MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her

Využití systému Polar Team 2 ve sportovním tréninku Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

PaedDr. Zdeněk Janík

Jiří Effenberger Animátor sportovních aktivit

Brno, 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Využití systému Polar Team 2 ve sportovním tréninku“ vypracoval samostatně na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použité literatury. V Brně 16. 12. 2013

………………………………. Jiří Effenberger

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu bakalářské práce PaedDr.Zdeňku Janíkovi za odborné vedení, ochotu a cenné rady při vypracování této bakalářské práce. Mé díky patří i všem ostatním za jejich ochotnou spolupráci a vstřícnost, kterou během zpracování mé práce projevili.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................... 6 1. SRDEČNÍ FREKVENCE .............................................................. 7 1.1. Maximální srdeční frekvence .................................................................... 7 1.2. Monitorování srdeční frekvence ............................................................... 8

2. POLAR TEAM 2 ........................................................................... 11 2.1. Složení systému Polar Team 2 ................................................................ 12 2.1.1.

Centrální jednotka .............................................................................. 12

2.1.2.

Dokovací stanice snímačů srdeční frekvence .................................... 13

2.1.3.

Polar Team 2 snímače a textilní pásy wearlink .................................. 14

2.1.4.

Bluetooth USB adaptér ...................................................................... 17

2.2. Software .................................................................................................. 18 2.2.1.

Instalace softwaru............................................................................... 19

2.2.2.

První spuštění systému ....................................................................... 19

2.2.3.

Představení softwaru pro systém Polar Team .................................... 23

2.2.4.

Nastavení a upravení družstva ........................................................... 25

2.2.5.

Tréninkový kalendář .......................................................................... 27

2.2.6.

Online přenos ..................................................................................... 28

2.2.7.

Záznam o zátěžové jednotce .............................................................. 32

2.2.8.

Výsledky ............................................................................................ 39

2.2.9.

Zpracování výsledků .......................................................................... 41

3. SOFTWARE PRO ZAŘÍZENÍ PDA .......................................... 44 4. MONITOROVÁNI SF V TRÉNINKOVÉM PROCESU BASKETBALU ................................................................................... 45 4.1. Metodika práce ........................................................................................ 45 4.1.1.

Charakteristika výzkumného souboru ................................................ 45

4.1.2.

Popis použitých přístrojů.................................................................... 45

4.1.3.

Postup při monitorování srdeční frekvence........................................ 46

4.2. Výsledky.................................................................................................. 46 4.3. Shrnutí ..................................................................................................... 49

5. DISKUZE ....................................................................................... 50 6. ZÁVĚR ........................................................................................... 51 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................... 52 RESUMÉ .............................................................................................. 54

ÚVOD Moderní technologie odjakživa pronikaly do všech odvětví lidského snažení, sport nevyjímaje. Každý asi zaznamenal pokrok v materiálech různých sportovních náčiní a nástrojů, modernizaci sportovních prostředků (kola, lodě, auta) a oblečení. Ve vrcholovém sportu se tímto stále více smazávají výkonnostní rozdíly mezi jednotlivci i družstvy. Dále se proto vyvíjí další nové nástroje a prostředky, jak zvýšit výkonnost a efektivitu tréninku. Zvyšuje se jak psychická tak fyzická připravenost sportovce. Neodmyslitelnou součástí moderního tréninku je kromě stále omílané stravy i dosti zásadní monitorování srdeční frekvence a tím dosažení velmi efektivního tréninku ve všech stupních výkonnosti. Tento trend proniká více i do amatérského a hobby sportu. Cílem práce bylo vytvoření interaktivního materiálu systému Polar Team 2 v češtině a tento materiál ověřit následně v praxi. K praxi jsem si vybral basketbalový tým, který trénoval PaedDr. Zdeněk Janík. Materiál by měl uživatelům pomoci lépe pochopit systém Polar Team 2.

6

1. SRDEČNÍ FREKVENCE Srdce je sval, který reaguje na zátěž podobným způsobem jako každý jiný sval (sílí a roste). Srdce stále pumpuje krev do svalů, i když necvičíme, aby zajistilo jejich obnovu a zotavení. Proto srdeční frekvence nepřímo informuje o stavu zotavení svalů (Benson, Connoly, 2011). Odpověď srdeční frekvence na zátěž je ovlivněna několika faktory, jako jsou věk, typ pohybové aktivity, pozice těla, tělesná zdatnost, přítomnost srdečního onemocnění, medikace, objem krve, vliv okolí. Při zvyšování srdeční frekvence se zkracuje délka diastoly při téměř neměnící se době trvání systoly. Při určité nadměrné srdeční frekvenci dojde k tomu, že doba trvání diastoly neumožní naplnění srdce a zhorší se pokrevní myokardu (koronární tepny se plní v diastole). Proto musí jedinec práci přerušit nebo snížit její intenzitu. Maximální srdeční frekvence je jedním z kritérií maximální práce. Maximální tepová rezerva je dána rozdílem maximální srdeční frekvence a srdeční frekvence v klidu. Používáme ji pro výpočet doporučené srdeční frekvence při zátěži (Pastucha, 2011). Srdeční frekvence je velmi ovlivnitelný ukazatel, reaguje přes stresové hormony (adrenalin) na rozrušení, zvyšuje se tudíž i v předstartovním stavu. Její zvýšení charakterizuje intenzitu zatížení, k výchozím hodnotám se vrací až v době uklidnění. Čím strmější je návrat při zotavení, tím je jedinec zdatnější. Klidové hodnoty se pohybují kolem 70 tepů za minutu, u dětí jsou tyto hodnoty vyšší. Vlivem tréninku, zejména vytrvalostního, se klidové hodnoty snižují (Dovalil a kol., 2009).

1.1. Maximální srdeční frekvence Neznalost vlastní SFmax je základní chybou. Podle Bensona a Connollyho (2011) je základní vzorec pro výpočet SFmax (220 - věk) nedostatečný a proto radí, aby se sportovci raději nechali otestovat na běžeckém pásu pod dohledem fyziologa či lékaře, který zaručí správné provedení testu. Nejbezpečnější a

7

nejefektivnější cestou, jak se nechat otestovat, je provedení testu na specializovaných pracovištích. Cena takového vyšetření se v Česku pohybuje kolem 1.000 Kč. Většina lidí dosahuje vyšší SFmax při běhu než například na kole. Proto by měl každý sportovec absolvovat test na takovém stroji, který je nejblíže podobný sportu, který dělá. Cyklista by měl test provádět na rotopedu, veslař na veslařském ergometru nebo na vodě a běžec na běžeckém trenažéru (Benson, Connoly, 2011). Maximální srdeční frekvence (SFmax) je hodnota maximálního počtů tepů za minutu, které je srdce schopno zvládnout. Jak píše autor Vala (2012), s věkem klesá hodnota a je značně individuální. Velká většina tepových měřičů již dnes umí vypočítat maximální srdeční frekvenci z našich zadaných údajů (věk, váha apod.). Je dobré si umět vypočítat svoji srdeční frekvenci a porovnat ji s údaji, který nám vypočetl sporttester (Tajduš, 2012). Výpočty si ukážeme v následující kapitole. Z vypočítaného SFmax si můžeme vypočítat tréninkové pásmo. Ukázkový test k určení SFmax při běhu 1. Najdeme si běžeckou dráhu nebo mírný kopec o délce 400 až 600 metrů 2. Zahřejeme se klusem dlouhým 0,8 až 1,6 km. 3. Poběžíme jedno kolo nebo jeden mírný kopec a zkontrolujeme si srdeční frekvenci. 4. Po té půjdeme odpočinkovým tempem 2 minuty a běh zopakujeme. Zaznamenáme si srdeční frekvenci. 5. Po běhu opět půjdeme odpočinkovým tempem a znovu opakujeme běh. Srdeční frekvence na konci třetího úseku by se měla zhruba rovnat naší maximální srdeční frekvenci (Benson, Connoly, 2011).

