianty u objektu v²ak nezávisí pouze na charakteru slovesa, s nímº se objekt pojí, ale také na dal²ích okolnostech.
43 v partitivu, stejn¥ jako kdyº je objektem jméno ozna£u-
V záporné v¥t¥ je objekt vºdy
jící neur£ité mnoºství. Objekt v partitivu se také pojí se slovesy, která jsou nerezultativní; a´ jiº svým lexikálním významem (zde pat°í stavová slovesa, psychologicko-fyziologická kauzativní slovesa, slovesa vyjad°ující pocity, subjektivní postoje £i pohyb sem a tam, viz p°. (12)), nebo významem kompozicionáln¥ derivovaném ve v¥t¥. Tato, na druhém míst¥ zmín¥ná, slovesa (v tradi£ní literatu°e ozna£ovaná jako rezultativn¥-nerezultativní) se mohou vyskytovat jak s objektem partitivním, tak i totálním. Má-li sloveso objekt totální, v¥tu interpretujeme jako vyjad°ující d¥j rezultativní, má-li sloveso objekt partitivní, v¥tu interpretujeme jako vyjad°ující d¥j nerezultativní. Dá se p°edpokládat, ºe sémantický rozdíl mezi nskou slovesnou frází skládající se z rezultativn¥-nerezultativního slovesa a objektu totálního a toutéº frází s objektem partitivním odpovídá rozdílu mezi dokonavou a nedokonavou formou téhoº slovesa v £e²tin¥, viz p°íklady (13a), (13b) a jejich £eské p°eklady. Zda je tento ná² p°edpoklad pravdivý ve v²ech p°ípadech, se pokusíme ov¥°it na konci na²í práce. N¥která nská slovesa jsou v²ak pouze rezultativní, a pokud je spln¥na podmínka kladné v¥ty a ur£itého po£itatelného objektu, mohou mít objekt pouze totální (11). Následn¥ bývá je²t¥ tradi£n¥ vyd¥lována skupina tzv. kvazirezultativních sloves (14),
43
Aº na n¥kolik výjimek, kdy je sice ve v¥t¥ gramatický zápor, výpov¥¤ je v²ak svou presupozicí kladná, viz d°íve.
28
která se sice pojí s objektem totálním, ale jejich £innost £asto k výsledku nevede.
(11)
Löysin najít
lasin.
PAST.1SG
sklenice
Na²el jsem sklenici. (12)
inhota nesná²et
TOT
homejuustoa
INF
(13)
a.
Suurensin zv¥t²it
PART
plesnivý sýr
nesná²et plesnivý sýr
valokuvan.
PAST.1SG
b.
Suurensin zv¥t²it
TOT
fotka
Zv¥t²il jsem fotku.
valokuvaa.
PAST.1SG
PART
fotka
Zv¥t²oval jsem fotku. (14)
Näen vid¥t
PRES.1SG
Vidím d·m.
talon. d·m
TOT
Nejv¥t²ím problémem tohoto modelu se m·ºe jevit to, ºe aspekt byl zkoumán jen na základ¥ totální / partitivní objektové opozice, a navíc, ºe vyjad°ování vidu touto opozicí bylo chápano pouze za jednu (a navíc mén¥ podstatnou) z jejích funkcí. Oproti £eskému prost°edí, kde výzkum aspektu, °e£eno mírn¥ s nadsázkou, z·stal zakonzervovaný na studiu slovesa, v²ak n²tí badatelé postupn¥ p°echázeli k chápání aspektu jako vlastnosti celé v¥ty. V sedmdesátých letech se krom¥ pádové alternace u objektu za projev aspektu za£alo povaºovat i adverbiále v objektovém pádu, tzv. osma. Bylo také °e£eno, ºe k vyjád°ení d¥je, jenº pokra£uje nebo práv¥ probíhá (tj. nerezultativního / durativního d¥je), lze ve n²tin¥ také pouºít tzv. konstrukci m-in nitivu v inessivu. V letech osmdesátých Pentti Leino p°ehodnocuje podstatu aspektuální opozice na rozdíl mezi ohrani£enou a neohrani£enou situaci. Této teorii, která je ve Finsku dodnes uznávaná a na jejímº základ¥ je aspekt v sou£asné dob¥ popisován, se v²ak budeme v¥novat pozd¥ji.
29
4. Aspekt v £e²tin¥ tradi£ní pojetí Oproti nské tradi£ní jazykov¥d¥ byl v £eském prost°edí aspekt £asto zkoumaným a diskutovaným tématem a vzniklo o n¥m mnoho £lánk· a publikací. Z nejvýznamn¥j²ích badatel· na poli aspektu v £e²tin¥ uve¤me nap°íklad Franti²ka Dane²e, Antonína Dostála, Alexandra Vasiljevi£e Isa£enka, Miroslava Komárka, Franti²ka Kope£ného, Igora N¥mce, Ivana Poldaufa, Du²ana losara nebo Vladimíra milauera. D·vodem, pro£ bylo aspektu v £eské lingvistice v¥nováno tolik pozornosti, je to, ºe ve slovanských jazycích existují dv¥, n¥kdy i t°i formy jednoho slovesa, jeº se li²í pouze svým aspektuálním charakterem
44 .
To dodává aspektu ve slovanských jazycích jistou
exkluzivitu. Na druhou stranu práv¥ tato skute£nost zp·sobila, ºe aº do nedávných dob (v n¥kterých p°ípadech by se dalo °íct, ºe aº do sou£asnosti) byl aspekt chápán pouze jako vlastnost slovesa a jeho zkoumání se soust°e¤ovalo pouze na sloveso a ne na jeho syntaktické okolí. Tradi£n¥ byl tedy aspekt v £e²tin¥ zkoumán v rámci morfologie nebo
45
slovotvorby.
Aspekt v £eském prost°edí b¥ºn¥ ozna£ován jako vid
46 ,
p°estoºe jak budeme dále
argumentovat, dá se aspekt chápat v ²ir²ím rozsahu a vid jako speci cký fenomén ve slovanských jazycích býval de nován na základ¥ opozice dokonavost (perfektivnost) a nedokonavost (imperfektivnost).
4.1. Perfektivnost (dokonavost) a imperfektivnost (nedokonavost) Ve v¥t²in¥ koncepcí je vztah mezi nedokonavým a dokonavým slovesným tvarem chápán jako privativní opozice
44
47 ,
v níº nedokonavá slovesa jsou de novaná jako bezp°íznaková.
Tyto formy se, zjednodu²en¥ °e£eno, neli²í lexikáln¥sémanticky (tedy nap°. psát a napsat lze do jiného jazyka p°eloºit jedním slovesem write, schreiben . . . ).
45
To pak vedlo k striktnímu rozli²ování mezi aspektem jakoºto jevem exivní morfologie a Aktionsartem jakoºto jevem deriva£ní morfologie.
46
Termín aspekt se v angli£tin¥ poprvé objevil v roce 1853 v souvislosti se studiem slovanských jazyk· a je p°ekladem slovanského termínu vid (který byl poprvé pouºit na za£átku sedmnáctého století, jako ozna£ení perfektivní a imperfektivní opozice následn¥ ve století devatenáctém), viz Filip (1999: 217).
47
Pojem privativní opozice je spojen s Praºskou lingvistickou ²kolou, viz nap°. Filip (1999: 220).
30
P°íznakový £len mívá oproti £lenu nep°íznakovému ve svém významu rys navíc, a tudíº je jeho pouºití omezené. Sloveso tedy existuje v dokonavé a nedokonavé podob¥ a dokonavá podoba nese oproti nedokonavé jeden význam navíc. Teorie se li²í v tom, co je oním p°íznakovým rysem dokonavého tvaru. Podle prvního z p°ístup· je dvojice dokonavost a nedokonavost zaloºena na opozici rezultativnost a nerezultativnost, tedy li²í se tím, zda d¥j vede k výsledku, £i nikoliv (nap°. Kope£ný (1958)). Jak v²ak argumentuje A. V. Isa£enko (1960: 11) a jiní, nelze nap°. sloveso hodit chápat jako výsledek slovesa házet, p°estoºe sloveso oholit jako výsledek slovesa holit by chápat ²lo. Druhý p°ístup je, stejn¥ jako ve nském prost°edí, zaloºen na opozici terminativnost a durativnost / kurzivnost: slovesa dokonavá vyjad°ují, ºe d¥j bu¤ byl nebo bude dokon£en, zatímco slovesa nedokonavá se k faktu ukon£ení d¥je nevyjad°ují (PM 2003: 318). Obdobnou de nici nalezneme i v Mluvnici £e²tiny (M 1986: 181): dokonavý vid je charakterizován terminativností, sm¥rovostí, tj. zam¥°ením
d¥je k ur£itému bodu uzavírajícímu jeho pr·b¥h na za£átku nebo na konci, uzav°eným pojetím slovesného obsahu. Nedokonavý vid tuto d¥jovou sm¥rovost a uzav°enost neozna£uje, vyjad°uje pr·b¥h d¥je bez £asové perspektivy. V literatu°e také nalezneme, ºe n¥která slovesa existují jen v jedné podob¥; zde se pak hovo°í o tzv. imperfektivech tantum (pouze nedokonavé, nap°. muset ), perfektivech tantum (pouze dokonavé, nap°. nadchnout ) a o slovesech obouvidových. Ta mohou mít v r·zných kontextech význam jak dokonavý, tak i nedokonavý (PM 2003: 319). Pat°í mezi n¥ p°edev²ím slovesa cizího p·vodu (nap°. analyzovat ), ale i n¥která £eská (nap°.
jmenovat ). V £e²tin¥ se v²ak projevuje tendence ru²it tuto obouvidovost jednoho slovesa vznikem jednozna£ného dokonavého tvaru: nap°. zanalyzovat (ES 2002: 529).
4.2. R·zné pohledy na vid 4.2.1. Franti²ek Kope£ný a jeho t°ívidová koncepce U Kope£ného (1962) se krom¥ rozli²ení dokonavosti a nedokonavosti setkáme také s opozicí aktuálnost a neaktuálnost / násobnost. Pod pojmem aktuálnost Kope£ný rozumí, ºe £innost popisovaná slovesem probíhá v okamºiku výpov¥di, a proto ji m·ºeme vyjád°it
31
jen slovesem nedokonavým. Kope£ný rozli²uje t°i vidy: a) dokonavý (nap°. napsat ), b) prost¥ nedokonavý vid, bezp°íznakový (nap°. psát ) a c) nedokonavý vid p°íznakov¥ násobný a p°íznakov¥ neaktuální (nap°. psávat ). Kope£ný vyd¥luje nedokonavý vid p°íznakov¥ násobný a p°íznakov¥ neaktuální jako samostatný vid na základ¥ toho, ºe tento vid nese pouze rys neaktuálnosti, pravidelného opakování (38b), zatímco prost¥ nedokonavý vid m·ºe mít význam jak aktuální (37a), tak i neaktuální (37b).
(37)
(38)
a.
Petr práv¥ pí²e dopis.
b.
Petr pí²e kaºdý týden dopis dom·.
a. b.
*Petr práv¥ psává dopis. Petr psává kaºdý týden dopis dom·.
Tato slovesa vyjad°ující p°íznakov¥ neaktuální d¥j jsou v této koncepci ozna£ována jako neaktuální iterativa. Za aktuální iterativa pak Kope£ný povaºuje slovesa nedeterminovaná, jeº stojí v opozici ke sloves·m determinovaným. Jak Kope£ný uvádí (1962b: 109), determinovaná a nedeterminovaná slovesa p°edstavují podskupinu sloves nedokonavých. U sloves determinovaných (jít, jet, nést, vést, vézt, hnát, let¥t, b¥ºet, táhnout, vléct ) musí být udán cíl d¥je. Touto
48 .
vlastností se determinovaná slovesa blíºí sloves·m dokonavým
Slovesa nedetermino-
vaná (chodit, jezdit, nosit, vodit, vozit, honit, létat, b¥hat, tahat, vlá£et ) chápe Kope£ný jako slovesa iterativní. Oproti klasickým iterativ·m jsou v²ak tato slovesa schopna svým prézentním tvarem popisovat práv¥ probíhající d¥j (Práv¥ chodím kolem kostela ).
48
Tvo°ení futura pomocí auxiliáru budu, coº je testem na ur£ení nedokonavého vidu (viz Testy na rozli²ení vidu), je moºné jen u n¥kterých t¥chto determinovaných sloves, pravideln¥ lze vytvo°it futurum p°edponou po-. Problematické je také spojení s fázovým slovesem za£nu. S nedokonavými slovesy je spojuje moºnost vyjad°ovat aktuálnost: Práv¥ jdu do kina.
32
4.2.2. Ivan Poldauf Významnou osobností £eské jazykov¥dy zabývající se slovesným videm byl také Ivan Poldauf (1942, 1964). I ten souhlasí se základní vidovou opozicí dokonavosti a nedokonavosti a v rámci nedokonavých sloves rozli²uje násobenost a nenásobenost. Podle n¥j násobenost vyjad°uje, ºe d¥j jisté jakosti je rozd¥len na úseky a ty nejsou ur£eny jako
dokonavé nebo nedokonavé, nýbrº naopak jsou tyto d¥jové úseky rozloºeny po £asové linii (to Poldauf nachází u sloves iterativních nap°. d¥lávati ) nebo jsou sraºeny v jedinou
£asovou oblast jakoºto d¥jové úseky, které se odehrávají sou£asn¥ nebo skoro sou£asn¥ (slovesa distributivní nap°. roztrhati ) . Poldauf v²ak odmítá Kope£ného rozli²ení t°í vid·. Jak jiº bylo d°íve zmín¥no, Kope£ný rozli²uje privativní opozici bezp°íznakových imperfektiv a imperfektiv p°íznakových iterativ, jeº nesou význam neaktuálnosti. Neaktuálnost v²ak Poldauf povaºuje za pr·vodní rys násobných sloves, který vznikl tím, ºe sloveso bylo p°evodem k násobným zbaveno ak£ního charakteru. V £e²tin¥ podle n¥j nelze mluvit o samostatné kategorii aktuálnosti, úzuální opakovanost u iterativ je jen lexikální komponent, a tedy v £eském systému existují jen protiklady nedokonavost dokonavost, determinovanost indeterminovanost a nenásobnost násobnost.
4.3. Testy na rozli²ení vidu Franti²ek Kope£ný (1962) nám pro rozli²ení vidu nabízí následující testy. Nedokonavá slovesa jsou ta, která mohou stát ve tvaru in nitivu po slovesech fázových (39a) a po auxiliáru budu (39b) tedy mohou tvo°it opisné futurum, dokonavá slovesa tyto schopnosti nemají (40a), (40b):
(39)
(40)
a.
Petr za£íná / za£ne psát dopis.
b.
Petr bude psát dopis.
a.
*Petr za£íná / za£ne napsat dopis.
b. *Petr bude napsat dopis.
33
Dále lze nedokonavá slovesa pouºít p°i odpov¥di na otázku typu Co práv¥ d¥lá?
49 .
Jak v²ak Kope£ný sám poznamenává, tento test nefunguje vºdy: odpov¥di se slovesem p°íznakov¥ neaktuálním (41b) a slovesem majícím lexikální význam schopnosti nebo stavu (41c) jsou negramatické.
(41)
a.
Co práv¥ d¥lá? Pí²e dopis.
b.
Co práv¥ d¥lá? *Psává dopis.
c.
Co práv¥ d¥lá? *Umí n¥mecky.
d.
Co práv¥ d¥lá? *Napí²e dopis.
R·zné chování sloves (41a), (41b), (41c), b¥ºn¥ ozna£ováných jako nedokonavá, je také d·vodem, pro£ Kope£ný od sebe rozli²uje prost¥ nedokonavý vid (41a) a nedokonavý vid p°íznakov¥ násobný a neaktuální, tedy neaktuální iterativa (41b). Na otázku Co práv¥ d¥lá? také nelze odpov¥d¥t slovesem ozna£ujícím schopnosti (41c), ani slovesem dokonavým (41d), nebo´ napí²e neozna£uje aktuální p°ítomnost.
4.4. asové paradigma u dokonavých a nedokonavých sloves Z vý²e zmín¥ného testu vyplývá, ºe dokonavá slovesa mají neúplné paradigma £asu (minulý £.: napsal, p°ítomný £.: 0, budoucí £as: napí²e ), zatímco slovesa nedokonavá tvo°í paradigma úplné (minulý £.: psal, p°ítomný £.: pí²e, budoucí £.: bude psát ) (ES 2002: 528). Toto neúplné paradigma mají slovesa dokonavá jen v £inném rod¥, v trpném rod¥ prézentní forma existuje (dopis je napsán ). Ta v²ak neozna£uje d¥j probíhající v okamºiku promluvy. P°i tomto klasickém pohledu tedy badatelé vid¥li rozpor mezi formou a významem. V¥t²ina ²kolských gramatik uvád¥la, ºe prézentní forma dokonavého slovesa má vºdy význam futurální (viz nap°. Havránek-Jedli£ka (1963: 220): slovesa dokonavá nemohou
vyjád°it skute£nou p°ítomnost, jejich tvary p°ítomného £asu ozna£ují uº budoucnost ). To v²ak Franti²ek Kope£ný vyvrací a poukazuje na to, ºe jejich prézentní forma m·ºe ozna£ovat také aktuální prézens (42a) a (42b):
49
S obdobnou otázkou pracuje jiº Kopitar v roce 1808.
34
(42)
a.
Vejde se to tam.
b.
Já se tady napracuji a nic z toho nemám.
Prézens dokonavých sloves také £asto vyjad°uje jen to, ºe po momentu promluvy bude d¥j ukon£en, ne ºe teprve za£ne být uskute£¬ován (43a):
(43)
a.
Aº napí²u dopis, zatelefonuji ti.
Tato v¥ta nutn¥ nevyjad°uje, ºe v momentu promluvy d¥j neprobíhá, na rozdíl od nedokonavého futura (43b); oproti (43b) v²ak (43a) vyjad°uje okamºik zavr²ení / dokonání d¥je:
(43)
b.
Aº budu psát dopis, zatelefonuji ti.
4.5. Slovotvorba a vid Dokonavost, £i nedokonavost slovesa je moºné ur£it nejen pomocí test·, které nám auto°i nabízejí, ale také podle slovotvorné stavby slovesa. Ivan Poldauf (1942, 1964) t°ídí £eská slovesa do dvou skupin: slovesa jednour£ená a dvojur£ená. U sloves jednour£ených, která jsou nesloºená, je dokonavost a nedokonavost dána slovesnou t°ídou, do níº p°íslu²í. Dokonavá je v¥t²ina sloves na -nout, pokud nevyjad°ují zm¥nu stavu (nap°. mládnout ), následn¥ jsou dokonavými slovesa typu koupit a slovesa
dát, nechat a získat. U sloves dvojur£ených, tedy sloºených, lze dokonavost a nedokonavost ur£it z pom¥ru p°edpony ke zbytku slovesa. Dokonavá slovesa jsou podle Poldaufa ta, u nichº je zbytek slovesa po odtrºení p°edpony schopen fungovat samostatn¥ jako nedokonavé sloveso (nap°. roz-d¥lit )
50 . Komárek (1984) toto pravidlo speci kuje: perfektivní je sloveso s pre-
xem tehdy, je-li fundováno imperfektivem, pop°. i perfektivem bez tohoto pre xu. Naopak u nedokonavých sloves zbytek slovesa fungovat samostatn¥ nem·ºe (nap°. roz-d¥lovat ).
50
Jako výjimky, kdy se v tomto p°ípad¥ nejedná o dokonavé sloveso, uvádí Poldauf nap°. ty p°ípady, kdy je zbytková £ást slovesem p°íznakov¥ násobným, nap°. vy-d¥lávat.
35
Jak Kope£ný (1948) poznamenává, lze tato nedokonavá slovesa ozna£it jako sekundární imperfektiva, tedy imperfektiva vytvo°ená od sloves perfektivních (rozd¥lit
→
rozd¥lo-
vat ). Zam¥°íme-li se na formální vidové postupy, ve v¥t²in¥ tradi£ních teoriích je pre xace, aº na n¥kolik výjimek, chápána jako prost°edek perfektivizace, a su xace (krom¥ su xu
-ne/nu/nou-) jako prost°edek imperfektivizace a prost°edek k tvo°ení slov násobných (Komárek (1984)). T°etí a nejmén¥ b¥ºnou moºností je supletivnost kmene. Vyskytuje se u malého po£tu sloves, nap°. brát a vzít, a dále u sloves pohybu: nap°. rozjet a rozjíºd¥t. Co se tý£e povahy pre x·, bývají rozli²ovány pre xy £ist¥ vidové, které sloveso jen perfektizují (nej£ast¥ji se zde uvádí pre xy na-, o-, po-, s-, u-, vy-, z-, za-), od pre x· lexikálních, jeº dávají vzniknout slov·m sémanticky odli²ným (nap°. vy-d¥lat ). Toto pojetí nalezneme nap°. u Poldaufa (1942) a Kope£ného (1962). Auto°i v²ak nenabízejí ºádné testy, jeº by pomohly rozli²it pre xy £ist¥ vidové od lexikálních, a v koncepcích se li²í také za°azení n¥kterých pre x·. Kritéria pro vymezení se tedy zdají být p°íli² vágními. Poldauf i Kope£ný pracují zárove¬ s termínem subsump£ní p°edpony. Ozna£ují jím pre xy, jejichº lexikální význam je jiº komponentem lexikálního významu samotného slovesného základu, a proto se jejich lexikální význam v pre govaném slovese jiº nevnímá. Jako subsump£ní je chápána nap°. p°edpona p°i- ve slovese p°i-blíºit se. Nejnov¥ji na pojetí subsump£ních pre x· navázal Komárek (1984). N¥kte°í badatelé (Isa£enko, Komárek) v²ak s pojetím pre xace jako jednoho z formálních prost°edk· nesouhlasí a tvrdí, ºe pre xy ozna£ované za £ist¥ vidové, jsou také nositeli významu. Nap°. sloveso napsat se li²í od psát tím, ºe ozna£uje výsledek d¥je (a výsledek, dokon£ení d¥je podle nich není p°íznakový rysem dokonavých sloves). U t¥chto autor· jsou pak pre gované dokonavé prot¥j²ky nepre govaných nedokonavých sloves chápány jako rezultativa, tedy jako skupina pre x· vyjad°ujících zp·sob slovesného d¥je,
51
tzv. Aktionsart
(Isa£enko, 1960). Pravé vidové dvojice v tomto pojetí vznikají jen im-
perfektivizací.
51
Výklad o zp·sobu slovesného d¥je v £e²tin¥ a seznam d¥l, které se jím zabývají, viz ES (2002: 567 569).
36
Protoºe v²ak slovotvorba není primárním cílem na²í práce, nebudeme se jí jiº dále zabývat. Pozastavíme se v²ak chvíli nad zp·soby slovesného d¥je v £e²tin¥.
4.6. Aktionsart v £e²tin¥ Vyjdeme-li z £eské tradice a povaºujeme-li zp·soby slovesného d¥je za deriva£ní kategorii, m·ºeme za zp·soby slovesného d¥je ur£it nap°íklad slovesa dopsat, popsat, p°epsat,
p°ipsat atd. Za formu zp·sobu slovesného d¥je se v²ak nepovaºuje sloveso psát, které je nederivované, ani sloveso napsat, protoºe zde nedo²lo k lexikální modi kaci, nýbrº k modi kaci gramatické do²lo pouze ke zm¥n¥ vidu (ES 2002: 567568). Jak jiº bylo d°íve °e£eno, n¥kte°í badatelé (nap°. Isa£enko (1960)) pre xaci jako prost°edek k tvo°ení vidového prot¥j²ku odmítají, a proto i sloveso napsat chápou jako formu Aktionsartu
52 .
Co je v²ak pro nás d·leºité a co jiº bylo d°íve °e£eno, p°idáním znaku n¥jakého zp·sobu slovesného d¥je £asto prototypicky dochází také ke zm¥n¥ vidu slovesa, viz p°íklady (44a) a (44b).
(44)
a.
Bude psát ten dopis.
b. *Bude p°epsat ten dopis.
To, ºe je p°i tom pozm¥n¥n i lexikální význam, se nám pro na²i práci m·ºe jevit jako nepodstatné. Aktionsart je tedy kategorií, která nás v na²í práci jiº dále nebude zajímat.