1.2. Monitorování srdeční frekvence Monitorování srdeční frekvence je výhodné proto, že se spoléháme pouze výhradně na kapacitu našeho srdce (Benson, Connoly, 2011). Maximální srdeční frekvence (SFmax), je nejvyšším počtem úderů za minutu (anglická zkratka bpm –

8

beats per minute), které jedinec dosahuje při vynaložení maximálního úsilí. SFmax každého jedince závisí na věku, dědičných vlastnostech a fyzické kondici a je velmi užitečným nástrojem při určování intenzity cvičení, které se obvykle vyjadřuje právě v procentech z maximální srdeční frekvence. Hodnota srdeční frekvence je při submaximálním zatížení v setrvalém stavu přímo úměrná intenzitě tohoto zatížení i spotřebě kyslíku (Heller, 2011) Prvním krokem při určování správné intenzity cvičení je najít svou maximální srdeční frekvenci (Moravec a kol., 2007). Obvyklá metoda výpočtu využívá vzorce, v němž se od hodnoty 220 odečítá věk (například u třicetiletého člověka by maximální srdeční frekvence byla 220 – 30 = 190). Výpočet založený na věku poskytuje průměrnou statistickou hodnotu SFmax a je vhodnou metodou určení maximální srdeční frekvence pro valnou většinu lidí, kteří s cvičením podle SF začínají (©Polar Electro, 2012) Ovšem podle Bensona a Connollyho (2011) je základní vzorec pro výpočet SFmax nedostatečný. Existuje několik způsobů výpočtů pro SFmax. Rovnice 1: 220 – věk = SFmax Rovnice 2: 210 - [0,5 x věk] = SFmax Vzorce, kde je bráno v potaz pohlaví sportovce: Rovnice 3 (muži): 202 – [0,55 x věk] = SFmax Rovnice 4 (ženy): 216 - [1,09 x věk] = SFmax Pokud známe svoji SFmax , můžeme si vypočítat svoje tréninkové pásmo. Tréninkové pásmo můžeme počítat podle Karvonenova vzorce (Taussig, 2013). Příklad výpočtu tréninkového pásma od 70 do 80 % SFmax pro 40tiletého muže, klidová srdeční frekvence (SFklid) je 65 tepů za minutu (Benson, Connoly, 2011). Klidová SF se měří palpačně ráno po probuzení po dobu 10 sekund a pak se násobí šesti (Zahradník, Korvas, 2012). Tréninkové pásmo vypočítáme takto: 220 – 40 (věk) = 180 tepů/minutu (SFmax) 180 tepů/minutu (SFmax) – 65 tepů/minutu (SFklid) = 115 tepů/minutu (SFrez)

9

0,7 (70%) x 115 tepů/minutu (SFrez) + 65 tepů/minutu (SFklid) = 145,5 tepů/minutu 0,8 (80%) x 115 tepů/minutu (SFrez) + 65 tepů/minutu (SFklid) = 157 tepů/minutu Tréninkové pásmo 40tiletého muže je: 145 až 157 tepů/minutu Tréninkové pásmo můžeme vypočítat i pomocí předešlých vzorců. Ukážeme si to na prvních dvou rovnicích: Rovnice 1: 220 – 40 (věk) = 180 tepů/minutu (SFmax) 180 tepů/minutu (SFmax) x 0,7 (70%) = 126 tepů/minutu 180 tepů/minutu (SFmax) x 0,8 (80%) = 144 tepů/minutu Tréninkové pásmo je: 126 až 144 tepů/minutu Rovnice 2: 210 – [0,5 x 40 (věk)] = 190 tepů/minutu (SFmax) 190 tepů/minutu (SFmax) x 0,7 (70%) = 133 tepů/minutu 190 tepů/minutu (SFmax) x 0,8 (80%) = 152 tepů/minutu Tréninkové pásmo je 133 až 152 tepů/minutu Při porovnání vidíme, že každý vzorec nám vyšel trochu jinak. Proto je pro sportovce, kteří to myslí vážně, lepší nechat si provést test u fyziologa nebo u sportovního lékaře (Benson, Connoly, 2011). Těm, kdo se zajímají o přesnější a individuálnější výpočet SFmax (například sportovci, kteří si udržující dobrou kondici po mnoho let či starší lidé, kteří s cvičením právě začínají), nabízí různé firmy několik modelů snímačů tepové frekvence, které dokáží určit maximální srdeční frekvenci uživatele pomocí testu kondice. Tento test se provádí zcela v klidu, nejlépe po ránu a naměřené hodnoty klidové SF a variability SF porovnáváme s věkem, pohlavím, výškou a hmotností testovaného jedince. Výstupem je kromě hodnoty VO2max (maximální spotřeba kyslíku přesně vypovídající o stavu kondice) také predikce maximální srdeční frekvence testovaného jedince (SFmax-p). Tento výpočet je samozřejmě přesnější než vzorec 220 – věk a tak navíc umožňuje stanovit maximum SF bez nutnosti zatěžovat jedince vyčerpávajícími testy maximální zátěže (©Polar Electro, 2012).

10

2. POLAR TEAM 2 Polar Team 2 je systém určený primárně pro online i offline měření srdeční frekvence skupin a kolektivů. Své uplatnění najde zejména mezi sportovci jakéhokoliv skupinového sportu nebo týmového tréninku. Jeho uplatnění je jak ve fitcentrech tak i v halách pro různé skupinové sporty (házená, basketbal, volejbal, fotbal...), kde trenér může měřené hodnoty sledovat na monitoru nebo na plátně pomocí projektoru během cvičení a tak sledovat online intenzitu zatížení organismu svých svěřenců. To vede ke zvyšování motivace sportovců a trenéra i jejich zájmu o racionální přístup k tréninku. Díky mobilitě zařízení je možné celý systém využít i v otevřených prostorech, hřištích a různých outdoorových centrech. Celý systém důkladně eviduje a monitoruje nejen konkrétní trénink, ale hlavně dokáže systematicky zaznamenávat a vyhodnocovat celý tréninkový cyklus jakéhokoliv rozsahu. Propracovaná evidence cvičence dovoluje podrobné nastavení a zpracovávání i individuálních tréninků. Offline režim lze využít pro monitorování individuálních jednotek sportovce mimo dosah centrální jednotky. Zaznamenané údaje o tréninku se uchovávají v hodinkách, jejichž obsah se posléze stáhne do evidence systému. Přehledné grafy a další nástroje pak dovedou vyhodnocovat tréninkové pokroky jednotlivce i celého družstva. S těmito vlastnostmi můžeme systém Polar Team 2 ideálně použít při systematickém tréninku sportovního družstva i jednotlivce. Poněkud méně obvyklé, ne však nemožné, je využití systému pro jednorázový monitoring kolektivního cvičení, např. spinningu, aerobiku atd. Nevýhodou je nastavení parametrů jednotlivých cvičenců, které je nutné pro online zobrazování korektních výsledků (% max. srdeční frekvence, aerobního prahu atd). Tyto parametry by měli mít účastníci odborně změřené od sportovního lékaře, aby měly vypovídající a aktuální hodnotu. Při rekreačním sportu lze využít i tabulkových hodnot pro orientační určení max. srdeční frekvence a prahů, ovšem díky velké nepřesnosti údajů efektivita tréninku klesá. Naproti tomu atraktivita a motivace při takovýchto tréninkových jednotkách je stále velmi vysoká.

11

2.1. Složení systému Polar Team 2 Systém je dodáván v kufříkovém balení, které zajišťuje ochranu všech jeho součástí a snadnou přenositelnost a manipulaci při převozu. Kromě napájecích adaptérů a dokumentace sestava obsahuje centrální jednotku, dokovací stanici pro vysílače, volitelný počet vysílačů (10 v základní sestavě) s flexibilními popruhy a instalační CD s aktuální verzí obslužného softwaru pro PC nebo PDA (obr. 1). V balení naleznete i držáky pro montáž na zeď do tělocvičny nebo jiného tréninkového prostoru (Svoboda, 2010).

Obr. č. 1 Sestava Polar Team 2 (http://www.polar.sk/skupiny/polarteam_1.jpg)

2.1.1. Centrální jednotka Mozek celého zařízení, který přijímá signál ze všech tepových snímačů. Centrální jednotka vydrží i několik hodin bez napájení díky vestavěné baterii (obr. 2). Výdrž baterie závisí také na počtu přijímaných snímačů. Výrobce udává výdrž až 12 hodin bez nabíjení. Běžná výdrž z praxe není větší než 6 hodin. Doba nabíjení do 100% je kolem 4 hodin. Pokud jednotku nabíjíme, musí stát na nožičkách, jinak by mohlo dojít k přehřátí přístroje. Během nabíjení dosahuje teplota až kolem 60°C. Provozní teplota centrální jednotky je -20°C až +60°C. Centrální jednotka je odolná vůči prachu nebo vodě, takže ji lze brát i do prašného prostředí nebo do mírného deště. Pokud jí však budeme používat v dešti je dobré jí používat bez elektrické energie. Přijímá údaje ze snímačů pomocí technologie Bluetooth a posílá je do PC nebo do PDA přes Ethernet konektorem

12

RJ45 či bezdrátové připojení wifi (IEEE802.11b). Může sledovat až 80 snímačů v reálném čase. Dosah signálu snímačů se udává až na sto metrů. Signál se posílá do softwaru v PC. Díky tomu si pak můžeme promítat online intenzitu srdeční frekvence na plátno. Centrální jednotku lze propojit až se třemi základními jednotkami dohromady. V základním balení jsou i nožičky pro centrální jednotku, která potřebuje větrat. Dá se přidělat i na zeď, pokud bychom ji chtěli připevnit na trvalo (©Polar Electro, 2012). Na přední straně naleznete hlavní vypínač, plus čtyři diody: první dioda znamená, že centrální jednotka je připravena k použití, druhá dioda znamená, že PC a centrální jednotka jsou spárovány mezi sebou, třetí dioda se rozsvítí tehdy, když máme daný tepové snímače v dokovací stanici, čtvrtá dioda se rozsvítí jen tehdy, pokud máme propojených více centrálních jednotek.

Obr. č. 2 Centrální jednotka (http://www.hodinky-sport.cz/user/shop/big/635(3).jpg)

2.1.2. Dokovací stanice snímačů srdeční frekvence Polar Team 2 dokovací stanice vysílačů (obr. 3) slouží k nabíjení a nastavení tepových snímačů. Do dokovací stanice lze zapojit až 10 tepových

13

snímačů. Umožňuje komunikaci s tepovými snímači a spojuje tepové snímače s počítačem jen tehdy, pokud jsou snímače vloženy do nabíječky. Důležité je, že nabíječka snímačů dobíjí tepové snímače. Nevýhodou tepových snímačů je, že se mírně vybíjí, když jsou mimo nabíjecí stanici. Proto je dobré mít tepové snímače pořád v nabíjecí stanici, aby se stále nabíjely. Pak se nám nemůže stát, když tepové snímače vytáhneme, že budou vybité. Samozřejmě, že dokovací stanice musí být v síti. Dokovací stanice dokáže měnit režim tepových snímačů. Má dva základní režimy. První je online a druhý offline. U online automaticky hned vidíme reálnou hodnotu srdeční frekvenci např. na projektoru v tělocvičně. Potom máme režim offline, kde měřený nemusí být vůbec v dosahu dokovací stanice. Tepový snímač si vše pamatuje a až po připojení k počítači si software stáhne všechna data. Nabíječku je možné používat pouze v interiéru. Není odolná proti vodě. Pokud chceme, aby snímač přenášel data do počítače, musíme nejdříve otevřít software Polar Team 2, připojit centrální jednotku k počítači a připojit napájecí kabel do nabíječky. Po připojení napájecího kabelu vložíme snímače do nabíječky. Počkáme než se nám rozsvítí na centrální jednotce indikátor č.3. Pokud máme správně vložený snímač do nabíječky, uslyšíme krátký zvuk a rozsvítí se nám červená dioda po dobu 5 sekund (©Polar Electro, 2012).

Obr. č. 3 Dokovací stanice (http://www.hodinky-sport.cz/user/shop/big/635(9).jpg)

2.1.3. Polar Team 2 snímače a textilní pásy wearlink Polar Team 2 systém shromažďuje data srdeční frekvence z tepových snímačů (obr. 4) a pásů WearLink. Snímače přenášejí údaje o srdeční frekvenci do centrální jednotky na vzdálenost až 100 metrů. Jsou také kompatibilní se špičkovými sporttestery Polar. Snímače mají vnitřní paměť na 360 hodin pro

14

ukládání dat srdeční frekvence v offline režimu. Přesné měření srdeční frekvence je založeno na principu EKG (Benson, Connolly, 2011). Kapacita záznamu online může být až 48 hodin.

Obr. č. 4 Tepový snímač (http://www.hodinky-sport.cz/user/shop/big/636(6).jpg)

Životnost baterie činí 30 hodin on-line s Bluetooth a 250 hodiny offline. Snímače jsou mrazuvzdorné a odolné proti vodě do hloubky až třiceti metrů. Snímače srdeční frekvence jsou v režimu spánku, pokud nejsou v nabíjecí stanici nebo připojeny k popruhu. Proto se snímače mírně vybíjí, i když je nepoužíváme. Pokud se nám online přenos dat zastaví, snímač hledá stále dál nové připojení automaticky. Při offline režimu můžeme data nahrát do počítače později. Prvotní nabíjení tepových snímačů trvalo asi 30 hodin, i když v návodu je uvedeno minimálně 60 hodin. Dále na plné nabití stačí 5-6 hodin. Kapacitu nabití snímače lze jednoduše rozpoznat barvou diodového indikátoru umístěného na přední straně. Zelená barva indikuje plné nabití, červená pak nízkou hladinu energie. Aby tepové snímače pevně držely na těle cvičence, máme k dispozici flexibilní pásy wearlink (obr. 5). Popruhy se dají prát v pračce při teplotě do 40°C. Při praní se pro ochranu snímacích ploch musí používat síťový vak, který je v základním balení Polar Teamu 2. Popruhy by se měly po každém použití opláchnout pod vlažnou tekoucí vodou. Nikdy se nesmí uskladňovat vlhké (©Polar Electro, 2012).

15

Obr. č. 5 Pás WearLink (http://www.fsps.muni.cz/impact/tmp2/system-polar/)

Aby snímač správně pracoval, je nutné dodržet následující pokyny (obr. 6): 1.

Navlhčit elektrody v oblasti popruhu pod tekoucí vodou.

2.

Připojit konektor k popruhu. Nastavit popruh, aby nám správně držel. Ne příliš pevně, aby nás neškrtil, ale taky ne moc volně, aby nám nepadal.

3.

Elektrody dáme kolem hrudníku, těsně pod prsními svaly a připojíme háček na druhý konec popruhu.

4.

Zkontrolujeme, zda jsou mokré plochy elektrod a jestli mají dostatečný kontakt s pokožkou.

16

Obr. č. 6 Pokyny pro připnutí pásu WearLink. (http://www.polar.com/e_manuals/Team2/Polar_Team2_sw_help_English.pdf)

2.1.4. Bluetooth USB adaptér USB adaptér se připojuje do USB portu v počítači. Je možné nahradit centrální jednotku, pokud jsou data přenášena mezi snímači a PC. Data jsou přenášena pomocí USB dongle (obr. 7), pokud jsou snímače vloženy do nabíječky. Online sledování nelze provést přes USB dongle. USB dongle musí být zaveden do systému během průvodce, jinak nebude pracovat správně (©Polar Electro, 2012).