4.7. Shrnutí Aspekt byl v tradi£ní £eské jazykov¥d¥ chápán jako vlastnost sloves. Hlavními tématy, která zajímala £eské jazykov¥dce, bylo de nování a speci kování aspektuální opozice, výzkum slovesné slovotvorby a bádání, zda existují £ist¥ vidové pre xy, £i ne. S touto otázkou souviselo také zkoumání vztahu mezi aspektem a zp·sobem slovesného d¥je.
52
V tomto pojetí tedy do jedné t°ídy pat°í sloveso napsat i p°epsat. Tato teorie v²ak nijak ne°e²í disproporcionalitu ve tvo°ení sekundárních imperfektiv; zatímco od perfektivního slovesa p°epsat lze vytvo°it imperfektivní sloveso p°episovat, *napisovat jako sekundární imperfektivum od slovesa na-
psat je negramatické. Za poznámku d¥kuji P. Karlíkovi.
37
Slovesa byla klasi kována jako perfektivní (dokonavá) nebo imperfektivní (nedokonavá) a perfektivní forma byla povaºována za p°íznakový £len privativní opozice. Nedokonavý vid je ozna£ován jako nep°íznakový proto, ºe m·ºe být pouºit i v p°ípadech, kdy d¥j vede k výsledku, nebo bude jinak ukon£en, tedy v p°ípadech, kdy situace jsou b¥ºn¥ popisovány dokonavými slovesy. Pouºitím nedokonavého vidu se v²ak k této ukon£enosti mluv£í nevyjad°uje
(45)
53 , není to pro n¥ho podstatné, nap°.54 :
Ten obraz maloval Leonardo da Vinci.
Nedokonavá slovesa lze od sloves dokonavých rozli²it za pomocí test·. In nitivní forma nedokonavých sloves se oproti dokonavým pojí s auxiliárem budu (budu psát ) a s fázovými slovesy (za£nu psát ). Jako vlastnost dokonavých sloves, podle níº je lze od nedokonavých odli²it, bylo také uvád¥no to, ºe se slovesa dokonavá svou prézentní formou vyjad°ují k budoucnosti, tento test se v²ak v n¥kterých p°ípadech jeví jako sporný (viz d°íve). Odli²it vidovou formu lze také £áste£n¥ pomocí slovotvorné stavby slovesa. Imperfektivní sloveso bývá z perfektivního vytvo°eno pomocí su xu -va- (dopsat perfektivní z imperfektivního pomocí su xu -ne/nu/nou- (bodat
→
→
dopisovat ),
bodnout ). astým
prost°edkem k tvo°ení perfektivních opozic je pre xace. P°estoºe n¥které p°edpony byly mnohými chápány jako £ist¥ vidové, tedy slouºící pouze ke zm¥n¥ vidu, jiní lingvisté zastávali stanovisko, ºe v²echny pre xy m¥ní lexikální sémantiku slovesa. Tento pohled následn¥ vedl k výzkumu zp·sobu slovesného d¥je, tzv. Aktionsartu, jehoº podstatou je práv¥ rozt°íd¥ní a klasi kace slovesných a x· podle toho, jak pozm¥ní význam primárního slovesa. Následn¥ chceme je²t¥ podotknout, ºe jsme se v této práci nezabývali ani nebudeme zabývat vidovými machinacemi v £eském imperativu, ke kterým dochazí v negovaném tvaru (srov. opi² to a neopisuj to ), nebo´ tato problematika není cílem na²í práce.
53 54
Je více neº z°ejmé, ºe d¥j situace uvedené v p°íkladu je ukon£ený. Byla snaha vymezit kontexty, v nichº nedokonavé sloveso lze pouºít místo slovesa dokonavého. Spole£ným znakem t¥chto výpov¥dí je minulý £as.
38
5. Aspekt v £e²tin¥ sou£asný výzkum Jak jiº bylo d°íve °e£eno, v £eském prost°edí bývá aspekt tradi£n¥ chápán pouze jako vlastnost sémantiky sloves, a to bu¤ lexikální nebo gramatické, která se odráºí v jejich vnit°ní morfologické struktu°e. Na to poukazuje jiº samotné hledání pojmu aspekt v jazykov¥dných p°íru£kách (i v t¥ch sou£asných, nap°. echová (2000)) heslo v rejst°íku nás p°esm¥ruje na pojem slovesný vid. Fatální tápání pak ukazuje Mluvnice £e²tiny II. (M 1986) prezentující aspekt jako kategorii lexikáln¥-gramatickou. Jak v²ak pí²e na za£átku svého £lánku Mojmír Do£ekal (2007: 219): takto pojaté
chápání vidu je problematické, protoºe nebere v úvahu to, ºe morfém p°idaný k slovesnému kmenu se stává sou£ástí syntaktické struktury v¥ty jako celku a jako takový se podílí na kompozicionální syntaxi i sémantice celé v¥ty.
55 ,
Krom¥ Marka Nekuly
zabývajícího se souvislostmi mezi videm a nominální refe-
rencí, a nejnov¥j²ích výzkum· Mojmíra Do£ekala nalezneme jen n¥kolik málo £eských jazykov¥dc·, jejichº výchozím, £i v¥t²inou spí²e srovnávacím materiálem je £e²tina, kte°í chápou aspekt jako vlastnost celé v¥ty. P°edev²ím je t°eba jmenovat práce Hany Filip
56 .
p·sobící na univerzit¥ ve Spojených státech
5.1. Kontextové interpretace dokonavých a nedokonavých sloves Jak jsme jiº d°íve uvedli, v £e²tin¥ jsou dva typy sloves, jeº se li²í svým videm slovesa perfektivní (dokonavá) a imperfektivní (nedokonavá). Zda je sloveso perfektivního, £i imperfektivního vidu, lze testovat na základ¥ spojitelnosti in nitivu s auxiliárem budu £i s fázovým slovesem za£ít. Spojení jsou s imperfektivním slovesem gramatická (46a), zatímco s perfektivním nejsou (47a):
55
Nekula, Marek. 1995. Textová funkce n¥meckého £lenu a £eského vidu. In Karlík, Petr Pleskalová, Jana Rusínová, Zdenka (eds.). Pocta Du²anu losarovi. Boskovice: Albert.
56
Práv¥ místo jejího výzkumu je moºnou p°í£inu toho, ºe ve svém bádání vyuºívá poznatky sv¥tové lingvistiky a nelpí na £eské jazykov¥dné tradici, jak je v na²em prost°edí zvykem. Z dal²ích lingvist·, veskrze ech· p·sobících v zahrani£í, uve¤me je²t¥ nap°. Evu Eckert a Annu Stunovou. Bibliogra e jejich prací a dal²í auto°i viz Karlík-Pleskalová et al. (eds.) (2007: 100101).
39
(46)
a.
(47)
a.
budu / za£nu malovat *budu / *za£nu namalovat
Jednou z tradi£ních de nic rozdílu mezi t¥mito dv¥ma vidy bylo, ºe dokonavý vid popisuje d¥j, který je ukon£en nebo ukon£en bude, zatímco nedokonavý vid ozna£uje neukon£enost. Jiº d°íve jsme °ekli, ºe nedokonavý vid bývá povaºován za nep°íznakový £len privativní opozice, jelikoº m·ºe být interpretován jako ozna£ení situací, které jsou £i budou ukon£eny, jen jejich ukon£enost není pro mluv£ího podstatná. Podívejme se znovu na v¥tu (46) a shr¬me si, jak ji lze v r·zných kontextech chápat.
(46)
Maloval obraz.
Tato jednoduchá v¥ta s nedokonavým slovesem m·ºe mít podle kontextu vícero £tení: i) jako trvající nebo neukon£ená (Práv¥ maloval obraz, kdyº ...), ii) jako ukon£ená, ale její ukon£enost není podstatná (Maloval obraz a pak ²el na ob¥d, Tento obraz maloval
Leonardo da Vinci ), iii) jako opakovaná, pravidelná aktivita (Kaºdé ráno maloval obraz, Jako malý maloval obrazy ). Tento poslední význam opakovanost d¥je vystupuje do pop°edí u tzv. iterativ
(46')
57
(46'):
Malovával obraz.
V¥ta (47) v²ak má jen význam, a to, ºe d¥j byl ukon£en.
(47)
Namaloval obraz.
Av²ak i zde je moºná interpretace opakovanosti d¥je (Kaºdé ráno namaloval obraz a
pak . . . ). V posledním p°íkladu (47) je ukon£enost d¥je spojena s výsledkem obraz je namalován (výsledek je z°ejmý i z výpov¥di uvedené d°íve Ten obraz maloval Leonardo da Vinci ). Predikce, ºe ve²kerá dokonavá slovesa popisují d¥je vedoucí k výsledku, se v²ak nejeví jako správná, srov. nap°. slovesa napracovat se, posed¥t, vyznat se atd.
57
Kope£ný iterativnost chápal jako samostatný vid, viz d°íve.
40
5.2. Durativnost a terminativnost a rozli²ení pojm· vid a aspekt Imperfektivní £eské sloveso (46) se ve v¥t²in¥ p°íklad· pojí s durativním modi kátorem hodinu, zatímco perfektivní (47) se pojí s terminativním modi kátorem za hodinu (Filip 1999: 179).
(46)
Maloval obraz hodinu / ?za hodinu.
(47)
Namaloval obraz *hodinu / za hodinu.
Tento test se v²ak nevztahuje k vidu slovesa, nýbrº k tomu, zda je situace popisována jako durativní (je spojitelná s durativním modi kátorem), £i jako terminativní
58 (a m·ºe
se pojit s terminativním modi kátorem). V námi uvedených p°ípadech (46) a (47) platí, ºe imperfektivní sloveso zárove¬ popisuje durativní situaci, zatímco sloveso perfektivní situaci terminativní. Predikce, ºe se £eské perfektivní sloveso pojí s terminativním modi kátorem, se ve v¥t²in¥ p°ípadech potvrzuje, av²ak není pravidlem viz p°íklad (48a), v n¥mº sloveso perfektivní (jeho perfektivnost vyplývá z testu spojitelnosti s budoucím £asem) lze modi kovat durativní frází hodinu, a tedy vyjad°uje d¥j durativní:
(48)
a.
Posed¥l hodinu / ?za hodinu s p°áteli v klubu.
b. *Bude posed¥t s p°áteli v klubu.
Jako p°íklad opa£ný pouºití imperfektivního slovesa ve v¥t¥ s terminativím modi kátorem lze uvést £áste£n¥ pozm¥n¥ný p°íklad (46):
(46)
b.
Maloval dva obrazy za hodinu.
Podíváme-li se znovu na vý²e zmín¥né testy, m·ºeme °íci, ºe test hodinu / za hodinu je hierarchicky nad°azen testu budu / za£nu, a to v tom smyslu, ºe spojitelností s modi kátory hodinu / za hodinu testujeme, zda je celá situace popisována jako durativní, £i terminativní, zatímco v p°ípad¥ druhém testujeme pouze vlastnosti slovesa; je-li
58
Durativní a terminativní situaci de nujeme dále.
41
59 .
imperfektivní, £i perfektivní
Jak jsme v²ak vid¥li, £eská perfektivní slovesa se mohou v jedné výpov¥di vyskytovat i spolu s durativním modi kátorem a naopak slovesa imperfektivní s modi kátorem terminativním. Na za£átku na²í práce jsme uvedli, ºe existují dva p°ístupy, jak de novat aspekt. Aspekt podle prvního p°ístupu je nazýván aspektem gramatickým a podle p°ístupu druhého aspektem lexikálním, viz d°íve. Navrhuji, alespo¬ pro pot°eby této práce, nemluvit zde o t¥chto dvou r·zných pohledech na aspekt, ale rozli²it, i p°es tradici v £eské jazykov¥d¥, pojmy vid a aspekt. Vid budeme chápat pouze jako slovesnou kategorii odráºející lexikální sémantiku slovesa (tedy rozdíl mezi malovat a namalovat, koupit a kupovat ) a budeme rozli²ovat vid perfektivní (dokonavý) od vidu imperfektivního (nedokonavého). Jako test pro rozli²ení pak funguje spojitelnost / nespojitelnost in nitivu slovesa s auxiliárem budu nebo fázovým slovesem za£nu. Aspekt budeme chápat v ²ir²ím slova smyslu jako abstraktní kategorii zaloºenou na vyjad°ování opozice mezi situací terminativní / ohrani£enou (telickou) a durativní / neohrani£enou (atelickou). P°edesíláme, ºe p°estoºe bývají pojmy, jimiº jsou situace popisovány, tj. telický / terminativní a atelický / durativní, pouºívány ve stejném smyslu (spojitelnost s durativním modi kátorem predikuje atelickou / neohrani£enou situaci, zatímco spojitelnost s modi kátorem terminativním situaci telickou / ohrani£enou, viz nap°. Do£ekal (2007)), my tyto pojmy následn¥ rozli²íme
60 .
Prozatím se v²ak budeme drºet konvence
a pojmy pro nás budou totoºné. Podstatné je, ºe aspekt není pouze vlastností slovesa, nýbrº celé v¥ty, a m·ºeme tedy o n¥m °íci, ºe je kompozicionální, viz dále.
5.3. Kompozicionalita aspektu a inkrementální predikáty Jak Mojmír Do£ekal, tak i Hana Filip vycházejí z teorie povaºující aspekt za kompozicionální.
59 60
Rozli²ení perfektiv od imperfektiv viz d°íve. Viz dále, str. 4749.
42
Tuto vlastnost lze zjednodu²en¥ charakterizovat tak, ºe aspekt je v n¥kterých konkrétních p°ípadech dán pouze lexikální sémantikou slovesa, v jiných je dán aspektuální kom-
61 :
pozicí slovesa a jeho p°ímého objektu £i dokonce subjektu
(49)
a.
Judith disliked a sandwich for an hour / ?in an hour.
b.
Judith ate a sandwich in an hour / *for an hour.
c.
Judith ate sandwiches for an hour / ?in an hour.
d.
Nobody ate a sandwich for an hour. / ?in an hour.
62 ,
V p°íkladu (49a) pat°í sloveso dislike do states a je atelické
proto se jako gramati-
cké jeví pouze pouºití durativního modi kátoru. Rozdíl mezi p°íkladem (49b), který je modi kovatelný durativním modi kátorem, a p°íkladem (49c), jenº lze naopak pouºít s modi kátorem terminativním, je dán formou objektu v prvním p°ípad¥ je to neur£itý objekt, zatímco v p°ípad¥ druhém se jedná o holý plurál. Srovnáme-li pak p°íklad (49b) a p°íklad (49d), kde je pouºit záporný subjekt, vidíme, ºe zde do²lo ke zm¥n¥ aspektu v¥ty a p°íklad (49d) lze oproti p°íkladu (49b) modi kovat jen durativním modi kátorem. Nástrojem, který v tomto pohledu na aspekt slouºí k popisu sémantiky NP i aspektu, bývá v¥t²inou mereologie, teorie o vztazích £ástí k celku a vztazích mezi £ástmi. Aspekt lze dle této teorie de novat na základ¥ termín· £ást a celek (viz d°íve), a to jak nominální, tak i verbální aspekt. U verbálního aspektu perfektivní slovesná forma obvykle zna£í, ºe eventualita prob¥hne celá (zobrazuje tedy eventualitu v celé její totalit¥), zatímco imperfektivní slovesná forma obvykle zobrazuje pouze £ást v¥t²í eventuality (její zobrazení je partitivní). Na základ¥ t¥chto sémantických vlastností totality a partitivity v²ak lze de novat také jmenné a p°edloºkové fráze (Filip 2000: 2). V této souvislosti Krifka
61
63
Tyto p°íklady pocházejí od Verkuyla (Verkuyl, H. J. 1999. Aspectual issues. Studies on time and
quantity. Stanford: CSLI Publishing.), viz Do£ekal (2007: 220).
62 63
O t°íd¥ní sloves do jednotlivých skupin a o kategorii teli£nosti viz d°íve. 1) Krifka, M. 1992. Thematic relations as links between nominal reference and temporal constitution. In Sag, I. A. Syablocsi, A. (eds.). Lexical Matters. Stanford: CSLI, s. 2953. 2) Krifka, M. 2001. The
mereological approach to aspectual composition. Rkp. Berlin: Humboldt University, oboje citováno z Do£ekal (2007).
43
rozli²uje mezi kumulativními a kvantizovanými predikáty. Kumulativními predikáty jsou nap°íklad hromadná (dobytek ) a látková jména (voda ) a holé plurály (jablka ), ale také imperfektiva. Kvantizované predikáty jsou hromadná a látková jména, která jsou jasn¥ ur£ená nap°íklad svou mírou (sklenice vody ), dále plurály s kvanti kátorem (dv¥ jablka ), po£itatelná jména v sg. (d·m ) a perfektiva. Krifka vyd¥luje speciální t°ídu sloves tzv. inkrementální predikáty (incremental theme ). Inkrementální predikáty jsou takové predikáty, které vyjad°ují vztah mezi strukturou objekt· a strukturou událostí. Prototypickým p°íkladem takového predikátu je nap°. drink
wine. V¥ta John drank wine popisuje událost, ve které kaºdá £ást objektu (víno ) má vliv na událost (pití vína ) a zárove¬ kaºdá £ást události ovliv¬uje £ást objektu. Máme-li v¥ty (50a) a (50b), v první (50a) je inkrementální objekt kumulativní a v¥ta je durativní, zatímco v¥ta (50b) obsahuje kvantizovaný jmenný predikát, jehoº kvantizovanost se odráºí i na verbu, a v¥ta má interpretaci terminativní.
(50)
a.
John drank a wine.
b.
John drank a liter of wine.
U neinkrementálních sloves k tomuto p°enosu referen£ních vlastností nedochází predikát
buy je neinkrementální, protoºe neexistuje homomor smus mezi strukturou událostí nakupovat a strukturou objektu. V¥ty (51a) a (51b) jsou tedy ob¥ terminativní, protoºe neinkrementální objekt neovliv¬uje verbální aspekt.
(51)
a.
John bough wine.
b.
John bought a liter of wine.
Podíváme-li se znovu na p°íklady z angli£tiny (50a) a (50b), vidíme, ºe nositelem informace o tom, zda je predikát kvantizovaný, £i ne, je inkrementální jmenná fráze, zatímco sloveso je v tomto ohledu nespeci kované. V angli£tin¥ i v jiných germánských jazycích jsou u inkrementálních sloves referen£ní vlastnosti p°ená²eny z objektu na verbum a u verba dochází ke zm¥n¥ aspektu. Podle Krifky ve slovanských jazycích k tomuto p°enosu referen£ních vlastností také
44
dochází, jen naopak slovesný predikát ovliv¬uje nominální frázi. V £e²tin¥ je to tedy sloveso, které nese informaci o gramatickém aspektu, totalit¥ a partitivit¥ a o kvantizovaných vlastnostech v¥ty, zatímco inkrementální jmenná fráze je v t¥chto ohledech nespeci kovaná (Filip 2000: 10). Ve slovanských jazycích podle Krifky platí následující pravidla (viz Do£ekal (2007: 219)): 1. Perfektivní predikáty jsou kvantizované (telické) a imperfektivní predikáty jsou kumulativní (atelické). 2. Perfektivní predikáty vynucují kvantizovanou interpretaci svých inkrementálních objekt·. 3. Imperfektivní predikáty vynucují kumulativní interpretaci svých inkrementálních objekt·. 4. NP ve slovanských jazycích je ambigní mezi interpretací jako de nitní a nede nitní NP. 5. V de nitní interpretaci jsou látková, hromadná jména a holé plurály kvantizované. 6. V nede nitní interpretaci jsou látková, hromadná jména a holé plurály kumulativní. 7. Singulární po£ítatelná jména jsou také ambigní mezi de nitní a nede nitní interpretací, ale v obou interpretacích jsou kvantizovaná.
64 je tedy inkrementální objekt (je-li to jméno látkové,
8. Ve v¥tách s perfektivním verbem
hromadné nebo holý plurál) interpretován de nitn¥. Podívejme se na £eské p°íklady s typickými inkrementálními slovesy ozna£ující konzumaci (Do£ekal 2007: 225).
(52)
(53)
64
a.
Ivan vypil £aj.
b.
Ivan pil £aj.
a.
Ivan sn¥dl jablka.
Je nezbytné zd·raznit, ºe inkrementálních sloves je pouze omezené mnoºství, p°edev²ím jsou uvád¥na slovesa konzumace. P°estoºe jsme rozli²ili aspekt a vid jako dv¥ rozdílné kategorie, v t¥chto p°íkladech platí, ºe perfektivní slovesa obsahují ve své lexikální sémantice ohrani£ení a situace, jeº ozna£ují, jsou následn¥ ohrani£ené. Proto se v t¥chto p°ípadech nejeví zachování názvosloví originálu problematicky.
45
b.
Ivan jedl jablka.
Objekty ve v¥tách s perfektivními slovesy, tedy (52a) a (53a), lze chápat v ur£itém mnoºství, které bylo popisovanou událostí zcela vy£erpáno (ur£ité mnoºství £aje bylo vypito, ur£ité mnoºství jablek bylo sn¥deno, událost je ukon£ená a nem·ºe dále pokra£ovat). V p°íkladech (52b) a (53b) jsou naopak pouºita slovesa imperfektivní a atelická a mnoºství objektu není speci cké. Látkové jméno £aj a holý plurál jablka jsou v t¥chto v¥tách podány bu¤ jako de nitní, nebo jako inde nitní
65 .
Stejn¥ jako v angli£tin¥, i v £e²tin¥ platí, ºe p°ímé objekty nemusí být interpretovány jako kvantizované a de nitní, pokud predikát není inkrementálním (54).
(54)
Usly²el studenty na chodb¥.
V tomto p°íklad¥, p°estoºe je sloveso perfektivní, objekt m·ºe být interpretován jako v²echny nebo ur£ité studenty, ale také n¥jaké studenty. Práv¥ de nování, ve kterých p°ípadech slovesný aspekt ovliv¬uje interpretaci svých jmenných argument· a ve kterých ne, je povaºováno za velký p°ínos Krifkovy teorie (Filip 2000: 11). Krifkova tvrzení o slovanských jazycích v²ak zcela bez výjimky neplatí. Jak jsme jiº uvedli, n¥která £eská perfektivní slovesa jsou atelická a imperfektivní naopak telická. Co se tý£e inkrementálních objekt·, v £e²tin¥ mohou mít v n¥kterých p°ípadech interpretaci kvantizovanou, p°estoºe je predikát imperfektivní (Filip 1999: 240):
(55)
i
i
V£era psal dopisy a dnes je nesl na po²tu.
O£ekává se, ºe dopisy byly na po²tu zaneseny v²echny, tedy jejich mnoºství bylo ur£ité, p°estoºe je ve výpov¥di pouºito imperfektivní sloveso. Jak Hana Filip dodává, tento jev pravd¥podobn¥ souvisí s tím, co jiº bylo °e£eno, tedy ºe imperfektiva v £e²tin¥ jsou nep°íznaková co do svého významu ohrani£enosti a neohrani£enosti, a pokud to kontext vynucuje, mohou mít obojí £tení (lze je tedy pouºít i tam, kde by se typicky pouºilo
65
V jazycích se £leny by v p°ípad¥ de nitivním byl pouºit ur£itý £len a v p°ípad¥ inde nitním byl pouºit £len neur£itý.
46
perfektivum).
5.4. P°edloºkové fráze Aspekt v¥ty v²ak není závislý pouze na slovese a vlastnostech objektu. Jak jsme mohli vid¥t z Verkuylova p°íkladu (49d), v n¥kterých p°ípadech je aspekt ovlivn¥n také subjektem.
(49)
d.
Nobody ate a sandwich for an hour / ?in an hour.
Mojmír Do£ekal se ve své práci (Do£ekal (2007)) zabývá sémantikou p°edloºkových frází
66 . Na £eských p°íkladech pak dokládá, ºe mereologie p°edloºkových frází se odráºí
na aspektu celé v¥ty:
(56)
a.
Petr b¥hal kolem °eky hodinu / *za hodinu.
P°edloºková fráze kolem °eky ve v¥t¥ je neohrani£ená, coº vede k neohrani£ené interpretaci celé v¥ty, srov. s ohrani£enou p°edloºkovou frází do m¥sta:
(56)
b.
Petr b¥hal do m¥sta hodinu / za hodinu.