Obr. č. 7 USB. (http://www.hodinky-sport.cz/user/shop/big/636(4).jpg)

17

2.2. Software Software je vyvinut výhradně pro Polar Team 2. Umožňuje nám využívat všechny funkce, jako jsou např. plánování období svého týmu, monitorování hráčských srdečních frekvencí online během tréninku, analýza dat srdeční frekvence atd. Pro správnou funkčnost a chod systému je dobré pravidelně aktualizovat software. Proto je nutné mít připojení k internetu. Minimální požadavky na chod programu pro PC: 2 GHz procesor 2GB RAM paměť 1GB volného místa na harddisku bezdrátové spojení (vestavěný wifi přijímač) operační systém Windows ve verzi XP nebo Vista, windows 7 Minimální požadavky na chod programu pro PDA: 10 Mb volného místa na disku bezdrátové připojení (IEEE802.11b/g) operační systém Windows Mobile 5 nebo novější Program je volně dostupný. Dá se stáhnout z internetu, je v češtině a můžeme ho mít nainstalovaný na kolik počítačů potřebujeme. Není tam žádné omezení a ani žádný instalační klíč. Software slouží pouze k obsluze systému Polar Team2, proto nepřekvapí jeho volné stažení z internetu v rámci podpory produktu. Přenositelnost naměřených informací lze využít při měření na různých instalacích softwaru, nemusíme se tedy omezovat pouze na jeden výpočetní stroj. Téměř logicky se nabízí měření terénu v exteriérech a následné vyhodnocení na stolním počítači nebo jiném stroji v pohodlí kanceláře či tréninkového centra (©Polar Electro, 2012).

18

2.2.1. Instalace softwaru Je velmi jednoduchá. Stačí vložit instalační CD do PC a počkat než se instalace automaticky spustí. Po té vybereme jazyk, ve kterém chceme mít daný program nainstalovaný. Mě osobně se na začátku čeština nepodařila nastavit. Poté, až jsem program nainstaloval, se mi ji podařilo zadat. A to tak, že jsem si najel kurzorem myši na složku Tools dále Preferences –Language, kde jsem vybral češtinu a dal uložit (Svoboda, 2010). Dále zvolíme Instalace PC softwaru a pak už se řídíme dle pokynů na monitoru.

2.2.2. První spuštění systému Po naistalování na nás čeká průvodce, který nás povede při spuštění programu Polar Team2. Každý krok je srozumitelně popsán a vysvětlen a navíc je přiložena krátká animace. V průvodci se můžeme libovolně pohybovat. Slouží nám na to tlačítka zpět a další. Průvodce můžeme i ukončit tlačítkem zrušit.

Obr. č. 8 Průvodce – krok 1. .

19

V úvodu nás průvodce Vítá v programu Polar Team2 (obr. 8). Dalším krokem je postup co máme udělat, než začneme samotný program využívat. V průvodci jsou i menší videa pro usnadnění. Nejdříve zapojíme komunikační jednotku do elektřiny. Poté propojíme síťový kabel s komunikační jednotkou a počítačem. Komunikační jednotku spustíme hlavním vypínačem a vyčkáme, dokud se nám nerozsvítí příslušné diody 1 a 2. Indikátor č. 1 značí spuštění základní jednotky, č. 2 indikuje propojení centrální jednotky a spuštěného softwaru. Poté zapojíme dokovací stanici snímačů do elektřiny. Vložíme do ní tepové snímače a vyčkáme, než se nám rozsvítí příslušná dioda 3 na komunikační jednotce, která signalizuje propojení centrální jednotky se stanicí. V druhém kroku nás informuje o založení našeho týmu. Informace si můžeme přenést i z jiného SW Polar. Zadáme název týmu, můžeme si připojit různé detaily či přidat logo. Následuje výběr zátěžové zóny, kde si každý trénink lze rozdělit podle intenzity do několika zátěžových zón, jejichž limity si můžeme libovolně nastavit. Můžeme si nastavit jak maximální srdeční frekvenci, tak i aerobní a anaerobní práh (obr. 9) (©Polar Electro, 2012).

20

Obr. č. 9 Průvodce – zátěžové zóny

V dalším kroku je přehled zátěžových aktivit, které slouží k lepší orientaci v kalendáři a výsledcích. Můžeme si zde uvést jmenovitý seznam družstva, určit jejich činnost a barvu, která se nám objeví v kalendáři. Dále můžeme přidat nové hráče nebo je načíst z jiného SW Polar. K hráčům je nutné přidat parametry jako je datum narození, SFmax, klidovou SF, VO2max, aerobní práh, anaerobní práh, výšku a hmotnost. Posledním a dosti zásadním krokem je spárování snímačů a centrální jednotky. Jelikož se jedná o univerzální tepové snímače Polar 2, je nutné centrální jednotku „naučit“ přijímat jedinečnou frekvenci daného snímače. Pro tento krok je nutné mít snímače umístěny v dokovací stanici a plně nabité. Průvodce vyhledá nové snímače, které po vybrání potvrdíme a zavedeme do systému. Tímto krokem dostane snímač jedinečné číslo v softwaru, kterým označíme i zařízení přiloženou samolepkou. Při další práci už bude snímač vystupovat stále pod přiřazeným číslem. Pokud tento krok z jakéhokoliv důvodu přeskočíme nebo budeme chtít

21

některé snímače v budoucnu do systému přidat, můžeme se k této funkcionalitě vrátit v menu programu přes nástroje – přidat nový vysílač (obr. 10).

Obr. č. 10 Průvodce - hardware

Po ukončení průvodce nastavení se nám spustí samotný program, kde máme připravený svůj tým. V případě korektní konfigurace snímačů je software připraven k použití.

22

2.2.3. Představení softwaru pro systém Polar Team Software je určen pro zaznamenávání srdeční frekvence, rozbor a vyhodnocení našeho tréninku. Software slouží pro efektivnější pracování s naším týmem. Pro správnou funkčnost programu je dobré dbát na aktualizace programu. Pro efektivní použití je doporučeno postupovat podle následujících 5 kroků:

Krok 1: Editace týmu či skupiny Software Polar Team 2 je navržen speciálně pro řízení velkých skupin a týmů. Program obsahuje nástroje pro plánování celé sezóny, sledování srdeční frekvence v reálném čase, analýzu naměřených údajů a sledování dlouhodobých výsledků.

Krok 2: Plánování tréninku Pro přípravu na úspěšnou sezónu můžeme využít mnoho pokročilých nástrojů pro plánování a vyhodnocení tréninku. Pomocí funkcí v programu můžeme zatěžovat každého jednotlivce nebo tým tak, aby dlouhodobě dosahovaly svých nejlepších výkonů. Pomocí kalendáře jsme schopni vytvořit si sezónu, rozdělit ji na části a editovat detaily jednotlivých tréninkových jednotek. Kalendář umožňuje také zhodnocení uplynulých tréninkových období s ukazatelem pro využití aktuálního stavu každého jednotlivého hráče.

Krok 3: Záznam online Úspěšných výsledků můžeme dosáhnout pouze poctivou přípravou svého týmu. Se softwarem Polar Team 2 jsme schopni monitorovat úsilí každého hráče v reálném čase. Tato aplikace nám nabízí výběr různých výstupů při on-line přenosu: Výpis údajů = rychlý přehled všech údajů o hráči v jediném zobrazení.

23

Křivka = sledování aktuálního průběhu SF, porovnání s předchozí zátěží Sloupcové grafy s mřížkou = sledujeme on-line údaje vybraného hráče v samostatném okně či v celoobrazovkovém režimu.

Krok 4: Rozbor údajů Tento nástroj nám umožní vylepšit, upravovat a ukládat získané údaje pro další analýzu a sledování výsledků. Snadný přístup k údajům je optimalizován pomocí vyhledávacího nástroje. Zobrazuje nám celé zátěžové jednotky pro všechny hráče a každého hráče odděleně. Souhrnný pohled nám umožní označit, pojmenovat a uložit jednotlivé fáze tréninku.

Krok 5: Sdílet výsledky O výsledky své tréninkové práce se můžeme podělit s kolegou. Uložená data lze snadno najít přes vyhledávací nástroje, které obsahují řadu vyhledávacích kritérií. Přes filtr vybereme údaje k odeslání, vytvoříme zprávu a podělíme se o dosažené výsledky jednotlivce či celého týmu. Software Polar Team2 obsahuje funkce pro snadnou tvorbu, sdílení a přenášení dat (©Polar Electro, 2012). Po spuštění programu vidíme hlavní menu softwaru Polar Team 2, který se skládá z pěti části: Soubor, úpravy, možnosti, nástroje a nápověda. Pod hlavním menu najdeme 7 ikonek: tisk, poslat email, přidat zátěžovou jednotku, vložit mezi čas, nastavení družstva, přenos soubor a synchronizace PDA. Pod ikonami máme hlavní část programu: tréninkový kalendář, online přenos, záznam o zátěžové jednotce, výsledky.

24

2.2.4. Nastavení a upravení družstva Vytvoření družstva už jsme si představily v průvodci. Pokud bychom chtěli založit nové družstvo s novými hráči zmáčkneme na tlačítko možnosti – upravit družstva, kde si buď můžeme vytvořit nové družstvo nebo družstvo importovat z jiného souboru a uloženého ve formátu .ptd (obr. 11).

Obr. č. 11 Ukázka okna Družstva

Při zvolení Importovat družstvo, stačí najít příslušný soubor a otevřít. V případě založení nového družstva, klikneme na ikonku Nové, vložíme název družstva, detaily nebo logo družstva. Družstvo lze opatřit heslem. V zátěžových zónách máme možnost zvolit, v jakých zónách by se měli hráči pohybovat (obr. 12). U každé zóny můžeme zvolit barvu, kterou se nám bude zobrazovat maximální SF na plátně. To stejné si lze nastavit i u aerobního a anaerobního prahu. Máme také možnost přidat novou zátěžovou zónu.

25

Obr. č. 12 Nastavení družstva - zátěžové zóny

Na záložce Sportovní aktivity si zvolíme konkrétní druhy sportovního pohybu, které naše družstvo provozuje (chodí do posilovny, běhá, plave atd.). Každou aktivitu rozlišujeme jinou barvou. Díky tomu si můžeme jednotlivou aktivitu zobrazit zvlášť ve finálních výsledcích. Můžeme i přidat fázi zátěžové aktivity a tím rozdělíme zátěžovou jednotku na části. Fáze pak lze porovnávat v záznamu o jednotce nebo vytvářet výsledky podle jednotlivých fází. Ve finálním grafu si označíme jednotlivou část, se kterou můžeme pracovat. To nám ulehčí orientovat se v grafu a zjistit jakou SFmax měli hráči např. v úvodní části nebo naopak v hlavní části tréninku. Ve složce hráči si přidáváme nové hráče, které trénujeme. Jak už jsem psal v průvodci i zde si můžeme zadat jeho datum narození, výšku, hmotnost apod.. Také zde máme možnost přepnout hráče na režim online nebo offline, nastavit k jakému snímači je připojený nebo formu uložení intervalu tepu. Máme dvě možnosti - tep po tepu nebo každou sekundu. Důležitým nastavením jsou hodnoty jak maximální SF, tak klidové SF. To stejné je i u anaerobního a aerobního prahu (obr. 13). Po vytvoření celého týmu a hráčů vše uložíme. 26

Obr. č. 13 Nastavení družstva – nastavení hráčů

2.2.5. Tréninkový kalendář Kalendář slouží pro plánování a sledování svěřenců. Je to především nástroj pro trenéra. Všechny výsledky jsou zobrazeny na jedné stránce. Název a logo vidíme v levém horním rohu. Vedle loga jsou tlačítka pro plánování sezóny a zátěžové jednotky. Kalendář se rozděluje do čtyř částí: 1. V horní části se nachází datum, kde se posouváme šipkami. Jednoduchou šipkou po dni a dvojitou šipkou po měsíci. 2. Pod datem se zobrazují minimálně 4 týdny. 3. Malou značkou plus si naplánujeme období, které se ukáže v řádku. 4. Velkou značkou plus přidáváme zátěžové jednotky tréninku. Každá jednotka má svoji barvu, kterou lze nastavit individuálně. Smazat zátěžovou jednotku můžeme tak, že klikneme na danou jednotku pravým tlačítkem na myši a smažeme. Stejným postupem si můžeme odeslat zátěžovou jednotku i mailem.

27

Seznam hráčů se nachází ve sloupečku vlevo. Informace o konkrétním hráči získáme dvojklikem na jeho jméno. Dostaneme se do nastavení družstva a zde můžeme hráči změnit jméno, datum narození, číslo apod.. Každý hráč má svůj řádek, kde se zobrazují informace o tréninku. Přesunutím kurzoru myši na srdce se zobrazí doba tréninku. Dvojklikem na srdce se dostaneme na záznam o zátěžové jednotce, kde vidíme jeho srdeční frekvenci. Svislé čáry mezi buňkami ukazují kumulativní zatížení hráče. Zatížení je zobrazeno pouze do aktuálního dne. Máme svislé čáry barvy zelené, červené a žluté. Zelená barva zobrazuje plné zotavení z předchozího tréninku a možnost hráče pokračovat v tréninku. Červená barva nedoporučuje hráči trénovat v daný den a žlutá barva označuje nedostatečné zotavení po předchozí zátěži, ale možnost pokračovat v tréninku (obr. 14) (©Polar Electro, 2012).

Obr. č. 14 Ukázka tréninkového kalendáře

2.2.6. Online přenos Pro sepnutí online přenosu je důležité rozdat cvičencům pásy a tepové snímače. Pás si cvičenci musí navlhčit pro získání lepší signálu. Dále hráčům

28

rozdáme tepové snímače, které si nacvaknout na pás. Poté se nám tepový snímač sepne a už vše je nastaveno. Zvolíme zátěžovou jednotku a po nastavení počkáme, až se nám všechny tepové snímače připojí. Jakmile se připojí, objeví se nám na obrazovce vpravo jejich data buď ve výpisu (obr. 15), v křivce nebo v mřížce v procentech. Každou složku si můžeme nastavit podle sebe.

Obr. č. 15 Online přenos - výpis

Ve složce mřížka si můžeme změnit např. tepovou frekvenci a pak i přidat zátěžovou zónu a tréninkovou zónu (obr. 16). Čísla se nám zobrazují v různých barvách a to v takových v jaké zóně se zrovna pohybuje.

29

Obr. č. 16 Online přenos – mřížka

U křivky si můžeme nastavit typ ukládání intervalu. Máme dvě možnosti, buď ukládat interval po jedné vteřině nebo tep po tepu (obr. 17). Hodně to bude poznat při exportu. Program umí vyexportovat údaje intervalu po vteřině do textového souboru. Tím sledujeme tep v jednotlivých vteřinách. Dále máme možnost si nastavit automatické filtry, které nám odchytávají velké propady, když chvíli nejde signál. Vpravo se nachází nastavení os grafu. Zde zadáváme nastavení délky tréninku, zda chceme zobrazit SF v procentech a zobrazení tepu za minutu. Pokud nastavíme tepy za minutu můžeme si zvolit jaká maximální srdeční frekvence se nám zobrazí. Do srovnávací křivky můžeme zadat například průměrnou srdeční frekvenci našeho družstva nebo křivku konkrétního hráče (©Polar Electro, 2012).

30

Obr. č. 17 Online přenos - křivka

Jakmile začneme s tréninkem, můžeme spustit i trénink v programu a to zeleným tlačítkem play (trojúhelník). Po spuštění programu se vpravo objeví hláška zátěžová jednotka spuštěna. Během tréninku si můžeme zapisovat různé poznámky např. začátek rušné části, moment začátku hlavní části nebo přestávky v tréninku. Poznámky zadáváme buď k celému týmu nebo jenom k určitému hráči.

31

Obr. č. 18 Online přenos – poznámky

Pokud chceme během tréninku sledovat jen jednoho člověka, stačí ostatní odznačit. Popřípadě pokud nemáme označeného ani jednoho hráče, stačí ho označit kliknutím na jeho jméno. V případě, že sledujeme jen jednoho hráče neznamená to, že se nám ostatní nesnímají. Pořád jsou všichni zadaní hráči snímáni online (©Polar Electro, 2012).

2.2.7. Záznam o zátěžové jednotce Záznam o zátěžové jednotce je nástroj pro analýzu dat. V horní části se nachází oblast hledání. Údaje lze vyhledat podle dat, týmu, hráčů a podle data. Zvolíme-li si hledání podle hráče, otevře se seznam hráčů. Hledání podle data je dáno rozsahem od-do (obr. 19).

32

Obr. č. 19 Hledání podle jmen a období.

Dále můžeme hledat podle cyklů, kde si zvolíme tréninkové období (obr. 20).