5.5. Aplikace Vendlerových a Bachových kategorií na £eská slovesa a slovesné fráze, telicita a atelicita Pokusíme-li se rozt°ídit £eská slovesa a slovesné fráze do kategorií, narazíme na obtíºe. Jak jsme jiº °ekli, Vendler ve svém modelu pracoval pouze s anglickými p°íklady a jeho de nice jednotlivých kategorií byly v n¥kterých p°ípadech p°íli² vágní a neodpovídaly jazykové empirii. Vendler i Bach také klasi kovali pouze jednotlivé události, ne opakované d¥je. Z toho vyplývá, ºe do jejich kategorií nelze za°adit velkou skupinu £eských sloves,
66
Aspektové vlastnosti p°edloºkových frází zkoumal Zwarts (Zwarts, J. 2005. Prepositional Aspect and the Algebra of Paths. Linguistics and Philosophy ) a Mojmír Do£ekal z jeho poznatk· ve své práci vychází.
47
tzv. iterativa
67
(nap°. malovávat ), a také £ást imperfektivních slovesa pouºitých práv¥
v tomto iterativním smyslu (Petr kupuje kaºdý rok nové auto
68 ).
N¥která £eská slovesa jednozna£n¥ spadají do ur£itých kategorií, nap°. milovat je ve Vendlerov¥ i Bachov¥ pojetí state, sloveso plavat, stejn¥ jako psát, je activity (dle Vendlerovy klasi kace) £i process (dle Bacha) a p°íkladem achievement (dle Vendlera), £i event (dle Bacha) je nap°. sloveso um°ít. Klasi kovat vidový prot¥j²ek slovesa um°ít
umírat jiº tak snadné není
69 na základ¥ toho, ºe vede k ukon£ení, k jistému výsledku, 70 .
by nejspí²e spadalo mezi Vendlerovy accomplishments
Je²t¥ problemati£t¥ji se jeví
klasi kace slovesných frází. Vyvstává zde otázka, kam za°adit nap°. spojení psát dopis a
napsat dopis. V následujíci £ásti se pokusíme na£rtnout na²i p°edstavu klasi kace. Abychom se zde vyhnuli nejasné (aspo¬ dle na²eho mín¥ní) diferenciaci do jednotlivých kategorií, nebudeme se jiº dále zabývat Vendlerovými a Bachovými typy, ale budeme roz-
71 . Jak jsme jiº d°íve uvedli,
li²ovat pouze mezi slovesnými frázemi telickými a atelickými
telické slovesné fráze obsahují ve své sémantice n¥jaké ohrani£ení, zatímco atelické ºádné ohrani£ení neobsahují
72 . Jako ohrani£ení budeme v na²em pojetí chápat nejen sémantický
rys d¥j bude ukon£en, £i dojde k jeho zm¥n¥ obsaºený v lexikální sémantice slovesa, ale i ohrani£ení pomocí n¥kterých typ· objekt· (po£itatelná jména v sg., plurály £i hromadná a látková jména s kvanti kátorem), ohrani£ení pomocí n¥kterých p°edloºkových frází atd. Jako ohrani£ení funguje také i tzv. durativní modi kátor
73 .
Nyní se vra´me k na²im p°íklad·m psát dopis a napsat dopis. Zatímco není pochyb o tom, ºe intranzitivní sloveso psát je atelické, nebo´ se k výsledku d¥je ºádným z·sobem
67 68 69 70
O iterativech jiº d°íve, viz str. 3132. Srov. Petr práv¥ kupuje auto s významem aktuálnosti. V angli£tin¥ neexistují dv¥ slovesa vyjad°ující rozdíl v sémantice £eských sloves um°ít a umírat. Jak jsme jiº uvedli, Bach achievements a accomplishments sjednocuje do jediné kategorie events (viz d°íve).
71 72
O telicit¥ jiº d°íve, viz str. 78. P°ipome¬me je²t¥, ºe telické slovesné fráze jsou ve Vendlerov¥ pojetí accomplishments a achievements, v Bachov¥ events a atelické slovesné fráze spadají do states a activities (dle Vendlera), £i do states a processes (dle Bacha).
73
Fungování durativního modi kátoru jako ohrani£ení je dob°e patrné z jeho nské formy (viz dále).
48
nevyjad°uje a spí²e zna£í schopnost, ob¥ struktury psát dopis i napsat dopis je moºné chápat (a my je tak chápat budeme) jako telické / ohrani£ené
74 , p°i£emº jako ohrani£ení
v prvním p°ípad¥ funguje po£itatelné podstatné jméno v singuláru dopis
75 . V p°ípad¥
slovesné fráze napsat dopis je ohrani£ením i lexikální sémantika slovesa. Vý²e zmín¥né verbální fráze lze postavit do opozice k psát dopisy, kde objekt dopisy není co do svého mnoºství speci kovaný a fráze neobsahuje ºádné ohrani£ení; ozna£ovaná situace je tedy neohrani£ená. Obdobn¥ chápeme i látková jména situace pít
kávu je atelická, neohrani£ená, zatímco vypít kávu £i pít kávu hodinu jsou jiº situacemi ohrani£enými. Shr¬me si, co chápeme jako ohrani£ení, a naopak, co za ohrani£ení nepovaºujeme. Ohrani£ením jsou pro nás po£itatelná jména v sg., plurály £i hromadná jména s kvanti kátorem (nebo jestliºe je chápeme v ur£itém mnoºtví) ve funkci objektu (vrátíme-li se ke Krifkov¥ modelu, tato jména jsou zde ozna£ována jako kvantizované predikáty), n¥které p°edloºkové fráze, durativní modi kátory a samotné ohrani£ení v lexikální sémantice slovesa. Jako ohrani£ení naopak nefungují predikáty nazývané Krifkou jako kumulativní
76 .
nap°. hromadná a látková jména, holé plurály a atelická slovesa
5.6. P°ede nování pojmu aspekt Podívejme se znovu na na²e p°íklady psát dopis a napsat dopis. P°estoºe jsme je de novali jako popisy ohrani£ených (telických) situací, bylo by nesprávné tvrdit, ºe situace, jeº popisují, jsou totoºné. Psát dopis pouze implikuje snahu situaci ukon£it (a tato snaha samoz°ejm¥ nemusí být napln¥na), situace je podána jako práv¥ probíhajíci, durativní. Durativnost lze testovat na základ¥ spojitelnosti s durativním modi kátorem psát dopis
hodinu ; jedná se tedy o d¥j ohrani£ený durativní. Druhá verbální fráze napsat dopis se o ukon£ení situace vyjad°uje pozitivn¥. Tento p°ípad, kdy výpov¥¤ explicitn¥ ozna£uje
74 75
Srov. ES (2002: 488489). D·vodem, pro£ tento objekt povaºujeme za ohrani£ený, je pro nás skute£nost, ºe aº bude dopis hotový, nebude jiº stejná situace moci pokra£ovat.
76
Atelickými slovesy jsou states a activities dle Vendlera, states a processes dle Bacha.
49
ukon£enost situace, budeme nazývat terminativní situací a budeme ji testovat na základ¥ spojitelnosti s modi kátorem terminativním napsat dopis za hodinu. Rozli²ování mezi situací durativní a terminativní je zaloºeno na pohledu mluv£ího na danou situaci jestli chce zd·raznit její durativnost, nebo naopak ukon£enost. Podle na²eho názoru lze durativnost a terminativnost rozli²ovat pouze u ohrani£ených situací. Námitka m·ºe znít, ºe frází hodinu lze modi kovat i n¥které situace neohrani£ené, nap°. Piju kávu hodinu. P°idáním durativního modi kátoru v²ak dochází k ohrani£ení situace
77 a tuto situaci v na²em modelu ozna£ujeme za ohrani£enou durativní. Termina-
tivní modi kátor s neohrani£enými situacemi spojitelný není. O pot°eb¥ rozli²ovat pojmy vid, telicitu (ohrani£enost) / atelicitu (neohrani£nost) a durativnost / terminativnost sv¥d£í i chování n¥kterých dal²ích sloves, nap°. jiº zmín¥ného slovesa posed¥t.
(48)
a.
Posed¥l hodinu / ?za hodinu s p°áteli v klubu.
b. *Bude posed¥t s p°áteli v klubu.
Z test· uvedených v p°íkladech (48a) a (48b) vyplynulo, ºe sloveso posed¥t je perfektivní, av²ak durativní. Co se tý£e teli£nosti, jeví se situace popisovaná slovesem jako ohrani£ená
78 .
Existuje v²ak je²t¥ jedna skupina sloves, do níº pat°í nap°íklad sloveso bodnout. Tato slovesa budeme v na²em pojetí nazývat punktuálními. Od sloves ozna£ujících situaci durativní a terminativní se li²í tím, ºe se nepojí ani s modi kátorem durativním, ani s modi kátorem terminativním, viz p°. (57):
(57)
Bodla jsem ho *hodinu / *za hodinu.
Z vý²e °e£eného vyplývá, ºe durativnost £i terminativnost je vlastností pouze situací, jeº trvaly n¥jakou dobu.
77 78
Viz na²e de nování ohrani£ení. Ohrani£enost vyplývá nap°. z negramati£nosti v¥ty *Petr tam posed¥l a po°ád tam je²t¥ posedí, srov.
Petr tam sed¥l a po°ád tam je²t¥ sedí.
50
Klasi kovat £eský vidový prot¥j²ek slovesa bodnout bodat
79 je komplikované, jelikoº
se jedná o d¥j opakovaný, sloºený z jednotlivých ohrani£ených událostí. Slovesa popisující opakované události zde budeme nazývat iterativa (a to jak slovesa typu kupovávat, jak £iní £eská jazykov¥dná tradice, tak i slovesa typu bodat ). Nyní je také vhodné p°ede novat pojem aspekt. V na²em modelu si pojmy telický (ohrani£ený) / terminativní a atelický (neohrani£ený) / durativní totoºné nejsou. Aspekt budeme chápat jako abstraktní kategorii zaloºenou primárn¥ na opozici mezi ohrani£enou a neohrani£enou situací a v rámci ohrani£ené situace budeme vyd¥lovat situaci punktuální a dvojici durativní a terminativní, jejichº opozice je zaloºena na pohledu mluv£ího na danou situaci.
5.7. Shrnutí V sou£asné dob¥ bývá aspekt chápán nejen jako vlastnost slovesa, ale celé v¥ty. V £e²tin¥ skute£n¥ leºí jádro rozli²ování sémantické opozice ohrani£enosti a neohrani£enosti v domén¥ slovesa, ale na syntaxi i sémantice celé v¥ty se podílejí i dal²í v¥tné £leny. Aspekt je v tomto pojetí kompozicionální, coº znamená, ºe je ur£en nejen lexikální sémantikou slovesa, ale také kompozicí slovesa a jeho p°ímého objektu £i subjektu a v n¥kterých p°ípadech i adverbiální a p°edloºkovou frází (záleºí na konkrétní výpov¥di). Rozhodli jsme se aspekt chápat v tomto ²ir²ím pojetí, a proto navrhujeme rozli²ovat pojmy vid a aspekt. Vid se vztahuje pouze k vlastnostem slovesa na základ¥ jeho morfologie. Rozli²ujeme slovesa vidu imperfektivního (nedokonavého), která jsou ve své in nitivní form¥ spojitelná s auxiliárem budu a fázovým slovesem za£nu, a slovesa vidu perfektivního (dokonavého), jeº jsou s t¥mito funk£ními slovesy nespojitelná. O aspektu hovo°íme tehdy, zajímá-li nás, zda je situace popisována jako ohrani£ená (telická), £i jako neohrani£ená (atelická). Jako ohrani£ení funguje nejen ohrani£ení v lexikální sémantice slovesa (která se v £e²tin¥ £asto projevuje na morfologii a následn¥ na vidové form¥ slovesa), ale i n¥které druhy objekt· (po£itatelná jména v sg., plurály £i hromadná a látková jména s kvan-
79
I z tohoto p°íkladu je z°ejmé, ºe aspekt není roven vidu a jedná se o dv¥ odli²né kategorie.
51
ti kátorem), n¥které p°edloºkové fráze, durativní modi kátor atd. Za ohrani£ení naopak nepovaºujeme holé plurály a hromadná nebo látková jména. U ohrani£ených situací jsme následn¥ rozli²ili d¥je punktuální a trvající, jeº je moºné dále d¥lit na situace durativní a terminativní testovatelné na základ¥ spojitelnosti s durativním modi kátorem (durativní situace) a s modi kátorem terminativním (d¥je terminativní). Argumentem pro to, ºe tyto vlastnosti vykazují pouze situace ohrani£ené, je pro nás fakt, ºe p°idáním durativního modi kátoru se ze situace neohrani£ené stává situace ohrani£ená. P°estoºe jsou v £e²tin¥ durativní d¥je £asto vyjád°eny imperfektivním slovesem a d¥je terminativní slovesem perfektivním, nejedná se o pravidlo, viz p°íklad (48), kdy perfektivum vyjad°uje situaci durativní:
(48)
a.
Posed¥l hodinu / ?za hodinu s p°áteli v klubu.
b. *Bude posed¥t s p°áteli v klubu.
V této kapitole jsme také zmínili p°ístup, kdy je moºné aspekt chápat na základ¥ opozice totality a partitivity. Zde jsme uvedli tzv. inkrementální predikáty, tj. speci cké predikáty, jenº vyjad°ují vztah mezi strukturou objektu a strukturou událostí. P°íkladem z £e²tiny je nap°. predikát ve v¥tách (52):
(52)
a.
Ivan vypil £aj.
b.
Ivan pil £aj.
V (52a) je pouºito perfektivní telické sloveso a objekt lze chápat v ur£itém mnoºství (tedy jako de nitní), které bylo událostí zcela vy£erpáno. V p°íklad¥ (52b) má sloveso imperfektivní vid a je zárove¬ atelické. Mnoºství objektu v tomto p°ípad¥ není speci cké, objekt je inde nitní.
52
6. Aspekt ve n²tin¥ sou£asný výzkum 80
Pentti Leino v roce 1982
zavedl do popisu nského aspektu pojem ohrani£enost,
a tím p°ehodnotil podstatu aspektuální opozice. Kategorie aspektu se v tomto pojetí zakládá na opozici ohrani£ené a neohrani£ené situace a aspekt je vlastností celé v¥ty, a ne pouze izolovaných predikát· (Heinämäki 1994: 207). M·ºeme tedy °íci, ºe výzkum aspektu v obou jazycích v £e²tin¥ i ve n²tin¥ je veden stejným sm¥rem.
6.1. Ohrani£ení Podívejme se podrobn¥ji na popis aspektu jako ohrani£ené / neohrani£ené situace ve nské literatu°e (Heinämäki (1994), Leino (1991), Huumo (2005)). Ve n²tin¥ funguje jako ohrani£ení pouºití totálního objektu:
(58)
a.
Terttu Terttu
luki
NOM
£íst
PAST.3SG
kirjan.
TOT
kniha
Terttu p°e£etl knihu.
V tomto p°ípad¥ se na základ¥ na²í pragmatické znalosti o sv¥t¥ o£ekává, ºe situace dosáhla krajního bodu (tedy ukon£ení procesu, po tomto bod¥ jiº situace dál nepokra£uje, viz d°íve). Pokud v²ak situace dosp¥la k jinému bodu, musí to být vºdy explicitn¥ °e£eno (Heinämäki 1994: 213):
(58)
b.
Terttu Terttu
NOM
luki £íst
PAST.3SG
kirjan
TOT
kniha
vain puoliväliin. jen
Terttu p°e£etl knihu jen do poloviny.
ILL
polovina
Ve n²tin¥ platí pravidlo, ºe ve v¥t¥ m·ºe být pouze jedno ohrani£ení: jestliºe je situace
ohrani£ená, uº ji nelze ohrani£it jinak.
81 Jako ohrani£ení funguje také durativní modi -
82 (který má ve n²tin¥ pád totálního objektu genitiv), a vlivem pravidla °e£eného
kátor
80 81 82
Kniha Lauseet ja tilanteet vznikla jiº v roce 1982, publikována v²ak byla aº roku 1991.
If a situation is limited, it can´t be limited further (Heinämäki (1984)). V klasických nských gramatikách byl durativní modi kátor nazýván osma. O osm¥ viz d°íve, str. 2224.
53
v p°edchozí v¥t¥ je následující p°íklad (58c) negramatický
(58)
c.
*Terttu Terttu
luki
NOM
£íst
PAST.3SG
kirjan
TOT
kniha
83 :
päivän. den
TOT
* Terttu p°e£etl knihu den.
Tato v¥ta je gramatická jen v p°ípad¥ pouºití terminativního modi kátoru.
(58)
d.
Terttu Terttu
NOM
luki £íst
PAST.3SG
kirjan
TOT
kniha
Terttu p°e£etl knihu za den.
päivässä. den
INESS
Podívejme se je²t¥ na v¥tu s objektem partitivním:
(59)
a.
Terttu Terttu
luki
NOM
£íst
PAST.3SG
kirjaa.
PART
kniha
Terttu £etl knihu.
Tradi£ní interpretací bylo, ºe partitivní objekt signalizuje neukon£enost dané situace. P°idáme-li v²ak do v¥ty ohrani£ení (59b), (59c), vyplyne ze smyslu v¥ty, ºe je £innost ohrani£ená a ºe déle nepokra£uje. Z toho vyplývá, ºe se v¥ta s partitivním objektem (59a) nevyjad°uje k tomu, zda-li byl kone£ný bod dosaºen, £i ne, pouze zd·raz¬uje durativnost situace
(59)
84
(Heinämäki 1994: 213217).
b.
Terttu Terttu
NOM
luki
PAST.3SG
£íst
kirjaa
PART
Terttu Terttu
NOM
luki
PAST.3SG
£íst
den
kirjaa
kotiin
PART
kniha
Terttu £etl knihu aº dom·.
83
TOT
kniha
Terttu £etl knihu den.
c.
päivän.
ILL
doma
asti. aº
O negramati£nosti v¥ty, kde je sou£asn¥ pouºíván akuzativ i durativní modi kátor (ve nském prost°edí pod názvem osma), nalezneme zmínky jiº ve star²í literatu°e (nap°. Hakulinen-Karlsson (1979: 185)).
84
Tento poznatek podporuje na²i teorii, v níº by i výpov¥¤ Terttu luki kirjaa ozna£ovala ohrani£enou situaci, nebo´ objektem je ur£ité jméno v singuláru. Na²e pojetí ohrani£enosti a neohrani£enosti jsme de novali jiº d°íve v kapitole o £e²tin¥. Model aplikovaný na n²tinu viz dále, str. 5861.
54
V p°íkladu (59b) funguje jako ohrani£ení durativní modi kátor, v p°íkladu (59c) je ohrani£ením výraz kotiin asti
85 ,
a proto jiº nelze do této v¥ty doplnit durativní mo-
86 .
di kátor
Negace byla ve star²í literatu°e chápána jako faktor vyºadující partitivní objekt a na aspektu zcela nezávislý. V tomto modelu, zaloºeném na chápání aspektu jako opozice mezi ohrani£enou a neohrani£enou situací, jsou v²ak v¥ty v záporu chápány jako popisy neohrani£ených situací ( kdyº je £innost pop°ena, nem·ºe tato £innost vést k ºádnému
výsledku
87 ), a proto vyºadují partitiv (Heinämäki (1994)).
Obdobn¥ je °e²ena i otázka látkových a hromadných jmenných frází a kvantity jelikoº je neur£ité mnoºství neohrani£ené, pouºije se ve v¥t¥ partitivní objekt, viz p°íklad (60a), srov. s (60b).
(60)
a.
Söin jíst
PAST.1SG
mansikoita.
PART.PL
jahoda
Jedla jsem jahody. / Sn¥dla jsem (n¥jaké) jahody. b.
Söin jíst
PAST.1SG
masikat.
TOT.PL
jahoda
Sn¥dla jsem (v²echny) jahody.
Zatímco v prvním p°ípad¥ m·ºe situace je²t¥ pokra£ovat, dokud nejsou v²echny jahody sn¥zeny, v p°ípad¥ druhém je £innost ukon£ena, jelikoº jsou jiº v²echny jahody sn¥zeny (Leino 1991: 159). Pro ilustraci srovnejme je²t¥ anglické p°eklady:
(60)
85
a.
"I ate some strawberries." / "I was eating some strawberries."
Fin²tina ve svém systému preferuje spí²e pouºívání postpozic p°ed prepozicemi, a proto v tomto p°ípad¥ není nejvhodn¥j²í hovo°it o p°edloºkové frázi, jak jsme £inili v rámci popisu £e²tiny, nýbrº zde budeme hovo°it o frázi adpozi£ní.
86
Obdobné p°íklady °e²í jiº Alhoniemi (1978: 196), na to, ºe asti je ohrani£ení, upozor¬uje Leino (1991: 145146).
87
When an action is denied, no result can have been achieved from this particular action. (Tommola 1990: 357)
55
b.
"I ate the strawberries."
6.2. Inkrementální predikáty Uvedením p°íklad· o jahodách se dostáváme k otázce inkrementálních predikát· ve n²tin¥
88 .
I ve n²tin¥ m·ºeme jmenné objektové fráze de novat na základ¥ opozice kvantizovaný a kumulativní. Pouºití totálního objektu v p°íklad¥ (60b) predikuje maximální, totální kvantitu v²echny jahody. Protoºe totální objekt je zde sou£ástí inkrementálního predikátu, jmenná fráze tak ovliv¬uje interpretaci slovesa, které zde získává význam ukon£ené situace. Fin²tina se s £e²tinou v t¥chto p°íkladech li²í. Zatímco ve n²tin¥ jsou referen£ní vlastnosti p°ená²eny ze jména na sloveso, v £e²tin¥ je to naopak pouºití daného slovesa ovliv¬uje interpretaci jména. Fin²tina tedy u inkrementálních predikát· vykazuje obdobné vlastnosti jako germánské jazyky (o nich jiº d°íve). Partitivní objekt (60a) vyjad°uje inde nitní, nelimitovanou kvantitu n¥jaké jahody. Tento p°íklad tedy v jednom ze svých význam· m·ºe být interpretován jako neohrani£ená situace.
6.3. Kvazirezultativní slovesa Jak jiº bylo °e£eno, ve n²tin¥ je neohrani£ená situace b¥ºn¥ gramaticky ozna£ena partitivním objektem. Existuje v²ak jedna skupina sloves, u nichº toto pravidlo neplatí, a p°estoºe ozna£ují neohrani£ené situace, pojí se s totálním objektem (pokud je v²ak sloveso v záporu, £i objektem je neohrani£ená entita, pouºije se partitivní objekt). Tato slovesa jsou tradi£n¥ nazývána jako kvazirezultativní (pojem zavedl Itkonen (1974), viz d°íve) a kv·li svému chování jsou velkou lingvistickou hádankou n²tiny. Itkonen (1974) na základ¥ sémantiky rozd¥luje kvazirezultativní slovesa do t°í skupin: (i) slovesa vnímání, nap°. nähdä vid¥t (61a), (ii) mentální slovesa, nap°. tietää znát (61b) a (iii) slovesa lokace nebo stavu, nap°. peittää pokrýt (61c):
88
O inkrementálních predikátech v £e²tin¥ jsme pojednávali jiº v p°edchozí kapitole v¥nované £e²tin¥.
56
(61)
a.
Näen vid¥t
sinut
PRES.1SG
ty
TOT
koko ajan. celý doba
Celou dobu t¥ vidím.
b.
Olen být
tiennyt
PRES.1SG
v¥d¥t
sen
PAST.PRTC
Vesi
TOT
peittää
NOM.SG
voda
pokrývat
Voda pokrývá pole.
aina.
to
Vºdy jsem to v¥d¥l.
c.
TOT
vºdy
pellon.
PRES.3SG
TOT
pole
Z p°íkladu (61a) vidíme, ºe kvazirezultativní konstrukce se mohou pojit s durativním modi kátorem (v tomto p°ípad¥ je to výraz koko ajan ), p°estoºe, jak jsme jiº d°íve uvedli, totální objekt, který funguje jako ohrani£ení situace, pouºití druhého ohrani£ení v tomto p°ípad¥ durativního modi kátoru znemoº¬uje. D·leºité je, ºe mnoho z t¥chto sloves m·ºe mít dvojí £tení, a to jak atelické, tak i telické. Nap°íklad p°eklad v¥ty (61c) tedy m·ºe znít i (61c') a sloveso nähdä m·ºe znamenat i uvid¥t. V t¥chto p°ípadech je v²ak totální objekt p°edvídatelný; je pouze výjime£ný, kdyº £tení je atelické (Huumo 2005: 119120).