Obr. č. 20 Hledání podle cyklu

Výsledky se zobrazují v levé části obrazovky. Výsledků můžeme mít víc, pokud máme rozpětí data větší, máme více družstev nebo více hráčů. Při zvolení výběru jednoho hráče, zobrazí se jen jeho zátěžové jednotky. V případě vyhledávání podle družstva, nabídnou se všechna družstva, která máme v systému Polar Team 2 založená. Stačí kliknout na tým, který chceme znázornit. Po rozkliknutí se zobrazí všichni hráči, uvedení v daném v družstvu. Při kliknutí na složku všichni hráči se zobrazí vpravo obrazovky graf se všemi hráči (obr. 21) (©Polar Electro, 2012).

33

Obr. č. 21 Ukázka grafu srdeční frekvence všech hráčů.

Pro zobrazení jen jednoho určitého hráče stačí kliknout na jeho jméno (obr. 22).

Obr. č. 22 Ukázka grafu srdeční frekvence jednoho hráče.

34

Graf lze libovolně nastavit. Nad grafem máme 9 ikonek (obr. 23).

Obr. č. 23 Ikony.

1.

Rozbor křivky SF – Křivka umožňuje zobrazit podrobnosti o tepové frekvenci. Křivku si lze přizpůsobit podle našich potřeb (obr. 24).

Obr. č. 24 Nastavení křivky grafu

2.

Označení oblasti - Na osu y si můžeme nastavit tepy/min, % z SFmax a % z rezervy SF. Na osu x denní čas nebo délku tréninku. Pro vybrání jen určitého úseku stačí kliknout na graf, odkud chceme daný úsek vyznačit. Po vyznačení úseku se dole zobrazí podrobnosti o výběru. Získáme zde informace o průměrné SF hráče, v jakých zónách se pohyboval, jak dlouho trval daný úsek apod. (obr. 25).

35

Obr. č. 25 Označení oblasti.

3.

Označení fází – fázi si označíme jednoduchým klikem myší a přetáhnutím. Fáze se nám zobrazí průhlednou šedou barvou. Pod grafem vidíme souhrn dané fáze, délku fáze, max SF, min SF a průměr SF. Údaje slouží pro lepší orientaci v grafu (obr. 26).

36

Obr. č. 26 Označení fází.

4.

Označit odtrénovaný čas – označuje pouze odtrénovaný čas. Po stisku se objeví dvě čáry. Zelená čára posunuje hranici začátku tréninku a červená čára jeho ukončení. Pokud máme nastavený formát osy x na délku tréninku, posunuje se nám i časová osa (obr. 27).

37

Obr. č. 27 Označení odtrénovaného času

5.

Chybový filtr – slouží k manuálnímu odstranění chyb z grafu tepové frekvence. Chyby tepové frekvence se můžou objevit jako nereálné vrcholy. Odstranění chyb se provádí kliknutím na ikonu „chybový filtr“. Najdeme si místo, kde chceme chybu opravit a po kliknutí se na grafu objeví dvě červené tečky. Po uchopení tečky, přetáhnutí na zvolené místo a kliknutí na zelenou fajfku se daná část vymaže (obr. 28).

Obr. č. 28 Chybový filtr.

38

6.

Zoom do křivky – jednoduchá a praktická věc. Umožňuje přiblížit křivky grafu.

7.

Zoom 1:1 – obnovuje křivky do původní velikosti.

8.

Oddálit křivku – oddaluje křivku grafu.

9.

Vložit mezi čas – vložení poznámky do grafu

10. Vytvořit záznam o zátěžové jednotce – uložení hodnot a grafu do formátu PDF nebo exelu. Stejnou funkci máme, když klikneme na graf pravým tlačítkem u myši a dáme vytvořit záznam o zátěžové jednotce (obr. 29) (©Polar Electro, 2012).

Obr. č. 29 Vytvořit záznam o zátěžové jednotce.

2.2.8. Výsledky Čtvrtou, poslední záložkou jsou výsledky.

Slouží pro analýzu, tisk a

sdílení. V levé části se nachází dříve uložené výsledky. V horní části vytváříme výslednou zprávu. Zprávu máme možnost vytvořit podle období. Vybereme počáteční a koncové datum. Zvolíme druh diagram.

39

Sloupcový diagram (obr. 30) má několik možností: počet zátěžových jednotek, energetický výdej, tréninková zátěž, rozvržení v zátěžových zónách, zátěž a zotavení, celková doba zatížení, čas v zátěžových zónách, počet srdečních tepů.

Obr. č. 30 Vytvoření zprávy podle sloupcového diagramu.

V čárovém diagramu najdeme: počet zátěžových jednotek, energetický výdej, tréninková zátěž, průměr TF, maximum TF, počet srdečních tepů, celková doba zatížení. Můžeme vybrat i určitou sportovní aktivitu nebo jen určitou fázi tréninku (obr. 31).

Obr. č. 31 Vytvoření zprávy podle časového diagramu.

Po vybrání všech kritérii potvrdíme stiskem tlačítka vytvořit. Seznam hráčů se zobrazí na levé straně, stejně tak i týmy, pod kterými jsou jednotlivý hráči evidováni. Zvolené hráče aktivujeme zaškrtnutím políčka vedle jména. Každý hráč má svojí barvu (©Polar Electro, 2012). 40

2.2.9. Zpracování výsledků Export dat vytvoříme následovně: 1.

Otevřeme software Polar Team 2

2.

Zvolíme tým, který chceme exportovat

3.

Najedeme na soubor>export…

4.

Vybereme formát exportu 4.1. .hrm, .pdd jsou určeny pro software Polar team 2 a importovat je do jiného PC, kde s nimi lze pracovat 4.2. textový soubor, který zobrazuje tepy/min a čas. Lze nastavit dva druhy formátu času: denní čas nebo čas tréninku (obr. 32).

Obr. č. 32 a) ukázka exportu v denním čase a bez chybového filtru b) ukázka exportu v čase délce tréninku a s chybovým filtrem

41

5.

Zvolíme si datum od-do

6.

Vybereme hráče, které chceme vyexportovat

7.

Zvolíme soubor pro uložení a exportujeme

Výsledky tréninku můžeme vyexportovat i do jiných formátů: pdf – pdf je formát, který není určen pro úpravu. Slouží pouze na prezentaci. K otevření používám program Adobe reader. Výsledky se zobrazí na dvou stránkách. Na první straně jsou naměřená předdefinovaná data (min., max., průměr, zóna pohybu apod.). Na druhé stránce se zobrazí samotný graf i s vyznačenou fází. Soubor je možné vytisknout (obr. 33).

Obr. č. 33 Ukázka měření ve formátu pdf.

xls – je formát, kde s daty můžeme dále pracovat. Pro tento účel slouže program Microsoft Exel. Graf je vložen jako obrázek, takže s ním již dále nelze pracovat (obr. 34).

42

Obr. č. 34 Ukázka exportu ve formátu xls.

43

3. SOFTWARE PRO ZAŘÍZENÍ PDA PDA je anglická zkratka personal digital assistant. Je to zkratka pro malý počítač, který má obvykle dotykovou obrazovku. PDA umožňuje online sledování hráčských srdečních frekvencí v malém provedení bez použití počítače. Můžeme sledovat všechny hráče nebo jenom jednoho, stejně tak jako v počítači. Pro správný chod softwaru v PDA je zapotřebí postupovat podle správných pokynů. Nejdříve připojíme PDA k počítači pomocí USB kabelu. Ujistíme se, že máme všechny potřebné programy nainstalované v počítači. Vložíme Polar Team 2 DVD do optické mechaniky. Po spuštění DVD zvolíme jazyk a vybereme možnost Instalovat PDA. Software pro PDA je pouze v angličtině.

44

4. MONITOROVÁNI SF V TRÉNINKOVÉM PROCESU BASKETBALU 4.1. Metodika práce

4.1.1. Charakteristika výzkumného souboru Tým na, kterém jsem systém Polar Team 2 testoval a zkoušel většinu funkcionalit se skládal z devíti hráček basketbalu. Dívky hrály v kategorii U17 (under 17). Věk hráček se pohyboval v rozmezí od 14-ti do 17-ti let. Tým hrál v nejvyšší soutěži v České republice, kde se držel ve středu tabulky. Děvčata trénovala od svých 10-ti let. Fáze měřeného tréninku probíhala koncem soutěžního období. Trénink se skládal z několika částí: zahřátí, cvičení na bossu, basketbalové rozcvičky, střelby na koš a hry.

4.1.2. Popis použitých přístrojů Měření jsem prováděl díky systému Polar Team 2, který se skládal z centrální jednotky, dokovací stanice (nabíjecí stanice), 9 ks tepových snímačů, 9 ks textilních pásů a softwaru pro Polar Team 2, který byl nainstalovaný na notebooku s operačním systémem Windows 7. Průběh měření jsem promítal na plátno pomocí projektoru. Centrální jednotka slouží pro příjem signálu tepových snímačů. Signál přijímá pomocí technologie bluetooth, který následně posílá do PC nebo PDA pomocí technologie wifi nebo kabelem. V našem případě do notebooku pomocí wifi. Centrální jednotka může sledovat až 28 tepových snímačů v reálném čase. Našich 9 tepových snímačů bylo bezproblémově snímáno. Dosah tepových snímačů se dle návodu udává až do sto metrů, takže hala Univerzitního kampusu MU v Brně tomu dostatečně vyhovovala. Software Polar Team 2 je nutné mít v PC již nainstalovaný a spárovaný s použitými tepovými snímači. V opačném případě počítejte s min 30 minutami navíc, které Vám instalace zabere. Pokud máme software připravený, stačí pouze 45

rozdat tepové snímače s pásy, aktivovat centrální jednotku, spustit software a můžeme začít. 4.1.3. Postup při monitorování srdeční frekvence Pro využití systému Polar Team 2 jsem si vybral basketbalový tým pana PaedDr. Zdeňka Janíka. Měření probíhalo v hale míčových sportů na Fakultě sportovních studií. Všechny přístroje k tomu potřebné se nacházely na této fakultě. Přístroje jsem si vyzvedl a donesl do haly. V hale jsem si připravil všechny přístroje na stůl a to centrální jednotku, dokovací stanici, tepové snímače, textilní pásy pro snímače, notebook, projektor a plátno, které bylo pověšeno na stojan otočený směrem k hráčkám, aby mohly pozorovat vlastní srdeční frekvenci. Po příchodu hráček jsem rozdal textilní pásky, které si hráčky šly do šatny navlhčit a nasadit pod tričko na hrudník. Po nasazení jim byly rozdány tepové snímače podle čísla. V softwaru jsem ke každému očíslovanému snímači tepové frekvence přiřadil jméno určité hráčky. Po zapsání všech hráček do softwaru začal trénink pod vedením pana PaedDr. Janíka. Během tréninku mě pan PaedDr. Janík informoval, jaká fáze tréninku bude následovat. Tyto údaje (např. začátek rozcvičky na bossu, konec rozcvičky na bossu, začátek střelby na koš, konec střelby na koš) jsem zaznamenával do časové osy tréninkové jednotky pro pozdější analýzu. Po ukončení tréninku proběhla analýza srdeční frekvence společně s panem PaedDr. Janíkem. Výsledky jednotlivých hráček byly předány ve formátu .pdf k dalšímu vyhodnocení a pro zlepšení tréninku.

4.2. Výsledky Do výsledné analýzy jsem s panem PaedDr. Janíkem vybral čtyři hráčky. Hráčka Andrea, věk 16 let, patřila mezi horší hráčky. Na tréninky chodila nepravidelně a to se projevilo na její hře.

46

Obr. č. 35 Výsledný graf – Andrea

Graf zobrazuje srdeční frekvenci první hráčky (obr. 35). Na začátku grafu je vidět chyba, kdy tepový snímač nesnímal, a proto její srdeční frekvence začíná až na 187 tepech za minutu. To má za následek velký propad srdeční frekvence na její správnou hodnotu. Při rozcvičce se dostala ze 110 tepů za minutu na 153 tepů za minutu. Poté nastalo krátké vydechnutí, kde se její srdeční frekvence klesla na 116 tepů za minutu. Následoval krátký rychlý běh a opět výdech. Její průměrná srdeční frekvence byla 158 tepů za minutu. Druhou hodnocenou hráčkou je Barča, věk 15 let, patřila mezi lepší hráčky. Na tréninky chodila pravidelně, vynechávala jen v době nemoci.

Obr. č. 36 Výsledný graf – Barča

47

Na výsledném grafu je vidět, že tepový snímač začal správně snímat hned od připnutí snímače. Při porovnání s grafem první hráčky lze vidět rozdíl již při rozcvičce, kdy Barča začínala rozcvičku na 89 tepech za minutu a končila jí na 152 tepech za minutu. Po vydýchání její srdeční frekvence byla 130 tepů za minutu. Po krátkém běhu je vidět již velký rozdíl mezi Andreou a Barčou, kdy Andrea měla SF 106 tepů za minutu a Barča 94 tepů za minutu. Po vyhodnocení a porovnání grafů obou hráček můžeme vidět, která z nich se lépe dokáže koncentrovat a zklidnit během výdechu. Třetí hodnocenou je Anna, věk 16 let, patřila mezi horší hráčky a na tréninky chodila nepravidelně.

Obr. č. 37 Výsledný graf – Anna

U Anny v čase 17:07:00 hod., kdy probíhala fáze tréninku střelba na koš, došlo v porovnání s Barčou k menšímu poklesu srdeční frekvence. Nástup srdeční frekvence je zase u Barči mnohem větší než u Anny. Z toho můžeme vyhodnotit, že Barča do střelby s během dala mnohem víc energie než Anna. Zda to bylo způsobeno

intenzívnějším

tréninkem

při dlouhodobějším pozorování.

48

Anny

bychom

měli

poznat

Obr. č. 38 Výsledný graf - Erika9

Čtvrtou byla Erika, věk 15 let a patřila mezi lepší hráčky. Erika chodila na tréninky pravidelně. Na konci tréninku můžeme vidět na grafu s porovnáním Anny větší srdeční frekvenci. To má opět za následek větší nasazení při střelbě na koš nebo horší kondici.

4.3. Shrnutí Praktické měření proběhlo bez technických problémů. PaedDr. Janík využíval aktuálních hodnot srdeční frekvence pro zhodnocení zatížení hráček. Průběh křivky odpovídal úrovním jednotlivých hráček a navrhovanému složení tréninkové jednotky. Výsledky byly exportovány do PDF podoby pro další analýzu tréninku.

49

5. DISKUZE Výsledky měření a spolehlivosti systému Polar Team 2 byly velice uspokojivé. Tento přístroj se nám jevil jako dobře obslužný a efektivní. Monitoring srdeční frekvence byl dobře čitelný. Efekt online přenosu na promítací plátno může podle našeho názoru zefektivnit trénink. Nezbytnou potřebou je kvalitní stanovení maximální tepové frekvence, aby byly promítané zóny zatížení správné a trenér i hráči se mohli dobře orientovat, zda cvičení probíhá v určené intenzitě zatížení. Zjistili jsme, že systém Polar Team 2 není jediným systémem svého druhu na trhu, jak například uvádí

Vencúrik a Tománek (2012) ve svojí práci se

systémem SUUNTO Team Pack při měření dívčího basketbalového týmu. Se systémem Polar v minulosti už měřili i Vala a Litschmannová (2012), kteří určovali průběh zatížení hráčů extraligového družstva. Měřením srdeční frekvence se v cizině zabýval Roy Benson, který napsal i knihu Precision running with your Polar heart rate monitor (1994). Se systémem Hosand TM200 pracoval Moravec (2008) kdy monitoroval srdeční frekvenci při basketbalovém zápase. Se systémem mohou pracovat i technicky méně zdatní jedinci po zaškolení odborníkem. Výsledky jsou pak možné uchovávat jak v elektronické formě přímo v systému, tak i v souborech mimo počítač nebo v papírové formě. Podle našich zkušeností jsou možnosti využití systému Polar Team 2 velmi široké. Systém Polar Tem 2 vyniká svým precizním zpracováním a variabilitou. Odráží se zde dlouholeté zkušenosti firmy v oblasti monitoringu tepové frekvence a potřeb sportovců. Mobilní pojetí systému je vhodné pro většinu sportů a hranice použitelnosti jsou zlomeny offline režimem. Tento ucelený systém, který pojme více tepových snímačů než je v praxi reálné použít, je vhodný jako tréninkový pomocník trenérů i sportovců zejména při kolektivních sportech. Je však nutné myslet na to, že efektivní využití najde zejména v dlouhodobém horizontu s ucelenou tréninkovou skupinou.