(61)
c'.
Voda pokryje pole.
89 .
Netypické chování t¥chto sloves se pokou²elo vysv¥tlit mnoho jazykov¥dc·
My zde
zmíníme alespo¬ dva p°ístupy. Pentti Leino (1991) uvádí, ºe d·vodem pro pouºití totálního objektu u kvazirezultativních sloves je to, ºe stavy v¥d¥ní, vid¥ní ... jsou jiº vlastn¥
89
Diachronní p°ístup zvolili nap°íklad Sadaniemi (Sadaniemi, Matti. 1929. Objektin totalisuudesta ja partiaalisuudesta. Virittäjä 33, s. 315320.) nebo Ikola (Ikola, Osmo. 1972. Partitiivi subjektin, objektin ja predikatiivin sijana. Kielikello 5, s. 412.), synchronní vysv¥tlení podal nap°. Penttilä (1963: 595), Siro (Siro, Paavo. 1949. Puhumista merkitsevät verbit itämerensuomalaisissa kielissä. Helsinki: Suomalais-ugrilainen Seura.), Denison (Denison, Norman. 1957. The partitive in Finnish. Helsinki: Suomalainen Tiedeakatemia.), Itkonen (1974: 183). Bibliogra e a stru£né shrnutí jejich postoj· ke kvazirezultativním sloves·m viz Huumo (2005: 120121).
57
úplné a nemohou se dále vyvíjet (a tím se podobají kone£nému bodu u accomplishments, kdy aktivita je ukon£ená a nem·ºe být dále uskute£¬ována). Jiné vysv¥tlení podává Tuomas Huumo
90
(2005). Podle n¥j je atelická situace, která je t¥mito slovesy popisována,
reprezentací výsledku ktivní zm¥ny. Jeho hlavním argumentem je, ºe kvazirezultativní v¥ty obsahují ktivní zm¥nu, která p°edchází statické situaci a následn¥ v ní ústí. Tato ktivní zm¥na je ve své podstat¥ rezultativní a práv¥ její rezultativnost motivuje k tomu, aby byl v t¥chto konstrukcích pouºit totální objekt. Durativní modi kátor se pak vztahuje k trvání statické situace a ne k oné ktivní zm¥n¥, a proto se m·ºe ve v¥t¥ objevit.
6.4. Na²e pojetí ohrani£enosti a kategorie durativnosti a terminativnosti aplikované na n²tinu Námi navrhovaný model ohrani£enosti se od pojetí nských jazykov¥dc· tém¥° neli²í. Ohrani£enou situaci jsme de novali jiº v kapitole v¥nované £e²tin¥ chápeme ji nejen
91 ,
jako ukon£enou aktivitu, ale i situaci ohrani£enou jinými zp·soby ur£itým objektem
£asov¥ atd. Vrátíme-li se k p°íklad·m (58) a (59), ob¥ situace, narozdíl od nské literatury, chápeme jako ohrani£ené, a to proto, ºe objekt, jenº je zde pouºitý, je po£itatelné jméno v singuláru.
(58)
Terttu Terttu
NOM
luki £íst
PAST.3SG
kirjan. kniha
Terttu p°e£etl knihu. (59)
Terttu Terttu
NOM
luki £íst
PAST.3SG
Terttu £etl knihu.
TOT
kirjaa. kniha
PART
Rozdíl mezi t¥mito dv¥ma situacemi je v tom, ºe do první lze doplnit terminativní modi kátor ve výpov¥di je tedy zd·razn¥na ukon£enost situace, zatímco pouºitím p°íkladu (59) mluv£í podtrhuje durativnost dané situace (durativnost je testovatelná na základ¥
90
Teoretickým východiskem pro Huumovy argumenty jsou p°edev²ím práce Leonarda Talmyho: Toward
a Cognitive Semantics I., II. (2000. Cambgridge, MA: MIT Press).
91
Pod pojmem ur£itý objekt chápeme objekt v ur£itém mnoºství.
58
spojitelnosti s durativním modi kátorem) a k tomu, zda bude ukon£ena, se nevyjad°uje. Obdobn¥, jak jsme jiº uvedli v kapitole o £e²tin¥, rozdíl mezi telickou a atelickou situací je patrný z výpov¥di s objektem v plurálu, zatímco v¥ta s totálním objektem v plurálu (58') má pouze jedno telické £tení, nská v¥ta (59') s partitvním objektem v plurálu má £tení telické (+TEL) i atelické (TEL).
(58')
Terttu Terttu
luki
NOM
£íst
kirjat.
PAST.3SG
kniha
Terttu p°e£etl knihy. (59')
Terttu Terttu
luki
NOM
£íst
TOT.PL
kirjoja.
PAST.3SG
kniha
PART.PL
Terttu p°e£etl n¥jaké knihy. (+TEL) / Terttu £etl n¥jaké knihy. (TEL)
Dal²ími p°íklady v na²em pojetí ohrani£ených situací jsou nap°. nské v¥ty:
(62)
Juoksin
tunnin.
PAST.1SG
b¥ºet
TOT
hodina
B¥ºela jsem hodinu. (63)
Hän kuoli on
um°ít
päivässä.
PAST.3SG
den
Um°el za den. (64)
Voitimme
kilpailun.
PAST.1PL
vyhrát
závod
Vyhráli jsme závod. (65)
INESS
Huomasin
TOT
virheen.
PAST.1SG
v²imnout si
TOT
chyba
V²imla jsem si chyby.
V p°íkladech (63), (64), (65) je ohrani£ení dané jiº v lexikální sémantice sloves, li²í se v²ak tím, ºe situace popisované p°íklady (63) a (64) jsou terminativní, tedy n¥jakou dobu trvaly, neº vedly k ukon£ení, situace v p°íklad¥ (65) je punktuální. V p°íkladu (62) je ohrani£enost dána aº £asovým ur£ením bez durativního modi kátoru by se jednalo o situaci atelickou, srov. (62) a (62'):
59
(62')
Juoksin.
PAST.1SG
b¥ºet
B¥ºela jsem.
Slovesa typu kuolla um°ít tedy jiº svojí lexikální sémantikou predikují ohrani£enost situace, jeº popisují, naopak slovesa typu lukea £íst jsou svým £tením ambigní a ohrani£enost, £i neohrani£enost závisí na typu objektu, se kterým se pojí. Jiná skupina sloves svou lexikální sémantikou ur£ují, ºe situace bude neohrani£ená (pokud není situace následn¥ ohrani£ena jiným zp·sobem, nap°. £asov¥, viz p°. (62)), nap°. sloveso juosta b¥ºet (62'), £i tranzitivní rakastaa milovat (66)
(66)
Rakastan milovat
92 .
kielioppia.
PRES.1SG
PART
gramatika
Miluju gramatiku.
Ve n²tin¥ platí pravidlo, ºe pokud je situace atelická popisována tranzitivním slovesem, objekt, se kterým se sloveso pojí, je vºdy v partitivu. Objekt v partitivu je také, pokud je výpov¥¤ negována. Shodn¥ s literaturou tvrdíme, ºe záporné situace ozna£ují neohrani£ené situace. Také výpov¥¤, jeº je ohrani£ená pouze durativním modi kátorem, se p°evedením do záporu stává neohrani£enou a durativní modi kátor v tomto p°ípad¥ získává formu partitivního objektu, srov. (62a) a (62).
(62)
Juoksin
PAST.1SG
b¥ºet
tunnin.
TOT
hodina
B¥ºela jsem hodinu. (62)
a.
En ne
NEG.1SG
juossut
PAST.PRCT
b¥ºet
tuntia.
PART
hodina
Neb¥ºela jsem hodinu.
92
Jak jsme jiº n¥kolikrát °ekli, neohrani£ené (atelické) £tení mají ve Vendlerov¥ klasi kaci states a activities, v klasi kaci Bachov¥ states a processes. Ohrani£ené (telické) £tení pak mají accomplishments a achievements (dle Vendlera) , £i events (dle Bacha). Jiº jsme také zmínili, pro za°azení do t°íd je n¥kdy podstatný i objekt, s nímº se sloveso pojí.
60
Jak jsme jiº také zmínili, neohrani£enou je situace i tehdy, je-li objektem látkové £i hromadné jméno nebo neur£itý plurál, tedy Krifkovými slovy kumulativní predikáty ty jsou ve n²tin¥ vºdy signalizovány partitivem.
6.5. Shrnutí Sou£asný výzkum aspektu ve Finsku je veden obdobným sm¥rem jako ve sv¥tové lingvistice a aspekt je chápán jako vlastnost celé v¥ty, ne pouze slovesa. Distinkce mezi ohrani£eností a neohrani£eností, jeº je podstatou aspektu, bývá ve n²tin¥ interpretována p°edev²ím z pádové alternace (totální versus partitivní objekt). Av²ak i v¥ty, v nichº nemá predikát objekt, vypovídají o situaci, zda je ohrani£ená, nebo ohrani£ená není. Aspekt je tedy dán jak lexikální sémantikou predikátu, tak i ostatními konstituenty v¥ty (tedy nejen objektem, ale i subjektem, adverbiálními frázemi atd.). V této práci jsme se zabývali p°edev²ím tím, jaký vliv má pádová alternace u objektu na aspekt výpov¥di
93 .
Velká £ást výzkumu aspektu ve n²tin¥ je v¥nována popisu neohrani£ené a ohrani£ené situace a de nování ohrani£ení, tedy toho, co ve výpov¥di m·ºe fungovat jako ohrani£ení. Jak uº jsme nazna£ili, ohrani£ení m·ºe být inherentní vlastností predikátu. Jako ohrani£ení ve n²tin¥ také funguje pouºití totálního objektu. Byl de nován princip, ºe v¥ta m·ze obsahovat pouze jedno ohrani£ení, a proto ve v¥t¥ s totálním objektem lze pouºít jen terminativní modi kátor a ne modi kátor durativní, který má ve n²tin¥ stejnou pádovou formu jako totální objekt. Toto pravidlo v²ak v na²em modelu funguje jen £áste£n¥. My v na²í práci s chápáním aspektu zaloºeném na opozici mezi ohrani£enou a neohrani£enou situací souhlasíme. Pojetí ohrani£enosti jsme v²ak £áste£n¥ p°epracovali. Na rozdíl od nské literatury, která tvrdí, ºe partitivní objekt automaticky signalizuje neohrani£enou situaci, £i se podle n¥kterých koncepcí k ohrani£enosti situace nevyjad°uje, v na²em modelu se partitivní objekt m·ºe vyskytovat i p°i popisu situací ohrani£ených, pokud je objekt de nitní. Ob¥ výpov¥di (58) i (59) jsou pro nás ohrani£ené. Výpov¥¤
93
Více o pádových alternací u subjetku £i jmenné £ásti p°ísudku ve n²tin¥ viz nap°. Huumo (2006) a Huumo (2007).
61
s partitivním objektem (59) se v²ak oproti (58) nevyjad°uje k tomu, zda bude výsledek d¥je skute£n¥ dosaºen, nýbrº zd·raz¬uje trvání. Tato výpov¥¤ je modi kovatelná durativním modi kátorem. Výpov¥di s totálním objektem (58) se naopak vyjad°ují k dosaºení výsledku, £i ukon£ení situace pozitivn¥. Situace, jeº popisují, jsou námi chápané jako terminativní (a jsou testovatelné na základ¥ spojitelnosti s terminativním modi kátorem).
(58)
Terttu Terttu
luki
NOM
£íst
kirjan.
PAST.3SG
kniha
Terttu p°e£etl knihu. (59)
Terttu Terttu
luki
NOM
£íst
TOT
kirjaa.
PAST.3SG
kniha
Terttu £etl knihu.
PART
Z vý²e °e£eného vyplývá, ºe jsme v na²em modelu od sebe odd¥lili pojmy ohrani£enost / neohrani£enost a durativnost / terminativnost, a to v tom smyslu, ºe durativní a terminativní situace jsou podskupinou situací ohrani£ených. V rámci ohrani£ené situace dále vyd¥lujeme situace punktuální (65), jeº oproti situacím durativním (59) a terminativním (58) nemají trvání.
(65)
Huomasin
virheen.
PAST.1SG
v²imnout si
TOT
chyba
V²imla jsem si chyby.
Oproti ohrani£ené situaci, jeº m·ºe být ve n²tin¥ vyjád°ena jak partitivním, tak totálním objektem, situace neohrani£ená je signalizována práv¥ objektem partitivním. Prototypickou neohrani£enou / atelickou situaci predikuje sloveso spadající do kategorií states a activities (dle Vendlera), £i states a processes (dle Bacha)
94 ,
výpov¥¤ s nega-
tivní presupozicí £i pouºití jmen látkových a hromadných a jmen v mnoºném £ísle bez speci kování jejich mnoºství ve funkci objektu. Tyto neohrani£ené výpov¥di v²ak mohou zm¥nit sv·j aspekt na ohrani£ený, pokud bude do výpov¥di p°idáno jiné ohrani£ení;
94
Výjimkou jsou tzv. kvazirezultativní slovesa, která se pojí s totálním objektem, p°estoºe ozna£ují neohrani£ené situace (viz d°íve).
62
durativní modi kátor (62), £i jiný ohrani£ující výraz (62').
(62)
Juoksin
PAST.1SG
b¥ºet
tunnin.
TOT
hodina
B¥ºela jsem hodinu. (62')
Juoksin
PAST.1SG
b¥ºet
kotiin
ILL
doma
asti. aº
B¥ºela jsem aº dom·.
63
7. Srovnání obou jazyk· 7.1. Srovnání pouºití variant objektu a slovesného vidu na p°íkladech z beletrie 7.1.1. Varianty vidových a objektových forem V p°edcházejíci £ásti jsme se pokusili zobrazit r·zné p°ístupy pouºívané k popisu aspektu, a to jak v tradi£ní, tak i v sou£asné jazykov¥d¥. V této £ásti práce se budeme v¥novat p°íklad·m z beletrie. Na²ím cílem je srovnávání výskytu jednotlivých variant objektu ve n²tin¥ a jednotlivých slovesných vidových forem v £e²tin¥. Tuto cestu jsme zvolili proto, ºe v p°ípad¥, kdy není ve n²tin¥ pouºito tranzitivní sloveso, £i aspekt není
95 , p°ípadn¥ není explicitn¥ dáno n¥jaké ohrani-
patrný jiº z inherentní sémantiky slovesa
£ení, je bez znalosti kontextu dané výpov¥di nemoºné aspekt ur£it. Tak nap°íklad nskou v¥tu Ulkona tummui taivas
96 lze do £e²tiny p°eloºit jak slovesem dokonavým Venku nebe
ztemn¥lo (jako situaci ohrani£enou), tak i slovesem nedokonavýmVenku nebe temn¥lo (jako situaci neohrani£enou). Shr¬me si nyní nejd·leºí poznatky z obou jazyk·. V £e²tin¥ se v¥t²ina sloves vyskytuje ve dvou (n¥kdy i ve t°ech) formách, které se li²í svým videm. Imperfektivní (nedokonavá) forma slovesa m·ºe ozna£ovat trvající neukon£enou situaci, dále situaci ukon£enou, ale její ukon£enost není pro mluv£ího podstatná, a
95
Lexikální sémantiku slovesa lze v n¥kterých p°ípadech odvodit z morfologie slovesa nap°. u slovesa
vältellä vyhýbat se, viz p°íklad Harry yritti sillä hetkellä ankarasti vältellä hakaluuksia tätinsä ja setänsä kanssa, v £eském p°ekladu Harry se v²emoºn¥ snaºil nevyvolávat se strýcem a tetou ºádné rozmí²ky (viz P°íloha Harry Potter). V kapitole o tradi£ním výzkumu aspektu ve n²tin¥ jsme v souvislosti s kategorií Aktionsart zmínili, ºe inherentní lexikální aspekt lze u n¥kterých nských sloves zm¥nit p°idáním su xu stejn¥, jako se d¥je v £e²tin¥. P°estoºe vztah mezi p·vodním slovesem a slovesem odvozeným, v na²em p°ípad¥ slovesem välttää vyhnout se a vältellä vyhýbat se, je obdobou vztahu mezi £eským perfektivem a imperfektivem, nelze tvrdit, ºe n²tina disponuje také kategorií slovesného vidu. Podobné odvozování je ve n²tin¥ b¥ºné jen u n¥kolika sloves.
96
P°íklad je p°evzatý z Waltari (1978: 14). Shodou okolností oba p°ekladatelé do £e²tiny zvolili nedokonavou variantu: Skali£ka: Venku nebe temn¥lo (Waltari 1941: 15), Velkoborský: Venku temn¥la
obloha (Waltari 2005: 15).
64
také opakovanou, pravidelnou aktivitu. Perfektivní (dokonavá) forma slovesa signalizuje ukon£enost d¥je. Obdobný sémantický význam jako perfektivní a imperfektivní slovesa v £e²tin¥ vykazuje ve n²tin¥ pádová variace u objektu. Ukon£enou aktivitu signalizuje totální objekt, zatímco neukon£enou situaci objekt partitivní. Objekt partitivní se pouºije také v situacích, jejichº sémantický rys ukon£enosti není podstatný (coº je obdobou imperfektiva v £e²tin¥). Dalo by se p°edpokládat, ºe £eská v¥ta s imperfektivním slovesem bude odpovídat nské s partitivním objektem a naopak £eská v¥ta s perfektivem totálnímu objektu ve n²tin¥. Tento p°edpoklad nalezneme i v jediné £eské u£ebnici n²tiny
97 :
P°edm¥t je v akuzativu, chápe-li se jako celek nebo jasná a ur£itá £ást n¥£eho a jde-li o d¥j dokon£ený (i v budoucnu), pop°. s jasným výsledkem. V £e²tin¥ £asto odpovídá dokonavé sloveso. . . . P°edm¥t je v partitivu, nechápe-li se jako celek nebo jako ur£itá a vymezená £ást, pop°. nechápe-li se jako hotový, jasný výsledek. V £e²tin¥ £asto odpovídá nedokonavé sloveso. Podíváme-li se v²ak na distinkci totální versus partitivní objekt pozorn¥ji, musíme konstatovat omezení funk£nosti distinkce pouze na kladné výpov¥di a de nitní objekty. V záporných v¥tách a ve v¥tách s objektem neur£ité kvantity se m·ºe vyskytovat pouze objekt partitivní. Z vý²e °e£eného vyplývá, ºe pouºití jedné z objektových variant ve n²tin¥ nebude ve v²ech p°ípadech odpovídat jedné z vidových slovesných forem v £e²tin¥.
7.1.2. Vymezení beletristických zdroj· a excerpovaných výpov¥dí Abychom omezili moºnost ovlivn¥ní £i chyb p°ekladatel· z jednoho jazyka do druhého, pokusili jsme se vyuºít rozdílné zdroje. Pracovali jsme s excerpcemi po°ízenými z £ástí t°í beletristických d¥l a jejich p°eklad·: z knihy Cizinec p°ichází od Miki Waltariho (WALT), jejíº originál je nský (Waltari 1978) a od n¥hoº existují dva p°eklady do £e²tiny (Waltari
98 ,
1941, Waltari 2005)
97 98
z díla £eského autora Milana Kundery (KUND) ert (Kundera
Lindroos, Hilkka A. 2002. Fin²tina nejen pro samouky. Praha: Leda, s. 145. Jelikoº jsme pracovali s ob¥ma p°eklady a v n¥kterých p°ípadech se varianty slovesného vidu v p°ekladech li²í, explicitn¥ jsme se v p°íloze vyjád°ili k tomu, která varianta se nám jeví jako lep²í, p°i£emº jsme se p°i volb¥ £asto drºeli p°edpokladu, ºe partitivní objekt ve n²tin¥ odpovídá imperfektivnímu vidu, zatímco totální objekt vidu perfektivnímu.
65
1969) a z jeho nského p°ekladu (Kundera 2003) a v neposlední °ad¥ z jednoho dílu
Harryho Pottera (ROWL), a to jak z jeho anglického originálu (Rowling 1999), tak i z nského (Rowling 2000) a £eského (Rowling 2002) p°ekladu. Ve²keré výpov¥di excerpované z vý²e zmín¥ných knih naleznete v p°íloze. Pro snadn¥j²í orientaci p°i následném srovnávání jsme excerpce rozt°ídili podle toho, jaká pádová / vidová varianta je v daném jazyce pouºita a v p°íkladech jsme explicitovali variantu objektu (totální = TOT, partitivní = PART) a slovesné vidové formy (imperfektivní = IMPF, perfektivní = PF). V této £ásti práce uvedeme jen n¥které p°íklady výpov¥dí. Jelikoº pouºití totálního objektu ve nských v¥tách a perfektivního slovesa v odpovídajících £eských strukturách a naopak partitivního objektu ve n²tin¥ tam, kde je v £e²tin¥ imperfektivní sloveso, není p°ekvapivé a je o£ekávané (viz d°íve), soust°edíme se p°edev²ím na mén¥ £asté p°íklady, kdy je v £e²tin¥ pouºito imperfektivum, zatímco ve n²tin¥ totální objekt, £i se naopak v £eském p°íklad¥ vyskytuje sloveso perfektivní, zatímco ve n²tin¥ objekt partitivní. Jiº jsme zmínili, ºe ve v¥tách se zápornou presupozicí a s látkových, hromadným, £i neur£itým plurálem je partitivní objekt obligátní. P°i popisu aspektu jsme také hovo°ili o tzv. kvazirezultativních slovesech (viz d°íve), která se naopak povinn¥
99 pojí s objektem
totálním. Pokusíme se tato tvrzení ov¥°it a p°ípadn¥ najít dal²í p°íklady, kdy si varianty objektu a vidových forem neodpovídají.
7.1.3. P°íklady z beletrie Jak jiº bylo mnohokrát °e£eno, ve v¥t²in¥ p°ípad· odpovídá pouºití totálního objektu ve n²tin¥ perfektivnímu vidu v £e²tin¥, viz p°. (1), (2), (3):
(1)
(2)
99
TOT , vedin verhotTOT
a.
Suljin ikkunan
b.
Zav°el
a.
Hän tiirikoi portaiten alapuolisen komeron oven
PF
jsem okno, zatáhl
PF
eteen.
záclony. (KUND)
TOT
auki.
V p°ípad¥, ºe má výpov¥¤ zápornou presupozici, £i je objektem jméno látkové nebo hromadné, £i v neur£itém plurálu, pojí se kvazirezultativní slovesa s objektem partitivním.
66
(3)
PF
b.
Otev°el
paklí£em zámek p°íst¥nku pod schody. (ROWL)
a.
Vieras otti hitaasti laukun
b.
Cizinec pomalu s¬al
TOT
PF
selästään.
ranec ze zad. (WALT)
V t¥chto p°íkladech se jedná o d¥j ukon£ený. M·ºeme tedy tvrdit, ºe se ukon£ený d¥j prototypicky vyjad°uje ve n²tin¥ totálním objektem a v £e²tin¥ dokonavým slovesem. Mnoºství p°íklad·, ve kterých totálnímu objektu ve n²tin¥ odpovídá imperfektivní sloveso v £eské verzi, je v ukázkách, s nimiº jsme pracovali, z°eteln¥ niº²í. Nej£ast¥j²í jsou p°íklady s kognitivním slovesem
100 , jenº se v £e²tin¥, pokud se jedná o popis trvající
situace, vyskytuje v nedokonavé form¥, zatímco ve n²tin¥ je pouºit totální objekt (4)
101
102 ; v tomto
(a naopak ve £tení ohrani£eném jsou v £e²tin¥ tato slovesa ve form¥ dokonavé
£tení je ve n²tin¥ také totální objekt, coº je v²ak p°edvídatelné, srov. (4) a (5)).