50

6. ZÁVĚR Monitoring srdeční frekvence patří dnes k běžným a nezbytným pomocníkům trenéra i samotného sportovce. Systém Polar Team 2 umožňuje efektivní správu a vyhodnocování srdeční frekvence pro celé tréninkové družstvo jak v kolektivních tak individuálních sportech. Tento nástroj je sice poněkud složitější konfigurovatelný pro první použití, ale jeho další nasazení v tréninku je velice jednoduché. Velkou předností je mobilita a použití v terénu mimo tělocvičnu

nebo

krytých

tréninkových

prostorů.

V omezené

míře

řeší

i nepřístupnost elektrické energie. Mezi další neocenitelné přínosy patří offline režim, který monitoruje tep i mimo dosah systému a umožňuje sledovat sportovce i při individuálním tréninku. Systém Polar team je vyvinut předním výrobce snímací techniky pro sportovce a můžeme tedy hovořit o záruce vyplývající z dlouholeté zkušenosti této firmy. Tomuto nasvědčuje i precizní zpracování zařízení, kompatibilita s obvyklými systémy (operační systémy pc, další tepové snímače polar atd.) a mnoho drobností na které výrobce myslel (voděodolnost, technologie wifi, kufr pro přenos a úschovu zařízení). Při svém testování jsem neschledal zásadnější problém. Výdrž baterie tepových snímačů by mohla být delší a je nutné myslet na nezbytné dobití před každým měřením. Postupné vybíjení i při nečinnosti může způsobit nemilé překvapení. Oslovený tréninkový odborník byl tímto zařízením velice nadšen a dovedl si představit využívat jej v dlouhodobém tréninkovém plánu. Bohužel tomuto nasazení v mnoha případech brání vyšší pořizovací cena přesahující 100 tisíc korun.

51

7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Benson, R. (1994) Precision running with your Polar heart rate monitor [online], Dostupné z: http://www.tonezonerunners.org/pdf/training/general/Guide%20to%20Training% 20with%20a%20Heart%20Rate%20Monitor.pdf Benson, R., Connolly, D. (2012) Trénink podle srdeční frekvence: jak zvýšit kondici, vytrvalost, laktátový práh, výkon. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-40362 Dovalil, J., Choutka, M., Svoboda, B., Hošek, V., Perič, T., Potměšil, J., Vránová, J., Bunc, V. (2009) Výkon a trénink ve sportu. 3. vyd. Praha: Olympia. ISBN 97880-7376-130-1 Heller, J., Vodička, P. (2011) Praktická cvičení z fyziologie tělesné zátěže. Praha: Univerzita Karlova v Praze. ISBN 978-80-246-1976-7 Moravec, R., Kampmiller, T., Vanderka, M., Laczo, E. (2007) Teória a didaktika výkonnostního a vrcholového športu. Bratislava: Fakulta telesnej výchovy a športu, Slovenská vedecká spoločnosť pre tělesnu výchovu a šport. ISBN 978-8089075-31-7 Moravec, R., (2008) Monitorovanie srdcovej frekvencie počas zápasu v basketbale systémom Hosand TM200. Telesná výchova a šport,18(3-4), 22-25 Pastucha, D., Sovová, E., Malinčíková, J., Hyjánek, J. (2011) Tělovýchovné lékařství. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-8024428-611 Polar Electro Oy. (2008) Team2 SW Help [online]. Dostupné z: http://www.polar.com/e_manuals/Team2/Polar_Team2_sw_help_English.pdf Polar Electro (2012). Co je TFmax? [online]. Dostupné z: http://www.polar.com/cs/trenink_s_polarem/prvni_seznameni_s_polarem/co_je_T Fmax Polar Electro (2012) Polar Team2 pro [online]. Dostupné z: http://www.polar.com/cs/modelove_rady/tymove_sporty/polar_team_pro Polar Electro (2012) Polar Team2 Komunikační jednotka [online]. Dostupné z http://www.polar.com/cs/modelove_rady/tymove_sporty/polar_team_pro/polar_te am2_komunikacni_jednotka

52

Polar Electro (2012) Polar Team2 nabíječka vysílačů [online]. Dostupné z http://www.polar.com/cs/modelove_rady/tymove_sporty/polar_team_pro/polar_te am2_nabijecka_vysilacu Polar Electro (2012) Polar Team2 vysílače a textilní pásy Wearlink [online]. Dostupné z http://www.polar.com/cs/modelove_rady/tymove_sporty/polar_team_pro/polar_te am2_vysilace_a_textilni_pasy_wearlink Polar Electro (2012) Polar Team2 USB Bluetooth adaptér [online]. Dostupné z http://www.polar.com/cs/modelove_rady/tymove_sporty/polar_team_pro/polar_te am2_usb_bluetooth_adapter Polar Electro (2012) Polar Team2 Software [online]. Dostupné z http://www.polar.com/cs/modelove_rady/tymove_sporty/software/polar_team2_p c_software Polar Electro (2012) Polar Team2 Sada vysílačů [online]. Dostupné z http://www.polar.com/cs/modelove_rady/tymove_sporty/polar_team2_sada_vysil acu Polar Team 2 (Version 1.4.5) [Computer Software]. Kempele, Finland: Polar Electro Oy Svoboda, P. (2010) Polar Team2 systém – stručné uživatelské pokyny. Praha: Česká verze © Sportovní služby Tajduš, P., (2012) sporttester.info - Jak vypočítat maximální tepovou frekvenci? [online]. Dostupné z: http://sporttester.info/2012/jak-vypocitat-maximalnitepovou-frekvenci/#.UqcAKtJX126 Taussig, P. (2013) Tepová frekvence – barometr správného tréninku [online]. Dostupné z: http://www.sportvital.cz/sport/trenink/tepova-frekvence-barometrspravneho-treninku/ Vala, R.(2012) Vliv vybraných faktorů na intenzitu zatížení hráčů v basketbalovém utkání [online] (rigorózní práce, Masarykova Univerzita, Brno, Česká republika) Dostupné z http://is.muni.cz/th/419544/fsps_r/Rigorozni_prace_Vala.pdf Vala, R., Litschmannová, M., (2012) Analýza intenzity zatížení hráčů v basketbalovém utkání – případová studie, Česká kinantropoligie, 16(1), 59-65 Vencúrik, T., Tománek, L., (2011) Porovnanie úspešnosti basketbalovej streľby vzhľadom na rôznu intenzitu tréninkového zaťaženia Telesná výchova a šport, 21(4), 30-34

53

RESUMÉ Tato bakalářská práce popisuje výhody monitorování srdeční frekvence pomocí systému Polar Team 2. Tento systém je vhodný pro systematický trénink týmů sportovců, jejich srovnání, dlouhodobé monitorování, online sledování i offline vyhodnocování tréninkových jednotek a cyklů všech rozsahů. Práce popisuje základní funkce, složení systému, jeho instalaci a obsluhu. Dále podrobně rozepisuje ovládání všech dílčích funkcí. Důležitou částí je prvotní inicializace celého systému. V závěru

práce

je

popisováno

praktické

využití

při

tréninku

basketbalového týmu dorostenek pod vedením trenéra a pedagoga Fakulty sportovních studií MU PaedDr. Zdeňka Janíka. This bachelor thesis describe benefits of heart rate monitoring using the Polar Team 2. This system is suitable for the systematic training of sports teams and their comparison. It is used for long-term or online monitoring and offline evaluation of training unit and cycles of all ranges too. This thesis describes the basic functions and the composition of the system, its installation and operations. It expands control of all partial functions. An important part of the system is primary initialization. Practical use in training of junior girls basketball team under the coach PeadDr. Zdeněk Janík, the teacher of Faculty of Sport studies is described in the conclusion of the thesis.

54