(4)
(5)
TOT
a.
mutta olihan siitä viisitoista vuotta kun olin nähnyt ne
b.
ale vºdy´ je to patnáct let, co jsem ji naposledy vid¥l
a.
ja sitten näin hänet
b.
a pak jsem ho uvid¥l
IMPF
viimeksi
(KUND)
TOT PF
(KUND)
Následn¥ do této skupiny spadají doklady, jeº se vyjad°ují k opakované, iterativní situaci. e²tina ji popisuje nedokonavým slovesem, zatímco n²tina pouºívá totální objekt (6), (7):
(6)
(7)
100 101 102
TOT
a.
hylkäsin ne
heti
b.
v²echny jsem je hned zamítal
a.
hän oli saanut luvan päästää pöllön
b.
dostal povolení vypou²t¥t
IMPF
(KUND)
TOT
IMPF
iltaisin ulos
ji na noc ven (ROWL)
Finská lingvistika tato slovesa nazývá kvazirezultativními, viz str. 5658. Ve nském p°ekladu je chyba, místo objektu ne je by tady m¥lo být hänet ji. Slovesa vid¥t a uvid¥t chápeme jako vidové prot¥j²ky.
67
Tuomas Huumo se ve své práci (Huumo 2006) zabývá popisem neohrani£ených situací, které probíhají a nejsou ukon£ené, a p°esto se v nich ve n²tin¥ pouºije totální objekt, pokud d¥j postihuje celou entitu (8):
(8)
Olen být
jo kauan
PRES.1SG
ostanut
sähkön
PAST.PRTC
uº dlouho kupovat
elekt°ina
tältä
TOT
ABL
tato
yhtiöltä.
ABL
spole£nost
Uº dlouho kupuji elekt°inu od této spole£nosti. (Huumo 2006: 536)
Tento p°íklad je obdobný na²im z beletrie, nebo´ i jej lze chápat iterativn¥ ve smyslu kupuji ve²kerou elekt°inu znovu a znovu
103 .
Z vý²e °e£ených p°íklad· tedy m·ºeme
vyvodit záv¥r, ºe zatímco v £e²tin¥ je zd·razn¥no trvání situace a ukon£enost není podstatná (coº nedokonavá vidová forma svou nep°íznakovostí ve vidové opozici dovoluje, jak jsme v na²í práci jiº n¥kolikrát zmínili), pro n²tinu se ukon£enost jednotlivých opakujících se d¥j· jeví jako zásadní, a proto to zd·raz¬uje pouºitím totálního objektu. Fakt, ºe nedokonavá vidová forma m·ºe popisovat ukon£ené situace, dokládá dal²í p°íklad, kdy nedokonavému slovesu v £e²tin¥ odpovídá totální objekt ve nské verzi (9):
(9)
a.
Joko olette syönyt päivällisen
b.
Ve£e°el
IMPF
TOT ?
jste uº? (WALT)
Ukon£enost této situace je z°ejmá i z pouºití p°edp°ítomného £asu (olette syönyt ) ve n²tin¥. Totální objekt je typický pro výpov¥di popisované p°edp°ítomným a p°edminulým £asem, pokud jsou spln¥ny podmínky kladné v¥ty a de nitního mnoºství objektu, srov. (9) s (10), kde je objektem látkové jméno:
(10)
PART .
a.
Kostka oli keittänyt kahvia
b.
Kostka uva°il
PF
kávu. (KUND)
Problematicky se jeví popis p°íklad· se slovesem tarvita pot°ebovat, jenº nemá v £e²tin¥ vidový prot¥j²ek, a je tedy imperfektivem tantum, zatímco ve n²tin¥ se m·ºe pojit
103
Obdobný smysl mají i na²e p°íklady (6): vypustit sovu znovu a znovu a (7): zamítnout je znovu a znovu.
68
jak s objektem totálním (11), tak i s objektem partitivním (12):
(11)
TOT apumiehenTOT .
a.
Tarvitsemme kaikkiin maataloudessa esiintyviin töihin tottuneen
b.
Pot°ebujeme
IMPF
pomocníka, zvyklého na v²echny práce v hospodá°ství.
(WALT) (12)
PART
a.
sanoin että tarvitsisin enää vain parturia
b.
°ekl jsem, ºe bych si uº jen pot°eboval
IMPF
zajít k holi£i (KUND)
Typické p°íklady, v nichº se ve n²tin¥ vyskytuje partitivní objekt a v £e²tin¥ imperfektivní sloveso, popisují probíhající situace, o jejichº ukon£ení nic nevíme, £i není pro
104 :
mluv£ího podstatné: (13), (14), (15)
(13)
(14)
(15)
a.
Perällä, pitkän pöydän ääressä, luki sanomalehteä
b.
Vzadu za dlouhým stolem £etl
a.
(nainen) siveli minua
b.
(mne ºena) n¥ºn¥ hladí
a.
(hän) piteli nyt kuuloketta
b.
drºel
IMPF
PART
noviny mlad²í muº. (WALT)
hellästi
IMPF
(KUND)
PART
IMPF
PART vielä nuorehko mies.
niin kaukana
te¤ sluchátko na délku nataºené paºe (ROWL)
Tyto formy se pouºijí i v p°edcházejících p°ípadech, kdy se ve nské v¥t¥, pokud je kladná a s de nitním objektem, vyskytuje totální objekt, zatímco v £e²tin¥ imperfektivní sloveso; tedy v p°ípadech, kdy je pouºito kognitivní sloveso, £i má výpov¥¤ význam opakování d¥je. Partitivní objekt je (nejen v t¥chto p°ípadech) obligatorním, pokud je v¥ta záporná (16) nebo objektem je jméno látkové, hromadné £i jméno v plurálu v neur£itém mnoºství (17), (18):
(16)
104
a.
PART
enkä tuntenut minkäänlaista
liikutusta
PART
Srov. pouºití progresivní konstrukce v anglickém originálu: now holding the receiver at arm's length (Rowling 1999: 10).
69
(17)
IMPF
b.
a necítil
jsem ºádné dojetí (KUND)
a.
Laskeva päivä iski salamoita
PART
vieraan jälkeen kylän lännenpuoleisista
ikkunoista. b.
IMPF
Zapadající slunce vrhalo
za cizincem blesky z oken chalup obrácených
k západu. (WALT) (18)
a.
Hän oli nähnyt sellaisia
b.
Vid¥l
IMPF
PART
miehiä
PART .
uº takové muºe. (WALT)
Poslední z moºností je pouºití partitivního objektu ve nských výpov¥dích, jeº jsou v £e²tin¥ vyjád°eny perfektivním slovesem. Jiº z d°ív¥j²ích p°íklad· lze o£ekávat, ºe situace nastane ve výpov¥dích se zápornou presupozicí (a´ jiº je zápor vyjád°en explicitn¥ v rámci v¥tné syntaxe (19), £i je p°ítomen jen v lexikální sémantice slovesa (20)) a ve výpov¥dích se jménem látkovým, hromadným £i v plurálu v inde nitním mnoºství ve funkci objektu (21).
(19)
(20)
(21)
PART
a.
etten likaisi kengilläni peitettä
b.
abych jimi neu²pinil
a.
kieltää poikaa
b.
zakázali
a.
(leikki) sai yhtäkkiä merkillisen todellisia
b.
(hra) nabyla
PART
PF
PF
ja lakanaa
PART
(celkem £istou) p°ikrývku a plachtu (KUND)
puhumasta naapurien kanssa
mu mluvit se sousedy (ROWL)
PF
PART
piirteitä
PART
náhle podivn¥ skute£ných rys· (KUND)
Tyto situace jsou ve n²tin¥ povinn¥ vyjád°eny za pomocí partitivního objektu, zatímco £e²tina zde vyuºívá obou variant perfektiva i imperfektiva. Partitivním objektem jsou také ve n²tin¥ vyjád°eny d¥je, jeº prob¥hly jen £áste£n¥, nebyly dovedeny do svého moºného maxima (22):
(22)
PART
a.
käänsi kevyesti tuolia
b.
mírn¥ pooto£ila
PF
k°eslo (KUND)
70
Obdobn¥ se jeví také p°íklady (23) a (24), kde by £áste£nost d¥je vysv¥tlila d·vod pouºití
105 :
partitivního objektu ve n²tin¥
(23)
(24)
PART
a.
kiersi sähkönappulaa
b.
oto£il
a.
Mies ojensi kättään
b.
Muº natáhl
PF
vypína£em (WALT)
PF
PART+POSS .
ruku. (WALT)
Zatímco £e²tina disponuje pre xy schopnými onu £áste£nost vyjád°it, a tudíº m·ºe následn¥ pomocí perfektiva znázornit ukon£enost situace, n²tina prost°edk· pre xace nemá.
7.1.4. Shrnutí Shr¬me si jednotlivé p°íklady, kdy si neodpovídá pouºití totálního objektu ve n²tin¥ s perfektivem v £e²tin¥ a naopak partitivní objekt ve n²tin¥ s imperfektivem v £e²tin¥.
Totální objekt vs. imperfektivum opakování d¥je tzv. kvazirezultativní slovesa ve n²tin¥
Partitivní objekt vs. perfektivum záporná presupozice výpov¥di neur£itý objekt jméno látkové, hromadné £i v plurálu v neur£itém mnoºství £áste£nost d¥je
105
V prvním p°íkladu by doslovný £eský p°eklad zn¥l pooto£il vypína£em. P°íklad vypovídá o situaci, kdy muº zhasínal sv¥tlo, a je více neº pravd¥podobné, ºe vypína£em pouze pooto£il a ne oto£il dokola. V p°íkladu druhém d¥j probíhá také £áste£n¥ (a proto by bylo vhodn¥j²í v p°ekladu pouºít spí²e natahoval ruku), jelikoº v této situaci muº natahuje ruku nerozhodn¥ a nejspí²e akci ani nedokon£í, nebo´ neví, jak bude ºena, se kterou mluví, reagovat (a ona mu v této situaci skute£n¥ ruku nepodá). O n¥kolik replik pozd¥ji mu ºena podá ruku sama, situace jiº prob¥hne úsp¥²n¥ a je dokon£ena ve
TOT+POSS
nském originálu je v tomto p°ípad¥ jiº pouºit totální objekt: hän ojensi nyt kätensä
podala ruku ona , srov. (24).
71
te¤
Tvrdíme, ºe pouºití partitivu ve n²tin¥ signalizuje £áste£nost, neúplnost situace. Nedovedení situace do konce se jeví jako sekundární funkce z této vlastnoti vyplývající. Oproti tomu totální objekt ozna£uje d¥je, jeº postihují celou entitu objektu. eská vidová opozice má ²ir²í pole p·sobnosti neº objektová pádová varianta ve n²tin¥. Dokonavá / perfektivní forma se pouºije p°i popisu ukon£ených situací, zatímco nedokonavá / imperfektivní forma popisuje situace neukon£ené, £i situace, kdy není ukon£enost pro mluv£ího podstatná. V na²í práci jsme v²ak jiº d°íve ukázali, ºe vý²e °e£ené je pouze zjednodu²ením a ve v²ech p°ípadech to neplatí. Jiº jsme také °ekli, ºe aspekt nelze vyvozovat pouze z vidových slovesných forem, £i z objektových variant. Aspekt je celov¥tnou záleºitostí, a proto se na n¥m podílejí i ostatní v¥tné konstituenty.
7.2. Ná² model aspektu 7.2.1. Popis Jelikoº jsme p°i prostudování materiál· o aspektu narazili na nesrovnalosti v de nicích i pojetí aspektu, pokusili jsme se vytvo°it vlastní model. Ten je zaloºen na vyjad°ování opozice mezi ohrani£enou a neohrani£enou situací. Jako ohrani£enou oproti b¥ºným p°ístup·m chápeme nejen situaci ukon£enou, ale i situaci, jeº je ohrani£ena i jiným zp·sobem; nap°. £asov¥ nebo ur£itými typy jmenných frází. V na²em pojetí se aspekt nerovná vidu (jak lze nalézt v £eské literatu°e). Vid chápeme pouze jako slovesnou kategorii, zatímco aspekt se vztahuje k celé výpov¥di. Ná² model aspektu lze stru£n¥ na£rtnout jako opozici mezi ohrani£enou / telickou (+TEL) a neohrani£enou / atelickou (TEL) situací, p°i £emº situace ohrani£ená se dál d¥lí na situaci punktuální (PUNKT), durativní (DUR) a terminativní (TERM). Rozd¥lení na ohrani£ené a neohrani£ené se netýká situací majících význam opakování, nebo´ jsou sloºeny z více jednotlivých d¥j·. Tyto situace zde nazýváme iterativní (ITERAT).
72
ASPEKT ohraničená/telická situace
neohraničená/atelická situace
punktuální
durativní
terminativní
7.2.2. Ná² model aspektu aplikovaný na p°íkladech
106
Popsat aspekt vycházející z na²eho modelu se pokusíme na následujících p°íkladech z n²tiny a £e²tiny.
(1)
IMPF
a.
Petr pí²e
dopis.
b.
Mikko kirjoittaa kirjettä
PART .
+TEL (ur£itý po£it. objekt v sg.), DUR (spojitelnost s durat. modi k.) (2)
PF
a.
Petr napí²e
dopis.
b.
Mikko kirjoittaa kirjeen
TOT .
+TEL (ur£itý po£it. objekt v sg., lexikál. sémantika £eského slovesa, ve n²tin¥ totální objekt), TERM (spojitelnost s term. modi k.) (3)
IMPF .
a.
Petr pí²e
b.
Mikko kirjoittaa. TEL (není ohrani£ení)
106
U nských p°íklad· jiº neuvádíme £eský p°eklad, nebo´ mají stejný význam jako jejich £eské prot¥j²ky. Av²ak akcentujeme u £eských sloves jejich vid (imperfektivní = IMPF, perfektivní = PF) a ve nských p°íkladech typ objektu (totální = TOT, partitivní = PART). P°íklady jsou vytvo°eny podle obdobných uvedených v gramatických p°íru£kách, pouze p°íklady (14)(16) jsou p°evzaty z Kiparski (1998: 23).
73
(4)
IMPF
a.
Petr pí²e
hodinu.
b.
Mikko kirjoittaa tunnin
TOT .
+TEL (£asové ohrani£ení ve n²tin¥ ve form¥ totálního objektu), DUR (spojitelnost s durat. modi k.) (5)
IMPF
a.
Petr pí²e
dopisy.
b.
Mikko kirjoittaa kirjeitä
PART .
TEL (holý plurál není ohrani£ení) (6)
PF
a.
Petr napí²e
t°i dopisy.
b.
Mikko kirjoittaa kolme
TOT
kirjettä.
+TEL (lexikál. sémantika £eského slovesa, objekt v plurálu s kvanti kátorem, ve n²tin¥ totální objekt), TERM (spojitelnost s term. modi k.) (7)
IMPF
a.
Petr nepí²e
dopis.
b.
Mikko ei kirjoita kirjettä
PART .
TEL (negace) (8)
PF
a.
Petr nenapí²e
dopis.
b.
Mikko ei kirjoita kirjettä
PART .
TEL (negace) (9)
IMPF
a.
Petr pije
kávu.
b.
Mikko juo kahvia
PART .
TEL (látkové jméno není ohrani£ení) (10)
PF
a.
Petr vypije
(n¥jakou) kávu.
b.
Mikko juo kahvia
PART .
+TEL (lexikál. sémantika £eského slovesa, ve n²tin¥ v²ak nelze od neohrani£ené situace rozeznat) (11)
PF
a.
Petr vypije
²álek kávy.
b.
Mikko juo kupin
TOT
kahvia.
+TEL (lexikál. sémantika £eského slovesa, objekt v plurálu s kvanti ká-
74
torem, ve n²tin¥ totální objekt), TERM (spojitelnost s term. modi k.) (12)
IMPF .
a.
Petr b¥ºí
b.
Mikko juoksee. TEL (atelické sloveso)
(13)
IMPF
a.
Petr b¥ºí
hodinu.
b.
Mikko juoksee tunnin
TOT .
+TEL (£asové ohrani£ení ve n²tin¥ ve form¥ totálního objektu), DUR (spojitelnost s durat. modi k.) (14)
IMPF
a.
St°ílel
jsem na medv¥da.
b.
Ammuin karhua
PART .
ITERAT (opakovaný d¥j) (15)
PF
a.
St°elil
jsem medv¥da.
b.
Ammuin karhun
TOT .
+TEL (ur£itý po£it. objekt v sg., lexikál. sémantika £eského slovesa, ve n²tin¥ totální objekt ), PUNKT (d¥j nemá trvání) (16)
PF
a.
Post°elil
jsem medv¥da.
b.
Ammuin karhua
PART .
+TEL (ur£itý po£ít. objekt v sg., lexikál. sémantika £eského slovesa, ve n²tin¥ partitivní objekt signalizující £áste£nost), PUNKT (d¥j nemá trvání)
7.2.3. Shrnutí Na základ¥ na²ich p°íklad· se m·ºeme pokusit zobecnit n¥které jevy neohrani£ené situace jsou v £e²tin¥ vyjád°eny v¥t²inou imperfektivním slovesem, pouze v záporu, jenº chápeme jako situaci neohrani£enou, se v £eských p°íkladech vyskytují ob¥ vidové varianty. Oproti tomu ve n²tin¥ jsou neohrani£ené situace prototypicky vyjád°eny ve v¥tách s tranzitivním slovesem partitivním objektem. Co se tý£e ohrani£ených situací, v obou jazycích se vyskytují obojí varianty. Telické situace v na²em modelu d¥líme na punktuální, durativní a terminativní. Punktuální situace vyºaduje pouºití totálního objektu
75
ve n²tin¥ a perfektivního vidu v £e²tin¥. V £eských durativních p°íkladech p°evládají slovesa imperfektivní (výjimkou je nap°. d°íve zmín¥né sloveso posed¥t ), ve nských partitivní objekt. Naopak terminativní situace jsou v £e²tin¥ vyjád°eny perfektivy, ve n²tin¥ totálním objektem. Ná² model je v²ak pouze návrhem, jak by se dal aspekt popisovat, a jist¥ není bez komplikací.
76
8. Záv¥r V na²í diplomové práci jsme se zabývali kategorií aspektu. Jako cíl jsme si vyty£ili popsat a srovnat prost°edky slouºící k vyjád°ení aspektuální opozice v £e²tin¥ a ve n²tin¥. Jiº na za£átku na²eho zkoumání jsme byli konfrontováni s problémem nejasnosti termínu aspekt, nebo´ jeho chápání se v r·zných koncepcích li²í. Tyto rozdílné pohledy na aspekt jsme se pokusili alespo¬ £áste£n¥ popsat. V £eském prost°edí byl aspekt tradi£n¥ povaºován za kategorii spjatou se slovesem a byl zkoumán v rámci morfologie £i slovotvorby. Mezi termíny aspekt a slovesný vid tedy bylo kladeno rovnítko. e²tina disponuje dv¥ma (p°ípadn¥ t°emi) formami téhoº slovesa, jeº se prototypicky li²í pouze svým pohledem na situaci zda vede k výsledku £i jinému ukon£ení (perfektivní / dokonavá slovesa), nebo je naopak práv¥ probíhající a k ukon£ení nevede (imperfektivní / nedokonavá slovesa). Jak jsme argumentovali, imperfektivní slovesa mohou ozna£ovat i situace ukon£ené, ale ukon£enost není pro mluv£ího podstatná, a proto ji explicitn¥ nezd·raz¬uje. Obdobná sémantická distinkce je ve n²tin¥ prototypicky vyjád°ena variantou objektových pád·. P°edpokládali jsme, ºe £eským v¥tám s dokonavým slovesem odpovídají nské, v nichº se vyskytuje totální objekt, a ºe £eské se slovesem nedokonavým budou ve n²tin¥ vyjád°eny strukturami s objektem partitivním. Na základ¥ p°íklad· z odborné literatury a z beletrie se v²ak ukázalo, ºe tento p°edpoklad není zcela správný a distribuce jednotlivých objektových pád· ve n²tin¥ ve v²ech p°ípadech neodpovídá distribuci vidových forem v £e²tin¥. Partitivní objekt ve n²tin¥ je povinný v p°ípadech, kdy je presupozice v¥ty záporná, £i objektem je nede nitní jméno. e²tina v²ak v t¥chto situacích pouºívá obojí vidové formy dokonavá i nedokonavá slovesa. Partitivní objekt také signalizuje £áste£nost situace, nedovedení d¥je k o£ekávanému výsledku (p°estoºe d¥j je ukon£en), zatímco £e²tina tuto £áste£nost postihne pre xem a ukon£enost d¥je manifestuje dokonavým slovesem. P°íkladem, kdy se ve nské v¥t¥ vyskytuje totální objekt, zatímco v £eské verzi je sloveso nedokonavé, jsou výpov¥di se slovesy, jeº jsou ve nských gramatikách tradi£n¥ ozna£ována jako tzv. kvazirezultativní. Také iterativní situace, tedy situace, kdy je d¥j
77
opakován, jsou v £e²tin¥ prototypicky signalizovány slovesem nedokonavým, zatímco n²tina volí formu totálního objektu, jestliºe d¥j postihne celou entitu objektu. V na²í práci jsme také v návaznosti na poznatky ze sou£asných aspektuálních teorií dosp¥li k názoru, ºe aspekt není záleºitostí pouze slovesnou, jak je v £eské jazykov¥dné tradici uvád¥no, ale podílí se n¥m i ostatní v¥tné konstituenty (nap°. objekty, adpozi£ní fráze atd.), a proto jsme rozli²ili pojmy vid a aspekt. Vid se vztahuje pouze k vlastnostem slovesa na základ¥ jeho morfologie a je speci ckým fenoménem ve slovanských jazycích. Oproti tomu aspekt je celov¥tnou záleºitostí zaloºenou na opozici mezi situací ohrani£enou a neohrani£enou. V rámci na²í práce jsme se pokusili navrhnout ná² model aspektu. Je z°ejmé, ºe aspekt je velmi sloºitým fenoménem a pro lep²í porozum¥ní jeho fungování by bylo pot°eba nejen pracovat s více jazyky neº pouze s £e²tinou a n²tinou, ale také v¥novat výzkumu více £asu a úsilí, neº jsme byli my zde na úrovni magisterské práce schopni. P°esto doufáme, ºe cíl na²í práce popsat a srovnat vyjad°ování aspektu v £e²tin¥ a ve n²tin¥ jsme alespo¬ £áste£n¥ splnili. Na²e poznatky jist¥ poslouºí nejen student·m n²tiny, p°ekladatel·m z n²tiny do £e²tiny, £i naopak, ale i badatel·m na poli aspektu. P°ímo v rámci srovnávání aspektu v obou jazycích je jist¥ je²t¥ mnoho, co by stálo za pozornost, nap°. soust°edit se na v¥ty s negací.
78
Literatura ALHONIEMI, Alho. 1978. Suomen kielen terminatiiveista. In Alhoniemi, A. et al. (eds.).
Rakenteita: juhlakirja Osmo Ikolan 60-vuotispäiväksi 6.2.1978. Turun yliopiston suomalaisen ja yleisen kielitieteen laitoksen julkaisuja 6. ALHONIEMI, Alho. 1979. Ajankeston ja ajankohdan adverbiaaleista suomen kielessä. In Explanationes et tractationes fenno-ugricae in honorem Hans Fromm. München: Wilhelm Fink Verblag. COMRIE, Bernard. 1976. Aspect. An introduction to the study of verbal aspect and
related problems. London: Cambridge University Press. ECHOVÁ, Marie et al. 2000. e²tina °e£ a jazyk. Praha: ISV nakladatelství. DOEKAL, Mojmír. 2007. Mereologie £eského aspektu a direkcionální p°edloºky. In
Sborník prací Filozo cké fakulty BU A 55. Brno: Masarykova univerzita, s. 219235. DOWTY, David R. 1979. The Semantics of Aspectual Classes of Verbs in English. In Word Meaning and Montague Grammar. The Semantics of Verbs and Times in
Generative Semantics and in Montague's PTQ . Dordrecht: Reichel, s. 37132. (ES) KARLÍK, Petr NEKULA, Marek PLESKALOVÁ, Jana (eds.). 2002. Ency-
klopedický slovník £e²tiny. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny. FILIP, Hana. 1999. Aspect, Eventuality Types and Nominal Reference. New York: Routledge, Taylor and Francis Group. FILIP, Hana. 2000. Nominal and Verbal Semantic Structure: Analogies and Interac-
tions. viz Publications [online]. Poslední revize 22. 8 2008 [cit. 2008-09-20]. Dostupné z
HAKULINEN, Auli KARLSSON, Fred. 1975. Suomen akkusatiivi: funktionaalinen näkökulma. Virittäjä 79:4, s. 339363. HAKULINEN, Auli KARLSSON, Fred. 1979. Nykysuomen lauseoppi. Jyväskyla: SKS. HAVRÁNEK, Bohuslav JEDLIKA, Alois. 1963. eská mluvnice. 2. vyd. Praha: SPN.
79
HEINÄMÄKI, Orvokki. 1984. Aspect in Finnish. In de Groot, Casper Tommola, Hannu (eds.). Aspect bound: a voyage into the realm of Germanic, Slavonic and
Finno-Ugrian Aspectology. Foris, s. 154177. HEINÄMÄKI, Orvokki. 1994. Aspect as boundedness in Finnish. In Bache, Carl Basbøll, Hans Lindberg, Carl-Erik (eds.). Tense, Aspect and Action. Empirical
and Theoretical Contributions to Language Typology. Berlin: Mouton de Gruyter, s. 207233. HUUMO, Tuomas. 2005. Subjectivity and the challenge of aspect marking: The Riddle of the Finnish Quasi-resultative construction. Cognitive Linguistics 16(1), s. 113 144. HUUMO, Tuomas. 2006. Kvantiteetti ja aika I. Nominaalisen aspektin näkökulma suomen objektin ja subjektin sijamerkintään. Virittäjä 4, s. 504538. HUUMO, Tuomas. 2007. Kvantiteetti ja aika II: nominaalinen aspekti ja suomen predikatiivin sijanvaihtelu. Virittäjä 111(1), s. 323. IKOLA, Osmo. 1964. Lauseopin kysymyksiä. Tutkielmia nykysuomen syntaksin alalta. Helsinki: Suomalaisen kirjallisuuden seura. IKOLA, Osmo (ed.). 1968. Suomen kielioppi ja oikeakielisyysopas. Suomen kielen
käsikirja. Helsinki: Weilin+Göös. ISAENKO, Aleksandr V. 1960. Slovesný vid, slovesná akce a obecný charakter slovesného d¥je. Slovo a slovesnost 21, s. 916. (ISK) HAKULINEN, Auli et al. (eds.). 2004. Iso suomen kielioppi. Helsinki: SKS. ITKONEN,
Terho.
Erään
sijamuodon
ongelmia.
1974.
Helsinki:
Suomalaisen
Tiedeakatemian esitelmät ja pöytäkirjat, s. 173217. KANGASMAA-MINN, Eeva. 1984. Tense, aspect and Aktionsarten in Finno-Ugrian. de Groot, Casper Tommola, Hannu (eds.). Aspect bound: a voyage into the realm of Germanic, Slavonic and Finno-Ugrian Aspectology. Foris, s. 7793.
80
KARLÍK, Petr PLESKALOVÁ, Jana et al. (eds.). 2007. Kapitoly z d¥jin £eské
jazykov¥dné bohemistiky. Praha : Academia. KIPARSKI, Paul. 1998. Partitive Case and Aspect. In Butt, Miriam Geuder, Wilhelm (eds.). The Projection of Arguments: Lexical and Compositional Factors. Stanford: Center for the Study of Language and Information, s. 265307. KOMÁREK, Miroslav. 1984. Pre xace a slovesný vid (K pre x·m prost¥ vidovým a subsumpci). Slovo a slovesnost 45, s. 257264. KOMÁREK, Miroslav. 2002. Ke vztahu mezi videm a tzv. zp·soby slovesného d¥je. In Hladká, Zde¬ka Karlík, Petr (eds.). e²tina univerzália a speci ka 4. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, s. 135150. KOPENÝ, Franti²ek. 1948. Morfologické prost°edky vidové v nyn¥j²í £e²tin¥. In Kellner, A. (ed.). Pocta Fr. Trávní£kovi a F. Wollmanovi. Brno: Komenia, s. 240252. KOPENÝ,
Franti²ek.
1962a.
Slovesný
vid
v
£e²tin¥.
Praha:
Nakladatelství
eskoslovenské akademie v¥d. KOPENÝ, Franti²ek. 1962b. Základy £eské skladby. Praha: SPN. KOPENÝ, Franti²ek. 1977. Nový vým¥r nedokonavosti £eských sloves? Na²e °e£ 60, s. 185189. KUNDERA, Milan. 1969. ert. Praha: eskoslovenský spisovatel. KUNDERA, Milan. 2003. Pila. P°el. Maire Uusitalo. Juva: WSOY. LEHEKOVÁ, Eva. 2004. Kategorie teli£nosti a £eské sloveso. In Awadová, L. et al. (eds.). Setkání bohemist· Cikháj 2004. Brno: Vydáno vlastním nákladem. LEINO, Pentti. 1991. Lauseet ja tilanteet. Suomen objektin ongelmia. Helsinki: SKS. LINDROOS, Hilkka A. 2002. Fin²tina nejen pro samouky. Praha: Leda. LYONS, John. 1977. Semantics. Vol. 2. Cambridge University Press. (M) PETR, J. (ed.). 1986. Mluvnice £e²tiny 2. Tvarosloví. Praha: Academia. MOURELATOS, Alexander P. D. 1978. Events, Processes, and States. Linguistics and
Philosophy 2, s. 415434.
81
PENTTILÄ, Aarni. 1963. Suomen kielioppi. Porvoo: WSOY. (PM) KARLÍK, Petr NEKULA, Marek RUSÍNOVÁ, Zdenka (eds.). 2003. P°íru£ní
mluvnice £e²tiny. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny. POLDAUF, Ivan. 1942. Mechanismus slovesných vid· v nové £e²tin¥. eský £asopis
lologický 1, s. 19. POLDAUF, Ivan. 1964. Souhrnný pohled na vid v nové £e²tin¥. Slovo a slovesnost 25, s. 4656. ROWLING, Joanne K. 1999. Harry Potter and the Prisoner of Azkaban. London: Bloomsbury. ROWLING, Joanne K. 2000. Harry Potter ja Azkabanin vanki. P°el. Jaana Kapari. Helsinki: Tammi. viz HS Klik! 24.7. - Alkuluku: J.K. Rowling - Harry Potter ja Azkabanin vanki [online]. Poslední revize 17. 11. 2008 [cit. 2008-11-17]. Dostupné z ROWLINGOVÁ, Joanne K. 2002. Harry Potter a v¥ze¬ z Azkabanu. P°el. Pavel Medek. Praha: Albatros. SETÄLÄ, E. N. 1901. Suomen kielen lauseoppi. 5. vydání. Helsinki: Seuran Kirjapainon Osakeyhtiö. SIRO, Paavo. 1964. Suomen kielen lauseoppi. Helsinki: Tietosanakirja OY. SULKALA, Helena. 1981. Suomen kielen ajan adverbien semantiikkaa. Oulu: Acta Universitatis Ouluensis. SULKALA, Helena. 1996. Expression of aspectual meanings in Finnish and Estonian. In Erelt, Mati (ed.). Estonian: typological studies I. Publications of the Department of Estonian of the University of Tartu 4, s. 165217. TOMMOLA, Hannu. 1990. On Finnish aspect in discourse. In Thelin, Nils B. (ed.).
Verbal aspect in discourse. Contributions to the Semantics of Time and Temporal Perspective in Slavic and Non-Slavic Languages. Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, s. 349364.
82
VENDLER, Zeno. 1967. Verbs and Times. Linguistics in Philosophy. Ithaca: Cornell University Press, s. 97121. VERKUYL, Henk J. 1972. On The Compositional Nature Of
The Aspects. Dordrecht:
Reidel. (VISK)
HAKULINEN,
Auli
VILKUNA,
Maria
KORHONEN,
Riitta
et
al.
(eds.). 2004. Iso suomen kielioppi. Helsinki: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura. Internetová
verze.
Poslední
revize
1.
11.
2008
[cit.
2008-11-1].
Dostupné
z WALTARI, Mika. 1941. Cizinec p°ichází. P°el. Vladimír Skali£ka. Praha: Sv¥tový literární klub. WALTARI, Mika. 1978. Vieras mies tuli taloon. Porvoo: WSOY. WALTARI, Mika. 2005. Cizinec p°ichází. P°el. Jan Petr Velkoborský. Praha: Kniºní klub.
83
P°íloha 1 Mika Waltari: Cizinec p°ichází O = originál. Waltari, Mika. 1978. Vieras mies tuli taloon. Porvoo: WSOY, s. 717. S = Waltari, Mika. 1941. Cizinec p°ichází. P°el. Vladimír Skali£ka. Praha: Sv¥tový literární klub, s. 719. V = Waltari, Mika. 2005. Cizinec p°ichází. P°el. Jan Petr Velkoborský. Praha: Kniºní klub, s. 718.
Totální objekt / perfektivní vid (1)
O:
tielle. S:
TOT
Hän oli kävellyt jo pitkän
el
107
tien
TOT
kääntyessään viimein kylästä sivu-
str. 7
IMPF
jiº dlouho, kdyº se kone£n¥ obrátil z vesnice na postranní cestu. str.
IMPF
jiº dlouho, neº kone£n¥ odbo£il z vesnice na postranní cestu. str. 7
7
(2)
(3)
V:
el
O:
Vieras oli kävellyt jo pitkän
S:
Cizinec u²el
V:
Cizinec u²el
O:
Hän vilkaisi tulijaan, mutta painoi taas heti välttelevän katseensa
TOT
tien
TOT
sinä päivänä. str. 8
PF
jiº dlouhou cestu toho dne. str. 8
PF
toho dne jiº dlouhou cestu. str. 7
TOT lehteen.
str. 9 S:
PF sv·j neenergický pohled do novin.
Pohlédl na cizince, ale zase hned odvrátil str. 10
V:
PF sv·j uhýbavý pohled na noviny.
Zb¥ºn¥ pohlédl na cizince a hned zase up°el str. 9
(4)
107
TOT
O:
Vieras otti hitaasti laukun
S:
Cizinec pomalu s¬al
V:
Cizinec pomalu sundal
PF
selästään. str. 10
ranec ze zad. str. 11
PF
ranec ze zad. str. 10
Tento p°íklad je zde za°azen, nebo´ doslovný p°eklad zní U²el
PF
jiº dlouhou cestu, kdyº se kone£n¥
obrátil z vesnice na postranní cestu. Oba p°ekladatelé v²ak ve svém p°ekladu up°ednostnili imperfektivní sloveso.
84
(5)
(6)
(7)
(8)
TOT
O:
hän oli oppinut sen
nopeasti . . . str. 10
S:
rychle se tomu nau£il
V:
vycítil, jak se má chovat
O:
Vieras jätti hattunsa
S:
Cizinec nechal
PF
klobouk a ranec na zemi. str. 12
V:
Cizinec nechal
PF
klobouk a ranec na zemi. str.12
O:
mies lisäsi vastaukseensa suuren
S:
muº p°idal
V:
uvedl
O:
Pöydän ääressä istuva mies sytytti nyt holkkisavukkeen
PF
PF
PF
. . . str. 11
108
TOT
. . . str. 10
TOT
ja laukkunsa
lattialle. str. 11
TOT tehdasalueenTOT nimeenTOT . . .
str. 11
ke své odpov¥di jméno velkého pr·myslového kraje . . . str. 13
je²t¥ jméno velké pr·myslové oblasti . . . str. 13
TOT , viskasi tulitikunTOT
huolimattomasti lattialle . . . str. 12 S:
PF
Muº, sedící za stolem, zapálil
si te¤ cigaretu, odhodil
PF
nedbale sirku na
podlahu . . . str. 13 V:
Muº sedící za stolem si zapálil
PF
PF
cigaretu s náustkem, nedbale odhodil
zápalku na podlahu . . . str. 13 (9)
(10)
(11)
(12)
108 109
TOT
O:
(hän) sai esiin siistin
S:
vytáhl
V:
vytáhl
nahkalompakon
TOT
. . . str. 12
PF
£istou koºenou ta²ku . . . str. 14
PF
z ní £istou koºenou náprsní ta²ku . . . str. 13
TOT
O:
Paksuhuulinen mies otti ne
S:
Muº s tlustými rty mu je vytrhl
V:
Muº s tlustými rty mu je vytrhl
O:
Ensin hän aukaisi paperin
S:
Nejd°ív otev°el
V:
Jako první papír
O:
Mies sysäsi todistukset
PF
TOT
nykäisten hänen kädestään . . . str. 12
PF
z ruky . . . str. 14
PF
z ruky. str. 14
. . . str. 12
papír . . . str. 14
109
. . . str. 14
TOT
takaisin ylenkatseellisesti. str. 12
Tento p°eklad není doslovný, je zde pouºito jiné sloveso, proto pro nás není vidová forma d·leºitá. V tomto p°ekladu se nevyskytuje sloveso.
85
(13)
(14)
PF
S:
Muº vrátil
vysv¥d£ení s opovrºením. str. 14
V:
Na£eº s opovrºlivým ú²klebkem str£il
O:
Vanha mies pani äkkiä rysän
S:
Starý muº náhle poloºil
V:
A tu starý muº odloºil
O:
Vieras luki penkiltään tästä katseesta niin pohjattoman ja katkeran vihan
PF papíry cizinci zp¥t do dlan¥. str. 14
PF
PF
TOT
lattialle ja nousi seisomaan. str. 13
sí´ na podlahu a vstal. str. 14
sí´ na podlahu a vstal. str. 14
TOT
. . . str. 13 Cizinec £etl
V:
Cizinec, stále sedící na lavici, vy£etl nenávist
(15)
(16)
(17)
(18)
IMPF z tohoto pohledu tak bezednou a trpkou nenávist . . .
S:
110
PF z jeho pohledu tak bezednou a ho°kou
. . . str. 15
TOT
O:
että hänen oli pakko kääntää päänsä
S:
ºe se musel odvrátit
V:
ºe musel odvrátit
O:
(hän) paiskasi oven
S:
Zabouchl
V:
Práskl
O:
Sitten hän yhä ääneti riisui esiliinan
S:
Pak, stále beze slova, svlékla
P:
Pak si svlékla
O:
Pani hattunsa
S:
Pov¥sil
PF
klobouk na h°ebík a vzal
V:
Pov¥sil
PF
klobouk na h°ebík a ranec si odnesl
PF
PF
PF
syrjään . . . str. 13
. . . str. 15
hlavu . . . str. 15
TOT
PF
jäljessään jysäyttäen kiinni . . . str. 13
za sebou dve°e . . . str. 15
za sebou dve°mi . . . str. 15
PF
PF
TOT
yltään . . . str. 14
zást¥ru . . . str. 15
zást¥ru . . . str. 15
TOT
naulaan ja vei laukkunsa
PF
TOT
perävuoteeseen. str. 15
sv·j ranec k posteli. str. 17
PF
k posteli v rohu sv¥tnice.
str. 17 (19)
110
TOT
O:
Niin yhden
S:
Chci °íct
V:
eknu
PF
PF
str. 15
asian
TOT
minä vain tahdon sanoa . . . str. 15
jen jedno . . . str. 17
vám pouze jedno . . . str. 17
Pouºití perfektiva odpovídá totálnímu objektu v originále.
86
(20)
O:
Hän oli riisunut märät
TOT
tahrimat S:
Zul
PF
TOT
saappaat
TOT
saappaiden päälle. str. 16
jalkarätit
PF
si mokré st°evíce a poloºil
TOT
jalastaan ja laskenut ravan
na n¥ rozedrané a za²pin¥né pun£ochy.
str. 18
(21)
(22)
PF
PF
V:
zul
si holínky a na n¥ poloºil
O:
Nainen nosti saappaat
S:
ena vzala
V:
ena odnesla
O:
Sitten hän pani vuoteelle miehen viereen puhtaan
PF
TOT
za²pin¥né a rozed°ené onuce . . . str. 17
ja jalkarätit
TOT
uunille kuivamaan. str. 16
st°evíce a pun£ochy ke kamn·m su²it. str. 18
PF
boty i onuce usu²it ke kamn·m. str. 17
TOT
alusvaatekerran
TOT .
str. 16
(23)
(24)
(25)
PF
vedle muºe £isté prádlo. str. 18
PF
na postel vedle muºe £isté spodní prádlo. str. 17
S:
Pak poloºila
V:
Pak poloºila
O:
Aamulla voitte ottaa eteisestä kumisaappaat
S:
Ráno si m·ºete vzít
V:
Ráno si m·ºete v p°edsíni vzít
O:
(hän) ojensi nyt kätensä
S:
Podala
V:
i ona natáhla
O:
Riisumatta enempää hän veti päälleen kuluneen
TOT . str. 16
PF
PF
TOT
TOT
PF
ruku . . . str. 18
p°es sebe od°enou p°ikrývku z ov£í k·ºe,
si ranec pod hlavu a natáhl se. str. 19
PF
Víc uº se nesvlékal, ale zabalil
PF
hlavu si dal
se do ot°epané p°ikrývky z ov£í k·ºe, pod
ranec a natáhl se. str. 18
Totální objekt / imperfektivní vid (26)
O:
TOT lampaannahkavällynTOT ,
päänsä alle ja laskeutui pitkäkseen. str. 17
PF
PF
gumáky. str. 17
. . . str. 16
Aniº se dále svlékal, p°etáhl dal
V:
v p°edsíni gumové st°evíce. str. 18
ruku. str. 19
pani laukun S:
PF
Joko olette syönyt päivällisen
TOT
87
. . . str. 12
(27)
IMPF
S:
Ve£e°el
V:
Uº jste ve£e°el
O:
S:
jste uº? str. 13
IMPF ? str. 13
TOT , kuivasi neTOT karheaan pyyheliinaan, pyyhki 111 myös pöydänTOT ja asetti astiatTOT kaappiin. Nainen pesi ääneti astiat
ena beze slova myla
PF
pak st·l a uloºila V:
ena ml£ky myla
IMPF
IMPF nádobí, utíralaIMPF je do hrubé ut¥rky, ut°elaPF také PF
O:
do kredence. str. 15
TOT
Tarvitsemme kaikkiin maataloudessa esiintyviin töihin tottuneen apumiehen
S:
PF
je do hrubé ut¥rky, ut°ela
nádoby. str. 15
st·l a nádobí uloºila (28)
IMPF
nádobí, utírala
TOT
Pot°ebujeme
. . . str. 14
IMPF
pomocníka, zvyklého na v²echny práce v hospodá°ství.
IMPF
pomocníka navyklého na v²echny práce v hospodá°ství.
str. 16 V:
Pot°ebujeme str. 15
(29)
TOT . str. 10
O:
Vieras tunsi, miten nuo silmät punnitsivat ja tarkastivat hänet
S:
Cizinec cítil, jak jej ty o£i prohlíºejí
V:
Cizinec cítil, jak ho ty o£i zkoumají
IMPF
a váºí
IMPF
a váºí
IMPF . str. 11
IMPF . str. 10
Partitivní objekt / imperfektivní vid (30)
O:
Laskeva päivä iski salamoita
PART
vieraan jälkeen kylän lännenpuoleisista
ikkunoista. str. 7 S:
IMPF
Zapadající slunce vrhalo
za cizincem blesky od západních oken vsi.
str. 7 V:
IMPF
Zapadající slunce vrhalo
za cizincem blesky z oken chalup obrácených
k západu . . . str. 7 (31)
111
O:
PART . str. 8
Nyt hän eteenpäin astuessaan katseli enää vain taloa
PF
Doslovný p°eklad zní ena beze slova umyla
a uloºila
PF
PF
nádobí, ut°ela
nádoby.
88
je do hrubé ut¥rky, ut°ela
PF
pak st·l
(32)
(33)
(34)
IMPF
S:
Te¤ jda kup°edu hled¥l
V:
a dál uº pak hled¥l
O:
laukku painoi selkää
S:
ranec tíºil
V:
ranec tíºil
O:
Sen iloton valo valaisi tupaa
S:
Její bezradostné, mrtvé sv¥tlo osv¥tlovalo
V:
Její studené sv¥tlo osv¥tlovalo
O:
Perällä, pitkän pöydän ääressä, luki sanomalehteä
IMPF
jen na domek. str. 9
jen na ten d·m . . . str. 8
PART
. . . str. 8
IMPF
na zádech . . . str. 9
IMPF
záda . . . str. 9
PART . str. 9 IMPF
IMPF
jizbu. str. 10
sv¥tnici . . . str. 9
PART
vielä nuorehko mies
. . . str. 9 S:
Vzadu za dlouhým stolem £etl
IMPF
noviny mlad²í muº, op°ený lokty o st·l
. . . str. 10 V:
IMPF
V £ele dlouhého stolu sed¥l je²t¥ pom¥rn¥ mladý muº, £etl
noviny . . .
str. 9 (35)
(36)
(37)
PART . str. 9
O:
Vieräs katsoi hänen käsiään
S:
Cizinec hled¥l
V:
Cizinec se díval
O:
Hän ei ollut tiennyt sitä
S:
On o tom nev¥d¥l
V:
On o tom oby£eji nev¥d¥l
O:
Vanha mies käänteli rysän vannetta
IMPF
IMPF
na její ruce. str. 9
PART
PART
ratkennutta S:
na její ruce. str. 10
IMPF
. . . str. 10
. . . str. 11
IMPF
. . . str. 10
PART
rysänsilmää
Starý muº obracel
PART
kädessään ja alkoi kutoa
str. 10
IMPF
v ruce sí´ a za£al zase svazovati
IMPF
IMPF
sí´ v dlaních a za£al zase spravovat
roztrºená oka.
str. 11 V:
Starý muº obracel
IMPF
roztrºená
oka. str. 10 (38)
O:
Nainen astui pöydän luokse ja keräsi astioita
89
PART
ja siivosi pöytää
PART .
str. 10
(39)
IMPF
IMPF
S:
ena ²la ke stolu, sbírala
nádoby a utírala
V:
ena zamí°ila ke stolu, aby uklidila
O:
Mies pöydän ääressä oli yhä lukevinaan lehteä
PF
st·l.
PART , PART
Muº u stolu d¥lal, jako by dále £etl sledoval
V:
IMPF
str. 11
nádobí. str. 10
katseensa seuraili salavihkaa ovensuussa istuvaa S:
112
IMPF
mutta hänen pehmeä veirasta
PART . str. 10
noviny, ale jeho m¥kký zrak dále
muºe, sedícího u kamen. str. 11
Muº v £ele stolu p°edstíral, ºe dál £te
IMPF noviny, pokradmu v²ak sledovalIMPF
muºe sedícího u kamen. str. 10 (40)
(41)
(42)
(43)
kädet, jotka pitelivät sanomalehteä
S:
Ruce, které nepevn¥ drºely
V:
Ruce, které drºely
O:
Hän oli nähnyt sellaisia
S:
Vid¥l
IMPF
jiº takové muºe. str. 11
V:
Vid¥l
IMPF
uº takové muºe. str. 10
O:
(hän) jäi katsomaan vierasta
S:
hled¥la
V:
up°ela
O:
kysyi nainen uunin vierestä asetellen likaisia
IMPF
PF
IMPF
PART
113
miehiä
PART
vettä
PART
niiden päälle . . . str. 12
IMPF ²pinavé nádobí na polici a lijícIMPF na
str. 13
PF
Zeptala se ºena od kamen, kam odnosila lila
IMPF
²pinavé nádobí a te¤ na n¥
horkou vodu. str. 13
Jsou moºné oba p°eklady. P°eklad od Velkoborského v²ak predikuje, ºe nádobí není chápané v ur£itém mnoºství.
114
. . . str. 10
. . . str. 12
Ptala se ºena od kamen, stav¥jíc
114
113
PART . str. 10
PART astioitaPART pesualtaaseen
n¥ horkou vodu. V:
noviny. str. 11
na cizince pohled . . . str. 12
PART
S:
IMPF
. . . str. 10
noviny. str. 10
na cizince
ja kaataen kuumaa
112
PART
O:
Skali£k·v p°eklad je doslovný. Viz poznámka 112.
90
(44)
(45)
(46)
(47)
(48)
PART ylhäältä käsin, puhalsi savuaPART suupielestään . . .
O:
Katseli häntä
S:
Hled¥l na n¥ho shora, vypustil
V:
Díval se na n¥j svrchu, z koutk· úst vypou²t¥l
O:
Katsettaan
S:
Nepozdvihuje
V:
A aniº zvedl
O:
(Hän) alkoi tavailla niitä
S:
za£al je slabikovat
V:
za£al je nahlas £íst
O:
Hän polki jalkaa
S:
Dupal
IMPF
V:
Dupal
IMPF , rozp°ahovalIMPF
O:
Sanat takertuivat äkkiä miehen kurkkuun, hän aukoi suutaan
PF
PART
str. 12
z úst kou° . . . str. 13
IMPF
kou°
115
. . . str. 13
kohotamatta . . . str. 12
IMPF
IMPF
zraku . . . str. 14
pohled . . . str. 13
IMPF
. . . str. 12
. . . str. 14
IMPF
PART
PART
. . . str. 14
PART . str. 13
ja levitti käsivarsiaan
IMPF
a zdvihal
ruce. str. 14 paºe. str. 14
PART , hölmistyi
. . . str. 13
116
S:
Slova náhle uvázla muºi v krku, tup¥ se rozhlíºel
. . . str. 15
V:
Slova uvízla muºi v krku, s otev°enou pusou n¥kolikrát p°e²lápl
117
. . . str.
14 (49)
O:
Hän katseli käsiään kaunismuotoisia
S:
Hled¥la
IMPF
PART ,
PART
PART
vieras katseli myös noita
PART ,
voimakkaita
PART . str. 14
sormia
IMPF
na své ruce, také cizinec hled¥l
na ty krásné, silné prsty
. . . str. 16 V:
Chvíli se ml£ky dívala
IMPF
na své ruce, i cizinec hled¥l
IMPF
na ty silné,
krásné prsty . . . str. 15 (50)
115 116 117
O:
PART
Mutta tuskin voimme apumiestä
pitää kauempaa . . . str. 14
Finská fráze puhalsi savua m·ºe mít obojí £tení. Pro na²i práci podstatnou pasẠSkali£ka vynechal.
IMPF
I zde není pro nás d·leºitá pasáº, jejíº doslovný p°eklad zní otvíral
91
ústa, p°eloºena slovesem.
(51)
(52)
(53)
Sotva v²ak si budeme moci drºeti
V:
Jenomºe sotva si m·ºeme dovolit drºet
O:
Jos emäntä ihmettelee, miksi minä tätä
S:
Divíte-li se, hospodyn¥, pro£ beru
V:
Pokud se divíte, pro£ chci
O:
En minä teidän asioitanne
S:
Neptám
V:
Nic víc nechci v¥d¥t
O: S: V:
(54)
O: S:
(55)
IMPF
S:
pomocníka déle . . . str. 16
IMPF
pomocníka déle . . . str. 16
PART
IMPF
IMPF PART
IMPF
PART
paikkaa
haen. str. 15
tohle místo . . . str. 17
tohle místo . . . str. 17 utele. str. 15
se po va²ich v¥cech. str. 18
IMPF . str. 17
PART . str. 16 118 str. 18 Se sklon¥nou hlavou hled¥lIMPF na své nohy. Pää kumarassa hän katseli jalkojaan
Je²t¥ víc sklonil hlavu a zahled¥l
PF
se na bosé nohy. str. 17
PART , hankautuneitaPART jalkojaanPART 119 str. 18 Hled¥lIMPF na své nohy, pokryté puchý°i. ...(hän) katsoi paljaita
PF
V:
Sklopil
O:
hänen katseensa seurasi naisen suoraa
. . . str. 16
mírn¥ rozpa£itý pohled na své nohy pokryté puchý°i. str. 18
PART selkääPART naisen mennessä ka-
mariin . . . str. 16 S:
IMPF
jeho pohled sledoval
její rovná, pevná záda, kdyº ºena odcházela do
komory . . . str. 19 V:
a jak ºena zamí°ila ke své komo°e, pohledem sledoval záda . . . str. 18
Partitivní objekt / perfektivní vid (56)
118 119
PART
O:
Mies potkaisi halkoa
S:
Muº kopl
V:
Muº kopl
. . . str. 13
PF
do d°íví . . . str. 15
PF
do polen . . . str. 14
Skali£k·v p°eklad je doslovný. Skali£k·v p°eklad je doslovný.
92
IMPF její rovná, pevná
(57)
(58)
(59)
(60)
PART
O:
Vieras ei ollut muuttanut asentoaan
S:
Cizinec se nepohnul
V:
Cizinec na lavici se ani nepohnul
O:
Nainenkin nousi, mittaili katseellaan epäröiden miestä
S:
ena vstala, zm¥°ila
V:
ena vstala, vrhla
O:
Mies ojensi kättään
S:
Muº natáhl
V:
Muº natáhl
O:
kiersi sähkönappulaa
S:
oto£il
V:
oto£il
PF
penkillä . . . str. 13
na lavici . . . str. 15
PF
. . . str. 15
PART
PF
PF
. . . str. 16
váhav¥ muºe pohledem . . . str. 18
na muºe mírn¥ nerozhodný pohled . . . str. 17
PART . str. 16
PF
pravici. str. 18
PF
ruku. str. 17
PART
. . . str. 17
PF
vypína£em . . . str. 19
PF
vypína£em . . . str. 18
93
P°íloha 2 Milan Kundera: ert O = originál. Kundera, Milan. 1969. ert. Praha: eskoslovenský spisovatel, s. 514. F = nský p°eklad. Kundera, Milan. 2003. Pila. P°el. Maire Uusitalo. Juva: WSOY, s. 717.
Totální objekt / Perfektivní vid (1)
F:
TOT
on sotainen menneisyys painanut lähtemättömän rumuuden leiman
...
str. 7
(2)
PF
O:
vtiskla
F:
tehtävän
do jeho tvá°e rys neodvolatelné ohavnosti . . . str. 5
TOT , jonka vuoksi tulin tänne, olisin voinut loppujen lopuksi toimi-
ttaa Prahassakin . . . str. 7 O:
úkol, za kterým jsem sem jel, mohl jsem totiº koneckonc· splnit . . . str. 5
(3)
(4)
(5)
(6)
(7)
(8)
(9)
TOT
F:
tilaisuus toimitta se
O:
p°íleºitost vykonat
F:
käänsin sille selkäni
O:
a pak jsem se k n¥mu oto£il
F:
kohti hotellia, josta olin varannut yösijan
O:
k hotelu, kde jsme m¥l zamluven
F:
Portieeri antoi minulle avaimen
O:
Vrátný mi podal
F:
Laskin salkkuni
O:
Poloºil
F:
Suljin ikkunan
O:
Zav°el jsem okno, zatáhl záclony . . . str. 6
F:
Vedin pöydän
PF
syntymäkaupungissani . . . str. 7
ho v rodném m¥st¥ . . . str. 5
TOT
. . . str. 8
PF
zády . . . str. 5
TOT
PF
TOT
PF
PF
TOT
nocleh . . . str. 5 . . . str. 8
klí£ . . . str. 5
TOT
pöydälle ja aukaisin ikkunan
jsem aktovku na st·l a otev°el
TOT , vedin verhotTOT
TOT
. . . str. 8
PF
94
okno . . . str. 56
eteen . . . str. 8
sängyn viereen . . . str. 8
. . . str. 8
PF
i v Praze
O: (10)
(11)
(12)
PF
P°istavil
jsem st·l k posteli . . . str. 6
TOT
F:
Nousin tehtyäni päätöksen
F:
Vstal jsem a byl jsem rozhodnut
F:
pesin vielä käteni
O:
umyl
F:
en aikonut vaarantaa matkani
TOT
PF
PF
. . . s.6
TOT
altaassa, kuivasin ne
pyyheliinaan . . . str. 9
PF
jsem si je²t¥ v umyvadélku ruce, ot°el
TOT
TOT ) . . .
matkan O:
. . . str. 9
je do ru£níku . . . str. 6
TOT
(melko pitkän
ja vaivalloisen
TOT
str. 9
PF
nemám-li zdar celé své cesty (cesty zna£n¥ daleké a namáhavé) uvést v nejistotu . . . str. 6
(13)
F:
TOT 120
pyyntö O:
TOT
minun täytyi . . . esittää jollekulle täkäläiselle tutulle luottamuksellinen . . . str. 9
musím se . . . obrátit
PF
na n¥jakého zdej²ího známého s d·v¥rnou ºádostí
. . . str. 6 (14)
F:
TOT
vieraspaikkakuntalainen, jolle itse olin vuosia sitten välittänyt työpaikan täältä . . . str. 9
O:
PF
místo . . .
PF
mi sluºbu
p°ist¥hovalec, kterému jsem tu p°ed léty sám zprost°edkoval str. 7
(15)
F:
ja joka . . . tekisi minulle tilaisuuden tullen hyvin mielellään vastapalveluksen
O:
TOT 121
. . . str. 9
a který bude . . . velmi rád, dostane-li se mu p°íleºitost oplatit sluºbou . . . str. 7
(16)
(17)
120 121
TOT
F:
hän siirsi puhelimen
O:
p°isunul
F:
ja sitten näin hänet
O:
a pak jsem ho uvid¥l
PF
pöydän reunalle . . . str. 9
mi telefon na kraj stolu . . . str. 7
Finská v¥ta doslovn¥ zní p°edloºit
TOT
. . . str. 9
PF
. . . str. 7
PF
ºádost.
Finská v¥ta doslovn¥ zní a který by mi ud¥lal
PF , pokud se naskytne p°íleºitost, velmi rád protisluºbu.
95
(18)
(19)
(20)
(21)
(22)
(23)
TOT heti ja levitti kätensäTOT hämmästyneenä . . .
F:
mutta tunsi minut
O:
ale vzáp¥tí mne poznal
F:
jossa näin nimikortissa Kostkan nimen
O:
kde jsem uvid¥l
F:
Hyvin mielelläni luovutan tämän
O:
Velice rád se s vámi o n¥j pod¥lím
F:
Olen iloinen voidessani tehdä teille palveluksen
O:
Jsem rád, ºe vám mohu poskytnout
F:
Kostkankin avaimet
O:
také Kostkovy klí£e jsem zastr£il
F:
hänen yksiönsä saisi minut
PF
PF
PF
a rozp°áhl
str. 10
ruce . . . str. 7
TOT
. . . str. 11
na vizitce Kostkovo jméno . . . str. 8
TOT
teidän käyttöönne. str. 11
PF . str. 9 PF
TOT
TOT .122
str. 12
n¥co dobrého. str. 9
työnsin taskuuni hiljaisesti iloiten . . . str. 12
PF
TOT
do kapsy s tichým veselím . . . str. 10
kokemaan jotakin todella kaunista . . .
str. 12
(24)
(25)
(26)
(27)
(28)
(29)
122
PF
O:
aby mi jeho garsonka p°inesla
F:
se auttaa minua tekemään kauniin
O:
umoºní mi provést
F:
osaatte erottaa kulissit
O:
umíte rozeznat
F:
mikään ei ole helpompaa kuin sekoittaa ne
O:
není nic leh£ího, neº je zam¥nit
F:
järjestän teille sujuvan
O:
zajistím
F:
annoin hänet
O:
nechal
F:
nainen kuivasi partaveitsen
PF
PF
TOT
tihutyön
TOT
. . . str. 12
jednu krásnou destrukci . . . str. 10
TOT
seinistä? str. 13
kulisu od zdi? str. 10
TOT
PF
TOT
keskenään . . . str. 13
. . . str. 11
parranajon
TOT
. . . str. 13
vám protek£ní holení . . . str. 11
TOT
PF
PF
opravdu n¥co krásného . . . str. 10
viedä minut
PF
jsem se zavést
TOT
pieneen parturinliikkeeseen . . . str. 14
do malého holi£ského krámku . . . str. 11
TOT
PF
Doslovn¥ Jsem ²´astný, ºe vám mohu ud¥lat
pyyhkeeseen . . . str. 14
sluºbu.
96
(30)
PF
O:
ºena si ut°ela
b°itvu do ubrousku . . . str. 11
F:
kohotin katseeni
TOT
ja annoin sen
TOT
harhailla valkoisessa läikikkäässä
katossa . . . str. 14 O:
PF
zvedl
PF
jsem o£i vzh·ru a nechal
je bloudit po bílém ekatém strop¥ . . .
str. 11 (31)
(32)
(33)
TOT
F:
Annoin katseeni
O:
Nechal
F:
kun tunsin kaulallani parturin sormet
O:
kdyº jsem ucítil
F:
työpöydällä odottava terävä partaveitsi voisi enää vain kruunata pään
PF
jsem o£i na strop¥ i potom . . . str. 11
TOT
TOT
kauniin O:
viipyä katossa . . . str. 14
PF
na krku holi££iny prsty . . . str. 11
itsenäisyyden
TOT
. . . str. 15
ostrá b°itva, která £eká na p°íru£ním stolku, bude uº moci tu krásnou samostatnost hlavy jen dovr²it
(34)
F:
. . . str. 14
PF
. . . str. 12
TOT naamionTOT
Vuosien kuluesa aika oli painanut oikeille kasvoille pettävän . . . str. 15
(35)
(36)
(37)
(38)
(39)
PF
O:
Za tu dobu jí £as vtiskl
na její pravou tvá° klamnou masku . . . str. 13
F:
veti kahdella sormella partaveitsestä saippuanjätteet
O:
dv¥ma prsty odhodila
F:
halusin tunistaa hänet
O:
cht¥l jsem ji poznat
F:
oliko hän tuntenut minut
O:
zda mne poznala
F:
Sitten hän otti pyyheliinan
O:
Pak vzala
F:
hän oli tuntenut minut
O:
ºe mne poznala
TOT
PF
z b°itvy chomᣠmýdla . . . str. 12
TOT
PF
käsistä . . . str. 16
podle rukou . . . str. 13
TOT
PF
. . . str. 16
. . . str. 13
TOT
PF
. . . str. 16
ru£ník . . . str. 13
TOT
PF
. . . str. 15
. . . str. 16
. . . str. 13
97
(40)
(41)
(42)
TOT
F:
Hän otti liinan
O:
Sundala
F:
viisikruunusen
O:
p¥tikorunu si vzala
F:
on suuri törkeys kadottaa varmuus
PF
kaulaltani. str. 16
mi ubrousek zpod krku. str. 13
TOT
hän otti nopeasti ja asiallisesti . . . str. 16
PF
rychle a v¥cn¥ . . . str. 13
TOT
kerran niin rakkaitten kasvojen tu-
tuudesta . . . str. 16 O:
je to veliká hrubost, ztratit
PF
jistotu v totoºnosti tvá°e kdysi tak milované
. . . str. 14 (43)
F:
TOT , vanhanTOT
matkalla huomasin vastakkaisella jalkakäytävällä Jaroslavin nuoruudenystäväni
O:
TOT , symbaaliyhtyeen priimaksenTOT
. . . str. 16
PF na prot¥j²ím chodníku starého p°ítele z mládí, primá²e
cestou jsem spat°il
cimbálové kapely, Jaroslava . . . str. 14 (44)
(45)
TOT
F:
känsin katseeni
O:
uhnul
F:
se parturirouva jonka haltuun minut
O:
ta holi£ka, které jste mne sv¥°il
PF
nopeasti syrjään . . . str. 16
jsem rychle pohledem . . . str. 14
TOT
PF
uskoitte . . . str. 16
. . . str. 14
Totální objekt / imperfektivní vid (46)
F:
TOT
muodosti aikoinaan suojamuurin
unkarilaisten ja turkkilaisten
hyökkäyksiä vastaan . . . str. 7
(47)
(48)
123
IMPF 123
O:
tvo°ícího
kdysi val proti vpád·m Ma¤ar· i Turk· . . . str. 5
F:
joka pilkaten vapautti minut
O:
který mne s výsm¥chem zpro²´oval
F:
hylkäsin ne
TOT
IMPF
TOT
. . . str. 8
podez°ení . . . str. 5
heti . . . str. 9
Ve nském p°ekladu sice není sloveso, ale adjektivum tvo°ící je odvozené od imperfektivního slovesa
tvo°it.
124
124
epäilyksistä
PF
Finský p°eklad doslovn¥ zní osvobodil
m¥.
98
(49)
(50)
(51)
(52)
IMPF
O:
v²echny jsem je hned zamítal
F:
se kysymyskin jonka
O:
i otázka, kterou mu práv¥ kladu
F:
kutsui minut
O:
zval
F:
Kun nyt näen teidän mainion
O:
Kdyº tak vidím
F:
tutustuttui minut
TOT
. . . str. 7
nyt hänelle tein . . . str. 10
IMPF
IMPF
TOT
. . . s. 7
eteiseen . . . str. 11
mne do p°edsín¥ . . . str. 9
IMPF
TOT
TOT
asuntonne
. . . str. 11
tenhle vá² p°ekrásný byt . . . str. 9
TOT
sen tähden muutamiin taloutensa salaisuuksiin . . .
str. 12 O:
zasv¥coval
IMPF
mne proto rychle do n¥kterých tajemství domácnosti . . .
str. 9 (53)
(54)
TOT
TOT
F:
koska tunsimme hyvin sen konkreettisen
O:
protoºe jeho konkrétní podklad jsme dob°e znali
F:
(sormet) jotka työnsivät valkoisen
TOT
liinan
perustan
IMPF
TOT
. . . str. 13
. . . str.10
paitani lauluksen alle . . .
str. 14
(55)
(56)
IMPF
O:
(prsty) které mi zasouvaly
za límec ko²ile bílou plachtu . . . str. 11
F:
valkeassa läikikkäässä tilassa, johon olin kiinnittänyt katseeni
O:
v bílém ekatém prostoru, do n¥hoº jsem upíral
F:
minusta nimittäin tuntui että tunsin tuon
TOT . . .
IMPF
TOT
str. 14
zrak . . . str. 12
naisen
TOT ,
joka kumartui
peilissä ylitseni . . . str. 15 O:
IMPF
zdálo se mi totiº, ºe tu ºenu, co se nade mnou v zrcadle sklání, znám . . . str. 12
(57)
(58)
TOT
F:
hän nyt todella otti käteensä partaveitsen
O:
te¤ uº doopravdy bere
F:
sellaisina kuin olin ne
O:
takové, jaké jsem je znal
IMPF
TOT
. . . str. 15
b°itvu do ruky . . . str. 12
tuntenut . . . str. 15
IMPF
. . . str. 13
99
(59)
(60)
(61)
(62)
(63)
TOT
F:
kun olin nähnyt ne
viimeksi . . . str. 15
O:
co jsem ji naposledy vid¥l
F:
kuulin vain partaveitsen liikkeet
O:
já jsem sly²el
F:
tiedostin sen
O:
uv¥domoval
F:
(hän) painoi kämmenensä
O:
tiskla
F:
viidentoista vuoden jälkeen tunsin jälleen hänen kätensä
IMPF
. . . str. 12
TOT nahkaista hiomahihnaa vasten . . .
IMPF
TOT
IMPF
IMPF
str. 14
jen pohyby b°itvy o koºený brusný pás . . . str. 12
omituisen
TOT
ja hullunkurisen
TOT
TOT
seikan
. . . str. 14
jsem si tu divnou a sm¥²nou v¥c . . . str. 12
TOT
poskiani vasten . . . str. 16
dlan¥ k mému obli£eji . . . str. 13
TOT
kasvoillani . . .
str. 16
(64)
(65)
(66)
IMPF
O:
po patnácti létech cítím
F:
(hän) kuivasi kasvoni
O:
vysou²ela
F:
Vedin rintataskustani viisikruunusen
O:
Vytahoval
F:
Missä te hänet
O:
Odkud ji znáte
IMPF
TOT
znovu její ruce na své tvá°i . . . str. 13
. . . str. 16
mi tvá° . . . str. 13
TOT . str. 16
IMPF
jsem z náprsní kapsy p¥tikorunu. str. 13
TOT
tunnetee? str. 16
IMPF ? str. 14
Partitivní objekt / imperfektivní vid (67)
(68)
(69)
(70)
PART
F:
enkä tuntenut minkäänlaista
O:
necítil
F:
Moneen vuoteen ei mikään vetänyt minua
O:
Po dlouhá léta mne nic netáhlo
F:
Mutta petin itseäni
O:
Ale klamal
F:
nostaen varovasti jalkojani
IMPF
liikutusta
PART
. . . str. 7
jsem ºádné dojetí . . . str. 5
IMPF
IMPF
PART
PART syntymäkaupunkiini . . .
do mého rodi²t¥ . . . str. 5
. . . str. 7
jsem se . . . str. 5
PART
. . . str. 8
100
str. 7
(71)
(72)
(73)
IMPF
O:
zvedaje
opatrn¥ obuté nohy do vý²e . . . str. 6
F:
Samalla hetkellä kuului käytävästä askeleita
O:
V té chvíli bylo sly²et
F:
joka hemmottelee poikaa
O:
která kluka hý£ká
F:
sillan rakentamiseen niiden pitkien vuosien yli, joina en ollut niitä
PART
IMPF
IMPF
PART
ja ääniä
. . . str. 8
z chodby kroky a hlasy . . . str. 6
PART
. . . str. 8
. . . str. 6
PART näh-
nyt . . . str. 9
(74)
(75)
IMPF
O:
p°emos´ování dlouhých let, kdy jsem se s nimi nevid¥l
F:
Nyt minua
O:
Te¤ jsem uº jen trnul
F:
katselin aikani kuluksi sinivalkoraitaisissa sairaalatakeissa kuljeksivia miehiä
O:
PART
PART
. . . str. 7
enää huoletti vain se . . . str. 9
IMPF
. . . str. 7
PART
. . . str. 9
IMPF jsem po muºích, co tu bloumali v modrobíle pruhovaných nemoc-
okoun¥l
ni£ních plá²tích . . . str. 7 (76)
F:
PART mielenkiintoaPART . . .
se kysymyskin . . . vain teeskenteli todelllista
str.
10
(77)
i otázka . . . jen p°edstírá
F:
olisi vaikeata löytää toisesta kaupungista yhtä
(79)
(80)
opravdovou ú£ast . . . str. 8
PART
työpaikkaa
(78)
IMPF
O:
PART
PART
mielenkiintoista
. . . str. 10
IMPF
O:
t¥ºko by hledal
v jiném m¥st¥ tak zajímavé zam¥stnání . . . str. 8
F:
hänen morsiamelleen olisi vaikeaa saada tointa
O:
jeho snoubenka by s obtíºemi hledala
F:
Aloin kiroilla . . . jäykkää
O:
Za£al jsem proklínat
F:
En minä tarvitse vapautta
PART
IMPF
IMPF
PART
täältä . . . str. 10
místo zde . . . str. 8
byrokratiamme
PART
. . . str. 10
. . . t¥ºkopádnost na²í byrokracie . . . str. 8
PART
naisten takia, haluan sitä
varten. str. 11
101
PART
vain itseäni
(81)
(82)
(83)
(84)
(85)
(86)
IMPF
IMPF
O:
Nepot°ebuji
F:
Mitään
O:
Nep°ál
F:
nousimme kapeita
O:
stoupali
F:
kuin peläten että epäilisin häntä
O:
jako by se bál, abych ho nepodezíral
F:
ettei halunnut pohtia syitä
O:
jako by se úmysln¥ necht¥l dohadovat
F:
tarvitsisin huomiseksi miellyttävää
O:
já bych zítra odpoledne pot°eboval
F:
jos Jumalan muurarit muuraavat täällää todellisia
PART
IMPF
svobodu kv·li ºenám, chci
muuta
PART
ji sám pro sebe. str. 8
en toivonutkaan. str. 11
jsem si nic jiného. str. 8
IMPF
PART
PART
portaita
. . . str. 11
jsme po úzkém schodi²ti . . . str. 8
PART
PART
vastahakoisuudesta . . . str. 11
IMPF
z neochoty . . . str. 9
minun pyyntööni . . . str. 11
IMPF
PART
d·vod· mé prosby . . . str. 9
PART
ympäristöä
. . . str. 12
IMPF být v p°íjemném prost°edí . . . PART
seiniä
str. 9
PART 125
...
str. 12
(87)
IMPF
O:
jestli tu boºí zedníci stav¥jí
stavby ze skute£ných zdí . . . str. 10
F:
Minusta tuntuu, että seinien asemasta näen kaikkialla pelkkiä
PART kulissejaPART .
str. 12
(88)
(89)
(90)
125 126
IMPF
O:
Ale mn¥ se zdá, ºe místo zdí vidím
F:
eikä meidän tarvinnut sitä
O:
a nemuseli si znovu opakovat
F:
Entäpä jos ne ovatkin todellisia arvoja ja te tuhoatte niitä
O:
Co kdyº jsou to hodnoty a vy jste ni£itel hodnot? str. 11
F:
hän kysyi minulta enkö todellakaan tarvinnut enää mitään
O:
zeptal se mne, zda uº opravdu nic nepot°ebuji
PART
v²ude jen samé kulisy. str. 10
enää toistaa . . . str. 13
IMPF
. . . str. 10
PART ?126 PART
Ve nském p°ekladu pouze stav¥jí
IMPF
tady skute£né zdi.
IMPF .
Finský p°eklad doslovn¥ zní a vy je ni£íte
102
IMPF
. . . str. 11
str. 13
. . . str. 13
(91)
(92)
(93)
(94)
(95)
(96)
(97)
PART 127
. . . str. 13
F:
sanoin että tarvitsisin enää vain parturia
O:
°ekl jsem, ºe bych si uº jen pot°eboval zajít k holi£i . . . str. 11
F:
En vastustanut Kostkan huolenpitoa
O:
Nebránil
F:
en mielelläni enää katsele omia
O:
nerad se dívám
F:
sormet, kosteat ja liukkaat, levittivät iholleni partavaahdoketta
O:
prsty, vlhké a klouzavé, jak mi roztírají
F:
(nainen) siveli minua
O:
(mne ºena) n¥ºn¥ hladí
F:
Sitten hän alkoi levittää saippuaa
O:
Holi£ka pak za£ala mýdlo roztírat
F:
naisen hellät kädet pitelivät (kääntelivät, hyväilivät) päätäni
IMPF
PART
. . . str. 14
jsem se Kostkov¥ pé£i . . . str. 11
IMPF
PART
kasvojani
PART
. . . str. 14
na svou vlastní tvá° . . . str. 11
PART . . .
PART
IMPF po k·ºi mýdlový krém . . .
str. 14
str. 12
hellästi . . . str. 14
IMPF
. . . str. 12
PART
partasudilla . . . str. 14
IMPF
²t¥tkou . . . str. 12
PART
ikään . . .
str. 14
(98)
(99)
IMPF
IMPF , hladíIMPF ) mou hlavu tak . . .
O:
její n¥ºné ruce drºí
F:
leikki jota
O:
hra, jíº jsem se bavil
F:
toisella (kädellään) raaputti keskittyneesti saippuaa
PART
(otá£ejí
str. 12
olin leikkinyt . . . str. 15
IMPF
. . . str. 12
PART kasvoistani . . .
15 O: (100)
(101)
127
IMPF
druhou (rukou) se²krabávala
PART
F:
katselin häntä
O:
díval
F:
(hän) sanoi jotakin
O:
mluvil
IMPF
pozorn¥ mýdlo s mé tvá°e . . . str. 12
. . . str. 15
jsem se na ni . . . str. 12
IMPF
PART
kauniista kesästä ja uima-altaasta . . . str. 15
cosi o krásném lét¥ a o koupali²ti . . . str. 13
IMPF
V doslovném p°ekladu Pot°eboval
holi£e.
103
str.
(102)
(103)
(104)
(105)
PART
ääntä
PART
F:
totesin, etten tuntenut tuota
O:
zji²´oval jsem, ºe ten hlas nepoznávám
F:
Hän pesi nyt kasvojani
O:
Myla
F:
ne hyväilivät minua
O:
ºe mne zase hladí
F:
hän siis todennäköisesti ei kiinnittänyt kovinkaan paljoa
IMPF
IMPF
PART
. . . str. 15
. . . str. 13
. . . s.15
mi nyní tvá° . . . s.13
PART
IMPF
jälleen . . . str. 16
. . . str. 13
PART huomiotaPART
miehen puheisiin . . . str. 16
(106)
(107)
(108)
IMPF , co jí ten chlapík °íká . . .
O:
tedy pravd¥podobn¥ p°íli² nevnímá
F:
mies jaaritteli jatkuvasti jotakin
O:
chlapík po°ád cosi ºvanil
F:
tiesin vain etten tiennyt mitään
O:
v¥d¥l jsem jen, ºe nevím
F:
niin kuin olisin paennut tungettelevaa
PART
IMPF
. . . str. 16
. . . str. 13
PART
IMPF
str. 13
. . . str. 16
nic . . . str. 14
PART ja äänekästäPART musiikiaPART
. . . str. 16
(109)
IMPF
O:
jako bych prchal
p°ed vtíravou a hlu£nou hudbou . . . str. 14
F:
enkä mennyt edes syömään illallista
O:
ne²el jsem ani k ve£e°i . . . str. 14
PART 128
. . . str. 17
Partitivní objekt / perfektivní vid (110)
(111)
(112)
128
PART
F:
Katsoin pöytää
O:
Podíval
F:
etten likaisi kengilläni peitettä
O:
abych jimi neu²pinil
F:
hänen tervetulotoivotuksensa välittömyys ilahdutti minua
PF
. . . str. 8
jsem se na st·l . . . str. 6
PART
PF
ja lakanaa
PART
. . . str. 8
(celkem £istou) p°ikrývku a plachtu . . . str. 6
Finský p°eklad doslovn¥ zní Ne²el jsem ani jíst
IMPF
104
ve£e°i.
PART
. . . str. 10
(113)
(114)
O:
bezprost°ednost, s jakou mne vítal, mne pot¥²ila
F:
kuin olin auttanut häntä
O:
jaké jsem mu tu pomohl
F:
joka ei kyennyt auttamaan miestä
PART
PF
PF
. . . str. 7
löytämään täältä . . . str. 10
najít . . . str. 8
PART
ja naista
PART
elämään yhdessä
129
. . . str. 10
(115)
(116)
(117)
(118)
O:
která není s to vyjít vst°íc muºi a ºen¥, aby mohli spole£n¥ ºít . . . str. 8
F:
Kehuin Kostkan huonetta
O:
Pochválil
F:
voisitteko lainata minulle asuntoanne
O:
nemohl byste mi p°edtím na odpoledn¥ p·j£it
F:
Kostka oli keittänyt kahvia
O:
Kostka uva°il
F:
hänen yksiönsä saisi minut kokemaan jotakin
PART
PF
. . . str. 11
jsem Kostkovi pokoj . . . str. 9
PART
sitä ennen, iltapäiväksi? str. 11
PF
PART
PF
tnhle vá² byt? str. 9
. . . str. 12
kávu . . . str. 9
PART
todella kaunista
PART
. . . str. 12
(119)
(120)
(121)
(122)
(123)
129
PF
O:
aby mi jeho garsonka p°inesla
F:
se auttaa minua
O:
umoºní
F:
tuskinpa niitä
O:
sotva by jim mohly na²e destrukce ublíºit
F:
Sivelin kasvojani
O:
Sáhl
F:
Puristimme hyvästiksi toistemme kättä
O:
Podali
F:
(leikki) sai yhtäkkiä merkillisen todellisia
PART
PF
tekemään kauniin tihutyön . . . str. 12
mi provést jednu krásnou destrukci . . . str. 10
PART
meidän tihutyömme voivat vahingoittaa . . . str. 12
PART
PF
opravdu n¥co krásného . . . str. 10
PF
. . . str. 10
PART
. . . str. 14
. . . str. 13
jsem si na tvá° . . . str. 11
PF
jsme si s Kostkou na rozlou£enou ruce . . . str. 11
PART
Finská v¥ta doslovn¥ zní která není schopna pomoci
105
PF
piirteitä
PART
muºi a ºen¥ ºít spole£n¥.
. . . str. 15
(124)
(125)
(126)
(127)
(128)
(129)
PF
O:
(hra) nabyla
náhle podivn¥ skute£ných rys· . . . str. 12
F:
käänsi kevyesti tuolia
O:
mírn¥ pooto£ila
F:
hän puhutteli heti parturiani
F:
záhy oslovil
F:
Se kiihdytti minua
O:
Vzru²ilo
F:
Päätin puhutella häntä
O:
Byl jsem rozhodnut, ºe ji oslovím
F:
voidakseni puhutella häntä
O:
abych ji mohl oslovit
F:
Ei ollut kuitenkaan vaikeata saada selville totuutta
O:
Nebylo ov²em obtíºné dozv¥d¥t
PART
PF
. . . str. 15
k°eslo . . . str. 12
PART
PF
mou holi£ku . . . str. 13
PART
PF
. . . str. 15
. . . str. 16
mne to . . . str. 13
PART
heti kuin nousisin tuolista. str. 16
PART
PF
PF , jakmile vstanu z k°esla. str. 13
etunimeltä . . . str. 16
k°estním jménem . . . str. 13
PART . str. 16
PF
106
se pravdu. str. 14
P°íloha 3 Joanne K. Rowling: Harry Potter a v¥ze¬ z Azkabanu O = originál. Rowling, J. K. 1999. Harry Potter and the Prisoner of Azkaban. London: Bloomsbury, s. 711. = £eský p°eklad. Rowling, J. K. 2002. Harry Potter a v¥ze¬ z Azkabanu. P°el. Pavel Medek. Praha: Albatros, s. 710. F = nský p°eklad. Rowling, J. K. 2000. Harry Potter ja Azkabanin vanki. P°el. Jaana Kapari. Tammi, s. 711. Viz HS Klik! 24.7. Alkuluku: J.K. Rowling Harry Potter ja Azkabanin vanki [online]. Poslední revize 17. 11. 2008 [cit. 2008-11-17]. Dostupné z
130
Totální objekt / perfektivní vid (1)
(2)
TOT .
F:
Toiseksi hän teki oikein mielellään läksynsä
:
Doopravdy stál o to, aby si mohl vypracovat
O:
For another, he really wanted to do his homework . . . str. 7
F:
Harry työnsi pyöreät
PF
TOT
taskulampun :
TOT
silmälasinsa
TOT
v²echny domácí úkoly. str. 7
paremmin nenälle, siirsi
lähemmäs kirjaa . . .
PF
Harry si postr£il
PF
kulaté brýle na nose o kousek vý², p°isunul
baterku aº
ke knize . . . str. 7 O:
Harry pushed his round glasses up his nose, move his torch closer to the book . . . str. 7
(3)
(4)
130
TOT
noidan
TOT
F:
kun he saivat kiinni aidon
tai velhon
:
. . . kdyº se jim poda°ilo chytit
O:
that did catch a real witch or wizard . . . str. 8
F:
Noita tai velho lausui tavallisen
TOT
...
PF skute£nou £arod¥jku £i kouzelníka . . . TOT
lieskankylmennysloitsun
TOT
str. 7
...
Vzhledem k tomu, ºe na²im zdrojem nebyla kniha, ale £ást p°ekladu uve°ejn¥ná na internetu, neuvádíme u nské verze £íslo stránky.
107
:
PF základní ohn¥chladicí zaklínadlo . . .
arod¥jka £i kouzelník prost¥ pronesli str. 7
(5)
O:
The witch or wizard would perform a basic Flame-Freezing Charm . . . str. 8
F:
Harry työnsi kynän pergamenttirullan
:
Harry si vloºil
PF
TOT
TOT
TOT
hampaitten väliin ja kaivoi mustepullon
ja
tyynyn alta.
PF
brk mezi zuby a sáhl
pod pol²tá° pro kalamá° a svitek
pergamenu. str. 8 O:
Harry put his quill between his teeth and reached underneath his pillow for his ink bottle and a roll of parchment. str. 8
(6)
F:
Hän kiersi mustepullon
TOT hyvin hitaasti ja varovasti auki, kastoi kynänTOT
musteeseen . . . :
Pomalu a nesmírn¥ opatrn¥ od²rouboval
PF ví£ko kalamá°e, namo£ilPF do n¥j
brk . . . str. 8 O:
Slowly and very carefully he unscrewed the ink bottle, dipped his quill into it . . . str. 8
(7)
TOT
F:
jos joku Dursley kuulisi hänen kynänsä rapinan
vessareissullaan . . .
:
kdyby n¥kdo z Dursleyových cestou na toaletu ²krábání jeho brku zaslechl
PF
. . . str. 8 O:
if any of the Dursleys heard the scratching of his quill on their way to the bathroom . . . str. 8
(8)
F:
kuin lukita Harryn loitsukirjat luudanvarren
:
TOT
TOT ,
taikasauvan
TOT ,
TOT
noidankattilan
ja
heti loman alkajaisiksi kaappiin . . .
ºe na po£átku prázdnin zamkli
PF
Harrymu u£ebnice zaklínadel, kouzelnou
h·lku, kotlík a ko²t¥ . . . str. 8 O:
to lock away Harry's spellbooks, wand, cauldron and broomstick at the start of the summer holidays . . . str. 9
(9)
F:
Professori Kalkaros . . . oli käskenyt kirjoittaa erityisen
TOT
aineen
kutistusliemistä . . .
108
TOT
TOT
hankalan
:
Jeden z úkol·, obzvlá²´ protivné pojednání o zmen²ovacích lektvarech, dostal
PF
od profesora Snapea . . . str. 8 O:
One of the essays, a particularly nasty one about Shrinking Potions, was for Harry's least favourite teacher, Professor Snape . . . str. 9
(10)
(11)
(12)
TOT
F:
(hän) tiirikoi portaiiten alapuolisen komeron oven
:
otev°el
O:
picked the lock on the cupboard under the stairs . . . str. 9
F:
piilotti ne
schoval
O:
and (had) hidden them in his bedroom . . . str. 9
F:
Vernon-setä säpsähti ja siirsi luurin
:
strýc Vernon sebou popla²en¥ ²kubl, p°idrºel
PF
PF
auki . . .
paklí£em zámek p°íst¥nku pod schody . . . str. 89
TOT
omaan huoneeseensa . . .
je ve své loºnici . . . str. 9
TOT
kauas korvastaan . . .
PF si sluchátko t°icet centimetr·
od ucha . . . str. 9 F:
Uncle Vernon jumped and held the receiver a foot away from his ear . . . str. 10
(13)
(14)
TOT
F:
Ja hän paiskasi kuulokkeen
:
A pra²til
O:
And he threw the receiver back onto the telephone. str. 10
F:
Miten sinä uskallat antaa tämän
PF
takaisin puhelinkoneen päälle . . .
sluchátkem zpátky do vidlice. str. 9
TOT
numeron
TOT
tuollaisille ihmisille kuin
kuin sinä!
PF tohle £íslo lidem lidem, jako jsi ty sám! str. 10
:
Jak ses mohl opováºit dát
O:
How dare you give this number to people like people like you! str. 10
Totální objekt / imperfektivní vid (15)
TOT
F:
kauhistui kuullessaan Ronin vastauksen
:
ztuhl, kdyº sly²el
O:
(Harry) froze as he heard Ron's voice answer . . . str. 10
IMPF
...
Ron·v hlas odpov¥d¥t . . . str. 9
109
(16)
(17)
TOT
F:
hän oli saanut luvan päästää pöllön
:
dostal povolení vypou²t¥t
O:
Harry had been allowed to let his owl, Hedwig, out at night. str. 11
F:
Harry kirjoitti loppuun juttunsa
IMPF
iltaisin ulos . . .
ji na noc ven . . . str. 10
TOT
Olivia Oudosta ja pysähtyi taas kuun-
telemaan. :
Harry se uprost°ed pojednání o Vendelín¥ Výst°ednici zarazil, zpozorn¥l a
131
znovu nastraºil u²i. O:
str. 10
Harry nished writing about Wendelin the Weird and paused to listen again. str. 11
(18)
F:
Pimeän talon hiljaisuuden
TOT
rikkoi vain Harryn valtaisan Dudley-serkun
etäältä kuuluva röhkivä kuorsaus. :
Ticho ve ztemn¥lém dom¥ ru²ilo
IMPF jen vzdálené chrochtavé chrápání jeho
neuv¥°iteln¥ otylého bratránka Dudleyho. str. 10 O:
The silence in the dark house was brouken only by the distant, grunting snores of his enormous cousin, Dudley. str. 11
Partitivní objekt / imperfektivní vid (19)
(20)
PART
F:
joutui puurtamaan niitä
:
byl v²ak nucen zabývat
O:
but he was forced to do it in secret, in the dead of night . . . str. 7
F:
Harry seurasi kotkansulkakynänsä kärjellä riveja
IMPF
salaa yösydännä . . .
se jimi jen potají, uprost°ed noci . . . str. 7
PART
PART
etsiessään otsa kurtussa jotain :
O:
avuksi aineeseen . . .
Hrotem svého brku z orlího pera p°ejíºd¥l zamra£en¥ soust°ed¥n hledal
sivun alareunaan
IMPF
po stránce odshora dol· a
IMPF , co by mu pomohlo . . .
str. 7
Harry moved the tip of his eagle-feather quill down the page, frowning as he looked for something that would help him write his essay . . . str. 7
(21)
131
F:
PART
(Ei-taikovat ihmiset) pelkäsivät tikuutta
patn¥ p°eloºené, viz anglický originál.
110
...
:
Lidé nedisponující £arod¥jnými schopnostmi se . . . báli
IMPF £ar a kouzel . . .
str. 7
(22)
(23)
(24)
(25)
O:
Non-magic people . . . were particularly afraid of magic . . . str. 7
F:
mutta eivät oikein tunnistaneet sitä
:
nebyli v²ak p°íli² zdatní v jejich rozpoznávání . . .
O:
but not very good at recognising it . . . str. 78
F:
jos he vain sortavat poikaa
:
budou-li Harryho udrºovat
O:
if they kept Harry as downtrodden as possible . . . str. 8
F:
Heitä
:
V tom ke své nesmírné zlosti nem¥li úsp¥ch . . .
O:
To their fury, they had been unsuccessful. str. 8
F:
Kun Vernon-setä, Petunia-täti ja Dudley menivät ulos etupihalle ihailemaan
PART
...
132
str. 7
PART
oikein olan takaa . . .
IMPF
v co nejv¥t²ím poníºení . . . str. 8
raivostutti, kun menetelmä ei toiminut . . .
Vernon-sedän uutta :
PART
PART
PART
työsuhdeautoa
133
str. 8
...
Zatímco strýc Vernon, teta Petunie a Dudley vy²li ven na p°edzahrádku, kde se obdivovali
IMPF
novému sluºebnímu automobilu strýce Vernona . . .
str. 8 O:
While Uncle Vernon, Aunt Petunia and Dudley had gone out into the front garden to admire Uncle Vernon's new company car . . . str. 9
(26)
(27)
PART
F:
Dursleyt eivät arvaisikaan että hän opiskeli öisin taikuutta
...
:
nebudou Dursleyovi v¥d¥t, ºe po nocích studuje
O:
the Dursleys need never know that he was studying magic by night . . . str. 9
F:
Harry yritti sillä hetkellä ankarasti vältellä hankaluuksia
IMPF £áry a kouzla . . . PART
str. 9
tätinsä ja
setänsä kanssa . . .
132 133
Odpovídajícím £eským slovesem by v tomto p°ípad¥ bylo rozpoznávat, které je imperfektivní. V £eském p°ekladu se odpovídajíci sloveso nevyskytuje, ale nské verzi by odpovídala £eská imperfektivní slovesa ²tvát, zlobit .
111
:
Harry se v²emoºn¥ snaºil nevyvolávat
IMPF se strýcem a tetou ºádné rozmí²ky
. . . str. 9 O:
Harry was keen to avoid trouble with his aunt and uncle at the moment . . . str. 9
(28)
(29)
(30)
(31)
PART , mitä Harry ei osannut . . .
F:
sellaista
:
ve spoust¥ v¥cech, o nichº Harry nem¥l
O:
he knew a lot of things Harry didn't . . . str. 9
F:
mutta ei ollut koskaan aikaisemmin käyttänyt puhelinta
:
av²ak je²t¥ nikdy v ºivot¥ netelefonoval
O:
but had never used a telephone before . . . str. 9
F:
jäi tuijottamaan sitä
:
zahlíºel
O:
staring at it with and expression of mingled fury and alarm. str. 10
F:
Vernon-sedän pienet silmät käännähtivät katsomaan Harrya
IMPF
sebemen²í pon¥tí . . . str. 9
PART 134
IMPF
...
. . . str. 9
PART raivon ja hätäännyksen sekainen ilme kasvoillaan.
IMPF
na n¥ se sm¥sicí vzteku a obav . . . str. 9
PART ,
joka oli
jähmettynyt paikoilleen. :
Malá o£ka strýce Vernona se p°eto£ila sm¥rem k Harrymu, jehoº nohy jako
135
by zarostly do podlahy. O:
str. 9
Uncle Vernon's small eyes swivelled around to Harry, who was rooted to the spot. str. 10
(32)
(33)
134 135
PART
F:
hän karjoi ja piteli nyt kuuloketta
:
rozk°i£el se a drºel
O:
he roared, now holding the receiver at arm's length . . . str. 10
F:
Ron oli varoittanut Hermionea
:
Ron Hermionu varoval
IMPF
niin kaukana . . .
te¤ sluchátko na délku nataºené paºe . . . str. 9
PART
soittamasta . . .
IMPF , aby to ned¥lala . . .
str. 10
Finský p°eklad slovesa s p°edm¥tem käyttää puhelinta doslovn¥ odpovídá anglickému use a telephone. V £eském p°ekladu není odpovídající sloveso, doslovný p°eklad z n²tiny zní o£ka . . . se p°eto£ila, aby
vid¥la Harryho.
112
(34)
(35)
O:
Ron had warned Hermione not to call . . . str. 11
F:
Hermione osasi siis vallan mainiosti käyttää puhelinta
:
telefonovat
O:
knew perfectly well how to use a telephone . . . str. 11
F:
Harry ei siis ollut viiteen pitkään viikkoon kuullut halaistua
IMPF
PART 136
...
um¥la velice dob°e . . . str. 10
PART sanaaPART
velhoystävistään . . . :
A tak se stalo, ºe Harry od svých kouzelnických p°átel p¥t dlouhých týdn· nesly²el
O:
IMPF
jediné slovo . . . str. 10
So Harry had had no word from any of his wizzarding friends for ve long weeks . . . str. 11
(36)
F:
kun Harry oli vannonut, ettei lähetä Hedwig-pöllöllään kirjeitä
PART
ystävilleen . . . :
poté, co odp°isáhl, ºe nebude svou sovu Hedviku pouºívat k posílání dopis· ºádnému ze svých kamarád· . . .
O:
137
str. 10
after swearing that he would't use her to send letters to any of his friends . . . str. 11
(37)
PART
PART
F:
Hedwig piti hirmuista
mekkalaa
:
kv·li randálu, který Hedvika tropila
O:
because of the racket Hedwig made . . . str. 11
IMPF
...
. . . str. 10
Partitivní objekt / Perfektivní vid (38)
136 137
PART .
F:
Kynä pysähtyi lupaavalta vaikuttavan kappaleen yläreunaa
:
Brk se zastavil
O:
The quill paused at the top of a likely-looking paragraph. str. 7
PF
naho°e u nad¥jn¥ vyhlíºejícího odstavce. str. 7
Viz poznámka 134. V £eském p°ekladu není odpovídající sloveso, deverbální substantivum posílání je v²ak odvozeno od imperfektiva posílat.
113
(39)
(40)
(41)
(42)
(43)
PART 138
...
F:
Dursley eivät enää voineet tehdä muuta
:
To nejhor²í, na co se te¤ Dursleyovi zmohli
O:
The most the Dursleys could do these days was . . . str. 9
F:
ja kieltää poikaa
:
a zakázali
O:
and forbid him to talk to the neighbours . . . str. 9
F:
kahmi joitain
:
popadl
O:
(had) grabbed some of his books . . . str. 9
F:
Kunhan hän ei tiputtelisi mustetahroja
:
íkal si, ºe pokud povle£ení nepoka¬ká
O:
As long as he didn't leave spots of ink on the sheets . . . str. 9
F:
ei ollut pitänyt yhteyttä
:
Neozvala
O:
Harry's other best friend from Hogwarts, Hermione Granger, hadn't been in
PART
PF
puhumasta naapurien kanssa . . .
kirjojaan
PART
...
n¥kolik u£ebnic . . . str. 9
PART
PF
PART
PF
lakanoihin . . .
inkoustem . . . str. 9
139
hänkään.
se mu ani Hermiona Grangerová. str. 10
touch either. str. 11
138 139
str. 8
mu mluvit se sousedy . . . str. 9
PART
PF
PF , bylo . . .
Doslovný p°eklad nské verze zní Dursleyovi jiº nemohli d¥lat nic jiného . . . Finská fráze pitää yhteyttä odpovídá anglické be in touch.
114
